Datasets:

roslein
/

Czech_legal_code

Dataset card Data Studio Files Files and versions Community

Split (1)

train · 3.08k rows

law_id stringlengths 19 56	law_text stringlengths 432 1.27M
Zákon č. 212/1996 Sb.	Zákon č. 212/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Vyhlášeno 2. 8. 1996, datum účinnosti 2. 8. 1996, částka 62/1996 * Čl. I - Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 2. 8. 1996 212 ZÁKON ze dne 25. července 1996, kterým se mění a doplňuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, se mění a doplňuje takto: V příloze č. 3 „Seznam volebních obvodů pro volby do Senátu s uvedením jejich sídla“ se volební obvody č. 8, 10, 19, 20, 22, 29, 43, 44, 61, 71, 72 a 81 mění a doplňují takto: 1. Ve volebním obvodu č. 8 Sídlo: Rokycany se slovo „Olšina“ nahrazuje slovem „Olešná“. 2. Ve volebním obvodu č. 10 Sídlo: Český Krumlov se za slovo „Planá“ vkládají slova „Boršov nad Vltavou“. 3. Volební obvod č. 19 Sídlo: Praha 11 zní: „Volební obvod č. 19 Sídlo: Praha 11 zahrnuje území městských částí Praha 11, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha 15, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Uhříněves, Praha-Dubeč, Praha-Štěrboholy“. 4. Volební obvod č. 20 Sídlo: Praha 4 zní: „Volební obvod č. 20 Sídlo: Praha 4 zahrnuje území městské části Praha 4, s výjimkou k. ú. Krč“. 5. Volební obvod č. 22 Sídlo: Praha 10 zní: „Volební obvod č. 22 Sídlo: Praha 10 zahrnuje území městské části Praha 10“. 6. Ve volebním obvodu č. 29 Sídlo: Litoměřice se slovo „Klobouky“ nahrazuje slovem „Klobuky“ a za slovo „Tuřany“ se vkládá slovo „Studeněves“. 7. Ve volebním obvodu č. 43 Sídlo: Pardubice se slovo „Lyšice“ nahrazuje slovem „Lišice“. 8. Ve volebním obvodu č. 44 Sídlo: Chrudim se slovo „Horká“ nahrazuje slovem „Horka“ a za slova „Knyk, Havlíčkův Brod“ se vkládají slova „Hurtova Lhota“. 9. Ve volebním obvodu č. 61 Sídlo: Olomouc se za slova „Hlušovice, Olomouc“ vkládají slova „Křelov-Břuchotín“. 10. Ve volebním obvodu č. 71 Sídlo: Ostrava-město se slova „Ostrava-jih“ nahrazují slovy „Ostrava-Jih“ a slovo „Prostkovice“ se nahrazuje slovem „Proskovice“. 11. Ve volebním obvodu č. 72 Sídlo: Ostrava-město se slovo „Vřešina“ nahrazuje slovem „Vřesina“ a slovo „Koznice“ se nahrazuje slovem „Kozmice“. 12. Ve volebním obvodu č. 81 Sídlo: Uherské Hradiště se slovo „Blčnov“ nahrazuje slovem „Vlčnov“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 272/1996 Sb.	Zákon č. 272/1996 Sb. Zákon, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv Vyhlášeno 1. 11. 1996, datum účinnosti 1. 11. 1996, částka 80/1996 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 2 — § 3) * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 97/1993 SB., O PŮSOBNOSTI SPRÁVY STÁTNÍCH HMOTNÝCH REZERV (§ 4 — § 4) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST ZÁKONA (§ 5 — § 5) Aktuální znění od 1. 11. 1996 272 ZÁKON ze dne 11. října 1996, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 (1) Zřizují se tyto ústřední orgány státní správy: a) Ministerstvo pro místní rozvoj, b) Ministerstvo dopravy a spojů, c) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, d) Úřad pro státní informační systém. (2) Zrušují se tyto ústřední orgány státní správy: a) Ministerstvo hospodářství, b) Ministerstvo pro hospodářskou soutěž, c) Ministerstvo dopravy, d) Česká komise pro vědecké hodnosti. (3) Zrušuje se Úřad pro legislativu a veřejnou správu České republiky. (4) Působnost ústředních orgánů státní správy, které jsou uvedeny v odstavci 1, stanoví zvláštní zákony. (5) Dosavadní působnost vyplývající ze zákonů a dalších právních předpisů přechází a) z Ministerstva hospodářství 1. ve věcech telekomunikací a pošt na Ministerstvo dopravy a spojů, 2. ve věcech profesní přípravy učňů na povolání na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 3. ve věcech malých a středních podniků, s výjimkou regionální podpory podnikání, ve věcech živnostíživností, podpory exportu, tvorby jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, rozvoje techniky a technologií, technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví na Ministerstvo průmyslu a obchodu, 4. ve věcech regionální politiky, včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a ve věcech nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu na Ministerstvo pro místní rozvoj, 5. ve věcech geologického průzkumu na Ministerstvo životního prostředí, 6. ve věcech hospodářské mobilizace a hospodářských opatření potřebných pro zabezpečení obrany na Správu státních hmotných rezerv, 7. ve věcech státního informačního systému na Úřad pro státní informační systém; b) z Ministerstva dopravy na Ministerstvo dopravy a spojů; c) z Ministerstva životního prostředí ve věcech vodního hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, na Ministerstvo zemědělství; d) z Ministerstva zdravotnictví ve věcech zdravotnického školství na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; e) z Ministerstva pro hospodářskou soutěž na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže; f) z České komise pro vědecké hodnosti na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; g) z Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky ve věcech plnění úkolů spojených s legislativní činností vlády na Ministerstvo spravedlnosti. (6) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle odstavce 5 ke dni účinnosti tohoto zákona a) z Ministerstva hospodářství na Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Správu státních hmotných rezerv a na Úřad pro státní informační systém; b) z Ministerstva dopravy na Ministerstvo dopravy a spojů; c) z Ministerstva zdravotnictví na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; d) z Ministerstva pro hospodářskou soutěž na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže; e) z České komise pro vědecké hodnosti na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (7) O přechodu práv a povinností podle odstavce 6 uzavřou ministerstva dopravy a spojů, školství, mládeže a tělovýchovy, průmyslu a obchodu, životního prostředí, pro místní rozvoj, zdravotnictví, Správa státních hmotných rezerv a Úřad pro státní informační systém příslušné dohody, kterými mezi sebou blíže vymezí tato práva a povinnosti. O přesunech rozpočtových prostředků uzavřou ústřední orgány státní správy uvedené v předchozí větě delimitační protokoly, které předloží ke schválení a k provedení rozpočtových opatření Ministerstvu financí. (8) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky na Ministerstvo spravedlnosti. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 2 Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 103/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. a zákona č. 135/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 zní: „§ 1 V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády: 1. Ministerstvo financí, 2. Ministerstvo zahraničních věcí, 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 4. Ministerstvo kultury, 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 6. Ministerstvo zdravotnictví, 7. Ministerstvo spravedlnosti, 8. Ministerstvo vnitra, 9. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 10. Ministerstvo pro místní rozvoj, 11. Ministerstvo zemědělství, 12. Ministerstvo obrany, 13. Ministerstvo dopravy a spojů, 14. Ministerstvo životního prostředí.“. 2. § 2 odst. 1 zní: „(1) V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy: 1. Český statistický úřad, 2. Český úřad zeměměřický a katastrální, 3. Český báňský úřad, 4. Úřad průmyslového vlastnictví, 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 6. Úřad pro státní informační systém, 7. Správa státních hmotných rezerv, 8. Státní úřad pro jadernou bezpečnost.“. 3. V § 2 odst. 3 věta první zní: „Předsedu Českého statistického úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky.“. 4. § 3 se vypouští. 5. § 4 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Ministerstvo financí koordinuje příjem zahraniční pomoci.“. 6. V § 7 odst. 1 se slova „s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva hospodářství, pro vědní politiku a vývoj technologií, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti,“ nahrazují slovy „, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti“. 7. V § 8 se slova „s výjimkou rozhlasového a televizního vysílání,“ nahrazují slovy „pro rozhlasové a televizní vysílání, nestanoví-li zvláštní zákon jinak,1a)“. Poznámka č. 1a) zní: „1a) Např. zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 10 odst. 1 se vypouštějí slova „zdravotnické školství,“. 9. § 11 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Ministerstvo spravedlnosti plní úkoly spojené s legislativní činností vlády.“. 10. § 13 odst. 1 zní: „(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro a) státní průmyslovou politiku, obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud, b) hutnictví, strojírenství, elektrotechniku a elektroniku, pro průmysl chemický a zpracování ropy, gumárenský a plastikářský, skla a keramiky, textilní a oděvní, kožedělný a polygrafický, papíru a celulózy a dřevozpracující a pro výrobu stavebních hmot, stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad, c) vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů, zahraniční obchod a podporu exportu, d) věci malých a středních podniků, s výjimkou regionální podpory podnikání, a pro věci živností, e) technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, f) průmyslový výzkum, rozvoj techniky a technologií.“. 11. § 14 zní: „§ 14 (1) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu. (2) Ministerstvo pro místní rozvoj a) spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, b) koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje. (3) Ministerstvo pro místní rozvoj zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením. (4) Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.“. 12. V § 15 odst. 1 ve větě první se za slova „půdního fondu,“ vkládají tato slova: „pro vodní hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod,“. 13. § 17 zní: „§ 17 Ministerstvo dopravy a spojů je ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy, telekomunikací a pošt, s výjimkou správy kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání.“. 14. § 19 odst. 2 zní: „(2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují státní hranice. Dále je ústředním orgánem státní správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích. Je rovněž ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku.“. 15. V § 22 se na konci připojuje tato věta: „O návrzích závažných opatření přiměřeným způsobem informují veřejnost.“. 16. V § 24 se slova „připravují návrhy zákonů České národní rady a jiných obecně závazných právních předpisů“ nahrazují slovy „připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila“. 17. § 28a zní: „§ 28a Vláda může zřídit jako svůj poradní orgán Legislativní radu. V jejím čele stojí člen vlády.“. § 3 Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, jak vyplývá z pozdějších předpisů. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 97/1993 SB., O PŮSOBNOSTI SPRÁVY STÁTNÍCH HMOTNÝCH REZERV § 4 Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 1 zní: „(1) Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) je ústředním orgánem státní správy pro oblast státních hmotných rezerv, hospodářskou mobilizaci a hospodářská opatření pro zabezpečení obrany.“. 2. V § 1 odst. 3 se slova „ministra hospodářství“ nahrazují slovy „ministra průmyslu a obchodu v dohodě s ministrem financí“. 3. V § 3 ve větě první se za slovem „financování“ vypouští čárka a vkládají se tato slova: „hospodářské mobilizace a hospodářských opatření pro zabezpečení obrany a financování,“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST ZÁKONA § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 273/1996 Sb.	Zákon č. 273/1996 Sb. Zákon o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Vyhlášeno 1. 11. 1996, datum účinnosti 1. 11. 1996, částka 80/1996 * § 1 - (1) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) je ústředním orgánem státní správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování. Úřad při výkonu své působnosti postupuje nezávisle a nestranně, nepřijímá pokyny od * § 1a - (1) Předsedu Úřadu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda Úřadu, přičemž určí pořadí svého zastupování. Místopředseda plní úkoly podle rozhodnutí předsedy Úřadu. * § 2 - (1) Úřad: * § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (464/2023 Sb.) 273 ZÁKON ze dne 11. října 1996 o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) je ústředním orgánem státní správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování. Úřad při výkonu své působnosti postupuje nezávisle a nestranně, nepřijímá pokyny od orgánů veřejné moci a dalších osob. (2) Sídlem Úřadu je Brno. (3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více než dvakrát. Předseda Úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě. (4) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce prezidenta republiky, člena vlády, prezidenta, viceprezidenta nebo člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní bankybanky, poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce, státního zástupce, jakákoli jiná funkce ve veřejné správě nebo členství v politické straně nebo v politickém hnutí. (5) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci a vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost Úřadu nebo neohrožuje důvěru v jeho nezávislost a nestrannost. (6) Předsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která a) je státním občanem České republiky, b) je plně svéprávná, c) je bezúhonná, d) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu, e) má nejméně 10 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a f) dosáhla věku 40 let. (7) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro a) trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, nebo b) trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy. (8) Funkční období předsedy Úřadu je 6 let. (9) Funkce předsedy Úřadu zaniká a) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně vyhotoveného rozhodnutí o odvolání z funkce nebo písemně učiněného vzdání se funkce anebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném rozhodnutí o odvolání nebo vzdání se funkce, b) uplynutím jeho funkčního období, c) smrtí nebo prohlášením za mrtvého, d) dnem, kdy přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování podle odstavce 6 písm. a) až d), nebo e) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s výkonem funkce předsedy Úřadu. (10) Předsedu Úřadu lze odvolat z funkce, jen a) nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebo b) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu. (11) Předseda Úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. (12) Předseda Úřadu je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. (13) Ten, kdo vykonával funkci předsedy Úřadu, nesmí být po dobu 1 roku ode dne skončení výkonu funkce členem orgánu právnické osoby podnikající v oblasti provozování železniční infrastruktury nebo drážní dopravy ani být v pracovněprávním nebo podobném právním vztahu k ní nebo v této oblasti vykonávat podnikatelskou činnost. § 1a (1) Předsedu Úřadu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda Úřadu, přičemž určí pořadí svého zastupování. Místopředseda plní úkoly podle rozhodnutí předsedy Úřadu. (2) Místopředseda má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu. (3) Pro neslučitelnost výkonu funkce místopředsedy se použije obdobně § 1 odst. 4 a 5. (4) Místopředsedou může být jmenována osoba, která splňuje podmínky podle § 1 odst. 6 písm. a) až d) a která a) má nejméně 7 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a b) dosáhla věku 35 let. (5) Funkční období místopředsedy je 6 let. (6) Pro zánik funkce místopředsedy se použijí ustanovení tohoto zákona o zániku funkce předsedy Úřadu obdobně. (7) Místopředsedu lze odvolat z funkce, pokud a) narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje nezávislost a nestrannost Úřadu, nebo b) porušil povinnost vyplývající z jeho funkce zvlášť hrubým způsobem. (8) Místopředseda je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. (9) Na toho, kdo vykonával funkci místopředsedy Úřadu, se použije obdobně § 1 odst. 13. § 2 (1) Úřad: a) vytváří podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže, b) vykonává dozor při zadávání veřejných zakázek, c) vykonává další působnosti stanovené zvláštními zákony; je vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž podle přímo použitelných předpisů Evropské unie. (2) Úřad spolupracuje s příslušnými orgány jiných států za účelem výměny informací a pomoci při výkonu své působnosti. (3) Úřad vydává výroční zprávu o své činnosti, informuje o ní vládu a Parlament a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách. Výroční zpráva obsahuje zejména informace o počtu zahájených a ukončených správních řízení, jmenování a odvolání předsedy a místopředsedů a výši příjmů Úřadu včetně změn oproti předchozímu období. § 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 316/1996 Sb.	Zákon č. 316/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 1996, datum účinnosti 1. 1. 1997, částka 95/1996 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zák * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 1997 316 ZÁKON ze dne 13. prosince 1996, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 248/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. d) se text „z pojištění majetku, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu,“ nahrazuje textem „přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícího v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem,“. 2. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „v § 20 odst. 5“ nahrazují slovy „v § 20 odst. 8“. 3. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slova „včetně nepeněžního plnění,“ vkládají slova, která včetně poznámky č. 2b) znějí: „sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, 2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.“. 4. § 4 odst. 1 písm. t) zní: „t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních celků, státních fondů a dotace z přidělených grantů na pořízení hmotného investičního majetku20) nebo jeho technického zhodnocení,“. 5. § 4 odst. 1 písm. w) včetně poznámky č. 13a) zní: „w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kuponové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu šesti měsíců. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do šesti měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,13a) a to do pěti let od nabytí těchto cenných papírů, 13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku.“. 6. V § 4 odst. 1 písm. za) se na konci čárka nahrazuje tečkou. Dosavadní písmeno zb) se vypouští. 7. V § 4 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval.20)“. 8. V § 6 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.“. 9. V § 6 odst. 6 se ve větě první vypouštějí slova v závorce „odst. 1“. 10. V § 6 odst. 6 se na konci připojuje tato věta: „Součástí vstupní ceny pro účely tohoto ustanovení je vždy daň z přidané hodnoty.“. 11. V § 6 odst. 7 písm. b) se na konci připojuje tento text: „dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,“. 12. V § 6 odst. 13 se vypouští písmeno b) a současně se zrušuje označení písmena a) a na jeho konci se čárka nahrazuje tečkou. 13. V § 7 odst. 2 písm. c) se slovo „odměny“ nahrazuje slovem „příjmy“. 14. V § 7 odst. 9 písm. b) se na konci slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 8“. 15. V § 10 odst. 3 písm. a) se částka „6000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“. 16. V § 15 odst. 1 písm. a) se částka „26 400 Kč“ nahrazuje částkou „28 800 Kč“. 17. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „13 200 Kč“ nahrazuje částkou „14 400 Kč“. 18. V § 15 odst. 1 písm. c) se částka „12 000 Kč“ nahrazuje částkou „16 800 Kč“ a částka „26 400 Kč“ se nahrazuje částkou „28 800 Kč“. 19. V § 15 odst. 1 písm. f) se částka „36 000 Kč“ nahrazuje částkou „42 000 Kč“. 20. V § 15 odst. 1 písm. g) se částka „6000 Kč“ nahrazuje částkou „9600 Kč“. 21. V § 15 odst. 2 se částka „26 400 Kč“ nahrazuje částkou „28 800 Kč“. 22. V § 15 odst. 8 se na konci připojuje tato věta: „Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.“. 23. § 16 zní: „§ 16 Sazba daně Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí Ze základu daně\| Daň\| Ze základu přesahujícího\| ---\|---\|---\|--- od Kč \| do Kč \| \| \| 0 \| 84 000 \| 15 % \| \| 84 000 \| 168 000 \| 12 600 Kč + 20 % \| \\- " - \| 84 000 Kč 168 000 \| 252 000 \| 29 400 Kč + 25 % \| \\- " - \| 168 000 Kč 252 000 \| 756 000 \| 50 400 Kč + 32 % \| \\- " - \| 252 000 Kč 756 000 \| a více \| 211 680 Kč + 40 % \| \\- " - \| 756 000 Kč.“. 24. V § 19 odst. 1 písm. i) se slova „úrokové výnosy ze státních dluhopisů4d) a“ vypouštějí. 25. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně poznámky č. 19d) zní: „§ 20a Akciová společnost, která je jen část zdaňovacího období investičním fondem podle zvláštního předpisu,16) rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) s přesností na dny, a to na část a) připadající do dne předcházejícího dni, kdy nabylo účinnosti odejmutí povolení k činnosti investičního fondu nebo od účinnosti vydaného povolení ke vzniku investičního fondu. Pokud odejmutí povolení v činnosti investičního fondu nebude vydáno ve lhůtě po ukončení činnosti investičního fondu,19d) je dnem rozhodným pro rozdělení základu daně den předcházející dni ukončení činnosti investičního fondu,19d) b) připadající na zbývající část zdaňovacího období. 19d) § 35i zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb.“. 26. § 21 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) U investičního fondu, který v průběhu zdaňovacího období ukončil činnost19d) se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně stanoveného podle § 20a. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které v průběhu zdaňovacího období vznikl investiční fond.“. 27. V § 22 odst. 2 se poslední věta vypouští. 28. V § 23 odst. 3 se ve větě první za slova „od základu daně podle“ vkládají tato slova: „§ 24 odst. 2 písm. za) a“. 29. § 23 odst. 4 písm. e) zní: „e) částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud 1. souvisejí s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, 2. u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích,“. 30. V § 23 se na konci odstavce 6 připojuje tento text: „Nepeněžním příjmem vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to: a) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) a výdaje na dokončené technické zhodnocení (§ 33), za podmínky, že o hodnotu technického zhodnocení nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu, ani nebylo v průběhu nájmu odpisováno nájemcem. Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31), nebo znaleckým posudkem, b) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje na dokončené technické zhodnocení (§ 33), které odpisoval nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele). Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31), nebo znaleckým posudkem, c) ve zdaňovacím období, ve kterém byly výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) vynaloženy a technické zhodnocení (§ 33) uvedeno do užívání, pokud o hodnotu technického zhodnocení vlastník (pronajímatel) zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu. Toto nepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem.“. 31. V § 23 odst. 7 se za větu první vkládá věta, která včetně poznámky č. 20d) zní: „Za cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích při stanovení výše úroků u půjček,20d) se pro účely tohoto ustanovení považuje úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. 20d) § 657 a násl. občanského zákoníku.“. 32. V § 23 odst. 8 písm. b) se za body 1 až 3 připojují věty, které znějí: „Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v § 2, pokud v průběhu zdaňovacího období přeruší podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9), a podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9) nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly podnikatelská nebo jiná samostatně výdělečná činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9) přerušeny. Stejným způsobem dále postupují poplatníci uvedení v § 2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení účtování, jestliže nebyli účetní jednotkou.20) Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo.“. 33. V § 23 odst. 9 věta první zní: „Ve zdaňovacím období, v němž dojde ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného movitého majetku a předmět pronájmu byl odpisován podle § 30 odst. 4, upraví pronajímatel nebo jeho postupník [§ 30 odst. 12 písm. g)] základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a odpisy vypočtenými podle § 31 nebo § 32.“. 34. V § 24 odst. 2 písm. b) se za body 1 až 3 připojují tyto věty: „Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku a nehmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je hmotný majetek nebo jeho část likvidován v souvislosti s pořizováním nového hmotného majetku.“. 35. § 24 odst. 2 písm. h) bod 1 zní: „1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,20)“. 36. V § 24 odst. 2 písm. i) se za slova „stanoví zvláštní zákon22a)“ vkládají tato slova: „a odstavce 8 a 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva“. 37. V § 24 odst. 2 písm. y) se vypouští bod 3 včetně poznámky č. 26j). Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 3 a 4. 38. V § 24 odst. 2 písm. y) se v poslední větě slova ", je-li její odpis plně kryt" nahrazují slovy „nebo její část, a to do výše kryté“. 39. § 24 odst. 2 písm. za) zní: „za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu,“. 40. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zb) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zc), které zní: „zc) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů s nimi souvisejících za podmínky, že jsou součástí nákladů a výnosů ve stejném zdaňovacím období,“. 41. V § 24 odst. 2 se doplňuje písmeno zd), které zní: „zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši.“. 42. V § 24 odst. 4 písm. b) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 31“ a za písmena a) a b) se připojuje tato věta: „Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, platí pouze podmínka uvedená v písmenu a).“. 43. V § 24 odst. 5 se za slova „při rovnoměrném odpisování podle“ vkládají tato slova: „§ 31“. 44. V § 24 se za odstavec 7 vkládají odstavce 8 a 9, které včetně poznámek č. 22b) a 22c) znějí: „(8) Účetní hodnotou pohledávky pro účely tohoto zákona se rozumí nominální hodnota nebo cena pořízení pohledávky, snížená o odpis22b) nebo vytvořenou opravnou položku.22a) (9) U pohledávky nabyté vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace22c) pokračuje obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a) jakoby ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to do výše ocenění pohledávky pro vklad, maximálně však do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené v rozvaze vkladatele. Při následném vkladu pohledávky nabyté vkladem může obchodní společnost nebo družstvo uplatňovat odpis22b) nebo opravné položky22a) jen do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené u prvého vkladatele. 22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb. 22c) § 69 obchodního zákoníku.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 10. 45. V § 25 odst. 1 písm. c) se za slova „cenného papíru“ vkládají tato slova: „s výjimkou opčních listů20a)“. 46. V § 25 odst. 1 se na konci písmena z) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena za), zb) a zc), která včetně poznámky č. 22d) znějí: „za) nájemné za umělecká díla30) a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých děl,30) která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není výstavní, muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, zb) u poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví výdaje na pořízení uměleckých děl,30) která nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 20 000 Kč, zc) odpis pohledávky22b) nebo tvorbu opravné položky22a) u pohledávky nabyté obchodní společností nebo družstvem na základě vkladu22d) uskutečněného od 1. července 1996, s výjimkou pohledávek nabytých vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace.22c) 22d) § 59 obchodního zákoníku.“. 47. V § 26 odst. 2 se ve větě první za slova „kromě svážnic“ vkládají tato slova: „a oplocení nesloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti“. 48. V § 27 písm. g) se za slova „ložiska nerostných surovin“ vkládají tato slova: „evidovaná v majetku poplatníka před 1. lednem 1997“. 49. V § 28 odst. 3 se slova „§ 31 nebo § 32“ nahrazují slovy „tohoto zákona“. 50. V § 28 se odstavec 4 vypouští. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 51. V § 29 odst. 1 se na konci připojují tyto věty: „Vstupní cena hmotného majetku a nehmotného majetku, na jehož pořízení nebo na jehož technické zhodnocení byla poplatníkům neúčtujícím v soustavě podvojného účetnictví poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí, vyšších územních celků, státních fondů a dotace poskytnuta přidělením grantu, se snižuje o dotaci přijatou po 1. lednu 1997. Obdobně se postupuje i u hmotného majetku a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností.“. 52. § 29 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena podle odstavce 1 ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu.“. 53. V § 34 odst. 3 písm. d) se za slova „částky stanovené v písmenech a) až c),“ vkládají tato slova: „a to ze vstupní ceny evidované v majetku pronajímatele,“. 54. V § 35 odst. 3 se slova „z dividend“ nahrazují slovy „z dividendového příjmu z akcie a podílového listu“. 55. V § 35 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Investiční společnost vytvářející podílové fondy si může odečíst od daně polovinu daně srážené jednotlivými podílovými fondy z dividendových příjmů z podílových listů za podmínky, že částka odpočtu daně připadající na jednotlivý podílový fond bude u tohoto fondu zohledněna.“. 56. V § 36 odst. 1 písm. a) bodu 1 se slova „bod 1, 2, 4“ nahrazují slovy „bod 1 až 4“. 57. V § 36 odst. 2 písm. a) se na konci bodu 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 9, který včetně poznámky č. 34c) zní: „9. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu. 34c) § 35d zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb.“. 58. V § 36 odst. 4 se v první větě slova „o poměrnou část z příjmů z úroků ze státních dluhopisů“ nahrazují slovy „o poměrnou část úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů4d)“. 59. V § 36 odst. 6 se na konci připojuje tato věta: „U úrokových příjmů z dluhopisu20a) lze zápočet jako součást zálohy na daň uplatnit pouze za podmínky, že nedošlo ke změně v osobě majitele dluhopisu.“. 60. V § 38g odst. 1 se částka „6000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“. 61. V § 38g odst. 2 se částka „2000 Kč“ nahrazuje částkou „4000 Kč“. 62. § 38h odst. 2 zní: „(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda \| Záloha \| Ze zdanitelné mzdy přesahující ---\|---\|--- od Kč \| do Kč \| \| \| 0 \| 7 000 \| 15 % \| \| 7 000 \| 14 000 \| 1 050 Kč + 20 % \| \\- " - \| 7 000 Kč 14 000 \| 21 000 \| 2 450 Kč + 25 % \| \\- " - \| 14 000 Kč 21 000 \| 63 000 \| 4 200 Kč + 32 % \| \\- " - \| 21 000 Kč 63 000 \| a více \| 17 640 Kč + 40 % \| \\- " - \| 63 000 Kč.“. 63. V § 38k odst. 5 písm. c) a d) se částka „26 400 Kč“ nahrazuje částkou „28 800 Kč“. 64. V příloze k zákonu v odpisové skupině 2 položky (2-23) a (3-31) znějí: „(2-23)\| 29.24.1\| Jen: výrobní a provozní filtrační zařízení a zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2000 ekvivalentních obyvatel ---\|---\|--- (3-31)\| 29.24.1\| Plynové generátory, destilační, filtrační nebo rektifikační zařízení kromě: výrobních a provozních filtračních zařízení a zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2000 ekvivalentních obyvatel“. 65. V příloze k zákonu odpisová skupina 2 se doplňuje položkami (2-76), (2-77) a (2-78), které znějí: „(2-76)\| 29.12.31\| Jen: laboratorní zařízení pro vývin vakua (mechanické, difuzní, ultravakuové, soupravy laboratorní vakuové čerpací) ---\|---\|--- (2-77)\| 29.21.1\| Jen: laboratorní pece a pícky, autoklávy a fermentory laboratorní (2-78)\| 29.23.11\| Jen: laboratorní přístroje pro destilaci, odpařování a zkapalňování plynů, sušičky a termostaty laboratorní“. 66. V příloze k zákonu v odpisové skupině 3 se názvy položek (3-17), (3-18) a (3-27) doplňují takto: V položce (3-17) se název doplňuje těmito slovy: „kromě:\| laboratorních zařízení pro vývin vakua (mechanické, difuzní, ultravakuové, soupravy laboratorní vakuové čerpací) v SKP 29.12.31“. ---\|--- V položce (3-18) se název doplňuje těmito slovy: „kromě:\| laboratorních pecí a pícek, autokláv a fermentorů laboratorních v SKP 29.21.12 a 29.21.13“. ---\|--- V položce (3-27) se název doplňuje těmito slovy: „kromě:\| laboratorních přístrojů pro destilaci, odpařování a zkapalňování sušiček a termostatů laboratorních v SKP 29.23.11“. ---\|--- Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 1996 platí dosavadní předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období 1997. 2. Pro příjmy z prodeje cenných papírůcenných papírů nabytých před 1. lednem 1997 se použijí ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1996. 3. Poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví může počínaje zdaňovacím obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění, b) mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; průměr podílů se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části, c) mezi osobami blízkými,20c) d) z titulu úvěrů, půjček a záloh, nebo e) podle zvláštního zákona.15b) Poplatník, u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém účtuje v soustavě podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně, do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě podvojného účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. 4. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) bodů 3 a 4 se uplatní pouze u pohledávek s termínem splatnosti počínaje dnem 1. ledna 1995 a dále u pohledávek nebo jejich částí, a to do výše kryté použitím bankovní rezervy nebo opravné položky podle § 5 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5. Zjistí-li daňový subjekt, že částka daně z příjmů má být nižší nebo daňová ztráta vyšší než jeho poslední známá daňová povinnost39a) příslušného zdaňovacího období anebo že mu vznikla daňová ztráta, může podat dodatečné daňové přiznání (vyúčtování daně). Daňový subjekt může postupovat stejně, jestliže mu daňová povinnost nevznikne oproti jeho známé daňové povinnosti39a) příslušného zdaňovacího období nebo jestliže nevznikla daňová povinnost a zjistí daňovou ztrátu. V dodatečném daňovém přiznání nelze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 a § 20 odst. 7 a 8, než jaké byly uplatněny v daňovém přiznání podaném daňovým subjektem v zákonem stanoveném termínu, s výjimkou částek odčitatelných položek vztahujících se ke zvýšenému základu daně dodatečně zjištěnému daňovým subjektem. 6. U majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 1995, pro jehož zařazení do hmotného majetku byla stanovena vstupní cena převyšující 10 000 Kč a pro jehož zařazení do nehmotného majetku byla stanovena vstupní cena převyšující 20 000 Kč, se pro odpisování postupuje podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném do konce roku 1995. 7. Ustanovení § 36 odst. 6 druhá věta se nepoužije v případě, že ke změně v osobě majitele dluhopisu došlo do 31. prosince 1996. 8. Pro úrokové příjmy ze státních dluhopisů, emitovaných do 31. prosince 1996, se použije zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném do konce roku 1996. 9. V čl. I se body 42, 46 [týkající se pouze § 25 odst. 1 písm. zc)], 47, 64 až 66 použijí poprvé za zdaňovací období roku 1996. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 322/1996 Sb.	Zákon č. 322/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 1996, datum účinnosti 1. 1. 1997, částka 96/1996 * Čl. I - Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 296/1995 Sb., se mění a d * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1997 322 ZÁKON ze dne 17. prosince 1996, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 296/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 14 odst. 3 se vypouštějí slova „a 4“. 2. V § 17 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které včetně poznámky č. 2b) znějí: „(2) Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat.2b) (3) Strana a hnutí mohou založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti: a) provozování vydavatelství, nakladatelství a tiskáren, b) publikační a propagační činnost, c) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí nebo d) výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí. (4) Příjmem strany a hnutí mohou být: a) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů, b) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost strany a hnutí (dále jen „příspěvek na činnost“), c) příspěvky z rozpočtů vyšších územních samosprávných celků a obcí, stanoví-li tak zvláštní zákon, d) příspěvky vlastních členů, e) dary a dědictví, f) příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku, g) úroky z vkladů, h) příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob podle odstavce 3, i) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, j) půjčky a úvěry. 2b) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 17 v dosavadním odstavci 4, který se označuje jako odstavec 5, se vypouští věta druhá. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 4. V § 18 odst. 1 písm. c) se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“. 5. § 18 odst. 1 se doplňuje písmenem e), které zní: „e) přehled o hodnotě majetku získaného dědictvím; pokud hodnota takto získaného majetku přesahuje 100 000 Kč, uvede se zůstavitel.“. 6. § 18 se doplňuje novým odstavcem 2, který zní: „(2) Výroční finanční zpráva strany a hnutí je veřejná; lze do ní nahlédnout a pořizovat z ní výpis nebo její opis či kopii v Kanceláři Poslanecké sněmovny.“. 7. § 20 odst. 10 zní: „(10) Jestliže se dohody podle odstavce 9 doručené Ministerstvu financí navzájem liší a vznikne-li straně a hnutí nárok na stálý příspěvek, Ministerstvo financí výplatu stálého příspěvku všem členům koalice pozastaví; po odstranění tohoto rozporu Ministerstvo financí vyplatí stálý příspěvek i zpětně.“. 8. V § 20a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Výplatu příspěvku na činnost Ministerstvo financí pozastaví, jestliže a) výroční finanční zpráva nebyla Poslanecké sněmovně předložena, b) předložená výroční zpráva je podle zjištění Poslanecké sněmovny neúplná nebo c) byl podán Nejvyššímu soudu návrh podle § 15. (3) Příspěvek na činnost, jehož výplata byla podle odstavce 2 pozastavena, Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí vyplatí i zpětně, pokud a) výroční finanční zpráva byla následně předložena a podle zjištění Poslanecké sněmovny je úplná, b) nabude právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl zamítnut návrh na pozastavení činnosti strany a hnutí nebo návrh na rozpuštění strany a hnutí, aniž je jejich činnost pozastavena, nebo c) činnost strany a hnutí byla znovu obnovena (§ 14 odst. 3). (4) O skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) Poslanecká sněmovna informuje Ministerstvo financí nejpozději k nejbližšímu termínu splatnosti splátky příspěvku na činnost.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 12/1997 Sb.	Zákon č. 12/1997 Sb. Zákon o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích Vyhlášeno 21. 2. 1997, datum účinnosti 21. 2. 1997, částka 3/1997 * § 1 - Státní správu ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (dále jen „silniční provoz“) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Policie České republiky (dále jen „policie“). * § 13 - (1) Dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vojenských vozidel, vedení evidence vojenských vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti upravuje zvláštní zákon.12) Úpravu výuky a výcviku vojáků v činné službě k řízení motoro * § 15 - Zrušují se * § 16 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 1. 1. 2009 (274/2008 Sb.) 12 ZÁKON ze dne 24. ledna 1997 o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Státní správu ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (dále jen „silniční provoz“) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) a PoliciePolicie České republiky (dále jen „policiepolicie“). § 13 (1) Dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vojenských vozidel, vedení evidence vojenských vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti upravuje zvláštní zákon.12) Úpravu výuky a výcviku vojáků v činné službě k řízení motorových vozidel, zdokonalování jejich odborné způsobilosti a evidence řidičů, kteří jsou vojáky v činné službě, stanoví Ministerstvo obrany v dohodě s ministerstvem a Ministerstvem dopravy a spojů. (2) Výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel Bezpečnostní informační služby, vedení jejich evidencí a schvalování technické způsobilosti služebních vozidel Bezpečnostní informační služby upravuje zvláštní zákon.13) (3) Úpravu týkající se evidence vozidel policiepolicie a ministerstva a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel policiepolicie a ministerstva stanoví ministerstvo. § 15 Zrušují se 1. vládní nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb. a zákona č. 60/1961 Sb., 2. § 2 až 6 a § 113 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích, ve znění vyhlášky Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., 3. § 1 a 19 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, 4. § 3, 4 a § 68 odst. 1 až 4 vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu). § 16 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách. 12) Zákon č. 124/1992 Sb., ve znění zákona č. 39/1995 Sb. 13) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
Zákon č. 13/1997 Sb.	Zákon č. 13/1997 Sb. Zákon o pozemních komunikacích Vyhlášeno 21. 2. 1997, datum účinnosti 1. 4. 1997, částka 3/1997 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 10) * ČÁST DRUHÁ - SILNIČNÍ POZEMEK, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ DÁLNIC, SILNIC A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ (§ 11 — § 15) * ČÁST TŘETÍ - VÝSTAVBA DÁLNICE, SILNICE, MÍSTNÍ KOMUNIKACE A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ÚČELOVÉ KOMUNIKACE (§ 16 — § 18) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘEVEDENÍ VÝKONU NĚKTERÝCH PRÁV A POVINNOSTÍ STÁTU V SOUVISLOSTI S VÝSTAVBOU, PROVOZOVÁNÍM A ÚDRŽBOU DÁLNICE (§ 18a — § 18f) * ČÁST PÁTÁ - BEZPEČNOST POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ (§ 18g — § 18n) * ČÁST ŠESTÁ - UŽÍVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ (§ 19 — § 29a) * ČÁST SEDMÁ - OCHRANA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A JEJICH STYK S OKOLÍM (§ 30 — § 39) * ČÁST OSMÁ - INTELIGENTNÍ DOPRAVNÍ SYSTÉM (§ 39a — § 39a) * ČÁST DEVÁTÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR (§ 40 — § 43d) * ČÁST DESÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 44 — § 48) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (349/2023 Sb.) 13 ZÁKON ze dne 23. ledna 1997 o pozemních komunikacích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, b) práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a c) výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady. § 2 Pozemní komunikace a jejich rozdělení (1) Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly1a) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. (2) Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace. Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tříd a jejich změny § 3 (1) O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace a jejich tříd rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení. (2) Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie nebo třídy. (3) V případě, kdy změna kategorie nebo třídy pozemní komunikace vyžaduje změnu vlastnických vztahů k pozemní komunikaci, může příslušný silniční správní úřad vydat rozhodnutí o změně kategorie pouze na základě smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi stávajícím vlastníkem a budoucím vlastníkem. Do doby převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci vykonává všechna práva a povinnosti k této pozemní komunikaci její dosavadní vlastník. § 4 Dálnice (1) Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. (2) Dálnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují na dálnice I. třídy a dálnice II. třídy. (3) Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.2) § 5 Silnice (1) Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. (2) Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy, c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. (3) Silnice může být označena jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu2), pouze jde-li o silnici I. třídy, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na níž není přímo připojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo připojených z odpočívek. § 6 Místní komunikace (1) Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. (2) Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd: a) místní komunikace I. třídy, b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. (3) Místní komunikace může být označena jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu2), pouze jde-li o místní komunikaci I. třídy, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na níž není přímo připojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo připojených z odpočívek. (4) Prováděcí předpis blíže vymezí znaky pro rozdělení místních komunikací do jednotlivých tříd. § 7 Účelová komunikace (1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy21) tím není dotčena. (2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. § 8 Průjezdní úsek dálnice a silnice (1) Dálnice a silnice mohou vést zastavěným územímzastavěným územím nebo zastavitelnými plochami (dále jen „průjezdní úsek dálnice“ nebo „průjezdní úsek silnice“), pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím. (2) Prováděcí předpis stanoví stavebně technické podmínky pro určování hranic průjezdního úseku podle předchozího odstavce. § 9 (1) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obecobec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku. (2) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace vede evidenci jím vlastněných pozemních komunikací. (3) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace je povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. Vlastník, popřípadě správce, mohou dílčími činnostmi v rámci správy dálnice, silnice nebo místní komunikace, zejména činnostmi souvisejícími s údržbou a opravami dotčené dálnice, silnice nebo místní komunikace, pověřit osobu vybranou postupem podle zvláštního právního předpisu2a) nebo kraj u silnic I. třídy nacházejících se v jeho územním obvodu na základě veřejnoprávní smlouvy; tato osoba nebo kraj se nestávají správcem dotčené pozemní komunikace. (4) Je-li výkon správy dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, musí zahrnovat alespoň pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy, a vlastník musí zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikační údaje správce, vymezení pozemních komunikací, jejichž správu vykonává, a rozsah jím vykonávané správy. Povinně zveřejňovanými identifikačními údaji správce jsou obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno; je-li správcem kraj, je povinně zveřejňovaným identifikačním údajem pouze jeho název. (5) Sousedící kraje mohou veřejnoprávní smlouvou sjednat převod vlastnictví úseku silnice II. nebo III. třídy, jestliže a) po dotčeném úseku silnice probíhá hranice mezi územím obou krajů, nebo b) dotčený úsek silnice je vymezen průběhem hranice mezi územím obou krajů a s ním sousedící úseky této silnice jsou na území kraje, který má vlastnictví nabýt. (6) Prováděcí právní předpis stanoví členění, rozsah, obsah, četnost a způsob provádění prohlídek dálnic, silnic a místních komunikací, členění, rozsah, obsah a způsob provádění údržby a opravy dálnic, silnic a místních komunikací a obsah, rozsah, formu a způsob vedení evidence dálnic, silnic a místních komunikací. § 9a Ředitelství silnic a dálnic s. p. (1) Právo hospodařit s dálnicemi a silnicemi I. třídy a jejich součástmi a příslušenstvím má Ředitelství silnic a dálnic s. p. (2) Ředitelství silnic a dálnic s. p. zajišťuje výstavbu dálnic a silnic I. třídy a jejich součástí a příslušenství, je správcem dálnic a silnic I. třídy a vykonává další činnosti svěřené mu zakládací listinou. (3) Za dluhy Ředitelství silnic a dálnic s. p. ručí stát. Jde-li o dluh vzniklý v souvislosti s úvěrem nebo s peněžními prostředky poskytnutými dočasně v jiné formě k úhradě nákladů na výstavbu dálnic nebo silnic I. třídy nebo jejich součástí nebo příslušenství, stát za něj ručí, pouze pokud tak stanoví zvláštní zákon. Stát jako ručitele zastupuje Ministerstvo dopravy. (4) Je-li Ředitelství silnic a dálnic s. p. povinným v exekučním řízení, neuplatní se na něj zákaz nakládání s majetkem po doručení vyrozumění o zahájení exekuceexekuce podle exekučního řádu. Zákaz povinného převést nebo zatížit majetek postižený exekučním příkazemexekučním příkazem nebo s ním jinak nakládat tím není dotčen. (5) Ředitelství silnic a dálnic s. p. zavede a udržuje vnitřní kontrolní systém podle zákona o finanční kontrole. (6) Dálnice a silnice I. třídy a jejich součásti a příslušenství se neodpisují podle právních předpisů upravujících účetnictví. (7) Ředitel Ředitelství silnic a dálnic s. p. se označuje jako generální ředitel. § 10 Připojování pozemních komunikací (1) Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitostinemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitostinemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací. (2) Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny k pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových křižovatek jsou přiřazeny k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo třídy. (3) Na dálnici, silnici podle § 5 odst. 3 nebo místní komunikaci podle § 6 odst. 3 může být přímo připojena z odpočívky jen stavba, která svým účelem slouží výlučně uživatelům těchto pozemních komunikací (např. čerpací stanice pohonných hmot, motorest, motel, autoservis). (4) Souvisí-li připojení pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci, vyžadující povolení podle tohoto zákona, se záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne o povolení připojení pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci, jakož i úpravě takového připojení nebo jeho zrušení stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona. (5) K žádosti o povolení připojení podle odstavce 4 žadatel připojí také vyjádření vlastníka dotčené pozemní komunikace a jedná-li se o dálnici vyjádření Ministerstva vnitra, v ostatních případech vyjádření Policie České republiky. Nevydá-li vlastník dotčené komunikace vyjádření do 30 dnů od doručení žádosti, která má všechny náležitosti potřebné pro posouzení připojení, platí, že k připojení nemá připomínky a s připojením souhlasí. (6) Prováděcí předpis upraví technické podmínky pro připojování pozemních komunikací navzájem a podmínky pro připojování sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci. ČÁST DRUHÁ SILNIČNÍ POZEMEK, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ DÁLNIC, SILNIC A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ § 11 Silniční pozemek (1) Silničním pozemkemSilničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek. (2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo zastavěné územízastavěné území nebo zastavitelné plochy je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi. (3) Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch. Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice. V ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2. (4) Šířka průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice celništěm na hraničním přechodu odpovídá šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků dálnice nebo silnice. (5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo zastavěné územízastavěné území, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace. Součásti a příslušenství § 12 (1) Součástmi dálnice, silnice a místní komunikace jsou a) všechny konstrukční vrstvy vozovek a krajnic, odpočívky, stavby a technická a jiná zařízení určená k provádění kontrolní činnosti při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, přidružené a přídatné pruhy, včetně zastávkových pruhů linkové osobní dopravy, b) mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, strojní vybavení sklopných mostů, ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo cyklisty, c) tunely, galérie, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy, násypy a svahy, dělicí pásy, příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení, silniční pomocné pozemky, d) svislé dopravní značky, zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla, směrové sloupky, dopravní knoflíky, staničníky, mezníky, vodorovná dopravní značení, dopravní ostrůvky, odrazné a vodicí proužky a zpomalovací prahy, e) únikové zóny, protihlukové stěny a protihlukové valy, pokud jsou umístěny na silničním pozemku. (2) Jestliže je konstrukce vozovky uložena přímo na konstrukci jiné stavby (vodního díla, metra, haly, garáží), patří mezi součásti pouze tato vozovka. (3) Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních nebo retenčních nádrží, je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace. V ostatních případech je součástí pouze dešťová vpusť s šachtou a přípojkou do kanalizačního řádu. (4) Pokud nejsou samostatnými místními komunikacemi, jsou součástmi místních komunikací též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími, veřejná parkoviště a obratiště, podchody a zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce. (5) Odpočívka je stavebně a provozně vymezená plocha dálnice, silnice nebo místní komunikace určená k bezúplatnému stání silničního motorového vozidla na dobu potřebnou pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a k odpočinku uživatelů, popřípadě k jejich občerstvení a k doplnění pohonných hmot. (6) Veřejné parkoviště je stavebně a provozně vymezená plocha místní nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace určená ke stání silničního motorového vozidla. (7) Jízdní pruh nebo pás pro cyklisty je součástí té pozemní komunikace, na jejímž tělese je umístěn. Samostatná stezka pro cyklisty je podle své povahy a umístění buď místní komunikací IV. třídy, nebo účelovou komunikací. § 12a (1) Příslušný silniční správní úřad odpovídá za bezpečnost provozu tunelu o délce přesahující 500 metrů (dále jen „tunel nad 500 m“). Příslušný silniční správní úřad při správě tunelu nad 500 m na základě podkladů správce pozemní komunikace, jejíž součástí je tunel nad 500 m a) sestavuje bezpečnostní dokumentaci a průběžně v ní zaznamenává změny údajů, b) vyhotovuje zprávu o mimořádných událostech, k nimž došlo v tunelu nad 500 m, c) pověřuje koordinací opatření k zajištění bezpečného provozu tunelu nad 500 m fyzickou osobu splňující požadavky, stanovené prováděcím právním předpisem na odbornou kvalifikaci a praxi (dále jen „pověřená osoba“). (2) Zprávu vyhotovenou podle odstavce 1 písm. b) zašle správce tunelu nad 500 m do 30 dnů ode dne, kdy došlo k mimořádné události Ministerstvu dopravy a složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému11c). Údaje z těchto zpráv oznamuje Ministerstvo dopravy každé dva roky Evropské komisi. (3) Náležitosti bezpečnostní dokumentace tunelu nad 500 m, vzor zprávy o mimořádných událostech v tunelu nad 500 m, vymezení činnosti pověřené osoby při koordinaci opatření k zajištění bezpečnosti provozu tunelu nad 500 m, požadavky na její odbornou kvalifikaci a praxi stanoví prováděcí právní předpis. § 13 Příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace jsou a) přenosné svislé dopravní značky, a dopravní zařízení,2) b) hlásiče náledí, hlásky a jiná zařízení pro provozní informace, c) veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu, d) silniční vegetace, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot, e) objekty a prostranství bezprostředně sloužící výkonu údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace (cestmistrovství) nebo k zabezpečení úkolů složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a jejich napojení na příslušnou pozemní komunikaci, f) zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů (např. ploty, přechodové můstky, tunely), g) zařízení pro placení ceny za užívání vymezeného úseku místní komunikace, h) technická zařízení a jejich součásti, určená k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace (dále jen „systém elektronického mýtného“), jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemkusilničním pozemku, i) technická zařízení a jejich součásti určené k provádění vysokorychlostního kontrolního vážení pomocí nepřenosných vysokorychlostních vah, jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemkusilničním pozemku, j) technická zařízení a jejich součásti určená ke kontrole úhrady časového poplatku za užití pozemní komunikace, jsou-li pevně umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemkusilničním pozemku, k) kabelovody, pokud jsou umístěny na silničním pozemkusilničním pozemku a pokud nejsou součástí jiné technické infrastruktury. § 14 (1) O součástech a příslušenství průjezdního úseku dálnice a průjezdního úseku silnice platí ustanovení § 12 a 13 s těmito odchylkami: a) zábradlí a obdobná zařízení jsou součástmi pouze na mostních objektech a na zdech, b) součástmi ani příslušenstvím nejsou zábradlí, řetězy a jiná zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu. (2) Součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace nejsou a) sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitostinemovitosti, hráze vodních nádrží a rybníků, břehy vodních toků, po nichž komunikace probíhá pod úrovní břehové čáry, nábřežní zdi vybudované k regulaci vodního toku, vodohospodářské objekty pod mosty, zařízení melioračních úprav (propusti, podchody), b) nástupní ostrůvky, zařízení pro zveřejnění jízdních řádů a čekárny linkové osobní dopravy a hromadné veřejné dopravy, trolejová vedení a jejich sloupy, provozní a technická policejní zařízení, c) úrovňové přejezdy drah bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje a úrovňové přejezdy drah se závorami ve vzdálenosti mezi závorami, zařízení k zabezpečení přejezdů drah, kolejový svršek tramvajové a železniční dopravy v úrovni vozovky do vzdálenosti 0,5 m od vnější hrany kolejnice, samostatná tělesa drah, d) autobusová nádraží, motely, motoresty, čerpací stanice pohonných hmot a celniště na hraničních přechodech. (3) Součástmi ani příslušenstvím dálnic, silnic a místních komunikací dále nejsou inženýrské sítě, energetická, telekomunikační, tepelná a jiná vedení včetně sloupů těchto vedení, pokud neslouží výlučně vlastníkovi dotčené komunikace s výjimkou kabelovodů podle § 13 písm. k), a dále reklamní tabule a poutače všeho druhu, stánky a jiná pojízdná nebo přenosná prodejní zařízení. § 15 Silniční vegetace (1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků. (2) Na návrh Policie České republiky nebo po projednání s ní nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy3) kácet dřeviny na silničních pozemcíchsilničních pozemcích. (3) Na silničním pozemkusilničním pozemku se přípustná vzdálenost stromu od společné hranice se sousedním pozemkem podle občanského zákoníku snižuje v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro splnění požadavků podle odstavce 1, přičemž však nesmí být kratší než 0,5 m. Na pozemku přilehlém k veřejně přístupné účelové komunikaci se tato vzdálenost snižuje v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro zajištění bezpečnosti užití této komunikace, přičemž však nesmí být kratší než 0,5 m. ČÁST TŘETÍ VÝSTAVBA DÁLNICE, SILNICE, MÍSTNÍ KOMUNIKACE A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ÚČELOVÉ KOMUNIKACE § 16 (1) Jsou-li záměry pozemních komunikací povolovány podle stavebního zákona, posoudí stavební úřad v řízení o povolení záměru také požadavky na plynulost a bezpečnost provozu na pozemní komunikaci. K žádosti o povolení záměru stavby pozemní komunikace stavebník připojí kromě náležitostí stanovených stavebním zákonem také vyjádření z hlediska zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci. Jde-li o dálnici, je příslušné k vydání vyjádření Ministerstvo vnitra, v ostatních případech Policie České republiky. (2) K žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona, kterým je stavba tunelu nad 500 m, stavebník kromě náležitostí stanovených stavebním zákonem připojí také bezpečnostní dokumentaci podle § 12a tohoto zákona obsahující bezpečnostní požadavky na tunely nad 500 m a vyjádření Ministerstva dopravy k této dokumentaci, které je podkladem v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona. (3) Prováděcí předpis stanoví obecné technické požadavky pro stavbu dálnice, silnice a místní komunikace. § 17 (1) Dálnice, silnice a místní komunikace I. třídy, jejich součásti, příslušenství a stavby související jsou veřejně prospěšné. Za související stavbu se pro tyto účely považuje i stezka pro cyklisty a stezka pro chodce a cyklisty souběžná se silnicí nebo místní komunikací I. třídy. (2) Podle zvláštního právního předpisu7) lze odejmout nebo omezit a) vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě potřebným k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, modernizace nebo rekonstrukce dálnice, silnice, místní komunikace I. třídy, jejich součástí, příslušenství nebo staveb souvisejících, b) vlastnické právo k pozemku, jestliže byla dálnice, silnice nebo místní komunikace zřízena na cizím pozemku. (3) Pokud se vlastnické právo k pozemku nebo stavbě potřebným k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, modernizace nebo rekonstrukce staveb uvedených v odstavci 1 omezuje smlouvou, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, sjednává se úplata ve výši odpovídající ocenění tohoto omezení stanovené znaleckým posudkem. (4) Sjednává-li se nájem pozemku nebo stavby potřebných k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, údržby, modernizace nebo rekonstrukce dálnice, silnice I. třídy, jejich součástí, příslušenství nebo staveb souvisejících, nesmí nájemné překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen stanovené a vydávané podle zákona o cenách pro pozemky veřejné infrastruktury užívané ve veřejném zájmu, je-li uplatněna, a současně nesmí překročit cenu obvyklou; to platí i v případě, sjednává-li se nájem pozemku, na kterém byla zřízena dálnice, silnice I. třídy, jejich součásti, příslušenství nebo stavby související. § 18 Zrušení dálnice, silnice nebo místní komunikace Jestliže zanikl dopravní význam dálnice, silnice nebo místní komunikace a nebylo rozhodnuto o změně kategorie pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o jejím zrušení. Stavební úřad neprodleně rozhodne o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění. ČÁST ČTVRTÁ PŘEVEDENÍ VÝKONU NĚKTERÝCH PRÁV A POVINNOSTÍ STÁTU V SOUVISLOSTI S VÝSTAVBOU, PROVOZOVÁNÍM A ÚDRŽBOU DÁLNICE § 18a Financovat a zajišťovat výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy lze na základě smlouvy o převedení výkonu některých práv a povinností státu jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy (dále jen „koncesionářská smlouva“) na právnickou osobu vybranou k uzavření koncesionářské smlouvy postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „koncesionář“)2b). § 18b Úhrada za výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy je koncesionáři na základě koncesionářské smlouvy poskytována postupně v závislosti na ujednání o rozložení rizik, obsaženém v koncesionářské smlouvě, po dokončení výstavby dálnice nebo silnice I. třídy z příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury určených na financování výstavby, modernizace, oprav a údržby dálnic a silnic I. třídy.8a) § 18c Koncesionářskou smlouvu s koncesionářem uzavře jménem státu Ministerstvo dopravy po jejím schválení vládou a po vyslovení souhlasu s údaji vyjadřujícími finanční závazky státu vůči koncesionáři obsaženými v návrhu smlouvy Poslaneckou sněmovnou. § 18d (1) Koncesionářskou smlouvou se stát zavazuje odevzdat koncesionáři územní rozhodnutí pro výstavbu dálnice nebo silnice I. třídy. Koncesionář se zavazuje v území určeném v územním rozhodnutí zajistit na své náklady financování a výstavbu dálnice nebo silnice I. třídy, její provozování a údržbu. Koncesionářská smlouva se uzavírá na dobu nejméně 25 let (dále jen „koncesionářská doba“). (2) Úhradu podle § 18b lze koncesionáři poskytovat ode dne zahájení provozu na dokončené dálnici nebo silnici I. třídy. (3) Po skončení smluvní doby je koncesionář povinen odevzdat vybudovanou a provozovanou dálnici nebo silnici I. třídy včetně jejího příslušenství státu a stát se zavazuje tuto dálnici nebo silnici I. třídy převzít, odpovídá-li její stavební a dopravně technický stav stavu stanovenému v koncesionářské smlouvě. Součástí odevzdání a převzetí dálnice nebo silnice I. třídy je společné prohlášení o vzájemném vypořádání všech závazků z koncesionářské smlouvy. § 18e Obsah koncesionářské smlouvy Koncesionářská smlouva musí obsahovat a) vymezení úseku dálnice nebo silnice I. třídy, který je předmětem výstavby, provozování a údržby a lhůtu jeho výstavby, b) stanovení výše celkové investice a návratnosti vynaložených prostředků, c) stanovení technických kritérií pro výstavbu, provoz a údržbu úseku dálnice nebo silnice I. třídy a způsob kontroly jejich dodržování, d) závazek státu předat koncesionáři územní rozhodnutí k výstavbě úseku dálnice nebo silnice I. třídy a závazek koncesionáře toto územní rozhodnutí převzít, e) rozložení rizik mezi stát a koncesionáře po dobu zajištění výstavby úseku dálnice nebo silnice I. třídy, výstavby, provozování a údržby úseku dálnice nebo silnice I. třídy a závazek koncesionáře převzít území určené územním rozhodnutím k výstavbě úseku dálnice nebo silnice I. třídy po zajištění vlastnických práv nebo práv založených smlouvou provést stavbu nebo práv odpovídajících věcnému břemenu, f) závazek koncesionáře financovat a zajistit výstavbu, provoz a údržbu úseku dálnice nebo silnice I. třídy podle parametrů stanovených smlouvou, g) závazek koncesionáře uzavřít s pojišťovnou, která má povolení provozovat pojišťovací činnost na území České republiky,8b) pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu, h) závazek státu převést ve smlouvě uvedená práva a povinnosti státu jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy na koncesionáře za cenu dohodnutou ve smlouvě a závazek koncesionáře tato práva a povinnosti od státu za dohodnutou cenu převzít, i) stanovení doby, po kterou bude úsek dálnice nebo silnice I. třídy provozován a udržován koncesionářem, j) vymezení stavebního a dopravně technického stavu dálnice nebo silnice I. třídy v době jejího odevzdání koncesionářem a převzetí státem po uplynutí koncesionářské doby, k) závazek koncesionáře předat po uplynutí dohodnuté doby úsek dálnice nebo silnice I. třídy státu ve stavebním a dopravně technickém stavu stanoveném smlouvou a závazek státu jej převzít, l) závazek koncesionáře poskytovat čtvrtletně Ministerstvu dopravy písemnou informaci o průběhu výstavby, způsobech zajištění provozování, oprav a údržby dálnice nebo silnice I. třídy, m) závazek koncesionáře poskytnout na výzvu Ministerstva dopravy informace potřebné pro ověření trvání podmínek stanovených v koncesionářské smlouvě, n) důvody pro odstoupení od smlouvy, o) způsob vzájemného vypořádání pro případ odstoupení od smlouvy, p) sankce v případě nedodržení smluvních podmínek. § 18f (1) Jestliže koncesionář provozuje jiné činnosti než výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy, je povinen vést pro tyto činnosti oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů včetně tržeb; finanční prostředky z činností hrazených z veřejných prostředkůveřejných prostředků nelze použít na financování jiných činností. (2) Po dobu trvání koncesionářské smlouvy koncesionář odpovídá za výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy a za dodržení stavebního a dopravně technického stavu dálnice nebo silnice I. třídy stanoveného tímto zákonem. ČÁST PÁTÁ BEZPEČNOST POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ § 18g Posouzení stavby a její dokumentace (1) Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti je, s výjimkou tunelu nad 500 m, který je součástí pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě22), a) pozemní komunikace, která je zařazena do transevropské silniční sítě22), b) dálnice, c) silnice I. třídy, nebo d) úsek silnice II. nebo III. třídy, na jehož výstavbu, rekonstrukci nebo opravu byly nebo mají být využity prostředky Evropské unie, s výjimkou úseku nacházejícího se v zastavěném územízastavěném území. (2) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti je povinen zajistit posouzení záměru z hlediska zajištění bezpečnosti silničního provozu při užívání stavby, které se provádí v rámci a) prvotního hodnocení záměru a b) auditu bezpečnosti pozemních komunikací. (3) Součástí prvotního hodnocení záměru je a) rozbor stávajícího stavu sítě pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn, bezpečnosti silničního provozu na ní, jejich nedostatků a dalšího vývoje úrovně bezpečnosti silničního provozu v případě neuskutečnění záměru, b) stanovení cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu na síti pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn, c) vymezení způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu a posouzení jejich předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu a d) srovnání nákladů a přínosů jednotlivých způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu. (4) Výsledkem prvotního hodnocení záměru je zpráva obsahující údaje podle odstavce 3, kterou stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti zohlední při zpracování návrhu dokumentace pro povolení záměru a přiloží k této dokumentaci. (5) Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podléhá a) návrh dokumentace pro povolení záměru, b) návrh dokumentace pro provádění stavby, c) provedená stavba před zahájením zkušebního provozu a d) dokončená stavba pro kolaudaci. (6) Výsledkem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je zpráva, která obsahuje zejména souhrnný popis předpokládaných dopadů stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím užívání a návrhy na odstranění nebo snížení předpokládaných rizik, která plynou z vlastností pozemní komunikace pro účastníky silničního provozu. Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti doplní zprávu vyhodnocením, zda a jakým způsobem vyhověl návrhům obsaženým ve zprávě, a u návrhů, kterým nevyhověl, uvede důvody jejich nepřijetí. (7) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti předloží stavebnímu úřadu zprávu a vyhodnocení podle odstavce 6 vztahující se a) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. a) k žádosti o povolení záměru, b) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. b) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, c) ke stavbě podle odstavce 5 písm. c) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí a d) ke stavbě podle odstavce 5 písm. d) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí. (8) V rozhodnutí o povolení záměru pro stavbu pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti stavební úřad uloží provedení zkušebního provozu. (9) Při zpracování auditu bezpečnosti pozemních komunikací se zohlední zejména vliv okolí pozemní komunikace, vliv součástí a příslušenství pozemní komunikace a jejího připojení na ostatní pozemní komunikace a vliv charakteru provozu na pozemní komunikaci na bezpečnost provozu na této pozemní komunikaci. (10) Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu podle odstavce 3 písm. c) a předmět auditu bezpečnosti pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis. § 18h Auditor bezpečnosti pozemních komunikací (1) Provádět audit bezpečnosti pozemních komunikací a zpracovávat zprávu o výsledku auditu může pouze fyzická osoba s platným povolením (dále jen „auditor bezpečnosti pozemních komunikací“). (2) Povolení podle odstavce 1 vydá Ministerstvo dopravy na žádost žadateli, který je bezúhonný a prokázal odbornou způsobilost k provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací. (3) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam jmen a příjmení, identifikačních čísel osoby a sídla nebo místa podnikání auditorů bezpečnosti pozemních komunikací, kteří jsou držiteli platného povolení, a pravidelně jej aktualizuje. (4) Za bezúhonného podle odstavce 2 se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činytrestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku. (5) Za účelem zjištění, zda je žadatel bezúhonný, si Ministerstvo dopravy vyžádá podle zvláštního právního předpisu23) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 18i Odborná způsobilost (1) Odbornou způsobilost prokazuje žadatel a) absolvováním bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu24) v oblasti technických věd a technologií nebo ukončeným vyšším odborným vzděláním nebo středním vzděláním s maturitní zkouškou v oborech souvisejících s prováděním auditu bezpečnosti pozemních komunikací, b) praxí v oblasti bezpečnosti silničního provozu v délce 1. 3 roky, pokud absolvoval bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program24), 2. 4 roky, pokud absolvoval vyšší odborné vzdělání, nebo 3. 5 let, pokud absolvoval střední vzdělání s maturitní zkouškou, a c) úspěšným složením zkoušky. (2) Zkouška zahrnuje ověření znalostí potřebných pro provedení auditu bezpečnosti pozemních komunikací. Zkoušku skládá žadatel před komisí jmenovanou Ministerstvem dopravy. Komise musí být nejméně tříčlenná a mít lichý počet členů. Předsedou komise musí být státní zaměstnanec zařazený k výkonu státní služby v Ministerstvu dopravy. O výsledku zkoušky vyhotoví komise protokol, který její předseda předá bez zbytečného odkladu Ministerstvu dopravy a oznámí výsledky zkoušky žadateli. (3) Skládat zkoušku může pouze žadatel, který absolvoval školení pro získání potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací. (4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky, způsob hodnocení výsledků zkoušky, rozsah a obsah školení a obory související s auditem bezpečnosti pozemních komunikací. § 18j Povinnosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací (1) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací nesmí provádět činnosti, jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům bezpečnosti pozemních komunikací, u staveb pozemních komunikací, na jejichž přípravě anebo provádění se podílel, podílí nebo má podílet sám nebo a) jeho příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner, nebo b) osoba, s níž je 1. ve vztahu jako společník, člen orgánů společnosti, družstva nebo jako účastník sdružení, 2. v základním pracovněprávním vztahu, nebo 3. ve vztahu obchodním nebo obdobném a tento vztah by mohl ohrozit nezávislost nebo nestrannost auditora bezpečnosti pozemních komunikací. (2) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen postupovat při činnostech, jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům bezpečnosti pozemních komunikací, nestranně a s řádnou odbornou péčí. (3) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen Ministerstvu dopravy sdělit, že přestal splňovat podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle § 18h odst. 4, bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví. (4) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen účastnit se pravidelného školení, jehož předmětem je udržování a prohlubování potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací. Pravidelného školení se auditor bezpečnosti pozemních komunikací zúčastní do konce třetího roku ode dne a) vydání povolení podle § 18h odst. 1, nebo b) konání předchozího pravidelného školení. (5) Rozsah a obsah pravidelného školení stanoví prováděcí právní předpis. § 18k Odnětí povolení auditora bezpečnosti pozemních komunikací (1) Ministerstvo dopravy odejme povolení podle § 18h odst. 1 auditoru bezpečnosti pozemních komunikací, který a) přestal být bezúhonný, b) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti podle § 18j odst. 1 nebo 2, c) nezúčastnil se pravidelného školení podle § 18j odst. 4, nebo d) o odnětí požádal. (2) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací, kterému bylo povolení odejmuto podle odstavce 1 písm. b), může o vydání nového povolení požádat až po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení. § 18l Akreditace k poskytování školení (1) Školení podle § 18i odst. 3 a § 18j odst. 4 může poskytovat pouze osoba, které byla udělena akreditace k provozování této činnosti Ministerstvem dopravy. (2) Akreditaci udělí Ministerstvo dopravy osobě, která doloží, že a) má vytvořen plán pro zajištění školení, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob školení, včetně dozoru, b) školení budou zajišťovat odborně způsobilé osoby, které mají ukončené vzdělání podle § 18i odst. 1 písm. a) a 5 let praxe v oblasti posuzování bezpečnosti pozemních komunikací, c) má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a d) uhradila Ministerstvu dopravy správní poplatek. (3) Osoba, které byla udělena akreditace k poskytování školení, je povinna a) zajišťovat školení podle vytvořeného plánu, b) zajišťovat školení odborně způsobilými osobami a c) mít po celou dobu provozování své činnosti právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici. (4) Ministerstvo dopravy odejme akreditaci k poskytování školení osobě, která opakovaně nebo hrubým způsobem porušila povinnosti podle odstavce 3. (5) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam jmen a příjmení, obchodních firem nebo názvů, identifikačních čísel osoby a sídel nebo míst podnikání osob, kterým udělilo akreditaci, a pravidelně jej aktualizuje. § 18m Posouzení pozemních komunikací v provozu (1) Vlastník pozemní komunikace zajistí posouzení jím vlastněných pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů. Posouzení provede auditor bezpečnosti pozemních komunikací na základě a) prohlídky skutečného stavu pozemní komunikace provedené na místě nebo prostřednictvím elektronického záznamu zobrazujícího pozemní komunikaci nebo její parametry a b) informací o úsecích pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti, jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci; tyto informace předá auditorovi bezpečnosti pozemních komunikací vlastník pozemní komunikace před zahájením posuzování. (2) Výsledkem posouzení je zpráva zpracovaná auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, která obsahuje souhrnný popis provedeného posouzení a hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací. Posuzované úseky pozemních komunikací se hodnotí z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů jako úseky pozemních komunikací s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti. (3) Zprávy o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací předá vlastník pozemní komunikace Ministerstvu dopravy nejpozději do 31. října kalendářního roku, v němž proběhlo toto posouzení. Současně vlastník pozemní komunikace předá Ministerstvu dopravy přehled posuzovaných úseků jím vlastněných pozemních komunikací a jejich hodnocení. Do 31. prosince tohoto roku zveřejní Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled všech posuzovaných úseků pozemních komunikací a jejich hodnocení. (4) Vlastník pozemní komunikace zajišťuje, aby bylo posouzení pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti provedeno vždy v průběhu pátého kalendářního roku následujícího po zpracování předchozích zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací. (5) Způsob určení úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci, a předmět posouzení a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis. § 18n Podrobné prohlídky, plánování nápravných opatření a jejich provádění (1) Vlastník pozemní komunikace zajistí v kalendářním roce následujícím po zpracování zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací provedení podrobné prohlídky úseků pozemních komunikací, které byly ve zprávě hodnoceny jako úseky s nízkou úrovní bezpečnosti a u nichž v tomto kalendářním roce nedojde k provedení nápravných opatření, kterými se zvýší úroveň jejich bezpečnosti. Podrobnou prohlídku provádí skupina nejméně 3 fyzických osob s ukončeným středním vzděláním s maturitní zkouškou a roční praxí v oblasti správy pozemních komunikací nebo bezpečnosti silničního provozu, z nichž alespoň 1 musí být auditorem bezpečnosti pozemních komunikací. Podrobná prohlídka se provádí na místě a zaměřuje se na posouzení dopadů zejména stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na její bezpečnost. (2) Výsledkem podrobné prohlídky je zpráva o jejích výsledcích zpracovaná auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, která obsahuje zejména popis zjištěných rizik a návrhy nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Při zpracování zprávy auditor bezpečnosti pozemních komunikací zohlední obsah poslední zprávy o posouzení pozemních komunikací, obsah předchozích zpráv o výsledcích podrobných prohlídek dotčeného úseku pozemní komunikace, byly-li zpracovány, a údaje o dopravních nehodách na tomto úseku pozemní komunikace. (3) Na základě zpráv o výsledcích podrobných prohlídek určí vlastník pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti úseky, u nichž lze předpokládat, že nápravná opatření povedou k výraznému zvýšení bezpečnosti a snížení nákladů vynakládaných v důsledku dopravních nehod, a určí tato nápravná opatření a posloupnost jejich provedení. Do konce kalendářního roku, v němž jsou podrobné prohlídky prováděny, sdělí vlastník pozemní komunikace Ministerstvu dopravy informaci o vybraných úsecích pozemních komunikací a provedených nebo plánovaných nápravných opatřeních včetně posloupnosti jejich provedení. (4) Na základě informací podle odstavce 3 Ministerstvo dopravy do 3 měsíců po uplynutí lhůty pro jejich sdělení sestaví na dobu 5 let plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací obsahující přehled úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti vybraných k provedení nápravných opatření a provedených nebo plánovaných nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Do konce každého kalendářního roku sdělí vlastník pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti Ministerstvu dopravy informaci o provedených nápravných opatřeních obsažených v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací. Na základě tohoto sdělení Ministerstvo dopravy aktualizuje zveřejněné informace uvedené v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací. (6) Předmět podrobné prohlídky stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST ŠESTÁ UŽÍVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ § 19 Obecné užívání (1) V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích2) a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen „obecné užívání“), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis9) jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. (2) Dálnice, silnice, místní komunikace, jejich součásti a příslušenství a veřejně přístupné účelové komunikace s vozovkou je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat; veřejně přístupné účelové komunikace bez vozovky je zakázáno poškozovat takovým způsobem, že se tím znemožní jejich obecné užívání. Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno a) neoprávněně odstraňovat, zakrývat, přemísťovat, osazovat nebo pozměňovat dopravní značky a dopravní zařízení, anebo na těchto věcech cokoliv umísťovat, b) používat pásová a jiná vozidla, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi, nebo používat jiné stroje a zařízení, které mohou způsobit poškození komunikace; výjimečně lze povolit jako zvláštní užívání (§ 25) použití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly ArmádyArmády České republiky nebo historickými vozidly, c) používat sněhové řetězy v úsecích, kde vozovka není dostatečně pokryta sněhovou nebo ledovou vrstvou, d) používat hroty v pneumatikách, pokud zvláštní předpis10) nestanoví jinak, e) vypouštět vodu, splašky a jiné tekuté odpady, f) rozjíždět dočasné skládky údržbových hmot, otáčet zemědělské nebo lesní stroje a potahy při provádění polních nebo lesních prací, g) odstavovat silniční vozidlo, které je pro závady v technickém stavu zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích10) a obnovení způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla10) nebo které není možné identifikovat prostřednictvím identifikačního čísla vozidla umístěného na karoserii nebo rámu vozidla, za čelním sklem nebo na výrobním štítku (dále jen „vrak“), h) odstavovat silniční vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nebo technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou nebo technickou silniční kontrolou, i) umisťovat nebo provozovat pojízdné nebo přenosné zařízení, které je určeno k prodeji zkapalněných ropných plynů (čerpací stanice). (3) Na veřejně přístupných účelových komunikacích je dále zakázáno provádět činnosti podle odstavce 2 písm. a), e), g) a h). § 19a Dočasný zákaz stání nebo zastavení silničních vozidel (1) Silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu. (2) Dočasně zakázat nebo omezit stání nebo zastavení silničních vozidel na pozemních komunikacích podle odstavce 1 lze také opatřením obecné povahy vydaným na návrh, který musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat vymezení rozsahu zákazu nebo omezení zastavení nebo stání, jeho předpokládanou délku a popis skutečností prokazujících naplnění důvodu podle odstavce 1. (3) Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 10 dnů. Dotčenou osobou, která může k tomuto návrhu podávat námitky, je pouze vlastník a správce pozemní komunikace, jíž se má opatření týkat, a jde-li o opatření vydávané na návrh podle odstavce 2, také navrhovatel. Lhůta pro podávání námitek činí 10 dnů ode dne zveřejnění návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po dni vyvěšení. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, vydá silniční správní úřad opatření obecné povahy bez řízení o jeho návrhu a opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení. (4) Bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel podle odstavců 1 až 3, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna a) nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení, nebo b) bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, není-li možné dodržet lhůtu podle písmene a). (5) Bylo-li opatření obecné povahy vydáno na návrh podle odstavce 2, zajišťuje umístění dopravního značení na pozemní komunikaci navrhovatel. § 19b Odstranění silničního vozidla vlastníkem pozemní komunikace (1) Je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. (2) Bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel. (3) Nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 6 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 1, rozhodne silniční správní úřad, který dočasně zakázal nebo omezil stání nebo zastavení silničních vozidel na pozemních komunikacích podle § 19a, na návrh vlastníka pozemní komunikace o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky podle odstavce 1, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je vlastník pozemní komunikace, ze které bylo odstraněno, oprávněn je prodat na náklady jeho provozovatele. (4) Pokud se silniční vozidlo ve veřejné dražbě neprodá, vlastník pozemní komunikace jej předá na náklady jeho provozovatele provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností. (5) Částku získanou z prodeje je vlastník pozemní komunikace povinen předat provozovateli silničního vozidla; za tímto účelem jej vyzve k převzetí částky nebo ke sdělení údajů nezbytných k předání této částky. Pokud si provozovatel silničního vozidla částku nepřevzal nebo nesdělil údaje k jejímu předání do 2 let od doručení výzvy, vyzve jej vlastník pozemní komunikace opakovaně. (6) Vlastník pozemní komunikace je oprávněn z částky získané z prodeje uhradit náklady podle odstavců 2 a 3, nese-li tyto náklady provozovatel silničního vozidla. Částka zbývající po odečtení těchto nákladů přechází do vlastnictví vlastníka pozemní komunikace, pokud si ji provozovatel silničního vozidla do 1 roku od doručení opakované výzvy nevyzvedl nebo nesdělil údaje nezbytné k jejímu předání. (7) Oznámení podle odstavce 1 a výzvu podle odstavce 5 doručuje vlastník pozemní komunikace do vlastních rukou. Za tímto účelem je oprávněn vyžádat si poskytnutí údajů o provozovateli silničního vozidla zapsaných v registru silničních vozidel. Nepodaří-li se doručit do vlastních rukou nebo nepodaří-li se zjistit provozovatele silničního vozidla, doručování do vlastních rukou lze nahradit zveřejněním výzvy nebo oznámení na úřední desce obceobce, v jejímž územním obvodu se nachází pozemní komunikace, ze které bylo vozidlo odstraněno, popřípadě také jiným způsobem v místě obvyklým. Lhůty se v takovém případě počítají ode dne zveřejnění na úřední desce. (8) Předá-li vlastník pozemní komunikace silniční vozidlo provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, oznámí to do 10 dnů ode dne předání obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo silniční vozidlo ponecháno, za účelem zápisu zániku vozidla v registru silničních vozidel. § 19c Odstranění vraku vlastníkem pozemní komunikace nebo obcí (1) Silniční správní úřad uloží provozovateli vraku a) na návrh vlastníka pozemní komunikace povinnost vrak odstavený na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci odstranit a odstavit mimo takovou pozemní komunikaci, b) na návrh vlastníka pozemní komunikace, ze které byl vrak odstraněn postupem podle § 19b odst. 1, povinnost vrak vyzvednout z místa, kde je odstaven, a odstavit jej mimo dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci, c) na návrh obceobce, na jejímž území se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, povinnost vrak odstavený na této veřejně přístupné účelové komunikaci odstranit a odstavit mimo dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci. (2) Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla pravomocně uložena povinnost podle odstavce 1, zajistí navrhovatel podle odstavce 1 předání vraku na náklady jeho provozovatele provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností. Ustanovení § 19b odst. 8 se užije obdobně. (3) Provádí-li silniční správní úřad v řízení podle odstavce 1 ohledání vozidla, vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze provozovateli vozidla. Není-li silničnímu správnímu úřadu provozovatel vozidla znám a účelem tohoto ohledání je zjištění jeho totožnosti, oznámí se usnesení vylepením na vozidle nejméně 5 dní před provedením ohledání vozidla a současně vyvěšením na úřední desce. (4) Při ohledání vozidla v řízení podle odstavce 1 lze otevřít uzamčené vozidlo i v nepřítomnosti jeho provozovatele. Došlo-li k otevření uzamčeného vozidla v nepřítomnosti jeho provozovatele, zajistí silniční správní úřad uzamčení vozidla. § 19d Odstranění silničního vozidla z pozemní komunikace (1) Vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obecobec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci. (2) Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit. (3) Pro účely doručování výzvy podle odstavce 1 a oznámení podle odstavce 2 se použije § 19b odst. 7 obdobně. (4) Nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh osoby, která učinila výzvu podle odstavce 1, o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna jej prodat na náklady jeho provozovatele. § 19b odst. 4 až 6 a 8 se použijí přiměřeně. (5) Pro účely postupu podle odstavce 1 je osoba, která je oprávněna učinit výzvu podle odstavce 1 a která má důvodné podezření, že je silniční vozidlo na pozemní komunikaci odstaveno v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h), oprávněna vyžádat si poskytnutí údajů rozhodných pro ověření tohoto podezření a údajů o provozovateli silničního vozidla zapsaných v registru silničních vozidel. Nemůže-li tato osoba opatřit údaje o vozidle potřebné k postupu podle věty první, provede na její žádost silniční správní úřad ohledání vozidla. O konání ohledání zveřejní silniční správní úřad informaci nejméně 5 dní předem vylepením na vozidle a současně vyvěšením na úřední desce. V rámci ohledání vozidla lze otevřít uzamčené vozidlo; v takovém případě zajistí silniční správní úřad jeho uzamčení. Náklady na ohledání a uzamčení vozidla nese osoba, která požádala o ohledání vozidla; bylo-li vozidlo odstaveno na pozemní komunikaci v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h), nahradí tyto náklady osobě, která požádala o ohledání vozidla, provozovatel vozidla. O výsledku ohledání vozidla informuje silniční správní úřad osobu, která požádala o ohledání vozidla. § 19e Odstranění zaniklého silničního vozidla z pozemní komunikace Je-li v registru vozidel zapsán zánik silničního vozidla, ustanovení § 19b až 19d se použijí namísto provozovatele vozidla vůči jeho vlastníkovi. Zpoplatnění obecného užívání a druhy zpoplatnění § 20 (1) Užívání pozemní komunikace, kterou určí prováděcí právní předpis a která je označena dopravní značkou označující zpoplatnění11a), stanoveným druhem motorového vozidla, podléhá zpoplatnění (dále jen „zpoplatněná pozemní komunikace“). (2) Zpoplatnění se stanoví podle a) typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci (dále jen „mýtné“), nebo b) časového období užívání zpoplatněné pozemní komunikace (dále jen „časový poplatek“). (3) Za užití zpoplatněné pozemní komunikace stanoveným druhem motorového vozidla nelze uložit současně časový poplatek a mýtné. (4) Peněžní prostředky získané ze zpoplatnění jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. § 20a Osvobození od zpoplatnění (1) Zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem a) vybaveným zvláštním výstražným světlem podle zvláštního právního předpisu11b), pokud se jedná o vozidlo 1. Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, 2. poskytovatele zdravotnické záchranné služby, přepravy pacientů neodkladné péče a zdravotnické dopravní služby, 3. složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému11c) neuvedené v bodech 1 a 2, b) Ministerstva vnitra používaným Policií České republiky a opatřeným nápisem „POLICIE“ nebo ozbrojeného bezpečnostního sboru jiného státu na základě vzájemnosti, c) ozbrojených sil České republiky11d), včetně vozidel používaných Vojenskou policiípolicií a opatřených nápisem „VOJENSKÁ POLICIEPOLICIE“ a vozidel ozbrojených sil jiného státu na základě vzájemnosti, d) celních orgánů opatřeným nápisem „CELNÍ SPRÁVA“11e), e) hasičských záchranných sborů a jednotek dobrovolných hasičů opatřených nápisem „HASIČI“, f) obecní nebo městské policiepolicie opatřené nápisem „OBECNÍ POLICIEPOLICIE“ nebo „MĚSTSKÁ POLICIEPOLICIE“25), g) Vězeňské službyVězeňské služby České republiky se zvláštním barevným provedením a označením podle zvláštního právního předpisu26), h) přepravujícím těžce zdravotně postižené občany, kteří jsou podle zvláštního právního předpisu11f) držiteli průkazu ZTP, nebo průkazu ZTP/P, pokud provozovatelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká11g), i) přepravujícím nezaopatřené děti, které jsou léčeny pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, j) Generální inspekce bezpečnostních sborů a Bezpečnostní informační služby, k) provozovaným domovem pro osoby se zdravotním postižením29), slouží-li k přepravě osob se zdravotním postižením, l) při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva11c), m) Správy státních hmotných rezerv zařazeným do státních hmotných rezerv podle zvláštního právního předpisu11h), n) správce zpoplatněné pozemní komunikace nebo koncesionáře, o) používajícím jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, činí-li největší povolená hmotnost vozidla nejvýše 4,25 tuny, p) vybaveným zvláštní registrační značkou pro historická vozidla, kterým byl vystaven průkaz historického vozidla. (2) Je-li nutno při uzavírce podle § 24 užít pro vedení objížďky zpoplatněnou komunikaci, je možné užít tuto komunikaci bez zpoplatnění. Časový poplatek § 21 (1) Zpoplatněnou pozemní komunikaci lze užít silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny (dále jen „vozidlo v systému časového zpoplatnění“), pouze pokud a) byl pro dobu užívání pozemní komunikace vozidlem uhrazen časový poplatek, nebo b) je vozidlo osvobozeno od zpoplatnění a, jde-li o vozidlo podle § 20a odst. 1 písm. a) až g), j), k), m), n) nebo o), osvobození vozidla od zpoplatnění bylo oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury. (2) Časový poplatek lze uhradit na 1 rok, na 30 dnů, na 10 dnů nebo na 1 den. Počátek období, na které se hradí časový poplatek, a) nesmí předcházet okamžiku provedení úhrady a b) musí následovat nejpozději 30 dnů po provedení úhrady. (3) Sazba časového poplatku na 1 rok v roce 2024 činí 2 300 Kč a v každém následujícím kalendářním roce činí sazba časového poplatku na 1 rok součin sazby časového poplatku na 1 rok platné v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce a změnového koeficientu pro daný kalendářní rok; změnový koeficient pro kalendářní rok činí součet a) koeficientu 1, b) procentuálního přírůstku nebo poklesu úhrnného průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem zjištěného Českým statistickým úřadem, ke kterému došlo v období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících červenci kalendářního roku, který bezprostředně předchází danému kalendářnímu roku, vyjádřeného jako desetinné číslo, nejvýše však 0,1, a c) procentuální změny délky dálnic v provozu v období podle písmene b) vyjádřené jako desetinné číslo; dálnicemi v provozu se rozumí jejich úseky, jejichž užívání bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím nebo u nichž byl povolen nebo nařízen zkušební provoz. (4) Sazba časového poplatku na a) 30 dnů činí 19 % sazby časového poplatku na 1 rok, b) 10 dnů činí 12 % sazby časového poplatku na 1 rok a c) 1 den činí 9 % sazby časového poplatku na 1 rok. (5) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 25 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4. (6) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění poháněné zemním plynem nebo biometanem, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 50 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4. (7) Sazby časového poplatku podle odstavců 3 až 6 se zaokrouhlují na celé desetikoruny dolů. Ministerstvo dopravy vyhlásí každoročně ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nejpozději do 30. listopadu sdělení o a) délce dálnic, které byly ke dni 30. června daného kalendářního roku v provozu, a její procentuální změně oproti délce dálnic, které byly v provozu ke dni 30. června bezprostředně předcházejícího kalendářního roku, b) výši změnového koeficientu pro bezprostředně následující kalendářní rok a c) sazbách časového poplatku podle odstavců 3 až 6 platných v bezprostředně následujícím kalendářním roce. (8) Časový poplatek se hradí ve výši sazby platné v kalendářním roce, ve kterém je provedena jeho úhrada. § 21a Úhrada časového poplatku (1) Výběr časového poplatku zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury. Státní fond dopravní infrastruktury může veřejnoprávní smlouvou pověřit výběrem časového poplatku a činnostmi podle odstavců 4 a 5 třetí osobu. (2) Časový poplatek se hradí a) v hotovosti na místech určených Státním fondem dopravní infrastruktury nebo osobou pověřenou výběrem časového poplatku podle odstavce 1, nebo b) bezhotovostním převodem z účtu vedeného poskytovatelem platebních služeb na příslušný účet Státního fondu dopravní infrastruktury nebo osoby pověřené výběrem časového poplatku podle odstavce 1. (3) Státní fond dopravní infrastruktury zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup místa určená k úhradě časového poplatku v hotovosti podle odstavce 2 písm. a) a čísla účtů a podmínky, které je nutné dodržet při úhradě časového poplatku bezhotovostním převodem podle odstavce 2 písm. b). (4) Na základě úhrady časového poplatku se v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenají a) státní poznávací značka vozidla, b) údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno, c) počátek a konec období, na které je časový poplatek uhrazen, d) údaj o tom, zda jde o vozidlo podle § 21 odst. 5 nebo 6, e) datum a čas provedení úhrady a f) adresa elektronické pošty nebo telefonní číslo, byly-li sděleny. (5) O úhradě časového poplatku se z evidence vozidel v systému časového zpoplatnění vystaví potvrzení, které se předá osobě, která úhradu provedla. (6) Způsob zaznamenání údajů o provedení úhrady časového poplatku v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění a náležitosti a způsob předání potvrzení o úhradě časového poplatku osobě, která úhradu provedla, stanoví prováděcí právní předpis. § 21b Zaznamenávání osvobození vozidel od časového zpoplatnění (1) Na základě oznámení provozovatele vozidla v systému časového zpoplatnění provede Státní fond dopravní infrastruktury záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. a) až g), j), k), m), n) nebo o) v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění. Oznámení a záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění se neprovádí u vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. b), jde-li o vozidlo ozbrojeného bezpečnostního sboru jiného státu, u vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. c), má-li přidělenu vojenskou poznávací značku, nebo u vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. o), je-li registrováno v České republice. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) státní poznávací značku vozidla, b) údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno, c) vymezení důvodu pro osvobození vozidla, d) údaje o provozovateli vozidla, kterými jsou jeho 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, 2. datum narození nebo, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, její identifikační číslo, 3. adresa bydliště nebo sídla provozovatele vozidla, není-li vozidlo registrováno v České republice, a e) úředně ověřený podpis provozovatele vozidla. (3) K oznámení podle odstavce 1 se přikládá a) kopie osvědčení o registraci silničního vozidla nebo osvědčení o shodě dokládající naplnění důvodu pro osvobození, jde-li o osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. o), a b) plná moc udělená provozovatelem vozidla opatřená jeho úředně ověřeným podpisem, je-li provozovatel vozidla zastoupen na základě plné moci. (4) Neobsahuje-li oznámení náležitosti podle odstavce 2 nebo přílohy podle odstavce 3, nahlíží se na něj, jako by nebylo učiněno; Státní fond dopravní infrastruktury o tom neprodleně uvědomí provozovatele vozidla včetně uvedení důvodu. (5) Pominou-li důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění, je provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění, u něhož je v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenáno osvobození vozidla od zpoplatnění, povinen to oznámit nejpozději do 10 pracovních dnů Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který bez zbytečného odkladu záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění vymaže; oznámení musí obsahovat úředně ověřený podpis provozovatele vozidla. (6) Podává-li se oznámení o osvobození vozidla od zpoplatnění nebo oznámení o pominutí důvodů pro osvobození vozidla od zpoplatnění elektronicky, musí být podány na elektronickém formuláři, který Státní fond dopravní infrastruktury zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Úředně ověřený podpis podle odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 se nevyžaduje, byl-li předmětný úkon podepsán způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu39). § 21c Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění (1) Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění obsahuje údaje o a) vozidlech, pro která byl uhrazen časový poplatek, vymezené v § 21a odst. 4, b) vozidlech v systému časového zpoplatnění, u nichž bylo oznámeno osvobození vozidla od zpoplatnění, vymezené v § 21b odst. 2 písm. a) až d), c) tom, zda jsou vozidla zaevidována do systému elektronického mýtného, zahrnující státní poznávací značku vozidla a údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno, a d) počtu vozidel v systému časového zpoplatnění, která užila zpoplatněnou pozemní komunikaci bez úhrady časového poplatku. (2) Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění je informačním systémem veřejné správy11m). (3) Správcem evidence vozidel v systému časového zpoplatnění je Státní fond dopravní infrastruktury. (4) Státní fond dopravní infrastruktury umožní ověřit způsobem umožňujícím dálkový přístup podle státní poznávací značky vozidla, zda je pro toto vozidlo 1. uhrazen časový poplatek a počátek a konec období, na které je uhrazen, nebo 2. v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenáno osvobození vozidla od zpoplatnění. (5) Státní fond dopravní infrastruktury zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění Ministerstvu vnitra, Policii České republiky, Generální inspekci bezpečnostních sborů a orgánům Celní správy České republiky. (6) Údaje podle odstavce 1 písm. a) se v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění uchovávají po dobu 2 let od konce období, pro které byl uhrazen časový poplatek. (7) Státní fond dopravní infrastruktury sleduje, zda jsou zpoplatněné pozemní komunikace užívány v souladu s § 21 odst. 1, a využívá údaje obsažené v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění ke zvýšení efektivity kontroly úhrady časového poplatku. Mýtné § 22 (1) Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny (dále jen „vozidlo v systému elektronického mýtného“), podléhá úhradě mýtného. Mýtné se ukládá za účelem dosažení návratnosti a) nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace a b) externích nákladů, jimiž se rozumí náklady vyvolané při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích 1. znečištěním ovzduší, 2. hlukem a 3. emisemi CO2. (2) Výše mýtného se zjišťuje pomocí systému elektronického mýtného, jehož součástí je elektronické palubní zařízení, kterým musí být vybaveno vozidlo v systému elektronického mýtného (dále jen „elektronické zařízení“). Elektronické zařízení je nepřenositelné a jeho užití je vázáno na konkrétní vozidlo zaevidované v systému elektronického mýtného. Výše mýtného se stanoví součinem sazby mýtného a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci. Sazby mýtného jsou rozlišeny podle kategorie vozidla, počtu náprav a hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kategorie pozemní komunikace a a) emisní třídy EURO vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b) bodu 1; tato část mýtného se v případě vozidla, které splňuje nejpřísnější emisní úroveň stanovenou prováděcím právním předpisem, po dobu, kterou tento předpis stanoví, neukládá, a b) emisní třídy CO2 vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b) bodu 3. (3) Vláda může nařízením stanovit, že se provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného poskytne za časové období stanovené nařízením vlády sleva z části mýtného celkově uloženého za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a), pokud výše této části mýtného uložená v průběhu tohoto časového období za užití zpoplatněných pozemních komunikací tímto vozidlem převýší částku stanovenou nařízením vlády. Výše slevy na mýtném může činit nejvýše 13 % z výše části mýtného uložené podle věty první v případě, pokud by se sleva neposkytla. (4) U vozidel osvobozených od zpoplatnění podle § 20a se mýtné nehradí. Vozidlo v systému elektronického mýtného musí být pro účely kontroly vybaveno elektronickým zařízením, s výjimkou vozidla, které má přidělenu vojenskou poznávací značku nebo zvláštní registrační značku historického vozidla, a užití zpoplatněné pozemní komunikace podle § 20a odst. 2. (5) Výši sazeb mýtného a rozlišení sazeb mýtného podle kritérií uvedených v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis. (6) Při stanovení sazeb mýtného nesmí celkový výnos z uloženého mýtného za období kalendářního roku překročit poměrnou část nákladů, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena. Náklady vynaloženými na zpoplatněné pozemní komunikace jsou a) náklady na výstavbu zpoplatněných pozemních komunikací, b) náklady na údržbu a opravu zpoplatněných pozemních komunikací, c) náklady na správu související s provozem zpoplatněných pozemních komunikací a d) náklady na výstavbu a provoz systému elektronického mýtného. (7) Překročí-li v kalendářním roce celkový příjem z části mýtného uložené za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a) poměrnou část těchto nákladů, sazby mýtného se upraví do dvou let od zjištění tohoto překročení tak, aby celkový výnos z části mýtného uložené za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a) nepřesáhl výši těchto nákladů. (8) Strukturu, popis, způsob výpočtu nákladů, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena, a způsob stanovení sazeb mýtného stanoví prováděcí právní předpis. § 22a Provoz systému elektronického mýtného (1) Provoz systému elektronického mýtného a výběr mýtného zajišťuje Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy může pověřit provozem systému elektronického mýtného a výběrem mýtného organizaci zřízenou Ministerstvem dopravy nebo právnickou osobu, u níž funkci zakladatele vykonává jménem státu Ministerstvo dopravy, (dále jen „provozovatel systému elektronického mýtného“) na základě souhlasu vlády. (2) Ministerstvo dopravy a provozovatel systému elektronického mýtného spolupracují při provozování systému a výběru elektronického mýtného s Policií České republiky. Za tím účelem vytvoří provozovatel systému elektronického mýtného především na síti dálnic organizační a technické předpoklady pro dohled na bezpečnost a plynulost silničního provozu, monitorování a vyhodnocování dopravní situace. (3) Technické podmínky systému elektronického mýtného stanoví prováděcí právní předpis. § 22b Evropská služba elektronického mýtného (1) Evropská služba elektronického mýtného je souborem činností a služeb, které umožňují snadnou propojitelnost systémů elektronického mýtného alespoň ve 4 členských státech Evropské unie a nepřetržité užívání zpoplatněných pozemních komunikací silničním vozidlem ve všech systémech elektronického mýtného v těchto státech při využití jediného elektronického zařízení bez nutnosti přizpůsobovat jeho nastavení jednotlivým systémům elektronického mýtného a za podmínky souhrnné úhrady mýtného osobě, která poskytuje evropskou službu elektronického mýtného a elektronické zařízení vydala. (2) Poskytovat evropskou službu elektronického mýtného může právnická osoba, která je usazena v České republice a bylo jí k této činnosti uděleno Ministerstvem dopravy oprávnění, nebo právnická osoba, které bylo toto oprávnění uděleno příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie (dále jen „poskytovatel evropského mýtného“). Hodlá-li poskytovatel evropského mýtného poskytovat evropskou službu elektronického mýtného v České republice, musí k tomu mít uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného. (3) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného hradí mýtné za užití zpoplatněné pozemní komunikace vozidlem v systému elektronického mýtného, pokud má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s poskytovatelem evropského mýtného, tomuto poskytovateli. § 22c Práva a povinnosti provozovatele systému elektronického mýtného (1) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen a) určit druhy elektronických zařízení, které lze evidovat v systému elektronického mýtného a umožnit použití elektronických zařízení splňujících požadavky podle § 22g odst. 1 poskytnutých poskytovatelem evropského mýtného, nejde-li o elektronické zařízení, které je evidováno jako zablokované nebo nefunkční, b) vést evidenci údajů pro účely provozování systému elektronického mýtného (dále jen „evidence údajů o mýtném“), c) určit emisní třídu CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a zapsat ji v evidenci údajů o mýtném, d) zajistit bezplatné poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě11l), která o to požádá, pokud nebylo elektronické zařízení poskytnuto poskytovatelem evropského mýtného, e) zajistit výběr mýtného od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osoby11l), nejedná-li se o případ podle písmene g), f) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí, 1. uvede-li provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněná osoba, že vydání dokladu nepožaduje, nebo 2. jde-li o vozidlo v systému elektronického mýtného, ohledně kterého uzavřel provozovatel tohoto vozidla smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, a jehož elektronické zařízení není evidováno jako zablokované, g) zajistit výběr souhrnného mýtného, jež vzniklo užitím zpoplatněných pozemních komunikací vozidly v systému elektronického mýtného, ohledně kterých uzavřeli provozovatelé těchto vozidel smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, s výjimkou vozidel, jejichž elektronické zařízení je evidováno jako zablokované, a to na základě výkazu o mýtném, které poskytovatel evropského mýtného předkládá provozovateli systému elektronického mýtného, ve lhůtách a podle podmínek stanovených ve smlouvě podle písmene i), h) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup prohlášení o systému elektronického mýtného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41), v němž stanoví podmínky přístupu poskytovatelů evropského mýtného do jím provozovaného systému elektronického mýtného, i) uzavřít s poskytovatelem evropského mýtného smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného v rámci systému elektronického mýtného, splnil-li poskytovatel evropského mýtného podmínky uvedené v prohlášení podle písmene h) a platit mu za poskytování evropské služby elektronického mýtného odměnu, j) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam všech poskytovatelů evropského mýtného, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle písmene i), a průběžně jej aktualizovat a k) vést oddělené účetnictví o nákladech a výnosech vztahujících se k provozování systému elektronického mýtného a peněžní prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté k provozování tohoto systému vést samostatně a nepoužívat je na financování jiných činností. (2) Evidence údajů o mýtném je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona11m), jehož správcem je provozovatel systému elektronického mýtného. Evidence údajů o mýtném obsahuje údaje o a) provozovatelích vozidel v systému elektronického mýtného a jejich vlastnících, není-li vlastník provozovatelem, a o poskytovatelích evropského mýtného, b) vozidlech, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného, c) čase a místě průjezdu vozidel v systému elektronického mýtného, d) používaných elektronických zařízeních, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného, e) vozidlech, za která nebyla splněna povinnost uhradit mýtné, a o jimi ujetých kilometrech, f) dalších skutečnostech, které jsou nezbytné pro provozování systému elektronického mýtného, stanovených prováděcím právním předpisem. (3) Provozovatel systému elektronického mýtného v evidenci údajů o mýtném zpracovává údaje způsobem stanoveným zvláštním zákonem11m). Provozovatel systému elektronického mýtného zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům podle odstavce 2 písm. a) a b) z evidence údajů o mýtném silničním správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní informační službě a Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti. Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje údaje podle odstavce 2 písm. c) až f) z evidence údajů o mýtném na základě písemné žádosti správcům pozemních komunikací, silničním správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní informační službě, Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti. Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje pro účely sledování a kontroly, zda jsou zpoplatněné pozemní komunikace užívány v souladu s § 21 odst. 1, Státnímu fondu dopravní infrastruktury způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje podle odstavce 2 písm. b). (4) Provozovatel systému elektronického mýtného je oprávněn požadovat a) od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osoby11l) s výjimkou vozidla v systému elektronického mýtného, jehož užití na zpoplatněné pozemní komunikaci zpoplatnění nepodléhá, a s výjimkou vozidla, pro které poskytuje službu elektronického mýtného poskytovatel evropského mýtného, 1. úhradu mýtného, 2. složení kauce a b) od poskytovatele evropského mýtného úhradu souhrnného mýtného v případech podle odstavce 1 písm. g). (5) Složení kauce je zárukou, že elektronické zařízení bude vráceno nepoškozené provozovateli systému elektronického mýtného. Po převzetí nepoškozeného elektronického zařízení vrátí provozovatel systému elektronického mýtného kauci v plné výši provozovateli vozidla nebo jiné zmocněné osobě11l). (6) Kauce a finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaném elektronickém zařízení propadnou, neproběhla-li u zaevidovaného elektronického zařízení ode dne jeho převzetí nebo ode dne proběhnutí poslední mýtné transakce po dobu delší než 1 rok žádná mýtná transakce a elektronické zařízení nebylo do této doby vráceno provozovateli systému elektronického mýtného. Provozovatel systému elektronického mýtného v takovém případě elektronické zařízení a příslušné vozidlo odebere z evidence údajů o mýtném. Kauce propadne rovněž tehdy, bylo-li zaevidované elektronické zařízení vráceno provozovateli systému elektronického mýtného poškozené. Propadlé kauce a propadlé finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaných elektronických zařízeních jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. (7) Způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a výši kauce stanoví prováděcí právní předpis. (8) Způsob stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného stanoví prováděcí právní předpis. § 22d Oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného (1) Ministerstvo dopravy udělí právnické osobě na základě písemné žádosti oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, pokud a) je usazena v České republice, b) má udělenu certifikaci systému řízení jakosti podle evropské technické normy31), c) vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k poskytování evropské služby elektronického mýtného, d) jí používané prvky systému elektronického mýtného jsou vyrobeny v souladu s požadavky podle § 22g odst. 1, e) splňuje podmínky odborné způsobilosti pro poskytování evropské služby elektronického mýtného, f) splňuje podmínky finanční způsobilosti pro poskytování evropské služby elektronického mýtného, g) má zpracován plán řízení rizik, který obsahuje postupy a opatření k zajištění úrovně jím poskytovaných služeb, a h) má dobrou pověst. (2) Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného je odborně způsobilý, pokud alespoň 1 člen statutárního orgánu je absolventem magisterského studijního programu v oblasti technických věd nebo ekonomie a má alespoň 3 roky praxe v oblasti správy nebo poskytování elektronického mýtného, služeb informační společnosti, služeb elektronických komunikací nebo služeb institucí elektronických peněz. (3) Finanční způsobilostí pro poskytování evropské služby elektronického mýtného se rozumí schopnost žadatele o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného finančně zabezpečit řádné a nepřetržité poskytování evropské služby elektronického mýtného v členských státech Evropské unie. Finanční způsobilost se prokazuje účetní závěrkou za předcházející rok ověřenou auditorem, popřípadě poslední účetní závěrkou ověřenou auditorem, a dokladem o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním evropské služby elektronického mýtného. (4) Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného není finančně způsobilý, pokud bylo rozhodnuto o zrušení s likvidací nebo bylo rozhodnuto o úpadku32), nebo jestliže má nedoplatky na daních, pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále nebo na pojistném na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále. (5) Poskytovatel evropského mýtného má dobrou pověst, pokud členové statutárního orgánu jsou bezúhonní. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. (6) Za účelem zjištění, zda žadatel splňuje podmínku dobré pověsti podle odstavce 1 písm. h), si Ministerstvo dopravy vyžádá podle zvláštního právního předpisu33) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Podmínky udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného je poskytovatel evropského mýtného povinen plnit po celou dobu platnosti tohoto oprávnění. Ministerstvo dopravy každý rok ověří plnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) a f) až h). (8) Náležitosti plánu pro řízení rizik stanoví prováděcí právní předpis. § 22e Povinnosti poskytovatele evropského mýtného (1) Poskytovatel evropského mýtného podle § 22d odst. 1 je povinen a) do 1 měsíce od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o plánovaném rozsahu pokrytí systému elektronického mýtného v členských státech Evropské unie a každoročně je aktualizovat, b) do 3 let od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli všech systémů elektronického mýtného alespoň ve 4 členských státech Evropské unie, které jsou součástí evropské služby elektronického mýtného; v každém z těchto členských států Evropské unie musí smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřít s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první z nich, c) zajistit nepřetržité poskytování evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného podle písmene b), d) uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup své smluvní podmínky a údaje o rozsahu pokrytí systémů elektronického mýtného v členských státech Evropské unie jím poskytovanou službou elektronického mýtného a průběžně je aktualizovat, e) zajistit poskytnutí elektronického zařízení, které umožní poskytnutí evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného, s jejichž provozovateli uzavřel smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, každému provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, a f) postupovat v souladu s plánem pro řízení rizik a nechat jej nejméně každé 2 roky přezkoumat a aktualizovat. (2) Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného, je povinen a) při uzavírání smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného informovat provozovatele vozidla o způsobech úhrady mýtného a o zpracování osobních údajů a jeho právech s tím souvisejících, b) zajistit poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, c) vést v rozsahu a způsobem stanoveným touto smlouvou evidenci zablokovaných a nefunkčních elektronických zařízení, která vydal, a poskytnout provozovateli systému elektronického mýtného údaje o vozidle, pro které bylo zablokované elektronické zařízení vydáno, a o jeho provozovateli, d) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí, uvede-li provozovatel vozidla, že vydání dokladu nepožaduje, e) neprodleně informovat provozovatele vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, o neuhrazení mýtného podle podmínek uvedených ve smlouvě o poskytování evropské služby elektronického mýtného a stanovit mu přiměřenou lhůtu k úhradě mýtného. (3) Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného, nesmí odepřít uzavření smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem vozidla z důvodu jeho státní příslušnosti, státu pobytu nebo státu registrace vozidla. § 22f Odnětí oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného Ministerstvo dopravy může odejmout jím udělené oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, pokud poskytovatel evropského mýtného a) přestal splňovat některou z podmínek udělení oprávnění uvedených v § 22d odst. 1, b) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil některou z povinností poskytovatele evropského mýtného uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie41), nebo c) neplní některou z povinností uvedených v § 22e; k nesplnění povinnosti uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první takové smlouvy v členském státě Evropské unie se nepřihlíží, bylo-li způsobeno neposkytnutím součinnosti provozovatelem systému elektronického mýtného. § 22g (1) Provozovatel systému elektronického mýtného a poskytovatel evropského mýtného jsou povinni při poskytování evropské služby elektronického mýtného užívat pouze takové prvky systému elektronického mýtného, které a) splňují technické požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie42), b) byly podrobeny posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41) a c) jsou opatřeny prohlášením o shodě a prohlášením o vhodnosti pro použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41). (2) Je-li prvek systému elektronického mýtného opatřen označením CE podle přímo použitelného předpisu Evropské unie34), má se za to, že předmětný prvek splňuje požadavky podle odstavce 1. (3) Činnosti posuzování shody nebo posuzování vhodnosti pro použití, které přímo použitelný předpis Evropské unie41) vyhrazuje oznámenému subjektu, může vykonávat pouze a) právnická osoba, které k tomu bylo uděleno oprávnění Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, nebo b) oznámený subjekt, u něhož oznámení provedl příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie. (4) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví udělí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu na žádost žadateli, který splňuje požadavky kladené na oznámený subjekt přímo použitelným předpisem Evropské unie42). Splňuje-li žadatel kritéria stanovená příslušnými harmonizovanými normami43), předpokládá se, že splňuje požadavky kladené na oznámený subjekt v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu do 3 měsíců ode dne jejího podání. (5) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie osobu, které udělil oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu. (6) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví kontroluje, zda oznámené subjekty splňují požadavky kladené na ně přímo použitelným předpisem Evropské unie42) a provádí posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41). Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu odejme, pokud oznámený subjekt a) o to požádá, b) přestal splňovat požadavky kladené na něj přímo použitelným předpisem Evropské unie42), nebo c) provádí posouzení shody nebo posouzení vhodnosti pro použití v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie41). (7) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie odejmutí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu. (8) Pokud Ministerstvo dopravy zjistí nebo má důvodné podezření, že prvek systému elektronického mýtného používaný nebo určený k použití při poskytování evropské služby elektronického mýtného není v souladu s požadavky podle odstavce 1 nebo brání propojitelnosti systému elektronického mýtného v rámci evropské služby elektronického mýtného, uloží ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu35). (9) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen v případě změny systému elektronického mýtného, která vyžaduje úpravu prvku systému elektronického mýtného, zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup aktualizované prohlášení o systému elektronického mýtného, v němž budou stanoveny nové požadavky na prvky systému elektronického mýtného a postup opětovného posouzení jejich shody a vhodnosti pro použití. Prohlášení provozovatel systému elektronického mýtného zveřejní v takovém předstihu, aby opětovné posouzení shody a vhodnosti pro použití bylo možné dokončit alespoň 1 měsíc před zavedením změny systému elektronického mýtného. § 22h (1) V případě sporů týkajících se uzavření smlouvy podle § 22c odst. 1 písm. i), jejího obsahu nebo ohledně práv a povinností po jejím uzavření, se mohou provozovatel systému elektronického mýtného nebo poskytovatel evropského mýtného písemně obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s žádostí o vyjádření se k předmětu sporu. (2) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže do 1 měsíce od obdržení žádosti podle odstavce 1 sdělí provozovateli systému elektronického mýtného a příslušnému poskytovateli evropského mýtného, zda má veškeré potřebné informace a podklady nezbytné pro posouzení sporu a v případě potřeby si od nich vyžádá předložení doplňující informace nebo podkladu v přiměřené lhůtě. Provozovatel systému elektronického mýtného nebo příslušný poskytovatel evropského mýtného je povinen žádosti o předložení doplňujících informací nebo podkladů ve stanovené lhůtě vyhovět. (3) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydá nejpozději do 6 měsíců od obdržení žádosti podle odstavce 1 vyjádření, v němž zejména posoudí, zda jsou smluvní podmínky nediskriminační, vyvážené a v souladu s požadavky stanovenými právními předpisy. (4) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) identifikační údaje provozovatele systému elektronického mýtného, b) druh technologie využívané systémem elektronického mýtného, c) údaje potřebné pro stanovení výše sazeb mýtného, d) prohlášení o systému elektronického mýtného, e) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, s nímž má provozovatel systému elektronického mýtného uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, f) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, kterému Ministerstvo dopravy udělilo oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, a g) výsledky přezkumu plánu pro řízení rizik podle § 22e odst. 1 písm. f). (5) Každou změnu údajů podle odstavce 4 Ministerstvo dopravy neprodleně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Povinnosti provozovatele a řidiče vozidla v systému elektronického mýtného § 22i (1) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je před užitím zpoplatněné pozemní komunikace povinen a) provozovateli systému elektronického mýtného nebo poskytovateli evropského mýtného, pokud s ním má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, poskytnout údaje potřebné k zaevidování jím provozovaného vozidla do systému elektronického mýtného a nahlásit mu bez zbytečného odkladu změnu těchto údajů, b) zajistit instalování zaevidovaného elektronického zařízení do vozidla v systému elektronického mýtného, c) poučit řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s elektronickým zařízením a jeho užíváním. (2) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je povinen zajistit úhradu mýtného podle podmínek sjednaných s provozovatelem systému elektronického mýtného, nehradí-li mýtné poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b). (3) Provozovatel vozidla nesmí a) použít zaevidované elektronické zařízení do jiného vozidla v systému elektronického mýtného, b) přikázat, dovolit, ani svěřit řízení vozidla v systému elektronického mýtného na zpoplatněné pozemní komunikaci, pokud toto vozidlo není zaevidováno a vybaveno elektronickým zařízením vozidla. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění evidence v systému elektronického mýtného, způsob nakládání s elektronickým zařízením a jeho užívání a způsob úhrady mýtného. (5) Podrobnosti podmínek úhrady mýtného na zpoplatněné pozemní komunikaci v systému elektronického mýtného mohou být stanoveny ve smluvních podmínkách provozovatele systému elektronického mýtného. § 22j (1) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného je povinen a) před užitím zpoplatněné pozemní komunikace zajistit zaevidování vozidla v systému elektronického mýtného, nejedná-li se o vozidlo, ohledně kterého byla uzavřena smlouva s poskytovatelem evropského mýtného, a zajistit instalaci elektronického zařízení do zaevidovaného vozidla v systému elektronického mýtného, nebyly-li tyto povinnosti splněny provozovatelem vozidla podle § 22i odst. 1 písm. a) a b), a zadat do elektronického zařízení údaje umožňující správné stanovení mýtného, b) po celou dobu jízdy po zpoplatněné pozemní komunikaci udržovat elektronické zařízení v provozu, c) nakládat s elektronickým zařízením pouze způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, d) uhradit mýtné provozovateli systému elektronického mýtného, nebylo-li uhrazeno provozovatelem vozidla v systému elektronického mýtného, nebo nehradí-li mýtné poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b), e) na výzvu policisty nebo celníka umožnit kontrolu úhrady mýtného, nehradí-li mýtné poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b), a funkčnosti elektronického zařízení. (2) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného nesmí řídit vozidlo v systému elektronického mýtného po zpoplatněné pozemní komunikaci, pokud toto vozidlo není v systému elektronického mýtného zaevidováno a vybaveno příslušným elektronickým zařízením. (3) Druhy údajů, které jsou potřebné k zadání do elektronického zařízení a které umožňují stanovení mýtného, a podmínky užívání elektronického zařízení stanoví prováděcí právní předpis. § 22k Není-li dlužné mýtné uhrazeno ani na základě výzvy provozovatele systému elektronického mýtného, ve které je stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel systému elektronického mýtného oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. § 23 (1) Pro účely organizování dopravy na území obceobce může obecobec v nařízení obceobce vymezit oblasti obceobce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy12) a) k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin, b) k odstavení nákladního vozidla nebo jízdní soupravy v obciobci na dobu potřebnou k provedení celního řízení, c) k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu,12a) která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obceobce, nebo k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti obceobce nebo k stání silničních motorových vozidel stanovených v nařízení obceobce, nebude-li tímto užitím ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích a jiný veřejný zájem. V nařízení obceobce stanoví obecobec způsob placení sjednané ceny a způsob prokazování jejího zaplacení. (2) Místní komunikace nebo jejich určené úseky podle odstavce 1 musí být označeny příslušnou dopravní značkou podle zvláštního právního předpisu.2) (3) V nařízení obecobec může vymezit oblasti obceobce, ve kterých nelze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c). (4) Pro účely organizování dopravy na území obceobce může obecobec v nařízení obceobce vymezit oblasti obceobce s časovým a druhovým omezením zásobování. V nařízení obceobce stanoví obecobec druhy a kategorie silničních vozidel, časové vymezení a činnosti, které jsou předmětem omezení. § 24 Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami (1) Provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka. Nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky. (2) O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě žádosti osoby, v jejímž zájmu má dojít k uzavírce. Příslušný silniční správní úřad žádost projedná a) s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s vlastníkem pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka, b) s obcíobcí, na jejímž zastavěném územízastavěném území má být povolena uzavírka nebo nařízena objížďka, c) s provozovatelem dráhy,13) jde-li o pozemní komunikaci, na níž je umístěna dráha, d) s Policií České republiky, má-li objízdná trasa vést po silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci. (3) Týká-li se uzavírka územního obvodu více silničních správních úřadů, přísluší rozhodování silničnímu správnímu úřadu, v jehož územním obvodu je nejdelší část uzavírky; ostatní silniční správní úřady jsou v těchto případech dotčenými správními úřady. (4) Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka byla vždy omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena a byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostemnemovitostem. Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění může udělené povolení omezit nebo zrušit. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Příslušný silniční správní úřad rozhodnutí neprodleně oznámí a) Hasičskému záchrannému sboru České republiky, b) příslušným poskytovatelům zdravotnické záchranné služby, c) dopravcům v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava provozována a jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi, d) všem silničním správním úřadům, které povolují zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly podle § 25 odst. 6 písm. a), e) Ministerstvu vnitra, jde-li o dálnice, v ostatních případech Policii České republiky, f) provozovateli systému elektronického mýtného, jde-li o zpoplatněné pozemní komunikace. (6) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je povinen strpět bezúplatně provoz převedený na ni z uzavřené pozemní komunikace. Případné úpravy objížďkových pozemních komunikací nutné z důvodu objížďky a náhrada případných následných škod se stanoví v podmínkách rozhodnutí o uzavírce a objížďce a uskuteční na náklad žadatele o uzavírku a objížďku. (7) Uzavírka a objížďka musí být označena předepsaným způsobem. Označení zabezpečuje žadatel o uzavírku a objížďku na svůj náklad a odpovídá za jeho stav po dobu trvání uzavírky a objížďky. (8) V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody, zřícení nebo poškození objektů) musí příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a označit alespoň provizorním způsobem její vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. V případě havárie inženýrské sítě nebo jiného vedení je povinen příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a alespoň provizorně označit vlastník této inženýrské sítě nebo tohoto vedení a věc neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. Tím není dotčeno ustanovení § 36 odst. 6. Vlastník pozemní komunikace nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, oznámí uzavření a označení její části správnímu úřadu příslušnému ke stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích neprodleně poté, co uzavření a označení provedl nebo se o něm dozvěděl. (9) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení uzavírky a o nařízení objížďky a náležitosti rozhodnutí v těchto věcech. § 24a Omezení vjezdu některých vozidel (1) Tranzitní nákladní dopravu prováděnou nákladním vozidlem nebo jízdní soupravou, jejichž největší povolená hmotnost činí 12 tun a více, lze na silnici II. a III. třídy zakázat nebo omezit stanovením místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2), jen je-li možné využít jinou vhodnou trasu včetně trasy vedoucí po pozemní komunikaci podléhající zpoplatnění. (2) Za tranzitní nákladní dopravu se nepovažuje užití pozemní komunikace a) nezbytné pro dosažení místa nakládky, vykládky, údržby nebo opravy vozidla, sídla, provozovny nebo bydliště dopravce nebo bydliště řidiče, b) složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, c) nezbytné pro plnění úkolů ozbrojených sil České republiky a ozbrojených sil jiného státu. § 24b Rozšíření obecného užívání (1) Při splnění podmínek zajišťujících bezpečnost a plynulost silničního provozu a ochranu stavu pozemní komunikace lze na určených dálnicích, silnicích nebo místních komunikacích užít vozidlo, jehož a) výška, hmotnost nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračuje hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu, jde-li o vnitrostátní silniční dopravu, nebo b) výška, šířka, hmotnost nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračuje hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu, jde-li o vnitrostátní přepravu dřeva, o využití pracovních strojů samojízdných pro zemědělské práce nebo pro opravy nebo údržbu pozemních komunikací anebo o vnitrostátní přepravu pracovních strojů využívaných pro opravy nebo údržbu pozemních komunikací nebo vnitrostátní jízdu s přepravou těchto pracovních strojů související. (2) Pozemní komunikace podle odstavce 1 nebo jejich úseky určí Ministerstvo dopravy opatřením obecné povahy. V opatření obecné povahy Ministerstvo dopravy dále a) vymezí kategorie nebo podkategorie vozidel a přepravy, při nichž lze tato vozidla užít podle odstavce 1, b) stanoví, které z hodnot podle odstavce 1 mohou být překročeny, největší povolenou míru jejich překročení a další podmínky zajištující bezpečnost a plynulost silničního provozu a ochranu stavu pozemní komunikace, při jejichž splnění lze užít vozidlo podle odstavce 1, například označení vozidla, doprovod vozidla nebo omezení rychlosti vozidla, a c) stanoví dobu jeho platnosti, která nepřesáhne 5 let. (3) Dotčenými orgány při vydávání opatření obecné povahy jsou a) Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnici, b) Policie České republiky, jde-li o silnici nebo místní komunikaci, a c) krajský úřad, jde-li o silnici nebo místní komunikaci v jeho správním obvodu. (4) Návrh opatření obecné povahy projedná Ministerstvo dopravy s dotčenými orgány. Nevyjádří-li se dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu, má se za to, že s návrhem souhlasí. (5) Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní Ministerstvo dopravy pouze na své úřední desce a na úředních deskách krajských úřadů, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. Po nabytí účinnosti zveřejní Ministerstvo dopravy opatření obecné povahy rovněž ve Věstníku dopravy. (6) Ministerstvo dopravy může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. Ministerstvo dopravy zruší opatření obecné povahy, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. (7) Užít vozidlo podle odstavce 1 lze jen při splnění všech podmínek stanovených opatřením obecné povahy. Je-li jako podmínka stanoven policejní doprovod, je provozovatel takto užitého vozidla povinen uhradit náklady s tím spojené Policii České republiky. (8) Povinnost řídit se místní a přechodnou úpravou provozu není při užití vozidla podle odstavce 1 dotčena. Užití vozidla podle odstavce 1 nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace. § 25 Zvláštní užívání (1) K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen „zvláštní užívání“), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních případech se souhlasem Policie České republiky. Souhlas vlastníka se zvláštním užíváním podle odstavce 6 písm. c) bodu 3 se nevyžaduje v případě, že se jedná o veřejně prospěšnou stavbu nebo stavbu nebo zařízení přípojek technické infrastruktury nebo další stavby nebo zařízení technické infrastruktury, které jsou drobnou stavbou podle přílohy č. 1 stavebního zákona; k návrhu na zvláštní užívání může vlastník uplatnit námitky, o kterých rozhodne silniční správní úřad. (2) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou a v rozhodnutí stanoví podmínky zvláštního užívání. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace. (3) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání povolení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení ke zvláštnímu užívání, lze udělit povolení ke zvláštnímu užívání na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení ke zvláštnímu užívání nabylo právní moci. (4) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení ke zvláštnímu užívání. (5) V době branné pohotovosti státu není třeba povolení ke zvláštnímu užívání pro vozidla ArmádyArmády České republiky. (6) Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je a) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračují hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu (dále jen „nadměrné vozidlo“), není-li umožněno opatřením obecné povahy podle § 24b, b) užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla2) silničními motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost je nižší, než stanoví zvláštní právní předpis2), c) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného pozemku pro 1. zřizování a provozování zařízení pro písemnou, obrazovou, světelnou nebo jiným způsobem prováděnou reklamu nebo propagaci (dále jen „reklamní zařízení“), 2. umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny (zařízení staveniště, skládka stavebních hmot nebo paliva apod.), 3. provádění stavebních prací, nepodléhají-li povolení záměru podle stavebního zákona, 4. zřizování vyhrazeného parkování, 5. zřizování a provoz stánků, pojízdných či přenosných prodejních a jiných podobných zařízení, 6. audiovizuální tvorbu, d) pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a podobných akcí, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, e) výjimečné užití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly ArmádyArmády České republiky nebo historickými vozidly, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi, f) výjimečné užití místní komunikace a silnice samojízdnými pracovními stroji a přípojnými vozidly traktorů, které nemají schválenou technickou způsobilost podle zvláštního právního předpisu.13a) (7) Zvláštní užívání spočívající v zřízení a provozování reklamního zařízení může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu pěti let, bude-li zřízení a provozování reklamního zařízení splňovat tyto podmínky: a) nebude jej možné zaměnit s dopravními značkami ani dopravními zařízeními, b) nebude oslňovat uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušovat provoz na pozemní komunikaci, c) pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, bude vybavena na náklad vlastníka reklamního zařízení svodidly nebo jinak zabezpečena proti možnému střetu vozidel s konstrukcí reklamního zařízení a d) reklamní zařízení bude sloužit k označení provozovny nacházející se v zastavěném územízastavěném území podle § 30 odst. 3 ve vzdálenosti do 50 metrů od reklamního zařízení nebo mimo zastavěné územízastavěné území v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení, jedná-li se o reklamní zařízení na dálnici, silnici I. třídy nebo na jejich silničním pomocném pozemku. Podmínky stanovené v povolení musí trvat po celou dobu platnosti povolení. Zánik některé z podmínek je povinen vlastník reklamního zařízení oznámit do 30 dnů příslušnému silničnímu správnímu úřadu, který povolení odejme. (8) Věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1 nebo v rozporu s ním, s výjimkou reklamních zařízení, je jejich vlastník povinen odstranit neprodleně po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu. Neučiní-li tak, zajistí odstranění a likvidaci věci příslušný silniční správní úřad na náklady vlastníka věci. (9) Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1, s výjimkou reklamních zařízení, zveřejní výzvu k odstranění věci způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy zajistí odstranění a likvidaci věci na náklady vlastníka dotčené pozemní komunikace nebo správce, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. Zjistí-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo správce, je-li výkon správy této pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, vlastníka věci dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na náhradu nákladů vzniklých odstraněním a likvidací věci. (10) Silniční správní úřad vlastníku pozemní komunikace nebo jejímu správci, je-li výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, na jeho žádost sdělí, zda je reklamní zařízení na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku zřízeno a provozováno na základě povolení ke zvláštnímu užívání. Je-li na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku zřízeno nebo provozováno reklamní zařízení bez povolení ke zvláštnímu užívání, je vlastník této pozemní komunikace nebo její správce, je-li výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, povinen reklamní zařízení na náklady jeho vlastníka odstranit a uskladnit na vhodném místě. Odstranění reklamního zařízení bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem5). (11) Vlastník nebo správce pozemní komunikace, který odstranil reklamní zařízení postupem podle odstavce 10, zveřejní po dobu 3 měsíců způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikační údaje reklamního zařízení a informaci, kde a jakým způsobem si může reklamní zařízení jeho vlastník vyzvednout. Reklamní zařízení lze jeho vlastníku vydat pouze po uhrazení nákladů na odstranění a uskladnění reklamního zařízení. Nedojde-li k vydání reklamního zařízení jeho vlastníku do 3 měsíců ode dne zveřejnění informací podle věty první, je vlastník nebo správce pozemní komunikace, který reklamní zařízení odstranil, oprávněn reklamní zařízení na náklady jeho vlastníka zlikvidovat. (12) Umísťování věcí na dálnici, silnici a místní komunikaci, které jsou uvedeny v § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) až d), není zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace, vyžaduje však předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace. (13) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice a místní komunikace a náležitosti rozhodnutí v této věci. (14) V případě, že je v podmínkách zvláštního užívání podle odstavce 6 písm. a) požadován k zabezpečení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu policejní doprovod, je osoba, na jejíž žádost bylo povolení vystaveno, povinna uhradit náklady s tímto spojené PoliciiPolicii České republiky. (15) Prováděcí předpis stanoví výši náhrad za poskytnutí policejního doprovodu. § 25a Zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací nadměrnými vozidly (1) Silniční správní úřad povolí zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Povolit lze a) opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, nepřesahuje-li jeho 1. délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, nebo 2. délka 30 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o nadměrné vozidlo neuvedené v bodě 1, nebo b) jednorázové zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem. (2) Žádost o povolení obsahuje a) údaje o žadateli a o provozovateli vozidla, je-li odlišný od žadatele, jimiž se rozumí jeho 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, 2. datum narození nebo identifikační číslo, 3. adresa pobytu nebo sídla, b) údaje o nadměrném vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, označení typu a technické parametry, a c) v případě povolení 1. podle odstavce 1 písm. a) počátek doby, po kterou má být opakované zvláštní užívání pozemních komunikací povoleno, nebo 2. podle odstavce 1 písm. b) období, které není delší než 10 dnů, v němž má být jednorázově užita pozemní komunikace na základě povolení, a vymezení této pozemní komunikace. (3) Překročí-li hmotnost nadměrného vozidla včetně nákladu 90 tun, k žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) se přiloží a) nákres obrysu nadměrného vozidla s vyznačením rozměrů a umístění nákladu a b) statický posudek ověřující zatížitelnost mostů a únosnost vozovek na pozemních komunikacích, jejichž zvláštní užívání má být povoleno, který není starší než 6 měsíců. (4) Povolením podle odstavce 1 písm. a) lze povolit opakované zvláštní užívání i jiné místní komunikace, pokud o to žadatel požádá. V takovém případě musí být tato místní komunikace v žádosti vymezena a k žádosti musí být přiložen souhlas jejího vlastníka. K žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) podané Ministerstvu dopravy, kterým má být povoleno rovněž zvláštní užívání místní komunikace, musí být přiložen souhlas jejího vlastníka. (5) Je-li žadatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze Ministerstvu dopravy žádost podat pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci44). (6) Účastníky řízení jsou žadatel a vlastník dotčené pozemní komunikace. (7) Silniční správní úřad požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska, vyžaduje-li se jejich souhlas se zvláštním užíváním a nemá-li jej silniční správní úřad k dispozici. Nevyjádří-li se vlastník pozemní komunikace nebo nevydá-li Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky závazné stanovisko do 5 pracovních dnů, platí, že se zvláštním užíváním souhlasí bez podmínek. (8) Ministerstvo dopravy požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska za podmínek podle odstavce 7 způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy. Vyjádření a závazné stanovisko lze Ministerstvu dopravy doručit pouze tímto způsobem. (9) Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky nezbytné k tomu, aby zvláštním užíváním pozemní komunikace nadměrným vozidlem nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Silniční správní úřad v rozhodnutí vždy stanoví, že nadměrným vozidlem nelze užít pozemní komunikaci v případě, že překročení hodnoty hmotnosti, rozměru nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovené zákonem o silničním provozu lze předejít rozdělením nákladu. (10) S výjimkou vyžádání vyjádření nebo závazného stanoviska podle odstavce 7 může být vydání rozhodnutí prvním úkonem silničního správního úřadu v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (11) Technické parametry vozidla uváděné v žádosti stanoví prováděcí právní předpis. Sjízdnost dálnice, sjízdnost a schůdnost silnice a místní komunikace a její zabezpečení § 26 (1) Dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. (2) V zastavěném územízastavěném území jsou místní komunikace a průjezdní úsek silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. (3) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím. (4) Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška). (5) Povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně zhoršit nebo přerušit sjízdnost, jsou vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice, povodně a přívalové vody a jiné obdobné povětrnostní situace a jejich důsledky. (6) Závadou ve sjízdnostiZávadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. (7) Závadou ve schůdnostiZávadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. § 27 (1) Uživatelé dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací. (2) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnostizávada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. (3) Vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnostizávada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. (4) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit vlastníkům sousedních nemovitostí škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto komunikací; není však povinen nahradit škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních komunikacích. (5) Úseky silnic, místních komunikací a chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, povinen označit podle zvláštního právního předpisu2) nebo prováděcího právního předpisu. Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým nařízením a vymezení úseků místních komunikací a chodníků stanoví příslušná obecobec svým nařízením. (6) Je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, nahradit škodu podle odstavců 2 až 4 je povinen namísto vlastníka pozemní komunikace správce. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti k náhradě škody. (7) Prováděcí předpis blíže vymezí rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnostizávad ve sjízdnosti dálnice, silnice a místní komunikace. ObecObec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnostizávad ve schůdnosti chodníků, místních komunikací a průjezdních úseků silnic. § 28 (1) Při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závady ve sjízdnostizávady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí ten, kdo znečištění způsobil, je bez průtahů odstranit a uvést tuto pozemní komunikaci do původního stavu; nestane-li se tak, je povinen uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, náklady spojené s odstraněním znečištění a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu. Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující nakládání s nebezpečnými věcmi.14) (2) Při poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závadu ve sjízdnostizávadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti anebo ohrozit bezpečnost silničního provozu podle zvláštního předpisu,2) musí ten, kdo poškození způsobil, tuto skutečnost neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, a uhradit mu náklady spojené s odstraněním poškození a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu; může se též s vlastníkem nebo správcem pozemní komunikace dohodnout, že poškození odstraní sám. (3) Pokud závadu ve sjízdnostizávadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace nelze neprodleně odstranit, je ten, komu povinnost k odstranění znečištění, popřípadě k úhradě nákladů na odstranění poškození náleží, povinen místo alespoň provizorním způsobem neprodleně označit a závadu oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. § 29 Pevné překážky (1) Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení2) kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překážku. (2) Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních případech se souhlasem Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření. (3) Pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn odstranit pevnou překážku na náklady jejího vlastníka. (4) Tvoří-li pevnou překážku sloup nadzemního telekomunikačního nebo energetického vedení, pro jehož umístění nebylo vydáno povolení silničního správního úřadu, může být na jeho umístění vydáno povolení podle odstavce 2 nebo dohodne lhůtu pro jeho odstranění vlastník dotčené pozemní komunikace s vlastníkem dotčeného vedení; nedojde-li k dohodě o lhůtě odstranění, rozhodne soud. (5) Tvoří-li pevnou překážku strom, postupuje se podle ustanovení § 15. § 29a (1) Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená osoba vede Centrální evidenci pozemních komunikací. V Centrální evidenci pozemních komunikací se evidují: a) informace o pozemních komunikacích, b) rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích (§ 24) a c) rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací (§ 25). (2) Centrální evidence pozemních komunikací je informačním systémem veřejné správy11m). (3) Vlastníci pozemních komunikací jsou povinni předávat do Centrální evidence pozemních komunikací údaje o pozemních komunikacích v rozsahu stanoveném Ministerstvem dopravy. (4) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích je povinen zveřejnit údaje z rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích, které stanoví prováděcí právní předpis, bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a). (5) Správní úřad příslušný ke stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2) je povinen zveřejnit údaje o zákazu nebo omezení tranzitní nákladní dopravy podle § 24a bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a). (6) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací je povinen zveřejnit údaje z rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací, které stanoví prováděcí právní předpis, bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a). (7) Provozovatel Centrální evidence pozemních komunikací informuje o vydání rozhodnutí nebo stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle odstavců 4 až 6 neprodleně po jejich zveřejnění a) Hasičský záchranný sbor České republiky, b) příslušného poskytovatele zdravotnické záchranné služby, c) Policii České republiky, d) dopravce v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava provozována, jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi, e) silniční správní úřady, které povolují zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly. (8) Způsob předávání údajů do Centrální evidence pozemních komunikací, jejich druh, rozsah a formát, způsob vedení Centrální evidence pozemních komunikací, způsob a rozsah zveřejnění údajů vedených v této evidenci stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST SEDMÁ OCHRANA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A JEJICH STYK S OKOLÍM Silniční ochranná pásma § 30 (1) K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí slouží silniční ochranná pásmasilniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmoSilniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. (2) Silničním ochranným pásmemSilničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti a) 50 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice anebo od osy větve její křižovatky s jinou pozemní komunikací; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemkusilničního pozemku, b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy nebo místní komunikace I. třídy, c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. (3) Zastavěným územímZastavěným územím obceobce je pro účely určení silničního ochranného pásmasilničního ochranného pásma podle tohoto zákona území, které splňuje tyto podmínky: a) na území je postaveno pět a více budov odlišných vlastníků, kterým bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo a které jsou evidovány v katastru nemovitostínemovitostí27), b) mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se pro tyto účely zvětší po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m. Spojnice tvoří rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých budov (u oblouků se použijí tečny). Spojnice mezi zvětšenými půdorysy budov, spolu se stranami upravených půdorysů budov, tvoří zastavěné územízastavěné území obceobce. Ochranné pásmo může být zřízeno s ohledem na stanovené podmínky pouze po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy. (4) Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30 odst. 2 písm. a) je pro případ povolování zřizování a provozování reklamních zařízení, které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, posunuta z 50 metrů na 250 metrů. § 31 (1) Zřízení a provozování reklamního zařízení v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu podléhá povolení. (2) Zřízení a provozování reklamního zařízení lze povolit pouze, není-li zaměnitelné s dopravními značkami, světelnými signály, zařízeními pro provozní informace nebo s dopravními zařízeními a nemůže-li oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích. (3) Jedná-li se o reklamní zařízení viditelné z pozemní komunikace v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu dálnice a silnice I. třídy, lze jeho zřízení a provozování povolit pouze pokud splňuje podmínky podle odstavce 2 a slouží-li k označení provozovny, která se nachází v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení. (4) Povolení podle odstavce 1 vydává příslušný silniční správní úřad po předchozím souhlasu a) vlastníka dotčené nemovitostinemovitosti, na které má být reklamní zařízení zřizováno a provozováno, b) Ministerstva vnitra, jde-li o silniční ochranné pásmosilniční ochranné pásmo dálnice, c) Policie České republiky, jde-li o silniční ochranné pásmosilniční ochranné pásmo silnice a místní komunikace. (5) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zřizovat a provozovat reklamní zařízení právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou, nejdéle na dobu pěti let, a v rozhodnutí stanoví podmínky zřizování a provozování reklamního zařízení. (6) Vlastník nemovitostinemovitosti v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu je oprávněn v obecném zájmu umístit na své nemovitostinemovitosti pouze reklamní zařízení, které bylo povoleno. (7) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání povolení ke zřizování a provozování reklamních zařízení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení, lze udělit povolení na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení nabylo právní moci. (8) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení. (9) Je-li v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu zřízeno nebo provozováno reklamní zařízení v rozporu s odstavcem 1 bez povolení, vyzve silniční správní úřad neprodleně poté, co se o tom dozvěděl, vlastníka pozemní komunikace, v jejímž ochranném pásmu je reklamní zařízení zřízeno nebo provozováno, nebo jejího správce, je-li výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, k odstranění reklamního zařízení, a vlastníka nemovitosti, na které je reklamní zařízení zřízeno nebo provozováno, k poskytnutí součinnosti podle odstavce 12. Silniční správní úřad vlastníka pozemní komunikace nebo jejího správce nevyzývá, je-li současně vlastníkem nemovitosti, na které je reklamní zařízení zřízeno nebo provozováno; v takovém případě silniční správní úřad vlastníku nebo správci pozemní komunikace na jeho žádost sdělí, zda je reklamní zařízení zřízeno a provozováno na základě povolení podle odstavce 1. (10) Reklamní zařízení zřízené nebo provozované v ochranném pásmu pozemní komunikace v rozporu s odstavcem 1 bez povolení je vlastník této pozemní komunikace nebo její správce, je-li výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, povinen na náklady jeho vlastníka odstranit a uskladnit na vhodném místě. Odstranění reklamního zařízení bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem5). (11) Vlastník nebo správce pozemní komunikace, který odstranil reklamní zařízení postupem podle odstavce 10, zveřejní po dobu 3 měsíců způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikační údaje reklamního zařízení a informaci, kde a jakým způsobem si může reklamní zařízení jeho vlastník vyzvednout. Reklamní zařízení lze jeho vlastníku vydat pouze po uhrazení nákladů na odstranění a uskladnění reklamního zařízení. Nedojde-li k vydání reklamního zařízení jeho vlastníku do 3 měsíců ode dne zveřejnění informací podle věty první, je vlastník nebo správce pozemní komunikace, který reklamní zařízení odstranil, oprávněn reklamní zařízení na náklady jeho vlastníka zlikvidovat. (12) Vlastník nemovitosti, na které je zřízeno a provozováno reklamní zařízení bez povolení podle odstavce 1, je povinen umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na svoji nemovitost za účelem odstranění tohoto reklamního zařízení. Vznikne-li tím škoda na nemovitosti, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. § 32 (1) V silničních ochranných pásmechsilničních ochranných pásmech lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu40). (2) Vlastník pozemní komunikace je vždy účastníkem řízení o povolení stavby nebo činnosti v ochranném pásmu. § 33 V silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu2) jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu2) jako silnice vedlejší. § 34 (1) Vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je oprávněn v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstupovat na cizí pozemky, nebo na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby, umístění zásněžek, odstraňování následků nehod a jiných překážek omezujících silniční provoz. Přitom je povinen dbát toho, aby tím byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. (2) Jedná-li se o pozemní komunikaci nebo její část, pro kterou se nezřizuje silniční ochranné pásmosilniční ochranné pásmo, platí toto ustanovení pro vstup vlastníka, popřípadě správce pozemní komunikace na sousední pozemky. (3) Nelze-li dosáhnout požadovaného účelu jinak, je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na zachování sjízdnosti a schůdnosti této pozemní komunikace na nezbytnou dobu, v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitost vlastníka v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu, a není-li silniční ochranné pásmosilniční ochranné pásmo zřízeno, vlastníka sousední nemovitosti. § 35 Ochrana dálnice, silnice a místní komunikace (1) Vlastníci nemovitostínemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní komunikace jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní úřad. (2) Silniční správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dálnice, silnice a místní komunikace a zdroje rušení silničního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí silniční správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, silniční správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady. (3) Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní komunikací v zastavěném územízastavěném území je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů. Rozhodnutí o zřízení věcného břemene a o výši úhrady vydává příslušný silniční správní úřad u dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace na základě stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo zařízení pro provozní informace.11a) § 36 Styk dálnice, silnice a místní komunikace s vedeními a s okolím (1) Žádá-li to veřejný zájem, může dálnice, silnice a místní komunikace křížit inženýrské sítě a jiná vedení, vody, zásoby přírodních podzemních vod, území chráněná podle zvláštních předpisů,15) vodohospodářská a jiná díla, nebo se jich jinak dotknout a může být jimi křížena nebo jinak dotčena, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí a místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. (2) Energetická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zařízení pro rozvod tepla a topných plynů (dále jen „vedení“), s výjimkou vedení tramvajových a trolejbusových drah, pokud nejsou zřizována pro potřeby dálnice, silnice nebo místní komunikace, nesmějí být podélně umísťována v jejich tělese a na silničních pomocných pozemcích, pokud v dalších ustanoveních není stanoveno jinak. (3) Podélné umístění vedení do silničního pozemkusilničního pozemku s výjimkou silničního pozemkusilničního pozemku pod vozovkou nebo krajnicí a středního dělícího pásu, podélné umístění do silničního pomocného pozemku nebo na mosty a mostní objekty dotčené pozemní komunikace lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace. Pokud zvláštní předpis16) nestanoví jinak, uzavře vlastník dotčené pozemní komunikace na základě vydaného povolení ke zvláštnímu užívání s vlastníkem vedení smlouvu o zřízení věcného břemene k pozemní komunikaci za jednorázovou úhradu. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši úhrady soud. (4) V zastavěném územízastavěném území mohou být podélně umísťována vedení, kromě případů uvedených v odstavci 3 a za podmínek uvedených v tomto odstavci, i v chodnících a v přilehlých zelených pásech průjezdního úseku silnice nebo v místní komunikaci při nejvyšším možném ohledu vůči vegetaci. V případech, kdy je vyloučena možnost jiného technického řešení, mohou být vedení dále umístěna i v silničním pozemkusilničním pozemku pod vozovkou, krajnicí, nebo ve středním dělícím pásu těchto pozemních komunikací. (5) Při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci, při kterých by mohlo dojít k poškození vedení, je vlastník vedení povinen na výzvu vlastníka dotčené pozemní komunikace zajistit bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor. (6) V případě havárie vedení není pro nezbytné práce k bezprostřednímu odstranění této havárie potřebné předchozí povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace. Vlastník vedení je povinen neprodleně oznámit vlastníku dotčené pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, provedení prací, jejich místo alespoň provizorně označit a zabezpečit a zajistit následné uvedení dotčeného úseku pozemní komunikace do původního stavu podle podmínek stanovených v dodatečném povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace. (7) Při výstavbě nové dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo při jejich rekonstrukci je objednatel této stavby povinen uhradit jen vyvolané nezbytné úpravy přímo dotčeného úseku vedení, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Úpravy související s modernizací nebo se zvýšením výkonnosti vedení je povinen uhradit jejich vlastník. (8) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy15) o styku dálnice, silnice a místní komunikace s inženýrskými sítěmi a jinými vedeními, s vodami, zásobami přírodních podzemních vod, s územím chráněným podle zvláštních předpisů, s dobývacím prostorem a s vodohospodářskými a jinými díly. Podrobnosti o způsobu umísťování, oprav a udržování inženýrských sítí a jiných vedení na silničních pozemcíchsilničních pozemcích stanoví prováděcí předpis. § 37 Styk s dráhami (1) Křížení pozemní komunikace s dráhou se zřizuje mimo úroveň kolejí nebo v úrovni kolejí. Úrovňové křížení (dále jen „přejezd“) je možné zřídit na a) tramvajové a trolejbusové dráze a vlečce, nebo b) jiné dráze na základě povolení příslušného silničního správního úřadu. (2) Povolení podle odstavce 1 písm. b) lze vydat pouze, a) pokud je zajištěna bezpečnost provozu na dráze a bezpečnost a plynulost provozu na pozemní komunikaci, a b) jde-li o dráhu, která umožňuje provozování drážních vozidel rychlostí nejvýše 160 km.h-1. (3) O vydání povolení rozhoduje na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace příslušný silniční správní úřad, který si pro vydání povolení podle odstavce 1 písm. b) opatří vyjádření drážního správního úřadu k zajištění bezpečnosti provozu na dráze v případě zřízení přejezdu a vyjádření Policie České republiky k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci. Souvisí-li přejezd vyžadující povolení podle tohoto zákona se záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne o něm stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona. Podkladem v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona jsou vyjádření uvedená ve větě první. (4) Zabezpečovací zařízení na přejezdu s dráhou umísťuje a udržuje vlastník dráhy. Vlastník dráhy je povinen udržovat v řádném stavu pozemní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku mezi závorami, a to v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Pokud šířka pozemní komunikace na přejezdu neodpovídá šířce jejích přilehlých úseků, je vlastník dráhy povinen přejezd při jeho rekonstrukci přiměřeně rozšířit; u silnice a místní komunikace užší než 5 m musí být na přejezdu zachována volná šířka alespoň 5 m. (5) U silnice a místní komunikace I. a II. třídy je vlastník dráhy povinen zajistit a) úpravu přejezdu umožňující plynulé najíždění silničních vozidel, b) opatření na přejezdu v zastavěném územízastavěném území, aby chodci při přechodu dráhy nebyli nuceni používat vozovky silnice nebo místní komunikace, c) aby umístěná drážní zařízení nebránila nutnému rozhledu uživatelů silnice nebo místní komunikace a s výjimkou trolejových vedení nezasahovala do prostoru nad jejich vozovku do výše 5 m; zařízení, která tomu neodpovídají, musí být při rekonstrukci dráhy přemístěna nebo odstraněna. (6) Je-li to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to veřejný zájem, může být kromě tramvajové a trolejbusové dráhy vedena po pozemní komunikaci i jiná dráha, a to způsobem přiměřeným místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků i provozovatelů a aby nebyl vzájemně ohrožován jejich provoz. Případné střety zájmů rozhoduje příslušný silniční správní úřad se souhlasem drážního správního úřadu. (7) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy13) pro styk pozemní komunikace s dráhou, pro jejich křížení, zabezpečení těchto křížení a pro používání pozemní komunikace k vedení dráhy. § 37a Rušení přejezdů (1) Na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace povolí příslušný silniční správní úřad zrušení přejezdu, pokud k přístupu k nemovitostem, k němuž je využívána pozemní komunikace, je možné využít jinou vhodnou trasu, která a) není delší o více než 5 km a b) nevede přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení. (2) Účastníkem řízení o povolení zrušení přejezdu je vlastník pozemní komunikace, vlastník dráhy a obecobec, na jejímž území se rušený přejezd nachází. (3) Silniční správní úřad si před vydáním rozhodnutí vyžádá závazné stanovisko a) Policie České republiky k posouzení vhodnosti trasy podle odstavce 1, jde-li o zrušení přejezdu na silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, a b) drážního správního úřadu k posouzení stupně zabezpečení přejezdu, má-li trasa podle odstavce 1 vést přes přejezd. § 38 Používání dálnice, silnice a místní komunikace při velkých stavbách (1) Pokud v důsledku jiné investiční výstavby bude dlouhodobě nebo trvale znemožněno užívání pozemní komunikace nebo její části, je objednatel této výstavby povinen na svůj náklad provést přeložku pozemní komunikace nebo postavit náhradní pozemní komunikaci. Vlastníkem této pozemní komunikace je vlastník překládané nebo nahrazené pozemní komunikace. Nabyl-li objednatel vlastnické právo k pozemku, na který byla tato pozemní komunikace umístěna, popřípadě silničnímu pomocnému pozemku, převede jej bezúplatně vlastníkovi překládané nebo nahrazené pozemní komunikace. (2) Má-li se při velké stavbě nebo při rozsáhlých těžebních pracích nebo terénních úpravách vyžadujících povolení záměru podle stavebního zákona používat silnice nebo místní komunikace v rozsahu nebo způsobem, jemuž neodpovídá stavební stav nebo dopravně technický stav těchto pozemních komunikací, musí být objednatelem díla a na jeho náklad zajištěny potřebné úpravy dotčené pozemní komunikace, popřípadě vybudování objížďky odpovídající předpokládanému provozu, a to v dohodě s vlastníkem silnice nebo místní komunikace. (3) Nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozsahu potřebných úprav dotčené pozemní komunikace, případně o stanovení tras staveništní dopravy nebo o vybudování objížďky příslušný stavební úřad na základě vyjádření příslušného silničního správního úřadu. Příslušný silniční správní úřad je povinen vydat vyjádření do 30 dnů od doručení žádosti o jeho vypracování. Kontrolní vážení vozidel § 38a (1) Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích se provádí kontrolní vážení a měření (dále jen „kontrolní vážení“) vozidel spadajících do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS10) nebo jízdních souprav tvořených těmito vozidly. Kontrolní vážení může zahrnovat kontrolu hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kontrolu poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě, kontrolu rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrolu rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrolu dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravu. (2) Podle tohoto zákona se rozlišují dvě kategorie kontrolního vážení: a) kontrolní vážení vozidla nebo jízdní soupravy nepřenosnými vysokorychlostními vahami, při kterém nedochází k odklonění vozidla z provozu (dále jen „vysokorychlostní kontrolní vážení“), a b) kontrolní vážení vozidla nebo jízdní soupravy všemi jinými technickými zařízeními, než jaká jsou uvedena v písmenu a) výše, při kterém dochází k odklonění vozidla z provozu (dále jen „nízkorychlostní kontrolní vážení“). (3) Nízkorychlostní kontrolní vážení a) zajišťuje v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními úřady vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba, nebo b) provádí PoliciePolicie České republiky nebo celní úřady samostatně. (4) Vysokorychlostní kontrolní vážení zajišťuje vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba. (5) Odesílatel nesmí v dokladech, které vydal k přepravované zásilce, uvést nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost. Je-li zásilka přepravována v kontejneru nebo výměnné nástavbě, vydá odesílatel k zásilce doklad obsahující údaje o hmotnosti zásilky a hmotnosti kontejneru nebo výměnné nástavby. Provozovatel vozidla nebo, je-li zásilka přepravována jízdní soupravou, provozovatel jízdní soupravyprovozovatel jízdní soupravy zajistí, aby doklady vydané odesílatelem byly k dispozici ve vozidle nebo v jízdní soupravě, kterými je zásilka přepravována. (6) Provozovatelem jízdní soupravyProvozovatelem jízdní soupravy se pro účely tohoto zákona rozumí provozovatel tažného vozidla této jízdní soupravy. (7) Policie České republiky a celní úřady, jde-li o nízkorychlostní kontrolní vážení, a vlastníci pozemních komunikací, jde-li o vysokorychlostní kontrolní vážení, poskytnou Ministerstvu dopravy vždy do 31. května údaje za předchozí kalendářní rok o počtu jimi zajištěných nebo provedených kontrolních vážení a o počtu vozidel nebo jízdních souprav, u nichž bylo při kontrolním vážení zjištěno nedodržení hodnot pro hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy nebo pro rozložení hmotnosti na nápravy nebo skupiny náprav stanovených zákonem o silničním provozu. § 38b (1) Řidič vozidla je povinen na výzvu policisty nebo celníka podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení. Zajížďka k technickému zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, včetně cesty zpět, nesmí být delší než 16 kilometrů. (2) Při nízkorychlostním kontrolním vážení je řidič vozidla povinen řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení a předložit doklady podle § 38a odst. 5, byly-li vydány. (3) O výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení vydá osoba obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení vozidel řidiči doklad, který zašle též provozovateli vozidla. (4) Překáží-li vozidlo nebo jízdní souprava v provádění nízkorychlostního kontrolního vážení, policista nebo celník vyzve řidiče k odstranění vozidla nebo jízdní soupravy. Nedojde-li k odstranění vozidla nebo jízdní soupravy bezprostředně po výzvě podle věty první, zajistí policista nebo celník odtažení vozidla nebo jízdní soupravy na náklady provozovatele vozidla nebo jízdní soupravy. (5) Rozsah a způsob provádění nízkorychlostního kontrolního vážení, náležitosti dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení a vzor dokladu stanoví prováděcí právní předpis. § 38c (1) Zjistí-li se nízkorychlostním kontrolním vážením nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, přikáže policista nebo celník řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo k odstavení vozidla nebo jízdní soupravy a zakáže pokračování v jízdě do doby, než a) zjištěné nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu bude odstraněno, nebo b) užití vozidla nebo jízdní soupravy bude umožněno rozhodnutím o povolení zvláštního užívání nebo opatřením obecné povahy podle § 24b. (2) Policista nebo celník přikáže řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo k odstavení vozidla nebo jízdní soupravy a zakáže pokračování v jízdě rovněž v případě, že řidič odmítl podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení. Zákaz pokračování jízdy platí do doby provedení nízkorychlostního kontrolního vážení vozidla nebo jízdní soupravy, nejdéle však 48 hodin. (3) Zakázal-li policista nebo celník pokračování v jízdě, může vozidlu nebo jízdní soupravě zabránit v jízdě použitím technického prostředku. (4) Zabránění v jízdě se provede na náklady provozovatele vozidla nebo, jde-li o jízdní soupravu, na náklady provozovatele jízdní soupravyprovozovatele jízdní soupravy. (5) Jde-li o zákaz pokračování v jízdě podle odstavce 1, policie nebo celní úřad zajistí uvolnění vozidla nebo jízdní soupravy po splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) nebo b). Jde-li o zákaz pokračování v jízdě podle odstavce 2, policie nebo celní úřad zajistí uvolnění vozidla nebo jízdní soupravy po splnění podmínky podle odstavce 2 nebo uplynutí lhůty podle odstavce 2. Požadovat provedení nízkorychlostního kontrolního vážení k ověření splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) nebo podle odstavce 2 lze, jen pokud je v místě, kde má být toto vážení provedeno, k dispozici technické zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení. (6) Zakázat pokračování v jízdě nelze, jde-li o přepravu zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat během přepravy39). § 38d (1) Řidič vozidla je povinen vždy podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu vysokorychlostnímu kontrolnímu vážení, které je prováděno na trase vozidla nebo jízdní soupravy, bez ohledu na to, je-li řidič obeznámen s místem, kde dochází k vysokorychlostnímu vážení. (2) Zjistí-li se při vysokorychlostním kontrolním vážení nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, vystaví vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba zajišťující vysokorychlostní kontrolní vážení vážní lístek, který doručí obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo vysokorychlostní kontrolní vážení provedeno. (3) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vystaví na základě vážního lístku doklad, který doručí provozovateli vozidla spolu s oznámením o zahájení řízení o přestupku. (4) Rozsah a způsob provádění vysokorychlostního kontrolního vážení, náležitosti vážního lístku a dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení a vzor dokladu stanoví prováděcí právní předpis. § 39 Mimořádné změny dopravního významu Dojde-li k podstatnému nárůstu zatížení části pozemní komunikace, jejíž stavební stav nebo dopravně technický stav tomuto nárůstu zjevně neodpovídá, je osoba, která nárůst způsobila, povinna uhradit vlastníkovi dotčené části pozemní komunikace náklady spojené s nezbytnou úpravou a opravou takto dotčené části pozemní komunikace. Nedojde-li k dohodě o výši úhrady s vlastníkem dotčené části pozemní komunikace, rozhodne na návrh vlastníka soud. ČÁST OSMÁ INTELIGENTNÍ DOPRAVNÍ SYSTÉM § 39a (1) Inteligentní dopravní systémInteligentní dopravní systém je souborem elektronických prostředků, technických zařízení, programového vybavení a jiných nástrojů, které umožňují vyhledávání, shromažďování, zpřístupňování, používání a jiné zpracovávání údajů o pozemních komunikacích, silničním provozu, cestování, logistice a dopravním spojení, a jehož účelem je zvýšení bezpečného a koordinovaného užívání pozemních komunikací a snížení negativních dopadů silničního provozu na životní prostředí. (2) Poskytovatel služby inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému je povinen při poskytování této služby užívat pouze součásti inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému, které odpovídají specifikacím stanoveným Evropskou komisí a uveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie, a poskytovat služby inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému způsobem odpovídajícím těmto specifikacím. (3) Stanoví-li tak specifikace podle odstavce 2, lze uvádět na trh a do provozu pouze ty součásti inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému, pro které bylo provedeno posouzení shody nebo vhodnosti pro použití v souladu s touto specifikací. (4) Pokud Ministerstvo dopravy zjistí nebo má důvodné podezření, že součást inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému není v souladu s požadavkem podle odstavce 2 nebo 3, uloží ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu35). (5) Poskytovatel služby inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému je povinen zajistit, aby jím poskytované služby byly v souladu s pravidly pro zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů podle zvláštního právního předpisu36). ČÁST DEVÁTÁ STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR § 40 Výkon státní správy (1) Státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy, krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a obecní úřad, celní úřad, stavební úřad a újezdní úřad. (2) Ministerstvo dopravy a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií, b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s Ministerstvem obrany, c) vykonává působnost silničního správního úřadu a podle tohoto zákona ve věcech dálnic, d) povoluje 1. opakované zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy, popřípadě jiných místních komunikací, nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, 2. jednorázové zvláštní užívání silnic nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic v územních obvodech více krajů, a 3. jednorázové zvláštní užívání silnic nebo místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání dálnice nebo zvláštní užívání podle bodu 2, e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti, f) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska řešení dálnic a silnic I. třídy, g) ukládá ochranná opatření u prvků systému elektronického mýtného a u součástí inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému, h) projednává přestupky podle § 42b odst. 5. (3) Krajský úřad a) povoluje 1. jednorázové zvláštní užívání silnic II. a III. třídy nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic II. a III. třídy v územním obvodu pouze jednoho kraje, a 2. jednorázové zvláštní užívání místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání silnice I. třídy nebo zvláštní užívání podle bodu 1, b) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie silnice II. nebo III. třídy a o změně kategorie nebo třídy, c) rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu Ministerstvem obrany a Ministerstvem dopravy, d) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy, e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, f) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje, územnímu plánuúzemnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska řešení silnic II. a III. třídy. (4) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy a veřejně přístupných účelových komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy nebo krajský úřad, b) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věci povolování zřízení nebo zrušení přejezdu na neveřejné účelové komunikaci, c) projednává přestupky podle § 42a a 42b ve věcech dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikacích, s výjimkou přestupků, k jejichž projednání je příslušný celní úřad nebo Ministerstvo dopravy; k projednání přestupků podle § 42a odst. 1 písm. r), § 42a odst. 4 písm. c) a § 42b odst. 1 písm. u), v), w) a x) je místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo provedeno kontrolní vážení, d) uplatňuje stanovisko k územnímu plánuúzemnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska řešení místních a účelových komunikací. (5) Obecní úřad a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie, b) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (6) Újezdní úřad vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací na území vojenského újezdu. (7) Jde-li o věc, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více silničních správních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze silničních správních úřadů, v jehož územním obvodu se má věc uskutečnit. (8) Celník ve stejnokroji je oprávněn a) zastavit vozidlo a podrobit vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení, b) zastavit vozidlo v systému elektronického mýtného, zjistit totožnost řidiče a provozovatele vozidla, není-li řidič současně jeho provozovatelem, podrobit vozidlo v systému elektronického mýtného kontrole, zda je vybaveno funkčním elektronickým zařízením, zda je evidováno v systému elektronického mýtného a zda jsou do elektronického zařízení zadány údaje umožňující správné stanovení mýtného, a kontrole úhrady mýtného, včetně kontroly dokladů prokazujících úhradu mýtného, c) zastavit vozidlo v systému časového zpoplatnění, zjistit totožnost řidiče a provozovatele vozidla, není-li řidič současně jeho provozovatelem, a totožnost přepravované osoby, k jejíž přepravě se má vztahovat osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. h) nebo i), a podrobit vozidlo kontrole úhrady časového poplatku nebo naplnění důvodu pro osvobození vozidla od zpoplatnění. (9) Výkon působnosti celních úřadů při výkonu státní správy ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace podle tohoto zákona se považuje za výkon správy daní, s výjimkou řízení o přestupcích. Celní úřad projednává přestupky podle § 42a odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. a), b) a d) a odst. 7 a § 42b odst. 1 písm. r), s) a t) a odst. 2 a přestupky podle § 42a odst. 4 písm. c) zjištěné nízkorychlostním kontrolním vážením. K projednání přestupků uvedených v § 42a odst. 3 je místně příslušný celní úřad, který přestupek zjistil jako první. Státní fond dopravní infrastruktury oznamuje celnímu úřadu podezření ze spáchání přestupku podle § 42a odst. 7 a § 42b odst. 1 písm. r), s) a t). (10) Ve věcech týkajících se připojení pozemních komunikací podle § 10, s výjimkou případů, kdy o něm rozhoduje stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona, je příslušný a) Dopravní a energetický stavební úřad, jde-li o připojení týkající se dálnice nebo úpravy či zrušení takového připojení, b) krajský úřad, jde-li o připojení týkající se silnice I. třídy nebo úpravy či zrušení takového připojení, nebo c) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v ostatních případech. § 41 Státní dozor (1) Státní dozor na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích vykonávají silniční správní úřady v rozsahu své působnosti. Ministerstvo dopravy vykonává státní dozor v oblasti poskytování evropské služby elektronického mýtného, v oblasti poskytování služby inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému a vrchní státní dozor nad výkonem státního dozoru prováděného příslušnými silničními správními úřady. (2) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků může uložit v řízení na místě nebo v řízení zahájeném z moci úřední na základě protokolu o kontrole povinnosti k odstranění těchto nedostatků. Rozhodnutí vydané na základě protokolu o kontrole je prvním úkonem v řízení. (3) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru při výkonu dozoru závažné závady ve stavebním stavu nebo v dopravně technickém stavu pozemní komunikace, které bezprostředně ohrožují uživatele nebo pozemní komunikaci, je oprávněna písemně nařídit vlastníku této pozemní komunikace okamžité zastavení nebo omezení jejího užívání a vyrozumí o tom příslušný silniční správní úřad, který je povinen ve lhůtě dvou dnů zahájit příslušné správní řízení. (4) Pověření k výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech pozemních komunikací ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis. § 41b (1) ObecObec využívá pro účely organizování dopravy na území obceobce ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) adresa místa pobytu, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (2) ObecObec využívá pro účely organizování dopravy na území obceobce ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby. (3) Z údajů podle odstavců 1 a 2 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Přestupky § 42a Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle § 24 nebo v rozporu s tímto povolením neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku nebo objížďku, b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije bez povolení zvláštního užívání dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního užívání nebo v opatření obecné povahy podle § 24b, c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, d) v rozporu s § 25 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání nebo nedodrží podmínky tohoto povolení, e) v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení, f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší, g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství, nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou, h) poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým způsobem, že znemožní její obecné užívání, i) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm. a) až h) zakázána, j) na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která je na ní podle § 19 odst. 3 zakázána, k) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace, l) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem neoznačí, m) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem, n) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo nestavební záměr v silničním ochranném pásmu bez povolení stavebního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením, o) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33, p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace anebo přírodními vlivy, q) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání, nebo r) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy provozuje vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu. (2) Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 užije bez úhrady časového poplatku zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které není osvobozeno od zpoplatnění. (3) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 22j a) užije vozidlo, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením, b) užije vozidlo, aniž by zadal do elektronického zařízení údaje umožňující stanovení mýtného nebo zadá tyto údaje chybně, c) užije zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které nebylo zaevidováno u provozovatele systému elektronického mýtného, nebo k zaevidování vozidla poskytne nesprávné údaje, d) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby umožnil kontrolu funkčnosti elektronického zařízení a úhrady mýtného, nebo e) nakládá neoprávněně s elektronickým zařízením, f) nezajistí úhradu mýtného. (4) Řidič vozidla se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby podrobil vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení, b) neuposlechne pokyn osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, nebo c) řídí vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo nízkorychlostním kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, d) v rozporu se zákazem podle § 38c odst. 1 pokračuje v jízdě vozidlem nebo jízdní soupravou, u nichž bylo nízkorychlostním kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu. (5) Fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 36 odst. 6 a) neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace v případě havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo tuto havárii neprodleně neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace, nebo b) neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace provedení nezbytných prací k bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění těchto prací. (6) Fyzická osoba se jako vlastník nemovitostinemovitosti v silničním ochranném pásmu dopustí přestupkupřestupku tím, že na takové nemovitostinemovitosti strpí umístění reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu. (7) Fyzická osoba se jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění dopustí přestupku tím, že a) oznámí osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury podle § 21b odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění, b) jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění, je užita zpoplatněná pozemní komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění bylo podle § 21 odst. 1 písm. b) oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury, nebo c) nesplní oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5. (8) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) a r) a odstavce 4, b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), i), k), l), m), o) a q), c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. h), j) a p) a odstavců 5 a 6, d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n), odstavce 3 a odstavce 7 písm. a), e) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, f) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) a c), g) příkazem na místě do 1 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b), h) příkazem na místě do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 2 a 3, i) příkazem na místě do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a), b) a d), j) příkazem na místě do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c), k) příkazem do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c). § 42b Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle § 24 nebo v rozporu s tímto povolením neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku nebo objížďku, b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije bez povolení zvláštního užívání dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního užívání nebo v opatření obecné povahy podle § 24b, c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, d) v rozporu s § 25 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání nebo nedodrží podmínky tohoto povolení, e) v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení, f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší, g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství, nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou, h) poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým způsobem, že znemožní její obecné užívání, i) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm. a) až h) zakázána, j) na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která je na ní podle § 19 odst. 3 zakázána, k) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace, l) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem neoznačí, m) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem, n) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo nestavební záměr v silničním ochranném pásmu bez povolení stavebního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením, o) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33, p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace anebo přírodními vlivy, q) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání, r) jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění oznámí osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury podle § 21b odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění, s) jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění, je užita zpoplatněná pozemní komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění bylo podle § 21 odst. 1 písm. b) oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury, t) jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění nesplní oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5, u) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy provozuje vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, v) jako odesílatel zásilky přepravované v kontejneru nebo výměnné nástavbě v rozporu s § 38a odst. 5 nevydá doklad obsahující údaje o hmotnosti zásilky a hmotnosti kontejneru nebo výměnné nástavby, w) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy v rozporu s § 38a odst. 5 nezajistil, aby byly ve vozidle nebo v jízdní soupravě k dispozici doklady vydané odesílatelem k přepravované zásilce, x) jako odesílatel zásilky v rozporu s § 38a odst. 5 vydá k přepravované zásilce doklad, v němž uvede nižší hmotnost zásilky, kontejneru nebo výměnné nástavby, než je jejich skutečná hmotnost, pokud je u vozidla nebo jízdní soupravy kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, s výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel nebo jízdních souprav, y) jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo, s nímž byl porušen zákaz nebo omezení tranzitní nákladní dopravy stanovené místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 22i a) nezajistí zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného, k zaevidování poskytne nesprávné údaje nebo nenahlásí bez zbytečného odkladu změnu údajů potřebných k zaevidování, b) nezajistí instalování zaevidovaného elektronického zařízení do vozidla, c) nezajistí úhradu mýtného, d) přikáže, dovolí nebo svěří řízení vozidla v systému elektronického mýtného, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením, po zpoplatněné pozemní komunikaci, e) užije elektronické zařízení určené na konkrétní vozidlo a zaevidované v systému elektronického mýtného do jiného vozidla v systému elektronického mýtného, nebo f) nepoučí řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s elektronickým zařízením a jeho užívání. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 36 odst. 6 neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace v případě havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo havárii neprodleně neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace, b) v rozporu s § 36 odst. 6 neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace provedení nezbytných prací k bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění těchto prací, nebo c) v rozporu s § 36 odst. 5 nesplní povinnost zajistit bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu dopustí přestupku tím, že na takové nemovitosti strpí umístění reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel služby inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému dopustí přestupku tím, že užívá součást inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému, která neodpovídá specifikacím podle § 39a odst. 2, nebo poskytuje službu inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému způsobem neodpovídajícím těmto specifikacím. (6) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), u), v) a x) a odstavce 5, b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), i), k), l), m), o) a q), c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), j) a p) a odstavců 3 a 4, d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n), r), w) a y) a odstavce 2, e) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. s) a t). § 43 Společná ustanovení k § 42a a 42b (1) Jde-li o přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u), činí výměra pokuty 9 000 Kč za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy stanovenou zákonem o silničním provozu. Není-li nejvyšší povolená hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy překročena o více než 500 kg, činí výměra pokuty 5 000 Kč. Bylo-li zjištěno překročení největší povolené hmotnosti vozidla i jízdní soupravy, určí se výměra pokuty podle největšího překročení. Bylo-li kontrolním vážením zjištěno nedodržení jiné hodnoty nebo podmínky stanovené zákonem o silničním provozu, věty první a druhá se nepoužijí. Výměra pokuty ukládané příkazem za přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) činí polovinu výměry pokuty podle věty první nebo druhé; v případě podání odporu není dotčena výše pokuty podle věty první nebo druhé. (2) Přestupky podle tohoto zákona projednává v přenesené působnosti obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo Ministerstvo dopravy podle působnosti stanovené v § 40 odst. 2 písm. i) anebo celní úřad podle působnosti stanovené v § 40 odst. 9. Přestupky podle § 42a odst. 2 a 3 a § 42a odst. 4 písm. a), b), c) a d) může projednat příkazem na místě Policie České republiky nebo celní úřad. Přestupky podle § 42a odst. 1 písm. a), b), g), h), i), j) a k) může projednat příkazem na místě obecní policie nebo Policie České republiky. (3) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut uložených za přestupky podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) je ze 40 % příjmem vlastníka pozemní komunikace, na níž bylo kontrolní vážení provedeno, v případě pozemní komunikace ve vlastnictví státu je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, ze 30 % příjmem kraje, v jehož územním obvodu bylo kontrolní vážení provedeno, a z 30 % příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Pokuta uložená za přestupek podle tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem, je z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obceobce, jejíž orgán pokutu uložil, nejedná-li se o pokutu podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u). (4) Pokud je provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy, u nichž je při nízkorychlostním kontrolním vážení zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, současně jeho řidičem, odpovídá pouze za přestupek provozovatele vozidla nebo jízdní soupravy. (5) S výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav není řidič vozidla odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c), pokud prokáže, že odesílatel nebo provozovatel vozidla mu vydal k přepravované zásilce doklad, v němž uvedl nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, a při převzetí zásilky nemohl provést kontrolu hmotnosti zásilky. Řidič není dále odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c), pokud bylo při kontrolním vážení zjištěno pouze nedodržení hodnot pro rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovených zákonem o silničním provozu a řidič prokázal, že byl přepravován pouze sypký materiál, jehož pohybu během přepravy nemohl bez nepřiměřených opatření zabránit. (6) Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti28), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě, v jehož správním obvodu a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo b) má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice. (7) Vymezení materiálu, který lze považovat za sypký materiál podle odstavce 5, a jeho fyzikálních vlastností stanoví prováděcí právní předpis. § 43a Vybírání kaucí (1) Celník je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od řidiče motorového vozidla a) který je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 2 až 4 a u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné, nebo b) v případě, že provozovatel tohoto vozidla je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 1 písm. r), § 42b odst. 1 písm. u) nebo § 42b odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e) a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné. (2) Policista je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od řidiče motorového vozidla a) který je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 2 a 4 a u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné, nebo b) v případě, že provozovatel tohoto vozidla je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 1 písm. r) a § 42b odst. 1 písm. u) a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné. (3) Kauci nelze vybrat od osoby, která požívá imunit a výsad podle zákona nebo mezinárodního práva. (4) Při výběru kauce policista nebo celník poučí řidiče o důsledku vybrání kauce a podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o převzetí kauce. V písemném potvrzení musí být uveden důvod uložení kauce, její výše a úřad, který je příslušný k vedení řízení o přestupku. (5) Jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce vydá policista nebo celník řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) bez zbytečného odkladu provozovateli vozidla a jedno vyhotovení ponechá pro evidenční účely Policie České republiky nebo Celní správy. (6) V případě, že kauci vybral policista, Policie České republiky předá jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení řízení o přestupku a převede vybranou kauci nejpozději následující pracovní den na bankovní účet tohoto úřadu. V případě, že kauci vybral celník a k vedení řízení o přestupku není příslušný celní úřad, předá celní úřad jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení řízení o přestupku a převede vybranou kauci nejpozději do 2 pracovních dnů na bankovní účet tohoto úřadu. § 43b Vracení a započtení kaucí (1) Kauce se vrátí v plné výši, jestliže a) byla věc odložena, řízení o přestupkupřestupku zastaveno nebo v řízení o přestupkupřestupku nebyla uložena pokuta v případě vybrání kauce podle § 43a odst. 1 písm. a) nebo § 43a odst. 2 písm. a), nebo b) nebyla v řízení o přestupku uložena provozovateli vozidla pokuta v případě vybrání kauce podle § 43a odst. 1 písm. b) nebo § 43a odst. 2 písm. b). (2) Je-li v řízení o přestupku uložena pokuta, započte se vybraná kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. Toto započtení musí být uvedeno ve výroku rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek. Započtení kauce na zaplacení pokuty lze provést teprve po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená pokuta, vrátí se řidiči část kauce zbývající po započtení kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. (3) Kauce nebo její zbývající část podle odstavců 1 a 2 se vrátí do 5 pracovních dní od nabytí právní moci rozhodnutí v řízení o přestupku nebo ode dne uhrazení pokuty uložené příkazem na místě. (4) Kauci podle § 43a odst. 1 a 2 lze složit též u úřadu příslušného k vedení řízení o přestupku, pokud řidič kauci nesložil podle § 43a odst. 1 a 2 a celník nebo policista postupoval podle § 43c. Ustanovení odstavců 1 až 3 a § 43a odst. 3 až 5 se použijí obdobně. § 43c Zabránění v jízdě (1) Je-li celník nebo policista oprávněn vybrat od řidiče motorového vozidla kauci podle § 43a a řidič kauci na výzvu celníka nebo policisty nesloží, přikáže celník nebo policista řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a a) zabrání mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen „technický prostředek“), nebo b) zakáže pokračovat v jízdě a zadrží řidiči doklady k vozidlu a k nákladu. (2) Náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži řidiče nebo provozovatele vozidla. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele vozidla za motorové vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením dotčena. (3) Při postupu podle odstavce 1 poučí celník nebo policista řidiče o podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a vystaví potvrzení o zabránění v jízdě použitím technického prostředku nebo o zadržení dokladů k vozidlu a k nákladu. V potvrzení uvede výši kauce, kterou určil podle § 43a odst. 1 nebo 2, a správní orgán příslušný k vedení řízení o přestupku. (4) Jedno vyhotovení potvrzení podle odstavce 3 vydá celník nebo policista řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v § 43a odst. 1 písm. b) bez zbytečného odkladu provozovateli vozidla a jedno vyhotovení ponechá pro evidenční účely PoliciePolicie České republiky nebo Celní správy. (5) Doklady k vozidlu a k nákladu zadržené podle odstavce 1 písm. b) předá Policie České republiky nebo Celní správa v případě, že k vedení řízení o přestupku není příslušný celní úřad, nejpozději následující pracovní den po jejich zadržení úřadu příslušnému k vedení řízení o přestupku. (6) Celní úřad nebo Policie České republiky nebo úřad příslušný k vedení řízení o přestupku zajistí uvolnění vozidla nebo vrácení dokladů k vozidlu a k nákladu, jestliže a) byla složena kauce podle § 43a, b) byla věc odložena nebo řízení o přestupku zastaveno nebo nebyla uložena pokuta v řízení o přestupku, nebo c) byla uhrazena pokuta uložená příkazem na místě nebo v řízení o přestupku. (7) Technický prostředek k zabránění v jízdě nebo zákaz pokračovat v jízdě nelze použít, pokud by vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích nebo jsou-li ve vozidle převážena živá zvířata. § 43d Informační formulář (1) Pokud je podezřelým z přestupku podle § 42a odst. 2, § 42a odst. 3 nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e) řidič nebo provozovatel vozidla, které je registrováno v jiném členském státě Evropské unie, zašle celní úřad této osobě spolu s oznámením o zahájení řízení nebo spolu s příkazem, který je vydáván jako první úkon v řízení, informační formulář v úředním jazyce tohoto členského státu Evropské unie; je-li známo, v jakém jazyce bylo osvědčení o registraci vozidla vydáno, zašle celní úřad informační formulář v tomto jazyce. (2) Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, a vymezení správních trestů, které lze za přestupek uložit. Informační formulář zasílaný spolu s příkazem obsahuje dále vymezení správního trestu, který je příkazem ukládán, a poučení o právu podat proti příkazu odpor. V případě, že jde o skutek zjištěný prostřednictvím automatizovaného technického prostředku, musí informační formulář obsahovat identifikační údaje o tomto prostředku. (3) Celní úřad poskytne Ministerstvu dopravy vždy do 28. února údaje o počtu zahájených řízení, ve kterých v předchozím kalendářním roce postupoval podle odstavce 1. (4) Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST DESÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 44 Společná ustanovení (1) Stanoviska uplatněná k územně plánovací dokumentaci a k územnímu opatření o stavební uzávěře nejsou správním rozhodnutím. (2) Při převodu dálnice nebo silnice včetně silničního pozemkusilničního pozemku z vlastnictví státu do vlastnictví kraje nebo obceobce v souvislosti se změnou kategorie nebo třídy pozemní komunikace podle § 3 odst. 3 a při převodu investiční výstavbou dotčeného pozemku z vlastnictví státu na jiné osoby podle § 38 odst. 1 se nepoužijí předpisy vyžadující k převodům majetku státu na jiné osoby zvláštního souhlasu nebo výjimky20). Tyto předpisy se rovněž nepoužijí při převodech silnic, místních nebo účelových komunikací včetně silničních pozemkůsilničních pozemků z vlastnictví krajů nebo obcíobcí do vlastnictví státu v souvislosti se změnou kategorie nebo třídy pozemní komunikace a při převodech silničních pozemkůsilničních pozemků včetně příslušenství stavby dálnice nebo silnice z vlastnictví jiných osob podle § 38 do vlastnictví státu. § 44a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 44b ObecObec je účastníkem v řízeních ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací nacházejících se na jejím území i v případě, že není jejich vlastníkem. § 45 Přechodná ustanovení (1) Ustanovení § 10 odst. 3 se nevztahuje na připojení účelových komunikací a sousedních nemovitostínemovitostí na dálnice a na rychlostní silnice, pokud rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu o povolení těchto připojení nabylo právní moci před dnem účinnosti tohoto zákona. (2) Pokud byla platná územně plánovací dokumentace schválena před 1. červencem 1992 a nebyly proto v její závazné části vymezeny stavby dálnice, silnice a rychlostní místní komunikace jako veřejně prospěšné stavby, jsou tyto stavby veřejně prospěšnými stavbami, pro jejichž uskutečnění lze vyvlastnit pozemky, stavby a práva k nim podle zvláštních předpisů. (3) Pro vedení, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona již uložena v silničních pozemcíchsilničních pozemcích nebo na nich, není třeba žádat povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace podle § 25 odst. 4 písm. d); tím není dotčeno ustanovení § 29 odst. 4. § 46 Zmocňovací ustanovení (1) Vláda stanoví nařízením výši sazeb mýtného podle § 22 odst. 5 a způsob stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného podle § 22c odst. 8. Vláda může nařízením stanovit nejpřísnější emisní úroveň vozidel a dobu, po kterou se u těchto vozidel podle § 22 odst. 2 písm. a) neukládá příslušná část mýtného, a výši slevy na mýtném, podmínky uplatnění slevy na mýtném a postup při uplatnění slevy na mýtném podle § 22 odst. 3. (2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 8 odst. 3, § 9 odst. 6, § 10 odst. 6, § 12a odst. 3, § 16 odst. 3, § 18g odst. 10, § 18i odst. 4, § 18j odst. 5, § 18m odst. 5, § 18n odst. 6, § 20 odst. 1, § 21a odst. 6, § 22 odst. 5 a 8, § 22a odst. 3, § 22c odst. 2 písm. f), § 22c odst. 7, § 22d odst. 8, § 22i odst. 4, § 22j odst. 1 písm. c), § 22j odst. 3, § 24 odst. 9, § 25 odst. 13, § 25 odst. 15, § 25a odst. 11, § 27 odst. 7, § 29a odst. 8, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1, § 38b odst. 5, § 38d odst. 4, § 41 odst. 4, § 43 odst. 7 a § 43d odst. 4. § 47 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb., zákona č. 213/1993 Sb. a zákona č. 134/1994 Sb., s výjimkou ustanovení § 6 odst. 3, § 6a, 6b a § 24 odst. 1 písm. l), která se zrušují dnem 31. prosince 1997. 2. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon). 3. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. SM-1976/77-23, kterým se vydávají Směrnice o předcházení škodám a vypořádání škod způsobených bojovou technikou ozbrojených sil na pozemních komunikacích (registrován v částce 24/1977 Sb.), včetně změny vydané dne 10. 4. 1986 pod č.j. 80/86. 4. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 14 078/82-025 o uzavírkách dálnic (registrován v částce 35/1982 Sb.). 5. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 23 462/83-25 o používání pozemních komunikací při přesunech bojové techniky ve zvláštním režimu (registrován v částce 32/1983 Sb.). 6. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 22 130/1984-025 o kontrolním odznaku státního odborného dozoru nad pozemními komunikacemi (registrován v částce 16/1985 Sb.). 7. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 8 013/1986-025 o údržbě dálnic, silnic a místních komunikací (registrován v částce 5/1986 Sb.). 8. § 82 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích. § 48 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997 s výjimkou ustanovení § 20, 21 a 22, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací. 1a) § 1 odst. 1 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. § 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. 2) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 2a) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. 2b) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 8 odst. 2 a 4, § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. 7) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). 8) § 110 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. 8a) § 4 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky, ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8b) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). § 16 odst. 1 písm. d) a f), § 26 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 3 písm. c), § 29 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 10) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 11a) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 11b) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 11c) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11d) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 11e) Vyhláška č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích celní správy, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy. 11f) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. 11g) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 11h) Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11l) § 31 a následující občanského zákoníku. Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů. 11m) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 12a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 266/1994 Sb. 13a) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). 14a) § 2 písm. o) a § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 15) Např. zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 110/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 222/1994 Sb. 16a) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb. 18) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. 18a) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. 18b) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 439/2004 Sb. 19) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 20) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 21) Například § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 16 odst. 1 písm. d) a f), § 26 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 3 písm. c), § 29 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění. 23) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 25) Vyhláška č. 418/2008 Sb., kterou s provádí zákon o obecní policii. 26) Vyhláška č. 89/2004 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel a prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 27) § 2 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 344/1992 Sb. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES. 29) § 48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 206/2009 Sb. 31) EN ISO 9001. 32) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. 35) § 18a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 490/2009 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb. 36) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 39) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 40) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. 41) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronického mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/750/ES. 42) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/203 ze dne 28. listopadu 2019 o klasifikaci vozidel, povinnostech uživatelů evropské služby elektronického mýtného, požadavcích na prvky interoperability a minimálních kritériích způsobilosti oznámených subjektů. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, v platném znění. 44) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.
Zákon č. 16/1997 Sb.	Zákon č. 16/1997 Sb. Zákon o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 2. 1997, datum účinnosti 1. 4. 1997, částka 4/1997 * ČÁST OSMÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 33 — § 33) * ČÁST DEVÁTÁ - § 34 (§ 34 — § 34) k zákonu č. 16/1997 Sb. Aktuální znění od 1. 5. 2004 (100/2004 Sb.) 16 ZÁKON ze dne 22. ledna 1997 o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST OSMÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 33 Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 3/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 5 odst. 6 se slova „Česká a Slovenská Federativní Republika“ nahrazují slovy „Česká republika“ a na konci se připojuje věta, která včetně poznámky č. 4a) zní: „ , s výjimkou vývozu a dovozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, který je upraven zvláštním předpisem.4a) 4a) Zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. § 56 se doplňuje odstavcem 2, který zní: „(2) Orgán ochrany přírody v rozhodnutí o výjimce je oprávněn stanovit povinnost označení živočicha zvláště chráněného druhu nezaměnitelnou a nesejmutelnou značkou, popřípadě uvede, že identifikační označení není třeba.“. 3. V § 80 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Inspekce je oprávněna, stejně jako okresní úřady a správy, vyžadovat prokázání původu podle § 54, ukládat opatření podle § 66 a odebírat nedovoleně držené jedince podle § 89.“. 4. V § 87 odst. 1 písm. g) se na konci připojují tato slova: „nebo rostliny nebo živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv, popřípadě zvláštního právního předpisu,4a)“. 5. V § 87 odst. 3 písm. i) se na konci připojují tato slova: „nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné druhy; je-li naplněna skutková podstata přestupku podle zvláštního předpisu,4a) toto ustanovení se nepoužije,“. 6. V § 88 odst. 1 se za písmenem m) nahrazuje tečka čárkou a připojuje se písmeno n), které zní: „n) neprokáže předepsaným způsobem podle § 54 původ zvláště chráněné rostliny nebo živočicha, nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv, popřípadě zvláštního právního předpisu.4a)“. 7. V § 88 odst. 2 písm. k) se na konci připojují tato slova: „nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné druhy; je-li naplněna skutková podstata přestupku podle zvláštního předpisu,4a) toto ustanovení se nepoužije,“. 8. § 88 odst. 4 zní: „(4) Pokutu podle odstavců 1 a 2 lze uložit nejpozději do tří let ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.“. 9. V § 89 odst. 1 věta druhá zní: „Odebrat může i jedince zvláště chráněných rostlin a živočichů nebo rostlin a živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv, pokud držitel takového jedince neprokáže jeho původ podle § 54 odst. 1 nebo je-li obchod s nimi omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv.“; současně se na konci připojuje tato věta: „V případě odebrání na základě zvláštního předpisu4a) se toto ustanovení nepoužije.“. ČÁST DEVÁTÁ § 34 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu č. 16/1997 Sb. Údaje, které musí obsahovat doklad CITES (§ 20 odst. 1 zákona) 1. Úplný název mezinárodní úmluvy1) nebo zkratku CITES (v záhlaví dokladu); 2. evidenční číslo a typ dokladu (vývozvývoz, dovozdovoz, opětovný vývozvývoz, ostatní); 3. název vyvážející země, název země určení; 4. jména a adresy vývozce a dovozce; 5. latinský vědecký název druhudruhu exemplářeexempláře; 6. popis exemplářeexempláře (např. živý exemplářexemplář, pohlaví, stáří, o jakou část těla nebo výrobek jde); 7. způsob označení a číslo značky, je-li dotčený exemplářexemplář označen; 8. číslo přílohy mezinárodní úmluvy,1) ve které je uveden druhdruh exemplářeexempláře; 9. původ exemplářeexempláře (např. exemplářexemplář z volné přírody, živočich odchovaný v zajetí nebo rostlina vypěstovaná člověkem, exemplářexemplář rozmnožený člověkem v první generaci, státem zabavený exemplářexemplář, neznámý původ s uvedením data, kdy je prokazatelně v držení člověka) a země původu (kde byl exemplářexemplář odebrán z přírody, narozen nebo vypěstován); 10. přesně specifikované množství exemplářůexemplářů (přednostně počet kusů a váhu zásilky, nelze-li stanovit počet kusů); 11. pro opětovný vývozvývoz název státu, odkud byl exemplářexemplář předtím dovezen, a číslo vývozního povolení příslušného úřadu té země; 12. specifikace účelu pro jiný vývozvývoz, opětovný vývozvývoz nebo dovozdovoz než obchodní (např. zoologické zahrady, botanické zahrady, cirkus, vědecký, lovecká trofej, osobní, biolékařský výzkum, výchova, reintrodukce nebo introdukce do přírody, odchov v zajetí nebo pěstování v kultuře); 13. datum vydání a poslední datum platnosti povolení nebo potvrzení; 14. jméno a podpis pověřeného pracovníka vydávajícího úřadu; 15. razítko vydávajícího úřadu. 1) Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 572/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. 2) § 139 odst. 8 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 75 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 4) Např. zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 48 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. 6) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. Zákon ČNR č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) § 53 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. 9) Zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 13 zákona ČNR č. 246/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat. 10) § 52 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. 11) § 47 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. 12) § 54 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. 13) Např. zákon ČNR č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) § 3 a 10 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. 15) Zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů. 16) § 309 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. 17) § 300 a 303 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. 18) § 13 zákona ČNR č. 246/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 75/1996 Sb. 19) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona ČNR č. 334/1992 Sb. 21) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 22) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 23) § 56 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. 24) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 25) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 18/1997 Sb.	Zákon č. 18/1997 Sb. Zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů Vyhlášeno 26. 2. 1997, datum účinnosti 1. 7. 1997, částka 5/1997 * ČÁST I - HLAVA PÁTÁ (§ 32 — § 38) * ČÁST IV - DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 45 — § 45) * ČÁST V - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 49 — § 50) Aktuální znění od 1. 1. 2017 (264/2016 Sb.) 18 ZÁKON ze dne 24. ledna 1997 o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST I HLAVA PÁTÁ OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST ZA JADERNÉ ŠKODY § 32 (1) Pro účely občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody se použijí ustanovení mezinárodní smlouvy,26) kterou je Česká republika vázána. (2) Ustanovení občanského zákoníku se použijí jen tehdy, nestanoví-li mezinárodní smlouva26) nebo tento zákon jinak. § 33 (1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení29) nebo k jakékoliv činnosti spojené s užíváním jaderného zařízení nebo držitel povolení k přepravě jaderných materiálů30) je provozovatelem31) odpovědným za jadernou škodu32) podle mezinárodní smlouvy,26) kterou je Česká republika vázána. (2) Pokud jedna osoba je držitelem povolení k více jaderným zařízením nacházejícím se na území, pro něž byl schválen společný vnitřní havarijní plán, jsou tato zařízení považována pro účely odpovědnosti za jaderné škody za jedno jaderné zařízení. Za jedno jaderné zařízení ve vztahu k odpovědnosti za jaderné škody však nelze považovat více jaderných zařízení, ke kterým mají povolení různé osoby, i když tato zařízení na sebe přímo navazují. § 34 (1) Při stanovení rozsahu a způsobu náhrady jaderné škody se použijí ustanovení občanského zákoníku. Pro stanovení výše škody se použijí předpisy platné v době vzniku jaderné události,33) která jadernou škodu způsobila. (2) Jadernou škodou je také škoda vzniklá vynaložením nákladů na nezbytná opatření k odvrácení nebo snížení ozáření nebo k obnovení původního nebo obdobného stavu životního prostředí, pokud byla tato opatření vyvolána v důsledku jaderné události a povaha škody to umožňuje. (3) Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) stanoví vyhláškou limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na které se ustanovení o jaderných škodách v souladu s mezinárodní smlouvou34) nevztahují. § 35 Odpovědnost držitele povolení za jadernou škodu způsobenou každou jednotlivou jadernou událostí je omezena v případě a) jaderných zařízeníjaderných zařízení pro energetické účely,35) skladů a úložišť vyhořelého jaderného paliva, určeného pro tato zařízení, nebo jaderných materiálů, vzniklých zpracováním tohoto paliva, na částku 8 mld. Kč, b) ostatních jaderných zařízeníjaderných zařízení a přeprav na částku 2 mld. Kč. § 36 (1) Držitel povolení podle § 33 je povinen sjednat pojištění své vzniku povinnosti k náhradě jaderné škody s pojistitelem oprávněným podle zvláštního zákona,36) pokud není stanoveno jiné finanční zajištění pro případ vzniku povinnosti k náhradě jaderné škody. (2) Ministerstvo financí v dohodě s Úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví formou rozhodnutí o výjimce z odstavce 1 v zájmu hospodárného vynakládání státních prostředků, u kterého držitele povolení se namísto pojištění vyžaduje jiné finanční zajištění pro případ vzniku povinnosti k náhradě jaderné škody. (3) Limit pojistného plnění v případech podle § 35 písm. a) nesmí být nižší než 2 mld. Kč, v případech podle § 35 písm. b) nižší než 300 mil. Kč. (4) Pojištění se uzavírá nebo jiné finanční zajištění se stanoví zvlášť pro každé jaderné zařízení nebo přepravu jaderných materiálů ve smyslu § 33 odst. 2. (5) Bližší podmínky jiného finančního zajištění stanoví Ministerstvo financí. § 37 (1) Stát poskytuje záruku za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody, pokud nejsou uhrazeny z povinného pojištění nebo jiného stanoveného finančního zajištění, a to do částky a) 8 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 2 mld. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. a), b) 2 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 300 mil. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. b). (2) Právo státu jako ručitele na postih za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody vůči držiteli povolení není dotčeno. § 38 (1) Právo na náhradu jaderné škody se promlčí, jestliže nárok na její náhradu nebyl uplatněn ve lhůtě tří let ode dne, kdy se poškozený o události, která vedla k jaderné škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však ve lhůtě deseti let ode dne vzniku takové události; v případě pojištění začínají tyto lhůty běžet uplynutím jednoho roku ode dne vzniku pojistné události. (2) Držitel povolení je v případě, kdy u něj dojde ke vzniku jaderné události, povinen písemně oznámit v oblasti ovlivněné touto událostí podle zjištění Úřadu na základě činnosti celostátní radiační monitorovací sítě, že má povinnost k náhradě jaderné škody způsobené touto událostí. Toto písemné oznámení musí být veřejně přístupné u držitele povolení a na příslušném krajském úřadu a na všech obecních úřadech v této oblasti. ČÁST IV DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 45 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb. a zákona č. 316/1996 Sb., se doplňuje takto: V § 18 odst. 2 písm. b) se tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno c), které včetně poznámky č. 19e) zní: „c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů19e) s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona. 19e) § 26 odst. 8 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.“. ČÁST V USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 49 Závěrečná ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve znění zákona č. 85/1995 Sb. 2. Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení. 3. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením. 4. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 28/1977 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů, ve znění vyhlášky č. 100/1989 Sb. 5. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady. 6. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 100/1989 Sb., o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů. 7. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 191/1989 Sb., kterou se stanoví způsob, lhůty a podmínky ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení. 8. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 436/1990 Sb., o zajištění jakosti vybraných zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti jaderných zařízení. 9. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 76/1991 Sb., o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů. 10. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 2/1978 o zajištění jaderné bezpečnosti při navrhování, povolování a provádění staveb s jaderně energetickým zařízením (registrován v částce 28/1978 Sb.). 11. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 4/1979 o obecných kritériích zajištění jaderné bezpečnosti při umisťování staveb s jaderně energetickým zařízením (registrován v částce 9/1979 Sb.). 12. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 6/1980 o zajištění jaderné bezpečnosti při spouštění a provozu jaderně energetických zařízení (registrován v částce 13/1980 Sb.). 13. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 8/1981 o zkoušení zařízení pro přepravu a ukládání radioaktivních materiálů (registrován v částce 20/1981 Sb.). 14. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 9/1985 o zajištění jaderné bezpečnosti výzkumných jaderných zařízení (registrován v částce 11/1985 Sb.). § 50 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997, s výjimkou hlavy čtvrté a páté a § 48, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 2b) § 11 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3b) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčivých lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). 26) Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy, vyhlášené pod č. 133/1994 Sb. 27) Zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 254/1994 Sb. 29) Čl. I bod 1 písm. j) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. 30) Čl. I bod 1 písm. h) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. 31) Čl. I bod 1 písm. c) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. 32) Čl. I bod 1 písm. k) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. 33) Čl. I bod 1 písm. l) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. 34) Čl. I bod 2 Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. 35) Zákon č. 222/1994 Sb. 36) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 38a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 38b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 38c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 42) Čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Zákon č. 19/1997 Sb.	Zákon č. 19/1997 Sb. Zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 2. 1997, datum účinnosti 26. 2. 1997, částka 5/1997 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ZÁKAZ CHEMICKÝCH ZBRANÍ (§ 3 — § 5) * ČÁST TŘETÍ - STANOVENÉ LÁTKY (§ 6 — § 27) * ČÁST ČTVRTÁ - KONTROLA DODRŽOVÁNÍ ZÁKONA A PŘESTUPKY (§ 28 — § 34) * ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ (§ 35 — § 35) * ČÁST SEDMÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 37 — § 37) * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST ZÁKONA (§ 39 — § 39) Aktuální znění od 1. 1. 2021 (336/2020 Sb.) 19 ZÁKON ze dne 24. ledna 1997 o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje práva a povinnosti fyzických nebo právnických osob, související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkamitoxickými chemickými látkami a jejich prekurzoryprekurzory, zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní. (2) Výkon státní správy a kontrolu v této oblasti provádí Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“), který současně vykonává působnost Úřadu pro kontrolu zákazu chemických zbraní a zajišťuje mezinárodní spolupráci v této oblasti. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) chemickou zbraní 1. toxická chemická látkatoxická chemická látka a její prekurzorprekurzor, vyjma těch, které jsou určeny pro nezakázaný účel a jejichž druh a množství odpovídají tomuto účelu, 2. munice nebo prostředek určený k usmrcení nebo způsobení jiné újmy na zdraví člověka nebo zvířete anebo k poškození rostlin nebo ekosystémů1) toxickým působením toxických chemických látektoxických chemických látek uvedených v bodu 1, které by se uvolnily v důsledku použití této munice nebo tohoto prostředku, nebo 3. vybavení zvláště navržené k použití v přímé souvislosti s použitím munice nebo prostředku uvedených v bodu 2; b) toxickou chemickou látkoutoxickou chemickou látkou jakákoli chemická látka, která může svým chemickým působením na životní procesy způsobit smrt, dočasné zneschopnění nebo trvalou újmu na zdraví lidem nebo zvířatům anebo zničení rostlin; c) prekurzoremprekurzorem jakákoli chemicky reagující látka, která se účastní kteréhokoli stadia výroby toxické chemické látkytoxické chemické látky; d) stanovenou látkou toxická chemická látkatoxická chemická látka nebo její prekurzorprekurzor uvedené v seznamech chemických látek v příloze Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení2) (dále jen „Úmluva“); stanovené látky uvedené v seznamech chemických látek v příloze Úmluvy se člení na 1. stanovené látky uvedené v seznamu 1 v příloze Úmluvy (dále jen „látka seznamu 1“), 2. stanovené látky uvedené v seznamu 2 v příloze Úmluvy (dále jen „látka seznamu 2“) a 3. stanovené látky uvedené v seznamu 3 v příloze Úmluvy (dále jen „látka seznamu 3“); e) určitou organickou chemickou látkouurčitou organickou chemickou látkou jakákoli chemická látka tvořená sloučeninami uhlíku, mimo jeho oxidy, sulfidy a uhličitany kovů; f) chemickými látkami používanými k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnostichemickými látkami používanými k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti jakékoli chemické látky, které jsou schopny rychle vyvolat u člověka krátkodobé podráždění smyslových orgánů nebo rychlé a krátkodobé fyzické zneschopnění; g) výrobou stanovených látek vytváření stanovených látek chemickou reakcí, včetně stanovených látek, které jsou meziproduktem nebo vedlejším nebo odpadním produktem při výrobě chemické látky, pokud takový produkt existuje tak dlouho, aby mohl být izolován, přestože k jeho izolování za běžných podmínek nedochází; h) zpracováním stanovených látekzpracováním stanovených látek fyzikální proces, při němž nejsou přetvářeny v jinou látku; i) spotřebou stanovených látekspotřebou stanovených látek jejich přeměna chemickou reakcí v jinou látku; j) nakládáním vývoj, výroba, spotřeba, držení, jiné nabývání, zpracovávání nebo převádění toxické chemické látkytoxické chemické látky nebo jejího prekurzoruprekurzoru; nakládání není službou podle zákona o volném pohybu služeb; k) provozemprovozem prostor, kde jsou umístěna zařízení sloužící k výrobě, zpracování nebo spotřebě stanovených látekspotřebě stanovených látek, jakož i místa pro jejich skladování a místa, v nichž s nimi dochází k manipulaci, nebo prostor k výrobě určitých organických chemických látekurčitých organických chemických látek; l) zničením chemických zbraní jejich úplná a nevratná likvidace; m) nakládáním s chemickými zbraněminakládáním s chemickými zbraněmi převodpřevod vlastnického práva, jakož i jiná dispozice s chemickými zbraněmi, z níž vyplývá změna držitele, místa nebo způsobu použití; n) převodem výstup stanovených látek z území České republiky nebo vstup stanovených látek na území České republiky; o) nezakázaným účelem 1. průmyslový, zemědělský, výzkumný, zdravotnický, farmaceutický nebo jiný mírový účel, 2. ochranný účel, který se přímo týká ochrany proti toxickým chemickým látkámtoxickým chemickým látkám a ochrany proti chemickým zbraním (dále jen „ochranný účel“), 3. vojenský účel bez použití chemické zbraně, který nezávisí na použití toxických vlastností chemických látek jako bojových prostředků, nebo 4. účel udržování vnitřního pořádku. ČÁST DRUHÁ ZÁKAZ CHEMICKÝCH ZBRANÍ § 3 (1) Vývoj, výroba, držení, použití a nakládání s chemickými zbraněminakládání s chemickými zbraněmi se zakazují. (2) PřevodPřevod chemických zbraní do České republiky nebo jejich tranzit se zakazují. (3) Nakládání s toxickou chemickou látkoutoxickou chemickou látkou nebo jejím prekurzoremprekurzorem k jinému než nezakázanému účelu se zakazuje. (4) Odhalení nebo důvodné podezření na podporování nebo financování aktivit uvedených v odstavcích 1 až 3 je každý povinen bezodkladně ohlásit Policii České republiky, která tyto informace neprodleně sdělí Úřadu. § 4 Nález chemických zbraní (1) Nález nebo důvodné podezření na nález chemických zbraní je každý povinen bezodkladně ohlásit PoliciiPolicii České republiky, která tyto informace neprodleně sdělí Hasičskému záchrannému sboru České republiky a Úřadu. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem nebo držitelem chemické zbraně, je povinna s ní naložit způsobem a ve lhůtě, které určí Úřad. Není-li tato osoba známa, zajistí zničení chemické zbranězničení chemické zbraně Úřad. (3) Náklady spojené s činností uvedenou v odstavci 2 nese ten, kdo porušil zákaz podle § 3 odst. 1 nebo 2. Není-li tato osoba známa nebo nelze-li vůči ní náhradu nákladů uplatňovat a vymáhat a neuhradí-li je dobrovolně jiná osoba, nese náklady stát. § 5 Zařízení pro výrobu chemických zbraní (1) Vývoj, výroba, převodpřevod, montáž, jakož i jiné nabývání a držení zařízení pro výrobu chemických zbraní nebo projektování, výstavba a užívání provozůprovozů pro výrobu chemických zbraní se zakazují. (2) Pro nález zařízení pro výrobu chemických zbraní se obdobně užije ustanovení § 4. ČÁST TŘETÍ STANOVENÉ LÁTKY HLAVA I OBECNÉ PODMÍNKY NAKLÁDÁNÍ SE STANOVENÝMI LÁTKAMI § 6 Fyzická nebo právnická osoba, která nakládá se stanovenými látkami k ochranným účelům, je povinna ohlásit Úřadu údaje o činnostech uskutečňovaných k těmto účelům v uplynulém kalendářním roce do 31. ledna následujícího roku. Obsah hlášení stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. § 7 Každý, kdo předává stanovenou látku do držby jiné osobě, je povinen ji prokazatelně informovat o jejím druhu a koncentraci. HLAVA II LÁTKY SEZNAMU 1 § 8 (1) Nakládat s látkou seznamu 1 lze jen na základě licence udělené Úřadem a jen k výzkumným, zdravotnickým, farmaceutickým nebo ochranným účelům. (2) Úhrnné množství látek seznamu 1 nacházejících se na území České republiky nesmí převýšit v souladu s Úmluvou za jeden rok jednu tunu. (3) Licence není třeba k záchranným pracím směřujícím k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí nebo k likvidačním pracím směřujícím k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Osoba provádějící záchranné nebo likvidační práce neprodleně ohlásí jejich provádění Policii České republiky, která tyto informace neprodleně sdělí Úřadu. § 9 Podmínky pro udělení licence (1) Licenci lze udělit pouze právnické osobě. (2) Podmínkou pro udělení licence právnické osobě je a) místo usazení na území některého z členských států Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, b) ustanovení odpovědného zástupceodpovědného zástupce. (3) Úřad licenci udělí, pokud úhrnné množství látek seznamu 1 na území České republiky nepřesáhne výši uvedenou v § 8 odst. 2 a pokud se nakládání s látkou seznamu 1 uskutečňuje v objektech, které jsou jednoznačně vymezeny z hlediska svého umístění, složení z provozních celků a stavebně konstrukčního řešení a které zajišťují nakládání s touto látkou k účelům podle § 8 odst. 1. Prováděcí právní předpis stanoví druhy objektů naplňující charakteristiky požadované pro nakládání s látkou seznamu 1 podle věty první. (4) Úřad licenci neudělí, a) byla-li žadateli v uplynulých deseti letech přede dnem podání žádosti o vydání licence odňata, nebo b) je-li to v rozporu s bezpečnostními zájmy České republiky; stanovisko nebo informaci, zda je udělení licence v souladu s těmito zájmy, sdělí Úřadu Ministerstvo vnitra, Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace; tyto orgány jsou povinny se k žádosti o vydání licence písemně vyjádřit do 30 dnů ode dne, kdy jim byl doručen stejnopis žádosti Úřadu. § 10 Odpovědný zástupce (1) Odpovědným zástupcemOdpovědným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která odpovídá za řádný výkon činností, na který se uděluje licence, ustanovená právnickou osobou. (2) Podmínkou pro ustanovení odpovědného zástupceodpovědného zástupce je a) státní občanství členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Švýcarské konfederace nebo jiného státu, pokud jde o osobu oprávněnou k uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu3), b) skutečnost, že se trvale zdržuje na území České republiky, c) plná svéprávnost, d) bezúhonnostbezúhonnost, e) odborná způsobilost pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické podle zvláštního právního předpisu4), f) 3 roky praxe v oblasti oborů chemie. (3) Funkci odpovědného zástupceodpovědného zástupce lze vykonávat vždy jen pro jednu právnickou osobu. Právnická osoba ustanovující odpovědného zástupceodpovědného zástupce je povinna vytvořit podmínky pro výkon jeho funkce, včetně zajištění přístupu k informacím o činnostech, na které se uděluje licence. (4) Odpovědným zástupcemOdpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady, popřípadě jiného kontrolního orgánu této právnické osoby. (5) Přestane-li v průběhu výkonu činnosti, na který se uděluje licence, odpovědný zástupceodpovědný zástupce svoji funkci vykonávat, musí právnická osoba, jíž se uděluje licence, neprodleně požádat o změnu licence. § 11 Bezúhonnost (1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen a) za trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností, na kterou má být licence udělena, b) pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze činnosti, na kterou má být udělena licence, a osobě odpovědného zástupceodpovědného zástupce je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování výkonu odpovědného zástupceodpovědného zástupce, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Za účelem doložení bezúhonnosti si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu5) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 12 Žádost o udělení licence (1) Žádost o udělení licence vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum narození odpovědného zástupceodpovědného zástupce a adresu místa jeho pobytu, b) údaj o předpokládaném nakládání s látkou seznamu 1, na které je udělení licence požadováno, c) specifikaci provozůprovozů a zařízení pro výrobu, týká-li se žádost o udělení licence výroby nebo uvádění zařízení do provozuprovozu, d) název látky seznamu 1, její množství, údaje o účelu užití a o jejím konečném určení, e) pro každý objekt, ve kterém se nakládá s látkou seznamu 1, popis v rozsahu umístění, složení z provozních celků a stavebně konstrukčního řešení. (2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel připojí a) v případě odpovědného zástupceodpovědného zástupce, který v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 3 měsíce pobýval na území cizího státu, doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů tohoto státu, který nesmí být starší 6 měsíců, nebo čestné prohlášení o bezúhonnosti odpovědného zástupceodpovědného zástupce s jeho úředně ověřeným podpisem v případě, že tento stát takový doklad nevydává; odpovědný zástupceodpovědný zástupce, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo dokladu o bezúhonnosti vydaného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů5) s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie, b) doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupceodpovědného zástupce, popřípadě rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu3), c) doklad o účelu nakládání s látkou seznamu 1, d) údaje z evidence látek seznamu 1, jestliže je žadatel povinen takovou evidenci vést podle § 25a, e) výkresovou dokumentaci k doložení údajů podle odstavce 1 písm. c) a e). (3) Žadatel o udělení licence předloží žádost o udělení licence Úřadu, týká-li se žádost o udělení licence a) výroby látky seznamu 1 nebo uvádění zařízení na její výrobu do provozuprovozu, nejpozději 7 měsíců před předpokládaným zahájením výroby, b) jiné činnosti, nejpozději 4 měsíce před předpokládaným zahájením nakládání s látkou seznamu 1. § 13 Rozhodnutí o udělení licence (1) Rozhodnutí o udělení licence vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození odpovědného zástupceodpovědného zástupce a adresu místa jeho pobytu, b) předmět a rozsah licence, c) účel užití látky seznamu 1 a její povolené množství, d) další podmínky licence vyplývající z mezinárodních závazků České republiky, e) název a adresu objektu, ve kterém se nakládá s látkou seznamu 1. (2) O udělení licence Úřad rozhodne ve lhůtě 90 dnů od zahájení řízení. § 14 Zánik licence (1) Licence zaniká a) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence (dále jen „držitel licence“), b) rozhodnutím Úřadu o odnětí licence, c) rozhodnutím Úřadu o zrušení licence. (2) Úřad licenci odejme, zjistí-li, že a) držitel licence přestal splňovat podmínky licence podle tohoto zákona, b) držitel licence přes výzvu Úřadu nepožádal o vydání nového rozhodnutí, ačkoliv jsou pro to dány důvody, c) licence byla udělena na základě nepravdivých údajů, nebo d) výkon oprávnění držitele licence je podle stanoviska Ministerstva vnitra nebo informace Bezpečnostní informační služby, Vojenského zpravodajství nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace v rozporu s bezpečnostními zájmy České republiky. (3) Úřad licenci zruší, pokud držitel licence o její zrušení požádá. (4) Držitel licence je povinen v souladu s tímto zákonem ukončit licencovanou činnost ve lhůtě stanovené rozhodnutím Úřadu o odnětí licence nebo rozhodnutím Úřadu o zrušení licence. (5) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí licence nemá odkladný účinek. § 15 Nové rozhodnutí o udělení licence (1) Dojde-li ke změně údajů uvedených v rozhodnutí o udělení licence významných pro výkon licencované činnosti nebo jiných skutečností významných pro výkon licencované činnosti, vydá Úřad na základě žádosti držitele licence nové rozhodnutí. Ministerstvo vnitra, Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace sdělí Úřadu stanovisko nebo informaci, zda je vydání nového rozhodnutí v souladu s bezpečnostními zájmy České republiky. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu o vyjádření. (2) V žádosti o nové rozhodnutí musí být uvedeno číslo původního rozhodnutí o udělení licence. (3) Důvody pro vydání nového rozhodnutí musí držitel licence v žádosti o nové rozhodnutí řádně doložit. (4) Novým rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 se původní rozhodnutí ruší. (5) Dozví-li se Úřad o změně údajů uvedených v rozhodnutí o vydání licence významných pro výkon licencované činnosti nebo o změně jiných skutečností významných pro výkon licencované činnosti a držitel licence nepodal žádost o vydání nového rozhodnutí, Úřad jej k podání žádosti vyzve; k tomu mu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy. § 16 Umístění kontrolních přístrojů Držitelé licence na nakládání s látkami seznamu 1 a zařízeními na jejich výrobu jsou povinni umožnit a) mezinárodním inspektorům Organizace pro zákaz chemických zbraní (dále jen „mezinárodní inspektoři“) umístění kontrolních přístrojů umožňujících trvalé a nepřetržité sledování látek seznamu 1 v provozechprovozech a zařízeních na jejich výrobu, b) kontrolním orgánům kdykoli okamžitý přístup k těmto přístrojům. § 17 Převod látek seznamu 1 a změna jejich držitele (1) Převod látky seznamu 1 je možný jen mezi členskými státy Úmluvy a jen za podmínek stanovených Úmluvou. (2) Údaje o předpokládaném převodu látky seznamu 1 je držitel licence povinen ohlásit Úřadu nejpozději 40 dnů před jeho uskutečněním. (3) V případě změny držitele látky seznamu 1 v rámci České republiky je držitel licence povinen ohlásit Úřadu údaje o této změně před jejím uskutečněním. § 18 Ohlašování látek seznamu 1 Držitel licence je povinen ohlásit Úřadu údaje o nakládání s látkou seznamu 1 za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku a údaje o předpokládaném nakládání pro následující kalendářní rok do 31. srpna. Údaje, které je držitel licence povinen ohlásit, stanoví prováděcí právní předpis. § 19 Ztráta, odcizení nebo nález látek seznamu 1 (1) Ztrátu nebo odcizení látky seznamu 1 je každý povinen bezodkladně ohlásit nejbližšímu útvaru Policie České republiky a Úřadu. Současně je povinen sdělit všechny údaje, které je nezbytné znát pro případ úniku látky seznamu 1 do okolního prostředí nebo zasažení živých organismů. (2) Nález látky seznamu 1 je každý povinen bezodkladně ohlásit nejbližšímu útvaru Policie České republiky, který tuto informaci neprodleně sdělí Hasičskému záchrannému sboru České republiky a Úřadu. HLAVA III LÁTKY SEZNAMU 2 § 20 Nakládání s látkami seznamu 2 (1) Fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s látkou seznamu 2 a překročí stanovené množství látky seznamu 2 nebo její stanovenou koncentraci, je povinna ohlásit Úřadu údaje o nakládání s látkou seznamu 2 za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku a údaje o předpokládaném nakládání s látkou seznamu 2 pro následující kalendářní rok do 31. srpna. (2) Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nového zařízení na výrobu, zpracování nebo spotřebu látky seznamu 2. (3) Prováděcí právní předpis stanoví množství látky seznamu 2, koncentraci látky seznamu 2 ve směsi s jinými látkami a obsah hlášení podle odstavců 1 a 2. (4) V případě, že dojde a) ke změně předpokládaných údajů pro následující kalendářní rok, je fyzická nebo právnická osoba podle odstavce 1 povinna splnit ohlašovací povinnost nejpozději do 14 dnů přede dnem jejího uskutečnění, b) ke změně identifikačních údajů fyzické nebo právnické osoby podle odstavce 1, je tato osoba povinna tuto změnu neprodleně ohlásit Úřadu, nebo c) ke změně nebo ukončení nakládání s látkou seznamu 2, je fyzická nebo právnická osoba podle odstavce 1 povinna tuto skutečnost neprodleně ohlásit Úřadu. (5) Pokud fyzická nebo právnická osoba podle odstavce 1 nehodlá dále pokračovat v nakládání s látkou seznamu 2, je povinna ohlásit tuto skutečnost Úřadu a a) v případě převodu látky seznamu 2 na jiného držitele je povinna 1. písemně informovat nového držitele o povinnostech vztahujících se k nakládání s látkou seznamu 2 a 2. nejpozději 20 dnů přede dnem převodu písemně informovat Úřad o změně držitele, nebo b) v případě likvidace látky seznamu 2 je povinna 1. zajistit likvidaci osobou oprávněnou k likvidaci nebezpečného odpadu a 2. písemně informovat Úřad o likvidaci nebo zaslat Úřadu potvrzení o likvidaci, bylo-li vydáno, a to nejpozději do 20 dnů ode dne provedení likvidace. § 21a Přeprava Přepravovat stanovenou látku lze jen v přepravních obalech a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.6) § 22 Převod látek seznamu 2 (1) Fyzická nebo právnická osoba může převádět látky seznamu 2 z členských států nebo do členských států Úmluvy. (2) Látky seznamu 2 lze převádět ze států nebo do států, které nejsou členskými státy Úmluvy, pouze za podmínky, že látky seznamu 2 nepřekračují stanovenou koncentraci ve směsi s jinými látkami a splňují stanovený způsob balení výrobků. Prováděcí právní předpis stanoví koncentraci látky seznamu 2 ve směsi s jinými látkami a způsob balení výrobků obsahujících látky seznamu 2. HLAVA IV LÁTKY SEZNAMU 3 § 23 Nakládání s látkami seznamu 3 (1) Fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s látkou seznamu 3 a překročí stanovené množství látky seznamu 3 nebo její stanovenou koncentraci, je povinna ohlásit Úřadu údaje o nakládání s látkou seznamu 3 za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku a údaje o předpokládané výrobě látky seznamu 3 pro následující kalendářní rok do 31. srpna. (2) Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nového zařízení na výrobu látky seznamu 3. (3) Prováděcí právní předpis stanoví množství látky seznamu 3, koncentraci látky seznamu 3 ve směsi s jinými látkami a obsah hlášení podle odstavců 1 a 2. (4) Pro nakládání s látkou seznamu 3 se použije § 20 odst. 4 a 5 obdobně. § 25 Převod látek seznamu 3 z území České republiky (1) Při převodu látek seznamu 3 do států, které nejsou členy Úmluvy, je fyzická nebo právnická osoba povinna zajistit prohlášení příjemce, který má těchto látek nabýt, že nebudou převedeny do dalšího státu a budou užity jen k nezakázanému účelu; toto prohlášení bude dále obsahovat údaj o druhu a množství převáděných látek, údaj o jejich konečném užití a název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresu konečného uživatele. (2) Látky seznamu 3, které nepřekračují stanovenou koncentraci ve směsi s jinými látkami nebo splňují stanovený způsob balení výrobků, lze převádět do států, které nejsou členy Úmluvy, bez povinnosti zajistit prohlášení příjemce podle odstavce 1. Prováděcí právní předpis stanoví koncentraci látky seznamu 3 ve směsi s jinými látkami a způsob balení výrobků obsahujících látky seznamu 3. HLAVA V EVIDENCE § 25a (1) Držitel licence a fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s látkou seznamu 2, a fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s látkou seznamu 3, jsou povinni a) průběžně vést a uchovávat evidenci stanovených látek v listinné nebo elektronické podobě, b) na požádání předložit evidenci podle písmene a) Úřadu k nahlédnutí a c) po skončení nakládání se stanovenou látkou evidenci podle písmene a) bez zbytečného odkladu předat Úřadu. (2) Obsah, způsob a formu vedení evidence podle odstavce 1 písm. a) a dobu jejího uchovávání stanoví prováděcí právní předpis. (3) Úřad vede evidenci a) držitelů licencí a jejich odpovědných zástupcůodpovědných zástupců, b) objektů, kde se nakládá s látkou seznamu 1, c) stanovených látek, d) osob provádějících nakládání s látkou seznamu 2 nebo látkou seznamu 3 a e) osob vyrábějících určitou organickou chemickou látkuurčitou organickou chemickou látku. (4) V evidenci podle odstavce 3 jsou zpracovávány tyto osobní údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) rodné číslo, bylo-li přiděleno, odpovědného zástupceodpovědného zástupce, d) adresa místa pobytu. (5) V evidenci podle odstavce 3 jsou zpracovávány tyto údaje o právnických osobách: a) název, b) identifikační číslo osoby, c) adresa sídla. (6) Evidence podle odstavce 3 jsou neveřejné. HLAVA VI URČITÉ ORGANICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY § 26 (1) Fyzická nebo právnická osoba, která vyrobí v souhrnu v kalendářním roce více než 200 tun určitých organických chemických látekurčitých organických chemických látek, které nejsou stanovenými látkamistanovenými látkami, nebo více než 30 tun určité organické chemické látkyurčité organické chemické látky, která není stanovenou látkoustanovenou látkou, ale obsahuje fosfor, síru nebo fluor, je povinna ohlásit Úřadu tuto skutečnost do 31. ledna následujícího roku. (2) Ohlašovací povinnost se vztahuje na jednotlivé provozyprovozy, v nichž jsou tyto určité organické chemické látkyurčité organické chemické látky vyráběny, a jejich přesné umístění. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na výlučnou výrobu výbušnin, uhlovodíků nebo polymerů. (4) Prováděcí právní předpis stanoví obsah hlášení podle odstavců 1 a 2. HLAVA VII CHEMICKÉ LÁTKY POUŽÍVANÉ K ZAJIŠTĚNÍ VNITŘNÍHO POŘÁDKU A BEZPEČNOSTI § 27 Pokud Policie České republiky, Vojenská policie nebo Vězeňská službaVězeňská služba České republiky používají ve své činnosti chemické látky k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, jsou povinny ohlásit název používané chemické látky. Tyto údaje a změny v nich se ohlašují Úřadu do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke vzniku nebo změně údajů. ČÁST ČTVRTÁ KONTROLA DODRŽOVÁNÍ ZÁKONA A PŘESTUPKY § 28 (1) Úřad vykonává kontrolu nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných na jeho základě. (2) Úřad kontroluje a) držitele licencí, b) osoby provádějící nakládání s látkou seznamu 2, c) osoby provádějící nakládání s látkou seznamu 3, d) osoby vyrábějící určitou organickou chemickou látkuurčitou organickou chemickou látku a e) osoby, u nichž je důvodné podezření, že porušují povinnosti stanovené tímto zákonem. (3) Kontrolu vykonává předseda Úřadu a inspektoři Úřadu (dále jen „inspektoři“). Inspektory jmenuje a odvolává předseda Úřadu. (4) Pověření inspektora ke kontrole má formu průkazu vydaného Úřadem. Průkaz obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení inspektora, b) datum narození inspektora, c) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku inspektora, d) podpis inspektora, e) datum vydání průkazu a f) název a adresu sídla Úřadu. § 29 (1) Výkonu kontroly se spolu s inspektory mohou účastnit mezinárodní inspektoři v souladu s inspekčním mandátem Organizace pro zákaz chemických zbraní.2) Na základě tohoto inspekčního mandátu mají mezinárodní inspektoři právo přístupu k požadovanému místu kontroly s cílem zjistit skutečnosti vztahující se k Úmluvě. (2) Kontrolované osoby jsou povinny zpřístupnit mezinárodním inspektorům veškeré doklady vztahující se ke kontrole, jakož jim i umožnit prohlídku provozuprovozu a odběr vzorků a jejich analýzu na místě, případně pořídit fotodokumentaci. (3) Kontrolovaná osoba je oprávněna ponechat si části všech odebraných vzorků nebo odebrat duplicitní vzorky. (4) Úřad oznámí kontrolované osobě termín výkonu kontroly mezinárodními inspektory neprodleně poté, co o něm obdrží informaci od Organizace pro zákaz chemických zbraní. Přestupky § 32 Přestupky fyzických, právnických nebo podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 3 nakládá s toxickou chemickou látkoutoxickou chemickou látkou nebo jejím prekurzoremprekurzorem k jinému než nezakázanému účelu, b) nesplní ohlašovací povinnost podle § 3 odst. 4, § 4 odst. 1, § 5 odst. 2 anebo § 19 odst. 1 nebo 2, c) v rozporu s § 4 odst. 2 jako vlastník nebo držitel chemické zbraně nenaloží s touto zbraní způsobem a ve lhůtě, které určil Úřad, d) poruší některý ze zákazů podle § 5 odst. 1, e) v rozporu s § 6 nesplní ohlašovací povinnost při nakládání se stanovenými látkami k ochranným účelům, f) předá stanovenou látku v rozporu s § 7, g) nakládá s látkou seznamu 1 v rozporu s § 8 odst. 1, h) v rozporu s § 20 odst. 1 nebo 2 anebo § 23 odst. 1 nebo 2 nesplní ohlašovací povinnost při nakládání s látkami seznamu 2 nebo látkami seznamu 3, i) v rozporu s § 20 odst. 4 nebo § 23 odst. 4 neohlásí Úřadu skutečnosti týkající se nakládání s látkami seznamu 2 nebo látkami seznamu 3, j) v rozporu s § 20 odst. 5 nebo § 23 odst. 4 nesplní některou z povinností vztahujících se k ukončení nakládání s látkou seznamu 2 nebo látkou seznamu 3, k) neplní povinnosti v souvislosti s vedením evidence stanovených látek v souladu s požadavky nebo některým z požadavků podle § 25a odst. 1 nebo vyhlášky vydané k provedení § 25a odst. 2, nebo l) v rozporu s § 26 odst. 1 nesplní ohlašovací povinnost při výrobě určitých organických chemických látekurčitých organických chemických látek. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 30 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo g), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), h), k) nebo l), anebo d) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), i) nebo j). § 33 Přestupky držitelů licencí (1) Držitel licence nebo osoba, která byla držitelem licence, jež zanikla, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 10 odst. 3 nevytvoří podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupceodpovědného zástupce, b) neumožní umístění kontrolních přístrojů podle § 16 písm. a) nebo okamžitý přístup k nim podle § 16 písm. b), c) neohlásí Úřadu údaje o předpokládaném převodu látky seznamu 1 podle § 17 odst. 2 nebo změnu jejího držitele podle § 17 odst. 3, nebo d) nesplní ohlašovací povinnost podle § 18. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d), anebo b) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b). § 34 Společná ustanovení k přestupkům (1) Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání. (2) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. (3) Pokuty vybírá Úřad. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ § 35 (1) Žádost o udělení licence, jakož i splnění ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona, jsou fyzické nebo právnické osoby, které provozují činnosti podle tohoto zákona, povinny předat Úřadu nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Splněním ohlašovací povinnosti je zachováno právo nadále provádět činnost uvedenou v tomto zákoně. (3) Fyzické nebo právnické osoby, které mají povinnost žádat o udělení licence nebo plnit ohlašovací povinnost podle tohoto zákona, jsou povinny podat počáteční hlášení do 20 dnů po vstupu Úmluvy v platnost pro Českou republiku. (4) Úpravou převodu stanovených látek podle tohoto zákona není dotčena úprava provedená zvláštními právními předpisy7). (5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 6, § 9 odst. 3, § 18, § 20 odst. 3, § 22 odst. 2, § 23 odst. 3, § 25 odst. 2, § 25a odst. 2 a § 26 odst. 4. (6) Úřad využívá pro výkon své působnosti v oblasti zákazu chemických zbraní a) údaje ze základního registru obyvatel, a to 1. příjmení, 2. jméno, popřípadě jména, 3. datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, 4. adresu místa pobytu, 5. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, pak den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, 6. státní občanství, popřípadě více státních občanství, b) údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, a to 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby, 2. adresu místa pobytu podnikající fyzické osoby v České republice, c) údaje z informačního systému evidence obyvatel, a to 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, stát, kde se narodil, 4. rodné číslo, 5. státní občanství, popřípadě více státních občanství, 6. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, pak datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a d) údaje z informačního systému cizinců, a to 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. místo a stát, kde se cizinec narodil, 4. rodné číslo, 5. státní občanství, popřípadě více státních občanství, 6. druh a adresa místa pobytu na území České republiky, 7. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, pak stát, na jehož území k úmrtí došlo, a datum úmrtí a den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. (7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (8) Z údajů podle odstavce 6 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (9) Předávání informací zpravodajskými službami se řídí zákonem o zpravodajských službách. ČÁST SEDMÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 37 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb. a zákona č. 147/1996 Sb., se doplňuje takto: V § 3 odst. 3 písm. v) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno x), které včetně poznámky č. 23e) zní: „x) nakládání s vysoce nebezpečnými látkami.23e) 23e) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST ZÁKONA § 39 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. 2) Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 14/2009 Sb. m. s. 3) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Například sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2002 Sb. m. s., kterým se doplňuje sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb. a č. 93/2000 Sb. m. s. o vyhlášení a přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). 7) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 22/1997 Sb.	Zákon č. 22/1997 Sb. Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů Vyhlášeno 27. 2. 1997, datum účinnosti 1. 9. 1997, částka 6/1997 * ČÁST PRVNÍ - TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY A AKREDITACE SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY (§ 1 — § 22) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ (§ 23 — § 24) * ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 25 — § 26) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.) 22 ZÁKON ze dne 24. ledna 1997 o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY A AKREDITACE SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje a) způsob stanovování technických požadavků na výrobkytechnických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, (dále jen „oprávněný zájem“), b) práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobkyvýrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem; tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů pro provoz výrobkůvýrobků,1) c) práva a povinnosti osob pověřených k činnostem podle tohoto zákona, které souvisí s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo se státním zkušebnictvím, d) způsob zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou technických předpisů a technických norem, vyplývajících z mezinárodních smluv a požadavků práva Evropských společenství. (2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství1a) akreditaci subjektů posuzování shody (dále jen „akreditace“). (3) Tento zákon též upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie10) (dále jen „přímo použitelný předpis pro stavební výrobkyvýrobky“) výkon státní správy v souvislosti s uváděním a dodáváním stavebních výrobkůvýrobků vymezených přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky (dále jen „stavební výrobkyvýrobky s označením CE“) na trh, včetně dozoru nad plněním povinností stanovených přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky a ukládání sankcí za jejich porušení. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) výrobkemvýrobkem jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh jako nová nebo použitá, b) uvedením výrobku na trhuvedením výrobku na trh první dodání výrobkuvýrobku na trh v rámci obchodní činnosti, kterým se rozumí předání nebo nabídnutí k předání výrobkuvýrobku nebo převod vlastnického práva k výrobkuvýrobku za účelem distribuce, používání nebo spotřeby na trhu Evropské unie, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobkyvýrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobcůvýrobců nebo dovozcůdovozců a výrobkyvýrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to stanoví nařízení vlády. Je-li to nezbytné, vláda nařízením blíže vymezí pojem uvedení na trh pro výrobkyvýrobky, na které se tento technický předpis vztahuje, c) uvedením výrobku do provozuuvedením výrobku do provozu okamžik, kdy je výrobekvýrobek poprvé použit uživatelem v členských státech Evropské unie k účelu, ke kterému byl zhotoven; pokud tak stanoví nařízení vlády, je výrobekvýrobek uveden do provozu v okamžiku, kdy je k tomuto použití připraven nebo poskytnut. Pokud je výrobekvýrobek uveden do provozu na pracovišti,1b) uživatelem se rozumí zaměstnavatel, d) výrobcemvýrobcem osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobekvýrobek, a v případech stanovených nařízením vlády též osoba, která sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje výrobekvýrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona a který hodlá uvést na trh pod svým jménem, popřípadě ochrannou známkou; za výrobcevýrobce se, stanoví-li tak pro výrobekvýrobek nebo skupinu výrobkůvýrobků nařízení vlády, považuje také osoba, která upraví výrobekvýrobek již uvedený na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými technickými požadavky, e) dovozcemdovozcem osoba usazená v členském státě Evropské unie, která uvede na trh výrobekvýrobek z jiného než členského státu Evropské unie, f) zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem osoba usazená v členském státě Evropské unie, která je výrobcemvýrobcem písemně pověřena k jednání za něj se zřetelem na požadavky vyplývající pro výrobcevýrobce z tohoto zákona, g) distributoremdistributorem ten, kdo v dodavatelském řetězci dodává výrobkyvýrobky na trh, h) technickými požadavky na výrobektechnickými požadavky na výrobek 1. technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentutechnickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobkuvýrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobkuvýrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobkuvýrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobkuvýrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobkůvýrobků, 2. jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitelespotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobkuvýrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobkuvýrobku, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobkuvýrobku nebo jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu, i) notifikovanou osobounotifikovanou osobou právnická osoba, která byla členským státem Evropské unie oznámena orgánům Evropského společenství a všem členským státům Evropské unie jako osoba pověřená členským státem Evropské unie k činnostem při posuzování shody výrobkůvýrobků s technickými požadavky, j) hospodářským subjektemhospodářským subjektem výrobcevýrobce, dovozcedovozce, distributordistributor a zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce. HLAVA II TECHNICKÉ PŘEDPISY A TECHNICKÉ NORMY § 3 Technické předpisy a technické dokumenty (1) Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, obsahující technické požadavky na výrobkytechnické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobkuvýrobku na trh, popřípadě do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobkuvýrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby. (2) Technickým dokumentemTechnickým dokumentem se pro účely plnění informačních povinností podle § 7 rozumí dokument, který obsahuje technické požadavky na výrobektechnické požadavky na výrobek, a není technickým předpisem ve smyslu odstavce 1 ani technickou normou, a který by mohl vytvořit technickou překážku obchodu. § 4 České technické normy (1) Česká technická norma je dokument schválený Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu. Česká technická norma není obecně závazná. (2) Soustavu českých technických norem tvoří a) původní české technické normy, b) evropské či mezinárodní normy přejaté překladem a c) evropské či mezinárodní normy přejaté v původním jazyce nebo přejaté schválením k přímému používání. (3) Název česká technická norma a písmenné označení ČSN nesmějí být použity k označení jiných dokumentů. (4) Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. § 4a Harmonizované technické normy a určené normy (1) Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osobnotifikovaných osob (dále jen „harmonizované evropské normy“). Pro specifikaci technických požadavků na výrobkytechnických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, může Úřad po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo technické dokumentytechnické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumentytechnické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky (dále jen „určené normy“). (2) Úřad oznamuje ve Věstníku Úřadu harmonizované české technické normy, určené normy a jejich změny nebo zrušení. V oznámení uvede též technický předpis, k němuž se tyto normy vztahují. (3) Splnění harmonizované české technické normy, určené normy nebo splnění zahraniční technické normy přejímající v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, nebo splnění jejich částí se považuje v rozsahu a za podmínek stanovených v technickém předpisu za splnění těch požadavků stanovených technickými předpisy, k nimž se tyto normy nebo jejich části vztahují. Pokud orgány Evropského společenství u harmonizovaných evropských norem nebo Úřad u určených norem dospějí k závěru, že splnění těchto norem nebo jejich částí nelze nadále považovat za splnění požadavků technických předpisů, oznámí Úřad ve Věstníku Úřadu ty harmonizované české technické normy nebo určené normy, kterých se tato skutečnost týká. (4) Úřad zveřejňuje ve Věstníku Úřadu odkaz na evropskou normu uveřejněnou podle práva Evropských společenství1c) Komisí Evropského společenství v Úředním věstníku Evropských společenství, která splňuje podmínky této směrnice. § 5 Zabezpečení tvorby českých technických norem (1) Tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem, jejich změny a zrušení v rozsahu vymezeném tímto zákonem zaručuje stát. Plnění těchto úkolů zajišťuje Úřad, který je národním normalizačním orgánem České republiky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropskou normalizaci9). Úřad při tom plní povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích. (2) Úřad může zřídit Českou agenturu pro standardizaci (dále jen „Agentura“) jako státní příspěvkovou organizaci se sídlem v Praze. Agentura je podřízena Úřadu. V čele Agentury je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává předseda Úřadu. Agentura zajišťuje tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem a vede databázi českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů (dále jen „databáze“). (3) Agentura je oprávněna vybírat úplatu za odborné činnosti, jež vykonává. Tyto činnosti a výše úplaty jsou stanoveny v ceníku, který vydává Úřad prostřednictvím Věstníku Úřadu. Agentura je dále správcem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů, poplatku za přístup do databáze a poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům. Rozpočet Agentury je pro účely správy těchto poplatků veřejným rozpočtem. (4) Agentura vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině. Zřizovací listina dále obsahuje vymezení základní organizační struktury, vymezení majetku České republiky svěřeného příspěvkové organizaci při jejím zřízení a další podrobnosti týkající se předmětu její činnosti. Zřízení oznamuje Úřad ve Věstníku Úřadu do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. (5) Úřad může rozhodnout o zrušení Agentury. V rozhodnutí stanoví den jejího zániku a zároveň určí způsob vypořádání práv a povinností vykonávaných příspěvkovou organizací; nestane-li se tak, přecházejí práva a povinnosti rušené příspěvkové organizace na Úřad. Zrušení příspěvkové organizace oznamuje Úřad ve Věstníku úřadu do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. (6) Není-li Agentura zřízena, plní úkoly stanovené v tomto zákoně Úřad, s výjimkou umožnění sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům. (7) Náklady na tvorbu českých technických norem hradí ten, kdo požaduje jejich zpracování. Náklady na tvorbu českých technických norem, především českých technických norem přejímajících evropské normy, zpracovaných na základě požadavku ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů a náklady spojené s členstvím v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích hradí stát. (8) České technické normy a jiné technické dokumentytechnické dokumenty nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Agentury. (9) Za účelem vydání vyhlášky k provedení § 6a odst. 4, § 6b odst. 4 a § 6d odst. 3 Úřad předkládá Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) návrh sazby poplatku podle § 6a a návrh výše poplatku podle § 6b a 6d. § 6 Podmínky tvorby a vydávání českých technických norem Při tvorbě a vydávání českých technických norem, jejich změnách a zrušení musí být zajištěny následující podmínky: a) včasné zveřejňování oznámení o připravovaných návrzích českých technických norem, jejich vydání, změnách a zrušení ve Věstníku Úřadu, b) jednotnost a vzájemný soulad českých technických norem a jejich soulad s právními předpisy, c) využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky, d) uplatňování ochrany oprávněného zájmu, e) plnění povinností vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích a využívání výsledků mezinárodní spolupráce, f) projednání návrhu české technické normy, její změny nebo zrušení s každým, kdo se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení o zahájení zpracování návrhu české technické normy nebo o návrhu na změnu nebo zrušení české technické normy přihlásí u osoby uvedené v tomto oznámení, nebo s každým, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému návrhu ve lhůtě stanovené v oznámení o jeho zveřejnění, g) zrušení české technické normy, které bylo projednáno podle písmene f), pokud neodpovídá podmínkám stanoveným pod písmeny b) až d), h) řádná distribuce vydaných českých technických norem a jejich změn do dvou týdnů po doručení objednávky. § 6a Poplatek za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů (1) Poplatníkem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů je žadatel o poskytnutí české technické normy nebo jiného technického dokumentutechnického dokumentu zařazených do databáze. (2) Předmětem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů je poskytnutí české technické normy nebo jiného technického dokumentutechnického dokumentu zařazených do databáze. (3) Základem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů je počet stran poskytnuté české technické normy nebo jiného technického dokumentutechnického dokumentu zařazených do databáze. (4) Sazba poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů činí nejvýše 20 Kč za stranu. Sazbu poplatku stanoví prováděcí právní předpis. (5) Poplatek za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů je splatný ve lhůtě 14 dnů ode dne podání žádosti o poskytnutí české technické normy nebo jiného technického dokumentutechnického dokumentu zařazených do databáze. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas a ve správné výši, správce poplatku českou technickou normu nebo jiný technický dokumenttechnický dokument neposkytne a poplatková povinnost zanikne. (6) Příjem z poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů je příjmem rozpočtu Agentury. Je-li správcem poplatku Úřad, je poplatek příjmem státního rozpočtu. § 6b Poplatek za přístup do databáze (1) Poplatníkem poplatku za přístup do databáze je žadatel o poskytnutí přístupových práv do databáze nebo žadatel o doplňkovou možnost tisku. (2) Předmětem poplatku za přístup do databáze je a) poskytnutí přístupových práv do databáze bez možnosti tisku na nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, b) poskytnutí přístupových práv do databáze s možností tisku na nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, c) doplňková možnost tisku českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů z databáze. (3) Výše poplatku za přístup do databáze činí nejvýše a) 10 000 Kč v případě poplatku podle odstavce 2 písm. a), b) součet částky 10 000 Kč a částky 20 Kč za stranu v případě poplatku podle odstavce 2 písm. b), c) 20 Kč za stranu v případě poplatku podle odstavce 2 písm. c). (4) Výši poplatku za přístup do databáze stanoví prováděcí právní předpis. (5) Poplatek za přístup do databáze je splatný ve lhůtě 14 dnů ode dne podání žádosti. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas a ve správné výši, správce poplatku přístupová práva do databáze nebo doplňkovou možnost tisku neposkytne a poplatková povinnost zanikne. (6) Příjem z poplatku za přístup do databáze je příjmem rozpočtu Agentury. Je-li správcem poplatku Úřad, je poplatek příjmem státního rozpočtu. § 6c Sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům (1) Sponzorovaným přístupem k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům se rozumí bezplatné poskytování přístupu k české technické normě nebo jinému technickému dokumentutechnickému dokumentu, které jsou pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné, koncovým uživatelům na základě registrace způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Jsou-li česká technická norma nebo jiný technický dokumenttechnický dokument pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné, zajistí ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad nebo územní samosprávný celek18), do jejichž působnosti tento zvláštní právní předpis spadá, u Agentury sponzorovaný přístup k této české technické normě nebo jinému technickému dokumentutechnickému dokumentu. (3) Umožnění sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům sjedná Agentura s ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, do jejichž působnosti zvláštní právní předpis podle odstavce 1 spadá, v dohodě o sponzorovaném přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům. § 6d Poplatek za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům (1) Poplatníkem poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům je ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad nebo územní samosprávný celek18), které zajišťují sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům. (2) Předmětem poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům je umožnění sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům. (3) Výše poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům činí nejvýše 23 000 000 Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to na základě počtu zpřístupněných stran české technické normy nebo jiného technického dokumentutechnického dokumentu a předpokládaného počtu koncových uživatelů. Výši poplatku stanoví prováděcí právní předpis. (4) Poplatek za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům je splatný do 30 dnů ode dne účinnosti dohody o sponzorovaném přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům mezi poplatníkem a správcem poplatku. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas a ve správné výši, správce poplatku sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům neumožní a poplatková povinnost zanikne. (5) Příjem z poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům je příjmem rozpočtu Agentury. § 7 Informační povinnosti (1) Informace o návrhu a návrh technického předpisu nebo technického dokumentutechnického dokumentu, jejich změny nebo doplnění, na které se vztahují informační povinnosti vůči členským státům Evropské unie a orgánům Evropského společenství nebo informační povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv, předávají Úřadu ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, orgány územních samosprávných celků, vláda, pokud se vyjadřuje k návrhům technických předpisů, jichž není navrhovatelem, a v případě technických dokumentůtechnických dokumentů též osoby, pokud jsou oprávněny je vydávat podle zvláštního právního předpisu. (2) Informační povinnosti týkající se českých technických norem zajišťuje Úřad. Způsob jejich plnění stanoví vláda nařízením. (3) Technický předpis nebo technický dokumenttechnický dokument nesmí být předložen ke schválení nebo schválen před uplynutím lhůty pro podání připomínek stanovené vládou s tím, že doba pozastavení prací na přípravě technického předpisu nebo technického dokumentutechnického dokumentu, během níž má dojít k rozhodnutí o schválení nebo o přípravě harmonizovaného předpisu Evropských společenství, může být prodloužena za podmínek stanovených vládou. (4) Úřad jako informační místo zabezpečuje a) oznamování technických předpisů nebo technických dokumentůtechnických dokumentů podle odstavce 1 do zahraničí, b) informování o zahraničních návrzích technických předpisů a technických dokumentůtechnických dokumentů a o zahraničních dokumentech souvisejících se zajišťováním postupů při poskytování informací uveřejněním ve Věstníku Úřadu, c) informování orgánů Evropského společenství o vydání technických předpisů, pokud přejímají směrnice Evropských společenství, a zasílání textů těchto technických předpisů orgánům Evropského společenství, d) metodické usměrňování jednotného předkládání informací a jejich rozsahu v souladu s pokyny a postupy Komise Evropského společenství a s mezinárodními smlouvami. (5) Jako základu pro obsah technického předpisu lze použít pouze takovou technickou normu, která byla přijata v souladu s postupy stanovenými v nařízení vlády. (6) Vláda může nařízením upravit postup, rozsah a náležitosti poskytování informací týkajících se technických předpisů, technických dokumentůtechnických dokumentů a technických norem. (7) Úřad oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě příslušným orgánům členských států Evropské unie zejména a) stanoviska ke zjištění, že ustanovení harmonizované evropské normy neodpovídá základním požadavkům uvedeným v předpisech Evropských společenství, popřípadě jiné skutečnosti týkající se harmonizovaných evropských norem nebo jiných dokumentů a opatření souvisejících s uplatňováním předpisů Evropských společenství, b) osoby pověřené podle § 11 k činnostem při posuzování shody podle nařízení vlády přejímajících právo Evropských společenství, změny, pozastavení a zrušení tohoto pověření. (8) Ministerstvo oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě příslušným orgánům členských států Evropské unie rozhodnutí orgánů dozoru o uložení ochranného opatření1c) u stanovených výrobkůvýrobků (§ 12) s odůvodněním vymezeným v nařízeních vlády. Oznámení orgánů Evropského společenství o ochranných opatřeních uplatněných v jiných členských státech Evropské unie předává Ministerstvo orgánům dozoru. (9) Orgány dozoru oznamují Ministerstvu a Úřadu rozhodnutí o uložení ochranného opatření u stanovených výrobkůvýrobků; součástí tohoto oznámení musí být vždy vymezení důvodů ohrožení oprávněného zájmu stanovených nařízeními vlády vydanými podle § 12 odst. 1 písm. e), pro které bylo ochranné opatření uloženo. HLAVA III STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ § 9 Státní zkušebnictví Státní zkušebnictví je soubor činností uskutečňovaných Úřadem a osobami pověřenými podle tohoto zákona, jejichž cílem je zabezpečit u výrobkůvýrobků stanovených podle tohoto zákona posouzení jejich shody s technickými požadavky stanovenými nařízeními vlády (dále jen „posouzení shody“) a u stavebních výrobkůvýrobků s označením CE posouzení a ověření stálosti jejich vlastností podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky. § 10 Certifikace (1) Certifikace podle tohoto zákona je činnost a) autorizované osoby prováděná v rozsahu vymezeném technickým předpisem, nebo b) k tomu akreditované osoby prováděná na žádost výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo jiné osoby, při níž se vydáním certifikátu osvědčí, že výrobekvýrobek nebo činnosti související s jeho výrobou, popřípadě s jeho opakovaným použitím jsou v souladu s technickými požadavky v certifikátu uvedenými. (2) Certifikáty vydané autorizovanou osobou se využívají při posuzování shody podle § 13 odst. 1, certifikáty vydané akreditovanou osobou lze využít při posuzování shody podle § 13 odst. 1 jen v případech, kdy je k posouzení shody oprávněn výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo jiná osoba. § 11 Autorizace (1) AutorizacíAutorizací se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby k činnostem při posuzování shody výrobkůvýrobků zahrnujícím i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou, popřípadě s jejich opakovaným použitím, a vymezených v technických předpisech (dále jen „autorizovaná osoba“). AutorizaciAutorizaci pro činnost podle tohoto zákona uděluje ve vymezeném rozsahu Úřad rozhodnutím na základě žádosti, která musí být doložena doklady o plnění podmínek autorizaceautorizace stanovených tímto zákonem a nařízeními vlády. V případě žádosti o autorizaciautorizaci k posuzování shody u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády je součástí žádosti popis postupů a dalších činností při posuzování shody. Úřad zajišťuje dodržování jednotného postupu autorizovaných osob při jejich činnosti. (2) Úřad vydá rozhodnutí o autorizaciautorizaci, pokud žadatel o autorizaciautorizaci splňuje všechny podmínky k řádnému zajištění činnosti při posuzování shody stanovené nařízením vlády vydaným k provedení zákona. Pokud nařízení vlády tyto podmínky nestanoví, Úřad vydá rozhodnutí o autorizaciautorizaci, splňuje-li žadatel o autorizaciautorizaci nezbytné podmínky, kterými jsou a) odborná úroveň ve vztahu k procesu posuzování shody, b) neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky činnosti autorizované osoby, c) vybavení vlastními zařízeními k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k zařízení pro speciální posuzování, d) existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi, e) existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvídají při činnosti autorizované osoby. Při rozhodování o autorizaciautorizaci lze využít zjištění prokázaných při akreditaci (§ 14 až 16). (3) Autorizovaná osoba je povinna neprodleně po doručení rozhodnutí o autorizaciautorizaci uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu. (4) Úřad kontroluje, zda autorizované osoby dodržují ustanovení tohoto zákona a nařízení vlády. Při vyžadování informací a dokumentace k provedení kontroly Úřad nebo jím přizvané osoby nemohou požadovat poskytnutí informací a dokumentů, které již Úřad nebo přizvané osoby obdržely při provádění předchozích kontrol v souvislosti s provedením autorizaceautorizace, nedošlo-li ke změně jejich obsahu. (5) Neplní-li autorizovaná osoba povinnosti stanovené v tomto zákoně nebo na jeho základě, změní-li se skutečnosti, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o autorizaciautorizaci, zanikne-li potřeba existence autorizované osoby nebo pokud o to autorizovaná osoba požádá, Úřad rozhodne o a) pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaciautorizaci, b) změně rozhodnutí o autorizaciautorizaci, nebo c) zrušení rozhodnutí o autorizaciautorizaci. (6) V rozhodnutí o pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle odstavce 5 písm. a) stanoví Úřad lhůtu pro zjednání nápravy. Zjedná-li autorizovaná osoba nápravu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu. Shledá-li Úřad zjednání nápravy za dostačující, zruší rozhodnutí o pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaciautorizaci. Jestliže autorizovaná osoba ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, rozhodne Úřad o změně či zrušení rozhodnutí o autorizaciautorizaci. (7) AutorizaceAutorizace, jejich rozsah a změny se zveřejňují oznámením ve Věstníku Úřadu. (8) Autorizované osoby se stávají notifikovanými osobaminotifikovanými osobami oznámením podle § 7 odst. 7 písm. b) nebo v případech stanovených nařízením vlády uplynutím stanovené lhůty od oznámení, pokud Evropská komise nebo ostatní členské státy Evropské unie v této lhůtě nevznesly námitky proti tomuto oznámení, a mohou vykonávat činnost notifikované osobynotifikované osoby ode dne doručení sdělení Úřadu, že byly notifikovány. (9) Pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, mohou plnit úkoly autorizovaných osob též zahraniční osoby oznámené v rámci této smlouvy, o kterých Úřad zveřejní informaci ve Věstníku Úřadu s vymezením rozsahu jejich činností při posuzování shody výrobkůvýrobků. (10) Vztahuje-li se autorizaceautorizace k činnostem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti zdravotnických prostředků17), ustanovení odstavců 1 až 9 se použije, pokud tento přímo použitelný předpis nestanoví jinak. § 11a Autorizované osoby (1) Autorizované osoby zajišťují činnosti v rozsahu vymezeném v rozhodnutí o autorizaciautorizaci. (2) Autorizované osoby jsou povinny a) uzavřít na základě návrhu výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce, popřípadě jiné osoby smlouvu o provedení úkonů podle stanoveného postupu posuzování shody, nebo mu do dvaceti dnů oznámit podmínky pro provedení těchto úkonů, b) řídit se při posuzování shody technickými předpisy a provádět technická zjištění objektivně s vynaložením odborné péče na úrovni poznatků vědy a techniky známých v době, kdy jsou prováděna, c) v případech a v rozsahu stanoveném nařízením vlády 1. vydat certifikát nebo jiný dokument, jestliže bylo provedením příslušného postupu posouzení shody prokázáno, že výrobekvýrobek splňuje technické požadavky stanovené v příslušném nařízení vlády podle § 12 odst. 1 písm. b); platnost tohoto certifikátu nebo jiného dokumentu mohou autorizované osoby omezit, popřípadě pozastavit, 2. vyzvat výrobcevýrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, pokud autorizovaná osoba v průběhu posouzení shody nebo následně zjistí, že výrobkyvýrobky nesplňují technické požadavky stanovené v příslušném nařízení vlády podle § 12 odst. 1 písm. b), 3. poskytovat kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů a informace o vydání, odmítnutí, změně nebo zrušení certifikátů nebo jiných dokumentů Úřadu, příslušnému orgánu dozoru, notifikovaným nebo dalším osobám, jejichž činnosti se uvedené dokumenty týkají, 4. informovat Úřad o všech žádostech orgánů dozoru týkajících se činností posuzování shody, 5. informovat Úřad na vyžádání o jimi provedených činnostech posuzování shody a o jakýchkoli jiných provedených činnostech, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek. d) oznamovat bezodkladně Úřadu případy, kdy nemohou zajistit plnění podmínek stanovených pro výkon autorizaceautorizace, e) ohlásit neprodleně orgánu dozoru, že výrobekvýrobek může ohrozit nebo ohrožuje oprávněný zájem, pokud to zjistí při výkonu své činnosti. (3) Autorizované osoby jsou oprávněny zrušit nebo změnit jimi vydaný certifikát nebo jiný jimi vydaný dokument, pokud se prokáže, že se změnily skutečnosti, za kterých byly vydány, zejména pokud se zjistí, že výrobkyvýrobky nesplňují požadavky technických předpisů, které se na ně vztahují, popřípadě prodloužit v rozsahu stanoveném příslušným technickým předpisem platnost certifikátu, pokud se nezměnily skutečnosti, za kterých byl vydán. (4) Pokud autorizovaná osoba obdrží podnět podle § 18 odst. 3, je povinna přezkoumat certifikát nebo jiný dokument vydaný podle § 11a odst. 2 písm. c) bodu 1 a o výsledku přezkumu podat orgánu dozoru zprávu. § 11b (1) Právnická osoba, které bylo pravomocným rozhodnutím Úřadu zrušeno rozhodnutí o autorizaciautorizaci nebo pozastavena jeho účinnost, je povinna a) o tomto rozhodnutí Úřadu bez zbytečného odkladu informovat všechny dotčené hospodářské subjektyhospodářské subjekty, b) na požádání hospodářského subjektuhospodářského subjektu, kterého se dotýkají důsledky tohoto rozhodnutí, převést práva a povinnosti související s posuzováním shody, včetně následného ověřování plnění předpokladů, za nichž byl vydán certifikát nebo jiný dokument, na autorizovanou osobu určenou hospodářským subjektemhospodářským subjektem, předat mu související dokumentaci, a informovat Úřad o převedení práv a povinností včetně předání dokumentace, c) zajistit, aby byla příslušná dokumentace týkající se činnosti autorizované osoby na vyžádání k dispozici Úřadu nebo orgánu dozoru, a to po dobu, kterou mu k tomu v tomto rozhodnutí Úřad stanovil. (2) Certifikáty nebo jiné dokumenty vztahující se k posuzování shody, chybně vydané autorizovanou osobou před zrušením rozhodnutí o autorizaciautorizaci nebo pozastavením jeho účinnosti, a jí nezrušené, je oprávněna zrušit autorizovaná osoba, která převzala práva a povinnosti podle odstavce 1 písm. b), nebo orgán dozoru, zjistí-li se jejich chybné vydání při dozoru nad trhem. (3) Autorizovaná osoba, která převzala práva a povinnosti podle odstavce 1 písm. b), je oprávněna využít podklady od předávající autorizované osoby k dokončení rozpracovaných případů posuzování shody, nebo k následnému ověřování plnění předpokladů, za nichž byl vydán certifikát nebo jiný dokument. (4) V případě, že autorizovaná osoba hodlá ukončit nebo omezit svou činnost, je povinna před zrušením rozhodnutí o autorizaciautorizaci nebo pozastavením jeho účinnosti převést práva a povinnosti na jinou autorizovanou osobu; odstavec 1 písm. b) platí obdobně. (5) Má-li dojít k zániku právnické osoby, která je autorizovanou osobou, je tato povinna před zánikem příslušnou dokumentaci týkající se činnosti autorizované osoby předat Úřadu. § 11c Subjekty pro technické posuzování (1) Ministerstvo může pověřit právnickou osobu na základě její žádosti výkonem činností subjektu pro technické posuzování15), pokud splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky. (2) Ministerstvo kontroluje, zda subjekt pro technické posuzování dodržuje povinnosti a splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky. V případě, že subjekt pro technické posuzování tyto povinnosti a požadavky neplní, Ministerstvo zruší jeho pověření k výkonu činností subjektu pro technické posuzování. (3) Ministerstvo v souladu s přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky oznamuje Evropské komisi a členským státům Evropské unie název a sídlo pověřeného subjektu pro technické posuzování a skupiny výrobkůvýrobků, pro které byl subjekt pro technické posuzování pověřen, každou změnu těchto údajů, jakož i zrušení pověření. Ministerstvo dále informuje Evropskou komisi o vnitrostátním postupu pro určení subjektů pro technické posuzování, o kontrole jejich činnosti a způsobilosti a o veškerých změnách těchto informací. § 11d Oznamování subjektů oprávněných provádět činnosti oznámeného subjektu při posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobkůvýrobků s označením CE, práva a povinnosti těchto subjektů, jejich kontrolu a sankce za porušení jejich povinností, a postup při pozastavení, omezení nebo odvolání oznámení, včetně informačních povinností souvisejících s oznamováním, upravuje zákon o posuzování shody stanovených výrobkůvýrobků při jejich dodávání na trh. Posuzování shody § 12 (1) Vláda nařízeními stanoví a) výrobkyvýrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda (dále jen „stanovené výrobkyvýrobky“); ministerstva a jiné ústřední správní úřady mohou výjimečně a ve veřejném zájmu, například pro odstraňování důsledků havárií nebo živelních pohrom, rozhodnout, že po dobu trvání tohoto veřejného zájmu konkrétní výrobekvýrobek se nepovažuje za stanovený výrobekvýrobek, b) technické požadavky na stanovené výrobkyvýrobky, které musí tyto výrobkyvýrobky splňovat, aby mohly být uvedeny na trh, popřípadě do provozu, a změny souvisejících ustanovení vyhlášek (technických předpisů) vydaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, pokud by vznikl rozpor s nařízeními vlády, c) které ze stanovených výrobkůvýrobků a za jakých podmínek musí nebo mohou být při uvádění na trh nebo do provozu opatřeny označením stanoveným nařízením vlády (dále jen „stanovené označení“), d) vymezení okruhu osob nebo stanovení osob provádějících nebo podílejících se na posouzení shody, e) důvody ohrožení oprávněného zájmu, které se při uložení ochranných opatření1a) u stanovených výrobkůvýrobků oznamují podle § 7 odst. 8, f) přechodné období, v němž mohou být uváděny na trh, popřípadě do provozu stanovené výrobkyvýrobky nesplňující technické požadavky stanovené podle písmena b), pokud odpovídají právním předpisům členského státu Evropské unie, g) obsah informací o ochranných opatřeních předávaných orgánům Evropského společenství, popřípadě jiným osobám v rozsahu vymezeném právem Evropských společenství týkajícím se posuzování shody, h) jiné podrobnosti, pokud jsou nezbytné k převzetí právních předpisů Evropských společenství týkajících se posuzování shody. (2) Za stanovené výrobkyvýrobky podle odstavce 1 se vždy považují i výrobkyvýrobky, které jsou uváděny na trh jako použité nebo repasované. (3) Vláda upraví nařízením pro jednotlivé skupiny stanovených výrobkůvýrobků, v závislosti na jejich technické složitosti a míře možného nebezpečí spojeného s jejich užíváním, podmínky pro uvádění výrobkůvýrobků na trh, popřípadě do provozu, nebo pro jejich opakované použití, zahrnující postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody (dále jen „postupy posuzování shody“), a to konkretizací nebo kombinací jednotlivých postupů posuzování shody. Jednotlivými postupy posuzování shody jsou zejména a) posouzení shody za stanovených podmínek výrobcemvýrobcem nebo dovozcemdovozcem, b) posouzení shody vzorku (prototypu) výrobkuvýrobku autorizovanou osobou, c) posouzení shody, při níž autorizovaná osoba zkouší specifické vlastnosti výrobkůvýrobků a namátkově kontroluje dodržení stanovených požadavků u výrobkůvýrobků, d) posouzení systému jakosti výroby nebo prvků systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním, e) posouzení systému jakosti výrobkůvýrobků nebo prvků systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním, f) ověřování shody výrobkůvýrobků s certifikovaným typem výrobkuvýrobku nebo se stanovenými požadavky, které provádí výrobcevýrobce, dovozcedovozce, akreditovaná nebo autorizovaná osoba na každém výrobkuvýrobku nebo statisticky vybraném vzorku, g) ověřování shody každého výrobkuvýrobku se stanovenými požadavky autorizovanou osobou, h) dohled nad řádným fungováním systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a v případě potřeby ověření shody výrobkuvýrobku s požadavky technických předpisů v etapě návrhu výrobkuvýrobku, i) posouzení činností souvisejících s výrobou výrobkůvýrobků, j) jiné postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné, zahrnující popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby. (4) Pokud nařízení vlády přejímají předpisy Evropských společenství a v postupech posuzování shody uvedených v odstavci 3 je stanovena účast autorizované osoby, tuto činnost provádějí notifikované osobynotifikované osoby, popřípadě osoby, jejichž oprávnění k činnostem při posuzování shody vyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. (5) Náklady spojené s činností autorizované osoby při posuzování shody nese ten, kdo o tuto činnost požádal. Cena za tyto výkony se sjednává podle zvláštního předpisu.2) (6) Vláda nařízením stanoví grafickou podobu označení stanoveného výrobkuvýrobku, jeho provedení a umístění na výrobkuvýrobku nebo v průvodní dokumentaci, pokud není grafická podoba označení stanoveného výrobkuvýrobku stanovena přímo použitelným předpisem Evropských společenství. § 13 (1) Stanovený výrobekvýrobek může být uveden na trh nebo, u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády, uveden do provozu pouze za předpokladu, že splňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b), po posouzení shody postupem stanoveným podle § 12 odst. 3 a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2. Pokud se dovozcedovozce před uvedením stanoveného výrobkuvýrobku na trh domnívá nebo má i jen důvod se domnívat, že tento výrobekvýrobek nesplňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b) a navíc ohrožuje zdraví, informuje o tom u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády příslušný orgán dozoru a výrobcevýrobce. (2) Stanovený výrobekvýrobek, má-li být uveden na trh, popřípadě do provozu, musí nebo může být v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády opatřen stanoveným označením, dalšími označeními, a pokud tak stanoví nařízení vlády, musí být k němu vydáno nebo přiloženo ES prohlášení o shodě nebo jiný dokument. (3) Označení CE na stanoveném výrobkuvýrobku vyjadřuje, že výrobekvýrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. (4) Českou značku shody, kterou tvoří písmena CCZ, lze použít pouze u výrobkůvýrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropských společenství. Tato značka vyjadřuje, že výrobekvýrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. (5) Pokud je stanovený výrobekvýrobek opatřen označením CE, nesmí být souběžně označen českou značkou shody, nebo značkou, která by svým významem nebo podobou mohla vést k záměně s označením CE nebo s jiným stanoveným označením. (6) Pokud tak stanoví vláda nařízením, je výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce nebo jiná osoba stanovená nařízením vlády povinna poskytovat na základě žádosti kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů Úřadu nebo autorizovaným osobám, popřípadě stanoveným zahraničním osobám. (7) Doklady o posouzení shody v rozsahu stanoveném nařízeními vlády je výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce povinen v období 10 let od ukončení výroby, dovozu nebo uvádění na trh na vyžádání poskytnout orgánu dozoru. Tato doba může být nařízením vlády určena odchylně. (8) Povinnosti výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce uvedené v § 13, jejichž podrobnosti stanoví nařízení vlády, může v rozsahu stanoveném nařízením vlády plnit též zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce. (9) DistributorDistributor je povinen jednat tak, aby zabránil distribuci stanovených výrobkůvýrobků, které zjevně nesplňují požadavky zákona, zejména výrobkůvýrobků, které nejsou opatřeny stanoveným označením a dalšími označeními. U výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády nesmí distributordistributor dodávat na trh stanovený výrobekvýrobek, u kterého se domnívá nebo má důvod se domnívat, že nesplňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b). Pokud navíc stanovený výrobekvýrobek ohrožuje zdraví, informuje o tom distributordistributor příslušný orgán dozoru, výrobcevýrobce a dovozcedovozce. (10) VýrobceVýrobce nebo dovozcedovozce činí u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády a s ohledem na jejich povahu a rizika, která tyto výrobkyvýrobky představují, opatření za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti osob. (11) VýrobceVýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že stanovený výrobekvýrobek, který uvedl nebo dodal na trh, nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo nařízení vlády vydaného k jeho provedení, je povinen u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády činit nezbytná opatření směřující k uvedení výrobkuvýrobku do souladu s těmito požadavky, stažení výrobkuvýrobku z trhu nebo navrácení stanoveného výrobkuvýrobku, který již byl dodán uživateli; pokud navíc stanovený výrobekvýrobek ohrožuje zdraví, výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor o tom neprodleně informuje příslušný orgán dozoru. (12) VýrobceVýrobce, dovozcedovozce, distributordistributor nebo zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce uchovává u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády údaje potřebné k identifikaci všech hospodářských subjektůhospodářských subjektů, které mu předaly stanovený výrobekvýrobek a kterým předal stanovený výrobekvýrobek. (13) DovozceDovozce nebo distributordistributor zajistí u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády skladovací a přepravní podmínky, které neohrožují soulad stanoveného výrobkuvýrobku, který hodlá uvést nebo dodat na trh, s požadavky tohoto zákona. (14) Jestliže výrobekvýrobek splňuje podmínky stanovené v § 12 a 13, nesmí být bráněno jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu, pokud z významných důvodů ochrany oprávněného zájmu zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.2a) (15) Odstavce 1 až 14 se nepoužijí pro stavební výrobkyvýrobky s označením CE, jejichž uvádění a dodávání na trh upravuje přímo použitelný předpis pro stavební výrobkyvýrobky. § 13b Pokud nařízení vlády stanoví podle § 12 a 13 požadavky, které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropských společenství, neuplatní se tyto požadavky na výrobkyvýrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo v Turecku nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobekvýrobek odpovídá a) technickým předpisům, které jsou pro výrobu anebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobkuvýrobku v některém z těchto států závazné, b) technickým normám nebo pravidlům správné praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, c) mezinárodním technickým normám, oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo d) tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobekvýrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobkuvýrobku, pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice. § 13c Je-li stavební výrobekvýrobek s označením CE uváděn nebo dodáván na trh v České republice, musí být prohlášení o vlastnostech poskytované k tomuto výrobkuvýrobku a pokyny a bezpečnostní informace připojované k tomuto výrobkuvýrobku v českém jazyce. HLAVA IV AKREDITACE SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY § 14 Akreditace Výkon působnosti, který vyplývá pro Českou republiku z předpisů Evropských společenství1a) pro oblast akreditace, zajišťuje a provádí Ministerstvo. § 15 Akreditační orgán (1) Ministerstvo může rozhodnutím pověřit k výkonu působnosti akreditačního orgánu1a) pouze jednu právnickou osobu (dále jen „akreditační orgán“). (2) Ministerstvo rozhoduje o pověření k provádění akreditace na základě žádosti právnické osoby. V rozhodnutí Ministerstvo vymezí rozsah provádění akreditace. Posuzuje přitom, zda právnická osoba bude schopna plnit požadavky na akreditační orgán, stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství1a). (3) Neplní-li akreditační orgán povinnosti nebo přestane-li splňovat požadavky stanovené v přímo použitelném předpisu Evropských společenství1a) nebo v rozhodnutí o pověření, nebo pokud o to sám požádá, Ministerstvo rozhodnutí o pověření změní nebo zruší. (4) Rozhodnutí o pověření k provádění akreditace a rozhodnutí o změně nebo zrušení tohoto rozhodnutí zveřejní Ministerstvo ve formě sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. (5) Nadřízeným správním orgánem akreditačního orgánu je Ministerstvo. § 16 Udělení akreditace (1) O udělení akreditace rozhoduje na žádost subjektu posuzování shody akreditační orgán. Udělení akreditace a existence oprávnění vystupovat jako akreditovaný subjekt posuzování shody v rozsahu udělené akreditace se dokládá osvědčením o akreditaci (dále jen „osvědčení“). (2) Žádost musí, kromě obecných náležitostí podání, obsahovat rozsah činností posuzování shody, pro které má být akreditace udělena (dále jen „rozsah akreditace“). Akreditační orgán si může vyžádat další informace nebo dokumenty, pokud jsou k posouzení požadovaného rozsahu akreditace nezbytné. (3) Akreditační orgán udělí akreditaci subjektu posuzování shody, který prokáže, že splňuje požadavky pro provádění konkrétní činnosti posuzování shody, které stanoví harmonizované normy, případně jiné dokumenty platné pro oblast posuzování shody (dále jen „akreditační požadavky“). Při posuzování žádosti zohlední akreditační orgán i dřívější akreditace, které byly udělené témuž subjektu posuzování shody. Pokud subjekt posuzování shody akreditační požadavky nesplňuje, akreditační orgán rozhodnutím žádost o udělení akreditace zamítne. Pokud tak nelze učinit bezodkladně, je akreditační orgán povinen o žádosti rozhodnout nejpozději do 120 dnů od zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech lze tuto lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů. (4) Subjekt posuzování shody je povinen akreditačnímu orgánu uhradit skutečně vynaložené náklady spojené s akreditací, a to i zálohově. Pokud subjekt posuzování shody neuhradí zálohu v termínu stanoveném akreditačním orgánem, akreditační orgán řízení zastaví. (5) Osvědčení obsahuje označení akreditačního orgánu a subjektu posuzování shody, vymezení rozsahu udělené akreditace, výčet harmonizovaných norem nebo jiných dokumentů, použitých při posuzování žádosti o akreditaci, a dobu platnosti akreditace. Osvědčení musí dále obsahovat číslo osvědčení, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby. Osvědčení lze na požádání vydat též v cizím jazyce. Oznámení o udělení akreditace se zveřejňuje ve Věstníku Úřadu. Akreditační orgán zveřejní informaci o udělení akreditace též způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Akreditační orgán prověřuje následně u subjektu posuzování shody, na jeho náklady, plnění akreditačních požadavků. Pokud akreditační orgán zjistí, že subjekt posuzování shody nesplňuje akreditační požadavky, na jejichž základě mu byla udělena akreditace, rozhodne o pozastavení akreditace a stanoví lhůtu pro zjednání nápravy. Jestli subjekt posuzování shody ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, akreditační orgán rozhodne o omezení rozsahu akreditace nebo o jejím zrušení. Rozhodne-li akreditační orgán o omezení rozsahu akreditace, vydá subjektu posuzování shody tomu odpovídající osvědčení nahrazující dříve vydané osvědčení. Pro rozhodnutí o pozastavení nebo zrušení akreditace platí odstavec 5 věty čtvrtá a pátá obdobně. (7) Akreditační orgán rozhodne na žádost subjektu posuzování shody o a) rozšíření rozsahu akreditace, b) omezení rozsahu akreditace, c) prodloužení platnosti udělené akreditace, d) sloučení platných osvědčení vydaných pro týž subjekt posuzování shody, e) pozastavení akreditace, f) zrušení akreditace, nebo g) zrušení rozhodnutí o pozastavení akreditace. V řízeních o žádosti podle písmen a) až d) a g) se postupuje podle odstavců 1 až 5 obdobně; nová osvědčení nahrazují dříve vydaná osvědčení. Žádost podle písmene c) je třeba podat nejpozději 120 dnů před skončením platnosti udělené akreditace. V řízeních podle písmene d) využije akreditační orgán podkladů rozhodnutí z řízení o žádostech o udělení akreditace. Neurčí-li akreditační orgán, že účinky nového rozhodnutí, jímž vyhověl žádosti podle písmen a) až f), nastávají jindy, brání právní moc tohoto rozhodnutí účinkům dosavadních rozhodnutí. Na požádání subjektu posuzování shody zaznamená akreditační orgán jiné změny údajů ve spisu a vydá nové osvědčení. (8) O odvolání proti rozhodnutí akreditačního orgánu rozhoduje jeho statutární orgán. Odvolání nemá odkladný účinek. Návrh na rozhodnutí o odvolání předkládá statutárnímu orgánu komise k tomu zřízená. Tato komise má nejméně 5 členů. Předsedu a ostatní členy komise jmenuje statutární orgán. Členy komise jsou odborníci, kteří se jinak nepodílí na výkonu působnosti akreditačního orgánu. (9) Pokud akreditační orgán obdrží stížnost na činnost subjektu posuzování shody, kterému vydal osvědčení, je povinen ji prošetřit a do 60 dnů ode dne obdržení stížnosti stěžovateli podat zprávu o výsledku šetření. Byla-li stížnost shledána důvodnou, je akreditační orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě podle odstavce 6. V tomto případě nahradí subjekt posuzování shody akreditačnímu orgánu skutečně vynaložené náklady spojené s prošetřením stížnosti. § 17 Veřejnoprávní smlouva o akreditaci Akreditační orgán může se subjektem posuzování shody uzavřít veřejnoprávní smlouvu o udělení akreditace, o rozšíření rozsahu akreditace, o omezení rozsahu akreditace, o prodloužení platnosti udělené akreditace nebo o sloučení platných osvědčení vydaných pro týž subjekt posuzování shody. Veřejnoprávní smlouva nahrazuje postup při vyřizování žádosti podle § 16 odst. 1 nebo § 16 odst. 7 písm. a), b), c) nebo d). Pro veřejnoprávní smlouvy se § 16 odst. 1 věta druhá, § 16 odst. 3 věta druhá, § 16 odst. 4 věta první a § 16 odst. 5, 6 a 9 použije obdobně. Návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy o prodloužení platnosti udělené akreditace musí být subjektem podán nejpozději 120 dnů před skončením platnosti udělené akreditace. HLAVA V USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ § 18 Dozor (1) Dozor nad tím, zda stanovené výrobkyvýrobky jsou uváděny a dodávány na trh nebo do provozu v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem, zda jsou stavební výrobkyvýrobky s označením CE uváděny a dodávány na trh v souladu s přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky, zda hospodářské subjektyhospodářské subjekty plní své povinnosti stanovené tímto zákonem a přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky, a zda výrobkyvýrobky nejsou neoprávněně opatřovány označením CE podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a), nebo jiným stanoveným označením podle tohoto zákona, provádí Česká obchodní inspekce4), nebo v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a) Český báňský úřad4a), b) Drážní úřad4b), c) popřípadě další úřad, pokud tak zvláštní zákon stanoví (dále jen „orgány dozoru“). (2) Orgány dozoru mohou a) provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda výrobkyvýrobky plní požadavky tohoto zákona; provedení těchto rozborů se zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobekvýrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona, hradí náklady na provedení rozboru kontrolovaná osoba, b) uložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby k jejich odstranění neprodleně provedly nezbytná opatření k nápravě, c) uložit kontrolovaným osobám povinnost bezodkladně informovat o nebezpečí osoby, které by mohly být vystaveny nebezpečí plynoucímu z výrobkuvýrobku. (3) Orgán dozoru může, má-li důvodné pochybnosti, že stanovený výrobekvýrobek nesplňuje technické požadavky stanovené v příslušném nařízení vlády podle § 12 odst. 1 písm. b), požadovat od autorizované osoby informace a dokumenty, týkající se posuzování shody tohoto výrobkuvýrobku, včetně certifikátu vydaného podle § 11a odst. 2 písm. c) bodu 1, technické dokumentace a protokolů o zkouškách. Kromě toho může dát orgán dozoru autorizované osobě podnět, aby přezkoumala certifikát vydaný podle § 11a odst. 2 písm. c) bodu 1. V případě, že se prokáže, že stanovený výrobekvýrobek nesplňuje požadavky podle věty první, orgán dozoru oznámí tuto skutečnost příslušné autorizované osobě. Zároveň jí může uložit, aby odebrala certifikát vydaný podle § 11a odst. 2 písm. c) bodu 1. (4) Má-li orgán dozoru důvodné pochybnosti, že stavební výrobekvýrobek s označením CE nesplňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky, může požadovat od příslušného oznámeného subjektu informace a dokumenty, týkající se posouzení a ověření stálosti vlastností tohoto výrobkuvýrobku, včetně vydaného osvědčení, technické dokumentace a protokolů o zkouškách. Pokud orgán dozoru zjistí, že stavební výrobekvýrobek s označením CE nesplňuje požadavky podle odstavce 1, informuje o tom oznámený subjekt, který se podílel na posouzení a ověření stálosti vlastností tohoto výrobkuvýrobku. (5) Pokud se v přímo použitelném předpisu pro stavební výrobkyvýrobky mluví o příslušném vnitrostátním orgánu16), je tímto orgánem v České republice orgán dozoru. § 18a Ochranná opatření (1) Pokud orgán dozoru má důvodné podezření, že výrobekvýrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona, zakáže uvádění na trh, uvádění do provozu nebo distribuci výrobkuvýrobku nebo série výrobkuvýrobku po dobu potřebnou k provedení kontroly. (2) Orgán dozoru oznámí uložení opatření podle odstavce 1 ústně kontrolované osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam. Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v záznamu, nebo je může podat písemně nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy byla kontrolovaná osoba se záznamem seznámena. Orgán dozoru rozhodne o podaných námitkách bezodkladně. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě. Proti rozhodnutí o námitkách není přípustné odvolání. (3) Pokud orgán dozoru zjistí, že výrobekvýrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo se jedná o výrobekvýrobek, který je neoprávněně opatřen označením CE nebo jiným stanoveným označením podle tohoto zákona, rozhodne o zákazu uvádění na trh, uvádění do provozu nebo distribuce takovéhoto výrobkuvýrobku. Pokud pominou důvody pro uložení zákazu, orgán dozoru rozhodne o jeho změně nebo zrušení. Odvolání proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. (4) Pokud orgán dozoru zjistí, že výrobekvýrobek nebo série výrobkuvýrobku představuje ohrožení oprávněného zájmu, orgán dozoru rozhodne o stažení výrobkuvýrobku nebo série výrobkuvýrobku z trhu nebo z oběhu. Orgán dozoru může současně, pokud je to nutné, nařídit zničení výrobkuvýrobku nebo série výrobkuvýrobku nebo nařídit jinou formu znehodnocení. Odvolání proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. (5) V případě uložení opatření podle odstavce 3 nebo 4 orgán dozoru uvede v odůvodnění rozhodnutí vždy též konkrétní důvody pro uložení opatření, které jsou pro stanovený výrobekvýrobek vymezeny nařízením vlády. Přestupky § 19 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) zneužije označení CE nebo jiné stanovené označení, certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona anebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky, nebo certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona anebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky padělá nebo pozmění, b) v rozporu s § 4 odst. 3 označí dokument značkou ČSN, nebo c) rozmnoží nebo rozšíří českou technickou normu nebo její část v rozporu s § 5 odst. 8. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do 1 000 000 Kč. § 19a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) zneužije označení CE nebo jiné stanovené označení, certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona anebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky, nebo certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky padělá nebo pozmění, b) v rozporu s § 4 odst. 3 označí dokument značkou ČSN, c) rozmnoží nebo rozšíří českou technickou normu nebo její část v rozporu s § 5 odst. 8, d) provede činnost při posouzení shody, vyhrazenou pro účely tohoto zákona autorizované osobě, bez autorizaceautorizace podle § 11 odst. 1, e) v rozporu s § 16 odst. 1 vystupuje jako akreditovaný subjekt posuzování shody bez udělené akreditace nebo mimo rozsah udělené akreditace, f) nesplní některé z ochranných opatření vydaných podle § 18a odst. 1, 3 nebo 4, nebo g) nesplní některou z povinností uložených orgánem dozoru podle § 18 odst. 2 písm. b) nebo c). (2) Autorizovaná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 2 nebo § 11b odst. 1 nebo 4. (3) VýrobceVýrobce, dovozcedovozce, zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce nebo distributordistributor se dopustí přestupku tím, že uvede na trh nebo do provozu anebo distribuuje stanovené výrobkyvýrobky a) bez označení CE nebo jiného stanoveného označení nebo dokumentu stanoveného nařízením vlády, nebo b) s označením nebo dokumentem, které jsou v rozporu s § 13. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako a) dovozcedovozce nesplní povinnost podle § 13 odst. 1 věty druhé, b) distributordistributor nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 9, c) výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 10, d) výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 11, e) výrobcevýrobce, dovozcedovozce, distributordistributor nebo zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce nesplní povinnost podle § 13 odst. 12, nebo f) dovozcedovozce nebo distributordistributor nesplní povinnost podle § 13 odst. 13. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako a) výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky nesplní některou z povinností podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky, nebo b) distributordistributor podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky nesplní některou z povinností podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky. (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g) nebo odstavce 3, b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) nebo e), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 2, d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5. § 19b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle § 19 odst. 1 písm. b) a c), § 19a odst. 1 písm. b) až e) a § 19a odst. 2 projednává Úřad. Přestupky podle § 19 odst. 1 písm. a), § 19a odst. 1 písm. a), f) a g) a § 19a odst. 3 až 5 projednává orgán dozoru. (2) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. (3) U přestupků podle § 19a odst. 1 písm. f) a g) a § 19a odst. 3 nelze upustit od uložení správního trestu. § 19c Věstník Úřadu Úřad vydává Věstník Úřadu, který je publikační sbírkou v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví. Ve Věstníku Úřadu se zveřejňují zejména významná oznámení ohledně tvorby a vydávání českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů, oznámení ohledně notifikovaných osobnotifikovaných osob v oblasti státního zkušebnictví, oznámení ohledně autorizovaných osob v oblasti metrologie a ceník Agentury. Úřad zveřejňuje Věstník Úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 20 Řízení Správní orgán rozhodne v řízení o autorizaciautorizaci nejdéle do 120 dnů od zahájení řízení. V mimořádných případech může být řízení o autorizaciautorizaci prodlouženo Ministerstvem o dalších 60 dnů. § 20a Osoby, které se podílejí na činnostech podle hlavy III nebo hlavy IV tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost ve smyslu zvláštních právních předpisů8) o skutečnostech, o kterých se dozvěděly při těchto činnostech a jejichž zveřejněním by mohly ohrozit zájmy jiných osob. § 20b Ustanovení zákona, která se týkají vztahů k členským státům Evropské unie, se týkají též vztahů ke státům Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru. § 21 Přechodná ustanovení (1) Na stanovené výrobkyvýrobky uvedené na trh před nabytím účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 12 odst. 1 se vztahují předpisy platné v době jejich uvedení na trh, pokud právní předpisy výslovně nestanoví jinak. (2) Dosavadní technické normy označené ČSN a platné ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za normy podle tohoto zákona. (3) Právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti a správní úřady jsou do 31. prosince 1999 povinny řídit se těmi ustanoveními norem, která jsou označena jako závazná podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., ve znění zákona č. 632/1992 Sb. Pokud byla závaznost příslušných ustanovení norem stanovena na základě stanovisek ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů, povolují výjimky ze závaznosti uvedených ustanovení tato ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady. (4) Řízení zahájená podle § 29 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, se dokončí podle dosavadních předpisů. (5) AutorizaceAutorizace udělené podle dosavadních předpisů o státním zkušebnictví se považují za autorizaciautorizaci podle tohoto zákona nejdéle po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona. (6) Řízení o schvalování a certifikaci výrobkůvýrobků zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují, pokud se výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce se státní zkušebnou do té doby nedohodnou jinak. Pokud nařízení vlády vydané podle tohoto zákona stanoví posouzení shody za účasti autorizované osoby, posoudí autorizovaná osoba shodu příslušného výrobkuvýrobku podle postupu posuzování shody stanoveného příslušným nařízením vlády bez žádosti, s využitím dosavadních zjištění. V ostatních případech předá státní zkušebna výsledky dosavadních zjištění přihlašovateli. (7) Rozhodnutí o schválení výrobkůvýrobků nebo o certifikaci výrobkůvýrobků vydaná podle dosavadních předpisů o státním zkušebnictví se po dobu jejich platnosti považují za certifikáty prokazující shodu ve smyslu tohoto zákona a mohou být použity jako podklad pro prohlášení o shodě podle § 13 odst. 2 tohoto zákona. Platnost těchto rozhodnutí zaniká uplynutím doby v nich uvedené. Pokud v těchto rozhodnutích není uvedena doba platnosti, zaniká jejich platnost uplynutím pěti let od účinnosti tohoto zákona. (8) Osvědčení o akreditaci, která vydal před účinností tohoto zákona Český institut pro akreditaci, zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou, pokud nebudou zrušena podle tohoto zákona. § 22 Zmocnění (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 2 písm. b), c), d), § 3 odst. 2, § 7, § 11 odst. 1, 2 a 9, § 11a odst. 2, § 12, § 13 a § 18 odst. 3. (2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6a odst. 4, § 6b odst. 4 a § 6d odst. 3. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ HLAVA I ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 64/1986 SB., O ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCI, VE ZNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 240/1992 SB. § 23 Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona České národní rady č. 240/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky č. 1a) zní: „g) zda bylo vydáno prohlášení o shodě pro stanovené výrobky uváděné na trh, dále zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh a náležitosti posouzení shody odpovídají stanoveným podmínkám vydaného prohlášení o shodě.1a) 1a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.“. 2. V poznámce č. 1) pod čarou se vypouštějí slova: „Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách.“. 3. § 4 odst. 1 písm. d) zní: „d) odebírat za náhradu od kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků nebo zboží k posouzení jakosti a bezpečnosti těchto výrobků nebo zboží. Za odebrané vzorky výrobků nebo zboží se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou se výrobek nebo zboží v okamžiku odebrání vzorku nabízí. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí kontrolovaná osoba vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud jde o výrobek nebo zboží, které nesplňuje požadavky stanovené zvláštními předpisy,“. 4. V § 4 odst. 1 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky č. 1b) zní: „f) vstupovat do objektů výrobce, dovozce nebo distributora a vyžadovat předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací. Výrobce, dovozce nebo distributor může být inspektorem vyzván, aby mu zajistil a předložil odborná vyjádření autorizované osoby k předmětu dozoru, nebo si k dozoru může inspektor autorizovanou osobu za úhradu přizvat. Cena za výkony autorizované osoby se sjednává podle zvláštního předpisu.1b) 1b) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.“. 5. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní: „§ 7a (1) Ředitel inspektorátu je oprávněn uložit rozhodnutím výrobci, dovozci nebo distributorovi ochranné opatření, kterým je a) pozastavení uvádění výrobku nebo jeho výrobních partií na trh na určenou dobu v případě podezření na nebezpečí vážného ohrožení zdraví nebo bezpečnosti osob, majetku nebo přírodního prostředí (dále jen „oprávněný zájem“), b) zákaz uvádění výrobku nebo jeho výrobních partií na trh nebo rozhodnutí o stažení těchto výrobků z trhu, popřípadě i z používání v případě, ve kterém výrobky prokazatelně mohou ohrozit oprávněný zájem, c) stanovení povinnosti účinným způsobem bezodkladně informovat o tomto nebezpečí osoby, které by mohly být vystaveny nebezpečí plynoucímu z výrobku, a to v případech, ve kterých bylo uloženo ochranné opatření podle písmene a) nebo písmene b). (2) Odvolání podané proti rozhodnutí o ochranném opatření nemá odkladný účinek. (3) Náklady spojené s plněním ochranných opatření hradí ten, kdo výrobky ohrožující oprávněný zájem uvedl na trh. (4) Zjistí-li inspektoři neplnění povinností výrobcem, dovozcem nebo distributorem, hradí náklady spojené s dozorem a s činností autorizovaných osob výrobce, dovozce nebo distributor.“. 6. V § 17 odst. 1 se slova „pokuty nebo pořádkové pokuty“ nahrazují slovy „pokuty, pořádkové pokuty nebo ochranného opatření“. HLAVA II ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY č. 20/1993 SB., O ZABEZPEČENÍ VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI TECHNICKÉ NORMALIZACE, METROLOGIE A STÁTNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ § 24 Zákon České národní rady č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 se vypouští písmeno d), v písmenu c) se čárka nahrazuje tečkou. 2. Část druhá zní: „ČÁST DRUHÁ Působnost orgánů státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví § 3 Ministerstvo v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví a) vypracovává návrh koncepce rozvoje tohoto odvětví, b) řídí Úřad a Český metrologický institut, c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Úřadu.2) § 4 Úřad v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví a) řídí a zabezpečuje metrologii v rozsahu stanoveném zákonem3) Federálnímu úřadu pro normalizaci a měření, b) zabezpečuje jednotnost a správnost stanovených měřidel a měření a výkon státní metrologie v rozsahu stanoveném zákonem,3) c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím metrologických orgánů,7) d) zabezpečuje organizaci přípravy převzetí technických předpisů Evropských společenství přejímaných nařízeními vlády, e) smluvně zabezpečuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a úkoly vyplývající z požadavků ministerstev a jiných ústředních správních úřadů. § 5 Český metrologický institut zabezpečuje odbornou a výkonnou činnost státní metrologie v rozsahu stanoveném zákonem Československému metrologickému ústavu a Státnímu metrologickému inspektorátu.9) 2) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii. 7) § 4 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb. 9) § 14 a 15 zákona č. 505/1990 Sb.“. 3. Poznámky č. 4), 5), 6), 8) a 10) se vypouštějí. 4. Poznámka č. 11) zní: „11) § 13 odst. 2 písm. c), § 16, 20 a 21 zákona č. 505/1990 Sb.“. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 25 Zrušují se: 1. Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb., zákona č. 194/1988 Sb., zákona č. 479/1992 Sb. a zákona č. 539/1992 Sb. 2. Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, ve znění zákona č. 632/1992 Sb. 3. Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 104/1984 Sb., o ověřování zbraní a kontrole střeliva pro civilní potřebu. 4. Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 101/1988 Sb., o certifikaci výrobků, ve znění vyhlášky č. 233/1993 Sb. 5. Vyhláška Federálního úřadu pro normalizaci a měření č. 585/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění vyhlášky č. 232/1993 Sb. § 26 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce po dni vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Například zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě. 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. 1b) § 134a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. 1c) Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o všeobecné bezpečnosti výrobků. 2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. 2a) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb. 2b) Protokol k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků (PECA), uveřejněný pod č. 56/2001 Sb. m. s. 4) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 4b) Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 13 a 14 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 8) Například § 17 a násl. obchodního zákoníku. 9) Čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. 15) Čl. 30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011. 16) Čl. 11 až 14 a čl. 43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011. 17) Nařízení Komise č. 920/2013 o jmenování oznámených subjektů podle směrnice Rady 90/385/EHS o aktivních implantabilních zdravotnických prostředcích a směrnice Rady 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích a dozoru nad těmito subjekty. 18) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 48/1997 Sb.	Zákon č. 48/1997 Sb. Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 28. 3. 1997, datum účinnosti 1. 4. 1997, částka 16/1997 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - POJISTNÉ (§ 4 — § 9) * ČÁST TŘETÍ - PRÁVA A POVINNOSTI PLÁTCŮ POJISTNÉHO (§ 10 — § 10a) * ČÁST ČTVRTÁ - PRÁVA A POVINNOSTI POJIŠTĚNCE (§ 11 — § 12) * ČÁST PÁTÁ - PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ HRAZENÝCH SLUŽEB (§ 13 — § 39) * ČÁST ŠESTÁ - REGULACE CEN A ÚHRAD LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ A POTRAVIN PRO ZVLÁŠTNÍ LÉKAŘSKÉ ÚČELY (§ 39a — § 39p) * ČÁST SEDMÁ - KATEGORIZACE A CENOVÁ A ÚHRADOVÁ REGULACE ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ PŘEDEPSANÝCH NA POUKAZ (§ 39r — § 39z) * ČÁST OSMÁ - § 40 (§ 40 — § 43a) * ČÁST DEVÁTÁ - POKUTY A PŘIRÁŽKY K POJISTNÉMU (§ 44 — § 45) * ČÁST DESÁTÁ - SÍŤ POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB (§ 46 — § 52) * ČÁST JEDENÁCTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ (§ 53 — § 55b) * ČÁST DVANÁCTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 56 — § 57) * ČÁST TŘINÁCTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ (§ 58 — § 60) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - § 61 (§ 61 — § 61) č. 1 k zákonu č. 48/1997 Sb. č. 2 k zákonu č. 48/1997 Sb. č. 3 k zákonu č. 48/1997 Sb. č. 4 k zákonu č. 48/1997 Sb. č. 5 k zákonu č. 48/1997 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (363/2021 Sb., 163/2024 Sb., 265/2024 Sb., 338/2024 Sb., 417/2024 Sb.) 48 ZÁKON ze dne 7. března 1997 o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie51) a upravuje a) veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zdravotní pojištění“), b) rozsah a podmínky, za nichž jsou na základě tohoto zákona ze zdravotního pojištění hrazeny zdravotní služby (dále jen „hrazené služby“), c) způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění, d) způsob stanovení úhrad zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro (dále jen „zdravotnický prostředek“) předepsaných na poukaz hrazených ze zdravotního pojištění. (2) Tento zákon se použije, nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen „koordinační nařízení“) jinak49). § 2 Osobní rozsah zdravotního pojištění (1) Pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, která a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud 1. je zaměstnancem zaměstnavatelezaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, 2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu, 3. jí byl udělen azyl na území České republiky, 4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky, 5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje, 6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření nebo usnesení soudu do péče fyzické osoby, 7. je Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná, 8. jde o osobu, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie49), nebo o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69), 9. se narodila na území České republiky a její matka má povolený dlouhodobý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození, 10. se narodila na území České republiky a její zákonný zástupce má povolený trvalý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození, nebo 11. jde o nezletilou osobu, které bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. (2) ZaměstnavatelemZaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu1a), zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, jakož i organizační složka státu.1b) (3) ZaměstnánímZaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance [§ 5 písm. a)], ze které mu plynou od zaměstnavatelezaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle zvláštního právního předpisu1a). (4) Sídlem zaměstnavateleSídlem zaměstnavatele se pro účely zdravotního pojištění rozumí u právnické osoby její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v České republice, a u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o zahraniční fyzickou osobu, místo jejího podnikání. (5) Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty osoby, které na území České republiky vykonávají nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 3 zákona o zaměstnanosti, a dále osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky a jsou činny v České republice pro zaměstnavatelezaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo pro zaměstnavatelezaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky, a osoby, které dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné (§ 8 odst. 4). § 3 Vznik a zánik zdravotního pojištění (1) Zdravotní pojištění vzniká a) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky narozením, dnem narození, b) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky povolením trvalého pobytu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení trvalého pobytu, c) osobě, které vzniklo oprávnění trvale pobývat na území České republiky rozhodnutím příslušného orgánu o svěření do náhradní výchovy, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je tato osoba svěřena, přihlášena k trvalému pobytu na území České republiky nebo se na území České republiky nachází ústav, ve kterém je tato osoba umístěna, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření do náhradní výchovy, nebo d) osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem 1. nástupu do zaměstnánízaměstnání, 2. nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, 3. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, 4. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, 5. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo dnem, od něhož je považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, 6. vykonatelnosti předběžného opatření nebo usnesení soudu o umístění nebo svěření nezletilého dítěte do péče, 7. kdy se Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, stala příslušnou ke zdravotnímu pojištění; to platí obdobně i u osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie49), nebo jde-li o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69), 8. přihlášení občana České republiky k trvalému pobytu na území České republiky po předchozím pobytu v cizině, 9. narození, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9, nebo dnem, kdy byla za tuto osobu podána žádost o povolení k dlouhodobému pobytu, 10. narození, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10, nebo dnem, kdy byla za tuto osobu podána žádost o povolení k trvalému pobytu, nebo 11. nabytí právní moci povolení k dlouhodobému pobytu, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11. (2) Zdravotní pojištění zaniká a) smrtí pojištěnce, b) skončením trvalého pobytu na území České republiky, c) osobě bez trvalého pobytu na území České republiky 1. dnem ukončení zaměstnánízaměstnání, 2. dnem skončení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, 3. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí azylu nebo dnem zániku azylu, 4. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo dnem zániku doplňkové ochrany, 5. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky, dnem zániku tohoto oprávnění nebo dnem, od něhož již není považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou69), 6. dnem zrušení nebo zániku předběžného opatření nebo rozhodnutí o umístění nebo svěření nezletilého dítěte do péče, 7. dnem, kdy Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, přestala být příslušnou ke zdravotnímu pojištění; to platí obdobně i u osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie49) nebo jde-li o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69), 8. uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 posledním dnem měsíce, v němž tato osoba dosáhla 60 dnů věku, nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, nastala-li tato skutečnost později, 9. uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10 posledním dnem měsíce, v němž tato osoba dosáhla 60 dnů věku, nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nastala-li tato skutečnost později, nebo 10. uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 skončením platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky nebo dnem dosažení zletilosti, nastala-li tato skutečnost dříve. ČÁST DRUHÁ POJISTNÉ Plátci pojistného zdravotního pojištění § 4 Plátci pojistného zdravotního pojištění (dále jen „plátci pojistného“) jsou: a) pojištěnci uvedení v § 5, b) zaměstnavatelézaměstnavatelé, c) stát. § 5 Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu1a), s výjimkou 1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, 2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku, 3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatelezaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelemzaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila, 4. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu, 5. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatelezaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelemzaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila, 6. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva; 7. člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, který plní úkoly podle volebních zákonů, b) je osobou samostatně výdělečně činnou, kterou se pro účely zdravotního pojištění rozumí 1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, 2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení, c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc, d) je osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 nebo 11. § 6 ZaměstnavatelZaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance s výjimkou zaměstnanců, kteří postupují podle § 8 odst. 4. ZaměstnavatelZaměstnavatel je plátcem části pojistného z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu3) zúčtovaných bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnánízaměstnání. § 7 (1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: a) nezaopatřené děti, s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 nebo 11; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;7) b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží; c) příjemce rodičovského příspěvku;7) d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění8); e) uchazeče o zaměstnánízaměstnání včetně uchazečů o zaměstnánízaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnánízaměstnání;9) f) osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované10), a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnánízaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě, g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)11), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), h) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení; i) osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;14) j) osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnánízaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;15) k) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,16) pokud nemají příjmy ze zaměstnánízaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, l) mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, m) osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen a) až l), n) manžele nebo registrované partnery státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí se souhlasem této organizační složky státu, a nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manžele nebo registrované partnery vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí, o) osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 5 a 10, pokud nemají příjmy ze zaměstnánízaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, p) žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území České republiky, cizince, jemuž bylo vydáno potvrzení o strpění pobytu na území České republiky, a jeho dítě narozené na území České republiky16b), pokud nemají příjmy ze zaměstnánízaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, q) příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození, r) osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium, s) osoby poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, kterým je vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí70), pokud tyto osoby měly ke dni 31. prosince 2021 nárok na odměnu pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, t) osoby pečující o nezletilé nezaopatřené dítě poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči a osoby mající dítě ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud toto dítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí71), a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek na úhradu potřeb dítěte poprvé náleží; podmínka nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se považuje za splněnou po dobu, po kterou tento příspěvek nenáleží z důvodu souběhu s důchodem nebo výživným stanoveným soudem, u) manželku (manžela), partnera (partnerku) nebo registrovaného partnera (registrovanou partnerku) podle jiného zákona prezidenta republiky (prezidentky republiky). (2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až h), q), s), t) a u) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby. § 7a Zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 nebo 11 je plátcem pojistného za tuto osobu. § 8 Povinnost platit pojistné (1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn, (dále jen „příslušná zdravotní pojišťovna“) s výjimkou záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, a pojistného osoby samostatně výdělečné činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, jejichž placení upravuje zákon upravující daně z příjmů. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem: a) nástupu zaměstnance do zaměstnánízaměstnání (§ 2 odst. 3); b) zahájení samostatné výdělečné činnosti [§ 5 písm. b)]; c) kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. c); d) ke kterému se po návratu do České republiky pojištěnec přihlásil podle odstavce 4 u příslušné zdravotní pojišťovny; e) kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. d); f) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit; g) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže pojištěnec 1. byl v cizině zdravotně pojištěn, 2. v uvedeném období mu nebyly poskytnuty hrazené služby, 3. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle odstavce 4. Tím není dotčena povinnost platit pojistné za dobu předcházející pobytu v cizině. (2) Povinnost zaměstnavatelezaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnánízaměstnání (§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení zaměstnánízaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnánízaměstnání se považuje a) u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru, b) u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den skončení služebního poměru, c) u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu, d) u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána, u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se postupuje obdobně, e) u soudců den nástupu soudce do funkce, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce soudce, f) u členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, považuje se za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy, g) u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu zvolených na území České republiky den zvolení, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den uplynutí volebního období, popřípadě den zániku mandátu, h) u členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančního arbitra, zástupce finančního arbitra, Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce, i) u fyzických osob, které nejsou uvedeny v písmenech e) až h), které byly jmenovány nebo zvoleny do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr, den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce, j) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby den, ve kterém začal dobrovolný pracovník poskytovat pečovatelskou službu, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den, kdy přestal být dobrovolným pracovníkem pečovatelské služby, k) u osoby pečující o dítě a osoby, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí16c), den, od něhož jim tato odměna náleží, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost, l) u odsouzených ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a trestu odnětí svobody zařazených do práce den zařazení do práce, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den odvolání z výkonu práce, m) u osob činných v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, den započetí výkonu práce, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce, n) u zaměstnanců neuvedených pod písmeny a) až n) den, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce. (3) Povinnost státu platit pojistné za pojištěnce vzniká dnem, kdy se stát podle § 7 stává plátcem pojistného. Tato povinnost zaniká dnem, ke kterému stát přestal být podle § 7 plátcem pojistného. (4) Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na poskytování hrazených služeb. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá. Jestliže pojištěnec předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině, který nekryje celou dobu, kdy nebyl povinen platit pojistné v České republice podle věty první, je povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc; penále se v takovém případě nevymáhá. Další prohlášení podle věty první lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců. (5) Nezaplatí-li plátce pojistného pojistné ve stanovené výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále. (6) Penále se nevymáhá při dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, před kterým neučinil písemné prohlášení podle odstavce 4, neplatil pojistné a po celou dobu pobytu v cizině nečerpal hrazené služby. V takovém případě je pojištěnec povinen předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, které kryje celou dobu dlouhodobého pobytu v cizině. Doba dlouhodobého pobytu v cizině se v takovém případě začíná počítat ode dne uvedeného jako počátek pojištění v dokladu o uzavření zdravotního pojištění v cizině. (7) Povinnost zákonného zástupce, opatrovníka nebo poručníka platit pojistné za osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 vzniká narozením této osoby a zaniká koncem kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku. § 9 Výše a způsob placení pojistného a penále (1) Výši pojistného, penále a způsob jejich placení stanoví zvláštní zákon.17) (2) Pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatelzaměstnavatel. ČÁST TŘETÍ PRÁVA A POVINNOSTI PLÁTCŮ POJISTNÉHO § 10 Oznamovací povinnost plátců pojistného (1) ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o: a) nástupu zaměstnance do zaměstnánízaměstnání (§ 2 odst. 3) a jeho ukončení, nejedná-li se o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti, u nichž se oznámení o nástupu do zaměstnánízaměstnání nebo jeho ukončení provádí do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stali nebo přestali být plátci pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5; jde-li o pojištěncepojištěnce podle § 2 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost, b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil, c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Při plnění oznamovací povinnosti sděluje zaměstnavatelzaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce. (2) Zaměstnanec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti podle předchozího odstavce neprodleně, zjistí-li, že jeho zaměstnavatelzaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, nebo pokud údaje uvedené pod písmeny b) a c) svému zaměstnavatelizaměstnavateli nesdělil. (3) Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Pojištěnec, podnikající na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu17b). Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění; povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky. (4) Pojištěnec je povinen do osmi dnů ode dne, kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. c), oznámit tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně. (5) Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatelzaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Za osoby s omezenou svéprávností plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník. (6) Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození; není-li matka dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. (8) Narození pojištěnce uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) bodu 9 nebo 10 je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit do 8 dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození; není-li matka dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. Nejsou-li rodiče zdravotně pojištěni podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. (9) Vydání povolení k dlouhodobému pobytu pojištěncipojištěnci uvedenému v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů ode dne doručení tohoto povolení. § 10a Živnostenské úřady (1) Živnostenské úřady, které přijaly oznámení podle § 10 odst. 3 věty druhé, předají tyto údaje ve stanovené lhůtě18a) zdravotní pojišťovně, kterou ve svém oznámení pojištěnec uvedl (dále jen „příslušná pojišťovna“). (2) Živnostenské úřady sdělují nejpozději do 5 pracovních dnů příslušné pojišťovně vznik prvního nebo zánik posledního oprávnění provozovat živnost a pozastavení výkonu živnostiživnosti, a to s uvedením dne, ke kterému tyto skutečnosti nastaly. (3) Živnostenské úřady předají na vyžádání zdravotní pojišťovně kopie dokladů, které pojištěnec připojil ke svému oznámení podle odstavce 1. (4) Živnostenské úřady a zdravotní pojišťovny si v mezích své působnosti vzájemně předávají údaje potřebné k provádění veřejného zdravotního pojištění osob samostatně výdělečně činných, které podnikají na základě živnostenského oprávnění. ČÁST ČTVRTÁ PRÁVA A POVINNOSTI POJIŠTĚNCE § 11 (1) Pojištěnec má právo a) na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak, b) na výběr poskytovatele zdravotních služeb na území České republiky (dále jen „poskytovatel“), který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele; v případě registrujícího poskytovatele může toto právo uplatnit jednou za 3 měsíce, c) na časovou a místní dostupnostmístní dostupnost hrazených služeb poskytovaných smluvními poskytovateli příslušné zdravotní pojišťovny, d) na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu, e) na výdej předepsaných zdravotnických prostředků, léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, jde-li o zdravotnické prostředky, léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely plně nebo částečně hrazené ze zdravotního pojištění v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem; to platí i v případech, kdy poskytovatel lékárenské péče nemá se zdravotní pojišťovnou pojištěnce dosud uzavřenou smlouvu, f) na poskytnutí zdravotní péče hrazené v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem související s onemocněními s velmi nízkým výskytem v populaci ve smyslu přímo použitelného právního předpisu Evropské unie19a) (dále jen „vzácná onemocnění“), včetně léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, hrazených podle tohoto zákona, g) na poskytnutí informací od zdravotní pojišťovny o jemu poskytnutých hrazených službách, h) podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním, i) na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle § 16a, j) na vystavení dokladu o zaplacení doplatku za vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo částečně hrazené potraviny pro zvláštní lékařské účely poskytovatelem lékárenské péče, za poskytnutí částečně hrazeného zvlášť účtovaného léčivého přípravku poskytnutého poskytovatelem zdravotních služeb nebo za vydání částečně hrazeného zdravotnického prostředku osobou oprávněnou vydávat zdravotnické prostředky podle zákona o zdravotnických prostředcích, k) na uhrazení částky přesahující limit pro doplatky za předepsané částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle § 16b zdravotní pojišťovnou ve lhůtě podle § 16b odst. 2, l) na náhradu nákladů, které vynaložil na neodkladnou zdravotní péči čerpanou v cizině, a to pouze do výše stanovené pro úhradu takové péče, pokud by byla poskytnuta na území České republiky, m) na náhradu nákladů, které vynaložil na zdravotní služby čerpané v jiném členském státě Evropské unie, pokud jde o zdravotní služby, které by byly při poskytnutí na území České republiky hrazeny ze zdravotního pojištění (dále jen „hrazené přeshraniční služby“), a to pouze do výše stanovené pro úhradu takových služeb, pokud by byly poskytnuty na území České republiky, n) na informace týkající se možností čerpat zdravotní služby v jiných členských státech Evropské unie. (2) Má-li pojištěnec za to, že mu nejsou poskytovány hrazené služby v souladu s tímto zákonem, může podat stížnost podle zákona o zdravotních službách. (3) Vojáci v činné službě s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení nebo službě v operačním nasazení a žáci vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny. Vojáci a žáci vojenských škol jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do Vojenské zdravotní pojišťovny. K tomu účelu je Vojenská zdravotní pojišťovna povinna sdělovat jedenkrát měsíčně Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny18) jména, příjmení, trvalé pobyty a rodná čísla pojištěnců, kteří zahájili nebo ukončili studium na vojenské škole. Pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem podle předchozího odstavce se do lhůty 12 měsíců nezapočítává doba pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny. Za vojáky v činné službě,22a) s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení nebo službě v operačním nasazení, za vojáky v záloze zařazené v aktivní záloze, včetně výkonu vojenské činné služby, kteří jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny, a za žáky vojenských škol,22b) kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, uhradí Ministerstvo obrany prostřednictvím Vojenské zdravotní pojišťovny a) rozdíl mezi výší úhrady hrazených služeb poskytnutých poskytovatelem stanoveným zvláštním právním předpisem upravujícím služební poměr vojáků z povolání, které jsou částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění podle tohoto zákona, a výší úhrady poskytnuté Vojenskou zdravotní pojišťovnou; to neplatí pro úhradu stomatologických výrobků, b) preventivní péči poskytnutou nad rámec hrazených služeb podle § 29 v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva obrany. (4) V případě fúze sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou podle zvláštního právního předpisu28), při které Vojenská zdravotní pojišťovna zaniká, přecházejí práva a povinnosti stanovené tímto zákonem Vojenské zdravotní pojišťovně, jakož i povinnosti stanovené Ministerstvu obrany a dalším osobám k Vojenské zdravotní pojišťovně, na nástupnickou zdravotní pojišťovnu. Informaci o fúzi sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou, při které Vojenská zdravotní pojišťovna zanikla, zveřejní Ministerstvo zdravotnictví způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) U osob, kterým jsou poskytovány služby v oblasti zaměstnanosti22c) a dále u osob, u nichž má být provedeno vyšetření lékařem ke zjištění, zda je lze umístit do policejní cely nebo je nutno je z ní propustit, a osob ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody je výběr poskytovatele, zdravotnického zařízení a zdravotnické dopravní služby omezen podle zvláštních předpisů. § 11a (1) Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny lze podat pouze jednu v kalendářním roce; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě. (2) Pojištěnec je oprávněn změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, než je uvedena v odstavci 1, pokud a) zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn, vstoupila do likvidace, b) byla nad zdravotní pojišťovnou, u které je pojištěn, zavedena nucená správa, nebo c) došlo ke sloučení zdravotních pojišťoven, které se týká i zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn, a to vždy k prvnímu dni 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k události vyjmenované v písmenech a) až c). (3) Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby s omezenou svéprávností jejich zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník. (4) Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Není-li matka narozeného dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, stává se dnem narození dítě pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je zdravotně pojištěn otec dítěte v den jeho narození. (5) Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému v odstavci 1 nebo 2. § 12 Pojištěnec je povinen: a) plnit oznamovací povinnost podle § 10, b) sdělit v den nástupu do zaměstnánízaměstnání svému zaměstnavatelizaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnánízaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. ZaměstnavatelZaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci nebo bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, c) hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, pokud tento zákon nestanoví jinak, d) poskytnout součinnost při poskytování zdravotních služeb a kontrole průběhu individuálního léčebného postupu a dodržovat poskytovatelem stanovený léčebný režim, e) podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud tak stanoví tento zákon nebo obecně závazné právní předpisy, f) dodržovat opatření směřující k odvrácení nemocí, g) vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví, h) prokazovat se při poskytování zdravotních služeb, s výjimkou poskytování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků, platným průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem vydaným příslušnou zdravotní pojišťovnou, i) oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce, j) vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při 1. zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c); 2. změně zdravotní pojišťovny; 3. dlouhodobém pobytu v cizině podle § 8 odst. 4, k) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo; pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje (dále jen „bydliště“), l) při změně zdravotní pojišťovny předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, m) hradit poskytovateli regulační poplatky podle § 16a, n) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, pokud jí dříve doložil podle § 16b odst. 1, že je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, skutečnost, že přestal být jeho poživatelem, a to do 8 dnů ode dne nabytí právní moci příslušného rozhodnutí, a doložit tuto skutečnost kopií příslušného rozhodnutí, o) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, pokud jí dříve doložil podle § 16b odst. 1, že byl uznán invalidním ve druhém nebo třetím stupni, ale není poživatelem invalidního důchodu z jiných důvodů, změnu této skutečnosti, a to do 8 dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděl, a doložit ji kopií příslušného posudku o posouzení zdravotního stavu. ČÁST PÁTÁ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ HRAZENÝCH SLUŽEB Zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění § 13 Hrazené služby (1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování. (2) Hrazenými službami jsou v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a) zdravotní péče preventivní, dispenzární, diagnostická, léčebná, lékárenská, klinickofarmaceutická, léčebně rehabilitační, lázeňská léčebně rehabilitační, posudková, ošetřovatelská, paliativní a zdravotní péče o dárce krve, tkání a buněk nebo orgánů související s jejich odběrem, a to ve všech formách jejího poskytování podle zákona o zdravotních službách, b) poskytování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků, c) přeprava pojištěnců a náhrada cestovních nákladů, d) odběr krve a odběr tkání, buněk a orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření), e) přeprava žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů, f) přeprava zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa, g) přeprava odebraných tkání, buněk a orgánů, h) prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva včetně přepravy, i) pobyt průvodce pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, j) zdravotní péče související s těhotenstvím a porodem dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem; tuto péči hradí zdravotní pojišťovna, kterou na základě identifikačních údajů pojištěnce o úhradu požádá příslušný poskytovatel. § 14 (1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté na území České republiky. (2) Ze zdravotního pojištění se pojištěnci na základě jeho žádosti poskytne náhrada nákladů vynaložených na neodkladnou zdravotní péči, jejíž potřeba nastala během jeho pobytu v cizině, a to pouze do výše stanovené pro úhradu takových služeb, pokud by byly poskytnuty na území České republiky. (3) Ze zdravotního pojištění se pojištěnci na základě jeho žádosti poskytne náhrada nákladů vynaložených na hrazené přeshraniční služby, a to pouze do výše stanovené pro úhradu takových hrazených služeb, pokud by byly poskytnuty na území České republiky. Jestliže je náhrada nákladů na hrazené přeshraniční služby podmíněna udělením předchozího souhlasu podle § 14b, poskytne se mu náhrada nákladů pouze tehdy, byl-li předchozí souhlas udělen. (4) Jde-li při poskytnutí hrazených přeshraničních služeb o nezbytnou péči hrazenou podle koordinačních nařízení a náklady spojené s jejím čerpáním jsou podle koordinačních nařízení hrazeny pouze zčásti, použije se pro náhradu nákladů vynaložených pojištěncem a nehrazených podle koordinačních nařízení odstavec 3 věta první. V takovém případě se pojištěnci poskytne náhrada jím vynaložených nákladů ve výši částky vypočtené jako rozdíl mezi celkovou výší úhrady takové zdravotní služby, která by při poskytnutí na území České republiky byla hrazena ze zdravotního pojištění, a celkovou výší částky, která je za takovou zdravotní službu hrazena podle koordinačních nařízení. Je-li vypočtená částka vyšší než částka, kterou pojištěnec vynaložil, poskytne se mu náhrada pouze ve výši částky vynaložené. (5) Jsou-li tímto zákonem nebo rozhodnutím Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) vydaným podle části šesté stanoveny podmínky pro úhradu hrazených služeb, musí být tyto podmínky splněny i pro náhradu na hrazené přeshraniční služby; za takovou podmínku se nepovažuje uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb. § 14a Výše náhrady nákladů podle § 14 odst. 2 až 4 se stanoví na základě tohoto zákona, vyhlášky vydané podle § 17 odst. 4, cenového výměru, opatření obecné povahy podle § 15 odst. 5 a rozhodnutí Ústavu podle části šesté účinných ke dni vyhotovení účetního dokladu, na jehož základě se náhrada provádí; to platí obdobně i pro náhradu nákladů, které pojištěncipojištěnci vznikly v souvislosti s čerpáním zdravotních služeb v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace, k němuž bylo vydáno povolení podle koordinačních nařízení zajišťující hrazení těchto zdravotních služeb (dále jen „povolení podle koordinačních nařízení“). § 14b Předchozí souhlas (1) Vláda může nařízením vymezit hrazené přeshraniční služby, u nichž je poskytnutí náhrady nákladů podle § 14 odst. 3 podmíněno udělením předchozího souhlasu. Jako hrazené přeshraniční služby, u nichž je poskytnutí náhrady nákladů podmíněno předchozím souhlasem, lze vymezit pouze a) plánované hrazené služby, pro které jsou nařízením vlády o místní a časové dostupnostičasové dostupnosti zdravotních služeb stanoveny lhůty časové dostupnostičasové dostupnosti a které současně vyžadují hospitalizacihospitalizaci nebo vysoce specializované přístrojové nebo zdravotnické vybavení, nebo b) hrazené služby, které zahrnují léčbu, která představuje zvláštní riziko pro pacienta nebo obyvatelstvo. (2) Ministerstvo zdravotnictví oznámí Evropské komisi, u kterých hrazených služeb je náhrada nákladů podmíněna předchozím souhlasem. (3) O udělení předchozího souhlasu rozhoduje příslušná zdravotní pojišťovna na žádost pojištěnce. Žádost je nutné podat nejpozději před začátkem čerpání hrazených přeshraničních služeb. (4) Zdravotní pojišťovna může odmítnout udělit předchozí souhlas pouze, jestliže a) by byl pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu při čerpání hrazených přeshraničních služeb vystaven riziku, které nelze považovat za přijatelné, při zohlednění možného přínosu čerpání těchto hrazených přeshraničních služeb, b) je důvodná obava, že by čerpání hrazených přeshraničních služeb mohlo mít za následek podstatné ohrožení veřejného zdraví, c) ohledně toho, kdo má hrazené přeshraniční služby poskytnout, existuje důvodná obava, pokud jde o dodržování standardů a pokynů týkajících se kvality zdravotních služeb jím poskytovaných a o bezpečí pojištěnce, nebo d) lze požadované zdravotní služby pojištěnci poskytnout na území České republiky ve lhůtě časové dostupnostičasové dostupnosti stanovené nařízením vlády o místní a časové dostupnostičasové dostupnosti zdravotních služeb. (5) Zdravotní pojišťovna při posuzování žádosti pojištěnce o udělení předchozího souhlasu musí zároveň posoudit, zda nejsou v daném případě splněny podmínky pro vydání povolení podle koordinačních nařízení. Pokud jsou tyto podmínky splněny, zdravotní pojišťovna vydá pojištěnci povolení podle koordinačních nařízení; to neplatí, pokud pojištěnec v žádosti uvedl, že žádá pouze o udělení předchozího souhlasu a jeho udělení požaduje i poté, co byl zdravotní pojišťovnou informován o výhodách, které přináší vydání povolení podle koordinačních nařízení oproti udělení předchozího souhlasu. § 14c (1) Informace týkající se čerpání zdravotních služeb v členských státech Evropské unie poskytuje vnitrostátní kontaktní místo, kterým je subjekt, který byl pro oblast zdravotního pojištění určen jako styčné místo podle koordinačních nařízení (dále jen „kontaktní místo“). Ministerstvo zdravotnictví sděluje název a kontaktní údaje kontaktního místa Evropské komisi a zveřejňuje je na úřední desce a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Název a kontaktní údaje kontaktního místa zveřejňují na svých internetových stránkách i zdravotní pojišťovny. (2) Kontaktní místo poskytuje zejména informace o a) možnostech čerpání zdravotních služeb v členských státech Evropské unie, b) poskytovatelích, c) kontaktních údajích vnitrostátních kontaktních míst v jiných členských státech Evropské unie, d) právních předpisech České republiky upravujících standardy a pokyny o kvalitě a bezpečnosti poskytování zdravotních služeb, včetně ustanovení o dozoru a hodnocení poskytovatelů, a o poskytovatelích, na které se tyto standardy a pokyny vztahují, e) právech pacientů, postupech pro podávání stížností a mechanizmech pro zjednání nápravy a o možnostech řešení sporů v České republice, f) náležitostech, které mají být podle právních předpisů České republiky uvedeny na lékařských předpisech, které jsou vystavovány na žádost pacienta, který je hodlá použít v jiném členském státě Evropské unie. (3) Kontaktní místo dále na žádost poskytuje informace o a) oprávnění konkrétního poskytovatele poskytovat zdravotní služby nebo o případných omezeních jeho oprávnění, b) přístupnosti konkrétních zdravotnických zařízení v České republice pro osoby se zdravotním postižením, c) možnosti čerpat zdravotní služby podle koordinačních nařízení, d) právech pojištěnce v souvislosti s čerpáním zdravotních služeb v jiných členských státech Evropské unie, a to zejména o pravidlech a podmínkách náhrady nákladů a postupech pro jejich uplatňování, e) právech pacienta z jiného členského státu Evropské unie na území České republiky v souvislosti s čerpáním zdravotních služeb, zejména o možnostech odvolání a nápravy, má-li pacient za to, že byl poškozen na svých právech, včetně případů, kdy dojde k újmě v důsledku čerpání zdravotních služeb. (4) Při poskytování informací týkajících se čerpání zdravotních služeb v jiném členském státě Evropské unie kontaktní místo sdělí, která práva vyplývají z koordinačních nařízení a která vyplývají z tohoto zákona. Informace podle odstavce 2 kontaktní místo zveřejňuje na svých internetových stránkách. Informace podle odstavců 2 a 3 se na žádost poskytnou ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením. (5) Kontaktní místo spolupracuje za účelem výměny potřebných informací a příkladů dobré praxe s vnitrostátními kontaktními místy jiných členských států Evropské unie, Evropskou komisí, zdravotními pojišťovnami a sdruženími pacientů působícími v oblasti ochrany práv těchto osob. (6) Poskytovatelé, orgány příslušné k vydání oprávnění k poskytování zdravotních služeb a zdravotní pojišťovny jsou povinni kontaktnímu místu poskytovat na jeho žádost informace podle odstavců 2 a 3 bezodkladně a bezplatně, pokud mají tyto informace k dispozici. § 14d (1) Členy koordinační skupiny členských států pro hodnocení zdravotnických technologií zřízené podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2021/2282 ze dne 15. prosince 2021 o hodnocení zdravotnických technologií a o změně směrnice 2011/24/EU (dále jen „nařízení o hodnocení zdravotnických technologií“) jsou Ministerstvo zdravotnictví a Ústav. (2) Zprávy o uplatňování nařízení o hodnocení zdravotnických technologií a o tom, zda byly vzaty pro účely vnitrostátních posouzení v úvahu metodické pokyny vypracované podle nařízení o hodnocení zdravotnických technologií, zpracované podle čl. 31 odst. 2 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií předloží Evropské komisi Ministerstvo zdravotnictví. (3) Ústav bez zbytečného odkladu poskytne koordinační skupině členských států pro hodnocení zdravotnických technologií prostřednictvím platformy informačních technologií zřízené podle čl. 30 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií veškeré informace, které obdrží při provádění hodnocení humánního léčivého přípravku od žadatele o stanovení výše a podmínek úhrady humánního léčivého přípravku podle části šesté a které jsou předmětem žádosti o předložení dokumentace podle čl. 10 odst. 1 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií. (4) Ústav do 30 dnů ode dne vydání rozhodnutí v řízení o stanovení výše a podmínek úhrady podle části šesté, v němž Ústav zohlední zprávy o společném klinickém hodnocení zdravotnických technologií, poskytne koordinační skupině členských států pro hodnocení zdravotnických technologií prostřednictvím platformy informačních technologií zřízené podle čl. 30 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií informace týkající se vnitrostátního hodnocení humánních léčivých přípravků uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) nařízení o hodnocení zdravotnických technologií, a to zejména o tom, jak byly v tomto řízení zprávy o společném klinickém hodnocení zdravotnických technologií zohledněny. Povinnost informovat koordinační skupinu ve lhůtě uvedené ve větě první se týká i vnitrostátních klinických hodnocení takových léčivých přípravků uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) nařízení o hodnocení zdravotnických technologií, u kterých dosud nebyla vydána zpráva o společném klinickém hodnocení, nebo společné klinické hodnocení dosud nebylo zahájeno. (5) Ministerstvo zdravotnictví může pověřit prováděním hodnocení zdravotnických prostředků osobu k takovému hodnocení odborně a technicky způsobilou. Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem rozsah informací, které bude tato osoba předávat Ministerstvu zdravotnictví, a způsob předávání těchto informací. Osoba podle věty první postupuje při hodnocení zdravotnických prostředků podle čl. 13 odst. 1 písm. b) až d) nařízení o hodnocení zdravotnických technologií. Za tím účelem jí Ministerstvo zdravotnictví předává informace, které již byly předloženy na úrovni Evropské unie podle čl. 10 odst. 1 nebo 5 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií. Ministerstvo zdravotnictví poskytne zprávu o hodnocení zdravotnických technologií uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. c) a d) a informace podle čl. 13 odst. 1 písm. e) a čl. 13 odst. 2 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vydání koordinační skupině členských států pro hodnocení zdravotnických technologií prostřednictvím platformy informačních technologií zřízené podle čl. 30 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií. § 15 (1) Ze zdravotního pojištění se nehradí, nebo se hradí jen za určitých podmínek, zdravotní výkony uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona. (2) Ze zdravotního pojištění se dále nehradí výkony akupunktury. (3) Ze zdravotního pojištění se zdravotní služby poskytnuté na základě doporučení registrujícího poskytovatele v oboru gynekologie a porodnictví v souvislosti s umělým oplodněním, jde-li o formu mimotělního oplodnění (in vitro fertilizace), hradí a) ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 let do dne dosažení čtyřicátého roku věku, b) ostatním ženám ve věku od 22 let do dne dosažení čtyřicátého roku věku, nejvíce třikrát za život, nebo bylo-li v prvních dvou případech přeneseno do pohlavních orgánů ženy nejvýše 1 lidské embryo vzniklé oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy, čtyřikrát za život. (4) Ze zdravotního pojištění se vždy plně hradí v provedení nejméně ekonomicky náročném léčivé přípravky obsahující tyto léčivé látky: a) sérum proti stafylokokovým infekcím, b) sérum proti záškrtu, c) sérum proti hadímu jedu, d) sérum proti botulismu, e) sérum proti plynaté sněti, f) sérum proti vzteklině, g) imunoglobulin proti tetanu, h) imunoglobulin proti hepatitidě B, i) tetanový toxoid, j) vakcína proti stafylokokovým infekcím, k) vakcína proti vzteklině, l) antidota (užívaná při léčbě otrav organofosfáty, těžkými kovy a kyanidy). (5) Ze zdravotního pojištění se hradí při poskytování ambulantní zdravotní péče léčivé přípravky, včetně léčivých přípravků pro moderní terapie a zvlášť účtovaných léčivých přípravků, a potraviny pro zvláštní lékařské účely, pokud pro ně Ústav rozhodl o výši úhrady (§ 39h) nebo podle § 32d. V každé skupině léčivých látek uvedených v příloze č. 2 se ze zdravotního pojištění vždy plně hradí nejméně jeden léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely. Dále se ze zdravotního pojištění hradí individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka, transfúzní přípravky, tkáně a buňky a individuálně vyráběné léčivé přípravky pro moderní terapii s udělenou výjimkou umožňující použití neregistrovaného léčivého přípravku pro moderní terapii ve zdravotnickém zařízení poskytujícím lůžkovou péči podle zákona o léčivech ve výši stanovené Ústavem opatřením obecné povahy, nestanoví-li tento zákon jinak. Ze zdravotního pojištění se při poskytování lůžkové péče plně hradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka, transfúzní přípravky, zdravotnické prostředky, léčivé přípravky pro moderní terapii a tkáně a buňky, v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti onemocnění, a pojištěnecpojištěnec se na jejich úhradě nepodílí. (6) Ze zdravotního pojištění se nehradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely uvedené v odstavci 5 větě první a třetí, pokud jim Ústav úhradu nepřiznal. Ústav nepřizná úhradu, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely a) podpůrné a doplňkové, b) jejichž používání je z odborného hlediska nevhodné, c) které nemají dostatečné důkazy o terapeutické účinnostiterapeutické účinnosti, d) které nesplňují podmínky účelné terapeutické intervenceúčelné terapeutické intervence, e) které jsou prvním podobným přípravkempodobným přípravkem podle § 39b odst. 4 v referenční skupiněreferenční skupině, a držitel registrace se písemně spolu s žádostí o stanovení výše a podmínek úhrady nezavázal dodávat léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na český trh v případě existující poptávky po celou dobu 12 měsíců ode dne účinnosti stanovené výše a podmínek úhrady, nebo f) které mohou být vydávány i bez lékařského předpisu s výjimkou potravin pro zvláštní lékařské účely a takových léčivých přípravků, u kterých v průběhu řízení o stanovení výše a podmínek úhrady s přiznáním úhrady vyjádří na základě veřejného zájmu podle § 17 odst. 2 souhlas všechny zdravotní pojišťovny. (7) Terapeutickou účinnostíTerapeutickou účinností se rozumí schopnost vyvolávat žádoucí účinek s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely i v podmínkách běžné klinické praxe. Účelnou terapeutickou intervencíÚčelnou terapeutickou intervencí se rozumí zdravotní služby poskytované k prevenci nebo léčbě onemocnění za účelem dosažení co nejúčinnější a nejbezpečnější léčby při zachování nákladové efektivitynákladové efektivity. Jde-li o léčivé přípravky určené k léčbě vzácného onemocnění podle § 39da, účelnou terapeutickou intervencíúčelnou terapeutickou intervencí se rozumí zdravotní služby poskytované k prevenci nebo léčbě vzácného onemocnění za účelem dosažení co nejúčinnější a nejbezpečnější léčby, pokud farmakoterapeutické ovlivnění tohoto onemocnění má celospolečenský význam a finanční dopad do systému zdravotního pojištění (dále jen „dopad do rozpočtu“) je v souladu s veřejným zájmem podle § 17 odst. 2. (8) Nákladovou efektivitouNákladovou efektivitou se rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ve srovnání s použitím jiného léčivého přípravku, potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo léčebného postupu; nákladová efektivitanákladová efektivita je hodnocena ve srovnání s takovým terapeutickým postupem hrazeným z prostředků zdravotního pojištění, který je obecně přijímán jako obvyklý. Nákladově efektivní jsou takové léčebné postupy, které při srovnatelných nákladech přinášejí stejný nebo vyšší terapeutický účinek spočívající v prodloužení života, zlepšení kvality života nebo zlepšení podstatného a měřitelného kritéria příslušného onemocnění, nebo které při alespoň srovnatelném terapeutickém účinku znamenají nižší celkové náklady pro systém zdravotního pojištění, nebo při vyšších nákladech a vyšším terapeutickém účinku je tento poměr srovnatelný s jinými terapeutickými postupy hrazenými z prostředků zdravotního pojištění. Výše dopadu do rozpočtu se stanoví jako rozdíl nákladů na léčbu daného onemocnění spojenou s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které by byly hrazeny z prostředků zdravotního pojištění, a nákladů na léčbu s použitím jiného léčivého přípravku, potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo léčebného postupu, který již je hrazen z prostředků zdravotního pojištění. Dopad do rozpočtu musí být v souladu s veřejným zájmem podle § 17 odst. 2. (9) Pokud předpokládaný dopad do rozpočtu spojený s úhradou léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely vykazuje zvýšení výdajů ze systému zdravotního pojištění, vyžaduje se předložení hodnocení nákladové efektivitynákladové efektivity a analýzy dopadu do rozpočtu u stanovení nebo změny výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo v hloubkové revizihloubkové revizi podle § 39l v případě, že účastník řízení nově ve srovnání se stavem před zahájením takového řízení navrhuje a) úhradu vyšší, než je výše úhrad ostatních v zásadě terapeuticky zaměnitelných přípravků při zohlednění rozdílů v dávkování a velikosti balení, b) úhradu vyšší, než by odpovídala úhradě vypočtené ze základní úhrady stanovené podle § 39c odst. 2 až 5, c) znění preskripčního nebo indikačního omezení odlišné od v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, d) stanovení další zvýšené úhrady podle § 39b odst. 11, nebo e) stanovení nebo změnu výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které nejsou v zásadě terapeuticky zaměnitelné s žádným jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely hrazenými ze zdravotního pojištění. (10) Ústav rozhoduje o a) stanovení, změně a zrušení výše úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, b) podmínění úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely uvedených v písmenu a) způsobem vyúčtování, preskripčními a indikačními omezeními nebo používáním při poskytování zdravotní péče na specializovaných pracovištích (dále jen „podmínky úhrady“), c) nepřiznání úhrady léčivým přípravkům a potravinám pro zvláštní lékařské účely, d) stanovení, změně a zrušení maximálních cen podle cenových výměrů Ministerstva zdravotnictví, e) zařazení léčivého přípravku do referenční skupinyreferenční skupiny, f) stanovení, změně a zrušení základní úhrady referenční skupinyreferenční skupiny. (11) Léčivý přípravek, jehož úhrada ze zdravotního pojištění je rozhodnutím Ústavu podmíněna používáním na specializovaném pracovišti, zdravotní pojišťovna hradí pouze poskytovateli, se kterým za účelem hospodárného užití takových léčivých přípravků uzavřela zvláštní smlouvu. Součástí takové smlouvy musí být uvedení léčivého přípravku a pracoviště zdravotnického zařízení poskytovatele. (12) Ze zdravotního pojištění se při poskytování hrazených služeb hradí zdravotnické prostředky pro indikace odpovídající určenému účelu použití obsaženému v návodu k použití, byl-li výrobcem vydán, za účelem a) prevence, b) diagnostiky, c) léčby, nebo d) kompenzace zdravotní vady nebo postižení. (13) Ze zdravotního pojištění se na základě předepsání na poukaz hradí a) zdravotnické prostředky v rozsahu a za podmínek stanovených v části sedmé a v příloze č. 3 k tomuto zákonu, b) úpravy a opravy zdravotnických prostředků a individuální terapeutické úpravy předmětů osobní potřeby pojištěnců v rozsahu a za podmínek stanovených v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (14) Ústav a) zveřejňuje ohlášení o zařazení, vyřazení nebo změně zařazení zdravotnického prostředku do úhradové skupiny zdravotnických prostředkůúhradové skupiny zdravotnických prostředků; úhradovou skupinou zdravotnických prostředkůúhradovou skupinou zdravotnických prostředků se rozumí skupina zdravotnických prostředků označená v kategorizačním stromě uvedeném v příloze č. 3 k tomuto zákonu osmimístným číselným kódem (dále jen „úhradová skupina“), b) vydává stanoviska k otázce výběru úhradové skupiny zdravotnických prostředkůúhradové skupiny zdravotnických prostředků a skupiny podle funkčních vlastností a určeného účelu použití v zásadě zaměnitelných zdravotnických prostředků v rámci úhradové skupiny (dále jen „skupina zaměnitelných prostředků“), c) rozhoduje o vyřazení ohlášeného zdravotnického prostředku z úhradové skupiny a skupiny zaměnitelných prostředků, d) rozhoduje o vytvoření, změně nebo zrušení skupin zaměnitelných prostředků a o zařazení nebo změně zařazení zdravotnických prostředků do těchto skupin, e) vydává seznam všech zdravotnických prostředků hrazených na základě předepsání na poukaz a zveřejňuje ho, f) vypisuje cenovou soutěž a zveřejňuje její výsledky, g) rozhoduje o změně výše úhrady na základě dohody o nejvyšší ceně nebo cenové soutěže. (15) Ze zdravotního pojištění se hradí stomatologické výrobky v rozsahu a za podmínek uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona. (16) Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Hrazené služby dále nezahrnují vyšetření, prohlídky, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky. Úhradu zdravotních služeb podle předchozí věty poskytne poskytovateli orgán, pro který se zdravotní služby provádějí, ve výši stanovené vyhláškou vydanou podle § 17 odst. 4 v souladu s rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví; jde-li o úhradu na dožádání orgánů Policie České republiky, zašle poskytovatel vyúčtování Ministerstvu vnitra, a to nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly zdravotní služby poskytnuty. (17) Z rozpočtu zřizovatele se hradí zdravotnická záchranná služba, s výjimkou zdravotních výkonů podle § 28. § 16 Příslušná zdravotní pojišťovna hradí postupem podle § 19 odst. 1 písm. a) ve výjimečných případech zdravotní služby jinak ze zdravotního pojištění nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. § 16a Regulační poplatky (1) Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen „pohotovostní služba“). (2) Regulační poplatek podle odstavce 1 se neplatí, a) jde-li o pojištěncepojištěnce umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy54) nebo umístěné k výkonu ústavní výchovy v domovech pro osoby se zdravotním postižením55) nebo jde-li o pojištěncepojištěnce umístěné na základě rozhodnutí soudu v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc56) nebo pojištěncepojištěnce svěřené rozhodnutím soudu do pěstounské péče, poručnické péče nebo péče jiné osoby podle jiného právního předpisu57), b) jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce, která je mu poskytována podle jiného právního předpisu10), ne starším 30 dnů, c) jde-li o pojištěnce, kterému jsou podle jiného právního předpisu58) poskytovány pobytové sociální služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem nebo ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, pokud u tohoto pojištěnce po úhradě za ubytování a stravu činí stanovený zůstatek ve výši alespoň 15 % jeho příjmu59) méně než 800 Kč nebo pokud nemá žádný příjem; tuto skutečnost prokazuje pojištěnec potvrzením ne starším než 30 dnů, které je na jeho žádost povinen vydat poskytovatel sociálních služeb, nebo d) pokud v rámci pohotovostní služby ošetřující lékař shledal, že stav pojištěnce vyžaduje hospitalizacihospitalizaci. (3) Regulační poplatek je příjmem poskytovatele, který regulační poplatek vybral. Poskytovatel je povinen použít vybrané regulační poplatky na úhradu nákladů spojených s provozem a modernizací zdravotnického zařízení, ve kterém byla pohotovostní služba podle odstavce 1 poskytnuta. (4) Poskytovatel je povinen vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení regulačního poplatku, s uvedením čísla pojištěnce, otiskem razítka poskytovatele a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala. Poskytovatel je povinen sdělovat zdravotním pojišťovnám v rámci vyúčtování poskytnutých hrazených služeb za příslušný kalendářní měsíc, nebo za příslušné kalendářní čtvrtletí, informace o regulačních poplatcích vybraných podle odstavce 1, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek váže, a dne, ke kterému se regulační poplatek váže. (5) Poskytovatel je povinen regulační poplatek uvedený v odstavci 1 od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce vybrat, pokud nejde o výjimku z placení regulačního poplatku podle odstavce 2. § 16b Limity doplatků na léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely (1) Pokud celková částka uhrazená pojištěncem nebo za něj jeho zákonným zástupcem za doplatky za předepsané ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, vydané na území České republiky, překročí v kalendářním roce limit ve výši 5 000 Kč, u dětí mladších 18 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršily 18. rok věku, a u pojištěnců starších 65 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 65. rok věku, ve výši 1 000 Kč a u pojištěnců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, u pojištěnců, kteří byli uznáni invalidními ve druhém nebo třetím stupni, ale nejsou poživateli invalidního důchodu z jiných důvodů, a to od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl údaj o invalidním důchodu nebo uznání invalidity evidován v informačním systému elektronického receptu podle zákona o léčivech (dále jen „systém eRecept“), a u pojištěnců starších 70 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 70. rok věku, ve výši 500 Kč, je zdravotní pojišťovna povinna postupem podle odstavce 2 uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen. Do limitu podle věty první se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání pouze ve výši vypočtené podle doplatku na léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, jehož doplatek na množstevní jednotku této léčivé látky je nejnižší a u kterého nebylo zjištěno přerušení nebo ukončení dodávání. To neplatí, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit (§ 32 odst. 2); v takovém případě se do limitu započítává doplatek v plné výši. Do limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě a doplatky na částečně hrazené individuálně připravované léčivé přípravky; to neplatí, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsané na recept pojištěncům starším 65 let, včetně dne, ve kterém dovršili 65. rok věku. Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. (2) Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit na žádost pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce částku, o kterou překračuje součet pojištěncem nebo jeho zákonným zástupcem prokazatelně uhrazených doplatků započitatelných do limitu, limit podle odstavce 1, a to do 90 kalendářních dnů ode dne podání žádosti. Žádost je možné podat nejdříve první den kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl limit překročen, nejpozději však poslední den šestého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl limit překročen. (3) Při změně zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna oznámit nové zdravotní pojišťovně pojištěnce skutečnosti rozhodné pro posouzení žádosti podle odstavce 2. Částku podle odstavce 2 uhradí pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém byl limit překročen. (4) Poskytovatel lékárenské péče je povinen sdělovat zdravotním pojišťovnám současně s vyúčtováním za příslušné období informace o doplatcích, které se započítávají do limitu podle odstavce 1, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se doplatek váže, výše doplatku a informace, zda a v jakém rozsahu jej pojištěnec uhradil, a dne vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. (5) Poskytovatel lékárenské péče je povinen vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, včetně uvedení výše doplatku, který se započítává do limitu podle odstavce 1. V dokladu poskytovatel lékárenské péče uvede název částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, k němuž se doplatek váže, výši doplatku, výši zaplaceného doplatku a číslo pojištěnce a opatří doklad otiskem svého razítka a podpisem osoby, která doplatek přijala. (6) Poskytovatel lékárenské péče před provedením výdeje léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazených ze zdravotního pojištění ověří prostřednictvím služby systému eRecept stav limitu podle odstavce 1 u pojištěnce, kterému byl léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely předepsán. (7) Zjistí-li poskytovatel lékárenské péče, při výdeji léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazených ze zdravotního pojištění, prostřednictvím služby systému eRecept, že byl u pojištěnce dosažen limit podle odstavce 1, je oprávněn při výdeji požadovat pouze tu část doplatku, která převyšuje částku započitatelnou do limitu podle odstavce 1. V případě, že v okamžiku výdeje bude limit u pojištěnce překročen, je poskytovatel lékárenské péče oprávněn při výdeji kromě částky podle věty první požadovat také tu část započitatelného doplatku, která odpovídá částce, která před výdejem zbývala do dosažení limitu. (8) Poskytovatel lékárenské péče není oprávněn při výdeji pojištěnci s dosaženým limitem podle odstavce 1 navýšit cenu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely oproti ceně pro konečného spotřebitele, za kterou léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely nabízí pojištěnci bez dosaženého limitu podle odstavce 1. (9) Zdravotní pojišťovna uhradí poskytovateli lékárenské péče za svého pojištěnce doplatek na léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely započitatelný do limitu podle odstavce 1, který poskytovatel lékárenské péče v souladu s odstavcem 7 při výdeji nepožadoval. Započitatelný doplatek podle věty první uhradí zdravotní pojišťovna současně s úhradou dotčeného vydaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. § 17 (1) Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování hrazených služeb pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle jiného právního předpisu28), smlouvy s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb. Smlouvy podle věty první včetně jejich změn a dodatků, které se týkají způsobu úhrady, výše úhrady a regulačních omezení úhrady, vždy obsahují určení období, pro které se způsob úhrady, výše úhrady a regulační omezení úhrady sjednané v takové smlouvě použijí. Dojde-li mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou k dohodě o způsobu a výši úhrady hrazených služeb a regulačních omezení až v průběhu kalendářního roku, na který mají být dohodnuty, mohou se poskytovatel a zdravotní pojišťovna dohodnout, že se tato dohoda vztahuje na stanovení způsobu a výše úhrady hrazených služeb a regulačních omezení pro celý tento kalendářní rok či jeho část. Smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb lze uzavřít pouze pro zdravotní služby, které je poskytovatel oprávněn poskytovat. Součástí smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb podle věty první, včetně jejích změn a dodatků, které se týkají rozsahu hrazených služeb, na něž je smlouva uzavřena, je vždy výčet zdravotních výkonů ze seznamu zdravotních výkonů vydaného vyhláškou podle odstavce 4, které tato smlouva zahrnuje. Smlouvy se nevyžadují při poskytování a) neodkladné péče pojištěnci, b) zdravotních služeb pojištěncům ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence poskytovatelem určeným Vězeňskou službouVězeňskou službou, c) zdravotních služeb pojištěncům, kteří jsou dětmi, které má matka u sebe ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, poskytovatelem určeným Vězeňskou službouVězeňskou službou, d) zdravotních služeb pojištěnci, který je ve výkonu ochranného léčení nařízeného soudem, jde-li o zdravotní služby poskytované v souvislosti s onemocněním, pro které je pojištěnec povinen se léčení podrobit. (2) Smlouva podle odstavce 1 uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem se řídí rámcovou smlouvou. Rámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, které se týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně 6 měsíců. Tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy. Dále rámcová smlouva musí obsahovat způsob provádění úhrady poskytovaných hrazených služeb, práva a povinnosti účastníků smlouvy podle odstavce 1, pokud nejsou stanoveny zákonem, obecné podmínky kvality a účelnosti poskytování hrazených služeb, podmínky nezbytné pro plnění smlouvy podle odstavce 1, kontrolní mechanismus kvality poskytovaných hrazených služeb a správnosti účtovaných částek, jakož i povinnost vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, ustanovení o rozhodčím řízení. Rámcová smlouva je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů. Dohodovací řízení může vyvolat kterákoliv z jeho stran nebo Ministerstvo zdravotnictví. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen „veřejný zájem“), a poté je vydá jako vyhlášku. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do 6 měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, stanoví obsah rámcové smlouvy podle věty druhé až čtvrté Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Smlouva podle odstavce 1 se řídí touto vyhláškou. (3) Poskytovatelé a další subjekty poskytující hrazené služby jsou povinni ve vyúčtováních zdravotním pojišťovnám uvádět čísla pojištěnců, kterým hrazené služby poskytli. (4) Seznam zdravotních výkonů a dalších výkonů, které souvisí s poskytováním hrazených služeb, s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování (dále jen „seznam zdravotních výkonů“) stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Seznam zdravotních výkonů se použije při vykazování zdravotních výkonů a dalších výkonů, které souvisí s poskytováním hrazených služeb a vykazují se za účelem provádění úhrad poskytovatelům a dalším subjektům poskytujícím hrazené služby, zajištění návaznosti hrazených služeb pro pojištěnce nebo vyhodnocování efektivity poskytování hrazených služeb (dále jen „výkon s bodovou hodnotou“). Poskytovatel nebo jiný subjekt poskytující hrazené služby a zdravotní pojišťovna si mohou dohodnout jiný způsob vykazování. (5) Nestanoví-li tento zákon jinak, hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulační omezení se vždy na následující kalendářní rok dohodnou v dohodovacím řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů. Svolavatelem dohodovacího řízení je Ministerstvo zdravotnictví. Dojde-li k dohodě, posoudí její obsah Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Je-li dohoda v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá ji Ministerstvo zdravotnictví jako vyhlášku. Nedojde-li v dohodovacím řízení k dohodě do 30. 6. příslušného kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že tato dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnotu bodu, výši úhrad hrazených služeb, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulační omezení na následující kalendářní rok Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v termínu do 31. října kalendářního roku. Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se poskytovatel a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulačních omezeních jinak. (6) Příslušná zdravotní pojišťovna hradí poskytovatelům, s výjimkou poskytovatelů lékárenské péče, léčivé přípravky paušální částkou, jejíž výše se sjedná ve smlouvě podle odstavce 1. Nad rámec sjednané paušální částky příslušná zdravotní pojišťovna uhradí, ve výši stanovené Ústavem, poskytovatelům poskytujícím ambulantní zdravotní péči, léčivé přípravky, u nichž rozhodne Ústav o takovém způsobu úhrady. Ve smlouvě může zdravotní pojišťovna sjednat jiný způsob úhrady léčivých přípravků při poskytování ústavní péče, u kterých sjednala výši a podmínky úhrady s držitelem rozhodnutí o registraci nebo s výrobcem. (7) Příslušná zdravotní pojišťovna uhradí vždy na základě: a) lékařského předpisu vystaveného smluvním poskytovatelem, lékařem poskytujícím neodkladnou péči pojištěnci, smluvním lékařem poskytujícím hrazené služby v zařízení sociální péče a smluvním lékařem poskytujícím hrazené služby sobě, manželovi, svým rodičům, prarodičům, dětem, vnukům a sourozencům, jestliže jeho odbornost zaručuje Česká lékařská komora nebo Česká stomatologická komora a jestliže k tomu takový lékař uzavře zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou 1. poskytovatelům lékárenské péče léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky, a to i tehdy, nemá-li s poskytovatelem lékárenské péče dosud uzavřenu smlouvu podle odstavce 1, 2. jiným osobám, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o výdeji zdravotnických prostředků (dále jen „smluvní výdejci“), pouze zdravotnické prostředky na zakázku, zdravotnické prostředky ortopedicko protetické, zdravotnické prostředky pro přístrojovou lymfodrenáž, zdravotnické prostředky pro pacienty s poruchou mobility, zdravotnické prostředky pro pacienty s poruchou sluchu, zdravotnické prostředky kompenzační pro zrakově postižené, zdravotnické prostředky respirační, inhalační a pro aplikaci enterální výživy a opravy a úpravy těchto zdravotnických prostředků podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, 3. očním optikám, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela za tímto účelem smlouvu, pouze zdravotnické prostředky pro léčbu šilhavosti u dětí, zdravotnické prostředky pro slabozraké a zdravotnické prostředky pro korekci zraku podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, b) předloženého účtu smluvním poskytovatelům 1. stomatologické protetické náhrady a léčebné rehabilitační pomůcky, 2. ortodontické aparáty, c) předloženého účtu smluvním poskytovatelům nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté zdravotnické prostředky, d) smlouvy osobám, které mají oprávnění k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech, 1. léčivé přípravky obsahující očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, 2. distribuci všech léčivých přípravků obsahujících očkovací látku proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2, které byly Ministerstvem zdravotnictví předány k distribuci podle zákona upravujícího distribuci očkovací látky pro očkování proti onemocnění COVID-1935), jde-li o očkování podle § 30 odst. 2 písm. g), e) smlouvy osobám, které distribuují diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle právních předpisů upravujících zdravotnické prostředky34a), POC antigenní testy, jejichž prostřednictvím se za účelem stanovení přítomnosti antigenu viru SARS CoV-2 provádí vyšetření na základě mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku nařízeného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví34b), f) předloženého účtu v souladu s prováděcím právním předpisem a cenovým výměrem osobám oprávněným přepravovat lidské pozůstatky podle zákona o pohřebnictví, přepravu těla zemřelého pojištěncepojištěnce k pitvě a z pitvy, g) smlouvy Ministerstvu zdravotnictví léčivé přípravky obsahující očkovací látku proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2, jde-li o očkování podle § 30 odst. 2 písm. g); tuto smlouvu příslušná zdravotní pojišťovna uzavře do 30 dnů ode dne, kdy o to Ministerstvo zdravotnictví požádalo, h) smlouvy uzavřené s osobou oprávněnou k distribuci humánních léčivých přípravků podle zákona o léčivech humánní léčivý přípravek podle § 112d zákona o léčivech; tuto smlouvu příslušná zdravotní pojišťovna uzavře nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podle § 112d odst. 1 zákona o léčivech. (8) Došlo-li k převodu všech majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb z poskytovatele, který požádal o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách60), na jinou osobu, které bylo v návaznosti na to uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb, nebo poskytuje-li jiná osoba zdravotní služby na základě osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli podle zákona o zdravotních službách61) nebo následně jí uděleného oprávnění k poskytování zdravotních služeb, uzavře zdravotní pojišťovna s touto osobou na její žádost smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb ve stejném rozsahu jako s původním poskytovatelem, a to do 180 dnů ode dne doručení žádosti zdravotní pojišťovně; smlouvu není zdravotní pojišťovna povinna uzavřít v případě, že původnímu poskytovateli smlouvu vypověděla. Žádost může osoba uvedená ve větě první podat nejpozději do 30 dnů ode dne udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jde-li o osobu, na niž byla převedena majetková práva vztahující se k poskytování zdravotních služeb, nebo do 30 dnů ode dne udělení osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, jde-li o osobu, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli. Do doby uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb má osoba uvedená ve větě první právo na úhradu poskytnutých hrazených služeb v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb uzavřené mezi původním poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou, nejdéle však po dobu 210 dnů ode dne převodu majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb nebo ode dne, od kterého pokračuje v poskytování zdravotních služeb na základě oprávnění zemřelého poskytovatele. (9) Zdravotní pojišťovna zveřejní smlouvu podle odstavce 1 a odstavce 7 písm. a) bodů 2 a 3 a písm. d) způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření takové smlouvy. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě zveřejní zdravotní pojišťovna každý dodatek nebo změnu smlouvy podle odstavce 1 a odstavce 7 písm. a) bodů 2 a 3 a písm. d), z nichž vyplývá výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli za poskytnuté hrazené služby nebo rozsah poskytovaných hrazených služeb (dále jen „dodatek“). Smlouva podle odstavce 1 a odstavce 7 písm. a) bodů 2 a 3 a písm. d) nebo dodatek nabývají účinnosti dnem zveřejnění podle věty první. Pokud se zdravotní pojišťovna a poskytovatel dohodnou na jiném způsobu nebo výši úhrady, než je pro daný kalendářní rok stanoveno vyhláškou podle odstavce 5, zveřejní tuto skutečnost při zveřejnění takové dohody. Zdravotní pojišťovna nezveřejní informace a údaje, které jsou předmětem ochrany podle jiných právních předpisů. Zdravotní pojišťovna dále nezveřejní smlouvu, informace a údaje, které se týkají poskytovatele, který je zároveň zpravodajskou službou. § 17a (1) Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování ošetřovatelské péče pojištěncům umístěným v zařízeních sociálních služeb poskytujících pobytové sociální služby uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a ostatní zdravotní pojišťovny zřízené podle zvláštního zákona28) zvláštní smlouvy s poskytovateli sociálních služeb. Příslušná zdravotní pojišťovna zvláštní smlouvu uzavře, pokud o to poskytovatel sociálních služeb požádá a současně prokáže, že ošetřovatelská péče bude poskytována zdravotnickými pracovníky poskytovatele sociálních služeb, kteří jsou způsobilí k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštních právních předpisů28a). (2) Zdravotní pojišťovna zveřejní zvláštní smlouvu podle odstavce 1 způsobem a ve lhůtě stanovené v § 17 odst. 9 větě první. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě zveřejní zdravotní pojišťovna každý dodatek nebo změnu zvláštní smlouvy, z nichž vyplývá způsob a výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli sociálních služeb za poskytnuté hrazené služby nebo rozsah poskytovaných hrazených služeb (dále jen „dodatek ke zvláštní smlouvě“). Zvláštní smlouva nebo dodatek ke zvláštní smlouvě nabývají účinnosti dnem zveřejnění podle věty první. Dojde-li mezi poskytovatelem sociálních služeb a zdravotní pojišťovnou k dohodě o způsobu a výši úhrady hrazených služeb až v průběhu kalendářního roku, na který mají být dohodnuty, mohou se poskytovatel sociálních služeb a zdravotní pojišťovna dohodnout, že se tato dohoda vztahuje na stanovení způsobu a výše úhrady hrazených služeb pro celý tento kalendářní rok či jeho část. Zdravotní pojišťovna nezveřejní informace a údaje, které jsou předmětem ochrany podle jiných právních předpisů. § 17b (1) Zařazení, změnu nebo vyřazení výkonu s bodovou hodnotou ze seznamu zdravotních výkonů navrhují Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovna nebo příslušná odborná společnost, kterou se rozumí příslušná odborná společnost sdružená v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, profesní organizace nebo odborná společnost, která sdružuje fyzické osoby s odbornou nebo specializovanou způsobilostí vykonávající zdravotnické povolání. (2) Součástí návrhu podle odstavce 1 musí být návrh registračního listu, který obsahuje alespoň název výkonu s bodovou hodnotou, zdůvodnění návrhu, popis výkonu s bodovou hodnotou a jeho provedení, pravidla pro jeho vykazování a podklady pro výpočet jeho bodové hodnoty. Při návrhu na zařazení nového výkonu s bodovou hodnotou je součástí registračního listu rovněž posouzení účinnosti výkonu s bodovou hodnotou a porovnání s prokázaným léčebným přínosem existujících postupů ve stejné nebo podobné indikaci, je-li takové porovnání možné. Vzor návrhu registračního listu, pokyny pro jeho vyplnění a kalkulační vzorec pro výpočet bodové hodnoty výkonu s bodovou hodnotou zveřejní Ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách. Na svých internetových stránkách dále Ministerstvo zdravotnictví zveřejní vlastní i podané návrhy, a to nejméně po dobu 30 dnů. (3) Pro hodnocení návrhu z odborného hlediska zřizuje ministr zdravotnictví jako svůj poradní orgán pracovní skupinu k seznamu zdravotních výkonů. Pracovní skupina k seznamu zdravotních výkonů vydává k jednotlivým návrhům stanoviska. (4) Členy pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. K jednání pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů je vždy přizván také zástupce příslušné odborné společnosti, která návrh podala. Činnost pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů se řídí jednacím řádem, který uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. (5) Ministerstvo zdravotnictví průběžně provádí revize výkonů s bodovými hodnotami obsažených v seznamu zdravotních výkonů, aby výkony s bodovými hodnotami odpovídaly vývoji v poskytování zdravotních služeb a vývoji nákladovosti. Shledá-li Ministerstvo zdravotnictví postupem podle věty první, že výkon s bodovou hodnotou neodpovídá vývoji v poskytování zdravotních služeb a vývoji nákladovosti, postupuje podle odstavců 1 a 2. (6) Registrační listy výkonů s bodovými hodnotami uvedených v seznamu zdravotních výkonů a data všech provedených revizí jednotlivých výkonů s bodovými hodnotami podle odstavce 5 zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách. § 17c (1) Sdružení poskytovatelů zastupující poskytovatele v dohodovacích řízeních podle § 17 odst. 2 a 5 poskytnou do 5 pracovních dnů od zahájení příslušného dohodovacího řízení Ministerstvu zdravotnictví seznam všech poskytovatelů, které v dohodovacím řízení zastupují, a data udělení plných mocí. (2) Účastníci dohodovacího řízení poskytnou do 5 pracovních dnů od jeho ukončení Ministerstvu zdravotnictví protokol o výsledku dohodovacího řízení, ze kterého je zřejmé, kdo a za jakého účastníka dohodovacího řízení byl na jednání přítomen, o jakých návrzích se jednalo a zda a jaká usnesení byla o jednotlivých návrzích přijata. (3) Ministerstvo zdravotnictví údaje podle odstavců 1 a 2 po jejich obdržení neprodleně zveřejní na svých internetových stránkách. § 18 Podmínky poskytování hrazených služeb (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, poskytují hrazené služby jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři, pouze na základě indikace ošetřujícího lékaře pojištěnce (dále jen „ošetřující lékař“); to neplatí, jde-li o porodní asistentky, jedná-li se o fyziologický porod ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, a v případě klinických psychologů a farmaceutů. (2) Ošetřujícím lékařem se pro účely zdravotního pojištění rozumí a) lékař registrujícího poskytovatele, b) lékař poskytovatele specializované ambulantní péče, c) lékař poskytovatele jednodenní péče, nebo d) lékař poskytovatele lůžkové péče. Rozhodování o poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených ze zdravotního pojištění § 19 (1) Zdravotní pojišťovna posuzuje před poskytnutím zdravotních služeb naplnění podmínek nároku pojištěnce na jejich poskytnutí jako hrazených v případě a) zdravotních služeb jinak ze zdravotního pojištění nehrazených podle § 16, b) pobytu průvodce pojištěnce staršího 6 let podle § 25, c) ve stanovených případech lůžkové léčebně rehabilitační péče podle § 33, d) zdravotní péče poskytované v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách podle § 34 s výjimkou přeložení pojištěnce z hospitalizacehospitalizace do dětské odborné léčebny, e) nezbytné letecké dopravy podle § 36 odst. 3 písm. a), f) léčivých přípravků, u kterých byla tato podmínka úhrady stanovena v řízení podle části šesté, g) vyjmenovaných zdravotních výkonů podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, h) vyjmenovaných zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, i) vyjmenovaných stomatologických výrobků podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu, j) léčivého přípravku s obsahem léčebného konopí, pokud překračuje limit stanovený v § 32b odst. 1. (2) Zdravotní služby podle odstavce 1 písm. a) a f) poskytne poskytovatel i bez předchozího posouzení zdravotní pojišťovnou v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. O této skutečnosti poskytovatel bezodkladně informuje příslušnou zdravotní pojišťovnu. Zdravotní pojišťovna takto poskytnuté zdravotní služby uhradí poskytovateli, pokud byly splněny podmínky stanovené pro jejich úhradu s výjimkou předchozího posouzení zdravotní pojišťovnou. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, podává návrh na posouzení naplnění podmínek nároku pojištěnce na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených (dále jen „návrh na posouzení nároku“) k tomu příslušný poskytovatel, nebo pojištěnec, jehož nárok má být posuzován. (4) Vyhoví-li zdravotní pojišťovna plně návrhu na posouzení nároku, vydá bezodkladně souhlas s poskytnutím zdravotních služeb jako hrazených a oznámí jej tomu, kdo návrh podal. Zdravotní služby lze poskytnout jako hrazené dnem vydání souhlasu. Souhlas není správním rozhodnutím. (5) Nevyhoví-li zdravotní pojišťovna návrhu na posouzení nároku postupem podle odstavce 4 nebo nevydá-li souhlas do 15 dnů ode dne doručení návrhu na posouzení nároku, rozhodne ve správním řízení. Tuto skutečnost oznámí zdravotní pojišťovna pojištěnci a tomu, kdo návrh podal. Řízení se považuje za zahájené dnem podání návrhu na posouzení nároku. (6) Účastníkem řízení je pojištěnec, o jehož nároku se rozhoduje. Poskytovatel, který pojištěnci poskytuje zdravotní služby, je povinen pojištěnci a zdravotní pojišťovně poskytnout součinnost za účelem vedení řízení. (7) Rozhodnutí oznamuje zdravotní pojišťovna rovněž poskytovateli, který návrh podal. Proti rozhodnutí, kterým zdravotní pojišťovna plně vyhověla návrhu na posouzení nároku, nejsou přípustné odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení. (8) Zdravotní pojišťovna v rámci vydaného souhlasu podle odstavce 4 nebo výroku rozhodnutí podle odstavce 5 stanoví, že se vztahuje i na případy opakované potřeby poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených, jsou-li pro to v návrhu na posouzení nároku uvedeny důvody, nebo prokáží-li se tyto důvody v řízení. Spolu s tím zdravotní pojišťovna stanoví dobu, po kterou mohou být zdravotní služby opakovaně poskytovány jako hrazené. § 20 (1) Zdravotní pojišťovna zřizuje alespoň jednu revizní komisi. Revizní komise má 4 členy jmenované ředitelem příslušné zdravotní pojišťovny a 1 člena jmenovaného ministrem zdravotnictví. Nejvíce 2 členové revizní komise mohou být zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny v pracovním poměru. Člen revizní komise musí být absolventem magisterského studijního programu právo a právní věda nebo musí mít způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle jiného právního předpisu25). Alespoň jeden člen revizní komise musí být absolventem magisterského studijního programu všeobecné lékařství a alespoň jeden člen revizní komise musí být absolventem magisterského studijního programu právo a právní věda. (2) Revizní komise rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny ve věci týkající se a) udělení předchozího souhlasu podle § 14b, b) vydání povolení podle koordinačních nařízení, c) náhrady nákladů podle koordinačních nařízení, d) náhrady nákladů podle § 14 odst. 2 až 4, e) návrhu na posouzení nároku podle § 19. (3) Revizní komise volí předsedu, který vede řízení, není-li dále stanoveno jinak. (4) Usnesení, s výjimkou usnesení o zastavení řízení, jakož i úkon, který není rozhodnutím, může předseda, případně předsedou pověřený člen revizní komise, vydat nebo provést samostatně. (5) K přijetí rozhodnutí revizní komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Souhlas či nesouhlas s návrhem rozhodnutí vyjadřuje člen revizní komise do protokolu o hlasování, do nějž je při nahlížení do spisu vyloučeno nahlížet. (6) Pro činnost revizní komise se použije § 134 odst. 4 a 5 správního řádu. (7) Za výkon funkce může být členu revizní komise poskytnuta odměna, o které rozhoduje Správní rada zdravotní pojišťovny. § 22 Zvláštní ambulantní péče Hrazenou službou je i zvláštní ambulantní péče poskytovaná pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním, pojištěncům tělesně, smyslově nebo mentálně postiženým a závislým na cizí pomoci a paliativní péče, poskytovaná pojištěncům v terminálním stavu, v jejich vlastním sociálním prostředí; tato péče se poskytuje jako a) domácí péče, pokud je poskytována na základě doporučení 1. lékaře registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 3 měsíců; doporučit ji lze i opakovaně, 2. lékaře poskytovatele ambulantní péče neuvedeného v bodě 1, který pojištěnce ošetřoval, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 14 dnů, 3. lékaře poskytovatele poskytujícího lékařskou pohotovostní službu, který pojištěnce ošetřoval, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 14 dnů, 4. lékaře poskytovatele poskytujícího zdravotní služby na urgentním příjmu, který pojištěnce ošetřoval, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 14 dnů, 5. ošetřujícího lékaře poskytovatele lůžkové péče, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 14 dnů, nebo 6. ošetřujícího lékaře, jde-li o paliativní péči o pojištěnce v terminálním stavu, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 3 měsíců; doporučit ji lze i opakovaně, b) zdravotní péče ve stacionářích, pokud je poskytována na základě doporučení ošetřujícího lékaře, c) zdravotní péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče osobám, které jsou v nich umístěny z jiných než zdravotních důvodů,30) d) zdravotní péče v zařízeních sociálních služeb, e) ošetřovatelská péče poskytovaná na základě ordinace ošetřujícího lékaře pojištěncům umístěným v zařízeních pobytových sociálních služeb odborně způsobilými zaměstnanci těchto zařízení, pokud k tomu poskytovatelé pobytových sociálních služeb uzavřou zvláštní smlouvu s příslušnou zdravotní pojišťovnou podle § 17a, f) zdravotní péče o pojištěnce s duševní poruchou nebo poruchou chování, pokud je poskytována lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo dětská psychiatrie nebo na základě jeho doporučení, nelze-li takovou péči poskytnout podle písmene a). § 22a Zvláštní lůžková péče Hrazenými službami je i léčba paliativní a symptomatická o osoby v terminálním stavu poskytovaná ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu. § 25 Pobyt průvodce pojištěnce v lůžkové péči (1) Je-li při hospitalizaci pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče po celý den přítomen průvodce, je pobyt průvodce pojištěnce do dovršení šestého roku věku doprovázeného pojištěnce včetně hrazenou službou; pobyt průvodce pojištěnce staršího 6 let je hrazenou službou jen se souhlasem zdravotní pojišťovny. (2) Pobyt průvodce hradí zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn doprovázený pojištěnec. § 26 Vybavení pojištěnce po ukončení hospitalizace (1) Hrazenými službami je i vybavení pojištěnce léčivými přípravky, potravinami pro zvláštní lékařské účely a zdravotnickými prostředky po ukončení hospitalizace na 3 dny nebo v odůvodněných případech i na další, nezbytně nutnou dobu. (2) Pokud je pojištěnec propuštěn do domácího ošetření na propustku, není poskytovatel po dobu trvání propustky oprávněn účtovat zdravotní pojišťovně náklady za lůžkovou péči, s výjimkou léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, kterými pojištěnce na dobu trvání propustky vybaví. § 28 Zdravotnická záchranná služba a pohotovostní služby (1) Hrazené služby zahrnují zdravotní výkony provedené v rámci zdravotnické záchranné služby. (2) Hrazené služby zahrnují zdravotní výkony provedené v rámci pohotovostních služeb, a to i tehdy, pokud byly neodkladné zdravotní výkony provedeny lékařem mimo jeho odbornost. Preventivní péče § 29 (1) Hrazenými službami jsou také preventivní prohlídky, které se provádějí a) v prvém roce života devětkrát do roka, z toho minimálně šestkrát v prvém půlroce života a z toho minimálně třikrát v prvních třech měsících života, pokud jim není poskytována dispenzární péče, b) v 18 měsících věku, c) ve třech letech a dále vždy jedenkrát za dva roky, nejdříve však 18 měsíců po provedení poslední preventivní prohlídky. (2) V oboru zubní lékařství se provádí preventivní prohlídka: a) u dětí a dorostu ve věku do 18 let dvakrát ročně, b) u těhotných žen dvakrát v průběhu těhotenství, c) u dospělých jedenkrát ročně. (3) V oboru gynekologie a porodnictví se provádí preventivní prohlídka při ukončení povinné školní docházky a dále počínaje patnáctým rokem věku jedenkrát ročně. § 30 (1) Hrazenými službami jsou vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním onemocněním.34) (2) Hrazenými službami dále jsou a) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, b) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky v provedení nejméně ekonomicky náročném 1. proti vzteklině, 2. proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách, 3. proti tuberkulóze u pojištěnců, kteří splňují indikace k očkování stanovené právním předpisem upravujícím očkování proti infekčním nemocem, včetně tuberkulinového testu prováděného v případech, kdy je třeba očkovat dítě starší 6 týdnů; očkování se v takovém případě provádí jen tehdy, je-li tuberkulinový test negativní, 4. proti chřipce u zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví, u pojištěnců, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem a u pojištěnců umístěných ve zdravotnických zařízeních poskytovatele dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, anebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, 5. proti invazivním meningokokovým infekcím, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae typ b a proti chřipce, a to u pojištěncůpojištěnců s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny (hyposplenismus nebo asplenie) nebo pojištěncůpojištěnců s indikovanou nebo provedenou splenektomií, pojištěncůpojištěnců s provedenou autologní nebo allogenní transplantací kmenových hemopoetických buněk, pojištěncůpojištěnců se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti, nebo u pojištěncůpojištěnců po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci, 6. proti invazivním meningokokovým infekcím způsobeným meningokokem skupiny B, je-li očkování zahájeno do dovršení dvanáctého měsíce věku pojištěncepojištěnce nebo také je-li zahájeno od dovršení čtrnáctého do dovršení šestnáctého roku věku pojištěncepojištěnce, a skupiny A, C, W, Y, je-li očkování zahájeno od dovršení prvního do dovršení druhého roku věku pojištěncepojištěnce nebo také je-li zahájeno od dovršení čtrnáctého do dovršení šestnáctého roku věku pojištěncepojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěncepojištěnce, 7. proti klíšťové encefalitidě u pojištěncůpojištěnců nad 50 let věku, c) odběry materiálů prováděné ve zdravotnických zařízeních poskytovatele léčebné péče na mikrobiologické, imunologické a parazitologické vyšetření pro klinické účely a v souvislosti s výskytem nákaz, d) vyšetření materiálů uvedených pod písmenem c) laboratořemi smluvních poskytovatelů, e) diagnostika HIV, anti HCV a HBsAG u dárců krve, tkání, orgánů a gamet a diagnostika HIV prováděnou ve zdravotnických zařízeních poskytovatelů preventivní péče v případech léčebně preventivních postupů a v případech, kdy si to vyšetřovaný pojištěnec vyžádal, s výjimkou: 1. anonymních vyšetření, 2. vyšetření při soukromých a pracovních cestách do zahraničí, f) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování pojištěncůpojištěnců nad 65 let věku proti pneumokokovým infekcím; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví na základě doporučení Národní imunizační komise a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, g) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látku proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2, je-li očkování prováděno léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku pořízeným na základě rozhodnutí Komise C(2020) 4192 ze dne 18. června 2020 o schválení dohody s členskými státy o pořízení očkovacích látek proti COVID-19 jménem členských států a souvisejících postupech; zdravotní pojišťovna zajistí provedení tohoto očkování ve lhůtách stanovených pro jednotlivé skupiny pojištěnců; skupiny pojištěnců a lhůty pro očkování jednotlivých skupin pojištěnců stanoví vláda nařízením, h) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování proti lidskému papilomaviru, je-li očkování zahájeno od dovršení jedenáctého do dovršení patnáctého roku věku pojištěncepojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůty stanovené v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěncepojištěnce; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů, i) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování pojištěncůpojištěnců nad 65 let věku proti chřipce; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů, j) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování proti pneumokokovým infekcím, pokud byly všechny dávky očkovací látky aplikovány do sedmého měsíce věku pojištěncepojištěnce; hrazenou službou je též přeočkování provedené do patnáctého měsíce věku pojištěncepojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěncepojištěnce; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, k) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování proti pneumokokovým infekcím u pojištěncůpojištěnců s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny (hyposplenismus nebo asplenie) nebo pojištěncůpojištěnců s indikovanou nebo provedenou splenektomií, pojištěncůpojištěnců s provedenou autologní nebo allogenní transplantací kmenových hemopoetických buněk, pojištěncůpojištěnců se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti, nebo u pojištěncůpojištěnců po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. (3) Hrazenými službami nejsou a) poskytnutí očkovacích látek s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. b), b) odběry materiálů a jejich vyšetření prováděné pro účely státního zdravotního dozoru Státním zdravotním ústavem a zdravotními ústavy, c) diagnostika HIV včetně vyšetření prováděných ve Státním zdravotním ústavu a zdravotních ústavech na žádost pojištěnce včetně anonymních vyšetření. § 31 Dispenzární péče (1) V rámci hrazených služeb se dispenzární péče poskytuje pojištěncům zdravým, ohroženým a nemocným v těchto skupinách: a) dětem do jednoho roku, b) vybraným dětem od jednoho roku věku chronicky nemocným a ohroženým poruchami zdravotního stavu, a to v důsledku nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí, c) vybraným mladistvým, d) těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství, e) ženám, které používají hormonální a nitroděložní antikoncepci, f) pojištěncům ohroženým nebo trpícím závažnými onemocněními. (2) Pojištěnce do dispenzární péče zařazuje podle odborných kritérií lékař registrujícího poskytovatele, který odpovídá za účelnost a koordinaci dispenzární péče. Pojištěnec může být dispenzarizován pro jednu diagnózu pouze u jednoho ošetřujícího lékaře. § 32 Poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků (1) Výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků upravují zvláštní předpisy.36) (2) Požádá-li pojištěnec o vydání jiného léčivého přípravku se stejnou léčivou látkou, se stejnou cestou podání a se stejnou lékovou formou, nahradí jej lékárna v souladu se zvláštním právním předpisem37) jiným léčivým přípravkem s nižším doplatkem, pokud předepisující lékař na receptu nevyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit. (3) Zdravotní pojišťovna zajistí pojištěnci na poukaz předepsaný zdravotnický prostředek v souladu s přílohou č. 3 k tomuto zákonu a) plným nebo částečným uhrazením zdravotnického prostředku v souladu s částí sedmou a přílohou č. 3 k tomuto zákonu, maximálně však do výše skutečně uplatněné ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele; takový zdravotnický prostředek přechází okamžikem výdeje do vlastnictví pojištěnce, b) poskytnutím plně nebo částečně hrazeného zdravotnického prostředku v režimu cirkulace podle § 32a, nebo c) uhrazením nájemného či jeho části třetí osobě za zdravotnický prostředek v souladu s přílohou č. 3 k tomuto zákonu, maximálně však do výše skutečně uplatněného nájemného; takový zdravotnický prostředek zůstává ve vlastnictví třetí osoby. (4) Poskytovatel oprávněný vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky a smluvní výdejce nesmí v souvislosti s výdejem léčivého přípravku nebo zdravotnického prostředku hrazeného ze zdravotního pojištění poskytnout, nabídnout nebo slíbit peněžní či nepeněžní plnění, výhody nebo dary majetkové či nemajetkové povahy, a to ani prostřednictvím třetích osob; tím není dotčena možnost poskytnutí slevy nebo snížení konečné ceny neuplatněním maximální obchodní přirážky při výdeji takového léčivého přípravku nebo zdravotnického prostředku. § 32a Cirkulace zdravotnických prostředků (1) Cirkulací zdravotnických prostředkůCirkulací zdravotnických prostředků se rozumí režim, kdy zdravotní pojišťovna vlastní zdravotnický prostředek a tento poskytuje pojištěncům k užívání s ohledem na jejich zdravotní stav, a to opakovaně po celou dobu jeho použitelnosti při zachování funkčních vlastností a určeného účelu použití. Zdravotní pojišťovna může pojištěnci v režimu cirkulace poskytnout jak předepsaný zdravotnický prostředek, tak zdravotnický prostředek, který je s ním v zásadě zaměnitelný. Úhradové skupiny, u kterých může zdravotní pojišťovna zvolit režim cirkulace, jsou označeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (2) Zdravotní pojišťovna může pojištěnci poskytnout v režimu cirkulace zdravotnický prostředekcirkulace zdravotnický prostředek, u něhož je rozdíl mezi skutečně uplatněnou cenou pro konečného spotřebitelespotřebitele a stanovenou výší úhrady nejvýše 2 000 Kč. Pojištěnec tento rozdíl doplatí. Pokud zdravotní pojišťovna v rámci příslušné úhradové skupiny zvolí režim cirkulace, jsou všechny zdravotnické prostředky zařazené do této úhradové skupiny, u nichž rozdíl mezi skutečně uplatněnou cenou pro konečného spotřebitelespotřebitele a stanovenou výší úhrady nepřesáhne 2 000 Kč, poskytovány v režimu cirkulace. (3) Je-li pojištěnci předepsán zdravotnický prostředek, který je zařazen do úhradové skupiny, u níž zdravotní pojišťovna zvolila režim cirkulace, a u něhož rozdíl mezi skutečně uplatněnou cenou pro konečného spotřebitelespotřebitele a stanovenou výší úhrady přesahuje 2 000 Kč, může pojištěnec s příslušnou zdravotní pojišťovnou uzavřít dohodu o zařazení tohoto zdravotnického prostředku do režimu cirkulace. Uzavře-li příslušná zdravotní pojišťovna s pojištěncem takovou dohodu, pojištěnec doplatí rozdíl mezi skutečně uplatněnou cenou pro konečného spotřebitelespotřebitele a stanovenou výší úhrady. Není-li dohoda podle věty první uzavřena, postupuje se podle § 32 odst. 3 písm. a). (4) V případě poskytnutí zdravotnického prostředku v režimu cirkulace podle odstavce 2 nebo 3 druhému a každému dalšímu pojištěnci se tento pojištěnec již na úhradě tohoto zdravotnického prostředku nepodílí. (5) Jde-li o poskytnutí zdravotnického prostředku v režimu cirkulace podle odstavce 2 nebo 3 druhému a každému dalšímu pojištěnci, může zdravotní pojišťovna tomuto pojištěnci poskytnout i s předepsaným zdravotnickým prostředkem v zásadě zaměnitelný zdravotnický prostředek, který není zařazen do úhradové skupiny, pokud tento zdravotnický prostředek byl hrazen z prostředků zdravotního pojištění před 31. prosincem 2018 a byl v této době poskytnut prvnímu pojištěnci, nebo pokud byl zařazen v úhradové skupině v době jeho poskytnutí prvnímu pojištěnci. (6) Zdravotnický prostředek nelze v režimu cirkulace podle odstavce 2, 3 nebo 5 poskytnout druhému a každému dalšímu pojištěnci, pokud jde o zdravotnický prostředek, který byl stažen z oběhu z důvodu jeho nepřijatelného rizika pro zdraví a bezpečnost osob. § 32b Poskytování konopí pro léčebné použití (1) Ze zdravotního pojištění se při poskytování ambulantní zdravotní péče hradí individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití62) předepsaný podle jiného právního předpisu62), a to ve výši 90 % ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele, v množství nejvýše 30 g konopí pro léčebné použití měsíčně. (2) Ministerstvo zdravotnictví v cenovém výměru určí způsob regulace ceny individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití pro každý druh léčebného konopí stanovený jiným právním předpisem62). Za tímto účelem stanoví Ministerstvo zdravotnictví v cenovém výměru také maximální cenu konopí pro léčebné použití při zohlednění ceny léčebného konopí uváděného na trh v České republice. (3) Zdravotní pojišťovna může na základě odůvodnění předepisujícího lékaře schválit předepsání a úhradu léčivého přípravku i v množství přesahujícím limit podle odstavce 1, vyžaduje-li to zdravotní stav pojištěnce, nejvýše však v množství odpovídajícím limitu stanovenému jiným právním předpisem62). § 32c Mimořádné opatření pro zajištění dostupnosti léčiv významných z hlediska ochrany veřejného zdraví (1) Ministerstvo zdravotnictví může u léčivého přípravku významného z hlediska ochrany veřejného zdraví za účelem zajištění dostupnosti hrazených služeb pro pojištěnce, nelze-li postupovat podle části šesté, vydat po předchozím souhlasu vlády se stanovením úhrady ze zdravotního pojištění opatření obecné povahy, kterým takovému léčivému přípravku dočasně stanoví nebo změní podmínky úhrady nebo stanoví jeho cenu pro konečného spotřebitelespotřebitele (dále jen „mimořádné opatření“). (2) Cenu pro konečného spotřebitelespotřebitele podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví stanoví jako součet ceny výrobceceny výrobce léčivého přípravku, výše obchodních přirážek a daně z přidané hodnoty. (3) Cenou výrobceCenou výrobce se pro účely mimořádného opatření rozumí výše ceny výrobceceny výrobce léčivého přípravku obsažená v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 držitelem rozhodnutí o registraci nebo držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech a zdravotní pojišťovnou pro všechny dodávky léčivého přípravku na trh České republiky nebo, není-li takového ujednání, výše pořizovací ceny tohoto léčivého přípravku pořízeného podle § 112b zákona o léčivech, nebo pořizovací cena. Ujednání podle věty první může být označeno za předmět obchodního tajemství podle § 39f odst. 12. (4) Ministerstvo zdravotnictví stanoví pro účely mimořádného opatření v cenovém výměru obchodní přirážku za distribuci a výdej. Při stanovení obchodní přirážky za distribuci Ministerstvo zdravotnictví zohlední zejména cenu za služby distributora vzešlou ze zadávacího řízení provedeného Ministerstvem zdravotnictví podle jiného právního předpisu70); není-li takový distributor vybrán, zohlední předpokládané náklady na distribuci poskytovatelům zdravotních služeb. (5) Ze zdravotního pojištění se při poskytování ambulantní zdravotní péče léčivý přípravek podle odstavce 1 hradí ve výši ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele podle odstavce 2. (6) Při stanovení podmínek úhrady léčivého přípravku podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví zohlední odborné stanovisko Ústavu, které obsahuje důkazy o prokázané klinické účinnosti a bezpečnosti, případně další odůvodněná odborná stanoviska nebo hlediska bezpečnosti spojená s léčbou tímto léčivým přípravkem nebo nezbytnost zajistit účelné a hospodárné používání léčivého přípravku. (7) Mimořádné opatření podle odstavce 1 vydává Ministerstvo zdravotnictví bez řízení o návrhu opatření obecné povahy a oznámí jej s odůvodněním pouze veřejnou vyhláškou způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo zdravotnictví o vydání mimořádného opatření bezodkladně informuje Ústav, který léčivému přípravku přidělí kód. (8) Mimořádné opatření je platné po dobu v něm uvedenou, nejdéle však 12 měsíců ode dne nabytí platnosti mimořádného opatření, přičemž jej lze opakovaně prodloužit, a to na základě vyhodnocení přetrvávající potřeby zajištění dostupnosti hrazených služeb pro pojištěnce. Mimořádné opatření je vykonatelné vydáním nejbližšího následujícího seznamu podle § 39n odst. 1; ustanovení § 39h odst. 3 se nepoužije. (9) Ministerstvo zdravotnictví zruší mimořádné opatření, zjistí-li, že důvody pro jeho trvání pominuly. § 32d Opatření Ústavu pro zachování dostupnosti nenahraditelných hrazených léčiv a pro zajištění dostupnosti léčiv významných z hlediska ochrany veřejného zdraví (1) Ústav může u léčivého přípravku významného pro poskytování zdravotních služeb, jehož nedostupnost bezprostředně hrozí nebo již nastala, nebo léčivého přípravku významného z hlediska ochrany veřejného zdraví vydat rozhodnutí, kterým dočasně stanoví nebo změní maximální cenu a výši a podmínky úhrady za účelem zachování dostupnosti hrazených služeb pro pojištěncepojištěnce (dále jen „opatření Ústavu“). (2) Vláda svým nařízením může stanovit, že úhrada léčivého přípravku je ve veřejném zájmu z hlediska ochrany veřejného zdraví. (3) Opatření Ústavu podle odstavce 1 může Ústav učinit, pokud je to ve veřejném zájmu a pokud a) Ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření nebo rozhodnutí podle § 11 písm. a), h) nebo o) zákona o léčivech44a), b) Ústav vydal rozhodnutí podle § 38 zákona o léčivech, nebo c) vláda vydala nařízení, kterým stanovila, že úhrada léčivého přípravku je ve veřejném zájmu z hlediska ochrany veřejného zdraví. (4) V případě, že jde o léčivý přípravek, který dosud nebyl hrazen ze zdravotního pojištění, ale je v zásadě terapeuticky zaměnitelný s nedostupným hrazeným léčivým přípravkem, Ústav opatřením Ústavu stanoví maximální cenu výrobcecenu výrobce léčivého přípravku ve výši ceny výrobceceny výrobce léčivého přípravku, obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 mezi držitelem rozhodnutí o registraci nebo držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech a zdravotní pojišťovnou, nebo, není-li takového ujednání, ve výši pořizovací ceny tohoto léčivého přípravku ve státě, ve kterém ho lze pořídit za účelem distribuce do České republiky. Ústav opatřením Ústavu zároveň stanoví výši úhrady léčivého přípravku tak, aby při zohlednění dávkování a velikosti balení výše rozdílu maximální ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele, kterou se pro stanovení opatření Ústavu rozumí součet maximální ceny výrobceceny výrobce, maximální obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty, a nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitelespotřebitele odpovídala výši rozdílu maximální ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele a nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitelespotřebitele u léčivého přípravku, jehož nedostupnost vedla k vydání opatření Ústavu. Ústav stanoví maximální cenu a výši a podmínky úhrady na dobu určitou, a to na dobu předpokládané nedostupnosti léčivého přípravku, jehož nedostupnost vedla k vydání opatření Ústavu, nejdéle však na dobu 1 roku, s možností prodloužení. Podmínky úhrady Ústav stanoví podle podmínek úhrady léčivého přípravku, jehož nedostupnost vedla k vydání opatření Ústavu, popřípadě, je-li to ve veřejném zájmu, je stanoví tak, aby byl léčivý přípravek hrazen pouze v indikacích, pro které nelze použít jiné dostupné léčivé přípravky. (5) V případě, že jde o léčivý přípravek, který je hrazen ze zdravotního pojištění, Ústav opatřením Ústavu změní maximální cenu výrobcecenu výrobce léčivého přípravku, a to na výši ceny výrobceceny výrobce léčivého přípravku, obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 mezi držitelem rozhodnutí o registraci nebo držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků a zdravotní pojišťovnou, nebo, není-li takového ujednání, ve výši pořizovací ceny tohoto léčivého přípravku ve státě, ve kterém ho lze pořídit za účelem distribuce do České republiky. Výši úhrady léčivého přípravku zároveň Ústav změní tak, aby při zohlednění dávkování a velikosti balení výše rozdílu maximální ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele a nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitelespotřebitele odpovídala výši rozdílu maximální ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele a nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitelespotřebitele stanovené léčivému přípravku před přijetím opatření Ústavu. Podmínky úhrady pro tento léčivý přípravek stanoví Ústav stejně, jak je stanovil v řízení podle § 39g, popřípadě, je-li to ve veřejném zájmu, je stanoví tak, aby byl léčivý přípravek hrazen pouze v indikacích, pro které nelze použít jiné dostupné léčivé přípravky. Ústav změní maximální cenu a výši úhrady na dobu určitou, a to na dobu předpokládané nedostupnosti léčivého přípravku, která vedla k vydání opatření Ústavu, nejdéle však na dobu 1 roku, bez možnosti prodloužení. Vykonatelnost původního rozhodnutí vydaného podle § 39h pro léčivý přípravek, jehož nedostupnost vedla k vydání opatření Ústavu, se pozastavuje na dobu vykonatelnosti opatření Ústavu. To nebrání zahájení a vedení řízení a vydání rozhodnutí o změně maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady tohoto léčivého přípravku podle § 39i, jakož i provedení hloubkové nebo zkrácené revize referenční skupinyreferenční skupiny, do které je tento léčivý přípravek zařazen, a to včetně tohoto léčivého přípravku; takové rozhodnutí je pro tento léčivý přípravek vykonatelné nejdříve po uplynutí doby vykonatelnosti opatření Ústavu. (6) V případě, že jde o léčivý přípravek, který dosud nebyl hrazen ze zdravotního pojištění, ale jeho úhrada je podle nařízení vlády ve veřejném zájmu z hlediska ochrany veřejného zdraví, Ústav opatřením Ústavu stanoví maximální cenu výrobcecenu výrobce léčivého přípravku ve výši ceny výrobceceny výrobce léčivého přípravku, obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 mezi držitelem rozhodnutí o registraci nebo držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech a zdravotní pojišťovnou, nebo, není-li takového ujednání, ve výši pořizovací ceny tohoto léčivého přípravku. Ústav opatřením Ústavu zároveň stanoví výši úhrady léčivého přípravku tak, aby se pojištěnecpojištěnec na úhradě nepodílel. Ústav stanoví maximální cenu a výši a podmínky úhrady na dobu určitou, a to na dobu, po kterou se předpokládá trvání potřeby, která vedla k vydání příslušného nařízení vlády, nejdéle však na dobu 1 roku, s možností i opakovaného prodloužení. Podmínky úhrady Ústav stanoví s přihlédnutím k efektivnímu pokrytí potřeby, která vedla k vydání příslušného nařízení vlády, popřípadě, je-li to ve veřejném zájmu, je stanoví tak, aby byl léčivý přípravek hrazen pouze v indikacích, pro které nelze použít jiné dostupné hrazené léčivé přípravky. (7) Ústav vydá opatření Ústavu z moci úřední nebo na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 nebo osoby, která je držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků. Žádost musí obsahovat údaje podle § 39f odst. 5 písm. a) až e), h) a i), § 39f odst. 6 písm. b), označení opatření nebo rozhodnutí podle zákona o léčivech nebo nařízení vlády podle odstavce 2, a doklad prokazující výši pořizovací ceny nebo písemné ujednání podle odstavce 4, 5 nebo 6. Účastníky řízení jsou žadatel a osoby uvedené v § 39f odst. 2. (8) Má-li žádost všechny předepsané náležitosti a netrpí-li vadami, Ústav uvědomí všechny jemu známé účastníky a zároveň je vyzve k vyjádření se k podkladům pro vydání opatření Ústavu. V řízení z moci úřední vyzve Ústav účastníky k vyjádření k podkladům pro vydání opatření Ústavu současně s oznámením o zahájení řízení. Účastníci řízení mají právo vyjádřit se k podkladům ve lhůtě 5 dnů; tuto lhůtu Ústav může usnesením prodloužit. V řízení podle věty první se veškeré písemnosti doručují podle § 39o. Opatření Ústavu je vykonatelné vydáním nejbližšího následujícího seznamu podle § 39n odst. 1; ustanovení § 39h odst. 3 se nepoužije. (9) Proti opatření Ústavu se lze odvolat. Lhůta pro podání odvolání činí 5 dnů ode dne doručení opatření Ústavu. Odvolání proti opatření Ústavu nemá odkladný účinek. Je-li opatření Ústavu napadeno odvoláním, je předběžně vykonatelné podle odstavce 8 obdobně. (10) Ústav v době platnosti opatření Ústavu rozhodne o dřívějším ukončení platnosti takového opatření Ústavu, je-li to ve veřejném zájmu, zejména pokud již nehrozí nebo netrvá nedostupnost hrazených služeb pro pojištěncepojištěnce nebo potřeba, která vedla k vydání příslušného nařízení vlády. V řízení o dřívějším ukončení platnosti opatření Ústavu postupuje Ústav podle odstavců 8 a 9 obdobně. (11) O vydaném opatření Ústavu nebo o rozhodnutí o dřívějším ukončení platnosti opatření Ústavu Ústav neprodleně informuje Ministerstvo zdravotnictví. § 33 Léčebně rehabilitační péče (1) Hrazenou službou je léčebně rehabilitační péče, poskytovaná jako nezbytná součást léčebného procesu, jejíž poskytnutí doporučil ošetřující lékař a schválila zdravotní pojišťovna. Návrh na poskytnutí léčebně rehabilitační péče jako hrazené ze zdravotního pojištění podává lékař registrujícího poskytovatele, lékař ambulantního poskytovatele, který ji doporučil, nebo ošetřující lékař při hospitalizacihospitalizaci; jde-li o poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče, návrh obsahuje též určení pořadí naléhavosti. Schválení zdravotní pojišťovnou se nevyžaduje v případě ambulantní léčebně rehabilitační péče, akutní lůžkové léčebně rehabilitační péče a při přímém překladu z akutní lůžkové péče k poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče nebo poskytovateli následné léčebně rehabilitační péče. (2) Lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována výhradně jako následná lůžková péče ve zdravotnických zařízeních, která se nacházejí v místě výskytu přírodního léčivého zdroje nebo na území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení, a při poskytování péče jsou tyto přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení využívány. (3) Lázeňská léčebně rehabilitační péče se poskytuje a hradí jako komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče nebo příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče. (4) Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče navazuje na lůžkovou péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci rozsahu invalidity. U účastníků nemocenského pojištění se poskytuje v době jejich dočasné neschopnosti k práci. Pojištěnce předvolá k lázeňské léčebně rehabilitační péči zařízení lázeňské péče. Pojištěnec v prvém pořadí naléhavosti je k nástupu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči předvolán nejpozději do jednoho měsíce ode dne schválení návrhu zdravotní pojišťovnou, není-li v příloze č. 5 k tomuto zákonu stanoveno jinak, případně po dohodě ošetřujícího a lázeňského lékaře je přeložen do zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče přímo ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče. V druhém pořadí naléhavosti je pacient předvolán nejpozději do tří měsíců, děti a dorost do šesti měsíců ode dne schválení návrhu zdravotní pojišťovnou, není-li v příloze č. 5 k tomuto zákonu stanoveno jinak. Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. (5) Příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována především pojištěncům s chronickým onemocněním v případech, kdy nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4. Hrazenými službami jsou pouze vyšetření a léčení pojištěnce. Tato péče může být poskytnuta jednou za dva roky, nerozhodne-li zdravotní pojišťovna jinak. (6) Dětem a dorostu do 18 let se lázeňská léčebně rehabilitační péče poskytuje podle odstavce 4, pokud není na žádost rodičů poskytována podle odstavce 5. Přeložení pojištěnce mladšího 18 let ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče do zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče zdravotní pojišťovna neposuzuje. (7) U nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví z práce se lázeňská léčebně rehabilitační péče poskytuje podle odstavce 4, jestliže ji doporučil nebo indikaci potvrdil příslušný odborník pro nemoci z povolání. (8) Lázeňská léčebně rehabilitační péče podle odstavců 4 a 5 poskytnutá pojištěnci pro danou indikaci poprvé se označuje jako základní léčebný pobyt. Další léčebný pobyt odpovídající indikaci, na jejímž základě byl uskutečněn základní léčebný pobyt, se označuje jako opakovaný léčebný pobyt, není-li v příloze č. 5 k tomuto zákonu stanoveno jinak. Opakovaný léčebný pobyt je hrazen po schválení zdravotní pojišťovnou. (9) Nemoci, u nichž lze lázeňskou léčebně rehabilitační péči poskytnout, způsoby poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče pro jednotlivé indikace, délka základního léčebného pobytu a opakovaného léčebného pobytu pro jednotlivé indikace, četnost opakovaného léčebného pobytu, lhůta pro nástup léčebného pobytu u indikací, kde je tuto lhůtu důvodné stanovit z hlediska léčebného efektu, možnost prodloužení léčebného pobytu podle jednotlivých indikací a způsobů poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče a další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím jsou stanoveny v příloze č. 5 k tomuto zákonu (Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči). (10) Prodloužení stanovené délky základního léčebného pobytu nebo opakovaného léčebného pobytu poskytovaných jako komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče může navrhnout lékař příslušného zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče, je-li tato možnost u příslušné indikace vyznačena v příloze č. 5 k tomuto zákonu. Prodloužení léčebného pobytu a jeho délku schvaluje příslušná zdravotní pojišťovna. (11) Prodloužení opakovaného léčebného pobytu poskytovaného jako příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče na 21 dnů v případech, kdy byl takový pobyt na základě indikace navrhujícího lékaře schválen revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny pouze v délce 14 dnů (dále jen „indikovaný případ“), může navrhnout lékař příslušného zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče. Prodloužení léčebného pobytu a jeho délku schvaluje příslušná zdravotní pojišťovna. (12) Ministerstvo zdravotnictví stanoví pro jednotlivé indikace vyhláškou obsahové náležitosti návrhu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, indikační předpoklady, kontraindikace, odborná kritéria pro poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče včetně potřebných vyšetření, obor specializace lékaře, který takovou péči doporučuje, požadavky na dostupnost zdravotnických pracovníků ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče a indikační zaměření lázeňských míst, ve kterých se nachází přírodní léčivý zdroj nebo klimatické podmínky vhodné k léčbě nemocí. § 34 Péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách (1) Hrazenou službou je zdravotní péče poskytovaná jako nezbytná součást léčebného procesu dětem a mladistvým do 18 let v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách. Návrh na zdravotní péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách podává registrující praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost nebo ošetřující lékař při hospitalizacihospitalizaci. (2) Nemoci, u nichž se dětem a mladistvým do 18 let poskytuje zdravotní péče v odborných dětských léčebnách, a indikační zaměření těchto léčeben (indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebnách) stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. V případech, kdy se indikace k léčbě v dětských odborných léčebnách překrývají s indikacemi k léčbě ve zdravotnických zařízeních poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče, rozhoduje o vhodnosti léčby ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče či dětské odborné léčebně ošetřující lékař, který péči doporučil. Délka léčebného pobytu v odborných dětských léčebnách se řídí zdravotním stavem nemocných a rozhoduje o ní vedoucí lékař léčebny. (3) Dětem od tří do 15 let zdravotně oslabeným vlivem nepříznivého životního prostředí, dětem se zdravotními problémy spojenými s nesprávným životním stylem a dětem v rekonvalescenci, jejichž zdravotní stav nevyžaduje specializovanou léčbu ve zdravotnickém zařízení lázeňské léčebně rehabilitační péče nebo v dětské odborné léčebně, se poskytuje na návrh ošetřujícího lékaře potvrzený zdravotní pojišťovnou péče v ozdravovně. Délka pobytu v ozdravovně zpravidla nepřesahuje 21 dnů; delší pobyt je možný pouze se souhlasem zdravotní pojišťovny. § 35a Transplantace tkání a orgánů Odběr tkání, buněk a orgánů od žijícího nebo zemřelého dárce, vyšetření potenciálních dárců nezbytná pro posouzení vhodnosti pro konkrétního příjemce, nezbytné nakládání s odebranými tkáněmi, buňkami a orgány a dopravu žijícího dárce nebo náhradu jeho cestovních nákladů a dopravu zemřelého dárce hradí zdravotní pojišťovna příjemce. Přeprava a náhrada cestovních nákladů § 36 (1) Hrazenou službou je přeprava pojištěnce na území České republiky ke smluvnímu poskytovateli, od smluvního poskytovatele do místa trvalého pobytu nebo do místa bydliště nebo do zařízení pobytových sociálních služeb, mezi smluvními poskytovateli a v rámci smluvního poskytovatele, a to v případě, že zdravotní stav pojištěnce neumožňuje přepravu běžným způsobem bez použití zdravotnické dopravní služby. Pokud k onemocnění pojištěnce došlo v místě bydliště, je přeprava do místa trvalého pobytu, které je vzdálenější než místo bydliště, hrazena jen tehdy, pokud to podle vyjádření ošetřujícího lékaře nezbytně vyžaduje zdravotní stav pojištěnce. Přeprava se provádí vozidly smluvní zdravotnické dopravní služby. Je-li ošetřujícím lékařem indikován doprovod pojištěnce, hradí zdravotní pojišťovna, která hradí přepravu pojištěnce, i přepravu doprovázející osoby, a to ve stejném rozsahu jako přepravu pojištěnce. (2) Přepravu podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovna ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního poskytovatele, který je schopen požadovanou hrazenou službu poskytnout. (3) V mimořádných případech nebo v případech, kdy a) je to ekonomicky výhodnější, se na základě indikace ošetřujícího lékaře a schválení zdravotní pojišťovnou hradí i nezbytná letecká doprava, b) hrozí nebezpečí z prodlení, hradí zdravotní pojišťovna náklady i jinému poskytovateli zdravotních služeb; o takové přepravě rozhoduje ošetřující lékař, c) jde o osobu pohybující se převážně na vozíku pro tělesně postižené a je indikována přeprava ze zdravotních důvodů dopravní zdravotní službou, hradí zdravotní pojišťovna přepravu i jinému dopravci, pokud tuto přepravu zajišťuje dopravním prostředkem speciálně upraveným pro převoz osob na vozíku pro tělesně postižené; o takové přepravě rozhoduje ošetřující lékař. (4) Vyžaduje-li to nezbytně zdravotní stav pojištěnce a je-li bezprostředně ohrožen jeho život, hradí zdravotní pojišťovna na území České republiky přepravu transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, jakož i přepravu lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu. § 37 (1) Ze zdravotního pojištění se hradí indikovaná přeprava lékaře a ostatních zdravotnických pracovníků za pojištěncem. (2) Pokud se pojištěnec, který má nárok na přepravu podle § 36, rozhodne pro přepravu soukromým vozidlem řízeným jinou osobou a pokud ošetřující lékař takovou přepravu schválí, má pojištěnec nárok na náhradu cestovních nákladů ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního poskytovatele, který je schopen požadované zdravotní služby poskytnout. § 38 Posudková činnost Hrazenou službou je i posuzování dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti a dočasné neschopnosti ke studiu ošetřujícím lékařem a posuzování skutečností, které jsou podle § 191 zákoníku práce důležitými osobními překážkami v práci, a obdobné výkony u žáků a studentů. § 38a Ze zdravotního pojištění se hradí metody a postupy, při kterých dochází k odběru zárodečných buněk, k manipulaci s nimi a jejich uchovávání po dobu nejdéle 10 let, a to pro zachování možnosti umělého oplodnění, pokud má pojištěnec podstoupit indikovanou léčbu, která může ohrozit plodnost pojištěnce. V případě, že pojištěnec do 1 roku od odběru zárodečných buněk podle věty první nepodstoupí léčbu, která způsobí neplodnost pojištěnce, nehradí se ze zdravotního pojištění po uplynutí této doby další uchovávání odebraných zárodečných buněk. § 39 Prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva Hrazenou službou je i prohlídka zemřelého pojištěnce, pitva, přeprava k pitvě k nejbližšímu smluvnímu poskytovateli, který je schopen určený druh pitvy podle Listu o prohlídce zemřelého provést, a přeprava z pitvy do místa, kde ke smrti došlo, popřípadě do místa pohřbu, je-li toto místo stejně vzdálené nebo bližší než místo, kde osoba zemřela. Hrazenou službou není anatomická pitva a soudní pitva a přeprava k takovýmto pitvám a z nich. ČÁST ŠESTÁ REGULACE CEN A ÚHRAD LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ A POTRAVIN PRO ZVLÁŠTNÍ LÉKAŘSKÉ ÚČELY § 39a Stanovení maximálních cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely (1) O maximálních cenách hromadně vyráběných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, o nichž je podle cenového výměru stanoven tento způsob regulace cen, rozhoduje Ústav. (2) Ústav stanoví maximální cenu výrobce, s výjimkou postupů podle odstavců 4 až 6, ve výši a) průměru cen výrobce posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ze 3 členských států Evropské unie, s výjimkou Bulharska, České republiky, Estonska, Lucemburska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Kypru a Malty (dále jen „země referenčního koše“), které mají nejnižší cenu posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, je-li posuzovaný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely na trhu nejméně ve 3 zemích referenčního koše, b) ceny výrobce léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 zdravotní pojišťovnou s držitelem rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozcem nebo tuzemským výrobcem potraviny pro zvláštní lékařské účely, dovozcem nebo předkladatelem specifického léčebného programu, je-li ujednání uzavřeno na dobu alespoň 1 roku s výpovědní lhůtou nejméně 3 měsíce pro všechny dodávky léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh České republiky, a nelze-li postupovat podle písmene a), c) ceny výrobce nejbližšího terapeuticky porovnatelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zjištěné v zemích referenčního koše nebo v České republice, nelze-li postupovat podle písmen a) a b). Je-li nejbližší terapeuticky porovnatelný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely dostupná v České republice, pak se použije nejnižší cena výrobce nejbližší velikosti balení zjištěná v České republice; pokud u takového terapeuticky porovnatelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely je držitel rozhodnutí o registraci totožný jako u posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, použije se tato cena, jestliže byla stanovena podle písmene a). Nelze-li postupovat tímto způsobem, použije se nejnižší cena výrobce zjištěná v zemích referenčního koše. Při výběru nejbližšího terapeuticky porovnatelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely se příslušná kritéria zohledňují v následujícím pořadí: léčivá látka, léková forma, síla léčivého přípravku, velikost balení. (3) Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem a) pravidla pro výběr rozhodného období pro přepočet zahraničních cen z cizí měny, b) rozhodné období a pravidla pro zjištění ceny výrobce a pro posuzování dostupnosti léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, c) způsob přepočtu výše maximální ceny podobného přípravkupodobného přípravku podle odstavců 4 až 6, d) pravidla pro vyloučení zahraniční ceny výrobce zjištěné podle odstavce 2 z použití pro stanovení maximální ceny, e) přípustnou odchylku ve velikosti balení při hledání zahraniční ceny výrobce podle odstavce 2, f) pravidla pro zvýšení maximální ceny ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2, g) způsob stanovení maximální ceny u vysoce inovativních léčivých přípravků, u kterých je podána žádost o stanovení maximální ceny ve stejné výši pro všechny síly léčivého přípravku bez ohledu na obsah léčivé látky, h) pravidla pro oznamování nejvyšší ceny, za kterou hodlá držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo neregistrovaného léčivého přípravku používaného v rámci specifického léčebného programu uvádět léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na trh u léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, které nepodléhají regulaci ceny výrobce stanovením maximální ceny. (4) Ústav stanoví maximální cenu podobného přípravkupodobného přípravku podle maximální ceny léčivého přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný, v případě, že a) není požadováno stanovení maximální ceny nad rámec maximální ceny léčivého přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný v souladu se žádostí podle § 39f odst. 8, b) žadatel v žádosti o stanovení maximální ceny podobného přípravkupodobného přípravku požádá o stanovení maximální ceny v řízení podle § 39g odst. 9, a c) stanovení úhrady nebrání podmínky podle § 15 odst. 6 písm. e) nebo § 39g odst. 10. (5) Ústav vypočte maximální cenu prvního podobného přípravkupodobného přípravku v referenční skupiněreferenční skupině podle odstavce 4 a dále tuto cenu sníží o a) 30 % v případě, že jde o biologický léčivý přípravek, v situaci, kdy je v systému úhrad ze zdravotního pojištění (dále jen „systém úhrad“) pouze 1 podobný biologický přípravek, b) 40 % v případě, že jde o generikum podle zákona o léčivech v situaci, kdy je v systému úhrad pouze 1 podobný přípravekpodobný přípravek, který není generikem, c) 15 % v případě, že nejde o generikum podle zákona o léčivech v situaci, kdy je v systému úhrad pouze 1 podobný přípravekpodobný přípravek, který není generikem. (6) Ústav vypočte maximální cenu prvního podobného přípravkupodobného přípravku v referenční skupiněreferenční skupině, u kterého nejsou splněny podmínky podle odstavce 4, postupem podle odstavců 2 a 5 a maximální cenu stanoví ve výši, která je podle tohoto výpočtu nejnižší. (7) Maximální cenu léčivého přípravku stanovenou podle odstavců 5 a 6 nelze zvýšit do provedení první následující zkrácené revize podle § 39p. (8) Maximální cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, obsahujícího léčivou látku, kterou lze využít k léčbě onemocnění, která dosud nebyla ovlivnitelná jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely nebo představuje zásadní zlepšení léčby (dále jen „vysoce inovativní přípravek“), u něhož není znám dostatek údajů o nákladové efektivitěnákladové efektivitě nebo výsledcích léčby při použití v klinické praxi a který podléhá cenové regulaci maximální cenou podle cenového výměru, se stanoví podle odstavce 2 písm. a). Pokud nelze stanovit maximální cenu podle odstavce 2 písm. a), stanoví se maximální cena ve výši průměru cen výrobcecen výrobce zjištěných ve 2 zemích referenčního koše; v případech, kdy nelze použít tento postup, postupuje se podle odstavce 2 písm. b) nebo c). Zásady stanovení nebo změn výše a podmínek úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely § 39b (1) O výši a podmínkách úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely rozhoduje Ústav. Takové rozhodnutí Ústav může vydat v případě, že léčivý přípravek byl registrován, nebo bylo schváleno použití neregistrovaného léčivého přípravku v rámci specifického léčebného programu podle zvláštního právního předpisu42b). Jde-li o léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely podléhající cenové regulaci maximální cenou, Ústav vydá rozhodnutí, pokud tato cena již byla stanovena nebo řízení o stanovení maximální ceny probíhá současně s řízením o stanovení výše a podmínek úhrady. (2) Při stanovení výše a podmínek úhrady se u léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely posuzují a) jeho terapeutická účinnostterapeutická účinnost a bezpečnost, b) závažnost onemocnění, k jejímuž léčení je určen, c) účastníkem řízení předložené hodnocení nákladové efektivitynákladové efektivity a dopadu do rozpočtu, s vyjádřením nákladů na 1 pacienta a odhadovaný počet pacientů léčených za rok, a to v případech uvedených v § 15 odst. 9, d) veřejný zájem (§ 17 odst. 2), e) vhodnost cesty podání, lékové formy, síly a velikost balení, f) obvyklé dávkování, g) nezbytná délka léčby, h) míra součinnosti osoby, které je podáván, i) jeho nahraditelnost jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely, hrazenou ze zdravotního pojištění a porovnání jejich cen a stanovených úhrad s cenou posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, j) předpokládaný dopad úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění, k) doporučené postupy odborných institucí a odborníků, a to vždy z hlediska nákladové efektivity a s ohledem na dopad na finanční prostředky zdravotního pojištění, l) zveřejněná zpráva o společném klinickém hodnocení zdravotnické technologie podle čl. 9 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií. (3) Ústav může stanovit úhradu u neregistrovaného léčivého přípravku, jestliže je jeho použití dostatečně odůvodněné současným vědeckým poznáním a je jedinou možností léčby, nebo je-li jeho použití nákladově efektivní ve srovnání s dostupnou léčbou, a to na dobu schváleného specifického léčebného programu42b). Ústav může stanovit úhradu u registrovaného léčivého přípravku i pro indikace v souhrnu údajů o přípravku neuvedené, jestliže je použití léčivého přípravku dostatečně odůvodněno současným vědeckým poznáním a je-li použití léčivého přípravku jedinou možností léčby, nebo je-li nákladově efektivní ve srovnání se stávající léčbou. (4) Podobným přípravkemPodobným přípravkem se pro účely tohoto zákona rozumí léčivý přípravek, který má shodnou léčivou látku nebo léčivé látky a shodnou nebo obdobnou lékovou formu s hrazeným léčivým přípravkem, se kterým je v zásadě terapeuticky zaměnitelný. Dále se podobným přípravkempodobným přípravkem rozumí biologický léčivý přípravek, který má podobnou biologickou látku nebo biologické látky a shodnou nebo obdobnou lékovou formu s hrazeným léčivým přípravkem, se kterým je v zásadě terapeuticky zaměnitelný. Prvním podobným přípravkempodobným přípravkem se rozumí takový podobný přípravekpodobný přípravek, pro který je podána žádost o stanovení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady jako první v pořadí. (5) Ústav stanoví výši a podmínky úhrady posuzovaného podobného přípravkupodobného přípravku podle výše a podmínek úhrady léčivého přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný. Má se za to, že podobné přípravky splňují podmínky účelné terapeutické intervenceúčelné terapeutické intervence podle § 15 odst. 6 písm. d) a Ústav je neposuzuje, vyjma případů, kdy je Ústavu z úřední činnosti známa existence smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a držitelem rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, který je posuzovanému přípravku podobný, a tato smlouva byla rozhodná pro přiznání úhrady léčivému přípravku, který je posuzovanému přípravku podobný. To platí, jestliže a) není požadováno stanovení výše úhrady nad rámec výše úhrady léčivého přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný v souladu s § 39f odst. 8, b) žadatel v žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady podobného přípravkupodobného přípravku požádá o stanovení výše a podmínek úhrady v řízení podle § 39g odst. 9, c) žadatel v žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady podobného přípravkupodobného přípravku požádá o stanovení stejných podmínek úhrady jako má léčivý přípravek, který je posuzovanému přípravku podobný, nebo požádá o stanovení více omezujících podmínek úhrady, avšak pouze za účelem zabránění rozporu se souhrnem údajů o posuzovaném přípravku, d) stanovení úhrady nebrání podmínky podle § 15 odst. 6 písm. e) nebo § 39g odst. 10 a e) je podána též žádost o stanovení maximální ceny podle § 39a odst. 4 nebo 5, pokud léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely podléhá cenové regulaci. (6) Ústav vypočte výši úhrady prvního podobného přípravkupodobného přípravku v referenční skupiněreferenční skupině podle odstavce 5 a dále tuto úhradu sníží způsobem stanoveným v § 39a odst. 5. To neplatí u léčivého přípravku složeného ze 2 a více léčivých látek. (7) V případě, že první podobný přípravekpodobný přípravek v referenční skupiněreferenční skupině nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 5, vypočte Ústav výši úhrady podle § 39c odst. 8 a tuto úhradu dále sníží způsobem stanoveným v § 39a odst. 5. To neplatí u léčivého přípravku složeného ze 2 a více léčivých látek. (8) Ústav po nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady podle odstavce 6 nebo 7 neprodleně zahájí řízení podle § 39c odst. 9. (9) Změna rozhodnutí o registraci nebo převod registrace léčivého přípravku nemá vliv na stanovenou maximální cenu nebo výši a podmínky úhrady registrovaného léčivého přípravku, pokud se změnou registrace nebo převodem registrace nedošlo i ke změně, která může mít přímý vliv na maximální cenu nebo výši nebo podmínky úhrady. (10) Léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely lze i bez návrhu stanovit podmínky úhrady a) vyžadují-li to odborná hlediska nebo hlediska bezpečnosti spojená s léčbou tímto léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely, b) jestliže z dosaženého poznání v rámci výzkumu nebo použití léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v praxi vyplývá, že léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely má významnou terapeutickou hodnotu právě pro určité skupiny pacientů, určité indikace, nebo za určitých podmínek klinické praxe, c) jestliže to je nezbytné k zajištění účelného a hospodárného používání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a jsou-li současně splněny podmínky stanovené v písmenu a) nebo b), d) jde-li o vysoce nákladnou léčbu, jejíž náklady na rok představují alespoň jednu desetinu hrubého domácího produktu připadajícího na 1 osobu v České republice za uplynulý kalendářní rok, e) v případech, kdy příslušné omezení existuje a je uplatňováno v zemích referenčního koše, popřípadě v dalších členských státech Evropské unie. (11) Ústav stanoví léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely vedle výše a podmínek úhrady odpovídající základní úhradě referenční skupinyreferenční skupiny i jednu další úhradu zvýšenou tam, kde je tato zvýšená úhrada vhodná na základě hodnocení léčivé látky, léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo lékové formy pro vybranou indikaci nebo pro určitou skupinu pacientů. Pro stanovení zvýšené úhrady se použijí ustanovení pro stanovení úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely obdobně. (12) Výše úhrady léčivých přípravků složených ze 2 a více léčivých látek, u kterých je více než 1 léčivá látka samostatně hrazena, se stanoví a) součtem úhrad za obvyklou denní terapeutickou dávku příslušných samostatně hrazených léčivých látek stanovených podle § 39c odst. 7, b) ve výši nejvyšší ceny výrobce obsažené v písemném ujednání podle § 39a odst. 2 písm. b), je-li tato cena nižší, než je úhrada vypočtená podle písmene a), c) ve výši úhrady obsažené v písemném ujednání podle § 39c odst. 2 písm. d), je-li tato úhrada nižší, než je úhrada vypočtená podle písmen a) a b), d) ve výši ceny výrobce zjištěné v kterékoli zemi Evropské unie pro každý jednotlivý léčivý přípravek dostupný na trhu v České republice se stejnou kombinací léčivých látek a jejich obsahu, je-li tato cena nižší, než je úhrada vypočtená podle písmen a), b) a c). (13) Výše úhrady léčivých přípravků složených ze 2 a více léčivých látek, u kterých je pouze 1 léčivá látka samostatně hrazena, se stanoví a) ve výši ceny výrobce zjištěné v kterékoli zemi Evropské unie pro každý jednotlivý léčivý přípravek dostupný na trhu v České republice se stejnou kombinací léčivých látek a jejich obsahu, b) ve výši nejvyšší ceny výrobce obsažené v písemném ujednání podle § 39a odst. 2 písm. b), je-li tato cena nižší, než je úhrada vypočtená podle písmene a), c) ve výši úhrady obsažené v písemném ujednání podle § 39c odst. 2 písm. d), je-li tato úhrada nižší, než je úhrada vypočtená podle písmen a) a b). (14) Pro posouzení dostupnosti podle odstavců 12 a 13 se použije § 39c odst. 2 písm. a) obdobně. (15) Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem a) pravidla a limity pro zvýšení nebo snížení úhrady podle odstavce 2 oproti stanovené základní úhradě s ohledem na vlastnosti posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ve srovnání s ostatními v zásadě terapeuticky zaměnitelnými léčivými přípravky nebo potravinami pro zvláštní lékařské účely, b) způsob přepočtu výše úhrady podobného přípravkupodobného přípravku podle odstavců 5 až 7, c) použití postupů podle § 39b až 39i pro stanovení nebo změnu výše a podmínek úhrady léčivých přípravků složených ze 2 a více léčivých látek, d) postup při stanovení nebo změně výše a podmínek úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely v podobě tekutých nedělených lékových forem, e) způsob stanovení úhrady léčivým přípravkům, u kterých je podána žádost o stanovení úhrady ve stejné výši pro všechny síly bez ohledu na obsah léčivé látky, f) pravidla pro stanovování podmínek úhrady v podobě preskripčních a indikačních omezení a způsobů úhrady, g) postup při stanovení úhrady léčivých přípravků včetně vysoce inovativních přípravků. § 39c (1) Ústav zařazuje léčivý přípravek v rámci řízení podle § 39g do referenční skupinyreferenční skupiny, pokud se v průběhu řízení neprokáže, že do dané referenční skupinyreferenční skupiny nenáleží. Úhrada léčivého přípravku se stanoví na základě základní úhrady referenční skupinyreferenční skupiny, do které byl léčivý přípravek zařazen. Základní úhrada je úhrada pro obvyklou denní terapeutickou dávku léčivých látek obsažených v léčivých přípravcích a je shodná pro celou referenční skupinureferenční skupinu. Referenčními skupinamiReferenčními skupinami jsou skupiny léčivých přípravků v zásadě terapeuticky zaměnitelných s obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností a obdobným klinickým využitím. Seznam referenčních skupinreferenčních skupin stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem. (2) Základní úhrada se v referenčních skupináchreferenčních skupinách stanoví ve výši a) nejnižší ceny výrobce připadající na denní terapeutickou dávku léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenční skupinyreferenční skupiny, zjištěné v kterékoliv zemi Evropské unie pro léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely dostupné v České republice; léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely dostupnou na trhu v České republiceléčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely dostupnou na trhu v České republice se rozumí léčivý přípravek, jehož podíl na celkovém objemu prodeje v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků, obsahujících tutéž léčivou látku, činil v rozhodném období nejméně 3 %, nebo potravina pro zvláštní lékařské účely, jejíž podíl na celkovém objemu prodeje v zásadě terapeuticky zaměnitelných potravin pro zvláštní lékařské účely vypočtený z údajů, které Ústav obdržel z oznámení podle § 39m, činil v rozhodném období nejméně 3 %, nejde-li o první podobný přípravekpodobný přípravek v léčivé látce v pořadí podle okamžiku podání žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady, nebo léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, o jejichž nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání; takové léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely se považují za dostupné na trhu v České republice po dobu 12 měsíců ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady prvního podobného přípravkupodobného přípravku nebo ode dne účinnosti písemného ujednání, b) denních nákladů jiné terapie snížených o obchodní přirážky a uplatněné daně z přidané hodnoty, je-li srovnatelně účinná a nákladově efektivní ve srovnání s užitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle písmene a) a tyto skutečnosti jsou Ústavu při stanovení základní úhrady známy, přičemž se zohledňuje potřebná doba terapie léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely a potřebná doba srovnatelné léčby, c) nejvyšší ceny výrobce obsažené v písemném ujednání podle § 39a odst. 2 písm. b), je-li tato cena nižší, než je úhrada vypočtená podle písmen a) a b), pokud se držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely, dovozce nebo předkladatel specifického léčebného programu nedopustil v posledních 2 letech přestupku podle § 44 odst. 3 písm. b), d) úhrady obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu všemi zdravotními pojišťovnami s držitelem rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozcem nebo tuzemským výrobcem potraviny pro zvláštní lékařské účely, pokud se nedopustil v posledních 2 letech přestupku podle § 44 odst. 3 písm. b), je-li tato úhrada nižší, než je úhrada vypočtená podle písmen a), b) a c), je-li ujednání uzavřeno na dobu alespoň 1 roku s výpovědní lhůtou nejméně 3 měsíce pro všechny dodávky léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh České republiky, a je-li jeho součástí závazek, že léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely bude po dobu platnosti tohoto ujednání dostupná na trhu České republiky a cena pro konečného spotřebitelespotřebitele takového léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nepřekročí nejvyšší možnou úhradu pro konečného spotřebitelespotřebitele. (3) Základní úhrada v referenčních skupináchreferenčních skupinách v zásadě zaměnitelných léčivých přípravků, jejichž terapeutická účinnostterapeutická účinnost je nízká, nepoužívají se k příčinné léčbě onemocnění, nebo se používají k léčbě nezávažných onemocnění, činí nejvýše 60 % úhrady stanovené podle odstavce 2. (4) Ustanovení o referenčních skupináchreferenčních skupinách se na léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, který nelze zařadit do referenční skupinyreferenční skupiny, nebo skupinu léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely v zásadě terapeuticky zaměnitelných, které nelze zařadit do žádné referenční skupinyreferenční skupiny, použijí přiměřeně. (5) V případě, že by při stanovení úhrady podle § 39b až 39e nebyl v některé ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2 tohoto zákona bez ohledu na terapeutickou zaměnitelnost alespoň 1 léčivý přípravek plně hrazen, Ústav upraví rozhodnutím úhrady tak, aby nejméně nákladný léčivý přípravek ze skupiny posuzovaných léčivých přípravků byl plně hrazen. (6) Ministerstvo zdravotnictví může prováděcím právním předpisem určit referenční skupinyreferenční skupiny, ve kterých zdravotní pojišťovny mohou výši úhrady léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely zvýšit a podmínky úhrady upravit ve prospěch pacienta nad úroveň stanovenou Ústavem. Zdravotní pojišťovna je povinna přistupovat při odchylné úpravě výše a podmínek úhrady ke všem léčivým přípravkům nebo potravinám pro zvláštní lékařské účely zařazeným do referenční skupinyreferenční skupiny stejně. (7) Základní úhrada referenční skupinyreferenční skupiny se stanoví v rámci hloubkové nebo zkrácené revize úhrad a je platná až do změny v následující revizi úhrad. Obdobně se postupuje při stanovení další zvýšené úhrady podle § 39b odst. 11. (8) Nestanoví-li tento zákon jinak, v řízeních o stanovení nebo změně výše a podmínek úhrady se do změny základní úhrady provedené v následující revizi systému použije pro stanovení nebo změnu výše úhrady všech v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely výše základní úhrady referenční skupinyreferenční skupiny stanovená podle odstavce 7; to neplatí, pokud žadatelem uvedeným v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) byla navržena výše a podmínky úhrady nákladově efektivnější. (9) V případě, že byla v souladu s § 39b odst. 6 nebo 7 stanovena úhrada prvního podobného přípravkupodobného přípravku v referenční skupiněreferenční skupině, který a) je generikem, snižuje se základní úhrada stanovená podle odstavce 7 o 40 %, b) není generikem, snižuje se základní úhrada stanovená podle odstavce 7 o 15 %, c) je biologický léčivý přípravek, snižuje se základní úhrada podle odstavce 7 o 30 %. (10) Snížení základní úhrady podle odstavce 9 se provede postupem stanoveným v § 39p. (11) Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem a) požadované vlastnosti léčivého přípravku pro postup podle odstavce 2 písm. a), b) podrobnosti stanovení základní úhrady, c) rozhodné období pro posouzení dostupnosti a zjištění ceny výrobce podle § 39b a 39c, d) pravidla pro posuzování přítomnosti léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na trhu, e) pravidla pro zvýšení a snížení základní úhrady ve veřejném zájmu, f) kritéria posuzování léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, jejichž terapeutická účinnostterapeutická účinnost je nízká, nepoužívají se k příčinné léčbě onemocnění, nebo se používají k léčbě nezávažných onemocnění, g) způsob stanovení obvyklé denní terapeutické dávky, h) postup pro stanovení základní úhrady podle odstavce 5 včetně požadovaných vlastností nejméně nákladného léčivého přípravku. § 39d Zásady pro úhradu vysoce inovativních léčivých přípravků (1) Je-li to ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2, Ústav v řízení na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) rozhodne o výši a podmínkách dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku. Účastníkem řízení jsou osoby uvedené v § 39f odst. 2. Řízení lze samostatně vést také ohledně vysoce inovativního léčivého přípravku, který je hrazený ze zdravotního pojištění v jiné indikaci a je pro něj současně vedeno řízení o stanovení, změně nebo zrušení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, nebo hloubková nebo zkrácená revize. (2) Za vysoce inovativní lze označit léčivý přípravek určený pro léčbu vysoce závažného onemocnění, kterým se rozumí onemocnění vyžadující trvalou nebo dlouhodobou hospitalizacihospitalizaci, onemocnění vedoucí k častým opakovaným hospitalizacímhospitalizacím po dobu několika let nebo k invaliditě, onemocnění, které má za následek trvalé závažné poškození zdraví, úplnou nebo téměř úplnou ztrátu zraku, sluchu, řeči nebo pohybu, nebo onemocnění, které zkracuje předpokládanou délku života více než o 20 %. Dostupné údaje o takovém vysoce inovativním léčivém přípravku musí dostatečně průkazně odůvodnit jeho přínos pro léčbu vysoce závažného onemocnění, a to tím, že a) primární klinicky významný cíl v klinické studii prokázal, že v hodnoceném parametru, který má dopad na kvalitu života, došlo alespoň k 30% zlepšení oproti hrazené léčbě, nebo b) se prokáže prodloužení střední doby celkového přežití alespoň o 30 % oproti hrazené léčbě, nejméně však o 3 měsíce. (3) Výši a podmínky dočasné úhrady stanoví Ústav na dobu 3 let a lze ji znovu stanovit, nejvýše však na další 2 roky. Dočasnou úhradu Ústav stanoví podle § 39c odst. 2; ustanovení § 39c odst. 7 a 8 se nepoužijí. Pro stanovení dočasné úhrady se nevyžaduje splnění podmínky nákladové efektivitynákladové efektivity jako jedné z podmínek účelné terapeutické intervenceúčelné terapeutické intervence podle § 15 odst. 7. Při stanovení druhé dočasné úhrady Ústav posuzuje, zda léčivý přípravek nadále splňuje podmínky podle odstavce 2 a zda v době platnosti rozhodnutí o stanovení první dočasné úhrady byly splněny závazky podle odstavců 6 a 7. Žádost o stanovení druhé dočasné úhrady je nutno podat nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby platnosti rozhodnutí o stanovení první dočasné úhrady. Spolu se stanovením výše a podmínek druhé dočasné úhrady Ústav u posuzovaného přípravku rozhodne o změně maximální ceny. Mezi podmínkami úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku je vždy jeho použití na specializovaném pracovišti. (4) Pokud Ústav v rozhodnutí o stanovení první nebo druhé dočasné úhrady uvede, jaké údaje o účinnosti léčivého přípravku, účelnosti terapeutické intervence nebo výsledcích léčby při použití v klinické praxi nejsou dostatečně známé či prokázané, avšak jsou nezbytné pro stanovení trvalé úhrady podle § 39h, je specializované pracoviště, na kterém se v souladu se smlouvou podle § 15 odst. 11 používá vysoce inovativní léčivý přípravek, povinno na žádost a za úhradu prokazatelně vynaložených nákladů zajistit poskytnutí těchto údajů zdravotní pojišťovně a v anonymizované podobě držiteli rozhodnutí o registraci tohoto léčivého přípravku; úhradu prokazatelně vynaložených nákladů provádí zdravotní pojišťovna způsobem a ve výši dohodnuté s příslušným poskytovatelem podle § 17 odst. 1 nebo stanovené ve vyhlášce vydané podle § 17 odst. 5. Specializované pracoviště je dále povinno na žádost a za úhradu prokazatelně vynaložených nákladů předávat tyto údaje v anonymizované podobě také odborným institucím za účelem jejich zpracování v rámci vědecké a výzkumné činnosti a vytváření doporučených postupů léčby. S údaji podle věty první poskytuje specializované pracoviště také údaje o léčbě související s používáním vysoce inovativního léčivého přípravku a výsledcích této léčby; základní strukturu těchto údajů stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem. Postup podle věty první není klinickým hodnocením ani neintervenční poregistrační studií léčivého přípravku podle zákona o léčivech. (5) Žádost o stanovení dočasné úhrady musí vedle náležitostí stanovených správním řádem splňovat náležitosti podle § 39f odst. 1 a 5 a § 39f odst. 6. (6) Náklady z prostředků zdravotního pojištění vynaložené na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku poskytovaného pojištěncům po dobu platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady nesmí přesáhnout výši uvedenou v analýze dopadu do rozpočtu, která byla podkladem pro rozhodnutí Ústavu. V opačném případě je držitel rozhodnutí o registraci povinen zajistit úhradu částky, o kterou náklady přesáhly částku podle analýzy dopadu do rozpočtu. Za tímto účelem uzavírá každá zdravotní pojišťovna smlouvu s držitelem rozhodnutí o registraci, která obsahuje ujednání o způsobu kompenzace nákladů, které by zdravotním pojišťovnám vznikly v případě, že náklady vynaložené na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku během doby platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady převýší předpokládanou výši. Držitel rozhodnutí o registraci je povinen uzavřít smlouvu podle věty třetí s každou zdravotní pojišťovnou, která ho o uzavření smlouvy požádala, a to do 50 dnů ode dne takové žádosti. Smlouva podle věty třetí obsahuje pouze vzájemná práva a povinnosti smluvních stran, které přímo souvisejí s výpočtem a způsobem případné kompenzace. (7) V případě, že po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady nebude vysoce inovativní léčivý přípravek hrazený z prostředků zdravotního pojištění podle rozhodnutí Ústavu vydaného podle § 39h, má pojištěnec, kterému byl vysoce inovativní léčivý přípravek poskytnut v době platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady, právo být tímto léčivým přípravkem doléčen na náklady držitele rozhodnutí o registraci, a to v rozsahu předpokládaném souhrnem údajů o přípravku a indikačním a preskripčním omezením platným po dobu platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady, a to do převedení pojištěnce na srovnatelně účinnou a bezpečnou léčbu hrazenou ze zdravotního pojištění a vhodnou pro takového pojištěnce, maximálně však po dobu 24 měsíců. Toto právo má i pojištěnec, kterému byl vysoce inovativní léčivý přípravek poskytnut v době platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady, avšak rozhodnutím Ústavu podle § 39h po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady bylo tomuto léčivému přípravku změněno indikační omezení tak, že pojištěnec by již neměl nárok na úhradu tohoto léčivého přípravku z prostředků zdravotního pojištění. Držitel rozhodnutí o registraci vysoce inovativního léčivého přípravku je povinen zajistit úhradu nákladů na léčivý přípravek po uplynutí nebo zrušení platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady, a to dle své volby a) poskytováním léčivého přípravku zdarma pro konkrétního pojištěnce či poskytovatele, který konkrétnímu pojištěnci podával vysoce inovativní léčivý přípravek, nebo b) kompenzováním nákladů na léčivý přípravek vzniklých zdravotní pojišťovně, která by po dohodě s držitelem rozhodnutí o registraci pokračovala v úhradě léčivého přípravku poskytovateli i po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady. (8) V řízení o stanovení výše a podmínek úhrady podle § 39g po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady se § 39c odst. 8 nepoužije a Ústav stanoví úhradu podle § 39c odst. 2. (9) Pokud se vede řízení o stanovení dočasné úhrady u léčivého přípravku, který je již v jiné terapeutické indikaci hrazen z prostředků zdravotního pojištění na základě rozhodnutí Ústavu podle § 39h, pak Ústav stanoví výši dočasné úhrady nejvýše do výše úhrady stanovené rozhodnutím Ústavu podle § 39h. To neplatí, je-li takový léčivý přípravek rozhodnutím Ústavu podle § 39h zařazen do referenční skupinyreferenční skupiny nebo jiné skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků, ve které jsou již zařazeny jiné léčivé přípravky. Pokud má dočasnou úhradu stanovenou rovněž jiný vysoce inovativní léčivý přípravek s obdobným klinickým využitím a obdobnou nebo blízkou účinností, stanoví Ústav výši dočasné úhrady posuzovaného léčivého přípravku nejvýše do výše dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku s obdobným klinickým využitím a obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností, a to při zohlednění rozdílů v dávkování a velikosti balení. (10) Pokud po dobu platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku Ústav rozhodne o stanovení úhrady v řízení podle § 39g jiného léčivého přípravku, který má obdobné klinické využití, Ústav neprodleně zahájí správní řízení z moci úřední, jehož účelem je vyhodnocení, zda vysoce inovativní léčivý přípravek se stanovenou dočasnou úhradou splňuje podmínky podle odstavce 2. To neplatí, pokud by jinak platnost rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku uplynula za méně než 12 měsíců. (11) V případě, že se v řízení podle odstavce 10 prokáže, že vysoce inovativní léčivý přípravek splňuje podmínky podle odstavce 2, Ústav ponechá rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady v platnosti. Pokud však léčivý přípravek nesplňuje podmínky podle odstavce 2, Ústav rozhodne o zrušení dočasné úhrady; v takovém případě se podle odstavce 7 nepostupuje. Ustanovení § 39h odst. 3 se nepoužije a rozhodnutí podle věty druhé je vykonatelné vydáním nejbližšího seznamu podle § 39n odst. 1 po uplynutí 6 kalendářních měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí podle věty druhé. Odvolání proti rozhodnutí podle věty druhé nemá odkladný účinek. Je-li rozhodnutí podle věty druhé napadeno odvoláním, je předběžně vykonatelné podle věty třetí obdobně. § 39da Zásady pro úhradu léčivých přípravků určených k léčbě vzácných onemocnění (1) Je-li to ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 a není-li podána pro stejnou indikaci žádost o stanovení dočasné úhrady podle § 39d ani žádost o stanovení výše a podmínek úhrady v řízení podle § 39g, Ústav rozhodne o výši a podmínkách úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění. Za léčivý přípravek určený k léčbě vzácného onemocnění se považuje léčivý přípravek, který byl stanoven jako takový podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění64). Řízení lze samostatně vést také ohledně léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, u kterého je pro jinou indikaci vedeno současně řízení o stanovení, změně nebo zrušení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, nebo hloubková nebo zkrácená revize. (2) Žádost o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění mohou podat držitel rozhodnutí o registraci takového léčivého přípravku nebo zdravotní pojišťovna. Na náležitosti žádosti podané držitelem rozhodnutí o registraci se použije § 39f odst. 1, 5 a 6. Na náležitosti žádosti podané zdravotní pojišťovnou se použije § 39f odst. 1 a 5; k žádosti dále přiloží základní údaje o nákladech stávající léčby, odhad dopadů posuzovaného léčivého přípravku na prostředky zdravotního pojištění, odhad spotřeby léčivého přípravku a odhad počtu pacientů. Účastníkem řízení jsou zdravotní pojišťovny a držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění. Účastníkem řízení je také příslušná odborná společnost, sdružující odborníky zabývající se léčbou onemocnění, které může být posuzovaným přípravkem ovlivněno, a pacientská organizace podle zákona o zdravotních službách sdružující pacienty s onemocněním, jejichž léčba může být posuzovaným přípravkem ovlivněna, (dále jen „příslušná pacientská organizace“). (3) V řízení o stanovení výše a podmínek úhrady se u léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění posuzují a) jeho terapeutická účinnostterapeutická účinnost a bezpečnost, b) závažnost onemocnění, k jehož léčbě je určen, c) jeho nahraditelnost jinými léčebnými postupy hrazenými z prostředků zdravotního pojištění, d) celospolečenský význam možnosti terapeutického ovlivnění onemocnění, k jehož léčbě je určen, a dopady léčby na systém zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, e) jeho prokazatelný přínos na zlepšení kvality života pacienta, f) reálné možnosti pro zajištění poskytování úspěšné a efektivní léčby v síti poskytovatelů zdravotních služeb, g) doporučené postupy odborných institucí a příslušných odborných společností, h) podmínky jeho úhrady z prostředků zdravotního pojištění navržené v žádosti, včetně případných smluv uzavřených držitelem rozhodnutí o registraci a zdravotními pojišťovnami omezujících dopad na prostředky zdravotního pojištění nebo upravujících sdílení rizik souvisejících s účinností tohoto léčivého přípravku v podmínkách klinické praxe, i) analýza nákladové efektivitynákladové efektivity, avšak bez zohlednění jejího výsledku v podobě poměru inkrementálních nákladů a přínosů, a j) předpokládaný dopad do rozpočtu zohledňující veřejný zájem podle § 17 odst. 2. (4) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení řízení. Ústav do 110 dnů ode dne zahájení řízení vydá hodnotící zprávu, ve které shrne zejména dostupné poznatky o účinnosti a bezpečnosti léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, o onemocnění, k jehož léčbě je určen, o dosavadním způsobu léčby daného onemocnění, a o dopadech léčby léčivým přípravkem určeným k léčbě vzácného onemocnění na kvalitu života pacienta a systémy zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Za tím účelem je Ústav oprávněn vyžádat si potřebné informace od Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „Ústav zdravotnických informací“), Českého statistického úřadu, zdravotních pojišťoven, příslušných orgánů sociálního zabezpečení65), příslušných odborných institucí, příslušných odborných společností a příslušných pacientských organizací. V hodnotící zprávě zároveň uvede návrh výše maximální ceny vypočtené podle § 39a, návrh výše úhrady vypočtené podle § 39c a upravené podle § 39b a návrh podmínek úhrady. (5) Účastníci řízení mají právo vyjádřit se k hodnotící zprávě ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího doručení. V řízení lze žádat o změnu obsahu žádosti podle § 41 odst. 8 správního řádu jen do uplynutí lhůty pro vyjádření k hodnotící zprávě. Ústav může na základě vyjádření účastníků řízení hodnotící zprávu upravit a poté ji spolu se souhrnem vyjádření účastníků řízení postoupí Ministerstvu zdravotnictví k vydání závazného stanoviska podle § 149 správního řádu. Ministerstvo zdravotnictví za účelem vytvoření odůvodněného podkladu pro závazné stanovisko a posouzení veřejného zájmu podle § 17 odst. 2 na stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění před vydáním závazného stanoviska zřídí poradní orgán pro úhradu léčiv určených k léčbě vzácných onemocnění (dále jen „poradní orgán“), který posoudí žádost, hodnotící zprávu a kritéria stanovená v odstavci 3. Členy poradního orgánu jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na návrh Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, odborných lékařských společností a pacientských organizací podle zákona o zdravotních službách tak, aby jejich zastoupení bylo stejné. Funkční období člena poradního orgánu je tříleté. Funkci člena poradního orgánu je možno vykonávat opakovaně. Člen poradního orgánu se nemůže zúčastnit jednání o stanovení, změně nebo zrušení úhrady léčivého přípravku určeného pro léčbu vzácného onemocnění, pokud by mohlo dojít ke střetu se zájmy osobními nebo profesními nebo ke zneužití informací nabytých v souvislosti s výkonem funkce člena poradního orgánu ve prospěch vlastní nebo někoho jiného. (6) K projednání žádosti nařídí Ministerstvo zdravotnictví ústní jednání. Oznámení o konání ústního jednání se doručuje podle § 39o. Předmětem ústního jednání je diskuze o hodnotící zprávě a souhrnu vyjádření účastníků řízení postoupené Ústavem podle odstavce 5 a naplnění kritérií uvedených v odstavci 3 včetně různých variant a okolností, které mohou mít vliv na nákladovou efektivitunákladovou efektivitu nebo dopad do rozpočtu. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů se nepřihlíží. Informace, které jsou předmětem obchodního tajemství podle § 39f odst. 12, se projednávají pouze za účasti členů poradního orgánu a osob, které podle § 39f odst. 12 mají právo být s těmito informacemi seznámeni. Na základě projednání věci před poradním orgánem vydá Ministerstvo zdravotnictví závazné stanovisko do 30 dnů ode dne postoupení žádosti spolu s hodnotící zprávou a postoupí věc zpět Ústavu. Závazným stanoviskem Ministerstvo zdravotnictví a) vysloví souhlas se stanovením úhrady z prostředků zdravotního pojištění ve výši a za podmínek navržených v hodnotící zprávě, b) stanoví úhradu z prostředků zdravotního pojištění v jiné výši nebo za jiných podmínek než jsou uvedeny v hodnotící zprávě, které uvede, nebo c) vysloví nesouhlas se stanovením úhrady z prostředků zdravotního pojištění. (7) Pokud Ministerstvo zdravotnictví vydá závazné stanovisko podle odstavce 6 písm. b), Ústav vyzve žadatele k vyjádření, zda s navrhovanými podmínkami souhlasí. Pokud žadatel s podmínkami navrhovanými závazným stanoviskem nesouhlasí, Ústav úhradu z prostředků zdravotního pojištění nepřizná. Pokud Ministerstvo zdravotnictví vydá závazné stanovisko podle odstavce 6 písm. a) nebo c), nebo žadatel souhlasí s podmínkami navrhovanými závazným stanoviskem podle odstavce 6 písm. b), Ústav rozhodne v souladu se závazným stanoviskem. Mezi podmínkami úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění je vždy jeho podání na specializovaném pracovišti; ustanovení § 39d odst. 4 se použije obdobně. (8) Je-li podle odstavce 6 písm. a) nebo b) stanovena úhrada léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění na žádost držitele rozhodnutí o registraci, je tento povinen uhradit zdravotním pojišťovnám náklady vynaložené na úhradu léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění převyšující náklady uvedené v analýze dopadu do rozpočtu, která byla podkladem pro rozhodnutí Ústavu. Ustanovení § 39d odst. 6 se použije obdobně. Náklady na léčbu léčivým přípravkem určeným k léčbě vzácného onemocnění, které byly vynaloženy k léčbě v indikacích, které neodpovídají podmínkám úhrady podle odstavce 6 nebo 7, se do nákladů podle věty první nezapočítávají. (9) V případě, že Ministerstvo zdravotnictví vyslovilo závazným stanoviskem podle odstavce 6 nesouhlas se stanovením úhrady z prostředků zdravotního pojištění, je žadatel oprávněn podat novou žádost o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne pravomocného ukončení správního řízení. (10) Nejpozději do 3 let ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění Ústav z moci úřední zahájí správní řízení o změně maximální ceny podle § 39i. Ustanovení § 39l a 39p se použijí obdobně. (11) Na základě žádosti zdravotní pojišťovny, kterou lze podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, nebo z moci úřední Ústav zahájí řízení, jehož účelem je přehodnocení rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, pokud dopad do rozpočtu zásadně převýšil odhady, na základě kterých bylo o úhradě rozhodnuto, nebo terapeutická účinnostterapeutická účinnost nebo bezpečnost léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění při používání v klinické praxi nesplnila předpoklady, na základě kterých bylo o úhradě rozhodnuto, nebo se změnila klinická praxe nebo doporučené postupy léčby vzácného onemocnění. V řízení se postupuje podle odstavců 1 až 9 obdobně. (12) Pokud Ústav v řízení podle odstavce 11 úhradu zruší, je zdravotní pojišťovna povinna zajistit úhradu nákladů na doléčení pojištěnce, kterému byl léčivý přípravek určený k léčbě vzácného onemocnění poskytnut v době platnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, a to po dobu nejvýše 12 měsíců v rozsahu předpokládaném souhrnem údajů o přípravku a indikačním a preskripčním omezením platným po dobu platnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady stanovené podle odstavce 7. Nejpozději 4 měsíce před koncem této doby je zdravotní pojišťovna povinna informovat poskytovatele poskytujícího jejím pojištěncům léčivý přípravek určený k léčbě vzácného onemocnění podle věty první o zrušení úhrady tohoto léčivého přípravku a o možnostech posouzení naplnění podmínek nároku pojištěnce podle § 19. § 39e Úhradová soutěž (1) Za účelem zajištění plně hrazených léčivých přípravků a úspor prostředků zdravotního pojištění může Ústav vypsat soutěž o nejnižší úhradu léčivého přípravku (dále jen „úhradová soutěž“), pokud o její vypsání požádá zdravotní pojišťovna. Úhradovou soutěž lze vypsat v rámci léčivé látky a lékové formy, ve které se vyskytují léčivé přípravky od nejméně 3 držitelů rozhodnutí o registraci. V úhradové soutěži účastníci nabízejí nejnižší úhradu připadající na obvyklou denní terapeutickou dávku a zavazují se uvádět na trh léčivé přípravky odpovídající požadavku úhradové soutěže tak, aby jejich cena pro konečného spotřebitelespotřebitele nepřekročila nejvyšší možnou úhradu pro konečného spotřebitelespotřebitele. (2) Úhradová soutěž se provádí formou elektronické aukceelektronické aukce. Elektronickou aukcíElektronickou aukcí se rozumí proces sloužící k vyhodnocení nabídek, v jehož rámci účastník používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových hodnot. Účastníkem cenové soutěže je držitel rozhodnutí o registraci, který splnil podmínky kvalifikacekvalifikace. KvalifikacíKvalifikací se rozumí ověření způsobilosti pro plnění závazku z úhradové soutěže. (3) Žádost na vypsání úhradové soutěže musí vždy obsahovat a) souhlasné vyjádření Ministerstva zdravotnictví s podáním žádosti na vypsání úhradové soutěže, b) označení léčivé látky a lékové formy, v rámci které se o vypsání úhradové soutěže žádá. (4) Žádost dále zpravidla obsahuje a) požadovaný obsah léčivé látky v léčivých přípravcích, jejichž plná úhrada musí být úhradovou soutěží zajištěna, nebo požadované dávky, které mají být dosaženy jednotkou lékové formy těchto léčivých přípravků nebo jejich dělením či násobným užíváním (dále jen „požadovaný obsah“), b) minimální počet obvyklých denních terapeutických dávek v balení léčivých přípravků, jejichž plná úhrada musí být úhradovou soutěží zajištěna. (5) Ústav oznámí zahájení úhradové soutěže do 30 dnů ode dne podání žádosti ve svém Věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Oznámení musí obsahovat a) označení léčivé látky a lékové formy, v rámci které se úhradová soutěž vypisuje, b) počet obvyklých denních terapeutických dávek této léčivé látky a lékové formy distribuovaných na českém trhu za 18 měsíců předcházejících zahájení úhradové soutěže, c) podmínky kvalifikacekvalifikace, d) lhůtu, do kdy je možné se kvalifikovat k účasti na úhradové soutěži, která činí nejméně 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení ve Věstníku, e) poučení o průběhu úhradové soutěže, f) další požadavky vyplývající ze žádosti podle odstavce 4. (6) Kvalifikovat se může pouze držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku dostupného podle § 39c odst. 2 písm. a) a obsahujícího léčivou látku v lékové formě uvedené v žádosti podle odstavce 3, který se za poslední 3 roky nedopustil přestupku podle § 44 odst. 3 písm. c). Podmínkou kvalifikacekvalifikace pro účast v úhradové soutěži je dále a) specifikace léčivých přípravků požadovaného obsahu, které budou uváděny na český trh v případě výhry v úhradové soutěži s úhradou odpovídající rozhodnutí v úhradové soutěži a nejvýše za cenu pro konečného spotřebitelespotřebitele, nepřekračující nejvyšší možnou úhradu pro konečného spotřebitelespotřebitele, b) písemné prohlášení o závazku dodávat v případě výhry v úhradové soutěži na český trh léčivé přípravky podle písmene a) za cenu pro konečného spotřebitelespotřebitele, nepřekračující nejvyšší možnou úhradu pro konečného spotřebitelespotřebitele, a to rovnoměrně po dobu 18 měsíců ode dne vykonatelnosti takového rozhodnutí a v rozsahu minimálně poloviny spotřeby obvyklých denních terapeutických dávek v dané léčivé látce a lékové formě, distribuovaných na českém trhu za 18 měsíců předcházejících zahájení úhradové soutěže. (7) Ústav usnesením rozhodne, že osoba, která ani po vyzvání k odstranění nedostatků podání nesplnila podmínky kvalifikacekvalifikace, není účastníkem. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání. (8) Pokud se úhradové soutěže neúčastní alespoň 2 účastníci, Ústav úhradovou soutěž usnesením zastaví. (9) Ústav účastníkům úhradové soutěže nejméně 7 dnů předem oznámí datum a přesný čas uskutečnění elektronické aukceelektronické aukce. Oznámení podle tohoto odstavce se doručuje pouze veřejnou vyhláškou způsobem umožňujícím dálkový přístup, přičemž se považuje za doručené desátým dnem po vyvěšení. Oznámení dále obsahuje a) informace o počtu účastníků úhradové soutěže, b) zahajovací aukční hodnotu, která odpovídá platné základní úhradě léčivé látky a lékové formy za obvyklou denní terapeutickou dávku, c) poučení o průběhu elektronické aukceelektronické aukce, d) informace týkající se použitých elektronických prostředků a další technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci v rámci elektronické aukceelektronické aukce, e) stanovení minimálního rozdílu pro jednotlivé podání snižující aukční hodnotu, který odpovídá přibližně 1 % základní úhrady za obvyklou denní terapeutickou dávku předmětné léčivé látky a lékové formy. (10) Elektronická aukceElektronická aukce v rámci úhradové soutěže se koná dne a v čase stanoveném Ústavem a oznámeném účastníkům podle odstavce 9 a má pouze 1 kolo. Ústav do vydání rozhodnutí nesmí uveřejnit totožnost účastníků úhradové soutěže. (11) Elektronická aukceElektronická aukce trvá nejméně 30 minut. Každé podání, snižující aukční hodnotu po 29. minutě, prodlouží dobu trvání elektronické aukceelektronické aukce o další minutu od tohoto podání. Po celou dobu elektronické aukceelektronické aukce je Ústav povinen účastníkům sdělovat informaci o momentálně nejnižší aukční hodnotě. (12) V případě, že nejnižší aukční hodnota dosažená v elektronické aukcielektronické aukci není nejméně o 2 % nižší, než zahajovací aukční hodnota, Ústav úhradovou soutěž usnesením zastaví. (13) Zastavení úhradové soutěže podle odstavců 8 a 12 Ústav oznámí účastníkům a učiní o tom sdělení ve svém Věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Proti usnesení o zastavení úhradové soutěže se nelze odvolat. (14) Pokud úhradová soutěž není zastavena, Ústav vydá do 7 dnů po ukončení elektronické aukceelektronické aukce rozhodnutí v úhradové soutěži, kterým přijme nejnižší aukční hodnotu (dále jen „přijatá aukční hodnota“). Rozhodnutí se doručuje účastníkům úhradové soutěže a lze se proti němu odvolat. Ve výroku rozhodnutí Ústav uvede a) seznam účastníků úhradové soutěže, b) označení účastníka, který nabídl nejnižší aukční hodnotu (dále jen „výherce“), c) přijatou aukční hodnotu, d) označení léčivých přípravků požadovaného obsahu, které budou uváděny na český trh s úhradou odpovídající přijaté aukční hodnotě (dále jen „přijaté přípravky“), e) stanovení povinnosti výherce dodávat léčivé přípravky požadovaného obsahu, pro které byla přijata aukční hodnota, na český trh za cenu pro konečného spotřebitelespotřebitele, nepřekračující nejvyšší možnou úhradu pro konečného spotřebitelespotřebitele, a to rovnoměrně po dobu 18 měsíců ode dne vykonatelnosti rozhodnutí v objemu odpovídajícím minimálně polovině spotřeby obvyklých denních terapeutických dávek v dané léčivé látce a lékové formě distribuovaných na českém trhu za 18 měsíců předcházejících zahájení úhradové soutěže (dále jen „závazek z úhradové soutěže“). (15) V odůvodnění rozhodnutí Ústav dále uvede zejména a) seznam osob, které nesplnily podmínky pro kvalifikacikvalifikaci v úhradové soutěži, s odůvodněním, b) shrnutí průběhu úhradové soutěže. (16) Po nabytí právní moci rozhodnutí v úhradové soutěži učiní Ústav o výsledku úhradové soutěže sdělení, které zveřejní do 5 dnů způsobem umožňujícím dálkový přístup a ve svém Věstníku, a které obsahuje informace z odůvodnění rozhodnutí v úhradové soutěži. (17) Po nabytí právní moci rozhodnutí v úhradové soutěži Ústav do 10 dnů zahájí řízení o změně výše a podmínek úhrady léčivých přípravků obsahujících stejnou léčivou látku a se stejnou lékovou formou jako přijaté přípravky. V tomto řízení Ústav změní výši úhrady přijatým přípravkům podle přijaté aukční hodnoty a ostatním léčivým přípravkům změní výši úhrady podle 75 % přijaté aukční hodnoty, a to na dobu platnosti závazku z úhradové soutěže, do porušení tohoto závazku, nebo do zproštění povinnosti plnit tento závazek. Podmínky úhrady se v tomto řízení nemění. Účastníky řízení jsou osoby uvedené v § 39f odst. 2. Prvním úkonem v tomto řízení je vydání rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutí je vykonatelné dnem vykonatelnosti rozhodnutí v cenové soutěži. (18) Rozhodnutí v úhradové soutěži je vykonatelné prvního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po nabytí jeho právní moci. (19) Po dobu platnosti závazku z úhradové soutěže se léčivé přípravky, obsahující léčivou látku a lékovou formu, ve které bylo vydáno rozhodnutí v úhradové soutěži, hradí ve výši podle odstavce 17; vykonatelnost výše a podmínek úhrady stanovené těmto léčivým přípravkům v řízení podle § 39g se pozastavuje. (20) Ustanovení odstavce 19 nebrání zahájení a vedení řízení a vydání rozhodnutí o stanovení nebo změně výše a podmínek úhrady léčivých přípravků, uvedených v tomto odstavci, jakož i provedení hloubkové nebo zkrácené revize referenční skupinyreferenční skupiny, do které jsou zařazeny, a to včetně těchto léčivých přípravků. Takové rozhodnutí je vykonatelné uplynutím doby platnosti závazku z úhradové soutěže, porušením tohoto závazku, zproštěním povinnosti plnit tento závazek, nebo podle odstavce 25. (21) Ode dne vykonatelnosti rozhodnutí v úhradové soutěži je výherce povinen plnit závazek z úhradové soutěže. Ústav může výherce rozhodnutím zprostit povinnosti plnit závazek z úhradové soutěže, pokud výherce prokáže, že došlo k takové jím nezpůsobené a předem nepředvídatelné podstatné změně podmínek, za kterých nelze nadále spravedlivě požadovat, aby závazek z úhradové soutěže plnil. Takové rozhodnutí je vykonatelné prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nabylo právní moci. Ke dni vykonatelnosti tohoto rozhodnutí se ustanovení odstavce 19 nepoužije a závazek z úhradové soutěže pozbývá platnosti. (22) V případě, že dojde k porušení závazku z úhradové soutěže podle § 44 odst. 3 písm. c) prvního dne následujícího kalendářního měsíce, se ustanovení odstavce 19 nepoužije a závazek z úhradové soutěže pozbývá platnosti. (23) Další úhradovou soutěž lze v rámci téže léčivé látky a lékové formy zahájit nejdříve po uplynutí 10 měsíců ode dne vykonatelnosti předchozího rozhodnutí v úhradové soutěži. Zahajovací aukční hodnotou je přijatá aukční hodnota z předchozího rozhodnutí v úhradové soutěži. (24) Pokud v další vypsané úhradové soutěži pro léčivé přípravky stejné léčivé látky a lékové formy není nejnižší aukční hodnota dosažená v elektronické aukcielektronické aukci nejméně o 2 % nižší než zahajovací aukční hodnota, má dosavadní výherce možnost doručit Ústavu návrh na prodloužení stávající přijaté aukční hodnoty a jeho závazku z úhradové soutěže pro období dalších 18 měsíců. Návrh musí výherce doručit do 30 kalendářních dnů po zastavení úhradové soutěže, nebo nejméně 30 kalendářních dnů před uplynutím doby platnosti závazku z úhradové soutěže v případě, že další úhradová soutěž nebyla vypsána. Pro podání návrhu platí ustanovení odstavce 6 obdobně. V takovém případě Ústav jeho návrhu neprodleně vyhoví. (25) V případě, že po dobu platnosti závazku z úhradové soutěže Ústav rozhodne v hloubkové nebo zkrácené revizi o změně výše a podmínek úhrady přijatých přípravků tak, že tato výše úhrady je nižší než výše úhrady stanovená podle odstavce 17, ustanovení odstavců 19 a 23 se nepoužije a závazek z úhradové soutěže pozbývá platnosti. Takové rozhodnutí je vykonatelné podle § 39h odst. 3. § 39f Žádost o stanovení maximální ceny a žádost o stanovení výše a podmínek úhrady (1) Žádost o stanovení maximální ceny nebo žádost o stanovení výše a podmínek úhrady se podává jednotlivě pro každou lékovou formu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. (2) Žádost o stanovení výše a podmínek úhrady mohou podat a) držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, je-li léčivý přípravek registrován42b), a dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely, b) dovozce nebo tuzemský výrobce léčivého přípravku, je-li jím dovážený nebo vyráběný léčivý přípravek používán na území České republiky v rámci specifického léčebného programu nebo jiný předkladatel specifického léčebného programu42b), c) zdravotní pojišťovna. (3) Žádost o stanovení maximální ceny mohou podat osoby uvedené v odstavci 2. (4) Ústav zahájí řízení o stanovení maximální ceny nebo o stanovení výše a podmínek úhrady i z moci úřední, je-li na stanovení maximální ceny nebo na stanovení výše a podmínek úhrady veřejný zájem. (5) Žádost o stanovení výše a podmínek úhrady musí obsahovat a) název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresu sídla žadatele, identifikační údaje zmocněnce, byl-li stanoven, b) název léčivého přípravku, kód přidělený Ústavem, nebo název potraviny pro zvláštní lékařské účely, c) lékovou formu, velikost balení, způsob a cestu podání, d) u potraviny pro zvláštní lékařské účely text označení na jejím obalu, e) léčebné indikace, pro něž je navrhována úhrada, f) kvantifikovatelné a hodnotitelné očekávané výsledky a důvody farmakoterapie, jichž má být dosaženo zařazením léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad ze zdravotního pojištění pro všechny indikace, pro něž je navrhována úhrada, stanovené na základě uvedených objektivních a ověřitelných kritérií, pokud již nebyly předloženy v rámci hodnocení zdravotnických technologií na úrovni Evropské unie a nedošlo k jejich aktualizaci od vydání zprávy o společném klinickém hodnocení, g) dávkování, definovanou denní dávku doporučenou Světovou zdravotnickou organizací a obvyklou denní terapeutickou dávku pro léčebné indikace, pro něž je požadována úhrada, počet definovaných denních dávek v balení, pokud byly stanoveny, h) navrhovanou výši úhrady v korunách českých za balení a navrhované podmínky úhrady, i) navrhovanou maximální cenu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v korunách českých, podléhá-li léčivý přípravek cenové regulaci maximální cenou a tato cena nebyla dosud stanovena, popřípadě navrhovanou nejvyšší tržní cenu, jestliže léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely není regulován maximální cenou, j) potvrzení o zaplacení náhrady výdajů za odborné úkony podle odstavce 14, k) kód přidělený Ústavem a název léčivého přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný, pokud je žádáno o stanovení výše a podmínek úhrady postupem podle § 39g odst. 9. (6) K žádosti žadatel přiloží a) výsledky dostupných klinických hodnocení s uvedením dávek, s nimiž byly studie prováděny, pokud již nebyly předloženy v rámci hodnocení zdravotnických technologií na úrovni Evropské unie a nedošlo k jejich aktualizaci od vydání zprávy o společném klinickém hodnocení, b) analýzu nákladové efektivitynákladové efektivity, c) seznam států Evropské unie, ve kterých je příslušný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely přítomný, s uvedením příslušných obchodních názvů, výši ceny výrobce, výši a podmínky úhrady z veřejných prostředkůveřejných prostředků a čestné prohlášení žadatele, že je léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely za uvedených podmínek v jednotlivých zemích obchodován, d) analýzu dopadu do rozpočtu, e) návrh na stanovení zvýšené úhrady podle § 39b odst. 11 s vymezením, pro které skupiny pacientů či indikací má být stanovena a její odůvodnění, f) předběžná ujednání se zdravotními pojišťovnami, týkají-li se objemu dodávek, cen nebo úhrad projednávaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, uzavřená ve veřejném zájmu (§ 17 odst. 2) s držitelem registrace, je-li k takové dohodě výrobcem zmocněn, nebo s výrobcem nebo dovozcem léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, g) kopii rozhodnutí o specifickém léčebném programu42b), není-li léčivý přípravek registrován. (7) Strukturu údajů a náležitosti dokumentace podle odstavců 5 a 6 stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem. (8) Žadatel o stanovení výše a podmínek úhrady není povinen předložit podklady uvedené v odstavci 5 písm. f) a v odstavci 6 písm. a), b), d) až f), pokud posuzovaný léčivý přípravek je podobným přípravkempodobným přípravkem k léčivému přípravku, jemuž již byla v České republice stanovena úhrada, a je s ním v zásadě terapeuticky zaměnitelný, a žadatel nežádá zvýšení základní úhrady nebo úhradu v odlišných indikacích. To platí i pro potravinu pro zvláštní lékařské účely, pokud je v zásadě terapeuticky zaměnitelná s jinou potravinou pro zvláštní lékařské účely, jíž již byla stanovena úhrada, a žadatel nežádá zvýšení základní úhrady nebo úhradu v odlišných indikacích. Žadatel o stanovení výše a podmínek úhrady není povinen předložit podklady uvedené v odstavci 5 písm. f) a v odstavci 6 písm. b), pokud se podle § 15 odst. 9 nepožaduje předložení hodnocení nákladové efektivitynákladové efektivity. Je-li navrhované použití léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely odlišné od použití v zásadě terapeuticky zaměnitelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, na který žadatel odkazuje, nebo má být léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely používán s odlišnými cíli farmakoterapie, v odlišných dávkách nebo pro odlišné léčebné indikace, nebo se jedná o léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, který není v zásadě terapeuticky zaměnitelný s žádným jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely, ustanovení věty první se nepoužije. (9) Žádost o stanovení maximální ceny musí obsahovat údaje a přílohy podle odstavce 5 písm. a) až c), i) a j) a podle odstavce 6 písm. c) a f). Jestliže žadatel současně žádá o stanovení výše úhrady, nepředkládá samostatnou žádost o stanovení maximální ceny, pouze do žádosti o stanovení úhrady uvede, že žádá současně o stanovení maximální ceny. (10) Žadatel uvedený v odstavci 2 písm. c) přikládá k žádosti pouze podklady uvedené v odstavci 6 písm. e) a f). V případě, že smluvní ujednání se zdravotními pojišťovnami podle odstavce 6 písm. f) bude uzavřeno v průběhu řízení o stanovení nebo změně maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jsou povinny smluvní strany předložit ho Ústavu bez zbytečného odkladu. (11) Žadatel, který podal žádost o stanovení maximální ceny nebo o stanovení výše a podmínek úhrady, je oprávněn označit některé z informací obsažených v žádosti, v přílohách k žádosti nebo v dokumentaci předložené podle čl. 10 odst. 2 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií, kterou Ústav založí podle čl. 13 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií do příslušného spisu, za předmět obchodního tajemství42d). V řízení zahájeném na žádost jiného účastníka než držitele rozhodnutí o registraci nebo z moci úřední Ústav před založením dokumentace podle čl. 13 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií do příslušného spisu vyzve osobu uvedenou v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) k označení části dokumentace předložené podle čl. 10 odst. 2 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií za předmět obchodního tajemství, včetně odůvodnění takového označení. Za předmět obchodního tajemství podle tohoto zákona nelze označit a) obchodní název léčivého přípravku a kód přidělený Ústavem, je-li léčivý přípravek registrován, nebo obchodní název potraviny pro zvláštní lékařské účely, b) identifikaci žadatele, c) kvantifikovatelné a hodnotitelné očekávané výsledky a důvody farmakoterapie, jichž má být dosaženo zařazením léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad ze zdravotního pojištění, d) u neregistrovaných léčivých přípravků údaj o složení léčivého přípravku, léčivé látky s uvedením mezinárodního nechráněného názvu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací, pokud takový název existuje, e) dávkování, definovanou denní dávku doporučenou Světovou zdravotnickou organizací a obvyklou denní terapeutickou dávku pro léčebné indikace, pro něž je požadována úhrada, počet denních dávek v balení podle odstavce 5, f) výsledky dostupných klinických hodnocení s uvedením dávek, s nimiž byly studie prováděny, g) obchodní názvy, cenu, výši a podmínky úhrady z veřejných prostředkůveřejných prostředků, způsob úhrady nebo její omezení v zemích Evropské unie, kde je léčivý přípravek obchodován podle odstavce 6, h) písemné ujednání uzavřené podle § 39a odst. 2 písm. b) nebo § 39c odst. 2 písm. c) nebo d). (12) Za předmět obchodního tajemství lze označit vybrané části smluvních ujednání uzavřených mezi osobami podle odstavce 2, které upravují limitaci dopadu úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění nebo které mohou mít vliv na nákladovou efektivitunákladovou efektivitu či dopad do rozpočtu, včetně údajů uvedených v odstavci 6 písm. f). Obchodní tajemství podle věty první a podle odstavce 11 může být známo pouze Ústavu, Ministerstvu zdravotnictví a účastníkům řízení, kteří jsou smluvními stranami smluvních ujednání. Znepřístupnění obchodního tajemství pro veřejnost provede Ústav před vložením písemnosti, která obchodní tajemství obsahuje, do správního spisu. (13) Žadatel je povinen spolu s podáním žádosti uhradit Ústavu náhradu výdajů za provedení odborných úkonů; to neplatí, pokud je žadatelem osoba uvedená v odstavci 2 písm. b) nebo c), nebo pokud jde o léčivé přípravky zařazené do registru přípravků pro vzácná onemocnění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 141/2000/ES o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění. (14) Ústav vybírá náhradu výdajů za a) provedení odborných úkonů na žádost v souvislosti s podáním žádosti o stanovení nebo změnu maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, b) provedení dalších odborných úkonů souvisejících s řízeními, které Ústav vede ve věci maximálních cen nebo výší a podmínek úhrad, c) poskytnutí odborné konzultace související s řízením podle části šesté, je-li o ni požádán. (15) Specifikaci odborných úkonů souvisejících s řízením podle části šesté, výši náhrady výdajů za provedení odborných úkonů souvisejících s řízením podle části šesté a způsob stanovení výše náhrady výdajů za poskytnutí odborných konzultací souvisejících s řízením podle části šesté stanoví prováděcí právní předpis. Výše náhrady výdajů za provedení odborných úkonů a poskytnutí odborných konzultací se stanoví tak, aby pokryla výdaje za provedení těchto odborných úkonů a konzultací v nezbytné výši. Odbornou konzultaci lze poskytovat pouze před zahájením správního řízení ve věci samé. Odborná konzultace je předběžnou informací podle § 139 správního řádu. (16) Ústav vrátí žadateli náhradu výdajů a) v plné výši, pokud žadatel zaplatil náhradu výdajů, aniž k tomu byl povinen, b) v plné výši, pokud požadovaný odborný úkon nebyl zahájen nebo odborná konzultace nebyla poskytnuta, nebo c) ve výši odpovídající poměrné části zaplacené náhrady výdajů za odborné úkony, které nebyly provedeny. (17) Náhrady výdajů nejsou příjmem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla, jsou příjmem Ústavu a jsou vedeny na zvláštním účtu, který je součástí rezervního fondu této organizační složky státu. Ústav používá tyto prostředky výhradně pro zajištění své činnosti prováděné podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů. (18) Rozhodne-li tak vláda, převede Ústav z prostředků účtu vedeného podle odstavce 15 na příjmový účet státního rozpočtu České republiky zřízený pro Ministerstvo zdravotnictví částku ve výši stanovené vládou. § 39g Řízení o stanovení maximální ceny a řízení o stanovení výše a podmínek úhrady (1) Účastníkem řízení o stanovení maximální ceny a řízení o stanovení výše a podmínek úhrady jsou osoby, které podaly žádost, zdravotní pojišťovny, nejsou-li osobami, které podaly žádost, držitel registrace, jde-li o registrovaný léčivý přípravek, dovozce nebo tuzemský výrobce, jde-li o neregistrovaný léčivý přípravek používaný ve schváleném specifickém léčebném programu, nebo o potravinu pro zvláštní lékařské účely. (2) Ústav rozhodne o maximální ceně a výši a podmínkách úhrady nejpozději do 75 dnů ode dne, kdy bylo řízení zahájeno; v případě společného řízení o stanovení maximální ceny a o stanovení výše a podmínek úhrady činí tato lhůta 165 dnů. (3) Ústav žádosti osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) vyhoví, pokud je navrhovaná maximální cena nižší než maximální cena vypočtená podle § 39a odst. 2 až 6 nebo je navrhovaná výše úhrady nižší než výše úhrady vypočtená podle § 39c a upravená podle § 39b. (4) Při rozhodování o výši a podmínkách úhrady Ústav léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely stanoví úhradu podle § 39c. Při stanovení výše a podmínek úhrady tohoto léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely úhradu zvýší nebo sníží na základě posouzení podmínek stanovených v § 39b odst. 2 způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (5) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy 15 dní od zahájení řízení; tuto lhůtu Ústav může usnesením prodloužit. Účastníci řízení mají právo vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí ve lhůtě 10 dní ode dne doručení sdělení o ukončení zjišťování podkladů pro rozhodnutí; tuto lhůtu Ústav může usnesením prodloužit. O změnu obsahu žádosti podle § 41 odst. 8 správního řádu lze požádat v průběhu správního řízení pouze dvakrát. Toto omezení se neuplatní, nepožaduje-li se změnou obsahu žádosti úprava podmínek úhrady, ale požaduje se buď snížit navrženou výši maximální ceny pod výši vypočtenou podle § 39a odst. 2 až 6, nebo snížit navrženou výši úhrady pod výši vypočtenou podle § 39c a upravenou podle § 39b. (6) Dojde-li v průběhu řízení o stanovení maximální ceny nebo řízení o stanovení výše a podmínek úhrady ke změnám předložených údajů a dokumentace, je žadatel povinen tyto změny neprodleně oznámit Ústavu. (7) V řízení o stanovení maximální ceny, v řízení o stanovení výše a podmínek úhrady, v hloubkové nebo zkrácené revizi, jakož i v řízení o změně nebo zrušení stanovené maximální ceny nebo stanovené výše a podmínek úhrady, se použijí ustanovení o řízení s velkým počtem účastníků podle správního řádu42e). (8) Ústavem shromážděné cenové reference léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a údaje o jejich dostupnosti a přítomnosti se považují za správné, pokud účastníkem řízení není prokázán opak. (9) Jsou-li splněny podmínky § 39b odst. 5 a 6 a § 39f odst. 8 a nepostupuje-li se podle odstavce 10, Ústav rozhodne ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení. Nevydá-li rozhodnutí ve lhůtě podle věty první, má se za to, že stanovil výši a podmínky úhrady v souladu s § 39b odst. 5 a 6 nebo maximální cenu v souladu s § 39a odst. 4 a 5. Rozhodnutí podle věty druhé je vykonatelné v souladu s § 39h odst. 3. V řízení podle věty první se ustanovení odstavců 2, 4 a 5 nepoužijí a účastníkům řízení je dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle odstavce 10. (10) Ústav řízení podle odstavce 9 zastaví, zjistí-li do 10 dnů od jeho zahájení, že žádost o stanovení výše a podmínek úhrady nesplňuje náležitosti uvedené v § 39f odst. 8 a alespoň 1 z účastníků řízení s tím ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení sdělení o ukončení zjišťování podkladů pro vydání rozhodnutí vysloví souhlas. Dnem následujícím po právní moci usnesení podle věty první Ústav zahájí řízení o žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady s postupem podle odstavců 1 až 8. (11) Ujednáním uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 39c odst. 2 písm. c) nebo d) je možno sjednat odkladný účinek nejpozději do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se stanoví nebo mění základní úhrada. (12) Odvolací orgán není vázán důvody odvolání v případě, že napadené rozhodnutí ruší z důvodu jeho nesouladu s právními předpisy. V takovém případě se odvolací orgán dalšími námitkami účastníků řízení nezabývá. (13) Zdravotní pojišťovna a osoba uvedená v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) mohou ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 za účelem zvýšení a zajištění kvality a dostupnosti zdravotní péče uzavřít písemné ujednání snižující nejvyšší možnou cenu pro konečného spotřebitelespotřebitele pro pojištěnce této zdravotní pojišťovny (dále jen „smluvní cena zdravotní pojišťovny“). Takové ujednání se musí vztahovat na všechny dodávky předmětného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely smluvním poskytovatelům zdravotní pojišťovny, která uzavřela písemné ujednání. Smluvní cena zdravotní pojišťovny je pro účely účtování výše úhrady zdravotní pojišťovně pro smluvního poskytovatele závazná, pokud mu byla řádně oznámena. § 39h Rozhodnutí o stanovení maximální ceny a o stanovení výše a podmínek úhrady (1) Ústav rozhodnutím stanoví maximální cenu nebo stanoví výši a podmínky úhrady, jsou-li splněny podmínky pro jejich stanovení podle tohoto zákona. Léčivý přípravek uvolněný ze systému rezervních zásob podle jiného právního předpisu72) je hrazen ve výši součtu výše úhrady podle věty druhé a zvláštní obchodní přirážky stanovené cenovým předpisem včetně daně z přidané hodnoty. Léčivý přípravek je hrazen ve výši určené součtem stanovené úhrady, maximální výše obchodních přirážek a daně z přidané hodnoty (dále jen „nejvyšší možná úhrada pro konečného spotřebitelespotřebitele“), maximálně však do výše skutečně uplatněné ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele. Stanovená výše a podmínky úhrady se nepoužije, pokud zdravotní pojišťovna postupuje podle § 39c odst. 6. Zvlášť účtovaný léčivý přípravek, který je předepsán na žádanku, a který k úhradě účtuje zdravotní pojišťovně smluvní poskytovatel zdravotních služeb spolu s příslušným zdravotním výkonem, je hrazen ve výši a) nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitelespotřebitele, b) nejvyšší možné ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele, je-li nižší než úhrada pro konečného spotřebitelespotřebitele podle písmene a), c) smluvní ceny zdravotní pojišťovny, je-li nižší, než úhrada pro konečného spotřebitelespotřebitele podle písmene a) a cena pro konečného spotřebitelespotřebitele podle písmene b). (2) Není-li rozhodnutí vydáno ve lhůtách stanovených tímto zákonem, může osoba, která podala žádost o stanovení maximální ceny, uvést léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na trh za cenu, kterou navrhla v žádosti, a to do vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení maximální ceny. (3) Pokud rozhodnutí v hloubkové nebo zkrácené revizi, rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, jakož i o jejich změně nebo zrušení, rozhodnutí o opravném prostředku nebo rozhodnutí v přezkumném řízení nabylo právní moci do 15. dne kalendářního měsíce včetně, je vykonatelné vydáním nejbližšího následujícího seznamu podle § 39n odst. 1. Pokud nabylo právní moci po 15. dni kalendářního měsíce, je vykonatelné vydáním druhého nejbližšího seznamu podle § 39n odst. 1. (4) Odvolání proti rozhodnutí v hloubkové nebo zkrácené revizi, rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, jakož i o jejich změně nebo zrušení, a rozklad proti rozhodnutí v přezkumném řízení nemá odkladný účinek. Je-li takové rozhodnutí napadeno odvoláním nebo rozkladem, je předběžně vykonatelné podle odstavce 3 obdobně. (5) Účinky rozhodnutí, kterým se zrušuje rozhodnutí podle odstavce 4, nastávají podle odstavce 3 obdobně. § 39i Změny maximální ceny a výše a podmínek úhrady (1) Ústav rozhodne o změně stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady na žádost osoby uvedené v a) § 39f odst. 2 písm. a) až c), pokud jde o maximální cenu; osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. c) mohou podat žádost pouze v případě, že stanovená maximální cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely je vyšší, než cena vypočtená podle § 39a odst. 2, b) § 39f odst. 2 písm. a) až c), pokud jde o stanovení výše a podmínek úhrady. (2) Ústav neprodleně zahájí řízení z moci úřední o změně stanovené výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, která neodpovídá základní úhradě stanovené podle § 39c odst. 7, nebo má podmínky úhrady neodpovídající podmínkám úhrady stanoveným v hloubkové nebo zkrácené revizi. Věta první se nepoužije u léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, u kterých je úhrada v souladu s § 39c odst. 8 věty druhé. Ústav zahájí řízení z moci úřední o změně maximální ceny, vyjde-li najevo, že maximální cena podobného přípravkupodobného přípravku stanovená podle § 39a odst. 4 nebo 5 je vyšší než maximální cena, kterou by Ústav stanovil podle § 39a odst. 2. (3) Ústav rozhodne o snížení, popřípadě o změně podmínek úhrady též, je-li toto snížení součástí opatření schválených vládou k zajištění finanční stability systému zdravotního pojištění42f). Úhradu léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely Ústav upraví v nezbytném rozsahu, postupně od referenčních skupinreferenčních skupin částečně hrazených, po referenční skupinyreferenční skupiny léčivých přípravků život zachraňujících. (4) Ústav rozhodne na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) o snížení maximální ceny postupem podle § 39g odst. 9. (5) Při řízení o změně se postupuje podle § 39g odst. 1 až 8 a § 39h obdobně. Na náležitosti žádosti o změnu maximální ceny nebo změny výše a podmínek úhrady se použije § 39f odst. 1, 5 až 11 přiměřeně. Žadatel, který žádá o snížení úhrady nebo zpřísnění podmínek úhrady, může požádat Ústav o upuštění od předložení náležitostí uvedených v § 39f odst. 6. Ústav žádosti vyhoví, pokud nejsou tyto náležitosti nezbytné k posouzení zájmu na dostupnosti účinné a bezpečné zdravotní péče. Žadatel, který žádá o snížení maximální ceny, může požádat Ústav o upuštění od předložení náležitostí uvedených v § 39f odst. 6 písm. c). § 39j Zrušení a zánik maximální ceny a výše a podmínek úhrady (1) Jestliže léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely nejsou dodávány na český trh déle než 12 měsíců, Ústav může rozhodnout o zrušení stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b), nebo z moci úřední, a pokud zrušení maximální ceny nebo výše nebo podmínek úhrady není v rozporu se zájmem na zabezpečení dostupnosti účinné a bezpečné zdravotní péče. (2) Ústav může rozhodnout o zrušení výše a podmínek úhrady a) na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b), b) na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. c), pokud stanovená výše a podmínky úhrady nejsou v souladu s tímto zákonem a tohoto souladu nelze dosáhnout změnou maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, nebo c) z moci úřední, pokud není léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely vhodná k použití v klinické praxi, a držitel registrace registrovaného léčivého přípravku nebo dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely neprokáže opak. (3) Ústav dále může rozhodnout o zrušení výše a podmínek úhrady z moci úřední, není-li to v rozporu s veřejným zájmem, pokud osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí, se dopustí přestupku podle § 44 odst. 3, nezajistí plnění povinností podle § 39d odst. 6 nebo 7. V rozhodnutí o zrušení úhrady může této osobě Ústav až na dobu 3 let zakázat podání žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, v souvislosti se kterým se tato osoba dopustila přestupku. (4) Ústav rozhodne o zrušení stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady podle odstavce 1 až 3 nejpozději ve lhůtě 75 dnů ode dne, kdy bylo řízení zahájeno. Při řízení o zrušení stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady se postupuje podle § 39g odst. 1 až 8 a § 39h obdobně. Na náležitosti žádosti o zrušení maximální ceny nebo zrušení výše a podmínek úhrady se použije § 39f odst. 1 a § 39f odst. 5 písm. a) až c) a e) obdobně. (5) Maximální ceny hromadně vyráběných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, u nichž je podle cenového rozhodnutí vydaného podle cenového výměru rozhodnuto o zrušení regulace maximální cenou, zanikají dnem nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí. Maximální cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zaniká dnem vykonatelnosti rozhodnutí o zrušení výše a podmínek úhrady tohoto léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, nebo nabytím právní moci rozhodnutí o nepřiznání výše a podmínek úhrady podle § 15 odst. 6, pokud byla žádost o stanovení maximální ceny předložena spolu s žádostí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a zároveň není vedeno jiné správní řízení o stanovení výše a podmínek úhrady takového léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Maximální cena léčivého přípravku také zaniká uplynutím doby, na kterou byla stanovena dočasná úhrada podle § 39d, pokud léčivý přípravek nemá stanovenu trvalou úhradu podle § 39h a zároveň není vedeno jiné správní řízení o stanovení výše a podmínek úhrady takového léčivého přípravku. (6) Maximální ceny a výše a podmínky úhrady u registrovaných léčivých přípravků zanikají dnem, kdy byla zrušena nebo zanikla registrace léčivého přípravku nebo rozhodnutí o registraci léčivého přípravku pozbylo platnosti, pokud nebylo přitom rozhodnuto o postupném stažení léčivého přípravku z oběhu; bylo-li umožněno jeho postupné stažení z oběhu, výše a podmínky úhrady a maximální cena zanikají uplynutím doby stanovené k provedení tohoto stažení. U neregistrovaných léčivých přípravků maximální cena a výše a podmínky úhrady zanikají dnem, kdy byl ukončen specifický léčebný program; to neplatí, pokud byl s uskutečněním specifického léčebného programu pro totožný léčivý přípravek opětovně vydán souhlas v období 6 měsíců ode dne ukončení platnosti předchozího souhlasu. § 39k Mimořádné prodloužení lhůty V případě mimořádně velkého počtu žádostí o zvýšení maximální ceny může Ústav lhůtu uvedenou v § 39g odst. 2 prodloužit usnesením o 60 dnů, a to pouze jednou. Žadateli a osobám uvedeným v § 39f odst. 2 písm. a) a b), nejsou-li žadatelem, oznamuje Ústav prodloužení lhůty před jejím uplynutím. § 39l Hloubková revize úhrad (1) Hloubkovou revizíHloubkovou revizí se rozumí revize referenční skupinyreferenční skupiny, ve které se přezkoumává a v případě potřeby mění výše základní úhrady, soulad výší úhrad všech v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely se základní úhradou, jednotnost a účelnost stanovených podmínek úhrady a soulad stanovené výše a podmínek úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely s tímto zákonem, a to zejména splnění očekávaných výsledků a důvodů farmakoterapie a nákladové efektivitynákladové efektivity. (2) Hloubkovou reviziHloubkovou revizi provádí Ústav z moci úřední. Účastníkem řízení jsou osoby uvedené v § 39f odst. 2. (3) Na základě poznatků získaných podle odstavců 1 a 2 Ústav zpracovává revizní zprávu včetně návrhu na úpravu referenčních skupinreferenčních skupin a postupuje podle odstavce 4 stanovením, změnou nebo zrušením výše a podmínek úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely. (4) Hloubková revizeHloubková revize se provádí ve společném řízení o léčivých přípravcích nebo potravinách pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenční skupinyreferenční skupiny. Hloubkovou reviziHloubkovou revizi lze samostatně zahájit a vést i o těch léčivých přípravcích nebo potravinách pro zvláštní lékařské účely, u kterých je vedeno řízení o stanovení, změně nebo zrušení výše a podmínek úhrady, nebo zkrácená revize. (5) První hloubkovou revizihloubkovou revizi Ústav zahájí do 3 let ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady prvního léčivého přípravku zařazeného do dané referenční skupinyreferenční skupiny. § 39m (1) Po nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady potravině pro zvláštní lékařské účely oznámí její dovozce nebo tuzemský výrobce Ústavu datum jejího skutečného uvedení na trh v České republice, a to nejpozději do 2 měsíců po jejím skutečném uvedení na tento trh; stejným způsobem rovněž oznámí Ústavu nejméně 2 měsíce předem přerušení nebo ukončení uvádění potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh v České republice, a to včetně důvodů takového přerušení nebo ukončení. V případě výjimečných okolností lze učinit takové oznámení nejpozději současně s přerušením nebo ukončením uvádění potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh v České republice. Dojde-li k obnovení uvádění potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh, je její dovozce nebo tuzemský výrobce povinen oznámit neprodleně tuto skutečnost Ústavu. Oznámení podle vět první až třetí podává dovozce nebo tuzemský výrobce Ústavu elektronicky na formuláři zveřejněném na internetových stránkách Ústavu s rozlišením jednotlivých variant potravin pro zvláštní lékařské účely podle kódu Ústavu, který byl potravině pro zvláštní lékařské účely přidělen v rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady. (2) Dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely, která je hrazena ze zdravotního pojištění, je povinen zajistit při dodávkách této potraviny pro zvláštní lékařské účely evidenci a ukládat ji po dobu 5 let. Dovozce nebo tuzemský výrobce oznamuje Ústavu elektronicky úplné a správné údaje o objemu dodávek potravin pro zvláštní lékařské účely na trh v České republice. Toto oznámení dále obsahuje identifikaci dovozce nebo tuzemského výrobce, identifikaci potraviny pro zvláštní lékařské účely kódem přiděleným Ústavem a informaci o tom, zda byla dodána poskytovateli zdravotních služeb, distributorovi nebo jiné osobě. Strukturu, způsob, formu a časový interval poskytování těchto údajů prostřednictvím elektronického hlášení stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem. § 39n Zveřejňování informací (1) Ústav vydává k prvnímu dni kalendářního měsíce seznam, který zveřejňuje na elektronické úřední desce. Seznam obsahuje a) u léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění, u kterých Ústav rozhoduje o výši a podmínkách úhrady, jejich úplný výčet spolu s výší ohlášené ceny výrobce nebo stanovené maximální ceny s odůvodněním, jak byly maximální ceny stanoveny, s výší a podmínkami úhrady s odůvodněním, jak byly výše a podmínky úhrady stanoveny, s nejvyšší možnou úhradou pro konečného spotřebitelespotřebitele s odůvodněním, jak byla vypočtena, a s výší doplatku započitatelného do limitu podle § 16b odst. 1, b) základní úhrady referenčních skupinreferenčních skupin s odůvodněním, jak byly základní úhrady stanoveny, spolu s úplným výčtem léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenčních skupinreferenčních skupin, c) maximální ceny léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, u kterých Ústav rozhoduje pouze o maximální ceně spolu s úplným výčtem léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a s odůvodněním, jak byly maximální ceny stanoveny. (2) Ústav pravidelně zveřejňuje na elektronické úřední desce ke 20. dni kalendářního měsíce návrh seznamu podle odstavce 1. Do předposledního dne kalendářního měsíce se lze k návrhu seznamu vyjádřit. Ústav vyjádření vyhodnocuje a provádí opravy. O vyhodnocení návrhu na opravu seznamu Ústav toho, kdo návrh podal, neinformuje. (3) V případě zjištění vady ve výši maximální ceny nebo nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitelespotřebitele léčivého přípravku v seznamu podle odstavce 1 nebo v jeho aktualizaci Ústav vady neprodleně odstraní. (4) Ústav jedenkrát za rok sděluje Komisi Evropské unie a) seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, jejichž maximální cena byla stanovena ve sledovaném období, s uvedením její výše, b) seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, u kterých byla maximální cena ve sledovaném období zvýšena, s uvedením její výše, c) aktualizovaný seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění; seznam obsahuje jejich úplný výčet spolu s výší a podmínkami úhrady s odůvodněním, jak byla výše a podmínky úhrady stanoveny. (5) Ústav zveřejňuje pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup spisy správních řízení, které vede podle § 39a až § 39l a § 39p. Údaje označené jako předmět obchodního tajemství Ústav neposkytne ani jinak nezveřejní. (6) Jestliže žadatel dodatečně zveřejní některé informace, které označil podle § 39f odst. 11 nebo 12 za předmět obchodního tajemství, nelze tyto informace nadále za předmět obchodního tajemství považovat; o tom je povinen žadatel Ústav vyrozumět. (7) Informace považované za předmět obchodního tajemství podle tohoto zákona může Ústav poskytnout na vyžádání pouze Ministerstvu zdravotnictví a správním orgánům pro potřeby hodnocení cenové regulace, stanovení maximálních cen a výše a podmínek úhrady nebo v souvislosti s jejich správní, kontrolní nebo sankční činností, jakož i soudům a orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení. Na vyžádání poskytne tyto informace také Komisi Evropské unie. § 39o Doručování v řízeních podle části šesté V řízení o stanovení, změně nebo zrušení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady v hloubkové nebo zkrácené revizi, v řízení o opravném prostředku nebo v přezkumném řízení se veškeré písemnosti doručují pouze veřejnou vyhláškou, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Písemnost se považuje za doručenou pátým dnem po vyvěšení. § 39p Zkrácená revize maximálních cen nebo úhrad (1) Ústav provádí zkrácenou revizi, ve které přezkoumává a v případě potřeby mění výši maximálních cen, výši základní úhrady a soulad výší úhrad všech v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely se základní úhradou. Zkrácenou revizi úhrad Ústav provádí z moci úřední anebo na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. c) v případě, že předpokládaná úspora finančních prostředků zdravotního pojištění v referenční skupiněreferenční skupině je vyšší než 30 000 000 Kč ročně, nebo 5 000 000 Kč ročně v případě výše úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku. Zkrácenou revizi maximálních cen Ústav provádí z moci úřední nejméně jedenkrát za 3 roky za účelem ověření, zda stanovené maximální ceny nepřekračují omezení stanovená tímto zákonem. (2) Jestliže Ústav zjistí, že v některé ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2 tohoto zákona není ani 1 léčivý přípravek plně hrazen, neprodleně zahájí z moci úřední zkrácenou revizi úhrad všech referenčních skupinreferenčních skupin s obsahem léčivých látek uvedených v příslušné skupině přílohy č. 2 tohoto zákona a rozhodnutím upraví úhrady tak, aby v souladu s § 39c odst. 5 byl nejméně nákladný léčivý přípravek náležející do této skupiny plně hrazen. (3) Ústav neprodleně zahájí zkrácenou revizi úhrad na základě písemného ujednání podle § 39c odst. 2 písm. c) nebo d) v případě, že předpokládaná úspora finančních prostředků zdravotního pojištění v referenční skupiněreferenční skupině je nejméně 20 000 000 Kč ročně. (4) Ústav neprodleně zahájí zkrácenou revizi v případě, že došlo k a) porušení písemného ujednání podle § 39c odst. 2 písm. c) v případě, že základní úhrada referenční skupinyreferenční skupiny byla stanovena ve výši takového písemného ujednání, nebo b) porušení písemného ujednání podle § 39c odst. 2 písm. d) v případě, že základní úhrada referenční skupinyreferenční skupiny byla stanovena podle takového písemného ujednání, c) situaci, kdy základní úhrada referenční skupinyreferenční skupiny byla stanovena ve výši nejvyšší ceny výrobce nebo úhrady obsažené v písemném ujednání podle § 39c odst. 2 písm. c) nebo d), avšak ani po 12 měsících ode dne nabytí účinnosti písemného ujednání nebyl léčivý přípravek, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo takové písemné ujednání uzavřeno, na trhu v případě existující poptávky dostupný podle § 39c odst. 2 písm. a). (5) Rozhodnutí v řízení podle odstavců 1 až 4 a § 39c odst. 9 Ústav vydá do 50 kalendářních dnů ode dne zahájení řízení. Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy 10 kalendářních dnů ode dne zahájení řízení, přičemž tuto lhůtu může Ústav usnesením prodloužit. V řízení ve zkrácené revizi se ustanovení § 39g odst. 5 nepoužije. Zkrácená revize úhrad podle § 39c odst. 9 se provádí přepočtem ze základní úhrady stanovené podle § 39c odst. 7. Ve zkrácené revizi úhrad nelze měnit podmínky úhrady stanovené léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely v posledním vykonatelném rozhodnutí o výši a podmínkách jeho úhrady. (6) Zkrácenou revizi úhrad podle odstavců 1 až 4 a podle § 39c odst. 9 je možné uskutečnit pouze u referenční skupinyreferenční skupiny, ve které proběhla alespoň jedna hloubková revizehloubková revize; v opačném případě Ústav provede hloubkovou revizihloubkovou revizi podle § 39l. To neplatí u skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely obsahujících shodnou léčivou látku nebo podobnou biologickou léčivou látku a shodnou lékovou formu. (7) Zkrácená revize úhrad se provádí ve společném řízení o léčivých přípravcích nebo potravinách pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenční skupinyreferenční skupiny. Zkrácená revize maximálních cen se provádí ve společném řízení s léčivými přípravky obsahujícími stejnou léčivou látku a cestu podání nebo s potravinami pro zvláštní lékařské účely podle jejich zařazení do referenčních skupinreferenčních skupin. Zkrácenou revizi lze samostatně zahájit a vést i o těch léčivých přípravcích nebo potravinách pro zvláštní lékařské účely, u kterých je vedeno řízení o stanovení, změně nebo zrušení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, nebo hloubková revizehloubková revize. ČÁST SEDMÁ KATEGORIZACE A CENOVÁ A ÚHRADOVÁ REGULACE ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ PŘEDEPSANÝCH NA POUKAZ § 39r Ohlašování (1) Není-li dále stanoveno jinak, hradí se zdravotnické prostředky předepsané na poukaz zařazené do úhradových skupin, jsou-li splněny podmínky úhrady stanovené pro tuto úhradovou skupinu. (2) Výrobce zdravotnického prostředku, zplnomocněný zástupce výrobce zdravotnického prostředku usazeného ve třetí zemi, anebo osoba písemně pověřená výrobcem zdravotnického prostředku nebo zplnomocněným zástupcem výrobce zdravotnického prostředku usazeného ve třetí zemi k jednání podle této části, avšak vždy pouze jedna z těchto osob, (dále jen „ohlašovatel“) prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků zřízeného podle zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro73) ohlásí Ústavu zařazení, vyřazení nebo změnu zařazení zdravotnického prostředku do úhradové skupiny, popřípadě do skupiny zaměnitelných prostředků, pokud byla Ústavem vytvořena. Třetí zemí se rozumí jakýkoliv stát kromě České republiky, členských států Evropské unie, smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace. Na zaměnitelnost zdravotnických prostředků nemá vliv odlišná osoba výrobce zdravotnického prostředku, jiné barevné provedení, dílčí rozdíly v materiálovém složení, odlišnosti ve vzhledu a obdobné rozdíly v provedení, které neovlivňují funkční vlastnosti a určený účel použití zdravotnického prostředku. (3) Ohlašovatel může požádat Ústav o stanovisko k výběru úhradové skupiny, popřípadě skupiny zaměnitelných prostředků, do které zdravotnický prostředek podle svých funkčních vlastností a určeného účelu použití náleží. Takové stanovisko Ústavu je odborným úkonem podle zákona o zdravotnických prostředcích. (4) Zdravotnické prostředky na zakázku se neohlašují a hradí se ve výši a za podmínek stanovených v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (5) Ohlašovatel v ohlášení kromě náležitostí stanovených správním řádem uvede a) název a adresu sídla výrobce zdravotnického prostředku, jde-li o osobu odlišnou od ohlašovatele, b) kopii písemného pověření k jednání podle této části s úředně ověřeným podpisem osoby oprávněné jednat za výrobce zdravotnického prostředku nebo zplnomocněného zástupce výrobce zdravotnického prostředku usazeného ve třetí zemi, pokud nejsou ohlašovateli, c) registrační číslo nebo jediné registrační číslo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie42g) výrobce zdravotnického prostředku nebo zplnomocněného zástupce výrobce zdravotnického prostředku usazeného ve třetí zemitřetí zemi, bylo-li přiděleno, d) obchodní název zdravotnického prostředku, e) doplňky názvů označující každou variantu ohlašovaného zdravotnického prostředku, pokud existuje více variant, f) primární identifikátor modelu ohlašovaného zdravotnického prostředku (UDI-DI) v systému jedinečné identifikace zdravotnického prostředku UDI podle čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích42g), byl-li přidělen, g) úhradovou skupinu, popřípadě skupinu zaměnitelných prostředků, do kterých zdravotnický prostředek podle ohlašovatele náleží, h) nejvyšší cenu, za kterou je ohlašovaný zdravotnický prostředek uváděn nebo poprvé dodáván v rámci distribučního řetězce na trh na území České republiky, bez obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty (dále jen „cena původce“); cenu původce ohlašovatel uvede pro každou variantu ohlašovaného zdravotnického prostředku, i) předpokládanou výši úhrady ohlašovaného zdravotnického prostředku přepočtenou podle parametrů obsažených v příloze č. 3 k tomuto zákonu; předpokládanou výši úhrady včetně daně z přidané hodnoty uvede ohlašovatel pro každou variantu ohlašovaného zdravotnického prostředku, j) písemný souhlas Ministerstva zdravotnictví s úhradou ohlašovaného zdravotnického prostředku, pokud ohlašovatel v ohlášení uvede jako úhradovou skupinu „Nekategorizované zdravotnické prostředky“ s úhradovým limitem 50 %, k) smlouvu o sdílení rizik uzavřenou mezi všemi zdravotními pojišťovnami a ohlašovatelem, vztahující se na všechny dodávky v ní uvedeného zdravotnického prostředku na trh v České republice, pokud ohlašovatel v ohlášení uvede jako úhradovou skupinu „Nekategorizované zdravotnické prostředky“ s úhradovým limitem 100 %; povinnou součástí smlouvy o sdílení rizik je analýza dopadu do rozpočtu, stanovení ročního nákladového stropu pro takový zdravotnický prostředek a rozdělení rizik mezi zdravotní pojišťovny a ohlašovatele pro případ jeho překročení; a l) počet měrných jednotek v balení ohlašovaného zdravotnického prostředku podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu; počet měrných jednotek v balení uvede ohlašovatel pro každou variantu ohlašovaného zdravotnického prostředku. (6) V případě změny některého z ohlašovaných údajů, které mají vliv na zveřejňované údaje podle § 39t odst. 1, je ohlašovatel povinen podat ohlášení změny těchto údajů prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků zřízeného podle zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro73) nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně údajů došlo. V případě ohlášení zvýšení ceny původce je ohlašovatel povinen přiložit přílohu podle odstavce 8 písm. e) v elektronické podobě. (7) Písemný souhlas podle odstavce 5 písm. j) Ministerstvo zdravotnictví uděluje a odvolává po posouzení veřejného zájmu podle § 17 odst. 2 a na základě ohlašovatelem předloženého hodnocení nákladové efektivity. Pro hodnocení nákladové efektivity se použije § 15 odst. 8 přiměřeně. Součástí tohoto hodnocení je dále odůvodnění návrhu na zařazení zdravotnického prostředku do úhradové skupiny „Nekategorizované zdravotnické prostředky“. Odvolání souhlasu musí být neprodleně oznámeno ohlašovateli a Ústavu. (8) Ohlašovatel k ohlášení dále v elektronické podobě přiloží a) návod k použití ohlašovaného zdravotnického prostředku v českém jazyce ve znění aktuálním ke dni podání ohlášení, pokud byl návod k použití výrobcem zdravotnického prostředku vydán, b) platné prohlášení o shodě ohlašovaného zdravotnického prostředku v českém nebo anglickém jazyce, c) platný certifikát vydaný notifikovanou osobou pro zdravotnické prostředky nebo oznámeným subjektem pro zdravotnické prostředky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie42g) v případě diagnostického zdravotnického prostředku in vitro určeného pro sebetestování, zdravotnického prostředku rizikové třídy IIa, IIb a III nebo zdravotnického prostředku rizikové třídy I sterilního nebo s měřicí funkcí v českém nebo anglickém jazyce, d) kopii závěrečné zprávy z klinického hodnocení nebo kopii závěrečné zprávy z hodnocení funkční způsobilosti, e) aktuální ceník podepsaný výrobcem zdravotnického prostředku nebo doklad osvědčující cenu, za kterou je ohlašovaný zdravotnický prostředek uváděn na trh Evropské unie, a jeho překlad do českého jazyka, a f) hodnocení nákladové efektivitynákladové efektivity a dopadu na finanční prostředky zdravotního pojištění způsobeného používáním zdravotnického prostředku, s vyčíslením nákladů na 1 pojištěnce a odhadovaného počtu pojištěnců za rok, v případě, kdy ohlašovatel v ohlášení uvede jako úhradovou skupinu „Nekategorizované zdravotnické prostředky“. § 39s Zařazování do úhradových skupin (1) Ústav zveřejňuje k desátému dni kalendářního měsíce na elektronické úřední desce všechna ohlášení podle § 39r odst. 2 doručená Ústavu v předchozím kalendářním měsíci, pokud obsahují všechny údaje podle § 39r odst. 5 a 8. Ústav spolu s ohlášením zveřejňuje všechny jeho přílohy s výjimkou příloh podle § 39r odst. 8 písm. d) a e). K přílohám podle § 39r odst. 8 písm. d) a e) Ústav zajistí elektronický přístup zdravotním pojišťovnám. (2) V případě, že zdravotnický prostředek s ohledem na své funkční vlastnosti nebo určený účel použití nenáleží do úhradové skupiny, popřípadě do skupiny zaměnitelných prostředků, uvedené v ohlášení, Ústav rozhodne, že zdravotnický prostředek do dané úhradové skupiny nebo skupiny zaměnitelných prostředků nenáleží. (3) Nezahájí-li Ústav do 45 dnů ode dne zveřejnění ohlášení podle odstavce 1 řízení podle odstavce 2 nebo řízení podle odstavce 2 zastaví, je zdravotnický prostředek zařazen do úhradové skupiny, popřípadě do skupiny zaměnitelných prostředků, odpovídající ohlášení od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po uplynutí lhůty nebo zastavení řízení. Ústav vydá oznámení o zařazení do úhradové skupiny. (4) Ústav dále rozhodne o vyřazení zdravotnického prostředku z úhradové skupiny, popřípadě ze skupiny zaměnitelných prostředků, jestliže a) zjistí, že zdravotnický prostředek, který byl zařazen do úhradové skupiny podle odstavce 3, do této úhradové skupiny, popřípadě do skupiny zaměnitelných prostředků, podle svých funkčních vlastností nebo určeného účelu použití nenáleží, b) Ministerstvo zdravotnictví odvolá svůj souhlas podle § 39r odst. 7, c) uplyne platnost smlouvy o sdílení rizik podle § 39r odst. 5, d) zdravotnický prostředek nebyl ze zdravotního pojištění v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců předcházejících zahájení řízení uhrazen žádnou zdravotní pojišťovnou a současně ohlašovatel nedoložil za toto období přítomnost zdravotnického prostředku na trhu, e) zdravotnický prostředek nelze dále uvádět a dodávat na trh, protože byl stažen z trhu nebo z oběhu nebo bylo zahájeno bezpečnostní nápravné opatření, f) certifikát zdravotnického prostředku byl notifikovanou osobou nebo oznámeným subjektem pro zdravotnické prostředky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie42g) pozastaven nebo pozbyl platnosti nebo v případě zdravotnického prostředku rizikové třídy I není ve shodě s právními předpisy upravujícími požadavky na zdravotnické prostředky, nebo g) zjistí, že ohlášení nebylo podáno v souladu s § 39r odst. 5, že doložené přílohy nejsou v souladu s § 39r odst. 8 nebo že došlo ke zvýšení ceny původce, které nebylo ohlášeno v souladu s § 39r odst. 6. (5) Do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení zdravotnického prostředku z úhradové skupiny, popřípadě ze skupiny zaměnitelných prostředků, nebo do doby zastavení tohoto řízení nemůže ohlašovatel podat jiné ohlášení zdravotnického prostředku, o němž je toto řízení vedeno. (6) Pokud rozhodnutí podle odstavce 4 nabude právní moci do desátého dne kalendářního měsíce včetně, jeho právní účinky nastávají prvním dnem následujícího kalendářního měsíce. Pokud rozhodnutí podle odstavce 4 nabude právní moci po desátém dni kalendářního měsíce, jeho právní účinky nastávají prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po nabytí jeho právní moci. (7) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 4 nemá odkladný účinek. Je-li takové rozhodnutí napadeno odvoláním, je předběžně vykonatelné podle odstavce 6 obdobně. (8) Účastníky řízení podle odstavců 2 a 4 jsou ohlašovatel a zdravotní pojišťovny. § 39t Zveřejňování informací (1) Ústav vydává ke dvacátému čtvrtému dni kalendářního měsíce seznam všech zdravotnických prostředků hrazených na základě předepsání na poukaz, který je platný pro následující kalendářní měsíc. Tento seznam Ústav zveřejňuje na elektronické úřední desce. U každého zdravotnického prostředku Ústav uvádí a) kódové označení ohlašovatele, b) kódové označení výrobce zdravotnického prostředku, jde-li o osobu odlišnou od ohlašovatele, c) kódové označení každé varianty ohlašovaného zdravotnického prostředku přidělené Ústavem pro účely tohoto seznamu, d) výši úhrady včetně daně z přidané hodnoty pro každou variantu ohlašovaného zdravotnického prostředku podle odstavce 4, e) preskripční omezení, je-li stanoveno v příloze č. 3 k tomuto zákonu, f) indikační omezení, je-li stanoveno v příloze č. 3 k tomuto zákonu, g) množstevní nebo frekvenční omezení, je-li stanoveno v příloze č. 3 k tomuto zákonu, h) název a číselné označení úhradové skupiny, popřípadě skupiny zaměnitelných prostředků, byla-li Ústavem vytvořena, i) maximální konečnou cenu, která zahrnuje cenu původce, maximální obchodní přirážku a daň z přidané hodnoty, j) informaci o tom, že rozhodnutí podle § 39v odst. 3 nebo § 39x odst. 7 pozbylo platnosti, a k) další údaje identifikující zdravotnický prostředek a související s úhradou ze zdravotního pojištění. (2) Ústav zveřejňuje na elektronické úřední desce k patnáctému dni kalendářního měsíce návrh seznamu podle odstavce 1. Do dvacátého druhého dne kalendářního měsíce se lze k návrhu seznamu vyjádřit. Ústav vyjádření vyhodnocuje a provádí opravy. O vyhodnocení návrhu na opravu seznamu Ústav toho, kdo návrh podal, neinformuje. (3) V případě zjištění chyby v seznamu podle odstavce 1 Ústav chybu odstraní nejpozději do 10 pracovních dnů vydáním opravného seznamu. Právní účinky opravného seznamu nastávají prvním pracovním dnem následujícím po dni jeho vydání. (4) Zdravotnický prostředek předepsaný na poukaz se ze zdravotního pojištění hradí ve výši skutečně uplatněné konečné ceny včetně obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty, nejvýše však ve výši a) úhradového limitu uvedeného v příloze č. 3 k tomuto zákonu navýšeného o daň z přidané hodnoty, b) ceny uvedené v rozhodnutí podle § 39v odst. 3 navýšené o daň z přidané hodnoty, nebo c) přijaté aukční hodnoty uvedené v rozhodnutí podle § 39x odst. 7 navýšené o daň z přidané hodnoty. § 39u Vytvoření skupin zaměnitelných prostředků (1) V případě záměru zdravotní pojišťovny uzavřít dohodu o nejvyšší ceně podle § 39v odst. 3 nebo záměru jedné nebo více zdravotních pojišťoven zastupujících alespoň 30 % pojištěnců požádat o vypsání cenové soutěže podle § 39w odst. 1, požádá tato zdravotní pojišťovna nebo zdravotní pojišťovny Ústav a) o vytvoření nebo změnu skupin zaměnitelných prostředků v rámci příslušné úhradové skupiny a b) o zařazení nebo změnu zařazení zdravotnických prostředků do skupin zaměnitelných prostředků v rámci příslušné úhradové skupiny. (2) Žádost podle odstavce 1 se nepodává, bylo-li již v rámci příslušné úhradové skupiny Ústavem o vytvoření skupin zaměnitelných prostředků a zařazení zdravotnických prostředků do nich rozhodnuto a není požadována změna. (3) Žádost podle odstavce 1 obsahuje vedle obecných náležitostí podle správního řádu a) návrh členění úhradové skupiny podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu na skupiny zaměnitelných prostředků, b) technické parametry jednotlivých skupin zaměnitelných prostředků v rámci úhradové skupiny a c) návrh na zařazení zdravotnických prostředků ohlášených v příslušné úhradové skupině do skupin zaměnitelných prostředků. (4) Ústav rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 90 dnů. (5) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 1 jsou všechny zdravotní pojišťovny a ohlašovatelé všech zdravotnických prostředků zařazených do příslušné úhradové skupiny. (6) Není-li ve skupině zaměnitelných prostředků zařazen žádný zdravotnický prostředek, může Ústav tuto skupinu zaměnitelných prostředků zrušit. § 39v Dohoda o nejvyšší ceně (1) Zdravotní pojišťovna a ohlašovatel mohou ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 uzavřít písemné ujednání obsahující závazek ohlašovatele dodávat zdravotnické prostředky zařazené do úhradové skupiny, popřípadě skupiny zaměnitelných prostředků, za cenu uvedenou v ujednání (dále jen „dohoda o nejvyšší ceně“). Ohlašovatel je povinen závazek podle věty první stanovený v dohodě o nejvyšší ceně splnit. Cenou uvedenou v dohodě o nejvyšší ceněCenou uvedenou v dohodě o nejvyšší ceně se rozumí cena bez obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty. (2) Zdravotní pojišťovna zašle Ústavu uzavřenou dohodu o nejvyšší ceně nejpozději do 10 dnů od jejího uzavření. Dohoda o nejvyšší ceně se vztahuje na všechny dodávky v ní uvedených zdravotnických prostředků na trh v České republice. (3) Pokud dohoda o nejvyšší ceně obsahuje též závazek ohlašovatele dodávat zdravotnické prostředky uvedené v dohodě o nejvyšší ceně v rozsahu minimálně poloviny spotřeby v zásadě zaměnitelných zdravotnických prostředků zařazených v dané skupině zaměnitelných prostředků distribuovaných na trhu v České republice a uhrazených ze zdravotního pojištění za 1 kalendářní rok předcházející podpisu dohody o nejvyšší ceně (dále jen „dohoda se závazkem“), a rozhodnutí podle § 39u vztahující se k příslušné úhradové skupině nabylo právní moci, Ústav zahájí řízení o dočasném snížení úhrady pro skupinu zaměnitelných prostředků a vyzve zdravotní pojišťovny k předložení dalších případných dohod se závazkem, a to nejdéle do 20 dnů ode dne zveřejnění této výzvy. Dohodu se závazkem lze uzavřít pouze na dobu 1 roku bez možnosti jejího vypovězení. Dohodu se závazkem lze opakovaně prodloužit vždy o 1 rok. Pokud Ústav ve stanovené lhůtě obdrží více dohod se závazkem vztahujících se k téže skupině zaměnitelných prostředků, sníží úhradu podle dohody se závazkem obsahující cenu nejnižší. Pokud Ústav obdrží více dohod se závazkem obsahujících stejnou nejnižší cenu, vydá rozhodnutí na základě dohody se závazkem, která byla uzavřena jako první. Ústav v rozhodnutí stanoví a) výši úhrady pro skupinu zaměnitelných prostředků na úroveň ceny uvedené v dohodě se závazkem obsahující nejnižší cenu přepočtenou podle technických parametrů obsažených v příloze č. 3 k tomuto zákonu po připočtení daně z přidané hodnoty, a to na dobu platnosti této dohody, a b) povinnosti ohlašovatele v souladu s jeho závazky podle odstavce 1 a podle tohoto odstavce. (4) Informace o spotřebě v zásadě zaměnitelných zdravotnických prostředků zařazených v dané úhradové skupině distribuovaných na trhu v České republice poskytne na žádost Ústavu nebo zdravotní pojišťovny Ústav zdravotnických informací z Národního registru hrazených zdravotních služeb. (5) Právní účinky rozhodnutí podle odstavce 3 nastávají prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po nabytí jeho právní moci. V případě prodloužení platnosti dohody se závazkem se o stejnou dobu prodlužuje i platnost rozhodnutí podle odstavce 3, pokud Ústav nejpozději 1 měsíc před uplynutím jeho platnosti neobdrží žádnou dohodu se závazkem vztahující se k příslušné skupině zaměnitelných prostředků, pro niž bylo vydáno rozhodnutí o dočasném snížení úhrady, obsahující nižší cenu; v opačném případě se platnost rozhodnutí podle odstavce 3 neprodlouží a Ústav zahájí nové řízení o dočasném snížení úhrad. (6) Dohody se závazkem, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 3, zdravotní pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 60 dnů ode dne vydání rozhodnutí podle odstavce 3. Ustanovení § 17 odst. 9 vět páté a šesté se použijí obdobně. Tyto dohody nabývají účinnosti dnem, kdy nastávají právní účinky rozhodnutí podle odstavce 5. (7) Po dobu platnosti rozhodnutí o dočasném snížení úhrady podle odstavce 3 nelze zahájit cenovou soutěž v příslušné úhradové skupině. (8) Zdravotnické prostředky uvedené v dohodě se závazkem, na základě které Ústav vydal rozhodnutí podle odstavce 3, se nezahrnují do regulačních omezení, která uplatňují zdravotní pojišťovny vůči poskytovateli, a zdravotní pojišťovny podpoří jejich předepisování prostřednictvím své smluvní politiky. (9) Pokud Ústav pravomocně rozhodne o přestupku podle § 44 odst. 1 písm. b), hradí se skupina zaměnitelných prostředků, v níž byl zařazen zdravotnický prostředek, jehož dodávky byly předmětem porušené povinnosti, ve výši stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a to od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku; ke stejnému dni pozbývá platnosti rozhodnutí podle odstavce 3. Cenová soutěž § 39w (1) Za účelem zajištění plně hrazených zdravotnických prostředků a úspor prostředků zdravotního pojištění Ústav vypíše cenovou soutěž (dále jen „soutěž“). Soutěž lze vypsat tehdy, pokud o to požádá jedna nebo více zdravotních pojišťoven zastupujících alespoň 30 % pojištěnců, existuje předpoklad alespoň 5 % úspory prostředků zdravotního pojištění, nejméně však 5 000 000 Kč ročně, v rámci úhradové skupiny a rozhodnutí podle § 39u ve vztahu k příslušné úhradové skupině nabylo právní moci. (2) Žádost o vypsání soutěže vždy obsahuje a) označení úhradové skupiny, v rámci které se o vypsání soutěže žádá, b) kalkulaci předpokládané úspory prostředků zdravotního pojištění v rámci úhradové skupiny podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, c) závazek zdravotních pojišťoven podpořit prostřednictvím své smluvní politiky předepisování zdravotnických prostředků výherců a d) souhlas Ministerstva zdravotnictví s vypsáním soutěže vydaný na základě posouzení veřejného zájmu podle § 17 odst. 2 a žádajícími zdravotními pojišťovnami předložené kalkulace úspor prostředků zdravotního pojištění v rámci úhradové skupiny. (3) Ústav zveřejní na elektronické úřední desce oznámení o zahájení soutěže do 15 dnů ode dne podání žádosti. Oznámení musí obsahovat a) označení úhradové skupiny, v rámci které je vypsána soutěž, b) kalkulaci předpokládané úspory prostředků zdravotního pojištění v rámci úhradové skupiny, c) závazek zdravotních pojišťoven podpořit prostřednictvím své smluvní politiky předepisování zdravotnických prostředků výherců, d) souhlas Ministerstva zdravotnictví s vypsáním soutěže, e) rozdělení všech zdravotnických prostředků dané úhradové skupiny do jednotlivých skupin zaměnitelných prostředků, f) lhůtu, do kdy je možné se přihlásit k účasti na soutěži, která činí nejméně 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení, g) poučení o průběhu soutěže a h) informaci o způsobu přihlášení k účasti na soutěži a náležitostech přihlášky. (4) Soutěž se provádí formou elektronické aukceelektronické aukce pro každou jednotlivou skupinu zaměnitelných prostředků v úhradové skupině, pro kterou je vypsána soutěž. Elektronickou aukcíElektronickou aukcí se rozumí proces sloužící k vyhodnocení nabídek, v jehož rámci účastník používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových hodnot v rámci skupiny zaměnitelných prostředků. Elektronická aukceElektronická aukce má 1 kolo. Účastníkem soutěže může být pouze ohlašovatel zdravotnických prostředků zařazených do skupin zaměnitelných prostředků v rámci úhradové skupiny, pro kterou je vypsána soutěž. V soutěži ohlašovatelé nabízejí nejnižší cenu bez daně z přidané hodnoty připadající na měrnou jednotku úhradového limitu v rámci skupiny zaměnitelných prostředků. (5) Podmínkou pro účast v soutěži je písemné prohlášení obsahující závazek dodávat v případě výhry v soutěži na trh v České republice soutěžené zdravotnické prostředky za ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele nepřekračující součet druhé nejnižší aukční hodnoty (dále jen „přijatá aukční hodnota“) a daně z přidané hodnoty, a to rovnoměrně po dobu 12 kalendářních měsíců následujících po dni, v němž nastanou právní účinky rozhodnutí v soutěži podle § 39x odst. 7, a v rozsahu minimálně třetiny spotřeby v zásadě zaměnitelných zdravotnických prostředků zařazených v dané skupině zaměnitelných prostředků distribuovaných na trhu v České republice a uhrazených ze zdravotního pojištění za 1 kalendářní rok předcházející zahájení soutěže. (6) Informace o spotřebě v zásadě zaměnitelných zdravotnických prostředků zařazených v dané úhradové skupině distribuovaných na trhu v České republice poskytne na žádost Ústavu nebo zdravotní pojišťovny Ústav zdravotnických informací z Národního registru hrazených zdravotních služeb. § 39x (1) Pokud se soutěže neúčastní alespoň 3 účastníci v rámci alespoň jedné skupiny zaměnitelných prostředků, Ústav soutěž usnesením zastaví. (2) Ústav účastníkům soutěže nejméně 7 dnů přede dnem konání elektronické aukceelektronické aukce oznámí datum a přesný čas uskutečnění elektronické aukceelektronické aukce. Oznámení Ústav zveřejní na elektronické úřední desce. Oznámení dále obsahuje a) informace o počtu účastníků soutěže, b) zahajovací aukční hodnotu, která odpovídá platnému úhradovému limitu úhradové skupiny, c) informace týkající se použitých elektronických prostředků a další technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci v rámci elektronické aukceelektronické aukce, d) stanovení minimálního rozdílu pro jednotlivé podání snižující aukční hodnotu a e) náležitosti podle § 39w odst. 3 písm. e) a g). (3) Ústav do vydání rozhodnutí nesmí uveřejnit totožnost účastníků soutěže. (4) Elektronická aukceElektronická aukce trvá nejméně 30 minut. Každé podání snižující aukční hodnotu po dvacáté deváté minutě prodlouží dobu trvání elektronické aukceelektronické aukce o další minutu od tohoto podání. (5) V případě, že druhá nejnižší aukční hodnota dosažená v elektronické aukcielektronické aukci není alespoň v jedné skupině zaměnitelných prostředků nejméně o 10 % nižší než zahajovací aukční hodnota, Ústav soutěž usnesením zastaví. (6) Usnesení o zastavení soutěže podle odstavce 1 nebo 5 Ústav zveřejní na elektronické úřední desce. Proti usnesení o zastavení soutěže se nelze odvolat. (7) Pokud soutěž není zastavena, Ústav vydá do 7 dnů po ukončení elektronické aukceelektronické aukce rozhodnutí, ve kterém uvede výši přijaté aukční hodnoty pro každou skupinu zaměnitelných prostředků. Rozhodnutí zveřejní na elektronické úřední desce. Ve výroku rozhodnutí Ústav uvede a) seznam účastníků elektronické aukceelektronické aukce k jednotlivým skupinám zaměnitelných prostředků, b) označení účastníků, kteří nabídli 2 nejnižší aukční hodnoty (dále jen „výherci“) v každé skupině zaměnitelných prostředků, c) přijatou aukční hodnotu pro každou skupinu zaměnitelných prostředků, byla-li aukční hodnota přijata, d) označení všech variant zdravotnických prostředků výherců, které budou uváděny na trh v České republice s cenou odpovídající přijaté aukční hodnotě po připočtení daně z přidané hodnoty a e) stanovení povinností výherců v souladu s jejich závazky podle § 39w odst. 5. (8) Právní účinky rozhodnutí podle odstavce 7 nastanou k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (9) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 7 Ústav zveřejní výsledek soutěže do 5 dnů na elektronické úřední desce. § 39y (1) Po dobu plnění závazků ze soutěže se všechny v zásadě zaměnitelné zdravotnické prostředky spadající do skupiny zaměnitelných prostředků, u níž bylo rozhodnuto o přijaté aukční hodnotě, hradí ve výši vypočtené na základě přijaté aukční hodnoty po připočtení daně z přidané hodnoty. (2) Zdravotnické prostředky výherců s cenou odpovídající součtu přijaté aukční hodnoty a daně z přidané hodnoty předepsané na poukaz se nezahrnují do regulačních omezení, která uplatňuje zdravotní pojišťovna vůči poskytovateli. (3) Pokud Ústav pravomocně rozhodne o přestupku podle § 44 odst. 2, hradí se skupina zaměnitelných prostředků, v níž byl zařazen zdravotnický prostředek, jehož dodávky byly předmětem porušené povinnosti, ve výši stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a to od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku; ke stejnému dni pozbývá platnosti rozhodnutí podle § 39x odst. 7. § 39z Doručování v řízeních podle části sedmé Není-li stanoveno jinak, v řízeních podle části sedmé se veškeré písemnosti doručují pouze veřejnou vyhláškou, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Písemnost se považuje za doručenou pátým dnem po vyvěšení. ČÁST OSMÁ § 40 Zdravotní pojišťovny (1) Zdravotní pojištění provádějí tyto zdravotní pojišťovny: a) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky,43) b) resortní, oborové, podnikové, popřípadě další pojišťovny.44) (2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny uhradit poskytovatelům, popřípadě jiným subjektům uvedeným v § 17 odst. 7, kteří v souladu s tímto zákonem poskytli hrazené služby pojištěncům, tyto poskytnuté služby ve lhůtách sjednaných ve smlouvě podle § 17 odst. 1. Pokud není mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem smlouva sjednána, a jsou-li zdravotní pojišťovny podle tohoto zákona povinny poskytnuté zdravotní služby uhradit, uhradí je ve stejných lhůtách jako poskytovatelům, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu podle § 17 odst. 1. (3) Zdravotní pojišťovna poskytne smluvnímu poskytovateli zdravotních služeb úhradu ve výši 100 Kč za každý den, ve kterém byla v období od 1. ledna do 31. prosince 2014 poskytnuta lůžková péče jejímu pojištěnci, a to za každého takového pojištěnce, přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování lůžkové péče, a den, ve kterém bylo poskytování lůžkové péče ukončeno, počítá jako jeden den (dále jen „kompenzace“). Zdravotní pojišťovna kompenzaci vypočte z údajů o poskytnuté lůžkové péči vykázaných poskytovatelem do 31. března 2015 a uznaných zdravotní pojišťovnou. (4) Kompenzace podle odstavce 3 se poskytne formou měsíčních záloh s následným vyúčtováním. Základ zálohy se vypočte jako jedna dvanáctina z úhrnu regulačních poplatků za lůžkovou péči, které byl poskytovatel povinen v roce 2013 za tuto péči vybrat a vybrání tohoto regulačního poplatku zdravotní pojišťovně vykázal. V měsíci červenci 2014 uhradí zdravotní pojišťovna poskytovateli sedminásobek základu zálohy, a to nejpozději do 31. července 2014. Měsíční zálohy na měsíce srpen až prosinec 2014 zdravotní pojišťovna poskytovateli uhradí ve výši základu zálohy nejpozději k poslednímu dni každého takového kalendářního měsíce. Vyúčtování měsíčních záloh a vypočtené kompenzace zdravotní pojišťovna provede do 30. června 2015. (5) Zdravotní pojišťovny rozhodují o žádostech svých pojištěnců o vydání povolení podle koordinačních nařízení. Ze žádosti musí být patrné, jaké zdravotní služby pojištěnec hodlá čerpat, místo jejich čerpání a předpokládaná doba jejich čerpání. Zdravotní pojišťovna povolení podle koordinačních nařízení vydá pouze v případě, že jsou pro jeho vydání splněny podmínky52) stanovené koordinačními nařízeními. Je-li zde důvodná obava, že požadovaná zdravotní služba nemůže být pojištěnci vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a pravděpodobnému průběhu nemoci poskytnuta na území České republiky včas a hrozí-li nebezpečí z prodlení, musí zdravotní pojišťovna vydat povolení podle koordinačních nařízení bezodkladně. (6) Zdravotní pojišťovny poskytnou pojištěnci na jeho žádost náhradu nákladů podle § 14 odst. 2 až 5 nejpozději do posledního dne měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí podle § 53 odst. 1. (7) Zdravotní pojišťovny jsou povinny zajistit svým pojištěncům a) místní dostupnostmístní dostupnost hrazených služeb. Místní dostupnostíMístní dostupností se rozumí přiměřená vzdálenost místa poskytování hrazených služeb vzhledem k místu trvalého pobytu nebo k místu bydliště pojištěnce. Místní dostupnostMístní dostupnost se vyjadřuje dojezdovou doboudojezdovou dobou. Místní dostupnostMístní dostupnost zdravotnické záchranné služby stanoví zákon, upravující zdravotnickou záchrannou službu. Dojezdovou dobouDojezdovou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba v celých minutách, která odpovídá efektivní dostupnosti místa dopravním prostředkem rychlostí která je přiměřená typu pozemní komunikace a je v souladu se zákonem upravujícím provoz na pozemních komunikacích. Dojezdové dobyDojezdové doby stanoví vláda nařízením, b) časovou dostupnostčasovou dostupnost hrazených služeb. Časovou dostupnostíČasovou dostupností se rozumí zajištění poskytnutí neodkladných a akutních hrazených služeb ve lhůtě odpovídající jejich naléhavosti. Lhůty vyjadřující časovou dostupnostčasovou dostupnost plánovaných hrazených služeb stanoví vláda nařízením. (8) Zdravotní pojišťovny jsou povinny bezplatně vydat svým pojištěncům průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad. Průkaz nebo náhradní doklad osoby s omezenou svéprávností vydá příslušná zdravotní pojišťovna zákonnému zástupci, opatrovníkovi nebo poručníkovi. Průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad obsahuje jméno, příjmení, popřípadě titul, platnost a číslo pojištěnce, kterým je v případě občanů České republiky rodné číslo. Zdravotní pojišťovny vedou v informačních systémech údaje o svých pojištěncích potřebné k provádění veřejného zdravotního pojištění pod číslem pojištěnce. (9) Průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad může obsahovat vedle údajů identifikujících pojištěnce písemnou formou rovněž obdobné údaje v elektronické formě. Za vydání náhradního dokladu umožňujícího nést údaje v elektronické formě má zdravotní pojišťovna nárok na úhradu nákladů na jeho pořízení. Na průkazu pojištěnce nebo na náhradním dokladu mohou být uloženy i další údaje o pojištěnci, pokud tak stanoví zákon. Další údaje mohou být uloženy na průkazu pojištěnce nebo náhradním dokladu, pokud se na tom dohodne pojištěnec s příslušnou zdravotní pojišťovnou. (10) Zdravotní pojišťovny vedou a) seznam smluvních poskytovatelů; tento seznam, který neobsahuje údaje uvedené v písmenu b), je každá zdravotní pojišťovna povinna zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) přehled zdravotnických pracovníků poskytujících hrazené služby u jednotlivých smluvních poskytovatelů v členění lékař, zubní lékař, farmaceut a zdravotnický pracovník vykonávající nelékařské zdravotnické povolání podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, kteří vykazují zdravotní pojišťovně provedené zdravotní výkony podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (dále jen „nositel výkonu“); za tímto účelem jsou poskytovatelé povinni sdělovat zdravotním pojišťovnám za uplynulé čtvrtletí, a to nejpozději do 30 dnů, seznam jednotlivých nositelů výkonů k poslednímu dni daného čtvrtletí, s uvedením jména, příjmení, titulu, rodného čísla a kategorie nositele výkonu podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, včetně dokladů o dosažené kvalifikacikvalifikaci; poskytovatel tuto povinnost splní i tehdy, pokud zdravotním pojišťovnám sdělí pouze ty změny, k nimž došlo od předchozího hlášení. (11) Zdravotní pojišťovny dávají podnět živnostenskému úřadu ke zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. (12) Zdravotní pojišťovny shromažďují údaje týkající se správních řízení vedených ve věcech náhrady nákladů za zdravotní služby čerpané pojištěnci v jiných členských státech Evropské unie, zejména údaje o a) zahájených řízeních o náhradě nákladů podle § 14 odst. 2 až 4, o jejich počtu, místě jejich čerpání a o tom, jak bylo v jednotlivých řízeních rozhodnuto, b) zahájených řízeních pro udělení předchozího souhlasu, o jejich počtu a o tom, jak bylo v jednotlivých řízeních rozhodnuto, c) částkách, které byly podle § 14 odst. 2 až 4 pojištěncům nahrazeny. (13) Údaje shromažďované podle odstavce 12 sdělují zdravotní pojišťovny v anonymizované podobě na žádost Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví tyto informace poskytuje Evropské komisi v jí stanovených lhůtách. (17) Poskytovateli je zdravotní pojišťovna povinna na jeho žádost sdělit informaci o tom, u kterého registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo v oboru gynekologie a porodnictví je pojištěnec registrován. § 40a Zpracování osobních údajů Zdravotní pojišťovna při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem její působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a) označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a b) může provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede zdravotní pojišťovna v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů. § 40b Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s výkonem působnosti podle zákona o Veřejném ochránci práv. Poskytnutí informací není porušením povinnosti mlčenlivosti zaměstnanců zdravotní pojišťovny. § 41a Klasifikace akutní lůžkové péče a referenční síť poskytovatelů (1) Pro účely racionalizace fungování systému veřejného zdravotního pojištění v oblasti akutní lůžkové péče Ústav zdravotnických informací vytváří a každoročně aktualizuje seznam skupin hospitalizacíhospitalizací v akutní lůžkové péči vztažených k diagnóze (dále jen „skupiny“), jejich relativní nákladovost, pravidla zařazování hospitalizacíhospitalizací do skupin a metodiky související s vykazováním poskytnutých hrazených služeb v akutní lůžkové péči. Aktuální údaje a metodiky podle věty první předává Ústav zdravotnických informací Ministerstvu zdravotnictví vždy do 90 dnů před skončením kalendářního roku. Pravidla pro zařazování hospitalizacíhospitalizací do skupin vede Ústav zdravotnických informací v počítačovém programu, který Ministerstvu zdravotnictví poskytuje zároveň s údaji podle věty druhé. (2) Ministerstvo zdravotnictví údaje a metodiky podle odstavce 1 věty druhé zveřejňuje na svých webových stránkách a na žádost bezplatně poskytuje zejména pro účely vykazování hrazených služeb akutní lůžkové péče zdravotním pojišťovnám, poskytovatelům a dalším subjektům počítačový program uvedený v odstavci 1 větě třetí. (3) Pro účely předání informací do Národního registru hrazených služeb podle zákona o zdravotních službách zdravotní pojišťovna informace o poskytovatelem vykázaných hrazených službách akutní lůžkové péče zpracuje v počítačovém programu podle odstavce 1 věty třetí. (4) K zajištění rozvoje systému zařazování hospitalizacíhospitalizací v akutní lůžkové péči do skupin může Ústav zdravotnických informací uzavřít smlouvu s poskytovatelem o předávání informací o nákladovosti hospitalizacíhospitalizací. Ministerstvo zdravotnictví zveřejní seznam poskytovatelů, s nimiž byla smlouva podle věty první uzavřena, ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. § 41b (1) Pro účely vedení registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu sdělí správci tohoto registru den, kdy a) bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo byla prodloužena doba jeho platnosti včetně doby platnosti tohoto povolení, b) nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, c) nabylo právní moci rozhodnutí o udělení azylu, den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o jeho odnětí, a den zániku azylu, d) nabylo právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o jejím odnětí, a den zániku doplňkové ochrany, e) nabylo právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky, den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o jeho odnětí, den zániku tohoto oprávnění, den, od něhož je považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou na území69), a den, od něhož již není považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou, f) nabylo právní moci rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo den, kdy nabylo právní moci zrušení tohoto rozhodnutí, g) byla podána žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10, h) byla podána žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9, a informaci o způsobu vyřízení žádosti a dni nabytí právní moci rozhodnutí, nebo i) bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11, a dobu platnosti tohoto povolení. (2) Pro účely vedení registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění orgán, který vydal předběžné opatření o umístění osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 6, rozhodnutí o umístění osoby uvedené v § 3 odst. 1 písm. c) do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo předběžné opatření nebo rozhodnutí o svěření osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 6 nebo v § 3 odst. 1 písm. c) do péče fyzické osoby, bez zbytečného odkladu sdělí správci tohoto registru den, kdy se toto předběžné opatření stalo vykonatelným, den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a den, kdy bylo předběžné opatření nebo rozhodnutí zrušeno nebo zaniklo. Kontrola § 42 (1) Zdravotní pojišťovny kontrolují využívání a poskytování hrazených služeb a jejich vyúčtování zdravotní pojišťovně, a to z hlediska objemu a kvality, včetně dodržování cen u poskytovatelů a pojištěnců. (2) Kontrolní činnost provádějí prostřednictvím informačních dat v rozsahu stanoveném zákonem a činností revizních lékařů. Další kontrolní činnost provádějí odborní pracovníci ve zdravotnictví způsobilí k revizní činnosti (dále jen „odborní pracovníci“). Zdravotní pojišťovny dále provádějí kontrolní činnost prostřednictvím přístupu do Centrálního úložiště elektronických receptů podle zvláštního zákona44a). (3) Revizní lékaři posuzují odůvodněnost léčebného procesu se zvláštním zřetelem na jeho průběh a předepisování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků, a na posuzování potřeby lázeňské léčebně rehabilitační péče jako součásti léčebné péče. Revizní lékaři a další odborní pracovníci dále kontrolují, zda a) poskytnuté hrazené služby odpovídají hrazeným službám vyúčtovaným zdravotní pojišťovně, b) byly vyúčtovány pouze ty výkony, léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky, které je zdravotní pojišťovna povinna uhradit, c) rozsah a druh hrazených služeb odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce. Pokud kontrola prokáže neoprávněnost nebo nesprávnost vyúčtování hrazených služeb, zdravotní pojišťovna takové služby neuhradí. Pokud kontrola prokáže, že pojištěnci byl předepsán zdravotnický prostředek v rozporu s podmínkami stanovenými v části sedmé nebo v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo léčivý přípravek v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí Ústavu o výši a podmínkách úhrady a zdravotní pojišťovna tento zdravotnický prostředek nebo léčivý přípravek poskytovateli lékárenské péče, smluvnímu výdejci nebo oční optice uhradila, má příslušná zdravotní pojišťovna právo na úhradu zaplacené částky za takový zdravotnický prostředek nebo léčivý přípravek poskytovatelem, kterým byl zdravotnický prostředek nebo léčivý přípravek předepsán. (4) Ke splnění úkolů uvedených v předchozích odstavcích jsou revizní lékaři a odborní pracovníci oprávněni vstupovat do zdravotnických zařízení. Výkon činnosti revizního lékaře a odborných pracovníků nesmí narušit prováděný léčebný výkon. Poskytovatel poskytuje zdravotní pojišťovně nezbytnou součinnost při výkonu kontroly, zejména předkládá požadované doklady, sděluje údaje a poskytuje vysvětlení. Přístup ke zdravotnické dokumentaci se umožňuje pouze revizním lékařům nebo odborným pracovníkům; tito pracovníci mají přístup ke zdravotnické dokumentaci pouze v rozsahu odpovídajícím kontrole. (5) Revizní lékaři vykonávají kontrolní činnost především v oboru, ve kterém získali specializaci. (6) Revizní lékaři vykonávají kontrolní činnost v pracovněprávním vztahu ke zdravotní pojišťovně, který je sjednáván na základě výběrového řízení. (7) Revizní lékaři nesmějí vykonávat kontrolní činnost u poskytovatele, jehož jsou zaměstnanci, vlastníky, spoluvlastníky, provozovateli, členy statutárního orgánu, nebo kde se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Revizní lékaři jsou povinni bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jejich podjatosti, oznámit to zdravotní pojišťovně, pro kterou vykonávají kontrolní činnost. (8) Ministerstvo zdravotnictví poskytuje revizním lékařům a odborným pracovníkům ke splnění úkolů uvedených v odstavcích 1 až 3 údaje vedené v registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a to na základě jejich žádosti. Žádost a údaje předávané na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 43 (1) Zdravotní pojišťovny podléhají kontrole státních orgánů České republiky. (2) Zdravotní pojišťovna vede osobní účet pojištěnce jako přehled výdajů na hrazené služby poskytnuté tomuto pojištěnci a zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b odst. 1. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o hrazených službách uhrazených za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců včetně zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely za toto období, popřípadě tyto údaje za počet měsíců, po které byl pojištěnec v průběhu posledních 12 měsíců u této zdravotní pojišťovny pojištěn. Zdravotní pojišťovna je povinna na vyžádání pojištěnce zajistit dálkový přístup k jeho osobnímu účtu. Dá-li k tomu pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník písemný souhlas, může být tento osobní účet zpřístupněn i ošetřujícímu lékaři pojištěnce. (3) Při změně zdravotní pojišťovny je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna do 3 měsíců ode dne změny zdravotní pojišťovny podle § 11a bezplatně předat nové zdravotní pojišťovně pojištěnce údaje o čerpání hrazených služeb, u nichž je zákonem nebo rozhodnutím Ústavu stanoven množstevní limit nebo jiné podmínky nároku pojištěnce, pokud tento limit nebo podmínky mohou mít vliv na poskytnutí hrazených služeb pojištěnci po změně zdravotní pojišťovny. § 43a (1) Ústav provádí dozor nad plněním a) povinností podle § 16b odst. 6 až 8 a § 32 odst. 4, b) povinností vyplývajících z písemných ujednání podle § 39c odst. 2 písm. c) a d), c) povinnosti poskytovat léčivý přípravek zdarma podle § 39d odst. 7, d) povinnosti kompenzovat náklady vynaložené na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 39d odst. 6 nebo 7 nebo § 39da odst. 8, e) závazku z úhradové soutěže podle § 39e, f) závazku dodávat zdravotnické prostředky podle § 39v odst. 1, g) povinnosti uložené v rozhodnutí Ústavu podle § 39v odst. 3 a h) povinností stanovených v rozhodnutí podle § 39x odst. 7. (2) Při kontrole podle tohoto zákona postupuje Ústav podle kontrolního řádu. Pověření zaměstnanci Ústavu se při výkonu kontrolní činnosti podle tohoto zákona prokazují průkazem vydaným Ústavem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole, nebo písemným pověřením ke kontrole. ČÁST DEVÁTÁ POKUTY A PŘIRÁŽKY K POJISTNÉMU § 44 Přestupky (1) Ohlašovatel se dopustí přestupku tím, že a) poruší závazek dodávat zdravotnické prostředky podle § 39v odst. 1, nebo b) poruší povinnost uloženou v rozhodnutí Ústavu podle § 39v odst. 3. (2) Ohlašovatel, který se stal výhercem, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v rozhodnutí o výši přijaté aukční hodnoty podle § 39x odst. 7. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší a) závazek dodávat léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na český trh podle § 15 odst. 6 písm. e), b) písemné ujednání o nejvyšší možné ceně výrobce podle § 39c odst. 2 písm. c) nebo ujednání o úhradě podle § 39c odst. 2 písm. d), c) závazek z úhradové soutěže podle § 39e, d) povinnost uzavřít smlouvu o kompenzaci nákladů vynaložených na úhradu léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění podle § 39da odst. 8, nebo e) povinnost poskytovat léčivý přípravek zdarma podle § 39d odst. 7 nebo povinnost kompenzovat náklady vynaložené na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 39d odst. 6 nebo 7 nebo § 39da odst. 8. (4) Poskytovatel oprávněný vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky nebo smluvní výdejce se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz podle § 32 odst. 4. (5) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se při poskytování hrazených služeb prokáže průkazem pojištěnce zdravotní pojišťovny, přestože v té době jejím pojištěncem nebyla. (6) Zdravotní pojišťovna se dopustí přestupku tím, že a) nezveřejní smlouvu nebo zvláštní smlouvu anebo dodatky k nim podle § 17 odst. 9, § 17a odst. 2 nebo § 39v odst. 6, b) v rozporu s § 40 odst. 10 písm. a) nevede nebo nezveřejní seznam smluvních poskytovatelů, c) nevede přehled zdravotnických pracovníků podle § 40 odst. 10 písm. b), d) v rozporu s § 43 odst. 3 nepředá nové zdravotní pojišťovně pojištěnce údaje o čerpání hrazených služeb, e) nezajistí svým pojištěncům poskytování hrazených služeb podle § 46 odst. 1, nebo f) v rozporu s § 52 odst. 2 uzavře smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb s uchazečemuchazečem bez doporučení. (7) Poskytovatel lékárenské péče se dopustí přestupku tím, že při výdeji léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a) neověří limit doplatků podle § 16b odst. 6, b) požaduje doplatek v rozporu s § 16b odst. 7, nebo c) navýší jejich cenu v rozporu s § 16b odst. 8. (8) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5, b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. b), c) nebo d), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, odstavce 6 písm. f) nebo odstavce 7, d) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo odstavce 6 písm. a) nebo e), e) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2, f) výše třetiny ročního obratu v rámci předmětné léčivé látky a lékové formy v České republice, nejvýše však do 100 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. c), g) výše trojnásobku celkové výše nákladů vynaložených všemi zdravotními pojišťovnami na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, nebo do 1 000 000 Kč, pokud žádné náklady nevznikly, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. d), nebo h) výše trojnásobku nepřiměřeného majetkového prospěchu odpovídajícího výši kompenzace nákladů vynaložených na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, nebo do 1 000 000 Kč, je-li výše nepřiměřeného majetkového prospěchu nižší než 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. e). § 44a (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Ústav, jde-li o přestupky podle § 44 odst. 1 až 4 a 7, b) Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o přestupky podle § 44 odst. 6, c) zdravotní pojišťovna, jejímž průkazem pojištěnce se fyzická osoba prokázala, jde-li o přestupek podle § 44 odst. 5. (2) Pokuty za přestupky vybírá a vymáhá celní úřad, s výjimkou pokut za přestupky podle § 44 odst. 5 a 6, které vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut za přestupky je příjmem státního rozpočtu, s výjimkou příjmu z pokut za přestupek podle § 44 odst. 5, který je příjmem zdravotní pojišťovny, která je uložila. (3) Zdravotní pojišťovna, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby. § 44b (1) Za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 odst. 1, 3, 4 nebo 5 může příslušná zdravotní pojišťovna ve správním řízení uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč a zaměstnavatelizaměstnavateli až do výše 200 000 Kč. Při nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelemzaměstnavatelem uloží pokutu pouze zaměstnavatelizaměstnavateli. (2) Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna. (3) Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. (4) Při porušení povinnosti podle § 12 písm. k) může příslušná zdravotní pojišťovna ve správním řízení uložit pojištěnci pokutu až do výše 500 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (5) Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila. § 45 (1) Příslušná zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavatelizaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin45) a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní služby, s výjimkou těch pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, jejichž příčina je nezjištěna nebo k nimž došlo ohrožením zvířaty nebo přírodními živly anebo v důsledku protiprávního jednání třetích osob. (2) Příslušná zdravotní pojišťovna vyměří zaměstnavatelizaměstnavateli podle odstavce 1 přirážku k pojistnému až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců. (3) Platební výměr na přirážku k pojistnému za kalendářní rok lze vystavit nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo ke skutečnostem uvedeným v odstavci 1. Přirážka k pojistnému se platí jednorázově na účet příslušné zdravotní pojišťovny. (4) ZaměstnavateléZaměstnavatelé jsou povinni příslušné zdravotní pojišťovně zasílat kopie záznamů46) o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní měsíc, vždy nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavatelizaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč. (5) Poskytovatelé, kteří jsou oprávněni k uznávání nemocí z povolání, jsou povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie hlášení nemocí z povolání. (6) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na přirážce k pojistnému, postupuje se stejně jako u pojistného. ČÁST DESÁTÁ SÍŤ POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB § 46 (1) Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnostičasové dostupnosti. Tuto povinnost plní prostřednictvím poskytovatelů, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Tito poskytovatelé tvoří síť smluvních poskytovatelů zdravotní pojišťovny (dále jen „síť“). (2) Před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se koná výběrové řízení. Výběrové řízení se nekoná a) pro poskytovatele lékárenské péče, b) je-li poskytovatelem hrazených služeb Vězeňská službaVězeňská služba, c) v případech rozšíření sítě již smluvního poskytovatele zdravotnické záchranné služby, d) při uzavírání nové smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, pokud se jedná o smluvní vztah se stejným subjektem a současně nedochází k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb, e) jde-li o vysoce specializovanou péči zajišťovanou poskytovatelem, kterému byl na poskytování takové zdravotní péče udělen podle zákona o zdravotních službách statut centra vysoce specializované zdravotní péče, nebo f) při uzavírání smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb podle § 17 odst. 8. (3) V případě změny právní formy poskytovatele, který má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a v případě, je-li zakladatelem společnosti s ručením omezeným fyzická osoba, která má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb jako fyzické osoby zanikne při udělení oprávnění k poskytování těchto zdravotních služeb jako společnosti s ručením omezeným, se výběrové řízení koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb. (4) Konání výběrového řízení může navrhnout zdravotní pojišťovna, uchazečuchazeč nebo obecobec. UchazečemUchazečem se rozumí poskytovatel oprávněný poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru, nebo fyzická nebo právnická osoba, která hodlá poskytovat zdravotní služby a je schopna ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení splnit předpoklady k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru zdravotní péče. § 47 (1) Výběrové řízení vyhlašuje způsobem v místě obvyklým krajský úřad, v hlavním městě Praze, Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“). Místní příslušnost krajského úřadu se řídí místem poskytování zdravotních služeb. Výběrové řízení na poskytování lůžkové a lázeňské léčebně rehabilitační péče vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví. (2) Vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat: a) rozsah hrazených služeb a konkrétně vymezené území, pro které mají být poskytovány, a označení zdravotní pojišťovny, je-li zdravotní pojišťovna navrhovatelem výběrového řízení, b) lhůtu, ve které lze podat nabídku; tato lhůta nesmí být kratší než 30 pracovních dnů, c) místo pro podání přihlášky, d) lhůtu, od které je třeba zajistit poskytování zdravotních služeb, které jsou předmětem výběrového řízení. § 48 (1) Vyhlašovatel zřizuje pro každé výběrové řízení komisi. Členy komise jsou: a) zástupce krajského úřadu, jde-li o výběrové řízení vyhlašované krajským úřadem, nebo zástupce Ministerstva zdravotnictví, jde-li o výběrové řízení vyhlašované tímto ministerstvem, b) zástupce příslušné komory zřízené zákonem o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře nebo zástupce profesní organizace v případě, kdy není žádná komora příslušná, c) zástupce příslušné zdravotní pojišťovny, d) odborník pro zdravotní služby, které mají být uchazečemuchazečem poskytovány; působí-li v oblasti těchto zdravotních služeb odborná společnost, je členem výběrové komise zástupce této odborné společnosti. (2) Členy komise nemohou být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k uchazečiuchazeči jsou pochybnosti o jejich nepodjatosti, a osoby blízké uvedeným osobám. (3) Členství v komisi je nezastupitelné. Na členy komise se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výběrovým řízením. Poskytnutí informací o tom, které osoby se zúčastnily výběrového řízení členy komise se nepovažuje za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního zákona. § 49 (1) Činnost komise řídí její předseda, kterým je zástupce krajského úřadu, jde-li o výběrové řízení, jehož vyhlašovatelem je krajský úřad, nebo zástupce Ministerstva zdravotnictví, jde-li o výběrové řízení, jehož vyhlašovatelem je Ministerstvo zdravotnictví. (2) Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů komise. Rozhodnutí je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas zástupce příslušné zdravotní pojišťovny. O jednání komise, průběhu a výsledku výběrového řízení komise vyhotoví zápis, který podepíše předseda a všichni přítomní členové komise. Zápis musí obsahovat jména členů komise a stanovení pořadí přihlášek s uvedením počtu získaných hlasů. Předseda komise předá zápis vyhlašovateli neprodleně po skončení jednání komise. Tím činnost komise končí. (3) Náklady spojené s vyhlášením výběrového řízení a činností komise hradí vyhlašovatel. Náklady spojené s účastí na výběrovém řízení hradí uchazečuchazeč. § 50 (1) Nabídky se doručují vyhlašovateli ve lhůtě stanovené podle § 47 odst. 2 písm. b). UchazečUchazeč je povinen prokázat, že splňuje, nebo je ve lhůtě stanovené ve výběrovém řízení schopen splnit, předpoklady pro poskytování hrazených služeb v příslušném oboru zdravotní péče, který je předmětem výběrového řízení. (2) Vyhlašovatel pozve uchazečeuchazeče na jednání výběrové komise (dále jen „komise“). UchazečiUchazeči, jehož přihláška má formální nedostatky, které uchazečuchazeč neodstraní ve lhůtě stanovené vyhlašovatelem, vrátí vyhlašovatel přihlášku s uvedením důvodů. § 51 (1) Při posuzování přihlášek členové komise přihlížejí zejména k síti zdravotní pojišťovny v daném oboru a území, k dobré pověsti uchazečeuchazeče, k praxi uchazečeuchazeče v příslušném oboru, k disciplinárním opatřením uloženým podle zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, k etickému přístupu k pacientům, ke stížnostem na poskytování zdravotních služeb. Členové komise dále posuzují záměr uchazečeuchazeče na zajišťování hrazených služeb v oboru zdravotní péče, který je předmětem výběrového řízení, a jeho možnostem splnit předpoklady pro zajištění hrazených služeb ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení. (2) Po posouzení přihlášek stanoví komise pořadí uchazečůuchazečů. § 52 (1) Vyhlašovatel je povinen zveřejnit výsledek výběrového řízení včetně počtu získaných hlasů podle § 49 odst. 2. (2) Zdravotní pojišťovna přihlíží k výsledkům výběrového řízení při uzavírání smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb. Výsledek výběrového řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovna je oprávněna uzavřít smlouvu s uchazečemuchazečem pouze tehdy, bylo-li uzavření takové smlouvy ve výběrovém řízení doporučeno. (3) Nebylo-li uzavření smlouvy s uchazečemuchazečem ve výběrovém řízení doporučeno, může tento uchazečuchazeč podat návrh na vyhlášení nového výběrového řízení ve stejném oboru a území znovu až po uplynutí 3 měsíců ode dne zveřejnění výsledku takového výběrového řízení. (4) Bylo-li uzavření smlouvy s uchazečemuchazečem ve výběrovém řízení doporučeno, může tento uchazečuchazeč znovu podat návrh na vyhlášení výběrového řízení nebo podat přihlášku do již vyhlášeného výběrového řízení pro daný obor, území a zdravotní pojišťovnu, pro kterou bylo uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb doporučeno, až po uplynutí 3 měsíců ode dne zveřejnění výsledku takového výběrového řízení. ČÁST JEDENÁCTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ § 53 Rozhodování (1) Zdravotní pojišťovny rozhodují a) ve věcech týkajících se sporných případů o naplnění podmínek pro účast ve zdravotním pojištění podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů zahájených na návrh pojištěnce, b) ve věcech udělení předchozího souhlasu podle § 14b, c) ve věcech vydání povolení podle koordinačních nařízení, d) ve věcech náhrady nákladů podle koordinačních nařízení, e) ve věcech náhrady nákladů podle § 14 odst. 2 až 4, f) ve věcech přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného, g) ve věcech posuzování naplnění podmínek nároku pojištěnce na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených podle § 19, h) ve věcech zřízení zástavního práva podle § 53d, i) ve sporných případech ve věcech placení pojistného a penále platebními výměry; odvolání proti platebnímu výměru ve věcech dlužného pojistného nemá odkladný účinek, j) ve sporných případech ve věcech vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné, k) ve sporných případech o hrazení částek podle § 16b; k návrhu pojištěnec přiloží doklady o zaplacení doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b, ze kterých vyplývá, že limit podle § 16b byl překročen. (2) Dlužné pojistné a penále může zdravotní pojišťovna předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat a) označení plátce pojistného, jemuž se nedoplatky vykazují, b) výši nedoplatků podle stavu účtu plátce pojistného k určitému dni vycházející z údajů vykázaných plátcem pojistného nebo z kontrol provedených zdravotní pojišťovnou, z pravděpodobné výše pojistného, byla-li stanovena, a z penále vypočteného k tomuto dni, c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna, d) čísla účtů příslušné zdravotní pojišťovny, na která musí být nedoplatky uhrazeny, e) poučení o vykonatelnosti, f) poučení o námitkách, g) označení zdravotní pojišťovny, která výkaz nedoplatků vydala, a datum vydání. Výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby. (3) Vydání výkazu nedoplatků je prvním úkonem v řízení. Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem jeho doručení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr. Proti výkazu nedoplatků nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení. (4) Proti výkazu nedoplatků lze zdravotní pojišťovně, která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, pokud plátce pojistného nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší. Důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést. (5) Na základě námitek zdravotní pojišťovna do 30 dnů od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud zdravotní pojišťovna nerozhodne o námitkách ve lhůtě výše uvedené, pozbývá výkaz nedoplatků platnost. (6) Zjistí-li zdravotní pojišťovna, že údaje o výši nedoplatků obsažené ve výkazu nedoplatků jsou nesprávné, může výkaz nedoplatků zrušit z vlastního podnětu do 3 let ode dne vykonatelnosti výkazu nedoplatků. (7) Vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní47a) nebo správní47) výkon rozhodnutí. (8) Správní výkon rozhodnutí ve věcech uvedených v odstavci 1 provádí zdravotní pojišťovna, která platební výměr vydala v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků. (9) O odvolání proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny podle odstavce 1, s výjimkou rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu podle § 14b, rozhodnutí o vydání povolení podle koordinačních nařízení, rozhodnutí o náhradě nákladů podle koordinačních nařízení, rozhodnutí o náhradě nákladů podle § 14 odst. 2 až 4 a rozhodnutí o naplnění podmínek nároku pojištěnce na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených podle § 19, rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny. Rozhodčí orgán dále rozhoduje o odvolání v řízení o přestupku projednávaném zdravotní pojišťovnou podle § 44 odst. 5. Rozhodčí orgán se skládá z jednoho zástupce zdravotní pojišťovny, jednoho zástupce Ministerstva zdravotnictví, jednoho zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, jednoho zástupce Ministerstva financí, tří zástupců, které určí ze svých členů Správní rada zdravotní pojišťovny, a tří zástupců, které určí ze svých členů Dozorčí rada zdravotní pojišťovny. Rozhodčí orgán je schopen se usnášet, je-li přítomno více než dvě třetiny členů. K platnosti rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů. K prvému jednání svolá členy rozhodčího orgánu ředitel zdravotní pojišťovny. Na tomto prvém jednání si členové rozhodčího orgánu zvolí ze svého středu předsedu, který nadále svolává a řídí jednání rozhodčího orgánu. (10) Za výkon funkce může být členu rozhodčího orgánu poskytnuta odměna, o které rozhoduje Správní rada zdravotní pojišťovny. § 53a (1) Zdravotní pojišťovna může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při předepsání penále, jehož výše nepřesahuje 30 000 Kč ke dni doručení žádosti o odstranění tvrdosti. (2) Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 30 000 Kč. (3) Žádosti o odstranění tvrdostí podle odstavce 1 nebo 2 nelze vyhovět, jestliže a) plátce pojistného nezaplatil pojistné na zdravotní pojištění splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí přirážky k pojistnému nebo penále, b) na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh47b), c) plátce pojistného vstoupil do likvidace. (4) O prominutí přirážky k pojistnému nebo penále se rozhoduje na základě písemné žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby (dále jen „žadatel“). Žádost může být podána do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále; jestliže se objevily nové skutečnosti, které žadatel bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do doby nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, může být žádost podána do tří let od právní moci tohoto rozhodnutí. V případě žádosti o prominutí penále, které bylo stanoveno výkazem nedoplatků, může být žádost podána do 8 dnů ode dne vykonatelnosti výkazu nedoplatků. (5) Rozhodnutí o odstranění tvrdosti je prvním úkonem v řízení. Na prominutí přirážky k pojistnému nebo penále není právní nárok. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení. § 53b Doručování (1) Zdravotní pojišťovna použije v řízení podle § 53 odst. 1 doručení veřejnou vyhláškou v případě, kdy jí není znám pobyt nebo sídlo účastníka řízení, nebo v případě, že nebyly splněny podmínky pro doručení písemnosti uplynutím úložní doby. (2) Doručení veřejnou vyhláškou provede zdravotní pojišťovna tak, že vyvěsí ve svém sídle po dobu patnácti dnů způsobem v místě obvyklým oznámení o místě uložení písemnosti s jejím přesným označením; oznámení se rovněž vyvěsí v sídle místně příslušné organizační jednotky zdravotní pojišťovny, která písemnost doručuje. Poslední den lhůty podle věty první se považuje za den doručení. (3) Doručení písemností, které se doručují do vlastních rukou nebo jejichž převzetí má být potvrzeno adresátem, potvrdí doručující řádně vyplněnou doručenkou, která je veřejnou listinouveřejnou listinou. § 53c Při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona a zvláštního zákona17), jsou povinné subjekty oprávněny uvádět rodná čísla osob, případně jiné číslo pojištěnce. § 53d Zástavní právo (1) Zdravotní pojišťovna může k zajištění vykonatelné pohledávky na pojistném nebo penále zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku dlužníka, který má u zdravotní pojišťovny dluh na pojistném nebo penále, za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. Hodnota zástavy nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. (2) Řízení o zřízení zástavního práva se zahajuje z moci úřední a vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva je prvním úkonem v řízení. Rozhodnutí o zřízení zástavního práva obsahuje ve výroku kromě náležitostí podle § 68 správního řádu i výši nedoplatku na pojistném nebo penále a označení zástavy. (3) Týká-li se řízení o zřízení zástavního práva nemovité věci, která je předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí, zdravotní pojišťovna vyrozumí o vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušný katastrální úřad, který zapíše k nemovitosti poznámku66). Rozhodnutí o zřízení zástavního práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc nebo právo k ní po zápisu poznámky informující o vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva. (4) Je-li zástavou nemovitá věc, která je předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí, podá zdravotní pojišťovna návrh na zápis zástavního práva do katastrukatastru nemovitostí neprodleně poté, co se rozhodnutí stane vykonatelným. Společně s podáním návrhu na vklad zástavního práva podá zdravotní pojišťovna návrh na výmaz poznámky o vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva a návrh na zápis poznámek podle odstavce 6. (5) Zdravotní pojišťovna pro účely zřízení zástavního práva k majetku dlužníka využívá bezúplatně dálkovým přístupem údaje z katastrukatastru nemovitostí67). (6) Je-li zástavní právo zřízeno rozhodnutím zdravotní pojišťovny, hledí se na toto právo tak, jako by se vlastník zástavy zavázal, že a) zástavním právem zapsaným ve výhodnějším pořadí nezajistí nový dluh; tato skutečnost se zapíše do příslušného veřejného seznamu, nebo b) neumožní zápis nového zástavního práva namísto starého zástavního práva zapsaného ve výhodnějším pořadí než zástavní právo zřízené rozhodnutím zdravotní pojišťovny; tato skutečnost se zapíše do příslušného veřejného seznamu. (7) Zástavní právo zřízené rozhodnutím zdravotní pojišťovny zaniká rovněž nabytím právní moci rozhodnutí, kterým zdravotní pojišťovna ruší zástavní právo. Je-li zástavou nemovitá věc, která je předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí, podá zdravotní pojišťovna návrh na výmaz zástavního práva z katastrukatastru nemovitostí neprodleně poté, co se rozhodnutí stane vykonatelným. Společně s podáním návrhu na výmaz zástavního práva podá zdravotní pojišťovna návrh na výmaz poznámek podle odstavce 6. § 55 Náhrada nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci (1) Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. (2) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství, obecní úřady nebo zvláštní orgány obcíobcí projednávající přestupky podle zvláštního právního předpisu68) a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do 1 měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl. (3) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů. (4) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou orgán inspekce práce a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání. (5) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně. (6) Zdravotní pojišťovna může upustit od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů podle odstavce 1, a) je-li vymáhání této náhrady nákladů spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi, nebo b) je-li pravděpodobné, že náklady vymáhání převýší jeho výtěžek. Na upuštění od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů podle odstavce 1 není právní nárok. (7) Při stanovení výše náhrady nákladů, od jejíhož vymáhání zdravotní pojišťovna podle odstavce 6 upustí, přihlédne zdravotní pojišťovna zejména k tomu, jak ke škodě došlo, a k osobním a majetkovým poměrům osoby, která škodu způsobila. (8) Pro účely uplatnění nároku na náhradu nákladů podle odstavce 1 nejsou zaměstnanci zdravotní pojišťovny povinni zachovávat mlčenlivost stanovenou zvláštním zákonem, a to o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nároku a vůči osobám, vůči nimž nebo jejichž prostřednictvím nárok uplatňuje. (9) Při změně zdravotní pojišťovny podle § 11a si zdravotní pojišťovny bezplatně předávají informace podstatné pro uplatnění náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1. § 55a Vztah k mezinárodním smlouvám Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, pokud mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, stanoví jinak. § 55b Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. ČÁST DVANÁCTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 56 (1) Za nezaopatřené děti podle § 7 odst. 1 písm. a) se považují do 31. prosince 1998 i studenti vysokých škol starší 26 let. Toto ustanovení se nevztahuje ode dne přerušení studia na studenty, kteří studium na vysoké škole přerušili. (2) Za poživatele důchodů z důchodového pojištění podle § 7 odst. 1 písm. b) se považují též poživatelé důchodů přiznaných po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky nebo Slovenské republiky, pokud jim byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnánízaměstnání před 1. lednem 1993 u zaměstnavatelezaměstnavatele se sídlem na území Československé socialistické republiky nebo České a Slovenské Federativní Republiky. (3) Kde se v jiných předpisech používá pojmu „všeobecné zdravotní pojištění“, rozumí se tím „veřejné zdravotní pojištění“. § 57 Zrušují se: 1. zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 206/1996 Sb., 2. vyhláška Ministerstva financí č. 268/1993 Sb., kterou se stanoví způsob tvorby a použití fondů resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven, 3. vyhláška Ministerstva financí č. 269/1993 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky tvorby a užití rezervního fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny. ČÁST TŘINÁCTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ § 58 Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 7 odst. 1 písm. a) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „ze základního fondu se dále hradí náklady na činnost Pojišťovny podle § 5 písm. d),“. 2. V § 7 odst. 1 písm. c) se na konci připojují tato slova: „; účelové fondy nelze vytvářet z prostředků základního nebo rezervního fondu“. § 59 Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 13 se vypouští odstavec 2. 2. V § 16 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Účelové fondy nelze vytvářet z prostředků základního nebo rezervního fondu.“. 3. V § 16 se vypouští odstavec 4. 4. § 17 odst. 1 zní: „(1) Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění a je tvořen platbami pojistného. Ze základního fondu se dále hradí náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny podle § 13 odst. 1 písm. d).“. 5. Za § 22 se vkládá část pátá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST PÁTÁ ZAJIŠŤOVACÍ FOND § 22a (1) Tímto zákonem se zřizuje Zajišťovací fond (dále jen „Fond“), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku. Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona. (2) Fond slouží k úhradě zdravotní péče poskytnuté zdravotnickými zařízeními pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny likvidované podle § 6 odst. 6 písm. a) v případech, kdy nebyly ke dni skončení likvidace zaměstnanecké pojišťovny uspokojeny všechny splatné pohledávky zdravotnických zařízení, a v případech, kdy zaměstnanecká pojišťovna má více věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky, nebo je-li předlužena. (3) Všechny zaměstnanecké pojišťovny jsou povinny do Fondu přispívat. Roční příspěvek zaměstnanecké pojišťovny do Fondu činí 0,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zaměstnanecké pojišťovny. Příspěvek do Fondu je zaměstnanecká pojišťovna povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku. Fond může investovat peněžní prostředky do státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou nebo poukázek České národní banky. (4) Fond je řízen pětičlennou správní radou. Členy správní rady jmenuje ministr zdravotnictví. Členové správní rady jsou jmenováni na období pěti let, a to i opakovaně. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna. (5) Podrobnosti o činnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá Ministerstvo zdravotnictví. § 22b (1) Fond poskytne úhradu zdravotnickému zařízení na základě jeho žádosti, jsou-li splněny podmínky podle § 22a odst. 2. Fond má právo přezkoumat oprávněnost poskytnutí zdravotní péče, kterou má uhradit; ustanovení tohoto zákona a ostatních zákonů o povinné mlčenlivosti zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se nepoužijí. (2) Úhrada se poskytne takto: a) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí zdravotní péče praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 200 Kč na jednoho pojištěnce, b) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí ambulantní zdravotní péče odbornými lékaři, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 900 Kč na jednoho pojištěnce, c) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí ústavní zdravotní péče, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 1200 Kč na jednoho pojištěnce, d) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu výdeje léčiv na základě lékařského předpisu, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 700 Kč na jednoho pojištěnce. (3) Právo zdravotnického zařízení na úhradu z Fondu se promlčí uplynutím pěti let ode dne stanoveného podle odstavce 1. (4) V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených úhrad, poskytne zbývající část potřebných peněžních prostředků do Fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci. V takovém případě se zvyšuje příspěvek zaměstnaneckých pojišťoven do Fondu od roku následujícího po poskytnutí půjčky na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 22a odst. 3. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 22a odst. 3. § 22c Fond se stává věřitelem zdravotní pojišťovny ve výši práv zdravotnických zařízení na plnění z Fondu.“. § 60 Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 149/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 15 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné pojišťovny 50 Kč, nelze vymáhat.“. 2. § 18 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok.“. 3. § 28b se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Podle ustanovení § 15 odst. 1 a § 18 odst. 4 postupuje pojišťovna i v případě penále, které měla pojišťovna vyměřit nebo vymáhat do dne účinnosti těchto ustanovení, avšak do dne jejich účinnosti tak neučinila.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ § 61 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997, s výjimkou § 15 odst. 10 věty první a § 59 bodu 5, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 48/1997 Sb. SEZNAM ZDRAVOTNÍCH VÝKONŮ ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ NEHRAZENÝCH NEBO HRAZENÝCH JEN ZA URČITÝCH PODMÍNEK Seznam použitých zkratek a symbolů Označení, symbol\| Vysvětlení ---\|--- ODB\| odbornost KAT\| kategorie zdravotního výkonu z hlediska úhrady ze zdravotního pojištění – symboly N, Z, W – viz dále N\| výkon označený ve sloupci KAT symbolem „N“ - zdravotní výkon zásadně nehrazený ze zdravotního pojištění, výjimkou může být předchozí schválení zdravotní pojišťovny pro konkrétního pojištěnce, vzhledem k jeho závažnému zdravotnímu stavu (nebo k jeho zvláštní zdravotní potřebě) W\| výkon označený ve sloupci KAT symbolem “W“ - zdravotní výkon plně hrazený ze zdravotního pojištění jen při splnění určitých podmínek nebo limitovaný maximální hrazenou frekvencí, není nutné schválení zdravotní pojišťovny Z\| výkon označený ve sloupci KAT symbolem „Z“ - zdravotní výkon plně hrazený zdravotní pojišťovnou jen za určitých podmínek a po schválení zdravotní pojišťovny dg.\| diagnóza poř. č.\| pořadové číslo výkonu \| ODB\| Název 001\| Všeobecné praktické lékařství 002\| Praktické lékařství pro děti a dorost 014\| Stomatologie všeobecná – praktický zubní lékař – stomatolog 015\| Ortodoncie 201\| Rehabilitační a fyzikální medicína 401\| Pracovní lékařství 404\| Dermatovenerologie 504\| Cévní chirurgie 601\| Plastická chirurgie 603\| Gynekologie a porodnictví 605\| Orální a maxilofaciální chirurgie 606\| Ortopedie 701\| Otorinolaryngologie 705\| Oftalmologie 706\| Urologie 808\| Soudní lékařství 809\| Radiologie a zobrazovací metody 903\| Klinická logopedie 911\| Všeobecná sestra 999\| Universální lékařské výkony – bez vazby na odbornost Seznam zdravotních výkonů z veřejného zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek Poř.č.\| ODB\| Název zdravotního výkonu\| KAT\| Podmínka úhrady ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| 001\| Zdravotně výchovná činnost\| N\| 2.\| 002\| Zdravotně výchovná činnost\| N\| 3.\| 014\| Pečetění fisury - zub\| N\| 4.\| 014\| Koferdam – jedna čelist\| N\| 5.\| 014\| Trepanace alveolu\| N\| 6.\| 014\| Augmentace, řízená tkáňová regenerace a implantace v zubním lékařství\| N\| 7.\| 014\| Provizorní můstek zhotovený v ordinaci\| N\| 8.\| 014\| Oprava fixní náhrady v ordinaci\| N\| 9.\| 015\| Odborná ortodontická konzultace na žádost pacienta\| N\| 10.\| 504\| Rekonstrukce a. iliaca int. a další výkony pro vaskulární impotenci\| N\| 11.\| 603\| Rekanalizace vejcovodu po předchozí sterilizaci\| N\| 12.\| 701\| Nepřímá laryngoskopie s instilací léku do hrtanu\| N\| 13.\| 706\| Implantace penilních protéz\| N\| 14.\| 706\| Penis - kavernosometrie\| N\| 15.\| 706\| Kavernosografie\| N\| 16.\| 903\| Logopedické preventivní vyšetření – depistáž v terénu\| N\| 17.\| 001\| Setření na pracovišti prováděné závodním lékařem\| W\| Výkon bude hrazen, pokud je nezbytný ke zjištění epidemiologické situace na pracovišti 18.\| 014\| Injekční anestézie\| W\| Výkon bude hrazen s výjimkou intraligamentární anestezie 19.\| 014\| Komplexní vyšetření lékařem poskytovatele v oboru zubní lékař\| W\| Výkon bude hrazen pouze při převzetí pojištěnce do péče při registraci pojištěnce 20.\| 014\| Kontrola ústní hygieny - profylaktická\| W\| Hrazeno dvakrát ročně 21.\| 014\| Odstranění zubního kamene -profylaktické\| W\| Hrazeno jedenkrát ročně 22.\| 014\| Lokální fluoridace s vysušením\| W\| Hrazeno při použití přípravku s aminofluoridem bez nosiče 23.\| 014\| Výplň stálého nebo dočasného zubu (bez ohledu na počet plošek, včetně rekonstrukce růžku)\| W\| 1\\. U pojištěnců do dne dosažení 15 let nebo u ošetření dočasného zubu hrazeno při použití plastického materiálu, nejde-li o amalgám, samopolymerující kompozit nebo fotokompozit, v rozsahu celého chrupu a dále v rozsahu řezáků a špičáků hrazeno i při použití samopolymerujícího kompozitu a v rozsahu stálých řezáků a stálých špičáků hrazeno i při použití fotokompozitu. Při použití dózovaného amalgámu se hradí jen v případech, kdy není použití jiného materiálu možné z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. 2\\. U pojištěnců od 15 let do dne dosažení 18 let hrazeno při použití dózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu v základním provedení a dále v rozsahu řezáků a špičáků hrazeno i při použití fotokompozitu nebo samopolymerujícího kompozitu. 3\\. U těhotných a kojících žen hrazeno při použití plastického materiálu, nejde-li o amalgám, samopolymerující kompozit nebo fotokompozit, v rozsahu celého chrupu a dále v rozsahu řezáků a špičáků hrazeno i při použití samopolymerujícího kompozitu. Při použití dózovaného amalgámu se hradí jen v případech, kdy není použití jiného materiálu možné z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. 4\\. U pojištěnců neuvedených v bodech 1 až 3 hrazeno při použití dózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu v základním provedení a dále v rozsahu řezáků a špičáků hrazeno i při použití samopolymerujícího kompozitu. 24.\| 014\| Endodontické ošetření\| W\| Hrazeno při použití registrovaného materiálu metodou centrálního čepu 25.\| 014\| Přechodná dlaha bez preparace – na zub\| W\| Hrazeno při použití samopolymerující kompozitní pryskyřice 26.\| 014\| Přechodná dlaha s preparací – na zub\| W\| Hrazeno při použití samopolymerující kompozitní pryskyřice 27.\| 201\| Stanovení dlouhodobého rehabilitačního plánu na základě proběhlé rehabilitační konference\| W\| Hrazen jedenkrát během léčby 28.\| 015\| Diagnostika ortodontických anomálií\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 29.\| 015\| Zahájení léčby ortodontických anomálií fixním ortodontickým aparátem na jeden zubní oblouk\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál fixního ortodontického aparátu není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 30.\| 015\| Kontrola léčby ortodontických anomálií s použitím fixního ortodontického aparátu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál fixního ortodontického aparátu není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 31.\| 015\| Kontrola léčby ortodontických anomálií jinými postupy než s použitím fixního ortodontického aparátu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 32.\| 015\| Ukončení léčby ortodontických anomálií s použitím fixního ortodontického aparátu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 33.\| 015\| Kontrola ve fázi retence nebo aktivní sledování ve fázi růstu a vývoje\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 34.\| 015\| Stanovení fáze růstu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 35.\| 015\| Analýza telerentgenového snímku lbi\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 36.\| 015\| Analýza ortodontických modelů\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 37.\| 015\| Diagnostická přestavba ortodontického modelu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, ode dne dosažení 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 38.\| 015\| Nasazení prefabrikovaného intraorálního oblouku\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 39.\| 015\| Nasazení extraorálního tahu nebo obličejové masky\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 40.\| 015\| Navázání parciálního oblouku\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 41.\| 015\| Zahájení léčby ortodontických anomálií malým fixním ortodontickým aparátem na jeden zubní oblouk\| W\| Plná úhrada do 10 let věku. Materiál fixního ortodontického aparátu není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 42.\| 401\| Šetření na pracovišti pojištěnce z hlediska rizika profesionálního poškození\| W\| Výkon bude hrazen jen v indikaci vyšetření pro hrozící, suspektní nebo nastalé profesionální postižení 43.\| 601\| Modelace a přitažení odstálého boltce\| W\| Plná úhrada do 10 let věku dítěte, nad 10 let zdravotní pojišťovna nehradí 44.\| 701\| Testy na agravaci a simulaci\| W\| V případě prokázané simulace nehrazen 45.\| 705\| Aplikace kontaktní čočky\| W\| Výkon bude hrazen po operaci katarakty 46.\| 808\| Konzultace nálezu soudním lékařem\| W\| Výkon bude hrazen, pokud je na žádost ošetřujícího lékaře nutný k vysvětlení nálezu u konkrétního případu 47.\| 911\| Komplexní posouzení zdravotního stavu pojištěnce v jeho prostředí\| W\| Výkon bude hrazen jen na doporučení praktického lékaře při převzetí pojištěnce do lékařem indikované dočasné nebo dlouhodobé ošetřovatelské péče v domácnosti 48.\| 911\| Cílená kontrola pojištěnce v domácím prostředí\| W\| Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období 49.\| 911\| Ošetřovatelská intervence jednoduchá v domácím prostředí\| W\| Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období 50.\| 911\| Komplexní péče o ošetřovatelsky náročné nebo nepohyblivé pojištěnce v domácím prostředí\| W\| Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období 51.\| 999\| Psychoterapie podpůrná – prováděná lékařem nepsychiatrem\| W\| Výkon bude hrazen jen na jednoho pojištěnce jedenkrát ročně v jednom oboru po podrobném zápisu ve zdravotnické dokumentaci 52.\| 999\| Rozhovor lékaře s rodinou\| W\| Výkon bude hrazen na jednoho pojištěnce ve věku do 15 let maximálně dvakrát ročně, u dospělého jedenkrát ročně po podrobném zápisu ve zdravotnické dokumentaci 53.\| 999\| Edukační pohovor lékaře s nemocným či rodinou\| W\| Hrazeno pouze při zdravotní indikaci zdůvodněné písemně ve zdravotnické dokumentaci a stvrzené podpisem edukovaného nebo jeho zákonného zástupce 54.\| 999\| Konzilium lékařem poskytovatele specializované ambulantní péče\| W\| Výkon hrazen jen pokud je na žádost praktického lékaře 55.\| 403\| Protonová radioterapie\| Z\| Výkon bude hrazen jen, pokud byl proveden na základě indikace poskytovatele, který má statut centra vysoce specializované zdravotní péče v oboru onkologie udělený podle zákona o zdravotních službách. 56.\| 404\| Epilace á 30 minut\| Z\| Výkon bude hrazen pouze u dg. E00 - E07 (poruchy štítné žlázy, hormonální poruchy), E 10 - E 14 (diabetes mellitus), E 20 - E 35 (diencefalo-hypofyzární poruchy) 57.\| 601\| Korekce malé vrozené anomálie boltce a okolí (výrůstky před boltcem)\| Z\| 58.\| 601\| Xanthelasma\| Z\| 59.\| 601\| Operace ptózy obličeje - horní, dolní\| Z\| 60.\| 601\| Operace ptózy obličeje - celková (smas lifting)\| Z\| 61.\| 601\| Operace tvrdého a měkkého nosu pro funkční poruchu\| Z\| 62.\| 601\| Rinoplastika – měkký nos\| Z\| 63.\| 601\| Rinoplastika – sedlovitý nos (L-štěp, včetně odběru)\| Z\| 64.\| 601\| Rinofyma\| Z\| 65.\| 601\| Operace gigantomastie\| Z\| 66.\| 601\| Ablace prsu se zachováním dvorce\| Z\| 67.\| 601\| Rekonstrukce areomamilárního komplexu\| Z\| 68.\| 601\| Kapsulotomie pouzdra implantátu\| Z\| 69.\| 601\| Odstranění implantátu prsu s kapsulektomií\| Z\| 70.\| 601\| Implantace tkáňového expanderu\| Z\| 71.\| 605\| Zvětšení brady kostí, chrupavkou nebo protézou\| Z\| 72.\| 605\| Subperiostální implantát - jedna čelist\| Z\| 73.\| 605\| Korekce brady\| Z\| 74.\| 606\| Osteotomie proximálního femuru\| Z\| 75.\| 606\| Prodloužení, zkrácení dlouhé kosti\| Z\| 76.\| 701\| Septoplastika\| Z\| 77.\| 705\| Laserová iridotomie\| Z\| Výkon je hrazen při provedení na 1 oku nejvíce třikrát, při dalším provedení je k úhradě třeba schválení zdravotní pojišťovny 78.\| 705\| Dermatoplastika jednoho víčka nebo blepharochalasis – exize z jednoho víčka + odstranění tuku a záhybu\| Z\| 79.\| 705\| Laserová koagulace sítnice\| Z\| Výkon je hrazen při provedení na 1 oku nejvíce pětkrát, při dalším provedení je k úhradě třeba schválení zdravotní pojišťovny 80.\| 705\| Plastická operace kůže víčka otočným lalokem nebo posunem\| Z\| 81.\| 706\| Transuretrální termoterapie prostaty\| Z\| 82.\| 706\| Penis – intrakavernózní injekce vazoaktivních látek\| Z\| 83.\| 706\| Ligatura vas deferens - vazektomie\| Z\| Příloha č. 2 k zákonu č. 48/1997 Sb. SEZNAM SKUPIN LÉČIVÝCH LÁTEK Číslo skupiny\| Název skupiny léčivých látek ---\|--- 1\| protivředová léčiva ze skupiny inhibitorů protonové pumpy, perorální podání 2\| prokinetika, perorální podání 3\| antiemetika ze skupiny setronů 4\| protizánětlivá léčiva u nespecifických střevních zánětů, perorální podání 5\| protizánětlivá léčiva u nespecifických střevních zánětů, rektální aplikace 6\| mikronizované multienzymové pankreatické přípravky 7\| insuliny krátkodobě působící 8\| insuliny střednědobě působící 9\| insuliny dlouhodobě působící 10\| perorální antidiabetika ze skupiny biguanidů 11\| perorální antidiabetika ze skupiny sulfonylurey 12\| vitamin D a jeho analoga, perorální podání 13\| vitamin D a jeho analoga, parenterální podání 14\| soli vápníku, perorální podání 15\| soli draslíku, perorální podání 16\| antithrombotika ze skupiny antagonistů vitaminu K 17\| antithrombotika ze skupiny heparinu 18\| antithrombotika působící prostřednictvím anti-Xa (nízkomolekulární hepariny a obdobná léčiva) 19\| antiagregancia - kromě kyseliny acetylsalicylové 20\| antifibrinolytika, perorální podání 21\| antifibrinolytika, parenterální aplikace 22\| hemostatika (vitamin K), perorální podání 23\| koagulační faktor VIII 24\| koagulační faktor IX 25\| soli železa, perorální podání 26\| soli železa v kombinaci s kyselinou listovou, perorální podání 27\| soli železa, parenterální aplikace 28\| erytropoetin a ostatní léčiva s obdobným mechanizmem účinku 29\| substituenty plazmy a plazmatické proteiny (albumin) 30\| substituenty plazmy a plazmatické proteiny (ostatní) 31\| úplná parenterální výživa (složky pro systémy all in one) 32\| intravenozní roztoky fysiologického roztoku 33\| intravenozní roztoky glukózy 34\| roztoky k peritoneální dialýze 35\| roztoky k hemodialýze 36\| srdeční glykosidy, perorální podání 37\| antiarytmika třída I a III, perorální podání 38\| adrenalin 39\| nitráty a molsidomin pro chronické perorální podání 40\| nitráty pro akutní léčbu 41\| antihypertenziva - antiadrenergní látky, perorální podání 42\| léčiva pro plicní hypertenzi 43\| diuretika s nižším diuretickým účinkem, perorální podání 44\| diuretika s vysokým účinkem, perorální podání 45\| diuretika s vysokým účinkem, parenterální aplikace 46\| diuretika šetřící draslík, perorální podání 47\| selektivní beta-blokátory, perorální podání 48\| blokátory vápníkového kanálu ze skupiny dihydropyridinů působící déle než 24 hodin, perorální podání 49\| blokátory vápníkových kanálů ostatních skupin, perorální podání, působící méně než 24 hodin 50\| blokátory vápníkových kanálů ostatních skupin, perorální podání, působící déle než 24 hodin 51\| ACE-inhibitory působící déle než 24 hodin 52\| léčiva ovlivňující systém renin-angiotenzin s výjimkou ACE-inibitorů 53\| hypolipidemika ze skupiny statinů 54\| hypolipidemika ze skupiny fibrátů 55\| antimykotika k lokálnímu použití 56\| antipsoriatika k lokálnímu použití 57\| antibiotika k lokálnímu použití 58\| kortikosteroidy používané k lokální terapii - slabé a středně silné 1. a 2. generace 59\| kortikosteroidy používané k lokální terapii - slabé a středně silné 3. a 4. generace 60\| kortikosteroidy používané k lokální terapii - silné a velmi silné 1. a 2. generace 61\| kortikosteroidy používané k lokální terapii - silné a velmi silné 3. a 4. generace 62\| léčivé látky proti akné k lokálnímu použití 63\| gynekologická antimykotika, antibiotika a chemoterapeutika k lokálnímu použití 64\| léčiva zvyšující tonus dělohy 65\| léčiva snižující tonus dělohy 66\| inhibitory prolaktinu 67\| mužské pohlavní hormony 68\| ženské pohlavní hormony ze skupiny estrogenů, perorální podání 69\| ženské pohlavní hormony ze skupiny estrogenů, parenterální aplikace 70\| ženské pohlavní hormony ze skupiny progestinů 71\| gonadotropiny a jiná stimulancia ovulace 72\| ostatní pohlavní hormony, androgeny a modulátory hormonů 73\| močová spasmolytika 74\| léčiva používaná při benigní hyperplasii prostaty 75\| hormony předního laloku hypofýzy a jejich analoga 76\| hormony zadního laloku hypofýzy a jejich analoga 77\| hormony hypotalamu a jejich analoga 78\| kortikosteroidy pro celkové použití, perorální podání 79\| kortikosteroidy pro celkové použití, parenterální aplikace 80\| hormony štítné žlázy 81\| tyreostatika 82\| glukagon 83\| homeostatika vápníku 84\| tetracyklinová antibiotika, perorální podání 85\| peniciliny se širokým spektrem a kombinace penicilinů včetně inhibitorů betalaktamáz, perorální podání 86\| peniciliny citlivé k betalaktamáze, perorální podání 87\| jiná betalaktamová antibiotika, perorální podání 88\| sulfonamidy a trimetoprim, perorální podání 89\| makrolidová antibiotika, perorální podání 90\| linkosamidová antibiotika, perorální podání 91\| aminoglykosidová antibiotika 92\| chinolonová chemoterapeutika, perorální podání 93\| imidazolová a nitrofuranová chemoterapeutika, perorální podání 94\| antimykotika pro systémové užití, perorální podání 95\| antimykobakteriální látky 96\| systémová antivirotika pro léčbu herpetických, cytomegalovirových infekcí a některých dalších virových infekcí, perorální podání 97\| antiretrovirotika 98\| imunoglobuliny, normální lidské 99\| lidské imunoglobuliny proti tetanu 100\| lidské imunoglobuliny proti hepatitidě 101\| ostatní lidské specifické imunoglobuliny 102\| cytostatika ze skupiny alkylačních látek, perorální podání 103\| cytostatika ze skupiny alkylačních látek, parenterální aplikace 104\| antimetabolity - analoga listové kyseliny, perorální podání 105\| antimetabolity - analoga listové kyseliny, parenterální aplikace 106\| antimetabolity - analoga purinů a pyrimidinů, perorální podání 107\| antimetabolity - analoga purinů, parenterální aplikace 108\| antimetabolity - analoga pyrimidinů, ostatní cesty aplikace 109\| alkaloidy z rodu vinca a analoga 110\| deriváty podofylotoxinu, perorální podání 111\| deriváty podofylotoxinu, ostatní cesty aplikace 112\| taxany 113\| antracykliny a jejich deriváty 114\| cytotoxická antibiotika 115\| platinová cytostatika 116\| cytostatika - inhibitory tyrozinkinázy, perorální podání 117\| cytostatika - monoklonální protilátky 118\| hormonální léčiva s cytostatickým účinkem, parenterální podání 119\| antagonisté hormonů - antiestrogeny, perorální podání 120\| antagonisté hormonů - antiandrogeny, perorální podání 121\| inhibitory aromatáz 122\| interferony používané v onkologii 123\| interferony a glatiramer acetát používané v neurologii 124\| interferony používané v hepatologii 125\| imunosupresivní léčiva - inhibitory m-TOR, perorální podání 126\| imunosupresivní léčiva - inhibitory kalcineurinu, perorální podání 127\| imunosupresivní léčiva, inhibitory TNF alfa 128\| nesteroidní protizánětlivá léčiva, perorální podání 129\| nesteroidní protizánětlivá léčiva, rektální podání 130\| centrální svalová relaxancia, perorální podání 131\| antiuratika, perorální podání 132\| léčiva působící na mineralizaci kostí - bisfosfonáty, perorální podání 133\| lokální anestetika ze skupiny amidů 134\| analgetika - silné opioidy, perorální podání 135\| analgetika - silné opioidy, transdermální aplikace 136\| analgetika - morfin, parenterální podání 137\| analgetika - slabé opioidy, perorální podání 138\| analgetika - silné opioidy pro léčbu průlomové bolesti 139\| analgetika - antipyretika, perorální podání 140\| antimigrenika 141\| antiepileptika ze skupiny barbiturátů 142\| antiepileptika ze skupiny hydantoinátů, oxazolidinů a sukcinimidů 143\| antiepileptika ze skupiny benzodiazepinů a karboxamidů 144\| antiepileptika ze skupiny derivátů mastných kyselin 145\| anticholinergní antiparkinsonika 146\| dopaminergní antiparkinsonika ze skupiny levodopy a jejich derivátů 147\| antiparkinsonika ze skupiny agonistů dopaminu 148\| antiparkinsonika působící na MAO nebo COMT 149\| antipsychotika - neuroleptika klasická, I. třídy, perorální podání 150\| antipsychotika - neuroleptika klasická, II. třídy, perorální podání 151\| antipsychotika s nízkým antipsychotickým potenciálem, perorální podání 152\| Antipsychotika - antagonisté serotoninových a dopaminových receptorů 153\| Antipsychotika - multireceptoroví antagonisté 154\| lithium 155\| antipsychotika, neuroleptika parenterální aplikace - depotní přípravky 156\| anxiolytika, perorální podání 157\| anxiolytika, rektální podání 158\| antidepresiva neselektivně inhibující zpětné vychytávání monoaminů, perorální podání 159\| antidepresiva - selektivní inhibitory působící na jeden transmiterový systém, perorální podání 160\| antidepresiva - selektivní inhibitory působící na dva transmiterové systémy, perorální podání 161\| centrální stimulancia - perorální podání 162\| léčiva k terapii Alzheimerovy choroby (inhibitory cholinesterázy) 163\| parasympatomimetika, perorální podání 164\| léčiva používaná při léčbě závratí, perorální podání 165\| antimalarika 166\| anthelmintika 167\| nosní protialergická léčiva včetně kortikoidů 168\| inhalační sympatomimetika 169\| inhalační kortikosteroidy 170\| inhalační anticholinergika 171\| antileukotrieny, perorální podání 172\| nesedativní antihistaminika 173\| oftalmologika - antibiotika 174\| oftalmologika - chemoterapeutika 175\| oftalmologika - antivirotika 176\| oftalmologika - kortikosteroidy 177\| oftalmologika - nesteroidní protizánětlivá léčiva 178\| antiglaukomatika ze skupiny sympatomimetik a parasympatomimetik 179\| antiglaukomatika ze skupiny beta-blokátorů 180\| antiglaukomatika ze skupiny prostaglandinů a prostanoidů 181\| mydriatika a cykloplegika 182\| oftalmologika - antialergika 183\| terapeutické extrakty alergenů standardizované, neinjekční podání 184\| terapeutické extrakty alergenů standardizované, injekční podání 185\| základní antidota 186\| antidota používaná při léčbě cytostatiky, perorální podání 187\| antidota používaná při léčbě cytostatiky, parenterální podání 188\| definované směsi aminokyselin bez fenylalaninu 189\| definované směsi aminokyselin bez vybraných aminokyselin (kromě fenylalaninu) pro další poruchy metabolismu 190\| individuálně připravovaná radiofarmaka pro diagnostiku 191\| individuálně připravovaná radiofarmaka pro terapii 192\| erytrocytární přípravky 193\| trombocytární přípravky 194\| přípravky z plazmy 195\| leukocytární přípravky Příloha č. 3 k zákonu č. 48/1997 Sb. KATEGORIZACE ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ PŘEDEPISOVANÝCH NA POUKAZ ODDÍL A Tabulka č. 1 Seznam skupin --- 01 - ZP krycí 02 - ZP pro inkontinentní pacienty 03 - ZP pro pacienty se stomií 04 - ZP ortopedicko-protetické a ortopedická obuv 05 - ZP pro pacienty s diabetem a s jinými poruchami metabolismu 06 - ZP pro kompresivní terapii 07 - ZP pro pacienty s poruchou mobility 08 - ZP pro pacienty s poruchou sluchu 09 - ZP pro pacienty s poruchou zraku 10 - ZP respirační, inhalační a pro aplikaci enterální výživy 11 - ZP nekategorizované Tabulka č. 2 Zvláštní zkratky --- J4 - lékař specializovaného pracoviště pro léčbu dědičných poruch metabolismu J16 - lékař specializovaného pracoviště angiologického a lymfologického Tabulka č. 3 Seznam odborností lékařů pro preskripční omezení (odbornost zahrnuje všechny podobory a nástavbové odbornosti)\| Zkratka ---\|--- alergolog a klinický imunolog\| ALG anesteziolog a intenzivista\| ANS dermatovenerolog\| DER dětský lékař; praktický lékař pro děti a dorost\| PED diabetolog a endokrinolog\| DIA foniatr\| FON geriatr\| GER gynekolog a porodník\| GYN chirurg\| CHI internista\| INT kardiolog\| KAR klinický onkolog\| ONK klinický osteolog\| OST lékař se specializací v oboru ortodoncie\| ORD lékař se specializací v oboru ortopedické protetiky\| ORP lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v popáleninové medicíně\| POP angiolog, lymfolog a flebolog\| ANG nefrolog\| NEF neonatolog\| NEO neurolog\| NEU oftalmolog\| OPH ortoped\| ORT otorinolaryngolog\| ORL plastický chirurg\| PLA pneumolog\| PNE praktický lékař\| PRL psychiatr\| PSY rehabilitační lékař\| REH revmatolog\| REV tělovýchovný lékař\| TVL traumatolog\| TRA urolog\| URN Tabulka č. 4 Seznam odborností sester pro preskripční omezení (odbornost zahrnuje všechny podobory a nástavbové odbornosti)\| Zkratka ---\|--- všeobecná nebo dětská sestra se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí, v rozsahu stanoveném ošetřujícím lékařem v doporučení domácí péče (sestra v domácí péči)\| SDP všeobecná nebo dětská sestra se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí, pokud je nositelem výkonů podle vyhlášky stanovící seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování podle § 17 odst. 4 u poskytovatele, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb v lékařské odbornosti požadované pro předepsání příslušného zdravotnického prostředku preskripčním omezením uvedeným v ODDÍLU C (sestra v lékařských oborech)\| SLO ODDÍL B Definice stupňů aktivity --- Stupeň aktivity I – interiérový typ uživatele. Uživatel má schopnost používat protézu pro pohyb na rovném povrchu a při pomalé konstantní rychlosti chůze. Doba používání a překonaná vzdálenost při chůzi v protéze jsou vzhledem ke zdravotnímu stavu uživatele výrazně limitovány. Terapeutický cíl: zabezpečení stoje v protéze, využití protézy pro chůzi v interiéru. Stupeň aktivity II – limitovaný exteriérový typ uživatele. Uživatel má schopnost používat protézu i pro překonávání malých přírodních nerovností a bariér (nerovný povrch, schody apod.) a to při pomalé konstantní rychlosti chůze. Doba používání a překonaná vzdálenost při chůzi v protéze jsou vzhledem ke zdravotnímu stavu uživatele limitovány. Terapeutický cíl: využití protézy pro chůzi v interiéru a omezeně v exteriéru. Stupeň aktivity III – nelimitovaný exteriérový typ uživatele. Uživatel má schopnost používat protézu i při střední a vysoké poměrné rychlosti chůze. Typické je překonávání většiny přírodních nerovností a bariér a provozování pracovních, terapeutických nebo jiných pohybových aktivit, přičemž technické provedení protézy není vystaveno nadprůměrnému mechanickému namáhání. Požadavkem je dosažení střední a vysoké mobility pacienta a případně také zvýšená stabilita protézy. Doba používání a překonaná vzdálenost při chůzi v protéze jsou ve srovnání s člověkem bez postižení pouze nepatrně limitovány. Terapeutický cíl: využití protézy pro chůzi v interiéru a exteriéru téměř bez omezení. Stupeň aktivity IV – nelimitovaný exteriérový typ uživatele se zvláštními požadavky. Uživatel má schopnosti jako uživatel stupně III. Navíc se zde vzhledem k vysoké aktivitě uživatele protézy vyskytuje výrazné rázové a mechanické zatížení protézy. Doba používání a překonaná vzdálenost při chůzi v protéze nejsou ve srovnání s člověkem bez postižení limitovány. Typickým příkladem je dítě nebo vysoce aktivní dospělý uživatel nebo sportovec. Terapeutický cíl: využití protézy pro chůzi a pohyb v interiéru a exteriéru zcela bez omezení. Nejedná se o speciální sportovní protézy. ODDÍL C Tabulka č. 1 Číselný kód\| Kategorizační strom\| Popis\| Preskripční omezení\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhradový limit bez DPH\| Možnost cirkulace ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 01\| ZP krycí\| \| \| \| \| \| 01.01\| ZP pro klasické hojení ran\| \| \| \| \| \| 01.01.01\| gázy\| \| \| \| \| \| 01.01.01.01\| gáza skládaná - sterilní\| min. 8 vrstev, min. 17 vláken na 1 cm2\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0174 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.01.02\| gáza skládaná - nesterilní\| min. 8 vrstev, min. 17 vláken na 1 cm2\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0087 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02\| netkané textilie\| \| \| \| \| \| 01.01.02.01\| netkaná textilie - sterilní\| min. 4 vrstvy\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0174 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02.02\| netkaná textilie - nesterilní\| min. 4 vrstvy\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0087 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02.03\| kombinované savé kompresy - bez superabsorbentu\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0695 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02.04\| kombinované savé kompresy - se superabsorbentem\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,3913 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02.05\| hypoalergenní fixace\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0087 Kč / 1 cm2\| ne 01.02\| ZP pro vlhké hojení ran\| \| \| \| \| \| 01.02.01\| obvazy neadherentní\| \| \| \| \| \| 01.02.01.01\| obvazy kontaktní neadherentní\| k zabránění adherence sekundárních krytí ke spodině\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,3478 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.01.02\| obvazy kontaktní neadherentní - se savým jádrem\| k zabránění adherence sekundárních krytí ke spodině\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,5217 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.01.03\| obvazy kontaktní neadherentní silikonové\| k zabránění adherence sekundárních krytí ke spodině, možnost výměny po více dnech ev. pomoc při formování jizev ran\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.01.04\| antiseptické neadherentní krytí\| k zabránění adherence sekundárních krytí ke spodině, s efektem antimikrobiálním\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,96 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.01.05\| krytí kontaktní neadherentní s lipidokoloidní kontaktní vrstvou\| obsahuje lipidokoloidní technologii\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,26 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.02\| krytí s aktivním uhlím\| \| \| \| \| \| 01.02.02.01\| krytí s aktivním uhlím\| krytí se schopností adsorpce zápachu, čištění rány, ke snížení sekrece\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,96 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.02.02\| krytí s aktivním uhlím - s aktivní látkou\| krytí se schopností adsorpce zápachu, čištění rány, ke snížení sekrece, k managementu infekce v ráně\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,04 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.03\| hydrogelové krytí\| \| \| \| \| \| 01.02.03.01\| hydrogelové krytí - plošné\| hydratace spodiny rány, prevence adherence, podpora autolytického procesu, pro defekty plošné, povrchové\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,78 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.03.02\| hydrogelové krytí - amorfní\| hydratace spodiny rány, prevence adherence, podpora autolytického procesu, pro plošné povrchové i hluboké defekty\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 21,70 Kč / 1 g 21,70 Kč / 1 ml\| ne 01.02.03.03\| hydrogelové krytí - na textilním nosiči\| hydratace spodiny rány, prevence adherence, podpora autolytického procesu, pro plošné povrchové i hluboké defekty\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,30 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.03.04\| hydrogely amorfní s aktivní látkou\| hydratace spodiny rány, prevence adherence, podpora autolytického procesu, pro plošné povrchové i hluboké defekty, ovlivňující spodinu dle aktivní látky, v případě antimikrobiální aktivity musí obsahovat prokazatelně antimikrobiální složku\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 9,74 Kč / 1 g 9,74 Kč / 1 ml\| ne 01.02.04\| alginátové krytí\| \| \| \| \| \| 01.02.04.01\| alginátové krytí - plošné\| velmi dobrá absorpce, k čištění spodiny, udržení vlhkého prostředí v ráně\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,56 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.04.02\| alginátové krytí - plošné s aktivní látkou\| velmi dobrá absorpce, k čištění spodiny, udržení vlhkého prostředí v ráně, ovlivnění infekce v ráně\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.04.03\| provazce, tampony\| velmi dobrá absorpce, k čištění spodiny, udržení vlhkého prostředí v ráně, s výhodou do dutin a podminovaných ran\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,56 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.04.04\| provazce, tampony - s aktivní látkou\| velmi dobrá absorpce, k čištění spodiny, udržení vlhkého prostředí v ráně, ovlivnění infekce v ráně, s výhodou do dutin a podminovaných ran\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.04.05\| alginátová krytí amorfní - s aktivní látkou\| amorfní alginátová matrix s vazbou na aktivní látku, která je aktivní po kontaktu s exsudátem\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 10,13 Kč / 1 g 10,13 Kč / 1 ml\| ne 01.02.05\| hydrokoloidní krytí\| \| \| \| \| \| 01.02.05.01\| hydrokoloidy bez okraje\| k udržení vlhkosti v ráně, management exsudátu, čištění spodiny\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,30 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.05.02\| hydrokoloidy s okrajem\| k udržení vlhkosti v ráně, management exsudátu, čištění spodiny se schopností se přichytit k okolí rány\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,08 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.05.03\| pasty\| k udržení vlhkosti v ráně, management exsudátu, čištění spodiny - dutin\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 11,30 Kč / 1 g\| ne 01.02.05.04\| zásypy\| k udržení vlhkosti v ráně, management exsudátu, čištění spodiny\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 9,56 Kč / 1 g\| ne 01.02.06\| hydrovlákna\| \| \| \| \| \| 01.02.06.01\| hydrovlákna\| management exsudátu, čištění spodiny, podpora hojení, lze i do hlubokých ran\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,48 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.06.02\| hydrovlákna - s aktivní látkou\| management exsudátu, čištění spodiny, podpora hojení, lze i do hlubokých ran, obsahuje prokazatelně antimikrobiální složku\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.06.03\| hydrovlákna - provazce, tampony\| management exsudátu, čištění spodiny, podpora hojení, do hlubokých ran\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,74 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.06.04\| hydrovlákna - provazce, tampony - s aktivní látkou\| management exsudátu, čištění spodiny, podpora hojení, do hlubokých ran, obsahuje prokazatelně antimikrobiální složku\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,35 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07\| hydropolymery, polyuretany a pěny\| \| \| \| \| \| 01.02.07.01\| hydropolymery, polyuretany a pěny - plošné\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.02\| hydropolymery, polyuretany a pěny - plošné s okrajem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí, s lepícími schopnostmi ke kůži\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,00 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.03\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s měkkým silikonem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,74 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.04\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s měkkým silikonem a okrajem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí, s lepícími schopnostmi ke kůži, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou, s lepícími schopnostmi ke kůži\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.05\| hydropolymery, polyuretany a pěny - do dutin\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány - k výplni dutiny\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.06\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s aktivní látkou\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, obsahuje prokazatelně antimikrobiální látku\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.07\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s aktivní látkou a okrajem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, obsahuje prokazatelně antimikrobiální látku, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.08\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s měkkým silikonem a aktivní látkou\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, obsahuje prokazatelně antimikrobiální látku, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,50 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.09\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s měkkým silikonem a okrajem a s aktivní látkou\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, obsahuje prokazatelně antimikrobiální látku, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou, s lepícími schopnostmi ke kůži\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.10\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s gelem\| management exsudátu, zvlhčení spodiny, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,74 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.11\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s gelem s okrajem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.12\| hydropolymery, polyuretany a pěny - se silikonem a aktivní látkou k odvodu exsudátu\| odvádí exsudát, obsahuje prokazatelně antimikrobiální složku a silikonovou kontaktní vrstvu\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,60 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.08\| filmové obvazy\| \| \| \| \| \| 01.02.08.01\| filmové obvazy - plošné\| krytí k ochraně rány, ochraně okolí před macerací a sekundární krytí\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,43 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.08.02\| filmové obvazy - plošné se silikonem\| krytí k ochraně rány, ochraně okolí před macerací\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,87 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.08.03\| filmové obvazy - tampony\| krytí k ochraně rány a ochraně okolí před macerací\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 13,26 Kč / 1 ml\| ne 01.02.08.04\| filmové obvazy - spreje\| krytí k ochraně rány a ochraně okolí před macerací\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 7,83 Kč / 1 ml\| ne 01.02.09\| bioaktivní obvazy\| \| \| \| \| \| 01.02.09.01\| bioaktivní obvazy - plošné\| krytí vstupující aktivně do procesu hojení, pro dlouhodobě stagnující defekty\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 6,09 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.09.02\| bioaktivní obvazy - v tubě\| krytí vstupující aktivně do procesu hojení, pro dlouhodobě stagnující defekty\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 14,78 Kč / 1 g\| ne 01.02.09.03\| bioaktivní obvazy - na síťovině\| krytí vstupující aktivně do procesu hojení, pro dlouhodobě stagnující defekty\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,30 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.10\| čistící obvazy\| \| \| \| \| \| 01.02.10.01\| čistící obvazy - plošné\| vhodné k vyčištění spodiny rány, k odstranění povlaků\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,43 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.10.02\| čistící obvazy - aktivní\| vhodné k vyčištění spodiny rány, k odstranění povlaků\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 3,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.10.03\| čistící obvazy - k mechanickému čištění\| vhodné k vyčištění spodiny rány, k odstranění povlaků pomocí mechanického debridementu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,22 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.11\| čistící roztoky aktivní\| \| \| \| \| \| 01.02.11.01\| čistící roztoky aktivní\| aseptické roztoky sloužící k obkladům a oplachům, podpora autolytických aktivit v defektu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,70 Kč / 1 ml\| ne 01.02.11.02\| čistící gely aktivní\| aseptické gely pro podporu autolytických aktivit v defektu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 13,04 Kč / 1 g 13,04 Kč / 1 ml\| ne 01.02.12\| dermoepidermální náhrady\| \| \| \| \| \| 01.02.12.01\| xenotransplantáty\| náhrada kožního krytu, podpora epitelizace\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 6,96 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.12.02\| syntetické kožní náhrady\| náhrada kožního krytu, podpora epitelizace\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 6,52 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13\| ostatní krytí\| \| \| \| \| \| 01.02.13.01\| kolagenové krytí\| -\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 3,48 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.02\| krytí obsahující hyaluronan - plošné\| krytí podporující čištění, granulaci, aktivuje hojící procesy\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.03\| krytí obsahující hyaluronan - roztok, gel\| krytí podporující čištění, granulaci, aktivuje hojící procesy\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 5,52 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.04\| krytí obsahující hyaluronan - sprej\| krytí podporující čištění, granulaci, aktivuje hojící procesy\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 11,30 Kč / 1 ml\| ne 01.02.13.05\| krytí obsahující med - plošné\| materiály k podpoře hojení, čistící a antibakteriální efekt\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.06\| krytí obsahující med - gel, pasta\| materiály k podpoře hojení, čistící a antibakteriální efekt\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 13,04 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.07\| hydrobalanční krytí\| management exsudátu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,35 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.08\| nanokrystalické stříbro - plošné\| management infekce v defektu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,43 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.09\| nanokrystalické stříbro - sprej\| management infekce v defektu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 3,48 Kč / 1 ml\| ne 01.02.13.10\| biokeramické krytí\| management exsudátu u sekretujících ran\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,782 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.11\| maltodextrin\| materiály k podpoře hojení a čistění rány\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| \| 3,30 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.12\| kadexomer s jodem - plošný\| management exsudátu a infekce\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,91 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.13\| kadexomer s jodem - zásyp\| management exsudátu a infekce\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 14,78 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.14\| kadexomer s jodem - mast\| management exsudátu a infekce\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 14,78 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.15\| samolepící silikonové krytí na jizvy\| -\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,61 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.16\| superabsorpční krytí\| krytí k managementu exsudátu, s vysokou absorpční kapacitou díky superabsorpčním částicím, které jsou součástí jádra a váží pevně a bezpečně exsudát\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.17\| prostředky pro lokální kyslíkovou terapii\| krytí k podpoře hojení, managementu exsudátu a čištění ran na principu lokálního dodávání kyslíku\| DIA; DRV; GER; CHR; INT; J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| těžké a nehojící se žilní nebo arteriální ulcerace, včetně ulcerací u diabetes mellitus, které nedosáhly zhojení do 8 týdnů při použití standardních léčebných postupů, včetně chirurgických\| 24 ml / 1 rok / 1 lokalizace\| 228,00 Kč / 1 ml\| ne 01.03\| obinadla a náplasti\| \| \| \| \| \| 01.03.01\| obinadla fixační\| \| \| \| \| \| 01.03.01.01\| obinadla fixační - elastická\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0044 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.01.02\| obinadla fixační - elastická, kohezivní\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0174 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.01.03\| obinadla fixační - neelastická\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0026 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.02\| obinadla hadicová\| \| \| \| \| \| 01.03.02.01\| obinadla hadicová - podpůrná\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0522 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.02.02\| obinadla hadicová - podkladová\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0087 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.02.03\| obinadla hadicová - fixační\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,1043 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.03.\| náplasti\| \| \| \| \| \| 01.03.03.01\| samolepící krytí\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,225 Kč / 1 cm2\| ne 01.04\| savé prostředky\| \| \| \| \| \| 01.04.01\| vata buničitá\| \| \| \| \| \| 01.04.01.01\| vata buničitá\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| 1000 g / měsíc\| 0,0869 Kč / 1 g\| ne 01.04.01.02\| vata buničitá - dělená\| -\| DIA\| -\| 300 ks / měsíc\| 0,0261 Kč / 1 ks\| ne 02\| ZP pro inkontinentní pacienty\| \| \| \| \| \| 02.01\| ZP absorpční\| \| \| \| \| \| 02.01.01\| ZP absorpční\| \| \| \| \| \| 02.01.01.01\| vložky, kapsy, intravaginální tampony, vložné pleny, fixační kalhotky, plenkové kalhotky\| Všechny typy výrobků: • absorpční jádro z celulózy popř. superabsorbentu • neutralizátor zápachu Intravaginální tampony Vložné pleny • postranní pásky proti protečení • indikátor výměny zdravotního prostředku Plenkové kalhotky - zalepovací • postranní pásky proti protečení • opakovaně aplikovatelná lepítka • indikátor výměny zdravotního prostředku Plenkové kalhotky - s pásem • postranní pásky proti protečení • fixace pomocí pásu s opakovaným zapínáním • indikátor výměny zdravotního prostředku Plenkové kalhotky - natahovací • prodyšný elastický materiál Fixační kalhotky • bezešvé\| GER; GYN; CHI; NEF; NEU; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| inkontinence I. stupně (mimovolní únik moči nad 50 ml do 100 ml (včetně) v průběhu 24 hodin) inkontinence II. stupně (mimovolní únik moči nad 100 ml do 200 ml (včetně) v průběhu 24 hodin) + fekální inkontinence inkontinence III. stupně (mimovolní únik moči nad 200 ml v průběhu 24 hodin) + smíšená inkontinence\| maximálně 150 kusů / měsíc\| při kombinaci se ZP pro sběr moči - 174,00 Kč / měsíc pro jakýkoli stupeň inkontinence, spoluúčast 5 % od prvního ks\| ne inkontinence I. stupně (mimovolní únik moči nad 50 ml do 100 ml (včetně) v průběhu 24 hodin) - 391,00 Kč / měsíc, spoluúčast 15 % od prvního ks\| inkontinence II. stupně (mimovolní únik moči nad 100 ml do 200 ml (včetně) v průběhu 24 hodin) + fekální inkontinence - 783,00 Kč / měsíc, spoluúčast 5 % od prvního ks inkontinence III. stupně (mimovolní únik moči nad 200 ml v průběhu 24 hodin) + smíšená inkontinence - 1.478,00 Kč / měsíc, spoluúčast 2 % od prvního ks 02.01.01.02\| podložky\| se superabsorbentem i bez superabsorbentu\| GER; GYN; CHI; NEF; NEU; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| inkontinence III. stupně + smíšená inkontinence\| maximálně 30 kusů / měsíc\| inkontinence III. stupně + smíšená inkontinence - 191,00 Kč / měsíc, spoluúčast 25 % od prvního ks\| ne 02.02\| ZP pro sběr moči\| \| \| \| \| \| 02.02.01\| urinální kondomy\| \| \| \| \| \| 02.02.01.01\| urinální kondomy\| samolepící nebo s lepícím proužkem, ochrana proti zalomení, kompatibilní se standardně používanými sběrnými urinálními sáčky\| GER; CHI; NEF; NEU; PED; PRL; URN; INT\| inkontinence u mužů, únik moči nad 100 ml za 24 hodin, kombinace možná pouze s vložkami nebo kapsami\| 30 ks / měsíc\| 22,00 Kč / 1 ks\| ne 02.02.02\| sběrné urinální sáčky výpustné\| \| \| \| \| \| 02.02.02.01\| sběrné urinální sáčky - jednokomorové\| -\| GER; GYN; CHI; INT; NEF; NEU; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| močový katetr, urostomie, nefrostomie, epicystostomie, drén, urinální kondom\| 15 ks / měsíc; 20 ks pro pacienty s nefrostomií; pro děti do 6 let bez limitu\| 22,00 Kč / 1 ks\| ne 02.02.02.02\| sběrné urinální sáčky - vícekomorové\| komory pro rovnoměrnou distribuci moči, konektor kompatibilní se standardně používanými cévkami a urostomickými sáčky, potažené textilií, uzavíratelný výpustný ventil\| GER; GYN; CHI; INT; NEF; NEU; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| močový katetr, urostomie, nefrostomie, epicystostomie, drén, urinální kondom\| 15 ks / měsíc; 20 ks pro pacienty s nefrostomií; pro děti do 6 let bez limitu\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 02.02.03\| přídržné příslušenství\| \| \| \| \| \| 02.02.03.01\| přídržné pásky\| měkká textilie, upravitelná velikost, kompatibilní se sběrnými sáčky\| GER; GYN; CHI; INT; NEF; NEU; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| močový katetr, urostomie, nefrostomie, epicystostomie, drén, urinální kondom\| 8 ks / rok\| 22,00 Kč / 1 ks\| ne 02.02.03.02\| držáky sáčků\| kompatibilní pro upevnění sběrných sáčků, omyvatelný materiál\| GER; GYN; CHI; INT; NEF; NEU; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| močový katetr, urostomie, nefrostomie, epicystostomie, drén, urinální kondom\| 2 ks / rok\| 22,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03\| ZP pro vyprazdňování\| \| \| \| \| \| 02.03.01\| urologické katetry pro intermitentní katetrizaci\| \| \| \| \| \| 02.03.01.01\| katetr sterilní - nepotahovaný\| sterilní nepotahovaný močový katetr k jednorázovému cévkování močového měchýře\| NEF; URN\| -\| 210 ks / měsíc\| 8,70 Kč / 1 ks\| ne 02.03.01.02\| katetr sterilní - potahovaný, s nutností aktivace\| potažený hydrofilní vrstvou včetně oček katetru, aktivace vodou\| NEF; URN\| porucha vyprazdňování močového měchýře, dysfunkce močových cest s fyziologickým či patologickým nálezem, po kontinentních náhradách močového měchýře, ortotopický měchýř, u plegiků, benigní hyperplazie prostaty s obtížným vyprazdňováním\| 210 ks / měsíc\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.01.03\| katetr sterilní - potahovaný, ihned k použití\| sterilní kompaktní potahovaný močový katetr bez obsahu ftalátů, ihned k použití, s bezdotykovou technikou při zavádění; potažený hydrofilní vrstvou včetně oček katetru\| NEF; URN\| porucha vyprazdňování močového měchýře, dysfunkce močových cest s fyziologickým či patologickým nálezem, po kontinentních náhradách močového měchýře, ortotopický měchýř, u plegiků, benigní hyperplazie prostaty s obtížným vyprazdňováním\| 210 ks / měsíc\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.02\| urologické sety pro intermitentní katetrizaci s integrovaným sáčkem\| \| \| \| \| \| 02.03.02.01\| sety sterilní s potahovaným katetrem - s nutností aktivace\| potažený hydrofilní vrstvou včetně oček katetru, aktivace vodou\| NEF; URN\| porucha vyprazdňování močového měchýře, dysfunkce močových cest s fyziologickým či patologickým nálezem, po kontinentních náhradách močového měchýře, ortotopický měchýř, u plegiků, benigní hyperplazie prostaty s obtížným vyprazdňováním - nelze kombinovat s katétry sterilními v rámci jednoho měsíce\| 210 ks / měsíc\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.02.02\| sety sterilní s potahovaným katetrem - ihned k použití\| sterilní kompaktní uzavřený systém potahovaného močového katetru bez obsahu ftalátů a kalibrovaného sběrného sáčku s antirefluxní chlopní a možností výpustě, ihned k použití, s bezdotykovou technikou při zavádění; potažený hydrofilní vrstvou včetně oček katetru\| NEF; URN\| porucha vyprazdňování močového měchýře, dysfunkce močových cest s fyziologickým či patologickým nálezem, po kontinentních náhradách močového měchýře, ortotopický měchýř, u plegiků, benigní hyperplazie prostaty s obtížným vyprazdňováním - nelze kombinovat s katétry sterilními v rámci jednoho měsíce\| 210 ks / měsíc\| 52,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.03\| proplachové systémy pro permanentní urologický katetr\| \| \| \| \| \| 02.03.03.01\| proplachové systémy\| uzavřený sterilní systém pro gravitační proplach permanentních močových katetrů a močového měchýře s obsahem aktivní látky k prevenci a léčbě neprůchodnosti katetru\| NEF; URN\| porucha průchodnosti permanentního močového katetru způsobená patologickou příměsí moči, s frekvencí častější než 1 x týdně po dobu 1 měsíce při správné péči\| 15 ks / měsíc\| 35,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.04\| dilatany\| \| \| \| \| \| 02.03.04.01\| dilatany anální\| -\| lékař\| stenóza análního kanálu; stenóza stomie\| 1 balení / 10 let\| 607,00 Kč / 1 balení\| ne 02.03.05\| urologické lubrikační gely\| \| \| \| \| \| 02.03.05.01\| urologické lubrikační gely\| -\| NEF; URN\| pouze pro nepotahované katetry\| 750 ml / 1 měsíc\| 2,60 Kč / 1 ml\| ne 03\| ZP pro pacienty se stomií\| \| \| \| \| \| 03.01\| stomické systémy - jednodílné\| \| \| \| \| \| 03.01.01\| sáčky - jednodílné, výpustné\| \| \| lze kombinovat se sáčky uzavřenými do příslušného finančního limitu stanoveného množstevním limitem dané kategorie\| \| \| 03.01.01.01\| potažené sáčky s plochou podložkou - s výpustí s mechanickou svorkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; nekomplikovaná stomie\| 30 ks / měsíc\| 57,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.01.02\| potažené sáčky s plochou podložkou - s integrovanou bezpečnostní výpustí\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže; píštěl\| 30 ks / měsíc\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 60 ks / měsíc 03.01.01.03\| potažené sáčky s konvexní podložkou - s integrovanou bezpečnostní výpustí\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; měkké břicho - plovoucí podkoží; stomie v komplikovaném nebo nerovném peristomálním terénu; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vysoké podkoží a retrahovaná stomie; komplikovaná píštěl\| 30 ks / měsíc\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.01.04\| potažené sáčky jednodílné univerzální, s plochou podložkou, bez antirefluxního ventilu, se širokou výpustí s možností napojení na sběrný sáček se širokou hadicí\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; ONK; PED; URN\| jakýkoliv typ derivační stomie nebo píštěle, která odvádí velmi řídkou až vodnatou stolici v množství nad 1000 ml za 24 hod; má možnost napojení na velkoobjemový sběrný sáček se širokou odvodnou hadicí\| 30 ks / měsíc a 60 ks / měsíc při množství stolice nad 4 litry za 24 hod.\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.01.05\| potažené sáčky jednodílné univerzální, s konvexní podložkou, bez antirefluxního ventilu, se širokou výpustí s možností napojení na sběrný sáček se širokou hadicí\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; ONK; PED; URN\| jakýkoliv typ derivační stomie nebo píštěle, která odvádí velmi řídkou až vodnatou stolici v množství nad 1000 ml za 24 hod; má možnost napojení na velkoobjemový sběrný sáček se širokou odvodnou hadicí\| 30 ks / měsíc a 60 ks / měsíc při množství stolice nad 4 litry za 24 hod.\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.01.06\| potažené sáčky výpustné velkoobjemové - s velkoplošnou podložkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; průměr stomie nad 50 mm; prolaps střeva; poškozená peristomální kůže; vícečetné píštěle\| 30 ks / měsíc\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02\| sáčky - jednodílné, uzavřené\| \| \| lze kombinovat se sáčky výpustnými do příslušného finančního limitu stanoveného množstevním limitem dané kategorie\| \| \| 03.01.02.01\| potažené sáčky s plochou podložkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice; nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže\| 60 ks / měsíc\| 70,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 120 ks / měsíc 03.01.02.02\| potažené sáčky s konvexní podložkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice; měkké břicho - plovoucí podkoží; stomie v komplikovaném nebo nerovném peristomálním terénu; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vysoké podkoží a retrahovaná stomie\| 60 ks / měsíc\| 109,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02.03\| potažené sáčky uzavřené velkoobjemové - s velkoplošnou podložkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| průměr stomie nad 50 mm; prolaps střeva; poškozená peristomální kůže\| 60 ks / měsíc\| 130,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02.04\| krytky\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice; pravidelné vyprazdňování; irigující stomici; bez nároku na současné předepsání sáčků\| 60 ks / měsíc\| 52,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02.05\| zátky\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice; pravidelné vyprazdňování; irigující stomici; bez nároku na současné předepsání sáčků\| 60 ks / měsíc\| 87,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02.06\| krycí lepení se savou vrstvou a nepropustným povrchem\| savé hypoalergenní jádro, které lze přiložit na sliznici střeva; hypoalergenní lepicí okraj\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| stomie s minimální produkcí stolice; střevní mukózní píštěl; irigující stomici; bez nároku na současné předepsání sáčků; krytí nefrostomií, epycystostomií, trvalých drenáží\| 60 ks / měsíc\| 28,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.03\| sáčky - jednodílné, urostomické\| \| \| \| \| \| 03.01.03.01\| potažené sáčky s plochou podložkou - s integrovaným antirefluxním ventilem\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| urostomie; nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže; píštěl; drén\| 30 ks / měsíc\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 60 ks / měsíc 03.01.03.02\| potažené sáčky s konvexní podložkou - s integrovaným antirefluxním ventilem\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| urostomie nebo píštěl v komplikovaném terénu; měkké břicho - plovoucí podkoží; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vysoké podkoží a retrahovaná stomie; drén\| 30 ks / měsíc\| 252,00 Kč / 1 ks\| ne 03.02\| stomické systémy - dvoudílné - adhezivní technologie\| \| \| \| \| \| 03.02.01\| podložky\| \| \| \| \| \| 03.02.01.01\| podložky ploché\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže; dobrá jemná motorika rukou (stříhání podložky)\| 10ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 139,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 20 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl 30 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.02.01.02\| podložky konvexní\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| stomie v komplikovaném nebo nerovném peristomálním terénu; měkké břicho - plovoucí podkoží; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vysoké podkoží a retrahovaná stomie\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 183,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.02.01.03\| podložky velkoplošné\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| průměr stomie nad 50 mm; prolaps střeva; vícenásobné vyústění střeva blízko sebe; axiální stomie; poškozená peristomální kůže\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.02.02\| sáčky - výpustné\| \| \| \| \| \| 03.02.02.01\| sáčky s integrovanou bezpečnostní výpustí\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| řídká stolice; píštěl\| 30 ks / měsíc\| 122,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 60 ks / měsíc 03.02.02.02\| sáčky velkoobjemové\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| průměr stomie nad 50 mm; masivně secernující píštěl; prolaps střeva; vícenásobné vyústění střeva; axiální stomie; velké odpady ze střeva nebo píštěle\| 30 ks / měsíc\| 122,00 Kč / 1 ks\| ne 03.02.02.03\| sáčky univerzální, bez antirefluxního ventilu, se širokou výpustí s možností napojení na sběrný sáček se širokou hadicí\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; ONK; PED; URN\| jakýkoliv typ derivační stomie nebo píštěle, která odvádí velmi řídkou až vodnatou stolici v množství nad 1000 ml za 24 hod; má možnost napojení na velkoobjemový sběrný sáček se širokou odvodnou hadicí\| 30 ks / měsíc a 60 ks / měsíc při množství stolice nad 4 litry za 24 hod.\| 122,00 Kč / 1 ks\| ne 03.02.03\| sáčky - uzavřené\| \| \| \| \| \| 03.02.03.01\| sáčky uzavřené\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| formovaná stolice\| 60 ks / měsíc\| 70,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 120 ks / měsíc 03.02.04\| sáčky - urostomické\| \| \| \| \| \| 03.02.04.01\| sáčky s integrovaným antirefluxním ventilem\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| urostomie; píštěl; drén\| 30 ks / měsíc\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 60 ks / měsíc 03.03\| stomické systémy - dvoudílné - mechanické\| \| \| \| \| \| 03.03.01\| podložky\| \| \| \| \| \| 03.03.01.01\| podložky ploché\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| nekomplikovaná stomie; nekomplikovaná píštěl; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 183,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 20 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl 30 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.03.01.02\| podložky tvarovatelné\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; manžeta stomie nad úrovní kůže; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 20 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl 30 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.03.01.03\| podložky konvexní\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| stomie v komplikovaném nebo nerovném peristomálním terénu; píštěl v komplikovaném nebo nerovném terénu; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vícečetné píštěle\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.03.01.04\| podložky velkoplošné\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| průměr stomie nad 50 mm; prolaps střeva; vícenásobné vyústění střeva blízko sebe; axiální stomie; poškozená peristomální kůže\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 252,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.03.02\| sáčky - výpustné\| \| \| \| \| \| 03.03.02.01\| sáčky s integrovanou bezpečnostní výpustí\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; píštěl\| 30 ks / měsíc\| 87,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě\| 60 ks / měsíc střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe 03.03.02.02\| sáčky velkoobjemové\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| průměr stomie nad 50 mm; masivně secernující píštěl; prolaps střeva; vícenásobné vyústění střeva; axiální stomie; velké odpady ze střeva nebo píštěle\| 30 ks / měsíc\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 03.03.02.03\| sáčky univerzální, bez antirefluxního ventilu, se širokou výpustí s možností napojení na sběrný sáček se širokou hadicí\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; ONK; PED; URN\| jakýkoliv typ derivační stomie nebo píštěle, která odvádí velmi řídkou až vodnatou stolici v množství nad 1000 ml za 24 hod; má možnost napojení na velkoobjemový sběrný sáček se širokou odvodnou hadicí\| 30 ks / měsíc a 60 ks / měsíc při množství stolice nad 4 litry za 24 hod.\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 03.03.03\| sáčky - uzavřené\| \| \| \| \| \| 03.03.03.01\| sáčky uzavřené\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice\| 60 ks / měsíc\| 48,00 Kč / 1 ks\| ne včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny,\| 120 ks / měsíc chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe 03.03.04\| sáčky - urostomické\| \| \| \| \| \| 03.03.04.01\| sáčky s integrovaným antirefluxním ventilem\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| urostomie; píštěl; drén\| 30 ks / měsíc\| 113,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém);\| 60 ks / měsíc stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe 03.04\| stomické systémy - pro dočasnou kontinenci stomie\| \| \| \| \| \| 03.04.01\| systémy pro dočasnou kontinenci stomie\| \| \| \| \| \| 03.04.01.01\| systémy pro dočasnou kontinenci stomie\| sada podložek, sáčků a zařízení pro dočasnou kontinenci stomie\| GER; CHI; INT; ONK; PED; PRL\| kolostomie s formovanou stolicí\| -\| 6.957,00 Kč / 1 měsíc\| ne 03.05\| stomické systémy - s malou lepicí plochou\| \| \| \| \| \| 03.05.01\| stomické systémy - s malou lepicí plochou - jednodílné\| \| \| \| \| \| 03.05.01.01\| potažené sáčky výpustné s plochou nebo konvexní podložkou\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 30 ks / měsíc; pro děti do 6 let 60 ks / měsíc v indikovaných případech\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 03.05.01.02\| potažené sáčky uzavřené s plochou nebo konvexní podložkou\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 60 ks / měsíc; pro děti do 6 let 120 ks / měsíc v indikovaných případech\| 48,00 Kč / 1 ks\| ne 03.05.01.03\| potažené sáčky urostomické s integrovaným antirefluxním ventilem s plochou nebo konvexní podložkou\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 30 ks / měsíc; pro děti do 6 let 60 ks / měsíc v indikovaných případech\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 03.05.02\| stomické systémy - s malou lepicí plochou - dvoudílné - adhesivní technologie\| \| \| \| \| \| 03.05.02.01\| podložky ploché nebo konvexní\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl; pro děti do 6 let 20 ks / měsíc v indikovaných případech\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie; pro děti do 6 let 30 ks / měsíc v indikovaných případech 03.05.02.02\| potažené sáčky uzavřené\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 60 ks / měsíc; pro děti do 6 let 120 ks / měsíc v indikovaných případech\| 130,00 Kč / 1 ks\| ne 03.05.02.03\| potažené sáčky výpustné\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 30 ks / měsíc; pro děti do 6 let 60 ks / měsíc v indikovaných případech\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 03.06\| ZP drenážní systémy\| \| \| \| \| \| 03.06.01\| sáčky drenážní\| \| \| \| \| \| 03.06.01.01\| sáčky drenážní - jednodílné\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| zavedený drén; píštěl do orgánu nebo tělní dutiny; mnohočetné píštěle\| 30 ks / měsíc\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 03.07\| ZP k irigaci do stomie\| \| \| \| \| \| 03.07.01\| irigační soupravy\| \| \| \| \| \| 03.07.01.01\| irigační soupravy - gravitační\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| irigace defekační - kolostomie na distální části tlustého střeva; irigace léčebná - opakovaná aplikace léčebné látky do tenkého nebo tlustého střeva\| 2 sady / rok\| 2.174,00 Kč / 1 sada\| ne 03.07.01.02\| irigační soupravy - sáčky\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| irigace defekační - kolostomie na distální části tlustého střeva; irigace léčebná - opakovaná aplikace léčebné látky do tenkého nebo tlustého střeva\| 300 ks / rok\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08\| ZP pro pacienty se stomií - stomické příslušenství - péče o kůži - prevence a léčba\| \| \| \| \| \| 03.08.01\| vyplňovací a vyrovnávací ZP\| \| \| \| \| \| 03.08.01.01\| vkládací kroužky\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| 60 ks / měsíc, lze předepsat pouze s podložkou nebo se sáčky jednodílného systému\| 78,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.01.02\| pásky vyrovnávací\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| 120 ks / měsíc, lze předepsat pouze s podložkou nebo se sáčky jednodílného systému\| 70,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.01.03\| adhesivní pasty a gely\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| 1 ks / měsíc\| 7,80 Kč / 1 g\| ne 03.08.01.04\| destičky a roušky\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| -\| 0,40 Kč / 1 cm2\| ne 03.08.01.05\| těsnící manžety\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| 60 ks / měsíc, lze předepsat pouze s podložkou\| 96,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.02\| pásy a přídržné prostředky\| \| \| \| \| \| 03.08.02.01\| stomické pásky - přídržné\| kompatibilní s jednodílným nebo dvoudílným stomickým systémem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| pacienti s jednodílným nebo dvoudílným stomickým systémem, který má ouška pro uchycení přídržného pásku; potřeba mechanické podpory pásku pro dobrou adhezi prostředku k tělu; prevence podtékání\| 2 ks / rok\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.02.02\| stomické břišní pásy\| s otvorem nebo bez otvoru\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| všechny typy stomie\| 2 ks / rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.02.03\| nízkotlaké adaptéry pro dvoudílný systém\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| všechny typy stomie; pacienti používající dvoudílný mechanický systém, kterým onemocnění, stav stomie a peristomálního okolí nedovoluje tlak na břišní stěnu; časné pooperační období - do 3 měsíců od operace\| 10 ks / měsíc - uzavřený systém\| 113,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - výpustný systém 03.08.03\| prostředky zahušťovací\| \| \| \| \| \| 03.08.03.01\| prostředky zahušťovací\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| ileostomie; kolostomie s řídkou nebo vodnatou stolicí\| -\| 313,00 Kč / měsíc\| ne 03.08.04\| odstraňovače stomické podložky\| \| \| \| \| \| 03.08.04.01\| odstraňovače stomické podložky\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| pacienti používající stomický nebo drenážní systém na stomii, píštěl nebo drenáž; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže\| -\| 261,00 Kč / měsíc\| ne 03.08.04.02\| odstraňovače stomické podložky - silikonové\| rouška nebo sprej\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| pacienti používající stomický nebo drenážní systém na stomii, píštěl nebo drenáž; poškozená peristomální kůže; alergická reakce na jiný odstraňovač; kožní choroba v peristomální oblasti\| -\| 435,00 Kč / měsíc\| ne 03.08.05\| pohlcovače pachu\| \| \| \| \| \| 03.08.05.01\| pohlcovače pachu\| neutralizuje zápach ve stomickém sáčku (aplikuje se do sáčku před nasazením)\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| zvyšují kompenzační funkci stomického prostředku\| -\| 304,00 Kč / měsíc\| ne 03.09\| ochranné a čistící prostředky pro pacienty se stomií\| \| \| \| \| \| 03.09.01\| ochranné prostředky pro pacienty se stomií\| \| \| \| \| \| 03.09.01.01\| zásypové pudry, ochranné krémy, ochranné filmy, přídržné proužky\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| pacienti používající stomický nebo drenážní systém na stomii, píštěl nebo drenáž; ochrana a prevence poškození kůže v peristomální oblasti; léčba poškozené kůže; onkologická léčba; zajištění plné adheze stomického systému\| -\| 870,00 Kč / měsíc\| ne 03.09.01.02\| protektivní kroužky\| ochranná hydrokoloidní nebo silikonová vrstva se lepí na kůži a nepropustná, omyvatelná a nelepivá vrstva je navrch\| GER; CHI; INT; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| výživné stomie, trvalé drenáže, nefrostomie, ureterostomie, epicystostomie\| 30 ks / měsíc\| 104,00 Kč / 1 ks\| ne 03.09.02\| čistící prostředky pro pacienty se stomií\| \| \| \| \| \| 03.09.02.01\| čistící roztoky, čisticí pěny, tělové čisticí ubrousky\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| -\| -\| 261,00 Kč / měsíc\| ne 03.10\| sběrné sáčky se širokou hadicí\| \| \| \| \| \| 03.10.01\| sběrné sáčky se širokou hadicí\| pevné sběrné sáčky, které pojmou alespoň 1500 - 2000 ml stolice; široká a dlouhá hadice, kterou projde kašovitá stolice; možnost zavěšení na lůžko\| GER; CHI; INT; ONK; PRL\| pacienti se stomií s odpady nad 2000 ml / 24 hod; používají jednodílný nebo dvoudílný systém s univerzálním sáčkem\| 15 ks / měsíc\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 04\| ZP ortopedicko - protetické a ortopedická obuv\| \| \| \| \| \| 04.01\| ZP ortopedicko - protetické - pro hlavu a krk\| \| \| \| \| \| 04.01.01\| krční ortézy\| \| \| \| \| \| 04.01.01.01\| krční ortézy\| vícedílné pevné nebo stavitelné tvarové krční ortézy s výraznou prostorově tvarovanou plošnou podporou v oblasti dolní čelisti a týlu hlavy (např. límce typ Philadelphia), nepatří sem vícedílné ortézy s anatomickým tvarem bez celoplošné podpory (např. stavitelné límce z obvodových výztuh)\| CHI; NEU; ORP; ORT; OST; REH; REV; TRA; TVL\| dlouhodobější pooperační nebo poúrazová fixace krční páteře v případě těžkého cervikálního a cervikobrachiálního syndromu, lehčí subluxace, jednoduché stabilní zlomeniny, těžké spondylartrózy, degenerativní změny\| 1 ks / 1 rok\| 739,00 Kč / 1 ks\| ne 04.01.02\| fixační límce\| \| \| \| \| \| 04.01.02.01\| fixační límce - zpevněné\| • vícedílné ortézy s anatomickým tvarem bez celoplošné podpory (např. stavitelné límce z obvodových výztuh) • ortézy s anatomickým tvarem a vnitřní nebo vnější výztuhou z pevných materiálů • výrazně anatomicky tvarované plastové límce bez výztuhy, které díky použitému materiálu vykazují vysokou míru fixace\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| akutní i chronické případy cervikálního syndromu, osteochondrózy a spondylartrózy, lehké poúrazové subluxace, revmatických obtíží, degenerativních změn\| 1 ks / 1 rok\| 296,00 Kč / 1 ks\| ne 04.01.02.02\| fixační límce - měkké\| měkké límce s anatomickým tvarem bez výztuh\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; POP; PRL\| velmi lehké případy tortikolis, spondylóz, revmatických onemocnění, blokových postavení krční páteře, akutních poranění měkkých tkání, degenerativních onemocnění, jizevnaté kontraktury krku dojednoho roku po úrazu\| 1 ks / 1 rok\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 04.01.03\| ochranné přilby\| \| \| \| \| \| 04.01.03.01\| ochranné přilby\| ochrana hlavy s anatomickým tvarem, bavlněná podšívka, různé velikosti\| NEU; PSY; REH\| pooperační, poúrazová nebo preventivní ochrana hlavy při epilepsii, sebepoškozování nebo postižení nervové soustavy\| 1 ks / 2 roky\| 2.125, - Kč\| ne 04.02\| ZP ortopedicko protetické - pro trup\| \| \| \| \| \| 04.02.01\| rigidní fixace klíční kosti\| \| \| \| \| \| 04.02.01.01\| rigidní fixace klíční kosti\| pro rigidní fixaci klíční kosti, nepatří sem upomínací nebo podpůrné elastické bandáže\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA\| pooperační a poúrazové stavy fraktur klíční kosti, poranění ramenního kloubu.\| 1 ks / 1 rok\| 304,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.02\| žeberní a hrudní pásy pro fixaci\| \| \| \| \| \| 04.02.02.01\| žeberní a hrudní pásy pro fixaci\| elastické pásy a bandáže pro fixaci v oblasti hrudníku\| CHI; NEU; ORP; ORT; OST; REH; REV; TRA; TVL\| poškození a poranění v oblasti hrudníku\| 1 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.03\| kombinované korzety pro stabilizaci a fixaci páteře\| \| \| \| \| \| 04.02.03.01\| kombinované korzety pro stabilizaci a fixaci páteře\| kombinace pružného nebo pevného textilu s pevnými materiály (kov, plast), které výrazně stabilizují a fixují páteř v Th - L rozsahu, charakteristickým znakem korzetu je kombinace základního bederního pasu s ostatními podpůrnými příp. korekčními prvky - např. podpažní berličky, prostorová výztužná konstrukce, dlouhá tvarovaná celoplošná pelota s ramenními tahy nebo hrudním pasem apod., nepatří sem bederní pasy s výztuhami (plošné peloty, dlahy, výztuhy apod.), které nemají další přídavný podpůrný nebo korekční prvek\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační stavy (zlomeniny, stabilizační operace), chronické degenerativní poruchy (osteoporóza, spondylartróza, osteochondróza, olistéza)\| 1 ks / 1 rok\| 1.565,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.04\| bederní ortézy\| \| \| \| \| \| 04.02.04.01\| bederní ortézy\| pružné, příp. pevné textilní materiály nebo neopren, zpevňujícího účinkuje dosaženo pomocí pelot, výztuh, tahů, šněrování\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační stavy v oblasti bederní páteře, lumbalgie, chronické bolestivé stavy páteře, ledvinové obtíže\| 1 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.05\| bederní pásy\| \| \| \| \| \| 04.02.05.01\| bederní pásy elastické - bez výztuh\| pružné materiály bez přídavných tahů, výztuh nebo pelot\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PED; PRL; REH; REV; TRA; TVL\| lehká poškození zad, hlavním terapeutickým účinkem je mírná elastická fixace\| 1 ks / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.06\| břišní pásy\| \| \| \| \| \| 04.02.06.01\| břišní pásy elastické - bez výztuh\| pružné materiály bez přídavného zpevnění\| CHI; NEU; ORP; ORT; PED; PRL; REH; REV\| oslabení břišní stěny, kde hlavním terapeutickým účinkem je mírná elastická fixace\| 1 ks / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.06.02\| břišní pásy elastické - s výztuhami\| pružné materiály; zpevňujícího účinkuje dosaženo pomocí tahů, šněrování, podpínek, výztuh, pelot apod., nepatří sem kýlní pasy\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| pooperační stavy v oblasti břicha, zpevnění břicha pro konzervativní terapii, podpora břišního lisu\| 1 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.06.03\| břišní pásy elastické - těhotenské s výztuhami\| pružné materiály; zpevňujícího účinkuje dosaženo pomocí pelot, výztuh, tahů nebo šněrování apod.\| GYN; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| propadávání dělohy a bolesti zad způsobené posturálními změnami během gravidity\| 1 ks / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.07\| kýlní pásy\| \| \| \| \| \| 04.02.07.01\| kýlní pásy - pupeční\| kýlní pásy výhradně určené pro kýly v oblasti pupku; součástí těchto pásů jsou peloty nebo podpínky s umístěním v oblasti kýly\| CHI; NEU; ORP; ORT; PED; PRL; REH;REV\| konzervativní léčba, předoperační období\| 1 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.07.02\| kýlní pásy - ostatní\| součástí těchto pásů jsou peloty nebo podpínky s umístěním v oblasti kýly\| CHI; NEU; ORP; ORT; PED; PRL; REH;REV\| konzervativní léčba, předoperační období\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.08\| pánevní pásy\| \| \| \| \| \| 04.02.08.01\| pánevní pásy\| pro zpevnění a fixaci pánve, příp. kyčelních kloubů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV;TRA\| akutní nebo chronické stavy pánve, v těhotenství, po porodu (symphyseolýza), po úraze (ruptura), při dysfunkci kyčelních kloubů, kyčelní dysplazii, repozicích kyčle, při pooperační léčbě fraktur pánve, artrózy SI skloubení\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03\| ZP ortopedicko protetické - pro horní končetiny\| \| \| \| \| \| 04.03.01\| ortézy a dlahy prstů horních končetin\| \| \| \| \| \| 04.03.01.01\| ortézy prstů horních končetin - rigidní fixace\| ortézy z pevných tvrdých materiálů (plast, kov) nebo bandáže z textilního materiálu nebo neoprenu, které jsou vybavené pevnou dlahou (kov, plast); zabezpečují rigidní fixaci\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| akutní a chronické stavy prstů horní končetiny (zlomeniny a luxace, akutní šlachové poškození, artróza, revmatická onemocnění), neurologické postižení\| 1 ks / 1 rok\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.01.02\| ortézy prstů horních končetin - dynamické\| zhotovené z pevných tvrdých materiálů (plast, kov) a vybavené dynamickými prvky (spirály, pružiny, elastické tahy apod.), které umožňují přesně určený dynamický pohyb prstů zejm. pro rehabilitační účely; nepatří sem bandáže s pružnými výztuhami, pelotami, dlahami apod.\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy prstů horní končetiny do 3 měsíců od operace / úrazu, kde je nezbytná postupná rehabilitace\| 1 ks / 1 rok\| 417,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.02\| ortézy zápěstní\| \| \| \| \| \| 04.03.02.01\| ortézy zápěstní - rigidní fixace\| ortézy z pevných tvrdých materiálů (plast, kov) nebo bandáže z textilního materiálu, neoprenu nebo kůže; bandáže musí být vybaveny pevnou dlahou (kov), která zabezpečí zcela rigidní fixaci\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| akutní a chronické stavy zápěstí, pooperační a poúrazové případy fraktur, distorzí, luxací, artróza, paréza, revmatická onemocnění, neurologická postižení\| 1 ks / 1 rok\| 304,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.02.02\| ortézy zápěstní - zpevňující\| elastické zápěstní ortézy bez pevné dlahy, bandáž ortézy z elastického materiálu, elastickou fixaci dále zabezpečuje pomocí dopínacích tahů, pružných dlah (spirál) a výztuh (pelot)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| pooperační a poúrazové případy, distorze, luxace, artróza, entezopatie, revmatická onemocnění, neurologická postižení\| 1 ks / 1 rok\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.03\| ortézy loketní\| \| \| \| \| \| 04.03.03.01\| ortézy loketní s kloubovou dlahou - s limitovaným rozsahem pohybu\| loketní ortézy s krátkou kloubovou dlahou s nastavitelným limitovaným rozsahem pohybu; dlaha je zhotovena z pevných materiálů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy loketního kloubu, (zlomeniny, poranění vazů a kloubních pouzder, chronické instability, kontraktury)\| 1 ks / 1 rok\| 2.087,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.03.02\| ortézy loketní s kloubovou dlahou - elastické\| loketní ortézy s kloubovou dlahou, z kovu nebo pevného plastu; kloubová dlaha nemá plně stavitelný rozsah pohybu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy loketního kloubu, (zlomeniny, poranění vazů a kloubních pouzder, chronické instability), revmatická onemocnění\| 1 ks / 1 rok\| 696,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.03.03\| ortézy loketní - zpevňující - elastické\| loketní ortézy bez kloubové dlahy, bandáž ortézy je zhotovena z elastického materiálu a elastickou fixaci, zabezpečena pomocí dopínacích tahů nebo pružných nekloubových dlah (spirál) nebo výztuh (pelot)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| pooperační a poúrazové stavy loketního kloubu, bolestivé stavy při artrózách, epikondylitidě, revmatická onemocnění\| 1 ks / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.03.04\| epikondylární pásky\| epikondylární pásky nebo velmi krátké ortézy, bandáže, funkčně určené pouze jako epikondylární pásky\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| radiální nebo ulnární epikondylitidy\| 1 ks / 1 rok\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.04\| ortézy ramenní\| \| \| \| \| \| 04.03.04.01\| ortézy ramenní - stavitelné\| kombinace kovových materiálů, plastů a textilních materiálů; rigidní fixaci ramenního a loketního kloubu v požadované poloze\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy pletence ramenního, zlomeniny horního konce kosti pažní a velkého hrbolu humeru, léčení luxace a omezení hybnosti ramenního kloubu\| 1 ks / 1 rok\| 3.913,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.04.02\| ortézy ramenní - nestavitelné\| z pevného pěnového plastu nebo nafukovacího válcového vaku, potažená textilním obalem s fixačními a upínacími textilními pásy; fixace ramenního a loketního kloubu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy pletence ramenního, zlomeniny horního konce kosti pažní a velkého hrbolu humeru, léčení luxace a omezení hybnosti ramenního kloubu\| 1 ks / 1 rok\| 2.174,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.04.03\| ortézy ramenní - rigidní\| textilních materiál, rigidní fixace ramenního kloubu, náhrada Desaultova obvazu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| subluxace a luxace ramenního kloubu, dráždivé stavy a přetížení ramenního kloubu, záněty měkkých tkání ramenního kloubu, distorze, zlomeniny pažní a klíční kosti\| 1 ks / 1 rok\| 500,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.04.04\| ortézy ramenní - zpevňující, elastické\| z pružných materiálů zabezpečující elastickou fixaci s mírným omezením pohyblivosti v ramenním kloubu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| subluxace ramenního kloubu, dráždivé stavy a přetížení ramenního kloubu, záněty, neurologická postižení\| 1 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.05\| závěsy paže - zpevňující\| \| \| \| \| \| 04.03.05.01\| závěsy paže - zpevňující\| jednoduché závěsy a pásky pro zavěšení a odlehčení horní končetiny\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| odlehčení horní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 235,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04\| ZP ortopedicko protetické - pro dolní končetiny\| \| \| \| \| \| 04.04.01\| ortézy hlezenní\| \| \| \| \| \| 04.04.01.01\| ortézy hlezenní - stavitelné\| vybavené kloubovou dlahou s nastavitelným rozsahem pohybu; kombinací pevných plastových a textilních materiálů; dlaha ortézy je kovová\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy v oblasti hlezna a nohy; poškození Achillovy šlachy\| 1 ks / 1 rok\| 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.01.02\| ortézy hlezenní - rigidní\| fixace je plnohodnotnou náhradou sádrové fixace; umožňují chůzi\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy v oblasti hlezna a nohy; poškození Achillovy šlachy; syndrom diabetické nohy\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.01.03\| ortézy hlezenní - zpevňující\| kombinace pevných a textilních materiálů; bez kloubových dlah; zpevnění je zajištěno pomocí dopínacích tahů, pružných nekloubových dlah (spirál) a výztuh (pelot); ortéza není určena pro chůzi bez opory\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| lehká instabilita přednoží a hlezenního kloubu; revmatická onemocnění; stavy po distorzi hlezna; syndrom diabetické nohy\| 1 ks / 1 rok\| 652,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.01.04\| ortézy hlezenní - peroneální\| pevné materiály; fixace správného postavení chodidla a hlezna v sagitálním směniv případě poškození peroneálního nervu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| peroneální paréza při nedostatečné kompenzaci poruchy chůze peroneálním tahem\| 1 ks / 1 rok\| 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.01.05\| peroneální tahy\| textilní materiál, udržení správného postavení chodidla v případě poškození peroneálního nervu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| peroneální paréza\| 1 ks / 1 rok\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02\| ortézy kolene\| \| \| \| \| \| 04.04.02.01\| ortézy kolene - pro instability - pevné rámy\| pevný rám s kloubovou dlahou; vysoká stabilita; plně funkční rozsah pohybu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy\| 1 ks / 1 rok\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.02\| ortézy kolene - s limitovaným rozsahem pohybu - pevné materiály\| dlouhá kloubová dlaha s nastavitelným limitovaným rozsahem pohybu; pevné materiály; bandáž a dopínací tahy z pevných textilních materiálů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy kolenního kloubu s cílem zajistit limitovaný rozsah pohybu a jeho stabilizaci v sagitální rovině; neurologická postižení\| 1 ks / 1 rok\| 2.783,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.03\| ortézy kolene - s limitovaným rozsahem pohybu - elastické materiály\| krátká kloubová dlaha s nastavitelným limitovaným rozsahem pohybu; pevné materiály; bandáž z elastického materiálu; dopínací tahy jsou zhotoveny z pevných nebo elastických materiálů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy kolenního kloubu s cílem zajistit určitý limitovaný rozsah pohybu a jeho mírnou stabilizaci v sagitální rovině\| 1 ks / 1 rok\| 1.913,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.04\| ortézy kolene - s konstantní flexí\| dočasná imobilizace kolenního kloubu v pevné flexi; plnohodnotná náhrada sádrové fixace; bandáž z pevných nebo textilních materiálů; ortéza je vybavena pevnou dlahou zabezpečující požadovanou flexi\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy v oblasti kolenního kloubu s cílem zajistit plnohodnotnou rigidní fixaci\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.05\| ortézy kolene - elastické - kloubové dlahy\| ortéza s kloubovou dlahou; z kovu nebo pevného plastu; nemá plně stavitelný rozsah pohybu; bandáž z elastických materiálů; s vysokou elastickou fixací\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| stabilizace pohybu kolenního kloubu v případě instabilit, artróz, artritid, poškození menisků\| 1 ks / 1 rok\| 1.391,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.06\| ortézy kolene - elastické - zpevňující\| ortéza bez kloubové dlahy; bandáž z elastického materiálu; elastická fixace je zajištěna dopínacími tahy nebo pružnými nekloubovými dlahami (spirály) nebo výztuhami (peloty)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| instability kolenního kloubu, stabilizace pately, bolestivé stavy při chronických nebo revmatických onemocnění\| 1 ks / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.07\| infrapatelární pásky\| krátké ortézy nebo bandáže funkčně určené pouze jako infrapatelární pásky\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| stabilizace pately, femoropatelární artróza, afekce lig. Patellae proprium\| 1 ks / 1 rok\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.03\| ortézy kyčle\| \| \| \| \| \| 04.04.03.01\| ortézy kyčle - s limitovaným rozsahem pohybu\| ortéza s kloubovou dlahou; s nastavitelným limitovaným rozsahem pohybu; dlaha z pevných materiálů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| pooperační a poúrazové stavy kyčelního kloubu\| 1 ks / 1 rok\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.03.02\| ortézy kyčle - zpevňující\| ortéza bez kloubové dlahy; bandáž z elastického materiálu; elastická fixace je zabezpečena pomocí dopínacích tahů, pružných nekloubových dlah (spirál) a výztuh (pelot)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| pooperační a poúrazové stavy kyčelního kloubu; zánětlivé stavy\| 1 ks / 1 rok\| 365,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.03.03\| ortézy kyčle - abdukční\| zajištění správného postavení kyčelního kloubu v abdukci; možnost nastavitelných třmenů, abdukčních peřinek nebo ortéz se stavitelnou vzpěrou\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| kyčelní dysplasie, subluxace\| 1 ks / 1 rok 2 ks / 1 rok u dětí do 2 let\| 391,00 Kč / 1 ks\| ne 04.05\| ZP ortopedicko - protetické ochranné, korekční a stabilizační\| \| \| \| \| \| 04.05.01\| návleky pahýlové\| \| \| \| \| \| 04.05.01.01\| návleky pahýlové - kompresivní\| kompresní návleky tvarované pro amputační pahýl\| CHI; ORP; ORT; REH; TRA\| kompresní terapie pahýlu do 6 měsíců po amputaci, objemově nestabilní pahýl končetin\| 1 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.05.01.02\| návleky pahýlové - k protézám horních končetin nebo dolních končetin\| ochrana pahýlu a kompenzace objemových změn v průběhu dne\| CHI; ORP; ORT; REH; TRA\| kombinace s protézami, které vyžadují využití pahýlových návleků\| 8 ks / 1 rok\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 04.06\| ZP kompenzační\| \| \| \| \| \| 04.06.01\| epitézy mammární + příslušenství\| \| \| \| \| \| 04.06.01.01\| epitézy mammární - pooperační (dočasné)\| -\| GYN; CHI; ONK\| onkologická onemocnění; po operaci\| 1 ks\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.06.01.02\| epitézy mammární - trvalé\| -\| GYN; CHI; ONK; PRL\| onkologická onemocnění; asymetrické vývojové vady prsu\| 1 ks / 2 roky\| 1.565,00 Kč / 1 ks\| ne 04.06.01.03\| epitézy mammární - trvalé - samolepící nebo odlehčené\| -\| CHI; J16; ONK, GYN\| lymfedém, nadměrná velikost, onemocnění páteře\| 1 ks / 2 roky\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.07\| terapeutická obuv\| \| \| \| \| \| 04.07.01\| obuv pooperační a odlehčovací\| \| \| \| \| \| 04.07.01.01\| obuv pooperační a odlehčovací\| -\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; POP\| dočasné řešení objemových změn nohy po operaci; syndrom diabetické nohy\| 1 ks na jednu končetinu / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.07.02\| obuv dětská terapeutická\| \| \| \| \| \| 04.07.02.01\| obuv dětská terapeutická\| pevné vedení paty\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| do 18 let věku; neurologická postižení\| 2 páry / 1 rok\| 1.044,00 Kč / 1 pár\| ne 04.07.03\| obuv pro diabetiky\| \| \| \| \| \| 04.07.03.01\| obuv pro diabetiky\| obuv s dostatečným prostorem v prstové části, uzavřeného střihu, bez funkčních švů na nártu, s uzávěrem na suchý zip nebo šněrování; zpevňující části (tužinka a opatek) kryté podšívkou\| DIA; ORT; REH; ORP; CHI; ANG; REV\| diabetik s neuropatií či se speciálními zdravotními požadavky na obutí\| 1 pár / 2 rok\| 870,00 Kč / 1 pár\| ne 05\| ZP pro pacienty s diabetem a s jinými poruchami metabolismu\| \| \| \| \| \| 05.01\| ZP pro odběr kapilární krve\| \| \| \| \| \| 05.01.01\| pera lancetová\| \| \| \| \| \| 05.01.01.01\| pera lancetová\| -\| DIA; J4; PRL; INT\| diabetes mellitus; nediabetická hypoglykémie (inzulinom, dialýza, postprandiální hypoglykémie, kongenitální hyperinzulinismus, dědičná metabolická porucha) - včetně odběru suchých krevních kapek\| 1 ks / 5 let\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 05.01.02\| lancety pro lancetová pera\| \| \| \| \| \| 05.01.02.01\| lancety pro lancetová pera\| -\| DIA; J4; PRL; INT\| diabetes mellitus; nediabetická hypoglykémie (inzulinom, dialýza, postprandiální hypoglykémie, kongenitální hyperinzulinismus, dědičná metabolická porucha) - včetně odběru suchých krevních kapek\| -\| 261,00 Kč / 1 rok\| ne 05.02\| ZP pro stanovení glukózy\| \| \| \| \| \| 05.02.01\| glukometry\| \| \| \| \| \| 05.02.01.01\| glukometry\| možnost stahování hodnot z glukometru do univerzálních počítačových programů umožňujících vyhodnocení dat\| DIA; PRL; INT\| diabetes mellitus při léčbě perorálními antidiabetiky\| 1 ks / 6 let\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne DIA, INT\| diabetes mellitus při léčbě inzulínem DIA\| diabetes mellitus při léčbě injekčními neinzulínovými antidiabetiky; nediabetická hypoglykémie (inzulinom, dialýza, postprandiální hypoglykémie, kongenitální hyperinzulinismus, dědičná metabolická porucha) 05.02.01.02\| glukometry - pro stanovení ketolátek\| možnost stahování hodnot z glukometru do univerzálních počítačových programů umožňujících vyhodnocení dat\| DIA\| diabetes mellitus do 18 let včetně; diabetes mellitus v těhotenství; léčba inzulínovou pumpou při anamnéze diabetické ketoacidózy\| 1 ks / 6 let\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.01.03\| glukometry s hlasovým výstupem\| možnost stahování hodnot z glukometru do univerzálních počítačových programů umožňujících vyhodnocení dat\| DIA\| diabetes mellitus při léčbě intenzifikovanou inzulínovou terapií s praktickou slepotou\| 1 ks / 6 let\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.01.04\| glukometry s integrovaným bolusovým kalkulátorem a komunikací s chytrým zařízením\| bolusový kalkulátor nastavuje lékař; po jeho nastavení systém doporučuje dávku inzulínu; možnost stahování hodnot z glukometru do univerzálních počítačových programů umožňujících vyhodnocení dat\| DIA\| diabetes mellitus při léčbě intenzifikovanou inzulínovou terapií (léčba inzulínovými pery); při flexibilním dávkování inzulínu\| 1 ks / 6 let\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.02\| diagnostické proužky pro testování krve\| \| \| \| \| \| 05.02.02.01\| diagnostické proužky pro stanovení glukózy z krve\| \| DIA; PRL; INT\| diabetes mellitus při léčbě perorálními antidiabetiky\| 100 ks / 1 rok\| 5,22 Kč / 1 ks\| ne DIA, INT\| diabetes mellitus při léčbě inzulínem\| 400 ks / 1 rok DIA\| diabetes mellitus při léčbě injekčními neinzulínovými antidiabetiky; nediabetická hypoglykémie (inzulinom, dialýza, postprandiální hypoglykémie)\| 400 ks / 1 rok DIA\| diabetes mellitus při léčbě intenzifikovanou inzulínovou terapií (léčba inzulínovými pery nebo pumpou)\| 1.500 ks / 1 rok DIA\| diabetes mellitus do 18 let včetně; diabetes mellitus v těhotenství; nediabetická hypoglykémie (kongenitální hyperinzulinismus, dědičná metabolická porucha) u dětí do 10 let včetně\| 2.500 ks / 1 rok 05.02.02.02\| diagnostické proužky pro stanovení ketolátek z krve\| \| DIA\| diabetes mellitus do 18 let včetně; diabetes mellitus v těhotenství; léčba inzulínovou pumpou\| 50 ks / 1 rok\| 5,20 Kč / 1 ks\| ne 05.02.03\| diagnostické proužky pro testování moči\| \| \| \| \| \| 05.02.03.01\| diagnostické proužky pro vizuální testování moči\| \| DIA; PRL\| diabetický pacient léčený inzulínem\| 50 ks / 1 rok\| 1,70 Kč / 1 ks\| ne 05.02.04\| přístroje pro okamžitou monitoraci glukózy (FGM = Flash Glucose Monitoring)\| \| \| \| \| \| 05.02.04.01\| přijímač pro okamžité monitorování glukózy (FGM = Flash Glucose Monitoring)\| data získává ze senzoru bezdrátovým přenosem a zobrazuje je na displeji; zařízení lze propojit s počítačem za účelem zpracování reportů z naměřených dat\| DIA\| diabetes mellitus I. typu; léčba intenzifikovanou inzulínovou terapií (inzulínové pero nebo pumpa); nelze předepsat současně s glukometrem a přístroji pro kontinuální monitoraci glukózy; po dobu používání FGM lze předepsat současně s max. 100 ks / 1 rok a u dětí do 18 let včetně max. 300 ks / 1 rok diagnostických proužků pro stanovení glukózy z krve, nelze předepsat současně s glukometry a glukometry - pro stanovení ketolátek\| 1 ks / 4 roky\| 1.391,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.04.02\| senzory pro okamžité monitorování glukózy (FGM = Flash Glucose Monitoring)\| senzor zavedený v podkoží; informace o koncentraci glukózy až po přiložení speciální čtečky k povrchu senzoru; zobrazení aktuální hodnoty i s trendovými šipkami a retrospektivně načte průběh předchozích glykémií; přesnost systému definovaná hodnotou MARD (Mean Absolute Relative Difference) < 15%\| DIA\| diabetes mellitus I. typu; léčba intenzifikovanou inzulínovou terapií (inzulínové pero nebo pumpa); na dobu 3 měsíců; další preskripce jen u dětí do 18 let včetně a pacientů od 19 let po zlepšení kompenzace (objektivní spolupráce při léčbě - 10 a více skenů za den); nelze předepsat současně s přístroji pro kontinuální monitoraci glukózy; lze předepsat současně s max. 100 ks / 1 rok a u dětí do 18 let včetně max. 300 ks / 1 rok diagnostických proužků pro stanovení glukózy z krve, nelze předepsat současně s glukometry a glukometry - pro stanovení ketolátek\| 26 ks / 1 rok\| 1.391,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.05\| přístroje pro kontinuální monitoraci glukózy (CGM = Continuous Glucose Monitoring)\| \| \| \| \| \| 05.02.05.01\| systém pro kontinuální monitoraci glukózy (CGM) - senzory, vysílače a případně přijímač, který není "SMART" zařízením\| data o hladině glukózy jsou bezdrátově přenášena do přijímače; voděodolnost vysílače; minimální doba použitelnosti senzoru 6 dní\| DIA; první preskripce po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus I. typu; léčba intenzifikovanou inzulínovou terapií se syndromem porušeného vnímání hypoglykémie (Clarkova metoda nebo Gold score > 4) a / nebo s častými hypoglykémiemi (> 10 % času stráveného v hypoglykemickém rozmezí při předchozí monitoraci u dospělých pacientů a > 5 % času u dětských pacientů) a / nebo labilním diabetem (vysoká glykemická variabilita určená směrodatnou odchylkou > 3,5 mmol / 1) a / nebo závažnými hypoglykémiemi (2 a více závažných hypoglykémií v průběhu posledních 12 měsíců) a dobrou spoluprací; pacientky s diabetem I. typu v těhotenství a v šestinedělí; dále pacienti po transplantaci slinivky a / nebo ledvin; pacienti s glykovaným hemoglobinem < 60 mmol / mol, kteří nesplňují jiná indikační kritéria a po 3 a / nebo 6 měsících od zahájení monitorace prokáží objektivizovatelné zlepšení kompenzace\| -\| 52.174,00 Kč / 1 rok\| ne 05.03\| ZP pro aplikaci léčiva\| \| \| \| \| \| 05.03.01\| aplikační pera\| \| \| \| \| \| 05.03.01.01\| inzulínová pera\| -\| DIA\| diabetes mellitus (1 a / nebo 2 dávky inzulínu)\| 1 ks / 3 roky\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne diabetes mellitus; léčba intenzifikovanou inzulínovou terapií (3 a více dávek inzulínu denně); při souběžné aplikaci 2 druhů inzulínu\| 2 ks / 3 roky 05.03.02\| injekční inzulínové stříkačky\| \| \| \| \| \| 05.03.02.01\| injekční inzulínové stříkačky\| -\| DIA; PRL\| aplikace inzulínu\| 200 ks / 1 rok\| 2,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.03\| inzulínové pumpy\| \| \| \| \| \| 05.03.03.01\| inzulínové pumpy bez možnosti kontinuální monitorace\| -\| DIA; po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus léčený intenzifikovanou inzulínovou terapií a neuspokojivou kompenzací diabetů a dobrou spoluprací včetně; dále prekoncepční péče a těhotenství\| 1 ks / 4 roky\| 70.435,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.03.02\| inzulínové pumpy s možností kontinuální monitorace\| -\| DIA; po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus (včetně těhotných diabetiček a diabetických dětí do 18 let včetně) léčený intenzifikovaným inzulínovým režimem, s častými hypoglykémiemi a / nebo labilním diabetem a dobrou spoluprací; pacienti po transplantaci Langerhansových ostrůvků\| 1 ks / 4 roky\| 73.043,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.03.03\| inzulínové pumpy - s napojením na kontinuální monitoraci glukózy a automatickou odezvou na blížící se hypoglykémii a / nebo hyperglykémii\| -\| DIA; po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus (včetně těhotných diabetiček, žen v prekoncepci a diabetických dětí do 18 let včetně) se syndromem nerozpoznané hypoglykémie a / nebo závažnými hypoglykémiemi a dobrou spoluprací; pacienti po transplantaci; děti s prokázaným zvýšeným rizikem nerozpoznaných hypoglykémii\| 1 ks / 4 roky\| 79.130,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.03.04\| náplasťové inzulínové pumpy\| -\| DIA; po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus léčený intenzifikovanou inzulínovou terapií a neuspokojivou kompenzací diabetů a dobrou spoluprací včetně; dále prekoncepční péče a těhotenství; předpoklad kratší doby využití pumpy; není možný souběh s jiným typem inzulínové pumpy\| 1 ks (pro pacienty, kteří systém použijí "krátkodobě" - do 1 roku, např. gestační diabetes)\| 71.304,00 Kč / 1 rok (včetně veškerého příslušenství a baterií na 1 rok provozu)\| ne 1 ks / 4 roky\| 1\\. rok 71.304,00 Kč; 2. - 4. rok 65.217,00 Kč / 1 rok léčby (včetně veškerého příslušenství a baterií) 05.03.04\| ZP pro subkutánní a intravenózní aplikaci léčiva\| \| \| \| \| \| 05.03.04.01\| infúzní jehly pro subkutánní aplikaci léčiv\| -\| ALG\| subkutánní aplikace léčiv v souladu s indikačním omezením léčivého přípravku u syndromu primární imunodeficience\| 150 ks / 1 rok\| 215,00 Kč / 1 ks\| ne \| \| \| \| \| facilitovaná subkutánní infúze v souladu s indikačním omezením léčivého přípravku u syndromu primární imunodeficience\| 48 ks / 1 rok 05.03.04.02\| infuzní pumpy pro kontinuální intravenózní podávání léčiva\| kontinuální podávání infúze; rychlost průtoku 1 až 3.000 ml denně; programování v ml 24 hod. denně\| KAR; po schválení zdravotní pojišťovnou\| plicní arteriální hypertenze\| 2 ks / 2 roky\| 100 %\| ano 05.03.05\| příslušenství pro ZP pro aplikaci léčiva\| \| \| \| \| \| 05.03.05.01\| jehly k neinzulínovým perům\| -\| DIA\| -\| 100 ks / 1 rok\| 1,70 Kč / 1 ks\| ne 05.03.05.02\| jehly k inzulínovým perům\| -\| DIA\| diabetes mellitus; léčba inzulínem\| 500 ks / 1 rok\| 1,70 Kč / 1 ks\| ne \| \| \| \| \| \| \| 05.03.05.04\| zásobníky inzulínu pro inzulínové pumpy - 1,6 - 2 ml\| -\| DIA\| diabetes mellitus; diabetes mellitus léčený intenzifikovanou inzulínovou terapií (inzulínová pumpa)\| 150 ks / 1 rok\| 61,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.05.05\| zásobníky inzulínu pro inzulínové pumpy 3 - 4 ml\| -\| DIA\| diabetes mellitus; diabetes mellitus léčený intenzifikovanou inzulínovou terapií (inzulínová pumpa)\| 130 ks / 1 rok\| 91,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.05.06\| infuzní sety s kovovou jehlou\| -\| DIA\| diabetický pacient léčený intenzifikovaným inzulínovým režimem (inzulínová pumpa)\| 180 setů / 1 rok\| 139,00 Kč / 1 set\| ne 05.03.05.07\| infuzní sety s teflonovou jehlou\| -\| DIA\| diabetický pacient léčený intenzifikovaným inzulínovým režimem (inzulínová pumpa)\| 130 setů / 1 rok\| 261,00 Kč / 1 set\| ne 05.03.05.08\| zásobníky k infuzním pumpám pro kontinuální intravenózní podávání léčiva\| objem 50 nebo 100 ml\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 40 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 05.03.05.09\| infuzní linky k infuzním pumpám pro kontinuální intravenózní podávání léčiva\| infuzní linky s nesavou chlopní\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 20 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 05.03.05.10\| jehla injekční pro přípravu infuzního roztoku\| 1,2x40 mm nebo 0,9 x 40 mm\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 80 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 05.03.05.11\| stříkačka injekční dvoudílná\| 5 ml nebo 10 ml\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 40 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 05.03.05.12\| stříkačka injekční dvoudílná\| 50 ml\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 40 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 06\| ZP pro kompresivní terapii\| \| \| \| \| \| 06.01\| ZP pro kompresivní terapii - sériově vyrobené\| \| \| \| \| \| 06.01.01\| kompresivní obinadla\| \| \| \| \| \| 06.01.01.01\| kompresivní elastická obinadla - krátkotažná\| tažnost 40 % - 100 %\| GER; DER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH; DIA; ORT\| -\| -\| 0,0086 Kč / 1 cm2\| ne 06.01.01.02\| kompresivní elastická obinadla - středně, dlouhotažná\| tažnost 101 % - 200 %\| GER; DER; CHI; INT; PRL; SDP; SLO; REH; ANG; DIA; ORT\| -\| -\| 0,0086 Kč / 1 cm2\| ne 06.01.01.03\| kompresivní elastická obinadla - krátkotažná, vysoký tlak pod bandáží\| \| DER; ANG\| lymfedém; flebolymfedém; kontaktní přecitlivělost\| -\| 0,0260 Kč / 1 cm2\| ne 06.01.02\| kompresivní punčochy - lýtkové\| \| \| \| \| \| 06.01.02.01\| kompresivní punčochy - lýtkové, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH; DIA\| -\| 2 páry / 1 rok\| 357,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.02.02\| kompresivní punčochy - lýtkové, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; DIA\| -\| 2 páry / 1 rok\| 391,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.02.03\| kompresivní punčochy - lýtkové, zdravotní - IV. kompresní třída\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 páry / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.02.04\| systémy komprese pro léčbu UCV - set - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| GER; DER; CHI; INT; ANG\| bércový vřed žilního původu, nelze předepsat současně s kompresivními punčochami\| 1 set / 1 rok / 1 končetina\| 783,00 Kč / 1 set\| ne 06.01.03\| kompresivní punčochy - polostehenní\| \| \| \| \| \| 06.01.03.01\| kompresivní punčochy - polostehenní, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 2 páry / 1 rok\| 391,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.03.02\| kompresivní punčochy - polostehenní, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; ANG; LYM\| -\| 2 páry / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.04\| kompresivní punčochy - stehenní\| \| \| \| \| \| 06.01.04.01\| kompresivní punčochy - stehenní, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH\| -\| 2 páry / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.04.02\| kompresivní punčochy - stehenní, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 páry / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.04.03\| kompresivní punčochy - stehenní, zdravotní - IV. kompresní třída\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 páry / 1 rok\| 1.130,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.04.04\| kompresivní punčochy - stehenní s uchycením v pase, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 2 ks / lrok / 1 končetina\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.04.05\| kompresivní punčochy - stehenní s uchycením v pase, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 ks / lrok / 1 končetina\| 304,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.05\| kompresivní punčochové kalhoty - dámské\| \| \| \| \| \| 06.01.05.01\| kompresivní punčochové kalhoty - dámské, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.05.02\| kompresivní punčochové kalhoty - dámské, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.06\| kompresivní punčochové kalhoty - těhotenské\| \| \| \| \| \| 06.01.06.01\| kompresivní punčochové kalhoty - těhotenské, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GYN; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 1 ks / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.06.02\| kompresivní punčochové kalhoty - těhotenské, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; GYN; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 1 ks / 1 rok\| 1.043,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.07\| kompresivní punčochové kalhoty - pánské\| \| \| \| \| \| 06.01.07.01\| kompresivní punčochové kalhoty - pánské, zdravotní - II. kompresní třída\| II. K.T. 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.07.02\| kompresivní punčochové kalhoty - pánské, zdravotní - III. kompresní třída\| III. K.T. 3446 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.08\| ZP pro navlékání kompresivních punčoch\| \| \| \| \| \| 06.01.08.01\| ZP pro navlékání kompresivních punčoch s otevřenou i uzavřenou špičkou - textilní\| -\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 1 ks / 1 rok\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.08.02\| ZP pro navlékání kompresivních punčoch a návleků s uzavřenou i otevřenou špičkou - kovové\| -\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 1 ks / 3 roky\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.09\| pažní návleky\| \| \| \| \| \| 06.01.09.01\| pažní návleky - II. kompresní třída\| II. K.T. 23 - 32 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; REH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.09.02\| pažní návleky - s rukavicí bez prstů - II. kompresní třída\| II. K.T. 23 - 32 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; REH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 313,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.09.03\| pažní návleky - III. kompresní třída\| III. K.T. 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK\| -\| 2 ks / 1 rok\| 204,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.09.04\| pažní návleky - s rukavicí bez prstů - III. kompresní třída\| III. K.T. 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK\| -\| 2 ks / 1 rok\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.10\| kompresivní podprsenky\| \| \| \| \| \| 06.01.10.01\| kompresivní podprsenky\| -\| GYN; CHI; J16; ONK\| lymfatický otok\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.11\| ZP pro mobilizaci podkožních tkání\| \| \| \| \| \| 06.01.11.01\| mobilizační bandáže\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfedém nebo flebolymfedém\| 2 ks / 6 měsíců\| 0,1729 Kč / cm2\| ne 06.01.11.02\| návlek\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfedém s fibrotizací podkoží\| 2 ks / 6 měsíců\| 518,80 Kč / 1 ks\| ne 06.01.11.03\| rukavička bez prstů\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfedém s fibrotizací podkoží\| 2 ks / 6 měsíců\| 518,80 Kč / 1 ks\| ne 06.01.11.04\| rukavička s prsty\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfedém s fibrotizací podkoží\| 2 ks / 6 měsíců\| 518,80 Kč / 1 ks\| ne 06.02\| ZP pro přístrojovou lymfodrenáž\| \| \| \| \| \| 06.02.01\| přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž + příslušenství\| \| \| \| \| \| 06.02.01.01\| přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfatický otok; vrozené postižení mízního systému vyžadující soustavnou fyzikální antiedematózní terapii; získané postižení mízního systému vyžadující soustavnou fyzikální antiedematózní terapii (např. po operacích prsu, po úrazech, při zánětlivých onemocnění); podmínkou úhrady je stabilizace stavu, absolvování komplexní protiotokové léčby na specializovaném pracovišti během minimálně čtyřtýdenní terapie a vyčerpání všech dalších léčebných možností (autotechniky lymfodrenážní a používání kompresních elastických návleků); v případech, kdy zdravotní stav vyžaduje soustavnou aplikaci přístrojové antiedematózní terapie častěji než 3x týdně po dobu delší než 1 měsíc; v lokalitách, kde pravidelná doprava k léčbě do zdravotnického zařízení je obtížně dostupná, možno zvolit zapůjčení i na kratší dobu\| 1 ks / 5 let\| 12.609,00 Kč / 1 ks\| ano 06.02.01.02\| masážní návleky - na horní končetinu\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.03\| masážní návleky - na horní končetinu, s axilou\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 1.652,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.04\| masážní návleky - na dolní končetinu\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 1.652,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.05\| masážní návleky - na dolní končetiny, kalhotové\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 4.696,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.06\| masážní návleky - na bedra, hýždě\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 1.565,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.07\| masážní návleky - speciální\| masážní návleky - pro hlavu, trup, genitál - atypické\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 75%\| ne 06.03\| ZP pro kompresivní terapii - popáleninové\| \| \| \| \| \| 06.03.01\| návleky na popáleniny\| \| \| \| \| \| 06.03.01.01\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - kukla plná\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 365,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.02\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - na horní končetinu\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.03\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - rukavice\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 313,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.04\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - na dolní končetinu\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 330,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.05\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - separátor prstů\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 122,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.06\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - vesta\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 1.000,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.07\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - kalhoty\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 1.261,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.08\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - návlek na chodidlo\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 313,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04\| kompresní systémy na suchý zip\| \| \| \| \| \| 06.04.01\| horní končetiny\| \| \| \| \| \| 06.04.01.01\| kompresní systémy na suchý zip - paže\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.01.02\| kompresní systémy na suchý zip - ruka\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.01.03\| kompresní systémy na suchý zip - paže a ruka\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.478,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02\| dolní končetiny\| \| \| \| \| \| 06.04.02.01\| kompresní systémy na suchý zip - chodidlo\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1,043,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02.02\| kompresní systémy na suchý zip - lýtková část\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.522,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02.03\| kompresní systémy na suchý zip - lýtková část a chodidlo\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.565,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02.04\| kompresní systémy na suchý zip - stehenní část\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.087,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02.05\| kompresní systémy na suchý zip - stehenní část a chodidlo\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 3.739,00 Kč / 1 ks\| ne 07\| ZP pro pacienty s poruchou mobility\| \| \| zdravotní stav, který limituje mobilitu při každodenních činnostech\| \| \| 07.01\| vozíky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.01.01\| mechanické vozíky\| -\| \| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci, pro trvalé použití při postižení obou dolních končetin, které neumožňuje pojištěnci samostatnou lokomoci při zachované funkční schopnosti horních končetin\| \| \| 07.01.01.01\| mechanické vozíky - základní\| nosnost minimálně 120 kg; odnímatelné či odklopné bočnice; odnímatelné výškově nastavitelné podnožky; nelze doplnit o příslušenství\| DIA; GER; INT; REH; NEU; ORT; PED; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| dále pro zajištění těchto schopností druhou osobou; pro dočasné použití při postižení jedné dolní končetiny (nutné vyznačení počtu měsíců pro další medicínské řešení)\| 1 ks / 5 let\| 6.957,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.02\| mechanické vozíky - základní, variabilní\| nosnost minimálně 120 kg; odnímatelné či odklopné bočnice; odnímatelné výškově nastavitelné podnožky; rychloupínací osy; volba bočnic; možnost doplnit příslušenstvím\| DIA; GER; INT; NEU; ORT; PED; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci nebo mechanického invalidního vozíku z předchozí úhradové skupiny\| 1 ks / 5 let\| 7.826,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.03\| mechanické vozíky - základní, odlehčené\| konstrukce z lehkých slitin; nosnost minimálně 100 kg; odnímatelné nebo odklopné bočnice; výškově nastavitelné podnožky; rychloupínací zadní kola; hmotnost vozíku do 16 kg v základním provedení\| INT; NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci nebo mechanického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin; zachovaná funkce horních končetin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnických prostředků\| 1 ks / 5 let\| 10.435,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.04\| mechanické vozíky - odlehčené, částečně variabilní\| konstrukce z lehkých slitin; nosnost minimálně 100 kg; odnímatelné nebo odklopné bočnice; výškově nastavitelné podnožky; rychloupínací zadní kola; možnost změny těžiště; nastavení sklonu sedačky; nastavení výšky sedu; hmotnost vozíku do 16 kg v základním provedení\| INT; NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci nebo mechanického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin; zachovaná funkce horních končetin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnického prostředku\| 1 ks / 5 let\| 12.174,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.05\| mechanické vozíky - odlehčené, variabilní\| konstrukce z lehkých slitin; nosnost minimálně 120 kg; odnímatelné nebo odklopné bočnice; výškově nastavitelné podnožky; rychloupínací zadní kola; možnost změny těžiště; nastavení sklonu sedačky; nastavení výšky sedu; hmotnost vozíku do 16 kg v základním provedení; volba variability područek; volba zadních a předních kol; volba výšky zad i hloubky sedu\| INT; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci nebo mechanického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnického prostředku\| 1 ks / 5 let\| 17.391,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.06\| mechanické vozíky - aktivní\| vozík v základním provedení do 12 kg; volba šíře a hloubky sedu; volba výšky zad; volitelný úhel zádové opěry; volitelná výška sedačky vpředu i vzadu; volba typu bočnic; volba úhlu rámu nebo podnožek; volba stupaček, velikosti předních i zadních kol; možnost změny těžiště; rychloupínací osy kol\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| zachovaná funkce horních končetin a pro vysoce aktivního uživatele\| 1 ks / 5 let\| 39.130,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.07\| mechanické vozíky - dětské, odlehčené, variabilní\| nastavitelná hloubka sedu; nastavitelné područky nebo blatníčky; bezpečnostní kolečka a kryty kol v základní výbavě\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| osoby malého vzrůstu; zachovaná funkce horních končetin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnického prostředku nebo pro zajištění těchto schopností druhou osobou\| 1 ks / 5 let\| 19.130,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.08\| mechanické vozíky - dětské, aktivní\| nastavitelná hloubka sedu; nastavitelné područky nebo blatníčky; bezpečnostní kolečka a kryty kol v minimální výbavě; hmotnost vozíku do 11 kg v minimální výbavě\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| osoby malého vzrůstu; zachovaná funkce horních končetin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnického prostředku a pro vysoce aktivního uživatele\| 1 ks / 5 let\| 34.783,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.09\| mechanické vozíky - speciální, nadměrné\| nosnost minimálně 160 kg nebo nadměrné rozměry; odnímatelné či odklopné bočnice; odnímatelné výškově nastavitelné podnožky; možnost doplnit příslušenstvím, hmotnost vozíku do 20 kg v základním provedení\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| zachovaná funkce horních končetin (nebo zajištění těchto schopností druhou osobou); pacienti nad 120 kg nebo pacienti s abnormálními proporcemi\| 1 ks / 5 let\| 13.043,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.10\| mechanické vozíky - speciální, jednopákové\| nosnost min. 120 kg, odnímatelné či odklopné bočnice, odnímatelné výškové nastavitelné podnožky\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| zachovaná funkce jedné horní končetiny; specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky\| 1 ks / 5 let\| 27.826,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.11\| mechanické vozíky - speciální, dvouobručové\| nosnost min. 120 kg, odnímatelné či odklopné bočnice, odnímatelné výškové nastavitelné podnožky\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| zachovaná funkce jedné horní končetiny; specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky\| 1 ks / 5 let\| 20.870,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.12\| mechanické vozíky - speciální, vertikalizační\| konstrukce z lehkých slitin, nosnost min. 110 kg, vertikalizační funkce do úplného stoje\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky z předchozích úhradových skupin a současně k zajištění potřebné osové zátěže dolních končetin a trupu a zlepšení funkce respirační, gastrointestinálního a uropoetického traktu, nelze předepsat současně s vertikalizačním stojanem\| 1 ks / 5 let\| 52.174,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.13\| mechanické vozíky - speciální, multifunkční\| ergonomicky tvarovaný sed i zádová opěrka; výškově nastavitelné bočnice; polohovací podnožky výškově nastavitelné, mechanické polohování sedačky a zádové opěrky; bubnové brzdy, opěrka hlavy; bezpečnostní kolečka\| INT; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky z předchozích úhradových skupin\| 1 ks / 5 let\| 43.478,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.14\| mechanické vozíky - speciální, multifunkční - dětské\| anatomicky tvarovaný sed i zádová opěrka; výškově nastavitelné bočnice; polohovací podnožky výškově nastavitelné, mechanické polohování sedačky a zádové opěrky; opěrka hlavy; bezpečnostní kolečka\| INT; NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| osoby malého vzrůstu, specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky z předchozích úhradových skupin\| 1 ks / 5 let\| 56.522,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02\| elektrické vozíky\| max. rychlost 6 km / hod.\| \| dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití elektrického vozíku, trvalé těžké nebo trvalé úplné omezení chůze na krátké vzdálenosti, k zajištění samostatné mobility v kombinaci s těžkou poruchou funkce horních končetin a případně trupu nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž a využití mechanického vozíku\| \| \| 07.01.02.01\| elektrické vozíky - převážně interiérové, základní\| nosnost minimálně 100 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopitelné područky; bezúdržbové baterie s kapacitou minimálně 300 nabíjecích cyklů; bez možnosti příslušenství\| INT; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 65.217,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02.02\| elektrické vozíky - převážně interiérové, variabilní\| nosnost 120 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopitelné područky; bezúdržbové baterie s minimálně 300 nabíjecích cyklů; částečně nastavitelný sed; odklopný držák elektroniky; bezpečnostní pás\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí elektrického invalidního vozíku z předchozí úhradové skupiny\| 1 ks / 7 let\| 100.000,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02.03\| elektrické vozíky - převážně exteriérové, variabilní\| nosnost 130 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopné područky; bezúdržbové baterie s kapacitou minimálně 400 nabíjecích cyklů; částečně nastavitelný sed a sklon zádové opěrky; bezpečnostní pás; vozík musí mít osvětlení v rozsahu nezbytném pro provoz na pozemních komunikacích; vhodnost jízdy v exteriéru je dána vyšším výkonem motorů nebo velikostí kol a zároveň odpruženým nebo kyvným uložením alespoň jedné nápravy\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí elektrického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin, možnost předepsat současně s mechanickým invalidním vozíkem do finančního limitu 17.391 Kč / bez DPH / 1 ks / 7 let včetně příslušenství při indikaci udržení zbytkového svalového potenciálu a mobilizaci funkčních rezerv; určení vlastnictví mechanického invalidního vozíku se řídí § 32 odst. 3\| 1 ks / 7 let\| 108.696,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02.04\| elektrické vozíky - převážně exteriérové, variabilní s anatomickým sedem\| nosnost 130 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; volitelná nebo nastavitelná hloubka sedačky a výška zádové opěrky; nastavitelné nebo volitelné anatomické prvky sedu; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopitelné područky; bezúdržbové baterie, minimálně 400 nabíjecích cyklů a 60 Ah; částečně nastavitelný sed a sklon zádové opěrky; bezpečnostní pás; vozík musí mít osvětlení v rozsahu nezbytném pro provoz na pozemních komunikacích; vhodnost jízdy v exteriéru je dána vyšším výkonem motorů nebo velikostí kol a zároveň odpruženým nebo kyvným uložením alespoň jedné nápravy; řídící elektronika i pro elektrické funkce\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí elektrického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin, možnost předepsat současně s mechanickým invalidním vozíkem do finančního limitu 17.391,00 Kč / bez DPH / 1 ks / 7 let včetně příslušenství při indikaci udržení zbytkového svalového potenciálu a mobilizaci funkčních rezerv; určení vlastnictví mechanického invalidního vozíku se řídí § 32 odst. 3\| 1 ks / 7 let\| 123.478,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02.05\| elektrické vozíky - speciální, vertikalizační\| nosnost 120 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopitelné područky; bezúdržbové baterie s kapacitou minimálně 400 nabíjecích cyklů a 60 Ah; částečně nastavitelný sed a sklon zádové opěrky; bezpečnostní pás; vozík musí mít osvětlení v rozsahu nezbytném pro provoz na pozemních komunikacích; elektricky ovládaná vertikalizace pacienta; řídící elektronika i pro elektrické funkce\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí elektrického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin, k zajištění potřebné osové zátěže dolních končetin a trupu a zlepšení funkce respirační, gastrointestinálního a uropoetického traktu, nelze předepsat současně s vertikalizačním stojanem\| 1 ks / 7 let\| 121.739,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.03\| příslušenství k vozíkům\| \| \| \| \| \| 07.01.03.01\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné k mechanickým vozíkům\| -\| INT; NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / dle limitu vozíku\| 90%\| ano - dle vozíku 07.01.03.02\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné k elektrickým vozíkům\| -\| REH; ORT; NEU; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 90%\| ano - dle vozíku 07.01.03.03\| přídavné elektropohony k mechanickým vozíkům\| přídavný elektropohon lze použít ke každému vozíku ze skupiny částečně variabilních, variabilních a aktivních\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| k zajištění samostatné mobility; v kombinaci s těžkou poruchou funkce horních končetin a případně trupu nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž a plné využití mechanického vozíku, možnost předepsat současně s mechanickým invalidním vozíkem při indikaci udržení zbytkového svalového potenciálu a mobilizaci funkčních rezerv nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž a plné využití mechanického vozíku, možnost předepsat současně s mechanickým invalidním vozíkem při indikaci udržení zbytkového svalového potenciálu a mobilizaci funkčních rezerv\| 1 ks / 5 let\| 90%\| ano - dle vozíku 07.01.03.04\| elektrické polohování zádové opěrky\| možno uhradit k vozíkům ze skupin 07.01.02.03, 07.01.02.04, 07.01.02.05\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nedostačuje mechanické polohování, nelze řešit pomocí elektrického vozíku, který má toto příslušenství v základu\| 1 ks / 7 let\| 95%\| ano - dle vozíku 07.01.03.05\| elektrické polohování sedu\| možno uhradit k vozíkům ze skupin 07.01.02.03, 07.01.02.04, 07.01.02.05\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nedostačuje mechanické polohování, nelze řešit pomocí elektrického vozíku, který má toto příslušenství v základu\| 1 ks / 7 let\| 95%\| ano - dle vozíku 07.01.03.06\| elektrické polohování dolních končetin\| možno uhradit k vozíkům ze skupin 07.01.02.03, 07.01.02.04, 07.01.02.05\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nedostačuje mechanické polohování, nelze řešit pomocí elektrického vozíku, který má toto příslušenství v základu\| 1 ks / 7 let\| 95%\| ano - dle vozíku 07.01.03.07\| joystick ovládaný ústy, bradou, dechem, sáním, foukáním, jazykem, nohou a pro pacienty s minimální svalovou silou horních končetin\| možno uhradit k vozíkům ze skupin 07.01.02.04, 07.01.02.05\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| při neschopnosti klienta ovládat elektrický vozík rukou pomocí joysticku\| 1 ks / 7 let\| 98%\| ano - dle vozíku 07.02\| zdravotní kočárky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.02.01\| zdravotní kočárky - nepolohovací\| \| \| \| \| \| 07.02.01.01\| zdravotní kočárky - nepolohovací\| pro krátkodobé použití, nastavitelná podnožka, bezpečnostní pás a kolečka v minimální výbavě; hmotnost kočárku do 15 kg v minimální výbavě\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 2 let, bez schopnosti samostatné lokomoce, kterou nelze nahradit prostřednictvím mechanického vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 12.174,00 Kč / 1 ks\| ne 07.02.02\| zdravotní kočárky - částečně polohovací\| \| \| \| \| \| 07.02.02.01\| zdravotní kočárky - částečně polohovací\| pro krátkodobé použití, nastavitelná podnožka, nastavitelná zádová opěrka v rozsahu minimálně 45 stupňů, případně nastavitelná hloubka sedu, bezpečnostní pás a kolečka v minimální výbavě; hmotnost kočárku do 16 kg v minimální výbavě, možno doplnit příslušenstvím\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 2 let, nutnost částečného polohování a fixace, bez schopnosti samostatné lokomoce, kterou nelze nahradit prostřednictvím mechanického vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 13.913,00 Kč / 1 ks\| ne 07.02.03\| zdravotní kočárky - plně polohovací\| \| \| \| \| \| 07.02.03.01\| zdravotní kočárky - plně polohovací\| pro dlouhodobé použití, minimální nosnost 40 kg, nastavení sedačky po a proti směru jízdy, nastavení záklonu celé sedačky, nastavitelná podnožka, nastavitelná vyztužená zádová opěrka v rozsahu minimálně 65 stupňů, nastavitelná hloubka sedu, bezpečnostní pás a kolečka v minimální výbavě; hmotnost kočárku do 25 kg v minimální výbavě, možno doplnit příslušenstvím\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 2 let, těžce postižení pacienti s nutností plného polohování a fixace, bez schopnosti samostatné lokomoce, kterou nelze nahradit prostřednictvím mechanického vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 26.087,00 Kč / 1 ks\| ne 07.02.04\| podvozky pro sedací ortézy\| \| \| \| \| \| 07.02.04.01\| podvozky pro sedací ortézy\| -\| ORP; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| v kombinaci s ortézou trupu na zakázku pro sed; stavy, které nelze kompenzovat kočárkem nebo vozíkem\| 1 ks / 5 let\| 18.261,00 Kč / 1 ks\| ne 07.02.05\| příslušenství ke zdravotním kočárkům\| \| \| \| \| \| 07.02.05.01\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné\| -\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 2 let, bez schopnosti samostatné lokomoce, kterou nelze nahradit prostřednictvím mechanického vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 90%\| ne 07.02.05.02\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné k podvozkům pro sedací ortézy\| -\| ORP; REH; ORT; NEU; po schválení zdravotní pojišťovnou\| po přidělení ortézy trupu na zakázku pro sed; stavy, které nelze kompenzovat kočárkem nebo vozíkem\| 1 ks / 5 let\| 90%\| ne 07.03\| podpůrné ZP pro lokomoci\| \| \| \| \| \| 07.03.01\| berle\| \| \| \| \| \| 07.03.01.01\| berle - podpažní\| opěrka pevná či vyměnitelná, nastavitelná výška rukojeti a délka berle\| DIA; INT; TRA; GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; SLO; REH; REV\| omezený pohyb dolních končetin\| 1 pár / 2 roky\| 348,00 Kč / 1 pár\| ne 07.03.01.02\| berle - předloketní\| pevná, neměkčená rukojeť, nastavitelná délka berle a nenastavitelná opěra předloktí\| DIA; INT; TRA; GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; SLO; REH; REV\| omezený pohyb dolních končetin\| 2 ks / 2 roky\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.01.03\| berle - předloketní, speciální\| berle s vyměkčenou ergonomicky tvarovanou rukojetí nebo dvojitě stavitelné (s nastavitelnou výškou berle i opěrky předloktí)\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; SLO; REH; REV\| trvale omezený pohyb dolních končetin\| 1 ks nebo 1 pár / 2 roky\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02\| chodítka\| \| \| nemožnost, omezení nebo významné zhoršení jedné nebo více každodenních činností, deficit nelze řešit pomocí hole či berle\| \| \| 07.03.02.01\| chodítka - 2kolová\| pevný nebo skládací rám s možností výškového nastavení úchopových madel v rozsahu alespoň 10 cm, použití převážně v interiéru, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH; REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.02\| chodítka - 3kolová\| rám s možností složení, úchopová madla výškově stavitelná v rozsahu alespoň 10 cm, použití v interiéru i exteriéru, průměr kol minimálně 150 mm, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH; REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 2.522,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.03\| chodítka - 4kolová\| rám s možností složení, úchopová madla výškově stavitelná v rozsahu alespoň 10 cm, použití převážně v exteriéru, průměr kol minimálně 180 mm, nosnost minimálně 120 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH;REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 3.043,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.04\| chodítka - 4bodová\| pevný rám s možností výškového nastavení, nebo volby varianty výšky, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH;REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 1.217,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.05\| chodítka - 4bodová kloubová\| rám s možností složení, možnost výškového nastavení v rozsahu alespoň 10 cm, pevné nebo reciproční krokování, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH;REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.06\| chodítka - s podpůrnými prvky, kolová\| předloketní opěrky, podpažní opěrky nebo předloketní deska s možností výškového nastavení minimálně 20 cm. Nastavitelná úchopová madla, použití převážně v interiéru, nosnost minimálně 120 kg\| GER; NEU; ORP; ORT; REH; REV;\| -\| 1 ks / 5 let\| 4.522,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.07\| chodítka - dětská\| různé verze technického provedení dle věku a postižení dítěte. Pevný nebo skládací rám konstrukce s opěrnými body nebo kolečky, reverzní chodítka\| ORP; CHI; NEU; ORT; REH\| do 18 let včetně\| 1 ks / 5 let\| 6.087,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.03\| opěrné kozičky\| \| \| nemožnost, omezení nebo významné zhoršení jedné nebo více každodenních činností, deficit nelze řešit pomocí hole či berle či chodí tka\| \| \| 07.03.03.01\| opěrné kozičky\| vícebodové pevné opory při chůzi určené k přenášení jednou rukou\| GER; NEU; ORP; ORT; REH;REV\| omezený pohyb dolních končetin a snížená stabilita\| 1 ks / 5 let\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 07.04\| prostředky pro zvýšení soběstačnosti při vlastní hygieně\| \| \| \| \| \| 07.04.01\| nástavce na WC\| \| \| \| \| \| 07.04.01.01\| nástavce na WC\| -\| GER; NEU; ORT; PRL; REH;REV\| porucha funkce pohybu dolních končetin; obtíže v udržení pozice těla ve stoje v měnění pozice v sedě; stavy po operaci páteře a kyčlí\| 1 ks / 3 roky\| 826,00 Kč / 1 ks\| ne 07.04.02\| vanové zvedáky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.04.02.01\| vanové zvedáky - elektrické\| zvedák umístěný v koupací vaně; rozsah zdvihu minimálně v rozsahu 25 - 45 cm; sklopná zádová opěrka; fixace na dně vany; nosnost minimálně 120 kg\| GER; NEU; ORT; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pro prevenci poranění u těžce imobilních osob (osoby s parézou nebo plegií končetin, poruchou vestibulárního aparátu, těžkým stupněm artrózy nosných kloubů, amputací končetin a funkčně obdobným velmi těžkým postižením motorických funkcí) k zajištění bezpečného přesunu a vykonání základních hygienických úkonů\| 1 ks / 5 let\| 14.783,00 Kč / 1 ks\| ano 07.04.02.02\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné k vanovým zvedákům - elektrickým\| přesouvací, fixační, stabilizační příslušenství\| GER; NEU; ORT; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pro prevenci poranění u těžce imobilních osob (osoby s parézou nebo plegií končetin, poruchou vestibulárního aparátu, těžkým stupněm artrózy nosných kloubů, amputací končetin a funkčně obdobným velmi těžkým postižením motorických funkcí) k zajištění bezpečného přesunu a vykonání základních hygienických úkonů\| 1 ks / 5 let\| 90%\| ano 07.05\| ZP pro ležící pacienty\| \| \| \| \| \| 07.05.01\| polohovací lůžka\| \| \| \| \| \| 07.05.01.01\| polohovací lůžka - elektrická, s hrazdou a hrazdičkou, pojízdná\| lůžko s ložnou plochou minimálně 85x200 cm s lamelovým nebo kovovým roštem; polohování trupu, stehen, lýtek (čtyřdílná ložná plocha s třemi díly polohovatelný mi), elektricky nastavitelná výška ložné plochy v rozsahu minimálně 30 cm, nosnost minimálně 130 kg; součástí hrazda s madlem; pacientské ovládání; bočnice s možností spuštění nebo odejmutí\| GER; NEU; INT; ORT; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| dlouhodobé až trvalé stavy s těžkými obtížemi v mobilitě na lůžku - změna základní pozice těla vleže a vsedě a přemisťování - přesun vleže a vsedě, k zajištění dlouhodobé péče v domácím prostředí, pacient schopen bezpečně ovládat ovládací jednotku a sám se polohovat, anebo je toho schopna pečující osoba\| 1 ks / 10 let\| 23.478,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.01.02\| polohovací lůžka elektrická - dětská\| lůžko pro potřeby péče o dítě s ložnou plochou úměrnou věku dítěte; možnost polohování mechanického či elektrického, možnost nastavení výšky ložné plochy, zábrany proti pádu\| NEU; PED; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| dlouhodobé až trvalé stavy s těžkými obtížemi v mobilitě - změna základní pozice těla vleže a sedě, přemisťování - přesun vleže a vsedě nebo změny v prostorové orientaci v důsledku základního onemocnění, pacient není bezpečně zajištěn v běžném lůžku, zajištění dlouhodobé péče v domácím prostředí\| 1 ks / 7 let\| 20.870,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.02\| polohovací zařízení + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.05.02.01\| polohovací zařízení - pro sezení\| v základním vybavení jsou polohovatelné stupačky, nastavitelná zádová opěra; polohování zádové opěry; opěry rukou (područky); hlavová opěra; interiérový podvozek\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| těžké obtíže v udržení pozice těla vsedě nebo těžká porucha psychomotorických funkcí nebo těžká porucha svalového tonu trupu a dolních končetin, úplné obtíže v chůzi na krátké vzdálenosti\| 1 ks / 7 let\| 22.609,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.02.02\| polohovací zařízení - pro sezení, s odděleným polohováním hrudníku, pánve a dolních končetin\| v základním vybavení jsou polohovatelné stupačky, pánevní pás, nastavitelná sakrální pelota, nastavitelná zádová opěra; polohování sklonu sedu (náklonu); polohování zádové opěry; individuálně nastavitelná délka zavěšení polohovatelné podnožky, opěry rukou (područky); hlavová opěra; interiérový podvozek\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| těžké obtíže v udržení pozice těla vsedě nebo těžká porucha psychomotorických funkcí nebo těžká porucha svalového tonu trupu a dolních končetin, úplné obtíže v chůzi na krátké vzdálenosti, ke korekci těžké funkční až strukturální deformity (těžké skoliózy, těžké asymetrie pánve a dolních končetin); nelze předepsat současně s trupovou ortézou pro sed\| 1 ks / 7 let\| 60.870,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.02.03\| polohovací zařízení - vertikalizační\| v základním provedení umožňuje mechanické nastavení úhlu vertikalizace s možností plynulého přechodu, obsahuje úhlově nastavitelné podnožky, výškově nastavitelné pánevní a hrudní fixační pásy, interiérový podvozek\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojištovnou\| těžké obtíže v udržení pozice těla ve stoje nebo těžká porucha psychomotorických funkcí nebo těžká porucha svalového tonu trupu a dolních končetin, úplné obtíže v chůzi na krátké vzdálenosti, k zajištění potřebné osové zátěže dolních končetin a trupu a zlepšení funkce respirační, gastrointestinálního a uropoetického traktu, pro pacienty s potřebou buď pronační nebo supinační vertikalizace\| 1 ks / 7 let\| 52.174,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.02.04\| příslušenství medicínsky odůvodněné k polohovacím zařízením\| -\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 90%\| ano 07.05.03\| pojízdné zvedáky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.05.03.01\| pojízdné zvedáky\| elektrický bateriový zvedák s rozsahem zdvihu minimálně 120 cm; minimálně dvoubodové zavěšení; rozevřené ližiny alespoň 100 cm; motor s možností nouzového spuštění; možnost zdvihu osoby, v kombinaci s vhodným závěsem i ze země; nosnost minimálně 120 kg\| GER; NEU; ORT; REH; INT; po schválení zdravotní pojišťovnou\| stavy s těžkými obtížemi v mobilitě na lůžku - změna základní pozice těla vleže a vsedě, a přemisťování - přesun vleže a vsedě; trvalé těžké nebo úplné obtíže při chůzi na krátké vzdálenosti; v kombinaci s těžkou poruchou funkce horních končetin a případně trupu, nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž\| 1 ks / 10 let\| 24.348,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.03.02\| závěsy k pojízdným zvedákům\| závěsy k použití s pojízdnými zvedáky; nosnost minimálně 120 kg;různá provedení\| PRL; GER; NEU; ORT; REH; INT; po schválení zdravotní pojišťovnou\| stavy s těžkými obtížemi v mobilitě na lůžku - měnění základní pozice těla vleže a vsedě, a přemisťování - přesun vleže a vsedě; trvalé těžké nebo úplné obtíže při chůzi na krátké vzdálenosti; v kombinaci s těžkou poruchou funkce horních končetin a případně trupu, nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž, v kombinaci s pojízdnými zvedáky\| 1 ks / 3 roky\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 07.05.04\| příslušenství k ZP pro ležící pacienty\| \| \| \| \| \| 07.05.04.01\| hrazdy s hrazdičkou - samostatně stojící\| -\| PRL; GER; NEU; ORT; REH; INT\| těžké obtíže v mobilitě na lůžku - měnění základní pozice těla vleže a vsedě a přemisťování - přesun vleže a vsedě; nelze předepsat současně s polohovacím lůžkem\| 1 ks / 10 let\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06\| ZP antidekubitní\| \| \| \| \| \| 07.06.01\| antidekubitní matrace + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.06.01.01\| antidekubitní matrace s potahem - při nízkém riziku vzniku dekubitů\| prořezávaný povrch nebo vzduchové komory, výška minimálně 10 cm, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 19 - 16 (modifikovaná škála) nebo těžké obtíže při chůzi na krátké vzdálenosti a mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.01.02\| antidekubitní matrace s potahem - při středním riziku vzniku dekubitů\| prořezávaný povrch nebo vzduchové komory, výška minimálně 14 cm, vyměkčené části nebo vrstvy, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 16 - 14 (modifikovaná škála) nebo funkční změny vedoucí k asymetrii pánve a těžká porucha hybnosti dolních končetin a mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.01.03\| antidekubitní matrace s potahem - při vysokém riziku vzniku dekubitů\| prořezávaný povrch nebo vzduchové komory, výška minimálně 14 cm, materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 14 až 12 (modifikovaná škála) nebo těžká až úplná ztráta (porucha) čití v sedací oblasti - hýždě, zadní strana stehen; hráz nebo strukturální změny vedoucí k asymetrii pánve + těžká porucha hybnosti dolních končetin, mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 6.957,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.01.04\| antidekubitní matrace s potahem - při velmi vysokém riziku vzniku dekubitů\| speciálně upravený povrch nebo vzduchové komory, výška minimálně 14 cm, materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, nosnost min. 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORT; REH; INT; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| imobilní pacienti s vysokým rizikem dekubitů s předpokladem dlouhodobého nebo trvalého užívání, ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 12 (modifikovaná škála)\| 1 ks / 3 roky\| 10.435,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.02\| antidekubitní podložky sedací a zádové do vozíků\| \| \| \| \| \| 07.06.02.01\| antidekubitní podložky - sedací, při nízkém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg,\| GER; NEU; ORT; REH; PRL\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 19 - 16 (modifikovaná škála) nebo těžké obtíže při chůzi na krátké vzdálenosti a mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.02.02\| antidekubitní podložky - sedací, při středním riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg,\| GER; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 16 - 14 (modifikovaná škála) nebo funkční změny vedoucí k asymetrii pánve a těžká porucha hybnosti dolních končetin a mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 1.913,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.02.03\| antidekubitní podložky - sedací, při vysokém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, výška minimálně 6 cm a v případě nafukovací podložky minimálně 5 cm, různé rozměry, nosnost minimálně 100 kg,\| GER; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 14 (modifikovaná škála) nebo těžká až úplná ztráta (porucha) čití v sedací oblasti - hýždě, zadní strana stehen; hráz nebo strukturální změny vedoucí k asymetrii pánve + těžká porucha hybnosti dolních končetin, mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 6.522,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.02.04\| antidekubitní podložky - zádové, při vysokém riziku vzniku dekubitů\| -\| GER; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 14; dlouhodobá, anebo trvalá mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 1.435,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.03\| antidekubitní podložky ostatní\| \| \| \| \| \| 07.06.03.01\| antidekubitní podložky při nízkém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení rozkládající tlak, k podložení pat, loktů, lůžkové podložky apod.\| GER; NEU; ORT; REH\| imobilní pacienti s nízkým rizikem dekubitů s předpokladem dlouhodobého nebo trvalého užívání, ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 19 - 16 (modifikovaná)\| 1 ks / 3 roky\| 348,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.03.02\| antidekubitní podložky - při středním a vysokém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení rozkládající tlak, k podložení pat, loktů, zad, lůžkové podložky apod.\| GER; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| imobilní pacienti s vysokým rizikem dekubitů nebo s již vzniklým dekubitem s předpokladem dlouhodobého nebo trvalého užívání, ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 16 (modifikovaná škála)\| 1 ks / 3 roky\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.04\| antidekubitní podložky polohovací\| \| \| \| \| \| 07.06.04.01\| antidekubitní podložky polohovací - při středním a vysokém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení umožňující polohování a odlehčení pacienta\| GER; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| imobilní pacienti s vysokým rizikem dekubitů nebo s již vzniklým dekubitem s předpokladem dlouhodobého nebo trvalého užívání, ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 16 (modifikovaná škála)\| 1 ks / 3 roky\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 08\| ZP pro pacienty s poruchou sluchu\| \| \| \| \| \| 08.01\| sluchadla\| \| \| \| \| \| 08.01.01\| sluchadla pro vzdušné vedení\| \| \| \| \| \| 08.01.01.01\| sluchadla pro vzdušné vedení pro monoaurální korekci - dětská - jednostranná nebo oboustranná ztráta sluchu od 40 dB SRT na postiženém uchu\| sluchadlo dětské (do 18 let včetně) musí splňovat tyto požadavky: a) digitální zpracování signálu; b) min. 5 kanálů; c) softwarové nastavení pro dětský zvukovod; d)je vybaveno dětským hákem; e)je kompatibilní s bezdrátovým přenosem zvuku\| FON\| do 18 let včetně\| 1 ks / 5 let\| 8.696,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.01.02\| sluchadla pro vzdušné vedení pro binaurální korekci - dětská - oboustranná ztráta sluchu od 40 dB SRT\| sluchadlo dětské (do 18 let včetně) musí splňovat tyto požadavky: a) digitální zpracování signálu; b) min. 5 kanálů; c) softwarové nastavení pro dětský zvukovod; d)je vybaveno dětským hákem; e) je kompatibilní s bezdrátovým přenosem zvuku\| FON\| do 18 let včetně\| 2 ks / 5 let\| 8.696,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.01.03\| sluchadla pro vzdušné vedení pro monoaurální korekci - od 19 let - jednostranná nebo oboustranná ztráta sluchu od 40 dB SRT\| sluchadlo pro vzdušné vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) digitální zpracování signálu nejméně ve 4 kanálech; b) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty; c) manažer zpětné vazby\| FON; ORL\| od 19 let\| 1 ks / 5 let\| 6.087,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.01.04\| sluchadla pro vzdušné vedení pro binaurální korekci - od 19 let - oboustranná ztráta sluchu od 40 dB SRT\| sluchadlo pro vzdušné vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) digitální zpracování signálu nejméně ve 4 kanálech; b) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty; c) manažer zpětné vazby\| FON; ORL\| od 19 let: 1) byla indikována kompenzace binaurální korekce do 18 let včetně 2) tinnitus + oboustranná získaná nedoslýchavost 3) hluchoslepí pacienti\| 2 ks / 5 let\| 6.087,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.02\| sluchadla na kostní vedení\| \| \| \| \| \| 08.01.02.01\| sluchadla na kostní vedení včetně kompletního příslušenství po dobu životnosti sluchadla\| sluchadlo, náhlavní pružina, kostní vibrátor; sluchadlo na kostní vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) kapesní či podobný typ; b) digitální zpracování signálu nejméně ve 3 kanálech; c) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty\| FON\| do 18 let včetně; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení\| 1 ks / 5 let\| 9.130,00 Kč / 1 ks\| ne FON; ORL\| od 19 let; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení 08.01.02.02\| brýlová sluchadlá na kostní vedení jedno nebo oboustranné\| sluchadlo na kostní vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) brýlový typ sluchadla; b) digitální zpracování signálu nejméně ve 3 kanálech; c) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty\| FON\| do 18 let včetně; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení\| 1 ks / 5 let\| 10.435,00 Kč / 1 ks\| ne FON; ORL\| od 19 let; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení 08.01.02.03\| vibrační sluchadla s přítlakovým systémem (např. náhlavní páskou) - neimplantabilní systém\| sluchadlo na kostní vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) vibrační sluchadlo; b) digitální zpracování signálu nejméně ve 3 kanálech; c) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty d) v kompletu s přítlakovým systémem (např. náhlavní páskou)\| FON\| do 10 let včetně; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení; při jednostranné hluchotě\| 1 ks / 5 let\| 17.391,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.02.04\| zevní části implantabilního systému kostního sluchadla\| sluchadlo na kostní vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) vibrační modul sluchadla; b) digitální zpracování signálu nejméně ve 3 kanálech; c) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty d) v kompletu s přítlakovým systémem (např. náhlavní páskou)\| FON; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 11 let; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických a neurochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení; při jednostranné hluchotě\| 1 ks / 10 let\| 86.957,00 Kč / 1 ks\| ne 08.02\| řečové procesory\| \| \| \| \| \| 08.02.01\| řečové procesory\| \| \| \| \| \| 08.02.01.01\| řečové procesory - výměna zevní části implantabilního systému\| plná kompatibilita s vnitřním implantátem, funkce zpracování signálu pro optimalizaci rozumění řeči v šumu\| FON; po schválení zdravotní pojišťovnou\| stav po implantaci kochleárního implantátu - plně aktivní uživatel - užívá 6 a více h / den a současně CAP* 5 - 7\| 1 ks / 7 let / 1 ucho\| 190.000,00 Kč / 1 ks\| ne stav po implantaci kochleárního implantátu - částečný uživatel - užívá méně než 6 h / den nebo CAP* 0 - 4 *CAP = Category of Auditory Performance dle Nottinghamské stupnice (0=nedetekuje zvuky okolí, l=vnímá zvuky okolí, 2=reaguje na zvuky okolí, 3=identifikuje zvuky okolí, 4=diskriminuje zvuky řeči, 5=rozumění běžným frázím bez odezírání, 6=rozumění řeči bez odezírání, 7=telefonování)\| 156.522,00 Kč / 1 ks 09\| ZP pro pacienty s poruchou zraku\| \| \| \| \| \| 09.01\| ZP pro léčbu šilhavosti dětí\| \| \| \| \| \| 09.01.01\| okluzory\| \| \| \| \| \| 09.01.01.01\| okluzory - náplasťové\| -\| OPH\| do 14 let včetně\| 400 ks / 1 rok\| 3,04 Kč / 1 ks\| ne 09.03\| ZP pro slabozraké\| \| \| \| \| \| 09.03.01\| dalekohledové systémy + příslušenství\| \| \| \| \| \| 09.03.01.01\| dalekohledové systémy - do dálky + příslušenství\| -\| OPH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 4.348,00 Kč / 1 systém\| ne 09.03.01.02\| dalekohledové systémy - na blízko + příslušenství\| -\| OPH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 4.348,00 Kč / 1 systém\| ne 09.03.02\| asférické lupy\| \| \| \| \| \| 09.03.02.01\| asférické lupy - zvětšující 4x a více\| -\| OPH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 5 let\| 1.218,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04\| ZP kompenzační pro zrakově postižené\| \| \| \| \| \| 09.04.01\| lékařské mluvící teploměry - pro nevidomé\| \| \| \| \| \| 09.04.01.01\| lékařské mluvící teploměry - pro nevidomé\| \| PED; PRL\| těžce slabozrací a nevidomí pacienti\| 1 ks / 7 let\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04.02\| indikátory světla a hladiny\| \| \| \| \| \| 09.04.02.01\| indikátory světla a hladiny\| -\| OPH; PED; PRL\| těžce slabozrací a nevidomí pacienti\| 1 ks / 2 roky\| 1.044,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04.03\| bílé hole\| \| \| \| \| \| 09.04.03.01\| bílé hole - opěrné\| -\| OPH; PED; PRL\| těžce slabozrací a nevidomí pacienti\| 3 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04.03.02\| bílé hole - signalizační a orientační\| -\| OPH; PED; PRL\| slabozrací a nevidomí pacienti\| 3 ks / 1 rok\| 807,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04.04\| červenobílé hole\| \| \| \| \| \| 09.04.04.01\| červenobílé hole - pro hluchoslepé\| -\| OPH; PED; PRL\| hluchoslepí\| 3 ks / 1 rok\| 807,00 Kč / 1 ks\| ne 10\| ZP respirační, inhalační a pro aplikaci enterální výživy\| \| \| \| \| \| 10.01\| ZP pro prevenci a léčbu inhalací\| \| \| \| \| \| 10.01.01\| inhalátory + příslušenství\| \| \| \| \| \| 10.01.01.01\| inhalátory - nízko výkonné včetně příslušenství\| výdej min: 400 mg / min; MMD menší < 4 μm; podíl částic pod 5 μm nad 60 %; výstupní tlak 300 kPa, výstupní průtok 61 l / min.\| ALG; ORL; PED; PNE\| -\| 1 ks / 5 let\| 3.044,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.02\| inhalátory - vysoce výkonné (MMD < 4,5 μm, respirabilní frakce > 60 %, výdej > 0,5 ml / min < 0,65 ml / min)\| výdej min: 600 mg / min; MMD menší < 3,5 μm; podíl částic pod 5 μm nad 65 %\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| primární ciliární dyskineze (PCD) či jiné formy bronchiektázií; cystická fibróza\| 1 ks / 5 let\| 6.000,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.03\| inhalátory - vysoce výkonné (MMD < 4,5 μm, respirabilní frakce > 60 %, výdej > 0,65 ml / min)\| mesh membránové; výdej min: 600 mg / min; MMD 3,5 až 4,5 μm; Podíl částic pod 5 μm nad 65 %\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 3 let cystická fibróza; primární ciliární dyskineze (PCD)\| 1 ks / 5 let\| 21.217,40 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.04\| nebulizátory k nízkovýkonným inhalátorům\| -\| ALG; ORL; PNE\| recidivující a chronická onemocnění horních a dolních dýchacích cest\| 1 ks / 2 roky\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.05\| nebulizátory k vysokovýkonným inhalátorům\| -\| PNE\| cystická fibróza; primární ciliární dyskineze (PCD) či jiné formy bronchiektázií\| 1 ks / 2 roky\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.06\| nebulizátory s membránou k vysoce výkonným inhalátorům\| -\| PNE\| cystická fibróza; primární ciliární dyskineze (PCD)\| 1 ks / 2 roky\| 2.560,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.07\| membrány k vysoce výkonným inhalátorům\| -\| lékař\| cystická fibróza; primární ciliární dyskineze (PCD)\| 4 ks / 1 rok\| 1.530,43 Kč / 1 ks\| ne 10.01.02\| objemové nástavce k dávkovacím aerosolům\| \| \| \| \| \| 10.01.02.01\| objemové nástavce k dávkovacím aerosolům - spacery, včetně náustku nebo masky\| -\| ALG; ORL; PED; PNE; PRL\| -\| 1 ks / 2 roky\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 10.02\| rehabilitační respirační ZP\| \| \| \| \| \| 10.02.01\| PIP zdravotnické prostředky\| \| \| \| \| \| 10.02.01.01\| nádechové rehabilitační ventily\| -\| ALG; PED; PNE; NEU; REH\| astma; CHOPN; bronchiektázie; stavy po pneumoniích; intersticiální plicní procesy; neuromuskulární onemocnění; cystická fibróza\| 1 ks / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 10.02.02\| PEP zdravotnické prostředky\| \| \| \| \| \| 10.02.02.01\| výdechové rehabilitační ventily\| -\| ALG; PED; PNE; NEU; REH\| astma; CHOPN; bronchiektázie; stavy po pneumoniích; intersticiální plicní procesy; neuromuskulární onemocnění; cystická fibróza\| 1 ks / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 10.02.02.02\| expektorační zdravotnické prostředky\| -\| ALG; PED; PNE; NEU; REH\| chronická postižení dolních dýchacích cest vyžadující trvalou fyzioterapii a dechovou rehabilitaci\| 1 ks / 2 roky\| 1.217,00 Kč / 1 ks\| ne 10.03\| ZP pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii\| \| \| \| \| \| 10.03.01\| koncentrátory\| \| \| 1) Pa02 7,3 - 8,0 kPa + prokazatelná hypertrofie pravé komory a plicní hypertenze a / nebo sekundární polyglobulie (Htk > 55 %), a / nebo desaturace v průběhu spánku, prokázané neinvazivním nočním monitorováním Sp02, při minimálně 30 % doby spánku pod 90 % a / nebo zátěžové desaturace při standardní spiroergometrii (rampovým protokolem) na úrovni 60 % vrcholové spotřeby kyslíku (peakV02) nebo 0,5 W / kg, prokázaná odběrem arterializované krve z ušního boltce s poklesem P02 pod 7,3 kPa oproti výchozí hodnotě a zároveň alespoň o 0,7 kPa 2) Pa02 < 7,3kPa\| \| \| 10.03.01.01\| koncentrátory kyslíku - stacionární\| koncentrace kyslíku 87 - 96 % v rozsahu nastavení průtoku 0,5 - 5 l / min; max. hlučnost 43 dBA.\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pacient málo mobilní\| -\| 49,59 Kč / 1 den\| ne 10.03.01.02\| koncentrátory kyslíku - mobilní\| koncentrace kyslíku 87 - 96 %; - hmotnost do 9 kg; max. hlučnost 48 dBA nutnost uvádět objemy bolusů (v ml) jednotlivých kroků nastavení pulsních režimů (průtok = dechová frekvence krát 1 bolus)\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výdej do 2 l / min při zátěži - pacient na elektrickém vozíku nebo pacient mobilní - 6minutový test chůze: vzdálenost chůze bez inhalace kyslíku z původně stanovené minimální 130 metrů na rozpětí od 130 do 199 metrů a s odpovídajícím průtokem kyslíku dojde k navýšení vzdálenosti o 25 a více % a v 6. minutě testu s kyslíkem musí být Sp02 alespoň 85 %; v kombinaci s koncentrátorem kyslíku - stacionárním\| -\| 123,97 Kč / 1 den\| ne 10.03.01.03\| koncentrátory kyslíku - vysokoprůtokový\| -\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| při potřebě průtoku kyslíku od 5 do 10 litrů\| -\| 54,55 Kč / 1 den\| ne 10.03.02\| systémy k aplikaci kapalného kyslíku\| \| \| \| \| \| 10.03.02.01\| systémy k aplikaci kapalného kyslíku\| systém plněn medicinálním kyslíkem\| NEO; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| mobilní pacient 6 minutový test chůze: 1) vzdálenost bez inhalace kyslíku, kterou pacient ujde - 200 metrů a více 2) procentuálního navýšení vzdálenosti při inhalaci kyslíku na 50 % a více % a v 6. minutě testu s kyslíkem musí být Sp02 alespoň 85%; pacienti středně mobilní vyžadující průtok kyslíku více než 2 litry; pacienti málo mobilní vyžadující průtok kyslíku více než 10 litrů; při bronchopulmonální dysplasii nedonošeného dítěte se závislostí na kyslíku (Sp02 < 92%), bez rizika retinopatie, přetrvávající po 40. týdnu postkoncepčního věku; pacient zařazený do programu transplantace plic na základě kyslíkového testu\| -\| 290,91 Kč / 1 den\| ne 10.04\| ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku\| \| \| \| \| \| 10.04.01\| přístroje CPAP\| \| \| \| \| \| 10.04.01.01\| přístroje CPAP s poklesem tlaku ve výdechu a sledující zbytkový AHI\| tlakový rozsah 4 až 20 cm H2O, funkce poklesu tlaku ve výdechu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku; zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15; léčebné tlaky do 8 mbar; zbytkový nález AHI při titraci s nutností pravidelných kontrol AHI a compliance\| 1 ks / 7 let\| 30.435,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.01.02\| přístroje CPAP s poklesem tlaku ve výdechu, sledující zbytkový AHI a telemetrické připojení\| tlakový rozsah 4 až 20 cm H2O, funkce poklesu tlaku ve výdechu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku; zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15; léčebné tlaky do 8 mbar; zbytkový nález AHI při titraci s nutností pravidelných kontrol AHI a compliance\| 1 ks / 7 let\| 30.435,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.02\| přístroje BPAP\| \| \| \| \| \| 10.04.02.01\| přístroje BPAP S sledující zbytkový AHI\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s režimem odezvy na spontánní dýchání pacienta a propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 jen u léčby obstruktivní spánkové apnoe tam, kde jsou zapotřebí tlaky neumožňující léčbu CPAP\| 1 ks / 7 let\| 39.130,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.02.02\| přístroje BPAP ST sledující zbytkový AHI\| režimem odezvy na spontánní dýchání pacienta a se záložní frekvencí dýchání, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 jen u léčby obstruktivní spánkové apnoe tam, kde jsou zapotřebí tlaky neumožňující léčbu CPAP a tam, kde základní onemocnění vyžaduje nastavení záložní frekvence; u hypoventilace při prokázaném dostatečném efektu léčby\| 1 ks / 7 let\| 51.304,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.02.03\| přístroje BPAP S sledující zbytkový AHI s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s režimem odezvy na spontánní dýchání pacienta a propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, s možností dálkového přenosu dat, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 jen u léčby obstruktivní spánkové apnoe tam, kde jsou zapotřebí tlaky neumožňující léčbu CPAP + zbytkový nález AHI při titraci s nutností pravidelných kontrol AHI a compliance\| 1 ks / 7 let\| 39.130,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.02.04\| přístroje BPAP ST sledující zbytkový AHI s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s režimem odezvy na spontánní dýchání pacienta a se záložní frekvencí dýchání, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 jen u léčby obstruktivní spánkové apnoe tam, kde jsou zapotřebí tlaky neumožňující léčbu CPAP; tam, kde základní onemocnění vyžaduje nastavení záložní frekvence; u hypoventilace při prokázaném dostatečném efektu léčby\| 1 ks / 7 let\| 51.304,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03\| přístroje autoadaptivní\| \| \| \| \| \| 10.04.03.01\| přístroje APAP s poklesem tlaku ve výdechu a sledujícím zbytkový AHI\| tlakový rozsah 4 až 20 cm H2O s automatickým nastavením terapeutického tlaku, funkce poklesu tlaku ve výdechu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 a intolerance léčby CPAP, syndrom spánkové apnoe s vazbou na polohu či REM spánek\| 1 ks / 7 let\| 33.913,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.02\| přístroje ABPAP sledující zbytkový AHI\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým nastavením terapeutických tlaků, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 27 db, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 a prokázaný nedostatečný efekt léčby CPAP a BPAP\| 1 ks / 7 let\| 49.565,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.03\| přístroje ABPAP s proměnlivou objemovou podporou\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| ANS; INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| hypoventilační syndrom; neinvazivní domácí ventilace či těžký syndrom spánkové apnoe při prokázané nutnosti objemové podpory\| 1 ks / 7 let\| 77.130,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.04\| autoadaptivní servoventilátory s proměnnou tlakovou podporou\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým sledováním dechového vzorce a automatickým nastavením terapeutického tlaku, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| centrální a komplexní spánková apnoe; periodické dýchání\| 1 ks / 7 let\| 90.870,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.05\| přístroje APAP s poklesem tlaku ve výdechu a sledujícím zbytkový AHI s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 20 cm H2O s automatickým nastavením terapeutického tlaku, funkce poklesu tlaku ve výdechu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15; intolerance léčby CPAP, SAS s vazbou na polohu či REM spánek\| 1 ks / 7 let\| 33.913,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.06\| přístroje ABPAP sledující zbytkový AHI s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15; prokázaný nedostatečný efekt léčby CPAP a BPAP\| 1 ks / 7 let\| 49.565,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.07\| přístroje ABPAP s proměnlivou objemovou podporou s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nestabilní pacient s nutností časté změny ventilačního režimu, hypoventilační syndrom; neinvazivní domácí ventilace či těžký syndrom spánkové apnoe při prokázané nutnosti objemové podpory\| 1 ks / 7 let\| 77.130,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.08\| autoadaptivní servoventilátory s proměnnou tlakovou podporou s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým sledováním dechového vzorce a automatickým nastavením terapeutického tlaku, propojení se SW sledujícím účinnost léčby s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nestabilní pacient s nutností časté změny ventilačního režimu, centrální a komplexní spánková apnoe; periodické dýchání\| 1 ks / 7 let\| 90.870,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.04\| příslušenství k CPAP, BPAP, APAP, autoadaptivním přístrojům\| \| \| \| \| \| 10.04.04.01\| masky nosní ventilované silikonové\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2)\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.02\| masky nosní ventilované silikonové odlehčené\| -\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 2.174,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.03\| masky nosní ventilované gelové\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2)\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| pokud nelze použít masku z předchozích úhradových skupin; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 3.044,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.04\| masky celoobličejové ventilované silikonové\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2) a bezpečnostní klapkou (zajištění přívodu vzduchu při vypnutém přístroji)\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.05\| masky celoobličejové ventilované silikonové odlehčené\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2) a bezpečnostní klapkou (zajištění přívodu vzduchu při vypnutém přístroji)\| ANS do 18 let včetně; ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky, při nočním použití\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 3.478,00 Kč / 1 ks\| ne pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky, při celodenním použití\| 2 ks / 1 rok 10.04.04.06\| masky celoobličejové ventilované gelové\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2) a bezpečnostní klapkou (zajištění přívodu vzduchu při vypnutém přístroji)\| ANS do 18 let včetně; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky, při nočním použití\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 3.913,00 Kč / 1 ks\| ne pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky, při celodenním použití\| 2 ks / 1 rok 10.04.04.07\| masky nízkokontaktní ventilované - nosní polštářky\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2)\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: špatná tolerance léčby PAP pomocí nosní masky základní\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 2.452,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.08\| hadice, délka do 60 cm včetně\| zdravotně nezávadné materiály\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: dobrá tolerance léčby PAP\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 348,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.09\| hadice, délka nad 60 cm\| zdravotně nezávadné materiály\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: dobrá tolerance léčby PAP\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 783,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.10\| vyhřívané hadice - k vyhřívaným zvlhčovačům\| zdravotně nezávadné materiály\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 1.391,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.11\| výhřevné zvlhčovače\| s regulovatelným nastavením intenzity vyhřívání.\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe\| 1 ks / 4 roky\| 90 %; maximálně 5.217,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.12\| filtry\| vstupní filtry přístroje CPAP / BPAP\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe\| 2 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 304,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.13\| ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku - výměnná komora zvlhčovače integrovaného v přístroji\| samostatně dodávaná komora zvlhčovače pro typy přístrojů s integrovaným zvlhčovačem\| ANS, INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe\| 1 ks / 2 roky\| 2.173,91 Kč / ks\| ne 10.05\| ZP tracheostomické\| \| \| \| \| \| 10.05.01\| tracheostomické kanyly + příslušenství\| \| \| \| \| \| 10.05.01.01\| tracheostomické kanyly - jednorázové, s vnitřním průměrem < 6 mm\| -\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie\| 2 ks / 1 měsíc\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.02\| tracheostomické kanyly - jednorázové, s vnitřním průměrem > 6 mm\| -\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie\| 2 ks / 1 měsíc\| 391,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.03\| tracheostomické kanyly - pro opakované použití, s vnitřním průměrem < 6 mm\| -\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie\| 6 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.04\| tracheostomické kanyly - pro opakované použití, s vnitřním průměrem > 6 mm\| -\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie\| 6 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.05\| laryngektomické kanyly - pro opakované použití\| -\| FON; ORL; PNE\| totální laryngektomie\| 6 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.06\| tracheostomické kanyly - z kovu, pro dlouhodobě tracheostomované\| -\| FON; ORL; PNE\| do 14 let včetně; provedená tracheostomie; zužující se ústí průdušnice\| 3 ks / 2 roky\| 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne od 15 let; provedená tracheostomie; zužující se ústí průdušnice\| 2 ks / 2 roky\| \| 10.05.01.07\| tracheostomické kanyly - pro opakované použití, s měkkou nafukovací manžetou pro krátkodobé utěsnění\| -\| FON; ORL; PNE\| tracheostomovaní pacienti, kteří při jídle aspirují a vyžadují přechodné utěsnění průdušnice při každém jídle\| 6 ks / 1 rok\| 1.565,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.08\| tracheostomické kanyly - pro opakované použití, mluvící, s chlopní\| -\| FON; ORL; PNE\| trvalí kanylonosiči se zachovalými hlasivkami\| 6 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.09\| mluvící adaptéry (mluvící chlopně) - se standardním 15 mm konektorem\| -\| FON; ORL; PNE\| trvalí kanylonosiči se zachovalými hlasivkami\| 1 ks / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.10\| zvlhčovače (umělé nosy) pro kanyly se standardním 15 mm konektorem\| -\| FON; ORL; PNE\| provedené tracheostomie; trvalé dráždění ke kašli pro tvorbu krust v průdušnici\| 30 ks / 1 měsíce\| 13,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.11\| sady ke kanylám tracheostomickým pro trvalé kanylonosiče\| 365 roušek a 25 fixačních pásek; sprchový chránič, sada na čištění kanyl (kartáček, dezinfekční prášek, dóza), tracheostomický fix\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie; trvalí kanylonosiči\| 1 sada / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 kompletní sada\| ne 10.05.01.12\| příslušenství k tracheostomickým kanylám - ochranné roláky\| sada min. 3 ks\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie; trvalí kanylonosiči se zvýšenou citlivostí kůže krku vyžadující zvýšenou ochranu; tracheostomie déle než 2 měsíce\| 3 sady / 2 roky\| 1.130,00 Kč / 1 kompletní sada\| ne 10.05.01.13\| příslušenství k tracheostomickým kanylám - molitanové roušky pro ochranu stomatu, lepící\| sada min. 30 ks\| FON; ORL; PNE\| pacienti po totální laryngektomii se zvýšeným rizikem aspirace nečistot, pro danou lokalitu nelze předepsat současně se ZP ze skupiny 01.02\| 1 sada / 1 měsíc\| 522,00 Kč / 1 kompletní sada\| ne 10.06\| ZP pro odsávání z dýchacích cest\| \| \| \| \| \| 10.06.01\| odsávačky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 10.06.01.01\| odsávačky\| -\| FON; ORL; PNE; PRL\| provedená tracheostomie; obtížná toileta dolních dýchacích cest; stagnace sekretu v dolních dýchacích cestách s nebezpečím bronchopneumonie\| 1 ks / 5 let\| 2.174,00 Kč / 1 ks\| ne 10.06.01.02\| odsávací cévky\| -\| FON; ORL; PNE; PRL\| provedená tracheostomie a obtížná toileta dolních dýchacích cest a stagnace sekretu v dolních dýchacích cestách s nebezpečím bronchopneumonie\| 400 ks / 1 rok\| 2,40 Kč / 1 ks\| ne 10.07\| ZP k rehabilitaci hlasu (náhradní hlasové mechanismy)\| \| \| \| \| \| 10.07.01\| hlasové protézy\| \| \| \| \| \| 10.07.01.01\| příslušenství k hlasovým protézám\| sada minimálně 90 stomafiltrů, kazety filtru, kartáček, zátka atd.\| FON; ORL\| totální laryngektomie; voperována hlasová protéza\| 2 balení / 6 měsíců\| 10.435,00 Kč / 1 balení\| ne 10.07.01.02\| samolepící fixační pomůcky filtrů HME\| samolepící fixační pomůcka (kroužek) s objímkou pro fixaci zvlhčovacího filtru HME\| FON; ORL\| totální laryngektomie; implantovaná hlasová protéza\| nelze předepsat současně se zdravotnickými prostředky ze skupiny 01.02\| \| \| 1 ks / 1 den\| 101,88 Kč / 1 ks\| ne 10.07.02\| elektrolaryngy + příslušenství\| \| \| \| \| \| 10.07.02.01\| elektrolaryngy\| včetně akumulátorů na 2 roky provozu\| FON; ORL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| onkologičtí pacienti a totální laryngektomie nebo rekonstrukční operace hltanu a spodiny ústní a nelze použít náhradní jícnovou řeč\| 1 ks / 10 let\| 12.609,00 Kč / 1 ks\| ne 10.08\| ZP pro domácí umělou plicní ventilaci\| \| \| \| \| \| 10.08.01\| domácí plicní ventilace\| \| \| \| \| \| 10.08.01.01\| přístrojové vybavení pro neinvazivní plicní ventilaci (ventilátor, ventilovaná maska nosní nebo celoobličejová, ambuvak)\| plicní ventilátor s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, možnost přednastavení minimálně dvou ventilačních programů, provoz na interní baterii min. 4 hod., včetně základního příslušenství, ventilace plného spektra pacientů od hmotnosti 5 kg\| ANS, INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| chronické respirační selhání s potřebou domácí neinvazivní ventilace k zajištění optimální ventilace bez desaturací a hypoventilace, kdy parametry ventilační podpory neumožňují použití přístrojů BPAP ST nebo ABPAP s proměnlivou objemovou podporou\| -\| 459,20 Kč / 1 den\| ne 10.08.01.02\| přístrojové vybavení pro plicní ventilaci MPV (Mouthpiece ventilace) - 2 ventilátory, pulzní oxymetr, ventilovaná maska nosní nebo celoobličejová, náustek, ambuvak\| plicní ventilátor s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, možnost přednastavení minimálně dvou ventilačních programů včetně MPV, provoz na interní baterii min. 4 hod., včetně základního příslušenství, ventilace plného spektra pacientů od hmotnosti 5 kg\| ANS, INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| potřeba dlouhodobé umělé neinvazivní plicní ventilace realizovatelné v domácím prostředí, kdy je splněna jedna z následujících situací: a) nutnost užití ventilační podpory více než 12 hodin denně se záložním přístrojem pro zajištění ventilační podpory b) pacient s vysokou dependencí na ventilační podpoře více než 12 hodin denně se zachovanou možností sedu a schopností užívat techniku MPV\| -\| 641,79 Kč / 1 den\| ne 10.08.01.03\| přístrojové vybavení pro invazivní domácí umělou plicní ventilaci (ventilátor, odsávačka, pulzní oxymetr, manometr, ambuvak)\| plicní ventilátor s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, možnost přednastavení minimálně dvou ventilačních programů, s měřením vydechovaného objemu, možnost prohlubované ventilace, provoz na interní baterii min. 4 hod, ventilace plného spektra pacientů od hmotnosti 5 kg, včetně základního příslušenství, spotřebního materiálu, pravidelných prohlídek, servisních činností, helpdesk a školení\| ANS, INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| potřeba dlouhodobé umělé plicní ventilace realizovatelné v domácím prostředí; potřeba UPV po převažující část dne, přes omezenou hybnost a závislost na ventilátoru je pacient schopen spolupráce, potřeba běžné ošetřovatelské péče\| -\| 772,81 Kč / 1 den\| ne 10.08.01.04\| přístrojové vybavení pro invazivní domácí umělou plicní ventilaci (2 ventilátory, odsávačka, pulzní oxymetr, manometr, ambuvak)\| plicní ventilátor s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, možnost přednastavení minimálně dvou ventilačních programů, s měřením vydechovaného objemu, možnost prohlubované ventilace, provoz na interní baterii min. 4 hod., ventilace plného spektra pacientů od hmotnosti 5 kg, včetně základního příslušenství, spotřebního materiálu, pravidelných prohlídek, servisních činností, helpdesk a školení\| ANS, INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| potřeba dlouhodobé umělé plicní ventilace realizovatelné v domácím prostředí; potřeba UPV je trvalá, pacient je imobilní či s výrazně omezenou hybností, nespolupracuje či spolupráce pacienta je výrazně omezena, potřeba zvýšené ošetřovatelské péče\| -\| 940,50 Kč / 1 den\| ne 10.09\| mechanický insuflátor / exsuflátor\| \| \| \| \| \| 10.09.01\| mechanický insuflátor / exsuflátor\| \| \| \| \| \| 10.09.01.01\| mechanický insuflátor / exsuflátor\| zdravotnický prostředek pro respirační fyzioterapie včetně technik zaměřených na hygienu dýchacích cest a podporu expektorace, zabránění stagnace hlenů\| ANS; INT; ALG; PED; PNE; NEU; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| základní PCF < 160 l / min, spinální svalová atrofie, muskulární dystrofie, myopatie, dětská mozková obrna, transversální míšní leze, amyotrofická laterální skleróza, ostatní vzácná onemocnění spojená s poruchou expektorace (např. poruchy metabolismu, Charcot Marie Tooth, Huntingtonova choroba)\| -\| 86,78 Kč / 1 den\| ne 11\| nekategorizované zdravotnické prostředky\| \| dle písemného souhlasu ve smyslu § 39r odst. 5 písm. j), anebo dle smlouvy o sdílení rizik\| dle písemného souhlasu ve smyslu § 39r odst. 5 písm. j), anebo dle smlouvy o sdílení rizik\| dle písemného souhlasu ve smyslu § 39r odst. 5 písm. j), anebo dle smlouvy o sdílení rizik\| 50 % s písemným souhlasem ve smyslu § 39r odst. 5 písm. j) 100 % v případě uzavření smlouvy o sdílení rizik ve smyslu § 39r odst. 5 písm. k)\| ne Tabulka č. 2 \| Kategorizační strom\| Popis\| Preskripční omezení\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhradový limit bez DPH ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- \| ZP na zakázku\| \| \| \| \| 1\| ZP ortopedicko - protetické - pro hlavu a krk - na zakázku\| \| \| \| \| 1.1\| ortézy pro hlavu a krk - na zakázku\| \| \| \| \| 1.1.1\| ortézy pro hlavu a krk - od 19 let - na zakázku\| ortéza (CTLO, CTO, CO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; mechanická ochrana, stabilizace, fixace, korekce v daném segmentu těla; ne pro lehká postižení\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 1.1.2\| ortézy pro hlavu a krk - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| ortéza (CTLO, CTO, CO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; prevence vzniku získaných deformit plynoucích z asymetrického růstu a nerovnoměrného přetěžování\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 1.1.3\| ortézy kraniální remodelační - na zakázku\| ortéza kraniální remodelační navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| polohové deformity dětské lebky; děti do 1 roku včetně\| 1 ks\| 95 % 1.1.4\| ortézy pro hlavu a krk - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (CTLO, CTO, CO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; mechanická ochrana, stabilizace, fixace, korekce v daném segmentu těla; ne pro lehká postižení\| 1 ks / 1 rok\| 95 % 1.1.5\| ortézy pro hlavu a krk - dětské do 18 let včetně - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (CTLO, CTO, CO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; NCH; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; mechanická ochrana, stabilizace, fixace, korekce v daném segmentu těla; ne pro lehká postižení\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 2\| ZP ortopedicko - protetické - pro trup - na zakázku\| \| \| \| \| 2.1\| ortézy trupu - na zakázku\| \| \| \| \| 2.1.1\| ortézy trupu - od 19 let - na zakázku\| ortéza (CTLSO, DTLSO, TLSO, DLSO, LSO, SO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 2.1.2\| ortézy trupu - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| ortéza (CTLSO, DTLSO, TLSO, DLSO, LSO, SO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; vrozené a získané deformity trupu; neuromuskulární postižení; oslabení břišní stěny\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 2.1.3\| ortézy trupu - od 19 let - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (CTLSO, TLSO, LSO, SO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších individuálních metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou při překročení úhradového limitu\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 1 ks / 1 rok\| 95 %; 3.478,00 Kč / 1 ks 2.1.4\| ortézy trupu - dětské do 18 let včetně - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (CTLSO, TLSO, LSO, SO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších individuálních metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 2.1.5\| tříbodový stavebnicový korzet - dětský do 18 let včetně\| trupová ortéza aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších individuálních metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 1 ks / lrok\| 100 %; maximální úhrada 3.478,00 Kč / 1 ks 2.1.6\| tříbodový stavebnicový korzet - od 19 let\| trupová ortéza aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších individuálních metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomoci stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 1 ks / lrok\| 95 %; maximální úhrada 3.478,00 Kč / 1 ks 2.2\| ortézy trupu - kompenzační - na zakázku - pro sed\| \| \| \| \| 2.2.1\| ortézy trupu - kompenzační - na zakázku - pro sed\| ortéza (CTLSO, TLSO, LSO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, pro těžkou nedostatečnost postury při postižení stability pacienta vsedě; poruchy statiky a rovnováhy u neuromoskulárních postižení\| 1 ks / 1 rok\| 100 %; maximální úhrada 21.739 Kč / 1 ks 2.3\| bandáže trupu - na zakázku\| \| \| \| \| 2.3.1\| bandáže trupu - od 19 let - na zakázku\| bandáž (TLSO, LSO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, algické syndromy páteře spojené s nestabilitou; oslabení břišní stěny při rozsáhlých kýlách; stomie břišní\| 1 ks / 1 rok\| 95 % 2.3.2\| bandáže trupu - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| bandáž (TLSO, LSO, SO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, deformity trupu; neuromuskulární postižení; oslabení břišní stěny\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 3\| ZP ortopedicko - protetické - pro horní končetiny - na zakázku\| \| \| \| \| 3.1\| ortézy horních končetin - na zakázku\| \| \| \| \| 3.1.1\| ortézy horních končetin - od 19 let - na zakázku\| ortéza (SO, SEO, SEWO, SEWHO, EO, EWHO, HO, WO, WHO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, funkční požadavek na limitaci, popř. mobilizaci a aktivní podporu pohybu ve více segmentech horní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 3.1.2\| ortézy horních končetin - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| ortéza (SO, SEO, SEWO, SEWHO, EO, EWHO, HO, WO, WHO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, funkční požadavek na limitaci, popř. mobilizaci a aktivní podporu pohybu v jednom nebo ve více segmentech horní končetiny\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 3.1.3\| ortézy horních končetin - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (SO, SEO, SEWO, SEWHO, EO, EWHO, HO, WO, WHO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice dle individuálního postižení\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na limitaci, popř. mobilizaci a aktivní podporu pohybu v jednom nebo ve více segmentech horní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 95 % 3.1.4\| ortézy horních končetin - dětské do 18 let včetně - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (SO, SEO, SEWO, SEWHO, EO, EWHO, HO, WO, WHO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice dle individuálního postižení\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na limitaci, popř. mobilizaci a aktivní podporu pohybu v jednom nebo ve více segmentech horní končetiny\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 3.2\| protézy horních končetin - na zakázku\| \| \| \| \| 3.2.1\| protézy horních končetin - prvovybavení - na zakázku\| protézy HK vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH\| v době stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu; adaptace organismu na vzniklou situaci\| 1 ks / po amputaci\| 99 % 3.2.2\| protézy horních končetin - od 19 let - pasivní - na zakázku\| protézy HK neumožňující aktivní úchop, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH\| pro uživatele, kteří nejsou schopni aktivního ovládání zdravotnického prostředku\| 1 ks / 2 roky\| 99 % 3.2.3\| protézy horních končetin - od 19 let - ovládané vlastní silou - na zakázku\| protézy HK umožňující aktivní pohyb mechanicky např. pomocí tahů, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pro uživatele, se schopností aktivního ovládání zdravotnického prostředku; pokud nelze aplikovat protézu myoelektrickou\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 3.2.4\| protézy horních končetin - myoelektrické - na zakázku\| protézy HK využívající pro svoji funkci autonomní zdroj energie, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pacienti s oboustrannou amputací horní končetiny nebo jednostrannou ztrátou horní končetiny a funkčním postižením úchopu druhostranné končetiny; u vrozených defektů horních končetin s jednostranným postižením\| 1 ks / 5 let u dětí do 15 let 1 ks / 3 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 3.2.5\| protézy horních končetin - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| protézy HK zaměřené na motorický rozvoj dítěte, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pacienti s vrozenou nebo získanou ztrátou nebo deformitou horní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 100 % 4\| ZP ortopedicko - protetické - pro dolní končetiny - na zakázku\| \| \| \| \| 4.1\| ortézy dolních končetin - na zakázku\| \| \| \| \| 4.1.1\| ortézy dolních končetin - od 19 let - na zakázku\| ortéza (HKAFO, KAFO, AFO, FO, HO, KO, HKO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; nutnost stabilizace a usměrnění nebo podpory pohybu ve více segmentech dolní končetiny (u onemocnění snižujících nosnou nebo svalovou funkci dolní končetiny vedoucí k nestabilitě kloubů); syndrom diabetické nohy\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 4.1.2\| ortézy dolních končetin - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| ortéza (HKAFO, KAFO, AFO, FO, HO, KO, HKO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; nutnost stabilizace, fixace, korekce a usměrnění nebo podpory pohybu ve více segmentech dolní končetiny v dětském věku\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 4.1.3\| ortézy dolních končetin - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (HKAFO, KAFO, AFO, FO, HO, KO, HKO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| nutnost stabilizace a usměrnění nebo podpory pohybu ve více segmentech dolní končetiny (u onemocnění snižujících nosnou nebo svalovou funkci dolní končetiny vedoucí k nestabilitě kloubů)\| 1 ks / 1 rok\| 95 % 4.1.4\| ortézy dolních končetin - dětské do 18 let včetně - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (HKAFO, KAFO, AFO, FO, HO, KO, HKO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie (např. Denis Brownovy dlahy, Mitchelův přístroj, SWASH ortézy apod.)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nutnost stabilizace a usměrnění nebo podpory pohybu ve více segmentech dolní končetiny (u onemocnění snižujících nosnou nebo svalovou funkci dolní končetiny vedoucí k nestabilitě kloubů)\| 2 ks / lrok\| 100 % 4.2\| protézy dolních končetin - na zakázku\| \| \| \| \| 4.2.1\| protézy pro transtibiální amputace a níže - prvovybavení - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| v době stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu; adaptace organismu na vzniklou situaci\| 1 ks / po amputaci\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.2\| protézy pro transtibiální amputace a níže - od 19 let, stupeň aktivity I. - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro STA I, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti bérce a níže; aktivita odpovídající stupni I\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.3\| protézy pro transtibiální amputace a níže - od 19 let, stupeň aktivity II. - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro STA II, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti bérce a níže; aktivita odpovídající stupni II\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.4\| protézy pro transtibiální amputace a níže - od 19 let, stupeň aktivity III. - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro STA III, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti bérce a níže; aktivita odpovídající stupni III\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.5\| protézy pro transtibiální amputace a níže - od 19 let, stupeň aktivity IV. - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro STA IV, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti bérce a níže; aktivita odpovídající stupni TV\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.6\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - prvovybavení - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojištovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| v době stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu; adaptace organismu na vzniklou situaci\| 1 ks / po amputaci\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.7\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity I - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro STA I, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo deformita v kolenním kloubu; aktivita odpovídající stupni I\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.8\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity II - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro STA II, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo deformita v kolenním kloubu; aktivita odpovídající stupni II\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.9\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity III - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro STA III, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo deformita v kolenním kloubu; aktivita odpovídající stupni III\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.10\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity IV - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro STA IV, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo deformita v kolenním kloubu; aktivita odpovídající stupni IV\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.11\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - prvovybavení - na zakázku\| protézy DK transfemorální, vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| po dobu stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu a adaptace na prostředek, k základnímu nácviku chůze\| 1 ks / po amputaci\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.12\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - od 19 let - stupeň aktivity I. - na zakázku\| protézy transfemorální, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA I, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti stehna; aktivita odpovídající stupni I\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.13\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - od 19 let - stupeň aktivity II. - na zakázku\| protézy transfemorální, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA II, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojištovnou\| amputace nebo deformita v oblasti stehna; aktivita odpovídající stupni II\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.14\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - od 19 let - stupeň aktivity III. - na zakázku\| protézy transfemorální, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA III, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti stehna; aktivita odpovídající stupni III\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.15\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - od 19 let - stupeň aktivity IV. - na zakázku\| protézy transfemorální, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA IV, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti stehna; aktivita odpovídající stupni IV\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.16\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - prvovybavení - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu.\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| po dobu stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu; adaptace organismu na vzniklou situaci\| 1 ks / po amputaci\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.17\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity I. - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro STA I, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo amputace v oblasti pánve; aktivita odpovídající stupni I\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.18\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity II. - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro STA II, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo amputace v oblasti pánve; aktivita odpovídající stupni II\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.19\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity III. - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro STA III, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo amputace v oblasti pánve; aktivita odpovídající stupni III\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.20\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity IV. - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro STA IV, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo amputace v oblasti pánve; aktivita odpovídající stupni IV\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.21\| protézy dolních končetin - bionický kloub - stupeň aktivity III. a IV. - na zakázku\| protézy DK s využitím bionického kolenního kloubu; chodidla nebo kombinací obou; vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA III a IV, dle individuálního postižení\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| 1\\. exartikulace v kyčelním kloubu (aktivita odpovídající stupni III až IV) 2. stehenní amputace nebo exartikulace v kolenním kloubu s dosaženým stupněm aktivity III a s předpokladem dosažení stupně aktivity IV a zároveň splnění alespoň jedné z následujících podmínek: a) postižení horní končetiny - amputace, postižení neurologické znemožňující úchop a využití berlí b) amputace kontralaterální končetiny ve stehně a níže c) motorické postižení pahýlu prakticky znemožňující stabilní stojnou fázi d) motorické postižení kontralaterální dolní končetiny prakticky znemožňující stabilní stojnou fázi 3. stehenní amputace s dosaženým stupněm aktivity IV\| 1 ks / 6 let\| 99 % při doplatku maximálně 4 150,00 Kč / 1 ks; doplatek 4.150,00 Kč / 1 ks 4.2.22\| protézy dolních končetin - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| protézy DK vyrobené na základě individuálního návrhu a specifických potřeb pacienta\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pacienti s vrozenou nebo získanou ztrátou nebo deformitou dolní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 100 % 5\| ortopedická obuv - na zakázku\| \| \| \| \| 5.1\| obuv ortopedická - na zakázku\| \| \| \| \| 5.1.1\| obuv ortopedická - jednoduchá - na zakázku\| obuv vyžadující výběr tvaru obuvnického kopyta podle objemových poměrů nohy pacienta; nevyžaduje korekce\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; REV\| lehčí kombinovaná postižení tří a více uvedených vad (kladívkové prsty, zkřížené prsty, vbočené palce, ztuhlý palec, podélně a příčně plochá noha při realizovaném vyrovnání dolní končetiny do 2 cm); syndrom diabetické nohy\| 2 páry / 1 rok do 18 let včetně\| 50 % 5.1.2\| 2 páry / 3 roky od 19 let 5.1.3\| obuv ortopedická - středně složitá - na zakázku\| obuv vyžadující úpravu obuvnického kopyta korekcí a výběr vadě odpovídajícího materiálu\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; REV; J16; POP\| středně složité kombinované postižení tří a více uvedených vad (těžké kladívkové deformity prstů, zkřížené prsty velkého rozsahu, vbočené palce nad 45°, ztuhlý deformovaný palec, fixovaná podélně příčná noha); dále pak u pooperačních a poúrazových stavů s větším rozsahem postižení; dále u podstatně porušené funkce a anatomických poměrů nohy; u artritických deformací nohy; u edémů různé etiologie; při realizovaném vyrovnání zkrácení dolní končetiny od 2 do 4 cm; syndrom diabetické nohy; Charcotovy osteoartropatie\| 2 páry / 1 rok do 18 let včetně\| 90 % 5.1.4\| 2 páry / 3 roky od 19 let 5.1.5\| obuv ortopedická - velmi složitá - na zakázku\| obuv, pro kterou je nezbytná vlastní stavba ortopedického kopyta, popřípadě přestavba obuvnického kopyta na individuální ortopedické\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; REV; POP\| velmi složité vady (deformovaná noha svislá, kososvislá, svislá, vbočená, hákovitá, lukovitá, kontrahovaná, revmatické deformity velkého rozsahu, rozštěpy a vrozené deformity nohy těžkého charakteru; u amputací všech prstů po hlavičky metatarzů a při realizovaném vyrovnání zkrácení dolní končetiny od 4 do 6 cm); syndrom diabetické nohy; Charcotovy osteoartropatie\| 2 páry / 1 rok do 18 let včetně\| 90 % 5.1.6\| 2 páry / 3 roky od 19 let 5.2\| obuv ortopedická - přímá součást protetického zdravotnického prostředku nebo obuv nahrazující přístroj - na zakázku\| \| \| \| \| 5.2.1\| obuv ortopedická - přímá součást protetického zdravotnického prostředku nebo obuv nahrazující přístroj - na zakázku\| obuv, pro kterou je nezbytná vlastní stavba ortop. kopyta podle modelu nohy;se zapracováním výztuh, popř. dalších komponent sloužících k napojení ortézy dolní končetiny; obuv přes vnitřní sandál, přes štítovou protézu; ortopedická obuv jako součást vybavení končetinovými ortézami, při aplikaci vnitřního sandálu nebo třmenu k ortéze; obuv charakteru nosné ortézy či protézy a obuv při realizovaném vyrovnání zkrácení dolní končetiny nad 6 cm\| DIA; ORP; ORT; REH; CHI; POP; po schválení zdravotní pojišťovnou\| těžší postižení vyžadující stavbu ortopedického kopyta podle modelu; vrozená malformace nebo amputace nohy v metatarzech a výše; při realizovaném vyrovnání zkrácení dolní končetiny nad 6 cm; anatomické poměry vyžadující stavbu ortopedického kopyta podle modelu; syndrom diabetické nohy; Charcotovy osteoartropatie\| 2 páry / 1 rok\| 99 % 5.3\| vložky ortopedické - na zakázku\| \| \| \| \| 5.3.1\| vložky ortopedické - speciální - na zakázku\| vložky dle sejmutých měrných podkladů ev. s korekcí pro složité vady, lodičkové, jazýčkové, s klínky, se zarážkami, plastické, regulační, extenční a další technická řešení\| DIA; ORP; ORT; REH; TRA; REV\| pro složité vady nebo kombinaci více deformit; syndrom diabetické nohy\| 2 páry / 1 rok\| 80 % 5.3.2\| vložky ortopedické - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| vložky dle sejmutých měrných podkladů\| ORP; ORT; REH; REV\| pro ortopedická lehčí postižení dětské nohy; neurologicky podmíněné deformity nohy\| 2 páry / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 pár 6\| ZP kompenzační - na zakázku\| \| \| \| \| 6.1\| epitézy - na zakázku\| \| \| \| \| 6.1.1\| epitézy končetinové - na zakázku\| epitézy DK a HK, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů, dle individuálního postižení\| CHI; ORP; ORT; PLA; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ztráta horní končetiny nebo dolní končetiny, parciální amputace ruky nebo chodidla, devastující postižení kožního krytu\| 1 ks / 2 rok\| 95 % 6.1.2\| epitézy obličejové - na zakázku\| epitézy obličeje, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů, dle individuálního postižení\| CHI; ORP; ORL; PLA; POP; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ztrátové postižení části tváře nos, ušní boltec, očnice, oko, vlasatá část hlavy a tvář\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 7\| ZP pro kompresní terapii - na zakázku\| \| \| \| \| 7.1\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.1.1\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 pár 7.1.2\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 pár 7.1.3\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 957,00 Kč / 1 pár 7.1.4\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 páry / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 pár 7.1.5\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 páry / 1 rok\| 2.087,00 Kč / 1 pár 7.2\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.2.1\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 pár 7.2.2\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 pár 7.2.3\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 1.043,00 Kč / 1 pár 7.2.4\| kompresivní elastické punčochy polostehenní, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 páry / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 pár 7.2.5\| kompresivní elastické punčochy polostehenní, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 páry / 1 rok\| 2.435,00 Kč / 1 pár 7.3\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.3.1\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 pár 7.3.2\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 957,00 Kč / 1 pár 7.3.3\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 1.130,00 Kč / 1 pár 7.3.4\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 pár / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 pár 7.3.5\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 pár / 1 rok\| 2.609,00 Kč / 1 pár 7.4\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.4.1\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 453,00 Kč / 1 ks 7.4.2\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 870,00 Kč / 1 ks 7.4.3\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 957,00 Kč / 1 ks 7.4.4\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.739,00 Kč / 1 ks 7.4.5\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.739,00 Kč / 1 ks 7.5\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.5.1\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks 7.5.2\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 1.043,00 Kč / 1 ks 7.5.3\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 1.130,00 Kč / 1 ks 7.5.4\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení,\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 ks / 1 rok\| 2.174,00 Kč / 1 ks 7.5.5\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení,\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 ks / 1 rok\| 3.304,00 Kč / 1 ks 7.6\| kompresivní pažní návleky - atypické rozměry - technologie kruhové pletení\| \| \| \| \| 7.6.1\| kompresivní pažní návleky - II. kompresní třída atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks 7.6.2\| kompresivní pažní návleky s rukavicí bez prstů - II. kompresní třída - atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks 7.6.3\| kompresivní pažní návleky - III. kompresní třída atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks 7.6.4\| kompresivní pažní návleky s rukavicí bez prstů - III. kompresní třída - atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks 7.7\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.7.1\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.522,00 Kč / 1 ks 7.7.2\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.652,00 Kč / 1 ks 7.7.3\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.652,00 Kč / 1 ks 7.8\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.8.1\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.870,00 Kč / 1 ks 7.8.2\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.087,00 Kč / 1 ks 7.8.3\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.087,00 Kč / 1 ks 7.9\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.9.1\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.087,00 Kč / 1 ks 7.9.2\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.348,00 Kč / 1 ks 7.9.3\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.348,00 Kč / 1 ks 7.10\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.10.1\| kompresivní elastické punčochy stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.957,00 Kč / 1 ks 7.10.2\| kompresivní elastické punčochy stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 3.043,00 Kč / 1 ks 7.10.3\| kompresivní elastické punčochy stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 3.130,00 Kč / 1 ks 7.11\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.11.1\| kompresivní elastické punčochové kalhoty dámské - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 5.565,00 Kč / 1 ks 7.11.2\| kompresivní elastické punčochové kalhoty dámské - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 5.652,00 Kč / 1 ks 7.11.3\| kompresivní elastické punčochové kalhoty dámské - atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 5.913,00 Kč / 1 ks 7.11.4\| kompresivní elastické punčochové kalhoty pánské - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.087,00 Kč / 1 ks 7.11.5\| kompresivní elastické punčochové kalhoty pánské - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 5.913,00 Kč / 1 ks 7.11.6\| kompresivní elastické punčochové kalhoty pánské - atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.087,00 Kč / 1 ks 7.12\| kompresivní elastické návleky na chodidlo s prsty - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.12.1\| kompresivní elastické návleky na chodidlo s prsty - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.522,00 Kč / 1 ks 7.12.2\| kompresivní elastické návleky na chodidlo s prsty - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.522,00 Kč / 1 ks 7.13\| kompresivní rukavice - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.13.1\| kompresivní rukavice - bez prstů, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 783,00 Kč / 1 ks 7.13.2\| kompresivní rukavice - s prsty, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.435,00 Kč / 1 ks 7.13.3\| kompresivní rukavice - bez prstů, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 870,00 Kč / 1 ks 7.13.4\| kompresivní rukavice - s prsty, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.261,00 Kč / 1 ks 7.13.5\| kompresivní prodloužená rukavice AE k lokti, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.565,00 Kč / 1 ks 7.14\| kompresivní pažní návlek - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.14.1\| kompresivní pažní návlek - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.739,00 Kč / 1 ks 7.14.2\| kompresivní pažní návleky - s rukavicí bez prstů, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.435,00 Kč / 1 ks 7.14.3\| kompresivní pažní návleky - s rukavicí s prsty, atypické rozměry - II. kompresivní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 4.174,00 Kč / 1 ks 7.14.4\| kompresivní pažní návleky - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.913,00 Kč / 1 ks 7.14.5\| kompresivní pažní návleky - s rukavicí bez prstů, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.957,00 Kč / 1 ks 7.14.6\| kompresivní pažní návleky - s rukavicí s prsty, atypické rozměry - III. kompresivní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 4.435,00 Kč / 1 ks 7.14.7\| kompresivní pažní návleky - s popruhem nebo úchytem k podprsence, atypické rozměry - II. kompresivní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 4.130,00 Kč / 1 ks 7.15\| kompresivní hrudní návleky - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.15.1\| kompresivní hrudní návleky - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 3.739,00 Kč / 1 ks 7.15.2\| kompresivní hrudní návleky - včetně ramen, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 4.783,00 Kč / 1 ks 7.15.3\| kompresivní hrudní návleky - včetně ramen a jednoho rukávu, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.087,00 Kč / 1 ks 7.15.4\| kompresivní hrudní návleky - včetně ramen a obou rukávů, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.522,00 Kč / 1 ks 7.15.5\| kompresivní body - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.522,00 Kč / 1 ks 7.16\| návleky na popáleniny - na zakázku\| \| \| \| \| 7.16.1\| elastické návleky na popáleniny - na zakázku\| elastické návleky pro popálené pacienty vyrobené na základě individuálních měrných podkladů.\| POP; CHI; PLA; ORT; DER; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít návleky sériově vyrobené; stav po popálení kterékoliv části těla II. a III. stupně\| 6 kusy / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 99 % 7.17\| ZP pro kompresní terapii - na zakázku - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.17.1\| návleky a punčochy - na zakázku - technologie kruhového pletení\| detailní položková kalkulace použitého materiálu a prováděných úkonů\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 99 % 7.18\| ZP pro kompresní terapii - na zakázku - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.18.1\| návleky a punčochy - na zakázku - technologie plochého pletení\| detailní položková kalkulace použitého materiálu a prováděných úkonů\| J16; po schválení zdravotní pojištovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 99 % 8\| ZP pro přístrojovou lymfodrenáž - na zakázku - masážní návleky\| \| \| \| \| 8.1\| masážní návleky - na zakázku\| \| \| \| \| 8.1.1\| masážní návleky - na zakázku\| detailní položková kalkulace použitého materiálu a prováděných úkonů\| J16; REH; ORT; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 1 ks / 2 roky\| 99 % 9\| příslušenství ke sluchadlům - na zakázku\| \| \| \| \| 9.1\| tvarovky ušní a skořepiny - na zakázku\| \| \| \| \| 9.1.1\| skořepiny ke sluchadlům se sluchátkem ve zvukovodu - na zakázku\| individuálně vyrobená koncovka či šálka na základě individuálně provedeného otisku zvukovodu\| FON\| do 18 let včetně\| 2 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks 9.1.2\| skořepiny ke sluchadlům se sluchátkem ve zvukovodu - na zakázku\| individuálně vyrobená koncovka či šálka na základě individuálně provedeného otisku zvukovodu\| FON; ORL\| od 19 let\| 2 ks / 5 let\| 435,00 Kč / 1 ks 9.1.3\| tvarovky ušní k závěsným sluchadlům - na zakázku\| individuálně vyrobená koncovka\| FON\| do 18 let včetně\| 2 ks / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 ks 9.1.4\| tvarovky ušní k závěsným sluchadlům - na zakázku\| individuálně vyrobená koncovka\| FON; ORL\| od 19 let\| 2 ks / 5 let\| 304,00 Kč / 1 ks 9.1.5\| tvarovky ušní - ochranné (ochrana před vniknutím vody do středouší) - na zakázku\| měkká hmota na základě otisku zvukovodu, bez zvukového otvoru s úchytkami\| FON; ORL\| do 18 let včetně; stavy s otevřeným středouším\| 1 ks / 2 roky / 1 ucho\| 217,00 Kč / 1 ks 10\| ZP pro korekci zraku - na zakázku\| \| \| \| \| 10.1\| brýle - na zakázku\| \| \| \| \| 10.1.1\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose do +- 6 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 609,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 609,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 348,00 Kč / 1 ks 10.1.2\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad +- 6 dpt do +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 783,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně \| 1 ks / 12 měsíců \| 783,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 522,00 Kč / 1 ks 10.1.3\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad+- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.130,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.130,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 870,00 Kč / 1 ks 10.1.4\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose do +- 6 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 696,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 696,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 435,00 Kč / 1 ks 10.1.5\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad +- 6 dpt do +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 870,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 870,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 609,00 Kč / 1 ks 10.1.6\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad+- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.478,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.478,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.217,00 Kč / 1 ks 10.1.7\| brýle - na zakázku - obruba + čočky prismatické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose do+- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.217,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.217,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 957,00 Kč / 1 ks 10.1.8\| brýle - na zakázku - obruba + čočky prismatické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad+- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.565,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.565,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.304,00 Kč / 1 ks 10.1.9\| brýle - na zakázku - obruba + čočky prismatické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose do+- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.478,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.478,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.217,00 Kč / 1 ks 10.1.10\| brýle - na zakázku - obruba + čočky prismatické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad+- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.826,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.826,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.565,00 Kč / 1 ks 10.1.11\| brýle - na zakázku - obruba + čočky bifokální\| obruba, brýlová skla bifokální\| OPH\| do 5 let včetně\| afakie; strabismus; snížená možnost výměny brýlí (poruchy hybnosti primární následkem přímého poškození nebo sekundární v důsledku jiné nemoci, upřesnění čerpáno z vyjádření WHO z r. 2001 v Mezinárodní klasifikaci funkčnosti, postižení a zdraví (International Classification of Functioning, Disability and Health))\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.304,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.304,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.043,00 Kč / 1 ks 10.1.12\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla hyperokulární + matnice\| OPH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| do 14 let včetně a pokles zrakové ostrosti do blízka včetně s optimální možnou korekcí pod 0,5 na lepším oku\| 1 ks / 6 měsíců\| 2.000,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně a pokles zrakové ostrosti do blízka včetně s optimální možnou korekcí pod 0,5 na lepším oku\| 1 ks / 6 měsíců\| 1.739,00 Kč / 1 ks od 18 let a pokles zrakové ostrosti do blízka včetně s optimální možnou korekcí pod 0,5 na lepším oku\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.739,00 Kč / 1 ks 10.2\| čočka kontaktní - na zakázku\| \| \| \| \| 10.2.1\| čočka kontaktní měkká okluzní\| -\| OPH\| do 5 let včetně\| při intoleranci náplasťového okluzoru\| 1 ks / 1 oko / 12 měsíců\| 852,00 Kč / 1 ks 10.2.2\| čočka kontaktní měkká\| -\| OPH\| \| nad +- 10 dpt; anizometropie 3 dpt a více\| 1 ks / 1 oko / 6 měsíců\| 870,00 Kč / 1 ks 10.2.3\| čočka kontaktní sférická pevná tvrdá plynopropustná (RGP)\| -\| OPH\| \| keratokonus; rohovkové dystrofie s nesnášenlivostí měkkých k. č.; stav po keratoplastice\| 1 ks / 1 oko / 24 měsíců\| 2.609,00 Kč / 1 ks 10.2.4\| čočka kontaktní torická pevná tvrdá plynopropustná (RGP)\| -\| OPH\| \| keratokonus; rohovkové dystrofie s nesnášenlivostí měkkých k. č.; stav po keratoplastice\| 1 ks / 1 oko / 24 měsíců\| 4.783,00 Kč / 1 ks 10.3\| samostatné čočky\| \| \| \| \| 10.3.1\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose do +- 6 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 17 let včetně\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.1\| 174,00 Kč / 1 ks 10.3.2\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 6 dpt do +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 17 let včetně\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.2\| 261,00 Kč / 1 ks 10.3.3\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| -\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.3\| 435,00 Kč / 1 ks 10.3.4\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose do +- 6 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 17 let včetně\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.4\| 217,00 Kč / 1 ks 10.3.5\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 6 dpt do +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 17 let včetně\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.5\| 304,00 Kč / 1 ks 10.3.6\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| -\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.6\| 609,00 Kč / 1 ks 10.3.7\| samostatné čočky - čočky prismatické\| sféra v součtu v hl. ose do +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| diplopie; strabismus\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.7\| 478,00 Kč / 1 ks 10.3.8\| samostatné čočky - čočky prismatické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| diplopie; strabismus\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.8\| 652,00 Kč / 1 ks 10.3.9\| samostatné čočky - čočky prismatické\| sféra v součtu v hl. ose do +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| diplopie; strabismus\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.9\| 609,00 Kč / 1 ks 10.3.10\| samostatné čočky - čočky prismatické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| diplopie; strabismus\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.10\| 783,00 Kč / 1 ks 10.3.11\| samostatné čočky - čočky bifokální\| bifokální\| OPH\| afakie; strabismus; snížená možnost výměny brýlí (poruchy hybnosti primární následkem přímého poškození nebo sekundární v důsledku jiné nemoci, upřesnění čerpáno z vyjádření WHO z r. 2001 v Mezinárodní klasifikaci funkčnosti, postižení a zdraví (International Classification of Functioning, Disability and Health))\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.11\| 522,00 Kč / 1 ks 10.4\| individuální přizpůsobení čoček\| \| \| \| \| 10.4.1\| individuální přizpůsobení čoček - absorpční vrstva\| -\| OPH\| do 5 let včetně\| afakie; pseudoafakie; choroby a vady provázené světloplachostí\| 1 pár / 4 měsíce\| 130,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 pár / 12 měsíců\| 130,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 pár / 36 měsíců\| 130,00 Kč / 1 ks 10.4.2\| individuální přizpůsobení čoček - fólie prismatická\| -\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 1 oko / 4 měsíce / 1 oko\| 452,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 1 oko / 12 měsíců / 1 oko\| 452,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 1 oko / 36 měsíců / 1 oko\| 452,00 Kč / 1 ks 11\| ZP kompenzační pro zrakově postižené - na zakázku\| \| \| \| \| 11.1\| oční protézy - na zakázku\| \| \| \| \| 11.1.1\| oční protézy - skleněné - na zakázku\| -\| OPH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 696,00 Kč / 1 ks 11.1.2\| oční protézy - akrylátové - na zakázku\| -\| OPH\| -\| 1 ks / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 ks Tabulka č. 3 \| Členění úprav a oprav\| Popis\| Preskripční omezení\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhradový limit bez DPH ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| úpravy a opravy ZP ortopedicko-protetických - na zakázku\| \| \| \| \| 1.1\| úpravy a opravy ortéz - na zakázku\| \| \| \| \| 1.1.1\| úpravy ortéz - na zakázku\| přizpůsobení již zhotoveného zdravotnického prostředku novým okolnostem vyvolanými změnami na těle pacienta, výměna součástí, které svou životností nedosahují frekvenčního limitu zdravotnického prostředku\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně při změnách zdravotního stavu a v medicínsky zdůvodněných případech\| -\| 100 % 1.1.2\| opravy ortéz - na zakázku\| uvedení ortézy do bezpečného funkčního stavu\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| -\| 75 % 1.2\| úpravy a opravy protéz - na zakázku\| \| \| \| \| 1.2.1\| úpravy protéz - na zakázku\| přizpůsobení již zhotoveného zdravotnického prostředku novým okolnostem vyvolanými změnami na těle pacienta, výměna součástí, které svou životností nedosahují frekvenčního limitu zdravotnického prostředku\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně při změnách zdravotního stavu a v medicínsky zdůvodněných případech\| maximálně 2x za rok\| 100 % 1.2.2\| opravy protéz - na zakázku\| uvedení protézy do bezpečného funkčního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| maximálně 2x za rok\| 75 % 1.2.3\| opravy myoelektrických protéz - na zakázku\| uvedení protézy do bezpečného funkčního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| maximálně 2x za rok\| 99 % 2\| úpravy a opravy obuvi ortopedické - na zakázku\| \| \| \| \| 2.1\| úpravy a opravy obuvi ortopedické - na zakázku\| \| \| \| \| 2.1.1\| úpravy ortopedické obuvi - na zakázku\| přizpůsobení již zhotoveného zdravotnického prostředku novým okolnostem vyvolanými změnami na těle pacienta, výměna součástí, které svou životností nedosahují frekvenčního limitu zdravotnického prostředku\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně při změnách zdravotního stavu a v medicínsky zdůvodněných případech\| maximálně 2x za rok\| 100 % 2.1.2\| opravy terapeutické části ortopedické obuvi - na zakázku\| opravy terapeutických částí obuvi; uvedení ortopedické obuvi do funkčního stavu\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| -\| 75 % 3\| úpravy a opravy ZP pro pacienty s poruchou mobility\| \| \| \| \| 3.1\| úpravy a opravy vozíků\| \| \| \| \| 3.1.1\| opravy vozíků - mechanických\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného vozíku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného vozíku; 90 %, maximální úhrada 8.696,00 Kč / 5 let při poskytnutí necirkulovaného vozíku do vlastnictví pojištěnce 3.1.2\| opravy vozíků - elektrických\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného vozíku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného vozíku; 90 %, maximální úhrada 12.174,00 Kč / 7 let při poskytnutí necirkulovaného vozíku do vlastnictví pojištěnce 3.1.3\| úpravy vozíků - mechanických\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 99 % 3.1.4\| úpravy vozíků - elektrických\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 99 % 3.2\| úpravy zdravotních kočárků\| \| \| \| \| 3.2.1\| úpravy zdravotních kočárků\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 99 % 3.3\| opravy vanových zvedáků\| \| \| \| \| 3.3.1\| oprava vanových zvedáků\| úhrada pouze u zvedáků ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zvedáku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zvedáku 3.4\| opravy a úpravy nebo úpravy polohovacích lůžek\| \| \| \| \| 3.4.1\| opravy polohovacích lůžek\| úhrada pouze u lůžek ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného lůžka; 95 % při poskytnutí cirkulovaného lůžka 3.4.2\| úpravy polohovacích lůžek - prodloužení\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 99 % 3.5\| opravy polohovacích zařízení\| \| \| \| \| 3.5.1\| opravy polohovacích zařízení - pro sezení\| úhrada pouze u polohovacích zařízení ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zařízení; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zařízení 3.5.2\| opravy polohovacích zařízení - vertikalizačních\| úhrada pouze u polohovacích zařízení ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zařízení; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zařízení 3.6\| opravy pojízdných zvedáků\| \| \| \| \| 3.6.1\| opravy pojízdných zvedáků - mechanických\| úhrada pouze u zvedáků ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zvedáku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zvedáku 3.6.2\| opravy pojízdných zvedáků - elektrických\| úhrada pouze u zvedáků ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zvedáku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zvedáku 4\| opravy ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku\| \| \| \| \| 4.1\| opravy ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku\| \| \| \| \| 4.1.1\| opravy ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku\| úhrada pouze u ZP ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| do 18 let včetně; ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % od 19 let; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou 5\| opravy přístrojů pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| \| \| \| \| 5.1\| opravy přístrojů pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| \| \| \| \| 5.1.1\| opravy přístrojů pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| úhrada pouze u ZP ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| J16; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfatický edém\| -\| 90 % 6\| opravy ZP kompenzačních\| \| \| \| \| 6.1\| opravy epitéz - na zakázku\| \| \| \| \| 6.1.1\| opravy epitéz obličejových - na zakázku\| uvedení obličejové epitézy do bezpečného funkčního stavu\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| 2 ks / 1 rok\| 75 % 7\| individuální terapeutické úpravy předmětů osobní potřeby pojištěnců\| \| \| \| \| 7.1\| individuální terapeutické úpravy obuvi\| \| \| \| \| 7.1.1\| individuální terapeutické úpravy sériově vyrobené obuvi\| ortopedické úpravy a přestavby standardní obuvi (zejména zvýšení podešve, vystavění podešve, zabudování vnitřních korektorů a další)\| ORP; ORT; REH, po schválení zdravotní pojišťovnou\| zkrat dolní končetiny; deformity nohy; kombinované vady nohy; preskripce není možná se souběhem ortopedické obuvi na zakázku\| 1 pár / 6 měsíců\| 80% 8\| opravy a úpravy ZP pro pacienty s diabetem a s jinými poruchami metabolismu\| \| \| \| \| 8.1\| opravy a úpravy inzulínových pump\| \| \| \| \| 8.1.1\| výměna baterie k inzulínové pumpě\| -\| DIA\| pacienti používající inzulinovou pumpu\| -\| 1.113,00 Kč / 1 rok 9\| opravy a úpravy ZP respiračních, inhalačních a pro aplikaci enterální výživy\| \| \| \| \| 9.1\| opravy elektrolaryngů\| \| \| \| \| 9.1.1\| výměna akumulátoru k elektrolaryngu\| sada 2 baterií k elektrolaryngu\| FON; ORL\| pacienti používající elektrolarynx, nejdříve po uplynutí 24 měsíců od výdeje elektrolaryngu\| 1 sada / 2 roky\| 522,00 Kč / 1 sada 1. Je-li v oddílu C stanovena procentní výše úhrady nebo spoluúčasti, rozumí se tím procentní výše úhrady nebo spoluúčasti ze skutečně uplatněné ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele. 2. Je-li v oddílu C stanoven doplatek pojištěnce, hradí část skutečně uplatněné ceny zdravotnického prostředku pro konečného spotřebitelespotřebitele přesahující doplatek pojištěnce zdravotní pojišťovna. Příloha č. 4 k zákonu č. 48/1997 Sb. STOMATOLOGICKÉ VÝROBKY HRAZENÉ ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A ROZSAH A PODMÍNKY JEJICH ÚHRADY Tabulka č. 1 Seznam odborností zubních lékařů pro preskripční omezení\| Zkratka ---\|--- zubní lékař\| STO ortodontista\| ORD Tabulka č. 2 Symbol \| Význam ---\|--- I\| plná úhrada ze zdravotního pojištění C\| částečná úhrada ze zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovna hradí částku uvedenou u symbolu C za dvojtečkou Z\| plná úhrada ze zdravotního pojištění jen za určitých podmínek po schválení revizním lékařem Tabulka č. 3 Kategorie\| Rozlišovací kritéria ---\|--- a\| rozštěpy rtu, čelisti a patra, vrozené celkové vady a systémová onemocnění s ortodontickými projevy, mnohočetné hypodoncie (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). b\| hypodoncie čtyř a více stálých zubů v jedné čelisti mimo zuby moudrosti obrácený skus řezáků i jednotlivých protruzní vady s incizálním schůdkem devět a více milimetrů otevřený skus v rozsahu všech stálých řezáků dva a více milimetrů retence, palatinální poloha a ageneze stálého špičáku, nedostatek místa pro stálý špičák, 5 milimetrů a více retence stálého horního řezáku, retence prvního stálého moláru hluboký skus s traumatizací gingivy zkřížený skus s nuceným vedením dolní čelisti nonokluze nejméně dvou párů antagonistů, mimo zuby moudrosti, v jednom laterálním segmentu c\| ostatní anomálie zubů a skusu Pro zařazení do kategorie postačí, je-li naplněno jedno z rozlišovacích kritérií. Zařazení do kategorie se provede podle stavu ke dni zahájení ortodontické léčby. Tabulka č. 4 položka\| název\| Popis\| Preskripční omezení\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhrada ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| Skusové šablony\| \| \| \| \| 1.1.\| skusové šablony\| rekonstrukce mezičelistních vztahů skusovými šablonami -\| STO\| hrazeno zvlášť jen tehdy, jde-li o nezbytnou samostatnou výrobní fázi fixního výrobku plně hrazeného ze zdravotního pojištění\| -\| I 2\| Inleje\| \| \| \| \| 2.1.\| inlej kořenová\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let věku úhrada zahrnuje cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata\| STO\| plně hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| I částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| C: 300 Kč 3\| Korunky (samostatné i pilířové)\| \| \| \| \| 3.1.\| korunka plášťová celokovová samostatná\| úhrada zahrnuje cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata\| STO\| hrazeno jen při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| I 3.2.\| korunka plášťová celokovová pilířová\| -\| STO\| -\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 1200 3.3.\| korunka estetická plášťová z kompozitního plastu\| korunka plášťová z kompozitního plastu na zubu se schůdkovou preparací\| STO\| hrazeno jen při použití na stálém řezáku nebo stálém špičáku\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 4 roky\| I 3.4.\| korunka estetická plášťová fazetovaná kompozitním plastem\| úhrada zahrnuje cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata\| STO\| plně hrazeno jen při použití u pacientů do dne dosažení 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| I -\| částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 300 Kč 3.5.\| korunka estetická plášťová z keramiky\| -\| STO\| plně hrazeno po schválení revizním lékařem jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let na stálém zubu při diagnóze dentinogenesis a amelogenesis imperfecta\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| Z částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 300 Kč 3.6.\| korunka estetická ostatní\| -\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 300 Kč 3.7.\| provizorní korunka\| -\| STO\| plně hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x do zhotovení finálního výrobku\| I částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| C: 200 Kč 4\| Mezičleny\| \| \| \| \| 4.1.\| člen můstku celokovový\| -\| STO\| -\| ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 200 Kč 4.2.\| člen můstku estetický fazetovaný kompozitním plastem\| úhrada zahrnuje cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata\| STO\| plně hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let\| ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| I -\| částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 200 Kč 4.3.\| člen můstku estetický ostatní\| -\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců od 18 let\| ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 200 Kč 4.4.\| člen můstku provizorní\| -\| STO\| -\| ve stejné lokalizaci 1x do zhotovení finálního výrobku\| C: 100 Kč 5\| Adhezivní náhrady\| \| \| \| \| 5.1.\| adhezivní náhrada z kompozitního plastu a kovu\| -\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let\| 1x / 5 let\| C: 1500 Kč 6\| Částečné snímatelné náhrady\| \| \| \| \| 6.1.\| částečná snímatelná náhrada základní\| částečná snímatelná náhrada s pryskyřičným tělem se zabudovanými jednoduchými opěrnými a retenčními prvky zajišťujícími alespoň dentomukózní přenos žvýkacího tlaku a stabilitu náhrady v ústech. Úhrada zahrnuje zhotovení výztuže, otisk čelisti v individuální lžíci, je-li třeba, a cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata.\| STO\| -\| 1x / 4 roky\| I 6.2.\| částečná snímatelná náhrada ostatní\| částečná snímatelná náhrada ostatní s dentálním nebo dentomukózním přenosem žvýkacího tlaku zhotovená za použití jiných konstrukčních prvků, technologických postupů a materiálů než u částečné snímatelné náhrady základní\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců od 18 let\| 1x / 4 roky\| C: 2500 Kč 6.3.\| částečná dětská snímatelná náhrada\| částečná dětská snímatelná náhrada v dočasném a smíšeném chrupu bez kotevních prvků.\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let\| -\| I 7\| Celkové snímatelné náhrady\| \| \| \| \| 7.1.\| celková snímatelná náhrada základní\| celková snímatelná náhrada s bazí z jednobarevné metylmetakrylátové pryskyřice a s pryskyřičnými zuby\| STO\| -\| 1x / 4 roky\| I 7.2.\| celková snímatelná náhrada ostatní\| celková snímatelná náhrada ostatní zhotovená za použití jiných technologických postupů, materiálů a konstrukčních prvků než u celkové snímatelné náhrady základní\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců od 18 let\| 1x / 4 roky\| C: 4500 Kč 8\| Rekonstrukční a pooperační náhrady\| \| \| \| \| 8.1.\| krycí deska\| -\| STO\| -\| -\| I 8.2.\| pooperační náhrada\| -\| STO\| -\| -\| I 8.3.\| obturátor\| -\| STO\| -\| -\| I 8.4.\| nákusná dlaha\| -\| STO\| hrazeny jsou jen pooperační a poúrazové nákusné dlahy\| -\| I hrazeno jen při onemocnění temporomandibulárního kloubu\| 1x / 2 roky\| C: 1000 Kč 9\| Dentální slitiny\| \| \| \| \| 9.1\| dentální slitiny zlata\| výrobní ztráta z čisté váhy výrobku do 8%\| STO\| hrazeno pouze v případě prokázané alergie na ostatní dentální kovy\| -\| Z 10\| Opravy, úpravy a rebaze náhrad\| \| \| \| \| 10.1.\| oprava prasklé nebo zlomené snímatelné náhrady\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let 1x / 6 měsíců\| C: 200 Kč u pojištěnců od 18 let 1x / 2 roky, ne dříve než 2 roky od zhotovení náhrady 10.2.\| oprava vypadlého zubu z náhrady\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let 1x / 6 měsíců\| C: 150 Kč u pojištěnců od 18 let 1x / 2 roky, ne dříve než 2 roky od zhotovení náhrady 10.3.\| oprava retenčních prvků náhrady\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let 1x / 6 měsíců\| C: 350 Kč u pojištěnců od 18 let 1x / 2 roky, ne dříve než 1 rok od zhotovení náhrady 10.4.\| úprava - rozšíření baze náhrady včetně retenčních prvků\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let bez limitu\| C: 550 Kč u pojištěnců od 18 let 3x / 1 náhrada, ne dříve než 1 rok od zhotovení náhrady 10.5.\| rebaze částečné a celkové náhrady\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| 1x / 2 roky, ne dříve než 2 roky od zhotovení náhrady\| C: 800 Kč Tabulka č. 5 položka\| název\| Kategorie\| Popis\| Preskripční omezeni\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhrada ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 11.1.\| ortodontický diagnostický a dokumentační model\| a\| 1 ks = 1 pár\| ORD\| -\| 2 ks / 1 rok, 6 ks za život\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let c 11.2\| funkční snímací aparát\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 4 roky\| C: 1875 Kč c\| C: 1250 Kč 11.3.\| složitý funkční snímací aparát (Klammt, Balters, Fränkel, Bimler, Lehman, Hansaplatte)\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 4 roky\| C: 3000 Kč c\| C: 2000 Kč 11.4.\| jednoduchý deskový nebo foliový snímací aparát - do 4 prvků (drát, 1 šroub)\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 1 ks / 2 roky / 1 čelist\| C: 1275 Kč c\| C: 850 Kč 11.5.\| složitý deskový snímací aparát\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 4 roky\| C: 1950 Kč c\| C: 1300 Kč 11.6.\| clona, skluzná stříška\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 5 let\| C: 1125 Kč c\| C: 750 Kč 11.7.\| pevný aparát k rozšíření patrového švu\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 10 let\| C: 2025 Kč c\| C: 1350 Kč 11.8.\| laboratorně zhotovený intraorální oblouk\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 5 let\| C: 1110 Kč c\| C: 740 Kč 11.9.\| oprava poškozeného snímacího aparátu (lom a podobná poškození)\| a\| -\| ORD\| -\| \| C: 668 Kč b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 1 / 1 rok, ne dříve než 6 měsíců od zhotovení výrobku c 11.10.\| plánovaná úprava - modifikace snímacího aparátu v laboratoři\| a\| -\| ORD\| -\| \| I b\| ortodontický šroub se při úpravě snímacího aparátu nehradí\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 1 x / 6 měsíců\| C: 1200 Kč c\| C: 800 Kč Příloha č. 5 k zákonu č. 48/1997 Sb. Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči ODDÍL A A. Seznam indikačních skupin pro dospělé I Nemoci onkologické II Nemoci oběhového ústrojí III Nemoci trávicího ústrojí IV Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí V Nemoci dýchacího ústrojí VI Nemoci nervové VII Nemoci pohybového ústrojí VIII Nemoci močového ústrojí IX Duševní poruchy X Nemoci kožní XI Nemoci gynekologické B. Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé Číslo indikace\| Indikace\| ZÁKLADNÍ léčebný pobyt \\- způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) \\- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím \\- délka léčebného pobytu \\- lhůta pro nástup léčebného pobytu \\- možnost prodloužení\| OPAKOVANÝ léčebný pobyt \\- způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) \\- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím \\- délka léčebného pobytu \\- lhůta pro nástup léčebného pobytu \\- možnost prodloužení ---\|---\|---\|--- I\| NEMOCI ONKOLOGICKÉ I/1\| \\- Zhoubné nádory.\| K 21 dnů Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie). Možnost prodloužení.\| K 21 dnů Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. II\| NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ II/l\| \\- Symptomatická ischemická choroba srdeční.\| P 21 dnů\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů II/2\| \\- Stav po infarktu myokardu.\| K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.\| II/3\| \\- Hypertenzní nemoc II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.\| K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hypertenzní nemoc refrakterní. II/4\| \\- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.\| K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba. II/5\| \\- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. \\- Chronický lymfatický edém.\| K 21 dnů Funkční poruchy periferních cév jako nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání, nejdříve za 3 měsíce po odeznění akutního stádia. P 21 dnů Ostatní. Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách nejdříve za 3 měsíce po odeznění akutního stádia.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů II/6\| \\- Stavy po kardiochirurgických výkonech typu: náhrada chlopně bioprotézou nebo metalickou protézou, rekonstrukční výkony na chlopních, defekty septa síní nebo komor, chirurgická revaskularizace myokardu – koronární arteriální bypass (CABG), operace vrozených srdečních vad u dospělých, operace výdutě levé komory, operace nádorů srdce, operace osrdečníku, operace hrudní aorty.\| K 28 dnů Přímé přeložení ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče nebo do 3 měsíců po operaci. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu. II/7\| \\- Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).\| P 21 dnů Do 3 měsíců po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).\| II/8\| \\- Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce a hrudní aorty. \\- Stavy po perkutánní transluminární angioplastice.\| K 21 dnů Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce do 4 měsíců po operaci. P 21 dnů V rozmezí 4 až 12 měsíců po perkutánní transluminární angioplastice.\| II/9\| \\- Stavy po transplantaci srdce.\| K 28 dnů Přímé přeložení ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče nebo do 12 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. III\| NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ III/1\| \\- Chronické a recidivující onemocnění žaludku a střev s maldigestivními příznaky přetrvávajícími při standardní farmakoterapii. \\- Stavy po těžkých střevních infekcích, parazitózách a mykotických onemocněních.\| P 21 dnů\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů III/2\| \\- Stavy po operaci žaludku, dvanáctníku, jícnu a střev s postresekční symptomatologií endoskopicky ověřenou.\| K 21 dnů Do 6 měsíců po operaci. Možnost prodloužení. P 21 dnů V rozmezí 6 až 12 měsíců po operaci.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů V rozmezí 12 až 18 měsíců po operaci nebo ukončení komplexní léčby při trvající symptomatologii. III/3\| \\- Crohnova nemoc. \\- Colitis ulceroza.\| K 21 dnů Těžká forma onemocnění. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Opakované exacerbace nemoci: 1× v průběhu kalendářního roku do stabilizace stavu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. III/4\| \\- Chronická onemocnění žlučníku a žlučového traktu s lithiazou, pokud je operace kontraindikovaná. \\- Sklerotizující cholangoitis. \\- Funkční poruchy žlučového traktu.\| P 21 dnů\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů K udržení remise. III/5\| \\- Stavy po komplikovaných operacích žlučníku a žlučového traktu, po zákrocích pro stenozu a lithiazu žlučových cest – pooperační pankreatitidocholangoitis, ikterus, instrumentace žlučových cest, endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP). \\- Stavy po dissoluci kamenů a extrakorporální litotrypsii.\| K 21 dnů Do 6 měsíců po komplikovaných operacích žlučníku a žlučového traktu. Po zákrocích pro stenozu a lithiazu žlučových cest. Možnost prodloužení. P 21 dnů Do 6 měsíců po dissoluci kamenů a extrakorporální litotrypsii.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Trvající dysfunkce žlučových cest. III/6\| \\- Stavy po akutní hepatitis jakékoliv etiologie a toxickém jaterním poškození (lékovém i vlivem práce). \\- Chronická hepatitis s přetrváváním pozitivity markerů. \\- Asociovaná autoimunní hepatitis. \\- Primární biliární cirhóza.\| K 21 dnů Do 6 měsíců od stanovení onemocnění při konzervativní terapii. Možnost prodloužení.\| K 21 dnů Poškození jater při přetrvávajících známkách aktivity procesu jako nemoc z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní při přetrvávajících biochemických nebo histologických známkách onemocnění jater. III/7\| \\- Stavy po resekčních výkonech a transplantacích jater nebo operacích a transplantacích pankreatu.\| K 21 dnů Stavy po resekčních výkonech do 6 měsíců po operaci. Stavy po transplantacích do 12 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů III/8\| \\- Stavy po akutní pankreatitis nebo po exacerbaci chronické pankreatitis. \\- Prokázaná chronická pankreatitis.\| K 21 dnů Do 6 měsíců od zahájení léčby akutní pankreatitis nebo po exacerbaci chronické pankreatitis, při komplikacích do 12 měsíců od zahájení léčby akutní pankreatitis nebo po exacerbaci chronické pankreatitis. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Vleklá maldigesce a malabsorpce při prokázané poruše stavu výživy, pokud je příčinou dysfunkce pankreatu. IV\| NEMOCI Z PORUCHY VÝMĚNY LÁTKOVÉ A ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ IV/1\| \\- Diabetes mellitus.\| K 21 dnů Stavy s komplikací (mikroangiopatie a makroangiopatie, neuropatie). P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Stavy s komplikací (mikroangiopatie a makroangiopatie, neuropatie). IV/2\| \\- Stavy po totální thyreoidektomii. \\- Hypothyreóza při obtížně probíhající lékové substituci.\| K 21 dnů Do 6 měsíců po chirurgickém výkonu. P 21 dnů Do 6 měsíců od stanovení onemocnění hypotyreozy.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Obtížně probíhající substituce nebo při rozvoji sekundárních symptomů (zejména artropatie a benigní myopatie). IV/3\| \\- Stavy po operacích hyperfunkčního benigního adenomu hypofýzy a nadledvin při přítomnosti sekundárních symptomů onemocnění (zejména artropatie a myopatie).\| K 21 dnů Do 6 měsíců po chirurgickém výkonu. Možnost prodloužení.\| V\| NETUBERKULÓZNÍ NEMOCI DÝCHACÍHO ÚSTROJÍ V/l\| \\- Stavy po operaci horních cest dýchacích a dolních cest dýchacích; netýká se stavů po operacích tonsil, adenoidních vegetací a nosní přepážky. \\- Stavy po transplantaci plic.\| K 28 dnů Stavy po operaci dolních cest dýchacích do 6 měsíců po operaci. Možnost prodloužení. K 28 dnů Stavy po transplantaci plic do 12 měsíců po transplantaci. Možnost prodloužení. K 21 dnů Stavy po operaci horních cest dýchacích do 6 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| V/2\| \\- Poškození hrtanu a hlasivek v důsledku hlasového přetížení. \\- Stavy po fonochirurgické léčbě.\| K 21 dnů Stavy, kdy přes využití všech možností konzervativní či chirurgické léčby nedojde k úpravě funkce hlasu.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Stavy, kdy přes využití všech možností konzervativní či chirurgické léčby nedojde k úpravě funkce hlasu. V/3\| \\- Stavy po komplikovaném zánětu plic.\| K 21 dnů Do 4 měsíců po ukončení hospitalizacehospitalizace.\| V/4\| \\- Bronchiektazie \\- Recidivující záněty dolních cest dýchacích a chronické záněty dýchacího ústrojí jako nemoc z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání.\| K 21 dnů Možnost prodloužení.\| K 21 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. V/5\| \\- Astma bronchiale. \\- Chronická obstrukční plicní nemoc.\| K 28 dnů Prokázaná ventilační porucha - pokles hodnoty objemu vzduchu vydechnutého v první sekundě při maximálním úsilí (FEV) 1 sec opakovaně pod 60 % náležité hodnoty nebo nutnost dlouhodobé (více než 6 měsíců v roce) systémové kortikoterapie pro uvedené onemocnění. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 28 dnů Prokázaná ventilační porucha – pokles hodnoty objemu vzduchu vydechnutého v první sekundě při maximálním úsilí (FEV) 1 sec opakovaně pod 60 % náležité hodnoty nebo nutnost dlouhodobé (více než 6 měsíců v roce) systémové kortikoterapie pro uvedené onemocnění. 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. V/6\| \\- Intersticiální plicní fibrózy jakékoliv etiologie v soustavném léčení.\| K 28 dnů Nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. Možnost prodloužení K 28 dnů Při prokázané ventilační poruše -pokles hodnoty vitální kapacity (VC) opakovaně pod 80 % náležité hodnoty. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. 1x v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. K 21 dnů Při prokázané ventilační poruše - pokles hodnoty vitální kapacity (VC) opakovaně pod 80 % náležité hodnoty. 1x v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. V/7\| \\- Následky toxických účinků plynů, dýmů, leptavých par a dráždivých prachů na horní cesty dýchací a dolní cesty dýchací.\| K 28 dnů Nemoc z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. Možnost prodloužení.\| K 21 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu. VI\| NEMOCI NERVOVÉ VI/1\| \\- Obrna lícního nervu. \\- Postpoliomyelitický syndrom. \\- Chabé obrny, mimo poúrazových, včetně poinfekční polyradikuloneuritis v návaznosti na ukončení akutní fáze.\| K 28 dnů Obrna lícního nervu v akutní fázi, pokud není soustavná ambulantní nebo lůžková rehabilitační péče efektivní. Postpoliomyelitický syndrom. Ostatní nemoci po dobu trvání chabé periferní obrny s doloženou elektromyografií (EMG) a po dobu pozvolné úpravy funkcí. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Postpoliomyelitický syndrom. 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní po dobu trvání chabé periferní obrny s doloženou elektromyografií (EMG) a po dobu pozvolné úpravy funkcí. VI/2\| \\- Polyneuropatie s paretickými projevy.\| K 28 dnů Chabé obrny s postižením 0. až 3. stupně svalového testu a prokazatelným postižením podle elektromyografie (EMG). Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 28 dnů Chabé obrny s postižením 0. až 3. stupně svalového testu a prokazatelným postižením podle elektromyografie (EMG). 1x v průběhu 24 měsíců. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P14 dnů Ostatní. VI/3\| \\- Kořenové syndromy s iritačně-zánikovým syndromem.\| K 21 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na neurologickém nebo rehabilitačním oddělení lůžkové péče (do 3 měsíců po ukončení hospitalizacehospitalizace), nebo u případů nejevících známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče, u nichž byla vyloučena indikace k neurochirurgickému či spondylochirurgickému zákroku. Možnost prodloužení.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VI/4\| \\- Zánětlivé nemoci centrálního nervstva: stavy po meningoencefalitis, encefalitis, encefalomyelitis a myelitis, stavy po encefalomyelopolyradi-kuloneuritis, pokud jsou přítomny spastickoparetické známky.\| K 28 dnů Po dobu přetrvávajících paréz s doloženým elektromyografickým vyšetřením (EMG) vyšetřením a po dobu pozvolné úpravy funkcí. Nejpozději do 6 měsíců po ukončení hospitalizacehospitalizace. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců od začátku základního pobytu, pokud přetrvávají těžké až střední parézy a je předpoklad pro zlepšení zdravotního stavu. Možnost prodloužení. VI/5\| \\- Hemiparézy a paraparézy cévního původu se známkami obnovující se funkce.\| K 28 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci, nejpozději do 6 měsíců po ukončení hospitalizacehospitalizace. Po odeznění akutního stadia nemoci. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců od začátku základního pobytu, pokud přetrvávají těžké až střední parézy a je předpoklad pro zlepšení zdravotního stavu. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. VI/6\| \\- Stavy po poraněních a operacích mozku, míchy a periferního nervstva s poruchami hybnosti se známkami obnovující se funkce.\| K 28 dnů Přetrvávající parézy s pozvolnou úpravou funkcí, nejpozději do 6 měsíců po operaci nebo úrazu. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců od začátku základního pobytu, pokud přetrvává těžká až střední paréza a je předpoklad zlepšení zdravotního stavu. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. VI/7\| \\- Roztroušená skleróza a jiná demyelinizační onemocnění v remisi.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1x v průběhu 24 měsíců. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VI/8\| \\- Nervosvalová onemocnění primární, sekundární a degenerativní.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. VI/9\| \\- Syringomyelie s paretickými projevy.\| K 21 dnů\| K 21 dnů 1x v průběhu 24 měsíců. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VI/10\| \\- Dětská mozková obrna při možnosti samostatné mobility a bez výrazných psychických změn, za předpokladu udržení pracovní schopnosti nebo plné nezávislosti a soběstačnosti.\| K 28 dnů\| K 28 dnů Do 21 let. K 28 dnů Nad 21 let. 1× v průběhu 24 měsíců. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VI/11\| \\- Parkinsonova nemoc. (Netýká se Parkinsonského syndromu a sekundárního extrapyramidového syndromu při léčbě psychofarmaky.)\| K 21 dnů\| K 21 dnů Pokud je předpoklad zlepšení zdravotního stavu a udržení soběstačnosti. 1× v průběhu 24 měsíců. VII\| NEMOCI POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ VII/1\| \\- Revmatoidní artritis I. až IV. stadia hodnocení revmatoidní artritis včetně juvenilní artritis, soustavně léčená v rámci ambulantní péče.\| K 28 dnů Léčba od II. stadia nemoci s funkčním postižením třídy b. Možnost prodloužení. P 21 dnů Onemocnění bez předchozí exacerbace a léčba v případě nižších stádií nemoci než II. stadia s funkčním postižením třídy b.\| K 28 dnů Léčba od II. stadia nemoci s funkčním postižením třídy b. 1x v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Onemocnění bez předchozí exacerbace a léčba v případě nižších stádií nemoci než II. stadia s funkčním postižením třídy b. VII/2\| \\- Ankylozující spondylitis (Bechtěrevova nemoc), soustavně léčené v rámci ambulantní péče.\| K 28 dnů Od II. stadia nemoci s funkčním postižením třídy b., v soustavné péči revmatologa nebo rehabilitačního lékaře. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 28 dnů Od II. stadia nemoci s funkčním postižením třídy b., v soustavné péči revmatologa nebo rehabilitačního lékaře. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. VII/3\| \\- Ostatní séronegativní spondartritis soustavně léčená v rámci ambulantní péče, Reiterův syndrom, enteropatická artritis, reaktivní – parainfekční), \\- Sekundární artitis, soustavně léčená v rámci ambulantní péče.\| K 28 dnů Postižení páteře II. a vyššího stadia podle klasifikace pro ankylozující spondylitis. Chronická artritis periferních kloubů od funkčního postižení třídy II.b. stadia klasifikace pro revmatoidní artritis. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 28 dnů Postižení páteře II. a vyššího stadia podle klasifikace pro ankylozující spondylitis. Chronická artritis periferních kloubů od funkčního postižení třídy II.b. stadia klasifikace pro revmatoidní artritis. Nejdříve 12 měsíců od začátku základního pobytu a dále 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. VII/4\| \\- Mimokloubní revmatismus, soustavně léčený v rámci ambulantní péče. \\- Difúzní onemocnění pojiva soustavně léčené v rámci ambulantní péče (systémový lupus erythematodus, sklerodermie, polymyositis, dermatomyositis, Sjogrenův syndrom a ostatní překryvné syndromy).\| K 28 dnů V remisi. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů V remisi. 1× v průběhu 24 měsíců. Při exacerbaci základního onemocnění po ukončení poslední komplexní léčby akutní fáze i před uplynutím 24 měsíců. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. VII/5\| \\- Osteoporóza s komplikacemi, pokud soustavná ambulantní rehabilitační péče delší než 3 měsíce není efektivní nebo v návaznosti na hospitalizacihospitalizaci pro komplikaci osteoporózy. \\- Kostní změny, které jsou následkem práce ve stlačeném vzduchu jako nemoc z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání.\| K 21 dnů Kostní změny, které jsou následkem práce ve stlačeném vzduchu jako nemoc z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. Patologické fraktury páteře v bezprostřední návaznosti na ukončení imobilizace na lůžku nebo sejmutí korzetu. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Kostní změny, které jsou následkem práce ve stlačeném vzduchu jako nemoc z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. Patologické fraktury páteře v návaznosti na sejmutí korzetu. Do 24 měsíců od začátku základního pobytu. VII/6\| \\- Bolestivé syndromy šlach, šlachových pochev, burz, úponů svalů, kosterních svalů nebo kloubů (včetně onemocnění způsobeného účinkem vibrací a dlouhodobého, nadměrného, jednostranného přetěžování jako nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání).\| K 21 dnů Nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání, do 12 měsíců od začátku základního pobytu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. VII/7\| \\- Koxartroza, gonartroza v soustavné ambulantní péči ortopeda a rehabilitačního lékaře.\| K 21 dnů Od III.stupně hodnocení nemoci podle Kellgrena. Od II. stupně funkčního postižení b, jedná-li se o bolestivou formu s častými exacerbacemi a rychlou progresí nebo opakované zánětlivé iritace. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní, pokud není soustavná ambulantní rehabilitační péče efektivní.\| K 21 dnů Od III.stupně hodnocení nemoci podle Kellgrena. Od II.stupně funkčního postižení b, jedná-li se o bolestivou formu s častými exacerbacemi a rychlou progresí nebo opakované zánětlivé iritace a předpokládá se zlepšení hybnosti a udržení soběstačnosti. 1× v průběhu 24 měsíců. Stavy kontraindikované k operaci 1× v průběhu kalendářního roku. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů I. až II. stupeň nemoci, pokud není soustavná ambulantní péče efektivní, za předpokladu snížení dlouhodobé farmakoterapie či oddálení operační léčby. Stavy kontraindikované k operaci, pokud není soustavná ambulantní péče efektivní. VII/8\| \\- Artrózy v ostatních lokalizacích. \\- Artropatie.\| K 21 dnů Bolestivá forma s častými exacerbacemi.\| K 21 dnů Jedná-li se o bolestivou formu s častými exacerbacemi a rychlou progresí nebo jedná-li se o opakovaně zánětlivé iritace; vždy za předpokladu zlepšení hybnosti a udržení soběstačnosti. 1× v průběhu 24 měsíců. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní, pokud není soustavná ambulantní péče efektivní, za předpokladu snížení dlouhodobé farmakoterapie. VII/9\| \\- Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči.\| K 21 dnů Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci (do 3 měsíců po ukončení hospitalizacehospitalizace) nebo případy nejevící známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VII/10\| \\- Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady.\| K 28 dnů Neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději do 3 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 6 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| VII/11\| \\- Stavy po úrazech pohybového ústrojí a po ortopedických operacích včetně stavů po operacích meziobratlových plotének a stenóz kanálu páteřního, pokud není soustavná ambulantní nebo lůžková rehabilitační péče efektivní.\| K 28 dnů Neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 12 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Nejpozději do 24 měsíců po operaci meziobratlových plotének, stenóz páteřního kanálu nebo úrazu při přetrvávající závažné poruše hybnosti a omezení soběstačnosti a je předpoklad zlepšení zdravotního stavu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní při syndromu selhání operační léčby (FBS). VII/12\| \\- Stavy po amputacích dolní končetiny, stupeň aktivity 1 až 4, kdy je pojištěnec vybavený protézou.\| K 21 dnů Do 12 měsíců po operaci.\| VIII\| NEMOCI MOČOVÉHO ÚSTROJÍ VIII/1\| \\- Recidivující a chronické netuberkulózní záněty ledvin a močových cest rezistentní na léčbu antibiotiky (ATB) a jinou léčbu farmakologickou, v soustavné péči urologa minimálně 12 měsíců. \\- Cystické onemocnění ledvin.\| K 21 dnů Chronická pyelonefritis v solitární ledvině. Cystické onemocnění ledvin. Hladina sérového kreatininu trvale přesahuje 150 umol/1. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VIII/2\| \\- Nefrolitiáza bez městnání v močových cestách. \\- Nefrokalcinóza.\| K 21 dnů Nefrolitiáza v solitární ledvině nebo oboustranná nefrolitiáza, pokud stavy nejsou indikované k operační léčbě nebo litotrypsii. Cystinová nefrolithiáza. Bilaterální nefrokalcinóza. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Při prokázaném klinickém efektu předchozí lázeňské léčebně rehabilitační péče. VIII/3\| \\- Stavy po operacích ledvin a močových cest včetně operací endovezikálních a stavů po komplikované prostatektomii a nefrolitotrypsii, doléčení po litotrypsii extrakorporálními rázovými vlnami (LERV).\| K 21 dnů Do 6 měsíců po operaci ledvin a močových cest včetně operací endovezikálních a stavů po prostatektomii a nefrolitotrypsii. P 21 dnů Ostatní do 6 měsíců.\| VIII/4\| \\- Chronická prostatitis nebo chronická prostatovesikulitis rezistentní na farmakologickou léčbu a léčbu antibiotiky (ATB), v soustavné péči urologa minimálně 12 měsíců.\| P 21 dnů\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VIII/5\| \\- Stavy po transplantaci ledviny při stabilizované funkci štěpu (transplantované ledviny). \\- Dárce štěpu (ledviny).\| K 21 dnů Do 6 měsíců po transplantaci, při komplikacích nejpozději do 12 měsíců po transplantaci. Možnost prodloužení v případě transplantace.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Stavy po transplantaci ledviny (netýká se dárce štěpu). IX\| DUŠEVNÍ PORUCHY IX/1\| \\- Psychózy ve stádiu remise.\| K 28 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém psychiatrickém oddělení nebo při soustavné ambulantní péči jako alternativa následné lůžkové psychiatrické péče po každé exacerbaci. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 28 dnů Do 24 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. IX/2\| \\- Těžké neurotické poruchy a jiné nepsychotické poruchy.\| K 21 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém psychiatrickém oddělení nebo při soustavné ambulantní péči jako alternativa následné lůžkové psychiatrické péče po každé exacerbaci. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. X\| NEMOCI KOŽNÍ X/l\| \\- Atopický ekzém.\| K 21 dnů Do 25 let věku, starší v přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém oddělení dermatovenerologie nebo jako alternativa této péče. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Jako alternativa lůžkové péče v oboru dermatovenerologie. 1× v průběhu 24 měsíců. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. X/2\| \\- Generalizovaná a artropatická psoriasis vulgaris.\| K 28 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém oddělení dermatovenerologie nebo jako alternativa této péče. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 28 dnů Jako alternativa lůžkové péče v oboru dermatovenerologie. 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. X/3\| \\- Toxická kontaktní dermatitis, \\- Ekzém jako nemoc z povolání v soustavné péči dermatovenerologa.\| K 28 dnů Nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. X/4\| \\- Chronické dermatózy nereagující na ambulantní léčbu.\| K 28 dnů Léčba se poskytuje výjimečně v přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém oddělení dermatovenerologie nebo jako alternativa této péče. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů X/5\| \\- Stavy po popáleninách a po rekonstrukčních výkonech, kde hrozí značné kontraktury.\| K 28 dnů Do 3 měsíců od ukončení péče příslušných specialistů. Možnost prodloužení.\| K 21 dnů Do 24 měsíců od začátku základního pobytu. XI\| NEMOCI GYNEKOLOGICKÉ XI/1\| \\- Sterilita a infertilita primární (3 a více spontánních potratů) \\- Sekundární sterilita na podkladě zánětlivém i funkčním. \\- Abortus habitualis.\| K 21 dnů Ženy do 40 let. Sterilita ženy starší 35 let po negativním vyšetření partnera ženy. Infertilita (3 a více spontánních potratů) po negativním genetickém vyšetření obou partnerů. Možnost prodloužení.\| K 21 dnů Ženy do 40 let věku. Sterilita ženy starší 35 let po negativním vyšetření partnera ženy. Infertilita (3 a více spontánních potratů) po negativním genetickém vyšetření obou partnerů. Do 24 měsíců od začátku základního pobytu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ženy do 40 let. XI/2\| \\- Opakující se zánětlivá onemocnění vnitřních rodidel a jejich následky (adnexitis chronica, metritis chronica, adhesiones pelvis minoris, occlusio tubarum, kolpitis chronica).\| K 21 dnů Do 3 měsíců po odeznění akutní exacerbace zánětlivého onemocnění u žen do 40 let. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ženy do 40 let. XI/3\| \\- Stavy po komplikovaných operacích gynekologických. \\- Stavy po komplikovaných operacích v oblasti malé pánve.\| K 28 dnů Do 3 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| ODDÍL B Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost A. Seznam indikačních skupin pro děti a dorost XXI Nemoci onkologické XXII Nemoci oběhového ústrojí XXIII Nemoci trávicího ústrojí XXIV Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a obezita XXV Nemoci dýchacího ústrojí XXVI Nemoci nervové XXVII Nemoci pohybového ústrojí XXVIII Nemoci močového ústrojí XXIX Duševní poruchy XXX Nemoci kožní XXXI Nemoci gynekologické B. Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost Číslo indikace\| Indikace\| ZÁKLADNÍ léčebný pobyt \\- způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) \\- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím \\- délka léčebného pobytu \\- lhůta pro nástup léčebného pobytu \\- možnost prodloužení\| OPAKOVANÝ léčebný pobyt \\- způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) \\- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím \\- délka léčebného pobytu \\- lhůta pro nástup léčebného pobytu \\- možnost prodloužení ---\|---\|---\|--- XXI NEMOCI ONKOLOGICKÉ XXI/1\| \\- Zhoubné nádory.\| K 28 dnů Do 24 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby. Možnost prodloužení.\| XXII NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ XXII/1\| \\- Vrozené vady a získané vady srdce a velkých cév po operaci. \\- Stavy po transplantaci srdce.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Hemodynamické reziduální vady. Možnost prodloužení. XXII/2\| \\- Systémové revmatické a jiné kolagenní onemocnění s postižením oběhového aparátu i kloubní formy.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu 24 měsíců, při recidivě v návaznosti na ukončení akutní fáze i dříve. Možnost prodloužení. XXII/3\| \\- Juvenilní hypertenze.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. XXII/4\| \\- Prognosticky závažné rizikové faktory (dyslipidemie nebo kombinace dalších rizikových faktorů: arteriální hypertenze, obezita, genetická zátěž).\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| XXIII NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ XXIII/1\| \\- Chronické onemocnění žaludku. \\- Funkční poruchy žaludku. \\- Chronická gastritis a duodenitis erosiva. \\- Vředová nemoc žaludku a dvanáctníku. \\- Stavy po operacích jícnu, žaludku a dvanáctníku.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 48 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu. Možnost prodloužení. XXIII/2\| \\- Chronické onemocnění střev. \\- Funkční poruchy tenkého a tlustého střeva. \\- Chronická enterokolitis včetně Crohnovy nemoci a ostatní primární malabsorpční syndromy. \\- Dermatogenní malabsorpční syndromy. \\- Coeliakie. \\- Polyposis intestini. \\- Megacolon vrozené i získané. \\- Stavy po operacích na tenkém i tlustém střevě.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Chronická enterokolitis a Crohnova nemoc. 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. Ostatní: 1× v průběhu kalendářního roku. Do 48 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXIII/3\| \\- Nemoci jater. \\- Stavy po infekční hepatitis. \\- Chronická hepatitis. \\- Cirhózy ve stavu kompenzace. \\- Toxická poškození jater. \\- Stavy po infekční mononukleóze s jaterní poruchou. \\- Stavy po úrazech, operacích a transplantacích jater. \\- Jiné hepatopatie.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. Stavy po transplantacích do 12 měsíců po operaci.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 36 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXIII/4\| \\- Chronické onemocnění žlučníku a žlučových cest. \\- Vrozené poruchy tvorby žluči a biliární sekrece. \\- Chronická cholecystitis. \\- Biliární dyspepsie. \\- Stavy po operacích žlučníku a žlučových cest.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 36 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu. Možnost prodloužení. XXIII/5\| \\- Chronické nemoci pankreatu.- Stavy po akutní pankreatitis. \\- Chronická pankreatitis. \\- Pankreatická achylie vrozená i získaná. \\- Cystická fibróza. \\- Stavy po úrazech, operacích a transplantacích pankreatu.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Chronické nemoci pankreatu, cystická fibróza. 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. K 28 dnů Ostatní. 1× v průběhu kalendářního roku. Do 36 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXIV NEMOCI A PORUCHY VÝMĚNY LÁTKOVÉ A ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ A OBEZITA XXIV/1\| \\- Diabetes mellitus.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. XXIV/2\| \\- Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 36 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu. Možnost prodloužení. XXIV/3\| \\- Tyreopatie. \\- Stavy po operacích štítné žlázy. \\- Stavy po operacích benigních nádorů nadledvinek a hypofýzy.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Tyreopatie. 1× v průběhu kalendářního roku. Do 36 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXV NETUBERKULÓZNÍ NEMOCI DÝCHACÍHO ÚSTROJÍ XXV/1\| \\- Recidivující komplikovaná otitis po operačním řešení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXV/2\| \\- Chronická bronchitis/ recidivující bronchitis.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 48 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXV/3\| \\- Stav po opakovaném zánětu plic v průběhu posledních 2 let.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| XXV/4\| \\- Bronchiektasie.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXV/5\| \\- Asthma bronchiale.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXV/6\| \\- Stavy po operacích a traumatech horních a dolních cest dýchacích a plic s výjimkou stavů po tonsilektomii a operaci adenoidních vegetací. \\- Stavy po operacích malformací hrudníku se sníženou funkcí plic.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXV/7\| \\- Cystická fibróza. \\- Intersticiální plicní fibróza. \\- Sarkoidóza plic.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVI NEMOCI NERVOVÉ XXVI/1\| \\- Syndrom periferního motorického neuronu jakékoliv etiologie.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVI/2\| \\- Svalová dystrofie a jiná svalová onemocnění.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVI/3\| \\- Dětská mozková obrna. \\- Mozečkové syndromy. \\- Hybné poruchy v rámci malých mozkových postižení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVI/4\| \\- Jiné hybné poruchy centrálního původu: \\- hybné poruchy po zánětech mozku a míchy, autoimunitní, degenerativní a heredofamiliární onemocnění ovlivnitelná rehabilitační péčí. \\- hybné poruchy po cévních příhodách mozkových. \\- hybné poruchy po úrazech mozku. \\- hybné poruchy po operacích nádorů centrální nervové soustavy.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVI/5\| \\- Kořenové syndromy vertebrogenního původu.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při recidivě onemocnění. Možnost prodloužení. XXVII NEMOCI POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ XXVII/1\| \\- Juvenilní chronická artritis. \\- Jiná chronická revmatická onemocnění kloubů a páteře.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVII/2\| \\- Vrozené či získané ortopedické vady.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVII/3\| \\- Stavy po úrazech a ortopedických operacích při poruše motorických funkcí.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců po operaci nebo úrazu. Možnost prodloužení. XXVII/4\| \\- Skoliózy vyžadující korzet od Ib podle Cobba, v soustavné rehabilitační péči.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVII/5\| \\- Osteochondrózy ve stádiu reparačním. Morbus Perthes ve stádiu reparačním. \\- Primární a sekundární osteoporóza dětského a dorostového věku.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| XXVII/6\| \\- Morbus Scheuermann.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| XXVII/7\| \\- Vertebrogenní algický syndrom.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při recidivě. Možnost prodloužení. XXVIII NEMOCI MOČOVÉHO ÚSTROJÍ XXVIII/1\| \\- Recidivující nebo vleklé záněty ledvin a močových cest na podkladě anatomickém nebo funkčním.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při prokázané aktivitě procesu onemocnění. Možnost prodloužení. XXVIII/2\| \\- Urolitiáza in situ, po spontánním odchodu konkrementu, odstranění chirurgickou či endoskopickou cestou nebo litotrypsií extrakorporálními rázovými vlnami (LERV).\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při recidivě. Možnost prodloužení. XXVIII/3\| \\- Stavy po operacích močového ústrojí mimo urolitiázu.\| K 28 dnů Do 3 měsíců po operaci; při pooperačních komplikacích do 6 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| XXVIII/4\| \\- Chronická difusní glomerulonefritis. \\- Lipoidní nefróza. \\- Hereditární nefropatie ve stadiu remise.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXVIII/5\| \\- Stavy po transplantaci ledvin.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců po transplantaci. Možnost prodloužení. XXVIII/6\| \\- Funkční poruchy mikce (i bez zánětlivé příčiny) v případech, pokud není soustavná ambulantní péče efektivní. \\- Děti po dovršení 9 let věku nereagující na dosavadní režimová a medikamentózní opatření.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXIX DUŠEVNÍ PORUCHY XXIX/1\| \\- Psychózy ve stádiu remise.\| K 28 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém psychiatrickém oddělení nebo při soustavné ambulantní péči jako alternativa následné lůžkové psychiatrické péče po každé exacerbaci. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 24 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXIX/2\| \\- Neurotické poruchy a jiné nepsychotické poruchy.\| K 28 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém psychiatrickém oddělení nebo při soustavné ambulantní péči jako alternativa následné lůžkové psychiatrické péče po každé exacerbaci. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 24 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXX NEMOCI KOŽNÍ XXX/1\| \\- Psoriasis vulgaris – chronické a recidivující formy.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při aktivitě procesu onemocnění. Možnost prodloužení. XXX/2\| \\- Chronické a recidivující ekzémy včetně atopického. \\- Chronické prurigo.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při aktivitě procesu onemocnění. Možnost prodloužení. XXX/3\| \\- Indurativní a konglobující formy akné.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při aktivitě procesu onemocnění. Možnost prodloužení. XXX/4\| \\- Sklerodermie.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXX/5\| \\- Ichtyózy.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXX/6\| \\- Chronické dermatózy.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při aktivitě procesu onemocnění. Možnost prodloužení. XXX/7\| \\- Stavy po popáleninách a po rekonstrukčních výkonech, kde hrozí smršťování jizev.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců po popálení nebo rekonstrukčním výkonu. Možnost prodloužení. XXXI NEMOCI GYNEKOLOGICKÉ XXXI/1\| \\- Recidivující zánětlivá onemocnění zevních a vnitřních rodidel. \\- Pozánětlivé změny v malé pánvi.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXXI/2\| \\- Primární a sekundární: amenorrhoea, oligomenorrhea a dysmenorrhea, pokud není ambulantní péče efektivní. \\- Nepravidelnosti menstruačního cyklu při kontraindikaci hormonální léčby.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXXI/3\| Stavy s pooperačními komplikacemi po operacích (do 3 měsíců po operaci): \\- v malé pánvi. \\- po jiných břišních operacích se vztahem ke krajině malé pánve. \\- po appendectomii.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXXI/4\| \\- Hormonální dysfunkce po ukončení farmakologické ochrany ovarií při onkologické léčbě pro genitální i extragenitální nádorová onemocnění.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. 1) Směrnice Rady 89/105/EHS ze dne 21. prosince 1988 o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Prováděcí směrnice Komise 2012/52/EU ze dne 20. prosince 2012, kterou se stanoví opatření k usnadnění uznávání lékařských předpisů vystavených v jiném členském státě. 1a) § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 1c) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. 1b) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 1e) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 1f) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 1g) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb. 2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Např. zákon ČNR č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 4) Např. zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) § 76 a násl. a § 93 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 6) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 6a) § 566 až 575 obchodního zákoníku. 7) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. 8) § 32 a násl. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 9) § 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 11) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 12) § 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb. 12a) § 80 písm. b) a c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 133/1997 Sb. 14) § 4 zákona č. 187/2006 Sb. 15) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě. 16) § 31 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. 16b) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 16c) § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 17b) § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 214/2006 Sb. 18) § 27 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 15/1993 Sb. 18a) § 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb. 19) § 7 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 149/1996 Sb. 19a) Článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění. 20) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161). Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 21) § 39 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. 22a) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). 22b) § 166 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. 22c) § 21 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb. 23a) Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon). 23b) Vyhláška č. 23/2001 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití. 23b) § 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 422/2004 Sb. 23d) Směrnice Rady 89/105/EHS ze dne 21. prosince 1988 o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u léčiv užívaných člověkem a jejich začlenění do rámce vnitrostátních systémů zdravotního pojištění. 23e) § 15 vyhlášky č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití. 24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. 25) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. 27) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. 27a) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. 27c) § 1 a 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. 27d) § 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 27e) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 27f) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 27g) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. 27h) § 48 zákona č. 108/2006 Sb. 27i) § 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 27j) § 24 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27k) § 191a až 191g zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 27l) Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů. 27m) § 48 až 50 a 52 zákona č. 108/2006 Sb. 27n) § 71 odst. 4 a § 73 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb. 28) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28a) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb. 29) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví. 30) § 73b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. 31) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky č. 204/1988 Sb. 34) Hlava III díl 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 34a) Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 34b) Část první hlava III díl 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 569/2020 Sb., o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 36) Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 61/1990 Sb., o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami, ve znění vyhlášky č. 427/1992 Sb. 37) § 8 odst. 7 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 61/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 427/1992 Sb. 38) § 12, 13 a 14 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb. 39) § 11, 12, 13 a 14 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb. 40) § 12 odst. 8 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb. 42a) Vyhláška č. 288/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků, jejích změnách, prodloužení, klasifikaci léčivých přípravků pro výdej, převodu registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku (registrační vyhláška o léčivých přípravcích). 42b) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42c) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 42d) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 42e) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. 42f) Například § 8 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 42g) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU. 43) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 44) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44a) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 45) Příloha č. III odst. 3 vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 274/1990 Sb. 46) Příloha č. I vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/1990 Sb. 46a) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů. 46a) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 47) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 47a) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 47b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 49) § 2a odst. 1 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. § 10 zákona č. 526/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 49) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. 51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2021/2282 ze dne 15. prosince 2021 o hodnocení zdravotnických technologií a o změně směrnice 2011/24/EU. 52) Článek 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění. 54) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 55) § 48 zákona č. 108/2006 Sb. 56) § 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 57) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 58) § 48 až 50 a § 52 zákona č. 108/2006 Sb. 59) § 71 odst. 4 a § 73 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb. 60) § 23 odst. 3 zákona o zdravotních službách. 61) § 27 zákona o zdravotních službách. 62) Zákon č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. 63) § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 64) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění, v platném znění. 65) § 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 66) § 23 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 67) § 13 vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 68) Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. 69) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 70) § 47ja zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 70) § 112b zákona o léčivech. 71) § 47f zákona č. 359/1999 Sb. 72) § 77g zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 73) Zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.
Zákon č. 49/1997 Sb.	Zákon č. 49/1997 Sb. Zákon o civilním letectví Vyhlášeno 28. 3. 1997, datum účinnosti 1. 4. 1997, částka 17/1997 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - LETECKÝ REJSTŘÍK, ZPŮSOBILOST VÝROBKŮ, LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ K POUŽITÍ V CIVILNÍM LETECTVÍ (§ 4 — § 17d) * ČÁST TŘETÍ - LETECKÝ PERSONÁL (§ 18 — § 23) * ČÁST ČTVRTÁ - LETIŠTĚ A LETECKÉ STAVBY (§ 24 — § 43) * ČÁST PÁTÁ - UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY A LETECKÉ SLUŽBY (§ 44 — § 55c) * ČÁST ŠESTÁ - LETECKÉ ČINNOSTI (§ 56 — § 80) * ČÁST SEDMÁ - SPORTOVNÍ LÉTAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ (§ 81 — § 84d) * ČÁST OSMÁ - OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY (§ 85 — § 86f) * ČÁST DEVÁTÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A PŘESTUPKY V CIVILNÍM LETECTVÍ (§ 87 — § 94) * ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 95 — § 103) * ČÁST JEDENÁCTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 104 — § 104) * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST ZÁKONA (§ 105 — § 105) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 284/2021 Sb., 152/2023 Sb., 464/2023 Sb.) 49 ZÁKON ze dne 6. března 1997 o civilním letectví Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) a upravuje ve věcech civilního letectvícivilního letectví a) podmínky stavby a provozování letadla, b) podmínky zřizování, provozování a osvědčování způsobilosti letišť, c) podmínky pro letecké stavby, d) podmínky pro činnost leteckého personálu, e) podmínky využívání vzdušného prostoru, f) podmínky poskytování leteckých služeb, g) podmínky provozování a řízení bezpilotního systému, h) podmínky provozování leteckých činností, i) rozsah a podmínky ochrany letectví, j) podmínky užívání sportovního létajícího zařízení, k) rozsah a podmínky výkonu státní správy. (2) Tento zákon se vztahuje ve vymezeném rozsahu na vojenské letectví ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb, užívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb a provozování leteckých činností. § 2 Základní pojmy (1) Civilním letectvímCivilním letectvím se rozumí letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované letadly státní příslušnosti České republiky v cizině pro civilní účely a provozování civilních letišť a poskytování leteckých služeb na území České republiky. (2) Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu. (3) Výrobkem letecké techniky (dále jen „výrobek“) se ve smyslu tohoto zákona rozumí letadlo, motor nebo vrtule. (4) Letadlovými částmi a zařízenímiLetadlovými částmi a zařízeními se rozumí jakýkoli přístroj, vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a je vestavěné v letadle nebo k němu upevněné. Zahrnuje části draku, motoru nebo vrtule. (5) Leteckým pozemním zařízenímLeteckým pozemním zařízením se rozumí technické zařízení, které je umístěné na zemi a slouží k zajištění leteckého provozu. (6) Vzdušným prostorem České republiky je prostor nad územím České republiky do výšky, kterou lze využít pro letecký provoz. (7) Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím. (8) Letištním pozemkemLetištním pozemkem je jakýkoli pozemek, na němž se nachází letiště, nebo jeho část. (9) Obchodní leteckou dopravouObchodní leteckou dopravou se rozumí doprava osob, zvířat, zavazadel, pošty nebo jiného nákladu letadlem za úplatu. (10) Leteckým dopravcemLeteckým dopravcem se rozumí osoba oprávněná provozovat obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu na základě licence nebo jiného obdobného oprávnění. (11) Tuzemským leteckým dopravcemTuzemským leteckým dopravcem se rozumí letecký dopravceletecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy vydané příslušným správním orgánem České republiky. (12) Leteckým dopravcem jiného členského státuLeteckým dopravcem jiného členského státu se rozumí letecký dopravceletecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy vydané příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace. (13) Leteckým dopravcem ze třetí zeměLeteckým dopravcem ze třetí země se rozumí letecký dopravceletecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy nebo obdobného dokladu vydaného příslušným orgánem státu, který není členským státem Evropské unie, státem tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederací. (14) Sérií nepravidelných letůSérií nepravidelných letů se rozumí uskutečnění více než 3 letů v průběhu 2 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. (15) Jmennou evidencí cestujících se rozumí záznamy cestovních požadavků cestujících obsažených v rezervačním systému leteckého dopravceleteckého dopravce, kontrolním systému odletů používaném leteckým dopravcemleteckým dopravcem pro přihlášení cestujících k letu nebo v obdobném systému leteckého dopravceleteckého dopravce, které zahrnují veškeré údaje poskytnuté cestujícím nebo jeho jménem leteckému dopravcileteckému dopravci za účelem zpracování a kontroly rezervace míst pro konkrétní let. § 3 Zřízení Úřadu pro civilní letectví (1) Zřizuje se správní úřad Úřad pro civilní letectvícivilní letectví se sídlem v Praze (dále jen „Úřad“) pro výkon státní správy ve věcech civilního letectvícivilního letectví. Úřad je podřízen Ministerstvu dopravy. (2) V čele Úřadu je ředitel, jehož výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. (3) Úřad spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „Agentura“) na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c). Rozsah a podmínky spolupráce jsou dále upraveny smlouvou uzavřenou mezi Úřadem a Agenturou. (4) Provádí-li Úřad činnosti pro Agenturu, je povinen zřídit pro výnosy z těchto činností zvláštní účet a vést oddělené účtování nákladů a výnosů. Prostředky účtu je Úřad oprávněn použít jen na zvýšení kvalifikacekvalifikace svých zaměstnanců, nákup technických zařízení a financování dalších potřeb nezbytných pro výkon činností pro Agenturu. Nevyčerpané prostředky účtu v kalendářním roce jsou příjmem státního rozpočtu. Výkaz o hospodaření s účtem za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) do 6 měsíců od konce příslušného kalendářního roku. (5) Úřad plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1e). (6) Úřad může svým rozhodnutím pověřit plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu právnickou osobu, která splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie1f). Úřad pověření odejme za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1f). (7) Úřad dohlíží na plnění povinností leteckého dopravceleteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1g) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností. (8) Úřad dohlíží na plnění povinností a) provozovatele letiště a leteckého dopravceleteckého dopravce týkajících se dodržování práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1h), b) leteckého dopravceleteckého dopravce týkajících se informování cestujících v letecké dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1i). (9) Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 8 písm. a) a b) provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury, dohlíží na jejich plnění obecní živnostenský úřad. (10) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění závazku vyplývajícího z přímo použitelného předpisu Evropské unie, Úřad může do doby schválení jeho organizační struktury nebo její změny podle zákona o státní službě prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím došlo ke skončení služebního poměru. ČÁST DRUHÁ LETECKÝ REJSTŘÍK, ZPŮSOBILOST VÝROBKŮ, LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ K POUŽITÍ V CIVILNÍM LETECTVÍ HLAVA I LETECKÝ REJSTŘÍK § 4 Letecký rejstřík (1) Letecký rejstřík České republiky (dále jen „letecký rejstřík“) je evidencí letadel, s výjimkou sportovních létajících zařízení, jejichž provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice. Letecký rejstřík je veden Úřadem. (2) Letecký rejstřík je veřejně přístupný seznam. Každý je oprávněn do leteckého rejstříku nahlížet a požadovat od Úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů nebo potvrzení, že údaj v leteckém rejstříku zapsán není. Do leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o letadle: a) údaje o jeho vlastníku, a to 1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, b) údaje o jeho provozovateli, a to 1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, c) poznávací značka, d) typ a výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje stanovené prováděcím právním předpisem, e) zřízení zástavního práva k letadlu, leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízenímletadlovým částem a zařízením, f) letadlová adresa, byla-li přidělena, g) datum zápisu a výmazu z leteckého rejstříku, h) další údaje, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. (3) Do leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, které není zapsáno v leteckém rejstříku jiného státu. (4) Úřad může na základě žádosti přidělit poznávací značku předběžně před zápisem letadla do leteckého rejstříku. Rozhodnutí o předběžném přidělení poznávací značky pozbývá platnosti uplynutím 6 měsíců od nabytí právní moci. Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis. (5) Zápisem do leteckého rejstříku získává letadlo státní příslušnost České republiky. (6) Úřad přidělí letadlu při zápisu do leteckého rejstříku poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu letadla. Osvědčení o zápisu letadla osvědčuje vlastnictví k letadlu. § 5 (1) Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku podává vlastník nebo provozovatel letadla. (2) Náležitosti žádosti o zápis letadla do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis. § 5a (1) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu podává vlastník letadla spolu se zástavním věřitelem. (2) Náležitosti žádosti o zápis zástavního práva do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis. (3) Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis zástavního práva do leteckého rejstříku, Úřad provede zápis a vyrozumí o tom žadatele a zástavce. (4) Smluvní zástavní právo k letadlu vzniká dnem zápisu zástavního práva do leteckého rejstříku podle pořadí došlých žádostí. Smluvní zástavní práva zapsaná v leteckém rejstříku před účinností tohoto zákona, pokud nadále trvají, se považují za zástavní práva vzniklá dnem, kdy byla zapsána do leteckého rejstříku. (5) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis zástavního práva k letadlu do leteckého rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. § 5b (1) Smlouvy o převodu vlastnického práva k letadlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého rejstříku. (2) K převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele. (3) Zástavní věřitel, jehož zástavní právo je zapsáno v leteckém rejstříku, je při výkonu rozhodnutí oprávněn domáhat se přednostního uspokojení z prodeje letadla před jiným zástavním věřitelem, nejde-li o věřitele, jehož zástavní právo bylo v leteckém rejstříku zapsáno dříve, jakož i věřitelem, který má k letadlu právo zadržovací. § 6 (1) Provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel a osoby, jichž se zápis v leteckém rejstříku týká jsou povinni neprodleně ohlásit a doložit Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, a jedná-li se o právnickou osobu, přidělené identifikační číslo osoby, pokud nebylo obsaženo v žádosti o zapsání letadla do leteckého rejstříku. (2) Výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provede Úřad na žádost provozovatele nebo vlastníka zapsaného letadla nebo z vlastního podnětu, pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek stanovených pro zápis letadla do leteckého rejstříku. Není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, lze výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provést jen se souhlasem vlastníka letadla. Nejde-li o prodej letadla při výkonu rozhodnutí, může Úřad provést výmaz letadla z leteckého rejstříku pouze v případě, že s výmazem vyslovili souhlas všichni držitelé práv vztahujících se k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku. O provedeném výmazu zápisu letadla vyrozumí Úřad provozovatele letadla, a není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, i vlastníka. § 6a Výmaz zápisu zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku provede Úřad na žádost zástavního věřitele nebo z vlastního podnětu na základě dokladu prokazujícího zánik zástavního práva. O provedeném výmazu zápisu zástavního práva vyrozumí Úřad vlastníka letadla, zástavce, není-li současně vlastníkem letadla, a zástavního věřitele. § 6b (1) Na vznik zástavních práv k leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízenímletadlovým částem a zařízením a na zápis těchto práv do leteckého rejstříku, jakož i na jejich výmaz z leteckého rejstříku, se vztahují ustanovení § 5a a 6a obdobně. (2) Vlastník leteckých motorů a vrtulí, náhradních dílů k letadlu, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení, na kterých vázne zástavní právo zapsané v leteckém rejstříku, musí zajistit jejich a) umístění ve skladu odděleně od jiných náhradních dílů, b) opatření viditelným označením o existenci zástavního práva s uvedením jména, obchodní firmy nebo názvu zástavního věřitele a leteckého rejstříku, v němž je zástavní právo zapsáno. HLAVA II SCHVÁLENÍ TYPU VÝROBKU, ZPŮSOBILOSTI LETADLA K LÉTÁNÍ A ZPŮSOBILOSTI LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ A LETECKÝCH POZEMNÍCH ZAŘÍZENÍ § 7 Schválení typu výrobku (1) Typ výrobku schvaluje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu výrobku. Účastníkem řízení o schválení typu výrobku je pouze žadatel. (2) Úřad pro účely schvalování typu výrobku stanoví nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce od doručení žádosti a) po vyjádření žadatele předpisy určené pro schvalování typu mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (dále jen „předpisová základna“), na základě kterých bude typ výrobku schvalován, b) lhůtu, do které lze pro schválení typu výrobku vycházet ze stanovené předpisové základny. (3) V průběhu schvalování typu výrobku může Úřad od žadatele o schválení typu požadovat předložení podkladů potřebných pro schválení typu. (4) Úřad schválí typ výrobku na základě výsledků posouzení a ověření shody vlastností výrobku s požadavky stanovenými na bezpečnost letadla a jeho součástí a ekologii provozu letadla předpisovou základnou (dále jen „posouzení a ověření shody vlastností“), které doloží žadatel o schválení typu. Úřad při schvalování typu výrobku postupuje podle stanovené předpisové základny. Posouzení a ověření shody vlastností zajistí žadatel na svůj náklad u Úřadu. Úřad může posouzením a ověřením shody vlastností pověřit právnickou osobu. (5) Úřad vydá rozhodnutí o schválení typu výrobku nejpozději do 3 let od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech do 5 let. (6) Výrobce je povinen vyrábět výrobky podle typu schváleného nebo uznaného Úřadem a prokázat shodu výrobku se schváleným nebo uznaným typem. (7) Výrobce je povinen sledovat jím vyrobený výrobek v provozu a na základě analýz poruch výrobku vydávat opatření pro udržení nebo obnovení letové způsobilosti letadla. (8) Náležitosti žádosti o schválení typu výrobku, doklady, které je nutno k žádosti doložit, způsob schvalování typu výrobku stanoví prováděcí předpis. § 8 Způsobilost letadla (1) O způsobilosti letadla k létání (dále jen „letová způsobilost“) rozhoduje Úřad na základě žádosti a) výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem, jedná-li se o nově vyrobené letadlo, b) provozovatele, jedná-li se o letadlo již provozované. O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti. (2) Podmínkou schválení letové způsobilosti Úřadem je shoda letadla se schváleným typem a ověření jeho letové způsobilosti. Ověřování letové způsobilosti zajišťuje žadatel na svůj náklad. Posuzováním a ověřováním letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou nebo fyzickou osobu. (3) Prováděcí předpis stanoví podmínky letové způsobilosti jednotlivých druhů letadel z hlediska jejich konstrukce, technických parametrů a jejich využívání. § 9 Způsobilost individuálně vyrobeného výrobku O schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku rozhoduje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení. O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti. Úřad vydá osvědčení letové způsobilosti, pokud jsou splněny požadavky stanovené prováděcím předpisem na bezpečnost výrobku a ekologii provozu letadla. § 10 Kontroly letové způsobilosti (1) Letadla evidovaná v leteckém rejstříku podléhají kontrolám letové způsobilosti, které zajišťuje na svůj náklad provozovatel letadla u Úřadu. Kontrolami letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou osobu. (2) Zjistí-li Úřad při kontrole, že letadlo nesplňuje podmínky letové způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti. (3) V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti letadla rozhodne Úřad o letové nezpůsobilosti letadla a odejme osvědčení letové způsobilosti. (4) Rozsah a způsob provádění kontrol letové způsobilosti v provozu stanoví prováděcí předpis. § 11 Provoz zahraničního letadla Letadlo, které je evidováno v leteckém rejstříku jiného státu, jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, může být provozováno ve vzdušném prostoru České republiky, byl-li schválen typ letadla a jeho letová způsobilost jiným státem a uzná-li, na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c), osvědčení o schválení typu letadla a osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem Úřad za platné. § 12 (1) Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat letadlo, a) které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo pro které nebylo uznáno osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem za platné Úřadem, b) pro které nebylo vydáno osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku nebo leteckého rejstříku jiného státu, c) jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti létání a ochrany životního prostředí stanoveným prováděcím předpisem. (2) Provozovatel letadla je povinen a) udržovat letovou způsobilost letadla, b) zajistit u jím provozovaného letadla přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti podle požadavku stanoveného v prováděcím předpise, c) poskytovat na žádost výrobci letadla jednou za kalendářní rok seznam závad týkajících se technického stavu letadla, d) mít po celou dobu provozování letadla sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla a zaplaceno pojistné, e) vést záznamy o provozu letadla. (3) Způsob vedení záznamů o provozu letadla stanoví prováděcí předpis. § 12a (1) Úřad shromažďuje a zpracovává veškeré pro bezpečnost létání významné údaje o technickém a provozním stavu letadel (dále jen „technický stav letadel“) přistávajících na území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž není členským státem Evropské unie. (2) Údaji podle odstavce 1 se rozumí zejména údaje a) ze záznamů o provozu letadla, b) ze zpráv pilotů, c) získané právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna provádět údržbu a opravy výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení podle § 17, d) získané při zjišťování příčin leteckých nehodleteckých nehod a incidentůincidentů, e) získané od fyzických a právnických osob nebo od správních orgánů, f) o zákazu letu uloženém po kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 6, g) o opatřeních uložených provozovateli letadla nebo přijatých provozovatelem letadla, směřujících k odstranění závad technického stavu letadla zjištěných při kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 6, h) o opětovném zjištění závad technického stavu letadla, i) o výměně informací s příslušným orgánem státu, na jehož území má provozovatel letadla sídlo nebo místo podnikání. (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1j), a na letadla, která neslouží obchodní letecké dopravěobchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová hmotnost je nižší než 5 700 kg. (4) Každý, kdo má k dispozici údaje podle odstavce 1, je povinen je na žádost předat Úřadu. Úřad stanoví k předání údajů přiměřenou lhůtu. (5) Na základě údajů podle odstavce 1 zpracuje Úřad bez zbytečného odkladu zprávu, kterou neprodleně předá Evropské komisi a na žádost příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliže tyto údaje vedou k podezření z ohrožení bezpečnosti létání, předá Úřad zprávu neprodleně všem příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi. (6) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se technického stavu letadel poskytnutých příslušnými orgány členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování bezpečnosti létání. (7) Vzor zprávy podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis. § 13 (1) Posuzování a ověřování shody vlastností výrobku, posuzování a ověřování letové způsobilosti a kontroly letové způsobilosti může provádět pro potřeby Úřadu právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem. (2) Posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti a kontrolou letové způsobilosti se rozumí práce, kterými se zjišťují, ověřují nebo prokazují vlastnosti letadla nebo jeho součástí pro účely a) schválení typu výrobku, b) schválení individuálně vyrobeného letadla nebo jeho součástí, c) schválení letové způsobilosti, d) kontroly letové způsobilosti. (3) Posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, zástavbě a provozu může pro potřeby Úřadu provádět právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem. § 14 (1) Úřad může pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která a) je technicky a stavebně vybavena k posuzování a ověřování shody vlastností nebo k posuzování a ověřování letové způsobilosti výrobků nebo ke kontrole letové způsobilosti výrobků, nebo k posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, instalaci a provozu, b) zajistí, aby činnosti podle písmene a) prováděly fyzické osoby odborně způsobilé, které mají povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech a obchodní tajemství. (2) Úřad kontroluje, zda pověřená právnická nebo fyzická osoba dodržuje požadavky, za kterých jí bylo uděleno pověření. Při nesplnění požadavků Úřad pozastaví nebo odejme právnické nebo fyzické osobě pověření. § 15 Zkušební létání (1) Prototyp letadla, letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení letové způsobilosti, nebo letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, nebo letadlo, které pozbylo letovou způsobilost, může být použito ke zkušebnímu létání jen na základě souhlasu Úřadu. (2) Úřad udělí souhlas ke zkušebnímu létání po ověření podmínek stanovených prováděcím předpisem pro zkušební létání. § 16 Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení (1) Letadlové části a zařízeníLetadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízeníletecká pozemní zařízení určené prováděcím předpisem mohou být použity v civilním letectvícivilním letectví, jen pokud byla schválena nebo uznána jejich způsobilost k použití v civilním letectvícivilním letectví Úřadem. Náklady spojené s vydáním osvědčení o způsobilosti letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení hradí žadatel. (2) Náležitosti žádosti o schválení způsobilosti letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení k použití v civilním letectvícivilním letectví a technické podmínky letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení stanoví prováděcí předpis. § 17 (1) Vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení určených prováděcím právním předpisem může provádět právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění vydané Úřadem nebo Agenturou nebo jiným členským státem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1k) nebo uznané podle zvláštního právního předpisu1j). (2) Úřad udělí oprávnění podle odstavce 1 právnické nebo fyzické osobě, která splňuje tyto požadavky: a) má technické vybavení k vývoji, projektování, výrobě, instalaci, opravě, zkoušení nebo údržbě výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, b) zajistí, aby vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení prováděly odborně způsobilé fyzické osoby. (3) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění na vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, podmínky pro udělení oprávnění a odborné znalosti fyzických osob, které provádějí vývoj, projektování, výrobu, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a pozemních leteckých zařízení, stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA III SPRÁVA LETADLOVÝCH ADRES § 17a (1) Letadlová adresa je elektronický identifikační kód, určený k mezinárodní identifikaci letadel, sportovních létajících zařízení (§ 81) a dalších zařízení stanovených prováděcím právním předpisem (dále jen „kódované zařízení“) pro potřeby civilního a vojenského letectví. (2) Ministerstvo dopravy vykonává správu letadlových adressprávu letadlových adres přidělených České republice mezinárodní organizací na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1j). Správou letadlových adresSprávou letadlových adres se rozumí sestavování plánu rozdělování letadlových adres (dále jen „plán“) a kontrola účelného využívání takto rozdělených adres. Části plánu týkající se letadel a kódovaných zařízení užívaných pro vojenské účely sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem obrany. Části plánu týkající se letadel provozovaných PoliciíPolicií České republiky (dále jen „policejní letadla“) sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem vnitra. (3) Ministerstvo dopravy v plánu určí množství letadlových adres pro potřeby civilních letadel, vojenských letadel, policejních letadel, celních letadel, sportovních létajících zařízení a kódovaných zařízení. § 17b (1) Úřad rozhoduje o přidělení letadlových adres na základě žádosti a) provozovatele letadla, b) uživatele sportovního létajícího zařízení, nebo c) provozovatele kódovaného zařízení. (2) Podmínkou vydání rozhodnutí o přidělení letadlové adresy je volná kapacita letadlových adres podle plánu, přidělení poznávací značky nebo zápis sportovního létajícího zařízení v rejstříku sportovních létajících zařízení podle § 84b anebo prokázání účelnosti přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení. (3) Přidělena může být pouze jedna letadlová adresa, a to vždy jen pro jedno letadlo, sportovní létající zařízení nebo kódované zařízení. (4) Pro potřeby vojenského letectví přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo obrany. Ministerstvo obrany oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem obrany platí obdobně ustanovení § 17b a 17c. (5) Pro potřeby létání policejních letadel přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem vnitra platí obdobně ustanovení odstavců 1 až 4 a § 17c. (6) Náležitosti žádosti o přidělení letadlové adresy a seznam dokladů, kterými musí být žádost doložena, stanoví prováděcí právní předpis. § 17c (1) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení je povinen užívat letadlovou adresu v souladu s rozhodnutím o jejím přidělení. Úřad kontroluje užívání jím přidělených letadlových adres. (2) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení jsou povinni neprodleně písemně ohlásit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých byla letadlová adresa přidělena. (3) Úřad letadlovou adresu odejme a) při výmazu letadla z leteckého rejstříku, b) při výmazu sportovního létajícího zařízení z evidence podle § 84b, anebo c) pokud již není dána účelnost přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení. § 17d (1) Úřad vede seznam všech letadlových adres přidělených podle plánu. Tento seznam Úřad vede v písemné a v elektronické podobě. (2) Úřad zpřístupní údaje ze seznamu přidělených letadlových adres Ministerstvu dopravy, osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb (§ 46) a osobě pověřené podle § 82 odst. 1 vedením evidence sportovních létajících zařízení. (3) Úřad poskytne údaje ze seznamu přidělených letadlových adres osobě, která prokáže právní zájem. (4) Náležitosti a způsob vedení seznamu přidělených letadlových adres stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST TŘETÍ LETECKÝ PERSONÁL HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ O LETECKÉM PERSONÁLU § 18 (1) Fyzické osoby, které vykonávají činnosti k zajištění bezpečného a plynulého leteckého provozu, jsou leteckým personálem. Fyzické osoby, které se účastní letu na palubě letadla a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provedení letu nebo činnosti související s udržováním jejich kvalifikacekvalifikace nebo činnosti za účelem kontroly letu nebo letové způsobilosti, jsou posádkou letadla. (2) Leteckým personálem jsou a) výkonní letci, b) obsluhující personál, c) pozemní letecký personál. (3) Činnosti leteckého personálu mohou vykonávat osoby, které jsou odborně a zdravotně způsobilé a které mají platný průkaz způsobilosti k výkonu příslušné činnosti. Činnosti palubních průvodčích mohou vykonávat osoby, o nichž to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, přičemž průkaz způsobilosti se k výkonu těchto činností nevydává. (4) Činnost výkonného letce může být vykonávána pro leteckého dopravceleteckého dopravce na základě pracovního poměru nebo na základě smlouvy podle občanského zákoníku; tato smlouva musí být písemná. (5) Úřad vede evidenci leteckého personálu. Toto ustanovení neplatí pro palubní průvodčí. § 19 Průkaz způsobilosti leteckého personálu (1) Průkaz způsobilosti vydává a platnost průkazu způsobilosti vydaného jiným státem uznává Úřad. (2) Průkaz způsobilosti vydá Úřad žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání příslušné činnosti leteckého personálu zkouškou a zdravotní způsobilost. (3) Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu v případě, že při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu. Podle výsledků ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti může Úřad činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn, omezit nebo zakázat. V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme. (4) Člen leteckého personálu, který je držitelem průkazu způsobilosti, nesmí vykonávat činnost, k níž jej průkaz způsobilosti opravňuje, pokud si je vědom nemoci nebo takové změny zdravotního stavu, která omezuje nebo vylučuje výkon této činnosti. § 20 Odborná způsobilost leteckého personálu (1) Zkoušku může vykonat žadatel, který dosáhl potřebnou kvalifikacikvalifikaci. (2) Žadatel o výkon činnosti člena leteckého personálu musí před zkouškou absolvovat předepsanou výuku a výcvik. Součástí odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu způsobilosti řídícího letového provozu je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu16) znalost českého jazyka. (3) Podrobnosti o kategorizaci členů leteckého personálu, potřebné kvalifikacikvalifikaci, rozsah odborných znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob a rozsah provádění výuky a výcvikuvýcviku, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů způsobilosti a podmínky pro možnost prodlužovat dobu platnosti průkazů stanoví prováděcí předpis. § 22 Zdravotní způsobilost leteckého personálu (1) Žadatel o vykonávání činnosti člena leteckého personálu nebo držitel průkazu způsobilosti žádající o prodloužení platnosti průkazu způsobilosti musí doložit, že je zdravotně způsobilý. (2) Lékařský posudek1n) o zdravotní způsobilosti vydává na základě lékařské prohlídky podle zvláštního právního předpisu a) určený poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem, b) poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem. (3) Posuzujícím lékařemPosuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí lékař pověřený Úřadem, pokud tento zákon nebo na něj navazující prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví, že je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství. Náklady spojené s posouzením zdravotní způsobilosti a vydáním lékařského posudku podle odstavce 2 hradí zaměstnavatel v tom rozsahu, v jakém nejsou kryty z veřejného zdravotního pojištění. (4) Úřad určuje poskytovatele zdravotních služeb na základě jeho písemné žádosti a po prokázání způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona15) jeho lékařů a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví a pověřuje lékaře uvedeného v odstavci 3 na základě jeho písemné žádosti a po prokázání jeho způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona15). (5) Provozovatel letecké činnosti je povinen zajistit pro zaměstnance vykonávající činnosti leteckého personálu pracovnělékařské služby u poskytovatele těchto služeb1n), jehož lékaři mají znalosti leteckého lékařství. (6) Zjistí-li posuzující lékařposuzující lékař u držitele průkazu způsobilosti člena leteckého personálu takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu nebo ztrátu jeho zdravotní způsobilosti k držení průkazu způsobilosti, je poskytovatel zdravotních služeb povinen vydat nový posudek o zdravotní způsobilosti a zaslat jej Úřadu. (7) Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti leteckého personálu nesmí být starší než tři měsíce od data jeho vydání. (8) Druhy vyšetření, podrobnosti o zdravotní způsobilosti leteckého personálu, podrobnosti o pověřování právnické osoby k posuzování znalosti leteckého lékařství a lhůty k prokazování znalosti leteckého lékařství stanoví prováděcí předpis. HLAVA II PRAVIDLA PRO SLUŽBU A ODPOČINEK ČLENŮ POSÁDEK LETADEL § 22a (1) Ministerstvo dopravy stanoví k zajištění bezpečnosti civilního letového provozu prováděcím právním předpisem pravidla pro určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen „bezpečnostní letová norma“). (2) Tuzemští letečtí dopravciTuzemští letečtí dopravci a provozovatelé leteckých prací stanoví v souladu s bezpečnostní letovou normou způsob určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen „bezpečnostní letová norma provozovatele“). (3) O schválení bezpečnostní letové normy provozovatele, včetně jejích případných změn, před nabytím jejich účinnosti rozhoduje Úřad na žádost tuzemského leteckého dopravcetuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací. Před schválením bezpečnostní letové normy provozovatele prověří Úřad vnitřní systém kontroly tuzemského leteckého dopravcetuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací k zajištění jejího dodržování. V případě zjištění závažných nedostatků vnitřního systému kontroly Úřad zamítne žádost tuzemského leteckého dopravcetuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele. (4) V případě zamítnutí žádosti tuzemského leteckého dopravcetuzemského leteckého dopravce o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí osvědčení leteckého provozovatele. V případě zamítnutí žádosti provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí povolení k provozování leteckých prací. (5) Úřad může schválit na základě odůvodněné žádosti tuzemského leteckého dopravcetuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací výjimku z bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let. § 22b Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací je povinen a) zajistit dodržování limitů stanovených v souladu s bezpečnostní letovou normou, b) po dobu nejméně 15 měsíců uchovávat záznamy o době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a době odpočinku a jejím zkrácení, c) do 28 dnů od okamžiku prodloužení maximální doby letové služby o více než 1 hodinu nebo zkrácení doby odpočinku o více než 1 hodinu předložit Úřadu kopii záznamu o těchto skutečnostech s odůvodněním. § 22c (1) Člen posádky letadla je povinen a) dodržovat bezpečnostní letovou normu provozovatele, b) vést záznamy o jím vykonané době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a o době odpočinku a jejím zkrácení, c) předkládat tuzemskému leteckému dopravcituzemskému leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznamy podle písmene b) před každým výkonem letové služby, vykonává-li činnost člena posádky letadla pro více leteckých dopravcůleteckých dopravců nebo provozovatelů leteckých prací. (2) Člen posádky letadla nesmí vykonávat letovou službu, je-li si vědom, že vlivem jeho únavy nebo aktuálního zdravotního stavu by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti letového provozu. (3) Velitel letadla je povinen předložit po ukončení letu tuzemskému leteckému dopravcituzemskému leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznam o prodloužení doby letové služby nebo zkrácení doby odpočinku. HLAVA III VOJENSKÝ LETECKÝ PERSONÁL § 23 Ustanovení této části zákona se vztahují i na vojenský letecký personál s výjimkou ustanovení § 22a, 22b a 22c. Ve věcech vojenského leteckého personálu vykonává působnost Úřadu Ministerstvo obrany. ČÁST ČTVRTÁ LETIŠTĚ A LETECKÉ STAVBY HLAVA I DRUHY LETIŠŤ Druhy letišť § 24 (1) Letiště se rozdělují a) podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na letiště 1. vnitrostátní, jimiž jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice České republiky, a letů, při nichž není překročena vnější hranice1n) (dále jen „vnitřní lety“), 2. mezinárodní, jimiž jsou celní letiště určená a vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních a vnitřních letů, tak i letů, při nichž je překročena vnější hranice podle jiného právního předpisu1n). b) podle okruhu uživatelů a charakteru letiště na letiště 1. civilní, jimiž jsou letiště pro potřeby civilní letecké dopravy; rozumí se jimi letiště veřejná, jimiž jsou letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla, a letiště neveřejná, jimiž jsou letiště přijímající na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem neveřejného letiště a v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla a letadla uživatelů letiště stanovených Úřadem na návrh jeho provozovatele, 2. vojenská, jimiž jsou letiště pro potřeby ozbrojených sil České republiky a jiných oprávněných uživatelů pověřených Ministerstvem obrany. (2) Na využívání vojenského letiště i pro civilní letecký provoz se použije tento zákon. § 25 (1) O stanovení druhu letiště a o jeho změně rozhoduje Úřad na základě žádosti provozovatele letiště po posouzení technických a provozních podmínek stanovených pro požadovaný druh letiště. Rozhodnutí Úřadu, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je podkladem pro stanovení průběhu hranice celního pohraničního pásma okolo celního letiště podle zvláštního předpisu.2) (2) Při vydávání rozhodnutí podle odstavce 1, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je Úřad vázán stanoviskem Ministerstva vnitra vydaným podle zvláštního právního předpisu1m). Obdrží-li Úřad stanovisko Ministerstva vnitra o neplnění bezpečnostních podmínek mezinárodního letiště podle zvláštního právního předpisu1m), zahájí řízení o změně druhu letiště. (3) Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a podrobnosti o obsahu žádosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis. (4) Na veřejných mezinárodních letištích zajistí orgány veterinární správy veterinární kontrolu na pohraniční veterinární stanici, pokud ji schválí příslušný orgán Evropské unie. HLAVA II PROVOZOVÁNÍ LETIŠTĚ § 25a Evidence letišť (1) Úřad vede evidenci letišť, kterou zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad zapíše letiště do evidence letišť do tří dnů po právní moci rozhodnutí, kterým byl stanoven druh letiště. (2) Do evidence letišť se zapisují tyto údaje o letišti: a) označení letiště, b) provozovatel letiště a jeho odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, c) druh letiště, d) letištní pozemkyletištní pozemky, e) údaj o tom, zda k letištním pozemkůmletištním pozemkům bylo zřízeno věcné břemeno, f) datum zápisu a výmazu letiště z evidence letišť. (3) Úřad vymaže letiště z evidence letišť, dojde-li k jeho zániku. § 25b Povinnosti vlastníka letiště (1) Vlastník letiště je povinen zajistit provozování letištěprovozování letiště. (2) Nemůže-li vlastník letiště zajistit provozování letištěprovozování letiště, je povinen nabídnout letiště k zajištění jeho provozování státu. Písemnou nabídku podává vlastník letiště Ministerstvu dopravy ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti podle věty první dozvěděl, nejpozději však do 60 dnů před ukončením provozování letištěprovozování letiště, není-li současně provozovatelem letiště. (3) Vyžaduje-li to veřejný zájem, Ministerstvo dopravy zajistí provozování letištěprovozování letiště na základě písemné smlouvy uzavřené s vlastníkem letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele. Provozování letiště § 26 (1) Provozováním letištěProvozováním letiště se rozumí činnosti, kterými se zajišťuje a) možnost pro přistávání a vzlety letadel a pohyb letadel s tím související, b) ochrana a ošetřování letadel, c) uskutečňování leteckých činností, d) pořádek, bezpečnost, záchranná a hasičská služba na letišti, e) ochrana před protiprávními činyprotiprávními činy ohrožujícími bezpečnost civilního letectvícivilního letectví, f) údržba a rozvoj letiště, podle podmínek stanovených pro provozování letištěprovozování letiště. (2) Technické a provozní podmínky pro provozování letištěprovozování letiště stanoví prováděcí předpis. § 27 (1) Provozovat letiště může právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice na základě povolení. Povolení provozovat letiště může vydat Úřad na základě písemné žádosti. (2) Povolení může být vydáno za podmínky, že a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý, b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti. (3) Povolení provozovat letiště Úřad vydá přednostně žadateli, který prokáže, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemkůletištních pozemků. Původní provozovatel letiště má vůči žadateli podle věty první nárok na náhradu. Výše náhrady se stanoví zejména s ohledem na výši a trvání investic účelně vynaložených v souvislosti s letištěm. § 28 Bezúhonnost (1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním letištěprovozováním letiště, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze provozování letištěprovozování letiště a osobě žadatele o vydání povolení je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování letištěprovozování letiště, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 27 odst. 2 písm. a) a b) splňuje podmínku bezúhonnostibezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 29 Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání nebo dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v magisterském studijním programu v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o nejméně pětileté odborné praxi v řídící činnosti v oboru civilního letectvícivilního letectví. § 30 Žádost o povolení provozovat letiště (1) Žádost o povolení provozovat letiště musí obsahovat a) obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní firmu nebo název a rodné číslo fyzické osoby, b) označení vlastníka letiště, není-li budoucí provozovatel současně vlastníkem letiště, způsobem uvedeným v písmenu a). (2) Žádost o povolení provozovat letiště musí být doložena a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku, b) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost, c) dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědčujícím souhlas vlastníka letiště s provozováním letištěprovozováním letiště, není-li vlastník současně provozovatelem letiště. § 30a Věcné břemeno provozování letiště (1) Soud na základě návrhu provozovatele letiště, které existuje ke dni 31. prosince 2009, rozhodne o zřízení věcného břemene pro provozování letištěprovozování letiště k letištnímu pozemkuletištnímu pozemku, na němž se nachází letiště, nebo jeho část, které existují ke dni 31. prosince 2009, za účelem provozování letištěprovozování letiště. Zřízení věcného břemene provozování letištěprovozování letiště je přípustné jen tehdy, převažuje-li veřejný zájem na jeho zřízení nad zachováním dosavadních práv vlastníka letištního pozemkuletištního pozemku a nepodařilo-li se provozovateli letiště právo k letištnímu pozemkuletištnímu pozemku získat dohodou. (2) Za zřízení věcného břemene provozování letištěprovozování letiště náleží vlastníku pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, ze strany provozovatele letiště náhrada. Náhradu za zřízení věcného břemene provozování letištěprovozování letiště soud určí jako roční plnění, a to ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. Náhrada je splatná nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku, není-li v rozhodnutí o zřízení věcného břemene stanoveno jinak. Vlastník pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, a provozovatel letiště si mohou písemně sjednat jinou výši ročního plnění a jeho dřívější splatnost. Soud na žádost provozovatele letiště nebo vlastníka pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, rozhodne o změně výše náhrady, pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž byla výše náhrady určena nebo sjednána. (3) Soud rozhodne o zrušení věcného břemene a) na návrh provozovatele letiště, b) není-li letiště po dobu jednoho roku provozováno, c) zanikne-li letiště. (4) Věcné břemeno dále zanikne, nezaplatil-li provozovatel letiště náhradu do 90 dnů ode dne splatnosti ročního plnění. (5) Postačuje-li pro splnění účelu zřízení věcného břemene zřídit věcné břemeno k části letištního pozemkuletištního pozemku, rozhodne soud o zřízení věcného břemene pouze k této části pozemku, kterou určí na základě geometrického plánu vyhotoveného na náklady provozovatele letiště. To neplatí, došlo-li by tímto postupem k znehodnocení části pozemku, která není zatížena věcným břemenem. § 31 (1) Provozovatel letiště je povinen a) ke dni zahájení provozu letiště doložit Úřadu, že splňuje podmínky stanovené pro provozování letištěprovozování letiště, b) provozovat letiště podle platného povolení k provozování letištěprovozování letiště, c) ve lhůtě šesti měsíců před uvažovaným ukončením provozování letištěprovozování letiště oznámit Úřadu záměr ukončit provozování letištěprovozování letiště a ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka letiště, není-li provozovatel současně vlastníkem letiště. Jedná-li se o provozovatele mezinárodního veřejného letiště, činí tato lhůta dvanáct měsíců. (2) Provozovatel letiště je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům leteckých činností, cestujícím a ostatním osobám zúčastněným na provozu letiště a leteckém provozu k zajištění bezpečného provozu letiště a koordinovat činnost na letišti. § 32 (1) Úřad na písemnou žádost provozovatele letiště nebo leteckých dopravcůleteckých dopravců, uskutečňujících v předcházejícím kalendářním roce více než polovinu vzletů nebo přistání na daném letišti, nebo z vlastního podnětu určí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a) provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště. V případě podání žádosti Evropské komise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2a) postupuje Úřad přiměřeně. Náležitosti žádosti provozovatele letiště nebo leteckých dopravcůleteckých dopravců podle věty první stanoví prováděcí právní předpis. (2) Pro koordinované letiště Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a), přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcůmleteckým dopravcům a dohledem nad jejich využíváním fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice (dále jen „koordinátor“). Koordinátor zajistí ve lhůtě 3 měsíců od svého pověření a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a) ustanovení koordinačního výboru jako poradního orgánu koordinátora. (3) Koordinátor přiděluje volné letištní časy na základě písemné žádosti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie2a). Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis. (4) Koordinátor je povinen být nejpozději při započetí výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti. (5) Pro letiště s plánovaným provozem Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a), vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravcůleteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice. § 33 (1) Nevyhovuje-li provozní stav letiště nebo jeho části bezpečnému provozování letištěprovozování letiště, může Úřad rozhodnout o dočasném přerušení provozování letištěprovozování letiště nebo jeho části. (2) Rozhodnutí se může vztahovat pouze na určité typy letadel nebo na určité druhy letů. § 34 Povolení k provozování letištěprovozování letiště zaniká a) rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení, jestliže provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení, závažně porušil ustanovení tohoto zákona nebo podal návrh na zrušení povolení k provozování letištěprovozování letiště, b) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno, c) dnem zániku právnické osoby nebo uplynutím 30 dnů po úmrtí fyzické osoby, která je držitelem povolení, d) dnem právní moci rozhodnutí o povolení provozovat letiště vydaného žadateli, který prokázal, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemkůletištních pozemků. Provozní způsobilost letiště § 34a (1) Veřejné mezinárodní letiště lze provozovat pouze, je-li schválena jeho provozní způsobilost. (2) Provozní způsobilost veřejného mezinárodního letiště schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště. Přílohou žádosti je stejnopis provozovatelem letiště vypracované letištní příručky, která obsahuje technické a provozní údaje o provozovateli letiště a o jím provozovaném letišti. (3) Provozovatel letiště průběžně zaznamenává v letištní příručce změny údajů v ní uvedených. Provozovatel letiště oznámí Úřadu změny údajů uvedených v letištní příručce nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo; k oznámení přiloží stejnopis záznamu změn v letištní příručce. (4) Náležitosti letištní příručky stanoví prováděcí právní předpis. § 34b (1) Při schvalování provozní způsobilosti letiště Úřad zjišťuje, zda veškerá zařízení, vybavení, provozní postupy a systém řízení bezpečnosti provozu na letišti, jakož i letecké služby poskytované na tomto letišti, uváděné v letištní příručce, jsou v souladu s leteckými předpisy. Dále Úřad zjišťuje, zda provozovatel letiště a letištní personál, uvedení v letištní příručce, splňují požadavky odborné způsobilosti pro provoz letiště a jeho údržbu stanovené leteckými předpisy. (2) Úřad vydá rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti letiště bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od zahájení řízení. § 34c (1) Zjistí-li Úřad, že veřejné mezinárodní letiště nesplňuje během provozu podmínky pro schválení provozní způsobilosti, uloží provozovateli tohoto letiště, aby odstranil zjištěné nedostatky, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než 6 měsíců. (2) Neodstraní-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě vytčené nedostatky, Úřad schválení provozní způsobilosti letiště zruší. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení schválení provozní způsobilosti letiště nemá odkladný účinek. § 34d Provozní způsobilost lze schválit i u veřejného vnitrostátního letiště. Ustanovení § 34a odst. 2 až 4, § 34b a 34c se použijí obdobně. HLAVA III PLOCHY URČENÉ KE VZLETŮM A PŘISTÁNÍM A LETECKÉ STAVBY § 35 Plochy určené k vzletům a přistáním (1) Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v rozhodnutí o využití území,3) určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem. (2) K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání. (3) Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis. § 36 Letecká stavba (1) Leteckou stavbou je a) dráha ke vzletům a přistávání letadel bez zřetele na její stavebně technické provedení, b) dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s jejich vzlety a přistáváním bez zřetele na jejich stavebně technické provedení a c) stavba sloužící k zajištění leteckého provozu. (2) Dopravní a energetický stavební úřad v kolaudačním řízení podle stavebního zákona posoudí také způsobilost letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu. HLAVA IV OCHRANNÁ PÁSMA § 37 Ochranná pásma (1) Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo s výjimkou ochranného hlukového pásma letiště zřídí Úřad opatřením obecné povahy po projednání s úřadem územního plánování. Ochranné hlukové pásmo letiště zřídí stavební úřad opatřením obecné povahy po projednání s úřadem územního plánování a s Úřadem. V opatření obecné povahy příslušný úřad stanoví parametry ochranného pásma a jednotlivá opatření k ochraně leteckých staveb. (2) Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma a) letišť a b) leteckých zabezpečovacích zařízení. (3) Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma a) se zákazem staveb, b) s výškovým omezením staveb, c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly, d) se zákazem laserových zařízení, e) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, f) hluková4a) a g) ornitologická. (4) Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma a) radiolokačních zařízení, b) navigačních zařízení, c) komunikačních zařízení, d) zařízení pro leteckou meteorologickou službu, e) zařízení pro leteckou informační službu, f) světelných a rádiových návěstidel a g) podzemních leteckých staveb. § 40 (1) V ochranných pásmech leteckých staveb lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu38). V případech, kdy stavba nebo nestavební záměr nepodléhají vydání povolení podle stavebního zákona, vydá příslušný stavební úřad povolení k činnostem v ochranném pásmu letecké stavby. Příslušný stavební úřad vydá povolení podle věty první nebo druhé jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li stavba nebo nestavební záměr bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost. (2) V ochranných pásmech leteckých staveb lze provádět činnosti a provozovat zařízení jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li činnost nebo zařízení bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost. § 41 (1) K povolení staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu a Ministerstva obrany, jestliže jde o a) stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem, b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu, c) zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice. (2) Provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více (dále jen „vedení“) je povinen na žádost osoby, která v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické znázornění přenosové soustavy vedení, sdělit ve vhodné formě aktuální zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres trasy vedení mezi nimi. § 42 Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitostinemovitosti je povinen strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitostinemovitosti při výkonu těchto oprávnění. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku. HLAVA V PROVOZNÍ OMEZENÍ KE SNÍŽENÍ HLUKU NA LETIŠTI § 42a (1) Provozovatel letiště stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) zpracuje za každý kalendářní rok zprávu obsahující údaje o provozu a hlukové situaci na letišti a o zavedených a zamýšlených opatřeních ke snížení hluku a zhodnocení jejich dopadů (dále jen „zpráva o hlukové situaci“) a zašle ji do konce měsíce března následujícího kalendářního roku Úřadu. Pro zpracování zprávy o hlukové situaci využije provozovatel letiště údaje získané za použití metody podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35). (2) Jsou-li na letišti podle odstavce 1 po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních let překračovány hygienické limity hluku stanovené zákonem upravujícím ochranu veřejného zdraví36), doplní provozovatel letiště zprávu o hlukové situaci údaji o odhadovaném počtu osob vystavených hluku za předcházející dva kalendářní roky, plánovaném rozvoji letiště, předpokládaném vývoji hlukové situace na letišti a o možnostech zavedení nových opatření ke snížení hluku a zhodnocení jejich dopadů. Zprávu o hlukové situaci provozovatel letiště doplní do konce kalendářního roku, ve kterém ji zaslal Úřadu. (3) Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci a v jejím doplnění stanoví prováděcí právní předpis. § 42b (1) Jsou-li v souvislosti s provozováním letištěprovozováním letiště stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních let překračovány hygienické limity hluku stanovené zákonem upravujícím ochranu veřejného zdraví36), Úřad rozhodne z moci úřední a za podmínek stanovených tímto přímo použitelným předpisem o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na takovém letišti. (2) Účastníky řízení o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti jsou pouze zúčastněné strany stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35); to neplatí, jde-li o místní obyvatele, jejich zástupce a příslušné místní orgány (dále jen „místní obyvatelé“). O zahájení řízení uvědomí Úřad účastníky veřejnou vyhláškou. Řízení je zahájeno uplynutím lhůty stanovené v oznámení o zahájení řízení; lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne vyvěšení oznámení o zahájení řízení na úřední desce. Písemnosti se v řízení doručují účastníkům veřejnou vyhláškou; to se netýká provozovatele letiště. (3) Úřad v rozhodnutí uvede den, od kterého mají být provozní omezení ke snížení hluku na letišti zavedena. (4) Úřad před vydáním rozhodnutí zveřejní na úřední desce koncept výrokové části a odůvodnění rozhodnutí s uvedením, v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem mohou účastníci řízení proti konceptu podávat námitky a navrhovat doplnění řízení a místní obyvatelé mohou uplatňovat připomínky. Po vyhodnocení námitek a připomínek uplatněných ke konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí a návrhů na doplnění řízení Úřad upravený koncept opětovně zveřejní na úřední desce a zašle jej v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi. K opětovně zveřejněnému konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí nelze námitky ani připomínky uplatnit; to platí i pro návrhy na doplnění řízení. (5) Pokud to vyžaduje nebo umožňuje hluková situace na letišti, Úřad z moci úřední rozhodnutí změní. Na řízení o změně rozhodnutí se odstavce 2 až 4 použijí obdobně. Umožňuje-li to hluková situace na letišti, Úřad rozhodnutí zruší. Na řízení o zrušení rozhodnutí se odstavec 2 a odstavec 4 věta první použijí obdobně. HLAVA VI CENA ZA UŽÍVÁNÍ LETIŠTĚ § 42d (1) Ustanovení této hlavy se použijí na sjednávání ceny za užívání letiště, na němž se odbaví a) více než 5 milionů cestujících v kalendářním roce, nebo b) nejvíce cestujících v kalendářním roce, nesplňuje-li žádné letiště podmínku podle písmene a). (2) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže každý rok zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se použijí ustanovení této hlavy. § 42e Provozovatel letiště nesmí při sjednávání ceny za užívání letiště leteckého dopravce diskriminovat. To nebrání rozlišení ceny za užívání letiště z důvodu veřejného zájmu, zejména s ohledem na provozní bezpečnost letiště, ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí, a to na základě podstatných, přesných a objektivně měřitelných kritérií, souvisejících s provozem letiště. § 42f Provozovatel letiště vyzve každý rok způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání návrhu ceny za užívání letiště (dále jen „letištní ceník“); k tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 60 dnů. Letečtí dopravci, kteří se přihlásí na výzvu provozovatele letiště, mu ve lhůtě podle věty první sdělí údaje předpokládané alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění v rozsahu: a) počet přepravených, včetně přestupujících cestujících a předpokládaný počet vzletů a přistání na letišti, b) složení a využití letadlového parku a c) požadavky na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnovány do letištního ceníku. § 42g (1) Provozovatel letiště každý rok projedná letištní ceník s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu a sdělili mu požadované údaje. To neplatí, dohodne-li si provozovatel letiště s leteckými dopravci četnost projednání jinak. (2) Pro účely projednání letištního ceníku sdělí provozovatel letiště Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a leteckým dopravcůmleteckým dopravcům, kteří se přihlásili na jím zveřejněnou výzvu, údaje v rozsahu: a) letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení, b) činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku, c) prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté na činnosti nebo vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce, d) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce, e) výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště v předcházejícím kalendářním roce, f) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti v předcházejícím kalendářním roce, g) rozsah využití vybavení letiště, které bylo zahrnuto do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce, h) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti předpokládaný alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění, i) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění, j) výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění. (3) Provozovatel letiště sdělí požadované údaje alespoň 4 měsíce přede dnem, od kterého má být letištní ceník použit. Tuto lhůtu může provozovatel letiště zkrátit, vyžadují-li to závažné a odůvodněné okolnosti. (4) Údaje poskytované provozovatelem letiště a leteckými dopravci pro účely projednání letištního ceníku nelze sdělovat třetím osobám bez souhlasu toho, kdo je poskytl; tímto ustanovením není dotčena povinnost sdělovat údaje orgánům příslušným podle tohoto nebo zvláštního zákona. (5) Letecký dopravce může sdělit své odůvodněné připomínky k letištnímu ceníku v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem letiště. Provozovatel letiště tyto připomínky projedná, přičemž postupuje tak, aby bylo dosaženo shody, je-li to s ohledem na užívání letiště možné. (6) Provozovatel letiště letištní ceník po jeho projednání s leteckými dopravci zveřejní. Letištní ceník lze pro účely sjednávání ceny za užívání letiště použít nejdříve 2 měsíce ode dne jeho zveřejnění. Nebylo-li o letištním ceníku dosaženo mezi provozovatelem letiště a leteckými dopravci shody, provozovatel letiště zveřejní konkrétní důvody, které jej k odmítnutí připomínek leteckých dopravců vedly. § 42h Provozovatel letiště vyzve způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké dopravceletecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání záměru rozvoje letiště, jehož předpokládané náklady jsou vyšší než 15 % průměrného ročního obratu provozovatele letiště za předcházejících 5 kalendářních let. K tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 60 dnů. Provozovatel letiště projedná s leteckými dopravcileteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu, záměr rozvoje letiště nejpozději před započetím realizace takového záměru. § 42i (1) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodne na žádost leteckého dopravceleteckého dopravce, zda zveřejněný letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e. Žádost lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy provozovatel letiště letištní ceník zveřejnil. (2) Žádost musí obsahovat údaje o tom, v čem je spatřován rozpor zveřejněného letištního ceníku, jeho složek nebo způsobu jejich stanovení s § 42e, a označení důkazů potřebných k prokázání tohoto rozporu. Neobsahuje-li žádost stanovené údaje, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyzve žadatele, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy žádost doplnil. Nedoplní-li žadatel v této lhůtě svoji žádost, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ji neprojedná a řízení zastaví. (3) Účastníky řízení jsou žadatel a provozovatel letiště. (4) Rozhodne-li Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že zveřejněný letištní ceník, jeho složky nebo způsob jejich stanovení je v rozporu s § 42e, nelze tento letištní ceník použít, přičemž provozovatel letiště upravený letištní ceník bez zbytečného odkladu opětovně projedná. (5) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 nelze podat rozklad. HLAVA VII § 43 (1) Ustanovení § 26 a § 35 až 42 se vztahují i na vojenská letiště, vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma. Působnost Úřadu ve věcech vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich ochranných pásem vykonává Ministerstvo obrany. (2) Jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c), za nichž je možné vyjmutí letiště z jeho působnosti, rozhodne Úřad na žádost stavebníka, provozovatele nebo vlastníka letiště o tom, že na projektování, údržbu a provoz letiště a vybavení související s bezpečností používané na tomto letišti se tento přímo použitelný předpis a přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě nepoužijí. Stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie upravující společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c) nebo požádá-li o to provozovatel letiště, Úřad rozhodnutí vydané podle věty první zruší. ČÁST PÁTÁ UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY A LETECKÉ SLUŽBY HLAVA I UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY § 44 (1) Vzdušný prostor České republiky je přístupný k létání za podmínek stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a při dodržení pravidel létání, která stanovují postupy při létání ve vzdušném prostoru. Pravidla létání stanoví prováděcí předpis. (2) Za účelem bezpečného provádění letů a účinného poskytování leteckých služeb vydá Úřad opatření obecné povahy podle správního řádu o rozdělení vzdušného prostoru České republiky, a to v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení. (3) Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může na dobu nezbytně nutnou nebo trvale omezit nebo zakázat užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi, a to z důvodu obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí5) a zdraví lidí. Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a, má-li být opatření obecné povahy vydáno z důvodu ochrany životního prostředí, s Ministerstvem životního prostředí. (4) Je-li létání ve vzdušném prostoru České republiky bezprostředně a vážně ohroženo nebo vyžaduje-li to zvláště významný veřejný zájem, a nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením obecné povahy podle správního řádu omezí nebo zakáže užívání vzdušného prostoru České republiky nebo jeho části k létání na dobu nezbytně nutnou. (5) Dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů může a) civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru v rámci poskytování letových navigačních služeb, zřízené osobou pověřenou poskytováním letových navigačních služeb na základě rozhodnutí Úřadu o stanovení podmínek pro vydání osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5b) a Ministerstvem obrany, nepřesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích ode dne vyhrazení, b) civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru podle písmene a) v oblastech určených postupem podle odstavce 2. (6) Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů na základě podnětu uživatele vzdušného prostoru, přesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích ode dne vyhrazení a nejedná-li se o oblasti podle odstavce 5 písm. b). Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení. Neshledá-li Úřad důvod pro vydání opatření obecné povahy, sdělí tuto skutečnost podateli podnětu do 30 dnů ode dne, kdy mu byl podnět doručen. (7) Charakteristiku částí vzdušného prostoru České republiky, v nichž může být létání omezeno nebo zakázáno, podmínky pro omezení nebo zákaz a podmínky pro vyhrazení částí vzdušného prostoru České republiky stanoví prováděcí právní předpis. § 44a (1) Návrh opatření obecné povahy Úřad po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 44 odst. 2, 3 a 6 a osobou pověřenou poskytováním letových provozních služeb doručí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce. (2) Poskytovatelé leteckých služeb a organizace sdružující v České republice uživatele vzdušného prostoru, nebo, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy podle § 44 odst. 2, 3 a 6 písemné odůvodněné námitky. (3) Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 2, 3 a 6 Úřad oznámí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce a po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce. § 44b (1) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají. (2) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 s odůvodněním Úřad zašle Ministerstvu obrany, osobě pověřené výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb k vyjádření a stanoví jim k tomu přiměřenou lhůtu. Úřad je povinen se vyjádřením zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s ním v jeho odůvodnění. Nevyjádří-li se dotčené orgány podle věty první ve stanovené lhůtě, platí, že s návrhem opatření obecné povahy souhlasí. (3) Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 Úřad oznámí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. (4) Na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů podle § 44 odst. 5 se část šestá správního řádu nepoužije. § 44c Je-li užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi trvale nebo dočasně nebezpečné, aniž by užívání vzdušného prostoru nad těmito oblastmi bylo zakázáno nebo omezeno, uveřejní Úřad tuto skutečnost v Letecké informační příručce nebo jiným vhodným způsobem. § 44d Pro vydání pravidel nebo pokynů k užívání vzdušného prostoru České republiky týkajících se výlučně létání bezpilotních letadel se § 44 odst. 2 až 6 nepoužijí. Jde-li však o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky, v níž má být umožněno létání výlučně vojenských bezpilotních letadel, vydává se namísto opatření obecné povahy podle § 44i pokyn podle § 44 odst. 5 nebo opatření obecné povahy podle § 44 odst. 6. § 44e (1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale zakázat, omezit nebo stanovit podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo soukromí osob, ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, kritické infrastruktury nebo životního prostředí anebo z důvodu bezpečnosti nebo obrany státu. (2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou a) Ministerstvo životního prostředí, má-li být opatření obecné povahy vydáno z důvodu ochrany životního prostředí, a b) osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, týká-li se návrh opatření obecné povahy létání bezpilotních letadel 1. na letišti nebo v jeho ochranném pásmu, 2. ve výšce přesahující 120 m nad terénem, nebo 3. na ploše trvale užívané pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení a v okruhu 5,5 km od jejího středu. (3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy týkajícího se létání bezpilotních letadel podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 může podat rovněž provozovatel dotčeného letiště. (4) Opatření obecné povahy a jeho návrh zveřejní na své úřední desce pouze Úřad. § 44f (1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž létání bezpilotních letadel nebude podléhat některému z požadavků stanovených pro otevřenou kategorii provozu přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39). (2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a obec, nad jejímž správním obvodem se má vymezená část vzdušného prostoru nacházet. (3) Opatření obecné povahy Úřad po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce. § 44g (1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale nebo dočasně vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž budou k zajištění bezpečného, účinného, plynulého a koordinovaného provozu bezpilotních systémů poskytovány služby pro jejich kontrolovaný provoz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40). (2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a, má-li vymezená část vzdušného prostoru zasahovat do výšky nižší než 300 m nad terénem, obec, nad jejímž správním obvodem se má tato část vzdušného prostoru nacházet. (3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat poskytovatel společné informační služby a poskytovatelé služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), poskytovatelé leteckých služeb, organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. (4) Úřad v opatření obecné povahy stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) rovněž a) podmínky užívání vymezené části vzdušného prostoru České republiky, b) technické požadavky, které musí splňovat bezpilotní systém provozovaný ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky, c) podmínky oddělení provozu bezpilotních a ostatních letadel ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky, d) vymezení služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytovaných ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky a požadavky na tyto služby kladené, e) poskytovatele společné informační služby, f) pravidla zpřístupňování provozních údajů ze strany poskytovatele společné informační služby, poskytovatelů služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů a poskytovatelů letových provozních služeb a g) pravidla přístupu k údajům poskytovaným poskytovatelem společné informační služby. (5) Opatření obecné povahy Úřad po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce. § 44h (1) Jsou-li vážně ohroženy veřejný pořádek, bezpečnost osob nebo majetku nebo obrana státu anebo je-li to nezbytné z důvodu plnění úkolu Policie České republiky a nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi; to neplatí, je-li nutno okamžitě zakázat, omezit nebo stanovit podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel z důvodu plnění úkolu Policie České republiky. (2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany, které je dotčeným orgánem v řízení o jeho návrhu. (3) Návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají. (4) Opatření obecné povahy zveřejní na své úřední desce pouze Úřad. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem vyvěšení veřejné vyhlášky. (5) Příslušník Policie České republiky je oprávněn vydat pokyn, jímž v nezbytném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi, je-li takový pokyn nutno vydat okamžitě z důvodu plnění úkolu Policie České republiky. § 44i (1) Úřad může opatřením obecné povahy na základě podnětu osoby, která prokáže, že její práva mají být takovým opatřením chráněna nebo že má oprávněný zájem na takovém opatření, dočasně, nejdéle však na období 5 po sobě jdoucích dnů, vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž a) zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel, nebo b) umožní létání bezpilotních letadel jednomu provozovateli bezpilotního systému nebo kategorii provozovatelů bezpilotních systémů. (2) Neshledá-li Úřad důvod pro vydání opatření obecné povahy, sdělí tuto skutečnost podateli podnětu do 30 dnů ode dne, kdy mu byl podnět doručen. (3) V řízení o návrhu opatření obecné povahy Úřad zohlední, zda a) nelze ochrany práv či oprávněných zájmů sledovaných podatelem podnětu dosáhnout jinak, b) zájem na zachování přístupnosti vzdušného prostoru České republiky nepřevažuje nad zájmem na ochraně práv či oprávněných zájmů podatele podnětu a c) doba a rozsah požadovaného vymezení části vzdušného prostoru České republiky nejsou nepřiměřené. (4) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalším dotčeným orgánem, jímž je obec, nad jejímž správním obvodem se má vymezená část vzdušného prostoru nacházet. Doba zveřejnění návrhu opatření obecné povahy je nejméně 5 dnů. (5) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho zveřejnění organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. (6) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky. § 44j (1) Digitální mapa pro užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel (dále jen „digitální mapa“) je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad. (2) V digitální mapě jsou vyznačeny části vzdušného prostoru České republiky a k nim se vztahující a) pravidla létání bezpilotních letadel vymezená opatřeními obecné povahy vydanými podle tohoto zákona, b) pokyny vydané podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 a c) pravidla létání bezpilotních letadel stanovená ve zvláštním právním předpisu41). (3) Části vzdušného prostoru České republiky a k nim se vztahující pokyny vydané podle § 44h odst. 5 vyznačí v digitální mapě neprodleně po jejich vydání Policie České republiky. (4) Pokyny vydané podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 nabývají právních účinků nejdříve okamžikem jejich zveřejnění v digitální mapě. (5) Údaje vedené v digitální mapě jsou veřejně přístupné ve výměnném formátu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Údaje vedené v digitální mapě, způsob jejich vedení a výměnný formát stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA II LETECKÉ SLUŽBY Díl 1 § 45 Letecké služby (1) Bezpečnost a plynulost létání ve vzdušném prostoru České republiky se zajišťuje prostřednictvím leteckých služeb. (2) Leteckými službami jsou a) letové provozní služby včetně letištních, b) letecká telekomunikační služba, c) letecká meteorologická služba, d) letecká služba pátrání a záchrany, e) letecká informační služba, f) služby při předletové přípravě a monitorování letu, g) služby při odbavovacím procesu na letišti, h) služba tvorby letových postupů. (3) Při užívání vzdušného prostoru je každý povinen se řídit pokyny osob zajišťujících letové provozní služby včetně letištních. (4) Charakteristiku jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování, stanoví prováděcí předpis. Díl 2 Letové provozní služby § 46 (1) Letové provozní služby pro civilní létání může poskytovat právnická osoba se sídlem v České republice, kterou pověří Úřad. Letištní službou může být pověřena i fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice. (2) Úřad může pověřit poskytováním letových provozních služeb právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1, která a) má technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb, b) zajistí poskytování letových provozních služeb prostřednictvím odborně a zdravotně způsobilého pozemního leteckého personálu, c) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody a zaplaceno pojistné. § 47 (1) Pověřená osoba je povinna při poskytování letových provozních služeb dodržovat pravidla a postupy pro poskytování letových provozních služeb. (2) Technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb, pravidla a postupy pro jejich poskytování stanoví prováděcí předpis. § 48 Úřad může udělené pověření odejmout, jestliže osoba a) neposkytuje letové provozní služby prostřednictvím stanoveného technického zařízení a odborně způsobilého pozemního leteckého personálu, b) neplní povinnosti stanovené v pravidlech a postupech pro poskytování letových provozních služeb, c) o odejmutí pověření požádala. Díl 3 Letecká telekomunikační služba, letecká meteorologická služba, letecká informační služba, služba při předletové přípravě a monitorování letu, letecká služba pátrání a záchrany a služba tvorby letových postupů § 49 (1) Leteckou telekomunikační službu, leteckou meteorologickou službu, leteckou informační službu, službu při předletové přípravě a monitorování letu a službu tvorby letových postupů může poskytovat právnická nebo fyzická osoba po předchozím souhlasu Úřadu. Úřad udělí souhlas za předpokladu, že právnická nebo fyzická osoba prokáže, že má technické zařízení potřebné k poskytování těchto služeb. (2) Leteckou službu pátrání a záchrany zajišťuje Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. Podrobnosti o vzájemné spolupráci při zajišťování letecké služby pátrání a záchrany stanoví dohoda uzavřená mezi Ministerstvem dopravy, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. Díl 4 Letové navigační služby § 49a (1) Letové navigační služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) může poskytovat právnická osoba, která je držitelem osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak. Letové provozní služby a meteorologické služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) může poskytovat právnická osoba podle věty první, která byla k poskytování těchto služeb určena Úřadem. Na poskytování letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) se ustanovení § 46 až 49 nepoužijí. (2) Úřad určení k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) zruší, jestliže určená osoba a) pozbyla osvědčení vydané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), b) nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nebo c) o zrušení určení požádala. (3) Osoba poskytující letové navigační služby zpřístupní provozní údaje, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie5c), Ministerstvu dopravy a Úřadu. (4) Letové provozní služby nebo meteorologické služby je oprávněna poskytovat rovněž právnická osoba, která a) byla určena orgánem jiného členského státu k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) a b) je smluvní stranou smlouvy uzavřené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) (dále jen „smlouva o využití služeb“) s osobou určenou Úřadem k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb. (5) Smlouva o využití služeb musí být schválena Úřadem, jinak je neúčinná. Žádost o schválení smlouvy o využití služeb podává ta ze smluvních stran, která je určena Úřadem k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb. Účastníky řízení o schválení smlouvy o využití služeb jsou pouze smluvní strany. (6) Úřad může smlouvu o využití služeb schválit, má-li písemnou formu, obsahuje-li označení smluvních stran, předmět a účel smlouvy a nedojde-li jejím plněním k ohrožení bezpečnosti letového provozu. (7) Smlouva o využití služeb uzavřená mezi poskytovateli letových provozních služeb nebo meteorologických služeb může být měněna pouze dohodou smluvních stran, na kterou se ustanovení odstavců 5 a 6 použijí obdobně. (8) Oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb zanikne dnem, kdy osoba poskytující tyto služby přestala splňovat podmínku podle odstavce 4 písm. a). Úřad oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb zruší, jestliže osoba poskytující tyto služby a) přestala splňovat podmínky podle odstavce 4 písm. b), nebo b) nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17). (9) Úřad předkládá Evropské komisi v oblasti poskytování letových navigačních služeb výroční zprávy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5e). Za tímto účelem je Úřad oprávněn požadovat informace od osob poskytujících letové navigační služby. § 49aa Odepření poskytování letových navigačních služeb (1) Osoba poskytující letové navigační služby může odepřít jejich poskytování příjemci, který je vůči ní nebo vůči Evropské organizaci pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL) prokazatelně v prodlení s úhradou ceny za touto osobou dříve poskytnuté letové navigační služby, činí-li a) souhrnná výše jeho neuhrazených splatných pohledávek nejméně 100 000 Kč a b) doba prodlení nejméně 3 měsíce. (2) Poskytování letových navigačních služeb nelze odepřít, byla-li by tím ohrožena bezpečnost nebo plynulost letového provozu, zejména jde-li o letadlo provozované příjemcem těchto služeb v letu. (3) Nedohodne-li se s příjemcem jinak, zahájí osoba poskytující letové navigační služby jejich poskytování bezodkladně poté, co příjemce uhradil veškeré splatné pohledávky související s dříve poskytnutými letovými navigačními službami. (4) Osoba poskytující letové navigační služby bezodkladně oznámí odepření jejich poskytování a) Úřadu, b) provozovateli letiště, na kterém poskytování těchto služeb odepřela, c) Evropské organizaci pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL). Díl 5 Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti § 49b (1) Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti5f) (dále jen „odbavovací služby“) může pro cizí potřeby poskytovat právnická osoba, fyzická osoba, včetně leteckého dopravce a provozovatele letiště; pouze letecký dopravce může tyto služby poskytovat pro vlastní potřebu. (2) Odbavovací služby lze poskytovat na základě souhlasu uděleného Úřadem. § 49c Podmínky pro udělení souhlasu (1) Úřad udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že a) je fyzickou osobou s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobou se sídlem v České republice, b) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí, je-li žadatelem fyzická osoba, c) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, jsou bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, je-li žadatelem právnická osoba, d) má technické zařízení k poskytování odbavovacích služeb, e) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z poskytování odbavovacích služeb a zaplaceno pojistné, f) má finanční zajištění k poskytování odbavovacích služeb. (2) Náležitosti písemné žádosti o udělení souhlasu, podrobnosti o způsobu prokázání finančního zajištění odbavovacích služeb a náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu stanoví prováděcí právní předpis. § 49d Bezúhonnost (1) Za bezúhonného podle § 49c se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním odbavovacích služeb, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze poskytování odbavovacích služeb a osobě žadatele o udělení souhlasu s poskytováním odbavovacích služeb je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při poskytování odbavovacích služeb, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 49c odst. 1 písm. b) a c) splňuje podmínku bezúhonnostibezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 49e Odbornou způsobilost žadatel prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectvícivilního letectví nebo dokladem o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o nejméně pětileté praxi v řídící činnosti v oboru civilního letectvícivilního letectví. § 49f Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti (1) Úřad může z důvodu zajištění bezpečnosti civilního letectvícivilního letectví a bezpečnosti provozování veřejného letiště vydat pro poskytování odbavovacích služeb spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb může Úřad pro veřejné letiště, a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nejméně však na dva poskytovatele, z nichž jeden může být provozovatelem letiště, b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby omezenému počtu leteckých dopravců, nejméně však dvěma leteckým dopravcům. (2) Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti stanoví prováděcí právní předpis. § 49g Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště (1) Úřad může v případě provozního přetížení veřejného letiště, v jehož důsledku dojde k omezení využitelného prostoru pro poskytování odbavovacích služeb vydat opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště může Úřad pro veřejné letiště, a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, 1. omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji, 2. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji jedinému poskytovateli odbavovacích služeb, b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, 1. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby spočívajících ve službách odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji omezenému počtu leteckých dopravců, 2. zakázat leteckému dopravci poskytovat odbavovací služby pro vlastní potřeby spočívající ve službách odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, nebo vyhradit jejich poskytování jedinému leteckému dopravci. (2) Vymezení důvodů provozního přetížení letiště stanoví prováděcí právní předpis. § 49h (1) V opatření obecné povahy, kterým se zavádí opatření k regulaci odbavovacích služeb podle § 49f a 49g, Úřad uvede a) druh odbavovacích služeb, na které se opatření vztahuje, b) prostor veřejného letiště, na který se opatření vztahuje, c) postup směřující k překonání zavedených omezení, d) den, kterým se opatření zavádí, a e) dobu, na kterou se opatření zavádí. (2) Po zahájení řízení Úřad oznámí Evropské komisi navrhované opatření, včetně důvodů pro jeho zavedení a dne, kterým má být opatření zavedeno; musí tak učinit alespoň 4 měsíce přede dnem, kterým má být opatření zavedeno. Dnem oznámení se řízení přerušuje na dobu 3 měsíců. (3) Vysloví-li Evropská komise s navrhovaným opatřením nesouhlas, Úřad řízení zastaví. Požaduje-li Evropská komise změny navrhovaného opatření, Úřad je jimi při vydání opatření vázán. § 49i Výbor leteckých dopravců Úřad zajistí, aby byl na veřejném letišti, na kterém může být poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1, ustaven výbor leteckých dopravců složený ze zástupců leteckých dopravců, kteří toto letiště užívají, popřípadě zástupců organizací, které tyto letecké dopravce zastupují, vyhradí-li si letečtí dopravci tuto možnost. § 49j Výběrové řízení (1) Úřad vyhlásí k udělení souhlasu v případě, kdy bude poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a), výběrové řízení. (2) Pro výběrové řízení platí přiměřeně ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Podmínky a postup výběrového řízení a způsob hodnocení žádostí o poskytování odbavovacích služeb stanoví Úřad po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravcůleteckých dopravců a uveřejní je v Letecké informační příručce. Součástí podmínek výběrového řízení musí být podmínky stanovené v § 49c pro udělení souhlasu. Podmínky a postup výběrového řízení Úřad předává k uveřejnění v Úředním věstníku EU. (3) Úřad na základě posouzení a vyhodnocení žádostí o udělení souhlasu ve výběrovém řízení a po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravcůleteckých dopravců udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb žadateli, který splnil nejlépe podmínky stanovené ve výběrovém řízení. (4) Souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě výběrového řízení může být udělen nejdéle na dobu a) 7 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49f odst. 1, b) 3 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1, c) 2 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 2. (5) Jestliže je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 nebo § 49g odst. 1, může bez výběrového řízení poskytovat odbavovací služby provozovatel veřejného letiště na letišti, jehož je provozovatelem, na základě souhlasu uděleného podle § 49b. § 49k Souhlas (1) Úřad udělí souhlas na základě výběrového řízení v případě, že je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1, tak, aby nejméně jeden z poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby nebyl řízen a) provozovatelem letiště, nebo b) leteckým dopravcem, jehož výkon byl větší než 25 % cestujících a nákladu zaznamenaný na letišti během kalendářního roku předcházejícího roku, v němž byl udělen souhlas k poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nebo c) Ministerstvem dopravy nebo Úřadem. (2) Úřad rozhodne o udělení souhlasu na základě výběrového řízení ve lhůtě 120 dnů od vyhlášení obchodní veřejné soutěže. § 49l Změna údajů Změní-li se podmínky stanovené v § 49c odst. 1, je držitel souhlasu k poskytování odbavovacích služeb povinen oznámit Úřadu změny týkající se údajů, na jejichž základě byl souhlas udělen, a ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku změn předložit Úřadu doklady osvědčující tyto změny. § 49m Odnětí souhlasu Úřad odejme souhlas udělený k poskytování odbavovacích služeb, jestliže poskytovatel odbavovacích služeb a) porušuje podmínky stanovené pro poskytování odbavovacích služeb v rozhodnutí o udělení souhlasu, b) přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl souhlas udělen, c) o odnětí souhlasu požádal, d) nesplní povinnost uloženou v § 49l. § 49n Přístup k letištním zařízením Provozovatel veřejného letiště je povinen umožnit právnické nebo fyzické osobě, která poskytuje odbavovací služby pro cizí potřeby, a leteckému dopravci, který poskytuje odbavovací služby pro vlastní potřeby, přístup k letištním zařízením v rozsahu nezbytném pro zajištění těchto služeb. Za přístup k letištním zařízením a jejich užívání sjednává provozovatel veřejného letiště s poskytovatelem odbavovacích služeb cenu podle cenových předpisů.9) § 49o Vedení účtů Poskytovatel odbavovacích služeb musí vést pro poskytování těchto služeb oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů. Provozovatel letiště nesmí převádět finanční prostředky získané z provozování letiště do odbavovací služby. Úřad provádí dozor nad vedením odděleného účtování. HLAVA III § 50 Létání vojenských, policejních a celních letadel (1) Létání vojenských, policejních a celních letadel se řídí tímto zákonem, s výjimkou létání pro účely obrany, výcviku a zajištění bezpečnosti státu. (2) Pro létání ve stejné části vzdušného prostoru jsou jednotná pravidla létání pro vojenská, policejní a celní letadla a civilní létání. (3) Nelze-li jinak zajistit bezpečnost osob, majetku či veřejný pořádek, lze se výjimečně při létání policejních letadel v rozsahu zcela nezbytném odchýlit od pravidel létání. § 50a Létání hasičských bezpilotních letadel Nelze-li jinak zajistit plnění základního úkolu Hasičského záchranného sboru České republiky podle zákona o hasičském záchranném sboru, lze se výjimečně při létání hasičských bezpilotních letadel v rozsahu zcela nezbytném odchýlit od pravidel létání. V takovém případě je nutno dbát zvýšené opatrnosti, aby nebyla ohrožena bezpečnost létání, a zajistit koordinaci létání hasičských bezpilotních letadel s létáním vojenských, policejních a celních letadel. § 51 Letecké služby pro vojenské účely (1) Letecké služby pro vojenské účely mohou být sloučeny s leteckými službami pro civilní létání. (2) Letové provozní služby pro civilní létání a pro vojenské účely musí být vzájemně koordinovány a poskytovány ve vzájemné součinnosti. (3) Podrobnosti o vzájemné koordinaci a součinnosti při poskytování letových provozních služeb nebo sloučených letových provozních služeb stanoví dohoda uzavřená mezi Úřadem a Ministerstvem obrany. § 51a Databáze údajů o terénu a překážkách (1) Ministerstvo dopravy vede elektronickou databázi geografických, topografických a geodetických údajů o terénu a překážkách na území České republiky (dále jen „databáze“). (2) Ministerstvo dopravy může se souhlasem Ministerstva obrany rozhodnout o pověření vedením databáze právnickou osobu na základě její žádosti, pokud tato osoba a) poskytuje leteckou informační službu, b) má vytvořen administrativní systém vedení databáze, c) má vybavení k vedení databáze a zajistí, aby nedocházelo ke ztrátě nebo změně údajů uchovávaných v databázi, a d) zajistí vedení databáze odborně způsobilými osobami, které mají ukončené alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo jinou obdobnou zkouškou prokazující stejný stupeň dosaženého vzdělání. (3) Ministerstvo dopravy v pověření stanoví podmínky vedení databáze a dobu jeho platnosti. (4) Ministerstvo dopravy pověření odejme, pokud osoba pověřená vedením databáze a) přestala splňovat podmínky pro vydání pověření, b) závažným způsobem porušila ustanovení tohoto zákona, c) závažným způsobem porušila podmínky stanovené v pověření, nebo d) o odnětí pověření požádala. (5) Pověření zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, b) dnem zániku právnické osoby, která je jeho držitelem. (6) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze zajišťuje ochranu databáze před zneužitím a zásahem neoprávněných osob. (7) Ministerstvo obrany a provozovatel letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů bezúplatně předává údaje uvedené v odstavci 1 Ministerstvu dopravy nebo osobě pověřené vedením databáze. (8) Ministerstvo obrany může na žádost provozovatele letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů, který provozuje letiště ve vlastnictví České republiky, s nímž přísluší právo hospodařit Ministerstvu obrany, předat bezúplatně Ministerstvu dopravy nebo osobě pověřené vedením databáze výsledky zeměměřičských činností zpracovaných pro potřeby obrany státu, za účelem zpracování údajů podle odstavce 1. (9) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze bezúplatně zpřístupní databázi Ministerstvu obrany a Úřadu. Osoba pověřená vedením databáze bezúplatně zpřístupní databázi rovněž Ministerstvu dopravy. (10) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze zveřejňuje údaje z databáze v Letecké informační příručce podle § 99 odst. 2 při každé jejich změně, nejméně však jednou za rok. (11) Vymezení údajů uchovávaných v databázi, jejich rozsah a vlastnosti, způsob vedení databáze, doklady, které je třeba k žádosti o pověření k vedení databáze doložit, požadavky na způsob ochrany databáze, údaje předávané Ministerstvem obrany a provozovatelem letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů, jejich rozsah, vlastnosti, formu a četnost předávání, a rozsah údajů zveřejňovaných v Letecké informační příručce stanoví prováděcí právní předpis. § 53 Povinné opuštění vzdušného prostoru (1) Letadlo, které se dostalo do části vzdušného prostoru České republiky, kde je zakázáno nebo omezeno létání, musí, jakmile to zjistí, tento prostor opustit. Pokud letadlo tento prostor neopustí, může být z důvodů zajištění bezpečnosti létání ve vzdušném prostoru k opuštění prostoru donuceno. (2) Postupy při donucení k opuštění zakázaného nebo omezeného vzdušného prostoru stanoví prováděcí předpis. § 54 Velitel letadla Za bezpečné provedení letu odpovídá velitel letadla. V rámci této odpovědnosti je velitel letadla oprávněn ukládat všem osobám přítomným na palubě letadla příkazy. Všechny osoby přítomné na palubě letadla jsou povinny splnit příkazy velitele letadla. HLAVA IV BEZPILOTNÍ SYSTÉMY Díl 1 Provozovatelé bezpilotních systémů § 54a Registr provozovatelů bezpilotních systémů (1) Registr provozovatelů bezpilotních systémů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad. V registru jsou vedeny údaje způsobem a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). (2) Provozovatel bezpilotního systému, který je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) povinen se zapsat do registru provozovatelů bezpilotních systémů, může za účelem splnění této povinnosti učinit podání rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být provozovatel bezpilotního systému ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42). (3) Úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v registru provozovatelů bezpilotních systémů a) Ministerstvu dopravy, Ministerstvu obrany a Policii České republiky, b) příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, Agentuře a Evropské komisi a c) poskytovateli letových provozních služeb, poskytovateli společné informační služby a poskytovateli služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), poskytují-li služby ve vzdušném prostoru České republiky vymezeném pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle § 44g. (4) Úřad rovněž poskytne údaje vedené v registru na žádost osobě, která prokáže právní zájem na jejich poskytnutí. (5) Provozovatel bezpilotního systému oznámí Úřadu změnu údaje, který je zapsán v registru provozovatelů bezpilotních systémů, do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo; oznámení může být učiněno rovněž způsobem podle odstavce 2. Úřad změnu údaje na základě oznámení v registru zapíše. (6) Úřad zapíše do registru provozovatelů bezpilotních systémů údaj o tom, že provozovatel bezpilotního systému ukončil činnost spočívající v provozování bezpilotních systémů, oznámil-li provozovatel bezpilotního systému tuto skutečnost Úřadu nebo dozvěděl-li se Úřad o tom, že provozovatel bezpilotního systému zemřel anebo zanikl. Úřad provede výmaz zápisu provozovatele bezpilotního systému z registru po uplynutí 5 let ode dne, kdy došlo k zápisu údaje o ukončení činnosti spočívající v provozování bezpilotních systémů do registru. § 54b Podání prostřednictvím uživatelského rozhraní (1) Žadatel o udělení oprávnění k provozu bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) může podat žádost o udělení tohoto oprávnění rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42). (2) Osoba, která hodlá provozovat bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu v souladu se standardním scénářem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39), může učinit prohlášení o souladu se standardním scénářem rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být tato osoba ztotožněna prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42). § 54c Omezení a odnímání oprávnění provozovatelů bezpilotních systémů (1) Úřad oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu odejme, požádal-li o to jeho držitel. Přestal-li držitel oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů splňovat podmínky pro jeho udělení stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39) nebo porušil-li závažným způsobem povinnost stanovenou tímto přímo použitelným předpisem, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění omezí nebo odejme. Omezení oprávnění se provede omezením účelu nebo způsobu provozování bezpilotních systémů anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, kterou lze pro létání bezpilotních letadel užívat. (2) Rozhodl-li Úřad o omezení oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, vydá provozovateli bezpilotního systému nový doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu nebo nové osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů. Provozovatel bezpilotního systému odevzdá původní doklad nebo osvědčení Úřadu do 5 dnů ode dne vydání nového dokladu nebo osvědčení. (3) Rozhodl-li Úřad o odnětí oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, odevzdá provozovatel bezpilotního systému doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů Úřadu do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 54d Pojištění (1) Provozovatel bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu, provozovatel bezpilotního systému v podkategorii A3 otevřené kategorie provozu, pokud maximální vzletová hmotnost bezpilotního letadla přesahuje 4 kg, a provozovatel bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu musí mít po celou dobu provozování bezpilotního systému sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné; to neplatí, je-li provozovatelem bezpilotního systému spolek podle § 54n nebo člen takového spolku. (2) Nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravcůleteckých dopravců a provozovatelů letadel10a) jinak, sjednává se pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a) v otevřené kategorii provozu ve vztahu ke všem bezpilotním systémům provozovaným jejich provozovatelem a b) ve specifické kategorii provozu ve vztahu ke každému bezpilotnímu systému samostatně. (3) Minimální výši limitu pojistného plnění pro jednotlivé kategorie a podkategorie provozu stanoví prováděcí právní předpis, nestanoví-li výši limitu pojistného plnění přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravcůleteckých dopravců a provozovatelů letadel10a). Díl 2 Dálkově řídící piloti § 54e (1) Úřad vydá osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu na žádost osoby, která absolvovala výuku a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému v otevřené kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) Výuku a zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. Výuku a zkoušku absolvuje zájemce o jejich vykonání a) způsobem umožňujícím dálkový přístup po jeho ztotožnění prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42), nebo b) pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou poté, co Úřad nebo jím pověřená osoba ověří jeho totožnost. (3) Zkouška se skládá formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně. (4) Osoba, která absolvovala výuku a úspěšně složila zkoušku, podá žádost o vydání osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu bezprostředně po jejím úspěšném složení, a to a) způsobem umožňujícím dálkový přístup, nebo b) pomocí výpočetní techniky v místě jejich provedení. (5) Řízení o žádosti, která nebyla podána bezprostředně po úspěšném složení zkoušky, Úřad usnesením zastaví. (6) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání. (7) Držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 6 použije obdobně. (8) Porušil-li držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této podkategorii. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (9) Vzor osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu stanoví prováděcí právní předpis. § 54f (1) Úřad vydá osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) na žádost osoby, která nejdéle 3 měsíce před podáním žádosti úspěšně složila dodatečnou zkoušku z teoretických znalostí podle tohoto přímo použitelného předpisu. Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) Dodatečnou zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. (3) Vykonat dodatečnou zkoušku může osoba, která a) prokáže svoji totožnost, b) je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu a c) čestně prohlásí, že si osvojila praktické dovednosti pro řízení bezpilotního systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). (4) Před vykonáním dodatečné zkoušky Úřad nebo pověřená osoba ověří splnění podmínek podle odstavce 3. Dodatečná zkouška se provádí pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou a skládá se formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně. Provádí-li dodatečnou zkoušku pověřená osoba, hradí náklady na její vykonání žadatel. (5) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání. (6) Držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 5 použije obdobně. (7) Porušil-li držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této podkategorii. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. § 54g (1) Úřad vydá osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) na žádost osoby, která nejdéle 3 měsíce před podáním žádosti úspěšně složila dodatečnou zkoušku z teoretických znalostí podle tohoto přímo použitelného předpisu. Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) Dodatečnou zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. (3) Vykonat dodatečnou zkoušku může osoba, která a) prokáže svoji totožnost a b) je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu. (4) Před vykonáním dodatečné zkoušky Úřad nebo pověřená osoba ověří splnění podmínek podle odstavce 3. Dodatečná zkouška se provádí pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou a skládá se formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně. Provádí-li dodatečnou zkoušku pověřená osoba, hradí náklady na její vykonání žadatel. (5) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání. (6) Držitel osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 5 použije obdobně. (7) Porušil-li držitel osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. § 54h (1) Úřad může pověřit prováděním výuky a zkoušky pomocí výpočetní techniky podle § 54e odst. 2 písm. b) a dodatečné zkoušky podle § 54f a 54g osobu, která má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytných pro provádění těchto činností a která sama nebo prostřednictvím svého zaměstnance zajistí dohled nad jejich prováděním. V pověření Úřad stanoví podmínky pro zajištění řádného provádění těchto činností. (2) Úřad pověření podle odstavce 1 odejme, pokud pověřená osoba a) o to požádala, b) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, nebo c) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření. § 54i (1) Úřad na žádost držitele platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 nebo A2 otevřené kategorie provozu nebo držitele platného osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu vydá nové osvědčení, absolvoval-li žadatel školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému pro příslušnou podkategorii otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu. Nové osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání. (3) Školení provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. (4) Úřad může pověřit prováděním školení osobu, která a) je odborně způsobilá k provádění tohoto školení nebo zajistí jeho provádění prostřednictvím svého odborně způsobilého zaměstnance a b) má zpracovaný výukový plán zajišťující provádění školení v rozsahu témat stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39). (5) Odborně způsobilým k provádění školení je ten, kdo a) ukončil alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, b) má praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a c) úspěšně složil zkoušku před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. (6) V pověření Úřad stanoví podmínky pro zajištění řádného provádění školení. (7) Školení se provádí v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou. Úřad nebo pověřená osoba ověří totožnost účastníka školení před jeho zahájením. Pověřená osoba provádí školení v souladu s výukovým plánem zajišťujícím provádění školení v rozsahu témat stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39). Pověřená osoba zašle potvrzení o absolvování školení účastníkem elektronicky Úřadu bezprostředně po jeho ukončení. Náklady na absolvování školení hradí jeho účastník. (8) Úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba a) o to požádala, b) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, nebo c) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření. (9) Délku školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému pro podkategorie otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu a obsah, formu a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení, stanoví prováděcí právní předpis. § 54j Úřad odejme pověření k provádění výcviku praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) udělené podle tohoto přímo použitelného předpisu, pokud pověřená osoba a) o to požádala, b) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření stanovenou tímto přímo použitelným předpisem, nebo c) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto přímo použitelným předpisem. § 54k (1) Řídit bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu, nejde-li o řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem nebo řízení bezpilotního systému podle § 54n, může pouze osoba, která je držitelem potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu. Potvrzení vydá provozovatel bezpilotního systému, který je držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, osobě, která a) je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu, b) absolvovala školení k získání teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu a c) je s tímto provozovatelem bezpilotního systému ve smluvním vztahu, jehož předmětem je řízení bezpilotního systému pro tohoto provozovatele; to neplatí, jde-li o vydání potvrzení tomuto provozovateli bezpilotního systému. (2) Provádění školení zajišťuje provozovatel bezpilotního systému, který je držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, a) v rozsahu a způsobem, který je stanoven v dokladu osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo v osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů, a b) ve spolupráci s osobou pověřenou Úřadem na základě smlouvy, kterou s ní provozovatel bezpilotního systému uzavřel. (3) Úřad pověří k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení osobu, která je k tomu odborně způsobilá nebo zajistí její uskutečňování prostřednictvím svého odborně způsobilého zaměstnance. Odborně způsobilým je ten, kdo a) ukončil alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, b) má praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a c) úspěšně složil zkoušku před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. (4) V pověření Úřad stanoví podmínky pro uskutečňování řádné spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení. Uskutečňovat spolupráci nesmí ten, jehož poměr k provozovateli bezpilotního systému nebo jím vykonávané činnosti anebo k dálkově řídícímu pilotu ohrožuje její řádné uskutečňování. (5) Úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba a) o to požádala, nebo b) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření. (6) Porušil-li držitel potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této kategorii. Účastníkem řízení je rovněž provozovatel bezpilotního systému, který potvrzení vydal. Osobě, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může provozovatel bezpilotního systému vydat nové potvrzení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zjistí-li Úřad, že potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu bylo osobě vydáno před uplynutím této lhůty jiným provozovatelem bezpilotního systému, sdělí mu bezodkladně tuto skutečnost a vyzve držitele takto vydaného potvrzení k jeho vrácení provozovateli bezpilotního systému. (7) Držitel potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu vrátí toto potvrzení provozovateli bezpilotního systému, který mu je vydal, bezodkladně poté, co a) přestal být držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu, b) bylo rozhodnuto o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, c) zanikl jeho smluvní vztah s provozovatelem bezpilotního systému, jehož předmětem bylo řízení bezpilotního systému pro tohoto provozovatele, nebo d) byl Úřadem podle odstavce 6 vyzván k jeho vrácení. (8) Došlo-li u držitele potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, který toto potvrzení vydal, ke skutečnosti podle odstavce 7 písm. a) nebo b), nesmí do doby opětovného vydání osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu nebo do doby vydání nového potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu řídit bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu, nejde-li o řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem nebo řízení bezpilotního systému podle § 54n. (9) Provozovatel bezpilotního systému bezodkladně poté, co a) vydá potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, zašle jeho kopii Úřadu, a b) u držitele jím vydaného potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nastal důvod pro jeho vrácení podle odstavce 7 písm. a) nebo c), sdělí tuto skutečnost Úřadu. (10) Vzor potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, témata, která musí zahrnovat školení k získání teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, a obsah, formu a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení, stanoví prováděcí právní předpis. § 54l (1) Registr dálkově řídících pilotů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad. V registru jsou vedeny údaje o držiteli dokladu osvědčujícího způsobilost k řízení bezpilotního systému, jimiž jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) adresa pobytu a d) údaje o způsobilosti k řízení bezpilotního systému. (2) Úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v registru dálkově řídících pilotů Ministerstvu dopravy, Ministerstvu obrany a Policii České republiky. Úřad rovněž poskytne údaje vedené v registru na žádost osobě, která prokáže právní zájem na jejich poskytnutí. (3) Údaje vedené v registru dálkově řídících pilotů se uchovávají po dobu platnosti dokladu osvědčujícího způsobilost k řízení bezpilotního systému a dále 5 let po jejím uplynutí. (4) Údaje o způsobilosti k řízení bezpilotního systému, které jsou vedeny v registru dálkově řídících pilotů, stanoví prováděcí právní předpis. § 54m (1) Policie České republiky a Úřad mohou vyzvat dálkově řídícího pilota k a) prokázání jeho totožnosti, b) předložení dokladu osvědčujícího jeho způsobilost k řízení bezpilotního systému, c) podrobení se orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, nebo d) přerušení letu bezpilotního letadla za účelem výkonu kontroly nebo ukončení ohrožení bezpečnosti létání. (2) Dálkově řídící pilot je povinen výzvě podle odstavce 1 vyhovět. Díl 3 Spolky § 54n Provozování a řízení bezpilotních systémů v rámci spolku (1) Bezpilotní systém může provozovat nebo řídit člen spolku, jde-li o spolek, jemuž bylo uděleno oprávnění k provádění rekreačních, sportovních nebo soutěžních letů anebo veřejných leteckých vystoupení (dále jen „oprávnění spolku“). Provozovat bezpilotní systém může rovněž spolek, jemuž bylo uděleno oprávnění spolku (dále jen „oprávněný spolek“). (2) Bezpilotní systém může řídit rovněž osoba, která nemá trvalý ani jiný pobyt v České republice, není členem oprávněného spolku a je členem obdobné organizace se sídlem na území jiného státu, účastní-li se soutěže nebo veřejného leteckého vystoupení pořádaných oprávněným spolkem (dále jen „účastník mezinárodní akce“) v místě a čase jejich konání; za provozovatele takto řízeného bezpilotního systému se považuje oprávněný spolek. § 54o Oprávnění spolku (1) Úřad udělí oprávnění spolku na žádost spolku, pokud a) má sídlo na území České republiky, b) má zřízenu kontrolní komisi, c) členové jeho statutárního orgánu a kontrolní komise jsou bezúhonní, d) alespoň 1 člen statutárního orgánu a 1 člen kontrolní komise mají praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů, e) osoby, které budou zajišťovat školení členů spolku řídících bezpilotní systémy a účastníků mezinárodních akcí, mají praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a f) má vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a pravidla, které zajišťují bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hlediska 1. ochrany života, zdraví, majetku a soukromí osob, ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy a ochrany životního prostředí, 2. plnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), od nichž se žadatel nehodlá odchýlit, a 3. plnění povinností uvedených v odstavci 5. (2) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu vymezeny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), od nichž se žadatel hodlá odchýlit, a podmínky, které se uplatní namísto nich. K žádosti o udělení oprávnění spolku musí být přiloženy a) doklad ne starší než 3 měsíce prokazující splnění podmínky bezúhonnosti člena statutárního orgánu nebo kontrolní komise, je-li občanem jiného státu, vydaný státem, jehož je tato osoba občanem, nebo čestné prohlášení, pokud tento stát takový doklad nevydává; u občana jiného členského státu Evropské unie může být tento doklad nahrazen výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie a b) doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. d) až f). (3) Za bezúhonnou se pro účely řízení o žádosti o udělení oprávnění spolku považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin ani nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním nebo řízením bezpilotního systému, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Pro účely ověření bezúhonnosti si Úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je Úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí skutečnosti rozhodné pro ověření bezúhonnosti, je Úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. (4) Oprávněný spolek upraví pravidla zajišťující bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. f) tak, aby byla v souladu s podmínkami stanovenými v oprávnění spolku. Do doby úpravy pravidel spolku nesmí člen oprávněného spolku, oprávněný spolek ani účastník mezinárodní akce provozovat nebo řídit bezpilotní systém. (5) Oprávněný spolek a) zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pravidla zajišťující bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. f) upravená podle odstavce 4 (dále jen „pravidla spolku“), b) prokazatelně seznámí své členy a účastníky mezinárodní akce, kteří hodlají provozovat nebo řídit bezpilotní systém, s pravidly spolku, c) zajistí, aby jeho členové řídící bezpilotní systém a účastníci mezinárodní akce absolvovali školení k získání teoretických znalostí, popřípadě praktických dovedností, potřebných k řízení bezpilotního systému v rozsahu a způsobem, který je stanoven v oprávnění spolku, a po absolvování tohoto školení vydá těmto členům průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém, d) vede seznam svých členů provozujících nebo řídících bezpilotní systém a účastníků mezinárodní akce a tento seznam průběžně aktualizuje, e) provádí dohled nad provozováním a řízením bezpilotních systémů a přijímá opatření k nápravě v případě zjištění porušení pravidel spolku, f) se zdrží výkonu podnikání nebo jiné výdělečné činnosti jako činnosti hlavní, g) prokazatelně a bezodkladně oznámí osobě, která byla členem spolku provozujícím nebo řídícím bezpilotní systém, skutečnost, že její členství ve spolku zaniklo, h) dodržuje pravidla spolku, je-li provozovatelem bezpilotního systému, a i) musí mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné s minimální výší limitu pojistného plnění stanovenou pravidly spolku nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pojištění leteckých dopravcůleteckých dopravců a provozovatelů letadel10a), je-li provozovatelem bezpilotního systému. (6) Oprávněný spolek oznámí Úřadu změnu skutečnosti, na jejímž základě bylo oprávnění spolku uděleno, do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady tuto změnu prokazující. Úřad rozhodnutí o udělení oprávnění spolku změní, jde-li o skutečnost v tomto rozhodnutí uvedenou a jsou-li i nadále v rozsahu oznámené změny splněny podmínky pro udělení oprávnění spolku. (7) Úřad oprávnění spolku odejme, požádal-li o to oprávněný spolek. Přestal-li oprávněný spolek splňovat podmínky pro udělení oprávnění spolku nebo porušil-li závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem anebo podmínku stanovenou v oprávnění spolku, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění spolku omezí nebo odejme. Omezení oprávnění spolku se provede omezením účelu nebo způsobu provozování bezpilotních systémů anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, kterou lze pro létání bezpilotních letadel užívat. (8) Vyhoví-li Úřad žádosti oprávněného spolku o udělení nového oprávnění spolku, zaniká dosavadní oprávnění spolku dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo této žádosti vyhověno. (9) Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí o a) udělení oprávnění spolku, b) změně rozhodnutí o udělení oprávnění spolku, nebo c) omezení nebo odnětí oprávnění spolku. § 54p Povinnosti člena oprávněného spolku a účastníka mezinárodní akce a povinnost spojená se zánikem členství v oprávněném spolku (1) Člen oprávněného spolku provozující nebo řídící bezpilotní systém a účastník mezinárodní akce dodržují pravidla spolku. (2) Stanoví-li tak pravidla spolku nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravcůleteckých dopravců a provozovatelů letadel10a), musí mít člen oprávněného spolku, je-li provozovatelem bezpilotního systému, sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné s minimální výší limitu pojistného plnění stanovenou pravidly spolku nebo tímto přímo použitelným předpisem. (3) Osoba, jejíž členství v oprávněném spolku zaniklo, vrátí spolku průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém do 15 dnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla. Byl-li průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém vydán v elektronické podobě, nesmí osoba, jejíž členství ve spolku zaniklo, tento průkaz používat. Díl 4 Společná informační služba a služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů § 54q Zveřejňování údajů o poskytovatelích služeb Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o poskytovatelích společné informační služby a poskytovatelích služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), jimž vydal osvědčení podle tohoto přímo použitelného předpisu. Zveřejňovanými údaji jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo poskytovatele, bylo-li přiděleno, a dále vymezení jím poskytovaných služeb. § 54r Omezení a odnětí oprávnění k poskytování služeb (1) Přestal-li poskytovatel společné informační služby nebo poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) splňovat podmínky pro udělení oprávnění stanovené tímto přímo použitelným předpisem, neposkytuje-li službu v rozsahu nebo způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu nebo porušil-li závažným způsobem jinou jím stanovenou povinnost, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění k poskytování služeb tímto poskytovatelem omezí nebo odejme. Úřad oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) a) omezí nebo odejme rovněž tehdy, požádá-li o to poskytovatel, nebo b) odejme rovněž tehdy, nezahájil-li poskytovatel poskytování těchto služeb do 6 měsíců od udělení oprávnění k jejich poskytování nebo neposkytuje-li tyto služby po dobu delší než 12 po sobě jdoucích měsíců. (2) Omezení oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) se provede omezením rozsahu poskytovaných služeb nebo způsobu jejich poskytování anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, v níž lze tyto služby poskytovat. Rozhodl-li Úřad o omezení oprávnění, vydá poskytovateli společné informační služby nebo poskytovateli služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) nové osvědčení dokládající toto oprávnění; poskytovatel odevzdá původní osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. (3) Rozhodl-li Úřad o odnětí oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), odevzdá poskytovatel osvědčení dokládající toto oprávnění Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Díl 5 Použití ustanovení zákona a předpisů Evropské unie na bezpilotní systémy § 54s (1) Na bezpilotní systémy, jejich registraci a způsobilost, osoby vykonávající činnosti související se zajištěním jejich bezpečného a plynulého provozu, létání bezpilotních letadel ve vzdušném prostoru České republiky, oznamování jiných než vážných incidentů souvisejících s provozem bezpilotních systémů a létání bezpilotních letadel za účelem rekreace, individuální potřeby, sportu nebo výcviku pilotů se nepoužijí a) části druhá a třetí, b) část pátá hlavy II a III, s výjimkou § 50, 50a a 53, c) § 55b odst. 1 a d) část sedmá. (2) Na projektování, výrobu, údržbu, provoz a řízení bezpilotního systému v otevřené nebo specifické kategorii provozu pro celní, policejní, záchranné nebo hasičské účely se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c) a přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě použijí. HLAVA V ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD A INCIDENTŮ A HLÁŠENÍ UDÁLOSTÍ § 55 Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (1) Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen „Ústav“) je správní úřad se sídlem v Praze, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy. (2) V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy. Ředitelem Ústavu může být jmenován bezúhonný občan České republiky; za bezúhonného se považuje občan, který nebyl odsouzen za trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ředitel Ústavu se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazypříkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. Kromě ředitele Ústavu jsou zaměstnanci Ústavu i inspektoři. (3) Ředitel Ústavu a inspektoři Ústavu nesmějí po dobu výkonu své funkce vykonávat jakoukoliv činnost související se schvalováním typu výrobku, letové způsobilosti letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, s udělováním licencí k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy, s řízením letového provozu nebo provozu letiště a nesmějí vykonávat funkci poradce či člena ve statutárních orgánech subjektů, jejichž zájmy by mohly být v rozporu s činností Ústavu. § 55a Činnost Ústavu (1) Ústav a) zjišťuje příčiny leteckých nehod a incidentů, b) plní úkoly příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení událostí v civilním letectvícivilním letectví37), včetně úkolů kontaktního místa a zveřejňování bezpečnostní zprávy. (2) Inspektoři Ústavu jsou povinni a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce, a b) prokázat se při výkonu své funkce průkazem inspektora Ústavu. (3) V mimořádných nebo skutkově složitých případech mohou inspektoři Ústavu využít pomoci odborného konzultanta, který má znalost speciálního oboru (dále jen „konzultant“). O přibrání konzultanta provede inspektor Ústavu záznam do spisu. Se souhlasem inspektora Ústavu může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon své funkce nahlížet do spisu o letecké nehodě nebo incidentu a být přítomen výkonu oprávnění inspektorů Ústavu. Do výkonu oprávnění inspektorů Ústavu nesmí konzultant zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Této povinnosti jej může zprostit Ústav. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně užijí zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících. (4) Při zjišťování příčin leteckých nehod a odstraňování jejich následků Ústav spolupracuje se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. Při provádění záchranných a likvidačních prací na místě letecké nehody spolupracují inspektoři Ústavu s velitelem zásahu zejména za účelem zachování důkazů nezbytných pro odborné zjištění příčiny letecké nehody. (5) Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají civilního a vojenského letectví, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem obrany. Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají provozu civilních a policejních letadel, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem vnitra. (6) Vzor průkazu inspektora Ústavu stanoví prováděcí právní předpis. § 55b Zjišťování příčin jiných než vážných incidentů (1) Každý jiný než vážný incident, k němuž došlo na území České republiky, je provozovatel nebo pilot letadla, nebo poskytovatel leteckých služeb povinen bez zbytečného odkladu oznámit Ústavu. (2) Při zjišťování příčin jiných než vážných incidentů jsou inspektoři Ústavu oprávněni zajišťovat části letadla pro účely jejich dalšího zkoumání a vyžadovat a) volný přístup na místo jiného než vážného incidentu, k letadlu, jeho částem a obsahu, b) okamžité vypracování seznamu důkazů, c) volný přístup k letovým zapisovačům a veškerým ostatním záznamům a tyto využívat, d) volný přístup k výsledkům výslechů leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení, e) volný přístup k výsledkům testů sloužících ke zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky u leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení, f) vysvětlení od osob, g) volný přístup k veškerým dalším informacím týkajícím se jiného než vážného incidentu. (3) O každém jiném než vážném incidentu, jehož příčiny byly Ústavem zjišťovány, zpracuje inspektor Ústavu bez zbytečného odkladu zprávu, která, je-li to vhodné, obsahuje bezpečnostní doporučení. Ústav zprávu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup do 12 měsíců ode dne, kdy k jinému než vážnému incidentu došlo; současně ji předá Ministerstvu dopravy, Úřadu, provozovatelům letadel nebo poskytovatelům leteckých služeb zúčastněným na jiném než vážném incidentu a dalším osobám, které by mohly s ohledem na provozní bezpečnost civilního letectvícivilního letectví mít prospěch z jejích závěrů. § 55c Pověření (1) Ústav může zjišťováním příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů pověřit na žádost právnickou osobu, která je způsobilá zajistit řádný výkon těchto činností prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a s pomocí odpovídajícího technického vybavení. Při výkonu činností, jimiž byla pověřena, je právnická osoba podřízena Ústavu. (2) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 postupuje při zjišťování příčin leteckých nehod a vážných incidentů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectvícivilním letectví19). Na výkon činností právnickou osobou pověřenou podle odstavce 1 se ustanovení § 55a odst. 2 písm. a), § 55a odst. 3 a 4 a § 55b odst. 2 a 3 použijí obdobně. Fyzická osoba, jejímž prostřednictvím zajišťuje právnická osoba pověřená podle odstavce 1 zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, je povinna prokázat se při provádění této činnosti průkazem vydaným pověřenou právnickou osobou. (3) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 je povinna Ústavu bezodkladně oznamovat a) veškeré výsledky činností, jimiž byla pověřena, a b) veškeré změny týkající se skutečností rozhodných pro udělení pověření. (4) Ústav udělené pověření odejme, pokud jeho držitel a) přestal splňovat podmínky pro udělení pověření, b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo c) o odejmutí pověření požádal. (5) Vzor průkazu fyzické osoby podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST ŠESTÁ LETECKÉ ČINNOSTI HLAVA I OBCHODNÍ LETECKÁ DOPRAVA § 56 (1) Obchodní leteckou dopravuObchodní leteckou dopravu lze provozovat pouze na základě licence vydané Úřadem. (2) Obchodní letecká dopravaObchodní letecká doprava se rozděluje na pravidelnou a nepravidelnou podle způsobu provozování, na vnitrostátní a mezinárodní podle svého rozsahu. § 58 (1) Úřad vydá v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie20) licenci k provozování obchodní letecké dopravy na základě žádosti za těchto podmínek: a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý, b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti, c) žadatel prokáže, že splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie20). (2) Náležitosti žádosti o vydání licence a doklady, které je nutno k žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis. § 59 Bezúhonnost (1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s obchodní leteckou dopravou, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze obchodní letecké dopravy a osobě žadatele o vydání licence je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování obchodní letecké dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 58 odst. 1 písm. a) a b) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 60 Odborná způsobilost Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a nejméně pětiletou odbornou praxí v civilním letectví. § 62 Úřad v rozhodnutí o vydání licence uvede a) označení tuzemského leteckého dopravce, včetně identifikačního čísla osoby poskytnutého správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci9a), b) druh obchodní letecké dopravy, c) četnost a rozsah obchodní letecké dopravy v časovém období, d) počet a druhy provozovaných letadel, e) datum zahájení provozování obchodní letecké dopravy, f) dobu, na kterou se licence uděluje, g) podmínky provozování obchodní letecké dopravy. § 63 Změna licence Úřad může rozhodnout o změně licence a) došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o vydání licence, b) vyžaduje-li to veřejný zájem na uspokojování přepravních potřeb nebo bezpečnost obchodní letecké dopravy, c) na základě odůvodněné žádosti držitele licence. § 64 Omezení obchodní letecké dopravy Úřad může rozhodnout o omezení obchodní letecké dopravy na nezbytně nutnou dobu z důvodů a) bezpečnosti létání, b) veřejného zájmu na jiné mimořádné letecké činnosti, c) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. § 65 Odejmutí licence Úřad licenci odejme, jestliže držitel licence a) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie5j), b) neplní podmínky stanovené v licenci, nebo c) o odejmutí licence požádal. § 66 Licence pozbývá platnosti a) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence, b) rozhodnutím Úřadu o odejmutí licence. § 67 Osvědčení leteckého provozovatele (1) Osvědčení leteckého provozovatele vydává Úřad na základě žádosti tuzemského leteckého dopravce. (2) Osvědčením leteckého provozovatele se osvědčuje, že tuzemský letecký dopravce a) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál, bezpečnost leteckého provozu a provozování letadel potřebných pro obchodní leteckou dopravu, b) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění obchodní letecké dopravy. (3) Osvědčení leteckého provozovatele Úřad odejme, přestane-li tuzemský letecký dopravce splňovat podmínky podle odstavce 2. (4) Náležitosti žádosti stanoví prováděcí předpis. § 68 Povinnosti tuzemského leteckého dopravce (1) Tuzemský letecký dopravce je povinen a) provozovat obchodní leteckou dopravu podle podmínek stanovených v licenci, b) oznámit Úřadu všechny změny týkající se skutečností, na jejichž podkladě bylo rozhodováno o udělení licence, a identifikační číslo právnické osoby, pokud nebylo obsaženo v žádosti o udělení licence, nebo změny týkající se plnění podmínek stanovených v licenci do 10 dnů od vzniku těchto změn, c) oznámit nejpozději 20 dnů předem Úřadu zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci, d) oznámit nejpozději 3 dny předem Úřadu zahájení nepravidelné obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci, e) oznámit do 24 hodin Úřadu přerušení nebo ukončení obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci, f) při odejmutí licence zajistit na svůj náklad dopravu osob, zavazadel, zvířat, zboží a pošty, ke které se zavázal, g) ke dni zahájení obchodní letecké dopravy vyhlásit přepravní podmínky. (2) Tuzemský letecký dopravce je dále povinen vypracovat plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným19) a podle tohoto plánu postupovat. Plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným obsahuje a) pracovní postupy pro potvrzení účasti cestujícího na letecké nehodě a jejich personální a materiální zabezpečení a b) pracovní postupy pro poskytnutí péče obětem leteckých nehod a jejich příbuzným, včetně informační, psychologické, právní a finanční pomoci, a jejich personální a materiální zabezpečení. § 69 Předávání údajů o cestujících (1) Letecký dopravce je povinen za účelem zdokonalení hraničních kontrol a boje proti nedovolenému přistěhovalectví předávat útvaru Policie České republiky, který je podle zvláštního právního předpisu5j) příslušný k provedení hraniční kontroly na letišti, na jeho žádost elektronicky, a v případě poruchy jiným vhodným způsobem, údaje o cestujících, kteří překročí vnější hranici1n), a to neprodleně po doručení žádosti, nejdříve však po ukončení nástupu všech cestujících do letadla. (2) Údaji předávanými podle odstavce 1 jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) den, měsíc a rok narození, c) státní občanství, d) číslo a typ cestovního dokladu, kterým se cestující prokázal, e) místo vstupu na území České republiky, f) číslo letu, g) datum a čas odletu a příletu, h) počáteční místo nástupu k dopravě a i) celkový počet cestujících přepravovaných příslušným letem. (3) Letecký dopravce je povinen informovat cestující podle zvláštního právního předpisu5k) o shromažďování a zpracování údajů podle odstavce 1. (4) Letecký dopravce provede likvidaci osobních údajůosobních údajů o cestujících, které byly shromážděny za účelem splnění povinností podle odstavce 1, do 24 hodin po přistání letadla, jímž byli na území České republiky tito cestující přepraveni. (5) Práva a povinnosti leteckého dopravce a cestujících týkající se ochrany osobních údajůosobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčena. (6) Policie České republiky provede likvidaci osobních údajůosobních údajů předávaných podle odstavce 1 do 24 hodin po jejich obdržení, pokud tyto údaje nevyužije k plnění jí stanoveného úkolu. (7) Práva a povinnosti Policie České republiky týkající se ochrany osobních údajůosobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem5l) nejsou ustanoveními odstavců 1 a 6 dotčena. § 69a Předávání údajů jmenné evidence cestujících (1) Letecký dopravce předá Policii České republiky údaje jmenné evidence cestujících, které shromažďuje při své obvyklé činnosti a které se týkají jím uskutečňovaného letu se vzletem, mezipřistáním nebo přistáním na území České republiky. Letecký dopravce tyto údaje předá elektronicky nebo, není-li to technicky možné, jiným vhodným způsobem, a to ve lhůtě a) 24 až 48 hodin před plánovaným časem odletu a b) bezprostředně po nástupu cestujících na palubu letadla připraveného k odletu. (2) Údaje jmenné evidence cestujících týkající se letu uskutečňovaného leteckým dopravcem z území členského státu Evropské unie s přistáním na území jiného členského státu Evropské unie bez mezipřistání mimo členské státy Evropské unie je letecký dopravce povinen předat podle odstavce 1 jen tehdy, vyplývá-li to z informace o předávání takových údajů zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. (3) Údaje jmenné evidence cestujících předávané podle odstavce 1 písm. b) může letecký dopravce předat rovněž formou aktualizace údajů předaných podle odstavce 1 písm. a). (4) Údaje jmenné evidence cestujících, které letecký dopravce předává podle odstavců 1 a 2, předá letecký dopravce Policii České republiky rovněž na její žádost, a to neprodleně po doručení žádosti. (5) Údaji jmenné evidence cestujících se rozumí a) rezervační kód pro jednotlivý záznam ve jmenné evidenci cestujících, b) datum rezervace a datum vystavení letenky, c) datum plánované cesty, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení cestujícího, e) adresa a kontaktní informace o cestujícím, f) veškeré údaje o provedené platbě za poskytnuté služby, g) veškeré údaje o průběhu letu pro jednotlivý záznam ve jmenné evidenci cestujících, h) veškeré údaje o věrnostním programu cestujícího, i) identifikační kód cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, j) veškeré údaje o stavu odbavení cestujícího, potvrzení jeho odletu a o případech, kdy se cestující nedostavil k odletu nebo kdy se cestující dostavil na letiště bez rezervace, k) veškeré údaje o vyčlenění cestujícího z rezervace, l) veškeré údaje o nezletilých osobách cestujících bez doprovodu, m) veškeré údaje obsažené v položce „obecné poznámky“ v rezervačním systému leteckého dopravce, n) číslo vystavené letenky, datum a místo jejího vystavení, identifikační kód vystavující cestovní kanceláře nebo cestovní agentury a veškeré údaje z automatizovaného systému cen a rezervačních podmínek leteckého dopravce, o) číslo sedadla a veškeré další informace o sedadle, p) kód leteckého dopravce uváděný v rámci společného označování linek, q) veškeré údaje o zavazadlech, r) počet a jména a příjmení cestujících v rámci jednotlivého záznamu ve jmenné evidenci cestujících, s) údaje o cestujících uvedené v § 69 odst. 2 a t) jakékoli změny údajů uvedených v písmenech a) až s). § 70 Mezinárodní obchodní letecká doprava (1) O záměru provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, informuje letecký dopravce Evropské unie20) bez zbytečného odkladu Ministerstvo dopravy. (2) Letecký dopravce Evropské unie20), který hodlá provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, a která obsahuje omezení přístupu leteckých dopravců na přepravní trh mezi Českou republikou a druhou smluvní stranou, musí mít k této obchodní letecké dopravě uděleno právo provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu na určené lince v daném rozsahu (dále jen „přepravní právo“). § 70a Udělení přepravního práva (1) Ministerstvo dopravy rozhoduje o udělení přepravního práva leteckému dopravci Evropské unie20) na základě jeho žádosti. (2) Žádost o udělení přepravního práva vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje a) název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci Evropské unie20) vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele, a který nad ním vykonává kontrolu, b) adresu provozovny leteckého dopravce na území České republiky, jedná-li se o leteckého dopravce jiného členského státu, c) vymezení nabízených služeb obchodní letecké dopravy včetně období a typu provozu, d) návrh letového řádu včetně organizačního a zeměpisného vymezení plánovaného provozu a dne předpokládaného zahájení provozu, e) vymezení způsobu technického zabezpečení provozu včetně typu a vnitřního uspořádání používaných letadel a právního vztahu k nim, f) vymezení plánované cenové politiky včetně nabízených tarifů a konečných cen za přepravu, g) vymezení předpokládaného vývoje objemu dopravy a předpokládaného využití kapacity letadla v průběhu 3 let ode dne předpokládaného zahájení provozu, h) vymezení způsobu nabízení služeb obchodní letecké dopravy včetně distribuce přepravních dokladů, i) vymezení způsobu a rozsahu zapojení linky odpovídající požadovanému přepravnímu právu do sítě linek leteckého dopravce Evropské unie20) a její návaznosti na sítě ostatních leteckých dopravců a j) vymezení zamýšlené spolupráce s jinými leteckými dopravci, včetně způsobu a rozsahu této spolupráce, na lince odpovídající požadovanému přepravnímu právu. § 70b (1) Ministerstvo dopravy zveřejní informaci o obdržení první žádosti o udělení přepravního práva na své úřední desce do 7 dnů od jejího doručení. Další letečtí dopravci Evropské unie20) mohou podat žádost o udělení přepravního práva v téže věci ve lhůtě 21 dnů od zveřejnění informace o první žádosti. K později podaným žádostem se nepřihlíží. Informaci o obdržení žádostí dalších leteckých dopravců Evropské unie20) zveřejní Ministerstvo dopravy na své úřední desce do 7 dnů od jejich doručení. (2) O žádostech podaných podle odstavce 1 rozhoduje Ministerstvo dopravy ve společném řízení. (3) V řízení o udělení přepravního práva lze nahlížet do spisu až po uplynutí lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 1. § 70c (1) Ministerstvo dopravy při rozhodování o udělení přepravního práva přihlédne k a) typu, úrovni a rozsahu nabízených služeb obchodní letecké dopravy, míře zohlednění potřeb jednotlivých kategorií uživatelů a poměru ceny a úrovně služeb obchodní letecké dopravy, b) četnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy, nabízené kapacitě a rozložení letů v průběhu kalendářního roku, c) termínu předpokládaného zahájení provozu a období provozu, d) dostupnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy uživatelům, e) cenové politice leteckého dopravce Evropské unie20) včetně nabízených tarifů a konečných cen za přepravu, f) zajištění dopravní obslužnosti včetně návaznosti a zapojení do stávající sítě linek, g) technickému zabezpečení provozu včetně využití vlastních letadel, pronajatých letadel bez posádky a pronajatých letadel s posádkou, h) způsobu a rozsahu spolupráce s jinými leteckými dopravci, i) podmínkám provozu na určené lince a přiměřenosti nabídky a j) dosavadnímu využívání přidělených přepravních práv leteckým dopravcem Evropské unie20). (2) Ministerstvo dopravy může udělit přepravní právo více žadatelům, umožňuje-li to mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. (3) Ministerstvo dopravy rozhodne o žádosti o udělení přepravního práva ve lhůtě 60 dnů od doručení první žádosti. Rozhodnutí o udělení přepravního práva se vydává na dobu neurčitou. (4) Ministerstvo dopravy může v rozhodnutí o udělení přepravního práva stanovit podmínky pro jeho výkon. O změně podmínek pro výkon přepravního práva může Ministerstvo dopravy rozhodnout na základě žádosti leteckého dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, nebo z moci úřední za podmínky, že došlo ke změně skutečností rozhodných pro udělení přepravního práva. (5) Ministerstvo dopravy zveřejní rozhodnutí o udělení přepravního práva na své úřední desce. (6) Letecký dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, je povinen oznámit Ministerstvu dopravy a) změnu skutečností uvedených v žádosti, může-li mít podstatný vliv na výkon uděleného přepravního práva, a to nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, a b) skutečnost, že mu příslušný orgán nevydal nebo zrušil povolení k poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené lince, a to bez zbytečného odkladu. (7) Letecký dopravce Evropské unie20) nesmí udělené přepravní právo převést na jinou osobu. § 70d (1) Letecký dopravce Evropské unie20) může požádat Ministerstvo dopravy o udělení přepravního práva, které bylo uděleno jinému leteckému dopravci, nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva. V řízení o žádosti podle věty první se ustanovení § 70a odst. 2, § 70b a § 70c odst. 1 až 5 použijí obdobně. (2) Ministerstvo dopravy po obdržení žádosti podle odstavce 1 posoudí dosavadní způsob využívání přepravního práva leteckým dopravcem Evropské unie20), kterému bylo uděleno, a svým rozhodnutím a) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a žádost zamítne, b) odebere přepravní právo tomuto leteckému dopravci a udělí je žadateli, nebo c) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a současně je udělí žadateli. § 70e Odnětí přepravního práva (1) Ministerstvo dopravy odejme udělené přepravní právo, pokud letecký dopravce Evropské unie20) a) nezahájí provoz na určené lince do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva, b) nevyužívá udělené přepravní právo po dobu delší než 6 po sobě jdoucích měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které nemohl ovlivnit, c) porušuje podmínky stanovené v rozhodnutí o udělení přepravního práva, d) oznámí, že udělené přepravní právo nehodlá nadále využívat, nebo e) ukončí provozování obchodní letecké dopravy. (2) Ministerstvo dopravy rovněž odejme udělené přepravní právo, pokud a) dojde k podstatné změně skutečností uvedených v žádosti leteckého dopravce Evropské unie20), kterému bylo přepravní právo uděleno, přičemž tato změna má nežádoucí vliv na výkon uděleného přepravního práva, nebo b) leteckému dopravci Evropské unie20) příslušný orgán nevydá nebo zruší povolení k poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené lince. § 70f Obchodní letecká doprava leteckého dopravce jiného členského státu (1) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit Ministerstvu dopravy zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy do České republiky, z České republiky nebo na území České republiky. Oznámení se podává alespoň 10 dnů před plánovaným dnem zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy a vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci jiného členského státu vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele. Hodlá-li letecký dopravce jiného členského státu provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, uvede v oznámení rovněž adresu své provozovny na území České republiky. (2) Letecký dopravce jiného členského státu k oznámení přiloží letový řád, který obsahuje a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu, c) typ a poznávací značku letadla, d) nabízenou kapacitu letadla, e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu a f) dobu platnosti letového řádu. (3) Hodlá-li letecký dopravce jiného členského státu provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu, ke které se uděluje přepravní právo, z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, oznámení nepodává. (4) Bez ohledu na povinnost podat oznámení předkládá letecký dopravce jiného členského státu letový řád Ministerstvu dopravy vždy alespoň 10 dnů před zahájením každého provozního období. (5) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit Ministerstvu dopravy provedení nepravidelného letu nebo série nepravidelných letů do České republiky, z České republiky nebo na území České republiky letadlem s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností vyšší než 5,7 tuny. Oznámení se podává alespoň 3 dny před plánovaným dnem provedení letu nebo v případě série nepravidelných letů alespoň 7 dnů před plánovaným dnem provedení prvního letu. (6) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení obsahuje a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu, c) typ a poznávací značku letadla a d) název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci jiného členského státu vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele. § 71 Pravidelná obchodní letecká doprava leteckého dopravce ze třetí země (1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na území České republiky nebo přes území České republiky na základě povolení vydaného Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá povolení na žádost leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu s mezinárodní smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního řádu, nebo nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko nebo riziko pro životní prostředí. (2) Žádost se podává alespoň 30 dnů před plánovaným dnem zahájení provozu pravidelné obchodní letecké dopravy. Letecký dopravce ze třetí země k žádosti přiloží doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady vydané k tomu příslušným orgánem: a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána, b) osvědčení leteckého provozovatele, c) osvědčení letové způsobilosti, d) osvědčení hlukové způsobilosti. (3) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti dále přiloží letový řád, který obsahuje a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu, c) typ a poznávací značku letadla, d) nabízenou kapacitu letadla, e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu, f) dobu platnosti letového řádu. (4) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy přes území České republiky, doklady uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) a údaje uvedené v odstavci 3 písm. d) a e) se nevyžadují. (5) Povolení se vydává na dobu neurčitou. Vyhoví-li Ministerstvo dopravy žádosti o vydání povolení v plném rozsahu, nelze proti takovému rozhodnutí podat rozklad. (6) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou k ní přiloženy. § 71a Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71 odst. 1 zruší, pokud letecký dopravce ze třetí země a) nevyužívá vydané povolení po dobu delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které nemohl ovlivnit, b) oznámí, že vydané povolení nehodlá nadále využívat, c) závažným způsobem poruší ustanovení tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, d) ukončí provozování obchodní letecké dopravy, nebo e) podléhá zákazu provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího seznam leteckých dopravců podléhajících zákazu provozování letecké dopravy v Evropské unii21) nebo rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. § 71b Oznamovací povinnost leteckého dopravce ze třetí země (1) Letecký dopravce ze třetí země oznámí Ministerstvu dopravy zahájení přímého nebo zprostředkovaného prodeje služeb pravidelné obchodní letecké dopravy na území České republiky. Oznámení se podává alespoň 20 dnů před plánovaným dnem zahájení prodeje. (2) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení obsahuje a) obchodní firmu nebo název a adresu sídla organizační složky leteckého dopravce ze třetí země zřízené na území České republiky, b) obchodní firmu nebo název a adresu sídla osoby zprostředkující pro leteckého dopravce ze třetí země prodej služeb obchodní letecké dopravy na území České republiky, není-li organizační složka zřízena, a c) druh nabízených služeb obchodní letecké dopravy na území České republiky. (3) Letecký dopravce ze třetí země informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v oznámení ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo. § 71c Nepravidelná obchodní letecká doprava leteckého dopravce ze třetí země (1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat nepravidelnou obchodní leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na území České republiky nebo přes území České republiky na základě povolení vydaného Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá povolení na žádost leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu s mezinárodní smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního řádu, nebo nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko nebo riziko pro životní prostředí. (2) Žádost se podává alespoň a) 3 pracovní dny před plánovaným dnem letu, jde-li o žádost o povolení jednotlivého letu, b) 7 pracovních dnů před plánovaným dnem letu, jde-li o přepravu nebezpečného zboží22), nebo c) 15 pracovních dnů před plánovaným dnem prvního letu, jde-li o sérii nepravidelných letů. (3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu, c) typ a poznávací značku letadla, d) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu, e) počet cestujících nebo druh a množství nákladu, f) název, klasifikaci, množství a způsob balení nebezpečného zboží22), je-li přepravováno, g) číselný kód přidělený nebezpečnému zboží22) Organizací spojených národů, je-li přepravováno, h) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla objednatele přepravy, i) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla odesílatele a příjemce zboží, je-li přepravováno, a j) obchodní firmu nebo název zvoleného poskytovatele odbavovacích služeb na území České republiky. (4) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti přiloží doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady vydané k tomu příslušným orgánem: a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána, b) licenci nebo jiný obdobný doklad pro přepravu nebezpečného zboží22), je-li přepravováno, c) osvědčení leteckého provozovatele, d) osvědčení letové způsobilosti, e) osvědčení hlukové způsobilosti. (5) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy přes území České republiky, údaje uvedené v odstavci 3 písm. d), e), h) až j) a doklady uvedené v odstavci 4 písm. d) a e) se nevyžadují. (6) Vyhoví-li Ministerstvo dopravy žádosti o vydání povolení v plném rozsahu, nelze proti takovému rozhodnutí podat rozklad. (7) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou k ní přiloženy. § 71d Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71c odst. 1 zruší, nastane-li některý z důvodů uvedených v § 71a písm. b) až e). § 72 Zvláštní ustanovení o řízeních ve věcech obchodní letecké dopravy (1) V řízeních podle § 70a až 70e, 71, 71a, 71c a 71d může účastník jednat a písemnosti předkládat i v anglickém jazyce. Písemnosti vyhotovené v originálním znění v jiném než českém nebo anglickém jazyce předkládá účastník řízení v úředně ověřeném překladu do českého nebo anglického jazyka, nesdělí-li Ministerstvo dopravy účastníku řízení, že postačuje úředně neověřený překlad. Takové prohlášení může Ministerstvo dopravy učinit na své úřední desce pro veškerá řízení podle věty první. Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle § 70f a 71b použije obdobně. (2) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d činí Ministerstvo dopravy souběžně úkony v jazyce českém a anglickém. To neplatí, nesouhlasí-li s tím účastník řízení, nebo by tím byl ohrožen průběh řízení, anebo by takový postup byl spojen s nepřiměřenými náklady Ministerstva dopravy; v takovém případě se úkony činí jen v českém jazyce a Ministerstvo dopravy o tom vydá usnesení, které se oznamuje účastníku řízení. V případě rozporu mezi českým a anglickým zněním úkonu je rozhodující české znění. (3) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d lze podání učinit i v elektronické podobě bez použití podpisu nebo prostřednictvím telegrafu nebo telefaxu. V takovém případě se podání nepotvrzuje ani nedoplňuje. Pokud podání bylo učiněno jinou osobou, než která je v něm uvedena, nemá podání účinky, které s ním zákon spojuje; Ministerstvo dopravy o tom vydá usnesení, které se poznamená do spisu. Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle § 70f a 71b použije obdobně. (4) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d doručuje Ministerstvo dopravy písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, nebo prostřednictvím telefaxu; v těchto případech platí, že písemnost je doručena dnem odeslání, nevrátí-li se zpráva jako nedoručitelná. Potvrzení převzetí doručované písemnosti adresátem prostřednictvím podepsané datové zprávy se nevyžaduje. HLAVA II LETECKÉ PRÁCE A DALŠÍ LETECKÉ ČINNOSTI Letecké práce § 73 Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu. Leteckými pracemi se dále rozumějí vyhlídkové lety, využití letadla leteckým provozovatelem při výuce v leteckých školách a činnost leteckých škol. § 74 (1) Letecké práce může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem a právnická osoba se sídlem v České republice jen na základě povolení. Povolení může vydat na základě žádosti Úřad. (2) Povolení lze vydat, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro žadatele o vydání licence k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy podle § 58 odst. 1, pro letecký personál a pro provozování letadel používaných pro letecké práce. (3) Prováděcí předpis stanoví jednotlivé druhy leteckých prací, technické a provozní podmínky jejich provozování, náležitosti žádosti o vydání povolení a náležitosti rozhodnutí o vydání povolení. § 74a (1) Státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě Evropské unie, kteří jsou v tomto členském státě oprávněni provozovat letecké práce, mohou tyto letecké práce dočasně provozovat i na území České republiky. (2) Na provozování leteckých prací podle odstavce 1 se ustanovení § 74 nevztahuje. (3) Zahájení provozování leteckých prací na území České republiky oznámí osoba podle odstavce 1 nejpozději 3 dny předem Úřadu. (4) Osoba provozující letecké práce na území České republiky podle odstavce 1 je při kontrole povinna prokázat oprávnění provozovat letecké práce v jiném členském státě Evropské unie. (5) Ustanovení předchozích odstavců se vztahuje také na státního příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. § 75 Letecké činnosti pro potřeby státu (1) Leteckou činností pro potřeby státuLeteckou činností pro potřeby státu se rozumí lety uskutečňované leteckým provozovatelem za účelem a) přepravy ústavních činitelů, b) výkonu státní správy. (2) Lety za účelem přepravy ústavních činitelů lze uskutečňovat se souhlasem státu zastoupeným vládou. Lety za účelem výkonu státní správy lze uskutečňovat se souhlasem Ministerstva dopravy. § 76 Letecké činnosti pro vlastní potřebu (1) Leteckou činností pro vlastní potřebuLeteckou činností pro vlastní potřebu se rozumí lety, kterými zajišťuje právnická nebo fyzická osoba podnikatelskou nebo jinou činnost, k níž je oprávněna podle zvláštních předpisů. (2) Leteckou činnost pro vlastní potřebuLeteckou činnost pro vlastní potřebu může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice na základě povolení vydaného Úřadem. Úřad může vydat povolení na základě žádosti, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál a pro provozování letadel potřebných pro leteckou činnost pro vlastní potřebuleteckou činnost pro vlastní potřebu. (3) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti pro vydání povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebuletecké činnosti pro vlastní potřebu. § 77 Rekreační a sportovní létání Rekreačním a sportovním létánímRekreačním a sportovním létáním se rozumí užívání letadla pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, osobní dopravy nebo sportu, které není uskutečňováno za účelem zisku. Rekreační a sportovní létáníRekreační a sportovní létání lze provozovat pouze letadly s maximální vzletovou hmotností menší než 5,7 t a s celkovým počtem sedadel pro cestující menším než 9. § 78 Letecké veřejné vystoupení Letecké veřejné vystoupení lze provozovat jen se souhlasem Úřadu; to neplatí pro uskutečňování leteckého veřejného vystoupení bezpilotními systémy v otevřené kategorii provozu nebo oprávněným spolkem. Úřad udělí souhlas, nebude-li ohrožena bezpečnost létání ve vzdušném prostoru. HLAVA III POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ LETECKÝCH ČINNOSTÍ A UŽIVATELŮ LETADEL § 79 Provozovatel leteckých činností a uživatel letadla je povinen a) provozovat leteckou činnost letově způsobilým letadlem, b) zajišťovat leteckou činnost odborně a zdravotně způsobilým leteckým personálem, c) používat ke vzletům a přistávání letadel a pohybům letadel s tím souvisejícím letiště nebo plochy k tomu určené, d) provádět lety podle pravidel létání, e) dodržovat pokyny osob zajišťujících letové provozní služby. § 80 (1) Provozovatel letecké činnosti může vyloučit z přepravy osoby, zvířata a náklad, jejichž přeprava by ohrozila bezpečnost leteckého provozu nebo by jejich přepravou došlo k porušení předpisů platných ve státě odletu, státě příletu nebo státě přeletu. (2) Předměty a látky, pro jejichž povahu může být ohrožena bezpečnost leteckého provozu, mohou být přepravovány jen při dodržení podmínek stanovených prováděcími a zvláštními předpisy. ČÁST SEDMÁ SPORTOVNÍ LÉTAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ § 81 (1) Sportovním létajícím zařízením je maximálně dvoumístné letadlo nebo sportovní padák, určené k létání pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, individuální osobní dopravy, sportu nebo výcviku pilotů, které není uskutečňováno za účelem dosažení zisku, s výjimkou výcviku pilotů, letů závěsných a padákových kluzáků s pasažérem a seskoků sportovních padáků s pasažérem. (2) Druhy sportovních létajících zařízení jsou zejména a) ultralehký kluzák, b) ultralehký letoun, c) motorový závěsný kluzák, d) ultralehký vrtulník, e) ultralehký motorový vírník, f) motorový padákový kluzák, g) závěsný kluzák, h) padákový kluzák, i) sportovní padák. (3) Pilot sportovního létajícího zařízení je osoba, která je držitelem platného pilotního průkazu a sportovní létající zařízení řídí. Za pilota je ve smyslu tohoto zákona považován i parašutista. (4) Pilotní žák sportovního létajícího zařízení je osoba, která se jej učí řídit podle výcvikové osnovy. (5) Stavitel sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba, která sportovní létající zařízení staví pro vlastní potřebu. (6) Výrobce sportovního létajícího zařízení je fyzická nebo právnická osoba, která sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení vyrábí za účelem prodeje. (7) Inspektor provozu nebo inspektor techniky je odborně způsobilá fyzická osoba, která v rozsahu působnosti vyplývající z tohoto zákona vykonává dohled nad plněním povinností stavitelů, výrobců, pilotů a jiných osob podílejících se na provozu sportovních létajících zařízení. (8) Charakteristiky jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení stanoví prováděcí právní předpis. Správa sportovních létajících zařízení § 82 (1) Ministerstvo dopravy může svým rozhodnutím pověřit výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení právnickou osobu (dále jen „pověřená osoba“) na základě její písemné žádosti. Ministerstvo dopravy v rozhodnutí o pověření k výkonu státní správy stanoví podmínky a postupy při tomto výkonu a vymezí jeho rozsah. (2) Ministerstvo dopravy rozhodnutí vydá, pokud žadatel a) má sídlo na území České republiky, b) má vytvořen administrativní a technický systém správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona, c) disponuje kvalifikovanými osobami a odborným zázemím pro výkon státní správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona a tvorbu provozních a technických předpisů, d) má vytvořen a zabezpečen informační systém pro vedení rejstříku pilotů a sportovních létajících zařízení, e) má stanoveny postupy pro ověřování a schvalování letové způsobilosti sportovních létajících zařízení, f) má stanoveny postupy pro výuku a ověřování způsobilosti žadatelů o vydání pilotních průkazů a přiznávání kvalifikacíkvalifikací, g) nemá finanční nebo jiné zájmy, které by mohly ovlivnit nestrannost výkonu činnosti pověřené osoby, h) je způsobilý zajistit ochranu informací a údajů podle zvláštního právního předpisu5k). (3) Ministerstvo dopravy pověření odejme, a) jestliže pověřená osoba neplní povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o pověření, b) jestliže pověřená osoba o odejmutí pověření požádá. (4) Rozhodnutí o pověření a o odejmutí tohoto pověření zveřejní Ministerstvo dopravy sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. (5) Pokud není výkon státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení zabezpečen pověřenou osobou, zabezpečuje jej Úřad. (6) Náležitosti žádosti o pověření a doklady, které je nutno k žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis. § 83 (1) Pověřená osoba a) vydává nebo odnímá osvědčení právnickým a fyzickým osobám, které provozují formou podnikání výrobu sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení, opravy a údržbu, a kontroluje plnění jejich povinností, b) zpracovává a předkládá Ministerstvu dopravy návrhy provozních a technických předpisů pro provoz sportovních létajících zařízení a návrhy výcvikových osnov k jejich schválení a po schválení Ministerstvem dopravy tyto předpisy a výcvikové osnovy vydává, c) vykonává dohled nad činností stavitelů sportovních létajících zařízení, d) schvaluje, uznává a ověřuje letovou způsobilost sportovních létajících zařízení a vydává, prodlužuje a odnímá osvědčení o jejich letové způsobilosti, e) vede rejstřík sportovních létajících zařízení podle § 84b a přiděluje určeným sportovním létajícím zařízením poznávací značku, f) přiznává kvalifikacekvalifikace pilotům a jiným osobám podílejícím se na provozu sportovních létajících zařízení, vydává pilotní průkazy, zapisuje do nich kvalifikacekvalifikace, prodlužuje jejich platnost, vydává průkazy osvědčující dosažené kvalifikacekvalifikace a vede o nich evidenci, g) vydává nebo odnímá souhlas k provozu středisek výcviku pilotů jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení, kontroluje plnění jejich povinností, h) stanovuje podmínky pro užívání ploch ke vzletům a přistáním sportovních létajících zařízení, plochy registruje, schvaluje provozní řády a způsobilost registrovaných ploch; evidenci ploch předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění, i) povoluje provádění zkušebních letů sportovních létajících zařízení, j) uděluje souhlas s pořádáním veřejných leteckých vystoupení sportovních létajících zařízení, k) vykonává dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení, l) poskytuje potřebnou součinnost orgánům státní správy v souvislosti s šetřením leteckých nehodleteckých nehod a incidentůincidentů sportovních létajících zařízení, m) jmenuje a odvolává inspektory provozu a inspektory techniky; seznam jmenovaných a odvolaných inspektorů provozu a inspektorů techniky předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění. (2) V zájmu bezpečnosti leteckého provozu nebo v jiném veřejném zájmu může pověřená osoba nebo Úřad v odůvodněných případech létání určitého sportovního létajícího zařízení omezit nebo zakázat. § 84 Dohled nad konstrukcí, stavbou, výrobou, opravou a údržbou sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení vykonává inspektor provozu nebo inspektor techniky. § 84a (1) Inspektor provozu a inspektor techniky jsou v rámci dohledu nad sportovními létajícími zařízeními oprávněni a) vyžadovat předložení dokladů potřebných k provozu sportovního létajícího zařízení, b) zadržet technický průkaz sportovního létajícího zařízení v případě zjištění závady v letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení do doby odstranění závady v letové způsobilosti, c) zakázat let, pokud by ohrozil bezpečnost letového provozu, život, zdraví nebo majetek osob nebo životní prostředí nebo jiný právem chráněný zájem, d) zadržet pilotní průkaz nebo jiný průkaz osvědčující kvalifikacikvalifikaci a nařídit ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele zadrženého průkazu v případě, že při výkonu činnosti spojené s provozem sportovního létajícího zařízení vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost letového provozu, e) odejmout pilotní průkaz osobě, která ohrozila bezpečnost letového provozu, porušila pravidla létání, nebo pravidla provozu sportovních létajících zařízení, a předat jej bez zbytečného odkladu pověřené osobě k dalšímu řízení. (2) Inspektor techniky je dále v rámci dohledu nad stavbou, výrobou a opravami sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení oprávněn a) vyžadovat předložení veškerých dokladů týkajících se stavby a výroby sportovního létajícího zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení, zejména veškerých výpočtů, stavební a výrobní dokumentace a stavebního deníku, b) vstupovat do prostor, kde se sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení staví nebo vyrábí, kontrolovat stroje a nářadí, prověřit používané materiály a spojovací součásti, c) v případě zjištěných konstrukčních vad vyžádat či uložit provedení zkoušek pevnosti, pružnosti a jiných, v případě výroby zakázat provoz dříve vyrobených sportovních létajících zařízení, případně žádat změny konstrukce nebo vypracování znaleckého posudku. § 84b Rejstřík sportovních létajících zařízení (1) Do rejstříku sportovních létajících zařízení (dále jen „rejstřík“) se zapisují sportovní létající zařízení vymezená v § 81 odst. 2 písm. a) až g) na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele se souhlasem vlastníka za těchto podmínek: a) vlastníkem nebo provozovatelem sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, b) sportovní létající zařízení není registrováno v jiném státě, c) letová způsobilost sportovního létajícího zařízení byla ověřena, nebo je ověřována podle § 83 odst. 1 písm. d), nebo bylo uznáno za platné jeho osvědčení letové způsobilosti vydané orgánem cizího státu. (2) Sportovnímu létajícímu zařízení zapsanému v rejstříku se přiděluje poznávací značka. Přidělením poznávací značky získává sportovní létající zařízení státní příslušnost České republiky. (3) Údaje zapisované do rejstříku, údaje, které z něj lze zveřejnit, a způsob označení sportovního létajícího zařízení stanoví prováděcí právní předpis. § 84c Piloti a osoby ve výcviku (1) Sportovní létající zařízení může řídit a) pilot, který je držitelem platného pilotního průkazu s příslušnou kvalifikacíkvalifikací, nebo b) pilotní žák za podmínek stanovených výcvikovou osnovou. (2) Podmínkou vydání pilotního průkazu je prokázání zdravotní způsobilosti uchazeče, absolvování teoretické výuky, praktického výcviku a složení příslušné zkoušky v souladu s výcvikovou osnovou. (3) Lékařský posudek1n) o zdravotní způsobilosti uchazečů a pilotů sportovních létajících zařízení vydává na základě lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím posuzujícího lékařeposuzujícího lékaře pověřeného Úřadem. Posuzujícím lékařemPosuzujícím lékařem se rozumí a) lékař poskytovatele zdravotních služeb, který byl pověřen podle § 22 odst. 3, pro sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. a) až e) a i) a dvoumístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. f) až h), b) lékař, který je registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství pro jednomístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. f) až h). (4) Doba platnosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti je a) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. a) 1. 60 měsíců u osob do 40 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší, 2. 24 měsíců u osob od 40 do 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší, 3. 12 měsíců u osob od 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší, b) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. b) 1. neomezená u osob do 75 let, nestanoví-li lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby omezení doby jeho platnosti, 2. 12 měsíců u osob od 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší. (5) KvalifikacíKvalifikací se rozumí splnění podmínek stanovených pro získání oprávnění k výkonu činností spojených s provozem sportovních létajících zařízení. Je-li podmínkou zapsání příslušné kvalifikacekvalifikace do pilotního průkazu praxe, je žadatel povinen ji doložit. (6) Bezprostředně před letem, za letu a bezprostředně po ukončení letu je pilot nebo pilotní žák povinen mít u sebe tyto platné doklady: a) průkaz totožnosti, b) pilotní průkaz nebo doklad žáka, c) osvědčení letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení, d) doklad o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem sportovního létajícího zařízení. (7) Pilot nebo pilotní žák je povinen při provozu sportovního létajícího zařízení dbát pokynů inspektora provozu, inspektora techniky nebo osob vykonávajících státní dozor podle tohoto zákona. (8) Náležitosti žádosti o vydání pilotního průkazu, doklady, které je nutno k žádosti přiložit, podmínky zahájení praktického výcviku a samostatných letů, způsob stanovení kvalifikačních podmínek pro vydání pilotního průkazu a způsob stanovení kvalifikačních podmínek osob provádějících teoretickou výuku a praktický výcvik stanoví prováděcí právní předpis. § 84d Plochy pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení (1) Ke vzletům a přistáním při pravidelném provozu sportovních létajících zařízení může být použito a) letiště, pokud letecká informační příručka stanoví provoz určitého druhu sportovního létajícího zařízení na tomto letišti, nebo se souhlasem provozovatele tohoto letiště, b) plochy trvale užívané ke vzletům a přistáním letadel a vymezené k tomuto účelu v územně plánovací dokumentaci nebo v rozhodnutí o povolení záměru, za předpokladu souhlasu vlastníka nebo provozovatele plochy a obceobce, na jejímž území se plocha nalézá. (2) Ke vzletům a přistáním při nepravidelném provozu motorových sportovních létajících zařízení a pravidelném i nepravidelném provozu nemotorových sportovních létajících zařízení může být použito jakékoliv další plochy, vyslovil-li s využíváním plochy k tomuto účelu souhlas vlastník plochy, při splnění následujících podmínek: a) plocha leží mimo obytné území obceobce ve vzdálenosti nejméně 100 m od obytných budov a při provozu nebudou ve vzdálenosti menší než 50 m od sportovních létajících zařízení osoby nezúčastněné na provozu, b) plocha leží mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území k tomuto účelu nedal souhlas příslušný orgán ochrany přírody, a c) plocha leží mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud k využívání území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody nedal souhlas příslušný vodohospodářský orgán. ČÁST OSMÁ OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ O OCHRANĚ CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY § 85 Příslušný orgán Úkoly příslušného orgánu, včetně informační povinnosti členského státu Evropské unie vůči Evropské komisi, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) a předpisů vydaných na jeho základě plní Úřad. § 85a Národní programy (1) Úřad vydává a aktualizuje národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) nebo podle rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. Národní programy obsahují popis způsobu zajištění ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy. (2) Národní programy Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) jinak. § 85b Obecná povinnost k ochraně civilního letectví před protiprávními činy Každý, kdo vstupuje do míst sloužících k ochraně civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), je povinen při vstupu do těchto míst, jakož i během pobytu v nich, počínat si s náležitou obezřetností tak, aby svým chováním nevystavil civilní letectvícivilní letectví nebezpečí protiprávního činu, nebo aby takové chování jiným neumožnil. § 85c Příkazy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy (1) Fyzické a právnické osoby zajišťující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy jsou za tímto účelem v místech sloužících k ochraně civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) oprávněny vydávat fyzickým osobám, které do těchto míst vstupují nebo se tam zdržují, příkazypříkazy; přitom jsou povinny dbát toho, aby příkazypříkazy byly přiměřené jejich účelu. PříkazemPříkazem se rozumí ústní nebo písemný pokyn vyzývající k tomu, aby se osoba, vůči které pokyn směřuje, chovala způsobem stanoveným tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), nebo aby se zdržela jednání, které tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) zakazuje, případně aby místo sloužící k ochraně civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy neprodleně opustila. (2) Fyzické osoby, vůči kterým příkazpříkaz směřuje, jsou povinny se jím řídit. § 85d Obecné ustanovení o detekční kontrole osob Každý, kdo provádí detekční kontrolu fyzických osob podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), je povinen provádět ji takovými způsoby a s použitím takových prostředků, které sledují výhradně účel kontroly a šetří důstojnost každého člověka, který je kontrole podroben. Za tím účelem provádí ruční prohlídku fyzických osob osoba stejného pohlaví. HLAVA II SPOLEHLIVOST § 85e Ověření spolehlivosti (1) Každý, u něhož to vyžaduje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), musí být spolehlivý. Podmínkou spolehlivosti fyzické osoby je její bezúhonnost a důvěryhodnost. (2) Ověření spolehlivosti fyzické osoby provádí na její žádost Úřad. To neplatí, jde-li o osobu, která vykonává službu nebo závislou prácizávislou práci u Ministerstva obrany, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, nebo která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby nebo platného osvědčení fyzické osoby podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací; taková osoba se považuje za spolehlivou podle tohoto zákona. Přestane-li taková osoba splňovat podmínku podle předchozí věty, bezodkladně tuto skutečnost oznámí osobě, která jí umožnila vstup bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru. (3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje a) místo narození žadatele; narodil-li se žadatel v cizině, rovněž stát, na jehož území se narodil, b) státní občanství žadatele, c) název stávajícího žadatelova zaměstnavatele, označení zastávané funkce a popis vykonávané pracovní činnosti, d) vymezení činnosti, kterou žadatel hodlá vykonávat a k jejímuž výkonu musí být spolehlivý, e) další údaje za období 5 let přede dnem podání žádosti nebo, byl-li žadateli v období 5 let před podáním žádosti Úřadem vydán doklad o spolehlivosti, za období ode dne vydání předchozího dokladu o spolehlivosti do dne podání žádosti, kterými jsou 1. předchozí státní občanství žadatele, 2. názvy předchozích žadatelových zaměstnavatelů s uvedením data vzniku a zániku pracovněprávního vztahu, označení zastávané funkce a popis vykonávané pracovní činnosti; to platí obdobně i pro služební poměr, 3. názvy osob, u kterých žadatel získával vzdělání, obsah a délka tohoto vzdělání s uvedením data a způsobu jeho ukončení, 4. nepřetržitý pobyt žadatele v cizím státě delší než 6 měsíců a jeho důvod, a f) čestné prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů v žádosti uvedených. (4) K žádosti se přiloží doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, v němž žadatel v období 5 let přede dnem podání žádosti pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Je-li žadatel cizincem, přiloží k žádosti též doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, přiloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, nebo před notářem nebo orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. § 85f Bezúhonnost a důvěryhodnost (1) Za bezúhonnou se pro účely ověření spolehlivosti považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin ani nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti leteckého personálu, provozováním letištěprovozováním letiště, poskytováním leteckých služeb nebo provozováním leteckých činností, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (2) Za důvěryhodnou se pro účely ověření spolehlivosti považuje fyzická osoba, u které nelze v souvislosti s činností, již hodlá vykonávat a k jejímu výkonu musí být spolehlivá, spatřovat specifické riziko. Specifickým rizikem je důvodné podezření, že dosavadní chování fyzické osoby, její pracovní nebo společenské styky významně nasvědčují tomu, že by mohla vystavit civilní letectvícivilní letectví nebezpečí protiprávního činu. § 85g Ověření totožnosti a bezúhonnosti (1) Účastníkem řízení o ověření spolehlivosti je pouze žadatel. Úřad po zahájení řízení ověří žadatelovu totožnost a bezúhonnost. (2) Pro účely ověření bezúhonnosti si Úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je Úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí skutečnosti rozhodné pro ověření bezúhonnosti, je Úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. (3) Uvedl-li žadatel nepravdivé údaje rozhodné pro ověření totožnosti nebo není-li bezúhonný, vydá Úřad rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. V opačném případě požádá Úřad Policii České republiky o posouzení jeho důvěryhodnosti. § 85h Posouzení důvěryhodnosti Policie České republiky posoudí důvěryhodnost fyzické osoby nejpozději do 15 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu a vydá o tom závazné stanovisko. Pro účely posouzení důvěryhodnosti si Policie České republiky může vyžádat potřebnou informaci od příslušné zpravodajské služby České republiky. Ve zvlášť složitých případech, při kterých nelze důvěryhodnost posoudit ve lhůtě podle věty první, je lhůta pro vydání závazného stanoviska 25 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu. Obsahuje-li závazné stanovisko nebo jeho podklady utajované informaceutajované informace, nelze do těchto písemností nahlížet a jsou uchovávány odděleně mimo spis. V případě, že podklady pro vydání závazného stanoviska obsahují utajované informaceutajované informace, v odůvodnění závazného stanoviska se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění závazného stanoviska pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají. § 85i Není-li žadatel podle závazného stanoviska Policie České republiky důvěryhodný, vydá Úřad rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. To platí i tehdy, vyjde-li v řízení najevo, že žadatel úmyslně uvedl nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně zamlčel. V opačném případě vydá Úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí doklad o spolehlivosti. § 85j Doklad o spolehlivosti (1) Doklad o spolehlivosti je veřejnou listinouveřejnou listinou. Odcizení nebo ztrátu dokladu o spolehlivosti jeho držitel bezodkladně ohlásí Úřadu a osobě, pro kterou vykonává činnost, k jejímuž výkonu musí být spolehlivý, a provozovateli letiště, vydal-li mu letištní identifikační průkaz. Doklad o spolehlivosti je platný po dobu 1 roku od jeho vydání. (2) Doklad o spolehlivosti obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) den, měsíc a rok narození, c) státní občanství, d) datum vydání a dobu platnosti a e) otisk úředního razítka a podpis oprávněné úřední osoby. (3) Platnost dokladu o spolehlivosti zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, b) dnem nabytí jiných právních účinků rozhodnutí Úřadu o nespolehlivosti jeho držitele vydaného v řízení o přezkumu spolehlivosti, c) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty, d) takovým poškozením, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, e) změnou některého z údajů v něm obsažených, f) vrácením dokladu jeho držitelem Úřadu, g) dnem doručení nového dokladu, nebo h) úmrtím držitele dokladu, nebo jeho prohlášením za mrtvého. (4) Držitel dokladu o spolehlivosti odevzdá Úřadu do 5 dnů doklad, jehož platnost zanikla podle odstavce 3 písm. a), b), d), e) a g), a bezodkladně tuto skutečnost oznámí osobě, pro kterou vykonává činnost, k jejímuž výkonu musí být spolehlivý, a provozovateli letiště, vydal-li mu letištní identifikační průkaz. Každý je povinen bezodkladně odevzdat nalezený doklad o spolehlivosti Úřadu nebo Policii České republiky. (5) Držitel dokladu o spolehlivosti, jehož platnost zanikla podle odstavce 3 písm. c) až e), požádá do 5 dnů ode dne zániku platnosti Úřad o vydání dokladu nového. V takovém případě vydá Úřad do 5 dnů od doručení žádosti nový doklad o spolehlivosti, který nahrazuje doklad původní. (6) Vzor dokladu o spolehlivosti stanoví prováděcí právní předpis. § 85k Přezkum spolehlivosti (1) Úřad zahájí z moci úřední řízení o přezkumu spolehlivosti, zjistí-li během doby platnosti dokladu o spolehlivosti skutečnosti nasvědčující tomu, že držitel dokladu a) není bezúhonný, b) není důvěryhodný, nebo c) úmyslně uvedl nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně zamlčel. (2) Účastníkem řízení o přezkumu spolehlivosti je pouze ten, jehož spolehlivost se přezkoumává. Zjistí-li Úřad skutečnosti nasvědčující tomu, že držitel dokladu o spolehlivosti není důvěryhodný, požádá Policii České republiky o posouzení jeho důvěryhodnosti. Na řízení o přezkumu spolehlivosti se ustanovení § 85f, § 85g odst. 2 a § 85h použijí obdobně. (3) Zjistí-li Úřad, že držitel dokladu o spolehlivosti není bezúhonný nebo důvěryhodný, vydá rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. To platí i tehdy, uvedl-li držitel dokladu o spolehlivosti úmyslně nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně zamlčel. V opačném případě Úřad usnesením řízení zastaví. Odvolání proti rozhodnutí o nespolehlivosti nemá odkladný účinek. § 85l Soudní přezkum (1) Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacíchutajovaných informacích obsažených v údajích z evidencí Policie České republiky nebo zpravodajských služeb České republiky nebo ve výsledcích šetření Policie České republiky. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti Policie České republiky nebo zpravodajských služeb České republiky. Provádí-li se důkaz jinak než výslechem, postupuje se přiměřeně podle tohoto odstavce. (2) Předseda senátu rozhodne, že části spisu obsahující utajované informaceutajované informace, budou odděleny, může-li v souvislosti s těmito informacemi dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti Policie České republiky nebo zpravodajských služeb České republiky; do oddělených částí spisu účastník řízení, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet nemohou. HLAVA III OCHRANA LETIŠŤ, LETADEL, CESTUJÍCÍCH A ZAVAZADEL § 85m Bezpečnostní program letiště (1) Provozovatel letiště nesmí provozovat letiště bez schváleného bezpečnostního programu letiště podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). Bezpečnostní program letiště schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště, jejíž přílohou je bezpečnostní program letiště; tuto žádost může podat i žadatel o povolení provozovat letiště současně se žádostí o povolení provozovat letiště. (2) Úřad bezpečnostní program letiště schválí, obsahuje-li opatření zajišťující dostatečnou úroveň ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy na letišti v souladu s tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). Účastníkem řízení o schválení bezpečnostního programu letiště je pouze žadatel. V řízení o schválení bezpečnostního programu letiště je dotčeným orgánem Policie České republiky. (3) Změnu bezpečnostního programu letiště mající vliv na zajištění ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště. Na schválení změny bezpečnostního programu letiště se odstavec 2 použije obdobně. Jiné změny bezpečnostního programu letiště, než které jsou uvedeny ve větě první, provozovatel letiště neprodleně oznámí Úřadu. (4) Obsahové náležitosti a strukturu bezpečnostního programu letiště stanoví prováděcí právní předpis. § 85n Povinnosti provozovatele letiště (1) Provozovatel letiště v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) rozdělí prostor letiště podle druhu uplatňovaných bezpečnostních opatření na jednotlivé oblasti, viditelně je označí a s použitím vhodných zabezpečovacích prvků zajistí, aby průchod mezi nimi byl možný jen za splnění podmínek stanovených tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). (2) Provozovatel letiště v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) dále zajistí a) provádění kontroly osob a vozidel vstupujících a vjíždějících do prostoru letiště, b) vydávání letištních identifikačních průkazů a povolení k vjezdu, c) provádění detekční kontroly osob jiných než cestujících a jimi vnášených věcí, d) ostrahu prostoru letiště. § 85o Informace o bezpečnostní prohlídce letadla Letecký dopravceLetecký dopravce zajistí, aby informace o bezpečnostní prohlídce letadla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) byla po dobu tímto přímo použitelným předpisem stanovenou uchovávána rovněž na palubě letadla. § 85p Detekční kontrola cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel (1) Provozovatel letiště a letecký dopravceletecký dopravce zajistí provádění detekční kontroly cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). (2) Letecký dopravceLetecký dopravce může umožnit vnést na palubu letadla věc, jejíž vnášení zakazuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), jen po předchozím souhlasu Úřadu a za podmínek stanovených tímto předpisem Evropské unie. Umožní-li letecký dopravceletecký dopravce vnesení takové věci na palubu letadla, neprodleně o tom uvědomí dotčeného provozovatele letiště. (3) Úřad na žádost fyzické nebo právnické osoby udělí souhlas s vnesením věci, jejíž vnášení na palubu letadla je zakázáno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), lze-li s ohledem na fyzikální a chemické vlastnosti věci a účel jejího použití mít za to, že její vnesení nepředstavuje ohrožení civilního letectvícivilního letectví. (4) Účastníkem řízení o udělení souhlasu je pouze žadatel. V řízení o udělení souhlasu Úřad provede ohledání věci, o jejíž vnesení na palubu letadla se žádá. V rozhodnutí o udělení souhlasu s vnesením věci Úřad stanoví podmínky pro bezpečné nakládání s věcí po jejím vnesení do prostoru letiště a na palubu letadla a dobu, na kterou se souhlas uděluje. (5) Udělil-li Úřad souhlas s vnesením věci, oprávněná úřední osoba bezodkladně po vydání rozhodnutí umístí věc do uzavíratelného neprůhledného obalu, který viditelně opatří plombou nebo jiným viditelným zajišťovacím prostředkem s jedinečným číselným identifikátorem, uvedeným v rozhodnutí, a to takovým způsobem, aby z něj nebylo možno věc vyjmout, aniž by došlo k porušení zajišťovacího prostředku. Každý, kdo s věcí nakládá, musí zajistit, že věc bude umístěna v obalu opatřeném zajišťovacím prostředkem během svého vnesení do prostoru letiště a na palubu letadla a po celou dobu svého uložení v prostoru letiště a na palubě letadla. Letecký dopravceLetecký dopravce zajistí, že věc bude od svého vnesení do prostoru letiště bezpečně doprovázena a bezpečně uložena v prostoru letiště a na palubě letadla. § 85q Následná ochrana cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel Provozovatel letiště a letecký dopravceletecký dopravce zajistí následnou ochranu cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel po provedení jejich detekční kontroly v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). § 85r Bezpečnostní program poskytovatele letových provozních služeb (1) Poskytovatel letových provozních služeb vypracuje a dodržuje bezpečnostní program, který obsahuje opatření zajišťující v souladu s tímto zákonem a rozhodnutím mezinárodní organizace vydaným na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, dostatečnou úroveň ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) při poskytování letových provozních služeb. (2) Poskytovatel letových provozních služeb bez zbytečného odkladu zpřístupní Úřadu na jeho žádost svůj bezpečnostní program. (3) Obsahové náležitosti a strukturu bezpečnostního programu poskytovatele letových provozních služeb stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA IV OCHRANA NÁKLADU, POŠTOVNÍCH ZÁSILEK A VĚCÍ LETECKÉHO DOPRAVCE § 85s Osoba provádějící bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta (1) Fyzická nebo právnická osoba v postavení schváleného agenta podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) může prováděním bezpečnostní kontroly nákladu a poštovních zásilek mimo svoji provozovnu pověřit jinou fyzickou nebo právnickou osobu, stanoví-li její povinnosti zajišťující dostatečnou úroveň ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy ve svém bezpečnostním programu a zabezpečí jejich řádné plnění. (2) Fyzická nebo právnická osoba může provádět bezpečnostní kontrolu nákladu a poštovních zásilek namísto schváleného agenta mimo jeho provozovnu se souhlasem Úřadu uděleným na její žádost. Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje vymezení druhu a rozsahu bezpečnostní kontroly, kterou žadatel hodlá provádět. (3) Úřad souhlas udělí, pokud žadatel a) splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) pro provádění bezpečnostní kontroly uvedené v žádosti a b) má pro tuto činnost zavedena opatření zajišťující její řádné provádění. (4) Osoba provádějící bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta bezodkladně oznamuje Úřadu změnu skutečností majících vliv na udělení souhlasu. (5) Úřad souhlas odejme, pokud osoba, které byl udělen, a) přestala splňovat podmínky pro udělení souhlasu, b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), nebo c) o odejmutí souhlasu požádala. § 85t Rejstřík osob oprávněných provádět bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta (1) Zřizuje se neveřejný rejstřík osob oprávněných provádět bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta (dále jen „rejstřík oprávněných osob“), jehož účelem je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) zpřístupnit přehled o těchto osobách a jejich službách schváleným agentům. (2) Správcem rejstříku oprávněných osob je Úřad. Přístup k němu mají pouze schválení agenti, kterým Úřad přístup dálkově zajistí. (3) Úřad zapíše osobu, které udělil souhlas k provádění bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta, do rejstříku oprávněných osob do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení takového souhlasu. (4) V rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy osobních údajůosobních údajů o fyzických osobách, které nepodnikají: a) jméno, popřípadě jména, b) příjmení, c) datum narození a d) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě jiného pobytu na území České republiky. (5) Jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, v rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy osobních údajůosobních údajů: a) obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) adresa sídla a c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno. (6) V rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy údajů o právnických osobách: a) obchodní firma nebo název, b) adresa sídla a c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno. (7) V rejstříku oprávněných osob jsou dále zpracovávány tyto druhy údajů: a) datum zápisu a b) datum výmazu. (8) Osobní údajeOsobní údaje jsou v rejstříku oprávněných osob zpracovávány po dobu trvání souhlasu k provádění bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta; po odnětí souhlasu Úřad takové údaje bezodkladně zlikviduje. § 85u Detekční kontrola a následná ochrana věcí leteckého dopravce Letecký dopravceLetecký dopravce zajistí provádění detekční kontroly svých věcí a jejich následnou ochranu po provedení detekční kontroly v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). HLAVA V ODBORNÉ POŽADAVKY § 85w Odborná příprava Každý, pro něhož osoby plní povinnosti související s ochranou civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, zajistí, aby pracovní činnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) vykonávaly fyzické osoby, které úspěšně absolvovaly odbornou přípravu. § 85x Uskutečňování odborné přípravy (1) Fyzická osoba může uskutečňovat odbornou přípravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) na základě povolení vydaného na její žádost Úřadem. (2) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje návrh druhu odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), kterou žadatel hodlá uskutečňovat. K žádosti se přiloží a) doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání v originále nebo ověřené kopii, b) čestné prohlášení o dosavadní praxi v oblasti ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy obsahující popis veškerých vykonávaných činností souvisejících s ochranou civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, včetně délky jejich trvání, a c) návrh obsahu, rozsahu a formy odborné přípravy, kterou žadatel hodlá uskutečňovat. (3) Úřad povolení k uskutečňování odborné přípravy vydá, pokud a) žadatel 1. dosáhl věku 18 let, 2. má alespoň úplné střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3. po dobu alespoň 1 roku vykonával činnosti v oblasti ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, 4. v rámci správního řízení prokázal odborné znalosti a praktické dovednosti potřebné pro uskutečňování navrhovaného druhu odborné přípravy a b) návrh obsahu, rozsahu a formy odborné přípravy, kterou žadatel hodlá uskutečňovat, odpovídá podmínkám pro uskutečňování odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). (4) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné znalosti a praktické dovednosti žadatele se v řízení prokazují teoretickou a praktickou zkouškou před tříčlennou odbornou komisí složenou ze zaměstnanců Úřadu, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. (5) Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede druh odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), kterou je žadatel oprávněn uskutečňovat, a dobu platnosti rozhodnutí. (6) Úřad vydané povolení zruší, pokud fyzická osoba uskutečňující odbornou přípravu (dále jen „školitel“) a) neplní podmínky pro uskutečňování odborné přípravy stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), nebo b) o zrušení povolení požádala. (7) Obsah a formu zkoušky, při níž se prokazují odborné znalosti a praktické dovednosti žadatele o vydání povolení k uskutečňování odborné přípravy, stanoví prováděcí právní předpis. § 85y Absolvování odborné přípravy (1) Odborná příprava podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) je zakončena zkouškou. Tomu, kdo úspěšně absolvoval odbornou přípravu, vystaví školitel o této skutečnosti písemný doklad. Není-li fyzická osoba držitelem platného dokladu o absolvování odborné přípravy, nesmí vykonávat činnosti, s nimiž odborná příprava přímo souvisí. (2) Doba platnosti dokladu o absolvování odborné přípravy fyzických osob vykonávajících činnosti přímo související s prováděním detekční kontroly, jimž přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) ukládá úspěšně absolvovat odbornou přípravu alespoň jednou v průběhu 6 měsíců, činí 6 měsíců. V ostatních případech platnost dokladu o absolvování odborné přípravy činí 2 roky. (3) Vzor dokladu o absolvování odborné přípravy stanoví prováděcí právní předpis. § 85z Odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin (1) Fyzická nebo právnická osoba může uskutečňovat odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) na základě povolení vydaného na její žádost Úřadem. (2) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení školitele určeného žadatelem k zabezpečování odborného výcviku (dále jen „garant výcviku“). K žádosti se přiloží a) doklad osvědčující oprávnění žadatele k nakládání s výbušninami na území České republiky, b) doklad osvědčující oprávnění garanta výcviku k nakládání s výbušninami na území České republiky, c) čestné prohlášení garanta výcviku o dosavadní praxi v oblasti výcviku psů obsahující popis veškerých vykonávaných činností, včetně délky jejich trvání, a d) návrh obsahu, rozsahu a formy odborného výcviku, který žadatel hodlá uskutečňovat. (3) Úřad povolení k uskutečňování odborného výcviku vydá, pokud a) žadatel provádí detekční kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), b) garant výcviku alespoň po dobu 5 let vykonával činnosti v oblasti výcviku psů a v rámci správního řízení prokázal odborné znalosti a praktické dovednosti nezbytné pro odhalování výbušnin a řádné zabezpečování odborného výcviku a c) návrh obsahu, rozsahu a formy odborného výcviku, který žadatel hodlá uskutečňovat, zahrnuje užití prostředků zajišťujících dosažení dostatečné odhalovací schopnosti psů a odpovídá podmínkám pro uskutečňování odborného výcviku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). (4) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné znalosti a praktické dovednosti garanta výcviku se v řízení prokazují teoretickou zkouškou a praktickým testem před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. Většinu členů odborné komise tvoří příslušníci nebo zaměstnanci Policie České republiky nebo ArmádyArmády České republiky, náplní jejichž činnosti je provádění výcviku psů určených k odhalování výbušnin. Skutečně vynaložené náklady spojené s řízením o vydání povolení hradí žadatel. Povolení je platné po dobu 5 let. (5) Úřad vydané povolení zruší, pokud fyzická nebo právnická osoba uskutečňující odborný výcvik a) neplní podmínky pro uskutečňování odborného výcviku stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), nebo b) o zrušení povolení požádala. (6) Obsah a formu teoretické zkoušky a praktického testu, při nichž se prokazují odborné znalosti a praktické dovednosti garanta výcviku a prostředky zajišťující dosažení dostatečné odhalovací schopnosti psů stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA VI PROSTŘEDKY SLOUŽÍCÍ K OCHRANĚ CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY § 86 Užívání prostředků sloužících k ochraně civilního letectví před protiprávními činy Fyzická nebo právnická osoba, která zajišťuje provádění detekční kontroly podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), zajistí, aby prostředky sloužící k ochraně civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy (dále jen „bezpečnostní prostředky“), užívané při provádění detekční kontroly, splňovaly požadavky na odhalovací schopnosti, technické nastavení a provozní zabezpečení stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie. § 86a Psi určení k odhalování výbušnin (1) Fyzická nebo právnická osoba, která zajišťuje provádění detekční kontroly, může při plnění této povinnosti umožnit užití psa určeného k odhalování výbušnin jen tehdy, bylo-li osobě plnící úkoly psovoda vydáno Úřadem povolení k výkonu této činnosti. To neplatí, jde-li o psa užívaného k odhalování výbušnin Policií České republiky nebo ArmádouArmádou České republiky. (2) Úřad na žádost fyzické osoby plnící úkoly psovoda vydá povolení k užívání psa určeného k odhalování výbušnin, byla-li tato osoba spolu se psem vybaveným elektronickým čipem úspěšně vycvičena podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) a v rámci správního řízení prokázala odborné znalosti a praktické dovednosti nezbytné pro odhalování výbušnin stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie. (3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje označení předmětu detekční kontroly, pro niž bude pes určený k odhalování výbušnin žadatelem užíván. Žádost dále obsahuje tyto údaje určující totožnost psa, kterého žadatel hodlá při detekční kontrole užívat: a) jméno, popřípadě jména, b) datum narození, c) plemeno, d) pohlaví, e) identifikační údaj uložený na elektronickém čipu, kterým je pes vybaven. (4) K žádosti se přiloží doklad o úspěšném absolvování odborného výcviku psovodů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). (5) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné znalosti a praktické dovednosti osoby plnící úkoly psovoda nezbytné pro odhalování výbušnin se v řízení prokazují teoretickou zkouškou a praktickým testem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). Teoretická zkouška a praktický test se provádějí před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. Většinu členů odborné komise tvoří příslušníci nebo zaměstnanci Policie České republiky nebo ArmádyArmády České republiky, náplní jejichž činnosti je provádění výcviku psů určených k odhalování výbušnin. Součástí praktického testu je rovněž ověření odhalovacích schopností psa, jehož hodlá žadatel užívat. Skutečně vynaložené náklady spojené s řízením o vydání povolení hradí žadatel. Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede dobu jeho platnosti a údaje určující totožnost psa, kterého žadatel hodlá při detekční kontrole užívat. (6) Úřad vydané povolení zruší, pokud držitel povolení a) neplní podmínky pro užívání psa určeného k odhalování výbušnin při detekční kontrole stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), nebo b) o zrušení povolení požádal. (7) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení nemá odkladný účinek. § 86b Odlišný způsob provádění detekční kontroly (1) Úřad na žádost fyzické nebo právnické osoby, která zajišťuje provádění detekční kontroly, může povolit, aby tato osoba mohla zajistit provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) včetně užití bezpečnostního prostředku využívajícího nejnovějších vědeckých poznatků, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie. (2) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede podmínky povoleného způsobu provádění detekční kontroly a dobu platnosti povolení. (3) Úřad vydané povolení zruší, pokud držitel povolení a) neplní podmínky pro povolený způsob provádění detekční kontroly stanovené tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) nebo rozhodnutím o vydání povolení, nebo b) o zrušení povolení požádal. (4) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení nemá odkladný účinek. HLAVA VII ZÁKLADNÍ, ZVLÁŠTNÍ A MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ § 86c Oznamovací povinnost (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat letiště nebo obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu podle tohoto zákona nebo vykonávat činnost schváleného agenta, známého odesílatele, schváleného dodavatele palubních zásob nebo školitele podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), oznámí tuto skutečnost Úřadu alespoň 45 dnů před podáním žádosti o vydání rozhodnutí správního orgánu zakládajícího právo k výkonu této činnosti. Pro fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá uskutečňovat odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin, a pro fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá provádět bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta mimo jeho provozovnu, se věta první použije obdobně. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá vykonávat činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), oznámí tuto skutečnost Úřadu alespoň 45 dnů přede dnem zahájení výkonu této činnosti. Pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá přepravovat náklad nebo poštovní zásilky podrobené bezpečnostní kontrole podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), se věta první použije obdobně. (3) Fyzická nebo právnická osoba bezodkladně informuje Úřad o změně skutečností uvedených v jejím oznámení; to neplatí, nabylo-li rozhodnutí zakládající právo k výkonu její činnosti právní moci. § 86d Základní opatření (1) Obdrží-li Úřad oznámení podle § 86c, bez zbytečného odkladu stanoví z moci úřední na základě rozhodnutí Evropské komise upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy a v jeho mezích fyzické nebo právnické osobě, která toto oznámení učinila, základní opatření nezbytná k zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy při výkonu její činnosti (dále jen „základní opatření“). To neplatí, má-li Úřad důvodné podezření, že oznamovatel by mohl svých znalostí základních opatření zneužít a vystavit civilní letectvícivilní letectví nebezpečí protiprávního činu. V takovém případě mu Úřad bez zbytečného odkladu tuto skutečnost sdělí. Postup podle tohoto odstavce se nepoužije na přístup k utajované informaciutajované informaci podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací. (2) Účastníkem řízení o stanovení základních opatření je pouze ten, jemuž se základní opatření stanovují (dále jen „příjemce základních opatření“). Rozhodnutí, kterým se stanovují základní opatření, je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Je-li to nezbytné ke kontrole plnění základních opatření, může Úřad v rozhodnutí příjemci základních opatření uložit povinnost informovat jej o skutečnostech významných pro posouzení obsahu a rozsahu výkonu jeho činnosti. (4) Každý je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech obsažených v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření; to neplatí, zpřístupní-li tyto skutečnosti fyzické nebo právnické osobě, která je nezbytně potřebuje k plnění svých povinností uložených zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). (5) Do dne vykonatelnosti rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření, nesmí příjemce základních opatření vykonávat činnost, s níž tato opatření přímo souvisejí. (6) Zjistí-li Úřad skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit stanovená základní opatření, zejména dojde-li ke změně rozhodnutí Evropské komise upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, rozhodnutí, kterým taková opatření byla stanovena, změní. V tomto případě Úřad stanoví rovněž lhůtu pro splnění povinností vyplývajících ze změny základních opatření. Pomine-li důvod stanovení základních opatření, Úřad rozhodnutí, kterým taková opatření byla stanovena, zruší. Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 2 použije obdobně. § 86e Zvláštní opatření (1) Umožňuje-li to přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), může Úřad po posouzení místních podmínek stanovit provozovateli letiště nebo leteckému dopravcileteckému dopravci na jeho žádost zvláštní opatření obsahující odchylky od ustanovení tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie, bude-li zvláštním opatřením i nadále zajištěna dostatečná úroveň ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy. (2) Účastníkem řízení o stanovení zvláštního opatření je pouze ten, jemuž se zvláštní opatření stanovuje. (3) Zjistí-li Úřad skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit stanovené zvláštní opatření, rozhodnutí, kterým takové opatření bylo stanoveno, změní. V tomto případě Úřad stanoví rovněž lhůtu pro splnění povinností vyplývajících ze změny zvláštního opatření. Pomine-li důvod stanovení zvláštního opatření, nebo požádá-li o to provozovatel letiště nebo letecký dopravceletecký dopravce, jemuž bylo zvláštní opatření stanoveno, Úřad rozhodnutí, kterým takové opatření bylo stanoveno, zruší. Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 2 použije obdobně. Odvolání proti rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí, kterým bylo stanoveno zvláštní opatření, nemá odkladný účinek. § 86f Mimořádná opatření (1) Zjistí-li provozovatel letiště, že civilní letectvícivilní letectví je bezprostředně ohroženo zvláště závažným protiprávním činem, bezodkladně přijme na dobu nezbytně nutnou tato mimořádná opatření: a) přísnější způsob provádění kontrol na letišti, b) přísnější podmínky pro vstup a vjezd do prostoru letiště, c) přísnější postup pro zajištění ostrahy letiště, nebo d) omezení nebo zastavení provozu letiště. (2) Zjistí-li letecký dopravceletecký dopravce, že civilní letectvícivilní letectví je bezprostředně ohroženo zvláště závažným protiprávním činem, bezodkladně přijme na dobu nezbytně nutnou přísnější způsob provádění kontrol nebo přísnější postup pro zajištění bezpečnosti provozu obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy. (3) Zjistí-li provozovatel letiště nebo letecký dopravceletecký dopravce nové skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit přijaté mimořádné opatření, takové opatření změní. Pomine-li důvod přijetí mimořádného opatření, provozovatel letiště nebo letecký dopravceletecký dopravce takové opatření zruší. (4) Přijetí, změnu nebo zrušení mimořádného opatření oznámí provozovatel letiště nebo letecký dopravceletecký dopravce bezodkladně Úřadu. (5) Je-li civilní letectvícivilní letectví bezprostředně ohroženo zvláště závažným protiprávním činem a nepřijal-li mimořádné opatření provozovatel letiště nebo letecký dopravceletecký dopravce, nebo není-li takové opatření dostatečné, nařídí mimořádné opatření z moci úřední Úřad. (6) Účastníkem řízení o nařízení mimořádného opatření je pouze ten, jemuž se mimořádné opatření nařizuje. Rozhodnutí, kterým se nařizuje mimořádné opatření, je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vydání rozhodnutí Úřad bez zbytečného odkladu oznámí Evropské komisi. (7) Zjistí-li Úřad nové skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit nařízené mimořádné opatření, rozhodnutí, kterým takové opatření bylo nařízeno, změní. Pomine-li důvod nařízení mimořádného opatření, Úřad rozhodnutí, kterým takové opatření bylo nařízeno, zruší. Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 6 použije obdobně. ČÁST DEVÁTÁ STÁTNÍ SPRÁVA A PŘESTUPKY V CIVILNÍM LETECTVÍ HLAVA I STÁTNÍ SPRÁVA § 87 (1) Státní správu ve věcech civilního letectvícivilního letectví vykonává podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném a podle mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu, Ministerstvo dopravy, Úřad, Ústav a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. (2) Státní správu ve věcech vojenského letectví vykonává podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném Ministerstvo obrany. § 88 (1) Ministerstvo dopravy podle tohoto zákona a) vykonává správu letadlových adressprávu letadlových adres přidělených České republice mezinárodní organizací, b) zajišťuje provozování letištěprovozování letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele, c) ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra zajišťuje leteckou službu pátrání a záchrany, d) rozhoduje o udělení a odnětí přepravního práva leteckým dopravcůmleteckým dopravcům Evropské unie, e) rozhoduje o povolení a o zrušení povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy a nepravidelné obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy leteckého dopravce ze třetí zeměleteckého dopravce ze třetí země, f) schvaluje provozní a technické předpisy pro provoz sportovních létajících zařízení a výcvikové osnovy, g) uděluje souhlas k letům za účelem výkonu státní správy, h) pověřuje právnickou osobu výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a odnímá udělené pověření, i) projednává přestupky fyzických a právnických osob na úseku provozu sportovních létajících zařízení, j) jmenuje zástupce České republiky do správní rady Agentury a do výboru ustanoveného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c), k) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska zájmů letecké dopravy, l) vede databázi, uděluje a odnímá pověření právnické osoby k vedení databáze, chrání a zpřístupňuje databázi podle § 51a, m) předává Evropské komisi zprávu o uplatňování přístupu spravedlivého posouzení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení událostí v civilním letectvícivilním letectví37). (2) Ministerstvo dopravy je odvolacím úřadem ve správním řízení proti rozhodnutím Úřadu vydaným podle tohoto zákona. Při rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o odejmutí průkazu způsobilosti k výkonu činnosti člena leteckého personálu z důvodu zdravotní nezpůsobilosti je Ministerstvo dopravy vázáno stanoviskem Ministerstva zdravotnictví. (3) Ministerstvo dopravy je odvolacím orgánem ve správním řízení proti rozhodnutím pověřené osoby vydaným podle tohoto zákona. (4) Ministerstvo dopravy je odvolacím úřadem ve správním řízení proti rozhodnutím Ústavu vydaným podle tohoto zákona. (5) Ministerstvo dopravy je oprávněno v mimořádných situacích, které bezprostředně a vážně ohrožují civilní letectvícivilní letectví, vydat příkazy k provádění letů na dobu nezbytně nutnou. § 89 (1) Úřad a) spolupracuje s Agenturou a uzavírá s ní smlouvu o podmínkách spolupráce, b) plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1e), c) pověřuje 1. právnickou osobu plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti k použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu a odnímá udělené pověření, 2. posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti nebo kontrolou letové způsobilosti právnickou nebo fyzickou osobu a pozastavuje nebo odnímá udělené pověření, 3. lékaře poskytovatele zdravotních služeb a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví určuje poskytovatele zdravotních služeb, 4. fyzickou nebo právnickou osobu vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení, d) dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností, e) rozhoduje 1. o schválení typu výrobku a posuzuje a ověřuje shodu vlastností výrobku, 2. o letové způsobilosti a vydává osvědčení letové způsobilosti a ověřuje letovou způsobilost, 3. o schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku a vydává osvědčení letové způsobilosti, 4. o letové nezpůsobilosti letadla a odnímá osvědčení letové způsobilosti a uznává za platné osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem, 5. o stanovení druhu letiště a o jeho změně, 6. o dočasném přerušení provozování letištěprovozování letiště nebo jeho části, f) provádí kontroly letové způsobilosti, g) zadržuje osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti, h) uděluje souhlas ke zkušebnímu létání, i) schvaluje, uznává a kontroluje způsobilost letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení k jejich použití v civilním letectvícivilním letectví, j) vydává, pozastavuje platnost a odnímá oprávnění k provádění vývoje, projektování, výroby, zkoušek, instalace, údržby, oprav, modifikací a konstrukčních změn výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, k) přiděluje a odnímá letadlovou adresu a vede seznam všech přidělených letadlových adres, l) vede evidenci leteckého personálu, vydává průkaz způsobilosti leteckého personálu a uznává platnost průkazu způsobilosti leteckého personálu vydaného jiným státem, zadržuje nebo odnímá průkaz způsobilosti leteckého personálu, nařizuje a provádí ověřování jeho odborné i letové způsobilosti, ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu a omezuje nebo zakazuje činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn, m) schvaluje bezpečnostní letovou normu provozovatele a odchylku od bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let, n) vydává povolení k provozování letištěprovozování letiště a rozhoduje o jeho zrušení, o) vede evidenci letišť, p) určuje provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště a pověřuje koordinátora přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům, q) dohlíží na plnění povinností provozovatele letiště a leteckého dopravce týkajících se dodržování práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, r) dohlíží na plnění povinností leteckého dopravceleteckého dopravce týkajících se informování cestujících v letecké dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1i), s) je příslušným úřadem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro vydávání průkazů způsobilosti a některých osvědčení řídících letového provozu16), t) projednává přestupky fyzických a právnických osob na úseku provozu sportovních létajících zařízení, u) kontroluje plnění povinností tuzemského leteckého dopravcetuzemského leteckého dopravce vypracovat plán pomoci obětemobětem leteckých nehod a jejich příbuzným, v) sleduje provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectvícivilním letectví19), w) projednává přestupky fyzických a právnických osob na úseku zavedení postupů pro sledování provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectvícivilním letectví19) a x) vede Letecký rejstřík a rozhoduje o 1. zápisu letadla do Leteckého rejstříku a o výmazu letadla z Leteckého rejstříku, 2. zápisu zástavního práva k letadlu do Leteckého rejstříku a o výmazu zástavního práva z Leteckého rejstříku, 3. předběžném přidělení poznávací značky nebo letadlové adresy, 4. přidělení letadlové adresy pozemnímu kódovacímu zařízení a sportovnímu létajícímu zařízení a 5. změně údajů zapisovaných do Leteckého rejstříku. (2) Úřad dále a) schvaluje a zrušuje provozní způsobilost letiště, b) zřizuje ochranná pásma k ochraně leteckých staveb s výjimkou ochranného hlukového pásma letiště, c) uděluje souhlas 1. k provádění staveb, nestavebních záměrů, činností a provozování zařízení v ochranných pásmech leteckých staveb a mimo ochranná pásma k umístění staveb a zařízení přesahujících stanovenou výšku, nebo staveb a zařízení, které mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo mít rušivý účinek na stanovená letecká zařízení, 2. právnické nebo fyzické osobě k poskytování letecké telekomunikační služby, letecké meteorologické služby, letecké informační služby, služby při předletové přípravě a monitorování letu, služby tvorby letových postupů, 3. právnické nebo fyzické osobě k poskytování odbavovacích služeb a rozhoduje o jeho odnětí, 4. k provozování leteckých veřejných vystoupení, d) v dohodě s Ministerstvem obrany rozděluje vzdušný prostor České republiky, e) vydává opatření obecné povahy, jímž se vymezují pravidla užívání vzdušného prostoru České republiky, f) pověřuje právnickou osobu nebo fyzickou osobu poskytováním letištních služeb a odnímá udělené pověření, g) vydává osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), h) určuje právnickou osobu a ruší určení právnické osoby k poskytování letových provozních a meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17), i) schvaluje smlouvu o využití služeb uzavřenou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), j) zrušuje oprávnění právnické osoby poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb uzavřené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), k) v dohodě s Ministerstvem obrany vyhrazuje části vzdušného prostoru České republiky k létání, l) uveřejňuje sdělení o tom, že je užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi trvale nebo dočasně nebezpečné v Letecké informační příručce nebo jiným vhodným způsobem, m) vydává 1. opatření obecné povahy, kterým se zavádí opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti nebo provozního přetížení letiště, 2. licenci k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy a rozhoduje o její změně nebo jejím odejmutí, 3. osvědčení leteckého provozovatele a rozhoduje o jeho odejmutí, 4. povolení k provozování leteckých prací, 5. povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebuletecké činnosti pro vlastní potřebu, 6. omezení nebo zákaz létání určitého sportovního létajícího zařízení, n) rozhoduje o omezení obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy, nejde-li o případ, kdy je toto rozhodování svěřeno na základě zvláštního právního předpisu jinému orgánu, o) zabezpečuje výkon státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, pokud není zabezpečen pověřenou osobou, p) pověřuje právnickou osobu výkonem státního dozoru nad poskytováním letových navigačních služeb a odnímá udělené pověření, q) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy6b) a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, r) zabezpečuje koordinaci civilního letového provozu s vojenským letovým provozem, s) vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti a plní další úkoly příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35), t) dohlíží na plnění povinností zaměstnavatelů a organizací při uplatňování přístupu spravedlivého posouzení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení událostí v civilním letectvícivilním letectví37), u) je příslušným úřadem pro osvědčování osob a organizací a vykonávání dohledu nad nimi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c), v) plní úkoly příslušného úřadu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), s výjimkou úkolů plněných Ústavem, a w) je správcem registru dálkově řídících pilotů. (3) Úřad na úseku ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy a) plní úkoly příslušného orgánu, včetně informační povinnosti členského státu Evropské unie vůči Evropské komisi, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) a předpisů vydaných na jeho základě, b) vydává, aktualizuje a zveřejňuje národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) nebo podle rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, c) provádí ověření a přezkum spolehlivosti osob vstupujících do bezpečnostního vyhrazeného prostoru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), d) schvaluje bezpečnostní program letiště a jeho změny, e) uděluje souhlas k umožnění vnesení věci, jejíž vnášení do prostoru letiště a na palubu letadla je zakázáno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), f) uděluje a odnímá souhlas k provádění bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta mimo jeho provozovnu, g) je správcem rejstříku osob oprávněných provádět bezpečnostní kontrolu související s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta, h) vydává a zrušuje povolení k uskutečňování odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), i) vydává a zrušuje povolení k uskutečňování odborného výcviku psovodů a psů určených k odhalování výbušnin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), j) vydává a zrušuje povolení k užití psa určeného k odhalování výbušnin při provádění detekční kontroly, k) vydává a zrušuje povolení k zajištění provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), l) stanovuje, mění a zrušuje základní opatření nezbytná k zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy podle § 86d, m) stanovuje, mění a zrušuje zvláštní opatření obsahující odchylky od ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) podle § 86e a n) rozhoduje o nařízení, změně a zrušení mimořádného opatření podle § 86f. § 89a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a) vydává rozhodnutí o tom, zda zveřejněný letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e, b) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se použijí ustanovení části čtvrté hlavy VI, a c) kontroluje plnění povinností provozovatele letiště a leteckého dopravceleteckého dopravce podle části čtvrté hlavy VI. HLAVA II STÁTNÍ DOZOR § 90 (1) Státní dozor v civilním letectvícivilním letectví vykonávají v rozsahu své působnosti Ministerstvo dopravy, Úřad a Ústav. (2) Pověření k výkonu státního dozoru má formu průkazu. (3) Při výkonu státního dozoru za letu je kontrolovaná osoba povinna v nezbytném rozsahu a bezplatně přepravit kontrolujícího letadlem. (4) Náležitosti a vzor průkazu k výkonu státního dozoru stanoví prováděcí právní předpis. § 91 (1) Zjistí-li kontrolující při výkonu státního dozoru porušení povinností stanovených právními předpisy v civilním letectvícivilním letectví, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin. (2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost leteckého provozu, kontrolující zakáže výkon činnosti, případně zadrží doklady vztahující se k této činnosti. Ministerstvo dopravy nebo Úřad zahájí do 10 dnů od vydání rozhodnutí správní řízení související se zákazem výkonu činnosti nebo zadržením dokladů. Rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti pozbývá účinnosti dnem ukončení správního řízení souvisejícího s tímto zákazem pravomocným rozhodnutím. (3) Kontrolovaná osoba musí umožnit osobám pověřeným mezinárodní organizací nebo Evropskou komisí výkon kontrolní činnosti v souladu s mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie7a). § 91a (1) Při výkonu státního dozoru nad technickým stavem letadel Úřad provádí na odbavovací ploše letiště kontrolu letadel přistávajících na území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž není členským státem Evropské unie, zejména pokud a) zjistí, že je nedostatečně prováděna údržba letadla nebo že letadlo je poškozené nebo má technické nebo provozní závady (dále jen „technické závady“), b) po vstupu letadla do vzdušného prostoru České republiky došlo k porušení pravidel létání způsobem, který vyvolává obavu z ohrožení bezpečnosti létání, c) má podezření, že dříve zjištěné technické závady nebyly odstraněny, d) zjistí, že příslušné orgány státu, v jehož leteckém rejstříku je letadlo evidováno, nevykonávají náležitý dozor nad technickým stavem letadel, e) z údajů podle § 12a odst. 1 usoudí, že provozovatel letadla ohrožuje bezpečnost létání, f) předchozí kontrola na odbavovací ploše letiště odhalila technické závady u letadla stejného provozovatele. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1j), a na letadla, která neslouží obchodní letecké dopravěobchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová hmotnost je nižší než 5 700 kg. (3) O výsledku kontroly podle odstavce 1 zpracuje kontrolující protokol, který předá veliteli letadla neprodleně po skončení kontroly. (4) Na základě výsledků kontroly podle odstavce 1 zpracuje Úřad zprávu, kterou předá Evropské komisi do 15 pracovních dnů ode dne provedení kontroly. Na žádost předá Úřad zprávu příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliže kontrola prokáže, že letadlo nesplňuje podmínky stanovené leteckými předpisy podle § 102 odst. 2 písm. a) a může ohrozit bezpečnost létání, předá Úřad zprávu neprodleně provozovateli letadla, příslušným orgánům členských států Evropské unie, Evropské komisi a příslušným orgánům státu, v jehož rejstříku je letadlo evidováno. Úřad pravidelně informuje Agenturu o přijetí a plnění opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole podle odstavce 1. (5) V protokolu podle odstavce 3 a ve zprávě podle odstavce 4 se neuvádí označení osob, které poskytly údaje o technickém stavu letadla bez vyžádání. (6) Rozhodnutí, kterým se při výkonu kontroly letadel na odbavovací ploše letiště ukládá způsob odstranění nedostatků ohrožujících bezpečnost létání a jejich příčin, má do doby odstranění těchto nedostatků účinek zákazu letu. Součástí rozhodnutí je výrok označující odstraňované nedostatky za nedostatky ohrožující bezpečnost létání. (7) Na žádost kontrolované osoby může Úřad po dohodě s orgánem státu, v jehož leteckém rejstříku je letadlo evidováno, nebo státu vykonávajícího dozor nad technickým stavem letadla, rozhodnutím vyloučit účinek zákazu letu podle odstavce 6; součástí rozhodnutí jsou podmínky letu na letiště, na kterém mohou být odstraněny nedostatky ohrožující bezpečnost létání. Spočívají-li nedostatky ohrožující bezpečnost létání v nesplnění podmínek letové způsobilosti, může Úřad vyloučit účinek zákazu letu pouze, obdrží-li povolení orgánů státu, jehož vzdušného prostoru má být využito k letu na letiště, na kterém mohou být nedostatky odstraněny. (8) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o výsledcích kontrol technického stavu letadel prováděných na odbavovací ploše letiště, které jim byly poskytnuty příslušnými orgány členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování bezpečnosti létání. (9) Úřad předá na žádost příslušnému orgánu členského státu Evropské unie seznam mezinárodních letišť spolu s počtem vzletů a přistání letadel uvedených v odstavci 1 a s počtem provedených kontrol podle odstavce 1 na každém z těchto letišť za kalendářní rok. (10) Na žádost kontrolované osoby se při výkonu kontroly letadel na odbavovací ploše letiště jedná v anglickém jazyce; to neplatí, nesouhlasí-li s tím jiná kontrolovaná osoba, u které je kontrola prováděna, nebo byl-li by tím ohrožen účel kontroly anebo byl-li by takový postup pro Úřad spojen s nepřiměřenými náklady. O způsobu vyřízení žádosti podle věty první se pořizuje protokol; jedná-li se při výkonu kontroly v anglickém jazyce, pořizuje se protokol v jazyce českém a anglickém. Jedná-li se při výkonu kontroly v anglickém jazyce, vyhotovuje se rozhodnutí vydané v řízení na místě, které navazuje na provedenou kontrolu, v českém a anglickém jazyce. V případě rozporu mezi českým a anglickým zněním protokolu nebo rozhodnutí je rozhodující české znění. (11) Vzor protokolu podle odstavce 3 a vzor zprávy podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. § 91b (1) Úřad při výkonu státního dozoru nad poskytováním letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států Evropské unie nebo jiného státu, který je smluvní stranou takové mezinárodní smlouvy (dále jen „jiný členský nebo třetí stát“). Za tím účelem může Úřad uzavřít s příslušným orgánem jiného členského nebo třetího státu písemnou smlouvu o spolupráci, která musí obsahovat a) označení smluvních stran, b) vymezení předmětu smlouvy, c) práva a povinnosti smluvních stran a d) způsob a podmínky odstoupení od smlouvy. (2) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, Úřad rovněž vykonává státní dozor nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu. V takovém případě kontroluje, zda poskytovatel letových navigačních služeb, kterému vydal osvědčení nebo kterého určil podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) a který poskytuje letové navigační služby na území jiného členského nebo třetího státu, plní povinnosti vyplývající pro něj z právních předpisů a rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského nebo třetího státu. (3) Při výkonu státního dozoru nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu Úřad přihlíží jen k těm právním předpisům a rozhodnutím příslušného orgánu jiného členského nebo třetího státu, které mu tento orgán oznámil. (4) Veškeré výsledky výkonu státního dozoru nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu Úřad bez zbytečného odkladu oznámí příslušnému orgánu jiného členského nebo třetího státu. (5) Dožádá-li v souvislosti s výkonem státního dozoru nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu příslušný orgán jiného členského nebo třetího státu Úřad o provedení úkonů, které by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s vynaložením neúčelných nákladů, anebo které by nemohl provést vůbec, Úřad bezodkladně dožádané úkony provede, nebo příslušnému orgánu jiného členského nebo třetího státu sdělí důvody, pro které dožádání vyhovět nemůže. Lze-li účelu dožádání dosáhnout provedením jiných než dožádaných úkonů, Úřad takové úkony bezodkladně provede a jejich výsledky sdělí příslušnému orgánu jiného členského nebo třetího státu. § 91c (1) Při provádění inspekce Evropskou komisí v oblasti ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy Úřad spolupracuje s Evropskou komisí v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím postupy pro provádění takovéto inspekce24) a za tím účelem jí poskytuje veškerou potřebnou součinnost. Úřad rovněž pověří alespoň jednoho svého zaměstnance účastí na inspekcích prováděných Evropskou komisí a sdělí jí jeho jméno, příjmení a kontaktní údaje. (2) V průběhu inspekce jsou inspektoři Evropské komise oprávněni mít u sebe předměty nezbytné k řádnému provedení inspekce, a to včetně věcí, jejichž vnášení do prostoru letiště a na palubu letadla je zakázáno. HLAVA III PŘESTUPKY Díl 1 Přestupky fyzických osob § 92 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 12a odst. 4 nepředá na žádost Úřadu požadované údaje, b) v rozporu s § 16 odst. 1 používá v civilním letectvícivilním letectví výrobky, letadlové části nebo zařízení nebo letecká pozemní zařízeníletecká pozemní zařízení bez platného osvědčení, c) v rozporu s § 18 odst. 3 vykonává činnost leteckého personálu bez platného průkazu způsobilosti, d) v rozporu s § 19 odst. 4 vykonává činnost leteckého personálu přesto, že ví o nemoci nebo o takových změnách zdravotního stavu, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti, e) v rozporu s § 40 provozuje zařízení nebo provádí činnost v ochranném pásmu letecké stavby bez souhlasu Úřadu, f) realizuje stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1, g) umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1, h) v rozporu s § 54 nesplní příkaz velitele letadla, i) v rozporu s § 78 provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu, j) v rozporu s § 81 odst. 1 užije sportovní létající zařízení za účelem dosažení zisku, k) v rozporu s § 84c odst. 1 řídí sportovní létající zařízení bez platného pilotního průkazu, l) nesplní příkaz vydaný Ministerstvem dopravy podle § 88 odst. 5 nebo neuposlechne zákaz vydaný Úřadem podle § 89 odst. 2 písm. o) bodu 6 k zachování bezpečnosti civilního letectvícivilního letectví, m) nesplní příkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké služby, poskytovatele letových navigačních služeb, leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebuleteckých činností pro vlastní potřebu vydaný ke splnění jejich úkolů, n) provozuje obchodní leteckou dopravu bez licence nebo povolení, provozuje letecké práce nebo letecké činnosti pro vlastní potřebuletecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení, nebo provozuje letiště bez povolení, nebo n) ohrozí bezpečnost letového provozu tím, že poškodí leteckou stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, nebo naruší činnost leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) jako provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel nebo osoba, jíž se zápis v leteckém rejstříku týká, v rozporu s § 6 neprodleně neohlásí nebo nedoloží Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, b) jako provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení užije letadlovou adresu v rozporu s § 17c odst. 1, c) jako konzultant v rozporu s § 55a odst. 3 nezachová mlčenlivost, d) jako provozovatel letadla, pilot letadla nebo poskytovatel leteckých služeb v rozporu s § 55b odst. 1 neoznámí Ústavu bez zbytečného odkladu jiný než vážný incident, e) jako provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudržuje letovou způsobilost nebo nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti, f) jako provozovatel letadla provozuje letadlo bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, nebo g) jako provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla pro přidělování letištních časů25) úmyslně a opakovaně použije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od koordinátorem přiděleného letištního času, nebo užije přidělený letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného koordinátorem, a tím naruší provoz letecké dopravy nebo letištní provoz, b) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), c) ohrozí bezpečnost létání porušením leteckého předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provádění letů ve vzdušném prostoru26), d) při provozu letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v leteckém provozu nehodu porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), e) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím šetření nehod a incidentů v civilním letectvícivilním letectví19) 1. zpřístupní nebo použije záznamy získané v rámci šetření letecké nehody nebo vážného incidentu k jiným účelům než k jejich šetření nebo ke zlepšení letecké provozní bezpečnosti letectví, 2. jako osoba zúčastněná na nehodě nebo vážném incidentu neoznámí neprodleně Ústavu, že došlo k nehodě nebo vážnému incidentu, 3. neuvědomí ve stanovené lhůtě Ústav o opatřeních, jež přijala na základě jeho bezpečnostního doporučení, nebo 4. nezavede příslušné postupy při provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení, nebo f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím hlášení událostí v civilním letectvícivilním letectví37) 1. jako osoba povinná nahlásit událost nenahlásí tuto událost nebo ji nenahlásí ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem, nebo 2. jako zúčastněná osoba použije informace poskytnuté z evropské centrální evidence. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a), b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), j) nebo l), odstavce 2 písm. c) nebo d) nebo odstavce 3 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 nebo písm. f), c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až f), i) nebo n), odstavce 2 písm. b) nebo g) nebo odstavce 3 písm. a), d) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo h), odstavce 2 písm. e) nebo f) nebo odstavce 3 písm. b), c) nebo písm. e) bodu 4, nebo e) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) nebo m) nebo odstavce 3 písm. d). (5) Za přestupekpřestupek lze uložit zákaz činnosti a) do 6 měsíců, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2 písm. e) nebo f), b) do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), i) nebo j), nebo odstavce 3 písm. b) nebo c), nebo c) do 2 let, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. k), nebo odstavce 3 písm. d). § 92a Přestupky na úseku zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 85b si nepočíná při vstupu do míst sloužících k zajištění ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, jakož i během pobytu v nich, s náležitou obezřetností, b) se v rozporu s § 85c odst. 2 neřídí příkazem fyzické nebo právnické osoby zajišťující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, c) v rozporu s § 85e odst. 1 není spolehlivá, ačkoliv to u ní vyžaduje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), d) v rozporu s § 85j odst. 4 neodevzdá nalezený doklad o spolehlivosti nebo neodevzdá doklad o spolehlivosti, jehož platnost zanikla, e) poruší podmínku pro bezpečné nakládání s věcí po jejím vnesení do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště nebo na palubu letadla stanovenou v souhlasu s vnesením věci vydaném podle § 85p odst. 3, f) v rozporu s § 85y odst. 1 vykonává činnosti v rámci ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy bez platného dokladu o absolvování odborné přípravy, g) v rozporu s § 86d odst. 4 nezachová mlčenlivost o skutečnosti obsažené v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření, nebo h) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) 1. vstoupí bez doprovodu do neveřejného prostoru nebo do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště bez platného oprávnění ke vstupu nebo povolení k vjezdu, 2. bezodkladně neoznámí provozovateli letiště ztrátu nebo odcizení letištního identifikačního průkazu nebo povolení k vjezdu, 3. bezodkladně nevrátí provozovateli letiště letištní identifikační průkaz nebo povolení k vjezdu, nebo 4. neoprávněně použije letištní identifikační průkaz nebo povolení k vjezdu. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že jako a) osoba provádějící detekční nebo bezpečnostní kontrolu provede tuto kontrolu v rozporu s § 85d nebo v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), b) cestující v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) 1. vnese na palubu letadla věc, jejíž vnesení na palubu letadla je zakázáno, 2. vnese do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště věc, jejíž vnesení je do tohoto prostoru zakázáno, nebo 3. předá k přepravě zapsané zavazadlo obsahující věc, jejíž vnesení v zapsaném zavazadle do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště je zakázáno, c) osoba, která nakládá s věcí, k jejímuž vnesení na palubu letadla Úřad udělil souhlas, nezajistí, aby věc byla umístěna v obalu opatřeném zajišťovacím prostředkem podle § 85p odst. 5, d) osoba zajišťující provádění detekční kontroly v rozporu s § 86a odst. 1 umožní užití psa určeného k odhalování výbušnin, aniž bylo osobě plnící úkoly psovoda vydáno povolení k výkonu této činnosti, e) v rozporu s § 86c odst. 2 neoznámí, že hodlá vykonávat činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob nebo v rozporu s § 86c odst. 3 neinformuje Úřad o změně skutečností uvedených v oznámení, nebo f) psovod psa určeného k odhalování výbušnin vykonává tuto činnost bez povolení, nebo ji vykonává v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27). (3) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo h) bodu 2 nebo 3, b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), f) nebo h) bodu 1, nebo podle odstavce 2, nebo c) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo h) bodu 4. (4) Za přestupekpřestupek lze uložit zákaz činnosti do 1 roku, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. f). § 92b Přestupky na úseku užívání vzdušného prostoru (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu28) vykonává činnost řídícího letového provozu, řídícího letového provozu – žáka, instruktora nebo hodnotitele 1. přesto, že ví o nemoci nebo o takových změnách zdravotního stavu, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti, 2. aniž by oznámila poskytovateli letových navigačních služeb svoji zdravotní indispozici, nebo 3. bez platného průkazu způsobilosti, b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uspořádání toku letového provozu29) nezajistí v případě pozastavení platnosti letového plánu jeho aktualizaci nebo zrušení, nebo c) poskytuje letecké služby bez pověření nebo souhlasu. (2) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo c) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c). (3) Za přestupekpřestupek lze uložit zákaz činnosti a) do 6 měsíců, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 2, nebo b) do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 3. § 92c Přestupky na úseku řízení a provozování bezpilotních systémů (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39) a) jako dálkově řídící pilot 1. řídí bezpilotní systém, aniž by byla držitelem platného dokladu osvědčujícího její způsobilost k řízení bezpilotního systému nebo v době, kdy nesmí řídit bezpilotní systém z důvodu podle § 54k odst. 8, 2. řídí bezpilotní systém pod vlivem alkoholu, 3. řídí bezpilotní systém ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodila požitím alkoholického nápoje, nebo pod vlivem jiné návykové látky, 4. při řízení bezpilotního systému neudržuje bezpilotní letadlo ve vizuálním dohledu, neprovede dostatečnou vizuální kontrolu vzdušného prostoru v okolí bezpilotního letadla nebo nepřeruší let bezpilotního letadla ohrožující bezpečnost létání, 5. při řízení bezpilotního systému poruší pravidlo užívání vzdušného prostoru České republiky vymezené opatřením obecné povahy, pokyn vydaný podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 nebo provozní omezení stanovené tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů, osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů nebo pravidly spolku, 6. řídí bezpilotní systém v oblasti zásahu složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo v její blízkosti, 7. nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem a způsobí tím nehodu, nebo 8. nesplní jinou tímto přímo použitelným předpisem stanovenou povinnost dálkově řídícího pilota před zahájením nebo během letu bezpilotního letadla, b) provozuje bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu bez oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo prohlášení o souladu se standardním scénářem, c) jako provozovatel bezpilotního systému 1. provozuje bezpilotní systém nesplňující technické požadavky stanovené tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím bezpilotní systémy43) nebo oprávněním k provozu bezpilotních systémů, 2. nezajistí, aby jí provozovaný bezpilotní systém byl řízen pilotem, který dosáhl věku 16 let, 3. není zapsána v registru provozovatelů bezpilotních systémů, 4. neuvede své registrační číslo na bezpilotním letadlu, 5. nenahlásí Ústavu ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem událost související s bezpečností jí provozovaného bezpilotního systému, nebo 6. nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem a způsobí tím nehodu, d) jako provozovatel bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu 1. provozuje bezpilotní systém v rozporu s podmínkami stanovenými dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů, 2. nezajistí dodržení provozních omezení stanovených tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo pravidly spolku, 3. pravidelně nevyhodnocuje dostatečnost přijatých opatření ke zmírnění rizik nebo je neaktualizuje, 4. nepožádá o změnu oprávnění k provozu bezpilotních systémů, nebo 5. neoznámí Úřadu změnu údaje obsaženého v prohlášení o souladu se standardním scénářem, nebo e) jako provozovatel bezpilotního systému nesplní jinou tímto přímo použitelným předpisem stanovenou povinnost provozovatele bezpilotního systému. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) jako provozovatel bezpilotního systému a) provozuje bezpilotní systém, aniž by dodržela pravidla užívání vzdušného prostoru České republiky vymezená opatřením obecné povahy vydaným podle § 44g nebo využila služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytované v části vzdušeného prostoru České republiky vymezené tímto opatřením obecné povahy, b) před zahájením nebo během letu bezpilotního letadla nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem, nebo c) nepřijme opatření nebo postupy pro nepředvídané situace anebo tato opatření nebo tyto postupy nezpřístupní poskytovatelům služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako držitel 1. osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu v rozporu s § 54e odst. 7 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující, 2. osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu, o jehož nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, v rozporu s § 54e odst. 8 neodevzdá toto osvědčení ve stanovené lhůtě Úřadu, 3. osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu v rozporu s § 54f odst. 6 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující, 4. osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu, o jehož nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, v rozporu s § 54f odst. 7 neodevzdá toto osvědčení ve stanovené lhůtě Úřadu, 5. osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu v rozporu s § 54g odst. 6 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující, 6. osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu, o jehož nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, v rozporu s § 54g odst. 7 neodevzdá toto osvědčení ve stanovené lhůtě Úřadu, nebo 7. potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu v rozporu s § 54k odst. 7 nevrátí ve stanovené lhůtě toto potvrzení provozovateli bezpilotního systému, b) jako dálkově řídící pilot v rozporu s § 54m odst. 2 nevyhoví výzvě Policie České republiky nebo Úřadu k 1. prokázání své totožnosti, 2. předložení dokladu osvědčujícího její způsobilost k řízení bezpilotního systému, 3. podrobení se orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření, nebo 4. přerušení letu bezpilotního letadla, c) jako provozovatel bezpilotního systému 1. v rozporu s § 54a odst. 5 neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změnu údaje zapsaného v registru provozovatelů bezpilotních systémů, 2. v rozporu s § 54c odst. 2 nebo 3 neodevzdá ve stanovené lhůtě doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 3. v rozporu s § 54d nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, 4. v rozporu s § 54k odst. 1 nevydá potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nebo toto potvrzení vydá, aniž jsou pro to splněny podmínky, 5. v rozporu s § 54k odst. 2 nezajistí provádění školení ve stanoveném rozsahu, stanoveným způsobem nebo ve spolupráci s osobou pověřenou Úřadem, 6. v rozporu s § 54k odst. 9 písm. a) nezašle ve stanovené lhůtě kopii jí vydaného potvrzení o způsobilosti dálkově řídícího pilota ve specifické kategorii provozu Úřadu, nebo 7. v rozporu s § 54k odst. 9 písm. b) nesdělí ve stanovené lhůtě Úřadu, že u držitele jí vydaného potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nastal důvod pro jeho vrácení, d) jako člen oprávněného spolku 1. v rozporu s § 54o odst. 4 provozuje nebo řídí bezpilotní systém, nebo 2. provozující bezpilotní systém v rozporu s § 54p odst. 2 nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, nebo e) jako osoba, jejíž členství v oprávněném spolku zaniklo, v rozporu s § 54p odst. 3 použije průkaz člena oprávněného spolku řídícího bezpilotní systém nebo tento průkaz nevrátí ve stanovené lhůtě. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, 3 nebo 8, písm. d) bodu 5 nebo písm. e), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. a), písm. b) bodu 1, 2 nebo 3, písm. c) bodu 1, 2 nebo 7 nebo písm. e), b) do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 4 nebo 6, písm. c) bodu 2 nebo 5 nebo písm. d) bodu 3 nebo 4 nebo odstavce 3 písm. c) bodu 6, c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, 5 nebo 7, písm. b), písm. c) bodu 1, 3 nebo 4 nebo písm. d) bodu 1 nebo 2, odstavce 2 písm. a) nebo c) nebo odstavce 3 písm. b) bodu 4, písm. c) bodu 3, 4 nebo 5 nebo písm. d), nebo d) do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu 6. Díl 2 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob § 93 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 12a odst. 4 nepředá na žádost Úřadu požadované údaje, b) v rozporu s § 16 odst. 1 používá v civilním letectvícivilním letectví výrobky, letadlové části nebo zařízení nebo letecká pozemní zařízeníletecká pozemní zařízení bez platného osvědčení, c) v rozporu s § 40 provozuje zařízení nebo provádí činnost v ochranném pásmu letecké stavby bez souhlasu Úřadu, d) realizuje stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1, e) umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1, f) v rozporu s § 78 provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu, g) nesplní příkazpříkaz vydaný Ministerstvem dopravy podle § 88 odst. 5 nebo neuposlechne zákaz vydaný Úřadem podle § 89 odst. 2 písm. o) bodu 6 k zachování bezpečnosti civilního letectvícivilního letectví, h) nesplní příkazpříkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké služby, leteckého dopravceleteckého dopravce, poskytovatele letových navigačních služeb nebo provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebuleteckých činností pro vlastní potřebu vydaný ke splnění jejich úkolů, i) využívá ke své letecké činnosti letecký personál bez platného průkazu způsobilosti, j) provádí vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace nebo konstrukční změny výrobků, letadlových částí nebo zařízení nebo leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c) bez oprávnění, k) uvádí na trh výrobky bez platného osvědčení, nebo k) provozuje letiště bez platného povolení, provozuje obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu bez licence nebo bez povolení nebo provozuje letecké práce nebo letecké činnosti pro vlastní potřebuletecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako a) provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel nebo osoba, jíž se zápis v leteckém rejstříku týká, v rozporu s § 6 neohlásí nebo nedoloží Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, b) provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení užije letadlovou adresu v rozporu s § 17c odst. 1, c) koordinátor koordinovaného letiště vykonává v rozporu s § 32 odst. 4 svoji činnost bez pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou jejím výkonem, d) provozovatel letiště 1. nezašle zprávu o hlukové situaci na letišti ve stanovené lhůtě Úřadu podle § 42a odst. 1, 2. nedoplní zprávu o hlukové situaci na letišti podle § 42a odst. 2, 3. nezavede provozní omezení ke snížení hluku na letišti stanovené v rozhodnutí Úřadu vydaném na základě § 42b odst. 1, 4. uvedeného v § 42d odst. 1 neprojedná s leteckými dopravcileteckými dopravci letištní ceník podle § 42g, nebo 5. způsobilého k přijetí letu podle přístrojů v rozporu s § 51a odst. 7 nepředá údaje o terénu a překážkách nebo tyto údaje předá v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vlastnosti leteckých dat a leteckých informací31), e) provozovatel letadla, pilot letadla nebo poskytovatel leteckých služeb v rozporu s § 55b odst. 1 neoznámí Ústavu bez zbytečného odkladu jiný než vážný incident, f) provozovatel letiště, tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce nebo poskytovatel letových provozních služeb v rozporu s § 98a odst. 1 nepředá stanovené údaje, g) poskytovatel odbavovacích služeb nepředá v rozporu s § 98a odst. 2 provozovateli letiště údaje o počtu jím odbavených cestujících, h) provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudržuje letovou způsobilost nebo nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti, i) provozovatel letadla nebo letecký dopravceletecký dopravce provozuje letadlo bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, j) provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, nebo k) letecký dopravceletecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací poruší schválenou bezpečnostní letovou normu provozovatele. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla pro přidělování letištních časů25) úmyslně a opakovaně použije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od koordinátorem přiděleného letištního času, nebo užije přidělený letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného koordinátorem, a tím naruší provoz letecké dopravy nebo letištní provoz, b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení32) 1. provádí činnosti související s řízením zachování letové způsobilosti bez oprávnění, 2. vystaví nebo prodlouží osvědčení kontroly letové způsobilosti letadla, nebo 3. osvědčí uvolnění letadla nebo letadlového celku do provozu, c) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), d) ohrozí bezpečnost létání porušením leteckého předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provádění letů ve vzdušném prostoru26), e) při provozu letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v leteckém provozu nehodu porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím šetření nehod a incidentů v civilním letectvícivilním letectví19) 1. zpřístupní nebo použije záznamy získané v rámci šetření letecké nehody nebo vážného incidentu k jiným účelům než k jejich šetření nebo ke zlepšení letecké provozní bezpečnosti letectví, 2. jako zúčastněná osoba neoznámí neprodleně Ústavu, že došlo k nehodě nebo vážnému incidentu, 3. neuvědomí ve stanovené lhůtě Ústav o opatřeních, jež přijal na základě jeho bezpečnostního doporučení, 4. nezavede příslušné postupy při provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení, 5. jako tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce nezavede postupy umožňující ve stanovené lhůtě od oznámení letecké nehody vypracovat seznam osob a seznam nebezpečného zboží na palubě letadla nebo tyto seznamy nezpřístupní oprávněným subjektům, nebo 6. jako tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce sdělí třetí osobě nebo neoprávněně použije kontaktní údaje určené pro případ nehody nebo neoprávněně zveřejní v souvislosti s leteckou nehodou jména cestujících, g) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím hlášení událostí v civilním letectvícivilním letectví37) 1. jako osoba povinná nahlásit událost nenahlásí tuto událost nebo ji nenahlásí ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem, nebo 2. jako zúčastněná osoba použije informace poskytnuté z evropské centrální evidence, h) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím hlášení událostí v civilním letectvícivilním letectví37) jako organizace 1. nezřídí povinný systém podávání hlášení usnadňující shromažďování údajů o událostech nebo nezřídí systém dobrovolného hlášení usnadňující shromažďování údajů o událostech a jiných informacích souvisejících se skutečnou nebo potenciální hrozbou pro bezpečnost letectví, 2. neohlásí Ústavu ve stanovené lhůtě údaje o události nebo jiné informace související se skutečnou nebo potenciální hrozbou pro bezpečnost letectví shromážděné prostřednictvím povinného nebo dobrovolného systému hlášení, 3. neurčí jednu nebo více osob zabývajících se shromažďováním, hodnocením, zpracováváním, analýzou a uchováváním údajů o událostech a jiných informací souvisejících se skutečnou nebo potenciální hrozbou pro bezpečnost letectví, 4. nezajistí, aby informace získané při zpracovávání hlášení o událostech nebyly používány k jiným než bezpečnostním účelům, nebo nezajistí ochranu osobních údajůosobních údajů nebo totožnosti osoby podávající hlášení nebo osoby v hlášení uvedené, 5. nezajistí, aby hlášení o událostech vypracovaná na základě údajů shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí obsahovala stanovené informace, nebo aby tato hlášení o událostech byla uchovávána stanoveným způsobem, 6. nezavede postupy pro kontrolu kvality shromážděných a uchovávaných údajů o událostech, 7. neinformuje své zaměstnance nebo další osoby o analýze údajů o událostech shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí nebo o přijatých nápravných nebo preventivních opatřeních, 8. nevypracuje postup pro analýzu údajů o událostech shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí, nepřijme na základě této analýzy vhodná nápravná nebo preventivní opatření, nerealizuje tato opatření bez zbytečného prodlení nebo nezavede postup pro sledování provádění a účinnosti těchto opatření, 9. postihne svého zaměstnance nebo jinou osobu, kteří podali hlášení o události nebo kteří jsou v tomto hlášení uvedeni, 10. nepředá Ústavu ve stanovené lhůtě předběžné výsledky analýzy údajů o událostech shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí nebo opatření, která mají být na základě této analýzy přijata, nebo neoznámí Ústavu ve stanovené lhůtě konečné výsledky provedené analýzy, nebo 11. nepřijme po konzultaci se zaměstnanci interní předpisy popisující způsob zajištění a realizace přístupu spravedlivého posouzení, nebo přijme takové interní předpisy, které realizaci tohoto přístupu nezajišťují. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že a) jako letecký dopravceletecký dopravce v rozporu s § 69 odst. 1 nepředá stanovené údaje, b) jako letecký dopravceletecký dopravce v rozporu s § 69a odst. 1, 2 nebo 4 nepředá jím shromážděné údaje jmenné evidence cestujících nebo nepředá tyto údaje ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem, c) jako tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce v rozporu s § 68 odst. 2 nevypracuje plán pomoci obětemobětem letecké nehody a jejich příbuzným nebo v souladu s ním nepostupuje, d) jako letecký dopravceletecký dopravce Evropské unie20) provozuje obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu bez uděleného přepravního práva, e) jako letecký dopravceletecký dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, neoznámí Ministerstvu dopravy skutečnosti stanovené v § 70c odst. 6 nebo nesplní podmínku stanovenou pro výkon přepravního práva v rozhodnutí podle § 70c odst. 4, f) jako letecký dopravce jiného členského státuletecký dopravce jiného členského státu 1. v rozporu s § 70f odst. 1 neoznámí zahájení pravidelné obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy nebo nesplní podmínky stanovené pro toto oznámení, nebo 2. v rozporu s § 70f odst. 5 neoznámí zahájení nepravidelné obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy nebo nesplní podmínky stanovené pro toto oznámení, nebo g) jako letecký dopravce ze třetí zeměletecký dopravce ze třetí země 1. provozuje pravidelnou obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu bez povolení nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71 odst. 6, 2. neoznámí zahájení přímého nebo zprostředkovaného prodeje služeb pravidelné obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71b odst. 3, nebo 3. provozuje nepravidelnou obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu bez povolení nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71c odst. 7. (5) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo g) nebo odstavce 4 písm. f) nebo písm. g) bodu 2, b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavce 2 písm. e) nebo f), odstavce 3 písm. f) bodu 2 nebo 3 nebo písm. g) nebo odstavce 4 písm. e), c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), odstavce 2 písm. b) nebo písm. d) bodu 5, odstavce 3 písm. a), písm. b) bodu 2, písm. f) bodu 1, 5 nebo 6 nebo písm. h) bodu 1 až 7 nebo odstavce 4 písm. a), b), c) nebo d), d) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e) nebo h), odstavce 2 písm. c), písm. d) bodu 1, 2 nebo 4, písm. h) nebo j), odstavce 3 písm. b) bodu 3, písm. c), d), písm. f) bodu 4, písm. h) bodů 8 až 11 nebo odstavce 4 písm. g) bodu 1 nebo 3, e) od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. k), nebo f) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), j) nebo k), odstavce 2 písm. d) bodu 3 nebo písm. i), nebo odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo písm. e). (6) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti a) do 6 měsíců, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. i), b) do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. h), nebo odstavce 3 písm. d), nebo c) do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), j) nebo k), nebo odstavce 3 písm. e). § 93a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 85x odst. 1 uskutečňuje odbornou přípravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) bez povolení, b) v rozporu s § 85z odst. 1 provádí odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin bez povolení nebo jej provádí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), c) v rozporu s § 86c odst. 2 neoznámí, že hodlá vykonávat činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob ve stanovené lhůtě nebo v rozporu s § 86c odst. 3 neinformuje Úřad o změně skutečností uvedených v oznámení, nebo d) v rozporu s § 86d odst. 4 zpřístupní skutečnost obsaženou v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako a) provozovatel letiště 1. v rozporu s § 85m odst. 1 provozuje letiště bez schváleného bezpečnostního programu letiště, 2. v rozporu s § 85m odst. 3 neoznámí Úřadu jiné změny bezpečnostního programu, 3. v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) nezajistí plnění opatření a postupů uvedených v bezpečnostním programu letiště, nebo 4. nesplní některou z povinností podle § 85n odst. 1 nebo 2, nebo takovou povinnost plní v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), b) provozovatel letiště nebo jako letecký dopravceletecký dopravce 1. v rozporu s § 85p odst. 1 nezajistí provádění detekční kontroly cestujících, kabinových a zapsaných zavazadel, 2. v rozporu s § 85q nezajistí následnou ochranu cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel, 3. v rozporu s § 86f nepřijme mimořádná opatření, změnu mimořádných opatření, neoznámí přijetí, změnu nebo zrušení mimořádných opatření, nebo nesplní povinnost vyplývající z mimořádného opatření nařízeného Úřadem, nebo 4. v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) vydá letištní identifikační průkaz nebo povolení vjezdu, nebo letištní identifikační průkaz nebo povolení vjezdu neodejme, c) osoba provádějící detekční nebo bezpečnostní kontrolu provede tuto kontrolu v rozporu s § 85d, nebo ji provede v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), d) letecký dopravceletecký dopravce 1. v rozporu s § 85o nezajistí, aby informace o bezpečnostní prohlídce letadla byla uchovávána na palubě letadla, nebo 2. v rozporu s § 85p odst. 5 nezajistí bezpečné doprovázení a uložení věci, k jejímuž vnesení byl udělen souhlas, v prostoru letiště nebo na palubě letadla, e) poskytovatel letových provozních služeb v rozporu s § 85r nevypracuje nebo nedodržuje bezpečnostní program nebo jej na žádost Úřadu nezpřístupní, f) schválený agent pověří fyzickou nebo právnickou osobu prováděním bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami mimo svou provozovnu v rozporu s § 85s odst. 1, g) osoba pověřená schváleným agentem prováděním bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami 1. provádí tuto bezpečnostní kontrolu v rozporu s § 85s odst. 2 bez souhlasu Úřadu nebo ji provádí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), nebo 2. v rozporu s § 85s odst. 4 bezodkladně neoznámí změnu skutečností majících vliv na udělení souhlasu, h) zaměstnavatel fyzické osoby, která má vykonávat pracovní činnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), v rozporu s § 85w nezajistí, aby tyto pracovní činnosti vykonávaly fyzické osoby, které úspěšně absolvovaly odbornou přípravu, i) osoba zajišťující provádění detekční kontroly, 1. v rozporu s § 86a umožní užití psa určeného k odhalování výbušnin, aniž bylo osobě plnící úkoly psovoda vydáno povolení k výkonu této činnosti, nebo 2. v rozporu s § 86b odst. 1 zajistí provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), bez povolení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými, j) příjemce základních opatření 1. nedodržuje základní opatření stanovená podle § 86d odst. 1, 2. v rozporu s § 86d odst. 3 neinformuje o skutečnostech významných pro posouzení obsahu a rozsahu výkonu jeho činnosti, nebo 3. v rozporu s § 86d odst. 5 vykonává činnost, s níž přímo souvisí stanovená základní opatření, přede dnem vykonatelnosti rozhodnutí o jejich stanovení, k) osoba, která je povinna používat normy ochrany letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), nevypracuje nebo neaktualizuje bezpečnostní program, nezajistí plnění opatření a postupů v něm stanovených, nebo bezpečnostní program nepředloží na výzvu Úřadu, l) schválený agent, známý odesílatel, schválený dodavatel palubních zásob, školitel nebo přepravce nákladu či poštovních zásilek podrobených bezpečnostní kontrole vykonává tuto činnost v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) bez schválení Úřadu, m) stálý odesílatel, známý dodavatel palubních zásob, známý dodavatel letištních zásob v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) 1. vykonává tyto činnosti, ačkoliv nebyl k provádění této činnosti jmenován, nebo 2. provádí dodávky palubních a letištních zásob nebo manipuluje se zásilkami, nebo n) schválený agent, letecký dopravceletecký dopravce nebo provozovatel letiště v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) neodejme jmenování stálým odesílatelem, známým dodavatelem palubních zásob nebo známým dodavatelem letištních zásob. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. c), d) bodu 1, písm. j) bodu 2 nebo písm. n), b) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a) bodu 2, písm. b) bodu 4, písm. d) bodu 2, písm. g) bodu 2, písm. i), písm. j) bodu 1 nebo 3, písm. k) nebo písm. m) bodu 2, c) od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) nebo odstavce 2 písm. a) bodu 3, písm. e), f), písm. g) bodu 1, písm. h), l) nebo písm. m) bodu 1, nebo d) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 nebo 4 nebo písm. b) bodů 1 až 3. (4) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nebo odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo 2. § 93b Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku užívání vzdušného prostoru (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uspořádání toku letového provozu29) nezajistí v případě pozastavení platnosti letového plánu jeho aktualizaci nebo zrušení. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu28) a) jako poskytovatel letových navigačních služeb 1. nezajistí, aby činnost řídícího letového provozu nebo řídícího letového provozu – žáka vykonávala osoba s platným průkazem způsobilosti, 2. nevytvoří místní systémy odborné způsobilosti nebo tyto systémy či jejich změny nepředloží Úřadu ke schválení, 3. nevede záznamy o hodinách, ve kterých každý držitel průkazu způsobilosti vykonává práva vyplývající z průkazu způsobilosti, nebo neposkytne tyto údaje Úřadu nebo držiteli průkazu způsobilosti, nebo 4. nevypracuje nebo neprovádí objektivní, transparentní a nediskriminační postupy pro oznámení zdravotní indispozice řídícího letového provozu, řídícího letového provozu – žáka, instruktora nebo hodnotitele, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti, nebo b) jako organizace pro výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu – žáků nebo výcvik instruktorů nebo hodnotitelů, 1. provádí výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu – žáků nebo výcvik instruktorů nebo hodnotitelů bez osvědčení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými, 2. pověří prováděním výcviku řídících letového provozu, řídících letového provozu – žáků, instruktorů nebo hodnotitelů fyzickou osobu, která nesplňuje podmínky stanovené pro tuto činnost, 3. nepředloží Úřadu ke schválení změny v osnovách výcvikových kurzů nebo v plánech vstupního, místního nebo průběžného výcviku, 4. neoznámí Úřadu ukončení své činnosti, 5. nevrátí ve stanovené lhůtě Úřadu osvědčení po jeho zrušení nebo po ukončení své činnosti, 6. neprovádí bezpečnostní opatření uložená Úřadem, 7. nenahlásí ve stanovené lhůtě nehodu, vážný incident nebo událost vyplývající z výcvikové činnosti nebo nevyhotoví následné hlášení, 8. nevytvoří, nezavede nebo nespravuje systém řízení anebo tak neučiní stanoveným způsobem, 9. nejmenuje odpovědného vedoucího nebo osobu odpovědnou za výcvik, 10. nevede záznamy o instruktorech nebo osobách kvalifikovaných pro hodnocení odborné způsobilosti instruktorů praktického výcviku a odborné způsobilosti hodnotitelů nebo nevytvoří postup pro zachování odborné způsobilosti instruktorů teoretické výuky, 11. nezajistí, aby instruktoři praktického výcviku a hodnotitelé absolvovali udržovací výcvik, 12. neuchovává záznamy o osobách, které podstupují nebo podstoupily výcvik, 13. nevytvoří nebo nespravuje systém pro záznamy kvalifikacíkvalifikací instruktorů a hodnotitelů a hodnocení jejich dovedností a předmětů, které jsou oprávněni vyučovat, nebo tyto záznamy neuchovává, nebo 14. nemá uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním výcviku a zaplacené pojistné. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 46 odst. 1 nebo § 49 odst. 1 poskytuje letecké služby bez pověření nebo souhlasu, nebo b) v rozporu s § 49a odst. 1 poskytuje 1. letové navigační služby bez osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nebo 2. letové provozní služby a meteorologické služby bez určení Úřadem nebo v rozporu s § 49 odst. 4. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) bodu 7, c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nebo písm. b) bodu 4, 5 nebo 9, d) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 nebo 3 nebo písm. b) bodu 6 nebo 10 až 14, e) od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 nebo písm. b) bodu 2, 3 nebo 8, nebo f) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo odstavce 3. (5) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo odstavce 3. § 93c Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany práv cestujících v rámci provozování obchodní letecké dopravy (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě33) a) jako letecký dopravceletecký dopravce, provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury 1. nezpřístupní veřejnosti ve formě a jazycích dostupných cestujícím bezpečnostní pravidla vztahující se na přepravu osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně pravidel pro omezení přepravy těchto osob nebo přepravy jejich vybavení pro mobilitu z důvodu velikosti letadla, 2. nevynaloží přiměřené úsilí, aby osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, které oprávněně odmítne rezervaci, navrhl přijatelnou alternativu přepravy, 3. nepřijme na všech svých prodejních místech, včetně prodeje s využitím prostředků komunikace na dálku, veškerá nezbytná opatření k přijetí oznámení o potřebě pomoci od osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo nezajistí, aby přijaté oznámení bylo předáno řádně a včas, 4. neinformuje ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem osobu se zdravotním postižením nebo osobu s omezenou schopností pohybu a orientace, které oprávněně odmítl rezervaci nebo kterou odmítl přijmout na palubu, o důvodech, které ho k tomu vedly, 5. bezdůvodně odmítne osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace provedení rezervace pro let, nebo odmítne přijmout tuto osobu na palubu, ačkoliv má tato osoba platnou letenku a rezervaci, nebo 6. nenabídne osobě, které byl odepřen nástup na palubu letadla z důvodu jejího zdravotního postižení nebo omezené schopnosti pohybu a orientace, nebo osobě, která tuto osobu doprovází, proplacení výdajů nebo přesměrování, b) jako provozovatel letiště 1. nestanoví normy kvality pro pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, neurčí prostředky potřebné pro jejich splnění nebo své normy kvality nezveřejní, 2. neurčí místa příjezdu a odjezdu v areálu letiště, na kterých mohou osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace snadno oznámit svůj příjezd, neposkytne na těchto místech základní informace o letišti nebo tato místa jasně neoznačí, nebo 3. nezajistí, aby byla osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace poskytnuta bezúplatně pomoc tak, aby se tato osoba byla schopna zúčastnit se letu, na který má rezervaci, c) jako letecký dopravceletecký dopravce nebo provozovatel letiště 1. nezajistí, aby všechny osoby, které využívají k tomu, aby poskytovaly přímou pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, měly znalosti o tom, jak vyhovět zvláštním potřebám těchto osob, nebo 2. nezajistí, aby všichni jeho zaměstnanci prošli školením o problematice zdravotního postižení, nebo 3. nezajistí školení o rovnoprávnosti zdravotně postižených osob a o problematice zdravotního postižení veškerému personálu letiště, který přichází do přímého styku s cestující veřejností, nebo d) jako letecký dopravceletecký dopravce neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace při odletu, příletu nebo tranzitu na letišti, bezúplatně pomoc. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím informování v letecké dopravě34) jako smluvní letecký dopravceletecký dopravce a) při provádění rezervace neinformuje cestujícího o totožnosti provozujícího leteckého dopravceleteckého dopravce nebo dopravců nebo o jejich změně po provedení rezervace, b) neposkytne cestujícímu, který se rozhodl neletět s leteckým dopravcemleteckým dopravcem podléhajícím zákazu provozování letecké dopravy, proplacení výdajů nebo přesměrování, nebo c) nevymezí povinnost informovat cestující o totožnosti provozujícího leteckého dopravceleteckého dopravce nebo dopravců ve všeobecných prodejních podmínkách vztahujících se ke smlouvě o přepravě. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím náhrady a pomoc cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu1g) jako letecký dopravceletecký dopravce a) nesplní informační povinnost, nezajistí přesměrování letu nebo neproplatí výdaje s tím spojené, nezajistí péči nebo neuhradí škodu vzniklou v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením či zpožděním letu, nebo b) jako letecký dopravceletecký dopravce požaduje doplatit rozdíl v ceně letenky nebo jej nevrátí, umístil-li cestujícího do vyšší nebo nižší třídy, než pro kterou byla letenka zakoupena, v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením nebo zpožděním letu. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 4 nebo písm. c) bodu 2 nebo 3, nebo podle odstavce 2 písm. a) nebo c), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo 3, písm. b) bodu 1 nebo 2 nebo písm. c) bodu 1 nebo podle odstavce 3 písm. b), nebo c) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 5 nebo 6, písm. b) bodu 3 nebo písm. d), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. a). § 93d Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku provozování bezpilotních systémů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39) a) provozuje bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu bez oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo prohlášení o souladu se standardním scénářem, b) jako provozovatel bezpilotního systému 1. provozuje bezpilotní systém nesplňující technické požadavky stanovené tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím bezpilotní systémy43), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 2. nezajistí, aby jí provozovaný bezpilotní systém byl řízen pilotem, který dosáhl věku 16 let, 3. není zapsána v registru provozovatelů bezpilotních systémů, 4. neuvede své registrační číslo na bezpilotním letadlu, 5. nenahlásí Ústavu ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem událost související s bezpečností jí provozovaného bezpilotního systému, nebo 6. nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem a způsobí tím nehodu, c) jako provozovatel bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu 1. provozuje bezpilotní systém v rozporu s podmínkami stanovenými dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 2. nezajistí dodržení provozních omezení stanovených tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů, osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů nebo pravidly spolku, 3. pravidelně nevyhodnocuje dostatečnost přijatých opatření ke zmírnění rizik nebo je neaktualizuje, 4. nepožádá o změnu oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, 5. neoznámí Úřadu změnu údaje obsaženého v prohlášení o souladu se standardním scénářem, 6. neudržuje jí zavedený systém řízení bezpečnosti provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 7. neaktualizuje příručku k osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů nebo takto aktualizovanou příručku nepředloží Úřadu, nebo 8. neposkytne části příručky k osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů zaměstnancům, nebo d) jako provozovatel bezpilotního systému nesplní jinou tímto přímo použitelným předpisem stanovenou povinnost provozovatele bezpilotního systému. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) a) poskytuje společnou informační službu nebo službu pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů bez oprávnění, b) jako poskytovatel společné informační služby nebo poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů neposkytuje službu v rozsahu nebo způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, c) jako poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů 1. nepřijme opatření ke koordinaci činností s poskytovateli letových provozních služeb, nebo 2. neoznámí Úřadu zahájení nebo ukončení poskytování služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů, nebo d) jako provozovatel bezpilotního systému 1. provozuje bezpilotní systém, aniž by dodržela pravidla užívání vzdušného prostoru České republiky vymezená opatřením obecné povahy vydaným podle § 44g nebo využila služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytované v části vzdušného prostoru České republiky vymezené tímto opatřením obecné povahy, 2. před zahájením nebo během letu bezpilotního letadla nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem, nebo 3. nepřijme opatření nebo postupy pro nepředvídané situace anebo tato opatření nebo tyto postupy nezpřístupní poskytovatelům služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako provozovatel bezpilotního systému 1. v rozporu s § 54a odst. 5 neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změnu údaje zapsaného v registru provozovatelů bezpilotních systémů, 2. v rozporu s § 54c odst. 2 nebo 3 neodevzdá ve stanovené lhůtě doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 3. v rozporu s § 54d nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pojištění leteckých dopravcůleteckých dopravců a provozovatelů letadel10a) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, 4. v rozporu s § 54k odst. 1 nevydá potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nebo toto potvrzení vydá, aniž jsou pro to splněny podmínky, 5. v rozporu s § 54k odst. 2 nezajistí provádění školení ve stanoveném rozsahu, stanoveným způsobem nebo ve spolupráci s osobou pověřenou Úřadem, 6. v rozporu s § 54k odst. 9 písm. a) nezašle ve stanovené lhůtě kopii jí vydaného potvrzení o způsobilosti dálkově řídícího pilota ve specifické kategorii provozu Úřadu, nebo 7. v rozporu s § 54k odst. 9 písm. b) nesdělí ve stanovené lhůtě Úřadu, že u držitele jí vydaného potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nastal důvod pro jeho vrácení, b) jako oprávněný spolek 1. v rozporu s § 54o odst. 4 provozuje bezpilotní systém, 2. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. a) nezveřejní pravidla spolku, 3. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. b) neseznámí své členy nebo účastníky mezinárodní akce, kteří hodlají provozovat nebo řídit bezpilotní systém, s pravidly spolku, 4. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. c) nezajistí, aby jeho členové řídící bezpilotní systém nebo účastníci mezinárodní akce absolvovali stanovené školení, nebo těmto členům nevydá po absolvování tohoto školení průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém, 5. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. d) nevede seznam svých členů provozujících nebo řídících bezpilotní systém nebo účastníků mezinárodní akce nebo tento seznam průběžně neaktualizuje, 6. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. e) neprovádí dohled nad provozováním a řízením bezpilotních systémů nebo nepřijme opatření k nápravě v případě zjištění porušení pravidel spolku, 7. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. f) se nezdrží výkonu podnikání nebo jiné výdělečné činnosti jako činnosti hlavní, 8. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. g) neoznámí ve stanovené lhůtě osobě, která byla členem spolku provozujícím nebo řídícím bezpilotní systém, skutečnost, že její členství ve spolku zaniklo, 9. provozující bezpilotní systém v rozporu s § 54o odst. 5 písm. i) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, nebo 10. v rozporu s § 54o odst. 6 neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změnu skutečnosti, na jejímž základě bylo oprávnění spolku uděleno, nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující, c) jako člen oprávněného spolku 1. v rozporu s § 54o odst. 4 provozuje nebo řídí bezpilotní systém, nebo 2. provozující bezpilotní systém v rozporu s § 54p odst. 2 nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, d) jako poskytovatel společné informační služby nebo poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) v rozporu s § 54r odst. 2 nebo 3 neodevzdá ve stanovené lhůtě osvědčení dokládající oprávnění k poskytování společné informační služby nebo služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů, nebo e) jako poskytovatel letových provozních služeb neposkytuje provozní informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na poskytovatele služeb při uspořádání letového provozu44). (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu 5 nebo písm. d), odstavce 2 písm. d) bodu 2 nebo odstavce 3 písm. a) bodu 1, 2 nebo 7, písm. b) bodu 8 nebo písm. d), b) do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 nebo 5 nebo písm. c) bodu 3, 4 nebo 8 nebo odstavce 3 písm. a) bodu 6 nebo písm. b) bodu 10, c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), písm. b) bodu 1, 3 nebo 4 nebo písm. c) bodu 1, 2, 6 nebo 7, odstavce 2 písm. c) bodu 2 nebo písm. d) bodu 1 nebo 3 nebo odstavce 3 písm. a) bodu 3, 4 nebo 5, písm. b) bodu 2 až 5 nebo 9 nebo písm. c), d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) bodu 1, 6 nebo 7, e) do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) bodu 6 nebo odstavce 2 písm. b) nebo písm. c) bodu 1 nebo odstavce 3 písm. e), nebo f) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a). (5) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a). Díl 3 Společná ustanovení k přestupkům § 94 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Ministerstvo dopravy nebo Úřad podle své působnosti uvedené v § 88 a 89, jde-li o 1. přestupky fyzických osob, s výjimkou přestupků podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo d) nebo § 92 odst. 3 písm. e) nebo f), nebo 2. přestupky právnických a podnikajících fyzických osob, s výjimkou přestupků podle § 93 odst. 2 písm. d) bodu 4 nebo písm. e), § 93 odst. 3 písm. f) až h), § 93 odst. 4 písm. a) nebo b), § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, b) Policie České republiky, jde-li o přestupky právnické nebo podnikající fyzické osoby podle § 93 odst. 4 písm. a) nebo b), c) obecní živnostenský úřad, jde-li o přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob podle § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, d) Ústav, jde-li o přestupky fyzických osob podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo d) nebo § 92 odst. 3 písm. e) nebo f), nebo o přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob podle § 93 odst. 2 písm. e) nebo § 93 odst. 3 písm. f) až h), nebo e) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o přestupek právnické nebo podnikající fyzické osoby podle § 93 odst. 2 písm. d) bodu 4. (2) PříkazemPříkazem na místě může přestupky podle tohoto zákona projednávat rovněž Policie České republiky, jde-li o přestupky podle a) § 92c odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 2 nebo § 92c odst. 3 písm. b), nebo b) § 92c odst. 1 písm. c) bodu 3 nebo 4 nebo § 93d odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo 4, řídí-li provozovatel bezpilotního systému tento systém v době spáchání přestupku. (3) O odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky podle odstavce 1 písm. b) rozhoduje Ministerstvo vnitra. (4) Pokutu uloženou podle tohoto zákona vybírá orgán, který ji uložil. ČÁST DESÁTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Společná ustanovení § 95 Jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c), za nichž je možné vyjmutí letadla z jeho působnosti, nepoužije se na projektování, výrobu, údržbu a provoz letadla tento přímo použitelný předpis ani přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě; to neplatí pro projektování, výrobu, údržbu a provoz letadla, pro které bylo vydáno osvědčení nebo učiněno prohlášení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví45). § 96 Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak. § 97 Pro vymezení postavení odpovědného zástupce platí § 11 živnostenského zákona obdobně. § 98 (1) Cenu za užívání letiště a poskytování letových provozních služeb sjednávají provozovatelé letišť a provozovatelé letových provozních služeb podle cenových předpisů.9) Při sjednávání ceny musí být dodrženy mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu a které výši ceny limitují. Ministerstvo dopravy dohlíží, zda provozovatelé letišť a provozovatelé letových provozních služeb tyto mezinárodní smlouvy při sjednávání cen dodržují. Tímto ustanovením není dotčena hlava VI části čtvrté. (2) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla stanoví prováděcí právní předpis, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie10a) jinak. § 98a (1) Za účelem statistického zjišťování předává Ministerstvu dopravy a) provozovatel letiště 1. údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství odbaveného nákladu a pošty na letišti za kalendářní rok, a to nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku, 2. údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství odbaveného nákladu a pošty na letišti a o počátečním a konečném místě uskutečněných obchodních letů za uplynulé čtvrtletí, jde-li o mezinárodní letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, nebo o letiště odbavující alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna a listopadu v příslušném kalendářním roce, 3. údaje o výnosech, nákladech a investicích provozovatele letiště a o počtu a struktuře jeho zaměstnanců, jde-li o mezinárodní letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, nebo o letiště odbavující alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, a to nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku, b) tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce 1. údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku, 2. údaje o počtu a typu jím provozovaných letadel, jejich nabízené a využité kapacitě, o počtu a struktuře leteckého personálu a o mzdových nákladech s ním souvisejících, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce března následujícího kalendářního roku, 3. údaje o spotřebě paliva na uskutečněné lety podle typu letadla za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce února následujícího kalendářního roku, c) tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce provozující alespoň jedno letadlo s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 30 nebo letadlo výhradně pro přepravu nákladu a pošty s maximální vzletovou hmotností více než 10 tun 1. údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní měsíc, a to vždy nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci rozhodném pro předávání těchto údajů, 2. údaje o počátečním a konečném místě uskutečněných obchodních letů za uplynulé čtvrtletí, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna a listopadu v příslušném kalendářním roce, 3. rozvahu, výkaz zisků a ztrát, prohlášení o nerozděleném zisku a kategorizaci výnosů podle přepravených osob, nákladu a pošty a podle toho, zda jde o provozování pravidelné nebo nepravidelné obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku, d) tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce provozující mezinárodní pravidelnou obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu údaje o počtu uskutečněných letů, typu jím provozovaných letadel, organizačním a zeměpisném vymezení provozu letadel, nabízené kapacitě jím provozovaných letadel a počtu přepravených cestujících, nákladu a pošty za kalendářní rok, a to nejpozději do konce února následujícího kalendářního roku, e) poskytovatel letových provozních služeb 1. údaje o výnosech, nákladech a investicích a údaje o počtu a struktuře jeho zaměstnanců za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce května následujícího kalendářního roku, 2. údaje o poskytnutých letových provozních službách za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce března následujícího kalendářního roku. (2) Poskytovatel odbavovacích služeb průběžně předává provozovateli letiště údaje o počtu jím odbavených cestujících. (3) Jednotlivé údaje předávané za účelem statistického zjišťování Ministerstvu dopravy, údaje o počtu odbavených cestujících předávané poskytovatelem odbavovacích služeb provozovateli letiště a jejich strukturu stanoví prováděcí právní předpis. § 99 Ministerstvo dopravy zabezpečuje vydávání Letecké informační příručky, ve které se publikují rozhodující skutečnosti, které mají vliv na bezpečnost leteckého provozu. § 99a (1) Pokud se v tomto zákoně hovoří o fyzické osobě s trvalým pobytem v České republice, státním občanovi České republiky nebo právnické osobě se sídlem v České republice, rozumí se tím také státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě Evropské unie. (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje také na státního příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána11a). (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na § 54n odst. 2, § 54o odst. 1 písm. a) a § 82. § 100 Přechodná ustanovení (1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy vzniklé podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Pokuty podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona. (3) Provozovatel letiště je povinen požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona Úřad o vydání povolení k provozování letiště. Do doby rozhodnutí Úřadu se provozovatel letiště považuje za provozovatele letiště, kterému bylo vydáno povolení podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě o vydání povolení, dosavadní povolení provozovat letiště zaniká. (4) Právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje letové provozní služby, je povinna požádat Ministerstvo dopravy o vydání pověření do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí Ministerstva dopravy o vydání pověření se považuje právnická nebo fyzická osoba za oprávněnou k zajišťování těchto služeb. Nepožádá-li právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje letové provozní služby, ve stanovené lhůtě o vydání pověření, dosavadní oprávnění poskytovat letové provozní služby zaniká. (5) Právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje leteckou telekomunikační, leteckou meteorologickou, leteckou informační službu a službu při odbavovacím procesu na letišti, je povinna požádat Ministerstvo dopravy o udělení souhlasu do doby jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby udělení souhlasu se považuje právnická nebo fyzická osoba za oprávněnou k zajišťování těchto služeb. Nepožádá-li fyzická nebo právnická osoba ve stanovené lhůtě o udělení souhlasu, dosavadní oprávnění k poskytování služeb zaniká. (6) Dopravci, kteří provozují obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu na základě udělené koncese a chtějí provozovat nadále obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu na základě licence, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence Ministerstvo dopravy. Do doby rozhodnutí Ministerstva dopravy se tito dopravci považují za dopravce, kterým byla udělena licence podle tohoto zákona. Nepožádá-li dopravce o udělení licence ve stanovené lhůtě, dosavadní oprávnění k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy zaniká. Dopravci, kteří provozují obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu na základě udělené koncese a chtějí nadále provozovat dopravu aerotaxi, jsou povinni požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona o vydání povolení Úřad. Nepožádá-li dopravce o vydání povolení ve stanovené lhůtě, dosavadní oprávnění k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy zaniká. (7) Právnická nebo fyzická osoba, která provozuje letecké práce na základě koncese, je povinna do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat Úřad o vydání povolení. Do doby rozhodnutí Úřadu se tato osoba považuje za oprávněnou k provozování leteckých prací podle tohoto zákona. Nepožádá-li právnická nebo fyzická osoba ve stanovené lhůtě o vydání povolení, dosavadní oprávnění k provozování leteckých prací zaniká. (8) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která není potřeba podle tohoto zákona dokončit, se ke dni účinnosti tohoto zákona zastaví. Závěrečná ustanovení § 101 Zrušuje se správní úřad Státní letecká inspekce zřízený zákonem č. 305/1993 Sb. Práva a závazky z pracovněprávních a jiných vztahů přecházejí ze správního úřadu Státní letecká inspekce na Úřad zřízený tímto zákonem. § 102 (1) Ministerstvo dopravy vydá právní předpis k provedení § 4 odst. 2 písm. d), § 4 odst. 4, § 5 odst. 2, § 5a odst. 2, § 7 odst. 8, § 12 odst. 2 písm. b), § 12a odst. 7, § 16 odst. 1 a 2, § 17 odst. 1 a 3, § 17a odst. 1, § 17b odst. 6, § 17d odst. 4, § 22a odst. 1, § 25 odst. 3, § 32 odst. 1 a 3, § 34a odst. 4, § 35 odst. 1 a 3, § 42a odst. 3, § 44 odst. 7, § 44j odst. 6, § 45 odst. 4, § 49c odst. 2, § 49f odst. 2, § 49g odst. 2, § 51a odst. 11, § 54d odst. 3, § 54e odst. 9, § 54i odst. 9, § 54k odst. 10, § 54l odst. 4, § 55a odst. 6, § 55c odst. 5, § 58 odst. 2, § 67 odst. 4, § 74 odst. 3, § 76 odst. 3, § 81 odst. 8, § 82 odst. 6, § 84b odst. 3, § 84c odst. 8, § 85j odst. 6, § 85m odst. 4, § 85r odst. 3, § 85x odst. 7, § 85y odst. 3, § 85z odst. 6, § 90 odst. 4, § 91a odst. 11, § 98 odst. 2 a § 98a odst. 3 tohoto zákona. (2) Provozovatelé letišť a leteckých staveb, osoby pověřené provozováním leteckých služeb, provozovatelé leteckých činností a ostatní osoby zúčastněné na civilním letectvícivilním letectví jsou povinni dodržovat letecké předpisy, které jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, vydávány a) Mezinárodní organizací pro civilní letectvícivilní letectví,1k) b) Sdružením leteckých úřadů podle předpisů Evropské unie,13) a c) Evropskou organizací pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL),14) a to ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Ministerstvem dopravy. Tyto předpisy se uveřejňují v Letecké informační příručce a jsou k dispozici na Ministerstvu dopravy a na Úřadu. § 103 Zrušují se: 1. Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb., zákona č. 43/1976 Sb., zákona č. 90/1990 Sb., zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb. 2. Zákon č. 203/1964 Sb., o úpravě některých úkolů státní správy v civilním letectví. 3. Ustanovení písmena c) v čl. II bodu 2 zákona č. 385/1990 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 74/1990 Sb. 4. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 209/1964 Sb., o zřízení Státní letecké inspekce a Správy dopravních letišť, ve znění vyhlášky č. 104/1977 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb. 5. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 47/1980 Sb., o létání se závěsnými kluzáky. ČÁST JEDENÁCTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 104 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb. a zákona č. 19/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 3 písm. x) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno y), které včetně poznámky č. 23f) zní: „y) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb.23f) 23f) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se ve skupině 314: Ostatní vypouští obor „Letecká doprava a letecké práce“. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST ZÁKONA § 105 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství. Směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství. Směrnice Komise 2008/49/ES ze dne 16. dubna 2008, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES, pokud jde o provádění prohlídek na odbavovací ploše u letadel, která používají letiště Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti. 1a) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice 2004/36/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství. Nařízení Komise (EU) č. 72/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví postupy pro provádění inspekcí Komisí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014 ze dne 16. dubna 2014 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu, kterým se zrušuje směrnice 2002/30/ES. Nařízení Komise (EU) 2015/340 ze dne 20. února 2015, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se průkazů způsobilosti a osvědčení řídících letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 805/2011. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998 ze dne 5. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/664 ze dne 22. dubna 2021 o regulačním rámci pro vzdušný prostor U-space. 1c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139. 1d) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 1e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení). 1f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě). 1g) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. 1h) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. prosince 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. 1i) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice 2004/36/ES. 1j) Úmluva č. 147/1947 Sb. z. a n., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. 1k) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 1l) Čl. 4 a 5 ve spojení s přílohou směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS). 1m) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 1n) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 1m) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb. 2) § 1 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon. 2a) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství. 3) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 120 zákona č. 50/1976 Sb. 4a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb. 4b) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. 4c) § 31 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4d) Čl. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství. 5) Např. § 16 odst. 1 písm. n) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb). 5b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb). 5b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví. 5c) Čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb). 5c) Úmluva č. 147/1947 Sb. z. a n., ve znění pozdějších předpisů. 5d) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru). 5e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru). 5f) § 16a odst. 7 vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb. 5g) § 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 5h) § 19 zákona č. 239/2000 Sb. 5j) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5k) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5l) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 5m) Nařízení Rady (EHS) č. 2408/1992 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství. 5n) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví, v platném znění. 6a) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy). 6b) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb. 7) § 2 písm. d) a § 8 až 20 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. 7a) Čl. 45 a 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví. 8a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 9) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 9a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 10) Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Nařízení Rady č. 785/2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů. 11) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. 11a) Dohoda ze dne 11. listopadu 2003 o účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v Evropském hospodářském prostoru. 12) Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. 13) Nařízení Rady ES č. 3922/91 EHS z 16. prosince 1991 k harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví, ve znění nařízení Rady ES č. 2176/96 EHS. 14) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 159/1996 Sb., o Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu — Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (EUROCONTROL). 15) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. 16) Nařízení Komise (EU) 2015/340. 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004, v platném znění. 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004, v platném znění. 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005, v platném znění. 22) Nařízení Komise (ES) č. 859/2008 ze dne 20. srpna 2008, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, pokud jde o společné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu. 23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008. 24) Nařízení Komise (EU) č. 72/2010. 25) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93, v platném znění. 26) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010, v platném znění. 27) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998, v platném znění. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139. Nařízení Komise (EU) 2015/340. 29) Nařízení Komise (EU) č. 255/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví společná pravidla uspořádání toku letového provozu. 31) Nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe. 32) Nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů, v platném znění. 33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005, v platném znění. 35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014. 36) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014. 38) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. 39) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947, v platném znění. 40) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/664. 41) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 42) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění. 43) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945, v platném znění. 44) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011, v platném znění. 45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139.
Zákon č. 61/1997 Sb.	Zákon č. 61/1997 Sb. Zákon o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu) Vyhlášeno 3. 4. 1997, datum účinnosti 1. 7. 1997, částka 21/1997 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O LIHU (§ 1 — § 17b) * ČÁST DRUHÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 18 — § 18) * ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 24) Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.) 61 ZÁKON ze dne 6. března 1997 o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKON O LIHU § 1 Předmět a účel úpravy (1) Tento zákon vymezuje podmínky pro výrobu, úpravu, skladování, evidenci a oběh lihulihu a stanoví působnost ministerstev a jiných správních úřadů na tomto úseku. (2) Účelem zákona je stanovit při výrobě, úpravě, skladování a uvádění lihulihu do oběhu a) postupy zajišťující daňové příjmy státního rozpočtu, b) omezení zabraňující změnám jednotlivých druhů lihulihu. § 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) lihemlihem etylalkohol (etanol) získaný 1. destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukerných roztoků pocházejících ze škrobnatých nebo cukerných surovin nebo z jiných surovin obsahujících lih kvasný, 2. destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených roztoků pocházejících z celulózy, 3. synteticky, b) výrobou lihuvýrobou lihu získávání lihulihu způsoby uvedenými pod písmenem a), c) úpravou lihuúpravou lihu jeho zušlechťování nebo denaturace (znehodnocení), d) zušlechťováním lihuzušlechťováním lihu zejména jeho rafinace (čištění), rektifikace (zesílení), dehydratace (odvodnění) a regenerace (znovuzískání), e) denaturací lihudenaturací lihu jakýkoli proces, kterým se líhlíh stává pomocí denaturačních prostředků nepoužitelný ke konzumaci, f) dovozem lihudovozem lihu jeho propuštění do celního režimu volného oběhu, g) obecně denaturovaným lihemlihem líhlíh s přísadou denaturačního prostředku (směsi), jehož složení určuje Ministerstvo zemědělství v dohodě s Generálním ředitelstvím cel, h) zvláštně denaturovaným lihemlihem líhlíh denaturovaný jiným denaturačním prostředkem než uvedeným v písmenu g), stanoveným prováděcím právním předpisem, i) vadným lihemvadným lihem líhlíh, jehož složení neodpovídá kvalitativním znakům stanoveným prováděcím předpisem, j) měřicí jednotkou pro zjištění množství lihuměřicí jednotkou pro zjištění množství lihu 1 litr etylalkoholu (etanolu) při teplotě 20 °C, k) normami ztrát lihunormami ztrát lihu technicky zdůvodněné ztráty lihulihu vznikající při jeho úpravě, skladování, dopravě, manipulaci a zpracování, stanovené prováděcím předpisem, l) lihovaremlihovarem provozovna vyrábějící líhlíh, ve které se může zároveň provádět i úprava lihuúprava lihu, a to 1. lihovarlihovar průmyslový vyrábějící líhlíh kvasný rafinovaný nebo kvasný bezvodý (§ 11) z cukerných nebo škrobnatých surovin, 2. lihovarlihovar zemědělský vyrábějící líhlíh kvasný surový (§ 11) především ze škrobnatých surovin, 3. lihovarlihovar ovocný vyrábějící ovocné a jiné destiláty (§ 11) z ovoce a dalších surovin, 4. lihovarlihovar drožďárenský vyrábějící líhlíh kvasný surový (§ 11) z odpadů vznikajících při výrobě droždí, 5. lihovarlihovar sulfitový vyrábějící líhlíh sulfitový (§ 11) ze surovin pocházejících z celulózy, 6. lihovarlihovar chemický vyrábějící líhlíh syntetický (§ 11) hydratací etylénu, 7. pěstitelská pálenice vyrábějící ovocné destiláty pro pěstitelepěstitele, m) zvláštním lihovaremzvláštním lihovarem provozovna provádějící pouze úpravy lihuúpravy lihu, přičemž denaturovnou v tomto zvláštním lihovaruzvláštním lihovaru se rozumí samostatná místnost nebo objekt oddělený od prostor, ve kterých se nachází líhlíh nedenaturovaný, n) pěstitelským pálenímpěstitelským pálením výroba ovocných destilátů pro pěstitelepěstitele, o) pěstitelempěstitelem fyzická osoba, která na vlastním pozemku nebo na pozemku, který je oprávněna užívat z jiného právního důvodu, vypěstovala ovoce nebo fyzická osoba, která ovoce obdržela ve formě naturálního plnění, přičemž tyto pozemky se nacházejí na území České republiky, p) konzumním lihemlihem, lihovinami a ostatními alkoholickými nápoji potravinářské výrobky podle zvláštního právního předpisu.1a) (2) LihovaremLihovarem nebo zvláštním lihovaremzvláštním lihovarem jsou provozovny uvedené v odstavci 1 písm. l) a m), i pokud výrobu nezahájily nebo ji dočasně nebo trvale ukončily. (3) LihovaremLihovarem ani zvláštním lihovaremzvláštním lihovarem nejsou provozovny zpracovávající již dříve vyrobený nebo upravený líhlíh do dalších výrobků. § 3 Podmínky pro výrobu a úpravu lihu (1) LíhLíh lze vyrábět a upravovat pouze v lihovarulihovaru nebo zvláštním lihovaruzvláštním lihovaru schváleném ústředním orgánem státní správy uvedeným v odstavci 2, a to jen právnickou nebo fyzickou osobou, které bylo, nejde-li o pěstitelské pálenípěstitelské pálení, vydáno státní povolení podle zvláštního právního předpisu (dále jen „koncese“). (2) Stanovisko k žádosti o koncesi vydává podle zvláštního právního předpisu2) a) Ministerstvo zemědělství, jde-li o líhlíh získaný způsobem uvedeným v § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 a jeho úpravu, nebo b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, jde-li o líhlíh získaný způsoby uvedenými v § 2 odst. 1 písm. a) bodech 2 a 3 a jeho úpravu. (3) Fyzická nebo právnická osoba k žádosti o koncesi sdělí mimo náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem2a) adresu umístění lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru a přiloží a) popis a nákres uspořádání výrobního zařízení lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru, b) technickou (projektovou) dokumentaci výrobního zařízení lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru a c) doklad o vlastnickém, užívacím nebo jiném obdobném právu k provozovně a k výrobnímu zařízení uvedeného lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru. (4) Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá kladné stanovisko k žádosti o koncesi a schválí lihovarlihovar nebo zvláštní lihovarzvláštní lihovar, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3 a uspořádání výrobního zařízení lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru splňuje podmínky uvedené v § 5. (5) Ve stanovisku k žádosti o koncesi příslušný orgán uvede adresu schváleného lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru a uvede rozsah povolených činností, zejména jaké druhy lihulihu je možno vyrábět nebo zda se u úpravy lihuúpravy lihu jedná o zušlechtění nebo jeho denaturaci, případně oba technické postupy současně. (6) Nejsou-li splněny požadavky uvedené v odstavci 3 nebo nesplňuje-li výrobní zařízení podmínky stanovené v § 5, příslušný orgán vydá záporné stanovisko k žádosti o koncesi. (7) Podmínkou provozování koncesované živnostiživnosti v dalším lihovarulihovaru nebo zvláštním lihovaruzvláštním lihovaru, než pro který bylo vydáno stanovisko v souvislosti se žádostí o koncesi, je schválení tohoto dalšího lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru orgány uvedenými v odstavci 2 a jeho uvedení v rozhodnutí o udělení koncese. Při schvalování se postupuje obdobně podle odstavců 3 a 4. (8) Živnostenský úřad příslušný dle zvláštního právního předpisu2c) uloží podmínky provozování živnostiživnosti,2d) v nichž zejména omezí provozování činnosti na schválený lihovarlihovar nebo zvláštní lihovarzvláštní lihovar a vymezí rozsah činností podle odstavců 5 a 7. § 3a Podmínky pro výrobu konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (1) Konzumní líhlíh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje lze vyrábět pouze v provozovně schválené ústředním orgánem státní správy uvedeným v odstavci 2, a to jen fyzickou nebo právnickou osobou, které bylo vydáno státní povolení podle zvláštního právního předpisu (dále jen „koncese“). (2) Stanovisko k žádosti o koncesi vydává Ministerstvo zemědělství podle zvláštního právního předpisu.2) (3) Fyzická nebo právnická osoba k žádosti o koncesi sdělí mimo náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem2a) adresu provozovny a přiloží a) popis a nákres uspořádání výrobního zařízení provozovny určené k výrobě konzumního lihulihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, b) technickou (projektovou) dokumentaci výrobního zařízení provozovny určené k výrobě konzumního lihulihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů a c) doklad o vlastnickém, užívacím nebo jiném obdobném právu k provozovně a k výrobnímu zařízení uvedené provozovny určené k výrobě konzumního lihulihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů. (4) Ministerstvo zemědělství vydá kladné stanovisko k žádosti o koncesi a schválí provozovnu určenou k výrobě konzumního lihulihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3. (5) Ve stanovisku k žádosti o koncesi příslušný orgán uvede adresu provozovny, která byla pro výrobu konzumního lihulihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů schválena, a uvede rozsah povolených činností. (6) Nejsou-li splněny požadavky uvedené v odstavci 3, příslušný orgán vydá záporné stanovisko k žádosti o koncesi. (7) Podmínkou provozování koncesované živnostiživnosti v další provozovně určené k výrobě konzumního lihulihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, než pro kterou bylo vydáno stanovisko v souvislosti se žádostí o koncesi, je schválení této další provozovny orgánem uvedeným v odstavci 2 a její uvedení v rozhodnutí o udělení koncese. Při schvalování se postupuje obdobně podle odstavce 3. (8) Živnostenský úřad příslušný dle zvláštního právního předpisu2c) uloží podmínky provozování živnostiživnosti,2d) v nichž zejména omezí provozování činnosti na schválenou provozovnu podle odstavců 3 a 5. § 4 Pěstitelské pálení (1) Vyrábět líhlíh v pěstitelské pálenici lze pouze na základě povolení Ministerstva zemědělství. Provozování pěstitelské pálenice povoluje Ministerstvo zemědělství na základě písemné žádosti, ke které žadatel připojí popis a nákres uspořádání výrobního zařízení pěstitelské pálenice doložený technickou dokumentací a doklad o vlastnickém, užívacím nebo jiném obdobném právu k výrobnímu zařízení pěstitelské pálenice. (2) Ministerstvo zemědělství v povolení podle odstavce 1 stanoví podmínky pro provozování pěstitelského pálenípěstitelského pálení. (3) Ministerstvo zemědělství může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně podmínek, za kterých bylo vydáno, nebo zrušit povolení, pokud dojde k porušení podmínek podle odstavce 2. (4) Surovinami přípustnými pro pěstitelské pálenípěstitelské pálení jsou ovoce, jakož i šťávy a odpady z jeho zpracování, a to v čerstvém i ve zkvašeném stavu, pokud neobsahují cizí cukernaté nebo jiné zkvasitelné příměsi. (5) Pěstitelská pálenice vyrábí ovocný destilát výhradně pro pěstitelepěstitele a ze surovin dodaných pěstitelempěstitelem, přičemž suroviny pěstitelůpěstitelů lze mísit dohromady pouze na základě písemného souhlasu pěstitelůpěstitelů podle odstavce 8 písm. e). (6) PěstitelPěstitel je oprávněn si dát vyrobit v jednom výrobním období z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etanolu zdaněného sazbou spotřební daně pro líhlíh obsažený v ovocných destilátech z pěstitelského pálenípěstitelského pálení v množství do 30 litrů etanolu pro jednoho pěstitelepěstitele za jedno výrobní období, která je stanovena v zákoně o spotřebních daních,3) a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelempěstitelem společně hospodařící domácnostspolečně hospodařící domácnost. Společně hospodařící domácností se pro účely pěstitelského pálenípěstitelského pálení rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Výrobním obdobím je doba od 1. července běžného roku do 30. června roku bezprostředně následujícího. (7) Pokud dojde pěstitelským pálenímpěstitelským pálením k výrobě přesahující množství 30 litrů etanolu pro jednoho pěstitelepěstitele v jednom výrobním období, je pěstitelpěstitel povinen si toto množství etanolu odebrat do 3 měsíců ode dne jeho výroby. (8) PěstitelPěstitel je povinen splnit podmínky stanovené v odstavci 4 a v § 2 odst. 1 písm. o) a o tomto splnění předložit písemné prohlášení právnické nebo fyzické osobě provozující pěstitelskou pálenici, ve kterém musí být uvedeno a) jméno a příjmení pěstitelepěstitele, adresa trvalého bydliště a rodné číslo pěstitelepěstitele; nebylo-li přiděleno, jeho datum narození, b) stvrzení podmínek stanovených v § 2 odst. 1 písm. o), přičemž vlastnictví pozemku se doloží uvedením katastrálního územíkatastrálního území a obceobce. Užívání pozemku z jiného důvodu se doloží specifikací právního vztahu. Získání ovoce formou naturálního plnění se doloží potvrzením zaměstnavatele,4a) c) stvrzení podmínek stanovených v odstavci 4, d) množství vyrobeného destilátu v měřicích jednotkách, adresa a označení pěstitelské pálenice, která destilát vyrobila, pokud si pěstitel v tomtéž výrobním období nechal vyrobit destilát i v jiné pěstitelské pálenici; v případě, že předal surovinu ke zpracování do jiné pěstitelské pálenice, uvede v prohlášení také množství předané suroviny, adresu a označení pěstitelské pálenice, které surovinu předal, e) prohlášení o souhlasu (nesouhlasu) se smícháváním vlastní suroviny se surovinami ostatních pěstitelůpěstitelů, f) prohlášení, že v případě výroby uvedené v odstavci 7 si pěstitelpěstitel odebere také množství etanolu nad 30 litrů a uhradí za toto množství při odběru provozovateli pěstitelské pálenice částku ve výši spotřební daně vypočtené podle zákona o spotřebních daních3). (9) Ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálenímpěstitelským pálením nesmí být předmětem prodeje, ani předmětem skladování v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou osobní spotřebu nebo pro jiné přímé osobní užití fyzickou osobou. (10) Právnická nebo fyzická osoba provozující pěstitelskou pálenici je povinna vést o každém případu pěstitelského pálenípěstitelského pálení evidenci, která musí obsahovat a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo pěstitelepěstitele, b) písemné prohlášení pěstitelepěstitele podle odstavce 8, c) množství a druh převzaté suroviny, d) množství vydaného destilátu v měřicích jednotkách, e) datum výroby destilátu; v případě výroby destilátu ze surovin smíchaných od více pěstitelůpěstitelů je datem výroby destilátu datum ukončení výroby destilátu ze surovin všech pěstitelůpěstitelů, jejichž suroviny byly vzájemně smíchány. (11) Evidenci podle odstavce 10 je právnická nebo fyzická osoba provozující pěstitelskou pálenici povinna uchovávat po dobu deseti let od konce kalendářního roku, v němž se uskutečnila výroba destilátu pěstitelským pálenímpěstitelským pálením. § 5 Uspořádání výrobního zařízení a zařízení pro úpravu lihu (1) Právnické nebo fyzické osoby vyrábějící nebo upravující líhlíh mohou používat jen takové výrobní zařízení nebo zařízení pro úpravu lihuúpravu lihu, které zaručuje spolehlivé zjištění množství vyrobeného nebo upraveného množství lihulihu. (2) Výrobní zařízení lihovarulihovaru musí být uspořádáno tak, aby lihové páry a lihové tekutiny nemohly být odváděny jinam než do chladiče a dále do kontrolního lihového měřidla (dále jen „měřidlo“), a musí být uzpůsobené k umístění závěr. (3) Výrobní zařízení ovocných lihovarůlihovarů a pěstitelských pálenic musí být uspořádáno tak, aby destilace byla spojena přímo s rektifikací a měřidlem byl registrován již rektifikovaný výrobek. (4) Během výroby lihuvýroby lihu nesmí být výrobní zařízení lihovarůlihovarů použito k jiným účelům. (5) Výrobní zařízení zvláštních lihovarůzvláštních lihovarů provádějících rafinaci a výrobní zařízení lihovarůlihovarů provádějících samostatnou rafinaci a výrobní zařízení lihovarůlihovarů provádějících samostatné odvodňování lihulihu musí být uspořádáno tak, aby lihové páry a lihové tekutiny nemohly být z rafinačního nebo odvodňovacího zařízení odváděny jinam než do chladiče a dále do měřidla, a musí být uzpůsobené k umístění závěr. Výrobní zařízení pro zušlechťování lihuzušlechťování lihu musí být uspořádáno tak, aby na tomto zařízení bylo možno provádět pouze zušlechťování již vyrobeného a změřeného lihulihu. (6) Výrobní zařízení zvláštních lihovarůzvláštních lihovarů provádějících denaturaci lihudenaturaci lihu musí být vybaveno mísicím zařízením a uspořádáno tak, aby nedenaturovaný líhlíh určený k denaturaci byl skladován v nádobách zajištěných závěrou správce spotřební daně z lihulihu. (7) Výrobní zařízení a zařízení pro úpravu lihuúpravu lihu v lihovarechlihovarech nebo zvláštních lihovarechzvláštních lihovarech provádějících kontinuální denaturaci musí být zajištěno závěrami správce spotřební daně z lihulihu v takovém rozsahu, aby bylo možno spolehlivě zajistit správné provádění kontinuální denaturace. § 6 Zajištění výrobního zařízení a znehodnocování úkapů, dokapů a některých odpadních produktů (1) Výrobní zařízení musí být zajištěno úředními závěrami tak, aby veškeré množství vyrobeného lihulihu bylo změřeno. Způsob a technické podmínky zajištění výrobního zařízení stanoví prováděcí předpis. (2) V ovocných lihovarechlihovarech, zemědělských lihovarechlihovarech a pěstitelských pálenicích zajišťuje celé výrobní zařízení a měřidla správce spotřební daně z lihulihu úředními závěrami. V ostatních lihovarechlihovarech zajišťuje správce spotřební daně z lihulihu úředními závěrami pouze spojovací potrubí od chladiče k měřidlům, měřidla a zařízení na jímání lutrových vod. (3) Při samostatné rafinaci v lihovarechlihovarech a zvláštních lihovarechzvláštních lihovarech zajišťuje správce spotřební daně z lihulihu úředními závěrami spojovací potrubí od chladiče k měřidlům a měřidla. (4) Právnické nebo fyzické osoby vyrábějící líhlíh jsou povinny před zahájením výroby předložit správci spotřební daně z lihulihu popis a ve dvojím vyhotovení nákres výrobního zařízení. Správce spotřební daně z lihulihu vyznačí v nákresu místa zajištěná závěrami a jedno vyhotovení vrátí výrobci. (5) Je zakázáno poškozovat nebo odstraňovat umístěné závěry a zasahovat do uspořádání výrobního zařízení. Provede-li správce spotřební daně z lihulihu změnu v umístění závěr, vyznačí to způsobem uvedeným v odstavci 4. (6) Úkapy a dokapy z pěstitelského pálenípěstitelského pálení, pokud je výrobce nehodlá dále použít, a odloučené oleje a vosky vzniklé při výrobě lihuvýrobě lihu v ovocných lihovarechlihovarech musí výrobce znehodnotit za přítomnosti úřední osoby správce spotřební daně z lihulihu a způsobem, který stanoví prováděcí předpis. (7) Lutrové vody musí výrobce znehodnotit způsobem, který stanoví prováděcí předpis. § 7 Měření lihu (1) Právnické a fyzické osoby vyrábějící a upravující líhlíh jsou povinny a) měřit veškerý vyrobený a samostatně rafinovaný líhlíh typově schválenými a ověřenými měřidly,6) které stanoví prováděcí právní předpis, a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, b) při poruše měřidla jímat vyrobený líhlíh do ověřených6) nádrží zajištěných správcem spotřební daně z lihulihu a měřit způsobem, který stanoví prováděcí předpis, c) zjišťovat teplotu lihulihu protékajícího měřidlem způsobem stanoveným prováděcím předpisem, d) při měření lihulihu dodržovat podmínky, které umožní správný chod měřidla a spolehlivé zjištění vyrobeného množství lihulihu; bližší podmínky pro umístění, zajištění a používání měřidla a postup při provádění oprav a běžných úprav měřidla stanoví prováděcí předpis. (2) Správce spotřební daně z lihulihu provádí kontrolu měřidla způsobem stanoveným prováděcím předpisem a zjišťuje a vypočítává vyrobené množství lihulihu ve lhůtách a způsobem, které stanoví prováděcí předpis. (3) Správce spotřební daně z lihulihu provádí váhovou měrnou zkoušku měřidla za účelem ověření správné funkčnosti měřidla porovnáním množství lihulihu vypočítaného podle objemu zjištěného tímto měřidlem s množstvím lihulihu vypočítaného podle zjištěné hmotnosti. Způsob provádění váhové měrné zkoušky a lhůty pro její provádění stanoví prováděcí právní předpis. Je-li při váhové měrné zkoušce zjištěna odchylka větší než odchylka stanovená v prováděcím právním předpisu, vyřadí správce spotřební daně z lihulihu měřidlo z provozu, a to až do jeho nového platného ověření podle zákona o metrologii6). (4) Váhová měrná zkouška se neprovádí v pěstitelských pálenicích. § 8 Zušlechťování lihu (1) Samostatnou rektifikaci surového ovocného destilátu a opakovanou rektifikaci ovocného nebo jiného destilátu lze provést pouze na základě povolení správce spotřební daně z lihulihu, který v povolení zároveň určí způsob zajištění výrobního zařízení a způsob zjišťování množství takto zušlechtěného destilátu. (2) Rektifikaci lihulihu podle odstavce 1 správce spotřební daně z lihulihu povolí, jestliže výrobní zařízení pro rektifikaci je opatřeno zařízením, kterým lze kontrolovat surovinu použitou k rektifikaci, a zařízením, které znemožňuje plnění přístroje záparou (kvasem). (3) Regeneraci lihulihu lze provést pouze na základě povolení správce spotřební daně z lihulihu, který v povolení zároveň určí podmínky pro uvedený druh regenerace a způsob zjišťování množství regenerovaného lihulihu. § 9 Denaturace lihu (1) LíhLíh, s výjimkou lihulihu určeného pro octárny, musí být denaturován v lihovarulihovaru nebo ve zvláštním lihovaruzvláštním lihovaru. Pověřená úřední osoba správce spotřební daně z lihulihu musí být vždy přítomen denaturaci; v případě, že bude denaturační prostředek přidáván kontinuálně, ověří správné provádění kontinuální denaturace způsoby a ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem. (2) LíhLíh určený pro octárny musí být denaturován v octárně za přítomnosti úřední osoby správce spotřební daně z lihulihu. Správce spotřební daně z lihulihu stanoví podmínky této denaturace. (3) O provedené denaturaci musí provozovatel lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru vyhotovit záznam obsahující tyto údaje: a) druh, množství a stupňovitost lihulihu použitého pro denaturaci, a jde-li o kontinuální denaturaci, druh, množství a stupňovitost lihulihu při vstupu do mísicího zařízení, b) druh a množství denaturačního prostředku, c) stav plomb na uzávěrách nádob, ve kterých je líhlíh přepravován, a jde-li o kontinuální denaturaci, stav plomb na uzávěrách potrubí mísicího zařízení, d) druh a množství lihulihu při výstupu z mísicího zařízení určeného pro kontinuální denaturaci, e) stav měřidel. Záznam o denaturaci potvrdí správce spotřební daně z lihulihu. (4) Je-li prováděna denaturace podle odstavce 2, vyhotoví záznam podle odstavce 3 provozovatel octárny a potvrdí jej správce spotřební daně z lihulihu. (5) Veškeré množství lihulihu určeného a užitého k denaturaci a denaturačního prostředku určeného a užitého k denaturaci musí být spolehlivě změřeno, a to některým ze způsobů pro měření lihulihu a denaturačního prostředku stanovených prováděcími právními předpisy. § 10 Denaturační prostředky (1) Složení denaturačního prostředku pro obecně denaturovaný líhlíh určuje Ministerstvo zemědělství po dohodě s Generálním ředitelstvím cel. (2) Druhy denaturačních prostředků, jejich minimální množství a účel použití denaturovaného lihulihu stanoví prováděcí předpis. Ministerstvo zemědělství může po dohodě s Generálním ředitelstvím cel a Ministerstvem zdravotnictví v odůvodněných případech povolit použití jiného denaturačního prostředku nebo jiného minimálního množství denaturačního prostředku, než stanoví prováděcí předpis, nebo použití stanoveného denaturačního prostředku nebo jiného minimálního množství denaturačního prostředku pro jiný účel. (3) Denaturační prostředek pro zvláštně denaturovaný líhlíh může být provozovateli lihovarulihovaru dodán kupujícím; v tomto případě je kupující povinen předložit provozovateli lihovarulihovaru vzorek denaturačního prostředku a osvědčení o jeho druhu a koncentraci vydané podle zvláštního zákona.7) § 11 Druhy lihu (1) Do oběhu lze uvádět líhlíh jen v těchto základních druzích: a) syntetický 1. rafinovaný, 2. bezvodý, 3. technický, b) sulfitový, c) kvasný 1. surový, 2. rafinovaný, 3. bezvodý, 4. ovocné a jiné destiláty, d) zvláštně denaturovaný 1. syntetický rafinovaný, 2. syntetický technický, 3. kvasný, e) obecně denaturovaný 1. syntetický, 2. kvasný, f) úkapy a dokapy, g) přiboudlina. (2) Podrobnější členění základních druhů uvedených v odstavci 1 a jejich kvalitativní znaky stanoví prováděcí předpis. § 12 Uvádění lihu do oběhu (1) LíhLíh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) bodech 1 a 3 a v písm. f) a výrobky obsahující líhlíh, osvobozené od daně podle zvláštního zákona,8) mohou být dovezeny, koupeny, odebrány uživatelem9) na základě smlouvy o dílo pouze na základě povolení k přijímání a užívání lihulihu osvobozeného od daně podle zákona o spotřebních daních. Toto povolení nelze převádět na jinou osobu. (2) Povolení podle odstavce 1 u zvláštně denaturovaného lihulihu, který je denaturován lékařským benzinem a určen pro poskytovatele zdravotních služeb, který tento líhlíh prokazatelně potřebuje pro poskytování zdravotních služeb, se vyžaduje jen v případech stanovených prováděcím předpisem. (3) Právnické nebo fyzické osoby uvádějící líhlíh do volného daňového oběhu nebo přejímající líhlíh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) bodech 1 a 3 a v písm. f), pokud je osvobozen od daně podle zvláštního zákona,12) jsou povinny zjišťovat množství lihulihu, evidovat líhlíh uvedený do volného daňového oběhu a přejímaný líhlíh a vystavovat dodací a přejímací list způsobem a za podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis. § 13 Omezení při výrobě, úpravě, použití a uvádění lihu do oběhu (1) Při výrobě, úpravě a použití lihulihu je zakázáno a) mísit navzájem líhlíh kvasný, líhlíh sulfitový a líhlíh syntetický, b) používat líhlíh syntetický, líhlíh sulfitový, líhlíh kvasný surový, líhlíh kvasný rafinovaný technický, líhlíh kvasný bezvodý k výrobě lihovin nebo potravin a léčiv obsahujících líhlíh a uvádět výrobky obsahující uvedené druhy lihulihu do oběhu, c) používat denaturovaného lihulihu k jiným účelům, než stanoví prováděcí předpis, d) vylučovat denaturační prostředky z denaturovaného lihulihu a pozměňovat vlastnosti denaturovaného lihulihu, e) používat pro výrobu lihuvýrobu lihu obecně denaturovaného líhlíh kvasný rafinovaný jemný, líhlíh kvasný rafinovaný velejemný a líhlíh kvasný rafinovaný velejemný neutrální nebo líhlíh syntetický destilačně rafinovaný, f) provádění obecné denaturace lihudenaturace lihu v autocisternách. (2) Do oběhu je zakázáno uvádět líhlíh a) označený klamavým způsobem nebo způsobem vyvolávajícím nebezpečí záměny,13) b) vadný, c) neznámého původu, d) vyrobený v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1. (3) Pro výrobu směsi s minerálním olejem určené pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla musí být použit líhlíh kvasný bezvodý zvláštně denaturovaný pro tento účel nebo kvasný bezvodý obecně denaturovaný a musí být vyrobený z biologicky rozložitelných částí výrobků, které vznikly z provozování zemědělství nebo z provozování odvětví zpracovatelského průmyslu, která na zemědělství navazují. (4) Výrobu průtahových destilátů a výrobu lihových macerátů, digerátů, perkolátů a trestí na destilačním zařízení lze provádět pouze na základě povolení správce spotřební daně z lihulihu, který v povolení zároveň určí způsob zajištění destilačního zařízení a případně způsob zjišťování množství lihulihu v těchto výrobcích. § 14 Skladování lihu LíhLíh smí být uskladněn jen v kalibrovaných6) nádržích opatřených zařízením, které umožňuje spolehlivé zjištění množství skladovaného lihulihu. § 15 Zjišťování zásob a evidence lihu (1) Správce spotřební daně z lihulihu zjišťuje zásoby lihulihu včetně množství lihulihu obsaženého v zásobách surovin, polotovarů a hotových výrobků způsobem stanoveným prováděcím předpisem, a to u právnických nebo fyzických osob, které a) líhlíh vyrábějí nebo upravují, b) nakupují nebo dovážejí líhlíh osvobozený od spotřební daně podle zvláštního zákona13a) nebo tento líhlíh pouze zpracovávají, s výjimkou lihulihu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. e) a g). (2) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny a) vést evidenci o výrobě, příjmu, zásobách a vydání lihulihu a o množství lihulihu obsaženého v zásobách surovin, polotovarů a hotových výrobků způsobem stanoveným prováděcím předpisem a tuto evidenci uzavírat způsobem a ve lhůtách, které stanoví prováděcí předpis, b) evidenci podle písmene a) uchovávat po dobu deseti let a uzávěrky této evidence předkládat správci spotřební daně z lihulihu k prověření ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem, c) ke dni uzávěrky evidence zjistit fyzickou zásobu lihulihu. (3) Při zjišťování zásob lihulihu podle odstavce 1 se případný rozdíl mezi fyzickou zásobou a zásobou vykázanou v evidenci podle odstavce 2 snižuje o výši skutečně zjištěných ztrát, nejvýše však do výše norem ztrát lihunorem ztrát lihu. Osvobození ztrát lihulihu od daně podle zvláštního zákona12) je podmíněno vedením průkazné evidence, z níž je zřejmý základ pro výpočet normovaných ztrát. V odůvodněných případech může Ministerstvo zemědělství po dohodě s Generálním ředitelstvím cel povolit výjimku z prováděcího předpisu upravujícího normy ztrát lihunormy ztrát lihu. § 16 Oznamovací povinnost (1) Právnické nebo fyzické osoby vyrábějící nebo upravující líhlíh jsou povinny oznámit správci spotřební daně z lihulihu a) zahájení a ukončení sezónní výroby, rafinace, rektifikace a regenerace lihulihu, a to nejpozději 15 dnů před zahájením a do 15 dnů po ukončení těchto činností, b) přerušení výroby lihuvýroby lihu na dobu delší než deset dnů, nejpozději do tří dnů od každého přerušení, c) poruchy a závady na měřidlech nebo porušení závěr, nejpozději následující pracovní den po jejich zjištění, d) ztráty lihulihu přesahující normy ztrát lihunormy ztrát lihu, nejpozději následující pracovní den po jejich zjištění. (2) Právnické nebo fyzické osoby dovážející, prodávající nebo přemisťující přístroje určené k výrobě nebo úpravě lihuúpravě lihu jsou povinny oznámit Ministerstvu zemědělství a místně příslušnému správci spotřební daně z lihulihu do tří dnů jméno, příjmení a místo trvalého pobytu fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, kterým bylo toto zařízení prodáno, nebo místo, kam bylo zařízení přemístěno. § 17 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nechá si pro sebe vyrobit větší množství etanolu, než je stanoveno v § 4 odst. 6 nebo tento etanol v rozporu s prohlášením podle § 4 odst. 8 písm. f) neodebere do 3 měsíců ode dne jeho výroby, b) neuskladní líhlíh v kalibrovaných nádržích podle § 14, c) poruší podmínku pro uvádění lihulihu do oběhu podle § 12, d) použije denaturovaného lihulihu k jiným účelům, než stanoví prováděcí právní předpis, e) vylučuje denaturační prostředky z denaturovaného lihulihu a pozměňuje jeho vlastnosti, f) uvede do oběhu líhlíh označený klamavým způsobem nebo způsobem vyvolávajícím nebezpečí záměny, g) uvede do oběhu líhlíh vadný nebo líhlíh neznámého původu, h) uvede do oběhu líhlíh vyrobený v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1, i) poruší zákaz pro výrobu, úpravu, použití a uvádění lihulihu do oběhu podle § 13 odst. 1 písm. a), j) vyrobí průtahový destilát, lihový macerát, digerát, perkolát nebo tresť na destilačním zařízení bez povolení správce spotřební daně z lihulihu podle § 13 odst. 4, k) v rozporu s § 4 odst. 9 1. nabízí k prodeji nebo prodá ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálenímpěstitelským pálením, nebo 2. skladuje ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálenímpěstitelským pálením v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou osobní spotřebu nebo pro jiné přímé osobní užití fyzickou osobou, nebo l) vyrobí líhlíh v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1. (2) Fyzická osoba se jako osoba dovážející, prodávající nebo přemisťující přístroje určené k výrobě nebo úpravě lihuúpravě lihu dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 16 odst. 2. (3) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), k) nebo odstavce 2, b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j), c) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), e), h) a l), d) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), nebo e) do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líhlíh zvláštním zákonem3) a připadající na množství lihulihu obsaženého ve výrobku, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c), f) a g). § 17a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 9 1. nabízí k prodeji nebo prodá ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálenímpěstitelským pálením, nebo 2. skladuje ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálenímpěstitelským pálením v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou osobní spotřebu nebo pro jiné přímé osobní užití fyzickou osobou, b) neuskladní líhlíh v kalibrovaných nádržích podle § 14, c) poruší podmínku pro uvádění lihulihu do oběhu podle § 12, d) použije denaturovaného lihulihu k jiným účelům, než stanoví prováděcí právní předpis, e) vylučuje denaturační prostředky z denaturovaného lihulihu a pozměňuje jeho vlastnosti, f) uvede do oběhu líhlíh označený klamavým způsobem nebo způsobem vyvolávajícím nebezpečí záměny, g) uvede do oběhu líhlíh vadný nebo líhlíh neznámého původu, h) uvede do oběhu líhlíh vyrobený v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1, i) poruší zákazy pro výrobu, úpravu, použití a uvádění lihulihu do oběhu podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo j) vyrobí líhlíh v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel pěstitelské pálenice dopustí přestupku tím, že a) nevede o každém případu pěstitelského pálenípěstitelského pálení evidenci podle § 4 odst. 10, b) provozuje výrobní zařízení pěstitelské pálenice, které neodpovídá popisu a nákresu výrobního zařízení, jak byl přiložen k žádosti o vydání povolení k pěstitelskému pálenípěstitelskému pálení podle § 4 odst. 1, c) při výrobě ovocného destilátu smísí dohromady suroviny pěstitelůpěstitelů bez jejich písemného prohlášení o souhlasu podle § 4 odst. 8 písm. e), nebo d) použije k pálení jiné suroviny, než je stanoveno v § 4 odst. 4. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba vyrábějící nebo upravující líhlíh dopustí přestupku tím, že a) poruší povinnost při měření lihulihu podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), b) poruší povinnost při měření lihulihu podle § 7 odst. 1 písm. c) nebo d), c) poruší oznamovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) až d), d) nedodrží podmínku pro výrobu lihuvýrobu lihu podle § 5 nebo zákaz pro výrobu, úpravu, použití a uvádění lihulihu do oběhu podle § 13 odst. 4, e) poruší povinnost uloženou v § 13 odst. 5, f) poruší podmínku pro denaturaci lihudenaturaci lihu podle § 9 odst. 1 a 2, g) použije pro denaturovaný líhlíh denaturační prostředek dodaný kupujícím, aniž by od kupujícího převzala vzorek denaturačního prostředku a osvědčení o jeho druhu a koncentraci vydané podle zvláštního zákona7), nebo h) vyrobí průtahový destilát, lihový macerát, digerát, perkolát nebo tresť na destilačním zařízení bez povolení správce spotřební daně z lihulihu podle § 13 odst. 4. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 15 odst. 1 dopustí přestupku tím, že a) nevede a neuzavírá evidenci podle § 15 odst. 2 písm. a), b) neuchová nebo nepředloží správci spotřební daně z lihulihu evidenci podle § 15 odst. 2 písm. b), nebo c) nezjistí ke dni uzávěrky evidence fyzickou zásobu lihulihu. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba dovážející, prodávající nebo přemisťující přístroje určené k výrobě nebo úpravě lihuúpravě lihu dopustí přestupku tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 16 odst. 2. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru dopustí přestupku tím, že nevyhotoví záznam o denaturaci lihudenaturaci lihu podle § 9 odst. 3 písm. a) až e). (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru dopustí přestupku tím, že poruší povinnost změřit množství lihulihu či denaturačního prostředku určeného a užitého k denaturaci podle § 9 odst. 5. (8) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 6, b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b), c) a d), odstavce 3 písm. b) a c) nebo odstavců 4 a 5, c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. f) a h) nebo odstavce 7, d) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), e), h) a j) nebo odstavce 3 písm. d), e) a g), e) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo odstavce 3 písm. a), nebo f) do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líhlíh zvláštním zákonem3) a připadající na množství lihulihu obsaženého ve výrobku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), f) a g). § 17b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle § 17 odst. 1 písm. f) a g) a § 17a odst. 1 písm. f) a g) projednává Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „Inspekce“)15). Ostatní přestupky projednává správní orgán, který je správcem spotřební daně z lihulihu. Přestupky podle § 17 odst. 1 písm. h) a l) a § 17a odst. 1 písm. h) a j) může projednat na místě též orgán Policie České republiky. (2) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. ČÁST DRUHÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 18 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 49/1997 Sb., se doplňuje takto: V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se skupina č. 314: Ostatní na konci doplňuje takto: 1 \| 2 \| 3 \| 4 \| 5 ---\|---\|---\|---\|--- „Výroba a úprava kvasného lihu (s výjimkou ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)\| a) vysokoškolské vzdělání v oboru potravinářské technologie, chemie, zemědělství, lékařství, farmacie nebo veterinárního lékařství nebo b) středoškolské vzdělání v oboru potravinářské technologie, chemie, zemědělství nebo v oboru farmaceutický laborant zakončené maturitní zkouškou a 3 roky praxe\| \| Ministerstvo zemědělství\| zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu) Výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu syntetického\| a) vysokoškolské vzdělání v oboru chemie nebo b) středoškolské vzdělání v oboru chemie zakončené maturitní zkouškou a 3 roky praxe\| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| zákon č. 61/1997 Sb.“. ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 20 Vztah ke správnímu řádu a k daňovému řádu (1) Na rozhodování Ministerstva zemědělství podle § 15 odst. 3 se vztahuje správní řád.16) (2) Při výkonu působnosti podle tohoto zákona postupuje správce spotřební daně z lihulihu podle daňového řádu s výjimkou řízení o přestupcích. § 21 Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a) technické požadavky na výrobní zařízení lihovarulihovaru, zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru, zařízení pro skladování lihulihu, mísicí zařízení pro kontinuální denaturaci a požadavky na jejich uspořádání, b) metody stanovení objemového množství a objemové koncentrace a způsob výpočtů množství lihulihu vyjádřeného v měřicích jednotkách, c) druhy denaturačních prostředků, způsoby jejich měření, jejich minimální množství a účel použití denaturovaného lihulihu, d) podrobnější členění základních druhů lihulihu a jejich kvalitativní znaky včetně metod jejich stanovení, e) normy ztrát lihunormy ztrát lihu. (2) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou a) způsob a technické podmínky pro zajištění výrobního zařízení lihovarulihovaru a zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru, b) způsob znehodnocování úkapů a dokapů z pěstitelského pálenípěstitelského pálení a některých odpadních produktů vzniklých při výrobě lihuvýrobě lihu v ovocných lihovarechlihovarech, c) způsob znehodnocování lutrových vod, d) způsob měření a zaznamenávání teplot lihulihu protékajícího měřidlem a způsob měření lihulihu při poruše měřidla, e) soustavy a typy měřidel, podmínky jejich umístění, zajištění, používání, postup při provádění oprav, běžných úprav, postup při provádění váhové měrné zkoušky měřidla a při kontrole měřidla, f) způsob a lhůty při zjišťování a vypočítávání množství vyrobeného lihulihu, g) způsob a technické podmínky zjišťování množství, způsob evidence a vystavování dodacího a přejímacího listu při vyskladňování a přejímce lihulihu, h) způsob zjišťování zásob lihulihu, i) způsob vedení evidence o výrobě, příjmu, zásobách a vydání lihulihu a o množství lihulihu obsaženého v zásobách, včetně způsobu zaokrouhlování množství lihulihu v měřicích jednotkách, způsob a lhůty pro uzavírání evidence a lhůty pro předkládání uzávěrky evidence celním úřadům, j) postup při prodeji nebo dovozu zvláštně denaturovaného lihulihu denaturovaného lékařským benzinem a určeného pro poskytovatele zdravotních služeb, k) způsoby a lhůty pro ověření správného provádění kontinuální denaturace lihudenaturace lihu. § 22 Přechodná ustanovení (1) Právnické nebo fyzické osoby oprávněné k výrobě lihuvýrobě lihu podle předpisů platných před účinností tohoto zákona mohou v této činnosti pokračovat po dobu jednoho roku ode dne, kdy zákon nabude účinnosti. Po uplynutí této lhůty oprávnění podle dřívějších předpisů zanikají. (2) Povolení k vyskladnění nebo uvedení lihulihu do oběhu vydaná podle předpisů platných před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti až do uplynutí doby, na kterou byla vydána. § 23 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. § 6 a 7 zákona č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů, 2. § 76 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, 3. vyhláška Federálního ministerstva zemědělství č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva hospodářství č. 66/1991 Sb., 4. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 17/1972 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu, ve znění vyhlášky Ministerstva financí č. 193/1993 Sb. a vyhlášky Ministerstva financí č. 7/1994 Sb., 5. vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 76/1988 Sb., o pěstitelském pálení ovoce. § 24 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1a) § 16 vyhlášky č. 335/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/2000 Sb. 2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2a) § 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb. 2b) § 50 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb. 2c) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 2d) § 27 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 356/1999 Sb. 3) § 70 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. 4a) § 13 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. 6) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 6a) Příloha č. 2 vyhlášky č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 10 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. 8) § 71 odst. 1 písm. a), d) a f) zákona č. 353/2003 Sb. 9) § 3 písm. i) zákona č. 353/2003 Sb. 10) § 33 odst. 11 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 21 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 12) Zákon č. 353/2003 Sb. 13) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 13a) § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a g) zákona č. 353/2003 Sb. 16) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Zákon č. 62/1997 Sb.	Zákon č. 62/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 4. 1997, datum účinnosti 1. 5. 1997, částka 21/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb. a zákona č. 200/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Katastrálním úřadem v Šumperku a Katastrálním úřadem v Bruntále ve vztahu k území okresu Jeseník dokončí katastrální úřady, které tato řízení zahájily. * Čl. III - Zrušuje se vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 78/1993 Sb., kterou se stanoví sídla a územní působnost zeměměřických a katastrálních inspektorátů a katastrálních úřadů. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 5. 1997 62 ZÁKON ze dne 6. března 1997, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb. a zákona č. 200/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 4 zní: „(4) Sídla a územní působnost inspektorátů jsou stanoveny v příloze č. 1 tohoto zákona. Sídla a územní působnost katastrálních úřadů jsou stanoveny v příloze č. 2 tohoto zákona.“. 2. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu ČNR č. 359/1992 Sb. Sídla a územní působnost inspektorátů Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okresech Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo a Žďár nad Sázavou. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okresech České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Liberci, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okresech Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Liberec, Litoměřice, Louny, Teplice, Ústí nad Labem a Most. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okresech Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk a Vsetín. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Pardubicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okresech Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov a Ústí nad Orlicí. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okresech Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany, Sokolov, Tachov a Klatovy. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, který vykonává působnost pro územní obvody městských částí hlavního města Prahy a obcí v okresech Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha- -západ, Příbram a Rakovník.“. 3. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu ČNR č. 359/1992 Sb. Sídla a územní působnost katastrálních úřadů Katastrální úřad v Benešově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Benešov. Katastrální úřad v Berouně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Beroun. Katastrální úřad v Blansku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Blansko. Katastrální úřad Brno-město se sídlem v Brně, který vykonává působnost pro územní obvod okresu Brno-město. Katastrální úřad Brno-venkov se sídlem v Brně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Brno-venkov. Katastrální úřad v Bruntále, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Bruntál. Katastrální úřad v Břeclavi, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Břeclav. Katastrální úřad v České Lípě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Česká Lípa. Katastrální úřad v Českém Krumlově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Český Krumlov. Katastrální úřad v Českých Budějovicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese České Budějovice. Katastrální úřad v Děčíně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Děčín. Katastrální úřad v Domažlicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Domažlice. Katastrální úřad ve Frýdku-Místku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Frýdek-Místek. Katastrální úřad v Havlíčkově Brodě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Havlíčkův Brod. Katastrální úřad v Hodoníně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Hodonín. Katastrální úřad v Hradci Králové, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Hradec Králové. Katastrální úřad v Chebu, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Cheb. Katastrální úřad v Chomutově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Chomutov. Katastrální úřad v Chrudimi, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Chrudim. Katastrální úřad v Jablonci nad Nisou, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Jablonec nad Nisou. Katastrální úřad v Jeseníku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Jeseník. Katastrální úřad v Jičíně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Jičín. Katastrální úřad v Jihlavě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Jihlava. Katastrální úřad v Jindřichově Hradci, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Jindřichův Hradec. Katastrální úřad v Karlových Varech, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Karlovy Vary. Katastrální úřad v Karviné, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Karviná. Katastrální úřad v Kladně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Kladno. Katastrální úřad v Klatovech, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Klatovy. Katastrální úřad v Kolíně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Kolín. Katastrální úřad v Kroměříži, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Kroměříž. Katastrální úřad v Kutné Hoře, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Kutná Hora. Katastrální úřad v Liberci, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Liberec. Katastrální úřad v Litoměřicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Litoměřice. Katastrální úřad v Lounech, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Louny. Katastrální úřad v Mělníce, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Mělník. Katastrální úřad v Mladé Boleslavi, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Mladá Boleslav. Katastrální úřad v Mostě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Most. Katastrální úřad v Náchodě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Náchod. Katastrální úřad v Novém Jičíně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Nový Jičín. Katastrální úřad v Nymburku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Nymburk. Katastrální úřad v Olomouci, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Olomouc. Katastrální úřad v Opavě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Opava. Katastrální úřad v Ostravě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Ostrava-město. Katastrální úřad v Pardubicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Pardubice. Katastrální úřad v Pelhřimově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Pelhřimov. Katastrální úřad v Písku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Písek. Katastrální úřad Plzeň-město se sídlem v Plzni, který vykonává působnost pro územní obvod okresu Plzeň-město. Katastrální úřad Plzeň-jih se sídlem v Plzni, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Plzeň-jih. Katastrální úřad Plzeň-sever se sídlem v Plzni, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Plzeň-sever. Katastrální úřad Praha-město se sídlem v Praze, který vykonává působnost pro územní obvody městských částí hlavního města Prahy. Katastrální úřad Praha-východ se sídlem v Praze, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Praha-východ. Katastrální úřad Praha-západ se sídlem v Praze, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Praha-západ. Katastrální úřad v Prachaticích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Prachatice. Katastrální úřad v Prostějově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Prostějov. Katastrální úřad v Přerově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Přerov. Katastrální úřad v Příbrami, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Příbram. Katastrální úřad v Rakovníku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Rakovník. Katastrální úřad v Rokycanech, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Rokycany. Katastrální úřad v Rychnově nad Kněžnou, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Rychnov nad Kněžnou. Katastrální úřad v Semilech, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Semily. Katastrální úřad v Sokolově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Sokolov. Katastrální úřad ve Strakonicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Strakonice. Katastrální úřad ve Svitavách, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Svitavy. Katastrální úřad v Šumperku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Šumperk. Katastrální úřad v Táboře, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Tábor. Katastrální úřad v Tachově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Tachov. Katastrální úřad v Teplicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Teplice. Katastrální úřad v Trutnově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Trutnov. Katastrální úřad v Třebíči, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Třebíč. Katastrální úřad v Uherském Hradišti, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Uherské Hradiště. Katastrální úřad v Ústí nad Labem, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Ústí nad Labem. Katastrální úřad v Ústí nad Orlicí, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Ústí nad Orlicí. Katastrální úřad ve Vsetíně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Vsetín. Katastrální úřad ve Vyškově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Vyškov. Katastrální úřad ve Zlíně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Zlín. Katastrální úřad ve Znojmě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Znojmo. Katastrální úřad ve Žďáru nad Sázavou, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Žďár nad Sázavou.“. Čl. II Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Katastrálním úřadem v Šumperku a Katastrálním úřadem v Bruntále ve vztahu k území okresu Jeseník dokončí katastrální úřady, které tato řízení zahájily. Čl. III Zrušuje se vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 78/1993 Sb., kterou se stanoví sídla a územní působnost zeměměřických a katastrálních inspektorátů a katastrálních úřadů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Ústavní zákon č. 74/1997 Sb.	Ústavní zákon č. 74/1997 Sb. Ústavní zákon o změnách státních hranic se Slovenskou republikou Vyhlášeno 11. 4. 1997, datum účinnosti 11. 4. 1997, částka 25/1997 * Čl. 1 - Parlament České republiky souhlasí se změnami státních hranic České republiky se Slovenskou republikou podle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, podepsané v Židlochovicích dne 4. ledna 1996. * Čl. 2 - Změny státních hranic České republiky podle Smlouvy uvedené v čl. 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost Smlouva. * Čl. 3 Aktuální znění od 11. 4. 1997 74 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 19. března 1997 o změnách státních hranic se Slovenskou republikou Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Čl. 1 Parlament České republiky souhlasí se změnami státních hranic České republiky se Slovenskou republikou podle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, podepsané v Židlochovicích dne 4. ledna 1996. Čl. 2 Změny státních hranic České republiky podle Smlouvy uvedené v čl. 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost Smlouva. Čl. 3 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 77/1997 Sb.	Zákon č. 77/1997 Sb. Zákon o státním podniku Vyhlášeno 11. 4. 1997, datum účinnosti 1. 7. 1997, částka 25/1997 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - ZALOŽENÍ, VZNIK, ZRUŠENÍ, PŘEMĚNA A ZÁNIK PODNIKU (§ 4 — § 10) * ČÁST TŘETÍ - ORGÁNY PODNIKU (§ 11 — § 14) * ČÁST ČTVRTÁ - PRÁVA A POVINNOSTI ZAKLADATELE (§ 15 — § 15) * ČÁST PÁTÁ - MAJETKOVÉ POSTAVENÍ A FONDY PODNIKU (§ 16 — § 19) * ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 26) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (349/2023 Sb.) 77 ZÁKON ze dne 20. března 1997 o státním podniku Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Předmět úpravy a základní ustanovení § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje postavení a právní poměry státního podniku (dále jen „podnik“). § 2 Základní ustanovení (1) Podnik je státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva. Podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu. (2) Podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek. (3) Kmenovým jměním podnikujměním podniku je souhrn peněžitého vyjádření hodnoty nemovitých a movitých věcí stanovený v zakládací listině, k nimž má podnik právo hospodařit při svém vzniku. Kmenové jmění a jeho minimální výše se zapisují do obchodního rejstříku. (4) Zakladatel může zvýšit kmenové jmění podnikujmění podniku o majetek, který podnik v průběhu provozování své podnikatelské činnosti nabyl. Zakladatel může dále po předchozím souhlasu vlády zvýšit kmenové jmění podnikujmění podniku, vyžadují-li to naléhavé strategické, hospodářské, společenské, bezpečnostní nebo jiné zájmy státu. Zvýšit kmenové jmění podnikujmění podniku podle věty druhé je možné z majetku státu, se kterým je příslušný hospodařit ten, kdo vykonává funkci zakladatele podle § 3 odst. 1 tohoto zákona. (5) V průběhu činnosti podniku může zakladatel snížit kmenové jmění podnikujmění podniku za účelem krytí ztrát podniku, vyplývá-li potřeba snížení kmenového jmění podnikujmění podniku ze zvláštního zákona nebo z rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci. Snížením kmenového jmění podnikujmění podniku nesmí být dotčena minimální výše kmenového jmění podnikujmění podniku stanovená v zakládací listině při založení podniku. (6) Zakladatel zveřejní rozhodnutí o snížení kmenového jmění podnikujmění podniku do 15 dnů ode dne jeho přijetí dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. Zakladatel zároveň písemně vyzve známé věřitele podniku, jejichž pohledávky vůči podniku vznikly před okamžikem přijetí rozhodnutí o snížení kmenového jmění, aby přihlásili své pohledávky vůči podniku ve lhůtě do 90 dnů po zveřejnění posledního oznámení, ledaže jde o snížení kmenového jmění za účelem úhrady ztráty. (7) Podnik poskytne věřiteli, který včas přihlásí svou pohledávku vůči podniku, přiměřené zajištění této pohledávky nebo ji uspokojí, ledaže se s věřitelem dohodne jinak. To neplatí, nezhorší-li se snížením kmenového jmění dobytnost pohledávek za podnikem. (8) Majetkem podnikuMajetkem podniku se rozumí majetek státu, s nímž má podnik právo hospodařit. Jměním podnikuJměním podniku se rozumí majetek podnikumajetek podniku a dluhy podniku. (9) Určeným majetkemUrčeným majetkem se rozumí majetek státu, který je vymezen jako určený majetekurčený majetek podniku v zakládací listině. Určený majetekUrčený majetek podniku se zapisuje do obchodního rejstříku. § 3 Zakladatel podniku (1) Zakladatelem podniku je stát. Jeho jménem vykonává funkci zakladatele ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad (dále jen „ministerstvo“), do jehož působnosti spadá předmět podnikání podniku, pokud zákon nestanoví jinak. Spadá-li předmět podnikání podniku do působnosti více ministerstev, mohou vykonávat funkci zakladatele tato ministerstva na základě dohody, v níž sjednají také způsob společného výkonu funkce zakladatele; dohoda může být uzavřena pouze s předchozím souhlasem vlády. Vláda může dohodu podle věty druhé zrušit a určit ministerstvo, které bude nadále vykonávat funkci zakladatele. (2) Podnik neručí za dluhy státu a stát neručí za dluhy podniku, není-li zákonem stanoveno jinak. (3) Funkci zakladatele podniku zabezpečujícího v určitém rozsahu úkoly pro obranu státu, pokud jím není Ministerstvo obrany, může vykonávat i jiné ministerstvo pouze po předchozím souhlasu Ministerstva obrany. (4) Podnik může být založen pouze na základě předchozího souhlasu vlády. ČÁST DRUHÁ ZALOŽENÍ, VZNIK, ZRUŠENÍ, PŘEMĚNA A ZÁNIK PODNIKU § 4 Založení podniku (1) Podnik se zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (§ 3). (2) Pravost podpisu osoby jednající za zakladatele musí být na zakládací listině úředně ověřena. (3) Zakládací listina musí obsahovat a) označení ministerstva, které vykonává funkci zakladatele, b) název a sídlo podniku; součástí názvu je označení „státní podnik“, které může být nahrazeno zkratkou „s.p.“, c) předmět podnikání a účel, pro který je podnik založen, d) výši kmenového jmění a jeho minimální výši, kterou je podnik povinen zachovat, určený majetekurčený majetek a jeho položkovou specifikaci, e) určení a ocenění majetku podnikumajetku podniku; ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala2), f) jméno prvního ředitele, g) počet členů dozorčí rady a jména prvních členů dozorčí rady, h) výši rezervního fondu v okamžiku založení podniku, která činí nejméně 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a minimální výši, do které bude doplněn v průběhu podnikání, i) označení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele. (4) Určení a ocenění majetku podnikumajetku podniku podle předchozího odstavce se provede ke dni založení podniku. (5) Při stanovení výše kmenového jmění a při ocenění podle odstavce 3 písm. d) a e) se nepřihlíží k povrchovým a podzemním vodám, lesním pozemkům a lesním porostům, ložiskům nerostných surovin a nerostů a jeskyním. § 5 Vznik podniku (1) Podnik vzniká dnem, ke kterému byl zapsán do obchodního rejstříku.3) Návrh na zápis podává zakladatel. (2) K návrhu se připojí a) zakládací listina, b) doklad o ocenění majetku, s nímž má podle zakládací listiny podnik právo hospodařit v okamžiku svého založení, provedeném podle zvláštních právních předpisů,2) c) usnesení vlády, kterým se uděluje souhlas se založením podniku. § 6 Zrušení podniku (1) Podnik se zrušuje rozhodnutím zakladatele o zrušení podniku s právním nástupcem nebo bez právního nástupce. (2) Zakladatel rozhodne o zrušení podniku podle odstavce 1 pouze po předchozím souhlasu vlády. (3) Zakladatel podnik zruší, jestliže a) podnik ztratí oprávnění k podnikatelské činnosti, za jejímž účelem byl zřízen, nebo b) zaniknou předpoklady vyžadované pro činnost podniku zákonem, (4) Zakladatel podnik může zrušit zejména, jestliže a) založením nebo přeměnou podniku byl porušen zákon, b) podnik porušuje ustanovení zakládací listiny týkající se předmětu podnikání, minimální výše kmenového jmění nebo nakládá s majetkem podnikumajetkem podniku v rozporu s právními předpisy, nebo c) z jiných důvodů na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. (5) O zrušení podniku z důvodů uvedených v odstavci 3 a 4 může rozhodnout také soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. Před rozhodnutím o zrušení podniku může soud stanovit lhůtu k odstranění důvodů, pro které bylo zrušení navrženo. Přeměna podniku § 7 (1) K fúzi nebo rozdělení podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele. (2) V případech rozdělení podniku rozhodne zakladatel podniku, kteří zaměstnanci zanikajícího podniku se stanou zaměstnanci jednotlivých nástupnických podniků. (3) Ve věcech neupravených tímto zákonem se při fúzi a rozdělení podniku postupuje obdobně podle ustanovení občanského zákoníku, která upravují přeměnu právnické osoby. § 7a (1) Určený majetekUrčený majetek zúčastněných podniků musí být vymezen a zapsán jako určený majetekurčený majetek nástupnických podniků. O případném rozdělení určeného majetkuurčeného majetku mezi nástupnické podniky rozhodne zakladatel. (2) Rozhodnutím zakladatele o fúzi podniků není dotčena povinnost podniků požádat o udělení povolení ke spojení podle zákona upravujícího ochranu hospodářské soutěže24). Rozhodnutí o povolení spojení nebo zamítnutí žádosti o vydání takového rozhodnutí je pro podniky a jejich zakladatele závazné. (3) O fúzi nebo rozdělení podniku zakladatel informuje příslušný odborový orgán nejpozději tři měsíce před fúzí nebo rozdělením podniku. V případě, že v podniku nepůsobí odborová organizace, jsou zaměstnanci o těchto organizačních změnách informováni vhodným a prokazatelným způsobem. (4) V souvislosti s rozdělením podniku zakladatel vydá zakládací listiny pro nově vzniklé podniky a upraví zakládací listiny podniků, které byly rozdělením dotčeny. § 8 (1) Jmění zaniklého podniku přechází na nástupnické podniky v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení. (2) Není-li z rozhodnutí zakladatele o rozdělení podniku zřejmé, který podnik má právo hospodařit s některou částí jmění zúčastněného podniku, má k této části právo hospodařit společně a nerozdílně každý nástupnický podnik; to neplatí, jde-li o nemovitou věc evidovanou v katastrukatastru nemovitostí. § 9 Likvidace podniku (1) Při likvidaci podniku zpeněží likvidátor majetek podnikumajetek podniku veřejnou dražbou. Jiným způsobem může likvidátor s majetkem podnikumajetkem podniku naložit pouze po předchozím souhlasu zakladatele. (2) Likvidátor může uzavřít smlouvu o převodu nemovité věci do práva hospodařit jiného podniku, nebo do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace pouze po předchozím souhlasu zakladatele. Likvidátor může po předchozím souhlasu zakladatele uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu nemovité věci do práva hospodařit jiného podniku, nebo do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace jen v případech, kdy takový převod nemovité věci přispěje k urychlenému dokončení likvidace převádějícího podniku a nebude tím ohroženo plnění jeho dluhů, je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s nemovitou věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis. (3) Likvidátor může bezúplatně převést nemovitou věc po předchozím souhlasu zakladatele do vlastnictví územního samosprávného celku nebo sdružení územních samosprávných celků25) pouze v případech, kdy je takový převod nemovité věci ve veřejném zájmu nebo kdy přispěje k urychlenému dokončení likvidace převádějícího podniku, aniž by tím bylo ohroženo plnění jeho dluhů. (4) Likvidátor nesmí nemovitou věc zatížit zástavním právem nebo předkupním právem a nesmí ohledně nemovité věci uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě; výjimku z tohoto zákazu může v odůvodněných případech povolit zakladatel. (5) Likvidátor nabídne zbylý majetek podnikumajetek podniku, se kterým se nepodařilo naložit jinak, k bezúplatnému převodu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Likvidátor může takovou nabídku učinit pouze v případě, že jsou vypořádány odvody do státního rozpočtu, daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění a dluhy podniku v likvidaci. Přijme-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nabídku likvidátora, uzavře s ním likvidátor po předchozím souhlasu zakladatele smlouvu o bezúplatném převodu zbylého majetku do jeho příslušnosti hospodařit. (6) Zakladatel je při svém jednání, jímž ovlivňuje činnost likvidátora, povinen sledovat účel likvidace. § 10 Zánik podniku Podnik zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. ČÁST TŘETÍ ORGÁNY PODNIKU § 11 Orgány podniku jsou ředitel a dozorčí rada. Ředitel § 12 (1) Ředitel je statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele. (2) Ředitele jmenuje a odvolává8) ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí, nebo kdy funkci zakladatele vykonává více ministerstev. (3) Ředitel jmenuje a odvolává8) zástupce ředitele podniku, který v době nepřítomnosti ředitele zastupuje ředitele v plném rozsahu. Jmenuje-li více zástupců, určí současně jejich pořadí. Zástupci ředitele se zapisují do obchodního rejstříku.26) (4) Ředitel vydává organizační řád podniku, který upravuje vnitřní organizaci podniku a organizaci vnitřního řízení. Ředitel může po předchozím souhlasu zakladatele stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do obchodního rejstříku jako odštěpné závody. (5) Ředitel je povinen bez zbytečného odkladu informovat písemně dozorčí radu o skutečnostech, které si vyžádala, týkají se podniku a jsou v působnosti dozorčí rady podle tohoto zákona. § 12a (1) Ředitel je povinen počínat si s péčí řádného hospodáře a zajistit, aby plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních a dalších zájmů státu bylo realizováno účelně, hospodárně a efektivně. Poruší-li povinnost péče řádného hospodáře a v důsledku toho získá prospěch, je povinen takto získaný prospěch podniku vydat. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho ředitel podniku v penězích. Při posouzení, zda ředitel jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v obdobném postavení nebo funkci. Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu podniku; to neplatí, pokud takové rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. (2) Vznikne-li v souvislosti s jednáním ředitele podniku újma, nahradí ředitel újmu způsobenou podniku v rozsahu podle zákoníku práce27). (3) Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda ředitel podniku jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno ředitel, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí obdobně i pro zástupce ředitele. Dozorčí rada § 13 (1) Dozorčí rada a) schvaluje v rozsahu, který určí zakladatel, zásadní otázky koncepce rozvoje podniku (zejména strategii rozvoje výroby a služeb, investiční a vědecko-technické programy, využití know-how podniku, programy společného podnikání s tuzemskými a zahraničními subjekty atd.) a nakládání s majetkem podnikumajetkem podniku (mimo určený majetekurčený majetek), b) projednává výroční zprávu, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření a přezkoumává roční účetní závěrku podniku a návrh na rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli, c) projednává pravidla pro zřizování dalších fondů podniku a dohlíží na hospodaření s fondy podniku; své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli, d) dohlíží na výkon působnosti ředitele a uskutečňování podnikatelské činnosti podniku, zejména zda se podnikatelská činnost podniku uskutečňuje v souladu s právními předpisy a zakládací listinou, e) vyjadřuje se k návrhu zakladatele na zrušení nebo přeměnu podniku, f) je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti podniku a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou vedeny řádně v souladu se skutečností, g) je povinna upozornit ředitele a zakladatele na zjištěné nedostatky; přitom může navrhnout řediteli opatření k nápravě, h) je povinna na požádání zakladatele poskytnout mu informace nebo provést šetření, a to ve lhůtě jím stanovené, i) schvaluje auditora, j) může doporučit zakladateli odvolat ředitele podniku, k) vyjadřuje se k návrhu statutu a jeho změnám, l) vykonává další činnosti, které jí určí zakladatel ve statutu podniku. (2) Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy. Jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel. Dozorčí rada volí ze svých členů předsedu, který svolává jednání dozorčí rady a řídí její činnost. Při volbě předsedy má každý člen dozorčí rady jeden hlas a ke zvolení předsedy je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů dozorčí rady. (3) Členové dozorčí rady jsou jmenováni a voleni z řad odborníků a zástupců zaměstnanců podniku. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný. (4) Ředitel ani jeho zástupci nemohou být členy dozorčí rady, mohou však být na jednání dozorčí rady přizváni. (5) Způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců stanoví volební řád. Pokud v podniku působí odborová organizace, je volební řád vydáván se souhlasem příslušného odborového orgánu a vlastní volba je zajišťována zaměstnavatelem v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, řídí se jejich vzájemné vztahy zvláštním zákonem.10) Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, stanoví způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců zaměstnavatel. (6) Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů. O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis, který podepisuje její předseda. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají. (7) Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svoji působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacíchdůvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazením třetím osobám by mohla podniku vzniknout újma. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení členství v dozorčí radě. § 13a (1) Vyplývá-li ze zákona nebo statutu, že jednání ředitele vyžaduje souhlas dozorčí rady a dozorčí rada takový souhlas řediteli nedá, nahradí újmu způsobenou podniku ti členové dozorčí rady, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře. (2) Je-li členem dozorčí rady zaměstnanec podniku nebo zaměstnanec zakladatele podniku, nahradí újmu způsobenou podniku v rozsahu podle § 12a odst. 2. Pro účely určení výše náhrady újmy u členů dozorčí rady, kteří jsou zaměstnanci podniku, se vychází z výše jejich výdělku pobíraného v podniku, u členů dozorčí rady, kteří jsou zaměstnanci zakladatele, se vychází z výše jejich výdělku pobíraného u zakladatele; obdobně se určí výše náhrady újmy, kterou nahradí ostatní členové dozorčí rady, a to v závislosti na výši odměny, která jim byla stanovena v souvislosti s výkonem dané funkce. (3) Jestliže dozorčí rada dá souhlas k jednání podle odstavce 1, avšak podnik v důsledku takového jednání utrpí újmu, nahradí újmu způsobenou podniku ředitel a členové dozorčí rady, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře, společně a nerozdílně, a to v rozsahu podle odstavce 2. (4) Při posuzování, zda členové dozorčí rady jednají s péčí řádného hospodáře, se obdobně použijí ustanovení § 12a odst. 1 a 3. § 14 (1) Ředitel podniku, jeho zástupci a členové dozorčí rady nesmějí a) podnikat nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost v předmětu podnikání podniku, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody podniku pro jiného, b) být členem statutárního nebo kontrolního orgánu právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, c) účastnit se na podnikání obchodní korporace se stejným nebo obdobným předmětem podnikání nebo vykonávat ve prospěch této právnické osoby jinou výdělečnou činnost, s výjimkou vlastnictví akcií nabytých v kuponové privatizaci. (2) Se souhlasem zakladatele mohou ředitel podniku, jeho zástupci a členové dozorčí rady být členem statutárního nebo kontrolního orgánu a) právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, jedná-li se o právnickou osobu, ve které má podnik majetkovou účast, b) jiné právnické osoby, než je obchodní společnost se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, nebo c) podniku se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, jedná-li se o podnik založený podle tohoto zákona. (3) Zjistí-li zakladatel nebo dozví-li se o porušení zákazu konkurence podle odstavce 1 nebo 2, odvolá ředitele nebo člena dozorčí rady z funkce; zjistí-li zakladatel nebo dozví-li se, že zákaz konkurence podle odstavce 1 nebo 2 porušil zástupce ředitele, uloží řediteli, aby zástupce ředitele odvolal z funkce. Získají-li v důsledku nedodržení zákazu konkurence uvedené osoby prospěch, vydají takto získaný prospěch podniku; není-li vydání získaného prospěchu možné, nahradí jej v penězích. Tím není dotčeno právo na náhradu újmy. ČÁST ČTVRTÁ PRÁVA A POVINNOSTI ZAKLADATELE § 15 (1) Zakladatel a) zakládá a ruší podnik a vydává rozhodnutí o přeměně podniku, b) jmenuje a odvolává ředitele, vyjma případu jmenování ředitele vládou, členy dozorčí rady a likvidátora, c) schvaluje jednací řád dozorčí rady, stanoví počet jejích členů, délku funkčního období a minimální počet schůzí za rok, d) vymezí v příloze zakládací listiny určený majetekurčený majetek včetně jeho položkové specifikace, e) může měnit zakládací listinu s výjimkou odnětí majetku, s nímž má podnik právo hospodařit k okamžiku svého založení nebo k okamžiku zápisu změny zakládací listiny do obchodního rejstříku, nestanoví-li tento zákon jinak, f) do 3 měsíců ode dne zápisu podniku do obchodního rejstříku vydá statut podniku, v němž určí, ve kterých dalších případech vyžaduje jednání ředitele předchozí souhlas dozorčí rady; statut dále obsahuje pravidla usměrňování hospodářské činnosti podniku, pravidla kontrolní činnosti zakladatele a zásady nakládání s majetkem podnikumajetkem podniku, g) má právo a povinnost požadovat informace o hospodářské činnosti a stavu majetku podnikumajetku podniku a na kontrolu a ověřování těchto informací způsobem stanoveným zvláštním předpisem,11) h) kontroluje, zda potřeby státu, které podnik svou podnikatelskou činností zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně, i) schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu, rozhoduje o rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); je-li rozhodnuto o vytvoření fondu zakladatele podle § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 4, zakladatel rozhoduje každoročně o tom, jaká část použitelného zisku podniku, nerozděleného zisku minulých let a fondů podniku, s výjimkou fondů vytvořených podle § 19 odst. 1 písm. a) a b), se v příslušném kalendářním roce přidělí do tohoto fondu, j) přebírá likvidační zůstatek v případě zrušení podniku s likvidací; tento zůstatek je povinen bez zbytečného odkladu převést do státních finančních aktiv, k) rozhoduje o použití finančních prostředků z fondu zakladatele po předchozím souhlasu vlády, l) dohlíží na řádný výkon práva hospodařit s majetkem státu, zejména na hospodárné, účelné a efektivní využívání tohoto majetku při provozování podnikatelské činnosti, a kontroluje, jak podnik s tímto majetkem nakládá, m) napomáhá podnikům zapojit se do programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací podporovaných ze státního rozpočtu nebo z jiných veřejných zdrojů financování. (2) Zakladatel při výkonu činností uvedených v odstavci 1, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat hospodaření podniku, jedná s péčí řádného hospodáře. ČÁST PÁTÁ MAJETKOVÉ POSTAVENÍ A FONDY PODNIKU § 16 (1) Majetek podnikuMajetek podniku může zakladatel podniku odejmout pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem. (2) Podnik vykonává při hospodaření s majetkem podnikumajetkem podniku práva vlastníka, vlastním jménem jedná v právních vztazích týkajících se majetku podnikumajetku podniku a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku podnikumajetku podniku včetně řízení o určení, zda tu je nebo není vlastnické právo státu k majetku podnikumajetku podniku. (3) Právní jednání vztahující se k majetku podnikumajetku podniku učiněná podnikem bez předchozího schválení zakladatele předepsaného tímto zákonem nebo statutem jsou neplatná; této neplatnosti se lze dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let od dne, kdy k takovému jednání došlo. (4) Nabývá-li podnik majetek od jiné osoby než od státu, nabývá jej pro stát a podniku vzniká právo s tímto majetkem hospodařit. (5) Za dluhy odpovídá podnik majetkem podnikumajetkem podniku. (6) Podnik může z majetku podnikumajetku podniku poskytnout dary jen k účelům a v rozsahu, v jakém lze podle zvláštního zákona odečíst hodnotu daru od základu daně z příjmů právnických osob.12) (7) Podnik může k majetku zřídit zástavní právo pouze s předchozím schválením zakladatele. (8) Pozemek, s nímž má podnik právo hospodařit, na kterém se nachází pozemní komunikace II. nebo III. třídy či místní komunikace ve vlastnictví územního samosprávného celku25), převede podnik na žádost územního samosprávného celku bezúplatně v nezbytně nutném rozsahu po předchozím souhlasu zakladatele do vlastnictví tohoto územního samosprávného celku. Jinou nemovitou věc, s níž má podnik právo hospodařit, lze bezúplatně darovací smlouvou převést do vlastnictví územního samosprávného celku nebo sdružení územních samosprávných celků25) na návrh zakladatele po předchozím souhlasu vlády. Tento majetek, o jehož převodu vláda rozhodla, se považuje za majetek pro stát trvale nepotřebný. Nabývání majetku a nakládání s majetkem podniku § 17 (1) Zakladatel může v průběhu podnikatelské činnosti podniku rozhodnout o zvýšení nebo snížení rozsahu určeného majetkuurčeného majetku, vyžadují-li to naléhavé strategické, hospodářské, společenské, bezpečnostní nebo jiné zájmy státu. (2) S určeným majetkemurčeným majetkem může podnik nakládat pouze s předchozím schválením zakladatele. (3) Určený majetekUrčený majetek se v účetnictví podniku sleduje odděleně na samostatných analytických účtech. (4) Podnik je povinen nakládat s majetkem podnikumajetkem podniku v souladu s pravidly veřejné podpory. § 17a (1) Podnik může nabývat od právnických nebo fyzických osob, od jiných podniků, organizačních složek státu nebo jiných státních organizací pouze věci, které potřebuje k provozování činnosti v předmětu jeho podnikání. (2) Zakladatel ve statutu podniku stanoví, ve kterých případech vyžaduje smlouva, kterou podnik nabývá nemovitou věc, jeho předchozí schválení. Při úplatném nabývání nemovité věci lze cenu sjednat podle zákona upravujícího ceny28) pouze do výše rovnající se ocenění této nemovité věci podle zákona upravujícího oceňování majetku29). Zakladatel ve statutu podniku určí cenové limity a další podmínky pro nabývání movitých věcí, a to s přihlédnutím k jejich významu a hodnotě. Vyšší cenu nemovité nebo movité věci může podnik sjednat jen po předchozím schválení zakladatele. Podnik je povinen doložit zakladateli před schválením důvody pro sjednání vyšší ceny spolu s doložením zajištění souladu ceny s pravidly veřejné podpory. (3) Podnik může nabýt majetkovou účast v jiných právnických osobách pouze po předchozím schválení zakladatele. § 17b (1) Podnik je povinen využívat majetek podnikumajetek podniku účelně, hospodárně a efektivně k jeho podnikání. Podnik s majetkem hospodaří a nakládá tak, aby svým jednáním majetek nepoškozoval a neodůvodněně nesnižoval jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku. (2) Podnik pečuje o zachování majetku a jeho údržbu, a pokud to připouští jeho povaha, i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Chrání jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím. (3) Podnik důsledně využívá všechny právní prostředky při uplatňování a hájení svých práv a práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku podnikumajetku podniku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a další práva k zajištění, zachování a ochraně majetku. (4) Podnik průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své dluhy, a zejména včasným uplatněním a vymáháním svých práv zajišťuje, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv. Podnik od dlužníků požaduje úroky z prodlení a sjednané smluvní pokuty. Podnik není povinen takto postupovat, pokud by byl takový postup v rozporu s péčí řádného hospodáře. (5) Účetní závěrka podniku musí být ověřena auditorem. Ředitel podniku sdělí písemně zakladateli a dozorčí radě do 1 měsíce od doručení zprávy auditora o ověření účetní závěrky, jaká byla přijata opatření k odstranění nedostatků v této zprávě auditora uvedených. § 17c (1) Má-li podnik ve svém majetku nepotřebnou nemovitou věc, zveřejní tuto skutečnost na internetovém „Portálu veřejné správy“ za účelem informovanosti organizačních složek státu a jiných státních organizací o možnosti převzít takovou nemovitou věc do jejich příslušnosti hospodařit. Projeví-li organizační složka státu nebo jiná státní organizace o převzetí nemovité věci zájem, uskuteční podnik převod nemovité věci do příslušnosti hospodařit této organizační složky státu nebo jiné státní organizace za cenu obvyklou. Bezúplatně převede podnik nemovitou věc do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace po předchozím souhlasu vlády vydaném na návrh zakladatele nebo jiného ministerstva. (2) Neprojeví-li žádná organizační složka státu nebo jiná státní organizace ve lhůtě 1 měsíce od zveřejnění informace podniku podle odstavce 1 o převzetí nemovité věci zájem, naloží s ní podnik podle dalších ustanovení tohoto zákona. § 17d (1) Při úplatném převodu nemovité věci přímým prodejem předem určenému nabyvateli sjedná podnik cenu nejméně ve výši ceny obvyklé. Nižší cenu může podnik sjednat jen po předchozím schválení zakladatele. Podnik je povinen doložit zakladateli před schválením důvody pro sjednání nižší ceny spolu s doložením zajištění souladu s pravidly veřejné podpory. (2) V případě určeného nemovitého majetku, s nímž má podnik právo hospodařit, a který slouží k zajištění důležitých bezpečnostních nebo obranných zájmů státu, je zakladatel před udělením souhlasu podle ustanovení § 17 odst. 2 v případě zamýšleného převodu povinen prokazatelně zjistit, zda o takový majetek nemají z důvodu zajištění důležitých bezpečnostních nebo obranných zájmů státu v rámci své působnosti nebo předmětu činnosti zájem jiné organizační složky státu, státní organizace nebo státní podniky. (3) Zakladatel ve statutu podniku stanoví, ve kterých případech vyžaduje jeho předchozí schválení nakládání s nemovitými věcmi, které nejsou součástí určeného majetkuurčeného majetku. § 17e (1) Podnik může převést právo hospodařit s věcí z majetku podnikumajetku podniku na jiný podnik, potřebuje-li přejímající podnik takovou věc k provozování podnikatelské činnosti. Do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace může podnik převést věc z majetku podnikumajetku podniku, pokud organizační složka státu nebo jiná státní organizace potřebují takovou věc k plnění svých úkolů. (2) Je-li předmětem převodu podle odstavce 1 nemovitá věc, která se převádí do práva hospodařit jiného podniku nebo do příslušnosti hospodařit organizační složky státu či jiné státní organizace bezúplatně, je třeba k takovému převodu předchozí schválení zakladatele převádějícího podniku. (3) Vláda může ve veřejném zájmu na návrh zakladatele nebo jiného ministerstva rozhodnout, že zakladatel odejme z majetku podnikumajetku podniku nemovitou věc podle § 16 odst. 1 a převede ji bezúplatně do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace, která takovou věc nezbytně potřebuje k plnění svých úkolů. (4) Podnik je povinen nakládat s majetkem podnikumajetkem podniku podle odstavců 1 a 2 v souladu s pravidly veřejné podpory. V případě nakládání s majetkem podnikumajetkem podniku podle odstavce 2 je podnik povinen doložit soulad s pravidly veřejné podpory zakladateli. § 19 Fondy podniku (1) Podnik vytváří a) rezervní fond, b) fond kulturních a sociálních potřeb, c) fond zakladatele na základě rozhodnutí zakladatele. (2) Rezervní fond u podniků zřízených podle tohoto zákona je určen ke krytí ztrát a rizik, k financování výkyvů hospodaření podniku a ke krytí základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb u těch podniků, které nemají dostatek zisku nebo vykazují ztrátu. Minimální výše rezervního fondu činí při založení podniku 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a doplňuje se ročně nejméně 10 % z čistého zisku až do dosažení výše určené v zakládací listině. (3) Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu s tímto zákonem. (4) Zakladatel může rozhodnout o tom, že podnik je povinen vytvořit a spravovat fond zakladatele. Rozhodne-li zakladatel o vytvoření fondu zakladatele, doplní pravidla jeho tvorby a užití do statutu podniku. Do fondu zakladatele podnik převede zakladatelem určenou část nerozděleného zisku minulých let, použitelného zisku podniku a fondů podniku, s výjimkou fondů vytvořených podle odstavce 1 písm. a) a b). Finanční prostředky v tomto fondu mohou být na základě rozhodnutí zakladatele převedeny do státního rozpočtu, do rozpočtu státních fondů k provádění činností podle jiných právních předpisů23) nebo uvolněny pro krytí odůvodněných potřeb podniku; zakladatel při nakládání s prostředky v tomto fondu zohledňuje dokumenty schválené vládou nebo zakladatelem podniku, které se vztahují k činnosti podniku; toto rozhodnutí zakladatele může být učiněno jen po předchozím souhlasu vlády vydaném na návrh zakladatele. O vládou určenou část prostředků převáděných z fondu zakladatele do státního rozpočtu mohou být překročeny výdaje příslušné kapitoly. Je-li zakladatelem rozhodnuto o vytvoření fondu zakladatele, podnik bez zbytečného odkladu přizpůsobí svou plánovací dokumentaci a koncepci rozvoje této skutečnosti. (5) Podnik může ze svého použitelného zisku vytvářet další fondy. ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 20 (1) Podniky vzniklé podle zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů,15) se považují za podniky vzniklé podle tohoto zákona ode dne zápisu změny v obchodním rejstříku, je-li jejich zakladatelem ústřední orgán státní správy, který do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona přizpůsobí zakládací listinu a složení dozorčí rady tomuto zákonu a zašle návrh na zápis změny v obchodním rejstříku a zakládací listinu příslušnému soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je podnik zapsán. Právní poměry podniku se do dne zápisu změny v obchodním rejstříku řídí dosavadními předpisy. (2) Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 může zakladatel, je-li jím ústřední orgán státní správy, rovněž podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona;5) právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí. (3) Vykonává-li funkci zakladatele okresní úřad16) nebo obec,17) musí ve lhůtě uvedené v odstavci 1 podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona;5) právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí. (4) Po marném uplynutí lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 zruší podnik soud a nařídí jeho likvidaci. Současně jmenuje likvidátora. Ustanovení odstavce 2 a odstavce 3 části věty za středníkem platí obdobně. (5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije u podniků založených Ministerstvem obrany, u nichž bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o privatizaci. § 20a (1) Před vydáním rozhodnutí o zrušení podniku podle § 20 odst. 4 si soud vyžádá stanovisko zakladatele o současných majetkových a právních poměrech podniku. (2) Oprávnění zakladatele podle § 20 odst. 2 a 3 není dotčeno, jestliže uplynula lhůta podle § 20 odst. 4 marně proto, že a) nebyla dokončena privatizace podniku, b) nebylo pravomocně ukončeno správní či soudní řízení, které má zásadní význam pro stanovení majetku, s nímž má podnik právo hospodařit, c) nebylo pravomocně ukončeno restituční řízení podle zvláštních právních předpisů,17a) d) nemohl být zjištěn nebo oceněn majetek, s nímž má podnik právo hospodařit, nebo e) podnik nesplnil podmínky nezbytné pro jeho zrušení vyplývající ze zvláštních právních předpisů.17b) (3) Ustanovení odstavce 2 nelze použít, pokud soud již vydal rozhodnutí podle § 20 odst. 4. § 21 Dluží-li podnik se změněným majetkem pohledávky na daních, odvodech, poplatcích, částkách neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků státního rozpočtu včetně příslušenství k nim a má-li být tento podnik z rozhodnutí svého zakladatele zrušen, aniž by bylo možno je uhradit i jen z části z majetku podniku nebo jiným způsobem, tyto pohledávky se promíjejí a od vyměření pohledávek dosud nestanovených se upouští. Zakladatel tohoto podniku podá žádost příslušnému správci daně o souhlas s ukončením činnosti,18) ve které současně osvědčí splnění podmínek pro prominutí podle tohoto ustanovení. § 22 Funkci zakladatele Česká pošta, s. p. vykonává Ministerstvo vnitra. § 23 (1) Státní podnik tvoří fond kulturních a sociálních potřeb a) základním přídělem ze zisku ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a b) dalšími příděly ze zisku. (2) Nelze-li z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku využít ke krytí základního přídělu do fondu postup podle ustanovení § 19 zákona o státním podniku, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik fond i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu. (3) Nejméně 50 % ze základního přídělu podle odstavce 1 písm. a) nebo peněžních prostředků podle odstavce 2 se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. (4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb. (5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis. (6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok. § 24 (1) Pro podniky vzniklé podle tohoto zákona se nepoužijí 47b a 47c zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. (2) Na rozhodování zakladatele podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o správním řízení. § 25 Zrušují se: 1. zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb. a zákona č. 119/1995 Sb., 2. § 761 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. § 26 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 2) § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 126 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 5) § 11 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. 8) § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 255/2012 Sb., o kotrole (kontrolní řád). 12) § 20 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb. 15) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 19 písm. a) zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 321/1992 Sb. a zákona č. 254/1994 Sb. Nařízení vlády č. 270/1994 Sb., kterým se stanoví přechodné období pro výkon funkce zakladatele státních podniků okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 14 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb. 17a) Například zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 17b) Například zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace. 18) § 35 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 19) Např. zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. 20) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách. 21) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 23) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů. 25) § 46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 24 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 26) § 42 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 27) § 257 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 29) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 110/1997 Sb.	Zákon č. 110/1997 Sb. Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 19. 5. 1997, datum účinnosti 1. 9. 1997, částka 38/1997 * ČÁST PRVNÍ - POTRAVINY A TABÁKOVÉ VÝROBKY (§ 1 — § 19) * ČÁST ČTVRTÁ - § 22 (§ 22 — § 22) * ČÁST PÁTÁ - § 23 (§ 23 — § 23) * ČÁST ŠESTÁ - § 24 (§ 24 — § 24) * ČÁST SEDMÁ - § 25 (§ 25 — § 25) * ČÁST OSMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 26 — § 28) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (321/2024 Sb.) 110 ZÁKON ze dne 24. dubna 1997 o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POTRAVINY A TABÁKOVÉ VÝROBKY § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie18) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie19) povinnosti provozovatele potravinářského podniku, výrobce, dovozce, maloobchodního prodejce a distributora tabákových výrobkůtabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky a upravuje státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona a z přímo použitelných předpisů Evropské unie. (2) Tento zákon se nevztahuje na pitnou vodu20) s výjimkou pitné vody, kterou provozovatel potravinářského podniku uvádí na trh nebo kterou používá v jakékoli fázi výroby, zpracování nebo distribuce potravin podle čl. 3 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. § 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) kontrolním vzorkem vzorek složený ze všech dílčích vzorků, obsahující vzorek či vzorky určené pro úřední kontrolu, popřípadě také vzorek určený pro vypracování druhého odborného stanoviska pro potřeby kontrolované osoby, pokud o něj kontrolovaná osoba požádá, b) čistým množstvímčistým množstvím množství potraviny bez obalu nebo průměrné množství potraviny stanovené podle prováděcího právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, c) názvem21) název výrobku, druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny stanovený jiným právním předpisem22) nebo prováděcím právním předpisem, d) místem určení místo prvního příjmu potravin včetně místa jakéhokoli prvního zacházení nebo manipulace s potravinou na území České republiky, e) jakostíjakostí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin a tabákových výrobkůtabákových výrobků, jejichž limity jsou stanoveny tímto zákonem, prováděcím právním předpisem anebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, f) výrobou potravinvýrobou potravin čištění, třídění, upravování, opracování a zpracování, včetně souvisejícího balení a dalších úprav potravin za účelem uvádění na trh, s výjimkou činnosti spočívající pouze v samostatném procesu balení nebo v krájení nebo jiném způsobu dělení potravin včetně jejich navazujícího balení, g) doplňkem stravydoplňkem stravy potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích, h) uváděním na trh tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkyuváděním na trh tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky nabízení k prodeji nebo poskytnutí výrobků, bez ohledu na jejich místo výroby, spotřebitelůmspotřebitelům, kteří se nacházejí ve členském státě Evropské unie nebo ve smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát Evropské unie“), za úplatu nebo zdarma, a to i prostřednictvím prodeje na dálku; v případě přeshraničního prodeje na dálku se výrobek považuje za uvedený na trh ve členském státě Evropské unie, ve kterém se nachází spotřebitelspotřebitel, i) původním použitím potravinypůvodním použitím potraviny použití stanovené výrobcem, j) potravinami použitelnými k jinému než původnímu použití potravinypůvodnímu použití potraviny bezpečné, které však nesplňují požadavky na jejich původní použití, k) šaržíšarží množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za stejných podmínek, l) tabákovým výrobkemtabákovým výrobkem výrobek, který může být užíván a obsahuje neupravený nebo zcela či z části geneticky upravený tabáktabák, m) klasifikací jatečně upravených těl jatečných zvířat (dále jen „klasifikace jatečných zvířat“) způsob zařazování jatečně upravených těl jatečných zvířat do tříd jakostijakosti způsobem stanoveným přímo použitelnými předpisy Evropské unie a prováděcím právním předpisem, n) potravinou neznámého původupotravinou neznámého původu potravina, u které nelze identifikovat provozovatele potravinářského podniku, který potravinu nebo její složku vyrobil nebo dodal jinému provozovateli potravinářského podniku, o) potravinami živočišného původu potraviny stanovené definicemi uvedenými v bodech 1.1, 1.10, 1.11, 1.12, 1.13, 1.14, 1.15, 2.1, 3.1, 3.4, 3.5, 3.6, 4.1, 5.1, 5.2, 5.3, 6., 7. a 8.1 odrážce druhé a třetí přílohy I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, mlezivo, krev, včelí produkty, maso krokodýlů a hmyz určený k lidské spotřebě a výrobky získané zpracováním tohoto hmyzu nebo dalším zpracováním takto zpracovaných výrobků, p) prodejním úsekemprodejním úsekem část prodejní plochy samoobslužné prodejny vymezená prodejním pultem, je-li pult bez přepážek, nebo částí prodejního pultu oddělenou přepážkami, a související prostory samoobslužné prodejny používané k úpravě a skladování potravin uváděných na trh v prodejním pultu, je-li pult bez přepážek, nebo části prodejního pultu oddělené přepážkami, q) tabákemtabákem listy a jiné přírodní, zpracované nebo nezpracované části rostlin tabákutabáku, včetně expandovaného a rekonstituovaného tabákurekonstituovaného tabáku, r) dýmkovým tabákemdýmkovým tabákem tabáktabák výhradně určený pro užití v dýmce, který se může užívat prostřednictvím postupného spalování, výrobcem nebo dovozcem výhradně určený pro užití v dýmce, s) tabákem určeným k ručnímu balení cigarettabákem určeným k ručnímu balení cigaret tabáktabák, který spotřebitelspotřebitel nebo maloobchodní prodejce mohou použít k vlastnímu balení cigaretcigaret, t) bezdýmným tabákovým výrobkembezdýmným tabákovým výrobkem tabákový výrobektabákový výrobek, jehož užití nezahrnuje postupné spalování, včetně žvýkacího tabákužvýkacího tabáku, šňupacího tabákušňupacího tabáku a tabáku určeného k orálnímu užitítabáku určeného k orálnímu užití, u) žvýkacím tabákemžvýkacím tabákem bezdýmný tabákový výrobekbezdýmný tabákový výrobek určený výhradně ke žvýkání, v) šňupacím tabákemšňupacím tabákem bezdýmný tabákový výrobekbezdýmný tabákový výrobek, který může být užíván nosem, w) tabákem určeným k orálnímu užitítabákem určeným k orálnímu užití všechny tabákové výrobkytabákové výrobky vyrobené zcela nebo částečně z tabákutabáku určené k užívání ústy kromě těch, které jsou určeny k inhalaci nebo žvýkání, v prášku nebo ve formě jemnozrnných granulí nebo v jakékoli kombinaci těchto forem, nabízené zejména v sáčkových porcích nebo v porézních sáčcích, x) tabákovým výrobkem určeným ke kouřenítabákovým výrobkem určeným ke kouření tabákový výrobektabákový výrobek jiný než bezdýmný tabákový výrobekbezdýmný tabákový výrobek, y) cigaretoucigaretou tabákový provazec, který se může užívat prostřednictvím spalovacího procesu, a to 1. tabákový provazec, který se kouří v nezměněném stavu, s výjimkou doutníkudoutníku a doutníčkudoutníčku, 2. tabákový provazec, který se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo 3. tabákový provazec, který se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru, z) doutníkemdoutníkem tabákový smotek, který se může užívat prostřednictvím spalovacího procesu, lze jej kouřit v nezměněném stavu, a s ohledem na jeho vlastnosti a očekávání běžného spotřebitelespotřebitele je v nezměněném stavu určen výhradně ke kouření a obsahuje 1. krycí list ze surového tabákutabáku, nebo 2. trhanou tabákovou náplň s krycím listem v obvyklé barvě doutníkudoutníku z rekonstituovaného tabákurekonstituovaného tabáku, jenž kryje celý výrobek, popřípadě i filtr, avšak nikoli náustek v případě doutníkůdoutníků s náustkem, přičemž jeho jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku činí nejméně 2,3 g a nejvýše 10 g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm; za doutník se považuje rovněž výrobek skládající se částečně z jiných látek než z tabákutabáku, který jinak splňuje podmínky uvedené v tomto písmeni, za) nikotinovým sáčkem bez obsahu tabákutabáku výrobek bez tabákutabáku obsahující nikotin pro orální užití, který není upraven přímo použitelným předpisem Evropské unie74). (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) doutníčkemdoutníčkem doutníkdoutník o hmotnosti nejvýše 3 g, b) tabákem určeným do vodní dýmkytabákem určeným do vodní dýmky tabákový výrobektabákový výrobek, který lze užívat za použití vodní dýmky; tabák určený do vodní dýmkytabák určený do vodní dýmky se považuje za tabákový výrobek určený ke kouřenítabákový výrobek určený ke kouření; pokud lze výrobek použít prostřednictvím vodních dýmek i jako tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret, je považován za tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret, c) novým tabákovým výrobkemnovým tabákovým výrobkem tabákový výrobektabákový výrobek, který 1. není cigaretoucigaretou, tabákem určeným k ručnímu balení cigarettabákem určeným k ručnímu balení cigaret, dýmkovým tabákemdýmkovým tabákem, tabákem určeným do vodních dýmektabákem určeným do vodních dýmek, doutníkemdoutníkem, doutníčkemdoutníčkem, žvýkacím tabákemžvýkacím tabákem, šňupacím tabákemšňupacím tabákem nebo tabákem určeným k orálnímu užitítabákem určeným k orálnímu užití a 2. byl uveden na trh po 19. květnu 2014, d) bylinným výrobkem určeným ke kouření výrobek, jehož základem jsou rostliny, byliny nebo ovoce, a který neobsahuje žádný tabáktabák, může se užívat prostřednictvím inhalace ústy nebo nosem a jeho užívání zahrnuje jeho postupné spalování, e) elektronickou cigaretouelektronickou cigaretou výrobek, který lze použít pro užívání výparů obsahujících nikotin nebo jiných výparů prostřednictvím náustku nebo jakákoli součást tohoto výrobku včetně zásobníku, nádržky i zařízení bez nádržky nebo zásobníku; elektronická cigaretaelektronická cigareta může být jednorázová nebo opětovně naplnitelná pomocí náhradní náplně nebo nádržky nebo opakovaně použitelná pomocí jednorázových zásobníků, f) náhradní náplní elektronické cigaretynáhradní náplní elektronické cigarety nádobka s tekutinou, která může obsahovat nikotin a kterou se může opětovně naplnit elektronická cigaretaelektronická cigareta, g) složkou tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky tabáktabák, přísady, papír, filtr, inkoust, kapsle, lepidlo a jakákoli látka či prvek přítomné v konečném tabákovém výrobkutabákovém výrobku nebo výrobku souvisejícím s tabákovými výrobkytabákovými výrobky, h) přísadou tabákového výrobkupřísadou tabákového výrobku látka s výjimkou tabákutabáku, která byla přidána do tabákového výrobkutabákového výrobku, jednotkového baleníjednotkového balení nebo jakéhokoli vnějšího obalu, i) charakteristickou příchutí tabákového výrobkucharakteristickou příchutí tabákového výrobku jasně rozpoznatelná vůně nebo chuť jiná než tabáková chuť, kterou výrobku dodává přísada nebo kombinace přísad, zejména ovoce, koření, byliny, alkohol nebo cukrovinky, mentol nebo vanilka, a jež je rozeznatelná před nebo při užití tabákového výrobkutabákového výrobku, j) vnějším balením tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky jakýkoli obal, ve kterém jsou tabákové výrobkytabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobkytabákovými výrobky uváděny na trh a který obsahuje jednotkové baleníjednotkové balení nebo soubor jednotkových baleníjednotkových balení; transparentní obaly se nepovažují za vnější balení, k) přeshraničním prodejem tabákového výrobkupřeshraničním prodejem tabákového výrobku, elektronické cigaretyelektronické cigarety nebo náhradní náplně do ní na dálku prodej tabákového výrobkutabákového výrobku, elektronické cigaretyelektronické cigarety nebo náhradní náplně do ní spotřebitelispotřebiteli, při němž se spotřebitelspotřebitel v okamžiku objednání výrobku z maloobchodního prodeje nachází v určitém členském státě Evropské unie a maloobchodní prodejce je usazen v jiném členském státě Evropské unie nebo ve třetí zemi, l) výrobcem tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky jakákoli fyzická či právnická osoba, která vyrábí tabákový výrobektabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými výrobkytabákovými výrobky nebo si jej nechá navrhovat či vyrábět a poskytuje tento výrobek na trh pod svým jménem či obchodní značkou, m) dovozcem tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky vlastník takovýchto výrobků nebo osoba, která má právo nakládat s takovými výrobky, které byly dopraveny na území členského státu Evropské unie, n) maloobchodním prodejcem tabákového výrobkumaloobchodním prodejcem tabákového výrobku jakýkoli prodejce, včetně fyzické osoby, který uvádí tabákové výrobkytabákové výrobky na trh, o) výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky elektronické cigaretyvýrobky souvisejícími s tabákovými výrobky elektronické cigarety, náhradní náplně do ní a bylinné výrobky určené ke kouření, p) distributorem tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky jakákoli fyzická či právnická osoba, která nakládá s tabákovými výrobkytabákovými výrobky nebo výrobky souvisejícími s tabákovými výrobkytabákovými výrobky a není výrobcem, dovozcem ani maloobchodním prodejcem tabákových výrobkůmaloobchodním prodejcem tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky, q) rekonstituovaným tabákemrekonstituovaným tabákem tabáková fólie vyrobená spojením jemně rozdrobeného tabákutabáku, tabákového odpadu a tabákového prachu, r) jednotkovým balenímjednotkovým balením nejmenší jednotlivé balení tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky, který je uveden na trh, s) aromatem přísada dodávající vůni nebo chuť, t) zahřívaným tabákovým výrobkemzahřívaným tabákovým výrobkem nový tabákový výrobeknový tabákový výrobek, který je zahříván tak, aby produkoval emise obsahující nikotin a jiné chemické látky, který je poté vdechován uživatelem a který je v závislosti na svých vlastnostech bezdýmným tabákovým výrobkembezdýmným tabákovým výrobkem nebo tabákovým výrobkem určeným ke kouřenítabákovým výrobkem určeným ke kouření. § 3 Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku (1) Provozovatel potravinářského podniku je povinen a) dodržovat smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na jakostjakost potravin; v případě, že tyto požadavky nejsou právními předpisy stanoveny, dodržovat požadavky stanovené provozovatelem potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, b) dodržovat ve všech fázích výroby, balení, krájení nebo jiného způsobu dělení a uvádění potravin na trh technologické a hygienické požadavky, způsob a podmínky přepravy, uchovávání a manipulace s potravinami; v případě, že tyto požadavky nejsou právními předpisy stanoveny, dodržovat požadavky stanovené provozovatelem potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, c) dodržovat požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na potraviny19) nebo mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které jsou vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, d) dodržovat požadavky pro druhy a přípustná množství toxikologicky významných látek v potravinách, e) jde-li o potravinu uváděnou na trh na území České republiky, uvádět povinné informace o potravinách stanovené v právních předpisech v českém jazyce23), f) dodržovat požadavky na složení doplňků stravydoplňků stravy, jejich označování a způsob použití, g) používat jen takové obaly a obalové materiály, které chrání potravinu před znehodnocením, znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu a odpovídají požadavkům na předměty a materiály určené pro styk s potravinami, h) poskytnout potřebný počet zaměstnanců a odpovídající technické vybavení pro zajištění výkonu kontroly podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících dovoz některých potravin ze třetích zemí24) a dodržet zvláštní podmínky dovozu pro vybrané potraviny, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie upravující zvláštní podmínky dovozu61), i) oznámit příslušnému orgánu dozoru v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat zahájení, změny nebo ukončení výkonu předmětu činnosti podle tohoto zákona nejpozději v den, kdy tyto skutečnosti nastaly, a dále v oznámení uvést a ke dni změny aktualizovat 1. své jméno, příjmení nebo obchodní firmu, sídlo a adresu provozovny, jde-li o osobu fyzickou, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a adresu provozovny, jde-li o osobu právnickou, 2. identifikační číslo osoby, 3. předmět činnosti nebo podnikání a 4. konkrétní činnosti, které jako provozovatel potravinářského podniku provozuje; tyto údaje se při provozování stravovací služby uvedené v § 16 odst. 1 písm. a) oznamují krajské hygienické stanici, která je neprodleně předává Státní veterinární správě, a při provozování stravovací služby jiné než uvedené v § 16 odst. 1 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a) a § 16 odst. 3 písm. a) se oznamují Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která je neprodleně předá Státní veterinární správě, j) zajistit dodržování požadavků na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin stanovených v souladu s atomovým zákonem, k) uchovávat potraviny při teplotách stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 nebo prováděcím právním předpisem, a pokud tyto požadavky nejsou právními předpisy stanoveny, uchovávat potraviny při teplotách stanovených provozovatelem potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, l) podle deklarace provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, nebo pokud není uvedena, s ohledem na povahu potraviny přiměřeně zkrátit datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti uvedené na obalu potraviny, pokud byla rozbalena za účelem prodeje jednotlivých částí spotřebitelispotřebiteli, a stanovit i podmínky jejího dalšího uchování tak, aby nedošlo ke zhoršení jakostijakosti a bezpečnosti potraviny, zaznamenat datum rozbalení potraviny a uchovat v místě prodeje jednotlivých částí potraviny po dobu jejich uvádění na trh původní obal potraviny nebo etiketu, které obsahují povinné informace, popřípadě čitelnou a srozumitelnou kopii obalu nebo etikety, m) potraviny určené pro zvláštní výživu a doplňky stravydoplňky stravy uvádět na trh pouze balené, n) u zabalených i nebalených potravin dodržovat lhůty a další požadavky pro uvádění na trh stanovené prováděcím právním předpisem, o) zachovat označení šaržešarže podle § 9, p) při nabízení potravin spotřebitelispotřebiteli komunikačními prostředky na dálku poskytnout údaje podle § 7, 8 a 9a, s výjimkou údajů podle § 7 odst. 1 písm. g) a § 8 odst. 2 písm. a), před dokončením nákupu a uvést je v materiálu podporujícím prodej na dálku nebo je poskytnout jinými prostředky; v případě využití jiných prostředků musí být povinné informace o potravinách poskytnuty spotřebitelispotřebiteli bezplatně a veškeré povinné údaje musí být spotřebitelispotřebiteli k dispozici v okamžiku doručení, q) neprodleně vyřadit z dalšího uvádění na trh, odděleně umístit a připojit informaci o vyřazení, potraviny 1. uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až h) a potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti, které nejsou bezpečné, 2. balené do obalů, které neodpovídají požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami32) nebo vyhlášky o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy33) nebo do obalů, které nechrání potraviny před znehodnocením, 3. nedostatečně nebo nesprávně označené, 4. neodpovídající požadavkům na jakostjakost stanoveným prováděcím právním předpisem nebo deklarovaným výrobcem, 5. páchnoucí, pokud pach není charakteristickou vlastností výrobku, nebo jinak poškozené, deformované, znečištěné nebo zjevně chemicky nebo mikrobiologicky narušené, r) zabezpečit, aby ve všech fázích uvádění potraviny na trh byl k dispozici doklad o původu zboží a bez zbytečného odkladu ho předložit orgánu dozoru na jeho žádost; ve fázi přepravy potraviny musí být doklad o původu zboží k dispozici a musí být okamžitě předložen orgánu dozoru na jeho žádost, s) zajistit zásobování obyvatelstva potravinami v rozsahu a zaměření stanoveném v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů. (2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí, balí, krájí nebo jiným způsobem dělí potraviny, je dále povinen a) získávat k výrobě balené pramenité vody, balené kojenecké vody a balené přírodní minerální vody vodu jen z podzemních zdrojů vody; úpravu balené pramenité vody pomocí vzduchu obohaceného ozonem provozovatel potravinářského podniku ohlásí předem příslušnému orgánu státního dozoru, b) používat k výrobě tepelně neopracovaných potravin s výjimkou pokrmů pouze tepelně ošetřené vaječné obsahy. (3) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti dodržovat zásady osobní a provozní hygieny a podmínky výkonu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, stanovené zvláštními právními předpisy. (4) Provozovatel potravinářského podniku, který dováží potraviny z jiných států, než jsou členské státy Evropské unie (dále jen „třetí země“), je povinen a) pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující dovoz některých potravin ze třetích zemí24), předložit příslušnému orgánu dozoru nebo celnímu úřadu osvědčení, certifikát nebo jiný vstupní doklad vydané k tomu příslušným orgánem třetí země potvrzující, že dovážená potravina odpovídá požadavkům tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie; tímto ustanovením nejsou dotčeny požadavky stanovené veterinárním zákonem, b) pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, dovážet potraviny přes stanoviště hraniční kontroly62) určená Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) nebo přes jiná kontrolní místa, než jsou stanoviště hraniční kontroly podle čl. 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, c) předložit celnímu úřadu v době radiační mimořádné situace vývozní certifikát v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím podmínky dovozu potravin pocházejících ze třetích zemí24) a d) v případě potravin podle čl. 47 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 vyplnit a předat příslušnému orgánu dozoru část společného zdravotního vstupního dokladu podle čl. 56 tohoto nařízení. (5) Provozovatel potravinářského podniku u potravin určených na vývoz do třetích zemí je povinen a) upozornit příslušný orgán v zemi určení v případě, že vyvážená potravina nevyhovuje požadavkům čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, b) předložit celnímu úřadu v době radiační mimořádné situace na území České republiky osvědčení, že vyvážená potravina vyhovuje nejvyšší přípustné úrovni radioaktivní kontaminace podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv a zvláštní podmínky pro vývoz potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, c) pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, předložit celnímu úřadu osvědčení potvrzující, že vyvážená potravina odpovídá požadavkům tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie. (6) S potravinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, se nakládá podle rozhodnutí orgánu dozoru (§ 16) vydaného na základě stanoviska Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. (7) V případě vývozu nebo dovozu potravin podle odstavce 6, nebo potravin neznámého původupotravin neznámého původu, celní úřad neprodleně oznámí tuto skutečnost orgánu dozoru podle odstavce 6, který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s těmito potravinami. (8) K uvedení volně rostoucích jedlých hub na trh nebo k dalšímu zpracování pro potravinářské účely musí mít provozovatel potravinářského podniku odbornou způsobilost, kterou prokazuje osvědčením vydaným podle odstavce 9. (9) Osvědčení prokazující znalost hub vydávají krajské hygienické stanice na základě úspěšného složení zkoušky ze znalosti hub. Za vydání osvědčení platí žadatel správní poplatek. (10) Ke zkoušce ze znalosti hub se může přihlásit jen osoba zletilá, mající osvědčení o zdravotní způsobilosti k této činnosti. Zdravotní způsobilost osvědčuje registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství; součástí vyšetření je odborné vyšetření zraku. (11) Platnost osvědčení prokazující znalost hub zaniká a) po uplynutí 10 let ode dne jeho vydání u osob ve věku do 60 let, b) po uplynutí 5 let ode dne jeho vydání u osob ve věku od 60 do 65 let, c) po uplynutí 2 let ode dne jeho vydání u osob starších 65 let. § 3a (1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, je povinen písemně oznámit tuto skutečnost příslušnému orgánu dozoru, a to nejpozději v den zahájení uvádění na trh nebo v den vývozu. Jakékoliv změny týkající se tohoto oznámení musí být neprodleně písemně sděleny příslušnému orgánu dozoru. (2) V oznámení podle odstavce 1 provozovatel potravinářského podniku uvede jméno, příjmení a sídlo, jde-li o osobu fyzickou, obchodní firmu, popřípadě název a sídlo, jde-li o osobu právnickou, dále pak druh, skupinu a podskupinu čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny nebo konzumních brambor, které bude uvádět na trh nebo vyvážet. § 3c Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí nebo dovážejí potraviny určené pro zvláštní výživu (1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží z třetí země potravinu určenou pro zvláštní výživu, která není stanovena v prováděcím právním předpisu, je povinen před jejím prvním uvedením na trh zaslat Ministerstvu zdravotnictví český text označení, který má být uveden na obale výrobku. Provozovatel potravinářského podniku, který takovou potravinu uvedl předtím poprvé na trh v jiném členském státě Evropské unie, označí v oznámení i orgán tohoto jiného členského státu Evropské unie, který byl informován jako první. (2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vyžádat si od provozovatele potravinářského podniku, který podal oznámení podle odstavce 1, odborné ověření oznámené potravinypotraviny včetně údajů o tom, že je vhodná pro označené výživové účely, splňuje označené výživové požadavky, je označena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu a je uváděna na trh s označením účelu použití. Je-li takové odborné ověření obsaženo v dostupné publikaci, postačí, uvede-li provozovatel potravinářského podniku odkaz na tuto publikaci. (3) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat nebo omezit uvádění na trh potraviny pro zvláštní výživu neupravené v prováděcím právním předpisu, která nesplňuje označené výživové účely, není označena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, není uváděna na trh s označením účelu použití nebo ohrožuje zdraví, ačkoli je na trhu v jednom nebo ve více členských státech Evropské unie, jakož i rozhodnout o zrušení tohoto opatření. O tomto postupu a jeho důvodech je povinno neprodleně informovat ostatní členské státy Evropské unie a Evropskou komisi. § 3d Informační povinnost provozovatele potravinářského podniku (1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh a) potravinu, do níž byly přidány vitaminy, minerální látky nebo další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem uvedené v částech B a C přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006, nebo b) doplněk stravydoplněk stravy, je povinen před prvním uvedením takové potraviny na trh oznámit ministerstvu v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat její uvedení formou zaslání českého textu označení, včetně povinných informací o potravinách, který bude uveden na obale nebo etiketě potraviny. (2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh a) počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, b) obilný příkrm a potravinu pro malé děti, c) potravinu pro zvláštní lékařské účely, nebo d) náhradu celodenní stravy pro regulaci hmotnosti je povinen před prvním uvedením takové potraviny na trh oznámit Ministerstvu zdravotnictví v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat její uvedení formou zaslání českého textu označení, včetně povinných informací o potravinách, který bude uveden na obale nebo etiketě potraviny. (3) Provozovatel potravinářského podniku, který v místě určení přijímá potraviny vymezené prováděcím právním předpisem z jiného členského státu Evropské unie nebo ze třetí země, je povinen informovat orgán dozoru příslušný podle § 16 odst. 4 nebo 5 o jejich příchodu podle prováděcího právního předpisu, který na základě analýzy rizika podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 v rozsahu nezbytně nutném pro organizaci úředních kontrol stanoví druh potraviny, termín, rozsah a způsob informování63). (4) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh potravinu, jejíž výživové údaje jsou uvedeny jiným způsobem než způsoby stanovenými v čl. 30 až 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, je povinen před prvním uvedením takové potraviny na trh oznámit ministerstvu v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat jiný způsob vyjadřování a uvádění výživových údajů a odůvodnění týkající se splnění požadavků stanovených v čl. 35 odst. 1 písm. a) až g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. § 4 Ozařování potravin (1) Podmínky použití ultrafialových paprsků a ionizujícího zařízení k ošetření potravin, druhy potravin, které lze takto ošetřit, nejvyšší celkové průměrné přípustné dávky záření, kterým mohou být jednotlivé druhy potravin vystaveny, a způsob označení ozářených potravin na obale stanoví prováděcí právní předpis. Potraviny neuvedené v prováděcím právním předpise lze způsobem podle věty první ošetřit pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví a za podmínek v něm stanovených. (2) Osoba provádějící ozařování potravin ionizujícím zářením musí a) jmenovitě určit fyzickou osobu odpovědnou za dodržování podmínek pro ozařování, stanovených prováděcím právním předpisem, b) vést u každého zdroje ionizujícího záření dokumentaci obsahující způsob ozáření potraviny podle jednotlivých druhů, jejich ozářené množství, označení šaržešarže, jméno objednatele a příjemce ozářených potravin, datum ozáření, druh obalového materiálu použitého během ozáření, údaje nezbytné ke kontrole ozařovacího procesu včetně údajů o průběžné dozimetrické kontrole použité dávky záření, detaily zahrnující limitní, nejnižší a nejvyšší absorbovanou dávku záření a jeho povahu, odkaz na validační měření, údaj o zvláštních podmínkách při ozáření, c) dokumentaci podle písmena b) uchovávat po dobu 5 let. (3) Ozařování potravin ionizujícím zářením lze provádět pouze za předpokladu, že o postupu a způsobu ozařování bylo na základě žádosti provozovatele ozařovny rozhodnuto (dále jen „rozhodnutí o schválení ozařovny“) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí; žádost o vydání rozhodnutí podléhá správnímu poplatku. (4) Žádost podle odstavce 3 obsahuje kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu a) jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu odpovědného zástupce fyzické osoby, je-li ustanoven, b) jméno, příjmení a místo pobytu osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, c) adresu ozařovny a úředně ověřený podpis žadatele, d) předmět a rozsah činnosti, pro kterou je schválení žádáno, a způsob jejího zabezpečení, e) zdůvodnění technologické potřeby ozařování potravin, f) analýzu rizik a kritických kontrolních bodů možného porušení zdravotní nezávadnosti potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném znění, a g) specifikaci zdrojů ionizujícího záření, sanitační řád a dokumentaci podle odstavce 2 písm. b). Státní zemědělská a potravinářská inspekce si k žádosti podle odstavce 3 vyžádá od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost kopii povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření a kopii rozhodnutí o schválení typu zdroje ionizujícího záření, je-li vyžadováno. (5) Rozhodnutí o schválení ozařovny lze vydat za předpokladu, že byly splněny podmínky pro ozařování stanovené zvláštními právními předpisy. Státní zemědělská a potravinářská inspekce může rozhodnutí o schválení ozařovny pozastavit nebo zrušit, zjistí-li skutečnosti, které jsou způsobilé ohrozit nebo které ohrožují jeho řádný výkon, případně zjistí-li neplnění stanovených předpokladů a podmínek pro řádný výkon rozhodnutí o schválení ozařovny. (6) Státní zemědělská a potravinářská inspekce po vydání rozhodnutí o schválení ozařovny neprodleně informuje příslušný orgán Evropské komise o této skutečnosti a současně předá dokumentaci potřebnou ke schválení za účelem zveřejnění ozařovny v Úředním věstníku Evropské unie. Státní zemědělská a potravinářská inspekce informuje též příslušný orgán Evropské komise o případném pozastavení nebo odebrání rozhodnutí o schválení. (7) Dovoz potravin ozářených ionizujícím zářením ze třetích zemí lze jen za podmínky, že a) ozářené potraviny splňují podmínky a požadavky stanovené zákonem a prováděcím právním předpisem, b) byly ozářeny v ozařovně schválené příslušným orgánem Evropské unie a která je uvedena na seznamu ozařoven zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie, c) ozářená potravinapotravina je doprovázena dokumentací s údaji o názvu a adrese ozařovny a dalšími údaji podle odstavce 2. (8) Potraviny ozářené ionizujícím zářením v členských státech Evropské unie, které nejsou určeny konečnému spotřebitelispotřebiteli ani provozovateli potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, musí být při uvádění na trh v České republice doprovázeny dokumentací obsahující jméno a adresu schválené ozařovny, která ozáření provedla, nebo údaji o referenčním čísle a způsobu ozáření jednotlivých druhů potravin. § 4a Klasifikace těl jatečných zvířat (1) Provozovatel potravinářského podniku provozující jatka (dále jen „provozovatel jatek“), který poráží jatečná zvířata, je povinen zajistit klasifikaci jatečných zvířat podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících klasifikaci jatečných zvířat27) a prováděcího právního předpisu. (2) Odstavec 1 se nevztahuje na provozovatele jatek, který poráží a) prasata podléhající klasifikaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci jatečných zvířat27) v ročním průměru nejvýše do 200 kusů týdně, b) pouze prasata narozená a vykrmená ve vlastních chovných zařízeních a všechna jatečně upravená těla bourá, c) skot podléhající klasifikaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci jatečných zvířat27) v ročním průměru nejvýše do 20 kusů týdně. (3) Klasifikace podle odstavce 1 se dále nevztahuje na a) jatečná prasata, která jsou na žádost žadatele dodávána pouze k porážce pro vlastní spotřebu, b) jatečný skot, který je na žádost žadatele dodáván pouze k porážce pro vlastní spotřebu. (4) Provozovatel jatek je povinen zajistit, aby klasifikaci jatečných zvířat prováděla pouze osoba, která získala osvědčení o odborné způsobilosti vydané ministerstvem (dále jen „klasifikátor“), a to způsobem a v rozsahu stanoveném přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími klasifikaci jatečných zvířat27) a prováděcím právním předpisem. O provedené klasifikaci vystaví klasifikátor protokol. (5) Předpokladem pro vydání osvědčení podle odstavce 4 je úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a 2 roky praxe, nebo základní vzdělání a 6 let praxe v oboru, absolvování odborné přípravy a složení zkoušky; vyhláška stanoví způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydání osvědčení, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení platnosti osvědčení. Uznávání kvalifikace občanů Evropské unie se řídí tímto zákonem a zvláštním právním předpisem.4c) (6) Provozovatel jatek je povinen v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat sdělit výsledky klasifikace dodavateli jatečných zvířat a osobě pověřené podle plemenářského zákona vedením ústřední evidence zvířat5). Rozsah uváděných údajů o výsledcích klasifikace stanoví prováděcí právní předpis. (7) Dokumentaci podle odstavce 6 uchovává provozovatel jatek po dobu 1 roku a osoba pověřená vedením ústřední evidence zvířat po dobu 2 let. (8) Náklady spojené s klasifikací jatečných zvířat hradí stejným dílem dodavatel jatečných zvířat a provozovatel jatek podle odstavce 1. Označování potravin § 6 (1) Provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je balená potravina uváděna na trh, nebo není-li usazen v Evropské unii, dovozce potraviny na trh Evropské unie, je povinen kromě dodržení požadavků přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího označování potravin zajistit na obalu potraviny určeném pro spotřebitelespotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb, nebo na etiketě k obalu připojené, uvedení a přesnost a) údajů o třídě jakostijakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, b) údajů podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 u nápojů obsahujících více než 1,2 % objemových alkoholu podle podmínek pro balené potraviny stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, c) jména a příjmení nebo názvu anebo obchodní firmy a adresy sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, u nápoje obsahujícího více než 20 % objemových alkoholu, d) dalších údajů, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo veterinární zákon. (2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 může uvést symbol „e“ na obalu pro označení množství potraviny jen tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené zákonem o metrologii28). (3) Způsob označení balených potravin stanoví prováděcí právní předpis. (4) Za malé množství potravin, které je osvobozené od požadavku na povinné deklarování výživových údajů na základě přílohy V bodu 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, se považuje množství potraviny, které je výrobcem dodávané přímo konečnému spotřebitelispotřebiteli nebo do místního maloobchodu, kterým se rozumí potravinářský podnik nebo hospodářství provozující maloobchod41) přímo zásobující konečného spotřebitelespotřebitele na území České republiky, a bylo vyrobeno výrobcem, který v posledním uzavřeném účetním období předcházejícím okamžiku, kdy byla potravina vyrobena a) zaměstnával maximálně průměrný přepočtený počet 10 zaměstnanců42), jejichž pracovní pozice uvedená v pracovní smlouvě přímo souvisí s výrobou potravinvýrobou potravin, nebo b) dosáhl maximálního ročního obratu43) 20 000 000 Kč. § 7 (1) Provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je potravina zabalená bez přítomnosti spotřebitelespotřebitele pro účely bezprostředního prodeje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o označování potravin29) uváděna na trh, nebo není-li usazen v Evropské unii, dovozce potraviny na trh Evropské unie, je povinen podle podmínek stanovených pro balené potraviny přímo použitelným předpisem Evropské unie o označování potravin30) zajistit na obalu potraviny určeném pro spotřebitelespotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb uvedení a přesnost těchto údajů: a) jméno a příjmení nebo název anebo obchodní firma a adresa sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, b) název potraviny, c) čisté množstvíčisté množství, d) seznam složek, e) země nebo místo původu, f) způsob uchování, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném uchování mohla být ohrožena bezpečnost nebo zhoršena jakostjakost stanovená prováděcím právním předpisem nebo deklarovaná výrobcem, g) datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti, h) údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, i) údaje podle čl. 44 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, j) údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech, stanoví-li tak prováděcí právní předpis. (2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen na obale určeném pro spotřebitelespotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb zajistit uvedení a přesnost a) údajů o třídě jakostijakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, b) dalších údajů, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie31). (3) Způsob označení potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitelespotřebitele pro účely přímého prodeje stanoví prováděcí právní předpis. (4) Povinnost označení údajem podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na nezpracovaný produkt44). § 8 (1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh nebalenou potravinu, je povinen tam, kde je tato potravina přímo nabízena k prodeji spotřebitelispotřebiteli, v její těsné blízkosti viditelně umístit snadno čitelný údaj obsahující jméno nebo obchodní název a adresu sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech, stanoví-li tak prováděcí právní předpis, údaj o třídě jakostijakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, a podle podmínek stanovených pro balené potraviny přímo použitelným předpisem Evropské unie o označování potravin30) tyto údaje: a) název potraviny, b) země nebo místo původu včetně označení původu potraviny stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie45), c) údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, d) údaj o čistém množstvíčistém množství u pekařských a cukrářských výrobků46), e) údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, jde-li o potravinu nabízenou k prodeji samoobslužným způsobem. (2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen v blízkosti místa nabízení nebalené potraviny k prodeji viditelně zpřístupnit podle podmínek stanovených pro balené potraviny přímo použitelným předpisem Evropské unie o označování potravin29) další snadno čitelné údaje: a) datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti, b) údaje podle čl. 44 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, c) další údaje, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie31). (3) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 může údaje podle odstavce 2 písm. a) uvést pouze na etiketě nebo obalu potraviny zabalené v místě prodeje na žádost spotřebitelespotřebitele. (4) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen na vyžádání spotřebitelespotřebitele sdělit nebo v blízkosti místa nabízení nebalené potraviny k prodeji viditelně a snadno čitelně zpřístupnit údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. (5) Způsob označování nebalených potravin stanoví prováděcí právní předpis. (6) Povinnost podle odstavce 1 uvést údaj obsahující jméno nebo obchodní název a adresu sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, se nevztahuje na nezpracovaný produkt. (7) Údaj o zemi nebo místu původu podle odstavce 1 písm. b) může být poskytnut v těsné blízkosti skupiny potravin viditelně a snadno čitelně jako souhrnná informace vztahující se ke skupině potravin, kdy z této informace bude jasně a srozumitelně zřejmá souvislost mezi poskytnutými údaji a konkrétními potravinami. § 9 (1) Provozovatel potravinářského podniku, který potravinu vyrábí, zpracovává nebo balí nebo je prvním prodejcem usazeným v Evropské unii, uvede potravinu na trh s připojeným údajem, který umožňuje určení totožnosti šaržešarže, ke které potraviny patří. (2) Pokud se jedná o balenou potravinu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o označování potravin30), uvede provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 při uvádění na trh označení šaržešarže na balení potraviny nebo na etiketě, která je k němu připojena. (3) Pokud se nejedná o balenou potravinu podle odstavce 2, uvede provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 při uvádění potraviny na trh označení šaržešarže na vnějším obalu, ve kterém je potravina uváděna na trh, zejména obalu přepravním nebo skupinovém, nebo pokud to není možné, zahrne ho do průvodní dokumentace, která je předána současně s touto potravinou nebo ještě před jejím dodáním. (4) Povinnost označit potravinu označením šaržešarže se nevztahuje na a) potraviny, které jsou po výstupu ze zemědělské prvovýroby 1. prodávány nebo dodávány na místa přechodného uskladnění, přípravy nebo balení, 2. dopravovány do organizací producentů, nebo 3. shromažďovány pro okamžité použití v provozním systému přípravy nebo zpracování, b) potraviny, které nejsou v místě prodeje konečnému spotřebitelispotřebiteli baleny, c) potraviny, které jsou zabaleny v místě prodeje na žádost spotřebitelespotřebitele nebo zabaleny pro účely přímého prodeje, d) obaly, jejichž největší plocha je menší než 10 cm2, e) jednotlivé porce zmrzliny a mraženého krému, u kterých se označení šaržešarže uvede na skupinovém obalu, f) potraviny označené datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti, pokud je toto datum vyjádřeno jako nekódované označení dne a měsíce v uvedeném pořadí. (5) Způsob označování šaržešarže stanoví prováděcí právní předpis. § 9a (1) Provozovatel potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, je povinen při uvádění nebalených pokrmů, pokrmů zabalených v místě prodeje na žádost spotřebitelespotřebitele a pokrmů zabalených bez přítomnosti spotřebitelespotřebitele do hotového balení pro bezprostřední prodej na trh způsobem podle prováděcího právního předpisu viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci a) o názvu potraviny podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, b) podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, c) o množství pokrmu, d) o datu použitelnosti nebo o datu minimální trvanlivosti u pokrmů stanovených prováděcím právním předpisem, pokud vhodným způsobem neinformuje spotřebitelespotřebitele, že tyto pokrmy jsou určeny k přímé spotřebě bez skladování, e) o podmínkách uchování, popřípadě o návodu k použití, u pokrmů stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Na pokrmy, které jsou uváděny na trh při provozování stravovací služby nebalené nebo jsou-li zabaleny v místě prodeje na žádost spotřebitelespotřebitele nebo zabaleny bez přítomnosti spotřebitelespotřebitele do hotového balení pro bezprostřední prodej, se nevztahují ustanovení § 7 až 9 tohoto zákona. (3) Provozovatel potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, je povinen dodržovat technologické požadavky na výrobu pokrmů a jejich přípravu, požadavky na způsob uvádění pokrmů na trh, podmínky uchovávání a manipulace s pokrmy, smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na bezpečnost pokrmů a požadavky na označování pokrmů ve fázi jejich výroby, přípravy nebo uvádění na trh před jejich nabízením spotřebitelispotřebiteli stanovené prováděcím právním předpisem. § 9b (1) Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy „česká potravina“, grafické znázornění stanovené prováděcím právním předpisem nebo jinou informaci zejména slovní, obrazovou nebo grafickou naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud a) 100 % všech složek celkové hmotnosti nezpracované potraviny, vinařských produktů47) nebo mléka pochází z České republiky, a prvovýroba48), narození, chov, porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly na území České republiky, b) součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potravinyvýrobě potraviny jiné než uvedené v písmeni a) a výroba proběhla na území České republiky; přidaná voda se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek, nebo c) jde o potravinu stanovenou prováděcím právním předpisem, jejíž výroba proběhla na území České republiky. (2) Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy „vyrobeno v České republice“ nebo slovy, která mají pro spotřebitelespotřebitele stejný význam, pokud výroba proběhla na území České republiky. (3) Označení podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 nelze použít pro vinařské produkty. § 9c (1) Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci o jejím výrobci výrazem „výrobce:“ nebo výrazem, který má pro spotřebitelespotřebitele stejný význam, pokud za touto informací následuje jméno a příjmení nebo název anebo obchodní firma a adresa provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil. (2) Pokud se sídlo provozovatele potravinářského podniku podle odstavce 1 a jeho provozovna, ve které byla potravina vyrobena, nacházejí v různých zemích, uvede se také název země, ve které se nachází provozovna, a to uvozený výrazem: „provozovna:“. Uvádění potravin na trh § 10 (1) Na trh je zakázáno uvádět potraviny a) klamavě označené nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem, b) s prošlým datem použitelnosti, c) neznámého původu, d) překračující nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy stanovené v souladu s atomovým zákonem, e) ozářené v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, f) obsahující látky v rozporu s požadavky na složení doplňků stravy nebo látky zakázané při výrobě potravin podle vyhlášky o doplňcích stravy a složení potravin64), g) zdánlivě totožné s potravinou uváděnou na trh v jiných členských státech Evropské unie, ačkoliv potravina uváděná na trh v České republice má podstatně odlišné složení nebo vlastnosti, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi a pokud není potravina opatřena snadno přístupnou a dostatečnou informací o tomto odlišném složení nebo vlastnostech, a h) obsahující psychomodulační látky nebo zařazené psychoaktivní látky podle zákona o návykových látkách48a). (2) Potraviny mohou být po datu minimální trvanlivosti uváděny na trh pouze tehdy, jsou-li takto označeny, odděleně umístěny a jsou-li bezpečné. (3) Potraviny mohou být použitelné k jinému než původnímu použití. Takové potraviny mohou být uváděny na trh, pouze jsou-li bezpečné, odděleně umístěné a je-li na nich nebo v jejich bezprostřední blízkosti zřetelně označen doporučený způsob použití. (4) Pro výrobu potravinvýrobu potravin je zakázáno použít potraviny s prošlým datem a) použitelnosti, nebo b) minimální trvanlivosti, s výjimkou potravin, které jsou bezpečné49). § 11 (1) Podnikatelské zájmy právnických osob, které jsou v souladu s tímto zákonem, ochraňuje zájmové sdružení právnických osob s názvem „Potravinářská komora České republiky“ založené podle zvláštního zákona.11b) (2) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m2, je povinen potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, poskytnout bezplatně neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je veřejně prospěšným právnickým osobám, které poskytují potravinovou pomoc; tyto neziskové organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Tato povinnost se nevztahuje na nápoje s obsahem alkoholu nad 0,5 % objemových. Potraviny podle věty první musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně. (3) Potraviny uváděné na trh jiným provozovatelem potravinářského podniku než provozovatelem uvedeným v odstavci 2, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, mohou být bezplatně poskytnuty neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je veřejně prospěšným právnickým osobám, které poskytují potravinovou pomoc; tyto neziskové organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny podle věty první musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně. (4) Při uvádění potravin podle odstavců 2 a 3 na trh musí být a) splněna oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i), b) zajištěna sledovatelnost potraviny podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a c) připojena dokumentace obsahující název potraviny, množství potraviny, informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, účel užití potraviny a informace o tom, v čem potravina nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny; informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 musí být srozumitelným způsobem poskytnuta také osobě, které je potravina poskytována. (5) Při distribuci potravin je zakázána propagace jiné osoby než neziskové organizace, provozovatele potravinářského podniku poskytujícího bezplatně potraviny nebo veřejně prospěšné právnické osoby podle odstavců 2 a 3. § 11a (1) Potravina vyrobená nebo uvedená na trh ve členském státě Evropské unie nesmí být odmítnuta k uvedení na trh v České republice za předpokladu, že tato potravina odpovídá a) předpisům, které jsou pro výrobu této potravinypotraviny anebo její uvedení na trh v některém z těchto států závazné, nebo b) výrobním postupům a pravidlům správné výrobní praxe používaným v některém z těchto států, pro které existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je v případě potřeby možné provést dodatečná šetření. (2) Ustanovení odstavce 1 se neuplatní v případě, že právní předpisy, pravidla správné praxe nebo postupy uvedené v odstavci 1 nezaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice. Tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky § 12 (1) Výrobce nesmí k výrobě tabákových výrobkůtabákových výrobků užít a) jiný než surový nebo technologicky upravený tabáktabák, b) zakázané látky stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Tabákové výrobkyTabákové výrobky uváděné na trh nesmějí obsahovat zakázané látky stanovené prováděcím právním předpisem, které zejména vytvářejí dojem zdravotní prospěšnosti tabákového výrobkutabákového výrobku, způsobují zbarvení emisí, usnadňují vdechování nebo příjem nikotinu nebo zvyšují toxický nebo návykový účinek tabákového výrobkutabákového výrobku. (3) Zakazuje se uvádět na trh tabák určený k orálnímu užitítabák určený k orálnímu užití. (4) Zakazuje se uvádět na trh cigaretycigarety s charakteristickou příchutí, tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret s charakteristickou příchutí a zahřívané tabákové výrobkyzahřívané tabákové výrobky s charakteristickou příchutí. (5) Pro výrobu cigaretcigaret, tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret a zahřívaných tabákových výrobkůzahřívaných tabákových výrobků lze použít přísady, které jsou pro jejich výrobu zásadní, za podmínky, že tyto přísady nezpůsobují určitou charakteristickou příchuť a významně či v měřitelné míře nezvyšují a) návykovost, kterou se rozumí farmakologická schopnost látky způsobit závislost, tedy určitý stav, který ovlivňuje schopnost jedince ovládat své chování obvykle tím, že vyvolává nutnost odměny nebo úlevy od abstinenčních příznaků, popřípadě obojí, b) toxicitu, kterou se rozumí míra, v jaké může mít látka škodlivý vliv na lidský organismus, včetně dlouhodobých účinků, obvykle po opakovaném nebo stálém užívání nebo expozici, nebo c) karcinogenní, mutagenní nebo pro reprodukci toxické vlastnosti. (6) Zakazuje se uvádět na trh cigaretycigarety, tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret nebo zahřívané tabákové výrobkyzahřívané tabákové výrobky obsahující aromata v jakékoliv z jejich složek, zejména ve filtrech, papírech, baleních nebo kapslích, a jiné technické prvky umožňující změnu vůně nebo chuti tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo intenzity jejich kouře. Filtry, papíry a kapsle nesmí obsahovat tabáktabák nebo nikotin. § 12a (1) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky je povinen dodržovat požadavky stanovené pro potraviny v a) § 3 odst. 1 písm. a), b) a g) a v § 3 odst. 3, b) § 10 odst. 1 písm. a) a c), c) § 3 odst. 1 písm. q) bodech 1, 3 a 5 a písm. r). § 12b (1) Označení jednotkových baleníjednotkových balení a vnějších balení tabákových výrobkůtabákových výrobků, jakož i samotný tabákový výrobektabákový výrobek, nesmí zahrnovat zakázaný prvek nebo rys, a to zejména písemný, obrazový, grafický nebo tvarový, který stanoví prováděcí právní předpis. (2) Zakazuje se uvádět na trh jednotková baleníjednotková balení cigaretcigaret a jednotková baleníjednotková balení tabákutabáku určená k ručnímu balení cigaretcigaret, která nesplňují požadavky na vzhled, vlastnosti a obsah jednotkových balení stanovené prováděcím právním přepisem. (3) Úrovně emisí cigaretcigaret vyrobených, distribuovaných, dovezených nebo uvedených na trh nesmí přesahovat maximální úrovněmaximální úrovně stanovené prováděcím právním předpisem. Maximální úrovníMaximální úrovní se rozumí maximální obsah nebo emise, včetně nulových, látky v cigaretěcigaretě, měřeno v miligramech. Zakazuje se vyrábět, distribuovat, dovážet a uvádět na trh cigaretycigarety, které přesahují maximální úrovněmaximální úrovně emisí. § 12c (1) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni a) požádat v případech uvedených v čl. 9, 10, 14, 16 a 18 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 Státní tiskárnu cenin, s. p., (dále jen „Státní tiskárna cenin“) o přidělení jedinečného identifikátoru, jedinečného identifikátoru na úrovni skupinových balení a identifikačního kódu hospodářského subjektu, zařízení a stroje a b) zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení cigaretcigaret a tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret bylo označeno jedinečným identifikátorem vydaným Státní tiskárnou cenin způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (2) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení cigaretcigaret a tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret bylo označeno bezpečnostním prvkem způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Ustanovení věty první se nepoužije, pokud je jednotkové baleníjednotkové balení označeno tabákovou nálepkou50). (3) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení tabákového výrobkutabákového výrobku jiného než cigaretycigarety nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret bylo označeno jedinečným identifikátorem vydaným Státní tiskárnou cenin a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (4) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení tabákového výrobkutabákového výrobku jiného než cigaretycigarety nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret bylo označeno bezpečnostním prvkem způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Ustanovení věty první se nepoužije, pokud je jednotkové baleníjednotkové balení označeno tabákovou nálepkou. (5) Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků poskytnou vzorky tabákových výrobkůtabákových výrobků, které jsou uváděny na trh, Státní zemědělské a potravinářské inspekci na základě její žádosti. Vzorky musí být poskytnuty ve formátu jednotkových baleníjednotkových balení a musí obsahovat použitý bezpečnostní prvek. Státní zemědělská a potravinářská inspekce zaplatí za poskytnuté vzorky náhradu; postupuje při tom podle § 11 odst. 2 a 3 kontrolního řádu. (6) Dojde-li k ohrožení integrity ověřovacího elementu bezpečnostního prvku podle čl. 6 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/576, ústřední inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce nařídí nahrazení nebo změnu bezpečnostního prvku výrobci tabákových výrobkůtabákových výrobků, dovozci tabákových výrobkůtabákových výrobků a poskytovateli bezpečnostního prvku. Nařízení náhrady nebo změny bezpečnostního prvku může být prvním úkonem v řízení. § 12d Označování tabákových výrobků určených ke kouření (1) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobků určených ke kouřenítabákových výrobků určených ke kouření jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení a vnější balení tabákového výrobku určeného ke kouřenítabákového výrobku určeného ke kouření bylo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označeno a) jménem a příjmením nebo názvem anebo obchodní firmou a adresou sídla výrobce, distributora nebo dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků, b) názvem druhu, skupiny nebo podskupiny tabákových výrobkůtabákových výrobků stanoveným prováděcím právním předpisem, pod nímž je tabákový výrobektabákový výrobek uváděn na trh; tabákový výrobektabákový výrobek, který nelze označit druhem, skupinou nebo podskupinou vzhledem k použitým složkám nebo použité technologii, se označí názvem odvozeným od základní použité složky nebo technologie, c) údajem o čistém množstvíčistém množství, kterým se rozumí množství v gramech nebo v kilogramech tabákového výrobkutabákového výrobku bez obalu, nebo o počtu obsažených kusů v balení, d) zemí původu nebo vzniku v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitelespotřebitele v omyl o skutečném původu nebo vzniku tabákového výrobkutabákového výrobku, f) obecným varováním, g) informačním sdělením a h) kombinovaným zdravotním varovánímkombinovaným zdravotním varováním. (2) Kombinovaným zdravotním varovánímKombinovaným zdravotním varováním se rozumí zdravotní varování, které je tvořeno kombinací textového varování a odpovídající fotografie nebo vyobrazení a je k němu připojena informace týkající se odvykání kouření, stanovená prováděcím právním předpisem. (3) Kombinovaná zdravotní varováníKombinovaná zdravotní varování jsou rozdělena do tří skupin, stanovených prováděcím právním předpisem. V průběhu tří kalendářních let se po dobu jednoho kalendářního roku použije vždy jedna skupina. V rámci tří let jedna skupina nesmí být použita více než jedenkrát. (4) Jednotlivá kombinovaná zdravotní varováníkombinovaná zdravotní varování, která jsou dostupná k používání v daném kalendářním roce, musí být u jednotlivých značek tabákových výrobkůtabákových výrobků zobrazena ve stejném počtu v míře, v jaké je to možné. § 12e Označování tabákových výrobků určených ke kouření jiných než cigaret, tabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobků Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobků určených ke kouřenítabákových výrobků určených ke kouření jiných než cigaretcigaret tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmkytabáku určeného do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobkůzahřívaných tabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení výrobku a vnější balení bylo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označeno a) údaji podle § 12d odst. 1 písm. a) až d), b) obecným varováním včetně informace týkající se odvykání kouření stanovené prováděcím právním předpisem, d) zdravotním varováním. § 12f Označování bezdýmných tabákových výrobků Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor bezdýmných tabákových výrobkůbezdýmných tabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení výrobku a jakékoliv vnější balení bylo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označeno a) údaji podle § 12d odst. 1 písm. a) až d), b) zdravotním varováním a § 12g Uvádění nových tabákových výrobků na trh (1) Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem oznámit v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci informace o novém tabákovém výrobkunovém tabákovém výrobku, který má být uveden na trh. (2) Nové tabákové výrobkyNové tabákové výrobky musí odpovídat požadavkům stanoveným tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Skutečnost, která ustanovení tohoto zákona a prováděcího právního předpisu se použijí pro nové tabákové výrobkynové tabákové výrobky, závisí na tom, zda se na tyto výrobky vztahuje vymezení pojmu bezdýmný tabákový výrobekbezdýmný tabákový výrobek nebo vymezení pojmu tabákový výrobek určený ke kouřenítabákový výrobek určený ke kouření. (3) Výrobce a dovozce nových tabákových výrobkůnových tabákových výrobků jsou povinni oznámit v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci jakékoliv nové nebo aktuální informace o studiích, výzkumu a dalších informacích oznámených podle odstavce 1. Státní zemědělská a potravinářská inspekce může od výrobců nebo dovozců nových tabákových výrobkůnových tabákových výrobků vyžadovat provedení dodatečných zkoušek na jejich náklady nebo poskytnutí dodatečných informací. (4) Veškeré informace obdržené podle odstavců 1 a 3 Státní zemědělská a potravinářská inspekce zpřístupní Evropské komisi. Elektronické cigarety a náhradní náplně do nich § 12h (1) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich jsou povinni zajistit, aby tyto výrobky splňovaly požadavky na složení, vzhled, jakostjakost a vlastnosti stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich jsou povinni způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem zajistit na jednotkovém baleníjednotkovém balení a vnějším balení elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich uvedení a) údajů podle § 12d odst. 1 písm. a) a c); čisté množstvíčisté množství může být uvedeno i v ml, b) seznamu všech složek obsažených ve výrobku, c) obsahu nikotinu ve výrobku, d) množství nikotinu v dávce, e) čísla šaržešarže nebo rovnocenného údaje, který umožní určit místo a dobu výroby, f) údaje o uchování výrobku mimo dosah osob mladších 18 let a g) zdravotního varování. (3) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich jsou povinni zajistit, aby jejich jednotková baleníjednotková balení obsahovala přiložený leták obsahující a) návod k použití a skladování výrobku, b) informaci o tom, že výrobek se nedoporučuje používat mladými lidmi a nekuřáky, c) informace o kontraindikacích, d) varování pro specifické rizikové skupiny, e) informaci o možných nepříznivých účincích, f) informace o návykovosti a toxicitě, g) kontaktní údaje výrobce nebo dovozce a h) údaje o právnické nebo fyzické kontaktní osobě mající sídlo ve členském státě Evropské unie. (4) Výrobce a dovozce elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich oznámí v elektronické podobě dálkovým přenosem dat ve lhůtách a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem Ministerstvu zdravotnictví a) informace o elektronické cigaretěelektronické cigaretě a náhradní náplni do ní, kterou hodlá uvést na trh nebo dovézt, a b) informace o trhu s elektronickými cigaretamielektronickými cigaretami a náhradními náplněmi do nich. (5) Při každé podstatné změně výrobku se předkládá nové oznámení podle odstavce 4 písm. a). (6) Výrobce, dovozce a distributor elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich jsou povinni a) zavést a udržovat systém pro shromažďování informací o všech podezřeních na nepříznivé účinky těchto výrobků na lidské zdraví, b) neprodleně přijmout nápravné opatření nezbytné pro dosažení souladu výrobku s tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, popřípadě pro jeho stažení z trhu, pokud lze důvodně předpokládat, že elektronické cigaretyelektronické cigarety nebo náhradní náplně do nich, které drží a které byly nebo mají být uvedeny na trh, nejsou bezpečné nebo odpovídající jakostijakosti nebo jsou jinak v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, a c) v případě podle písmene b) okamžitě informovat v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Ministerstvo zdravotnictví s uvedením podrobností zejména ohledně rizika pro lidské zdraví a bezpečnost a ohledně přijatého nápravného opatření a jeho výsledku. (7) Ustanovení odstavce 2 písm. c), d) a g) se nepoužije pro elektronické cigaretyelektronické cigarety, které nelze použít pro užívání výparů obsahujících nikotin, a náhradní náplně do nich, které neobsahují nikotin. § 12i (1) Ministerstvo zdravotnictví zveřejní na svých internetových stránkách informace stanovené prováděcím právním předpisem poskytnuté podle § 12h odst. 4 písm. a) a § 12h odst. 5 a zpřístupní na žádost Evropské komise nebo členského státu Evropské unie informace stanovené prováděcím právním předpisem poskytnuté podle § 12h odst. 4 písm. b) a odstavce 3. Informace představující obchodní tajemství51) se nezveřejní. Výrobce nebo dovozce elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich uvede při předkládání informací informace, které jsou obchodním tajemstvím. (2) Požadavky uvedené v tomto zákoně se nevztahují na elektronické cigaretyelektronické cigarety a náhradní náplně do nich, které podléhají požadavku na registraci podle zákona o léčivech nebo požadavkům stanoveným zákonem o zdravotnických prostředcích. (3) Ministerstvo zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice jsou oprávněny od výrobce nebo dovozce elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na základě výzvy požadovat dodatečné informace, zejména ohledně hledisek bezpečnosti a kvality nebo nepříznivých účinků elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich. (4) Označení jednotkových baleníjednotkových balení a vnějších balení elektronických cigaretelektronických cigaret a náhradních náplní do nich, jakož i samotná elektronická cigaretaelektronická cigareta, nesmí zahrnovat zakázaný prvek nebo rys, a to zejména písemný, obrazový, grafický nebo tvarový, který stanoví prováděcí právní předpis. (5) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro elektronické cigaretyelektronické cigarety, které nelze použít pro užívání výparů obsahujících nikotin, a náhradní náplně do nich, které neobsahují nikotin. § 12j Bylinné výrobky určené ke kouření (1) Označení jednotkových baleníjednotkových balení a vnějších balení bylinných výrobků určených ke kouření, jakož i samotný bylinný výrobek určený ke kouření, nesmí zahrnovat zakázaný prvek nebo rys, a to zejména písemný, obrazový, grafický nebo tvarový, který stanoví prováděcí právní předpis. (2) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor bylinných výrobků určených ke kouření jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení a vnější balení výrobku bylo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označeno a) údaji podle § 12d odst. 1 písm. a) až d), b) zdravotním varováním a c) číslem šaržešarže. (3) Výrobce a dovozce bylinných výrobků určených ke kouření jsou povinni Ministerstvu zdravotnictví předložit v elektronické podobě dálkovým přenosem dat informace o bylinném výrobku určeném ke kouření podle jeho značky a typu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem. (4) Výrobce a dovozce bylinných výrobků určených ke kouření jsou povinni v elektronické podobě dálkovým přenosem dat informovat Ministerstvo zdravotnictví v případě, že dojde ke změně ve složení výrobku, která ovlivní informace poskytnuté podle odstavce 3. Informace požadované podle tohoto odstavce musí být poskytnuty ve lhůtě stanovené prováděcím právním předpisem. (5) Ministerstvo zdravotnictví zajistí zveřejnění informací poskytnutých podle odstavců 3 a 4 na svých internetových stránkách. Informace představující obchodní tajemství se nezveřejní. Výrobci a dovozci bylinných výrobků určených ke kouření uvedou při předkládání informací informace, které jsou obchodním tajemstvím. (6) Bylinné výrobky určené ke kouření nesmí obsahovat psychomodulační látky nebo zařazené psychoaktivní látky. § 12k Nikotinové sáčky bez obsahu tabáku (1) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor nikotinových sáčků bez obsahu tabákutabáku jsou povinni zajistit, aby tyto výrobky splňovaly požadavky na složení, vzhled, jakostjakost a vlastnosti stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor nikotinových sáčků bez obsahu tabákutabáku jsou povinni způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem zajistit na jednotkovém baleníjednotkovém balení uvedení a) údajů podle § 12d odst. 1 písm. a) až d), b) seznamu všech složek obsažených ve výrobku, c) obsahu nikotinu ve výrobku, d) množství nikotinu v dávce, e) čísla šaržešarže nebo rovnocenného údaje, který umožní určit místo a dobu výroby, f) údaje o uchování výrobku mimo dosah osob mladších 18 let a g) zdravotního varování. (3) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor nikotinových sáčků bez obsahu tabákutabáku jsou povinni zajistit, aby jejich jednotková baleníjednotková balení obsahovala a) návod k použití a skladování výrobku, b) informaci o tom, že výrobek se nedoporučuje používat nekuřáky, c) informace o kontraindikacích, d) varování pro specifické rizikové skupiny, e) informaci o možných nepříznivých účincích, f) informace o návykovosti a toxicitě, g) kontaktní údaje výrobce nebo dovozce a h) údaje o právnické nebo fyzické kontaktní osobě mající sídlo ve členském státě Evropské unie. (4) Výrobce a dovozce nikotinových sáčků bez obsahu tabákutabáku oznámí v elektronické podobě dálkovým přenosem dat ve lhůtách a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem Ministerstvu zdravotnictví a) informace o nikotinových sáčcích bez obsahu tabákutabáku, které hodlá uvést na trh nebo dovézt, a b) informace o trhu s nikotinovými sáčky bez obsahu tabákutabáku. (5) Při každé podstatné změně výrobku se předkládá nové oznámení podle odstavce 4 písm. a). (6) Výrobce, dovozce a distributor nikotinových sáčků bez obsahu tabákutabáku jsou povinni a) zavést a udržovat systém pro shromažďování informací o všech podezřeních na nepříznivé účinky těchto výrobků na lidské zdraví, b) neprodleně přijmout nápravné opatření nezbytné pro dosažení souladu výrobku s tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, popřípadě pro jeho stažení z trhu, pokud lze důvodně předpokládat, že nikotinové sáčky bez obsahu tabákutabáku, které drží a které byly nebo mají být uvedeny na trh, nejsou bezpečné nebo odpovídající jakostijakosti nebo jsou jinak v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, c) v případě podle písmene b) okamžitě informovat v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Ministerstvo zdravotnictví s uvedením podrobností zejména ohledně rizika pro lidské zdraví a bezpečnost a ohledně přijatého nápravného opatření a jeho výsledku. Informační povinnost § 13 (1) Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci předložit informace o tabákovém výrobkutabákovém výrobku podle jeho značky a typu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Pokud dojde ke změně ve složení tabákového výrobkutabákového výrobku způsobem, který ovlivní informace, jež byly poskytnuty podle odstavce 1, oznámí výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků tyto skutečnosti v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci. (3) Státní zemědělská a potravinářská inspekce zveřejní informace poskytnuté podle odstavců 1 a 2 na svých internetových stránkách. Informace představující obchodní tajemství se nezveřejní. Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků uvedou při předkládání informací informace, které jsou obchodním tajemstvím. (4) Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci předložit dostupné interní a externí studie týkající se průzkumu trhu a preferencí různých spotřebitelských skupin, včetně mladých lidí a kuřáků, ohledně složek a emisí, jakož i shrnutí veškerých průzkumů trhu, které provádějí při uvádění nových výrobků na trh. (5) Státní zemědělská a potravinářská inspekce zpřístupní informace obdržené podle odstavců 1, 2 a 4, s výjimkou informací představujících obchodní tajemství, Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie. § 13a (1) Výrobce a dovozce cigaretcigaret nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret obsahujících přísadu uvedenou v prioritním seznamu stanoveném prováděcím právním předpisem jsou povinni zajistit provedení komplexní studie pro každou přísadu. (2) Výrobce a dovozce cigaretcigaret nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret obsahujících přísadu uvedenou v prioritním seznamu jsou povinni zajistit vypracování zprávy o výsledku studie podle odstavce 1 a předají ji v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci a Evropské komisi. (3) Na žádost Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo Evropské komise výrobce nebo dovozce uvedený v odstavci 1 neprodleně předloží žadateli v elektronické podobě dálkovým přenosem dat dodatečné informace ohledně přísady uvedené v prioritním seznamu, které jsou součástí zprávy. (4) Malé a střední podniky, které jsou vymezeny v doporučení Komise 2003/361/ES, jsou vyňaty z povinností podle odstavců 1 až 3, je-li zpráva o přísadě uvedené v prioritním seznamu vypracována jiným výrobcem nebo dovozcem tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky. § 13b (1) Je-li výrobce tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky usazen ve členském státě Evropské unie, má prvotně povinnost poskytnout požadované informace výrobce. (2) Je-li výrobce tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky usazen mimo členský stát Evropské unie a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky je usazen ve členském státě Evropské unie, má povinnost poskytnout požadované informace prvotně dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky. (3) Jsou-li výrobce i dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky usazeni mimo členský stát Evropské unie, jsou požadované informace povinni poskytnout výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky. (4) Tabákové výrobkyTabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobkytabákovými výrobky nesmí být uvedeny na trh, pokud nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 12g odst. 1, § 12h odst. 4, § 12h odst. 5, § 12h odst. 6 písm. c), § 12j odst. 3, § 12j odst. 4, § 13 odst. 1, § 13 odst. 2, § 13 odst. 4, § 13a odst. 2 nebo § 13a odst. 3. Přeshraniční prodej tabákových výrobků, elektronických cigaret a náhradních náplní do nich na dálku § 13c (1) Usazení maloobchodního prodejce provozujícího přeshraniční prodej tabákových výrobkůpřeshraniční prodej tabákových výrobků, elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na dálku se nachází ve členském státě Evropské unie a) v případě fyzické osoby, nachází-li se místo její obchodní činnosti v tomto členském státě Evropské unie, nebo b) v případě právnické osoby, má-li maloobchodní prodejce své sídlo, ústřední správu nebo místo podnikání, včetně pobočky, zastoupení či jiné provozovny v tomto členském státě Evropské unie. (2) Před zahájením uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků na trh formou přeshraničního prodeje na dálku spotřebitelůmspotřebitelům nacházejícím se v jiném členském státě Evropské unie je maloobchodní prodejce usazený v České republice povinen zaregistrovat se způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem u Státní zemědělské a potravinářské inspekce a u příslušného orgánu členského státu Evropské unie, ve kterém se nacházejí skuteční nebo potencionální spotřebiteléspotřebitelé. (3) Před zahájením uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků na trh formou přeshraničního prodeje na dálku skutečným nebo potencionálním spotřebitelůmspotřebitelům v České republice je maloobchodní prodejce usazený v jiném členském státě Evropské unie nebo ve třetí zemi povinen zaregistrovat se způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem u Státní zemědělské a potravinářské inspekce. (4) Před zahájením uvádění elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na trh formou přeshraničního prodeje na dálku spotřebitelůmspotřebitelům nacházejícím se v jiném členském státě Evropské unie je maloobchodní prodejce usazený v České republice povinen zaregistrovat se způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem u Ministerstva zdravotnictví a u příslušného orgánu členského státu Evropské unie, ve kterém se nacházejí skuteční nebo potencionální spotřebiteléspotřebitelé. (5) Před zahájením uvádění elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na trh formou přeshraničního prodeje na dálku skutečným nebo potencionálním spotřebitelůmspotřebitelům v České republice je maloobchodní prodejce usazený v jiném členském státě Evropské unie nebo ve třetí zemi povinen zaregistrovat se způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem u Ministerstva zdravotnictví. (6) Maloobchodní prodejce může zahájit uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků, elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na trh formou přeshraničního prodeje na dálku od okamžiku obdržení potvrzení o registraci od příslušných orgánů podle odstavců 2 až 5. (7) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije pro elektronické cigaretyelektronické cigarety, které nelze použít pro užívání výparů obsahujících nikotin, a náhradní náplně do nich, které neobsahují nikotin. § 13d (1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce zveřejní na svých internetových stránkách seznam zaregistrovaných maloobchodních prodejců podle § 13c odst. 2 a 3. (2) Ministerstvo zdravotnictví zveřejní na svých internetových stránkách seznam zaregistrovaných maloobchodních prodejců podle § 13c odst. 4 a 5. § 13e Uvádění tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky na trh (1) Je-li tabákový výrobektabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými výrobkytabákovými výrobky nebo nikotinový sáček bez obsahu tabákutabáku uváděn na trh na území České republiky, uvádějí se údaje podle § 12d až 12f, § 12h odst. 2 a 3, § 12g odst. 1 a 3, § 12j odst. 2 a § 12k odst. 2 a 3 v českém jazyce. (2) V případě tabákových výrobkůtabákových výrobků, výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky a nikotinových sáčků bez obsahu tabákutabáku nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku musí být před dokončením nákupu poskytnuty konečnému spotřebitelispotřebiteli všechny údaje podle § 12d odst. 1 písm. a) až d) a f) až h), § 12e písm. a) a b), § 12f písm. a) a b), § 12h odst. 2 písm. a) až d), f) a g), § 12h odst. 3, § 12j odst. 2 písm. a) a b) a § 12k odst. 2 písm. a) až d). Sledovatelnost tabákových výrobků § 13f (1) Výrobce, dovozce, distributor a maloobchodní prodejce tabákových výrobkůmaloobchodní prodejce tabákových výrobků jsou povinni zaznamenávat převzetí všech jednotkových baleníjednotkových balení do svého držení, jakož i veškeré přesuny v rámci jejich držení a konečný výstup jednotkových baleníjednotkových balení z jejich držení. Tuto povinnost lze splnit označením a záznamem celého balení, například kartonu, krabice kartonů či palety, zůstane-li umožněno sledování a vyhledávání všech jednotkových baleníjednotkových balení. (2) Výrobce, dovozce, distributor a maloobchodní prodejce tabákových výrobkůmaloobchodní prodejce tabákových výrobků jsou povinni vést úplné a přesné záznamy o veškerém nakládání s tabákovými výrobkytabákovými výrobky podle odstavce 1. (3) Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni a) uzavřít smlouvu o uchovávání údajů s nezávislou třetí stranou, která bude spravovat zařízení pro uchovávání všech příslušných údajů; smlouvu lze uzavřít po jejím předchozím schválení Evropskou komisí, b) zajistit, aby se zařízení pro uchovávání údajů fyzicky nacházelo na území členského státu Evropské unie, a c) uvést informace, které jsou obchodním tajemstvím nebo obchodně citlivými informacemi. (4) Výrobce tabákových výrobkůtabákových výrobků je povinen a) poskytnout dovozcům, distributorům a maloobchodním prodejcům tabákových výrobkůmaloobchodním prodejcům tabákových výrobků nezbytné zařízení, které umožní zaznamenávat zakoupení, prodej, uskladnění a přepravu tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo jiné nakládání s nimi a je schopné přečíst a předat zaznamenané údaje v elektronické podobě do zařízení podle odstavce 3 písm. a) a b), a b) zajistit nezávislého externího odborníka, který monitoruje činnost třetí strany a kterého schvaluje Evropská komise. (5) Nezávislá třetí strana uvedená v odstavci 3 písm. a) musí Evropské komisi, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Celní správě České republiky a externímu odborníkovi umožnit plný přístup k zařízení pro uchovávání údajů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce může na základě řádně odůvodněné žádosti poskytnout výrobcům nebo dovozcům tabákových výrobkůtabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky přístup k těmto uchovávaným údajům; obchodní tajemství a obchodně citlivé informace podle odstavce 3 písm. c) se neposkytnou. (6) Externí odborník předkládá ministerstvu a Evropské komisi výroční zprávu, v níž posuzuje především porušení přístupnosti podle odstavce 5. (7) Výrobce, dovozce, distributor a maloobchodní prodejce tabákových výrobkůmaloobchodní prodejce tabákových výrobků jsou povinni údaje uchovávat v nezměněné podobě. (8) Povinnosti maloobchodního prodejce tabákových výrobkůmaloobchodního prodejce tabákových výrobků podle odstavců 1, 2 a 7 a povinnost výrobce tabákových výrobkůtabákových výrobků vůči maloobchodnímu prodejci tabákových výrobkůmaloobchodnímu prodejci tabákových výrobků podle odstavce 4 písm. a) se nevztahují na místo maloobchodního prodeje tabákových výrobkůtabákových výrobků, kde uvádí tabákové výrobkytabákové výrobky na trh. (9) Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků na žádost Státní zemědělské a potravinářské inspekce poskytnou plný přístup k záznamu ověřovacího postupu vytvořeného prostředkem k ověření neoprávněné manipulace podle čl. 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. § 13g (1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce je národním správcem úložiště dat pro účely sledovatelnosti tabákových výrobkůtabákových výrobků podle čl. 25 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (2) Státní tiskárna cenin je podle čl. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 na území České republiky jediným vydavatelem a) jedinečného identifikátoru na úrovni jednotkového baleníjednotkového balení podle čl. 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, b) jedinečného identifikátoru na úrovni skupinového balení podle čl. 10 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, c) identifikačního kódu hospodářského subjektu podle čl. 14 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, d) identifikačního kódu zařízení podle čl. 16 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 a e) identifikačního kódu stroje podle čl. 18 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (3) Státní zemědělská a potravinářská inspekce je oprávněna uzavírat další dohody o úrovni služeb s poskytovatelem sekundárního úložiště podle čl. 27 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (4) V případě odesílání a překládky jednotkových nebo skupinových balení tabákových výrobkůtabákových výrobků s celkovou hmotností nižší než 10 kg určených mimo Evropskou unii lze povinnosti podle čl. 32 odst. 1 písm. c) až e) prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 splnit poskytnutím přístupu k záznamům systému sledování zásilek, který patří provozovateli logistických nebo poštovních služeb. (5) Nezávislá třetí strana, která dodala a nainstalovala prostředek k ověření neoprávněné manipulace, předloží po jeho instalaci bez zbytečného odkladu Státní zemědělské a potravinářské inspekci a Evropské komisi prohlášení podle čl. 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (6) V případě zjištění vážného porušení požadavků na výrobu, dovoz, distribuci nebo uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků na trh stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie rozhodne ústřední inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce o deaktivaci a) identifikačního kódu hospodářského subjektu podle čl. 15 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, b) identifikačního kódu zařízení podle čl. 17 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, nebo c) identifikačního kódu stroje podle čl. 19 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 a Státní tiskárna cenin identifikační kód podle písmene a), b) nebo c) neprodleně deaktivuje a o deaktivaci kódu informuje Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. (7) Státní zemědělská a potravinářská inspekce s uvedením důvodů informuje o deaktivaci kódu podle odstavce 6 písm. a) a b) výrobce, dovozce, distributora, maloobchodního prodejce nebo provozovatele první maloobchodní prodejny, jehož kód byl deaktivován, a o deaktivaci kódu podle odstavce 6 písm. c) informuje výrobce nebo dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků. (8) Rozhodnutí podle odstavce 6 může být prvním úkonem v řízení. § 14 Státní dozor (1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonávají: a) orgány ochrany veřejného zdraví, a to krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, b) Státní veterinární správa, c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce. (2) Orgány dozoru uvedené v odstavci 1 vzájemně spolupracují a koordinují své kontroly v souladu s kontrolním řádem13). § 15 (1) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví v rozsahu své působnosti řídí a kontrolují výkon státní správy a monitorování výskytu toxikologicky významných látek v potravinovém řetězci, vykonávaný orgány státního dozoru. Monitorování radiologicky významných látek v potravinovém řetězci je upraveno zvláštním právním předpisem. (2) Orgány uvedené v odstavci 1 vypracovávají ve vzájemné spolupráci koncepce státního dozoru a monitorování toxikologicky a radiologicky významných látek a sjednocují postupy při výkonu těchto činností. (3) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví zajišťuje systém rychlého varování při vzniku rizika15) ohrožení zdraví z potravin a koordinuje činnost zúčastněných správních úřadů, dozorových orgánů a ostatních zúčastněných organizací. (4) Ministerstvo zajišťuje systém správní pomoci a spolupráce a koordinuje činnost zúčastněných správních úřadů, dozorových orgánů a ostatních zúčastněných organizací. Ministerstvo předá a aktualizuje kontaktní údaje styčných míst podle čl. 103 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 Evropské komisi a členským státům Evropské unie. (5) V systému rychlého varování podle odstavce 3 a v systému správní pomoci a spolupráce podle odstavce 4 je národním kontaktním místem Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která plní rovněž povinnosti stanovené v této oblasti přímo použitelnými předpisy Evropské unie a zvláštními právními předpisy. (6) Ministerstvo je za krizového stavu a v rámci přijatých hospodářských opatření pro krizové stavy oprávněno a) navrhnout a předložit vládě ke schválení opatření vedoucí k regulaci rozsahu výroby potravinvýroby potravin, b) navrhnout a předložit vládě ke schválení opatření vedoucí k regulaci dovozu a vývozu potravin, c) po předchozím souhlasu vlády přijímat opatření vedoucí k regulaci vývozu a dovozu potravin v rámci přijatých hospodářských opatření pro krizové stavy, d) po předchozím souhlasu vlády přijímat opatření vedoucí k regulaci rozsahu výroby, e) uložit provozovateli potravinářského podniku povinnost přizpůsobit zaměření a rozsah výroby potravinvýroby potravin uložených za krizového stavu k zabezpečení základních potřeb obyvatelstva. (7) Ministerstvo je kontaktním místem, koordinuje přípravu, zpracování a zveřejnění a zajistí předložení víceletého vnitrostátního plánu kontrol podle čl. 109 až 111 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a výroční zprávy o prováděných kontrolách podle čl. 113 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (8) Ministerstvo přijímá žádosti a) o povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech34), b) o aktualizaci seznamu výživových tvrzení, c) o zápis do rejstříku zaručených tradičních specialit Evropské unie, d) o určení statusu nových potravin podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283, e) o schválení druhových popisů (názvů), které se tradičně používají k označení určité zvláštnosti skupiny potravin nebo nápojů, z níž by mohl vyplývat nějaký účinek na lidské zdraví, f) o schválení zdravotního tvrzení. (9) Ochranné opatření v rozsahu a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin může uložit z moci úřední ministerstvo. O uložení ochranného opatření ministerstvo vyrozumí Evropskou komisi a ostatní členské státy Evropské unie. (10) Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání ministerstvu a příslušnému orgánu dozoru podle § 16 odst. 1 až 5 údaje o zásilkách propuštěných do celního režimu volný oběh nebo do celního režimu vývoz, které jsou nezbytné pro výkon kontrolní činnosti správních úřadů a orgánů dozoru, aniž se jedná o porušení mlčenlivosti podle daňového řádu, a to a) identifikační údaje dovozce nebo příjemce, kterými jsou jméno, popřípadě jména a příjmení, místo pobytu, popřípadě místo podnikání, název obchodní firmy, nebo název a sídlo adresáta, b) popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře, c) zemi odeslání a zemi původu výrobku, d) množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek. (11) Celní úřad při dovozu potravin ze třetích zemí a) nepropustí tyto potraviny do celního režimu volný oběh, pokud dovozce nepředloží osvědčení, certifikát nebo jiný vstupní doklad podle § 3 odst. 4 písm. a) nebo certifikát podle § 3 odst. 4 písm. c), b) neprodleně informuje příslušný orgán státního dozoru, pokud zásilka a její označení neodpovídá předloženému osvědčení, certifikátu nebo jinému vstupnímu dokladu, c) požádá příslušné orgány státního dozoru o závazné stanovisko podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, v případech, kdy zásilka vykazuje vlastnosti, které představují vážné riziko pro zdraví, d) nepropustí tyto potraviny do celního režimu volný oběh, jde-li o potraviny kontrolované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách a dovozce nepředloží vyhovující výsledky kontrolního zjištění, e) pozastaví řízení o propuštění potravin do celního režimu volný oběh a neprodleně požádá příslušné orgány dozoru o závazné stanovisko, pokud byla potravina nahlášena v systému rychlého varování15d). (12) Orgány dozoru uvedené v § 16 shromažďují v informačních systémech dozorových orgánů působících v oblasti potravinového práva informace o a) kontrolovaných osobách, b) výsledcích státního dozoru nad plněním povinností provozovatelů potravinářských podniků a výrobců, dovozců a distributorů materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a výrobců, dovozců, maloobchodních prodejců a distributorů tabákových výrobkůtabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky a c) správních řízeních vedených na základě kontrolních zjištění z tohoto státního dozoru. (13) Orgány dozoru uvedené v § 16 jsou oprávněny využívat údaje shromážděné v jejich informačních systémech k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti včetně informování o potravinách jiných než bezpečných, jiných než jakostních a o potravinách falšovaných, jejichž charakteristiky jsou upraveny v neprospěch spotřebitelespotřebitele a které jsou uváděné na trh klamavým způsobem. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle zvláštních právních předpisů. § 15a (1) Ministerstvo a) přezkoumává, zveřejňuje, posuzuje přípustnost námitek a předává žádosti podle § 15 odst. 8 písm. c) včetně dokumentace Evropské komisi, a to postupem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie o režimech jakostijakosti zemědělských produktů a potravin35); lhůta pro podání námitek je 3 měsíce ode dne zveřejnění žádosti, b) sděluje orgánům ochrany veřejného zdraví a Státnímu zdravotnímu ústavu na jejich žádost údaje shromažďované na základě monitorování výskytu toxikologicky významných látek v potravinovém řetězci, c) podává Evropské komisi informace o používání dalších způsobů vyjadřování a uvádění údajů podle čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, d) podává Evropské komisi žádost o aktualizaci seznamu Unie potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů, potravinářských aromataromat, výchozích materiálů potravinářských aromataromat a složek potravin s aromatickými vlastnostmi, používaných nebo určených k použití v potravinách, e) určí na návrh příslušného dozorového orgánu podle § 14 stanoviště hraniční kontroly postupem podle čl. 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, f) zruší na návrh příslušného dozorového orgánu podle § 14 určení stanoviště hraniční kontroly podle čl. 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, g) uvědomí podle čl. 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 Evropskou komisi a ostatní členské státy Evropské unie o tom, že určení stanoviště hraniční kontroly bylo zrušeno, a o důvodech tohoto zrušení, h) pozastaví na návrh příslušného dozorového orgánu podle § 14 určení stanoviště hraniční kontroly, o této skutečnosti uvědomí Evropskou komisi a ostatní členské státy Evropské unie, vyznačí pozastavení v seznamu stanovišť hraniční kontroly na území České republiky a za stanovených podmínek toto pozastavení zruší v souladu s čl. 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, i) zveřejní na svých internetových stránkách aktualizovaný seznam stanovišť hraniční kontroly na území České republiky podle čl. 60 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a informuje Evropskou komisi o kontaktních údajích včetně jejich zpřístupnění podle čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, j) určí na návrh příslušného dozorového orgánu podle § 14 národní referenční laboratoř a zajistí naplnění požadavků podle čl. 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, k) zpracuje a ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra aktualizuje pohotovostní plány pro potraviny podle čl. 115 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, l) informuje Evropskou komisi podle čl. 124 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o kontrolách, které plánuje třetí země provést v České republice, m) určuje status nových potravin podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 a je příslušným orgánem při procedurálních krocích podle tohoto nařízení a při provádění konzultačního postupu pro určování statusu nových potravin podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/456, n) podává Evropské komisi žádost o určení statusu nových potravin podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 a předkládá Evropské komisi odůvodněné námitky, které se týkají bezpečnosti, proti uvedení tradiční potraviny na trh v Evropské unii podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283, o) vydává osvědčení o odborné způsobilosti k provádění klasifikace jatečných zvířat podle § 4a a přijímá opatření pro klasifikační stupnici Unie pro jatečně upravená těla podle čl. 10 a přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1308/2013, p) je příslušným orgánem pro povolování automatizovaných metod klasifikace jatečně upravených těl skotu a ovcí a pro informování Evropské komise podle čl. 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182, sděluje Evropské komisi metody klasifikace jatečně upravených těl prasat pro účely jejich schválení a použití v České republice podle čl. 11 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 a oznamuje Evropské komisi informace podle čl. 25 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182, q) zajistí informování výrobců a dovozců tabákových výrobkůtabákových výrobků o kombinacích ověřovacích elementů a typech ověřovacích elementů bezpečnostních prvků podle čl. 3 a 4 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) č. 2018/576, r) je ve vztahu k poskytovateli ověřovacích elementů bezpečnostního prvku tabákového výrobkutabákového výrobku příslušným orgánem podle čl. 8 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/576 a s) podává podle čl. 6 prováděcího rozhodnutí Komise 2011/884/EU Evropské komisi zprávu o výsledcích analytických zkoušek týkajících se kontroly zásilek produktů z rýže, které pocházejí nebo byly zaslány z Číny. (2) Ministerstvo zdravotnictví vede evidenci potravin, které mu byly oznámeny podle tohoto zákona, obsahující údaje z označení potravin a údaje o provozovatelích potravinářských podniků, kteří tyto potraviny vyrábějí nebo uvádějí na trh. Údaje z této evidence sděluje orgánům státního dozoru nad potravinami a na svých internetových stránkách z ní zveřejňuje informace o obchodním názvu výrobku, jeho složení, provozovateli potravinářského podniku, který potravinu vyrábí nebo uvádí na trh, použití a doporučení k použití v rozsahu podle označení na obalu určeném pro spotřebitelespotřebitele. (3) Zjistí-li orgán Celní správy České republiky při výkonu své činnosti, že byla porušena povinnost stanovená v § 13f odst. 1, sdělí tuto skutečnost bezodkladně Státní zemědělské a potravinářské inspekci. § 15b (1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce informace přijaté podle § 12g odst. 1 a 3, § 13 odst. 1, 2 a 4 a § 13a odst. 2 a 3 bezodkladně poskytne ministerstvu a Ministerstvu zdravotnictví. (2) Ministerstvo oznamuje Evropské komisi maximální úrovněmaximální úrovně emisí, které stanoví pro jiné emise cigaretcigaret, než jsou emise dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a maximální úrovněmaximální úrovně emisí tabákových výrobkůtabákových výrobků jiných než cigaretycigarety. (3) Ministerstvo oznamuje Evropské komisi seznam laboratoří schválených k měření emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého z cigaretcigaret. Laboratoře nesmí být přímo nebo nepřímo vlastněny nebo ovládány tabákovým průmyslem. (4) Ministerstvo oznamuje Evropské komisi metody měření, které se používají pro jiné emise cigaretcigaret, než jsou emise dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a emise tabákových výrobkůtabákových výrobků jiných než cigaretycigarety. (5) Ministerstvo zdravotnictví přijímá opatření, kterým zakáže určitou kategorii tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky z důvodů spojených s konkrétní situací v České republice; opatření spolu s důvody jeho zavedení oznámí Evropské komisi; opatření nabývá účinku po schválení Evropskou komisí nebo po marném uplynutí lhůty 6 měsíců ode dne jeho doručení Evropské komisi. (6) Ministerstvo oznámí Evropské komisi jmenování vydavatele jedinečného identifikátoru, identifikačního kódu hospodářského subjektu, identifikačního kódu zařízení a identifikačního kódu stroje podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 na území České republiky a údaje o něm zveřejní podle čl. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (7) Státní zemědělská a potravinářská inspekce v návaznosti na § 12c odst. 6 informuje výrobce tabákových výrobkůtabákových výrobků, dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků a poskytovatele bezpečnostního prvku o ohrožení bezpečnostního prvku podle čl. 6 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/576. (8) Generální ředitelství cel bezodkladně informuje Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci o narušení integrity tabákové nálepky. § 16 (1) Krajské hygienické stanice vykonávají kontrolu dodržování povinností provozovatele potravinářského podniku a výrobce, dovozce, distributora a maloobchodního prodejce výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona a) pro provozování stravovacích služeb v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb52), sociálních služeb52a) a služby péče o dítě v dětské skupině52b), v souvislosti se stravováním v zařízeních školního stravování52c) nebo vysokoškolského stravování, ve Vězeňské službě České republiky52d), ve vazebních věznicích52e), ve věznicích52f), v ústavech pro výkon zabezpečovací detence52g) a v rámci školy v přírodě, zotavovacích akcí pro děti a jiných podobných akcí pro děti52h), b) při zjišťování příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin, c) pro výrobu, distribuci a uvádění elektronických cigaret, náhradních náplní do nich a bylinných výrobků určených ke kouření na trh, a d) pro balení potravin živočišného původu, které probíhá v zařízeních schválených pro tyto činnosti podle § 22 veterinárního zákona, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. c). (2) Ministerstvo obrany vykonává kontrolu dodržování povinností provozovatele potravinářského podniku stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona a) pro provozování stravovacích služeb v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a v jimi užívaných objektech53), v krajských vojenských velitelstvích54), v újezdních úřadech a na území vojenských újezdů55), b) při zjišťování příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a v jimi užívaných objektech, v krajských vojenských velitelstvích, v újezdních úřadech a na území vojenských újezdů, a c) pro výrobu potravinvýrobu potravin, pro balení, krájení nebo jiný způsob dělení potravin a pro uvádění potravin na trh v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a v jimi užívaných objektech, v krajských vojenských velitelstvích, v újezdních úřadech a na území vojenských újezdů. (3) Ministerstvo vnitra vykonává kontrolu dodržování povinností provozovatele potravinářského podniku stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona a) pro provozování stravovacích služeb v bezpečnostních sborech56), s výjimkou Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti, včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle jiného právního předpisu57), b) při zjišťování příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin v bezpečnostních sborech s výjimkou Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti, včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle jiného právního předpisu, a c) pro výrobu potravinvýrobu potravin, pro balení, krájení nebo jiný způsob dělení potravin a pro uvádění potravin na trh v bezpečnostních sborech s výjimkou Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti, včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle jiného právního předpisu. (4) Státní veterinární správa vykonává kontrolu dodržování povinností provozovatelů potravinářských podniků stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona a) pro výrobu, skladování, přepravu, dovoz a vývoz potravin živočišného původupotravin živočišného původu a pro balení, krájení nebo jiný způsob dělení potravin živočišného původupotravin živočišného původu, které probíhá v zařízeních schválených pro tyto činnosti podle § 22 veterinárního zákona, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. c), b) pro uvádění potravin živočišného původupotravin živočišného původu na trh v tržnicích a na tržištích, pro uvádění potravin živočišného původupotravin živočišného původu na trh v prodejních úsecíchprodejních úsecích a prodejnách jiných než samoobslužných, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže nebo vajec, pro uvádění zvěřiny na trh a při příchodu potravin živočišného původupotravin živočišného původu z členských států Evropské unie v prodejnách potravin, pokud jsou místy určení a pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. c), c) pro provádění klasifikace těl jatečných zvířat podle § 4a a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících klasifikaci jatečných zvířat a d) pro uvádění nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při provozování stravovacích služeb, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a). (5) Státní zemědělská a potravinářská inspekce vykonává kontrolu dodržování povinností provozovatele potravinářského podniku a výrobce, dovozce, distributora a maloobchodního prodejce tabákových výrobkůmaloobchodního prodejce tabákových výrobků stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona a) pro výrobu potravinvýrobu potravin, pro balení, krájení nebo jiný způsob dělení potravin a pro uvádění potravin na trh, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. c), odstavce 3 písm. c) nebo odstavce 4 písm. a) nebo b), b) pro výrobu, distribuci a uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků na trh, c) pro vstup a dovoz potravin ze třetích zemí, pokud tento dozor není prováděn podle odstavce 4, a pro vstup a dovoz tabákových výrobkůtabákových výrobků ze třetích zemí, a d) pro provozování stravovacích služeb, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a). (6) Odběr, přípravu a zkoušení kontrolních vzorků, nakládání s kontrolními vzorky a posouzení výsledků zkoušek kontrolních vzorků za účelem zjišťování souladu potravin, tabákových výrobkůtabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky s právními předpisy a souladu podmínek jejich výroby a uvádění na trh s právními předpisy zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie, tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo prováděcím právním předpisem. (7) Pokud kontrolovaná osoba požádá o vzorek pro druhé odborné stanovisko a jsou splněny podmínky podle čl. 35 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, orgán dozoru připraví kontrolní vzorek tak, že jej rozdělí na vzorek nebo vzorky pro úřední kontrolu a vzorek pro druhé odborné stanovisko. Zkoušení vzorku pro druhé odborné stanovisko lze provést pouze v laboratořích určených příslušným orgánem dozoru podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. K výsledku zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko orgán dozoru přihlíží pouze tehdy, pokud a) byl předložen orgánu dozoru do 30 dnů ode dne sdělení výsledku zkoušky vzorku určeného pro úřední kontrolu kontrolované osobě, b) bylo při nakládání s ním a při jeho rozboru postupováno v souladu s právními předpisy, s využitím rovnocenných metod zkoušení vhodných pro zamýšlený účel a c) orgán dozoru posoudí výsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko jako vyhovující. (8) V případě kontroly prodeje na dálku, kontroly mikrobiologických požadavků, nebo je-li prováděno hodnocení na místě, a v dalších případech, kdy nejsou splněny podmínky podle čl. 35 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, a kontroly tabákových výrobkůtabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky se vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje. Tím není dotčeno právo na získání druhého odborného stanoviska, které opravňuje kontrolovanou osobu požádat o dokumentární přezkum podle čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (9) Orgány dozoru uvedené v odstavcích 1 až 5 dále vykonávají v rámci svých působností podle odstavců 1 až 5 dozor nad plněním povinností vyplývajících pro provozovatele potravinářských podniků z přímo použitelného předpisu Evropské unie. (10) Podkladem pro rozhodnutí orgánu dozoru může být výsledek zkoušky poskytnutý jiným orgánem dozoru nebo orgánem dozoru jiného členského státu Evropské unie, které provádějí laboratorní vyšetření vzorků odebraných při úředních kontrolách15g) nebo výsledek zkoušky z jiné kontroly, kterou orgán dozoru provedl u jiné kontrolované osoby. Při kontrole navazující na výsledek zkoušky podle věty první u jiné kontrolované osoby se odběr kontrolního vzorku neprovádí. (11) Zjistí-li orgán dozoru při dodatečné kontrole, že nedošlo k odstranění nedostatků zjištěných při běžné kontrole, je provozovatel potravinářského podniku povinen nahradit náklady dodatečné kontroly15h). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů pro účely výpočtu nákladů dodatečné kontroly hrazených provozovatelem potravinářského podniku podle čl. 82 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán dozoru, který ji uložil. (12) Provozovatel potravinářského podniku je povinen uhradit náklady vynaložené na ověření souladu se specifikacemi podle přímo použitelných předpisů Evropské unie o režimech jakostijakosti zemědělských produktů a potravin35) před uvedením potraviny na trh. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi. O náhradě nákladů na ověření souladu se specifikacemi rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán dozoru, který ji uložil. (13) Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů pro účely výpočtu nákladů, které vznikly v souvislosti se vstupem potravin ze třetích zemí podle čl. 47 odst. 1 písm. d), e) nebo f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících dovoz některých potravin ze třetích zemí24). O náhradě těchto nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán, který ji uložil. (14) Provozovatel potravinářského podniku je povinen uhradit náklady, které vznikly v souvislosti s dovozem potravin ze třetích zemí, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující dovoz některých potravin ze třetích zemí24). V případě kontroly dovozu spočívající výhradně v kontrole dokladů v souladu s čl. 3 bodem 41 a čl. 79 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, která trvá nejvýše 1 hodinu, se náklady nehradí. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s dovozem potravin ze třetích zemí. Vyhláška o sazebníku náhrad nákladů58) stanoví výši nákladů za laboratorní rozbor kontrolních vzorků, je-li proveden laboratoří orgánu dozoru. O náhradě těchto nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán, který ji uložil. (15) Oprávnění a povinnosti orgánu ochrany veřejného zdraví při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 písm. a) upravují zvláštní právní předpisy.15m) (16) Orgány dozoru podle § 14 v souladu s nařízením vlády o systému rychlého varování15d) jsou povinny neprodleně a) oznámit výskyt potravin, které představují rizika ohrožení zdraví národnímu kontaktnímu místu podle § 15 odst. 4, přičemž označí případy, kdy riziko ohrožení zdraví může přesáhnout území České republiky, b) zaslat národnímu kontaktnímu místu informace o přijatých krocích nebo opatřeních na základě obdržených oznámení a doplňujících poznatků. (17) Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce jsou oprávněny vydávat na žádost provozovatele potravinářského podniku certifikát podle § 3 odst. 4 písm. c) a osvědčení podle § 3 odst. 5 písm. b). § 16a (1) Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví podle působnosti stanovené tímto nebo jiným zákonem vydává na žádost provozovatele potravinářského podniku potvrzení o splnění požadavků stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie pro účely vývozu potraviny do států mimo Evropskou unii. Pro účely vystavení tohoto potvrzení je provozovatel potravinářského podniku povinen předložit doklady prokazující splnění požadavků na výrobu a uvádění potraviny na trh. (2) Ministerstvo zajišťuje činnosti vyplývající z požadavku čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 na spolupráci členského státu s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. (3) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vykonávají dozor nad dodržováním podmínek použití chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení a označení zaručené tradiční speciality vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie o režimech jakostijakosti zemědělských produktů a potravin35). (4) Ministerstvo zveřejňuje a poskytuje Evropské komisi informace o dozorových orgánech odpovědných za dozor nad podmínkami pro používání chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení a označení zaručené tradiční speciality vyplývajícími z přímo použitelného předpisu Evropské unie o režimech jakostijakosti zemědělských produktů a potravin35). (5) Ministerstvo informuje Evropskou komisi o názvech a adresách skupin provozovatelů potravinářských podniků založených s cílem podporovat potraviny označené chráněným označením původu, chráněným zeměpisným označením a označením zaručené tradiční speciality, na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie o režimech jakostijakosti zemědělských produktů a potravin35). (6) Ministerstvo zajišťuje podle čl. 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 sběr, srovnání a analýzu dat o obsahu kontaminantů a reziduí chemických látek v potravinách a o výskytu a rozšíření biologického rizika pro rostliny a zvířata. Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje podle čl. 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 sběr, srovnání a analýzu dat o spotřebě potravin, o expozici a rizicích pro osoby, které tyto potraviny konzumují, o obsahu kontaminantů a reziduí chemických látek v pokrmech a o výskytu a rozšíření biologického rizika pro člověka. (7) Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví může na základě nových informací v případě pochybností o bezpečnosti nebo o dodržení požadavků na uvedení na trh potraviny, oznámené podle § 3d, požadovat předložení dalších informací prokazujících bezpečnost potravin nebo soulad s právními požadavky na uvedení potraviny na trh. V písemné žádosti o dodatečné informace se uvede odůvodnění a informace, které jsou požadovány. (8) Státní zdravotní ústav poskytuje na žádost ministerstva nebo orgánů dozoru podle Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce hodnocení zdravotního rizika z potravin podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002. § 16b (1) Orgány dozoru podle § 14 jsou povinny neprodleně a) oznámit národnímu kontaktnímu místu výskyt potravin, které jsou hlášeny do systému správní pomoci a spolupráce a které vyžadují přijetí opatření i v jiném členském státě Evropské unie, a b) zaslat národnímu kontaktnímu místu informace o přijatých krocích nebo opatřeních na základě obdržených oznámení a doplňujících poznatků. (2) Výrobce nebo dovozce je povinen uhradit náklady vynaložené na posouzení v rámci kontroly, zda a) má tabákový výrobektabákový výrobek charakteristickou příchuť, b) jsou používány zakázané přísady nebo příchuti, nebo c) tabákový výrobektabákový výrobek obsahuje přísady, jejichž množství významně a v měřitelné míře zvyšuje toxický nebo návykový účinek tabákového výrobkutabákového výrobku nebo zesiluje vlastnosti karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci. (3) O náhradě nákladů vynaložených na posouzení podle odstavce 2 rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji orgán dozoru, který ji uložil. (4) Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Evropská komise mohou požadovat, aby zpráva podle § 13a odst. 2 byla předmětem srovnávacího hodnocení nezávislého vědeckého orgánu, zejména pokud jde o vyčerpávající povahu, metodologii a závěry zprávy. Státní zemědělská a potravinářská inspekce rozhodne o nákladech za provedené srovnávací hodnocení. (5) Výrobce nebo dovozce je povinen uhradit náklady za provedení srovnávacího hodnocení zprávy podle odstavce 4. (6) Státní zemědělská a potravinářská inspekce je příslušným orgánem pro postupy podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/779 ze dne 18. května 2016, kterým se stanoví jednotná pravidla k postupům pro určení toho, zda má tabákový výrobek charakteristickou příchuť. Přestupky § 17 (1) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) nedodrží smyslové, fyzikální, chemické nebo mikrobiologické požadavky na jakostjakost potravin, b) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. b) nedodrží technologické nebo hygienické požadavky, způsob nebo podmínky přepravy, uchování nebo manipulace s potravinami, c) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. d) nedodrží požadavky na přípustný obsah toxikologicky významných látek v potravinách, d) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. e) neuvádí povinné informace o potravinách, stanovené v právních předpisech, v českém jazyce, e) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. f) nedodrží požadavky na složení doplňků stravydoplňků stravy, jejich označování nebo způsob použití, f) používá obaly nebo obalové materiály v rozporu s § 3 odst. 1 písm. g), g) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. h) neposkytne potřebný počet zaměstnanců nebo odpovídající technické vybavení, h) nesplní oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i), i) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. j) nezajistí dodržování požadavků na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace, j) uchovává potraviny v rozporu s § 3 odst. 1 písm. k), k) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. l) nezkrátí datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti anebo neuchová původní obal potraviny nebo etiketu nebo čitelnou a srozumitelnou kopii obalu nebo etikety, l) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. m) uvádí na trh nebalené potraviny určené pro zvláštní výživu nebo nebalené doplňky stravydoplňky stravy, m) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. n) nedodrží lhůty nebo jiné požadavky pro uvádění potravin na trh stanovené prováděcím právním předpisem, n) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. o) nezachová označení šaržešarže, o) neuvede povinné údaje při uvádění potravin na trh komunikačními prostředky na dálku podle § 3 odst. 1 písm. p), p) nevyřadí z dalšího uvádění na trh potraviny nebo odděleně neumístí nebo nepřipojí informaci o vyřazení potravin podle § 3 odst. 1 písm. q) bodu 1, q) nevyřadí z dalšího uvádění na trh potraviny nebo odděleně neumístí nebo nepřipojí informaci o vyřazení potravin podle § 3 odst. 1 písm. q) bodu 2, r) nevyřadí z dalšího uvádění na trh potraviny nebo odděleně neumístí nebo nepřipojí informaci o vyřazení potravin podle § 3 odst. 1 písm. q) bodů 3 až 5, s) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. r) nezabezpečí, aby ve všech fázích uvádění potraviny na trh byl k dispozici doklad o původu zboží, nebo bez zbytečného odkladu nepředloží doklad o původu zboží orgánu dozoru na jeho žádost, t) v krizovém stavu nezajistí zásobování obyvatelstva potravinami podle § 3 odst. 1 písm. t), u) naloží s potravinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, v rozporu s § 3 odst. 6, v) při ozáření potraviny postupuje v rozporu s § 4 odst. 1, 2 nebo 3, w) uvádí na trh potraviny ozářené ionizujícím zářením bez stanovené dokumentace podle § 4 odst. 8, x) v rozporu s § 10 odst. 4 použije pro výrobu potravinvýrobu potravin potraviny s prošlým datem použitelnosti nebo s prošlým datem minimální trvanlivosti, nebo y) nedodrží ochranné opatření vydané podle § 15 odst. 9 nebo podle § 15b odst. 5. (2) Provozovatel potravinářského podniku se dále dopustí přestupku tím, že a) nedodrží požadavky na bezpečnost potravin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny, b) v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na potraviny uvádí na trh potravinu klamavě označenou nebo opatřenou zavádějícími informacemi anebo ji nabízí klamavým způsobem, c) jiným jednáním, než je uvedeno v písmeni a), v písmeni b), v odstavci 1 písm. g) nebo z), v odstavci 4 nebo v odstavci 5, nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny19) nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, d) uvádí na trh volně rostoucí houby v rozporu s § 3 odst. 8, e) uvádí na trh potravinu v rozporu s § 9b nebo § 9c, f) poruší zákaz uvádět na trh potraviny podle § 10 odst. 1, g) uvádí na trh potraviny po datu minimální trvanlivosti v rozporu s § 10 odst. 2, h) uvádí na trh potraviny použitelné k jinému než původnímu použití v rozporu s § 10 odst. 3, i) uvádí na trh potraviny, které nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny, v rozporu s § 11 odst. 3 nebo 4, nebo j) v rozporu s § 11 odst. 2 neposkytne bezplatně neziskové organizaci potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné. (3) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí, balí, krájí nebo jiným způsobem dělí potraviny, se dále dopustí přestupku tím, že a) získává vodu k výrobě balené pramenité vody, balené kojenecké vody nebo balené přírodní minerální vody v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a), nebo b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) používá jiné než tepelně ošetřené vaječné obsahy. (4) Provozovatel potravinářského podniku, který dováží potraviny z třetích zemí, se dále dopustí přestupku tím, že a) dováží potraviny v rozporu s § 3 odst. 4 nebo § 4 odst. 7 písm. c), b) dováží potraviny v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na dovoz potravin, které se týkají bezpečnosti potravin, nebo c) jiným jednáním, než je uvedeno v písmeni a) nebo b), nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na dovoz potravin. (5) Provozovatel potravinářského podniku, který vyváží potraviny, se dále dopustí přestupku tím, že vyváží potraviny v rozporu s § 3 odst. 5. § 17a (1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, se dále dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3a neoznámí, že uvádí na trh nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory. (2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží ze třetí země potraviny určené pro zvláštní výživu, se dopustí přestupku tím, že a) neoznámí první uvedení potraviny určené pro zvláštní výživu na trh podle § 3c odst. 1, b) nepředloží odborné ověření oznámené potraviny podle § 3c odst. 2, nebo c) nedodrží opatření zakazující nebo omezující uvádění na trh potraviny určené pro zvláštní výživu vydané podle § 3c odst. 3. (3) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh potravinu, do níž byly přidány vitaminy, minerální látky nebo další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem uvedené v částech B a C přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 nebo doplněk stravydoplněk stravy se dále dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 3d odst. 1. (4) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, obilný příkrm, potravinu pro malé děti, potravinu pro zvláštní lékařské účely nebo náhradu celodenní stravy pro regulaci hmotnosti se dále dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 3d odst. 2. (5) Provozovatel potravinářského podniku, který je v místě určení příjemcem potravin z jiného členského státu Evropské unie nebo ze třetí země vymezených prováděcím právním předpisem, se dále dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3d odst. 3 neinformuje příslušný orgán dozoru. (6) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh potravinu, jejíž výživové údaje jsou uvedeny jiným způsobem než způsoby stanovenými v čl. 30 až 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, se dále dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 3d odst. 4. § 17b (1) Provozovatel jatek se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o společné organizaci trhů37) nezajistí správnou obchodní úpravu jatečných zvířat, b) nezajistí klasifikaci jatečných zvířat podle § 4a odst. 1, c) nezajistí, aby klasifikátor provedl klasifikaci podle § 4a odst. 4, nebo d) nesdělí výsledky klasifikace podle § 4a odst. 6. (2) Provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je balená potravina uváděna na trh, nebo není-li usazen v Evropské unii, dovozce potraviny na trh Evropské unie, se dále dopustí přestupku tím, že nezajistí na obalu potraviny určeném pro spotřebitelespotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb nebo na etiketě k obalu připojené uvedení a přesnost údajů podle § 6. (3) Provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je potravina zabalená bez přítomnosti spotřebitelespotřebitele pro účely bezprostředního prodeje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o označování potravin uváděna na trh, nebo není-li usazen v Evropské unii, dovozce potraviny na trh Evropské unie, se dále dopustí přestupku tím, že nezajistí na obalu potraviny určeném pro spotřebitelespotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb uvedení a přesnost údajů podle § 7. (4) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh nebalenou potravinu, se dále dopustí přestupku tím, že neposkytne údaje podle § 8. (5) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí, zpracovává nebo balí potravinu nebo je prvním prodejcem usazeným v Evropské unii, se dále dopustí přestupku tím, že neuvede označení šaržešarže podle § 9. (6) Provozovatel potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, se dále dopustí přestupku tím, že a) nezpřístupní informaci podle § 9a odst. 1, b) v rozporu s § 9a odst. 3 nedodrží technologické požadavky na výrobu nebo přípravu pokrmů, požadavky na způsob uvádění pokrmů na trh, podmínky uchovávání a manipulace s pokrmy nebo požadavky na označování pokrmů ve fázi jejich výroby, přípravy nebo uvádění na trh před jejich nabízením spotřebitelispotřebiteli stanovené prováděcím právním předpisem, nebo c) v rozporu s § 9a odst. 3 nedodrží smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na bezpečnost pokrmů stanovené prováděcím právním předpisem. § 17c (1) Výrobce tabákových výrobkůtabákových výrobků se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 12 odst. 1 použije k výrobě tabákových výrobkůtabákových výrobků jiný než surový nebo technologicky upravený tabáktabák anebo nepovolenou látku nebo její nepřípustné množství, b) v rozporu s § 12 odst. 5 použije pro výrobu tabákových výrobkůtabákových výrobků přísady způsobující určitou charakteristickou příchuť nebo zvyšující návykovost, toxicitu nebo karcinogenní, mutagenní nebo pro reprodukci toxické vlastnosti, c) neposkytne dovozcům nebo distributorům tabákových výrobkůtabákových výrobků nezbytné zařízení podle § 13f odst. 4 písm. a), nebo d) nezajistí externího odborníka podle § 13f odst. 4 písm. b). (2) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce nebo distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 12 odst. 2 uvede na trh tabákové výrobkytabákové výrobky, které obsahují zakázané látky stanovené prováděcím právním předpisem, b) v rozporu s § 12 odst. 3 uvede na trh tabák určený k orálnímu užitítabák určený k orálnímu užití, c) v rozporu s § 12 odst. 4 uvede na trh cigaretycigarety s charakteristickou příchutí, tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret s charakteristickou příchutí nebo zahřívané tabákové výrobkyzahřívané tabákové výrobky s charakteristickou příchutí, d) v rozporu s § 12 odst. 6 uvede na trh cigaretycigarety, tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret nebo zahřívané tabákové výrobkyzahřívané tabákové výrobky obsahující aromata, e) v rozporu s § 12 odst. 6 vyrábí, distribuuje, doveze nebo uvede na trh tabákový výrobektabákový výrobek obsahující tabáktabák nebo nikotin ve filtrech, papírech nebo kapslích, f) v rozporu s § 12b odst. 1 vyrobí, distribuuje, doveze nebo uvede na trh tabákový výrobektabákový výrobek, který obsahuje zakázaný prvek nebo rys, g) v rozporu s § 12b odst. 2 uvede na trh cigaretycigarety nebo tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret, které nesplňují požadavky na vzhled, vlastnosti nebo obsah jednotkových baleníjednotkových balení, h) v rozporu s § 12b odst. 3 vyrobí, distribuuje, doveze nebo uvede na trh cigaretycigarety, které přesahují maximální úrovněmaximální úrovně emisí, i) nezajistí označení tabákového výrobkutabákového výrobku jedinečným identifikátorem podle § 12c odst. 1 nebo 3, j) nezajistí označení tabákového výrobkutabákového výrobku bezpečnostním prvkem podle § 12c odst. 2 nebo 4, k) nezajistí označení tabákového výrobku určeného ke kouřenítabákového výrobku určeného ke kouření podle § 12d odst. 1, l) nezajistí označení tabákových výrobků určených ke kouřenítabákových výrobků určených ke kouření jiných než cigaretcigaret, tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmkytabáku určeného do vodní dýmky nebo zahřívaných tabákových výrobkůzahřívaných tabákových výrobků podle § 12e, m) nezajistí označení bezdýmných tabákových výrobkůbezdýmných tabákových výrobků podle § 12f, n) nesplní oznamovací povinnost podle § 12g odst. 1 nebo 3, o) neprovede záznamy podle § 13f odst. 1, p) nevede záznamy o veškerém nakládání s tabákovými výrobkytabákovými výrobky podle § 13f odst. 2, q) neuchovává údaje podle § 13f odst. 7, nebo r) jiným jednáním poruší povinnost stanovenou prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/574. (3) Výrobce nebo dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků se dopustí přestupku tím, že a) nesplní oznamovací povinnost podle § 13 odst. 1 nebo 2, b) nepředloží Státní zemědělské a potravinářské inspekci studie podle § 13 odst. 4, c) neuzavře smlouvu o uchovávání údajů s nezávislou třetí stranou podle § 13f odst. 3 písm. a), d) nezajistí, aby se zařízení pro uchovávání údajů nacházelo na území členského státu Evropské unie podle § 13f odst. 3 písm. b), e) neuvede informace, které jsou obchodním tajemstvím nebo obchodně citlivými informacemi podle § 13f odst. 3 písm. c), f) neposkytne vzorky tabákových výrobkůtabákových výrobků podle § 12c odst. 5, nebo g) neposkytne na žádost Státní zemědělské a potravinářské inspekce plný přístup k záznamu ověřovacího postupu podle § 13f odst. 9. (4) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce nebo distributor elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí, aby elektronické cigaretyelektronické cigarety nebo náhradní náplně do nich splňovaly některý z požadavků podle prováděcího právního předpisu upravujícího složení, vzhled, jakostjakost a vlastnosti elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich, b) nezajistí uvedení požadovaných údajů na jednotkovém baleníjednotkovém balení nebo vnějším balení elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich podle § 12h odst. 2, nebo c) nezajistí, aby jednotková baleníjednotková balení elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich obsahovala leták s požadovanými údaji podle § 12h odst. 3. (5) Výrobce nebo dovozce distributor elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich se dopustí přestupku tím, že a) nesplní oznamovací povinnost podle § 12h odst. 4, b) nezavede nebo neudržuje systém pro shromažďování informací podle § 12h odst. 6 písm. a), c) nepřijme nápravné opatření podle § 12h odst. 6 písm. b), d) nesplní oznamovací povinnost podle § 12h odst. 6 písm. c), nebo e) nesplní dodatečnou informační povinnost podle § 12i odst. 3. (6) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce nebo distributor bylinných výrobků určených ke kouření se dopustí přestupku tím, že a) uvede na trh bylinné výrobky určené ke kouření v rozporu s § 12j odst. 1, b) nezajistí u bylinných výrobků určených ke kouření na jednotkovém baleníjednotkovém balení výrobku a vnějším balení uvedení údajů podle § 12j odst. 2, nebo c) nezajistí, aby bylinné výrobky určené ke kouření splňovaly požadavky podle prováděcího právního předpisu upravujícího složení, vzhled, jakostjakost a vlastnosti elektronických cigaretelektronických cigaret, náhradních náplní do nich a bylinných výrobků určených ke kouření. § 17d (1) Výrobce nebo dovozce bylinných výrobků určených ke kouření se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 12j odst. 3 nebo 4. (2) Výrobce nebo dovozce cigaretcigaret nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret obsahujících přísadu uvedenou v prioritním seznamu se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí provedení komplexní studie pro každou přísadu podle § 13a odst. 1, b) nepředá zprávu o výsledku studie podle § 13a odst. 2, nebo c) nepředá dodatečné informace podle § 13a odst. 3. (3) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce nebo distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky se dopustí přestupku tím, že a) nedodrží požadavky stanovené v § 12a odst. 1 písm. a) nebo c), b) nedodrží požadavky stanovené v § 12a odst. 1 písm. b), c) uvede na trh tabákové výrobkytabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobkytabákovými výrobky v rozporu s § 13b odst. 4, d) neuvede povinné údaje v českém jazyce podle § 13e odst. 1, nebo e) neposkytne konečnému spotřebitelispotřebiteli povinné údaje podle § 13e odst. 2. (4) Maloobchodní prodejce tabákových výrobkůMaloobchodní prodejce tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky se dopustí přestupku tím, že a) nesplní registrační povinnost podle § 13c odst. 2, 3, 4 nebo 5, nebo b) zahájí uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků, elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na trh v rozporu s § 13c odst. 6. (5) Nezávislá třetí strana se dopustí přestupku tím, že a) neumožní plný přístup k zařízení pro uchovávání údajů Evropské komisi, Státní zemědělské a potravinářské inspekci nebo externímu odborníkovi podle § 13f odst. 5, nebo b) nepředloží Státní zemědělské a potravinářské inspekci nebo Evropské komisi prohlášení podle § 13g odst. 5. (6) Výrobce tabákových výrobkůtabákových výrobků, dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo poskytovatel bezpečnostního prvku se dopustí přestupku tím, že nenahradí nebo nezmění bezpečnostní prvek na základě rozhodnutí podle § 12c odst. 6. § 17e Externí odborník se dopustí přestupku tím, že nepředloží ministerstvu nebo Evropské komisi výroční zprávu podle § 13f odst. 6. § 17f Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. g), h) nebo w), § 17 odst. 2 písm. d), § 17 odst. 4 písm. a), § 17 odst. 5, § 17a odst. 1, § 17a odst. 2 písm. a) nebo b), § 17a odst. 3, 4 nebo 5, § 17b odst. 1 písm. d), § 17c odst. 2 písm. n), § 17c odst. 3 písm. a), b), e), f) nebo g), § 17c odst. 5 písm. a), d) nebo e), § 17d odst. 1 nebo 2, § 17d odst. 4 písm. a) nebo § 17e, b) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. f), k), l), q), s), t) nebo y), § 17 odst. 3, § 17a odst. 2 písm. c), § 17b odst. 1 písm. a), b) nebo c), § 17c odst. 1 písm. c) nebo d), § 17c odst. 2 písm. o), p) nebo q), § 17c odst. 3 písm. c) nebo d), § 17c odst. 5 písm. b) nebo c), § 17d odst. 3 písm. a), c) nebo d), § 17d odst. 4 písm. b) nebo § 17d odst. 5, c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. a), b), d), e), j), m), n), o), r), u) nebo v), § 17 odst. 2 písm. c), g), h), i) nebo j), § 17 odst. 4 písm. c), § 17a odst. 6, § 17b odst. 2, 3, 4 nebo 5, § 17b odst. 6 písm. a) nebo b), § 17c odst. 1 písm. a) nebo b), § 17c odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l), m) nebo r), § 17c odst. 4 nebo 6 nebo § 17d odst. 3 písm. b) nebo e) nebo § 17d odst. 6, nebo d) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. c), i), p) nebo x), § 17 odst. 2 písm. a), b), e) nebo f), § 17 odst. 4 písm. b) nebo § 17b odst. 6 písm. c). § 17i (1) Přestupky podle tohoto zákona projednávají a) inspektoráty Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jde-li o přestupky podle § 17, 17a, § 17b odst. 2 až 6, § 17c odst. 1 až 3, § 17d odst. 2 až 6 a § 17e, b) krajské veterinární správy, jde-li o přestupky podle § 17 odst. 1, § 17 odst. 2, § 17 odst. 3 písm. b), § 17 odst. 4 a 5, § 17a odst. 2 až 6 a § 17b odst. 1 až 5, c) krajské hygienické stanice, jde-li o přestupky podle § 17 odst. 1 písm. a) až d), f) až u), w) a x), § 17 odst. 2, § 17b odst. 6, § 17c odst. 4 až 6 a § 17d odst. 1, 3 a 4, d) Ministerstvo obrany, jde-li o přestupky podle § 17, § 17a odst. 1 až 4, § 17a odst. 6 a § 17b odst. 2 až 6, e) Ministerstvo vnitra, jde-li o přestupky podle § 17, § 17a odst. 1 až 4, § 17a odst. 6 a § 17b odst. 2 až 6. (2) Orgán dozoru může od uložení správního trestu upustit také v případě, kdy došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením17) nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti a nejednalo se o potravinu škodlivou pro zdraví59) nebo o klamání spočívající v porušování některých práv duševního vlastnictví. (7) Pokuty vybírá správní orgán, který je uložil. Zmocňovací ustanovení § 18 (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) způsob poskytování informací o potravinách a tabákových výrobcíchtabákových výrobcích v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny, a způsob označení šaržešarže; b) druhy potravindruhy potravin a tabákových výrobkůtabákových výrobků s členěním na skupiny a podskupiny; c) množství a druhy přídatných látek a extrakčních rozpouštědel, podmínky jejich použití při výrobě potravinvýrobě potravin a potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat, d) požadavky na potraviny rostlinného původu a zacházení s nimi, pravidla pro prodej a dodávání malého množství vlastních produktů z prvovýroby a zacházení s nimi a malé množství produktů rostlinného původu, e) druhy potravindruhy potravin podléhající rychle zkáze a které musí být označeny datem použitelnostidatem použitelnosti; f) druhy potravin z jiného členského státu Evropské unie nebo ze třetí země, rozsah informačních povinností příjemců těchto potravin v místě určení a termín a způsob jejich předávání, g) pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, pro tabákové výrobkytabákové výrobky, pro vybrané složky, ze kterých se potraviny a tabákové výrobkytabákové výrobky vyrábějí, požadavky na jakostjakost, technologické požadavky, požadavky na jakostjakost vztahující se k názvu a přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky balení; h) pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, pro jednotlivé druhy tabákových výrobkůtabákových výrobků a složek, ze kterých se potraviny vyrábějí, jež jsou uvedeny ve vyhlášce, též 1. teplotní režimy a relativní vlhkost vzduchu při uchovávání či zmrazování potravin, 2. způsoby uchovávání a manipulace s potravinami a tabákovými výrobkytabákovými výrobky během jejich uvádění na trh, 3. zvláštní požadavky na přepravu, 4. minimální technologické požadavky; i) podmínky pro velkoobjemovou přepravu tuků a olejů a cukrů po moři; j) jeden nebo více dalších způsobů vyjadřování nebo uvádění výživových údajů použitelných při poskytování informací o potravinách spotřebitelůmspotřebitelům, kromě způsobů stanovených čl. 30 až 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, k) pro tabákové výrobkytabákové výrobky 1. požadavky na vzhled, vlastnosti, obsah, složení a způsob uvádění na trh, 2. maximální úrovněmaximální úrovně emisí cigaretcigaret, 3. požadavky na laboratoře schválené pro měření emisí tabákových výrobkůtabákových výrobků, 4. umístění a vlastnosti jedinečného identifikátoru, rozsah údajů v něm obsažených a způsob nakládání s údaji, včetně jejich převádění, zpracovávání a uchovávání a přístupu k nim, 5. umístění a vlastnosti bezpečnostního prvku, 6. zakázané prvky a rysy podle § 12b odst. 1, 7. další povinné údaje pro tabákové výrobky určené ke kouřenítabákové výrobky určené ke kouření podle § 12d odst. 1 písm. i), 8. informace týkající se odvykání kouření podle § 12d odst. 2 a skupiny kombinovaných zdravotních varováníkombinovaných zdravotních varování podle § 12d odst. 3, 9. rozsah, lhůty, způsob informování a způsob nakládání s informacemi podle § 13 odst. 1 a 4, 10. prioritní seznam přísad, rozsah, prvky, lhůty, způsob zpracování, zaměření a způsob předložení studie podle § 13a odst. 1, rozsah, lhůty a způsob zpracování zprávy o výsledku studie podle § 13a odst. 2 a rozsah, lhůty a způsob předložení zprávy podle § 13e odst. 6, 11. rozsah údajů požadovaných pro registraci podle § 13c odst. 2 až 5 a způsob jejího provedení, 12. seznam látek povolených k výrobě tabákových výrobkůtabákových výrobků a jejich přípustné množství, 13. seznam zakázaných látek, které nesmí obsahovat tabákové výrobkytabákové výrobky uváděné na trh, 14. rozsah, lhůty a způsob informování o novém tabákovém výrobkunovém tabákovém výrobku, 15. další požadavky na informace o studiích, výzkumu a na další informace o novém tabákovém výrobkunovém tabákovém výrobku, které jsou výrobce a dovozce nového tabákového výrobkunového tabákového výrobku povinni oznámit podle § 12g odst. 3, l) způsob provádění klasifikace, označení jatečně upravených těl jatečných zvířat, vzor protokolu o klasifikaci, způsob a rozsah sdělování výsledků klasifikace, způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydávání osvědčení o odborné způsobilosti, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení osvědčení; m) pro potraviny a tabákové výrobkytabákové výrobky a pro podmínky jejich výroby a uvádění na trh 1. požadavky na odběr a přípravu kontrolních vzorkůkontrolních vzorků, požadavky na jejich balení, označování, přepravu a uchování, včetně požadavků na záznam o odběru vzorků, 2. požadavky na odbornou kvalifikaci osob provádějících odběr, přípravu a zkoušení kontrolních vzorkůkontrolních vzorků, 3. požadavky na nakládání s kontrolními vzorky a zkoušení kontrolních vzorků a náležitosti protokolu o zkoušce, 4. způsob posouzení výsledků zkoušek kontrolních vzorků, n) seznam potravin podle § 9b odst. 1 písm. c), o) způsob poskytování údajů podle § 12g odst. 1, § 12h odst. 3, § 12j odst. 3 a § 13 odst. 1, 2 a 4, p) výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly podle § 16 odst. 11, výši paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi podle § 16 odst. 12, výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti se vstupem potravin ze třetích zemí podle § 16 odst. 13 a výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s dovozem potravin ze třetích zemí podle § 16 odst. 13 a 14, q) způsob úpravy balených vod, r) rozsah znalosti pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení, s) doplňky stravydoplňky stravy, požadavky na jejich složení, označování a způsob jejich použití, t) způsob poskytování informací o pokrmech, technologické požadavky na jejich výrobu nebo přípravu, požadavky na způsob uvádění pokrmů na trh, podmínky uchovávání a manipulace s pokrmy, smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na bezpečnost pokrmů a požadavky na označování pokrmů ve fázi jejich výroby, přípravy nebo uvádění na trh před jejich nabízením spotřebitelispotřebiteli. (2) Vláda stanoví nařízením systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví z potravin, případně surovin, v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie a v návaznosti na obdobné systémy v členských zemích Evropské unie; současně stanoví úkoly příslušných ústředních orgánů státní správy zapojených do systému rychlého varování. § 19 (1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví u stávajících druhů potravin vyhláškou a) podmínky pro výskyt toxikologicky významných látek v potravinách a dále potraviny, popřípadě skupiny potravin, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat, b) potraviny, které lze ozařovat ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením, podmínky ozařování, druhy záření a nejvyšší přípustné dávky záření a způsob označení na obalu, že potravina byla ozářena, c) druhy potravin určené pro zvláštní výživu, požadavky na jejich složení a způsob jejich použití, d) bližší pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových potravin. (2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem mikrobiologické požadavky na jednotlivé druhy potravin, pomocné a přídatné látky a způsob výběru a počet odebíraných vzorků, způsob kontroly a hodnocení, jde-li o potraviny nebo jejich druhy, pro které tyto požadavky nestanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie a vyžaduje-li si to bezpečnost potravin. (3) Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem stanoví na základě čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 prováděcím právním předpisem povinný přídavek vitaminu nebo minerální látky do určitých potravin nebo zákaz nebo omezení používání některých jiných látek při výrobě určitých potravin. (4) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou pro a) elektronické cigaretyelektronické cigarety a náhradní náplně do nich 1. požadavky na jejich složení, vzhled, jakostjakost a vlastnosti, 2. požadavky na jejich označování, včetně zakázaných prvků a rysů, 3. způsob, lhůty a rozsah oznamovací povinnosti, 4. rozsah údajů požadovaných pro registraci a způsob jejího provedení, b) bylinné výrobky určené ke kouření 1. požadavky na jejich označování, včetně zakázaných prvků a rysů, 2. způsob, lhůty a rozsah oznamovací povinnosti, c) nikotinové sáčky bez obsahu tabákutabáku 1. požadavky na jejich složení, vzhled, jakostjakost a vlastnosti, 2. požadavky na jejich označování, včetně zakázaných prvků a rysů, 3. způsob, lhůty a rozsah oznamovací povinnosti. ČÁST ČTVRTÁ § 22 Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona České národní rady č. 240/1992 Sb. a zákona č. 22/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 1 a 2 se slova „obchodu a cestovního ruchu České republiky“ nahrazují slovy „průmyslu a obchodu“. 2. § 2 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní: „(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na kontrolu potravin a tabákových výrobků, s výjimkou kontroly poctivosti prodeje a kontroly přípravy jídel a nápojů.“. 3. V § 3 písm. e) se za slova „jakosti zboží“ vkládají tato slova: “, s výjimkou potravin a tabákových výrobků,“. 4. V § 4 odst. 1 písm. d) se v první větě na konci tečka nahrazuje čárkou a vkládají se tato slova: „nejde-li o vzorky potravin.“. ČÁST PÁTÁ § 23 Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 437/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst 1 písm. b) se slova „předpisy o péči o zdraví lidu,“ nahrazují slovy „zvláštními předpisy,3),4)“. 2. Poznámky č. 3) a 4) znějí: „3) Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“. 3. V § 10 odst. 1 písm. a) se za slova „zvláštními předpisy,“ doplňuje odkaz na poznámku č. 4). 4. V § 10 odst. 1 písm. b) bodu 2 se slova „o péči o zdraví lidu,“ nahrazují slovy „zvláštními předpisy,4)“. 5. § 22 odst. 1 písm. e) zní: „e) při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích, při prodeji podmíněně poživatelných potravin a při prodeji potravin živočišného původu v prodejnách a prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže, vajec nebo k prodeji zvěřiny,“. 6. V § 22 odst. 3 písm. a) se slova „právních předpisů o péči o zdraví lidu,“ nahrazují slovy „zvláštních předpisů,3),4)“. 7. V § 26 písm. c) se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „s výjimkou vzorků odebraných při prodeji živočišných produktů podle zvláštního zákona.4) Za tyto vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba výrobek nebo potravinu prodává. Náhrada se neposkytne, jde-li o výrobek nebo potravinu, které nesplňují požadavky stanovené zvláštními předpisy.4)“. 8. V § 27 odst. 1 písm. a) se slova „nebo jinými obecně závaznými právními předpisy upravujícími povinnosti na úseku veterinární péče“ nahrazují slovy „a zvláštními předpisy4)“. 9. V § 27 odst. 1 se slova „200 tisíc Kčs“ nahrazují slovy „tří miliónů Kč“. 10. V § 27 odst. 2 se slova „400 tisíc Kčs“ nahrazují slovy „pět miliónů Kč“. 11. V § 27 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Podnikateli, který poruší povinnost stanovenou zvláštním předpisem,4) jde-li o potraviny živočišného původu, se uloží pokuta stanovená zvláštním předpisem.4)“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. ČÁST ŠESTÁ § 24 Zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., zákona České národní rady č. 437/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 348/1992 Sb. a zákona č. 112/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 2 se vypouštějí slova „upravujících povinnosti na úseku veterinární péče“ a za slova „obecně závazných právních předpisů“ se doplňuje odkaz na poznámku č. 1a). 2. Poznámka č. 1a) zní: „1a) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“. 3. V § 9 odst. 1 písm. a) se za slovy „veterinární péči“ vypouští čárka a za odkaz na poznámku č. 6) se vkládají tato slova: „a zvláštních zákonů,1a)“. 4. V § 10 písm. c) se za slovy „veterinární péči“ vypouští čárka a za odkaz na poznámku č. 6) se vkládají tato slova: „a zvláštních předpisů,1a)“. 5. V § 11a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije při porušení povinností stanovených zvláštním zákonem.1a)“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. ČÁST SEDMÁ § 25 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. a zákona č. 104/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 10 odst. 1 písm. c) se tečka na konci vypouští a za slovo „zkáze“ se doplňují slova, která včetně poznámky č. 9a) znějí: „ve smyslu zvláštního zákona.9a) 9a) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“. 2. V § 11 se za větu první vkládá tato věta: „České údaje u potravin musí odpovídat zvláštnímu zákonu.9a)“. 3. V § 23 odst. 1 se slova „písm. b) až d)“ nahrazují slovy „, a jde-li o potraviny a tabákové výrobky podle § 3 písm. b), § 7 až 9, § 10 odst. 1 písm. c) a § 17“. 4. V § 23 odst. 4 písm. a) se za slovo „původu“ doplňují tato slova: „při prodeji na tržištích, v tržnicích a při prodeji podmíněně poživatelných potravin živočišného původu“. 5. V § 24 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Nejde-li o porušení povinností stanovených v § 3 písm. a) a c), § 6, § 10 odst. 1 písm. a) a b) a § 11, nevztahuje se odstavec 1 na potraviny a tabákové výrobky.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9. ČÁST OSMÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 26 (1) Ustanovení zvláštních zákonů16b) týkající se podmínek výroby a uvádění potravinpotravin a tabákových výrobkůtabákových výrobků do oběhu, jakož i povinností podnikatelů s tím spojených nejsou tímto zákonem dotčena. (2) V řízeních podle zvláštních zákonů ve věcech uvedených v části první tohoto zákona zahájených přede dnem účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů. § 27 (1) Podnikatel, který zahájil výrobu potravin a tabákových výrobků přede dnem účinnosti tohoto zákona, ohlásí tuto skutečnost podle § 3 odst. 3 nejpozději do šesti měsíců od jeho účinnosti. (2) Označení potraviny vyrobené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadních předpisů. (3) Požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost potravin vyrobených přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů. (4) Závazné posudky orgánů hygienické služby vydané podle zvláštního zákona k zahájení výroby a k dovozu potravinpotravin přede dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. V této lhůtě pozbývají platnosti i opatření vydaná Hlavním hygienikem České republiky podle zvláštního předpisu.17b) § 28 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1997, s výjimkou § 6, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998, a § 3 odst. 1 písm. f) a g), která nabývají účinnosti dnem 1. července 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 4c) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb. 5) § 23c zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11b) § 20f a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 12) Vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky. 13) § 25 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 15e) § 28 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 15m) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 15) Čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 15d) Nařízení vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv. 15f) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. 15g) Čl. 34 až 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 15h) Čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 16b) Např. zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 303/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) § 5 odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17b) § 25 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. 18) Směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely. Směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států ohledně potravin a přísad do potravin ošetřených ionizací. Směrnice Komise 2003/40/ES ze dne 16. května 2003, kterou se stanoví seznam složek přírodních minerálních vod, jejich koncentrační limity a požadavky na označování a požadavky na použití vzduchu obohaceného ozonem při úpravě přírodních minerálních vod a pramenitých vod. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy. Směrnice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES. Směrnice Rady 2006/107/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 89/108/EHS týkající se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES týkající se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/91/EU ze dne 13. prosince 2011 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2100 ze dne 29. června 2022, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU, pokud jde o zrušení některých výjimek týkajících se zahřívaných tabákových výrobků. 19) Nařízení Rady (EHS) č. 2136/89 ze dne 21. června 1989 o stanovení společných obchodních norem pro konzervované sardinky a obchodních názvů pro konzervované sardinky a výrobky typu sardinek, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 2219/89 ze dne 18. července 1989 o zvláštních podmínkách pro vývoz potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace. Nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 ze dne 11. července 1991 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 1536/92 ze dne 9. června 1992, kterým se stanoví společné obchodní normy pro konzervované pravé a nepravé tuňáky. Nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2406/96 ze dne 26. listopadu 1996 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1825/2000 ze dne 25. srpna 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 týkající se sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, a kterým se mění směrnice č. 2001/18/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění. Rozhodnutí Komise 2005/1/ES ze dne 27. prosince 2004, kterým se schvalují metody třídění jatečně upravených těl prasat v České republice, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 37/2005 ze dne 12. ledna 2005 o sledování teplot v přepravních prostředcích, úložných a skladovacích prostorech pro hluboce zmrazené potraviny určené k lidské spotřebě. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1635/2006 ze dne 6. listopadu 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1882/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství dusičnanů v některých potravinách. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 445/2007 ze dne 23. dubna 2007, kterým se stanovují některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2991/94, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky, a nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 o ochraně označení používaných při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 543/2008 ze dne 16. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 566/2008 ze dne 18. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 589/2008 ze dne 23. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro vejce, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 733/2008 ze dne 15. července 2008 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004. Nařízení Komise (ES) č. 450/2009 ze dne 29. května 2009 o aktivních a inteligentních materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami. Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 115/2010 ze dne 9. února 2010, kterým se stanoví podmínky použití aktivovaného oxidu hlinitého pro odstranění fluoridů z přírodních minerálních vod a pramenitých vod. Rozhodnutí Komise č. 2010/791/EU ze dne 20. prosince 2010, kterým se stanoví seznam produktů uvedených v bodě III odst. 1 druhém pododstavci přílohy XII nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 931/2011 ze dne 19. září 2011 o požadavcích na sledovatelnost stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 pro potraviny živočišného původu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1333/2011 ze dne 19. prosince 2011, kterým se stanoví obchodní normy pro banány, pravidla pro dodržování těchto obchodních norem a požadavky na oznamování v odvětví banánů, v platném znění. Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/884/EU ze dne 22. prosince 2011 o mimořádných opatřeních týkajících se nepovolené geneticky modifikované rýže v produktech z rýže pocházejících z Číny a o zrušení rozhodnutí 2008/289/ES. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 29/2012 ze dne 13. ledna 2012 o obchodních normách pro olivový olej, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 208/2013 ze dne 11. března 2013 o požadavcích na sledovatelnost u klíčků a semen určených k produkci klíčků. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 579/2014 ze dne 28. května 2014, kterým se stanoví odchylka od některých ustanovení přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, pokud jde o námořní přepravu tekutých olejů a tuků, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/949 ze dne 19. června 2015, kterým se schvalují předvývozní kontroly prováděné některými třetími zeměmi u některých potravin, pokud jde o přítomnost některých mykotoxinů, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 ze dne 20. dubna 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1184, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 ze dne 20. prosince 2017, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/456 ze dne 19. března 2018 o procedurálních krocích konzultačního postupu pro určování statusu nových potravin v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/574 ze dne 15. prosince 2017 o technických normách pro zavedení a provoz systému sledovatelnosti tabákových výrobků. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/576 ze dne 15. prosince 2017 o technických normách pro bezpečnostní prvky používané na tabákové výrobky. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/775 ze dne 28. května 2018, kterým se stanoví pravidla pro použití čl. 26 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, pokud jde o pravidla pro uvádění země původu nebo místa provenience primární složky potraviny. 20) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 21) Čl. 2 odst. 2 písm. n) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 22) Například zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů. 23) Čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 24) Čl. 11 nařízení Komise (ES) č. 669/2009, v platném znění. 27) Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1184. 28) § 9a odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 29) Čl. 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 31) Například nařízení Komise (ES) č. 543/2008. 32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004. 33) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003, v platném znění. 35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012. 37) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. 38) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 39) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 40) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 127/2015 Sb. 41) Čl. 3 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 178/2002, v platném znění. 42) § 1d zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví., ve znění pozdějších předpisů. 43) § 4a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 44) Čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. 45) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013. 46) Vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů. 47) Příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. 48) Čl. 3 odst. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 48a) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 49) Čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 50) § 114 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 51) § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 52) § 2 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 65/2017 Sb. 52a) § 3 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 52b) § 2 zákona č. 247/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 52c) § 119 a 119a zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 52d) Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 52e) Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. 52f) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 52g) Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 52h) § 8, 11a a 12 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 53) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 54) Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 55) § 30 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 56) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 57) Například zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. 58) Vyhláška č. 132/2015 Sb., o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly. 59) Čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 60) Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů. 61) Například nařízení Komise (ES) č. 669/2009, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1660 ze dne 7. listopadu 2018, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz některých potravin jiného než živočišného původu z některých třetích zemí z důvodu rizika kontaminace rezidui pesticidů, kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009 a zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 885/2014, prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/186 ze dne 2. února 2017, kterým se stanoví zvláštní podmínky použitelné pro vstup zásilek z některých třetích zemí do Unie v důsledku mikrobiologické kontaminace a kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009, prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175 ze dne 5. února 2015, kterým se ukládají zvláštní podmínky použitelné na dovoz guarové gumy pocházející nebo zasílané z Indie vzhledem k rizikům kontaminace pentachlorfenolem a dioxiny, prováděcí rozhodnutí Komise 2011/884/EU. 62) Čl. 3 odst. 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 63) Vyhláška č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení, ve znění pozdějších předpisů. 64) Vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin. 74) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
Zákon č. 113/1997 Sb.	Zákon č. 113/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na sociální politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 5. 1997, datum účinnosti 1. 7. 1997, částka 39/1997 * Čl. V - Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. * Čl. VI - 4. Pokud se v právních předpisech používá pojem oblastní celní úřad, rozumí se tím celní ředitelství. Pokud se v právních předpisech používá pojmu Ústřední celní správa, rozumí se tím ministerstvo. * Čl. VII - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění proveden * Čl. VIII k zákonu č. 113/1997 Sb. Aktuální znění od 29. 7. 2016 (242/2016 Sb.) 113 ZÁKON ze dne 24. dubna 1997, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. V Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 20 odst. 3 ve větě první se v části věty před středníkem slova „následujícího po dni, kdy taková okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek“ nahrazují slovy „splatnosti první splátky dluhu“. 2. V § 20 odst. 3 v první větě část věty za středníkem zní: „pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách, nezaplatí včas anebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu a okresní správa sociálního zabezpečení z tohoto důvodu zrušila povolení, je povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,075 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu.“. 3. V § 20a odst. 1 první věta zní: „Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písmena a) a b) může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolit placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, a to až do výše, kterou tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek.“. 4. V § 20a odst. 2 v první větě se slovo „povolí“ nahrazuje slovy „může povolit“ a vypouštějí se slova „,jestliže dluh na tomto doplatku a penále činí alespoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3)“. 5. V § 20a se dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 3 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 6. V § 20a odst. 5 se vypouští slovo „třetího“ a slova „ , pokud plátce pojistného nepožádal o stanovení tohoto dne na dřívější kalendářní měsíc“. 7. V § 20a odst. 8 se slovo „zruší“ nahrazuje slovy „může zrušit“. 8. § 20a odst. 9 se vypouští. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 9. 9. V § 25 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Celní správy České republiky s těmito odchylkami: a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo financí, b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé organizaci, rozumí se tím příslušný celní orgán.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. Čl. VI 4. Pokud se v právních předpisech používá pojem oblastní celní úřad, rozumí se tím celní ředitelství. Pokud se v právních předpisech používá pojmu Ústřední celní správa, rozumí se tím ministerstvo. 5. Práva a povinnosti oblastních celních úřadů přecházejí na celní ředitelství, v jejichž územním obvodu měly ke dni účinnosti tohoto zákona tyto oblastní celní úřady své sídlo. Práva a povinnosti zrušených celních úřadů přecházejí na celní úřady, v jejichž územním obvodu měly ke dni účinnosti tohoto zákona zrušené celní úřady své sídlo. 6. Na řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se užijí ustanovení předpisů platných před tímto dnem. 7. Zrušují se: a) Nařízení vlády č. 225/1994 Sb., kterým se stanovují celní přechody, na nichž provádějí kontrolu cestovních dokladů celní úřady. b) Vyhláška Ministerstva financí č. 135/1995 Sb., o zařazení funkcí v celní správě do ozbrojené složky v celní správě. Čl. VII Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem. Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu č. 113/1997 Sb. A. Územní působnost celních ředitelství (§ 7 odst. 2 celního zákona) 1. Celní ředitelství Brno Sídlo: Brno Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Blansko, Brno I., Brno II., Břeclav, Břeclav-dálnice, Hodonín, Jihlava, Třebíč, Znojmo, Žďár nad Sázavou. 2. Celní ředitelství České Budějovice Sídlo: České Budějovice Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: České Budějovice, Český Krumlov, České Velenice, Dolní Dvořiště, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Strážný, Strakonice, Tábor. 3. Celní ředitelství Hradec Králové Sídlo: Hradec Králové Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Svitavy, Turnov, Trutnov, Ústí nad Orlicí. 4. Celní ředitelství Olomouc Sídlo: Olomouc Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Horní Lideč, Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Přerov, Starý Hrozenkov, Šumperk, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín. 5. Celní ředitelství Ostrava Sídlo: Ostrava Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Český Těšín, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Krnov, Mosty u Jablunkova, Nový Jičín, Opava, Ostrava, Valašské Meziříčí. 6. Celní ředitelství Plzeň Sídlo: Plzeň Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Cheb, Domažlice, Folmava, Klatovy, Karlovy Vary, Plzeň I., Plzeň II., Rozvadov, Sokolov. 7. Celní ředitelství Praha Sídlo: Praha Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha I., Praha II., Praha III., Praha IV., Praha V., Praha VI., Příbram, Rakovník, Ruzyně-letiště Praha. 8. Celní ředitelství Ústí nad Labem Sídlo: Ústí nad Labem Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Cínovec, Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jiříkov, Liberec, Litoměřice, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf, Žatec. B. Územní působnost celních úřadů (§ 10 odst. 1 celního zákona) 1. Celní úřad Blansko se sídlem v Blansku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Blansko: Adamov, Bedřichov, Běleč, Benešov, Blansko, Borotín, Bořitov, Boskovice, Brťov-Jeneč, Brumov, Březina, Bukovice, Bukovina, Bukovinka, Býkovice, Cetkovice, Crhov, Černá Hora, Černovice, Deštná, Dlouhá Lhota, Doubravice nad Svitavou, Drnovice, Habrůvka, Hluboké Dvory, Hodonín, Holštejn, Horní Poříčí, Horní Smržov, Chrudichromy, Jabloňany, Jedovnice, Kněževes, Knínice u Boskovic, Kořenec, Kotvrdovice, Kozárov, Krasová, Krhov, Křetín, Křtěnov, Křtiny, Kulířov, Kunčina Ves, Kunice, Kuničky, Kunštát, Lažany, Lazinov, Letovice, Lhota Rapotina, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Lipovec, Lipůvka, Lomnice, Louka, Lubě, Ludíkov, Lysice, Makov, Malá Lhota, Malá Roudka, Míchov, Milonice, Němčice, Nýrov, Obora, Ochoz u Tišnova, Okrouhlá, Olešnice, Olomučany, Osiky, Ostrov u Macochy, Pamětice, Petrov, Petrovice, Prostřední Poříčí, Rájec-Jestřebí, Ráječko, Rašov, Rohozec, Roubanina, Rozseč nad Kunštátem, Rozsička, Rudice, Sebranice, Senetářov, Skalice nad Svitavou, Skrchov, Sloup, Strhaře, Stvolová, Sudice, Suchý, Sulíkov, Světlá, Svinošice, Svitávka, Synalov, Šebetov, Šebrov-Kateřina, Šošůvka, Štěchov, Tasovice, Uhřice, Újezd u Boskovic, Újezd u Černé Hory, Unín, Ústup, Úsobrno, Valchov, Vanovice, Vavřinec, Vážany, Velenov, Velké Opatovice, Vysočany, Vilémovice, Vísky, Voděrady, Vranová, Závist, Zbraslavec, Zhoř, Ždár, Ždárná, Žernovník, Žerůtky. 2. Celní úřad Brno I. se sídlem v Brně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Brno-město: městské části Brno-střed, Bohunice, Bosonohy, Bystrc, Jundrov, Kníničky, Kohoutovice, Komín, Nový Lískovec, Starý Lískovec, Žabovřesky, Žebětín z okresu Brno-venkov: Babice nad Svitavou, Babice u Rosic, Bílovice nad Svitavou, Biskoupky, Blažovice, Blučina, Braníškov, Bratčice, Březina, Čebín, Česká, Čučice, Deblín, Dolní Kounice, Domašov, Drásov, Hajany, Heroltice, Hlína, Holasice, Hostěnice, Hradčany, Hrušovany u Brna, Hvozdec, Chudčice, Ivančice, Javůrek, Jinačovice, Jiříkovice, Kanice, Ketkovice, Kobylnice, Kovalovice, Kratochvilka, Kupařovice, Kuřim, Lažánky, Ledce, Lelekovice, Lesní Hluboké, Litostrov, Lomnička, Lukovany, Malešovice, Malhostovice, Maršov, Medlov, Mělčany, Měnín, Modřice, Mokrá-Horákov, Moravany, Moravské Bránice, Moravské Knínice, Moutnice, Nebovidy, Nelepeč, Němčičky, Neslovice, Nesvačilka, Nosislav, Nová Ves, Nové Bránice, Odrovice, Ochoz u Brna, Omice, Opatovice, Ořechov, Oslavany, Ostopovice, Ostrovačice, Otmarov, Podolí, Ponětovice, Popovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Pravlov, Prštice, Předklášteří, Příbram, Přibyslavice, Přísnotice, Radostice, Rajhrad, Rajhradice, Rebešovice, Rosice, Rozdrojovice, Rudka, Řícmanice, Říčany, Říčky, Sentice, Silůvky, Sivice, Skalička, Sobotovice, Sokolnice, Stanoviště, Střelice, Svatoslav, Syrovice, Šerkovice, Šlapanice, Štěpánovice, Telnice, Těšany, Tětčice, Tišnov, Trboušany, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Újezd u Rosic, Unkovice, Úsuší, Velatice, Veverská Bítýška, Veverské Knínice, Viničné Šumice, Vohančice, Vojkovice, Vranov, Všechovice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav, Zbýšov, Žabčice, Žatčany, Želešice, Železné, Židlochovice. 3. Celní úřad Brno II. se sídlem v Brně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Brno-město městské části: Brno-sever, Černovice, Ivanovice, Jehnice, Chrlice, Komárov, Královo Pole, Líšeň, Maloměřice-Obřany, Medlánky, Ořešín, Řečkovice, Slatina, Tuřany, Útěchov, Vinohrady, Židenice. 4. Celní úřad Břeclav se sídlem v Břeclavi Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Břeclav: Bavory, Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brod nad Dyjí, Brumovice, Břeclav, Březí, Bulhary, Cvrčovice, Diváky, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Bojanovice, Horní Věstonice, Hrušky, Hustopeče, Ivaň, Jevišovka, Kašnice, Klentnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Kostice, Krumvíř, Křepice, Lanžhot (vyjma celního prostoru celního úřadu Břeclav-dálnice), Lednice, Mikulov, Milovice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Podivín, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Přítluky, Rakvice, Sedlec, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Tvrdonice, Týnec, Uherčice, Valtice, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vlasatice, Vranovice, Vrbice, Zaječí. 5. Celní úřad Břeclav-dálnice se sídlem v Lanžhotě Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Břeclav-dálnice v obci Lanžhot. 6. Celní úřad Hodonín se sídlem v Hodoníně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Hodonín: Archlebov, Blatnice pod sv. Antonínkem, Blatnička, Bukovany, Bzenec, Čejč, Čejkovice, Čeložnice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Domanín, Dražůvky, Dubňany, Hodonín, Hovorany, Hroznova Lhota, Hrubá Vrbka, Hýsly, Javorník, Ježov, Josefov, Karlín, Kelčany, Kněždub, Kostelec, Kozojídky, Kuželov, Kyjov, Labuty, Lipov, Louka, Lovčice, Lužice, Malá Vrbka, Mikulčice, Milotice, Moravany, Moravský Písek, Mutěnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Nová Lhota, Nový Poddvorov, Ostrovánky, Petrov, Prušánky, Radějov, Ratíškovice, Rohatec, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Starý Poddvorov, Stavěšice, Strážnice, Strážovice, Sudoměřice, Suchov, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Tasov, Terezín, Těmice, Tvarožná Lhota, Uhřice, Vacenovice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Věteřov, Vlkoš, Vnorovy, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice, Žeraviny. 7. Celní úřad Jihlava se sídlem v Jihlavě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Jihlava: Arnolec, Batelov, Bílý Kámen, Bítovčice, Bohuslavice, Borovná, Boršov, Brtnice, Brzkov, Cejle, Cerekvička-Rosice, Černíč, Čížov, Dlouhá Brtnice, Dobronín, Dobroutov, Dolní Cerekev, Dolní Vilímeč, Doupě, Dudín, Dušejov, Dvorce, Dyjice, Hladov, Hodice, Hojkov, Horní Dubenky, Horní Myslová, Hostětice, Hubenov, Hybrálec, Jamné, Jersín, Jezdovice, Ježená, Jihlava, Jihlávka, Jindřichovice, Kalhov, Kaliště, Kamenice, Kamenná, Klatovec, Knínice, Kostelec, Kostelní Myslová, Kozlov, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Markvartice, Měšín, Meziříčko, Milíčov, Mirošov, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nadějov, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Opatov, Ořechov, Otín, Panenská Rozsíčka, Panské Dubenky, Pavlov, Plandry, Polná, Puklice, Radkov, Rančířov, Rantířov, Rohozná, Rozseč, Růžená, Rybné, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Smrčná, Stáj, Stará Říše, Stonařov, Strachoňovice, Střítež, Suchá, Svojkovice, Šimanov, Švábov, Telč, Třešť, Třeštice, Urbanov, Ústí, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Věžnice, Věžnička, Vílanec, Volevčice, Vyskytná nad Jihlavou, Vysoké Studnice, Vystrčenovice, Záborná, Zadní Vydří, Zbilidy, Zbinohy, Zdeňkov, Zhoř, Zvolenovice, Žatec, Ždírec. 8. Celní úřad Třebíč se sídlem v Třebíči Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Třebíč: Babice, Bačice, Bačkovice, Benetice, Biskupice-Pulkov, Blatnice, Bohušice, Bochovice, Bransouze, Brtnička, Březník, Budišov, Budkov, Cidlina, Čáslavice, Častohostice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Čikov, Číměř, Dalešice, Dědice, Dešov, Dolní Lažany, Dolní Vilémovice, Domamil, Dukovany, Hartvíkovice, Heraltice, Hluboké, Hodov, Horní Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hornice, Hrotovice, Hroznatín, Hrutov, Hvězdoňovice, Chlístov, Chlum, Chotěbudice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jaroměřice nad Rokytnou, Jasenice, Jemnice, Jinošov, Jiratice, Kamenná, Kdousov, Kladeruby nad Oslavou, Klučov, Kněžice, Kojatice, Kojatín, Kojetice, Komárovice, Koněšín, Kostníky, Kouty, Kožichovice, Kozlany, Krahulov, Kralice nad Oslavou, Kramolín, Krhov, Krokočín, Kuroslepy, Láz, Lesná, Lesní Jakubov, Lesonice, Lesůňky, Lhánice, Lhotice, Lipník, Litohoř, Litovany, Lomy, Loukovice, Lovčovice, Lukov, Markvartice, Martínkov, Mastník, Menhartice, Meziříčko, Mikulovice, Mladoňovice, Mohelno, Moravské Budějovice, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Nárameč, Nimpšov, Nová Ves, Nové Syrovice, Nový Telečkov, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov, Oponešice, Oslavička, Ostašov, Pálovice, Petrovice, Petrůvky, Pokojovice, Police, Popůvky, Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Příštpo, Pucov, Pyšel, Rácovice, Račice, Radkovice u Budče, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Radotice, Rapotice, Rohy, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Rudíkov, Římov, Sedlec, Senorady, Slavětice, Slavíčky, Slavíkovice, Smrk, Stařeč, Stropešín, Studenec, Studnice, Sudice, Svatoslav, Šebkovice, Štěměchy, Štěpkov, Tasov, Trnava, Třebelovice, Třebenice, Třebíč, Třesov, Valdíkov, Valeč, Vícenice, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Vladislav, Vlčatín, Výčapy, Zahrádka, Zárubice, Zašovice, Zvěrkovice, Želetava. 9. Celní úřad Znojmo se sídlem ve Znojmě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Znojmo: Bantice, Běhařovice, Bezkov, Bítov, Blanné, Blížkovice, Bohutice, Bojanovice, Borotice, Boskovštejn, Božice, Branišovice, Břežany, Citonice, Ctidružice, Čejkovice, Čermákovice, Černín, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dobšice, Dolenice, Dolní Dubňany, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Grešlové Mýto, Havraníky, Hevlín, Hnanice, Hluboké Mašůvky, Hodonice, Horní Břečkov, Horní Dubňany, Horní Dunajovice, Horní Kounice, Hostěradice, Hostim, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalatice, Chvalovice, Jamolice, Jaroslavice, Jevišovice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Jiřice u Moravských Budějovic, Kadov, Korolupy, Kravsko, Krhovice, Křepice, Křídlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Lančov, Lechovice, Lesná, Lesonice, Litobratřice, Loděnice, Lubnice, Lukov, Mackovice, Mašovice, Medlice, Mikulovice, Milíčovice, Miroslav, Miroslavské Knínice, Morašice, Moravský Krumlov, Našiměřice, Němčičky, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Onšov, Oslnovice, Pavlice, Petrovice, Plaveč, Plenkovice, Podhradí nad Dyjí, Podmolí, Podmýče, Práče, Pravice, Prokopov, Prosiměřice, Přeskače, Rešice, Rozkoš, Rudlice, Rybníky, Skalice, Slatina, Slup, Stálky, Starý Petřín, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Střelice, Suchohrdly, Šafov, Šanov, Šatov, Štítary, Šumice, Šumná, Tasovice, Tavíkovice, Těšetice, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tulešice, Tvořihráz, Uherčice, Újezd, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Vevčice, Višňové, Vítonice, Vracovice, Vranov nad Dyjí, Vranovská Ves, Vratěnín, Vrbovec, Výrovice, Vysočany, Zálesí, Zblovice, Znojmo, Želetice, Žerotice, Žerůtky. 10. Celní úřad Žďár nad Sázavou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Žďár nad Sázavou: Baliny, Blažkov, Blízkov, Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Bohdalov, Bohuňov, Borač, Borovnice, Borovník, Bory, Březejc, Březí, Březí nad Oslavou, Březské, Budeč, Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Cikháj, Černá, Černvír, České Milovy, Dalečín, Daňkovice, Dlouhé, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Dolní Loučky, Dolní Rožínka, Doubravník, Drahonín, Fryšava pod Žákovou horou, Hamry nad Sázavou, Herálec, Heřmanov, Hodíškov, Horní Libochová, Horní Loučky, Horní Radslavice, Horní Rožínka, Chlumek, Chlumětín, Chlum-Korouhvice, Jabloňov, Jámy, Javorek, Jimramov, Jívoví, Kadolec, Kadov, Kaly, Karlov, Katov, Kněževes, Koroužné, Kotlasy, Kozlov, Krásné, Krásněves, Křídla, Křížánky, Křížanov, Křižínkov, Křoví, Kuklík, Kundratice, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Kyjov, Lavičky, Lhotka, Lísek, Líšná, Lubné, Malá Losenice, Martinice, Matějov, Měřín, Milasín, Milešín, Mirošov, Moravec, Moravecké Pavlovice, Nedvědice, Netín, Níhov, Nížkov, Nová Ves, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Dvory, Nové Město na Moravě, Nové sady, Nové Veselí, Nový Jimramov, Nyklovice, Obyčtov, Olší, Ořechov, Oslavice, Osová Bítýška, Osové, Ostrov nad Oslavou, Otín, Pavlínov, Pavlov, Pernštejnské Jestřabí, Petráveč, Pikarec, Písečné, Počítky, Poděšín, Podolí, Pokojov, Polnička, Prosatín, Prosetín, Račice, Račín, Radenice, Radešín, Radešínská Svratka, Radkov, Radňoves, Radňovice, Radostín, Radostín nad Oslavou, Rodkov, Rojetín, Rosička, Rousměrov, Rovečné, Rožná, Rozseč, Rozsochy, Ruda, Rudolec, Řečice, Řikonín, Sázava, Sazomín, Sejřek, Sirákov, Sklené, Sklené nad Oslavou, Skorotice, Skryje, Skřinářov, Sněžné, Spělkov, Strachujov, Stránecká Zhoř, Strážek, Střítež, Sulkovec, Světnov, Sviny, Svratka, Škrdlovice, Štěpánov nad Svratkou, Tišnovská Nová Ves, Tři Studně, Ubušínek, Uhřínov, Ujčov, Újezd, Újezd u Tišnova, Unčín, Vatín, Věcov, Věchnov, Velká Bíteš, Velká Losenice, Velké Janovice, Velké Meziříčí, Velké Tresné, Vepřová, Věstín, Věžná, Vídeň, Vidonín, Vír, Vlachovice, Vlkov, Vojnův Městec, Vratislávka, Vysoké, Záblatí, Zadní Zhořec, Znětínek, Zubří, Zvole, Ždánice, Žďár nad Sázavou, Žďárec. 11. Celní úřad České Budějovice se sídlem v Českých Budějovicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu České Budějovice: Adamov, Bečice, Borek, Borovany, Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Branišov, Břehov, Čakov, Čejkovice, České Budějovice, Čižkrajice, Dasný, Dívčice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dobšice, Dolní Bukovsko, Doubravice, Doudleby, Drahotěšice, Dříteň, Dubičné, Dubné, Dynín, Habří, Hartmanice, Heřmaň, Hlavatce, Hlincová Hora, Hluboká nad Vltavou, Homole, Horní Kněžeklady, Hosín, Hosty, Hrdějovice, Hůry, Hvozdec, Chotýčany, Chrásťany, Jankov, Jivno, Kamenná, Kamenný Újezd, Komařice, Kvítkovice, Ledenice, Libín, Libnič, Lipí, Lišov, Litvínovice, Ločenice, Mazelov, Mladošovice, Modrá Hůrka, Mokrý Lom, Mydlovary, Nákří, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Olešnice, Olešník, Ostrolovský Újezd, Pištín, Planá, Plav, Radošovice, Roudné, Rudolfov, Římov, Sedlec, Slavče, Srubec, Staré Hodějovice, Strážkovice, Strýčice, Střížov, Svatý Jan nad Malší, Ševětín, Štěpánovice, Temelín, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Úsilné, Včelná, Vidov, Vitín, Vlkov, Vrábče, Vráto, Všemyslice, Záboří, Zahájí, Závraty, Zliv, Zvíkov, Žabovřesky, Žár, Žimutice. 12. Celní úřad Český Krumlov se sídlem v Českém Krumlově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Český Krumlov: Benešov nad Černou, Besednice, Bohdalovice, Boletice, Brloh, Bujanov, Černá v Pošumaví, Český Krumlov, Dolní Dvořiště (vyjma celního prostoru celního úřadu Dolní Dvořiště), Dolní Třebonín, Frymburk, Horní Dvořiště, Holubov, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Chlumec, Chvalšiny, Kájov, Kaplice, Křemže, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Malonty, Malšín, Mirkovice, Mojné, Netřebice, Nová Ves, Omlenice, Pohorská Ves, Přední Výtoň, Přídolí, Přísečná, Rožmberk nad Vltavou, Rožmitál na Šumavě, Soběnov, Střítež, Srnín, Světlík, Velešín, Větřní, Věžovatá Pláně, Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Zubčice, Zvíkov. 13. Celní úřad České Velenice se sídlem v Českých Velenicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu České Budějovice: Hranice, Nové Hrady, Horní Stropnice, Petříkov, Jílovice, Hradce. z okresu Jindřichův Hradec: Nová Ves nad Lužnicí, Dvory nad Lužnicí, Halámky, Rapšach, Suchdol nad Lužnicí, České Velenice. 14. Celní úřad Dolní Dvořiště se sídlem v Dolním Dvořišti Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Dolní Dvořiště v obci Dolní Dvořiště. 15. Celní úřad Jindřichův Hradec se sídlem v Jindřichově Hradci Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Jindřichův Hradec: Báňovice, Bednárec, Bednáreček, Blažejov, Bořetín, Březina, Budeč, Budíškovice, Cep, Cizkrajov, Červený Hrádek, Český Rudolec, Číměř, Člunek, Dačice, Dešná, Deštná, Dívčí Kopy, Dobrohošť, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Domanín, Doňov, Drunče, Dunajovice, Frahelž, Hadravova Rosička, Hamr, Hatín, Heřmaneč, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Horní Slatina, Hospříz, Hrachoviště, Hříšice, Chlum u Třeboně, Jarošov nad Nežárkou, Jilem, Jindřichův Hradec, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Klec, Kostelní Radouň, Kostelní Vydří, Kunžak, Lásenice, Lodhéřov, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Nová Bystřice, Nová Olešná, Nová Včelnice, Novosedly nad Nežárkou, Okrouhlá Radouň, Peč, Písečné, Pístina, Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Polště, Ponědraž, Ponědrážka, Popelín, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Rosička, Slavonice, Smržov, Staňkov, Staré Hobzí, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Stříbrec, Střížovice, Studená, Světce, Třebetice, Třeboň, Újezdec, Velký Ratmírov, Vícemil, Višňová, Vlčetinec, Volfířov, Vydří, Záblatí, Záhoří, Zahrádky, Žďár, Županovice. 16. Celní úřad Pelhřimov se sídlem v Pelhřimově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Pelhřimov: Arneštovice, Bácovice, Bělá, Bohdalín, Bořetice, Bořetín, Božejov, Bratřice, Budíkov, Buřenice, Bystrá, Cetoraz, Čáslavsko, Častrov, Čejov, Čelistná, Černov, Černovice, Červená Řečice, Čížkov, Dehtáře, Dobrá Voda, Dobrá Voda u Pacova, Dubovice, Důl, Eš, Hojanovice, Hojovice, Horní Cerekev, Horní Rápotice, Horní Ves, Hořepník, Hořice, Humpolec, Chýstovice, Chyšná, Jankov, Ježov, Jiřice, Kaliště, Kámen, Kamenice nad Lipou, Kejžlice, Koberovice, Kojčice, Komorovice, Košetice, Krasíkovice, Křeč, Křelovice, Křešín, Leskovice, Lesná, Lhota-Vlasenice, Libkova Voda, Lidmaň, Litohošť, Lukavec, Martince u Onšova, Mezilesí, Mezná, Mladé Bříště, Mnich, Moraveč, Mysletín, Nová Buková, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Obrataň, Olešná, Ondřejov, Onšov, Pacov, Pavlov, Pelhřimov, Píšť, Počátky, Polesí, Pošná, Proseč, Proseč pod Křemešníkem, Putimov, Rodinov, Rovná, Rynárec, Řečice, Salačova Lhota, Samšín, Sedlice, Senožaty, Staré Bříště, Stojčín, Střítež, Střítež pod Křemešníkem, Svépravice, Syrov, Těchobuz, Těmice, Ústrašín, Útěchovice, Útěchovice pod Stražištěm, Útěchovičky, Včelnička, Velká Chyška, Velký Rybník, Veselá, Věžná, Vojslavice, Vokov, Vyklantice, Vyskytná, Vysoká Lhota, Vystrkov, Zachotín, Zajíčkov, Zhořec, Zlátenka, Želiv, Žirov, Žirovnice. 17. Celní úřad Písek se sídlem v Písku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Písek: Albrechtice nad Vltavou, Bernartice, Borovany, Boudy, Božetice, Branice, Cerhonice, Čimelice, Čížová, Dobev, Dolní Novosedly, Dražíč, Drhovle, Heřmaň, Horosedly, Hrazany, Hrejkovice, Chyšky, Jetětice, Jickovice, Kestřany, Kluky, Kostelec nad Vltavou, Kovářov, Kožlí, Králova Lhota, Křenovice, Kučeř, Květov, Lety, Milevsko, Minice, Mirotice, Mirovice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Okrouhlá, Olešná, Orlík nad Vltavou, Osek, Oslov, Ostrovec, Paseky, Písek, Podolí I, Probulov, Protivín, Přeborov, Předotice, Přeštěnice, Putim, Rakovice, Ražice, Sepekov, Skály, Slabčice, Smetanova Lhota, Stehlovice, Tálín, Temešvár, Varvažov, Veselíčko, Vlastec, Vlksice, Vojníkov, Vráž, Vrcovice, Záhoří, Zběšičky, Zhoř, Zvíkovské Podhradí, Žďár. 18. Celní úřad Prachatice se sídlem v Prachaticích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Prachatice: Babice, Bohumilice, Bohunice, Borová Lada, Bošice, Budkov, Buk, Bušanovice, Čkyně, Drslavice, Dub, Dvory, Horní Vltavice, Hracholusky, Husinec, Chlumany, Chroboly, Chvalovice, Kratušín, Křišťanov, Ktiš, Kubova Huť, Kvilda, Laziště, Lčovice, Lenora, Lhenice, Lipovice, Lužice, Mahouš, Malovice, Mičovice, Nebahovy, Němčice, Netolice, Nicov, Nová Pec, Nové Hutě, Olšovice, Pěčnov, Prachatice, Radhostice, Stachy, Stožec, Strážný (vyjma celního prostoru celního úřadu Strážný), Strunkovice nad Blanicí, Svatá Máří, Šumavské Hoštice, Těšovice, Tvrzice, Újezdec, Vacov, Vimperk, Vitějovice, Vlachovo Březí, Volary, Vrbice, Záblatí, Zábrdí, Zálezly, Zbytiny, Zdíkov, Žárovná, Želnava, Žernovnice. z okresu Strakonice: Bavorov, Chelčice, Malenice, Nihošovice, Předslavice, Úlehle, Volyně. 19. Celní úřad Strážný se sídlem ve Strážném Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Strážný v obci Strážný. 20. Celní úřad Strakonice se sídlem ve Strakonicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Strakonice: Bělčice, Bězdědovice, Bílsko, Blatná, Bratronice, Březí, Budyně, Buzice, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Čepřovice, Čestice, Číčenice, Doubravice, Drahonice, Drachkov, Drážov, Droužetice, Dřešín, Hajany, Hájek, Hlupín, Horní Poříčí, Hornosín, Hoslovice, Hoštice, Chlum, Chobot, Chrášťovice, Jinín, Kadov, Kalenice, Katovice, Kladruby, Kocelovice, Krajníčko, Kraselov, Krašlovice, Krejnice, Krty, Kuřimany, Kváskovice, Lažánky, Lažany, Libějovice, Libětice, Litochovice, Lnáře, Lom, Mačkov, Mečichov, Měkynec, Milejovice, Miloňovice, Mnichov, Mutěnice, Myštice, Nebřehovice, Němčice, Němětice, Nišovice, Nová Ves, Novosedly, Osek, Paračov, Pivkovice, Pohorovice, Pracejovice, Předmíř, Přední Zborovice, Přechovice, Přešťovice, Radějovice, Radomyšl, Radošovice, Rovná, Řepice, Sedlice, Skály, Skočice, Slaník, Sousedovice, Stožice, Strakonice, Strašice, Strunkovice nad Volyňkou, Střelské Hoštice, Škvořetice, Štěchovice, Štekeň, Tchořovice, Truskovice, Třebohostice, Třešovice, Únice, Uzenice, Uzeničky, Vacovice, Velká Turná, Vodňany, Volenice, Záboří, Zahorčice, Zvotoky. 21. Celní úřad Tábor se sídlem v Táboře Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Tábor: Bálkova Lhota, Bečice, Bechyně, Běleč, Borkovice, Borotín, Bradáčov, Březnice, Budislav, Čenkov u Bechyně, Černýšovice, Dírná, Dlouhá Lhota, Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Drahov, Dráchov, Dražice, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hlavatce, Hodětín, Hodonice, Chomětice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Jedlany, Jistebnice, Katov, Klenovice, Komárov, Košice, Košín, Krátošice, Krtov, Libějice, Lom, Malšice, Mažice, Meziříčí, Mezná, Mladá Vožice, Mlýny, Myslkovice, Nadějkov, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Přehořov, Psárov, Radenín, Radětice, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov, Rataje, Ratibořské Hory, Rodná, Roudná, Řemíčov, Řepeč, Řípec, Sedlečko u Soběslavi, Sezimovo Ústí, Skalice, Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slapsko, Slapy, Smilovy Hory, Soběslav, Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Sviny, Svrabov, Šebířov, Tábor, Třebějice, Tučapy, Turovec, Ústrašice, Val, Vesce, Veselí nad Lužnicí, Vilice, Vlastiboř, Vlčeves, Vlkov, Vodice, Zadní Střítež, Záhoří, Zálší, Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tábora, Zlukov, Zvěrotice, Želeč, Žišov. 22. Celní úřad Havlíčkův Brod se sídlem v Havlíčkově Brodě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Havlíčkův Brod: Bačkov, Bartoušov, Bezděkov, Bělá, Bojiště, Boňkov, Borek, Břevnice, Čachotín, Čečkovice, Česká Bělá, Číhošť, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Dolní Město, Dolní Sokolovec, Druhanov, Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčková Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Heřmanice, Hněvkovice, Horní Krupá, Horní Paseka, Horní Pohleď, Hradec, Hurtova Lhota, Chotěboř, Chrtníč, Chřenovice, Jedlá, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Kámen, Kamenná Lhota, Klokočov, Knyk, Kochánov, Kojetín, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kraborovice, Krásná Hora, Krátká Ves, Krucemburk, Kunemil, Květinov, Kyjov, Kynice, Lány, Ledeč nad Sázavou, Leškovice, Leština u Světlé, Libice nad Doubravou, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Lučice, Malčín, Maleč, Michalovice, Modlíkov, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Nová Ves u Leštiny, Okrouhlička, Okrouhlice, Olešenka, Olešná, Ostrov, Oudoleň, Ovesná Lhota, Pavlov, Podmoklany, Podmoky, Pohled, Prosíčka, Přibyslav, Příseka, Radostín, Rozsochatec, Rušinov, Rybníček, Sázavka, Sedletín, Skorov, Skryje, Skuhrov, Slavíkov, Slavětín, Slavníč, Sloupno, Služátky, Sobíňov, Stříbrné Hory, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Štoky, Tis, Trpišovice, Uhelná Příbram, Úhořilka, Úsobí, Vepříkov, Veselý Žďár, Věž, Věžnice, Vilémov, Vilémovice, Víska, Vlkanov, Vysoká, Zvěstovice, Ždírec, Ždírec nad Doubravou, Žižkovo Pole. 23. Celní úřad Hradec Králové se sídlem v Hradci Králové Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Hradec Králové: Babice, Barchov, Benátky, Běleč nad Orlicí, Blešno, Boharyně, Černilov, Černožice, Číštěves, Divec, Dobřenice, Dohalice, Dolní Přím, Habřina, Hlušice, Hněvčeves, Holohlavy, Hoříněves, Hradec Králové, Hrádek, Humburky, Hvozdnice, Chlumec nad Cidlinou, Chudeřice, Jeníkovice, Káranice, Klamoš, Kobylice, Kosice, Kosičky, Králíky, Kratonohy, Kunčice, Lejšovka, Lhota pod Libčany, Libčany, Libníkovice, Librantice, Libřice, Lišice, Lodín, Lochenice, Lovčice, Lužany, Lužec nad Cidlinou, Máslojedy, Měník, Mlékosrby, Mokrovousy, Myštěves, Mžany, Neděliště, Nechanice, Nepolisy, Nové Město, Nový Bydžov, Obědovice, Ohnišťany, Olešnice, Osice, Osičky, Petrovice, Písek, Prasek, Praskačka, Předměřice nad Labem, Převýšov, Pšánky, Puchlovice, Račice nad Trotinou, Radíkovice, Radostov, Roudnice, Sadová, Sendražice, Skalice, Skřivany, Sloupno, Smidary, Smiřice, Smržov, Sovětice, Stará Voda, Starý Bydžov, Stěžery, Stračov, Střezetice, Světí, Syrovátka, Šaplava, Těchlovice, Třebechovice pod Orebem, Třesovice, Urbanice, Vinary, Vrchovnice, Všestary, Výrava, Vysoká nad Labem, Zachřašťany, Zdechovice. 24. Celní úřad Chrudim se sídlem v Chrudimi Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Chrudim: Běstvina, Biskupice, Bítovany, Bojanov, Bor u Skutče, Bořice, Bousov, Bylany, Ctětín, Čankovice, České Lhotice, Dědová, Dolní Bezděkov, Dřenice, Dvakačovice, Hamry, Heřmanův Městec, Hlinsko, Hluboká, Hodonín, Holetín, Honbice, Horka, Horní Bradlo, Hoštalovice, Hrochův Týnec, Hroubovice, Chrast, Chroustovice, Chrudim, Jeníkov, Jenišovice-Zalažany, Kameničky, Kladno, Klešice, Kněžice, Kočí, Kostelec u Heřmanova Městce, Krásné, Krouna, Křižanovice, Lány, Leština, Leštinka, Libkov, Liboměřice, Licibořice, Lipovec, Lozice, Lukavice, Luže, Miřetice, Míčov-Sušice, Mladoňovice, Morašice, Mrákotín, Nabočany, Načešice, Nasavrky, Nové Hrady, Orel, Ostrov, Perálec, Podhořany u Ronova, Pokřikov, Prachovice, Proseč, Prosetín, Předhradí, Přestavlky, Raná, Ronov nad Doubravou, Rosice, Rozhovice, Řepníky, Řestoky, Seč, Skuteč, Slatiňany, Smrček, Sobětuchy, Stolany, Stradouň, Střemošice, Studnice, Svídnice, Svratouch, Tisovec, Trhová Kamenice, Trojovice, Třemošnice, Třibřichy, Tuněchody, Úherčice, Úhřetice, Vápenný Podol, Včelákov, Vejvanovice, Vinary, Vítanov, Vojtěchov, Vortová, Vrbatův Kostelec, Všeradov, Vysočina, Vyžice, Zaječice, Zájezdec, Zderaz, Žlebské Chvalovice, Žumberk. 25. Celní úřad Jičín se sídlem v Jičíně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Jičín: Bačalky, Bašnice, Běchary, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Brada-Rybníček, Březina, Bříšťany, Budčeves, Bukvice, Butoves, Bystřice, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Češov, Dětenice, Dílce, Dobrá Voda u Hořic, Dolní Lochov, Dřevěnice, Holín, Holovousy, Hořice, Cholenice, Chomutice, Choteč, Chyjice, Jeřice, Jičín, Jičíněves, Jinolice, Kacákova Lhota, Kbelnice, Kněžnice, Konecchlumí, Kopidlno, Kostelec, Kovač, Kozojedy, Kyje, Lázně Bělohrad, Libáň, Libošovice, Libuň, Lískovice, Lukavec u Hořic, Lužany, Markvartice, Miletín, Milovice, Mladějov, Mlázovice, Nemyčeves, Nevratice, Nová Paka, Ohařice, Ohaveč, Osek, Ostroměř, Ostružno, Pecka, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Podhradí, Podůlší, Radim, Rašín, Rohoznice, Rokytňany, Samšina, Sběř, Sedliště, Sekeřice, Slatiny, Slavhostice, Sobčice, Soběraz, Sobotka, Stará Paka, Staré Hrady, Staré Místo, Staré Smrkovice, Střevač, Sukorady, Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Tetín, Třebnouševes, Třtěnice, Tuř, Úbislavice, Údrnice, Úhlejov, Újezd pod Troskami, Úlibice, Valdice, Veliš, Vidochov, Vitiněves, Volanice, Vrbice, Vršce, Vřesník, Vysoké Veselí, Zámostí-Blata, Železnice, Žeretice, Židovice, Žlunice. 26. Celní úřad Náchod se sídlem v Náchodě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Náchod: Adršpach, Bezděkov nad Metují, Bohuslavice, Borová, Božanov, Broumov, Brzice, Bukovice, Černčice, Červená Lhota, Červený Kostelec, Česká Čermná, Česká Metuje, Česká Skalice, Dolany, Dolní Radechová, Heřmanice, Heřmánkovice-Broumov, Hejtmánkovice, Horní Radechová, Hořenice, Hořičky, Hronov, Hynčice, Chvalkovice, Jaroměř, Jasenná, Jestřebí, Jetřichov, Kramolna, Křinice, Lhota pod Hořičkami, Libchyně, Litoboř, Machov, Martínkovice, Mezilečí, Mezilesí, Meziměstí, Nahořany, Náchod, Nové Město nad Metují, Nový Hrádek, Nový Ples, Otovice, Police nad Metují, Provodov-Šonov, Přibyslav, Rasošky, Rožnov, Rychnovek, Říkov, Sendraž, Slatina nad Úpou, Slavětín nad Metují, Slavoňov, Stárkov, Studnice, Suchý Důl, Šestajovice, Šonov, Teplice nad Metují, Velichovky, Velká Jesenice, Velké Petrovice, Velké Poříčí, Velký Třebešov, Vernéřovice, Vestec, Vlkov, Vršovka, Vysoká Srbská, Vysokov, Zábrodí, Zaloňov, Žďár nad Metují, Žďárky, Žernov. 27. Celní úřad Pardubice se sídlem v Pardubicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Pardubice: Barchov, Bezděkov, Borek, Brloh, Břehy, Bukovina nad Labem, Bukovina u Přelouče, Bukovka, Býšť, Časy, Čeperka, Čepí, Černá u Bohdanče, Dašice, Dolany, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Dříteč, Dubany, Hlavečník, Holice, Holotín, Horní Jelení, Horní Ředice, Hostovice, Hrobice, Choltice, Choteč, Chrtníky, Chvaletice, Chvojenec, Chýšť, Jankovice, Jaroslav, Jedousov, Jeníkovice, Jezbořice, Kasalice, Kladruby nad Labem, Kojice, Kostěnice, Křičeň, Kunětice, Labské Chrčice, Lány u Dašic, Lázně Bohdaneč, Libišany, Lipoltice, Litošice, Malé Výkleky, Mikulovice, Mokošín, Morašice, Moravany, Neratov, Němčice, Opatovice nad Labem, Ostřešany, Ostřetín, Pardubice, Plch, Poběžovice u Holic, Poběžovice u Přelouče, Podůlšany, Pravy, Přelouč, Přelovice, Přepychy, Radhošť, Ráby, Rohovládová Bělá, Rohoznice, Rokytno, Rybitví, Řečany nad Labem, Selmice, Semín, Sezemice, Slepotice, Sopřeč, Sovolusky, Spojil, Srch, Srnojedy, Staré Hradiště, Staré Jesenčany, Staré Ždánice, Starý Mateřov, Stéblová, Stojice, Strašov, Svinčany, Svojšice, Tetov, Trnávka, Trusnov, Třebosice, Turkovice, Týnišťko, Uhersko, Urbanice, Úhřetická Lhota, Újezd u Přelouče, Újezd u Sezemic, Valy, Vápno, Veliny, Veselí, Vlčí Habřina, Voleč, Vysoké Chvojno, Vyšehněvice, Zdechovice, Žáravice, Živanice. 28. Celní úřad Rychnov nad Kněžnou se sídlem v Rychnově nad Kněžnou Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Rychnov nad Kněžnou: Albrechtice nad Orlicí, Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Bílý Újezd, Bohdašín, Bolehošť, Borohrádek, Borovnice, Bystré, Byzhradec, Častolovice, Čermná nad Orlicí, Černíkovice, České Meziříčí, Čestice, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobruška, Dobřany, Doudleby nad Orlicí, Hřibiny-Ledská, Chleny, Chlístov, Jahodov, Janov, Javornice, Jílovice, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Kounov, Králova Lhota, Krchleby, Kvasiny, Ledce, Lhoty u Potštejna, Libel, Liberk, Lično, Lípa, Lukavice, Lupenice, Mokré, Nová Ves, Očelice, Ohnišov, Olešnice, Olešnice v Orlických horách, Opočno, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Podbřezí, Pohoří, Polom, Potštejn, Proruby, Přepychy, Rohenice, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Semechnice, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Sněžné, Solnice, Svídnice, Synkov-Slemeno, Trnov, Třebešov, Tutleky, Týniště nad Orlicí, Val, Vamberk, Voděrady, Vrbice, Vysoký Újezd, Záměl, Zdelov, Zdobnice, Žďár nad Orlicí. 29. Celní úřad Svitavy se sídlem ve Svitavách Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Svitavy: Banín, Bělá nad Svitavou, Bělá u Jevíčka, Benátky, Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Bohuňov, Bohuňovice, Borová, Borušov, Brněnec, Březina, Březinky, Březiny, Březová nad Svitavou, Budislav, Bystré, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Desná, Dětřichov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Dolní Újezd, Gruna, Hartinkov, Hartmanice, Horky, Horní Újezd, Hradec nad Svitavou, Chmelík, Chornice, Chotěnov, Chotovice, Chrastavec, Janov, Janůvky, Jaroměřice, Jarošov, Javorník, Jedlová, Jevíčko, Kamenec u Poličky, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Korouhev, Koruna, Křenov, Kukle, Kunčina, Květná, Lavičné, Linhartice, Litomyšl, Lubná, Makov, Malíkov, Městečko Trnávka, Mikuleč, Mladějov na Moravě, Morašice, Moravská Třebová, Nedvězí, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Oldříš, Opatov, Opatovec, Osík, Pohledy, Polička, Pomezí, Poříčí u Litomyšle, Příluka, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Radiměř, Radkov, Rohozná, Rozhraní, Rozstání, Rudná, Rychnov na Moravě, Řídký, Sádek, Sebranice, Sedliště, Sklené, Slatina, Staré Město, Stašov, Strakov, Suchá Lhota, Svitavy, Svojanov, Široký Důl, Študlov, Telecí, Trpín, Trstěnice, Tržek, Třebařov, Újezdec, Útěchov, Vendolí, Vidlatá Seč, Víska u Jevíčka, Vítějeves, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká, Želívsko. 30. Celní úřad Turnov se sídlem v Turnově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Semily: Bělá, Benecko, Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Bukovina u Čisté, Bystrá nad Jizerou, Čistá u Horek, Háje nad Jizerou, Harrachov, Holenice, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Hrubá Skála, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou, Jesenný, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Kacanovy, Karlovice, Klokočí, Košťálov, Kruh, Ktová, Levínská Olešnice, Libštát, Lomnice nad Popelkou, Loučky, Martinice v Krkonoších, Mírová pod Kozákovem, Modřišice, Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Ohrazenice, Olešnice, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Přepeře, Příkrý, Radostná pod Kozákovem, Rakousy, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Semily, Slaná, Stružinec, Studenec, Svojek, Syřenov, Tatobity, Troskovice, Turnov, Veselá, Víchová nad Jizerou, Vítkovice, Všeň, Vyskeř, Vysoké nad Jizerou, Záhoří, Žernov. 31. Celní úřad Trutnov se sídlem v Trutnově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Trutnov: Batňovice, Bernartice, Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice, Borovnička, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Brusnice, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Doubravice, Dubenec, Dvůr Králové nad Labem, Hajnice, Havlovice, Horní Brusnice, Horní Kalná, Horní Maršov, Horní Olešnice, Hostinné, Hřibojedy, Chotěvice, Choustníkovo Hradiště, Chvaleč, Janské Lázně, Jívka, Klášterská Lhota, Kocbeře, Kohoutov, Královec, Kuks, Kunčice, Lampertice, Lánov, Lanžov, Libňatov, Libotov, Litíč, Malá Úpa, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Mladé Buky, Mostek, Nemojov, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Prosečné, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Rudník, Stanovice, Staré Buky, Strážné, Suchovršice, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Trotina, Trutnov, Třebihošť, Úpice, Velké Svatoňovice, Velký Vřešťov, Vilantice, Vítězná, Vlčice, Vlčkovice v Podkrkonoší, Vrchlabí, Zábřezí-Řečice, Zdobín, Zlatá Olešnice, Žacléř. 32. Celní úřad Ústí nad Orlicí se sídlem v Králíkách Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Ústí nad Orlicí: Albrechtice, Anenská Studánka, Běstovice, Bošín, Brandýs nad Orlicí, Bučina, Bystřec, Cotkytle, Čenkovice, Červená Voda, Česká Třebová, České Heřmanice, České Petrovice, Česká Rybná, České Libchavy, Damníkov, Dlouhá Třebová, Dlouhoňovice, Dobříkov, Dolní Dobrouč, Dolní Čermná, Dolní Morava, Domoradice, Džbánov, Hejnice, Helvíkovice, Hnátnice, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Hrádek, Hrušová, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Javorník, Jehnědí, Kameničná, Králíky, Krasíkov, Koldín, Kosořín, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Lanškroun, Libecina, Lichkov, Libchavy, Lubník, Luková, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mladkov, Mistrovice, Mostek, Nasavrky, Nekoř, Němčice, Orličky, Orlické Podhůří, Ostrov, Oucmanice, Pastviny, Petrovice, Písečná, Přívrat, Plchovice, Podlesí, Pustina, Rudoltice, Rybník, Řetová, Řetůvka, Sázava, Seč, Skořenice, Slatina, Sloupnice, Sobkovice, Sopotnice, Sruby, Studené, Strážná, Sudislav nad Orlicí, Sudslava, Svatý Jiří, Šedivec, Tatenice, Těchonín, Tisová, Trpík, Třebovice, Újezd u Chocně, Ústí nad Orlicí, Velká Skrovnice, Verměřovice, Vlčkov, Voděrady, Vraclav, Vračovice-Orlov, Vysoké Mýto, Výprachtice, Zádolí, Záchlumí, Zálší, Zámrsk, Zářecká Lhota, Žamberk, Žampach, Žichlínek. 33. Celní úřad Horní Lideč se sídlem ve Valašských Kloboukách Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Zlín: Brumov-Bylnice, Dolní Lhota, Drnovice, Haluzice, Jestřebí, Křekov, Lipová, Loučka, Luhačovice, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Poteč, Rudimov, Sehradice, Slavičín, Slopné, Šanov, Štítná nad Vláří, Tíchov, Újezd, Valašské Klobouky, Vlachovice, Vlachova Lhota, Vysoké Pole. z okresu Vsetín: Francova Lhota, Horní Lideč, Lačnov, Střelná, Študlov, Valašská Senice, Valašské Příkazy. 34. Celní úřad Kroměříž se sídlem v Kroměříži Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Kroměříž: Bařice-Velké Těšany, Bělov, Bezměrov, Bořenovice, Brusné, Břest, Bystřice pod Hostýnem, Dřínov, Holešov, Horní Lapač, Hoštice, Hulín, Chomýž, Chropyně, Chvalčov, Jankovice, Jarohněvice, Karolín, Komárno, Kostelany, Kostelec u Holešova, Kroměříž, Kurovice, Kvasice, Kyselovice, Lechotice, Loukov, Lubná, Ludslavice, Lutopecny, Martinice, Míškovice, Morkovice-Slížany, Němčice, Nová Dědina, Osíčko, Pacetluky, Pačlavice, Počenice-Tetětice, Podhradní Lhota, Prasklice, Pravčice, Prusinovice, Přílepy, Rajnochovice, Rataje, Roštění, Roštín, Rusava, Rymice, Skaštice, Slavkov pod Hostýnem, Soběsuky, Střížovice, Sulimov, Troubky-Zdislavice, Třebětice, Uhřice, Věžky, Vítonice, Zahnašovice, Záříčí, Zborovice, Zdounky, Zlobice, Žalkovice, Žeranovice. 35. Celní úřad Olomouc se sídlem v Olomouci Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Olomouc: Babice, Bělkovice-Lašťany, Bílá Lhota, Bílsko, Blatec, Bohuňovice, Bouzov, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Červenka, Daskabát, Dlouhá Loučka, Dolany, Doloplazy, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Drahanovice, Dub nad Moravou, Dubčany, Grygov, Haňovice, Hlásnice, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Hnojice, Horka nad Moravou, Horní Loděnice, Hraniční Petrovice, Charváty, Cholina, Jívová, Komárov, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Křelov-Břuchotín, Liboš, Lipina, Litovel, Loučany, Loučka, Luběnice, Luká, Lužice, Majetín, Medlov, Měrotín, Město Libavá, Mladeč, Mladějovice, Mutkov, Náklo, Náměšť na Hané, Nová Hradečná, Olbramice, Olomouc, Paseka, Pňovice, Přáslavice, Příkazy, Řídeč, Samotíšky, Savín, Senice na Hané, Senička, Skrbeň, Slatinice, Slavětín, Strukov, Střeň, Suchonice, Svésedlice, Štarnov, Šternberk, Štěpánov, Šumvald, Těšetice, Tovéř, Troubelice, Tršice, Újezd, Uničov, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Věrovany, Vilémov, Želechovice, Žerotín. 36. Celní úřad Prostějov se sídlem v Prostějově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Prostějov: Alojzov, Baldovec, Bedihošť, Bílovice, Biskupice, Bohuslavice, Bousín, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Březsko, Budětsko, Buková, Čehovice, Čechovice u Prostějova, Čechovice-Záhoří, Čechůvky, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Čunín, Dešná, Dětkovice, Dlouhá Ves, Dobrochov, Dobromilice, Dolní Otaslavice, Doloplazy, Domamyslice, Drahany, Držovice, Dřevnovice, Dubany, Dvorek, Dzbel, Hablov, Hačky, Hamry, Hluchov, Holubice, Horní Otaslavice, Horní Štěpánov, Hradčany, Hrdibořice, Hrochov, Hrubčice, Hruška, Hvozd, Chobyně, Ivaň, Jednov, Jesenec, Kandia (u Laškova), Kaple u Čelechovic, Kelčice, Kladky, Klenovice na Hané, Klopotovice, Klužínek, Kobeřice, Kobylničky, Konice, Kostelec na Hané, Koválovice u Tišína, Krakovec, Kralice na Hané, Kraličky, Krasice, Krumsín, Křemenec, Křenůvky, Labutice, Ladín, Laškov, Lešany, Lhota u Konice, Lipová, Ludmírov, Lutotín, Maleny, Malé Hradisko, Milkov, Mořice, Mostkovice, Myslejovice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Niva, Nová Dědina, Nové Sady, Obědkovice, Ohrozim, Ochoz, Okluky, Olšany u Prostějova, Ondratice, Osičany, Ospělov, Otinoves, Otonovice, Otročkov, Pavlovice u Kojetína, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Pohora, Poličky, Polomí, Ponikev, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Ptenský Dvorek, Raková u Konice, Rakůvka, Repechy, Rozstání, Runářov, Růžov, Seč, Seloutky, Skalka, Slatinky, Slavíkov, Služín, Skřípov, Smržice, Sněhotice, Soběsuky, Srbce, Stařechovice, Stichovice, Stínava, Stražisko, Studenec, Suchdol, Štarnov, Štetovice, Šubířov, Těšice, Tištín, Tvorovice, Unčice, Určice, Víceměřice, Vícov, Vincencov, Vitčice, Vitonice na Hané, Vojtěchov, Vrahovice, Vranovice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, Zavadilka, Zdětín, Želeč, Žarnotice, Žešov. z okresu Přerov: Kojetín, Křenovice, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Oplocany, Polkovice, Stříbrnice, Tovačov, Uhřičice. z okresu Olomouc: Lutín. 37. Celní úřad Přerov se sídlem v Přerově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Přerov: Bělotín, Beňov, Bezuchov, Bohuslávky, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Býškovice, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Černotín, Dobrčice, Dolní Nětčice, Dolní Těšice, Dolní Újezd, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Hlinsko, Horní Moštěnice, Horní Nětčice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hradčany, Hranice, Jindřichov, Hustopeče nad Bečvou, Kladníky, Klokočí, Kokory, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhota, Lhotka, Lipník nad Bečvou, Lipová, Líšná, Malhotice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Olšovec, Opatovice, Oprostovice, Osek nad Bečvou, Paršovice, Partutovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Polom, Potštát, Prosenice, Provodovice, Přerov, Přestavlky, Radíkov, Radkova Lhota, Radkovy, Radotín, Radslavice, Radvanice, Rakov, Rokytnice, Rouské, Říkovice, Skalička, Soběchleby, Sobíšky, Stará Ves, Střítež nad Ludinou, Sušice, Šišma, Špičky, Teplice nad Bečvou, Troubky, Tučín, Turovice, Týn nad Bečvou, Ústí, Veselíčko, Věžky, Vlkoš, Všechovice, Výkleky, Zábeštní Lhota, Zámrsky, Žákovice, Želatovice. 38. Celní úřad Starý Hrozenkov se sídlem ve Starém Hrozenkově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Uherské Hradiště: Bánov, Bojkovice, Boršice u Blatnice, Březová, Bystřice pod Lopeníkem, Dolní Němčí, Horní Němčí, Komňa, Korytná, Lopeník, Nezdenice, Nivnice, Pitín, Rudice, Slavkov, Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Uherský Brod, Újezdec, Vápenice, Vyškovec, Záhorovice, Žítková. 39. Celní úřad Šumperk se sídlem v Šumperku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Šumperk: Bludov, Bohdíkov, Bohuslavice, Bohutín, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn, Hraběšice, Hrabišín, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Klopina, Kolšov, Kopřivná, Kosov, Krchleby, Lesnice, Leština, Libina, Lipinka, Líšnice, Loštice, Loučná nad Desnou, Lukavice, Malá Morava, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Nemile, Nový Malín, Olšany, Oskava, Palonín, Pavlov, Písařov, Police, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rapotín, Rejchartice, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město pod Sněžníkem, Stavenice, Sudkov, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Třeština, Úsov, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole. 40. Celní úřad Uherské Hradiště se sídlem v Uherském Hradišti Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Uherské Hradiště: Babice, Bílovice, Boršice u Buchlovic, Břestek, Březolupy, Buchlovice, Částkov, Drslavice, Hluk, Hoštětín, Hostějov, Hradčovice, Hustěnovice, Jalubí, Jankovice, Kněžpole, Kostelany nad Moravou, Košíky, Kudlovice, Kunovice, Medlovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice, Nedakonice, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Pašovice, Podolí, Polešovice, Popovice, Prakšice, Salaš, Staré Hutě, Staré Město, Stříbrnice, Stupava, Sušice, Svárov, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Vážany, Velehrad, Veletiny, Vlčnov, Zlámanec, Zlechov. 41. Celní úřad Vyškov se sídlem ve Vyškově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Vyškov: Bohaté Málkovice, Bohdalice-Pavlovice, Bošovice, Brankovice, Březina, Bučovice, Dětkovice, Dobročkovice, Dražovice, Drnovice, Drysice, Habrovany, Heršpice, Hlubočany, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hoštice-Heroltice, Hrušky, Hvězdlice, Chvalkovice, Ivanovice na Hané, Ježkovice, Kobeřice, Kojátky, Komořany, Kozlany, Křižanovice, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Kožušice, Křenovice, Krásenko, Letonice, Lovčičky, Luleč, Lysovice, Malínky, Medlovice, Milešovice, Milonice, Moravské Málkovice, Mouchnice, Němčany, Nemochovice, Nemojany, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Nížkovice, Nové Sady, Olšany, Orlovice, Otnice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Račice-Pístovice, Radslavice, Rašovice, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Ruprechtov, Rybníček, Slavkov u Brna, Snovídky, Studnice, Šaratice, Švábenice, Topolany, Tučapy, Uhřice, Vážany, Vážany nad Litavou, Velešovice, Vyškov, Zbýšov, Zelená Hora. z okresu Kroměříž: Cetechovice, Chvalnov-Lísky, Koryčany, Kunkovice, Litenčice, Nítkovice, Střílky, Zástřizly. 42. Celní úřad Zlín se sídlem ve Zlíně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Zlín: Biskupice, Bohuslavice u Zlína, Bratřejov, Březnice, Březová, Březůvky, Dešná, Dobrkovice, Doubravy, Držková, Fryšták, Halenkovice, Horní Lhota, Hostišová, Hrobice, Hřivínův Újezd, Hvozdná, Jasenná, Kaňovice, Karlovice, Kašava, Kelníky, Komárov, Lhota, Lhotsko, Lípa, Ludkovice, Lukov, Lutonina, Machová, Mysločovice, Napajedla, Neubuz, Oldřichovice, Otrokovice, Podhradí, Podkopná Lhota, Pohořelice, Polichno, Pozlovice, Provodov, Racková, Řetechov, Sazovice, Slušovice, Spytihněv, Šarovy, Tečovice, Tlumačov, Trnava, Ublo, Velký Ořechov, Veselá, Vizovice, Vlčková, Všemina, Zádveřice-Raková, Zlín, Žlutava. 43. Celní úřad Český Těšín se sídlem v Českém Těšíně Územní obvod je tvořen obcí Český Těšín z okresu Karviná 44. Celní úřad Frýdek-Místek se sídlem ve Frýdku-Místku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Frýdek-Místek: Baška, Bílá, Brušperk, Bruzovice, Bystřice, Čeladná, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Janovice, Kaňovice, Komorní Lhotka, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Lučina, Malenovice, Metylovice, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Nýdek, Ostravice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Řeka, Řepiště, Sedliště, Smilovice, Soběšovice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Staré Hamry, Staré Město, Staříč, Střítež, Sviadnov, Šenov, Třanovice, Třinec, Václavovice, Vendryně, Vělopolí, Vojkovice, Vratimov, Vyšní Lhoty, Žabeň, Žermanice. 45. Celní úřad Jeseník se sídlem v Jeseníku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Jeseník: Bělá pod Pradědem, Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Javorník, Jeseník, Lipová-Lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Vidnava, Vlčice, Zlaté Hory, Žulová. 46. Celní úřad Karviná se sídlem v Karviné Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Karviná: Albrechtice, Bohumín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Havířov, Horní Suchá, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonava, Těrlicko. z okresu Opava: celní prostor celního úřadu u celního přechodu Šilhéřovice v obci Šilhéřovice. 47. Celní úřad Krnov se sídlem v Krnově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Bruntál: Andělská Hora, Bílčice, Bohušov, Brantice, Bruntál, Břidličná, Býkov-Láryšov, Čaková, Dětřichov nad Bystřicí, Dívčí Hrad, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice, Dvorce, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Hošťálkovy, Huzová, Janov, Jindřichov, Jiříkov, Karlova Studánka, Karlovice, Krasov, Krnov, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lichnov, Liptaň, Lomnice, Ludvíkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Město Albrechtice, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Moravský Beroun, Norberčany, Nová Pláň, Nové Heřmínovy, Oborná, Osoblaha, Petrovice, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rusín, Rýmařov, Ryžoviště, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Sosnová, Stará Ves, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Třemešná, Tvrdkov, Úvalno, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Vrbno pod Pradědem, Vysoká, Zátor. 48. Celní úřad Mosty u Jablunkova se sídlem v Mostech u Jablunkova Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Frýdek-Místek: Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písek. 49. Celní úřad Nový Jičín se sídlem v Novém Jičíně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Nový Jičín: Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Klimkovice, Kopřivnice, Kunín, Lichnov, Luboměř, Mankovice, Mořkov, Mošnov, Nový Jičín, Odry, Olbramice, Petřvald, Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Starý Jičín, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov, Štramberk, Tichá, Tísek, Trnávka, Trojanovice, Vrážné, Velké Albrechtice, Veřovice, Vrchy, Vřesina, Závišice, Zbyslavice, Ženklava, Životice u Nového Jičína. 50. Celní úřad Opava se sídlem v Opavě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Opava: Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišov nad Budišovkou, Budišovice, Čavisov, Čermná ve Slezsku, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Dolní Lhota, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hať, Hlavnice, Hlubočec, Hlučín, Hněvošice, Holasovice, Horní Lhota, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Kružberk, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Ludgeřovice, Markvartovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Lublice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť, Pustá Polom, Radkov, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Staré Těchanovice, Stěbořice, Strahovice, Sudice, Svatoňovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Šilheřovice (vyjma celní prostor celního úřadu Karviná u celního přechodu Šilheřovice), Štítina, Tábor, Těškovice, Třebom, Uhlířov, Velká Polom, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov, Vršovice, Vřesina, Závada. 51. Celní úřad Ostrava se sídlem v Ostravě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Ostrava-město: Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Ostrava-Jih, Poruba, Nová Bělá, Vítkovice, Stará Bělá, Puskovec, Mariánské Hory a Hulváky, Petřkovice, Lhotka, Hošťálkovice, Nová Ves, Proskovice, Michálkovice, Radvanice a Bartovice, Krásné Pole, Martinov, Plesná, Polanka nad Odrou, Hrabová, Svinov, Třebovice. 52. Celní úřad Valašské Meziříčí se sídlem ve Valašském Meziříčí Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Vsetín: Branky, Bystřička, Dolní Bečva, Halenkov, Horní Bečva, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Hutisko-Solanec, Choryně, Jablůnka, Janová, Jarcová, Karolinka, Kateřinice, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Leskovec, Lešná, Lidečko, Liptál, Loučka, Lužná, Malá Bystřice, Mikulůvka, Nový Hrozenkov, Oznice, Podolí, Police, Pozděchov, Prlov, Prostřední Bečva, Pržno, Ratiboř, Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Seninka, Střítež nad Bečvou, Ústí, Valašská Bystřice, Valašská Polanka, Valašské Meziříčí, Velká Lhota, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří. 53. Celní úřad Cheb se sídlem v Chebu Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Cheb: Aš, Dolní Žandov, Drmoul, Františkovy Lázně, Hazlov, Hranice, Cheb, Krásná, Křižovatka, Lázně Kynžvart, Libá, Lipová, Luby, Mariánské Lázně, Milhostov, Milíkov, Mnichov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Ovesné Kladruby, Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří, Poustka, Prameny, Skalná, Stará Voda, Trstěnice, Třebeň, Tři Sekery, Tuřany, Valy, Velká Hleďsebe, Velký Luh, Vlkovice, Vojtanov, Zádub-Závišín. 54. Celní úřad Domažlice se sídlem v Domažlicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Domažlice: Babylon, Bělá nad Radbuzou, Blížejov, Brnířov, Bukovec, Čečovice, Čermná, Černíkov, Černovice, Česká Kubice (vyjma celního prostoru celního úřadu Folmava), Díly, Domažlice, Drahotín, Draženov, Hlohová, Hlohovčice, Holýšov, Hora Svatého Václava, Horní Kamenice, Horšovský Týn, Hostouň, Hradiště, Hvožďany, Chocomyšl, Chodov, Chodská Lhota, Chrastavice, Kanice, Kaničky, Kdyně, Klenčí pod Čerchovem, Koloveč, Kout na Šumavě, Křenovy, Kvíčovice, Libkov, Loučim, Luženičky, Meclov, Mezholezy (Domažlice), Mezholezy (Horšovský Týn), Milavče, Mířkov, Mnichov, Močerady, Mrákov, Mutěnín, Nemanice, Němčice, Neuměř, Nevolice, Nová Ves, Nový Kramolín, Osvračín, Otov, Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběžovice, Pocinovice, Poděvousy, Postřekov, Puclice, Rybník, Semněvice, Spáňov, Srbice, Srby, Staňkov, Stráž, Štichov, Tlumačov, Trhanov, Úboč, Újezd, Únějovice, Úsilov, Velký Malahov, Vidice, Vlkanov, Všekary, Všepadly, Všeruby, Zahořany, Ždánov. 55. Celní úřad Folmava se sídlem ve Folmavě Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Folmava v obci Česká Kubice. 56. Celní úřad Klatovy se sídlem v Klatovech Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Klatovy: Běhařov, Běšiny, Bezděkov, Biřkov, Bolešiny, Borovy, Břežany, Budětice, Bukovník, Čachrov, Červené Poříčí, Číhaň, Čimice, Dešenice, Dlažov, Dlouhá Ves, Dobršín, Dolany, Domoraz, Dražovice, Frymburk, Hamry, Hartmanice, Hejná, Hlavňovice, Hnačov, Horažďovice, Horská Kvilda, Hrádek, Hradešice, Chanovice, Chlístov, Chudenice, Chudenín, Janovice nad Úhlavou, Javor, Ježovy, Jíno, Kaliště, Kašperské Hory, Kejnice, Klatovy, Klenová, Kolinec, Kozčín, Křenice, Kvášňovice, Lomec, Malý Bor, Maňovice, Měčín, Mezihoří, Mlýnské Struhadlo, Modrava, Mochtín, Mokrosuky, Myslív, Myslovice, Nalžovské Hory, Nehodiv, Nezamyslice, Nezdice, Nezdice na Šumavě, Nýrsko, Obytce, Olšany, Ostřetice, Pačejov, Petrovice u Sušice, Plánice, Podmokly, Poleň, Prášily, Předslav, Rabí, Rejštejn, Slatina, Soběšice, Srní, Strašín, Strážov, Stropčice, Sušice, Svéradice, Švihov, Tužice, Týnec, Újezd u Plánice, Velhartice, Velké Hydčice, Velký Bor, Vrhaveč, Vřeskovice, Zavlekov, Zborovy, Železná Ruda, Žihobce, Žichovice. 57. Celní úřad Karlovy Vary se sídlem v Karlových Varech Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Karlovy Vary: Abertamy, Andělská Hora, Bečov nad Teplou, Bochov, Boží Dar, Božičany, Březová, Černava, Čichalov, Dalovice, Děpoltovice, Hájek, Hory, Horní Blatná, Hradiště, Hroznětín, Chyše, Jáchymov, Jenišov, Karlovy Vary, Kolová, Krásné Údolí, Krásný Les, Kyselka, Merklín, Mírová, Nejdek, Nová Role, Nové Hamry, Ostrov, Otovice, Otročín, Pernink, Potůčky, Pšov, Sadov, Smolné Pece, Stanovice, Stráž nad Ohří, Stružná, Šemnice, Štědrá, Teplá, Teplička, Toužim, Útvina, Valeč, Velichov, Verušičky, Vojkovice, Vrbice, Vysoká Pec, Žlutice. 58. Celní úřad Plzeň I. se sídlem v Plzni Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Plzeň-jih: Blovice, Bolkov, Borovno, Buková, Čižice, Čížkov, Čmeliny, Dnešice, Dobřany, Dolce, Dolní Lukavice, Drahkov, Honezovice, Horní Lukavice, Horšice, Hradec, Hradiště, Chlum, Chlumčany, Chlumy, Chocenice, Chotěšov, Chválenice, Jarov, Kasejovice, Kbel, Klášter, Kotovice, Kozlovice, Kramolín, Letiny, Letkov, Lhota, Lhůta, Lisov, Líšina, Losiná, Louňová, Lužany, Měcholupy, Merklín, Mileč, Milínov, Míšov, Mladý Smolivec, Mohelnice, Mokrouše, Nebílovy, Nekvasovy, Nepomuk, Netunice, Neurazy, Nezbavětice, Nezdřev, Nezvěstice, Nová Ves, Nové Mitrovice, Oplot, Oselce, Otěšice, Polánka, Prádlo, Předenice, Přestavlky, Přeštice, Příchovice, Ptenín, Radkovice, Roupov, Řenče, Seč, Sedliště, Skašov, Soběkury, Spálené Poříčí, Srby, Starý Plzenec, Stod, Střelice, Střížovice, Šťáhlavy, Štěnovice, Štěnovický Borek, Tojice, Třebčice, Tymákov, Týniště, Únětice, Útušice, Ves Touškov, Vlčí, Vlčtejn, Vrčeň, Vstiš, Zdemyslice, Zemětice, Žákava, Ždírec, Žinkovy, Životice. z okresu Plzeň-sever: Bdeněves, Bezvěrov, Bílov, Blatnice, Blažim, Bohy, Brodeslavy, Bučí, Čeminy, Černíkovice, Čerňovice, Česká Bříza, Dobříč, Dolany, Dolní Bělá, Dolní Hradiště, Dražeň, Druztová, Dýšina, Heřmanova Huť, Hlince, Hněvnice, Holovousy, Horní Bělá, Horní Bříza, Hromnice, Hvozd, Chotíkov, Chrást, Chříč, Jarov, Kaceřov, Kaznějov, Kbelany, Kočín, Kopidlo, Koryta, Kožlany, Kozojedy, Kozolupy, Kralovice, Krašovice, Krsy, Křelovice, Kunějovice, Kyšice, Ledce, Líně, Líšťany, Líté, Lochousice, Loza, Malesice, Manětín, Město Touškov, Mladotice, Mrtník, Myslinka, Nadryby, Nečtiny, Nekmíř, Nevřeň, Nýřany, Obora, Ostrov u Bezdružic, Pastuchovice, Pernarec, Pláně, Plasy, Plešnice, Pňovany, Potvorov, Přehýšov, Příšov, Rochlov, Rybnice, Sedlec, Slatina, Studená, Štichovice, Tatiná, Tis u Blatna, Tlučná, Trnová, Třemošná, Úherce, Újezd nade Mží, Úlice, Uněšov, Úterý, Vejprnice, Velečín, Vochov, Všehrdy, Všeruby, Výrov, Vysoká Libyně, Zahrádka, Zbůch, Zruč-Senec, Žihle, Žilov. z okresu Rokycany: Bezděkov, Břasy, Březina, Bujesily, Bušovice, Cekov, Čilá, Dobřív, Drahoňův Újezd, Ejpovice, Hlohovice, Holoubkov, Hrádek, Hradiště, Hůrky, Cheznovice, Chlum, Chomle, Kakejcov, Kamenec, Kamenný Újezd, Kařez, Kařízek, Klabava, Kladruby, Kornatice, Lhota pod Radčem, Lhotka u Radnic, Liblín, Líšná, Litohlavy, Medový Újezd, Mešno, Mirošov, Mlečice, Mýto, Němčovice, Nevid, Osek, Ostrovec-Lhotka, Plískov, Podmokly, Příkosice, Přívětice, Radnice, Raková, Rokycany, Sebečice, Sirá, Skomelno, Skořice, Smědčice, Strašice, Svojkovice, Štítov, Těně, Terešov, Těškov, Trokavec, Týček, Újezd u Svatého Kříže, Vejvanov, Veselá, Vísky, Volduchy, Všenice, Zbiroh, Zvíkovec. 59. Celní úřad Plzeň II. se sídlem v Plzni Územní obvod je tvořen městskými obvody Plzeň 1, Plzeň 2, Plzeň 3, Plzeň 4, Plzeň 5-Křimice, Plzeň 6-Litice, Plzeň 7-Radčice, Plzeň 8-Černice z okresu Plzeň-město. 60. Celní úřad Rozvadov se sídlem v Rozvadově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Tachov: Benešovice, Bezdružice, Bor, Brod nad Tichou, Broumov, Cebiv, Ctiboř, Částkov, Černošín, Dlouhý Újezd, Erpužice, Halže, Horní Kozolupy, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby, Kočov, Kokašice, Konstantinovy Lázně, Kostelec, Kšice, Lesná, Lestkov, Lom u Tachova, Milíře, Obora, Olbramov, Ošelín, Planá, Prostiboř, Přimda, Rozvadov, Skapce, Staré Sedliště, Staré Sedlo, Stráž, Stříbro, Studánka, Sulislav, Svojšín, Tachov, Tisová, Trpísty, Třemešné, Únehle, Vranov, Zadní Chodov, Záchlumí, Zhoř. 61. Celní úřad Sokolov se sídlem v Sokolově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Sokolov: Březová, Bublava, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Máří, Chodov, Jindřichovice, Josefov, Kaceřov, Krajková, Královské Poříčí, Kraslice, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Oloví, Přebuz, Rotava, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Stříbrná, Svatava, Šabina, Šindelová, Tatrovice, Těšovice, Vintířov, Vřesová. 62. Celní úřad Benešov se sídlem v Benešově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Benešov: Benešov, Bernartice, Bílkovice, Blažejovice, Borovnice, Bukovany, Bystřice, Ctiboř, Čakov, Čechtice, Čerčany, Červený Újezd, Český Šternberk, Čtyřkoly, Děkanovice, Divišov, Dolní Kralovice, Drahňovice, Dunice, Heřmaničky, Hradiště, Hulice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chlum, Chmelná, Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany, Jankov, Javorník, Ješetice, Kamberk, Keblov, Kladruby, Kondrac, Kozmice, Krhanice, Krňany, Křečovice, Křivsoudov, Kuňovice, Lešany, Libež, Litichovice, Loket, Louňovice pod Blaníkem, Lštění, Maršovice, Mezno, Miličín, Miřetice, Mnichovice, Mrač, Načeradec, Nemíž, Nespeky, Netvořice, Neustupov, Neveklov, Olbramovice, Ostrov, Ostředek, Pavlovice, Petroupim, Pětihosty, Popovice, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Pravonín, Přestavlky u Čerčan, Psáře, Pyšely, Rabyně, Radošovice, Rataje, Ratměřice, Římovice, Sedlec-Prčice, Slověnice, Smilkov, Sněť, Soběhrdy, Soutice, Stranný, Strojetice, Struhařov, Střezimíř, Studený, Šetějovice, Tehov, Teplýšovice, Tichonice, Tisem, Tomice, Trhový Štěpánov, Třebešice, Týnec nad Sázavou, Václavice, Veliš, Vlašim, Vodslivy, Vojkov, Votice, Vracovice, Vranov, Vrchotovy Janovice, Všechlapy, Vysoký Újezd, Xaverov, Zdislavice, Zvěstov. z okresu Praha-západ: Březová-Oleško, Dolní Břežany, Hradištko, Jesenice, Jílové u Prahy, Kamenný Přívoz, Libeř, Ohrobec, Okrouhlo, Petrov, Pohoří, Průhonice, Psáry, Štěchovice, Vestec, Vrané nad Vltavou, Zahořany, Zlatníky, Zvole. z okresu Praha-východ: Babice, Březí, Čestlice, Dobřejovice, Doubek, Herink, Hrusice, Kaliště, Kamenice, Klokočná, Kostelec u Křížků, Křížkový Újezdec, Kunice, Louňovice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Mukařov, Nupaky, Ondřejov, Petříkov, Popovičky, Radějovice, Řehenice, Říčany, Senohraby, Strančice, Struhařov, Sulice, Světice, Svojetice, Tehov, Tehovec, Velké Popovice, Všestary, Zvánovice. 63. Celní úřad Beroun se sídlem v Berouně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Beroun: Bavoryně, Beroun, Běštín, Broumy, Březová, Bubovice, Bykoš, Bzová, Cerhovice, Drozdov, Felbabka, Hlásná Třebaň, Hořovice, Hostomice, Hředle, Hudlice, Hvozdec, Hýskov, Chaloupky, Chlustina, Chodouň, Chrustenice, Chyňava, Jivina, Karlštejn, Komárov, Koněprusy, Korno, Kotopeky, Králův Dvůr, Kublov, Lážovice, Lhotka, Libomyšl, Liteň, Loděnice, Lochovice, Lužce, Malá Víska, Málkov, Měňany, Mezouň, Mořina, Mořinka, Nenačovice, Nesvačily, Neumětely, Nižbor, Nový Jáchymov, Olešná, Osek, Osov, Otmíče, Otročiněves, Podbrdy, Podluhy, Praskolesy, Rpety, Skřipel, Skuhrov, Srbsko, Stašov, Suchomasty, Svatá, Svatý Jan pod Skalou, Svinaře, Tetín, Tlustice, Tmaň, Točník, Trubín, Trubská, Újezd, Velký Chlumec, Vinařice, Vižina, Vráž, Všeradice, Vysoký Újezd, Zadní Třebaň, Zahořany, Zaječov, Záluží, Zdice, Žebrák, Železná. z okresu Praha-západ: Černolice, Černošice, Dobříč, Dobřichovice, Drahelčice, Choteč, Chrášťany, Chýně, Chýnice, Jinočany, Karlík, Kosoř, Lety, Nučice, Ořech, Ptice, Roblín, Rudná, Řevnice, Tachlovice, Třebotov, Úhonice, Vonoklasy, Všenory, Zbuzany. 64. Celní úřad Kladno se sídlem v Kladně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Kladno: Běleč, Běloky, Beřovice, Bílichov, Blevice, Brandýsek, Braškov, Bratronice, Buštěhrad, Cvrčovice, Černuc, Doksy, Dolany, Drnek, Družec, Dřetovice, Dřínov, Hobšovice, Horní Bezděkov, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hostouň, Hradečno, Hrdlív, Hřebeč, Chržín, Jarpice, Jedomělice, Jemníky, Kačice, Kamenné Žehrovice, Kamenný Most, Kladno, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Koleč, Královice, Kutrovice, Kvílice, Kyšice, Ledce, Lhota, Libochovičky, Libovice, Libušín, Lidice, Líský, Loucká, Makotřasy, Malé Kyšice, Malé Přítočno, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Olovnice, Otvovice, Páleč, Pavlov, Pchery, Pletený Újezd, Plchov, Podlešín, Poštovice, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Slatina, Smečno, Stehelčeves, Stochov, Stradonice, Studeněves, Svárov, Svinařov, Šlapanice, Třebichovice, Třebíz, Třebusice, Tuchlovice, Tuřany, Uhy, Unhošť, Velká Dobrá, Velké Přítočno, Velvary, Vinařice, Vraný, Vrbičany, Zájezd, Zákolany, Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Želenice, Žilina, Žižice. z okresu Praha-západ: Červený Újezd, Číčovice, Dobrovíz, Holubice, Horoměřice, Hostivice, Jeneč, Kněževes, Lichoceves, Okoř, Statenice, Středokluky, Svrkyně, Tuchoměřice, Úholičky, Únětice, Velké Přílepy. 65. Celní úřad Kolín se sídlem v Kolíně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Kolín: Barchovice, Bečváry, Belušice, Břežany I, Břežany II, Býchory, Cerhenice, Církvice, Černé Voděrady, Červené Pečky, Český Brod, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Dománovice, Doubravčice, Drahobudice, Grunta, Horní Kruty, Hradešín, Chotutice, Chrášťany, Jestřabí Lhota, Jevany, Kbel, Klášterní Skalice, Klučov, Kolín, Konárovice, Konojedy, Kořenice, Kostelec nad Černými Lesy, Kouřim, Kozojedy, Krakovany, Krupá, Krychnov, Křečhoř, Kšely, Libenice, Libodřice, Lipec, Lošany, Malotice, Masojedy, Mrzky, Nebovidy, Němčice, Nová Ves I, Nučice, Ohaře, Oleška, Oplany, Ovčáry, Pašinka, Pečky, Plaňany, Polepy, Polní Chrčice, Polní Voděrady, Poříčany, Prusice, Přehvozdí, Přistoupim, Přišimasy, Radim, Radovesnice I, Radovesnice II, Ratboř, Ratenice, Rostoklaty, Skvrňov, Starý Kolín, Stříbrná Skalice, Svojšice, Štíhlice, Tismice, Toušice, Třebovle, Tři Dvory, Tuchoraz, Tuklaty, Týnec nad Labem, Uhlířská Lhota, Veletov, Velim, Velký Osek, Veltruby, Vitice, Vlkančice, Volárna, Vrátkov, Vrbčany, Vrbová Lhota, Výžerky, Vyžlovka, Zalešany, Zásmuky, Žabonosy, Ždánice, Žiželice. z okresu Praha-východ: Dobročovice, Křenice, Květnice, Sibřina, Sluštice, Škvorec, Úvaly, Zlatá. 66. Celní úřad Kutná Hora se sídlem v Kutné Hoře Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Kutná Hora: Adamov, Bernardov, Bílé Podolí, Bludov, Bohdaneč, Brambory, Bratčice, Církvice, Čáslav, Čejkovice, Černíny, Červené Janovice, Čestín, Dobrovítov, Drobovice, Dolní Pohleď, Hlízov, Horka I, Horka II, Horky, Horušice, Hostovlice, Hraběšín, Chabeřice, Chlístovice, Chotusice, Kácov, Kluky, Kobylnice, Košice, Krchleby, Křesetice, Kutná Hora, Ledečko, Malešov, Miskovice, Močovice, Nepoměřice, Nové Dvory, Okřesaneč, Onomyšl, Opatovice I, Paběnice, Pertoltice, Petrovice I, Petrovice II, Podveky, Potěhy, Rašovice, Rataje nad Sázavou, Rohozec, Řendějov, Samopše, Sázava, Semtěš, Schořov, Slavošov, Soběšín, Souňov, Staňkovice, Starkoč, Sudějov, Suchdol, Svatý Mikuláš, Šeběstěnice, Štipoklasy, Třebešice, Třebětín, Třebonín, Tupadly, Uhlířské Janovice, Úmonín, Úžice, Vavřinec, Vidice, Vinaře, Vlačice, Vlastějovice, Vlkaneč, Vodranty, Vrdy, Záboří nad Labem, Zbizuby, Zbraslavice, Zbýšov, Zruč nad Sázavou, Žáky, Žehušice, Žleby. 67. Celní úřad Mělník se sídlem v Mělníku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Mělník: Borek, Býkev, Byšice, Cítov, Čečelice, Dobřeň, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Dřínov, Dřísy, Horní Počaply, Hořín, Hostín, Hostín u Vojkovic, Chlumín, Chorušice, Chvatěruby, Jeviněves, Kadlín, Kanina, Kly, Kokořín, Konětopy, Kostelec nad Labem, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Křenek, Ledčice, Lhota, Lhotka, Liběchov, Libiš, Liblice, Lobeč, Lužec nad Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nedomice, Nelahozeves, Neratovice, Nosálov, Nová Ves, Obříství, Ovčáry, Řepín, Spomyšl, Stránka, Střemy, Tišice, Tuhaň, Tupadly, Újezdec, Úžice, Velký Borek, Veltrusy, Vidim, Vojkovice, Vraňany, Všestudy, Všetaty, Vysoká, Zálezlice, Záryby, Zlončice, Zlosyň, Želízy. z okresu Praha-západ: Dolany, Libčice nad Vltavou, Tursko. z okresu Praha-východ: Bašť, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brázdim, Bořanovice, Čakovičky, Čelákovice, Dřevčice, Horoušany, Hovorčovice, Husinec, Jenštejn, Jirny, Káraný, Klecany, Kojetice, Lázně Toušeň, Líbeznice, Máslovice, Měšice, Mochov, Mratín, Nehvizdy, Nová Ves, Nový Vestec, Odolena Voda, Panenské Břežany, Podolanka, Polerady, Postřižín, Předboj, Přezletice, Radonice, Sedlec, Sluhy, Svémyslice, Šestajovice, Veleň, Veliká Ves, Větrušice, Vodochody, Vyšehořovice, Zápy, Zdiby, Zeleneč, Zlonín. 68. Celní úřad Mladá Boleslav se sídlem v Mladé Boleslavi Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Mladá Boleslav: Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Bezno, Bílá Hlína, Bítouchov, Boreč, Boseň, Bradlec, Branžež, Brodce, Březina, Březno, Březovice, Bukovno, Ctiměřice, Čachovice, Čistá, Dalovice, Dlouhá Lhota, Dobrovice, Dobšín, Dolní Bousov, Dolní Krupá, Dolní Slivno, Dolní Stakory, Domousnice, Doubravička, Hlavenec, Horky nad Jizerou, Horní Bukovina, Horní Slivno, Hrdlořezy, Hrušov, Husí Lhota, Charvatce, Chocnějovice, Chotětov, Chudíř, Jabkenice, Jivina, Jizerní Vtelno, Josefův Důl, Katusice, Klášter Hradiště nad Jizerou, Kluky, Kněžmost, Kobylnice, Kochánky, Kolomuty, Koryta, Kosmonosy, Kosořice, Kostelní Hlavno, Košátky, Kováň, Kovanec, Krásná Ves, Krnsko, Kropáčova Vrutice, Ledce, Lhotky, Lipník, Loukov, Loukovec, Luštěnice, Mečeříž, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov, Němčice, Nemyslovice, Nepřevázka, Neveklovice, Niměřice, Nová Telib, Nová Ves u Bakova, Obrubce, Obruby, Pěčice, Pětikozly, Petkovy, Písková Lhota, Plazy, Plužná, Prodašice, Předměřice nad Jizerou, Přepeře, Ptýrov, Rabakov, Rohatsko, Rokytá, Rokytovec, Řepov, Řitonice, Sedlec, Semčice, Sezemice, Skalsko, Smilovice, Sojovice, Sovínky, Strašnov, Strážiště, Strenice, Sudoměř, Sudovo Hlavno, Sukorady, Tuřice, Ujkovice, Velké Všelisy, Veselice, Vinařice, Vinec, Vlkava, Vrátno, Všejany, Zdětín, Žďár, Žerčice, Židněves. 69. Celní úřad Nymburk se sídlem v Nymburku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Nymburk: Benátecká Vrutice, Běrunice, Bobnice, Bříství, Budiměřice, Černíky, Čilec, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dvory, Dymokury, Hořany, Hořátev, Hradčany, Hradišťko, Hrubý Jeseník, Chleby, Choťánky, Chotěšice, Choťovice, Chrást, Chroustov, Jíkev, Jiřice, Jizbice, Kamenné Zboží, Kněžice, Kněžičky, Kolaje, Kostelní Lhota, Kostomlátky, Kostomlaty nad Labem, Košík, Kounice, Kouty, Kovanice, Krchleby, Křečkov, Křinec, Libice nad Cidlinou, Loučeň, Lysá nad Labem, Mcely, Městec Králové, Milčice, Milovice, Netřebice, Nový Dvůr, Nymburk, Odřepsy, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Oskořínek, Ostrá, Pátek, Písková Lhota, Písty, Pňov-Předhradí, Poděbrady, Podmoky, Přerov nad Labem, Rožďalovice, Sadská, Sány, Seletice, Semice, Senice, Sloveč, Sokoleč, Stará Lysá, Starý Vestec, Straky, Stratov, Tatce, Třebestovice, Úmyslovice, Velenice, Velenka, Vestec, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Všechlapy, Vykáň, Záhornice, Zbožíčko, Zvěřínek, Žehuň, Žitovlice. 70. Celní úřad Praha I. se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen městským obvodem Praha 1. 71. Celní úřad Praha II. se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 2 a Praha 3. 72. Celní úřad Praha III. se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 4, Praha 11 a Praha 12. 73. Celní úřad Praha IV. se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 5 a Praha 13. 74. Celní úřad Praha V. se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 6 (vyjma celního prostoru celního úřadu Ruzyně-letiště Praha), Praha 7, Praha 8, obcí Roztoky z okresu Praha-západ a obcí Klíčany z okresu Praha-východ. 75. Celní úřad Praha VI. se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 9, Praha 10, Praha 14 a Praha 15. 76. Celní úřad Příbram se sídlem v Příbrami Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Příbram: Bezděkov pod Třemšínem, Bohostice, Bohutin, Borotice, Bratkovice, Brdy, Březnice, Buková u Příbramě, Bukovany, Cetyně, Čenkov, Čím, Daleké Dušníky, Dlouhá Lhota, Dobříš, Dolní Hbity, Drahenice, Drahlín, Drásov, Drevníky, Drhovy, Dubenec, Dublovice, Dubno, Háje, Hluboš, Hlubyně, Horčápsko, Hříměždice, Hudčice, Hvožďany, Chotilsko, Chrást, Chraštice, Jablonná, Jesenice, Jince, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Korkyně, Kosova Hora, Kotenčice, Koupě, Kozárovice, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Křešín, Láz, Lazsko, Lešetice, Lhota u Příbramě, Malá Hraštice, Milešov, Milín, Modřovice, Mokrovraty, Nalžovice, Narysov, Nečín, Nedrahovice, Nechvalice, Nepomuk, Nestrašovice, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory, Nový Knín, Občov, Obecnice, Obory, Obořiště, Ohrazenice, Osečany, Ostrov, Ouběnice, Pečice, Petrovice, Pičín, Počaply, Počepice, Podlesí, Prosenická Lhota, Příbram, Příčovy, Radětice, Radíč, Rosovice, Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky, Sádek, Sedlčany, Sedlice, Smolotely, Solenice, Stará Huť, Starosedlský Hrádek, Suchodol, Svaté Pole, Svatý Jan, Svojšice, Štětkovice, Těcharovice, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Tušovice, Velká Lečice, Věšín, Višňová, Volenice, Voznice, Vrančice, Vranovice, Vševily, Vysoká u Příbramě, Vysoký Chlumec, Zalužany, Zbenice, Zduchovice, Županovice. z okresu Praha-západ: Bojanovice, Bratřínov, Buš, Čisovice, Davle, Hvozdnice, Jíloviště, Klínec, Kytín, Líšnice, Měchenice, Mníšek pod Brdy, Řitka, Slapy, Trnová. 77. Celní úřad Rakovník se sídlem v Rakovníku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Rakovník: Bdín, Branov, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hostokryje, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Rakovník, Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár. 78. Celní úřad Ruzyně-letiště Praha se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Ruzyně-letiště Praha v městském obvodu Praha 6. 79. Celní úřad Cínovec se sídlem v Dubí - část Cínovec Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Cínovec v obci Dubí. 80. Celní úřad Česká Lípa se sídlem v České Lípě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Česká Lípa: Bezděz, Blatce, Blíževedly, Bohatice, Brniště, Cvikov, Častolovice, Česká Lípa, Doksy, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Horní Libchava, Horní Police, Chlum, Chotovice, Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí, Jestřebí, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Krompach, Kunratice u Cvikova, Kvítkov, Luka, Mařenice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov, Okna, Okrouhlá, Pertoltice pod Ralskem, Polevsko, Provodín, Prysk, Radvanec, Ralsko, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Sloup v Čechách, Slunečná, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Stvolínky, Svojkov, Svor, Tachov, Tuhaň, Velenice, Velký Valtinov, Volfartice, Vrchovany, Zahrádky, Zákupy, Žandov, Ždírec. 81. Celní úřad Děčín se sídlem v Děčíně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Děčín: Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov, Horní Habartice, Hřensko, Huntířov, Janov, Janská, Jetřichovice, Jílové, Kámen, Kunratice, Kytlice, Labská Stráň, Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice, Markvartice, Merboltice, Růžová, Srbská Kamenice, Starý Šachov, Valkeřice, Velká Bukovina, Verneřice, Veselé. 82. Celní úřad Chomutov se sídlem v Chomutově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Chomutov: Bílence, Blatno, Boleboř, Březno, Černovice, Domašín, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hrušovany, Chbany, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křímov, Libědice, Loučná, Málkov, Mašťov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Okounov, Otvice, Perštejn, Pesvice, Pětipsy, Račetice, Radonice, Rokle, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Veliká Ves, Vilémov, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Výsluní, Vysoká Pec. 83. Celní úřad Jablonec nad Nisou se sídlem v Jablonci nad Nisou Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Jablonec nad Nisou: Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Dalešice, Desná, Držkov, Frýdštejn, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice, Jílové u Držkova, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný, Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín, Plavy, Pulečný, Radčice, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Skuhrov, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Vlastiboř, Zásada, Zlatá Olešnice, Železný Brod. 84. Celní úřad Jiříkov se sídlem v Jiříkově Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Jiříkov v obci Jiříkov. 85. Celní úřad Liberec se sídlem v Liberci Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Liberec: Bílá, Bílý Kostel nad Nisou, Bílý Potok, Bulovka, Cetenov, Černousy, Český Dub, Čtveřín, Dětřichov, Dlouhý Most, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Janův Důl, Jeřmanice, Jindřichovice pod Smrkem, Kobyly, Krásný Les, Kryštofovo Údolí, Křížany, Kunratice, Lázně Libverda, Lažany, Liberec (včetně městského obvodu Vratislavice nad Nisou), Mníšek, Nové Město pod Smrkem, Nová Ves, Oldřichov v Hájích, Osečná, Paceřice, Pertoltice, Pěnčín, Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Raspenava, Rynoltice, Soběslavice, Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Svijany, Sychrov, Šimonovice, Višňová, Vlastibořice, Všelibice, Zdislava, Žďárek. 86. Celní úřad Litoměřice v Litoměřicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Litoměřice: Bechlín, Bohušovice nad Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Býčkovice, Ctiněves, Černěves, Černiv, Černouček, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Dobříň, Doksany, Dolánky nad Ohří, Drahobuz, Dušníky, Evaň, Hlinná, Horní Beřkovice, Horní Řepčice, Hošťka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Chotiněves, Chudoslavice, Jenčice, Kamýk, Keblice, Klapý, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Křesín, Křešice, Kyškovice, Levín, Lhotka nad Labem, Liběšice, Libkovice pod Řípem, Libochovany, Libochovice, Libotenice, Litoměřice, Lkáň, Lovečkovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Malíč, Martiněves, Michalovice, Miřejovice, Mlékojedy, Mnetěš, Mšené-Lázně, Nové Dvory, Oleško, Píšťany, Ploskovice, Podsedlice, Polepy, Prackovice nad Labem, Přestavlky, Račice, Račiněves, Radovesice, Rochov, Roudnice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Snědovice, Staňkovice, Straškov-Vodochody, Sulejovice, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany, Třebenice, Třebívlice, Třebušín, Úpohlavy, Úštěk, Vědomice, Velemín, Velké Žernoseky, Vchynice, Vlastislav, Vražkov, Vrbice, Vrbičany, Vrutice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Žalhostice, Židovice, Žitenice. 87. Celní úřad Most se sídlem v Mostě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Most: Bečov, Bělušice, Braňany, Brandov, Český Jiřetín, Havraň, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Korozluky, Líšnice, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Lužice, Malé Březno, Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje, Polerady, Skršín, Volevčice, Želenice. 88. Celní úřad Teplice se sídlem v Teplicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Teplice: Bílina, Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí (vyjma celního prostoru celního úřadu Cínovec), Duchcov, Háj u Duchcova, Hostomice, Hrob, Hrobčice, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Košťany, Krupka, Lahošť, Ledvice, Lukov, Měrunice, Mikulov, Modlany, Moldava, Novosedlice, Ohníč, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim. 89. Celní úřad Ústí nad Labem se sídlem v Ústí nad Labem Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Ústí nad Labem: Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouchec, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Zubrnice. 90. Celní úřad Varnsdorf se sídlem ve Varnsdorfu Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Děčín: Dolní Poustevna, Dolní Podluží, Doubice, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov (vyjma celního prostoru celního úřadu Jiříkov), Krásná Lípa, Lipová, Lobendava, Mikulášovice, Rumburk, Rybniště, Staré Křečany, Šluknov, Varnsdorf, Velký Šenov, Vilémov. 91. Celní úřad Žatec se sídlem v Žatci Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Louny: Bitozeves, Blatno, Blažim, Blšany, Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Čeradice, Černčice, Deštnice, Dobroměřice, Domoušice, Holedeč, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice, Kozly, Krásný Dvůr, Kryry, Lenešice, Libčeves, Liběšice, Libočany, Libořice, Lipno, Lišany, Líšťany, Louny, Lubenec, Měcholupy, Nepomyšl, Nová Ves, Nové Sedlo, Obora, Očihov, Opočno, Panenský Týnec, Peruc, Petrohrad, Pnětluky, Počedělice, Podbořanský Rohozec, Podbořany, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Staňkovice, Toužetín, Tuchořice, Úherce, Velemyšleves, Veltěže, Vinařice, Vrbno nad Lesy, Vroutek, Vršovice, Výškov, Zálužice, Zbrašín, Žatec, Želkovice, Žerotín, Žiželice.
Zákon č. 134/1997 Sb.	Zákon č. 134/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 6. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 48/1997 * Čl. I - Změna a doplnění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění * Čl. II - Změna a doplnění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů * Čl. III - Změna a doplnění zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů * Čl. IV - Úprava některých nároků v důchodovém pojištění * Čl. V - Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině před 1. lednem 1996 * Čl. VI - Přechodná ustanovení * Čl. VII - Zrušovací ustanovení * Čl. VIII - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem, a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o org * Čl. IX - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 1998 134 ZÁKON ze dne 11. června 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna a doplnění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 2 větě druhé se slova „k uplatnění nároku na plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod [§ 4 písm. b) a c)]“ nahrazují slovy „být účastníkem řízení o přiznání plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu [§ 4 odst. 1 písm. b) a c)]“ a na konci se tečka vypouští a připojují se tato slova: „a trvá až do dosažení zletilosti.“. 2. V § 3 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „O omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům platí obdobně ustanovení občanského zákoníku.“. 3. V § 5 odst. 1 písm. b) se na konci čárka nahrazuje spojkou „a“ a připojují se tato slova: „vojáci v další službě,5)“. 4. V § 5 odst. 1 písm. m) se za slovo „střední“ vkládají tato slova: „nebo vyšší odborné škole (dále jen „střední škola“)“. 5. V § 5 odst. 1 písm. n) se na konci čárka nahrazuje spojkou „a“ a připojují se slova, která včetně poznámky č. 28) znějí: „nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a); podmínka vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání se pro účely tohoto zákona považuje za splněnou po dobu, za kterou podle zvláštního zákona náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání před vzetím do této evidence.28) 28) § 12 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.“. 6. V § 5 odst. 1 písm. t) se vypouští slovo „důchodovém“. 7. V § 5 odst. 3 se ve větě první slova „jestliže rodič zemřel nebo opustil domácnost“ nahrazují slovy „bylo-li dítě svěřeno druhému manželu do výchovy rozhodnutím soudu nebo zemřel-li druhý rodič, anebo není-li znám“ a na konci se připojuje tato věta: „Ustanovení věty druhé platí obdobně též pro osobu, která pečuje o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.“. 8. V § 6 odst. 2 se za slova „podle § 11“ vkládají tato slova: „odst. 1 písm. a)“. 9. V § 10 odst. 5 písm. a) větě druhé se slova „též přerušení této činnosti, pokud toto přerušení trvalo“ nahrazují slovy „vždy přerušení této činnosti, a to ode dne přerušení této činnosti, pokud po měsíci, v němž došlo k tomuto přerušení, trvalo toto přerušení“. 10. V § 10 odst. 5 se v písmenu c) na konci připojuje slovo „nebo“, v písmenu d) se na konci čárka nahrazuje tečkou a vypouští se slovo „nebo“; písmeno e) se vypouští. 11. V § 11 odst. 2 větě první a v § 47 odst. 1 písm. a) se za slova „nemocenského pojištění“ vkládá slovo „(péče)“. 12. V § 16 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Jde-li o pojištěnce uvedeného v § 6, který platí pojistné za kalendářní rok předcházející o více než jeden rok kalendářnímu roku, ve kterém je pojistné placeno, upraví se vyměřovací základ, z něhož je toto pojistné placeno, tak, že se vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, za který se pojistné platí, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém bylo pojistné zaplaceno, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.“. 13. V § 16 odst. 4 větě druhé se za slova „do vyměřovacího základu,“ vkládají tato slova: „dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b),“. 14. V § 16 odst. 4 písm. b) se na konci vypouští čárka a připojují se tato slova: „nebo starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od zahraničního nositele pojištění,“. 15. V § 16 odst. 4 písm. e) se slova „péče o osoby uvedené“ nahrazují slovy „účasti na pojištění osob uvedených“. 16. § 16 odst. 4 písm. g) zní: „g) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. n),“. 17. § 16 se doplňuje odstavcem 7, který zní: „(7) Osobní vyměřovací základ a roční vyměřovací základ pojištěnce se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.“. 18. § 19 odst. 1 zní: „(1) Starobní, plný invalidní a částečný invalidní důchod pojištěnce, který pobírá nebo pobíral některý z těchto důchodů nebo důchod za výsluhu let, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější důchod vyměřen, vynásobeného koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za poslední kalendářní rok rozhodného období, z něhož byl zjištěn osobní vyměřovací základ při přiznání dřívějšího důchodu. Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z vyměřovacích základů stanovených za rozhodné období (§ 18), postupuje se podle věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu; jestliže tento dřívější důchod nebyl vyměřen z výpočtového základu, považuje se za osobní vyměřovací základ všeobecný vyměřovací základ, z něhož byl tento důchod vyměřen, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pokud pojištěnec pobíral více důchodů, použije se nejvyšší výpočtový základ stanovený podle věty první a druhé.“. 19. V § 19 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za rozhodné období, postupuje se podle odstavce 1 věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu.“. 20. V § 20 odst. 5 písm. a) se na konci připojují slova, která včetně poznámky č. 29) znějí: „vzdělávání těžce zdravotně postiženého dítěte osvobozeného od povinné školní docházky29) a dále studium na gymnáziu nebo na taneční konzervatoři, jde-li o školní roky, jimiž dítě završuje počet let potřebných pro splnění povinné školní docházky, 29) § 37 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.“. 21. V § 21 se za slova „povolání se“ vkládají tato slova: „pro účely tohoto zákona“ a v písmenu b) se vypouštějí slova „a ve speciálních školách“. 22. Dosavadní text § 21 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2 a 3, které včetně poznámek č. 30) až 33) znějí: „(2) Podle odstavce 1 se středními školami rozumí takové školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol,30) a dále školy ozbrojených sil a ozbrojených sborů a školy požární ochrany;31) přípravou pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností se rozumí taková příprava prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.32) (3) Za studium na vysokých školách podle odstavce 1 se považuje také obsahově ucelená část vysokoškolského studia a postgraduální studium absolventů vysokoškolského studia.33) Za studium na středních školách se pro účely tohoto zákona považuje také příprava na speciálních školách. 30) § 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 31) § 23 odst. 3 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. § 53 a násl. zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 32) § 13 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 272/1992 Sb. 33) § 21 a 22 zákona č. 172/1990 Sb.“. 23. § 22 odst. 2 písm. b) včetně poznámky č. 34) zní: „b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v měsíci květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,34) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v měsíci květnu nebo červnu konáno absolutorium, 34) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.“. 24. V § 22 odst. 2 písm. b) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. b).“. 25. § 23 odst. 2 písm. b) zní: „b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,“. 26. V § 23 odst. 2 písm. b) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole; to platí obdobně, jde-li o studium uvedené v § 21 odst. 3.“. 27. V § 25 odst. 1 větě první se za slovo „který“ vkládají tato slova: „utrpěl pojištěnec při činnosti zakládající účast na pojištění a který“ a za slovo „poměry“ se vkládají tato slova: „platných v době vzniku plné nebo částečné invalidity následkem tohoto úrazu“. 28. V § 29 písm. a) se vypouštějí slova „podle § 32“. 29. Dosavadní text § 30 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2 až 4, které znějí: „(2) Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku též, jestliže a) získal dobu pojištění nejméně 25 let, b) ke dni, od něhož má být starobní důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu nebo se mu částečný invalidní důchod nevyplácí z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. c) nebo § 46 odst. 2, a c) ke dni uvedenému v písmenu b) do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše dva roky. (3) Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku též, jestliže a) získal dobu pojištění nejméně 25 let, b) pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň po dobu pěti let, a c) nárok na plný invalidní důchod pobíraný po dobu uvedenou v písmenu b) zanikl a ke dni odnětí tohoto důchodu do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše pět let. (4) Nárok na starobní důchod podle odstavců 2 a 3 vzniká, splní-li se podmínky uvedené v těchto odstavcích do 31. prosince 2006.“. 30. V § 31 odst. 1 písm. b) se za slovo „mu“ vkládají tato slova: „ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává,“. 31. V § 34 odst. 1, § 41 odst. 2 větě první a § 45 odst. 2 větě první se za slova „výpočtového základu“ vkládá slovo „měsíčně“. 32. V § 36 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31 před 1. lednem 2007, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje u pojištěnců, kteří ke dni, od něhož se starobní důchod přiznává, a) nedosáhli věkových hranic uvedených v § 32 odst. 1, popřípadě snížených věkových hranic uvedených v § 74, 76 a § 94 písm. a), o 0,6 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku [§ 32 odst. 2 a 3, § 74, 76 a § 94 písm. a)], b) dosáhli věkových hranic uvedených v § 32 odst.1, o 0,3 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku (§ 32 odst. 2 a 3); výše procentní výměry po snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 33. V § 36 odst. 2 se za slova „podle § 31“ vkládají tato slova: „po 31. prosinci 2006“. 34. V § 37 odst. 1 písm. b) se slova „do konce kalendářního roku, v němž poživatel starobního důchodu dosáhl věku vyššího o dva roky, než činil věk v kalendářním roce, v němž vznikl nárok na starobní důchod podle § 29“ nahrazují slovy „dvou let po vzniku nároku na tento důchod“. 35. § 37 odst. 3 zní: „(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pojištěnce, který dosáhl věku 65 let.“. 36. § 37 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1 se počítá od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém vznikl nárok na starobní důchod; tímto obdobím se přitom rozumí 24 kalendářních měsíců. K příjmu z výdělečné činnosti [odstavec 1 písm. a) bod 1] dosaženému v kalendářním měsíci, do něhož spadá den, od něhož se přiznává starobní důchod, se nepřihlíží, je-li tato činnost ukončena před tímto dnem.“. 37. § 39 odst. 2 se vypouští. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 38. V § 39 odst. 2 části věty za středníkem se slovo „možnost“ nahrazuje slovem „schopnost“. 40. V § 41 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Pokud pojištěnci ke dni vzniku nároku na plný invalidní důchod trval nárok na částečný invalidní důchod, činí výše procentní výměry plného invalidního důchodu nejméně částku, kterou činila procentní výměra dosavadního částečného invalidního důchodu.“. 41. V § 41 odst. 3 větě první se za slova „důchodového věku“ vkládají tato slova: „uvedeného v § 32“. 42. V § 42 odst. 1 se slova „z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nemohla být účastna pojištění“ nahrazují slovy „nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (§ 40)“. 43. § 42 odst. 2 věta první zní: „Výše procentní výměry plného invalidního důchodu osoby uvedené v odstavci 1 činí měsíčně 45 % výpočtového základu; pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání plného invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.“. 44. V § 42 odst. 3 a 4 se slova „Plný invalidní důchod“ nahrazují slovy „Procentní výměra plného invalidního důchodu“. 45. V § 42 odst. 3 části věty za středníkem se za slova „v České republice“ vkládají tato slova: „po ukončení povinné školní docházky“. 46. § 42 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Jestliže poživatel plného invalidního důchodu je výdělečně činný v cizině, plný invalidní důchod se po dobu této výdělečné činnosti nevyplácí.“. 47. V § 44 odst. 1 větě druhé se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 2“. 48. V § 44 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, pokud bezprostředně před vznikem částečné invalidity byl pobírán plný invalidní důchod přiznaný podle § 42 odst. 1, popřípadě podle obdobných ustanovení předpisů platných před 1. lednem 1996.“. 49. V § 45 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Vznikl-li nárok na částečný invalidní důchod s přihlédnutím k § 44 odst. 3 větě druhé, činí výše procentní výměry částečného invalidního důchodu polovinu procentní výměry uvedené v § 42 odst. 2 větě první.“. 50. V § 46 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pojištěnce, který dosáhl věku 65 let.“. 51. § 46 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Částečný invalidní důchod se však vyplácí v plné výši, jestliže úhrnný příjem z výdělečné činnosti za kalendářní rok uvedený v § 47 odst. 2 nepřesahuje dvanáctinásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, k 1. lednu kalendářního roku, za který se podle § 47 odst. 2 stanoví průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti. Předchází-li rok přiznání částečného invalidního důchodu kalendářnímu roku, v němž se podle § 47 provádí kontrola pojištěncova průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnosti, upraví se dvanáctinásobek částky uvedené ve větě první úměrně počtu kalendářních dnů pobírání tohoto důchodu v kalendářním roce.“. 52. V § 47 odst. 1 se v části věty před středníkem za slova „odstavci 2“ vkládají tato slova: „větě první“ a v části věty za středníkem se slova „berou v úvahu pouze ty příjmy, z nichž se platí pojistné“ nahrazují slovy „za příjem z výdělečné činnosti považuje vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17)"; v písmenu a) se za slovem „činnosti“ čárka nahrazuje slovem „nebo“. 53. V § 47 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu příjmů z výdělečné činnosti za období stanovené ve větě první a počtu kalendářních dnů připadajících na toto období; jsou-li v tomto období doby vyloučené podle odstavce 1 písm. a) až c), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na toto období.“. 54. V § 47 odst. 7 se vypouštějí slova „, nejdříve však od splátky tohoto důchodu splatné v kalendářním měsíci, v němž byl předložen přehled podle odstavce 3 nebo 4“. 55. § 48 odst. 1 zní: „(1) Srovnatelný vyměřovací základ pojištěnce je osobní vyměřovací základ, z něhož byl částečný invalidní důchod vyměřen, vynásobený koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok o tři roky předcházející roku, v němž se podle § 47 provádí kontrola pojištěncova průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnosti, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za předposlední rok rozhodného období (§ 18). Pokud rozhodné období nečiní aspoň dva kalendářní roky, postupuje se podle věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod. Pokud pojištěnec před přiznáním částečného invalidního důchodu měl nárok na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a při přiznání částečného invalidního důchodu se vycházelo z vyměřovacího základu, z něhož byl vyměřen dřívější plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, vychází se pro účely věty první z rozhodného období stanoveného pro vyměření dřívějšího plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu; pokud však rozhodné období, z něhož byl vyměřen dřívější důchod, nečinilo aspoň dva kalendářní roky, postupuje se obdobně podle věty druhé s tím, že místo kalendářního roku, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod, se bere v úvahu kalendářní rok, v němž byl přiznán tento dřívější důchod.“. 56. § 48 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Nebyl-li částečný invalidní důchod vyměřen z výpočtového základu ani z průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před 1. lednem 1996, považuje se v těchto případech za osobní vyměřovací základ všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod; pokud měl pojištěnec před přiznáním částečného invalidního důchodu nárok na plný invalidní důchod, platí zde přiměřeně ustanovení odstavce 1 věty třetí.“. 57. V § 54 odst. 3 se na konci tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „přitom se výše důchodu vypočtená ke dni vzniku nároku na důchod zaokrouhluje zvlášť.“. 58. V § 56 odst. 3 větě první se za slova „nebo 4“ vkládají tato slova: „nebo oznámení podle § 47 odst. 3“ a slova „tento přehled“ se nahrazují slovy „tento doklad“. 59. V § 65 odst. 1 se slova „na důchod“ nahrazují slovy „na výplatu důchodu“. 60. V § 66 odst. 1 se vypouštějí slova „do ciziny“. 65. V § 71 odst. 1 se na konci připojují tyto věty: „Pro účely porovnání výší starobních, plných invalidních a částečných invalidních důchodů podle věty první se výší těchto důchodů rozumí procentní výměry těchto důchodů. Výše základní výměry starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu, pokud se jejich výše stanoví po 31. prosinci 1995 s použitím předpisů platných před 1. lednem 1996, se stanoví podle předpisů platných ke dni, od něhož se přiznává důchod; přitom v této výši základní výměry důchodu je zahrnuto zvýšení o pevnou částku.“. 66. V § 71 odst. 2 se slova „do 31. prosince 2016“ nahrazují slovy „do 31. prosince 2018“. 67. V § 71 odst. 4 se na konci tečka nahrazuje spojkou „a“ a připojují se tato slova: „při určení dopočtené doby se postupuje podle § 41 odst. 3.“. 69. V § 76 odst. 1 se za větu první vkládá tato věta: „Ustanovení § 74 věty druhé platí zde obdobně.“ a na konci se připojuje tato věta: „Výše procentní výměry starobního důchodu podle věty první se zvyšuje podle § 34 odst. 2 po dosažení 55 let věku.“. 70. V § 79 větě první se vypouštějí slova „a odst. 2“. 71. Za § 80 se vkládají nové § 80a a 80b, které včetně poznámky č. 35) znějí: „§ 80a Pro účely srovnatelného vyměřovacího základu pojištěnce podle § 48 se v případě, že částečný invalidní důchod byl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku (§ 48 odst. 2) stanoveného za rozhodné období, jehož předposledním rokem byl rok spadající do období před rokem 1994, upraví průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, z něhož byl vyměřen tento důchod, tak, že se vynásobí koeficientem a) 1,15, byl-li předposledním rokem rozhodného období rok předcházející roku 1991, b) 1,20, byl-li předposledním rokem rozhodného období rok 1991, c) 1,25, byl-li předposledním rokem rozhodného období rok 1992, a d) 1,35, byl-li předposledním rokem rozhodného období rok 1993. § 80b Na žádost poživatele částečného invalidního důchodu se při stanovení srovnatelného vyměřovacího základu podle § 48 odst. 2 místo z průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl částečný invalidní důchod vyměřen, vychází ze srovnatelného výdělku určeného podle předpisů platných ke dni 1. října 1988,35) který byl použit při nejbližší kontrole podstatného poklesu výdělku po 30. září 1988; při stanovení koeficientu podle § 48 odst. 1 věty první se místo všeobecného vyměřovacího základu za předposlední rok rozhodného období použije všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející roku, v němž proběhla nejbližší kontrola podstatného poklesu výdělku po 30. září 1988. Ustanovení věty první platí, jen je-li takto stanovený srovnatelný vyměřovací základ vyšší; přitom se nepostupuje podle § 80a. 35) § 177 odst. 1 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.“. 72. V § 94 písm. a) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „ustanovení § 74 věty druhé platí zde obdobně,“. 73. V § 98 větě druhé se za slova „na tento příplatek“ připojují tato slova: „podle zákona o soudní rehabilitaci a zákona o mimosoudních rehabilitacích“. 74. § 99 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Základní výměra důchodu přiznaného po 31.prosinci 1995 podle předpisů platných před 1. lednem 1996 se stanoví ve výši, v jaké náleží podle předpisů platných ke dni, od něhož se důchod přiznává.“. 75. Dosavadní text § 104 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který včetně poznámky č. 36) zní: „(2) Doby zaměstnání před 1. lednem 1996, u nichž podle předpisů platných před tímto dnem byla stanovena podmínka, aby zakládaly nemocenské pojištění,36) se považují za dobu pojištění (§ 13 odst. 1), jen pokud zakládaly nemocenské pojištění v době svého trvání. 36) § 8 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.“. 77. V § 107 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Vláda zvýší nařízením procentní výměry důchodů přiznávaných v tom kalendářním roce, v němž byly zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů, a to o stejný počet procent, o který byly zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů, které byly přiznány v tomto kalendářním roce před zvýšením důchodů.“. 78. V § 108 odst. 1 písm. d) se na konci tečka nahrazuje spojkou „a“ a připojují se tato slova: „způsob přepočtu příjmů z výdělečné činnosti v cizině na českou měnu,“. 79. § 108 odst. 1 se doplňuje novým písmenem e), které zní: „e) postup při zjišťování ročního vyměřovacího základu pojištěnce ve vztahu k vyloučeným dobám za období před 1. lednem 1996.“. Čl. II Změna a doplnění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., (úplné znění č. 87/1996 Sb.), se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 2 větě první se za slova „rozhodnutí podle“ vkládají tato slova: „§ 6 odst. 4 písm. a) bod 6 a“. 2. Dosavadní text § 5 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Česká správa sociálního zabezpečení je právnickou osobou.“. 3. V § 6 odst. 4 písm. g) bodu 2 se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „na základě žádosti malé organizace nebo zaměstnance malé organizace sdělují výši vypláceného nemocenského zaměstnancům malé organizace za kalendářní měsíc pro účely splnění ohlašovací povinnosti podle § 41 odst. 1 věty druhé a § 50 odst. 1; tyto údaje se sdělují pouze o těch zaměstnancích, popřípadě těm zaměstnancům, jichž se tyto údaje na základě těchto ustanovení týkají,“. 4. V § 6 odst. 4 písm. k) se slovo „zaměstnání“ nahrazuje slovem „pojištění“ a za slova „náhradních dob“ se vkládá slovo „pojištění“. 5. V § 7 písm. f) se vypouštějí slova „písm. c),“. 6. § 8 odst. 1 písm. d) zní: „d) zda jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,“. 7. V § 8 odst. 1 písm. h) se vypouštějí slova „nebo bytu v rodinném domku“. 8. § 10 odst. 1 zní: „(1) Obec rozhoduje v přenesené působnosti o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění (§ 118 odst. 3).“. 9. § 16 se doplňuje odstavcem 3, který včetně poznámek č. 70) a 71) zní: „(3) Uznávání nemocí z povolání70) pro účely důchodového pojištění a pro účely zvláštních zákonů71) provádějí určená zdravotnická zařízení; seznam těchto zařízení a bližší úpravu postupu při uznávání nemocí z povolání stanoví vyhláškou Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí. 70) § 25 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. 71) Např. § 190 odst. 3 zákoníku práce, § 45 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“. 10. V § 37 odst. 1 písm. g) se za slovo „vyplácí,“ vkládají tato slova: „druh starobního důchodu (§ 29, 30, 31, 74, 76 a 94 zákona o důchodovém pojištění) a datum vzniku nároku na starobní důchod,“. 11. § 37 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Jde-li o osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, vede příslušný úřad práce v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Úřad práce zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí údaje o době, po kterou uchazeči o zaměstnání náleželo hmotné zabezpečení, a době, po kterou toto hmotné zabezpečení nenáleželo, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 5 věty druhé platí zde přiměřeně.“. 12. § 38 odst. 3 a § 39 odst. 3 se vypouštějí. 13. V § 39 odst. 4 písm. a) se za slovo „vdovský“ vkládá slovo „, vdovecký“. 14. Za § 41 se vkládá nový § 42, který zní: „§ 42 Organizace jsou povinny potvrdit poživateli částečného invalidního důchodu na jeho žádost dobu trvání výdělečné činnosti, výši vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, dobu pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem a další údaje potřebné pro plnění povinnosti uvedené v § 53 odst. 3. Organizace jsou dále povinny potvrdit občanu, který má nárok na starobní důchod, výši příjmu z výdělečné činnosti pro účely souběhu starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti.57)“. 15. V § 45 se slova „oznamují České správě sociálního zabezpečení dobu služby a vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ nahrazují slovy „zasílají České správě sociálního zabezpečení evidenční list“ a na konci se připojuje tato věta: „Česká správa sociálního zabezpečení zasílá orgánům uvedeným ve větě první evidenční list občana, který byl příslušníkem ozbrojených sil, pokud není příslušná k přiznání důchodu tomuto občanu.“. 16. V § 49 odst. 1 písm. b) se za slovem „výplatu“ nahrazuje čárka středníkem. 17. V § 54 odst. 2 a 3 se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“. 18. V § 54 odst. 4 se slova „až 41, 43“ nahrazují slovy „až 43“. 19. V § 81 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení předchozích vět však neplatí, probíhají-li v téže době řízení o přiznání částečného invalidního důchodu a přezkumné řízení soudní z důvodu odnětí plného invalidního důchodu.“. 20. § 84 včetně nadpisu zní: „§ 84 Důkazní prostředky V řízení ve věcech důchodového pojištění lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.“. 21. V § 85 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno f), které zní: „f) doba studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v cizině rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že studium na těchto školách je postaveno na roveň studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice.“. 22. V § 85 odst. 2 ve větě druhé se za slova „uvedené péče“ vkládají tato slova: „nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu“ a za větu druhou se vkládá tato věta: „Návrh na zahájení řízení podle věty první může podat i pozůstalý, který uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po občanu, který pečoval o osoby uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11.“. 23. V § 85 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení je v právní moci, nelze-li proti němu podat opravný prostředek.“. 24. V § 86 odst. 3 se za slova „v průběhu řízení“ vkládají tato slova: „o přiznání důchodu (§ 81 odst. 1)“. 25. V § 99 odst. 1 se za slova „do plné“ vkládají tato slova: „nebo částečné“. 26. V § 108 větě druhé se za slova „§ 121 odst. 2“ vkládají tato slova: „, § 122 odst. 2“. 27. V § 111 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Rozhodnutí odvolacího orgánu je v právní moci, nelze-li proti němu podat opravný prostředek.“. 28. V § 112 se za číslovku „83,“ vkládají tato slova: „§ 88 odst. 2 a 3, §“. 29. V § 115 větě druhé se za slovy „plného invalidního“ čárka nahrazuje slovem „nebo“ a na konci se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „zanikl-li nárok na výplatu důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního, vyplácí vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod nadále orgán, který vyplácel oba důchody.“. 30. V § 115 větě čtvrté se za slovy „plného invalidního“ čárka nahrazuje slovem „nebo“. 31. V § 115 se na konci připojují tyto věty: „Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu sirotčích důchodů u různých orgánů sociálního zabezpečení, vyplácí sirotčí důchody orgán sociálního zabezpečení, který vyplácí vyšší sirotčí důchod. Orgán sociálního zabezpečení, který je podle předchozích vět příslušný k výplatě důchodu, je příslušný i k rozhodování o důchodu.“. 32. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který zní: „§ 115a Byl-li přiznán částečný invalidní důchod po odnětí plného invalidního důchodu plátcem tohoto důchodu (§ 81 odst. 3 věta třetí), přičemž na základě přezkumného řízení soudního náleží plný invalidní důchod po dobu, po kterou byl vyplácen částečný invalidní důchod, zúčtují se částky plného invalidního důchodu s vyplacenými částkami částečného invalidního důchodu.“. 33. Za § 116 se vkládá nový § 116a, který zní: „§ 116a (1) Příjmem z výdělečné činnosti v cizině se rozumí příjem z takové výdělečné činnosti, která v cizině podléhá důchodovému pojištění podle předpisů platných v cizině, a to v rozsahu, ve kterém uvedený příjem podléhá tomuto pojištění. (2) Vyplývá-li z mezinárodní smlouvy, že se na poživatele starobního důchodu z českého důchodového pojištění, který je výdělečně činný v cizině, vztahují ustanovení zákona o důchodovém pojištění o souběhu tohoto důchodu s příjmem z výdělečné činnosti, je poživatel tohoto důchodu povinen hlásit výši příjmu z výdělečné činnosti v cizině vždy po uplynutí období tří kalendářních měsíců s uvedením výše příjmu dosaženého v jednotlivých kalendářních měsících.“. 34. V § 117 větě druhé se za slovo „Termín“ vkládá slovo „výplaty“. 35. V § 118a odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „To platí obdobně, zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství nebo nárok na sirotčí důchod z důvodu dosažení 26. roku věku. Ustanovení § 120 odst. 2 není přitom dotčeno.“. 36. V § 118b se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení § 118a odst. 3 platí zde přiměřeně.“. 37. V § 120 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení věty první platí obdobně i pro vdovecký důchod a vdovce.“. 38. § 120 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní: „(3) Poživatel starobního důchodu se nemůže vzdát výplaty tohoto důchodu za dobu před podáním žádosti o zastavení výplaty tohoto důchodu.“. 39. Dosavadní text § 122 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Fyzickým osobám, které byly zaměstnanci organizací a porušily povinnost uvedenou v odstavci 1 větě druhé, lze uložit pokutu až do výše 250000 Kč. O pokutě rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení, která porušení povinnosti zjistila nebo se o něm dozvěděla; jde-li však o fyzické osoby, které byly zaměstnanci orgánů uvedených v § 9, rozhodují o pokutě tyto orgány.“. 40. Za § 123b se vkládá nový § 123c, který zní: „§ 123c Veškerá písemná podání orgánům sociálního zabezpečení se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgány sociálního zabezpečení v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.“. Čl. III Změna a doplnění zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 164/1994 Sb., zákona č. 107/1995 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 2/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 24 odst. 6 se na konci doplňuje tato věta: „Je-li to pro občana výhodnější, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek pro výpočet důchodů z výdělkově nejlepšího kalendářního roku vybraného z rozhodného období, které činí pět po sobě následujících kalendářních roků před rokem, v němž skončilo zaměstnání; zvýšení takto zjištěného průměrného měsíčního výdělku se provede obdobným způsobem jako ve větě první. Při výběru tohoto výdělkově nejlepšího kalendářního roku se postupuje obdobně jako při zjišťování průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995.“. 2. V § 28 se za slovo „vdovských“ vkládá slovo „, vdoveckých“. Čl. IV Úprava některých nároků v důchodovém pojištění (1) Nárok na vdovecký důchod vznikne dnem účinnosti tohoto zákona vdovci, jehož manželka zemřela před 1. lednem 1991 a měla trvalý pobyt na území České republiky a jemuž nevznikl nárok na tento důchod podle předpisů platných před 1. lednem 1996, jestliže splnil podmínky stanovené v § 50 odst. 2 a 7 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, do tří roků od smrti manželky a poté byly plněny ke dni účinnosti tohoto zákona buď nepřetržitě, nebo je po zániku splnění těchto podmínek znovu začal splňovat ve lhůtě dvou let v období před 1. srpnem 1991 nebo ve lhůtě pěti let v období po 31. červenci 1991. Výše vdoveckého důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni. (2) Pokud nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod nevznikl před 1. lednem 1996 jen proto, že nebyla splněna podmínka trvalého pobytu zemřelého na území České republiky, považuje se tato podmínka za splněnou. Nárok podle věty první vzniká v případě vdovského důchodu, jen jestliže byly splněny podmínky stanovené v § 50 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, do tří roků od smrti manžela a poté byly plněny ke dni 1. ledna 1998 buď nepřetržitě, nebo po zániku splnění těchto podmínek byly znovu plněny ve lhůtě dvou let v období před 1. lednem 1991 nebo ve lhůtě pěti let v období po 31. prosinci 1990. Nárok podle věty první vzniká v případě vdoveckého důchodu, jen jestliže byly podmínky uvedené ve větě druhé splněny, popřípadě plněny ve lhůtách uvedených v odstavci 1. Za den vzniku nároku na důchody uvedené ve větě první se v těchto případech považuje 1. leden 1998. Výše těchto důchodů se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni, s tím, že výše důchodu zemřelého pro stanovení výše vdovského a sirotčího důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni smrti zemřelého. (3) Pro nárok a výši důchodu z důchodového pojištění se jako doba zaměstnání započte též doba služby v tak zvaném vládním vojsku,1) pokud již nebyla započtena podle dosavadních předpisů a pokud důchod nebyl podle těchto předpisů vyměřen v nejvyšších výměrách. Tato doba se prokazuje potvrzením Ministerstva obrany. Výše důchodu podle věty první se upraví na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona; výše důchodu se přitom stanoví podle předpisů platných ke dni přiznání důchodu a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni. Ustanovení věty první až třetí platí obdobně pro úpravu vdovských a sirotčích důchodů. Čl. V Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině před 1. lednem 1996 (1) Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině před 1. květnem 19902) se platí za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých alespoň po část kalendářního měsíce bylo vykonáváno zaměstnání v cizině, z vyměřovacího základu, který občan určí, nejméně však měsíčně z částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění,3) která platí k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se toto pojistné platí, a to sazbou,4) která platí k témuž datu. (2) Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině v období od 1. května 1990 do 31. prosince 1995 se platí podle předpisů platných v tomto období. (3) Pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění se za vyměřovací základ za kalendářní rok, za který je pojistné placeno, považuje vyměřovací základ pro placení pojistného na důchodové pojištění určený podle odstavců 1 a 2 vynásobený koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ5) za kalendářní rok, za který se pojistné platí, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém bylo pojistné zaplaceno, vynásobený přepočítacím koeficientem6) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. (4) Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině před 1. lednem 1996 lze zaplatit nejpozději do 31. prosince 1999; přitom není podmínkou trvalý pobyt na území České republiky v době výkonu tohoto zaměstnání. Čl. VI Přechodná ustanovení (1) Zanikl-li přede dnem účinnosti tohoto zákona nárok na plný invalidní důchod z důvodu výkonu samostatné výdělečné činnosti podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a trvá-li plná invalidita ke dni účinnosti tohoto zákona, vzniká nárok na tento důchod dnem účinnosti tohoto zákona; výše tohoto důchodu se přitom stanoví ve výši, v jaké byl naposledy tento důchod vyplácen, a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni. Plný invalidní důchod podle věty první se přizná na základě žádosti pojištěnce. (2) Výplata částečného invalidního důchodu se na žádost, nejdříve však od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona, obnoví nebo se tento důchod začne vyplácet v plné výši, jsou-li splněny podmínky pro výplatu částečného invalidního důchodu stanovené v § 46 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění tohoto zákona (čl. I bod 51). (3) Srovnatelný vyměřovací základ stanovený na základě čl. I bodů 55, 56 a 71 se použije poprvé při kontrole příjmů z výdělečné činnosti prováděné v roce 1998. (4) Výše důchodu podle čl. III se upraví na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona; výše důchodu se přitom stanoví podle předpisů platných ke dni přiznání důchodu a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni. Čl. VII Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. § 5b odst. 2 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.; současně se zrušuje číslování odstavce. 2. Čl. IX zákona č. 241/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 3. Čl. XVI zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění. 4. § 6 nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům. 5. § 5 nařízení vlády č. 19/1996 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1996. Čl. VIII Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem, a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy. Čl. IX Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 37 a 70, čl. III, čl. IV odst. 1 a čl. VI odst. 1 a 4, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon č. 29/1947 Sb., o likvidaci tak zvaného vládního vojska, jakož i o umisťování a jiném zaopatření jeho zaměstnanců. 2) § 13 odst. 1 část věty za středníkem zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 3) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb. 4) § 7 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 5) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 6) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.
Zákon č. 135/1997 Sb.	Zákon č. 135/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 6. 1997, datum účinnosti 1. 7. 1997, částka 48/1997 * Čl. II - Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění a d * Čl. III - Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 3 * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. V Aktuální znění od 13. 9. 2005 (348/2005 Sb.) 135 ZÁKON ze dne 12. června 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 7 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Do celkového vysílacího času, ze kterého je vypočítáváno procento reklamy, nelze započítávat vysílání teletextu.“. 2. § 7 odst. 2 zní: „(2) V rozhlasovém vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout tři minuty denního vysílacího času na každém celoplošném okruhu a pět minut denního vysílacího času na každém regionálním okruhu, u provozovatelů s licencí a u provozovatelů s registrací 20 % denního vysílacího času.“. 3. V § 9 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) opatřit alespoň 25 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 4. V § 9 se odstavec 5 včetně poznámky č. 5) vypouští. 5. V § 10 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Při posouzení žádosti se rovněž přihlíží k připravenosti žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené.“. 6. § 11 odst. 1 písm. b) zní: „b) doklady o výši základního jmění, vkladu jednotlivých společníků, výši jejich obchodních podílů, společenskou nebo zakladatelskou smlouvu, stanovy a seznam akcionářů, bankovní informaci; obdobné údaje, je-li žadatelem fyzická osoba;“. 7. § 14 zní: „§ 14 Změna licence (1) Provozovatel je povinen požádat předem Radu o souhlas se změnou týkající se údajů uvedených v žádosti (§ 11) nebo plnění podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence (§ 12 odst. 2). (2) Na základě žádosti podle odstavce 1 Rada podle okolností případu rozhodne o změně udělené licence. Změna může být provedena až poté, kdy ji Rada schválila. (3) Rada je povinna rozhodnout o změně podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. (4) Doklady o schválených změnách je provozovatel povinen předložit Radě do 30 dnů od provedení těchto změn. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, je provozovatel povinen předložit Radě výpis z obchodního rejstříku do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku. (5) Rada může podmínky licence bez souhlasu provozovatele změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení mezinárodních závazků, jimiž je Česká republika vázána.“. 8. § 20 odst. 4 písm. g) zní: „g) provedl bez souhlasu Rady změny údajů uvedených v žádosti nebo změny týkající se plnění podmínek udělených licencí, které by mohly být důvodem pro změnu nebo odnětí licence (§ 14 a 15), nebo nesplnil povinnost uvedenou v § 25a;“. 9. V § 21 se za slova „rozhodnutí o odmítnutí registrace (§ 17),“ vkládají tato slova: „rozhodnutí o změně registrace (§ 17),“. 10. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní: „§ 25a Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání s licencí udělenou podle dosavadních předpisů je povinen doplnit údaje uvedené v žádosti podle § 11 odst. 1 písm. b) do 31. 12. 1997.“. Čl. III Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění takto: V § 3 odst. 1 se slovo „devět“ nahrazuje číslovkou „13“. Čl. IV Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: § 11 odst. 2 zní: „(2) V rozhlasovém vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout tři minuty z denního vysílacího času na každém celoplošném okruhu a pět minut z denního vysílacího času na každém regionálním okruhu. Čas pro reklamu nevyužitý na některém z okruhů nesmí být použit na okruhu jiném.“. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti k prvnímu dni měsíce následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou čl. II bodu 2 a čl. IV, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 150/1997 Sb.	Zákon č. 150/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 10. 7. 1997, datum účinnosti 1. 10. 1997, částka 54/1997 * Čl. I - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 S * Čl. II Aktuální znění od 1. 10. 1997 150 ZÁKON ze dne 12. června 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 70 se na konci připojuje tato věta: „Nestanoví-li jinak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, vyrozumí soud o vzetí cizince do vazby též konzulární úřad státu, jehož je cizinec občanem.“. 2. Za § 350a se vkládají nové § 350b až 350f, které včetně nadpisu nad § 350b znějí: „Výkon trestu vyhoštění § 350b (1) Jakmile nabyde právní moci rozsudek, kterým byl uložen trest vyhoštění, předseda senátu zašle nařízení výkonu trestu Policii České republiky a vyzve zároveň odsouzeného, aby z České republiky neprodleně vycestoval. (2) Nehrozí-li obava, že odsouzený, který je na svobodě, se bude skrývat nebo jinak mařit výkon trestu vyhoštění, může mu předseda senátu poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání jeho záležitostí. Tato lhůta nesmí být delší než jeden měsíc ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci. (3) Lhůtu uvedenou v odstavci 2 může předseda senátu na žádost odsouzeného i opakovaně prodloužit, nejdéle však na 180 dnů ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, jestliže odsouzený prokáže, že učinil všechny úkony potřebné k obstarání cestovních dokladů a dalších náležitostí potřebných k vycestování, avšak dosud nemůže z České republiky vycestovat. § 350c Vyhošťovací vazba (1) Hrozí-li obava, že odsouzený se bude skrývat nebo jinak mařit výkon trestu vyhoštění, může předseda senátu rozhodnout o vzetí odsouzeného do vyhošťovací vazby, nerozhodne-li o jejím nahrazení zárukou, slibem nebo peněžitou zárukou. (2) Nevyplývá-li z odstavce 1 jinak, na řízení o vyhošťovací vazbě a její nahrazení zárukou, slibem nebo peněžitou zárukou se užijí ustanovení hlavy čtvrté oddílu prvního. (3) Byl-li odsouzený vzat podle odstavce 1 do vyhošťovací vazby, požádá předseda senátu, pokud je to třeba, o zajištění cestovních dokladů potřebných k výkonu trestu vyhoštění Policii České republiky. § 350d Jestliže se na odsouzeném, kterému byl pravomocně uložen trest vyhoštění, vykonává trest odnětí svobody, vyrozumí předseda senátu o nařízení výkonu trestu vyhoštění též příslušnou věznici. Policii České republiky v nařízení výkonu trestu podle § 350b odst. 1 zároveň požádá, pokud je to třeba, o zajištění cestovních dokladů potřebných k výkonu trestu vyhoštění tak, aby tento trest bezprostředně navazoval na výkon trestu odnětí svobody. § 350e Jestliže soud rozhodne o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku, o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nebo o účasti na amnestii, jíž se promíjí zbytek trestu odnětí svobody u odsouzeného, kterému byl uložen trest vyhoštění, vyrozumí ihned bez ohledu na právní moc takového rozhodnutí soud příslušný k výkonu trestu vyhoštění a Policii České republiky; stejně postupuje Ministerstvo spravedlnosti v případě, že o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku rozhodl ministr spravedlnosti. § 350f Jestliže v době, kdy soud přistoupí k nařízení výkonu trestu vyhoštění, se odsouzený již na území České republiky nenachází, předseda senátu zašle nařízení výkonu trestu Policii České republiky a další úkony neprovádí.“. 3. V § 380 odst. 1 se za slovo „zástupce“ vkládají tato slova: „ve veřejném zasedání“. 4. V § 380 odst. 3 se vypouští slovo „krajského“. 5. Za § 382 se vkládá nový § 382a, který včetně nadpisu zní: „§ 382a Zkrácené vydávací řízení (1) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, před soudem prohlásí, že souhlasí se svým vydáním do cizího státu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu za čin, který je uveden v žádosti o vydání, státní zástupce může předložit věc Ministerstvu spravedlnosti s návrhem, aby ministr spravedlnosti povolil vydání, aniž by předtím soud rozhodl o přípustnosti vydání. (2) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, souhlas se svým vydáním vyjádří až v průběhu veřejného zasedání konaného o přípustnosti vydání, může státní zástupce svůj návrh podle § 380 odst. 1 vzít zpět a postupovat podle odstavce 1. Návrh může vzít zpět nejpozději do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě. (3) Osoba, o jejíž vydání jde, musí být předem poučena o významu souhlasu s vydáním a o následcích, které jsou s takovým prohlášením spojeny. Souhlas s vydáním nelze vzít zpět. (4) Má-li ministr spravedlnosti pochybnosti o přípustnosti vydání, ačkoliv s ním osoba, o jejíž vydání jde, vyslovila souhlas, může věc vrátit státnímu zástupci s tím, že je třeba, aby o přípustnosti vydání nejprve rozhodl podle § 380 odst. 1 soud.“. 6. Za § 389 se vkládá nový § 389a, který zní: „§ 389a Státní zastupitelství prošetřuje podněty k podání stížnosti pro porušení zákona, které mu jsou adresovány nebo které mu postoupí ministr spravedlnosti. K prošetření je příslušné státní zastupitelství bezprostředně nadřízené státnímu zastupitelství, které bylo v původním řízení ve věci činné v posledním stupni. Po prošetření státní zastupitelství předloží ministru spravedlnosti stanovisko, v němž navrhne buď podnět odložit, nebo podat stížnost pro porušení zákona.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 151/1997 Sb.	Zákon č. 151/1997 Sb. Zákon o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) Vyhlášeno 10. 7. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 54/1997 * ČÁST PRVNÍ - HLAVA PRVNÍ (§ 1 — § 24) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA Č. 526/1990 SB., O CENÁCH, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 135/1994 SB. (§ 25 — § 25) * ČÁST PÁTÁ - ZMĚNA ZÁKONA Č. 549/1991 SB., O SOUDNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 28 — § 28) * ČÁST SEDMÁ - ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 368/1992 SB., O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 30 — § 30) * ČÁST OSMÁ - ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 31 — § 31) * ČÁST DESÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 33 — § 36) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 151 ZÁKON ze dne 17. června 1997 o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HLAVA PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Zákon upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot (dále jen „majetek“) a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy.1) Odkazují-li tyto předpisy na cenový nebo zvláštní předpis pro ocenění majetku nebo služby k jinému účelu než pro prodej, rozumí se tímto předpisem tento zákon. Zákon platí i pro účely stanovené zvláštními předpisy uvedenými v části čtvrté až deváté tohoto zákona a dále tehdy, stanoví-li tak příslušný orgán v rámci svého oprávnění nebo dohodnou-li se tak strany. (2) Zákon se nevztahuje na sjednávání cen2) a neplatí pro oceňování přírodních zdrojů kromě lesů. (3) Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí a) v případech, kdy zvláštní předpis stanoví odlišný způsob oceňování,3) b) při převádění majetku podle zvláštního předpisu.4) § 2 Způsoby oceňování majetku a služeb (1) Pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou. (2) Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhumimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhuMimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměryOsobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním. (3) V odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na tržní hodnotu vliv. Důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny. (4) Tržní hodnotou se pro účely tohoto zákona rozumí odhadovaná částka, za kterou by měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím, a to v obchodním styku uskutečněném v souladu s principem tržního odstupu, po náležitém marketingu, kdy každá ze stran jednala informovaně, uvážlivě a nikoli v tísni. Principem tržního odstupu se pro účely tohoto zákona rozumí, že účastníci směny jsou osobami, které mezi sebou nemají žádný zvláštní vzájemný vztah a jednají vzájemně nezávisle. (5) Určení obvyklé ceny a tržní hodnoty a postup při tomto určení musejí být z ocenění zřejmé, jejich použití, včetně použitých údajů, musí být odůvodněno a odpovídat druhu předmětu ocenění, účelu ocenění a dostupnosti objektivních dat využitelných pro ocenění. Podrobnosti k určení obvyklé ceny a tržní hodnoty stanoví vyhláška. (6) Mimořádnou cenou se rozumí cena, do jejíž výše se promítly mimořádné okolnosti trhumimořádné okolnosti trhu, osobní poměryosobní poměry prodávajícího nebo kupujícího nebo vliv zvláštní obliby. (7) Cena určená podle tohoto zákona jinak než obvyklá cena, mimořádná cena nebo tržní hodnota, je cena zjištěná. (8) Službou je poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností. (9) Jiným způsobem oceňování stanoveným tímto zákonem nebo na jeho základě je a) nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění, b) výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry), c) porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci, d) oceňování podle jmenovité hodnoty, které vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá, e) oceňování podle účetní hodnoty, které vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví, f) oceňování podle kurzové hodnoty, které vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu, g) oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen. HLAVA DRUHÁ NEMOVITÉ VĚCI Díl první Stavby § 3 Členění staveb (1) Pro účely oceňování se stavby člení na a) stavby pozemní, kterými jsou 1. budovy, jimiž se rozumí stavby prostorově soustředěné a navenek převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním nebo více ohraničenými užitkovými prostory, 2. jednotky, 3. venkovní úpravy, b) stavby inženýrské a speciální pozemní, kterými jsou stavby dopravní, vodní, pro rozvod energií a vody, kanalizace, věže, stožáry, komíny, plochy a úpravy území, studny a další stavby speciálního charakteru, c) vodní nádrže a rybníky, d) jiné stavby. Členění staveb na jednotlivé druhy stanoví vyhláška. (2) Pro účely oceňování se stavba posuzuje podle účelu užití. Při nesouladu mezi účelem užití stavby uvedeným v rozhodnutí o povolení záměru, kolaudačním rozhodnutí nebo v kolaudačním souhlasu nebo ve stavebním povolení nebo ve veřejnoprávní smlouvě nahrazující stavební povolení nebo v ohlášení či v oznámení stavebníka stavebnímu úřadu nebo v souhlasu stavebního úřadu nebo v certifikátu autorizovaného inspektora a skutečným užitím se vychází při oceňování ze skutečného užití stavby. Nejsou-li zachovány doklady o účelu, pro který byla stavba povolena, nebo při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastrukatastru nemovitostí5) a skutečným stavem platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad. Oceňování stavby § 4 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, stavba nebo její část7) (dále jen „stavba“) se oceňuje nákladovým, výnosovým nebo porovnávacím způsobem nebo jejich kombinací, jejichž použití u jednotlivých druhů staveb stanoví vyhláška. (2) Stavba se oceňuje podle účelu jejího užití bez rozdílu, zda jde o nemovitou nebo movitou věc nebo zda je součástí pozemku nebo práva stavby. (3) Není-li stavba samostatnou věcí, její cena se přičte k ceně nemovité věci, jejíž je součástí. (4) Výrobek, který plní funkci stavby, se oceňuje jako jiná stavba. § 5 (1) Oceňuje-li se stavba nákladovým způsobem, vychází se a) ze základních cen za měrné jednotky stavby nebo z nákladů na pořízení stavby; u stavby určené k odstranění se vychází z ocenění použitelného materiálu z jejího odstranění sníženého o náklady na odstranění, b) ze zohlednění charakteru, velikosti stavby, jejího vybavení, polohy a prodejnosti, u vodní nádrže a rybníku i ze zohlednění jejich funkce, c) z technického nebo morálního opotřebení stavby, d) ze zohlednění ceny stroje nebo jiného technologického zařízení, není-li v katastrukatastru nemovitostí zapsána výhrada, že stroj není vlastnictvím vlastníka nemovité věci. (2) Základní ceny a způsob jejich úpravy podle odstavce 1 u jednotlivých druhů staveb, postupy při měření a výpočtu výměr staveb a postupy při oceňování včetně způsobů zjištění a uplatnění technického nebo morálního opotřebení stanoví vyhláška. Ve stanovených cenách a postupech se zohledňují i vlivy působící na úroveň a relace cen staveb na trhu. § 6 Oceňuje-li se stavba výnosovým způsobem, stanoví vyhláška způsob výpočtu ceny, způsob zjištění výnosu a výši míry kapitalizace pro dané časové období. § 7 Oceňuje-li se stavba porovnávacím způsobem, stanoví vyhláška hlediska, která se při porovnání berou v úvahu. § 8 Oceňování jednotek (1) Jednotka, kterou je byt nebo která zahrnuje byt, se oceňuje včetně podílu na společných částech nemovité věci, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, a včetně podílu na nemovitých věcech, které tvoří příslušenství domu, určené pro společné užívání. (2) Jednotka, kterou je nebytový prostor nebo která zahrnuje nebytový prostor, se oceňuje včetně podílu na společných částech nemovité věci a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, a včetně podílu na nemovitých věcech, které tvoří příslušenství domu určené pro společné užívání; nebytovým prostorem nejsou příslušenství bytu ani společné části domu. (3) Cena jednotky se zjistí nákladovým nebo porovnávacím způsobem. Velikost podílu na společných částech nemovité věci příslušejících k jednotce se zjistí z veřejného seznamu. Způsob jejich ocenění stanoví vyhláška v návaznosti na druh a účel užití stavby, ve které se jednotka nachází. (4) Cena příslušenství nemovité věci, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studny a vedlejší stavby sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění jednotky, bytu nebo nebytového prostoru započte do jeho ceny ve výši spoluvlastnického podílu. (5) Podlahová plocha jednotky, kterou je byt nebo nebytový prostor, nebo která zahrnuje byt nebo nebytový prostor, je součtem všech plošných výměr podlah jednotlivých místností nebo místností v prostorově oddělené části domu a prostor užívaných výhradně s nimi. Způsob určení plošných výměr stanoví vyhláška. (6) Pozemek, který je společnou částí jednotky, se ocení samostatně a jeho cena se přičte k ceně jednotky. Díl druhý Pozemky § 9 Členění pozemků (1) Pro účely oceňování se pozemky člení na a) stavební pozemky, b) zemědělské pozemky evidované v katastru nemovitostínemovitostí jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost, c) lesní pozemky, kterými jsou lesní pozemky evidované v katastrukatastru nemovitostí, a zalesněné nelesní pozemky, d) pozemky evidované v katastru nemovitostínemovitostí jako vodní plochy, e) jiné pozemky, které nejsou uvedeny v písmenech a) až d). (2) Stavební pozemky se pro účely oceňování dále člení na a) nezastavěné pozemky, 1. evidované v katastrukatastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, 2. evidované v katastrukatastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly vydaným rozhodnutím o povolení záměru, územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, regulačním plánem, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí nebo územním souhlasem určeny k zastavění, 3. evidované v katastrukatastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celkujednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkemJednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastrukatastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celkujednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, 4. evidované v katastrukatastru nemovitostí s právem stavby, b) zastavěné pozemky, 1. evidované v katastrukatastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, 2. evidované v katastrukatastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plochy, které jsou již zastavěny, c) plochy pozemků skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastrukatastru nemovitostí. (3) Další členění pozemků pro účely ocenění v návaznosti na druh pozemku a jeho účel užití stanoví vyhláška. (4) Stavebním pozemkem pro účely oceňování není pozemek, který je zastavěný jen podzemním nebo nadzemním vedením včetně jejich příslušenství, podzemními stavbami, které nedosahují úrovně terénu, podzemními částmi a příslušenstvím staveb pro dopravu a vodní hospodářství netvořícími součást pozemních staveb. Stavebním pozemkem pro účely oceňování není též pozemek zastavěný stavbami bez základů, studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod. (5) Pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastrukatastru nemovitostí.5) Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastrukatastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu. § 10 Oceňování stavebního pozemku (1) Stavební pozemek se oceňuje násobkem výměry pozemku a ceny za m2 uvedené v cenové mapě, kterou vydala obecobec. Není-li stavební pozemek oceněn v cenové mapě nebo nelze-li stavební pozemek ocenit cenou z cenové mapy, ocení se násobkem výměry pozemku a základní ceny za m2 upravené o vliv polohy a další vlivy působící zejména na využitelnost pozemků pro stavbu, popřípadě ceny určené jiným způsobem oceňování podle § 2, které stanoví vyhláška. (2) Cenová mapa stavebních pozemků je grafické znázornění stavebních pozemků na území obce nebo její části v měřítku 1:5000, popřípadě v měřítku podrobnějším s vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové mapě se ocení skutečně sjednanými cenami obsaženými v kupních smlouvách. (3) Nejsou-li při zpracování cenové mapy sjednané ceny stavebních pozemků podle odstavce 2 v dané obciobci k dispozici nebo nelze-li je použít, protože již neodpovídají úrovni sjednaných cen porovnatelných pozemků ke dni vypracování cenové mapy, určí se ceny na základě porovnání se sjednanými cenami obdobných pozemků v dané obciobci nebo v jiných srovnatelných obcíchobcích, přičemž srovnatelnost obceobce se posuzuje podle počtu obyvatel, polohy obceobce, hospodářsko-správního významu obceobce, dopravní obslužnosti obceobce, technické infrastruktury a občanské vybavenosti v obciobci. Při porovnání se vychází ze shodného účelu užití, z obdobné polohy v obciobci a ze shodné stavební vybavenosti pozemku. Údaje o postupu a porovnání uvede obecobec v textové části cenové mapy, která popřípadě obsahuje další vysvětlivky. (4) Jestliže nelze cenu stavebního pozemku určit podle odstavce 2 nebo 3, do cenové mapy se cena takového pozemku neuvede a pozemek se oceňuje podle odstavce 1 druhé věty. (5) Podklady pro zpracování cenové mapy a postup ocenění stavebních pozemků, které nejsou oceněny v cenové mapě nebo je nelze ocenit cenou z cenové mapy, stanoví vyhláška. (6) Návrh cenové mapy stavebních pozemků nebo její změny předkládá obecobec před jejím vydáním Ministerstvu financí k vyjádření. (7) Koncem každého kalendářního roku se obecně závaznou vyhláškou obceobce doplňují cenové mapy o nové ceny stavebních pozemků. Změní-li se sjednaná cena, účel užití nebo stavební vybavenost pozemku, určí se nová cena pozemku způsobem podle odstavce 2 nebo 3. Přitom platí postup podle odstavce 6. (8) ObecObec umožní nahlédnout bezplatně do cenové mapy pozemků vedené touto obcíobcí každému, kdo o to požádá. (9) K ceně pozemku určené podle odstavce 1 se přičte cena stavby, popřípadě staveb, které jsou jeho součástí. Stojí-li stavba, která je součástí pozemku, na několika pozemcích, nezapočte se k ceně pozemku, na němž je přestavkem. Způsob určení výměry nemovité věci stanoví vyhláška. (10) K ceně pozemku určené podle odstavce 1 se přičte cena trvalých porostů. § 11 Oceňování zemědělského pozemku (1) Zemědělský pozemek se oceňuje cenou stanovenou výnosovým způsobem podle bonitovaných půdně ekologických jednotek. (2) Základní ceny zemědělských pozemků a jejich úpravu vyjadřující vliv polohy a další vlivy působící zejména na využitelnost pozemků pro zemědělskou výrobu, jako jsou přírodní nebo technické překážky a vyhlášení zvláště chráněných území,11) stanoví vyhláška. § 12 Oceňování lesního pozemku (1) Lesní pozemek12) se oceňuje výnosovým a porovnávacím způsobem podle plošně převládajících souborů lesních typů. (2) Základní ceny lesních pozemků a jejich úpravu vyjadřující kategorii lesů13) a další vlivy působící na využitelnost lesních pozemků stanoví vyhláška. § 13 Oceňování pozemků vodních ploch a jiných pozemků Pozemky vodních ploch a jiné pozemky se oceňují cenami stanovenými vyhláškou. Díl třetí Trvalé porosty § 14 Členění trvalých porostů Pro účely oceňování podle tohoto zákona se trvalé porosty člení na a) lesní porosty,14) b) ovocné dřeviny, c) rychle rostoucí dřeviny, d) vinnou a chmelovou révu, e) okrasné rostliny. § 15 Oceňování lesního porostu (1) Lesní porost se oceňuje nákladovým a výnosovým způsobem. Vychází se ze skupin lesních dřevin podle jejich zastoupení v lesním porostu, věku, bonitních stupňů, obmýtí a zakmenění. (2) Postup zjištění základních cen lesních porostů a jejich úpravu vyjadřující kategorii lesa, hospodářský tvar lesa, stupeň poškození porostu, sortimentaci porostu a další vlivy, které působí na produkci dřeva, stanoví vyhláška. (3) Při oceňování se vychází z údajů o lesním porostu obsažených v závazném podkladu zpracovaném podle zvláštního předpisu.15) Není-li tento podklad zpracován nebo údaje v něm uvedené neodpovídají skutečnosti, zjistí se potřebné údaje podle skutečnosti. § 16 Oceňování ovocných dřevin, rychle rostoucích dřevin, vinné a chmelové révy a okrasných rostlin (1) Ovocné dřeviny, rychle rostoucí dřeviny, vinná a chmelová réva se oceňují výnosovým způsobem podle druhu dřevin, jejich věku, pěstebního tvaru nebo způsobu založení jejich porostu. Ceny vinné a chmelové révy obsahují ceny zařízení vinic a chmelnic. (2) Okrasné rostliny se oceňují nákladovým způsobem. (3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 a jejich úpravu vyjadřující zejména zdravotní stav porostů, stupeň poškození, jejich ekonomickou životnost a ceny zařízení vinic a chmelnic stanoví vyhláška. Díl čtvrtý Věcná práva k nemovitým věcem § 16a Oceňování práva stavby (1) Právo stavby se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku při zohlednění doby dalšího užívání práva, která uplyne v období od roku ocenění do roku zániku práva. (2) Pro ocenění práva stavby s nezřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se zjistí roční užitek z pozemku zatíženého tímto právem. (3) Pro ocenění práva stavby se zřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se roční užitek určí ze zjištěné ceny zatíženého pozemku a zjištěné ceny stavby, která právu stavby vyhovuje, a z náhrady při zániku práva stavby. (4) Způsob výpočtu ceny práva stavby při zohlednění počtu let dalšího trvání práva stavby, určení ročního užitku a výše náhrady při zániku práva stavby stanoví vyhláška. (5) Ocenění podle odstavců 2 a 3 se nepoužije, lze-li cenu práva stavby zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu. § 16b Oceňování věcných břemen (1) Věcné břemeno se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku při zohlednění doby jeho trvání nebo pevnou částkou, nelze-li určit roční užitek z věcného břemene. (2) U služebnosti se v ročním užitku zohledňuje míra omezení užívání nemovité věci. (3) U reálného břemene zohledňuje roční užitek prospěch oprávněného. (4) Časově neomezené reálné břemeno nebo právo z vykupitelné služebnosti se ocení ve výši náhrady uvedené ve smlouvě. Jsou-li ve smlouvě uvedené pouze podmínky výkupu reálného břemena nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu, vypočte se náhrada podle uvedených podmínek k datu ocenění. (5) Způsob členění věcných břemen podle výpočtu jejich ocenění, postup výpočtu ceny věcného břemene, způsob určení ročního užitku a míry kapitalizace podle druhu věcného břemene a zatížené nemovité věci a výši pevné částky stanoví vyhláška. (6) Ocenění podle odstavců 2 až 4 se nepoužije, lze-li cenu věcného břemene zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu. § 16c Ocenění závady na nemovité věci (1) Zatěžuje-li nemovitou věc věcné břemeno nebo právo zřízené jinak než jako právo odpovídající věcnému břemenu (dále jen „závada“), snižuje cena této závady v případě určování ceny nemovité věci její hodnotu. Závada se oceňuje v závislosti na výši ceny roční újmy vlastníka nemovité věci související s tímto zatížením při zohlednění doby jejího trvání. (2) Pro účely tohoto zákona se za závadu nepovažuje a) právo, které podstatně neomezuje vlastnické, užívací nebo požívací právo k nemovité věci a nemá tak významný vliv na výši její ceny, b) zástavní právo, c) zadržovací právo, d) nájem, e) pacht, f) právo stavby. (3) Výše roční újmy se určí jako rozdíl mezi výší ročního užitku plynoucího z nemovité věci bez zatížení závadou a výší ročního užitku z nemovité věci se zatížením závadou. (4) Pro určení ročního užitku vlastníka nemovité věci a způsobu jeho výpočtu se použije postup podle § 16b obdobně. Postup ocenění závady, stanovení míry kapitalizace podle druhu závady a zatížené nemovité věci stanoví vyhláška. HLAVA TŘETÍ MAJETKOVÁ PRÁVA § 17 Oceňování majetkových práv vyplývajících z průmyslových práv a práv na označení a výrobně technických poznatků, některých majetkových práv souvisejících s právem autorským a práv pořizovatele databáze (1) Majetková práva, která jsou obsahem průmyslových práv16) a práv na označení17) nebo vyplývající z jejich užití, a výrobně technické a obchodní poznatky (know-how), majetková práva, která jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetková práva pořizovatele databáze,17a) se oceňují výnosovým způsobem, a to jako součet diskontovaných budoucích ročních čistých výnosů vyplývajících z užívání těchto práv ode dne ocenění, s možností zohlednění míry zastarání. Způsob diskontování stanoví vyhláška. (2) Roční čistý výnos užívání se zjistí a) ze smluv o užívání práva (například licenční smlouva) platných v den ocenění, b) podle skutečnosti za poslední kalendářní rok užívání v období pěti let předcházejících roku ocenění, nelze-li jej zjistit podle písmene a). (3) Počet let užívání a) se zjistí ze smluv, nejvýše však ve výši podle písmene b), c) nebo d), b) činí pět let u průmyslových práv a výrobně technických a obchodních poznatků a deset let u práv na označení v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), c) činí u příslušných práv souvisejících s právem autorským takový počet let, který zbývá do ukončení doby trvání těchto práv podle autorského zákona, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), a d) činí u práv pořizovatele databáze takový počet let, který zbývá do ukončení patnáctileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a). (4) Nelze-li právo z různých důvodů, včetně toho, že nebylo užíváno, ocenit podle odstavců 1 až 3 nebo je-li cena zjištěná podle odstavců 1 až 3 nepřiměřeně vyšší nebo nižší než cena obvyklá, ocení se právo cenou obvyklou. (5) Majetková práva autorská a majetková práva výkonných umělců jakožto práva nepřevoditelná se neoceňují. HLAVA ČTVRTÁ CENNÉ PAPÍRY § 19 Oceňování cenných papírů obchodovaných na regulovaném trhu, zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu (1) Cenné papíryCenné papíry a) tuzemské nebo zahraniční, obchodované na regulovaném trhu19) se oceňují závěrečným kurzem vyhlášeným na regulovaném trhu v den ocenění, a pokud 1. nebyl v den ocenění cenný papírcenný papír na regulovaném trhu obchodován, ocení se posledním závěrečným kurzem vyhlášeným na regulovaném trhu v období předcházejících 30 dnů přede dnem ocenění, 2. nebyl cenný papírcenný papír na regulovaném trhu obchodován v den ocenění a nebyl na tomto trhu obchodován ani v období předcházejících 30 dnů přede dnem ocenění, ocení se nejnižším dosaženým závěrečným kurzem vyhlášeným ve stejném období na jiném převodním místě v České republice, b) tuzemské nebo zahraniční, obchodované pouze na zahraničním regulovaném trhu20) nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu se ocení, pokud se cenným papíremcenným papírem 1. obchoduje na zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu ve státě sídla emitenta, závěrečným kurzem vyhlášeným na tomto trhu ke dni ocenění, a není-li k dispozici, ocení se posledním závěrečným kurzem vyhlášeným na tomto trhu v období uvedeném v písmeni a), 2. neobchoduje na zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu ve státě sídla emitenta, posledním závěrečným kurzem vyhlášeným na zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu v období uvedeném v písmeni a) ve státě, v němž byl cenný papírcenný papír přijat k obchodování na příslušném trhu; pokud byl ve stejný den vyhlášen kurz na trhu ve více státech, ocení se nejnižším vyhlášeným závěrečným kurzem. (2) Při postupu podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 se přednostně uplatní kurz vyhlášený na trzích určených opatřením Ministerstva financí po dohodě s Českou národní bankoubankou. Kurz cenného papírucenného papíru v zahraniční měně se přepočte kurzem devizového trhu České národní bankybanky platným ke dni ocenění. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní bankybanky, se použije kurz amerického dolaru k této měně vyhlášený ústřední bankoubankou státu s touto měnou. (3) Nebyl-li kurz cenného papírucenného papíru uvedeného v odstavci 1 vyhlášen v období 30 dnů přede dnem ocenění na žádném trhu, ocení se cenný papírcenný papír podle § 20. § 20 Oceňování cenných papírů neobchodovaných na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu a cenných papírů nepřijatých k obchodování na těchto trzích (1) Cenné papíryCenné papíry, které nejsou obchodovány na evropském regulovaném trhu ani na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, a cenné papírycenné papíry, které nebyly přijaty k obchodování na těchto trzích, se oceňují takto: a) akcieakcie a podílové listy uzavřených podílových fondů podílem, v jehož čitateli je vlastní jmění akciové společnostiakciové společnosti nebo uzavřeného podílového fondu podle účetní závěrky za předchozí účetní období, pokud není prokázána jiná hodnota vlastního jmění, a ve jmenovateli počet vydaných akciíakcií nebo podílových listů převedený na shodnou emisní hodnotu, b) dluhopisy s připojeným kupónem určujícím výnos nebo způsob stanovení výnosu jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroků, na něž má majitel ke dni ocenění právo, popř. s přihlédnutím k jiným očekávaným výnosům, pokud je lze ocenit, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší, c) dluhopisy, u nichž je úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a emisním kurzem, jmenovitou hodnotou sníženou o poměrnou část rozdílu mezi průměrným emisním kurzem a jmenovitou hodnotou do doby splatnosti, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší. Poměrná část podle předchozí věty se určí jako podíl počtu dní ode dne ocenění do dne splatnosti dluhopisu a celkové doby splatnosti dluhopisu určené ve dnech, d) směnky jmenovitou hodnotou, na kterou jsou vystaveny, směnky opatřené úrokovou doložkou jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroku, na nějž vzniklo majiteli směnky právo ke dni ocenění, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší, e) podílové listy otevřených podílových fondů částkou, kterou zaplatí emitent za vrácený podílový list v den ocenění, odpovídající hodnotě podílu podílového listu na vlastním jmění v podílovém fondu sníženém o závazky podílového fondu. Hodnota podílového listu může být snížena o srážku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu uplatňovanou při vrácení podílového listu. Pokud emitent v den ocenění neproplácí vrácení podílového listu, ocení se podílový list poslední cenou, která jím byla proplacena při vrácení takového podílového listu, f) zatímní listy částkou odpovídající hodnotě splaceného vkladu, včetně emisního ážia ke dni ocenění, g) cenné papírycenné papíry vyjadřující právo na vydání zboží cenou tohoto zboží zjištěnou podle tohoto zákona, h) ostatní cenné papírycenné papíry cenou obvyklou. (2) Úroky a dividendy se do cen cenných papírůcenných papírů zahrnují snížené o daň z příjmů, pokud je vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (3) Cenné papíryCenné papíry, které jsou předmětem sběratelského zájmu, se oceňují cenou obvyklou. HLAVA PÁTÁ OSTATNÍ MAJETEK § 21 Oceňování platebních prostředků a platebních karet, cenin a vkladů (1) Platný platební prostředek a cenina se oceňují jmenovitou hodnotou, na kterou znějí, pokud nejde o cenné papírycenné papíry oceňované podle § 20. (2) Vklady u bank se oceňují jmenovitou hodnotou, na kterou znějí, s připočtením úroků ke dni ocenění. Úroky se do ceny zahrnují snížené o daň z příjmů, pokud je vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (3) Peněžní prostředky v cizí měně se přepočítají na české koruny kurzem devizového trhu České národní banky platným ke dni ocenění. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz střed amerického dolaru k této měně vyhlášený ústřední bankou státu s touto měnou. (4) Platební karta se oceňuje jmenovitou hodnotou, na kterou zní, sníženou o vyčerpanou částku ke dni ocenění. § 22 Oceňování pohledávek a dluhů, nároků ze životního pojištění a penzijního připojištění se státním příspěvkem (1) Peněžitá pohledávka a peněžitý dluh se oceňují jmenovitou hodnotou, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti, vyplývající zejména z rozhodnutí soudu, cenu vyšší nebo nižší. Ostatní pohledávky a dluhy se oceňují způsoby uvedenými v tomto zákoně podle druhu předmětu pohledávky a dluhu. (2) Nároky ze životního pojištění (kromě penzijního připojištění se státním příspěvkem) se oceňují částkou, která by byla vyplacena při plnění podle pojistné smlouvy ke dni ocenění nebo, nevylučuje-li to smlouva, částkou, která by odpovídala výši odkupného k datu ocenění. (3) Nároky z penzijního připojištění se státním příspěvkem se oceňují částkou, která by byla vyplacena při poskytnutí dávky podle smlouvy o tomto připojištění ke dni ocenění. § 23 Oceňování podílů v obchodních korporacích Při ocenění podílu nebo vypořádacího podílu společníka se postupuje podle zákona o obchodních korporacích. HLAVA ŠESTÁ OBCHODNÍ ZÁVOD § 24 Oceňování obchodního závodu (1) Obchodní závodObchodní závod nebo jeho část (dále jen „závod“) se oceňuje součtem cen jednotlivých druhů majetků určených podle tohoto zákona sníženým o ceny dluhů. (2) Stanoví-li tak vyhláška, oceňuje se závod výnosovým způsobem, popřípadě jeho kombinací s oceněním podle odstavce 1. (3) Ocenění závodu výnosovým způsobem se určí jako součet diskontovaných budoucích čistých ročních výnosů závodu. Způsob zjištění těchto výnosů a diskontování stanoví vyhláška. (4) Jestliže je při prodeji závodu sjednaná cena vyšší než cena podle odstavce 1 nebo 2, ocení se závod cenou sjednanou. Rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou zjištěnou se považuje za cenu dobré pověsti závodu. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 526/1990 SB., O CENÁCH, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 135/1994 SB. § 25 Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., se mění takto: § 1 odst. 2 včetně poznámky č. 1) zní: „(2) Cena je peněžní částka a) sjednaná při nákupu a prodeji zboží podle § 2 až 13 nebo b) zjištěná podle zvláštního předpisu1) k jiným účelům než k prodeji. 1) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).“. ČÁST PÁTÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 549/1991 SB., O SOUDNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 28 Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 první větě se slova „zvláštních předpisů“ nahrazují slovy „zvláštního předpisu“ a druhá věta se vypouští. 2. Poznámka č. 2) zní: „2) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).“. ČÁST SEDMÁ ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 368/1992 SB., O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 30 Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se vypouští druhá věta. 2. Poznámka č. 2) zní: „2) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).“. ČÁST OSMÁ ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 31 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb. a zákona č. 18/1997 Sb., se mění takto: 1. § 3 odst. 3 včetně poznámky č. 1a) zní: „(3) Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního předpisu,1a) pokud tento zákon nestanoví jinak. 1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).“. 2. V § 10 odst. 5 se slova „její ceny obvyklé v místě a době jejího nabytí“ nahrazují slovy „ceny podle zvláštního předpisu1a)“. 3. V § 23 odst. 6 první věta zní: „Za příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění, oceněné podle zvláštního předpisu,1a) pokud tento zákon nestanoví jinak; přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy získané prodejem.“. 4. V § 29 odst. 1 písm. d) se slova „zvláštních předpisů nebo soudním znalcem“ nahrazují slovy „zvláštního předpisu1a)“ a vypouštějí se slova „, pokud tuto cenu nelze zjistit podle zvláštních předpisů“. ČÁST DESÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 33 (1) Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 2 až 13, § 15 až § 17 a § 24 a k ocenění některých věcí movitých a služeb. (2) Obce mohou v rozsahu a za podmínek uvedených v § 10 stanovit obecně závaznou vyhláškou ceny stavebních pozemků v cenových mapách. Pro tento účel prodávající při prodeji stavebního pozemku zašle obci, na jejímž území pozemek leží, a to jen v případech a za podmínek stanovených obecně závaznou vyhláškou obce, informaci o jeho sjednané ceně za m2, o parcelním čísle a názvu katastrálního územíkatastrálního území. (3) Finanční úřady shromažďují v daňových spisech obsažené údaje o cenách zjištěných při oceňování nemovitých věcí a o cenách sjednaných za tyto nemovité věci v případě jejich prodeje. Finanční úřady předávají údaje Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu. (4) Ministerstvo financí má bezplatný dálkový přístup k údajům a informacím o stavbách vedeným v informačních systémech veřejné správy podle § 267 odst. 2 písm. a) až e) stavebního zákona. (5) Ministerstvo financí v případě potřeby zpracovává a vydává pro nemovité věci a určenou část území České republiky cenové mapy nájemného v podobě přehledů výstupních číselných územně lokalizovaných hodnot, případně jejich grafického znázornění v měřítku a podrobnosti odpovídající velikosti určeného území s vyznačením alespoň katastrálních hranic, silniční a uliční sítě, hranic obcíobcí, měst a jim příslušejících názvů. (6) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podrobnosti zpracovávání, vydávání a zveřejňování cenových map nájemného. § 33a Generální finanční ředitelství poskytuje Ministerstvu financí potřebnou součinnost k tvorbě cenové mapy nájemného tím, že předává vybrané údaje a zpracovává podkladová data. § 34 Ustanovení tohoto zákona se použijí pro případ vyvlastnění, jen pokud mezinárodní smlouvy o ochraně investic, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak. § 35 Pokud je předmětem daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostínemovitostí skutečnost, která nastala před účinností tohoto zákona, postupuje se podle předpisů účinných v době, kdy k této skutečnosti došlo. § 36 Účinnost zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 18 odst. 2 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 242/1994 Sb. § 33 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. § 2 odst. 1 a 3 vyhlášky Federálního ministerstva financí č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim. § 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 612/1992 Sb., o odměnách notářů a správců dědictví. § 2, 4 až 9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 81/1996 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na produkčních funkcích lesa. 2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. 3) Např. § 24 až 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, ve znění nařízení vlády ČR č. 57/1993 Sb., § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., ve znění zákona č. 315/1993 Sb., § 24, § 29 odst. 1 písm. a) až c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva financí č. 224/1996 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu. 4) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. § 11 a 28a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. § 3 odst. 3 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 7) Např. § 2 písm. f) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). 11) § 18 a 19 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). § 14 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 12) Příloha č. 1 kód 10 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb. § 1 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. 13) § 6 až 10 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 14) § 2 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb. 15) § 24 až 27 zákona č. 289/1995 Sb. 16) Např. zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb., zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 331/1991 Sb., o osvědčeních na nové způsoby prevence, diagnostiky chorob a léčení lidí, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech. 17) Např. zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků, zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, práva vyplývající z obchodního jména podle § 8 a následujících obchodního zákoníku. 17a) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 19) § 55 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. 20) § 55 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
Zákon č. 161/1997 Sb.	Zákon č. 161/1997 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 546/1992 Sb. Vyhlášeno 15. 7. 1997, datum účinnosti 15. 7. 1997, částka 58/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/19 * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2013 (503/2012 Sb.) 161 ZÁKON ze dne 12. července 1997, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 546/1992 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb., zákona České národní rady č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb. a zákona č. 218/1994 Sb., se doplňuje takto: V § 15 odst. 2 písm. k) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) k převodu 5,0 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997.“. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 201/1997 Sb.	Zákon č. 201/1997 Sb. Zákon o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců Vyhlášeno 28. 8. 1997, datum účinnosti 1. 9. 1997, částka 72/1997 * ČÁST PRVNÍ - PLAT A NĚKTERÉ DALŠÍ NÁLEŽITOSTI STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ (§ 1 — § 17) * ČÁST TŘETÍ - § 19 (§ 19 — § 19) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (438/2024 Sb.) 201 ZÁKON ze dne 31. července 1997 o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PLAT A NĚKTERÉ DALŠÍ NÁLEŽITOSTI STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ § 1 Zákon v této části upravuje plat a některé další náležitosti spojené s výkonem funkce státního zástupce. § 2 (1) Státnímu zástupci náleží za vykonanou práci plat. (2) Státnímu zástupci, o němž to stanoví tento zákon, náleží též naturální plnění. § 3 Plat (1) Plat je peněžité plnění poskytované měsíčně ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Plat se určí jako součin platové základny a platového koeficientu stanoveného podle počtu let započitatelné praxe (dále jen „praxe“) a stupně státního zastupitelství, ke kterému je státní zástupce přidělen1) nebo přeložen,2) nestanoví-li tento zákon jinak. Plat se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru. (3) Platová základna činí 90 % platové základny stanovené pro soudce v zákoně, kterým se stanoví platy soudcům.21) Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením3). (4) Platový koeficient podle odstavce 2 se určuje státnímu zástupci okresního státního zastupitelství \| krajského státního zastupitelství \| vrchního státního zastupitelství \| ---\|---\|---\|--- 0,88 \| 0,96 \| 1,05 \| do ukončení 5. roku 1,01 \| 1,09 \| 1,17 \| od počátku 6. roku 1,14 \| 1,26 \| 1,33 \| od počátku 9. roku 1,22 \| 1,35 \| 1,47 \| od počátku 12. roku 1,30 \| 1,44 \| 1,60 \| od počátku 15. roku 1,35 \| 1,53 \| 1,68 \| od počátku 18. roku 1,39 \| 1,56 \| 1,72 \| od počátku 21. roku 1,43 \| 1,59 \| 1,75 \| od počátku 24. roku 1,46 \| 1,64 \| 1,80 \| od počátku 27. roku 1,51 \| 1,67 \| 1,84 \| od počátku 30. roku. (5) Platový koeficient stanovený v odstavci 4 se zvyšuje a) okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství s nejvýše 10 plánovanými státními zástupci o 0,22 a s více než 10 plánovanými státními zástupci o 0,25, b) náměstkovi okresního státního zástupce okresního státního zastupitelství s nejvýše 10 plánovanými státními zástupci o 0,09 a s více než 10 plánovanými státními zástupci o 0,11, c) krajskému státnímu zástupci o 0,40, d) náměstkovi krajského státního zástupce o 0,18, e) vedoucímu oddělení krajského státního zastupitelství o 0,09, f) vrchnímu státnímu zástupci o 0,50, g) náměstkovi vrchního státního zástupce o 0,26, h) řediteli odboru vrchního státního zastupitelství o 0,12, i) vedoucímu oddělení vrchního státního zastupitelství o 0,07. (6) Státnímu zástupci Nejvyššího státního zastupitelství náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,84. Platový koeficient se zvyšuje a) řediteli odboru Nejvyššího státního zastupitelství o 0,23, b) vedoucímu oddělení Nejvyššího státního zastupitelství o 0,15. (7) Nejvyššímu státnímu zástupci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,71. (8) Náměstkovi nejvyššího státního zástupce náleží plat určený z platové základny koeficientem ve výši 2,27. § 3a Výše platové základny do 31. prosince 2022 Do 31. prosince 2022 činí platová základna 90 784,80 Kč. § 4 Plat při zastupování Státnímu zástupci, který na příkaz vedoucího státního zastupitelství zastupuje v plném rozsahu činnosti po dobu delší než čtyři týdny nepřítomného státního zástupce vykonávajícího vyšší funkci, náleží od prvého dne zastupování zvýšení koeficientu stanovené v § 3 odst. 5 nebo 6 pro funkci zastupovaného státního zástupce; dosavadní zvýšení koeficientu podle § 3 odst. 5 písm. a) až i) a podle § 3 odst. 6 písm. a) a b) státnímu zástupci po dobu zastupování nenáleží. Zvýšení koeficientu nenáleží, je-li zastupování součástí pracovních povinností státního zástupce. § 5 Plat při dočasném přidělení k výkonu funkce státního zástupce (1) Po dobu dočasného přidělení k výkonu funkce k jinému státnímu zastupitelství4) náleží státnímu zástupci dosavadní plat nebo plat, který by mu náležel při trvalém výkonu funkce, pro jejíž výkon byl k jinému státnímu zastupitelství dočasně přidělen, je-li tento plat vyšší. (2) Po dobu dočasného přidělení státního zástupce k výkonu funkce k jinému orgánu nebo organizaci4) náleží státnímu zástupci dosavadní plat. Jde-li o orgán nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, náleží státnímu zástupci dosavadní plat, pokud mu odměnu za výkon funkce neposkytuje orgán nebo organizace, k nimž byl dočasně přidělen. (3) Státnímu zástupci jmenovanému do funkce evropského pověřeného žalobce náleží poměrná část platu v rozsahu, v jakém plní povinnosti státního zástupce podle zákona o státním zastupitelství. § 6 (1) Státnímu zástupci je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas.5) To neplatí o práci přesčas konané v noci5a) a v den pracovního klidu.5b) (2) Za hodinu práce přesčas uvedené v odstavci 1 větě druhé náleží státnímu zástupci část platu stanoveného podle § 3 připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas konal, zvýšená o 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se státní zástupce s vedoucím státním zástupcem příslušného státního zastupitelství nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li příslušný vedoucí státní zástupce státnímu zástupci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží státnímu zástupci část platu a její zvýšení podle věty první. § 7 Praxe (1) Do počtu let praxe rozhodné pro stanovení platového koeficientu podle § 3 odst. 4 se započítává a) doba výkonu funkce státního zástupce,6) prokurátora7) a vyšetřovatele prokuratury,7) b) doba čekatelské praxe právního čekatele8) a právního čekatele prokuratury,9) c) státním zástupcem prokázaná doba jiné právnické praxe po získání úplného vysokoškolského právnického vzdělání. (2) Doba, po kterou státní zástupce nemohl vykonávat funkci prokurátora7) nebo vyšetřovatele prokuratury7) z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně,10) se posuzuje jako doba podle odstavce 1 písm. a). (3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může ministr spravedlnosti započíst do doby praxe i jiné doby. (4) Do doby praxe podle odstavce 1 se započítává také doba a) výkonu vojenské základní (náhradní) služby11) a civilní služby12) v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, b) mateřské a rodičovské dovolené13) nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské a rodičovské dovolené platném v době této péče podle zvláštních předpisů,14) pokud se státní zástupce současně nepřipravoval v denním studiu15) na povolání, nebo doba osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let, a c) doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující celkem tři měsíce v kalendářním roce. (5) Při hodnocení praxe pro zvýšení platového koeficientu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství z 1,01 na 1,14, krajského státního zastupitelství z 1,09 na 1,26 a vrchního státního zastupitelství z 1,17 na 1,33 lze postupovat podle předchozích ustanovení pouze za podmínky, že státní zástupce v jejím průběhu skutečně vykonával funkci státního zástupce6) nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4. Do splnění podmínky stanovené ve větě první náleží státnímu zástupci okresního státního zastupitelství plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,01, krajského státního zastupitelství ve výši 1,09 a vrchního státního zastupitelství ve výši 1,17. Po jejím splnění se rozhodná doba určí podle postupu stanoveného v odstavcích 1 až 4. § 9 Plat při dočasném zproštění výkonu funkce státního zástupce (1) Při dočasném zproštění výkonu funkce státnímu zástupci po dobu a) výkonu funkce soudce Ústavního souduÚstavního soudu dosavadní plat nepřísluší, b) výkonu funkce soudce, asistenta soudce nebo obdobné funkce u mezinárodního soudu, mezinárodního trestního tribunálu nebo obdobného mezinárodního soudního orgánu přísluší dosavadní plat, pokud mu odměnu za výkon funkce v zahraničí neposkytuje tento mezinárodní soud, mezinárodní trestní tribunál nebo obdobný mezinárodní soudní orgán, c) dočasného přidělení k Ministerstvu spravedlnosti nebo Justiční akademii přísluší dosavadní plat. (2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle § 22 odst. 2 zákona o státním zastupitelství přísluší státnímu zástupci 50 % platu, na který mu vznikl nárok ke dni, k němuž došlo k dočasnému zproštění výkonu funkce, a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce. Nedošlo-li k zániku funkce státního zástupce, doplatí se státnímu zástupci zbývající část platu, na kterou by mu jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li státní zástupce pravomocně odsouzen pro trestný čin, bylo-li kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce nebo pokud kárný soud vyslovil, že k zániku funkce by došlo, jestliže by se jí státní zástupce dříve nevzdal. § 10 Naturální plnění (1) Naturální plnění jsou věcná plnění a služby poskytované nebo hrazené státnímu zástupci v rozsahu a za podmínek dále stanovených. (2) Nejvyššímu státnímu zástupci a náměstkovi nejvyššího státního zástupce náleží naturální plnění spočívající ve zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice. (3) Nejvyššímu státnímu zástupci náleží dále naturální plnění spočívající v užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici, náměstkovi nejvyššího státního zástupce naturální plnění spočívající v užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou. (4) Vrchnímu státnímu zástupci náleží naturální plnění spočívající v a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou, b) zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice. Společná ustanovení § 11 (1) Státnímu zástupci náleží plat ode dne vzniku pracovního poměru ve funkci státního zástupce do jeho skončení. (2) Státnímu zástupci náleží vyšší platový koeficient od prvého dne kalendářního měsíce, v němž dosáhl délky praxe stanovené v § 3 odst. 4. (3) Státnímu zástupci náleží zvýšení platového koeficientu podle § 3 odst. 5 písm. a) až i) a podle § 3 odst. 6 písm. a) a b) od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke skutečnosti, která zakládá nárok na toto zvýšení. Nárok zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž pominula skutečnost odůvodňující zvýšení platového koeficientu. § 12 Nejvyššímu státnímu zástupci, náměstkovi nejvyššího státního zástupce a vrchnímu státnímu zástupci náleží naturální plnění ode dne jmenování do těchto funkcí do dne odvolání z těchto funkcí. § 13 (1) Plat a další náležitosti poskytuje státnímu zástupci státní zastupitelství, u něhož vykonává státní zástupce svoji funkci v pracovním poměru. (2) Plat je splatný ve shodných termínech jako u zaměstnanců ministerstev.18) (3) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Bez této dohody lze srazit z platu výhradně částky ze stejného důvodu a ve stejném rozsahu a pořadí jako u zaměstnanců ministerstev.19) (4) Nárok na plat lze uplatnit do tří let ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé. Nárok na naturální plnění zaniká dnem ukončení výkonu funkce. Ustanovení přechodná a závěrečná § 14 Státnímu zástupci se započítají ke dni účinnosti tohoto zákona do doby praxe všechny doby, které byly započteny podle předchozích předpisů. § 15 Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na státní zástupce, obsahují ustanovení o platovém tarifu, příplatcích a odměnách, rozumí se tím plat podle tohoto zákona. § 16 Ode dne účinnosti tohoto zákona náleží státnímu zástupci plat, další plat a další náležitosti pouze podle tohoto zákona. Jiná peněžitá a nepeněžitá plnění v souvislosti s výkonem funkce v pracovním poměru státnímu zástupci počínaje tímto dnem nenáleží s výjimkou cestovních náhrad podle zvláštního předpisu.20) § 17 Zrušuje se: 1. nařízení vlády České republiky č. 254/1992 Sb., o platových poměrech prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury, ve znění nařízení vlády České republiky č. 442/1992 Sb., nařízení vlády č. 145/1993 Sb., nařízení vlády č. 61/1994 Sb. a nařízení vlády č. 178/1995 Sb., 2. § 32 odst. 2 a věta druhá odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. ČÁST TŘETÍ § 19 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 19 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. 2) § 19 odst. 2 a 3 zákona č. 283/1993 Sb. 3) § 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv). 4) § 19a zákona č. 283/1993 Sb., ve znění zákona č. 14/2002 Sb. 5) § 96 zákoníku práce. 5a) § 99 odst. 1 zákoníku práce. 5b) § 91 odst. 1 zákoníku práce. 6) § 18 zákona č. 283/1993 Sb. 7) § 37 a násl. zákona č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 33 zákona č. 283/1993 Sb. 9) § 51 zákona č. 60/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. 11) § 27 a 28 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 157 zákoníku práce. 14) Např. zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, ve znění pozdějších předpisů, a zákoník práce. 15) § 20 odst. 1 a § 27a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb. § 29 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. 18) § 16 a 17 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb. § 10a odst. 6 věta první nařízení vlády ČR č. 253/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) § 18 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. 20) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. 21) § 3 odst. 3 a § 3b odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 425/2010 Sb.
Zákon č. 202/1997 Sb.	Zákon č. 202/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a kterým se mění zákon České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 8. 1997, datum účinnosti 1. 10. 1997, částka 72/1997 * Čl. I - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. III * Čl. IV Aktuální znění od 1. 4. 2002 (6/2002 Sb.) 202 ZÁKON ze dne 31. července 1997, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a kterým se mění zákon České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 176 odst. 1 se za slova „o styku rodičů s nimi,“ vkládají tato slova: „o navrácení dítěte,“. 2. Za § 250e se vkládá nový § 250f, který zní: „§ 250f (1) Soud může rozhodnout o žalobě bez jednání rozsudkem: a) je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů nebo b) jestliže to účastníci řízení shodně navrhli anebo s tím souhlasí. (2) Souhlas podle odstavce 1 písm. b) je udělen též tehdy, nevyjádří-li účastník řízení do patnácti dnů od doručení výzvy soudu svůj nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání. O těchto následcích musí být účastník poučen.“. 3. V § 272 odst. 1 se za slovy „a o úpravu styku s nimi“ vypouští středník a vkládají se tato slova: „anebo o výkon rozhodnutí o navrácení dítěte;“. 4. V § 272 odst. 2 se za slovy „a o úpravě styku s nimi“ vypouští čárka a vkládají se tato slova: „anebo rozhodnutí o navrácení dítěte,“. 5. V § 272 odst. 3 se za slovy „a o úpravě styku s nimi“ vypouští čárka a vkládají se tato slova: „anebo rozhodnutí o navrácení dítěte,“. 6. V § 273 odst. 1 se za slovy „popřípadě o úpravě styku s nimi“ vypouští čárka a vkládají se tato slova: „anebo rozhodnutí o navrácení dítěte,“. 7. V § 273 odst. 2 se za slovy „nebo dohody svěřeno“ vypouští čárka a vkládají se tato slova: „nebo má být navráceno,“. 8. V § 273 odst. 3 se za slova „a o úpravě styku s nimi“ vkládají tato slova: „anebo rozhodnutí o navrácení dítěte“. Čl. III Občanskoprávní věci, v nichž je navrhovatelem provozovatel městské hromadné přepravy na území hlavního města Prahy, uplatňuje-li nárok podle zvláštního předpisu1) na zaplacení jízdného nebo částek tímto zvláštním předpisem stanovených, napadené přede dnem účinnosti tohoto zákona u Obvodního soudu pro Prahu 7, v nichž by byla dána příslušnost jiného okresního soudu, obvodního soudu v Praze nebo Městského soudu v Brně, dokončí Obvodní soud pro Prahu 7. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1997. Zeman v. r. Havel v. r Klaus v. r. 1) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 3/1977 Sb., o přepravním řádu lanových drah, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 209/1997 Sb.	Zákon č. 209/1997 Sb. Zákon o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně některých zákonů Vyhlášeno 3. 9. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 74/1997 * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ (§ 15 — § 17) * ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 18 — § 18) Aktuální znění od 1. 8. 2013 (45/2013 Sb.) 209 ZÁKON ze dne 31. července 1997 o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ § 15 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb. a zákona č. 150/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 312 se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „a částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti.“. 2. V § 312 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Z peněžní částky k obecně prospěšným účelům musí obviněný určit nejméně 50 % státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti poskytovanou podle zvláštního zákona.“. § 16 Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: V § 11 odst. 2 se tečka na konci odstavce nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti.“. § 17 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb., se doplňuje takto: V § 4 odst. 1 písm. h) se za slova „státní sociální podpory,44)“ vkládají tato slova: „peněžité pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona,44a)“. Poznámka č. 44a) zní: „44a) Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů.“. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ § 18 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 9 a 10 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 2) Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb. 3) § 445 až 447 a § 449 odst. 1 občanského zákoníku. 4) § 448 a § 449 odst. 2 občanského zákoníku. 5) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 8) Směrnice Rady 2004/80/ES ze dne 29. dubna 2004 o odškodňování obětí trestných činů. 9) Čl. 59 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.
Zákon č. 210/1997 Sb.	Zákon č. 210/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 9. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 74/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zák * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Závěrečná ustanovení * Čl. IV - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. V Aktuální znění od 17. 4. 2002 (145/2002 Sb.) 210 ZÁKON ze dne 31. července 1997, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 209/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. e) větě prvé se slova „zařízení na výrobu bioplynu“ nahrazují slovy „zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy“. 2. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slova „ze státního rozpočtu“ vkládají tato slova: „a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí“. Poznámka č. 2a) zní: „2a) Např. vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád), vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia.“. 3. § 4 odst. 1 písm. u) včetně poznámky č. 4e) zní: „u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na obstarání bytu nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytových potřeb4e) v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo, 4e) § 6 zákona č. 96/1993 Sb.“. 4. § 4 odst. 1 písm. za) včetně poznámky č. 51) zní: „za) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,49) orgánem správy sociálního zabezpečení50) a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,51) 51) § 14 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 4 odst. 1 se za písmeno za) doplňuje písmeno zb), které zní: „zb) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč.“. 6. V § 5 odst. 4 se vypouštějí první tři věty. 7. V § 5 odst. 5 větě poslední se vypouští tečka a připojují se tato slova: „s výjimkou příjmů, u nichž se daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 8 odst. 4, § 36 odst. 6). Do základu daně se dále nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2.“. 8. V § 5 odst. 6 větě druhé se slova „k vrácení došlo“ nahrazují slovy „odpadl právní důvod k jejich uplatnění“. 9. V § 6 odst. 4 větě prvé se ve slovech „podle odstavce 13 písm. a)“ vypouštějí slova „písm. a)“ a částka „5000 Kč“ se nahrazuje částkou „2000 Kč“. 10. V § 6 odst. 6 poslední věta zní: „Pro účely tohoto ustanovení se vychází ze vstupní ceny neomezené podle § 29 odst. 7, a pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší.“. 11. § 6 odst. 9 písm. ch) zní: „ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),“. 12. V § 6 odst. 11 se za slovo „tlumočníků“ vkládají tato slova: „, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců“. 13. Poznámka č. 6f) zní: „6f) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.“. 14. V § 7 odst. 2 písm. c) se za slovo „tlumočníků“ vkládají tato slova: „, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců“. 15. V § 7 se na konci odstavce 10 připojuje tato věta: „Dále může navíc v prokázané výši uplatnit pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.21)“. 16. V § 8 odst. 1 písm. g) se za slova „úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček,“ vkládají tato slova: „úroky z prodlení, poplatek z prodlení,“. 17. § 8 odst. 4 zní: „(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a), plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Pokud úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. c) a d) a dále úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. a) z dluhopisů20a) a úrokové příjmy z dluhopisů20a) podle odstavce 3 písm. a) uvedené v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 a písm. c) bodu 1 plynou ze zdrojů na území České republiky a poplatník uvedený v § 2 odst. 2 je má zahrnuty v obchodním majetku (§ 4 odst. 3), jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně) a sražená daň se započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 36 odst. 6).“. 18. V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a) ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně), pokud poplatník nevyužije možnosti zahrnout je do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2.“. Dosavadní odstavce 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 6, 7 a 8. 19. V § 8 se na konci odstavce 6 připojuje tato věta: „Jsou-li výdaje spojené s příjmem uvedeným v odstavci 3 písm. b) vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.“. 20. V § 10 odst. 5 věta první zní: „U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ceny věci (práva), za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl, a jde-li o věc (právo) zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací.“. Ve větě druhé se slova „podle § 24 odst. 2 písm. b)“ nahrazují slovy „podle § 29 odst. 2“. Ve větě třetí se za slovo „věc“ vkládá slovo „(právo)“. Ve větě sedmé se slova „podle odstavce 1 písm. b) a c)“ nahrazují slovy „podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g)“. Na konci odstavce se připojují tyto věty: „U příjmů z prodeje nemovitého majetku je výdajem zaplacená daň z převodu nemovitostí podle § 24 odst. 2 písm. ch), i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z prodeje. U příjmů z prodeje nemovitého majetku, který byl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, je výdajem daň z převodu nemovitostí zaplacená kterýmkoliv z nich.“. 21. § 10 odst. 8 zní: „(8) Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až ch) s výjimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. Poplatník je však může zahrnout do samostatného základu daně v samostatném přiznání k dani, při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2. Tento základ daně lze snížit pouze o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, a to v případě příjmů podle odstavce 1 písm. f) a g). Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7.“. 22. V § 13 ve druhé větě se za slova „v domácnosti s poplatníkem“ vkládají tato slova: „, popřípadě za spolupráce jen ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem,“. 23. V § 15 odst. 1 písm. a) se částka „28 800 Kč“ nahrazuje částkou „32 040 Kč“. 24. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „14 400 Kč“ nahrazuje částkou „18 000 Kč“. 25. V § 15 odst. 1 písm. c) se částka „28 800 Kč“ nahrazuje částkou „32 040 Kč“ a částka „16 800 Kč“ se nahrazuje částkou „18 240 Kč“. 26. V § 15 odst. 1 písm. g) a v § 15 odst. 4 se odkaz na poznámku č. 15) nahrazuje odkazem na poznámku č. 14d) a poznámka č. 15) se vypouští. 27. V § 15 odst. 2 se částka „28 800 Kč“ nahrazuje částkou „36 000 Kč“. 28. V § 15 se na konci odstavce 3 připojuje tato věta: „U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně v samostatném přiznání k dani (§ 8 odst. 5 a § 10 odst. 8), se tento základ daně nesnižuje o částky uvedené v § 15.“. 29. § 15 se doplňuje odstavcem 10, který včetně poznámek č. 53), 54), 55) a 56) zní: „(10) Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným za zdaňovací období z úvěru ze stavebního spoření4a) nebo z hypotečního úvěru53) poskytnutého a použitého poplatníkem na financování bytových potřeb. Bytovými potřebami se rozumí a) získání bytu, b) výstavba nebo koupě stavby pro bydlení,54) c) získání stavebního pozemku za účelem výstavby stavby pro bydlení nebo stavebního pozemku, na kterém se nachází stavba pro bydlení, d) změna,32) modernizace a údržba55) bytu, stavby pro bydlení nebo její části, e) stavební úprava56) nebytového prostoru na byt. Bytová potřeba se musí nacházet na území České republiky. 53) § 14 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb. 54) § 40 odst. 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 376/1992 Sb. 55) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 56) § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb.“. 30. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Sazba daně (1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí: Základ daně \| Daň \| Ze základu přesahujícího ---\|---\|--- od Kč \| do Kč \| \| 0 \| 91 440 \| 15 % \| 91 440 \| 183 000 \| 13 716 Kč + 20 % \| 91 440 Kč 183 000 \| 274 200 \| 32 028 Kč + 25 % \| 183 000 Kč 274 200 \| 822 600 \| 54 828 Kč + 32 % \| 274 200 Kč 822 600 \| a více \| 230 316 Kč + 40 % \| 822 600 Kč. (2) Z příjmů uvedených v § 8 odst. 5 a § 10 odst. 8 plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsou-li zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 25 %, nejde-li o příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) a ch). Z příjmů podle § 10 odst. 1 písm. h) a ch) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které jsou zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 20 %.“. 31. V § 19 odst. 1 písm. c) se na konci bodu 1 připojují tato slova: „označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,18f)“. Poznámka č. 18f) zní: „18f) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.“. 32. V § 19 odst. 1 písm. d) větě prvé se slova „zařízení na výrobu bioplynu“ nahrazují slovy „zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy“. 33. V § 20 se na konci odstavce 3 připojují tyto věty: „Základ daně stanovený odděleně za jednotlivý podílový fond lze snížit o rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím období výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšovaly jeho příjmy upravené podle § 23. O tento rozdíl lze u jednotlivého podílového fondu snížit základ daně nejdéle ve třech zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byl tento rozdíl vykázán.“. 34. § 20a zní: „§ 20a Akciová společnost, která je jen část zdaňovacího období investičním fondem podle zvláštního předpisu,16) rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 s přesností na dny, a to na část a) připadající do dne předcházejícího dni ukončení činnosti investičního fondu podle zvláštního předpisu,19d) která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů, b) připadající na zbývající část zdaňovacího období, která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které vznikl v průběhu zdaňovacího období investiční fond.“. 35. Za § 20a se vkládá nový § 20b, který včetně nadpisu zní: „§ 20b Samostatný základ daně Samostatným základem daně jsou veškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období. Příjmy z vypořádacích podílů a podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění zahrnovaná do samostatného základu daně lze snížit o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu.“. 36. V § 21 odst. 1 se sazba „39 %“ nahrazuje sazbou „35 %“ a slova „v odstavci 2“ se nahrazují slovy „v odstavcích 2 a 4“. 37. § 21 odst. 2 zní: „(2) Sazba daně činí 25 % a) u investičního fondu a penzijního fondu9a) ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8, který se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů, a b) u podílového fondu16) ze základu daně, který se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.“. 38. § 21 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Sazba daně činí 25 % ze samostatného základu daně podle § 20b zaokrouhleného na celé Kč dolů.“. 39. V § 22 odst. 1 písm. b) se za slovo „(zaměstnání)“ vkládají tato slova: „s výjimkou příjmů uvedených v písmenu f) bodu 2“. 40. § 22 odst. 1 písm. f) zní: „f) příjmy 1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky, 2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu.“. 41. V § 22 odst. 1 písm. g) bodu 7 se na konci vypouští čárka a připojují se tato slova: „se sídlem na území České republiky,“. 42. § 22 odst. 2 zní: „(2) Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.“. 43. V § 23 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Hospodářský výsledek se dále zvýší o částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem sraženy, avšak nezaplaceny do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.“. 44. § 23 odst. 4 písm. a) a b) znějí: „a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 s výjimkou penzijních fondů a u stálé provozovny (§ 22 odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a). U penzijních fondů se do základu daně nezahrnují veškeré příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36 odst. 2), b) příjmy, které jsou zdaňovány sazbou daně podle § 16 odst. 2 a § 21 odst. 4,“. 45. V § 23 odst. 4 písm. d) se na konci čárka nahrazuje tečkou a připojuje se tato věta: „Těmito částkami jsou také částky, o které byl zvýšen hospodářský výsledek podle poslední věty odstavce 3 v předchozích zdaňovacích obdobích, dojde-li k jejich zaplacení,“. 46. § 23 odst. 4 písm. e) bod 2 zní: „2. souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích,“. 47. V § 23 odst. 6 písm. c) ve větě prvé se slova „byly výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) vynaloženy a“ nahrazují slovem „bylo“. 48. V § 23 odst. 7 se ve větě prvé za slova „personálně“ vkládají tato slova: „nebo jinak“. Za větu druhou se vkládá tato věta: „Nevztahuje se to na případy, kdy věřitelem je osoba se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí a sjednaná výše úroku u půjčky je nižší než úrok ve výši 140 % úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy.". Za slova „osoby blízké.20c)“ se vkládá tato věta: „Jinak spojenými osobami se rozumí osoby, které vytvořily obchodní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.“. 49. § 23 odst. 11 zní: „(11) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) nemůže být základ daně nižší nebo daňová ztráta vyšší, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek poplatník se sídlem či bydlištěm na území České republiky. Ke stanovení může být použito poměru zisku nebo ztráty k nákladům nebo hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů. Rovněž lze použít metody rozdělení celkových zisků nebo ztrát zřizovatele stálé provozovny jeho různým částem.“. 50. V § 23 odst. 13 větě první se za slova „pohledávku postoupenou“ vkládají tato slova: „nebo pohledávku vloženou“. 51. V § 24 odst. 2 písm. b) se poslední věta nahrazuje větou „Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením,“. 52. V § 24 odst. 2 písm. f) se na konci čárka nahrazuje tečkou a připojuje se tato věta: „Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání,“. 53. V § 24 odst. 2 písm. h) v bodech 2 a 3 se vypouštějí slova „a nehmotného“. 54. V § 24 odst. 2 písm. k) ve větě prvé se za slova „ve výši podle zvláštních předpisů,5)“ vkládají tato slova: „pokud není dále stanoveno jinak,“. 55. § 24 odst. 2 písm. k) bod 2 zní: „2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání,“. 56. V § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3 se ve větě prvé za slovem „poplatníka“ vypouštějí slova „, s výjimkou pronájmu,“ a ve větě druhé se za slovy „najaté věci“ vypouští čárka a vkládají se tato slova: „a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů“. 57. § 24 odst. 2 písm. r) zní: „r) úhrn nabývacích cen akcií a cen pořízení20) ostatních cenných papírů prodaných ve zdaňovacím období, a to jen do výše celkových příjmů z nich [včetně poměrné části úrokových výnosů zúčtovaných u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví do příjmů v souladu se zvláštními předpisy20)]. Pokud úhrn nabývacích cen akcií a cen pořízení ostatních cenných papírů přesahuje za zdaňovací období příjmy z těchto prodaných cenných papírů, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle v následujících třech zdaňovacích obdobích, a to v jednotlivých zdaňovacích obdobích maximálně ve výši částky, o kterou příjmy z prodaných cenných papírů převýší úhrn nabývacích cen akcií a cen pořízení ostatních cenných papírů v příslušném zdaňovacím období. Toto ustanovení se nevztahuje na směnky,“. 58. V § 24 odst. 2 se na konci písmene u) vypouští čárka a připojují se tato slova: „a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů,“. 59. § 24 odst. 2 písm. w) zní: „w) nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo na družstvu při jeho prodeji, a to jen do výše příjmů z prodeje s výjimkou nabývací ceny podílu akciové společnosti (akcie), pro kterou platí ustanovení písmene r),“. 60. V § 24 odst. 2 se na konci písmene y) čárka nahrazuje tečkou a připojují se tyto věty: „Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub hospodářského výsledku,“. 61. V § 24 odst. 2 písm. zc) se vypouštějí slova „u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví“. 62. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zd) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ze) až zg), která znějí: „ze) cena pořízení20) směnky, o níž je účtováno podle zvláštních předpisů20) jako o cenném papíru, a to jen do výše příjmu z jejího prodeje, zvýšeného u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o poměrnou část úrokových výnosů zúčtovaných do příjmů v souladu se zvláštními předpisy,20) zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla,30) a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o cenu pořízení tohoto uměleckého díla, zg) právo opce podle zvláštního předpisu,20) avšak při prodeji práva opce je časová hodnota práva opce20) výdajem (nákladem) jen do výše příjmů z jeho prodeje.“. 63. § 24 odst. 4 zní: „(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona, a c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b).“. 64. V § 24 odst. 5 se vypouštějí slova „a nehmotný“ a „a nehmotného“. 65. V § 24 odst. 6 se vypouštějí slova „a nehmotného“. 66. § 25 odst. 1 písm. c) zní: „c) cena pořízení20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze),“. 67. V § 25 odst. 1 písm. f) se za slova „úroků z prodlení“ vkládají tato slova: „(poplatků z prodlení)“. 68. V § 25 odst. 1 písm. i) se na konci vypouští čárka a připojují se tato slova: „anebo na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění,“. 69. V § 25 odst. 1 se na konci písmene za) připojují tato slova: „s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zf),“. 70. V § 25 odst. 1 se na konci písmene zc) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zd), které zní: „zd) závazek, s výjimkou závazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného a nehmotného majetku (§ 26), vzniklý ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4.“. 71. V § 26 odst. 2 věta prvá včetně poznámek č. 28d), 28e) a 29) zní: „Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 20 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, b) budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem,28d) c) stavby, s výjimkou 1. provozních důlních děl, 2. drobných staveb vymezených ve zvláštním předpise28e) kromě svážnic, 3. oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou,29) d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky vymezené v odstavci 9, e) základní stádo a tažná zvířata,20) f) jiný majetek vymezený v odstavci 3. 28d) § 2 písm. f) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). 28e) § 3 odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. 29) § 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.“. 72. § 26 odst. 4 zní: „(4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, pokud je vstupní cena jednotlivého majetku vyšší než 40 000 Kč a jeho doba použitelnosti20) delší než jeden rok, a to za podmínky, že byly a) pořízeny úplatně nebo b) vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi nebo c) nabyty vkladem společníka (člena družstva), darem nebo zděděním. Nehmotným majetkem nejsou pro účely tohoto zákona nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které jsou nehmotným investičním majetkem podle zvláštního předpisu.20)“. 73. V § 26 odst. 7 písm. a) bodu 3 se za slova „k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“ vkládají tato slova: „nebo k ukončení pronájmu“. 74. V § 26 odst. 7 písm. a) bodu 4 se slova „§ 28 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 28 odst. 6“. 75. § 26 se doplňuje odstavcem 10, který zní: „(10) Je-li majetek ve spoluvlastnictví, pak pro posouzení toho, zda dosáhl vstupní ceny uvedené v odstavci 2 nebo odstavci 4, je rozhodující vstupní cena, která se rovná součtu hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivých spoluvlastníků, a nikoliv vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického podílu.“. 76. V § 28 odst. 1 se slova „právo hospodaření“ nahrazují slovy „právo hospodaření30a)“ a doplňuje se poznámka č. 30a), která zní: „30a) § 761 odst. 1 obchodního zákoníku. Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.“. 77. V § 28 odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Podmínka trvání pronájmu po celé zdaňovací období nemusí být dodržena v roce, kdy dochází k ukončení pronájmu.“. 78. V § 29 odst. 1 se slova „Součástí vstupní ceny podle písmen a) až d)“ nahrazují slovy „Součástí vstupní ceny podle písmen a) až e)“ a v předposlední větě se vypouštějí slova „poplatníkům neúčtujícím v soustavě podvojného účetnictví“. 79. V § 29 odst. 1 písm. a) se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a připojuje se tato věta: „U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,“. 80. V § 29 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a připojují se tyto věty: „Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou. U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,“. 81. § 29 odst. 1 písm. e) zní: „e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená pro účely daně dědické, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 12 písm. a) nebo daně darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než pět let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než pět let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d).“. 82. § 29 odst. 2 zní: „(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku nebo nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 7 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.“. 83. § 29 odst. 3 zní: „(3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení uvedeno do užívání podle zvláštního předpisu.20) Ustanovení předchozí věty se nepoužije u technického zhodnocení v případech uvedených v odstavcích 1, 4 a 6 a u technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce odpisovaného podle § 30 odst. 7.“. 84. V § 29 odst. 4 se za slova „§ 26 odst. 3 písm. c)“ vkládají tato slova: „nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování“. 85. V § 29 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Hodnota technického zhodnocení provedeného na hmotném a nehmotném majetku ve spoluvlastnictví se u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického podílu.52)“. Poznámka č. 52) zní: „52) § 137 odst. 1 občanského zákoníku.“. 86. § 29 se doplňuje odstavci 6 a 7, které znějí: „(6) Odpisuje-li technické zhodnocení nájemce, zvyšuje se vstupní cena (zůstatková cena) u vlastníka (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu, a to a) o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle § 23 odst. 6 písm. b), je-li technické zhodnocení provedeno nad rámec nájemného, b) o zůstatkovou cenu technického zhodnocení evidovanou u nájemce, je-li jím plněno nájemné. Provede-li nájemce technické zhodnocení nad rámec smluveného nájemného se souhlasem vlastníka (pronajímatele) a neodpisuje-li je nájemce ani vlastník (pronajímatel), zvyšuje se vstupní (zůstatková) cena příslušného majetku u vlastníka (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu o částku nepeněžního příjmu podle § 23 odst. 6 písm. a). Po zvýšení vstupní (zůstatkové) ceny podle tohoto odstavce pokračuje vlastník (pronajímatel) v odpisování ze zvýšené vstupní ceny nebo ze zvýšené zůstatkové ceny. (7) Při zvýšení nebo snížení vstupní ceny, ke kterému dochází u již odpisovaného majetku z jiného důvodu, než je jeho technické zhodnocení (dále jen „změněná vstupní cena“), se odpis stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny při zachování platné sazby (koeficientu) podle § 31 nebo § 32.“. 87. V § 30 odst. 7 se slova „[§ 29 odst. 3 písm. b)]“ nahrazují slovy „(§ 29 odst. 3)“. 88. V § 30 odst. 12 se tečka za písmenem h) nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i), j), k) a l), která včetně poznámky č. 31e) znějí: „i) dlužník, který nabyl do vlastnictví hmotný majetek na základě smlouvy o půjčce.20d) V odpisování pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl vlastnická práva vrácením půjčené věci, j) manžel (manželka), který má v obchodním majetku hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který již byl v obchodním majetku a byl odpisován manželkou (manželem), s výjimkou majetku nabytého koupí od druhého z manželů, k) poplatník, který odpisoval hmotný majetek a nehmotný majetek před ukončením činnosti, l) účastník sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu.31e) 31e) § 833 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.“. 89. V § 34 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „U akciové společnosti, u níž došlo k přeměně z investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt,19d) lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena investičnímu fondu počínaje zdaňovacím obdobím 1996.“. 90. V § 34 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) 20 % ze vstupní ceny strojů pro zemědělství a lesnictví, označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3., s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). V nově označeném písmenu e) se slova „v písmenech a) až c)“ a „písmen a) až c)“ nahrazují slovy „v písmenech a) až d)“ a „písmen a) až d)“. 91. V § 34 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Vytváří-li poplatník soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením podle § 26 odst. 2, lze odpočet uplatnit pouze jednotlivě za každou samostatnou movitou věc zařazenou do souboru, která je pro účely zákona hmotným majetkem.“. 92. V § 34 odst. 6 v první větě se slova „písm. a) až c)“ nahrazují slovy „písm. a) až d)“ a ve třetí větě se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“. Zároveň se na konci odstavce 6 vypouští tečka a připojuje se tento text: „nebo tento najatý majetek dále pronajme. Při uplatnění odpočtu na jednotlivé samostatné movité věci zařazené do souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se splnění podmínek podle tohoto odstavce posuzuje odděleně za každou samostatnou movitou věc.“. 93. V § 34 odst. 7 se za slova „snížený“ vkládají tato slova: „o nezdanitelné částky podle § 15 a“. 94. V § 34 odst. 8 se na konci připojuje tato věta: „Jedná-li se o hmotný majetek zahrnutý do obchodního majetku jednoho z manželů podle § 7 odst. 11, může odpočet uplatnit pouze jeden z manželů, a to ten, který měl majetek zařazen v obchodním majetku dříve.“. 95. § 34 se doplňuje odstavcem 13, který zní: „(13) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. d) mohou uplatnit pouze poplatníci s převážně zemědělskou a lesní výrobou.7) Za poplatníky s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů. U poplatníků, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů.“. 96. V § 35 odst. 1 v poslední větě se za slova „daň sníží“ vkládají slova „podle písmen a) a b)“ a na konci se vypouštějí slova „podle § 7 odst. 4“ a slova „podle § 7 odst. 5“. 97. V § 35 odst. 1 písm. c) se číslovka „60“ nahrazuje číslovkou „50“. 98. V § 35 odst. 3 věta druhá zní: „Investiční společnost vytvářející podílové fondy může od dílčí daně vypočtené ze základu daně stanoveného odděleně za jednotlivý podílový fond odečíst částku odpovídající jedné polovině daně sražené z dividendových příjmů z podílových listů tohoto fondu.“. 99. § 35 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Slevu na dani podle odstavců 1 a 3 nelze uplatnit na daň (část daně) připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 16 odst. 2 nebo § 20b.“. 100. § 36 odst. 2 písm. a) bod 1 včetně poznámek č. 35a) a 35b) zní: „1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, požitkových listů, podílových listů, dluhopisů,35a) vkladních listů a vkladů jim naroveň postaveným,35b) s výjimkou uvedenou v § 36 odst. 2 písm. c) bodu 1 tohoto zákona, 35a) § 4 odst. 4 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 152/1996 Sb. Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. 35b) § 786 a 787 občanského zákoníku.“. 101. V § 36 odst. 2 písm. b) se dosavadní úvodní věta nahrazuje touto větou: „20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to“ a v bodě 3 se slova „(§ 8 odst. 6)“ nahrazují slovy „(§ 8 odst. 7)“. 102. V § 36 odst. 2 písm. c) bodu 1 se za slova „na vkladových účtech,“ vkládají slova „z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim naroveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu,35c)“ a doplňuje se poznámka č. 35c), která zní: „35c) § 786, 787 a § 783 odst. 3 občanského zákoníku.“. 103. V § 36 odst. 4 větě prvé se za slova „podléhající zvláštní sazbě daně podle odstavce 2“ vkládají slova „a sazbě daně podle § 21 odst. 4“ a poslední věta se vypouští. 104. V § 36 odst. 5 větě prvé se za slova „podléhajícího zvláštní sazbě daně“ vkládají slova „podle odstavce 2 a sazbě daně podle § 21 odst. 4“ a poslední věta se vypouští. 105. § 36 odst. 6 včetně poznámek č. 35d) a 35e) zní: „(6) Plynou-li a) úrokové příjmy z dluhopisů,35a) vkladních listů a vkladů jim naroveň postaveným,35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech35d) poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, pokud je zdroj těchto příjmů zahrnut v jeho obchodním majetku, poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3, s výjimkou penzijního fondu, a dále stálé provozovně (§ 22 odst. 2), započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost, b) příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi daňová povinnost nevznikla nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, posuzuje se tato daň nebo její část podle zvláštního předpisu.35e) 35d) § 716 a násl. obchodního zákoníku. 35e) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 106. V § 37 se na konci připojuje tato věta: „Výraz „stálá základna“ používaný v mezinárodních smlouvách je obsahově totožný s výrazem „stálá provozovna“.“. 107. V § 38 odst. 1 větě prvé se vypouštějí slova „(devizy, valuty)“, ve větě třetí se slova „kursu „střed“ " nahrazují slovy „směnného kursu“ a vypouštějí se slova „(devizy, valuty)“ a dosavadní věta čtvrtá se nahrazuje větou „Jednotný kurs se použije vždy i pro případy podle § 38f.“. Na konci odstavce 1 se připojuje tato věta: „V případě, že se daňové přiznání podává v průběhu zdaňovacího období, použije se směnný kurs k datu uskutečnění jednotlivých příjmů a výdajů.“. 108. V § 38 odst. 2 větě prvé se slova „kurs „střed“ “ nahrazují slovy „směnný kurs“ a vypouštějí se slova „(valuty, devizy)“. 109. V § 38 odst. 3 větě prvé se vypouštějí slova „ „devizy-prodej“ “ a ve větě druhé se vypouštějí slova „ „devizy střed“ “. 110. V § 38 odst. 4 se slova „kurs „střed“ “ nahrazují slovy „směnný kurs“ a vypouštějí se slova „(devizy, valuty)“. 111. V § 38a odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) a započtená na celkovou daňovou povinnost.“. 112. V § 38a odst. 10 se vypouštějí slova „na příjmy, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně podle § 36, a“. 113. V § 38b se částka „6000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“. 114. V § 38c se na konci připojuje tato věta: „V případě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí není plátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4.“. 115. V § 38d odst. 1 se slova „v § 22 odst. 1 písm. c), e), f) a g)“ nahrazují slovy „v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g)“. 116. V § 38d odst. 4 se za slova „srážena daň,“ vkládají tato slova: „kromě příjmů uvedených v § 36 odst. 6,“. 117. V § 38d odst. 7 se na konci připojují tyto věty: „Plátce daně vydá také potvrzení na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny (§ 22 odst. 2) o sražení a odvedení daně vybírané srážkou, která se započte na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 6). Takovým potvrzením může být i výpis z bankovního účtu nebo jiného druhu účtu, na kterém bude uvedena srážka daně z příjmů.“. 118. § 38d se doplňuje odstavcem 9, který zní: „(9) Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní jen tehdy, předloží-li poplatník u svého správce daně potvrzení plátce podle § 38d odst. 7. Bylo-li potvrzení plátce předloženo poplatníkem po podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, počítá se běh lhůt stanovených pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního předpisu35a) ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně poplatníka.“. 119. V § 38e odst. 3 se slova „ve výši 10 % poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 s výjimkou případů, kdy je záloha srážena podle § 38h“ nahrazují tímto textem: „Poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 ve výši a) 3 % z příjmů z prodeje cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky, b) 10 % z ostatních příjmů. K zajištění daně nejsou plátci povinni v případě, kdy je záloha srážena podle § 38h.“. 120. V § 38e odst. 4 písm. a) se slova „v písmenu b)“ nahrazují slovy „v písmenech b) a c)“ a dále se za písmenem b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) 3 % poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 4 z příjmů z prodeje cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky.“. 121. V § 38e odst. 5 větě prvé se za slovo „zboží“ vkládají slova „či služby“ a za slova „k bydlení“ se vkládají slova „a činnostem s ním spojeným“. 122. V § 38e odst. 6 se na konci připojují tyto věty: „Současně s odvodem částky zajištěné daně je plátce povinen oznámit tento odvod příslušnému správci daně. V oznámení uvede jméno, bydliště (sídlo) poplatníka, výši a druh jeho příjmů.“. 123. V § 38g odst. 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka vypouští a připojuje se tento text: „nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána podle § 16 odst. 2. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 10 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.“. 124. V § 38g odst. 3 větě prvé se slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci věty se vypouští tečka a připojují se tato slova: „a příjmů, které poplatník uvede v samostatném daňovém přiznání.“. 125. Za § 38g se vkládá nový § 38ga, který včetně nadpisu a poznámek č. 41a) a 41b) zní: „§ 38ga Samostatné daňové přiznání (1) Samostatné daňové přiznání je povinen podat každý, kdo má příjmy podle § 8 odst. 5 nebo § 10 odst. 8 ze zdrojů v zahraničí, pokud tyto příjmy nezahrne do daňového přiznání podle § 38g. Ustanovení § 38g se nepoužije v případech, kdy je podáno samostatné daňové přiznání. (2) Pokud poplatník podá samostatné daňové přiznání, uvede v něm veškeré příjmy, z nichž se daň vybírá podle § 16 odst. 2. Má-li i jiné druhy příjmů, včetně příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, uvede je v daňovém přiznání podle § 38g. (3) Pro samostatné daňové přiznání se použijí ustanovení zvláštního předpisu.41a) (4) Poslední známá daňová povinnost41b) se posuzuje jen z příjmů podle § 8 odst. 5 nebo § 10 odst. 8, z nichž byla daň pravomocně stanovena na základě samostatného daňového přiznání. 41a) Např. § 40, 41, 43, 44 a 68 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41b) § 41 odst. 1 (poslední věta) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 126. V § 38h odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova „a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 5 též snížený podle § 6 odst. 13 písm. b),“. 127. § 38h odst. 2 zní: „(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda \| Záloha \| Ze zdanitelné mzdy přesahující ---\|---\|--- od Kč \| do Kč \| \| 0 \| 7 620 \| 15 % \| 7 620 \| 15 250 \| 1 143 Kč + 20 % \| 7 620 Kč 15 250 \| 22 850 \| 2 669 Kč + 25 % \| 15 250 Kč 22 850 \| 68 550 \| 4 569 Kč + 32 % \| 22 850 Kč 68 550 \| a více \| 19 193 Kč + 40 % \| 68 550 Kč.“. 128. V § 38h se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní: „(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12. 129. V § 38h odst. 12 se na konci připojuje tato věta: „Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.“. 130. V § 38k odst. 5 písm. a) se částka „2000 Kč“ nahrazuje částkou „4000 Kč“. 131. V § 38k odst. 5 písm. c) se částka „28 800 Kč“ nahrazuje částkou „32 040 Kč“. 132. V § 38k odst. 5 písm. d) se částka „28 800 Kč“ nahrazuje částkou „36 000 Kč“. 133. V § 38m se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a ve větě druhé se slova „(§ 36 odst. 1 až 6)“ nahrazují slovy „podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a), u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna“. 134. § 38m se doplňuje odstavcem 2, který zní: „(2) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je dále povinna po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond nevykáže základ daně. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.“. 135. V § 38n odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „U investiční společnosti vytvářející podílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl, o který výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, stanovený samostatně za investiční společnost (bez podílových fondů).“. 136. Za § 38n se vkládají nové § 38o a 38p, které včetně nadpisu znějí: „§ 38o Stanovení daně z příjmů právnických osob u investičních společností vytvářejících podílové fondy U investiční společnosti vytvářející podílové fondy se celková daň stanoví jako úhrn jednotlivých daní vypočtených samostatně ze základu daně za investiční společnost a odděleně ze základů daně za jednotlivé podílové fondy; přitom základ daně za investiční společnost nelze upravit o rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy. Pokud investiční společnost vykáže daňovou ztrátu (§ 38n odst. 1), nelze tuto ztrátu upravit o základy daně vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy. § 38p Zjistí-li daňový subjekt, že částka daně z příjmů má být nižší nebo daňová ztráta vyšší než jeho poslední známá daňová povinnost39a) příslušného zdaňovacího období anebo mu vznikla daňová ztráta, může podat dodatečné daňové přiznání (vyúčtování daně). Daňový subjekt může postupovat stejně, jestliže mu daňová povinnost nevznikne oproti jeho poslední známé daňové povinnosti39a) příslušného zdaňovacího období nebo jestliže nevznikla daňová povinnost a zjistí daňovou ztrátu. V dodatečném daňovém přiznání nelze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 a § 20 odst. 7 a 8, než jaké byly uplatněny v daňovém přiznání podaném daňovým subjektem v zákonem stanoveném termínu, s výjimkou částek odčitatelných položek a položek snižujících základ daně vztahujících se ke zvýšenému základu daně dodatečně zjištěnému daňovým subjektem.“. 137. V § 39 písm. c) se za slova „§ 2“ vkládají tato slova: „včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti a v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti“. 138. V příloze k zákonu v odpisové skupině 1 položka (1-39) zní: „(1-39) 72.20 Nehmotný majetek: jen programové vybavení“. 139. V příloze k zákonu v odpisové skupině 3 položka (3-27) zní: „(3-27) 29.23.11 Výměníky a zkapalňovače plynů kromě: laboratorních přístrojů pro destilaci, odpařování a zkapalňování plynů, sušiček a termostatů laboratorních v SKP 29.23.11“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 1997 platí dosavadní předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období 1998, nestanoví-li tento zákon jinak. 2. Poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví může počínaje zdaňovacím obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 % a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední větě § 24 odst. 2 písm. y). Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění, b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole či jměníÚčastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním jmění nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním jmění nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období, c) mezi osobami blízkými,20c) d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh nebo e) podle zvláštního zákona.15b) Poplatník, u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém účtuje v soustavě podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně do konce roku 1997, a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě podvojného účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která byla odepsána na vrub hospodářského výsledku. 3. Pro zahraniční daň nebo její část nezapočtenou na daňovou povinnost v tuzemsku za rok 1997 vztahující se k příjmům, které tvoří počínaje 1. lednem 1998 samostatný základ daně (§ 5 odst. 5 a § 20b), se použije i pro zdaňovací období 1998 ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném ke dni 31. prosince 1997. 4. Na poměrnou část úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech, které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1997, se použije zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném ke dni 31. prosince 1997 kromě § 36 odst. 6. U dluhopisů emitovaných do 31. prosince 1997 a u vkladních listů a vkladů jim naroveň postavených, vydaných do 31. prosince 1997, se pro úrokové příjmy z nich plynoucí použije zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném ke dni 31. prosince 1997 kromě § 36 odst. 6. U penzijních fondů se na výše uvedené příjmy použije také § 36 odst. 6 písm. b) zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona. 5. U penzijních fondů lze ve zdaňovacím období 1997 daň sraženou zvláštní sazbou z úrokových příjmů z dluhopisů pořízených po 1. lednu 1997 započíst jako součást zálohy na daň i v případě, že došlo k nákupu těchto dluhopisů v den jejich emise. 6. Základ pro zvláštní sazbu daně u dividendového příjmu z akciíakcií investičních fondů, požitkových listů a podílových listů podle § 36 odst. 4 se i po 1. lednu 1998 snižuje o poměrnou část úrokových výnosů ze státních dluhopisů emitovaných do 31. prosince 1996. 7. Pro zřizovací výdaje vymezené v § 26 odst. 4 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., které byly do 31. prosince 1997 odpisovány jako nehmotný majetek, se použije způsob odpisování platný do 31. prosince 1997, a to až do doby ukončení jejich odpisování. 8. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění [§ 24 odst. 2 písm. f)] jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví ve zdaňovacím období roku 1997 výdajem (nákladem) jen ve výši zaplacené do termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, snížené o částky zaplacené za rok 1996 v roce 1997, které v souladu s předpisy o účetnictví20) ovlivnily již základ daně za rok 1996. Čl. III Závěrečná ustanovení 1. Ustanovení čl. I bodů 33, 34, 51, 52, 62 [týkající se pouze § 24 odst. 2 písm. zf)], 69, 98 a 114 se použijí již pro zdaňovací období 1997. 2. Ustanovení čl. I bodů 57, 59, 62 [týkající se pouze § 24 odst. 2 písm. ze) a zg)] a 66 se použijí již na část zdaňovacího období 1997, a to počínaje dnem vyhlášení tohoto zákona. 3. Ustanovení čl. I bodu 6 se použije dnem vyhlášení, nejpozději však 15 dnů před nabytím účinnosti tohoto zákona. Čl. IV Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 211/1997 Sb.	Zákon č. 211/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 9. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 74/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb. a zákona č. 132/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 1. 1998 211 ZÁKON ze dne 31. července 1997, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb. a zákona č. 132/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 5 odst. 3 se slova „3 %“ nahrazují slovy „2 %“. 2. V § 7 odst. 4 se za druhou větu vkládají tyto věty: „Do počtu let rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje rok zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu let se nezahrnuje předpokládaný rok zahájení opravy.“. 3. V § 7 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, zruší se rezerva ve prospěch výnosů (příjmů) tohoto následujícího zdaňovacího období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší ve prospěch výnosů (příjmů) i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy. V takovém případě se lhůty prodlužují o dvě zdaňovací období.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 4. § 7 se doplňuje odstavcem 8, který včetně poznámky č. 13b) zní: „(8) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného a) ve 2. odpisové skupině 5 zdaňovacích období b) ve 3. odpisové skupině 8 zdaňovacích období c) ve 4. odpisové skupině 12 zdaňovacích období d) v 5. odpisové skupině 16 zdaňovacích období po sobě jdoucích v každé odpisové skupině. Maximální dobu tvorby lze prodloužit o jedno zdaňovací období v případě odůvodněné a správci daně prokázané13b) změny termínu předpokládaného zahájení opravy. 13b) § 31 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. § 8 odst. 1 včetně poznámek č. 13c) a 13d) zní: „(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví až do výše pohledávek přihlášených u soudů ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání,13d) a to ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání13d) nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) podle tohoto ustanovení. 13c) § 20 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 13d) § 50 zákona č. 328/1991 Sb.“. 6. V § 8 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 7. V § 8 odst. 2 se na konci věty připojují slova, která včetně poznámky č. 13e) znějí: „nebo v případě, kdy pohledávka byla popřena správcem konkursní podstaty, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.13e) 13e) § 23 až 25 zákona č. 328/1991 Sb.“. 8. V § 8a odst. 2 úvodní část věty zní: „Vyšší opravné položky, než je stanoveno v odstavci 1, lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního předpisu13f) nebo soudní řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva, a za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než“. Poznámka č. 13f) zní: „13f) § 14 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.“. 9. V § 8a odst. 3 se za slova „u pohledávek“ vkládají tato slova: „již odepsaných na vrub hospodářského výsledku a dále u pohledávek“. 10. § 8a odst. 3 písm. b) včetně poznámky č. 13g) zní: „b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g) u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; přitom průměr podílů na základním jmění nebo podílů na hlasovacích právech se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části, 13g) § 23 odst. 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.“. 11. § 8a odst. 3 písm. d) zní: „d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh.“. 12. V § 9 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 13. Poznámka č. 14) zní: „14) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).“. 14. K zákonu se připojuje příloha, která zní: „Příloha k zákonu č. 593/1992 Sb. VÝKONY UZNANÉ JAKO VÝDAJ (NÁKLAD) PRO TVORBU REZERVY NA PĚSTEBNÍ ČINNOST Za výkony podle § 9 odst. 1 tohoto zákona se považují: 1. Obnova lesa výsevem osiva a) první výsev osiva b) opakovaný výsev osiva. 2. Obnova lesa sadbou a) první sadba b) opakovaná sadba. 3. Příprava půdy pro obnovu lesa a) příprava půdy pro přirozenou obnovu lesa b) příprava půdy pro obnovu lesa výsevem osiva c) příprava půdy pro obnovu lesa sadbou. 4. Ošetřování dřevin mladých lesních porostů. 5. Mechanická a chemická ochrana mladých lesních porostů proti zvěři. 6. Zřizování oplocenek při oplocování mladých lesních porostů. 7. Ochrana mladých lesních porostů ostatní a) proti buření b) proti hlodavcům c) proti klikorohu borovému d) výsek plevelných dřevin. 8. Prořezávky, prostřihávky a výkony spojené s vytvořením rozčleňovací linie. 9. Ochrana lesa proti zvěři mechanická, chemická, údržba a opravy oplocenek. 10. Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům. 11. Hnojení lesních porostů. 12. Vyvětvování lesních porostů. 13. Odstraňování klestu. 14. Probírky do 40 let věku lesních porostů. 15. Opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou.“. Čl. II Přechodná ustanovení Pro tvorbu rezerv a opravných položek, která byla zahájena před 1. lednem 1998, a je v ní pokračováno po nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., ve znění platném ke dni 31. prosince 1997. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 217/1997 Sb.	Zákon č. 217/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona České národní rady č. 38/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 9. 1997, datum účinnosti 8. 9. 1997, částka 76/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona České národní rady č. 38/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. IV Aktuální znění od 8. 9. 1997 217 ZÁKON ze dne 30. července 1997, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona České národní rady č. 38/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona České národní rady č. 38/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky č. 2e) zní: „(3) Pozemky, k nimž trvá právo náhradního užívání,2e) nejsou vyloučeny z pozemkových úprav. 2e) § 22 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 3 se dosavadní odstavec 4 vypouští. 3. V § 3 v nově označeném odstavci 4 se čárka nahrazuje tečkou a část věty za čárkou se vypouští. 4. § 3 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Nebrání-li to účelu pozemkových úprav nebo je-li to v zájmu jeho dosažení, může být rozsah území dotčeného pozemkovými úpravami (dále jen „obvod pozemkových úprav“) určen tak, že do obvodu pozemkových úprav mohou být zahrnuty i sousední pozemky z jiných katastrálních území, bude-li tím dosaženo účelnějšího tvaru a funkčního uspořádání pozemků v obvodu pozemkových úprav. Jde-li o katastrální území různých okresů, okresní pozemkový úřad [§ 11 písm. a)], který zahájil řízení o pozemkových úpravách, zahrne předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s okresním pozemkovým úřadem, v jehož okrese se příslušné pozemky nacházejí.“. 5. V § 4 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Při upřesnění nebo rekonstrukci přídělu půdy postupuje okresní pozemkový úřad po projednání s příslušným katastrálním úřadem přiměřeně podle § 8 odst. 5, 6, 7, 9, 10 a 11, § 9 odst. 4 a § 9g odst. 5.“. 6. V § 5 odst. 1 písm. c) se tečka nahrazuje čárkou a připojují se nová písmena d) a e), která znějí: „d) obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, účastníky mohou být i obce, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného okresního pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách (dále jen „obce“), e) vlastník pozemku, jemuž v průběhu nedokončeného scelování byly vydány náhradní pozemky, ke kterým nenabyl vlastnické právo (§ 9b odst. 1) a na těchto pozemcích se nacházejí nemovitosti a trvalé porosty v jeho vlastnictví.“. 7. V § 5 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámek č. 2f) a 2g) znějí: „(2) Účastníka řízení, který není znám nebo jehož pobyt není znám, zastupuje v řízení o pozemkových úpravách opatrovník,2f) kterým může být i obec. Opatrovník není oprávněn za účastníka udělit souhlas k nedodržení pravidel pro posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných pozemků podle zvláštního předpisu.2d) (3) Zemřel-li vlastník pozemku, který je předmětem pozemkových úprav, a soud o dědictví pravomocně usnesením ještě nerozhodl,2g) jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách dědici podle sdělení soudu. 2f) § 16 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 2g) § 175a odst. 3 a § 175q zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 6 se vypouští a odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. 8. V § 5 se v nově označeném odstavci 4 číslovka „5“ nahrazuje číslovkou „7“ a na konci se připojují tyto věty: „Sbor se volí po zahájení řízení o pozemkových úpravách, zpravidla na úvodním jednání. Pro účely volby sboru připadá spoluvlastníkům jen jeden hlas.“. 9. § 5 nově označený odstavec 5 zní: „(5) Pro případ, že bude sbor zvolen, členství ve sboru nesmí být odmítnuto vlastníkovi, jehož pozemky zahrnují alespoň 10 % z výměry pozemků, na kterých budou prováděny pozemkové úpravy. Dalším nevoleným členem sboru je vedoucí okresního pozemkového úřadu [§ 11 písm. a)] nebo jím pověřený pracovník pozemkového úřadu a zástupce obce. Sbor zvolí ze svého středu předsedu, který svolává schůze sboru a řídí jejich jednání.“. 10. § 6 odst. 1 a 2 znějí: „(1) Podnět k zahájení řízení o pozemkových úpravách může okresnímu pozemkovému úřadu podat účastník. (2) Řízení o pozemkových úpravách zahájí okresní pozemkový úřad na základě podnětu účastníka, pokud shledá, že důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav jsou opodstatněné; v opačném případě vyrozumí účastníka o důvodech, pro které řízení o pozemkových úpravách nezahájil. Okresní pozemkový úřad může zahájit řízení o pozemkových úpravách i bez podnětu účastníka.“. 11. V § 6 odst. 6 se v první větě slova „orgány geodézie a kartografie, územního plánování, referáty životního prostředí, stavební úřady a obce, v jejichž územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do pozemkových úprav“ nahrazují slovy „příslušný katastrální úřad, orgán územního plánování, stavební úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany přírody, vodohospodářský orgán a orgán státní správy lesů“ a na konci odstavce se připojuje tato věta: „Tyto orgány stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních předpisů.“. 12. § 6 se doplňuje odstavci 8, 9, 10 a 11, které včetně poznámek č. 3b) a 3c) znějí: „(8) Okresní pozemkový úřad zastaví řízení, odpadl-li důvod, pro který řízení zahájil, nebo jestliže se v průběhu pozemkových úprav vyskytly takové překážky, pro které nelze v řízení pokračovat. (9) Osoby pověřené okresním pozemkovým úřadem mohou po předchozím písemném oznámení vstupovat a vjíždět na pozemky a vykonávat činnost pro pozemkové úpravy v době a v nezbytně nutném rozsahu, které vyplývají z pověření, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. (10) Vznikla-li vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli újma na jejich majetku v důsledku výkonu činnosti pro pozemkové úpravy, mají právo na náhradu této újmy v penězích. Právo na náhradu újmy musí být uplatněno u okresního pozemkového úřadu, jde-li o porosty, nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do jednoho roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká. (11) V katastrálním území, ve kterém je zahájeno řízení o pozemkových úpravách, jejichž výsledek bude sloužit i pro obnovu katastrálního operátu,3b) zajistí okresní pozemkový úřad na základě žádosti katastrálního úřadu v dohodnutém rozsahu vyhotovení podkladů pro obnovu souboru geodetických informací katastru nemovitostí.3b) Při vyhotovování podkladů o nemovitostech důležitých z hlediska obrany, vnitřního pořádku a bezpečnosti státu3c) je povinnost řídit se ustanoveními příslušných předpisů. 3b) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 3c) § 2 odst. 6 zákona č. 344/1992 Sb.“. 13. V § 7 odst. 1 se slova „rozsah území dotčeného pozemkovými úpravami“ nahrazují slovy „obvod pozemkových úprav“. Na konci odstavce se připojuje tato věta: „Na určení obvodu a formy pozemkových úprav se nevztahuje správní řád.10)“. 14. V § 7 se odstavec 2 vypouští. 15. § 8 odst. 2 zní: „(2) Zpracovatelem návrhu mohou být pouze fyzické osoby, které mají k této činnosti úřední oprávnění podle § 8a. Jménem právnické osoby může zpracovávat návrh jen fyzická osoba, která má k této činnosti úřední oprávnění.“. 16. § 8 odst. 3 zní: „(3) Dotčené orgány státní správy jsou povinny v dohodnutých termínech poskytnout okresnímu pozemkovému úřadu bezúplatně potřebné údaje a informace nezbytné pro řízení o pozemkových úpravách a pro vypracování návrhu.“. 17. § 8 odst. 4 až 8 včetně poznámek č. 3d) a 3e) znějí: „(4) Podkladem pro návrh komplexních pozemkových úprav je zaměření předmětů, které zůstanou obsahem souboru geodetických informací katastru nemovitostí i po ukončení pozemkových úprav, a dalších polohopisných prvků potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav, s geometrickým základem a přesností podle zvláštního předpisu,3d) nejsou-li již se stejnou kvalitou geometricky a polohově určeny v katastru nemovitostí. Je-li to na základě posouzení okresním pozemkovým úřadem účelné, vyhotovuje se tento podklad i pro návrh jednoduchých pozemkových úprav. Výsledky zeměměřických činností, které mají tvořit podklad pro návrh pozemkových úprav, musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění podle zvláštního předpisu.3e) (5) Okresní pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků podle jejich výměry a ceny. Tento soupis vyloží po dobu 15 dnů na místně příslušném obecním úřadě. Výpis ze soupisu nároků o pozemcích zahrnutých do obvodu pozemkových úprav a jejich ceně zároveň doručí vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K tomuto soupisu nároků mohou vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě určené okresním pozemkovým úřadem; k námitkám proti opravám výměr pozemků vyplývajících ze zaměření obvodu pozemkových úprav v terénu se nepřihlíží. Námitky projedná okresní pozemkový úřad se sborem, je-li zvolen, popřípadě s katastrálním úřadem, jde-li o námitky proti údajům z katastru nemovitostí. Vlastníci musí být o vyřízení námitek písemně vyrozuměni. Na jejich projednání a vyřízení se nevztahuje správní řád.10) (6) Okresní pozemkový úřad předloží katastrálnímu úřadu seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem vyznačení zahájení pozemkových úprav v katastru nemovitostí. (7) Pokud se vlastníci pozemků nedohodnou o způsobu stanovení ceny jinak, stanoví se cena pozemku podle cenového předpisu platného kde dni vyložení soupisu nároků podle odstavce 5. (8) Základem pro ocenění zemědělského pozemku podle platného cenového předpisu jsou bonitované půdně ekologické jednotky evidované v číselných a mapových podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. 3d) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 3e) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 9 a 10. 18. V § 8 se v nově označeném odstavci 9 slovo „zpracovatel“ nahrazuje slovy „okresní pozemkový úřad“. 19. V § 8 se dosavadní odstavec 8 označuje jako odstavec 11 a v třetí větě se za slovem „podmínky“ doplňuje čárka a slova „prováděných pozemkových úprav, může pozemkový“ se nahrazují slovy „za nichž byly pozemky do zatímního užívání přiděleny rozhodnutím okresního pozemkového úřadu, může tento“. Poslední věta tohoto odstavce včetně poznámky č. 3f) zní: "Obdobně může okresní pozemkový úřad změnit rozhodnutí o přidělení pozemků do časově omezeného nájmu.3f) 3f) § 19 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb.“. 20. V § 8 se dosavadní odstavec 9 vypouští. 21. V § 8 se dosavadní odstavec 10 označuje jako odstavec 12 a na konci tohoto odstavce se v závorce slova „2 a 5“ nahrazují slovy „4 a 7“ a připojuje se tato věta: „Okresní pozemkový úřad svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně jedna třetina vlastníků nebo sbor, byl-li zvolen. 22. V § 8 se za odstavec 12 vkládají nové odstavce 13 a 14, které znějí: „(13) Jestliže se účastník řízení na výzvu okresního pozemkového úřadu nezúčastní jednání, kde měl možnost uplatnit své připomínky a náměty, může se k předmětu jednání vyjádřit písemně, a to nejpozději do 15 dnů po obdržení výzvy k účasti na jednání. K později uplatněným připomínkám a námětům okresní pozemkový úřad nebude přihlížet. (14) Souhlasy učiněné podle ustanovení odstavců 7, 11, 16 a 17 mohou vlastníci pozemků, popřípadě jejich právní nástupci vzít zpět jen se souhlasem okresního pozemkového úřadu; ten může dát souhlas, jen dovoluje-li to stav rozpracovanosti návrhu.“. 23. V § 8 se odstavec 11 označuje jako odstavec 15 a na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „a pozemky ve vlastnictví obce, které již dříve sloužily pro společná zařízení.“. 24. § 8 se doplňuje odstavci 16 a 17, které včetně poznámky č. 4a) znějí: „(16) Sousedí-li s obvodem pozemkových úprav pozemky, na nichž se nacházejí stavby ve vlastnictví státu (např. komunikace, železniční dráha, upravený vodní tok) vybudované do 24. června 1991, může okresní pozemkový úřad poskytnout vlastníkům dotčených pozemků směnou pozemek z vlastnictví státu,4) budou-li vlastníci s touto směnou souhlasit. Takové pozemky mohou být zahrnuty do obvodu pozemkových úprav. O výměně nebo přechodu vlastnických práv rozhodne okresní pozemkový úřad na základě schváleného návrhu (§ 9 odst. 6). (17) Okresní pozemkový úřad může v řízení o pozemkových úpravách vypořádat spoluvlastnictví k pozemku vedenému v katastru nemovitostí nebo dřívější pozemkové evidenci jako pozemek s charakterem bývalé polní cesty tak, že spoluvlastníkům zvýší jejich nároky (§ 8 odst. 5) o výměru odpovídající spoluvlastnickému podílu k takovému pozemku, nedojde-li mezi spoluvlastníky k jiné dohodě. Nevlastní-li spoluvlastník v daném katastrálním území jiný pozemek než spoluvlastnický podíl k polní cestě, okresní pozemkový úřad může vykoupit spoluvlastnický podíl ve prospěch státu za náhradu podle platného cenového předpisu. Spoluvlastnické podíly neznámých vlastníků je možno převést do vlastnictví státu rozhodnutím okresního pozemkového úřadu, vydaným v souladu se schváleným návrhem, za náhradu podle platného cenového předpisu, která bude složena do úschovy soudu.4a) 4a) § 185f občanského soudního řádu.“. 25. § 8 se dále doplňuje odstavcem 18, který zní: „(18) Výsledky komplexních pozemkových úprav slouží k obnově katastrálního operátu a zeměměřická část pozemkových úprav je zpracovávána podle příslušných předpisů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Zvláštní společný předpis ministerstva a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního upraví aplikaci těchto předpisů na provádění zeměměřických činností při pozemkových úpravách. Současně vymezí kompetence, které bude při těchto činnostech vykonávat okresní pozemkový úřad, popřípadě které pravomoci bude okresní pozemkový úřad uplatňovat prostřednictvím katastrálního úřadu.“. 26. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu a poznámky č. 4b) zní: „§ 8a Odborná způsobilost k projektování pozemkových úprav (1) Odbornou způsobilost k projektování pozemkových úprav prokazují fyzické osoby oprávněním o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav (dále jen „úřední oprávnění“). (2) Úřední oprávnění uděluje ústřední pozemkový úřad [§ 11 písm. b) a § 13 písm. c)]. (3) Ústřední pozemkový úřad udělí úřední oprávnění na základě písemné žádosti fyzické osobě, která a) je způsobilá k právním úkonům, b) je bezúhonná, c) je občanem České republiky, d) má ukončené vysokoškolské vzdělání na vysoké škole technické nebo zemědělské, e) prokáže dva roky praxe v činnostech při projektování pozemkových úprav. (4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin. (5) V žádosti podle odstavce 3 žadatel uvede a) jméno a příjmení, titul, adresu trvalého pobytu, datum narození a rodné číslo, b) dosažené vzdělání včetně oboru nebo zaměření studia, popřípadě specializace, c) délku vykonané odborné praxe v projektování pozemkových úprav. (6) K žádosti podle odstavce 3 žadatel připojí tyto doklady: a) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší tří měsíců, b) ověřenou kopii dokladu o dosaženém vzdělání, c) doklady o vykonání praxe v předepsané délce, popřípadě jejich ověřené kopie. (7) Ústřední pozemkový úřad vede seznam fyzických osob, kterým udělil úřední oprávnění. (8) Úřední oprávnění zaniká a) jestliže držitel úředního oprávnění přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 3, b) požádá-li o to písemně držitel úředního oprávnění, c) smrtí držitele úředního oprávnění nebo prohlášením za mrtvého, d) rozhodnutím ústředního pozemkového úřadu o odnětí. (9) Ústřední pozemkový úřad může toto úřední oprávnění odejmout v případě, že jeho držitel přes písemné upozornění okresního pozemkového úřadu opakovaně poruší ustanovení tohoto zákona. (10) Fyzické osobě, které bylo odňato úřední oprávnění podle odstavce 9, může být znovu uděleno nejdříve po ulynutí tří let od jeho odnětí, pokud splňuje podmínky uvedené v odstavci 3. (11) Fyzická osoba, která je již držitelem oprávnění uděleného podle dříve platných předpisů,4b) musí do dvou let od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení úředního oprávnění podle tohoto zákona. (12) Vydání úředního oprávnění nepodléhá správním poplatkům. 4b) § 45 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.“. 27. V § 9 odst. 1 v první větě se čárka za slovem „obci“ nahrazuje tečkou a část věty za čárkou se vypouští. Ve větě druhé se slova „a orgány uvedené v § 6 odst. 6“ vypouštějí. 28. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Okresní pozemkový úřad předloží zpracovaný návrh dotčeným orgánům státní správy (§ 6 odst. 6) k udělení opatření (souhlasu, povolení výjimky) podle zvláštních předpisů. Bez tohoto opatření nelze návrh pozemkových úprav schválit.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 29. V § 9 v nově označeném odstavci 4 se na začátku věty slovo „Pozemkový“ nahrazuje slovy „Okresní pozemkový“ a za slovo „schválení“ se vkládá slovo „návrhu“. 30. § 9 odst. 5 včetně poznámky č. 4c) zní: „(5) Rozhodnutí o schválení návrhu okresní pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům. Z náležitostí návrhu2d) se k rozhodnutí doručovanému účastníkům řízení připojí jen ta část návrhu, která se dotýká konkrétního účastníka řízení. Schvalovaný návrh se všemi náležitostmi se ukládá u okresního pozemkového úřadu a u příslušného obecního úřadu, kde lze do návrhu nahlédnout. Rozhodnutí o schválení návrhu, které nabylo právní moci, (dále jen „schválený návrh“) okresní pozemkový úřad předá také katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí.4c) 4c) § 9 vyhlášky č. 190/1996 Sb.“. 31. V § 9 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6, 7, 8, 9 a 10, které včetně poznámek č. 4d) a 4e) znějí: „(6) Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí okresního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.4d) Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. (7) Rozhodnutí podle odstavce 6 okresní pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a současně ho doručí katastrálnímu úřadu a všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene, známým okresnímu pozemkovému úřadu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci posledním dnem 15denní lhůty, která počne běžet dnem vyvěšení rozhodnutí veřejnou vyhláškou. Dotýká-li se rozhodnutí velkého počtu osob, mohou být osoby, jichž se rozhodnutí týká, uvedeny ve zvláštní příloze, která tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí; jeho doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se rozhodnutí vyvěsí způsobem v místě obvyklým bez zvláštní přílohy. Okresní pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a okresního úřadu a aby byl uvedeným osobám vydán ověřený opis, pokud o to požádají. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát,3b) stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem právní moci rozhodnutí podle odstavce 6. (8) Nebylo-li projednáno dědictví po vlastníkovi, jehož pozemky jsou předmětem pozemkových úprav, do doby rozhodnutí o přechodu vlastnických práv podle odstavce 6, jsou předmětem dědictví již pozemky evidované v katastru nemovitostí v souladu se schváleným návrhem namísto původních pozemků zůstavitele. V těchto případech bude po právní moci rozhodnutí podle odstavce 6 evidován v katastru nemovitostí jako vlastník takového předmětu dědictví zůstavitel, a to až do doby provedení záznamu4e) o změně vlastnických a jiných věcných práv ve prospěch dědiců. (9) Právní stav podle schváleného návrhu je závazný i pro právní nástupce vlastníků pozemků. Do vydání rozhodnutí okresního pozemkového úřadu podle odstavce 6 se v listinách o nabytí vlastnictví nebo jiného oprávnění k pozemkům (např. v kupní smlouvě, v usnesení soudu o nabytí dědictví, v zástavní smlouvě) kromě nabývaných pozemků uvedou i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu; údaje o nich poskytuje okresní pozemkový úřad. Jednotlivé pozemky nebo jejich části nemůže jejich vlastník v uvedené době bez souhlasu okresního pozemkového úřadu zatížit nebo zcizit. (10) Zástavní právo, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přechází na pozemek, který přešel do vlastnictví zástavce podle schváleného návrhu. Předkupní právo s věcnými účinky, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, schválením návrhu pozemkových úprav zaniká, nedojde-li mezi oprávněnou osobou z předkupního práva a vlastníkem pozemku zavázaného předkupním právem k jinému ujednání. 4d) § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. 4e) § 7 a 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.“. 32. V § 9 se dosavadní odstavec 5 označuje jako odstavec 11 a dosavadní odstavec 6 se vypouští. 33. V nadpisu nad § 9a se vypouští slovo „návrhu“. 34. V § 9a odst. 2 v první větě se za slovo „vytyčeno“ vkládají slova „a označeno“ a za slova „v terénu“ se připojují slova „podle potřeby vlastníků, a to ještě před vydáním rozhodnutí podle § 9 odst. 6“. V druhé větě se slova „lze zahájit“ nahrazují slovem „zahájí“. 35. § 9a se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Je-li v průběhu řízení o pozemkových úpravách nezbytně třeba ještě před schválením návrhu pozemkových úprav vybudovat přístupovou komunikaci k pozemkům, popřípadě jiné společné zařízení postupuje okresní pozemkový úřad podle zvláštních předpisů.7) Takto lze postupovat jen se souhlasem všech vlastníků pozemků dotčených navrženou komunikací, popřípadě jiným společným zařízením.“. 36. Za § 9a se vkládají nové paragrafy 9b až 9h, které včetně nadpisu a poznámek č. 4f), 4g) a 4h) znějí: „Pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelovacím řízením § 9b (1) Předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením jsou všechny pozemky nacházející se v katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelovací řízení podle dříve platných zvláštních předpisů4f) (dále jen „scelování“), bez ohledu na dosavadní způsob jejich využití a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. (2) V katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostí vede vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem scelovacího plánu,4f) platí, že vzniklo vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu. (3) Po projednání s katastrálním úřadem může okresní pozemkový úřad vyloučit z pozemkových úprav ty pozemky, které nejsou třeba pro dosažení účelu pozemkových úprav, a stanoví obvod pozemkových úprav. § 9c (1) Okresní pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen „soupis nároků“) podle jejich výměry a ceny. Podkladem pro vypracování soupisu nároků jsou údaje o vlastnických vztazích k pozemkům vedené v katastru nemovitostí. Cena pozemků se určuje podle cenového předpisu platného ke dni vyložení soupisu nároků podle § 8 odst. 5 nebo podle druhu pozemku vedeného v bývalém pozemkovém katastru před zahájením scelování, oceněného podle cenového předpisu platného ke dni vyložení nároků podle § 8 odst. 5. Okresní pozemkový úřad na úvodním jednání stanoví, podle kterého z uvedených způsobů ocenění se bude postupovat. (2) Pokud z údajů scelovacího operátu, který je založen u katastrálního úřadu, vyplývá, že některý účastník scelování neobdržel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, může okresní pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho dědici stanovit nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici. § 9d (1) Jsou-li v důsledku nedokončeného scelování u některých pozemků nebo jejich částí zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci dvě či více osob a nejde-li o spoluvlastnictví,4g) potom a) je vlastníkem takového pozemku ta osoba nebo její právní nástupce, která sama pozemek nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve scelování, nebo b) je vlastníkem takového pozemku ta osoba nebo její právní nástupce, které vlastnické právo k předmětným pozemkům náleželo před zahájením scelování. (2) Osoby, jimž není založeno vlastnictví podle písmene a) nebo písmene b), mají právo na náhradu. (3) Osoba, které vzniklo právo na náhradu podle odstavce 1, obdrží a) za zastavěný pozemek nebo pozemek určený k zastavění peněžitou náhradu, nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek. Výši peněžité náhrady poskytne okresní pozemkový úřad podle platného cenového předpisu, b) za zemědělský pozemek, popřípadě lesní pozemek náhradu v jiném přiměřeném pozemku podle původního druhu před zahájením scelování. § 9e Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do užívání za pozemky, s nimiž vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a vlastní stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků nebo jde o pozemek s trvalým porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, okresní pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva k předmětnému pozemku na jeho uživatele. Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku podle druhu před zahájením scelování. § 9f V těch případech, kdy došlo k prodeji, popřípadě k vyvlastnění podle zvláštních předpisů7) a náhrada byla vyplacena jen jedné z osob zapsané jako vlastník pozemku (§ 9d odst. 1) nebo uživateli pozemku, jde-li o případ podle § 9e, upraví se nároky vlastníků (§ 9c) tak, že se nárok zvýší osobě, která neobdržela náhradu, a sníží osobě, která náhradu obdržela, a to o příslušnou výměru původního pozemku téhož druhu. § 9g (1) Pro schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, se nevyžaduje souhlas vlastníků půdy dotčené pozemkovou úpravou. (2) Proti rozhodnutí o schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, mohou účastníci podat opravný prostředek k soudu.4h) (3) V případě, že osoba odmítne převzít peněžitou náhradu, okresní pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné peněžité částky do úschovy soudu.4a) (4) Součástí rozhodnutí o schválení návrhu je též ustanovení o poskytnutí peněžité náhrady podle § 9d odst. 3. (5) Jestliže v pozemkových úpravách vznikne v celkové bilanci za obvod pozemkových úprav přebytek zemědělské půdy, jde o půdu ve vlastnictví státu. § 9h Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o pozemkových úpravách v území s nedokončeným scelováním podle ostatních ustanovení tohoto zákona. 4f) Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon). Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a o jiných úpravách pozemkové držby. 4g) § 136 a násl. občanského zákoníku. 4h) § 250l a násl. občanského soudního řádu.“. 37. § 10 odst. 1 zní: „(1) Náklady na přípravu a vypracování návrhu, identifikaci parcel, vytyčení pozemků, vyhotovení geometrických plánů, popřípadě nového souboru geodetických informací, peněžité náhrady poskytované okresním pozemkovým úřadem podle tohoto zákona (§ 6 odst. 10, § 8 odst. 17 a § 9d odst. 3), náklady na zpřístupnění pozemků výstavbou nebo obnovou polních cest a náklady na ochranu půdy a ochranu složek životního prostředí v krajině podle návrhu pozemkových úprav hradí stát. Způsob úhrady stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Ostatní náklady na provedení pozemkových úprav hradí účastníci; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace podle zvláštních předpisů.5)“. 38. § 12 písm. e) a f) znějí: „e) předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických a jiných práv k pozemkům,4e) f) poskytuje údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách pro stanovení ceny pozemků na zemědělské půdě, pokud tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostí,“. Dosavadní poznámky č. 8) a 9) se vypouštějí. 39. V § 12 se připojují nová písmena i) a j), která včetně poznámky č. 11) znějí: „i) zajišťuje změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek (§ 8 odst. 8) pro účely jednotného vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném a mapovém vyjádření, j) je příslušný k úhradě nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků.11) 11) § 21a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 40. § 13 písm. c) zní: „c) uděluje úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav podle § 8a odst. 2,“. 41. V § 13 se na konci písmene d) vypouští čárka a připojují se tato slova: „a zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách,“. 42. V § 13 písm. f) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 6“ a na konci se slova „ve znění zákona č. 93/1992 Sb.“ nahrazují slovy „ve znění pozdějších předpisů,“. 43. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní: „§ 14a Používá-li se v tomto zákoně pojem výměra či plocha pozemku, rozumí se tím vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách.“. 44. Za nový § 14a se vkládá nový § 14b, který včetně nadpisu zní: „§ 14b Ustanovení přechodné Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na řízení o pozemkových úpravách zahájených před jeho účinností, pokud nebylo ke dni účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí o schválení pozemkových úprav.“. Čl. II Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb. a zákona č. 79/1997 Sb., se doplňuje takto: V § 3 odst. 3 písm. y) se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a za písmeno y) se připojuje písmeno z), které včetně poznámky č. 23g) zní: „z) projektování pozemkových úprav.23g) 23g) § 8a zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 227/1997 Sb.	Zákon č. 227/1997 Sb. Zákon o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) Vyhlášeno 24. 9. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 80/1997 * ČÁST TŘETÍ - DOPLNĚNÍ OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU (§ 29 — § 29) * ČÁST ČTVRTÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 549/1991 SB., O SOUDNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 30 — § 30) * ČÁST ŠESTÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 32 — § 32) * ČÁST SEDMÁ - ZMĚNA ZÁKONA Č. 563/1991 SB., O ÚČETNICTVÍ, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 117/1994 SB. (§ 33 — § 33) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 37 — § 37) Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013 Sb.) 227 ZÁKON ze dne 3. září 1997 o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ DOPLNĚNÍ OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU § 29 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 269/1996 Sb. a zákona č. 202/1997 Sb., se doplňuje takto: V § 9 odst. 2 písm. j) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky č. 1a) zní: „k) v řízení o zrušení nadace nebo nadačního fondu a jejich likvidaci, o jmenování likvidátora nadace nebo nadačního fondu a o jmenování nových členů správní rady nadace nebo nadačního fondu.1a) 1a) § 7 odst. 3 až 5, § 9 odst. 2 a § 16 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).“. ČÁST ČTVRTÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 549/1991 SB., O SOUDNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 30 Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 209/1997 Sb., se doplňuje takto: V § 11 odst. 2 písm. k) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) nadace nebo nadační fond ve věcech nadačního rejstříku, m) obecně prospěšné společnosti ve věcech rejstříku obecně prospěšných společností.“. ČÁST ŠESTÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 32 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 18 odst. 7 se za slovo „nadace,“ vkládají tato slova: „nadační fondy,“. 2. V § 19 odst. 1 písm. p) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které včetně poznámky č. 57) zní: „r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků z finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem.57). 57) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).“. ČÁST SEDMÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 563/1991 SB., O ÚČETNICTVÍ, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 117/1994 SB. § 33 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., se mění takto: V § 9 odst. 1 písm. d) se za slovy „sdružení právnických osob a“ slovo „nadace“ nahrazuje slovy „nadační fondy“. ČÁST DEVÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 37 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 18 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. 1a) § 8 odst. 2 písm. b) a § 8 odst. 3 písm. a) a f) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb. 2) § 200d občanského soudního řádu. 2a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 3) § 70 a násl. obchodního zákoníku. 3a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 3b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách. 3d) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. 4) § 116 občanského zákoníku. 5) Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 6) Např. § 17 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon. 7) Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb. 8) § 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 9) § 55 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
Zákon č. 242/1997 Sb.	Zákon č. 242/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů Vyhlášeno 30. 9. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 82/1997 * Čl. I - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 132/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. III - Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se doplňuje takto: * Čl. IV - Zákon č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, se mění takto: * Čl. V - Zákon č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., se mění takto: * Čl. VI - Přechodná ustanovení * Čl. VII - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. VIII - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.) 242 ZÁKON ze dne 17. září 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 132/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 5 včetně poznámek č. 3), 4) a 31) zní: „§ 5 (1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy: 1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, 2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, 3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, 4. přímy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů, 5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy, b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), jde-li o stipendia ze státního rozpočtu, m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů, c) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění, d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,4) e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d), f) rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení, g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení. (2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta druhá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění. (3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1 a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, b) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny, c) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány, d) v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány, e) v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) a g) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny. (4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené a) v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány, b) v odstavci 1 písm. a) č. 3 až 5 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny, c) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) a g) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny, d) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány. (5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) č. 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu a) částka odpovídající měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, byla-li v něm taková činnost vykonávána, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí; průměr se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba podle svého prohlášení vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) č. 2, nebo b) částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí, která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), nevykonávala činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) č. 2. (6) Při stanovení částek životního minima podle odstavce 5 se vychází z částek životního minima platných k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, za něž se nárok na dávku uplatňuje. (7) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na česku měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,3) přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok. 3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb. 4) § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. 31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“. 2. § 6 písm. a) zní: „a) u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,“. 3. V § 6 písm. b) se slova „v němž vznikl nárok na tyto dávky“ nahrazují slovy „na které se nárok na dávky uplatňuje“. 4. § 7 včetně poznámek č. 7) a 32) až 37) zní: „§ 7 (1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. (2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak, a) nezaopatřené děti (§ 11), b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby, c) manželé nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b), d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.7) (3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně, c) manželé. (4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení. (5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3. (6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;1) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje. (7) Okresní úřad může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu. (8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. (9) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu. (10) Koná-li muž vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, přihlíží se k němu po dobu této služby jako k osobě společně posuzované jen pro nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 6. Předchozí věta platí obdobně pro ženu, která koná vojenskou základní službu v Armádě České republiky. (11) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. (12) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,32) b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,33) c) rozhodnutí soudu o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,34) d) opatření ústavu učiněné po dohodě s okresním úřadem o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,34) e) rozhodnutí soudu o ustanovení občana opatrovníkem,35) f) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zákona o pěstounské péči,36) g) rozhodnutí okresního úřadu podle § 19 písm. a) č. 8 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, o dočasném svěření dítěte do péče občana, který má zájem stát se pěstounem, podle § 15 zákona o pěstounské péči,18) h) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.37) 7) § 115 občanského zákoníku. 32) § 45 zákona o rodině. 33) § 63 a 74 zákona o rodině. 34) § 69 zákona o rodině. 35) § 78 zákona o rodině. 36) § 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči. 37) § 45 zákona o rodině. § 76a občanského soudního řádu.“. 5. V § 8 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Životním minimem osoby uvedené v § 5 odst. 5 se rozumí částka, kterou tvoří součet měsíční částky na osobní potřeby a měsíční částky nákladů na domácnost osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama.“. 6. § 10 odst. 1 včetně poznámky č. 38) zní: „(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči), b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,38) nebo c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu. 38) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.“. 7. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 8. V § 10 odst. 3 se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 7“. 9. V § 11 odst. 3 se slova „invalidního důchodu z důchodového zabezpečení“ nahrazují slovy „plného invalidního důchodu z důchodového pojištění“. 10. § 12 včetně nadpisu a poznámek č. 10), 39) až 43) zní: „§ 12 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje: a) studium na středních a vysokých školách v České republice,10) s výjimkou 1. studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil, 2. studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo pobírá-li v době takového studia hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, b) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností, c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. (2) Středními školami uvedenými v odstavci 1 se rozumí školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol,39) a dále školy ozbrojených sil a ozbrojených sborů a školy požární ochrany;40) přípravou pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností se rozumí taková příprava prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.41) (3) Za studium na středních školách se pro účely tohoto zákona považuje také studium na vyšších odborných školách42) a příprava ve speciálních školách a za studium na vysokých školách se považuje také obsahově ucelená část vysokoškolského studia a postgraduální studium absolventů vysokoškolského studia.43) 10) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb. 39) § 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 40) § 53 a násl. zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 41) § 13 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb. 42) § 27a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb. 43) § 21 a 22 zákona č. 172/1990 Sb.“. 11. § 13 odst. 2 písm. b) včetně poznámky č. 44) zní: „b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,44) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium; 44) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.“. 12. § 13 odst. 2 se doplňuje písmenem c), které včetně poznámek č. 45) a 46) zní: „c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia45) nebo dobu uvedenou v písmenu b), pokud dítě nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru.46) 45) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 46) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 59/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 65/1978 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 228/1991 Sb., zákona č. 77/1992 Sb., zákona č. 226/1992 Sb., zákona č. 34/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.“. 13. § 14 odst. 2 písm. b) zní: „b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,“. 14. § 14 odst. 2 se doplňuje písmenem c), které zní: „c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole; to platí obdobně, jde-li o studium, které se podle § 12 odst. 3 považuje za studium na vysokých školách.“. 15. V § 16 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova včetně poznámky č. 47): „vzdělávání těžce zdravotně postiženého dítěte osvobozeného od povinné školní docházky47) a dále studium na gymnáziu nebo na taneční konzervatoři, jde-li o školní roky, jimiž dítě završuje počet let potřebných pro splnění povinné školní docházky. 47) § 37 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.“. 16. § 17 až 19 včetně nadpisů zní: „§ 17 Podmínky nároku na přídavek na dítě (1) Nárok na přídavek na dítě do 31. prosince 1998 má nezaopatřené dítě a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20. (2) Nárok na přídavek na dítě po 31. prosinci 1998 má nezaopatřené dítě a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10, b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, c) ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,00. § 18 Výše přídavku na dítě (1) Výše přídavku na dítě podle § 17 odst. 1 činí za kalendářní měsíc a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,27, b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14. (2) Výše přídavku na dítě podle § 17 odst. 2 činí za kalendářní měsíc a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32, b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28, c) ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14. § 19 Výplata přídavku na dítě (1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak. (2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet. (3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně.“. 17. § 20 odst. 1 zní: „(1) Nárok na sociální příplatek má rodič [§ 7 odst. 2 písm. b) a d)] pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti dítěte (§ 38), dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), nebo nezaopatřeného dítěte svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 3 anebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšeného podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 1,60. Je-li současně splněno více podmínek uvedených v § 22 odst. 1 a 2, stanoví se, jde-li o nárok na sociální příplatek, životní minimum s přihlédnutím k té skutečnosti, která umožňuje použití nejvyššího koeficientu uvedeného v § 22.“. 18. V § 20 odst. 2 se za slovo „splňuje-li“ vkládá slovo „v rodině“. 19. V § 22 odst. 1 se vypouští písmena e) až g). 20. V § 22 odst. 2 písm. b) se za slovo „rodič“ vkládají slova „(§ 7 odst. 8)“ a v písmenu d) se za slovo „rodiče“ vkládají slova „(§ 7 odst. 8)“. 21. V § 22 odst. 3 se slovo „zabezpečení“ nahrazuje slovem „pojištění“. 22. V § 22 se vypouští odstavec 5. 23. V § 24 odst. 1 se slova „nepřevyšuje částku“ nahrazují slovy „je nižší než částka“. 24. § 24 odst. 2 zní: „(2) Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu.“. 25. V § 27 odst. 4 se slova „nenáleží za měsíce červenec a srpen“ nahrazují slovy „se za červenec a srpen nevyplácí“. 26. V § 28 odst. 4 se na konci připojují tyto věty: „Dojíždí-li dítě do školy či její součásti, jejichž sídla jsou v různých místech, určí se výše příspěvku podle nejvzdálenějšího místa, do kterého dítě dojíždí. Jestliže dítě dojíždí do místa sídla školy i do místa sídla její součásti, jde o denní dojíždění podle odstavce 1, jen jestliže místa sídla školy i její součásti jsou mimo místo obce, kde je dítě hlášeno k trvalému pobytu.“. 27. V § 29 se vypouští slova „vždy k 1. září a k 1.únoru“ a na konci se připojují tato slova: „vždy k 1. září, a pokud se částka platná od 1. září zvýší alespoň v jednom tarifním pásmu nejméně o 10 %, stanoví se tato částka i k 1. únoru“. 28. § 30 včetně poznámky č. 16) zní: „§ 30 (1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě a) do čtyř let věku nebo b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. (2) Na výplatu rodičovského příspěvku nemá v kalendářním měsíci rodič nárok, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v kalendářním měsíci a) při výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) a b) dosahuje příjem vyšší, než stanoví odstavec 3, nebo jde o výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst. 1 písm. c), b) má rodič nárok na dávky nemocenského pojištění (péče), nejde-li o dávky nemocenského pojištění (péče) z výdělečné činnosti uvedené v odstavcích 3 a 4, na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání4) nebo na příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace,16) c) dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro dítě předškolního věku v rozsahu větším, než je uvedeno v odstavci 6, nebo základní školu. (3) Vykonává-li rodič výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst. 1 písm. a), má nárok na výplatu rodičovského příspěvku, jen jestliže příjem z této výdělečné činnosti nepřesáhne v kalendářním měsíci po odpočtu daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částku na osobní potřeby u tohoto rodiče. Do příjmu podle věty první se započítávají dávky nemocenského pojištění (péče) z této činnosti, a to v kalendářním měsíci, v němž byly plátcem zaúčtovány, a do příjmů se nezapočítává náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou. (4) Je-li rodič výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b), vyplácí se mu rodičovský příspěvek zálohově v těch kalendářních měsících, v nichž podle sdělení rodiče byl jeho příjem nižší než příjem uvedený v odstavci 3. Po uplynutí kalendářního roku, v němž byl rodičovský příspěvek zálohově vyplácen, se provede zúčtování rodičovského příspěvku, a to tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu rodičovského příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše průměrného měsíčního příjmu dosahovaného v činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) za kalendářní rok, v němž byl rodičovský příspěvek zálohově vyplácen. Výše průměrného měsíčního příjmu se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž byl rodič v kalendářním roce výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b). Pobíral-li rodič dávky nemocenského pojištění z této činnosti, započítávají se do příjmu pro zálohové poskytování rodičovského příspěvku i do průměrného měsíčního příjmu rozhodného pro zúčtování záloh, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byly tyto dávky plátcem zaúčtovány. Je-li průměrný měsíční příjem vyšší než příjem uvedený v odstavci 3, je rodič povinen částky vyplacené zálohově na rodičovském příspěvku vrátit jako přeplatek. Pro účely zúčtování je rodič povinen nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roku, za který se zúčtování provádí, předložit potvrzení o příjmu z výdělečné činnosti osoby samostatně výdělečně činné za kalendářní rok, za nějž se zúčtování provádí; zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se zúčtování provádí. (5) Dojde-li v kalendářním měsíci u rodiče k souběhu výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) s výdělečnou činností uvedenou v § 10 odst. 1 písm. b), výplata rodičovského příspěvku za tento kalendářní měsíc nenáleží. (6) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže a) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše tři kalendářní dny v kalendářním měsíci; za návštěvu dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle, mateřskou školu nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy, b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, c) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9). (7) Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky pro výplatu tohoto příspěvku podle odstavců 2 až 4, je rodič povinen vrátit okresnímu úřadu vyplacené částky rodičovského příspěvku, které nenáležely. (8) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti. (9) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí okresní úřad, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [§ 7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá. 16) § 120 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 309/1993 Sb. a č. 207/1995 Sb. 29. § 31 odst. 2 zní: „(2) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v § 30 odst. 6 písm. a) v době, kdy je a) výdělečně činný (§ 30 odst. 3 a 4), b) žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), nejde-li o studium po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.“. 30. § 32 odst. 2 zní: „(2) Jestliže rodič v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má nárok na peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění (péče) nebo na dávky (příspěvek) uvedené v § 30 odst. 2 písm. b), jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami (příspěvky). Má-li rodič v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, nárok na dávky (příspěvky) uvedené v první větě jen po část kalendářního měsíce a po zbývající část tohoto kalendářního měsíce má nárok na rodičovský příspěvek, náleží za takový kalendářní měsíc rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1.“. 31. V § 33 odst. 1 písm. b) se za slovo „je“ vkládá toto slovo: „plně“. 32. V § 33 odst. 1 písm. c) se za slovo „osoba“ vkládají tato slova: „s výjimkou osob uvedených v písmenech a) a b)“. 33. V § 37 odst. 2 se číslo „1,00“ nahrazuje číslem „1,20“. 34. V § 37 odst. 3 se vypouští písmena d) až f). 35. § 39 zní: „§ 39 Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu.“. 36. V § 40 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek.“. 37. § 40 odst. 3 včetně poznámky č. 48) zní: „(3) Vykonává-li pěstoun pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních a je mu proto poskytována odměna za výkon pěstounské péče podle zvláštních předpisů,48) odměna pěstouna podle odstavce 1 nenáleží. 48) § 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 136/1993 Sb., kterou se stanoví odměna pěstouna při výkonu pěstounské péče ve zvláštních zařízeních, ve znění vyhlášky č. 184/1996 Sb.“. 38. V § 41 odst. 1 se na konci připojují tato slova: „nebo osoba, které bylo dítě před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče svěřeno do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12); příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou“. 39. V § 42 odst. 1 se za slovo „děti“ vkládají tato slova: „nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodů péče o čtyři děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají pěstounovi nárok na odměnu pěstouna podle § 40“. 40. V § 45 odst. 1 se za slovo „má“ vkládají slova „ode dne převzetí dítěte“ a na konci se připojuje tato věta: „Porodné při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou.“. 41. V § 47 větě první se na konci připojují tato slova: „osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt (§ 3) na území České republiky nebo byl-li pohřeb vypraven v České republice. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první“. 42. V § 48 odst. 1 se částka „3000 Kč“ nahrazuje částkou „5000 Kč“. 43. § 48 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Vláda nařízením zvýší částku pohřebného, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem vzroste o 20 % od posledního stanovení výše pohřebného.“. 44. V § 50 se slova „pokud je dávka nebo její výše podmíněna nezaopatřeností dítěte a nepříznivým zdravotním stavem, a“ nahrazují slovy „údaj o tom, zda a po jakou dobu dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku,“ a na konci se připojují tato slova: „a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu dávka po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na rodičovský příspěvek rodiče po dovršení 16 let“. 45. § 51 zní: „§ 51 (1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za září, náleží výplata těchto dávek za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se zastaví od splátky následující po splátce těchto dávek náležejících za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro jejich výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě a příspěvek na dopravu se doplatí zpětně za dobu, kdy se tyto dávky nevyplácely. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě nebo příspěvek na dopravu za dobu po zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za níž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze dávky podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první. (2) Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají na období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tyto dávky jen po tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 31. března. Prokáže-li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté a šesté. (3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na některou z dávek uvedených v odstavcích 1 a 2 v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky. (4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) č. 1 a 2, § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b) jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc. (5) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.“. 46. V § 54 odst. 2 věta první zní: „Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) č. 2 a 3 uplynutím jednoho roku a jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) č. 1 a 4, § 2 písm. b) č. 1 a 2 a § 36 písm. a) a b) uplynutím tří let, a to ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží.“. 47. § 54 odst. 3 písm. a) zní: „a) ode dne převzetí dítěte nebo ode dne právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte podle § 41,“. 48. V § 54 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká.“. 49. V § 56 odst. 1 se tečka nahrazuje čárkou a na konci se připojují tato slova: „jde-li o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7 odst. 2.“. 50. V § 59 odst. 3 se za slovo „zástupce“ vkládají tato slova: „,jiná osoba, popřípadě právnická osoba, které je podle tohoto zákona dávka vyplácena“. 51. V § 59 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 52. V § 62 odst. 2 se za slovo „dávky“ vkládají tato slova: „, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek“. 53. V § 63 odst. 1 se vypouští slova „, je-li splněna podmínka uvedená v § 50,“ a slovo „zdravotnických“ se nahrazuje slovem „zdravotních“. 54. V § 63 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Jestliže státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby mohou podle odstavce 1 sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim okresní úřad písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu uvedené údaje.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 55. § 64 odst. 2 zní: „(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon20) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.“. 56. V § 64 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek č. 49) až 54) zní: „(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat a) orgánům sociálního zabezpečení49) a obcím údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle § 9 odst. 2 písm. a) a b) údaje o nezaopatřenosti dítěte, b) správcům daně z příjmů50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní, c) zdravotním pojišťovnám51) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, d) úřadům práce52) údaje potřebné pro nároky vyplývající z předpisů o zaměstnanosti, e) orgánům činným v trestním řízení53) údaje potřebné pro trestní řízení, f) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení, g) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona54) ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly, h) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob. 49) § 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb., zákona ČNR č. 144/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 238/1995 Sb. 50) § 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb. 51) § 1 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb. 52) § 2 zákona ČNR č. 9/1991 Sb. 53) § 12 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb. 54) § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb. a zákona č. 296/1995 Sb.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 57. V § 64 odst. 4 písm. a) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“. 58. V § 64 odst. 5 se na konci připojují tato slova: „nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost“. 59. § 64 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.“. 60. V § 65 odst. 2 se vypouští slova „, s výjimkou bank," a na konci se připojuje tato věta: „Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.“. 61. § 67 se doplňuje odstavcem 3, který včetně poznámky č. 55) zní: „(3) Pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům,55) jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení) v případě, že zákonný zástupce (osoba uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva okresního úřadu, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám. Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena. 55) § 26 a násl. občanského zákoníku.“. 62. V § 68 odst. 1 písm. d) se slovo „potvrzení“ nahrazuje slovem „doklad“. 63. § 68 odst. 1 písm. e) zní: „e) potvrzení o skutečnostech uvedených v § 30 odst. 4, o příjmech uvedených v § 32 odst. 2, popřípadě o návštěvě dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení uvedeném v § 30 odst. 6, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek,“. 64. V § 68 odst. 1 písm. g) se slovo „studia“ nahrazuje slovy „sídla školy nebo její součásti“. 65. § 68 odst. 1 písm. h) zní: „h) doklad o tom, že byt (obytná místnost) je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,“. 66. V § 68 odst. 1 písm. j) se na konci připojují tato slova: „nebo rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, jde-li o nároky podle § 43“. 67. V § 68 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které zní: „(2) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují, a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené 1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c) a d), 2. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 3 a 5, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů, 3. v § 5 odst. 1 písm. b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m) až r) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, 4. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů, 5. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č. 4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením, b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy. (3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují, a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené 1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c) a d) a příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m) až r) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, 2. v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením, b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy. (4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka. (5) Potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] a potvrzení o sídle školy nebo její součásti [odstavec 1 písm. g)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech okresní úřad neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu. (6) Veškerá písemná podání v řízení o dávkách se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgán o dávkách rozhodující v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 7. 68. Za § 68 se vkládá nový § 68a, který včetně nadpisu zní: „§ 68a Důkazní prostředky V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.“. 69. V § 69 písm. e) se na konci připojují tato slova: „, bude-li okresní úřad rozhodovat podle § 7 odst. 7 nebo o zvláštním příjemci podle § 59“. Čl. III Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se doplňuje takto: V § 7 odst. 1 písm. g) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci se připojují slova, která včetně poznámky č. 12a) zní: „a osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná, nebo o osobu starší 80 let, která podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby12a) 12a) § 80 písm. b) a c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 133/1997 Sb.“. Čl. IV Zákon č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, se mění takto: 1. § 3 odst. 3 písm. a) zní: „a) příjmy uvedené v § 5 odst. 1, 2, 4 až 6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb. (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“), a“. 2. V § 14 odst. 2 písm. a) se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 7“. 3. V § 14 odst. 2 písm. b) se vypouští slova „věty druhé“. 4. V § 14 odst. 2 písm. c) se slova „odst. 4 a odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 3 a odst. 4“. 5. V § 14 odst. 2 písm. g) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“. 6. V § 14 odst. 2 písm. h) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3, 4, 6 a 7 a § 68a“. Čl. V Zákon č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., se mění takto: 1. § 3 odst. 3 písm. a) zní: „a) příjmy uvedené v § 5 odst. 1, 2, 4 až 6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb. (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“), a“. 2. V § 14 odst. 2 písm. a) se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 7“. 3. V § 14 odst. 2 písm. b) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“. 4. V § 14 odst. 2 písm. f) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“. 5. V § 14 odst. 2 písm. g) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3, 4, 6 a 7 a § 68a“. Čl. VI Přechodná ustanovení (1) Pro nároky na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu, které vznikly před 1. lednem 1998, se stanoví rozhodný příjem podle předpisů platných před tímto dnem. (2) Nárok na přídavek na dítě přiznaný přede dnem 1. října 1997 zaniká od splátky přídavku na dítě náležející za říjen 1997, jestliže nejsou po 30. září 1997 splněny podmínky uvedené v čl. I bodu 16. Výše přídavku na dítě přiznaného před 1. říjnem 1997 se podle čl. I bodu 16 stanoví nově od splátky přídavku na dítě náležející za říjen 1997. (3) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči přiznaného před 1. lednem 1998 se s přihlédnutím k čl. I bodu 35 stanoví nově od splátky příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči náležejícího za leden 1998. (4) Nároky na dávky státní sociální podpory za dobu před 1. lednem 1998 se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem. Nárok a výše přídavku na dítě za dobu před 1. říjnem 1997 se posuzuje podle předpisů platných před tímto dnem. (5) Nároky na dávky státní sociální podpory, jejichž podmínky se splnily před účinností tohoto zákona, avšak nezakládaly dosud nárok podle těchto předpisů, se přiznají nejdříve ode dne 1. ledna 1998. (6) Na nároky na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu, které byly podle předpisů platných před 1. lednem 1998 přiznány na dobu určitou, se po 31. prosinci 1997 vztahuje ustanovení § 51 zákona o státní sociální podpoře, ve znění čl. I bodu 45 tohoto zákona. (7) Vznikl-li nárok na sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení přede dnem účinnosti tohoto zákona, platí pro zánik nároku na výplatu dávky nebo její části předpisy platné před účinností tohoto zákona. Čl. VII Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. VIII Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998, s výjimkou čl. I bodu 16, čl. VI odst. 2 a odst. 4 věty druhé, které nabývají účinnosti dnem 1. října 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 252/1997 Sb.	Zákon č. 252/1997 Sb. Zákon o zemědělství Vyhlášeno 13. 10. 1997, datum účinnosti 12. 11. 1997, částka 85/1997 * § 1 - Účel zákona * § 2 - Úloha státu v zemědělství * § 2a - Společné organizace trhu a přímé podpory * § 2b - Příslušné orgány společných organizací trhu a přímých podpor * § 2c - Program rozvoje venkova a Strategický plán * § 2ca - Podpora rybářství * § 2d - Programy financované výhradně z národních zdrojů * § 2da - Podpory poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem * § 2e - Podnikání v zemědělství * § 2f - Evidence zemědělského podnikatele * § 2fa - (1) V osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele vydaném fyzické osobě se uvede * § 2fb - (1) Údaje v evidenci zemědělského podnikatele vedené obecními úřady obcí s rozšířenou působností jsou vedeny v informačním systému evidence zemědělského podnikatele, jehož správcem15) je ministerstvo a uživateli informačního systému15) jsou obecní úřady ob * § 2g - Vyřazení z evidence zemědělského podnikatele * § 2h - Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává působnost podle § 2f, 2fa, 2fb a 2g v přenesené působnosti; náklady s ní spojené hradí stát. * § 2ha - Místní příslušnost evidence zemědělského podnikatele * § 2i - Pěstování geneticky modifikované odrůdy * § 3 - Poskytování dotací * Evidence využití půdy podle uživatelských vztahů * § 3a - (1) Evidence využití půdy slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. a), ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství, pro evidenci ovocných sadů, pr * § 3aa - Evidence objektů a evidence ekologicky významných prvků * § 3ab - Vedení a zveřejňování evidence využití půdy * § 3g - Aktualizace evidence půdy * § 3h - Mimořádná aktualizace evidence půdy a evidence ekologicky významných prvků * § 3i - Druhy zemědělské kultury * § 3j - Obnova trvalého travního porostu * § 3l - Druh objektu * § 3m - Druh ekologicky významného prvku * § 3n - Evidence objektů * § 3o - Aktualizace evidence objektů * § 3p - Evidence ekologicky významných prvků a její aktualizace * § 3q - Evidence ovocných sadů * § 3r - Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa * § 4 - Poskytování informací * § 4a - Kontrola * § 4b - Ministerstvo může v případech hodných zvláštního zřetele, odůvodněných veřejným zájmem, rozhodnutím zřídit státní příspěvkovou organizaci53). Za obdobných podmínek může ministerstvo takovou státní příspěvkovou organizaci rozdělit, sloučit s jinou státní př * § 4c - Provádění kontrol plnění povinných požadavků na hospodaření * § 4d - Provádění kontroly podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy * § 4e - Provádění kontroly minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin * § 4f - Vyhodnocení kontrol podmíněnosti a povinných požadavků na hospodaření * § 4g - Koordinace kontrol * § 5 - Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob * § 5a - Přestupek právnických a podnikajících fyzických osob * § 5b - Společná ustanovení k přestupkům * § 7 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 (382/2022 Sb.) 252 ZÁKON ze dne 24. září 1997 o zemědělství Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Účel zákona Účelem tohoto zákona je a) vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny; b) vytváření předpokladů pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí jako půdy, vody a ovzduší a k udržování osídlené a kulturní krajiny; c) vytvoření podmínek pro provádění společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova Evropské unie, d) vytváření podmínek pro rozvoj rozmanitých hospodářských činností a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a pro rozvoj vesnic. § 2 Úloha státu v zemědělství (1) Stát přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru tím, že c) poskytuje daňové úlevy při spotřebě paliv fyzickými a právnickými osobami provozujícími zemědělskou výrobu1), d) vytváří příznivé podmínky pro obchod se zemědělskými výrobky prostřednictvím úpravy pravidel pro komoditní burzy podle zvláštního právního předpisu3), e) provádí opatření nebo intervence (dále jen „opatření“) v rámci 1. společných organizací trhuspolečných organizací trhu se zemědělskými výrobky a potravinami a přímých podporpřímých podpor, 2. Programu rozvoje venkova, přímých plateb, Strategického plánu72) Společné zemědělské politiky Evropské unie v České republice (dále jen „Strategický plán“) a Operačního programu rybářství, 3. programů určených k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, f) Ministerstvo financí vyčlení ve státním rozpočtu odpovídající finanční prostředky na zajištění národní spoluúčasti v rámci programů spolufinancovaných Evropskou unií. (2) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) je odpovědné za provádění společné zemědělské politiky Evropské unie podle příslušných přímo použitelných předpisů Evropské unie. Za tímto účelem je ministerstvem zřízen zemědělský poradenský systém a řídící a kontrolní systémy. Řídící a kontrolní systémy zahrnují zejména a) evidenci zemědělských podnikatelů, b) evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů a evidenci ovocných sadů, c) evidence vedené podle zákona o vinohradnictví a vinařství a zákona o ochraně chmele, d) společný zemědělský registr, e) ústřední evidenci jednotlivých druhů hospodářských zvířat vedenou podle zákona o šlechtění a plemenitbě, f) rámec pro provádění kontrol systému podmíněnosti73) plnění povinných požadavků na hospodaření a kontrol podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy73), kontrol minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin74). § 2a Společné organizace trhu a přímé podpory (1) Společnými organizacemi trhu75) se rozumí soubor opatření prováděných na trhu75) se zemědělskými výrobky a potravinami uvedenými v příloze I. Smlouvy o fungování Evropské unie. (2) Opatřeními podle odstavce 1 se rozumí a) ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie včetně jejích protokolů, b) ustanovení ve smlouvách, včetně aktů k nim náležejících s protokoly, které vznikly na základě Smlouvy o fungování Evropské unie nebo byly uzavřeny a jsou právně účinné pro jejich rozšíření, doplnění nebo provádění nebo k odůvodnění přidružení, preference nebo zóny volného obchodu, c) právní akty Rady nebo Komise Evropské unie na základě nebo v rámci smluv uvedených v písmenech a) a b) a právně závazná rozhodnutí Evropského soudního dvora. (3) Přímými podporami se rozumí opatření prováděná Strategickým plánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie72) na trhu se zemědělskými výrobky a potravinami. (4) Společným organizacím trhuSpolečným organizacím trhu podléhají i zemědělské výrobky a potraviny neuvedené v odstavci 1, popřípadě jiné výrobky, pokud se na ně vztahují opatření podle odstavce 2. § 2b Příslušné orgány společných organizací trhu a přímých podpor (1) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, společné organizace trhuspolečné organizace trhu provádí podle zvláštního právního předpisu5) Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“). (2) Vláda nařízením upraví podmínky k provádění společných organizací trhu a přímých podpor podle § 2a pro hromadná opatření nárokového charakteru, jestliže tuto úpravu vyžaduje příslušné opatření ve smyslu § 2a odst. 2 a 3. § 2c Program rozvoje venkova a Strategický plán (1) Programem rozvoje venkova podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podpory pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)6) (dále jen „Program rozvoje venkova“), se rozumí soubor opatření k provádění politiky podpory zemědělství v oblastech méně příznivých pro zemědělství, podpory rozvoje navazujících odvětví a podpory rozvoje venkova. Strategickým plánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podpory z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF)72) a podpory pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)72) se rozumí soubor opatření k provádění politiky podpory zemědělství a rozvoje venkova. (2) Program rozvoje venkova zahrnuje zejména a) podporu inovací a předávání znalostí, b) podporu zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesního hospodářství, včetně zpracovatelských odvětví, c) podporu obnovy, zachování a zlepšení ekosystémů, d) podporu účinného využívání zdrojů, nebo e) podporu diverzifikace, vytváření nových pracovních příležitostí, podnikání a posílení rozvoje ve venkovských oblastech. (3) Program rozvoje venkova a Strategický plán je předkládán vládě před jeho předložením orgánům Evropské unie. (4) Program rozvoje venkova a Strategický plán provádí Fond v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie7). (5) Vláda nařízením upraví podmínky k provádění Programu rozvoje venkova a Strategického plánu podle odstavců 1 a 2 pro hromadná opatření nárokového charakteru, jestliže tuto úpravu vyžadují předpisy Evropské unie. (6) Ministerstvo pravidly upraví podmínky pro opatření nenárokového charakteru k provádění Programu rozvoje venkova a Strategického plánu podle odstavců 1 a 2; tato pravidla pro žadatele obsahují alespoň a) předmět a účel podpory, b) cíl podpory, c) vymezení příjemců podpory, d) oblasti podpory, podrobnosti a formu jejího poskytování a způsob jejího užití, e) vymezení výše a formy podpory pro jeden projekt a f) způsob hodnocení a výběru žádostí. (7) Strategický plán zahrnuje tyto cíle: a) podporovat ekonomicky udržitelný zemědělský příjem a odolnost odvětví zemědělství v celé Evropské unii s cílem zlepšit dlouhodobé potravinové zabezpečení a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Evropské unii, b) posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci, c) zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci, d) přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a zvyšováním míry sekvestrace uhlíku, a prosazovat udržitelnou energii, e) podporovat udržitelný rozvoj a účinné hospodaření s přírodními zdroji, jako je voda, půda a ovzduší, a to i snížením závislosti na chemických látkách, f) přispívat k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a k obratu tohoto trendu, posilovat ekosystémové služby a zachovat stanoviště a krajiny, g) získávat a udržet mladé zemědělce a nové zemědělce a usnadňovat udržitelný rozvoj podnikání ve venkovských oblastech, h) podporovat zaměstnanost, růst, genderovou rovnost, včetně účasti žen v zemědělství, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně oběhového biohospodářství a udržitelného obhospodařování lesů, i) zlepšovat reakci zemědělství Evropské unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, omezit plýtvání potravinami, jakož i zlepšit životní podmínky zvířat a eliminovat antimikrobiální rezistenci, j) modernizovat zemědělství a venkovské oblasti podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a podněcováním jejich zavádění ze strany zemědělců lepším přístupem k výzkumu, inovacím, výměně znalostí a odborné přípravě. § 2ca Podpora rybářství (1) Programy podpory rybářství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský rybářský fond9), Evropský námořní a rybářský fond a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond76) provádí ministerstvo nebo jím pověřený Fond podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. (2) Uznávání, změny, zrušení včetně odnětí dotace organizace producentů, sdružení organizací producentů a meziodvětvových organizací v odvětví rybolovu a akvakultury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou rybářskou politiku provádí ministerstvo rozhodnutím na základě pravidel pro žadatele. § 2d Programy financované výhradně z národních zdrojů (1) Účel programů k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, včetně rozsahu finančních prostředků připadajících na tyto programy schvaluje pro každý rok Poslanecká sněmovna současně se státním rozpočtem. (2) Programy provádí Fond rozhodnutím na základě ministerstvem vydaných zásad, s výjimkou provádění podpor genetických zdrojů, které provádí ministerstvo nebo jím pověřená osoba. § 2da Podpory poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (1) Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., (dále jen „Podpůrný fond“) poskytuje podpory a) podnikatelům, b) obcímobcím a dobrovolným svazkům obcíobcí ve venkovských oblastech. (2) Podpory se poskytují ve formě a) zápůjček, úvěrů a zajištění dluhu, b) finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení v případě úvěrů, c) finančních prostředků určených pro podporu pojištění a pro další schválené programy. (3) Podpory se poskytují na a) vznik, reprodukci a rozvoj podniků a farem, b) nákup zemědělské půdy, c) pěstování, zpracování a využití biomasy, d) rozvoj služeb, řemesel a dalších činností ve venkovských oblastech u podnikatelů a obcíobcí a dobrovolných svazků obcíobcí, včetně podpory budování infrastruktury, e) investice do životního prostředí v zemědělství a ve venkovských oblastech, f) pojištění podnikání k řízení rizik a řešení krizí způsobených nepříznivými ekonomickými, klimatickými nebo zooveterinárními vlivy, g) propagaci odbytu zemědělských výrobků a potravin a na podporu vzniku, reprodukci a rozvoj zpracovatelského průmyslu při zpracování produkce zemědělské výroby a potravin, h) pořízení investic potřebných pro přenos vědeckých poznatků do praxe v oblastech podle písmen a), c), d) a e), i) provozní financování. (4) Finanční prostředky státního rozpočtu určené na financování podpor jsou soustředěny v rozpočtové kapitole ministerstva. Ministerstvo může zajišťovat finanční prostředky pro financování podpor i z dalších zdrojů. Finanční prostředky ze státního rozpočtu určené na financování podpor se pro účely jejich zúčtování se státním rozpočtem považují za čerpané dnem uzavření smlouvy s příjemcem podpory, a to v rozsahu celého sjednaného závazku k jejich vyplacení. (5) Podpora se poskytuje na základě smlouvy mezi Podpůrným fondem a příjemcem podpory. Smlouva musí obsahovat označení příjemce podpory, účel, výši a podmínky podpory, lhůtu jejího čerpání, postup při porušení podmínek jejího čerpání a ustanovení o provádění kontroly. Smlouva o poskytnutí podpory ve formě zajištění úvěru dále obsahuje ujednání o způsobu jeho zajištění. Na uzavření smlouvy mezi Podpůrným fondem a příjemcem podpory není právní nárok; pokud Podpůrný fond žádosti o podporu před datem uzavření smlouvy nevyhoví, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu důvody nevyhovění. (6) Další podmínky a podrobnosti poskytování podpory stanoví vláda na návrh ministerstva v programech podpory. Podpůrný fond zveřejňuje programy podpory způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Programy podpory obsahují a) název navrhovatele programu podpory, b) název právnické osoby nebo organizační složky státu, která přijímá žádosti o poskytnutí podpory, jakož i subjektu, který provádí hodnocení a výběr, c) název poskytovatele podpory, d) předmět a účel podpory, e) cíl podpory, f) vymezení příjemců podpory, g) oblasti podpory, podrobnosti a formu jejího poskytování a způsob jejího užití, h) vymezení výše jednotlivých forem podpor pro jeden projekt, i) náležitosti žádosti o poskytnutí podpory a způsob jejího předložení a vyřízení, j) způsob hodnocení a výběru žádostí, k) dobu trvání programu podpory, l) způsob hodnocení naplnění cíle podpory. (8) Podpůrný fond při rozhodování o žádosti o podporu posuzuje a) splnění formálních náležitostí žádosti o podporu stanovených programem podpory, b) splnění podmínek stanovených programem podpory na žadatele o podporu, c) ekonomická a právní rizika spojená s podklady a dokumenty předloženými společně se žádostí o podporu, d) dostatečnost a kvalitu zajištění poskytnutého žadatelem o podporu nebo třetí osobou a e) ekonomická a právní rizika žadatele o podporu. (9) Nevyhoví-li Podpůrný fond žádosti o podporu, je žadatel o podporu oprávněn podat Podpůrnému fondu námitky, a to do 15 dnů ode dne doručení sdělení Podpůrného fondu o nevyhovění žádosti o podporu. O námitkách žadatele o podporu rozhoduje představenstvo Podpůrného fondu ve lhůtě 60 dnů od doručení námitek žadatele o podporu Podpůrnému fondu. Pokud žadatel o podporu námitky během lhůty podle předchozí věty doplní, lhůta pro vydání rozhodnutí počíná běžet od okamžiku doručení doplnění námitek Podpůrnému fondu. Představenstvo Podpůrného fondu, po posouzení námitek žadatele o podporu, původní rozhodnutí Podpůrného fondu potvrdí, nebo ho změní. Rozhodnutí představenstva Podpůrného fondu je konečné a nelze proti němu podat opravný prostředek. (10) Na činnosti Podpůrného fondu podle odstavců 1 až 9 a na smlouvy podle odstavce 5 se nevztahuje správní řád. (11) Podpůrný fond provádí u podpory poskytované podle odstavce 3 písm. f) vypořádání vztahů se státním rozpočtem podle § 75 zákona o rozpočtových pravidlech až po ukončení poskytování této podpory. § 2e Podnikání v zemědělství (1) Zemědělským podnikatelem podle tohoto zákona je fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, za podmínek stanovených tímto zákonem a která, pokud jde o osobu fyzickou a) je plně svéprávná, b) má trvalý pobyt10) na území České republiky nebo doloží doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nejedná-li se o občana České republiky nebo o občana členského státu Evropské unie, c) pohovorem před obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností prokáže základní znalost jazyka českého, nejedná-li se o občana České republiky nebo o občana členského státu Evropské unie; základní znalost jazyka českého prokáže fyzická osoba tím, jestliže je schopna 1. plynně a jazykově srozumitelně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání, 2. plynně přečíst určený běžný článek z denního tisku a ústně, vlastními slovy, sdělit jeho obsah a d) hodlá-li podnikat nezletilá osoba, které byla soudem přiznána svéprávnost, nebo u které soud přivolil k souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování zemědělské výroby, doloží též rozhodnutí soudu o přiznání svéprávnosti nebo přivolení soudu k souhlasu zákonného zástupce. (2) Fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona. (3) Zemědělskou výrobou včetně hospodaření na vodních plochách se rozumí a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin s výjimkou pěstování konopí pro léčebné použití a vědecké účely, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků, b) živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat nebo živočichů za účelem získávání, zpracování a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní, c) produkce chovných a plemenných zvířat, využití jejich genetického materiálu a získávání zárodečných produktů, pokud jde o zvířata uvedená v písmenu b), d) výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin, e) úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby12), pokud je konečným produktem zemědělský produkt uvedený v Příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie, f) chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin ve vodním útvaru povrchových vod na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, g) hospodaření v lese, na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, h) hospodaření s vodou pro zemědělské a lesnické účely. Dále se za zemědělskou výrobu považuje zemědělská činnost stanovená podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky. (4) Zemědělský podnikatel podle tohoto zákona je oprávněn rovněž poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělskému podnikateli k zemědělské výrobě. (5) Zemědělský podnikatel je povinen na žádost obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo a zahraniční osoba odštěpný závod. Zemědělský podnikatel nemusí prokazovat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má v České republice umístěno sídlo, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm, s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny77), zvláštní matriky77) nebo na adrese sídla správního orgánu78), který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky. § 2f Evidence zemědělského podnikatele (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá podnikat v zemědělství, vyjma fyzické osoby podle § 2e odst. 2 a osoby podle § 2e odst. 4, pokud poskytují dočasně nebo příležitostně služby podle Smlouvy o fungování Evropské unie, je povinna se zaevidovat. (2) Zemědělského podnikatele zaeviduje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, pokud žadatel splňuje podmínky uvedené v § 2e odst. 1. (3) V žádosti o zápis do evidence zemědělského podnikatele fyzická osoba uvede a) kromě náležitostí stanovených správním řádem70) obchodní firmu, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak datum narození, a prohlášení o tom, zda jí soud nebo správní orgán neuložil zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby, b) zahraniční fyzická osoba rovněž adresu bydliště mimo území České republiky a adresu místa pobytu v České republice, pokud jí byl povolen trvalý pobyt, označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice, byl-li zřízen, d) identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno14), e) předpokládané datum zahájení provozování zemědělské výroby, f) datum ukončení provozování zemědělské výroby, pokud zamýšlí provozovat zemědělskou výrobu na dobu určitou, g) číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu, pokud jím fyzická osoba disponuje, nemá-li přiděleno identifikační číslo, h) sídlo v České republice s uvedením toho, zda se liší od jejího bydliště, i) titul nebo vědeckou hodnost osob uvedených v písmenech a) a b), pokud je budou při provozování používat, j) případný požadavek na automatickou změnu adresy sídla podle adresy bydliště a k) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od jejího bydliště, nebo má-li bydliště na adrese sídla ohlašovny77), zvláštní matriky77) nebo na adrese sídla správního orgánu78) nebo do nichž umístila na území České republiky odštěpný závod zahraniční osoby; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí. (4) V žádosti o zápis do evidence zemědělského podnikatele, je-li podána právnickou osobou, se uvede a) kromě náležitostí stanovených správním řádem70) osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak datum narození, místo trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, uvede se kromě náležitostí stanovených správním řádem70) osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak datum narození, místo trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, dále se uvede u právnické osoby, jejího statutárního orgánu nebo jeho členu údaj, zda jim soud nebo správní orgán neuložil zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby, b) u zahraniční právnické osoby označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice a údaje týkající se zástupce odštěpného závodu, uvedené v písmenu a), c) údaje uvedené v odstavci 3 písm. d) až f) a d) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí. (5) Splňuje-li žadatel podmínky stanovené v § 2e, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností jej do 30 dnů ode dne podání žádosti zapíše do evidence zemědělského podnikatele a o zápisu mu vydá osvědčení. § 2fa (1) V osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele vydaném fyzické osobě se uvede a) jde-li o občana České republiky, osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, popřípadě obchodní firma, státní občanství, místo trvalého pobytu obsahující název obceobce, její části, název ulice, číslo popisné nebo číslo evidenční, popřípadě orientační, bylo-li přiděleno, a poštovní směrovací číslo, dále rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak jinak datum narození, b) jde-li o zahraniční fyzickou osobu, osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, popřípadě obchodní firma, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak datum narození, adresa místa pobytu v České republice, pokud jí byl povolen trvalý pobyt, označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice, c) sídlo v České republice, d) identifikační číslo, bylo-li jí přiděleno, e) datum zahájení provozování zemědělské výroby, f) datum ukončení provozování zemědělské výroby, bylo-li v žádosti toto datum uvedeno. (2) V osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele vydaném právnické osobě se uvede a) obchodní firma nebo název, adresa sídla (název obceobce, její části, název ulice, číslo popisné nebo číslo evidenční, popřípadě orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo), identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) u zahraniční právnické osoby označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice a údaje týkající se zástupce odštěpného závodu, uvedené v § 2f odst. 3 písm. a), s výjimkou prohlášení o neuložení zákazu činnosti týkající se zemědělské výroby, c) datum zahájení provozování zemědělské výroby, d) datum ukončení provozování zemědělské výroby, bylo-li v žádosti toto datum uvedeno. (3) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který vydal osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele, přidělí zemědělskému podnikateli identifikační číslo poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci. (4) Evidence zemědělského podnikatele obsahuje veškeré údaje obsažené ve vydaném osvědčení, včetně identifikačního čísla přiděleného na základě vydaného osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele, a údaje o členech statutárního orgánu zemědělského podnikatele, jde-li o právnickou osobu. (5) Zemědělský podnikatel je povinen oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností změny údajů zapisovaných do evidence zemědělského podnikatele, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. Tuto povinnost zemědělský podnikatel nemá, jde-li o změny referenčních údajů zapisovaných v základních registrech, v agendovém informačním systému evidence obyvatel, v obchodním rejstříku nebo v agendovém informačním systému cizinců. Na základě oznámení změny podnikatelem nebo na základě informace poskytnuté ze základních registrů, z obchodního rejstříku, z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců týkající se údajů zapisovaných do evidence zemědělského podnikatele provede obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis do evidence zemědělského podnikatele a na vyžádání vydá zemědělskému podnikateli změnové osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele. Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, že při změně bydliště požaduje změnit sídlo na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu sídla obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností oznamovat, a to jen v případě, že adresa není adresou úřadu. (6) Přerušení provozování zemědělské výroby na dobu delší než 6 měsíců je zemědělský podnikatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Provozování zemědělské výroby se považuje za přerušené dnem doručení oznámení podle věty první, nebo dnem pozdějším, uvedeným v oznámení a končí dnem uvedeným v oznámení. Na základě oznámení provede obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis do evidence zemědělského podnikatele a informuje zemědělského podnikatele o provedeném zápisu. Pokud má zemědělský podnikatel v úmyslu pokračovat v provozování zemědělské výroby před uplynutím doby, na kterou bylo provozování zemědělské výroby přerušeno, je to povinen předem písemně oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. V provozování zemědělské výroby může zemědělský podnikatel pokračovat dnem, jehož datum v oznámení uvede, nejdříve však ke dni, kdy bylo oznámení o pokračování v provozování zemědělské výroby obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností doručeno. § 2fb (1) Údaje v evidenci zemědělského podnikatele vedené obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností jsou vedeny v informačním systému evidence zemědělského podnikatele, jehož správcem15) je ministerstvo a uživateli informačního systému15) jsou obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) Evidence zemědělského podnikatele je veřejná v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje jméno a příjmení, titul nebo vědecká hodnost, popřípadě obchodní firma, trvalý pobyt nebo sídlo, u zahraniční fyzické osoby též bydliště mimo Českou republiku, pokud jí nebyl povolen trvalý pobyt, identifikační číslo, datum zápisu do evidence zemědělského podnikatele, datum zahájení provozování zemědělské výroby, údaje o právním nástupci, a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, datum zápisu do evidence zemědělského podnikatele. Osobě, která projeví zájem, vydá uživatel informačního systému15) z veřejné části evidence výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v rejstříku určitý zápis není. Z neveřejné části lze vydat výpis ze zápisu jen osobě evidované v evidenci zemědělského podnikatele nebo na základě úředně ověřené plné moci i zmocněnci této osoby, a to jen údaje o této osobě. Dále lze z neveřejné části vydat výpis na základě žádosti soudu, správního orgánu nebo Nejvyššího kontrolního úřadu. Údaje vedené v části evidence zemědělského podnikatele, která je veřejná, ministerstvo zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup k těmto údajům. § 2g Vyřazení z evidence zemědělského podnikatele (1) Zemědělského podnikatele obecní úřad obceobce s rozšířenou působností z evidence zemědělského podnikatele vyřadí, jestliže a) neprovozuje zemědělskou výrobu a neoznámil obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností přerušení provozování zemědělské výroby nebo již nesplňuje podmínky podle § 2e odst. 1, b) neprokáže právní důvod pro užívání prostor ani na opakovanou žádost obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne doručení této opakované žádosti podle § 2e odst. 5, c) zemřel, jde-li o osobu fyzickou, d) zanikl, jde-li o osobu právnickou, e) o vyřazení z evidence zemědělského podnikatele zemědělský podnikatel požádá, f) mu byl uložen zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby, jde-li o osobu fyzickou nebo právnickou. O vyřazení provede obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis do evidence zemědělského podnikatele. O vyřazení z evidence zemědělského podnikatele podle písmen a), b), e) a f) rozhodne obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodnutím. O vyřazení z evidence zemědělského podnikatele podle písmen c) a d) rozhodne obecní úřad obceobce s rozšířenou působností usnesením, které pouze poznamená do spisu. (2) Vyřazení zemědělského podnikatele z evidence na jeho žádost podle odstavce 1 písm. e) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností provede ke dni, který mu zemědělský podnikatel v žádosti oznámil, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum vyřazení zemědělského podnikatele z evidence v žádosti uvedeno, je zemědělský podnikatel z evidence vyřazen ke dni nabytí právní moci rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle odstavce 1. (3) Pokud právní nástupce chce pokračovat v podnikání, oznámí tuto skutečnost obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností do 3 měsíců ode dne úmrtí zemědělského podnikatele. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapíše údaje o právním nástupci v rozsahu podle § 2f odst. 3 písm. a) do informačního systému evidence zemědělského podnikatele a vydá mu změnové osvědčení. Nesplňuje-li právní nástupce do doby skončení řízení o dědictví podmínky uvedené v § 2e odst. 1, musí pro dobu tohoto řízení o dědictví neprodleně ustanovit zástupce. Po skončení řízení o dědictví platí pro právního nástupce ustanovení upravující podnikání v zemědělství obdobně. (4) O odvolání proti rozhodnutí o vyřazení z evidence zemědělského podnikatele rozhoduje krajský úřad. § 2h Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vykonává působnost podle § 2f, 2fa, 2fb a 2g v přenesené působnosti; náklady s ní spojené hradí stát. § 2ha Místní příslušnost evidence zemědělského podnikatele Žádost o zápis do evidence zemědělského podnikatele, žádost o provedení změny v této evidenci nebo o vyřazení z této evidence lze podat u kteréhokoliv obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. § 2i Pěstování geneticky modifikované odrůdy (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá pěstovat geneticky modifikovanou odrůdu16) na dílu půdního bloku, je povinna informovat o záměru pěstovat tuto geneticky modifikovanou odrůdu uživatele dílu půdního bloku, nacházejícího se ve vzdálenosti stanovené pro jednotlivé plodiny vyhláškou, od dílu půdního bloku, který užívá a na kterém hodlá pěstovat tuto geneticky modifikovanou odrůdu, a to v rozsahu a ve lhůtě stanovené pro jednotlivé plodiny vyhláškou před předpokládaným zahájením jejího pěstování. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která pěstuje geneticky modifikovanou odrůdu16) na dílu půdního bloku, je povinna a) dodržovat stanovenou minimální vzdálenost pěstování této geneticky modifikované odrůdy od místa pěstování odrůdy téže plodiny, která není geneticky modifikovanou odrůdou, a od místa pěstování geneticky modifikované odrůdy s odlišným jednoznačným identifikačním kódem17), b) dodržovat stanovenou minimální vzdálenost pěstování této geneticky modifikované odrůdy od místa pěstování odrůdy téže plodiny pěstované v režimu ekologického zemědělství podle zvláštního právního předpisu,18) c) informovat o zahájení pěstování geneticky modifikované odrůdy uživatele dílu půdního bloku, který se nachází ve vzdálenosti stanovené pro jednotlivé plodiny vyhláškou, od jí užívaného dílu půdního bloku, na kterém zahájila pěstování této geneticky modifikované odrůdy, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení jejího pěstování, d) informovat písemně Fond o zahájení pěstování této geneticky modifikované odrůdy, a to nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení jejího pěstování, v rozsahu stanovém vyhláškou, e) uchovávat nejméně po dobu 5 let údaje o pěstování geneticky modifikované odrůdy na dílu půdního bloku v rozsahu stanoveném vyhláškou, f) dodržovat minimální vzdálenost místa pěstování geneticky modifikované odrůdy od státní hranice České republiky stanovenou vyhláškou. (3) Povinnost dodržovat stanovenou minimální vzdálenost pěstování geneticky modifikované odrůdy16) podle odstavce 2 písm. a) a b) může fyzická nebo právnická osoba splnit obsetím této geneticky modifikované odrůdy stejnou plodinou, která není geneticky modifikovaná, v rozsahu stanoveném pro jednotlivé plodiny vyhláškou, a která se při sklizni považuje za geneticky modifikovanou. (4) Ministerstvo pro jednotlivé plodiny, u nichž jsou pěstovány geneticky modifikované odrůdy,16) vyhláškou stanoví a) vzdálenost mezi díly půdních bloků, podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c), b) lhůtu před předpokládaným zahájením pěstování geneticky modifikované odrůdy plodin podle odstavce 1, c) rozsah poskytování informací podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. d), d) minimální vzdálenosti pěstování geneticky modifikované odrůdy podle odstavce 2 písm. a) a b), e) rozsah uchovávaných údajů podle odstavce 2 písm. e), f) rozsah obsetí stejnou plodinou, která není geneticky modifikovaná, podle odstavce 3, g) minimální vzdálenost místa pěstování geneticky modifikované odrůdy od státní hranice České republiky podle odstavce 2 písm. f). (5) Ministerstvo údaje o místě pěstování geneticky modifikované odrůdy poskytuje Ministerstvu životního prostředí prostřednictvím evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (dále jen „evidence využití půdy“) vedené podle § 3a. § 3 Poskytování dotací (1) Dotace poskytuje ministerstvo nebo Fond (dále jen „příslušný orgán“) podle § 2a až 2d na základě žádosti fyzickým a právnickým osobám (dále jen „žadatel“) za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem5) a případně na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Příslušný orgán poskytuje před podáním žádosti žadatelům o dotace odbornou a poradenskou pomoc. (2) Žádost o poskytnutí dotace obsahuje údaje potřebné k posouzení, zda jsou splněny podmínky k poskytnutí dotace, zejména a) označení žadatele, včetně uvedení identifikačního čísla, jde-li o právnickou osobu a fyzickou osobu s přiděleným identifikačním číslem, nebo data narození, popřípadě rodného čísla, jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo, b) účel, na který je dotace požadována, c) bankovní spojení žadatele. (3) Žádost o poskytnutí dotace a další podání lze podat též v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace příslušného orgánu, ke které zřídí příslušný orgán přístup na požádání. Žádost o poskytnutí dotace a další podání učiněné prostřednictvím elektronické aplikace příslušného orgánu přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nevyžaduje podepsání. (4) Příslušný orgán dotaci žadateli neposkytne, jestliže byl žadatel v posledních 5 letech před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace odsouzen za spáchání trestného činutrestného činu dotačního podvodu podle § 212 trestního zákoníku, trestného činutrestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 trestního zákoníku, trestného činutrestného činu týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku nebo trestného činutrestného činu chov zvířat v nevhodných podmínkách podle § 302a trestního zákoníku. (5) Jestliže se dotace poskytuje, případně podmínka jejího poskytnutí se vztahuje a) na zemědělskou půdu, popřípadě na zalesněnou půdu, která byla v evidenci půdy podle § 3a vedena jako zemědělsky obhospodařovaná půda se zemědělskou kulturou stanovenou nařízením vlády podle § 3i, při rozhodování o poskytnutí dotace vychází příslušný orgán z evidence využití půdy vedené podle tohoto zákona, přičemž nepřihlíží k údajům o výměře parcel a druhu pozemků vedených podle zvláštního právního předpisu,19) b) na hospodářské zvíře, při rozhodování o poskytnutí dotace vychází příslušný orgán z ústřední evidence jednotlivých druhů hospodářských zvířat vedené podle zvláštního právního předpisu,20) c) na lesní pozemky, při rozhodování o poskytnutí dotace, s výjimkou dotací poskytovaných v rámci zalesňování zemědělské půdy podle písmene a), vychází příslušný orgán z údajů o výměře jednotek prostorového rozdělení lesa vedených podle § 3r. (6) Příslušný orgán dotaci neposkytne, jestliže se pozemek, na který má být poskytnuta dotace, nenachází na území České republiky. (7) Na dotace poskytované podle příslušného právního předpisu Evropské unie se ustanovení odstavců 1 až 6 a 8 vztahují přiměřeně. (8) V případě, že podmínky poskytnutí dotace podle odstavce 1 stanoví, že dotace podle odstavce 1 může být poskytnuta jen žadateli, který je podnikatelem, součástí žádosti o dotaci musí být doklad prokazující jeho oprávnění k podnikání podle zvláštního právního předpisu22). Zemědělský podnikatel evidovaný podle § 2f až 2fb prokazuje oprávnění k podnikání osvědčením o zápisu do evidence zemědělského podnikatele. Příslušný orgán si tuto skutečnost ověřuje v informačním systému evidence zemědělského podnikatele. (9) Na dotace a programy spolufinancované z fondů Evropské unie, u kterých je příjemcem podpory na realizaci opatření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, upravujícího podporu pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova,23) organizační složka státu, a na dotace a programy spolufinancované z Evropského rybářského fondu9) a Evropského námořního a rybářského fondu, se nevztahují ustanovení rozpočtových pravidel o programech s výjimkou ustanovení rozpočtových pravidel o evidování dotačních neinvestičních akcí, která se použijí na evidování údajů o dotacích a návratných finančních výpomocích poskytovaných podle tohoto zákona. (10) Za účelem zabezpečení jednotného systému pro identifikaci žadatelů o dotace v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podporpřímých podpor v rámci společné zemědělské politiky24) vede ministerstvo neveřejnou databázi, ve které sdružuje identifikační údaje o fyzických a právnických osobách vedených v evidencích, registrech a informačních systémech resortu ministerstva. (11) Aktuálnost identifikačních údajů fyzických a právnických osob vedených v databázi podle odstavce 10 ministerstvo průběžně ověřuje srovnáním s údaji z jiných informačních systémů, jde-li o fyzickou osobu, v obchodním rejstříku, jde-li o osobu zapsanou do tohoto rejstříku, a v živnostenském rejstříkuživnostenském rejstříku, jde-li o osobu podnikající podle živnostenského zákona. U všech osob provádí ministerstvo také ověření adres. (12) Příslušný orgán dotaci žadateli neposkytne, pokud žadatel obdržel v příslušném roce na činnost, předmět, nebo na účel, pro který je dotace požadována, dotaci ze státního rozpočtu, dotaci z rozpočtu státního fondu nebo dotaci z rozpočtu územně samosprávného celku. Evidence využití půdy podle uživatelských vztahů § 3a (1) Evidence využití půdy slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. a), ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství, pro evidenci ovocných sadů, pro evidenci pěstování geneticky modifikované odrůdy (§ 2i), pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně25), pro evidenci pěstování máku setého a konopí26) a pro evidenci území určeného k řízeným rozlivům povodní27). (2) Evidence využití půdy je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem15) je ministerstvo. Aktualizaci evidence využití půdy provádí Fond. Evidence využití půdy obsahuje a) evidenci půdy, b) evidenci ekologicky významných prvků, c) evidenci hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat28) (dále jen „evidence objektů“) a d) evidenci jednotek prostorového rozdělení lesa, f) na jeho části hodlá uživatel uplatňovat, popřípadě již uplatňuje opatření k zalesnění zemědělské půdy podle zvláštního právního předpisu34), které podle tohoto předpisu lze uplatňovat pouze na celém půdním bloku nebo jeho dílu, (3) Evidence půdy a evidence ekologicky významných prvků je založena na rozdělení území na samostatné půdní bloky představující souvislou plochu zemědělské půdy, případně vodní plochu nebo plochu zalesněné zemědělské půdy, která byla v evidenci půdy vedena jako zemědělská půda. Půdní blok může obsahovat ekologicky významný prvek obklopený zemědělsky obhospodařovanou půdou anebo na něj může plocha s ekologicky významným prvkem navazovat. Půdní blok se označuje čtyřmístným identifikačním číslem a příslušností do čtverce v rámci mapové sítě. Díly půdních bloků podle odstavce 4, popřípadě ekologicky významné prvky podle § 3aa odst. 4, které přísluší půdnímu bloku, se označují totožným identifikačním číslem a rozlišují se pořadovým číslem za podlomením identifikačního čísla. (4) Evidenční jednotkou evidence půdy vycházející z půdního bloku je díl půdního bloku79), který je součástí půdního bloku, o minimální výměře 0,01 ha zahrnující souvislou plochu zemědělsky obhospodařované půdy, na níž může navazovat plocha s ekologicky významným prvkem, případně vodní plochu nebo plochu zalesněné zemědělské půdy, která byla v evidenci půdy vedena jako zemědělská půda, a pro který platí, že a) na něm vlastním jménem a na vlastní odpovědnost zemědělsky hospodaří fyzická nebo právnická osoba (dále jen „uživatel“), b) na něm je evidován jeden druh zemědělské kultury stanovené podle § 3i, popřípadě se na něm nachází ekologicky významný prvek podle § 3aa odst. 4, c) jeho hranice vůči jinému dílu půdního bloku nebo ploše nezahrnuté do jiného dílu půdního bloku lze viditelně identifikovat v terénu, d) je obhospodařován v rámci ekologického zemědělství nebo v rámci etapy přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství nebo mimo tento rámec, e) na něm je uplatňováno opatření, jehož podmínky stanovené zvláštním právním předpisem vyžadují, aby bylo prováděno na samostatném dílu půdního bloku, f) odpovídá v registru vinic vedeném podle zákona o vinohradnictví a vinařství nebo v registru chmelnic vedeném podle zákona o ochraně chmele příslušnému registračnímu číslu vinice nebo chmelnice. (5) U dílu půdního bloku se eviduje a) identifikační číslo dílu půdního bloku, b) výměra dílu půdního bloku, c) výměra způsobilé plochy, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie, d) výměra jednotlivých druhů ekologicky významných prvků, které jsou součástí tohoto dílu půdního bloku, e) označení uživatele, včetně uvedení identifikačního čísla, jde-li o právnickou osobu a fyzickou osobu s přiděleným identifikačním číslem, nebo data narození, popřípadě rodného čísla, jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo, f) druh zemědělské kultury podle kritérií uvedených v § 3i, g) obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství, h) zařazení dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad do evidence ovocných sadů a i) další údaje stanovené nařízením vlády, popřípadě přímo použitelným předpisem Evropské unie. § 3aa Evidence objektů a evidence ekologicky významných prvků (1) Základní jednotkou evidence objektů je objekt příslušející k hospodářství chovatele představující jednotlivou stavbu, zařízení nebo místo v krajině, kde jsou evidovaná zvířata držena. (2) U objektu se eviduje a) identifikační číslo objektu, b) druh objektu podle kritérií uvedených v § 3l, c) příslušnost k hospodářství podle zvláštního právního předpisu39), d) datum provedení zákresu objektu do evidence objektů, e) datum ukončení využívání objektu, f) katastrální územíkatastrální území, ve kterém se objekt nachází19), g) další údaje stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě přímo použitelným předpisem Evropské unie. (3) Jestliže objekt přísluší k více hospodářstvím, objekt se nečlení a Fond u příslušného objektu uvede, že objekt přísluší k více hospodářstvím. (4) Základní jednotkou evidence ekologicky významných prvků je prvek, který představuje souvislou plochu i zemědělsky neobhospodařované půdy plnící mimoprodukční funkci zemědělství, popřípadě jiný útvar, který je součástí zemědělsky obhospodařované půdy nebo k ní bezprostředně přiléhá, a který je druhem ekologicky významných prvků podle § 3m. (5) U ekologicky významných prvků se eviduje a) identifikační číslo ekologicky významného prvku, b) druh ekologicky významného prvku podle kritérií uvedených v § 3m, c) příslušnost k dílu půdního bloku, je-li známa, d) výměra a e) další údaje stanovené nařízením vlády, popřípadě přímo použitelným předpisem Evropské unie. § 3ab Vedení a zveřejňování evidence využití půdy (1) Evidence využití půdy je vedena v digitální formě, přičemž díly půdního bloku, objekty a ekologicky významné prvky jsou zobrazovány na podkladě ortofotografických map pořízených v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální40) na základě leteckého měřického snímkování zemského povrchu (dále jen „ortofotomapa“). (2) Ministerstvo zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup následující základní údaje z veřejné části evidence využití půdy, kterými jsou a) identifikační údaje o uživateli, a to osobní jméno, popřípadě jména, příjmení nebo název a adresa, nebo obchodní firma a sídlo, popřípadě telefonní číslo nebo elektronická adresa, b) zákresy hranic a výměra dílů půdních bloků a výměra způsobilé plochy dílu půdního bloku, c) identifikační číslo dílu půdního bloku, d) druh zemědělské kultury a druh plodiny, je-li uvedena v žádosti o dotaci, e) obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství, f) zákresy objektu a údaje o uživateli objektu, a to osobní jméno, popřípadě jména, příjmení nebo název a adresa, nebo obchodní firma a sídlo, popřípadě telefonní číslo nebo elektronická adresa, s výjimkou údajů o uživateli objektu podle § 3o odst. 7, g) identifikační číslo objektu a příslušnost k hospodářství, h) druh objektu a katastrální územíkatastrální území a katastrální parcela, ve které se objekt nachází, i) zákresy hranic ekologicky významného prvku a jeho výměra, j) identifikační číslo ekologicky významného prvku, k) druh ekologicky významného prvku, l) podaná ohlášení změny evidence půdy podle § 3g odst. 1. § 3g Aktualizace evidence půdy (1) Uživatel je povinen Fondu na jím vydaném formuláři ohlásit skutečnost, že došlo a) ke změně průběhu hranice plochy evidované v dílu půdního bloku nebo změně výměry způsobilé plochy dílu půdního bloku podle postupu podle odstavce 4 věty druhé, b) ke změně průběhu hranice o plochu neevidovanou v dílu půdního bloku, c) ke změně uživatele dílu půdního bloku, d) k ukončení užívání dílu půdního bloku, e) ke změně druhu zemědělské kultury na dílu půdního bloku podle kritérií stanovených v nařízení vlády podle § 3i, f) ke změně průběhu hranice osázené plochy vinice na dílu půdního bloku, s druhem zemědělské kultury vinice stanovené nařízením vlády podle § 3i, nebo g) ke vzniku nového dílu půdního bloku, který není v evidenci půdy evidován, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala; ohlášení změny zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Zjistí-li Fond, že ohlášení změny podle odstavce 1 je v rozporu s údaji vedenými v evidenci půdy nebo jiným ohlášením změny, vyzve uživatele, který učinil ohlášení změny, popřípadě uživatele dotčeného tímto ohlášením k předložení písemné dohody odstraňující vzájemný rozpor nebo k předložení dokladu prokazujícího právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu, a to ve lhůtě stanovené Fondem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Zjistí-li Fond, že ohlášení změny je nepravdivé nebo neúplné, vyzve uživatele k odstranění vad ohlášení změny, a to ve lhůtě stanovené Fondem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Při postupu podle tohoto odstavce se použije ustanovení § 141 odst. 4 správního řádu. Lhůty stanovené v řízení o aktualizaci evidence půdy končí marným uplynutím lhůty stanovené Fondem nebo provedením úkonu ve věci stanovené výzvou posledního z účastníků řízení, jichž se výzva týká. (3) Fond provede aktualizaci evidence půdy na základě ohlášení změny podle odstavce 1, jestliže údaje v ohlášení změny neshledá nepravdivými, popřípadě neúplnými, a jedná-li se o ohlášení podle odstavce 1 písm. b), c) nebo g), doloží uživatel Fondu a) písemnou dohodu podle odstavce 2 nebo b) doklad prokazující právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu podle odstavce 2. Fond vydá osobě, která ohlásila změnu, jakož i dalším osobám, pokud se jich změna týká, oznámení o aktualizaci evidence půdy. Prvním úkonem ve věci je vydání oznámení o aktualizaci evidence půdy. (4) Fond aktualizaci evidence půdy podle ohlášení změny podle odstavce 1 neprovede a tuto skutečnost s uvedením důvodu oznámí písemně uživateli, který učinil ohlášení změny podle odstavce 1, popřípadě osobě, které se aktualizace evidence půdy týká, jestliže a) i po předložení dokladu podle odstavce 2 shledá údaje v ohlášení změny nepravdivými, nebo b) uživatel, který učinil ohlášení změny, nedoložil písemnou dohodu podle odstavce 2 nebo doklad prokazující právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu podle odstavce 2. Pokud podle postupu Fondu podle odstavce 3 nebo věty první tohoto odstavce, zjistí Fond, že uživatel u zemědělské půdy splnil podmínky podle § 3a odst. 4, vyznačí v evidenci půdy hranici dílu půdního bloku s tím, že o část dílu půdního bloku, ke které nebyl doložen právní důvod užívání zemědělské půdy, se sníží výměra způsobilé plochy vedené v evidenci půdy. (5) Jestliže v důsledku ohlášení změny podle odstavce 1 mají být aktualizovány údaje týkající se dílu půdního bloku uživatele, který nepodal ohlášení změny, a na základě výzvy podle odstavce 2 nedoložil písemnou dohodu nebo neprokázal právní důvod užívání dílu půdního bloku, Fond mu písemně v rámci toho řízení oznámí provedení aktualizace evidence půdy nebo úplné vynětí části nebo celého dílu půdního bloku z evidence půdy do 15 dnů ode dne, kdy aktualizaci nebo vynětí z evidence půdy nebo úplné vynětí části nebo celého dílu půdního bloku z evidence půdy provede. (6) Proti oznámení podle odstavců 3 až 5 může uživatel podat Fondu nejpozději do 15 dnů ode dne jeho doručení písemnou námitku, která musí být odůvodněna. Podaná námitka nemá odkladný účinek. O podané námitce rozhoduje ministerstvo. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje uživateli a je konečné. (7) V evidenci půdy zařazený uživatel může podat Fondu žádost o úplné vynětí z evidence půdy. Fond takové žádosti vyhoví a vydá o tom uživateli potvrzení do 30 dnů ode dne jejího doručení. (8) Fond může na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu ministerstva nebo jiného orgánu veřejné správy zahájit postup vedoucí k aktualizaci evidence půdy, popřípadě k úplnému vynětí z evidence půdy; takový postup Fond zahájí vždy, podá-li k tomu podnět vlastník pozemku, na němž se nachází díl půdního bloku. Fond vyzve dotčené uživatele k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Odstavce 2 až 7 se vztahují na aktualizaci evidence půdy, popřípadě na úplné vynětí z evidence půdy, podle tohoto odstavce přiměřeně. Právní účinky změny v evidenci půdy provedené na základě tohoto odstavce nastávají dnem následujícím po dni, kdy Fond zahájil postup podle tohoto odstavce, nebo jestliže ze zjištěných důkazů nevyplývá, že nastanou později. (9) Jestliže se aktualizace evidence půdy podle odstavce 1 týká dílu půdního bloku, u kterého před aktualizací evidence půdy bylo evidováno obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství nebo nový uživatel aktualizovaného dílu půdního bloku je registrován jako ekologický zemědělec podle zákona o ekologickém zemědělství, pak se režim obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství určí na základě podmínek stanovených zákonem o ekologickém zemědělství. Jestliže režim obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství nebude možné na základě podmínek stanovených zákonem o ekologickém zemědělství určit, zůstane u takového dílu půdního bloku režim neurčen do doby, než jej stanoví příslušná kontrolní organizace pro ekologické zemědělství, a to k prvnímu dni, ke kterému režim nemohl být určen. (10) Jestliže se ohlášení změny podle odstavce 1 dotýká dílu půdního bloku, u kterého před tímto ohlášením byla evidována, popřípadě po provedení změny má být evidována zemědělská kultura vinice nebo chmelnice stanovená nařízením vlády podle § 3i, nebo dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, stanovenou nařízením vlády podle § 3i, který je zařazený, popřípadě má být zařazený do evidence ovocných sadů, změnu údajů ověří Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) a výsledek sdělí Fondu do 15 dnů. (11) Právní účinky provedené aktualizace evidence půdy na základě ohlášení změny uživatelem podle odstavce 1 nastávají nejdříve dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy Fond změnu v evidenci půdy provede, a nejpozději pátým dnem od doručení ohlášení podle odstavce 1, nebo nastávají později, jestliže to vyplývá ze zjištěných důkazů. (12) V případě, že při ohlášení změny podle odstavce 1 není postupováno podle odstavce 2 a právní účinky změny v evidenci půdy by jinak nastaly v rámci rozhodného období pro plnění povinností pro poskytnutí dotace podle jiného právního předpisu, může uživatel ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o aktualizaci evidence půdy požádat Fond o vydání nového oznámení. Zmeškání lhůty nelze prominout. Tímto způsobem se bude na návrh uživatele postupovat v případě, kdy nedojde k provedení původně ohlášené změny nebo její části nebo k odložení právních účinků mimo rozhodné období pro plnění povinností pro poskytnutí dotace podle jiného právního předpisu. Novým oznámením nemůže být způsobena újma žádnému z uživatelů, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas. (13) Ohlášení změny je možno podat též v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace Fondu, ke které zřídí Fond přístup na požádání. Žádost o provedení změny podaná prostřednictvím elektronické aplikace Fondu přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nevyžaduje podepsání. (14) V řízení o aktualizaci evidence půdy se nepoužije ustanovení o vyrozumění účastníků řízení o provádění důkazu mimo ústní jednání a o vydání usnesení při provádění důkazu ohledáním věci na místě podle správního řádu. (15) Fond provádí aktualizaci dílů půdních bloků podle pořadí, které se řídí, pokud zákon nestanoví jinak, okamžikem, ve kterém bylo ohlášení změny podle odstavce 1 doručeno Fondu, nebo okamžikem, kdy Fond zahájil postup podle odstavce 8. § 3h Mimořádná aktualizace evidence půdy a evidence ekologicky významných prvků (1) Fond nejméně jednou za 2 roky ověřuje vybrané údaje evidence půdy a evidence ekologicky významných prvků na základě ortofotomap, zhotovených na základě leteckých měřických snímků. (2) Je-li nezbytné na základě ověření podle odstavce 1 provést změnu údajů v evidencích, provede se taková změna ve vzájemné součinnosti Fondu a dotčených uživatelů postupem podle § 3g odst. 8, s tím, že prvním úkonem ve věci je vydání oznámení o provedení aktualizace evidence půdy nebo oznámení o provedení aktualizace evidence ekologicky významných prvků. § 3i Druhy zemědělské kultury Druhy zemědělské kultury v evidenci půdy stanoví vláda nařízením. § 3j Obnova trvalého travního porostu (1) Jestliže se uživatel dílu půdního bloku rozhodne obnovit trvalý travní porost stanovený nařízením vlády podle § 3i, a) ohlásí tuto skutečnost Fondu nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení obnovy trvalého travního porostu na dílu půdního bloku, b) zajistí souvislý trvalý travní porost na dílu půdního bloku, nejpozději do 31. srpna v příslušném kalendářním roce, jestliže obnova trvalého travního porostu byla ohlášena v období od 1. července předcházejícího kalendářního roku do 30. června příslušného kalendářního roku, a c) zajistí sklizení plodiny na dílu půdního bloku, určené k ochraně vzcházejícího trvalého travního porostu, byla-li vyseta na dílu půdního bloku, nejpozději do 31. srpna v příslušném kalendářním roce, jestliže obnova trvalého travního porostu byla ohlášena v období od 1. července předcházejícího kalendářního roku do 30. června příslušného kalendářního roku. (2) Jestliže Fond na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu orgánu veřejné správy zjistí nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo c), postupuje podle § 3g odst. 8. (3) Obnova trvalého travního porostu může být na dílu půdního bloku provedena nejvýše jednou za 5 let s výjimkou případů na základě Fondu ohlášené vyšší moci způsobené přírodními činiteli80). § 3l Druh objektu Druhy objektů v evidenci objektů stanoví vláda nařízením. § 3m Druh ekologicky významného prvku Druhy ekologicky významných prvků evidence ekologicky významných prvků stanoví vláda nařízením. § 3n Evidence objektů (1) Fond zaeviduje umístění objektu, jestliže neshledá pochybnosti v údajích uvedených v ohlášení a vydá o tom potvrzení. V případě pochybností Fondu o správnosti údajů uvedených v evidenci objektů nebo v ohlášení vyzve Fond chovatele, který je vymezen plemenářským zákonem46), aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší 15 dnů, tyto pochybnosti odstranil, nebo Fond sám provede šetření v terénu. Na základě zjištěných skutečností provede Fond aktualizaci údajů v evidenci objektů a vydá o tom chovateli potvrzení. (2) Jestliže Fond shledá ohlášení neopodstatněným, oznámí chovateli, že umístění objektu nezaevidovalo, včetně uvedení důvodu nezaevidování; proti oznámení o nezaevidování objektu může chovatel podat námitku. Pro podání námitky a pro rozhodování o námitce platí § 3g odst. 6 obdobně. § 3o Aktualizace evidence objektů (1) Chovatel je povinen ohlásit Fondu umístění objektu, který využívá pro chov zvířat a který přísluší k jeho nově registrovanému hospodářství, a to do 15 dnů ode dne registrace tohoto hospodářství v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona47), Fond vydá o tom chovateli potvrzení. Chovatel je povinen ohlásit Fondu změnu umístnění objektu nebo změnu druhu objektu stanoveného nařízením vlády podle § 3l, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala; Fond vydá o tom chovateli potvrzení. (2) Fond může na základě vlastního zjištění nebo podnětu s využitím dostupných ortofotografických map, družicových nebo leteckých měřických snímků nebo šetření v terénu upravit průběh hranice evidovaného objektu určeného pro chov hospodářských zvířat a vydá o tom chovateli potvrzení. (3) Jestliže chovatel přestane využívat objekt k chovu zvířat, požádá do 15 dnů ode dne ukončení užívání objektu Fond, aby v evidenci objektů příslušejících k hospodářství registrovanému na jeho osobu byla tato změna provedena. Nepřísluší-li tento objekt k hospodářství registrovanému na jiného chovatele, Fond zároveň zaeviduje u tohoto objektu datum ukončení využívání objektu podle § 3aa odst. 2 písm. e). (4) Jestliže Fond zjistí na základě informací z ústřední evidence47), že hospodářství byla ukončena platnost evidence, provede z vlastního podnětu ukončení příslušnosti objektu vedeného v evidenci objektů k tomuto hospodářství. (5) V případě pochybností Fondu o správnosti údajů uvedených v evidenci objektů nebo v ohlášení se použijí ustanovení § 3n odst. 1 a 2 obdobně. (6) V případě chovatele včel provádí aktualizaci údajů evidence objektů Fond na základě informací z ústřední evidence vedené podle plemenářského zákona47); ustanovení odstavců 1 až 5 se použije přiměřeně. (7) V případě prasat chovaných v domácnosti chovatele provádí aktualizaci údajů evidence objektů Fond na základě informací z ústřední evidence vedené podle plemenářského zákona47); ustanovení odstavců 1 až 5 se použije přiměřeně. § 3p Evidence ekologicky významných prvků a její aktualizace (1) Fond zaeviduje ekologicky významný prvek nebo provede aktualizaci v evidenci ekologicky významných prvků včetně ukončení jeho evidence na základě vlastního nebo přijatého podnětu. (2) V případě, že jsou splněny podmínky pro evidenci ekologicky významného prvku stanovené nařízením vlády, Fond provede aktualizaci evidence ekologicky významných prvků. Aktualizaci evidence ekologicky významného prvku Fond sdělí uživatelům dílu půdního bloku, na kterém se ekologicky významný prvek nachází, a osobě, popřípadě orgánu, který podnět k aktualizaci evidence ekologicky významných prvků podle odstavce 1 podal. (3) Jestliže Fond neshledá důvody pro zahájení aktualizace evidence ekologicky významných prvků, sdělí tuto skutečnost osobě, popřípadě orgánu, který tento podnět Fondu podal. (4) Uživatel pozemku, na kterém se část nebo celý ekologicky významný prvek nachází, může požádat Fond o zahrnutí tohoto pozemku do bezprostředně přiléhajícího dílu půdního bloku, jehož je uživatelem, anebo o vytvoření samostatného dílu půdního bloku, jestliže jsou splněny podmínky pro jeho vytvoření podle § 3a odst. 4. Taková žádost se považuje za ohlášení změny podle § 3g odst. 1. (5) V případě uvedeném v odstavci 4 uživatel pozemku, na kterém se část nebo celý ekologicky významný prvek nachází, prokáže užívání pozemku dokladem prokazujícím právní důvod užívání, jestliže se jedná o zemědělsky neobhospodařovaný pozemek, který a) není obklopen po celé své hranici zemědělsky obhospodařovanou půdou, nebo b) je obklopen po celé své hranici zemědělsky obhospodařovanou půdou a jeho výměra je vyšší než 0,05 ha. § 3q Evidence ovocných sadů (1) Evidenci ovocných sadů vede Ústav. Evidence ovocných sadů je neveřejným informačním systémem veřejné správy, jehož správcem a provozovatelem15) je Ústav. (2) Evidence ovocných sadů se vede podle dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, u kterého je v evidenci půdy podle § 3a odst. 5 evidováno, že se jedná o díl půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad zařazený do evidence ovocných sadů. Evidence ovocných sadů přebírá z evidence půdy údaje o identifikačním čísle příslušného dílu půdního bloku, jeho uživateli a výměře podle § 3a odst. 5. (3) Uživatel ohlašující změnu podle § 3g odst. 1 na dílu půdního bloku, který je zařazený, popřípadě má být zařazený do evidence ovocných sadů, ohlásí Ústavu nejpozději do 15 dnů ode dne ohlášení podle § 3g tyto údaje o ovocném sadu: a) druh ovocné rostliny pěstované v ovocném sadu, b) odrůdu, včetně podnože, ovocné rostliny pěstované v ovocném sadu, c) datum výsadby ovocných stromů nebo ovocných keřů pěstovaných v ovocném sadu, d) počet ovocných stromů nebo ovocných keřů a hustota výsadby ovocných stromů nebo ovocných keřů pěstovaných v ovocném sadu stanovená vzdáleností řad a vzdáleností jednotlivých keřů nebo stromů v řadách, e) charakter ovocného sadu, f) pěstitelský tvar ovocného sadu, g) využití závlah v ovocném sadu, h) zahrnutí ovocného sadu do režimu integrované produkce nebo systému ekologického zemědělství a i) zákres dílčích ploch jednotlivých druhů ovocné rostliny nebo jejich skupin, jestliže na dílu půdního bloku je uplatňováno, popřípadě bude uplatňováno opatření, u něhož je takový zákres podmínkou poskytnutí dotace podle zvláštního právního předpisu. (4) Jestliže je podle § 3g odst. 1 zahájena aktualizace dílu půdního bloku, který je zařazený, popřípadě má být zařazený do evidence ovocných sadů, a současně Ústav nemá k dispozici aktualizované údaje podle odstavce 3 odpovídající změně, která je předmětem aktualizace, je dotčený uživatel povinen sdělit Ústavu potřebné údaje podle odstavce 3 na vyžádání, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy. (5) Ústav ověří údaje sdělené uživatelem podle odstavce 3 nebo 4 v rámci postupu podle § 3g odst. 10, a jestliže je neshledá v rozporu se skutečností, provede jejich aktualizaci v evidenci ovocných sadů s účinností odpovídající datu právních účinků změny v evidenci půdy, ledaže by při posouzení údajů nevyplynula účinnost jiná. Jestliže Ústav shledá údaje v rozporu se skutečností a uživatel neodstraní tento rozpor ani po výzvě k odstranění vad ve lhůtě ne kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy, Ústav nezařadí díl půdního bloku do evidence ovocných sadů, popřípadě ho vyřadí z evidence ovocných sadů. O těchto skutečnostech Ústav vydá rozhodnutí a informuje o tom Fond podle § 3g odst. 10. Ústav takto postupuje i tehdy, když uživatel na výzvu podle odstavce 4 nereagoval. (6) Uživatel je povinen Ústavu sdělit změny v údajích podle odstavce 3, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy nastaly. Ústav při ověření takto ohlášených údajů postupuje podle odstavce 5 obdobně, přičemž právní účinky změny v evidenci ovocných sadů nastávají dnem ohlášení změny nebo později, jestliže to vyplývá ze zjištěných důkazů. (7) Uživatel dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, u něhož není v evidenci půdy podle § 3a evidováno, že se jedná o díl půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad zařazený do evidence ovocných sadů, může Ústavu ohlásit údaje podle odstavce 3. Ústav při ověření takto ohlášených údajů postupuje podle odstavce 5 obdobně, přičemž právní účinky změny v evidenci ovocných sadů nastávají dnem ohlášení. Ústav současně s provedením změny v evidenci ovocných sadů informuje Fond o tom, že příslušný ovocný sad je zařazený do evidence ovocných sadů. Fond tuto skutečnost zaznamená v evidenci půdy. (8) Uživatel dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, u něhož je v evidenci půdy podle § 3a evidováno, že se jedná o díl půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad zařazený do evidence ovocných sadů, může Ústav požádat o vyřazení tohoto dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad z evidence ovocných sadů. Ústav této žádosti vyhoví a vydá o tom rozhodnutí. Ústav současně s provedením změny v evidenci ovocných sadů informuje Fond o tom, že příslušný ovocný sad je vyřazen z evidence ovocných sadů. Fond tuto skutečnost zaznamená v evidenci půdy. (9) Ústav může na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu ministerstva, Fondu nebo jiného orgánu veřejné správy zahájit postup vedoucí k ověření údajů evidence ovocných sadů nebo k vyřazení dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad z evidence ovocných sadů. Ústav vyzve dotčeného uživatele dílu půdního bloku zařazeného do evidence ovocných sadů k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. O případném vyřazení z evidence ovocných sadů vydá Ústav rozhodnutí a informuje o tom Fond. (10) Uživatel dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, který je zařazený do evidence ovocných sadů, je povinen u ovocných rodů a druhů stanovených nařízením vlády podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 předložit Ústavu do a) 15\\. června příslušného kalendářního roku údaje o odhadu sklizně v tomto kalendářním roce, b) 1\\. září příslušného kalendářního roku údaje o dalším odhadu sklizně v tomto kalendářním roce a c) 15\\. prosince příslušného kalendářního roku údaje o skutečné sklizni v tomto kalendářním roce. § 3r Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa (1) Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. c) a ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace Strategického plánu na hromadná lesnická opatření nárokového charakteru. Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa obsahuje vybrané údaje z lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov vyhotovených podle lesního zákona, na základě údajů z datového skladu organizační složky státu zřízené ministerstvem. (2) Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa je grafická a alfanumerická evidence jednotek prostorového rozdělení lesa a je vedena v digitální formě. Zákres vedený v evidenci jednotek prostorového rozdělení lesa provádí Fond. (3) Základní jednotkou evidence jednotek prostorového rozdělení lesa je porostní skupina o minimální výměře 0,01 ha, která je součástí lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy. (4) U porostní skupiny se v evidenci jednotek prostorového rozdělení lesa eviduje a) grafický obraz, b) identifikace včetně názvu lesního hospodářského celku nebo zařizovacího obvodu osnovy, kódu lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy, prvního roku platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy a doby platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy, c) plocha, d) zařazení do zvláště chráněného území podle zákona o ochraně přírody a krajiny, e) výskyt ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality podle zákona o ochraně přírody a krajiny a f) označení uživatele, včetně uvedení identifikačního čísla, jde-li o právnickou osobu a fyzickou osobu s přiděleným identifikačním číslem, nebo data narození, popřípadě rodného čísla, jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo. § 4 Poskytování informací (1) Žadatel je povinen poskytnout nezbytné informace pro objektivní vyhodnocení dopadu opatření zemědělské politiky ministerstvu, které určí lhůtu a rozsah těchto informací. Ministerstvo postupuje při nakládání s osobními údajiosobními údaji fyzických osob podle zvláštního právního předpisu.48) (2) Ústav zemědělské ekonomiky a informací zřízený ministerstvem (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna od ekonomických subjektů vedených podle zákona o státní statistické službě49) vyžadovat údaje způsobem a v rozsahu, které stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Jestliže ekonomický subjekt vedený podle zákona o státní statistické službě49) neposkytne pověřené osobě údaje způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou, oznámí pověřená osoba tuto skutečnost neprodleně ministerstvu. (4) Ministerstvo zpřístupňuje údaje vedené v evidenci orgánům veřejné správy, jestliže jsou potřebné pro výkon jejich funkce, přičemž při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.48) (5) Žádosti, informace, čestná prohlášení podle tohoto zákona se podávají na formulářích vydaných ministerstvem, Fondem, Ústavem nebo pověřenou osobou. (6) Ministerstvo a Fond jsou oprávněny požadovat od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního bezúplatné poskytování údajů z katastrukatastru nemovitostí20) pro výkon působnosti podle tohoto zákona a rovněž pro účely zveřejnění těchto údajů v souvislosti se zveřejňováním údajů z evidence využití půdy (§ 3ab odst. 2). (7) Generální ředitelství cel poskytuje ministerstvu o hospodářských subjektech, které podléhají kontrole podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky v souvislosti s přijímáním nebo prováděním plateb, které se vztahují k systému financování Evropským zemědělským záručním fondem, tyto údaje: a) identifikační údaje kontrolovaného hospodářského subjektu, a to jméno nebo název, obchodní firmu a sídlo, b) popis, včetně obchodního názvu a druhu zemědělského produktu podle zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, c) zemi odeslání a zemi původu zemědělského produktu a d) množství zemědělského produktu vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek. (8) Poskytnutí informací podle odstavce 7 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. § 4a Kontrola (1) Ministerstvo je oprávněno provádět kontrolu správnosti údajů fyzických a právnických osob uvedených v žádostech a ohlášeních podávaných ministerstvu podle tohoto zákona. (2) Při výkonu kontroly podle odstavce 1 postupuje ministerstvo vůči fyzickým a právnickým osobám (dále jen „kontrolované osoby“) podle kontrolního řádu a podle tohoto zákona. Tím není dotčen výkon kontroly podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících společná pravidla pro režimy přímých podporpřímých podpor v rámci společné zemědělské politiky, podpory pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), společné organizace zemědělských trhů51). (3) Pokud doklady u kontrolovaných osob nebo povinných osob nepostačují k řádnému provedení kontroly, je ministerstvo oprávněno požadovat doklady i od jiné osoby, a to v rozsahu nezbytném pro ověření skutečností majících souvislost s činností kontrolovaných osob nebo povinných osob, která je předmětem kontroly. Tato osoba je povinna ve stanovené lhůtě takové doklady ministerstvu předložit, výkon kontroly ministerstvem umožnit a při něm spolupůsobit. Práva a povinnosti ministerstva a této osoby se řídí kontrolním řádem přiměřeně, přičemž účel kontroly musí být naplněn při zajištění toho, aby práva a chráněné zájmy této osoby byly dotčeny v nejmenší možné míře. (4) Při výkonu kontroly může ministerstvo postupovat v součinnosti s celními orgány. (5) Údaje podle § 4 odst. 2 je oprávněna kontrolovat též příspěvková organizace. Odstavce 1 až 3 platí obdobně. (6) Kontrolu poradenských služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podrobná pravidla podpor pro rozvoj venkova72) provádí pověřená osoba, která vede registr poradců v zemědělství. (7) Kontrolu evidence zemědělského podnikatele (§ 2e až 2ha) provádí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který je příslušný podle správního řádu. Odstavce 1 až 3 platí obdobně. (8) Kontrolu plnění povinností při pěstování geneticky modifikované odrůdy plodin (§ 2i) a kontrolu evidence využití půdy (§ 3a až 3p) provádí Fond. Odstavce 1 až 3 platí obdobně. (9) Ministerstvo nebo jím pověřená osoba jsou oprávněny provádět kontrolu skutečně vynaložených nákladů v případě dotace v rámci společných organizací trhů vyplácené na základě paušálních částek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie72). Účelem této kontroly je ověření správnosti stanovení výše paušálních částek. Odstavce 2 a 3 platí obdobně. § 4b Ministerstvo může v případech hodných zvláštního zřetele, odůvodněných veřejným zájmem, rozhodnutím zřídit státní příspěvkovou organizaci53). Za obdobných podmínek může ministerstvo takovou státní příspěvkovou organizaci rozdělit, sloučit s jinou státní příspěvkovou organizací s obdobným předmětem činnosti, zrušit nebo provést jiné změny takovéto státní příspěvkové organizace. § 4c Provádění kontrol plnění povinných požadavků na hospodaření (1) Výběr osob ke kontrole a kontrolu povinných požadavků na hospodaření uvedených v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 provádí příslušný kontrolní orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie73) na základě jeho působnosti k provádění kontroly a dozoru stanovené ve zvláštním předpise56). (2) Příslušný kontrolní orgán provádí posouzení plnění každého kontrolovaného požadavku na hospodaření podle hodnocení stanoveného v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5. Nedodržení požadavku na hospodaření, které vzniklo při vědecké nebo výzkumné činnosti nebo zkušebnictví, příslušný kontrolní orgán nehodnotí. (3) Příslušný kontrolní orgán56) předá protokol o kontrole Fondu ve lhůtě 30 dnů ode dne ukončení kontroly81), ve zvláště složitých případech do 60 dnů. Protokol o kontrole včetně příloh předá příslušný kontrolní orgán v elektronické podobě podepsaný odpovědným pracovníkem příslušného kontrolního orgánu56). (4) Protokol o kontrole obsahuje vedle údajů stanovených kontrolním řádem82) a) výčet kontrolovaných požadavků podle přímo použitelných předpisů Evropské unie83) uvedených v prováděcím právním předpise vydaným podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 bez ohledu na to, zda bylo zjištěno jejich porušení nebo nikoliv, b) v případě, že bylo zjištěno porušení kontrolovaného požadavku, 1. popis zjištěného porušení, 2. rok, ve kterém k porušení došlo, 3. hodnocení porušení kontrolovaného požadavku podle kritérií stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie84) a uvedených v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5, včetně údaje, zda bylo porušení způsobeno úmyslně85), 4. informaci o uložení nápravných opatření příslušným kontrolním orgánem86) a c) v případě, že kontrolovaná osoba neumožní kontrolu některého z kontrolovaných požadavků na hospodaření, údaj o této skutečnosti, včetně odůvodnění tohoto závěru. (5) Příslušný kontrolní orgán56) ověří v databázi podle § 3 odst. 10 u fyzické osoby shodu osobního jména, příjmení a rodného čísla, u fyzické osoby podnikatele shodu osobního jména, příjmení a identifikačního čísla a u právnické osoby shodu názvu právnické osoby a identifikačního čísla. U zahraniční právnické osoby, jíž nebylo přiděleno identifikační číslo, se použije náhradního numerického identifikátoru, který zajistí jednoznačnost identifikace kontrolované osoby. (6) Ministerstvo poskytuje způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušným kontrolním orgánům56) z databáze vedené podle § 3 odst. 9 údaje o výši a předmětu dotace poskytnuté jednotlivým osobám, jakož i o podaných žádostech o poskytnutí dotace, a to za účelem výběru těchto osob k provedení kontroly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24). § 4d Provádění kontroly podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (1) Výběr osob ke kontrole a kontrolu podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy uvedených v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 provádí Fond podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24). (2) Kontrolu podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy podle odstavce 1 provede Fond postupem podle § 4c odst. 1 až 4 obdobně. § 4e Provádění kontroly minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (1) Kontrolu minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin87) uvedených v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 provádí příslušný kontrolní orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie87) na základě jeho působnosti k provádění kontroly a dozoru stanovené ve zvláštním předpise65). (2) Příslušný kontrolní orgán65) o kontrole provedené podle odstavce 1 vyhotoví protokol o kontrole. Ustanovení § 4c odst. 2 až 4 se použijí obdobně. § 4f Vyhodnocení kontrol podmíněnosti a povinných požadavků na hospodaření (1) Fond před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace souhrnně vyhodnotí u žadatele doručené protokoly o kontrole provedené pro příslušný kalendářní rok podle § 4c a 4d, za účelem stanovení výše poskytované dotace, popřípadě jejího snížení, nebo zamítnutí platby dotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie84) a podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5. (2) V případě zamítnutí platby dotace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24) Fond neposkytne dotaci ani v následujícím kalendářním roce. (3) Neumožnění kontroly některého z povinných požadavků na hospodaření nebo podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy se považuje za zabránění kontrole a žádost Fond zamítne. § 4g Koordinace kontrol Ministerstvo je odpovědným orgánem za koordinaci kontrol systému podmíněnosti73). § 5 Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 2f provozuje zemědělskou výrobu bez zaevidování, b) uvede nepravdivé nebo nesprávné údaje v žádosti podle § 2f odst. 3 nebo 4, c) nesplní povinnost informovat o záměru pěstovat geneticky modifikovanou odrůdu podle § 2i odst. 1, d) jako osoba, která pěstuje geneticky modifikovanou odrůdu 1. nedodržuje minimální vzdálenost pěstování geneticky modifikované odrůdy podle § 2i odst. 2 písm. a), b) nebo f), 2. neinformuje o zahájení pěstování geneticky modifikované odrůdy podle § 2i odst. 2 písm. c) nebo d), nebo 3. neuchovává údaje o pěstování geneticky modifikované odrůdy podle § 2i odst. 2 písm. e), e) jako uživatel dílu půdního bloku 1. v rozporu s § 3g odst. 1 písm. a) až f) nesplní ohlašovací povinnost nebo neuvede pravdivé nebo úplné údaje k aktualizaci evidence půdy, nebo 2. nesplní ohlašovací povinnost k obnově travního porostutravního porostu podle § 3j odst. 1 písm. a), f) jako chovatel, s výjimkou chovatele včel, nesplní ohlašovací povinnost podle § 3o odst. 1, nebo g) jako uživatel dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, který je zařazený do evidence ovocných sadů, 1. neohlásí Ústavu změny údajů v evidenci ovocných sadů podle § 3q odst. 3, 4 nebo 6, nebo 2. nesplní informační povinnost podle § 3q odst. 10, (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene f) nebo g), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene a) nebo b), c) 250 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene c), d) nebo e). § 5a Přestupek právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zemědělský podnikatel nesplní povinnost ohlásit změny a doplnění údajů týkajících se evidence zemědělského podnikatele podle § 2fa odst. 5. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 5b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 5 odst. 1 písm. a) a b) nebo § 5a odst. 1, b) Fond, jde-li o přestupek podle § 5 odst. 1 písm. c) až f), c) Ústav, jde-li o přestupek podle § 5 odst. 1 písm. g). (2) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu orgánu, který pokutu uložil. § 7 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) — Dohoda o zemědělství. 1) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 87/2009 Sb. 2) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) — Dohoda o ochranných opatřeních. 3) Vstupní hodnota pro účely tohoto zákona znamená takovou celní hodnotu zboží, při které není uplatňováno dodatečné clo. 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění. 4) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. 4a) Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů. 4b) § 3 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. 4g) Například čl. 1 až 13 nařízení Rady (EHS) č. 1696/1971 o společné organizaci trhu s chmelem, čl. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2358/1971 o společné organizaci trhu s osivem, čl. 2 nařízení Rady (EHS) č. 845/1972 o zvláštních opatřeních na podporu chovu bource morušového, čl. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2075/1992 o společné organizaci trhu se surovým tabákem, čl. 10 a 11 nařízení Rady (ES) č. 603/1995 o společné organizaci trhu se sušenými krmivy, čl. 1 nařízení Rady (ES) č. 1577/1996, kterým se zavádí zvláštní opatření pro některé luskoviny pěstované na zrno, nařízení Rady (ES) č. 1098/1998, kterým se zavádějí dočasná zvláštní opatření v odvětví chmele, čl. 8 až 15 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, čl. 2 a 5 nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 o systému podpor pro producenty některých plodin na orné půdě, čl. 4 až 25 nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, čl. 19 nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky, nařízení Rady (ES) č. 1673/2000 o společné organizaci trhu se lnem a konopím pěstovanými na vlákno, nařízení Rady (ES) č. 1244/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1259/1999, kterým se stanoví společná pravidla pro programy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky, čl. 4 až 11 nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, nařízení Komise (ES) č. 1/2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1259/1999, pokud jde o zjednodušený režim plateb zemědělcům v rámci určitých podpůrných programů. 10) Například zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) Čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. 4k) Například § 60, 60a a 70 trestního zákona. 16) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb. a zákona č. 96/2009 Sb. 4m) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). 18) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 19) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 20) § 23b zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů. 22) § 420 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 25) § 57 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky). 48) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 49) § 4 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 53) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 5f) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, v platném znění. 9) Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu, v platném znění. 14) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb. 15) § 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 81/2006 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb. 17) Čl. 3 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1830/2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES, v platném znění. 24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 26) § 24 a 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 362/2004 Sb. 27) § 68 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 181/2008 Sb. 28) § 1 odst. 1 písm. d) zákona č. 154/2000 Sb., ve znění zákona č. 282/2003 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb. 31) § 2 písm. b) a c) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství). 39) § 2 písm. p) zákona č. 154/2000 Sb., ve znění zákona č. 282/2003 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb. 40) § 18 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb. 46) § 23 odst. 1 a 2 a § 23a odst. 1 a 2 zákona č. 154/2000 Sb., ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb. 47) § 23b zákona č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 56) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. 65) Zákon č. 147/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 70) § 37 odst. 2 správního řádu. 72) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění. 73) Čl. 12 a 13 a příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. 74) Čl. 31 a 70 a příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. 75) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. 76) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004, v platném znění. 77) § 10 odst. 5 a § 10a zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 78) § 98a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 79) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 80) Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116. 81) § 18 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů. 82) § 12 zákona č. 255/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 83) Příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. 84) Čl. 85 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 85) Čl. 85 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 86) Čl. 85 odst. 3 pododst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 87) Čl. 31 odst. 5 písm. b) a čl. 70 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění.
Zákon č. 280/1997 Sb.	Zákon č. 280/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 11. 1997, datum účinnosti 27. 11. 1997, částka 93/1997 * Čl. I - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1 * Čl. II Aktuální znění od 27. 11. 1997 280 ZÁKON ze dne 5. listopadu 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. Za § 17 se vkládá nový § 18, který včetně poznámek č. 29a) a 29b) zní: „§ 18 (1) Obec může v přenesené působnosti29a) vydat tržní řád formou obecně závazné vyhlášky. Pro prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona29b) tržní řád vymezí: a) místa pro prodej a poskytování služeb, jimiž jsou zejména tržnice a tržiště (dále jen „tržiště“), a jejich rozdělení, b) stanovení kapacity a přiměřené vybavenosti tržišť, c) dobu prodeje zboží a poskytování služeb na tržišti, d) pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti, e) pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště k zajištění jeho řádného provozu. (2) Tržní řád se s výjimkou odstavce 1 písm. a), b) a c) vztahuje i na prodej zboží a poskytování služeb na tržištích majících charakter stavby podle zvláštního zákona.29b) 29a) § 24 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 29b) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 58 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Poruší-li fyzická nebo právnická osoba tržní řád vydaný podle § 18, vyzve ji obec, aby ve stanovené lhůtě nedostatek odstranila. Živnostenský úřad příslušný podle sídla nebo místa podnikání uloží z podnětu obce fyzické nebo právnické osobě, která porušila tržní řád a ani na výzvu obce neodstranila ve stanovené lhůtě zjištěný nedostatek, pokutu až do výše 20 000 Kč nebo pozastaví provozování živnosti anebo živnostenské oprávnění zruší.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 3. V § 58 odst. 7 se slova „2 až 4“ nahrazují slovy „2 až 5“. 4. V příloze č. 2 ve SKUPINĚ 213: Stavebnictví se ve sloupci 2, v živnosti Projektová činnost ve výstavbě, připojují na konci tato slova: „, nebo splnění podmínek stanovených v § 34 téhož zákona“. 5. V příloze č. 2 ve SKUPINĚ 213: Stavebnictví se ve sloupci 2, v živnosti Provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování, připojují na konci tato slova: „, nebo splnění podmínek stanovených v § 34 téhož zákona“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 287/1997 Sb.	Zákon č. 287/1997 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb. Vyhlášeno 28. 11. 1997, datum účinnosti 28. 11. 1997, částka 96/1997 * Čl. I - Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., se doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 28. 11. 1997 287 ZÁKON ze dne 20. listopadu 1997, kterým se doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., se doplňuje takto: Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a Představiteli a soudci další plat za druhé pololetí roku 1997 nenáleží.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 289/1997 Sb.	Zákon č. 289/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 2. 12. 1997, datum účinnosti 2. 12. 1997, částka 97/1997 * Čl. I - Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. V - Přechodná ustanovení * Čl. VI - Zrušovací ustanovení * Čl. VII - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.) 289 ZÁKON ze dne 12. listopadu 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 11 odst. 1 písm. a) se vypouštějí slova „a doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. m) a n),“. 2. V § 12 odst. 1 se slova „písm. o) až u)“ nahrazují slovy „písm. m) až u)“. 3. V § 31 odst. 1 písm. b) se slova „v období do 31. prosince 2000 nejvýše tři roky, v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2006 nejvýše čtyři roky a v období po 31. prosinci 2006 nejvýše pět roků“ nahrazují slovy „nejvýše tři roky“. 4. V § 34 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. p), r) a s) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.“. 5. § 37 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, lze-li jej podle zvláštních předpisů na tuto dobu sjednat; ustanovení odstavce 1 není přitom dotčeno.“. 6. V § 40 odst. 2 se vypouští písmeno b) a zároveň se zrušuje označení písmene a). Na konci § 40 odst. 2 se vypouští slovo „nebo“ a čárka se nahrazuje tečkou. 7. V § 40 odst. 3 se za slova „považuje též“ vkládají slova „doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. m) a n) a dále“ a na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „nejdříve však po ukončení povinné školní docházky.“. 8. V § 41 odst. 2 větě druhé se za slova „a třetí“ vkládají tato slova: „a § 34 odst. 1 věty druhé“. 9. V § 41 odst. 3 větě první se za slova „doba pojištění“ vkládají tato slova: „uvedená v § 11 a v § 13 odst. 1“. 10. V § 45 odst. 2 větě třetí se za slova „věty druhé“ vkládají tato slova: „, § 34 odst. 1 věty druhé“. 11. V § 46 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení odstavce 2 není přitom dotčeno.“. 12. § 67 zní: „§ 67 (1) Vyplácené důchody může vláda v době do 31. prosince 1998 zvýšit nařízením, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste aspoň o 5 % od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení těchto důchodů; vláda však zvýší nařízením vyplácené důchody vždy, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste aspoň o 10 % od kalendářního měsíce uvedeného v části věty před středníkem. Vyplácené důchody vláda v době po 31. prosinci 1998 zvýší nařízením, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste alespoň o 5 %. Podmínka růstu tohoto indexu se posuzuje od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení těchto důchodů. (2) Zvýšení se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu odpovídalo nejméně 70 % nárůstu indexu uvedeného v odstavci 1. Jestliže v kalendářním roce byly vyplácené důchody zvýšeny pouze podle věty první nebo zvýšeny nebyly, zvýší se při prvním zvýšení následujícím po tomto roce vyplácené důchody kromě zvýšení podle věty první též s přihlédnutím k růstu reálné mzdy. Zvýšení podle věty druhé se stanoví tak, aby toto zvýšení u průměrného starobního důchodu odpovídalo nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy za ty kalendářní roky předcházející kalendářnímu roku, v němž se vyplácené důchody takto zvyšují, ke kterým od posledního zvýšení stanoveného podle věty druhé nebylo přihlédnuto. (3) Růstem reálné mzdy podle odstavce 2 věty druhé a třetí se rozumí podíl indexu růstu průměrné nominální mzdy a indexu růstu spotřebitelských cen, přičemž tyto indexy růstu se stanoví podle údajů za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž se vyplácené důchody zvyšují, a za kalendářní rok, k němuž bylo naposledy přihlédnuto při zvýšení podle odstavce 2 věty druhé a třetí. Úhrnný index spotřebitelských cen a průměrná nominální mzda za kalendářní rok se zjišťují podle údajů Českého statistického úřadu. Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního zabezpečení jako průměr ze všech starobních důchodů, které nejsou vypláceny v souběhu s jiným důchodem (§ 59) a jejichž výplata byla prováděna v kalendářním měsíci, v němž byly naposledy zvýšeny vyplácené důchody.“. 13. V § 74 se slova „do 31. prosince 2016“ nahrazují slovy „do 31. prosince 2018“ a na konci se připojuje tato věta: „Snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se přitom považuje pro účely tohoto zákona za důchodový věk.“. 14. V § 76 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Nárok na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisu uvedeného ve větě první vzniká též pojištěncům, kteří dosáhli 50 let do 31. prosince 2005, pokud splňují ostatní podmínky stanovené v tomto předpisu.“. 15. § 107 odst. 2 zní: „(2) Vláda může zvýšit nařízením částky stanovené v § 15, pokud od předchozího stanovení těchto částek byly vyplácené důchody zvýšeny aspoň o 5 %; zvýšení těchto částek se provádí od 1. ledna.“. Čl. V Přechodná ustanovení (1) O nárocích na důchody, které vznikly před 1. lednem 1998 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání nebo změně výše těchto důchodů za dobu před 1. lednem 1998, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle předpisů platných před tímto dnem. (2) Jde-li o nároky na důchody vzniklé v období od 1. ledna 1998 do 30. června 1998 a o nichž nebylo před 1. červencem 1998 pravomocně rozhodnuto, a o přiznání nebo změnu výše těchto důchodů za dobu před 1. červencem 1998, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, rozhodne se o těchto nárocích podle předpisů platných v tomto období. (3) Podmínky zvýšení vyplácených důchodů (čl. I bod 12) a zvýšení částek, z nichž se vychází podle § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, při stanovení výpočtového základu (čl. I bod 15), a podmínky pro zvýšení částek životního minima (čl. III bod 5) se zjišťují od posledního zvýšení těchto částek, které nastalo přede dnem účinnosti tohoto zákona. (4) Jestliže poživatel starobního důchodu přiznaného před 1. lednem 1998 je k tomuto dni výdělečně činný, vztahuje se na něho podmínka pro výplatu tohoto důchodu uvedená v § 37 odst. 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění tohoto zákona (čl. I bod 5), a pokud do dne předcházejícího splátce starobního důchodu splatné v dubnu 1998 neupraví svůj pracovněprávní vztah v souladu s touto podmínkou, nenáleží mu od této splátky výplata starobního důchodu. Skutečnost, že nesplňuje uvedenou podmínku pro výplatu starobního důchodu, je poživatel starobního důchodu povinen oznámit plátci důchodu do 31. ledna 1998; tuto ohlašovací povinnost má i zaměstnavatel poživatele starobního důchodu. Ohlašovací povinnost podle věty druhé nevzniká, jestliže poživatel starobního důchodu ukončí pracovněprávní vztah v době předcházející splátce starobního důchodu uvedené ve větě první nebo si v této době upraví pracovněprávní vztah v souladu s podmínkou uvedenou ve větě první. (5) Nároky na hmotné zabezpečení vzniklé uchazečům o zaměstnání přede dnem 1. ledna 1998 se posuzují podle dosavadních předpisů; výše hmotného zabezpečení se však od 1. ledna 1998 řídí ustanoveními tohoto zákona (čl. II). (6) V řízení se podle čl. IV postupuje u nároků na příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na úhradu pojistného vznikajících po 31. prosinci 1997. Čl. VI Zrušovací ustanovení Zrušují se čl. I body 39, 61 až 64, 68 a 76 zákona č. 134/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Čl. VII Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1 až 3, 5 až 7, 11 a 13, čl. II a čl. V odst. 1, 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998, a ustanovení čl. I bodů 4 a 8 až 10 a čl. V odst. 2, která nabývají účinnosti dnem 1. července 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 304/1997 Sb.	Zákon č. 304/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. Vyhlášeno 11. 12. 1997, datum účinnosti 1. 4. 1998, částka 101/1997 * Čl. I - Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2000 304 ZÁKON ze dne 13. listopadu 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se za slova „silniční dopravy“ vkládají tato slova: „silničními motorovými vozidly (dále jen „vozidlo“)“. 2. V § 2 odst. 1 se na konci připojují tato slova: „a při níž nedochází ke vzniku právního vztahu založeného smlouvou, jejímž předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí“. 3. V § 2 odst. 2 se za slova „přeprava osob“ vkládají slova „(linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná doprava, taxislužba)“ a za slova „nebo věcí“ se vkládají slova „(nákladní doprava)“. 4. V § 2 odst. 3 se za písmenem b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) linkou souhrn dopravních spojení na trase dopravní cesty určené výchozí a konečnou zastávkou a ostatními zastávkami, na níž jsou pravidelně poskytovány přepravní služby podle platné licence a podle schváleného jízdního řádu, d) spojem dopravní spojení v rámci linky, které je časově a místně určené jízdním řádem.“. 5. V § 2 odst. 5 v první větě se slova „pro cizí potřeby nebo pro vlastní potřeby“ vypouštějí. 6. V § 2 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které včetně poznámky č. 1a) znějí: „(8) Náhradní autobusová doprava je veřejná linková doprava provozovaná namísto přerušené drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo na dráze speciální.1a) (9) Integrovanou dopravou se rozumí zajišťování dopravní obslužnosti území města a příměstských oblastí jednotlivými dopravci v silniční dopravě společně nebo dopravci v silniční dopravě společně s dopravci v jiném druhu dopravy, pokud se dopravci podílejí na plnění přepravní smlouvy podle jednotných přepravních a tarifních podmínek. 1a) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 10 a 11. 7. § 3 odst. 1 písm. a) a b) včetně poznámek č. 3a) a 4) znějí: „a) používat v silniční dopravě vozidlo, od jehož technické prohlídky a měření emisí neuplynula doba delší, než stanoví zvláštní předpis,3a) b) zajistit při organizaci práce řidičů dodržování doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku stanovených mezinárodní úmluvou, jíž je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů,4) a prováděcím předpisem. 3a) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. 4) Čl. 6, 7, 8 a 9 vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění vyhlášky č. 82/1984 Sb. a vyhlášky č. 80/1994 Sb.“. 8. § 3 odst. 2 zní: „(2) Dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob a vozidly určenými pro přepravu zvířat nebo věcí, jejichž užitná hmotnost přesahuje 3,5 tuny nebo celková hmotnost 6 tun, je povinen vést záznam o provozu vozidla. Tento záznam je povinen uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Toto ustanovení se nevztahuje na osobní vozidla používaná dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu. Způsob vedení záznamu o provozu vozidla stanoví prováděcí předpis.“. 9. V § 3 odst. 3 písm. a) se na konci připojují tato slova: „pokud je povinen jej vést podle odstavce 2,“. 10. V § 3 odst. 3 písm. b) se na konci připojují tato slova: „pokud je povinen vést záznam o provozu vozidla,“. 11. § 4 odst. 2 zní: „(2) Pro vymezení odpovědného zástupce dopravce v případech podle § 4 odst. 1 písm. b) platí § 11 živnostenského zákona obdobně.“. 12. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Finanční zajištění (1) Kdo hodlá provozovat mezinárodní silniční dopravu autobusy nebo nákladními automobily o užitné hmotnosti vyšší než 3,5 tuny nebo celkové hmotnosti vyšší než 6 tun, musí prokázat finanční zajištění mezinárodní silniční dopravy. (2) Finančním zajištěním mezinárodní silniční dopravy (dále jen „finanční způsobilost“) se rozumí schopnost dopravce finančně zajistit zahájení mezinárodní silniční dopravy a její řádné provozování. (3) Finanční způsobilost se prokazuje dostupným kapitálem a rezervami na 12 měsíců provozu, nejméně 50 000 Kč na jeden nákladní automobil nebo 5500 Kč na jednu tunu celkové hmotnosti nebo 2800 Kč na jedno sedadlo autobusu, dopravnímu úřadu v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele. O splnění finanční způsobilosti vydá příslušný dopravní úřad žadateli písemné potvrzení. Potvrzení finanční způsobilosti je podmínkou vydání koncese5) k provozování mezinárodní silniční dopravy. (4) Finanční způsobilost musí trvat po celou dobu provozování mezinárodní silniční dopravy. Trvání finanční způsobilosti prokazuje dopravce příslušnému dopravnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 31. března roku následujícího. (5) Podrobnosti o způsobu prokázání finanční způsobilosti, postup při vydávání písemného potvrzení finanční způsobilosti a náležitosti potvrzení finanční způsobilosti stanoví prováděcí předpis.“. 13. V § 5 nadpis pod paragrafovou značkou zní: „Spolehlivost“. 14. V § 6 nadpis pod paragrafovou značkou zní: „Odborná způsobilost“. 15. V § 6 odst. 1 se za slova „veřejné linkové dopravy,“ vkládá slovo „taxislužby,“ a za slova „mezinárodní nákladní dopravy“ vkládají slova „provozované vozidly, jejichž užitná hmotnost přesahuje 3,5 tuny nebo celková hmotnost 6 tun,“. 16. § 8 odst. 1 zní: „(1) Ve stanovisku potřebném pro vydání nebo změnu koncese5) uvede dopravní úřad, zda žadatel o koncesi splňuje podmínku spolehlivosti, finanční způsobilosti (jedná-li se o mezinárodní silniční dopravu, u které se splnění této podmínky vyžaduje), druh dopravy, pro kterou se stanovisko uděluje, časový rozsah, přepravní podmínky u taxislužby a podmínky provozování silniční dopravy, a zda je pro daný druh dopravy potřebná odborná způsobilost.“. 17. § 9 odst. 2 písm. c) zní: „c) práce řidiče v silniční dopravě osob, pokud se provozuje autobusem, vykonávala pouze osoba starší 21 let, bezúhonná,5) která před prvním nastoupením výkonu činnosti řidiče pracovala nejméně dva roky jako řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny,“. 18. V § 9 odst. 2 se za písmenem c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) práce řidiče v mezinárodní nákladní dopravě, pokud se provozuje nákladním automobilem o celkové hmotnosti vyšší než 7,5 tuny, vykonávala pouze osoba starší 21 let, bezúhonná,5) která před prvním nastoupením výkonu činnosti řidiče pracovala nejméně dva roky jako řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny nebo jako řidič autobusu, e) práce řidiče taxislužby vykonávala pouze osoba starší 21 let, bezúhonná5) a spolehlivá,5) která má průkaz o způsobilosti řidiče provozovat taxislužbu ve vymezeném územním obvodu dopravního úřadu.“. 19. § 11 odst. 3 písm. d) a e) znějí: „d) se zřizovatelem označníku zastávky, na kterém se podle žádosti má umístit nová zastávka, e) s vlastníkem autobusového nádraží nebo autobusového stanoviště.“. 20. § 12 odst. 1 zní: „(1) Dopravní úřad rozhodne o žádosti o udělení licence pro vnitrookresní linkovou osobní dopravu nebo městskou autobusovou dopravu ve lhůtě 45 dnů od jejího podání, pro ostatní vnitrostátní linkovou osobní dopravu ve lhůtě 60 dnů od jejího podání. Jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, rozhodne Ministerstvo dopravy a spojů o žádosti o udělení licence ve lhůtě 30 dnů od doručení povolení od příslušného úřadu cizího státu pro vedení linky na území tohoto státu. Pro projednání žádosti o udělení licence platí pro příslušný dopravní úřad ustanovení § 11 odst. 3 obdobně.“. 21. V § 12 odst. 2 se na konci připojují tato slova: „nebo na uzavření smlouvy o závazku veřejné služby (§ 19)“. 22. V § 12 odst. 3 písm. b) se za slovo „dotována“ doplňují tato slova: „státem nebo obcemi,“. 23. V § 12 odst. 3 se za písmenem c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) nebylo pro mezinárodní silniční dopravu uděleno zahraniční povolení úřadem cizího státu.“. 24. § 13 písm. b) zní: „b) označení a vedení linky,“. 25. V § 13 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) případný rozsah bezbariérové přepravy cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 26. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Schválený jízdní řád postoupí dopravní úřad Ministerstvu dopravy a spojů, které vede pro potřeby veřejnosti celostátní informační systém o jízdních řádech. Ministerstvo dopravy a spojů může vedením tohoto systému pověřit právnickou osobu.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 27. V § 17 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) S výjimkou případů uvedených v odstavci 3 lze změny jízdních řádů provádět pouze v návaznosti na změny jízdního řádu v železniční dopravě v termínech zveřejněných Ministerstvem dopravy a spojů v Obchodním věstníku.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 28. V § 17 odst. 6 se za slova „a jeho změn“ vkládají tato slova: „a organizaci celostátního informačního systému“. 29. § 17 se doplňuje odstavcem 7, který zní: „(7) Ustanovení odstavců 2 a 4 se nevztahují na jízdní řády městské autobusové dopravy.“. 30. § 18 písm. e) zní: „e) označit vozidlo příslušné linky názvem výchozí a konečné zastávky spoje, zajistit identifikaci řidiče a průvodčího jménem nebo služebním číslem, označit bezbariérové vozidlo mezinárodním symbolem přístupnosti, v městské autobusové dopravě dále označit vozidlo číslem linky,“. 31. V § 18 se za písmenem g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) pečovat o bezpečnost přepravovaných osob a jejich zavazadel a zabezpečit první pomoc a náhradní dopravu v případě, že se stane účastníkem dopravní nehody nebo má technickou závadu, pro kterou nelze spoj dokončit, i) vytvářet podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.“. 32. Za § 18 se vkládají nové § 18a, 18b a 18c, které včetně nadpisů znějí: „§ 18a Vztahy mezi cestujícím a dopravcem veřejné linkové dopravy (1) Řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy nebo jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy nebo bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna a) vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplatit přirážku, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího, b) nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné a pohodlné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky, zejména obsaditelnost vozidla, c) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné na vymáhání přirážky. (2) Cestující je povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky, c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících. (3) Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1000 Kč. § 18b Přepravní řád (1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád. V přepravním řádu se uvede zejména a) vznik a ukončení přepravní smlouvy mezi dopravcem a cestujícím a způsob prokazování jejího vzniku, b) náležitosti jízdního dokladu, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů (včetně případů, kdy se na přepravě podílí více dopravců), c) podmínky, za nichž si lze předem zakoupit místo k sezení, d) podmínky přepravy dětí, dětských kočárků, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace a vozíků pro invalidy, e) způsob vracení jízdného při neprovedení přepravy, f) rozsah a podmínky přepravy zavazadel, včetně podmínek, za nichž si lze jako zavazadlo vzít nebezpečné věci, g) podmínky přepravy zvířat, h) podmínky přepravy autobusových zásilek. (2) Přepravní řád stanoví vyhláškou Ministerstvo dopravy a spojů. Dopravce může v přepravních podmínkách odlišně od přepravního řádu stanovit podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c), f), g) a h). § 18c Náhradní autobusová doprava (1) Provozovatel celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo speciální dráhy nebo dopravce v drážní dopravě na těchto dráhách je oprávněn provozovat náhradní autobusovou dopravu za přerušenou drážní dopravu na dráze. Linka náhradní autobusové dopravy se přitom nesmí směrově, tarifně a rozsahem provozu odlišovat od přerušené drážní dopravy na dráze. (2) Provozovatel dráhy nebo drážní dopravy podle odstavce 1 může provozovat náhradní autobusovou dopravu, pokud má platnou koncesi pro silniční motorovou dopravu osobní podle zvláštního předpisu.5) Pro provozování náhradní autobusové dopravy, která nepřesahuje 45 kalendářních dnů po sobě jdoucích, se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu; vedení trasy dopravní cesty a umístění zastávek musí být z hlediska bezpečnosti odsouhlaseny příslušným orgánem Policie České republiky. (3) Provozovatel dráhy nebo drážní dopravy podle odstavce 1 je povinen označit vozidlo použité pro náhradní autobusovou dopravu slovy „náhradní doprava“. Ustanovení § 18 písm. e) se použijí přiměřeně. (4) Náhradní doprava musí umožnit přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace v rozsahu odpovídajícím přerušené drážní dopravě na dráze.“. 33. § 19 včetně nadpisu zní: „§ 19 Závazky veřejné služby (1) Závazky veřejné služby se pro účely tohoto zákona rozumí závazky provozní, přepravní a tarifní ve veřejné linkové dopravě ve veřejném zájmu za účelem zajištění dopravní obslužnosti území, které je dopravce ve veřejné linkové dopravě povinen přijmout a které by jinak ve svém obchodním zájmu nepřijal nebo by je přijal pouze zčásti. (2) Závazek veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy uzavřené mezi dopravním úřadem, obcí, nebo jedná-li se o mezinárodní veřejnou linkovou dopravu, Ministerstvem dopravy a spojů a dopravcem. (3) V případě naléhavé potřeby ve veřejném zájmu na zajištění základní dopravní obslužnosti území může závazek veřejné služby vzniknout na základě rozhodnutí dopravního úřadu, nebo jedná-li se o mezinárodní veřejnou linkovou dopravu, Ministerstva dopravy a spojů ještě před uzavřením písemné smlouvy o závazku veřejné služby podle odstavce 2. Příslušným k rozhodování je dopravní úřad, který rozhoduje o udělení licence. Toto rozhodnutí může být vydáno pouze na dobu určitou, maximálně na dobu šesti měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (4) V případě, že závazkem veřejné služby podle odstavce 2 nebo 3 vzniká dopravci povinnost provozovat veřejnou linkovou dopravu, na kterou nemá licenci, zahájí příslušný dopravní úřad řízení o udělení licence bez návrhu dopravce.“. 34. Za § 19 se vkládají nové § 19a a 19b, které včetně poznámky č. 6a) znějí: „§ 19a Dopravní obslužnost (1) Základní dopravní obslužnost území je doprava do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět. Rozsah podílu státu na jejím zajištění stanoví podle místních podmínek území příslušný dopravní úřad s přihlédnutím k zajištění základní dopravní obslužnosti veřejnou drážní osobní dopravou. (2) Rozhodováním o udělení licence jednotlivým dopravcům a schvalováním jízdních řádů dopravců se zabezpečuje základní dopravní obslužnost vzájemným propojením jednotlivých linek a spojů a jejich propojením s drážní dopravou. V případě, že se tímto způsobem nezabezpečí potřebná základní dopravní obslužnost, je dopravní úřad oprávněn použít ustanovení § 19 o závazcích veřejné služby. (3) Ostatní dopravní obslužností se rozumí zbývající dopravní potřeby území. Ostatní dopravní obslužnost, pokud není zajištěna v rámci rozhodování o licenci nebo při schvalování jízdních řádů, zabezpečuje obec nebo svazek obcí6a) smlouvou o závazcích veřejné služby podle § 19 odst. 2. § 19b Prokazatelná ztráta (1) Prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci v důsledku zajišťování dopravní obslužnosti plněním závazků veřejné služby jsou povinny nahradit: a) dopravní úřad z rozpočtu okresního úřadu, jedná-li se o zajišťování základní dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou, b) obec ze svého rozpočtu, jedná-li se o zajišťování ostatní dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou, c) Ministerstvo dopravy a spojů, jedná-li se o zajišťování základní dopravní obslužnosti mezinárodní veřejnou linkovou dopravou. (2) Uzavírá-li se závazek veřejné služby na zajištění dopravní obslužnosti území smlouvou podle § 19 odst. 2, je povinnou součástí této smlouvy dopravcem předložený předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá. Dopravní úřad, obec nebo Ministerstvo dopravy a spojů uhradí prokazatelnou ztrátu ve výši tohoto předběžného odborného odhadu zvýšeného pouze o nepředvídatelné prokazatelné náklady. (3) Vzniká-li závazek veřejné služby na zajištění základní dopravní obslužnosti rozhodnutím dopravního úřadu nebo Ministerstva dopravy a spojů podle § 19 odst. 3, vyzve dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů dopravce před vydáním rozhodnutí k předložení předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty za celé období, na které má být rozhodnutí vydáno, a stanoví lhůtu k jeho předložení. Při úhradě prokazatelné ztráty se postupuje podle odstavce 2. (4) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů jsou oprávněny v rámci výkonu státního odborného dozoru kontrolovat použití finančních prostředků na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou z rozpočtu okresního úřadu, z rozpočtu obce nebo ze státního rozpočtu. (5) Vymezení prokazatelné ztráty, způsob výpočtu předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty, způsob výpočtu prokazatelné ztráty, pravidla na přidělování finančních prostředků z příslušných rozpočtů, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, a způsob výkonu státního odborného dozoru nad financováním dopravní obslužnosti stanoví prováděcí předpis. 6a) Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 35. V § 20 se slova „dopravce v linkové osobní dopravě“ nahrazují slovy „zřizovatel označníku zastávky“. 36. V § 20 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní: „(2) Umístění označníku zastávky podle odstavce 1 není zvláštním užíváním pozemní komunikace podle zvláštního předpisu.6)“. 37. § 21 odst. 2 a 3 znějí: „(2) Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby řidič při provozování taxislužby používal taxametr podle odstavce 1 a vydal cestujícímu z tiskárny taxametru doklad o zaplacení jízdného. (3) Podrobnosti o technických podmínkách provozování taxislužby, zejména podrobnosti o označení vozidla a náležitosti dokladu podle odstavce 2 stanoví prováděcí předpis.“. 38. § 21 se doplňuje odstavci 4, 5, 6 a 7, které znějí: „(4) Provozovatel taxislužby je povinen neprodleně písemně oznámit zahájení provozování taxislužby na území obce nebo obcí dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu se obec nebo obce nacházejí. V písemném oznámení provozovatel taxislužby uvede a) obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li provozovatelem právnická osoba, nebo obchodní jméno, trvalý pobyt, rodné číslo a identifikační číslo fyzické osoby, je-li provozovatelem fyzická osoba, b) číslo, pod kterým byla vydána koncese, c) jméno, příjmení a rodné číslo všech řidičů taxislužby, d) datum zahájení provozování taxislužby na území obce nebo obcí. Písemné oznámení provozovatel taxislužby doloží - kopií koncese, - prohlášením o bezúhonnosti a spolehlivosti všech řidičů taxislužby, - osvědčením obce o složení zkoušky řidiče taxislužby z místopisu, z právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele a ze znalosti obsluhy taxametru, pokud obec v obecně závazné vyhlášce obce stanovila zkoušku jako podmínku provozování taxislužby na území obce. Dále je povinen neprodleně písemně oznámit tomuto dopravnímu úřadu veškeré změny uvedených údajů a datum případného ukončení provozování taxislužby. (5) Dopravní úřad na základě písemného oznámení vystaví pro řidiče provozovatele taxislužby průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby provozovat taxislužbu ve vymezeném územním obvodu dopravního úřadu. Dopravní úřad průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby odebere, pominou-li podmínky pro jeho vydání. Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby byl umístěn na viditelném místě ve vozidle taxislužby. (6) Provozovatel jiné osobní silniční dopravy pro cizí potřeby, než je taxislužba, je povinen zajistit, aby jím používané osobní automobily nebyly označeny způsobem zaměnitelným s vozidly taxislužby a aby jím poskytované přepravní služby nebyly nabízeny způsobem s taxislužbou zaměnitelným. (7) Obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou obce jako podmínku provozování taxislužby na území obce prokázání znalosti místopisu, znalosti právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele a znalosti obsluhy taxametru řidiči taxislužby a způsob ověřování těchto znalostí.“. 39. V § 22 odst. 5 se odkaz č. 8) uvedený za slovy „zvláštními předpisy“ nahrazuje odkazem č. 7) a poznámka č. 8) se vypouští. Na konci odstavce 5 se připojuje tato věta: „Ze lhůt a podmínek stanovených zvláštními předpisy7) a prováděcím předpisem může Ministerstvo dopravy a spojů u nově vyvinutých výrobků, technologií, obalové techniky a u jiných nově vyvinutých prvků udělit výjimky.“. 40. V § 24 odst. 1 a 2 se na konci obou odstavců doplňuje odkaz č. 7). 41. V § 24 odst. 3 se na konci odkaz č. 8) vypouští. 42. § 25 se vypouští. 43. V § 30 odst. 2 se na konci připojují tato slova: „včetně řešení úhrady vynaložených nákladů spojených s přidělením těchto povolení“. 44. § 31 odst. 3 zní: „(3) Vstupní povolení se u zahraničního dopravce nevyžaduje, jedná-li se o silniční dopravu osobním automobilem pro vlastní potřebu nebo jedná-li se o příležitostnou dopravu formou okružní jízdy či formou přepravy cestujících na určené místo s následující zpáteční jízdou neobsazeného vozidla.“. 45. § 34 odst. 1 zní: „(1) Státní odborný dozor v silniční dopravě vykonávají dopravní úřady ve svém územním obvodu a ve věcech mezinárodní dopravy osob Ministerstvo dopravy a spojů. Při výkonu státního odborného dozoru dozírají, zda dopravci dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a zda provozují dopravu podle uděleného povolení. Dopravní úřady a Ministerstvo dopravy a spojů dále vykonávají státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti.“. 46. § 35 zní: „§ 35 Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč dopravci, který a) nedodržuje podmínky pro provozování linkové osobní dopravy stanovené v licenci, b) provozuje silniční dopravu bez příslušného povolení, c) nezajistí dodržování stanovené doby řízení vozidla a stanovené doby odpočinku při práci řidičů, d) nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o provozu vozidla, nebo nezajistí řádné vedení záznamu o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst. 2, e) neuschovává záznamy o provozu vozidla a záznamy o pracovním režimu řidičů po stanovenou dobu, f) nedodržuje podmínky pro provozování taxislužby, g) označí vozidlo, kterému nebylo přiděleno evidenční číslo, způsobem zaměnitelným s vozidlem taxislužby, vybaví takové vozidlo taxametrem nebo nabízí přepravní služby způsobem, který je s taxislužbou zaměnitelný, h) používá v silniční dopravě vozidla, od jejichž technické prohlídky a měření emisí uplynula doba delší, než stanoví zvláštní předpis,3a) i) nemá řádně označené vozidlo, j) neumožní výkon státního odborného dozoru a vrchního státního dozoru, k) nezajistí, aby v každém vozidle byl doklad o oprávnění k podnikání (koncesní listina, povolení, licence), l) provozuje linkovou osobní dopravu bez schváleného jízdního řádu nebo opakovaně nedodržuje schválený jízdní řád, m) nezahájí provoz na lince ve stanoveném termínu, n) neprovozuje po celou dobu platnosti licence dopravu na lince, o) přepravuje nebezpečné věci, které je zakázáno silniční dopravou přepravovat, p) přepravuje nebezpečné věci bez povolení předepsaného tímto zákonem, r) nedodrží podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných věcí, s) provozuje linkovou osobní dopravu bez licence, t) poruší ustanovení § 9 odst. 2 písm. c), d) nebo e), u) neplní závazek veřejné služby, pokud byl stanoven rozhodnutím podle § 19 odst. 3, v) poruší ustanovení § 21 odst. 4, 5 nebo 6.“. 47. § 37 odst. 1 včetně poznámky č. 8) zní: „(1) Orgány Policie České republiky v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu podle zvláštního předpisu8) kontrolují, zda je vozidlo v provozu vybaveno doklady předepsanými tímto zákonem, zda vozidlo v provozu je stanoveným způsobem označeno nebo jinak vybaveno a zda jsou dodržovány doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů. 8) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 48. V § 37 odst. 2 se odkaz č. 10) nahrazuje odkazem č. 9). Stejně se mění označení poznámky pod čarou. 49. § 38 odst. 4 zní: „(4) Celní úřad může v odůvodněných případech vydat se souhlasem Ministerstva dopravy a spojů zahraničnímu dopravci náhradní vstupní povolení.“. 50. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní: „§ 40a (1) Dopravci, kteří provozují mezinárodní silniční dopravu autobusy nebo nákladními automobily o užitné hmotnosti vyšší než 3,5 tuny nebo celkové hmotnosti vyšší než 6 tun na základě koncese, jsou povinni nejpozději do 31. března 2000 prokázat finanční způsobilost podle § 4a před příslušným dopravním úřadem a potvrzení o finanční způsobilosti předložit živnostenskému úřadu, který vydal koncesi k provozování silniční dopravy. Nepředloží-li v této lhůtě dopravci potvrzení o finanční způsobilosti, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnosti. (2) Provozovatelé taxislužby, kteří provozují taxislužbu přede dnem účinnosti tohoto zákona, jsou povinni nejpozději do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona zaslat příslušnému dopravnímu úřadu písemné oznámení podle § 21 odst. 4 s výjimkou osvědčení obce o složení zkoušky řidiče taxislužby, které jsou povinni předložit ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti vyhlášky obce. Nezašlou-li provozovatelé taxislužby ve stanovených lhůtách tato oznámení, nejsou oprávněni provozovat taxislužbu v příslušném územním obvodu.“. 51. § 41 včetně nadpisu zní: „§ 41 Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo dopravy a spojů vydá právní předpis k provedení § 3 odst. 1 a 2, § 4a odst. 5, § 6 odst. 4, § 7 odst. 3, § 9 odst. 1, § 17 odst. 6, § 18b odst. 2, § 19b odst. 5, § 21 odst. 3, § 22 odst. 3, § 22 odst. 5, § 23 odst. 1 a § 30 odst. 2. (2) Obec se zmocňuje k vydání obecně závazné vyhlášky, která upraví podmínky provozování taxislužby podle § 21 odst. 7.“. 52. V textu tohoto zákona se slova „Ministerstvo dopravy“ nahrazují slovy „Ministerstvo dopravy a spojů“. Čl. II Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1998, s výjimkou ustanovení § 4a, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 305/1997 Sb.	Zákon č. 305/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 12. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 102/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., * Čl. IV - Změna a doplnění zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů * Čl. V Aktuální znění od 1. 1. 1998 305 ZÁKON ze dne 13. listopadu 1997, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 6 odst. 1 a 3 znějí: „(1) Poplatky stanovené v sazebníku pevnou částkou se platí bez vyměření a jsou splatné před provedením úkonu uvedeného v jednotlivých položkách sazebníku, není-li stanoveno jinak v poznámkách k jednotlivým položkám sazebníku. Nezaplatí-li poplatník poplatek v této době, vyzve ho správní orgán, aby tak učinil do 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy. Současně ho poučí, že nebude-li výzvě vyhověno, zahájené řízení se zastaví. Proti výzvě k zaplacení poplatku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy. (3) Správní orgán vydá výsledek provedeného úkonu až poté, co poplatník prokáže, že poplatek zaplatil, není-li v poznámkách k jednotlivým položkám sazebníku stanoveno jinak. Nezaplatí-li poplatník poplatek ve lhůtě uvedené v odstavcích 1 a 2, správní orgán úkon neprovede nebo zastaví zahájené řízení, pokud to nevylučují zvláštní předpisy, podle nichž správní orgán provádí úkon podléhající poplatku. Zaplatí-li poplatník poplatek po lhůtě uvedené v odstavcích 1 a 2, správní orgán uzná zaplacení poplatku a postupuje v řízení tak, jako by byl poplatek zaplacen včas, pokud v mezidobí nebylo pravomocně rozhodnuto o zastavení řízení.“. 2. V § 7 odst. 2 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větami: „Český zastupitelský úřad může přijmout placení poplatku i v měně jiného státu, je-li Českou národní bankou vyhlašován její směnný kurs devizového trhu. Český zastupitelský úřad přijme vždy placení poplatku v české měně.“. 3. § 7 odst. 3 až 5 znějí: „(3) Přepočet české měny na cizí měnu a naopak provádí český zastupitelský úřad podle směnného kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek vyměřován nebo oznamován. Pro přepočet měn, jejichž směnný kurs devizového trhu Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurs USD k místní měně vyhlášený zahraniční bankou státu, v němž má zastupitelský úřad sídlo, k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek vyměřován nebo oznamován. (4) Správní orgány na českém hraničním přechodu vyměřují a vybírají poplatky v české měně. Poplatek může být zaplacen i v cizí měně, kterou tuzemské banky vykupují. (5) Přepočet cizí měny na českou měnu se provádí na českém hraničním přechodu podle směnného kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v pátek předchozího týdne, po celý následující kalendářní týden. Rozdíl mezi částkou placenou v cizí měně a sazbou poplatku může být vrácen v české měně.“. 4. § 8 odst. 3, 4 a 6 znějí: „(3) Rozhodnutí o vrácení poplatku vykonává správní orgán, který poplatek vyměřil a vybral. Poplatek vrací správní orgán z účtu, na který byl poplatek zaplacen. Ze zvláštního účtu podle § 7 odst. 7 vrací správní orgán i poplatky, které byly zaplaceny kolkovou známkou. Není-li zvláštní účet zřízen, vykonává rozhodnutí správního orgánu o vrácení poplatku zaplaceného kolkovou známkou finanční úřad příslušný podle sídla správního orgánu. (4) Správní orgán nerozhodne o částečném vrácení poplatku podle odstavce 2, nepřevyšuje-li sazba poplatku 50 Kč. (6) Nevyhovění žádosti, návrhu, přihlášce, podnětu, oznámení nebo jejich zpětvzetí není důvodem pro vrácení poplatku, je-li poplatek splatný již při podání (§ 6 odst. 1).“. 5. § 9 odst. 1 písm. c) zní: „c) obce, jde-li o úkony prováděné orgány obcí nebo o úkony týkající se výkonu státní správy, který je na ně přenesen.“. 6. V § 9 odst. 2 písm. a) se za slova „o státní sociální podpoře,“ vkládají slova „o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie a nájemného,", za slova „o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění“ se vkládají tato slova: „a o veřejném zdravotním pojištění“. 7. V § 9 odst. 2 se vypouští písmeno d) včetně poznámky č. 3a) a písmeno e) se označuje písmenem d). 8. V § 9 odst. 4 se za slova „popřípadě úkony“ vkládají tato slova: „, a to“. 9. § 9 se doplňuje odstavcem 6, který včetně poznámky č. 4a) zní: „(6) Na zdravotní pojišťovny se při prokazování nároku na osvobození podle odstavce 2 písm. a) nevztahují ustanovení o mlčenlivosti podle zvláštních předpisů.4a) 4a) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Z poplatku vybraného podle položky 20 písm. c) sazebníku je příslušný správní orgán (úřad obce) povinen převést do státního rozpočtu za každý výherní hrací přístroj povolený k provozování částku - 5000 Kč při povolení vydaném nejdéle na tři měsíce, - 8000 Kč při povolení vydaném nejdéle na šest měsíců, - 15 000 Kč při povolení vydaném na kalendářní rok. (2) Obecní úřad na částky podle odstavce 1 zakoupí kolkové známky a vylepí vrchní díly kolkových známek do své spisové evidence týkající se konkrétního povolení. Spodní díly kolkových známek vylepí na kopii povolení k provozování výherních hracích přístrojů a oba díly kolkové známky znehodnotí otiskem úředního razítka. Kopii povolení se spodními díly kolkových známek zašle do 30 dnů následujících po vydání povolení místně příslušnému finančnímu úřadu.“. 11. Sazebník správních poplatků uvedený v příloze k zákonu České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zní: „Příloha k zákonu ČNR č. 368/1992 Sb. Sazebník správních poplatků Obecná poznámka: Osvobození pro občany těžce zdravotně postižené - držitele průkazu ZTP nebo ZTP-P je uvedeno u položek 16, 25, 26, položky 27 písm. b), položky 28 a položky 34 písm. a). ČÁST I Položka 1 Podání žádosti (návrhu) u správce daně:1)\| \| ---\|---\|--- a) o prodloužení lhůty nebo navrácení lhůty v předešlý stav \| Kč\| 100,- b) o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání nebo hlášení\| Kč\| 100,- c) o prominutí daně nebo příslušenství daně\| Kč\| 200,- d) o přezkoumání daňového rozhodnutí\| Kč\| 200,- e) o povolení posečkání daně (zálohy na daň) nebo cla anebo o povolení jejich zaplacení ve splátkách\| Kč\| 100,- f) o prominutí daňového nedoplatku\| Kč\| 200,- g) o povolení jiné úlevy na dani nebo cle\| Kč\| 200,- h) na delegování místní příslušnosti na jiného správce daně \| Kč\| 200,- i) o vrácení cla, daní nebo poplatků při dovozu a nebo o prominutí celního nedoplatku\| Kč\| 200,- Zmocnění:\| \| Správní orgán nevybere poplatek podle písmen c), f), g) a i), činí-li požadovaná úleva trojnásobek stanovené sazby poplatku nebo méně než trojnásobek. Poznámky:\| \| 1\\. Podle této položky postupují správní orgány uvedené v § 1 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb., a celní orgány. Daněmi se podle této položky rozumí příjmy státního rozpočtu nebo územního rozpočtu ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 2\\. Jinou úlevou na dani nebo cle podle písmene g) této položky se rozumí úlevy, popřípadě snížení apod., k nimž je zmocněn správce daně zvláštním daňovým, poplatkovým nebo celním předpisem. 3\\. Správní orgán vrátí poplatek podle písmene d) této položky v plné výši, je-li rozhodnutí o povolení přezkoumání daňového rozhodnutí vydáno. 4\\. Správní orgán vybere poplatky podle této položky za každou daň, které se žádost poplatníka týká, ale i za každého poplatníka, podává-li jednu žádost více poplatníků. Správní orgán vybere poplatky jen jednou v případě, kdy jde o daň ze společného předmětu zdanění (např. spoluvlastníci jedné nemovitosti). 5\\. Je-li jednou žádostí požadováno provedení více úkonů uváděných pod různými písmeny této položky, vybere se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených za jednotlivé požadované úkony. 6\\. Poplatek podle písmene i) této položky se vybere jen v případě řízení podle § 289 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb., jde-li o zboží, které má obchodní charakter. Položka 2 a) Za nahlédnutí do matriky\| Kč\| 20,- ---\|---\|--- \| za každý svazek matriky b) Za nahlédnutí do živnostenského rejstříku\| Kč\| 20,- c) Za nahlédnutí do opisu z evidence Rejstříku trestů \| Kč\| 20,- Osvobození: Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny církve, jde-li o matriky vedené těmito církvemi do 31. 12. 1949. Poznámka: Za nahlédnutí do živnostenského rejstříku vybere správní orgán poplatek podle písmene b) této položky za každý subjekt, do jehož zápisu se nahlíží. Položka 3 Vydání stejnopisu, opisu, fotokopie, výpisu nebo písemné informace z úředních spisů (soukromých spisů v úřední úschově), rejstříků, knih, záznamů, evidencí nebo listin \| Kč\| 50,- ---\|---\|--- \| za každou i započatou stránku Osvobození:\| \| Od poplatku za výpisy z matrik jsou osvobozeny církve, jde-li o matriky vedené těmito církvemi do 31. 12. 1949.\| \| Zmocnění:\| \| Za kopie pořízené na kopírovacích strojích sníží správní orgán poplatek podle této položky o 70 %.\| \| Poznámky:\| \| 1\\. První vydání listu rodného, oddacího nebo úmrtního nepodléhá poplatku. Poplatku nepodléhá také první vydání stejnopisu, opisu, fotokopie nebo výpisu ze spisového materiálu územního finančního orgánu (§ 23 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). 2\\. Každou započatou stránkou se rozumí vydaná stránka formátu A4 a menší. 3\\. Poplatek podle této položky se nevybere za výpis z evidence Rejstříku trestů, byla-li žádost o vydání výpisu podána u českého zastupitelského úřadu a zpoplatněna podle položky 153 písm. b) sazebníku. Položka 4 Ověření stejnopisu, opisu, fotokopie, výpisu nebo písemné informace z úředních spisů (soukromých spisů v úřední úschově), rejstříků, knih, záznamů, evidencí nebo listin za každou i započatou stránku\| \| ---\|---\|--- a) v českém jazyce\| Kč\| 20,- b) v cizím jazyce\| Kč\| 50,- Osvobození:\| \| Od poplatku podle této položky je osvobozeno ověření listin potřebných k provedení zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb.\| \| Poznámky:\| \| 1\\. Za ověření cizojazyčné listiny pro osoby s místem trvalého pobytu na území České republiky vybere správní orgán poplatek ve výši stanovené pro český jazyk.\| \| 2\\. Za cizojazyčnou listinu se považuje listina, v níž je alespoň část textu v cizím jazyce. 3\\. Poplatku nepodléhá ověření prvního vydání stejnopisu, opisu, fotokopie nebo výpisu ze spisového materiálu územního finančního orgánu (§ 23 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Položka 5 a) Ověření podpisu nebo otisku razítka na listině nebo na jejím stejnopisu, za každý podpis nebo otisk razítka\| Kč\| 30,- ---\|---\|--- b) Ověření (apostila) podpisu a otisku razítka na listině\| Kč\| 100,- Osvobození:\| \| Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno ověření podpisu na listinách potřebných pro provedení zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb.\| \| Poznámka:\| \| Podle písmene b) této položky vybere správní orgán poplatek v případech konečného ověření listiny (apostila) za účelem jejího použití v zahraničí.\| \| Položka 6 Vydání osvědčení o tuzemském právu \| Kč\| 2 000,- ---\|---\|--- Položka 7 Udělení státního občanství České republiky \| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek na částku 500 Kč ve zvlášť odůvodněných případech.\| Položka 8 a) Vydání osvědčení nebo potvrzení o státním občanství České republiky\| Kč\| 100,- ---\|---\|--- b) Vydání potvrzení o domovské příslušnosti nebo národnosti anebo státním občanství\| Kč\| 100,- Položka 9 Vydání potvrzení nebo písemného sdělení o pobytu osob nebo vydání písemného sdělení o vozidle nebo jeho držiteli\| Kč\| 20,- ---\|---\|--- Osvobození: Od poplatku za vydání písemného sdělení o pobytu osob je osvobozen Český červený kříž a občané, jestliže údaj o pobytu nelze zaznamenat do občanského průkazu. Poznámky: 1\\. Poplatek podle této položky vybere správní orgán za potvrzení nebo za písemné sdělení údajů o každé osobě v něm uvedené, popř. o každém vozidle. 2\\. Výměna nebo výdej hromadných dat na magnetických páskách není úkonem ve smyslu této položky. Položka 10 Povolení změny\| \| ---\|---\|--- a) příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného, cizojazyčného nebo na předešlé příjmení\| Kč \| 100,- b) jména nebo příjmení v ostatních případech\| Kč\| 1 000,- Osvobození:\| \| 1\\. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení, k níž dochází prohlášením rozvedeného manžela, že přijímá opět své předešlé příjmení, byla-li tato skutečnost oznámena do jednoho měsíce po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu. 2\\. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna nebo oprava jména osvojených dětí nebo změna, kterou je nutno provést v důsledku nesprávných (neúplných) zápisů v matrice. 3\\. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna jména a příjmení osoby v případě transsexuality. Poznámky:\| \| 1\\. Za změnu příjmení manželů a jejich nezletilých dětí na společné příjmení vybere správní orgán jeden poplatek. 2\\. Za změnu příjmení více nezletilých dětí téhož rodiče vybere správní orgán jen jeden poplatek. 3\\. Podle písmene a) této položky vybere správní orgán poplatek za povolení změny příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče na příjmení opatrovníka, na společné příjmení pěstounů nebo příjmení dohodnuté pro jejich vlastní děti, pokud opatrovníky nebo pěstouny jsou prarodiče nebo sourozenci rodičů nezletilých dětí. Položka 11 a) Uzavření manželství jiným než příslušným obecním úřadem mezi českými státními občany s trvalým bydlištěm na území České republiky, cizinci s trvalým pobytem na území České republiky nebo českým státním občanem s trvalým bydlištěm na území České republiky a cizincem s trvalým pobytem na území České republiky\| Kč\| 600,- ---\|---\|--- b) Uzavření manželství mezi cizincem s jiným než trvalým pobytem na území České republiky a českým státním občanem bez trvalého bydliště na území České republiky, cizinci s jiným než trvalým pobytem na území České republiky nebo českými státními občany bez trvalého bydliště na území České republiky\| Kč\| 2 000,- c) Uzavření manželství mezi českým státním občanem s trvalým bydlištěm na území České republiky a českým státním občanem bez trvalého bydliště na území České republiky, českým státním občanem bez trvalého bydliště na území České republiky a cizincem s trvalým pobytem na území České republiky, českým státním občanem s trvalým bydlištěm na území České republiky a cizincem s jiným než trvalým pobytem na území České republiky nebo cizincem s trvalým pobytem na území České republiky a cizincem s jiným než trvalým pobytem na území České republiky\| Kč\| 1 000,- d) Povolení uzavřít manželství mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost\| Kč\| 1 000,- Poznámky:\| \| 1\\. Poplatek podle této položky vybere správní orgán jen od jednoho ze snoubenců.\| \| 2\\. Poplatek podle této položky vybere správní orgán, před kterým je manželství uzavíráno.\| \| Položka 12 Vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství v cizině nebo s cizincem \| Kč\| 500,- ---\|---\|--- Položka 13 a) Vydání loveckého lístku s platností nejdéle\| \| ---\|---\|--- \\- na jeden den\| Kč\| 30,- \\- na pět dní\| Kč\| 50,- \\- na 30 dní\| Kč\| 70,- \\- na 6 měsíců\| Kč\| 100,- \\- na 12 měsíců\| Kč\| 150,- b) Vydání loveckého lístku na dobu neurčitou\| Kč\| 1 000,- Zmocnění: Správní orgán sníží poplatek podle této položky o 50 %, vydává-li lovecký lístek žákům (studentům) českých odborných škol ve studijních oborech s výukou myslivosti, lesníkům a myslivcům z povolání, mají-li v pracovní náplni aktivní provádění myslivosti, mysliveckým hospodářům a osobám ustanoveným jako myslivecká stráž. Nárok na snížení poplatku prokáží tyto osoby správnímu orgánu potvrzením školy o studiu nebo potvrzením o výkonu povolání anebo funkce na území České republiky. Položka 14 Vydání rybářského lístku nebo prodloužení jeho platnosti\| \| ---\|---\|--- \\- na jeden nebo dva dny\| Kč\| 15,- \\- na dobu kratší jednoho roku\| Kč\| 30,- \\- ročního\| Kč\| 50,- \\- tříletého\| Kč\| 100,- \\- mládeži do 15 let\| Kč\| 20,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle této položky o 50 %, vydává-li rybářský lístek žákům (studentům) českých odborných škol ve studijních oborech s výukou rybářství, odborným pracovníkům na úseku rybářství, mají-li provozování rybářství v pracovní náplni, rybářským hospodářům a osobám ustanoveným jako rybářská stráž. Nárok na snížení poplatku prokáží tyto osoby správnímu orgánu potvrzením školy o studiu nebo potvrzením o výkonu funkce anebo povolání na území České republiky.\| \| Položka 15 a) Vydání dokladu (průkazu, osvědčení apod.) náhradou za doklad (průkaz, osvědčení apod.) poškozený, zničený, ztracený, odcizený, neupotřebitelný nebo za doklad (průkaz, osvědčení apod.) obsahující neoprávněně provedené zápisy, změny nebo opravy\| Kč\| 100,- ---\|---\|--- b) Vydání občanského průkazu náhradou za platný průkaz na žádost občana v jeho osobním zájmu\| Kč\| 100,- c) Za změnu nebo doplnění jiných než základních údajů2) v občanském průkazu\| Kč \| 25,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle písmene a) této položky na 25 Kč, odůvodňují-li to okolnosti případu nebo sociální poměry poplatníka.\| \| Poznámky:\| \| 1\\. Podle této položky postupuje správní orgán, pokud není dále stanoveno jinak.\| \| 2\\. Neupotřebitelným dokladem (průkazem, osvědčením apod.) je např. doklad, na němž podoba osoby neodpovídá skutečnosti. Neupotřebitelným dokladem (průkazem, osvědčením apod.) není doklad, jehož doba platnosti uplynula.\| \| Položka 16 1\\. Vydání stavebního povolení\| \| ---\|---\|--- a) ke stavbě obytného domu s nejvýše dvěma byty\| Kč\| 300,- b) ke stavbě obytného domu s více než dvěma byty \| Kč\| 1 000,- c) ke stavbě pro individuální rekreaci (rekreační chata, rekreační domek, zahrádkářská chata)\| \| \\- nepřesahuje-li zastavěná plocha 25 m2\| Kč\| 200,- \\- přesahuje-li zastavěná plocha 25 m2\| Kč\| 500,- d) ke stavbě nebo ke změně stavby garáže (nástavby, přístavby, stavební úpravy) nejvýše se třemi stáními\| Kč\| 300,- e) ke změně stavby obytného domu nebo stavby pro individuální rekreaci (nástavby, přístavby, stavební úpravy), ke stavbě plnící doplňkovou funkci ke stavbě hlavní uvedené pod písmeny a) až d), ke stavbě studny anebo ke stavbě přípojek na veřejnou rozvodnou síť a na kanalizaci určené pro stavby uvedené pod písmeny a) až d)\| Kč\| 300,- f) ke stavbě řadových garáží\| Kč Kč\| 300,- a 150,- Kč za čtvrté a každé další stání, nejvýše 2 500,- \\- k jejich změnám (nástavby, přístavby, stavební úpravy), ke stavbě plnící doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, ke stavbě přípojek na veřejnou rozvodnou síť a na kanalizaci\| Kč\| 500,- g) ke stavbě nebytových objektů\| Kč\| 3 000,- \\- k jejich změnám (nástavby, přístavby) a ke stavbám výše neuvedeným\| Kč\| 2 500,- h) ke stavebním úpravám nebytových objektů nebo ke stavbě přípojek k nebytovým objektům na veřejnou rozvodnou síť a na kanalizaci\| Kč\| 1 000,- i) ke stavbě dočasných objektů zařízení staveniště \| Kč\| 300,- 2\\. Vydání rozhodnutí o změně stavebního povolení, jde-li o změnu stavebníka, lhůty dokončení stavby, změnu osoby odpovědného dozoru nebo úpravu podmínek zabezpečujících realizaci stavby \| Kč\| 300,- Osvobození: Od poplatku podle písmene e) této položky je osvobozeno vydání stavebního povolení ke stavební úpravě z důvodu ztíženého užívání obytného domu osobou těžce zdravotně postiženou - držitelem průkazu ZTP nebo ZTP-P, která má v obytném domě trvalý pobyt. Poznámky: 1\\. Zahrnuje-li stavební povolení stavby více obytných domů uvedených pod bodem 1 písm. a) a b) této položky, vybere správní orgán poplatek za stavbu každého obytného domu. 2\\. Je-li stavebním povolením povolována stavba objektů uvedených pod různými písmeny této položky, vybere se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených za jednotlivé stavby. 3\\. Objekty hotelových a ubytovacích zařízení a stavba hromadných garáží se posuzují jako stavba nebytových objektů podle písmene g) této položky. 4\\. Správním orgánem příslušným k úkonu podle této položky je i speciální stavební úřad ve smyslu § 120 a 121 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 5\\. Čistírna odpadních vod ke stavbám uvedeným v bodu 1 písm. a) až d) a f) se pro účely stanovení poplatku považuje za stavbu plnící doplňkovou funkci ke stavbě hlavní. 6\\. Za stavební povolení ke stavbě zemědělské účelové stavby vybere správní orgán poplatek podle písmene c) této položky. Zastavěná plocha je měřena nad podnoží. 7\\. Za vydání dodatečného povolení stavby vybere správní orgán poplatek podle této položky. Položka 17 Vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území \| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- Poznámky:\| \| 1\\. Poplatek se nevybere, je-li sloučeno územní řízení se stavebním řízením a vydává se jedno rozhodnutí.\| \| 2\\. Podle této položky se vybere poplatek i za vydávané územní rozhodnutí o umístění informačního, reklamního nebo propagačního zařízení [§ 39 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 262/1992 Sb.]. Poplatku podle této položky nepodléhá označení provozovny podle § 31 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb.\| \| Položka 18 a) Vydání povolení ke změně užívání stavby\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Vydání povolení k odstranění stavby\| Kč\| 100,- Položka 19 Místní šetření (komisionální řízení), pokud je nařízeno podle zvláštních předpisů nebo se koná z podnětu účastníků řízení\| \| ---\|---\|--- \| \| a) za každou započatou hodinu v pracovní době správního orgánu\| Kč\| 100,- \| \| b) za každou započatou hodinu v mimopracovní době v pracovních dnech\| Kč\| 150,- c) za každou započatou hodinu ve dnech pracovního volna a ve dnech pracovního klidu\| Kč\| 300,- Osvobození:\| \| Od poplatku je osvobozeno místní šetření prováděné při živelních pohromách nebo nehodách a místní šetření podle zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, místní šetření podle zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., místní šetření prováděné za účelem vyřízení stížností podle vládní vyhlášky č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících, a místní šetření v přestupkovém řízení podle zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.\| \| Poznámky:\| \| 1\\. Poplatek podle této položky se nevybere, je-li místní šetření prováděno za účelem vydání rozhodnutí zpoplatňovaného podle položek 16, 18, 20 nebo 58 a za místní šetření při kolaudaci nezbytných úprav, které nařídil správní orgán.\| \| 2\\. Za místní šetření při kolaudaci správní orgán poplatek vybere jen v případě, byl-li návrh na kolaudaci podán po lhůtě k dokončení stavby stanovené ve stavebním povolení.\| \| 3\\. Za místní šetření z podnětu účastníka řízení ve smyslu této položky se považuje i šetření, které provedl správní orgán na dožádání jiného správního orgánu vyřizujícího podání účastníka řízení.\| \| 4\\. Při vydání dodatečného povolení stavby správní orgán nevybere poplatek za místní šetření při kolaudaci, jsou-li obě řízení sloučena.\| \| 5\\. Poplatek podle této položky vyměří správní orgán po ukončení místního šetření.\| \| Položka 20 a) Povolení loterie nebo okamžité loterie anebo tomboly\| 10 %, nejméně Kč nejvýše Kč\| 200,- 10 mil. ---\|---\|--- b) Povolení číselné loterie nebo sázkové hry za každý rok\| 10 %, nejméně Kč nejvýše Kč\| 1 500,- 10 mil. c) Povolení k provozování výherních hracích přístrojů za každý přístroj\| \| \\- nejdéle na tři měsíce v kalendářním roce \| Kč \| 10 000,- \\- nejdéle na šest měsíců v kalendářním roce \| Kč\| 16 000,- \\- nejdéle na kalendářní rok \| Kč \| 30 000,- d) Povolení provozování ostatních sázkových her (rulety apod.) za každý rok\| 10 %, nejméně Kč\| 1 500,- e) Povolení změny stálého umístění výherního hracího přístroje\| Kč \| 1 000,- f) Za změnu povolení při výměně výherního hracího přístroje za stejný model v důsledku prokázaného zničení požárem nebo jinou živelní pohromou\| Kč \| 2 000,- Poznámky:\| \| 1\\. Základem poplatku podle písmene a) této položky (peněžní loterie nebo okamžité stírací loterie) je rozdíl mezi úhrnnou cenou vydávané emise losů a předpokládanými vyplácenými výhrami. Základem poplatku pro tomboly je úhrnná cena vydaných losů.\| \| 2\\. Základem poplatku podle písmen b) a d) této položky je rozdíl mezi vsazenými částkami a výhrami vyplacenými sázejícím.\| \| 3\\. Poplatek podle písmen b) a d) této položky vyměřuje územní finanční orgán3) způsobem stanoveným ve vydaném povolení.\| \| Položka 21 a) Vydání osvědčení o zápisu samostatně hospodařícího rolníka do evidence\| Kč\| 150,- ---\|---\|--- b) Za změnu nebo zrušení osvědčení podle písmene a)\| Kč\| 20,- Položka 22 a) Vydání osvědčení nebo ověření o způsobilosti k provozování odborné činnosti anebo udělení úředního oprávnění podle zvláštních předpisů4)\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- b) Udělení povolení k obnově kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi („restaurátorské licence“)\| Kč\| 1 000,- c) Prodloužení platnosti dokladů uvedených v písmenu a)\| Kč\| 50,- d) Udělení státní autorizace pro podnikání v energetických odvětvích\| Kč\| 1 000,- e) Změna nebo zrušení státní autorizace pro podnikání v energetických odvětvích\| Kč\| 500,- f) Udělení licence k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami\| Kč\| 1 000,- g) Vydání státního povolení k provozování komoditní burzy\| Kč\| 50 000,- Poznámky:\| \| 1\\. Státní autorizace se uděluje, mění nebo ruší podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.\| \| 2\\. Státní povolení k provozování komoditní burzy je vydáváno podle zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákonů č. 216/1994 Sb. a č. 105/1995 Sb.\| \| 3\\. Je-li k vydání státního povolení k provozování komoditní burzy třeba státních povolení vydaných jinými orgány státní správy podle předmětů burzovních obchodů, vybere poplatek podle písmene g) této položky správní orgán, který jmenuje burzovního komisaře.\| \| 4\\. Povolení zpoplatňované podle písmene b) této položky je vydáváno podle § 14 odst. 8 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 242/1992 Sb.\| \| Položka 23 a) Vydání živnostenského listu\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- \\- pro provozování živnosti průmyslovým způsobem\| Kč\| 10 000,- b) Za rozhodnutí o provozování stávající ohlašovací živnosti průmyslovým způsobem, pokud již byl vydán živnostenský list\| Kč\| 9 000,- c) Vydání koncesní listiny\| Kč\| 2 000,- \\- pro provozování živnosti průmyslovým způsobem\| Kč \| 20 000,- d) Za rozhodnutí o provozování stávající koncesované živnosti průmyslovým způsobem, pokud již byla vydána koncesní listina\| Kč \| 18 000,- e) Za změnu živnostenského listu nebo koncesní listiny\| Kč \| 500,- f) Za změnu osobních údajů (jméno, příjmení, bydliště) podnikatele v živnostenském listě nebo koncesní listině včetně promítnutí těchto změn do dalších údajů v živnostenském listě nebo koncesní listině\| Kč \| 100,- g) Za zrušení živnostenského oprávnění na žádost podnikatele\| Kč\| 150,- h) Za schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost\| Kč\| 500,- i) Vydání osvědčení o průkazu živnostenského oprávnění5)\| Kč \| 100,- Poznámky:\| \| 1\\. U ohlašovacích živností je poplatek podle písmene a) této položky splatný při ohlášení. 2\\. Správní orgán vybere poplatek jen podle písmene e) této položky, provádí-li současně změny zpoplatňované podle písmen e) a f) této položky. 3\\. Správní orgán nevybere poplatek, provádí-li ze svého podnětu změnu podmínek provozování podnikatelské činnosti. 4\\. Poplatek podle písmene h) této položky se nevybere, je-li odpovědný zástupce schválen současně s rozhodnutím o udělení koncese. Položka 24 a) Vydání rozhodnutí o registraci k provozování nestátního zdravotnického zařízení\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Za změnu rozhodnutí o registraci k provozování nestátního zdravotnického zařízení\| Kč\| 500,- c) Za změnu osobních údajů (jméno, příjmení, bydliště) podnikatele v rozhodnutí o registraci k provozování nestátního zdravotnického zařízení včetně promítnutí těchto změn do dalších údajů v rozhodnutí o registraci\| Kč\| 100,- d) Za zrušení rozhodnutí o registraci k provozování nestátního zdravotnického zařízení\| Kč\| 150,- Poznámky: 1\\. Správní orgán vybere poplatek jen podle písmene b) této položky, provádí-li současně změny zpoplatňované podle písmen b) a c) této položky. 2\\. Správní orgán nevybere poplatek, provádí-li změnu zákonných podmínek v rozhodnutí o registraci k provozování nestátního zdravotnického zařízení, popřípadě zrušení rozhodnutí o registraci ze svého podnětu. ČÁST II Položka 25 Zápis prvního a dalšího držitele motorového nebo přípojného vozidla, které je povinně opatřeno státní poznávací značkou\| \| ---\|---\|--- a) u motocyklu do 50 cm3\| Kč\| 100,- b) u motocyklu nad 50 cm3 včetně motocyklu s přívěsným nebo postranním vozíkem nebo motorové tříkolky - rikši\| Kč\| 200,- c) u jiného motorového vozidla\| Kč\| 300,- d) u přípojného vozidla\| Kč\| 100,- Osvobození:\| \| 1\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny osoby těžce zdravotně postižené - držitelé průkazu ZTP nebo ZTP-P. 2\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny zápisy držitele provedené v důsledku nabytí a vypořádání dědictví nebo rozhodnutí soudu o zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů. 3\\. Od poplatku podle této položky je osvobozen zápis držitele při změně právního postavení subjektu nebo jeho názvu dle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Poznámky: 1\\. Úkon zpoplatňovaný podle této položky zahrnuje i vydání osvědčení o evidenci vozidla a zápis změny v dokladech k motorovému nebo přípojnému vozidlu. 2\\. Poplatníkem je nabyvatel motorového nebo přípojného vozidla. Položka 26 Schválení technické způsobilosti motorového nebo přípojného vozidla, které se neshoduje se schváleným typem vozidla, jde-li o\| \| ---\|---\|--- a) motocykl včetně motorové tříkolky - rikši\| Kč\| 1 000,- b) jiné motorové vozidlo\| Kč\| 2 000,- c) přípojné vozidlo\| Kč\| 1 000,- Osvobození:\| \| 1\\. Osvobození uvedené v bodě 1 k položce 25 zde platí obdobně.\| \| 2\\. Od poplatku podle této položky je osvobozeno schválení technické způsobilosti motorového nebo přípojného vozidla, které bylo po odcizení trvale vyřazeno z provozu.\| \| Zmocnění: Správní orgán vybere poplatek podle této položky ve výši 25 % sazby, schvaluje-li technickou způsobilost motorového nebo přípojného vozidla po přestavbě, a ve výši 10 %, schvaluje-li technickou způsobilost motorového vozidla po přestavbě spočívající v úpravě na alternativní pohon benzin-zkapalněný plyn nebo propan-butan. Poznámka: Úkon zpoplatňovaný podle této položky zahrnuje i vydání technického průkazu motorového nebo přípojného vozidla. Položka 27 a) Vydání registrační listiny k provádění výcviku řidičů motorových vozidel\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Vydání řidičského průkazu nebo vydání osvědčení pro učitele řidičů motorových vozidel\| Kč\| 50,- c) Zápis změny v řidičském průkazu, osvědčení pro učitele řidičů motorových vozidel nebo v dokladech k motorovému nebo přípojnému vozidlu\| Kč\| 10,- d) Přidělení tabulky se státní poznávací značkou\| Kč\| 100,- e) Přidělení tabulky se zvláštní státní poznávací značkou trvalou manipulační a tabulky se zvláštní státní poznávací značkou trvalou pro zkušební účely\| Kč\| 1 000,- f) Schválení úprav pro tažení přípojných vozidel\| Kč\| 50,- Osvobození:\| \| Osvobození uvedené v bodě 1 k položce 25 platí obdobně pro písmeno b) této položky.\| \| Zmocnění:\| \| Za vydání řidičského průkazu z důvodu rozšíření řidičského oprávnění nebo za vydání osvědčení pro učitele řidičů motorových vozidel z důvodu rozšíření oprávnění vyučovat předmět v rozsahu dalších skupin řidičského oprávnění, případně vyučovat další předmět vybere správní orgán poplatek ve výši 20 Kč.\| \| Poznámka:\| \| Správní orgán nevybere poplatek podle písmene c) této položky, vybral-li již poplatek podle položky 25 nebo 26, dále nevybere poplatek podle písmene d) této položky, vybral-li již poplatek podle položky 25. Položka 28 Povolení individuálního výcviku žadatele o řidičské oprávnění skupin A, B nebo M včetně rozšiřujícího výcviku k získání těchto skupin řidičského oprávnění\| Kč \| 700,- ---\|---\|--- Osvobození: \| \| Osvobození uvedené v bodě 1 k položce 25 zde platí obdobně.\| \| Položka 29 a) Vydání zbrojního průkazu za každou skupinu rozsahu oprávnění\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Vydání zbrojního oprávnění\| Kč\| 1 000,- c) Prodloužení platnosti zbrojního průkazu\| Kč\| 300,- d) Vydání průkazu zbraně\| Kč\| 200,- Zmocnění:\| \| 1\\. Správní orgán sníží poplatek podle písmene d) této položky na částku 50 Kč, jde-li o sportovní zbraně sportovních střelců, biatlonistů nebo moderních pětibojařů - členů sportovních klubů.\| \| 2\\. Správní orgán sníží poplatek podle písmene a) této položky fyzické osobě, která má zbrojní průkaz vydaný podle předchozí právní úpravy, na částku 300 Kč a poplatek podle písmene d) této položky na částku 20 Kč, jde-li o zbraň zapsanou podle předchozí právní úpravy.\| \| 3\\. Správní orgán sníží poplatek podle písmene a) nebo písmene d) této položky na částku 25 Kč, vydává-li průkazy v důsledku změny bydliště, jména nebo příjmení fyzické osoby.\| \| 4\\. Správní orgán sníží poplatek podle písmene b) nebo písmene d) této položky na částku 25 Kč, vydává-li průkazy nebo oprávnění v důsledku změny názvu nebo sídla právnické osoby.\| \| Položka 30 a) Vydání povolení k provozování střelnice\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Vydání povolení ke znehodnocení zbraně\| Kč\| 200,- Položka 31 Vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo průvoz\| \| ---\|---\|--- \\- každé zbraně podléhající registraci\| Kč\| 300,- \\- střeliva\| Kč\| 60,- Osvobození: 1\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeni cizinci, kteří přijedou do České republiky na pozvání nebo se souhlasem vlády České republiky nebo Parlamentu České republiky. Od poplatku jsou dále osvobozeny osoby, které se zúčastní mezinárodních akcí ve sportovní střelbě a dalších sportovních soutěží, jejichž součástí je sportovní střelba, jde-li o zbraně určené pro sportovní účely. 2\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny zbrojní průvodní listy pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo průvoz na zbraně získané jako ceny ve střeleckých nebo podobných soutěžích. Položka 32 1\\. Povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřebu, která není živností, na dobu nejvýše dvou měsíců\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- 2\\. Povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřebu, která není živností, na dobu nejvýše jednoho roku\| Kč\| 1 000,- 3\\. Povolení k přepravě nebezpečných věcí\| Kč\| 1 000,- 4\\. Licence\| \| a) k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy veřejné pro vnitrookresní linky\| \| \\- pro jednu linku \| Kč\| 100,- \\- dvě až devět linek\| Kč\| 500,- \\- deset až padesát linek\| Kč\| 2 500,- \\- více linek\| Kč\| 5 000,- b) k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy veřejné pro meziokresní linky\| \| \\- pro jednu linku\| Kč\| 200,- \\- dvě až devět linek\| Kč\| 1 000,- \\- deset až padesát linek\| Kč\| 5 000,- \\- více linek\| Kč\| 10 000,- c) k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy zvláštní pro vnitrookresní linky\| \| \\- za jednu linku\| Kč\| 100,- \\- dvě a více linek\| Kč\| 500,- d) k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy zvláštní pro meziokresní linky\| \| \\- za jednu linku\| Kč\| 200,- \\- dvě a více linek\| Kč\| 1 000,- e) k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy veřejné\| \| \\- pro zahraničního provozovatele za každou linku\| Kč\| 15 000,- \\- pro tuzemského provozovatele za každou linku\| Kč\| 1 000,- f) k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy zvláštní\| \| \\- pro zahraničního provozovatele za každou linku\| Kč\| 5 000,- \\- pro tuzemského provozovatele za každou linku\| Kč\| 500,- 5\\. Povolení k provozování silniční dopravy zahraničním provozovatelem mezi dvěma místy na území České republiky\| \| a) k provedení jedné přepravy\| Kč\| 500,- b) k provedení dvou až pěti přeprav\| Kč\| 1 000,- c) k provedení neomezeného počtu přeprav\| Kč\| 10 000,- 6\\. Povolení zahraničnímu provozovateli k provozování příležitostné nebo kyvadlové osobní silniční dopravy nebo taxislužby\| Kč\| 5 000,- 7\\. Vstupní povolení k provozování mezinárodní silniční nákladní dopravy zahraničním provozovatelem k provedení jedné přepravy\| Kč\| 5 000,- 8\\. Náhradní povolení pro zahraničního provozovatele\| Kč\| 10 000,- Zmocnění:\| \| 1\\. Správní orgán může upustit od vybírání poplatku, jde-li o přepravu zemědělských výrobků nebo o přepravu provedenou z humanitárních důvodů. 2\\. Správní orgán může na základě vzájemnosti od vybrání poplatku upustit, popřípadě sazbu poplatku snížit anebo poplatek zvýšit až na trojnásobek z důvodu zabezpečení zásad dopravní politiky v dohodě se zainteresovanými ústředními orgány státní správy. 3\\. Správní orgán upustí od vybrání poplatku za vydání licence, přijme-li dopravce závazek veřejné služby na základě smlouvy nebo rozhodnutí správního orgánu. 4\\. Správní orgán upustí od vybrání poplatku, popřípadě jeho sazbu sníží, jde-li o kombinovanou dopravu nebo o vstup vozidla zahraničního dopravce do hraničního pásma za účelem přepřahu návěsu. Poznámka:\| \| Úkony zpoplatňované podle této položky jsou upraveny zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. Položka 33 \| \| \| \| \| \| \| \| \| ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace při přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a k užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou vyhláškou Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb. A. Při vnitrostátní dopravě: 1\\. V obvodu jednoho okresu a) přesahuje-li pouze největší přípustné rozměry\| Kč\| 200,- b) o celkové hmotnosti do 60 t včetně\| Kč\| 600,- c) o celkové hmotnosti nad 60 t a k provedení opakovaných přeprav o celkové hmotnosti do 60 t (s platností povolení nejdéle na tři měsíce od právní moci povolení)\| Kč\| 2 000,- 2\\. Nad rámec okresu a) přesahuje-li pouze největší přípustné rozměry\| Kč\| 1 200,- b) o celkové hmotnosti do 60 t včetně\| Kč\| 2 500,- c) o celkové hmotnosti nad 60 t a k provedení opakovaných přeprav o celkové hmotnosti do 60 t (s platností povolení nejdéle na tři měsíce od právní moci povolení)\| Kč\| 6 000,- B. Při mezinárodní dopravě a v rámci mezinárodní dopravy: 1\\. Zahraničnímu dopravci a) přesahuje-li pouze největší přípustné rozměry a šířka nepřesáhne 3,5 m\| Kč\| 4 500,- b) v ostatních případech celková hmotnost (v t)\| do 60\| nad 60\| nad 80\| nad 100\| nad 120\| nad 150 a do 200 I sazba v Kč\| 6 000\| 12 000\| 20 000\| 30 000\| 40 000\| 60 000 překročení max. povoleného tlaku na nápravu (v %)6)\| 3-10\| 11 -20\| 21 - 30\| nad 30 II sazba v Kč\| 5 000\| 15 000\| 30 000\| 60 000 celková šířka v mm\| nad 3 500\| nad 4 000\| nad 4 500\| nad 5 000\| nad 5 500 III sazba v Kč\| 3 000\| 6 000\| 10 000\| 15 000\| 20 000 Celkový poplatek I+II+III 2\\. Tuzemskému dopravci při dopravě a) přesahuje-li pouze největší přípustné rozměry\| Kč\| 1 800,- b) o celkové hmotnosti do 60 t včetně\| Kč\| 3 000,- c) o celkové hmotnosti nad 60 t\| Kč\| 6 000,- C. V případě tranzitní dopravy se k částkám uvedeným pod písmenem B přičte 25 000 Kč. Osvobození: Od poplatku podle písmene A této položky jsou osvobozena povolení k dopravě zemědělských strojů v souvislosti se žňovými pracemi. Zmocnění: Správní orgán může poplatek podle písmene B teto položky snížit nebo od jeho vybrání upustit na základě vzájemnosti. Poznámka: Povolením podle této položky se rozumí povolení podle § 25 odst. 4 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Položka 34 a) Vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Vydání povolení připojení sousední nemovitosti na odpočívku dálnice nebo rychlostní silnice anebo na silnici I. tř.7)\| Kč\| 1 000,- c) Vydání povolení k připojení sousední nemovitosti na silnici II. tř.7) nebo III. tř.7) anebo místní komunikaci7)\| Kč\| 500,- Osvobození:\| \| 1\\. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno povolení ke zřízení parkovacího místa pro občany těžce zdravotně postižené - držitele průkazu ZTP nebo ZTP-P.\| \| 2\\. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno dodatečné povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace vydávané v důsledku havárie.\| \| Zmocnění:\| \| Za povolení podle písmene a) této položky vydávané na dobu kratší než šest měsíců vybere správní orgán poplatek ve výši 50 % a na dobu kratší než deset dní ve výši 100 Kč.\| \| Poznámka:\| \| Povolením podle písmene a) této položky se rozumí povolení podle § 25 odst. 4 písm. b) až f) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.\| \| ČÁST III Položka 35 a) Vydání nebo rozšíření platnosti průkazu způsobilosti člena lodní posádky plavidla\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- b) Vydání nebo rozšíření platnosti průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla\| Kč\| 150,- c) Vydání nebo rozšíření platnosti mezinárodního průkazu způsobilosti k vedení rekreačního plavidla ve vnitrozemské plavbě\| Kč\| 100,- d) Vydání nebo rozšíření platnosti mezinárodního průkazu způsobilosti k vedení rekreačního plavidla pro plavbu na moři\| Kč\| 300,- Položka 36 a) Vydání nebo prodloužení platnosti lodního osvědčení pro plavidla nebo osvědčení plovoucího zařízení ve vnitrozemské plavbě\| \| ---\|---\|--- \\- malá plavidla do délky 5 m včetně\| \| bez motoru\| Kč\| 200,- s motorem\| Kč\| 300,- \\- malá plavidla nad délku 5 m\| \| bez motoru\| Kč\| 400,- s motorem\| Kč\| 500,- \\- přívozní plavidla\| Kč\| 400,- \\- ostatní plavidla nebo plovoucí zařízení o výtlaku do 15 t včetně\| Kč\| 400,- o výtlaku nad 15 t\| Kč\| 600,- b) Vydání nebo prodloužení platnosti mezinárodního osvědčení pro rekreační plavidla pro vnitrozemskou plavbu\| Kč\| 100,- c) Vydání nebo prodloužení cejchovního průkazu k plavidlu\| \| \\- určenému k přepravě nákladů\| Kč\| 1 000,- \\- neurčenému k přepravě nákladů\| Kč\| 500,- d) Vystavení zvláštního povolení k provozu plavidla na dobu určitou nebo zvláštního povolení k umístění plavidla na vodní cestě anebo zvláštního povolení pro plavbu zahraničního plavidla na vodních cestách České republiky\| Kč\| 500,- Poznámky:\| \| 1\\. Úkon zpoplatňovaný podle písmene a) této položky zahrnuje i zapsání plavidla nebo plovoucího zařízení do evidence a ověření technické způsobilosti.\| \| 2\\. Za vydání průkazu náhradou za průkaz ztracený, zničený, poškozený nebo neupotřebitelný vybere správní orgán poplatek podle položky 15 písm. a).\| \| Položka 37 a) Schválení technické dokumentace pro stavbu jednoho malého plavidla nebo plovoucího zařízení nepodléhajících klasifikaci a povolení ke stavbě tohoto plavidla nebo zařízení\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Vydání průkazu způsobilosti typu plavidla\| Kč\| 2 000,- c) Vydání průkazu způsobilosti typu malého plavidla, plovoucího stroje nebo plovoucího zařízení\| Kč\| 2 000,- d) Zápis změny vlastníka nebo provozovatele plavidla do plavebního rejstříku a lodních dokladů\| Kč\| 200,- e) Zapsání nebo zrušení zápisu zástavního práva do plavebního rejstříku a lodních dokladů\| Kč\| 200,- f) Výmaz plavidla z plavebního rejstříku a vystavení potvrzení o výmazu\| Kč\| 200,- Položka 38 a) Vydání souhlasu ke zřízení a provozování přístavu\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Vystavení povolení ke vjezdu do veřejného přístavu pro provozovatele plavidla naloženého nebezpečnými věcmi\| Kč\| 2 000,- c) Vystavení povolení pro přepravu nebezpečných věcí\| Kč\| 5 000,- d) Vystavení povolení ke zřízení vrakoviště\| Kč\| 2 000,- e) Vystavení zvláštního povolení pro zvláštní přepravu (Čl. 1.21 Řádu plavební bezpečnosti)\| Kč\| 1 500,- Položka 39 a) Vydání námořnické knížky\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Vydání průkazu způsobilosti\| \| \\- námořníka\| Kč\| 1 500,- \\- důstojníka\| Kč\| 2 000,- \\- kapitána\| Kč\| 3 000,- c) Vydání dokladu (námořnická knížka, průkaz způsobilosti) náhradou za doklad ztracený, zničený nebo poškozený\| Kč\| 400,- Položka 40 Zápis námořní lodi do námořního rejstříku a vydání resjtříkového listu, jde-li o\| \| ---\|---\|--- \\- námořní jachty\| Kč\| 15 000,- \\- ostatní námořní lodě\| Kč\| 30 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán zvýší s přihlédnutím k okolnostem případu poplatek podle této položky až o 30 %, jde-li o lodě cisternové a lodě určené ke speciálním účelům, a o 50 %, jde-li výhradně o osobní námořní lodě (mimo jachty).\| \| Poznámka:\| \| Námořní jachta je námořní loď určená výhradně ke sportovní a rekreační plavbě na moři.\| \| Položka 41 Výmaz námořní lodi z námořního rejstříku a vydání potvrzení o výmazu, jde-li o\| \| ---\|---\|--- \\- námořní jachty\| Kč\| 2 000,- \\- ostatní námořní lodě\| Kč\| 10 000,- Poznámka:\| \| Poznámka uvedená v položce 40 zde platí obdobně.\| \| Položka 42 a) Vystavení lodního certifikátu nebo osvědčení o způsobilosti k plavbě\| \| ---\|---\|--- \\- námořní jachty\| Kč\| 1 000,- \\- ostatní námořní lodě\| Kč\| 2 000,- b) Vystavení prozatímního průvodního listu nebo výměrného listu\| Kč\| 1 000,- c) Za změnu lodních listin v důsledku změny registračních údajů, jde-li o\| \| \\- námořní jachty\| Kč\| 1 000,- \\- ostatní námořní lodě\| Kč\| 2 500,- Poznámky: 1\\. Poplatek podle písmene c) této položky vybere správní orgán za změnu všech listin jen jednou. 2\\. Poznámka uvedená v položce 40 zde platí obdobně. Položka 43 Vydání povolení k provozování letiště, stanovení druhu letiště nebo změna druhu letiště\| \| ---\|---\|--- a) mezinárodní veřejné\| Kč\| 15 000,- b) mezinárodní neveřejné\| Kč\| 10 000,- c) vnitrostátní veřejné\| Kč\| 5 000,- d) vnitrostátní neveřejné\| Kč \| 3 000,- Položka 44 a) Udělení souhlasu ke zřizování zařízení a provádění činnosti v ochranném pásmu letiště\| Kč\| 10 000,- ---\|---\|--- b) Udělení souhlasu k umístění stavby a zařízení mimo ochranné pásmo letiště\| Kč\| 5 000,- Položka 45 a) Vydání licence k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy\| Kč\| 50 000,- ---\|---\|--- b) Vydání licence k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy\| Kč\| 30 000,- c) Vydání povolení k provozování dopravy aerotaxi\| Kč\| 15 000,- Poznámky:\| \| 1\\. Úkon zpoplatňovaný podle této položky zahrnuje i vydání osvědčení tuzemskému leteckému dopravci Úřadem pro civilní letectví.\| \| 2\\. Správní orgán vybere poplatek podle této položky, vydává-li povolení k provozování obchodní letecké dopravy zahraničnímu leteckému dopravci.\| \| Položka 46 a) Zápis civilního letadla do leteckého rejstříku České republiky včetně vydání palubních dokladů pro\| \| ---\|---\|--- \\- letouny, vrtulníky\| Kč\| 1 000,- \\- kluzáky, balóny, vzducholodě, ultralehká letadla\| Kč\| 500,- b) Výmaz civilního letadla z leteckého rejstříku České republiky pro\| \| \\- letouny, vrtulníky\| Kč\| 200,- \\- kluzáky, balóny, vzducholodě, ultralehká letadla\| Kč\| 100,- c) Vydání potvrzení o výmazu letadla z leteckého rejstříku České republiky nebo potvrzení, že letadlo nebylo v rejstříku zapsáno\| Kč\| 50,- Položka 47 Udělení oprávnění k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, údržbě, opravám, modifikacím a konstrukčním změnám letadel, jejich součástí a výrobků letecké techniky\| Kč\| 10 000,- ---\|---\|--- Položka 48 a) Vydání průkazu způsobilosti leteckého personálu\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- b) Prodloužení platnosti průkazu způsobilosti leteckého personálu\| Kč\| 50,- Položka 49 Vydání povolení k provozování leteckých prací\| Kč \| 5 000,- ---\|---\|--- Položka 50 Vydání povolení k provádění letecké činnosti pro vlastní potřebu\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- Položka 51 Udělení souhlasu k provozování leteckého veřejného vystoupení a letecké soutěže\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- Položka 52 \| \| \| \| \| ---\|---\|---\|---\|---\|--- a) Schválení typu letadla včetně vydání Typového osvědčení (sazba poplatku pod písmenem A) b) Schválení typu letadla po modifikaci jeho podstatné části nebo změně mající vliv na jeho výkony a vlastnosti včetně vydání Schválení modifikace nebo Dodatku k typovému osvědčení (sazba poplatku pod písmenem B) c) Uznání dokladu o schválení typu letadla vydaného leteckým úřadem jiného státu (sazba poplatku pod písmenem C) d) Vydání Povolení k letu letadla na místo, kde bude po odstranění závady opět uvedeno do stavu letové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem D) e) Ověření nebo uznání hlukové způsobilosti letadla včetně vydání Osvědčení hlukové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem E) \| A \| B \| C \| D \| E Balóny a vzducholodě \| 5 000 \| 500 \| 1 500 \| \\- \| \\- Kluzáky \| 8 000 \| 2 500 \| 2 500 \| 200 \| \\- Motorizované kluzáky a ultralehká letadla \| 10 000 \| 3 000 \| 3 000 \| 200 \| \\- Letouny a vrtulníky do 5 700 kg \| 20 000 \| 5 000 \| 5 000 \| 500 \| 2 000 Letouny a vrtulníky nad 5 700 kg \| 50 000 \| 15 000 \| 15 000 \| 1 000 \| 5 000 Položka 53 a) Vydání osvědčení o schválení letové způsobilosti nebo vydání Osvědčení, kterým se uznává Osvědčení letové způsobilosti vydaného leteckým úřadem jiného státu (sazba poplatku pod písmenem F) --- b) Prodloužení platnosti Osvědčení letové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem G) \| F\| G Balony a vzducholodě\| 1 000\| 100 Kluzáky\| 3 000\| 300 Motorizované kluzáky a ultralehká letadla\| 3 500\| 350 Letouny a vrtulníky do 5 700 kg\| 7 000\| 700 Letouny a vrtulníky nad 5 700 kg\| 15 000\| 1 500 Zmocnění: Za změny v dokladech vybere správní organ poplatek ve výši 10 % sazby poplatku podle této položky. Poznámka: Za obnovení letové způsobilosti, která u letadla dočasně zanikla, vybere správní orgán poplatek podle písmene b) této položky. Položka 54 a) Schválení typu součásti letadla včetně vydání Typového osvědčení\| \| \| ---\|---\|---\|--- \\- u pohonné jednotky je sazba poplatku pod písmenem H \\- u vrtule a vrtulové jednotky pod písmenem K \\- u pomocné energetické jednotky pod písmenem N b) Schválení způsobilosti typu po změně podstatné části nebo změně mající vliv na výkony a vlastnosti včetně vydání Dodatku k typovému osvědčení\| \\- u pohonné jednotky je sazba poplatku pod písmenem I \\- u vrtule a vrtulové jednotky pod písmenem L \\- u pomocné energetické jednotky pod písmenem O c) Uznání dokladu typové způsobilosti k leteckému provozu vydaného leteckým úřadem jiného státu \\- u pohonné jednotky je sazba poplatku pod písmenem J \\- u vrtule a vrtulové jednotky pod písmenem M \\- u pomocné energetické jednotky pod písmenem P Pohonné jednotky \| H \| I \| J \\- pro zástavbu do kluzáků a ultralehkých letadel \| 3 000 \| 1 500 \| 1 500 \\- pístové \| 6 000 \| 3 000 \| 3 000 \\- turbovrtulové, turbohřídelové a proudové \| 10 000 \| 5 000 \| 5 000 Vrtule a vrtulové jednotky \| K \| L \| M \\- pevné dřevěné vrtule \| 1 000 \| 500 \| 500 \\- pevné kompozitové a kovové vrtule \| 2 000 \| 1 000 \| 1 000 \\- přestavitelné vrtule \| 3 000 \| 2 000 \| 2 000 \\- stavitelné vrtulové jednotky \| 5 000 \| 3 000 \| 3 000 \| N \| O \| P \\- pomocná energetická jednotka \| 6 000 \| 3 000 \| 2 000 Poznámka: Pohonnou jednotkou se rozumí motor a jeho agregáty a vrtulovou jednotkou se rozumí vrtule a její agregáty. Položka 55 1\\. Schválení způsobilosti výrobků letecké techniky k použití v civilním letectví\| \| ---\|---\|--- a) součásti výstroje letadel\| Kč\| 1 000,- b) palubní soustavy, pokud není schvalována v rámci typového schvalování letadla\| Kč\| 4 000,- c) součásti světelného zabezpečovacího zařízení\| Kč\| 1 000,- d) pro ovládání a monitorování letištního světelného zabezpečovacího zařízení\| Kč\| 2 000,- e) pozemního elektronického zabezpečovacího zařízení (radiokomunikačního, radionavigačního, radiolokačního)\| Kč\| 4 000,- f) pozemního zařízení pro měření dráhové dohlednosti\| Kč\| 2 000,- g) pozemního počítačového zařízení pro řízení letů\| Kč\| 1 000,- h) systému pozemních počítačových zařízení pro řízení letů\| Kč\| 4 000,- i) zařízení pro kontrolu a řízení pohybů letadel po zemi\| Kč\| 1 000,- j) systému pro kontrolu a řízení pohybů letadel po zemi\| Kč\| 4 000,- k) monitorovací soustavy\| Kč\| 4 000,- l) pozemního zařízení pro diagnostiku a vyhodnocování\| Kč\| 2 000,- m) pozemního zdroje energie pro letadla\| Kč\| 2 000,- n) leteckého trenažéru nebo simulátoru\| Kč\| 25 000,- o) zařízení pro přepravu nákladů na palubě letadla\| Kč\| 500,- p) výrobku, zařízení nebo soustavy na základě dokladu vydaného leteckým úřadem jiného státu\| 80 % z poplatků podle písmen a) až o) 2\\. Schválení podstatné změny nebo modifikace\| \| a) soustavy draku letadla, která nemá vliv na letovou způsobilost\| Kč\| 2 000,- b) zástavby výrobku nebo soustavy výstroje letadla\| 50 % z poplatku podle bodu 1 Zmocnění:\| Správní orgán s přihlédnutím k náročnosti úkonu sníží poplatek až na 25 % sazby, jde-li o schválení způsobilosti výrobků uvedených pod písmeny d) až k) této položky. Poznámky:\| 1\\. Správní orgán vybere poplatek podle této položky za výrobky podléhající státnímu dozoru Úřadu pro civilní letectví. 2\\. Úkon zpoplatňovaný podle této položky zahrnuje i vydání dokladu nebo rozhodnutí.\| \| Položka 56 a) Vydání rozhodnutí o změně kategorie železniční dráhy\| Kč\| 2 000,- ---\|---\|--- b) Vydání úředního povolení k provozování dráhy\| \| \\- celostátní nebo regionální \| Kč\| 10 000,- \\- speciální, tramvajové, trolejbusové nebo vlečky\| Kč\| 3 000,- \\- lanové\| Kč\| 1 000,- c) Změna úředního povolení k provozování dráhy\| Kč\| 1 000,- d) Návrh provozovatele dráhy na zrušení úředního povolení k provozování dráhy\| Kč\| 500,- e) Vydání licence k provozování drážní dopravy na dráze\| \| \\- celostátní nebo regionální\| Kč\| 10 000,- \\- speciální, tramvajové, trolejbusové nebo vlečce\| Kč\| 3 000,- \\- lanové\| Kč\| 1 000,- f) Změna licence k provozování drážní dopravy\| Kč\| 1 000,- g) Návrh dopravce na odejmutí licence\| Kč\| 500,- h) Vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla na drahách\| Kč\| 500,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle písmene b) této položky o 50 %, jestliže délka dopravní cesty vlečky je 1000 m a kratší.\| \| Poznámka:\| \| Správní orgán vybere poplatek podle písmene h) této položky za drážní vozidla stejného typu na jedné lanové dráze pouze jednou.\| \| Položka 57 a) Schválení typu drážního vozidla\| \| ---\|---\|--- \\- elektrické lokomotivy, elektrické jednotky, motorové lokomotivy, motorové vozy, osobní vozy nad 160 km/hod., vozidla dráhy speciální určená pro přepravu cestujících, tramvaje, trolejbusy\| Kč\| 30 000,- \\- osobní vozy, speciálně konstruovaná železniční vozidla s vlastním pohonem k výstavbě, opravám a údržbě drah\| Kč\| 15 000,- \\- nákladní vozy, speciálně konstruovaná železniční vozidla bez vlastního pohonu k výstavbě, opravám a údržbě drah a vozidla lanových drah\| Kč\| 10 000,- b) Schválení změny na drážním vozidle znamenající odchylku od schváleného typu\| Kč\| 2 000,- c) Vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla\| Kč\| 100,- d) Vydání průkazu způsobilosti k provozu určeného technického zařízení\| Kč\| 50,- e) Rozšíření osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob provádějících revize určených technických zařízení o další technická zařízení téhož druhu\| Kč\| 100,- Poznámky: 1\\. Správní orgán vybere poplatek podle písmene b) této položky bez ohledu na počet odchylek od schváleného typu [§ 62 odst. 1 písm. a) a odst. 2 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah] v rámci schválení jedné změny. 2\\. Správní orgán nevybere poplatek podle písmene c) této položky od osob uvedených v § 62 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. 3\\. Správní orgán vybere poplatek podle písmene d) této položky pouze jednou, obsahuje-li technologický celek více určených technických zařízení podle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení). ČÁST IV Položka 58 a) Vydání oprávnění k hornické činnosti8) nebo k činnosti prováděné hornickým způsobem\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Vydání povolení k hornické činnosti8) nebo k činnosti prováděné hornickým způsobem\| Kč\| 1 000,- c) Vydání povolení k odběru výbušnin, rozhodnutí o umístění skladu výbušnin pod povrchem při hornické činnosti nebo na povrchu v hranicích dobývacího prostoru\| Kč\| 300,- d) Vydání povolení ke zhotovování jednoduchých trhavin\| Kč\| 300,- e) Vydání povolení k provádění trhacích a ohňostrojných prací\| Kč\| 250,- f) Vydání povolení důlního díla nebo důlní stavby, nebylo(a)-li povoleno(a) v rámci povolení pod písmenem b) (povolení otvírky, přípravy a dobývání)\| Kč\| 300,- g) Vydání povolení k projektování a výrobě vybraných technických zařízení a stanovení odborných orgánů a znalců oprávněných zpracovávat odborné posudky a provádět zkoušky vybraných důlních strojů, zařízení a pomůcek\| Kč\| 300,- h) Vydání povolení k projektování technických zařízení sloužících k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem\| Kč\| 300,- i) Povolení k používání typu důlního stroje, zařízení, přístroje nebo pomůcky\| Kč\| 300,- j) Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru\| Kč\| 1 000,- k) Povolení uvádět výbušniny a pomůcky do oběhu\| Kč\| 500,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle písmen a), b) a k) této položky o 50 %, jde-li o změnu skutečností vedených v evidenci oprávnění obvodního báňského úřadu, změnu předmětu činnosti nebo změnu dobývacího prostoru anebo změnu podmínek k uvádění výbušnin a pomůcek do oběhu.\| \| Poznámka:\| \| Povolením podle písmene k) této položky se rozumí povolení podle § 21 odst. 4 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.\| \| Položka 59 a) Povolení vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů\| Kč\| 2 000,- ---\|---\|--- b) Prodloužení nebo změna povolení vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů\| Kč\| 500,- c) Udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru\| Kč\| 1 000,- Poznámka:\| \| Správní orgán vydává povolení nebo uděluje předchozí souhlas podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb., a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.\| Položka 60 a) Ověření platnosti puncovní značky\| Kč\| 20,- ---\|---\|--- b) Vydání rozhodnutí o přidělení výrobní značky\| Kč\| 200,- c) Vydání rozhodnutí o zrušení přidělené výrobní značky\| Kč\| 40,- d) Vydání osvědčení o zápisu klenotnické slitiny do seznamu registrovaných slitin\| Kč\| 400,- e) Vydání rozhodnutí o ponechání přidělené výrobní značky\| Kč\| 100,- Poznámky: 1\\. Za zrušení výrobní značky z podnětu správního orgánu se poplatek nevybírá. 2\\. Správní orgán vybere poplatek podle písmene e) této položky za převod přidělené výrobní značky podle § 46 odst. 2 a 3 zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon).\| Položka 61 a) Povolení výjimky ze zákazu dohody narušující soutěž\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- b) Návrh na zrušení nebo omezení výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž anebo na stanovení nových podmínek pro trvání výjimky\| Kč\| 5 000,- c) Schválení nezakázané dohody narušující soutěž\| Kč\| 1 000,- Poznámky:\| \| 1\\. Povolením podle písmene a) této položky se rozumí povolení výjimky ze zákazu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 286/1993 Sb.\| \| 2\\. Zrušením nebo omezením výjimky a stanovením nových podmínek podle písmene b) této položky se rozumí postup podle § 6 zákona č. 63/1991 Sb.\| \| 3\\. Schválením nezakázané dohody podle písmene c) této položky se rozumí postup podle § 3 odst. 5 zákona č. 63/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1993 Sb.\| \| Položka 62 a) Návrh na povolení spojení podniků soutěžitelů\| Kč\| 10 000,- ---\|---\|--- b) Návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky\| 0,5 % z nabídkové ceny navrhovatele nejméně Kč\| 2 500,- nejvýše Kč\| 100 000,- c) Návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele v ostatních případech\| Kč\| 2 500,- Poznámky:\| 1\\. Návrh zpoplatňovaný podle písmene a) této položky je upraven v § 8a zákona č. 63/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1993 Sb.\| 2\\. Návrh zpoplatňovaný podle písmene b) této položky je upraven v § 59 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148//1996 Sb., a návrh zpoplatňovaný podle písmene c) této položky je upraven v § 60 téhož zákona.\| 3\\. Poplatek podle této položky se platí při podání návrhu.\| \| Položka 63 \| \| ---\|---\|--- a) Udělení povolení k emisi dluhopisů\| 0,2 % z celkové částky emise nejméně Kč\| 20 000,- nejvýše Kč\| 1 mil. b) Udělení povolení k veřejnému obchodování s cennými papíry\| 0,2 % z celkové částky emise nejméně Kč\| 20 000,- nejvýše Kč\| 1 mil. c) Udělení povolení k emisi dluhopisů s dobou splatnosti do jednoho roku\| 0,2 % z maximálního ročního objemu emise nejméně Kč\| 20 000,- nejvýše Kč\| 1 mil. d) Zrušení dosavadního ISIN a přidělení nového ISIN nebo změna jmenovité hodnoty cenného papíru anebo snížení objemu nebo změna podoby již povolené veřejně obchodovatelné emise cenného papíru\| 0,005 % z celkové částky emise nejméně Kč\| 1 000,- nejvýše Kč\| 50 000,- e) Udělení povolení k veřejnému obchodování s cennými papíry v souvislosti s kupónovou privatizací u zaknihovaných emisí akcií\| \| \\- podniků privatizovaných v kupónové privatizaci\| Kč\| 1 000,- \\- investičních fondů a u podílových listů podílových fondů vydávaných k navýšení základního jmění o majetek nabytý za investiční kupóny (zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů)\| 0,0025 % z celkové částky emise nejméně Kč\| 1 000,- nejvýše Kč\| 25 000,- Osvobození:\| 1\\. Od poplatků podle této položky jsou osvobozeny banky a spořitelny, jde-li o udělení povolení k vydávání hypotečních zástavních listů nebo k veřejnému obchodování s hypotečními zástavními listy.\| 2\\. Od poplatků podle této položky se osvobozuje Česká exportní banka, a. s.\| Poznámka:\| Udělují-li se současně povolení podle písmen a) a b) této položky, vybere správní orgán poplatek pouze jednou, a to podle písmene a) této položky.\| Položka 64 a) Podání žádosti o udělení povolení k podnikání v pojišťovnictví\| Kč\| 50 000,- ---\|---\|--- b) Podání žádosti o udělení povolení k provozování zprostředkovatelské činnosti pro zahraniční pojišťovny, ke změně předmětu podnikání, ke schválení všeobecných pojistných podmínek nebo jejich změny, ke sloučení nebo splynutí pojišťoven\| Kč\| 20 000,- c) Podání žádosti o udělení povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu, k rozdělení, sloučení nebo splynutí investičních společností nebo investičních fondů\| Kč\| 50 000,- d) Podání žádosti o udělení povolení k vydání podílových listů za účelem vytvoření podílového fondu (za každý podílový fond)\| Kč\| 20 000,- e) Podání žádosti ke vzniku podílového fondu splynutím, k přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond\| Kč\| 10 000,- f) Podání žádosti o odnětí povolení uděleného investiční společnosti nebo investičnímu fondu\| Kč\| 3 000,- g) Podání žádosti o schválení nově zvolených nebo jmenovaných členů orgánů investiční společnosti nebo investičního fondu\| Kč\| 500,- h) Podání žádosti o schválení změny statutu investičního nebo podílového fondu\| Kč\| 500,- i) Podání žádosti o udělení povolení k obchodování s cennými papíry\| Kč\| 40 000,- j) Podání žádosti o udělení povolení k vykonávání odborné obchodní činnosti pro obchodníka s cennými papíry (makléře)\| Kč\| 3 000,- k) Podání žádosti o udělení povolení tiskárně k tisku veřejně obchodovatelných listinných cenných papírů\| Kč\| 100 000,- l) Podání žádosti o změnu v uděleném povolení k obchodování s cennými papíry\| Kč\| 10 000,- m) Podání žádosti o odejmutí povolení k obchodování s cennými papíry\| Kč\| 3 000,- n) Podání žádosti o udělení povolení ke vzniku burzy cenných papírů\| Kč\| 200 000,- o) Podání žádosti o udělení povolení k organizování mimoburzovního trhu s cennými papíry\| Kč\| 200 000,- p) Podání žádosti o změnu v uděleném povolení ke vzniku burzy cenných papírů\| Kč\| 50 000,- r) Podání žádosti o změnu v uděleném povolení k organizování mimoburzovního trhu s cennými papíry\| Kč\| 50 000,- s) Podání žádosti o rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení burzy cenných papírů\| Kč\| 10 000,- t) Podání žádosti o odnětí povolení k organizování mimoburzovního trhu s cennými papíry\| Kč\| 10 000,- u) Za poskytnutí státní záruky za bankovní úvěry nebo obdobné formy finanční výpomoci\| 0,5 % ze zaručené částky dle podmínek smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a Ministerstvem financí Osvobození:\| Od poplatku podle písmene u) této položky se osvobozuje Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., a Česká exportní banka, a. s.\| Poznámka:\| Státní záruka nebo obdobná forma finanční výpomoci podle písmene u) této položky jsou upraveny v § 36 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.\| Položka 65 a) Vydání potvrzení o registraci periodického tisku9)\| Kč\| 2 000,- ---\|---\|--- b) Za změnu názvu nebo za změnu vydavatele periodického tisku\| Kč\| 500,- Položka 66 a) Podání žádosti\| \| ---\|---\|--- \\- o vydání rozhodnutí o registraci k šíření vysílání prostřednictvím satelitu, prostřednictvím kabelových rozvodů nebo prostřednictvím satelitu a kabelových rozvodů\| Kč\| 50 000,- \\- o udělení licence k televiznímu vysílání\| Kč\| 50 000,- b) Podání žádosti o udělení licence k rozhlasovému vysílání\| Kč\| 15 000,- c) Za provedené změny v údajích obsažených v přihlášce k registraci nebo v žádosti o licenci k televiznímu vysílání\| Kč\| 10 000,- d) Za provedené změny v údajích v žádosti o licenci k rozhlasovému vysílání\| Kč\| 3 000,- Poznámka:\| \| Poplatek podle písmen c) a d) této položky nevybere správní orgán za změny, které se provádí též zápisem v obchodním rejstříku [§ 11 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 301/1995 Sb., a § 16 odst. 2 písm. a) zákona č. 468/1991 Sb., ve znění zákona č. 135/1997 Sb.].\| \| ČÁST V Položka 67 a) Vydání veterinárního osvědčení při vývozu zvířat\| \| ---\|---\|--- \\- za jedno zvíře\| Kč\| 100,- \\- za více než jedno zvíře\| Kč\| 300,- b) Vydání veterinárního osvědčení k vývozu živočišných produktů, krmiv a dalších předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz\| Kč\| 300,- c) Vydání veterinárního povolení k dovozu, průvozu nebo vývozu zvířat\| \| \\- za jedno zvíře\| Kč\| 300,- \\- za více než jedno zvíře \| Kč\| 1 000,- d) Vydání veterinárního povolení k dovozu nebo vývozu živočišných produktů, krmiv a dalších předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz\| Kč\| 1 000,- Položka 68 Vydání povolení k ověřování, výrobě a dovozu veterinárních léčiv a přípravků nebo k jejich uvádění do oběhu\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- Položka 69 a) Vydání veterinárního osvědčení k přemísťování zvířat plemenných a chovných (s výjimkou psů, koček, jiných drobných zvířat a včelstev)\| \| ---\|---\|--- \\- za jedno zvíře\| Kč\| 50,- \\- za více než jedno zvíře\| Kč\| 100,- b) Vydání veterinárního osvědčení k přemísťování všech zvířat (s výjimkou včelstev) po dobu nařízených mimořádných veterinárních opatření\| Kč\| 100,- Položka 70 Vydání osvědčení o splnění podmínek pro výrobu, zpracování, ošetřování, skladování a přepravu živočišných produktů podle zákona o veterinární péči\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- Položka 71 Vydání povolení\| \| ---\|---\|--- a) k výkonu odborných veterinárních činností\| Kč\| 2 000,- b) k zužitkování a neškodnému odstranění odpadů živočišného původu\| Kč\| 2 000,- Položka 72 Vydání rozhodnutí o schválení chovu nebezpečných druhů zvířat\| \| ---\|---\|--- a) jednoho zvířete\| Kč\| 3 000,- b) více než jednoho zvířete\| Kč\| 5 000,- Položka 73 Udělení akreditace uživatelskému zařízení k chovu zvířat pro pokusné účely\| Kč\| 10 000,- ---\|---\|--- Položka 74 Vydání osvědčení pro chovná a dodavatelská zařízení, která chovají nebo dodávají zvířata pro pokusné účely\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- Položka 75 a) Ověřování (§ 7 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele) chmele hlávkového (za 100 kg)\| Kč\| 25,- ---\|---\|--- b) Ověřování chmele práškového nebo granulovaného (za 100 kg)\| Kč\| 30,- c) Vystavení odrůdového certifikátu\| Kč\| 30,- d) Vystavení duplikátu ověřovací listiny\| Kč\| 50,- e) Kontrola chmele při přebalení (za 100 kg)\| Kč\| 15,- Poznámka:\| \| Kontrola chmele zpoplatňovaná podle písmene e) této položky je upravena v ustanovení § 7 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 162/1996 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně chmele.\| \| Položka 76 a) Vydání rozhodnutí o registraci výrobce, popř. dovozce krmiv, doplňkových látek nebo premixů\| Kč\| 10 000,- ---\|---\|--- b) Změny zápisů v rozhodnutí o registraci výrobce, popř. dovozce krmiv, doplňkových látek nebo premixů\| Kč\| 500,- Poznámka:\| \| Rozhodnutí zpoplatňované podle písmene a) této položky je upraveno v ustanovení § 8 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech.\| \| Položka 77 Vydání oprávnění ke šlechtitelské činnosti, k plemenitbě hospodářských zvířat a k prodeji a nákupu plemeníků a plemenic hospodářských zvířat a jejich potomstva určeného k reprodukci a reprodukčnímu materiálu\| Kč\| 2 000,- ---\|---\|--- Položka 78 Vydání pověření k plemenitbě hospodářských zvířat a k prodeji a nákupu plemeníků a plemenic hospodářských zvířat a jejich potomstva určeného k reprodukci a reprodukčnímu materiálu\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- Položka 79 a) Vydání rostlinolékařského osvědčení na rostliny nebo rostlinné produkty určené pro vývoz\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Přezkoušení zamořenosti pozemku nebo objektu karanténním škodlivým organismem před uplynutím doby stanovené v mimořádném rostlinolékařském opatření\| Kč\| 100,- c) Povolení dovozu zásilek určených pro výzkumné nebo šlechtitelské účely\| Kč\| 500,- d) Povolení k přechovávání karanténních škodlivých organismů, k jejich rozmnožování nebo k jiné manipulaci s nimi pro účely rostlinolékařského výzkumu, diagnostiky a šlechtění rostlin\| Kč\| 500,- Osvobození:\| \| Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno rostlinolékařské osvědčení určené pro vývoz rostliny nebo rostlinného produktu k jiným než podnikatelským účelům.\| \| Poznámka:\| \| Osvědčení zpoplatňované podle písmene a) této položky je upraveno v ustanovení § 13 odst. 4 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, a povolení zpoplatňovaná podle písmene d) této položky jsou upravena v ustanovení § 14 odst. 3 téhož zákona.\| \| Položka 80 Podání žádosti o registraci (§ 18 zákona č. 147/1996 Sb.) jednoho přípravku na ochranu rostlin, jehož\| \| ---\|---\|--- a) účinná složka nebyla dosud v tuzemsku hodnocena\| Kč\| 40 000,- b) účinná látka byla v tuzemsku hodnocena\| Kč\| 25 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle této položky o 90 %, jde-li o biologický přípravek na bázi mikroorganizmů nebo predátorů a parazitoidů. \| \| Položka 81 Podání žádosti o prodloužení registrace přípravků na ochranu rostlin,\| \| ---\|---\|--- a) lze-li využít původní hodnocení\| Kč\| 5 000,- b) nelze-li využít původní hodnocení\| Kč\| 12 000,- Zmocnění:\| \| Zmocnění uvedené v položce 80 zde platí obdobně.\| \| Položka 82 Podání žádosti o povolení změny v registraci přípravku na ochranu rostlin\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- Zmocnění:\| \| Zmocnění uvedené v položce 80 zde platí obdobně.\| \| Položka 83 Podání žádosti\| \| ---\|---\|--- a) o převod nebo rozšíření registrace přípravku na ochranu rostlin\| Kč\| 2 000,- b) o zrušení registrace přípravku na ochranu rostlin\| Kč\| 1 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle této položky o 50 %, jde-li o biologický přípravek na bázi mikroorganizmů nebo predátorů a parazitoidů.\| \| Položka 84 Podání žádosti o vydání souhlasu\| \| ---\|---\|--- a) k použití přípravku na ochranu rostlin zvlášť nebezpečného pro zvěř\| Kč\| 100,- b) k experimentálnímu použití přípravku na ochranu rostlin\| Kč\| 3 000,- Zmocnění:\| \| Od poplatku podle písmene b) této položky je osvobozena žádost, která se týká biologického přípravku na bázi mikroorganizmů nebo predátorů a parazitoidů.\| \| Položka 85 Podání žádosti o povolení k použití\| \| ---\|---\|--- a) neregistrovaného přípravku\| Kč\| 10 000,- b) registrovaného přípravku odchylně od podmínek stanovených v rozhodnutí o jeho registraci\| Kč\| 3 000,- Zmocnění:\| \| Zmocnění uvedené v položce 83 zde platí obdobně.\| \| Položka 86 Podání žádosti o povolení dovozu rozmnožovacího materiálu\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- Položka 87 Podání žádosti\| \| ---\|---\|--- a) o registraci odrůdy (§ 5 zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin)\| Kč\| 2 000,- b) o prodloužení registrace\| Kč\| 500,- c) o uznání množitelského porostu nebo rozmnožovacího materiálu (§ 22 zákona č. 92/1996 Sb.)\| Kč\| 250,- Položka 88 Podání přihlášky k ochraně odrůdy rostlin nebo plemen zvířat (§ 16 zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat)\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- Položka 89 Šlechtitelské osvědčení\| \| ---\|---\|--- a) za prvních pět let\| Kč\| 3 000,- b) za další tři roky\| Kč\| 2 000,- c) za každý další rok\| Kč\| 800,- Poznámky:\| \| 1\\. Poplatek za prvních pět let platnosti šlechtitelského osvědčení vyměří správní orgán.\| \| 2\\. Poplatek za další tři roky je splatný před uplynutím pátého roku platnosti šlechtitelského osvědčení.\| \| 3\\. Poplatky za každý další rok jsou splatné vždy před uplynutím předcházejícího roku platnosti šlechtitelského osvědčení. 4\\. Poplatky za další léta se platí bez vyměření ve výši stanovené sazebníkem platným v době splatnosti poplatku. Položka 90 Zápis převodu šlechtitelského osvědčení\| Kč\| 400,- ---\|---\|--- Položka 91 Návrh na zrušení šlechtitelského osvědčení\| Kč\| 300,- ---\|---\|--- Položka 92 a) Ověření odrůdy, původu, cukernatosti a hmotnosti hroznů pro výrobu révového vína s přívlastkem\| Kč\| 250,- ---\|---\|--- b) Rozhodnutí o zatřídění odrůdového révového vína jakostního nebo révového vína s přívlastkem anebo révového vína dovezeného ze zahraničí v cisternách nebo sudech\| Kč\| 150,- \| za každých i započatých 10 tis. litrů u každého hodnoceného vzorku Poznámka:\| Ověření zpoplatňované podle písmene a) této položky je upraveno v ustanovení § 10 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství, a o změně některých souvisejících právních předpisů, a rozhodnutí zpoplatňované podle písmene b) této položky je upraveno v ustanovení § 14 téhož zákona.\| \| ČÁST VI Položka 93 Úřední povolení k uskutečňování zahraničně obchodní činnosti (vývozní licence), licence na vývoz vojenského materiálu a licence na obchod s vojenským materiálem bez přímého průvozu územím České republiky \| 0,5 % z ceny vyváženého zboží nebo služby nejméně ---\|--- \| Kč\| 500,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží sazbu poplatku podle této položky na sazbu 0,1 %, jde-li o vývozy oceli, uhlí a koksu.\| \| Položka 94 a) Úřední povolení k uskutečňování zahraničně obchodní činnosti (dovozní licence) a licence na dovoz vojenského materiálu\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Úřední povolení k uskutečňování zahraničně obchodní činnosti (vývozní licence) v rámci autolimitačních dohod uzavřených na mezivládní úrovni\| Kč\| 500,- c) Udělení povolení k dovozu nebo vývozu kontrolovaného zboží (zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům)\| Kč\| 500,- Osvobození:\| Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno povolení k dovozu malých gramových nebo miligramových množství nebo bezúplatných vzorků chemikálií pro laboratorní a výzkumné účely. Jde o omamné a psychotropní látky prekurzory, radiofarmaka, v rozsahu přílohy D k vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu č. 192/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu č. 130/1993 Sb., č. 300/1993 Sb., č. 88/1994 Sb. a č. 175/1994 Sb., část I., položky označené symboly (1), (3), (4) a část III., číslo položky celního sazebníku 2844 40 90 radiofarmaka.\| Položka 95 Povolení provádět obchod s vojenským materiálem\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- Položka 96 Podání žádosti o vydání povolení\| \| ---\|---\|--- a) k umístění jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření\| Kč\| 5 000,- b) k provozu\| \| \\- jaderného zařízení\| Kč\| 5 000,- \\- pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření\| Kč\| 5 000,- \\- pracoviště s významným zdrojem ionizujícího záření\| Kč\| 1 000,- c) k uvádění radionuklidů do životního prostředí\| Kč\| 200,- d) k nakládání se zdroji ionizujícího záření\| Kč\| 200,- e) k dovozu nebo vývozu jaderných položek nebo k průvozu jaderných materiálů a vybraných položek\| Kč\| 500,- f) k přepravě\| \| \\- velmi významných zdrojů ionizujícího záření\| Kč\| 500,- \\- jaderných materiálů\| Kč\| 2 000,- g) k zpětnému dovozu radioaktivních odpadů vzniklých při zpracování materiálů vyvezených z České republiky\| Kč\| 1 000,- Osvobození:\| Od poplatků uvedených v této položce je osvobozena Správa úložišť radioaktivních odpadů.\| \| Položka 97 Podání žádosti\| \| ---\|---\|--- a) o typové schválení obalových souborů\| \\- typu A\| Kč\| 1 000,- \\- typu B\| Kč\| 5 000,- \\- typu „průmyslová zásilka\| Kč\| 500,- b) o typové schválení\| \\- velmi významných zdrojů ionizujícího záření\| Kč \| 1 000,- \\- ostatních zdrojů ionizujícího záření\| Kč \| 200,- \\- ochranných pomůcek\| Kč \| 200,- Položka 98 Vydání potvrzení k dovozu, průvozu nebo vývozu vysílacích rádiových stanic\| Kč\| 600,- ---\|---\|--- Poznámka:\| Poplatek podle této položky se vybere jen v případě, že nebylo vydáno povolení ke zřízení a provozování nebo přechovávání rádiové vysílací stanice.\| \| ČÁST VII Položka 99 a) Vydání cestovního dokladu nebo cestovního průkazu totožnosti\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- \\- osobám do 15 let\| Kč\| 50,- b) Vydání cestovního průkazu nebo průkazu pro překračování státních hranic\| Kč\| 50,- c) Prodloužení platnosti cestovního dokladu nebo zapsání každého dítěte do vydaného cestovního dokladu anebo provedení každé další změny v cestovním dokladu\| Kč\| 50,- Osvobození:\| \| 1\\. Od poplatku je osvobozeno vydání cestovní přílohy dětem do 15 let.\| \| 2\\. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno vydání cestovního průkazu totožnosti k vycestování cizince, který byl z území České republiky vyhoštěn. Zmocnění:\| \| Správní orgán vybere poplatek podle této položky až do výše trojnásobku příslušné sazby, vydává-li cestovní doklad urychleně na výslovnou žádost poplatníka. Položka 100 a) Povolení k pobytu cizinci\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let nebo cizinci zbavenému způsobilosti k právním úkonům\| Kč\| 500,- c) Prodloužení platnosti Průkazu povolení k pobytu pro cizince\| Kč\| 1 000,- d) Prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu cizinci mladšímu 15 let nebo cizinci zbavenému způsobilosti k právním úkonům\| Kč\| 300,- e) Provedení změny v Průkazu povolení k pobytu pro cizince (za každou změnu)\| Kč\| 300,- f) Vydání náhradního Průkazu povolení k pobytu pro cizince\| Kč\| 1 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán může od vybrání poplatků podle této položky upustit nebo poplatek snížit, je-li zachována vzájemnost.\| \| Položka 101 a) Udělení českého víza na hraničním přechodu České republiky\| Kč\| 1 500,- ---\|---\|--- b) Prodloužení platnosti českého víza na území České republiky\| Kč\| 200,- c) Udělení českého víza na území České republiky\| Kč\| 200,- d) Ověření pozvání cizince do České republiky\| Kč\| 200,- Osvobození: Od poplatků je podle této položky osvobozeno udělení českého víza a prodloužení jeho platnosti \\- do diplomatických, služebních, úředních a zvláštních pasů, je-li zachována vzájemnost \\- z důvodů zdravotnické pomoci a při vyhoštění \\- cizincům mladším 15 let. Zmocnění:\| 1\\. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit nebo poplatek snížit, je-li zachována vzájemnost nebo je-li rozhodnuto o zákazu pobytu cizince.\| \| 2\\. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit, jde-li o udělení českého víza na hraničním přechodu za účelem nezbytného pobytu na území České republiky při letecké tranzitní přepravě, při nouzovém přistání letadla nebo v jiných případech nouze nezaviněných cizincem anebo je-li cizinec vrácen zpět na území České republiky orgány cizího státu.\| \| Poznámka:\| Poplatek podle písmen a) až c) této položky se vybere za každou osobu, na kterou se vztahuje udělené české vízum nebo prodloužení jeho platnosti.\| \| Položka 102 Registrace námořnické knížky\| Kč\| 50,- ---\|---\|--- Položka 103 a) Vydání výpisu z katastru nemovitostí nebo z bývalého pozemkového katastru za každých i jen započatých 20 parcel10) katastru nemovitostí nebo bývalého pozemkového katastru v katastrálním území\| Kč\| 100,- ---\|---\|--- b) Vydání identifikace parcel katastru nemovitostí s parcelami v dřívějších pozemkových evidencích nebo pravomocných rozhodnutích státních orgánů za každých i jen započatých 20 parcel z těchto písemných operátů a rozhodnutí v každém katastrálním území\| Kč\| 100,- c) Vydání kopie katastrální mapy nebo mapy bývalého pozemkového katastru za každý i jen započatý formát A4\| Kč\| 50,- d) Vydání kopie katastrální mapy doplněné orientačním zákresem parcel z grafické části dřívějších pozemkových evidencí za každý i jen započatý formát A4\| Kč\| 100,- e) Potvrzení souladu očíslování parcel geometrického plánu s údaji katastru nemovitostí za každých i jen započatých 20 parcel uvedených v novém stavu geometrického plánu v každém katastrálním území\| Kč\| 100,- f) Vydání výpisu, opisu nebo kopie z pozemkové nebo železniční knihy nebo ze zemských desek za každých i jen započatých 20 parcel\| Kč\| 100,- g) Vydání druhého a dalších stejnopisů za každou i započatou stránku písemné nebo číselné informace formátu A4 nebo vydání druhé a další kopie mapového nebo jiného grafického dokladu za každý i jen započatý formát A3\| Kč\| 30,- h) Vydání ověřeného opisu nebo kopie listin ze sbírky listin katastru nemovitostí a sbírky listin pozemkové knihy za každou i započatou stránku\| Kč\| 50,- i) Vydání srovnávacího sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami katastru nemovitostí za každých i jen započatých 20 parcel v jednom katastrálním území \| Kč\| 300,- Osvobození:\| 1\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny orgány ochrany přírody pověřené výkonem státní správy a stavební úřady vymezené zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.\| \| 2\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti, jejich organizační jednotky s právní subjektivitou a Náboženská matice, dále spolky, společnosti, svazy nebo kluby registrované jako občanská sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, jde-li o úkony spojené s převodem nemovitého majetku z vlastnictví státu.\| \| 3\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny úkony prováděné v souvislosti s převodem bytu, garáže a ateliéru podle § 24 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), a s převodem spoluvlastnického podílu k pozemku (stavební parcele) souvisejícího s bytem, garáží a ateliérem převáděným nebo již převedeným podle citovaných ustanovení zákona č. 72/1994 Sb.\| \| Zmocnění:\| 1\\. Za výpis nebo opis vložky pozemkové knihy v cizím jazyce zvýší správní orgán poplatek podle této položky na dvojnásobek. 2\\. Za kopie pořízené na kopírovacích strojích sníží správní orgán poplatek o 50 %. Poznámky:\| 1\\. Parcelou podle písmen a) a b) této položky se rozumí také zemědělský nebo lesní pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem, dokončená nebo rozestavěná stavba na cizím pozemku, byt nebo nebytový prostor evidovaný v katastru nemovitostí.10)\| 2\\. Poplatku podle písmene i) této položky podléhá vydání srovnávacího sestavení obsahující výměry částí parcel, jakož i vydání srovnávacího sestavení bez údaje o výměře částí parcel.\| Položka 104 Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- Osvobození:\| \| 1\\. Osvobození uvedená v bodech 1 a 2 k položce 103 sazebníku zde platí obdobně. 2\\. Od poplatku je osvobozen návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě zástavní smlouvy, kterou se zastavuje nemovitost v souvislosti s poskytnutím příspěvku na individuální bytovou výstavbu podle vyhlášky Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České socialistické republiky, Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.\| \| 3\\. Od poplatku je osvobozen návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí v souvislosti s realizací zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.\| \| 4\\. Od poplatku je osvobozen návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu bytu, garáže a ateliéru podle § 24 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), a návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu příslušného spoluvlastnického podílu k pozemku (stavební parcele), souvisejícího s bytem, garáží a ateliérem převáděnými nebo již převedenými podle citovaných ustanovení zákona č. 72/1994 Sb.\| \| Zmocnění:\| \| Za návrhy na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě listin, které souvisejí s výstavbou veřejně prospěšné stavby (smluv uzavřených za účelem realizace veřejně prospěšné stavby) pro zneškodňování odpadu, zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, veřejné školství, veřejnou správu apod., vybere správní orgán poplatek v úhrnu nejvýše 5000 Kč.\| \| Poznámka:\| \| Návrhem na zahájení řízení o povolení vkladů do katastrů nemovitostí se rozumí návrh podle zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.\| \| Položka 105 Registrace výrobce nebo opravce měřidel\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- Položka 106 Autorizace k úřednímu měření \| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- Položka 107 Dodatečné potvrzení nebo ověření dokladů, které se předkládají v řízení před celním orgánem\| Kč\| 150,- ---\|---\|--- Položka 108 Rozhodnutí o původu zboží\| Kč\| 350,- ---\|---\|--- Položka 109 Rozhodnutí o sazebním zařazení zboží\| Kč\| 350,- ---\|---\|--- ČÁST VIII Poplatky za řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví Osvobození k části VIII Od poplatků vybíraných podle položek 112 písm. b), 116 písm. b), 119 písm. c), 123 písm. c) a 127 jsou osvobozeny žádosti o zápisy převodů práv z průmyslového vlastnictví v příslušných rejstřících prováděné v souvislosti s transformací na nové právní subjekty na základě privatizačních projektů schválených příslušným státním orgánem, a to podle ustanovení § 11 odst. 6 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., a podle § 16 téhož zákona. Poznámky k části VIII 1. Poplatky podle této části sazebníku se platí při podání, s výjimkou poplatku stanoveného v položkách 112 písm. d), 114 a položce 117 písm. c). 2. Poplatky zaplacené podle položek 112 písm. a), 116 písm. a), 119 písm. a), 123 písm. a), 124 písm. a) a 125 v případě zastavení řízení o přihlášce se nevracejí. Položka 110 Vydání stejnopisu, opisu, výpisu z rejstříku, spisů, úředních listin a záznamů\| Kč\| 100,- ---\|---\|--- za každou i započatou stránku Zmocnění:\| \| Za kopie pořízené na kopírovacích strojích sníží správní orgán poplatek o 50 %.\| \| Poznámka:\| \| Každou započatou stránkou se rozumí vydaná stránka formátu A4 a menší.\| \| Položka 111 a) Podání žádosti\| \| ---\|---\|--- \\- o první prodloužení lhůty\| Kč\| 200,- \\- o každé další prodloužení lhůty\| Kč \| 500,- \\- o prominutí zmeškání lhůty\| Kč \| 1 000,- b) Podání rozkladu proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví\| Kč \| 1 000,- c) Vydání osvědčení o právu přednosti (prioritní doklad)\| Kč \| 500,- Vynálezy Položka 112 a) Podání přihlášky vynálezu\| Kč\| 1 200,- ---\|---\|--- \\- pokud je (jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i)\| Kč\| 600,- b) Podání žádosti\| \| \\- o zveřejnění před zákonem stanovenou lhůtou\| Kč\| 800,- \\- o zapsání převodu přihlášky na jiného přihlašovatele nebo převod patentu na jiného majitele\| Kč\| 600,- \\- o zápis dalšího původce nebo přihlašovatele vynálezu nebo majitele patentu\| Kč\| 300,- \\- o zápis změny jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla přihlašovatele nebo původce vynálezu, majitele patentu nebo jeho zástupce - za každou přihlášku nebo patent\| Kč\| 100,- \\- o zápis licence k vynálezu do rejstříku\| Kč\| 200,- \\- o nucenou licenci k vynálezu\| Kč\| 5 000,- \\- o převedení autorského osvědčení na patent\| Kč\| 2 000,- \\- o zápis dalšího rozhodného údaje do rejstříku\| Kč\| 100,- c) Podání žádosti o provedení úplného průzkumu přihlášky vynálezu\| Kč\| 3 000,- \\- za 11. a každý další uplatněný patentový nárok\| Kč\| 500,- d) Vydání patentové listiny do rozsahu\| \| \\- deset stran strojopisu\| Kč\| 1 600,- \\- za každou další stranu\| Kč\| 200,- Položka 113 a) Podání žádosti o určení, zda technické řešení spadá do rozsahu patentu\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- b) Podání návrhu na zrušení patentu po uplynutí šesti měsíců od nabytí účinnosti patentu\| Kč\| 1 000,- Položka 114 Za udržování patentu v platnosti\| \| ---\|---\|--- a) za prvních pět let\| Kč\| 7 000,- b) za šestý až osmý rok (za každý rok)\| Kč\| 2 000,- c) za devátý rok a každý další rok se poplatek uvedený pod písmenem b) zvyšuje ročně vždy o\| Kč\| 1 000,- Poznámky:\| \| 1\\. a) Poplatek za prvních pět let platnosti patentu je splatný nejdéle do tří měsíců od nabytí účinnosti patentu. \| \| b) Poplatek za šestý a každý další rok platnosti patentu je splatný vždy před uplynutím předcházejícího roku platnosti patentu.\| \| 2\\. Jestliže lhůta uvedená pod bodem 1 písm. b) prošla před nabytím účinnosti patentu, jsou poplatky v těchto případech splatné ve lhůtě stanovené pod bodem 1 písm. a).\| \| 3\\. Nebyl-li poplatek zaplacen ve lhůtách uvedených pod body 1 a 2, je možno jej zaplatit ještě v další lhůtě šesti měsíců. V těchto případech se poplatek zvyšuje na dvojnásobek.\| \| 4\\. Za udržování platnosti patentu, k němuž majitel nabídl licenci, se platí poplatky v poloviční výši.\| \| 5\\. Poplatek za prvních pět let udržování patentu se platí ve výši stanovené zákonem o správních poplatcích platným v době rozhodnutí o udělení patentu. Rozhodnutí o udělení patentu obsahuje i platební výměr na poplatek. Poplatky za udržování patentu pro další období se platí bez vyměření ve výši stanovené zákonem o správních poplatcích platným v době placení poplatku. Zaplatil-li poplatník poplatek předem na dobu, kdy začátek lhůty k zaplacení poplatku začíná běžet až za účinnosti nového zákona o správních poplatcích, musí poplatek platit ve výši stanovené tímto zákonem. Případný nedoplatek bude doměřen podle § 6 zákona o správních poplatcích a přeplatek bude vrácen poplatníkovi podle § 8 tohoto zákona. Platí-li poplatník poplatek v další lhůtě šesti měsíců (poznámka bod 3 k položce 114 sazebníku), postupuje se podle zákona o správních poplatcích platného v době splatnosti poplatku v předchozí (prošlé) lhůtě splatnosti.\| \| Položka 115 Za úkony Úřadu průmyslového vlastnictví spojené s podáním mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci\| Kč\| 1 500,- ---\|---\|--- Užitné vzory Položka 116 a) Podání přihlášky užitného vzoru\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- \\- pokud je (jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i)\| Kč\| 500,- b) Podání žádosti\| \\- o odklad zápisu užitného vzoru do rejstříku\| Kč\| 500,- \\- o zapsání převodu přihlášky na jiného přihlašovatele nebo převodu užitného vzoru na jiného majitele\| Kč\| 600,- \\- o zápis dalšího původce, přihlašovatele nebo majitele užitného vzoru\| Kč\| 300,- \\- o zápis změny jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla přihlašovatele nebo majitele užitného vzoru nebo jeho zástupce za každou přihlášku nebo zápis užitného vzoru\| Kč\| 100,- \\- o zápis licence k užitnému vzoru do rejstříku\| Kč\| 200,- \\- o nucenou licenci k užitnému vzoru\| Kč\| 5 000,- \\- o zápis dalšího rozhodného údaje do rejstříku\| Kč\| 100,- Položka 117 a) Podání žádosti o určení, zda technické řešení spadá do rozsahu zapsaného užitného vzoru\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- b) Podání návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku\| Kč\| 500,- c) Za řízení o výmazu užitného vzoru\| Kč\| 2 500,- Poznámka:\| \| Podle písmene c) této položky se vybere poplatek za řízení o návrhu na výmaz zahájené v důsledku vyjádření majitele užitného vzoru. Poplatek se vybere po provedeném řízení a poplatníkem je ten, kdo neměl v řízení úspěch. Při částečném výmazu určí míru úspěšnosti a rozdělení poplatku mezi účastníky řízení Úřad průmyslového vlastnictví.\| \| Položka 118 Podání žádosti o prodloužení platnosti zápisu užitného vzoru\| \| ---\|---\|--- \\- poprvé o tři roky\| Kč\| 3 000,- \\- podruhé o tři roky\| Kč\| 6 000,- Poznámky:\| \| 1\\. Dojde-li k zápisu užitného vzoru do rejstříku po uplynutí doby jeho platnosti, je poplatek za prodloužení splatný do dvou měsíců od vydání osvědčení.\| \| 2\\. Nebyl-li poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, je možno jej zaplatit ještě v další lhůtě šesti měsíců. V tomto případě se poplatek zvyšuje na dvojnásobek.\| \| Průmyslové vzory Položka 119 a) Podání přihlášky průmyslového vzoru\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- \\- pokud je (jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i)\| Kč\| 500,- b) Podání hromadné přihlášky průmyslového vzoru\| Kč\| 1 000,- \\- pokud je (jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i)\| Kč\| 500,- \\- za každé další vyřešení vnější úpravy výrobku obsažené v přihlášce\| Kč\| 400,- \\- pokud je (jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i)\| Kč\| 200,- c) Podání žádosti\| \| \\- o zápis převodu přihlášky na jiného přihlašovatele nebo převodu zapsaného průmyslového vzoru na jiného majitele\| Kč\| 600,- \\- o zápis dalšího původce, přihlašovatele nebo majitele průmyslového vzoru\| Kč\| 300,- \\- o zápis změny jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla přihlašovatele, majitele nebo původce průmyslového vzoru nebo jeho zástupce do rejstříku\| Kč\| 100,- \\- o zápis licence do rejstříku průmyslových vzorů\| Kč\| 200,- Položka 120 a) Podání žádosti o určení, zda vyřešení vnější úpravy výrobku spadá do rozsahu zapsaného průmyslového vzoru\| Kč\| 3 000,- ---\|---\|--- b) Podání návrhu na výmaz průmyslového vzoru z rejstříku\| Kč\| 1 000,- \\- za každé další vyřešení vnější úpravy výrobku obsažené v průmyslovém vzoru\| Kč\| 100,- Položka 121 Podání žádosti o prodloužení platnosti zápisu průmyslového vzoru\| \| ---\|---\|--- \\- poprvé o pět roků\| Kč\| 2 000,- \\- podruhé o pět roků\| Kč\| 3 000,- Poznámka:\| \| Nebyl-li poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, je možno jej zaplatit ještě v další lhůtě šesti měsíců. V tomto případě se poplatek zvyšuje na dvojnásobek.\| \| Položka 122 a) Podání žádosti o odklad zápisu průmyslového vzoru do rejstříku\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Podání žádosti o odklad oznámení o zápisu průmyslového vzoru do rejstříku\| Kč\| 500,- Ochranné známky a označení původu Položka 123 a) Podání přihlášky\| \| ---\|---\|--- \\- individuální ochranné známky do tří tříd výrobků nebo služeb\| Kč\| 4 000,- \\- kolektivní ochranné známky do tří tříd výrobků nebo služeb\| Kč\| 10 000,- \\- za každou třídu výrobků nebo služeb nad tři třídy\| Kč\| 500,- b) Podání námitek proti zápisu zveřejněného označení do rejstříku\| Kč\| 1 000,- c) Podání žádosti\| \| \\- o obnovu zápisu individuální ochranné známky\| Kč\| 3 000,- \\- o obnovu zápisu kolektivní ochranné známky\| Kč\| 5 000,- \\- o obnovu zápisu individuální ochranné známky, podané po uplynutí ochranné doby, nejpozději však do šesti měsíců od tohoto data\| Kč\| 6 000,- \\- o obnovu zápisu kolektivní ochranné známky, podané po uplynutí ochranné doby, nejpozději však do šesti měsíců od tohoto data\| Kč\| 10 000,- \\- o zápis převodu přihlášky na jiného přihlašovatele nebo převodu či přechodu práva k ochranné známce na jiného majitele\| Kč\| 600,- \\- o zápis licence k ochranné známce do rejstříku\| Kč\| 500,- \\- o změnu v ochranné známce, o změnu jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla, zúžení seznamu výrobků a služeb, o zápis nebo změnu zástupce, o změnu licenční smlouvy nebo smlouvy o přihlášce a užívání kolektivní ochranné známky, je-li žádáno jen o tento úkon\| Kč\| 500,- d) Vydání osvědčení o zápisu ochranné známky\| Kč\| 1 000,- e) Podání návrhu na výmaz ochranné známky z rejstříku\| Kč\| 1 000,- f) Podání žádosti\| \| \\- o mezinárodní zápis ochranné známky\| Kč\| 2 500,- \\- o obnovu mezinárodního zápisu ochranné známky\| Kč\| 2 500,- \\- o územní rozšíření nebo zúžení mezinárodního zápisu ochranné známky\| Kč\| 1 500,- \\- o převod mezinárodně zapsané ochranné známky, o změnu jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla majitele mezinárodně zapsané ochranné známky, o zúžení seznamu výrobků nebo služeb mezinárodně zapsané ochranné známky, je-li žádáno jen o tento úkon\| Kč\| 500,- \\- o zápis zástavního práva k ochranné známce do rejstříku\| Kč\| 600,- \\- o zápis změny ve složení členů či společníků sdružení podnikatelů do rejstříku\| Kč\| 1 000,- Položka 124 a) Podání přihlášky označení původu\| Kč\| 4 000,- ---\|---\|--- b) Podání žádosti\| \| \\- o zápis dalšího uživatele označení původu\| Kč\| 3 000,- \\- o změnu jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla uživatele označení původu, je-li žádáno jen o tento úkon\| Kč\| 100,- \\- o převod označení původu\| Kč\| 500,- c) Podání žádosti o mezinárodní zápis označení původu\| Kč\| 1 500,- Poznámka:\| \| Poplatky podle položek 123 písm. f) a 124 písm. c) jsou vybírány za úkony prováděné podle Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek, popřípadě podle Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě.\| \| Topografie polovodičových výrobků Položka 125 Podání přihlášky topografie polovodičových výrobků\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- Položka 126 Podání návrhu na výmaz topografie polovodičových výrobků z rejstříku\| Kč\| 4 000,- ---\|---\|--- Položka 127 Podání žádosti\| \| ---\|---\|--- \\- o zápis změny jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla přihlašovatele, majitele topografie polovodičových výrobků nebo jeho zástupce\| Kč\| 100,- \\- o zápis převodu na jiného majitele\| Kč\| 600,- \\- o zápis licence do rejstříku\| Kč\| 200,- \\- o nucenou licenci k topografii polovodičových výrobků\| Kč\| 5 000,- ČÁST IX Registrace léčivých přípravků, povolení výroby a distribuce léčiv Položka 128 a) Vydání rozhodnutí o registraci léčivého přípravku \| Kč\| 70 000,- ---\|---\|--- b) Prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci léčivého přípravku\| Kč\| 60 000,- c) Změna rozhodnutí o registraci léčivého přípravku\| Kč\| 30 000,- d) Zrušení rozhodnutí o registraci léčivého přípravku\| Kč\| 1 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle písmene c) této položky na 10 % sazby poplatku, je-li povolována změna registrace, která spočívá ve změně velikosti šarže přípravku neovlivňující jeho charakter, velikosti balení, která není provázená změnou vnitřního obalu, potisku vnitřního a vnějšího obalu, která není spojena se změnou souhrnu údajů o přípravku, nebo tvaru vnitřního obalu, která není spojena se změnou způsobu uzavření obalu ani se změnou množství přípravku v obalu, popř. v podobných administrativních změnách.\| \| Poznámka:\| \| Poplatek podle písmen c) a d) této položky vybírá správní orgán jen při změně nebo zrušení rozhodnutí na žádost poplatníka.\| \| Položka 129 a) Vydání rozhodnutí o registraci homeopatického přípravku nebo přípravku uvedeného v lékopisu11)\| Kč\| 25 000,- ---\|---\|--- b) Prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci homeopatického přípravku nebo přípravku uvedeného v lékopisu11)\| Kč\| 12 500,- c) Změna rozhodnutí o registraci homeopatického přípravku nebo přípravku uvedeného v lékopisu11)\| Kč\| 5 000,- d) Zrušení rozhodnutí o registraci homeopatického přípravku nebo přípravku uvedeného v lékopisu11)\| Kč\| 1 000,- Zmocnění:\| \| Zmocnění uvedené v položce 128 zde platí obdobně.\| \| Poznámka:\| \| Poznámka uvedená v položce 128 zde platí obdobně.\| \| Položka 130 a) Povolení k výrobě léčiv\| Kč\| 25 000,- ---\|---\|--- b) Změna povolení k výrobě léčiv\| Kč\| 10 000,- c) Zrušení povolení k výrobě léčiv\| Kč\| 1 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle písmene b) této položky na 10 % sazby poplatku, je-li povolována pouze změna jména výrobce, jeho adresy nebo obdobná změna, kterou správní orgán provede bez vykonání inspekce u výrobce.\| \| Poznámka:\| \| Poplatek podle písmen b) a c) této položky vybírá správní orgán jen při změně nebo zrušení povolení na žádost poplatníka.\| \| Položka 131 a) Povolení k distribuci léčiv\| Kč\| 20 000,- ---\|---\|--- b) Změna povolení k distribuci léčiv\| Kč\| 10 000,- c) Zrušení povolení k distribuci léčiv\| Kč\| 1 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle písmene b) této položky na 10 % sazby poplatku, je-li povolována pouze změna jména distributora, jeho adresy nebo obdobná změna, kterou správní orgán provádí bez vykonání inspekce u distributora.\| \| Poznámka:\| \| Poznámka uvedená v položce 130 zde platí obdobně.\| \| ČÁST X Konzulární poplatky Zmocnění k části X 1. Ministerstvo zahraničních věcí může zvýšit sazbu poplatků vyměřovaných a vybíraných českými zastupitelskými úřady v rozsahu devalvace české měny. Obdobně postupují útvary Policie České republiky pověřené Ministerstvem vnitra plněním úkolů státní správy, jde-li o položku 31 a položku 101 písm. a) až c) sazebníku. 2. Správní orgány vyměřující a vybírající poplatky podle této části sazebníku mohou stanovenou sazbu poplatku snížit nebo upustit od vybrání poplatku z důvodu vzájemnosti nebo ve vztahu k devizovému tuzemci. 3. Český zastupitelský úřad může vybrat vedle poplatku i náhradu mimořádně uskutečněných výdajů spojených s provedením úkonu. Poznámka k části X Poplatky podle této části sazebníku vyměřují a vybírají Ministerstvo zahraničních věcí a české zastupitelské úřady. Položka 132 1\\. Udělení českého víza\| \| ---\|---\|--- a) vstupního, návratného, jednosměrného průjezdního\| Kč\| 600,- b) obousměrného průjezdního\| Kč\| 900,- c) trvalého návratného nebo průjezdního s platností na tři měsíce\| Kč\| 1 400,- d) trvalého návratného nebo průjezdního s platností na šest měsíců\| Kč\| 2 500,- 2\\. Prodloužení platnosti víza\| 50 % poplatku za udělení víza Osvobození:\| \| Od poplatku podle této položky je osvobozeno udělení českého víza a prodloužení jeho platnosti \\- do diplomatických, služebních, úředních a zvláštních pasů, je-li zachována vzájemnost \\- významným osobám \\- osobám mladším 15 let \\- z důvodů zdravotnické a humanitární pomoci. Zmocnění:\| \| 1\\. Jde-li o udělení víza mimo úřední hodiny nebo na počkání, zvýší správní orgán poplatek na dvojnásobek příslušné sazby poplatku.\| \| 2\\. Ministerstvo zahraničních věcí může poplatky podle této položky upravit pro občany cizího státu na výši platby, kterou tento cizí stát vybírá za obdobný úkon od českých občanů.\| \| Poznámka:\| \| Poplatek podle této položky se vybere za každou osobu, na kterou se vztahuje udělené české vízum nebo prodloužení jeho platnosti.\| \| Položka 133 Uzavření manželství před českým zastupitelským úřadem\| Kč\| 3 000,- ---\|---\|--- Osvobození:\| \| Od poplatku podle této položky jsou osvobozeni čeští občané zdržující se služebně v zahraničí.\| \| Položka 134 Podání žádosti u českého zastupitelského úřadu\| Kč\| 750,- ---\|---\|--- Poznámka:\| \| Podle této položky se nepostupuje, je-li žádaný úkon zpoplatněn podle jiných položek této části sazebníku.\| \| Položka 135 Vybrání pohledávky, renty apod., s výjimkou požitků ze sociálního zabezpečení, úkony v řízení o dědictví (včetně intervence u příslušných orgánů, vymáhání a doručení dědictví)\| 4 % z vybrané částky (ceny) nebo z hodnoty dědictví nejméně ---\|--- Kč\| 150,- Poznámky:\| \| 1\\. Pokud je k žádosti věřitele (příjemce) nebo dědice prováděn pouze úkon k zajištění pohledávky, renty nebo dědictví, vyměří se poplatek za podání žádosti u českého zastupitelského úřadu.\| \| 2\\. Poplatek za úkony v řízení o dědictví podle této položky se vyměřuje z hodnoty dědictví nesnížené o honorář právního zástupce.\| \| Položka 136 Úřední úschova\| \| ---\|---\|--- \\- peněz, cenných papírů, vkladních knížek a jiných cenných předmětů\| 1 % z částky nebo ceny předmětu za každý rok nejméně Kč\| 200,- \\- listin nebo spisů za každý rok\| Kč\| 200,- Poznámka: Poplatek se nevybere v případě, že předmět je u českého zastupitelského úřadu uložen jen za účelem doručení do České republiky.\| \| Položka 137 a) Sepsání písemnosti o právních úkonech, zejména smluv, závětí apod.\| Kč\| 600,- ---\|---\|--- b) Sepsání plné moci s ověřením podpisu\| Kč\| 300,- Položka 138 Vidování listin bez ověřování\| Kč\| 150,- ---\|---\|--- Položka 139 a) Ověření podpisu na listině i na jejím stejnopisu za každý podpis\| Kč\| 250,- ---\|---\|--- b) Ověření otisku úředních razítek a úředních podpisů (superlegalizace)\| Kč\| 600,- c) Ověření otisku úředních razítek a úředních podpisů na českých dokladech (listinách) určených k použití v cizině\| Kč\| 100,- Zmocnění:\| \| Za ověření dokladů nutných pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně sníží správní orgán poplatek podle písmen a) a b) o 50 %.\| \| Poznámky: 1\\. Za uznání podpisu za vlastní vybere správní orgán poplatek podle písmene a) této položky. 2\\. Podle písmene c) této položky vybere správní orgán poplatek v případech konečného ověření listiny (apostila) za účelem jejího použití v zahraničí.\| \| Položka 140 a) Vyhotovení opisu (fotokopie) včetně ověření\| Kč \| 250,- ---\|---\|--- b) Ověření správnosti předloženého opisu (fotokopie)\| Kč \| 250,- c) Ověření správnosti předloženého překladu\| Kč \| 250,- Zmocnění: 1\\. Za úkony podle písmen a) až c) této položky sníží správní orgán poplatky o 50 %, jde-li o doklad určený k zápisu matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně. 2\\. Za kopie pořízené na kopírovacích strojích sníží správní orgán poplatek podle písmene a) této položky o 50 %. Poznámka: Poplatek se vybere za každou i započatou stránku formátu A4 a menší. Položka 141 Vyhotovení překladu spisového materiálu\| \| ---\|---\|--- a) do jazyka českého za každou i započatou stránku\| Kč\| 600,- b) z jazyka českého za každou i započatou stránku\| Kč\| 650,- c) z jednoho cizího jazyka do druhého za každou i započatou stránku\| Kč\| 1 000,- d) z jazyka čínského, japonského, korejského a jiných znakových jazyků za každý slovní znak\| Kč\| 30,- e) do jazyka čínského, japonského, korejského a jiných znakových jazyků za každý slovní znak\| Kč\| 30,- Položka 142 a) Za vystavený matriční doklad\| Kč\| 300,- ---\|---\|--- b) Vyhotovení překladu matričního dokladu a jeho ověření\| Kč\| 700,- Poznámka:\| \| Poplatek podle písmene a) této položky se nevybere, jde-li o doručení prvopisu matričního dokladu.\| \| Položka 143 Za změnu\| \| ---\|---\|--- a) příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného, cizojazyčného nebo na předešlé příjmení\| Kč\| 100,- b) jména nebo příjmení v ostatních případech\| Kč\| 1 000,- Osvobození: 1\\. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení, k níž dochází prohlášením rozvedeného manžela, že přijímá předešlé příjmení, byla-li tato skutečnost oznámena do jednoho měsíce po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu.\| \| 2\\. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna nebo oprava jména osvojených dětí nebo změna, kterou je nutno provést v důsledku nesprávných (neúplných) zápisů v matrice. 3\\. Od poplatku je osvobozena změna jména a příjmení osoby v případě transsexuality. Poznámky: 1\\. Za změnu příjmení manželů a jejich nezletilých dětí na společné příjmení se vybere jeden poplatek. 2\\. Podle písmene a) této položky se vybere poplatek za změnu příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče na příjmení opatrovníka, na společné příjmení pěstounů nebo na příjmení dohodnuté pro jejich vlastní děti, pokud opatrovníky nebo pěstouny jsou prarodiče nebo sourozenci rodičů nezletilých dětí.\| \| Položka 144 Vydání opisu, výpisu nebo písemné informace z úředních záznamů, rejstříků, evidencí, listin nebo spisů\| Kč\| 150,- ---\|---\|--- za každou i započatou stránku Zmocnění: Za kopie pořízené na kopírovacích strojích sníží správní orgán poplatek podle této položky o 50 %. Poznámka: Každou započatou stránkou se rozumí vydaná stránka formátu A4 a menší. Položka 145 Za vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství v cizině\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- Položka 146 a) Vydání cestovního pasu\| Kč\| 750,- ---\|---\|--- \\- osobám do 15 let\| Kč\| 250,- b) Vystavení cestovního průkazu (náhradního cestovního dokladu) k cestě do České republiky a zpět\| Kč\| 250,- c) Provedení změn v cestovním pase\| Kč\| 150,- d) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v cestovním průkazu (náhradním cestovním dokladu) k cestě do České republiky a zpět\| Kč\| 50,- e) Vystavení průvodního listu pro přepravu tělesných pozůstatků člověka\| Kč\| 100,- Osvobození:\| \| Od poplatku podle této položky je osvobozeno vydání diplomatických a služebních pasů.\| \| Položka 147 Vystavení cestovního průkazu k návratu do České republiky osobám s trvalým bydlištěm v České republice\| Kč\| 75,- ---\|---\|--- Položka 148 Vydání potvrzení k dovozu, průvozu nebo vývozu vysílacích rádiových stanic\| Kč\| 600,- ---\|---\|--- Poznámka: Poplatek podle této položky se vybere jen v případě, že nebylo vydáno povolení ke zřízení a provozování nebo přechovávání rádiové vysílací stanice.\| \| Položka 149 Potvrzení nebo písemné sdělení o pobytu osob\| Kč\| 150,- ---\|---\|--- Poznámka: Poplatek podle této položky se vybere za potvrzení nebo písemné sdělení údajů o každé osobě v něm uváděné. Položka 150 a) Vydání osvědčení o českém státním občanství\| Kč\| 150,- ---\|---\|--- b) Vydání potvrzení o českém státním občanství\| Kč\| 300,- Položka 151 Vydání zbrojního průvodního listu pro průvoz\| \| ---\|---\|--- a) každé zbraně podléhající registraci\| Kč\| 500,- b) střeliva\| Kč\| 100,- Osvobození: 1\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeni cizinci, kteří přijedou do České republiky na pozvání nebo se souhlasem vlády České republiky nebo Parlamentu České republiky. Od poplatku jsou dále osvobozeny osoby, které se zúčastní mezinárodních soutěží, jejichž součástí je sportovní střelba.\| \| 2\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny zbrojní průvodní listy pro průvoz na zbraně získané jako ceny ve střeleckých nebo podobných soutěžích.\| \| Položka 152 a) Za kontrolu a potvrzení lodních dokladů (deník provozu lodi, strojní, rádio, zdravotní, olejů, návštěv českých a cizích občanů)\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- b) Za potvrzení zápisu o nalodění a vylodění v deníku posádky\| Kč\| 200,- c) Za potvrzení zápisu o nalodění a vylodění v námořní knížce\| Kč\| 100,- d) Za potvrzení námořního protestu\| Kč\| 600,- e) Za vystavení prozatímního listu na provoz lodi\| Kč\| 2 000,- Poznámka:\| \| Poplatek podle písmene b) této položky se vybere jen jednou, a to bez ohledu na počet razítek vyznačených v deníku posádky. Položka 153 Za podání žádosti\| \| ---\|---\|--- a) o povolení dlouhodobého nebo trvalého pobytu\| Kč\| 200,- b) o vystavení výpisu z evidence Rejstříku trestů\| Kč\| 200,- Položka 154 Za podání žádosti o zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- Čl. II Přechodná ustanovení Pro poplatky splatné před účinností tohoto zákona platí dosavadní předpisy. Pokud poplatník zaplatil před účinností tohoto zákona poplatek splatný až po nabytí účinnosti tohoto zákona, případný rozdíl mezi zaplacenou částkou a novou výší poplatku se vypořádá postupem podle § 6 zákona o správních poplatcích, jde-li o nedoplatek, anebo podle § 8 zákona o správních poplatcích, jde-li o přeplatek. Čl. III Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., se mění takto: V § 11 se vypouští odstavec 2 a zároveň se zrušuje číslování odstavců. Čl. IV Změna a doplnění zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 184/1991 Sb., zákona České národní rady č. 338/1992 Sb. a zákona č. 48/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se za písmenem f) nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj.“. 2. Za § 10 se vkládá nový § 10a), který včetně poznámky č. 15) zní: „§ 10a (1) Poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj podléhá každý povolený hrací přístroj.15) Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku. (2) Poplatek za výherní hrací přístroj platí jeho provozovatel. (3) Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj na tři měsíce činí od 5000 Kč do 20 000 Kč. 15) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.“. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech. 3) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 4) Např. § 14 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, § 3 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb., § 8 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, § 7 a 9 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. 5) § 10 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb. 6) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. 7) § 4, § 5 odst. 2 písm. a), b), c), § 5 odst. 3 a § 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. 8) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění pozdějších předpisů. 10) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb.Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 11) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v České socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 306/1997 Sb.	Zákon č. 306/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 12. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 102/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. * Čl. II - Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., * Čl. III - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb. a zákona č. 61/1996 Sb., se doplňuje takto: * Čl. IV - Přechodná ustanovení * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 1998 306 ZÁKON ze dne 12. listopadu 1997, kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 134/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 20 odst. 3 větě první se číslovka „0,025“ nahrazuje číslovkou „0,05“ a číslovka „0,075“ se nahrazuje číslovkou „0,05“. 2. V § 20 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Organizace nebo malá organizace neplatí penále za dobu, po kterou již není ani organizací ani malou organizací [§ 3 odst. 1 písm. a) a b)].“. 3. § 20 se doplňuje odstavcem 10, který včetně poznámky č. 64) zní: „(10) Pro účely zvláštních předpisů64) se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále. 64) Např. zákon č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 22 odst. 1 se slova „10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti“ a v odstavci 2 slova „10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti“ nahrazují slovy: „a) 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti, b) 100 000 Kč při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta podle písmene a) uložena.“. 5. Za § 22a se vkládá nový § 22b, který včetně nadpisu a poznámky č. 65) zní: „§ 22b Pravděpodobná výše pojistného (1) Jestliže organizace nebo malá organizace nesplnila povinnost podat přehled podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté a § 11 věty třetí nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 15 odst. 1 a 2 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou správou sociálního zabezpečení v písemné výzvě, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pravděpodobná výše pojistného“), pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn. (2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná okresní správa sociálního zabezpečení z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců organizace nebo malé organizace si může okresní správa sociálního zabezpečení vyžádat od úřadu práce; tento úřad je povinen tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok,65) který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém okresní správa sociálního zabezpečení stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. (3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst. 1 a 2 ani možnost uložit pokutu podle § 22. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. (4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 20 odst. 2 věta první), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst. 1 a 2, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst. 1 a 2; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl. 65) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.“. Čl. II Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 134/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 14 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.“. 2. V § 104a se za slovy „(dále jen „pojistné“) ve sporných případech“ vypouští čárka a vkládají se slova, která včetně poznámky č. 72) znějí: „a v případech stanovených zvláštním zákonem,72) 72) § 22b odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 306/1997 Sb.“. 3. Za § 123a se vkládá nový § 123b, který zní: „§ 123b (1) Dlužné pojistné a penále může příslušná správa sociálního zabezpečení odepsat, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výsledek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u organizací a malých organizací, u nichž došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jejich právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby. (2) O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.“. Dosavadní § 123b a 123c se označují jako § 123c a 123d. Čl. III Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb. a zákona č. 61/1996 Sb., se doplňuje takto: V § 38 odst. 3 písm. e) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného a příspěvku.“. Čl. IV Přechodná ustanovení (1) Bylo-li povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách před 1. lednem 1998, řídí se výše penále z dlužného pojistného před 1. lednem 1998 předpisy platnými před tímto dnem. Bylo-li však placení dlužného pojistného ve splátkách povoleno před 1. lednem 1998 a zrušeno po 31. prosinci 1997, je plátce pojistného povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,075 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh na pojistném trval před 1. lednem 1998, a penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh na pojistném trval po 31. prosinci 1997. (2) Výše pokut uvedená v čl. I bodu 4 se nevztahuje na případy, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti, za niž lze pokutu uložit, došlo před 1. lednem 1998; v případě nesplnění nebo porušení povinnosti, za niž lze pokutu uložit, před 1. lednem 1998 se použijí předpisy platné před tímto dnem. (3) Okresní správa sociálního zabezpečení může stanovit pravděpodobnou výši pojistného, jen pokud písemná výzva podle čl. I bodu 5 byla učiněna po 31. prosinci 1997. Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb.	Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Vyhlášeno 31. 12. 1997, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 114/1997 * ČÁST PRVNÍ - Čl. 1 * ČÁST DRUHÁ - Čl. 4 * ČÁST TŘETÍ - Čl. 5 Aktuální znění od 1. 8. 2011 (135/2011 Sb.) 347 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Čl. 1 Na území České republiky se vytvářejí tyto vyšší územní samosprávné celky: 1. Hlavní město Praha, vymezený územím hlavního města Prahy; 2. Středočeský kraj se sídlem v Praze, vymezený územím okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník; 3. Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor; 4. Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, vymezený územím okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov; 5. Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech, vymezený územím okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov; 6. Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, vymezený územím okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem; 7. Liberecký kraj se sídlem v Liberci, vymezený územím okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily; 8. Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, vymezený územím okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov; 9. Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, vymezený územím okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí; 10. Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě, vymezený územím okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou; 11. Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, vymezený územím okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo; 12. Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, vymezený územím okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk; 13. Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, vymezený územím okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město; 14. Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně, vymezený územím okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Čl. 2 Hranice vyšších územních samosprávných celků lze měnit pouze zákonem. Čl. 3 (1) Územím hlavního města Prahy se rozumí jeho území ke dni účinnosti tohoto ústavního zákona. (2) Územím okresu se rozumí jeho území ke dni účinnosti tohoto ústavního zákona. ČÁST DRUHÁ Čl. 4 Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se mění takto: 1. Čl. 99 zní: „Čl. 99 Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.“. 2. Čl. 103 se vypouští. ČÁST TŘETÍ Čl. 5 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 2/1998 Sb.	Zákon č. 2/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. Vyhlášeno 27. 1. 1998, datum účinnosti 27. 1. 1998, částka 2/1998 * Čl. I - Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 27. 1. 1998 2 ZÁKON ze dne 2. prosince 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 11 odst. 1 písm. d) se na konci čárka nahrazuje tečkou a připojují se tyto věty: „Lékař či jiný odborný pracovník ve zdravotnictví ani zdravotnické zařízení nesmí za tuto zdravotní péči ani v souvislosti s poskytnutím této péče přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. Při porušení této povinnosti je oprávněn příslušný orgán státní správy odejmout oprávnění k poskytování zdravotní péče nebo uložit pokutu. Ze stejných důvodů je příslušná zdravotní pojišťovna oprávněna vypovědět smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny koordinují svůj postup s orgány státní správy při uplatňování postihu za porušení povinnosti uložené tímto ustanovením zákona,“. 2. V § 17 odst. 2 větě čtvrté se za slovo „měsíců“ vkládají tato slova: „nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu.“. 3. § 17 odst. 5 zní: „(5) Hodnoty bodu a výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění se dohodnou v dohodovacím řízení zástupců a) Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a b) příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení. Výsledek dohodovacího řízení posoudí Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem a vyhlásí jej ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Nedojde-li dohodovací řízení k výsledku do 15 dnů před skončením účinnosti posledních výsledků dohodovacího řízení nebo pokud výsledek dohodovacího řízení bude odporovat právním předpisům nebo veřejnému zájmu, vláda České republiky rozhodne na návrh Ministerstva zdravotnictví o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění; rozhodnutí se vyhlásí ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 15/1998 Sb.	Zákon č. 15/1998 Sb. Zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů Vyhlášeno 6. 2. 1998, datum účinnosti 1. 4. 1998, částka 5/1998 * ČÁST PRVNÍ - DOHLED V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO TRHU (§ 1 — § 29) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 30 — § 30) * ČÁST SEDMÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 37 — § 37) * ČÁST DEVÁTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 42/1994 SB., O PENZIJNÍM PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM A O ZMĚNÁCH NĚKTERÝCH ZÁKONŮ SOUVISEJÍCÍCH S JEHO ZAVEDENÍM, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 61/1996 SB. (§ 40 — § 40) * ČÁST DESÁTÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 6/1993 SB., O ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 60/1993 SB. (§ 41 — § 41) * ČÁST DVANÁCTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 99/1963 SB., OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 43 — § 43) * ČÁST TŘINÁCTÁ - § 44 (§ 44 — § 44) Aktuální znění od 29. 5. 2022 (96/2022 Sb.) 15 ZÁKON ze dne 13. ledna 1998 o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ DOHLED V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO TRHU HLAVA I PŮSOBNOST A PRAVOMOCI ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO TRHU § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje působnost a pravomoci České národní banky při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a stanoví některá práva a povinnosti subjektů, které na tomto trhu působí. (2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie39). (3) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie40), a zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie41), pokud jde o pravomoci České národní banky a povinnost mlčenlivosti. § 2 Česká národní banka při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem posiluje důvěru investorů a emitentů investičních nástrojů v kapitálový trh zejména tím, že přispívá k ochraně investorů a rozvoji kapitálového trhu a podporuje osvětu v této oblasti. § 3 Působnost České národní banky v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem Česká národní banka v oblasti kapitálového trhu a) vykonává dohled v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy upravujícími oblast podnikání na kapitálovém trhu, obhospodařování a administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů, práva obchodních korporací, doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění1), b) rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpisy upravující oblast podnikání na kapitálovém trhu, obhospodařování a administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů, práva obchodních korporací, doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění1), c) kontroluje plnění informačních povinností osob podléhajících dohledu České národní banky stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy upravujícími oblast podnikání na kapitálovém trhu, obhospodařování a administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů, práva obchodních korporací, doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění1), d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona. § 4 (1) Česká národní banka v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o ratingových agenturách30) a čl. 68 odst. 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů36) na žádost Evropského orgánu pro cenné papírycenné papíry a trhy potvrdí jeho rozhodnutí pro účely výkonu příslušným orgánem v České republice. Příjem z peněžité sankce uložené na základě takového rozhodnutí je příjmem rozpočtu Evropské unie; na tyto peněžité sankce se pro účely správy jejich placení hledí jako na příjmy veřejného rozpočtu podle daňového řádu31). (2) Soudem příslušným pro vydání povolení k poskytnutí telefonických rozhovorů a datových přenosů podle čl. 62 odst. 5 a 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů36) je Vrchní soud v Praze. § 5 Základní pojmy (1) Poskytovatelem služeb na kapitálovém trhu se rozumí obchodník s cennými papíry, investiční zprostředkovatel, banka provádějící obchody na vlastní účet s investičními nástroji na kapitálovém trhu, investiční společnost, investiční fond, pojišťovna, zajišťovna, penzijní společnost, depozitář, organizátor regulovaného trhu, osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, centrální depozitář, zahraniční osoba oprávněná podnikat ve stejných oborech na území České republiky prostřednictvím pobočky,5) Česká národní banka v rozsahu vedení evidence cenných papírů. (2) Účastníkem kapitálového trhu se rozumí zejména poskytovatel služeb na kapitálovém trhu, investor na kapitálovém trhu, emitent cenných papírů, osoby zavázané z těchto cenných papírů, vlastník cenných papírů, emitent a majitel jiného investičního nástroje. § 6 Řízení před Českou národní bankou (1) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných právních předpisů,7) pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních zákonů nestanoví jinak. Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu7a) se nepoužije. (2) Proti rozhodnutí České národní banky v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem lze podat rozklad. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky, která též rozhoduje o opravném prostředku proti rozhodnutí organizátora regulovaného trhu. (3) V řízení, které se dotýká osob v počtu vyšším, než je 30, lze doručovat písemnosti veřejnou vyhláškou. § 7 Předmět dohledu nad kapitálovým trhem Dohledu České národní banky nad kapitálovým trhem podléhá a) plnění povinností stanovených tímto zákonem fyzickým nebo právnickým osobám, b) plnění povinností stanovených zvláštními zákony1), c) plnění povinností a podmínek stanovených ve vykonatelných rozhodnutích České národní banky a d) plnění povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie. § 7a (1) Dohledu České národní banky nad kapitálovým trhem podléhá plnění povinností stanovených zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, zákonem upravujícím nabídky převzetí a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu a) při veřejném návrhu na koupi nebo směnu účastnických cenných papírůcenných papírů podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, pokud byly tyto účastnické cenné papírycenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu, b) při nabytí nebo snížení podílu na hlasovacích právech společností, jejichž akcieakcie jsou kótovány, c) v souvislosti s nabýváním vlastních akciíakcií akciovou společnostíakciovou společností nebo jí ovládanou osobou, d) v souvislosti s nabídkou převzetí. (2) Při výkonu dohledu podle odstavce 1 postupuje Česká národní banka podle tohoto zákona a je oprávněna ukládat opatření a správní tresty stanovené tímto zákonem a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu. (3) Česká národní banka je oprávněna i bez návrhu pozastavit výkon hlasovacích práv osobě, která řádně a včas nesplnila povinnost oznámit podíl na hlasovacích právech nebo neučinila nabídku převzetí, ačkoliv jí zákon takovou povinnost ukládá, až na dobu jednoho roku ode dne, v němž rozhodnutí nabude právní moci, je-li to potřebné k ochraně zájmů ostatních akcionářů, věřitelů nebo zaměstnanců společnosti. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vykonatelné rozhodnutí o pozastavení výkonu hlasovacích práv zašle Česká národní banka rovněž společnosti, v níž byl výkon hlasovacích práv povinné osoby pozastaven, centrálnímu depozitáři a uveřejní je na svých internetových stránkách. § 8 (1) Česká národní banka je oprávněna pro účely výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a) vyžadovat informace od každého, včetně auditorů; to se týká i údajů z databáze účastníků od poskytovatelů veřejně dostupné telefonní služby, b) vyžadovat objasnění skutečností od každého; ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správní řízení o předvolání, předvedení a výslechu svědka platí obdobně, c) vyžadovat předložení záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací9b) od osoby, která podléhá jejímu dohledu nad kapitálovým trhem a která je oprávněně pořídila, d) vyžadovat od právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytnutí provozních a lokalizačních údajů podle zvláštního právního předpisu35), a to po předchozím písemném povolení předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla České národní banky, pokud lze důvodně předpokládat, že poskytnuté údaje mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku na úseku podnikání nebo obchodování na kapitálovém trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, včetně jeho pachatele, a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak, nebo jen s vynaložením neúměrného úsilí, e) provést kontrolu na místě podle zvláštního zákona u osoby, která podléhá jejímu dohledu nad kapitálovým trhem; Česká národní banka může k provedení kontroly přizvat auditora podle zákona upravujícího činnost auditorů nebo znalce, f) vyžadovat uveřejnění povinně uveřejňovaných informací podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu;5) tyto informace Česká národní banka zpřístupní veřejnosti, pokud tak neučiní povinná osoba, g) vyžádat si od emitenta investičního nástroje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu42), aby předkládal aktualizovaný seznam zasvěcených osob podle čl. 18 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. (2) Česká národní banka může uplatnit oprávnění podle odstavce 1, je-li to nutné ke zjištění informací, o které žádá zahraniční orgán dohledu nad finančním trhem, za podmínky, že je to nutné pro plnění jeho úkolů v oblasti dohledu nad finančním trhem, že tyto informace mu lze v souladu s § 26 poskytnout a že může uplatnit srovnatelné pravomoci na území svého státu v případě obdobné žádosti České národní banky. (3) Osoba, od které je Česká národní banka oprávněna vyžadovat informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje podle odstavce 1 nebo 2, je povinna poskytnout tyto informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje bez zbytečného odkladu, nebo ve lhůtě stanovené Českou národní bankou. (4) Osoby, u kterých je důvodné podezření, že bez příslušného povolení nebo souhlasu České národní banky provádějí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas České národní banky, je Česká národní banka nebo jí pověřená osoba oprávněna kontrolovat podle kontrolního řádu v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti. (5) Osobu, kterou obchodník s cennými papírycennými papíry pověřil nebo kterou pověřila penzijní společnost výkonem některých činností podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo doplňkové penzijní spoření, je Česká národní banka oprávněna kontrolovat podle kontrolního řádu v rozsahu, ve kterém byla tato osoba pověřena výkonem činnosti. (6) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnosti, lhůtu, formu a způsob plnění informační povinnosti podle § 8 odst. 1 písm. g). § 8a Informační povinnost ve vztahu k České národní bance v souvislosti s vydáním těchto dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky a obdobných cenných papírů Osoba se sídlem nebo bydlištěm v České republice, která vydává tyto dluhopisy nebo obdobné cenné papírycenné papíry představující právo na splacení dlužné částky v zahraničí nebo která vydává obdobné cenné papírycenné papíry představující právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu, poskytne nejpozději k datu emise těchto dluhopisů nebo obdobných cenných papírůcenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky České národní bance informace o objemu jejich emise, místu jejich vydání, jakož i jejich formě, podobě, výnosu a splatnosti. § 9 Opatření k nápravě (1) V případě, že Česká národní banka vykonává dohled nad kapitálovým trhem podle tohoto zákona, je oprávněna přijmout tato opatření k nápravě: a) uložit osobě podléhající tomuto dohledu, aby zjednala nápravu ve lhůtě stanovené v opatření a ve stanovené lhůtě podala zprávu o přijatých opatřeních, b) určit, jakým způsobem je osoba podléhající tomuto dohledu povinna nedostatek odstranit. (2) Česká národní banka může místo pokuty uložit veřejné napomenutí. Současně Česká národní banka rozhodne podle okolností o rozsahu, formě a způsobu uveřejnění napomenutí, a to na náklady osoby, které se veřejné napomenutí ukládá. § 9b Přestupky (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako kontrolovaná osoba podle kontrolního řádu nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 2 kontrolního řádu, b) jako povinná osoba podle kontrolního řádu nesplní povinnost podle § 10 odst. 3 kontrolního řádu, c) poruší povinnost podle § 8 odst. 3, d) neposkytne informace podle § 8a, e) poruší povinnost podle § 7a odst. 1 písm. a) nebo c), nebo f) v rozporu s § 27 použije informace podle § 26 odst. 1 k jinému než stanovenému účelu. (2) Fyzické osobě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) uložit pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo f) pokutu do 25 000 000 Kč. (3) Právnické a podnikající fyzické osobě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) uložit pokutu do 10 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo f) pokutu do 50 000 000 Kč. § 9d Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. (2) Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry je příjmem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry; na tyto příjmy se pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry vybírá a vymáhá celní úřad. § 10 Řízení ve věcech opatření k nápravě (1) Správní řízení, v němž se ukládají opatření k nápravě podle tohoto zákona, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se Česká národní banka dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za niž jsou ukládány, byla naposledy porušena. (2) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob, lze řízení, v němž Česká národní banka ukládá opatření k nápravě a správní tresty podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, zahájit i doručením rozhodnutí České národní banky o předběžném opatření. (3) Česká národní banka je oprávněna zahájit správní řízení i doručením veřejnou vyhláškou, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek podle odstavce 2 a pokud se nepodařilo rozhodnutí doručit a okolnosti dále nasvědčují tomu, že dotčená osoba se bude vyhýbat doručení rozhodnutí, a prodlení ve vzniku právních účinků doručení by mohlo podstatně ztížit nebo znemožnit realizaci opatření k nápravě nebo správního trestu. Rozhodnutí České národní banky je v tomto případě doručeno okamžikem vyvěšení vyhlášky na úřední desce České národní banky. (4) Při ukládání opatření k nápravě podle tohoto zákona vychází Česká národní banka zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání. Při rozhodování o výběru opatření k nápravě podle tohoto zákona je Česká národní banka povinna přihlížet také k povaze podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, kterou vykonává osoba, jíž se opatření k nápravě ukládá. (5) Osoba oprávněná k vedení evidence investičních nástrojů je vázána rozhodnutím České národní banky týkajícím se jí vedené evidence, jakmile jí bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak. Organizátor regulovaného trhu je vázán rozhodnutím České národní banky o pozastavení obchodování s cennými papírycennými papíry a rozhodnutím České národní banky o předběžném opatření, týkajícím se cenných papírůcenných papírů, jakmile mu bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak. § 11 Předběžné opatření (1) Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle obecných předpisů o správním řízení, je Česká národní banka oprávněna při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže to je třeba k zajištění ochrany práv a právem chráněných zájmů osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo jestliže by byl výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen. Předběžné opatření podle odstavce 2 je Česká národní banka oprávněna uložit i v případě, že o to požádá orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (dále jen „členský stát“). (2) Předběžným opatřením může Česká národní banka uložit a) tomu, kdo vede pro osobu, vůči níž se přijímá opatření k nápravě nebo správní trest, účet cenných papírů, neprovést jakoukoliv registraci převodu cenných papírů z tohoto účtu na jakýkoliv jiný účet téže nebo jiné osoby ani registraci smluvního zástavního práva, b) tomu, kdo vede účet cenných papírůcenných papírů, aby nejednal způsobem směřujícím k převodu cenných papírůcenných papírů z tohoto účtu na jakýkoliv jiný účet téže nebo jiné osoby ani registraci smluvního zástavního práva, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení, cenné papírycenné papíry z jejich účtů, c) tomu, kdo má v úschově nebo v opatrování cenné papírycenné papíry osoby, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiného účastníka řízení, aby nejednal způsobem směřujícím k převodu těchto cenných papírůcenných papírů na jiného, d) bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které vedou pro osobu, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo pro jiného účastníka řízení běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácely peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděly na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládaly, e) bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které vedou běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácely peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděly na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládaly, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení peněžní prostředky z jejich účtů. (3) Rozhodnutí o předběžném opatření se doručuje účastníkům tohoto řízení a osobám, kterým se rozhodnutím o předběžném opatření ukládá povinnost podle odstavce 2 písm. a) až e); rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Účastníkem řízení o předběžném opatření podle odstavce 2 není osoba, které se rozhodnutím o předběžném opatření ukládá povinnost podle odstavce 2 písm. a) až e). (4) Předběžné opatření zanikne uplynutím pěti dnů od jeho nařízení. Nepominou-li důvody, pro které bylo nařízeno, podá Česká národní banka proti účastníkům návrh u soudu, aby uložil povinnosti podle odstavce 2, které byly uvedeny v rozhodnutí o předběžném opatření. Návrh musí být u soudu podán do pěti dnů od nařízení předběžného opatření; v takovém případě předběžné opatření zanikne až dnem vykonatelnosti usnesení soudu, kterým bylo o tomto návrhu rozhodnuto. (5) Rozhodnutí o předběžném opatření musí též obsahovat poučení o tom, kdy a za jakých podmínek předběžné opatření zaniká. Podá-li Česká národní banka u soudu návrh podle odstavce 4 věty třetí, zašle o tom tentýž den vyrozumění dotčeným účastníkům. (6) Stejnou povinnost, jakou lze uložit v rozhodnutí o předběžném opatření podle tohoto zákona, může Česká národní banka při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem uložit jako opatření k nápravě podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů uvedených v § 3. Rozklad podaný proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. Česká národní banka může v rozhodnutí uvést dobu trvání ukládané povinnosti nebo podmínku, jejímž splněním zaniká účinnost rozhodnutí. Touto podmínkou může být doručení sdělení České národní banky o odvolání opatření k nápravě povinné osobě. Vedení seznamů a dokumentace a jejich uveřejňování § 13 (1) Česká národní banka vede seznamy a) obchodníků s cennými papírycennými papíry, b) organizátorů regulovaného trhu, c) provozovatelů vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání, d) pojišťoven, e) investičních zprostředkovatelů, f) vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání a jejich účastníků, g) účastníků zahraničních vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání, kteří mají bydliště nebo sídlo v České republice, h) účastníků centrálního depozitáře, i) agentur pro úvěrové hodnocení, j) osob oprávněných k vedení samostatné evidence investičních nástrojů, k) zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, l) prospektů cenného papírucenného papíru schválených Českou národní bankou včetně elektronického odkazu na prospekt cenného papírucenného papíru uveřejněný na internetových stránkách emitenta nebo organizátora regulovaného trhu nejméně po dobu 12 měsíců od schválení, m) osvědčení o schválení prospektu cenného papírucenného papíru nebo doplňku prospektu schváleného orgánem dohledu jiného členského státu, která jí byla poskytnuta tímto orgánem, včetně elektronického odkazu na osvědčení o schválení uveřejněné na internetových stránkách tohoto orgánu dohledu, emitenta nebo organizátora regulovaného trhu nejméně po dobu 12 měsíců ode dne vydání osvědčení o schválení, n) zahraničních osob, které poskytují investiční služby na území České republiky, s uvedením údajů o případné pobočce obchodního závodu umístěné na území České republiky, o) vázaných zástupců penzijních společností, p) vázaných zástupců podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, q) akreditovaných osob, r) trhů malých a středních podniků, s) systematických internalizátorů, t) akcií podle čl. 14 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, u) provozovatelů služby hlášení údajů se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, v) penzijních společností, w) depozitářů účastnických fondů a transformovaných fondů, x) mezinárodních finančních institucí, jejichž dluhy jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a y) renomovaných ratingových agentur. (2) Seznamy uvedené v odstavci 1 nejsou veřejnými seznamy ani veřejnými rejstříky podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. (3) Do seznamů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, předmět činnosti a případně další činnost registrovaná nebo povolená Českou národní bankou a b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa bydliště nebo sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, předmět činnosti a případně další činnost registrovaná nebo povolená Českou národní bankou, a c) informace o pravomocném rozhodnutí o odnětí povolení osoby zapsané do seznamu, včetně uvedení důvodu odnětí povolení; tato informace se uveřejní po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (4) Česká národní banka uveřejňuje seznamy uvedené v odstavcích 1 na svých internetových stránkách a bez zbytečného odkladu je aktualizuje. (5) Česká národní banka uveřejňuje a pravidelně aktualizuje na svých internetových stránkách v českém a anglickém jazyce seznam právních předpisů, které upravují oblast podnikání na kapitálovém trhu, práva obchodních korporací, doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění, a úředních sdělení České národní banky k nim. § 14 (1) Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách pravomocná nebo vykonatelná rozhodnutí, která vydala podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů v oblasti kapitálového trhu1), a to vždy s anonymizovanými údaji třetích osob a tak, aby nebyly zpřístupněny informace, na které se vztahuje zákon upravující ochranu utajovaných informací. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 může být uveřejněno bez uvedení identifikačních údajů osoby, které se týká (dále jen „dotčená osoba“), jestliže by uveřejnění a) bylo vůči dotčené osobě na základě předchozího posouzení zjevně nepřiměřené, b) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou a vážnou újmu, c) ohrozilo stabilitu finančního trhu, nebo d) ohrozilo probíhající trestní nebo správní řízení. (3) V případě postupu podle odstavce 2 mohou být identifikační údaje dotčené osoby uveřejněny poté, co důvody podle odstavce 2 pominou. Není-li postup podle odstavce 2 postačující, lze uveřejnění rozhodnutí odložit až do doby, než důvody podle odstavce 2 pominou. (4) Rozhodnutí podle odstavce 1 o uložení správního trestu za přestupek, opatření k nápravě nebo jiného opatření musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů týkající se dotčené osoby, které jsou obsažené v takovém rozhodnutí, mohou být uveřejněny nejdéle po dobu 5 let. (5) Je-li proti uveřejněnému rozhodnutí podána žaloba, uveřejní Česká národní banka tuto skutečnost na svých internetových stránkách. Česká národní banka uveřejní stejným způsobem i informaci o výsledku soudního přezkumu. § 15 Mechanismus hlášení (1) Česká národní banka zavede, udržuje a uplatňuje účinný mechanismus hlášení, který umožňuje oznámení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, právního předpisu upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, právních předpisů je provádějících a přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích43) (dále jen „oznámení porušení“) a vyhodnocení tohoto oznámení porušení. (2) Mechanismus hlášení podle odstavce 1 umožní učinit oznámení porušení též anonymně. (3) Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách v samostatné, snadno dohledatelné části transparentní, srozumitelné a spolehlivé informace o mechanismu hlášení podle odstavce 1, aby každý mohl učinit informované rozhodnutí, zda, jakým způsobem a kdy učiní oznámení porušení. (4) Informace podle odstavce 3 obsahují alespoň a) způsoby, jakými lze oznámení porušení učinit, a způsoby, jakými Česká národní banka kontaktuje osobu, která oznámení porušení učinila, spolu s uvedením 1. telefonních čísel, na které lze oznámení porušení učinit, včetně informace, zda jsou hovory nahrávány, 2. elektronických a poštovních adres, na které lze oznámení porušení učinit a které jsou bezpečné a zajišťují důvěrnost, b) popis postupů týkající se oznámení porušení spolu s uvedením 1. informace, že oznámení porušení lze učinit anonymně, 2. způsobu, jakým může Česká národní banka požadovat doplnění oznámení porušení nebo jeho objasnění, 3. druhu, obsahu a časového rámce pro zpětnou vazbu o výsledcích oznámení porušení, kterou Česká národní banka poskytne osobě, která oznámení porušení učinila (dále jen „oznamovatel“), c) režim ochrany informací obsažených v oznámení porušení, včetně podrobného popisu okolností, za nichž mohou být důvěrné údaje o oznamovateli zpřístupněny jiné osobě podle článku 27, 28 nebo 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 596/2014 a podle § 26, d) popis postupů na ochranu oznamovatelů, zejména zaměstnanců osob podléhajících dohledu České národní banky, podle § 18a a e) prohlášení, že oznámení porušení nezakládá porušení žádného omezení týkajícího se zpřístupňování informací, které vyplývá ze smlouvy nebo právního předpisu, a že oznamovateli v souvislosti s tímto zpřístupněním informací nevzniká žádná odpovědnost jakéhokoli druhu. (5) Česká národní banka poskytne potenciálnímu oznamovateli před přijetím oznámení porušení nebo v okamžiku jeho přijetí informace podle odstavců 3 a 4. § 16 Prostředky komunikace pro přijímání oznámení porušení (1) Česká národní banka zavede, udržuje a používá pro přijímání oznámení porušení a pro sdělování následných opatření uživatelsky vstřícné, nezávislé, samostatné a bezpečné prostředky komunikace, které zajišťují důvěrnost informací. (2) Prostředky komunikace podle odstavce 1 se považují za nezávislé a samostatné, pokud a) jsou odděleny od ostatních prostředků komunikace, které Česká národní banka používá, b) jsou navrženy, vytvořeny a používány způsobem, který zajišťuje úplnost, celistvost a důvěrnost informací a brání v přístupu neoprávněných osob, a c) umožňují dlouhodobé uchovávání informací. (3) Prostředky komunikace podle odstavce 1 umožní přijímat oznámení porušení alespoň a) písemnou formou v elektronické i papírové podobě, b) ústní formou prostřednictvím telefonu (dále jen „telefonická forma“) se záznamem hovoru nebo bez takového záznamu a c) osobním setkáním s některým ze zaměstnanců určených podle § 17. § 17 Určení zaměstnanci (1) Česká národní banka určí zaměstnance, kteří přijímají a vyřizují oznámení porušení (dále jen „určení zaměstnanci“). Určení zaměstnanci musí být dostatečně proškoleni k plnění úkolů podle odstavce 2. (2) Určení zaměstnanci a) poskytují na žádost informace o postupech pro učinění oznámení porušení, b) přijímají a vyřizují oznámení porušení a c) udržují kontakt s oznamovatelem, pokud uvedl své kontaktní údaje. § 18 Postup České národní banky po přijetí oznámení porušení (1) Obdrží-li Česká národní banka oznámení porušení jiným způsobem než prostřednictvím prostředků komunikace podle § 16, předá bezodkladně a beze změny toto oznámení porušení určeným zaměstnancům prostřednictvím prostředků komunikace podle § 16. (2) Česká národní banka vede záznam o každém přijatém oznámení porušení. (3) Česká národní banka potvrdí přijetí písemného oznámení porušení na elektronickou nebo poštovní adresu, kterou oznamovatel uvedl, pokud nepožádal o jiný způsob potvrzení. Česká národní banka nepotvrdí přijetí tohoto oznámení, pokud by tím byla ohrožena ochrana osobních údajů oznamovatele. (4) Česká národní banka je po přijetí oznámení porušení telefonickou formou se záznamem hovoru oprávněna takové oznámení zaznamenat formou a) zvukového záznamu v trvalé a dohledatelné podobě, nebo b) úplného a přesného přepisu takového hovoru; Česká národní banka umožní oznamovateli tento přepis hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem. (5) Česká národní banka je po přijetí oznámení porušení telefonickou formou bez záznamu hovoru oprávněna takové oznámení zaznamenat formou přesného zápisu o takovém hovoru. Česká národní banka umožní oznamovateli zápis o hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem. (6) V případě, že má k oznámení porušení dojít při osobním setkání s určeným zaměstnancem, Česká národní banka zajistí úplný a věrný záznam z tohoto setkání v trvalé a vyhledatelné podobě formou a) zvukového záznamu, nebo b) podrobného zápisu; v tom případě umožní oznamovateli kontrolu a opravy zápisu a potvrzení souhlasu svým podpisem. (7) Česká národní banka uchovává záznamy, zápisy a přepisy podle odstavců 4 až 6 v důvěrném a zabezpečeném systému, přičemž přístup k údajům z tohoto systému mají pouze zaměstnanci České národní banky, kteří tyto údaje potřebují k plnění svých pracovních povinností. (8) Česká národní banka zavede odpovídající postupy pro předávání osobních údajů oznamovatele a osoby, která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu (dále jen „nahlášená osoba“) uvnitř České národní banky a jiným orgánům nebo jiným osobám. (9) Česká národní banka zajistí, aby předáním údajů týkajících se oznámení porušení uvnitř České národní banky nebo jiným orgánům nebo jiným osobám nedošlo k odhalení totožnosti oznamovatele nebo nahlášené osoby, ledaže je takové předání osobních údajů v souladu s § 26. § 18a Ochrana oznamovatelů a nahlášených osob (1) Česká národní banka zavede, udržuje a uplatňuje postupy na a) ochranu oznamovatele a nahlášené osoby, pokud se jedná o zaměstnance osoby podléhající dohledu České národní banky, alespoň před odplatou, diskriminací nebo jinými druhy nespravedlivého zacházení, ke kterým by mohlo dojít v důsledku oznámení porušení nebo v souvislosti s ním, a b) ochranu osobních údajů oznamovatele a nahlášené osoby v souladu s § 18 odst. 9 a § 26. (2) Osoba, která vědomě poskytne nepravdivé oznámení, se pro účely odstavce 1 nepovažuje za oznamovatele. (3) Není-li totožnost nahlášené osoby veřejně známa, Česká národní banka zajistí ochranu jejích osobních údajů srovnatelnou s ochranou osob, proti kterým Česká národní banka zahájila správní řízení. Pro ochranu osobních údajů nahlášené osoby se použijí postupy podle § 18 odst. 7. § 18b Spolupráce se Státním úřadem inspekce práce (1) Česká národní banka spolupracuje se Státním úřadem inspekce práce při zajišťování ochrany oznamovatele a nahlášené osoby před odplatou, diskriminací nebo jinými druhy nespravedlivého zacházení, ke kterým by mohlo dojít v důsledku oznámení porušení nebo v souvislosti s ním. (2) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka a Státní úřad inspekce práce zajistí, aby oznamovatel měl přístup k a) uceleným informacím a poradenství o 1. opatřeních a o postupech na ochranu osob proti nespravedlivému zacházení a 2. postupech pro nárokování peněžitých náhrad za způsobenou škodu nebo újmu v souvislosti s podaným oznámením porušení, a b) účinné pomoci České národní banky ve vztahu ke Státnímu úřadu inspekce práce, včetně potvrzení postavení oznamovatele v případě pracovněprávních sporů. § 18c Přezkum postupů České národní banky Česká národní banka pravidelně, nejméně jednou za 2 roky, přezkoumá své postupy pro přijímání a vyřizování oznámení porušení, přičemž vezme v úvahu zkušenosti své i orgánů dohledu nad kapitálovým trhem v jiném členském státu Evropské unie v této oblasti a tyto postupy upraví v souladu s vývojem trhu a technologií. § 19 Spolupráce s Komorou auditorů České republiky Česká národní banka spolupracuje s Komorou auditorů České republiky, zejména při zavádění mezinárodně uznávaných auditorských postupů ve vztahu k poskytovatelům služeb na kapitálovém trhu a emitentům a usměrňování činnosti auditorů při aplikaci těchto postupů. § 26 Povinnost mlčenlivosti a mezinárodní spolupráce (1) Zaměstnanci České národní bankybanky vykonávající dohled v oblasti kapitálového trhu a osoby, jejichž služeb Česká národní bankabanka využívá při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem, a jejich zaměstnanci a členové poradních orgánů České národní bankybanky pro oblast kapitálového trhu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti, funkce nebo svého zaměstnání v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem. Informace podle věty první může osoba, která má povinnost mlčenlivosti, použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů nebo výkon funkce v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu nad kapitálovým trhem nebo v obdobném mezinárodním řízení. Tyto informace mohou být použity i pro jiné účely než podle věty druhé, pokud s tím vysloví souhlas osoba, která informace poskytla. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat konkrétní subjekt, kterého se informace týká. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení činnosti, zaměstnání nebo funkce, které tuto povinnost založily. (2) Porušením mlčenlivosti podle odstavce 1 a čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 není poskytnutí informace a) zaměstnancům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem v České republice, a při řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, b) úřadu v členském státě, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem, c) osobě se sídlem nebo trvalým pobytem v České republice nebo členském státě, která je 1. likvidátorem, nuceným správcem, dočasným správcem, osobou vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, insolvenčním správcem nebo osobou s obdobnou funkcí vykonávanou v subjektu působícím na finančním trhu a podléhajícím dohledu, 2. auditorem zákonem stanovené účetní závěrky subjektu působícího na finančním trhu a podléhajícího dohledu, 3. provozovatelem vypořádacího systému obchodů s cennými papírycennými papíry poskytujícím vypořádací služby pro organizátora regulovaného trhu v České republice, pokud je poskytnutí informace nezbytné k zajištění řádného plnění funkcí této osoby v případě neplnění nebo hrozícího neplnění dluhů ze strany účastníka nebo účastníků regulovaného trhu, kterému tato osoba poskytuje služby, 4. provozovatelem kompenzačního systému pro investory nebo systému pojištění vkladů, d) úřadu v České republice nebo v členském státě, který působí při výkonu dohledu nad osobami podle písmene c) bodů 1 a 2; Česká národní banka dále poskytne informaci úřadu v České republice nebo v členském státě, který působí při výkonu dohledu nad vypořádacími a platebními systémy a nad dodržováním práva obchodních korporací, e) legislativním útvarům ústředních správních úřadů zabývajících se legislativou na úseku finančního trhu, f) orgánům v České republice nebo v členském státě činným v trestním řízenítrestním řízení nebo zabývajícími se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti anebo prováděním mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu; informaci lze poskytnout rovněž mezinárodní organizaci působící na úseku boje proti trestné činnosti nebo legalizaci výnosů z trestné činnosti, g) soudu v souvislosti s insolvenčním řízením nebo obdobným zahraničním řízením, vedeným v případě úpadku osoby podléhající dohledu České národní bankybanky; údaje týkající se třetích osob však poskytnuty být nemohou, h) Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona, i) Evropským orgánům dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropskému orgánu pro cenné papírycenné papíry a trhy a Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)33) a Evropské radě pro systémová rizika34), j) Energetickému regulačnímu úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle právních předpisů upravujících podnikání v energetických odvětvích37), k) jiným osobám nebo orgánům, je-li to nezbytné k řešení krize a není-li to porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, l) orgánům dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy. (3) Porušením mlčenlivosti podle odstavce 1 a čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 dále není poskytnutí informace Evropské centrální bance a centrální bance členského státu. Porušením povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 dále není poskytnutí informace Evropské komisi a Evropskému systému centrálních bank, pokud tyto informace souvisejí s výkonem jejich pravomocí. (4) Informace se subjektům a úřadům podle odstavce 2 poskytují způsobem a v rozsahu nutném pro plnění jejich úkolů nebo výkon jejich funkce a je-li pro ně zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost nejméně v rozsahu srovnatelném s rozsahem podle tohoto zákona. Česká národní banka při poskytnutí informace může uvést, jakým způsobem se s takovou informací má zacházet, a rovněž může omezit další poskytování takové informace. (5) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu nad kapitálovým trhem mohou být poskytnuty též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k plnění mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla řádně vyhlášena. (6) Informace poskytnuté České národní bancebance zahraničním úřadem, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem, nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu. (7) Informace získané Českou národní bankoubankou v rámci kontroly na území cizího státu nesmí být bez souhlasu úřadu dohledu nad finančním trhem tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu. (8) Úřadu, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem ve státě, který není členským státem, lze poskytovat informace pro účely plnění jeho úkolů pouze na základě dohody a pouze tehdy je-li pro něj zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost alespoň srovnatelný s režimem podle tohoto zákona. Povinnosti stanovené zákonem o ochraně osobních údajů tím nejsou dotčeny26). (9) Je-li pro ně zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost alespoň srovnatelný s režimem podle tohoto zákona, lze na základě dohody poskytovat informace pro účely plnění jejich úkolů také a) osobám s trvalým pobytem nebo se sídlem ve státě, který není členským státem, které vykonávají v subjektu působícím na finančním trhu a podléhajícím dohledu funkci svým obsahem a charakterem obdobnou funkci likvidátora, nuceného správce, insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce nebo auditora, b) úřadu se sídlem ve státě, který není členským státem, dohlížejícímu osoby podle písmene a), c) osobě se sídlem nebo trvalým pobytem ve státě, který není členským státem, provozující záruční systém na ochranu investorů, d) orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení se sídlem ve státě, který není členským státem, e) orgánu se sídlem ve státě, který není členským státem, zabývajícímu se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo prováděním mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu; f) orgánu vykonávajícímu dohled nad osobami činnými na trzích s emisními povolenkami za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů a g) orgánu vykonávajícímu dohled nad osobami činnými na trzích se zemědělskými komoditními deriváty za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů. povinnosti stanovené zákonem o ochraně osobních údajů tím nejsou dotčeny26). (10) O uzavření dohody podle odstavců 8 a 9 informuje Česká národní bankabanka Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papírycenné papíry a trhy). § 27 Nakládání s informacemi Osoby jiné než Česká národní banka, které získají informace podle § 26 odst. 1, použijí tyto informace pouze pro účely, které Česká národní banka nebo jiný orgán výslovně uvede, nebo pro účely vyplývající ze zvláštních právních předpisů. HLAVA IV USTANOVENÍ PŘECHODNÁ § 29 (1) V řízení zahájeném ministerstvem podle zvláštních zákonů před 1. dubnem 1998 bude pokračováno před Komisí podle tohoto zákona. (2) Vzor průkazu státního dozoru nad kapitálovým trhem stanoví Komise právním předpisem. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 30 Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 147/1970 Sb., zákona České národní rady č. 125/1973 Sb., zákona České národní rady č. 25/1976 Sb., zákona České národní rady č. 118/1983 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 93/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 103/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb. a zákona č. 152/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 1 se za bodem 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 9, který zní: „9. Komise pro cenné papíry.“. 2. V § 2 odst. 3 se za první větu vkládá tato věta: „Předsedu a členy Prezidia Komise pro cenné papíry jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky.“. 3. V § 4 odst. 1 se za slova „finanční trh“ vkládají tato slova: „s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry“. ČÁST SEDMÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 37 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb. a zákona č. 280/1997 Sb., se doplňuje takto: V § 3 odst. 3 písm. a) se za slova „správa kolektivních majetkových účastí13)“ vkládají tato slova: „a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry13a)“. Poznámka č. 13a) zní: „13a) § 70b zákona ČNR č. 591/1992 Sb.“. ČÁST DEVÁTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 42/1994 SB., O PENZIJNÍM PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM A O ZMĚNÁCH NĚKTERÝCH ZÁKONŮ SOUVISEJÍCÍCH S JEHO ZAVEDENÍM, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 61/1996 SB. § 40 Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 5 odst. 1 druhé větě se za slova „Ministerstvem práce a sociálních věcí“ vkládají tato slova: „a Komisí pro cenné papíry“. 2. V § 8 odst. 2 se za slovo „ministerstvem“ vkládají tato slova: „po dohodě s Komisí pro cenné papíry“. 3. V § 9 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Změnu statutu schvaluje ministerstvo po dohodě s Komisí pro cenné papíry.“. 4. V § 34 odst. 5 se za slovo „ministerstvu“ vkládají tato slova: „a Komisi pro cenné papíry“. 5. V § 36 odst. 3 se za slovo „ministerstvu“ vkládají tato slova: „a Komisi pro cenné papíry“. 6. V § 39 odst. 4 se za slovo „ministerstvo“ vkládají tato slova: „po dohodě s Komisí pro cenné papíry“. 7. V § 42 odst. 1 se za slovo „ministerstvo“ vkládají tato slova: „a Komise pro cenné papíry (§ 45a)“. 8. Za § 45 se vkládá nový § 45a, který zní: „§ 45a (1) Činnost penzijního fondu podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru Komise pro cenné papíry v rozsahu jeho povinností stanovených tímto zákonem při umisťování prostředků penzijního fondu podle § 33. Na postup při výkonu státního dozoru Komise pro cenné papíry se přiměřeně vztahují ustanovení § 42 odst. 2, 4 a 5 a § 43 odst. 1 písm. a), b) a c). Rozhodnutí o pozastavení oprávnění představenstva podle § 43 odst. 1 písm. c) přijímá Komise pro cenné papíry v dohodě s ministerstvem. (2) Činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru Komise pro cenné papíry v rozsahu jeho povinností kontrolovat umisťování prostředků penzijního fondu podle § 33. Na postup při výkonu státního dozoru Komise pro cenné papíry se přiměřeně vztahují ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a b).“. ČÁST DESÁTÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 6/1993 SB., O ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 60/1993 SB. § 41 Zákon České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., se doplňuje takto: 1. § 3 se doplňuje odstavci 3, 4 a 5, které včetně poznámek č. 17), 18) a 19) znějí: „(3) Česká národní banka je povinna zaslat Komisi pro cenné papíry kopii nebo opis rozhodnutí podle zvláštního zákona.17) (4) Česká národní banka je povinna podle zvláštního zákona18) informovat Komisi pro cenné papíry o obchodech s investičními instrumenty, a bude-li požádána, provést kontrolu peněžních transakcí spojených s těmito obchody. (5) Česká národní banka je povinna podle zvláštního zákona19) informovat Komisi pro cenné papíry a Ministerstvo financí o zahájení řízení a jeho průběhu, jehož předmětem je uložení opatření k nápravě a sankcí. 17) § 16 odst. 2 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů. 18) § 17 odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb. 19) § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 15/1998 Sb.“. 2. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který včetně poznámky č. 20) zní: „§ 60a Česká národní banka ve spolupráci s Ministerstvem financí a Komisí pro cenné papíry vypracují nejpozději do tří měsíců od účinnosti zvláštního zákona20) systém vzájemné spolupráce v oblasti kapitálového trhu. 20) Zákon č. 15/1998 Sb.“. ČÁST DVANÁCTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 99/1963 SB., OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 43 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 9 odst. 3 písm. b) bod qq) se středník na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se nový bod ss), který včetně poznámky č. 13a) zní: „ss) ve věcech kapitálového trhu podle zvláštního zákona;13a) 13a) Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.“. 2. § 75 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) O návrhu na předběžné opatření podle zvláštního zákona13a) musí být rozhodnuto nejpozději do pěti dnů poté, co byl podán.“. ČÁST TŘINÁCTÁ § 44 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1998, s výjimkou § 2, § 21 až 28 a § 30 bodů 1 a 2, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. 1) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a fondech, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 7a) § 152 odst. 5 správního řádu. 9b) § 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. 9c) § 90, 91 a § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). 10a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 10b) § 55 a 70a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 10d) § 70b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10e) § 91 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb. 10f) § 91a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb. 11) § 6 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 12) § 14 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) § 83 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 45 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20d) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 20e) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 20f) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 23) Např. § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 84/1995 Sb., § 7 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů. 24a) Například § 37d zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24b) § 91 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24c) Například § 45, 45a, 49, 50, 70a, 70b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 8 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 2 zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů. 24d) § 22 odst. 2 písm. a) zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČR č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů. 26) § 27 zákona č. 101/2002 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb. 30) Čl. 36d odst. 2a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2011. 31) § 2 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. 33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, v platném znění. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika. 35) § 97 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb. a zákona č. 273/2012 Sb. 36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů. 37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 39) Prováděcí směrnice Komise (EU) 2015/2392 ze dne 17. prosince 2015 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o oznamování skutečných nebo možných porušení tohoto nařízení příslušným orgánům. 40) Čl. 105 odst. 2 a čl. 107 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, 2003/71/ES, 2004/109/ES a 2005/1/ES. Čl. 21 odst. 3 a 4 a čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/11/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU, 2013/50/EU a 2014/51/EU. Čl. 24 odst. 4 a 4a a čl. 25 odst. 1, 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU a 2013/50/EU. Čl. 98 a 102 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU a 2013/14/EU. Čl. 46 a 47 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU. Čl. 69 a 76 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/1034. Čl. 22 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU. 41) Čl. 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 a č. 462/2013 a ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU a 2014/51/EU. Čl. 33 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014. Čl. 22 odst. 2 a čl. 83 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1002/2013 a ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a č. 600/2014. Čl. 19 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu. Čl. 20 a 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání. Čl. 23 a 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES. Čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012. Čl. 16 odst. 2 a čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Čl. 41 a 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014. Čl. 41 a 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES. Čl. 30, 35 a 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice 2019/1937. 42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014.
Zákon č. 16/1998 Sb.	Zákon č. 16/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 2. 1998, datum účinnosti 6. 2. 1998, částka 5/1998 * Čl. I - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb. a zákona č. 306/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. IV Aktuální znění od 6. 2. 1998 16 ZÁKON ze dne 13. ledna 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb. a zákona č. 306/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „České republice“. 2. V § 1 odst. 7, v § 9 odst. 2, v § 10, v § 14 písm. a) a v § 19 odst. 1 písm. g) se slova „Státní banky československé“ nahrazují slovy „České národní banky“. 3. Poznámka č. 2) zní: „2) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.“. 4. V § 1 odst. 3 písm. n) se vypouštějí slova „investičního fondu“. 5. V § 4 odst. 1, v § 5 odst. 1, v § 22 odst. 2, v § 24 odst. 2 a v § 40 odst. 1 se slova „Státní bance československé“ nahrazují slovy „České národní bance“. 6. V § 4 odst. 1, v § 5 odst. 4, v § 15 a v § 24 odst. 2 se slova „Státní banka československá“ nahrazují slovy „Česká národní banka“. 7. § 4 odst. 2 zní: „(2) O udělení povolení působit jako banka rozhoduje Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí. Rozhodnutí o udělení povolení působit jako banka podepisuje guvernér České národní banky.“. 8. V § 4 odst. 3 a v § 5 odst. 3 se vypouští písmeno e). 9. V § 5 odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 10. § 5 odst. 2 zní: „(2) O udělení povolení podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí.“. 11. § 7 zní: „§ 7 Úplný seznam bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky vede Česká národní banka. Seznam je k nahlédnutí v ústředí a pobočkách České národní banky.“. 12. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Člen statutárního orgánu, člen dozorčí rady banky nebo zaměstnanec banky nesmí být současně členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady jiné právnické osoby, která je podnikatelem. To neplatí v případech, kdy touto právnickou osobou je osoba, nad kterou má banka kontrolu, a to včetně zahraničních právnických osob, a dále v případech, kdy touto právnickou osobou je podnik pomocných bankovních služeb (§ 17a) nebo Burza cenných papírů. Pro členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky to neplatí ani v případech, kdy jinou právnickou osobou je osoba, která má nad touto bankou kontrolu, a to včetně zahraničních právnických osob.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 13. V § 11 se vypouštějí slova „nebo slovenském“. 14. V § 14 v první větě se slovo „československé“ nahrazuje slovem „české“. 15. § 16 včetně poznámek č. 3a) a 4) zní: „§ 16 (1) Předchozí souhlas České národní banky je třeba a) ke vzniku majetkového podílu zahraničních osob na bance již zřízené, b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky, c) ke sloučení banky se zrušovanou bankou, d) ke snížení základního jmění banky, nejedná-li se o snížení základního jmění banky ke krytí ztráty, e) k nabytí nebo převodu podílové účasti v rozsahu větším než 15 % základního jmění banky na základě jedné nebo několika operací jednou osobou nebo více osobami jednajícími ve shodě,3a) nejde-li o dědění. Předchozí souhlas České národní banky podle písmen b) a c) se uděluje po dohodě s Ministerstvem financí. Právní úkony učiněné bez požadovaného předchozího souhlasu jsou neplatné. (2) Likvidátora banky může jmenovat pouze soud na návrh České národní banky. O návrhu na jmenování likvidátora rozhodne soud do 24 hodin od podání návrhu. (3) Osoba, která nabyla podílovou účast děděním v rozsahu větším než 15 % základního jmění banky, je povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Českou národní banku. (4) Ustanoveními odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.4) 3a) § 66b obchodního zákoníku. 4) Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.“. 16. § 17 zní: „§ 17 (1) Banka nesmí vykonávat kontrolu nad jinou právnickou osobou, která není bankou podle tohoto zákona, finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb. (2) Kvalifikovaná účast banky v právnické osobě, která není bankou podle tohoto zákona, finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb, nesmí překročit a) v jedné právnické osobě 15 % kapitálu banky, b) v souhrnu vůči všem právnickým osobám 60 % kapitálu banky. (3) Omezení podle odstavce 2 neplatí u a) kvalifikované účasti banky v právnické osobě vzniklé z titulu pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud banka drží kvalifikovanou účast nejdéle jeden rok od jejího nabytí, b) kvalifikované účasti banky z titulu její účasti na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb, pokud banka drží kvalifikovanou účast nejdéle šest měsíců od jejího nabytí.“. 17. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně poznámky č. 4a) zní: „§ 17a (1) Kontrolou se rozumí přímý nebo nepřímý podíl vyšší než 50 % na základním jmění právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobě, nebo právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů statutárního orgánu, dozorčí rady, ředitelů právnické osoby, nebo možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení právnické osoby, ve které je osoba společníkem, akcionářem nebo členem, na základě smlouvy s právnickou osobou, ustanovení ve stanovách právnické osoby, dohody s ostatními společníky, akcionáři nebo členy právnické osoby, nebo možnost vykonávat rozhodující vliv jiným způsobem. (2) Nepřímým podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně, a to prostřednictvím právnické osoby, nad kterou je vykonávána kontrola. (3) Finanční institucí se rozumí jiná právnická osoba než banka podle tohoto zákona, která provádí některou z činností uvedených v § 1 odst. 1 a 3 tohoto zákona, a dále investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a pojišťovna, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů.4a) (4) Kvalifikovanou účastí se rozumí přímý nebo nepřímý podíl vyšší než 10 % na základním jmění právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobě nebo uplatňování významného vlivu na řízení této právnické osoby. (5) Podnikem pomocných bankovních služeb se rozumí právnická osoba, která poskytuje služby sloužící k podpoře podnikání bank. 4a) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb. Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 19 odst. 2 se vypouští první věta. 19. Za § 19 se vkládají nové § 19a a 19b, které včetně poznámky č. 5a) znějí: „§ 19a (1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů podle zvláštního zákona5a) na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout. (2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek, b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát, c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací, d) vypracuje investiční strategii a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých operací. (3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty. § 19b (1) Banka je povinna zabránit a) při provádění investičních obchodů využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak, b) při provádění investičních obchodů na vlastní účet využívání informací získaných v souvislosti s jejími investičními obchody na účet klienta a naopak, nejde-li o informace veřejně přístupné. (2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových a investičních obchodů. (3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk. (4) Investičními obchody se rozumí činnosti týkající se a) investování do cenných papírů, b) obchodování s cennými papíry, c) obchodování s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů, d) účastí na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb, e) obhospodařování cenných papírů včetně poradenské činnosti. (5) Investiční obchody na účet klienta může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro klienta, zejména za nejvýhodnější cenu pro klienta, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout. (6) Banka vede samostatnou evidenci o investičních obchodech prováděných na účet klienta. 5a) § 14 a 15 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.“. 20. V § 22 odst. 2 a v § 25 se slova „Státní bankou československou“ nahrazují slovy „Českou národní bankou“. 21. § 22 se doplňuje novým odstavcem 5, který zní: „(5) S vědomím statutárního orgánu může osoba odpovědná podle stanov za vnitřní kontrolu banky dát, v případě potřeby, podnět k mimořádnému jednání dozorčí rady a informovat ji o zjištěných skutečnostech.“. 22. V § 24 odst. 1 a v § 37 se slovo „Kčs“ nahrazuje slovem „Kč“. 23. V § 26 odst. 4 se vypouštějí slova „prováděném mimo režim nucené správy“. 24. V § 29 odst. 2 se vypouští poslední věta. 25. § 34 odst. 1 zní: „(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí povolení působit jako banka odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.“. 26. § 36 odst. 1 zní: „(1) Banku jako státní peněžní ústav může založit ústřední orgán státní správy. K jejímu založení uděluje povolení Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí; činí tak na základě žádosti, jejíž náležitosti jsou shodné s náležitostmi žádosti podle § 4 odst. 1.“. 27. § 38 se doplňuje odstavci 6 a 7, které znějí: „(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů. (7) Ustanovení odstavců 1 a 6 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.“. 28. § 41 odst. 1 zní: „(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky. O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky vydanému v dohodě s Ministerstvem financí rozhoduje bankovní rada České národní banky v dohodě s ministrem financí. Podaný rozklad nemá odkladný účinek.“. 29. V § 41e odst. 2 se slova „100 000 Kč“ nahrazují slovy „300 000 Kč“. 30. § 44 se vypouští. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Banka je povinna do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona uvést složení svého statutárního orgánu a dozorčí rady a členství zaměstnanců banky ve statutárních orgánech a dozorčích radách jiných právnických osob do souladu s tímto zákonem. 2. Banka je povinna do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona splnit povinnost uloženou v § 17 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona. 3. Banka je povinna do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést kvalifikované majetkové účasti do souladu s § 17 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona. V prvním roce ode dne účinnosti tohoto zákona je banka povinna snížit překročení limitů vykazované ke dni účinnosti tohoto zákona o 50 %, ve druhém roce ode dne účinnosti tohoto zákona je banka povinna snížit překročení limitů vykazované ke dni účinnosti tohoto zákona o 25 %. Kvalifikované účasti, které ke dni účinnosti tohoto zákona přesahují nejvyšší přípustnou výši stanovenou v § 17 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, nesmí banka dále zvyšovat. 4. Banka, která je oprávněna vykonávat úvěrové i investiční obchody, je povinna do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona provést opatření stanovená v § 19b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona. 5. Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“) vyplatí fyzickým a právnickým osobám, které byly k 15. prosinci 1995 vkladateli České banky, akciové společnostiakciové společnosti Praha, nyní v likvidaci, (dále jen „banka“) dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů včetně depozitních certifikátů, vkladových listů nebo jiných obdobných dluhopisů, vedených u této banky k 15. prosinci 1995, které uzná správce konkurzní podstaty, a to až do výše čtyř miliónů Kč každému vkladateli. Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až 41g zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že vyplácenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických osob a právním nástupcům právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem banky ve výši práv vkladatelů banky na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle tohoto ustanovení musí být zahájena do čtyř měsíců od účinnosti tohoto zákona. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 60/1998 Sb.	Zákon č. 60/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 3. 1998, datum účinnosti 30. 3. 1998, částka 25/1998 * Čl. I - Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Pojmy Česká exportní banka, akciová společnost, Praha a Exportní garanční a pojišťovací společnost, akciová společnost, Praha, použitými v dosavadních právních předpisech, se ke dni účinnosti tohoto zákona rozumí Česká exportní banka, a. s., a Exportní gar * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů * Čl. IV Aktuální znění od 30. 3. 1998 60 ZÁKON ze dne 5. března 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto: 1. Nadpis části první zní: „POJIŠŤOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ VÝVOZU SE STÁTNÍ PODPOROU“. 2. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Předmět úpravy Zákon upravuje státní podporu a) pojištění vývozních úvěrových rizik, jímž se rozumí pojištění: 1. krátkodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik, nebo 2. dlouhodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik nebo nezaplacení v důsledku tržně nezajistitelných komerčních rizik, nebo 3. investic českých právnických osob v zahraničí proti riziku zamezení převodu výnosu z investice, vyvlastnění nebo politicky motivovaného násilného poškození, nebo 4. vývozců proti ztrátám spojeným s přípravou a realizací obchodních činností, nebo 5. úvěrů poskytnutých výrobci nebo vývozci na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu, nebo 6. bankovních záruk nebo jiných služeb poskytnutých bankou vývozce zahraniční osobě za vývozce proti riziku nesplnění smluvních závazků vývozce ze smlouvy o vývozu, nebo 7. rizik kurzové ztráty české koruny vůči cizím měnám vzniklé v případě pojistného plnění v důsledku rozdílu kurzu platného při sjednání pojistné smlouvy a kurzu platného při výplatě pojistného plnění, b) financování vývozu formou 1. financování vývozních úvěrů a poskytování finančních služeb s vývozem souvisejících za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám, zejména z hlediska doby splatnosti závazků dlužníka nebo závazků vývozce nebo výrobce a z hlediska výše úrokových sazeb (dále jen „zvýhodněné financování“), nebo 2. dotování části úrokových rozdílů vzniklých vývozcům z nižších úrokových výnosů jimi poskytovaných vývozních dodavatelských úvěrů se splatností delší než dva roky ve srovnání s úrokovými náklady vývozců spojenými s financováním těchto úvěrů (dále jen „úhrada úrokových rozdílů“).“. 3. § 2 včetně poznámky č. 1a) zní: „§ 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vývozcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem1) a uskutečňuje vývoz, b) výrobcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem1) a která vyrábí nebo poskytuje služby nebo která zajišťuje výrobu zboží nebo poskytování služeb určených pro vývoz, c) bankou výrobce banka, která poskytuje výrobci úvěr související s výrobou zboží nebo s poskytováním služeb určených pro vývoz, d) bankou vývozce banka, která poskytuje vývozci nebo zahraniční osobě úvěr související s vývozem, e) vývozním úvěrem finanční prostředky poskytnuté fyzické osobě s trvalým pobytem nebo právnické osobě se sídlem mimo území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“) na základě smlouvy nebo vývozní dodavatelský úvěr, f) smlouvou o vývozu smlouva mezi vývozcem a dovozcem, g) investicí v zahraničí finanční prostředky nebo jiné penězi ocenitelné hodnoty nebo majetková práva vynaložená právnickou osobou, která je podnikatelem1) se sídlem na území České republiky, za účelem založení nebo získání nebo rozšíření majetkové účasti na podnikání mimo území České republiky, a to na dobu nejméně tří let, h) teritoriálním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru z důvodu mimořádných a nahodilých událostí v zemi, do níž je vyváženo, nebo v zemi, z níž má být úhrada pohledávky provedena, anebo ve třetí zemi, i) komerčním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru zahraniční osobou z důvodu její platební neschopnosti nebo platební nevůle, j) hostitelským státem území cizího státu, do kterého směřuje investice v zahraničí, která má být předmětem pojištění, respektive zvýhodněného financování, k) finančními službami souvisejícími s vývozem činnosti vykonávané Českou exportní bankou, a. s., (dále jen „exportní banka“) na základě povolení dle zvláštního zákona,1a) které souvisejí s vývozem, l) finančními zdroji finanční prostředky získané zejména prodejem dluhopisů a na základě smluv o úvěru, m) finančními trhy domácí a zahraniční peněžní a kapitálové trhy, n) kapitálovými trhy domácí a zahraniční trhy se splatností poskytovaných finančních zdrojů delších než jeden rok, o) ostatními operacemi operace související se získáním finančních zdrojů k zabezpečení likvidity exportní banky, včetně zajišťovacích operací, p) zajišťovacími operacemi operace směřující k omezení kursových a úrokových rizik, r) mezibankovními platbami převod peněžních prostředků mezi bankami, s) vývozním dodavatelským úvěrem vývozcem smluvně poskytnutý časový odstup mezi splněním závazku vývozce a povinností dovozce zaplatit vývozci za jeho plnění, t) tržně nezajistitelnými komerčními riziky komerční rizika, která nelze zajistit na trhu soukromého komerčního úvěrového zajištění za podmínek běžných na mezinárodních trzích, u) pojistnou angažovaností souhrn hodnot pojištěných úvěrů z uzavřených pojistných smluv v nominální výši včetně úroků a smluvních poplatků, snížený o řádně uhrazené splátky těchto úvěrů a hodnot smluv o příslibu pojištění ve výši 50 % jejich nominální hodnoty, v) pozitivním ohodnocením přijatelnosti dosažení investičního stupně pro získávání dlouhodobých finančních zdrojů, x) specializovanou institucí zahraniční osoba, která v souladu se svým oprávněním ohodnotí důvěryhodnost banky vývozce a banky výrobce, y) vývozem dodání zboží nebo poskytnutí služeb dovozci podle smlouvy o vývozu za účelem užití mimo území České republiky, z) dovozcem zahraniční osoba, která uskutečňuje dovoz z České republiky. 1a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V nadpisu § 3 se slova „a poskytnutí zvýhodněného financování“ nahrazují slovy „, poskytnutí zvýhodněného financování a úhrady úrokových rozdílů“. 5. § 3 odst. 1 zní: „(1) Podmínkou pojištění vývozních úvěrových rizik, poskytnutí zvýhodněného financování a úhrady úrokových rozdílů je, že podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice bude tvořit nejméně 60 % hodnoty vývozu. Způsob prokázání podílu hodnoty vývozu stanoví Ministerstvo financí právním předpisem. Hodnota vývozu je cena sjednaná mezi vývozcem a dovozcem.“. 6. § 3 odst. 2 zní: „(2) Při pojišťování vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a) a zvýhodněném financování podle § 1 písm. b) bodu 1 se posuzuje hledisko rizika návratnosti vývozního úvěru s ohledem na platební schopnost zahraniční osoby v postavení dlužníka a země, ze které má být úhrada pohledávky provedena nebo do níž má směřovat investice v zahraničí; u úvěrů poskytovaných vývozci, výrobci, bance vývozce nebo bance výrobce se posuzuje hledisko rizik návratnosti, zejména platební schopnosti banky vývozce, banky výrobce a schopnosti vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu.“. 7. § 3 odst. 3 zní: „(3) Poskytnutí zvýhodněného financování a úhrada úrokových rozdílů jsou podmíněny pojištěním vývozních úvěrových rizik pojistitelných Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“) podle § 1 písm. a). Na rizika spojená se zvýhodněným financováním, na která se nevztahuje pojištění vývozních úvěrových rizik podle tohoto zákona, poskytuje vývozce, banka vývozce, výrobce a banka výrobce zajištění přímo exportní bance, s výjimkou uvedenou v § 8 odst. 5.“. 8. V nadpisu § 4 se slovo „Pojišťování“ nahrazuje slovem „Pojištění“. 9. § 4 odst. 1 věta první zní: „Provozováním pojištění vývozních úvěrových rizik se pověřuje exportní pojišťovna.“. 10. § 4 odst. 1 věta druhá včetně poznámky č. 2a) zní: „Podmínkou k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik je, že jediným akcionářem exportní pojišťovny je stát, který svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ústředních orgánů státní správy.2a) 2a) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 4 odst. 1 se za větu druhou vkládá tato věta: „Ústřední orgány státní správy vykonávající akcionářská práva státu pověřují výkonem funkce v představenstvu a dozorčí radě exportní pojišťovny nejméně dvě třetiny členů těchto orgánů.“. 12. V § 4 odst. 2 se slova „České exportní banky“ nahrazují slovy „exportní banky“. Tečka na konci věty se vypouští a připojují se tato slova: „s výjimkou dočasného nabývání podílů na jmění dlužníka s cílem zajištění vymáhatelnosti pohledávek vůči dlužníkovi. Dočasné nabývání podílů podléhá souhlasu Ministerstva financí.“. 13. § 4 odst. 3 včetně poznámky č. 5a) zní: „(3) Fondy5) pro pojišťování vývozních úvěrových rizik jsou tvořeny příděly z rozdělení zisku exportní pojišťovny a dotacemi ze státního rozpočtu určenými na tvorbu těchto fondů. Dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány v závislosti na vývoji pojistné angažovanosti a stávají se trvalou součástí těchto fondů. Rezervy jsou tvořeny v souladu se zvláštními předpisy.5a) S těmito fondy a rezervami hospodaří exportní pojišťovna odděleně od ostatních rezerv a fondů. 5a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.“. 14. V § 4 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika přesahující její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí horní limit pojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny a rovněž výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů. Způsob výpočtu pojistné kapacity stanoví Ministerstvo financí právním předpisem, přičemž vychází ze souhrnu hodnot vývozních úvěrových rizik obsažených v platných a rozpracovaných pojistných smlouvách a smlouvách o příslibu pojištění, předpokládaného doplnění pojistných fondů z rozdělení zisku, ze změn technických rezerv exportní pojišťovny a z rozdělení platných a rozpracovaných pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění podle míry rizikovosti. (6) Exportní pojišťovna může pojistit jednotlivá vývozní úvěrová rizika až do výše 20 % pojistné kapacity stanovené pro rok, kdy je na toto riziko sjednáno pojištění. Se souhlasem ministra financí a ministra průmyslu a obchodu je exportní pojišťovna oprávněna pojistit jednotlivé vývozní úvěrové riziko až do výše 40 % pojistné kapacity. Jednotlivá úvěrová rizika přesahující 40 % pojistné kapacity může exportní pojišťovna pojistit se souhlasem vlády. (7) Ministerstvo financí stanoví právním předpisem způsob tvorby fondů uvedených v odstavci 3, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angažovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 8. 15. V § 4 odst. 8 se slova „dvakrát ročně“ nahrazují slovem „pololetně“. Písmeno a) zní: „a) údaje o exportní pojišťovně, především o výši jejího základního jmění, změnách ve složení ústředních orgánů, které vykonávají akcionářská práva, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci pojišťovny,“. 16. V § 5 odst. 2 písm. c) se slova „podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice“ nahrazují slovy „předpokládaný podíl hodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice“. 17. V § 5 odst. 3 se poslední věta vypouští a doplňuje se odstavec 4, který zní: „(4) Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok.“. 18. Nadpis § 6 zní: „Zvýhodněné financování a úhrada úrokových rozdílů“. 19. § 6 odst. 1 věta první zní: „Provozováním zvýhodněného financování se pověřuje exportní banka.“. 20. V § 6 odst. 1 větě druhé se slova „a akcionáři zastupující stát jsou zastoupeni v představenstvu a v dozorčí radě společnosti alespoň dvoutřetinovou většinou“ vypouštějí a za větu druhou se vkládají tyto věty: „Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím příslušných ústředních orgánů státní správy.2a) Ústřední orgány státní správy vykonávající akcionářská práva státu pověřují výkonem funkce v představenstvu a v dozorčí radě exportní banky nejméně dvě třetiny členů těchto orgánů.“. 21. V § 6 odst. 1 se písmeno b) vypouští. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 22. § 6 odst. 2 zní: „(2) Posláním exportní banky je provozování zvýhodněného financování a provádění souvisejících činností v souladu s povolením vydaným podle zvláštního zákona.10) Exportní banka provozuje zvýhodněné financování poskytováním úvěrů bance vývozce (dále jen „refinanční úvěry“), poskytováním úvěrů přímo vývozci, výrobci nebo zahraniční osobě (dále jen „přímé úvěry“), poskytováním úvěrů bance výrobce a poskytováním finančních služeb s vývozem souvisejících, a to zejména ve formě úvěrů poskytovaných exportní bankou za účelem financování výroby pro vývoz a financování vývozu, a záruk za závazky vývozce, výrobce, banky vývozce a banky výrobce. Exportní banka provozuje zvýhodněné financování za podmínek běžných na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úvěry a pro finanční služby s vývozem související. Způsoby provozování zvýhodněného financování stanoví Ministerstvo financí právním předpisem; při vydání právního předpisu Ministerstvo financí vychází z potřeb účelného vynakládání prostředků. Zdroje pro zvýhodněné financování získává exportní banka na finančních trzích.“. 23. V § 6 odst. 3 se na konci věty tečka vypouští a připojuje se tento text: „, s výjimkou právnických osob, jejichž předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos informací, a majetkových podílů v právnických osobách, které exportní banka dočasně získá a drží maximálně do jednoho roku od jejich nabytí v souvislosti s uplatněním zajištění sjednaného podle § 8 odst. 5. K dočasnému získávání majetkových podílů je třeba souhlasu Ministerstva financí.“. 24. V § 6 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 11, které znějí: „(4) Úhrada úrokových rozdílů je vývozcům poskytována Ministerstvem financí prostřednictvím exportní banky. (5) Žádost o úhradu úrokových rozdílů spojených s jednotlivým vývozem předkládá vývozce Ministerstvu financí prostřednictvím exportní banky, která dále postupuje způsobem stanoveným podle odstavce 9. (6) V žádosti je vývozce povinen uvést a) své identifikační údaje,6) b) případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání, c) charakteristiku předmětu vývozu a jeho objem, d) podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice, e) platební podmínky a časové rozložení splácení úvěru poskytnutého bankou vývozce, f) platební podmínky uvedené ve smlouvě o vývozu, g) údaje o zahraniční osobě, které je vývozní dodavatelský úvěr poskytován, zejména identifikační údaje,6) h) požadovanou výši úhrady úrokových rozdílů, i) další údaje nutné k posouzení poskytnutí úhrady úrokových rozdílů. (7) Se žádostí o úhradu úrokových rozdílů předkládá vývozce a) pojistnou smlouvu podle § 5 odst. 3, b) potvrzení banky o poskytnutí úvěru na jednotlivý vývoz, c) prohlášení, že na příslušný vývoz nebylo poskytnuto zvýhodněné financování ani o něj zažádáno. (8) Výše úhrady úrokových rozdílů vývozci činí maximálně 50 % úrokových rozdílů uvedených v § 1 písm. b) bodu 2. Při stanovení výše úhrady úrokového rozdílu vývozci se vychází z celkové výše úhrad úrokových rozdílů poskytovaných vývozcům v příslušném kalendářním roce státním rozpočtem a podílu účasti státního rozpočtu na úhradách úrokových rozdílů. V případě poskytnutí úhrady úrokových rozdílů vývozci v jednom kalendářním roce bude úhrada ve stejné procentní výši poskytována po celou dobu trvání vývozního dodavatelského úvěru. (9) Podmínky a stanovení výše úhrady úrokových rozdílů, jakož i postup exportní banky při poskytování úhrad úrokových rozdílů stanoví Ministerstvo financí právním předpisem. (10) Na žádost Ministerstva financí nebo exportní banky je vývozce povinen doložit správnost údajů uvedených v žádosti o úhradu úrokových rozdílů podle § 6 odst. 5. (11) Na úhradu úrokových rozdílů není právní nárok.“. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 12 až 18. 25. § 6 odst. 12 zní: „(12) Ztráty exportní banky, které vyplývají z provozování zvýhodněného financování, jsou dotovány ze státního rozpočtu. Ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojů pro zvýhodněné financování a zúčtovanými úrokovými výnosy spojenými s poskytováním zvýhodněného financování a s dočasným využitím těchto zdrojů, poplatky písemně sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, náklady na tvorbu rezerv a opravných položek na základě zvláštního zákona,5a) rozdíly mezi náklady a výnosy z operací s finančními deriváty, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloženy při získání finančních zdrojů. Žádost o dotování ztrát předkládá exportní banka Ministerstvu financí. Podrobnosti stanovení ztrát, způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob jejich dotování stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.“. 26. V § 6 odst. 13 se na konci věty tečka vypouští a připojují se tato slova: „s výjimkou vkladů od výrobců a vývozců.“. 27. V § 6 odst. 14 se za slovo „banka“ vkládá poznámka č. 11), která zní: „11) § 24 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.“. 28. § 6 odst. 15 zní: „(15) Při zvýhodněném financování postupuje exportní banka podle všeobecných obchodních podmínek, které musí minimálně obsahovat úpravu způsobilosti banky vývozce a banky výrobce obstarávat si dlouhodobé finanční zdroje na mezinárodních finančních trzích. Upravují-li poskytování refinančních úvěrů a úvěrů bance výrobce, musí všeobecné obchodní podmínky zároveň obsahovat maximální výši úrokové přirážky bank vývozců a bank výrobců k úrokovým nákladům, za které získaly refinanční úvěry a úvěry od exportní banky.“. 29. V § 6 odst. 16 se číslovka „7“ nahrazuje číslovkou „15“. 30. V § 6 odst. 17 se slova „dvakrát ročně“ nahrazují slovem „pololetně“. 31. § 6 odst. 17 písm. a) zní: „a) údaje o exportní bance, především o výši jejího základního jmění, změnách ve složení ústředních orgánů, které vykonávají akcionářská práva, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní banky,“. 32. § 7 odst. 1 zní: „(1) Žádost o zvýhodněné financování spojené s jednotlivým vývozem předkládá žadatel exportní bance. Žadatelem může být banka vývozce nebo banka výrobce, zahraniční osoba, vývozce nebo výrobce. Žádost o zvýhodněné financování obsahuje náležitosti uvedené v § 5 odst. 2 doplněné o identifikační údaje6) o bance vývozce nebo o bance výrobce, nejsou-li tyto žadateli, kterým má být poskytnuto zvýhodněné financování. Se žádostí o zvýhodněné financování předkládá žadatel exportní pojišťovně žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik (§ 5 odst. 1) s výjimkou případů, kdy žadatelem o pojištění vývozních úvěrových rizik je exportní banka.“. 33. § 7 odst. 2 zní: „(2) Banka vývozce nebo banka výrobce, kterým má být poskytnuto zvýhodněné financování, jsou povinny poskytnout exportní bance údaje o svém základním jmění, bilanci a další údaje k posouzení jejich schopnosti zabezpečit návratnost poskytnutého zvýhodněného financování.“. 34. V § 7 odst. 3 se ve větě první za slovo „žádosti“ vkládají slova „o zvýhodněné financování“ a slova „se žadatelem uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru, a nebyla-li smlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu úvěru8)“ se nahrazují slovy „s bankou vývozce nebo bankou výrobce, zahraniční osobou, výrobcem nebo vývozcem, uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru nebo o poskytnutí jiné finanční služby související s vývozem, a nebyla-li smlouva o vývozu sjednána, smlouvu o příslibu úvěru nebo smlouvu o příslibu poskytnutí finančních služeb souvisejících s vývozem.8)“. Věta poslední se vypouští. 35. § 7 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Na zvýhodněné financování není právní nárok.“. 36. § 8 včetně poznámky č. 12a) zní: „§ 8 (1) Stát ručí za závazky a) exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a), b) exportní banky ze splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za závazky z ostatních operací exportní banky na finančních trzích. (2) Vztahy, které vznikají mezi státem a zahraniční osobou, v jejíž prospěch je záruka podle odstavce 1 písm. b) poskytována, se řídí ustanoveními zvláštního zákona.12a) (3) Neodporuje-li to právu jiného státu, ručí stát podle odstavce 1 písm. b) bezpodmínečně a neodvolatelně. Ministerstvo financí je oprávněno potvrdit státní záruku v písemné formě. (4) K získání finančních zdrojů exportní bankou na kapitálových trzích je třeba souhlasu Ministerstva financí, který Ministerstvo financí uděluje v dohodě s Českou národní bankou, pokud zvláštní zákon13) nestanoví jinak. (5) K zajištění splácení poskytnutých přímých úvěrů vývozci a výrobci, refinančních úvěrů bance vývozce a úvěrů bance výrobce a poskytování dalších způsobů zvýhodněného financování těmto osobám sjednává exportní banka zajištění. Exportní banka není povinna sjednávat zajištění splácení refinančních úvěrů poskytovaných bance vývozce a úvěrů bance výrobce a poskytování dalších způsobů zvýhodněného financování těmto bankám, pokud banka vývozce nebo banka výrobce splňuje následující kritéria pro hodnocení její přijatelnosti jako dlužníka: a) pozitivní ohodnocení přijatelnosti pro získávání dlouhodobých finančních zdrojů od jedné ze specializovaných institucí, jejichž ohodnocení je uznáváno jako rozhodující na finančních trzích, b) způsobilost obstarávat si dlouhodobé finanční zdroje na mezinárodních finančních trzích podle všeobecných obchodních podmínek uvedených v § 6 odst. 15. (6) V případě plnění státu z poskytnuté státní záruky je povinností exportní pojišťovny a exportní banky uhradit závazky vůči státu vzniklé z tohoto plnění postoupením pohledávek převzatých v souvislosti s pojištěním vývozních úvěrových rizik nebo zvýhodněným financováním Ministerstvu financí, a to v rozsahu odpovídajícím podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky, pokud exportní banka sjednala zajištění. 12a) § 11 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.“. 37. § 9 včetně nadpisu se vypouští. Čl. II Pojmy Česká exportní banka, akciová společnost, Praha a Exportní garanční a pojišťovací společnost, akciová společnost, Praha, použitými v dosavadních právních předpisech, se ke dni účinnosti tohoto zákona rozumí Česká exportní banka, a. s., a Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 61/1998 Sb.	Zákon č. 61/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 3. 1998, datum účinnosti 30. 3. 1998, částka 25/1998 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb. a zákona č. 143/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - 1. Ustanovení čl. I bodů 1, 3, 5, 6, 7, 8 a 9 se použijí poprvé ve zdaňovacím období roku 1998 a lze je použít již při placení záloh na silniční daň v průběhu roku 1998. * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. IV Aktuální znění od 30. 3. 1998 61 ZÁKON ze dne 5. března 1998, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb. a zákona č. 143/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. a) se za slovo „vozidla“ doplňují tato slova: „a speciální automobily pásové“. 2. V § 3 odst. 1 se vypouštějí písmena ch) a i). 3. V § 3 odst. 1 písm. j) se za slova „EU/EHS 91/542 B“ vkládají slova „, EU/EHS 96/1“, za slova „EHK OSN 83-03“ se vkládají slova „B,C“ a za slova „EU/EHS 94/12“ se vkládají slova „, EU/EHS 96/44, EU/EHS 96/69“. 4. V § 3 odst. 2 písm. b) se vypouštějí slova „, ch) a i)“. 5. V § 4 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „anebo vozidlo, jehož držitel je odhlášen z evidence dopravního inspektorátu.“. 6. § 5 písm. b) zní: „b) součet povolených zatížení náprav v tunách a počet náprav u návěsů,“. 7. V § 6 odst. 4 se za slova „osobního automobilu“ vkládají tato slova: „nebo jeho přípojného vozidla“. 8. § 10 odst. 2 se nahrazuje odstavci 2 až 5, které zní: „(2) Zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném období. (3) V případech podle § 4 odst. 2 písm. a) se záloha vypočte obdobně podle odstavce 2 anebo ve výši podle § 6 odst. 4; přitom postup při placení záloh nelze u téhož osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla v průběhu zdaňovacího období měnit. (4) Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, na který připadl termín splatnosti zálohy. U zálohy splatné 15. prosince jsou rozhodným obdobím měsíce říjen a listopad. (5) Zálohy na daň se neplatí, jde-li o vozidla uvedená v § 3 odst. 1 písm. a) až c) a e) až k), pokud splní podmínky pro nárok na osvobození.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 6 a 7. 9. V § 10 v dosavadním odstavci 3 se slova „Ustanovení odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „Ustanovení odstavců 1 až 5“. Čl. II 1. Ustanovení čl. I bodů 1, 3, 5, 6, 7, 8 a 9 se použijí poprvé ve zdaňovacím období roku 1998 a lze je použít již při placení záloh na silniční daň v průběhu roku 1998. 2. Ustanovení čl. I bodů 2 a 4 se použijí poprvé ve zdaňovacím období roku 1999. 3. Pro daňovou povinnost do roku 1997 se použijí dosavadní předpisy. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r Havel v. r. Tošovský v. r.
Ústavní zákon č. 69/1998 Sb.	Ústavní zákon č. 69/1998 Sb. Ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny Vyhlášeno 1. 4. 1998, datum účinnosti 1. 4. 1998, částka 27/1998 * Čl. 1 - Volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 1996 skončí v roce 1998 dnem voleb do Poslanecké sněmovny, které se budou konat do 30. června 1998. * Čl. 2 - V zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., se pro tento případ zkracují lhůty podle § 12 odst. 1, § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst * Čl. 3 Aktuální znění od 1. 4. 1998 69 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 19. března 1998 o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Čl. 1 Volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 1996 skončí v roce 1998 dnem voleb do Poslanecké sněmovny, které se budou konat do 30. června 1998. Čl. 2 V zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., se pro tento případ zkracují lhůty podle § 12 odst. 1, § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1 a § 31 odst. 1 a 3 o jednu třetinu. Lhůty podle § 32 odst. 1, § 33 odst. 1 a § 34 odst. 1 se zkracují o 20 dnů. Čl. 3 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 77/1998 Sb.	Zákon č. 77/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 10. 4. 1998, datum účinnosti 10. 5. 1998, částka 30/1998 * Čl. I - Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 236/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 10. 5. 1998 77 ZÁKON ze dne 24. března 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 236/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 9 odst. 1 zní: „(1) Asistentem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělání.“. 2. § 15 odst. 1 zní: „(1) Pro rozhodování věcí podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, které nepatří do působnosti pléna, a pro rozhodování podle § 43 odst. 2 vytváří Ústavní soud ze soudců čtyři tříčlenné senáty.“. 3. V § 19 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Ve věci podle § 43 odst. 2 se vyžaduje k přijetí usnesení senátu souhlas všech členů senátu.“. 4. Nadpis nad § 42 zní: „Úkony soudce zpravodaje a senátu mimo ústní jednání“. 5. V § 42 odst. 1 se za slova „podle § 43“ vkládají tato slova: „odst. 1 a 2“. 6. V § 42 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Shledá-li soudce zpravodaj důvody k odmítnutí návrhu podle § 43 odst. 2, připraví věc k projednání v senátu. Jestliže usnesení senátu o odmítnutí návrhu z důvodů podle § 43 odst. 2 nebylo přijato, připraví soudce zpravodaj věc k projednání věci samé v plénu nebo v senátu.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 7. § 43 odst. 1 písm. c) se vypouští. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 8. V § 43 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, a) jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, nebo b) jestliže shledá u návrhu podaného podle § 64 odst. 1 až 4 důvody k odmítnutí podle odstavce 1 nebo podle písmena a).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 9. § 43 odst. 3 zní: „(3) Usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být písemně vyhotoveno, odůvodněno a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.“. 10. § 44 odst. 1 zní: „(1) Nebyl-li návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnut, koná se ve věcech projednávaných podle článku 87 odst. 1 Ústavy ústní jednání.“. 11. § 65 se vypouští. 12. V § 72 odst. 2 větě druhé se slova „, kdy nabylo právní moci“ nahrazují slovem „doručení“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 78/1998 Sb.	Zákon č. 78/1998 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 10. 4. 1998, datum účinnosti 10. 4. 1998, částka 30/1998 * Čl. I - Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 164/1994 Sb., zákona č. 107/1995 Sb., nálezu Úst * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 10. 4. 1998 78 ZÁKON ze dne 24. března 1998, kterým se doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 164/1994 Sb., zákona č. 107/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/1997 Sb. a zákona č. 134/1997 Sb., se doplňuje takto: V § 18 odst. 1 se na konci vypouští tečka a připojuje se tento text: „a vojenské báňské oddíly, jejichž příslušníci byli na důlní práce odvedeni od 25. února 1948 do 1. září 1950 a pracovali v dolech nejméně 12 měsíců bez předepsaného pravidelného střídání. Příslušníci vojenských báňských oddílů uvedených ve větě druhé se považují za osoby oprávněné podle § 14 odst. 2, i kdyby nebyli do vojenských báňských oddílů zařazeni na základě rozkazů.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Příplatek k důchodu podle § 24 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb., s přihlédnutím k článku I tohoto zákona, se přizná na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona; jde-li o důchody přiznané před 1. lednem 1996, platí přitom § 24 odst. 4 věta druhá zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb. 2. Žádost o odškodnění podle § 29 odst. 4 a 5 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb., s přihlédnutím k článku I tohoto zákona, lze uplatnit do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 82/1998 Sb.	Zákon č. 82/1998 Sb. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) Vyhlášeno 15. 4. 1998, datum účinnosti 15. 5. 1998, částka 31/1998 * ČÁST PRVNÍ - ODPOVĚDNOST STÁTU A ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ ZA ŠKODU (§ 1 — § 36) * ČÁST DRUHÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 37 — § 37) * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA NOTÁŘSKÉHO ŘÁDU (§ 38 — § 38) * ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 39 — § 39) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (438/2024 Sb.) 82 ZÁKON ze dne 17. března 1998 o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ODPOVĚDNOST STÁTU A ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ ZA ŠKODU HLAVA PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. (2) Územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti (dále jen „územní celky v samostatné působnosti“). (3) Stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. § 2 Odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. HLAVA DRUHÁ PODMÍNKY ODPOVĚDNOSTI Díl první Odpovědnost státu Oddíl první Obecná ustanovení § 3 (1) Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen „úřední osoby“),1) c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen „územní celky v přenesené působnosti“). (2) Pro účely tohoto zákona se za úřední osobu považuje též úřední osoba jiného členského státu Evropské unie, která splňuje podmínky uvedené v § 127 trestního zákoníku, po dobu, po kterou tato osoba působí ve společném vyšetřovacím týmu na území České republiky nebo provádí úkon právní pomoci na území České republiky na základě evropského vyšetřovacího příkazu anebo je přítomna při jeho provádění. § 4 (1) Za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listinveřejných listin o právních úkonech2), zápisy skutečností do veřejného rejstříku provedené notářem podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, úkony notáře jako soudního komisaře3) a úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu3a). (2) Činnost notáře a soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, podle odstavce 1 se považuje za úřední postup. § 5 Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. § 6 (1) Ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „úřad“). (2) Úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízenítrestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu. (3) Došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení. (4) Není-li možno příslušný úřad určit podle odstavce 2 nebo 3, jedná za stát Ministerstvo financí. (5) Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno Českou národní bankoubankou nebo na základě mezinárodní smlouvy orgánem dohledu nad finančním trhem jiného členského státu Evropské unie13) nebo došlo-li u České národní bankybanky nebo tohoto orgánu dohledu k nesprávnému úřednímu postupu, jedná za stát Česká národní bankabanka. (6) Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno Nejvyšším kontrolním úřadem nebo došlo-li u Nejvyššího kontrolního úřadu k nesprávnému úřednímu postupu, jedná za stát tento orgán. (7) Úřad určený podle odstavců 1 až 6 jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. § 6a Porušení práva na osobní svobodu Odpovědnost státu a územních celků v samostatné působnosti za porušení práva na osobní svobodu3b) se posoudí podle ustanovení tohoto zákona upravujících odpovědnost za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup. Oddíl druhý Rozhodnutí Nezákonné rozhodnutí § 7 (1) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. (2) Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. § 8 (1) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (2) Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. (3) Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuceexekuce. Rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření § 9 (1) Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu. (2) Za vazbu nařízenou v řízení o vydání nebo předání do ciziny se náhrada škody neposkytuje; to neplatí, jestliže škoda v takovém řízení vznikla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem orgánů České republiky. § 10 (1) Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu má ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízení byl obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno ze stejných důvodů, pro které soud v hlavním líčení rozhodne zprošťujícím rozsudkem. To neplatí, nařídí-li zastavení trestního stíhání prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii. (2) Právo na náhradu škody má i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku. Náhrada škody náleží jen se zřetelem k rozdílu mezi trestem vykonaným na základě původního rozsudku a trestem uloženým rozsudkem novým. § 11 Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o ochranném opatření má ten, na němž bylo zcela nebo zčásti vykonáno ochranné opatření, pokud bylo rozhodnutí v pozdějším řízení jako nezákonné zrušeno. § 12 (1) Právo na náhradu škody nemá ten, a) kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, nebo b) kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čintrestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čintrestný čin byl amnestován. (2) Právo na náhradu škody dále nevznikne, pokud a) v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu,5) b) bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení trestního stíhání,6) c) výrok o zastavení trestního stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání,7) d) trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu.8) Oddíl třetí Nesprávný úřední postup § 13 (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Oddíl čtvrtý Uplatnění nároku § 14 (1) Nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. (2) Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. (3) Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. (4) Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup úřad nebo jiný orgán veřejné moci, který není k jeho projednání příslušný, poskytne tento úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušnému úřadu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně. § 15 (1) Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. (2) Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Oddíl pátý Regresní úhrada § 16 (1) Nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily. (2) Bylo-li rozhodnutí územního samosprávného celku přezkoumáno příslušným orgánem a následně byla rozhodnutí tohoto orgánu a územního samosprávného celku zrušena pro nezákonnost, může stát požadovat regresní úhradu na kraji, je-li příslušným orgánem orgán kraje, nebo na územním samosprávném celku. (3) Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno proto, že se ten, kdo je vydal, řídil nesprávným právním názorem příslušného orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí, nemá stát právo na regresní úhradu. (4) Stát může požadovat regresní úhradu pouze ve výši odpovídající účasti územního celku v samostatné působnosti, územního celku v přenesené působnosti či úřední osoby na způsobení vzniklé škody. § 17 (1) Nahradil-li stát škodu, ke které došlo při činnosti státního orgánu nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni. (2) Nahradil-li stát škodu, která vznikla z nezákonného rozhodnutí nebo z nesprávného úředního postupu, na nichž se podílel soudce nebo státní zástupce, nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu pouze tehdy, pokud byla soudci nebo státnímu zástupci uložena výtka, nebo pokud byla vina soudce nebo státního zástupce zjištěna v kárném nebo trestním řízení včetně schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu nebo dohody o vině a kárném opatření nebo pokud bylo v rámci trestního řízení podmíněně zastaveno trestní stíhání, podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání nebo bylo schváleno narovnání. (3) Uhradily-li úřední osoby nebo územní celky v přenesené působnosti regresní úhradu státu, mohou požadovat regresní úhradu od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu. (4) Je-li podle tohoto ustanovení uplatněn nárok na regresní úhradu proti osobě, u níž účast na výkonu veřejné moci náležela k povinnostem vyplývajícím z pracovního poměru nebo z poměru mu na roveň postaveného anebo z poměru služebního, řídí se výše regresní úhrady zvláštními předpisy.9) (5) Nárok na regresní úhradu vylučuje nárok na náhradu škody podle obecných předpisů. (6) Nárok na regresní úhradu nelze uplatňovat vůči tomu, kdo se podílel na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu na příkaz nadřízeného, ledaže by se uposlechnutím příkazu dopustil trestného činutrestného činu. § 18 Společná ustanovení o regresní úhradě (1) Právo na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti. (2) Zavinění je povinen prokázat ten, kdo uplatňuje nárok na regresní úhradu. (3) Byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti více osob, jsou povinny zaplatit regresní úhradu podle své účasti na způsobení škody. V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že odpovídají společně a nerozdílně. (4) Kdo je povinen platit regresní úhradu společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody. (5) Soud může regresní úhradu přiměřeně snížit zejména s přihlédnutím k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i k osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila. Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně. (6) Ten, proti němuž byl uplatněn nárok na regresní úhradu, má proti subjektu, který po něm regresní úhradu požaduje, právo uplatnit všechny námitky, které tento subjekt mohl uplatnit vůči poškozenému v řízení o náhradě škody. (7) Povinnost poskytnout nezbytnou součinnost podle § 14 odst. 4 platí pro posouzení práva na regresní úhradu obdobně. Díl druhý Odpovědnost územních celků v samostatné působnosti za škodu Oddíl první Obecné ustanovení § 19 Územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy a) nezákonným rozhodnutím, b) nesprávným úředním postupem. Oddíl druhý Nezákonné rozhodnutí § 20 (1) Bylo-li územním celkem v samostatné působnosti v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, vydáno nezákonné rozhodnutí, mají účastníci řízení právo na náhradu škody, která jim tímto rozhodnutím vznikla. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. (2) Bylo-li nezákonné rozhodnutí územním celkem v samostatné působnosti vydáno postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, má právo na náhradu škody ten, komu tímto rozhodnutím vznikla škoda. § 21 (1) Pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím územního celku v samostatné působnosti vydaným v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, platí obdobně ustanovení § 8. (2) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím územního celku v samostatné působnosti vydaným postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, lze uplatnit tehdy, pokud bylo vykonatelné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost příslušným orgánem. Oddíl třetí Nesprávný úřední postup § 22 (1) Územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Oddíl čtvrtý Regresní úhrada § 23 Nahradil-li územní celek v samostatné působnosti škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, při jehož vydání se řídil nesprávným právním názorem příslušného orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na kraji, je-li příslušným orgánem orgán kraje, nebo na státu, je-li příslušným orgánem orgán státu. § 24 Nahradil-li územní celek v samostatné působnosti škodu, poskytl-li zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu nebo zaplatil-li regresní úhradu, může požadovat regresní úhradu od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu. § 25 Ustanovení § 16 odst. 4, § 17 a 18 se použijí obdobně. HLAVA TŘETÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 26 Vztah k občanskému zákoníku Pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. Způsob a rozsah náhrady škody § 27 Právo na náhradu nákladů na výživu mají pozůstalí10) po poškozeném, který zemřel v důsledku výkonu státní moci nebo výkonu pravomocí územních celků v samostatné působnosti. Ti, kdo vynaložili náklady spojené s jeho léčením a náklady pohřbu, mají právo na náhradu těchto nákladů.11) § 28 Způsob výpočtu průměrného výdělku pro určení ušlého zisku pro účely tohoto zákona stanoví vláda nařízením. § 29 Na žádost poškozeného lze při výpočtu náhrady škody jako průměrný výdělek před poškozením použít průměrný výdělek v době před zahájením trestního stíhání, pokud je to pro poškozeného výhodnější. § 30 Náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč. § 31 (1) Náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. (2) Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. (3) Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu12) o mimosmluvní odměně. (4) Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. § 31a Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Promlčecí doby § 32 (1) Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. (2) Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. (3) Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. § 33 Nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření se promlčí za dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízenítrestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu. § 34 (1) Nárok státu podle § 16 a § 17 odst. 1 a nárok územního celku v samostatné působnosti podle § 23 a 24 na regresní úhradu se promlčí za rok ode dne, kdy byla zaplacena náhrada škody. (2) Nárok územního celku v přenesené působnosti a úřední osoby podle § 17 odst. 2 na regresní úhradu se promlčí za rok ode dne, kdy byla zaplacena regresní úhrada. § 35 (1) Promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. (2) Promlčecí doba neběží po dobu kárného nebo trestního řízenítrestního řízení soudce nebo státního zástupce (§ 17 odst. 2). § 36 Přechodné ustanovení Odpovědnost podle tohoto zákona se vztahuje na škodu způsobenou rozhodnutími, která byla vydána ode dne účinnosti zákona, a na škodu způsobenou ode dne účinnosti zákona nesprávným úředním postupem. Odpovědnost za škodu způsobenou rozhodnutími, která byla vydána přede dnem účinnosti zákona, a za škodu způsobenou přede dnem účinnosti zákona nesprávným úředním postupem se řídí dosavadními předpisy. ČÁST DRUHÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 37 Zrušuje se zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA NOTÁŘSKÉHO ŘÁDU § 38 Zákon České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se mění takto: V § 57 se slova „Notář odpovídá žadateli“ nahrazují slovy „Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, notář odpovídá žadateli“. ČÁST ČTVRTÁ ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ § 39 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. 1) Např. § 39 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 3 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb. 2) § 2 a 62 a násl. zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). 3) § 38 občanského soudního řádu. 3a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 3b) Například čl. 8 Listiny základních práv a svobod, čl. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších protokolů, vyhlášené pod č. 209/1992 Sb., ve znění sdělení č. 41/1996 Sb. a sdělení č. 243/1998 Sb. 4) Hlava třetí části páté občanského soudního řádu. 5) § 163a trestního řádu. 6) § 307 a násl. trestního řádu. 7) § 309 a násl. trestního řádu. 8) § 172 odst. 2 trestního řádu. 8a) Například čl. 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 9) § 179 zákoníku práce. 10) § 448 občanského zákoníku. 11) § 449 občanského zákoníku. 12) Například vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. 13) § 26c odst. 9 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 41/2011 Sb.
Zákon č. 83/1998 Sb.	Zákon č. 83/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů Vyhlášeno 15. 4. 1998, datum účinnosti 1. 7. 1998, částka 31/1998 * Čl. III - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1 * Čl. VI - Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, se mění a doplňuje takto: * Čl. VII - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. VIII Aktuální znění od 1. 4. 2012 (375/2011 Sb.) 83 ZÁKON ze dne 18. března 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. III Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V příloze č. 2 SKUPINA 213: Stavebnictví u živností: Projektová činnost ve výstavbě a) ve sloupci 2 se za slovo „Autorizace“ doplňují slova „v příslušném oboru“, b) ve sloupci 3 text zní: „§ 46a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů“; Provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování a) název živnosti zní: „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, b) ve sloupci 3 text zní: „§ 44 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů“. 2. V příloze č. 2 SKUPINA 213: Stavebnictví se doplňuje: 1 \| 2 \| 3 ---\|---\|--- „Provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování\| a) středoškolské vzdělání stavebního směru a 5 roků praxe v provádění staveb, nebo \| § 44 a 139b zákona č. 50//1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů b) vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a 3 roky praxe v provádění staveb Projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování\| a) středoškolské vzdělání stavebního směru a 5 roků praxe v projektování staveb, nebo \| § 46a a 139b zákona č. 50//1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů b) vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a 3 roky praxe v projektování staveb Čl. VI Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, se mění a doplňuje takto: 1. § 6 odst. 2 zní: „(2) Opatření vedoucí ke snížení přírodního ozáření, kromě radonu, se nemusí provádět tehdy, nelze-li toto ozáření působením osob snížit v rozsahu zdůvodněném přínosem převyšujícím náklady na opatření.“. 2. V § 6 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Opatření vedoucí ke snížení přírodního ozáření v důsledku výskytu radonu a produktů jeho přeměny ve vnitřním ovzduší staveb se musí provádět, pokud se stavba umísťuje na stavebním pozemku mimo území s nízkým radonovým rizikem. Podmínky stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení. Při užívání stavby s pobytovým prostorem, u něhož jsou překročeny směrné hodnoty stanovené prováděcím předpisem, může stavební úřad nařídit provedení nezbytných úprav na stavbě z důvodů hygienických – ohrožení zdraví uživatelů stavby – je-li to ve veřejném zájmu. (4) Prováděcí předpis stanoví kritéria pro stanovení nízkého radonového rizika stavebního pozemku a kritéria pro hodnocení přínosů opatření ke snížení přírodního ozáření a směrné hodnoty pro rozhodování o těchto opatřeních, včetně směrných hodnot ozáření osob v důsledku výskytu radonu a produktů jeho přeměny ve vnitřním ovzduší staveb.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. Čl. VII Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 91/1998 Sb.	Zákon č. 91/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů Vyhlášeno 30. 4. 1998, datum účinnosti 1. 8. 1998, částka 34/1998 * Čl. III - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. VI - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb., se mění takto: * Čl. VIII - Přechodná ustanovení * Čl. IX - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. X - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 91 ZÁKON ze dne 3. dubna 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. III Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 74 odst. 4 věta první zní: „K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle § 76a je příslušný okresní soud, který je místně příslušný pro obvod (okres) navrhovatele.“. 2. § 113 odst. 1 se vypouští a zároveň se zrušuje číslování odstavců. 3. V § 142 odst. 1 větě druhé se slovo „prokurátora“ nahrazuje slovy „nejvyššího státního zástupce“. 4. V § 176 odst. 1 se slova „o omezení nebo zbavení rodičovských práv“ nahrazují slovy „o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti anebo o pozastavení jejího výkonu, o poručenství“. 5. V § 181 odst. 1 se za slovo „rodiče“ vkládají tato slova: „, popřípadě poručník“. 6. § 181 odst. 2 a 3 včetně poznámek č. 37) a 38) znějí: „(2) Rozhodne-li soud v řízení, jehož účastníky jsou rodiče a dítě, že k osvojení není třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte, ačkoliv jsou jeho zákonnými zástupci,37) nejsou rodiče osvojovaného dítěte účastníky řízení o osvojení. (3) Rodiče osvojovaného dítěte nejsou účastníky řízení o osvojení, jestliže a) jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nebo b) nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, nebo c) dali souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům.38) 37) § 68 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění zákona č. 132/1982 Sb. 38) § 68a zákona č. 94/1963 Sb.“. 7. § 181 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Manžel osvojitele není účastníkem řízení, není-li k osvojení třeba jeho souhlasu.“. 8. § 238 odst. 2 písm. b) zní: „b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, určení (popření) otcovství nebo mateřství nebo nezrušitelného osvojení.“. Čl. VI Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1 se číslo „1,40“ nahrazuje číslem „1,60“. 2. § 43 odst. 2 zní: „(2) Jestliže poručník o dítě osobně pečuje, náleží poručníkovi a dítěti dávky podle § 37 až 42.“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Manžel, který přijal před účinností tohoto zákona příjmení druhého manžela, může do 31. prosince 1998 oznámit matričnímu úřadu, že bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí. 2. Věci, které ke dni 1. srpna 1998 tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se stávají součástí společného jmění manželů. Pohledávky a dluhy, které vznikly před 1. srpnem 1998 a které se podle tohoto zákona považují za součást společného jmění manželů, se stávají jeho součástí. Pokud jiné předpisy mluví o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, rozumí se tím společné jmění manželů. 3. Opatrovníci ustanovení podle § 78 zákona o rodině se považují od 1. srpna 1998 za poručníky s právy a povinnostmi zde uvedenými. Pokud jiné předpisy mluví o opatrovnictví a opatrovnících podle § 78 zákona o rodině, rozumí se tím podle povahy věci poručenství a poručníci. 4. Církvemi a náboženskými společnostmi oprávněnými ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o rodině jsou církve a náboženské společnosti, které jsou registrovány podle zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. 5. Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé před 1. srpnem 1998; vznik těchto právních vztahů, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé do 31. července 1998 se však posuzují podle dosavadních předpisů. Čl. IX Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. X Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1998, s výjimkou čl. VI bodu 1, který nabývá účinnosti dnem 1. července 1998. Zeman v. r. Havel v. r Tošovský v. r.
Zákon č. 93/1998 Sb.	Zákon č. 93/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., a doplňují některé další zákony Vyhlášeno 30. 4. 1998, datum účinnosti 30. 4. 1998, částka 34/1998 * Čl. II - Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a * Čl. III - Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a * Čl. V - Zadávání veřejných zakázek zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. * Čl. VI Aktuální znění od 1. 5. 2004 (41/2004 Sb.) 93 ZÁKON ze dne 3. dubna 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., a doplňují některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., se doplňuje takto: Za § 24b se vkládá nový § 24c, který včetně poznámky č. 8a) zní: „§ 24c Příslušná okresní pojišťovna je povinna vydat na žádost uchazeče, s nímž má být uzavřena smlouva, potvrzení o tom, že tento uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti. 8a) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.“. Čl. III Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 306/1997 Sb., se doplňuje takto: Za § 104ch se vkládá nový § 104i, který včetně poznámky č. 34a) zní: „§ 104i Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení je povinna vydat na žádost uchazeče, s nímž má být uzavřena smlouva,34a) potvrzení o tom, že tento uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti. 34a) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.“. Čl. IV Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., se doplňuje takto: Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámky č. 5a) zní: „§ 8a Příslušná zaměstnanecká pojišťovna je povinna vydat na žádost uchazeče,5a) s nímž má být uzavřena smlouva, potvrzení o tom, že tento uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti. 5a) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.“. Čl. V Zadávání veřejných zakázek zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r Tošovský v. r.
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb.	Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky Vyhlášeno 29. 5. 1998, datum účinnosti 29. 5. 1998, částka 39/1998 * ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ * Čl. 1 - Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu. * Čl. 2 - (1) Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závaz * Čl. 3 - (1) Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby. * Čl. 4 - (1) Ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti. * NOUZOVÝ STAV * Čl. 5 - (1) Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. * Čl. 6 - (1) Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svob * STAV OHROŽENÍ STÁTU * Čl. 7 - (1) Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. * ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ * Čl. 8 - (1) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání. * BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU * Čl. 9 - (1) Bezpečnostní radu státu tvoří předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády. * PRODLOUŽENÍ VOLEBNÍHO OBDOBÍ * Čl. 10 - Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců. * SPOLEČNÁ USTANOVENÍ * Čl. 11 - V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší Senátu * Čl. 12 - Rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo válečném stavu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. * ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ * Čl. 13 Aktuální znění od 1. 12. 2000 (300/2000 Sb.) 110 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 22. dubna 1998 o bezpečnosti České republiky Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu. Čl. 2 (1) Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. (2) Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašuje pro omezené nebo pro celé území státu, válečný stav se vyhlašuje pro celé území státu. Čl. 3 (1) Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby. (2) Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky. Rozsah povinností a další podrobnosti stanoví zákon. Čl. 4 (1) Ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti. (2) Rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb, jejich organizaci, přípravu a doplňování a právní poměry jejich příslušníků stanoví zákon, a to tak, aby byla zajištěna civilní kontrola ozbrojených sil. NOUZOVÝ STAV Čl. 5 (1) Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. (2) Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. (3) Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší. (4) Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Čl. 6 (1) Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti stanoví zákon. (2) Nouzový stav se může vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny. (3) Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. STAV OHROŽENÍ STÁTU Čl. 7 (1) Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. (2) K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ Čl. 8 (1) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání. (2) O takovém návrhu se Poslanecká sněmovna usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat. (3) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu prezident republiky nemá právo vracet zákon přijatý ve zkráceném jednání. (4) Ve zkráceném jednání nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona. BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU Čl. 9 (1) Bezpečnostní radu státu tvoří předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády. (2) Bezpečnostní rada státu v rozsahu pověření, které stanovila vláda, připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti České republiky. (3) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu, vyžadovat od ní a jejích členů zprávy a projednávat s ní nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. PRODLOUŽENÍ VOLEBNÍHO OBDOBÍ Čl. 10 Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Čl. 11 V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší Senátu a) rozhodnout o prodloužení nebo o zrušení nouzového stavu, o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, b) vyslovit souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. Čl. 12 Rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo válečném stavu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ Čl. 13 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 111/1998 Sb.	Zákon č. 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) Vyhlášeno 29. 5. 1998, datum účinnosti 1. 7. 1998, částka 39/1998 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ SOUČÁSTI (§ 5 — § 38) * ČÁST TŘETÍ - SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA (§ 39 — § 43) * ČÁST ČTVRTÁ - STUDIJNÍ PROGRAM A OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ (§ 44 — § 47g) * ČÁST PÁTÁ - STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE (§ 48 — § 60a) * ČÁST ŠESTÁ - STUDENTI (§ 61 — § 69a) * ČÁST SEDMÁ - AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI (§ 70 — § 77) * ČÁST OSMÁ - HODNOCENÍ VYSOKÉ ŠKOLY (§ 77a — § 77c) * ČÁST DEVÁTÁ - AKREDITACE (§ 78 — § 86a) * ČÁST DESÁTÁ - STÁTNÍ SPRÁVA (§ 87 — § 90b) * ČÁST JEDENÁCTÁ - STIPENDIA (§ 91 — § 91) * ČÁST DVANÁCTÁ - REPREZENTACE VYSOKÝCH ŠKOL (§ 92 — § 92) * ČÁST TŘINÁCTÁ - FAKULTNÍ NEMOCNICE (§ 93 — § 93) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - POSKYTOVATELÉ ZAHRANIČNÍHO VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (§ 93a — § 93l) * ČÁST PATNÁCTÁ - PŘESTUPKY (§ 93m — § 93o) * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY (§ 94 — § 95) * ČÁST SEDMNÁCTÁ - ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ VYSOKÉ ŠKOLY PŘI MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH (§ 95a — § 95d) * ČÁST OSMNÁCTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 96 — § 96) * ČÁST DEVATENÁCTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 98 — § 109) č. 1 k zákonu č. 111/1998 Sb. č. 2 k zákonu č. 111/1998 Sb. č. 3 k zákonu č. 111/1998 Sb. Aktuální znění od 1. 8. 2024 (230/2024 Sb.) 111 ZÁKON ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Úvodní ustanovení Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že: a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti, c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání, d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní, e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou, f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníkůakademických pracovníků a studentů. § 2 (1) Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský. (2) Vysoká škola je právnickou osobou. (3) Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní. Označení „vysoká škola“, popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy. Označení „univerzita“, popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy univerzitní. (4) Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy studijních programůstudijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen „tvůrčí činnost“). (5) Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje bakalářské studijní programystudijní programy a může též uskutečňovat magisterské studijní programystudijní programy a v souvislosti s tím tvůrčí činnost. Vysoká škola neuniverzitní se nečlení na fakulty. (6) Typ vysoké školy je uveden v jejím statutu a musí být v souladu se stanoviskem Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (dále jen „Akreditační úřad“). (7) Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní. (8) Na vzdělávací a tvůrčí činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné právnické osoby, které se touto činností zabývají. (9) Nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický titul, konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem, používat akademické insignie a konat akademické obřady. (10) Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí.1) § 3 Akademická obec vysoké školy Akademičtí pracovníciAkademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec vysoké školy. § 4 Akademické svobody a akademická práva Na vysoké škole se zaručují tyto akademické svobody a tato akademická práva: a) svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků, b) svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům, c) právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce, d) právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány, e) právo používat akademické insignie a konat akademické obřady. ČÁST DRUHÁ VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ SOUČÁSTI HLAVA I VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA § 5 Zřízení veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. (2) Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout jen s jinou veřejnou vysokou školou; rozdělit se může jen na jiné veřejné vysoké školy. Tyto změny je možné provést pouze zákonem. (3) V případě zrušení veřejné vysoké školy podle odstavce 1 nebo sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné vysoké školy podle odstavce 2 zákon též stanoví, na které právnické osoby přechází její majetek a závazky a které veřejné vysoké školy umožní dokončení vysokoškolského vzdělání studentům zrušené veřejné vysoké školy. § 6 (1) Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména: a) vnitřní organizace, b) určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení, c) tvorba a uskutečňování studijních programů, d) zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, e) organizace studia, f) rozhodování o právech a povinnostech studentů, g) zaměření a organizace tvůrčí činnosti, h) pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníkůakademických pracovníků a ostatních zaměstnanců, i) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, j) spolupráce s jinými vysokými školami a právnickými osobami a zahraniční styky, k) ustavování samosprávných akademických orgánů vysoké školy, pokud tento zákon nestanoví jinak, l) hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu se zvláštními předpisy, m) stanovení výše poplatků spojených se studiem, n) stanovení výše poplatků za úkony spojené s habilitačním řízením nebo s řízením ke jmenování profesorem. (2) Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce upravují její vnitřní předpisy. (3) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen na základě a v mezích zákona a způsobem zákonem stanoveným. § 7 Orgány veřejné vysoké školy (1) Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou a) akademický senát, b) rektor, c) vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada, d) rada pro vnitřní hodnocení, je-li zřízena, e) disciplinární komise. (2) Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou a) správní rada, b) kvestor. Akademický senát veřejné vysoké školy § 8 (1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu veřejné vysoké školy volí ze svých řad členové akademické obceobce veřejné vysoké školy. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody a den zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí. Zanikne-li členství některého člena akademického senátu veřejné vysoké školy před uplynutím jeho funkčního období a vnitřní předpis veřejné vysoké školy umožní výkon funkce člena akademického senátu veřejné vysoké školy náhradníkem, vykonává náhradník tuto funkci pouze po zbytek příslušného funkčního období. (2) Členství v akademickém senátu veřejné vysoké školy je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty a ředitele vysokoškolského ústavu. (3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu veřejné vysoké školy je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického senátu veřejné vysoké školy v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 9. Rektor nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby. (4) Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou veřejně přístupná. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor, děkan fakulty, předseda správní rady veřejné vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen správní rady veřejné vysoké školy, jakož i předsedou rady pro vnitřní hodnocení pověřený člen rady pro vnitřní hodnocení, mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost rektora je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy. § 9 (1) Akademický senát veřejné vysoké školy a) rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy, na základě souhlasného vyjádření orgánů nebo osob stanovených statutem jako vedoucí zaměstnanci vysoké školy rozhoduje také o zřízení nebo zrušení společných pracovišť součástí vysoké školy, b) schvaluje 1. jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy na návrh člena akademického senátu veřejné vysoké školy; akademický senát veřejné vysoké školy si k tomuto návrhu vyžádá stanovisko rektora, 2. vnitřní předpis fakulty na návrh akademického senátu fakulty; akademický senát veřejné vysoké školy si k tomuto návrhu vyžádá stanovisko rektora, 3. ostatní vnitřní předpisy veřejné vysoké školy a jejích součástí na návrh rektora, c) schvaluje rozpočet a střednědobý výhled vysoké školy předložený rektorem a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy, d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy předložené rektorem, e) schvaluje zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předloženou předsedou rady pro vnitřní hodnocení a dodatky k této zprávě, f) dává rektorovi předchozí souhlas ke jmenování a odvolání členů vědecké rady, umělecké rady nebo akademické rady veřejné vysoké školy (dále jen „vědecká rada veřejné vysoké školy“), členů rady pro vnitřní hodnocení a členů disciplinární komise veřejné vysoké školy, g) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech, které se neuskutečňují na fakultách, h) usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce, i) schvaluje strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti veřejné vysoké školy a každoroční plán realizace strategického záměru (dále jen „strategický záměr veřejné vysoké školy“) předložený rektorem, j) na návrh rektora zruší vnitřní předpis, rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu součásti veřejné vysoké školy anebo pozastaví jeho účinnost, pokud je tento vnitřní předpis, rozhodnutí nebo úkon v rozporu se zvláštními předpisy nebo vnitřními předpisy veřejné vysoké školy. (2) Akademický senát veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména a) k návrhům těch studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách, b) k záměru rektora jmenovat nebo odvolat prorektory, c) k právním jednáním, která vyžadují souhlas správní rady veřejné vysoké školy podle § 15 odst. 1 písm. a) až d), d) k podnětům a stanoviskům správní rady veřejné vysoké školy podle § 15 odst. 3. (3) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až e), g) a i) a podklady k rozhodnutí podle odstavce 1 písm. h) je jejich předkladatel povinen nejméně 7 kalendářních dnů před jejich projednáváním zpřístupnit členům akademické obceobce veřejné vysoké školy způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. h) se akademický senát veřejné vysoké školy usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy; návrh na odvolání rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu. § 10 Rektor (1) V čele veřejné vysoké školy je rektor; jedná a rozhoduje ve věcech školy, pokud zákon nestanoví jinak. V případech, kdy zvláštní předpis předpokládá působnost statutárního orgánu, plní ji rektor. (2) Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministr“). (3) Funkční období rektora je čtyřleté. Funkci rektora může tatáž osoba vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období. (4) Rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři. Prorektory jmenuje a odvolává rektor. (5) Mzdu rektora stanoví ministr. Vědecká rada veřejné vysoké školy § 11 (1) Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor, který jmenuje a odvolává ostatní členy vědecké rady; délku funkčního období ostatních členů může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy. (2) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jsou významní představitelé oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací a tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obceobce této školy. § 12 (1) Vědecká rada veřejné vysoké školy a) projednává na návrh rektora návrh strategického záměru veřejné vysoké školy před jeho předložením akademickému senátu veřejné vysoké školy, b) schvaluje studijní programystudijní programy předložené rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě studijních programůstudijních programů, které se neuskutečňují na fakultách, bez tohoto návrhu, c) schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programůstudijních programů předložený rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě studijních programůstudijních programů, které se neuskutečňují na fakultě, bez tohoto návrhu, d) schvaluje na návrh rektora záměr předložit žádost o institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání a o rozšíření institucionální akreditace pro další oblast nebo oblasti vzdělávání, e) schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem předložený rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě řízení, která se neuskutečňují na fakultě, bez tohoto návrhu, f) schvaluje na návrh rektora záměr vzdát se institucionální akreditace, záměr zrušit studijní programstudijní program a záměr vzdát se akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, g) vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem, h) projednává návrh pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený rektorem před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy, i) projednává záměry rektora jmenovat nebo odvolat členy rady pro vnitřní hodnocení, pokud je zřízena, j) projednává návrh zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený předsedou rady pro vnitřní hodnocení před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy a návrhy dodatků k této zprávě, k) projednává návrh výroční zprávy o činnosti vysoké školy před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy, l) vykonává další působnosti stanovené statutem veřejné vysoké školy. (2) Vědecká rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména k záležitostem, které jí předloží rektor. (3) Působnost vědecké rady veřejné vysoké školy uvedenou v odstavci 1 písm. b), c) a e) lze statutem veřejné vysoké školy zcela nebo částečně svěřit radě pro vnitřní hodnocení nebo vědecké radě fakulty. § 12a Rada pro vnitřní hodnocení (1) Veřejná vysoká škola zřizuje statutem veřejné vysoké školy radu pro vnitřní hodnocení, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Na veřejné vysoké škole, která nemá institucionální akreditaci, může působnost rady pro vnitřní hodnocení vykonávat vědecká rada veřejné vysoké školy, stanoví-li tak statut veřejné vysoké školy. (3) Předsedou rady pro vnitřní hodnocení je rektor. Místopředsedu rady jmenuje rektor z akademických pracovníkůakademických pracovníků veřejné vysoké školy, kteří jsou profesory nebo docenty dané veřejné vysoké školy. Předseda akademického senátu veřejné vysoké školy je členem rady pro vnitřní hodnocení. Ostatní členy rady jmenuje rektor; z toho jednu třetinu na návrh vědecké rady a jednu třetinu na návrh akademického senátu, z toho je jeden člen rady vždy jmenován z řad studentů dané veřejné vysoké školy. Nejmenuje-li rektor členem rady toho, kdo byl na jmenování členem rady navržen, je povinen toto navrhovateli zdůvodnit. Délku funkčního období místopředsedy a ostatních členů rady pro vnitřní hodnocení může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy. (4) Rada pro vnitřní hodnocení a) schvaluje návrh pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený předsedou rady pro vnitřní hodnocení před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy, b) řídí průběh vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, c) zpracovává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy a dodatky k této zprávě, d) vede průběžné záznamy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, e) vykonává další činnosti v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy. § 13 Disciplinární komise veřejné vysoké školy (1) Členy disciplinární komise veřejné vysoké školy jmenuje a odvolává rektor z řad členů akademické obceobce veřejné vysoké školy. Polovinu členů disciplinární komise veřejné vysoké školy tvoří studenti. Disciplinární komise veřejné vysoké školy si ze svých členů volí a odvolává svého předsedu. (2) Funkční období členů disciplinární komise veřejné vysoké školy je nejvýše dvouleté. (3) Disciplinární komise veřejné vysoké školy projednává disciplinární přestupkypřestupky studentů veřejné vysoké školy, pokud nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult, a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi. (4) Pokud jsou všichni studenti veřejné vysoké školy zapsáni na jejích fakultách, disciplinární komise veřejné vysoké školy se nezřizuje. Správní rada veřejné vysoké školy § 14 (1) Správní rada veřejné vysoké školy má nejméně devět členů, jejich počet musí být vždy dělitelný třemi. Členy správní rady veřejné vysoké školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména představitelé veřejného života, profesních komor, organizací zaměstnavatelů nebo dalších osob nebo orgánů vykonávajících, podporujících nebo využívajících vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky, představitelé územní samosprávy a státní správy a absolventi dané vysoké školy. Členové správní rady nemohou být zaměstnanci dané veřejné vysoké školy. Volbu předsedy a místopředsedů a způsob jednání správní rady veřejné vysoké školy upraví statut správní rady veřejné vysoké školy, který schvaluje ministr. (2) Členové správní rady veřejné vysoké školy jsou jmenováni na dobu šesti let. Po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jména jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech. Zanikne-li funkce člena správní rady veřejné vysoké školy před uplynutím jeho funkčního období, je nový člen správní rady veřejné vysoké školy jmenován pouze na zbytek příslušného funkčního období. (3) Funkce člena správní rady veřejné vysoké školy zaniká a) uplynutím funkčního období, b) vzdáním se funkce, c) smrtí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného, d) dnem vzniku základního pracovněprávního vztahu k dané veřejné vysoké škole, e) dnem nabytí právní moci 1. rozhodnutí soudu, kterým byl člen správní rady veřejné vysoké školy odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, 2. rozhodnutí soudu, kterým byla schválena dohoda o vině člena správní rady a trestu za jím spáchaný úmyslný trestný čintrestný čin, 3. rozhodnutí státního zástupce, kterým bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání člena správní rady za úmyslný trestný čintrestný čin, 4. rozhodnutí státního zástupce nebo soudu, kterým bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání člena správní rady pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo kterým bylo v trestním řízenítrestním řízení vedeném pro úmyslný trestný čintrestný čin člena správní rady schváleno narovnání, nebo 5. rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost člena správní rady. (4) Zasedání správní rady veřejné vysoké školy svolává její předseda, a to nejméně dvakrát ročně. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor, kvestor, předseda akademického senátu veřejné vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen akademického senátu veřejné vysoké školy, jakož i předsedou rady pro vnitřní hodnocení pověřený člen rady pro vnitřní hodnocení, mají právo se zúčastnit zasedání správní rady veřejné vysoké školy a mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost rektora je předseda správní rady povinen svolat mimořádné zasedání správní rady veřejné vysoké školy. (5) O návrzích, k nimž se po jejich schválení akademickým senátem veřejné vysoké školy vyžaduje podle § 15 odst. 2 písm. b) a c) schválení správní radou veřejné vysoké školy, musí správní rada veřejné vysoké školy rozhodnout do 2 týdnů ode dne postoupení schváleného návrhu akademickým senátem správní radě veřejné vysoké školy, prováděného prostřednictvím rektora; v případě, že správní rada veřejné vysoké školy v této lhůtě nerozhodne, platí, že návrh schválila. V případě, že správní rada veřejné vysoké školy návrh neschválí, vrátí jej s uvedením důvodů k novému projednání akademickému senátu veřejné vysoké školy; původní návrh je v takovém případě schválen bez potřeby dalšího následného schválení správní radou veřejné vysoké školy, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu. Ztotožní-li se akademický senát veřejné vysoké školy s připomínkami správní rady veřejné vysoké školy, schválí návrh v jejich znění prostou většinou. Určení dne postoupení, uvedeného ve větě první, vymezí vnitřní předpis veřejné vysoké školy. § 15 (1) Správní rada veřejné vysoké školy vydává předchozí písemný souhlas a) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést vlastnické právo k nemovitým věcem, b) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést vlastnické právo k movitým věcem, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního předpisu2) za hmotný majetek, c) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné břemeno nebo jiné věcné právo nebo předkupní právo, d) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá jinou právnickou osobu ustavit, zrušit anebo přeměnit, a ke vkladům s peněžitým nebo nepeněžitým předmětem do těchto a jiných právnických osob. (2) Správní rada veřejné vysoké školy po schválení v akademickém senátu veřejné vysoké školy a) projednává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, předloženou rektorem, a dodatky k této zprávě, b) schvaluje rozpočet a střednědobý výhled veřejné vysoké školy, předložený rektorem, c) schvaluje strategický záměr veřejné vysoké školy, d) projednává výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření veřejné vysoké školy, předložené rektorem. (3) Správní rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor; dává podněty a vyjadřuje stanoviska k činnosti veřejné vysoké školy, která zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek veřejné vysoké školy. (4) Při úplatném smluvním převodu movité věci podle odstavce 1 písm. b) se cena3) sjednává ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze movitou věc převést pouze ve veřejném zájmu nebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí. (5) Správní rada veřejné vysoké školy právní jednání neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné vysoké školy nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů školy. (6) Vydání předchozího písemného souhlasu k právním jednáním uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) je povinna správní rada veřejné vysoké školy oznámit do sedmi dnů od jeho vydání Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). (7) Právní jednání uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) jsou bez souhlasu správní rady veřejné vysoké školy a bez oznámení ministerstvu podle odstavce 6 neplatná. (8) Správní rada veřejné vysoké školy dbá na zachování účelu, pro který byla veřejná vysoká škola zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na řádné hospodaření s jejím majetkem. (9) Činnost členů správní rady veřejné vysoké školy je úkonem v obecném zájmu.4) Těmto osobám poskytuje veřejná vysoká škola cestovní náhrady podle zvláštního předpisu;5) ministerstvo jim může poskytnout odměnu. (10) Na činnost členů správní rady veřejné vysoké školy se vztahují zvláštní předpisy.6) § 16 Kvestor (1) Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a zastupuje ji v rozsahu stanoveném opatřením rektora. (2) Kvestora jmenuje a odvolává rektor. § 17 Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy (1) Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou a) statut veřejné vysoké školy, b) volební řád akademického senátu veřejné vysoké školy, c) jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy, d) vnitřní mzdový předpis,7) e) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy, f) řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníkůakademických pracovníků, g) studijní a zkušební řád, h) stipendijní řád, i) disciplinární řád pro studenty, j) pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, k) další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy. (2) Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména a) název, sídlo a typ vysoké školy, b) právní předchůdce, c) rámcové podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek, d) podmínky studia cizinců, e) organizační strukturu, f) ustanovení o poplatcích spojených se studiem, g) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických obřadů, h) pravidla hospodaření veřejné vysoké školy. § 18 Rozpočet a střednědobý výhled veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola hospodaří podle rozpočtu, který nesmí být sestavován jako deficitní. Veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet na kalendářní rok a střednědobý výhled rozpočtu na nejméně 2 další následující roky. (2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména: a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a tvůrčí činnost (dále jen „příspěvek“)8), b) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředkůveřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu,8e) c) dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“), d) poplatky spojené se studiem, e) výnosy z majetku, f) jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcíobcí a krajů, g) výnosy z doplňkové činnosti, h) příjmy z darů a dědictví. (3) Veřejná vysoká škola má nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. a). Pro stanovení výše příspěvku podle odstavce 2 písm. a) je rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programůstudijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a její náročnost. Pro výši příspěvku je také rozhodný strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a každoroční plán realizace strategického záměru (dále jen „strategický záměr ministerstva“) a strategický záměr veřejné vysoké školy. Veřejné vysoké škole přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku. Příspěvek je z rozpočtové kapitoly poskytován podle obecných předpisů pro poskytování prostředků státního rozpočtu pro dotace8a), pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Ministerstvo rozhodnutím stanoví, zda poskytovaný příspěvek nebo dotace je účastí státního rozpočtu na financování programu8b), přičemž příspěvek nebo dotace na stavbu8c) je vždy, s výjimkou její údržby a oprav, účastí státního rozpočtu na financování programu, je-li vyšší než 10 000 000 Kč, a pokud se nepoužije věta druhá. Na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo jejich části, jejichž předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vysokoškolského vzdělávání podle tohoto zákona, se nepoužijí ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel. (5) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace zejména na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu8d) a zvláštními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje8e). Pro výši dotací je rozhodný strategický záměr veřejné vysoké školy a strategický záměr ministerstva. (6) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy: a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích, b) fond reprodukce investičního majetku, c) stipendijní fond, d) fond odměn, e) fond účelově určených prostředků, f) fond sociální, g) fond provozních prostředků. (7) Fondy veřejné vysoké školy uvedené v odstavci 6 písm. a), b), d) a g) jsou vytvářeny ze zisku, není-li výslovně stanoveno jinak; fond reprodukce investičního majetku a fond provozních prostředků též ze zůstatku příspěvků podle odstavce 2 písm. a) k 31. prosinci běžného roku, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku9). Zdroji stipendijního fondu jsou převody poplatků za studium podle § 58 odst. 6 a převody daňově uznatelných výdajů podle zvláštního předpisu9a). Veřejná vysoká škola může rozdělovat do fondů zisk po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena případná ztráta z minulých období. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. Použití prostředků fondů uvedených v odstavci 6 písm. a) až d), f) a g) a podmínky převodu prostředků mezi fondy uvedenými v odstavci 6 písm. a), b), d) a g) upravuje vnitřní předpis veřejné vysoké školy; veřejná vysoká škola je povinna zajistit, aby prostředky fondů vytvořené převodem zůstatku příspěvku podle věty první použila v souladu s pravidly Evropské unie pro poskytování veřejné podpory tak, aby nedošlo k narušení ani hrozbě narušení hospodářské soutěže. (8) Podmínky tvorby a užití fondů stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy tak, aby prostředky získané ze zisku pocházejícího z provádění základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje a šíření jejich výsledků prostřednictvím výuky, publikování nebo převodem technologií, které byly podpořeny z veřejných prostředkůveřejných prostředků, byly využity zpětně pouze na tyto činnosti, nebo na šíření jejich výsledků nebo na výuku. (9) Fond účelově určených prostředků vytváří veřejná vysoká škola z: a) účelově určených darů, s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, b) účelově určených peněžních prostředků ze zahraničí, c) účelově určených veřejných prostředkůveřejných prostředků, včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředkůveřejných prostředků, které nemohly být veřejnou vysokou školou použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty. (10) Účelově určené prostředky podle odstavce 9 písm. c) může veřejná vysoká škola převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředkůveřejných prostředků poskytnutých veřejné vysoké škole na jednotlivé projekty výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v daném kalendářním roce; v případě jiné podpory z veřejných prostředkůveřejných prostředků do výše 5 % objemu této podpory poskytnuté veřejné vysoké škole v daném kalendářním roce, mimo dotace na rozvoj podle odstavce 5 věty první, kterou lze převést v neomezené výši. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola písemně oznámí jejich poskytovateli. (11) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná vysoká škola použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty. (12) Sociální fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů veřejné vysoké školy do výše 1 % z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. (13) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2. § 18a Poskytování příspěvku (1) O poskytnutí příspěvku podle § 18 odst. 2 písm. a) rozhoduje ministerstvo rozhodnutím na základě žádosti veřejné vysoké školy. (2) Ministerstvo v rozhodnutí uvede výši poskytované částky. Pro ostatní náležitosti rozhodnutí se použijí přiměřeně ustanovení zvláštního zákona pro vydání rozhodnutí o poskytování dotací ze státního rozpočtu9b) a pro rozhodování o odnímání dotací9c). Příspěvek ministerstvo poskytne převodem ze svého účtu na bankovní účet veřejné vysoké školy. (3) Ministerstvo vede evidenci poskytnutých příspěvků. (4) Veřejná vysoká škola je povinna čerpat a používat příspěvek v souladu s účelem, jehož má být dosaženo, a podle zvláštních právních předpisů upravujících účetnictví. Zůstatky příspěvku na konci každého kalendářního roku veřejná vysoká škola převede pro další kalendářní roky do svých fondů podle § 18 odst. 7. Ministerstvo příspěvek veřejné vysoké škole rozhodnutím odejme, pokud jej čerpá v rozporu se zákonem nebo v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí příspěvku. Ministerstvo příspěvek veřejné vysoké škole rovněž rozhodnutím odejme, pokud zanikl akreditovaný studijní programstudijní program, na jehož uskutečňování byl příspěvek poskytnut, nebo pokud se poskytnutý příspěvek dostal do rozporu se strategickým záměrem veřejné vysoké školy (§ 12). (5) Za vypořádání příspěvku se státním rozpočtem v příslušném rozpočtovém roce se považuje jeho vyčerpání v souladu s tímto zákonem a se zvláštním zákonem upravujícím rozpočtová pravidla, převedení do fondů podle § 18 odst. 7 pro další kalendářní rok nebo odejmutí příspěvku. (6) Na řízení o vydání rozhodnutí o poskytnutí příspěvku a na řízení o jeho odnětí se nevztahuje správní řád. § 19 Majetek veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena, a k činnostem, které vykonává v doplňkové činnosti podle § 20. (2) O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. V případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) rozhoduje rektor po předchozím souhlasu správní rady veřejné vysoké školy. (3) Veřejná vysoká škola může nabývat pouze cenné papírycenné papíry vydané státem nebo cenné papírycenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil, a nebo cenné papírycenné papíry obchodní korporace, do které veřejná vysoká škola vložila majetek. § 20 Hospodaření veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto zákonem. (2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena. (3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitostinemovitosti. Veřejná vysoká škola není oprávněna se stát společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Dále veřejná vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z vlastnictví státu, poskytnutý příspěvek podle § 18 odst. 3 a poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 4. Podmínkou peněžitých a nepeněžitých vkladů do právnických osob je stanovení pravidel vnitřním předpisem veřejné vysoké školy. (4) Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy. (5) Veřejná vysoká škola je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu obecné předpisy o účetnictví.10) (6) Za účelné využívání příspěvků a dotací a za vypořádání dotací se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy je ministrovi odpovědný rektor. § 21 Další povinnosti veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola je povinna a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr opatřením zveřejněném ve Věstníku ministerstva, b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit strategický záměr veřejné vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr, c) poskytovat Akreditačnímu úřadu a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona, d) poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi, e) činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, f) činit vhodná opatření pro studium rodičů a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku29) nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu30), a to po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená11a) (dále jen „uznaná doba rodičovství“), g) provádět vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy za podmínek stanovených v § 77b, h) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat seznam studijních programůstudijních programů, které uskutečňuje, jejich typy a profily, formy výuky, standardní doby studia a informace o jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, s uvedením fakulty, je-li studijní programstudijní program nebo obor, ve kterém je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, uskutečňován na fakultě; o změnách prováděných v rámci oprávnění vyplývajících z institucionální akreditace a o změnách ve výčtu uskutečňovaných studijních programůstudijních programů je povinna předem informovat Akreditační úřad, i) zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek registrované vnitřní předpisy veřejné vysoké školy včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti, j) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat informace o omezení nebo odnětí institucionální akreditace, o omezení nebo zániku oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program, o omezení nebo odnětí akreditace studijních programůstudijních programů a o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem. (2) Výroční zpráva o činnosti veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné: a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce, b) rámcové výsledky hodnocení činnosti vysoké školy, c) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy, k nimž došlo v průběhu roku, d) další údaje stanovené správní radou veřejné vysoké školy. (3) Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné: a) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených, b) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena, c) přehled o peněžních příjmech a výdajích, d) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů, e) vývoj a konečný stav fondů, f) stav a pohyb majetku a závazků, g) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností doplňkových a ostatních. (4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření a strategický záměr veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné. HLAVA II SOUČÁSTI VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY § 22 Členění veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti: a) fakulty, b) vysokoškolské ústavy, c) jiná pracoviště pro vzdělávací a tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií, d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy. (2) Vnitřní předpisy součástí musí být v souladu s vnitřními předpisy veřejné vysoké školy. Díl 1 Fakulta § 23 Fakulta (1) Fakulta uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní programstudijní program a vykonává tvůrčí činnost. (2) Na fakultě se ustavuje samosprávný zastupitelský akademický orgán. Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat akademické obřady. (3) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. § 24 Práva fakulty (1) Orgány fakulty mají právo, nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v těchto věcech týkajících se fakulty: a) ustavování samosprávných akademických orgánů fakulty, b) vnitřní organizace fakulty, c) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, d) nakládání s finančními prostředky přidělenými fakultě, e) pracovněprávní vztahy. (2) Orgány fakulty mají dále právo, nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty: a) tvorba a uskutečňování studijních programůstudijních programů, b) strategické zaměření tvůrčí činnosti, c) zahraniční styky a aktivity, d) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti. (3) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy. (4) Záležitosti podle odstavce 1 písm. e) orgán fakulty předem projednává s rektorem veřejné vysoké školy. Rektor a orgán fakulty se mohou dohodnout na omezení rozsahu záležitostí, které jsou takto projednávány. § 25 Orgány fakulty (1) Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou a) akademický senát, b) děkan, c) vědecká rada nebo umělecká rada, d) disciplinární komise. (2) Dalším orgánem fakulty je tajemník. (3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníciakademičtí pracovníci působící na této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě. Akademický senát fakulty § 26 (1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obceobce fakulty. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody a den zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí. Zanikne-li členství některého člena akademického senátu fakulty před uplynutím jeho funkčního období a vnitřní předpis fakulty umožní výkon funkce člena akademického senátu fakulty náhradníkem, vykonává náhradník tuto funkci pouze po zbytek příslušného funkčního období. (2) Členství v akademickém senátu fakulty je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty a ředitele vysokoškolského ústavu. (3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického senátu fakulty v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu fakulty nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu fakulty skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 27. Děkan nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby. (4) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná. Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan, rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a předseda akademického senátu veřejné vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen akademického senátu veřejné vysoké školy mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost děkana nebo rektora je předseda akademického senátu fakulty povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu fakulty. § 27 (1) Akademický senát fakulty a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť, b) schvaluje návrhy vnitřních předpisů fakulty, a to na návrh děkana nebo v případě jednacího řádu akademického senátu fakulty na návrh člena akademického senátu fakulty, k němuž si akademický senát fakulty vyžádal stanovisko děkana, a postupuje je prostřednictvím předsedy akademického senátu vysoké školy ke schválení akademickému senátu vysoké školy, c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem a kontroluje jejich využívání, d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření fakulty předložené děkanem, e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě, f) dává děkanovi předchozí souhlas ke jmenování a odvolání členů vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen „vědecká rada fakulty“) a členů disciplinární komise fakulty, g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce, h) na návrh děkana schvaluje strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu se strategickým záměrem veřejné vysoké školy po projednání ve vědecké radě fakulty. (2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě, b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany. (3) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až e) a h) a podklady k rozhodnutí podle odstavce 1 písm. g) je jejich předkladatel povinen nejméně 7 kalendářních dnů před jejich projednáváním zpřístupnit členům akademické obceobce fakulty způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. g) se akademický senát fakulty usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu fakulty; návrh na odvolání děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu. § 28 Děkan (1) V čele fakulty je děkan; jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu fakulty rektor. (3) Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to pouze po předchozím vyjádření akademického senátu fakulty a se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty. (4) Funkční období děkana je čtyřleté. Funkci děkana může tatáž osoba vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období. (5) Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani. Proděkany jmenuje a odvolává děkan. Vědecká rada fakulty § 29 (1) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan, který jmenuje a odvolává ostatní členy vědecké rady fakulty; délku funkčního období ostatních členů může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy nebo fakulty. (2) Členové vědecké rady fakulty jsou významní představitelé oborů, v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obceobce veřejné vysoké školy, jejíž je fakulta součástí. § 30 (1) Vědecká rada fakulty a) projednává návrh strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu se strategickým záměrem veřejné vysoké školy a návrhy každoročního plánu realizace strategického záměru fakulty, b) schvaluje návrhy studijních programůstudijních programů, které mají být uskutečňovány na fakultě, a postupuje je prostřednictvím rektora ke schválení vědecké radě veřejné vysoké školy, c) navrhuje rektorovi záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programůstudijních programů, které se uskutečňují na fakultě, d) navrhuje rektorovi záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, a to v případě řízení uskutečňovaných na fakultě, e) vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje zejména k záležitostem, které jí předloží děkan. § 31 Disciplinární komise fakulty (1) Členy disciplinární komise fakulty jmenuje a odvolává děkan z řad členů akademické obceobce fakulty. Polovinu členů disciplinární komise fakulty tvoří studenti. Disciplinární komise fakulty si ze svých členů volí a odvolává svého předsedu. (2) Funkční období členů disciplinární komise fakulty je nejvýše dvouleté. (3) Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupkypřestupky studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi. § 32 Tajemník (1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném opatřením děkana. (2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan. § 33 Vnitřní předpisy fakulty (1) Vnitřní předpisy fakulty upravují záležitosti fakulty spadající do její samosprávné působnosti a její vztah k veřejné vysoké škole, pokud nejsou upraveny zákonem. (2) Vnitřními předpisy fakulty jsou a) statut fakulty, b) volební řád akademického senátu fakulty, c) jednací řád akademického senátu fakulty, d) jednací řád vědecké rady fakulty, e) disciplinární řád fakulty pro studenty, f) další předpisy, pokud tak stanoví statut fakulty. (3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně § 17 odst. 2. (4) Vnitřní předpisy teologických fakult se předkládají ke schválení akademickému senátu vysoké školy po jejich schválení příslušnou církví nebo náboženskou společností, pokud je povinnost schválení zakotvena ve vnitřních předpisech této církve nebo náboženské společnosti. (5) Vnitřní předpisy fakulty se zveřejňují ve veřejné části internetových stránek fakulty včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti. Díl 2 Vysokoškolský ústav § 34 (1) Vysokoškolský ústav vykonává tvůrčí činnost a může se podílet na uskutečňování akreditovaných studijních programůstudijních programů nebo jejich částí. (2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. (3) V čele vysokoškolského ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor. (4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat za veřejnou vysokou školu pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy. (5) Ředitel vysokoškolského ústavu jmenuje a odvolává se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy vědeckou radu nebo uměleckou radu nebo na neuniverzitní škole akademickou radu vysokoškolského ústavu (dále jen „vědecká rada vysokoškolského ústavu“), pro kterou platí § 29 a 30 přiměřeně. Díl 3 Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek § 35 (1) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek je pracoviště veřejné vysoké školy, kde se uskutečňuje praxe studentů studijních programů v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny nebo lesnictví a v návaznosti na tyto studijní programy se vykonává výzkumná nebo vývojová činnost. (2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. (3) V čele vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor. (4) Ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je oprávněn jednat za veřejnou vysokou školu pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy. HLAVA III PŮSOBNOST MINISTERSTVA § 36 (1) Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci ministerstvem. Žádost o registraci podává ministerstvu rektor. (2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejího předložení. Je-li žádosti vyhověno, vyznačí registraci ministerstvo na stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu. Rozhodnutí o registraci se nevydává. (3) Odporuje-li vnitřní předpis veřejné vysoké školy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, ministerstvo žádost o registraci rozhodnutím zamítne. (4) Vnitřní předpis nabývá platnosti registrací. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro změny vnitřních předpisů. § 37 Je-li některé opatření veřejné vysoké školy nebo její součásti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. § 38 (1) Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást a) neustavila některý ze svých samosprávných orgánů, b) nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona přijmout, c) nemá akreditován žádný studijní programstudijní program nebo má pozastavenou akreditaci všech studijních programůstudijních programů, aniž by měla neomezenou institucionální akreditaci alespoň pro jednu oblast vzdělávání, d) vykazuje ve svém hospodaření závažné nedostatky ohrožující plnění jejích úkolů, nebo e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, může ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo její součásti, popřípadě může veřejné vysoké škole nebo její součásti výkon této působnosti odejmout. (2) Při rozhodování o obsahu omezení nebo o odnětí výkonu působnosti se vychází ze závažnosti nedostatků a z charakteru a rozsahu způsobené nebo hrozící újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném ke zjednání nápravy. (3) Jestliže se opatření podle odstavce 1 týká orgánů veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na ministerstvo nebo na veřejnou vysokou školu, kterou ministerstvo výkonem této působnosti po vzájemné dohodě pověří. Týká-li se opatření podle odstavce 1 orgánů součásti veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na rektora. (4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit veřejnou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 1 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. (5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto o opatření podle odstavce 1, ministerstvo přijaté opatření zruší. ČÁST TŘETÍ SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA Státní souhlas § 39 (1) Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas. (2) Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce, s výjimkou případů uvedených v § 39a odst. 5 a 6. (3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo vydat státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku, jde-li o právnickou osobu zapisovanou do rejstříku, jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis z rejstříku ve lhůtě do 15 dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku. Účinnost udělení státního souhlasu nastává nejdříve vznikem právnické osoby, které se státní souhlas uděluje. (4) Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje a) název, sídlo a typ vysoké školy, b) právní formu právnické osoby a statutární orgán, c) strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti soukromé vysoké školy (dále jen „strategický záměr soukromé vysoké školy“), d) údaje o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení činnosti soukromé vysoké školy, e) návrhy studijních programů, f) návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce. (5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit. (6) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditačního úřadu k udělení státního souhlasu; Akreditační úřad vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. Udělení státního souhlasu nezakládá nárok na udělení institucionální akreditace, akreditace studijního programustudijního programu a akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem. § 39a (1) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže a) Akreditační úřad nevydal souhlasné stanovisko k udělení státního souhlasu, b) zjistí, že údaje o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení činnosti vysoké školy, posuzované i s přihlédnutím k návrhům studijních programůstudijních programů, nesvědčí o dostatečném splnění podmínek pro řádné uskutečňování vzdělávací a tvůrčí činnosti a dalších úkolů vysoké školy, c) návrh vnitřních předpisů je v rozporu s tímto zákonem nebo s jinými právními předpisy, nebo d) právnická osoba žádající o udělení státního souhlasu byla pravomocně odsouzena za trestný čintrestný čin, pro který neskýtá záruku řádného působení jako vysoká škola, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čintrestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení státního souhlasu, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu27); žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Akreditační úřad nevydá k žádosti o udělení státního souhlasu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo z důvodu, že žadatel nepředložil návrh ani jednoho studijního programustudijního programu odpovídajícího požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona a splňujícího požadavky standardů uvedené v § 78a odst. 2 písm. b) bodě 1; nesouhlasné stanovisko Akreditačního úřadu musí obsahovat odůvodnění. Zjistí-li ministerstvo v řízení o žádosti, že skutečnosti uvedené v odůvodnění nevydání souhlasného stanoviska Akreditačního úřadu neodpovídají skutečnosti nebo zákonu, může vyzvat Akreditační úřad k novému jednání k vydání stanoviska a odstranění nedostatků v odůvodnění; Akreditační úřad vydá stanovisko do 30 dnů ode dne, kdy mu byla výzva ministerstva doručena. Jestliže rozklad proti rozhodnutí ministerstva o zamítnutí žádosti o udělení státního souhlasu směřuje proti obsahu nesouhlasného stanoviska Akreditačního úřadu, vyžádá si ministr od Akreditačního úřadu potvrzení nebo změnu stanoviska k udělení státního souhlasu a Akreditační úřad toto potvrzení nebo změnu stanoviska vydá do 60 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena; po dobu vyřizování věci Akreditačním úřadem, k němuž je příslušný orgán Akreditačního úřadu, který nesouhlasné stanovisko vydal, lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží. (3) Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o registraci vnitřních předpisů; pravomocné rozhodnutí o udělení státního souhlasu a registraci vnitřních předpisů nabývá účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žadateli poprvé udělena akreditace studijního programustudijního programu. V případě, že ministerstvo státní souhlas neudělí, může žadatel podat novou žádost o udělení státního souhlasu nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení státního souhlasu. (4) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže žadatel, jemuž byl státní souhlas pravomocně udělen, do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu nepodá žádost o akreditaci studijního programustudijního programu, do 1 roku od uvedeného dne nezíská akreditaci nebo do 2 let od uvedeného dne nezahájí uskutečňování alespoň jednoho studijního programustudijního programu. (5) Zaniká-li právnická osoba mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola fúzí podle zvláštního právního předpisu s jinou nebo jinými právnickými osobami majícími státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola (dále jen „přeměna“), přechází účinností přeměny oprávnění zanikající právnické osoby působit jako soukromá vysoká škola, její platné akreditace studijních programůstudijních programů nebo případného omezení akreditace i její studenti akreditovaných studijních programůstudijních programů na nástupnickou právnickou osobu, má-li tato sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie nebo byla-li zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie. (6) Mají-li akreditace totožných studijních programůstudijních programů, které přecházejí na nástupnickou právnickou osobu podle odstavce 5, různou dobu platnosti, platí ode dne nabytí účinnosti přeměny delší z nich; před uplynutím této platnosti akreditace studijního programustudijního programu může nástupnická právnická osoba požádat o její prodloužení podle § 80 odst. 3. Vznikla-li nástupnická soukromá vysoká škola splynutím podle odstavce 5, je povinna do 30 dnů po svém vzniku požádat ministerstvo o registraci vnitřních předpisů. (7) Ustanovení odstavce 5 o přechodu akreditace studijních programůstudijních programů zanikající právnické osoby na nástupnickou právnickou osobu se nevztahuje na přechod institucionální akreditace a akreditací habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem. Pokud jde však o studijní programystudijní programy uskutečňované soukromou vysokou školou na základě institucionální akreditace v den předcházející dni přeměny, tyto se dnem přeměny stávají studijními programystudijními programy uskutečňovanými nástupnickou soukromou vysokou školou, akreditovanými na dobu 3 let; na nástupnickou soukromou vysokou školu přecházejí i studenti uvedených studijních programůstudijních programů. § 40 Financování soukromé vysoké školy (1) Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a tvůrčí činnost. (2) Soukromé vysoké škole může ministerstvo poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e), podle § 91 odst. 3. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu. (3) Výše dotací podle odstavce 2 se určuje na základě strategického záměru soukromé vysoké školy a každoročního plánu realizace strategického záměru, strategického záměru ministerstva, typu a finanční náročnosti akreditovaných studijních programůstudijních programů, počtu studentů a dosažených výsledků ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a její náročnosti. (4) Poskytování dotací soukromým vysokým školám na výzkum a vývoj se řídí zvláštními právními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje7a). § 41 Vnitřní předpisy (1) Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy stanoví, které orgány vykonávají působnost podle části čtvrté až jedenácté tohoto zákona. (2) Pro registraci vnitřních předpisů soukromé vysoké školy a jejich změn platí § 36 obdobně. § 42 Další povinnosti soukromé vysoké školy (1) Soukromá vysoká škola je povinna a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a v případě, že obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr, b) vypracovat, projednat s ministerstvem a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit strategický záměr soukromé vysoké školy a každoroční plán realizace strategického záměru v termínu a formě, kterou stanoví ministr, c) poskytovat Akreditačnímu úřadu a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona, d) provádět vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy za podmínek stanovených v § 77b, e) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programůstudijních programů, které uskutečňuje, včetně jejich typu a profilu, formy výuky a standardní doby studia a jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem; o změnách prováděných v rámci oprávnění vyplývajících z institucionální akreditace a o změnách ve výčtu uskutečňovaných studijních programůstudijních programů je povinna předem informovat Akreditační úřad, f) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat informace o omezení nebo odnětí institucionální akreditace, o omezení nebo zániku oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program, o omezení nebo odnětí akreditace studijních programůstudijních programů nebo o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, g) zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek registrované vnitřní předpisy vysoké školy včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti, h) činit vhodná opatření pro studium rodičů a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku29) nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu30), a to po uznanou dobu rodičovství, i) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl prohlášen nebo ukončen konkurs podle předpisů upravujících úpadek a způsoby jeho řešení13) nebo že soukromá vysoká škola byla pravomocně odsouzena za trestný čintrestný čin, j) oznámit ministerstvu a Akreditačnímu úřadu zánik právnické osoby, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, nebo její zrušení podle § 39a odst. 5. (2) Na obsah výroční zprávy o činnosti soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 2 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.14) (3) Na obsah výroční zprávy o hospodaření soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 3 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. (4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření a strategický záměr soukromé vysoké školy musí být veřejně přístupné. § 43 Působnost ministerstva (1) Jestliže je některé opatření soukromé vysoké školy v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. (2) Ministerstvo může soukromé vysoké škole udělený státní souhlas odejmout, jestliže a) nemá v době následující po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu akreditovaný žádný studijní programstudijní program z důvodu odnětí akreditace studijního programustudijního programu, uplynutí doby platnosti akreditace studijního programustudijního programu nebo oznámení o zrušení akreditovaného studijního programustudijního programu a nemá ani institucionální akreditaci pro žádnou oblast vzdělávání, b) v průběhu jednoho roku jí byla odňata akreditace více než dvou studijních programůstudijních programů nebo institucionální akreditace pro alespoň 2 oblasti vzdělávání, c) po výzvě ministerstva nezjedná nápravu podle odstavce 1 nebo 5, nebo d) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jejím vnitřním předpisem. (3) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě, že v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení státního souhlasu a ke dni vydání rozhodnutí o udělení státního souhlasu nebyly tyto vady odstraněny nebo že došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas nemohl být vydán. (4) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit jako vysoká škola a uskutečňovat akreditované činnosti. (5) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit soukromou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 2 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. (6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala uskutečňovat vzdělávací činnost z jiného důvodu než z důvodu odnětí státního souhlasu, je povinna to bezodkladně oznámit ministerstvu. (7) Dojde-li k odnětí státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola, je daná právnická osoba, které byl státní souhlas odňat, povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programustudijního programu na jiné vysoké škole. ČÁST ČTVRTÁ STUDIJNÍ PROGRAM A OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ § 44 Studijní program (1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programustudijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. Za akreditovaný studijní programstudijní program se pro účely tohoto zákona považuje i studijní programstudijní program uskutečňovaný vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci. (2) Součástmi studijního programu jsou a) název studijního programustudijního programu, jeho typ, forma a cíle studia; v případě bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu také údaj o profilu studijního programustudijního programu, b) stanovení profilu absolventa studijního programustudijního programu, c) charakteristika studijních předmětů, d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka praxe realizované případně i u jiné fyzické nebo právnické osoby, e) standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích, f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 45 odst. 3, § 46 odst. 3 a § 47 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek, g) udělovaný akademický titul, h) určení oblasti nebo oblastí vzdělávání, v rámci kterých má být studijní programstudijní program uskutečňován, a návaznost na další typy studijních programůstudijních programů v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání; v případě kombinovaného studijního programustudijního programu také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce. (3) Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků. (4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci. (5) Profil bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu může být a) profesně zaměřený s důrazem na zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložených nezbytnými teoretickými znalostmi, nebo b) akademicky zaměřený s důrazem na získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a poskytující rovněž prostor pro osvojení nezbytných praktických dovedností. (6) Pro studijní programystudijní programy uskutečňované vysokou školou nebo její součástí vysoká škola jmenuje z řad svých akademických pracovníkůakademických pracovníků a odvolává garanta studijního programustudijního programu podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy; garantem může být pouze akademický pracovníkakademický pracovník, který splňuje podmínky stanovené standardy pro akreditaci studijního programustudijního programu pro řádný výkon činností podle odstavce 7. Garantem magisterského studijního programustudijního programu a doktorského studijního programustudijního programu může být pouze docent, profesor nebo mimořádný profesor podle § 70 odst. 2 věty první, který je akademickým pracovníkemakademickým pracovníkem dané vysoké školy. (7) Garant studijního programustudijního programu zejména koordinuje obsahovou přípravu studijního programustudijního programu, dohlíží na kvalitu jeho uskutečňování, vyhodnocuje studijní programstudijní program a rozvíjí jej. (8) Studijní programStudijní program náleží pouze do jedné oblasti vzdělávání, pokud se státními zkouškami, popřípadě obhajobou disertační práce, ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do jedné oblasti vzdělávání. Studijní programStudijní program je kombinovaným studijním programemstudijním programem, pokud se státními zkouškami, popřípadě obhajobou disertační práce, ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do více oblastí vzdělávání. § 44a Oblast vzdělávání (1) Oblast vzdělávání je věcně vymezený úsek vysokoškolského vzdělávání, v jehož rámci jsou připravovány, schvalovány a uskutečňovány studijní programystudijní programy blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, odrážející společný teoretický a metodologický základ dané oblasti vzdělávání. (2) Seznam oblastí vzdělávání je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (3) Vláda stanoví nařízením vymezení jednotlivých oblastí vzdělávání, obsahující a) základní tematické okruhy, které jsou pro danou oblast vzdělávání charakteristické a určující, b) výčet typických studijních programůstudijních programů spadajících pod danou oblast vzdělávání, c) rámcový profil absolventů v dané oblasti vzdělávání s uvedením hlavních cílů vzdělávání, zahrnujících odborné znalosti, dovednosti a další kompetence, a charakteristických profesí, zejména pak profesí regulovaných, které jsou relevantní. § 45 Bakalářský studijní program (1) Bakalářský studijní programstudijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programustudijním programu. (2) Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. (3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. (4) Absolventům studia v bakalářských studijních programechstudijních programech se uděluje akademický titul „bakalář“ (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem); absolventům v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. § 46 Magisterský studijní program (1) Magisterský studijní programstudijní program je zaměřen na získání teoretických i praktických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, magisterský studijní programstudijní program navazuje na bakalářský studijní programstudijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programustudijního programu, nenavazuje magisterský studijní programstudijní program na bakalářský studijní programstudijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků. (3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství a veterinárního lékařství a veterinární hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou. (4) Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly: a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“ uváděné před jménem), b) v oblasti architektury „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“ uváděné před jménem), c) v oblasti všeobecného lékařství „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“ uváděné před jménem), d) v oblasti zubního lékařství „doktor zubního lékařství“ (ve zkratce MDDr. uváděné před jménem), e) v oblasti veterinárního lékařství a veterinární hygieny „doktor veterinární medicíny“ (ve zkratce „MVDr.“ uváděné před jménem), f) v oblasti umění „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděné před jménem), g) v ostatních oblastech „magistr“ (ve zkratce „Mgr.“ uváděné před jménem). Absolventům studia v magisterských studijních programechstudijních programech v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. (5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul „magistr“, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše dvojnásobek základu podle § 58 odst. 2. Tito absolventi mají právo za úplatu používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly: a) v oblasti práva „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“ uváděné před jménem), b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“ uváděné před jménem), c) v oblasti přírodních věd „doktor přírodních věd“ (ve zkratce „RNDr.“ uváděné před jménem), d) v oblasti farmacie „doktor farmacie“ (ve zkratce „PharmDr.“ uváděné před jménem), e) v oblasti teologie „licenciát teologie“ (ve zkratce „ThLic.“ uváděné před jménem) nebo „doktor teologie“ (ve zkratce „ThDr.“ uváděné před jménem). (6) O vykonání státní rigorózní zkoušky podle odstavce 5 vydá vysoká škola diplom; tento diplom je veřejnou listinouveřejnou listinou a je opatřen státním znakem České republiky16) spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován. Vysoká škola vydává diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky zpravidla při akademickém obřadu. V diplomu je vysoká škola oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou jde, bylo-li přiděleno. § 47 Doktorský studijní program (1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. (2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. (3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. (4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a veřejnou obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.15) (5) Absolventům studia v doktorských studijních programechstudijních programech se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem). (6) Studium v doktorském studijním programustudijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní programstudijní program. Pro studijní programystudijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programustudijního programu. § 47a (1) Studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program. (2) Podmínky spolupráce upraví podle odstavce 1 v souladu s ustanoveními tohoto zákona a právních předpisů státu, ve kterém je spolupracující zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola ustavena, dohoda zúčastněných vysokých škol, která může zejména upravit přijímání ke studiu, stanovit podrobnosti o organizaci části studia uskutečňované na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole a o podmínkách pro její absolvování, podrobnosti o dokladech o absolvování dané části studia a o uznatelnosti vykonaných zkoušek nebo jiných studijních povinností splněných na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole, o případném společně udělovaném zahraničním akademickém titulu a podrobnosti o akademických právech a povinnostech studenta v souladu s vnitřními předpisy vysoké školy a právními předpisy státu, v němž se studium uskutečňuje. (3) Absolventům studia ve studijním programustudijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul, podle § 45 odst. 4, § 46 odst. 4 nebo § 47 odst. 5 a případně také akademický titul zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy podle právních předpisů příslušného státu. Ve vysokoškolském diplomuvysokoškolském diplomu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole. § 47b Zveřejňování závěrečných prací (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Vysoká škola disertační práci nezveřejňuje, byla-li již zveřejněna jiným způsobem. (2) Bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autorautor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. (4) Vysoká škola může odložit zveřejnění bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce nebo jejich části, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění31), nejdéle však na dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění musí být spolu s odůvodněním zveřejněna na stejném místě, kde jsou zveřejňovány bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce. Vysoká škola zašle bez zbytečného odkladu po obhájení bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, jíž se týká odklad zveřejnění podle věty první, jeden výtisk práce k uchování ministerstvu. § 47c Řízení na veřejné vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce (1) V řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její součásti, státní rigorózní zkoušky nebo její součásti, státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce rozhoduje rektor veřejné vysoké školy, na níž se daná státní zkouška nebo obhajoba disertační práce konala. (2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, pokud osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde, a) v důsledku úmyslného trestného činutrestného činu nesplnila podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programemstudijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, nebo b) v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví32) nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům, neuvedeného v písmenu a), nesplnila nebo splnila jen zdánlivě podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programemstudijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, šlo-li o soustavné nebo opakované jednání proti dobrým mravům nebo byla-li jím podstatně narušena možnost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programustudijního programu. (3) Za nesplnění podmínek pro úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce podle odstavce 2 písm. a) a b) se považuje i takový případ rozporu mezi objektivním stavem věci a skutečnostmi osvědčovanými vysokoškolským diplomemvysokoškolským diplomem nebo diplomem o vykonání státní rigorózní zkoušky, kdy byl osobě vydán vysokoškolský diplomvysokoškolský diplom nebo diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky, aniž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce vůbec konala. (4) Řízení o vyslovení neplatnosti se zahajuje z moci úřední; zahájeno může být rektorem a) nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla uvedená osoba odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. a), nebo b) nejpozději do 3 let ode dne vykonání nebo zdánlivého vykonání státní zkoušky nebo její poslední součásti nebo obhajoby disertační práce, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. b). (5) Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce podle odstavce 2, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví. (6) Součástí podkladů pro rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti je stanovisko přezkumné komise. Přezkumná komise má 7 členů, z toho 6 členů jmenovaných rektorem z profesorů, docentů nebo dalších odborníků; sedmý člen komise je rektorem jmenován z řad studentů veřejné vysoké školy. Podrobnosti o složení přezkumné komise stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů. § 47d (1) Rektor rozhodne v řízení o vyslovení neplatnosti do 150 dnů ode dne jeho zahájení. Přezkumná komise podá své stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy je o něj požádána rektorem. Odchýlí-li se rektor v řízení o vyslovení neplatnosti od stanoviska přezkumné komise, je povinen tuto skutečnost ve svém rozhodnutí odůvodnit. (2) Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí 2 měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví33) má odkladný účinek. (3) Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti je pouze osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde. § 47e (1) Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programustudijním programu nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce šlo, vysokoškolské vzdělání získané absolvováním příslušného studia a příslušný akademický titul; tímto dnem pozbývá platnosti i vysokoškolský diplomvysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. (2) Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o neplatnosti vykonání státní rigorózní zkoušky uvedené v § 46 odst. 5 nebo její součásti stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást šlo, příslušný akademický titul. Tímto dnem pozbývá platnosti i diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky. (3) Přestane-li student navazujícího magisterského nebo doktorského studijního programustudijního programu splňovat v důsledku účinků rozhodnutí podle odstavce 1 podmínku pro přijetí ke studiu v daném studijním programustudijním programu stanovenou v § 48 odst. 1 nebo 3, je dnem, kdy toto rozhodnutí nabude účinnosti, vyloučen ze studia v daném studijním programustudijním programu. (4) Rozhodnutím podle odstavce 1 osobě uvedené v § 47d odst. 3 postavení studenta nevzniká; rektor veřejné vysoké školy však může v uvedeném rozhodnutí v případech hodných zvláštního zřetele rozhodnout, že osobě, jíž se rozhodnutí týká, vzniká dnem nabytí účinnosti rozhodnutí právo na zápis do studia v jím stanoveném studijním programustudijním programu dané veřejné vysoké školy nebo její součásti a následné zahájení studia v prvním ročníku daného studijního programustudijního programu. (5) Účinky dřívějších jednání, postupů nebo rozhodnutí učiněných osobou, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde, zůstávají vyslovením neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce nedotčeny, a to i pokud je daná osoba učinila při výkonu veřejné moci nebo v rámci výkonu regulované profese nebo činnosti, pro niž se vyžaduje odborná způsobilost spočívající v dosažení vysokoškolského vzdělání prokazovaného vysokoškolským diplomemvysokoškolským diplomem a dodatkem k diplomu, které pozbyly platnosti podle odstavce 1. (6) O vydání rozhodnutí o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce je vysoká škola povinna do 1 dne ode dne nabytí účinnosti takového rozhodnutí informovat příslušný uznávací orgán, jde-li o zkoušku nebo obhajobu konanou v rámci studia studijního programustudijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání. § 47f Řízení na soukromé vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce vedené na soukromé vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně s tím, že příslušnost orgánů soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v přezkumném řízení vedeném na soukromé vysoké škole. § 47g Řízení na státní vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce vedené na státní vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v řízení o vyslovení neplatnosti vedeném na státní vysoké škole. ČÁST PÁTÁ STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE Přijímání ke studiu § 48 (1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském nebo v magisterském studijním programustudijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati také uchazeči s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programustudijním programu, který navazuje na bakalářský studijní programstudijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programustudijního programu. (2) Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati též uchazeči bez dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. (3) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti umění též získání akademického titulu. (4) Uchází-li se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programustudijním programu nebo v magisterském studijním programustudijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní programstudijní program, uchazeč, který získal zahraniční středoškolské vzdělání absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole, v mezinárodní střední škole, v evropské škole působící podle Úmluvy o statutu Evropských škol nebo ve škole, v níž ministerstvo povolilo podle školského zákona plnění povinné školní docházky, prokazuje splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou a) dokladem o obecném uznání rovnocennosti nebo platnosti zahraničního dokladu o dosažení středního vzdělání v České republice, získaným podle školského zákona nebo podle dřívějších právních předpisů, b) dokladem o udělení Evropského bakalaureátu, c) zahraničním dokladem o zahraničním středním vzdělání s maturitní zkouškou, je-li v České republice podle jejích mezinárodních závazků automaticky rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo d) zahraničním dokladem o zahraničním středoškolském vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole působící podle právních předpisů cizího státu a který v daném cizím státě opravňuje jeho držitele k přístupu ke studiu v bakalářském studijním programustudijním programu nebo v magisterském studijním programustudijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní programstudijní program; ustanovení § 90 odst. 2 věty druhé a § 90 odst. 3 se použijí obdobně, přičemž vysoká škola může také vyžadovat předložení doplňující informace o obsahu a rozsahu zahraničního středoškolského studia a potvrzení příslušné zahraniční střední školy nebo jiného příslušného zahraničního orgánu o tom, že absolvent studia ve středoškolském vzdělávacím programu dané zahraniční střední školy je v uvedeném cizím státě oprávněn ucházet se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programustudijním programu nebo v magisterském studijním programustudijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní programstudijní program. (5) Uchází-li se o přijetí ke studiu v doktorském studijním programustudijním programu nebo v magisterském studijním programustudijním programu, který navazuje na bakalářský studijní programstudijní program, uchazeč, který získal zahraniční vysokoškolské vzdělání absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole, prokazuje splnění podmínky uvedené v odstavci 1 větě třetí nebo v odstavci 3 a) dokladem o obecném uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání v České republice, získaným podle § 89 a 90 nebo podle dřívějších právních předpisů, b) zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který je v České republice podle jejích mezinárodních závazků rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo c) zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole působící podle právních předpisů cizího státu; ustanovení § 90 odst. 2 věty druhé a § 90 odst. 3 se použijí obdobně, přičemž vysoká škola může také vyžadovat předložení doplňující informace o obsahu a rozsahu zahraničního vysokoškolského studia a potvrzení příslušného zahraničního orgánu o tom, že daná zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola je v uvedeném cizím státě oprávněna poskytovat vysokoškolské vzdělání. (6) Ustanovení odstavce 4 písm. d) a odstavce 5 písm. c) se použije pouze v případě, že splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo podmínky řádného ukončení studia ve studijním programustudijním programu prokazuje uchazeč vysoké škole, která má institucionální akreditaci pro alespoň jednu oblast vzdělávání, a tato vysoká škola nemá pochybnosti o dostatečné úrovni, rozsahu nebo obsahu předchozího zahraničního vzdělání uchazeče, doloženého zahraničním dokladem; v případě potřeby vyzve vysoká škola uchazeče k prokázání vzdělání způsobem uvedeným v odstavci 4 písm. a) nebo odstavci 5 písm. a). (7) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s posouzením splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 4 písm. d) a odstavce 5 písm. c), který činí nejvýše 20 % základu stanoveného podle § 58 odst. 2. Poplatek je příjmem vysoké školy. § 49 (1) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy; v případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programustudijním programu, který navazuje na bakalářský studijní programstudijní program, též podmínky týkající se příbuznosti studijních programůstudijních programů nebo počtů kreditů získaných během studia ve vybraných typech předmětů. Kredity se přitom rozumí kvantitativní vyjádření studijní zátěže určité části studia. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších. Další podmínkou přijetí ke studiu, vyžaduje-li to povaha studijního programustudijního programu, může být i zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu. Zdravotní způsobilost uchazeče se posuzuje ve vztahu k požadavkům na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programustudijního programu, které jsou vysokou školou nebo fakultou zveřejňovány podle odstavce 5; text zveřejněných požadavků na zdravotní způsobilost předloží uchazeč poskytovateli zdravotních služeb před posouzením zdravotní způsobilosti. Zdravotní způsobilost uchazeče o studium posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost; není-li uchazeč o studium u takového poskytovatele registrován, zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává kterýkoliv poskytovatel v uvedených oborech. Posuzujícím lékařemPosuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Jde-li o studium ve studijním programustudijním programu se zaměřením na sport nebo tělesnou výchovu, vydává lékařský posudek poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství. (2) Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. (3) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí anebo absolvovali akreditovaný vzdělávací program nebo jeho část ve vyšší odborné škole nebo studují akreditovaný vzdělávací program ve vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí. (4) Splnění podmínek stanovených podle odstavců 1 a 3 se ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou. (5) Vysoká škola nebo fakulta zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání v listinné nebo elektronické podobě, podmínky přijetí podle odstavců 1 a 3, termín a způsob ověřování jejich splnění, a pokud je součástí ověřování požadavek přijímací zkoušky, také formu a rámcový obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení. Je-li podmínkou přijetí ke studiu zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu, zveřejní vysoká škola nebo fakulta rovněž požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programustudijního programu. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo fakulty. Stejným způsobem musí být zveřejněn nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programustudijním programu. (6) Je-li udělena akreditace studijního programustudijního programu nebo institucionální akreditace pro oblast vzdělávání Akreditačním úřadem, nemusí vysoká škola nebo fakulta v zájmu zachování začátku akademického roku dodržet čtyřměsíční lhůtu pro podání přihlášek ke studiu. V takovémto případě může být lhůta pro podání přihlášek ke studiu kratší, nejméně však jednoměsíční. Ostatní podmínky uvedené v odstavci 5 zůstávají nezměněny. § 50 Přijímací řízení (1) Přijímací řízení se zahajuje doručením přihlášky ke studiu vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní programstudijní program. V přihlášce uchazeč vždy uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště mimo území České republiky; cizinec uvede též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství. Účastníkem přijímacího řízení je pouze uchazeč, o jehož přihlášku ke studiu jde. (2) O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan fakulty. O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor. (3) Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem. (4) Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů od ověření podmínek pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 5. Vysoká škola není povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět uchazeče o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. (5) Uchazeč má právo nahlížet do spisu až po oznámení rozhodnutí. Vysoká škola může namísto umožnění nahlížet do spisu poskytnout uchazeči kopii spisu. (6) Proti rozhodnutí se uchazeč může odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení. (7) Odvolacím správním orgánem je rektor. (8) Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty a s podmínkami přijetí ke studiu stanovenými vysokou školou nebo fakultou. (9) Do 15 dnů po skončení přijímacího řízení zveřejní vysoká škola nebo fakulta zprávu o jeho průběhu. Pokud jsou součástí přijímacího řízení i písemné přijímací zkoušky, uvede ve zprávě základní statistické charakteristiky všech jejích částí. Ministerstvo stanoví vyhláškou postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení, a to včetně požadavků na základní statistické charakteristiky. (10) Vysoká škola nebo fakulta zpracovává a poskytuje údaje o uchazečích pro účely statistických zjišťování v souladu se zvláštním předpisem15a). § 51 Zápis do studia (1) Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vysokou školou nebo její součástí. (2) Zápis se koná na vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program. § 52 Rozvrh studia a akademický rok (1) Studium je členěno zejména na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin. (2) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor. § 53 Státní zkoušky (1) Státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné. (2) Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení příslušnou vědeckou, uměleckou nebo akademickou radou. (3) Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. § 54 Přerušení studia (1) Studium ve studijním programu může být za podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem i opakovaně přerušeno. Studijní a zkušební řád stanoví nejdelší celkovou dobu přerušení studia. (2) Student má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. Právo na přerušení studia je studentovi po tuto dobu přiznáno i v souvislosti s převzetím dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu. (3) Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle odstavce 1 ani do maximální doby studia, je-li taková doba vnitřními předpisy stanovena. (4) V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia. Vysoká škola stanoví podmínky, za nichž se osoba v uznané době rodičovství může opětovně zapsat ke studiu dříve, než uplyne doba, na kterou bylo studium přerušeno. § 54a Zvláštní ustanovení o průběhu studia (1) V souvislosti s péčí o dítě má student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku vyplývající zejména ze studijního a zkušebního řádu, o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich čerpání mateřské dovolené15b), a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší. (2) Student, který předloží vysoké škole nebo fakultě potvrzení o tom, že je sportovním reprezentantem České republiky ve sportovním odvětví, vydané sportovní organizací zastupující toto sportovní odvětví v České republice, má v souvislosti s touto skutečností právo na úpravy průběhu studia, které studentovi umožní účast na reprezentaci a nezbytnou přípravu. Ukončení studia § 55 (1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. (2) Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplomvysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. § 56 (1) Studium se dále ukončuje a) zanecháním studia, b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu, c) odnětím akreditace studijního programu, d) zánikem akreditace studijního programustudijního programu, e) ukončením uskutečňování studijního programustudijního programu z důvodů uvedených v § 81b odst. 3, f) zánikem oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program (§ 86 odst. 3 a 4), g) vyloučením ze studia podle § 47e odst. 3, § 47f nebo 47g, h) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67. (2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. b) je den stanovený studijním a zkušebním řádem. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. d) je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programustudijního programu nebo den, ke kterému skončila udělená akreditace. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je poslední den lhůty 3 let uvedené v § 81b odst. 3 větě první. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. f) je den, ke kterému zaniklo oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program na základě institucionální akreditace. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. g) je den, kdy nabylo účinnosti rozhodnutí podle § 47c až 47e, § 47f nebo 47g o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programustudijním programu nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. h) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci. (3) O ukončení studia podle odstavce 1 písm. h) nebo přerušení studia podle § 54 rozhodují orgány uvedené v § 50 odst. 2 a 3; na rozhodování se vztahuje § 50 odst. 4 až 6 obdobně, přičemž účastníkem řízení je pouze osoba, o jejíž studium jde. § 57 Doklady o studiu (1) Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve studijním programu jsou a) průkaz studenta, b) výkaz o studiu, c) vysokoškolský diplomvysokoškolský diplom, d) doklad o vykonaných zkouškách, e) potvrzení o studiu, f) dodatek k diplomu. (2) Průkaz studenta je doklad vydávaný vysokou školou, který student obdrží po zápisu do studia; uvedený doklad potvrzuje právní postavení studenta, které ho opravňuje využívat práv a výhod studenta vyplývajících z právních předpisů nebo z vnitřních předpisů vysoké školy. (3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména studijní předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního výkonu. Údaje uvedené v první větě lze evidovat rovněž v elektronickém informačním systému vysoké školy nebo fakulty. V takovém případě je vysoká škola nebo fakulta povinna zabezpečit údaje v elektronickém informačním systému proti zásahu neoprávněných osob. Za Výkaz o studiu se pak považuje výpis těchto údajů úředně potvrzený vysokou školou nebo fakultou. (4) Vysokoškolský diplomVysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programustudijního programu. (5) Potvrzení o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu obdrží na základě své žádosti a) osoba, která ukončila studium ve studijním programu podle § 56 odst. 1, b) student, c) absolvent studia ve studijním programustudijním programu. (6) Dodatek k diplomu obdrží absolvent studia ve studijním programu. (7) Vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu jsou veřejnými listinami, které jsou opatřeny státním znakem České republiky16) spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován; vysoká škola je vydává zpravidla při akademickém obřadu. (8) V dokladech o studiu podle odstavce 1 a v rozhodnutích a osvědčeních podle § 50 až 69, § 89 až 91 a § 99 je vysoká škola oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou jde, bylo-li jí přiděleno. Poplatky spojené se studiem § 58 (1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu. (2) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo do konce ledna kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok. (3) Studuje-li student ve studijním programustudijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programustudijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programechstudijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3, nejde-li o předchozí studium, po jehož ukončení student řádně ukončil studijní programstudijní program stejného typu. Období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programechstudijních programech, nebo v takovýchto studijních programechstudijních programech a v aktuálním studijním programustudijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou. Od celkové doby studia vypočtené podle tohoto odstavce se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství. (4) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní programstudijní program v cizím jazyce, stanoví poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programustudijním programu a může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením; na stanovení výše poplatků spojených se studiem se nevztahují odstavce 1 až 3. (5) Výši poplatků spojených se studiem pro následující akademický rok veřejná vysoká škola stanoví a zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek nejpozději poslední den lhůty stanovené pro podávání přihlášek ke studiu; pokud vysoká škola stanoví a zveřejní výši poplatků pro následující akademický rok později, nelze od uchazečů přijatých ke studiu počínajícímu následujícím akademickým rokem vybírat za studium v následujícím akademickém roce poplatky za studium ve vyšší výši, než která platila pro akademický rok, ve kterém byla přihláška podána. Pravidla pro stanovení výše, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy. (6) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 4 jsou příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy. (7) Rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem podle odstavce 3 se vydává alespoň 90 dnů před splatností poplatku. Rektor může v rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy. (8) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až 4 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích. § 59 Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. § 60 Celoživotní vzdělávání (1) V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis. Účastníci celoživotního vzdělávání s ním musí být seznámeni předem. (2) O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se stanou studenty podle tohoto zákona (§ 48 až 50), může vysoká škola uznat kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia. (3) Vzdělávání v programu celoživotního vzdělávání nezakládá jeho účastníkům právní postavení studenta podle tohoto zákona. § 60a Vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu (1) V rámci své vzdělávací činnosti může veřejná vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu orientovaném na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů vysoké školy (dále jen „kurs“). Bližší podmínky kursu stanoví vnitřní předpis. Účastníci kursu s ním musí být seznámeni předem. (2) O absolvování studia v rámci kursu vydá veřejná vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům kursu může veřejná vysoká škola udělit mezinárodně uznávaný titul. (3) Účastníci kursu nejsou studenty podle tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ STUDENTI § 61 (1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. (2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54. § 62 Práva studenta (1) Student má právo a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů, b) výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle pravidel studijního programu, c) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více učiteli, d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem, e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem, f) navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce, g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou, h) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický senát zřízen, i) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu. (2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen.18) § 63 Povinnosti studenta (1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu. (2) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí. (3) Student je dále povinen a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši, b) hlásit vysoké škole nebo její součásti, na které je zapsán, adresu určenou pro doručování nebo adresu svojí datové schránky, c) hlásit vysoké škole ztrátu zdravotní způsobilosti ke studiu, pokud byla tato způsobilost podmínkou pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 1, d) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia. (4) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 3 vzniká studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil. Disciplinární přestupek § 64 Disciplinárním přestupkempřestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí. § 65 (1) Za disciplinární přestupekpřestupek lze uložit některou z následujících sankcí: a) napomenutí, b) podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení, c) vyloučení ze studia. (2) Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupkupřestupku vede k nápravě. (3) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupekpřestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupkupřestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupkupřestupku. § 66 Disciplinární přestupekpřestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci. Do lhůty jednoho roku se nezapočítává doba, kdy osoba není studentem. § 67 Zvláštní ustanovení o vyloučení ze studia Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání. Rozhodování o právech a povinnostech studentů § 68 (1) Vysoká škola rozhoduje o právech a povinnostech studenta ve věci a) povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád, b) povolení opakovat část studia uvedenou v § 52 odst. 1, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád, c) přerušení studia, d) uznání zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností a předepsání rozdílových zkoušek, včetně uznání zkoušek vykonaných v rámci studia ve studijním programustudijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo fakultou a uznání zkoušek nebo jiných studijních povinností nebo předmětů nebo jiných ucelených částí studia absolvovaných v rámci studia v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole, e) přiznání stipendia, f) vyměření poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4, g) nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b), h) disciplinárního přestupkupřestupku, i) vyloučení ze studia podle § 67. (2) Účastníkem řízení o právech a povinnostech studenta podle tohoto zákona je pouze student. V řízení ve věcech podle odstavce 1 písm. a) až f) není vysoká škola povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět studenta o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a právo nahlížet do spisu náleží studentům až po oznámení rozhodnutí. (3) Vydání rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy v řízení ve věcech uvedených v písmenech c) a e), pokud jsou v souladu s vnitřním předpisem vysoké školy nebo fakulty zahájena z moci úřední, a ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. f). Učinění výzvy vyjádřit se k podkladům rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy ve věcech podle odstavce 1 písm. g), přičemž vysoká škola může výzvu učinit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy. (4) Proti rozhodnutí se student může odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení. Odkladný účinek odvolání nelze vyloučit. (5) Odvolacím správním orgánem je rektor. (6) Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty. (7) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí rektora v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny. § 69 (1) Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné vysoké školy na návrh rektora, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupkupřestupku studenta, který není zapsán na žádné z jejích fakult, nebo děkana, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupkupřestupku studenta, který je zapsán na fakultě. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupekpřestupek. Disciplinární řízení je zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupkupřestupku se koná ústní jednání za přítomnosti studenta. V nepřítomnosti studenta lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Rektor nebo děkan nemohou uložit přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise. (2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupekpřestupek, jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupekpřestupek spáchal student, nebo jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro řízení o vyloučení ze studia podle § 67. § 69a Doručování písemností studentům a uchazečům o studium (1) Vysoká škola v řízeních podle § 50 doručuje písemnosti uchazečům o studium sama nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Je-li rozhodnutím vydaným v řízení podle § 50 vyhověno žádosti uchazeče o přijetí ke studiu, je možno rozhodnutí uchazeči doručit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy a uchazeč s tímto způsobem doručení předem na přihlášce souhlasil; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí v elektronickém informačním systému uchazeči. (2) Nepodaří-li se písemnost v řízení podle § 68 doručit z důvodu, že student nesplnil povinnost uvedenou v § 63 odst. 3 písm. b), nebo nepodaří-li se písemnost doručit na adresu pro doručování nahlášenou studentem, doručí se písemnost veřejnou vyhláškou, přičemž vysoká škola není povinna ustanovit studentovi opatrovníka. (3) Rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. a), b) a d), kterým se vyhovuje žádosti studenta a rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. e) se doručují prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí studentovi v elektronickém informačním systému. ČÁST SEDMÁ AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI § 70 Akademičtí pracovníci (1) Akademickými pracovníkyAkademickými pracovníky jsou ti profesoři, docenti, mimořádní profesoři, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, kteří jsou zaměstnanci vysoké školy vykonávajícími v pracovním poměru podle sjednaného druhu práce jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníciAkademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy. (2) Je-li na vysoké škole zřízeno pracovní místo akademického pracovníkaakademického pracovníka, který je zařazen jako mimořádný profesor, může je zastávat pouze osoba, která srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem dosáhla v zahraničí. Takové pracovní místo může zastávat rovněž osoba, která je významným odborníkem, který v dané oblasti vzdělávání působil v praxi alespoň po dobu 20 let. Pracovní místo mimořádného profesora může být zřízeno pouze vysokou školou, která má institucionální akreditaci v dané oblasti vzdělávání, a může být obsazeno po projednání vědeckou radou. (3) Na výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. (4) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů a emeritních profesorů. § 70a Pracovní doba akademických pracovníků (1) Akademičtí pracovníciAkademičtí pracovníci vykonávají v pracovní době a) přímou pedagogickou činnost, b) práce související s přímou pedagogickou činností, c) vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. (2) Akademický pracovníkAkademický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel. (3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává akademický pracovníkakademický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které akademickému pracovníkoviakademickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé prácezávislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je akademický pracovníkakademický pracovník. (4) Zaměstnavatel eviduje jen tu část pracovní doby, kterou sám rozvrhuje. § 71 Jmenování docentem Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního řízení. § 72 Habilitační řízení (1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe. (2) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech, doklady osvědčující pedagogickou praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, popřípadě další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž habilitační práci. (3) Habilitační prací se rozumí: a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo b) soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem, nebo c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost. (4) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor habilitace, nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné náležitosti a uchazeč jeho vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor habilitační řízení zastaví. (5) Pokud nedojde k zastavení habilitačního řízení podle odstavce 4, předloží děkan nebo rektor věc vědecké nebo umělecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná. (6) V uměleckých oborech může příslušná vědecká nebo umělecká rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání. (7) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou nebo uměleckou radou jmenuje tři oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, může být jmenován pouze jeden oponent. Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a habilitační komise při habilitačním řízení konají bez zbytečných průtahů. (8) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, platí, že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise vědecké nebo umělecké radě. (9) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na veřejném zasedání vědecké nebo umělecké rady. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké a pedagogické činnosti, se vědecká nebo umělecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. (10) Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké nebo umělecké rady, platí, že vědecká nebo umělecká rada habilitační řízení zastavuje. (11) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká nebo umělecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké nebo umělecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje. (12) V případě zastavení habilitačního řízení se habilitační práce s připojenými doklady vrátí uchazeči. (13) Na habilitační řízení se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při habilitačním řízení stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. (14) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat do 30 dnů námitky. Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné. Rozhodnutí rektora nebo děkana musí být odůvodněno. (15) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může habilitační řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského ústavu. Úkoly děkana pak plní jeho ředitel. (16) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s habilitačním řízením, který činí nejvýše čtyřnásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit na úřední desce vysoké školy. Poplatek je příjmem vysoké školy. § 73 Jmenování profesorem (1) Profesorem pro určitý obor jmenuje prezident republiky toho, kdo byl na jmenování profesorem navržen vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy v souladu s § 74. (2) Návrh vědecké nebo umělecké rady vysoké školy na jmenování profesorem se prezidentu republiky podává prostřednictvím ministra. (3) Ministr vrátí návrh na jmenování profesorem vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, pokud nebyl dodržen postup při řízení ke jmenování profesorem stanovený v § 74; vrácení návrhu musí být odůvodněno. (4) Na jmenování profesorem se správní řád nevztahuje. (5) Jmenování profesorů se uskutečňuje nejméně dvakrát za kalendářní rok. § 74 Řízení ke jmenování profesorem (1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační práce. Ve výjimečných případech, kdy je na profesora navrhován někdo, kdo již je profesorem na renomované vysoké škole v zahraničí, může rektor na návrh vědecké nebo umělecké rady vysoké školy předchozí jmenování docentem jako předpoklad k zahájení řízení ke jmenování profesorem prominout. (2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů téhož nebo příbuzného oboru nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování, nebo vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, má-li akreditaci pro navrhovaný obor vysoká škola. Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo vědecká nebo umělecká rada vysoké školy. Součástí návrhu jsou náležitosti uvedené v § 72 odst. 2 větě druhé; v návrhu se též uvede obor, ve kterém se řízení ke jmenování profesorem zahajuje. (3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora příslušná vědecká nebo umělecká rada pětičlennou komisi složenou z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se jmenovací řízení koná. (4) V uměleckých oborech může příslušná vědecká nebo umělecká rada prominout uchazeči požadavek vysokoškolského vzdělání. (5) Komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů komise, platí, že komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen komise té vědecké nebo umělecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká nebo umělecká rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru. (6) Po přednášce se vědecká nebo umělecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jde-li o vědeckou nebo uměleckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 72 odst. 10 platí v obou případech obdobně. (7) Na řízení ke jmenování profesorem se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při řízení ke jmenování profesorem stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a komise při řízení ke jmenování profesorem konají bez zbytečných průtahů. (8) Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě nebo vysoké škole může uchazeč podat do 30 dnů námitky, o nichž rozhoduje rektor; rozhodnutí rektora je konečné. (9) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského ústavu, která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak plní ředitel vysokoškolského ústavu. (10) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem, který činí nejvýše šestinásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek. Poplatek je příjmem vysoké školy. § 74a Řízení na veřejné vysoké škole o vyslovení neplatnosti jmenování docentem (1) O vyslovení neplatnosti jmenování docentem rozhoduje v řízení o vyslovení neplatnosti rektor veřejné vysoké školy, na níž se konalo habilitační řízení. (2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost jmenování docentem, bude-li v řízení o vyslovení neplatnosti prokázáno, že osoba, jejíž pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace byla ověřována v habilitačním řízení a která byla na základě daného řízení jmenována docentem, svoji kvalifikaci prokázala a) v důsledku úmyslného trestného činutrestného činu, nebo b) v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví32) nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům, neuvedeného v písmenu a). (3) Řízení o vyslovení neplatnosti se zahajuje z moci úřední; zahájeno může být rektorem a) nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla uvedená osoba odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. a), nebo b) nejpozději do 5 let ode dne skončení habilitačního řízení, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. b). (4) Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti jmenování docentem, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví. (5) Součástí podkladů pro rozhodnutí rektora podle odstavce 1 je stanovisko pětičlenné přezkumné komise. Členy přezkumné komise jmenuje rektor z profesorů, docentů nebo jiných odborníků, přičemž jednoho člena jmenuje rektor na návrh ministra ze státních zaměstnanců působících na ministerstvu. Většinu členů přezkumné komise musí tvořit odborníci, kteří nejsou zaměstnanci veřejné vysoké školy, na které se řízení o vyslovení neplatnosti vede. (6) Podrobnosti o složení přezkumné komise stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. (7) Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů; o stanovisku k neplatnosti jmenování docentem se hlasuje tajně. § 74b (1) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti činí 1 rok ode dne zahájení řízení. (2) Jestliže se rektor vydáním rozhodnutí o vyslovení neplatnosti jmenování docentem anebo usnesení o zastavení řízení o vyslovení neplatnosti odchýlí od stanoviska přezkumné komise, je povinen tuto skutečnost ve svém rozhodnutí nebo usnesení zdůvodnit. (3) Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti jmenování docentem se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí 2 měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví33) má odkladný účinek. (4) Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti je pouze osoba, o jejíž jmenování docentem jde. § 74c (1) Je-li rozhodnutím rektora vyslovována neplatnost jmenování docentem, uvedená osoba přestane být docentem ode dne, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti jmenování docentem stalo účinným. K opětovnému jmenování dané osoby docentem může dojít pouze na základě nového habilitačního řízení. (2) Přestane-li být osoba docentem podle odstavce 1, nejsou tím dotčeny účinky dřívějších jednání, postupů nebo rozhodnutí dané osoby, a to i pokud je daná osoba učinila při výkonu veřejné moci nebo v rámci výkonu regulované profese nebo činnosti, pro niž se vyžaduje kvalifikace docenta. Dotčeno není ani případné dřívější jmenování dané osoby profesorem. § 74d Řízení na soukromé vysoké škole o vyslovení neplatnosti jmenování docentem Na řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem vedená na soukromé vysoké škole se použijí ustanovení § 74a až 74c obdobně s tím, že příslušnost orgánů soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy. Důsledky rozhodnutí vydaných v řízeních o vyslovení neplatnosti, uvedené v § 74c odst. 1 a 2, platí také pro rozhodnutí vydaná v řízeních o vyslovení neplatnosti vedených na soukromé vysoké škole. § 74e Řízení na státní vysoké škole o vyslovení neplatnosti jmenování docentem Na řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem vedené na státní vysoké škole se použijí ustanovení § 74a až 74c obdobně. Důsledky rozhodnutí vydaných v řízeních o vyslovení neplatnosti uvedené v § 74c odst. 1 a 2 platí také pro rozhodnutí vydaná v řízeních o vyslovení neplatnosti vedených na státní vysoké škole. § 75 Zveřejňování údajů o habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem (1) Vysoká škola nebo její součást zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek neprodleně údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a termíny příslušných veřejných zasedání vědeckých nebo uměleckých rad; neprodleně rovněž zveřejní údaje o ukončení těchto řízení. (2) Vysoká škola oznámí ministerstvu a) při zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství, a údaje o pracovním poměru uchazeče, b) v průběhu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo důvod a datum přerušení řízení, c) při ukončení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem datum a výsledek řízení. (3) Ministerstvo zajistí zveřejnění informací o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a o výsledcích těchto řízení vhodným způsobem. (4) Na zveřejňování habilitační práce se použije § 47b obdobně, nebyla-li tato práce již zveřejněna jiným způsobem. § 76 Tvůrčí volno (1) Akademickému pracovníkuAkademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost poskytne tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy. (2) Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníkuakademickému pracovníku mzda. § 77 Výběrové řízení na veřejné vysoké škole (1) Pracovní místa akademických pracovníkůakademických pracovníků na veřejné vysoké škole se obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkemakademickým pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa, nebo v případech stanovených vnitřním předpisem veřejné vysoké školy. (2) Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo její součásti nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání přihlášky. (3) Podrobnosti o výběrovém řízení na pracovní místa akademických pracovníkůakademických pracovníků na veřejné vysoké škole stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. (4) Ukončení habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem a jmenování docentem nebo profesorem na základě těchto řízení nezakládá pracovněprávní nároky ve vztahu k vysoké škole, na níž se dané řízení konalo, nebo k vysoké škole, vůči které je akademický pracovníkakademický pracovník v pracovněprávním vztahu. ČÁST OSMÁ HODNOCENÍ VYSOKÉ ŠKOLY § 77a Způsoby hodnocení vysoké školy (1) Vysoká škola zajišťuje kvalitu vzdělávací činnosti a související tvůrčí činnosti a dalších souvisejících činností. (2) Vzdělávací, tvůrčí a s nimi související činnosti vysoké školy podléhají pravidelnému hodnocení. (3) Hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy se uskutečňuje jako vnitřní hodnocení a vnější hodnocení. (4) Vnější hodnocení vysoké školy provádí Akreditační úřad v případech uvedených v § 84. Vysoká škola si může provedení vnějšího hodnocení na vlastní náklady zajistit také u všeobecně uznávané hodnotící agentury. § 77b Zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy (1) Vysoká škola je povinna zavést a udržovat systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy. (2) Zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy zahrnuje uplatnění záměrů a postupů vysoké školy v oblasti zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností, opírajících se o a) vymezení poslání a strategie vysoké školy, b) vymezení povinností vedoucích zaměstnanců a členů orgánů vysoké školy a jejích součástí ve vztahu ke kvalitě vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností, c) organizaci vysoké školy, stanovení působnosti, pravomocí a povinností orgánů, vedoucích zaměstnanců a členů orgánů vysoké školy a jejích součástí, d) zdroje finanční, personální a informační pro výkon vzdělávací a s ní související tvůrčí činnosti, e) spolupráci a vzájemné vazby vysoké školy s jinými vysokými školami, s veřejnými výzkumnými institucemi a jinými právnickými osobami zabývajícími se výzkumem, experimentálním vývojem nebo inovacemi, se zaměstnavateli absolventů vysokých škol, s podnikateli působícími v průmyslové a obchodní sféře, s podnikatelskými svazy a dalšími osobami nebo orgány vykonávajícími, podporujícími nebo využívajícími vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky, f) standardy a postupy vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, g) nápravná a preventivní opatření a opatření přijímaná za účelem zlepšování, h) vnitřní dokumenty a záznamy, které se týkají zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy. (3) Vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy spočívá a) v aplikaci standardů a postupů vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, b) ve vypracování zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, která popisuje dosažené kvalitativní výstupy vysoké školy v oblasti vzdělávací a tvůrčí činnosti a opatření přijatá k odstranění případných zjištěných nedostatků; zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy se vypracovává v termínech stanovených vnitřním předpisem vysoké školy, nejméně však jednou za 5 let, s tím, že každoročně je zpráva aktualizována o dodatek popisující změny dosažené v kvalitě a v řídících opatřeních, c) ve zpřístupnění zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a dodatků k této zprávě orgánům a členům orgánů vysoké školy a jejích součástí a Akreditačnímu úřadu a ministerstvu. § 77c Zpracování údajů o uměleckých výstupech (1) Vysoká škola, která uskutečňuje studijní programstudijní program nebo programy z oblasti vzdělávání „Umění“, studijní programstudijní program nebo programy zahrnující předměty umělecké tvorby nebo na níž působí umělecká rada veřejné vysoké školy nebo fakulty (dále jen „umělecká škola“), vede školní evidenci uměleckých výstupůuměleckých výstupů, a to zejména za účelem hodnocení, porovnání a informování o uměleckých výstupechuměleckých výstupech. (2) Uměleckým výstupemUměleckým výstupem, který se eviduje podle tohoto zákona, se rozumí zveřejněné umělecké autorské dílo nebo umělecký výkon člena akademické obceobce umělecké školy, vytvořené v rámci plnění studijních nebo pracovních povinností k dané umělecké škole nebo v souvislosti s ním. (3) Ministerstvo vede registr uměleckých výstupůuměleckých výstupů, v němž se evidují údaje předávané uměleckými školami ze školních evidencí uměleckých výstupůuměleckých výstupů. Registr uměleckých výstupůuměleckých výstupů je informačním systémem veřejné správy. (4) Ve školní evidenci uměleckých výstupůuměleckých výstupů a v registru uměleckých výstupůuměleckých výstupů se evidují tyto údaje o uměleckých výstupechuměleckých výstupech: a) osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení autoraautora díla nebo výkonného umělce (dále jen „tvůrce výstupu“), b) rodné číslo tvůrce výstupu nebo, jde-li o cizince, jeho datum narození, pohlaví a státní občanství, c) údaj o členství tvůrce výstupu v akademické obciobci umělecké školy, d) případné akademické tituly, vědecké hodnosti a vědecko-pedagogické nebo umělecko-pedagogické tituly tvůrce výstupu, e) údaje o formě výstupu a datu jeho zveřejnění nebo provedení. (5) Umělecká škola je povinna předávat ministerstvu údaje ze školní evidence uměleckých výstupůuměleckých výstupů podle odstavce 4 do registru uměleckých výstupůuměleckých výstupů. Umělecká škola je dále oprávněna shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o uměleckých výstupechuměleckých výstupech vytvořených členy její akademické obceobce a zpřístupňovat je a) Akreditačnímu úřadu a jeho orgánům, b) osobám a orgánům, které prokáží oprávnění podle zvláštního zákona. (6) Do školní evidence uměleckých výstupůuměleckých výstupů a do registru uměleckých výstupůuměleckých výstupů se umožňuje nahlížet rovněž osobám, jejichž osobní údajeosobní údaje jsou uvedeny v těchto informačních systémech, a to v rozsahu údajů týkajících se dané osoby, včetně záznamů vedených o zpřístupnění jejích osobních údajůosobních údajů. ČÁST DEVÁTÁ AKREDITACE § 78 Akreditace (1) Oprávnění vysoké školy uskutečňovat za podmínek stanovených tímto zákonem studijní programystudijní programy vyplývá z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programustudijního programu. (2) Institucionální akreditací se uděluje vysoké škole oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat určený typ nebo určené typy studijních programůstudijních programů v určené oblasti nebo v určených oblastech vzdělávání. Vysoká škola je oprávněna na základě institucionální akreditace uskutečňovat kombinovaný studijní programstudijní program, pokud má institucionální akreditaci pro všechny oblasti vzdělávání, do nichž studijní programstudijní program náleží. (3) Institucionální akreditace se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy podle § 78a odst. 2 písm. a) pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programustudijního programu a má funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy. (4) Pokud oprávnění uskutečňovat určitý studijní programstudijní program daného typu a případného profilu nevyplývá z institucionální akreditace vysoké školy, může vysoká škola toto oprávnění získat udělením akreditace daného studijního programustudijního programu. (5) Akreditace studijního programustudijního programu se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy pro akreditaci podle § 78a odst. 2 písm. b) daného typu a profilu studijního programustudijního programu. (6) V případě studijního programustudijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro udělení akreditace studijního programustudijního programu stanovisko příslušného uznávacího orgánu19a), že absolventi daného studijního programustudijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. V případě akreditace studijních programůstudijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou pro udělení akreditace studijního programustudijního programu kladné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. Orgány uvedené ve větách první a druhé vydávají stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o stanovisko doručena. (7) V případě studijního programustudijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání povolení příslušného uznávacího orgánu19a). Povolení se nevydá, zjistí-li uznávací orgán, že by absolventi daného studijního programustudijního programu nebyli připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu daného povolání. V případě studijních programůstudijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou povolení Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. Orgány uvedené ve větách první a třetí vydávají povolení do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o povolení doručena. (8) Je-li praktickou výuku ve studijním programustudijním programu možno provádět pouze na pracovišti akreditovaném podle zvláštního právního předpisu19b), je podmínkou pro udělení akreditace tohoto studijního programustudijního programu nebo pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání vedle souhlasného stanoviska podle odstavce 6 nebo povolení podle odstavce 7 také akreditace pro praktickou výuku tohoto programu udělená podle zvláštního právního předpisu. (9) Není-li studijní programstudijní program akreditován nebo uskutečňován v rámci oblasti vzdělávání, pro kterou má vysoká škola institucionální akreditaci, nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky ani udělovat akademické tituly. (10) V rámci akreditace magisterského studijního programustudijního programu se rozhoduje i o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5; v případě institucionální akreditace toto oprávnění vyplývá z institucionální akreditace pro danou oblast vzdělávání. Oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5 lze vykonávat, pouze pokud je vysoká škola oprávněna uskutečňovat v dané oblasti vzdělávání alespoň jeden doktorský studijní programstudijní program. § 78a Standardy pro akreditace (1) Akreditační úřad při své činnosti podle tohoto zákona vychází v rámci správního uvážení ze standardů pro akreditace, jimiž se rozumí soubor požadavků týkajících se vysoké školy, stanovených se zřetelem k druhu řízení, účelu hodnocení nebo typům a profilům studijních programůstudijních programů. (2) Standardy pro akreditace obsahují a) v případě institucionální akreditace 1. soubor požadavků na institucionální prostředí vysoké školy, zejména na strategii a řízení vysoké školy, na studijní programystudijní programy a jejich studenty, na tvůrčí činnost, zejména na výzkum, mezinárodní spolupráci, spolupráci s praxí, akademické pracovníkyakademické pracovníky, zdroje a na systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, 2. soubor požadavků na studijní programstudijní program v rámci oblasti vzdělávání, zejména na obsahové zaměření studijního programustudijního programu, profil absolventa, na odborné znalosti a odborné dovednosti absolventů ve vazbě na příslušnou oblast vzdělávání, na personální, finanční, materiální a další zabezpečení studijního programustudijního programu, včetně požadavků souvisejících se zajištěním podmínek rovného přístupu zdravotně postižených uchazečů a studentů k vysokoškolskému vzdělání, a na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí, b) v případě akreditace studijního programustudijního programu 1. soubor minimálních požadavků na studijní programstudijní program, zejména na obsahové zaměření studijního programustudijního programu, profil absolventa, na odborné znalosti a odborné dovednosti absolventů ve vazbě na příslušnou oblast vzdělávání, na personální, finanční, materiální a další zabezpečení studijního programustudijního programu, včetně požadavků souvisejících se zajištěním podmínek rovného přístupu zdravotně postižených uchazečů a studentů k vysokoškolskému vzdělání, a na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí, 2. požadavky na systém řízení, zabezpečení a kontroly všech činností vysoké školy, zejména však činnosti vzdělávací a s ní související tvůrčí činnosti, s ohledem na to, aby studijní prostředí umožnilo naplňovat poslání vysoké školy, 3. požadavky na zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, c) v případě akreditace habilitačního řízení a akreditace řízení ke jmenování profesorem soubor požadavků nutných k prokázání schopnosti vysoké školy vést příslušné řízení podle § 72 nebo 74 a soubor požadavků na rozsah a kvalitu související vzdělávací a tvůrčí činnosti, na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí. Akreditace studijního programu § 79 (1) Akreditaci studijního programustudijního programu uděluje Akreditační úřad na základě písemné žádosti vysoké školy. (2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programustudijního programu obsahuje a) název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní programstudijní program uskutečňovat, b) součásti studijního programustudijního programu podle § 44 odst. 2; u kombinovaného studijního programustudijního programu také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce, c) doklady o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení studijního programustudijního programu nejméně na standardní dobu studia, včetně údajů o zohlednění potřeby zajištění podmínek rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání, d) záměr rozvoje studijního programustudijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium a informace o předpokládané uplatnitelnosti absolventů studijního programustudijního programu na trhu práce, e) sebehodnotící zprávu, popisující a hodnotící naplnění jednotlivých požadavků vyplývajících z příslušných standardů pro akreditace podle § 78a odst. 2 písm. b), f) v případě studijního programustudijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také oznámení, že daný studijní programstudijní program je zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a souhlasné stanovisko příslušného uznávacího orgánu19a), že absolventi daného studijního programustudijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání, g) v případě studijního programustudijního programu zaměřeného na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky také oznámení, že daný studijní programstudijní program je zaměřen na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky, a souhlasné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, že absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu povolání v této oblasti. (3) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 120 dnů. Přitom posuzuje naplnění standardů pro akreditace a přihlíží k naplňování systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnotících agentur podle § 77a odst. 4. (4) Akreditační úřad akreditaci studijního programustudijního programu neudělí, jestliže a) studijní programstudijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona, b) studijní programstudijní program nesplňuje standardy pro akreditaci podle § 78a odst. 2 písm. b) daného typu a profilu studijního programustudijního programu, c) studijní programstudijní program není dostatečně zabezpečen zejména po stránce personální, finanční a materiální, nebo vysoká škola nemá vytvořeny podmínky pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti, d) vysoká škola nemá funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností v souladu s § 77b, e) studijní programstudijní program nezískal souhlasné stanovisko příslušného uznávacího orgánu, jde-li o studijní programstudijní program uvedený v § 78 odst. 6, nebo f) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci studijního programustudijního programu a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny. (5) O akreditaci studijního programustudijního programu může požádat také žadatel, jemuž byl pravomocně udělen státní souhlas rozhodnutím, které dosud nenabylo účinnosti. Ustanovení odstavců 1 až 4 se použije obdobně. (6) Jde-li o kombinovaný studijní programstudijní program, splnění požadavků vyplývajících z odstavce 4 písm. c) se posuzuje ve vztahu ke všem oblastem vzdělávání, do nichž je studijní programstudijní program zařazen, a to v míře odpovídající alespoň jejímu podílu na tomto studijním programustudijním programu. § 80 (1) Akreditaci studijního programustudijního programu uděluje Akreditační úřad na dobu 10 let; na dobu kratší než 10 let může být akreditace studijního programustudijního programu udělena nebo prodloužena, pokud a) akreditace daného studijního programustudijního programu se žadateli uděluje poprvé, b) akreditace daného studijního programustudijního programu se uděluje nebo prodlužuje zejména s ohledem na naplnění potřeby zajistit studentům možnost dostudování, nebo c) žadatel neposkytuje dostatečné záruky řádného zabezpečení a rozvoje studijního programustudijního programu z hlediska personálního, finančního a materiálního zabezpečení na dobu 10 let. (2) V rozhodnutí musí být uveden typ studijního programustudijního programu a standardní doba studia a v případě bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu také jeho profil. V rozhodnutí se uvede rovněž oblast vzdělávání, do níž program náleží; jde-li o kombinovaný studijní programstudijní program, uvede se v rozhodnutí vedle příslušných oblastí vzdělávání, do nichž program náleží, rovněž jejich podíl na výuce. (3) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 79. (4) Během uskutečňování akreditovaného studijního programustudijního programu může vysoká škola požádat o akreditaci jeho rozšíření. (5) Akreditace studijního programustudijního programu zaniká odnětím akreditace, oznámením vysoké školy o zrušení studijního programustudijního programu nebo uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena. Vysoká škola zajistí studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programustudijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. (6) Byla-li vysoké škole žádost o udělení akreditace studijního programustudijního programu zamítnuta, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programustudijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žádost zamítnuta. (7) Byla-li vysoké škole akreditace studijního programustudijního programu odňata, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programustudijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla akreditace odňata. (8) Byl-li vysoké škole uložen správní trest za některý přestupek podle § 93n odst. 1, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci studijního programustudijního programu nejdříve po uplynutí doby 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla sankce uložena. § 81 (1) O akreditaci studijního programustudijního programu může spolu s vysokou školou požádat též právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností. (2) Spolu se žádostí o akreditaci předloží dohodu s vysokou školou o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu. Tato vysoká škola přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul. Ve vysokoškolském diplomuvysokoškolském diplomu je též uvedeno, kde byl studijní program uskutečňován. (3) Na žádost o akreditaci studijního programustudijního programu podle odstavců 1 a 2 se vztahuje § 79 přiměřeně. (4) Při společném uskutečňování doktorského studijního programustudijního programu dohoda též stanoví zastoupení právnické osoby a vysoké školy v oborové radě. Institucionální akreditace § 81a (1) Institucionální akreditaci uděluje vysoké škole pro oblast nebo oblasti vzdělávání, a v jejich rámci pro příslušný typ nebo typy studijních programůstudijních programů Akreditační úřad na základě písemné žádosti vysoké školy. Byla-li vysokou školou současně s žádostí o institucionální akreditaci podána i žádost o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vede se o těchto žádostech společné řízení. (2) Písemná žádost o institucionální akreditaci obsahuje a) název vysoké školy, b) označení oblasti nebo oblastí vzdělávání, ve kterých vysoká škola na základě akreditace hodlá působit, a typu nebo typů studijních programůstudijních programů, c) zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a případné dodatky k této zprávě, d) sebehodnotící zprávu popisující a hodnotící naplnění jednotlivých požadavků vyplývajících z příslušných standardů pro akreditace, včetně požadavků týkajících se finančního, materiálního a dalšího zabezpečení činnosti vysoké školy a jeho rozvoje. (3) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 150 dnů. Přitom posuzuje naplnění standardů pro akreditace uvedených v § 78a odst. 2 písm. a) a přihlíží k naplňování systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnotících agentur podle § 77a odst. 3; v případě uvedeném v odstavci 1 větě druhé přihlíží také k naplnění standardů pro akreditace uvedených v § 78a odst. 2 písm. c) a k výsledku posouzení uvedeného v § 82 odst. 4. (4) Akreditační úřad institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání neudělí, jestliže a) vysoká škola nesplňuje standardy podle § 78a odst. 2 písm. a) pro institucionální akreditaci pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programustudijního programu, b) vysoká škola nemá zřízenu radu pro vnitřní hodnocení, c) vysoká škola nemá funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a zpracovanou sebehodnotící zprávu, d) systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy neskýtá záruky, že vysoká škola ve své působnosti posoudí studijní programystudijní programy navrhované k uskutečňování na vysoké škole v rozsahu odpovídajícím požadavkům uvedeným v § 77b až 79, e) vysoká škola neskýtá pro účely svého navrhovaného působení ve vzdělávací činnosti v navrhované oblasti nebo oblastech vzdělávání záruky rozvoje tvůrčí činnosti vysoké školy související s příslušnou vzdělávací činností nebo nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje, f) vysoká škola ke dni podání žádosti neuskutečňovala nejméně 2 studijní programystudijní programy alespoň po dobu 10 let, z toho nejméně 1 studijní programstudijní program v navrhované oblasti vzdělávání, nebo g) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci pro oblast vzdělávání a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny. (5) Je-li vedeno společné řízení i o žádosti o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vysoká škola předkládá Akreditačnímu úřadu i náležitosti žádosti podle § 82 odst. 2. Akreditační úřad žádosti o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem nevyhoví z důvodů uvedených v § 82 odst. 6. (6) Nemá-li vysoká škola institucionální akreditaci a její žádost o udělení institucionální akreditace pro jednu nebo více oblastí vzdělávání byla zamítnuta, může podat novou žádost o udělení institucionální akreditace nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta. (7) Žádost o institucionální akreditaci nelze podat před uplynutím doby 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla vysoké škole a) odňata institucionální akreditace pro danou oblast nebo oblasti vzdělávání, nebo b) uložen správní trest za přestupek podle § 93n odst. 1. (8) Požádala-li vysoká škola s institucionální akreditací o rozšíření institucionální akreditace o další oblast nebo oblasti vzdělávání a tato žádost byla zamítnuta, může podat novou žádost o rozšíření institucionální akreditace pro danou oblast nebo oblasti vzdělávání nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta. § 81b (1) Institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání se uděluje na dobu 10 let; na dobu 5 let se institucionální akreditace uděluje, pokud se vysoké škole uděluje pro oblast nebo oblasti vzdělávání, pro které byla dané vysoké škole zamítnuta bezprostředně předcházející žádost o rozšíření institucionální akreditace. V rozhodnutí o udělení institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání musí být uveden typ nebo typy studijních programůstudijních programů, které mohou být na základě institucionální akreditace vysokou školou uskutečňovány v dané oblasti nebo oblastech vzdělávání. (2) Institucionální akreditace zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Akreditačnímu úřadu, že se vzdává akreditace. Vzdání se institucionální akreditace není přípustné po zahájení řízení o jejím odnětí. (3) Zanikla-li institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, studijní programystudijní programy uskutečňované vysokou školou na jejím základě ke dni zániku akreditace se považují za studijní programystudijní programy akreditované na dobu 3 let. Akreditační úřad přitom musí ve lhůtě 120 dnů ode dne zániku akreditace oblasti vzdělávání pro tyto studijní programystudijní programy rozhodnout o případném omezení nebo odnětí akreditace studijního programustudijního programu podle § 86 odst. 2 písm. a) nebo b). (4) V případě, že došlo k zániku uskutečňování studijních programůstudijních programů z důvodů uvedených v odstavci 3, je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programustudijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. § 81c Vysoká škola s institucionální akreditací může v době platnosti institucionální akreditace požádat o její rozšíření pro další oblast nebo oblasti vzdělávání nebo pro další typ nebo typy studijních programůstudijních programů v rámci oblasti, pro kterou již má institucionální akreditaci. Na řízení o rozšíření institucionální akreditace se přiměřeně použije ustanovení § 81a; doba platnosti institucionální akreditace se jejím rozšířením neprodlužuje. § 81d (1) Hodlá-li vysoká škola s institucionální akreditací uskutečňovat studijní programstudijní program ve spolupráci s jinou právnickou osobou, může tak činit pouze na základě udělení akreditace podle § 81, jde-li o studijní programstudijní program, který má být uskutečňován mimo oblast vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci. (2) Jde-li o studijní programstudijní program, který má být uskutečňován v rámci oblasti vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci, může jej vysoká škola uskutečňovat ve spolupráci s jinou právnickou osobou pouze a) na základě udělení akreditace podle § 81, nebo b) je-li to v souladu s rozhodnutím o udělení institucionální akreditace; v takovém případě může být spolupracující právnickou osobou pouze pracoviště Akademie věd České republiky s postavením veřejné výzkumné instituce. § 82 Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem (1) Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá akreditaci, kterou uděluje Akreditační úřad. (2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje: a) název vysoké školy, popřípadě název součásti, na které bude řízení probíhat, b) obor habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, c) popis systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a hodnocení nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje, d) seznam členů vědecké nebo umělecké rady vysoké školy, popřípadě členů vědeckých nebo uměleckých rad dotčených součástí. (3) Ustanovení § 79 odst. 3 platí pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem obdobně. (4) Akreditační úřad posoudí, zda skutečnosti doložené podle odstavce 2 písm. c) a d) vytvářejí předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem. (5) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 120 dnů. (6) Akreditační úřad akreditaci neudělí, jestliže a) vysoká škola nesplňuje předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem podle odstavce 4 nebo z jiných důvodů neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, b) vysoká škola neuskutečňuje doktorský studijní programstudijní program, který svým zaměřením odpovídá oboru habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, po dobu nejméně dvojnásobku jeho standardní doby studia, nebo c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny. (7) Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí. (8) Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Akreditačnímu úřadu, že se vysoká škola akreditace vzdává. § 82a Vláda stanoví nařízením standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci studijního programustudijního programu, standardy pro akreditaci habilitačního řízení a standardy pro akreditaci řízení ke jmenování profesorem. Akreditační úřad a jeho postavení, působnost a organizace § 83 (1) Zřizuje se Akreditační úřad. Členové orgánů Akreditačního úřadu jsou ve svém rozhodování podle odstavce 2 nezávislí. Materiálně, administrativně a finančně činnost Akreditačního úřadu zajišťuje ministerstvo. (2) Akreditační úřad a) rozhoduje o institucionálních akreditacích, b) rozhoduje o akreditacích studijních programůstudijních programů, c) rozhoduje o akreditacích habilitačního řízení a akreditacích řízení ke jmenování profesorem, d) provádí vnější hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysokých škol, e) přijímá opatření podle § 81b odst. 3 a § 86, f) vydává stanoviska k udělení státního souhlasu a k typu vysoké školy podle § 2 odst. 3 a 6, poskytuje ministerstvu na vyžádání součinnost při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) a v § 93h odst. 5 písm. a) a v rámci této součinnosti vydává stanoviska podle § 83c odst. 2 písm. h), g) posuzuje záležitosti týkající se vysokého školství, které mu předloží ministr, a vydává k nim stanovisko, h) zpracovává roční zprávy o své činnosti, i) vykonává další činnosti stanovené tímto zákonem. (3) Akreditační úřad a ministerstvo si vzájemně na žádost poskytují informace potřebné pro svoji činnost podle tohoto zákona. (4) Stanoviska k typu vysoké školy a stanoviska vyžádaná v rámci součinnosti při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) a v § 93h odst. 5 písm. a) Akreditační úřad vydává do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o stanovisko doručena. § 83a (1) Výkonným orgánem Akreditačního úřadu, který vykonává působnost Akreditačního úřadu zejména ve věcech uvedených v § 83c odst. 2, je patnáctičlenná Rada Akreditačního úřadu, kterou tvoří předseda Rady Akreditačního úřadu, 2 místopředsedové Rady Akreditačního úřadu a další členové Rady Akreditačního úřadu. Členství v Radě Akreditačního úřadu je veřejnou funkcí; jmenování předsedou, místopředsedou nebo dalším členem Rady Akreditačního úřadu nezakládá pracovní ani služební poměr státního zaměstnance. Předseda Rady Akreditačního úřadu je zároveň předsedou Akreditačního úřadu; dva místopředsedové Rady Akreditačního úřadu jsou zároveň místopředsedy Akreditačního úřadu. Jednání Rady Akreditačního úřadu svolává a řídí její předseda. (2) V čele Akreditačního úřadu je předseda Akreditačního úřadu. Předseda Akreditačního úřadu jmenuje a odvolává členy hodnotících komisí a vykonává další působnost svěřenou mu tímto zákonem. (3) Předsedu Akreditačního úřadu v době nepřítomnosti zastupují v plném rozsahu v jím určeném pořadí místopředsedové Akreditačního úřadu. Předseda a místopředsedové Akreditačního úřadu jsou oprávněni dávat státním zaměstnancům zařazeným v ministerstvu, působícím v Kanceláři Akreditačního úřadu, příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě nebo závazné pokyny podle § 11 zákoníku práce. (4) Činnost členů Rady Akreditačního úřadu a členů hodnotících komisí je úkonem v obecném zájmu4) a za její výkon jim ministerstvo poskytuje odměnu. Odměnu předsedy, místopředsedů a dalších členů Rady Akreditačního úřadu stanoví na návrh ministra vláda, a to s přihlédnutím k vysokým odborným nárokům kladeným na činnost těchto funkcionářů a k jejich odpovědnosti za řádný a nezávislý výkon činnosti Akreditačního úřadu. Odměnu členů hodnotících komisí stanoví statut Akreditačního úřadu. (5) Členům Rady Akreditačního úřadu a členům hodnotících komisí přísluší cestovní náhrady ve stejném rozsahu, výši a za podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru5) s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje místo jejich pobytu. Cestovní náhrady poskytuje ministerstvo, přičemž § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce se nepoužije. (6) Statut Akreditačního úřadu schvaluje vláda na návrh Rady Akreditačního úřadu předložený prostřednictvím ministra. § 83b Jmenování a odvolání členů Rady Akreditačního úřadu (1) Předsedu, 2 místopředsedy a 11 dalších členů Rady Akreditačního úřadu jmenuje vláda na období 6 let z osob, které jsou všeobecně uznávanou odbornou autoritou; 1 člena jmenuje vláda na období 2 let z řad studentů. Pět členů Rady Akreditačního úřadu včetně předsedy jmenuje na návrh ministra vláda z osob navržených ministerstvem, jinými ústředními orgány státní správy, profesními komorami, organizacemi zaměstnavatelů nebo dalšími osobami nebo orgány vykonávajícími, podporujícími nebo využívajícími vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky, 9 členů Rady Akreditačního úřadu jmenuje na návrh ministra vláda z osob navržených orgány reprezentace vysokých škol podle § 92 a 1 člena z řad studentů jmenuje na návrh ministra vláda ze studentů navržených orgánem reprezentace vysokých škol uvedeným v § 92 odst. 1 písm. a); členové jsou jmenováni zpravidla tak, aby 9 členů Rady Akreditačního úřadu včetně předsedy a 1 místopředsedy byly osoby dlouhodobě působící v akademickém prostředí a 5 členů Rady Akreditačního úřadu včetně 1 místopředsedy byly osoby působící v praxi, které mají zkušenosti z akademického prostředí, zejména představitelé profesních komor zřízených zákonem. Návrh na jmenování předsedy Rady Akreditačního úřadu ministr před jeho předložením vládě projednává s orgány reprezentace vysokých škol podle § 92. (2) Dojde-li k zániku funkce člena Rady Akreditačního úřadu před uplynutím jeho funkčního období, je nový člen jmenován pouze na zbytek příslušného funkčního období. Táž osoba může být jmenována členem Rady Akreditačního úřadu nejvýše na dvě funkční období. (3) Do Rady Akreditačního úřadu nemůže být jmenována osoba pravomocně odsouzená pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo osoba, které byla omezena její svéprávnost. (4) Funkce člena Rady Akreditačního úřadu je neslučitelná s funkcí poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce a člena Nejvyššího kontrolního úřadu; dále je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, děkana, proděkana, ředitele vysokoškolského ústavu, člena akademického senátu vysoké školy nebo fakulty, kvestora a tajemníka fakulty, jakož i s odpovídajícími funkcemi na soukromé vysoké škole. (5) Členové Rady Akreditačního úřadu vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce. (6) Předseda Rady Akreditačního úřadu ani místopředsedové Rady Akreditačního úřadu nesmějí vykonávat placené ani neplacené funkce na vysokých školách, nesmějí být členy jejich orgánů a nesmějí se podílet na podnikání či rozhodování právnických osob působících jako vysoké školy. Dále nesmějí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu k vysokým školám a nesmí přímo nebo zprostředkovaně poskytovat za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc vysokým školám; to neplatí, podílejí-li se na výuce vysoké školy podle § 70 odst. 3. (7) Ostatní členové Rady Akreditačního úřadu smějí vykonávat činnost vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou nebo uměleckou, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Rady Akreditačního úřadu. Pokud členové Rady Akreditačního úřadu vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrožuje řádný výkon funkce člena Rady Akreditačního úřadu a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Akreditačního úřadu. (8) Vláda může odvolat člena Rady Akreditačního úřadu, jestliže po dobu 6 měsíců bez vážného důvodu nevykonává funkci, nebo jestliže se dopustil jednání zpochybňujícího nezávislost výkonu působnosti Akreditačního úřadu. Rada Akreditačního úřadu může podat vládě návrh na odvolání člena Rady Akreditačního úřadu. (9) Funkce člena Rady Akreditačního úřadu zaniká a) uplynutím funkčního období, b) vzdáním se funkce, c) odvoláním z funkce, d) smrtí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného, e) jde-li o člena jmenovaného z řad studentů, dnem ukončení jeho studia, f) dnem vzniku souběhu neslučitelných funkcí, nebo g) dnem nabytí právní moci 1. rozhodnutí soudu, kterým byl člen Rady Akreditačního úřadu odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, 2. rozhodnutí soudu, kterým byla schválena dohoda o vině člena Rady Akreditačního úřadu a trestu za jím spáchaný úmyslný trestný čintrestný čin, 3. rozhodnutí státního zástupce, kterým bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání člena Rady Akreditačního úřadu za úmyslný trestný čintrestný čin, 4. rozhodnutí státního zástupce nebo soudu, kterým bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání člena Rady Akreditačního úřadu pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo kterým bylo v trestním řízenítrestním řízení vedeném pro úmyslný trestný čintrestný čin člena Rady Akreditačního úřadu schváleno narovnání, nebo 5. rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost člena Rady Akreditačního úřadu. § 83c Působnost Rady Akreditačního úřadu (1) Rada Akreditačního úřadu rozhoduje ve všech věcech náležejících do působnosti Akreditačního úřadu, nestanoví-li zákon jinak. (2) Radě Akreditačního úřadu je vyhrazeno a) usnášet se o návrhu statutu Akreditačního úřadu a předkládat jej vládě prostřednictvím ministra, b) rozhodovat ve správních řízeních vedených Akreditačním úřadem v prvním stupni 1. o žádostech o institucionální akreditaci a o její rozšíření, o akreditaci studijního programustudijního programu a o její prodloužení a rozšíření, o akreditaci habilitačního řízení nebo o akreditaci řízení ke jmenování profesorem, 2. o omezení nebo odnětí akreditace studijního programustudijního programu, o omezení nebo odnětí institucionální akreditace pro oblast vzdělávání, o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem a o omezení a zániku oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program na základě institucionální akreditace podle § 86 odst. 3 a 4, 3. ve věcech rušení opatření podle § 86 odst. 9, c) předkládat ministerstvu podněty pro úpravu standardů pro akreditace stanovených nařízením vlády podle § 82a, d) stanovit na základě návrhů připravených předsedou Akreditačního úřadu doporučené postupy a metody hodnotící činnosti Akreditačního úřadu v souladu se standardy pro akreditace podle § 78a, e) vydávat stanovisko k typu vysoké školy a posuzovat námitky podané proti stanovisku, f) vydávat zprávu o vnějším hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle § 84 a posuzovat námitky podané proti zprávě, g) vydávat stanovisko k udělení státního souhlasu, h) vydávat stanovisko k personálnímu, finančnímu a materiálnímu zabezpečení zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu a ke splnění podmínek pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti žadatelem o udělení povolení nebo oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, vyžádá-li si ministerstvo součinnost Akreditačního úřadu při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) nebo § 93h odst. 5 písm. a), i) zařazovat zájemce o funkci hodnotitele do Seznamu hodnotitelů, j) usnášet se na základě podnětu nejméně třetiny svých členů, orgánu reprezentace vysokých škol nebo ministra o podání návrhu na odvolání člena Rady Akreditačního úřadu. (3) K přijetí usnesení ve věcech podle odstavce 2 písm. a) je zapotřebí souhlasu dvou třetin všech členů Rady Akreditačního úřadu. (4) Proti rozhodnutí vydanému ve věci uvedené v odstavci 2 písm. b) lze podat odvolání k Přezkumné komisi Akreditačního úřadu, která přezkoumává pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a statutem Akreditačního úřadu. Přezkumná komise Akreditačního úřadu může v řízení o odvolání napadené rozhodnutí pouze potvrdit a odvolání zamítnout anebo napadené rozhodnutí nebo jeho část zrušit a věc vrátit k novému projednání nebo rozhodnutí nebo jeho část zrušit a řízení zastavit. (5) Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva výrokovou část pravomocných rozhodnutí vydaných podle odstavce 2 písm. b) a výrokovou část pravomocných rozhodnutí o odvolání vydaných podle odstavce 4. § 83d Přezkumná komise Akreditačního úřadu (1) Přezkumná komise Akreditačního úřadu má 5 členů, jmenovaných a odvolávaných vládou. Členové Přezkumné komise Akreditačního úřadu jsou jmenováni z osob s vysokoškolským vzděláním, které je podle zákona o advokacii předpokladem pro zápis žadatele do seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů vedeného Českou advokátní komorou, z toho 3 členové jsou jmenováni z osob navržených orgány reprezentace vysokých škol uvedenými v § 92. (2) Činnost členů Přezkumné komise Akreditačního úřadu je úkonem v obecném zájmu4) a za její výkon jim ministerstvo poskytuje odměnu, jejíž výši stanoví statut Akreditačního úřadu. Členům Přezkumné komise Akreditačního úřadu přísluší také cestovní náhrady obdobné cestovním náhradám ve stejném rozsahu, výši a za podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru5) s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje místo jejich pobytu. Cestovní náhrady poskytuje ministerstvo, přičemž § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce se nepoužije. § 83e Hodnotící komise a Seznam hodnotitelů (1) Poradními orgány Rady Akreditačního úřadu jsou hodnotící komise, které ustavuje předseda Akreditačního úřadu; členové hodnotících komisí jsou jmenováni z osob evidovaných v Seznamu hodnotitelů. Návrh členů hodnotící komise Akreditační úřad předloží příslušné vysoké škole ke stanovisku. V případě nesouhlasného stanoviska školy navrhne Akreditační úřad jiného člena nebo členy hodnotící komise; takto upravený návrh se již vysoké škole ke stanovisku nepředkládá. Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci se na členy hodnotících komisí použijí obdobně; o námitce podjatosti rozhoduje Rada Akreditačního úřadu. (2) Statut Akreditačního úřadu stanoví a) počet členů a složení hodnotících komisí ustavovaných pro přípravu podkladů pro jednotlivá řízení podle § 83c odst. 2 písm. b) a g) a pro jednotlivá vnější hodnocení; členem hodnotící komise je vždy také jeden student, b) kritéria pro naplňování Seznamu hodnotitelů pro jednotlivé oblasti vzdělávání z hlediska zastoupení osob, působících ve vysokém školství nebo v jiných sférách podle odstavce 6 písm. e), c) pravidla pro výběr členů ze Seznamu hodnotitelů do hodnotících komisí. (3) Akreditační úřad spravuje Seznam hodnotitelů. Seznam slouží k evidenci osob, které mohou být jmenovány do hodnotících komisí. Seznam se člení podle oblastí vzdělávání. Nejvyšší počet osob zapsaných v seznamu pro jednotlivou oblast vzdělávání stanoví statut Akreditačního úřadu. (4) Do Seznamu hodnotitelů může být zapsána pouze osoba, která je všeobecně uznávanou odbornou autoritou v příslušné oblasti vzdělávání nebo studentem a kterou k zařazení do Seznamu hodnotitelů navrhlo ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, orgán reprezentace vysokých škol podle § 92 nebo profesní organizace nebo jiná právnická osoba uvedená v § 77b odst. 2 písm. e) nebo která na výzvu Akreditačního úřadu zveřejněnou na internetových stránkách ministerstva projevila zájem podílet se na činnosti hodnotících komisí. Zápis se provede, pokud daná osoba splňuje podmínky pro zařazení do Seznamu hodnotitelů stanovené Radou Akreditačního úřadu, po projednání s orgány reprezentace vysokých škol, na základě souhlasného usnesení Rady Akreditačního úřadu a písemného souhlasu zapisované osoby podílet se na činnosti hodnotících komisí, a to na dobu 6 let. V případě osob zaměřených na oblast vzdělávání „Bezpečnostní obory“ se k jejich zápisu do seznamu vyžaduje také souhlasné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. Na zápis do seznamu není právní nárok. (5) Rada Akreditačního úřadu může zapsaného hodnotitele vyřadit ze Seznamu hodnotitelů před uplynutím doby, na niž byl zapsán, na základě jeho žádosti, z vlastního odůvodněného podnětu nebo na základě odůvodněného podnětu ministerstva, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany. (6) V Seznamu hodnotitelů se o hodnotiteli vedou tyto údaje: a) osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu; u cizinců také pohlaví, adresa místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství, b) nejde-li o studenta, zaměření vysokoškolského vzdělání hodnotitele, jeho akademické tituly, vědecké hodnosti, úspěšně ukončená habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, včetně uvedení programů nebo oborů, ve kterých byly tituly a hodnosti získány a ve kterých byla habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena, a uvedení vysoké školy, na které se habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem uskutečnilo, c) v případě studenta nejvyšší dosažené vzdělání, název vysoké školy, jíž je studentem, a název studijního programustudijního programu, ve kterém studuje, d) v případě zaměstnance vysoké školy druh základního pracovněprávního vztahu hodnotitele k vysoké škole a název vysoké školy, e) povolání hodnotitele a jeho případná návaznost na vysoké školství, včetně uvedení, zda jde o současného nebo bývalého akademického nebo vědeckého pracovníka vysoké školy, emeritního rektora nebo jiného bývalého nebo současného funkcionáře vysoké školy nebo její součásti, odborníka ze sféry státní, územní nebo jiné veřejné správy, odborníka ze sféry zaměstnavatelů absolventů vysokých škol, podnikové sféry spolupracující s vysokými školami nebo sféry výzkumných institucí nebo jiného odborníka z praxe, a oblast vzdělávání, ve které je hodnotitel činný. (7) Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva výpis ze Seznamu hodnotitelů, který obsahuje u každého hodnotitele osobní jméno a příjmení, tituly a vědecké hodnosti a povolání a jeho odborné zaměření; u studentů se uvede rovněž jejich právní postavení studenta a název vysoké školy, na které studují. § 83f Kancelář Akreditačního úřadu Kancelář Akreditačního úřadu je organizační součástí ministerstva a plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Akreditačního úřadu, včetně vedení databází spojených s činností Akreditačního úřadu a provádění úkonů Akreditačního úřadu ve správním řízení, s výjimkou úkonů vyhrazených orgánům nebo oprávněným úředním osobám stanoveným zákonem. § 84 Vnější hodnocení činnosti vysokých škol a kontrola (1) Akreditační úřad vykonává u vysokých škol kontrolu dodržování právních předpisů při uskutečňování akreditovaných činností a provádí vnější hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysokých škol. (2) Hodnocení podle odstavce 1 se provádí a) na základě podnětu ministra, nebo b) shledá-li Akreditační úřad závažné důvody pro mimořádné hodnocení. (3) Při hodnocení podle odstavce 1 může využívat Akreditační úřad výsledky vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a případné hodnocení provedené všeobecně uznávanou hodnotící agenturou podle § 77a odst. 4, jíž se pro účely tohoto zákona rozumí agentura, která je zařazená v registru EQAR (Evropském registru agentur zabezpečujících kvalitu) nebo je členem sdružení ENQA (Evropské asociace pro zabezpečování kvality ve vysokém školství). § 85 Povinnosti při uskutečňování akreditovaných činností Vysoká škola, které byla udělena akreditace, je povinna v době její platnosti a) dodržovat všechny požadavky vyplývající z § 77b a 78a, b) zlepšovat systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a naplňovat cíle strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy, c) informovat Akreditační úřad o podstatných změnách, které probíhají na vysoké škole a které mají nebo mohou mít dopad na uskutečňování akreditovaných činností, d) poskytovat Akreditačnímu úřadu zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a dodatky k této zprávě, popřípadě další informace, které si Akreditační úřad vyžádá. § 86 Nápravná opatření při nedostatcích v uskutečňování akreditovaných činností (1) Zjistí-li Akreditační úřad nedostatky při uskutečňování akreditovaných činností, uloží vysoké škole, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. (2) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky při uskutečňování studijního programustudijního programu, jehož akreditace byla vysoké škole udělena nebo který byl akreditován vysoké škole ze zákona a který není vysokou školou uskutečňován na základě institucionální akreditace v rámci oblasti vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci, rozhodne podle povahy věci o a) omezení akreditace studijního programustudijního programu spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programustudijního programu další uchazeče, nebo b) odnětí akreditace studijního programustudijního programu. (3) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky při uskutečňování studijního programustudijního programu na základě institucionální akreditace v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro něž má vysoká škola institucionální akreditaci, rozhodne podle povahy věci o a) omezení oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program, spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programustudijního programu další uchazeče, b) zániku oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program, c) omezení institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, spočívajícím v zániku práva vytvářet další studijní programystudijní programy v této oblasti nebo v těchto oblastech vzdělávání a rozšiřovat stávající studijní programystudijní programy v této oblasti nebo v těchto oblastech vzdělávání, nebo d) odnětí institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání. (4) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v činnosti vysoké školy, které byla udělena institucionální akreditace, rozhodne o odnětí institucionální akreditace pro ty oblasti vzdělávání, ve kterých zjistil nedostatky. Zároveň může rozhodnout o přijetí opatření uvedených v odstavci 3 písm. a) a b). (5) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v habilitačním řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, rozhodne podle povahy věci o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v těch oborech, ve kterých zjistil nedostatky. (6) Opatření uvedená v odstavcích 2 až 5 může Akreditační úřad přijmout také v případě, že zjištěné nedostatky podle odstavce 1 nebyly ve stanovené lhůtě po výzvě Akreditačního úřadu odstraněny, nebo v případě, že vysoká škola neposkytla Akreditačnímu úřadu součinnost nezbytnou pro výkon jeho působnosti. (7) Akreditační úřad může akreditaci odejmout i v případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci. (8) V případě, že došlo k odnětí akreditace podle odstavce 2 písm. b) nebo k zániku oprávnění podle odstavce 3 písm. b), je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programustudijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. (9) Pominou-li důvody, pro které bylo přijato nápravné opatření podle odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. a) nebo c) nebo opatření pozastavující akreditaci podle odstavce 5, Akreditační úřad přijaté opatření zruší. § 86a (1) Účastníkem řízení ve věcech uvedených v § 78 až 86 je pouze vysoká škola, která je držitelem příslušné akreditace nebo žadatelem o akreditaci; účastníkem řízení podle § 81 je rovněž příslušná právnická osoba zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností uvedená v § 81 odst. 1. (2) Účastníkem řízení uvedeného v § 79 odst. 5 je pouze žadatel, jemuž byl pravomocně udělen státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola rozhodnutím, které dosud nenabylo účinnosti. (3) Účastníkem řízení o žádosti o udělení institucionální akreditace je také právnická osoba podle § 81d odst. 2 písm. b), pokud má být vysoké škole rozhodnutím o udělení institucionální akreditace založeno oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program ve spolupráci s touto osobou. ČÁST DESÁTÁ STÁTNÍ SPRÁVA § 87 Působnost ministerstva (1) Ministerstvo a) registruje vnitřní předpisy vysokých škol, b) vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o stavu vysokého školství a strategický záměr ministerstva, c) projednává a vyhodnocuje strategické záměry veřejných vysokých škol a strategické záměry soukromých vysokých škol a každoroční plány jejich realizace, d) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly školství vysokým školám a kontroluje jejich využití, e) kontroluje hospodaření veřejné vysoké školy; postupuje při tom podle zvláštního předpisu,20) f) uděluje státní souhlas podle § 39 a 39a, g) stanoví vyhláškou 1. postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení, 2. formát a strukturu datové zprávy a technické podmínky a lhůty předávání údajů podle § 87b odst. 4, 3. termíny, strukturu a formu předávání údajů podle písmene i) vysokými školami ministerstvu, 4. formát a strukturu datové zprávy a technické podmínky a lhůty předávání údajů podle § 90b odst. 3, h) jmenuje a odvolává další členy zkušební komise podle § 53 odst. 3, i) sdružuje a využívá informace o uchazečích o přijetí ke studiu a o účastnících a absolventech celoživotního vzdělávání a informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy a agregované údaje o zaměstnancích vysokých škol a jejich odměňování; při sdružování a využívání informací a při provádění statistických zjišťování je oprávněno samo, případně prostřednictvím jím pověřené osoby, využívat rodná čísla uchazečů o přijetí ke studiu ve studijním programustudijním programu, osob přijatých ke studiu ve studijním programustudijním programu, studentů studujících ve studijním programustudijním programu, a osob, které přerušily nebo ukončily studium ve studijním programustudijním programu, účastníků celoživotního vzdělávání a absolventů celoživotního vzdělávání; vysoké školy jsou povinny předávat ministerstvu tyto údaje v termínech, struktuře a formě stanovené prováděcím právním předpisem, j) vede 1. registr uměleckých výstupůuměleckých výstupů podle § 77c, 2. veřejně přístupný registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programůstudijních programů podle § 87a, 3. registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol podle § 87b, 4. registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 90b, k) v souladu s tímto zákonem řídí vysoké školy při výkonu státní správy, l) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení vedeném v rámci výkonu státní správy, m) přijímá opatření podle § 37, 38 a 43, n) uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci podle § 89 až 90a, o) přiznává stipendia hrazená ze státního rozpočtu podle § 91, p) materiálně a finančně zabezpečuje činnost Akreditačního úřadu, q) vyslovuje souhlas nebo se vyjadřuje k záležitostem uvedeným v § 95, r) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků, s) uděluje věcné a finanční ocenění vynikajícím studentům, absolventům studia ve studijním programustudijním programu a dalším osobám za mimořádné výsledky ve studiu a v tvůrčí činnosti, t) poskytuje Akreditačnímu úřadu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné k jeho činnosti, u) informuje na základě podkladů od Akreditačního úřadu uznávací orgány o vydání rozhodnutí o udělení akreditace studijního programustudijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání nebo o uskutečňování studijního programustudijního programu tohoto zaměření v rámci udělené institucionální akreditace pro oblast vzdělávání, ke kterému bylo vydáno stanovisko podle § 78 odst. 6 a § 79 odst. 2 písm. f); daný studijní programstudijní program zašle uznávacímu orgánu zároveň se zaslanou informací, v) poskytuje účelovou podporu z evropských fondů prostřednictvím státního rozpočtu právnickým a fyzickým osobám jako příjemcům, nebo spolupříjemcům, které na základě dohody uzavřené mezi těmito osobami řeší projekty zaměřené na vzdělávací činnost realizovanou na vysokých školách na základě vyhlášené veřejné soutěže, w) stanovuje část účelové podpory z evropských fondů, kterou je příjemce povinen poskytnout spolupříjemci podle písmene v). Při poskytnutí účelové podpory se nepostupuje podle zvláštního předpisu20a), x) uděluje povolení nebo oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle § 93a odst. 3 a 5 a § 93f a 93h a vykonává kontrolu dodržování právních předpisů v oblasti poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, y) projednává přestupky podle tohoto zákona a ukládá za ně správní tresty, z) provádí vyšší ověření vysokoškolských diplomůvysokoškolských diplomů a dodatků k vysokoškolským diplomůmvysokoškolským diplomům vydaných vysokými školami v České republice, a to za účelem jejich použití v zahraničí, formou ověřování podpisů a otisků razítek na uvedených listinách. (2) Ministerstvo dále a) umožňuje nahlížet do registru uměleckých výstupůuměleckých výstupů podle § 77c 1. Akreditačnímu úřadu a při prokázání právního zájmu rektorům veřejných a státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol plnícím funkci rektora a zaměstnancům vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným uvedenými orgány vysoké školy, 2. osobám, jejichž osobní údajeosobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby, včetně záznamů vedených o nahlížení na tyto jejich osobní údajeosobní údaje, b) umožňuje nahlížet do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol, uvedeného v odstavci 1 písm. j) bodě 3 a v § 87b, 1. Akreditačnímu úřadu a při prokázání právního zájmu rektorům veřejných a státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol plnícím funkci rektora a zaměstnancům vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným uvedenými orgány vysoké školy; vysoká škola využívá informace z registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů pro účely zjišťování skutkového stavu souvisejícího se záležitostmi týkajícími se akreditací a vzniku nebo případného souběhu základních pracovněprávních vztahů, 2. osobám, jejichž osobní údajeosobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby, včetně záznamů vedených o nahlížení na tyto jejich osobní údajeosobní údaje, 3. statutárním orgánům poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky při prokázání právního zájmu, c) umožňuje nahlížet do registru řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, uvedeného v odstavci 1 písm. j) bodě 4 a v § 90b, 1. Akreditačnímu úřadu, 2. Ministerstvu obrany, Ministerstvu vnitra, rektorům veřejných vysokých škol a zaměstnancům veřejných vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným rektory veřejných vysokých škol; uvedené orgány a veřejné vysoké školy využívají informace z registru pro účely zjišťování skutkového stavu v jimi vedených řízeních o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace nebo v řízeních o žádostech o přijetí ke studiu, 3. rektorům státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol vykonávajícím funkci rektora a jimi pověřeným zaměstnancům, a to pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních o žádostech o přijetí ke studiu, 4. těm, kteří prokáží oprávnění podle zvláštního zákona, 5. osobám, jejichž osobní údajeosobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby. § 87a Registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů (1) Registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programůstudijních programů je informačním systémem veřejné správy, který slouží zejména pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních ve věcech akreditací. Správcem registru vysokých škol a uskutečňovaných studijních programůstudijních programů je ministerstvo. (2) Registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programůstudijních programů se člení podle vysokých škol, oblastí vzdělávání a typů studijních programůstudijních programů a jejich profilů. Součástí registru je Seznam poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, uvedených v § 93a, a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů. (3) Strukturu registru stanoví ministerstvo; Akreditační úřad, vysoké školy a poskytovatelé zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky poskytují ministerstvu jím požadované příslušné údaje k evidenci. § 87b Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů (1) Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o zaměstnancích veřejných, státních a soukromých vysokých škol, kteří jsou docenty, profesory nebo mimořádnými profesory. Správcem registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol je ministerstvo. (2) Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol obsahuje o zaměstnancích uvedených v odstavci 1 větě první tyto údaje: a) osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, rok narození a obecobec, kde má trvalý pobyt; u cizinců také pohlaví, adresu místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství, b) údaje o datu získání vysokoškolského vzdělání zaměstnance, o jeho akademických titulech, vědeckých hodnostech a úspěšně ukončených habilitačních řízeních a řízeních ke jmenování profesorem, včetně uvedení programů a oborů, ve kterých byly tituly a hodnosti získány a ve kterých byla habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena a uvedení vysoké školy, na které se habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem uskutečnilo, a o datech jmenování docentem a profesorem, c) údaje o vzniku, změně a skončení základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k vysoké škole nebo v případě státní vysoké školy k České republice, včetně údaje o rozsahu práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden, případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a o době, na kterou je základní pracovněprávní vztah k vysoké škole nebo k České republice sjednán a obdobné údaje o služebním poměru, je-li místo akademického pracovníkaakademického pracovníka působícího na státní vysoké škole obsazeno vojákem v činné službě nebo příslušníkem Policie České republiky ve služebním poměru. (3) Uživateli registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol jsou a) ministerstvo, b) Akreditační úřad, c) rektoři veřejných vysokých škol a státních vysokých škol, orgány soukromých vysokých škol plnící funkci rektora a zaměstnanci vysokých škol zvlášť k tomu pověření rektorem, d) zaměstnanec vysoké školy, jehož údaje jsou obsaženy v registru, pokud jde o údaje o jeho osobě. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím veřejné, státní a soukromé školy oznamují změny v údajích týkajících se jejich zaměstnanců, technické podmínky a lhůty předávání údajů. (5) Součástí registru jsou údaje o docentech a profesorech působících v základním pracovněprávním vztahu jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky uvedených v § 93a. Ustanovení odstavců 1 až 4 se na ně použijí obdobně. § 88 Matrika studentů (1) Vysoká škola vede matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci o studentech, k činnostem spojeným se zabezpečením zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřnímu hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle tohoto zákona a k rozpočtovým a statistickým účelům. (2) Do matriky studentů se zaznamenává osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, rodné číslo, stav a adresa místa trvalého pobytu studenta, adresa elektronické pošty, je-li studentem poskytnuta, u cizinců též datum narození, pohlaví, adresa místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství. (3) V matrice studentů jsou o jednotlivých studentech vedeny zejména údaje o a) zápisu do studia, b) předchozím vzdělání, c) studijním programustudijním programu a formě studia, d) zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku, e) složené státní zkoušce a uděleném akademickém titulu, f) přerušení studia, g) ukončení studia, h) čísle vysokoškolského diplomuvysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu, byl-li vydán. Strukturu informační věty provozované databáze a její technické podmínky stanoví ministerstvo po projednání s vysokou školou. (4) Záznamy do matriky studentů mohou provádět pouze zaměstnanci vysoké školy zvlášť k tomu pověření; záznamy podle odstavce 3 písm. a) a c) až g) se provedou neprodleně po rozhodné události. Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie; při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních předpisů.21) (5) Vysoká škola sdělí tomu, kdo osvědčil právní zájem, příslušný údaj z matriky studentů. Uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace § 89 (1) Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části v České republice: a) ministerstvo, jestliže je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena a uznána, a ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno, b) v ostatních případech veřejná vysoká škola, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program. (2) V pochybnostech určí příslušnost veřejné vysoké školy ministerstvo nebo rozhodne o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části samo. (3) Veřejná vysoká škola vydá osvědčení na základě znalosti úrovně zahraniční vysoké školy nebo na základě rozsahu znalostí a dovedností osvědčených vysokoškolskou kvalifikací. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro jednotlivou zkoušku vykonanou na vysoké škole v zahraničí, nejde-li o společný studijní program s vysokou školou podle tohoto zákona. § 90 (1) Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor. (2) Podkladem pro uznání je originál nebo úředně ověřená kopie diplomu, vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční vysokou školou, případně originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu a doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, a o náplni vysokoškolského studia v zahraničí. V případě potřeby se připojí úředně ověřený překlad těchto dokladů. (3) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů byla ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo vysoká škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. (4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany21a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením. (5) Zjistí-li veřejná vysoká škola nebo podle § 89 odst. 2 ministerstvo, že jsou studijní programy po jejich srovnání v podstatných rysech odlišné, žádost o uznání zamítne. § 90a (1) Při podání žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 je žadatel povinen uhradit a) poplatek za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle odstavce 2, je-li žádost podávána veřejné vysoké škole, anebo b) správní poplatek podle odstavce 3, je-li žádost podávána ministerstvu, Ministerstvu vnitra nebo Ministerstvu obrany. (2) Je-li žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 podána veřejné vysoké škole, vybírá veřejná vysoká škola poplatek za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, který činí 3 000 Kč. Poplatek je příjmem veřejné vysoké školy, platí se na její účet. (3) Podání žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 ministerstvu, Ministerstvu vnitra nebo Ministerstvu obrany podléhá zpoplatnění podle zákona o správních poplatcích34). § 90b Registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace (1) Ministerstvo vede registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89, který je informačním systémem veřejné správy. Ministerstvo, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a veřejné vysoké školy vkládají do registru a) jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu žadatele; u cizinců také pohlaví, adresu místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství, b) označení zahraničního dokladu o vzdělání, jehož se žádost týká, včetně názvu a sídla zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, která jej vydala, a označení státu, podle jehož právního řádu byl doklad vydán, c) údaje o výsledku řízení o žádosti s uvedením orgánu, který o žádosti rozhodoval a uvedením spisové značky, pod kterou bylo řízení vedeno, včetně uvedení čísla jednacího a data vyhotovení a data vydání rozhodnutí o žádosti. (2) Údaje z registru poskytne ministerstvo na žádost osobám a orgánům uvedeným v § 87 odst. 2 písm. c). (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím veřejné vysoké školy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra oznamují údaje týkající se jimi vedených správních řízení, technické podmínky a lhůty předávání údajů. ČÁST JEDENÁCTÁ STIPENDIA § 91 Stipendia (1) Studentům vysoké školy mohou být přiznána stipendia. (2) Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být studentům přiznána a) za vynikající studijní výsledky, b) za vynikající výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí, c) na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost podle zvláštního právního předpisu8e). d) v případě tíživé sociální situace studenta, e) v případech zvláštního zřetele hodných. (3) Stipendium podle odstavce 2 písm. d) se přiznává též studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu21a), jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce; měsíční výše stipendia odpovídá jedné čtvrtině výše měsíční minimální mzdy, s tím, že takto určená výše stipendia se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za třetí kalendářní čtvrtletí roku nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu 21 měsíců od uplynutí čtvrtletí, za které byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou. (4) Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být přiznána též a) na podporu studia v zahraničí, b) na podporu studia v České republice, c) studentům doktorských studijních programů. (5) Stipendia přiznává studentům vysoká škola nebo fakulta podle stipendijního řádu. (6) Ministerstvo přiznává stipendia za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 4 podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Ministerstvo může přiznat tato stipendia též občanům České republiky studujícím na vysokých školách v zahraničí. ČÁST DVANÁCTÁ REPREZENTACE VYSOKÝCH ŠKOL § 92 (1) Reprezentaci vysokých škol tvoří a) orgán složený z členů akademických obcí vysokých škol delegovaných jejich zastupitelskými akademickými orgány, b) orgán složený z představitelů vysokých škol. (2) Podrobnější postup vytvoření těchto orgánů a pravidla jejich jednání stanoví jejich statuty. (3) Ministr projednává s reprezentací vysokých škol návrhy a opatření, která se vysokých škol významně týkají, včetně návrhů právních předpisů týkajících se oblastí vzdělávání, standardů pro akreditace, přijímacího řízení a statutu Akreditačního úřadu. (4) Reprezentace vysokých škol zejména a) podává návrhy na jmenování členů Rady Akreditačního úřadu podle § 83b odst. 1; návrh podávají oba orgány uvedené v odstavci 1, b) předkládá Radě Akreditačního úřadu návrhy na zápis osob do Seznamu hodnotitelů podle § 83e, c) může předkládat ministerstvu podněty týkající se obsahu prováděcích právních předpisů vydávaných podle tohoto zákona. ČÁST TŘINÁCTÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE § 93 (1) Klinická a praktická výuka v oblastech vzdělávání „Všeobecné lékařství a zubní lékařství“, „Zdravotnické obory“ a „Farmacie“ se uskutečňuje zejména ve fakultních nemocnicích.22) V těchto nemocnicích se uskutečňuje též vědecká, výzkumná nebo vývojová činnost. (2) Podrobnosti úpravy stanoví zvláštní předpis. ČÁST ČTRNÁCTÁ POSKYTOVATELÉ ZAHRANIČNÍHO VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY § 93a Zahraniční vysoká škola a tuzemská právnická osoba (1) Zahraniční vysokou školouZahraniční vysokou školou se rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v cizím státě, podle jehož právních předpisů byla zřízena, (dále jen „domovský stát“) součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu a která v domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání. (2) Zahraniční vysoká školaZahraniční vysoká škola, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého jiného členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého jiného členského státu Evropské unie, (dále jen „evropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola“) je oprávněna poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, uskutečňované podle právních předpisů jejího domovského státu, pokud se v České republice přihlásila k plnění informačních povinností podle § 93b odst. 1. (3) Zahraniční vysoká školaZahraniční vysoká škola, která není evropskou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou, (dále jen „mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola“) je oprávněna poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, uskutečňované podle právních předpisů jejího domovského státu, pokud jí ministerstvo udělilo povolení podle § 93f k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky (dále jen „tuzemské povolení“). (4) Tuzemská právnická osoba, která hodlá na území České republiky v rámci spolupráce s evropskou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy podle právních předpisů domovského státu evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, (dále jen „pobočka evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy“) je oprávněna toto vzdělávání na území České republiky uskutečňovat, pokud se v České republice přihlásila k plnění informačních povinností podle § 93d odst. 1. (5) Tuzemská právnická osoba, která hodlá na území České republiky v rámci spolupráce s mimoevropskou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy podle právních předpisů domovského státu mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, (dále jen „pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy“) je oprávněna toto vzdělávání na území České republiky poskytovat, pokud jí ministerstvo udělilo oprávnění podle § 93h k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky (dále jen „tuzemské oprávnění“). (6) Podmínky poskytování vzdělávání stanovené zvláštními právními předpisy nejsou odstavci 2 až 5 dotčeny. (7) Na uznávání dokladů o vzdělání získaných studiem v zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole uskutečňovaným v České republice se použijí § 89 až 90b obdobně. § 93b Informační povinnosti evropské zahraniční vysoké školy (1) Evropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola, která na území České republiky hodlá sama nebo prostřednictvím tuzemské právnické osoby poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání a zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program podle právních předpisů domovského státu, je povinna přihlásit se ministerstvu k plnění informačních povinností, a to před zahájením uskutečňování zahraniční vysokoškolské vzdělávací činnosti na území České republiky. (2) Evropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola uvedená v odstavci 1 je povinna a) oznámit ministerstvu, že hodlá poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání a zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program na území České republiky, b) předložit ministerstvu doklady prokazující své ustavení a působení v domovském státě jako státem uznané vysoké školy, c) oznámit ministerstvu místo uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničních vysokoškolských studijních programechstudijních programech a podle typu studijních programůstudijních programů i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky, d) předložit ministerstvu informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, který hodlá uskutečňovat nebo uskutečňuje na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia, právech a povinnostech studentů, e) předložit ministerstvu doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu podle právních předpisů svého domovského státu, f) oznámit ministerstvu změny údajů uvedených v písmenech a) až e) do 30 dnů od jejich uskutečnění, g) informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, h) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat 1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia, 2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů jejího domovského státu, 3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia, 4. informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, 5. stanovené poplatky spojené se studiem, 6. popis kreditového systému, je-li používán, 7. místo uskutečňování studia v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, 8. seznam programů dalšího vzdělávání, i) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat studijní a zkušební řád. (3) Povinnosti uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. a) až e) musí být splněny před zahájením uskutečňování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky. Povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. g) je třeba splnit do 30 dnů od ukončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky. Povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. h) a i) je třeba plnit tak, aby aktuální platné údaje byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů po příslušné změně zveřejňovaného údaje. Nejsou-li příslušné dokumenty nebo informace vyhotoveny v českém jazyce, poskytovatel je zveřejňuje a předkládá podle odstavce 2 spolu s jejich českým překladem. § 93c Další povinnosti evropské zahraniční vysoké školy Evropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola přihlášená k plnění informačních povinností je rovněž povinna a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programechstudijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o činnosti zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2, c) vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek strategický záměr působení zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky, a to nejpozději do 4 měsíců od přihlášení se k plnění informačních povinností, d) bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost, e) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně, f) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na evropské zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole na území České republiky, g) oznámit ministerstvu své zrušení. § 93d Informační povinnosti pobočky evropské zahraniční vysoké školy (1) Pobočka evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy je povinna přihlásit se ministerstvu k plnění informačních povinností, a to před zahájením poskytování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu na území České republiky. (2) Pobočka evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy je povinna a) oznámit ministerstvu, že hodlá poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání a zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program na území České republiky, b) předložit ministerstvu doklady prokazující ustavení a působení příslušné zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy v domovském státě jako státem uznané vysoké školy, c) oznámit ministerstvu místo uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu a podle typu studijního programustudijního programu i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky, d) předložit ministerstvu informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů, e) předložit ministerstvu doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, f) předložit ministerstvu dohodu nebo dohody nebo jiné doklady prokazující a upravující spolupráci dané tuzemské právnické osoby s příslušnou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou, g) oznámit ministerstvu změny údajů uvedených v písmenech a) až f) do 30 dnů od jejich uskutečnění, h) informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, i) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat 1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia, 2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, 3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia, 4. informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, 5. stanovené poplatky spojené se studiem, 6. popis kreditového systému, je-li používán, 7. místo uskutečňování studia v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, 8. seznam programů dalšího vzdělávání, j) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat studijní a zkušební řád. (3) Povinnosti uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. a) až f) je třeba splnit před zahájením poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání a uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu na území České republiky. Povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. h) je třeba splnit do 30 dnů od ukončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání a uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu na území České republiky. Povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. i) a j) je třeba plnit tak, aby aktuální platné údaje byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů po příslušné změně zveřejňovaného údaje. Nejsou-li příslušné dokumenty nebo informace vyhotoveny v českém jazyce, poskytovatel je zveřejňuje a předkládá podle odstavce 2 spolu s jejich českým překladem. § 93e Další povinnosti pobočky evropské zahraniční vysoké školy Pobočka evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy působící v České republice je rovněž povinna a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programechstudijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2, c) bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona, d) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně, e) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na pobočce evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky, f) oznámit ministerstvu zrušení příslušné evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy. § 93f Udělování tuzemského povolení mimoevropským zahraničním vysokým školám (1) Tuzemské povolení uděluje mimoevropské zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole ministerstvo na základě její písemné žádosti. (2) Žadatel o udělení tuzemského povolení spolu se žádostí předloží ministerstvu a) doklady prokazující jeho ustavení a působení v domovském státě jako státem uznané vysoké školy, b) údaje o jeho statutárních orgánech, c) místo uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu a podle typu studijních programůstudijních programů i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky, d) informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů, e) doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu, který bude uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů jeho domovského státu, f) doklad o oprávnění žadatele podle právních předpisů jeho domovského státu poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky, pokud právní předpisy domovského státu toto oprávnění upravují nebo omezují; není-li toto oprávnění právními předpisy domovského státu upravováno nebo omezováno, doloží žadatel tuto skutečnost svým prohlášením. (3) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů. (4) V případě, že zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, má být zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, ministerstvo požádá příslušný uznávací orgán19a) o stanovisko, zda absolvent studia v tomto studijním programustudijním programu bude připraven odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35); uznávací orgán vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. Jde-li o studijní programstudijní program zaměřený na přípravu odborníků z oblasti bezpečnosti, vyžádá si ministerstvo stanovisko Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu povolání v této oblasti; Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. (5) Ministerstvo tuzemské povolení neudělí, jestliže a) zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, není dostatečně zabezpečen po stránce personální, finanční a materiální, nebo žadatel nemá vytvořeny podmínky pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti, b) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení tuzemského povolení a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny, c) doklady o vzdělání získané absolvováním studia v České republice by nebyly rovnocenné s doklady o vzdělání získanými absolvováním příslušného studia v domovském státě žadatele o udělení tuzemského povolení, d) absolventi studia v České republice by neměli nárok na vydání dokladů o vzdělání, jestliže ho nevydává mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola, ale jiný k tomu oprávněný orgán podle právních předpisů jejího domovského státu, e) působení mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky by bylo podle informací příslušného orgánu jejího domovského státu v rozporu s právními předpisy jejího domovského státu, f) působení mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky by bylo v rozporu s právními předpisy České republiky, g) má studium připravovat na výkon regulovaného povolání a podle stanoviska příslušného uznávacího orgánu19a) by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35), nebo h) má studium připravovat odborníky z oblasti bezpečnosti a podle stanoviska Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu povolání v této oblasti. (6) Rozhodnutí o udělení tuzemského povolení obsahuje názvy zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, které je mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola oprávněna na území České republiky uskutečňovat, název státu, jehož právními předpisy se poskytované zahraniční vysokoškolské vzdělávání řídí, a zahraniční akademický nebo jiný titul udělovaný absolventům. (7) Tuzemské povolení se uděluje na dobu 6 let. (8) Pokud ministerstvo zjistí, že mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola nepůsobí v souladu s tuzemským povolením, vyzve ji, aby nedostatky odstranila ve lhůtě 90 dní. Pokud mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola nedostatky neodstraní, ministerstvo vydá rozhodnutí o odnětí tuzemského povolení. (9) Ministerstvo může na základě žádosti mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy rozhodnout o rozšíření tuzemského povolení na uskutečňování dalších zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů; odstavce 1 až 6 se použijí obdobně. Rozhodnutím o rozšíření tuzemského povolení se neprodlužuje doba jeho platnosti. (10) Tuzemské povolení udělené ministerstvem nelze převést na jinou právnickou osobu a nepřechází na právního nástupce mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy. (11) Ministerstvo do 30 dnů od doručení oznámení mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy o skončení uskutečňování zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů v České republice rozhodne o odnětí tuzemského povolení. § 93g Další povinnosti mimoevropské zahraniční vysoké školy Mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola působící v České republice je rovněž povinna a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programechstudijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o činnosti zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2, c) vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek strategický záměr působení zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky, a to nejpozději do 4 měsíců od udělení tuzemského povolení, d) bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona, e) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně, f) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na mimoevropské zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole na území České republiky, g) oznámit ministerstvu své zrušení, h) informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, i) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat 1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia, 2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů jejího domovského státu, 3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia, 4. informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, 5. stanovené poplatky spojené se studiem, 6. popis kreditového systému, je-li používán, 7. místo uskutečňování studia v zahraničních vysokoškolských studijních programechstudijních programech, 8. seznam programů dalšího vzdělávání, j) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat studijní a zkušební řád. § 93h Udělování tuzemského oprávnění pobočce mimoevropské zahraniční vysoké školy (1) Tuzemské oprávnění uděluje pobočce mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy ministerstvo na základě písemné žádosti dané pobočky. (2) Žadatel o udělení tuzemského oprávnění spolu se žádostí o udělení tuzemského oprávnění předloží ministerstvu a) doklady prokazující ustavení a působení příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy v domovském státě jako státem uznané vysoké školy, b) údaje o statutárních orgánech mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, c) údaje o místu uskutečňování vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu a podle typu studijního programustudijního programu i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky, d) informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů, e) doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, f) dohodu nebo dohody nebo jiné doklady prokazující a upravující spolupráci dané tuzemské právnické osoby s příslušnou mimoevropskou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou. (3) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů. (4) V případě, že zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, má být zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, ministerstvo požádá příslušný uznávací orgán19a) o stanovisko, zda absolvent studia v tomto studijním programustudijním programu bude připraven odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35); uznávací orgán vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. Jde-li o studijní programstudijní program zaměřený na přípravu odborníků z oblasti bezpečnosti, vyžádá si ministerstvo stanovisko Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu povolání v této oblasti; Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. (5) Ministerstvo tuzemské oprávnění neudělí, jestliže a) zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, není dostatečně zabezpečen po stránce personální, finanční a materiální, nebo žadatel nemá vytvořeny podmínky pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti, b) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení tuzemského oprávnění a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny, c) doklady o vzdělání získané absolvováním studia v České republice by nebyly rovnocenné s doklady o vzdělání získanými absolvováním příslušného studia v domovském státě příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, d) absolventi studia v České republice by neměli nárok na vydání dokladů o vzdělání, jestliže ho nevydává příslušná mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola, ale jiný k tomu oprávněný orgán podle právních předpisů jejího domovského státu, e) působení příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky prostřednictvím žadatele by bylo podle informací příslušného orgánu domovského státu příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy v rozporu s právními předpisy jejího domovského státu, f) působení příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky prostřednictvím žadatele by bylo v rozporu s právními předpisy České republiky, g) má studium připravovat na výkon regulovaného povolání a podle stanoviska příslušného uznávacího orgánu19a) by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35), nebo h) má studium připravovat odborníky z oblasti bezpečnosti a podle stanoviska Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu povolání v této oblasti. (6) Rozhodnutí o udělení tuzemského oprávnění obsahuje názvy zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, které je pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy oprávněna na území České republiky uskutečňovat, název státu, jehož právními předpisy se poskytované zahraniční vysokoškolské vzdělávání řídí, a zahraniční akademický nebo jiný titul mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy udělovaný absolventům. (7) Tuzemské oprávnění se uděluje na dobu 6 let. (8) Pokud ministerstvo zjistí, že pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy nepůsobí v souladu s tuzemským oprávněním, vyzve ji, aby nedostatky odstranila ve lhůtě 90 dní. Pokud pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy nedostatky neodstraní, ministerstvo vydá rozhodnutí o odnětí tuzemského oprávnění. Odvolání proti rozhodnutí o odnětí tuzemského oprávnění má odkladný účinek. (9) Ministerstvo může na základě žádosti pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy rozhodnout o rozšíření tuzemského oprávnění na uskutečňování dalších zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů; odstavce 1 až 6 se použijí obdobně. Rozhodnutím o rozšíření tuzemského oprávnění se neprodlužuje doba jeho platnosti. (10) Tuzemské oprávnění udělené ministerstvem nelze převést na jinou právnickou osobu a nepřechází na právního nástupce pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy. (11) Ministerstvo do 30 dnů od doručení oznámení pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy o skončení uskutečňování zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů v České republice rozhodne o odnětí tuzemského oprávnění. § 93i Další povinnosti pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školy Pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy působící v České republice je rovněž povinna a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programechstudijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2, c) bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona, d) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně, e) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na pobočce evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky, f) oznámit ministerstvu zrušení příslušné evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, g) informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky. § 93j Vztah k vymezení soustavné přípravy na budoucí povolání podle zvláštních předpisů o státní sociální podpoře a důchodovém pojištění (1) Stanoví-li zákon o státní sociální podpoře nebo zákon o důchodovém pojištění, že ministerstvo je oprávněno pro účely státní sociální podpory nebo důchodového pojištění rozhodnout, že vzdělávání v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu, uskutečňovaného na území České republiky zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou nebo tuzemskou právnickou osobou, je postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice, může tak ministerstvo učinit pouze v případě, že a) jde o vzdělávání poskytované evropskou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou, byla-li zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola přihlášena k plnění informačních povinností podle § 93b odst. 1 v době příslušného studia, b) jde o vzdělávání poskytované pobočkou evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, byla-li pobočka přihlášena k plnění informačních povinností podle § 93d odst. 1 v době příslušného studia, c) jde o vzdělávání poskytované mimoevropskou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou, měla-li zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola tuzemské povolení podle § 93f v době příslušného studia, d) jde o vzdělávání poskytované pobočkou mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, měla-li pobočka tuzemské oprávnění podle § 93h v době příslušného studia. (2) Pokud účastníci vzdělávání v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu, poskytovaného na území České republiky tuzemskou právnickou osobou, nemají podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy po dobu uvedeného vzdělávání právní postavení studenta příslušné zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, ačkoliv daná zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola absolventům uvedeného vzdělávání vydává vysokoškolský diplomvysokoškolský diplom nebo jiný doklad o získání zahraničního vysokoškolského vzdělání, může být studium účastníků tohoto vzdělávání podle zákona o státní sociální podpoře nebo podle zákona o důchodovém pojištění při splnění podmínky stanovené v odstavci 1 postaveno pro účely státní sociální podpory nebo důchodového pojištění na roveň studia na vysokých školách v České republice pouze tehdy, jde-li o evropskou zahraniční vysokou školuzahraniční vysokou školu. § 93k Spolupráce s domovskými státy evropských zahraničních vysokých škol Zjistí-li ministerstvo nebo Akreditační úřad, že evropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola nebo pobočka evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy při svém působení v České republice poskytuje při plnění svých informačních povinností podle § 93b až 93e nesprávné údaje nebo jinak závažně porušuje právní předpisy České republiky nebo domovského státu evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy nebo bezprostředně závazné právní akty Evropské unie, upozorní na tuto skutečnost akreditační orgán domovského státu, vykonávající dohled nad vzdělávací činností vysokých škol domovského státu nebo jiný příslušný orgán. Obdobně ministerstvo nebo Akreditační úřad postupuje, má-li důvodné podezření, že jednání evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy nebo pobočky evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky je závažným porušením uvedených předpisů nebo že existují podstatné nesrovnalosti mezi faktickým způsobem uskutečňování zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů na území České republiky a podmínkami tohoto uskutečňování vyplývajícími z právních předpisů nebo příslušných rozhodnutí domovského státu evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy. Rámcovou informaci o skutečnostech uvedených ve větě první nebo druhé ministerstvo nebo Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva. § 93l Ustanovení § 93a až 93k se nepoužijí na uskutečňování studijních programůstudijních programů podle § 47a. ČÁST PATNÁCTÁ PŘESTUPKY § 93m Přestupek fyzické osoby (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně neoprávněně užívá vědeckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč. § 93n Přestupky právnických osob (1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 2 odst. 3 užívá ve svém názvu označení 1. „vysoká škola“ nebo z něho odvozené tvary slov, ačkoliv není vysokou školou, nebo 2. „univerzitauniverzita“ nebo z něho odvozené tvary slov, ačkoliv není vysokou školou univerzitní, nebo b) v rozporu s tímto zákonem přiznává akademické tituly nebo koná habilitační řízení anebo řízení ke jmenování profesorem nebo používá akademické insignie anebo koná akademické obřady. (2) Veřejná vysoká škola se dopustí přestupku tím, že neposkytuje ministerstvu nebo Akreditačnímu úřadu informace podle § 21 odst. 1 písm. c). (3) Soukromá vysoká škola se dopustí přestupku tím, že neposkytuje ministerstvu nebo Akreditačnímu úřadu informace podle § 42 odst. 1 písm. c). (4) Evropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola se dopustí přestupku tím, že a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu v rozporu s § 93a odst. 2, nebo b) nesplní některou z povinností podle § 93b odst. 2 nebo 3 anebo § 93c. (5) Pobočka evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy se dopustí přestupku tím, že a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu v rozporu s § 93a odst. 4, nebo b) nesplní některou z povinností podle § 93d odst. 2 nebo 3 anebo § 93e. (6) Mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola se dopustí přestupku tím, že a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu v rozporu s § 93a odst. 3, nebo b) nesplní některou z povinností podle § 93g. (7) Pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy se dopustí přestupku tím, že a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu v rozporu s § 93a odst. 5, nebo b) nesplní některou z povinností podle § 93i. (8) Za přestupek podle odstavce 1, odstavce 6 písm. a) nebo odstavce 7 písm. a) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč; za přestupek podle odstavce 2 nebo 3 nebo podle odstavce 4 písm. a) a b), odstavce 5 písm. a) a b), odstavce 6 písm. b) nebo odstavce 7 písm. b) lze uložit pokutu do 500 000 Kč. § 93o Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupek podle § 93m projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Přestupky podle § 93n projednává ministerstvo. (2) Pokuty podle § 93m odst. 2 vybírá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Pokuty podle § 93n odst. 8 vybírá ministerstvo. ČÁST ŠESTNÁCTÁ STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY § 94 (1) Vojenské vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro ozbrojené síly36); vzdělávají odborníky pro oblast bezpečnosti České republiky a občany k obraně státu37). Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou vojáky v činné službě. (2) Policejní vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro bezpečnostní sbory38) a obecní policie; vzdělávají odborníky pro oblast bezpečnosti České republiky.22a) Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou příslušníky bezpečnostního sboru. § 95 (1) Vojenské vysoké školy jsou součástí organizační složky státu23) Ministerstva obrany financované ze státního rozpočtu, zejména z kapitoly Ministerstva obrany, policejní vysoké školy jsou organizační složky státu23) financované z kapitoly Ministerstva vnitra; vztahují se na ně ustanovení části druhé s výjimkou § 14, 15, § 17 odst. 1 písm. d), § 18, 19, 20 a v případě financování vzdělávání vojáků v činné službě § 18a. Na státní vysoké školy se nevztahuje ustanovení § 2 odst. 2. Státní vysoké škole mohou být poskytnuty prostředky podle § 18 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 5. Ministerstvo může vojenské vysoké škole poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e) nebo podle § 91 odst. 3 přiznávaná studentům studijních programůstudijních programů v oblasti bezpečnostních studií, kteří nejsou vojáky v činné službě, a to za obdobných podmínek, za kterých takové dotace poskytuje veřejným vysokým školám; podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu. (2) Vojenské vysoké školy se při přijímání vojáků v činné službě ke studiu řídí požadavky Ministerstva obrany. Průběh služby a hmotné zabezpečení studentů-vojáků v činné službě se řídí zvláštními právními předpisy.24) Počet studentů, kteří nejsou vojáky v činné službě, je každoročně upřesňován v návaznosti na výši požadavku Ministerstva obrany na přípravu studentů-vojáků v činné službě. (3) Policejní vysoké školy se při přijímání uchazečů ke studiu řídí požadavky Ministerstva vnitra. (4) Vojenské a policejní vysoké školy, které mají akreditován alespoň jeden doktorský studijní program, mohou požádat o akreditaci magisterského nebo dalšího doktorského studijního programu zabezpečovaného ve spolupráci s veřejnou vysokou školou. O společném zabezpečení těchto studijních programů musí být předem uzavřena mezi zúčastněnými vysokými školami smlouva vymezující vzájemné závazky. K uzavření smlouvy je potřebný souhlas ministerstva a Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. (5) Vojenské a policejní vysoké školy zveřejňují výsledky vědy nebo výzkumu a vývoje v souladu s obecnými předpisy o ochraně státního a služebního tajemství.25) (6) Vojenské vysoké školy vedou matriku studentů-vojáků v činné službě a matriku ostatních studentů; totéž platí pro policejní vysoké školy ve vztahu ke studentům ve služebním poměru a k ostatním studentům. (7) Ministr obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a ministr vnitra vykonává vůči policejním vysokým školám tyto působnosti: a) předkládá prezidentu republiky návrh na jmenování, popřípadě odvolání rektora, b) rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty na návrh rektora, c) stanoví plat rektorovi, d) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) a b), e) předkládá prezidentu republiky návrhy vědecké rady vysoké školy na jmenování profesorem, f) pověřuje osoby k výkonu působností jednotlivých orgánů nově zřízené vysoké školy podle § 103 odst. 1. (8) Ministerstvo obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a Ministerstvo vnitra vůči policejním vysokým školám působnost ministerstva v těchto věcech: a) registruje jejich vnitřní předpisy podle § 36 po vyjádření ministerstva, b) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu, c) kontroluje zákonnost a hospodárnost při nakládání s finančními a hmotnými prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu a při hospodaření s majetkem ve vlastnictví České republiky, d) určuje výši poplatků spojených se studiem, e) může prominout placení úhrad za užívání účelových zařízení, f) může svým rozhodnutím přiznat a vyplácet stipendia studentům a občanům České republiky studujícím v zahraničí, g) může přiznávat podle programů vyhlašovaných ministrem obrany nebo ministrem vnitra stipendium i mimo důvody uvedené v § 91 odst. 2 a 4, jestliže se student zaváže setrvat po absolvování vysoké školy po dohodnutou dobu v činné službě vojáka z povolání nebo ve služebním poměru policisty, h) jmenuje a odvolává další členy zkušební komise podle § 53 odst. 3, i) může sdružovat a využívat informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy, j) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení, k) přijímá opatření podle § 37 a 38, l) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) až c) a v § 75, m) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků. (9) Ministerstvo obrany v oblasti vojenství a Ministerstvo vnitra v oblasti bezpečnostních služeb plní úkoly ministerstva a veřejné vysoké školy podle § 89 až 90a při uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace a úkoly ministerstva při provádění vyššího ověření dokladů podle § 87 odst. 1 písm. z). (10) Jsou-li místa akademických pracovníkůakademických pracovníků vojenských vysokých škol obsazována vojáky v činné službě a policejních vysokých škol příslušníky Policie České republiky a dalších bezpečnostních sborů ve služebním poměru, vztahuje se na ně § 77 obdobně. Jejich služební poměr se přitom nemění. Na obsazování míst ostatních akademických pracovníkůakademických pracovníků se vztahuje § 77 obdobně; akademičtí pracovníciakademičtí pracovníci jsou zaměstnanci státu, zařazení do příslušné organizační složky státu. Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníkuakademickému pracovníku plat a v případě akademického pracovníkaakademického pracovníka ve služebním poměru služební příjem; tvůrčí volno příslušníků Policie České republiky a dalších bezpečnostních sborů ve služebním poměru se považuje za výkon služby podle zvláštního právního předpisu38). (11) Na studenty vojenských vysokých škol, kteří jsou vojáky v činné službě, a na studenty policejních vysokých škol, kteří jsou příslušníky PoliciePolicie České republiky ve služebním poměru, se vztahují ustanovení tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy24) nestanoví jinak. (12) Studium vojáků v činné službě na vojenské vysoké škole se může ukončit též v případě, kdy voják přestane splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem pro službu vojáka z povolání. (13) Před rozhodnutím o akreditaci podle § 78 až 82 a 86 týkajícím se vojenských vysokých škol si Akreditační úřad vyžádá stanovisko Ministerstva obrany; týká-li se rozhodnutí policejních vysokých škol, vyžádá si stanovisko Ministerstva vnitra. (14) Ministerstvo projednává s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra záměry a opatření ministerstva, která se významně týkají státních vysokých škol. ČÁST SEDMNÁCTÁ ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ VYSOKÉ ŠKOLY PŘI MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH § 95a (1) Vysoká škola nebo fakulta může upravit vyhlášené podmínky přijetí ke studiu podle § 49, stanovit jiný termín a způsob ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu, popřípadě jinou formu, rámcový obsah anebo kritéria pro vyhodnocení přijímací zkoušky, pokud a) z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona je omezena možnost konání ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu vyhlášených podle § 49 a b) ministerstvo, popřípadě Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vůči příslušné státní vysoké škole toto svým rozhodnutím umožní. (2) Informaci o změnách podle odstavce 1 vysoká škola nebo fakulta zveřejní nejméně 15 dnů před termínem ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu. § 95b (1) Vysoká škola nebo fakulta může společně s rozhodnutím o přijetí ke studiu rozhodnout o odložení prokázání splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání podle § 48, a to až do 90 dnů ode dne zápisu do studia, pokud a) je z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona ztížena možnost uchazečů prokázat splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání podle § 48 a b) ministerstvo, popřípadě Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vůči příslušné státní vysoké škole toto svým rozhodnutím umožní. (2) Neprokáže-li uchazeč ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání, rozhodne vysoká škola nebo fakulta o tom, že přijetí ke studiu a zápis do studia pozbývá platnosti a účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přijetí; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Tato doba se studentovi započítává do doby studia. § 95c (1) Pokud z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona není možná nebo je omezena osobní přítomnost studentů na vzdělávání nebo zkouškách anebo účastníků na státní rigorózní zkoušce, a pokud ministerstvo, popřípadě Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra vůči příslušné státní vysoké škole toto svým rozhodnutím umožní, může vysoká škola a) zkrátit nebo prodloužit akademický rok, b) využívat při výuce, kontrole studia nebo zkouškách nástroje distančního způsobu komunikace bez ohledu na formu studia studijního programustudijního programu, nebo c) využívat při státní zkoušce nástroje distančního způsobu komunikace a konat ji bez přítomnosti veřejnosti za předpokladu, že z jejího průběhu pořídí audiovizuální záznam, který uchová po dobu 5 let; záznam vysoká škola poskytne pouze orgánu veřejné moci při výkonu jeho pravomocí, a to na jeho žádost. (2) Za podmínek podle odstavce 1 lze uvedená oprávnění využívat po nezbytně nutnou dobu i v období bezprostředně následujícím po skončení účinnosti krizového nebo mimořádného opatření. § 95d Rozhodnutí ministerstva, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany podle § 95a až 95c je prvním úkonem v řízení a není proti němu možné podat rozklad. Jediným účastníkem řízení je vysoká škola, které se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se může určit doba, ve které lze oprávnění využít. ČÁST OSMNÁCTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 96 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slovo „rozpočtu“ vkládají tato slova: „a z prostředků veřejné vysoké školy“. 2. V § 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů: a) z investičních transferů, b) z úroků z vkladů na běžném účtu.“. 3. V § 18 se dosavadní odstavce 5 až 11 označují jako odstavce 6 až 12. 4. V § 18 odst. 7 se za slova „obecně prospěšné společnosti“ vkládají tato slova: „veřejné vysoké školy“. ČÁST DEVATENÁCTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 98 (1) Studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňují podle dosavadních předpisů obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, vysokoškolské studium a postgraduální studium a jsou uvedeny v jejich statutech, se stávají studijními programy podle tohoto zákona a jsou akreditovány na dobu čtyř let s tím, že: a) ucelená část vysokoškolského studia podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, je považována za bakalářský studijní program podle tohoto zákona, b) vysokoškolské studium podle § 18 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za magisterský studijní program podle tohoto zákona, c) postgraduální studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za doktorský studijní program podle tohoto zákona. (2) Oprávnění udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5 mají vysoké školy a fakulty pouze v oborech, ve kterých mohou uskutečňovat postgraduální studium na základě rozhodnutí ministerstva podle § 41 zákona č. 172/1990 Sb. (3) Dosavadní oprávnění vysokých škol a fakult konat ve stanovených oborech habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zanikají dnem 1. července 1999. Pokud však rektor v této lhůtě podá ministerstvu žádost podle § 82 odst. 2, zůstává do rozhodnutí ministerstva v platnosti stávající oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ve stanovených oborech. § 99 (1) Akademicko-vědecký titul „doktor“ a titul „bakalář“ přiznané podle zákona č. 172/1990 Sb. se považují za akademické tituly „doktor“ a „bakalář“ podle tohoto zákona. (2) Akademický titul „inženýr“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi technických vysokých škol v oboru architektura, se nahrazuje akademickým titulem „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (3) Titul „bakalář“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi obsahově ucelené části vysokoškolského studia uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (4) Akademický titul „magistr“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (5) Absolventi vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 a § 43 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul „magistr“ s výjimkou absolventů uvedených v odstavci 9, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku a získat akademický titul podle § 46 odst. 5. (6) Absolventi univerzitních vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. v oboru ekonomie akademický titul „magistr“, mohou požádat o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem „inženýr“ (ve zkratce „Ing."). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (7) Akademické tituly podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. mají právo užívat i absolventi vojenských vysokých škol, kteří ukončili studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jim nebyl přiznán akademický titul, stavovské označení nebo jiný titul absolventa vysoké školy podle dřívějších předpisů. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na absolventy Vojenské politické akademie. (9) Absolventům postgraduálního studia, kteří získali podle § 21 odst. 2, § 43 odst. 2 a § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul „magistr“ a akademicko-vědecký titul „doktor“, se přiznávají akademické tituly podle § 46 odst. 5 tohoto zákona. Osvědčení o přiznání těchto akademických titulů jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (10) Absolventi postgraduálního studia, kteří získali podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademicko-vědecký titul „doktor“, mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení zkratky „Dr.“ zkratkou „Ph.D.“. Osvědčení o nahrazení zkratky akademicko-vědeckého titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (11) Absolventi studia v doktorských studijních programechstudijních programech v oblasti teologie, kteří získali podle § 47 odst. 5 akademický titul „doktor teologie“ (ve zkratce „Th.D.“ uváděné za jménem), mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (12) Akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem) se přiznává absolventům lékařského a veterinárního studia, kteří ukončili studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. § 100 (1) Vědecká výchova vedoucí k udělení vědecké hodnosti „kandidát věd“ (ve zkratce „CSc.") již nebude po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahajována. Účastníci vědecké výchovy, kteří ji zahájili podle dosavadních předpisů, mohou vědeckou výchovu ukončit podle těchto předpisů s tím, že obhajoby kandidátských disertačních prací se ukončí nejpozději do 31. prosince 2001. (2) Účastníci vědecké výchovy mohou být na vlastní žádost přijati ke studiu v doktorském studijním programustudijním programu. Při přijetí a studiu se přihlíží k dosavadnímu průběhu vědecké výchovy a vykonaným kandidátským zkouškám. § 101 (1) Veřejnými vysokými školami jsou vysoké školy uvedené v příloze č. 1, vojenskými a policejními vysokými školami jsou vojenské a policejní vysoké školy uvedené v příloze č. 2. (2) Vysoké školy uvedené v odstavci 1 předloží k registraci vnitřní předpisy upravené podle tohoto zákona do 1. července 1999. (3) Platnost jmenování nebo volby akademických funkcionářů a jejich funkční období zůstávají tímto zákonem nedotčeny. (4) Studenti studující na vysokých školách uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2 ke dni 1. ledna 1999 jsou studenty podle tohoto zákona. Vysoké školy jsou povinny zápis těchto studentů do matriky studentů provést do 1. března 1999. (5) Dnem 1. ledna 1999 přechází do práva hospodaření ministerstva majetek státu, ke kterému k tomuto dni příslušelo právo hospodaření vysokých škol uvedených v příloze č. 1. Ministerstvo písemně může rozhodnout po dohodě s veřejnou vysokou školou o přechodu tohoto majetku do vlastnictví příslušné veřejné vysoké školy; na žádost veřejné vysoké školy tak rozhodne vždy, jde-li o majetek potřebný k zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti při uskutečňování akreditovaných studijních programů. Rozhodnutí musí obsahovat název a sídlo veřejné vysoké školy, vymezení převáděného majetku a závazků k tomuto majetku a den, kdy majetek a závazky k tomuto majetku přecházejí na veřejnou vysokou školu. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (6) Na majetek, který přešel dnem 1. ledna 1999 do práva hospodaření ministerstva podle odstavce 5, a na vlastní majetek veřejné vysoké školy se nevztahují obecné předpisy upravující úpadek a způsoby jeho řešení.13) (7) Práva a závazky fakult, které jsou ke dni 1. ledna 1999 součástí vysokých škol uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2, přecházejí na příslušnou vysokou školu. § 102 Akademické tituly, stavovská označení a ostatní tituly absolventů vysokých škol přiznané podle dřívějších předpisů s výjimkami uvedenými v § 99 zůstávají nedotčeny. Vědecké hodnosti „kandidát věd“ (ve zkratce „CSc.") a „doktor věd“ (ve zkratce „DrSc.") udělené podle dřívějších předpisů zůstávají nedotčeny. § 103 (1) Nově zřízená veřejná vysoká škola a vojenská a policejní vysoká škola je povinna ustavit své orgány do dvou let ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 7 vykonávají v nezbytném rozsahu jejich působnost osoby pověřené ministrem. (2) Nově zřízená fakulta je povinna ustavit své orgány do jednoho roku ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 25 vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem. (3) U nově zřízeného vysokoškolského ústavu vykonává do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 34 v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem. § 104 Do doby jmenování členů, předsedy a místopředsedy Akreditační komise podle § 83 vykonávají tyto funkce členové akreditační komise zřízené podle § 17 zákona č. 172/1990 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi. § 105 Pokud je podle tohoto zákona podmínkou pro jmenování nebo odvolání člena orgánu vysoké školy nebo její součásti předchozí souhlas jiného orgánu vysoké školy nebo její součásti, bez tohoto souhlasu ke jmenování nebo odvolání nedojde. § 106 (1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. (2) Pro účely tohoto zákona se za členský stát Evropské unie považuje rovněž jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace. § 107 Veřejné vysoké školy uvedou své majetkové poměry do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 1999. § 108 Zrušovací ustanovení (1) Zrušují se čl. I body 5, 8 a 9 zákona č. 216/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. (2) Zrušují se: 1. § 33 až 41, 43 a 45 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků. 2. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb. 3. Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie. 4. Článek VI zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících. 5. Nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi. 6. Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 96/1961 Sb., kterou se vydává statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě, ve znění vyhlášky Ministerstva školství a kultury č. 31/1963 Sb. 7. Vyhláška Československé akademie věd č. 55/1977 Sb., o dalším zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků. 8. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 144/1979 Sb., o obhajobách kandidátských a doktorských disertačních prací československých státních občanů v členských státech Rady vzájemné hospodářské pomoci. 9. Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 114/1980 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům, kteří po absolvování internátních středních škol pro pracující studují na vysokých školách. 10. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky č. 60/1985 Sb., o doplňujícím studiu studentů vysokých škol a absolventů vysokých a středních škol pro získání pedagogické způsobilosti. 11. § 9 vyhlášky Ministerstva školství České socialistické republiky č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. 12. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád). 13. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 447/1990 Sb., o habilitaci docentů a podmínkách a průběhu jmenování profesorů. 14. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci). 15. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 41/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení studentů vysokých škol vysílaných ke studiu do zahraničí. 16. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia, ve znění vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 110/1995 Sb. 17. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o hospodářském zabezpečení studentů vysokých škol v období praxe ze dne 30. května 1969 č.j. 19 261/69-III/5, registrované v částce 30/1969 Sb., ve znění směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 10. března 1970 č.j. 12 300/70-III/5, registrované v částce 10/1970 Sb. 18. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o ubytování studentů vysokých škol v kolejích ze dne 20. července 1982 č.j. 20 797/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb. 19. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol ze dne 20. července 1982 č.j. 20 798/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb., ve znění směrnic Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 16. července 1985 č.j. 15 330/85-34, registrovaných v částce 19/1985 Sb. (3) Zrušují se: 1. Zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti. 2. Zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků. 3. Vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech, ve znění vyhlášky Československé akademie věd č. 5/1986 Sb. 4. Vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášek Československé akademie věd č. 40/1979 Sb., č. 125/1988 Sb. a č. 393/1992 Sb. 5. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášky České komise pro vědecké hodnosti č. 187/1990 Sb. § 109 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou § 1 až 82, § 84 až 99, § 101 až 107 a § 108 odst. 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999, a § 108 odst. 3, který nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2001. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 111/1998 Sb. Veřejné vysoké školy v České republice: Univerzita Karlova Univerzita Palackého v Olomouci České vysoké učení technické v Praze Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Akademie výtvarných umění v Praze Vysoké učení technické v Brně Veterinární univerzitauniverzita Brno Masarykova univerzita Mendelova univerzita v Brně Akademie múzických umění v Praze Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Janáčkova akademie múzických umění Univerzita Pardubice Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze Technická univerzita v Liberci Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita Hradec Králové Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ostravská univerzita Slezská univerzita v Opavě Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Západočeská univerzita v Plzni Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Příloha č. 2 k zákonu č. 111/1998 Sb. Vojenská vysoká škola: UniverzitaUniverzita obrany Policejní vysoká škola: Policejní akademie České republiky v Praze Příloha č. 3 k zákonu č. 111/1998 Sb. Seznam oblastí vzdělávání 1. Architektura a urbanismus 2. Bezpečnostní obory 3. Biologie, ekologie a životní prostředí 4. Doprava 5. Ekonomické obory 6. Elektrotechnika 7. Energetika 8. Farmacie 9. Filologie 10. Filozofie, religionistika a teologie 11. Fyzika 12. Historické vědy 13. Chemie 14. Informatika 15. Kybernetika 16. Lesnictví a dřevařství 17. Matematika 18. Mediální a komunikační studia 19. Neučitelská pedagogika 20. Politické vědy 21. Potravinářství 22. Právo 23. Psychologie 24. Sociální práce 25. Sociologie 26. Stavebnictví 27. Strojírenství, technologie a materiály 28. Tělesná výchova a sport; kinantropologie 29. Těžba a zpracování nerostných surovin 30. Učitelství 31. Umění 32. Vědy o umění a kultuře 33. Vědy o Zemi 34. Veterinární lékařství, veterinární hygiena 35. Všeobecné lékařství a zubní lékařství 36. Zdravotnické obory 37. Zemědělství 1) § 5 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. 2) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 203 odst. 1 zákoníku práce. 5) § 156 a násl. zákoníku práce. 6) Například zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). 7) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. 7a) Zákon o podpoře výzkumu a vývoje. Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb. Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. 8) § 7 odst. 1 písm. t) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 10 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8b) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8c) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC. 8d) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8e) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 9a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 9b) § 14 odst. 3 písm. a), b), g) a i) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9c) § 15 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. 11a) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14) Např. zákon č. 248/1995 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 10 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon). 15a) § 10 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 15b) § 195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 2 písm. r) zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů. 18) § 132 až 138 a § 150 zákoníku práce. 19a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 19b) § 45 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 189/2008 Sb. 20) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. 20a) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb. Směrnice Ministerstva vnitra ČSR č. 7/1975 Ú. v. ČSR, o využívání archiválií, reg. částka 24/1975 Sb., ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb. 21a) § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 21a) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany. 22) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky. 22a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 23) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění nařízení vlády č. 48/1995 Sb. 24) Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 113/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 7/1996 Sb., o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky, ve znění vyhlášky Ministerstva obrany ČR č. 310/1996 Sb. 25) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 420/1990 Sb. Nařízení vlády ČSFR č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství. 27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 29) § 796, 824, 826, 928, 953 a 958 občanského zákoníku. 30) § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 31) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, § 504, 2976 a 2985 občanského zákoníku. 32) § 31 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 34) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 36) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 37) § 52 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 38) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 127/1998 Sb.	Zákon č. 127/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 6. 1998, datum účinnosti 30. 6. 1998, částka 43/1998 * Čl. I - Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/ * Čl. II - Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 2/1998 Sb., se mění takto: * Čl. III - Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., se mění t * Čl. IV - Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., se mění tak * Čl. V - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 16/1998 Sb., se mění takto: * Čl. VI - Přechodná ustanovení * Čl. VII - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 1999 127 ZÁKON ze dne 19. května 1998, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., se mění takto: 1. § 3c zní: „§ 3c Vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát,37) je částka 2900 Kč.“. 2. § 18 se doplňuje odstavcem 5, který včetně poznámky č. 41) zní: „(5) Pro účely zvláštních právních předpisů41) se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále. 41) Např. zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 23 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.“. 4. V § 25 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Zaměstnavatelé jsou povinni nejpozději v den splatnosti pojistného předat každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jejich zaměstnanci, přehled o platbách pojistného, který obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny a počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 5. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu a poznámky č. 42) zní: „§ 25a Pravděpodobná výše pojistného (1) Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 25 odst. 3 nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 24 odst. 2 a 3 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou zdravotní pojišťovnou v písemné výzvě, může příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn. (2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců zaměstnavatele si může příslušná zdravotní pojišťovna vyžádat od úřadu práce; tento úřad je povinen tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok,42) který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. (3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3 ani možnost uložit pokutu podle § 26. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. (4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravěpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 5 odst. 2 a § 7 odst. 2), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl. 42) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.“. 6. Za § 26b se vkládá nový § 26c, který včetně nadpisu zní: „§ 26c Odepsání dluhu (1) Dlužné pojistné a penále může příslušná zdravotní pojišťovna odepsat, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výtěžek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u zaměstnavatele, u něhož došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jeho právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby. (2) O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.“. Čl. II Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 2/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 na konci písmene l) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.“. 2. V § 53 odst. 1 se ve větě prvé za slovy „přirážek k pojistnému“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „pokut“ se vkládají slova „a pravděpodobné výše pojistného“. 3. V § 61 se slova „dnem 30. června 1998“ nahrazují slovy „dnem 31. prosince 1999“. Čl. III Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pojišťovna zprostředkovává úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče zaměstnancům, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči, (dále jen „specifická zdravotní péče“).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 2. V § 4 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance na úhradu zdravotních výkonů podle § 2 odst. 2.“. 3. V § 5 písm. d) se zrušuje část věty za středníkem. Středník se nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče.“. 4. V § 6 se odstavec 7 zrušuje. 5. V § 7 odst. 1 písmeno c) zní: „c) provozní fond,“. Za písmeno c) se doplňují písmena d) až f), která znějí: „d) sociální fond, e) fond investičního majetku, f) fond reprodukce investičního majetku.“. 6. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2, 3 a 4, které včetně poznámek č. 9) a 10) znějí: „(2) Pojišťovna může vytvářet a) fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče; zdrojem fondu jsou příjmy podle § 4 písm. e). Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření Pojišťovny, b) fond prevence k financování preventivních programů nad rámec preventivní péče podle zvláštního zákona.9) Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárními orgány Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony a Statutem Pojišťovny. (3) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost podle § 5 písm. d) krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí Pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období včetně postupu propočtu tohoto limitu. (4) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku10) čerpaného v souladu s rozhodnutím Správní rady ve prospěch zaměstnanců Pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud Pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má Pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede Pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy. 9) § 29 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 10) § 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku zdravotních pojišťoven.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6. 7. V § 9 se na konci doplňuje tato věta: „Pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupu účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.“. 8. V § 11 se na konci doplňuje tato věta, která včetně poznámky č. 11) zní: „Daňové povinnosti nepodléhají ani úroky získané z prostředků souvisejících s pojistným na veřejné zdravotní pojištění a s přijatými náhradami škod.11) 11) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.“. 9. V § 18 odst. 4 se na konci doplňuje tato věta: „Zástupce státu ve Správní radě Pojišťovny lze z funkce odvolat (§ 20 odst. 5) i před uplynutím funkčního období.“. 10. V § 20 odstavec 5 zní: „(5) Zástupce státu do Správní rady jmenuje a odvolává vláda České republiky na návrh ministra zdravotnictví.“. Čl. IV Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 6a odst. 3 se v poslední větě slovo „účelových“ zrušuje. 2. V § 10 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h). 3. V § 13 písm. d) se zrušuje část věty za středníkem. Středník se nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče.“. 4. V § 16 odst. 1 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až f), která znějí: „c) provozní fond, d) sociální fond, e) fond investičního majetku, f) fond reprodukce investičního majetku.“. 5. V § 16 odstavec 2 včetně poznámky č. 17) zní: „(2) Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet a) fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče; zdrojem fondu jsou příjmy podle § 12 odst. 2 písm. a). Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření zaměstnanecké pojišťovny, b) fond prevence k financování preventivních programů nad rámec preventivní péče podle zvláštního zákona.17) Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárními orgány zaměstnanecké pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny, a příjmy podle § 19 odst. 1. 17) § 29 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“. 6. V § 16 odst. 3 se na konci doplňuje tato věta: „Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupů účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.“. 7. V § 16 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky č. 18) znějí: „(4) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, s výjimkou nákladů na činnosti podle § 8, krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí zaměstnanecká pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období, včetně postupu propočtu tohoto limitu. (5) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku18) čerpaného v souladu s rozhodnutím správní rady ve prospěch zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud zaměstnanecká pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má zaměstnanecká pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede zaměstnanecká pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy. 18) § 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku zdravotních pojišťoven.“. 8. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu zaměstnanecké pojišťovny a příjmy plynoucí z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění je zaměstnanecká pojišťovna povinna použít jako zdroj fondu prevence až v případě, kdy pojišťovna má naplněný rezervní fond a hospodaří vyrovnaně.“. 9. V § 20 se na konci doplňuje věta, která včetně poznámky č. 19) zní: „Daňové povinnosti nepodléhají ani úroky získané z prostředků souvisejících s pojistným na veřejné zdravotní pojištění a s přijatými náhradami škod.19) 19) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.“. Čl. V Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 16/1998 Sb., se mění takto: V § 38 odst. 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného.“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Příslušná zdravotní pojišťovna může stanovit pravděpodobnou výši pojistného, jen pokud písemná výzva podle čl. I bodu 5 tohoto zákona byla učiněna po 29. červnu 1998. 2. Přehled o platbách pojistného podle čl. I bodu 4 tohoto zákona se podá poprvé za měsíc červenec 1998. Čl. VII Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. června 1998, s výjimkou čl. III bodů 1 až 8 a čl. IV, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 123/1998 Sb.	Zákon č. 123/1998 Sb. Zákon o právu na informace o životním prostředí Vyhlášeno 8. 6. 1998, datum účinnosti 1. 7. 1998, částka 42/1998 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Žádost o poskytnutí informace * § 4 - Žádost podaná nepříslušnému povinnému subjektu * § 5 - Zveřejněná informace * § 6 - Způsob a forma zpřístupnění informace * § 7 - Lhůta pro zpřístupnění informace * § 8 - Omezení přístupu k informacím * § 8a - (1) Povinný subjekt může odepřít zpřístupnění informace nebo její části do sedmi dnů od obdržení žádosti, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit * § 9 - Rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace * § 10 - Bližší podmínky zpřístupňování informací * § 10a - Aktivní zpřístupňování informací * § 10b - Zpřístupňování informací při mimořádných událostech * § 10c - Zveřejňování datových souborů s vysokou hodnotou * § 11 - Povinnost jiných osob zpřístupňovat informace * § 11a - Geoportál * § 11b - Pravidla zpřístupňování dat * § 11c - Přístup k prostorovým datům * § 11d - Omezení a odepření přístupu k prostorovým datům * § 11e - Ministerstvo životního prostředí * § 11f - Koordinace infrastruktury pro prostorová data * § 11g - Informační systém pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE * § 12 - Zpráva o stavu životního prostředí * § 13 - Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta * § 14 - Použití předpisů o správním řízení a soudní ochrana * § 15 - Vztah k jiným právním předpisům * § 15a - Zmocňovací ustanovení * § 16 - Zrušovací ustanovení * § 17 - Účinnost k zákonu č. 123/1998 Sb. Aktuální znění od 29. 7. 2023 (224/2023 Sb.) 123 ZÁKON ze dne 13. května 1998 o právu na informace o životním prostředí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje zabezpečení práva na přístup k informacím o životním prostředíinformacím o životním prostředí a na včasné a úplné informace o životním prostředíinformace o životním prostředí,1a) na vytvoření podmínek pro výkon tohoto práva a podporu aktivního zpřístupňování informací o životním prostředíinformací o životním prostředí ze strany povinných subjektůpovinných subjektů. Stanoví a) podmínky výkonu práva na včasné a úplné informace o životním prostředíinformace o životním prostředí, jimiž disponují povinné subjektypovinné subjekty podle tohoto zákona nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty, b) přístup veřejnosti k informacím o životním prostředíinformacím o životním prostředí, kterými disponují povinné subjektypovinné subjekty podle tohoto zákona nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty, c) základní podmínky a lhůty pro zpřístupňování informacízpřístupňování informací a důvody, pro které mohou povinné subjektypovinné subjekty podle tohoto zákona odepřít zpřístupnění informace, d) aktivní zpřístupňování informací o životním prostředíinformací o životním prostředí, podporu používání zařízení umožňující dálkový přístup a podporu zpřístupňování informacízpřístupňování informací prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací, e) pravidla pro zřízení infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data pro účely politik životního prostředí a politik nebo činností, které mohou mít vliv na životní prostředí (INSPIRE) a zpřístupňování prostorových datprostorových dat prostřednictvím síťových služeb na Národním geoportálu INSPIRE (dále jen „geoportál“), f) vzdělávání, výchovu a osvětu v oblasti ochrany životního prostředí. (2) Zpřístupňování údajů získaných pro statistické účely a zpřístupňování statistických informací se řídí zvláštním zákonem.2) § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) informacemi o životním prostředíinformacemi o životním prostředí (dále jen „informace“) informace v jakékoliv technicky proveditelné podobě, které vypovídají zejména o 1. stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu, 2. připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek, 3. stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii, hluku, záření, odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí, 4. využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost, 5. vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí, 6. správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů, 7. ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního prostředí, pokud byly pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředkůveřejných prostředků, 8. stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, 9. stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, 10. zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, 11. mezinárodních, státních, regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika účastní, a zprávách o jejich plnění, 12. mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, 13. zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů; b) povinnými subjektypovinnými subjekty 1. správní úřady a jiné organizační složky státu a orgány územních samosprávných celků,3) 2. právnické nebo fyzické osoby, které na základě zvláštních právních předpisů vykonávají v oblasti veřejné správy působnost vztahující se přímo nebo nepřímo k životnímu prostředí,4) 3. právnické osoby založené, zřízené, řízené nebo pověřené subjekty uvedenými v bodech 1 a 2, jakož i fyzické osoby pověřené těmito subjekty, které na základě právních předpisů nebo dohody s těmito subjekty poskytují služby, které ovlivňují stav životního prostředí a jeho jednotlivých složek (dále jen „pověřená osoba“); c) zpřístupňováním informacízpřístupňováním informací jejich poskytování jakoukoliv technicky proveditelnou formou jednotlivým právnickým nebo fyzickým osobám, jež o ně požádaly, (dále jen „žadatel“) přímé nahlížení do písemností nebo jiných souborů informací, pořizování výpisů, opisů nebo kopií žadatelem v sídle nebo v jiných prostorách povinných subjektůpovinných subjektů a informování o způsobech a metodách získání jednotlivých informací; d) aktivním zpřístupňováním informacíaktivním zpřístupňováním informací jejich poskytování neomezenému okruhu subjektů, aniž by bylo třeba podat žádost, a to za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných informací (dále jen „standardní podmínky užití“), zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací; e) strojově čitelným formátemstrojově čitelným formátem formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury; f) otevřeným formátemotevřeným formátem formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru; g) rozhraním pro programování aplikacírozhraním pro programování aplikací sada funkcí a procesů umožňujících vytváření aplikací, které přistupují k funkcím nebo datům operačního systému, databáze, aplikace nebo jiné elektronické služby; h) prostorovými datyprostorovými daty data, včetně jejich identifikovatelných skupin, v elektronické podobě, která přímo nebo nepřímo odkazují na určitou polohu nebo zeměpisnou oblast na území České republiky a v případě dohody s jiným členským státem Evropské unie i v rámci jeho území; i) metadaty data, která popisují souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací, včetně informací popisujících soubory prostorových datprostorových dat nebo služeb, včetně služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech, a která umožňují a usnadňují jejich vyhledávání, třídění a používání a která dále popisují jejich správu v průběhu času; j) infrastrukturou pro prostorová datainfrastrukturou pro prostorová data prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech, síťové služby a technologie, metadata, technické požadavkytechnické požadavky, dohody o sdílení přístupu k prostorovým datůmprostorovým datům a službám založeným na prostorových datechslužbám založeným na prostorových datech a jejich využívání, mechanismy, procesy a postupy koordinace, zavedené, provozované nebo zpřístupněné v souladu s tímto zákonem a sledování, využívání prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech; k) interoperabilitouinteroperabilitou možnost kombinace prostorových datprostorových dat a vzájemné komunikace mezi službami založenými na prostorových datechslužbami založenými na prostorových datech bez opakovaných ručních zásahů tak, aby bylo dosaženo soudržného výsledku a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech; l) zpřístupňováním dat zpřístupňování prostorových datprostorových dat a metadat neomezenému okruhu subjektů prostřednictvím 1. poskytování prostorových datprostorových dat a metadat na geoportál (§ 11a) z vlastního internetového rozhraní s využitím služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech v souladu s technickými požadavkytechnickými požadavky, nebo 2. předávání prostorových datprostorových dat a metadat v souladu s technickými požadavkytechnickými požadavky na geoportál (§ 11a), m) technickými požadavkytechnickými požadavky požadavky, které obsahují minimální výkonnostní požadavky na služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech a zajišťují soudržnost prostorových datprostorových dat, stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie16) upravujícími pravidla pro vytvoření a aktualizaci metadat, monitorování a podávání zpráv, služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech, interoperabilituinteroperabilitu a harmonizaci prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech a pro přístup k prostorovým datůmprostorovým datům a službám; n) službami založenými na prostorových datechslužbami založenými na prostorových datech možné formy zpracování prostorových datprostorových dat nebo souvisejících metadat prostřednictvím počítačové aplikace; o) otevřenými daty informace a prostorová dataprostorová data zveřejňovaná způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátustrojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektempovinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat nebo v geoportálu; p) národní datovou sadounárodní datovou sadou sada prostorových datprostorových dat v rozsahu území České republiky odpovídající tématu prostorových datprostorových dat stanovenému v příloze k tomuto zákonu a technickým požadavkůmtechnickým požadavkům, vytvářená povinnými subjektypovinnými subjekty a zpřístupňovaná na geoportálu. § 3 Žádost o poskytnutí informace (1) Žadatel může za účelem získání informace o životním prostředíinformace o životním prostředí požádat povinný subjektpovinný subjekt o zpřístupnění informace o životním prostředíinformace o životním prostředí. Svou žádost nemusí odůvodňovat. Žádost lze učinit ústně, písemně, telefonicky, elektronicky, faxem nebo jinou technicky proveditelnou formou. Ze žádosti musí být zřejmé, čeho se má týkat informace, jež má být poskytnuta. Ze žádosti musí být patrno, kdo ji podal. (2) V případě nesrozumitelné nebo příliš obecně formulované žádosti je žadateli do 15 dnů od obdržení žádosti zaslána výzva k jejímu upřesnění. Ve výzvě musí být určeno, v jakém směru je třeba žádost upřesnit. Žadatel je povinen tuto žádost bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů, v požadovaném rozsahu upřesnit. Pokud žadatel do 15 dnů od doručení výzvy žádost v požadovaném směru neupřesní, má se za to, že od své žádosti upustil. (3) V případě žádosti podané telefonicky, pokud ji nelze neprodleně vyřídit, je povinný subjektpovinný subjekt oprávněn vyžádat si její zaslání v písemné formě. Pro tento případ platí ustanovení o upřesnění žádosti přiměřeně. § 4 Žádost podaná nepříslušnému povinnému subjektu V případě, že je žádost podána u povinného subjektupovinného subjektu, jenž nemá dotyčnou informaci k dispozici a současně nemá podle zvláštních právních předpisů povinnost takovou informaci mít, sdělí žadateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od obdržení žádosti, že požadovanou informaci nemůže z tohoto důvodu poskytnout. Pokud je dotazovanému povinnému subjektupovinnému subjektu známo, který povinný subjektpovinný subjekt má požadovanou informaci k dispozici, postoupí mu žádost ve lhůtách stanovených ve větě první a uvědomí o tom žadatele. § 5 Zveřejněná informace (1) Pokud žádost směřuje k poskytnutí zvěřejněné informace, může povinný subjektpovinný subjekt nejdříve, nejpozději však do 15 dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. To neplatí, pokud žadatel uvedl, že nemá možnost získat zveřejněnou informaci jiným způsobem. (2) Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjektpovinný subjekt mu ji poskytne. § 6 Způsob a forma zpřístupnění informace (1) Žadatel může v žádosti navrhnout formu, případně způsob, jichž má být použito při zpřístupnění informace. Pokud žádá o zpřístupnění informace na technickém nosiči dat, je povinen uhradit jeho cenu nebo přiložit k žádosti technicky použitelný nosič dat. (2) Pokud žadatel formu nebo způsob podle odstavce 1 neurčí, případně pokud takové formy nebo způsobu nelze ze závažných důvodů využít, zvolí se způsob a forma zpřístupnění informace s ohledem na splnění účelu žádosti o zpřístupnění informace a její optimální využití žadatelem. V pochybnostech se využije především formy a způsobu, jež byly žadatelem využity k podání žádosti. Pokud povinný subjektpovinný subjekt zpřístupní informaci byť i jen částečně v jiné než požadované formě, musí tento svůj postup odůvodnit. Povinný subjektPovinný subjekt zpřístupňuje informace za standardních podmínek užití. § 7 Lhůta pro zpřístupnění informace (1) Informaci je třeba zpřístupnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od obdržení žádosti, ledaže by si zvláštní okolnosti výjimečně vynucovaly prodloužení této lhůty, nejvýše však do 60 dnů. O takových okolnostech a o prodloužení lhůty musí být žadatel před uplynutím 30denní lhůty vyrozuměn. (2) V případě uvedeném v § 3 odst. 2 tohoto zákona počíná lhůta pro zpřístupnění informace běžet dnem doručení upřesněné žádosti. § 8 Omezení přístupu k informacím (1) Odepřeno bude zpřístupnění informace, pokud je vylučují předpisy a) o ochraně utajovaných informací,5) b) o ochraně osobních6) nebo individuálních údajů2) a o ochraně osobnosti,7) c) o ochraně duševního vlastnictví,8) d) o ochraně obchodního tajemství.9) (2) Zpřístupnění informace může být rovněž odepřeno, pokud a) byla povinnému subjektupovinnému subjektu předána osobou, která k tomu nebyla podle zákona povinna a nedala předchozí písemný souhlas k zpřístupnění této informace, b) by zpřístupnění této informace mohlo mít nepříznivý vliv na ochranu životního prostředí v místech, kterých se informace týká, c) žadatel se domáhá informace, která se týká probíhajícího trestního, přestupkového nebo disciplinárního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces, d) by zpřístupnění informace mohlo ohrozit rovnost účastníků soudního, rozhodčího, správního nebo obdobného řízení, e) žádost byla formulována nesrozumitelně nebo příliš obecně a žadatel, ač byl k tomu vyzván, ji podle § 3 odst. 2 tohoto zákona nedoplnil, nebo jde o anonymní žádost. (3) Dále je možno odepřít zpřístupnění informace, pokud a) se týká materiálu ve fázi dokončování nebo rozpracovaných dokumentů nebo dosud nezpracovaných nebo nevyhodnocených údajů, b) žadatel již má požadovanou informaci prokazatelně k dispozici, c) se týká vnitřních pokynů povinného subjektupovinného subjektu, které se vztahují výhradně k jeho vnitřnímu chodu. (4) Porušením obchodního tajemství není zpřístupnění informace označené za obchodní tajemství, pokud a) se požadovaná informace týká působení provozní činnosti podnikatele na životní prostředí, b) hrozí bezprostřední ohrožení lidského zdraví a životního prostředí, c) požadovaná informace byla získána z prostředků z veřejných rozpočtů. (5) Porušením práva na ochranu osobnosti není poskytnutí informace o původci činnosti znečišťující nebo jinak ohrožující nebo poškozující životní prostředí obsažené v pravomocném rozhodnutí o trestném činutrestném činu, přestupkupřestupku nebo jiném správním deliktu. (6) Pokud je to možné, zpřístupní se požadovaná informace po vyloučení těch skutečností, které zakládají důvod pro odepření zpřístupnění informace podle odstavců 1 a 2. O takovém zásahu a jeho důvodu musí být žadatel vždy při zpřístupnění informace uvědoměn. (7) Právo odepřít zpřístupnění informace trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. (8) Je-li odepřeno zpřístupnění informace v případech uvedených v odstavci 3 písm. a), sdělí povinný subjektpovinný subjekt žadateli údaj o odhadu doby potřebné na zpracování nebo vyhodnocení požadovaných údajů, a pokud tuto činnost neprovádí sám, i identifikační údaje osoby, která má tuto činnost provést. (9) Jde-li o žádost o poskytnutí informace o emisích vypouštěných nebo vyzařovaných do životního prostředí, nelze použít důvody odepření zpřístupnění informace uvedené v odstavci 1 písm. b) a d) a v odstavci 2 písm. a) a b). § 8a (1) Povinný subjektPovinný subjekt může odepřít zpřístupnění informace nebo její části do sedmi dnů od obdržení žádosti, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit a) nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, pokud nejde o informace podle § 8a odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, nebo b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektupovinného subjektu, a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektupovinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s fyzickou osobou uvedenou v písmenu a). (2) Rozsah požadovaných informací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodem pro odepření zpřístupnění informace podle odstavce 1. § 9 Rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace (1) Pokud povinný subjektpovinný subjekt žádosti o zpřístupnění informace, byť i jen zčásti nevyhoví, vydá o tom ve lhůtě pro zpřístupnění informace rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Je-li povinným subjektempovinným subjektem pověřená osoba, která není podle zvláštních právních předpisů oprávněna vydávat rozhodnutí, vydá rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace povinný subjektpovinný subjekt, který pověřenou osobu založil, zřídil, řídí nebo pověřil, popřípadě s níž má uzavřenu dohodu podle § 2 písm. b) bodu 3. (2) Rozhodnutí se nevydává v případě anonymní žádosti, nebo pokud žadatel podle § 3 odst. 2 tohoto zákona nedoplnil svou žádost, ač k tomu byl řádně a včas vyzván. (3) Jestliže povinný subjektpovinný subjekt ve stanovené lhůtě neposkytl informace či nevydal rozhodnutí, má se za to, že rozhodl informace odepřít. (4) Obdobně jako v odstavci 3 se postupuje v případě, kdy žadatel nesouhlasí s vyloučením těch skutečností, které zakládají důvod pro odepření zpřístupnění informace podle § 8 odst. 1 a 2 před zpřístupněním informace. (5) Pokud povinný subjektpovinný subjekt zpřístupňuje informaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informace, které jsou obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu, nemusí vydat rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Sdělí-li žadatel v podané žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení požadované informace způsobem stanoveným tímto zákonem pro podání písemné žádosti o informace povinnému subjektupovinnému subjektu, že trvá na vydání rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace v rozsahu vymezených osobních údajů nebo obchodního tajemství, povinný subjektpovinný subjekt jej vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení sdělení žadatele. § 10 Bližší podmínky zpřístupňování informací (1) Informace se zpřístupňují v pracovní době příslušných povinných subjektůpovinných subjektů, případně ve zvlášť stanovených úředních hodinách. (2) Každý má právo nahlížet do listin a pořizovat si z nich výpisy nebo opisy. Každý má rovněž právo, je-li to provozně možné, na pořízení kopií listin. (3) Povinné subjektyPovinné subjekty jsou v souvislosti se zpřístupňováním informacízpřístupňováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjektPovinný subjekt může žádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. (4) Povinné subjektyPovinné subjekty zpracují veřejně přístupný sazebník úhrad podle odstavce 3 s uvedením podmínek, za nichž se úhrady vybírají, popřípadě za nichž je možno od vybírání úhrad upustit. § 10a Aktivní zpřístupňování informací (1) Povinné subjektyPovinné subjekty zpracovávají informace vztahující se k jejich působnosti a vytvářejí nezbytné technické a další podmínky pro aktivní zpřístupňování informacíaktivní zpřístupňování informací za standardních podmínek užití. (2) Povinné subjektyPovinné subjekty jsou povinny v rozsahu stanoveném tímto zákonem vést a aktualizovat elektronické databáze obsahující informace vztahující se k jejich působnosti. Tato povinnost neplatí pro pověřenou osobu, pokud informace podle odstavce 1 vede v elektronické databázi povinný subjektpovinný subjekt, který pověřenou osobu založil, zřídil, řídí nebo pověřil, popřípadě s níž má uzavřenu dohodu podle § 2 písm. b) bodu 3. (3) Elektronické databáze podle odstavce 2 musí být přístupné prostřednictvím zařízení umožňujících dálkový přístup jako otevřená data zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací. Povinné subjektyPovinné subjekty zaevidují informace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená data, v národním katalogu otevřených dat nebo v geoportálu. (4) Povinné subjektyPovinné subjekty aktivně zpřístupňují informace včetně metadat za standardních podmínek užití způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací, a dále prostřednictvím vlastní ediční a publikační činnosti. (5) Povinné subjektyPovinné subjekty aktivně zpřístupňují zejména a) koncepce, politiky, strategie, plány a programy týkající se životního prostředí a zprávy o jejich provádění, pokud jsou zpracovávány, b) zprávy o stavu životního prostředí, pokud jsou zpracovávány, c) souhrny údajů o sledování činností, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek, d) správní rozhodnutí v případě, že je jeho vydání podmíněno vydáním stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,10a) e) dokumenty pořizované v průběhu posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,10b) f) hodnocení rizik týkající se životního prostředí, pokud jsou zpracovávány, g) dohody o poskytování služeb podle § 2 písm. b) bodu 3. (6) Ministerstvo životního prostředí dále aktivně zpřístupňuje a) seznam informací, které mají mít povinné subjektypovinné subjekty k dispozici s uvedením, u jakého povinného subjektupovinného subjektu lze informace získat, b) mezinárodní smlouvy a dohody, právní předpisy Evropské unie, zákony a další právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí a zprávy o jejich provádění a plnění, pokud jsou zpracovávány. (7) Pokud jsou informace uvedené v tomto ustanovení již prokazatelně přístupné prostřednictvím zařízení umožňujících dálkový přístup, mohou povinné subjektypovinné subjekty na takto zveřejněné informace odkázat. § 10b Zpřístupňování informací při mimořádných událostech V případě mimořádné události je veřejnost, které hrozí nebezpečí, varována podle zvláštních právních předpisů.10c) § 10c Zveřejňování datových souborů s vysokou hodnotou Povinný subjektPovinný subjekt zveřejňuje ve strojově čitelném a otevřeném formátuotevřeném formátu za standardních podmínek užití, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací, jako otevřená data informace, jejichž seznam stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024. Přístup a využití datových souborů s vysokou hodnotou je bezplatný, nestanoví-li přímo použitelný předpis podle věty první jinak. § 11 Povinnost jiných osob zpřístupňovat informace Zvláštní zákon může stanovit případy, kdy je jiná osoba povinna zpřístupňovat informace.11) Zvláštní zákon může rovněž určit odchylné způsoby a podmínky zpřístupňování informacízpřístupňování informací.12) Právo na informace o životním prostředí podle tohoto zákona však nelze omezit nebo vyloučit. § 11a Geoportál (1) Ministerstvo životního prostředí spravuje geoportál, který je informačním systémem veřejné správy a je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy. Povinné subjektyPovinné subjekty prostřednictvím geoportálu zpřístupňují data odpovídající alespoň jednomu z témat uvedených v příloze k tomuto zákonu, která povinné subjektypovinné subjekty tvoří, přijímají, spravují nebo aktualizují a která spadají do oblasti úkolů veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí zpřístupní na geoportálu veškeré informace o údajích, kódech a technických klasifikacích, které jsou nezbytné k zajištění souladu s technickými požadavkytechnickými požadavky. Ministerstvo životního prostředí zaeviduje informace a prostorová dataprostorová data zpřístupněná na geoportálu v národním katalogu otevřených dat. (2) Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím geoportálu zajišťuje zejména a) zpřístupňování datzpřístupňování dat, b) služby založené na prostorových datechprostorových datech, c) služby elektronického obchodu, d) sdílení prostorových datprostorových dat ve veřejné správě, e) informování o stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data. (3) Ministerstvo životního prostředí na geoportálu zpřístupní i jiná prostorová dataprostorová data než ta, jejichž témata jsou uvedena v příloze k tomuto zákonu, pokud o to povinný subjektpovinný subjekt požádá a pokud jsou splněny technické požadavkytechnické požadavky. Ministerstvo životního prostředí na geoportálu zpřístupní i data osoby, která není povinným subjektempovinným subjektem (dále jen „jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat“), pokud o to jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat požádá nebo tak stanoví jiný právní předpis a pokud jsou splněny technické požadavkytechnické požadavky. (4) Součástí služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech jsou síťové služby, kterými jsou služby a) vyhledávací, které umožňují vyhledání prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech na základě obsahu odpovídajících metadat a umožňují zobrazení obsahu metadat, b) prohlížecí, které umožňují alespoň zobrazit, procházet, přiblížit, oddálit, posouvat nebo překrývat zobrazitelná prostorová dataprostorová data a zobrazit vysvětlivky a jakýkoli další významný obsah metadat, c) stahování dat, které umožňují stažení úplných prostorových datprostorových dat nebo jejich částí a tam, kde je to prakticky možné, přímý přístup k nim, d) transformační, které umožňují, aby prostorová dataprostorová data byla transformována za účelem dosažení interoperabilityinteroperability, e) spouštěcí, které umožňují spuštění služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech uvedených v písmenech a) až d). (5) Transformační služby musí být kombinovatelné s dalšími službami založenými na prostorových datechprostorových datech a zajišťovat interoperabilituinteroperabilitu. (6) Vyhledávací služby umožňují vyhledání prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech podle alespoň těchto vyhledávacích kritérií nebo jejich kombinací: a) klíčová slova, b) klasifikace prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech, c) kvalita a platnost prostorových datprostorových dat, d) stupeň souladu s technickými požadavkytechnickými požadavky, e) zeměpisná poloha, f) podmínky pro přístup k prostorovým datůmprostorovým datům a službám založeným na prostorových datechprostorových datech a podmínky pro jejich použití, g) povinný subjektpovinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat, kteří vytváří, spravují, aktualizují a distribuují prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech. (7) Metadata zahrnují informace o a) souladu prostorových datprostorových dat s technickými požadavkytechnickými požadavky, b) podmínkách pro přístup k prostorovým datůmprostorovým datům a službám založeným na prostorových datechslužbám založeným na prostorových datech a jejich používání a o výši úhrady podle § 11c odst. 2 a 3, pokud je požadována, c) kvalitě a platnosti prostorových datprostorových dat, d) povinných subjektechpovinných subjektech a jiných poskytovatelích prostorových datprostorových dat, kteří vytvářejí, spravují, aktualizují a distribuují prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech, e) omezení přístupu a o důvodech takového omezení. § 11b Pravidla zpřístupňování dat (1) Povinný subjektPovinný subjekt zpřístupňuje data v souladu s technickými požadavkytechnickými požadavky za standardních podmínek užití bez podání žádosti. Obdobně zpřístupňuje data jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat. Pro zpřístupňování datzpřístupňování dat z geoportálu se nepoužijí ustanovení § 3 až 7 a § 9. (2) ObceObce zpřístupňují data, pouze pokud tvorbu, shromažďování nebo šíření těchto dat ukládá zvláštní právní předpis. V případě územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy se věta první použije obdobně pro městské obvody nebo městské části. Územně členěná statutární města a hlavní město Praha zpřístupňují data odpovídající alespoň jednomu z témat uvedených v příloze k tomuto zákonu bez omezení. (3) Povinnost zpřístupňovat data má pouze pořizovatel prostorových datpořizovatel prostorových dat, nikoliv držitel jejich kopií. Pořizovatelem prostorových datPořizovatelem prostorových dat se rozumí povinný subjektpovinný subjekt, který prostorová dataprostorová data sám vytváří nebo nechává vytvořit jiným subjektem pro účely výkonu veřejné správy. Pokud pořizovatel prostorových datpořizovatel prostorových dat přijímá prostorová dataprostorová data od jiného subjektu, zpřístupňuje prostorová dataprostorová data v souladu s autorskými právy, právy souvisejícími s právem autorským nebo zvláštním právem pořizovatele databáze. (4) Povinný subjektPovinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat k jimi pořízeným prostorovým datůmprostorovým datům a službám založeným na prostorových datechprostorových datech vytvářejí a aktualizují metadata, která předávají na geoportál. Povinný subjektPovinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat jsou povinni zajistit, že prostorovým datůmprostorovým datům jimi zpřístupněným na geoportál odpovídají metadata k nim vytvořená. Prováděcí právní předpis stanoví lhůty, ve kterých musí povinný subjektpovinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat vytvořit metadata k jim pořízeným prostorovým datůmprostorovým datům a službám založeným na prostorových datechprostorových datech. (5) Povinný subjektPovinný subjekt každoročně nejpozději 15. října zpřístupní na geoportálu metadata pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data. Ukazatele stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data stanoví prováděcí právní předpis. § 11c Přístup k prostorovým datům (1) Data zpřístupněná prostřednictvím geoportálu jsou veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací. Povinný subjektPovinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat zpřístupňují podmínky poskytování dat jako součást jím zpřístupňovaných metadat. Prostorová dataProstorová data zpřístupňují povinné subjektypovinné subjekty nebo jiní poskytovatelé na základě nevýhradní licenční smlouvy nebo podlicenční smlouvy upravující zejména užití databází, které jsou tvořeny prostorovými datyprostorovými daty (dále jen „licenční smlouva“)12b). Pokud povinný subjektpovinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat nepředá jako součást metadat návrh licenční smlouvy, zpřístupňují se prostorová dataprostorová data na základě vzorové licenční smlouvy, kterou Ministerstvo životního prostředí uveřejní na geoportálu. Na základě licenční smlouvy může povinný subjektpovinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat zpřístupnit také služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech. (2) Prostorová dataProstorová data a služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech mohou být zpřístupněny za úplatu, pokud dále není stanoveno jinak. Za zpřístupnění prostorových datprostorových dat povinných subjektůpovinných subjektů a jiných poskytovatelů prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v příloze k tomuto zákonu a služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech může být požadována úhrada ve výši, která nepřesáhne minimální výši nezbytnou k zajištění potřebné kvality a zpřístupňování prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech. (3) Vyhledávací a prohlížecí služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech včetně dat jsou zpřístupňovány bezplatně. Data zpřístupněná prohlížecími službami založenými na prostorových datechslužbami založenými na prostorových datech mohou být ve formě zabraňující opětovnému využití pro obchodní účely. V případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu lze požadovat úhradu podle odstavce 2 i za prohlížecí služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech, pokud tato úhrada slouží k zajištění zachování a údržby prostorových datprostorových dat a zachování odpovídajících služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech; v takovém případě se odstavec 2 věta druhá použije obdobně. Rozsah průběžně aktualizovaných dat velkého objemu stanoví prováděcí právní předpis. (4) Každý může pro placení úhrad za zpřístupněná prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech využít službu elektronického obchodu na geoportálu. Služby elektronického obchodu na geoportálu lze využít i pro úhradu nákladů spojených s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním žadateli. (5) Orgány veřejné správy, státní příspěvkové organizace a organizační složky státu mají pro účely plnění svých úkolů, které mohou mít vliv na životní prostředí, k prostorovým datůmprostorovým datům a ke službám založeným na prostorových datechslužbám založeným na prostorových datech poskytovaným orgány veřejné správy, které odpovídají tématům uvedeným v příloze k tomuto zákonu a jsou zpřístupněny na geoportálu, bezplatný přístup v plném rozsahu. Orgány veřejné správy, státní příspěvkové organizace a organizační složky státu si vyměňují a využívají tato data a služby pro plnění svých úkolů, které mohou mít vliv na životní prostředí. (6) Pro přístup institucí, orgánů, agentur Evropské unie, orgánů veřejné správy jiných členských zemí Evropské unie k prostorovým datůmprostorovým datům povinných subjektůpovinných subjektů, pokud tato data slouží k plnění jejich povinností podávat zprávy podle předpisů Evropské unie týkajících se životního prostředí, se použije odstavec 5 obdobně. (7) Přístup orgánů zřízených mezinárodními dohodami, jejichž smluvními stranami jsou Evropská unie a členské státy, k prostorovým datůmprostorovým datům povinných subjektůpovinných subjektů je možný na základě vzájemnosti a rovnoprávnosti, pokud tato prostorová dataprostorová data slouží k plnění jejich úkolů, které by mohly mít vliv na životní prostředí. § 11d Omezení a odepření přístupu k prostorovým datům (1) Přístup k prostorovým datůmprostorovým datům bude odepřen, pokud by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským. (2) Přístup veřejnosti k prostorovým datůmprostorovým datům prostřednictvím vyhledávacích služeb lze omezit, pokud je to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany státu nebo ochrany mezinárodních vztahů. Přístup k prostorovým datůmprostorovým datům zpřístupněným prostřednictvím prohlížecích služeb, služeb stahování dat, transformačních služeb a služeb umožňujících spuštění služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech lze omezit orgánům veřejné správy z důvodů uvedených ve větě první a přístup veřejnosti i z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) až c). Přístup veřejnosti je možné omezit pouze v nezbytně nutných případech, převažuje-li zájem na omezení přístupu nad veřejným zájmem na zpřístupnění prostorových datprostorových dat. Na základě důvodů uvedených v § 8 odst. 1 písm. a), b) a d) a § 8 odst. 2 písm. a) a b) nelze omezit přístup k informacím o emisích do životního prostředí. (3) Omezení přístupu provede povinný subjektpovinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat v případě prostorových datprostorových dat umístěných na internetových rozhraních zpřístupněných prostřednictvím geoportálu. V případě prostorových datprostorových dat umístěných na geoportálu provede omezení přístupu ministerstvo. Omezení přístupu a jeho zdůvodnění Ministerstvo životního prostředí zveřejní v obou případech na geoportálu. Povinný subjektPovinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat informuje ministerstvo o potřebě omezení přístupu, které provádí ministerstvo, a o provedeném omezení přístupu, které provedli sami, a to včetně sdělení důvodů, které mají vést nebo vedly k omezení přístupu. § 11e Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí a) je kontaktním místem pro styk s Evropskou komisí v oblasti infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data, b) zasílá zprávy Evropské komisi podle příslušných předpisů Evropské unie1), c) zpřístupňuje metadata pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data na evropském geoportálu INSPIRE, d) každoročně nejpozději 31. března zpřístupní výsledky sledování stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data na geoportálu, e) každoročně nejpozději 31. března zveřejní aktualizovanou souhrnnou zprávu o stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data; aktualizují se pouze takové položky, u nichž došlo od předchozího zveřejnění ke změnám, f) každoročně nejpozději 15. prosince vyhodnotí kvalitu metadat pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data a g) koordinuje infrastrukturu pro prostorová datainfrastrukturu pro prostorová data. § 11f Koordinace infrastruktury pro prostorová data (1) Infrastruktura pro prostorová dataInfrastruktura pro prostorová data je koordinována koordinačním výborem pro infrastrukturu pro prostorová datainfrastrukturu pro prostorová data, který je poradním orgánem Ministerstva životního prostředí. (2) Koordinační výbor pro infrastrukturu pro prostorová datainfrastrukturu pro prostorová data se skládá z koordinátorů témat prostorových datprostorových dat, popřípadě z jiných ústředních správních úřadů, právnických osob sdružujících osoby působící v oblasti prostorových datprostorových dat a právnických osob sdružujících územní samosprávné celky. (3) Koordinátor tématu prostorových datprostorových dat a) zajišťuje zpřístupnění národních datových sadnárodních datových sad pro téma prostorových datprostorových dat, které koordinuje, na geoportálu, b) koordinuje povinné subjektypovinné subjekty přispívající svými prostorovými datyprostorovými daty do obsahu národních datových sadnárodních datových sad, c) je povinen umožnit zpřístupnění metadat pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data na evropském geoportálu INSPIRE, d) spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí na vyhodnocování kvality metadat pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data a na souhrnné zprávě o stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data a e) plní povinnosti vyplývající z technických požadavkůtechnických požadavků prostřednictvím geoportálu nebo vlastního informačního systému. (4) Povinný subjektPovinný subjekt je povinen za účelem vytvoření a zpřístupnění národní datové sadynárodní datové sady v souladu s technickými požadavkytechnickými požadavky spolupracovat s koordinátorem tématu prostorových datprostorových dat. (5) Témata prostorových datprostorových dat a jejich koordinátoři jsou uvedeni v příloze k tomuto zákonu. § 11g Informační systém pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE (1) Informační systém pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE je informační systém veřejné správy, který slouží k a) zápisu a uveřejňování národní datové sadynárodní datové sady o veřejných službách a službách veřejné správy INSPIRE a b) evidenci údajů o veřejných službách a službách veřejné správy INSPIRE podle předpisů Evropské unie pro účely zpřístupnění na geoportálu. (2) Informační systém pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE je přístupný způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup. (3) Správcem Informačního systému pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE je Digitální a informační agentura. § 12 Zpráva o stavu životního prostředí (1) Vláda České republiky projednává a schvaluje zprávu o stavu životního prostředí České republiky jedenkrát za rok. Tato zpráva obsahuje zejména informace o kvalitě životního prostředí a o zátěžích, které na životní prostředí působí. (2) Po projednání a schválení předloží vláda České republiky zprávu o stavu životního prostředí k projednání Parlamentu. (3) Nejpozději do tří měsíců od svého schválení musí být tato zpráva zveřejněna. (4) V návaznosti na zprávu o stavu životního prostředí České republiky zpracovává Ministerstvo životního prostředí jedenkrát za rok Souhrnnou zprávu o životním prostředí v krajích České republiky. Tato zpráva musí být zveřejněna v elektronické podobě do tří měsíců od schválení zprávy o stavu životního prostředí České republiky. § 13 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (1) Ústřední správní úřady a) v mezích své působnosti vytvářejí podmínky pro realizaci a rozvoj environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a b) zajišťují odpovídající vzdělanost a informovanost svých zaměstnanců v oblasti životního prostředí. (2) Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s dalšími ústředními správními úřady, kraje a obceobce v samostatné působnosti jsou povinny podporovat environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu vycházející z principů udržitelného rozvoje zajišťované prostřednictvím státních i nestátních organizací. (3) Ministerstvo životního prostředí a) zpracovává Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice (dále jen „Státní program“) a předkládá jej vládě ke schválení, b) garantuje, koordinuje a aktualizuje Státní program prostřednictvím akčních plánů na příslušná léta a c) podporuje rozvoj osvěty vedoucí k preventivní ochraně životního prostředí (dále jen „environmentální poradenství“). (4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a) zodpovídá za zařazení environmentální výchovy ve smyslu udržitelného rozvoje do základních pedagogických dokumentů a b) podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. (5) Kraje v samostatné působnosti a) zpracovávají, koordinují a aktualizují krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále jen „krajská koncepce“) vycházející ze Státního programu a b) podporují rozvoj environmentálního poradenství. (6) Kraje umožňují obcímobcím v samostatné působnosti podílet se na realizaci krajských koncepcí a vytvářet v této oblasti vlastní programy. (7) Orgány veřejné správy s výjimkou organizačních složek státu mohou k podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty zřizovat zvláštní fondy. § 14 Použití předpisů o správním řízení a soudní ochrana (1) Předpisy o správním řízení13) se použijí při řízení podle § 9 odst. 1, 3 a 4, pro vykonatelnost příkazu poskytnout informace podle odstavce 3 a k počítání lhůt. (2) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny části spisu obsahující informace, jejichž poskytnutí je předmětem žádosti a nebyly podle ní dosud poskytnuty, dokumenty a větší celky informací, z nichž požadované informace nelze snadno vyčlenit, a osobní údaje osoby, která by mohla být přímo dotčena poskytnutím požadované informace, s výjimkou osobních údajů, které jsou nahlížející osobě známy. (3) Neshledá-li nadřízený správní orgán důvody pro odepření zpřístupnění informace, zruší rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu o odepření zpřístupnění informace nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektupovinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektupovinnému subjektu nebo 60 dnů, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 7 odst. 1. Proti rozhodnutí nadřízeného správního orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektempovinným subjektem lze exekučně vykonat. (4) Rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace je po vyčerpání řádných opravných prostředků přezkoumatelné podle zvláštního právního předpisu.14) (5) Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odepření zpřístupnění informace. Nejsou-li žádné důvody pro odepření zpřístupnění informace, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu o odepření zpřístupnění informace a povinnému subjektupovinnému subjektu nařídí požadované informace zpřístupnit ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne doručení rozsudku povinnému subjektupovinnému subjektu nebo 60 dnů, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 7 odst. 1. § 15 Vztah k jiným právním předpisům Pokud zvláštní právní předpisy15) upravují též poskytování informací, které jsou předmětem úpravy tohoto zákona, nelze rozsah informací stanovený tímto zákonem omezit. § 15a Zmocňovací ustanovení Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou a) rozsah průběžně aktualizovaných dat velkého objemu, b) lhůty, ve kterých musí povinný subjektpovinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat vytvořit metadata k jimi pořízeným prostorovým datůmprostorovým datům a službám založeným na prostorových datechslužbám založeným na prostorových datech, a c) ukazatele stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data. § 16 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. § 14 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, 2. § 72 odst. 2 zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zároveň se v dosavadním odstavci 1 zrušuje číslování odstavců. § 17 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. Příloha k zákonu č. 123/1998 Sb. TÉMATA PROSTOROVÝCH DAT ČÁST I. 1. Souřadnicové referenční systémy Systémy umožňující jednoznačné přiřazení polohy prostorovým informacím pomocí soustavy souřadnic (x, y, z) nebo zeměpisné šířky, zeměpisné délky a výšky, které jsou vztažené k polohovému a výškovému geodetickému datu. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem obrany. 2. Systémy geografických souřadnicových sítí Harmonizovaná souřadnicová síť s víceúrovňovým rozlišením, normalizovanou polohou a velikostí buněk souřadnicové sítě a společným počátkem. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem obrany. 3. Zeměpisné názvy Názvy oblastí, krajů, okresů, měst, obcíobcí, částí obcíobcí nebo jakýchkoli zeměpisných nebo topografických prvků veřejného zájmu nebo historického významu. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 4. Územní správní jednotky Územní správní jednotky, které rozdělují území pro účely státní správy a samosprávy a jsou vymezené hranicí jednoho nebo více souvislých katastrálních územíkatastrálních území. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. 5. Adresy Poloha nemovitostí podle adresních míst, identifikovaných způsobem stanoveným zákonem o základních registrech17). Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 6. Parcely Území vymezená v katastrukatastru nemovitostí. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 7. Dopravní sítě Silniční, železniční, letecké a vodní dopravní sítě a související infrastruktura. Zahrnují spojnice mezi jednotlivými dopravními sítěmi. Zahrnují rovněž transevropskou dopravní síť18). Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. 8. Vodstvo Prvky vodstva, včetně mořských oblastí a všech ostatních s nimi souvisejících vodních těles a prvků, povodí a dílčích povodí. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. 9. Chráněná území Území určená nebo spravovaná v rámci mezinárodních smluv, předpisů Evropské unie nebo právních předpisů České republiky pro dosažení konkrétních cílů jejich ochrany. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem kultury. ČÁST II. 1. Nadmořská výška Digitální výškový model pevniny, povrchu ledovců a oceánů. Zahrnuje nadmořské výšky pevnin, vodní hloubky a pobřežní čáru. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 2. Krajinné pokrytí Fyzický a biologický pokryv zemského povrchu, včetně uměle vytvořených ploch, zemědělských oblastí, lesů, přirozených a částečně přirozených oblastí, mokřadů a vodních těles. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 3. Ortofotografické zobrazení Georeferencovaná obrazová data pořízená satelitními nebo leteckými senzory. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem obrany. 4. Geologie Geologie charakterizovaná podle složení a struktury. Zahrnuje skalní podloží, zvodně a geomorfologii. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. ČÁST III. 1. Statistické jednotky Jednotky pro šíření nebo používání statistických informací. Koordinátorem tohoto tématu je Český statistický úřad. 2. Budovy Zeměpisná poloha budov. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 3. Půda Půda a její podloží popsané podle hloubky, textury, struktury a obsahu částic a organického materiálu, podílu skeletu, erozí, případně průměrného sklonu svahu a očekávané kapacity jímavosti vody. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. 4. Využití území Území popsané podle své současné a plánované funkce nebo společensko-hospodářských účelů (např. obytné, průmyslové, obchodní, zemědělské, lesnické, rekreační). Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, krajskými úřady a obcemiobcemi. 5. Lidské zdraví a bezpečnost Zeměpisné rozložení převládajícího výskytu patologických stavů (např. alergií, rakovin, nemocí dýchacího ústrojí), informace o dopadu na zdraví (biomarkery, pokles plodnosti, epidemie) nebo životní podmínky (např. únava, stres) související přímo (např. znečištění ovzduší, chemikálie, ztenčování ozonové vrstvy, hluk) nebo nepřímo (např. potraviny, geneticky modifikované organismy) s kvalitou životního prostředí. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo zdravotnictví. 6. Veřejné služby a služby veřejné správy Zařízení pro provoz kanalizace, nakládání s odpady, zásobování energií a zásobování vodou; správní a sociální státní služby, jako například veřejná správa, zařízení civilní ochrany, školy a nemocnice. Koordinátorem tohoto tématu je Digitální a informační agentura ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem obrany, Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem zemědělství, krajskými úřady a vlastníky technické infrastruktury. 7. Zařízení pro sledování životního prostředí Rozmístění a provoz zařízení pro sledování životního prostředí, která zahrnují pozorování a měření emisí, stavu složek životního prostředí a dalších ukazatelů ekosystému (např. druhové rozmanitosti, ekologické podmínky rostlinstva) orgány veřejné správy nebo jejich jménem. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. 8. Výrobní a průmyslová zařízení Místa s průmyslovou výrobou, včetně zařízení, na která se vztahuje zákon o integrované prevenci19), a zařízení na jímání vody, těžbu, skladiště a úložiště. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem. 9. Zemědělská a akvakulturní zařízení Vybavení a zařízení zemědělské výroby, včetně zavlažovacích systémů, skleníků a stájí. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo zemědělství. 10. Rozložení obyvatelstva - demografie Zeměpisné rozložení obyvatelstva, včetně charakteristik obyvatelstva a druhů činnosti, seskupených podle souřadnicové sítě, regionu, správní jednotky nebo jiné analytické jednotky. Koordinátorem tohoto tématu je Český statistický úřad. 11. Správní oblasti, chráněná pásma, regulovaná území a jednotky, za které se podávají zprávy Oblasti spravované, regulované nebo používané pro hlášení na mezinárodní, evropské, celostátní, regionální nebo místní úrovni. Zahrnuje skládky, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů, oblasti měření kvality ovzduší, oblasti zranitelné dusičnany, regulované plavební dráhy na moři nebo rozsáhlých vnitrozemských vodních plochách, oblasti pro ukládání odpadů, pásma s omezením hladiny hluku, povolená průzkumná a těžební území, oblasti povodí, příslušné jednotky pro podávání hlášení a pásma pobřežní správy. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Českým báňským úřadem. 12. Oblasti ohrožené přírodními riziky Zranitelné oblasti označené podle přírodního nebezpečí (všechny povětrnostní, hydrologické, seismické a sopečné úkazy, jakož i ničivé požáry, které mohou mít vzhledem ke svému výskytu, závažnosti a četnosti vážný dopad na společnost), např. povodně, sesuvy a sesedání půdy, laviny, lesní požáry, zemětřesení, sopečné výbuchy. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 13. Stav ovzduší Fyzikální stav ovzduší. Zahrnuje prostorová dataprostorová data založená na měřeních, modelech nebo jejich kombinaci, jakož i místa měření. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 14. Meteorologické jevy Povětrnostní podmínky a jejich měření; srážky, teplota, výpar z půdy a rostlinného pokryvu, rychlost a směr větru. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 15. Oceánografické jevy Fyzikální stav oceánů (např. proudy, slanost, výška vln). Prostorová dataProstorová data pro toto téma nejsou v České republice zajišťována. 16. Mořské oblasti Fyzikální stav moří a slaných vodních útvarů rozdělených do regionů a subregionů se společnými vlastnostmi. Prostorová dataProstorová data pro toto téma nejsou v České republice zajišťována. 17. Bioregiony Oblasti s poměrně stejnorodými ekologickými podmínkami a společnými vlastnostmi. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 18. Stanoviště a biotopy Zeměpisné oblasti vyznačující se zvláštními ekologickými podmínkami, procesy, strukturami a funkcemi důležitými pro život skýtající fyzickou podporu organismům, které v nich žijí. Zahrnují pozemské a vodní oblasti rozlišené podle zeměpisných, abiotických a biotických prvků, přirozené i částečně přirozené povahy. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 19. Rozložení druhů Zeměpisné rozložení výskytu živočišných a rostlinných druhů seskupených podle souřadnicové sítě, regionu, správní jednotky nebo jiné analytické jednotky. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 20. Energetické zdroje Energetické zdroje, včetně uhlovodíků, vodní energie, bioenergie, sluneční a větrné energie a dalších zdrojů energie, případně včetně informací o hloubce nebo výšce týkajících se rozsahu zdroje. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 21. Nerostné suroviny Nerostné suroviny, včetně kovových rud, průmyslových surovin a dalších užitkových nerostů, případně včetně informací o hloubce nebo výšce týkajících se rozsahu zdroje. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. 1a) Čl. 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, publikované usnesením Předsednictva ČNR pod č. 2/1993 Sb. 2) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. 3) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 4) Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 6) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. 7) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. 9) § 17 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 10a) § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. 10b) § 16 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. 10c) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 11) Např. § 7 odst. 1 písm. h) a k) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečisťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 12) Např. zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. 12b) § 88 až 94 autorského zákona. 13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 14) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zejména zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, a předpisy vydané k jejich provedení. 16) Například nařízení Komise (ES) č. 1205/2008 ze dne 3. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES týkající se metadat, nařízení Komise (ES) č. 976/2009 ze dne 19. října 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o síťové služby, nařízení Komise (EU) č. 268/2010 ze dne 29. března 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o poskytnutí přístupu k sadám prostorových dat a službám prostorových dat členských států orgánům a subjektům Společenství za harmonizovaných podmínek, nařízení Komise (EU) č. 1089/2010 ze dne 23. listopadu 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o interoperabilitu sad prostorových dat a služeb prostorových dat. 17) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění. 19) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 148/1998 Sb.	Zákon č. 148/1998 Sb. Zákon o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů Vyhlášeno 2. 7. 1998, datum účinnosti 1. 11. 1998, částka 52/1998 * ČÁST TŘETÍ - HLAVA DRUHÁ (§ 83 — § 87) * ČÁST ČTVRTÁ - § 88 (§ 88 — § 89) Aktuální znění od 1. 1. 2014 (255/2012 Sb.) 148 ZÁKON ze dne 11. června 1998 o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ HLAVA DRUHÁ § 83 Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 296/1995 Sb., se mění takto: Ustanovení § 21 písm. c) včetně poznámky č. 4) zní: „c) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností, vydaným podle zvláštního zákona.4) 4) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.“. HLAVA PÁTÁ § 86 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb. a zákona č. 209/1997 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 3 se slova „státní a hospodářské tajemství“ nahrazují slovy „tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem“. 2. V § 35 se vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V trestním řízení, ve kterém jsou probírány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, je orgán činný v trestním řízení povinen obhájce poučit podle takového zákona. Stejně postupuje v případě osob, jejichž účast na řízení nelze vyloučit. O provedeném poučení učiní záznam do spisu.“. 3. V § 50 odstavec 3 zní: „(3) Zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného v trestním řízení, ve kterém jsou probírány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, může být pouze určená osoba podle zvláštního zákona nebo osoba podle takového zákona poučená.“. 4. V § 65 odstavec 5 zní: „(5) Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem.“. 5. V § 99 odst. 1 se slova „které tvoří státní tajemství,“ nahrazují slovy „týkajících se utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem“. 6. V § 99 odst. 3 ve větě druhé se slova „skutečnostech tvořících předmět služebního tajemství“ nahrazují slovy „utajovaných skutečnostech klasifikovaných ve zvláštním zákoně stupněm utajení „Důvěrné“ nebo „Vyhrazené“.“. 7. V § 200 odst. 1 se slovo „tajemství“ nahrazuje slovy „utajované skutečnosti“. 8. V § 201 odst. 2 poslední větě se slova „tajemství chráněného“ nahrazují slovy „utajovaných skutečností chráněných“. 9. V § 201 odst. 3 se slova „státního, hospodářského nebo služebního tajemství“ nahrazují slovy „utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem“. HLAVA ŠESTÁ § 87 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se za bodem 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 10, který zní: „10. Národní bezpečnostní úřad.“. 2. V § 12 odst. 1 se písmeno l) vypouští a za písmenem k) se čárka nahrazuje tečkou. ČÁST ČTVRTÁ § 88 Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb. § 89 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení, s výjimkou § 7, který nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 149/1998 Sb.	Zákon č. 149/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., a o změně a doplnění dalších zákonů Vyhlášeno 8. 7. 1998, datum účinnosti 1. 9. 1998, částka 53/1998 * Čl. II - Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. * Čl. III - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zák * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 184/1991 Sb., zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., se mění takto: * Čl. V - Přechodná ustanovení * Čl. VI - Zrušovací ustanovení * Čl. VII Aktuální znění od 1. 1. 2017 (186/2016 Sb.) 149 ZÁKON ze dne 12. května 1998, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., a o změně a doplnění dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., se mění takto: Příloha k zákonu České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., „Sazebník správních poplatků“ se mění a doplňuje takto: 1. Položka 20 se doplňuje písmenem g), které zní: „g) Povolení spotřebitelské soutěže \| 10 %, nejméně Kč 200,- nejvýše Kč 10 mil.“. ---\|--- 2. V položce 20 se poznámky doplňují bodem 4, který zní: „4. Základem poplatku podle písmena g) této položky je výše výher.“. Čl. III Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 111/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „, z reklamní soutěže, z reklamního slosování“ vypouštějí. 2. V § 36 odst. 2 písm. b) bodu 2 se slova „z cen a z výher z reklamních soutěží a reklamního slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)],“ vypouštějí. Čl. IV Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 184/1991 Sb., zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., se mění takto: § 10a odst. 3 zní: „(3) Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj na tři měsíce činí od 1000 Kč do 5000 Kč.“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Povolení k provozování loterií a jiných podobných her platná k 31. srpnu 1998 zůstávají v platnosti do 31. prosince 1998. Dosavadní provozovatelé mohou však požádat příslušný orgán o vydání povolení podle tohoto zákona s tím, že ustanovení § 4b odst. 1 splní do 31. prosince 1999. To neplatí pro povolení k provozování výherních hracích přístrojů, která se vydávají nejdéle na dobu jednoho kalendářního roku. Pokud žádosti o vydání povolení k provozování výherních hracích přístrojů byly podány příslušnému orgánu přede dnem účinnosti tohoto zákona, postupuje se v řízení o těchto žádostech podle dosavadních předpisů. 2. Osvědčení o provozuschopnosti výherního hracího přístroje vydaná pověřenou autorizovanou osobou před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti do 31. prosince 1999, pokud platnost vyznačená v osvědčení nekončí před tímto datem. 3. Pokud se v jiných právních předpisech užívá pojmu hrací přístroj, rozumí se tím výherní hrací přístroj podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Čl. VI Zrušovací ustanovení Zrušuje se § 1 odst. 1 až 5 vyhlášky Ministerstva financí č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích. Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1998 s výjimkou § 4 odst. 6 až 8, § 4b odst. 1 a § 17 odst. 8, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zeman v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 154/1998 Sb.	Zákon č. 154/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 28. 7. 1998, částka 54/1998 * Čl. I - Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 28. 7. 1998 154 ZÁKON ze dne 12. června 1998, kterým se mění zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se slova „na slova“ nahrazují spojkou „a“. 2. Příloha č. 6 zní: „Příloha č. 6 56kB Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 155/1998 Sb.	Zákon č. 155/1998 Sb. Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 13. 7. 1998, částka 54/1998 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 10) * ČÁST ČTVRTÁ - § 13 (§ 13 — § 13) Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.) 155 ZÁKON ze dne 11. června 1998 o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 Úvodní ustanovení (1) Tento zákon upravuje používání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob jako jejich dorozumívacích prostředků. (2) Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo svobodně si zvolit z komunikačních systémů uvedených v tomto zákoně ten, který odpovídá jejich potřebám. Jejich volba musí být v maximální možné míře respektována tak, aby měly možnost rovnoprávného a účinného zapojení do všech oblastí života společnosti i při uplatňování jejich zákonných práv. § 2 Definice základních pojmů (1) Za neslyšící se pro účely tohoto zákona považují osoby, které neslyší od narození, nebo ztratily sluch před rozvinutím mluvené řeči, nebo osoby s úplnou či praktickou hluchotou, které ztratily sluch po rozvinutí mluvené řeči, a osoby těžce nedoslýchavé, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči sluchem. (2) Za hluchoslepé se pro účely tohoto zákona považují osoby se souběžným postižením sluchu a zraku různého stupně, typu a doby vzniku, u nichž rozsah a charakter souběžného sluchového a zrakového postižení neumožňuje plnohodnotný rozvoj mluvené řeči, nebo neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí. § 3 Komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob Komunikačními systémy neslyšících a hluchoslepých osob se pro účely tohoto zákona rozumí český znakový jazyk a komunikační systémy vycházející z českého jazyka. § 4 Český znakový jazyk (1) Český znakový jazyk je základním komunikačním systémem těch neslyšících osob v České republice, které jej samy považují za hlavní formu své komunikace. (2) Český znakový jazykČeský znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. Český znakový jazykČeský znakový jazyk má základní atributy jazyka, tj. znakovost, systémovost, dvojí členění, produktivnost, svébytnost a historický rozměr, a je ustálen po stránce lexikální i gramatické. (3) Český znakový jazyk může být využíván jako komunikační systém hluchoslepých osob v taktilní formě, která spočívá ve vnímání jeho výrazových prostředků prostřednictvím hmatu. § 6 Komunikační systémy vycházející z českého jazyka (1) Komunikačními systémy neslyšících a hluchoslepých osob vycházejícími z českého jazyka jsou znakovaná čeština, prstová abeceda, vizualizace mluvené češtiny, písemný záznam mluvené řeči, Lormova abeceda, daktylografika, Braillovo písmo s využitím taktilní formy, taktilní odezírání a vibrační metoda Tadoma. (2) Znakovaná čeština využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována. Spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány jednotlivé znaky, převzaté z českého znakového jazyka. Znakovaná čeština v taktilní formě může být využívána jako komunikační systém hluchoslepých osob, které ovládají český jazyk. (3) Prstová abeceda využívá formalizovaných a ustálených postavení prstů a dlaně jedné ruky nebo prstů a dlaní obou rukou k zobrazování jednotlivých písmen české abecedy. Prstová abeceda je využívána zejména k odhláskování cizích slov, odborných termínů, případně dalších pojmů. Prstová abeceda v taktilní formě může být využívána jako komunikační systém hluchoslepých osob. (4) Vizualizace mluvené češtiny je zřetelná artikulace jednotlivých českých slov ústy tak, aby bylo umožněno nebo usnadněno odezírání mluveného projevu osobami, které ovládají český jazyk a odezírání preferují jako prostředek své komunikace. (5) Písemný záznam mluvené řeči je převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase. Pro potřeby hluchoslepých se písemný záznam provádí zvětšeným písmem nebo Braillovým písmem. (6) Lormova abeceda je dotyková dlaňová abeceda, při které se jednotlivá písmena vyznačují pomocí ustálených pohybů a dotyků prováděných na dlani a prstech ruky příjemce sdělení. (7) Daktylografika je vpisování velkých tiskacích písmen zpravidla do dlaně ruky příjemce sdělení. (8) Braillovo písmo s využitím taktilní formy umožňuje zobrazovat písmena abecedy ustálenými dotyky na dvou prstech jedné ruky nebo více prstech obou rukou příjemce sdělení s využitím kódového systému Braillova písma. (9) Taktilní odezírání je založeno na vnímání mluvené řeči pomocí odhmatávání vibrací hlasivek mluvčího. (10) Vibrační metoda Tadoma je založena na vnímání mluvené řeči pomocí odhmatávání vibrací hlasivek, pohybů dolní čelisti, rtů a tváří mluvčího. § 7 Používání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo na a) používání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, b) vzdělávání s využitím komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, c) výuku komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, kterou upravuje jiný právní předpis1). § 8 (1) Neslyšící a hluchoslepé osoby mají při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a při zajišťování dalších nezbytných potřeb právo na tlumočnické služby zajišťující tlumočení v jimi zvoleném komunikačním systému uvedeném v tomto zákoně. Podmínky poskytování tlumočnických služeb stanoví jiný právní předpis2). (2) Neslyšícím a hluchoslepým osobám, které jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P, jsou tlumočnické služby při soudním řízení poskytovány bezplatně. (3) Neslyšícím a hluchoslepým žákům středních škol a neslyšícím a hluchoslepým studentům vyšších odborných škol a vysokých škol, které jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P, jsou tlumočnické služby poskytovány bezplatně za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. § 9 Rodiče, u jejichž dítěte byla diagnostikována praktická nebo úplná hluchota3) nebo hluchoslepota, mají právo na bezplatnou výuku v kursech komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob. § 10 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou a) podmínky a rozsah tlumočnických služeb poskytovaných bezplatně neslyšícím a hluchoslepým žákům a studentům podle § 8 odst. 3, b) obsah a rozsah kurzů podle § 9. ČÁST ČTVRTÁ § 13 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou § 8 až 12, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. 1) § 16 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 384/2008 Sb. 2) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb. a vyhlášky č. 62/2008 Sb.
Zákon č. 156/1998 Sb.	Zákon č. 156/1998 Sb. Zákon o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 1. 9. 1998, částka 54/1998 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Uvádění hnojiv do oběhu * § 3a - Ohlášení hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů * § 3b - Ohlášení vzájemně uznaných hnojiv * § 4 - Registrace hnojiv * § 5 - Rozhodnutí o registraci * § 6 - Registr hnojiv * § 7 - Označování a balení hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů * § 8 - Skladování * § 9 - Používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů, upravených kalů a sedimentů * § 10 - Agrochemické zkoušení zemědělských půd * § 11 - Zjišťování půdních vlastností lesních pozemků a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin * § 12 - Odborný dozor * § 13 - Zvláštní opatření * § 14 - Přestupky fyzických osob * § 14a - Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob * § 14b - Společná ustanovení k přestupkům * § 17 - Přechodná ustanovení * § 18 - Zrušovací ustanovení * § 19 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 (277/2023 Sb.) 156 ZÁKON ze dne 12. června 1998 o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje a) podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů, b) podmínky agrochemického zkoušení zemědělských půd, c) podmínky zjišťování půdních vlastností lesních pozemků a některé podmínky používání upravených kalů1a), d) podmínky uvádění do oběhuuvádění do oběhu, skladování a používání sedimentůsedimentů, e) působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, včetně pravomoci ukládat správní tresty. (2) Tento zákon se nevztahuje na a) hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty, které jsou určeny výhradně pro vývoz a jsou takto zřetelně označeny, b) hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty poskytované v množství nezbytném pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví. (3) Ustanovení tohoto zákona se použijí na upravené kaly a na sedimentysedimenty jen tehdy, je-li to v nich výslovně uvedeno a v rozsahu jimi stanoveném. (4) Na hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty, které jsou určeny k použití jako suroviny k dalšímu zpracování, se použijí ustanovení § 7, 8, 12, 13 a § 14 až 14b. (5) Na hnojivé výrobky EU se použijí ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti hnojivých výrobků EU2) a dále ustanovení tohoto zákona o skladování (§ 8), používání (§ 9), odborném dozoru (§ 12), zvláštních opatřeních (§ 13) a přestupcích (§ 14 až 14b). (6) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“) vykonává činnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí přímo použitelný předpis Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu2a). § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) hnojivemhnojivem látka způsobilá poskytnout účinné množství živin pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnostipůdní úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce, b) minerálním hnojivemminerálním hnojivem hnojivohnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy ve formě minerálních látek získaných extrakcí nebo jiným fyzikálním nebo chemickým postupem; za minerální hnojivominerální hnojivo se považuje také dusíkaté vápno, močovina a její kondenzační a asociační produkty a hnojivohnojivo obsahující stopové živiny ve formě chelátů nebo komplexů, c) organickým hnojivemorganickým hnojivem hnojivohnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v organické formě, d) organominerálním hnojivemorganominerálním hnojivem hnojivohnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v minerální a organické formě, e) kapalným hnojivemkapalným hnojivem hnojivohnojivo v suspenzi nebo v roztoku, f) tekutým hnojivemtekutým hnojivem statkové hnojivostatkové hnojivo s obsahem sušiny nejvýše 13 %, g) sedimentemsedimentem usazeniny na dně rybníků, vodních nádrží a vodních toků vznikající převážně usazováním erodovaných půdních částic, h) statkovým hnojivemstatkovým hnojivem hnojivohnojivo, vznikající jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat nebo produkt při pěstování kulturních rostlin, není-li dále upravováno; za úpravu se nepovažují přirozené procesy přeměn při skladování, mechanická separace kejdy a přidávání látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících účinnost živin, i) pomocnou půdní látkoupomocnou půdní látkou látka bez účinného množství živin, která půdu biologicky, chemicky nebo fyzikálně ovlivňuje, zlepšuje její stav nebo zvyšuje účinnost hnojivhnojiv, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin21), j) rostlinným biostimulantem látka podle čl. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009, k) substrátemsubstrátem látka sloužící k zakořeňování a pěstování rostlin; substrátemsubstrátem je zejména rašelina, zemina nebo jejich směsi, l) uváděním do oběhu nabízení hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů k prodeji nebo jinému způsobu převodu, jejich prodej nebo jiný způsob převodu a skladování za účelem prodeje nebo jiného způsobu převodu, m) půdní úrodnostípůdní úrodností schopnost půdy umožňovat rostlinám růst, vývoj a dosažení žádoucího výnosu, kvality a nezávadnosti produkce, n) rizikovým prvkem nebo rizikovou látkourizikovým prvkem nebo rizikovou látkou prvek nebo látka, jež mohou nepříznivě ovlivnit vlastnosti půdy nebo kvalitu produkce nebo potravní řetězec, o) typem hnojivatypem hnojiva hnojivohnojivo se stanoveným obsahem živin a se shodnou formou a rozpustností živin, p) dodavatelem podnikatel, který spotřebitelispotřebiteli prodává hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, jakož i každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal prodávajícímu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, q) technologickými vodami samostatně skladované a používané pomocné půdní látkypomocné půdní látky, které vznikají při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů a obsahují maximálně 1,5 % sušiny a 0,1 % dusíku, r) digestátem organické hnojivoorganické hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu, s) příkrmištěm část hospodářství na zemědělské půdě pod širým nebem, kde kromě pastvy dochází i k další chovatelské péči, zejména přikrmování, s větším soustředěním hospodářských zvířat na plochu než při pastvě. § 3 Uvádění hnojiv do oběhu (1) Do oběhu se smějí uvádět pouze hnojivahnojiva, která a) jsou registrována podle tohoto zákona nebo jim byl udělen souhlas podle § 3a odst. 3 nebo byla ohlášena podle § 3b; to neplatí, pokud jde o statkové hnojivostatkové hnojivo, b) neohrožují úrodnost půdy ani zdraví lidí nebo zvířat, c) nepoškozují životní prostředí, d) splňují požadavky na jejich označování, balení a skladování, stanovené tímto zákonem, e) nejsou znehodnocena. (2) Do oběhu je nepřípustné uvést hnojivohnojivo a) neoznačené, b) označené nepravdivými nebo klamavými údaji,3) c) u něhož obsah rizikových prvků, rizikových látek nebo mikrobiologických parametrů je vyšší, než stanoví vyhláška, d) v rozporu s podmínkami registrace podle § 5 odst. 1 písm. d), nebo e) obsahující přípravek na ochranu rostlin21). Na statkové hnojivostatkové hnojivo se ustanovení písmene a) nevztahuje, pokud je dodáváno výrobcem přímo spotřebitelispotřebiteli a tento na označení netrvá. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. Technologické vody, které vznikají při jednoduchém zpracování rostlinných produktů, nesmí obsahovat žádné přidané látky kromě základní suroviny a vody. (4) Od hodnot chemických a fyzikálních vlastností hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo substrátusubstrátu uvedených v označení jsou přípustné odchylky v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pro hodnoty údajů uvedené jako maximální, minimální nebo jako rozmezí hodnot nejsou odchylky povoleny. Rozsah odchylek je stanoven tak, aby zohlednil neovlivnitelné chyby vznikající při výrobě hnojivahnojiva, při odběru nebo chemickém rozboru kontrolního vzorku. Odchylky pro jednotlivé živiny ani pro celkový obsah živin nesmí být překročeny. (5) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické parametry, jejich limitní hodnoty pro jednotlivé skupiny hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů, jakož i přípustné odchylky. § 3a Ohlášení hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů (1) Výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který hodlá uvést do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které odpovídají typu uvedenému ve vyhlášce, je povinen před jeho prvním uvedením do oběhu v České republice zaslat ústavu ohlášení o uvedení hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo substrátusubstrátu do oběhu. (2) Ohlášení podle odstavce 1 obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu a) je-li ohlašovatelem dovozce nebo dodavateldodavatel, jméno, příjmení a pobyt výrobce, případně identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo, případně právní formu podnikání a identifikační číslo výrobce, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, b) název hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo substrátusubstrátu, jeho druh a typ podle vyhlášky, c) potvrzení, že se nejedná o výbušninu podle zvláštního právního předpisu4), jde-li o hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát obsahující dusičnan amonný, d) návrh etikety nebo příbalového letáku22), kterým budou hnojivohnojivo, pomocná půdní látkapomocná půdní látka, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát v souladu s § 7 opatřeny. (3) HnojivoHnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které jsou předmětem ohlášení podle odstavce 1, může ohlašovatel uvést do oběhu na základě písemného souhlasu ústavu, jehož součástí je závazné znění etikety nebo příbalového letáku. Nebude-li ohlašovateli takový souhlas doručen do 30 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo ústavu, ani mu v této lhůtě nebude doručeno oznámení o zahájení řízení o zákazu uvádění do oběhu podle odstavce 4, platí, že ústav souhlas udělil. Souhlas ústavu je platný po dobu pěti let. Tato doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl ohlašovateli takový souhlas doručen, nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 30 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo ústavu. (4) Ústav rozhodne o zákazu uvádět do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, pokud a) neodpovídá typu hnojivatypu hnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo substrátusubstrátu uvedenému ve vyhlášce, b) nesplňuje podmínky stanovené v § 3, nebo c) ohlášení nesplňuje podmínky stanovené v § 3a odst. 2. § 3b Ohlášení vzájemně uznaných hnojiv (1) Výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který hodlá uvést do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které odpovídají předpisům, které jsou pro výrobu těchto hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů nebo substrátůsubstrátů nebo jejich uvedení na trh v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederaci nebo Turecku závazné, nebo výrobním postupům a pravidlům správné výrobní praxe používaným v některém z těchto států, pro které existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je v případě potřeby možné provést dodatečná šetření23) (dále jen „vzájemně uznané hnojivohnojivo“), je povinen před jeho prvním uvedením do oběhu v České republice zaslat ústavu ohlášení o uvedení vzájemně uznaného hnojivahnojiva do oběhu. (2) Ohlášení vzájemně uznaného hnojivahnojiva podle odstavce 1 obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu a) je-li ohlašovatelem dovozce nebo dodavateldodavatel, jméno a pobyt výrobce, případně identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo, případně právní formu podnikání a identifikační číslo výrobce, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, b) název vzájemně uznaného hnojivahnojiva, c) doklad obsahující informaci o uvádění vzájemně uznaného hnojivahnojiva do oběhu v souladu s právními předpisy v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace nebo Turecka, a d) návrh etikety nebo příbalového letáku, kterým bude vzájemně uznané hnojivohnojivo opatřeno v souladu s § 7 a zároveň etiketu nebo příbalový leták, se kterým je vzájemně uznané hnojivohnojivo platně uváděno do oběhu v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederaci nebo Turecku. (3) Ústav rozhodne o zákazu uvádět do oběhu vzájemně uznané hnojivohnojivo, pokud a) nesplňuje podmínky stanovené v § 3, nebo b) ohlášení nesplňuje podmínky stanovené v § 3b odst. 2. § 4 Registrace hnojiv (1) O registraci hnojivahnojiva rozhoduje ústav na základě žádosti výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavateledodavatele, který je oprávněn k podnikání podle zvláštního právního předpisu5) a má trvalý pobyt, jde-li o osobu fyzickou, nebo sídlo, jde-li o osobu právnickou, na území České republiky (dále jen „žadatel“). Oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů a trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky se nevyžaduje u osoby, která má pobyt nebo sídlo anebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, pokud je oprávněna k podnikání v souladu s předpisy tohoto státu. (2) Žádost o registraci hnojivahnojiva obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu a) je-li žadatelem dovozce nebo dodavateldodavatel, jméno a sídlo výrobce, případně identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo, případně právní formu podnikání a identifikační číslo výrobce, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, b) název hnojivahnojiva a jeho druh, c) návrh etikety nebo příbalového letáku, kterým bude hnojivohnojivo v souladu s § 7 opatřeno, d) popis výrobního postupu včetně výčtu surovin použitých k výrobě hnojivahnojiva, e) potvrzení, že se nejedná o výbušninu podle zvláštního právního předpisu4), jde-li o hnojivohnojivo obsahující dusičnan amonný, a f) provozní řád, je-li žadatelem provozovatel zařízení na využívání odpadů podle zákona o odpadech. (3) Podá-li žadatel žádost o registraci hnojivahnojiva, poskytne současně ústavu potřebné vzorky hnojivahnojiva nebo umožní jejich odběr, popřípadě poskytne další podklady a informace nezbytné pro prokázání splnění požadavků podle tohoto zákona. Žadatel současně uhradí poplatek podle zvláštního právního předpisu6). (4) Ústav provede u hnojivahnojiva odborné posouzení splnění požadavků podle tohoto zákona (dále jen „posouzení“) nebo přezkoušení jeho vlastností biologickými zkouškami nebo testy (dále jen „přezkoušení“); o této skutečnosti ústav žadatele uvědomí. Posouzení provede ústav v případě, že vlastnosti a účinky hnojivahnojiva jsou již dostatečně známé nebo lze použít srovnání s již registrovaným hnojivemhnojivem. Přezkoušení provede ústav v případě, že vlastnosti a účinky hnojivahnojiva jsou neznámé, zejména jedná-li se o hnojivohnojivo zcela nové, u kterého nelze použít srovnání s již registrovaným hnojivemhnojivem. (5) Ústav může uznat posouzení nebo výsledek přezkoušení, které provedlo jiné odborné pracoviště, včetně odborného pracoviště, které má sídlo mimo území České republiky, a od vlastního posouzení nebo přezkoušení upustit, pokud bylo posouzení nebo přezkoušení provedeno postupem odpovídajícím požadavkům stanoveným jiným právním předpisem7). (6) Ústav rozhodne o žádosti nejpozději a) do 6 měsíců, pokud se provádí posouzení, b) do 18 měsíců, pokud je nezbytné přezkoušení ve skleníku, v hale nebo v laboratoři, c) do 36 měsíců, pokud je nezbytné přezkoušení na poli, ode dne doručení žádosti. (7) Náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením hradí žadatel ve výši stanovené zvláštním právním předpisem o náhradách nákladů za odborné a zkušební úkony8). (8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se použijí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. (9) Ministerstvo stanoví vyhláškou typy hnojivtypy hnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů, závazné postupy pro odběr vzorků hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů, a pro provádění chemických rozborů, biologických zkoušek a testů. § 5 Rozhodnutí o registraci (1) Rozhodnutí o registraci hnojivahnojiva obsahuje a) název hnojivahnojiva, b) číslo rozhodnutí, c) údaje o výrobci podle § 4 odst. 2 písm. a), d) podmínky registrace stanovené na základě výsledků posouzení nebo přezkoušení hnojivahnojiva podle § 4 odst. 4 a 5, e) závazné znění etikety nebo příbalového letáku a f) dobu platnosti rozhodnutí. (2) Rozhodnutí o registraci hnojivahnojiva platí 5 let ode dne nabytí právní moci, není-li v rozhodnutí stanovena doba kratší. (3) Osoba, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci hnojivahnojiva, může podat žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí; žádost doručí ústavu nejpozději 6 měsíců přede dnem, kdy má platnost rozhodnutí skončit. Platnost rozhodnutí o registraci hnojivahnojiva lze prodloužit nejvýše o 5 let. Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci platí § 4 a ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně. (4) V případě změny názvu hnojivahnojiva, etikety nebo příbalového letáku, identifikačních údajů8a) výrobce nebo osoby, jíž bylo rozhodnutí o registraci hnojivahnojiva vydáno, tato osoba podá žádost o změnu rozhodnutí o registraci. Pro řízení o změně rozhodnutí o registraci platí § 4 a ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně. (5) Ústav zruší rozhodnutí o registraci hnojivahnojiva a) na žádost výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavateledodavatele, b) pokud žadatel porušil některou z povinností stanovených v § 3 odst. 1 až 3; zároveň může stanovit, že hnojivohnojivo musí být staženo z oběhu, c) pokud žadatel porušil podmínky registrace hnojivahnojiva, nebo d) pokud hnojivohnojivo obsahuje přípravek na ochranu rostlin. (6) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení registrace hnojivahnojiva podle odstavce 5 nemá odkladný účinek. (7) Jestliže uplynula doba platnosti rozhodnutí o registraci nebo došlo ke zrušení registrace na žádost podle odstavce 5 písm. a), může být dosud vyrobené nebo dovezené hnojivohnojivo dodavatelemdodavatelem uváděno do oběhu pouze po dobu jeho použitelnosti, nejdéle však po dobu jednoho roku. Tuto dobu může ústav na žádost výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavateledodavatele prodloužit. To neplatí pro hnojivohnojivo obsahující přípravek na ochranu rostlin, které může být uváděno do oběhu po uplynutí doby platnosti rozhodnutí nebo zrušení registrace podle odstavce 5 písm. a) nebo d) nejdéle po dobu 6 měsíců. (8) Ustanovení odstavců 1 až 7 platí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. § 6 Registr hnojiv (1) Registrovaná, ohlášená a ohlášená vzájemně uznaná hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty se zapisují do registru hnojivhnojiv (dále jen „registr“), který vede ústav. (2) Do registru se zapisují údaje týkající se hnojivahnojiva podle § 3a odst. 2, § 3b odst. 2 nebo § 4 odst. 2 s výjimkou údajů o výrobním postupu a použitých surovinách podle § 4 odst. 2 písm. d). (3) Registr je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Ustanovení odstavce 2 platí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. § 7 Označování a balení hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů (1) Osoba, která uvádí hnojivohnojivo do oběhu, je povinna v jeho označení na etiketě nebo příbalovém letáku uvést a) údaj o výrobci3a) včetně zahraničního výrobce a o dodavatelidodavateli, a to uvedením jména, popřípadě obchodního jména a místa podnikání, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodního jména a sídla, jde-li o právnickou osobu, b) název hnojivahnojiva a číslo rozhodnutí o jeho registraci, bylo-li přiděleno; odpovídá-li hnojivohnojivo typu uvedenému v prováděcím předpise, též typ hnojivatyp hnojiva, c) obsah určujících součástí hnojivahnojiva, včetně obsahu rizikových prvků a rizikových látek, a další určující chemické, biologické nebo fyzikální parametry; u živin též jejich obsah v procentech hmotnosti jako celé číslo nebo na jedno desetinné místo, formu a rozpustnost, d) zrnitost a jemnost mletí hnojivahnojiva, stálost kapalin, mrazuvzdornost a specifické požadavky pro skladování a používání, e) varovná označení a informace pro manipulaci a pokyny k ochraně zdraví a bezpečnosti lidí a k ochraně životního prostředí a další údaje podle zvláštních předpisů,9) f) rozsah a způsob použití, g) hmotnost hnojivahnojiva, popřípadě objem a h) dobu použitelnosti, datum výroby a číslo výrobní šarže. (2) Není dovoleno uvádět údaje označující nebo propagující hnojivohnojivo výrazy jako „ekologické“ nebo „biologické“, a to ani použitím zkratek „eko“ nebo „bio“. (3) Označení hnojivahnojiva musí být v českém jazyce a musí být trvale a přímo čitelné bez porušení obalu a zároveň nesmí být označení hnojivahnojiva matoucí nebo naznačovat vlastnosti, které hnojivohnojivo nemá. (4) Balená hnojivahnojiva uváděná do oběhu musí mít označení uvedené na obalu nebo s obalem spojené. HnojivaHnojiva, která mohou být uváděna do oběhu z bezpečnostních důvodů pouze balená, stanoví vyhláška. U volně ložených hnojivhnojiv a velkých balení nad 50 kg může být stanovené označení uvedeno jen v průvodní dokumentaci. (5) HnojivaHnojiva mimo volně ložených se musí balit do obalů umožňujících jejich manipulaci a spolehlivé a bezpečné skladování. Obal nesmí negativně ovlivňovat vlastnosti hnojivhnojiv a musí být uzavřen tak, aby otevřením byl obal nebo uzávěr obalu neopravitelně poškozen. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. Na statková hnojivastatková hnojiva se ustanovení odstavce 1 nevztahuje. Pokud statková hnojivastatková hnojiva nejsou dodávána přímo spotřebitelispotřebiteli10) nebo ten na označení trvá, je nutné označit dodavatele, druh statkového hnojivastatkového hnojiva, případně druh zvířete, od kterého hnojivohnojivo pochází, rozsah a způsob použití a hmotnost nebo objem. (7) Pro přepravu hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů platí zvláštní předpisy.10) (8) Ministerstvo stanoví podrobnosti o označování a balení hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů vyhláškou. § 8 Skladování (1) Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který skladuje hnojivahnojiva, popřípadě pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substrátysubstráty, je povinen hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty a) uskladnit odděleně, b) označit čitelným způsobem, c) zajistit, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami, d) evidovat, zejména vést dokladovou evidenci o příjmu, výdeji a skladovaném množství hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů nebo substrátůsubstrátů. (2) Osoby podle odstavce 1 jsou povinny činit opatření k zabránění úniku tekutých hnojivtekutých hnojiv. Ustanovení odstavce 1 písm. a) až c) se nevztahuje na statková hnojivastatková hnojiva a organická hnojivaorganická hnojiva vyrobená zemědělským podnikatelem pro vlastní potřebu. (3) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě jsou při skladování hnojivhnojiv ve zranitelných oblastech12) povinni dodržovat ustanovení zvláštního právního předpisu.12a) (4) HnojivaHnojiva musí být skladována a příkrmiště musí být provozováno tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod. Do hnojivhnojiv nesmějí být vnášeny rizikové prvky nebo rizikové látkyrizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec. (5) Tuhé organické hnojivoorganické hnojivo kompost, separát digestátu a statkové hnojivostatkové hnojivo, včetně separátu kejdy, mohou být uloženy na zemědělské půdě nejdéle 24 měsíců na místech vhodných k jejich uložení schválených v havarijním plánu podle vodního zákona. Na stejném místě lze tato hnojivahnojiva uložit opakovaně nejdříve po 3 letech. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob skladování hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů, kapacitu skladovacích prostor a podmínky pro provozování příkrmiště. § 9 Používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů, upravených kalů a sedimentů (1) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni používat hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substrátysubstráty, upravené kaly a sedimentysedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu12b). HnojivyHnojivy, pomocnými půdními látkamipomocnými půdními látkami, rostlinnými biostimulanty, substrátysubstráty a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látkyrizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis12c). HnojivaHnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substrátysubstráty, upravené kaly a sedimentysedimenty musí být používány tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod, k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek. Pro určování potřeby hnojení se vychází z koeficientů odběru živin rostlinami. SedimentySedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentusedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentusedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem. (2) HnojivaHnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud a) jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku, b) způsob jejich použití není v souladu s údaji uvedenými v jejich označení nebo nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech12), c) jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí, d) půda, na kterou mají být použity, je 1. zaplavená, 2. přesycená vodou, 3. pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo 4. promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá; toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě. (3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentůsedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel11) nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů1a). Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů. Zemědělský podnikatel musí používat sedimentysedimenty v souladu se souhlasem o použití sedimentůsedimentů na zemědělské půdě uděleným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštního právního předpisu24). (4) Zemědělští podnikatelé, kteří letecky aplikují kapalná hnojivakapalná hnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substrátysubstráty na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před aplikací hlášení podle prováděcího právního předpisu. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly a sedimentysedimenty na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu. (5) Digestáty smějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze, pokud jsou registrovány podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobeny výhradně ze statkových hnojivstatkových hnojiv nebo krmiv. (6) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech12) jsou povinni používat hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty v souladu se zvláštním právním předpisem12a). (7) Zemědělští podnikatelé jsou povinni vést evidenci o a) hnojivechhnojivech, pomocných půdních látkáchpomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátechsubstrátech použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy, b) upravených kalech a sedimentechsedimentech použitých na zemědělské půdě a c) výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu s výjimkou trvalých travních porostů podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. Tato evidence se vede o množství, druhu a době jejich použití podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů. (8) Zemědělští podnikatelé hospodařící na výměře větší než 100 ha podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů jsou povinni vést evidenci podle odstavce 7 v elektronické formě a do konce února za předešlý kalendářní rok ji předávat ústavu v elektronické podobě ve stanoveném formátu. (9) Záznam o použití hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu, substrátusubstrátu, upraveného kalu nebo sedimentusedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití. (10) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) způsob používání hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů na zemědělské půdě a lesních pozemcích, b) způsob vedení evidence o použití hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátůsubstrátů a upravených kalů, c) způsob hlášení o používání upravených kalů a hlášení letecké aplikace hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů, d) způsob vedení evidence o výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu, údaje o průměrném odběru živin ve sklizených produktech a způsob a formu elektronického předávání evidence a e) limity pro vnos rizikových prvků hnojivyhnojivy, pomocnými půdními látkamipomocnými půdními látkami, rostlinnými biostimulanty a substrátysubstráty při jejich použití na zemědělské půdě. (11) Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podmínky a způsob používání sedimentůsedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentůsedimentů, způsob hlášení o používání sedimentůsedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentusedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentusedimentu a postupy rozboru sedimentůsedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků. § 10 Agrochemické zkoušení zemědělských půd (1) Za účelem zajištění bezpečnosti vstupů a podmínek produkce potravin a krmiv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách12d) ústav provádí a) agrochemické zkoušení zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnostipůdní úrodnosti v důsledku používání hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátůsubstrátů, upravených kalů a sedimentůsedimentů, b) monitoring zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných chemických, fyzikálních, případně mikrobiálních parametrů půdy, zejména obsahu rizikových prvků a rizikových látek na stálých, definovaných a reprezentativních plochách stabilním souborem měřicích postupů a monitoring vstupů do zemědělských půd. (2) V rámci činností uvedených v odstavci 1 ústav zajistí a) provedení agrochemického zkoušení zemědělských půd v šestiletých intervalech, b) odběr vzorků půd a vstupů do půd, jejich chemické, případně mikrobiologické nebo fyzikální rozbory a vyhodnocení výsledků těchto rozborů, c) provedení odběru vzorků a jejich rozborů na obsah rizikových prvků a rizikových látek, mikrobiologických nebo fyzikálních rozborů a vyhodnocení těchto rozborů v případech, kdy z monitoringu zemědělských půd, z agrochemického zkoušení zemědělských půd nebo na základě jiných informací vyplyne hrozící nebezpečí poškození půdní úrodnostipůdní úrodnosti nebo nebezpečí vstupu rizikových prvků a rizikových látek do potravního řetězce a d) provádění dlouhodobých přesných polních pokusů včetně lyzimetrických pozorování. (3) Ústav provádí odběry vzorků půd a jejich chemické, mikrobiologické a fyzikální rozbory pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd. Ústav může k provádění odběru vzorků půd a jejich chemických, případně fyzikálních nebo mikrobiologických rozborů udělit pověření osobám, které o to požádají. Žádost o udělení pověření obsahuje a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo výkonu činnosti, pobyt a identifikační číslo, jde-li o osobu fyzickou, nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o osobu právnickou, b) údaje o technickém vybavení, c) údaje o vzdělání odborných pracovníků, d) rozsah činností, pro které má být pověření uděleno. (4) Ústav vydá pověření podle odstavce 3, jestliže a) technické vybavení odpovídá předpokládanému druhu a rozsahu činnosti, o niž se žádá, b) laboratorní zkoušky budou provádět osoby nejméně s úplným středním odborným vzděláním zemědělského, chemického nebo biologického zaměření, c) výsledky ověřovacích laboratorních zkoušek zajišťovaných ústavem byly shledány v rozmezí tolerancí stanovených technickými normami. (5) Ústav může pověření odejmout, jestliže se změnily podmínky, za nichž bylo uděleno, a dále poruší-li oprávněná osoba ustanovení tohoto zákona nebo prováděcího předpisu nebo podmínky, za nichž pověření bylo uděleno. Za účelem průběžného přezkoumávání těchto skutečností je osoba oprávněná k provádění chemických rozborů vzorků půd povinna účastnit se mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných ústavem.13a) (6) Vlastník zemědělské půdy i zemědělský podnikatel11) je povinen strpět úkony související s prováděním agrochemického zkoušení zemědělských půd a monitoringu zemědělských půd. (7) Plánování a vyhodnocení agrochemického zkoušení zemědělských půd a monitoringu zemědělských půd provádí ústav prostřednictvím evidence půdy podle uživatelských vztahů a výsledky předává ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí. Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd jsou zemědělským podnikatelům zpřístupněny prostřednictvím evidence půdy podle uživatelských vztahů. Na žádost vlastníka zemědělské půdy nebo zemědělského podnikatele hospodařícího na zemědělské půdě předává ústav výsledky týkající se jím vlastněné nebo obhospodařované půdy též tomuto vlastníku zemědělské půdy nebo zemědělskému podnikateli v tištěné podobě; takovéto předání výsledků podléhá správnímu poplatku podle zvláštního předpisů6). (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou postupy pro odběr vzorků, pro provádění chemických, mikrobiologických a fyzikálních rozborů zemědělských půd a pro vyhodnocení výsledků těchto rozborů a dále stanoví vyhláškou rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické a fyzikální parametry, sledované ústavem v rámci monitoringu a při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování. § 11 Zjišťování půdních vlastností lesních pozemků a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin (1) Ústav provádí zjišťování půdních vlastností lesních pozemků14) a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin (dále jen „zjišťování vlastností“) prováděné za účelem přípravy návrhů na ozdravná opatření a úpravu vodního režimu v lesích. Zjišťování vlastností zahrnuje odběr vzorků, jejich chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory a vyhodnocování výsledků těchto rozborů. (2) Územní rozsah zjišťování půdních vlastností lesních pozemků včetně hustoty odběrových ploch stanoví ministerstvo v oblastech a) kde byly na lesních porostech zjištěny příznaky poruch růstu, vývoje nebo zdravotního stavu lesů, b) zatížených znečištěným ovzduším, c) s porosty určenými pro záchranu a reprodukci genových zdrojů. (3) Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce, podnájemce nebo pachtýř je povinen strpět odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností. (4) Vyhodnocení výsledků rozborů předává ústav ministerstvu; údaje o obsahu rizikových prvků a rizikových látek předává též Ministerstvu životního prostředí. Na žádost vlastníka lesních pozemků, jejich nájemce, podnájemce nebo pachtýře ústav předá výsledky rozborů týkající se půdních vlastností lesních pozemků a vegetačních orgánů lesních dřevin v jeho vlastnictví, nájmu, podnájmu nebo pachtu; předání výsledků podléhá správnímu poplatku za vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu podle zvláštního právního předpisu6). (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou postupy pro odběr vzorků a pro provádění chemických, fyzikálních a mikrobiologických rozborů ke zjišťování vlastností. § 12 Odborný dozor (1) Ústav dozírá zda a) výrobci3a), dovozci3a) a dodavatelédodavatelé, kteří hnojivahnojiva skladují nebo uvádějí do oběhu, b) zemědělští podnikatelé11), kteří hnojivahnojiva vyrábějí, skladují nebo používají, c) zemědělští podnikatelé11), kteří používají upravené kaly nebo sedimentysedimenty, dodržují podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy a v případě sedimentůsedimentů rovněž, zda jednají se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 3a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. (2) Ustanovení odstavce 1 platí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. (3) Ústav rovněž dozírá, zda zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech12) dodržují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem12a). (4) Ústav rovněž dozírá, zda osoby uvedené v odstavci 1 dodržují povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti hnojivhnojiv16b). § 13 Zvláštní opatření (1) Ústav může uložit výrobcům3a), dovozcům3a), dodavatelůmdodavatelům nebo zemědělským podnikatelům11), kteří produkují, uvádějí do oběhu, skladují nebo používají hnojivahnojiva, nebo zemědělským podnikatelům11), kteří používají upravené kaly nebo sedimentysedimenty, zvláštní opatření, a to a) zakázat použití hnojivahnojiva, upraveného kalu nebo sedimentusedimentu, pokud nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy16c) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti hnojivhnojiv16b), b) zakázat uvádění hnojivahnojiva do oběhu a nařídit jeho stažení z oběhu nebo zničení, včetně stanovení lhůty, pokud nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti hnojivhnojiv16b), c) nařídit odstranění závad zjištěných při skladování hnojivahnojiva, včetně lhůty a podmínek jejich odstranění. (2) Ústav současně stanoví lhůtu k odstranění závad nebo dobu trvání zvláštních opatření. (3) Zvláštní opatření lze uložit i vedle pokut ukládaných podle § 14. (4) Odvolání proti rozhodnutí o zvláštním opatření podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. (5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. § 14 Přestupky fyzických osob (1) Vlastník zemědělské půdy se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 6 nestrpí odběr půdních vzorků pro agrochemické zkoušení zemědělských půd. (2) Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce, podnájemce nebo pachtýř se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 11 odst. 3 nestrpí odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností. (3) Za přestupekpřestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 14a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Zemědělský podnikatel11) se dopustí přestupku tím, že a) používá hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substrátysubstráty, upravené kaly, popřípadě sedimentysedimenty v rozporu s § 9 odst. 1 až 6 nebo prováděcím právním předpisem vydaným na základě § 9 odst. 10 nebo 11, b) v rozporu s § 9 odst. 7 a 8 nevede, nepředloží na požádání ústavu nebo po dobu 7 let neuchovává evidenci o množství, druhu a době použití hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátůsubstrátů, upravených kalů a sedimentůsedimentů nebo evidenci o výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu podle jednotlivých pozemků, plodin a let, c) jako vlastník, nájemce, podnájemce nebo pachtýř zemědělské půdy v rozporu s § 10 odst. 6 nestrpí odběry půdních vzorků pro agrochemické zkoušení zemědělských půd, d) jako vlastník lesních pozemků, jejich nájemce, podnájemce nebo pachtýř v rozporu s § 11 odst. 3 nestrpí odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností, e) jako vlastník, nájemce, podnájemce nebo pachtýř lesních pozemků nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků podle § 13, f) neohlásí ústavu použití upravených kalů nebo sedimentůsedimentů podle § 9 odst. 4, g) nepředá ústavu evidenci podle § 9 odst. 7 ve lhůtě a způsobem stanoveným v § 9 odst. 8, nebo h) neprovede záznam o použití hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo substrátusubstrátu, upraveného kalu nebo sedimentusedimentu ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 9. (2) Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavateldodavatel se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které nebyly registrovány, ohlášeny nebo jim nebyl udělen souhlas, b) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. b) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které ohrožují úrodnost půdy nebo zdraví lidí nebo zvířat, c) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. c) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které poškozují životní prostředí, d) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. e) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které jsou znehodnoceny, e) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, u nichž obsah rizikových prvků, rizikových látek nebo mikrobiologických parametrů je vyšší než stanoví vyhláška, f) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. d) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které neodpovídají podmínkám registrace, g) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. e) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které obsahují přípravek na ochranu rostlin21), h) označuje nebo balí hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substrátysubstráty v rozporu s § 7, i) skladuje hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substrátysubstráty, nebo provozuje příkrmiště v rozporu s § 8 nebo prováděcím právním předpisem vydaným k jeho provedení, j) nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků podle § 13, nebo k) v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti hnojivhnojiv16b) nesplní některou z povinností při 1. uvádění hnojivahnojiva na trh, 2. identifikaci, označování, balení nebo zajištění sledovatelnosti hnojivahnojiva, 3. dodržování požadavků na složení hnojivahnojiva, nebo 4. používání organických hnojivorganických hnojiv. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) nebo f) až h), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. k) bodu 4, c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 2 písm. d), f) až j) nebo k) bodu 2 nebo 3, d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b), c), e) nebo k) bodu 1. § 14b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ústav. (2) Pokuty vybírá ústav. § 17 Přechodná ustanovení (1) HnojivaHnojiva a pomocné látky schválené podle dosavadních předpisů lze uvádět do oběhu nejdéle do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Agrochemické zkoušení zemědělských půd se do 31. prosince 1998 provádí podle dosavadních předpisů.19) (3) Na hnojivahnojiva, statková hnojivastatková hnojiva a pomocné látky, agrochemické zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků se nevztahuje zvláštní zákon upravující technické požadavky na výrobky.20) § 18 Zrušovací ustanovení Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 132/1989 Sb., zákona č. 115/1995 Sb., zákona č. 91/1996 Sb., zákona č. 93/1996 Sb., zákona č. 97/1996 Sb. a zákona č. 147/1996 Sb., se zrušuje. § 19 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. 1) Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství. 1a) § 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a 1107/2009 a zrušuje nařízení ES č. 2003/2003, v platném znění. 2a) Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice. 3) § 46 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 8 zákona č. 634/1992 Sb. 3a) § 2 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 21 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 5) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných. 6) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 7) Například vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb. 8) Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění vyhlášky č. 129/2005 Sb. 8a) § 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. 9) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, § 9 a násl. zákona č. 634/1992 Sb., zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 10) Např. vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). 11) § 2e odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 12a) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. 12b) § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 12c) Například vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb. 12d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách). 13) Zákon č. 71/1967 Sb. 13a) § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském). 14) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 16b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a 1107/2009 a zrušuje nařízení ES č. 2003/2003, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu). Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice. 16c) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. 18a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 19) Vyhláška č. 119/1981 Sb., o agrochemickém zkoušení půd. 20) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. 23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES. 24) § 3a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 158/1998 Sb.	Zákon č. 158/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 13. 7. 1998, částka 55/1998 * Čl. I - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 13. 7. 1998 158 ZÁKON ze dne 18. června 1998, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) U nezletilých dětí svěřených na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče se podmínka přihlášení k trvalému pobytu nebo dlouhodobému pobytu pro vznik nároku na dávku nevyžaduje. (3) Okresní úřad příslušný podle místa pobytu osoby promine podmínku trvalého pobytu osobě, která požádala o udělení povolení k trvalému pobytu na území České republiky, pokud by její výživa nebo výživa jejích dětí byla ohrožena.“. 2. V § 37 odst. 1 a 3 se slova „nezaopatřené“ a „nezaopatřeného“ zrušují. 3. V § 37 odst. 2 se na konci textu odstavce tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficientu 2,00.“. 4. V § 37 odst. 3 písm. a) se číslice „1,10“ nahrazuje číslicí „2,10“, v písmenu b) se číslice „1,60“ nahrazuje číslicí „2,60“ a v písmenu c) se číslice „1,80“ nahrazuje číslicí „2,80“. 5. V § 66 odst. 2 se za slova „zvláštních předpisů“ vkládají slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Ústavní zákon č. 162/1998 Sb.	Ústavní zákon č. 162/1998 Sb. Ústavní zákon, kterým se mění Listina základních práv a svobod Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 1. 1. 1999, částka 56/1998 * Čl. I - Listina základních práv a svobod, vyhlášená usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1999 162 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 12. června 1998, kterým se mění Listina základních práv a svobod Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Čl. I Listina základních práv a svobod, vyhlášená usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky, se mění takto: V čl. 8 odst. 3 větě druhé se číslovka „24“ nahrazuje číslovkou „48“. Čl. II Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 163/1998 Sb.	Zákon č. 163/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 1. 8. 1998, částka 56/1998 * Čl. I - Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 8. 1998 163 ZÁKON ze dne 11. června 1998, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994 Sb., se mění takto: Za § 57a se doplňují nové § 57b a 57c, které včetně poznámek č. 4a) až 4k) znějí: „§ 57b Odchodné (1) Při skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi odchodné, jestliže a) u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, nebo b) je starší 45 let, jeho pracovní poměr trval po dobu nejméně 8 let a k rozvázání pracovního poměru u něho dochází jinak než 1. výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. e) a f) zákoníku práce, 2. okamžitým zrušením z důvodů podle § 53 odst. 1 zákoníku práce, nebo 3. okamžitým zrušením z důvodu odnětí hodnosti podle § 52 tohoto zákona. (2) Základní výše odchodného činí dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku4a) příslušníka. Za každý ukončený rok trvání pracovního poměru příslušníka se základní výše odchodného zvyšuje o jednu polovinu jeho průměrného měsíčního výdělku. Celková výše odchodného však nesmí přesáhnout šestinásobek průměrného měsíčního výdělku. (3) Do doby trvání pracovního poměru příslušníka, rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši, se nezapočte doba a) vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby, b) výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem, c) poskytování rodičovského příspěvku,4b) d) pracovní neschopnosti bez nároku na nemocenské,4c) e) neomluvené nepřítomnosti v práci, pokud trvala více než jednu směnu (den), f) dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce, g) pracovního volna, po které nepříslušela náhrada mzdy, trvajícího nepřetržitě déle než 14 dnů. (4) Příslušníkovi, který je po skončení pracovního poměru k některému zaměstnavateli v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky (§ 43 odst. 1) bezprostředně přijat do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli v rámci tohoto sboru, se odchodné nevyplatí; do doby rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši mu zaměstnavatel, který jej takto přijal, započte dobu trvání dříve skončeného pracovního poměru. (5) Byl-li do pracovního poměru příslušníka opětovně přijat ten, komu bylo při skončení předchozího pracovního poměru příslušníka vyplaceno odchodné, náleží mu při skončení pracovního poměru, do kterého byl opětovně přijat, odchodné ve výši odpovídající pouze době trvání tohoto pracovního poměru. (6) Příslušníku, kterému vznikl nárok na odchodné, nenáleží odstupné podle § 60a zákoníku práce. (7) Odchodné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru příslušníka, nejpozději však do 15 dnů ode dne jeho skončení. Pro výplatu odchodného jinak platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona.4d) § 57c Náhrada za ztrátu na platu (1) Po skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi náhrada za ztrátu na platu (dále jen „náhrada“), jestliže u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, je starší 45 let a jeho pracovní poměr k zaměstnavatelům v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky trval po dobu nejméně 8 let. (2) Náhrada náleží příslušníkovi ode dne skončení pracovního poměru a) po dobu 5 let, jestliže jeho pracovní poměr skončil po dosažení věku 45 let, nebo b) do dosažení důchodového věku,4e) jestliže jeho pracovní poměr skončil po dosažení věku 55 let, nepobírá-li starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod (dále jen „oprávněný“); nárok na náhradu zaniká dnem předcházejícím dni přiznání tohoto důchodu. (3) K vyplacení náhrady je třeba žádosti oprávněného podané zaměstnavateli, k němuž byl naposledy v pracovním poměru příslušníka. Žádost musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození, místo narození a rodné číslo oprávněného, údaje a doklady potřebné pro doložení nároku na náhradu, její výplatu a stanovení její výše. (4) Náhrada se vyplácí v takové výši, aby se spolu s příjmy oprávněného dosaženými ze závislé činnosti, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti4f) nebo s hmotným zabezpečením uchazečů o zaměstnání4g) a s připočtením případné náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti4h) poskytovanými oprávněnému rovnala průměrnému výdělku oprávněného před skončením pracovního poměru příslušníka. (5) Při stanovení výše náhrady se nepřihlíží ke skutečnosti, že oprávněný má sjednánu nebo povolenu kratší pracovní dobu (dobu služby), než je stanovená týdenní pracovní doba (doba služby).4i) (6) Oprávněnému, který má příjmy ze závislé činnosti, se náhrada vyplácí jako měsíční záloha, jejíž výši určí zaměstnavatel (odstavec 3) na základě potvrzení o průměrném měsíčním výdělku oprávněného. Zálohově vyplacené částky náhrady se zúčtují zpravidla po uplynutí kalendářního roku. Oprávněnému, který má kromě příjmů ze závislé činnosti i příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, se zálohově vyplacené částky náhrady zúčtují za zdaňovací období po předložení daňového přiznání.4j) Přeplatek náhrady je oprávněný povinen vrátit. (7) Oprávněnému, který má pouze příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, se záloha na náhradu nevyplácí. Náhrada se vyplatí jednorázově, vždy za zdaňovací období po předložení daňového přiznání. (8) Náhradu vyplácí zaměstnavatel (odstavec 3). Pro výplatu náhrady platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona.4k) (9) Oprávněný je povinen ohlásit zaměstnavateli (odstavec 3) změny údajů uvedených v žádosti a předkládat doklady potřebné pro výplatu náhrady a stanovení její výše do 8 dnů ode dne, kdy ke změně nebo ke skutečnosti, kterou je třeba doložit, došlo. 4a) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb. 4b) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 4c) § 24 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 180/1990 Sb. 4d) § 17 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb. 4e) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 4f) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 4g) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 4h) § 195 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 188/1988 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb. 4i) Např. § 83 a 86 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., § 40 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky. 4j) Zákon č. 586/1992 Sb. 4k) Zákon č. 143/1992 Sb.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 164/1998 Sb.	Zákon č. 164/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 13. 7. 1998, částka 56/1998 * Čl. I - Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., z * Čl. II Aktuální znění od 13. 7. 1998 164 ZÁKON ze dne 11. června 1998, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb. a zákona č. 161/1997 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 2 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí: „m) k převodu 5,48 mld Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám a ke krytí nezbytných výdajů souvisejících s náhradou za majetek státu sloužící účelům výzkumu a vývoje vydaný oprávněným osobám, v tomto členění: Ministerstvo práce a sociálních věcí 2,75 mld Kč,Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 2,293 mld Kč, Ministerstvo kultury 0,324 mld Kč, Ministerstvo zdravotnictví 0,113 mld Kč, n) k převodu 4 mld Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků na krytí nezbytných výdajů v souvislosti s obnovou budov, infrastruktury, telekomunikačních sítí, vodních toků a vodohospodářských zařízení poškozených nebo zničených v důsledku povodňové katastrofy v roce 1997 a na krytí dalších škod s ní souvisejících.“. 2. V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Vláda České republiky o použití prostředků, včetně skutečných nákladů na konkrétní akce podle odstavce 2 písm. l) až n), informuje Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky nejméně jedenkrát ročně, poprvé za rok 1998.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 165/1998 Sb.	Zákon č. 165/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 1. 9. 1998, částka 56/1998 * Čl. I - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., s * Čl. IV - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. VI - Přechodná ustanovení * Čl. VII - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. * Čl. VIII Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 165 ZÁKON ze dne 11. června 1998, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „nebo státní peněžní ústav podle tohoto zákona (§ 36)“ zrušují. 2. V § 1 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Povolení působit jako banka může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti a stanovení podmínek, které musí banka splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 3. V § 4 odst. 1 se slova „základního jmění, u akciových společností“ zrušují. 4. V § 4 odst. 2 se slova „v dohodě s Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „, která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí“ a věta druhá se zrušuje. 5. V § 4 odst. 3 písmeno b) zní: „b) odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti osob, které jsou na základě pracovní, mandátní či jiné smlouvy navrhovány v bance na výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, (dále jen „vedoucí zaměstnanci banky“),“. 6. V § 4 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) způsobilosti zakladatele s podílem 10 % a více na hlasovacích právech banky k výkonu práv akcionáře při podnikání banky.“. 7. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na vedoucí zaměstnance banky. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená za úmyslný trestný čin nesmí působit jako vedoucí zaměstnanec banky.“. 8. V § 5 odst. 2 se slova „v dohodě s Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „, která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí“. 9. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní: „§ 7a (1) Povolení působit jako banka zaniká dnem, a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí povolení působit jako banka, b) ke kterému se banka zrušuje, c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba povolení působit jako banka, d) výmazu banky z obchodního rejstříku. (2) Povolení působit jako banka udělené zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky, a dále dnem, ke kterému zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.“. 10. V § 8 odst. 2 se za slova „nejméně tříčlenný“ vkládají slova „a musí být složen z vedoucích zaměstnanců banky“ a věta druhá se zrušuje. 11. V § 8 odstavec 3 zní: „(3) Člen statutárního orgánu banky nesmí být současně statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem dozorčí rady jiné právnické osoby, která je podnikatelem. Zaměstnanec banky nesmí být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu takové právnické osoby. To neplatí pro členství a) člena statutárního orgánu banky ve statutárním orgánu nebo dozorčí radě finanční instituce pod kontrolou banky, právnické osoby oprávněné organizovat poptávku a nabídku cenných papírů a podniku pomocných bankovních služeb (§ 17a odst. 5), b) zaměstnance ve statutárním orgánu podniku pomocných bankovních služeb nebo pro výkon funkce statutárního orgánu v tomto podniku.“. 12. V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Na dozorčí radu banky nesmějí být přenášeny pravomoci, které obchodní zákoník svěřuje představenstvu akciové společnosti.“. 13. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní: „§ 8a Členové statutárního orgánu banky, kteří porušili své povinnosti z titulu člena statutárního orgánu banky vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení povinnosti těmito členy statutárního orgánu banka není schopna plnit své splatné závazky.“. 14. V § 9 odst. 1 písm. b) a c) se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovem „zaměstnanců“. 15. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) V informaci o službách, které spočívají v převzetí peněžních prostředků od klienta, musí být výslovně uveden vztah této služby k pojištění vkladů. (3) Banka je povinna čtvrtletně uveřejňovat údaje o složení akcionářů, o své činnosti a finanční ukazatele v rozsahu a způsobem stanoveným opatřením České národní banky. O své činnosti a finančních ukazatelích je povinna v rozsahu a způsobem stanoveným opatřením České národní banky informovat i pobočka zahraniční banky. (4) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.“. 16. V § 12 se vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí: „(1) Banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky. (2) Banka nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro banku, zejména takové, které zavazují banku k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 3. 17. V § 16 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Banka je povinna vyžádat si předchozí souhlas České národní banky a) k uzavření smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části, b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky, c) ke sloučení banky se zrušovanou bankou, d) ke snížení základního jmění banky, nejedná-li se o snížení základního jmění banky k úhradě ztráty, e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c). K rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu podle písmen b) a c) si Česká národní banka před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Právní úkony a usnesení valné hromady učiněné bez požadovaného předchozího souhlasu jsou neplatné. (2) Banka je povinna informovat Českou národní banku a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku obchodního zákoníku nebo tohoto zákona, b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu banky a na místech vedoucích zaměstnanců banky, c) o záměru otevřít pobočku nebo zastoupení v zahraničí, d) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.“. 18. V § 16 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 19. V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Banka je povinna oznámit České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované účasti na právnické osobě.“. 20. V § 18 odst. 2 se za slovo „úvěry“ vkládají slova „nebo zajištění závazků“. 21. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 4b) zní: „(3) Ustanovení obchodního zákoníku o konfliktu zájmů upravující poskytování úvěrů, půjček a zajištění závazků akciovou společností4b) se pro banky nepoužije. 4b) § 161e, 161f a 196a obchodního zákoníku.“. 22. V § 19 odst. 1 písm. a) se slova „ředitelé banky“ nahrazují slovy „vedoucí zaměstnanci banky“. 23. V § 19 odst. 1 písm. d) se slova „ředitelům banky“ nahrazují slovy „vedoucím zaměstnancům banky“. 24. V § 19 odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) právnické osoby, nad kterými má banka kontrolu.“. 25. V § 19 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5b) zní: „(2) Hlavními akcionáři jsou osoby, které mají samy nebo na základě jednání ve shodě5b) s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance. 5b) § 66b obchodního zákoníku.“. 26. V § 19a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku zahraniční banky.“. 27. V § 19b se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují i na pobočku zahraniční banky.“. 28. § 20 zní: „§ 20 (1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované. (2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy obchodní zákoník stanoví jinak. (3) Právnická nebo fyzická osoba, která má v úmyslu nabýt přímý nebo nepřímý podíl na bance, který představuje nejméně 10 %, 20 %, 33 % nebo 50 % hlasovacích práv, nebo zvýšit svůj přímý nebo nepřímý podíl tak, že dosáhne nebo překročí tyto limity, je povinna požádat o předchozí souhlas Českou národní banku. Stejnou povinnost mají i osoby jednající ve shodě.5b) Náležitosti žádosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. (4) Osoba, která snížila svůj podíl na bance, který představoval více než 50 %, 33 %, 20 % nebo 10 % hlasovacích práv, pod tyto limity, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. Stejnou oznamovací povinnost má i skupina osob jednajících ve shodě.5b) Náležitosti oznámení stanoví Česká národní banka vyhláškou. (5) V případech, kdy jsou překročeny limity uvedené v odstavci 3 v důsledku přechodu práva, je osoba, o jejíž podíl se jedná, povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. (6) V řízení o povolení podle odstavce 3 je žadatel posuzován obdobně jako zakladatel banky v řízení o povolení působit jako banka. (7) Souhlas ve smyslu odstavce 3 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně. (8) Nabytí podílu v rozporu s ustanovením odstavce 3 nemá za následek neplatnost právního úkonu.“. 29. Za § 20 se vkládají nové § 20a a 20b, které včetně poznámky pod čarou č. 4c) znějí: „§ 20a (1) V případech, kdy podíl na bance byl nabyt bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 7, a dále v případech, kdy působení majitele akcií s hlasovacím právem je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení akcionáře důvodně očekávat, může Česká národní banka ve správním řízení pozastavit majiteli akcií výkon těchto akcionářských práv: a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě, b) požádat o svolání mimořádné valné hromady, c) podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady. Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek. (2) Banka je povinna předložit České národní bance výpis z registru emitenta zaknihovaných akcií pořízený ke dni, který o 7 dní předchází dni konání valné hromady. Výpis z registru emitenta musí být bankou doručen České národní bance tentýž den, kdy byl pořízen. Česká národní banka schválí seznam akcionářů uvedených ve výpisu z registru emitenta nebo označí bez zbytečného odkladu ty akcionáře, kterým byla již dříve pozastavena jejich akcionářská práva nebo u kterých nově shledala důvod pro pozastavení akcionářských práv, a výpis vrátí bance nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady. (3) Banka nesmí na valné hromadě připustit účast osoby označené Českou národní bankou ve výpisu z registru emitenta podle odstavce 2, jakož i účast osoby neuvedené ve výpisu z registru emitenta nebo osob těmito osobami zmocněných. Jestliže Česká národní banka označí osoby, u kterých nově shledala důvod pro pozastavení akcionářských práv, je tím zahájeno správní řízení podle odstavce 1 a označení těchto osob má účinky předběžného opatření.11) (4) Bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z registru emitenta se valná hromada banky nesmí konat. (5) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. (6) Akcie, jejichž majiteli byla pozastavena akcionářská práva, se po dobu, po kterou je nadále drží tento majitel, nepovažují za akcie s hlasovacím právem. Na takto vzniklé zvýšení podílu ostatních akcionářů na hlasovacích právech se nevztahuje povinnost vyžádat si předchozí souhlas České národní banky podle § 20 odst. 3 tohoto zákona. (7) Na vyžádání České národní banky je Středisko cenných papírů povinno, stejně jako ostatní osoby, oprávněné vykonávat činnosti svěřené zvláštním zákonem4c) Středisku cenných papírů, kdykoli poskytnout České národní bance výpis z registru emitenta, kterým je banka. § 20b (1) Banky si na území České republiky převádějí navzájem peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě příkazů svých klientů výlučně prostřednictvím technického systému pro mezibankovní platební styk, který provozuje Česká národní banka. K tomu účelu vede Česká národní banka každé bance účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření. Banky si v České republice mohou vzájemně zřizovat účty v české měně v souladu s vyhláškou České národní banky. (2) Jestliže banka nezúčtovala částku nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobila tím chybu v zúčtování, je povinna ji opravit opravným zúčtováním. Tato banka je povinna bez odkladu převést na účet oprávněného příjemce peněžní prostředky ve správné výši a úrok vyplývající ze smlouvy za období, kdy s nimi nemohl nakládat. Vede-li účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby jiná banka, je banka, která chybu způsobila, oprávněna dát této bance podnět k odepsání částky z jeho účtu, a to do 3 měsíců od vzniku chyby v zúčtování. (3) Banka, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby, je při dodržení zásad stanovených v odstavci 2 oprávněna odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a přepočítat úroky z peněžních prostředků tak, aby byl na účtu zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování způsobena jinou bankou, je povinna odepsat peněžní prostředky z jeho účtu na podnět této banky a vydat je této bance. (4) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která chybu v zúčtování způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně. (5) Technické postupy bank při opravném zúčtování stanoví Česká národní banka vyhláškou. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank. 4c) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“. 30. V § 21 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.“. 31. V § 22 odstavec 5 zní: „(5) Osoba odpovědná za vnitřní kontrolu banky, podřízená statutárnímu orgánu, může s jeho vědomím v případě potřeby dát podnět k mimořádnému jednání dozorčí rady a informovat ji o zjištěných skutečnostech.“. 32. V § 22 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) S vědomím banky informuje auditor bez zbytečného odkladu Českou národní banku o závažných skutečnostech, které by mohly negativně ovlivnit hospodaření banky. (7) Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.“. 33. V § 23 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Vykáže-li banka v běžném roce ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky banky za tento rok o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky.“. 34. V § 24 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 35. V § 26 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují tato slova: „vyměnila členy dozorčí rady banky nebo použila zisk po zdanění přednostně k doplnění reservních fondů nebo ke zvýšení základního jmění,“. 36. V § 26 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky zahraniční banky,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 37. V § 26 odst. 2 se ve větě první písmeno „e)“ nahrazuje písmenem „f)“ a ve větě druhé se písmeno „c)“ nahrazuje písmenem „d)“. 38. V § 26 odst. 4 se za slova „skončení nucené správy,“ vkládají slova „o nařízení mimořádného auditu,“. 39. V § 26 odst. 10 se písmeno „d)“ nahrazuje písmenem „e)“ a slova „§ 2 nebo“ se zrušují. 40. V § 26 se v odstavcích 11 a 12 písmeno „d)“ nahrazuje písmenem „e)“. 41. Za § 26 se vkládají nové § 26a a 26b, které včetně poznámky pod čarou č. 6a) znějí: „§ 26a (1) Zjistí-li Česká národní banka, že poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky je menší než dvě třetiny poměru stanoveného Českou národní bankou,6a) uloží bance ve správním řízení jedno nebo více z těchto opatření k nápravě: a) zvýšit základní jmění tak, aby byl dosažen poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům stanovený Českou národní bankou,6a) b) pořizovat pouze aktiva s rizikovou vahou nižší než 100 %,6a) c) nezískávat žádný podíl na základním jmění a na hlasovacích právech v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření, nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační jednotku, d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance, e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné úrokové sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny Českou národní bankou. (2) Souběžně s opatřeními podle odstavce 1 může Česká národní banka uplatnit opatření k nápravě a sankce podle § 26 odst. 1. § 26b V případě, že statutární orgán nebo dozorčí rada zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že bance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles poměru kapitálu k rizikově váženým aktivům pod dvě třetiny poměru stanoveného Českou národní bankou,6a) informuje o tom neprodleně Českou národní banku. 6a) Opatření České národní banky č. 3 ze dne 5. října 1995 o kapitálové přiměřenosti bank, oznámené v částce 72/1995 Sb., ve znění opatření České národní banky č. 4 ze dne 4. července 1996 oznámeného v částce 61/1996 Sb.“. 42. V § 27 se písmeno d) zrušuje. 43. V § 27 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 6b) znějí: „(2) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku banky a jsou nákladem banky na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona.6b) (3) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem, musí mít rozhodnutí správce v takové věci formu notářského zápisu. 6b) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 44. V § 28 odstavec 2 zní: „(2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další osoby s výjimkou osob, které mají zvláštní vztah k bance podle § 19 tohoto zákona. K výkonu nucené správy nesmí být přibrány osoby, které jsou v dlužnické pozici vůči bance nebo které jsou v zaměstnaneckém poměru k jiné bance. Přibrané osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.“. 45. V § 29 odst. 2 se ve větě první slova „s výjimkou rozhodnutí o zrušení banky“ zrušují a v odstavci 3 se slova „v dohodě s Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí“. 46. V § 29 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 7) zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 47. V § 29 odst. 4 se za slovo „návrh“ vkládají slova „na vyrovnání nebo“. 48. § 30 zní: „§ 30 Nucenou správu může Česká národní banka zavést za situace, kdy nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního systému a akcionáři neučinili potřebné kroky k odstranění těchto nedostatků. K zavedení nucené správy si Česká národní banka vyžádá stanovisko Ministerstva financí.“. 49. V § 31 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh České národní banky zavedení nucené správy a dále odvolání správce a jmenování nového správce. (3) Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích správce na zápis do obchodního rejstříku.“. 50. V § 34 odst. 1 se slova „v dohodě s Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí“. 51. V § 34 odstavec 2 zní: „(2) Povolení působit jako banka může být dále odňato, jestliže a) banka nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení povolení působit jako banka nebo jestliže po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti, b) povolení působit jako banka bylo získáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti.“. 52. V § 34 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka je povinna odejmout povolení působit jako banka, jestliže zjistí, že poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky je menší než jedna třetina poměru stanoveného Českou národní bankou.6a)“. 53. Část sedmá včetně nadpisu zní: „ČÁST SEDMÁ LIKVIDACE BANKY § 36 (1) Zrušuje-li se banka s likvidací, návrh na jmenování likvidátora může podat pouze Česká národní banka. Pouze Česká národní banka podává též návrh na odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora a dále návrh na zrušení akciové společnosti, bylo-li bance odňato povolení působit jako banka. Soud rozhodne o návrhu České národní banky do 24 hodin od podání návrhu. (2) Likvidátorem může být fyzická nebo právnická osoba. Ustanovení § 71 odst. 1 poslední věty obchodního zákoníku se nepoužije. Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance, která byla nebo je auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela. (3) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně. (4) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s obchodním zákoníkem. (5) Likvidátor je povinen podat u soudu návrh na určení neplatnosti právních úkonů učiněných jménem banky v rozporu s ustanovením § 12 odst. 2 v období 12 měsíců přede dnem, ke kterému bylo odňato povolení působit jako banka. Plnění poskytnuté na základě smluv prohlášených soudem za neplatné musí být vráceno do likvidační podstaty.“. 54. V § 38 odst. 3 se v písmenu d) za slovo „financí“ vkládají slova „a Komise pro cenné papíry“. 55. V § 38 odst. 5 se slova „a odstavce 4“ zrušují. 56. V § 38 odst. 7 se slovo „a“ nahrazuje slovem „až“. 57. V § 38 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti. (9) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle odstavce 8. Klient může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.“. 58. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní: „§ 38a (1) Banky se mohou vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech. (2) Klient má právo seznámit se s informacemi, které jsou o něm vedeny v příslušné databázi, pokud se týkají jeho osoby nebo právnické osoby, kterou zastupuje. Za úhradu věcných nákladů má právo na pořízení výpisu. (3) Oznámení banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.“. 59. V § 39 odst. 1 se slova „§ 38 odst. 2, 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 38 odst. 2, 3 a 6“. 60. V § 40 odst. 2 se slova „v dohodě s Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí“. 61. V § 40 odst. 3 se za slova „působit jako banka“ vkládají slova „nebo o žádosti o změnu povolení působit jako banka se rozhodne“. 62. V § 40 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V řízení o udělení povolení působit jako banka a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.“. 63. V § 41 odst. 1 se věta druhá nahrazuje touto větou: „O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky učiněném po vyžádání stanoviska Ministerstva financí rozhoduje bankovní rada České národní banky, která si vyžádá stanovisko ministra financí.“. 64. V části deváté v nadpisu se slova „fyzických osob“ zrušují. 65. V § 41a odst. 3 se slova „fyzických osob“ zrušují. 66. V § 41a odst. 5 se slova „, kterými jsou jen fyzické osoby“ zrušují. 67. V § 41b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 68. V § 41c se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Pojištěnými vklady jsou vklady včetně úroků a) fyzických osob vedené v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo rodné číslo vkladatele, popřípadě identifikační číslo, b) právnických osob vedené v českých korunách na obchodní jméno nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo, s výjimkou vkladů bank, poboček zahraničních bank a finančních institucí.“. Dosavadní odstavce 1, 2 a 3 se označují jako odstavce 2, 3 a 4. 69. V § 41c odst. 2 se slova „vkladů fyzických osob vedených v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození vkladatele (dále jen „pojištěné vklady“)“ nahrazují slovy „pojištěných vkladů“. 70. V § 41c odstavec 3 zní: „(3) Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,1 % z průměru objemu pojištěných vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na které vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem pojištěných vkladů stavební spořitelna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných vkladů v předchozím roce bez započítání zálohy na státní podporu.“. 71. V § 41e odst. 2 se slova „80 %“ nahrazují slovy „90 %“ a slova „300 000 Kč“ se nahrazují slovy „400 000 Kč“. 72. V § 41f odst. 1 se slova „se pro účely tohoto zákona považují za vklady fyzických osob“ nahrazují slovy „jsou pojištěným vkladem se zvláštním režimem“. 73. V § 41f odst. 2 se slovo „fyzických“ nahrazuje slovem „více“. 74. V § 41g se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Na poskytnutí náhrady za vklad z Fondu nemají nárok a) osoby, které svou trestnou činností, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny, částečně nebo úplně způsobily neschopnost dotčené banky dostát svým závazkům, b) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, s výjimkou osob uvedených v § 19 odst. 1 písm. e), c) vlastníci vkladů vzniklých v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny. (4) Fond pozastaví výplatu náhrady za vklad osobám uvedeným v odstavci 3 písm. a) po dobu trestního řízení vedeného proti těmto osobám v souvislosti s jejich trestnou činností, která může mít vztah k neschopnosti banky dostát svým závazkům. Fond dále pozastaví výplatu náhrad za ty vklady, o kterých je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o vklady ve smyslu odstavce 3 písm. c). (5) Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z vkladů osob uvedených v odstavci 3 zůstává nedotčena. (6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena vkladateli, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných vkladů, ke kterým dojde na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky po dni, kdy banka z důvodu platební neschopnosti přestala uhrazovat své závazky.“. Čl. IV Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 274 se vkládá písmeno a), které zní: „a) usnesení soudu o prodeji zástavy,“. 2. V § 372 se slova „požádat soud o provedení prodeje zástavy, použije“ nahrazují slovy „u soudu navrhnout prodej zástavy, použijí“ a za slovo „věcí“ se doplňují tato slova: „nebo prodejem nemovitostí“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Banka, která nemá vydány své akcieakcie, se kterými je spojeno hlasovací právo, výhradně v zaknihované podobě, je povinna uvést podobu svých akciíakcií do souladu s požadavkem § 20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ten, kdo má ke dni účinnosti tohoto zákona kvalifikovanou účast na bance, je povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance, a to do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Státní peněžní ústavy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se až do přijetí zvláštního zákona, nejdéle však do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními předpisy. 4. Složení statutárního orgánu banky musí být uvedeno do souladu s požadavkem podle § 8 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. VII Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 166/1998 Sb.	Zákon č. 166/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 1. 1. 1999, částka 56/1998 * Čl. I - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 S * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1999 166 ZÁKON ze dne 12. června 1998, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů. Podmínky, za nichž může orgán činný v trestním řízení vyžadovat údaje získané v daňovém řízení, stanoví zvláštní zákon. Údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, nebo údaje z evidence cenných papírů anebo údaje, které byly získány v daňovém řízení, nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.“. 2. § 67 včetně nadpisu zní: „§ 67 Důvody vazby (1) Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jsou-li tu konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu, a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest, b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo c) že bude pokračovat v trestné činnosti, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil. (2) V přípravném řízení může soud rozhodnout o vzetí obviněného do vazby nebo o jejím prodloužení jen tehdy, jestliže je dán některý z důvodů vazby uvedený v odstavci 1 a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo sděleno obvinění, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, a jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný.“. 3. V § 75 poslední větě se číslovka „24“ nahrazuje číslovkou „48“. 4. V § 76 odst. 4 poslední větě se číslovka „24“ nahrazuje číslovkou „48“. 5. V § 77 odst. 1 větě první se číslovka „24“ nahrazuje číslovkou „48“. 6. V § 157 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „K prověření oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je státní zástupce dále oprávněn: a) vyžadovat od vyšetřovatele a policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o postupu při prověřování oznámení, b) odejmout kteroukoliv věc vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu, c) odejmout věc policejnímu orgánu a z důvodů uvedených v tomto zákoně ji přikázat vyšetřovateli, d) dočasně odložit zahájení trestního stíhání.“. 7. V § 163a odst. 1 se za slova „neoprávněného užívání cizí věci podle § 249,“ doplňují tato slova: „neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 1,“. 8. Za § 330 se vkládá nový § 330a, který zní: „§ 330a (1) Jestliže bylo uloženo podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, soud sleduje chování podmíněně odsouzeného a dodržování uložených omezení a povinností způsobem, k němuž jej opravňuje zákon. Podle povahy věci požádá o spolupůsobení orgány veřejné správy, zájmová sdružení občanů a další orgány, instituce a osoby. Při výkonu dohledu nelze podmíněně odsouzenému ukládat jiné povinnosti, než které vyplývají ze zákona nebo z odsuzujícího rozsudku. (2) Na rozhodnutí o tom, zda se osvědčil podmíněně odsouzený, u něhož byl vysloven dohled, nebo zda se nařídí výkon podmíněně odloženého trestu, se obdobně užije ustanovení § 330.“. 9. Za § 359 se vkládá nový § 359a, který včetně nadpisu zní: „§ 359a Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem Není-li dále stanoveno jinak, na postup při výkonu dohledu nad odsouzeným, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, a na rozhodnutí o tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo zda se mu ukládá trest, se přiměřeně užije ustanovení § 330a. O uložení trestu odsouzenému, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, soud rozhodne ve veřejném zasedání rozsudkem.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 167/1998 Sb.	Zákon č. 167/1998 Sb. Zákon o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů Vyhlášeno 15. 7. 1998, datum účinnosti 1. 1. 1999, částka 57/1998 * ČÁST PRVNÍ - HLAVA I (§ 1 — § 45) * ČÁST TŘETÍ - § 47 (§ 47 — § 47) * ČÁST PÁTÁ - § 49 (§ 49 — § 49) * ČÁST SEDMÁ - § 51 (§ 51 — § 51) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (321/2024 Sb.) 167 ZÁKON ze dne 11. června 1998 o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje a) zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami, jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi, b) zacházení s přípravky obsahujícími návykovou látku, s přípravky obsahujícími návykovou látku a uvedenou látku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog1) (dále jen „uvedená látka kategorie 1“) a léčivými přípravky obsahujícími uvedenou látku kategorie 1, jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi, c) pěstování máku, konopí a koky a vývoz, dovoz a zneškodňování makoviny, a d) nakládání s psychomodulačními látkami a zařazenými psychoaktivními látkami. (2) Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. § 2 Pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) návykovými látkaminávykovými látkami omamné látky a psychotropní látky přírodního nebo syntetického původu, které mají psychoaktivní účinky a současně jsou uvedeny v některé z příloh č. 1 až 7 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, s výjimkou látky konopíkonopí extrakt a tinktura, která obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů a splňuje podmínku bezpečnosti podle zákona o obecné bezpečnosti výrobků, b) přípravkem roztok nebo směs v jakémkoli fyzikálním stavu obsahující návykovou látkunávykovou látku nebo návykovou látkunávykovou látku a uvedenou látku kategorie 1 nebo léčivý přípravek obsahující uvedenou látku kategorie 1, s výjimkou roztoku nebo směsi s obsahem látky konopíkonopí extrakt a tinktura, který obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů; látku konopíkonopí extrakt a tinktura musí roztok nebo směs obsahovat v takovém množství, že tuto látku nelze z roztoku nebo směsi zneužít nebo snadno dostupnými nebo hospodárnými prostředky extrahovat. Takovýto roztok nebo směs musí splňovat podmínku bezpečnosti podle zákona o obecné bezpečnosti výrobků, c) makovinoumakovinou všechny nadzemní části (kromě semen) máku setého (Papaver somniferum L.), jakož i jejich drť po sklizni, s výjimkou celých rostlin máku včetně tobolek určených pro okrasné účely, d) konopímkonopím kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopíkonopí (Cannabis) nebo nadzemní část rostliny z rodu konopíkonopí, jejíž součástí je vrcholík, e) konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití konopíkonopí, které je výrobcem určeno k terapeutickému účelu u lidí nebo ke zpracování za tímto účelem, f) rostlinou konopí pro léčebné použitírostlinou konopí pro léčebné použití rostlina z rodu konopíkonopí, která je pěstována za účelem produkce konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, g) rostlinou technického konopírostlinou technického konopí rostlina z rodu konopíkonopí, ze které lze získat konopíkonopí s obsahem nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů nebo pochází z osiva odrůd uvedených ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin2f), a technickým konopímkonopím konopíkonopí z rostliny technického konopírostliny technického konopí, h) produkcí konopíprodukcí konopí proces, který spočívá v získávání konopíkonopí z rostliny konopíkonopí, i) keřemkeřem koka všechny druhy keřekeře rodu Erythroxylon a listem koka listy z keřekeře koka, s výjimkou listů, z nichž byl extrahován všechen ekgonin, kokain a jiné ekgoninové alkaloidy,2a) j) vývozem nebo dovozem návykových láteknávykových látek, přípravků je obsahujících a makovinymakoviny jejich fyzické přemístění z jednoho státu do druhého,2a),2c) k) extraktem z konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití extrakt, který je vyroben z konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití určeného pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku2g) v podmínkách správné výrobní praxe výrobců léčivých látek podle zákona o léčivech, l) psychomodulačními látkami nové psychoaktivní látky2h) a další látky s psychoaktivním účinkem, které nepředstavují závažné riziko pro veřejné zdraví nebo riziko závažných sociálních dopadů na jednotlivce a společnost a současně jsou uvedeny v nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek, a výrobky z nich, m) výrobou psychomodulačních látek čištění, třídění, zpracování, balení a další úpravy psychomodulačních látek za účelem jejich poskytování k uvádění na trh, n) uváděním psychomodulačních látek na trh jakékoli poskytnutí psychomodulačních látek konečnému spotřebiteli, o) distribucí psychomodulačních látek jejich nákup za účelem dalšího prodeje a prodej; za distribuci se nepovažuje uvádění psychomodulačních látek na trh, p) jednotkovým balením psychomodulační látky jednotlivé balení psychomodulační látky, které je uvedeno na trh, q) dovozem psychomodulačních látek jejich fyzické přemístění na území České republiky, r) vývozem psychomodulačních látek jejich fyzické přemístění mimo území České republiky, s) zařazenými psychoaktivními látkami nové psychoaktivní látky, u nichž s ohledem na dosavadní vědecké poznatky nelze vyloučit závažná zdravotní a společenská rizika a současně jsou uvedeny v nařízení vlády o seznamu zařazených psychoaktivních látek, a výrobky z nich. (2) Prováděcí právní předpis pro extrakty z konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití stanoví metody výroby extraktu z konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, použité analytické metody testování účinných látek, podmínky označování a skladování extraktu z konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, jakož i způsob jeho zpracování coby vstupní suroviny při přípravě individuálně připravovaných léčivých přípravků podle zákona o léčivech. HLAVA II ZACHÁZENÍ S NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI A PŘÍPRAVKY § 3 Zacházení s návykovými látkami a přípravky (1) Zacházením s návykovými látkami a přípravky se rozumí a) výzkum, výroba, zpracování, odběr, skladování, dodávání a používání návykových láteknávykových látek a přípravků a produkce konopíprodukce konopí, b) koupě a prodej návykových látek a přípravků, jakož i nabývání a pozbývání dalších věcných nebo závazkových práv s nimi spojených, zprostředkování takových smluv a zastupování při jejich uzavírání. (2) Návykové látkyNávykové látky uvedené v příloze č. 3 nebo 4 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravky je obsahující mohou být použity pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům vymezeným v povolení k zacházení. Ostatní návykové látkynávykové látky a přípravky je obsahující mohou být použity pouze k terapeutickým, vědeckým, výukovým, veterinárním účelům nebo i k jiným účelům na základě povolení Ministerstva zdravotnictví. § 4 Povolení k zacházení K zacházení s návykovými látkami a přípravky je třeba povolení k zacházení, nestanoví-li tento zákon dále jinak. § 5 Zacházení s návykovými látkami a přípravky bez povolení k zacházení (1) Návykové látkyNávykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6 nebo 7 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravkypřípravky je obsahující nebo léčivé přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1 mohou bez povolení k zacházení a) nabývat, pozbývat a skladovat osoby poskytující lékárenskou péči2e) pouze pro provoz lékárny, b) zneškodňovat, pokud nejsou skladovány, osoby oprávněné k tomu podle zvláštního zákona,3) c) připravovat do lékových forem v lékárnách farmaceuti nebo farmaceutičtí asistenti pod dohledem farmaceuta. (2) PřípravkyPřípravky obsahující návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6 nebo 7 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a léčivé přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1 mohou bez povolení k zacházení a) pouze pro poskytování zdravotních služeb nabývat, pozbývat a skladovat poskytovatelé zdravotních služeb, b) pouze pro poskytování veterinární péče nabývat, pozbývat a skladovat fyzické nebo právnické osoby oprávněné k výkonu odborných veterinárních činností, c) předepisovat lékaři při poskytování zdravotních služeb, d) používat pro terapeutické účely lékaři a jiní zdravotničtí pracovníci ve zdravotnických zařízeních lůžkové a ambulantní péče a v zařízeních poskytujících pobytové sociální služby nebo lékaři, kteří mají uzavřenu smlouvu o preskripci léčivých přípravků se zdravotní pojišťovnou, e) předepisovat a používat pro účely veterinární péče veterinární lékaři,4) f) připravovat a vydávat farmaceuti v lékárně na základě lékařského předpisu, g) přejímat v lékárnách farmaceuti nebo farmaceutičtí asistenti pod dohledem farmaceuta, h) pro vlastní potřebu 1. nabývat, a to i v zastoupení, na základě receptu vystaveného podle zákona o léčivech (dále jen „recept“) fyzické osoby, 2. nabývat na základě vybavení poskytovatelem zdravotních služeb podle zákona o léčivech fyzické osoby, 3. nabývat v případě registrovaných léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1 za podmínek stanovených v rozhodnutí o registraci fyzické osoby, 4. uchovávat a používat podle vydaného receptu nebo podle pokynu lékaře fyzické osoby, i) nabývat, a to i v zastoupení, na základě receptu veterinárního lékaře nebo nabývat od fyzické nebo právnické osoby oprávněné k výkonu veterinárních činností, uchovávat a používat podle vydaného receptu nebo podle stanovené diagnózy pro účely poskytování veterinární péče fyzické a právnické osoby, j) nabývat, pozbývat, skladovat, přepravovat a používat zadavatelé a zkoušející při přípravě a provádění klinického hodnocení humánních léčiv podle zvláštního zákona,5) k) nabývat, pozbývat, skladovat, přepravovat nebo používat zadavatelé nebo zkoušející při přípravě nebo provádění klinického hodnocení veterinárních léčiv podle zvláštního právního předpisu,5a) l) skladovat osoby provozující zařízení poskytující pobytové sociální služby. (3) Povolení k zacházení se nevyžaduje při dopravě návykových látek a přípravků, uskutečňované pro osobu, která je oprávněna k zacházení s návykovými látkami a přípravky. (4) Bez povolení k zacházení lze přepravovat v dopravních prostředcích určených k mezinárodní dopravě omezená množství přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 2, 6 nebo 7 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a léčivé přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1 pro poskytnutí první pomoci a pro naléhavé případy. (5) Povolení k zacházení se nevyžaduje k zacházení s rostlinami technického konopírostlinami technického konopí, nebo s technickým konopímkonopím, zejména k účelům průmyslovým, potravinářským, kosmetickým, technickým nebo zahradnickým. (6) Povolení k zacházení se nevyžaduje pro činnost státních orgánů v rámci jejich působnosti, pro činnost územních samosprávných celků v rámci jejich přenesené působnosti a při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku v jejich samostatné působnosti a pro činnost ArmádyArmády České republiky, PoliciePolicie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky při plnění jejich úkolů. (7) Povolení k zacházení se nevyžaduje pro činnost právnických nebo fyzických osob, které zřizují soudně toxikologické laboratoře, laboratoře zdravotních ústavů, specializovaná diagnostická, vědecko-výzkumná a výuková pracoviště vysokých škol a specializovaná diagnostická a vědecko-výzkumná pracoviště Akademie věd České republiky, jejichž seznam stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Žádost o zařazení do tohoto seznamu a žádost o změnu údajů uvedených v seznamu se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. (8) Jakékoliv změny údajů uvedených v seznamu podle odstavce 7 je osoba zařazená v seznamu povinna neprodleně písemně sdělit Ministerstvu zdravotnictví. (9) Povolení k zacházení se nevyžaduje pro osoby provozující lékárnu, které nabývají, pozbývají a skladují návykové látkynávykové látky uvedené v přílohách č. 3 a 4 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek za účelem jejich dodání osobám uvedeným v odstavci 7. (10) Návykové látkyNávykové látky uvedené v příloze č. 3 nebo 4 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravky je obsahující mohou bez povolení k zacházení zneškodňovat, pokud nejsou skladovány, osoby na základě souhlasu uděleného krajským úřadem3). O udělení souhlasu informuje krajský úřad, který souhlas udělil, Ministerstvo zdravotnictví. Tato informace se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. (11) PřípravkyPřípravky obsahující návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 2, 6 nebo 7 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek mohou bez povolení k zacházení vydávat farmaceutičtí asistenti v lékárně na základě žádanky vystavené lékařem podle zákona o léčivech (dále jen „žádanka“). § 7 Ministerstvo zdravotnictví může stanovit vyhláškou další případy, kdy se k zacházení s návykovými látkami a přípravky nevyžaduje povolení k zacházení. § 8 Vydávání povolení k zacházení (1) Povolení k zacházení vydává Ministerstvo zdravotnictví. Povolení k zacházení není vydáno, pokud osoba nesplní požadavky kladené na žádost podle odstavce 6 nebo zamýšlený účel zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami nebo přípravky je v rozporu s § 3 odst. 2 nebo v rozporu s veřejným zájmem chráněným tímto zákonem anebo v rozporu s mezinárodní smlouvou upravující zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami, jíž je Česká republika vázána. (2) Povolení k zacházení opravňuje pouze k činnostem v něm uvedeným, a jedná-li se o povolení k výrobě, může v něm být stanoven nejvyšší přípustný objem výroby návykových láteknávykových látek nebo přípravků. Vydáním nového povolení k zacházení zaniká dosavadní povolení k zacházení. (3) Povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky se vydává nejvýše na dobu 5 let. (4) Povolení k zacházení je nepřevoditelné. (5) Povolení k zacházení může být vydáno pouze právnické nebo podnikající fyzické osobě, která ustanovila odpovědnou osobu. To neplatí, pokud podnikající fyzická osoba prokáže, že splňuje požadavky kladené na odpovědnou osobu tímto zákonem. (6) Žádost o povolení k zacházení se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. K žádosti se doloží a) originál, stejnopis nebo úředně ověřená kopie rozhodnutí dokládající povolení k zacházení s léčivy podle zákona o léčivech nebo osvědčení o splnění podmínek k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti podle zákona o Komoře veterinárních lékařů, je-li předmětem žádosti zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami obsaženými v léčivých přípravcích a léčivých látkách podle zákona o léčivech6), b) doklad o bezúhonnosti, pokud není možný postup podle § 8a odst. 4, c) doklad o povolení k podnikání, d) doklad obsahující souhlas vlastníka nemovitosti s činnostmi uvedenými v žádosti, e) smlouva o odborné veterinární činnosti, bude-li tato činnost vykonávána, f) doklad o ustanovení odpovědné osoby podle odstavce 5, g) doklad o zdravotní způsobilosti odpovědné osoby podle § 9 odst. 4, h) doklad o odborné způsobilosti odpovědné osoby podle § 19 odst. 1, i) prohlášení žadatele, že v případě činností, při kterých se přichází do přímého styku s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky, bude zvolen odpovídající způsob jejich zabezpečení podle § 10 a 11, j) popis technologie zamýšlené výroby, pokud jde o žádost o povolení k výrobě návykových láteknávykových látek a přípravků. (7) Osoba, které končí platnost povolení k zacházení a má v úmyslu i nadále zacházet s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky, je povinna předat Ministerstvu zdravotnictví žádost o vydání nového povolení k zacházení nejpozději 6 týdnů před skončením platnosti povolení k zacházení. (8) Jakékoliv změny údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k zacházení je osoba, jíž bylo vydáno povolení k zacházení, povinna neprodleně písemně sdělit Ministerstvu zdravotnictví. (9) V případě změny údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k zacházení týkající se změny a) v již povolených činnostech nebo jejich rozšíření, b) názvu, sídla, právní formy, jde-li o právnickou osobu, nebo c) bydliště a místa podnikání, liší-li se od bydliště, jde-li o fyzickou osobu, musí osoba hodlající provést tyto změny podat Ministerstvu zdravotnictví novou žádost o vydání povolení k zacházení. (10) Ministerstvo zdravotnictví povolení k zacházení odejme, pokud byl držitel povolení pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s touto činností.5d) Držitel povolení k zacházení, které bylo odňato, může požádat o nové povolení k zacházení nejdříve po uplynutí dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k zacházení. To platí obdobně pro právnickou osobu, jejímž statutárním orgánem je osoba, která byla statutárním orgánem držitele povolení k zacházení, v době, kdy platnost povolení k zacházení byla odňata. (11) Přestane-li fyzická nebo právnická osoba vykonávat činnost, ke které jí bylo vydáno povolení k zacházení, oznámí tuto skutečnost neprodleně Ministerstvu zdravotnictví, které povolení k zacházení svým rozhodnutím zruší. Žádost o zrušení povolení k zacházení se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. (12) Rozhodne-li Ministerstvo zdravotnictví o odejmutí povolení k zacházení nebo nové povolení k zacházení nevydá nebo svým rozhodnutím povolení k zacházení zruší, určí v rozhodnutí lhůtu k provedení úkonů spojených s ukončením činnosti a způsob, jakým se má s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky naložit. (13) Osoba, které bylo vydáno nové povolení k zacházení, je povinna vrátit neplatné povolení k zacházení Ministerstvu zdravotnictví do 14 dnů ode dne nabytí právní moci nového povolení k zacházení. Tato povinnost se vztahuje i na osoby, kterým končí platnost povolení k zacházení podle odstavce 7 a které již nemají v úmyslu nadále zacházet s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky; lhůta pro vrácení neplatného povolení k zacházení je 14 dnů ode dne skončení platnosti povolení k zacházení. § 8a Bezúhonnost (1) Povolení k zacházení může být vydáno pouze bezúhonné podnikající fyzické osobě se sídlem v České republice nebo bezúhonné právnické osobě se sídlem v České republice. Podmínka sídla v České republice se nepoužije, jedná-li se o osobu, která má místo podnikání, sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území jiného členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. (2) Bezúhonným se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný nebo nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti se zacházením s návykovými látkami nebo přípravky, psychomodulačními látkami nebo zařazenými psychoaktivními látkami. (3) Bezúhonnost se prokazuje a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, ne starším než 3 měsíce 1. u fyzické osoby s místem trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky, 2. u fyzické osoby, která je nebo byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo v jiném členském státě Evropské unie má nebo měla bydliště; k výpisu musí být přiložena příloha podle zákona o Rejstříku trestů, 3. u právnické osoby se sídlem na území České republiky, b) dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů 1. u fyzické osoby s místem trvalého pobytu nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u fyzické osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 6 měsíců; doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů musí být vydán k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby, států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců, a státu, který není totožný se státem trvalého pobytu nebo jiného pobytu této osoby a tato osoba je jeho občanem, 2. u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky; doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů musí být vydán k tomu oprávněným orgánem státu sídla, c) čestným prohlášením o bezúhonnosti 1. u fyzické osoby, nevydává-li stát trvalého pobytu nebo jiného pobytu fyzické osoby a stát, kde se fyzická osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala, doklad podle písmene b); čestné prohlášení o bezúhonnosti musí být učiněno před notářem nebo oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců, 2. u právnické osoby, nevydává-li stát sídla právnické osoby doklad podle písmene b); čestné prohlášení o bezúhonnosti musí být učiněno před notářem nebo oprávněným orgánem státu sídla. (4) Za účelem doložení bezúhonnosti osob podle odstavce 3 písm. a) bodů 1 a 3 si Ministerstvo zdravotnictví obstará podle zvláštního právního předpisu5f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo zdravotnictví si může obstarat též další podklady, je-li to třeba k ověření informací zjištěných podle odstavce 3. § 9 Odpovědná osoba (1) Osoba, která zachází s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky na základě povolení k zacházení, musí mít ustanovenu odpovědnou osobu po celou dobu platnosti povolení k zacházení. To neplatí, bylo-li při vydání povolení k zacházení upuštěno od ustanovení odpovědné osoby podle § 8 odst. 5 věty druhé tohoto zákona. (2) Odpovědná osoba odpovídá a) za evidenci a dokumentaci předepsanou tímto zákonem, b) za plnění ohlašovacích povinností předepsaných tímto zákonem. (3) Odpovědnou osobou může být ustanovena fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky. Podmínka trvalého pobytu v České republice neplatí, jedná-li se o občana členského státu Evropské unie nebo o občana České republiky, který nemá na území České republiky pobyt. Tato osoba musí splňovat předpoklady obecné, zdravotní a odborné způsobilosti. (4) Zdravotní způsobilost odpovědné osoby se prokazuje lékařským posudkem, který v den ustanovení odpovědné osoby není starší 3 měsíců. Posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě dalších odborných vyšetření. Za zdravotně způsobilou odpovědnou osobu nemůže být uznána osoba, u které vzniklo důvodné podezření, že by při výkonu této funkce bylo ohroženo její zdraví nebo život nebo že by mohlo dojít při výkonu funkce odpovědné osoby v souvislosti se zdravotním stavem této osoby k ohrožení zdraví nebo života dalších osob. (5) Odpovědnou osobou může být ustanoven jedině zaměstnanec v pracovním poměru sjednaném na stanovenou týdenní pracovní dobu, nebo společník veřejné obchodní společnosti, komplementář komanditní společnosti, jednatel společnosti s ručením omezeným, člen představenstva akciové společnostiakciové společnosti nebo družstva, člen správní rady obecně prospěšné společnosti nebo prokurista. (6) Osoba, které bylo vydáno povolení k zacházení, je povinna zajistit, že činnosti, ke kterým se vyžaduje povolení k zacházení, nebudou prováděny bez souhlasu odpovědné osoby. (7) Odpovědná osoba spolupodepisuje a) žádost o vydání povolení k zacházení, b) žádost o vydání vývozního povolení nebo dovozního povolení, c) hlášení podávaná v rámci plnění ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona. (8) Odpovědná osoba, která není zaměstnancem, se může vzdát výkonu své funkce písemným oznámením osobě, pro kterou funkci odpovědné osoby vykonává. (9) Je-li odpovědná osoba nebo osoba plnící její funkci podle § 8 odst. 5 dočasně neschopna vykonávat svoji funkci, ustanoví osoba, které bylo vydáno povolení k zacházení, neprodleně zástupce odpovědné osoby. Ustanovení zástupce odpovědné osoby a ukončení jeho funkce musí být neprodleně sděleno písemnou formou na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. Zástupce odpovědné osoby musí splňovat předpoklady obecné, zdravotní a odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem pro odpovědnou osobu. (10) Přestane-li odpovědná osoba splňovat stanovené předpoklady nebo je z jiných důvodů trvale neschopna vykonávat svoji funkci nebo se vzdá výkonu své funkce, je osoba, které bylo vydáno povolení k zacházení, povinna do 10 dnů ustanovit novou odpovědnou osobu a požádat Ministerstvo zdravotnictví o změnu povolení k zacházení. Žádost o změnu povolení k zacházení se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví a spolupodepisuje ji nově ustanovená odpovědná osoba. § 10 Skladování (1) Návykové látkyNávykové látky a přípravky musí být skladovány v uzamčených místnostech, jejichž stěny, stropy, podlahy, okna a dveře jsou z materiálu znesnadňujícího proniknutí ke skladovaným látkám, nebo v nepřenosných uzamykatelných schránách z oceli nebo ve zvláštním k tomu účelu vyrobeném uzamykatelném zařízení neoddělitelně ukotveném do stěny, stropu nebo podlahy zhotovených z pevných materiálů (například cihel nebo betonových panelů). (2) Klíče od místností, ve kterých jsou skladovány návykové látkynávykové látky a přípravky, mohou být vydávány pouze určeným osobám a musí být uloženy odděleně od klíčů od ostatních místností v objektu. (3) Skladované návykové látkynávykové látky a přípravky, jakož i výrobní zařízení k jejich výrobě nebo pěstování musí být chráněny před ztrátou, odcizením a zneužitím, a to zejména nepřetržitou fyzickou ostrahou a vhodnými technickými prostředky (oplocení, elektronické zabezpečovací zařízení apod.). (4) Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích nemusí být plněny při skladování, ke kterému není třeba povolení k zacházení. Skladování v těchto případech však musí být zajištěno tak, aby ke skladovaným látkám neměly přístup nepovolané osoby. Ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních poskytujících sociální služby a u osob oprávněných k poskytování veterinární péče musí být skladovány v nepřenosných uzamykatelných schránách z kovu návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 1, 3, 4 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravkypřípravky je obsahující. § 11 Doprava (1) Návykové látkyNávykové látky uvedené v příloze č. 1, 3, 4 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravky je obsahující smějí být dopravovány pouze v uzamykatelných kovových kontejnerech nebo ve speciálně konstruovaných zavazadlech opatřených zámkovým mechanismem nebo v uzavřeném prostoru dopravních prostředků, upravených tak, aby nemohlo dojít k úniku těchto látek mimo uzavřený prostor. Při jejich nakládání, přepravě a vykládání musí dopravce zajistit nepřetržitou ostrahu. Dopravní trasy musí být nepravidelně měněny a nesmí být zveřejněny. (2) Návykové látkyNávykové látky uvedené v příloze č. 1, 3, 4 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravkypřípravky je obsahující musí být při dopravě označeny takovým způsobem, aby bylo možné zjistit, že se jedná o tyto látky a přípravky, přičemž označení musí být provedeno takovým způsobem, aby nepovolané osoby nemohly zjistit, co se dopravuje. § 12 Obchod Návykové látkyNávykové látky a přípravkypřípravky mohou být předány nebo prodány pouze osobám, které jsou oprávněny k zacházení s nimi. Totéž platí o převodu jiných práv spojených s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky. § 13 Předepisování a výdej léčivých přípravků s obsahem vysoce návykových látek (1) Léčivý přípravek obsahující návykovou látkunávykovou látku uvedenou v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, která současně není uvedena v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, může být lékařem předepsán a farmaceutem vydán v lékárně pouze na a) recept vytvářený v elektronické podobě (dále jen „elektronický recept“) s označením „vysoce návyková látkanávyková látka“, b) recept s modrým pruhem vystavený v listinné podobě, a to ve výjimečných případech, jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem o léčivech17) pro vystavení receptu v listinné podobě; na recept s modrým pruhem nemůže být předepsán a vydán léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, nebo c) žádanku s modrým pruhem vystavenou v listinné podobě. (2) Lékař při předepisování léčivého přípravku a farmaceut při výdeji v lékárně jsou v případě podle odstavce 1 písm. a) nebo b) povinni poučit pacienta nebo osobu zastupující pacienta vhodným způsobem o skutečnosti, že je předepisován a vydáván léčivý přípravek obsahující vysoce návykovou látkunávykovou látku. (3) Léčivý přípravek, který obsahuje návykovou látkunávykovou látku uvedenou v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, která současně není uvedena v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, pro léčbu zvířat může být předepsán veterinárním lékařem výhradně pro poskytování veterinární péče a farmaceutem vydán v lékárně pouze na a) recept s modrým pruhem vystavený v listinné podobě, nebo b) žádanku s modrým pruhem vystavenou v listinné podobě. (4) Recepty a žádanky s modrým pruhem jsou vydávány ve formě tiskopisů. Tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem s vyznačením pořadového čísla tiskopisu a kódu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, který je vydal, podléhají evidenci. (5) Tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem mohou objednávat a odebírat od místně příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností pouze osoby uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona prostřednictvím svých pověřených zástupců. O dalším použití vedou tyto osoby evidenci. (6) Výrobu a distribuci tiskopisů receptů a žádanek s modrým pruhem zabezpečují obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností. (7) O příjmu, stavu zásob, výdeji, vrácení a znehodnocení vrácených tiskopisů receptů a žádanek s modrým pruhem vedou obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností evidenci. V rámci této evidence se provádí roční inventura k poslednímu dni kalendářního roku. (8) Znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem jsou osoby uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona povinny odevzdat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který je vydal. (9) Osoby, které přestaly splňovat podmínky stanovené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona, jsou povinny odevzdat prostřednictvím svých pověřených zástupců nepoužité nebo znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem do 5 dnů obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který je vydal. O převzetí odevzdaných tiskopisů vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností potvrzení. (10) Při úmrtí osoby, které byly vydány tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem pověřeným zástupcem nebo přímo obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, je ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, povinen tyto tiskopisy odevzdat do 10 dnů ode dne úmrtí pověřenému zástupci, jedná-li se o osobu, která vykonávala činnost v pracovním poměru nebo v obdobném vztahu, v ostatních případech obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (11) Prováděcí právní předpis stanoví a) vzor receptu s modrým pruhem, který se vystavuje v listinné podobě, a vzor žádanky s modrým pruhem, která se vystavuje v listinné podobě, b) údaje uváděné na receptu s modrým pruhem, který se vystavuje v listinné podobě podle odstavce 1, dobu jeho platnosti a pravidla pro jeho používání, c) údaje uváděné na žádance s modrým pruhem, která se vystavuje v listinné podobě podle odstavce 1, dobu její platnosti a pravidla pro její používání, d) pravidla a způsob distribuce, vedení evidence, vracení a likvidace tiskopisů receptů a žádanek s modrým pruhem, e) údaje uváděné na receptu s modrým pruhem, který se vystavuje v listinné podobě podle odstavce 3, dobu jeho platnosti, omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravků pro léčbu zvířat, které na něm lze předepsat, a pravidla pro jeho používání, f) údaje uváděné na žádance s modrým pruhem, která se vystavuje v listinné podobě podle odstavce 3, dobu její platnosti, omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravků pro léčbu zvířat, které na ní lze předepsat, a pravidla pro její používání. (12) Ministerstvo obrany vydává pro zdravotnická a veterinární zařízení patřící do jeho působnosti tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem s uvedením kódu ministerstva. Pro nakládání s těmito tiskopisy platí obdobně ustanovení odstavců 4 až 10 s tím, že místo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností zajišťuje stanovené činnosti Ministerstvo obrany. § 14 Zneškodňování odpadů a přebytečných a nepoužitelných návykových látek a přípravků (1) Nepoužitelné návykové látkynávykové látky a přípravky, jakož i odpad je obsahující, musí být zneškodněny. Osoba provádějící zneškodnění nepoužitelných návykových láteknávykových látek a přípravků a odpadů je obsahující o tom sepíše zápis. (2) Zneškodňování nepoužitelných návykových láteknávykových látek a přípravků, jakož i odpadu je obsahujícího, které jsou léčivem, se řídí zvláštním právním předpisem.6c) (3) Zneškodňování nepoužitelných návykových láteknávykových látek a přípravků, jakož i odpadu je obsahujícího, které nejsou léčivem podle zvláštního zákona,6) lze provádět jedině za přítomnosti zástupce krajského úřadu. Osoba provádějící zneškodnění o něm sepíše zápis, který podepíše přítomný zástupce krajského úřadu. (4) Při nakládání s nepoužitelnými návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky, jakož i s odpadem je obsahujícím, se postupuje stejně jako při nakládání s nebezpečnými odpady, včetně vedení jejich evidence podle zákona upravujícího nakládání s odpady. To neplatí pro rostlinný odpadrostlinný odpad vzniklý při zacházení s rostlinami technického konopírostlinami technického konopí a s technickým konopímkonopím. (5) Osoba zacházející s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití na základě povolení k zacházení nebo osoba zacházející s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití na základě § 5 je povinna konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití zneškodnit v souladu s odstavci 1 a 2 nejpozději do 4 měsíců ode dne, kdy se stalo nepoužitelné; to neplatí pro zacházení s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití ve formě referenčních vzorků za podmínek stanovených zákonem o léčivech. Konopí pro léčebné použitíKonopí pro léčebné použití se stává nepoužitelným dnem následujícím po uplynutí lhůty použitelnosti stanovené výrobcem nebo dnem, kdy došlo k události, která způsobila, že konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití nelze použít k zákonem povoleným účelům. § 15 Zákazy Zakazuje se a) umísťovat návykové látkynávykové látky a přípravkypřípravky v celních skladech a ve svobodných pásmech, b) zasílat návykové látkynávykové látky a přípravky 1. poštou jako obyčejné zásilky, 2. prostřednictvím poštovních schránek, nebo 3. osobám, které nejsou oprávněny s nimi zacházet, c) předávat jakýmkoli způsobem jiné osobě houby rodu lysohlávka (Psilocybe), d) získávat opium z máku setého (Papaver somniferum L.), e) získávat konopnou pryskyřici a látky ze skupiny tetrahydrokanabinolů z rostliny konopíkonopí (rod Cannabis), čímž není dotčeno získávání takových látek pro léčebné použití nebo vědecké účely za podmínek stanovených tímto zákonem a zákonem o léčivech6), f) reklama na návykové látkynávykové látky a přípravky nezaměřená na odbornou veřejnost podle zákona upravujícího regulaci reklamy. HLAVA III ZPŮSOBILOST K ZACHÁZENÍ S NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI A PŘÍPRAVKY § 17 Obecná způsobilost (1) Činnosti, pro které se požaduje povolení k zacházení, jakož i činnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a b) a odst. 6, a při kterých se přichází do přímého styku s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky, smějí vykonávat pouze bezúhonné fyzické osoby způsobilé k právním úkonům a starší 18 let. Bezúhonnost se prokazuje způsobem podle § 8a. (2) Předpoklady uvedené v odstavci 1 musí splňovat rovněž fyzické osoby, které přímo řídí vykonávání činností uvedených v odstavci 1. § 18 Zdravotní způsobilost (1) Činnosti, pro které se požaduje povolení k zacházení, jakož i činnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) až g) a odst. 6, a při kterých se přichází do přímého styku s návykovými látkami a přípravkypřípravky, nesmějí vykonávat fyzické osoby, v jejichž organismu je přítomna návyková látka, pokud se nejedná o přítomnost návykové látky z důvodu lékařem předepsané léčby. (2) Předpoklady uvedené v odstavci 1 musí splňovat rovněž fyzické osoby, které přímo řídí vykonávání činností uvedených v odstavci 1. (3) Zaměstnanci osob uskutečňujících činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou povinni podrobit se na výzvu zaměstnavatele lékařské prohlídce ke zjištění přítomnosti návykové látky v organismu. § 19 Odborná způsobilost (1) Jako odpovědnou osobu lze ustanovit fyzickou osobu, která absolvovala magisterský studijní program v jedné z následujících oblastí: a) farmacie, b) všeobecné lékařství, zubní lékařství nebo stomatologie, c) chemie, anebo d) veterinární lékařství. (2) Každý, kdo provádí činnosti, pro které se vyžaduje povolení k zacházení, jakož i činnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) a b), a při kterých se přichází do přímého styku s návykovými látkami a přípravkypřípravky, je povinen zabezpečit, aby fyzické osoby, které při těchto činnostech přicházejí do přímého styku s návykovými látkami a přípravky nebo které tyto činnosti přímo řídí, získaly znalosti o povaze a účincích těchto látek a o zacházení s nimi. HLAVA IV VÝVOZ, DOVOZ A TRANZITNÍ OPERACE § 20 Vývoz návykových látek a přípravků (1) Ke každému jednotlivému vývozu návykových látek a přípravků je třeba povolení Ministerstva zdravotnictví (dále jen „vývozní povolení“). (2) Vývozní povolení se nevyžaduje a) k vývozu hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, pokud jsou vyváženy lékařem za účelem poskytnutí první pomoci nebo veterinárním lékařem za účelem poskytnutí neodkladné veterinární péče při přepravě zvířat nebo fyzickou osobou pro vlastní potřebu v množství a druhu odpovídajícím délce cesty a zdravotnímu stavu podle stanovené diagnózy, b) k vývozu přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek nebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, pokud je vývoz uskutečňován osobou, které bylo vydáno povolení k zacházení s přípravky uvedenými v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek nebo léčivými přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1; to neplatí pro léčivé přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1, které jsou látkou uvedenou v kategorii 4 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vývoz prekursorů drog do třetích zemí18); v takovém případě se vyžaduje vývozní povolení podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie18); při vydání vývozního povolení se postupuje podle zákona upravujícího činnosti s prekursory drog, c) k vývozu omezeného množství přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 2, 5, 6, 7 nebo 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1 v dopravních prostředcích určených k mezinárodní dopravě za účelem poskytnutí první pomoci nebo pomoci v naléhavých případech, d) k vývozu hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, pokud jsou vyváženy pro potřeby zdravotnické a veterinární služby jednotek ArmádyArmády České republiky působících v zahraničí, e) k vývozu rostlin technického konopírostlin technického konopí a technického konopíkonopí. (3) Vývozní povolení může být vydáno jedině po předložení dovozního povolení vydaného státem, kam má být uskutečněn vývoz, nebo souhlasu příslušného státního orgánu státu, kam má být uskutečněn vývoz, pokud tento stát nevyžaduje dovozní povolení; přitom nesmí být překročen limit stanovený Mezinárodním úřadem pro kontrolu omamných látek pro zemi dovozu8a). (4) Jeden stejnopis vývozního povolení zašle Ministerstvo zdravotnictví příslušnému orgánu státu, do kterého se vývoz uskutečňuje. (5) Při vývozu návykových láteknávykových látek a přípravků z území České republiky do jiného než členského státu Evropské unie musí být jeden stejnopis vývozního povolení předán celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění zboží v zásilce do navrženého celního režimu. Tento celní úřad na stejnopisu vývozního povolení vyznačí údaje o zboží v zásilce a zašle jej Ministerstvu zdravotnictví. § 21 Dovoz návykových látek a přípravků (1) Ke každému jednotlivému dovozu návykových látek a přípravků je třeba povolení Ministerstva zdravotnictví (dále jen „dovozní povolení“). (2) Dovozní povolení se nevyžaduje a) k dovozu hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, pokud jsou dováženy lékařem za účelem poskytnutí první pomoci nebo veterinárním lékařem za účelem poskytnutí neodkladné veterinární péče při přepravě zvířat nebo fyzickou osobou pro svoji potřebu v množství a druhu odpovídajícím délce cesty a zdravotnímu stavu podle stanovené diagnózy, b) k dovozu přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek nebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, pokud je dovoz uskutečňován osobou, které bylo vydáno povolení k zacházení s přípravky uvedenými v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek nebo léčivými přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1, c) k dovozu omezeného množství přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 2, 5, 6, 7 nebo 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, v prostředcích mezinárodní dopravy za účelem poskytnutí první pomoci nebo pomoci v naléhavých případech, d) k dovozu rostlin technického konopírostlin technického konopí a technického konopíkonopí, e) k dovozu hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, pokud jsou dováženy jednotkami ArmádyArmády České republiky po ukončení nebo omezení jejich působení v zahraničí jako zůstatek zásoby, kterou byly pro svoji činnost vybaveny. (3) Při dovozu návykových láteknávykových látek a přípravků na území České republiky z jiného než členského státu Evropské unie vyznačí celní úřad, který rozhoduje o propuštění zboží v zásilce, na stejnopisu dovozního povolení údaje o zboží v zásilce a datum propuštění a zašle jej Ministerstvu zdravotnictví. (4) Po uskutečnění dovozu vrátí Ministerstvo zdravotnictví vývozní povolení státu, který jej vydal, s poznámkou o skutečně dovezeném množství návykových láteknávykových látek a přípravků. § 22 Společná ustanovení o vývozu a dovozu (1) Na vydání vývozního povolení nebo dovozního povolení není právní nárok. Vývozní povolení nebo dovozní povolení je nepřevoditelné a nepřechází na právního nástupce. (2) Žádost o vývozní povolení nebo o dovozní povolení se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. Změny údajů uvedených v žádosti o vydání vývozního povolení nebo dovozního povolení je fyzická nebo právnická osoba povinna písemně sdělit Ministerstvu zdravotnictví nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy ke změnám došlo. (3) Dovozní povolení se vydává na dobu 3 měsíců nebo na žádost dovozce se může vydat i na dobu kratší. Dobu platnosti vývozního povolení stanoví Ministerstvo zdravotnictví podle doby platnosti dovozního povolení státu, na jehož území má být vývoz uskutečněn, pokud vývozce nepožádá o dobu kratší. Pokud se vývoz nebo dovoz v této době neuskuteční, je osoba, které bylo vydáno vývozní povolení nebo dovozní povolení, povinna to bezodkladně písemně oznámit Ministerstvu zdravotnictví a vrátit Ministerstvu zdravotnictví všechny stejnopisy vývozního povolení nebo dovozního povolení, včetně uvedení důvodu, proč se dovoz nebo vývoz neuskutečnil. Ministerstvo zdravotnictví vrátí vývozní povolení státu, který jej vydal, s poznámkou, že dovoz se neuskutečnil, nebo oznámí neuskutečnění vývozu státu, na jehož území byl vývoz povolen Ministerstvem zdravotnictví. (4) Bez ohledu na to, zda se jedná o vývoz nebo dovoz, musí být zásilka vždy doprovázena vývozním povolením, ledaže podle právního řádu státu původu zásilky se vývozní povolení nevyžaduje nebo je stanoven jiný úřední postup. Při nesplnění této povinnosti se provede zadržení podle celního zákona nebo odnětí10) zásilky. (5) Při vývozu návykových láteknávykových látek a přípravků z území České republiky do jiného než členského státu Evropské unie se celní prohlášení na propuštění zboží do celního režimu vývozu předkládá podle § 20 odst. 5 včetně vývozního povolení, pokud musí být podle tohoto zákona vydáno. (6) Při dovozu návykových láteknávykových látek a přípravků na území České republiky z jiného než členského státu Evropské unie se celní prohlášení na propuštění zboží do celního režimu volného oběhu nebo zvláštního celního režimu předkládá podle § 21 odst. 3 tohoto zákona včetně dovozního povolení, pokud musí být podle tohoto zákona vydáno. (7) Ministerstvo zdravotnictví rozhodne o zamítnutí žádosti o vydání vývozního povolení nebo dovozního povolení, o pozastavení, odejmutí nebo zrušení vývozního povolení nebo dovozního povolení, pokud se jedná o a) nedovolený obchod podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, b) uvedení nesprávných údajů nebo nedoplnění neúplných údajů v žádosti o vývozní povolení nebo dovozní povolení ve stanovené lhůtě, c) porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona nebo z rozhodnutí vydaného na jeho základě, nebo d) držitele povolení k zacházení pravomocně odsouzeného za trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s touto činností, ledaže se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen. § 23 Tranzitní operace (1) Tranzitní operace nesmí být prováděna bez předložení vývozního povolení a zásilka musí být vždy doprovázena vývozním povolením, ledaže podle právního řádu státu původu zásilky se vývozní povolení nevyžaduje nebo je stanoven jiný úřední postup. Při nesplnění této povinnosti se provede zadržení podle celního zákona nebo odnětí10) zásilky. (2) Zásilka nesmí být během dopravy vyložena z dopravního prostředku. (3) Povinnost uvedená v odstavci 2 nemusí být plněna při tranzitní operaci uskutečňované letecky, pokud letadlo nepřistane na území České republiky. HLAVA V KONOPÍ, KOKA, MÁK SETÝ A MAKOVINA § 24 Konopí, koka a mák setý (1) Zakazuje se a) pěstovat jiné druhy a odrůdy rostliny konopíkonopí (rod Cannabis), než jsou rostliny technického konopírostliny technického konopí s výjimkou pěstování na základě licence udělené podle tohoto zákona; zákaz se nevztahuje na pěstování odrůd rostliny konopíkonopí (rod Cannabis) pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti vědeckými a výzkumnými pracovišti zřízenými zákonem nebo státem vymezené v povolení k zacházení, s výjimkou pěstování na základě licence udělené podle tohoto zákona, b) pěstovat rostliny rodu Erythroxylon (keřkeř koka), zákaz se nevztahuje na pěstování pro výzkumné a pokusné účely, pro šlechtění nových odrůd rostlin a pro zachování genetické rozmanitosti rostlin vědeckými a výzkumnými pracovišti, jakož i pro okrasné účely botanickými zahradami a arborety, c) pěstovat odrůdy máku setého (Papaver somniferum L.), které mohou v sušině z tobolek obsahovat více než 0,8 % morfinu; zákaz se nevztahuje na pěstování odrůd máku setého (Papaver somniferum L.) pro výzkumné a pokusné účely, pro šlechtění nových odrůd rostlin a pro zachování genetické rozmanitosti rostlin vědeckými a výzkumnými pracovišti, jakož i pro okrasné účely botanickými zahradami a arborety. (2) Osoba pěstující mák setý (Papaver somniferum L.) nebo osoba, která makovinumakovinu zpracovává nebo skladuje, je dále povinna neprodleně oznámit místně příslušnému oddělení PoliciePolicie České republiky veškeré podezřelé okolnosti, zejména vstup cizích osob do porostu, nařezání makovic, odcizení makovic nebo neobvyklé objednávky, jež naznačují, že makovinamakovina může být zneužita k nelegální výrobě návykových láteknávykových látek. (3) MakovinaMakovina vyprodukovaná na území České republiky musí být vyvezena nebo zneškodněna anebo zpracována tak, aby obsažené návykové látkynávykové látky nebylo možné použít nebo získat jakýmikoliv technologickými prostředky. § 24a Konopí pro léčebné použití Konopí pro léčebné použitíKonopí pro léčebné použití musí splňovat podmínky stanovené pro jeho použití pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití podle právního předpisu upravujícího podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití. § 24b Pěstování rostlin konopí pro léčebné použití (1) Pěstovat rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití může jen právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem a) licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití a b) povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravkypřípravky k činnostem souvisejícím se zacházením s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití. (2) Licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití uděluje Státní ústav pro kontrolu léčiv na základě žádosti při splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (3) Žádost podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat a) celkovou plochu pěstírnypěstírny; pěstírnoupěstírnou se pro účely této části zákona rozumí kryté prostory, ve kterých probíhá pěstování, produkce a veškeré činnosti související s pěstováním, b) číslo parcely a název katastrálního územíkatastrálního území pozemku, na kterém se nachází pěstírnapěstírna, a c) rozlohu plochy v pěstírněpěstírně určené k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití. (4) Součástí žádosti podle odstavce 2 jsou a) prohlášení o splnění podmínek správné pěstitelské praxe pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, b) doklad prokazující právní důvod užívání pěstírnypěstírny, c) doklad obsahující souhlas vlastníka pěstírnypěstírny s činnostmi uvedenými v žádosti v případě, že žadatel není vlastníkem pěstírnypěstírny, d) doklad o bezúhonnosti žadatele a osob oprávněných za žadatele jednat podle § 8a odst. 3 a e) doklad o složení zálohy na náhradu výdajů za odborné úkony prováděné na žádost podle § 24g. (5) Součástí žádosti podle odstavce 2 dále jsou a) vnitřní předpis pro činnosti týkající se pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, který obsahuje alespoň 1. určení osob, které mají do pěstírnypěstírny přístup a za jakých podmínek, 2. způsob přístupu do pěstírnypěstírny, 3. způsob zacházení s klíči či jinými prostředky umožňujícími vstup do pěstírnypěstírny, 4. způsob zacházení s rostlinami konopí pro léčebné použitírostlinami konopí pro léčebné použití a rostlinným odpademrostlinným odpadem; rostlinným odpademrostlinným odpadem se pro účely této části zákona rozumí odpad vzniklý při pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití, pokud nebyly použity k produkci konopíprodukci konopí, nebo konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, které nesplnilo požadavky jakosti podle právního předpisu upravujícího podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, b) dokumenty prokazující připravenost žadatele k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, a to alespoň dokumentaci obsahující technický popis 1. zařízení používaného pro pěstování, sklízení a zpracování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, 2. systému zabezpečení pěstírnypěstírny a 3. konstrukce pěstírnypěstírny zajištující ochranu před ptáky, hmyzem, hlodavci a domácími zvířaty, a c) fotodokumentaci místností pěstírnypěstírny a zařízení určených k pěstování, skladování a zpracování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití v rozsahu nejméně jedné fotografie každé místnosti a jeden vnější pohled. (6) Žadatel musí již v době podání žádosti disponovat pěstírnoupěstírnou připravenou k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití; tato pěstírnapěstírna musí obsahovat alespoň a) zařízení používané pro řádné pěstování, sklízení a zpracování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, které odpovídá pravidlům správné pěstitelské praxe pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, a b) vybavení pro zabezpečení pěstírnypěstírny v souladu s pravidly správné pěstitelské praxe pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití. (7) Pravidla správné pěstitelské praxe pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití stanoví prováděcí právní předpis. (8) Státní ústav pro kontrolu léčiv zamítne žádost o udělení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití podanou žadatelem, kterému byla licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití rozhodnutím Státního ústavu pro kontrolu léčiv odňata, pokud ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí licence neuplynul nejméně 1 rok. § 24c Licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití (1) Licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití uděluje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Rozhodnutí o udělení licence lze vydat až po ohledání pěstírnypěstírny provedeném Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Rozhodnutí o žádosti o udělení licence musí být vydáno ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti. Kromě obecných náležitostí rozhodnutí podle správního řádu musí rozhodnutí o udělení licence obsahovat údaje podle § 24b odst. 3. (2) Licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití se uděluje na dobu 5 let. Platnost licence lze prodloužit. Licence nepřechází na právního nástupce. (3) Pokud chce osoba, které byla udělena licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, jejíž platnost končí, pokračovat v pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, musí podat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv žádost o prodloužení platnosti udělené licence nejpozději 6 měsíců přede dnem skončení platnosti licence. Součástí této žádosti jsou příloha podle § 24b odst. 4 písm. e) a čestné prohlášení, že nedošlo k žádným změnám ve vztahu k podmínkám, za nichž byla licence udělena. Platnost licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití může být Státním ústavem pro kontrolu léčiv prodloužena nejvýše o 5 let, a to opakovaně. (4) Jakékoliv změny údajů uvedených v licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití je osoba, které byla licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití udělena, povinna neprodleně písemně sdělit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. (5) V případě změny údajů uvedených v licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití týkající se a) uvedené celkové plochy pěstírnypěstírny, b) parcely nebo katastrálního územíkatastrálního území pozemku, na kterém se nachází pěstírnapěstírna, c) rozlohy plochy v pěstírněpěstírně určené k pěstování nebo d) názvu, sídla nebo právní formy, musí osoba, které byla licence udělena, podat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv žádost o změnu licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití týkající se uvedené změny, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. Žádost o změnu licence musí vedle náležitostí podání podle správního řádu obsahovat údaje, které mají být v licenci změněny. Součástí žádosti o změnu licence jsou přílohy podle § 24b odst. 4 a 5, které prokazují požadovanou změnu. Doba platnosti měněné licence není rozhodnutím o změně licence dotčena. V případě údajů podle písmen a) až c) se rozhodnutí o změně licence vydá až po provedeném ohledání podle odstavce 1, nejpozději však do 30 dnů ode dne podání žádosti. Činnost v rozsahu změn obsažených v žádosti o změnu licence je oprávněn držitel licence vykonávat až po nabytí právní moci rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv o změně licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití. (6) Skutečnosti, o nichž se Státní ústav pro kontrolu léčiv dozvěděl v souvislosti s řízením o udělení, prodloužení, změně, odnětí nebo zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, nesmí být bez souhlasu žadatele zpřístupněny jiným osobám, a to ani podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím. Informaci o tom, že byla podána žádost o udělení, prodloužení nebo změnu licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, lze zveřejnit před ukončením řízení pouze se souhlasem žadatele. (7) Zanikne-li platnost licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití podle § 24e odst. 4 písm. c), může osoba, která byla držitelem licence, požádat o novou licenci pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití nejdříve po uplynutí dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí licence. To platí obdobně pro právnickou osobu, jejímž statutárním orgánem je osoba, která byla statutárním orgánem držitele licence pro pěstování konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, v době, kdy platnost licence zanikla podle § 24e odst. 4 písm. c). § 24d Povinnosti držitele licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití Osoba, které byla udělena licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, je povinna a) zajistit pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, produkci konopíprodukci konopí a další činnosti související s pěstováním v pěstírněpěstírně uvedené v licenci, b) zajistit zabezpečení pěstírnypěstírny zavedením bezpečného skladování, kamerového systému a jiných bezpečnostních opatření, a to nejméně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, c) zajistit, aby veškerá činnost v souvislosti s pěstováním, sklizní a zpracováním rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití a zneškodněním rostlinného odpadurostlinného odpadu podle písmene e) byla zaprotokolována a evidována; způsob a rozsah protokolování a evidence stanoví prováděcí právní předpis, d) pěstovat rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití v souladu se správnou pěstitelskou praxí pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, e) zajistit, aby veškerý rostlinný odpadrostlinný odpad byl uchováván způsobem stanoveným v § 10 odst. 1 až 3 obdobně a zneškodněn na vlastní náklady této osoby způsobem stanoveným v § 14 odst. 3 nejpozději do 120 dnů ode dne, kdy došlo ke vzniku rostlinného odpadurostlinného odpadu, f) se při zacházení s rostlinami konopí pro léčebné použitírostlinami konopí pro léčebné použití řídit § 17, 18 a § 19 odst. 2 obdobně. § 24e Zánik licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití (1) Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodne o odnětí licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití nebo o zamítnutí žádosti o prodloužení platnosti licence, pokud byl držitel licence pravomocně uznán vinným z přestupku podle tohoto zákona, za který je horní hranice pokuty stanovena ve výši 10 000 000 Kč, nebo ze spáchání více přestupků podle tohoto zákona nebo z opakovaného spáchání přestupku podle tohoto zákona. Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodne o odnětí licence, pokud byl držitel licence pravomocně odsouzen za úmyslný nebo nedbalostní trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí se zacházením s návykovými látkaminávykovými látkami nebo přípravky. (2) Přestane-li osoba, které byla udělena licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, vykonávat činnost pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, oznámí tuto skutečnost do 15 dnů ode dne ukončení této činnosti Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití zruší. Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodne o zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití také v případě, kdy ukončení činnosti pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití zjistí u držitele licence v rámci své činnosti. (3) Rozhodne-li Státní ústav pro kontrolu léčiv o odnětí nebo zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, anebo o zamítnutí žádosti o prodloužení platnosti licence, je osoba, které byla licence odňata, zrušena nebo jí byla zamítnuta žádost o prodloužení licence, povinna na své náklady pěstební materiál a rostlinný odpadrostlinný odpad zneškodnit způsobem stanoveným v § 14 odst. 3 nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí nebo v případě zamítnutí žádosti o prodloužení platnosti licence do 30 dnů ode dne konce platnosti licence. (4) Platnost licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití zaniká a) uplynutím 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence k pěstování konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, pokud v této lhůtě držitel licence neobdrží pravomocné rozhodnutí o povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravkypřípravky k činnostem souvisejícím se zacházením s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití, b) uplynutím doby, na kterou byla vydána, c) nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, e) zánikem nebo úmrtím osoby, které byla licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití udělena, f) zánikem platnosti povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravkypřípravky k činnostem souvisejícím se zacházením s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití. (5) Zanikne-li platnost licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití podle odstavce 4 písm. b) nebo f), je osoba, jež byla držitelem této licence, povinna na své náklady pěstební materiál a rostlinný odpadrostlinný odpad zneškodnit způsobem stanoveným v § 14 odst. 3 nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy uplynula doba platnosti licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, nebo v případě zániku povolení k zacházení ode dne, kdy povolení k zacházení zaniklo. Náhrada výdajů za provedení odborných úkonů § 24f (1) Za provedení odborných úkonů Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle odstavce 2 je žadatel povinen Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv uhradit náhradu výdajů. (2) Za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv se považují úkony prováděné v souvislosti s řízením o žádostech podle § 24b odst. 2 a § 24c odst. 3 a 5; těmito úkony se rozumí posouzení a) zajištění procesů ovlivňujících jakost propouštěných šarží rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití stanovenou podle právního předpisu upravujícího podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, b) kvalitativních a kvantitativních parametrů jakosti konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití včetně deklarovaného obsahu účinných látek, c) vhodnosti prostor a zařízení, která jsou používána pro řádné pěstování, sklízení a zpracování, včetně jejich technických parametrů, a technického vybavení pro zabezpečení pěstírnypěstírny, d) navrhovaných nebo zavedených opatření proti znehodnocení a kontaminaci konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití těžkými kovy, mikroorganismy, pesticidy a dalšími kontaminanty a e) dodržování pravidel správné pěstitelské praxe. (3) Bližší specifikaci odborných úkonů podle odstavce 2, způsob stanovení výše náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností, maximální výši náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností a výši záloh náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností stanoví prováděcí právní předpis. Výše náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností se stanoví tak, aby pokryla výdaje na provedení těchto odborných úkonů v nezbytné výši. § 24g (1) Osoba, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, je povinna Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv předem složit zálohu na náhradu výdajů, je-li zřejmé, že odborné úkony budou provedeny. V případě odborných úkonů podle § 24f odst. 2 Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejňuje na svých internetových stránkách obvyklou časovou náročnost jednotlivých úkonů. (2) Státní ústav pro kontrolu léčiv vrátí žadateli na jeho žádost náhradu výdajů a) v plné výši, pokud žadatel zaplatil náhradu výdajů, aniž k tomu byl povinen, b) v plné výši, pokud požadovaný odborný úkon nebyl zahájen, nebo c) ve výši odpovídající poměrné části zaplacené náhrady výdajů za odborné úkony, které nebyly provedeny. (3) Žadatel doplatí rozdíl mezi zálohou na úhradu výdajů podle odstavce 1 a skutečnou výší úhrady výdajů v případě, že skutečná výše úhrady výdajů převyšuje zálohu, a to ve lhůtě stanovené Státním ústavem pro kontrolu léčiv ve výzvě k úhradě doplatku na úhradu výdajů. (4) Náhrady výdajů podle § 24f nejsou příjmem státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu, jsou příjmem Státního ústavu pro kontrolu léčiv a jsou vedeny na zvláštním účtu, který je součástí rezervního fondu Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Státní ústav pro kontrolu léčiv používá tyto prostředky pro zajištění své činnosti prováděné podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů. (5) Rozhodne-li tak vláda, převede Státní ústav pro kontrolu léčiv z prostředků účtu vedeného podle odstavce 4 na příjmový účet státního rozpočtu České republiky zřízený pro Ministerstvo zdravotnictví částku ve výši stanovené vládou. § 25 Vývoz a dovoz makoviny (1) K vývozu nebo dovozu makoviny se vyžaduje povolení k vývozu makoviny nebo povolení k dovozu makoviny. Žádost o vydání vývozního povolení nebo dovozního povolení se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. (2) Povolení k vývozu makovinymakoviny a povolení k dovozu makovinymakoviny vydává Ministerstvo zdravotnictví, které je rovněž oprávněno vydané povolení odejmout, pokud je důvodné podezření, že došlo k porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona či z rozhodnutí vydaného na jeho základě nebo že se jedná o nedovolený obchod podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána. Povolení k vývozu makovinymakoviny lze vydat na dobu v něm určenou pro více vývozů. Povolení k dovozu makovinymakoviny lze vydat na dobu v něm určenou pro více dovozů. Jinak se při vydávání a odnětí povolení k vývozu makovinymakoviny a povolení k dovozu makovinymakoviny použijí ustanovení hlavy čtvrté. HLAVA VI OHLAŠOVACÍ POVINNOSTI A EVIDENCE § 26 Ohlašovací povinnost na základě povolení k zacházení (1) Osoby, které jsou oprávněny zacházet s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky na základě povolení k zacházení, jsou povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví na formulářích vydaných Ministerstvem zdravotnictví písemně nebo v elektronické podobě. a) do konce února za uplynulý kalendářní rok roční hlášení o výrobě, pěstování a spotřebě návykových láteknávykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob, pokud tyto osoby v uplynulém kalendářním roce s těmito látkami nezacházely, postačí tuto skutečnost písemně oznámit Ministerstvu zdravotnictví, b) do konce dubna odhad výroby, pěstování a dovozu návykových láteknávykových látek a přípravků v příštím kalendářním roce; pro přípravkypřípravky uvedené v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek se uvede pouze odhad výroby; v případě předpokladu překročení původního odhadu výroby a dovozu jsou tyto osoby povinny odhad výroby a dovozu neprodleně navýšit; tyto odhady mohou být upraveny10b) Mezinárodním úřadem pro kontrolu omamných látek2a), c) do patnáctého dne následujícího měsíce měsíční hlášení o dovozu a vývozu návykových láteknávykových látek a přípravků za uplynulý kalendářní měsíc, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1. (2) Ohlašovací povinnost se vztahuje i na osoby zacházející s návykovými látkami a přípravky uvedenými v § 5 odst. 7. Tyto osoby jsou povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví údaje uvedené v odstavci 1. (3) Osoby, které jsou oprávněny zacházet s návykovými látkami a přípravky na základě povolení k zacházení, a osoby, u kterých se pro jejich činnost nevyžaduje vydání povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky podle § 5 odst. 7, jsou povinny informovat neprodleně Ministerstvo zdravotnictví a) o odcizení návykových látek a přípravků, b) o zvláštních okolnostech, například o neobvyklých objednávkách a transakcích s těmito látkami, c) na základě jeho žádosti o dalších podrobnostech vztahujících se k činnostem, které jsou předmětem povolení k zacházení. (4) Při ukončení činnosti, ke které se vyžaduje povolení k zacházení nebo v případě osob podle § 5 odst. 7, je osoba, která tuto činnost vykonávala, povinna podat do 30 dnů od ukončení této činnosti mimořádné hlášení v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a). Zemře-li podnikající fyzická osoba, které bylo vydáno povolení k zacházení, přechází povinnost podat mimořádné hlášení podle odstavce 1 písm. a) na odpovědnou osobu nebo na jejího zástupce a v případě, že tyto osoby nemohou tuto povinnost splnit, pak přechází na správce dědictví. § 27 Ohlašovací povinnost osob provozujících lékárnu (1) Osoby provozující lékárnu jsou povinny předávat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv do konce února roční hlášení za uplynulý kalendářní rok o stavu a pohybu zásob návykových látek uvedených v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových látek, jakož i přípravků je obsahujících, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových látek. Roční hlášení se podává na formuláři vydaném Státním ústavem pro kontrolu léčiv písemně nebo v elektronické podobě. Pokud tyto osoby v uplynulém kalendářním roce s těmito látkami nezacházely, postačí tuto skutečnost písemně oznámit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. (2) Při ukončení činnosti lékárny10c) je osoba, která tuto činnost provozovala, povinna podat do 30 dnů od ukončení této činnosti Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv mimořádné hlášení v rozsahu stanoveném v odstavci 1. § 27a (1) Osoby provozující lékárnu a distributoři léčiv10d) jsou povinni nejpozději do 10. ledna kalendářního roku nahlásit Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „Veterinární ústav“) odběr přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, veterinárními lékaři za uplynulý kalendářní rok. Hlášení se podává Veterinárnímu ústavu na formuláři jím vydaném. (2) Veterinární ústav je povinen předávat Ministerstvu zdravotnictví do konce února kalendářního roku hlášení za uplynulý kalendářní rok o spotřebě přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, veterinárními lékaři. § 29 Ohlašovací povinnost osob pěstujících mák setý Osoby pěstující mák setý na celkové ploše větší než 100 m2 jsou povinny předat hlášení místně příslušnému celnímu úřadu podle místa pěstování, písemně nebo v elektronické podobě a) do konce května 1. výměru pozemků osetých mákem setým pro sklizeň v příslušném kalendářním roce, včetně názvu použité odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla katastrálního územíkatastrálního území10h), nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy10i), 2. odhad výměry pozemků, na nichž bude pěstován mák setý v příštím kalendářním roce, b) v průběhu vegetace a sklizně nebo při zneškodňování sklizené makovinymakoviny údaje o výměře pozemků a způsobu zneškodnění máku setého, makovinymakoviny ponechané na pozemku nebo sklizené, včetně názvu použité registrované odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla katastrálního územíkatastrálního území10h) nebo identifikačního čísla půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, evidence půdy10i), a to nejpozději do 5 dnů před provedením jejich zneškodnění; pokud osoba pěstující mák setý zpětně neodebere makovinumakovinu pocházející z vyčištěných semen, přechází povinnost předat hlášení při zneškodňování makovinymakoviny na osobu, která provedla čištění makových semen, c) do konce prosince příslušného kalendářního roku 1. výměru pozemků, které byly oseté mákem setým nebo konopímkonopím, výměru pozemků, ze kterých byl sklizen mák setý, včetně názvu použité registrované odrůdy,10g) čísla parcely, názvu a čísla katastrálního územíkatastrálního území,10h) nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy,10i) 2. množství sklizené makovinymakoviny a semene máku setého, 3. hmotnost, sklizňový rok makovinymakoviny prodané nebo jinak převedené a identifikační údaje nového nabyvatele. § 29a Ohlašovací povinnost osob pěstujících rostliny konopí pro léčebné použití Osoby pěstující rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití podle § 24b jsou povinny předat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv a Ministerstvu zdravotnictví hlášení o množství sklizených rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití vypěstovaných na základě licence a o množství veškerého vyprodukovaného a zneškodněného odpadu z pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití za uplynulý kalendářní rok do konce února následujícího kalendářního roku. § 29b Ohlašovací povinnost osob pěstujících rostliny technického konopí Osoby pěstující rostliny technického konopírostliny technického konopí na celkové ploše větší než 100 m2 jsou povinny předat hlášení místně příslušnému celnímu úřadu podle místa pěstování, písemně nebo v elektronické podobě a) do jednoho měsíce od osevu nebo výsadby 1. výměru pozemků osetých či osázených rostlinami technického konopírostlinami technického konopí, včetně názvu použité odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla katastrálního územíkatastrálního území10h), nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy10i), 2. odhad výměry pozemků, na nichž budou pěstovány rostliny technického konopírostliny technického konopí v příštím pěstebním cyklu, b) v průběhu vegetace a sklizně nebo při zneškodňování rostlin technického konopírostlin technického konopí údaje o výměře pozemků a způsobu zneškodnění rostlin technického konopírostlin technického konopí, rostlin technického konopírostlin technického konopí ponechaných na pozemku nebo sklizených, včetně názvu použité registrované odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla katastrálního územíkatastrálního území10h) nebo identifikačního čísla půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, evidence půdy10i), a to nejpozději do 5 dnů před provedením sklizně nebo zneškodnění, c) do konce prosince příslušného kalendářního roku 1. výměru pozemků, které byly v příslušném kalendářním roce oseté či osázené rostlinami technického konopírostlinami technického konopí, výměru pozemků, ze kterých byly sklizeny rostliny technického konopírostliny technického konopí, včetně názvu použité registrované odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla katastrálního územíkatastrálního území10h), nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy10i), 2. množství v příslušném kalendářním roce sklizeného technického konopíkonopí a semene konopíkonopí. § 30 Ohlašovací povinnost při vývozu a dovozu makoviny Každý, kdo uskutečnil vývoz nebo dovoz makovinymakoviny, je povinen předat Ministerstvu zdravotnictví do patnáctého dne prvního měsíce kalendářního čtvrtletí čtvrtletní hlášení o vývozu nebo dovozu makovinymakoviny v uplynulém čtvrtletí. Čtvrtletní hlášení se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví písemně nebo v elektronické podobě. § 31 Forma hlášení (1) Hlášení se podávají na formulářích vydaných Ministerstvem zdravotnictví, s výjimkou hlášení podle § 27 a § 29a, která se podávají na formulářích vydaných Státním ústavem pro kontrolu léčiv, s výjimkou hlášení podle § 27a, která se podávají na formulářích vydaných Veterinárním ústavem, a s výjimkou hlášení podle § 29 a 29b, a to písemně nebo v elektronické podobě. (2) Ministerstvo financí a Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vzor formuláře pro hlášení osob pěstujících mák setý podle § 29 a rostliny technického konopírostliny technického konopí podle § 29b a způsob vyplňování a nakládání s uvedeným formulářem. § 32 Evidence a dokumentace (1) O zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky, jakož i o jejich dovozu a vývozu se vede stanoveným způsobem10j) evidence. Evidenci jsou povinny vést osoby, které uskutečňují činnosti, k nimž je třeba povolení k zacházení, vývozního povolení nebo dovozního povolení, osoby, které provozují zdravotnické zařízení, osoby, které provozují zařízení poskytující pobytové sociální služby, osoby, které poskytují veterinární péči, a osoby uvedené v § 5 odst. 6 a v § 5 odst. 7. (2) Náležitosti a obsah evidence a dokumentace, jejich druhy, formy vedení dokumentace a způsob jejího uchovávání a ověřování stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. § 33 Uchovávání dokumentace (1) Dokumentace vztahující se k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky a k jejich vývozu a dovozu musí být uchovávána po dobu 5 let. (2) Podrobnosti o způsobu a době uchovávání dokumentace stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. HLAVA VII Psychomodulační látky a zařazené psychoaktivní látky Díl 1 Psychomodulační látky § 33a Nakládání s psychomodulačními látkami (1) Nakládáním s psychomodulačními látkami se rozumí a) výzkum psychomodulačních látek, b) výroba, dovoz a distribuce psychomodulačních látek, c) koupě psychomodulačních látek za účelem jejich uvádění na trh, jakož i nabývání dalších věcných a závazkových práv s nimi spojených za tímto účelem, a jejich uvádění na trh, s výjimkou uvádění na trh prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, d) koupě psychomodulačních látek za účelem jejich uvádění na trh, jakož i nabývání dalších věcných a závazkových práv s nimi spojených za tímto účelem, a jejich uvádění na trh prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, e) skladování a přeprava psychomodulačních látek pro jiného, s výjimkou skladování a přepravy za účelem doručení psychomodulační látky zakoupené prostřednictvím prostředku komunikace na dálku podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek spotřebiteli, f) pěstování rostlin nebo hub, ze kterých lze získat psychomodulační látky. (2) Za nakládání s psychomodulačními látkami se nepovažuje pěstování a zacházení s rostlinami technického konopí a s technickým konopím podle § 5 odst. 5 nebo zacházení s látkou konopí extrakt a tinktura, která obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, k účelům průmyslovým, potravinářským, kosmetickým, technickým nebo zahradnickým. (3) Za nakládání s psychomodulačními látkami se dále nepovažuje a) přechovávání psychomodulačních látek fyzickými osobami pro osobní potřebu, b) nakládání fyzických osob s psychomodulačními látkami v malém množství, c) nakládání akreditovanou laboratoří s psychomodulačními látkami pro účely vydání osvědčení podle § 33f odst. 3, d) nakládání s psychomodulačními látkami v rámci činnosti státních orgánů v rámci jejich působnosti, činnosti územních samosprávných celků v rámci jejich přenesené působnosti a činnosti při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku v jejich samostatné působnosti a činnosti Armády České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky při plnění jejich úkolů. (4) Nakládáním s psychomodulačními látkami podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a f) se rozumí také skladování a přeprava psychomodulačních látek související s těmito činnostmi. (5) Jiné nakládání s psychomodulačními látkami než podle odstavců 1 a 4 se zakazuje. § 33b Povolení k nakládání s psychomodulačními látkami K nakládání s psychomodulačními látkami je zapotřebí povolení, nestanoví-li tento zákon jinak. § 33c Vydávání povolení k nakládání s psychomodulačními látkami (1) Povolení k nakládání s psychomodulačním látkami vydává Ministerstvo zdravotnictví. Povolení k nakládání opravňuje jen k činnostem v něm uvedeným. Povolení podle věty první se vydává na dobu neurčitou. (2) Povolení k nakládání s psychomodulačními látkami je nepřevoditelné. (3) Povolení k nakládání s psychomodulačními látkami lze vydat pouze právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. (4) Žádost o povolení k nakládání s psychomodulačními látkami se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Žádost obsahuje a) název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a právní formu, jde-li o právnickou osobu, b) jméno nebo jména a příjmení, datum narození, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu, c) seznam a popis činností podle § 33a odst. 1, o jejichž povolení žadatel žádá, d) adresu provozovny nebo provozoven, ve kterých bude docházet k nakládání s psychomodulačními látkami, e) název a adresu internetové stránky, název aplikace nebo jiný identifikátor elektronického rozhraní a popis systému ověřování věku10m) a zajištění jeho fungování v případě nakládání podle § 33a odst. 1 písm. d). (5) K žádosti podle odstavce 4 se přiloží a) doklad o oprávnění k podnikání, b) souhlas vlastníka nemovitosti s výkonem činností uvedených v žádosti, není-li žadatel vlastníkem nemovitosti, c) výzkumný záměr se zdůvodněním, výčtem výzkumných otázek, popisem metodiky, analytické strategie a realizačního týmu výzkumu, v případě žádosti o povolení k nakládání podle § 33a odst. 1 písm. a), d) doklad o zaplacení poplatku z psychomodulačních látek podle zákona o správních poplatcích, s výjimkou žádosti o povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle § 33a odst. 1 písm. a), e) doklad o bezúhonnosti podle § 8a; ustanovení § 8a odst. 4 se použije obdobně. (6) Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje seznam osob nakládajících s psychomodulačními látkami včetně údajů podle odstavce 4 na svých internetových stránkách. (7) Doklad podle odstavce 5 písm. a) se nevyžaduje v případě žádosti o povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle § 33a odst. 1 písm. a), je-li žadatel vysokou školou10p), veřejnou výzkumnou institucí10q) nebo poskytovatelem zdravotních služeb10r). (8) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s psychomodulačními látkami, je povinna bez zbytečného odkladu ohlásit Ministerstvu zdravotnictví všechny změny a doplnění týkající se údajů podle odstavce 4 a dokladů podle odstavce 5. (9) Povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle § 33a odst. 1 písm. d) lze vydat pouze osobě, která je držitelem platného povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle § 33a odst. 1 písm. c). (10) V případě, že žadatel k žádosti nepřiloží doklad podle odstavce 5 písm. d), řízení o žádosti o povolení k nakládání s psychomodulačními látkami není zahájeno a Ministerstvo zdravotnictví věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do spisu. Proti usnesení nelze podat rozklad. O usnesení se žadatel vhodným způsobem vyrozumí. § 33d Zrušení a odnětí povolení k nakládání s psychomodulačními látkami (1) Přestane-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba vykonávat činnost, ke které jí bylo vydáno povolení k nakládání s psychomodulačními látkami, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Ministerstvu zdravotnictví. Oznámení podle věty první se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. (2) Ministerstvo zdravotnictví rozhodne o zrušení povolení k nakládání s psychomodulačními látkami a) v případech podle odstavce 1, nebo b) na žádost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které bylo vydáno povolení k nakládání s psychomodulačními látkami; žádost o zrušení povolení k nakládání s psychomodulačními látkami se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. (3) Ministerstvo zdravotnictví rozhodne o odnětí povolení k nakládání s psychomodulačními látkami, a) byla-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba pravomocně odsouzena za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s nakládáním s psychomodulačními látkami nebo zařazenými psychoaktivními látkami, b) není-li zaplacen udržovací poplatek podle zákona o správních poplatcích. (4) Ministerstvo zdravotnictví dále může rozhodnout o odnětí povolení k nakládání s psychomodulačními látkami, a) zjistí-li, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedla v žádosti nepravdivé nebo neúplné informace, b) poruší-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při nakládání s psychomodulačními látkami povinnost stanovenou tímto zákonem a za toto porušení jí byla pravomocně udělena pokuta, c) dopustí-li se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při nakládání s psychomodulačními látkami porušení zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek10s) a za toto porušení jí byla pravomocně udělena pokuta. (5) Osobě, které bylo odňato povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle odstavce 3 nebo 4, může být vydáno nové povolení k nakládání s psychomodulačními látkami nejdříve po uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k nakládání s psychomodulačními látkami. To platí obdobně pro právnickou osobu, jejímž statutárním orgánem je osoba, která byla statutárním orgánem držitele povolení k nakládání, v době, kdy platnost povolení k nakládání byla odňata. (6) Rozhodne-li Ministerstvo zdravotnictví o odnětí povolení k nakládání s psychomodulačními látkami nebo svým rozhodnutím povolení k nakládání s psychomodulačními látkami zruší, určí v rozhodnutí lhůtu k provedení úkonů spojených s ukončením činnosti a způsob, jakým se má s psychomodulačními látkami naložit. § 33e Označování psychomodulačních látek (1) Výrobce nebo distributor psychomodulačních látek je povinen zajistit, aby na jednotkovém balení a vnějším balení psychomodulačních látek byly uvedeny v souladu s prováděcím právním předpisem tyto údaje: a) text „Psychomodulační látka“, b) název psychomodulační látky, c) podtyp a forma psychomodulační látky, d) název aktivních látek, e) čisté množství psychomodulační látky v jednotkovém balení, f) čisté množství aktivních látek v jednotkovém balení, g) jméno nebo jména a příjmení, nebo název anebo obchodní firma a adresa sídla výrobce nebo výrobců, h) země původu, i) datum výroby, j) označení šarže, k) datum minimální trvanlivosti, l) informační sdělení pro spotřebitele o účincích a rizicích, m) informace o doporučeném dávkování, n) bezpečnostní varování o nebezpečnosti užití výrobku nezletilými osobami, o) zdravotní varování, p) informace o přítomnosti látek, které mohou u některých osob vyvolat alergii nebo nesnášenlivost. (2) Způsob uvedení a podrobné vymezení údajů podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis. (3) Šarží se rozumí množství druhově totožných jednotlivých balení psychomodulačních látek, které byly vyrobeny za stejných podmínek, stejným způsobem ze stejné suroviny a ve stejnou dobu. (4) Informačním sdělením pro spotřebitele, bezpečnostním varováním o nebezpečnosti užití výrobku nezletilými osobami a zdravotním varováním se rozumí textové a grafické informace stanovené prováděcím právním předpisem. (5) Informace na obalu nesmí vybízet k rizikovému užívání psychomodulační látky. (6) Bez označení podle odstavce 1 nelze uvádět psychomodulační látky na trh. (7) Osoba, která uvádí psychomodulační látky na trh prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, je povinna při nabízení psychomodulačních látek spotřebiteli prostředkem komunikace na dálku poskytnout údaje podle odstavce 1 písm. a) až h) a l) až p) před dokončením nákupu a uvést je v materiálu podporujícím prodej na dálku nebo je poskytnout jinými vhodnými prostředky; v případě využití jiných prostředků musí být povinné informace o psychomodulačních látkách poskytnuty spotřebiteli bezplatně a veškeré povinné údaje musí být spotřebiteli k dispozici v okamžiku doručení. § 33f Výroba, distribuce a uvádění psychomodulačních látek na trh (1) Výrobce psychomodulačních látek je povinen ve všech fázích výroby dodržovat požadavky správné výrobní praxe. Požadavky na správnou výrobní praxi stanoví prováděcí právní předpis. (2) Výrobce nebo distributor psychomodulačních látek je povinen před jejím poskytnutím k uvedení na trh ověřit, že šarže psychomodulačních látek uváděná na trh splňuje požadavky na maximální koncentraci aktivních látek v psychomodulačních látkách a maximální přípustnou chemickou a mikrobiologickou kontaminaci. (3) Osvědčení o ověření splnění povinností podle odstavce 2 vydává akreditovaná laboratoř. Bez tohoto osvědčení nelze šarži uvést na trh. (4) Akreditovanou laboratoří se pro účely tohoto zákona rozumí laboratoř, která je podle české technické normy upravující požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří10t) akreditována k provádění těchto vyšetření akreditačním orgánem podle zákona upravujícího posuzování shody10u). Rozsah akreditace laboratoře musí zahrnovat laboratorní analytické, testovací nebo diagnostické metody, které laboratoř využívá pro prokázání splnění požadavků uvedených v odstavci 2. (5) Výrobce, distributor nebo osoba, která uvádí psychomodulační látky na trh, jsou povinni a) používat jen takové obaly a obalové materiály, které chrání výrobek před znehodnocením, znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu, b) jedná-li se o psychomodulační látky určené k perorálnímu užití, používat jen takové obaly, které odpovídají požadavkům na předměty a materiály určené pro styk s potravinami10v), c) uvádět nebo poskytovat k uvedení na trh psychomodulační látky výhradně v jednotkovém balení, d) neprodleně vyřadit z dalšího uvádění nebo poskytování k uvádění na trh psychomodulační látky 1. balené do obalů, které neodpovídají požadavkům na předměty a materiály určené pro styk s potravinami nebo do obalů, které nechrání psychomodulační látky před znehodnocením10w),10x), 2. nedostatečně nebo nesprávně označené, nebo 3. páchnoucí, pokud pach není charakteristickou vlastností výrobku, nebo poškozené, deformované, znečištěné nebo zjevně chemicky nebo mikrobiologicky narušené. (6) Zakazuje se uvádět nebo poskytovat k uvádění na trh psychomodulační látky, které a) jsou klamavě označené nebo nabízené klamavým způsobem, b) připomínají svým vzhledem cukrovinky, čokoládu nebo čokoládové bonbony10y), sušenky nebo trvanlivé pečivo10z), nebo jinou potravinu, c) připomínají svým vzhledem hračku nebo výrobek určený dětem, d) jsou neznámého původu, e) obsahují tabák, nikotin, nikotinové soli, omamné a psychotropní látky nebo jiné psychomodulační látky, f) obsahují kofein, taurin nebo jiné stimulující složky, g) přesahují maximální povolené množství psychomodulační látky nebo maximální povolené množství aktivní látky v jednotkovém balení nebo přesahují maximální povolené koncentrace aktivních látek, nebo h) mohou z důvodu kontaminace poškodit zdraví. (7) Dále se zakazuje a) v souvislosti s prodejem psychomodulačních látek poskytovat bezplatné nebo jiné výhody ve formě zboží nebo služeb, b) v souvislosti s prodejem zboží nebo služeb poskytovat bezplatné nebo jiné výhody ve formě psychomodulačních látek. (8) Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na složení, vzhled, jakost a vlastnosti psychomodulačních látek včetně maximálního povoleného množství psychomodulační látky v jednotkovém balení, maximálního povoleného množství aktivních látek v jednotkovém balení, maximální povolené koncentrace aktivních látek, zakázané prvky a rysy při uvádění psychomodulačních látek na trh a požadavky na maximální přípustnou chemickou a mikrobiologickou kontaminaci. § 33g Dovoz a vývoz psychomodulačních látek (1) Dovoz psychomodulačních látek je dovolen pouze osobě, které bylo uděleno povolení k nakládání podle § 33a odst. 1 písm. b). (2) Zakazuje se vývoz psychomodulačních látek mimo území České republiky, s výjimkou vývozu fyzickou osobou v malém množství pro osobní potřebu. (3) V případě, že stát, ze kterého má být uskutečněn dovoz, požaduje po dovozci dovozní povolení vydané Českou republikou, vydá Ministerstvo zdravotnictví dovozci potvrzení, že pro dovoz psychomodulační látky do České republiky se dovozní povolení nevyžaduje. (4) Pro tranzitní operace s psychomodulačními látkami se použije § 23 obdobně. § 33h Evidence nakládání s psychomodulačními látkami a roční hlášení (1) Osoba nakládající s psychomodulačními látkami podle § 33a odst. 1 vede o nakládání s psychomodulačními látkami evidenci. (2) Osoba podle odstavce 1 předá do konce měsíce února Ministerstvu zdravotnictví hlášení o výrobě, pěstování, distribuci, nákupu, prodeji, dovozu psychomodulačních látek a o stavu a pohybu jejich zásob za uplynulý kalendářní rok. (3) Náležitosti a obsah evidence, způsob jejího uchovávání a ověřování a vzor formuláře pro hlášení podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis. Díl 2 Zařazování psychoaktivních látek § 33i Zařazení nových psychoaktivních látek (1) Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Úřadem vlády České republiky (dále jen „Úřad“), na základě vlastních zjištění nebo na základě spolupráce v rámci systému včasného varování Evropské unie v oblasti nových psychoaktivních látek, navrhne vládě zařazení nové psychoaktivní látky na seznam zařazených psychoaktivních látek nebo na seznam návykových látek. (2) Součástí návrhu podle odstavce 1 je rychlé zhodnocení nové psychoaktivní látky, pro které se použije ustanovení § 33k odst. 2 přiměřeně. § 33j Nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami (1) Nakládáním se zařazenými psychoaktivními látkami se rozumí a) výzkum zařazených psychoaktivních látek, b) výroba, vývoz, dovoz a distribuce zařazených psychoaktivních látek, koupě zařazených psychoaktivních látek za účelem jejich uvádění na trh a jejich uvádění na trh, jakož i nabývání dalších věcných a závazkových práv s ním spojených za tímto účelem, a jejich uvádění na trh. (2) Za nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami se nepovažuje a) přechovávání zařazených psychoaktivních látek fyzickými osobami v malém množství pro osobní potřebu, b) zacházení se zařazenými psychoaktivními látkami v rámci činnosti státních orgánů v rámci jejich působnosti, činnosti územních samosprávných celků v rámci jejich přenesené působnosti a činnosti při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku v jejich samostatné působnosti a činnosti Armády České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky při plnění jejich úkolů. (3) Nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami s výjimkou nakládání podle odstavce 1 písm. a) je zakázáno. (4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která hodlá nakládat se zařazenými psychoaktivními látkami za účelem výzkumu, je povinna požádat Ministerstvo zdravotnictví o povolení k nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami. Pro povolení k nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami se použijí ustanovení § 33a odst. 4, § 33c, § 33d odst. 1 a 2, § 33d odst. 3 písm. a) a § 33d odst. 4 až 6 obdobně. (5) Na evidenci nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami se ustanovení § 33h použijí přiměřeně. § 33k Hodnocení zařazených psychoaktivních látek, psychomodulačních látek a návykových látek (1) Byla-li látka zařazena na seznam zařazených psychoaktivních látek, provede Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Úřadem hodnocení rizik zařazené psychoaktivní látky a po jeho ukončení, nejpozději však do 2 let od zařazení látky na seznam zařazených psychoaktivních látek, navrhne vládě zařazení této látky na seznam psychomodulačních látek nebo na seznam návykových látek anebo navrhne, aby látka zůstala na seznamu zařazených psychoaktivních látek nebo aby byla z tohoto seznamu vyřazena. (2) Při hodnocení podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Úřadem posuzuje zejména a) farmakologické a toxikologické vlastnosti látky, b) míru a povahu psychoaktivity látky, c) potenciál látky vyvolat závislost, d) potenciál látky vyvolat zdravotní nebo sociální škody, e) informace o nabídce látky, její výrobě, dovozu, vývozu a trhu s touto látkou pro účely lidské konzumace nebo pro jiné účely, zejména zda je látka potravinou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/200210za) nebo léčivem podle zákona o léčivech2e), f) informace o výskytu užívání a o výskytu intoxikací, úmrtí a dalších zdravotních a sociálních následků užívání látky, g) hodnocení a doporučení mezinárodních organizací a institucí Evropské unie10zb). (3) Na základě nových zjištění Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Úřadem opětovně provede hodnocení rizik zařazené psychoaktivní látky nebo látky, která byla zařazena na seznam psychomodulačních látek nebo na seznam návykových látek, a to i opakovaně. (4) Po každém hodnocení podle odstavce 3 navrhne Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Úřadem, aby vláda zařadila látku na seznam zařazených psychoaktivních látek nebo na seznam psychomodulačních látek nebo na seznam návykových látek a současně aby vyřadila látku ze seznamu, ve kterém se dosud nacházela, s výjimkou případu, kdy výsledkem hodnocení podle odstavce 3 je závěr, že látka by neměla být zařazena na jiný seznam, než ve kterém je zařazena. (5) Bude-li látka zařazená na seznam zařazených psychoaktivních látek, seznam psychomodulačních látek nebo seznam návykových látek zařazena na seznam nových povolených potravin Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách10zc), navrhne Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Úřadem vládě vyřazení látky ze seznamu zařazených psychoaktivních látek, seznamu psychomodulačních látek nebo seznamu návykových látek. (6) Seznam zařazených psychoaktivních látek a seznam psychomodulačních látek stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA VIII KONTROLA § 34 Inspektoři (1) Kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona a z rozhodnutí vydaných na jeho základě vykonávají a) pověření zaměstnanci 1. Ministerstva zdravotnictví, 2. Státního ústavu pro kontrolu léčiv ve věcech týkajících se lékáren a pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, 3. krajů zařazení do krajského úřadu, pokud nejde o kontroly lékáren, a dále ve věcech týkajících se kontroly podle § 13 a 14, 4. Veterinárního ústavu, 5. Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen „Potravinářská inspekce“) ve věcech týkajících se psychomodulačních látek a zařazených psychoaktivních látek, b) příslušníci 1. PoliciePolicie České republiky, 2. Celní správy České republiky ve věcech týkajících se pěstování máku setého a rostlin konopíkonopí a ve věcech dodržování povinností plynoucích z § 11, (dále jen „inspektoři“). (2) Inspektoři jsou oprávněni provádět i předem neoznámené kontroly. (3) Inspektor je při kontrolní činnosti povinen prokázat se průkazem vydaným některým z orgánů uvedených v odstavci 1. (4) Inspektor je při výkonu kontrolní činnosti oprávněn a) vstupovat na pozemky, do objektů a místností, b) vyžadovat vysvětlení zjištěných skutečností a předložení listin a dokumentů, c) pořizovat kopie listin a dokumentů a výpisy z nich, a nelze-li tak učinit a současně je to nutné pro provedení kontroly, odebrat listiny a dokumenty, d) v rozsahu nezbytně nutném pro provedení kontroly odebírat vzorky. (5) Požádá-li o to písemně kontrolovaná osoba, poskytne kontrolní orgán za odebrané vzorky náhradu ve výši výrobních nebo pořizovacích nákladů. (6) Inspektor projedná s kontrolovanou osobou nedostatky zjištěné při kontrole a způsob a lhůtu jejich odstranění. O průběhu a výsledku kontroly sepíše inspektor protokol. (7) Kontrolované osoby jsou povinny strpět kontrolu a poskytnout součinnost potřebnou k jejímu provedení. (8) Při výkonu kontrolní činnosti ve věcech týkajících se psychomodulačních látek a zařazených psychoaktivních látek postupuje Potravinářská inspekce podle odstavce 2, kontrolního řádu a zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Při zjištění porušení povinností týkajících se psychomodulačních látek a zařazených psychoaktivních látek postupuje inspekce podle zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci. (9) Pro odběr, přípravu a zkoušení vzorků psychomodulačních látek za účelem zjišťování jejich souladu s právními předpisy a souladu podmínek jejich výroby, distribuce a uvádění na trh s právními předpisy se použijí, s výjimkou práva kontrolované osoby na druhé odborné stanovisko, ustanovení zákona o potravinách a tabákových výrobcích10zd) přiměřeně. (10) Pro účely kontroly pěstování máku setého nebo rostlin konopí poskytují katastrální úřady celním úřadům údaje z katastru nemovitostí bezplatně. § 35 Kontrola při přebírání Každý je povinen při přebírání návykových láteknávykových látek a přípravků prověřit, zda jejich množství a druh odpovídá průvodním dokumentům, a zjištěné závažné nesrovnalosti ihned oznámit PoliciiPolicii České republiky a Ministerstvu zdravotnictví. HLAVA IX PŘESTUPKY § 36 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 vykonává činnost, k níž se vyžaduje povolení k zacházení, bez tohoto povolení, v rozporu s § 33b nakládá s psychomodulačními látkami bez povolení k nakládání s psychomodulačními látkami nebo v rozporu s § 33j nakládá se zařazenými psychoaktivními látkami bez povolení k nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami, b) v rozporu s § 5 odst. 8 nesdělí Ministerstvu zdravotnictví změnu údajů uvedených v seznamu, c) v rozporu s § 8 odst. 2 vyrábí návykové látkynávykové látky nebo přípravky nad nejvyšší přípustný objem stanovený v povolení k zacházení, d) v žádosti o povolení k zacházení podané podle § 8 odst. 6 nebo v žádosti o povolení k nakládání podle § 33c odst. 4 nebo § 33j odst. 4 uvede nesprávné nebo neúplné údaje, e) v rozporu s § 8 odst. 7 nepodá Ministerstvu zdravotnictví písemnou žádost o vydání nového povolení k zacházení nejpozději 6 týdnů přede dnem skončení platnosti stávajícího povolení k zacházení, f) v rozporu s § 8 odst. 8 nesdělí písemně Ministerstvu zdravotnictví změnu údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k zacházení, v rozporu s § 33c odst. 8 neohlásí Ministerstvu zdravotnictví změnu a doplnění údajů uvedených v žádosti o povolení k nakládání s psychomodulačními látkami nebo v rozporu s § 33j odst. 4 neohlásí Ministerstvu zdravotnictví změnu a doplnění údajů uvedených v žádosti o povolení k nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami, g) nepožádá o vydání nového povolení k zacházení v případě některé ze změn údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k zacházení podle § 8 odst. 9, h) v rozporu s § 8 odst. 11 neoznámí ukončení výkonu činnosti, k níž jí bylo vydáno povolení k zacházení, v rozporu s § 33d odst. 1 neoznámí ukončení nakládání s psychomodulačními látkami nebo v rozporu s § 33j odst. 4 neoznámí ukončení nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami, i) v rozporu s § 8 odst. 13 nevrátí Ministerstvu zdravotnictví neplatné povolení k zacházení do 14 dnů ode dne nabytí právní moci nového povolení k zacházení, j) v rozporu s § 9 odst. 9 neoznámí písemně Ministerstvu zdravotnictví ustanovení zástupce odpovědné osoby nebo ukončení jeho funkce, k) v rozporu s § 9 odst. 10 neustanoví novou odpovědnou osobu ve stanovené lhůtě nebo nepožádá Ministerstvo zdravotnictví o změnu povolení k zacházení, l) v rozporu s § 10 skladuje návykové látkynávykové látky a přípravky, jakož i zařízení k jejich výrobě nebo pěstování, m) v rozporu s § 11 dopravuje návykové látkynávykové látky uvedené v přílohách č. 1, 3, 4 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravků je obsahujících, n) v rozporu s § 12 předá nebo prodá návykové látkynávykové látky a přípravky nebo jiná práva spojená s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravkypřípravky, o) jako osoba uvedená v § 5 odst. 2 písm. a) nebo b) neodevzdá znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 13 odst. 8, p) jako osoba, která přestala splňovat podmínky stanovené v § 5 odst. 2 písm. a) nebo b), neodevzdá nepoužité nebo znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem do 5 dnů obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 13 odst. 9, q) v rozporu s § 14 neprovede zneškodnění nepoužitelných návykových láteknávykových látek a přípravků nebo odpadů je obsahujících, nebo zneškodnění neprovede stanoveným způsobem, r) v rozporu s § 15 písm. a) umísťuje návykové látkynávykové látky a přípravkypřípravky v celních skladech nebo ve svobodných pásmech, s) poruší některý ze zákazů podle § 15 písm. b), t) v rozporu s § 20 odst. 1 vyveze návykové látkynávykové látky nebo přípravky bez vývozního povolení, kromě pěstování konopíkonopí pro léčebné použití, ke kterému má udělenu licenci, u) v rozporu s § 21 odst. 1 doveze návykové látkynávykové látky nebo přípravky bez dovozního povolení, v) v žádosti o vývozní nebo dovozní povolení podané podle § 22 odst. 2 uvede nesprávné nebo neúplné údaje, w) nevrátí Ministerstvu zdravotnictví vývozní nebo dovozní povolení podle § 22 odst. 3, x) poruší zákaz pěstovat druhy nebo odrůdy rostliny konopíkonopí (rod Cannabis) podle § 24 odst. 1 písm. a), nebo y) poruší zákaz pěstovat odrůdy máku setého, které mohou v sušině z tobolek obsahovat víc než 0,8 % morfinu, podle § 24 odst. 1 písm. c). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že a) jako osoba pěstující mák setý nebo osoba zpracovávající nebo skladující makovinumakovinu neoznámí neprodleně PoliciiPolicii České republiky okolnosti podle § 24 odst. 2, b) v rozporu s § 24 odst. 3 zneškodní nebo zapracuje makovinumakovinu máku setého vyprodukovanou na území České republiky, c) v rozporu s § 25 odst. 1 doveze nebo vyveze makovinumakovinu bez dovozního nebo vývozního povolení, d) v žádosti o povolení k vývozu makovinymakoviny nebo povolení k dovozu makovinymakoviny podle § 25 odst. 1 uvede nesprávné nebo neúplné údaje, e) jako osoba, která je oprávněna zacházet s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky na základě povolení k zacházení, nesplní některou z ohlašovacích povinností podle § 26 odst. 1 nebo 3, nebo v hlášení uvede nesprávné nebo neúplné údaje, f) jako osoba, u které se pro její činnost nevyžaduje vydání povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky podle § 5 odst. 7, nesplní některou z ohlašovacích povinností podle § 26 odst. 2, g) v rozporu s § 30 nepředá Ministerstvu zdravotnictví do patnáctého dne prvního měsíce následujícího kalendářního čtvrtletí čtvrtletní hlášení o vývozu nebo dovozu makovinymakoviny v uplynulém čtvrtletí, nebo v hlášení uvede nesprávné nebo neúplné údaje, h) nesplní některou z povinností podle § 32 odst. 1 nebo § 33 odst. 1, i) nesplní kontrolní nebo oznamovací povinnost podle § 35, j) nepoužívá názvy návykových látek a přípravků podle § 42, k) v rozporu s § 33a odst. 5 nakládá s psychomodulační látkou, l) nezajistí označení psychomodulačních látek podle § 33e, m) v rozporu s § 33f odst. 1 nedodrží požadavek správné výrobní praxe, n) v rozporu s § 33f odst. 2 poskytne k uvedení na trh šarži psychomodulační látky, která nesplňuje požadavky na maximální koncentraci aktivních látek anebo chemické nebo mikrobiologické požadavky, o) uvede nebo poskytne k uvedení na trh šarži psychomodulační látky bez osvědčení podle § 33f odst. 3, p) nedodrží některý z požadavků podle § 33f odst. 5 nebo poruší některý ze zákazů podle § 33f odst. 6 písm. a) až g) nebo § 33f odst. 7, q) v rozporu s § 33f odst. 6 písm. h) uvede nebo poskytne k uvedení na trh psychomodulační látku, která z důvodu kontaminace může poškodit zdraví, r) poruší zákaz vývozu podle § 33g odst. 2, s) v rozporu s § 33g doveze psychomodulační látku, t) nesplní ohlašovací povinnost nebo povinnost vedení evidence podle § 33h, nebo u) v rozporu s § 33j odst. 3 nakládá se zařazenou psychoaktivní látkou. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje lékárenské zdravotní služby, se dopustí přestupku dále tím, že a) v rozporu s § 27 odst. 1 nepředá Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv do konce února roční hlášení za uplynulý kalendářní rok o stavu a pohybu zásob návykových láteknávykových látek uvedených v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, včetně přípravků je obsahujících, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, b) v rozporu s § 27 odst. 1 uvede v ročním hlášení o stavu a pohybu zásob návykových láteknávykových látek uvedených v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, včetně přípravků je obsahujících, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, za uplynulý kalendářní rok nesprávné nebo neúplné údaje, nebo c) v rozporu s § 27 odst. 2 při ukončení činnosti lékárny nepředá Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv mimořádné hlášení o stavu a pohybu zásob návykových láteknávykových látek uvedených v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, včetně přípravků je obsahujících, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, nebo v hlášení uvede nesprávné nebo neúplné údaje. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje lékárenské zdravotní služby nebo distribuuje léčiva, se dopustí přestupku dále tím, že a) v rozporu s § 27a odst. 1 nenahlásí do 10. ledna kalendářního roku Veterinárnímu ústavu odběr přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, veterinárními lékaři za uplynulý kalendářní rok, nebo b) v rozporu s § 27a odst. 1 uvede v hlášení o odběru přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, veterinárními lékaři za uplynulý kalendářní rok nesprávné nebo neúplné údaje. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která pěstuje mák setý na celkové ploše větší než 100 m2, se dopustí přestupku dále tím, že a) v rozporu s § 29 nesplní ohlašovací povinnost, nebo b) uvede nesprávné nebo neúplné údaje v hlášeních podle § 29. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, které byla udělena licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 24c odst. 4 neoznámí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv změnu údaje uvedeného v licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, b) v rozporu s § 24c odst. 5 nepožádá o změnu licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, c) v rozporu s § 24d písm. a) nezajistí, aby pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, produkce konopíprodukce konopí a další činnosti související s pěstováním byly vykonávány v pěstírněpěstírně, d) nezajistí zabezpečení pěstírnypěstírny způsobem stanoveným v § 24d písm. b), e) v rozporu s § 24d písm. c) nezajistí protokolování a evidenci činností v souvislosti s pěstováním, sklizní a zpracováním rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, a zneškodněním rostlinného odpadurostlinného odpadu, nebo nezajistí protokolování a evidenci stanoveným způsobem, f) pěstuje rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití v rozporu s § 24d písm. d), g) nezajistí uchovávání rostlinného odpadurostlinného odpadu způsobem stanoveným v § 24d písm. e), h) nezajistí zneškodnění rostlinného odpadurostlinného odpadu v souladu s § 24d písm. e) nebo nezajistí jeho zneškodnění způsobem stanoveným v § 24d písm. e), i) při zacházení s rostlinami konopí pro léčebné použitírostlinami konopí pro léčebné použití jednala v rozporu s § 24d písm. f), a to tak, že nesplnila požadavky uvedené 1. v § 17, 2. v § 18, nebo 3. v § 19 odst. 2, j) v rozporu s § 24e odst. 2 neoznámí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv ukončení činnosti pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, k) po odnětí licence nezneškodní pěstební materiál a rostlinný odpadrostlinný odpad v souladu s § 24e odst. 3, l) po zániku platnosti licence nezneškodní pěstební materiál a rostlinný odpadrostlinný odpad v souladu s § 24e odst. 5, nebo m) v rozporu s § 29a nesplní ohlašovací povinnost, nebo v hlášení uvede nesprávné nebo neúplné údaje. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která pěstuje rostliny technického konopírostliny technického konopí na celkové ploše větší než 100 m2, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 29b nesplní ohlašovací povinnost, nebo b) uvede nesprávné nebo neúplné údaje v hlášeních podle § 29b. § 37 Správní tresty (1) Za přestupek podle § 36 odst. 1 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), e) až h), j) až q), u), x) nebo y), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene d), i), t), v) nebo w), c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), r) nebo s). (2) Za přestupek podle § 36 odst. 2 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen a) až q), s) nebo t), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 36 odst. 2 písm. r) nebo u). (3) Za přestupek podle § 36 odst. 3 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) a c), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b). (4) Za přestupek podle § 36 odst. 4 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b). (5) Za přestupek podle § 36 odst. 5 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a). (6) Za přestupek podle § 36 odst. 6 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen a), b), h), j) až m), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene d) nebo e), c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c), f), g) nebo i). (7) Za přestupek podle § 36 odst. 7 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a). § 39 Přestupky (1) Fyzická osoba pěstující mák setý na celkové ploše větší než 100 m2 se dopustí přestupku tím, že a) nesplní ohlašovací povinnosti podle § 29, b) uvede nesprávné nebo neúplné údaje v hlášeních podle § 29. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neoprávněně přechovává návykovou látkunávykovou látku v malém množství pro vlastní potřebu, b) neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství rostlinu nebo houbu obsahující návykovou látku, c) umožní neoprávněné požití návykové, psychomodulační nebo zařazené psychoaktivní látky osobě mladší 18 let, nejde-li o čin přísněji trestný, d) v množství větším než malém neoprávněně nakládá s psychomodulační látkou, nebo e) v malém množství neoprávněně nakládá se zařazenou psychoaktivní látkou. (3) Fyzická osoba se jako osoba zacházející s léčivy dopustí přestupku tím, že předepíše léčivý přípravek v rozporu s § 13 odst. 1 nebo 3. (4) Fyzická osoba pěstující rostliny technického konopírostliny technického konopí na celkové ploše větší než 100 m2 se dopustí přestupku tím, že a) nesplní ohlašovací povinnosti podle § 29b, b) uvede nesprávné nebo neúplné údaje v hlášeních podle § 29b. (5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč. Příkazem na místě lze za přestupek podle odstavce 1 uložit pokutu do 5 000 Kč. (6) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. (7) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč. (8) Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 4 písm. b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč. Příkazem na místě lze za přestupek podle odstavce 4 uložit pokutu do 5 000 Kč. (9) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo c) lze uložit omezující opatření. § 40 Společná ustanovení (1) Přestupky podle § 36 odst. 1 a 2, s výjimkou a) § 36 odst. 1 písm. l) a q), spáchaných ve zdravotnickém zařízení včetně lékárny, b) § 36 odst. 1 písm. m), o), p), r), x) a y) a c) § 36 odst. 2 písm. a), b), i), k) až q) a u), projednává Ministerstvo zdravotnictví. (2) Přestupky podle § 36 odst. 1 písm. l), o), p) a q) a podle § 36 odst. 2 písm. h) a i), spáchané ve zdravotnickém zařízení mimo lékárnu, projednává krajský úřad. (3) Přestupky podle § 36 odst. 1 písm. l) a q) a podle § 36 odst. 2 písm. h) a i), spáchané v lékárně, a podle § 36 odst. 3 písm. a), b) a c) a podle § 36 odst. 6 projednává Státní ústav pro kontrolu léčiv. (4) Přestupky podle § 36 odst. 1 písm. m), r), x) a y), § 36 odst. 2 písm. a) a b) a podle § 36 odst. 5 písm. a) a b) a přestupky podle § 39 odst. 1 písm. a) a b) projednává Celní správa České republiky. (5) Přestupky podle § 36 odst. 4 písm. a) a b) projednává Veterinární ústav. (6) Přestupky podle § 39 odst. 2 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (7) Přestupky podle § 36 odst. 1 písm. a) spáchané v souvislosti s nakládáním s psychomodulačními látkami nebo zařazenými psychoaktivními látkami a podle § 36 odst. 2 písm. k) až q) a u) projednává Potravinářská inspekce. (8) Přestupky podle § 39 odst. 2 může projednat příkazem na místě orgán Policie České republiky. (9) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do 5 let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení. (10) Přestupky podle § 39 odst. 2 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. HLAVA X USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 41 Vztah ke zvláštním právním předpisům Ustanovení zvláštních právních předpisů týkajících se návykových láteknávykových látek a přípravků zůstávají nedotčena.11) § 42 Ve veškerých úředních dokladech, obchodních dokladech a tiskopisech musí být používány názvy návykových láteknávykových látek podle příloh nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek. V případě hromadně vyráběných léčivých přípravků11b) se jejich názvy označují jen registrovaným názvem. § 43 Součinnost státních orgánů (1) Ministerstva a jiné ústřední správní orgány spolupracují s Ministerstvem zdravotnictví v rozsahu vyplývajícím z jejich působnosti při přípravě podkladů pro a) mezinárodní organizace o zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravkypřípravky, b) návrhy na zařazení nových látek mezi návykové látkynávykové látky do příloh nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek. (2) Krajské úřady sdělují Ministerstvu zdravotnictví do konce února za uplynulý kalendářní rok údaje o návykových látkáchnávykových látkách a přípravcích zneškodněných podle § 14 odst. 3. (3) Orgány Celní správy České republiky jsou povinny předávat Policii České republiky jednotlivá hlášení osob pěstujících mák setý nebo rostliny technického konopírostliny technického konopí takto: a) hlášení podle § 29 písm. a) do 10. června příslušného kalendářního roku, b) hlášení podle § 29 písm. b) neprodleně, c) hlášení podle § 29b písm. a) do 10 dnů od jeho obdržení, d) hlášení podle § 29b písm. b) neprodleně. (4) Celní úřady jsou povinny předávat Generálnímu ředitelství cel jednotlivá hlášení osob pěstujících mák setý nebo rostliny technického konopírostliny technického konopí takto: a) hlášení podle § 29 písm. a) do 10. června příslušného kalendářního roku, b) hlášení podle § 29 písm. b) neprodleně, c) hlášení podle § 29 písm. c) do 31. března za uplynulý kalendářní rok, d) hlášení podle § 29b písm. a) do 40 dnů od jeho obdržení, e) hlášení podle § 29b písm. b) neprodleně, f) hlášení podle § 29b písm. c) do 31. března za uplynulý kalendářní rok. (5) Generální ředitelství cel sděluje Ministerstvu zemědělství údaje a) podle § 29 písm. a) do 20. června příslušného kalendářního roku, b) podle § 29 písm. b) do 31. března za uplynulý kalendářní rok, c) podle § 29 písm. c) do 30. dubna za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zemědělství, d) podle § 29b písm. a) do 50 dnů od jejich obdržení, e) podle § 29b písm. b) do 31. března za uplynulý kalendářní rok, f) podle § 29b písm. c) do 30. dubna za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zemědělství. (6) Generální ředitelství cel sděluje Ministerstvu zdravotnictví údaje a) podle § 29 písm. a) do 20. června příslušného kalendářního roku, b) podle § 29 písm. c) do 30. dubna za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zdravotnictví, c) podle § 29b písm. a) do 50 dnů od jejich obdržení, d) podle § 29b písm. c) do 30. dubna za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zdravotnictví. (7) Státní ústav pro kontrolu léčiv a Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a) informují průběžně Ministerstvo zdravotnictví o 1. přijatých žádostech k registraci léčivých přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky, 2. porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona a rozhodnutí vydaných na jeho základě, b) předávají průběžně Ministerstvu zdravotnictví stejnopisy pravomocných rozhodnutí o registraci léčivých přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky, c) předávají Ministerstvu zdravotnictví roční hlášení podle § 26 odst. 1 písm. a), d) informují průběžně příslušný krajský úřad o porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona a o rozhodnutích vydaných na tomto základě. (8) Státní ústav pro kontrolu léčiv a) plní úkoly státní agentury pro konopíkonopí pro léčebné použití2a), b) informuje průběžně Ministerstvo zdravotnictví a PoliciiPolicii České republiky o 1. udělených a zaniklých licencích pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, 2. porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona a rozhodnutích vydaných na jeho základě, c) informuje Ministerstvo zdravotnictví o kontrolách provedených v lékárnách a o zahájených správních řízeních vedených na základě porušení povinností stanovených tímto zákonem, a to ke 30. dubnu, 31. červenci, 30. říjnu a k 31. lednu za uplynulé kalendářní čtvrtletí. (9) Ministerstvo zdravotnictví bezodkladně informuje Státní ústav pro kontrolu léčiv o zániku platnosti povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky k činnostem souvisejícím se zacházením s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití u držitele licence k pěstování konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití. § 43a Působnost orgánů státní správy (1) Ministerstvo zdravotnictví mimo činnosti stanovené tímto zákonem dále v oblasti návykových láteknávykových látek a přípravků a) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutí krajského úřadu a Státního ústavu pro kontrolu léčiv v případech uvedených v § 40 odst. 2 a 3, b) poskytuje Mezinárodnímu úřadu pro kontrolu omamných látek 1. čtvrtletně údaje týkající se dovozu a vývozu omamných látek,11c) psychotropních látek11d) přílohy č. 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravků obsahujících tyto látky za uplynulé 3 měsíce, 2. jednou za rok do 30. června údaje týkající se produkce, výroby, pěstování, spotřeby, stavu zásob a zadržených množství omamných látek a přípravků obsahujících tyto látky za uplynulý kalendářní rok,11e) 3. jednou za rok do 30. června údaje týkající se výroby, stavu zásob, dovozu a vývozu psychotropních látek a přípravků obsahujících tyto látky za uplynulý kalendářní rok,11f) 4. do 30. června odhad potřeby omamných látek,11g) psychotropních látek11h) a přípravků obsahujících tyto látky na následující kalendářní rok a jejich doplňky11i) během kalendářního roku, c) spolupracuje s příslušnými orgány státu dovozce a vývozce, d) poskytuje údaje podle § 33c odst. 4 a 5 Potravinářské inspekci. (2) PoliciePolicie České republiky a) informuje Ministerstvo zdravotnictví o všech důležitých skutečnostech nezbytných pro jeho rozhodování podle tohoto zákona, zejména o odcizení návykových láteknávykových látek a přípravků a o pokusech o jejich odcizení, b) je kdykoliv oprávněna dálkově prostřednictvím určeného kontaktního pracoviště v případě zjištění konopíkonopí nebo přípravku s obsahem konopíkonopí u osoby vznést požadavek vůči registru pro léčivé přípravky s omezením vedenému podle zákona o léčivech,6) zda je tato osoba vedena mezi osobami, kterým byl vydán individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopíkonopí pro léčebné použití; takovému požadavku registr neprodleně vyhoví a bezúplatně požadovaný údaj sdělí; v případě, že je tato osoba vedena mezi osobami, kterým byl vydán individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopíkonopí pro léčebné použití, registr dále bezúplatně sdělí datum vydání a celkové vydané množství individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopíkonopí pro léčebné použití. (3) Orgány Celní správy České republiky a) informují prostřednictvím Generálního ředitelství cel Ministerstvo zdravotnictví o všech důležitých skutečnostech nezbytných pro jeho rozhodování podle tohoto zákona,11j) zejména o případech zajištění11o) návykových láteknávykových látek a přípravků, b) poskytují prostřednictvím Generálního ředitelství cel informace o dovozu nebo vývozu návykových látek a přípravků Ministerstvu zdravotnictví, c) vymáhají pokuty a vybírají poplatky spojené s psychomodulačními látkami10ze). (4) Státní ústav pro kontrolu léčiv a) uděluje licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití; tato licence obsahuje uvedení plochy, čísla parcely, názvu katastrálního územíkatastrálního území, názvu použité registrované odrůdy a identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku podle evidence využití půdy, b) kontroluje soulad pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití s podmínkami stanovenými podle § 24c a soulad zpracování a skladování konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití s pravidly správné výrobní praxe a kontroluje zabezpečení konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití proti krádeži a zneužití v rámci ochrany veřejného zdraví, a to u každého jednotlivého držitele licence pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití alespoň jednou za 18 měsíců, c) rozhoduje o udělení, změně, odnětí a zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití a o prodloužení její platnosti, d) provádí odborné úkony podle § 24f odst. 2. (5) Potravinářská inspekce provádí kontrolní činnost v oblasti psychomodulačních a zařazených psychoaktivních látek podle tohoto zákona. § 44 Společné ustanovení Odvolání podané proti rozhodnutí o odnětí povolení k zacházení, o odnětí vývozního povolení, o odnětí dovozního povolení, o odnětí povolení k vývozu makovinymakoviny a o odnětí povolení k dovozu makovinymakoviny a o odnětí licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití nemá odkladný účinek. § 44a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 44b Tiskopisy formulářů Tiskopisy formulářů uvedených v § 5 odst. 7, § 8 odst. 6 a 11, § 9 odst. 10, § 22 odst. 2, § 25 odst. 2, § 26 odst. 1, § 27 odst. 1, § 30, § 31 odst. 1 a § 43 odst. 6 včetně příloh, které jsou jejich nedílnou součástí, stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou a zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 44c Zmocňovací ustanovení (1) Vláda stanoví nařízením seznam návykových láteknávykových látek, ve kterém uvede a) seznam 1. omamných látek zařazených do Seznamu I podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a 2. dalších omamných látek, s nimiž je z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nezbytné umožnit zacházení jen na základě povolení k zacházení, nebo je z tohoto důvodu nutné zabezpečit, aby léčivé přípravkypřípravky obsahující tyto látky byly vydávány v lékárně pouze na elektronický recept s označením „vysoce návyková látkanávyková látka“ nebo na recept označený modrým pruhem vystavený v listinné podobě, stanoví-li tak zákon o léčivech, nebo na žádanku označenou modrým pruhem, b) seznam 1. omamných látek zařazených do Seznamu II podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a 2. dalších omamných látek, u nichž je, z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby léčivé přípravkypřípravky obsahující tyto látky byly vydávány v lékárně na elektronický recept nebo na recept vystavený v listinné podobě, stanoví-li tak zákon o léčivech, nebo na žádanku bez označení modrým pruhem, c) seznam 1. omamných látek zařazených do Seznamu IV podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a 2. dalších omamných látek, u nichž je, z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby látky a přípravkypřípravky obsahující tyto další omamné látky byly používány pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům vymezeným v povolení k zacházení, d) seznam 1. psychotropních látek zařazených do Seznamu I podle Úmluvy o psychotropních látkách a 2. dalších psychotropních látek, u nichž je, z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby látky a přípravkypřípravky obsahující tyto další psychotropní látky byly používány pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům vymezeným v povolení k zacházení, e) seznam 1. psychotropních látek zařazených do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách a 2. dalších psychotropních látek, s nimiž je z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nezbytné umožnit zacházení jen na základě povolení k zacházení, nebo je z tohoto důvodu nutné zabezpečit, aby léčivé přípravkypřípravky obsahující tyto látky byly vydávány v lékárně pouze na elektronický recept s označením „vysoce návyková látkanávyková látka“ nebo na recept označený modrým pruhem vystavený v listinné podobě, stanoví-li tak zákon o léčivech, nebo na žádanku označenou modrým pruhem, f) seznam psychotropních látek zařazených do Seznamu III podle Úmluvy o psychotropních látkách, g) seznam 1. psychotropních látek zařazených do Seznamu IV podle Úmluvy o psychotropních látkách a 2. dalších psychotropních látek, u nichž je, z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby léčivé přípravkypřípravky obsahující tyto látky byly vydávány v lékárně na elektronický recept nebo na recept vystavený v listinné podobě, stanoví-li tak zákon o léčivech, nebo na žádanku bez označení modrým pruhem, a h) seznam přípravků zařazených do Seznamu III podle Jednotné úmluvy o omamných látkách. (2) Vláda uvede seznam podle a) odstavce 1 písm. a) v příloze č. 1 k nařízení podle odstavce 1, b) odstavce 1 písm. b) v příloze č. 2 k nařízení podle odstavce 1, c) odstavce 1 písm. c) v příloze č. 3 k nařízení podle odstavce 1, d) odstavce 1 písm. d) v příloze č. 4 k nařízení podle odstavce 1, e) odstavce 1 písm. e) v příloze č. 5 k nařízení podle odstavce 1, f) odstavce 1 písm. f) v příloze č. 6 k nařízení podle odstavce 1, g) odstavce 1 písm. g) v příloze č. 7 k nařízení podle odstavce 1 a h) odstavce 1 písm. h) v příloze č. 8 k nařízení podle odstavce 1. (3) Vláda stanoví nařízením a) seznam psychomodulačních látek podle § 33k odst. 6 a b) seznam zařazených psychoaktivních látek podle § 33k odst. 6. (4) Ministerstvo zemědělství stanoví k provedení § 24 vyhláškou seznam odrůd máku setého, které splňují podmínku maximálního obsahu 0,8 % morfinu v sušině z tobolek, a způsob zneškodňování makoviny. (5) Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 13 odst. 11 písm. e) a f). (6) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 2, § 13 odst. 11 písm. a) až d), § 24b odst. 7, § 24d písm. b) a c), § 24f odst. 3, § 33c odst. 4, § 33d odst. 1, § 33d odst. 2 písm. b) a § 33h odst. 3. (7) Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Úřadem vydá vyhlášku k provedení § 33e odst. 2 a 4 a § 33f odst. 1 a 8. § 45 Přechodná ustanovení (1) Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky a zvláštní povolení k vývozu nebo dovozu omamných látek nebo psychotropních látek nebo přípravků vydaná podle dosavadních předpisů se považují za povolení k zacházení, vývozní povolení, dovozní povolení, povolení k vývozu makoviny nebo povolení k dovozu makoviny podle tohoto zákona po dobu 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. (2) Řízení o vydání povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky a o vydání zvláštního povolení k vývozu nebo dovozu omamných látek nebo psychotropních látek nebo přípravků podle dosavadních předpisů,13) která nebyla pravomocně ukončena ke dni účinnosti tohoto zákona, se zastavují. (3) Výrobci pomocných látek kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství jsou povinni se zaregistrovat u Ministerstva zdravotnictví (§ 16) do 3 měsíců od účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ § 47 Změna živnostenského zákona Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 157/1998 Sb., se mění takto: V § 3 odst. 3 písmeno k) včetně poznámky pod čarou č. 21) zní: „k) zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona,21) 21) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.“. ČÁST PÁTÁ § 49 Změna zákona o správních poplatcích Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb. a zákona č. 157/1998 Sb., se mění takto: V Sazebníku správních poplatků se za položku 131a vkládá položka 131b, která zní: „Položka 131b a) Povolení k zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami, přípravky je obsahujícími a některými látkami používanými při výrobě nebo zpracování omamných nebo psychotropních látek \| Kč 3 000,- ---\|--- b) Povolení k vývozu nebo dovozu omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících, některých látek používaných při výrobě nebo zpracování omamných nebo psychotropních látek a k vývozu pomocných látek \| Kč 500,- c) Povolení k vývozu nebo dovozu makoviny \| Kč 500,-“. ČÁST SEDMÁ § 51 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog, v platném znění. 2a) Vyhláška č. 47/1965 Sb., o Jednotné Úmluvě o omamných látkách, ve znění sdělení č. 458/1991 Sb., Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961. 2c) Úmluva o psychotropních látkách vyhlášená pod č. 62/1989 Sb. 2d) Čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3677/90. 2e) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 2f) Směrnice Rady č. 2002/53/ES o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady č. 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh, ve znění pozdějších předpisů. 2g) Vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, ve znění vyhlášky č. 307/2020 Sb. 2h) Čl. 1 odst. 4 rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, v platném znění. 3) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči. 5) § 33 a násl. zákona č. 79/1997 Sb. 5a) § 39 zákona č. 79/1997 Sb. 5b) § 107 odst. 2 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5d) § 187, 187a, 188 a 188a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon. 5f) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 6c) § 50 zákona č. 79/1997 Sb. 7a) Čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3677/90, ve znění nařízení Rady (ES) č. 988/2002. 8a) Vyhláška č. 47/1965 Sb., ve znění sdělení č. 458/1991 Sb. Úmluva o psychotropních látkách vyhlášená pod č. 62/1989 Sb. 10) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 10b) Čl. 19 odst. 2 a čl. 21 odst. 3 vyhlášky č. 47/1965 Sb. 10c) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 10d) § 4 odst. 3 zákona č. 79/1997 Sb. 10g) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů. 10h) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10i) § 3a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb. 10j) Vyhláška č. 304/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 143/2000 Sb. 10m) § 3 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. 10n) Čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3677/90, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 900/92. 10o) Článek 8 nařízení Rady (EHS) č. 3677/90. 10p) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 10q) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. 10r) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 10s) Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. 10t) ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří. 10u) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10v) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů. 10w) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění. 10x) § 26 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10y) Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění pozdějších předpisů. 10z) Vyhláška č. 18/2020 Sb., o požadavcích na mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta. 10za) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. 10zb) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2103 ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV s cílem zahrnout do definice drogy nové psychoaktivní látky a zrušuje rozhodnutí Rady 2005/387/SVV. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1322 ze dne 27. června 2023 o Agentuře Evropské unie pro drogy (EUDA) a zrušení nařízení (ES) č. 1920/2006, pokud jde o výměnu informací o nových psychoaktivních látkách, systém včasného varování před nimi a postup hodnocení jejich rizik. 10zc) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001. 10zd) § 16 odst. 7 a 8 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10ze) Položka 100 písm. d) až i) včetně poznámky přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 11) Např. zákon č. 79/1997 Sb., zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 11a) Článek 18 Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, vyhlášené pod č. 462/1991 Sb. 11b) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplněních některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11c) Čl. 1, 2, 13, 20 a 25 vyhlášky č. 47/1965 Sb. 11d) Čl. 1 a 2 Úmluvy o psychotropních látkách vyhlášené pod č. 62/1989 Sb. 11e) Čl. 1, 2, 13, 20 a 27 vyhlášky č. 47/1965 Sb. 11f) Čl. 1, 2, 3, 12 a 16 Úmluvy o psychotropních látkách vyhlášené pod č. 62/1989 Sb. 11g) Čl. 1, 12 a 19 vyhlášky č. 47/1965 Sb. 11h) Rezoluce Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů č. 1981/7. Implementace Úmluvy o psychotropních látkách z r. 1971. Rezoluce Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů č. 1991/44. Prevence úniku psychotropních látek seznamu III a IV Úmluvy o psychotropních látkách z r. 1971 do nezákonných kanálů při mezinárodním obchodování. 11i) Čl. 12 odst. 4 a odst. 5 a čl. 19 odst. 3 vyhlášky č. 47/1965 Sb. 11l) § 79 trestního řádu. 11m) Čl. 5a odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 3677/90, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 900/92. 11n) Článek 5 nařízení Komise (EHS) č. 3769/92, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 900/92 a nařízení Rady (ES) č. 988/2002. 12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 13) Nařízení vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 81f zákona č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi, v platném znění.
Zákon č. 168/1998 Sb.	Zákon č. 168/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 7. 1998, datum účinnosti 16. 7. 1998, částka 58/1998 * Čl. I - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199 * Čl. III - Závěrečné ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.) 168 ZÁKON ze dne 18. června 1998, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb. a zákona č. 149/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slova „nadací“ doplňují slova „, nadačních fondů“. 2. V § 6 odst. 3 v druhé větě se za slovo „výrobky“ vkládají slova „, jiné věci kromě bytů, v nichž má zaměstnanec bydliště,“. 3. V § 7 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Dojde-li k ukončení (přerušení) podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 4 písm. d) a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu, může podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka s příjmy podle § 7 v případě úmrtí poplatníka.“. 4. V § 10 odst. 5 se slova „výdajů uvedených v § 24 odst. 2 písm. r) a w)“ nahrazují slovy „nabývací ceny akcie a ceny pořízení ostatních cenných papírů“. 5. V § 15 odstavec 10 včetně poznámek pod čarou č. 54), 55), 56), 58), 59), 60) a 61) zní: „(10) Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným poplatníkem ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření4a) a úrokům z hypotečního úvěru53) banky,54) sníženého o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,55) popř. jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou56) a bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým poplatníkem na financování bytových potřeb, pokud poplatník neprovádí bytovou výstavbu v rámci své podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí a) výstavba bytového domu,58) rodinného domu,59) bytu podle zvláštního právního předpisu60) nebo změna32) stavby, kterou vznikne nový byt z prostor nezpůsobilých k bydlení, pokud tyto prostory bytem nebyly nebo nesloužily k bydlení nejméně 5 let, nebo z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení, včetně nástavby nebo půdní vestavby za předpokladu, že kolaudační rozhodnutí stavby pro bytové potřeby nabude právní moci do 4 let od okamžiku uzavření smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb, b) koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu a) s využitím úvěru na financování bytových potřeb, c) koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu podle zvláštního právního předpisu, d) úhrada členského podílu právnické osobě, která byla založena za účelem výstavby a koupě domu nebo bytů, e) údržba61) a modernizace bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu, f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu. 54) § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 55) Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb. 56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb. 58) § 43 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu. 59) § 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 60) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 280/1996 Sb. 61) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).“. 6. V § 15 se doplňuje odstavec 11, který včetně poznámek pod čarou č. 62) a 63) zní: „(11) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb je více zletilých osob62) žijících v jedné domácnosti, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. V případě, že účastníky smlouvy o úvěru je více osob žijících v různých domácnostech, rozdělí se úhrn zaplacených úroků rovným dílem na jednotlivé domácnosti a podíl úroků připadající na domácnost mohou uplatnit členové domácnosti podle věty první. Jde-li o předmět bytové potřeby, uvedený v odstavci 10 písm. a) až c), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby vlastnil a v době po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí63) bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví užíval ke svému trvalému bydlení, nebo bydlení manžela, svých potomků, rodičů nebo prarodičů. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Částka, o kterou se základ daně snižuje podle odstavce 10, nesmí překročit částku 300 000 Kč, a při uplatnění nezdanitelné částky dvěma či více členy domácnosti pak hodnotu příslušného podílu této maximální částky připadajícího na každého z nich. Při placení úroků jen po část roku nesmí nezdanitelná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. 62) § 8 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. 63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.“. 7. V § 19 odst. 1 písm. r) se za slovy „pronájmu uměleckých děl,“ a za slovy „autorských a patentových práv,“ slova „které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány“ nahrazují slovy „která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána“. 8. V § 23 odst. 3 se na konci věty poslední doplňují slova „nebo jeho části“ a doplňuje se tato věta, která včetně poznámky pod čarou č. 19f) zní: „Pokud je daňový subjekt povinen podat podle zvláštního právního předpisu19f) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší hospodářský výsledek, nebudou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. 19f) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 23 odst. 4 písmeno d) zní: „d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona. Těmito částkami jsou také částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen hospodářský výsledek podle odstavce 3, dojde-li k jejich zaplacení. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace. V tomto případě neplatí podmínka, že se jedná o částky již zdaněné u téhož poplatníka,“. 10. V § 24 odst. 2 písm. f) se na konci věty poslední slova „do termínu pro podání daňového přiznání,“ nahrazují slovy „do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části.“ a doplňují se tyto věty: „Pokud je daňový subjekt povinen podat podle zvláštního právního předpisu19f) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,“. 11. V § 24 odst. 2 písmeno r) včetně poznámky pod čarou č. 25a) zní: „r) úhrn hodnot cenných papírů, vymezených zvláštními právními předpisy,25a) prodaných ve zdaňovacím období, a to jen do výše úhrnu příjmů z jejich prodeje. Pokud úhrn hodnot těchto prodaných cenných papírů je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů z jejich prodeje, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle v následujících 3 zdaňovacích obdobích, a to v jednotlivých zdaňovacích obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů z prodeje těchto cenných papírů převýší úhrn hodnot cenných papírů v tomto jednotlivém zdaňovacím období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Obdobně se podle tohoto ustanovení postupuje, pokud je povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období. Pro účely tohoto ustanovení se hodnotou cenného papíru rozumí 1. nabývací cena akcií a zatímních listů (§ 24 odst. 7), avšak u akcií a zatímních listů nabytých počínaje 1. lednem 1998 zvýšená o cenu uplatněné opce, 2. cena pořízení20) ostatních cenných papírů, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998 a u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví zvýšená i o nevyplacený naběhlý alikvotní úrokový výnos za celou dobu držby,20) 25a) § 1 odst. 1 písm. a) až d), f) a l) a § 4 odst. 4 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 17 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 24 odst. 2 písm. w) se za slova „při jeho prodeji,“ vkládají slova „zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998,“. 13. V § 24 odst. 2 písm. y) se za slova „nabyty postoupením nebo vkladem.“ vkládá tato věta: „Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem.“. 14. V § 24 odst. 2 písmeno ze) zní: „ze) cena pořízení20) směnky, o níž je účtováno podle zvláštních právních předpisů20) jako o cenném papíru, zvýšená u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o naběhlý alikvotní úrokový výnos, a to jen do výše příjmu z jejího prodeje,“. 15. V § 24 odst. 2 písmeno zg) zní: „zg) právo opce podle zvláštního právního předpisu,20) avšak při prodeji práva opce je hodnota práva opce20) nebo hodnota práva opce k 31. prosinci 1997 podle zvláštního právního předpisu,20) bylo-li právo opce pořízeno do 31. prosince 1997, výdajem (nákladem), s výjimkou uvedenou v písmenech r) a w), a to jen do výše příjmů z jeho prodeje,“. 16. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zg) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zh), které zní: „zh) částky náhrad cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,5) kterými se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného a zvýšení stravného až o 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem.5)“. 17. V § 25 odst. 1 písm. c) se na konci doplňují tato slova: „a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva,“. 18. V § 25 odst. 1 písm. w) se zrušuje bod 2, zároveň se zrušuje číslování bodu 1 a na konci dosavadního bodu 1 se čárka nahrazuje tečkou. Ve větě druhé se zrušují slova „podle bodů 1 a 2“. 19. V § 25 odst. 1 písm. zb) se číslice „20 000“ nahrazuje číslicí „40 000“. 20. V § 26 odst. 2 písm. a) se číslice „20 000“ nahrazuje číslicí „40 000“. 21. V § 26 odst. 3 písm. c) se číslice „20 000“ nahrazuje číslicí „40 000“. 22. V § 27 písm. a) se číslice „20 000“ nahrazuje číslicí „40 000“. 23. V § 33 odst. 1 se za slova „20 000 Kč“ doplňují slova „a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč“. 24. § 38h odst. 1 se doplňuje písmenem d), které zní: „d) jedna dvanáctina předpokládané výše ročního úroku jako nezdanitelné částky podle § 15 odst. 10 zaokrouhleného na celé stokoruny dolů za kalendářní měsíc, nejvýše však o jednu dvanáctinu limitu stanoveného v § 15 odst. 11, za předpokladu, že poplatník platí splátky úvěru ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou. Při zahájení nebo skončení splácení úvěru v průběhu roku se měsíční snížení zjistí jako částka předpokládaného ročního úroku rozvržená rovnoměrně na kalendářní měsíce, v nichž bude úvěr splácen.“. 25. V § 38k odst. 4 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena d) a e), která znějí: „d) že platí měsíčně splátky úvěru na financování bytových potřeb ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou, e) zda a v jaké výši uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně nebo ze základu pro výpočet zálohy na daň zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru nebo z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo hypotečním úvěrem.“. 26. V § 38l odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) 1\\. smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 10, 2. výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. a), b), c), e) a f), 3. potvrzením právnické osoby o trvání členství a užívání jejího bytu v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d), e) a f), 4. po dokončení stavby pravomocným kolaudačním rozhodnutím, 5. výpisem z listu vlastnictví potvrzujícím vlastnictví bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví v případech uvedených v § 15 odst. 10 písm. a), b), c), e) a f) po celé zdaňovací období.“. 27. V § 38l odst. 2 se ve větě první za slova „písm. c) až f)“ vkládají slova „a h)“ a na konci věty druhé se doplňují slova „a platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě předloží potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem a potvrzení stavební spořitelny nebo banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem“. Čl. III Závěrečné ustanovení Ustanovení čl. I se použijí již pro zdaňovací období 1998. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 269/1998 Sb.	Zákon č. 269/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 162/1997 Sb., o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997 Vyhlášeno 19. 11. 1998, datum účinnosti 19. 11. 1998, částka 95/1998 * Čl. I - Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., z * Čl. III - Zákon č. 162/1997 Sb., o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997, se mění takto: * Čl. IV Aktuální znění od 1. 1. 2013 (503/2012 Sb.) 269 ZÁKON ze dne 5. listopadu 1998, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 162/1997 Sb., o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb., zákona č. 161/1997 Sb. a zákona č. 164/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 2 písm. l) se na konci textu doplňují tato slova: „a v roce 1998“. 2. V § 15 odst. 2 písm. n) se slova „a na krytí dalších škod s ní souvisejících“ nahrazují slovy „a v roce 1998 a na krytí dalších škod s nimi souvisejících“. Čl. III Zákon č. 162/1997 Sb., o vydání státních dluhopisů na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997, se mění takto: V § 1 odst. 1 se na konci textu doplňují tato slova: „a v roce 1998“. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 333/1998 Sb.	Zákon č. 333/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 12. 1998, datum účinnosti 28. 12. 1998, částka 110/1998 * Čl. I - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb. a zákona č. 211/1997 Sb., se mění takto: * Čl. IV - Přechodné ustanovení * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 28. 12. 1998 333 ZÁKON ze dne 17. prosince 1998, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb. a zákona č. 168/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. f) se za slova „cena z veřejné soutěže“ vkládají slova „, z reklamní soutěže, z reklamního slosování, s výjimkou ceny ze spotřebitelské soutěže,2c)“. Poznámka pod čarou č. 2c) zní: „2c) § 1 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb. a zákona č. 149/1998 Sb.“. 2. V § 4 odst. 1 písmeno w) včetně poznámky pod čarou č. 34c) zní: „w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a prodejem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), 34c) § 35d odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 124/1998 Sb.“. 3. V § 4 odst. 1 písm. zb) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zc), které včetně poznámky pod čarou č. 64) zní: „zc) odchodné při skončení pracovního poměru příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, podle zvláštního právního předpisu.64) 64) § 57b zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 163/1998 Sb.“. 4. V § 6 odst. 6 větě poslední se zrušují slova „Pro účely tohoto ustanovení se vychází ze vstupní ceny neomezené podle § 29 odst. 7, a“ a za poslední větou se doplňuje věta: „Částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, však musí činit nejméně 1 000 Kč.“. 5. V § 6 odst. 9 písm. u) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které včetně poznámky pod čarou č. 65) zní: „v) příjmy do výše 10 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádné obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav,65) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nebo ze sociálního fondu (ze zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje. 65) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.“. 6. V § 8 odst. 5 se na konci doplňuje tato věta: „Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují v hrubé výši.“. 7. V § 8 odst. 6 na konci věty první se tečka nahrazuje čárkou a vkládají se slova „s výjimkou úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavené bankou, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).“. 8. V § 10 odst. 8 věta třetí zní: „Poplatník je však může v hrubé výši zahrnout do samostatného základu daně v samostatném příznání k dani, při uplatnění sazby podle § 16 odst. 2.“. 9. V § 10 se odstavec 9 zrušuje. 10. V § 15 odst. 1 písm. a) se částka „32 040 Kč“ nahrazuje částkou „34 920 Kč“. 11. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „18 000 Kč“ nahrazuje částkou „21 600 Kč“. 12. V § 15 odst. 1 písm. c) se částka „18 240 Kč“ nahrazuje částkou „19 884 Kč“ a částka „32 040 Kč“ se nahrazuje částkou „34 920 Kč“. 13. V § 15 odst. 1 písm. d) se částka „6 000 Kč“ nahrazuje částkou „6 540 Kč“. 14. V § 15 odst. 1 písm. e) se částka „12 000 Kč“ nahrazuje částkou „13 080 Kč“. 15. V § 15 odst. 1 písm. f) se částka „42 000 Kč“ nahrazuje částkou „45 780 Kč“. 16. V § 15 odst. 1 písm. g) se částka „9 600 Kč“ nahrazuje částkou „10 464 Kč“. 17. V § 15 odst. 2 se první a druhá věta nahrazují větami: „U poplatníka, který je poživatelem starobního důchodu z pojistného na sociální zabezpečení14c) nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu ve výši nepřesahující 36 000 Kč ročně, se snižuje základ daně o výši rozdílu mezi částkou 36 000 Kč a nižším ročním úhrnem vyplacených částek starobního důchodu. Poplatníkovi, který je poživatelem starobního důchodu uvedeného ve větě první, se nesnižuje základ daně podle odstavce 1 písm. a), a to bez ohledu na výši tohoto důchodu.“. 18. V § 15 odst. 10 se ve větě první zrušuje slovo „poplatníkem“, slovo „sníženého“ se nahrazuje slovem „sníženým“, slova „poplatník neprovádí“ se nahrazují slovy „se nejedná o“ a za slova „bytovou výstavbu“ se vkládají slova „, údržbu61) a změnu32) stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu60) prováděnou“ a dále se zrušuje slovo „své“. 19. V § 15 odst. 10 písm. a) se za slovem „stavby“ zrušují slova „, kterou vznikne nový byt z prostor nezpůsobilých k bydlení, pokud tyto prostory bytem nebyly nebo nesloužily k bydlení nejméně 5 let, nebo z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení, včetně nástavby nebo půdní vestavby“. 20. V § 15 odst. 10 písm. b) se na konci doplňují slova: „za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy,“. 21. Poznámka pod čarou č. 53) zní: „53) § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb.“. 22. V § 15 odst. 10 písm. c) se za slova „rodinného domu“ vkládají slova „včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu,“. 23. V § 15 odst. 10 písm. e) se slovo „modernizace“ nahrazuje slovy „změna32) stavby“ a za slova „právního předpisu“ se doplňují slova „a bytů v nájmu nebo v užívání“. 24. V § 15 odst. 10 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) splacení jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem a použitého poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až f).“. 25. V § 15 odst. 11 větě třetí se slova „v době po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí63)“ zrušují a za slova „byt ve vlastnictví“ se vkládají slova „v případě výstavby nebo změny32) stavby v době po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí63)". Věta pátá se nahrazuje větou, která zní: „Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč.“. 26. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí: Základ daně od Kč \| do Kč\| Daň \| Ze základu přesahujícího ---\|---\|---\|--- 0 \| 102 000 \| 15 % \| 102 000 \| 204 000 \| 15 300 Kč + 20 % \| 102 000 Kč 204 000 \| 312 000 \| 35 700 Kč + 25 % \| 204 000 Kč 312 000 \| 1 104 000 \| 62 700 Kč + 32 % \| 312 000 Kč 1 104 000 \| a více \| 316 140 Kč + 40 % \| 1 104 000 Kč.“. 27. V § 19 odst. 1 písmeno g) zní: „g) příjmy z loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 149/1998 Sb.,“. 28. V § 20 odst. 8 se za druhou větu vkládá věta: „Jsou-li v úhrnu obsaženy i dary na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární a charitativní v souvislosti s živelní pohromou (§ 24 odst. 10), může být o hodnotu těchto darů překročen limit 2 % ze základu daně sníženého podle § 34, nejvýše však lze v úhrnu odečíst 4 % ze základu daně sníženého podle § 34.“. 29. V § 24 odst. 2 písmeno s) zní: „s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví 1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení, 2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení. Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona22a) a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu).20) Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti,“. 30. V § 26 odst. 4 se částka „40 000 Kč“ nahrazuje částkou „60 000 Kč“. 31. V § 26 odst. 7 písm. b) se slova „g) a h)“ nahrazují slovy „g) až l)“. 32. V § 30 odst. 1 se ve větě druhé za slovo „činí“ vkládá slovo „minimálně“. 33. V § 30 odst. 1 se pod nadpisem „Doba odpisování“ číslice „8“, „15“, „30“ a „45“ nahrazují číslicemi „6“, „12“, „20“ a „30“. 34. V § 30 odst. 12 se na konci doplňuje věta, která zní: „Obdobně pokračuje v odpisování i poplatník u hmotného majetku vráceného při ukončení nájmu (§ 28 odst. 2) a poplatník při rozpuštění sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu, který jím byl do tohoto sdružení vnesen.“. 35. V § 31 odst. 1 pod nadpisem „v prvním roce odpisování“ se číslice „6,2“, „3,4“, „1,4“ a „1,0“ nahrazují číslicemi „8,5“, „4,3“, „2,15“ a „1,4“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ se číslice „13,4“, „6,9“, „3,4“ a „2,25“ nahrazují číslicemi „18,3“, „8,7“, „5,15“ a „3,4“ a pod nadpisem „pro zvýšenou vstupní cenu“ se číslice „12,5“, „6,7“, „3,4“ a „2,25“ nahrazují číslicemi „16,7“, „8,4“, „5,0“ a „3,4“. 36. V § 32 odst. 1 pod nadpisem „v prvním roce odpisování“ se číslice „8“, „15“, „30“ a „45“ nahrazují číslicemi „6“, „12“, „20“ a „30“, pod nadpisem „v dalších letech odpisování“ se číslice „9“, „16“, „31“ a „46“ nahrazují číslicemi „7“, „13“, „21“ a „31“ a pod nadpisem „pro zvýšenou zůstatkovou cenu“ se číslice „8“, „15“, „30“ a „45“ nahrazují číslicemi „6“, „12“, „20“ a „30“. 37. V § 36 odst. 2 písm. b) bod 1 zní: „1. z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], s výjimkou výher a cen z loterií a jiných podobných her včetně spotřebitelské soutěže2c) provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)] nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f),“. 38. V § 36 odst. 2 písm. c) se doplňuje bod 5, který zní: „5. z úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavené bankou,“. 39. V § 38a odst. 1 ve větě poslední se za slova „v § 36 odst. 6 písm. a)“ vkládají slova „, uvedená v daňovém přiznání podávaném podle zvláštního právního předpisu39c)“. Poznámka pod čarou č. 39c) zní: „39c) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 40. V § 38d odst. 7 ve větě poslední se slovo „výpis“ nahrazuje slovy „kopie výpisu“. 41. V § 38d odstavec 9 včetně poznámek pod čarou č. 39d) a 39e) zní: „(9) Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní na základě seznamu potvrzení podle odstavce 7, členěného podle jednotlivých plátců, který poplatník předloží současně s daňovým přiznáním. Seznam musí obsahovat údaje o obchodním jméně, identifikačním čísle a sídle plátce, o částkách sražené daně převzatých z jednotlivých potvrzení a souhrnnou výši sražených daní za všechny plátce. Přitom je poplatník povinen na výzvu správce daně39d) prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně39e) oprávněnost nároku na zápočet sražené daně na celkovou daňovou povinnost nebo na posouzení této daně či její části jako daňového přeplatku35e) uplatněného v daňovém přiznání, a doložit jej potvrzeními plátců podle odstavce 7, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání. Obdrží-li poplatník potvrzení plátce po podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, předloží při dodatečném uplatnění postupu podle § 36 odst. 6 dodatečně obdržená potvrzení přímo správci daně; běh lhůt pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního předpisu35e) se počítá ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně poplatníka. 39d) § 31 odst. 9 a § 43 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39e) § 47 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 42. V § 38g odst. 2 se na konci věty první doplňují slova „a neuplatňoval odečet úroků (§ 15 odst. 10 a 11) z hypotečního úvěru banky, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem“. 43. V § 38ga se odstavce 3 a 4 včetně poznámek pod čarou č. 41a) a 41b) zrušují. 44. V § 38h odstavec 2 zní: „(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda od Kč \| do Kč \| Záloha \| Ze zdanitelné mzdy přesahující ---\|---\|---\|--- 0 \| 8 500 \| 15 % \| 8 500 \| 17 000 \| 1 275 Kč + 20 % \| 8 500 Kč 17 000 \| 26 000 \| 2 975 Kč + 25 % \| 17 000 Kč 26 000 \| 92 000 \| 5 225 Kč + 32 % \| 26 000 Kč 92 000 \| a více \| 26 345 Kč + 40 % \| 92 000 Kč.“. 45. V § 38k odst. 4 písm. d) se slova „že platí“ nahrazují slovy „že jsou placeny“. 46. V § 38k odst. 4 písm. e) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) že předmět bytové potřeby ve vlastnictví, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, je užíván k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů, g) že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 10 zákona v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnosti, nepřekročila v uplynulém kalendářním roce 300 000 Kč.“. 47. V § 38k odst. 5 písm. c) se částka „32 040 Kč“ nahrazuje částkou „34 920 Kč“. 48. V § 38l odst. 1 písm. h) bodu 2 se za slovy „e) a f)“ vypouští čárka a doplňují se slova „nebo nájemní smlouvou na účely uvedené pod písmenem e) téhož ustanovení, v případě, že se jedná o byt v nájmu, nebo dokladem o trvalém bydlišti (občanský průkaz), jde-li o byt v užívání“. V bodu 3 se vypouštějí slova „e) a f),". Na konci bodu 4 se čárka nahrazuje tečkou a bod 5 se zrušuje. 49. V § 38l odst. 2 se ve větě druhé za slova „že poplatník každoročně ve stejné lhůtě“ vkládají slova „a při každé změně výše stanovených úroků provedené stavební spořitelnou nebo bankou“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Roční odpisové sazby a koeficienty pro zrychlené odpisování stanovené tímto zákonem se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 1999, a to i u majetku odpisovaného podle dosavadních předpisů. Roční odpisové sazby a koeficienty pro zrychlené odpisování za předchozí zdaňovací období se řídí dosavadními předpisy. 2. U hmotného majetku, který je předmětem smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřených do konce roku 1998, se pro účely ustanovení § 24 odst. 4 písm. a) a § 30 odst. 4 zákona o daních z příjmů doba odpisování řídí dosavadními předpisy. 3. Zvýšení vstupní ceny hmotného majetku na částku převyšující 40 000 Kč, provedené zákonem č. 168/1998 Sb., se vztahuje pouze na hmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka počínaje 1. lednem 1998. 4. Pro nehmotné výsledky výzkumu a vývoje evidované v majetku poplatníka do 31. prosince 1997, které byly pro účely zákona nehmotným majetkem, se použije způsob odpisování platný do 31. prosince 1997, a to až do doby ukončení jejich odpisování. 5. Ustanovení čl. I bodů 6, 8, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 29, 31, 34 a 49 tohoto zákona se použijí poprvé za zdaňovací období roku 1998. 6. Ustanovení čl. I bodů 26 a 44 tohoto zákona se použijí poprvé za zdaňovací období roku 1999. 7. Ustanovení čl. I bodu 30 tohoto zákona - zvýšení vstupní ceny nehmotného majetku na částku převyšující 60 000 Kč se vztahuje pouze na nehmotný majetek zaevidovaný do majetku poplatníka počínaje 1. lednem 1999. 8. Ustanovení čl. I bodů 1, 2, 7, 9, 37 a 38 tohoto zákona se použijí dnem vyhlášení tohoto zákona. 9. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 1998 platí dosavadní předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 1999, nestanoví-li tento zákon jinak. Čl. III Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb. a zákona č. 211/1997 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se slovo „osm“ nahrazuje slovem „šest“. 2. V § 7 odst. 1 písm. b) se za slova „hmotného majetku jsou“ vkládá slovo „písemně“. 3. V § 7 odst. 5 se poslední věta zrušuje. 4. V § 7 odst. 8 písm. a) se číslice „5“ nahrazuje číslicí „3“, v písmenu b) se číslice „8“ nahrazuje číslicí „6“, v písmenu c) se číslice „12“ nahrazuje číslicí „8“ a v písmenu d) se číslice „16“ nahrazuje číslicí „10“. 5. V § 7 odst. 8 se poslední věta včetně poznámky pod čarou č. 13b) zrušuje. 6. V § 8a odst. 1 písm. a) se slovo „účetní“ nahrazuje slovem „neuhrazené“. 7. V § 8a odst. 2 se za slovy „soudní řízení“ vypouští čárka a vkládají se slova „a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu13h)“. Poznámka pod čarou č. 13h) zní: „13h) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. Čl. IV Přechodné ustanovení Pro maximální dobu tvorby rezervy na opravy hmotného majetku, která byla zahájena před 1. lednem 1999 a je v ní pokračováno po nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., ve znění platném ke dni, který předchází dni vyhlášení tohoto zákona. Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 63/1999 Sb.	Zákon č. 63/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů Vyhlášeno 9. 4. 1999, datum účinnosti 9. 4. 1999, částka 26/1999 * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA ZÁKONA Č. 368/1992 SB., O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2017 (186/2016 Sb.) 63 ZÁKON ze dne 11. března 1999, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb. a zákona č. 333/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „, s výjimkou ceny ze spotřebitelské soutěže,2c)“ včetně poznámky pod čarou č. 2c) zrušují. 2. V § 19 odst. 1 písm. g) se slova „písm. a)“ zrušují. 3. V § 36 odst. 2 písm. b) bodě 1 se slova „včetně spotřebitelské soutěže2c)“ zrušují. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA ZÁKONA Č. 368/1992 SB., O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb., se mění takto: Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb., „Sazebník správních poplatků“, se mění takto: 1. V položce 20 se písmeno g) zrušuje. 2. V položce 20 v poznámkách se bod 4 zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou části první bodů 1, 6, 8, 12 až 15, 17 a 29, části druhé a části třetí, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 98/1999 Sb.	Zákon č. 98/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. Vyhlášeno 25. 5. 1999, datum účinnosti 25. 5. 1999, částka 36/1999 * Čl. I - Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., se mění takto: * Čl. II - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. III Aktuální znění od 25. 5. 1999 98 ZÁKON ze dne 29. dubna 1999, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 písm. a) bodě 4 se slova „rodinného domku“ zrušují a doplňuje se bod 5, který včetně poznámky pod čarou č. 17a) zní: „5. určeny pro stavby pro bydlení v současně zastavěném území obce,17a) 17a) § 12 odst. 1 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.“. 2. V § 9 odst. 5 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 18) zní: „a) údaje katastru nemovitostí18) o pozemcích, které jsou navrhovány k odnětí ze zemědělského půdního fondu, a dále výměry parcel nebo jejich částí a zákres navrhovaného odnětí v kopii katastrální mapy doplněné orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence, 18) § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.“. 3. V § 9 odst. 5 písm. b) se slovo „evidence“ nahrazuje slovem „katastru“ a doplňuje se odstavec 7, který zní: „(7) Výši odvodů podle odstavce 6 písm. d) vymezí orgán ochrany zemědělského půdního fondu pouze orientačně. Konečná výše odvodů se stanoví rozhodnutím (§ 11 odst. 2).“. 4. V § 10 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 19a) zní: „(3) Na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštních předpisů19) a ohlášení vlastníka katastrální úřad provede změnu druhu pozemku19a) v katastru nemovitostí, je-li souhlasem k odnětí dotčen pozemek uvedený v § 1 odst. 2 tohoto zákona, nebo provede změnu druhu pozemku (kultury), je-li tímto souhlasem dotčena nezemědělská půda náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 3). 19a) § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb.“. 5. V § 11 odst. 3 písm. b) se slova „a pro zřizování skládek odpadů“ zrušují. 6. V § 11 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 8, které znějí: „(4) Pro účely tohoto zákona se za investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti považují stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny. (5) Odvody za dočasně odnímanou půdu [odstavec 1 písm. b)] se nepředepisují, je-li zemědělská půda odnímána pro pěstování vánočních stromků nebo dřevin pěstovaných pro energetické účely. (6) Odvody za trvalé odnětí půdy se nepředepíší též v případech odnětí pro stavby pro bydlení na plochách určených k tomuto účelu schváleným územním plánem obce nebo regulačním plánem vždy mimo současně zastavěné území obce.17a) (7) Za stavby občanského vybavení se pro účely výpočtu odvodů za odnětí půdy považují stavby škol všech typů, mateřské školy, kina, divadla, kulturní domy, výstavní síně, nemocnice, polikliniky, zdravotní zařízení a střediska, ústavy sociální péče včetně ústavů pro mládež, jesle, dětské domovy, stavby církevní (kaple, kostely, modlitebny) a hřbitovy. (8) Za stavby zemědělské prvovýroby, pro které se nepředepíší odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, se nepovažují stavby vázané na chov zvířat, které slouží jiným účelům, např. sportovním (dostihová dráha, výcviková hala apod.).“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 9 až 11. 7. V § 12 odstavec 1 zní: „(1) Odvod placený jednorázově (§ 11 odst. 10) je splatný do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu.“. 8. V § 12 odst. 3 se věta „Výše penále se stanoví platebním výměrem.“ nahrazuje větou „Výši penále stanoví finanční orgán platebním výměrem na základě stanoviska toho orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal rozhodnutí o odvodech (§ 11 odst. 2).“. 9. V § 12 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámek pod čarou č. 21a) a 21b) znějí: „(4) Finanční orgán21a) vybírá a vymáhá odvody za odnětí půdy podle zvláštních předpisů.21b) (5) Jestliže výše odvodu placeného jednorázově (§ 11 odst. 10) nepřevyšuje celkovou částku 50 Kč, odvod se neplatí. 21a) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 21b) § 1 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 19 se slova „orgán geodézie a kartografie“ nahrazují slovy „katastrální úřad“ a slovo „evidence“ se nahrazuje slovem „katastru“. 11. V § 20 se na konci odstavce 6 doplňuje tato věta: „Pokutu vybírá a vymáhá finanční orgán podle zvláštních předpisů.21b)“. 12. V části B přílohy se ve skupině faktorů B zrušuje tato položka: „Ochranná pásma vodních zdrojů III. stupně 5“. 13. V části B přílohy se ve skupině faktorů C zrušuje tato položka: „Území uvnitř hranic 11 sídelních regionálních aglomerací určených usnesením vlády ČSSR č. 26/1983 10“. Čl. II Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 106/1999 Sb.	Zákon č. 106/1999 Sb. Zákon o svobodném přístupu k informacím Vyhlášeno 8. 6. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 39/1999 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 19) * ČÁST DRUHÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 22) Aktuální znění od 1. 7. 2024 (197/2024 Sb.) 106 ZÁKON ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje pravidla pro poskytování informacíinformací a dále upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacíminformacím. § 2 Povinnost poskytovat informace (1) Povinnými subjektyPovinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informaceinformace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. (2) Povinnými subjektyPovinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. (3) Zákon se nevztahuje na poskytování informacíinformací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informacíinformací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví1a), a dalších informacíinformací, pokud zvláštní zákon1b) upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informacíinformací. (4) Povinnost poskytovat informaceinformace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informacíinformací. (5) Profesní samosprávné komory poskytují podle tohoto zákona pouze informaceinformace vztahující se k výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem. § 2a Veřejný podnik (1) Povinným subjektemPovinným subjektem je dále veřejný podnik, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, která není povinným subjektempovinným subjektem podle § 2 odst. 1 a a) která 1. vykonává relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek21), 2. jedná jako poskytovatel veřejných služeb podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, 3. jedná jako letecký dopravce, který plní závazky veřejné služby podle čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, nebo 4. jedná jako majitel lodi, který plní závazky veřejných služeb podle čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž), a b) v níž může povinný subjektpovinný subjekt podle § 2 odst. 1 vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě majetkové účasti v této právnické osobě nebo pravidel, jimiž se řídí. (2) Má se za to, že podmínka dominantního vlivu je splněna, pokud povinný subjektpovinný subjekt podle § 2 odst. 1 přímo nebo nepřímo a) drží většinový podíl na upsaném základním kapitálu veřejného podniku, b) disponuje s většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na veřejném podniku, nebo c) může jmenovat více než polovinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu veřejného podniku. § 2b Poskytování informací v oblasti hospodářské soutěže (1) Povinnost poskytovat informaceinformace se netýká informacíinformací o činnostech veřejného podniku a veřejné instituce, která je obchodní společností nebo národním podnikem, pokud tyto činnosti a) jsou uskutečňovány v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání veřejného podniku nebo veřejné instituce zapsaného ve veřejném rejstříku nebo b) mají obchodní nebo průmyslovou povahu a poskytnutí informaceinformace by veřejný podnik nebo veřejnou instituci znevýhodnilo na relevantním trhu. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o činnosti podle § 2a odst. 1 písm. a). § 3 Základní pojmy (1) Žadatelem pro účel tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci. (2) Možností dálkového přístupu pro účel tohoto zákona je přístup k informaciinformaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí sítě nebo služby elektronických komunikací2). (3) InformacíInformací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. (4) InformacíInformací podle tohoto zákona není počítačový program. (5) Zveřejněnou informacíinformací pro účel tohoto zákona je taková informaceinformace, která může být vždy znovu vyhledána a získána, zejména vydaná tiskem nebo na jiném nosiči dat umožňujícím zápis a uchování informaceinformace, vystavená na úřední desce, s možností dálkového přístupu nebo umístěná v knihovně poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a). (6) Doprovodnou informacíinformací pro účel tohoto zákona je taková informaceinformace, která úzce souvisí s požadovanou informacíinformací (například informaceinformace o její existenci, původu, počtu, důvodu odepření, době, po kterou důvod odepření trvá a kdy bude znovu přezkoumán, a dalších důležitých rysech). § 3a Další pojmy (1) Strojově čitelným formátemStrojově čitelným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informaceinformace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury. (2) Otevřeným formátemOtevřeným formátem se pro účely tohoto zákona rozumí formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informacíinformací obsažených v datovém souboru. (3) Otevřenou formální normouOtevřenou formální normou se pro účely tohoto zákona rozumí pravidlo, které bylo vydáno písemně a obsahuje specifikace požadavků na zajištění schopnosti různých programových vybavení vzájemně si poskytovat služby a efektivně spolupracovat. (4) Metadaty se pro účely tohoto zákona rozumí data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informacíinformací a jejich správu v průběhu času. (5) Otevřenými datyOtevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informaceinformace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátustrojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektempovinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených datotevřených dat. (6) Dynamickými datyDynamickými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informaceinformace v elektronické podobě, které podléhají průběžné aktualizaci nebo aktualizaci v reálném čase, zejména z důvodu jejich významné proměnlivosti nebo rychlého zastarávání. (7) Rozhraním pro programování aplikacíRozhraním pro programování aplikací se pro účely tohoto zákona rozumí sada funkcí a procesů umožňujících vytváření aplikací, které přistupují k funkcím nebo datům operačního systému, databáze, aplikace nebo jiné elektronické služby. § 4 Poskytování informací (1) Povinné subjektyPovinné subjekty poskytují informaceinformace na základě žádosti nebo zveřejněním. (2) V případě, že je žadatelem povinný subjektpovinný subjekt, je mu poskytována informaceinformace za stejných podmínek jako jiným žadatelům. § 4a Poskytování informací na žádost (1) Je-li informaceinformace poskytována na základě žádosti, poskytuje se za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných informacíinformací (dále jen „standardní podmínky užití“) a ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informaceinformace, včetně k ní se vztahujících metadat, pokud tento zákon nestanoví jinak. Povinný subjektPovinný subjekt není povinen měnit formát nebo jazyk informaceinformace ani vytvářet k informaciinformaci metadata, pokud by taková změna nebo vytvoření metadat byly pro povinný subjektpovinný subjekt nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví povinný subjektpovinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaciinformaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena. Pokud je požadovaná informaceinformace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjektpovinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjektpovinný subjekt takový celek v souladu s tímto zákonem. Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informaceinformace, poskytne povinný subjektpovinný subjekt informaciinformaci v elektronické podobě. (2) Je-li informaceinformace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména a) sdělením informaceinformace v elektronické nebo listinné podobě, b) poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaciinformaci, c) poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaciinformaci, d) nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaciinformaci, e) sdílením dat prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací, nebo f) umožněním dálkového přístupu k informaciinformaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem. (3) Pokud způsob poskytnutí informaceinformace podle odstavce 2 není možný nebo by pro povinný subjektpovinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž, vyhoví povinný subjektpovinný subjekt žádosti tím, že poskytne informaciinformaci jiným způsobem umožňujícím její účinné využití žadatelem. § 4b Poskytování informací zveřejněním InformaceInformace poskytovaná zveřejněním se poskytuje za standardních podmínek užití a ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena; při zveřejnění takové informaceinformace v elektronické podobě musí být jeden z těchto formátů otevřený a, je-li to možné, též strojově čitelný. Je-li to možné a vhodné, zveřejní povinný subjektpovinný subjekt spolu s informacíinformací též metadata, která se k ní vztahují. Formát i metadata musí splňovat otevřené formální normyotevřené formální normy. § 4c Evidence otevřených dat (1) Povinné subjektyPovinné subjekty zaevidují informaceinformace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená dataotevřená data, v národním katalogu otevřených datotevřených dat. (2) Národní katalog otevřených datotevřených dat je informační systém veřejné správy přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup sloužící k evidování informacíinformací zveřejňovaných jako otevřená dataotevřená data a dalších informacíinformací zveřejňovaných způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména rozhraním pro programování aplikacírozhraním pro programování aplikací a informacíinformací o produktech a službách, které otevřená dataotevřená data a další informaceinformace využívají. InformaceInformace obsažené v národním katalogu otevřených datotevřených dat jsou poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup jako otevřená dataotevřená data. (3) Správcem národního katalogu otevřených datotevřených dat je Digitální a informační agentura. § 5 Zveřejňování informací (1) Každý povinný subjektpovinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, tyto informace: a) důvod a způsob založení povinného subjektupovinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost, b) popis své organizační struktury, místo a způsob, jak získat příslušné informaceinformace, kde lze podat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí o právech a povinnostech osob, c) místo, lhůtu a způsob, kde lze podat opravný prostředek proti rozhodnutím povinného subjektupovinného subjektu o právech a povinnostech osob, a to včetně výslovného uvedení požadavků, které jsou v této souvislosti kladeny na žadatele, jakož i popis postupů a pravidel, která je třeba dodržovat při těchto činnostech, a označení příslušného formuláře a způsob a místo, kde lze takový formulář získat, d) přehled nejdůležitějších předpisů, podle nichž povinný subjektpovinný subjekt zejména jedná a rozhoduje, které stanovují právo žádat informaceinformace a povinnost poskytovat informaceinformace a které upravují další práva občanů ve vztahu k povinnému subjektupovinnému subjektu, a to včetně informaceinformace, kde a kdy jsou tyto předpisy poskytnuty k nahlédnutí, e) sazebník úhrad za poskytování informacíinformací, f) výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informacíinformací (§ 18) nebo odkaz na údaje zveřejněné postupem podle § 18 odst. 2 v centrálním registru výročních zpráv v oblasti poskytování informacíinformací (dále jen „centrální registr“), g) výhradní licence nebo podlicence (dále jen „licence“) poskytnuté podle § 14b odst. 4, h) rozhodnutí nadřízeného orgánu o výši úhrad vydaná podle § 16a odst. 7, i) elektronickou adresu podatelny. (2) Povinné subjektyPovinné subjekty jsou ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit a) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních nebo podlicenčních smluv (dále jen „licenční smlouva“) podle § 14b, b) postup, který musí povinný subjektpovinný subjekt podle § 2 odst. 1 dodržovat při vyřizování podání nebo podnětů, zveřejněný Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy v podobě popisu úkonů orgánu veřejné moci a úkonů subjektu, který při vykonávání těchto úkonů nepůsobí jako orgán veřejné moci, vedeného v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností, a to tak, aby do nich mohl každý nahlédnout a pořídit si opis, výpis nebo kopii. (3) Do 15 dnů od poskytnutí informacíinformací na žádost povinný subjektpovinný subjekt tyto informaceinformace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacíchinformacích poskytnutých způsobem podle § 4a odst. 2 písm. e) a f), informacíchinformacích poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacíchinformacích postačí zveřejnit doprovodnou informaciinformaci vyjadřující jejich obsah. Poskytnutá nebo doprovodná informaceinformace musí být zveřejněna nejméně po dobu 6 let. (4) Povinné subjektyPovinné subjekty jsou povinny zveřejňovat informaceinformace uvedené v odstavci 1 a 2 též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tato povinnost se nevztahuje na povinné subjektypovinné subjekty, které jsou pouze fyzickými osobami. V případě informacíinformací uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) a odstavci 2 písm. b) postačuje ke splnění této povinnosti uvedení odkazu na místo, kde jsou tyto informaceinformace již zveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Povinný subjektPovinný subjekt může informaceinformace podle odstavce 1 zveřejnit i dalšími způsoby a může zveřejnit i další informaceinformace, nestanoví-li zákon jinak. § 5a Informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup (1) Povinné subjektyPovinné subjekty, které na základě zákona vedou a spravují registry, evidence, seznamy nebo rejstříky obsahující informaceinformace, které jsou na základě zákona každému přístupné (dále jen „registr“), jsou povinny tyto informaceinformace zveřejňovat v přehledné formě způsobem umožňujícím i dálkový přístup. (2) Povinné subjektyPovinné subjekty zveřejňují informaceinformace obsažené v registrech, s výjimkou dokumentů ze sbírky listin, jsou-li součástí registru, rovněž jako otevřená dataotevřená data. Podle věty první se nezveřejní jméno a příjmení, datum narození s výjimkou roku narození, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště s výjimkou názvu obceobce; to neplatí, jsou-li tyto údaje uvedeny v registrech v souvislosti s podnikáním nebo jinou obdobnou výdělečnou činností nebo v souvislosti s členstvím fyzické osoby ve statutárním nebo jiném orgánu právnické osoby nebo s výkonem funkce statutárního orgánu nebo v souvislosti s postavením skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů. (3) Povinné subjektyPovinné subjekty zveřejňují dynamická datadynamická data, která nejsou obsažená v registrech a jejichž poskytnutí není zákonem omezeno, způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací jako otevřená dataotevřená data, bezprostředně po jejich shromáždění. Pokud by zveřejnění dynamických datdynamických dat podle věty první představovalo pro povinný subjektpovinný subjekt nepřiměřenou zátěž, zveřejní dynamická datadynamická data bez zbytečného odkladu tak, aby nedošlo k nepřiměřenému narušení jejich využitelnosti. (4) Státní orgány, krajské úřady a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností zveřejňují metadata informacíinformací zveřejněných způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich úředních deskách a metadata těchto úředních desek jako otevřená dataotevřená data. § 5b Zveřejňování datových souborů s vysokou hodnotou Povinný subjektPovinný subjekt zveřejňuje ve strojově čitelném a otevřeném formátuotevřeném formátu za standardních podmínek užití, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací, jako otevřená dataotevřená data informaceinformace, jejichž seznam stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024. Přístup a využití datových souborů s vysokou hodnotou je bezplatný, nestanoví-li přímo použitelný předpis podle věty první jinak. § 6 Odkaz na zveřejněnou informaci (1) Pokud žádost o poskytnutí informaceinformace směřuje k poskytnutí zveřejněné informaceinformace, může povinný subjektpovinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informaceinformace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informaceinformace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informaceinformace nachází. (2) Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informaceinformace, povinný subjektpovinný subjekt mu ji poskytne; to neplatí, pokud byla žádost o poskytnutí informaceinformace podána elektronicky a pokud je požadovaná informaceinformace zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup a žadateli byl sdělen odkaz na internetovou stránku, kde se informaceinformace nachází. § 7 Ochrana utajovaných informací Je-li požadovaná informaceinformace v souladu s právními předpisy4) označena za utajovanou informaciutajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup, povinný subjektpovinný subjekt ji neposkytne. Povinný subjektPovinný subjekt neposkytne rovněž osobní údaje o osobě, která je držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím pro stupeň utajení Přísně tajné a Tajné, pokud by to mohlo ohrozit ochranu utajovaných informacíutajovaných informací. § 8 § 8a (1) InformaceInformace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjektpovinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu4a). (2) Povinný subjektPovinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. § 8b Příjemci veřejných prostředků (1) Povinný subjektPovinný subjekt poskytne základní osobní údajeosobní údaje4b) o osobě, které poskytl veřejné prostředkyveřejné prostředky. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování veřejných prostředkůveřejných prostředků podle zákonů v oblasti sociální, poskytování zdravotních služeb, hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, státní podpory stavebního spoření a státní pomoci při obnově území4c). (3) Základní osobní údajeosobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obecobec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředkůveřejných prostředků. § 8c Informování o příjmech fyzických osob (1) Povinný subjektPovinný subjekt poskytne informaciinformaci o výši příjmu osoby, které poskytl nebo poskytuje veřejné prostředkyveřejné prostředky mající povahu příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů a) jako 1. veřejnému funkcionáři, na kterého se vztahovaly nebo vztahují povinnosti podle zákona o střetu zájmů, 2. poradci prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo 3. členovi svého statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu, anebo b) pokud žadatel prokáže veřejný zájem na poskytnutí informaceinformace o výši příjmu této osoby a tento veřejný zájem v jednotlivém případě převažuje nad zájmem na ochraně této informaceinformace. (2) InformaceInformace o výši příjmu podle odstavce 1 se poskytne v rozsahu jméno, příjmení, funkční, pracovní či jiné obdobné zařazení a výše veřejných prostředkůveřejných prostředků, na kterou vznikl nárok, před zdaněním a dalšími povinnými odvody za období podle obsahu žádosti. Při poskytování informaceinformace podle věty první se § 5 odst. 3 nepoužije. § 9 Ochrana obchodního tajemství (1) Pokud je požadovaná informaceinformace obchodním tajemstvím6), povinný subjektpovinný subjekt ji neposkytne. (2) Při poskytování informaceinformace, která se týká používání veřejných prostředkůveřejných prostředků, se nepovažuje poskytnutí informaceinformace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství. § 10 Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů Informace o majetkových poměrech osoby, která není povinným subjektempovinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení8) povinný subjektpovinný subjekt podle tohoto zákona neposkytne. § 11 Další omezení práva na informace (1) Povinný subjektPovinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud: a) se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektupovinného subjektu, b) jde o novou informaciinformaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím, c) jde o informaciinformaci poskytnutou Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou unií, která je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích osob chráněna uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“ a v České republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo Evropské unii, pokud původce nedal k poskytnutí souhlas8a), d) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, e) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí20), f) její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje ochranu kritické infrastruktury22), nebo g) byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení. (2) Povinný subjektPovinný subjekt informaci neposkytne, pokud: a) jde o informaciinformaci vzniklou bez použití veřejných prostředkůveřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informaceinformace souhlasí, b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona9) a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období, c) by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským (dále jen „právo autorské“)2b), d) jde o informaciinformaci, která se týká stability finančního systému18), nebo e) jde o informaciinformaci poskytnutou členským státem Organizace Severoatlantické smlouvy, Evropské unie nebo jiným státem, se kterým Česká republika spolupracuje při výměně informacíinformací v oblasti obrany, v tomto státě chráněnou v zájmu obrany, v České republice chráněnou za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem označením „OMEZENÝ PŘÍSTUP“23), pokud stát původce nedal k poskytnutí souhlas. (3) InformaceInformace, které získal povinný subjektpovinný subjekt od třetí osoby při plnění úkolů v rámci kontrolní, dozorové, dohledové nebo obdobné činnosti prováděné na základě zvláštního právního předpisu11), podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, se neposkytují. Povinný subjektPovinný subjekt poskytne pouze ty informaceinformace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností. (4) Povinné subjektyPovinné subjekty dále neposkytnou informace o a) probíhajícím trestním řízenítrestním řízení, nebo týkající se trestního řízenítrestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízenítrestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces, b) rozhodovací činnosti soudů s výjimkou rozsudků, c) plnění úkolů zpravodajských služeb,12) nebo o činnosti zpravodajských služeb, pokud by poskytnutí této informaceinformace ohrozilo plnění jejich úkolů či ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu, e) činnosti Finančního analytického úřadu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, f) činnosti České národní bankybanky v souvislosti s vedením centrální evidence účtů. Ustanovení zvláštních zákonů13) o poskytování informací v uvedených oblastech tím nejsou dotčena. (5) Povinný subjektPovinný subjekt neposkytne informaciinformaci, která je předmětem ochrany práva autorského2b), je-li v držení a) provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštních právních předpisů13a), b) škol a školských zařízení, které jsou součástí vzdělávací soustavy podle školského zákona13b) a podle zákona o vysokých školách13c), c) Akademie věd České republiky a dalších veřejných institucí, které jsou příjemci nebo spolupříjemci podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředkůveřejných prostředků podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje13d), nebo d) kulturních institucí hospodařících s veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, jako jsou divadla, orchestry a další umělecké soubory, s výjimkou knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzeí a galerií poskytujících standardizované veřejné služby19). Poskytování těchto informacíinformací v souladu se zvláštními předpisy tím není dotčeno. (6) Povinný subjektPovinný subjekt neposkytne informaciinformaci o činnosti orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činytrestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky. § 11a (1) Povinný subjektPovinný subjekt může odmítnout žádost nebo její část do sedmi dnů ode dne jejího přijetí, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit a) nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informaceinformace, pokud nejde o informaceinformace podle § 8a odst. 2, nebo b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektupovinného subjektu; za způsobení nepřiměřené zátěže se považuje také podávání žádostí o informaceinformace u většího počtu povinných subjektůpovinných subjektů bez zjevné obsahové souvislosti požadovaných informacíinformací, a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektupovinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s fyzickou osobou uvedenou v písmenu a). (2) Rozsah požadovaných informacíinformací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodem pro odmítnutí žádosti podle odstavce 1. § 11b Povinný subjektPovinný subjekt může odmítnout žádost o poskytnutí informaceinformace, jestliže požadovanou informaciinformaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít nevyplývá ze zákona; to neplatí, pokud povinný subjektpovinný subjekt může požadovanou informaciinformaci získat na základě jednoduchých úkonů z jiných informacíinformací, které povinný subjektpovinný subjekt má, případně poskytnout postupem podle § 4a odst. 1 věty třetí. § 12 Podmínky omezení Všechna omezení práva na informace provede povinný subjektpovinný subjekt tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. V odůvodněných případech povinný subjektpovinný subjekt ověří, zda důvod odepření trvá. § 13 Žádost o poskytnutí informace (1) Žádost o poskytnutí informaceinformace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. (2) Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně. (3) Ustanovení § 14 až 16a a § 18 platí pouze pro žádosti podané písemně. § 14 Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace (1) Žádost je podána dnem, kdy ji obdržel povinný subjektpovinný subjekt. (2) Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektupovinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informaceinformace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručováníadresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručováníadresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručováníAdresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. (3) Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektupovinného subjektu, pokud ji povinný subjektpovinný subjekt zřídil. Pokud elektronické adresy podatelny nejsou zveřejněny, postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu povinného subjektupovinného subjektu. (4) Neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 věty první a adresu pro doručováníadresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána podle odstavce 3, není žádostí ve smyslu tohoto zákona. (5) Povinný subjektPovinný subjekt posoudí žádost a: a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaciinformaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14b nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží, b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informaceinformace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti, c) v případě, že požadované informaceinformace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli, d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaciinformaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění nebo upřesnění; je-li zapotřebí licence podle § 14b, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku. (6) Lhůtu pro poskytnutí informaceinformace podle odstavce 5 písm. d) může povinný subjektpovinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou: a) vyhledání a sběr požadovaných informacíinformací v jiných úřadovnách, které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost, b) vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informacíinformací požadovaných v jedné žádosti, c) konzultace s jiným povinným subjektempovinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektupovinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti, nebo d) nezbytnost umožnit uplatňování práv osobám, které by mohly být podstatným způsobem dotčeny poskytnutím požadované informaceinformace; to neplatí, pokud 1. bylo možné výzvu k vyjádření dotčené osobě předat osobně nebo odeslat elektronicky nejpozději pátý den po přijetí žádosti, 2. výzva dotčené osobě obsahovala žádost o potvrzení jejího doručení a 3. nejpozději třetí den po odeslání bylo prokázáno doručení výzvy dotčené osobě, zejména potvrzením přijetí výzvy učiněným způsobem pro podání žádosti o informaceinformace. Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informaceinformace. § 14a Výhradní dohody (1) Povinný subjektPovinný subjekt může s žadatelem uzavřít výhradní dohodu o poskytování informacíinformací (dále jen „výhradní dohoda“) jako veřejnoprávní smlouvu, pokud je to nezbytné ve veřejném zájmu pro digitalizaci kulturních zdrojů, které nejsou chráněny autorským právem nebo jiným právem duševního vlastnictví. Povinný subjektPovinný subjekt po dobu trvání výhradní dohody neposkytne třetím osobám informaciinformaci poskytnutou na základě výhradní dohody za stejným účelem jako v uzavřené výhradní dohodě ani neposkytne digitální reprodukci vzniklou na základě výhradní dohody. (2) Výhradní dohodu lze uzavřít nejvýše na 8 let. Trvání výhradní dohody lze jednou prodloužit o nejvýše 5 let, pokud trvají důvody, na základě kterých byla uzavřena. (3) Druhá smluvní strana výhradní dohody musí povinnému subjektupovinnému subjektu bezplatně nejpozději ke konci trvání výhradní dohody poskytnout kopii digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní dohody poskytnout podle tohoto zákona. (4) Podmínky poskytnutí informaceinformace na základě výhradní dohody musí umožňovat další užití informaceinformace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Povinný subjektPovinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výhradní dohodu a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich uzavření nejméně 2 měsíce předtím, než nabudou účinnosti. (6) Na ustanovení výhradních dohod se nevztahuje ochrana obchodního tajemství. § 14b Některá ustanovení o licenční smlouvě při poskytování informací (1) Má-li být informaceinformace, která je předmětem práva autorského, poskytnuta na základě licenční smlouvy a majetková práva k předmětu práva autorského vykonává povinný subjektpovinný subjekt, který není vyňat z povinnosti poskytovat informaceinformace podle § 11 odst. 5, postupuje se ve věcech neupravených tímto zákonem podle autorského zákona2b). (2) Odměna za oprávnění informaciinformaci užít nesmí být vyšší než úhrada podle § 17, nestanoví-li jinak autorský zákon nebo licenční smlouva mezi povinným subjektempovinným subjektem a tím, kdo právo nakládat s předmětem práva autorského na povinný subjektpovinný subjekt převedl. (3) Podmínky poskytnutí informaceinformace v licenční smlouvě musí umožňovat další užití informaceinformace žadatelem v souladu se žádostí, pokud tento zákon nestanoví jinak. Licence se poskytuje jako nevýhradní, s výjimkou případů podle odstavce 4. (4) Povinný subjektPovinný subjekt může poskytnout výhradní licenci pouze tehdy, je-li pro další šíření poskytované informaceinformace nezbytná a je-li to ve veřejném zájmu. Výhradní licenci lze poskytnout na dobu nejvýše 3 let; její trvání lze opakovaně prodloužit vždy nejvýše o 3 roky, pokud trvají důvody podle věty první. Výhradní licenci k digitalizaci kulturního zdroje lze poskytnout nejvýše na 8 let; její trvání lze jednou prodloužit o nejvýše 5 let, pokud trvají důvody podle věty první. V případě poskytnutí výhradní licence k digitalizaci kulturního zdroje musí druhá smluvní strana povinnému subjektupovinnému subjektu bezplatně poskytnout kopii digitální reprodukce kulturního zdroje, kterou bude možné po skončení trvání výhradní licence poskytnout podle tohoto zákona. Povinný subjektPovinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytnutou výhradní licenci a dohodu o prodloužení jejího trvání spolu s důvody jejich poskytnutí nebo uzavření nejméně 2 měsíce předtím, než nabudou účinnosti. (5) Povinný subjektPovinný subjekt zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzor licenční smlouvy, kterou může žadatel přizpůsobit konkrétní žádosti a použít jako návrh na uzavření licenční smlouvy. (6) Na ustanovení licenčních smluv uzavřených podle tohoto zákona se nevztahuje ochrana obchodního tajemství. § 14c Zvláštní právo pořizovatele databáze Má-li být poskytnuta informaceinformace, která je předmětem zvláštního práva pořizovatele databáze podle autorského zákona2b), a majetková práva k tomuto právu vykonává povinný subjektpovinný subjekt uvedený v § 2 odst. 1 nebo v § 2a, tento povinný subjektpovinný subjekt se při poskytování informaceinformace těchto práv vzdá, případně poskytne informaciinformaci na základě takové licence, která umožní vytěžování a zužitkování poskytované informaceinformace třetím osobám bez omezení způsobu a účelu následného užití informaceinformace. § 15 Rozhodnutí o odmítnutí žádosti (1) Pokud povinný subjektpovinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen „rozhodnutí o odmítnutí žádosti“), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. (2) Pokud nebylo žádosti vyhověno z důvodů ochrany obchodního tajemství podle § 9 nebo ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského podle § 11 odst. 2 písm. c), musí být v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, kdo vykonává právo k tomuto obchodnímu tajemství nebo kdo vykonává majetková práva k tomuto předmětu ochrany práva autorského, je-li tato osoba povinnému subjektupovinnému subjektu známa. Pro knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle knihovního zákona2a) a muzea a galerie poskytující standardizované veřejné služby19) se věta první nepoužije. (3) Pokud povinný subjektpovinný subjekt poskytuje informaciinformaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informaceinformace, které jsou bankovním nebo obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu, nemusí vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Sdělí-li žadatel v podané žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení požadované informaceinformace způsobem stanoveným tímto zákonem pro podání písemné žádosti o informaceinformace povinnému subjektupovinnému subjektu, že trvá na vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti v rozsahu vymezených osobních údajů nebo bankovního anebo obchodního tajemství, povinný subjektpovinný subjekt jej vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení sdělení žadatele. § 16 Odvolání (1) Proti rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání. (2) Povinný subjektPovinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. (3) Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektempovinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektupovinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit. (4) Není-li z rozhodnutí, ze spisu ani z vlastní činnosti nadřízeného orgánu zřejmé, zda jsou zde důvody pro odmítnutí žádosti, nadřízený orgán vyzve povinný subjektpovinný subjekt, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 10 dnů, doplnil spis o údaje nezbytné k postupu podle odstavce 5, zejména aby uvedl všechny důvody pro odmítnutí žádosti včetně jejich odůvodnění. S tímto doplněním seznámí nadřízený orgán žadatele a umožní mu, aby se k doplnění do 15 dnů ode dne doručení výzvy vyjádřil. Lhůta pro rozhodnutí o odvolání počíná plynout ode dne, kdy bylo nadřízenému orgánu doručeno vyjádření žadatele k výzvě, a pokud se žadatel ve lhůtě podle věty druhé nevyjádřil, ode dne, kdy tato lhůta uplynula. (5) Neshledá-li nadřízený orgán důvody pro odmítnutí žádosti, zruší rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu o odmítnutí žádosti nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektupovinnému subjektu požadovanou informaciinformaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektupovinnému subjektu. Proti rozhodnutí nadřízeného orgánu podle věty druhé, nejde-li o postup podle § 16b odst. 2, se nelze odvolat. Poskytnutí informaceinformace povinným subjektempovinným subjektem lze exekučně vykonat. (6) Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektupovinnému subjektu nařídí požadované informaceinformace poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dní ode dne doručení rozsudku povinnému subjektupovinnému subjektu. § 16a Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (1) Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informaceinformace (dále jen „stížnost“) může podat žadatel, a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6, b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d), § 14 odst. 6 nebo § 15 odst. 3 nebo po uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti o informaceinformace stanovené v rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b) nebyla poskytnuta informaceinformace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, c) kterému byla informaceinformace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14b odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informacíinformací. (2) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji ihned vyřídit, sepíše o ní povinný subjektpovinný subjekt písemný záznam. (3) Stížnost se podává u povinného subjektupovinného subjektu, a to do 30 dnů ode dne a) doručení sdělení podle § 6, § 14 odst. 5 písm. c) nebo § 17 odst. 3, b) uplynutí lhůty pro poskytnutí informaceinformace podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 6, nebo c) uplynutí lhůty pro rozhodnutí podle § 15 odst. 3 nebo pro vyřízení žádosti o informaceinformace stanovené v rozhodnutí podle odstavce 6 písm. b). (4) O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán. (5) Povinný subjektPovinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě stížnosti sám zcela nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaciinformaci nebo konečnou licenční nabídku, sníží úhradu nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. (6) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektupovinného subjektu a rozhodne tak, že a) postup povinného subjektupovinného subjektu potvrdí, b) povinnému subjektupovinnému subjektu přikáže, aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu, žádost vyřídil, případně předložil žadateli konečnou licenční nabídku, a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informaceinformace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 5, c) usnesením věc převezme a informaciinformaci poskytne sám nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti; tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti, nebo d) stížnost odmítne, je-li podána opožděně, předčasně nebo osobou neoprávněnou. (7) Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. d) přezkoumá postup povinného subjektupovinného subjektu a rozhodne tak, že a) výši úhrady nebo odměny potvrdí, b) výši úhrady nebo odměny sníží; v případě, kdy dostupné informaceinformace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 5 věty druhé s tím, že povinnému subjektupovinnému subjektu přikáže požadovanou informaciinformaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne zaplacení úhrady či odměny, nebo c) stížnost odmítne, je-li podána opožděně, předčasně nebo osobou neoprávněnou. (8) Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena. (9) Rozhodnutí podle odstavců 6 a 7 se oznamuje žadateli a povinnému subjektupovinnému subjektu. Proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 6 a 7 se nelze odvolat. Jde-li však o rozhodnutí podle odstavce 6 písm. c), nelze se odvolat pouze v případě, kdy rozhodl jako nadřízený orgán ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo Úřad pro ochranu osobních údajů. (10) Je-li poskytnuta informaceinformace podle odstavce 6 písm. c), žadatel může ve smyslu odstavce 1 písm. a) nebo c) postupovat obdobně. § 16b Přezkumné řízení a ochrana proti nečinnosti (1) Rozhodnutí nadřízeného orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů. (2) Dospěje-li správní orgán při přezkumu k závěru, že informaceinformace byly odepřeny nezákonně, a dostupné informaceinformace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 5. (3) K opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů. § 17 Hrazení nákladů (1) Povinné subjektyPovinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informacíinformací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informacíinformací žadateli. Povinný subjektPovinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informacíinformací. (2) Pokud byla v licenční smlouvě sjednána odměna, nelze požadovat úhradu nákladů. (3) V případě, že bude povinný subjektpovinný subjekt za poskytnutí informaceinformace požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informaceinformace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektempovinným subjektem vyčíslena. Součástí oznámení musí být poučení o možnosti podat proti požadavku úhrady nákladů za poskytnutí informaceinformace stížnost podle § 16a odst. 1 písm. d), ze kterého je patrné, v jaké lhůtě lze stížnost podat, od kterého dne se tato lhůta počítá, který nadřízený orgán o ní rozhoduje a u kterého povinného subjektupovinného subjektu se podává. (4) Nesplní-li povinný subjektpovinný subjekt vůči žadateli oznamovací povinnost podle odstavce 3, ztrácí nárok na úhradu nákladů. (5) Poskytnutí informaceinformace podle odstavce 3 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, povinný subjektpovinný subjekt žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží. (6) Úhrada je příjmem povinného subjektupovinného subjektu. § 18 Výroční zpráva (1) Každý povinný subjektpovinný subjekt musí vždy do 1. března zveřejnit výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o své činnosti v oblasti poskytování informací podle tohoto zákona obsahující následující údaje: a) počet podaných žádostí o informaceinformace a počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) počet podaných odvolání proti rozhodnutí, c) opis podstatných částí každého rozsudku soudu ve věci přezkoumání zákonnosti rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informaceinformace a přehled všech výdajů, které povinný subjektpovinný subjekt vynaložil v souvislosti se soudními řízeními o právech a povinnostech podle tohoto zákona, a to včetně nákladů na své vlastní zaměstnance a nákladů na právní zastoupení, d) výčet poskytnutých výhradních licencí, včetně odůvodnění nezbytnosti poskytnutí výhradní licence, e) počet stížností podaných podle § 16a, důvody jejich podání a stručný popis způsobu jejich vyřízení, f) další informaceinformace vztahující se k uplatňování tohoto zákona. (2) Povinnost zveřejnit výroční zprávu lze splnit zveřejněním údajů podle odstavce 1 ve lhůtě podle odstavce 1 prostřednictvím centrálního registru. (3) Pokud má povinný subjektpovinný subjekt zvláštním zákonem uloženou povinnost předkládat veřejnou výroční zprávu obsahující informaceinformace o jeho činnosti a nepostupuje podle odstavce 2, začleňuje údaje podle odstavce 1 do této výroční zprávy jako její samostatnou část s názvem „Poskytování informacíinformací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacíminformacím“. § 18a Centrální registr (1) Zřizuje se centrální registr jako informační systém veřejné správy, který slouží ke zveřejňování výročních zpráv podle § 18. Správcem centrálního registru je Ministerstvo vnitra. (2) Centrální registr je bezplatně a neomezeně veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Správce centrálního registru neodpovídá za správnost údajů do centrálního registru vložených. § 19 Umožnění přístupu k informacím nebo poskytnutí informací za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem není porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost uložené zvláštními zákony.15) ČÁST DRUHÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 20 (1) Povinnost uvedená v § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2001. Pro obce, které nejsou městy,16) povinnost podle § 5 odst. 2 nastává dnem 1. ledna 2002. (2) Povinnost uvedená v § 5 odst. 3 nastává dnem 1. ledna 2002. (3) Lhůta pro poskytnutí informace [§ 14 odst. 3 písm. c)] a prodloužení této lhůty (§ 14 odst. 5) se v prvních 12 měsících od účinnosti zákona prodlužují na dvojnásobek, a dalších 12 měsíců se prodlužují o polovinu. (4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona a) pro rozhodnutí o odmítnutí žádosti, b) pro odvolací řízení, c) pro vykonatelnost příkazu poskytnout informaceinformace, a d) v řízení o stížnosti pro počítání lhůt, doručování a náklady řízení ustanovení správního řádu17); dále se při postupu podle tohoto zákona použijí ustanovení správního řádu o základních zásadách činnosti správních orgánů, ustanovení o počítání lhůt, ustanovení o ochraně před nečinností, v rozsahu § 16b ustanovení o přezkumném řízení a ustanovení § 178; v ostatním se správní řád nepoužije. (5) Nelze-li podle § 178 správního řádu nadřízený orgán určit, rozhoduje v odvolacím řízení a v řízení o stížnosti Úřad pro ochranu osobních údajů. (6) InformaceInformace, které se týkají přenesené působnosti územního samosprávného celku, poskytují orgány územního samosprávného celku v přenesené působnosti. (7) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny části spisu obsahující informaceinformace, jejichž poskytnutí je předmětem žádosti a nebyly podle ní dosud poskytnuty, dokumenty a větší celky informacíinformací, z nichž požadované informaceinformace nelze snadno vyčlenit, a osobní údaje osoby, která by mohla být přímo dotčena poskytnutím požadované informaceinformace, s výjimkou osobních údajů, které jsou nahlížející osobě známy. § 21 (1) Vláda vydá nařízení, kterým upraví součinnost orgánů státní správy s obcemiobcemi při zajišťování povinností obcíobcí podle § 5 tohoto zákona. (2) Vláda stanoví nařízením zásady stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informacíinformací. (3) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou strukturu informacíinformací zveřejňovaných o povinném subjektupovinném subjektu podle § 5 odst. 1 a 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 22 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. 1a) Například zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění zákona č. 501/2004 Sb. 1b) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 písm. h) a n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). 2a) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb. 2b) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb. 4) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 4a) Například § 11 až 16 občanského zákoníku, § 5 a 10 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 4b) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb. 4c) Například zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 12/2001 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (zákon o státní pomoci při obnově území). 6) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 8) Například § 24 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, § 23 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, § 14 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, § 24a zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 64a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 32/2008 Sb. 9) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 11) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 5 a 8 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona č. 118/1995 Sb. 13) Například § 8a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění zákona č. 292/1993 Sb., § 45 zákona č. 166/1993 Sb. 13a) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů. 13b) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 13c) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 13d) § 2 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). 13e) Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů. 15) Například zákon č. 15/1998 Sb., zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 18) § 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě. 21) § 153 a 154 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. 22) § 2 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 23) § 64b zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 197/2024 Sb.
Zákon č. 107/1999 Sb.	Zákon č. 107/1999 Sb. Zákon o jednacím řádu Senátu Vyhlášeno 8. 6. 1999, datum účinnosti 1. 7. 1999, částka 39/1999 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - SENÁTOŘI (§ 2 — § 22) * ČÁST TŘETÍ - ZASEDÁNÍ SENÁTU (§ 23 — § 32) * ČÁST ČTVRTÁ - FUNKCIONÁŘI A ORGÁNY SENÁTU (§ 33 — § 48) * ČÁST PÁTÁ - SCHŮZE SENÁTU (§ 49 — § 86) * ČÁST ŠESTÁ - SCHŮZE ORGÁNŮ SENÁTU (§ 87 — § 97a) * ČÁST SEDMÁ - JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ (§ 98 — § 112) * ČÁST OSMÁ - JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ A ZÁKONŮ, K JEJICHŽ PŘIJETÍ JE TŘEBA, ABY BYLY SCHVÁLENY POSLANECKOU SNĚMOVNOU A SENÁTEM (§ 113 — § 113) * ČÁST DESÁTÁ - JEDNÁNÍ O MEZINÁRODNÍCH SMLOUVÁCH (§ 115 — § 117c) * ČÁST JEDENÁCTÁ - ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ A MEZINÁRODNÍCH SMLOUVÁCH (§ 118 — § 119) * ČÁST DVANÁCTÁ - PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ EVROPSKÉ UNIE (§ 119a — § 119s) * ČÁST TŘINÁCTÁ - JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONNÝCH OPATŘENÍ SENÁTU (§ 120 — § 126) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - PŘÍPRAVA NÁVRHŮ ZÁKONŮ PODÁVANÝCH SENÁTEM POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ A JEDNÁNÍ O NICH (§ 127 — § 131) * ČÁST PATNÁCTÁ - JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY (§ 131a — § 131e) * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY (§ 132 — § 132) * ČÁST SEDMNÁCTÁ - SPOLEČNÁ SCHŮZE OBOU KOMOR (§ 135 — § 135) * ČÁST OSMNÁCTÁ - JEDNÁNÍ O ŽALOBĚ SENÁTU PROTI PREZIDENTU REPUBLIKY (§ 136 — § 139) * ČÁST DEVATENÁCTÁ - JEDNÁNÍ O VYSLOVENÍ SOUHLASU S JMENOVÁNÍM SOUDCE ÚSTAVNÍHO SOUDU A O VYSLOVENÍ SOUHLASU K TRESTNÍMU STÍHÁNÍ A ZADRŽENÍ SOUDCE ÚSTAVNÍHO SOUDU (§ 140 — § 141) * ČÁST DVACÁTÁ - PETICE A JINÁ PODÁNÍ OBČANŮ (§ 142 — § 143) * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - VEŘEJNÁ SLYŠENÍ (§ 144 — § 145) * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - KANCELÁŘ SENÁTU (§ 146 — § 147) * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - PARLAMENTNÍ STRÁŽ (§ 148 — § 148) * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 149 — § 153) č. 1 k zákonu č. 107 /1999 Sb. č. 2 k zákonu č. 107 /1999 Sb. Aktuální znění od 1. 5. 2020 (168/2020 Sb.) 107 ZÁKON ze dne 11. května 1999 o jednacím řádu Senátu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Jednací řád Senátu upravuje postavení senátorů, senátorských klubů, orgánů a funkcionářů Senátu, pravidla jednání Senátu a jeho orgánů. (2) V rámci tohoto zákona může Senát upravit usnesením své vnitřní poměry a podrobnější pravidla jednání Senátu a jeho orgánů. ČÁST DRUHÁ SENÁTOŘI Mandát senátora § 2 Mandát senátora vzniká zvolením.1) § 3 Senátor se může svého mandátu vzdát prohlášením učiněným osobně na schůzi Senátu.2) Brání-li mu závažné okolnosti, aby se mandátu vzdal tímto způsobem, může tak učinit doručením notářského zápisu o svém prohlášení, že se vzdává mandátu, předsedovi Senátu; mandát však nezaniká, bylo-li prohlášení učiněno více než 30 dnů před doručením. Senátor, který se vzdal mandátu, již nemůže vzít své prohlášení zpět. § 4 Slib senátora Senátor skládá na první schůzi Senátu, které se zúčastní, slib předepsaný Ústavou.3) Učiní tak pronesením slova „slibuji“ a podáním ruky tomu, do jehož rukou slib skládá. Předsedající dá před tím znění slibu přečíst. Složení slibu potvrdí senátor svým podpisem. § 5 Průkaz senátora (1) Senátor obdrží průkaz senátora opatřený fotografií, razítkem Senátu a podpisem předsedy Senátu. Vzor průkazu senátora je uveden v příloze č. 1 tohoto zákona. (2) Průkaz senátora osvědčuje, že jeho držitel je členem Senátu, má práva a povinnosti senátora, a slouží rovněž jako osobní průkaz senátora potvrzující jeho totožnost. Zánik mandátu senátora § 6 Mandát senátora zaniká4) a) odepřením slibu senátora nebo složením slibu s výhradou, b) uplynutím volebního období senátora, c) prohlášením senátora na schůzi Senátu, kterým se vzdává mandátu, nebo okamžikem doručení notářského zápisu o vzdání se mandátu (§ 3) do rukou předsedy Senátu, d) okamžikem, kdy nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti senátora, e) dnem, kdy se senátor ujal úřadu nebo funkce, jejichž neslučitelnost s funkcí senátora stanoví Ústava nebo zákon. § 7 Začal-li senátor vykonávat funkci, která je ze zákona s výkonem funkce senátora neslučitelná, oznámí to neprodleně předsedovi Senátu. § 8 V pochybnostech o ztrátě volitelnosti a v pochybnostech o neslučitelnosti funkce s výkonem funkce senátora se postupuje podle zvláštního zákona.5) § 9 Postup v případě, kdy mandát senátora zanikl v průběhu jeho volebního období, upravuje zvláštní zákon.6) § 10 Neslučitelnost funkcí v Senátu a jeho orgánech s funkcí člena vlády Senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou nebo místopředsedou Senátu ani členem jeho výboru nebo komise.7) Výkon funkce předsedy nebo místopředsedy Senátu anebo členství ve výboru nebo v komisi Senátu končí dnem, kdy byl senátor jmenován členem vlády. § 11 Účast na činnosti Senátu a jeho orgánů (1) Senátor se účastní schůzí Senátu a jeho orgánů, kterých je členem, a jejich jednání. (2) Nemůže-li se senátor zúčastnit schůze Senátu nebo jeho orgánu, omluví se předsedovi Senátu nebo předsedovi toho orgánu, o jehož schůzi jde. (3) Senátor se omluví tak, aby byl podle povahy věci o omluvě zpraven předseda Senátu nebo předseda toho orgánu, o jehož schůzi jde, pokud možno před počátkem schůze nebo její části, na kterou se omlouvá. (4) Evidenci účasti senátora na schůzi Senátu a na schůzích jeho orgánů, včetně důvodů neúčasti, pokud je senátor uvede, vede předseda Senátu nebo předseda toho orgánu, o jehož schůzi jde. § 12 Oprávnění senátora požadovat informace a vysvětlení (1) Senátor je oprávněn požadovat od členů vlády, vedoucích správních úřadů a orgánů územní samosprávy informace a vysvětlení potřebná pro výkon své funkce. (2) Informace a vysvětlení jsou členové vlády, vedoucí správních úřadů a orgánů územní samosprávy povinni poskytnout senátorovi nejpozději do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.8) § 13 Rozhodnutí ve věcech trestního stíhání senátora (1) Žádost orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení o souhlas Senátu s trestním stíháním senátora9) (dále jen „žádost o souhlas s trestním stíháním senátora“), jakož i oznámení tohoto orgánu o zadržení senátora dopadeného při spáchání trestného činutrestného činu nebo bezprostředně poté10) (dále jen „oznámení o zadržení senátora“) se zasílají předsedovi Senátu. Žádost o souhlas s trestním stíháním senátora, jakož i oznámení o zadržení senátora musí obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci. (2) Obdrží-li předseda Senátu žádost o souhlas s trestním stíháním senátora, postoupí ji mandátovému a imunitnímu výboru. Obdrží-li předseda Senátu oznámení o zadržení senátora, rozhodne neprodleně, zda dává či nedává souhlas k odevzdání zadrženého senátora soudu; rozhodnutí sdělí bez odkladu orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení, který mu oznámení o zadržení senátora zaslal, a současně postoupí toto oznámení a své rozhodnutí k němu mandátovému a imunitnímu výboru. (3) Mandátový a imunitní výbor projedná žádost o souhlas s trestním stíháním senátora, popřípadě oznámení o zadržení senátora a podá o nich Senátu zprávu s návrhem na rozhodnutí. Na své první následující schůzi pak rozhodne Senát usnesením o vyslovení souhlasu s trestním stíháním senátora, kterého se týkala žádost o souhlas, popřípadě o přípustnosti trestního stíhání senátora, kterého se týkalo oznámení o zadržení, a to s konečnou platností. Obsahuje-li žádost o souhlas s trestním stíháním senátora nebo oznámení o zadržení senátora více skutků, podá mandátový a imunitní výbor návrh na rozhodnutí a Senát rozhodne o každém z nich zvlášť. Usnesení se zašle orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení do 5 dnů od jeho přijetí. Disciplinární řízení § 14 (1) Disciplinární řízení se zavede proti senátorovi, který se svým projevem učiněným v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně nebo v jejich orgánech nebo na společné schůzi obou komor nebo jejich orgánů dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán.11) (2) Disciplinární řízení lze zavést proti senátorovi, který svým projevem učiněným v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně nebo v jejich orgánech nebo na společné schůzi obou komor nebo jejich orgánů urazí senátora, poslance, jinou osobu, která má oprávnění zúčastnit se schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona, nebo soudce Ústavního souduÚstavního soudu. (3) Disciplinární řízení se zavede také proti senátorovi, který se dopustí přestupkupřestupku a požádá orgán příslušný k projednání přestupkupřestupku o projednání přestupkupřestupku v disciplinárním řízení.12) (4) Mandátový a imunitní výbor zahájí disciplinární řízení o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 1 na návrh předsedy Senátu nebo z vlastního podnětu, o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 2 na návrh uraženého a o přestupkupřestupku podle odstavce 3 na základě postoupení věci příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu.12a) § 15 (1) Mandátový a imunitní výbor provede v rámci disciplinárního řízení nutná šetření a senátorovi, proti němuž se disciplinární řízení vede, poskytne možnost, aby se vyjádřil a obhajoval. Po provedeném šetření rozhodne o uložení disciplinárního opatření nebo řízení zastaví. (2) U přestupkůpřestupků, které lze projednat jen na návrh, zjistí mandátový a imunitní výbor před zahájením disciplinárního řízení, zda byl návrh podán oprávněnou osobou a zda byly dodrženy i další podmínky stanovené zvláštním zákonem.13) (3) Senátor má právo být zastupován při disciplinárním řízení jiným senátorem nebo advokátemadvokátem. (4) O námitce podjatosti rozhodne organizační výbor, který může přikázat věc jinému výboru. (5) Z jednání a rozhodování výboru ve věci, o níž se vede disciplinární řízení, jsou vyloučeni ti jeho členové, jichž se disciplinární řízení týká. § 16 (1) Za disciplinární provinění podle § 14 odst. 1 a 2 lze senátorovi uložit povinnost omluvit se za nevhodný výrok ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu senátora. (2) Za přestupekpřestupek podle § 14 odst. 3 lze senátorovi uložit sankci, kterou za přestupekpřestupek stanoví zvláštní právní předpis.14) (3) Lhůta a způsob omluvy podle odstavce 1 se uvede ve výroku rozhodnutí, kterým se ukládá disciplinární opatření. (4) Disciplinární opatření lze senátorovi uložit do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění nebo přestupkupřestupku došlo. § 17 (1) Proti rozhodnutí příslušného výboru v disciplinárním řízení má senátor, proti němuž se disciplinární řízení vede, právo odvolat se k Senátu do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) Senát k odvolání senátora po rozpravě rozhodne, že disciplinární opatření potvrzuje, mění nebo zrušuje a řízení zastavuje nebo zrušuje a věc vrací k dalšímu řízení. § 18 Jestliže senátor, kterému bylo podle § 16 odst. 1 uloženo, aby se ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem omluvil, tuto povinnost nesplnil, výbor, který disciplinární řízení vedl, rozhodne o vhodném způsobu uveřejnění disciplinárního rozhodnutí a může senátorovi uložit pokutu až do výše jeho jednoho měsíčního platu. § 19 (1) Nebyla-li uložená pokuta ve stanovené lhůtě dobrovolně zaplacena, srazí ji Kancelář Senátu ze senátorova platu. Výkon rozhodnutí nařizuje výbor, který vedl disciplinární řízení, v němž byla pokuta uložena. Jestliže rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, neobsahuje lhůtu k jejímu zaplacení, stanoví ji dodatečně výbor, který výkon rozhodnutí nařizuje. Rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, je vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat a jestliže lhůta stanovená k zaplacení pokuty uplynula marně. (2) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu. Senátorské kluby § 20 (1) Senátoři se mohou sdružovat v senátorských klubech podle politických stran nebo politických hnutí (dále jen „politická strana“), které je jako kandidáty přihlásily pro volbu do Senátu. V senátorských klubech se rovněž mohou sdružovat senátoři, kteří kandidovali ve volbách jako nezávislí, a senátoři přihlášení pro volby do Senátu politickou stranou nesplňující podmínku potřebného počtu senátorů pro ustavení senátorského klubu. (2) Senátoři, kteří kandidovali ve volbách jako nezávislí, nebo senátoři přihlášení pro volby do Senátu politickou stranou nesplňující podmínku potřebného počtu senátorů pro ustavení senátorského klubu se mohou stát členy některého z ustavených senátorských klubů. K přistoupení do senátorského klubu je třeba písemné žádosti senátora. Členem klubu se senátor stává na základě usnesení klubu. (3) Nezařazení senátoři a senátoři, kteří pozbyli členství v senátorském klubu ustaveném podle odstavce 1, mohou vytvořit nový senátorský klub. Pokud Senát nerozhodne jinak, nemá takto ustavený senátorský klub nárok na poměrné zastoupení v orgánech Senátu. § 21 (1) K ustavení senátorského klubu je třeba nejméně 5 senátorů. Senátor může být členem jen jednoho senátorského klubu. Senátoři, které jako kandidáty pro volbu do Senátu přihlásila jedna politická strana, mohou vytvořit pouze jeden senátorský klub. Slučování klubů je přípustné. (2) O ustavení klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu. Klesne-li počet členů klubu pod potřebný počet senátorů pro ustavení senátorského klubu, klub zaniká. (3) Senátorský klub po svém ustavení písemně oznámí předsedovi Senátu název klubu, jméno a příjmení jeho předsedy, jména a příjmení místopředsedů a pořadí, v němž předsedu klubu v Senátu a jeho orgánech v jeho nepřítomnosti zastupují, a jmenný seznam jeho dalších členů. K oznámení připojí zápis o ustavení klubu. Oznámí též jména senátorů, kteří přestali být členy klubu nebo se stali jeho novými členy. Vystoupení z klubu je senátor povinen písemně oznámit předsedovi klubu a předsedovi Senátu. (4) Jménem senátorského klubu jedná jeho předseda. V případě nepřítomnosti předsedy jedná jménem senátorského klubu a vykonává práva předsedy podle tohoto zákona místopředseda. § 22 (1) Senátorské kluby a nezařazení senátoři jsou oprávněni používat ke své činnosti místnosti v prostorách Senátu, včetně potřebných technických prostředků. Podrobnosti může stanovit Senát usnesením. (2) Na úhradu nákladů se senátorským klubům poskytuje příspěvek z rozpočtu Senátu, a to v závislosti na počtu senátorů, kteří jsou členy jednotlivých klubů. Pravidla hospodaření senátorských klubů s tímto příspěvkem obsahující jeho výši, podmínky poskytování, pravidla pro jeho čerpání a způsob vedení evidence, vyúčtování a kontroly navrhne pro každý kalendářní rok organizační výbor a schvaluje Senát. (3) Senátorské kluby vedou stanoveným způsobem evidenci o poskytnutých příspěvcích. Usnese-li se na tom organizační výbor, předloží mu senátorské kluby průběžnou evidenci a vyúčtování. ČÁST TŘETÍ ZASEDÁNÍ SENÁTU § 23 (1) Zasedání Senátu je stálé.15) (2) Zasedání Senátu může být jeho usnesením přerušeno. Celková doba přerušení zasedání nesmí překročit 120 dnů v roce.16) (3) Zasedání Senátu nelze přerušit v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna. § 24 (1) Zasedání Senátu se v závislosti na pravidelných volbách do Senátu člení na po sobě jdoucí funkční období. (2) Funkční období začíná okamžikem zahájení první schůze Senátu konané poté, co po pravidelných volbách do Senátu17) byla nově zvoleným senátorům vydána osvědčení o zvolení;18) tím zároveň končí předchozí funkční období. (3) Senát zřizuje své orgány na dobu funkčního období. Funkcionáři Senátu a funkcionáři orgánů Senátu jsou voleni a ověřovatelé Senátu schvalováni rovněž na dobu funkčního období. (4) Pořadí po sobě jdoucích funkčních období se vyjadřuje jejich označením čísly. § 25 Pokud mandát senátora, který je předsedou Senátu, zanikne uplynutím volebního období před skončením funkčního období, rozhodne Senát na návrh organizačního výboru na své poslední schůzi před uplynutím tohoto volebního období, který z místopředsedů, jehož mandát trvá i v následujícím funkčním období, bude vykonávat pravomoce předsedy Senátu do doby zvolení nového předsedy Senátu. Pokud trvá mandát senátora v následujícím funkčním období pouze jednomu z místopředsedů Senátu, vykonává pravomoce předsedy Senátu do zvolení nového předsedy Senátu tento místopředseda. Pokud netrvá mandát senátora v následujícím funkčním období žádnému z místopředsedů Senátu, vykonává pravomoce předsedy Senátu do doby zvolení předsedy Senátu pro následující funkční období nejstarší senátor, jehož mandát trvá i v následujícím funkčním období. § 26 (1) První schůze Senátu ve funkčním období se sejde nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění výsledků voleb do Senátu.19) (2) První schůzi Senátu ve funkčním období svolává předseda Senátu nebo místopředseda, který vykonává pravomoce předsedy Senátu, anebo nejstarší senátor, jehož mandát trvá i v následujícím funkčním období. (3) První schůzi Senátu ve funkčním období zahájí a až do zvolení předsedy Senátu této schůzi předsedá senátor, který ji svolal. § 27 Nově zvolení senátoři složí slib do rukou předsedajícího první schůze Senátu ve funkčním období. § 28 Předsedající první schůze Senátu ve funkčním období požádá Senát, aby vzal na vědomí ustavení volební komise Senátu, která byla ustavena z návrhů senátorských klubů (§ 48 odst. 2). Dále dá stanovit počet členů a provést ustavení mandátového a imunitního výboru. § 29 Senát zvolí svého předsedu. § 30 Předseda Senátu se ujme řízení schůze. Na návrh předsedy rozhodne Senát o počtu místopředsedů a provede jejich volbu. § 31 Na návrh předsedy rozhodne Senát o počtu ověřovatelů Senátu a schválí návrh na jejich nominaci; z nominovaných ověřovatelů určí 2 ověřovatele pro první schůzi ve funkčním období. § 32 Senát zřídí své výbory, stanoví počty jejich členů a ustaví je. Stanoví-li tak tento zákon, určí Senát působnost výborů (§ 36 odst. 3). ČÁST ČTVRTÁ FUNKCIONÁŘI A ORGÁNY SENÁTU § 33 Předseda Senátu (1) Předsedovi Senátu přísluší a) zastupovat Senát navenek, b) vyhlašovat volbu prezidenta republiky, c) přijímat slib prezidenta republiky, d) přijímat prohlášení prezidenta republiky, kterým se vzdává svého úřadu, e) podepisovat zákonná opatření Senátu a usnesení Senátu, f) dávat souhlas, aby byl odevzdán soudu zadržený senátor nebo soudce Ústavního souduÚstavního soudu, který byl dopaden při spáchání trestného činutrestného činu nebo bezprostředně poté, g) svolávat, zahajovat a ukončovat schůzi Senátu, h) stanovit pořadí, v němž jej budou místopředsedové Senátu zastupovat v průběhu funkčního období, i) v době přerušení zasedání svolávat Senát ke schůzi před stanoveným termínem, j) přerušit schůzi Senátu při nepořádku, nebo není-li Senát schopen se usnášet, k) rozhodovat o použití státních vlajek na budovách sídla Senátu, l) jmenovat a odvolávat po schválení organizačním výborem vedoucího Kanceláře Senátu, m) oznamovat prezidentovi republiky a ministrovi vnitra, že mandát senátora zanikl v průběhu jeho volebního období, s výjimkou případů, kdy mandát senátora zanikl v posledním roce před uplynutím jeho volebního období.6) (2) Předseda Senátu plní i další úkoly stanovené zákonem nebo úkoly, jimiž ho Senát pověří. § 34 Místopředsedové Senátu (1) Místopředsedové Senátu zastupují předsedu Senátu v pořadí jím určeném, nestanoví-li předseda Senátu v jednotlivém případě jinak. (2) Při zastupování předsedy Senátu mají místopředsedové Senátu práva a povinnosti předsedy. (3) Místopředsedové Senátu se střídají v řízení schůze Senátu. § 35 Odvolat předsedu Senátu nebo místopředsedu Senátu v průběhu funkčního období lze jen na písemný návrh nejméně jedné třetiny všech senátorů. Výbory Senátu § 36 (1) Senát zřizuje ze senátorů organizační výbor, mandátový a imunitní výbor a další výbory, na nichž se usnese. (2) Výbory jsou ze své činnosti odpovědny Senátu. (3) Senát určí, kterému výboru nebo výborům bude příslušet projednávání návrhů legislativních aktů a závazných opatření orgánů Evropské unie, kterému výboru bude příslušet vyřizování peticí a kterému výboru bude příslušet stanovení některých náležitostí spojených s výkonem funkce podle zvláštního zákona. Senát rovněž určí, kterému výboru bude příslušet schvalování návrhu rozpočtu Kanceláře Senátu a kontrola jejího hospodaření. § 37 (1) Senátor je povinen být členem jednoho výboru. Členem dalšího výboru může být pouze, jde-li o členství ve výboru organizačním nebo výboru mandátovém a imunitním. Ustanovení § 10 tím není dotčeno. (2) Senátor může být předsedou pouze jednoho výboru. (3) Předseda Senátu a místopředsedové Senátu jsou členy jen organizačního výboru. § 38 Ustavující schůze výboru (1) Ustavující schůzi výboru svolává předseda Senátu. Výbor řídí předsedou Senátu pověřený člen výboru do doby, než je zvolený předseda výboru potvrzen Senátem. (2) Výbor na své ustavující schůzi zvolí svého předsedu. Pokud Senát zvoleného předsedu výboru nepotvrdí, požádá výbor, aby v určené lhůtě zvolil nového předsedu výboru. Nezvolí-li výbor nového předsedu výboru v určené lhůtě, nebo Senát nového předsedu výboru nepotvrdí, zvolí nového předsedu výboru Senát. (3) Výbor zvolí místopředsedy výboru a ověřovatele výboru. § 39 Změna předsedy výboru (1) Výbor může na písemný návrh nejméně jedné třetiny svých členů zvolit nového předsedu výboru. Volbu nelze uskutečnit dříve než po uplynutí 7 dnů po podání návrhu. Pokud Senát nového předsedu výboru nepotvrdí, zůstává ve funkci původní předseda výboru. (2) Senát může požádat výbor, aby do určené lhůty zvolil nového předsedu výboru. Pokud tak výbor v určené lhůtě neučiní nebo Senát nového předsedu výboru nepotvrdí, požádá Senát výbor podruhé, aby zvolil nového předsedu výboru. Pokud tak ani podruhé výbor v určené lhůtě neučiní nebo Senát nového předsedu nepotvrdí, zvolí nového předsedu výboru Senát. (3) Předseda výboru se ujímá své funkce po potvrzení volby Senátem nebo po zvolení Senátem. Potvrzením nebo zvolením nového předsedy Senátem zaniká výkon funkce předcházejícího předsedy. § 40 Organizační výbor (1) Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Senátu, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Senátu, a další členové navržení senátorskými kluby a ustavení podle zásady poměrného zastoupení. S hlasem poradním se může jednání zúčastnit každý senátor. (2) Jednání organizačního výboru je neveřejné, pokud se výbor neusnese jinak. (3) Organizační výbor organizuje a koordinuje práci orgánů Senátu v rozsahu stanoveném tímto zákonem a usneseními Senátu. Při plnění těchto úkolů mu přísluší zejména a) připravovat schůze Senátu a navrhovat předsedovi Senátu jejich termín a pořad a podílet se na přípravě společné schůze Senátu a Poslanecké sněmovny, b) stanovit usnesením období vyhrazená pro pravidelné jednání Senátu a jeho orgánů, c) doporučovat předsedovi Senátu zařazení návrhů zákonů, mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci je třeba souhlasu obou komor Parlamentu, zákonných opatření Senátu, popřípadě jiných návrhů do návrhu pořadu schůze Senátu, nestanoví-li tento zákon jinak, d) přikazovat návrhy jednotlivým výborům a určit, který výbor je výborem garančním v případě, že návrh přikázal více výborům, e) schvalovat plán zahraničních styků Senátu, jeho orgánů a senátorů, f) rozhodovat o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Senátu, jeho orgánů a senátorů, a to i mimo schválený plán zahraničních styků, g) žádat senátorské kluby o předložení dokladů o čerpání příspěvků poskytnutých z rozpočtu Senátu na úhradu jejich nákladů. § 41 Mandátový a imunitní výbor (1) Mandátový a imunitní výbor zejména a) zkoumá, zda jednotliví senátoři byli platně zvoleni, a svá zjištění předkládá Senátu, b) zkoumá, zda mandát senátora nezanikl, a v pochybnostech o zániku mandátu senátora pro ztrátu volitelnosti nebo pro neslučitelnost funkce s výkonem funkce senátora předkládá svá zjištění s návrhem předsedovi Senátu, c) zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání senátora nebo soudce Ústavního souduÚstavního soudu, provede urychleně nutná šetření a umožní senátorovi nebo soudci Ústavního souduÚstavního soudu, aby se osobně jednání zúčastnil a k věci vyjádřil; zprávu o výsledku svých zjištění s návrhem na rozhodnutí předkládá Senátu, d) vede disciplinární řízení proti senátorovi a rozhoduje v něm, e) plní úkoly stanovené zvláštním zákonem.21) (2) Jednání mandátového a imunitního výboru je vždy neveřejné. Mohou se jej zúčastnit jen jeho členové a jiné osoby, u kterých to stanoví Ústava.22) Další osoby se mohou zúčastnit jednání mandátového a imunitního výboru jen s jeho souhlasem. § 42 Podvýbory (1) Každý výbor může zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek se souhlasem Senátu podvýbor. Členem podvýboru může být jen senátor. Předsedu podvýboru volí výbor. (2) Podvýbor je ze své činnosti odpovědný výboru, který jej zřídil, a předkládá mu výsledky své činnosti. § 43 Komise Senátu (1) Senát může ze senátorů a dalších osob, které nejsou senátory, zřizovat stálé nebo dočasné komise a stanovit jim úkoly. Komise se zřizují zejména tehdy, jedná-li se o úkoly dotýkající se působnosti více orgánů Senátu anebo o úkoly, které nejsou v působnosti žádného ze Senátem zřízených orgánů. (2) Předsedou komise je vždy senátor, kterého do této funkce volí Senát. (3) Komise je ze své činnosti odpovědna Senátu. Zastoupení Senátu ve stálých delegacích Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích a v jiných mezinárodních institucích § 44 (1) Senát volí členy stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích. (2) Členem stálé delegace Parlamentu České republiky za Senát může být jen senátor. § 45 (1) Senát může ze svých členů zřizovat zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi. (2) Zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi lze zřídit pouze na návrh organizačního výboru. § 46 Oprávnění orgánů Senátu požadovat informace a vysvětlení (1) Orgány Senátu jsou oprávněny požadovat od členů vlády, vedoucích správních úřadů a orgánů územní samosprávy informace a vysvětlení potřebné pro svou činnost. (2) Informace a vysvětlení jsou členové vlády, vedoucí správních úřadů a orgánů územní samosprávy povinni poskytnout orgánům Senátu nejpozději do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.8) Způsoby voleb a nominací § 47 (1) Funkcionáři Senátu, výborů, komisí, členové stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích volení za Senát a členové zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi se volí většinovým způsobem; obdobně se postupuje při volbě orgánů Senátu zřízených na základě zákona a jejich funkcionářů. (2) Výbory se ustavují podle zásady poměrného zastoupení, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Senát rozhodne, které komise se ustavují podle zásady poměrného zastoupení a které se volí většinovým způsobem. (4) Většinovým způsobem se volí rovněž funkcionáři a orgány, pokud zvláštní zákon stanoví, že jsou voleni Senátem. § 48 (1) Návrhy na kandidáty pro volbu předsedy Senátu, místopředsedů Senátu, předsedů výborů a komisí Senátu podávají volební komisi písemně senátorské kluby nebo senátoři. Návrhy na členy stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích volených za Senát a na nominaci ověřovatelů Senátu podávají volební komisi písemně senátorské kluby; senátorské kluby podávají též návrhy na počty členů výborů a komisí Senátu a navrhují členy výborů a komisí Senátu. (2) Členy volební komise navrhují senátorské kluby. Volební komisi ustavuje podle zásady poměrného zastoupení skupina senátorů delegovaná senátorskými kluby na základě parity. Členové volební komise se ujímají funkcí poté, kdy Senát vzal ustavení volební komise na vědomí. (3) Volební komise postupuje podle volebního řádu, který stanoví podrobnosti konání voleb Senátem a nominací vyžadujících souhlas Senátu a je přílohou č. 2 tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ SCHŮZE SENÁTU § 49 Svolávání schůzí (1) Schůze Senátu svolává jeho předseda, stanoví-li tak zákon, nebo na základě návrhu organizačního výboru. (2) Požádá-li o svolání schůze Senátu alespoň jedna třetina všech senátorů, svolá předseda schůzi nejpozději do 5 dnů od doručení žádosti; žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu schůze. (3) V době přerušení zasedání může předseda Senátu svolat Senát ke schůzi, čímž je zasedání obnoveno. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně jedna pětina všech senátorů,23) a to nejpozději do 10 dnů od doručení žádosti. Žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu schůze. (4) O svolání schůze Senátu musí být senátoři vyrozuměni nejméně 3 dny předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může senátor navrhnout odročení jednání; o takovém návrhu rozhodne Senát hlasováním bez rozpravy. § 50 Účast na schůzi (1) Schůze Senátu se účastní senátoři. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a jiné osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře Senátu a jím určení zaměstnanci Kanceláře Senátu. (2) Schůze Senátu se mohou zúčastnit významné zahraniční politické osobnosti i další osoby, projeví-li s tím Senát souhlas; předsedající jim může udělit slovo. (3) Kromě osob uvedených v odstavcích 1 a 2 mají do jednacího sálu přístup pouze ti, kdo k tomu mají výslovné svolení předsedy Senátu. (4) Přítomnost dalších osob je přípustná jen do naplnění počtu míst v prostorách vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků. § 51 Zasedací pořádek (1) Zasedací pořádek senátorů schvaluje Senát. Každému senátorovi je v jednacím sále Senátu vyhrazeno stálé senátorské křeslo. (2) V jednacím sále jsou vyhrazena místa pro prezidenta republiky a pro členy vlády. § 52 Veřejnost schůze (1) Schůze Senátu je veřejná. Na návrh vlády nebo senátora se může Senát usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Projednávání návrhů zákonů a zákonných opatření Senátu je vždy veřejné. (2) Schůze Senátu nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou kromě senátorů zúčastnit prezident republiky a členové vlády; jiné osoby se mohou takové schůze zúčastnit nebo být přítomny v jednacím sále anebo na místech vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků jen se souhlasem Senátu. O účasti a přítomnosti jiných osob na schůzi rozhodne Senát hlasováním bez rozpravy. Je-li schůze nebo její část neveřejná z důvodů projednávání utajované skutečnosti, musí mít jiné přítomné osoby oprávnění seznamovat se s utajovanými skutečnostmi podle zvláštního zákona.24) Pořádková opatření § 53 (1) Předsedající může za nepřístojné chování v Senátu uložit senátorovi pořádkové opatření, kterým je napomenutí, a za opakované nepřístojné chování vykázat senátora z jednacího sálu nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo. (2) Proti rozhodnutí předsedajícího o uložení pořádkového opatření napomenutí nebo vykázání z jednacího sálu se může senátor odvolat k Senátu bezprostředně po jeho uložení. Senát bez rozpravy rozhodnutí předsedajícího potvrdí nebo zruší. Rozhodnutí Senátu je konečné. (3) Vykázaný senátor musí mít možnost účastnit se hlasování. § 54 Pořádkové pravomoci předsedajícího schůze Senátu podléhají vedle senátorů všichni další účastníci jednání Senátu a osoby, které jsou jednání Senátu přítomny v prostorách vyhrazených hostům, veřejnosti a zástupcům sdělovacích prostředků. Chovají-li se tyto osoby nepřístojně, může předsedající schůzi přerušit, rušitele pořádku nechat vyvést Parlamentní stráží a vyhrazená místa dát vyklidit. § 55 Jednací dny a časy schůze (1) Senát zahajuje své denní jednání nejdříve v 9 hodin a končí nejpozději ve 21 hodin. Hlasování o návrzích zákonů, o návrzích zákonných opatření Senátu, o pozměňovacích návrzích k nim, o mezinárodních smlouvách, k jejichž ratifikaci je třeba souhlasu obou komor Parlamentu, a o změně doby pro hlasování lze zahájit nejpozději do 19 hodin. Senát se může usnést jinak. (2) Před koncem každého jednacího dne ohlásí předsedající den, hodinu a pořad příštího jednání. (3) Jednacími dny nejsou pondělí, sobota a neděle, pokud se Senát neusnese jinak. § 56 Zahájení a řízení schůze (1) Schůzi Senátu zahájí předsedající ve stanovenou dobu bez ohledu na počet přítomných senátorů. (2) Schůzi Senátu řídí její předseda nebo místopředsedové v pořadí dohodnutém s předsedou Senátu; nedojde-li k dohodě, určí pořadí předseda Senátu. (3) Po zahájení schůze Senátu oznámí předsedající jména senátorů, kteří požádali o omluvení neúčasti na schůzi. (4) Senát určí z řad ověřovatelů pro každou schůzi nejméně dva ověřovatele. § 57 Pořad schůze (1) Senát stanoví na návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě stanoví i způsob projednání bodu pořadu. (2) O pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu anebo změnu způsobu projednání bodu pořadu rozhodne Senát bez rozpravy. (3) Schválený pořad lze během schůze Senátu měnit jen výjimečně. Návrh na změnu schváleného pořadu schůze Senátu nelze projednat, vznese-li námitku nejméně jeden senátorský klub nebo 10 senátorů. (4) Byla-li schůze svolána podle § 49 odst. 2 nebo 3, rozhodne Senát pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Ustanovení odstavců 2 a 3 o změně pořadu se v těchto případech neužijí. (5) Senát může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout body pořadu nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu. Může též přerušit projednávání bodu pořadu na určitou dobu v průběhu schůze. § 58 Přerušení schůze (1) Opustí-li předsedající předsednický stůl, je schůze přerušena. (2) Předseda senátorského klubu nebo předsedající mohou navrhnout přerušení schůze Senátu. O takovém návrhu rozhodne Senát bez rozpravy. Projednávání bodu pořadu § 59 (1) Projednávání bodu pořadu, k němuž má sloužit jako podklad senátní tisk, se zahájí, byl-li všem senátorům takový podklad včas doručen. Senátní tisk se senátorovi doručí nejméně 24 hodin před jeho projednáváním. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může senátor před zahájením rozpravy navrhnout přesunutí tohoto bodu pořadu na dobu po uplynutí lhůty. O návrhu na přesunutí bodu pořadu rozhodne Senát bez rozpravy. (2) Bod jednání zařazený na pořad schůze Senátu uvede zpravidla navrhovatel. Za Poslaneckou sněmovnu, vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich členové. Jde-li o návrh skupiny senátorů, odůvodní ho senátor, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří. (3) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, který informuje o obsahu projednávané věci a výsledcích jednání výboru. Jde-li o věc, kterou výbor neprojednával, nebo nebyl-li zpravodaj výborem určen, určí zpravodaje Senát, pokud nerozhodne jinak. Senátor, jehož se návrh týká, musí s takovým návrhem vyslovit souhlas. Projednalo-li věc více výborů, vystoupí zpravodajové zúčastněných výborů, pokud se výbory nedohodly na společném zpravodaji. § 60 (1) Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající rozpravu. Senátor může v rozpravě podávat k projednávané věci návrhy. Z návrhů má být zřejmé, na čem se má Senát usnést. Předsedající může požádat senátora, aby svůj návrh zpřesnil nebo jej předložil písemně. (2) Návrhy podávané k projednávané věci jsou: a) návrh na schválení, b) návrh na zamítnutí, c) návrh na odročení, d) návrh na přikázání orgánu Senátu, e) návrh pozměňovací, f) návrh, kterým se přijetí návrhu podmiňuje splněním nebo nesplněním určité podmínky (návrh podmíněný), g) návrh na vzetí na vědomí. (3) Návrh uvedený v odstavci 2 písm. c) musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být projednávaná věc znovu zařazena na pořad schůze Senátu. O odročené věci se jedná znovu postupem stanoveným pro projednávání bodu pořadu schůze Senátu. (4) Usnesení přijatá na základě návrhů uvedených v odstavci 2 písm. c), e) a f) lze revokovat. Usnesení přijaté na základě návrhu uvedeného v odstavci 2 písm. d) lze revokovat po marném uplynutí lhůty stanovené orgánu Senátu pro předložení stanoviska. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh usnesení hlasoval. (5) K návrhu podle odstavce 2 písm. a) a b) nelze podávat pozměňovací návrhy. (6) K pozměňovacímu návrhu lze podávat další pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrhy k dalším pozměňovacím návrhům nejsou přípustné. § 61 Jestliže je v rozpravě přednesen návrh, může senátor nebo navrhovatel navrhnout přerušení projednávání věci až do doby, kdy k přednesenému návrhu zaujme stanovisko výbor určený Senátem nebo senátorské kluby. Současně může navrhnout, do kdy má být projednávání přerušeno. O návrhu na přerušení projednávání rozhodne Senát a současně může určit lhůtu, do kdy jím určený výbor předloží stanovisko k přednesenému návrhu. § 62 Senátor, který podal návrh k projednávané věci, může vzít tento návrh zpět do ukončení rozpravy, nestanoví-li tento zákon jinak. § 63 (1) Senátoři se hlásí do rozpravy písemně, a to buď před zahájením schůze u předsedy Senátu, nebo v průběhu schůze u předsedajícího až do ukončení rozpravy. Senátoři se mohou do rozpravy přihlásit i zdvižením ruky. Písemné přihlášky mají přednost. (2) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky. Slovo uděluje v pořadí, ve kterém se o ně písemně přihlásili, a poté ostatním přihlášeným. Zpravodaji udělí slovo během rozpravy, kdykoli o to požádá. Řečníkovi pověřenému přednést k věci stanovisko senátorského klubu se udělí slovo kdykoli až do ukončení rozpravy. Při udělování slova upozorní předsedající dalšího řečníka na to, že jeho vystoupení bude následovat. Slova se smí ujmout jen ten, komu je předsedající udělí. (3) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí. Není-li přítomen ani bezprostředně před ukončením rozpravy, jeho přihláška propadá. (4) Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, předá řízení schůze. § 64 (1) Senát se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než 10 minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na senátora pověřeného přednést k věci stanovisko senátorského klubu. (2) Senát se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může senátor vystoupit nejvýše dvakrát. (3) Senátor se v rozpravě neobrací přímo na jiné senátory a případné dotazy na ně klade prostřednictvím předsedajícího. (4) Senátor má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí-li stanovenou řečnickou dobu, může na to předsedající senátora upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li senátor svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách senátora proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Senát bez rozpravy. § 65 (1) Senátor se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Senátor, který se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví. (2) Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného senátora nesmí překročit 2 minuty. (3) Nejde-li o faktickou poznámku nebo odpověď na takovou poznámku anebo překročí-li senátor dobu k jejich přednesení, může mu předsedající slovo odejmout. Rozhodnutí předsedajícího o odnětí slova podle věty první je konečné. § 66 Řečník nesmí být nikým přerušován, s výjimkou oprávnění předsedajícího podle § 64 odst. 4 a § 65 odst. 3. § 67 (1) Senátoři mají právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce. Nemluví-li senátor česky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka, pokud o to alespoň jeden senátor požádá. Písemné návrhy předložené v jiném než českém jazyce se přeloží do českého jazyka. (2) Nemluví-li jiný řečník česky, postupuje se podle odstavce 1 obdobně. § 68 (1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci. (2) Po ukončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a zpravodaji. Navrhovatel i zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát. (3) Senát se může usnést bez rozpravy na opětovném otevření rozpravy, a to do zahájení hlasování o závěrečném usnesení. Rozprava je znovu zahájena též tehdy, ujme-li se slova před hlasováním o závěrečném usnesení člen vlády. Pro ukončení nově zahájené rozpravy platí ustanovení odstavce 2 obdobně. § 69 Prezidentu republiky, členovi vlády, předsedovi a místopředsedovi Senátu a předsedovi senátorského klubu se udělí slovo, kdykoli o to požádají. Hlasování na schůzi § 70 Způsobilost Senátu přijímat usnesení (1) Senát je způsobilý se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny všech senátorů.25) (2) K platnému usnesení Senátu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných senátorů, nestanoví-li Ústava jinak.26) § 71 Způsoby hlasování (1) Hlasuje se veřejně nebo tajně. (2) O návrzích zákonů, zákonných opatření Senátu, o souhlasu k ratifikaci mezinárodních smluv, o vyhlášení válečného stavu a stavu ohrožení státu, o prodloužení a zrušení nouzového stavu, o souhlasu s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky a o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky se hlasuje veřejně. Tajným hlasováním se volí předseda a místopředsedové Senátu, předsedové výborů a komisí a členové stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích za Senát; dále se tajně hlasuje, stanoví-li tak zákon anebo usnese-li se na tom Senát. Hlasování o návrzích § 72 Senát rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Hlasování řídí předsedající schůze. § 73 Po ukončení rozpravy oznámí zpravodaj, v jakém pořadí se bude o návrzích hlasovat. Je-li podáno více návrhů, hlasuje se v pořadí, v jakém byly předloženy, a to postupně podle skupin: 1. návrh na odročení, 2. návrh na zamítnutí, 3. návrh na přikázání orgánu Senátu, 4. návrh pozměňovací, 5. návrh podmíněný, 6. návrh na schválení, 7. návrh na vzetí na vědomí. § 74 (1) Je-li podáno více návrhů na úpravu téže věci pouze z hlediska množství, času, osoby nebo místa, zjistí se nejdříve počty senátorů podporujících jednotlivé návrhy a poté se o nich hlasuje v pořadí od vyššího počtu podporujících hlasů. (2) Vylučuje-li přijatý návrh další návrh, o tomto dalším návrhu se již nehlasuje. Dojde-li ke sporu, rozhodne Senát. (3) O dvou nebo více pozměňovacích návrzích, jejichž vzájemná souvislost je taková, že jeden obsahuje změnu a jiný promítá její důsledky do dalších ustanovení návrhu, se hlasuje společně. (4) Senát se může usnést, že se budou projednávat jednotlivé části návrhu, o nichž se bude hlasovat odděleně. Po odděleném hlasování o částech návrhu nebo po přijetí a odmítnutí pozměňovacích návrhů se hlasuje na závěr o návrhu jako o celku. § 75 (1) Předsedající je povinen upozornit, že bude přikročeno k hlasování. (2) Před hlasováním se zopakuje přesné znění návrhu, pokud nebylo senátorům předáno jeho písemné vyhotovení. Zpravodaj může upozornit na souvislost s jinými návrhy. (3) Předsedající dá hlasovat nejprve pro návrh a poté proti návrhu. Veřejné hlasování § 76 (1) Veřejně se hlasuje zdvižením ruky nebo podle jmen. Podle jmen se hlasuje, stanoví-li tak zákon nebo usnese-li se na tom Senát. (2) Před započetím hlasování nechá předsedající zjistit přítomnost senátorů v jednacím sále. Předsedající poté sdělí Senátu počet přítomných senátorů a dále sdělí, kolik hlasů je potřebných k přijetí usnesení. § 77 K hlasování zdvižením ruky vyzve předsedající, poté nechá zjistit výsledek hlasování. § 78 Přítomnost senátorů při hlasování a výsledky hlasování zdvižením ruky zjišťují skrutátoři, které určí vedoucí Kanceláře Senátu. O námitkách proti výsledku hlasování zjištěném skrutátorem rozhodne Senát bez rozpravy. § 79 (1) Hlasování zdvižením ruky může být současně doplněno užitím hlasovacího zařízení, je-li v jednacím sále zřízeno. (2) Použije-li se hlasovací zařízení, přidělí se senátorovi identifikační karta, která mu umožňuje hlasovat pomocí tohoto zařízení. Senátorovi může být prostřednictvím předsedajícího vydána náhradní identifikační karta. Předsedající zároveň tuto skutečnost oznámí Senátu. (3) Senátor se po vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení. Při odchodu z jednacího sálu se odhlásí. (4) Pro hlasování hlasovacím zařízením se považuje za přítomného senátor, který je v jednacím sále přítomen a v intervalu stanoveném pro hlasování je prostřednictvím hlasovacího zařízení přihlášen. Má-li předsedající schůze pochybnost o správnosti počtu přihlášených senátorů v jednacím sále nebo navrhne-li to kterýkoli senátor, může přihlášení zrušit a vyzvat senátory, aby se přihlásili znovu. (5) Dojde-li k poruše hlasovacího zařízení, musí se hlasování opakovat. Nelze-li poruchu neprodleně odstranit, hlasuje se bez užití hlasovacího zařízení. (6) Při hlasování hlasovacím zařízením hlasuje senátor pro návrh nebo proti návrhu tím, že stiskne tlačítko hlasovacího zařízení kdykoliv v intervalu stanoveném pro hlasování a zvedne ruku. Jiné projevy senátora se považují za zdržení se hlasování. (7) Použije-li se hlasovací zařízení, neplatí ustanovení § 76 odst. 2 a § 78. § 80 Při hlasování podle jmen se čtou jména senátorů v abecedním pořadí počínaje senátorem, kterého vylosuje předsedající. Vyvolaný senátor se vysloví „pro návrh“ nebo „proti návrhu“, a zdržuje-li se hlasování, řekne „zdržuji se“. Předsedající každou odpověď opakuje. Jiný projev senátora se považuje za zdržení se hlasování. § 81 Tajné hlasování (1) Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. (2) Za počet přítomných senátorů při tajném hlasování se považuje počet vydaných hlasovacích lístků. § 82 Vyhlášení výsledků hlasování (1) Předsedající nebo jiná osoba, stanoví-li tak zákon, vyhlásí vždy výsledek hlasování tak, že uvede pořadové číslo hlasování, sdělí počet přítomných senátorů, počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh přijat. (2) Je-li výsledek veřejného hlasování o procedurálním návrhu zcela zřejmý, není třeba zjišťovat přesné počty hlasů. To neplatí, požaduje-li byť i jen jediný senátor, aby bylo postupováno podle odstavce 1. (3) Použije-li se hlasovací zařízení, vytiskne se s jeho pomocí o výsledku hlasování informace, z níž je patrno, jak který senátor hlasoval. (4) Informace o výsledku hlasování musí být veřejnosti a sdělovacím prostředkům na požádání dostupná. To neplatí, jde-li o schůzi neveřejnou nebo její neveřejnou část. § 83 Námitky (1) Každý senátor může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne Senát bez rozpravy. (2) Vyhoví-li Senát námitce, musí se hlasování opakovat. Ukončení schůze § 84 Je-li vyčerpán pořad schůze Senátu, předsedající schůzi ukončí. § 85 Usnesení přijatá na schůzi Senátu podepisuje předseda Senátu a určení ověřovatelé. § 86 Zápisy o schůzích (1) O schůzi Senátu se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, počet přítomných senátorů a přehled výsledků hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. Bylo-li veřejné hlasování zdvižením ruky doplněno užitím hlasovacího zařízení, připojí se k zápisu informace, z níž je patrno, jak který senátor hlasoval. (2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda Senátu nejpozději do 15 dnů od skončení schůze. Schválený zápis je autentickým záznamem o schůzi a odevzdá se k uložení společně s přílohami nejpozději do 2 měsíců od skončení schůze. (3) O schůzi Senátu se pořizuje těsnopisecká zpráva podávající přesný průběh jednání. Každý řečník může nejpozději do 10 pracovních dnů od skončení schůze ověřit správnost záznamu své řeči. Přitom navrhne opravu gramatických chyb a nedostatků, které vznikly při pořizování záznamu. Nesmí však měnit jazyk, obsah a smysl svého vystoupení. Pokud řečník neověří přepis těsnopiseckého záznamu ve stanovené lhůtě, považuje se záznam za ověřený. O návrzích oprav rozhodují ověřovatelé. Případný spor rozhodne s konečnou platností předseda Senátu. (4) Ze schůze Senátu se pořizuje zvukový záznam, který se uchová nejméně po dobu 6 měsíců. (5) Těsnopisecká zpráva o schůzi Senátu se vytiskne s výjimkou těsnopisecké zprávy z neveřejných jednání. ČÁST ŠESTÁ SCHŮZE ORGÁNŮ SENÁTU Schůze výborů § 87 (1) Výbor projednává věci, které jsou mu přikázány, a věci, na jejichž projednání se usnese. (2) V době, kdy je zasedání Senátu přerušeno, výbory nejednají. § 88 Svolávání schůzí (1) Schůzi výboru svolává a řídí jeho předseda nebo jím pověřený místopředseda. Je-li předseda výboru nepřítomen, svolává a řídí schůzi výboru některý z místopředsedů. Jsou-li předseda i místopředsedové nepřítomni, svolá a řídí schůzi výboru jeho člen, jehož tím předseda nebo výbor pověří. (2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, stanoví-li to Senát nebo požádá-li o to předseda Senátu anebo alespoň jedna třetina členů výboru. V takovém případě svolá schůzi výboru ve lhůtě stanovené Senátem nebo do 15 dnů od doručení žádosti předsedy Senátu anebo senátorů. V ostatních případech svolává schůze výboru na dny, které jsou vyhrazeny pro pravidelné jednání výborů, pokud se výbor nadpoloviční většinou všech svých členů neusnese jinak. § 89 Účast na schůzi (1) Schůze výboru se účastní senátoři, kteří jsou členy výboru. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a jiné osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůzí Senátu a jeho orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře Senátu a jím určení zaměstnanci Kanceláře Senátu. (2) Senátoři, kteří nejsou členy příslušného výboru, se mohou účastnit schůze výboru s hlasem poradním; mohou se k projednávané věci vyjádřit a podávat k ní návrhy. (3) Člen vlády, popřípadě ten, kdo ho zastupuje, si může na schůzi výboru přibrat odborníky. (4) Jiným osobám než uvedeným v odstavcích 1 až 3 může předsedající udělit slovo jen se souhlasem výboru. § 90 Veřejnost schůze Schůze výboru jsou veřejné, nestanoví-li tento zákon jinak nebo neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je neveřejná. Řízení v disciplinárních věcech je vždy neveřejné. Schůze výboru nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou zúčastnit senátoři, prezident republiky, členové vlády a jiné osoby, které se mohou zúčastnit schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona; další osoby mohou být přítomny jen se souhlasem výboru. Je-li schůze nebo její část neveřejná z důvodů projednávání utajované skutečnosti, musí mít další přítomné osoby oprávnění seznamovat se s utajovanými skutečnostmi podle zvláštního zákona.24) § 91 Pořad schůze, jednací dny a časy schůze (1) Předseda výboru navrhuje pořad schůze výboru, dobu a způsob projednávání jeho jednotlivých bodů. Člen výboru může navrhnout změnu pořadu schůze. Výbor rozhodne, na který jednací den a hodinu schůze výboru se vždy zařadí bod „Návrh termínu příští schůze výboru“. (2) Po schválení návrhu pořadu schůze výboru je pro přijetí návrhu na doplnění pořadu schůze a na změnu doby stanovené pro projednávání jeho jednotlivých bodů třeba, aby s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina členů výboru. Pro přijetí návrhu na vypuštění schváleného bodu pořadu nebo jeho části stačí souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů výboru. § 92 Projednávání bodu pořadu (1) Pro projednání věci ve výboru určí předseda z členů výboru zpravodaje, který podá o této věci výboru zprávu. (2) Menšina výboru, kterou tvoří alespoň jedna třetina členů výboru, může určit pro jednání výboru svého zpravodaje, který podá výboru oponentní zprávu menšiny výboru; takovou zprávu může menšina výboru předložit Senátu. (3) Po vystoupení zpravodaje nebo zpravodajů se koná k projednávané věci rozprava. § 93 Usnesení (1) Výbor přijímá o výsledcích svých jednání usnesení. (2) Výbor je způsobilý se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů výboru, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Usnesení podepisuje předseda, určený zpravodaj výboru a ověřovatel výboru. Vyplývá-li to z povahy věci, předloží výbor usnesení Senátu. § 94 Společná schůze výborů (1) Výbory mohou konat společné schůze, určovat společného zpravodaje a přijímat společná usnesení. (2) Společnou schůzi výborů řídí předseda toho výboru, který navrhl konání společné schůze. Výbory však vždy hlasují odděleně. (3) Nedohodnou-li se výbory na společném usnesení, přijme každý výbor usnesení vlastní. § 95 Zápisy o schůzích (1) O schůzi výboru se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, pokud na tom senátor předkládající návrh trvá, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, jmenovitý seznam senátorů hlasujících o usneseních k jednotlivému bodu pořadu a informace o výsledku hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných pozměňovacích návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. (2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda výboru nejpozději do 7 dnů od skončení schůze. Námitky proti takto schválenému zápisu lze uplatnit na nejbližší schůzi výboru, který o nich rozhodne. Schválený zápis spolu s usnesením o námitkách podaných proti němu se odevzdá k uložení společně s přílohami nejpozději do 2 měsíců od skončení schůze. Jde-li o společnou schůzi několika výborů, podepisují zápis předsedové a ověřovatelé zúčastněných výborů. (3) Ze schůze výboru se pořizuje zvukový záznam, který se uchovává nejméně po dobu 6 měsíců. Ve zvláštních případech se výbor může usnést, že se zvukový záznam nepořizuje. Zdůvodnění tohoto usnesení musí být součástí zápisu o schůzi výboru. (4) Usnese-li se na tom výbor, pořizuje se ze schůze výboru těsnopisecký záznam a jeho přepis. § 96 Pro schůzi výboru se použijí přiměřeně ustanovení § 50 odst. 4, § 57 odst. 5, § 58 až 60, § 62, § 64 odst. 4, § 65 až 69, § 71 až 84 o schůzi Senátu s tím, že lze revokovat všechna usnesení výboru. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh usnesení hlasoval. § 97 Schůze komise Pro schůzi komise se použijí přiměřeně ustanovení o schůzi výboru. § 97a Schůze podvýboru Pro schůzi podvýboru se použijí přiměřeně ustanovení o schůzi výboru. ČÁST SEDMÁ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ § 98 Přikázání návrhu zákona (1) Návrh zákona postoupený Poslaneckou sněmovnou Senátu předseda Senátu neprodleně postoupí organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor nejdéle do 5 dnů od postoupení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou přikáže tento návrh výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byl tento návrh zařazen na pořad schůze Senátu, a to zpravidla nejpozději 5 dnů před uplynutím ústavní lhůty stanovené pro jeho projednání v Senátu.27) (3) Přikáže-li organizační výbor návrh zákona více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. Jednání výboru § 99 Pro projednání návrhu zákona ve výboru určí předseda výboru z členů výboru zpravodaje. Předseda výboru může přizvat před projednáním nebo v průběhu projednání návrhu zákona odborníky z různých oborů. § 100 (1) Jednání o návrhu zákona v garančním výboru se účastní jeho navrhovatel. Jednání garančního výboru, na němž vystoupí navrhovatel, se zpravidla zúčastní též zpravodajové ostatních výborů, kterým byl návrh zákona přikázán k projednání. (2) K jednání o návrhu zákona ve výboru, který není garanční, může být pozván navrhovatel, popřípadě odborný zástupce navrhovatele, a to zejména v případech, kdy obsah návrhu zákona vyžaduje podrobnější zdůvodnění. (3) Navrhovatel, popřípadě odborný zástupce navrhovatele návrh zákona odůvodní a má právo účastnit se jednání výboru a vyjadřovat stanoviska k předkládaným návrhům, které se týkají projednávaného návrhu zákona. (4) Po navrhovateli, popřípadě odborném zástupci navrhovatele, pokud je přítomen na jednání výboru, vystoupí zpravodaj výboru, který podá zprávu o projednávaném návrhu zákona. § 101 (1) Po vystoupení zpravodaje se koná k návrhu zákona obecná rozprava, ve které se návrh zákona projednává jako celek včetně navrhovaných zásadních změn právní úpravy. Po ukončení obecné rozpravy se k návrhu zákona koná podrobná rozprava, ve které lze posuzovat návrh zákona po jednotlivých částech a podávat k němu pozměňovací návrhy. (2) V průběhu obou částí rozpravy lze navrhnout, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat nebo aby návrh zákona byl schválen, zamítnut anebo vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. (3) Senátor, i když není členem výboru, kterému byl návrh zákona přikázán k projednání, vyjadřuje svůj názor k návrhu zákona a podává návrhy zpravidla již na jednání výboru, popřípadě písemně s odůvodněním před jednáním výboru. (4) Pozměňovací návrh musí obsahovat znění navrhované změny textu návrhu zákona včetně promítnutí této změny do dalších ustanovení návrhu zákona. Předsedající v případě potřeby vyzve senátora, aby svůj pozměňovací návrh předložil písemně. (5) Po ukončení podrobné rozpravy se pozměňovací návrhy, které byly podány, pokud rozhodne výbor, souhrnně vytisknou a dají se k dispozici každému senátorovi přítomnému při projednávání návrhu zákona ve výboru a navrhovateli tak, aby je při hlasování měli k dispozici. § 102 (1) Po ukončení podrobné rozpravy se přistoupí k hlasování. Byl-li podán návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, hlasuje se nejprve o něm. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje se o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje se o návrhu na zamítnutí návrhu zákona, byl-li podán. (2) Byl-li výborem přijat návrh na vyjádření vůle Senátu se návrhem zákona nezabývat nebo byl-li přijat návrh na schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou nebo návrh na zamítnutí návrhu zákona, jednání výboru o návrhu zákona končí. § 103 (1) Nebyl-li přijat žádný z návrhů uvedených v § 102 odst. 2 nebo nebyl-li takový návrh podán, hlasuje se postupně o jednotlivých pozměňovacích návrzích, pokud byly podány, a to zpravidla podle jednotlivých ustanovení návrhu zákona. (2) Senátor, který pozměňovací návrh podal, může podaný návrh před hlasováním o něm zpřesnit. Takové zpřesnění pozměňovacího návrhu může podat každý senátor, souhlasí-li s touto úpravou senátor, který pozměňovací návrh podal. (3) Před hlasováním o každém pozměňovacím návrhu se k němu může vyjádřit navrhovatel, je-li jednání výboru přítomen, a své stanovisko k němu vždy sdělí zpravodaj. (4) Pokud bylo k jednotlivým ustanovením návrhu zákona podáno více pozměňovacích návrhů, hlasuje se o nich v pořadí, v jakém byly podány. (5) Po ukončení hlasování o pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, se výbor usnese, zda doporučí Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal. § 104 Výbor, jemuž byl návrh zákona přikázán k projednání, přijme pro jednání Senátu usnesení obsahující doporučení výboru. V usnesení výbor zároveň určí, kdo z členů výboru bude zpravodajem pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu. Usnese-li se výbor doporučit Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, obsahuje příloha usnesení jejich přesné znění, popřípadě odůvodnění. Usnesení výbor předloží organizačnímu výboru. Totéž platí pro společná usnesení přijatá na společné schůzi výborů. § 105 Zpravodaj garančního výboru vypracuje pro jednání Senátu společnou zpravodajskou zprávu, shodnou-li se na tom zpravodajové všech výborů, které návrh zákona projednávaly. Společná zpráva obsahuje doporučení výborů, které návrh zákona projednávaly. Součástí společné zprávy je přehled všech pozměňovacích návrhů, popřípadě jejich odůvodnění, pokud byly doporučeny. Na zpracování společné zprávy se podílejí i ostatní zpravodajové výborů, které návrh zákona projednávaly. Je-li doporučení všech výborů pro Senát shodné, je zpravodajem pro projednávání návrhu zákona na schůzi Senátu zpravodaj garančního výboru. Jsou-li doporučení výborů rozdílná, přednese na schůzi Senátu společnou zprávu zpravodaj garančního výboru a rozdílná doporučení mohou odůvodnit zpravodajové jednotlivých výborů. Jednání Senátu § 106 (1) Jednání Senátu o návrhu zákona se účastní jeho navrhovatel, který návrh zákona odůvodní a má právo účastnit se dalšího jednání Senátu a vyjadřovat stanoviska k předkládaným návrhům, které se týkají projednávaného návrhu zákona. (2) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, popřípadě zpravodajové výborů, kterým byl návrh zákona přikázán k projednání. § 107 Po vystoupení zpravodaje, neobsahuje-li doporučení výboru návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, vyzve předsedající senátory, aby sdělili, zda takový návrh chtějí podat. Byl-li takový návrh obsažen v doporučení výboru nebo podán, hlasuje se o něm bez rozpravy. O návrhu nelze hlasovat, vznese-li námitku nejméně jeden senátorský klub nebo nejméně 10 senátorů. Byl-li návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, přijat, jednání Senátu o návrhu zákona končí. § 108 (1) Neskončilo-li jednání o návrhu zákona podle § 107, zahájí předsedající k návrhu zákona obecnou rozpravu, ve které lze navrhnout, aby návrh zákona byl schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou nebo aby návrh zákona byl zamítnut. Za podané návrhy se pokládají i návrhy vyplývající z usnesení výborů k projednávanému návrhu zákona. (2) Po ukončení obecné rozpravy se přistoupí k hlasování. Byl-li podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, hlasuje se nejprve o něm. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje se o návrhu na zamítnutí návrhu zákona, byl-li podán. Byl-li některý z návrhů přijat, jednání Senátu o návrhu zákona končí. § 109 (1) Nebyl-li přijat žádný z návrhů uvedených v § 108 odst. 2 nebo nebyl-li takový návrh podán, zahájí předsedající podrobnou rozpravu, ve které lze podávat k návrhu zákona pozměňovací návrhy, které se současně předkládají písemně a s odůvodněním. Za podané návrhy se pokládají i pozměňovací návrhy vyplývající z usnesení výborů k projednávanému návrhu zákona. (2) Pokud byl podán pozměňovací návrh, který není obsažen v příloze usnesení žádného z výborů, a navrhne-li to předseda některého výboru nebo zpravodaj garančního výboru, jednání Senátu o návrhu zákona se přeruší na nezbytně nutnou dobu, aby výbor mohl k pozměňovacímu návrhu zaujmout pro Senát stanovisko. O návrhu předsedy výboru nebo garančního zpravodaje na stanovení doby přerušení jednání rozhodne Senát bez rozpravy. § 110 (1) Po ukončení podrobné rozpravy se hlasuje postupně o jednotlivých podaných pozměňovacích návrzích, a to podle jednotlivých ustanovení návrhu zákona. Na návrh zpravodaje garančního výboru může Senát bez rozpravy rozhodnout o jiném postupu hlasování. (2) Senátor, který pozměňovací návrh podal, jej může před hlasováním o něm zpřesnit. Takové zpřesnění pozměňovacího návrhu může podat každý senátor, souhlasí-li s tím senátor, který pozměňovací návrh podal. (3) Před hlasováním o každém pozměňovacím návrhu se k němu může vyjádřit navrhovatel; zpravodaj garančního výboru informuje o výsledcích jednání výborů, které pozměňovací návrh projednávaly. (4) Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich Senátem přijat, hlasuje Senát o tom, zda návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal. Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, je možné podat návrh na zamítnutí návrhu zákona nebo na schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, pokud o takovém návrhu nebylo již hlasováno po ukončení obecné rozpravy. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, jednání Senátu o návrhu zákona končí. § 111 Vyhověl-li Senát námitce senátora na odročení jednání vznesené podle § 59 odst. 1, lze odročit projednávání návrhu nejpozději na následující jednací den schůze Senátu. § 112 Společné ustanovení o jednání o návrzích zákonů Není-li v § 98 až 111 stanoveno jinak, platí pro jednání o návrzích zákonů obdobně ustanovení o schůzi Senátu a schůzi výborů. ČÁST OSMÁ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ A ZÁKONŮ, K JEJICHŽ PŘIJETÍ JE TŘEBA, ABY BYLY SCHVÁLENY POSLANECKOU SNĚMOVNOU A SENÁTEM § 113 Pro jednání o návrzích ústavních zákonů a zákonů, k jejichž přijetí je třeba, aby byly schváleny Poslaneckou sněmovnou a Senátem, platí obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů s tím, že nelze podat návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat. ČÁST DESÁTÁ JEDNÁNÍ O MEZINÁRODNÍCH SMLOUVÁCH § 115 Senát jedná o mezinárodních smlouvách, pokud je k jejich ratifikaci třeba souhlasu obou komor Parlamentu nebo má-li být odstoupeno od smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas. Mezinárodní smlouva se předkládá Senátu alespoň v jednom autentickém znění a v českém překladu. § 116 (1) Mezinárodní smlouvu předloženou Senátu předkladatelem předseda Senátu neprodleně postoupí organizačnímu výboru a rozešle ji všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor na nejbližší schůzi po předložení mezinárodní smlouvy přikáže tuto smlouvu výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla smlouva zařazena na pořad schůze Senátu. (3) Přikáže-li organizační výbor mezinárodní smlouvu více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. (4) Předkladatel může vzít mezinárodní smlouvu zpět, dokud Senát nepřikročí k hlasování o ní. § 117 (1) Lhůta k projednání mezinárodní smlouvy ve výborech je 60 dnů od rozhodnutí o jejím přikázání výboru k projednání. (2) Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může organizační výbor zkrátit nebo prodloužit, a to nejvýše o 30 dnů, nerozhodne-li Senát jinak. Jen se souhlasem předkladatele lze lhůtu prodloužit o více než 30 dnů. § 117a Jednání výborů (1) Při jednání výboru o mezinárodní smlouvě lze v průběhu rozpravy podávat tyto návrhy: 1. návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, 2. návrh na odročení. (2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. (3) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 1 podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje výbor o doporučení, aby Senát dal k ratifikaci mezinárodní smlouvy souhlas. § 117b Jednání Senátu (1) Při jednání Senátu o mezinárodní smlouvě lze v rozpravě podávat tyto návrhy: 1. návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, 2. návrh na vrácení mezinárodní smlouvy výboru k novému projednání, 3. návrh na odročení. (2) V návrhu uvedeném v odstavci 1 bodu 2 musí být určeno, kterému výboru, popřípadě výborům má být mezinárodní smlouva vrácena k novému projednání; lhůta pro nové projednání ve výboru je nejvýše 30 dnů od jeho vrácení Senátem. Návrh uvedený v odstavci 1 bodu 3 musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být mezinárodní smlouva znovu zařazena na pořad schůze Senátu. (3) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. (4) Byl-li přijat návrh uvedený v odstavci 1 bodu 1, přerušuje se jednání Senátu o mezinárodní smlouvě do nejbližší schůze následující po vyhlášení nálezu Ústavního souduÚstavního soudu. (5) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 1 podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje Senát o tom, zda dává k ratifikaci mezinárodní smlouvy souhlas. (6) Předseda Senátu informuje o výsledku jednání Senátu o mezinárodní smlouvě předsedu Poslanecké sněmovny, prezidenta republiky a vládu. § 117c Při jednání o návrhu na odstoupení od mezinárodní smlouvy se postupuje podle § 116 až 117b obdobně s tím, že nelze podat návrh na posouzení souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem. ČÁST JEDENÁCTÁ ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ A MEZINÁRODNÍCH SMLOUVÁCH § 118 Zkrácené jednání o návrzích zákonů (1) Ve zkráceném jednání může Senát projednat návrh zákona postoupený Poslaneckou sněmovnou, jestliže byl tento návrh projednán v Poslanecké sněmovně ve zkráceném jednání podle zvláštního zákona31) a jestliže vláda o to požádala. (2) Návrh zákona, který má být projednán ve zkráceném jednání, předseda Senátu postoupí organizačnímu výboru a neprodleně rozešle všem senátorům a senátorským klubům. (3) Organizační výbor bezodkladně přikáže návrh zákona výboru, popřípadě výborům a určí lhůtu, do které musí výbor (výbory) návrh zákona projednat. Současně doporučí předsedovi Senátu, aby návrh zákona byl zařazen na začátek pořadu schůze Senátu. Tuto schůzi je předseda Senátu povinen svolat tak, aby byla zahájena nejpozději do 10 dnů od postoupení návrhu zákona Senátu. (4) Není-li v odstavcích 1 až 3 stanoveno jinak, platí pro zkrácené jednání Senátu o návrhu zákona obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů. § 118a Zkrácené jednání o mezinárodních smlouvách (1) Za mimořádných okolností, zejména jsou-li zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, může předseda Senátu na žádost předkladatele rozhodnout, že mezinárodní smlouva bude projednána ve zkráceném jednání. (2) Na zkrácené jednání o mezinárodní smlouvě se vztahuje § 118 odst. 2 a 3 obdobně. (3) Před projednáváním mezinárodní smlouvy Senát posoudí, zda jsou splněny podmínky pro zkrácené jednání. Neshledá-li důvody pro mimořádný postup, mezinárodní smlouvu ve zkráceném jednání neprojedná. Jinak postupuje podle ustanovení o jednání o mezinárodních smlouvách. § 119 (1) Požádá-li vláda v době stavu ohrožení státu32) nebo válečného stavu,33) aby vládní návrh zákona byl Parlamentem projednán ve zkráceném jednání,34) zašle tento vládní návrh zákona na vědomí rovněž předsedovi Senátu. Předseda Senátu neprodleně rozešle vládní návrh zákona pro informaci všem senátorům. Předseda Senátu současně svolá schůzi Senátu k projednání tohoto návrhu zákona; koná-li se již schůze Senátu, navrhne doplnění pořadu této schůze o jeho projednání. Předseda Senátu svolá schůzi nebo podá návrh na doplnění pořadu schůze tak, aby se Senát mohl k návrhu zákona usnést do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Po postoupení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou jej předseda Senátu neprodleně rozešle všem senátorům a určí zpravodaje pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu. (2) Při zkráceném jednání podle odstavce 1 se návrh zákona ve výborech neprojednává. Neusnese-li se Senát při tomto jednání jinak, stanoví se řečnická doba v obecné části rozpravy na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát. (3) Není-li v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, platí pro zkrácené jednání Senátu o návrhu zákona obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů; nepoužijí se ustanovení § 49 odst. 4, § 55 odst. 1 a 3, § 57 odst. 3 věta druhá, § 59 odst. 1 a 3 věta druhá až čtvrtá, § 64 odst. 1 pro průběh obecné rozpravy a § 64 odst. 2 o schůzi Senátu. ČÁST DVANÁCTÁ PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ EVROPSKÉ UNIE § 119a (1) Senát jedná o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, o nichž jej podle čl. 10b odst. 1 Ústavy pravidelně a předem informuje vláda. Jedná zejména o a) zprávě o vývoji Evropské unie v uplynulém období a jejím dalším rozvoji, kterou vláda předkládá nejméně jednou ročně, b) zprávě o přejímání závazků vyplývajících z členství v Evropské unii do právního řádu, především o provádění legislativních aktů vyžadujících transpozici, kterou vláda předkládá nejméně jednou ročně, c) předběžné informaci vlády o pořadu jednání Evropské rady a následné informaci o jeho výsledcích, d) informaci vlády o zahájení a průběhu jednání o změně smluv, na nichž je založena Evropská unie, e) návrzích legislativních aktů Evropské unie, které vláda předkládá bez zbytečného odkladu poté, co jsou jí postoupeny Evropskou komisí či jiným orgánem Evropské unie, f) předběžných stanoviscích, která mu vláda předkládá k návrhům legislativních aktů Evropské unie. (2) Senát dále jedná o návrzích závazných opatření orgánu Evropské unie, aktuálních informacích a stanoviscích vlády k legislativním aktům či jiným dokumentům Evropské unie, včetně informací o stavu jejich projednávání, které mu předkládá vláda ze své iniciativy nebo na žádost Senátu či jeho výboru pověřeného projednáváním návrhu legislativních aktů a závazných opatření orgánů Evropské unie (dále jen „pověřený výbor“). (3) Senát jedná též o dokumentech postoupených Senátu přímo orgány Evropské unie34a) a o dalších věcech týkajících se Evropské unie, pokud tak stanoví tento zákon. § 119b Pověřený výbor vede evidenci návrhů legislativních aktů a závazných opatření orgánů Evropské unie, jakož i dokumentů postoupených Senátu přímo těmito orgány, kterou zpřístupňuje ostatním orgánům Senátu a senátorům. § 119c Poslanci Evropského parlamentu zvolení v České republice se mohou účastnit schůzí pověřeného výboru s hlasem poradním; mohou se k projednávané věci vyjádřit a podávat k ní návrhy. Jednání pověřeného výboru § 119d (1) Pověřený výbor rozhodne do 5 pracovních dnů od doručení na návrh svého předsedy, zda návrh legislativního aktu vezme bez projednání na vědomí. Pro projednání návrhu legislativního aktu, který pověřený výbor nevzal bez projednání na vědomí, určí předseda pověřeného výboru zpravodaje z řad členů pověřeného výboru; tím je zahájeno projednávání návrhu legislativního aktu. O této skutečnosti vyrozumí předseda pověřeného výboru předsedu Senátu, který ji sdělí vládě. (2) Zahájení projednávání návrhu legislativního aktu je překážkou účasti člena vlády na rozhodování orgánu Evropské unie o tomto návrhu. To neplatí, neukončí-li Senát jednání o návrhu legislativního aktu ve lhůtě, která podle práva Evropské unie musí uplynout mezi zpřístupněním návrhu legislativního aktu parlamentům členských států v úředních jazycích Evropské unie a jeho zařazením na předběžný pořad jednání Rady34b). (3) Pověřený výbor může požádat vládu nebo její členy o informaci k projednávanému návrhu legislativního aktu, informaci vláda nebo její členové poskytnou nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti pověřeného výboru. (4) Pověřený výbor může požádat orgán Senátu, který by byl věcně příslušný, jednalo-li by se o návrh zákona, o stanovisko k projednávanému návrhu legislativního aktu ve lhůtě dohodnuté předsedou pověřeného výboru s předsedou dožádaného orgánu. § 119e (1) Pověřený výbor rozhodne na návrh svého předsedy, zda návrh závazného opatření orgánů Evropské unie přijímaného v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (dále jen „návrh rozhodnutí“) vezme bez projednání na vědomí. Pro projednání návrhu rozhodnutí, který pověřený výbor nevzal bez projednání na vědomí, určí předseda pověřeného výboru zpravodaje z řad členů pověřeného výboru. (2) Pověřený výbor může požádat vládu nebo její členy o informaci k projednávanému návrhu rozhodnutí. Informaci vláda nebo její členové poskytnou bez zbytečného odkladu po doručení žádosti pověřeného výboru. § 119f (1) Jednání o návrhu legislativního aktu nebo o návrhu rozhodnutí se účastní zástupce vlády, zpravodajové orgánů Senátu, které návrh legislativního aktu projednávaly, a další osoby, které mohou podat informace o projednávané otázce a jsou pověřeným výborem pozvány. (2) Návrh legislativního aktu nebo návrh rozhodnutí odůvodní zástupce vlády, po němž vystoupí zpravodaj pověřeného výboru. Následně je otevřena rozprava, v níž je možné podávat návrhy na vzetí návrhu legislativního aktu nebo návrhu rozhodnutí na vědomí, anebo na přijetí doporučení k vyjádření Senátu. (3) Po ukončení rozpravy pověřený výbor rozhodne o podaných návrzích. Přijme-li pověřený výbor návrh na přijetí doporučení k vyjádření Senátu, zašle jej vládě k informaci a předloží jej předsedovi Senátu. Předseda Senátu takový návrh zařadí na pořad nejbližší schůze; jde-li o návrh legislativního aktu, který je projednáván se zřetelem k § 119d odst. 2, je předseda Senátu povinen schůzi svolat tak, aby byla zahájena nejpozději třetího dne před uplynutím lhůty stanovené právem Evropské unie34b). § 119g Jednání Senátu (1) Senát jedná o návrhu legislativního aktu nebo o návrhu rozhodnutí tehdy, navrhne-li to pověřený výbor anebo navrhne-li to písemně předsedovi Senátu před přijetím závěrečného usnesení pověřeného výboru nejméně 17 senátorů; o takovém návrhu předseda Senátu neprodleně informuje předsedu pověřeného výboru. Pro zahájení schůze svolané z podnětu nejméně 17 senátorů platí § 119f odst. 3 věta třetí obdobně. (2) Senát může rozhodnout, že návrh legislativního aktu nebo návrh rozhodnutí bere na vědomí, nebo se k němu může vyjádřit. Předseda Senátu informuje o výsledku jednání Senátu bezodkladně vládu. § 119h Zkrácené jednání o návrzích legislativních aktů (1) Je-li návrh legislativního aktu označen za naléhavý, je projednáván ve zkráceném jednání, pokud o to při předložení takového návrhu požádá vláda. Součástí žádosti je předběžné stanovisko. Ve zkráceném jednání se § 119d odst. 2, § 119f odst. 3 věta druhá a třetí a § 119g nepoužijí a úkony, pro něž jsou stanoveny lhůty v § 119d, se provedou bez zbytečného odkladu. (2) Přijme-li ve zkráceném jednání pověřený výbor návrh na přijetí doporučení k vyjádření Senátu, zašle jej přímo vládě. Taková usnesení současně zasílá předseda pověřeného výboru předsedovi Senátu, který je rozešle všem senátorům. Jednání Senátu o dokumentech postoupených Senátu přímo orgány Evropské unie § 119i (1) Usnesení Senátu, jímž se vyjádřil k dokumentu, který mu byl postoupen přímo orgánem Evropské unie34a), zašle předseda Senátu tomuto orgánu, jakož i dalším orgánům Evropské unie podle rozhodnutí Senátu. (2) O vyjádření Senátu k dokumentu, který mu byl postoupen přímo orgánem Evropské unie, předseda Senátu vždy informuje vládu a předsedu Poslanecké sněmovny. (3) Vyjádření Senátu k dokumentu, který mu byl postoupen přímo orgánem Evropské unie, není překážkou vyjádření Senátu k pozici vlády k tomuto dokumentu; to platí i pro případné další vyjádření k pozměněnému dokumentu. § 119j Není-li v § 119i stanoveno jinak, platí pro jednání Senátu o dokumentech postoupených Senátu přímo orgány Evropské unie obdobně § 119c až 119h s tím, že lhůtu stanovenou v § 119d odst. 1 může pověřený výbor přiměřeně prodloužit. Předchozí souhlas Senátu s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie § 119k Bez předchozího souhlasu Senátu nelze za Českou republiku vyslovit při hlasování souhlas a) v Evropské radě při rozhodování podle čl. 31 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, b) v Evropské radě při rozhodování o změně ustanovení třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii, c) v Radě, popřípadě Evropské radě, při rozhodování o dalších případech použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 153 odst. 2, čl. 192 odst. 2, čl. 312 odst. 2 a čl. 333 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, d) v Radě při rozhodování o vhodných opatřeních k dosažení cílů stanovených smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, podle čl. 352 Smlouvy o fungování Evropské unie, nejde-li o opatření nezbytná pro fungování vnitřního trhu. § 119l (1) Vláda předkládá Senátu návrh rozhodnutí podle § 119k spolu se svým stanoviskem. (2) Předseda Senátu takový návrh neprodleně rozešle všem senátorům, přikáže jej výboru pověřenému projednáváním návrhů legislativních aktů a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jeho projednání; lhůta nesmí být kratší než 5 dnů. Oprávnění pověřeného výboru stanovené v § 119d odst. 4 platí obdobně. (3) Při jednání pověřeného výboru lze v rozpravě podat pouze návrh na odročení; takový návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh rozhodnutí podle § 119k znovu zařazen na pořad schůze Senátu. Nebyl-li návrh na odročení podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje pověřený výbor o doporučení, aby Senát s návrhem rozhodnutí podle § 119k vyslovil souhlas. (4) Předseda Senátu zařadí návrh rozhodnutí podle § 119k na pořad nejbližší schůze Senátu, popřípadě k jeho projednání svolá schůzi Senátu, a to tak, aby umožnil včasné projednání návrhu. (5) Při jednání Senátu lze v rozpravě podat pouze návrh na odročení; takový návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh rozhodnutí podle § 119k znovu zařazen na pořad schůze Senátu. Nebyl-li návrh na odročení podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje Senát o tom, zda s návrhem rozhodnutí podle § 119k vyslovuje souhlas. (6) Předseda Senátu neprodleně informuje o výsledku jednání Senátu vládu a předsedu Poslanecké sněmovny. § 119m Bez předchozího souhlasu Senátu nelze rovněž za Českou republiku vyslovit při hlasování souhlas a) v Evropské radě při rozhodování o použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii, b) v Radě při rozhodování o určení aspektů rodinného práva s mezinárodním prvkem, které mohou být předmětem aktů přijatých řádným legislativním postupem, podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. § 119n (1) Vláda předkládá Senátu stanovisko k návrhu rozhodnutí podle § 119m bezodkladně po jeho postoupení parlamentům členských států. (2) Při jednání pověřeného výboru lze v rozpravě podat tyto návrhy: 1. návrh na odročení; takový návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh rozhodnutí podle § 119m znovu zařazen na pořad schůze Senátu; 2. návrh na vyslovení nesouhlasu. Nebyl-li žádný z návrhů podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje pověřený výbor o doporučení, aby Senát vyslovil s návrhem rozhodnutí podle § 119m souhlas pro případ, že o něm bude rozhodováno v orgánu Evropské unie uvedeném v § 119m. (3) Při jednání Senátu lze v rozpravě podat tyto návrhy: 1. návrh na odročení; takový návrh musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh rozhodnutí podle § 119m znovu zařazen na pořad schůze Senátu; 2. návrh na vyslovení nesouhlasu. Nebyl-li žádný z návrhů podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje Senát o tom, zda s návrhem rozhodnutí podle § 119m vyslovuje souhlas pro případ, že o něm bude rozhodováno v orgánu Evropské unie uvedeném v § 119m. (4) Návrh rozhodnutí podle § 119m je odmítnut, vysloví-li s ním Senát nesouhlas ve lhůtě šesti měsíců od jeho postoupení parlamentům členských států. Předseda Senátu o této skutečnosti neprodleně informuje vládu, předsedu Poslanecké sněmovny, předsedu Evropské rady, předsedu Rady a předsedu Evropské komise. (5) Není-li v odstavcích 1 až 4 stanoveno jinak, platí pro jednání o návrhu rozhodnutí podle § 119m obdobně § 119l. § 119o Jednání Senátu o změnách ustanovení třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie přijatých zjednodušeným postupem Rozhodnutí Evropské rady o změně ustanovení třetí části Smlouvy o fungování Evropské unie podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii projednává Senát jako mezinárodní smlouvu. Žaloba týkající se porušení zásady subsidiarity legislativním aktem Evropské unie § 119p (1) Návrh, aby Senát podal žalobu týkající se porušení zásady subsidiarity legislativním aktem podle práva Evropské unie (dále jen „návrh žaloby“)34c), je oprávněn podat pověřený výbor nebo skupina nejméně 17 senátorů. Návrh žaloby musí obsahovat text žaloby, na němž se má Senát usnést. (2) Návrh žaloby se předkládá předsedovi Senátu, který jej neprodleně rozešle všem senátorům a senátorským klubům a zařadí jej na pořad nejbližší schůze Senátu tak, aby mohl být projednán nejpozději 10 dnů před uplynutím lhůty, kterou stanoví právo Evropské unie. (3) K projednání návrhu žaloby je vždy pozván věcně příslušný člen vlády. § 119q (1) Schválí-li Senát návrh žaloby, pověří senátora, případně též další vhodnou osobu, svým zastupováním v řízení před Evropským soudním dvorem. (2) Shledá-li pro to důvody, může Senát usnesení o pověření změnit. § 119r (1) Předseda Senátu bezodkladně, nejpozději však 3 pracovní dny před uplynutím lhůty, kterou stanoví právo Evropské unie, doručí usnesení Senátu o schválení návrhu žaloby spolu s textem žaloby vládě, jež je předá Evropskému soudnímu dvoru tak, aby byla dodržena stanovená lhůta. (2) Předseda Senátu zašle usnesení a text žaloby podle odstavce 1 rovněž k informaci předsedovi Poslanecké sněmovny a vládnímu zmocněnci pro zastupování České republiky před Evropským soudním dvorem. § 119s Vládní zmocněnec pro zastupování České republiky před Evropským soudním dvorem poskytuje osobám pověřeným zastupováním Senátu podle § 119q veškerou potřebnou součinnost stran toho, jak v řízení vystupovat, aniž by tím byl dotčen jeho vztah k vládě a jejímu stanovisku k předmětu řízení. ČÁST TŘINÁCTÁ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONNÝCH OPATŘENÍ SENÁTU § 120 (1) Návrh zákonného opatření Senátu předložený vládou předseda Senátu postoupí neprodleně organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor bezodkladně přikáže návrh zákonného opatření Senátu výboru, popřípadě výborům a určí lhůtu, do které musí výbor (výbory) návrh zákonného opatření projednat. Současně doporučí předsedovi Senátu, aby byl tento návrh zařazen na pořad schůze Senátu nejpozději do 5 dnů po projednání ve výborech. (3) Přikáže-li organizační výbor návrh zákonného opatření Senátu více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. Zároveň neprodleně sdělí všem senátorům, kterému výboru, popřípadě výborům byl návrh zákonného opatření Senátu přikázán k projednání a který výbor byl určen jako garanční. § 120a (1) Návrh zákonného opatření Senátu musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Senát usnést. (2) Součástí návrhu zákonného opatření Senátu je důvodová zpráva. Obecná část důvodové zprávy obsahuje prohlášení, že součástí navrhované právní úpravy nejsou věci, jejichž úpravu zákonným opatřením Senátu Ústava vylučuje, a odůvodnění, proč její přijetí nesnese odkladu34d). Dále obecná část důvodové zprávy obsahuje zejména zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy jako celku, zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet a rozpočty krajů a obcíobcí. Zvláštní část důvodové zprávy vysvětluje obsah jednotlivých ustanovení navrhované právní úpravy. (3) Společně s návrhem zákonného opatření Senátu předloží vláda též návrh prováděcího předpisu, který má být vydán na základě zmocnění obsaženého v návrhu zákonného opatření Senátu a má současně s ním nabýt účinnosti. (4) Obsahuje-li návrh zákonného opatření Senátu návrh novely zákona, předloží vláda též znění platného zákona nebo jeho části, jíž se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn. § 121 Jednání výboru (1) Při jednání výboru o návrhu zákonného opatření Senátu lze v průběhu obou částí rozpravy podávat tyto návrhy: 1. návrh na vrácení návrhu zákonného opatření Senátu vládě k dopracování, 2. návrh na schválení, 3. návrh na zamítnutí, 4. návrh pozměňovací. (2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. Po ukončení hlasování o podaných pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, se výbor usnese, zda doporučí Senátu schválit návrh zákonného opatření Senátu s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal. § 122 Jednání Senátu (1) Při jednání Senátu o návrhu zákonného opatření Senátu lze v obecné rozpravě podávat tyto návrhy: 1. návrh na vrácení návrhu zákonného opatření Senátu vládě k dopracování, 2. návrh na schválení, 3. návrh na zamítnutí. (2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. (3) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 1 podán nebo nebyl-li přijat, zahájí předsedající k návrhu zákonného opatření Senátu podrobnou rozpravu, ve které lze podávat pozměňovací návrhy. Byl-li podán alespoň jeden pozměňovací návrh, předsedající jednání o návrhu zákonného opatření Senátu přeruší. Pozměňovací návrhy se dají vytisknout a neprodleně se rozešlou všem senátorům. V jednání lze pokračovat nejdříve po 24 hodinách od jeho přerušení. V jednání pokračujícím po přerušení lze podávat pouze pozměňovací návrhy k opravě legislativně technických, gramatických a písařských chyb a k úpravám, které vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů. (4) Pokud byly k návrhu zákonného opatření Senátu podány pouze pozměňovací návrhy k opravě legislativně technických, gramatických a písařských chyb, může senátor navrhnout, aby bylo přikročeno k hlasování o nich bez přerušení jednání Senátu stanoveného v odstavci 3 větě druhé; o takovém návrhu rozhodne Senát bez rozpravy. (5) Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, hlasuje Senát o tom, zda schválí návrh zákonného opatření Senátu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. (6) Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení schválit návrh zákonného opatření Senátu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, hlasuje Senát o tom, zda návrh zákonného opatření Senátu schvaluje. § 123 Zkrácené jednání (1) Předloží-li vláda návrh zákonného opatření Senátu v době stavu ohrožení státu32) nebo válečného stavu,33) předseda Senátu jej neprodleně rozešle všem senátorům a určí zpravodaje pro projednání návrhu zákonného opatření Senátu na schůzi Senátu. Současně předseda Senátu svolá schůzi Senátu k projednání tohoto návrhu zákonného opatření; koná-li se již schůze Senátu, navrhne doplnění pořadu této schůze o jeho projednání. Předseda Senátu svolá schůzi nebo podá návrh na doplnění pořadu schůze tak, aby se Senát mohl k návrhu zákonného opatření Senátu usnést do 72 hodin od jeho předložení vládou. (2) V době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se návrh zákonného opatření Senátu ve výborech neprojednává. Neusnese-li se Senát jinak, stanoví se řečnická doba v obecné části rozpravy na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát; ustanovení § 122 odst. 3 o přerušení jednání se nepoužije. § 124 Navrhovatel může vzít návrh zákonného opatření Senátu zpět do doby, než Senát přikročí k hlasování o něm. § 125 Není-li v § 120 až 124 stanoveno jinak, platí pro jednání o návrzích zákonných opatření Senátu obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů; pro jednání o návrzích zákonných opatření Senátu podle § 123 se nepoužijí ustanovení § 49 odst. 4, § 55 odst. 1 a 3, § 57 odst. 3 věta druhá, § 59 odst. 1 a 3 věta druhá až čtvrtá, § 64 odst. 1 pro průběh obecné rozpravy a § 64 odst. 2 o schůzi Senátu. § 126 Podepisování zákonných opatření Senátu (1) Zákonná opatření Senátu se uvádějí větou: „Senát se usnesl na tomto zákonném opatření Senátu:“. (2) Předseda Senátu podepíše přijaté zákonné opatření Senátu a postoupí je k podpisu prezidentu republiky. (3) Po podpisu zákonného opatření Senátu prezidentem republiky zašle předseda Senátu zákonné opatření Senátu k podpisu předsedovi vlády. ČÁST ČTRNÁCTÁ PŘÍPRAVA NÁVRHŮ ZÁKONŮ PODÁVANÝCH SENÁTEM POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ A JEDNÁNÍ O NICH § 127 (1) Návrh zákona, který podává Senát Poslanecké sněmovně (dále jen „senátní návrh zákona“), může k projednání v Senátu navrhnout senátor, skupina senátorů, výbor nebo komise Senátu (dále jen „navrhovatel senátního návrhu zákona“). (2) Návrh senátního návrhu zákona musí obsahovat náležitosti návrhu zákona stanovené zvláštním zákonem.35) (3) Navrhovatel senátního návrhu zákona předkládá návrh senátního návrhu zákona předsedovi Senátu, který jej postoupí organizačnímu výboru a neprodleně jej rozešle všem senátorům a senátorským klubům. Organizační výbor na nejbližší schůzi po předložení návrhu senátního návrhu zákona doporučí předsedovi Senátu, aby jej zařadil na pořad nejbližší schůze Senátu. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh senátního návrhu zákona přikázán, a určí zpravodaje pro první čtení. (4) Navrhovatel senátního návrhu zákona může vzít svůj návrh zpět, dokud Senát nepřistoupí k závěrečnému hlasování o něm. § 128 První čtení návrhu senátního návrhu zákona (1) Návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel nebo zástupce navrhovatele senátního návrhu zákona; po něm vystoupí zpravodaj. (2) Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající obecnou rozpravu, ve které lze navrhnout, aby byl návrh senátního návrhu zákona vrácen navrhovateli senátního návrhu zákona k dopracování, nebo aby byl zamítnut. Nebyl-li žádný z návrhů podán nebo nebyl-li přijat, přikáže Senát návrh senátního návrhu zákona k projednání výboru, popřípadě výborům. Přikáže-li Senát návrh senátního návrhu zákona více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. (3) Lhůta k projednání návrhu senátního návrhu zákona ve výborech je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání. (4) Lhůtu uvedenou v odstavci 3 může Senát zkrátit nebo prodloužit, a to nejvýše o 30 dnů. Jen se souhlasem navrhovatele senátního návrhu zákona lze lhůtu prodloužit o více než 30 dnů. § 129 Jednání výborů (1) Při jednání výboru o návrhu senátního návrhu zákona lze v průběhu obou částí rozpravy podávat tyto návrhy: 1. návrh na schválení, 2. návrh na zamítnutí, 3. návrh pozměňovací, 4. návrh na odročení. (2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. Po ukončení hlasování o podaných pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, se výbor usnese, zda doporučí Senátu schválit návrh senátního návrhu zákona s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal. § 130 Druhé čtení návrhu senátního návrhu zákona (1) Návrh senátního návrhu zákona odůvodní na schůzi Senátu navrhovatel nebo zástupce navrhovatele senátního návrhu zákona. (2) Při jednání Senátu o návrhu senátního návrhu zákona lze v průběhu obou částí rozpravy podávat tyto návrhy: 1. návrh na vrácení návrhu senátního návrhu zákona výboru k novému projednání, 2. návrh na schválení, 3. návrh na zamítnutí, 4. návrh na odročení. (3) V návrhu uvedeném v odstavci 2 bodu 1 musí být určeno, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh senátního návrhu zákona vrácen k novému projednání; lhůta pro nové projednání ve výboru je nejvýše 30 dnů od jeho vrácení Senátem. (4) O návrzích uvedených v odstavci 2 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. (5) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 2 podán nebo nebyl-li přijat, zahájí předsedající k návrhu senátního návrhu zákona podrobnou rozpravu, ve které lze podávat pozměňovací návrhy. Pokud byl podán pozměňovací návrh, který není obsažen v příloze usnesení žádného z výborů a navrhne-li to předseda některého výboru nebo zpravodaj garančního výboru, jednání Senátu o návrhu senátního návrhu zákona se přeruší na nezbytně nutnou dobu, aby výbor mohl k pozměňovacímu návrhu zaujmout pro Senát stanovisko. O návrhu předsedy výboru nebo garančního zpravodaje na stanovení doby přerušení jednání rozhodne Senát bez rozpravy. (6) Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, hlasuje Senát o tom, zda schválí návrh senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. (7) Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení schválit návrh senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, hlasuje Senát o tom, zda návrh senátního návrhu zákona schvaluje, pokud o návrhu na schválení nebylo již hlasováno po ukončení obecné rozpravy. (8) Jestliže byl návrh senátního návrhu zákona schválen, pověří Senát předsedu Senátu, aby senátní návrh zákona podal Poslanecké sněmovně. Zároveň pověří některého ze senátorů, aby odůvodnil senátní návrh zákona při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně. Jednání o návrzích zákonů vrácených Poslaneckou sněmovnou Senátu jako navrhovateli k dopracování § 130a (1) Vrátí-li Poslanecká sněmovna návrh zákona Senátu jako navrhovateli k dopracování, zařadí jej předseda Senátu na pořad nejbližší schůze Senátu. (2) Vrácený návrh zákona uvede senátor pověřený Senátem, aby odůvodnil návrh zákona při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně. Není-li pověřený senátor přítomen, určí senátora uvádějícího vrácený návrh zákona Senát. Poté je otevřena rozprava, v jejímž průběhu je možné navrhnout, aby byl vrácený návrh zákona schválen, zamítnut, jednání o něm odročeno, nebo aby byl přikázán výboru či výborům k novému projednání; o návrzích se hlasuje v uvedeném pořadí. (3) Přikáže-li Senát vrácený návrh zákona výboru k novému projednání, současně určí, kdo bude v Senátu a jeho orgánech plnit funkci navrhovatele vráceného návrhu zákona. (4) Nestanoví-li Senát jinak, činí lhůta pro nové projednání vráceného návrhu zákona ve výboru 30 dnů. § 130b Při jednání o vráceném návrhu zákona postupuje výbor obdobně podle § 129. § 130c Po projednání vráceného návrhu zákona výborem, anebo po uplynutí lhůty pro opětovné zařazení vráceného návrhu zákona na pořad schůze Senátu, jedná Senát o vráceném návrhu zákona obdobně podle § 130. § 131 Není-li v § 127 až 130c stanoveno jinak, platí pro jednání o návrzích senátních návrhů zákonů nebo o vrácených návrzích zákonů obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů. ČÁST PATNÁCTÁ JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY § 131a (1) Je-li Senátu předložen a) návrh na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo b) návrh na vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území České republiky, postoupí jej předseda Senátu neprodleně organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Je-li Senátu předložena a) informace o rozhodnutí vlády o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo o pobytu ozbrojených sil cizích států na území České republiky, nebo b) informace o rozhodnutí vlády o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky, anebo o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky, postupuje předseda Senátu obdobně jako při předložení návrhů podle odstavce 1. (3) Organizační výbor přikáže návrh uvedený v odstavci 1 nebo informaci uvedenou v odstavci 2 výboru, popřípadě výborům. Jde-li o návrh uvedený v odstavci 1, doporučí předsedovi Senátu, aby byl zařazen na pořad schůze Senátu. (4) Přikáže-li organizační výbor návrh uvedený v odstavci 1 více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. (5) Lhůta k projednání návrhu uvedeného v odstavci 1 ve výborech je 30 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání. Jestliže vláda označila návrh za naléhavý, může organizační výbor lhůtu zkrátit. Jednání výborů § 131b (1) Při jednání výboru o návrhu uvedeném v § 131a odst. 1 písm. a) lze podat návrh na odročení. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje výbor o doporučení, aby Senát rozhodl, že Česká republika se zúčastní v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je členem. (2) Při jednání výboru o návrhu uvedeném v § 131a odst. 1 písm. b) lze podat návrh na odročení. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje výbor o doporučení, aby Senát vyslovil souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky. § 131c Při jednání výboru o informaci uvedené v § 131a odst. 2 lze navrhnout, aby Senát s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. Jednání Senátu § 131d (1) Při jednání Senátu o návrhu uvedeném v § 131a odst. 1 lze podávat tyto návrhy: 1. návrh na vrácení návrhu uvedeného v § 131a odst. 1 výboru k novému projednání, 2. návrh na odročení. (2) V návrhu uvedeném v odstavci 1 bodu 1 musí být určeno, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh uvedený v § 131a odst. 1 vrácen k novému projednání; lhůta pro nové projednání ve výboru je nejvýše 30 dnů od jeho vrácení Senátem. (3) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. (4) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 1 podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje Senát a) o tom, zda Česká republika se zúčastní v obranném systému mezinárodní organizace, jíž je členem [§ 131a odst. 1 písm. a)], nebo b) o tom, zda vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky [§ 131 odst. 1 písm. b)]. § 131e (1) Informace uvedená v § 131a odst. 2 se zařadí na pořad schůze Senátu, navrhne-li to předsedovi Senátu výbor, kterému byla informace přikázána, nebo nejméně 5 senátorů. (2) Při jednání Senátu o informaci uvedené v § 131a odst. 2 lze navrhnout, aby Senát s příslušným rozhodnutím vlády vyslovil nesouhlas. ČÁST ŠESTNÁCTÁ ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY § 132 (1) Je-li Senátu předložen návrh na a) vyhlášení válečného stavu,36) b) vyhlášení stavu ohrožení státu,37) c) prodloužení doby nouzového stavu,38) d) zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen,38) e) vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil cizích států na území České republiky, anebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,39) rozhodne o něm ve zkráceném jednání. (2) Předseda Senátu po obdržení návrhu podle odstavce 1 svolá neprodleně schůzi Senátu k jeho projednání; koná-li se již schůze Senátu, navrhne doplnění pořadu schůze o jeho projednání. Současně předseda Senátu rozešle podklady k projednání návrhu všem senátorům a určí zpravodaje pro projednání návrhu na schůzi Senátu. (3) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se projednávání ve výborech nekoná. Neusnese-li se Senát jinak, stanoví se při tomto jednání řečnická doba v rozpravě na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát. Po ukončení rozpravy hlasuje Senát o schválení návrhu uvedeného v odstavci 1. (4) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení § 49 odst. 4, § 55 odst. 1 a 3, § 57 odst. 3 věta druhá, § 59 odst. 1 a 3 věta druhá až čtvrtá a § 64 odst. 1 a 2 o schůzi Senátu. ČÁST SEDMNÁCTÁ SPOLEČNÁ SCHŮZE OBOU KOMOR § 135 Senátoři se účastní společné schůze obou komor, na níž prezident republiky složí slib. ČÁST OSMNÁCTÁ JEDNÁNÍ O ŽALOBĚ SENÁTU PROTI PREZIDENTU REPUBLIKY § 136 Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat Ústavnímu souduÚstavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku (dále jen „ústavní žaloba“)42). § 137 (1) Návrh ústavní žaloby může předložit nejméně jedna třetina senátorů. (2) Návrh ústavní žaloby musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady nebo hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, spolu s uvedením důkazů, o které se má ústavní žaloba Senátu opírat.43) (3) Návrh ústavní žaloby se předkládá organizačnímu výboru a nelze jej vzít zpět. (4) Organizační výbor může vrátit návrh ústavní žaloby předkladatelům k dopracování náležitostí podle odstavce 2. Dopracovaný návrh již nelze znovu vrátit. (5) Organizační výbor k návrhu ústavní žaloby přijme stanovisko pro Senát, ve kterém doporučí návrh schválit nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze Senátu. § 138 (1) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. (2) Jestliže Senát návrh ústavní žaloby schválí, pověří předsedu Senátu, aby ústavní žalobu předložil Poslanecké sněmovně k vyslovení souhlasu s jejím podáním. Zároveň pověří některého ze senátorů, aby ústavní žalobu při jednání v Poslanecké sněmovně odůvodnil. Pro případ, že s podáním ústavní žaloby bude vysloven souhlas, Senát rovněž rozhodne, zda pověří zastupováním Senátu v řízení o ústavní žalobě před Ústavním soudemÚstavním soudem jinou osobu než předsedu Senátu. (3) Ústavní žalobu doručí předseda Senátu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu ihned poté, co Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s jejím podáním. K ústavní žalobě předseda Senátu přiloží též usnesení Senátu o jejím schválení a usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení souhlasu s jejím podáním. § 139 Jednání Senátu o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání44) je neveřejné. Při jednání o návrhu ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen. ČÁST DEVATENÁCTÁ JEDNÁNÍ O VYSLOVENÍ SOUHLASU S JMENOVÁNÍM SOUDCE ÚSTAVNÍHO SOUDU A O VYSLOVENÍ SOUHLASU K TRESTNÍMU STÍHÁNÍ A ZADRŽENÍ SOUDCE ÚSTAVNÍHO SOUDU § 140 (1) Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního souduÚstavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního souduÚstavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal.45) (3) K vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního souduÚstavního soudu je třeba nadpoloviční většiny přítomných senátorů. § 141 (1) Žádost orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení o souhlas Senátu s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu46) (dále jen „žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu“), jakož i oznámení tohoto orgánu o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu dopadeného při spáchání trestného činutrestného činu nebo bezprostředně poté47) (dále jen „oznámení o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu“) se zasílají předsedovi Senátu. Žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu, jakož i oznámení o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu musí obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci. (2) Obdrží-li předseda Senátu žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu, postoupí ji mandátovému a imunitnímu výboru. Obdrží-li předseda Senátu oznámení o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu, rozhodne neprodleně, zda dává či nedává souhlas k odevzdání zadrženého soudce Ústavního souduÚstavního soudu soudu; rozhodnutí sdělí bez odkladu orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení, který mu oznámení o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu zaslal, a současně postoupí toto oznámení a své rozhodnutí k němu mandátovému a imunitnímu výboru. (3) Mandátový a imunitní výbor projedná žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu, popřípadě oznámení o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu a podá o nich Senátu zprávu s návrhem na rozhodnutí. Na své první následující schůzi pak rozhodne Senát usnesením o vyslovení souhlasu s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu, kterého se týkala žádost o souhlas, popřípadě o přípustnosti trestního stíhání soudce Ústavního souduÚstavního soudu, kterého se týkalo oznámení o zadržení, a to s konečnou platností. Obsahuje-li žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního souduÚstavního soudu nebo oznámení o zadržení soudce Ústavního souduÚstavního soudu více skutků, podá výbor návrh na rozhodnutí a Senát rozhodne o každém z nich zvlášť. Usnesení se zašle orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení do 5 dnů od jeho přijetí. ČÁST DVACÁTÁ PETICE A JINÁ PODÁNÍ OBČANŮ Petice § 142 (1) Petice adresované Senátu, jeho orgánům a funkcionářům se doručí výboru, kterému přísluší vyřizování peticí. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem48). Je-li doručena petice podepsaná nejméně 10 000 osobami, oznámí to výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, organizačnímu výboru. (2) Výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru49), a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy. (3) Výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, může požádat orgán Senátu, který je věcně příslušný pro oblast, jíž se petice týká, o stanovisko k petici ve lhůtě dohodnuté předsedou výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, s předsedou dožádaného orgánu Senátu. (4) Po provedeném šetření, jde-li o petici podepsanou méně než 10 000 osobami, výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede své stanovisko k obsahu petice a informuje o způsobu jejího vyřízení. § 142a (1) Je-li petice podepsána nejméně 10 000 osobami, zařadí se její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu poté, co výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, oznámil organizačnímu výboru, že šetření ve věci takové petice bylo ukončeno. Součástí oznámení je jméno zpravodaje, jméno toho, kdo zastupuje členy petičního výboru49), a jména fyzických osob a představitelů právnických osob, správních úřadů nebo orgánů územní samosprávy, jež výbor považuje za dotčené peticí. (2) Při zahájení projednávání petice podle odstavce 1 oznámí předsedající jméno toho, kdo zastupuje petiční výbor49). Taková osoba má právo na přístup do jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě k projednávané petici, a to nejvýše dvakrát a vždy nejvýše na 10 minut, nestanoví-li Senát jinak. Rozhodne-li tak Senát, mají stejná práva i další osoby, jejichž jména uvedl výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, ve svém oznámení podle odstavce 1. (3) Projednávání petice podle odstavce 1 na schůzi Senátu zahájí zpravodaj výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, který seznámí Senát s obsahem petice a s průběhem a výsledky provedeného šetření a navrhne způsob jejího vyřízení. Po té předsedající zahájí rozpravu. (4) Projednávání petice podle odstavce 1 na schůzi Senátu je ukončeno hlasováním o usnesení, jímž Senát petici vyřizuje, anebo ji k vyřízení vrací výboru, kterému přísluší vyřizování peticí. (5) O výsledku jednání Senátu informuje předseda Senátu toho, kdo petici podal. § 142b (1) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, Senátu zprávu. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předkládá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, takovou zprávu každoročně nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok. (2) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování peticí, popřípadě vyřízení jednotlivých peticí si může Senát vyžádat od výboru, kterému přísluší vyřizování peticí, kdykoli. § 143 Jiná podání občanů Podání, která nejsou peticemi, výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, podle povahy věci buď sám vyřídí, nebo předá věcně příslušným výborům nebo komisím, anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ VEŘEJNÁ SLYŠENÍ § 144 Veřejné slyšení Senátu (1) Na základě návrhu skupiny nejméně 5 senátorů nebo výboru Senátu se Senát může usnést na konání veřejného slyšení Senátu. Veřejné slyšení Senátu je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce. (2) Návrh na konání veřejného slyšení Senátu obsahuje předmět jednání, okruh účastníků a termín konání. Konání veřejného slyšení Senátu oznamuje předseda nebo místopředseda Senátu zveřejněním pozvánky v Senátu, popřípadě i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Pozvánka se současně zašle účastníkům veřejného slyšení podle rozhodnutí Senátu. (3) Veřejné slyšení Senátu zahajuje, řídí a ukončuje předseda Senátu nebo jím pověřený senátor. (4) Pro účast na veřejném slyšení Senátu platí obdobně § 50 o účasti na schůzi Senátu. Pozvaní účastníci mají přístup do jednacího sálu, právo vystoupit v rozpravě k projednávané otázce a podávat písemné návrhy a stanoviska k ní. Řečnickou dobu v rozpravě je možné omezit nejvýše na 5 minut. (5) Z veřejného slyšení Senátu se pořizuje zvukový a těsnopisecký záznam. O veřejném slyšení Senátu se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, úplné texty vystoupení v rozpravě a písemně podané návrhy a stanoviska účastníků. Protokol je veřejný. § 145 Veřejné slyšení výboru (1) Výbor se může usnést na konání veřejného slyšení výboru. (2) Pro veřejné slyšení výboru platí přiměřeně ustanovení o veřejném slyšení Senátu. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ KANCELÁŘ SENÁTU § 146 (1) Kancelář Senátu zřízená podle zvláštního zákona50) plní úkoly spojené a) s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a senátorských klubů a b) s využitím objektů sídla Senátu50a) pro veřejnost, pokud tyto objekty bezprostředně neslouží k zajištění úkolů podle písmene a). (2) Kancelář Senátu je oprávněna prodávat upomínkové a propagační předměty, které se vztahují k činnosti Senátu nebo Kanceláře Senátu. Příjem z prodeje upomínkových a propagačních předmětů Kanceláří Senátu je příjmem státního rozpočtu. (3) V čele Kanceláře Senátu stojí vedoucí Kanceláře Senátu, který odpovídá předsedovi Senátu za její činnost. (4) Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře Senátu upravuje Organizační řád Kanceláře Senátu, který vydá na návrh vedoucího Kanceláře Senátu organizační výbor. Organizační výbor může zmocnit vedoucího Kanceláře Senátu k rozhodování o změnách Organizačního řádu Kanceláře Senátu, pokud se netýkají zřizování a rušení útvarů a funkcí. § 147 Některá pracovněprávní ustanovení (1) Zaměstnanci Kanceláře Senátu jsou ke Kanceláři Senátu v pracovněprávním vztahu, jímž je pracovní poměr, popřípadě výjimečně též některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jejich pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a ostatními pracovněprávními předpisy, pokud z dalších ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného. (2) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Kanceláře Senátu se řídí zvláštním zákonem51) a Platovým řádem Kanceláře Senátu. Platový řád Kanceláře Senátu vydá na návrh vedoucího Kanceláře Senátu výbor Senátu, do jehož působnosti náleží příprava podkladů k návrhu rozpočtu Senátu pro Poslaneckou sněmovnu. (3) Vedoucího Kanceláře Senátu jmenuje a odvolává předseda Senátu po schválení návrhu předsedy Senátu organizačním výborem. Ostatní vedoucí zaměstnance Kanceláře Senátu jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře Senátu. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ PARLAMENTNÍ STRÁŽ § 148 Ochranu pořádku a bezpečnosti v budově Senátu, popřípadě tam, kde Senát nebo jeho orgány jednají, vykonává Parlamentní stráž zřízená zvláštním zákonem.52) ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 149 (1) Písemné podklady pro jednání Senátu (senátní tisky) a těsnopisecké zprávy o schůzích Senátu s uvedením všech vystoupení, přijatých usnesení a výsledků hlasování vyhotovuje Kancelář Senátu a jsou senátními publikacemi. (2) Senátní publikace, s výjimkou těsnopiseckých zpráv o neveřejných schůzích Senátu a senátních tisků k nim jsou veřejné; lze do nich nahlédnout a pořizovat jejich opisy a výpisy z nich v Kanceláři Senátu. (3) Senátoři dostávají všechny senátní publikace. § 150 V jednacím sále Senátu, v místnostech, kde jednají orgány Senátu, a v místnostech určených k protokolárním účelům Senátu je zakázáno kouřit. Kouření je povoleno v místnosti, která je vyčleněna Kanceláří Senátu, označena a vybavena jako kuřárna. § 151 Funkční období orgánů Senátu, jejich funkcionářů, funkcionářů Senátu a ověřovatelů Senátu zvolených nebo ustavených podle dosavadních předpisů53) končí okamžikem zahájení první schůze Senátu konané poté, co po pravidelných volbách do Senátu v roce 2000 byla nově zvoleným senátorům vydána osvědčení o zvolení. § 152 Do doby přijetí zákona o Parlamentní stráži vykonává funkci Parlamentní stráže Policie České republiky. § 153 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 107 /1999 Sb. Vzor průkazu senátora 1. strana 4.2MB 2. strana 4.2MB Příloha č. 2 k zákonu č. 107 /1999 Sb. Volební řád pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu Čl. 1 Volební komise 1. Volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas připravuje pro Senát volební komise Senátu (dále jen „volební komise“). 2. Návrh na ustavení volební komise připravuje z návrhů předložených senátorskými kluby skupina senátorů delegovaná senátorskými kluby na základě parity. 3. Volební komisi ustaví skupina senátorů podle zásady poměrného zastoupení (čl. 4 bod 5). 4. Volební komise zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a dva ověřovatele; volba funkcionářů volební komise se koná většinovým způsobem. 5. Volební komise je způsobilá se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů. 6. K platnosti usnesení volební komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. 7. Ustavení volební komise podle čl. 1 bodu 3 předloží předseda volební komise Senátu na vědomí. 8. Volby konané Senátem řídí předseda volební komise, nestanoví-li tento volební řád jinak. Čl. 2 Volba předsedy Senátu, místopředsedů Senátu a předsedů výborů a komisí Senátu 1. Navrhovat kandidáty na předsedu Senátu, místopředsedy Senátu, předsedy výborů a komisí Senátu jsou oprávněny senátorské kluby a senátoři. 2. Návrhy kandidátů na předsedu Senátu, místopředsedy Senátu a předsedy výborů a komisí Senátu se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin před zahájením volby. 3. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech. 4. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině všech senátorů. 5. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Senátu a parafovány dvěma ověřovateli volební komise. 6. Jména kandidátů jsou na hlasovacích lístcích uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. 7. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; senátoři vstupují do tohoto prostoru jednotlivě. 8. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem. 9. Senátor volí předsedu Senátu tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 10. Senátor volí místopředsedy Senátu tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst místopředsedů Senátu, zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 11. Senátor volí předsedu výboru nebo komise tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 12. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v bodech 9 až 11 tohoto článku. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává. 13. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování. Volba předsedy Senátu 14. V prvém kole je předsedou Senátu zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 15. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby. 16. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti. 17. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 18. Nebyl-li předseda Senátu zvolen ani ve druhém kole, koná se do 10 dnů nová volba podle tohoto volebního řádu. Volba místopředsedů Senátu 19. V prvém kole jsou místopředsedy Senátu zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 20. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 21. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů Senátu, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 22. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 23. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 24. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 25. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa místopředsedů, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu. Volba předsedů výborů a komisí Senátu 26. V prvém kole je předsedou výboru nebo komise Senátu zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 27. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby. 28. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvním nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti. 29. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 30. Nebyl-li předseda výboru nebo komise Senátu zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu. Společná ustanovení pro volbu podle bodů 14 až 30 31. O výsledku hlasování každého kola volby předsedy Senátu, místopředsedů Senátu a předsedů výborů a komisí Senátu se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede a) počet vydaných hlasovacích lístků, b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, popřípadě rozhodnutí o platnosti hlasovacího lístku, c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků, d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty, e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta. 32. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Senátu v souladu s předchozím bodem předseda volební komise. Čl. 3 Nominace ověřovatelů Senátu 1. Ověřovatele Senátu nominují senátorské kluby na základě parity tak, aby Senát měl nejméně 10 ověřovatelů. 2. Nominaci ověřovatelů Senátu schvaluje Senát na návrh předsedy volební komise. 3. Neschválí-li Senát nominované ověřovatele, navrhne volební komise na neschválená místa nové kandidáty. Čl. 4 Ustavování výborů a komisí a volba komisí Ustavení výborů (komisí) podle zásady poměrného zastoupení 1. Výbory (komise) ustavuje Senát potvrzením kandidátky předložené volební komisí. 2. Návrhy na členy výboru (komise) předkládají volební komisi senátorské kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé výbory (komise) v pořadí, které je závazné. 3. Návrhy na členy výboru (komise) se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby. 4. Senátoři, kteří nejsou členy žádného senátorského klubu, mohou nabídnout svůj mandát některému senátorskému klubu. 5. Ustavení výboru (komise) navrhne volební komise tak, že a) počet senátorů zvolených do Senátu vydělí stanoveným počtem členů výboru (komise), který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním; b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst ve výboru (komisi) rovnající se celému číslu z podílu; c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo ve výboru (komisi) více, než je stanovený počet takových míst, odečte přebývající místo senátorskému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým senátorským klubům, které vykazují největší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek u dělení, přidělí místo ve výboru (komisi) klubu s větším počtem členů; d) nelze-li takto rozhodnout a místa ve výboru (komisi) nejsou přidělena, zvětší se počet členů výboru (komise) o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu. 6. Senátorovi, který nebyl zařazen do žádného výboru, se nabídne členství v některém z výborů. Takového člena výboru volí Senát na návrh volební komise většinovým způsobem. 7. Návrh na ustavení jednotlivých výborů (komisí) předloží volební komise Senátu ke schválení. Potvrdí-li Senát předložený návrh, je výbor ustaven. Změnu v takto ustaveném výboru lze během volebního období provést jen se souhlasem Senátu. Nepotvrdí-li Senát ustavení výboru (komise), požádá senátorské kluby, aby se věcí znovu zabývaly a předložily nové návrhy. Po takových jednáních předloží volební komise Senátu nový návrh výboru (komise) sestavený podle předchozích ustanovení. 8. Nepotvrdí-li Senát ani nově navržené ustavení výboru (komise), přeruší se schůze Senátu k vyřešení sporných otázek. Volba komisí většinovým způsobem 9. Rozhodne-li Senát, že se komise zvolí většinovým způsobem, volí komisi Senát na návrh volební komise. 10. Návrhy na členy komise předkládají volební komisi senátorské kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé komise v pořadí, které je závazné. 11. Návrhy na členy komise se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby. 12. Kandidátku komise sestaví volební komise tak, že a) počet senátorů zvolených do Senátu vydělí stanoveným počtem členů komise, který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním; b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst v komisi rovnající se celému číslu z podílu; c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo v komisi více, než je stanovený počet členů komise, odečte přebývající místo tomu senátorskému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým senátorským klubům, které vykazují nejvyšší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek po dělení, přidělí se místo v komisi klubu s větším počtem členů; d) nelze-li takto rozhodnout a místa v komisi nejsou přidělena, zvětší se počet členů komise o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu. 13. Počet míst získaných podle předchozího odstavce se násobí dvěma. Získané násobky jsou pro jednotlivé senátorské kluby počtem míst získaných pro jejich členy, kteří se uvedou na kandidátku v pořadí stanoveném senátorským klubem. 14. Při volbě členů komise dá předsedající schůze Senátu hlasovat jednotlivě o všech navržených kandidátech. 15. V prvém kole jsou členy komise zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 16. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 17. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet členů komise, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 18. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 19. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. 20. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 21. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí předsedající schůze Senátu. Společná ustanovení pro ustavení výborů (komisí) a volbu komisí 22. Výsledky ustavení výboru (komise) nebo volbu komise oznámí předsedající schůze Senátu. 23. Uvolní-li se během volebního období místo ve výboru (komisi), zvolí Senát nového člena výboru (komise) většinovým způsobem. Jediným navrhovatelem je volební komise; řídí se přitom principy poměrného zastoupení. Ustavení organizačního výboru 24. Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Senátu, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Senátu, a další členové výboru ustavení podle zásady poměrného zastoupení (čl. 4 body 1 až 8). Čl. 5 Volba členů stálých delegací Parlamentu České republiky za Senát a členů zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi většinovým způsobem Pro volbu členů stálých delegací Parlamentu České republiky za Senát a členů zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi většinovým způsobem platí čl. 4 body 10 až 23 obdobně. Čl. 6 Volba podle zvláštních předpisů 1. Zvláštní zákon stanoví, kdo je volen Senátem a kdo je oprávněn předkládat návrhy na takovou volbu. 2. Návrhy se předkládají volební komisi Senátu nejpozději 10 dnů přede dnem volby. 3. Zákon stanoví nebo Senát rozhodne, kdo se volí tajným hlasováním; jinak se volí hlasováním veřejným. Volba tajným hlasováním 4. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech. 5. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině senátorů. 6. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Senátu a parafovány dvěma ověřovateli volební komise. 7. Jména kandidátů jsou na hlasovacím lístku uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. 8. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; senátoři vstupují do tohoto prostoru jednotlivě. 9. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem. 10. Senátor volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří: a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl pro volbu stanoven, zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 11. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v předchozím bodu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává. 12. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise a poznamená to v zápise o výsledku hlasování. 13. V prvém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. 14. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 15. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 16. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 17. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. 18. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 19. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu. 20. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede a) počet vydaných hlasovacích lístků, b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, popřípadě rozhodnutí o platnosti hlasovacího lístku, c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků, d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty, e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta. 21. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Senátu v souladu s předchozím bodem předseda volební komise. Volba veřejným hlasováním 22. Volba podle zvláštních předpisů veřejným hlasováním se koná obdobně jako volba tajným hlasováním podle tohoto článku bodů 4 až 21 s tím rozdílem, že hlasovací lístek se označí jménem senátora, kterému byl vydán. 23. Informace o výsledku veřejného hlasování, z níž je patrno, jak který senátor hlasoval, musí být veřejnosti a sdělovacím prostředkům dostupná. Čl. 6a Nominace podle zvláštních předpisů 1. Navrhovat jednotlivé kandidáty pro nominace prováděné Senátem podle zvláštních předpisů jsou oprávněni senátoři, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. Stanoví-li zvláštní předpis pro výkon funkce, do níž je kandidát navrhován, zvláštní podmínky, jsou součástí návrhu doklady ověřující splnění těchto podmínek. 2. Návrhy se podávají písemně volební komisi Senátu. Volební komise ověří, zdali osoby, které mají být Senátem navrženy do funkce podle zvláštních předpisů, splňují podmínky stanovené zvláštním předpisem. 3. Lhůtu pro podávání návrhů pro nominace prováděné Senátem podle zvláštních předpisů stanoví organizační výbor. 4. Po uplynutí lhůty pro podání návrhů předloží volební komise podané návrhy bezodkladně organizačnímu výboru a současně je rozešle všem senátorům a senátorským klubům. Předseda Senátu zařadí volbu osob navrhovaných Senátem do funkce podle zvláštních předpisů na pořad nejbližší schůze Senátu. 5. Senátor, který návrh podal, jej může vzít zpět do ukončení rozpravy na schůzi Senátu. Totéž platí pro navrhovatele podle zvláštních předpisů. 6. Osoby navrhované Senátem do funkce podle zvláštních předpisů se volí většinovým způsobem, tajným hlasováním. 7. Pro volbu jediné osoby navrhované Senátem do funkce se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 týkající se volby předsedy Senátu. Pro volbu více osob navrhovaných Senátem do funkcí se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 týkající se volby místopředsedů Senátu. Čl. 6b Vyslovení souhlasu s nominací podle zvláštních předpisů 1. Návrh na vyslovení souhlasu Senátu s nominací podle zvláštních předpisů předseda Senátu neprodleně postoupí organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. 2. Organizační výbor návrh na nejbližší schůzi přikáže výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byl zařazen na pořad schůze Senátu. Přikáže-li organizační výbor návrh více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. 3. Výbor, kterému byl návrh přikázán, ověří, zda-li osoby, s jejichž nominací má Senát vyslovit souhlas, splňují podmínky stanovené zvláštním předpisem. 4. O návrhu na vyslovení souhlasu s nominací podle zvláštních předpisů hlasuje Senát většinovým způsobem a tajně. 5. Pro vyslovení souhlasu s nominací podle zvláštních předpisů se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 týkající se volby předsedy Senátu. Čl. 6c Jestliže Senát volí, nominuje nebo vyslovuje souhlas s nominací jinak než na základě zvláštního předpisu, postupuje podle povahy věci přiměřeně podle ustanovení čl. 6, 6a a 6b. Čl. 7 Ustanovení společná 1. Sdružování klubů a senátorů pro volby podle tohoto volebního řádu je přípustné. 2. Tam, kde tento volební řád mluví o senátorském klubu, rozumí se tím též sdružení klubů vytvořené několika senátorskými kluby. 3. Tam, kde tento volební řád upravuje volbu veřejným hlasováním, lze pro takovou volbu použít hlasovacího zařízení. Postup při volbě hlasovacím zařízením stanoví Senát usnesením. 1) Čl. 19 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 2) Čl. 24 Ústavy. 3) Čl. 23 odst. 2 a 3 Ústavy. 4) Čl. 25 Ústavy. 5) § 92 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. 6) § 80 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých zákonů. 7) Čl. 32 Ústavy. 8) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů. 9) Čl. 27 odst. 4 Ústavy. 10) Čl. 27 odst. 5 Ústavy. 11) Čl. 27 odst. 2 Ústavy. 12) Čl. 27 odst. 3 Ústavy. 12a) § 71 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 68 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 82/1995 Sb. 14) Například zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 15) Čl. 34 odst. 1 Ústavy. 16) Čl. 34 odst. 2 Ústavy. 17) Čl. 16 odst. 2 Ústavy. 18) § 78 zákona č. 247/1995 Sb. 19) § 77 zákona č. 247/1995 Sb. 20) § 8 až 10 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců. 21) Například zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů. 22) Čl. 38 odst. 1 a čl. 64 odst. 1 Ústavy. 23) Čl. 34 odst. 3 Ústavy. 24) § 17 a 43 zákona č. 148/1998 Sb. 25) Čl. 39 odst. 1 Ústavy. 26) Čl. 39 odst. 2 až 4 Ústavy. 27) Čl. 46 odst. 1 Ústavy. 31) § 99 a 100 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. 32) Čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 33) Čl. 43 odst. 1 Ústavy. 34) Čl. 8 odst. 1 a 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 34a) Čl. 1 a 2 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii. Čl. 3 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality. 34b) Čl. 4 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii. 34c) Čl. 8 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality. 34d) Čl. 33 odst. 1 a 2 Ústavy. 35) § 86 odst. 2 až 5 zákona č. 90/1995 Sb. 36) Čl. 43 odst. 1 Ústavy. Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 37) Čl. 7 a 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 38) Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 39) Čl. 39 odst. 3 a čl. 43 odst. 2 Ústavy. Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. 42) Čl. 65 odst. 2 a 3 Ústavy. § 97 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění zákona č. 275/2012 Sb. 43) § 97 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. 44) § 98 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. 45) § 6 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. 46) Čl. 86 odst. 1 Ústavy. 47) Čl. 86 odst. 2 Ústavy. 48) Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. 49) § 3 zákona č. 85/1990 Sb. 50) Zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky. 50a) Příloha č. 2 k zákonu č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky. 51) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 52) § 119 zákona č. 90/1995 Sb. 53) Zákon č. 90/1995 Sb.
Zákon č. 128/1999 Sb.	Zákon č. 128/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 6. 1999, datum účinnosti 1. 9. 1999, částka 48/1999 * Čl. I - Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 1999 128 ZÁKON ze dne 9. června 1999, kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) práce na zpřístupnění starých a opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu.“. 2. V § 44 odst. 1 se částka „100 000 Kčs“ nahrazuje částkou „1 000 000 Kč“. 3. V § 44 odst. 4 se částka „5 000 Kčs“ nahrazuje částkou „50 000 Kč“. 4. V § 44 odst. 6 se částka „200 Kčs“ nahrazuje částkou „2 000 Kč“. 5. V § 44 se doplňuje odstavec 12, který včetně poznámky pod čarou č. 20a) zní: „(12) Orgán státní báňské správy, který pokutu uložil v prvním stupni, ji vybírá a vymáhá podle zákona o správě daní a poplatků.20a) 20a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodné ustanovení Jestliže k porušení povinností, za které lze pokutu uložit, došlo před nabytím účinnosti tohoto zákona, uloží se pokuta ve výši podle dosavadních předpisů. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 129/1999 Sb.	Zákon č. 129/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu Vyhlášeno 30. 6. 1999, datum účinnosti 1. 7. 1999, částka 48/1999 * Čl. III - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199 * Čl. IV - Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon * Čl. V - Daňová povinnost u spotřebních daní vzniklá přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. * Čl. VI - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2004 (237/2004 Sb.) 129 ZÁKON ze dne 23. června 1999, kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb. a zákona č. 63/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a odpočitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí: Základ daně \| Daň \| Ze základu přesahujícího ---\|---\|--- od Kč \| do Kč 0 \| 102 000 \| 15 % \| 102 000 \| 204 000 \| 15 300 + 20 % \| 102 000 Kč 204 000 \| 312 000 \| 35 700 + 25 % \| 204 000 Kč 312 000 \| a více \| 62 700 + 32 % \| 312 000 Kč.“. 2. V § 21 odstavec 1 zní: „(1) Sazba daně s výjimkou uvedenou v odstavcích 2 a 4 činí 31 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce korun dolů.“. 3. V § 36 odst. 2 písm. a) se slova „25 %“ nahrazují slovy „15 %“. Čl. IV Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 se doplňuje druhá věta, která zní: „Denaturace musí být provedena za přítomnosti pověřeného zaměstnance finančního úřadu, pokud finanční úřad nerozhodne jinak.“. 2. V § 9 odst. 4 se doplňuje druhá věta, která zní: „Záznam o denaturaci potvrdí finanční úřad.“. 3. V § 12 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo financí může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně okolností, za kterých bylo vydáno.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 4. V § 17 odst. 1 písm. d) se za slova „v § 4 odst. 3“ vkládají slova „, § 9 odst. 1“. Čl. V Daňová povinnost u spotřebních daní vzniklá přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. Čl. VI Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1999, s výjimkou čl. III, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 144/1999 Sb.	Zákon č. 144/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 7. 1999, datum účinnosti 15. 7. 1999, částka 51/1999 * Čl. I - Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č. 297/1992 Sb., zákona č. 496/1992 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., se mění takto: * Čl. II - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199 * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 (503/2012 Sb.) 144 ZÁKON ze dne 19. května 1999, kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření č. 297/1992 Sb., zákona č. 496/1992 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 2 se slova „vydán“ a „vydání“ nahrazují slovy „vypořádán“ a „vypořádání“. 2. V § 13 odst. 3 se slovo „vydán“ nahrazuje slovem „vypořádán“. 3. V § 13 se doplňují odstavce 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10, které včetně poznámky č. 11a) znějí: „(4) Oprávněná osoba podle odstavce 3 nebo osoba, na kterou byl oprávněnou osobou převeden nárok na vydání majetkového podílu, nebo osoba, na kterou tento nárok přešel, (dále jen „věřitel“), a jejíž nárok nebyl ke dni 31. března 1999 uspokojen, obdrží na vyrovnání svého nároku v hotovosti 10 % nevypořádaného majetkového podílu, nejvýše však částku 10 000 Kč, z prostředků Pozemkového fondu České republiky (dále jen „Pozemkový fond“). Za stejných podmínek obdrží tuto částku i oprávněná osoba podle odstavce 2. Majetkový podíl příslušející oprávněné osobě podle odstavce 2 nebo věřiteli se o částku uhrazenou Pozemkovým fondem snižuje. (5) Nárok na úhradu částky podle odstavce 4 se uplatňuje písemně u Pozemkového fondu; žádost musí být potvrzena zemědělským družstvem nebo jeho právním nástupcem s uvedením výše nároku ke dni vydání stanoviska. Toto potvrzení je zemědělské družstvo nebo jeho právní nástupce povinno vydat do 2 měsíců od vyžádání věřiteli nebo oprávněné osobě podle odstavce 2. Není-li žádost takto potvrzena, Pozemkový fond neprovede úhradu podle odstavce 4. (6) Nárok podle odstavce 4 zaniká, nebyl-li řádně uplatněn u Pozemkového fondu do 31. března 2000 anebo nebyla-li ve stejné lhůtě podána žaloba k soudu v případě nepotvrzení žádosti podle odstavce 5. (7) Požádá-li věřitel písemně do 3 měsíců po uplynutí doby uvedené v odstavci 3 o vypořádání nároku na vydání majetkového podílu dluhopisem Pozemkového fondu vydaným podle zvláštních předpisů,11a) zemědělské družstvo nebo jeho právní nástupce je povinno uzavřít s ním do 3 měsíců ode dne doručení žádosti dohodu o vypořádání jeho nároku tímto dluhopisem. Dluhopis má dobu splatnosti 20 let s úrokovou sazbou 2 % ročně. (8) Zemědělské družstvo nebo jeho právní nástupce je povinno ve lhůtě do 6 měsíců od uzavření dohody podle odstavce 7 odkoupit od Pozemkového fondu dluhopisy k uspokojení nároků podle předchozího odstavce za jmenovitou hodnotu dluhopisu a vydat je věřiteli. Při uzavření kupní smlouvy uhradí zemědělské družstvo nebo jeho právní nástupce Pozemkovému fondu 5 % jmenovité hodnoty dluhopisů, do 10 let ode dne uzavření kupní smlouvy 30 % jmenovité hodnoty dluhopisů a do 20 let od uzavření kupní smlouvy zbývající část jmenovité hodnoty dluhopisů, dále je povinno hradit Pozemkovému fondu 2% úrokovou sazbu z objemu odkoupených dluhopisů, a to nejpozději 1 měsíc před termínem stanoveným v dluhopisech. (9) Nepožádá-li věřitel o vypořádání nároku na vydání majetkového podílu způsobem upraveným v odstavci 7 nebo nedojde-li do 3 měsíců po uplynutí doby uvedené v odstavci 3 k uzavření dohody o vydání majetkového podílu podle odstavce 3, je družstvo nebo jeho právní nástupce oprávněno majetkový podíl vypořádat vydáním majetkových listů v celkové jmenovité hodnotě, která se rovná výši vypořádávaného majetkového podílu zaokrouhlené na 1 000 Kč nahoru a znějícího na jméno oprávněné osoby. Majetkový podíl je vypořádán dnem, kdy družstvo nebo jeho právní nástupce vydá majetkové listy v hodnotě vypořádávaného majetkového podílu a splňující všechny náležitosti stanovené pro něj zákonem a předá je oprávněné osobě. Vypořádáním majetkového podílu zaniká pohledávka oprávněné osoby vůči družstvu nebo jeho právnímu nástupci na vypořádání majetkového podílu. Nevypořádá-li družstvo nebo jeho právní nástupce majetkový podíl do 12 měsíců ode dne doručení písemné žádosti oprávněné osoby o vypořádání majetkového podílu, rozhodne o způsobu vypořádání soud. (10) Pokud první oprávněná osoba, které byly vydány majetkové listy družstva, je po dobu 15 let nezcizí nebo nevloží do majetku družstva či jiné kapitálové společnosti, Pozemkový fond tyto majetkové listy odkoupí po 15 letech od doby jejich vydání za nominální cenu bez úročení. Převod majetkových listů na jinou osobu v důsledku dědictví se nepovažuje za porušení podmínky zcizení či vložení. 11a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. § 2 odst. 5 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. Za § 13 se vkládají nové § 13a až 13c, které včetně nadpisu a poznámek č. 15) a 16) znějí: „Majetkové listy § 13a (1) Majetkový list je listinným cenným papírem podle zvláštního zákona15) a jsou s ním spojena práva stanovená tímto zákonem. (2) Majetkové listy se vydávají v listinné podobě nebo v zaknihované podobě. (3) Majetkový list je veřejně obchodovatelným cenným papírem znějícím na jméno. (4) Práva spojená s majetkovým listem je ve vztahu k emitentovi majetkového listu oprávněna vykonávat osoba uvedená v seznamu majitelů majetkových listů vedeném emitentem. (5) Majetkový list je převoditelný rubopisem a předáním. V rubopisu se uvede jméno, příjmení a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno či název a sídlo právnické osoby, na kterou se majetkový list převádí, a den převodu majetkového listu. Na rubopis se jinak použijí přiměřeně předpisy upravující směnky. (6) K účinnosti převodu majetkového listu vůči emitentu se vyžaduje zápis o změně v osobě majitele majetkového listu v seznamu majitelů majetkových listů vedeném emitentem. Emitent provede zápis o změně v osobě majitele majetkového listu bez zbytečného odkladu poté, co mu bude taková změna prokázána. (7) Emitent vede seznam majitelů majetkových listů, v němž se zapisuje jméno a příjmení a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno či název právnické osoby, která je majitelem majetkového listu, jmenovitá hodnota jeho majetkových listů a jejich číselné označení, jakož i změny těchto údajů. (8) Emitent majetkového listu je oprávněn nabývat jím vydané majetkové listy bez omezení. (9) Majetkové listy nabyté podle odstavce 8 je emitent povinen zcizit do 3 let ode dne jejich nabytí. (10) Pokud emitent své vlastní nabyté majetkové listy nezcizí ve lhůtě uvedené v odstavci 9, je povinen rozhodnout o jejich zrušení a o jejich jmenovitou hodnotu snížit své obchodní jmění. Zrušené majetkové listy emitent zničí. § 13b Majetkový list musí obsahovat a) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, která majetkový list vydala, b) podpisy osob oprávněných jednat jménem právnické osoby, která majetkový list vydala, c) pořadové číslo majetkového listu, d) označení majetkový list, e) jmenovitou hodnotu majetkového listu ve výši 1 000 Kč nebo násobků, f) jméno a příjmení majitele majetkového listu, g) datum emise majetkového listu. § 13c (1) Majiteli majetkového listu náleží a) právo být pozván, zúčastnit se jednání a vyjádřit se k projednávanému programu členské schůze nebo zasedání jiného nejvyššího orgánu emitenta majetkového listu, b) právo na podíl na zisku emitenta majetkového listu, určeném k rozdělení mezi majitele majetkových listů vydaných emitentem, a to ve výši odpovídající poměru jmenovité hodnoty majetkového listu k součtu jmenovitých hodnot všech majetkových listů vydaných emitentem, c) právo na informace o výsledku hospodaření emitenta v rozsahu výroční zprávy a schválené účetní závěrky za každý hospodářský rok, d) právo na podíl na likvidačním zůstatku16) v případě likvidace emitenta majetkového listu. (2) Emitent je oprávněn vydat majetkové listy v celkové jmenovité hodnotě nezbytné pro vypořádání všech majetkových podílů, které jím byly v transformaci přiznány oprávněným osobám a nebyly ke dni vydání majetkových listů vypořádány jiným způsobem. (3) Emitent majetkového listu je povinen určit k rozdělení mezi majitele majetkových listů zisk vždy v případě, že určí zisk k rozdělení mezi své členy nebo účastníky, a to v rozsahu odpovídajícím poměru mezi jmenovitou hodnotou všech emitentem vydaných majetkových listů a hodnotou všech vkladů členů či účastníků emitenta. (4) Likvidační zůstatek emitenta určený k rozdělení mezi majitele majetkových listů a účastníky emitenta se stanoví obdobně podle odstavců 2 a 3. 15) § 1 odst. 1 písm. l) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 75 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije v případě zániku družstva bez likvidace.“. Čl. II Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb. a zákona č. 168/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. zc) se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zd), které včetně poznámky č. 20e) zní: „zd) výnosy z prvního převodu majetkových listů vydaných podle zvláštního předpisu.20e) 20e) § 13 odst. 5 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 24 odst. 2 písm. zh) se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zi), které včetně poznámek č. 20f) a 20g) zní: „zi) výdaje vynaložené podnikatelem provozujícím zemědělskou výrobu na nákup majetkového listu vydaného podle zvláštního předpisu20e) a výdaje vynaložené podnikatelem provozujícím zemědělskou výrobu na nákup pohledávky na vypořádání majetkového podílu stanoveného podle zvláštního předpisu20f) nebo na nákup pohledávky na vypořádání náhrady za zemědělský inventář stanovené podle zvláštního předpisu,20g) pokud taková pohledávka byla povinnou osobou vypořádána vydáním věcí pro zemědělské hospodaření podnikatele. 20f) § 17 zákona č. 42/1992 Sb. 20g) § 20 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 34 odst. 3 písmeno f) zní: „f) 20 % z částky, kterou zemědělská družstva, popřípadě další společnosti, které vznikly transformací družstev podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, vydala v peněžní a nepeněžní formě v období 1992 až 1999 těm oprávněným osobám, které nevložily svůj majetkový podíl do družstva. Tento odpočet se netýká majetku, který družstva vydala osobám, které podnikají či podnikaly v zemědělství a majetkový podíl jim sloužil k zajištění zemědělské činnosti. Odpočet lze uplatnit po dobu 5 let počínaje zdaňovacím obdobím 1999.“. 4. V § 40 odstavec 25 včetně poznámky č. 64) zní: „(25) Zemědělským družstvům, případně dalším společnostem, které vznikly transformací zemědělských družstev podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, a do konce roku 1999 uzavřely dohodu o vypořádání majetkových nároků se všemi oprávněnými osobami, jež svůj nárok vůči družstvu uplatnily podle zvláštních předpisů,64) bude za zdaňovací období 1999 a 2000 prominuta daň z příjmu právnických osob. 64) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 158/1999 Sb.	Zákon č. 158/1999 Sb. Zákon o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 Vyhlášeno 23. 7. 1999, datum účinnosti 7. 8. 1999, částka 53/1999 * § 1 - Sčítání lidu, domů a bytů * § 2 - Vymezení některých pojmů * § 3 - Termín sčítání * § 4 - Rozsah sčítání * § 5 - Zjišťované údaje * § 6 - Povinnost poskytnout údaje * § 7 - Sčítací tiskopisy * § 8 - Sčítací obvody * § 9 - Sčítací komisaři a sčítací revizoři * § 10 - Povinnosti sčítacích komisařů a sčítacích revizorů * § 11 - Zveřejnění seznamu sčítacích obvodů, sčítacích komisařů a sčítacích revizorů * § 12 - Provedení sčítání * § 13 - Ochrana údajů * § 14 - Povinnost mlčenlivosti * § 15 - Sankce * § 16 - Organizace sčítání * § 17 - Povinnosti a oprávnění Českého statistického úřadu * § 18 - Úkoly ministerstev * § 19 - Úkoly okresních úřadů * § 20 - Úkoly obcí * § 21 - Při plnění úkolů souvisejících se sčítáním postupují ministerstva, okresní úřady a obce podle pokynů Českého statistického úřadu. * § 22 - Zmocňovací ustanovení * § 23 - Účinnost Aktuální znění od 7. 8. 1999 158 ZÁKON ze dne 30. června 1999 o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Sčítání lidu, domů a bytů Sčítáním lidu, domůdomů a bytůbytů (dále jen „sčítání“) se získávají pro statistické účely1) údaje o obyvatelstvu, jeho demografických, sociálních a ekonomických charakteristikách, úrovni bydlení, struktuře domovního a bytového fondu. Získávají a zpracovávají se k jednomu datu, ve vzájemných vazbách a v územním členění za a) celou republiku, b) vyšší územní samosprávné celky, c) okresy, d) obce, e) části obce,2) f) části území obcí s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami (dále jen „základní sídelní jednotky“). § 2 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) domemdomem stavba, která je podle rozhodnutí stavebního úřadu3) určená pro bydlení a dále jiná stavba, ve které se nachází alespoň jeden bytbyt, b) bytembytem soubor místností, popřípadě jednotlivá místnost, který podle rozhodnutí stavebního úřadu3) svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení, c) bytovou domácnostíbytovou domácností společenství fyzických osob, které bydlí v jednom bytěbytě; může jí být i jediná fyzická osoba, pokud bydlí sama, d) správcem osoba, která na základě zákona nebo smlouvy je oprávněna ve věcech správy domudomu jednat, e) uživatelem bytuuživatelem bytu fyzická osoba, která bytbyt fakticky užívá, f) sčítacím obvodemsčítacím obvodem území základní sídelní jednotky nebo jeho část, ve které sběr údajů zajišťuje sčítací komisařsčítací komisař, g) sčítacím komisařemsčítacím komisařem fyzická osoba, která pro sčítání zajišťuje sběr údajů a další práce stanovené Českým statistickým úřadem, h) sčítacím revizoremsčítacím revizorem fyzická osoba, která řídí sčítací komisařesčítací komisaře a zajišťuje další práce stanovené Českým statistickým úřadem, i) obcí i město, statutární město a městská část hlavního města Prahy, j) ekonomickou aktivitouekonomickou aktivitou fakt, zda v rozhodný okamžik byla sčítaná osoba ekonomicky aktivní (zaměstnána nebo nezaměstnána) nebo ekonomicky neaktivní (osoba pobírající důchod, děti, žáci, studenti, osoby v domácnosti a jiné). § 3 Termín sčítání (1) Sčítání na celém území České republiky se uskuteční v roce 2001. (2) Ve sčítání budou zjišťovány údaje podle stavu o půlnoci z 28. února na 1. března roku 2001 (dále jen „rozhodný okamžik“). § 4 Rozsah sčítání (1) Sčítání podléhají a) každá fyzická osoba, která má v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý4) nebo dlouhodobý pobyt,5) b) každá fyzická osoba, která je na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna a nemá zde trvalý nebo dlouhodobý pobyt, c) každý důmdům, i neobydlený, d) každý bytbyt, i neobydlený. (2) Sčítání nepodléhají cizí státní příslušníci požívající diplomatických imunit a výsad, jakož i domydomy a bytybyty ve vlastnictví jiných států, které slouží k diplomatickým účelům. § 5 Zjišťované údaje (1) Při sčítání se zjišťují údaje a) o fyzických osobách: 1. identifikační údaje (jméno a příjmení, rodné číslo, adresa), 2. druh pobytu, 3. vztah k uživateli bytuuživateli bytu, 4. datum narození, 5. pohlaví, 6. rodinný stav, 7. datum nynějšího (posledního) sňatku, 8. pořadí nynějšího (posledního) manželství, 9. počet živě narozených dětí, 10. bydliště matky v době narození, 11. místo trvalého bydliště jeden rok před sčítáním, 12. státní občanství, 13. národnost, 14. mateřský jazyk, 15. náboženství, víra nebo bez vyznání, 16. nejvyšší ukončené vzdělání, 17. obor vzdělání včetně učebních oborů, 18. ekonomická aktivitaekonomická aktivita, 19. zaměstnání (profese), 20. postavení v zaměstnání, 21. odvětví ekonomické činnosti, 22. frekvence dojížďky do zaměstnání a školy, 23. doba denní dojížďky (docházky) do zaměstnání a školy, 24. místo pracoviště, školy, 25. způsob dopravy do zaměstnání, 26. druhé, případně další zaměstnání; b) o bydlení, bytechbytech a bytových domácnostechbytových domácnostech: 1. způsob bydlení, 2. obydlenost bytubytu, 3. právní důvod užívání bytubytu, 4. celková a obytná plocha bytubytu, 5. počet obytných místností (včetně kuchyně), 6. poloha bytubytu, 7. vodovod, 8. teplá voda, 9. plyn, 10. převládající způsob vytápění, 11. energie používaná k vytápění, 12. koupelna (sprchový kout), 13. záchod, 14. počet osobních automobilů, 15. osobní počítač, 16. telefon, 17. rekreační objekt, 18. společné hospodaření členů bytové domácnostibytové domácnosti; c) o domechdomech: 1. počet bytůbytů v domědomě, 2. vlastník (fyzická, právnická osoba), 3. druh domudomu, 4. obydlenost domudomu, 5. období výstavby, rekonstrukce, 6. materiál nosných zdí, 7. počet nadzemních podlaží, 8. vodovod, 9. kanalizace, 10. plyn, 11. ústřední topení, 12. výtah. (2) U osob uvedených v § 4 odst. 1 písm. b) se zjišťují pouze údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 1, 2, 4, 5 a 12. § 6 Povinnost poskytnout údaje (1) Osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a b) poskytují o sobě všechny údaje v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem. Za nezletilou osobu poskytne údaje její zákonný zástupce, za osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům její opatrovník. Za osobu, která má ve sčítacím obvodusčítacím obvodu trvalý pobyt, ale je dočasně nepřítomná, poskytne údaje jiná osoba z její bytové domácnostibytové domácnosti. Pokud taková osoba není, zjistí podle možností potřebné údaje sčítací komisařsčítací komisař (například z evidence obce nebo PoliciePolicie České republiky). (2) Údaje o domudomu poskytne jeho vlastník; vykonává-li správu domudomu správcesprávce, poskytne údaje správcesprávce. (3) Údaje o bytubytu poskytne jeho uživatel. Je-li bytbyt neobydlen, poskytne údaje vlastník domudomu, popřípadě bytubytu; vykonává-li správu bytubytu správcesprávce, poskytne údaje správcesprávce. (4) Každý, kdo má povinnost poskytnout údaje, poskytne je úplně, správně, pravdivě a včas. Údaje uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) bodech 13 a 15 vyplní každý podle svého rozhodnutí. (5) Jestliže povinnost poskytnout údaje má více osob, poskytne údaje jedna z nich, kterou určí dohodou. Nedohodnou-li se, poskytne údaje ta, kterou sčítací komisařsčítací komisař vyzve. § 7 Sčítací tiskopisy (1) Údaje požadované podle tohoto zákona poskytují osoby uvedené v § 6 na sčítacích tiskopisech. (2) Sčítacími tiskopisy jsou a) sčítací list osob, b) domovní list, c) bytový list. (3) Vzory sčítacích tiskopisů stanoví prováděcí právní předpis. § 8 Sčítací obvody (1) Sčítání se provede podle sčítacích obvodůsčítacích obvodů. Sčítací obvodySčítací obvody stanoví Český statistický úřad v součinnosti s obcemi. (2) Zařízení hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil, příslušníků PoliciePolicie České republiky, zařízení Vězeňské služby České republiky a uprchlické tábory tvoří samostatné sčítací obvodysčítací obvody. § 9 Sčítací komisaři a sčítací revizoři (1) Sčítání v jednotlivých sčítacích obvodechsčítacích obvodech provedou sčítací komisařisčítací komisaři a sčítací revizořisčítací revizoři, které v obcích jmenuje Český statistický úřad. Obce předloží návrhy na jmenování sčítacích komisařůsčítacích komisařů a sčítacích revizorůsčítacích revizorů Českému statistickému úřadu nejpozději 60 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem. Nepředloží-li obec návrhy na jmenování ve stanovené lhůtě, jmenuje sčítací komisařesčítací komisaře a sčítací revizorysčítací revizory Český statistický úřad z vlastního podnětu. (2) Ve sčítacích obvodechsčítacích obvodech uvedených v § 8 odst. 2 jmenuje sčítací komisařesčítací komisaře a sčítací revizorysčítací revizory příslušné ministerstvo (§ 18). (3) Při výkonu své funkce se sčítací komisařisčítací komisaři a sčítací revizořisčítací revizoři prokazují průkazem, který jim vydá orgán, který je jmenoval, a svým občanským průkazem. Vzor průkazu stanoví prováděcí právní předpis. (4) Sčítacím komisařemSčítacím komisařem nebo sčítacím revizoremsčítacím revizorem může být jmenována fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která je starší 18 let, je bezúhonná a má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. § 10 Povinnosti sčítacích komisařů a sčítacích revizorů (1) Sčítací komisařiSčítací komisaři zajistí sčítání v přiděleném sčítacím obvodusčítacím obvodu ve stanovených termínech tak, aby do něj byly zahrnuty všechny osoby, domydomy a bytybyty, které podléhají sčítání. K tomu zejména: a) rozdají a vyberou sčítací tiskopisy, b) poskytnou informace potřebné k vyplnění sčítacích tiskopisů, popřípadě pomohou tyto tiskopisy vyplnit, c) zkontrolují úplnost vyplnění sčítacích tiskopisů, d) sestaví přehledy pro předběžné výsledky sčítání, e) vyplněné sčítací tiskopisy předají sčítacímu revizorovisčítacímu revizorovi. (2) Sčítací revizořiSčítací revizoři odpovídají za řádný průběh sčítání v jim přidělených sčítacích obvodechsčítacích obvodech, zejména: a) řídí práci sčítacích komisařůsčítacích komisařů, b) kontrolují úplnost sčítacího materiálu, c) sumarizují předběžné výsledky, d) vyplněné sčítací tiskopisy předají Českému statistickému úřadu. (3) Sčítací komisařiSčítací komisaři a sčítací revizořisčítací revizoři jsou povinni učinit opatření, aby vyplněné sčítací tiskopisy nemohly být zneužity třetí osobou, poškozeny nebo zničeny. (4) Sčítacím komisařůmSčítacím komisařům a sčítacím revizorůmsčítacím revizorům přísluší za výkon funkce odměna stanovená podle počtu osob, domůdomů a bytůbytů, ve kterých zajistili sběr údajů. Výši odměny stanoví Český statistický úřad. (5) Nemůže-li sčítací komisařsčítací komisař nebo sčítací revizorsčítací revizor z jakéhokoliv důvodu svoji funkci vykonávat, příslušný orgán jmenuje místo něho náhradníka. Pro jmenování náhradníka se použije ustanovení § 9 obdobně. (6) Náhradníkovi sčítacího komisařesčítacího komisaře nebo sčítacího revizorasčítacího revizora vydá příslušný orgán (§ 9 odst. 1 a 2) průkaz, ve kterém se vyznačí, že jde o průkaz náhradníka. § 11 Zveřejnění seznamu sčítacích obvodů, sčítacích komisařů a sčítacích revizorů (1) Seznam sčítacích obvodůsčítacích obvodů v obci, včetně jejich vymezení, jména a příjmení sčítacích komisařůsčítacích komisařů, kteří budou v jednotlivých obvodech sčítání zajišťovat, jakož i jména a příjmení sčítacích revizorůsčítacích revizorů, zveřejní obec způsobem v místě obvyklým nejpozději 14 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem. (2) Seznamy uvedené v odstavci 1 předá Český statistický úřad obcím nejpozději 20 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem. (3) Bude-li za sčítacího komisařesčítacího komisaře nebo sčítacího revizorasčítacího revizora jmenován náhradník, obec neprodleně po oznámení této skutečnosti Českým statistickým úřadem zveřejní tuto skutečnost i jméno a příjmení náhradníka způsobem v místě obvyklým. § 12 Provedení sčítání (1) Sčítací tiskopisy do jednotlivých bytových domácnostíbytových domácností, provozovatelům zařízení poskytujících ubytovací služby, zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče a vlastníkům nebo správcůmsprávcům domůdomů, popřípadě i jednotlivým osobám, které podléhají sčítání, doručí nejméně 6 hodin před rozhodným okamžikem příslušný sčítací komisařsčítací komisař. (2) Provozovatelé zařízení poskytujících ubytovací služby, zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče předají k vyplnění sčítací tiskopisy osobám, které zde v rozhodný okamžik pobývají, a nejsou-li tyto osoby například ze zdravotních důvodů způsobilé sčítací tiskopisy vyplnit, vyplní je za ně, popřípadě se souhlasem jejich zákonných zástupců. (3) Uživatel bytuUživatel bytu předá sčítací tiskopisy všem osobám, které jsou v bytěbytě v noci z 28. února na 1. března 2001 ubytovány. (4) Vyplněné tiskopisy převezme příslušný sčítací komisařsčítací komisař. Do 12 kalendářních dnů od rozhodného okamžiku mohou být vyplněné tiskopisy odevzdány též sčítacímu revizorovisčítacímu revizorovi nebo obci. (5) Pokud ten, kdo je podle § 6 povinen poskytnout údaje, z jakýchkoliv důvodů neobdrží příslušný sčítací tiskopis, přihlásí se nejpozději do 12 kalendářních dnů od rozhodného okamžiku u příslušného sčítacího komisařesčítacího komisaře nebo v kterékoliv obci a sčítací tiskopis dodatečně vyplní a odevzdá. (6) Jestliže osoba odevzdává podle odstavců 4 a 5 vyplněný sčítací tiskopis obci, vloží tento tiskopis do obálky a obálku zalepí. Obec na obálce vyznačí, že se jedná o sčítací tiskopis, obálku uloží tak, aby její obsah nemohl být zneužit, a předá ji neporušenou nejpozději do 14 kalendářních dnů od rozhodného okamžiku Českému statistickému úřadu. (7) Bude-li předán obci sčítací tiskopis po lhůtě stanovené v odstavcích 4 a 5, obec ho převezme způsobem stanoveným v odstavci 6 a bezodkladně předá Českému statistickému úřadu. (8) Ve sčítacích obvodechsčítacích obvodech uvedených v § 8 odst. 2 zajistí provedení sčítání prostřednictvím sčítacích komisařůsčítacích komisařů a sčítacích revizorůsčítacích revizorů příslušné ministerstvo. § 13 Ochrana údajů (1) Údaje o jednotlivých osobách získané ve sčítání nesmějí sčítací komisařisčítací komisaři a sčítací revizořisčítací revizoři a další osoby, které se s těmito údaji seznámí nebo s nimi přijdou do styku v souvislosti s prováděním sčítání a zpracováním jeho výsledků, zveřejňovat ani komukoli sdělovat a tyto údaje nesmějí použít pro jiné než statistické účely. (2) Údaje o jednotlivých bytechbytech obsahující údaje o obydlenosti bytubytu, celkové a obytné ploše bytubytu, počtu obytných místností, poloze bytubytu, technické vybavenosti bytubytu a údaje o jednotlivých domechdomech mohou být poskytnuty státním orgánům a orgánům územní samosprávy na vyžádání. Na ochranu jiných údajů o bydlení, bytechbytech a bytových domácnostechbytových domácnostech získaných ve sčítání se použije obdobně ustanovení odstavce 1. (3) Údaje o jménu a příjmení se mohou použít pouze pro zajištění úplnosti sčítání a odstranění duplicit. Tyto údaje nesmějí být zaznamenány na elektronické nosiče, ani ukládány v počítačových databázích. (4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na ochranu individuálních údajů o fyzických osobách zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. (5) Sčítací tiskopisy se po skončení zpracování výsledků sčítání skartují. (6) Za porušení povinností podle ustanovení tohoto paragrafu odpovídá stát. § 14 Povinnost mlčenlivosti (1) Sčítací komisařiSčítací komisaři a sčítací revizořisčítací revizoři, kteří se v souvislosti s přípravou, provedením nebo zpracováním sčítání seznámí s individuálními údaji,6) jsou povinni zachovat mlčenlivost o těchto údajích. Za tím účelem složí před zahájením prací na sčítání slib mlčenlivosti u orgánu, který je jmenoval. Složení slibu stvrdí vlastnoručním podpisem na příslušné listině. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení příslušných prací. (2) Povinnost mlčenlivosti uvedenou v odstavci 1 mají i jiné osoby, které se v souvislosti s prováděním sčítání a zpracováním jeho výsledků s individuálními údaji seznámí. Slib mlčenlivosti skládají tyto osoby u orgánu, který je pracemi na sčítání pověřil. (3) Sčítací komisařiSčítací komisaři a sčítací revizořisčítací revizoři jsou dále povinni: a) zachovávat mlčenlivost též o jiných skutečnostech, než které jsou uvedeny v odstavci 1, o nichž se dozvěděli při výkonu činnosti sčítacího komisařesčítacího komisaře nebo sčítacího revizorasčítacího revizora, b) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem činnosti sčítacího komisařesčítacího komisaře nebo sčítacího revizorasčítacího revizora ve prospěch vlastní nebo někoho jiného. (4) Český statistický úřad vede evidenci osob, které se v souvislosti s prováděním sčítání a zpracování jeho výsledků seznámí s údaji o jednotlivých osobách. § 15 Sankce (1) Kdo nesplní povinnost stanovenou v § 6 a § 12 odst. 2 a 3, přestože k tomu byl vyzván sčítacím komisařemsčítacím komisařem nebo sčítacím revizoremsčítacím revizorem, dopustí se přestupkupřestupku, za který je možno uložit pokutu až do výše 10 000 Kč. (2) Porušení povinnosti mlčenlivosti je přestupkempřestupkem, pokud nejde o trestný čintrestný čin. Za tento přestupekpřestupek je možno uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. (3) PřestupkyPřestupky uvedené v odstavcích 1 a 2 projednávají okresní úřady. Jinak se na tyto přestupkypřestupky a jejich projednávání vztahují obecné předpisy o přestupcíchpřestupcích.7) § 16 Organizace sčítání Sčítání organizuje, řídí a koordinuje Český statistický úřad a zabezpečuje jeho přípravu a provedení ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, okresními úřady a obcemi. § 17 Povinnosti a oprávnění Českého statistického úřadu (1) Český statistický úřad zejména a) řídí a koordinuje přípravu a provádění sčítání, b) zajišťuje propagační a informační kampaň ke sčítání lidu, domůdomů a bytůbytů, c) zajišťuje přípravu sčítacích tiskopisů a jejich distribuci okresním úřadům, d) jmenuje sčítací komisařesčítací komisaře a sčítací revizorysčítací revizory, pokud jejich jmenování neprovádí ministerstvo nebo jiný správní úřad, e) zajišťuje školení sčítacích komisařůsčítacích komisařů a sčítacích revizorůsčítacích revizorů, f) přebírá od příslušných ministerstev vyplněné sčítací tiskopisy, g) vede evidenci osob, které se v souvislosti s prováděním sčítání a zpracování jeho výsledků seznámí s údaji o jednotlivých osobách, h) zajišťuje zpracování získaných údajů a zveřejnění výsledků sčítání, i) poskytuje statistické informace8) získané ze sčítání státním orgánům, orgánům územní samosprávy a veřejnosti. (2) Český statistický úřad v dohodě s Ministerstvem vnitra vydá Statistický lexikon obcí, který obsahuje seznam obcí a jejich částí podle stanoveného územního členění republiky9) a základní statistické informace získané sčítáním. (3) Pro přípravu a provedení sčítání je Český statistický úřad oprávněn požadovat od orgánů státní správy a obcí bezplatné poskytnutí potřebných údajů z jimi vedených evidencí, včetně mapových podkladů. Uvedené orgány a obce jsou povinny jeho žádosti vyhovět. § 18 Úkoly ministerstev (1) Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje podklady pro územní přípravu sčítání a jejich průběžnou aktualizaci a spolupracuje s Českým statistickým úřadem na územní přípravě sčítání. (2) Ministerstvo vnitra a) spolupracuje s Českým statistickým úřadem při tvorbě instrukcí pro okresní úřady a obce a při přípravě podkladů pro Statistický lexikon obcí, b) zajistí sčítání u hromadně ubytovaných příslušníků PoliciePolicie České republiky a u osob ubytovaných v uprchlických táborech. (3) Ministerstvo obrany zajistí sčítání u hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil. (4) Ministerstvo zahraničních věcí zajistí sčítání osob, které mají trvalý pobyt v České republice a které v rozhodném okamžiku působí na zastupitelských úřadech České republiky, včetně jejich rodinných příslušníků, pokud je doprovázejí a mají na území České republiky trvalý pobyt. (5) Ministerstvo spravedlnosti zajistí sčítání u osob v zařízeních Vězeňské služby České republiky a u hromadně ubytovaných zaměstnanců Vězeňské služby. (6) Český úřad zeměměřický a katastrální a) zajistí mapové podklady pro revizi základních sídelních jednotek a následné vymezení sčítacích obvodůsčítacích obvodů, b) spolupracuje s Českým statistickým úřadem při přípravě podkladů pro sčítání domů. (7) Ministerstva uvedená v odstavcích 2 až 5 a) jmenují sčítací komisařesčítací komisaře a sčítací revizorysčítací revizory pro sčítací obvodysčítací obvody ve své působnosti a organizačně zajišťují jejich školení, b) zajistí předání vyplněných tiskopisů Českému statistickému úřadu do 25 kalendářních dnů od rozhodného okamžiku. § 19 Úkoly okresních úřadů Okresní úřady a) spolupracují na územní přípravě sčítání, b) zajistí předání potřebného počtu sčítacích tiskopisů jednotlivým obcím nejpozději 30 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem, c) organizačně zajišťují školení sčítacích komisařůsčítacích komisařů a sčítacích revizorůsčítacích revizorů. § 20 Úkoly obcí Obce v přenesené působnosti a) poskytují Českému statistickému úřadu podklady pro stanovení sčítacích obvodůsčítacích obvodů v obci a vyjadřují se k návrhu na stanovení sčítacích obvodůsčítacích obvodů, b) vypracovávají slovní popis jednotlivých sčítacích obvodůsčítacích obvodů, c) předkládají Českému statistickému úřadu návrhy na jmenování osob sčítacími komisařisčítacími komisaři a sčítacími revizorysčítacími revizory ve formě stanovené Českým statistickým úřadem, d) zajišťují způsobem v místě obvyklým informovanost občanů o významu, době a způsobu provedení sčítání, e) předají sčítacím komisařůmsčítacím komisařům nejpozději 14 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem potřebný počet sčítacích tiskopisů, f) zveřejňují oznámení o sčítání, sčítacích obvodechsčítacích obvodech a sčítacích komisaříchsčítacích komisařích (§ 11), g) přijímají vyplněné sčítací tiskopisy v případech uvedených v § 12 odst. 4 až 7 a předají je Českému statistickému úřadu, h) poskytují bezplatně ze svých evidencí sčítacím komisařůmsčítacím komisařům údaje potřebné pro provedení sčítání, i) poskytují bezplatně v nezbytném rozsahu prostory pro činnost sčítacích komisařůsčítacích komisařů a sčítacích revizorůsčítacích revizorů. Pokud tyto prostory nemají, spolupracují při jejich zajištění s Českým statistickým úřadem. § 21 Při plnění úkolů souvisejících se sčítáním postupují ministerstva, okresní úřady a obce podle pokynů Českého statistického úřadu. § 22 Zmocňovací ustanovení Český statistický úřad vydá prováděcí právní předpisy podle § 7 odst. 3 a § 9 odst. 3. § 23 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 2 odst. 3 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. 2) § 1 odst. 3 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb. 3) § 82 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 3 odst. 2 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. § 7 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 5) § 6 zákona č. 123/1992 Sb. 6) § 2 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb. 7) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 2 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb. 9) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 159/1999 Sb.	Zákon č. 159/1999 Sb. Zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu Vyhlášeno 23. 7. 1999, datum účinnosti 1. 10. 2000, částka 53/1999 * ČÁST PRVNÍ - ÚPRAVA NĚKTERÝCH PODMÍNEK PODNIKÁNÍ V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU (§ 1 — § 10i) * ČÁST DRUHÁ - OBSAH ZÁKLADNÍ ČINNOSTI HORSKÉ SLUŽBY A JEJÍ VÝKON (§ 11a — § 11d) * ČÁST TŘETÍ - PRŮVODCOVSKÁ ČINNOST V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU A JEJÍ VÝKON (§ 12 — § 12d) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 13 — § 13) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 14 — § 15) Aktuální znění od 1. 3. 2021 (117/2020 Sb.) 159 ZÁKON ze dne 30. června 1999 o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚPRAVA NĚKTERÝCH PODMÍNEK PODNIKÁNÍ V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Hlava I Úvodní ustanovení § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) pro oblast zájezdůzájezdů a spojených cestovních služeb a upravuje a) podmínky jejich nabízení, prodeje a zprostředkování, b) rozsah ochrany zákazníkůzákazníků pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře a c) výkon státní správy v oblasti cestovního ruchu. (2) Tento zákon se nevztahuje na zájezdyzájezdy nebo spojené cestovní služby a) na dobu kratší než 24 hodin, jestliže nezahrnují nocleh, b) jejichž nabízení, prodej nebo zprostředkování není činností vykonávanou podnikatelským způsobem, nebo c) zakoupené osobou na základě rámcové smlouvy o pořádání pracovních cest souvisejících s její obchodní činností, podnikáním nebo povoláním. (3) Tento zákon dále upravuje podmínky pro výkon některých dalších činností v oblasti cestovního ruchu. § 1a Typy služeb cestovního ruchu Službou cestovního ruchu je a) doprava zákazníkazákazníka, b) ubytování, které není součástí dopravy a není určeno k účelům bydlení, c) nájem automobilu, motocyklu nebo jiného motorového vozidla, nebo d) jiná služba z oblasti cestovního ruchu, která není ze své podstaty součástí některé ze služeb cestovního ruchu uvedených v písmenu a), b) nebo c), zejména prodej vstupenek na kulturní nebo sportovní události, pořádání výletů, prohlídek s průvodcem, prodej skipasů nebo nájem sportovního vybavení. § 1b Zájezd (1) Zájezdem je soubor alespoň dvou různých typů služeb cestovního ruchu podle § 1a pro účely téže cesty nebo pobytu, pokud a) soubor těchto služeb je nabízen jediným podnikatelem, případně je sestaven na žádost nebo podle výběru zákazníkazákazníka ještě před uzavřením jediné smlouvy o zájezduzájezdu, nebo b) bez ohledu na to, zda jsou uzavřeny samostatné smlouvy s jednotlivými poskytovateli služeb cestovního ruchu, jsou tyto služby cestovního ruchu 1. zakoupeny na jediném prodejním místěprodejním místě a zákazníkemzákazníkem vybrány před tím, než se zavázal k úhradě jejich ceny, 2. nabízeny, prodávány nebo účtovány za celkovou cenu, 3. inzerovány nebo prodávány s označením „zájezdzájezd“ nebo s podobným označením, 4. sestaveny po uzavření smlouvy, která opravňuje zákazníkazákazníka k výběru z různých typů služeb cestovního ruchu, nebo 5. zakoupeny od jednotlivých poskytovatelů služeb cestovního ruchu prostřednictvím online rezervačního systému, při kterém podnikatel, s nímž je uzavřena první smlouva, předá jméno, platební údaje a elektronickou adresu svého zákazníkazákazníka dalšímu podnikateli a s tímto podnikatelem je uzavřena smlouva o další službě cestovního ruchu do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby cestovního ruchu. (2) Zájezdem není soubor jednoho typu služby cestovního ruchu uvedené v § 1a písm. a), b) nebo c) s jednou nebo více službami cestovního ruchu uvedenými v § 1a písm. d), pokud tyto služby a) nepředstavují významnou část zájezduzájezdu, přičemž se má za to, že významnou část zájezduzájezdu představují v případě, kdy tvoří alespoň 25 % celkové ceny zájezduceny zájezdu, a nejsou inzerovány jako podstatná část zájezduzájezdu a ani ji jiným způsobem nepředstavují, nebo b) jsou vybrány a zakoupeny až po zahájení poskytování některého z typů služeb cestovního ruchu uvedených v § 1a písm. a), b) nebo c). (3) Podnikatelem, s nímž je uzavřena první smlouva a který předává jméno, platební údaje a elektronickou adresu svého zákazníkazákazníka dalším podnikatelům podle odstavce 1 písm. b) bodu 5, může být pouze cestovní kancelářcestovní kancelář. (4) Prodejem zájezduProdejem zájezdu se rozumí okamžik uzavření smlouvy o zájezduzájezdu. § 1c Spojené cestovní služby (1) Spojenými cestovními službami jsou alespoň dva různé typy služeb cestovního ruchu zakoupené pro účely téže cesty nebo pobytu, které nejsou zájezdemzájezdem a na jejichž poskytnutí jsou uzavřeny samostatné smlouvy s jednotlivými poskytovateli služeb cestovního ruchu, jestliže cestovní kancelářcestovní kancelář zákazníkovizákazníkovi a) při jediné návštěvě či kontaktu se svým prodejním místemprodejním místem zprostředkuje samostatný výběr a samostatnou platbu každé jednotlivé služby cestovního ruchu, nebo b) zprostředkuje cíleným způsobem pořízení alespoň jedné další služby cestovního ruchu od jiného poskytovatele služeb cestovního ruchu, a pokud je smlouva s tímto poskytovatelem uzavřena do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby cestovního ruchu. (2) Spojenými cestovními službami není služba cestovního ruchu uvedená v § 1a písm. a), b) nebo c) spojená s jednou nebo více službami cestovního ruchu uvedenými v § 1a písm. d), pokud služby podle § 1a písm. d) nepředstavují významnou část ceny dané kombinace služeb, nejsou inzerovány jako podstatná část cesty nebo pobytu a ani jiným způsobem nepředstavují jejich podstatnou část. Významnou část ceny představuje služba nebo služby, jejichž cena tvoří alespoň 25 % ceny spojených cestovních služeb. § 1d Prodejní místo Prodejním místemProdejním místem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoli prostory, internetová stránka nebo online prodejní zařízení, a to i v případě, kdy jsou internetová stránka nebo online zařízení zákazníkůmzákazníkům prezentovány jako jedno zařízení, včetně telefonní služby. § 2 Cestovní kancelář (1) Cestovní kanceláříCestovní kanceláří je podnikatel, který je na základě státního povolení k provozování živnostiživnosti (dále jen „koncese“)4) oprávněn sestavovat služby cestovního ruchu pro účely zájezduzájezdu, nabízet a prodávat zájezdyzájezdy podle § 1b odst. 1 nebo zprostředkovávat spojené cestovní služby podle § 1c odst. 1. (2) Cestovní kanceláříCestovní kanceláří je také ten, kdo má v okamžiku uzavření smlouvy o zájezduzájezdu nebo zprostředkování spojených cestovních služeb sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „stát usazení“) a jehož činnost jakýmkoli způsobem směřuje do České republiky, a to včetně online prodeje. Tato cestovní kancelářcestovní kancelář, nezřizuje-li v České republice pobočku, může na území České republiky podnikat na základě oprávnění státu usazení k provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře, pokud splňuje podmínky ochrany státu usazení pro případ úpadku. (3) V rámci koncese může cestovní kancelářcestovní kancelář rovněž a) nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu, b) organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kancelářicestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání, c) zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelářcestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.), d) zprostředkovávat prodej zájezduprodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář; smlouva o zájezdu v těchto případech musí být uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkováván, e) prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. § 3 Cestovní agentura (1) Provozovatel cestovní agentury (dále jen „cestovní agentura“) je podnikatel, který je oprávněn na základě ohlášení volné živnostiživnosti5) provozovat činnost v rozsahu uvedeném v § 2 odst. 3. (2) Cestovní agentura nesmí zprostředkovat prodej zájezduprodej zájezdu podle § 2 odst. 3 písm. d) pro osobu, která není cestovní kancelářícestovní kanceláří. (3) Kromě povinností podle zvláštního právního předpisu6) je cestovní agentura rovněž povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovizákazníkovi slovy „cestovní agentura“, pokud toto označení neobsahuje již obchodní firma. (4) Cestovní agentura je dále povinna a) v propagačních, nabídkových a jiných materiálech, včetně jejich elektronických forem, vždy informovat, pro kterou cestovní kancelář je prodej zájezduprodej zájezdu zprostředkováván; v případě nabízení zájezdu prostřednictvím internetových stránek musí být tato informace uvedena zřetelně na stejné úrovni internetové stránky jako podstatné informace o zájezdu, b) před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu předložit zájemci o uzavření smlouvy o zájezduzájezdu (dále jen „zájemce“) na jeho žádost k nahlédnutí doklad o pojištění záruky pro případ neposkytnutí sjednaných služeb zákazníkovizákazníkovi z důvodu úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře v rozsahu § 6 až 7c (dále jen „pojištění záruky pro případ úpadku“) nebo bankovní záruce pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře, pro kterou zprostředkovává prodej zájezduprodej zájezdu, c) před zahájením zprostředkování prodeje zájezdůprodeje zájezdů pro cestovní kancelářcestovní kancelář podle § 2 odst. 2 bezodkladně informovat o této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruky pro případ úpadku této cestovní kancelářecestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdůzájezdů, d) při zprostředkování prodeje zájezduprodeje zájezdu pro cestovní kancelářcestovní kancelář podle § 2 odst. 2 předložit zájemci na jeho žádost k nahlédnutí opis oprávnění k provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře včetně jeho úředně ověřeného překladu a informovat zájemce o rozsahu pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruky pro případ úpadku této cestovní kancelářecestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdůzájezdů, e) při zprostředkování prodeje zájezduprodeje zájezdu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku poskytnout zájemci s dostatečným předstihem informace podle § 9a, f) při zprostředkování prodeje zájezduprodeje zájezdu přijmout zprávy, požadavky nebo stížnosti zákazníkazákazníka týkající se zájezduzájezdu, jehož prodej zákazníkovizákazníkovi zprostředkovala, a bez zbytečného prodlení je předat cestovní kancelářicestovní kanceláři, která je pořadatelem zájezduzájezdu. Zákazník, repatriace a cena zájezdu § 4 (1) ZákazníkemZákazníkem je osoba, která má v úmyslu uzavřít nebo uzavře s cestovní kancelářícestovní kanceláří smlouvu o zájezduzájezdu nebo spojených cestovních službách, nebo osoba, v jejíž prospěch byla některá z těchto smluv uzavřena, anebo osoba, které byla smlouva postoupena. (2) Repatriací je pro účely tohoto zákona doprava z místa pobytu do místa odjezdu nebo do jiného místa, na němž se cestovní kancelářcestovní kancelář se zákazníkemzákazníkem dohodla, pokud je tato doprava součástí zájezduzájezdu. § 4a Cenou zájezduCenou zájezdu se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž cena zaplacená za platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu (dále jen „poukaz na zájezd“). Oprávněným k plnění v případě úpadku cestovní kanceláře je držitel tohoto poukazu na zájezd. Hlava II PROVOZOVÁNÍ CESTOVNÍ KANCELÁŘE A CESTOVNÍ AGENTURY § 5 Další podmínky k udělení koncese pro provozování cestovní kanceláře (1) Žádost o koncesi pro provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře nebo o její změnu kromě náležitostí stanovených živnostenským zákonem9) obsahuje a) údaj, zda je žádáno o udělení koncese v rozsahu pořádání zájezdůzájezdů nebo zprostředkování spojených cestovních služeb, b) stejnopis smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře a platné pojistné podmínky, doklad o zaplacení pojistného a doklad o zaplacení spoluúčasti, byla-li v pojistné smlouvě sjednána, anebo stejnopis bankovní záruky pro případ úpadku podle § 8b, c) kopii potvrzení o úhradě ročního příspěvku do garančního fondugarančního fondu cestovních kancelářícestovních kanceláří (dále jen „garanční fondgaranční fond“) na příslušný kalendářní rok, d) podnikatelský záměr, který obsahuje podrobnější údaje o činnosti žadatele, a to zejména ve kterých oblastech cestovního ruchu hodlá podnikat, zda součástí zájezdůzájezdů nebo zprostředkování spojených cestovních služeb bude i doprava, za jaké služby, které jsou součástí zprostředkovaných spojených cestovních služeb, bude žadatel vybírat platby přímo od zákazníkůzákazníků, předpokládaný počet zákazníkůzákazníků, a v případě, že jde o cestovní kancelářcestovní kancelář, která ke dni podání žádosti již provozovala činnost, i počet zákazníkůzákazníků odbavených v rámci zájezduzájezdu v předchozím kalendářním roce a e) prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti. (2) Pokud cestovní kancelářcestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2 zřizuje v České republice pobočku14), může doklady podle odstavce 1 písm. b) a c) nahradit dokladem podle § 9 odst. 4. (3) K žádosti o koncesi pro provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře uvedené v § 2 odst. 1 nebo o její změnu vydává závazné stanovisko podle živnostenského zákona8) ministerstvo, a to na základě posouzení podkladů podle odstavce 1 nebo 2. Ve stanovisku uvede, zda souhlasí s udělením koncese v rozsahu předmětu podnikání pro pořádání zájezdůzájezdů nebo zprostředkování spojených cestovních služeb. (4) Ministerstvo vydá souhlasné stanovisko, jestliže a) je uhrazen roční příspěvek do garančního fondugarančního fondu ve výši podle § 10g a 1. uzavřená smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku splňuje podmínky podle § 6 až 7c, nebo 2. bankovní záruka pro případ úpadku splňuje podmínky podle § 8b, nebo b) doklad o ochraně pro případ úpadku podle § 9 odst. 4 splňuje podmínky ochrany státu usazení pro případ úpadku. (5) Pokud cestovní kancelářcestovní kancelář žádá o změnu koncese spočívající v omezení rozsahu koncese na pořádání zájezdůzájezdů nebo na zprostředkování spojených cestovních služeb, použije se odstavec 1 přiměřeně. § 5a Seznam cestovních kanceláří Ministerstvo vede seznam cestovních kancelářícestovních kanceláří podle § 2 odst. 1, který je veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva a obsahuje a) název cestovní kancelářecestovní kanceláře, b) sídlo cestovní kancelářecestovní kanceláře, c) identifikační číslo osoby cestovní kancelářecestovní kanceláře, d) platnou pojistku cestovní kancelářecestovní kanceláře, doklad o bankovní záruce nebo doklad podle § 9 odst. 4, anebo údaj o tom, že cestovní kancelářcestovní kancelář ministerstvu žádný z těchto dokladů nepředložila, e) údaj o úhradě ročního příspěvku do garančního fondugarančního fondu podle § 10g, f) údaje o rozsahu předmětu podnikání cestovní kancelářecestovní kanceláře podle § 2 odst. 1, g) údaj o zákazu cestovní kancelářicestovní kanceláři uzavírat smlouvy o zájezduzájezdu a rozšiřovat předmět smluv již uzavřených či údaj o zákazu uzavírat smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, a rozšiřovat předmět smluv již uzavřených podle § 10a odst. 2; jestliže nastane skutečnost podle § 10a odst. 3, ministerstvo tento údaj ze seznamu vymaže. Ochrana pro případ úpadku § 6 (1) Cestovní kancelářCestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruku pro případ úpadku, na základě kterých vzniká zákazníkovizákazníkovi cestovní kancelářecestovní kanceláře právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelářcestovní kancelář z důvodu svého úpadku a) neposkytne zákazníkovizákazníkovi repatriaci, b) nevrátí zákazníkovizákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezducenu zájezdu včetně ceny zaplacené za poukaz na zájezdzájezd v případě neuskutečnění zájezduzájezdu, nebo c) nevrátí zákazníkovizákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezducenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezduzájezdu v případě, že se zájezdzájezd uskutečnil pouze zčásti. (2) Cestovní kancelářCestovní kancelář zprostředkující spojené cestovní služby je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruku i na veškeré platby, které obdržela od zákazníkazákazníka. Repatriaci zákazníkazákazníka je cestovní kancelářcestovní kancelář povinna pojistit jen v případě, že je odpovědná za přepravu. (3) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, řídí se povinné pojištění záruky pro případ úpadku občanským zákoníkem10a). (4) Smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku musí být uzavřena v písemné formě. (5) Smlouva o pojištění záruky pro případ úpadku musí být sjednána tak, aby a) se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdyzájezdy a na poukazy na zájezdzájezd prodané za trvání pojištění záruky pro případ úpadku, ledaže cestovní kancelářcestovní kancelář sjedná nové pojištění záruky pro případ úpadku pokrývající tyto zájezdyzájezdy a poukazy pro případ úpadku, a b) právo na pojistné plnění vzniklo i v případě, že úpadek cestovní kanceláře byl způsoben úmyslně. (6) Smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku může vypovědět a) pojišťovna i cestovní kancelář ke konci pojistného období podle § 2807 občanského zákoníku, nebo b) pojišťovna s osmidenní výpovědní dobou, pokud cestovní kancelář porušila povinnost oznámit zvýšení pojistného rizika, je-li takové zvýšení s ohledem na rozsah činnosti cestovní kanceláře významné; pojišťovně náleží pojistné až do konce pojistného období, v němž pojištění zaniklo; jednorázové pojistné jí v tomto případě náleží celé. Nevypoví-li pojišťovna pojištění do 2 měsíců ode dne, kdy se o zvýšení pojistného rizika dozvěděla, zanikne její právo pojištění vypovědět. (7) Pojišťovna předá cestovní kancelářicestovní kanceláři kromě pojistky rovněž doklady určené zákazníkůmzákazníkům, které musí obsahovat informace o uzavřeném pojištění, zejména označení pojišťovny, podmínky pojištění a způsob oznámení pojistné události; cestovní kancelářcestovní kancelář je povinna předat tyto doklady zákazníkovizákazníkovi spolu s potvrzením o zájezduzájezdu nebo se stejnopisem smlouvy o zájezduzájezdu. (8) Nepřihlíží se k ujednání smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku, které se odchyluje od ustanovení tohoto zákona v neprospěch zákazníkazákazníka. § 7 (1) V případě, že zákazníkovizákazníkovi nebude poskytnuta repatriace, poskytne pojišťovna plnění zabezpečením této repatriace, včetně nezbytného ubytování a stravování do doby odjezdu i v případě, že se pojišťovně nepodaří do 12 hodin po oznámení škodné události průkazně ověřit u odpovědného zástupce cestovní kancelářecestovní kanceláře, že došlo k pojistné události podle § 6 odst. 1 písm. a). V případě, že se následným šetřením pojišťovny neprokáže, že došlo k pojistné události, je cestovní kancelářcestovní kancelář povinna uhradit pojišťovně to, co za ni pojišťovna plnila. Zajistí-li si zákazníkzákazník dopravu včetně nezbytného ubytování a stravování na vlastní náklady, poskytne mu pojišťovna peněžní plnění pouze do výše, jakou by musela vynaložit, pokud by dopravu, ubytování a stravování zajišťovala sama. Pojišťovna může zákazníkovizákazníkovi poskytnout pojistné plnění ve formě úhrady služeb, na základě kterých zákazníkzákazník pokračuje ve svém zájezduzájezdu. (2) Plnění podle odstavce 1 poskytne pojišťovna okamžitě po ověření pravdivosti oznámení škodné události. Pro oznámení škodné události podle odstavce 1 se nevyžaduje písemná forma. (3) Pojišťovna není oprávněna odmítnout pojistné plnění nebo snížit jeho výši v případě, dozví-li se po pojistné události, že cestovní kancelář poskytla nepravdivé nebo neúplné podklady, které byly pro uzavření pojištění podstatné. Pojišťovna je však v tomto případě oprávněna domáhat se náhrady škody na cestovní kanceláři. § 7a (1) Pojišťovna poskytne zákazníkovizákazníkovi plnění podle § 6 za služby cestovního ruchu, které mu nebyly poskytnuty z důvodu úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře. Plnění v rozsahu stanoveném v § 6 poskytuje zákazníkůmzákazníkům vždy pojišťovna. (2) Sjedná-li pojišťovna s cestovní kancelářícestovní kanceláří lhůtu podle § 2869 občanského zákoníku, nesmí být kratší než 3 měsíce a delší než 6 měsíců. (3) Plnění nad limit pojistného plnění vyplácí pojišťovna z peněžních prostředků, které obdrží z garančního fondugarančního fondu. (4) Pojistné plnění podle § 6 je splatné do 15 dnů od skončení šetření pojistné události. Plnění s využitím prostředků garančního fondugarančního fondu podle § 10i odst. 2 je splatné do 60 dnů od skončení šetření pojistné události. § 7b (1) Pojištění záruky pro případ úpadku podle § 6 lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zákona upravujícího pojišťovnictví11) oprávněna provozovat na území České republiky pojištění záruky. Ministerstvo při výkonu kontroly dodržování povinností stanovených tímto zákonem (dále jen „kontrola“) v souvislosti s kontrolou pojistných podmínek spolupracuje s Českou národní bankoubankou. (2) Cestovní kancelářCestovní kancelář a pojišťovna jsou v případě sjednání pojištění záruky pro případ úpadku povinny sjednat toto pojištění v rozsahu § 6 tak, aby sjednaný limit pojistného plnění činil minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdůprodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce. Pojišťovna je povinna uspokojit nároky zákazníkůzákazníků vyplývající z § 6 až do výše sjednaného limitu pojistného plnění. V případě, že nároky zákazníkůzákazníků přesahují sjednaný limit pojistného plnění, budou uspokojeny v plné výši postupem podle § 10i. (3) Pojištění záruky pro případ úpadku se musí vztahovat na důvodně předvídatelné náklady. Tyto náklady zahrnují platby uhrazené zákazníkemzákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezdzájezd nebo za spojené cestovní služby, přičemž se zohlední období mezi obdržením záloh a doplatků a dokončením zájezduzájezdu nebo spojených cestovních služeb, jakož i odhadované náklady na repatriaci. Sjednaný limit pojistného plnění musí také zohlednit typ zájezduzájezdu nebo spojených cestovních služeb včetně způsobu přepravy či místa určení cesty nebo pobytu. (4) Cestovní kancelářCestovní kancelář je povinna vést za každý kalendářní měsíc průkaznou evidenci o a) prodaných zájezdechzájezdech včetně výše tržeb za tyto jednotlivé zájezdyzájezdy a tržeb za poukazy na zájezdzájezd, v případě koncese v rozsahu předmětu podnikání pořádání zájezdůzájezdů, b) poskytnutých službách cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, a o výši tržeb za tyto služby, v případě koncese v rozsahu předmětu podnikání zprostředkování spojených cestovních služeb. (5) Nároky zákazníkazákazníka, které mu vznikly vůči cestovní kancelářicestovní kanceláři v důsledku nesplnění smlouvy o zájezduzájezdu nebo smlouvy o zprostředkování spojených cestovních služeb v případech uvedených v § 6, přecházejí na pojišťovnu, a to až do výše plnění, které mu pojišťovna poskytla. (6) Je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že se cestovní kancelářcestovní kancelář podílí na pojistném plnění, nesmí být tato spoluúčast ujednána k tíži zákazníkazákazníka. § 7c Cestovní kancelářCestovní kancelář sjednávající pojištění záruky pro případ úpadku u služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb a které zákazníkzákazník uhradil cestovní kancelářicestovní kanceláři, postupuje při sjednávání pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře obdobně jako při pojištění zájezdůzájezdů podle § 7b. § 7d Pojištění záruky pro případ úpadku se vztahuje na zákazníkyzákazníky bez ohledu na jejich bydliště, místo odjezdu nebo místo, kde byl zájezdzájezd prodán, a bez ohledu na stát usazení pojišťovny sjednávající pojištění záruky pro případ úpadku. § 8a Informační povinnosti cestovní kanceláře a pojišťovny (1) Cestovní kancelářCestovní kancelář je povinna a) před uzavřením smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku předložit pojišťovně údaje týkající se hospodaření cestovní kancelářecestovní kanceláře, typu a počtu zájezdůzájezdů, počtu případů zprostředkování spojených cestovních služeb a další údaje související s pojištěním zájezdůzájezdů nebo pojištěním spojených cestovních služeb, které si pojišťovna vyžádá, a podat k nim na žádost pojišťovny vysvětlení, b) v průběhu trvání pojištění bez zbytečného odkladu oznámit pojišťovně změnu pojistného rizika, zejména zvýšení tržeb z prodeje zájezdůprodeje zájezdů nebo zvýšení tržeb za spojené cestovní služby nad výši, kterou cestovní kancelářcestovní kancelář sdělila pojišťovně před uzavřením smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku. (2) Cestovní kancelář předloží ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku stejnopis nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy a do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese nebo ve stejné lhůtě ode dne vzniku práva provozovat živnostživnost platnou pojistku. Obdobně cestovní kancelář postupuje při každé změně smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku, která má vliv na změnu limitu pojistného plnění. Ministerstvo bez zbytečného odkladu tuto pojistku uveřejní na svých internetových stránkách. (3) Pojišťovna je povinna a) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů o změně pojištění podle § 6, ke kterému došlo na základě nárůstu tržeb za zájezdy oproti plánovaným tržbám uváděným cestovní kanceláří při sjednání původního pojištění, b) na výzvu ministerstva do 5 pracovních dnů předložit kopii smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku uzavřené s cestovní kanceláří, c) do 3 pracovních dnů informovat ministerstvo o vzniku pojistné události a bez zbytečného odkladu o rozsahu poskytnutého pojistného plnění, d) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů o tom, že cestovní kancelářcestovní kancelář odmítla návrh na změnu pojištění, e) informovat ministerstvo do 5 pracovních dnů ode dne obdržení výpovědi smlouvy o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře nebo ode dne odeslání pojišťovnou cestovní kancelářicestovní kanceláři výpovědi této smlouvy, včetně údaje o dni, ke kterému dojde k zániku pojištění výpovědí. (4) Cestovní kancelář i pojišťovna jsou povinny do 5 pracovních dnů ode dne zániku pojištění informovat o této skutečnosti ministerstvo. (5) Cestovní kancelářCestovní kancelář je povinna v souladu s rozsahem předmětu podnikání udělené koncese předávat pojišťovně měsíčně, nejpozději do 25. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce, údaje o počtu cestujících, počtu prodaných zájezdůzájezdů a zprostředkovaných spojených cestovních služeb, souhrnné ceně za prodané zájezdyzájezdy a souhrnné částce plateb od zákazníkůzákazníků za spojené cestovní služby, výši záloh za zájezdyzájezdy, výši tržeb za zájezdyzájezdy nebo tržeb za spojené cestovní služby a výši tržeb za prodané poukazy na zájezdzájezd. Na vyžádání je cestovní kancelářcestovní kancelář povinna sdělit tyto údaje bez zbytečného odkladu ministerstvu. § 8b Bankovní záruka pro případ úpadku (1) Na bankubanku nebo zahraniční bankubanku, která vystavila bankovní záruku pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře, a na bankovní záruku pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře a na její použití se obdobně použijí požadavky kladené na pojišťovnu podle § 6 odst. 4 až 8, § 7, § 7a odst. 1 až 3, § 7b odst. 2 až 5, § 7d a 8a. Ustanovení § 7a odst. 4 se použije přiměřeně. (2) Bankovní záruku pro případ úpadku lze sjednat pouze u bankybanky nebo u zahraniční bankybanky, která je oprávněná působit na území České republiky. (3) Sjedná-li bankabanka nebo zahraniční bankabanka s cestovní kancelářícestovní kanceláří lhůtu podle § 2038 občanského zákoníku, nesmí být kratší než 3 měsíce a delší než 6 měsíců. Povinnosti cestovní kanceláře § 9 (1) Cestovní kancelář a) je povinna, nejde-li o cestovní kancelářcestovní kancelář splňující podmínky ochrany pro případ úpadku podle odstavce 4, mít po celou dobu provozování živnostiživnosti provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře 1. uhrazen roční příspěvek do garančního fondugarančního fondu a 2. sjednáno pojištění záruky pro případ úpadku nebo sjednánu bankovní záruku pro případ úpadku, b) je povinna udržovat v průběhu trvání pojištění limit pojistného plnění v takové výši, aby v případě pojistné události byly uspokojeny veškeré nároky zákazníkůzákazníků podle § 6, c) nesmí zprostředkovat prodej zájezduprodej zájezdu podle § 2 odst. 3 písm. d) pro osobu, která není cestovní kancelářícestovní kanceláří, d) je povinna upravit v obchodních podmínkách vybírání záloh na zájezdyzájezdy a termíny doplatků ceny před zahájením zájezduzájezdu pro jednotlivá místa určení cesty nebo pobytu, e) je povinna označit provozovnu a propagační a jiné materiály určené zákazníkovizákazníkovi slovy „cestovní kancelářcestovní kancelář“, pokud toto označení neobsahuje již její obchodní firma; názvy „cestovní kancelářcestovní kancelář“ nebo „CK“ může používat pouze podnikatel, který je držitelem platné koncese pro provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře4), nebo cestovní kancelářcestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2. (2) Cestovní kancelář je dále povinna a) předložit před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu nebo smlouvy vedoucí ke sjednání spojených cestovních služeb zájemci na jeho žádost doklad o pojištění záruky pro případ úpadku nebo bankovní záruce pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře nebo doklad podle odstavce 4, b) při zprostředkování prodeje zájezduprodeje zájezdu pro jinou cestovní kancelář dodržet povinnosti cestovní agentury uvedené v § 3 odst. 4. (3) Cestovní kancelářCestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 2, která nezřizuje v České republice pobočku, je povinna před zahájením prodeje zájezdůprodeje zájezdů nebo zprostředkováním spojených cestovních služeb na území České republiky bezodkladně informovat o této skutečnosti ministerstvo, a to včetně údajů o rozsahu pojištění záruky nebo bankovní záruky pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře nebo jiné formy zajištění těchto zájezdůzájezdů. (4) Doklad o ochraně pro případ úpadku vydaný osobou k tomu oprávněnou ve státě usazení cestovní kancelářecestovní kanceláře uvedené v § 2 odst. 2 se uznává jako rovnocenný s dokladem o ochraně pro případ úpadku podle tohoto zákona. (5) Člen statutárního orgánu cestovní kancelářecestovní kanceláře je povinen zajistit, aby cestovní kancelářcestovní kancelář udržovala výši limitu pojistného plnění podle odstavce 1 písm. b). § 9a (1) Cestovní kancelářCestovní kancelář a osoba zprostředkovávající podle tohoto zákona prodej zájezduprodej zájezdu (dále jen „prodejce zájezduzájezdu“) jsou povinni poskytnout zákazníkovizákazníkovi před tím, než učiní závaznou objednávku, nebo před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu informace na příslušném formuláři; vzory formulářů včetně informací v nich uvedených podle jednotlivých typů zájezdůzájezdů stanoví ministerstvo vyhláškou; vzory formulářů musí obsahovat informaci, zda se jedná o zájezdzájezd nebo spojené cestovní služby, a informaci o způsobu právní ochrany zákazníkazákazníka. (2) Prodejce zájezduzájezdu, je-li to pro daný zájezdzájezd relevantní, poskytne zákazníkovizákazníkovi kromě informací podle odstavce 1 také informace o a) hlavních náležitostech služeb cestovního ruchu, a to o 1. místě určení cesty nebo pobytu, trase a délce pobytu včetně termínů a, je-li součástí ubytování, i počet nocí, 2. dopravních prostředcích, jejich vlastnostech a kategorii, místech, datech a časech odjezdu a příjezdu, trvání a místech zastávek a dopravního spojení; není-li přesný čas ještě stanoven, informuje prodejce zájezduzájezdu o přibližném čase odjezdu a příjezdu, 3. umístění, hlavních znacích a případné turistické kategorii, do níž je podle pravidel státu místa určení cesty nebo pobytu ubytování zařazeno, 4. stravování, 5. návštěvě, výletech nebo jiných službách zahrnutých v celkové ceně zájezduceně zájezdu, 6. tom, zda některá ze služeb cestovního ruchu bude zákazníkovizákazníkovi poskytována v rámci skupiny, a je-li tomu tak a je-li to možné, o přibližné velikosti skupiny, pokud to není zřejmé ze souvislostí, 7. jazyku, v němž se budou poskytovat další služby cestovního ruchu, závisí-li využití těchto služeb zákazníkemzákazníkem na ústní komunikaci, a 8. tom, zda jsou cesta nebo pobyt obecně vhodné pro osoby s omezenou schopností pohybu, a na žádost zákazníkazákazníka přesné informace o vhodnosti cesty nebo pobytu s ohledem na potřeby konkrétního zákazníkazákazníka, b) identifikačních údajích a adrese sídla toho, kdo zájezdzájezd organizuje, a toho, kdo zájezdzájezd zákazníkovizákazníkovi prodává, jejich telefonních číslech a elektronických adresách, c) celkové ceně za zájezdzájezd včetně daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých případných dalších nákladů nebo, nelze-li tyto náklady přiměřeným způsobem vyčíslit před uzavřením smlouvy, uvede druh dalších nákladů, jež mohou zákazníkovizákazníkovi ještě vzniknout, d) způsobu platby, včetně částky nebo procenta z ceny, jež mají být zaplaceny jako záloha, a o časovém rozvrhu pro zaplacení zbývající části ceny nebo peněžité jistoty, které musí zákazníkzákazník uhradit nebo poskytnout, e) minimálním počtu osob nutném k uskutečnění zájezduzájezdu a lhůtě, během níž může cestovní kancelářcestovní kancelář před zahájením zájezduzájezdu odstoupit od smlouvy podle § 2536 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, f) pasových a vízových požadavcích včetně přibližných lhůt pro vyřízení víz a o zdravotních formalitách státu určení, g) tom, že zákazníkzákazník může odstoupit od smlouvy o zájezduzájezdu kdykoli před zahájením zájezduzájezdu proti zaplacení přiměřeného odstupného za předčasné ukončení závazku ze smlouvy, případně odstupného za předčasné ukončení závazku ze smlouvy stanoveného cestovní kancelářícestovní kanceláří v souladu s občanským zákoníkem včetně informace o výši odstupného, h) pojištění pro případ krytí nákladů spojených s ukončením závazku ze smlouvy zákazníkemzákazníkem nebo nákladů na pomoc zahrnujících repatriaci v případě úrazu, nemoci nebo smrti. (3) U smluv o zájezduzájezdu uzavřených po telefonu je prodejce zájezduzájezdu povinen poskytnout zákazníkovizákazníkovi informace podle odstavců 1 a 2. (4) Cestovní kancelářCestovní kancelář, která uzavře první smlouvu o službě cestovního ruchu podle § 1b odst. 1 písm. b) bodu 5 a předá údaje o zákazníkovizákazníkovi dalšímu podnikateli nebo podnikatelům k uzavření smlouvy do 24 hodin po potvrzení rezervace první služby, je povinna před uzavřením další smlouvy poskytnout zákazníkovizákazníkovi informace podle odstavců 1 a 2. Cestovní kancelářCestovní kancelář současně poskytne zákazníkovizákazníkovi informace o zájezduzájezdu a odpovídající právní ochraně na příslušném formuláři. Obdobnou povinnost týkající se služby cestovního ruchu, kterou nabízí, má i podnikatel, který uzavře další smlouvu do 24 hodin od uzavření první smlouvy. (5) Další podnikatel, jemuž jsou cestovní kancelářícestovní kanceláří podle odstavce 4 poskytnuty údaje o zákazníkovizákazníkovi, je povinen informovat cestovní kancelářcestovní kancelář, která uzavřela první smlouvu, o uzavření smlouvy vedoucí k vytvoření souboru služeb odpovídajícího zájezduzájezdu a poskytnout cestovní kancelářicestovní kanceláři informace nezbytné pro splnění povinností cestovní kancelářecestovní kanceláře souvisejících s prodejem zájezduprodejem zájezdu. Jakmile je cestovní kancelářcestovní kancelář informována o vytvoření souboru služeb odpovídajícím zájezduzájezdu, je povinna poskytnout zákazníkovizákazníkovi v textové podobě informace podle odstavce 2. (6) Informace podle odstavců 1 a 2 musí být poskytnuty jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem. Jsou-li poskytovány písemně, musí být čitelné. (7) Před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu mohou být informace uvedené v odstavci 2 písm. a), c) až e) a g) změněny jen v případě, že se prodejce zájezduzájezdu na změně se zákazníkemzákazníkem dohodl. Prodejce zájezduzájezdu sdělí zákazníkovizákazníkovi před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu všechny změny týkající se informací podle odstavce 2 jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem. (8) Prodejce zájezduzájezdu odpovídá za chyby v důsledku technických závad rezervačního systému, které mu lze přičíst. Pokud provádí rezervaci zájezduzájezdu nebo služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, odpovídá za chyby, k nimž došlo během rezervace. Odpovědnosti se zprostí, pokud prokáže, že chyby při rezervaci lze přičíst zákazníkovizákazníkovi nebo byly způsobeny nevyhnutelnými a mimořádnými okolnostmi. § 9b Zprostředkování prodeje zájezdu pro pořadatele zájezdu usazeného mimo Evropský hospodářský prostor (1) Na prodejce usazeného v České republice se při zprostředkování prodeje zájezduprodeje zájezdu pro pořadatele usazeného mimo Evropský hospodářský prostor obdobně použijí a) ustanovení § 2537 až 2549a občanského zákoníku a ustanovení o zajištění ochrany pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře podle tohoto zákona a b) ustanovení upravující povinnosti cestovní agentury uvedené v § 3 odst. 4. (2) Ustanovení odstavce 1 se na prodejce zájezduzájezdu nevztahuje, pokud prokáže, že pořadatel usazený mimo Evropský hospodářský prostor splňuje povinnosti podle odstavce 1. § 9c Informace o spojených cestovních službách (1) Cestovní kancelářCestovní kancelář před uzavřením smlouvy na službu, která je součástí spojených cestovních služeb, jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem informuje zákazníkazákazníka o tom, že na něj se a) nevztahuje žádné z práv, která se vztahují výhradně na zájezdyzájezdy, a že za řádné poskytování jednotlivých služeb cestovního ruchu odpovídá výlučně jejich poskytovatel, a b) vztahuje ochrana pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře podle § 6 odst. 2. (2) Informace podle odstavce 1 poskytne cestovní kancelářcestovní kancelář zprostředkovávající spojené cestovní služby zákazníkovizákazníkovi na příslušném formuláři. Pokud se na konkrétní typ spojené cestovní služby žádný z formulářů uvedených ve vyhlášce nevztahuje, poskytne cestovní kancelářcestovní kancelář informace v nich obsažené. Vzory formulářů včetně informací v nich uvedených podle jednotlivých typů spojených cestovních služeb stanoví ministerstvo vyhláškou. Vzory formulářů musí obsahovat informaci, zda se jedná o zájezdzájezd nebo spojené cestovní služby, a informaci o způsobu právní ochrany zákazníkazákazníka. (3) Pokud cestovní kancelářcestovní kancelář zprostředkovávající spojené cestovní služby nesplní povinnosti podle odstavce 1, platí ve vztahu k jednotlivým službám cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, práva a povinnosti stanovené v § 2532 až 2544a občanského zákoníku pro zájezdzájezd. (4) Podnikatel, který uzavřel se zákazníkemzákazníkem smlouvu o poskytnutí služby cestovního ruchu, která je součástí spojených cestovních služeb, informuje o tom cestovní kancelářcestovní kancelář, která pro zákazníkazákazníka zprostředkovává spojené cestovní služby. § 9d Prohlášení cestovní kanceláře Prohlášení cestovní kancelářecestovní kanceláře, že vystupuje výlučně jako poskytovatel služby cestovního ruchu, prostředník nebo jiná osoba nebo že zájezdzájezd nebo spojené cestovní služby nejsou zájezdemzájezdem nebo spojenými cestovními službami, nezbavuje tuto cestovní kancelářcestovní kancelář povinností, které jí tento zákon nebo jiné právní předpisy ukládají. § 10 Online zprostředkování (1) Kdo zprostředkuje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku kontakt poskytovatele služeb cestovního ruchu se zákazníkemzákazníkem za účelem uzavření smlouvy o službě cestovního ruchu podle § 1a, je povinen sdělit obecnímu živnostenskému úřadu do 30 dnů od doručení jeho výzvy a) počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě, b) celkovou cenu za služby cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě, c) adresu místa, na které jsou služby cestovního ruchu poskytovány, a d) označení poskytovatele služby, se kterým zákazníkovizákazníkovi zprostředkoval uzavření smlouvy související s poskytováním služeb cestovního ruchu, a to 1. u fyzické osoby její jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého bydliště, 2. u podnikající fyzické osoby její jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, 3. u právnické osoby její obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo osoby a 4. další kontaktní údaje osob uvedených v bodech 1 až 3, pokud jsou zprostředkovateli známy. (2) Obecní živnostenský úřad může předat jinému orgánu vykonávajícímu veřejnou moc na základě jeho žádosti údaje získané podle odstavce 1. § 10a Kontrola dodržování povinností (1) Kontrolu vykonávají a) obecní živnostenské úřady, nebo b) ministerstvo u povinností stanovených v § 3 odst. 4 písm. c), § 8a odst. 1 písm. b), § 8a odst. 2, § 8a odst. 4, pokud jde o cestovní kancelářcestovní kancelář, § 8a odst. 5, § 9 odst. 1 písm. a) a b) a v § 9 odst. 3 a 4; při výkonu kontroly ministerstvo zejména dozírá, zda cestovní kancelářcestovní kancelář splňuje podmínky ochrany pro případ úpadku stanovené v tomto zákoně. (2) Zjistí-li ministerstvo při výkonu kontroly, že cestovní kancelářcestovní kancelář nesplnila vůči pojišťovně, s níž uzavřela smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku, nebo vůči bancebance, která vystavila bankovní záruku pro případ úpadku, některou z povinností uložených jí tímto zákonem nebo že cestovní kancelářcestovní kancelář uvedená v § 2 odst. 1 nemá uhrazený příspěvek do garančního fondugarančního fondu, stanoví cestovní kancelářicestovní kanceláři přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti a, vyžaduje-li to ochrana zájmů zákazníkůzákazníků cestovní kancelářecestovní kanceláře, do splnění této povinnosti zakáže cestovní kancelářicestovní kanceláři uzavírat smlouvy o zájezduzájezdu nebo smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, a rozšiřovat předmět smluv již uzavřených. (3) Cestovní kancelářCestovní kancelář oznámí bez odkladu ministerstvu, že nesplněné povinnosti zjištěné při výkonu kontroly podle odstavce 2 již splnila; ministerstvo o tom na žádost cestovní kancelářecestovní kanceláře vydá osvědčení. (4) Vydání rozhodnutí podle odstavce 2 může být prvním úkonem v řízení; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Pro dohled nad plněním povinností tímto zákonem uložených pojišťovně se použije zákon upravující oblast pojišťovnictví. Pro dohled nad plněním povinností uložených tímto zákonem bancebance se použije zákon upravující bankovnictví. (6) Ministerstvo je za Českou republiku kontaktním místem pro spolupráci správních orgánů členských států Evropské unie a dohled nad pořadateli zájezdůzájezdů, kteří působí v členských státech Evropské unie. (7) V případě pochybností o ochraně pro případ úpadku pořadatele zájezduzájezdu z jiného členského státu Evropské unie požádá ministerstvo o potřebné údaje nebo informace členský stát Evropské unie, v němž je pořadatel zájezduzájezdu usazen. Na žádost kontaktního místa z jiného členského státu Evropské unie ministerstvo odpovídá co nejrychleji s ohledem na naléhavost a složitost případu. První odpověď ministerstvo zašle vždy do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti. § 10b Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Podnikatel, který uzavře se zákazníkemzákazníkem smlouvu o poskytnutí služby cestovního ruchu, která je součástí spojených cestovních služeb, se dopustí přestupku tím, že neinformuje cestovní kancelářcestovní kancelář podle § 9c odst. 4. (2) Cestovní agentura se dopustí přestupku tím, že a) neoznačí provozovnu nebo propagační a jiné materiály určené zákazníkovizákazníkovi podle § 3 odst. 3, b) nesplní některou z povinností podle § 3 odst. 4, c) neinformuje zákazníkazákazníka podle § 9a odst. 1 nebo 4, nebo d) nesplní některou z povinností stanovených pro prodejce zájezduzájezdu podle § 9b. (3) Cestovní kancelářCestovní kancelář se dopustí přestupku tím, že a) poruší povinnost podle § 6 odst. 7 v části věty za středníkem, b) nevede evidenci podle § 7b odst. 4, c) neinformuje pojišťovnu podle § 8a odst. 1 písm. b) nebo podle § 8a odst. 5 nebo neinformuje bankubanku nebo zahraniční bankubanku podle § 8b odst. 1, d) nepředloží ministerstvu smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku nebo platnou pojistku podle § 8a odst. 2, nebo bankovní záruku pro případ úpadku podle § 8b, e) neinformuje ministerstvo podle § 8a odst. 4 nebo 5, f) nezaplatí příspěvek do garančního fondugarančního fondu podle § 9 odst. 1 písm. a) bodu 1, g) nesplní povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b), h) neupraví v obchodních podmínkách vybírání záloh na zájezdyzájezdy a termíny doplatků podle § 9 odst. 1 písm. d), i) neoznačí provozovnu nebo propagační a jiné materiály určené zákazníkovizákazníkovi podle § 9 odst. 1 písm. e), j) před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu nebo smlouvy o spojených cestovních službách na žádost zájemce nepředloží doklad o pojištění záruky pro případ úpadku nebo doklad o bankovní záruce pro případ úpadku podle § 9 odst. 2 písm. a), k) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 2 písm. b), l) neinformuje zákazníkazákazníka před uzavřením smlouvy o zájezduzájezdu podle § 9a, m) nesplní některou z povinností stanovených pro prodejce zájezduzájezdu podle § 9b, n) nesplní některou z povinností podle § 9c odst. 1 nebo 2, nebo o) v rozporu s rozhodnutím ministerstva podle § 10a odst. 2 uzavírá smlouvy o zájezduzájezdu nebo smlouvy o poskytnutí služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb, nebo rozšiřuje předmět smluv již uzavřených. (4) Cestovní kancelářCestovní kancelář se dále dopustí přestupku tím, že a) nevydá zákazníkovizákazníkovi bezprostředně po uzavření smlouvy o zájezduzájezdu potvrzení o zájezduzájezdu podle § 2525 odst. 1 nebo 2 občanského zákoníku, b) nedoručí zákazníkovizákazníkovi ve stanoveném termínu před zahájením zájezduzájezdu údaje o plánovaných časech odjezdu, popřípadě o lhůtách pro odbavení, plánovaných časech zastávek, dopravním spojení a příjezdu nebo mu nepředá nezbytné stvrzenky, poukázky a přepravní doklady podle § 2529 občanského zákoníku, nebo c) nevrátí zákazníkovizákazníkovi platby podle § 2536a občanského zákoníku. (5) Cestovní kancelářCestovní kancelář podle § 2 odst. 2 se dopustí přestupku tím, že před zahájením prodeje zájezdůprodeje zájezdů neinformuje ministerstvo podle § 9 odst. 3. (6) Právnická osoba se jako člen statutárního orgánu cestovní kancelářecestovní kanceláře dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9 odst. 5 nezajistí, aby cestovní kancelářcestovní kancelář splnila povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b). (7) Právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 12 nezajistí, aby a) činnost průvodce cestovního ruchu (dále jen „průvodce“) vykonávala pouze osoba, které byl vydán český národní průkaz průvodce (dále jen „průkaz“), nebo b) průvodce měl po celou dobu výkonu činnosti na území České republiky průkaz na viditelném místě svého oděvu. (8) Osoba uvedená v § 12d odst. 1 nebo 2 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s a) § 12d odst. 3 před prvním poskytnutím služby na území České republiky nesplní povinnost písemně oznámit tuto skutečnost ministerstvu, nebo b) § 12d odst. 4 nezajistí, aby osoba, která pro něj vykonává činnost průvodce, byla schopna se při kontrole prokázat dokladem osvědčujícím jejich smluvní vztah, nebo dokladem prokazujícím její oprávnění k výkonu činnosti průvodce v zemi svého usazení. (9) Zprostředkovatel podle § 10 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že živnostenskému úřadu na výzvu a ve stanovené lhůtě nesdělí údaje podle § 10 odst. 1. (10) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 3 písm. a), c), e), h), i), j), k) nebo m) nebo odstavce 5, odstavce 7 písm. a) nebo odstavce 8 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b), d), f), g), l), n) nebo o) nebo odstavce 4, 6 nebo 9, c) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) nebo odstavce 8 písm. b). (11) Za přestupek podle odstavce 9 lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku. § 10c Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se jako člen statutárního orgánu cestovní kancelářecestovní kanceláře dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9 odst. 5 nezajistí, aby cestovní kancelářcestovní kancelář splnila povinnost podle § 9 odst. 1 písm. b). (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 10d Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní živnostenský úřad. (2) Přestupky podle § 10b odst. 2 písm. b), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 3 odst. 4 písm. c), § 10b odst. 3 písm. c), d), e), f), g), § 10b odst. 3 písm. k), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 9 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 3 odst. 4 písm. c), § 10b odst. 5 a 6 a § 10c odst. 1 projednává ministerstvo. (3) Obecní živnostenský úřad zašle ministerstvu stejnopis pravomocného rozhodnutí, kterým byla uznána vina. § 10e Závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem Za závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem se pro účely živnostenského zákona13) vždy považuje porušení povinnosti podle § 3 odst. 2 nebo § 9 odst. 1 písm. a) nebo c). HLAVA III GARANČNÍ FOND § 10f Peněžní prostředky garančního fondu (1) Garanční fond je účelovým sdružením peněžních prostředků. Garanční fond tvoří peněžní prostředky z příspěvků cestovních kancelářícestovních kanceláří podle § 10g odst. 1 až 4, pokuty vybrané za přestupky podle § 10b odst. 3 písm. g), § 10b odst. 6 a § 10c odst. 1 a peněžní prostředky obstarané Státním fondem podpory investic podle § 10g odst. 5. Prostředky sdružené v garančním fondu jsou vlastnictvím České republiky, hospodaření s těmito prostředky přísluší Státnímu fondu podpory investic. (2) Výběr příspěvků od cestovních kancelářícestovních kanceláří do garančního fondu a vyplácení peněžních prostředků garančního fondu v souladu s tímto zákonem zajišťuje Státní fond podpory investic15). (3) Státní fond podpory investic ukládá peněžní prostředky sdružené v garančním fondu na odděleném účtu. § 10g Roční příspěvek do garančního fondu (1) Základem pro výpočet ročního příspěvku cestovní kancelářecestovní kanceláře do garančního fondugarančního fondu jsou roční plánované tržby cestovní kancelářecestovní kanceláře z prodeje zájezdůprodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb; pokud tyto tržby mají být nižší než tržby dosažené cestovní kancelářícestovní kanceláří v předchozím roce, pak jsou základnou pro výpočet ročního příspěvku tržby z prodeje zájezdůprodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb v předchozím roce. (2) Základem pro výpočet ročního příspěvku nově vzniklé cestovní kancelářecestovní kanceláře jsou plánované tržby cestovní kancelářecestovní kanceláře z prodeje zájezdůprodeje zájezdů a z prodeje služeb cestovního ruchu, které jsou součástí spojených cestovních služeb za období od jejího vzniku do konce kalendářního roku, ve kterém vznikla. (3) Výše ročního příspěvku cestovní kancelářecestovní kanceláře činí nejvýše 0,1 % ze základu pro výpočet ročního příspěvku do garančního fondugarančního fondu. Výši ročního příspěvku cestovní kancelářecestovní kanceláře platnou vždy od 1. ledna následujícího kalendářního roku stanoví ministerstvo vyhláškou, a to do 30. září běžného kalendářního roku. Nebude-li do tohoto data vyhláška pro následující kalendářní rok vydána, bude výše ročního příspěvku cestovní kancelářecestovní kanceláře na následující kalendářní rok shodná s jeho výší v předchozím roce. Konkrétní výši ročního příspěvku stanoví ministerstvo s ohledem na počet cestovních kancelářícestovních kanceláří, celkovou výši tržeb za zájezdyzájezdy a za spojené cestovní služby, počet úpadků cestovních kancelářícestovních kanceláří, výši ročního plnění z garančního fondugarančního fondu a výši prostředků sdružených v garančním fondugarančním fondu. (4) Roční příspěvek je splatný do 31. prosince předchozího běžného kalendářního roku. V případech podle odstavce 2 musí být roční příspěvek uhrazen před podáním žádosti o koncesi. Pokud nebude žadateli koncese udělena, vrátí Státní fond podpory investic zaplacený příspěvek bez zbytečného odkladu poté, co mu bude předloženo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o koncesi nebo o zastavení řízení o udělení koncese. (5) V případě, že prostředky v garančním fondu nepostačují k vyplacení peněžních prostředků z garančního fondu, obstará si Státní fond podpory investic potřebné peněžní prostředky na finančním trhu. Státní fond podpory investic dbá, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky do garančního fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud si Státní fond podpory investic peněžní prostředky na finančním trhu neobstará, může mu být na jeho žádost z důvodů zvláštního zřetele hodných poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly ministerstva. § 10h Ověření úhrady ročního příspěvku do garančního fondu (1) Neprodleně po uplynutí lhůty splatnosti ročního příspěvku do garančního fondu Státní fond podpory investic ověří, zda došlo k úhradě tohoto ročního příspěvku. O výsledku ověření informuje ministerstvo. (2) Státní fond podpory investic při ověřování, zda došlo k úhradě ročního příspěvku do garančního fondu, spolupracuje s ministerstvem. § 10i Vyplácení peněžních prostředků z garančního fondu (1) V případě, že pojišťovna po ukončení šetření pojistné události zjistí, že finanční částka na úhrady zákazníkůmzákazníkům v celém rozsahu překročí sjednaný limit pojistného plnění, předloží do 14 dnů od tohoto zjištění garančnímu fondugarančnímu fondu seznam zákazníkůzákazníků včetně jejich zákonných nároků přesahujících limit pojistného plnění a pojistnou smlouvu, na základě které je plněno. Seznam musí obsahovat jména a příjmení zákazníkůzákazníků, jejich adresy, požadovanou částku nároku u každého zákazníkazákazníka a celkovou částku přesahující limit pojistného plnění. (2) Státní fond podpory investic nejpozději do 14 dnů od obdržení podkladů od pojišťovny podle odstavce 1 zašle pojišťovně celkovou částku přesahující limit pojistného plnění. Po obdržení platby pojišťovna vyplatí zákazníkůmzákazníkům jejich zákonné nároky podle § 6 v plném rozsahu. (3) V případě sjednání bankovní záruky pro případ úpadku cestovní kancelářícestovní kanceláří s bankoubankou podle § 8b se postupuje při vyplácení peněžních prostředků z garančního fondugarančního fondu nad stanovený limit bankovní záruky pro případ úpadku obdobně jako při vyplácení peněžních prostředků z garančního fondugarančního fondu nad stanovený limit pojistného plnění při pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kancelářecestovní kanceláře. ČÁST DRUHÁ OBSAH ZÁKLADNÍ ČINNOSTI HORSKÉ SLUŽBY A JEJÍ VÝKON § 11a Obsah základní činnosti horské služby Obsahem základní činnosti horské služby je a) organizování a provádění záchranných a pátracích akcí v horském terénu, kterými se rozumí vyhledávání a pomoc osobám v tísni, v případě potřeby poskytování první pomoci těmto osobám a zajištění jejich přepravy k nejbližšímu zdravotnickému zařízení nebo dopravnímu prostředku zdravotnického zařízení, včetně zajištění pohotovostní služby, b) vytváření podmínek pro bezpečnost návštěvníků hor, c) zajišťování provozu záchranných a ohlašovacích stanic horské služby, d) provádění instalace a údržby výstražných a informačních zařízení mimo lyžařské areálylyžařské areály podle § 11c, e) spolupráce při vydávání a rozšiřování preventivně-bezpečnostních materiálů mezi návštěvníky hor, f) informování návštěvníků hor o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních k zajištění jejich bezpečnosti na horách, g) spolupráce s orgány veřejné správy, orgány ochrany přírody a životního prostředí, orgány obcíobcí a krajů a jinými orgány a organizacemi působícími v horách, h) sledování úrazovosti a provádění rozborů příčin úrazů na horách, navrhování a realizace opatření k jejímu snížení, i) provádění lavinových pozorování, j) příprava a školení členů a čekatelů vykonávajících horskou službu, k) spolupráce s ostatními složkami Integrovaného záchranného systémuIntegrovaného záchranného systému13a). § 11b Výkon základní činnosti horské služby (1) Výkon základní činnosti horské služby zajišťuje v rámci své územní působnosti samostatně nebo jako složka Integrovaného záchranného systémuIntegrovaného záchranného systému13a) obecně prospěšná společnost založená za tímto účelem podle jiného právního předpisu13b) ministerstvem. (2) Základní činnost horské služby zajišťuje výhradně obecně prospěšná společnost založená v souladu s odstavcem 1. Výkonem této činnosti není nijak dotčen výkon činnosti základních a ostatních složek Integrovaného záchranného systémuIntegrovaného záchranného systému13c). (3) Obecně prospěšná společnost založená podle odstavce 1 může zajišťovat činnosti uvedené v § 11a smluvně v lyžařských areálechlyžařských areálech podle § 11c při dodržení podmínky, že má zajišťování této smluvní činnosti uvedeno v zakládací listině nebo ve statutu a nebudou ohroženy ostatní činnosti uvedené v § 11a. § 11c Lyžařské areály Lyžařským areálemLyžařským areálem se rozumí lyžařská oblast vytvořená za účelem provozování zimních sportů, vybavená dopravními zařízeními, sjezdovými tratěmi, běžeckými tratěmi, lyžařskými cestami nebo ostatními specifickými tratěmi, značená podle českých technických norem určených pro značení, zabezpečení a pohyb v lyžařském areálulyžařském areálu13d). § 11d Financování základní činnosti horské služby (1) Finanční prostředky státního rozpočtu určené k zajištění financování základní činnosti horské služby podle § 11a jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva. (2) Podkladem pro stanovení výše finančních prostředků k zajištění činnosti uvedené v odstavci 1 je žádost obecně prospěšné společnosti založené podle § 11b odst. 1 o poskytnutí dotace k zajištění této činnosti. Termín podání žádosti o dotaci je do konce měsíce dubna běžného roku. Žádost o poskytnutí dotace se podává vždy na následný rok. (3) Žádost o poskytnutí dotace podle odstavce 2 musí kromě náležitostí uvedených v § 14 odst. 3 rozpočtových pravidel obsahovat a) zprávu o využití prostředků státního rozpočtu na zajištění financování základní činnosti horské služby za předcházející rok, b) finanční plán výdajů k zajištění financování 1. základní činnosti horské služby na následující rok s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek, 2. doplňkové činnosti na následující rok s rozdělením do jednotlivých čtvrtletí včetně odůvodnění jednotlivých výdajových položek, c) střednědobý výhled výdajů k zajištění financování základních činností a doplňkových činností horské služby na další 2 roky. ČÁST TŘETÍ PRŮVODCOVSKÁ ČINNOST V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU A JEJÍ VÝKON § 12 Průvodce cestovního ruchu (1) Průvodcem je fyzická osoba, která poskytuje skupině osob nebo jednotlivcům výklad o kulturním, historickém a přírodním dědictví země a současném životě v ní. (2) Činnost průvodce může vykonávat pouze osoba, které byl vydán průkaz. Průvodce je povinen mít po celou dobu výkladu na území České republiky průkaz na viditelném místě svého oděvu; za splnění této povinnosti odpovídá osoba, která má právo provozovat průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu podle zvláštního právního předpisu16). (3) Ustanovení části třetí (§ 12 až 12d) se nevztahují na průvodce v objektech nebo na průvodce vykonávající činnost v územích přístupných veřejnosti vymezených v zákoně o ochraně přírody a krajiny17). § 12a Průkaz průvodce a jeho vydání Průkaz je veřejná listinaveřejná listina, která osvědčuje, že průvodce splňuje podmínky podle tohoto zákona. Ministerstvo vydá průkaz a) I. stupně žadateli, který má právo provozovat průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu podle zvláštního právního předpisu16) nebo prokáže, že je k osobě, která toto oprávnění má, ve smluvním vztahu, nebo b) II. stupně, splní-li žadatel o vydání průkazu odbornou způsobilost podle § 12b odst. 3. § 12b (1) Žádost o vydání průkazu musí obsahovat tyto údaje: a) jméno a příjmení žadatele, b) státní občanství žadatele, c) místo trvalého pobytu žadatele, d) rodné číslo žadatele, a nebylo-li přiděleno, datum jeho narození, e) identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, a f) stupeň průkazu, o který je žádáno. (2) Žadatel o vydání průkazu I. stupně připojí k žádosti doklad nebo doklady prokazující, že je ve smluvním vztahu k osobě podle § 12a písm. a); je-li žadatel sám touto osobou, doklad k žádosti nepřipojuje. (3) Žadatel o vydání průkazu II. stupně připojí k žádosti doklad nebo doklady prokazující odbornou způsobilost, kterými jsou doklad nebo doklady o a) vysokoškolském vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na historii nebo cestovní ruch, b) vyšším odborném vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, c) středním vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, d) středním vzdělání s maturitní zkouškou a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, e) profesní kvalifikaci pro průvodce cestovního ruchu, nebo f) uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu18). (4) K žádosti o vydání průkazu se přikládá fotografie podle § 20 odst. 5 zákona o cestovních dokladech. (5) Splnil-li žadatel všechny podmínky stanovené zákonem, vydá ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení žádosti žadateli průkaz. Vzory průkazů včetně údajů v nich uvedených podle jednotlivých druhů průkazů stanoví ministerstvo vyhláškou. Průkaz je vydáván na dobu neurčitou. (6) Při změně údajů zaznamenávaných v průkazu vydá ministerstvo průvodci na jeho žádost nový průkaz. § 12c Seznam průvodců Ministerstvo vede seznam průvodců, kterým byl vydán průkaz. Seznam je veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva a obsahuje tyto údaje o průvodci: a) jméno a příjmení, b) datum narození a c) stupeň průkazu a datum jeho vydání. § 12d (1) Občan členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat činnost průvodce, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie. (2) Právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právem členského státu Evropské unie a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie a je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat činnost průvodce, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie. (3) Před prvním poskytnutím služby na území České republiky je osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 povinna oznámit tuto skutečnost ministerstvu. Oznámení se podává elektronicky. (4) Průvodce vykonávající tuto činnost pro osobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2 je povinen se při kontrole prokázat průkazem totožnosti, oznámením podle odstavce 3, dokladem osvědčujícím jeho smluvní vztah k osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2 a dokladem prokazujícím oprávnění osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 vykonávat činnost průvodce v zemi svého usazení. (5) Občané dalších smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občané Švýcarské konfederace a právnické osoby se sídlem na území těchto států se považují pro účely odstavců 3 a 4 za osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů § 13 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 2 ve skupině 214 „Ostatní“ se doplňuje text ve sloupci 1 „Provozování cestovní agentury“, ve sloupci 2 „a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo b) úplné střední vzdělání a 3 roky praxe v oboru“. 2. V příloze č. 3 ve skupině 314 „Ostatní“ se doplňuje text ve sloupci 1 „Provozování cestovní kanceláře“, ve sloupci 2 „a) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo b) minimálně vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo c) úplné střední odborné vzdělání a 6 roků praxe v oboru“, ve sloupci 4 „Ministerstvo pro místní rozvoj“, ve sloupci 5 „Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů“. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 14 Přechodná ustanovení (1) Živnostenská oprávnění, na jejichž základě byly dosud provozovány živnostiživnosti, které se tímto zákonem mění na živnostživnost ohlašovací vázanou (provozování cestovní agentury) nebo na živnostživnost koncesovanou (provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře), pozbývají platnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Právnické a fyzické osoby, které hodlají po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 nadále provozovat činnosti, jež jsou ode dne účinnosti tohoto zákona předmětem ohlašovací vázané živnostiživnosti provozování cestovní agentury, musí nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 předložit živnostenskému úřadu doklady, kterými prokáží, že splňují podmínky odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem. Pokud živnostenský úřad zjistí, že předložené doklady jsou neúplné nebo dostatečně neprokazují odbornou způsobilost, vyzve právnickou nebo fyzickou osobu k doplnění nebo odstranění závad s tím, že pokud tak neučiní ve lhůtě stanovené v odstavci 1, její oprávnění k provozování činnosti, jež je ode dne účinnosti tohoto zákona předmětem ohlašovací vázané živnostiživnosti provozování cestovní agentury, po uplynutí této lhůty zaniká. (3) Právnické a fyzické osoby, které hodlají po lhůtě uvedené v odstavci 1 nadále provozovat činnosti, jež jsou ode dne účinnosti tohoto zákona předmětem koncesované živnostiživnosti provozování cestovní kancelářecestovní kanceláře, musí nejpozději ve lhůtě podle odstavce 1 předložit živnostenskému úřadu doklady, kterými prokáží, že splňují podmínky odborné způsobilosti a doklady podle § 5 odst. 1 tohoto zákona. Za tohoto předpokladu mohou ve své činnosti pokračovat na základě původního živnostenského oprávnění do dne nabytí právní moci rozhodnutí o koncesi. (4) Pokud není stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před účinností tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních předpisů. § 15 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS. 4) Příloha č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5) Příloha č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 31 odst. 1 a 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb. 8) § 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 50 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10a) § 2758 až 2872 občanského zákoníku. 11) § 4 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 58 odst. 2 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb. 13a) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13b) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13c) § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 13d) ČSN 01 8027. 14) § 503 občanského zákoníku. 15) Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb.	Zákon č. 166/1999 Sb. Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) Vyhlášeno 30. 7. 1999, datum účinnosti 28. 9. 1999, částka 57/1999 * ČÁST PRVNÍ - VETERINÁRNÍ PÉČE (§ 1 — § 78a) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (§ 81 — § 81) * ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 82 — § 82) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 83 — § 83) k zákonu č. 166/1999 Sb. č. 2 k zákonu č. 166/1999 Sb. č. 3 k zákonu č. 166/1999 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb.) 166 ZÁKON ze dne 13. července 1999 o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VETERINÁRNÍ PÉČE HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie (dále jen „předpisy Evropské unie“)1a) stanoví požadavky veterinární péče (dále jen „veterinární požadavky“) na chov a zdraví zvířat a na živočišné produktyživočišné produkty, upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob, soustavu, působnost a pravomoc orgánů vykonávajících státní správu v oblasti veterinární péče, jakož i některé odborné veterinární činnosti a jejich výkon. § 2 Veterinární péče Veterinární péče podle tohoto zákona zahrnuje a) péči o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku a šíření onemocnění přenosných přímo nebo nepřímo mezi zvířaty vnímavých druhů (dále jen „nákaza“) a jiných onemocnění zvířat a jejich tlumení, ochranu zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka, b) péči o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv a ochranu zdraví lidí před jeho poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty, c) ochranu území České republiky před zavlečením nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a před dovozem zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí, d) ochranu životního prostředí před nepříznivými vlivy souvisejícími s chovem zvířat, výrobou a zpracováváním živočišných produktů, jakož i ochranu zvířat a jejich produkce před riziky ze znečištěného životního prostředí, e) veterinární asanaci, f) dozor nad dodržováním povinností a požadavků stanovených k zajištění těchto úkolů tímto zákonem, zvláštními právními předpisy1b) a předpisy Evropské unie2) (státní veterinární dozor). § 3 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) chovatelemchovatelem každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu, b) hospodářstvímhospodářstvím jakákoli stavba, zařízení nebo místo, kde je hospodářské zvířehospodářské zvíře nebo kde jsou hospodářská zvířatahospodářská zvířata chována nebo držena, včetně chovu pod širým nebem. Je-li v hospodářstvíhospodářství chováno nebo drženo více než jedno stádo nebo více než jedna skupina hospodářských zvířathospodářských zvířat, která mohou onemocnět stejnou nákazou nebo nemocí přenosnou ze zvířat na člověka (dále jen „vnímavá zvířata“), je každé z těchto stád nebo každá z těchto skupin oddělenou epizootologickou jednotkou, která má stejný zdravotní status, c) hospodářskými zvířaty zvířata využívaná převážně k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, běžci, králíci, zvěř ve farmovém chovu, ryby a jiní vodní živočichové, včely, včelstva, čmeláci a hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, d) jatečnými zvířatyjatečnými zvířaty hospodářská zvířatahospodářská zvířata, jež jsou určena k porážce a jatečnému zpracování a jejichž maso je určeno k výživě lidí, e) svodem zvířatsvodem zvířat soustředění hospodářských zvířathospodářských zvířat různých chovatelůchovatelů na určeném místě a k určenému účelu, jde-li o evidovaná zvířata podle plemenářského zákona8), f) zvířaty podezřelými z nákazy zvířat zvířata, u nichž se projevují klinické příznaky nebo postmortální změny vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, anebo zvířata, o nichž je podle výsledků vyšetření nutno mít za to, že jsou podezřelá z určité nákazy zvířat, g) zvířaty podezřelými z nakažení zvířata, u nichž se neprojevují klinické příznaky nebo postmortální změny vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, o nichž však lze na základě získaných epizootologických nebo jiných informací mít za to, že přišla přímo nebo nepřímo do styku s jejím zdrojem, h) izolací dočasné, provozně a místně oddělené umístění zvířat podezřelých z nákazy zvířat nebo zvířat podezřelých z nakažení (dále jen „podezřelá zvířata“), v jehož průběhu se provádějí preventivní, diagnostické, popřípadě i léčebné úkony k ochraně před zavlečením nebo šířením nákaz zvířat, i) karanténou dočasné oddělené umístění zvířat před jejich zařazením do stáda nebo před jejich přemístěním z hospodářstvíhospodářství, v jehož průběhu se provádějí preventivní a diagnostické úkony a sleduje zdravotní stav zvířat, j) ohniskem nákazy ohnisko podle čl. 4 bodu 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, k) nákazovou situací výskyt nákazy na určitém území nebo v určitém hospodářstvíhospodářství, l) nákazovými důvody výskyt a možnost rozšíření nákazy, m) živočišnými produkty suroviny živočišného původu, a to všechny části těl zvířat, zejména maso, vnitřnosti, tuky, kůže, kosti, krev, žlázy s vnitřní sekrecí, rohy, parohy, paznehty, kopyta, vlna, srst, peří, také mléko, vejce, med, mateří kašička a včelí vosk, jakož i výrobky z těchto surovin, které jsou určeny k výživě lidí a zvířat, n) zdravotně nezávadnými živočišnými produkty živočišné produkty, které splňují požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy3) a předpisy Evropské unie3a), o) krmivy krmiva podle čl. 3 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, p) zdravotně nezávadnými krmivy krmiva, která splňují požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy4) a předpisy Evropské unie4a), r) veterinárními přípravky hromadně vyráběné přípravky, které jsou určeny pro zvířata, zejména dietetické, vitaminové, minerální a kosmetické přípravky, anebo pro specifickou laboratorní diagnostiku nákaz zvířat či původců onemocnění z potravin živočišného původu; za veterinární přípravky se nepovažují výrobky, které podléhají zvláštním právním předpisům5), s) veterinárními technickými prostředky zařízení, přístroje, pomůcky, materiály nebo jiné předměty nebo výrobky včetně příslušenství, používané samostatně nebo v kombinaci spolu s potřebným programovým vybavením, které jsou určeny k použití u zvířat pro účely prevence, vyšetřování, diagnózy, sledování, léčby nebo zmírnění nemoci, poranění nebo zdravotního postižení, náhrady nebo modifikace anatomické struktury či fyziologického procesu, anebo kontroly březosti, a které nedosahují své hlavní zamýšlené funkce v organizmu zvířete nebo na jeho povrchu farmakologickým nebo imunologickým účinkem nebo ovlivněním metabolizmu, jejichž funkce však může být takovými účinky podpořena; za veterinární technické prostředky se dále považují výrobky, které slouží k označování zvířat a které jsou za tímto účelem vpravovány do těla zvířete, t) ochrannou lhůtou ochranná lhůta podle čl. 4 bodu 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES, v platném znění, u) porážkou usmrcení jatečného zvířetejatečného zvířete za účelem využití jeho produktů, a to způsobem, který není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání6), v) utracením usmrcení zvířete, nejde-li o porážku, a to způsobem, který není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání,6) x) veterinárním zbožím zvířata, živočišné produkty, krmiva živočišného původu, další produkty a předměty, pokud mohou být nositeli původců nákaz, y) předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, živí původci nákaz zvířat pro výzkumné nebo jiné účely a předměty používané při ošetřování a přepravě zvířat, živočišných produktů a krmiv, zejména voda, krmivo, stelivo, dopravní prostředky, obaly, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, popřípadě i jiné předměty, pokud z jiného důvodu mohou být nositeli původců nákaz, z) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiná forma nabídky ke spotřebě, včetně skladování a přepravy pro potřeby prodeje nebo jiné nabídky ke spotřebě, aa) obchodováním obchodování mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“) se zvířaty a živočišnými produkty, které mají původ v členských státech, jakož i se zvířaty a živočišnými produkty, pocházejícími ze zemí, které nejsou členským státem (dále jen „třetí země“), jež jsou v členských státech v celním režimu volného oběhu, bb) dopravním prostředkem část silničního vozidla, drážního vozidla, letadla nebo lodi, určená k přepravě zboží, jakož i kontejner používaný pro silniční, drážní, leteckou nebo vodní dopravu, cc) zásilkou zásilka podle čl. 3 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, dd) schválením udělení souhlasu k výkonu určité činnosti na základě splnění podmínek stanovených tímto zákonem, ee) registrací zapsání do seznamu, ff) úředním veterinárním lékařem veterinární lékař orgánu veterinární správy; za úředního veterinárního lékaře se považuje také veterinární lékař Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky, nebo veterinární lékař Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, pokud byli tito lékaři pověřeni úkoly náležejícími podle tohoto zákona úředním veterinárním lékařům, gg) soukromým veterinárním lékařem veterinární lékař vykonávající veterinární léčebnou a preventivní činnost podnikatelským způsobem, hh) schváleným veterinárním lékařem soukromý veterinární lékař schválený krajskou veterinární správou Státní veterinární správyStátní veterinární správy nebo Městskou veterinární správou v Praze Státní veterinární správyStátní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“) pro výkon některých, tímto zákonem stanovených činností, ii) ošetřujícím veterinárním lékařem soukromý veterinární lékař nebo veterinární lékař Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky, nebo veterinární lékař Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, pokud tito lékaři vykonávají veterinární léčebnou a preventivní činnost v hospodářstvíhospodářství nebo v chovu zvířat, jj) útulkem pro zvířata zařízení, které poskytuje dočasnou péči toulavým a opuštěným zvířatům nebo týraným zvířatům, kk) včelstvem společenství včel, které je tvořeno matkou, dělnicemi a trubci a které obsedá včelí dílo, ll) včelím dílem voskové plásty vystavěné včelími dělnicemi, a to i mimo rámky; součástí včelího díla je včelí plod ve všech vývojových stadiích a glycidové a pylové zásoby. (2) Kde se v tomto zákoně mluví o zvířatech, rozumí se tím podle povahy věci a okolností též sperma, vaječné buňky, embrya, násadová vejce, oplodněné jikry a plemenivo včel. (3) Kde se v tomto zákoně mluví o zvěřině, rozumí se tím pro účely tohoto zákona těla, jakož i všechny poživatelné části těl volně žijící lovné zvěře.7) (4) Kde se v předpisech Evropské unie mluví v souvislosti se zvířaty o části území státu jako o regionu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona kraj.7a) (5) Pokud se v tomto zákoně používají v souvislosti s právními vztahy upravenými předpisy Evropské unie pojmy, jejichž obsah a význam nejsou definovány v tomto zákoně, ale v uvedených předpisech, vychází se pro účely tohoto zákona z vymezení těchto pojmů v uvedených předpisech. (6) Pokud se v tomto zákoně mluví v souvislosti s volným pohybem osob nebo s uznáváním odborné způsobilosti o členském státě, rozumí se tím také jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace. (7) Pokud se v tomto zákoně mluví v souvislosti s přemísťováním zvířat nebo živočišných produktů o členském státě, rozumí se tím také jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru. HLAVA II ZDRAVÍ ZVÍŘAT A JEHO OCHRANA Oddíl 1 Povinnosti chovatelů § 4 (1) Chovatel je povinen a) chovat zvířata způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav a předcházet poškození jejich zdraví, b) sledovat zdravotní stav zvířat, v odůvodněných případech jim včas poskytnout první pomoc a požádat o odbornou veterinární pomoc, c) bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a plnit povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě k tlumení těchto nákaz nebo jiných onemocnění zvířat7c), d) poskytnout nezbytnou součinnost a pomoc k tomu, aby mohlo být řádně provedeno nařízené vyšetření zvířete, odběr vzorků, ochranné očkování nebo jiný odborný veterinární úkon, například fixace zvířete, předvedení zvířete v zájmovém chovu, e) podávat zvířatům léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na předpis veterinárního lékaře, jen podle jeho pokynů, f) zajistit, aby byli psi, jakož i lišky a jezevci držení v zajetí, ve stáří od 3 do 6 měsíců platně očkováni proti vzteklině a poté během doby účinnosti předchozí použité očkovací látky přeočkováni, uchovávat doklad o očkování po dobu platnosti očkování a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři, g) zajistit, aby bylo neprodleně a v rozsahu nezbytně nutném pro vyloučení podezření z onemocnění vzteklinou veterinárně vyšetřeno zvíře, které poranilo člověka nebo s ním přišlo do přímého kontaktu způsobem nebo za okolností, které mohou vyvolávat podezření z onemocnění touto nákazou, h) dodržovat povinnosti plynoucí z předpisů Evropské unie7g), i) zabezpečit provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví, kontroly dědičnosti zdraví a kontroly pohody zvířat, a to v rozsahu a lhůtách stanovených Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 44 odst. 1 písm. d), uchovávat jejich výsledky po dobu nejméně 3 let a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři. Je-li třeba provést též laboratorní vyšetření vzorků, musí být toto vyšetření provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 3. (2) K inseminaci, přenosu embryí a přirozené plemenitbě lze používat jen zvířata, která podle výsledků vyšetření splňují podmínky stanovené tímto zákonem a plemenářským zákonem.8) (3) ChovatelChovatel psa je povinen zajistit, aby pes byl označen elektronickým čipem, který splňuje technické požadavky stanovené v příloze II předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) (dále jen „elektronický čip“), s výjimkou psa, který byl označen čitelným tetováním provedeným před 3. červencem 2011. ChovatelChovatel nově narozeného psa je povinen zajistit označení psa elektronickým čipem před nabídkou psa k prodeji nebo předáním psa novému chovatelichovateli, nejpozději však do 3 měsíců věku psa. ChovatelChovatel psa je dále povinen zajistit, aby identifikační číslo psaidentifikační číslo psa bylo zaznamenáno v dokladu o očkování psa. Identifikačním číslem psaIdentifikačním číslem psa se rozumí alfanumerický kód zobrazený elektronickým čipem, který umožňuje zjistit totožnost konkrétního psa. (4) Povinnosti chovatelechovatele psa podle odstavce 3 se nevztahují na chovatelechovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat podle zákona na ochranu zvířat proti týrání6), ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenskou policii nebo obecní policii68), pokud jde o psy používané k plnění úkolů obecní policie. (5) ChovatelChovatel, který chová 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, je povinen tuto skutečnost písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy oznámit krajské veterinární správě nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy počet chovaných psů samičího pohlaví starších 12 měsíců dosáhl 3 a více chovaných zvířat; v oznámení chovatelchovatel uvede počet chovaných zvířat a místo jejich chovu. (6) ChovatelChovatel uvedený v odstavci 5 je dále povinen oznámit krajské veterinární správě písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy snížení počtu jím chovaných psů samičího pohlaví starších 12 měsíců pod 3, a to nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. (7) Žije-li více chovatelůchovatelů ve společné domácnosti, ve které chovají 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, má oznamovací povinnost podle odstavců 5 a 6 pouze jeden z nich. (8) Oznamovací povinnost podle odstavců 5 a 6 se nevztahuje na a) útulek pro zvířataútulek pro zvířata, b) hotel nebo penzion pro zvířata, c) osobu, jejíž oznamovací povinnost upravuje zvláštní právní předpis9), d) ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenskou policii nebo obecní policii68), nebo e) chovatelechovatele vodicích nebo asistenčních psů podle zvláštních právních předpisů69). § 4a (1) ChovatelChovatel je povinen zajistit, aby psi, kočky a fretky v zájmovém chovu, pokud jsou přemísťováni v rámci neobchodního přesunu mezi členskými státy nebo mezi členskými státy a územími a třetími zeměmi podle čl. 13 odst. 1 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), splňovali podmínky stanovené tímto předpisem. (2) Je-li přemísťováno více než pět zvířat uvedených v odstavci 1, která nesplňují podmínky uvedené v článku 5 odst. 2 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), je chovatelchovatel povinen zajistit splnění požadavků uvedených v hlavě IV. (3) Doklad, který umožňuje zjistit totožnost zvířete a kontrolu jeho nákazového statusu (dále jen „pas“)49),50), vydává veterinární lékař schválený pro tuto činnost krajskou veterinární správou. Pas je veřejnou listinouveřejnou listinou. (4) Schválený veterinární lékařSchválený veterinární lékař při vydání a vyplnění pasu postupuje podle čl. 22 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) a je povinen uchovávat záznamy uvedené v čl. 22 odst. 3 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) po dobu nejméně 3 let, předávat tyto záznamy Komoře veterinárních lékařů České republiky (dále jen „Komora“) a na požádání je předložit úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři. (5) SchváleníSchválení soukromého veterinárního lékařesoukromého veterinárního lékaře může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže tento lékař vydal pas s prokazatelně nepravdivými údaji, vyplněný neúplně nebo nesprávně, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem nebo předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (6) Pasy podle odstavce 3 vydává také vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která je k této činnosti schválena krajskou veterinární správou. Práva a povinnosti veterinárního lékaře schváleného k vydávání pasů platí pro vysokou školu schválenou k vydávání pasů obdobně. Schválení vysoké školy k vydávání pasů může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže vysoká škola vydala pas s prokazatelně nepravdivými údaji, vyplněný neúplně nebo nesprávně, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými tímto zákonem nebo předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (7) Evidenci pasů vede Komora. Komora umožní orgánům veterinární správy získávat z evidence veškeré údaje potřebné k výkonu veterinárního dozoru. (8) Prováděcí právní předpis upraví podrobněji označování psů, koček a fretek v zájmovém chovu a stanoví způsob výroby, vydávání a číslování pasů, vedení jejich evidence, způsob a lhůty pro předávání údajů do této evidence, obsah této evidence, požadavky na zaznamenávání údajů do pasu a jeho vzor. § 4b (1) Ústřední veterinární správa Státní veterinární správyStátní veterinární správy (dále jen „Ústřední veterinární správa“) registruje na základě písemné žádosti a) osobu pro účely výroby pasů (dále jen „výrobce pasů“), která k žádosti přiloží návrh pasu odpovídající vzoru uvedenému v prováděcím právním předpisu, a b) osobu pro účely distribuce pasů (dále jen „distributor pasů“). (2) Výrobce pasů je povinen a) zajistit, aby pasy odpovídaly vzoru uvedenému v prováděcím právním předpisu, b) opatřit pasy číslem z řady přidělené Ústřední veterinární správou v souladu s čl. 21 odst. 3 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), c) dodávat pasy pouze distributorovi pasů, d) předávat záznamy o vyrobených pasech Komoře způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a na požádání je předkládat Státní veterinární správěStátní veterinární správě, e) oznámit Ústřední veterinární správě bez zbytečného odkladu změny údajů rozhodných z hlediska registraceregistrace a f) oznámit Ústřední veterinární správě ukončení výroby pasů. (3) Distributor pasů je povinen a) dodávat pasy pouze veterinárním lékařům nebo vysoké škole schváleným k vydávání pasů podle § 4a, b) uchovávat záznamy o dodaných pasech podle čl. 23 odst. 2 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) po dobu nejméně 3 let, c) předávat záznamy o dodaných pasech podle čl. 23 odst. 2 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) Komoře způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a na požádání je předkládat Státní veterinární správěStátní veterinární správě, d) oznámit Ústřední veterinární správě bez zbytečného odkladu změny údajů rozhodných z hlediska registraceregistrace a e) oznámit Ústřední veterinární správě ukončení distribuce pasů. § 4c Označení psa podle § 4 odst. 3 nebo označení zvířat v zájmovém chovu elektronickým čipem podle předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu65) provádí soukromý veterinární lékař nebo vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny. § 5 (1) ChovatelChovatel hospodářských zvířathospodářských zvířat je dále povinen a) zabezpečit v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu jejich chovu a ustájení čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou chována zvířata, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení, dopravních prostředkůdopravních prostředků, strojů, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek a jiných předmětů, které přicházejí do přímého styku se zvířaty, používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů9a), dodržovat návod k jejich použití a zacházet s vedlejšími živočišnými produktyživočišnými produkty způsobem stanoveným tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b), b) v případě nebezpečí zavlečení nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka zřídit, popřípadě umístit prostředky sloužící k ochraně proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a dbát o jejich řádnou funkci, c) k napájení zvířat používat vodu, která neohrožuje zdravotní stav zvířat a zdravotní nezávadnost jejich produktů, a ke krmení zvířat používat jen zdravotně nezávadná krmivakrmiva, d) podávat zvířatům pouze léčivé přípravky v souladu s pravidly pro jejich používání při poskytování veterinární péče5), veterinární přípravkyveterinární přípravky schválené podle tohoto zákona, doplňkové látky v souladu se zvláštními právními předpisy4) a dodržovat podmínky pro podávání některých látek a přípravků zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí (§ 19), poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování přítomnosti některých látek a jejich reziduí u zvířat, v živočišných produktechživočišných produktech, krmivechkrmivech a napájecí vodě (dále jen „plán sledování některých látek a jejich reziduí“), a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření, e) nepodávat zvířatům látky a přípravky, jejichž používání u hospodářských zvířathospodářských zvířat nebo u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, není povoleno (§ 19 odst. 1 a 3)9c), f) předkládat na požádání úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři záznamy stanovené zvláštním právním předpisem9d) a umožnit přístup k těmto záznamům také soukromému veterinárnímu lékařisoukromému veterinárnímu lékaři, který vydává potvrzení o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situacinákazové situaci v místě původu (dále jen „zdravotní potvrzení“), g) v případě, že chová zvěř ve farmovém chovu, oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení své chovatelské činnosti ve vztahu k farmovému chovu zvěře, h) dodávat na jatky pouze jatečná zvířatajatečná zvířata s pravdivě a úplně uvedenými informacemi o potravinovém řetězci v souladu s přílohou II oddílu III nařízení (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu; určeným obdobím ve smyslu přílohy II oddílu III bodu 3 písm. c) nařízení (ES) č. 853/2004 se rozumí 60 dnů přede dnem dodání jatečného zvířetejatečného zvířete na jatky, i) uvádět na trh pouze zvířata, kterým nebyly podávány nepovolené nebo zakázané4) látky nebo přípravky (§ 19), vést záznamy o tom, kdy a které léčivé přípravky a látky, jimiž mohou být nepříznivě ovlivněny živočišné produktyživočišné produkty, byly podány zvířatům, neprodleně předkládat tyto záznamy veterinárnímu lékaři, aby v nich zaznamenal podání léčivých přípravků zvířatům nebo očkování zvířat, uchovávat tyto záznamy nejméně po dobu 5 let a dodržovat ochranné lhůtyochranné lhůty. (2) Mor včelího plodu a hnilobu včelího plodu je zakázáno léčit. (3) ChovatelChovatel, který jako podnikatel10) chová hospodářská zvířata pro účely podnikání, je dále povinen a) zajistit, aby práce při ošetřování zvířat a získávání jejich produktů vykonávaly pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů11), které mají základní znalosti o péči o zvířata a o hygienických požadavcích na získávání živočišných produktů, b) zpracovat podle schválených zásad pohotovostní plán pro případ výskytu nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i pro případ vzniku mimořádné situace (dále jen „pohotovostní plán“), zajistit, aby pohotovostní plán byl přístupný všem osobám uvedeným v písmenu a) a při každé změně chovu zvířat, nejméně však jednou ročně, pohotovostní plán aktualizovat, c) zpracovat vlastní ozdravovací program v souladu s celostátním eradikačním programem jedné nebo více nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a původců těchto nákaz a nemocí (dále jen „program ozdravování zvířat“), předložit jej včetně příslušných změn ke schválení krajské veterinární správě nejpozději do 60 dnů od data zveřejnění programu ozdravování zvířat na internetových stránkách ministerstva a postupovat podle tohoto programu. (4) ChovatelChovatel, který chová drůbež v rámci svého podnikání, je dále povinen neprodleně po zjištění poklesu v příjmu potravy a vody, poklesu v produkci vajec nebo zvýšené úmrtnosti drůbeže nad limity stanovené prováděcím právním předpisem hlásit tyto skutečnosti krajské veterinární správě. (5) Pro chovatelechovatele, který chová hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, platí povinnosti chovatelechovatele hospodářských zvířat uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) a i). (6) Pro chovatelechovatele provozujícího zařízení pro produkci čmeláků, které je odděleno od okolního prostředí, platí povinnosti chovatelechovatele hospodářských zvířat uvedené v odstavci 1 písm. a) až c). (7) Prováděcí právní předpis stanoví a) veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka a na jejich uvádění na trh, b) které látky a přípravky nelze uvádět do oběhu a podávat zvířatům, které látky a přípravky nelze podávat zvířatům určitých druhů a které látky a přípravky lze podávat zvířatům určitých druhů jen za určitých podmínek a tyto podmínky, c) postup při zpracovávání pohotovostních plánů a ozdravovacích programů chovatelůchovatelů, hlediska, podle nichž se tyto plány a programy zpracovávají, a co mají obsahovat, d) ve kterých případech a za jakých podmínek může Státní veterinární správaStátní veterinární správa povolit v mezích stanovených právními akty Evropské unie zmírnění veterinárních požadavků stanovených na zdraví zvířat a jejich pohodu, e) limity poklesu v příjmu potravy a vody, poklesu v produkci vajec nebo zvýšené úmrtnosti drůbeže, při jejichž překročení jsou chovateléchovatelé, kteří jako podnikatelé chovají drůbež pro účely podnikání, povinni hlásit tyto skutečnosti krajské veterinární správě. § 5a (1) Provozovatel zařízení nebo dopravce, který podléhá registraci nebo schválení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686, je povinen požádat krajskou veterinární správu o schválení nebo registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na a) chovatelechovatele evidovaných zvířat podle plemenářského zákona8), kteří jsou povinni evidovat svá hospodářstvíhospodářství podle plemenářského zákona8), b) osoby podle § 13a odst. 1 zákona na ochranu zvířat proti týrání6), které mají oznamovací povinnost podle zákona na ochranu zvířat proti týrání6). Osoby uvedené v písmenech a) a b) se považují za subjekty registrované podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (3) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 registruje, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, a) zařízení provozovatelů podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) dopravce podle čl. 87 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle čl. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 a c) provozovatele svodu zvířatsvodu zvířat podle čl. 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (4) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 97, 99 a 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 schvaluje zařízení podle čl. 94 odst. 1 nebo čl. 95 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a za podmínek stanovených nařízením schválení pozastaví nebo odejme. (5) Povinnost vést záznamy podle čl. 102 až 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 se nevztahuje na provozovatele uvedené v čl. 102 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (6) Provozovatelé zařízení, dopravci nebo provozovatelé svodu zvířatsvodu zvířat registrovaní krajskou veterinární správou podle odstavce 3 nebo provozovatelé zařízení schvalovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 4, pokud se na ně nevztahuje povinnost vést údaje ve stájovém registru podle plemenářského zákona8), jsou povinni uchovávat záznamy vedené podle čl. 102 až 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 po dobu 3 let. (7) Provozovatelé zařízení, dopravci nebo provozovatelé svodu zvířatsvodu zvířat registrovaní krajskou veterinární správou podle odstavce 3 nebo provozovatelé zařízení schvalovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 4 oznamují krajské veterinární správě ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, a) změny stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, b) ukončení své činnosti. (8) Registraci podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nepodléhají a záznamy podle čl. 102 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nejsou povinni vést a) chovateléchovatelé evidovaných zvířat podle plemenářského zákona8), kteří nejsou povinni evidovat svá hospodářstvíhospodářství podle plemenářského zákona8), b) chovateléchovatelé provozující zařízení pro produkci čmeláků, které není odděleno od okolního prostředí. § 5b (1) Provozovatel zařízení akvakultury nebo skupiny zařízení akvakultury podléhajících registraci nebo schválení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691, je povinen požádat krajskou veterinární správu o schválení nebo registraci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. Registraci podle čl. 172 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nepodléhají zařízení akvakultury uvedená v čl. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2037. (2) Povinnost požádat o schválení podle odstavce 1 se nevztahuje na zařízení akvakultury uvedená v čl. 176 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429; tato zařízení podléhají pouze registraci. (3) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 173 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 registruje zařízení akvakultury nebo skupinu zařízení akvakultury. (4) Krajská veterinární správa v souladu s čl. 181, 183 a 184 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 schvaluje zařízení akvakultury nebo skupinu zařízení akvakultury uvedené v čl. 176 odst. 1, čl. 177, čl. 178 písm. a) nebo čl. 179 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a za podmínek stanovených nařízením schválení pozastaví nebo odejme. (5) Provozovatelé uvedení v odstavci 1 a dopravci vodních živočichů určených pro zařízení akvakultury nebo k vypuštění do volné přírody podle čl. 188 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 jsou povinni uchovávat záznamy vedené podle čl. 186 až 188 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691 po dobu 3 let. (6) Záznamy podle čl. 186 odst. 1 písm. c), d) a e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nejsou povinni vést provozovatelé zařízení akvakultury uvedení v čl. 4 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2037. Záznamy podle čl. 188 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nejsou povinni vést dopravci uvedení v čl. 4 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2037. (7) Provozovatelé zařízení akvakultury nebo skupin zařízení akvakultury registrovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 3 nebo schvalovaných krajskou veterinární správou podle odstavce 4 oznamují krajské veterinární správě ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, a) změny stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, b) ukončení své činnosti. § 5c Krajská veterinární správa schvaluje soukromého veterinárního lékaře pro zařízení uvedená v § 5a nebo 5b, pokud toto schválení vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatá na jeho základě, zejména nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691. Schválení soukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízeními Komise v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691. § 5d (1) Provozovatel, který chová hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, je povinen požádat krajskou veterinární správu o registraci svého zařízení a plnit povinnosti podle čl. 84 a 102 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. Krajská veterinární správa registruje tato zařízení v souladu s čl. 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (2) Provozovatel zařízení registrovaného krajskou veterinární správou podle odstavce 1 je povinen uchovávat záznamy vedené podle čl. 102 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 po dobu 3 let. (3) Provozovatel zařízení registrovaného krajskou veterinární správou podle odstavce 1 oznamuje krajské veterinární správě ve lhůtě 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, a) změny stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) ukončení své činnosti. Oddíl 2 Centrální evidence psů § 5e (1) Správcem a provozovatelem informačního systému centrální evidence psů (dále jen „informační systém centrální evidence“) je Komora. (2) Informační systém centrální evidence není veřejně přístupný a má do něj přístup a) soukromý veterinární lékař za účelem zápisu údajů nebo nahlížení do něj pro potřebu plnění povinností stanovených tímto zákonem, b) orgán veřejné moci za účelem nahlížení do něj v souvislosti s výkonem své působnosti v rozsahu stanoveném postupem podle zákona o základních registrech39) a c) chovatelchovatel psa za účelem zápisu čísla svého telefonu nebo nahlížení do něj v rozsahu údajů vedených o tomto chovatelichovateli a jím chovaném psu. (3) V informačním systému centrální evidence se vedou tyto údaje: a) identifikační číslo psaidentifikační číslo psa nebo číslo tetování psa, b) pohlaví psa, c) číslo pasu psa z evidence pasů vedené Komorou podle § 4a, pokud byl pas vydán, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště chovatelechovatele psa, popřípadě jeho zákonného zástupce, nebo obchodní firma nebo název chovatelechovatele psa, a dále číslo telefonu chovatelechovatele psa, popřípadě jeho zákonného zástupce, e) adresa místa chovu psa, f) údaj o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině a datum provedení tohoto očkování nebo přeočkování. (4) Ministerstvo hradí Komoře náhradu hotových výdajů spojených s pořízením, vedením, provozem a správou informačního systému centrální evidence, jednorázovou náhradu hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z informačního systému centrální evidence a paušální roční náhradu hotových výdajů za poskytování údajů z informačního systému centrální evidence. (5) Prováděcí právní předpis stanoví výši náhrady hotových výdajů spojených s pořízením, vedením, provozem a správou informačního systému centrální evidence, jednorázové náhrady hotových výdajů za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z informačního systému centrální evidence a paušální roční náhrady hotových výdajů za poskytování údajů z informačního systému centrální evidence náležející Komoře. § 5f Chovatelé psů (1) ChovatelChovatel psa je povinen zajistit zapsání a) psa do informačního systému centrální evidence současně s označením nově narozeného psa elektronickým čipem podle § 4 odst. 3; zapsání psa do informačního systému centrální evidence provede soukromý veterinární lékař podle § 5g písm. a), b) údaje o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině do informačního systému centrální evidence; zapsání tohoto údaje do informačního systému centrální evidence provede soukromý veterinární lékař podle § 5g písm. b), c) změny chovatelechovatele nebo trvalé změny adresy místa chovu psa do informačního systému centrální evidence nejpozději při nejbližším očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině; zapsání tohoto údaje do informačního systému centrální evidence provede soukromý veterinární lékař podle § 5g písm. c). (2) Povinnosti chovatelechovatele psa podle odstavce 1 se nevztahují na chovatelechovatele pokusných zvířat, dodavatele pokusných zvířat nebo uživatele pokusných zvířat podle zákona na ochranu zvířat proti týrání6), ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenskou policii nebo obecní policii68), pokud jde o psy používané k plnění úkolů obecní policie. § 5g Soukromí veterinární lékaři Soukromý veterinární lékař je povinen a) zapsat psa do informačního systému centrální evidence ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy byl pes označen elektronickým čipem podle § 4 odst. 3; tento zápis zahrnuje údaje podle § 5e odst. 3 písm. a), b), d) až f), a má-li pes pas, i údaj podle § 5e odst. 3 písm. c), b) zapsat do informačního systému centrální evidence údaj o očkování nebo přeočkování psa proti vzteklině a datum provedení tohoto očkování nebo přeočkování ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy byl pes očkován nebo přeočkován, c) zapsat do informačního systému centrální evidence změnu chovatelechovatele nebo trvalou změnu adresy místa chovu psa, a to ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne oznámení tohoto údaje soukromému veterinárnímu lékaři chovatelemchovatelem. § 5h Vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny Pro účely tohoto oddílu se za soukromého veterinárního lékaře považuje také vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny. Práva a povinnosti soukromého veterinárního lékaře podle § 5e až 5g platí pro tuto vysokou školu obdobně. Oddíl 3 Přemístění a přeprava zvířat § 6 Vnitrostátní přemísťování zvířat (1) Není-li tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie stanoveno jinak, je chovatelchovatel, od něhož je zvíře přemísťováno, povinen vyžádat si veterinární osvědčení k přemístění a) zvířete do zařízení pro svody kopytníků nebo zařízení pro svody drůbeže podle čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nebo b) pokusného zvířete, pokud nejde o zvíře z chovného nebo dodavatelského zařízení6), nebo c) zvířete z řádu šelmy (Carnivora) uvedeného v příloze k zákonu č. 246/1992 Sb. a jejich kříženců nebo zvířete z řádu primáti (Primates). (2) Veterinární osvědčení musí být vyžádáno také k přemístění zvířete v rámci ochranného pásma nebo pásma dozoru, popřípadě dalšího pásma s omezením, anebo i mimo tato pásma, pokud k přemístění zvířete dochází na základě mimořádných veterinárních opatření v případech, ve kterých tento zákon nebo předpisy Evropské unie umožňují povolení výjimky ze zákazu přemísťování zvířat. (3) Veterinární osvědčení k přemístění hospodářského zvířete se vydá jen tehdy, jestliže byly u tohoto zvířete provedeny požadované zdravotní zkoušky nebo očkování a splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 1 písm. i) a jestliže je toto zvíře označeno a evidováno podle plemenářského zákona9d). ChovatelChovatel, od něhož je zvíře přemísťováno, je povinen předat kopii výsledků těchto zkoušek nebo údajů o očkování chovatelichovateli nebo provozovateli, do jehož hospodářstvíhospodářství nebo zařízení uvedeného v odstavci 1 písm. a) je zvíře přemísťováno. (4) Veterinární osvědčení k přemístění zvířete musí provázet zvíře až do místa určení a musí být chovatelemchovatelem uchováváno nejméně po dobu 1 roku ode dne jeho vydání. (5) Lhůta pro podání žádosti o vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete činí nejméně a) 2 pracovní dny přede dnem předpokládaného přemístění zvířete, jde-li o zvíře, u kterého byly provedeny zdravotní zkoušky nebo očkování uvedená v odstavci 3, nebo b) 14 dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířete v ostatních případech. (6) Není-li stanoveno jinak, činí doba platnosti veterinárního osvědčení 72 hodin od jeho vystavení. Krajská veterinární správa však může v odůvodněných případech stanovit jinou dobu platnosti veterinárního osvědčení a vyznačit ji v něm. (7) Jde-li o přemístění zvířete podle odstavce 1, musí si chovatelchovatel vyžádat ještě před podáním žádosti o vydání veterinárního osvědčení také zdravotní potvrzení, které vydává soukromý veterinární lékař. Soukromý veterinární lékař, který vydal zdravotní potvrzení, je povinen uchovávat jeho kopii po dobu 3 let. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) podmínky vydávání veterinárního osvědčení a zdravotního potvrzení k přemístění zvířete a jejich obsahové náležitosti, b) veterinární požadavky na umístění a držení zvířat v karanténě, včetně stanovení odborných veterinárních úkonů, které se provádějí v souvislosti s umístěním a držením zvířat v karanténě. § 7 (1) Shromažďování zvířat k přepravě, jejich nakládání, překládání a vykládání se provádí za dozoru chovatelechovatele nebo jím pověřené osoby. Místa, na nichž jsou zvířata shromažďována, nakládána, překládána a vykládána, musí odpovídat požadavkům na ochranu zdraví a pohody zvířat a být pravidelně čištěna a dezinfikována. (2) Zvířata mohou být přepravována jen za podmínek stanovených tímto zákonem, zákonem na ochranu zvířat proti týrání6), předpisy Evropské unie upravujícími ochranu zvířat během přepravy14) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízeními Komise v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990; úřední veterinární lékaři dozírají na dodržování těchto podmínek. § 8 Přemísťování zvířat mezi členskými státy (1) Krajská veterinární správa může v případech stanovených nařízením povolit výjimku z veterinárních požadavků na přemísťování a) zvířat, které jsou stanoveny v části IV hlavě I kapitolách 3, 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě upravujících požadavky na přemísťování zvířat80), b) vodních živočichů nebo živočišných produktů z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů, které jsou stanoveny v části IV hlavě II kapitolách 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě upravujících požadavky na přemísťování zvířat81). (2) Ústřední veterinární správa může povolit výjimku z veterinárních požadavků na přemísťování zvířat, které jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o přemísťování a) zvířat mezi členskými státy pro vědecké účely6), nebo v blízkosti hranic pro rekreační účely, sportovní a kulturní akce, nebo za účelem pastvy nebo práce, nebo přemísťování zárodečných produktů do genových bankbank v jiném členském státě, a to za podmínek stanovených v čl. 138, 139 a 165 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízeních Komise v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě82), b) vodních živočichů na území České republiky z jiného členského státu pro vědecké účely6), a to za podmínek stanovených v čl. 204 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (3) Vodní živočichové přemístění z jiného členského státu mohou být v České republice vypouštěni do volné přírody, pouze pokud splňují podmínky uvedené v čl. 199 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. § 9 Svod zvířat (1) Svod zvířatSvod zvířat lze pořádat jen pod státním veterinárním dozorem. (2) Pořadatel svodu zvířatsvodu zvířat je povinen požádat obecobec o povolení konání svodu zvířatsvodu zvířat. (3) Pořadatel svodu je dále povinen vyžádat si před podáním žádosti podle odstavce 2 od krajské veterinární správy veterinární podmínky pro konání svodu zvířatsvodu zvířat a zajistit jejich dodržování. (4) Tímto ustanovením není dotčen čl. 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. § 9a Přemísťování cirkusových zvířat (1) Krajská veterinární správa registruje cirkusy, vydává rejstříky zvířat v cirkusu (dále jen „cirkusová zvířata“) a rejstříky míst konání představení cirkusu a plní další úkoly vyplývající pro úřední veterinární lékaře z předpisů Evropské unie upravujících veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a). Veterinární podmínky stanovené předpisy Evropské unie upravujícími veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a) pro přemísťování cirkusových zvířat mezi členskými státy se vztahují i na vnitrostátní přemísťování těchto zvířat. (2) Pasy pro cirkusová zvířata vystavují schválení veterinární lékaři pro tuto činnost [§ 3 odst. 1 písm. hh)] a potvrzují úřední veterinární lékaři příslušných krajských veterinárních správ; evidenci těchto pasů vede Komora. Schválení veterinárního lékaře pro tuto činnost může být pozastaveno nebo odejmuto veterinárnímu lékaři, který vydal pas s prokazatelně nepravdivými údaji, vyplněný neúplně nebo nesprávně, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými předpisy Evropské unie upravujícími veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy14a). Oddíl 4 Nákazy a jejich tlumení § 10 (1) Státní veterinární správaStátní veterinární správa a) v souladu s čl. 26 až 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 vykonává státní veterinární dozor zaměřený na včasné odhalení nákaz uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, získává, shromažďuje a vyhodnocuje poznatky o podezření z výskytu a o výskytu a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i poznatky o výskytu jejich původců, b) přijímá odpovídající opatření k tlumení nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jiných onemocnění zvířat a k zabránění jejich šíření, c) vykonává dohled nad dodržováním zákazu očkování proti některým nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a nad dodržováním opatření, jimž jsou očkovaná zvířata podrobována, a v případech dovozu zvířat, pro něž dosud nebyly stanoveny (harmonizovány) dovozní podmínky na úrovni Evropské unie, určuje, která očkování brání dovozu zvířat a živočišných produktů, d) sleduje a vyhodnocuje výskyt vektorů v případě nákaz, u kterých se přenos uskutečňuje výhradně tímto způsobem; vektorem se v této souvislosti rozumí každé zvíře patřící k obratlovcům nebo bezobratlým, které může mechanicky nebo biologicky přenášet a šířit původce příslušné nákazy. (2) Ústřední veterinární správa předloží Evropské komisi (dále jen „Komise“) program dozoru podle čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a předkládá Komisi pravidelné zprávy o výsledcích provádění tohoto programu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví a) nákazy a nemoci přenosné ze zvířat na člověka, proti kterým nesmí být zvířata očkována, jakož i veterinární podmínky a pravidla očkování v případech, ve kterých to vyžadují povaha nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, okolnosti jejího výskytu a jeho důsledky, rizika jejího šíření, anebo jiné důvody, b) opatření k tlumení a zabránění šíření některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, způsob umísťování a držení zvířat v izolaci a odborné veterinární úkony, které se provádějí v jejím průběhu, c) pravidla sledování nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jejich původců. § 10a (1) Nákazy, včetně nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a jejich původci, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jsou považovány za nebezpečné. (2) Ústřední veterinární správa hlásí a) Komisi a ostatním členským státům ohnisko nákazy podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podává Komisi a ostatním členským státům zprávu o nákazách podle čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a b) Světové organizaci pro zdraví zvířat výskyt nákaz v souladu s rozhodnutím této organizace o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení83). § 10b (1) Ústřední veterinární správa vypracovává se zřetelem na stav a vývoj nákazové situace návrhy programů ozdravování zvířat od některých nebezpečných nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a to zejména od nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka uvedených v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/188284) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/69085). Programy ozdravování zvířat jsou vypracovávány jako programy eradikace, tlumení a sledování určité nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka. (2) Ústřední veterinární správa předkládá Komisi a) návrhy programů ozdravování zvířat ke schválení podle čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a b) zprávy podle čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (3) Ústřední veterinární správa může v případech a za podmínek stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 prozatímně prohlásit zřízení programu ozdravování zvířat. (4) Ústřední veterinární správa postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 v případech, v nichž má být požadován finanční příspěvek Evropské unie na financování programu ozdravování zvířat. (5) Ústřední veterinární správa může v případech stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 povolit výjimku z povinností provozovatelů v oblasti programů ozdravování zvířat. § 11 (1) ChovatelChovatel, jím zaměstnávané osoby při chovu, přepravě, svodu a prodeji zvířat, jakož i další osoby, které přicházejí do styku se zvířaty, živočišnými produktyživočišnými produkty nebo jejich vzorky a které vzhledem ke svému povolání, kvalifikaci a zkušenostem mohou rozpoznat příznaky nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, jsou povinni neprodleně uvědomit krajskou veterinární správu nebo zajistit její uvědomění o tomto podezření. (2) Ohlašovací povinnost osob uvedených v odstavci 1 zaniká, jakmile podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka bylo nahlášeno úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři anebo soukromému veterinárnímu lékařisoukromému veterinárnímu lékaři. (3) Pro uživatele honitby, vlastníka nebo nájemce rybníka nebo zvláštního rybochovného zařízení, jakož i pro další osoby podílející se na chovu a lovu zvěře nebo ryb, platí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně. § 12 (1) ChovatelChovatel, na jehož zvířatech se projevují příznaky nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy, je povinen a) do příchodu úředního veterinárního lékaře zajistit, aby 1. zvířata podezřelá a vnímavá na příslušnou nákazu neopustila svá stanoviště, 2. živočišné produktyživočišné produkty, které pocházejí od podezřelých zvířat, nebyly používány, jakkoli zpracovávány nebo uváděny na trh a aby byly ukládány odděleně, 3. předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, nebyly vynášeny nebo vyváženy a používány jinde, 4. stanoviště podezřelých zvířat byla dezinfikována, 5. osoby, které ošetřují podezřelá zvířata, nepřicházely do styku s jinými zvířaty a aby do prostorů sloužících chovu podezřelých zvířat nevstupovaly jiné osoby bez vážného důvodu, b) po příchodu úředního veterinárního lékaře postupovat podle jeho pokynů a poučení. (2) Soukromý veterinární lékař, který při výkonu své činnosti zjistí podezření z výskytu nebezpečné nákazy, a) předběžně vyšetří podezřelá zvířata, popřípadě i těla uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat (dále jen „kadávery“), a hrozí-li nebezpečí z prodlení, odebere vzorky k laboratornímu vyšetření, b) uvědomí neprodleně krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy, c) poskytne chovatelichovateli potřebné poučení včetně poučení o povinnosti učinit opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) (dále jen „neodkladná opatření“), d) vyžadují-li to povaha nebezpečné nákazy nebo místní podmínky, setrvá na místě do příchodu úředního veterinárního lékaře a sleduje zdravotní stav zvířat. § 13 (1) Krajská veterinární správa, která byla uvědoměna o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo je zjistila při plnění svých úkolů, prověří neodkladná opatření provedená chovatelemchovatelem a neprodleně, v souladu s jednotnými postupy a metodami schválenými orgány Evropské unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy a s pohotovostními plány, učiní a podle potřeby nařídí mimořádná veterinární opatření za účelem potvrzení nebo vyloučení tohoto podezření a za účelem ochrany proti možnému šíření nákazy a stanoví způsob provedení těchto opatření; přitom krajská veterinární správa postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo podle předpisů Evropské unie upravujících opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86). (2) Vyžadují-li to povaha nákazy a okolnosti případu, nařídí krajská veterinární správa chovatelichovateli kromě opatření podle odstavce 1 i poražení nebo utracení zvířete k diagnostickým účelům. (3) Vyžadují-li to povaha nákazy, rizika jejího šíření, nebezpečí hrozící zdraví lidí nebo zvířat, popřípadě nebezpečí jiné vážné újmy, anebo místní podmínky, nařídí krajská veterinární správa opatření uvedená v čl. 55 odst. 1 písm. c), d) a e), čl. 56 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v odstavci 2 na místě. (4) ChovatelChovatel je povinen podrobit se opatřením uvedeným v odstavcích 1 až 3 a poskytovat k jejich provedení nezbytnou součinnost. (5) Krajská veterinární správa a) ukončí opatření uvedená v odstavcích 1 až 3, jestliže podezření z výskytu nebezpečné nákazy bylo vyloučeno, nebo b) postupuje podle § 15, jestliže byl výskyt nebezpečné nákazy potvrzen. (6) Krajská veterinární správa může na žádost chovatelechovatele nebo z moci úřední povolit výjimku z opatření uvedených v odstavcích 1 až 3, zejména za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo předpisy Evropské unie upravujícími opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86). Opatření k tlumení nákaz § 15 (1) Byl-li v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a nařízeními Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a 2020/689 potvrzen výskyt nebezpečné nákazy nebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření, nařídí příslušný orgán v souladu s jednotnými postupy a metodami schválenými orgány Evropské unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy a s pohotovostními plány odpovídající mimořádná veterinární opatření k tlumení této nákazy a ochraně před jejím šířením (dále jen „opatření k tlumení nákaz“); přitom příslušný orgán postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo podle předpisů Evropské unie upravujících opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86). (2) Krajská veterinární správa může na žádost chovatelechovatele nebo z moci úřední povolit výjimku z opatření k tlumení nákaz, nařízených jí nebo jiným příslušným orgánem, zejména za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo předpisy Evropské unie upravujícími opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86). (3) Jde-li o nákazu, jejíž výskyt je povinně hlášen Komisi a členským státům, informuje krajská veterinární správa orgány veřejné správy uvedené v pohotovostním plánu kraje prostřednictvím operačního střediska integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému kraje. § 16 Ústřední veterinární správa v souladu s čl. 71 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 informuje Komisi o přijatých opatřeních k tlumení nákaz. § 17b Ostatní nákazy a jejich tlumení Vznikne-li podezření z výskytu jiné nákazy, která pro účely tohoto zákona není považována za nebezpečnou, nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, která není nákazou považovanou za nebezpečnou, anebo byl-li potvrzen výskyt takové nákazy nebo nemoci, učiní, popřípadě uloží příslušný orgán opatření odpovídající její povaze, závažnosti, možnostem jejího šíření a způsobu jejího tlumení, jakož i místním podmínkám. HLAVA III ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ Oddíl 1 Základní veterinární požadavky na živočišné produkty § 18 (1) Živočišné produktyŽivočišné produkty musí a) odpovídat požadavkům na jejich výrobu, zpracování, skladování, přepravu a uvádění na trh, stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy3) a předpisy Evropské unie,14d) b) být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem rizika šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, c) vyhovovat mikrobiologickým kritériím a nesmí obsahovat rezidua a kontaminující látky v množstvích, která podle vědeckého hodnocení představují nebezpečí pro zdraví lidí14e), d) být, není-li stanoveno tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie jinak, stanoveným způsobem opatřeny značkou zdravotní nezávadnosti, anebo, pokud není použití značky zdravotní nezávadnosti stanoveno, identifikační značkou14f). (2) Živočišné produktyŽivočišné produkty, které jsou určeny k lidské spotřebě, musí být získány ze zvířat, která a) splňují veterinární požadavky na zvířata příslušného druhu stanovené tímto zákonem, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a dalšími předpisy Evropské unie14d), b) nepocházejí z hospodářstvíhospodářství, podniku, území nebo části území, které podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, jež se vztahují na daná zvířata a jejich produkty a jež byla přijata podle pravidel stanovených tímto zákonem nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 vzhledem k výskytu nákaz uvedených na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení nebo nově se objevujících nákaz, c) byla poražena v podniku, v němž během procesu porážení a výroby nebyla přítomna zvířata nakažená nebo podezřelá z nákazy uvedené pod písmenem b), nebo živočišné produkty z těchto zvířat; tím není dotčen § 23 odst. 2. (3) Krajská veterinární správa může v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a při dodržení opatření pro tlumení nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b) povolit, aby za stanovených veterinárních podmínek byly vyrobeny, zpracovány a uvedeny na trh živočišné produkty určené k lidské spotřebě, které pocházejí z území nebo části území, jež podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, uvedeným v odstavci 2 písm. b), nikoli však z hospodářstvíhospodářství, v němž se vyskytuje některá z nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b), nebo jež je podezřelé z výskytu takové nákazy. (4) Živočišné produkty, u nichž vznikly důvodné pochybnosti o dodržení povinností nebo požadavků na zajištění jejich zdravotní nezávadnosti, a živočišné produkty, jež byly z tohoto důvodu vráceny ze všech fází uvádění na trh, mohou být používány nebo dále zpracovávány jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených. (5) Potraviny živočišného původu15), které jsou zdravotně nezávadné, se posuzují jako poživatelné, popřípadě poživatelné po zvláštním ošetření nebo dalším zpracování. Potraviny živočišného původu, které neodpovídají požadavkům zdravotní nezávadnosti, se posuzují jako nepoživatelné. (6) Prováděcí právní předpis a) stanoví, které potraviny živočišného původu jsou poživatelné a které jsou nepoživatelné, b) může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropské unie, podrobnosti týkající se zvláštního ošetření, popřípadě dalšího zpracování a používání mletého masa, masných polotovarů, masných výrobků, mléčných výrobků a vaječných výrobků. § 19 (1) Zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, lze podávat nebo u nich používat jen doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky určené pro tato zvířata, které byly vyrobeny a uvedeny do oběhu v souladu s tímto zákonem, zvláštními právními předpisy5) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6. (2) Zvířata, jimž byly podány doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky zanechávající nežádoucí rezidua v živočišných produktech, mohou být využívána k získávání nebo výrobě produktů určených k výživě lidí až po uplynutí ochranné lhůty stanovené výrobcem nebo schválené příslušným orgánem. Jde-li o léčivé přípravky, které byly použity v případě nepředpokládaném rozhodnutím o jejich registraci, anebo jde-li o neregistrované léčivé přípravky, u kterých není uvedena ochranná lhůta, mohou být zvířata takto využívána po uplynutí ochranné lhůty stanovené podle čl. 115 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6. (3) Doplňkové látkyDoplňkové látky a léčivé přípravky, které mají hormonální, thyreostatický nebo beta adrenergní účinek, nesmí být uváděny do oběhu a podávány zvířatům uvedeným v odstavci 1, s výjimkou případů stanovených prováděcím právním předpisem. (4) Léčiva mohou být podávána zvířatům též ve směsích s krmivy (medikovaná krmiva); pro výrobu takových směsí a jejich uvádění na trh platí zvláštní právní předpisy5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS. (5) Používání léčivých přípravků u volně žijící zvěře, jejíž produkty jsou určeny k výživě lidí, je zakázáno, s výjimkou případů, kdy je uživatel honitby povinen zabezpečit provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví volně žijící zvěře, a to v rozsahu a lhůtách stanovených ministerstvem podle § 44 odst. 1 písm. d). Uživatel honitby je povinen uchovávat údaje o použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře podle věty první po dobu nejméně 5 let a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři. Údaje o použití léčivých přípravků u volně žijící zvěře zahrnují druh a počty zvěře, pro kterou byl léčivý přípravek použit, území, na němž byl léčivý přípravek použit, název a množství použitého léčivého přípravku, datum použití léčivého přípravku a ochrannou lhůtuochrannou lhůtu léčivého přípravku. (6) Odběr vzorků od živých zvířat a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí provádí úřední veterinární lékařúřední veterinární lékař nebo soukromý veterinární lékařsoukromý veterinární lékař schválený pro tuto činnost krajskou veterinární správou. SchváleníSchválení soukromého veterinárního lékařesoukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie70). (7) V případě podezření nebo zjištění nesouladu s pravidly stanovenými tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie pro používání nebo rezidua a) látek s farmakologickým účinkem, které jsou povoleny ve veterinárních léčivých přípravcích nebo jako doplňkové látky, nebo b) zakázaných nebo nepovolených látek s farmakologickým účinkem postupuje Státní veterinární správaStátní veterinární správa podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob zacházení se zvířaty, kterým byly podány látky a přípravky uvedené v odstavci 3, a s jejich produkty, b) způsob sledování přítomnosti nepovolených nebo zakázaných látek a přípravků, jakož i reziduí látek s farmakologickým účinkem, jejich metabolitů a jiných látek, které se dostaly do živočišných produktůživočišných produktů a které by mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat, v živočišných produktechživočišných produktech a napájecí vodě, součinnost k plnění tohoto úkolu poskytovanou chovatelichovateli zvířat a osobami, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produktyživočišné produkty. Veterinární vyšetření živočišných produktů § 20 (1) Každý, kdo uvádí do oběhu maso nebo orgány jatečných a jiných zvířat, jakož i výrobky z nich k výživě lidí nebo ke krmení zvířat, může tak učinit až po vyšetření, posouzení a označení těchto produktů způsobem stanoveným tímto zákonem a čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, a to v souladu s výsledky provedeného vyšetření a posouzení. (2) Není-li stanoveno jinak, lze uvádět na trh pouze a) zvěřinu, která pochází ze zvěře ulovené a usmrcené v souladu se zvláštními právními předpisy6),16), a která je v souladu se zvláštními právními předpisy16) označena způsobem umožňujícím její identifikaci, b) ryby, korýše, měkkýše, žáby a jiné živočichy vodního a suchozemského prostředí určené k výživě lidí, kteří byli získáni dovoleným způsobem lovu (výlovu), odchytu nebo sběru17), c) mléko, které bylo získáno od zvířat, jejichž zdravotní stav, způsob chovu a výživy neovlivňují nepříznivě jeho zdravotní nezávadnost, a které bylo mlékárensky ošetřeno, jakož i výrobky z tohoto mléka. Požadavek výroby mléčných výrobků z mlékárensky ošetřeného mléka však neplatí, pokud schválený technologický postup vyžaduje se zřetelem na vlastnosti výrobku, aby bylo při jeho výrobě použito mlékárensky neošetřené mléko; pro tyto účely se výrobou mléčných výrobků rozumí postup vedoucí ke změně charakteru tohoto mléka, d) vejce, která byla prosvícena a stanoveným způsobem označena17a), e) med, mateří kašičku nebo včelí vosk, které jsou zdravotně nezávadné a pochází od klinicky zdravého včelstva. § 21 (1) Není-li stanoveno jinak, musí být jatečná zvířatajatečná zvířata poražena na jatkách za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy6) a předpisy Evropské unie17c). (2) Domácí porážkou mohou být poražena ve vlastním hospodářstvíhospodářství chovatelechovatele jatečná zvířatajatečná zvířata s výjimkou skotu staršího 72 měsíců, koní, oslů a jejich kříženců; jde-li o domácí porážku skotu mladšího 72 měsíců, může chovatelchovatel porazit nejvýše 3 kusy ročně. (3) Maso a orgány jatečných zvířatjatečných zvířat z domácí porážkyporážky jsou určeny pro spotřebu a) osoby tvořící domácnost chovatelechovatele, jedná-li se o maso a orgány ze skotu, nebo b) osoby tvořící domácnost chovatelechovatele nebo pro spotřebu osoby blízké, jedná-li se o maso a orgány ostatních zvířat. (4) Maso a orgány jatečných zvířatjatečných zvířat z domácí porážkyporážky podléhají veterinárnímu vyšetření, stanoví-li tak krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situacinákazové situaci, a nesmí být dále uváděny na trh. (5) Domácí porážkuporážku skotu mladšího 72 měsíců nebo jelenovitých ve farmovém chovu je chovatelchovatel povinen písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy oznámit krajské veterinární správě nejméně 3 dny před jejím konáním. Pokud se domácí porážkaporážka oznámená podle věty první neuskuteční, je chovatelchovatel povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně krajské veterinární správě způsobem uvedeným ve větě první. Povinnost předem oznámit domácí porážkuporážku skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu podle věty první neplatí v případě domácí porážkyporážky skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu jinak zdravého zvířete, pokud utrpělo zranění, které z důvodu respektování dobrých životních podmínek zvířat brání jeho přepravě na jatky; v tomto případě chovatelchovatel zajistí prohlídku zvířete soukromým veterinárním lékařemsoukromým veterinárním lékařem, vyžádá si od něj písemné prohlášení o zdravotním stavu zvířete a oznámí domácí porážkuporážku skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu krajské veterinární správě písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy neprodleně po jejím provedení. (6) ChovatelChovatel v oznámení podle odstavce 5 uvede vedle náležitostí podle správního řádu a) adresu a registrační číslo hospodářstvíhospodářství, b) datum a čas provedení domácí porážkyporážky skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu, c) počet, druh a identifikační číslo poráženého zvířete, d) jde-li o porážení skotu také datum narození skotu a způsob zacházení se vzniklými vedlejšími živočišnými produktyživočišnými produkty. (7) Zvěř ve farmovém chovu může být porážena v hospodářstvíhospodářství jen za podmínek stanovených předpisy Evropské unie17c). Povolení vydává krajská veterinární správa chovatelichovateli na základě písemné žádosti, která splňuje náležitosti podle zvláštního právního předpisu17ca) a ve které chovatelchovatel doloží splnění podmínek stanovených předpisy Evropské unie17c). (8) ChovatelChovatel je povinen k porážceporážce velké farmové zvěře v hospodářstvíhospodářství podle odstavce 7 nebo domácí porážceporážce jelenovitých z farmového chovu požádat krajskou veterinární správu o povolení k usmrcení těchto zvířat použitím střelné zbraně. K žádosti vedle náležitostí podle správního řádu a) doloží, že usmrcení střelnou zbraní provede 1. držitel zbrojní licence vydané podle zvláštního právního předpisu17cd), nebo 2. chovatelchovatel osobně nebo osoba, která je k němu v pracovním nebo obdobném poměru, jsou-li držiteli zbrojního průkazu skupiny C vydaného podle zvláštního právního předpisu17cb), a b) přiloží odůvodnění k usmrcení zvířete střelnou zbraní. Pro účely tohoto ustanovení se velkou farmovou zvěří rozumí jelenovití, mufloni a prasata divoká, jsou-li chováni ve farmovém chovu. (9) Doba platnosti povolení vydaného podle odstavce 8 je 3 roky. Dobu platnosti povolení může krajská veterinární správa prodloužit o další 3 roky, a to na základě písemné žádosti držitele povolení podané 3 měsíce před skončením doby platnosti, pokud držitel povolení doloží, že se nezměnily podmínky, za kterých bylo povolení vydáno. (10) Platnost povolení vydaného podle odstavce 8 končí, jestliže se změnily osoby uvedené v odstavci 8 písm. a) bodě 1 nebo 2, které provádějí usmrcení střelnou zbraní. Změnu těchto osob je chovatelchovatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy krajské veterinární správě. (11) Krajská veterinární správa může povolení vydané podle odstavce 7 nebo 8 odejmout, jestliže byly porušeny podmínky, za kterých bylo vydáno. (12) ChovatelChovatel, který je držitelem povolení podle odstavce 8, je povinen a) mít k dispozici situační nákres farmy nebo hospodářstvíhospodářství s vyznačením místa střelby a prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě, s posudkem znalce v oboru balistiky; tímto nejsou dotčeny povinnosti držitele zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu17cb), b) oznámit krajské veterinární správě nejméně 3 dny přede dnem porážkyporážky místo a čas použití střelné zbraně k porážceporážce. (13) Krajská veterinární správa oznámí příslušnému útvaru Policie České republiky místo a čas použití střelné zbraně k porážceporážce zvěře ve farmovém chovu v hospodářstvíhospodářství nebo k domácí porážceporážce jelenovitých z farmového chovu. (14) Na jatky nesmí být dodávány zdravé březí plemenice. (15) Jatečná zvířataJatečná zvířata podléhají na jatkách povinnému veterinárnímu vyšetření zvířat před poražením, jejich masa, orgánů a ostatních částí po poražení (dále jen „prohlídka jatečných zvířatjatečných zvířat a masa“), které provádí úřední veterinární lékař, který splňuje požadavky odborné kvalifikace stanovené předpisy Evropské unie66). Podrobnosti prohlídky jatečných zvířatjatečných zvířat a masa včetně úkonů, které mohou být prováděny jinými osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti než veterinárními lékaři, jsou stanoveny předpisy Evropské unie67). (16) Prohlídku jatečných zvířatjatečných zvířat před poražením provádí v případě porážkyporážky mimo prostory jatek jinak zdravého zvířete, pokud utrpělo zranění, které z důvodu respektování dobrých životních podmínek zvířat brání jeho přepravě na jatky, soukromý veterinární lékařsoukromý veterinární lékař schválený pro tuto činnost krajskou veterinární správou. SchváleníSchválení soukromého veterinárního lékařesoukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie71). (17) Veterinární vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře a zvěřiny se provádí způsobem a v rozsahu stanovenými předpisy Evropské unie17g). (18) V rámci veterinární prohlídky jatečných zvířatjatečných zvířat na jatkách a těl ulovené volně žijící zvěře v zařízeních zpracovávajících zvěřinu, vnímavých na trichinelózu, zajistí úřední veterinární lékař vyšetření jejich svaloviny na přítomnost svalovce (trichinel). Vyšetření podle věty první musí být provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 3. (19) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla a postup veterinárního vyšetřování živočišných produktůživočišných produktů, posuzování a označování těchto produktů na základě jejich veterinárního vyšetření, jakož i veterinární podmínky uvolňování těchto produktů na trh, pokud tato pravidla, postupy a podmínky nejsou upraveny předpisy Evropské unie a pokud jejich úpravu tyto předpisy umožňují. § 21a (1) Krajská veterinární správa může v případech a za podmínek stanovených v čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 povolit a) provozovateli drůbežích nebo králičích jatek, aby zaměstnanci tohoto provozovatele asistovali úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, b) provozovateli jatek jiných druhů zvířat, aby zaměstnanci tohoto provozovatele prováděli odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami. (2) Zaměstnanec provozovatele jatek uvedený v odstavci 1 písm. a) je oprávněn asistovat úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Specializovanou odbornou průpravu může organizovat pouze vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení, jež je opravňuje k asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, a vede seznam těchto osob. (3) Zaměstnanec provozovatele jatek uvedený v odstavci 1 písm. b) je oprávněn provádět odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Specializovanou odbornou průpravu může organizovat pouze vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení, jež je opravňuje k odběru vzorků nebo testování souvisejícímu s úředními kontrolami, a vede seznam těchto osob. (4) Jestliže krajská veterinární správa zjistí, že provozovatel jatek uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo b) postupuje v rozporu s tímto zákonem nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, vydané povolení provozovateli odejme. (5) Prováděcí právní předpis stanoví organizaci specializované odborné průpravy zaměstnanců provozovatelů jatek se zaměřením na asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami a na odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly. § 21b (1) Prohlídku jatečných zvířatjatečných zvířat před poražením může krajská veterinární správa provést v hospodářstvíhospodářství, a to v případech a za podmínek stanovených v čl. 5 a 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624. (2) Je-li v souladu s odstavcem 1 provedena v hospodářstvíhospodářství prohlídka před poražením zvěře ve farmovém chovu, může být porážkaporážka této zvěře uskutečněna ve lhůtě až 28 dnů od data vydání veterinárního osvědčení, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 6 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624. (3) Prohlídka před poražením a prohlídka po poražení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných jatečných zvířatjatečných zvířat na jatkách musí být provedena úředním veterinárním lékařemúředním veterinárním lékařem; čl. 3 a 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 se v těchto případech nepoužijí. Oddíl 2 Povinnosti osob, které vyrábějí, zpracovávají a uvádějí na trh živočišné produkty § 22 (1) Osoby, které jako podnikatelé10) získávají, vyrábějí, zpracovávají, ošetřují, balí, skladují, přepravují a uvádějí na trh živočišné produktyživočišné produkty (dále jen „zacházejí se živočišnými produktyživočišnými produkty“) v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, jež jsou pod státním veterinárním dozorem, mají v souladu s předpisy Evropské unie17g) odpovědnost za to, aby v jednotlivých fázích potravinového řetězce nebyla ohrožena zdravotní nezávadnost živočišných produktůživočišných produktů. Jsou povinny a) v souladu s předpisy Evropské unie17h) požádat krajskou veterinární správu o schváleníschválení a registraciregistraci, popřípadě jen o registraciregistraci podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, oznámit krajské veterinární správě datum zahájení činnosti a provozovat ji až po schváleníschválení, popřípadě registraciregistraci a oznamovat krajské veterinární správě změny údajů rozhodných z hlediska schváleníschválení, popřípadě registraceregistrace. V žádosti uvedou vedle náležitostí podle správního řádu druhy činností, které hodlají provozovat. Podmínky schváleníschválení, podmíněného schváleníschválení, pozastavení nebo odejmutí schváleníschválení jsou stanoveny předpisy Evropské unie17h), b) zabezpečit ve všech fázích výroby, zpracování a uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh, aby nedocházelo k šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a se zřetelem na povahu činnosti a druh živočišných produktůživočišných produktů 1. dodržovat veterinární a hygienické požadavky na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh, jakož i technologické postupy, 2. zpracovat a dodržovat zásady organizace provozu, opatření k zajištění výroby zdravotně nezávadných surovin a potravin živočišného původu a vlastní kontroly hygienických podmínek výroby, jakož i technické, technologické a personální podmínky sanitace (dále jen „provozní a sanitační řád“), a předložit provozní a sanitační řád včetně příslušných změn ke schváleníschválení krajské veterinární správě, 3. provádět v souladu s provozním a sanitačním řádem pravidelný úklid, čištění, dezinfekci, deratizaci a dezinsekci provozních prostorů a zařízení a používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů5), 4. vést náležitou dokumentaci o průběhu a výsledcích kontrol dodržování hygienických požadavků a zásad uvedených v bodě 1, uchovávat ji po dobu nejméně 1 roku, není-li stanoveno jinak, a předkládat ji na požádání úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři, c) označovat potraviny živočišného původu stanoveným způsobem [§ 18 odst. 1 písm. d)], d) zaměstnávat při zacházení se živočišnými produktyživočišnými produkty pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů11), dbát o jejich kvalifikaci a odbornou výchovu a vést je k dodržování hygienických požadavků na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh a k dodržování požadavků osobní hygieny, e) provádět soustavně vlastní kontroly hygienických podmínek výroby včetně stanovených mikrobiologických kritérií, odběru vzorků a jejich kontrolních vyšetření, vést záznamy o výsledcích těchto vyšetření, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let a na požádání je spolu s laboratorními protokoly poskytovat úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři. Jde-li o laboratorní vyšetření k potvrzení zdravotní nezávadnosti živočišných produktůživočišných produktů, musí být provedeno v laboratoři, které bylo vydáno pro příslušný druh vyšetřování osvědčení o akreditaci17k), f) vytvářet vhodné podmínky k provádění odborných veterinárních úkonů potřebných podle tohoto zákona a čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ke kontrole zdravotní nezávadnosti živočišných produktůživočišných produktů a dodržování hygienických požadavků na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh, poskytovat úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři údaje o původu surovin, z nichž byly vyrobeny potraviny, g) poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí, a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření, h) jde-li o podnik s malým objemem výroby [§ 24 odst. 2 písm. b)], dodržovat stanovenou výrobní kapacitu, i) jde-li o zařízení zpracovávající živočichy pocházející z akvakultury, vést záznamy o všech zásilkáchzásilkách těchto živočichů a jejich produktů, které přicházejí do těchto zařízení nebo z nich odcházejí, j) jde-li o podnik, který zpracovává a uvádí na trh med různých chovatelůchovatelů, požádat krajskou veterinární správu o schváleníschválení a registraciregistraci podniku; jde-li o podnik, který zpracovává a uvádí na trh med pocházející výhradně z vlastního chovu včelstev, požádat o registraciregistraci podniku, k) jde-li o podnik, který zachází se živočišnými produktyživočišnými produkty pocházejícími z krokodýlů, požádat krajskou veterinární správu o schváleníschválení a registraciregistraci podniku, l) jde-li o podnik, který zpracovává nebo uvádí na trh produkty z hmyzu určeného k lidské spotřebě, požádat krajskou veterinární správu o 1. schváleníschválení a registraciregistraci podniku, nebo 2. registraciregistraci podniku, pokud vyrábí produkty z hmyzu, který pochází výhradně z vlastního chovu, a prodává produkty z tohoto hmyzu pouze konečnému spotřebitelispotřebiteli. (2) Osoby, které se podílejí na uvádění živočišných produktů na trh, jsou povinny předem požádat krajskou veterinární správu o registraci; to však neplatí pro osoby, které již byly krajskou veterinární správou schváleny a registrovány, popřípadě jen registrovány podle odstavce 1 písm. a). V žádosti vedle náležitostí podle správního řádu uvede a) adresu místa podnikání, liší-li se od adresy místa pobytu nebo sídla, b) druh a rozsah činnosti a c) datum zahájení činnosti. (3) Osoby, které se podílejí na uvádění živočišných produktů na trh, mohou tuto činnost vykonávat až po registraci. (4) Registrovaná osoba je povinna oznámit krajské veterinární správě změny údajů uvedených v dokladu o registraciregistraci do 30 dnů ode dne nastalé změny. (5) Krajská veterinární správa zruší registraciregistraci na žádost registrované osoby. O zrušení registraceregistrace krajská veterinární správa žadatele informuje. (6) Prováděcí právní předpis a) stanoví 1. obsahové podrobnosti žádosti o schváleníschválení a registraciregistraci, popřípadě jen o registraciregistraci, podle odstavce 1 písm. a), způsob a termíny oznamování změn údajů rozhodných z hlediska schváleníschválení, popřípadě registraceregistrace, 2. způsob vedení seznamu schválených a registrovaných podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení a způsob vedení záznamů provozovatele podle odstavce 1 písm. i), 3. veterinární a hygienické požadavky na živočišné produktyživočišné produkty a zacházení s nimi, jakož i na označování jejich zdravotní nezávadnosti, pokud to předpisy Evropské unie umožňují, 4. obsahové náležitosti provozního a sanitačního řádu a pravidla osobní hygieny zaměstnanců zacházejících se živočišnými produktyživočišnými produkty, b) může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropské unie, podrobnosti provádění vlastní kontroly osobami, které zacházejí se živočišnými produktyživočišnými produkty, jakož i podrobnosti provádění kontrol úředními veterinárními lékařiúředními veterinárními lékaři nad zdravotní nezávadností živočišných produktůživočišných produktů. § 23 Povinnosti provozovatele jatek (1) Provozovatel jatek je povinen dále a) organizovat a řídit jejich provoz v souladu s předpisy Evropské unie17l) a se zásadami ochrany zvířat před nebezpečnými nákazami, jinými škodlivými vlivy a týráním a s veterinárními požadavky na zdravotní nezávadnost živočišných produktůživočišných produktů, b) přijímat na jatky pouze jatečná zvířatajatečná zvířata, 1. která jsou označena a evidována podle plemenářského zákona9d) a o kterých mu byly poskytnuty údaje stanovené předpisy Evropské unie, 2. jimž nebyly podávány nepovolené nebo zakázané látky anebo přípravky, 3. jimž byly podány látky anebo přípravky, jejichž působením by mohly být nepříznivě ovlivněny živočišné produktyživočišné produkty, ale u nichž prokazatelně uplynuly stanovené ochranné lhůtyochranné lhůty, c) zabezpečit, aby kdykoli mohla být zjištěna totožnost přijatých jatečných zvířatjatečných zvířat a příslušnost masa, orgánů a ostatních částí k nim, a to až do posouzení jejich poživatelnosti, popřípadě použitelnosti, d) v provoze, kde není soustavný veterinární dozor, písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy ohlásit krajské veterinární správě každou dodávku jatečných zvířatjatečných zvířat nejméně 3 pracovní dny před jejím uskutečněním, e) ohlásit úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři neprodleně každé onemocnění nebo podezření z onemocnění, poranění nebo uhynutí jatečného zvířetejatečného zvířete, f) vytvořit podmínky pro prohlídku jatečných zvířatjatečných zvířat a masa a poskytnout bezplatně osobám, které ji provádějí, nezbytnou věcnou, osobní a jinou pomoc, zejména 1. poskytnout těmto osobám místnosti vhodně vybavené pro jejich činnost s tekoucí pitnou, studenou a teplou vodou a pracovní místa na výrobních linkách, 2. připravit jatečná zvířatajatečná zvířata, jejich těla, maso, orgány a ostatní části k veterinárnímu vyšetření, 3. provádět pomocné úkony potřebné k tomuto vyšetření, g) vypracovat a předložit krajské veterinární správě ke schváleníschválení provozní a sanitační řád a pohotovostní plán, h) oznámit písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy do 24 hodin od provedení porážkyporážky krajské veterinární správě porážkuporážku skotu nebo prasat, pokud jsou maso nebo orgány určeny k dodání zpět chovatelichovateli; v oznámení uvede druh a počet poražených kusů a osobu, které maso nebo orgány dodal. (2) Jatečná zvířataJatečná zvířata přijatá na jatky nesmí již prostory jatek opustit bez souhlasu úředního veterinárního lékařeúředního veterinárního lékaře. Nemocná nebo z nemoci podezřelá jatečná zvířatajatečná zvířata se porážejí na jatkách nebo v oddělení jatek určených pro tento účel. Se souhlasem krajské veterinární správy mohou být poražena i na jatkách v prostorech určených k porážení zdravých zvířat, avšak časově odděleně. (3) Jatečná zvířataJatečná zvířata, o nichž tak stanoví tento zákon nebo předpisy Evropské unie, nesmí být porážena pro účely výživy lidí17m). (4) Prováděcí právní předpis může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropské unie, a) podrobnosti o přípravě jatečných zvířatjatečných zvířat k dodávce na jatky, zacházení s nimi na jatkách a organizaci provozu jatek, b) způsob porážení jatečných zvířatjatečných zvířat, přípravy jatečných zvířatjatečných zvířat, jejich těl, masa, orgánů a ostatních částí k veterinárnímu vyšetření, konkrétní nákazy, jiná onemocnění nebo jiné skutečnosti, které brání porážení jatečných zvířatjatečných zvířat, jakož i technické podmínky pro výkon státního veterinárního dozoru na jatkách, c) rozsah pomocných úkonů prováděných provozovatelem jatek. § 24 (1) Prostory podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, určené pro zacházení se živočišnými produktyživočišnými produkty musí odpovídat požadavkům tohoto zákona a předpisům Evropské unie17n), zejména musí být konstruovány, uspořádány a vybaveny tak, aby umožňovaly dodržování povinností a požadavků k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktůživočišných produktů a hygienických podmínek jejich výroby, zpracování a uvádění na trh, jakož i k vyloučení kontaminace. Musí být a) dobře udržované, čisté a chráněné před původci nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, členovci, hlodavci a jinými škodlivými živočichy, b) uspořádány tak, aby jejich části, v nichž existuje nebezpečí nákazy nebo znečištění živočišných produktůživočišných produktů určených k výživě lidí a zvířat, byly odděleny od částí, v nichž toto nebezpečí není, a aby byla oddělena pracoviště s rozdílnými technologickými postupy a klimatickými podmínkami, c) vybaveny stroji, zařízeními a jinými předměty, které nepůsobí nepříznivě na zdravotní nezávadnost živočišných produktůživočišných produktů a podle odborných poznatků a zkušeností umožňují spolehlivě kontrolovat, zda a jak jsou dodržovány povinnosti, požadavky a hodnoty stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktůživočišných produktů a hygienických podmínek zacházení s nimi. (2) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s předpisy Evropské unie17o) a) veterinární a hygienické požadavky na podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produktyživočišnými produkty, a technické podmínky jejich konstrukce, uspořádání a vybavení, b) jakým postupem a podle jakých kritérií může krajská veterinární správa přizpůsobit bez ohrožení hygieny výroby veterinární a hygienické požadavky pro podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produktyživočišnými produkty, s cílem 1. umožnit podnikům, závodům a jiným zařízením další používání tradičních metod ve všech fázích výroby, zpracování nebo uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh, 2. vyjít vstříc potřebám podniků, závodů a jiných zařízení umístěných v oblastech s omezujícími zeměpisnými podmínkami, 3. přizpůsobit požadavky na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, 4. vyjít vstříc potřebám podniků, závodů a jiných zařízení s malým objemem výroby, 5. umožnit podnikům, závodům a jiným zařízením provádění provozních zkoušek k ověřování nových přístupů k hygienické kontrole, c) které podniky, závody a jiná zařízení se považují za podniky s malým objemem výroby, d) které podniky, závody a jiná zařízení se považují za podniky provozující maloobchodní činnost, e) obsahové náležitosti žádosti o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produktyživočišnými produkty. § 24a Na provozovny maloobchodu, ve kterých se připravuje maso a vyrábějí masné výrobky určené pro přímý prodej spotřebitelispotřebiteli v místě provádění uvedených činností, se vztahují předpisy Evropské unie upravující zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu a organizaci úředních kontrol živočišných produktůživočišných produktů, jde-li o provozovny, v nichž se týdně a) bourá více než 5 t masa, vyjma masa drůbežího a králičího, b) porcuje více než 2 t masa drůbežího nebo králičího, nebo c) vyrábí více než 7,5 t masných výrobků. § 25 Prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích, prodej živočišných produktů určených ke krmení zvířat (1) V tržnicích a na tržištích [§ 46 písm. a)], kde byl příslušnými orgány povolen prodej zvířat a živočišných produktůživočišných produktů, lze prodávat jen zdravá zvířata a zdravotně nezávadné živočišné produktyživočišné produkty. (2) Provozovatel tržnice nebo tržiště uvedených v odstavci 1 je povinen a) předložit krajské veterinární správě ke schváleníschválení tržní řád, pokud tento řád nebyl vydán formou nařízení obceobce. Tržní řád musí obsahovat veterinární a hygienické podmínky zacházení s prodávanými zvířaty a živočišnými produktyživočišnými produkty, pravidla čištění a dezinfekce prostorů tržnice nebo tržiště včetně neškodného odstraňování vedlejších živočišných produktůživočišných produktů a jiných odpadů a pravidla osobní hygieny osob podílejících se na zacházení s prodávanými zvířaty a živočišnými produktyživočišnými produkty, b) vést evidenci osob, které v tržnici nebo na tržišti prodávají zvířata nebo živočišné produktyživočišné produkty, která obsahuje jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu, jde-li o fyzickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu, jde-li o podnikající fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu. (3) Osoba, která provozuje prodej živých ryb na samostatném prodejním místě, musí dodržovat požadavky stanovené tímto zákonem a zákonem na ochranu zvířat proti týrání6) a nejméně 7 dnů před zahájením prodeje oznámit krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy, kdy a na kterém místě bude prodej zahájen a kdy bude ukončen. (4) Živočišné produktyŽivočišné produkty určené ke krmení zvířat lze prodávat v prodejnách potravin pouze v podobě trvanlivých, spotřebitelsky balených a odděleně uložených výrobků. (5) Prováděcí právní předpis stanoví a) veterinární a hygienická pravidla pro prodej zvířat a živočišných produktůživočišných produktů v tržnicích a na tržištích, pro prodej ryb na samostatném prodejním místě a pro zabíjení, kuchání a jiné úpravy ryb, pokud jsou tyto činnosti součástí jejich prodeje, b) která zvířata lze prodávat v tržnicích a na tržištích, c) veterinární, hygienické a technické požadavky na tržnice a tržiště, kde jsou prodávána zvířata a živočišné produktyživočišné produkty, a na jejich uspořádání a vybavení. Oddíl 3 Vnitrostátní přeprava živočišných produktů § 26 (1) Živočišné produktyŽivočišné produkty se přepravují v souladu s předpisy Evropské unie17p) v dopravních prostředcíchdopravních prostředcích, které jsou konstruovány a vybaveny tak, aby byly dobře čistitelné a chránily přepravované produkty před znehodnocením, znečištěním a kontaminací, jakož i před členovci, hlodavci a jinými škodlivými živočichy, a je-li to třeba se zřetelem na druh přepravovaných produktů, aby udržovaly požadované mikroklimatické podmínky až do skončení přepravy. (2) Dopravní prostředkyDopravní prostředky určené pro přepravování živočišných produktůživočišných produktů musí být řádně větrány, pravidelně čištěny a dezinfikovány. (3) Dopravce, který jako podnikatel10) přepravuje živočišné produktyživočišné produkty, je povinen a) požádat před zahájením činnosti krajskou veterinární správu o registraciregistraci, b) vést evidenci o čištění a dezinfekci dopravních prostředkůdopravních prostředků používaných k přepravě živočišných produktůživočišných produktů, jakož i o provedených přepravách, uchovávat ji po dobu nejméně 1 roku a na požádání ji předložit úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři, c) umožnit krajské veterinární správě, aby před registracíregistrací mohla provést kontrolu dopravních prostředkůdopravních prostředků, které budou používány k přepravě živočišných produktůživočišných produktů; to platí také pro dopravní prostředkydopravní prostředky určené k přepravě živočišných produktůživočišných produktů, které jsou nově zařazovány do provozu. (4) V jednom přepravním prostoru lze přepravovat jen živočišné produktyživočišné produkty, které byly shodně posouzeny z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti a použitelnosti, popřípadě poživatelnosti a u kterých nedochází ke vzájemnému nepříznivému ovlivňování. § 27 (1) Veterinární osvědčení je třeba k přepravě a) živočišných produktů určených ke zvláštnímu ošetření a použití (§ 18 odst. 4 a 5), b) vyžadují-li to tento zákon, zvláštní právní předpisy nebo předpisy Evropské unie, v případech živočišných produktůživočišných produktů určených k obchodováníobchodování nebo vývozu, popřípadě v dalších případech. (2) Krajská veterinární správa, která vydala veterinární osvědčení, je povinna uchovávat jeho kopii po dobu 3 let. (3) Živočišné produktyŽivočišné produkty, k jejichž přepravě se vyžaduje veterinární osvědčení, podléhají veterinárnímu vyšetření v místě původu, a stanovila-li tak krajská veterinární správa, také v místě, do něhož jsou tyto produkty přepravovány. (4) Prováděcí právní předpis a) upraví podrobněji veterinární požadavky na vybavení, čištění a dezinfekci ramp, na nichž se nakládají a vykládají živočišné produktyživočišné produkty, na vybavení dopravních prostředkůdopravních prostředků, jimiž se přepravují živočišné produktyživočišné produkty, jejich čištění a dezinfekci a na způsob ukládání živočišných produktůživočišných produktů v jejich přepravních prostorech, b) stanoví lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktůživočišných produktů, náležitosti a dobu platnosti tohoto veterinárního osvědčení, jak a na základě čeho se toto veterinární osvědčení vydává. Oddíl 4 Prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby přímo konečnému spotřebiteli Prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby § 27a (1) ChovatelChovatel může v malých množstvích prodávat a) živou drůbež, živé králíky a živé nutrie z vlastního chovu ve svém hospodářstvíhospodářství přímo spotřebitelispotřebiteli, b) čerstvé drůbeží maso, čerstvé králičí maso nebo čerstvé maso z nutrií, pocházející z drůbeže, králíků nebo nutrií z vlastního hospodářstvíhospodářství a poražených v tomto hospodářstvíhospodářství, ve svém hospodářstvíhospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebitelispotřebiteli, anebo je dodávat do místního maloobchodu; drůbeží maso nemusí být tříděno podle jakosti a hmotnosti52), c) nebalená čerstvá vejce pocházející z vlastního hospodářstvíhospodářství ve svém hospodářstvíhospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, nebo prostřednictvím prodejního automatu, a to přímo spotřebitelispotřebiteli, anebo je dodávat do místního maloobchodu. ChovatelChovatel, který použije vejce v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb53) nemusí vejce označovat stanoveným způsobem54). ChovatelChovatel, který chová nejvíce 50 nosnic, prodávající vejce ve svém hospodářstvíhospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, nebo prostřednictvím prodejního automatu nemusí vejce označit kódem producenta, jsou-li jméno a adresa chovatelechovatele uvedena v místě prodeje. Povinnost třídit nebalená čerstvá vejce podle jakosti a hmotnosti55), se nevztahuje na 1. prodej v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, 2. prodej ve svém hospodářstvíhospodářství, 3. prodej prostřednictvím prodejního automatu, nebo 4. chovatelechovatele, který použije vejce v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb, d) med, mateří kašičku nebo včelí vosk pocházející z vlastního chovu včelstev ve své domácnosti, ve svém hospodářstvíhospodářství, v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, a to přímo spotřebitelispotřebiteli, anebo jej dodávat do místního maloobchodu. ChovatelChovatel včel, který med použije v jím provozovaném zařízení stravovacích služeb53), nemusí med označit stanoveným způsobem56), e) se souhlasem krajské veterinární správy syrové, mlékárensky neošetřené mléko a syrovou smetanu (dále jen „syrové mléko“) pocházející od zvířat z vlastního chovu ve svém hospodářstvíhospodářství v místě výroby nebo prostřednictvím prodejního automatu přímo spotřebitelispotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo jej po tepelném ošetření uvádět na trh při poskytování stravovacích služeb53). ChovatelChovatel zajistí, aby 1. syrové mléko bylo získáváno v souladu s požadavky na prvovýrobu syrového mléka a mleziva, stanovenými předpisy Evropské unie, které upravují zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu57), 2. celkový počet mikroorganizmů v získaném mléce při 30 °C nepřesahoval počet 100 000 v 1 ml, jde-li o kravské mléko, nebo 500 000 v 1 ml, jde-li o mléko jiného druhu, a celkový počet somatických buněk nepřesahoval 400 000 v 1 ml, jde-li o kravské mléko, 3. syrové mléko bylo vyšetřeno na základě analýzy nebezpečí a s přihlédnutím k předchozím výsledkům a jejich trendům, zejména při podání žádosti o souhlas krajské veterinární správy k prodeji syrového mléka a při každé změně v chovu zvířat nebo ve způsobu získávání, ošetřování a zpracovávání syrového mléka, jež by mohla ovlivnit jeho zdravotní nezávadnost, nejméně však dvakrát ročně, a to z hlediska dodržování limitů uvedených v bodě 2 a patogenních mikroorganizmů, stanovených prováděcím právním předpisem, a 4. obsah reziduí inhibičních látek v syrovém mléce odpovídal požadavkům stanoveným předpisy Evropské unie58), f) živé ryby nebo jiné živočichy pocházející z akvakultury z vlastního chovu ve svém hospodářstvíhospodářství přímo spotřebitelispotřebiteli nebo uvádět čerstvé produkty rybolovu59) na trh při poskytování stravovacích služeb53). (2) Za místní maloobchod podle odstavce 1 písm. b), c) a d) se považuje maloobchod podle předpisu Evropské unie, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva a zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin60) s odpovídajícím sortimentem živočišných produktůživočišných produktů, který se nachází na území České republiky a který produkty uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d) dodává přímo spotřebitelispotřebiteli. (3) Živočišné produktyŽivočišné produkty uvedené v odstavci 1 musí pocházet od zdravých zvířat a musí být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Živočišné produktyŽivočišné produkty uvedené v odstavci 1 provozovatel místního maloobchodu nesmí uvádět na trh prostřednictvím zásilkového prodeje. (4) ChovatelChovatel, který prodává nebo dodává vlastní produkty z prvovýroby podle odstavce 1, je povinen zajistit, aby byly doprovázeny obchodním dokladem podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 931/2011, s výjimkou případů, kdy chovatelchovatel tyto produkty prodává ve svém hospodářstvíhospodářství nebo ve své domácnosti. (5) ChovatelChovatel, který prodává nebo dodává vlastní produkty z prvovýroby podle odstavce 1, musí zajistit, aby tyto produkty byly a) vyráběny, skladovány a přepravovány v čistém prostředí s používáním zařízení a pracovních nástrojů a pomůcek udržovaných v čistotě a b) chráněny před vlivy, které by mohly nepříznivě působit na jejich zdravotní nezávadnost, zejména před kontaminací. (6) ChovatelChovatel nutrií je povinen zabezpečit vyšetření jejich masa na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření, nebo ve státním ústavu pro veterinární laboratorní diagnostiku (dále jen „státní veterinární ústav“), anebo v laboratoři, které bylo krajskou veterinární správou vydáno podle § 50 odst. 3 povolení pro tento druh vyšetření. Laboratoř je povinna vydat chovatelichovateli protokol o laboratorním vyšetření nutrií a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem. ChovatelChovatel nutrií je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření masa nutrií po dobu nejméně 2 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. ChovatelChovatel nutrií může čerstvé maso z nutrií prodávat konečnému spotřebitelispotřebiteli nebo dodávat do místního maloobchodu způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) až po vyhovujícím vyšetření masa nutrií na přítomnost svalovce (trichinel). (7) ChovatelChovatel, který prodává syrové mléko podle odstavce 1 písm. e), je povinen a) zpracovat a dodržovat provozní a sanitační řád a na požádání jej předložit krajské veterinární správě a b) zajistit, aby obsah celkového počtu mikroorganismů v syrovém kravském mléce prodávaném spotřebitelispotřebiteli nebyl vyšší, než stanoví předpisy Evropské unie, které upravují zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu61), pro syrové kravské mléko určené k výrobě mléčných výrobků, nebo nebyl vyšší než 1 500 000 v 1 ml, jde-li o syrové mléko jiného druhu. (8) Jestliže chovatelchovatel zjistí při vyšetření vzorků, že byly překročeny limity uvedené v odstavci 1 písm. e) bodě 2 nebo v odstavci 7 písm. b), přijme neprodleně nápravná opatření a informuje o tom krajskou veterinární správu, která může nařídit zvýšení četnosti vyšetřování až do doby dosažení nápravy. (9) Zjistí-li krajská veterinární správa, že chovatelchovatel postupuje při prodeji syrového mléka v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie, odejme chovatelichovateli souhlas k prodeji syrového mléka. (10) Prováděcí právní předpis stanoví a) veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých množství vlastních produktů z prvovýroby, uvedených v odstavci 1, a pro zacházení s těmito produkty, b) co se rozumí malým množstvím podle odstavce 1, c) rozsah a limity vyšetřování syrového mléka ke zjištění přítomnosti patogenních mikroorganismů ohrožujících zdraví lidí, d) údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny předkládat krajské veterinární správě, včetně termínu jejich předložení. § 27b (1) Uživatel honitby může v malých množstvích těla ulovené volně žijící zvěře v kůži nebo peří a) prodávat přímo spotřebitelispotřebiteli, b) dodávat do místní maloobchodní prodejny s odpovídajícím sortimentem živočišných produktůživočišných produktů, která se nachází na území České republiky a která zásobuje přímo spotřebitelespotřebitele, c) dodávat do maloobchodního zařízení, které bylo krajskou veterinární správou registrováno jako zařízení určené pro zacházení se zvěřinou a které se nachází na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních, nebo d) prodávat v tržnici nebo na tržišti, které se nacházejí na území České republiky, přímo spotřebitelispotřebiteli, jde-li o drobnou volně žijící zvěř. (2) Těla ulovené volně žijící zvěře uvedená v odstavci 1 nesmí spotřebitelspotřebitel dále uvádět na trh nebo je uvádět na trh prostřednictvím zásilkového prodeje. (3) Uživatel honitby je povinen zajistit vyšetření těl ulovené volně žijící zvěře uvedených v odstavci 1 co nejdříve po ulovení, a to proškolenou osobouproškolenou osobou, která je oprávněným účastníkem lovu. Vyšetření může být provedeno také uživatelem honitby, popřípadě jeho členem, jsou-li proškolenými osobamiproškolenými osobami. Představuje-li ulovená volně žijící zvěř podle výsledků vyšetření provedeného proškolenou osobouproškolenou osobou zdravotní riziko, musí být předložena uživatelem honitby úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři k veterinárnímu vyšetření. (4) Uživatel honitby je povinen na požádání úředního veterinárního lékařeúředního veterinárního lékaře předložit evidenci o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě, vedenou podle zákona o myslivosti7). (5) Proškolená osobaProškolená osoba je povinna vést záznamy o druzích a počtech ulovené a vyšetřené volně žijící zvěře, o místě a době jejího ulovení, o výsledcích vyšetření a o tom, kam byla tato zvěř dodána, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 3 let a na požádání je poskytovat úřednímu veterinárnímu lékaři. (6) Jde-li o zvěř vnímavou na trichinelózu, je uživatel honitby povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři, které bylo vydáno osvědčení o akreditaci k provádění tohoto vyšetření, nebo ve státním veterinárním ústavu, anebo v laboratoři, které bylo krajskou veterinární správou vydáno podle § 50 odst. 3 povolení pro tento druh vyšetřování; jde-li o prase divoké, přikládá uživatel honitby spolu se svalovinou vyšetřovaného kusu zvěře i ocas tohoto kusu. Nelze-li k vyšetření prasete divokého přiložit ocas daného kusu zvěře, vyšetří laboratoř daný kus prasete divokého i bez přiloženého ocasu daného kusu prasete divokého. Laboratoř je povinna vydat uživateli honitby protokol o laboratorním vyšetření zvěře, u prasete divokého s vyjádřením o přiložení ocasu vyšetřovaného kusu, a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem. Uživatel honitby je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření zvěře po dobu nejméně 3 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. Uživatel honitby může zvěř vnímavou na trichinelózu prodávat nebo dodávat přímo spotřebitelispotřebiteli způsobem uvedeným v odstavci 1 až po vyhovujícím vyšetření zvěře na přítomnost svalovce (trichinel). (7) Ulovená volně žijící zvěř, kterou uživatel honitby nebo oprávněný účastník lovu použije výlučně pro spotřebu ve své domácnosti, nemusí být vyšetřena proškolenou osobouproškolenou osobou. Jde-li však o zvěř vnímavou na trichinelózu, je uživatel honitby povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři uvedené v odstavci 6; jde-li o prase divoké, přikládá uživatel honitby spolu se svalovinou vyšetřovaného kusu zvěře i ocas tohoto kusu. Nelze-li k vyšetření prasete divokého přiložit ocas daného kusu zvěře, vyšetří laboratoř daný kus prasete divokého i bez přiloženého ocasu daného kusu prasete divokého. Laboratoř je povinna vydat uživateli honitby protokol o laboratorním vyšetření zvěře, u prasete divokého s vyjádřením o přiložení ocasu vyšetřovaného kusu, a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem. Uživatel honitby je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření zvěře po dobu nejméně 3 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. (8) Proškolenou osobouProškolenou osobou je fyzická osoba, která absolvovala specializované školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, stanovené předpisy Evropské unie17f), a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Školení zajišťuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která také proškoleným osobámproškoleným osobám vydává osvědčení, vede seznam těchto osob a předává jej Ústřední veterinární správě; Ústřední veterinární správa seznam těchto osob zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správyStátní veterinární správy. Zjistí-li krajská veterinární správa při výkonu státního veterinárního dozoru, že proškolená osobaproškolená osoba porušila povinnosti stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie17f), osvědčení této proškolené osoběproškolené osobě pozastaví, případně odejme. Před opětovným zahájením činnosti je proškolená osobaproškolená osoba, jíž bylo osvědčení pozastaveno, povinna podrobit se zkoušce k ověření znalostí proškolené osobyproškolené osoby. Vysoká škola uvedená ve větě druhé vydává proškoleným osobámproškoleným osobám také průkaz proškolené osobyproškolené osoby; v případě odnětí osvědčení krajská veterinární správa těmto osobám odejme i průkaz proškolené osobyproškolené osoby. (9) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s předpisy Evropské unie17f) a) způsob a rozsah vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, vedení záznamů proškolené osobyproškolené osoby a údaje o provedených vyšetřeních, jež jsou laboratoře povinny předkládat krajské veterinární správě, včetně termínu jejich předložení, b) veterinární a hygienická pravidla pro prodej a dodávání malých množství těl ulovené volně žijící zvěře uvedených v odstavci 1 a pro zacházení s nimi, c) co se rozumí malým množstvím podle odstavce 1, d) obsah, rozsah a organizaci specializovaného školení se zaměřením na vyšetřování těl ulovené volně žijící zvěře, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a průkazu proškolené osobyproškolené osoby a vedení seznamu proškolených osobproškolených osob, e) vzor průkazu proškolené osobyproškolené osoby. HLAVA IV VETERINÁRNÍ PODMÍNKY OBCHODOVÁNÍ SE ZVÍŘATY A ŽIVOČIŠNÝMI PRODUKTY S ČLENSKÝMI STÁTY, JEJICH DOVOZU A TRANZITU Z TŘETÍCH ZEMÍ A JEJICH VÝVOZU DO TĚCHTO ZEMÍ Oddíl 1 Obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy § 28 (1) Krajská veterinární správa oznámí příslušnému orgánu členského státu určení způsobem stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 přemístění do jiného členského státu a) zvířat podle čl. 153, 155 a 163 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) vodních živočichů nebo živočišných produktů z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů podle čl. 220 a 225 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nebo c) živočišných produktů podle čl. 169 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (2) Osoby, které se podílejí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, jsou povinny předem požádat krajskou veterinární správu o registraci. To však neplatí pro osoby, které již byly krajskou veterinární správou schváleny a registrovány, popřípadě jen registrovány podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo schváleny podle § 5a nebo 5b, anebo registrovány podle § 5a, 5b nebo 5d. Krajská veterinární správa registraci zruší, jestliže registrovaná osoba závažným způsobem nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie. § 29 Úřední kontrolu obchodováníobchodování se zvířaty a živočišnými produktyživočišnými produkty provádí krajská veterinární správa v souladu s čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. § 30 (1) Příjemci zvířat v místě určení jsou povinni informovat krajskou veterinární správu o příchodu zvířat z jiného členského státu, nejsou-li doprovázena veterinárním osvědčením. Příjemce zvířat oznámí krajské veterinární správě příchod těchto zvířat do místa určení nejméně 24 hodin předem písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy a uvede druh, počet, kategorii, popřípadě stáří, původ a účel chovu zvířat. (2) Za místo určení se pro účely tohoto zákona považuje místo prvního příjmu včetně jakéhokoli prvního zacházení nebo manipulace na území České republiky. § 31 Vyžadují-li předpisy Evropské unie k přemístění zvířat do jiného členského státu veterinární osvědčení, je osoba, která se podílí na obchodování se zvířaty, povinna požádat krajskou veterinární správu o vydání veterinárního osvědčení ve lhůtě nejméně a) 2 pracovních dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířat, jde-li o zvířata, u kterých již byly provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního osvědčení, nebo zárodečných produktů, nebo b) 5 pracovních dnů přede dnem předpokládaného přemístění zvířat v ostatních případech. § 31a (1) Ustanovení § 28 až 31 se s výjimkou přemísťování podle § 4a odst. 2 nepoužijí pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu uvedených v části A přílohy I předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). Přemísťování těchto zvířat z ostatních členských států do České republiky se řídí předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (2) Osoba, která přemísťuje v rámci neobchodního přesunu z ostatních členských států zvířata v zájmovém chovu uvedená v odstavci 1, která jsou mladší 12 týdnů a nejsou očkována proti vzteklině nebo jsou ve věku mezi 12 a 16 týdny, jsou očkována proti vzteklině, ale dosud nesplňují požadavky na platnost uvedené v bodě 2 písm. e) přílohy III předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), nesmí tato zvířata přemístit, pokud nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 7 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (3) Ústřední veterinární správa může na žádost chovatelechovatele v souladu s čl. 32 odst. 1 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) povolit přemístění zvířete v zájmovém chovu uvedeného v odstavci 1, které nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1, a stanovit podmínky tohoto přemístění. (4) Kontrolu zvířat v zájmovém chovu uvedených v odstavci 1 podle čl. 33 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) provádí formou nediskriminujících namátkových kontrol krajská veterinární správa. Je-li kontrolou zvířat zjištěno porušení požadavku stanoveného předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), rozhodne krajská veterinární správa podle čl. 35 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). Oddíl 2 Dovoz a tranzit zvířat, živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží z třetích zemí a jejich vývoz do těchto zemí Dovoz z třetích zemí § 32 (1) Dovozce nebo jeho zástupce, popřípadě jiná osoba odpovědná za zásilku je povinen vstoupit se zvířaty, živočišnými produkty a ostatním veterinárním zbožím (dále jen „kontrolované zboží“) dováženým ze třetích zemí na území České republiky jen přes stanoviště veterinární hraniční kontroly České republiky (dále jen „pohraniční veterinární stanice“) nebo jiného členského státu. (2) Za kontrolované zboží podle odstavce 1 se považují také směsné produkty, jimiž se rozumí potraviny určené k lidské spotřebě obsahující jak zpracované produkty živočišného původu, tak i produkty rostlinného původu, včetně těch, u nichž je zpracování primárního produktu nedílnou součástí výroby konečného produktu, a seno a sláma. (3) Pohraniční veterinární stanice je součástí krajské veterinární správy, k níž je místně příslušná. Její provoz se řídí provozním řádem vydaným v dohodě s orgány Celní správy České republiky (dále jen „orgány celní správy“) a orgány Policie České republiky. (4) Kontrolované zboží je na pohraniční veterinární stanici podrobeno pohraniční veterinární kontrole, která zjišťuje, zda jsou splněny stanovené veterinární a hygienické požadavky na dovážené kontrolované zboží (dále jen „dovozní podmínky“) a kterou provádějí úřední veterinární lékaři krajské veterinární správy, jejíž součástí je pohraniční veterinární stanice (dále jen „orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu“). Při provádění pohraniční veterinární kontroly, včetně rozhodování o zásilkách, postupují orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu podle čl. 49 až 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a předpisů Evropské unie17y) přijatých na jeho základě. (5) Pravidla používání společného zdravotního vstupního dokladu osobou, která předkládá kontrolované zboží ke kontrole, a orgány provádějícími pohraniční veterinární kontrolu stanoví čl. 56 a 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (6) Orgány celní správy postupují při propouštění zásilekzásilek kontrolovaného zboží do některého celního režimu podle čl. 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (7) Je-li předmětem dovozu kontrolované zboží, pro něž nejsou dovozní podmínky stanoveny předpisy Evropské unie, je dovozce nebo jeho zástupce, popřípadě jiná osoba odpovědná za zásilku povinen nejméně 15 dnů před příjezdem zásilky na území České republiky požádat Ústřední veterinární správu o sdělení dovozních podmínek, jež jsou uplatňovány na dovoz kontrolovaného zboží z příslušné třetí země do České republiky, a postupovat v souladu se sdělenými podmínkami. (8) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu neodpovídají za škodu, ke které došlo nezbytným zdržením dopravního prostředkudopravního prostředku v důsledku provádění této kontroly. Při jejím provádění však postupují tak, aby nebyl provoz dopravce nebo provozovatele poštovních služeb rušen větší měrou, než je nezbytně nutné. (9) Zvláštní právní předpisy o dovozu zvířat18a) a o podmínkách jejich přepravy6) zůstávají nedotčeny. § 33 Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu v případě podezření z nesouladu zásilek kontrolovaného zboží ze třetích zemí s tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie, nebo při zjištění nesouladu s těmito předpisy postupují podle čl. 65 až 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě. § 34 (1) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu povolí vstup kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí na území České republiky, pokud tyto zásilky splňují požadavky stanovené v části V kapitolách 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692. (2) Pokud dosud nebyly stanoveny požadavky podle odstavce 1 na úrovni Evropské unie, povolí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu vstup kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí na území České republiky, pokud tyto zásilky splňují a) dovozní podmínky uplatňované na dovoz kontrolovaného zboží z příslušné třetí země do České republiky, je-li místem určení zásilky Česká republika, nebo b) dovozní podmínky jiného členského státu, který je místem určení zásilky. § 35 Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu v případě podezření z nesouladu zásilek kontrolovaného zboží ze třetích zemí s podmínkami stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, nebo při zjištění nesouladu s tímto nařízením postupují podle čl. 65 až 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. § 37 (1) Kontrolované zboží, s výjimkou zvířat, dovážené ze třetí země a navržené k propuštění do celního režimu uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma se z hlediska pohraniční veterinární kontroly považuje za zboží navržené k propuštění do celního režimu volného oběhu na území České republiky nebo jiného členského státu, pokud není navrženo k propuštění do celního režimu tranzitu. Kontrolované zboží podle věty první podléhá na pohraniční veterinární stanici pohraniční veterinární kontrole za účelem ověření, zda splňuje dovozní podmínky; při této kontrole orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu postupují podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124. (2) Pohraniční veterinární kontrole nepodléhají směsné produkty uvedené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630. (3) Směsné produkty podléhající pohraniční veterinární kontrole musí být dováženy za podmínek uvedených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692. § 38 Tranzit kontrolovaného zboží z třetích zemí Pro tranzit kontrolovaného zboží z jedné třetí země do jiné třetí země (dále jen „tranzit“) územím České republiky se použije obdobně § 32, 33 a 35. Při kontrole tranzitu postupují orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124. § 38a (1) Ustanovení § 32 až 38 se nepoužijí na živočišné produkty, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a jsou určeny pro osobní spotřebu nebo použití, podle čl. 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122. (2) Kontrolu živočišných produktů, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících a jsou určeny pro osobní spotřebu nebo použití, podle čl. 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 provádějí v rámci celní kontroly celní úřady při kontrole cestujících a jejich osobních zavazadel a při kontrole dovážených zásilek u provozovatelů poštovních služeb a provozovatelů kurýrních služeb. Zjistí-li celní úřad při kontrole v místě vstupu, že zásilka živočišných produktů nesplňuje podmínky stanovené nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122, zabaví zásilku a vystaví doklad o jejím zabavení. (3) Celní úřad kontroluje, zda provozovatelé všech míst vstupu na území České republiky splnili povinnosti uvedené v čl. 8 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122. (4) Ustanovení § 32 až 38 se nepoužijí na zvířata uvedená v příloze I předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), není-li takto dováženo více než 5 zvířat v zájmovém chovu. Dovoz těchto zvířat se řídí předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (5) Kontrolu zvířat uvedených v odstavci 4 podle čl. 34 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) v místě vstupu na území České republiky provádějí v rámci celní kontroly celní úřady při kontrole cestujících a jejich osobních zavazadel. Je-li kontrolou zvířat zjištěno porušení požadavku stanoveného předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), informuje celní úřad krajskou veterinární správu. Krajská veterinární správa rozhodne o zásilce podle čl. 35 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (6) Celní úřady při kontrolách podle odstavce 5 vedou záznamy o celkovém počtu provedených kontrol a o případech nesplnění podmínek zjištěných těmito kontrolami podle čl. 34 odst. 4 písm. b) a zaznamenávají údaje podle čl. 34 odst. 4 písm. c) předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (7) Zvířata v zájmovém chovu uvedená v části A přílohy I předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), která jsou mladší dvanácti týdnů a nejsou očkována proti vzteklině nebo jsou ve věku mezi dvanácti a šestnácti týdny, jsou očkována proti vzteklině, ale dosud nesplňují požadavky na platnost uvedené v bodě 2 písm. e) přílohy III předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), mohou být dovezena v rámci neobchodního přesunu z třetí země do České republiky, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 11 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48). (8) Ústřední veterinární správa může na žádost chovatelechovatele v souladu s čl. 32 odst. 1 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) povolit dovoz zvířete v zájmovém chovu uvedeného v části A přílohy I předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), které nesplňuje podmínky stanovené v čl. 10 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) a stanovit podmínky tohoto dovozu. § 38b Vývoz kontrolovaného zboží a rostlinných produktů do třetích zemí (1) K vývozu kontrolovaného zboží do třetích zemí je třeba veterinární osvědčení. Vývozce k žádosti o jeho vydání předloží vzor veterinárního osvědčení požadovaný dovážejícím, popřípadě tranzitním státem a na vyžádání také doklad o veterinárních podmínkách, jejichž splnění požaduje dovážející, popřípadě tranzitní stát, a to v ověřeném překladu do českého jazyka. Ověřený překlad vzoru veterinárního osvědčení se nevyžaduje v případě, že je vzor požadovaného veterinárního osvědčení zveřejněn na internetových stránkách Státní veterinární správy. K vývozu zvířat označovaných podle zvláštních právních předpisů8) vývozce k žádosti o vydání veterinárního osvědčení dále předloží identifikační doklady těchto zvířat, jsou-li podle plemenářského zákona8) vydány. (2) O vydání veterinárního osvědčení je vývozce povinen požádat ve lhůtě nejméně a) 2 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání zvířat, jde-li o zvířata, u kterých již byly provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního osvědčení, nebo živočišných produktů nebo krmiv, u nichž již byla provedena požadovaná laboratorní vyšetření nezbytná pro vydání veterinárního osvědčení, nebo zárodečných produktů, nebo b) 5 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání zvířat, živočišných produktů nebo krmiv v ostatních případech. (3) Pokud třetí země určení z nákazových důvodů vyžaduje pro dovoz krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů na své území ověření veterinárního osvědčení, provede jej krajská veterinární správa. Vývozce k žádosti o jeho ověření předloží dokumenty dokládající splnění dovozních podmínek uvedených ve veterinárním osvědčení. (4) Odmítne-li třetí země určení přijetí zásilky a dojde-li k jejímu vrácení, nese vývozce náklady spojené s tímto opatřením. (5) Pokud třetí země určení vyžaduje veterinární osvědčení vytištěná na ceninovém papíře s ochrannými znaky, uhradí vývozce náklady spojené s jeho vytištěním. O náhradě nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu rozhodne krajská veterinární správa. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji krajská veterinární správa, která ji uložila. Výši paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu stanoví prováděcí právní předpis. (6) Pokud třetí země určení vyžaduje pro dovoz nebo neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu na své území ověření pasu nebo jiného identifikačního dokladu zvířete v zájmovém chovu, provede jej krajská veterinární správa. (7) Pokud třetí země určení vyžaduje pro dovoz nebo neobchodní přesun na své území ověření veterinárního osvědčení, pasu nebo jiného identifikačního dokladu zvířete v zájmovém chovu ústřední kompetentní autoritou, provede jej Ústřední veterinární správa. (8) Pro zvířata, živočišné produkty a z nákazových důvodů případně pro krmiva rostlinného původu, doplňkové látky a premixy přepravované z území České republiky do jiného členského státu za účelem vývozu do třetí země se vyžaduje potvrzení o splnění požadavků a podmínek stanovených třetí zemí určení. Vývozce k žádosti o jeho vydání předloží vzor tohoto potvrzení, a to v ověřeném překladu. (9) Krajská veterinární správa zajistí kontrolované zboží úřední veterinární závěrou, jestliže to vyžaduje třetí země určení. Úřední veterinární závěrou se rozumí zajištění totožnosti zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech nebo obalech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich zboží vložit, aniž dojde k narušení této závěry. Porušit úřední veterinární závěru lze jen se souhlasem krajské veterinární správy. (10) Pokud třetí země určení vyžaduje umístění zvířete do karantény, oznámí vývozce krajské veterinární správě její zahájení způsobem umožňujícím dálkový přenos dat prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy nejpozději 24 hodin předem. Karanténa je ukončena po splnění podmínek karantény vydáním veterinárního osvědčení k vývozu. (11) Zvířata jsou držena v karanténě podle odstavce 10 za podmínek stanovených krajskou veterinární správou. V průběhu karantény a) nesmí být ve stájích, jiných prostorech a zařízeních, v nichž jsou umístěna zvířata v karanténě, umísťována další zvířata, b) zajistí provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení podle pokynů krajské veterinární správy provedení vyšetření zvířat, odběrů vzorků k laboratornímu vyšetření, zdravotních zkoušek, ochranných očkování a veterinárních léčebných, popřípadě i jiných odborných veterinárních úkonů. (12) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, vede deník karantény zvířat (dále jen „karanténní deník“), který obsahuje a) údaje o 1. zahájení a ukončení umísťování zvířat v karanténě a o zahájení karantény, 2. provedených veterinárních kontrolách a odborných veterinárních úkonech v průběhu karantény a o jejich výsledcích, 3. ukončení karantény a vývozu zvířat do třetí země, případně jejich přemístění z karantény do chovu nebo na jatka, 4. čištění a dezinfekci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž byla držena zvířata v průběhu karantény, b) soupis zvířat v karanténě podle identifikačních čísel, popřípadě způsobem podle zvláštního právního předpisu87), c) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu, pobytu nebo bydliště osoby odpovědné za vedení karanténního deníku, d) přílohu, již tvoří veterinární osvědčení a zdravotní potvrzení provázející zvířata umísťovaná v karanténě a kopie veterinárních osvědčení vydaných krajskou veterinární správou k vývozu zvířat do třetí země. (13) Provozovatel stájí, jiných prostorů a zařízení, určených k držení zvířat v karanténě, je povinen údaje vedené v karanténním deníku uchovávat po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předkládat úřednímu veterinárnímu lékaři. (14) Tímto ustanovením není dotčen čl. 243 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. § 38c (1) K přepravě kontrolovaného zboží při dovozu, vývozu a tranzitu mohou být použity jen takové dopravní prostředkydopravní prostředky, zařízení a obaly, které odpovídají veterinárním požadavkům stanoveným pro vnitrostátní přepravu zboží téhož druhu. (2) Napájení a krmení zvířat v pohraniční veterinární stanici, popřípadě na jiných místech v průběhu přepravy musí být provedeno tak, aby přepravovaná zvířata nebyla v přímém ani nepřímém styku s tuzemskými zvířaty. (3) Přepravu kontrolovaného zboží v tuzemsku provede dopravce co nejrychleji, a pokud možno bez překládky. Dovezená jatečná zvířatajatečná zvířata musí být přepravena přímo na jatky a bez prodlení poražena. (4) Má-li doba přepravy vyvážených zvířat přesáhnout 8 hodin, vypracuje dopravce v dohodě s odesilatelem plán cesty. (5) Prováděcí právní předpis stanoví, do jaké doby po příchodu na jatky musí být poražena dovezená jatečná zvířatajatečná zvířata jednotlivých druhů. § 38d Není-li stanoveno jinak, nepodléhá pohraniční veterinární kontrole zboží, které je podle celního zákona vyňato z celní kontroly. HLAVA V VETERINÁRNÍ ASANACE § 39 (1) Veterinárními asanačními činnostmi jsou a) shromažďování (sběr), přeprava (svoz), neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, b) dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace, c) odchyt zvířat bez pána62) a toulavých a opuštěných zvířat23a) a jejich umísťování do karanténykarantény nebo izolaceizolace. (2) Veterinární asanační činnosti uvedené v odstavci 1 lze vykonávat jen na základě povolení Státní veterinární správyStátní veterinární správy. (3) Vedlejší živočišné produktyživočišné produkty, které nejsou vhodné ke krmení zvířat nebo k dalšímu zpracování, musí být bez průtahů neškodně odstraněny zahrabáním na určeném místě nebo spálením, popřípadě neškodně odstraněny jiným, tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b) stanoveným způsobem. (4) K dezinfekci, deratizaci, dezinsekci a dezodorizaci podle tohoto zákona lze používat jen registrované přípravky a postupy nebo přípravky, jejichž uvedení do oběhu bylo povoleno5). (5) Prováděcí právní předpis stanoví se zřetelem na povahu nákazy a nebezpečí jejího šíření, které přípravky a postupy se použijí při provádění opatření k tlumení nákaz. § 39a (1) Zásady klasifikace vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, veterinární a hygienická pravidla pro shromažďování (sběr), přepravu (svoz), označování, skladování, neškodné odstraňování, použití a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů jednotlivých kategorií, stejně jako pro uvádění těchto produktů a výrobků z nich na trh, pro obchodováníobchodování s nimi a pro jejich dovoz, tranzit a vývoz, stanoví předpisy Evropské unie9b). (2) Jestliže předpisy Evropské unie9b) vyžadují, aby byly vedlejší živočišné produktyživočišné produkty neškodně odstraněny nebo dále zpracovány, je provozovatel schváleného podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení povinen, není-li stanoveno jinak, neškodně odstranit nebo dále zpracovat tyto vedlejší živočišné produktyživočišné produkty v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, který byl pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů příslušné kategorie schválen Státní veterinární správouStátní veterinární správou a registrován pod přiděleným veterinárním schvalovacím číslem. Podmínky schváleníschválení a pozastavení, popřípadě odejmutí schváleníschválení jsou stanoveny předpisy Evropské unie9b). (3) Provozovatelé schválených podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, uvedených v odstavci 2, postupují při neškodném odstraňování a dalším zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů a při vlastní kontrole hygienických podmínek této činnosti podle tohoto zákona a předpisů Evropské unie9b). (4) Úřední veterinární lékařiÚřední veterinární lékaři ve schválených podnicích, závodech, popřípadě jiných zařízeních, uvedených v odstavci 2, postupují při výkonu státního veterinárního dozoru podle tohoto zákona a předpisů Evropské unie9b). § 40 (1) ChovateléChovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění vedlejších živočišných produktů, které vzniknou v souvislosti s jejich činností nebo v jejich zařízení; to platí přiměřeně také pro provozovatele letišť, přístavů a jiných míst vstupu do České republiky, jde-li o dovážené živočišné produkty, popřípadě jiné veterinární zboží, zabavené v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 a určené k neškodnému odstranění, nebo o kuchyňské odpady z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě. Není-li stanoveno jinak, jsou povinni a) hlásit neprodleně výskyt vedlejších živočišných produktůživočišných produktů osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz). Ohlašovací povinnost nemá chovatelchovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produktyživočišnými produkty, pokud se s osobou, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, dohodla na pravidelném (turnusovém) svozu vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, b) třídit, označovat, bezpečně ukládat a podle potřeby ošetřovat vedlejší živočišné produktyživočišné produkty do doby přepravy k neškodnému odstranění na místech, s nimiž vyslovila souhlas krajská veterinární správa, a to tak, aby nedocházelo k jejich zcizení, k ohrožení zdraví lidí a zvířat nebo k poškození životního prostředí, c) uchovávat obchodní a jiné doklady, týkající se vedlejších živočišných produktůživočišných produktů předaných k přepravě, po dobu nejméně 2 let, a jde-li o kadávery zvířat individuálně označovaných podle zvláštních právních předpisů9d), zabezpečit, aby tyto kadávery byly předávány k přepravě včetně identifikačních prostředků, d) předávat vedlejší živočišné produktyživočišné produkty osobě, která provádí jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz), poskytovat jí k tomu nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při přibližování kadáverů na místa přístupná dopravním prostředkůmdopravním prostředkům a při jejich nakládání, a platit jí za přepravu a neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů sjednanou cenu. (2) ChovateléChovatelé a osoby zacházející se živočišnými produktyživočišnými produkty, u nichž se obvykle vyskytují vedlejší živočišné produktyživočišné produkty, jsou dále povinni a) zřizovat nepropustné, dobře čistitelné, dezinfikovatelné a uzavíratelné kafilerní boxy pro krátkodobé ukládání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, čistit a dezinfikovat je po každém vyprázdnění, b) vhodně umísťovat kafilerní boxy jak z hlediska jejich oddělení od ostatních provozních prostorů, tak i z hlediska nakládání a přepravy vedlejších živočišných produktůživočišných produktů. (3) Ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo nálezu vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, má ohlašovací povinnost podle odstavce 1 písm. a) v případě, že není znám chovatelchovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produktyživočišnými produkty uvedená v odstavci 1. V tomto případě hradí náklady neškodného odstranění vedlejšího živočišného produktuživočišného produktu obecobec, v jejímž katastrálním územíkatastrálním území je místo nálezu. (4) Nerozhodla-li Státní veterinární správaStátní veterinární správa z nákazových důvodů jinak, může chovatelchovatel v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 sám na vlastním pozemku neškodně odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu nebo koňovitého, pokud tento kadáver nepochází ze zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasata, z druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu6) z třídy savců, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Kadáver koňovitého může chovatelchovatel neškodně odstranit zahrabáním sám na svém pozemku jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. (5) Podnikatel, který zachází se živočišnými produktyživočišnými produkty, může se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek stanovených předpisy Evropské unie9b) zpracovávat ve vlastním zařízení vedlejší živočišné produktyživočišné produkty, které vznikly v souvislosti s jeho činností. § 41 (1) Osoba, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, je povinna vykonávat ji tak, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí a zvířat, k týrání zvířat nebo k poškození životního prostředí. Osoba, jejímž předmětem činnosti je shromažďování, přeprava, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů (dále jen „asanační podnik“), je povinna dále a) zajistit nepřetržitý příjem hlášení o výskytu vedlejších živočišných produktůživočišných produktů a svážet je do 24 hodin poté, kdy byla o jejich výskytu uvědoměna, v případech veřejného zájmu neprodleně, b) svážet a neškodně odstraňovat nebo dále zpracovávat veškeré vedlejší živočišné produktyživočišné produkty z určeného územního obvodu (svozové oblasti) vždy, pokud tyto produkty nebyly v souladu s tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b) neškodně odstraněny nebo dále zpracovány jinak, a požadovat za to úhradu ve výši ceny sjednané podle zvláštního právního předpisu24), c) postupovat při tlumení nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka a jejich následků v souladu s nařízenými opatřeními k tlumení nákaz, d) vypracovat provozní řád a předložit jej před zahájením činnosti krajské veterinární správě ke schváleníschválení, e) dodržovat veterinární a hygienické požadavky na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b), jakož i postupy založené na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech (HACCP), f) provádět vlastní kontroly dodržování veterinárních a hygienických požadavků na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b), vést záznamy o výsledcích těchto kontrol, uchovávat je po dobu nejméně 2 let a předkládat je na požádání úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři, g) vytvořit podmínky včetně bezplatného poskytnutí vhodného prostoru k provádění patologicko-anatomických pitev kadáverů (dále jen „veterinární prosektorská činnost“) krajskou veterinární správou, h) jde-li o kadávery zvířat individuálně označených podle zvláštního právního předpisu9d), nesnímat, popřípadě neodstraňovat identifikační prostředky dříve, než dojde k vlastnímu neškodnému odstraňování nebo dalšímu zpracovávání těchto kadáverů. (2) Vedlejší živočišné produktyživočišné produkty převzaté asanačním podnikem k neškodnému odstranění nebo k dalšímu zpracování nesmí již opustit prostory tohoto podniku bez souhlasu krajské veterinární správy, nejde-li o jejich přemístění do jiného asanačního podniku. (3) Místo určené pro neškodné odstraňování vedlejších živočišných produktůživočišných produktů zahrabáním (dále jen „zahraboviště“), zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů nebo místo určené pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu se zřizují po vyjádření krajského úřadu, obecního úřadu nebo újezdního úřadu a krajské veterinární správy na místě, a) které je dostatečně vzdáleno od míst, na nichž jsou chována hospodářská zvířatahospodářská zvířata, b) kde touto činností nebude narušováno životní prostředí. (4) Zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů musí být vybaveno a udržováno tak, aby umožňovalo bezpečnou práci a bezpečné zneškodňování a zpracovávání těchto produktů, popřípadě uvádění na trh takových výrobků, které neobsahují nepřípustné množství škodlivých látek ani patogenních mikroorganismů. V tomto zařízení nesmí být vyráběny výrobky určené k výživě lidí. (5) Prováděcí právní předpis může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropské unie, a) podrobnější veterinární a hygienické požadavky na označování, shromažďování (sběr), přepravu (svoz), neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, na uspořádání a vybavení podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení určeného pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, na zahraboviště a na zařízení (místa) určená pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy Evropské unie, b) podrobnosti týkající se provádění vlastní kontroly hygienických podmínek neškodného odstraňování a dalšího zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů provozovateli podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, uvedených v § 39a odst. 2. § 42 (1) Osoba, jíž byl povolen výkon činnosti uvedené v § 39 odst. 1 písm. c), provádí a) v rámci opatření k tlumení nákaz odchyt zvířat bez pána62) a toulavých a opuštěných zvířat, vnímavých na nebezpečnou nákazu, b) na žádost obceobce, v případě hlavního města Prahy na žádost městské části hlavního města Prahy, Policie České republiky nebo obecní policie a v součinnosti s nimi odchyt toulavých a opuštěných zvířat, a jejich umístění v karanténěkaranténě nebo izolaciizolaci, je-li jejich odchyt v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat, popřípadě v jiném veřejném zájmu. (2) Odchyt zvířat bez pána62) a toulavých a opuštěných zvířat, popřípadě i jiných zvířat podle odstavce 1, jakož i sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, může provádět fyzická osoba, která absolvovala specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na tuto činnost organizovanou vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, složila závěrečnou zkoušku a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Pečovat o toulavá a opuštěná zvířata v útulcích pro zvířata mohou pouze osoby, které mají uvedené osvědčení. Povinnost absolvovat specializovanou odbornou průpravu a získat osvědčení o způsobilosti podle vět první a druhé se nevztahuje na veterinárního lékaře. (3) Osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odchycené zvíře a) vydá chovatelichovateli, který je povinen držet toto zvíře podle pokynů krajské veterinární správy po nezbytně nutnou dobu v izolaciizolaci, b) utratí, rozhodne-li tak krajská veterinární správa z nákazových nebo diagnostických důvodů, vyžaduje-li to povaha nebezpečné nákazy a okolnosti případu; náklady na utraceníutracení6) zvířete hradí stát. (4) Náklady na odchyt zvířete a dočasnou péči o ně je chovatelchovatel odchyceného zvířete povinen nahradit osobě, která tyto náklady vynaložila. (5) Není-li znám chovatelchovatel, jemuž by mělo být odchycené zvíře vráceno podle odstavce 3 písm. a), anebo nelze-li je vrátit chovatelichovateli z jiného důvodu, osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odchycené zvíře umístí v útulku pro zvířataútulku pro zvířata. ChovatelChovatel je povinen uhradit náklady vynaložené na péči o odchycené zvíře v útulku pro zvířataútulku pro zvířata. (6) Provozovatel útulku pro zvířata je povinen požádat krajskou veterinární správu o registraci útulku nejméně 14 dnů před zahájením činnosti. Registrace podle věty první se považuje za registraci podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. (7) Krajská veterinární správa neprovede registraci, jestliže žadatel nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými k provozování útulku pro zvířata. (8) Provozovatel útulku pro zvířata je povinen oznámit krajské veterinární správě změny údajů uvedených v dokladu o registraci do 7 dnů ode dne nastalé změny. (9) Krajská veterinární správa zruší registraci na žádost provozovatele útulku pro zvířata. O zrušení registrace krajská veterinární správa žadatele informuje. Zjistí-li krajská veterinární správa závažné nebo opětovné porušení povinnosti provozovatele útulku, registraci zruší. (10) Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy uvedené v odstavci 2, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí a vydávání osvědčení. (11) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro provozování útulku pro zvířata, požadavky na jeho uspořádání, minimální velikost prostor pro zvířata, podmínky péče o zvířata v útulku pro zvířata a obsahové náležitosti provozního řádu útulku pro zvířata. HLAVA VI STÁTNÍ SPRÁVA VE VĚCECH VETERINÁRNÍ PÉČE § 43 Orgány státní správy ve věcech veterinární péče Státní správu ve věcech veterinární péče vykonávají a) ministerstvo, b) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, c) obce, d) orgány veterinární správy. § 44 (1) Ministerstvo a) stanoví hlavní směry rozvoje a úkoly veterinární péče a kontroluje jejich plnění, b) řídí výkon státní správy ve věcech veterinární péče a rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Ústřední veterinární správy, může vyhlásit některou územní oblast za region ovlivněný zvláštními zeměpisnými omezeními, c) schvaluje programy ozdravování zvířat a zásady pro vypracování pohotovostních plánů a zveřejňuje je na svých internetových stránkách, d) na základě nákazové situace a jejího předpokládaného vývoje a se zřetelem na zvláštní veterinární podmínky a veterinární, popřípadě zdravotní záruky požadované v souvislosti s mezinárodním obchodem se zvířaty a jejich produkty stanoví, které programy ozdravování zvířat, úkony související s kontrolou dědičnosti zdraví, úkony související s kontrolou pohody zvířat, povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich tlumení, se provádějí v příslušném kalendářním roce, a to včetně podmínek a lhůt k jejich provedení, a určuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Mezi nákazami, jichž se tyto úkony týkají, jsou vždy tuberkulóza, brucelóza a enzootická leukóza skotu, jakož i brucelóza a Aujeszkyho choroba prasat, e) koordinuje činnost ústředních orgánů státní správy při plnění úkolů souvisejících s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich tlumením, f) může v souvislosti s prováděním mimořádných veterinárních opatření nebo v souvislosti s provedením porážkyporážky nebo usmrcení většího počtu hospodářských zvířathospodářských zvířat v případě jejich nemoci, vyčerpání nebo zranění pro potřeby Státní veterinární správyStátní veterinární správy požádat Správu státních hmotných rezerv o poskytnutí státní hmotné rezervy formou bezúplatného použití, g) může měnit nebo ukončit mimořádná veterinární opatření vyhlášená Ústřední veterinární správou, která trvají déle než 15 dnů, h) rozhoduje o náhradě nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami. (2) Povinné preventivní a diagnostické úkony pro příslušný kalendářní rok a podmínky a lhůty k jejich provedení uvedené v odstavci 1 písm. d) stanoví ministerstvo formou opatření obecné povahy na období 1 kalendářního roku; opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva a vyvěšuje se po celý kalendářní rok. Ministerstvo opatření obecné povahy zašle též Ústřední veterinární správě a krajským veterinárním správám, které jsou povinny jej bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách po celý kalendářní rok. (4) Opatření obecné povahy v den následující po dni nabytí jeho účinnosti opatří ministerstvo záznamem o jeho účinnosti. (5) Ministerstvo zřizuje státní veterinární ústavy a ústav pro vědeckovýzkumnou činnost v oboru veterinárního lékařství a na návrh Státní veterinární správyStátní veterinární správy určuje národní referenční laboratoře; seznam národních referenčních laboratoří se zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva. (6) Ministr zemědělství zřizuje v dohodě s ústředními orgány státní správy, jimž přísluší některé úkoly související s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich tlumením, Ústřední nákazovou komisi jako svůj trvalý poradní orgán. § 45 (1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v oboru své působnosti a) organizuje provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených jinými orgány, popřípadě činí v dohodě s těmito orgány vlastní mimořádná veterinární opatření, b) provádí ve spolupráci se Státní veterinární správouStátní veterinární správou povinné preventivní, diagnostické a léčebné úkony k předcházení vzniku a šíření nebezpečných nákaz a k jejich tlumení, jakož i jiné odborné veterinární úkony, potřebné k veterinární kontrole zdraví a dědičnosti zdraví, c) vykonává státní veterinární dozor a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků, a to Ministerstvo obrany v objektech důležitých pro obranu státu24a) nebo v objektech jím založených státních podniků nebo zřízených příspěvkových organizací a Ministerstvo vnitra v objektech Ministerstva vnitra nebo jím založených státních podniků nebo zřízených útvarů Policie České republiky, d) poskytuje Státní veterinární správěStátní veterinární správě informace důležité z hlediska předcházení vzniku a šíření nebezpečných nákaz a péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktůživočišných produktů. (2) Veterinární lékaři Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky, kteří byli pověřeni touto činností, a) vystavují a vyplňují pasy psů používaných k plnění úkolů Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky, pokud jde o psy přemísťované mezi členskými státy k neobchodním účelům, a odebírají jim vzorky k provedení sérologického testu prokazujícího titr protilátek proti vzteklině, b) provádějí kontroly psů používaných k plnění úkolů Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky při vstupu těchto psů ze třetích zemí v místech vstupu podle čl. 10 odst. 2 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) určených Ministerstvem obrany, c) vydávají zdravotní potvrzení pro zvířata chovaná v objektech důležitých pro obranu státu nebo v objektech Ministerstvem obrany založených státních podniků nebo zřízených příspěvkových organizací, d) vykonávají veterinární léčebnou a preventivní činnost u zvířat chovaných v objektech důležitých pro obranu státu nebo v objektech Ministerstvem obrany založených státních podniků nebo zřízených příspěvkových organizací, případně u zvířat ozbrojených bezpečnostních sborů88). (3) Veterinární lékaři Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, kteří byli pověřeni touto činností, vystavují a vyplňují pasy psů používaných k plnění úkolů Ministerstva vnitra, pokud jde o psy přemísťované mezi členskými státy k neobchodním účelům, a odebírají jim vzorky k provedení sérologického testu prokazujícího titr protilátek proti vzteklině. § 46 Obec a) schvaluje místa, na nichž lze konat trhy určené k prodeji zvířat a živočišných produktůživočišných produktů (tržnice a tržiště) a po určení veterinárních podmínek místa, na nichž lze konat svody zvířatsvody zvířat, a povoluje konání těchto trhů a svodů. Na území hlavního města Prahy schvalují tato místa a povolují konání těchto trhů a svodů městské části hlavního města Prahy, b) vydává na návrh krajské veterinární správy nařízení obceobce25) o nařízení mimořádných veterinárních opatření, ukončuje mimořádná veterinární opatření a dozírá na jejich plnění. To však neplatí pro hlavní město Prahu, v němž vyhlašuje a ukončuje mimořádná veterinární opatření vždy Městská veterinární správa v Praze, c) sama nebo ve spolupráci s jinou obcíobcí nebo jinou osobou může zřídit a provozovat útulek pro zvířata odchycená podle § 42 odst. 1, d) hradí náklady spojené s odchytem a izolacíizolací odchyceného zvířete podle § 42, není-li jeho chovatelchovatel znám, e) podílí se na svém území, které zasahuje do ochranného pásma, pásma dozoru, popřípadě dalšího pásma s omezením, na zabezpečování mimořádných veterinárních opatření nařízených Státní veterinární správouStátní veterinární správou, a to způsobem a v rozsahu stanovenými těmito opatřeními; na území hlavního města Prahy se na zabezpečování uvedených opatření podílejí městské části hlavního města Prahy. Pro náhradu nákladů a ztrát vzniklých obciobci a v případě hlavního města Prahy městské části v souvislosti se zabezpečováním mimořádných veterinárních opatření platí obdobně § 67 odst. 2, § 68 odst. 1 a § 70 odst. 1 a 2. § 47 Orgány veterinární správy (1) Státní veterinární správaStátní veterinární správa je orgánem veterinární správy a správním úřadem s celostátní působností podřízeným ministerstvu. (2) Státní veterinární správaStátní veterinární správa je organizační složkou státu a účetní jednotkou. Jejím sídlem je Praha. (3) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „Ústav“) je orgánem veterinární správy pro oblast veterinárních přípravkůveterinárních přípravků a veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, organizační složkou státu a účetní jednotkou. (4) Státní veterinární správaStátní veterinární správa je tvořena Ústřední veterinární správou, krajskými veterinárními správami, které vykonávají svou působnost ve věcech veterinární péče na území, které je shodné s územím krajůúzemím krajů podle jiného zákona7a), a Městskou veterinární správou v Praze, která vykonává působnost krajské veterinární správy na území hlavního města Prahy. (5) V čele Státní veterinární správyStátní veterinární správy je ústřední ředitel, který řídí Ústřední veterinární správu; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Výběr, jmenování a odvolání ředitele krajské veterinární správy se řídí zákonem o státní službě. (6) Ústřední ředitel jmenuje a odvolává se souhlasem ministra zemědělství ředitele státních veterinárních ústavů. (7) Svou působnost vykonává Státní veterinární správaStátní veterinární správa Ústřední veterinární správou a krajskými veterinárními správami. Jako orgán prvého stupně rozhoduje ve správním řízení krajská veterinární správa podle své územní působnosti, o odvolání proti rozhodnutí krajské veterinární správy rozhoduje Ústřední veterinární správa, s výjimkou § 48 odst. 1 písm. g), h), m) a r), ve kterých rozhoduje jako orgán prvého stupně Ústřední veterinární správa. § 48 Ústřední veterinární správa (1) Ústřední veterinární správa a) zpracovává koncepce ochrany zdraví zvířat a péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktůživočišných produktů, víceleté plány kontrol s cílem pravidelně ověřovat dodržování právních předpisů, které se týkají zdraví a pohody zvířat a zdravotní nezávadnosti živočišných produktůživočišných produktů a krmivkrmiv, plány sledování některých látek a jejich reziduí a zabezpečuje realizaci těchto koncepcí a plánů, b) předkládá ministerstvu ke schválení návrhy programů ozdravování zvířat, včetně návrhů na jejich financování, a zabezpečuje jejich plnění, návrhy zásad pro vypracování pohotovostních plánů, jakož i, v případě hospodářských zvířat po projednání s Agrární komorou, návrhy na stanovení dalších povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich tlumení, které nejsou uvedeny v § 44 odst. 1 písm. d) větě druhé. Při vzniku mimořádné situace organizuje činnost krizového centra tlumení nákaz25b), c) vypracovává a aktualizuje celostátní pohotovostní plány podle čl. 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v souladu s čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 organizuje simulační cvičení týkající se pohotovostních plánů, koordinuje provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich tlumení, rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření a dozírá na jejich plnění, d) přiznává, pozastavuje, odnímá a obnovuje stádům nebo hospodářstvímhospodářstvím status prosté nákazy, navrhuje Komisi, aby byl jednotce podle čl. 4 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, České republice nebo její části schválen status území prostého nákazy, a může tento status v případech a za podmínek stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 pozastavit nebo prozatímně prohlásit; vede a na internetových stránkách Státní veterinární správyStátní veterinární správy zveřejňuje seznamy stád a hospodářstvíhospodářství prostých nákazy a subjektů, kterým Komise schválila status území prostého nákazy; informuje Komisi o skutečnostech uvedených v čl. 41 a 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, e) řídí krajské veterinární správy, rozhoduje o opravných prostředcích proti jejich rozhodnutím a proti rozhodnutím Ústavu, f) řídí státní veterinární ústavy a Ústav a koordinuje jejich odbornou činnost, navrhuje ministerstvu určení národních referenčních laboratoří a určuje referenční laboratoře, usměrňuje a koordinuje jejich činnost, g) vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků, provádí úřední kontroly a audity a na základě jejich výsledků přijímá vhodná opatření, povoluje v souladu s předpisy Evropské unie zmírňující výjimky z veterinárních a hygienických požadavků stanovených na zdraví zvířat a jejich pohodu, na živočišné produkty, jakož i na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, a na vedlejší živočišné produkty, mají-li tyto výjimky celostátní povahu nebo se týkají území více krajů, h) vydává závazné posudky a vyjádření podle § 56 v případech, v nichž si jejich vydávání vyhradí, dává z hlediska zdravotní nezávadnosti souhlas k biologickému zkoušení dosud nepoužívaných krmiv, jejich výrobě, dovozu a uvádění na trh, určuje případy, ve kterých je třeba provést hodnocení specifické účinnosti biocidních přípravků proti stanoveným původcům nákaz, i) provádí kontroly podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu pro potřeby tohoto fondu, j) určuje pohraniční veterinární stanici podle čl. 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a za podmínek uvedených v čl. 62 a 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 určení pohraniční veterinární stanice ruší nebo pozastavuje, na požádání dovozců kontrolovaného zboží, pro něž nejsou dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) předpisy Evropské unie, sděluje dovozní podmínky uplatňované na dovoz kontrolovaného zboží z příslušné třetí země do České republiky a určuje, která očkování brání dovozu zvířat a jejich produktů, může v souvislosti s úkoly týkajícími se pohraniční veterinární kontroly požadovat od celních orgánů informace nezbytné z hlediska řízení a mezinárodní spolupráce na úseku této kontroly, k) vede, aktualizuje a zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správyStátní veterinární správy seznamy schválených a registrovaných, popřípadě jen schválených nebo registrovaných, povolených, určených, popřípadě evidovaných 1. chovatelůchovatelů, kteří chovají 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, zařízení, skupin zařízení, dopravců nebo provozovatelů, které krajská veterinární správa registruje podle § 5a, 5b nebo 5d, nebo schvaluje podle § 5a nebo 5b, 2. podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, podílejících se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh a na obchodováníobchodování s nimi, 3. osob, které jako podnikatelé10) přepravují živočišné produkty a podléhají registraci, 4. třetích zemí, popřípadě jejich částí, z nichž lze dovážet kontrolované zboží do České republiky, 5. podniků, popřípadě jiných zařízení v třetích zemích, z nichž lze dovážet živočišné produktyživočišné produkty do České republiky, 6. veterinárních laboratoří, asanačních podniků a jiných osob, které vykonávají jen některé asanační činnosti uvedené v § 39 odst. 1, 7. svobodných pásem a celních skladů pod státním veterinárním dozorem, 8. referenčních laboratoří, 9. dalších osob, podniků, závodů, středisek a jiných zařízení a prostředků, pokud jejich schválení a registraci, popřípadě jen schválení nebo registraci vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropské unie; seznamy podle bodů 1 až 9 předává Komisi a ostatním členským státům, vyžadují-li to předpisy Evropské unie, l) zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správyStátní veterinární správy v souladu s právními akty Evropské unie vzory veterinárních osvědčení a vzory veterinárních osvědčení k vývozu vyjednané Ústřední veterinární správou s kompetentní autoritou dovážejícího státu, jakož i seznamy referenčních laboratoří Evropské unie, národních referenčních laboratoří členských států a laboratoří členských států oprávněných k výkonu určité laboratorní činnosti, pokud to právní akty Evropské unie vyžadují, m) vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení 1. k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky mají být využívány pro účely státního veterinárního dozoru, 2. k provozování asanačního podniku, n) shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje informace z oblasti veterinární péče včetně údajů, jež se Česká republika zavázala podávat mezinárodním organizacím vzhledem ke svému členství v nich, vede, provozuje a rozvíjí informační systém v oblasti veterinární péče v souladu se zvláštními právními předpisy25c), spolupracuje se správci jiných informačních systémů sloužících k výkonu veřejné správy v České republice a zabezpečuje funkční integraci informačního systému v oblasti veterinární péče do mezinárodních informačních systémů v oblasti veterinární péče, o) organizuje atestační studium úředních veterinárních lékařů a uděluje atestace, organizuje odborné kurzy a další vzdělávání zaměstnanců Státní veterinární správyStátní veterinární správy, p) spolupracuje 1. s Agrární komorou, Potravinářskou komorou, Komorou a s dalšími profesními zájmovými sdruženími, jakož i s Veterinární univerzitouuniverzitou Brno v otázkách týkajících se jejich působnosti a společného zájmu, 2. s orgány Evropské unie, kterým podává jimi požadované nebo předpisy Evropské unie stanovené informace, zprávy, stanoviska a doklady z oboru své působnosti, a s členskými státy, kterým poskytuje potřebnou součinnost, zejména informace stanovené předpisy Evropské unie, 3. se zahraničními veterinárními službami a příslušnými mezinárodními organizacemi, q) plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropské unie2), včetně výkonu dozoru nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů, vydává povolení k přijetí vedlejších živočišných produktů náležejících mezi materiály 1. nebo 2. kategorie a zpracovaných produktů pocházejících z těchto materiálů, které jsou odesílány z jiných členských států do České republiky jako státu určení, r) určí na žádost orgánu vykonávajícího státní dozor podle zákona o České obchodní inspekci25g) nebo zákona o Celní správě České republiky25h), který státní veterinární ústav provádí laboratorní vyšetření k identifikaci živočišného druhu podle předpisu Evropské unie, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže25i), s) přiděluje výrobcům pasů řady čísel v souladu s čl. 21 odst. 3 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), t) vydává na žádost osvědčení o uznání uplatněné certifikované metodiky z oblasti veterinární péče vypracované v rámci výzkumného projektu nebo záměru, u) plní ostatní úkoly stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy1b). (2) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní požadavky na vybavení, způsob a organizaci provozu informačního systému v oblasti veterinární péče. § 48a (1) Ústřední veterinární správa informuje veřejnost na základě výsledků státního veterinárního dozoru o zjištěných živočišných produktechživočišných produktech, které nejsou zdravotně nezávadné, nebo živočišných produktechživočišných produktech nevhodných k lidské spotřebě v souladu s čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. (2) Ústřední veterinární správa je oprávněna informovat veřejnost na základě výsledků státního veterinárního dozoru o a) zjištěných živočišných produktechživočišných produktech označených nebo nabízených klamavým způsobem, nebo b) potvrzení výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo zvířat. (3) Ústřední veterinární správa je oprávněna informovat veřejnost o a) nebezpečí šíření nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo zvířat, nebo b) nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, které mohou ohrozit zdraví lidí nebo zvířat, či zdravotně závadných živočišných produktů nebo krmiv ze zahraničí. (4) Informace veřejnosti zveřejněné podle odstavců 1 až 3 mohou obsahovat totožnost kontrolované osoby, povahu případného rizika, přijatá opatření a další informace nezbytné k ochraně zdraví lidí a zvířat. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle zvláštních právních předpisů51). (5) Informace nezbytné k ochraně zdraví lidí a zvířat zveřejněné podle odstavců 1 až 3 mohou být veřejnosti poskytnuty také prostřednictvím letáků nebo plakátů umístěných na dobře viditelných místech, popřípadě i v elektronické podobě. Vlastník, nájemce, pachtýř nebo provozovatel tohoto místa je povinen zveřejnění informace podle věty první umožnit. § 49 Krajská veterinární správa (1) Krajská veterinární správa a) vypracovává a aktualizuje v souladu s celostátními pohotovostními plány krajské pohotovostní plány a kontroluje jejich plnění, organizuje činnost krajského krizového centra tlumení nákaz25b), b) organizuje provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a k jejich tlumení, schvaluje a v případě neprovedení stanovených povinných preventivních a diagnostických úkonů [§ 4 odst. 1 písm. i), § 44 odst. 1 písm. d)] pozastavuje, popřípadě odnímá status hospodářstvíhospodářství úředně prostého nebezpečných nákaz, uznává a odnímá status hospodářstvíhospodářství se zanedbatelným nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky za podmínek stanovených předpisem Evropské unie34) a plní úkoly vyplývající pro ni z plánu sledování některých látek a jejich reziduí, c) rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření v obvodu kraje nebo jeho části, přesahující územní obvod obceobce, dozírá na jejich plnění a rozhoduje o individuálních výjimkách z nařízených mimořádných veterinárních opatření, d) rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření, jimiž se ukládají povinnosti individuálně určeným fyzickým a právnickým osobám, a dozírá na jejich plnění, e) oznamuje na základě výsledků předběžného vyšetření zvířat podezření z výskytu nebezpečné nákazy Ústřední veterinární správě a po jejich potvrzení výskyt této nákazy příslušnému krajskému úřadu, obciobci, na území hlavního města Prahy městským částem hlavního města Prahy, orgánu PoliciePolicie České republiky a místně příslušnému orgánu Komory, výskyt nemoci přenosné ze zvířat na člověka též příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, f) z nákazových důvodůnákazových důvodů může nařídit chovatelichovateli, aby předvedl zvíře k veterinárnímu vyšetření, ochrannému očkování nebo k provedení jiného odborného veterinárního úkonu, a určuje podmínky a dobu trvání karanténykarantény a izolaceizolace, g) vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků, provádí plánované úřední kontroly, kontroly v případě podezření z nedodržování povinností a požadavků a audity, a na základě jejich výsledků přijímá vhodná opatření, ověřuje soulad se specifikacemi podle předpisů Evropské unie o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality, a o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, pokud jde o produkty a potraviny živočišného původu, povoluje v souladu s předpisy Evropské unie zmírňující výjimky z veterinárních a hygienických požadavků stanovených na zdraví zvířat a jejich pohodu, na živočišné produkty, jakož i na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, a na vedlejší živočišné produkty, pokud povolování těchto výjimek nepřísluší Ústřední veterinární správě, h) schvaluje a registruje, popřípadě jen schvaluje nebo registruje v obvodu své působnosti 1. zařízení, skupiny zařízení, dopravce nebo provozovatele, které registruje podle § 5a, 5b nebo 5d, nebo schvaluje podle § 5a nebo 5b, 2. podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, podílející se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktůživočišných produktů na trh a na obchodováníobchodování s nimi, 3. osoby, které jako podnikatelé10) přepravují živočišné produkty a podléhají registraci, 4. asanační podniky a jiné osoby, které vykonávají jen některé asanační činnosti uvedené v § 39 odst. 1, 5. soukromé veterinární lékaře pro určité zařízení nebo činnost, pokud jejich schválení vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropské unie, 6. svobodná pásma a celní sklady pod státním veterinárním dozorem, 7. útulky pro zvířataútulky pro zvířata, 8. další osoby, podniky, závody, střediska a jiná zařízení a prostředky, pokud jejich schválení a registraci, popřípadě jen schválení nebo registraci vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropské unie; odnímá nebo pozastavuje schválení a registraci nebo jen schválení, popřípadě jen ruší registraci, jsou-li splněny podmínky pro takové opatření stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie, i) vydává závazné posudky a vyjádření podle § 56 pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona a pro vydání kolaudačního rozhodnutí a osvědčuje splnění požadavků a podmínek stanovených pro zacházení se živočišnými produkty, j) uplatňuje stanoviska k zásadám územního rozvoje, územním plánůmúzemním plánům a regulačním plánům z hlediska veterinární péče, k) určuje veterinární podmínky pro konání svodů zvířatsvodů zvířat a veterinární podmínky k provádění pokusů na zvířatech, registruje cirkusy, vydává rejstříky cirkusových zvířat a rejstříky míst konání představení cirkusů, potvrzuje pasy pro cirkusová zvířata, provádí kontroly dodržování povinností a požadavků spojených s přemísťováním cirkusových zvířat mezi členskými státy a ověřuje, zda jsou splněny podmínky pro přemístění cirkusu z České republiky do jiného členského státu, l) tomu, kdo vyrábí, zpracovává, dováží, ošetřuje, skladuje, přepravuje, uvádí na trh a používá krmivakrmiva živočišného původu, určuje veterinární podmínky pro jejich použití tak, aby bylo vyloučeno jejich ovlivnění činiteli působícími nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost. U krmivkrmiv, jež byla ošetřena látkami škodlivými zdraví lidí nebo zvířat nebo jinak nepříznivě ovlivňujícími živočišné produktyživočišné produkty anebo do nichž byly takové látky přidávány v souladu se schváleným technologickým postupem a která proto mohou být použita ke krmení jen po uplynutí stanovené ochranné lhůtyochranné lhůty, stanovuje v případě potřeby tuto lhůtu nebo jiné veterinární podmínky a opatření, a kontroluje jejich dodržování, m) vydává po provedené veterinární kontrole veterinární osvědčení a odpovídá za jeho úplnost a správnost, n) provádí prohlídku jatečných zvířatjatečných zvířat a masa, jakož i veterinární vyšetření ostatních živočišných produktůživočišných produktů a posuzuje jejich použitelnost (poživatelnost), vydává provozovatelům drůbežích nebo králičích jatek povolení k tomu, aby zaměstnanci těchto provozovatelů asistovali úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, a provozovatelům jatek jiných druhů zvířat povolení k tomu, aby zaměstnanci těchto provozovatelů prováděli odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, a rozhoduje o výši náhrady nákladů spojených s výkonem této prohlídky, prověřuje systém vlastní kontroly hygienických podmínek výroby podnikatelů10) uvedených v § 22, schvaluje pohotovostní plány provozovatelů jatek, provozní a sanitační řády uvedené v § 22 odst. 1 písm. b) bodě 2, dává a odnímá souhlas k prodeji malých množství syrového mléka chovatelemchovatelem v místě výroby nebo prostřednictvím prodejního automatu přímo spotřebitelispotřebiteli, o) provádí veterinární kontrolu zvířat a živočišných produktůživočišných produktů, které jsou předmětem obchodováníobchodování, a pokud je součástí krajské veterinární správy pohraniční veterinární stanice, také pohraniční veterinární kontrolu kontrolovaného zboží dováženého z třetích zemí; v souvislosti s prováděním pohraniční veterinární kontroly může požadovat od celních orgánů informace nezbytné pro řádný výkon této kontroly, p) přijímá odpovídající opatření, nejsou-li 1. splněny veterinární podmínky stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie pro obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo pro dovoz kontrolovaného zboží, 2. dodržovány povinnosti nebo požadavky stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie pro zařízení pro svody kopytníků nebo zařízení pro svody drůbeže podle čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nebo 3. dodržovány povinnosti nebo požadavky stanovené předpisem Evropské unie, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže25i), jedná-li se o surové kočičí a psí kůže, q) vyžaduje-li to výkon státního veterinárního dozoru, vykonává veterinární prosektorskou činnost v asanačních podnicích, r) registruje absolventy středních odborných škol veterinárního oboru, popřípadě absolventy pomaturitního studia veterinárního oboru, kteří jsou oprávněni vykonávat některé odborné veterinární úkony podnikatelským způsobem, (dále jen „soukromý veterinární technik“), s) vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení 1. k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti za účelem vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), nejde-li o povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky mají být využívány pro účely státního veterinárního dozoru, 2. k výkonu některých veterinárních asanačních činností (§ 51 odst. 1), nejde-li o provozování asanačního podniku, 3. k porážení zvěře ve farmovém chovu v hospodářstvíhospodářství, k usmrcení velké farmové zvěře v hospodářstvíhospodářství použitím střelné zbraně nebo k domácí porážceporážce jelenovitých z farmového chovu použitím střelné zbraně, t) provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství25l) v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém25m), provádí kontroly a vydává osvědčení podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu pro potřeby tohoto fondu, u) ukládá pokuty za nesplnění nebo porušení povinností, požadavků nebo podmínek stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie, v) plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropské unie2), včetně výkonu dozoru nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů, x) ověřuje pro vývoz nebo neobchodní přesun zvířete v zájmovém chovu do třetích zemí pas nebo jiný identifikační doklad zvířete v zájmovém chovu, y) potvrzuje po provedené veterinární kontrole splnění požadavků a podmínek stanovených třetí zemí určení pro vydání veterinárního osvědčení pro vývoz kompetentní autoritou jiného členského státu, z) zajišťuje totožnost kontrolovaného zboží úřední veterinární závěrouúřední veterinární závěrou, aa) plní ostatní úkoly stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy1b). (2) Ředitel krajské veterinární správy zřizuje nákazovou komisi, která je jeho poradním orgánem. (3) Součástí krajské veterinární správy je pohotovostní středisko pro mimořádné situace, které v souladu s celostátními pohotovostními plány zasahuje v ohniscích nákaz a v případech jiných mimořádných situací. § 49a Správní pomoc a spolupráce (1) Státní veterinární správaStátní veterinární správa při plnění úkolů v systému správní pomoci a spolupráce postupuje podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách72). (2) Ústřední veterinární správa je styčným místem v systému správní pomoci a spolupráce v oblasti péče o zdraví zvířat a jeho ochrany a plní úkoly tohoto místa stanovené předpisem Evropské unie o úředních kontrolách73). (3) Při úředních kontrolách prováděných orgány veterinární správy v rámci pomoci na vyžádání v souladu s předpisem Evropské unie o úředních kontrolách74) mohou být za podmínek tímto předpisem stanovených přítomni pracovníci dožadujících orgánů jiných členských států. § 49b (1) Státní veterinární správaStátní veterinární správa je příslušným orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, s výjimkou případů, kdy příslušnými orgány jsou orgány státní správy ve věcech veterinární péče uvedené v § 43 odst. a) až c), a s výjimkou oblasti označování a registrace zvířat. (2) Státní veterinární správaStátní veterinární správa plní povinnosti a vykonává pravomoci stanovené členským státům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, s výjimkou působnosti, kterou vykonávají orgány státní správy ve věcech veterinární péče uvedené v § 43 odst. a) až c), a s výjimkou oblasti označování a registrace zvířat. Povolení k výkonu některých odborných veterinárních činností § 50 (1) Ústřední veterinární správa může vydat povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky budou využívány pro účely státního veterinárního dozoru, osobě, která dosáhla věku 18 let, má způsobilost k právním úkonům, je bezúhonná, k výkonu příslušné činnosti odborně způsobilá a bude ji vykonávat v prostředí a za veterinárních a hygienických podmínek, které odpovídají druhu a rozsahu příslušné činnosti. (2) Ústřední veterinární správa vydá povolení k provozování asanačního podniku osobě, která splňuje předpoklady uvedené v odstavci 1. (3) Krajská veterinární správa může vydat povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti za účelem vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), nejde-li o povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky budou využívány pro účely státního veterinárního dozoru, osobě, která dosáhla věku 18 let, má způsobilost k právním úkonům, je bezúhonná, k výkonu této činnosti odborně způsobilá a bude ji vykonávat v prostředí a za veterinárních a hygienických podmínek odpovídajících druhu a rozsahu této činnosti. (4) Jde-li o právnickou osobu, musí předpoklady uvedené v odstavcích 1 a 3 splňovat její odborný zástupce. Jde-li o osobu, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajská veterinární správa identifikační číslo osoby současně s vydáním povolení podle odstavců 1 až 3; identifikační číslo osoby poskytne správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (dále jen „registr osob“)39). (5) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen v posledních 10 letech pro úmyslný trestný čintrestný čin anebo v posledních 5 letech pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s odbornou veterinární činností. Za účelem prokázání bezúhonnostibezúhonnosti si příslušný orgán uvedený v odstavcích 1 až 3 vyžádá podle zvláštního právního předpisu25k) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) V povolení musí být určen druh a rozsah činnosti a odborný zástupce, a jde-li o asanační podnik, též územní obvod, v němž bude činnost vykonávána, (svozová oblast). (7) Ústřední veterinární správa nebo krajská veterinární správa může změnit nebo odejmout jí vydané povolení, jestliže činnost není vykonávána v souladu s právními předpisy nebo se změnily podmínky, za nichž bylo povolení vydáno. (8) Laboratorní, popřípadě jinou veterinární diagnostickou činnost za účelem vyšetření zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), nejde-li o povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky budou využívány pro účely státního veterinárního dozoru, podle ustanovení odstavce 3 je oprávněn vykonávat veterinární lékař, soukromý veterinární technik, osoba odborně způsobilá podle ustanovení § 59a odst. 1 písm. b), písm. c) bodu 2 nebo písm. d) až f) nebo osoba, která absolvovala specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), složila závěrečnou zkoušku a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. (9) Specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel) organizuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení o způsobilosti k vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel) a vede seznam těchto osob. (10) Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy se zaměřením na vyšetřování zvěřiny na přítomnost svalovce (trichinel), způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly. § 51 (1) Krajská veterinární správa vydá povolení, nejde-li o povolení k provozování asanačního podniku (§ 50 odst. 2), k výkonu jen některých veterinárních asanačních činností uvedených v § 39 odst. 1 osobě, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie upravujícími hygienická pravidla pro vedlejší živočišné produktyživočišné produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě9b). Jde-li o odchyt zvířat bez pána62) a toulavých nebo opuštěných zvířat nebo o sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, musí být tato osoba osobou odborně způsobilou podle § 42 odst. 2. Pro změnu nebo odejmutí povolení platí obdobně § 50 odst. 7. (2) V povolení musí být určen druh a rozsah činnosti, a jde-li o sběr a neškodné odstraňování vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, také místo, kde budou tyto produkty neškodně odstraňovány nebo dále zpracovávány. Jde-li o vydání povolení osobě, které dosud nebylo přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí jí krajská veterinární správa identifikační číslo osoby současně s vydáním povolení podle odstavce 1; identifikační číslo osoby poskytne správce registru osob39). (3) Krajská veterinární správa kontroluje v rámci výkonu státního veterinárního dozoru zejména, zda jsou dodržovány požadavky na tuto činnost stanovené tímto zákonem a předpisy Evropské unie9b). § 51a Národní referenční laboratoře (1) Ministerstvo určuje národní referenční laboratoře podle čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 za účelem prohlubování, koordinace a sjednocování laboratorní a diagnostické činnosti. Ministerstvo určí státní veterinární ústav, popřípadě jiné zařízení jako národní referenční laboratoř, jestliže je tento ústav nebo zařízení oprávněn k provádění příslušného druhu vyšetření a splňuje podmínky stanovené v čl. 100 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Určení národní referenční laboratoře může ministerstvo odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně, anebo odpadl důvod pro její určení. (2) Národní referenční laboratoř plní povinnosti a úkoly stanovené v čl. 101 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (3) Národní referenční laboratoř vypracuje za každý kalendářní rok zprávu o své činnosti a předloží ji ministerstvu a Ústřední veterinární správě jednou ročně, vždy v termínu do 31. března za období předcházejícího kalendářního roku. Zpráva o činnosti národní referenční laboratoře se skládá z odborné a ekonomické části. § 51b Referenční laboratoře (1) Ústřední veterinární správa určuje referenční laboratoře v oblasti veterinární péče, a to pro činnosti, pro které ministerstvo neurčuje národní referenční laboratoře podle čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Ústřední veterinární správa určí státní veterinární ústav, popřípadě jiné zařízení oprávněné k provádění určitého druhu vyšetření, jako referenční laboratoř, jestliže má pro tuto činnost odpovídající prostorové, materiální, technické a personální vybavení a uplatňuje ve své činnosti aktuální poznatky a metody a je zapojen do informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy. Určení referenční laboratoře může Ústřední veterinární správa odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně, anebo odpadl důvod pro její určení. (2) Referenční laboratoře v oboru své působnosti zejména a) koordinují používaní diagnostických metod a standardů, optimalizují a aktualizují tyto metody a standardy v závislosti na vývoji vědy a techniky, b) zpracovávají používané nebo nově zaváděné postupy do formy standardních operačních postupů, zajišťují jejich akreditaci a kontrolují jejich používání při provádění laboratorních vyšetření pro potřeby státního veterinárního dozoru, c) poskytují laboratořím podle § 50 odst. 1 a 3 zákona odbornou a technickou pomoc a odborné informace, kontrolují jejich odbornou úroveň a pomáhají jim při zajišťování standardů a diagnostických činidel, d) pravidelně organizují srovnávací testy pro jednotlivá vyšetření a diagnostické metody a zúčastňují se mezinárodních srovnávacích testů organizovaných příslušnými referenčními laboratořemi Evropské unie, popřípadě dalšími institucemi, e) potvrzují pozitivní výsledky vyšetření prováděných v laboratořích podle § 50 odst. 1 a 3 zákona a poskytují jim odbornou pomoc při identifikaci příslušné nákazy; v případě sporných výsledků vydávají pro potřeby státního veterinárního dozoru tzv. referenční výsledek, f) identifikují a uchovávají izoláty původců příslušné nákazy, pocházejících z potvrzených případů této nákazy, g) spolupracují s příslušnými referenčními laboratořemi Evropské unie, včetně spolupráce při školení odborných pracovníků, h) zpracovávají a předávají laboratořím podle § 50 odst. 1 a 3 zákona odborné informace získané od příslušných referenčních laboratoří Evropské unie, popřípadě i z jiných zdrojů, i) poskytují orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor odbornou pomoc. (3) Referenční laboratoř vypracuje za každý kalendářní rok zprávu o své činnosti a předloží ji Ústřední veterinární správě jednou ročně, vždy v termínu do 31. března za období předcházejícího kalendářního roku. Zpráva referenční laboratoře se skládá z odborné a ekonomické části. Státní veterinární dozor § 52 (1) Orgány veterinární správy vykonávají státní veterinární dozor v souladu s tímto zákonem, zvláštními právními předpisy89), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě. Při jeho výkonu a) dozírají, zda jsou dodržovány povinnosti, požadavky a podmínky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy89) nebo předpisy Evropské unie anebo na jejich základě a v jimi stanovených mezích, a zjišťují nedostatky, jejich příčiny a osoby za ně odpovědné, b) projednávají a podle potřeby ukládají závaznými pokyny, jakým způsobem a v jaké lhůtě mají být zjištěné nedostatky odstraněny a kontrolují jejich plnění, c) postupují podle čl. 137 odst. 2 a 3 a čl. 138 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, d) sledují nákazovou situacinákazovou situaci v prostředí volně žijících živočichů. (2) Specifickými formami státního veterinárního dozoru jsou veterinární kontrola zdraví a dědičnosti zdraví, kontrola označování a evidence zvířat, veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti krmiv, prohlídka jatečných zvířatjatečných zvířat a masa a pohraniční veterinární kontrola. (3) Je-li podkladem pro rozhodnutí orgánu veterinární správy výsledek laboratorního vyšetření vzorků, musí být výsledkem vyšetření provedeného a) státním veterinárním ústavem, národní referenční laboratoří, referenční laboratoří nebo laboratoří, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetřování osvědčení o akreditaci podle zákona o technických požadavcích na výrobky17k) a které Ústřední veterinární správa vydala povolení k provádění veterinární laboratorní a diagnostické činnosti; tyto subjekty se považují za úřední laboratoře určené podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, b) laboratoří jiného orgánu státního dozoru, která provádí laboratorní vyšetření vzorků při úředních kontrolách, nebo c) referenční laboratoří Evropské unie nebo laboratoří jiného členského státu schválenou pro provádění laboratorních vyšetření vzorků při úředních kontrolách. (4) Při laboratorním vyšetření vzorků se postupuje podle norem a metod stanovených na základě čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (5) Pro výkon státního veterinárního dozoru Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra platí ustanovení odstavců 1 až 4 obdobně. § 53 (1) Úřední veterinární lékařiÚřední veterinární lékaři orgánů veterinární správy a veterinární lékaři Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky a veterinární lékaři Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, pověření výkonem státního veterinárního dozoru (dále jen „veterinární inspektor“), jsou oprávněni při jeho výkonu, a) na místě znehodnotit živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty90) nebo krmiva, které nejsou zdravotně nezávadné, anebo nařídit jejich znehodnocení a neškodné odstranění, a to na náklad kontrolované osoby, b) pozastavit, omezit nebo zakázat výrobu, zpracování nebo uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv, jestliže nejsou dodržovány podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy26) nebo předpisy Evropské unie47),91) na živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva a na zacházení s nimi, c) na dobu nezbytně nutnou pozastavit výrobu, zpracování nebo uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv při podezření, že nejsou zdravotně nezávadné, d) na dobu nezbytně nutnou zajistit živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva úřední veterinární závěrouúřední veterinární závěrou, jestliže nejsou dodrženy podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy26) nebo předpisy Evropské unie47),91) na živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva a na zacházení s nimi, nebo při podezření, že živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva nejsou zdravotně nezávadné; úřední veterinární závěrouúřední veterinární závěrou se rozumí zajištění živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv v dopravních prostředcích, kontejnerech nebo obalech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby nebylo možno živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva vyjmout nebo do nich vložit, aniž dojde k narušení této závěry; porušit úřední veterinární závěruúřední veterinární závěru lze jen se souhlasem krajské veterinární správy, e) zakázat užívání prostor pro výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv na trh při důvodném podezření na uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv jiných než zdravotně nezávadných nebo z nákazových důvodů anebo při důvodném podezření na uvádění na trh vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie91), jestliže kontrolovaná osoba neumožní veterinárnímu inspektorovi vstupovat na pozemky, do staveb nebo do jiných prostor v souladu s jeho oprávněním podle kontrolního řádu, f) zjednat si přístup do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor včetně otevření uzavřených prostor při důvodném podezření na uvádění na trh živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, získaných produktů nebo krmiv jiných než zdravotně nezávadných nebo z nákazových důvodů anebo při důvodném podezření na uvádění na trh vedlejších živočišných produktů nebo získaných produktů v rozporu s tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie91); každý, v jehož objektu se takové prostory kontrolované osoby nalézají, je povinen strpět kontrolu v těchto prostorách. (2) Krajská veterinární správa ukončí a) opatření uložené podle odstavce 1 písm. b), pokud byl závadný stav odstraněn, b) opatření uložené podle odstavce 1 písm. c), pokud kontrolovaná osoba prokáže, že živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva jsou zdravotně nezávadné, c) opatření uložené podle odstavce 1 písm. d), pokud byl závadný stav odstraněn, nebo pokud kontrolovaná osoba prokáže, že živočišné produkty, vedlejší živočišné produkty, získané produkty nebo krmiva jsou zdravotně nezávadné. (3) Veterinární inspektoři jsou povinni a) prokazovat pověření ke kontrole podle kontrolního řádu43) služebním průkazem, b) pořizovat záznam o opatřeních podle odstavce 1 písm. a) až d). (4) Veterinární inspektor je oprávněn zahájit kontrolu prodeje na dálku kontrolním nákupem předcházejícím předložení pověření ke kontrole nebo doručení oznámení o zahájení kontroly. Při kontrole prodeje na dálku je veterinární inspektor oprávněn postupovat podle čl. 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a podle § 53b. (5) Využije-li kontrolovaná osoba práva na druhé odborné stanovisko podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách75), postupuje veterinární inspektor při odběru kontrolního vzorku podle čl. 35 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. V případě kontroly prodeje na dálku se vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje. Tím není dotčeno právo kontrolované osoby požádat o dokumentární přezkum podle čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (6) Pro úřední veterinární asistenty platí obdobně odstavec 3 a práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem44). (7) Za odebrané vzorky se neposkytne náhrada s výjimkou vzorků odebraných při a) prodeji potravin živočišného původu podle zvláštních právních předpisů28), za které se kontrolované osobě poskytne náhrada27), pokud o ni požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že potravina splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy28), nebo b) kontrolním nákupu podle § 53c, neumožňuje-li povaha předmětu kontrolního nákupu jeho vrácení kontrolované osobě; za odebrané vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada27), pokud o ni požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že předmět kontrolního nákupu splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy. Náhrada se kontrolované osobě poskytne do 30 dnů ode dne, kdy o ni požádala. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) veterinární hlediska pro stanovení četnosti úředních kontrol a auditů, pokud jejich četnost není upravena předpisy Evropské unie, b) způsob sledování nákazové situacenákazové situace v prostředí volně žijících zvířat, c) vzor služebního průkazu veterinárního inspektora a úředního veterinárního asistenta, d) postup při odběru vzorků, není-li stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (9) Provádí-li Komise svými odborníky, popřípadě i odborníky z jiných členských států, kteří jsou zapsáni v seznamu vedeném Komisí pro tyto účely, ve spolupráci s orgány veterinární správy kontroly dodržování a jednotného uplatňování povinností a požadavků, stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, anebo předpisy Evropské unie, na místě v České republice, poskytují jim orgány veterinární správy podporu, kterou tito odborníci potřebují ke splnění svého úkolu. (10) Pro provádění kontrol uvedených v odstavci 9 platí ustanovení odstavce 3 písm. a) a práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem45) obdobně. Zejména musí být uvedeným odborníkům umožněn stejný přístup do míst, zařízení a dopravních prostředkůdopravních prostředků, jaký mají veterinární inspektoři. Informace získané uvedenými odborníky v průběhu kontrol a závěry z nich nesmí být za žádných okolností použity pro osobní účely ani sdělovány osobám, které nepatří do příslušných útvarů Komise nebo členských států. (11) Ústřední ředitel může zřídit inspekční skupinu, která je složena nejen z veterinárních inspektorů krajské veterinární správy, v jejímž územním obvodu je kontrola prováděna, ale také z veterinárních inspektorů jiných krajských veterinárních správ. Pro veterinární inspektory jiných krajských veterinárních správ, kteří jsou členy inspekční skupiny, platí práva a povinnosti kontrolujících stanovená tímto zákonem a kontrolním řádem i v územním obvodu krajské veterinární správy, v jejímž územním obvodu je kontrola prováděna. V řízení o přestupku zjištěném při kontrole provedené inspekční skupinou rozhoduje jako orgán prvého stupně krajská veterinární správa, v jejímž územním obvodu byla kontrola provedena. § 53a Státní dozor nad klasifikací těl jatečných zvířat (1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o potravinách vykonává veterinární inspektor. (2) Státní dozor nad prováděním klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířatjatečných zvířat podle zákona o potravinách může vykonávat i osoba, která není veterinárním inspektorem (dále jen „inspektor“). (3) Pro inspektory platí obdobně práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem46) a v § 53 odst. 3 písm. a). Prováděcí právní předpis stanoví vzor služebního průkazu inspektora. (4) Inspektor může na základě písemného pověření ústředního ředitele vykonávat státní dozor nad prováděním klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířatjatečných zvířat i mimo územní působnost krajské veterinární správy, jejímž je inspektorem. V řízení o přestupku zjištěném při kontrole, při níž inspektor postupoval podle věty první, rozhoduje jako orgán prvého stupně krajská veterinární správa, v jejímž územním obvodu byla kontrola provedena. § 53b (1) Veterinární inspektor je oprávněn využívat zastírání skutečné totožnosti, je-li to nezbytné k provedení kontrolního nákupu. (2) Provozovatel poštovní služby nebo jiné doručovací služby je povinen předat veterinárnímu inspektorovi zásilku, kterou veterinární inspektor objednal s využitím zastírání skutečné totožnosti podle odstavce 1. Veterinární inspektor je povinen se tomuto provozovateli prokázat služebním průkazem a listinou, která prokazuje, že veterinární inspektor zásilku objednal. § 53c Kontrolní nákup (1) Provádí-li veterinární inspektor kontrolní nákup, nedojde jednáním kontrolované nebo povinné osoby a veterinárního inspektora při kontrolním nákupu k uzavření smlouvy. (2) Veterinární inspektor oznámí kontrolované nebo povinné osobě, že provedený nákup byl kontrolní, a to bezprostředně po ukončení nákupu nebo, není-li to s ohledem na formu prodeje možné, do 14 dnů od převzetí plnění nebo nejpozději do okamžiku splnění účelu kontroly. (3) Pokud to povaha předmětu kontrolního nákupu umožňuje, veterinární inspektor jej vrátí kontrolované osobě bezprostředně po oznámení podle odstavce 2. Náklady spojené s vrácením předmětu kontrolního nákupu nese Státní veterinární správaStátní veterinární správa. Bylo-li předmětem kontrolního nákupu živé zvíře, které kontrolovaná osoba odmítla bezprostředně po oznámení podle odstavce 2 převzít, nese náklady spojené s vrácením živého zvířete kontrolovaná osoba. (4) Kontrolovaná osoba je povinna vrátit Státní veterinární správěStátní veterinární správě zaplacenou cenu, a to bez zbytečného odkladu, umožňuje-li to forma prodeje, nebo nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy vrácený předmět kontrolního nákupu převzala nebo měla možnost jej převzít. (5) Je-li předmětem kontrolního nákupu živé zvíře, zůstává kontrolovaná osoba nadále chovatelemchovatelem tohoto zvířete. (6) Občanský zákoník se pro účely tohoto ustanovení nepoužije, s výjimkou právní úpravy odpovědnosti za škodu. § 53d Státní veterinární dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání (1) Státní veterinární dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání6) vykonává veterinární inspektor. (2) Státní veterinární dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání6) může vykonávat i osoba s vysokoškolským vzděláním získaným studiem v magisterském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat (dále jen „inspektor ochrany zvířat proti týrání“). K výkonu státního veterinárního dozoru podle věty první je odborně způsobilý inspektor ochrany zvířat proti týrání, který získal specializační vzdělání podle odstavce 4. Státní veterinární dozor podle věty první může vykonávat i inspektor ochrany zvířat proti týrání, který specializační vzdělání podle odstavce 4 nezískal, nejdéle však po dobu 3 let ode dne, kdy tento státní veterinární dozor začal vykonávat. Pokud specializační vzdělání v této době nezíská, není k výkonu státního veterinárního dozoru podle věty první nadále odborně způsobilý. (3) Pro inspektora ochrany zvířat proti týrání platí obdobně práva a povinnosti kontrolujících stanovená kontrolním řádem a v § 53 odst. 3 písm. a); ustanovení § 25 odst. 1 zákona na ochranu zvířat proti týrání6) není dotčeno. Prováděcí právní předpis stanoví vzor služebního průkazu inspektora ochrany zvířat proti týrání. (4) Státní veterinární správaStátní veterinární správa organizuje ve spolupráci s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny specializační studium pro inspektory ochrany zvířat proti týrání. (5) Prováděcí právní předpis stanoví formy, obsah a organizaci specializačního studia pro inspektory ochrany zvířat proti týrání, způsob a organizaci ověřování znalostí a vydávání osvědčení. Mimořádná veterinární opatření § 54 (1) Mimořádná veterinární opatření jsou a) nařízení veterinárního vyšetření, očkování zvířat nebo zajištění odběru vzorků, b) vymezení ohniska nákazy, ochranných pásem, pásem dozoru a zamořené oblasti, výstražné označení, popřípadě i střežení ohniska nákazy, vybudování zábran k omezení nebo zabránění volnému pohybu volně žijících živočichů, soupis hospodářstvíhospodářství se zvířaty vnímavých druhů v pásmech, c) nařízení izolaceizolace nebo karanténykarantény, popřípadě porážkyporážky nebo usmrcení zvířat, nařízení lovu nebo odchytu volně žijících živočichů nebo sběru kadáverů volně žijících živočichů, d) omezení nebo zákaz chovu, přemísťování, prodeje, obchodováníobchodování, volného pohybu, porážení a plemenitby zvířat a provádění pokusů na zvířatech, e) omezení nebo zákaz pastvy, používání krmiva, steliva nebo zdroje vody, f) omezení nebo zákaz konání svodů zvířatsvodů zvířat, veřejných vystoupení zvířat, lovu nebo odchytu volně žijících živočichů nebo lovu ryb, g) omezení nebo zákaz prodeje nebo dodávání zvířat a živočišných produktůživočišných produktů podle § 27a nebo těl ulovené volně žijící zvěře podle § 27b, h) pozastavení nakládání se živočišnými produktyživočišnými produkty, krmivy nebo stelivy do skončení potřebného vyšetření, nařízení odděleného uložení (uskladnění) zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných produktůživočišných produktů, krmiv nebo steliv, i) omezení nebo zákaz výroby, zpracovávání, přepravy nebo uvádění na trh zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných produktůživočišných produktů, krmiv nebo steliv, stanovení zvláštních podmínek pro jejich výrobu, zpracovávání a přepravu anebo nařízení jejich zničení, j) stanovení zvláštních podmínek provozu, popřípadě jeho omezení nebo zastavení, k) omezení, zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, l) nařízení očisty, omezení nebo zákaz používání anebo zničení zařízení a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz, m) nařízení zvláštního ošetření hnoje, kejdy, močůvky a odpadních vod, n) stanovení zvláštních podmínek pro ukládání, sběr, svoz, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktůživočišných produktů, popřípadě nařízení sběru, svozu, neškodného odstranění a dalšího zpracování vedlejších živočišných produktůživočišných produktů i mimo určený územní obvod (svozovou oblast), o) nařízení úpravy hygienického a sanitačního provozu nebo technologických a pracovních postupů, dezinfekce, deratizace a dezinsekce, p) omezení nebo zákaz volného pohybu a styku osob a jejich shromažďování, omezení nebo zákaz pohraničního styku osob, r) nařízení zneškodnění, popřípadě omezení výskytu zdrojů nákaz zvířat s přírodní ohniskovostí, s) omezení nebo zákaz sklizně, nařízení změny agrotechnických postupů, t) nařízení informování osob v pásmech podle písmene b) o nařízených opatřeních. (2) Příslušný orgán nařídí mimořádná veterinární opatření a) při podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, anebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření (opatření k tlumení nákaz), b) při zjištění jiných než zdravotně nezávadných živočišných produktůživočišných produktů, vody nebo krmivkrmiv, popřípadě jiné příčiny závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí živočišnými produktyživočišnými produkty, (veterinární hygienická opatření), c) hrozí-li nebezpečí zavlečení nebo rozšíření původců nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka či zdravotně závadných živočišných produktůživočišných produktů a krmivkrmiv ze zahraničí, (opatření k veterinární ochraně státního území). (3) Odůvodňují-li to okolnosti konkrétního případu, mohou být nařízena i jiná opatření odpovídající veterinárním požadavkům a poznatkům veterinární vědy. (4) Příslušný orgán může nařídit mimořádná veterinární opatření také při podezření z výskytu nebo potvrzení výskytu jiné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, která není považována za nebezpečnou (§ 17b). (5) Příslušný orgán nařídí za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 mimořádná veterinární opatření podle čl. 257, 258, 260 nebo 262 tohoto nařízení; o přijetí těchto opatření a dalších skutečnostech informuje Ústřední veterinární správa v souladu s nařízením Komisi a ostatní členské státy. § 55 Jako mimořádné veterinární opatření při výskytu slintavky a kulhavky může být nařízena uzávěra obce, popřípadě její části. Rozumí se jí a) uzavření příjezdových a přístupových cest do obce, jejich opatření závorami a výstražným označením a jejich střežení, b) zákaz průjezdu obcí a určení objížďky, c) zřízení dezinfekčních pásů na příjezdových a přístupových cestách do obce, d) zákaz přemísťování, prodeje a volného pohybu hospodářských a zájmově chovaných zvířat, e) zákaz opouštění prostorů, v nichž jsou umístěna nemocná a podezřelá zvířata, a zákaz vstupu do těchto prostorů bez vážného důvodu, f) zákaz shromažďování osob, g) stanovení pravidel pro pohyb osob v obci, h) zákaz vstupu do obce a zákaz jejího opouštění, i) stanovení zvláštních podmínek pro zásobování obce, pro výjimečný vjezd dopravních prostředků a pro vstup osob do obce z naléhavých důvodů, jakož i stanovení dezinfekčních opatření, jimž musí být tyto dopravní prostředky a osoby podrobeny před opuštěním obce, j) stanovení zvláštních podmínek provozu odpadového hospodářství. § 55a (1) Kraj se podílí na svém území, které zasahuje do ochranného pásma, pásma dozoru, popřípadě dalšího pásma s omezením na zabezpečování mimořádných veterinárních opatření nařízených Státní veterinární správouStátní veterinární správou, a to způsobem a v rozsahu stanovenými těmito opatřeními. (2) Pro náhradu nákladů a ztrát vzniklých kraji v souvislosti se zabezpečováním mimořádných veterinárních opatření platí obdobně § 67 odst. 2, § 68 odst. 1 a § 70 odst. 1 a 2. § 56 Závazný posudek a vyjádření (1) Závazný posudek Státní veterinární správyStátní veterinární správy je podkladem pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona a pro vydání kolaudačního rozhodnutí, jde-li o stavbu nebo zařízení, v nichž budou provozovány podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, které podléhají schválení a registraci, schválení nebo povolení, s výjimkou zařízení stravovacích služeb. Orgán příslušný rozhodnout ve věci nemůže rozhodnout v rozporu s tímto posudkem. Závazný posudek se považuje za závazné stanovisko podle správního řádu. (2) Vyjádření Státní veterinární správyStátní veterinární správy je podkladem pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona a pro vydání kolaudačního rozhodnutí, a) jde-li o stavbu nebo zařízení, v nichž budou provozovány podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru v souladu s tímto zákonem, nejde-li o stavby nebo zařízení podle odstavce 1, b) jde-li o stavbu nebo zařízení, jež budou používány jako útulek pro zvířata, anebo k ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, nebo c) jde-li o stavbu nebo zařízení, jež budou používány pro chov druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu6). (3) Vyjádření pro stavby nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech důležitých pro obranu státu nebo v objektech Ministerstvem obrany založených státních podniků nebo zřízených příspěvkových organizací, vydávají orgány pověřené ministrem obrany. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně. (4) Vyjádření pro stavby nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech Ministerstva vnitra nebo jím zřízených organizačních složek státu nebo v objektech útvarů Policie České republiky, vydávají orgány pověřené ministrem vnitra. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně. § 56a Veterinární osvědčení a úřední potvrzení (1) Veterinární osvědčení vystavuje úřední veterinární lékařúřední veterinární lékař v případech a za podmínek uvedených v čl. 87 a 88 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (2) Veterinární osvědčení musí splňovat požadavky uvedené v čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a dalších předpisech Evropské unie. (3) Veterinární osvědčení v případě vývozu musí být a) na každé straně podepsáno úředním veterinárním lékařemúředním veterinárním lékařem, který je vystavuje, a orazítkováno, b) vyhotoveno v českém jazyce a jazyce, který požaduje třetí země určení, popřípadě tranzitní stát, c) opatřeno vlastním identifikačním číslem a musí sestávat 1. z jediného listu papíru, 2. ze dvou nebo více stran, které jsou součástí jediného, celistvého a nedělitelného listu papíru, nebo 3. z několika po sobě jdoucích stran očíslovaných tak, aby bylo zřejmé, o kterou stranu z tohoto počtu stran se jedná; identifikační číslo musí být uvedeno na každé straně, d) vydáno dříve, než zvířata nebo živočišné produkty opustí místo veterinární kontroly, a musí provázet v originální verzi zvířata nebo živočišné produkty na území třetí země určení. (4) Při vydávání úředního potvrzení se postupuje podle čl. 91 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. § 56b Veterinární podmínky pokusu Uživatel pokusných zvířat6) je povinen požádat o stanovení veterinárních podmínek pro provádění pokusů pro zvířata, která a) hodlá použít k pokusu 1. mimo schválené zařízení uživatele pokusných zvířat, nebo 2. ve schváleném zařízení uživatele pokusných zvířat, v případě, že charakter použitých biologických materiálů, zvířat nebo jejich produkty nebo biologické materiály mají nebo lze předpokládat, že budou mít vysoce rizikový charakter, nebo b) mají být po ukončení pokusu 1. umístěna do chovu odpovídajícího danému druhu pokusných zvířat, nebo 2. dodána na jatky. § 57 (1) Orgány veterinární správy vzájemně spolupracují s příslušnými orgány ochrany zvířat, ochrany veřejného zdraví, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a odborného dozoru nad krmivykrmivy. (2) Orgány veřejné správy, orgány Policie České republiky a obecní policie spolupracují s orgány veterinární správy při předcházení nebezpečným nákazám, zamezení jejich šíření a jejich tlumení a v souladu se svou působností se podílejí na zajišťování a kontrole plnění mimořádných veterinárních opatření. HLAVA VII ODBORNÁ VETERINÁRNÍ ČINNOST A JEJÍ VÝKON § 58 Odborná veterinární činnost (1) Odbornou veterinární činností je a) veterinární preventivní činnost, b) vyšetřování, stanovení diagnózy a léčení zvířat a chirurgické zákroky na zvířatech, c) předepisování léčiv, veterinárních přípravkůveterinárních přípravků a veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, podávání léčiv a veterinárních přípravkůveterinárních přípravků, jejichž prodej a výdej jsou vázány na předpis veterinárního lékaře, d) prohlídka jatečných zvířat a masa a vyšetřování ostatních živočišných produktů, e) diagnostika zdravotního stavu zvířat, včetně veterinární laboratorní diagnostiky, f) veterinární asanační činnost, g) další odborné činnosti, k nimž je třeba odpovídající kvalifikace získané studiem a praxí ve veterinárním, popřípadě i jiném oboru. (2) Odbornou veterinární činnost vykonávají a) orgány veterinární správy, jde-li o úkony spojené s výkonem státní správy, b) státní veterinární ústavy a národní referenční laboratoře a referenční laboratoře, c) fyzické a právnické osoby v rozsahu a za podmínek stanovených tímto a zvláštním právním předpisem,29a) d) příslušné orgány Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky a Ministerstva vnitra. (3) Odbornou veterinární činnost mohou vykonávat také a) vysoké školy veterinární, určuje-li tak jejich statut, b) střední odborné školy veterinárního oboru, jde-li o součást jejich pedagogické činnosti. Odborná způsobilost § 59 (1) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti jsou veterinární lékaři, za něž se považují absolventi vysoké školy, kteří a) dosáhli požadovaného vzdělání během nejméně pětiletého denního teoretického a praktického studia v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny30), zahrnujícím studijní předměty vymezené prováděcím právním předpisem, přičemž délka studia může být dodatečně vyjádřena rovněž odpovídajícím počtem kreditů ECTS31) stanoveném vysokou školou pro magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny30), zahrnující studijní předměty vymezené prováděcím právním předpisem, a b) získali znalosti a dovednosti stanové v prováděcím právním předpisu, na nichž je založena odborná činnost veterinárních lékařů. (2) Za veterinární lékaře se považují také a) osoby, které jsou držiteli diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o dosažení požadovaného vzdělání, uvedeného v prováděcím právním předpisu a vydaného příslušným orgánem jiného členského státu, b) osoby, které jsou držiteli osvědčení, jímž příslušný orgán vydávajícího členského státu osvědčuje, že diplom, vysvědčení nebo jiný doklad o požadovaném vzdělání 1. je v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 1, 2. byl získán tak, že osoba, která je jeho držitelem, vykonávala v souladu se zákonem příslušné činnosti po dobu a za podmínek stanovených pro státní příslušníky jednotlivých členských států v příloze č. 1, nebo 3. byl vydán po ukončení vzdělání, které je v souladu s odstavcem 1, a je považován vydávajícím členským státem za rovnocenný dokladům uvedeným v písmenu a). (3) Osoby, které jsou státními příslušníky jiného členského státu a splňují podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2, jsou oprávněny používat jimi získaný akademický titul, popřípadě jeho zkratku, a to v jazyce státu, v němž byl tento titul získán. (4) Státní veterinární správaStátní veterinární správa organizuje ve spolupráci s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny atestační studium pro úřední veterinární lékařeúřední veterinární lékaře, které probíhá ve dvou částech: a) základní (atestace I. stupně), b) specializační (atestace II. stupně). (5) K výkonu státního veterinárního dozoru je odborně způsobilý úřední veterinární lékařúřední veterinární lékař, který získal atestaci I. stupně. Státní veterinární dozor může vykonávat i úřední veterinární lékařúřední veterinární lékař, který atestaci I. stupně nezískal, nejdéle však po dobu 3 let ode dne, kdy začal vykonávat činnost úředního veterinárního lékařeúředního veterinárního lékaře. Pokud takovou atestaci v této době nezíská, není k výkonu státního veterinárního dozoru nadále odborně způsobilý. Na služební místo představeného Státní veterinární správyStátní veterinární správy může být jmenován úřední veterinární lékařúřední veterinární lékař, pokud získal atestaci II. stupně. Vedoucím zaměstnancem veterinárního ústavu může být jmenován veterinární lékař, pokud získal atestaci II. stupně; to neplatí pro vedoucího zaměstnance 1. stupně řízení. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) studijní předměty, které musí být zahrnuty v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny, a znalosti a dovednosti, uvedené v odstavci 1, b) diplomy, vysvědčení a jiné doklady o požadovaném vzdělání, uvedené v odstavci 2 písm. a), c) formy, obsah a organizaci atestačního studia úředních veterinárních lékařůúředních veterinárních lékařů, způsob a organizaci ověřování znalostí a vydávání osvědčení. (7) Není-li možno uznat odbornou způsobilost k výkonu činnosti veterinárního lékaře podle odstavce 2, anebo odbornou způsobilost pro výkon funkce úředního veterinárního lékařeúředního veterinárního lékaře, postupuje se podle zákona o uznávání odborné kvalifikace31). (8) Vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny organizuje studium pro veterinární lékaře působící v klinickém veterinárním lékařství, které probíhá ve dvou částech: a) praktické (klinické vzdělávání I. stupně, k získání označení praktický veterinární lékař pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat), b) specializované (klinické vzdělávání II. stupně, k získání označení veterinární lékař specialista pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat). (9) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. § 59a (1) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti v rozsahu a způsobem odpovídajícím jejich odborné způsobilosti jsou dále osoby, které získaly a) vysokoškolské vzdělání studiem v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné, b) vysokoškolské vzdělání studiem v 1. bakalářském studijním programu v oblasti veterinární hygieny nebo 2. magisterském studijním programu v oblasti veterinární hygieny navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti veterinární hygieny, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné, c) vysokoškolské vzdělání studiem v 1. bakalářském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat nebo 2. magisterském studijním programu v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat navazujícím na bakalářský studijní program v oblasti ochrany zvířat a pohody zvířat, anebo studiem, které se podle zvláštního právního předpisu31a) považuje za rovnocenné, d) střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání ve veterinárním oboru, e) vysokoškolské vzdělání studiem ve studijním programu v oblasti, která není uvedena v písmenu a), b) nebo c) a která odpovídá druhu a rozsahu činnosti, zejména v oblasti lékařství, chemie, biologie nebo zootechniky, f) střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání v oboru, který není uveden v písmenu d) a který odpovídá druhu a rozsahu činnosti, g) odbornou způsobilost k výkonu některých odborných veterinárních činností specializovanou odbornou průpravou 1. organizovanou Státní veterinární správouStátní veterinární správou, 2. organizovanou vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, nebo 3. podle zvláštních právních předpisů31b). (2) Osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání studiem podle odstavce 1 písm. b) nebo c), mohou vykonávat funkce úředních veterinárních asistentů. Nestanoví-li tento zákon nebo předpisy Evropské unie jinak, úřední veterinární asistenti pomáhají úředním veterinárním lékařům pod jejich vedením a odpovědností zejména při kontrole dodržování veterinárních a hygienických podmínek chovu zvířat a požadavků na pohodu zvířat, při kontrole označování a evidence zvířat a plnění opatření stanovených ve schválených ozdravovacích programech, při kontrole dodržování veterinárních a hygienických podmínek a požadavků na zacházení se živočišnými produkty, při prohlídce jatečných zvířatjatečných zvířat a masa a při provádění pohraniční veterinární kontroly. (3) Studenti čtvrtého a vyššího ročníku magisterského studijního programu v oblasti veterinárního lékařství nebo v oblasti veterinární hygieny jsou odborně způsobilí k výkonu odborné veterinární činnosti, která je vykonávána v rámci výuky pod dohledem a odpovědností veterinárního lékaře. § 59b Způsobilost k výkonu povolání veterinárního lékaře pro osoby z třetích zemí (1) Osoby, které získaly odbornou způsobilost ve třetích zemích, jsou způsobilé k výkonu povolání veterinárního lékaře, jestliže a) prokáží, že vzdělání získané na zahraniční vysoké škole je v souladu s požadavky uvedenými v § 59 odst. 1 a o této skutečnosti jim bude vydáno Komorou osvědčení podle zvláštního právního předpisu32), b) doloží osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu32a). (2) Osoby uvedené v odstavci 1, které neprokáží, že vzdělání získané na zahraniční vysoké škole je v souladu s požadavky uvedenými v § 59 odst. 1, jsou způsobilé k výkonu povolání veterinárního lékaře na základě úspěšného vykonání rozdílové zkoušky31) ze znalostí odpovídajících požadavkům uvedeným v § 59 odst. 1 (dále jen „zkouška“). (3) Osoby, které se ucházejí o vykonání zkoušky, musí doložit osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu32a). (4) Zkouška se koná před zkušební komisí, kterou zřizuje Komora jako svůj poradní orgán. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává prezident Komory na návrh představenstva Komory a Veterinární univerzityuniverzity Brno. Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá Komora osvědčení. (5) Zkoušku lze opakovat. Náklady spojené s provedením zkoušky hradí osoba uvedená v odstavci 3. (6) Na žádost osoby uvedené v odstavci 3 upustí Komora od vykonání zkoušky, jsou-li pro takové opatření splněny podmínky stanovené zákonem o uznávání odborné kvalifikace31), zejména je-li tato osoba držitelem diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání. Bylo-li od vykonání zkoušky upuštěno, vydá Komise o této skutečnosti osvědčení do 90 dnů ode dne podání žádosti uvedené ve větě první. Soukromí veterinární lékaři § 60 Soukromí veterinární lékařiSoukromí veterinární lékaři jsou oprávněni vykonávat veterinární léčebnou a preventivní činnost podle § 58, pokud jsou a) odborně způsobilí podle § 59 a 59b a b) členy Komory, a to na základě osvědčení podle zákona o Komoře veterinárních lékařů České republiky32). § 61 (1) Soukromý veterinární lékařSoukromý veterinární lékař je povinen a) oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení činnosti, b) uvědomit neprodleně krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo podezření z týrání zvířete, jakož i o jiných skutečnostech důležitých z hlediska veterinární péče a veřejného zájmu na plnění jejích úkolů, c) dbát při podávání léčiv na dodržování ochranných lhůtochranných lhůt a dalších požadavků, které jsou stanoveny za účelem vyloučení nežádoucích reziduí ze živočišných produktůživočišných produktů, popřípadě nežádoucích kombinací s doplňkovými látkamidoplňkovými látkami, které jsou obsaženy v krmivechkrmivech, a upozornit chovatelechovatele na nutnost dodržování ochranných lhůtochranných lhůt u zvířat, která slouží k produkci potravin, d) vést řádnou evidenci o provedených preventivních úkonech, o použití a výdeji léčiv a o utraceníutracení zvířat, která podléhají označování a evidenci podle zvláštního právního předpisu9d), uchovávat ji po dobu nejméně 3 let a na požádání ji předložit úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři, e) po jeho předložení chovatelemchovatelem neprodleně zaznamenávat do záznamu chovatelechovatele podání léčiv zvířatům a očkování zvířat a úplně, správně a pravdivě vyplňovat zdravotní potvrzení. (2) V oznámení o zahájení činnosti podle odstavce 1 písm. a) musí být uvedeny, vedle údajů stanovených pro podání správním řádem32b), akademický titul, místo výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti a číslo telefonu, faxu nebo elektronická adresa. K oznámení musí být přiloženy prvopis nebo ověřená kopie osvědčení podle zákona o Komoře veterinárních lékařů České republiky32) a prohlášení o souhlasu s využitím poskytnutých informací v registrech a evidenci úkonů informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy32c). (3) Soukromý veterinární lékařSoukromý veterinární lékař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem odborné veterinární činnosti, pokud jí nebyl zproštěn. Tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů.33) (4) Soukromý veterinární lékařSoukromý veterinární lékař je oprávněn vést pro svou potřebu pohotovostní zásobu léčiv. (5) Vyšetření, zdravotní zkoušky a povinné preventivní a diagnostické úkony v rámci veterinární kontroly zdraví, kontroly dědičnosti zdraví a kontroly pohody zvířat provádí veterinární lékař schválený pro tuto činnost. Schválený veterinární lékař postupuje při výkonu této činnosti v souladu s pokyny krajské veterinární správy a provádí tuto činnost v rozsahu, postupy a v souladu s požadavky stanovenými ministerstvem podle § 44 odst. 1 písm. d); informace o provedené činnosti předává schválený veterinární lékař prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správyStátní veterinární správy. Schválení veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem. § 62 (1) Soukromý veterinární lékařSoukromý veterinární lékař může odmítnout poskytnutí naléhavé odborné veterinární pomoci pouze z důvodu ohrožení svého zdraví, kterému nelze účinně předcházet nebo bránit. (2) Soukromý veterinární lékař může odstoupit od smlouvy o provedení odborného veterinárního úkonu, odmítl-li chovatel poskytnout potřebnou součinnost. Odstoupí-li soukromý veterinární lékař od smlouvy, musí poskytnout zvířeti neodkladnou péči, aby nedošlo k utrpení zvířete, poškození jeho zdraví nebo jiné škodě, které touto péčí bylo možno zabránit. (3) Jde-li o naléhavý úkon, nutný v zájmu předcházení, zamezení šíření a tlumení nebezpečné nákazy anebo v zájmu zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, nepotřebuje soukromý veterinární lékař souhlasu chovatelechovatele k jeho provedení. § 63 Pro obsah žádosti soukromého veterinárního lékařesoukromého veterinárního lékaře o jeho schváleníschválení pro výkon činnosti, ke které vyžadují schváleníschválení tento zákon nebo předpisy Evropské unie, platí § 61 odst. 2 obdobně. § 64 Soukromí veterinární technici (1) Oprávnění veterinárního technika vykonávat některé odborné veterinární úkony podnikatelským způsobem vzniká rozhodnutím krajské veterinární správy o registraciregistraci soukromého veterinárního technika. Oprávnění k činnosti soukromého veterinárního technika vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. Krajská veterinární správa rozhodne o registraciregistraci, pokud žadatel a) splňuje požadavek odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. d), b) je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný podle § 50 odst. 5. (2) Nemá-li dosud žadatel podle odstavce 1 přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí mu krajská veterinární správa identifikační číslo osoby současně s vydáním rozhodnutí o registraciregistraci podle odstavce 1; identifikační číslo osoby poskytne správce registru osob39). (3) Soukromí veterinární technici mohou samostatně vykonávat jen takové odborné veterinární úkony, které odpovídají jimi dosažené odborné způsobilosti. (4) Jinak platí pro práva a povinnosti soukromých veterinárních techniků přiměřeně § 61, § 62 odst. 1 a 2. (5) Krajská veterinární správa může registraciregistraci zrušit, jestliže soukromý veterinární technik porušuje povinnosti nebo podmínky vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o registraciregistraci. (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti žádosti o registraciregistraci podle odstavce 1, b) podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů soukromými veterinárními techniky. § 64a Odborná způsobilost k označování hospodářských zvířat (1) Označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona8) je oprávněn provádět veterinární lékař nebo soukromý veterinární technik. (2) Označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona8), včetně označování výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru, je dále oprávněna provádět osoba, která získala střední vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání anebo vysokoškolské vzdělání v některém zemědělském oboru nebo v oboru se zaměřením na zemědělství, veterinářství a veterinární prevenci a která absolvovala specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na označování zvířat výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru, složila závěrečnou zkoušku a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. (3) Označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona8), s výjimkou označování výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru, je dále oprávněn provádět chovatelchovatel hospodářských zvířathospodářských zvířat. (4) Specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na označování zvířat výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru organizuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení o způsobilosti k označování zvířat výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru a vede seznam těchto osob. (5) Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy se zaměřením na označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona8) výžehem nebo injekční aplikací elektronického identifikátoru, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly. § 64b Chovatel hospodářských zvířat (1) ChovatelChovatel hospodářských zvířathospodářských zvířat je oprávněn provádět na jím provozovaném hospodářstvíhospodářství u hospodářských zvířathospodářských zvířat, které na tomto hospodářstvíhospodářství chová, odborné veterinární úkony, jejichž seznam spolu s podrobnostmi jejich provádění stanoví prováděcí právní předpis. (2) ChovatelChovatel hospodářských zvířat, který splňuje požadavky odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. a), b), písm. c) bodu 2 nebo písm. d) až f), je oprávněn na jím provozovaném hospodářstvíhospodářství podle pokynů ošetřujícího veterinárního lékaře k injekční aplikaci léčiv u hospodářských zvířat, které na tomto hospodářstvíhospodářství chová. Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů spočívajících v injekční aplikaci léčiv u hospodářských zvířat chovatelichovateli hospodářských zvířat. (3) ChovatelChovatel hospodářských zvířat, který splňuje požadavky odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. a), b), písm. c) bodu 2 nebo písm. d) až f), je vedle odborných veterinárních úkonů podle odstavce 1 oprávněn provádět na jím provozovaném hospodářstvíhospodářství u hospodářských zvířat, které na tomto hospodářstvíhospodářství chová, další odborné veterinární úkony, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na provádění odborných veterinárních úkonů, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k provádění těchto úkonů. ChovatelChovatel hospodářských zvířat je povinen vést záznamy o dalších odborných veterinárních úkonech, které provedl, o datu jejich provedení, počtu a identifikaci zvířat, u kterých byly tyto úkony provedeny, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let, a na požádání je předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. Prováděcí právní předpis stanoví seznam dalších odborných veterinárních úkonů a podrobnosti jejich provádění k tomu oprávněnými chovatelichovateli hospodářských zvířat. (4) Specializovanou odbornou průpravu podle odstavce 3 organizuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení o způsobilosti k provádění odborných veterinárních úkonů a vede seznam těchto osob. Prováděcí právní předpis stanoví obsah, rozsah a organizaci specializované odborné průpravy podle odstavce 3 se zaměřením na provádění odborných veterinárních úkonů, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly. § 64c Prohlížitel včelstev (1) ChovatelChovatel včelstev je v případě potvrzené nebezpečné nákazy včel uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu oprávněn zajistit v ochranném pásmu stanoveném v mimořádném veterinárním opatření rozebrání včelího díla proškolenou osobouproškolenou osobou k prohlídce včelstev s rozebráním včelího díla (dále jen „prohlížitel včelstev“). (2) Prohlížitel včelstev je povinen provádět prohlídku včelstev s rozebráním včelího díla v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, vést záznamy o datu, době a výsledku prohlídky včelstev, registračním čísle chovatelechovatele včelstev, registračním čísle stanoviště včelstev, počtu včelstev na stanovišti včelstev, počtu a identifikačním čísle vzorku, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 3 let a na požádání je poskytnout úřednímu veterinárnímu lékařiúřednímu veterinárnímu lékaři. (3) Prohlížitelem včelstevvčelstev může být fyzická osoba, která absolvovala specializované školení se zaměřením na prohlídku včelstevvčelstev s rozebráním včelího dílavčelího díla a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Školení zajišťuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která také prohlížitelům včelstevvčelstev vydává osvědčení, vede seznam těchto osob a předává jej Ústřední veterinární správě; Ústřední veterinární správa seznam těchto osob zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správyStátní veterinární správy. Zjistí-li krajská veterinární správa při výkonu státního veterinárního dozoru, že prohlížitel včelstevvčelstev porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, osvědčení tomuto prohlížiteli včelstevvčelstev pozastaví, případně odejme. Před opětovným zahájením činnosti je prohlížitel včelstevvčelstev, jemuž bylo osvědčení pozastaveno, povinen podrobit se zkoušce k ověření znalostí prohlížitele včelstevvčelstev. Vysoká škola uvedená ve větě druhé vydává prohlížitelům včelstevvčelstev také průkaz prohlížitele včelstevvčelstev; v případě odnětí osvědčení krajská veterinární správa těmto osobám odejme i průkaz prohlížitele včelstevvčelstev. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah prohlídky včelstev s rozebráním včelího díla a vedení záznamů prohlížitele včelstev, b) obsah, rozsah a organizaci specializovaného školení se zaměřením na prohlídku včelstevvčelstev s rozebráním včelího dílavčelího díla, vydávání osvědčení a průkazu prohlížitele včelstevvčelstev a vedení seznamu prohlížitelů včelstevvčelstev, c) vzor průkazu prohlížitele včelstevvčelstev. § 64d Fyzioterapie a rehabilitace zvířat (1) Fyzioterapii a rehabilitaci zvířat je oprávněn provádět soukromý veterinární lékař, soukromý veterinární technik nebo osoba, která splňuje požadavky odborné způsobilosti podle § 59a odst. 1 písm. a) až f). (2) Osoba se středním vzděláním s maturitní zkouškou podle § 59a odst. 1 písm. f) je oprávněna provádět fyzioterapii a rehabilitaci malých zvířat pouze v případě, že získá profesní kvalifikaci „Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat“. HLAVA VIII VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY A VETERINÁRNÍ TECHNICKÉ PROSTŘEDKY § 65 Ústav v oblasti veterinárních přípravkůveterinárních přípravků a veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků a) vykonává státní veterinární dozor nad uváděním do oběhuuváděním do oběhu a používáním veterinárních přípravkůveterinárních přípravků a veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků; za tímto účelem vyhodnocuje jejich vhodnost pro veterinární použití, přičemž posuzuje 1. jakost a účinnost veterinárních přípravkůveterinárních přípravků a jejich bezpečnost pro zvířata, veřejné zdraví a životní prostředí, 2. bezpečnost veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků pro zvířata, veřejné zdraví a životní prostředí, jejich vlastnosti a způsobilost dosáhnout účelu, ke kterému jsou veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky určeny, b) rozhoduje o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku a o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, o schváleníschválení změn oproti dokumentaci předložené v rámci řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, o pozastavení platnosti rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku a o zrušení schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku; v rámci řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku posuzuje navrhované označení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku z toho hlediska, zda nemůže vést k jeho nesprávnému používání, které by mohlo mít za následek nebezpečí pro veřejné zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, c) rozhoduje o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků a o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o zápisu, o schváleníschválení změn oproti údajům předloženým v rámci řízení o zápisu, o pozastavení platnosti zápisu a o výmazu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku ze Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků; v rámci řízení o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků posuzuje navrhované označení veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku z toho hlediska, zda nemůže vést k jeho nesprávnému používání, které by mohlo mít za následek nebezpečí pro veřejné zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, d) vede a aktualizuje Seznam schválených veterinárních přípravkůveterinárních přípravků a Seznam veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, e) na základě žádosti výrobce osvědčuje, že výrobce splňuje při výrobě veterinárních přípravkůveterinárních přípravků požadavky správné výrobní praxe, f) odebírá vzorky veterinárních přípravkůveterinárních přípravků k laboratornímu vyšetření, g) může rozhodnout v případě výskytu nežádoucího účinku veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, nežádoucí příhody veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku nebo závady v jakosti veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku o jeho 1. stažení z oběhu, 2. zneškodnění, 3. pozastavení používání a uvádění do oběhuuvádění do oběhu, nebo 4. uvádění do oběhuuvádění do oběhu za podmínek, které stanoví, h) posuzuje ve sporných případech, zda jde o veterinární přípravekveterinární přípravek, veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek nebo o jiný výrobek. § 65a (1) Žádost o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku podává Ústavu fyzická nebo právnická osoba usazená v některém z členských států nebo v některém ze smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „příslušný stát“), která za účelem jeho uvedení do oběhu v České republice hodlá vyrábět, distribuovat z jiného členského státu nebo dovážet ze třetí země veterinární přípravekveterinární přípravek (dále jen „žadatel o schváleníschválení“). Žádost se podává samostatně pro veterinární přípravekveterinární přípravek určitého složení a zamýšleného způsobu a rozsahu použití. (2) V řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku Ústav posoudí úplnost žádosti o schváleníschválení a nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení sdělí výsledek tohoto posouzení žadateli o schváleníschválení. (3) Je-li žádost o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku úplná, Ústav o ní rozhodne ve lhůtě 90 dnů ode dne, kdy bylo sděleno žadateli o schváleníschválení, že jeho žádost byla shledána úplnou. (4) Žádost o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) identifikační údaje výrobce, popřípadě výrobců, včetně uvedení všech míst výroby a států, ve kterých byl veterinární přípravekveterinární přípravek uveden do oběhu, b) obchodní název veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, c) podrobný popis obalů včetně popisu obalového materiálu a všech velikostí balení, d) popis vzhledu veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, e) údaje o kvalitativním a kvantitativním složení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku včetně pomocných látek; jednotlivé složky se uvádějí v sestupném pořadí podle hmotnosti v době výroby, f) účel a způsob použití veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, včetně údajů o cílových druzích zvířat, pro které je veterinární přípravekveterinární přípravek určen, g) údaj o době použitelnosti a způsobu uchovávání veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, h) údaje důležité pro správné a bezpečné používání veterinárního přípravkuveterinárního přípravku a i) způsob nakládání s nepoužitým veterinárním přípravkemveterinárním přípravkem. (5) Žadatel o schváleníschválení k žádosti podle odstavce 4 přiloží a) bezpečnostní list sestavený v souladu s předpisem Evropské unie76) v případě, že se na přípravek vzhledem k jeho charakteru vztahuje povinnost dodavatele poskytnout příjemci bezpečnostní list77), b) návrh textů na všechny obaly, popřípadě na příbalovou informaci, je-li součástí balení, c) vzorek veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, včetně analytického certifikátu; za analytický certifikát se považuje dokument obsahující výsledky výrobcem stanovené zkoušky nebo zkoušek fyzikálních, chemických a mikrobiologických vlastností přípravku, d) prohlášení o tom, že výrobce vyrábí veterinární přípravekveterinární přípravek v souladu s požadavky správné výrobní praxe stanovené prováděcím právním předpisem, případně jiných standardů kvality, které zajistí, že vyráběný veterinární přípravekveterinární přípravek bude odpovídat podmínkám, za kterých má být schválen, a že výrobce plní požadavky jiných právních předpisů, které jsou pro jeho výrobu závazné, e) prohlášení o bezpečnosti veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, včetně jeho bezpečnosti vztahující se k původcům transmisivních spongiformních encefalopatií34), f) prohlášení o schopnosti veterinárního přípravkuveterinárního přípravku dosáhnout popisovaného účelu a g) na vyžádání Ústavem další doklady potřebné k prokázání jakosti, účinnosti a bezpečnosti veterinárního přípravkuveterinárního přípravku pro zvířata, veřejné zdraví a životní prostředí. (6) Žadatel o schváleníschválení v případě, že se jedná o veterinární přípravekveterinární přípravek, který ještě nebyl uveden do oběhu v příslušném státě, kromě údajů a dokumentace uvedených v odstavcích 4 a 5 předloží a) dokumenty charakterizující jakost veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, včetně vstupních surovin, pomocí popisu smyslových, chemických, fyzikálních, mikrobiologických a popřípadě dalších znaků, kontrolní kritéria jakosti veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, popis kontrolních metod a výsledky hodnocení, b) dokumenty dokládající stabilitu veterinárního přípravkuveterinárního přípravku a dobu použitelnosti přípravku za dodržení podmínek uvedených v žádosti, c) dokumenty popisující způsob výroby a kontroly veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, d) údaje, na základě kterých bylo vystaveno prohlášení o bezpečnosti veterinárního přípravkuveterinárního přípravku za navrhovaného způsobu použití a o jeho schopnosti dosáhnout popisovaného účelu, e) dokumenty dokládající splnění požadavků na sterilitu veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, pokud to charakter přípravku vyžaduje, a f) potvrzení příslušného úřadu, že výrobce je oprávněn v příslušném státě vyrábět předmětný veterinární přípravekveterinární přípravek s identifikací příslušného právního předpisu a s uvedením informace, zda výroba veterinárního přípravkuveterinárního přípravku podléhá pravidelnému dozoru podle právních předpisů. (7) Žadatel o schváleníschválení v případě, že se jedná o veterinární přípravekveterinární přípravek, který již byl uveden do oběhu v příslušném státě, kromě údajů a dokumentace uvedených v odstavcích 4 a 5 předloží a) prohlášení o tom, že přípravek je vyráběn nebo uváděn do oběhu v příslušném státě, a b) informaci o úřadech či orgánech, do jejichž působnosti náleží dozor nad dodržováním požadavků právních předpisů, podle kterých byl veterinární přípravekveterinární přípravek v příslušném státě vyroben nebo uveden do oběhu. (8) Žádost a další dokumentace předkládané Ústavu musí být předloženy v českém nebo anglickém jazyce. Návrhy textů na označení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku musí být vždy Ústavu poskytnuty v elektronické podobě. (9) Ústav nevydá rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, pozastaví platnost rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo zruší jeho schváleníschválení, prokáže-li se, že veterinární přípravekveterinární přípravek je neúčinný, není bezpečný, neodpovídá dokumentaci předložené v rámci řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, podmínky jeho výroby nejsou způsobilé zajistit soustavný soulad s podmínkami, za kterých veterinární přípravekveterinární přípravek má být nebo byl schválen, nebo pokud, s ohledem na složení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku anebo jeho zamýšlené použití, jde o výrobek, který má být uváděn do oběhu podle jiného právního předpisu. Ústav dále nevydá rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, pozastaví platnost rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo zruší jeho schváleníschválení, prokáže-li se, že veterinární přípravekveterinární přípravek určený pro potravinová zvířata obsahuje látky, které nejsou pro tato zvířata povolené78), obsahuje návykovou látku nebo obsahuje škodlivé příměsi, včetně patogenních mikroorganismů. (10) Rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku platí 5 let ode dne nabytí jeho právní moci. Doba platnosti rozhodnutí může být opakovaně prodloužena o dalších 5 let na základě žádosti držitele rozhodnutí podané nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného rozhodnutí. (11) V rámci řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku se neposuzují práva k ochraně průmyslového vlastnictví a obchodního tajemství a skutečnost, že rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku bylo vydáno nebo změněno, není porušením těchto práv Ústavem. (12) Rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku zaniká smrtí držitele rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, jde-li o osobu fyzickou, nebo zánikem držitele rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, jde-li o osobu právnickou, v případě, že zanikla bez právního nástupce. (13) Rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku zaniká na žádost držitele tohoto rozhodnutí. V žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede, zda navrhuje postupné stažení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku z oběhu, návrh na stanovení doby, po kterou bude postupné stažení probíhat, a čísla šarží, kterých se postupné stažení týká. § 65b (1) Žádost o zápis veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků podává Ústavu fyzická nebo právnická osoba usazená v příslušném státě, která za účelem jeho uvedení do oběhu v České republice hodlá vyrábět, distribuovat z jiného členského státu nebo dovážet ze třetí země veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek (dále jen „žadatel o zápis“). Žádost o zápis veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku se podává samostatně pro veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek určitého složení, vlastností, postupu výroby a zamýšleného způsobu a rozsahu použití. (2) V řízení o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků Ústav posoudí úplnost žádosti o zápis a nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení sdělí výsledek tohoto posouzení žadateli o zápis. (3) Je-li žádost o zápis veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků úplná, Ústav o ní rozhodne ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo sděleno žadateli o zápis, že jeho žádost byla shledána úplnou. Ve zvlášť složitých případech Ústav rozhodne nejdéle do 90 dnů ode dne, kdy bylo sděleno žadateli o zápis, že jeho žádost byla shledána úplnou. (4) Žádost o zápis veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) identifikační údaje výrobce, popřípadě výrobců, včetně uvedení všech míst výroby a států, ve kterých byl veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek uveden do oběhu, b) obchodní název veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, c) účel použití veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, včetně údajů o cílových druzích zvířat, pro které je veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek určen, d) podrobný popis obalů včetně popisu obalového materiálu a všech velikostí balení, pokud to charakter veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku vyžaduje, e) údaje o kvalitativním a kvantitativním složení podle charakteru veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, f) popis vzhledu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku a popis způsobu jeho použití, g) návrh na údaje uváděné na obalu a návod k použití, pokud návod není součástí údajů uváděných na obalu, h) dobu použitelnosti a způsob uchovávání, pokud to charakter veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku vyžaduje, a i) způsob nakládání s nepoužitým veterinárním technickým prostředkemveterinárním technickým prostředkem, pokud to charakter veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku vyžaduje. (5) Žadatel o zápis k žádosti podle odstavce 4 přiloží a) prohlášení o shodě veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku s normami platnými v Evropské unii, pokud je k dispozici, b) prohlášení o bezpečnosti veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, včetně jeho bezpečnosti vztahující se k původcům transmisivních spongiformních encefalopatií34), pokud to charakter veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku vyžaduje, c) prohlášení o vhodnosti veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku pro veterinární použití a způsobilosti dosáhnout popisovaného účelu, d) dokumentaci klinického hodnocení nebo vědecké údaje publikované v odborné literatuře, jež prokazují vhodnost veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku pro veterinární použití z hlediska bezpečnosti a účinnosti, a e) na vyžádání Ústavem další doklady potřebné k prokázání vhodnosti veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku pro veterinární použití, jeho bezpečnosti pro zvířata a jeho způsobilosti dosáhnout popisovaného účelu. (6) Žádost a další dokumentace předkládané Ústavu musí být předloženy v českém nebo anglickém jazyce. Návrhy textů na označení veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku musí být vždy Ústavu poskytnuty v elektronické podobě. (7) Ústav rozhodne o nepovolení zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, pozastaví platnost zápisu nebo rozhodne o výmazu ze Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, prokáže-li se, že veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek není vhodný pro veterinární použití, neodpovídá údajům předloženým v rámci řízení o zapsání do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, podmínky jeho výroby nejsou způsobilé zajistit soustavný soulad s podmínkami, za kterých veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek má být nebo byl zapsán do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, nebo pokud, s ohledem na jeho složení anebo jeho zamýšlené použití, jde o výrobek, který má být uváděn do oběhu podle jiného právního předpisu. Ústav dále rozhodne o nepovolení zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, pozastaví platnost zápisu nebo rozhodne o výmazu ze Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, prokáže-li se, že veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek určený pro potravinová zvířata obsahuje látky, které nejsou pro tato zvířata povolené78), nebo pokud obsahuje škodlivé příměsi, včetně patogenních mikroorganismů. (8) Rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků platí po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Doba platnosti rozhodnutí může být opakovaně prodloužena o dalších 5 let na základě žádosti držitele rozhodnutí podané nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného rozhodnutí. (9) V rámci řízení o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků se neposuzují práva k ochraně průmyslového vlastnictví a obchodního tajemství a skutečnost, že rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků bylo vydáno nebo změněno, není porušením těchto práv Ústavem. (10) Rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků zaniká smrtí držitele tohoto rozhodnutí, jde-li o osobu fyzickou, nebo zánikem držitele tohoto rozhodnutí, jde-li o osobu právnickou, v případě, že zanikla bez právního nástupce. (11) Rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků zaniká na žádost držitele tohoto rozhodnutí. V žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede, zda navrhuje postupné stažení veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku z oběhu, návrh na stanovení doby, po kterou bude postupné stažení probíhat, a čísla šarží, kterých se postupné stažení týká. § 65c Jde-li o veterinární přípravekveterinární přípravek nebo o veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek, který byl vyroben nebo uveden do oběhu v příslušném státě, Ústav žádosti podle § 65a nebo 65b vyhoví v případě, že veterinární přípravekveterinární přípravek nebo veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek odpovídá právním předpisům, které jsou pro jeho výrobu nebo uvedení do oběhu v příslušném státě závazné, výrobním postupům a pravidlům, která jsou v příslušném státě používaná a pro která existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je možno provést dodatečná šetření, a tyto předpisy, postupy a pravidla zaručují míru ochrany oprávněného zájmu, která odpovídá míře této ochrany stanovené v České republice. § 65d Ústav zveřejňuje na internetových stránkách Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a) schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, včetně změn, jakož i pozastavení platnosti rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku a zrušení jeho schváleníschválení, b) zápis veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, včetně změn, jakož i pozastavení platnosti zápisu a výmaz veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku ze Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, a případy nežádoucích příhod týkajících se používaných veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků. § 66 (1) Uvádět do oběhu a používat při poskytování veterinární péče je možno pouze a) schválené veterinární přípravky, u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti, b) veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky zapsané do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti. (2) Pro vědecké, výzkumné, pedagogické a kontrolní účely lze použít i veterinární přípravkyveterinární přípravky, které nebyly schváleny, a veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky, které nejsou zapsány do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků. (3) Při poskytování veterinární péče lze používat i zdravotnické prostředky, které jsou vhodné pro použití v rámci veterinární péče34a). (4) Veterinární lékař může v případě ohrožení života nebo zdraví zvířete použít při poskytování veterinární péče i takový veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek, který nesplňuje stanovené požadavky, a to za předpokladu, že a) je podrobně seznámen se zdravotním stavem zvířete, u něhož byla stanovena přesná diagnóza jeho onemocnění; to neplatí jen pro veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky, které jsou určeny pro stanovení nebo potvrzení diagnózy, b) není možno použít jiný veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek, který odpovídá stanoveným požadavkům, c) uvědomil Ústav o použití veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky, a d) písemně seznámil chovatelechovatele s možnými riziky použití veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky, a chovatelchovatel dal k němu písemný souhlas. § 66a (1) Držitel rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku je povinen a) zajistit, aby vlastnosti schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku odpovídaly dokumentaci předložené v řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, aby obal nebo příbalová informace k veterinárnímu přípravkuveterinárnímu přípravku obsahovaly pokyny pro zacházení s ním, a požádat Ústav o schváleníschválení každé změny obsahu údajů a dokumentace oproti jejímu stavu v okamžiku vydání rozhodnutí o schváleníschválení nebo schváleníschválení poslední změny, a to před provedením změny, b) zaznamenávat a vyhodnocovat případy hlášení nežádoucích účinků schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, vést a uchovávat o nich záznamy a poskytovat je Ústavu, a to spolu s podáním žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku; za nežádoucí účinek veterinárního přípravkuveterinárního přípravku se považuje nezamýšlená a škodlivá odezva, která se dostaví po jeho podání, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděl, Ústavu výskyt závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti a informovat Ústav o provedených opatřeních; za závažný nežádoucí účinek veterinárního přípravkuveterinárního přípravku se považuje nežádoucí účinek, který má za následek smrt, ohrožení života nebo trvalé či významné poškození zdraví, d) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti učinit opatření k nápravě a omezení nepříznivého působení schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku včetně jeho případného stažení z oběhu, e) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení, f) zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku ve shodě s dostupnými vědeckými poznatky, g) poskytovat Ústavu na požádání informaci o objemu veterinárních přípravkůveterinárních přípravků uvedených do oběhu a h) poskytovat Ústavu na požádání vzorky schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku. (2) Osoba, která vyrábí veterinární přípravkyveterinární přípravky, je povinna a) vyrábět a kontrolovat veterinární přípravkyveterinární přípravky způsobem, který zajistí, že tyto přípravky jsou vyráběny a uváděny do oběhu v jakosti odpovídající jejich určenému použití a v souladu s údaji a dokumentací předloženými Ústavu v řízení o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo v řízení o změně v dokumentaci schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku; záznamy o výrobě a kontrole každé šarže vést a uchovávat 1 rok po datu ukončení použitelnosti šarže, nejméně však 5 let od uvolnění šarže do oběhu, a na požádání tuto dokumentaci předložit Ústavu, b) zavést k dosažení cílů uvedených v písmeni a) odpovídající systém správné výrobní praxe nebo systém řízení kvality nebo postup založený na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech (HACCP); v případě, že osoba, která vyrábí veterinární přípravkyveterinární přípravky, zavede systém řízení kvality nebo postup založený na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech, musí takový systém nebo postup obsahovat prvky, které zajistí dosažení účinků předpokládaných zavedením systému správné výrobní praxe obdobně, a c) není-li současně držitelem rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, informovat tohoto držitele o všech významných skutečnostech, které mohou mít vliv na jakost veterinárního přípravkuveterinárního přípravku a na odpovědnost držitele stanovenou tímto zákonem, a poskytovat mu součinnost při plnění jeho povinností podle odstavce 1. (3) Osoba, která uvádí schválené veterinární přípravky do oběhu, anebo s nimi jinak zachází, je povinna a) uvádět veterinární přípravkyveterinární přípravky do oběhu za podmínek odpovídajících jejich schváleníschválení, b) dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním přípravkemveterinárním přípravkem uvedené na jeho obalu nebo v příbalové informaci, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděla, Ústavu a držiteli rozhodnutí o schváleníschválení veterinárního přípravkuveterinárního přípravku výskyt závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravkuveterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti a d) po dobu 5 let vést a uchovávat záznamy o nákupu a prodeji veterinárních přípravkůveterinárních přípravků, které obsahují název veterinárního přípravkuveterinárního přípravku, datum nákupu nebo prodeje, identifikaci dodavatele a údaje o nakoupeném množství. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na jakost veterinárních přípravkůveterinárních přípravků, b) požadavky správné výrobní praxe, c) obsah hlášení nežádoucích účinků nebo závad v jakosti veterinárních přípravkůveterinárních přípravků, d) výčet změn podléhajících schváleníschválení, vyžadujících odborné hodnocení, e) obsah údajů uváděných na obalu nebo v příbalové informaci veterinárního přípravkuveterinárního přípravku. § 66b (1) Držitel rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku je povinen a) zajistit, aby vlastnosti veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku zapsaného do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků odpovídaly údajům předloženým v řízení o zapsání veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, aby k veterinárnímu technickému prostředkuveterinárnímu technickému prostředku byly připojeny pokyny pro zacházení s ním, které odpovídají podmínkám rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku a následných změn, a požádat Ústav o schváleníschválení každé změny obsahu údajů oproti stavu v okamžiku rozhodnutí o jeho zápisu nebo schváleníschválení poslední změny, a to před provedením změny, b) zaznamenávat a vyhodnocovat případy hlášení nežádoucích příhod veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, vést a uchovávat o nich záznamy a poskytovat je Ústavu, a to spolu s podáním žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků; za nežádoucí příhodu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku se považuje jakékoliv selhání nebo zhoršení charakteristik, popřípadě účinnosti veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku nebo nepřesnost v označení veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, nebo v návodu k jeho použití, které vedou nebo by mohly vést k nezamýšlené nebo škodlivé odezvě po jeho použití, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděl, Ústavu výskyt závažné nežádoucí příhody veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku nebo závady v jeho jakosti a informovat Ústav o provedených opatřeních; za závažnou nežádoucí příhodu se považuje úmrtí, ohrožení života nebo trvalé či významné poškození zdraví zvířete nebo osoby, která veterinární technický prostředekveterinární technický prostředek používá nebo provádí jejich údržbu a servis, anebo vážné ohrožení jejich zdraví, d) v případě výskytu nežádoucí příhody veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku nebo závady v jeho jakosti učinit opatření k nápravě a omezení nepříznivého působení veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, včetně jeho případného stažení z oběhu, e) v případě výskytu nežádoucí příhody veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení, f) zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání zapsaného veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku ve shodě s dostupnými vědeckými poznatky, g) poskytovat Ústavu na požádání informaci o objemu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků uvedených do oběhu a h) poskytovat Ústavu na požádání vzorky zapsaného veterinárního prostředku. (2) Osoba, která vyrábí veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky, je povinna je vyrábět a kontrolovat způsobem, který zajistí, že jsou vyráběny a uváděny do oběhu v jakosti odpovídající jejich určenému použití a v souladu s údaji předloženými Ústavu v souvislosti se zápisem veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku nebo se změnou v jeho zápisu. (3) Osoba, která uvádí zapsané veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky do oběhu, anebo s nimi jinak zachází, je povinna a) uvádět veterinární technické prostředkyveterinární technické prostředky do oběhu za podmínek odpovídajících jejich zápisu do Seznamu veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, b) dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním technickým prostředkemveterinárním technickým prostředkem, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděla, Ústavu a držiteli rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku výskyt závažné nežádoucí příhody nebo závady v jakosti veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku a d) po dobu 5 let vést a uchovávat záznamy o nákupu a prodeji veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, které obsahují název veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku, datum nákupu nebo prodeje, identifikaci dodavatele a údaje o nakoupeném množství. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na jakost veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, b) obsah hlášení nežádoucích příhod nebo závad v jakosti veterinárních technických prostředkůveterinárních technických prostředků, c) obsah údajů uváděných na obalu nebo v návodu k použití veterinárního technického prostředkuveterinárního technického prostředku. HLAVA IX NÁHRADA NÁKLADŮ A ZTRÁT VZNIKLÝCH V SOUVISLOSTI S NEBEZPEČNÝMI NÁKAZAMI § 67 (1) ChovateliChovateli se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených k tlumení některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a k ochraně před jejich šířením, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně izolaci zvířat v hospodářstvíhospodářství a zákaz jejich přemísťování od doby vzniku podezření z výskytu nákazy a po potvrzení jejího výskytu. (2) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje náhradu za a) náklady na utraceníutracení nebo porážkuporážku nemocných a podezřelých zvířat vnímavých druhů a za neškodné odstranění jejich kadáverů; v odůvodněných případech se poskytne i náhrada za neškodné odstranění jejich produktů, b) utracené nebo poražené zvíře, c) očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hospodářstvíhospodářství a jeho zařízení (vybavení), d) nařízené očkování, e) dodržování opatření v ochranných pásmech, pásmech dozoru a dalších pásmech s omezením, f) dodržování opatření ve stanovené pozorovací době před ukončením mimořádných veterinárních opatření a opětovným zástavem zvířat do hospodářstvíhospodářství. (3) Jde-li o nákazu nebo nemoc přenosnou ze zvířat na člověka, které jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690, poskytuje se také náhrada a) za zničení kontaminovaných krmivkrmiv a kontaminovaného zařízení hospodářstvíhospodářství, které nemůže být dezinfikováno v souladu s odstavcem 2 písm. c), b) za prokázané ztráty způsobené výpadkem produkce hospodářského zvířetehospodářského zvířete v době provádění nařízených mimořádných veterinárních opatření a v souvislosti s nimi. (4) Jde-li o nebezpečnou nákazu včel, poskytuje se také náhrada za včelařské zařízení, pomůcky, úly a jejich vybavení, zlikvidované nebo znehodnocené na základě nařízených mimořádných veterinárních opatření. (5) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže chovatelchovatel nesplnil schválený program ozdravování zvířat podle § 5 odst. 3 písm. c), povinnost uvědomit krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem k předcházení vzniku, zamezení šíření a tlumení nebezpečných nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka, anebo nařízená opatření k tlumení nákaz. (6) Náhrada podle odstavce 1 se sníží o 10 %, pokud a) chovatelchovatel nezabezpečil provedení stanovených vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví, kontroly dědičnosti zdraví a kontroly pohody zvířat, nebo b) chovatelchovatel nesplnil povinnosti chovatelechovatele týkající se označování a evidence zvířat podle plemenářského zákona9d). § 67a (1) Uživateli honitby se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených k tlumení některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a k ochraně před jejich šířením, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně zajištění odběru vzorků nebo sběr kadáverů volně žijících živočichů. (2) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje náhradu za a) ulovenou nebo utracenou volně žijící zvěř, b) očistu a dezinfekci 1. dopravního prostředkudopravního prostředku sloužícího k přepravě uhynulých, ulovených nebo utracených volně žijících živočichů, 2. místa nálezu kadáveru uhynulého volně žijícího živočicha, nebo 3. zařízení pro uchovávání a odběr vzorků od uhynulých, ulovených nebo utracených volně žijících živočichů, c) zřízení kafilerního boxu, d) dodržování opatření v ochranných pásmech, pásmech dozoru a dalších pásmech s omezením. (3) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže uživatel honitby nezajistil nařízený odběr vzorků, neprovedl nařízený sběr kadáverů volně žijících živočichů, nesplnil povinnost uvědomit krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem k předcházení vzniku, zamezení šíření a tlumení nebezpečných nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka, anebo nařízená opatření k tlumení nákaz. (4) Náhrada podle odstavce 1 se sníží o 10 %, pokud uživatel honitby nezabezpečil provedení stanovených povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví volně žijící zvěře. § 67b (1) Osobě obhospodařující zemědělskou půdu se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených k tlumení některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a k ochraně před jejich šířením, jde-li o výskyt této nákazy nebo nemoci u volně žijících živočichů, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně omezení, zákaz sklizně nebo nařízení změny agrotechnických postupů. (2) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje náhradu za a) zemědělské plodiny a porosty na zemědělské půdě, na které se vztahují mimořádná veterinární opatření, b) dodržování opatření v ochranných pásmech, pásmech dozoru a dalších pásmech s omezením. (3) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže osoba obhospodařující zemědělskou půdu nesplnila nařízená opatření k tlumení nákaz. § 68 (1) Náhrada podle § 67, 67a nebo 67b se poskytuje ve výši prokázaných účelně vynaložených nákladů a způsobených ztrát. (2) Jde-li o náhradu za utracené nebo poražené zvíře anebo ulovenou nebo utracenou volně žijící zvěř, poskytuje se ve výši obvyklé ceny zdravého zvířete téhož druhu a kategorie v místě a době vzniku škody, snížené a) o to, co bylo chovatelichovateli poskytnuto za zužitkovatelné části těla zvířete a zužitkovatelné produkty, b) o 20 % obvyklé ceny zvířete, bylo-li zvíře utraceno nebo poraženo v důsledku nebezpečné nákazy, jestliže chovatelchovatel nevyužil možnosti preventivního očkování, pro které byla schválena očkovací látka. § 69 (1) Osobám, které pro nařízená opatření k tlumení nákaz nemohly dočasně vykonávat svou obvyklou pracovní nebo jinou výdělečnou činnost anebo ji mohly vykonávat jen v omezeném rozsahu, náleží náhrada ušlého výdělku, pokud jim tato náhrada nepřísluší od zaměstnavatele, anebo náhrada ušlého zisku. (2) Osobám, které byly nuceny zdržovat se z důvodu uvedeného v odstavci 1 mimo své bydliště, náleží náhrada zvýšených nákladů na přechodné ubytování a stravování podle zvláštních právních předpisů.35) (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na osoby, kterým byla poskytnuta náhrada podle § 67, 67a nebo 67b. § 70 (1) Nestanoví-li předpisy Evropské unie jinak, poskytuje se náhrada podle § 67, 67a nebo 67b z prostředků státního rozpočtu, a to na základě žádosti chovatele, uživatele honitby, osoby obhospodařující zemědělskou půdu nebo osoby uvedené v § 69. Tato žádost může být podána nejdříve první den následující po dni utracení nebo poražení zvířat, a nedochází-li k utracení nebo poražení zvířat, nejdříve první den následující po ukončení nařízených opatření k tlumení nákaz, a nejpozději do 8 týdnů ode dne utracení nebo poražení zvířat, a nedochází-li k utracení nebo poražení zvířat, nejpozději do 8 týdnů ode dne skončení nařízených opatření k tlumení nákaz. Jedná-li se o náhradu v případě nebezpečné nákazy včel, může být žádost podána nejdříve první den následující po dni utracení včel nebo včelstev, a nedochází-li k utracení včel nebo včelstev, nejdříve první den následující po oznámení nebo vyhlášení nařízených opatření k tlumení nákaz, a nejpozději do 6 měsíců ode dne utracení včel nebo včelstev, a nedochází-li k utracení včel nebo včelstev, nejpozději do 6 měsíců ode dne ukončení nařízených opatření k tlumení nákaz. K posouzení, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady a v jaké výši, si vyžádá ministerstvo stanovisko krajské veterinární správy. Není-li žádost podána v uvedené lhůtě, nárok na náhradu zaniká. (2) ChovateliChovateli, uživateli honitby nebo osobě obhospodařující zemědělskou půdu může být na náhradu podle § 67, 67a nebo 67b poskytnuta přiměřená záloha. (3) Prováděcí právní předpis a) stanoví podrobněji postup při uplatňování náhrady podle § 67, 67a nebo 67b a náležitosti žádosti o její poskytnutí, b) může stanovit při výskytu kterých dalších, zejména exotických nákaz, popřípadě i nemocí přenosných ze zvířat na člověka se poskytuje náhrada a v jakém rozsahu. HLAVA X PŘESTUPKY § 71 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatelechovatele nebo některý z požadavků na přemístění a přepravu zvířat stanovených v § 4 odst. 1 písm. a) až e) a g) až i), § 4 odst. 2, § 5 odst. 1 písm. a) až c), § 5 odst. 2, § 6 odst. 1 až 4 a 7, § 7 nebo stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990, b) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatelechovatele stanovených v § 4 odst. 1 písm. f), § 4 odst. 3, 5 a 6 nebo v § 5f odst. 1, c) nesplní nebo poruší některou z povinností pořadatele svodu zvířatsvodu zvířat stanovenou v § 9 odst. 2 a 3, d) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktůživočišných produktů stanovených v § 20 odst. 2 písm. c) až e), § 21 odst. 1 až 8, 10, 12 a 14, § 25 odst. 1, § 27a odst. 1, 3 až 8 nebo v § 27b odst. 1 až 8, e) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka stanovených v § 5 odst. 1 písm. d) až i), § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1 nebo stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, f) nesplní nebo poruší některou z povinností v oblasti programů ozdravování zvířat stanovenou nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, g) nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 13 odst. 4, nebo nesplní nebo poruší některé z opatření podle § 53 odst. 1, h) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 19 odst. 1 až 5 nebo v § 20 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a b), i) nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 2, § 30 odst. 1, § 31, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1 a 7, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1, 2 a 8 až 13, § 38c odst. 1 až 4 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, j) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122, k) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků chovatelechovatele stanovených předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), l) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků stanovených v § 39a odst. 2 nebo v § 42 odst. 2, 3 a 5, nebo vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost jako soukromý veterinární lékař, ačkoli nesplňuje požadavky stanovené v § 60, m) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatelechovatele nebo osoby zacházející se živočišnými produkty stanovenou v § 40 odst. 1, 3 a 4, n) nesplní nebo poruší některou z povinností provozovatele útulku pro zvířata stanovenou v § 42 odst. 6 až 8, o) nesplní nebo poruší povinnost vlastníka, nájemce, pachtýře nebo provozovatele stanovenou v § 48a odst. 5, p) nesplní nebo poruší povinnost uživatele pokusných zvířat stanovenou v § 56b, q) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatelechovatele hospodářských zvířat stanovenou v § 64a odst. 3 nebo v § 64b odst. 1 až 3, r) nesplní nebo poruší povinnost prohlížitele včelstev stanovenou v § 64c odst. 2, s) vykonává některou z činností, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, schválení tímto orgánem nebo registrace u tohoto orgánu, bez tohoto povolení, tohoto schválení nebo této registrace, vykonává některou z činností bez podání oznámení nebo ověření odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu31), anebo vykonává některou z činností, k níž není odborně způsobilá, t) nepředloží zásilku veterinárního zboží k pohraniční veterinární kontrole na pohraniční veterinární stanici v souladu s čl. 47 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, u) neoznámí předem fyzický příchod zásilky veterinárního zboží orgánům provádějícím pohraniční veterinární kontrolu způsobem stanoveným v čl. 56 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 nebo ve lhůtě stanovené prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1013, v) nesplní nebo poruší opatření uložená orgány veterinární správy podle čl. 66 odst. 3 nebo 6 nebo čl. 67 nebo čl. 137 odst. 2 a 3 nebo čl. 138 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, x) jiným jednáním, než je uvedeno v písmenech a) až v), nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku veterinární péče63), y) nesplní závazný pokyn orgánu veterinární správy, nebo z) nesplní nebo poruší některou z povinností vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) a x), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) až v) a y), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. z). § 72 Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatelechovatele nebo některý z požadavků na přemístění a přepravu zvířat stanovených v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až c), § 5 odst. 2 až 6, § 5f odst. 1, § 6 odst. 1 až 4 a 7 nebo stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990, b) nesplní nebo poruší některou z povinností týkajících se registrace, schvalování nebo vysledovatelnosti stanovenou v § 5a odst. 1, 6 a 7, § 5b odst. 1, 5 a 7, § 5d nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691, c) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků pro přepravu zvířat a péči o ně v průběhu přepravy stanovených v § 7, d) nesplní nebo poruší některou z povinností týkajících se přemísťování zvířat nebo živočišných produktů stanovenou v § 8 odst. 3 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686, nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154, e) nesplní nebo poruší některou z povinností pořadatele svodu zvířatsvodu zvířat stanovenou v § 9 odst. 2 a 3, nebo některou z podmínek na vnitrostátní přepravu pro provozovatele cirkusu nebo jiného veřejného vystoupení se zvířaty stanovenou v § 9a odst. 1, f) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 20 odst. 2 písm. c) až e), § 21 odst. 14, § 24 odst. 1, § 25 odst. 1 až 4, § 26, § 27 odst. 1, § 27a odst. 1, 3 až 8 nebo v § 27b odst. 1 až 4, 6 a 7, g) nesplní nebo poruší některou z povinností k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka stanovenou v § 11 odst. 1 a 3, § 12 odst. 1 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 anebo některou z povinností chovatelechovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. d) až i), h) nesplní nebo poruší některou z povinností v oblasti programů ozdravování zvířat stanovenou nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, i) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 18 odst. 1, 2 a 4, § 22 odst. 1 až 4, § 23 odst. 1 až 3 nebo v § 24a, j) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 39 odst. 3 a 4, § 39a odst. 2 a 3, § 40, § 41 odst. 1 až 4, § 42 odst. 3, 5, 6 a 8, § 48a odst. 5, § 56b, § 64a odst. 2 a 3 nebo v § 64b odst. 1 až 3, nebo vykonává veterinární léčebnou a preventivní činnost jako soukromý veterinární lékař, ačkoli nesplňuje požadavky stanovené v § 60, k) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 13 odst. 4, nebo nesplní nebo poruší některé z opatření podle § 53 odst. 1, l) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovených v § 19 odst. 1 až 5, § 20 odst. 1 a 2 písm. a) a b) nebo v § 21 odst. 1, 7, 8, 10 a 12, m) nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 2, § 30 odst. 1, § 31, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1 a 7, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1, 2 a 8 až 13, § 38c odst. 1 až 4 nebo stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, n) nesplní nebo poruší některou z povinností nebo některý z požadavků stanovených nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 nebo předpisem Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48), o) vykonává některou z činností, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, schválení tímto orgánem nebo registrace u tohoto orgánu, bez tohoto povolení, tohoto schválení nebo této registrace, vykonává některou z činností bez podání oznámení nebo ověření odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu31), anebo vykonává některou z činností, k níž není odborně způsobilá, p) nepředloží zásilku veterinárního zboží k pohraniční veterinární kontrole na pohraniční veterinární stanici v souladu s čl. 47 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, q) neoznámí předem fyzický příchod zásilky veterinárního zboží orgánům provádějícím pohraniční veterinární kontrolu způsobem stanoveným v čl. 56 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 nebo ve lhůtě stanovené prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1013, r) nesplní nebo poruší opatření uložená orgány veterinární správy podle čl. 66 odst. 3 nebo 6 nebo čl. 67 nebo čl. 137 odst. 2 a 3 nebo čl. 138 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, s) jiným jednáním, než je uvedeno v písmenech a) až r), nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku veterinární péče63), t) nesplní závazný pokyn orgánu veterinární správy, u) nesplní nebo poruší některou z povinností vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření, v) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66a odst. 1 písm. f) až h), § 66a odst. 3 písm. a), b) a d), § 66b odst. 1 písm. f) až h), § 66b odst. 2 nebo § 66b odst. 3 písm. a), b) a d), x) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66a odst. 2, nebo y) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66 odst. 1, § 66a odst. 1 písm. a) až e), § 66a odst. 3 písm. c), § 66b odst. 1 písm. a) až e) nebo § 66b odst. 3 písm. c). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že a) jako soukromý veterinární lékař nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4a odst. 4, § 5g, § 6 odst. 7, § 12 odst. 2, § 61 odst. 1, 3 a 5, § 62 odst. 2, § 66 odst. 3 a 4 nebo nesplní některou z povinností stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, b) jako vysoká škola uskutečňující akreditovaný magisterský studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny v rozporu s § 4a odst. 6 nesplní některou z povinností stanovených v § 4a odst. 4 nebo v rozporu s § 5h nesplní některou z povinností stanovených v § 5g, c) jako soukromý veterinární technik nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 64 odst. 3 a 4, d) jako výrobce pasů nebo distributor pasů nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4b odst. 2 nebo 3, nebo e) jako provozovatel poštovní služby nebo jiné doručovací služby nepředá veterinárnímu inspektorovi zásilku podle § 53b odst. 2. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až e), b) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f), s) a v), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) až j) a x), d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) až r), t) a y), e) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. u). § 74 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává krajská veterinární správa, s výjimkou přestupků podle § 72 odst. 1 písm. v) až y), které projednává Ústav. Přestupky podle § 71 odst. 1 písm. j) a k) a přestupky podle § 72 odst. 1 písm. n) projednává celní úřad. (2) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. HLAVA XI USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 75 (1) Náhradu nákladů a ztrát vzniklých plněním povinností podle tohoto zákona, zejména prováděním nařízených mimořádných veterinárních opatření, poskytuje stát jen za podmínek a v rozsahu stanovených tímto zákonem. (2) Bylo-li při výkonu státního veterinárního dozoru zjištěno nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy89) nebo předpisy Evropské unie, může Státní veterinární správaStátní veterinární správa uložit tomu, u něhož k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo, plnou nebo částečnou náhradu nákladů tímto orgánem vynaložených. (3) Náklady spojené s výkonem prohlídky jatečných zvířatjatečných zvířat a masa a s veterinárním vyšetřením a posouzením živočišných produktůživočišných produktů je povinen hradit provozovatel podniku, závodu nebo jiného zařízení, ve kterém jsou tyto kontrolní činnosti prováděny, a to ve výši minimálních sazeb stanovených předpisem Evropské unie o úředních kontrolách35a); pro účely placení se výše nákladů přepočte na českou měnu podle referenčního směnného kurzu Evropské centrální bankybanky uveřejněného Komisí v Úředním věstníku na příslušné období. V případě prohlídky skotu, který musí být v souladu s předpisy Evropské unie upravujícími pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií7c) vyšetřen na bovinní spongiformní encefalopatii, se výše náhrady zvyšuje o částku stanovenou prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis také stanoví podmínky vyšetřování, včetně věkové hranice skotu, který musí být na bovinní spongiformní encefalopatii vyšetřen. (4) Zjistí-li Státní veterinární správaStátní veterinární správa, že ve stanovené lhůtě nedošlo k odstranění nedostatků zjištěných při běžné kontrole, je chovatelchovatel nebo provozovatel podniku, závodu nebo jiného zařízení, ve kterém jsou kontrolní činnosti prováděny, povinen nahradit náklady dodatečné kontroly. O náhradě nákladů podle odstavců 2 a 3 a o náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách35b) rozhodne Státní veterinární správaStátní veterinární správa. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji Státní veterinární správaStátní veterinární správa. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly. (5) Náklady spojené s prováděním pohraniční veterinární kontroly podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách79) je povinen hradit dovozce nebo jeho zástupce, a to ve výši částky stanovené pro účely výpočtu skutečných nákladů spojených s prováděním každé jednotlivé pohraniční veterinární kontroly. O náhradě nákladů spojených s prováděním pohraniční veterinární kontroly rozhodne krajská veterinární správa. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji krajská veterinární správa, která ji uložila. Výši částky nákladů pro účely výpočtu skutečných nákladů spojených s prováděním každé jednotlivé pohraniční veterinární kontroly stanoví prováděcí právní předpis. Náklady podle věty první zahrnují i náhradu nákladů úřední kontroly dovozu ekologických produktů a produktů z přechodného období z třetích zemí92). (6) Vývozce uhradí náklady veterinární kontroly spojené s vydáním veterinárního osvědčení k vývozu zvířat nebo živočišných produktů podle § 38b odst. 1 nebo s ověřením veterinárního osvědčení pro vývoz krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů podle § 38b odst. 3. O náhradě nákladů veterinární kontroly rozhodne krajská veterinární správa. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji krajská veterinární správa, která ji uložila. Výši paušální částky nákladů veterinární kontroly stanoví prováděcí právní předpis. § 75a (1) Právní předpis Státní veterinární správyStátní veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních se označuje názvem nařízení Státní veterinární správyStátní veterinární správy. Způsob vyhlášení nařízení Státní veterinární správyStátní veterinární správy a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů93). (2) Nařízení Státní veterinární správyStátní veterinární správy, které se týká územního obvodu kraje nebo jeho části přesahující územní obvod obceobce, se vyvěsí na úřední desce krajského úřadu a všech obecních úřadů, jejichž území se týká, na dobu nejméně 15 dnů a musí být každému přístupné u krajské veterinární správy, krajského úřadu a u všech obecních úřadů, jejichž území se týká. (3) Nařízení Státní veterinární správyStátní veterinární správy, které má celostátní povahu nebo se týká územních obvodů více krajů, se vyvěsí na úředních deskách ministerstva a krajských úřadů, jejichž území se týká, na dobu nejméně 15 dnů a zveřejňuje se neprodleně na internetových stránkách Státní veterinární správyStátní veterinární správy. Pokud jsou nařízením Státní veterinární správyStátní veterinární správy podle věty první ukládány povinnosti i jiným subjektům, než jsou chovateléchovatelé hospodářských zvířathospodářských zvířat, zveřejňuje se nařízení také v celostátním rozhlasovém nebo televizním vysílání. Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je povinen umožnit bezplatně zástupci Státní veterinární správyStátní veterinární správy zveřejnění těchto opatření, jejich změny nebo ukončení ihned, jakmile byl o to požádán. (4) Pro změnu nebo ukončení nařízených mimořádných veterinárních opatření se použijí přiměřeně odstavce 2 a 3. § 76 (1) Stanoviska uplatněná k územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. Závazné posudky Státní veterinární správyStátní veterinární správy vydávané podle § 56 jsou závazným stanoviskem podle správního řádu36a). O schválení a registraci, popřípadě schválení nebo registraci, podle tohoto zákona nebo předpisu Evropské unie se místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydává doklad64) o schválení a registraci, popřípadě schválení nebo registraci. Pokud se v tomto zákoně používá pojmu územní řízení nebo stavební řízení, rozumí se tím také společné územní a stavební řízení podle stavebního zákona. (2) Odvolání proti rozhodnutí krajské veterinární správy podle § 42 odst. 3 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. d) nemá odkladný účinek. Toto rozhodnutí je vykonatelné dnem oznámení. Vydání rozhodnutí o individuální výjimce z nařízených mimořádných veterinárních opatření podle § 49 odst. 1 písm. c) nebo rozhodnutí o změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření podle § 49 odst. 1 písm. d) může být prvním úkonem v řízení, pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků řízení. (3) Správní řád se neuplatní v řízení a) o opatření podle § 13 odst. 3 a podle § 53 odst. 1 písm. a) až d), které veterinární inspektor ústně oznámí kontrolované nebo povinné osobě podle kontrolního řádu; o svých zjištěních a nařízených opatřeních pořídí záznam, jehož kopii předá kontrolované nebo povinné osobě. Kontrolovaná osoba může proti tomuto opatření podat námitky, a to do záznamu o tomto opatření, anebo písemně nejpozději do 3 dnů ode dne předání záznamu. Podané námitky nemají odkladný účinek. Podaným námitkám může zcela vyhovět krajská veterinární správa; neučiní-li tak, předloží námitky bez odkladu Ústřední veterinární správě, jejíž rozhodnutí je konečné a doručuje se kontrolované osobě, b) o ukončení opatření podle § 13 odst. 5 a podle § 53 odst. 2; o ukončení těchto opatření vyhotoví krajská veterinární správa zápis, jehož kopii doručí kontrolované osobě. § 76a Nestanoví-li tento zákon jinak, a) řídí se uznávání odborné způsobilosti osoby, která je oprávněna o takové uznání požádat a hodlá vykonávat na území České republiky regulovanou činnost uvedenou v tomto zákoně, zákonem o uznávání odborné kvalifikace31), b) může osoba, která je státním příslušníkem jiného členského státu, je v něm usazena a vykonává v souladu s jeho právními předpisy regulovanou činnost uvedenou v tomto zákoně, vykonávat tuto činnost dočasně nebo příležitostně i na území České republiky na základě ověření dokladů o její odborné způsobilosti a písemného oznámení podle zákona o uznávání odborné kvalifikace31); pro tuto osobu platí obdobně práva a povinnosti držitele povolení nebo osvědčení podle tohoto zákona, c) je proškolená osobaproškolená osoba, která získala kvalifikaci v jiném členském státě v souladu s předpisy Evropské unie a může tuto kvalifikaci prokázat, oprávněna k výkonu činnosti na území České republiky v rozsahu těchto předpisů. § 77 (1) Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle předpisů účinných v době jeho zahájení. (2) Povolení k výkonu odborné veterinární činnosti vydané podle dřívějších předpisů se považuje za povolení nebo registraciregistraci podle tohoto zákona. Neodpovídá-li však povolení k provozování asanačního podniku podmínkám tohoto zákona, je ten, komu povolení svědčí, povinen požádat ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona Státní veterinární správu, aby rozhodla o uvedení povolení v soulad s tímto zákonem. Neučiní-li tak a nerozhodne-li Státní veterinární správa z vlastního podnětu, dříve vydané povolení zaniká. (3) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s výsledky jednání orgánů Evropské unie a orgánů České republiky a) podniky, v nichž budou po dobu přechodného období uplatňovány veterinární požadavky na jejich provoz odchylně od požadavků stanovených prováděcími právními předpisy, b) odchylné veterinární požadavky na provoz jednotlivých podniků uvedených pod písmenem a) a dobu trvání přechodného období. § 77a Závazný posudek a vyjádření Státní veterinární správyStátní veterinární správy podle § 56 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena. § 77b Působnosti stanovené obciobci podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti, s výjimkou § 46 písm. c). § 77c (1) Kde se v předpisech Evropské unie mluví o a) příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo kompetentní autoritě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ústřední úřad, do jehož působnosti náleží výkon příslušného oprávnění nebo provedení příslušného opatření, anebo úřad, na který byly výkon příslušného oprávnění nebo provádění příslušného opatření přeneseny, b) příslušném orgánu nebo příslušném veterinárním úřadu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona orgán veterinární správy, do okruhu jehož působnosti byly výkon příslušného oprávnění nebo provádění příslušného opatření tímto zákonem svěřeny, popřípadě do okruhu jehož působnosti se zřetelem na svůj význam, povahu a srovnatelné úkoly náleží. (2) Opatření k zajištění dodržování povinností, k odstranění zjištěných nedostatků a k jednotnému uplatňování požadavků stanovených předpisy uvedenými v odstavci 1 se uskutečňují způsoby stanovenými tímto zákonem. (3) Osoby, které jsou povinny plnit povinnosti uložené jim tímto zákonem, jsou povinny plnit v oblasti veterinární péče také povinnosti, které pro ně vyplývají z předpisů uvedených v odstavci 1. § 77d Krajská veterinární správa neprojedná ve společném řízení přestupek podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů, je-li k jeho projednání příslušná jiná krajská veterinární správa, ani k takovému přestupku nepřihlédne při určení druhu a výměry správního trestu. § 78 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4a odst. 8, § 4b odst. 2 písm. d), § 4b odst. 3 písm. c), § 5 odst. 7, § 5e odst. 5, § 6 odst. 8, § 10 odst. 3, § 18 odst. 6, § 19 odst. 3 a 8, § 21 odst. 19, § 21a odst. 5, § 22 odst. 6, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst. 5, § 27 odst. 4, § 27a odst. 10, § 27b odst. 9, § 38b odst. 5, § 38c odst. 5, § 39 odst. 5, § 40 odst. 4, § 41 odst. 5, § 42 odst. 10 a 11, § 48 odst. 2, § 50 odst. 10, § 53 odst. 8, § 53a odst. 3, § 53d odst. 3 a 5, § 59 odst. 6 a 9, § 64 odst. 6, § 64a odst. 5, § 64b odst. 1 až 4, § 64c odst. 4, § 66a odst. 4, § 66b odst. 4, § 70 odst. 3 a § 75 odst. 3 až 6. § 78a (1) V § 11 odst. 1, § 12 odst. 2 písm. b), § 13 odst. 1 a 2, § 16 odst. 2, § 17 odst. 2, § 18 odst. 2, § 20 odst. 6 a 7 písm. a), § 23 odst. 1 písm. d), § 23 odst. 2, § 27 odst. 2 a 3, § 40 odst. 1 písm. b), § 40 odst. 5, § 41 odst. 1 písm. g) a h), § 42 odst. 3 písm. a) a b), § 47 odst. 4, § 48 odst. 1 písm. d), § 49 odst. 1 a 2, § 50 odst. 1, § 51 odst. 1, § 64 odst. 1 větách první a druhé, § 64 odst. 5, § 76 odst. 2 a 3 a v nadpisu k § 49 se slova „okresní veterinární správa“ v příslušném pádu a čísle nahrazují slovy „krajská veterinární správa“ v příslušném pádu a čísle. (2) V § 13 odst. 1 písm. b), § 16 odst. 2, § 40 odst. 1 písm. a) větách první a druhé a písm. d) na prvním i druhém místě, § 40 odst. 2 úvodní části ustanovení a písm. a), § 41 odst. 2 a 3, § 54 odst. 1 písm. n) na prvním i druhém místě a § 77a se slova „konfiskáty živočišného původu“ v příslušném pádu a čísle nahrazují slovy „vedlejší živočišné produktyživočišné produkty“ v příslušném pádu a čísle. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů § 81 Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb. a zákona č. 63/1999 Sb., se mění takto: Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., „Sazebník správních poplatků“ se mění takto: 1. Položka 67 zní: „Vydání rozhodnutí o výsledku pohraniční veterinární kontroly (§ 37 zákona č.166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) \| ---\|--- \\- za každou i započatou tunu zásilky živých zvířat\| Kč 170,- \\- za každou i započatou tunu zásilky živočišných produktů, krmiv a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz\| Kč 110,- nejméně Kč 1 120,- nejvýše Kč 11 900,-“. 2. Položka 68 včetně poznámky zní: „a) Schválení veterinárního přípravku a veterinárního technického prostředku (§ 65 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) \| Kč 3 000,- ---\|--- b) Vydání osvědčení k výrobě veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků (§ 65 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) \| Kč 6 000,- Poznámka: Úkon zpoplatňovaný podle písmene a) této položky zahrnuje i zápis veterinárního přípravku a veterinárního technického prostředku do Seznamu schválených veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků.". 3. Položka 69 zní: „Vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete mimo včel (§ 6 zákona č.166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) \| ---\|--- \\- za jedno zvíře\| Kč 50,- \\- za více než jedno zvíře \| Kč 100,-“. 4. Položka 70 zní: „Vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů (§ 27 zákona č.166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) \| Kč 100,-“. ---\|--- 5. Položka 71 zní: „a) Vydání osvědčení o splnění požadavků a podmínek pro zacházení se živočišnými produkty (§ 22 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) \| Kč 500,- ---\|--- b) Vydání závazného posudku (§ 56 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) \| Kč 300,-“. 6. Položka 72 zní: „a) Registrace soukromého veterinárního lékaře (§ 60 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) \| Kč 2 000,- ---\|--- b) Registrace soukromého veterinárního technika (§ 64 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) \| Kč 1 000,- c) Vydání povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti (§ 50 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) \| Kč 2 000,- d) Vydání povolení k provozování asanačního podniku (§ 50 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů) \| Kč 3 000,- e) Vydání povolení k provozování jiné veterinární asanační činnosti (§ 51 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů)\| Kč 1 000,-“. 7. Položka 73 zní: „a) Vydání rozhodnutí o schválení chovu nebezpečných druhů zvířat \| ---\|--- za jedno zvíře\| Kč 3 000,- za více než jedno zvíře \| Kč 5 000,- b) Udělení akreditace uživatelského zařízení k chovu zvířat pro pokusné účely \| Kč 10 000,-“. ČÁST PÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 82 Zrušují se: 1. Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb., zákona č. 437/1991 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb. 2. Zákon č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., zákona č. 437/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 348/1992 Sb., zákona č. 112/1994 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 83 Tento zákon nabývá účinnosti šedesátým dnem po dni vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha k zákonu č. 166/1999 Sb. PODMÍNKY UZNÁNÍ OSVĚDČENÍ PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU VYDÁVAJÍCÍHO ČLENSKÉHO STÁTU, KTERÉ POTVRZUJE ZÁKONNÉ VYKONÁVÁNÍ POVOLÁNÍ VETERINÁRNÍHO LÉKAŘE Bulharsko V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Bulharsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Bulharsku po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Estonsko 1. V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Estonsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Estonsku po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení. 2. V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení. Chorvatsko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 8. říjnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Chorvatska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako chorvatské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Chorvatska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Litva V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Lotyšsko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Německo V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství dokládají odbornou přípravu dosaženou na území bývalé Německé demokratické republiky, která nesplňuje všechny základní požadavky odborné přípravy uvedené v § 59 odst. 1, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci jako dostatečný důkaz, pokud dokládají odbornou přípravu zahájenou před sjednocením Německa, opravňují držitele k výkonu činnosti veterinárního lékaře na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady uvedené v § 59 odst. 2 písm. a) a jsou doplněny osvědčením vydaným příslušnými německými orgány dokládajícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly danou činnost na území Německa po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Slovensko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovenska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Slovinsko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Rumunsko V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Rumunsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Rumunsku po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Ostatní členské státy V případě osob z ostatních členských států musí osvědčení příslušného úřadu vydávajícího členského státu uvádět, že se tato osoba zákonným způsobem podílela na výkonu povolání veterinárního lékaře po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Příloha č. 2 k zákonu č. 166/1999 Sb. NÁKAZY A NEMOCI PŘENOSNÉ ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA, KTERÉ JSOU POVAŽOVÁNY ZA NEBEZPEČNÉ, A JEJICH PŮVODCI A. Nákazy uvedené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882. B. Ostatní nákazy a) nákazy společné více druhům zvířat: 1. hydroperikarditida přežvýkavců 2. krymsko-konžská hemoragická horečka 3. leptospiróza 4. listerióza 5. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana) 6. salmonelóza (invazivní sérovary – jejich původci) 7. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) 8. trichinelóza 9. tuberkulóza (Mycobacterium suis, Mycobacterium avium) 10. tularémie 11. verotoxigenní Escherichia coli 12. vezikulární stomatitida b) nákazy skotu: 1. anaplasmóza skotu 2. babesióza skotu 3. hemoragická septikémie (pasteurelóza) 4. hlavnička 5. theilerióza 6. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse) c) nákazy ovcí a koz: 1. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí) 2. klusavka 3. nakažlivá agalakcie 4. nemoc Nairobi d) nákazy koní: 1. piroplasmóza koní e) nákazy prasat: 1. encefalitida způsobená virem Nipah 2. vezikulární choroba prasat 3. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat) 4. prasečí epidemická diarhoe 5. těšínská choroba prasat f) nákazy drůbeže: 1. cholera drůbeže 2. mykoplasmóza drůbeže (Mycoplasma synoviae) 3. tyf drůbeže g) nákazy včel: 1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu) 2. roztočíková nákaza včel h) nákazy ryb: 1. epizootický vředový syndrom i) ostatní nákazy: 1. leishmanióza 2. neštovice velbloudů. C. Nákazy uvedené v rozhodnutí Světové organizace pro zdraví zvířat č. XXXI ze dne 27. května 2004 o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení, nejsou-li uvedeny v části A nebo B. Příloha č. 3 k zákonu č. 166/1999 Sb. SEZNAM NÁKAZ A NEMOCÍ PŘENOSNÝCH ZE ZVÍŘAT NA ČLOVĚKA PRO ÚČELY POSKYTOVÁNÍ NÁHRADY NÁKLADŮ A ZTRÁT a) nákazy společné více druhům zvířat: 1. Aujeszkyho choroba 2. brucelóza (Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis) 3. echinokokóza (hydatidóza) 4. horečka Údolí Rift 5. hydroperikarditida přežvýkavců 6. japonská encefalitida 7. katarální horečka ovcí 8. krymsko-konžská hemoragická horečka 9. leptospiróza 10. listerióza 11. mor skotu 12. myiáza (Cochliomya hominivorax, Chrysomya bezziana) 13. Q horečka 14. salmonelóza (invazivní sérovary – jejich původci) 15. slintavka a kulhavka 16. sněť slezinná 17. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) 18. trichinelóza 19. tuberkulóza (Mycobacterium bovis, Mycobacterium suis, Mycobacterium avium, Mycobacterium tuberculosis) 20. tularémie 21. verotoxigenní Escherichia coli 22. vezikulární stomatitida 23. vzteklina 24. západonilská horečka b) nákazy skotu: 1. anaplasmóza skotu 2. babesióza skotu 3. enzootická leukóza skotu 4. hemoragická septikémie (pasteurelóza) 5. hlavnička 6. infekční rinotracheitida skotu (IBR, IBR/IPV) 7. nodulární dermatitida skotu 8. plicní nákaza skotu 9. theilerióza 10. trichomonáza 11. trypanosomiáza (přenášená mouchou tse-tse) 12. venerická kampylobakterióza skotu c) nákazy ovcí a koz: 1. enzootické zmetání ovcí (chlamydióza ovcí) 2. epididymitida beranů (Brucella ovis) 3. klusavka 4. mor malých přežvýkavců 5. nakažlivá agalakcie 6. nakažlivá pleuropneumonie koz 7. nemoc Nairobi 8. neštovice ovcí a neštovice koz d) nákazy koní: 1. encefalomyelitida koní (východní) 2. encefalomyelitida koní (západní) 3. hřebčí nákaza 4. infekční anémie koní (nakažlivá chudokrevnost koní) 5. infekční arteritida koní 6. mor koní 7. nakažlivá metritida koní 8. piroplasmóza koní 9. Surra (Trypanosoma evansi) 10. venezuelská encefalomyelitida koní 11. vozhřivka e) nákazy prasat: 1. africký mor prasat 2. encefalitida způsobená virem Nipah 3. klasický mor prasat 4. reprodukční a respirační syndrom prasat 5. vezikulární choroba prasat 6. virová gastroenteritida (transmisivní gastroenteritida prasat) 7. prasečí epidemická diarhoe f) nákazy drůbeže: 1. aviární influenza (vysoce patogenní a nízkopatogenní) 2. cholera drůbeže 3. mykoplasmóza drůbeže (Mycoplasma gallisepticum, Mycoplasma synoviae) 4. newcastleská choroba 5. pulorová nákaza (Salmonella pullorum) 6. tyf drůbeže g) nákazy včel: 1. hniloba včelího plodu (evropská hniloba včelího plodu) 2. mor včelího plodu (americká hniloba včelího plodu) 3. roztoč Tropilaelaps (infestace včel roztočem Tropilaelaps) 4. roztočíková nákaza včel 5. tumidóza (Aethina tumida) 6. varroáza včel h) nákazy ryb: 1. epizootická nekróza krvetvorné tkáně 2. nakažlivá chudokrevnost lososů (ISA): infekce rodu Isavirus (ISAV) s genotypem HPR s delecí 3. herpesviróza Koi (herpesviróza kapra Koi) 4. infekční nekróza krvetvorné tkáně 5. virová hemoragická septikémie i) ostatní nákazy: 1. epizootické hemoragické onemocnění (jelenovitých) 2. leishmanióza 3. neštovice velbloudů 1) Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/74/ES ze dne 22. září 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/97/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací. 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013 ze dne 28. června 2013 o vzorových identifikačních dokladech pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek, vyhotovení seznamu území a třetích zemí a požadavcích na formát, grafickou úpravu a jazyky prohlášení potvrzujících splnění některých podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/625 ze dne 4. března 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o požadavky na vstup zásilek určitých zvířat a zboží určených k lidské spotřebě do Unie, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1013 ze dne 16. dubna 2019 o oznamování zásilek určitých kategorií zvířat a zboží, které vstupují do Unie, s předstihem. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1602 ze dne 23. dubna 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o společný zdravotní vstupní doklad doprovázející zásilky zvířat a zboží na místo určení. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666 ze dne 24. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o podmínky pro monitorování přepravy a příjezdu zásilek obsahujících určité zboží ze stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu do zařízení v místě určení v Unii. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1873 ze dne 7. listopadu 2019 o postupech koordinovaného provádění zesílených úředních kontrol příslušnými orgány na stanovištích hraniční kontroly u produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a směsných produktů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2074 ze dne 23. září 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro zvláštní úřední kontroly zásilek obsahujících určitá zvířata a zboží, které pocházejí z Unie a do Unie se vracejí poté, co jim třetí země zakázala vstup, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090 ze dne 19. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o případy podezření na nesoulad nebo zjištěného nesouladu s pravidly Unie pro používání nebo rezidua farmakologicky účinných látek, které jsou povoleny ve veterinárních léčivých přípravcích nebo jako doplňkové látky, nebo s pravidly Unie pro používání nebo rezidua zakázaných nebo nepovolených farmakologicky účinných látek. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zvířat a zboží osvobozených od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, zvláštní kontroly osobních zavazadel cestujících a malých zásilek zboží, které není určeno k uvedení na trh, zasílaných fyzickým osobám, a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 142/2011, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro úřední kontroly zásilek zvířat a zboží v režimu tranzitu, překládky a další přepravy přes území Unie, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 798/2008, (ES) č. 1251/2008, (ES) č. 119/2009, (EU) č. 206/2010, (EU) č. 605/2010, (EU) č. 142/2011, (EU) č. 28/2012, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 a rozhodnutí Komise 2007/777/ES, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2126 ze dne 10. října 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o pravidla pro zvláštní úřední kontroly u některých kategorií zvířat a zboží, opatření, která mají být přijata po provedení těchto kontrol, a některé kategorie zvířat a zboží osvobozené od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2129 ze dne 25. listopadu 2019, kterým se stanoví pravidla pro jednotné uplatňování měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol u některých zásilek zvířat a zboží vstupujících do Unie, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2130 ze dne 25. listopadu 2019, kterým se stanoví podrobná pravidla pro opatření, která mají být provedena během a po skončení kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zvířat a zboží, na které se vztahují úřední kontroly na stanovištích hraniční kontroly. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, sledovatelnost a veterinární požadavky při přemísťování zárodečných produktů určitých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení akvakultury a dopravců vodních živočichů. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990 ze dne 28. dubna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky a požadavky na certifikaci pro přemísťování vodních živočichů a produktů živočišného původu z vodních živočichů v rámci Unie. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/999 ze dne 9. července 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty a sledovatelnost zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/2154 ze dne 14. října 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky, požadavky na certifikaci a hlášení pro přemísťování produktů živočišného původu ze suchozemských zvířat v rámci Unie. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2235 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení, vzorová úřední osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií zvířat a zboží do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 599/2004, prováděcí nařízení (EU) č. 636/2014 a (EU) 2019/628, směrnice 98/68/ES a rozhodnutí 2000/572/ES, 2003/779/ES a 2007/240/ES, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2236 ze dne 16. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení pro vstup zásilek vodních živočichů a určitých produktů živočišného původu z vodních živočichů do Unie a jejich přemísťování v rámci Unie a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1251/2008, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/403 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a (EU) 2017/625, pokud jde o vzorová veterinární osvědčení a vzorová veterinární/úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých kategorií suchozemských zvířat a jejich zárodečných produktů do Unie a jejich přemísťování mezi členskými státy a o úřední certifikaci týkající se těchto osvědčení, a kterým se zrušuje rozhodnutí 2010/470/EU, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/630 ze dne 16. února 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o některé kategorie zboží osvobozeného od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, a kterým se mění rozhodnutí Komise 2007/275/ES, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/934 ze dne 9. června 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení klasického moru prasat, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933 ze dne 14. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013, pokud jde o pravidla pro neobchodní přesuny ptáků v zájmovém chovu u určitého území nebo třetí země do členského státu. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2037 ze dne 22. listopadu 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o výjimky z povinností týkajících se registrace zařízení akvakultury a vedení záznamů provozovatelů. 1b) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 2) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, nařízení Komise (ES) č. 745/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002. 3) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3a) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 4) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4a) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv, nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 5) Například zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 7a) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. 7c) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. 7g) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. 8) Zákon č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 13a zákona č. 246/1992 Sb. 9a) Zákon č. 378/2007 Sb. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Čl. 8 a příloha č. V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. 9c) Vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění vyhlášky č. 232/2005 Sb. 9d) § 22 a násl. zákona č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 420 a násl. občanského zákoníku. 11) Zákon č. 258/2000 Sb. Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. § 12, 12d a 12f zákona č. 246/1992 Sb. 13c) Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97. 14) Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97. 14a) Nařízení Komise (ES) č. 1739/2005 ze dne 21. října 2005, kterým se stanoví veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy. 14d) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 14e) Například nařízení Rady (EHS) č. 2377/90, nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách, vyhláška č. 291/2003 Sb., vyhláška č. 273/2000 Sb., vyhláška č. 132/2004 Sb., o mikrobiologických požadavcích na potraviny, způsobu jejich kontroly a hodnocení, vyhláška č. 158/2004 Sb., kterou se stanoví maximálně přípustné množství reziduí jednotlivých druhů pesticidů v potravinách a potravinových surovinách, ve znění vyhlášky č. 68/2005 Sb., vyhláška č. 305/2004 Sb., kterou se stanoví druhy kontaminujících a toxikologicky významných látek a jejich přípustné množství v potravinách. 14f) Čl. 5 a oddíl I přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění. Čl. 18 odst. 4 a čl. 18 odst. 8 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 48 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/627 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2074/2005, pokud jde o úřední kontroly. 15) § 2 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb. 16) Například zákon č. 449/2001 Sb., vyhláška č. 244/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů. 17a) Nařízení Rady (EHS) č. 1907/90 ze dne 26. června 1990 o některých obchodních normách pro vejce, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2295/2003 ze dne 23. prosince 2003, kterým se zavádí prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1907/90 o některých obchodních normách pro vejce, v platném znění. Vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění vyhlášky č. 264/2003 Sb. 17c) Příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 17ca) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. 17cb) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 17f) Příloha III oddíl IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění. Příloha I oddíl IV kapitola VIII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, v platném znění. 17g) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 17h) Čl. 6 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 138 odst. 2 písm. j) a čl. 148 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 17k) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17l) Například příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 853/2004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. 17m) Čl. 18 odst. 8 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 43 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/627 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2074/2005, pokud jde o úřední kontroly. 17n) Příloha II kapitoly I až III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. 17o) Čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. 17p) Příloha II kapitola IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. 17y) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1602. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1873. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2074. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2126. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2129. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2130. 18a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2004 Sb., ve znění zákona č. 444/2005 Sb. 23a) § 3 písm. h) a i) zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 24a) § 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. 25) § 102 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 25b) Například § 15 odst. 3 vyhlášky č. 299/2003 Sb. 25c) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 25g) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 25h) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 25l) § 4c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 291/2009 Sb. 25i) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1523/2007 ze dne 11. prosince 2007, kterým se zakazuje uvádět na trh, dovážet do Společenství a vyvážet z něj kočičí a psí kůže a výrobky obsahující tyto kůže. 25m) Čl. 48 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, v platném znění. 25l) Nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality. Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. 25n) Například zákon č. 246/1992 Sb., zákon č. 378/2007 Sb., zákon č. 110/1997 Sb. 25k) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 26) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 28) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29a) Zákon č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky. 30) § 44 a násl. zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 30a) § 124 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. 31) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 31a) § 98 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb. 31b) Například § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 10/1999 Sb., kterým se zrušuje nařízení vlády č. 192/1998 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, § 41 odst. 4 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, § 44b a 58 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 32) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 381/1991 Sb., ve znění zákona č. 318/2004 Sb. 32a) § 89 až 90 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 165/2006. 32b) § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 32c) Vyhláška č. 329/2003 Sb., o informačním systému Státní veterinární správy. 33) Například zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. 34a) Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 35a) Čl. 79 odst. 1 písm. b) a příloha IV kapitola II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 35b) Čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 36a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 37) Příloha III oddíl IX kapitola I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 38) Příloha III oddíl IX kapitola II část III bod 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 39) Rozhodnutí Rady 79/542/EHS, v platném znění. Rozhodnutí Komise 94/984/ES, 97/221/ES, 2000/572/ES, 2000/585/ES, 2000/609/ES, 2003/779/ES a 2004/438/ES, v platném znění. 39) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 43) § 4 zákona č. 255/2012 Sb. 44) § 7, § 8 písm. a) a c), § 9, 20 zákona č. 255/2012 Sb. 45) § 7, § 8 písm. c), § 9 písm. b), § 10 odst. 2, § 20 zákona č. 255/2012 Sb. 46) § 7, § 8 písm. a), c), e) a f), § 9 písm. b), § 10 odst. 2 a § 20 zákona č. 255/2012 Sb. 47) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013. 49) Čl. 6 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013. 50) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013. 51) § 20 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 52) Příloha XIV část B bod I odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), v platném znění. 53) § 23 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 54) § 8 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 55) Příloha VII část VI nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. 56) § 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 57) Příloha III oddíl IX kapitola I část I a II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 58) Příloha III oddíl IX kapitola I část III odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 59) Bod 3.5 přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 60) Čl. 3 bod 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 61) Příloha III oddíl IX kapitola II část III bod 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. 62) § 1046 občanského zákoníku. 63) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Nařízení Rady (ES) č. 1/2005. Nařízení Komise (ES) č. 1739/2005. Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 o systému identifikace a evidence ovcí a koz. Nařízení Komise (ES) č. 911/2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1760/2000, pokud jde o ušní značky, zvířecí pasy a evidenci zemědělských podniků. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původů zoonóz, vyskytujících se v potravním řetězci, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1177/2006 ze dne 1. srpna 2006, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumících metod v rámci národních programů pro tlumení salmonel u drůbeže. Nařízení Komise (EU) č. 517/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Unie zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonely u nosnic Gallus gallus, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2160/2003 a nařízení Komise (EU) č. 200/2010. Nařízení Komise (EU) č. 200/2012 ze dne 8. března 2012 o cíli Unie zaměřeném na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium u hejn brojlerů, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003. Nařízení Komise (ES) č. 200/2010 ze dne 10. března 2010, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu určitých sérotypů salmonel v reprodukčních hejnech dospělé drůbeže druhu Gallus gallus. Nařízení Komise (EU) č. 1190/2012 ze dne 12. prosince 2012 o cíli Unie zaměřeném na snížení výskytu Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium v hejnech krůt, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění. Nařízení Komise 2074/2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1375 ze dne 10. srpna 2015, kterým se stanoví zvláštní předpisy pro úřední kontroly trichinel v mase, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2406/96 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 543/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso, v platném znění. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 ze dne 20. dubna 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat. Nařízení Komise (EU) 2015/1474 ze dne 27. srpna 2015 o použití recyklované teplé vody k odstraňování povrchové mikrobiální kontaminace jatečně upravených těl. Nařízení Komise (ES) č. 589/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro vejce, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1825/2000 ze dne 25. srpna 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, v platném znění. Nařízení Komise (ES) 275/2007 o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa ze dne 15. března 2007. Nařízení Komise (ES) č. 566/2008 ze dne 18. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 26/2004. Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22. prosince 2009 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1950/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků stanoví seznam základních látek k léčbě koňovitých, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2017/644 ze dne 5. dubna 2017, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu obsahu dioxinů, PCB s dioxinovým efektem a PCB bez dioxinového efektu v některých potravinách a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 589/2014. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/585 ze dne 27. dubna 2020 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2021, 2022 a 2023 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů, v platném znění. Nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90. Nařízení Komise (ES) č. 401/2006 ze dne 23. února 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství mykotoxinů v potravinách, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/E, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatech používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1321/2013 ze dne 10. prosince 2013, kterým se na úrovni Unie stanoví seznam primárních produktů kouřových aromat povolených pro použití jako takové v potravinách nebo na jejich povrchu a/nebo k výrobě sekundárních kouřových aromat, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 ze dne 16. května 2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 931/2011 ze dne 19. září 2011 o požadavcích na sledovatelnost stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 pro potraviny živočišného původu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 101/2013 ze dne 4. února 2013 o použití kyseliny mléčné ke snižování povrchové mikrobiální kontaminace u jatečně upravených těl skotu. Nařízení Rady (ES) č. 1255/97 ze dne 25. června 1997 o kritériích Společenství pro místa zastávek a o změně plánu cesty uvedeného v příloze směrnice 91/628/EHS, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 636/2014 ze dne 13. června 2014 o vzoru osvědčení pro obchod s nestaženou velkou volně žijící zvěří. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1602. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2122. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/999. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2235. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2236. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/403. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/934. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1933. 64) § 151 zákona č. 500/2004 Sb. 65) Čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003. 66) Čl. 18 odst. 7 písm. j) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 ze dne 8. února 2019 o zvláštních pravidlech pro provádění úředních kontrol produkce masa a pro produkční a sádkovací oblasti pro živé mlže v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 67) Čl. 17 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 68) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů. 69) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 70) Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 71) Příloha III oddíl I kapitola VI nařízení (ES) č. 853/2004. Čl. 18 odst. 7 písm. c) a čl. 18 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 ze dne 8. února 2019 o zvláštních pravidlech pro provádění úředních kontrol produkce masa a pro produkční a sádkovací oblasti pro živé mlže v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 72) Čl. 102 až 107 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 73) Čl. 103 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 74) Čl. 104 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 75) Čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 76) Příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění. 77) Čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004. 79) Čl. 79 odst. 1 písm. a), čl. 79 odst. 2 písm. a) a čl. 82 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 80) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688. 81) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990. 82) Například nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686. 83) Rozhodnutí Světové organizace pro zdraví zvířat č. XXXI ze dne 27. května 2004 o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení. 84) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu, v platném znění. 85) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014. 86) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, v platném znění. 87) Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů. 88) Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 89) Například zákon č. 246/1992 Sb., zákon č. 378/2007 Sb., zákon č. 110/1997 Sb. 90) Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. 91) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009, nařízení Komise (EU) č. 142/2011. 92) Čl. 80 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 45 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007, v platném znění. 93) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.
Zákon č. 169/1999 Sb.	Zákon č. 169/1999 Sb. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 3. 8. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 58/1999 * ČÁST PRVNÍ - VÝKON TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY (§ 1 — § 82) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státním zastupitelství (§ 83 — § 83) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži (§ 84 — § 84) * ČÁST PÁTÁ - § 86 (§ 86 — § 86) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (29/2024 Sb.) 169 ZÁKON ze dne 30. června 1999 o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VÝKON TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY HLAVA I Díl 1 Obecná ustanovení § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje výkon trestu odnětí svobody (dále jen „výkon trestu“) ve věznicích a ve zvláštních odděleních vazebních věznic. (2) Účelem výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „trest“) je prostředky stanovenými tímto zákonem působit na odsouzené tak, aby snižovali nebezpečí recidivy svého kriminálního chování a vedli po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem, chránit společnost před pachateli trestných činůtrestných činů a zabránit jim v dalším páchání trestné činnosti. (3) Výkonem trestu se podle tohoto zákona rozumí též výkon trestního opatření odnětí svobody uloženého mladistvému; jeho výkonem se sleduje dosažení účelu stanoveného zákonem o soudnictví ve věcech mládeže. (4) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která v době spáchání provinění dovršila patnáctý a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. § 2 Hlavní zásady výkonu trestu (1) Trest může být vykonáván jen takovým způsobem, který respektuje důstojnost osobnosti odsouzeného a omezuje škodlivé účinky zbavení svobody; tím však nesmí být ohrožena potřeba ochrany společnosti. (2) S odsouzenými ve výkonu trestu se musí jednat tak, aby bylo zachováno jejich zdraví, a pokud to doba výkonu trestu umožní, podporovaly se takové postoje a dovednosti, které odsouzeným pomohou k návratu do společnosti a umožní vést po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem. § 3 Orgán zajišťující výkon trestu (1) Střežení odsouzených, dozor nad nimi, metody zacházení s odsouzenými a stanovené podmínky výkonu trestu zajišťuje Vězeňská služba České republiky (dále jen „Vězeňská služba“). (2) Vězeňská službaVězeňská služba je oprávněna odsouzeným vydávat pokyny a příkazy a používat vůči nim jen taková omezení a donucovací prostředky, které připouští zvláštní zákon.1) O použití těchto omezení a donucovacích prostředků, nejde-li o předvádění odsouzeného mimo objekt věznice, Vězeňská službaVězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu. (3) Povinnosti a oprávnění příslušníka Vězeňské službyVězeňské služby stanoví zvláštní zákon.1) Pokyny a příkazy v rozsahu stanoveném tímto zákonem jsou oprávněni vydávat vedle příslušníků Vězeňské službyVězeňské služby i zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby. (4) Zaměstnancem Vězeňské službyZaměstnancem Vězeňské služby se pro účely tohoto zákona rozumí jak zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce ve Vězeňské služběVězeňské službě, tak příslušník Vězeňské službyVězeňské služby. § 4 Poradní komise (1) K uplatňování poznatků, forem a metod zacházení s odsouzenými, které napomáhají k dosažení účelu výkonu trestu a k ochraně práv odsouzených, zřídí ředitel věznice poradní komisi (dále jen „komise“) z odborníků, kteří zejména působí v oblasti práce s pachateli trestných činůtrestných činů a osobami se sociálně patologickým nebo obdobným rizikovým způsobem chování, kteří se mohou spolupodílet na naplňování účelu trestu nebo kteří se mohou podílet na zajištění začlenění odsouzeného po výkonu trestu do společnosti nebo na zajištění jeho léčby. Členem komise nemůže být zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. (2) Členy komise jmenuje s jejich souhlasem ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) na návrh ředitele věznice na dobu čtyř let, a to i opakovaně. Ředitel věznice ministrovi podává návrhy na jmenování členů komise prostřednictvím generálního ředitele Vězeňské službyVězeňské služby. Komise se skládá minimálně z pěti členů. (3) Ministr odvolá člena komise, jestliže poruší závažným způsobem nebo opakovaně povinnosti vyplývající z členství v komisi, a to na návrh ředitele věznice nebo předsedy komise. Ředitel věznice ministrovi podává návrh na odvolání člena komise prostřednictvím generálního ředitele Vězeňské službyVězeňské služby. (4) Činnost člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu. Vězeňská službaVězeňská služba poskytne členovi komise při cestách v souvislosti s výkonem činnosti cestovní náhrady ve stejném rozsahu, výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce pro zaměstnance v pracovním poměru; za pravidelné pracoviště člena komise se pro účely cestovních náhrad považuje místo jeho bydliště. (5) Člen komise má povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozví v souvislosti s výkonem své funkce. Zprostit této povinnosti může člena komise ministr. Člen komise je povinen účastnit se jednání komise a podílet se řádně na její činnosti. (6) Předseda komise každoročně do 31. března podává generálnímu ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby souhrnnou písemnou zprávu o činnosti komise za uplynulý rok. Ke zprávě o činnosti komise připojí své stanovisko ředitel věznice. Generální ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby vypracuje na základě zpráv komisí jednotlivých věznic celkovou komplexní zprávukomplexní zprávu o jejich činnosti a předloží ji ministrovi nejpozději do 31. května. (7) Způsob jednání a vnitřní organizaci komise stanoví statut a jednací řád komise, který vydá generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby. § 5 Místo výkonu trestu (1) Trest se vykonává ve věznici nebo ve zvláštním oddělení vazební věznice. Věznice zřizuje a zrušuje ministr a jejich správu vykonává Vězeňská službaVězeňská služba podle zvláštního zákona.1) (2) Vyžaduje-li zdravotní stav odsouzeného poskytnutí zdravotních služeb, které nelze poskytnout ve zdravotnickém zařízení Vězeňské službyVězeňské služby, a výkon trestu nelze přerušit, trest se na nezbytně nutnou dobu vykonává poskytovateli zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službouVězeňskou službou, přičemž střežení odsouzeného v takovém případě zajišťuje nejbližší věznice. Zvýšené náklady spojené s provedením takových opatření hradí zdravotnickému zařízení Vězeňská službaVězeňská služba. (3) Trestní opatření odnětí svobody u mladistvých,3b) kteří nepřekročili 19. rok svého věku, se vykonává odděleně od ostatních odsouzených, a to ve věznicích nebo zvláštních odděleních pro mladistvé s uplatňováním vnitřní diferenciace. § 6 Přijímání odsouzených do výkonu trestu (1) Do výkonu trestu lze přijmout odsouzeného jen na základě písemného nařízení výkonu trestu vyhotoveného soudem. Není-li k nařízení výkonu trestu připojeno písemné vyhotovení pravomocného rozsudku, soud je věznici zašle dodatečně. (2) Při přijetí do výkonu trestu musí být odsouzený prokazatelně seznámen se svými právy a povinnostmi podle tohoto zákona a řádu výkonu trestu a s vnitřním řádem věznice. Písemné vyhotovení seznámení s právy a povinnostmi v jazyce státu, jehož je občanem, nebo v jazyce, kterému rozumí, se bez odkladu předá odsouzenému. § 7 Umísťování odsouzených (1) Odděleně se umísťují odsouzení muži od odsouzených žen, odsouzené ženy, které mají ve výkonu trestu u sebe dítě, odsouzení s infekčním onemocněním nebo u nichž je podezření na infekční onemocnění a dále zpravidla odsouzení, kteří jsou: a) mladiství od dospělých, b) opakovaně ve výkonu trestu od odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu poprvé; k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu se nepřihlíží, c) odsouzeni za úmyslně spáchané trestné činytrestné činy od odsouzených za trestné činytrestné činy z nedbalosti, d) trvale pracovně nezařaditelní, e) osobami s poruchami duševními, poruchami chování, f) osobami s uloženým ochranným léčením a zabezpečovací detencí a g) velmi nebezpeční podle § 72a. (2) Odsouzení uvedení v § 67, 69 a 70 a příslušníci bezpečnostních sborů, vojáci z povolání a strážníci obecní policie, byť jejich služební nebo obdobný poměr již netrvá, vykonávají na základě doporučení odborných zaměstnanců trest ve specializovaných oddílech věznic zřízených generálním ředitelem Vězeňské službyVězeňské služby. (3) Na žádost odsouzeného může být trest vykonáván ve specializovaném oddílu věznice, který zřizuje pro jinou skupinu odsouzených než uvedenou v odstavci 2 se souhlasem ministra generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby. § 8 Typy věznic (1) Věznice se člení podle způsobu vnějšího střežení, zajištění bezpečnosti a režimu výkonu trestu do dvou typů, a to na věznici a) s ostrahou a b) se zvýšenou ostrahou. (2) Vedle základních typů věznic uvedených v odstavci 1 se zřizují zvláštní věznice pro mladistvé. (3) V rámci jedné věznice mohou být zřízena oddělení různých typů, pokud tím nebude ohrožen účel výkonu trestu. § 9 Zařazování odsouzených do typů věznic (1) O tom, do jakého typu věznice bude odsouzený zařazen k výkonu trestu, rozhoduje soud podle zvláštního zákona.4) (2) Odsouzený nastupuje výkon trestu ve věznici, kterou soud ve výzvě k nástupu trestu určil. Z důležitých důvodů může odsouzeného k nástupu výkonu trestu přijmout i jiná věznice. (3) Další umísťování odsouzených do jednotlivých věznic v souladu s rozhodnutím soudu o zařazení do určitého typu věznice provádí generální ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby ve spolupráci s ředitelem věznice, ve které odsouzený nastoupil k výkonu trestu. Po umístění odsouzeného do věznice podle věty první lze přemístit odsouzeného na dobu nikoliv přechodnou do jiné věznice stejného typu a stupně zabezpečení věznice s ostrahou na žádost odsouzeného nebo jiné osoby, ke které se odsouzený připojil, nebo i bez takové žádosti; k žádosti podané do tří měsíců od vyřízení předchozí žádosti se nepřihlíží, o čemž se žadatel vyrozumí. Přemístit odsouzeného podle věty druhé lze na základě a) rozhodnutí generálního ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby z důvodů hodných zvláštního zřetele v zájmu zabezpečení plnění účelu výkonu trestu nebo zabezpečení plnění úkolů Vězeňské službyVězeňské služby anebo z důvodu poskytnutí potřebných zdravotních služeb, nebo b) vzájemné dohody ředitelů věznic uplatňujících obdobné programy zacházení s odsouzenými za účelem prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu. Přeřazování odsouzených § 10 O přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu během výkonu trestu rozhoduje soud podle zvláštního zákona.4) § 11 Návrh ředitele věznice na přeřazení odsouzeného (1) Ředitel věznice je povinen podat soudu návrh na přeřazení odsouzeného do jiného typu věznice, má-li za to, že přeřazení přispěje k dosažení účelu výkonu trestu.4) (2) K návrhu na přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu ředitel věznice vždy připojí vyhodnocení průběhu a účinnosti programu zacházení s odsouzeným, zhodnocení průběhu a úspěšnosti výkonu ochranného léčení, pokud bylo odsouzenému uloženo, a uvede i další skutečnosti, které mohou mít význam pro rozhodnutí soudu. Současně označí důkazy, které navrhuje provést, pokud to soud bude považovat za potřebné. § 12 Návrh odsouzeného na přeřazení Oznámí-li odsouzený řediteli věznice, že podává soudu návrh na své přeřazení do jiného typu věznice, ředitel věznice zašle soudu i bez jeho výzvy přílohy uvedené v § 11 odst. 2. Vnitřní členění věznice s ostrahou § 12a (1) Věznice s ostrahou se podle stupně zabezpečení člení na oddělení a) s nízkým stupněm zabezpečení, b) se středním stupněm zabezpečení a c) s vysokým stupněm zabezpečení. (2) Do oddělení podle odstavce 1 jsou odsouzení umisťováni podle míry vnějšího a vnitřního rizika. (3) Vnější riziko vyjadřuje míru nebezpečnosti odsouzeného pro společnost, zejména s ohledem na trestnou činnost, za kterou mu byl uložen trest, délku trestu a formu zavinění a s přihlédnutím k tomu, zda již byl ve výkonu trestu. Vnitřní riziko vyjadřuje míru rizika ohrožení bezpečnosti během výkonu trestu s ohledem na individuální charakteristiku odsouzeného, v níž se zohledňují zejména povaha jeho trestné činnosti, nevykonaná ochranná opatření, průběh předchozích výkonů trestu a hrozba útěku. § 12b (1) Vyhodnocení míry vnějších a vnitřních rizik provede odborná komise, která je složena z vedoucího oddělení výkonu trestu nebo oddělení výkonu vazby a trestu anebo ředitelem věznice pověřeného zaměstnance tohoto oddělení, a dále z psychologa, speciálního pedagoga, sociálního pracovníka, vychovatele a popřípadě dalších zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby určených ředitelem věznice. Odborná komise toto vyhodnocení včetně doporučení na umístění do některého z oddělení věznice s ostrahou předá bez zbytečného odkladu řediteli věznice. (2) O umístění do některého z oddělení věznice s ostrahou rozhoduje ředitel věznice, ve které je odsouzený umístěn. Při svém rozhodování přihlédne k doporučení odborné komise; rozhodne-li odchylně od jejího doporučení, tento postup odůvodní a o rozhodnutí informuje Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). Rozhodnutí je třeba písemně vyhotovit a doručit odsouzenému. (3) Odsouzený umístěný do oddělení se středním nebo vysokým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou má právo do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí podle odstavce 2 podat návrh na umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení, o čemž musí být poučen. Tento návrh nemá odkladný účinek. (4) Návrh podle odstavce 3 se podává u ředitele věznice, který jej spolu s rozhodnutím o umístění do některého z oddělení věznice s ostrahou, podklady pro vydání tohoto rozhodnutí a dokladem o doručení tohoto rozhodnutí odsouzenému předloží neprodleně soudu. Díl 2 Místo výkonu trestu v objektech nespravovaných Vězeňskou službou § 13 Ministr může zřídit věznici i v jiném objektu, než který je ve správě Vězeňské služby, pokud s tím vlastník takového objektu souhlasí a uzavře smlouvu o zřízení věcného břemene. Objekt, ve kterém je věznice zřízena, spravuje a provozuje vlastník objektu na základě smlouvy uzavřené s Vězeňskou službou. Vězeňská služba však odpovídá za střežení, zacházení s odsouzenými a dodržování zákonných podmínek výkonu trestu. V těchto objektech rovněž provádí státní stavební dohled. Uzavřením smlouvy o správě a provozu není dotčeno právo dozoru a kontroly nad výkonem trestu. HLAVA II PRÁVA ODSOUZENÝCH Díl 1 Obecná ustanovení § 14 Vnitřní řád věznice Pro každou věznici stanoví její ředitel se souhlasem generálního ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby vnitřní řád věznice, který upravuje denní rozvrh chodu věznice, činnost odsouzených, jejich podíl na řešení otázek souvisejících se životem ve věznici a další záležitosti, stanoví-li tak tento zákon. Díl 2 Práva odsouzených § 15 Rovnost práv Odsouzeným ve výkonu trestu přísluší stejná práva za podmínek a v rozsahu stanoveném tímto zákonem. § 16 Sociální podmínky odsouzených a poskytování zdravotních služeb (1) Odsouzeným se poskytuje pravidelná strava za podmínek a v hodnotách, které odpovídají požadavku udržení zdraví a přihlížejí k jeho zdravotnímu stavu, věku a obtížnosti vykonávané práce. V rozsahu, v jakém to umožňuje provoz věznice, se přitom přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic odsouzených. (2) Jsou-li pro to vytvořeny ve věznici odpovídající stavební, materiální a hygienické podmínky, umožní se zejména odsouzeným umístěným ve výstupních oddílech věznic, aby si stravu připravovali sami z potravin dodaných věznicí. (3) Každý odsouzený musí mít zabezpečeno lůžko a uzamykatelnou skříňku k uložení osobních věcí. (4) Odívání odsouzených musí odpovídat klimatickým podmínkám a musí dostatečně chránit jejich zdraví. (5) Odsouzeným se zabezpečuje denně osmihodinová doba ke spánku, doba potřebná k osobní hygieně a úklidu, stravování, nejméně jednohodinová vycházka a přiměřené osobní volno. (6) Odsouzený má právo na zdravotní služby v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem5) s přihlédnutím k omezením vyplývajícím z účelu trestu. (7) Odsouzený s těžkým zdravotním postižením má právo na zajištění přiměřených podmínek umožňujících důstojný výkon trestu. (8) O závažném onemocnění odsouzeného nebo o jeho úrazu vyžadujícím hospitalizacihospitalizaci vyrozumí věznice bez odkladu osobu, kterou odsouzený určil, nebo jeho osobu blízkou; osobu blízkou nevyrozumí, pokud ji odsouzený požádal, aby tak neučinila. Věznice vždy vyrozumí bez odkladu některou z těchto osob v případě, že dojde k úmrtí odsouzeného. (9) Sociální pracovník věznice zajišťuje odsouzenému právo na poskytování sociálního poradenství, pomoci a podpory v rozsahu stanoveném zákonem upravujícím poskytování sociálních služeb. § 17 Korespondence (1) Odsouzený má právo přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení (dále jen „korespondence“) bez omezení, pokud zákon nestanoví jinak. (2) Vězeňská služba je oprávněna provádět kontrolu korespondence uvedené v odstavci 1; přitom je oprávněna seznámit se s obsahem zasílaných písemností. Pokud obsah korespondence zakládá podezření, že je připravován nebo páchán trestný čintrestný čin, Vězeňská služba korespondenci zadrží a předá ji orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení. (3) Kontrola korespondence mezi odsouzeným a jeho obhájcem, mezi odsouzeným a advokátemadvokátem, který odsouzeného zastupuje v jiné věci, mezi odsouzeným a státními orgány České republiky nebo diplomatickou misí anebo konzulárním úřadem cizího státu,6) anebo mezi odsouzeným a mezinárodní organizací, která podle mezinárodní úmluvy, jíž je Česká republika vázána, je příslušná k projednávání podnětů týkajících se ochrany lidských práv, je nepřípustná; ustanovení § 73 tím není dotčeno. Tato korespondence se adresátu odesílá a odsouzenému doručuje neprodleně. (4) Odsouzenému, který neumí nebo nemůže číst anebo psát, Vězeňská služba zajistí, aby mu byla došlá korespondence přečtena, nebo mu poskytne písařskou pomoc při sepisování žádostí, podání a stížností státním orgánům a mezinárodním organizacím uvedeným v odstavci 3 a při dopisování s advokátemadvokátem. (5) Korespondence odsouzeného, který nemá žádné peněžní prostředky, adresovaná orgánům uvedeným v odstavci 3 se odešle na náklady věznice. § 18 Užívání telefonu (1) Odsouzený má právo na použití telefonu ke kontaktu s osobou blízkou v době vymezené vnitřním řádem věznice; při tom může použít pouze telefon určený pro tento účel věznicí. Toto právo odsouzeného lze omezit pouze v odůvodněných případech, zejména je-li to nutné k ochraně bezpečnosti nebo práv jiných osob. (2) Odsouzený má právo na použití telefonu v době vymezené vnitřním řádem věznice ke kontaktu se svým obhájcem nebo advokátemadvokátem, který odsouzeného zastupuje v jiné věci. (3) V zájmu nápravy odsouzeného nebo z jiného závažného důvodu lze odsouzenému povolit použití telefonu ke kontaktu s jinou osobou, než jsou osoby uvedené v odstavcích 1 a 2. (4) Náklady spojené s použitím telefonu hradí odsouzený. (5) Nejde-li o telefonáty s osobou uvedenou v § 17 odst. 3 nebo § 61 odst. 9, je Vězeňská službaVězeňská služba oprávněna se seznamovat formou odposlechu s telefonáty uvedenými v odstavcích 1 a 3 a pořizovat jejich záznam. § 19 Návštěvy (1) Odsouzený má právo přijímat v čase určeném ředitelem věznice návštěvy blízkých osob na dobu 3 hodin během jednoho kalendářního měsíce. (2) Návštěvy probíhají zpravidla v místnostech k tomu určených. Návštěvy odsouzených umístěných v lůžkové části zdravotnického zařízení jsou možné jen tehdy, jestliže s tím ošetřující lékař s ohledem na zdravotní stav odsouzeného souhlasí. Je-li odsouzený umístěn u poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službouVězeňskou službou, projedná podmínky uskutečnění návštěvy Vězeňská službaVězeňská služba s poskytovatelem zdravotních služeb. (3) Nestanoví-li vnitřní řád věznice počet vyšší, mohou odsouzeného současně navštívit nejvýše 4 osoby včetně nezletilých dětí. Nezletilé děti ve věku do 15 let se mohou zúčastnit návštěvy pouze v doprovodu osoby starší 18 let. (4) V zájmu nápravy odsouzeného nebo z jiného závažného důvodu lze odsouzenému povolit návštěvu jiných než blízkých osob. Ředitelé věznic mohou ve zvlášť odůvodněných případech povolit návštěvu mezi odsouzenými, kteří jsou blízkými osobami. Náklady předvedení hradí v takovém případě odsouzení rovným dílem, nedohodnou-li se jinak. (5) Ředitel věznice může povolit uskutečnění návštěvy odsouzeného bez zrakové a sluchové kontroly zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby v prostorách k tomu určených. (6) V odůvodněných případech může ředitel věznice rozhodnout, že z bezpečnostních důvodů se návštěva uskuteční v místnosti, kde je návštěvník od odsouzeného oddělen přepážkou. (7) Při návštěvách jsou odsouzení povinni chovat se slušně a ohleduplně k ostatním přítomným osobám. Nesmějí odevzdávat nebo přijímat peníze, dopisy nebo jiné věci, s výjimkou věcí povolených ředitelem věznice nebo jím pověřeným zaměstnancem Vězeňské službyzaměstnancem Vězeňské služby. (8) Odsouzenému může ředitel věznice povolit v souvislosti s návštěvou opuštění věznice, lze-li mít důvodně za to, že tím nebude ohrožen účel výkonu trestu. (9) Zaměstnanec Vězeňské službyZaměstnanec Vězeňské služby je oprávněn návštěvu přerušit nebo předčasně ukončit bez náhrady, jestliže odsouzený nebo návštěvníci přes upozornění porušují pořádek, kázeň nebo bezpečnost věznice. § 20 Duchovní a sociální služby (1) Odsouzenému se zajišťuje právo na poskytování duchovních a dalších obdobných služeb sledujících humanitární cíle v rozsahu vyplývajícím ze zvláštních právních předpisů. (2) Věznice umožňují konat zpravidla v době pracovního klidu společné náboženské obřady odsouzených. Účast na náboženských obřadech je dobrovolná. Dobu konání společných náboženských obřadů vymezí vnitřní řád věznice. (3) K výkonu duchovní služby v místech, kde se vykonává trest odnětí svobody, jsou oprávněny pouze ty registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu tohoto práva podle zvláštního právního předpisu8) (dále jen „církev“). (4) Církev se může podílet na naplňování účelu výkonu trestu poskytováním duchovní služby zejména a) konáním bohoslužeb pro zájemce z řad odsouzených, b) individuálními rozhovory, pastoračními návštěvami a umožněním individuálního přístupu k náboženským úkonům, c) vedením studijních hodin k výkladu náboženských textů, d) zajišťováním duchovní a náboženské literatury a zpěvníků, e) pořádáním přednášek a besed, zejména s etickou tématikou, popřípadě koncertů hudebních skupin a jednotlivců, f) při přípravě odsouzených k jejich propuštění, g) dalšími vhodnými formami přispívajícími k dosažení účelu výkonu trestu. (5) Věznice informuje odsouzené o poskytování duchovní služby ve vnitřním řádu věznice nebo jiným vhodným způsobem. (6) Odsouzený nesmí být k účasti na bohoslužbách a jiných obřadech nebo k rozhovoru s osobami pověřenými církví nucen. Požádá-li odsouzený o umožnění návštěvy církví pověřené osoby, je věznice povinna jí tuto skutečnost neprodleně oznámit. (7) Církví pověřené osoby správa věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon trestu a vnitřní řád věznice. (8) Věznice je oprávněna odepřít možnost výkonu duchovní služby osobám, které se dopustily porušení povinností vyplývajících z právních předpisů pro výkon trestu nebo vnitřního řádu věznice. (9) Věznice umožňují obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností poskytovat odsouzeným sociální služby9) mající za cíl pomáhat odsouzeným při vytváření příznivých podmínek k tomu, aby mohli po propuštění vést soběstačný život v souladu se zákonem. § 21 Uspokojování kulturních potřeb (1) Odsouzený má právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk a časopisy, včetně zahraničních, pokud jsou rozšiřovány v České republice; tím není dotčeno právo Vězeňské služby odebrat odsouzenému věc, kterou by se narušoval účel výkonu trestu. (2) Odsouzený si může bezplatně půjčovat z vězeňské knihovny knihy včetně odborných publikací a právních předpisů. § 22 Používání dalších věcí (1) Odsouzený má právo půjčovat si a hrát společenské hry, které jsou ve věznici k dispozici. (2) Odsouzenému lze v odůvodněných případech umožnit zakoupení, zaslání, případně dovezení a používání dalších věcí, majících vztah k zajištění jeho dalšího vzdělávání, programu zacházení s odsouzeným podle § 41 (dále jen „program zacházení“), případně zájmové činnosti, pokud tyto věci nebudou v rozporu s účelem výkonu trestu a jejich množství, povaha nebo užívání nebudou narušovat pořádek v ubytovacím prostoru nebo škodit na zdraví anebo omezovat ostatní odsouzené. § 23 Nákup potravin a věcí osobní potřeby (1) Odsouzený má právo nakupovat nejméně jedenkrát týdně v prodejně věznice potraviny a věci osobní potřeby, případně věci pro zájmovou a vzdělávací činnost nebo k realizaci programu zacházení. Nákup se uskutečňuje formou bezhotovostní platby z té části peněžních prostředků, s níž může volně disponovat. Ředitel věznice může upřednostnit před nákupem úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, regulační poplatky, nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, nákladů spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání po propuštění a úhradu správních poplatků nebo odměny vynaložených v souvislosti s ověřením podpisu odsouzeného. (2) Ve věznici se pro odsouzené zřizují prodejny s potravinářským, drogistickým a průmyslovým zbožím. Minimální sortiment zboží stanoví vnitřní řád věznice. Nelze-li nákup tohoto zboží provádět v prodejně věznice, zajišťuje se prostřednictvím Vězeňské služby. (3) Nejvyšší peněžní částku, za kterou může odsouzený jednorázově nakoupit, stanoví vnitřní řád věznice. § 24 Přijetí balíčku (1) Odsouzený má právo jedenkrát za šest měsíců přijmout balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Právo na přijetí balíčku vzniká a lhůta podle věty první počíná dnem nástupu do výkonu trestu nebo dnem převedení z výkonu vazby. (2) Balíčky podléhají kontrole zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby. Odsouzenému se nepředají věci, které odporují účelu výkonu trestu nebo které není dovoleno mít u sebe, zejména věci, kterými by mohl ohrozit život a zdraví vlastní nebo jiných osob. Věci, které nemohou být předány odsouzenému a se kterými není třeba naložit podle právních předpisů jiným způsobem, se odešlou na náklady odsouzeného zpět odesílateli, kromě potravin s krátkodobou trvanlivostí nebo prošlou lhůtou spotřeby, které se zlikvidují. (3) Na balíčky obsahující prádlo, oděv a potřeby k realizaci programu zacházení, pro vzdělávání nebo zájmovou činnost a na balíčky obsahující věci pro potřeby dítěte, které má ve výkonu trestu jeho matka u sebe, se nevztahují omezení uvedená v odstavci 1. (4) Balíček, na jehož přijetí nemá odsouzený právo nebo jehož přijetí odsouzený odmítl, odešle věznice na náklady odsouzeného odesílateli. (5) Nemá-li odsouzený peněžní prostředky na odeslání nepředaných věcí nebo balíčku odesílateli, odešlou se na náklady věznice a vynaložené náklady se předepíší odsouzenému k úhradě jako náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody. § 25 Příjem peněz (1) Věznice uloží na svůj účet, na kterém vede peníze odsouzených (dále jen „zvláštní účetzvláštní účet“), peníze, které odsouzený předal věznici k úschově při nástupu do výkonu trestu nebo po přerušení výkonu trestu, peníze zaslané odsouzenému do věznice během výkonu trestu, pracovní odměnu, sociální kapesné, peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona a, pokud bezprostředně výkonu trestu předcházel výkon vazby nebo zabezpečovací detence, peníze zaslané po ukončení výkonu vazby věznicí, kde odsouzený vykonával vazbu, nebo po ukončení výkonu zabezpečovací detence ústavem pro výkon zabezpečovací detence. Peníze v cizí měně, které nelze směnit na českou měnu, uloží věznice společně s jinými věcmi odsouzeného. (2) Věznice peníze z peněžité odměny udělené podle tohoto zákona eviduje odděleně. (3) Věznice eviduje odděleně též účelově vázané peněžní prostředky, kterými jsou a) peníze zaslané odsouzenému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, a b) výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané odsouzené těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu trestu u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte. (4) Účelově vázané peněžní prostředky eviduje věznice pro každý účel samostatně. (5) Z peněz uložených na zvláštním účtuzvláštním účtu odsouzenému nenáleží úrok. Za uložení peněz na zvláštní účetzvláštní účet věznici od odsouzeného nenáleží úplata. (6) Odsouzenému, který ve výkonu trestu pracuje, a odsouzenému, kterému byly z peněz uložených na zvláštním účtuzvláštním účtu provedeny srážky, věznice jednou za kalendářní měsíc ve lhůtě stanovené vnitřním řádem věznice a ostatním odsouzeným jednou za kalendářní měsíc na jejich žádost poskytne informaci o výši zůstatku na zvláštním účtuzvláštním účtu ke dni vyhotovení informace včetně údaje o výši částky, se kterou může odsouzený nakládat, o výši úložného a o provedených srážkách. Informaci podle věty první poskytne věznice též při propuštění odsouzeného z výkonu trestu. § 25a (1) Pokud byly odsouzenému do věznice zaslány peníze, věznice o tom odsouzeného bez zbytečného odkladu vyrozumí. (2) Odsouzený má právo peníze zaslané mu do věznice odmítnout, nemůže však odmítnout peníze zaslané orgány veřejné moci nebo peníze zaslané v době trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo po prohlášení konkursu. (3) Pokud odsouzený zaslané peníze odmítne, peníze se na jeho náklady vrátí odesílateli; nemá-li odsouzený dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice náklady na odeslání z odesílaných peněz. § 26 Ochrana práv odsouzených včetně prostředků právní ochrany (1) Odsouzený smí k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů podávat stížnosti a žádosti orgánům příslušným k jejich vyřízení; stížnost, případně žádost musí být orgánu, jemuž je adresována, neprodleně odeslána. Ředitel věznice určí okruh zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby pověřených přebíráním a odesíláním stížností a žádostí a jejich evidencí; vytvoří takové podmínky pro podávání stížností a žádostí odsouzených, aby bylo vyloučeno, že s nimi budou zacházet jiné než oprávněné osoby. (2) Zaměstnanci Vězeňské službyZaměstnanci Vězeňské služby bez odkladu vyrozumí ředitele věznice, státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu, soudce nebo orgán, který provádí kontrolu věznice, o žádosti odsouzeného o rozmluvu a na jejich pokyn takovou rozmluvu ve věznici umožní. (3) Věznice bez odkladu vyrozumí státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu, jestliže dojde a) k úmrtí odsouzeného, b) k pokusu odsouzeného o sebevraždu, c) k sebepoškození odsouzeného s následkem přímého ohrožení života nebo s předpokladem újmy na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života odsouzeného a která vyžaduje lékařské ošetření, anebo k pokusu o takové sebepoškození, d) k jednání, kterým jiná osoba odsouzenému mohla způsobit smrt nebo způsobila nebo mohla způsobit újmu na zdraví, která porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje po dobu nejméně 7 dnů obvyklý způsob života odsouzeného a která vyžaduje lékařské ošetření, e) k fyzickému útoku odsouzeného proti zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby při výkonu služby nebo práce, jiné osobě, která se nachází v objektech nebo prostorech Vězeňské službyVězeňské služby, soudu, státního zastupitelství, ministerstva nebo v místech jejich činnosti, nebo proti jiné osobě během eskorty nebo předvádění odsouzeného, f) ke vzpouře nebo jinému odporu skupiny odsouzených proti povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě řádem výkonu trestu nebo vnitřním řádem věznice anebo proti pokynu nebo příkazu, který vydal zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby, g) k jednání, kterým zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby neoprávněně zvýhodnil odsouzeného nebo neoprávněně vůči němu užil násilí, anebo k jednání zaměstnance Vězeňské službyzaměstnance Vězeňské služby, které má znaky zneužití pravomoci úřední osoby nebo úplatkářství, h) k útěku odsouzeného nebo k jinému jeho závažnému jednání, jímž zmařil nebo podstatně ztížil výkon nebo účel trestu, nebo i) k nepřetržitému odmítání stravy odsouzeným po dobu alespoň 5 po sobě jdoucích dnů. (4) Odsouzený má právo na poskytování právní pomoci advokátemadvokátem, jenž má oprávnění v mezích svého zmocnění vést s odsouzeným korespondenci a hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby. Toto právo odsouzeného musí být zajištěno nejpozději do 24 hodin od přijetí žádosti. (5) Zaměstnanci Vězeňské službyZaměstnanci Vězeňské služby jsou povinni dbát na zachovávání práv, která odsouzení mají ve výkonu trestu. § 26a Sociální kapesné (1) Pokud nemá odsouzený ke dni, ke kterému podle vnitřního řádu věznice probíhá rozúčtování pracovní odměny, na zvláštním účtuzvláštním účtu uložené peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši dosahující alespoň částky stanovené vyhláškou ministerstva, poskytne věznice odsouzenému sociální kapesné v takové výši, aby měl na zvláštním účtuzvláštním účtu peníze, s nimiž může volně nakládat, ve výši odpovídající této částce. (2) Sociální kapesné se neposkytne odsouzenému, který v předchozím kalendářním měsíci odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil. (3) Sociální kapesné poskytnuté v době, kdy byl odsouzený poživatelem důchodu z důchodového pojištění nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen „důchod“) nebo výsluhového příspěvku nebo obdobného peněžitého plnění vypláceného z jiného státu nebo mezinárodní organizací (dále jen „výsluhový příspěvek“), který nebyl zaslán do věznice, je odsouzený povinen vrátit. O povinnosti podle věty první rozhodne ředitel věznice, proti tomuto rozhodnutí může odsouzený do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. Při správě placení sociálního kapesného, které je odsouzený povinen vrátit, a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na vrácení tohoto kapesného se použije obdobně § 36a. (4) Sociální kapesné věznice poskytuje v termínech stanovených vnitřním řádem věznice. § 27 Omezení a zbavení některých práv a svobod (1) Po dobu výkonu trestu jsou odsouzení povinni podrobit se omezením některých práv a svobod, jejichž výkon by byl v rozporu s účelem výkonu trestu nebo která nemohou být vzhledem k výkonu trestu uplatněna. (2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 jsou omezena práva a svobody na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, svobodu pohybu a pobytu, zachování listovního tajemství a tajemství jiných písemností, záznamů a zpráv a právo svobodné volby povolání. (3) Po dobu výkonu trestu odsouzeným nepřísluší právo na stávku, výkon práva sdružovat se ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích, zakládat odborové organizace a výkon práva sdružovat se v nich, právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, právo svobodné volby poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnického zařízení pro sebe a dítě, které má matka ve výkonu trestu odnětí svobody u sebe. Odsouzení nemohou ve výkonu trestu zakládat politické strany nebo politická hnutí, vykonávat právo sdružovat se v nich a nemohou vykonávat volené a jiné veřejné funkce. (4) O omezeních, jež budou uplatněna vůči odsouzenému ve výkonu trestu, proti němuž je vedeno trestní stíhání, a jsou-li splněny důvody vazby, rozhoduje soud podle zvláštního zákona. Díl 3 Povinnosti odsouzených § 28 Základní povinnosti odsouzených (1) Odsouzený je ve výkonu trestu povinen dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby, pracovat, pokud je mu přidělena práce a není uznán dočasně práce neschopným nebo není po dobu výkonu trestu uznán zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce, plnit úkoly vyplývající z programu zacházení, šetrně zacházet se svěřenými věcmi, nepoškozovat cizí majetek, dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku, a i jinak zachovávat ustanovení vnitřního řádu věznice. Dále je povinen dodržovat opatření a pokyny podle zvláštních právních předpisů10) k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. (2) Odsouzený je dále povinen a) podrobit se osobní a další prohlídce v zájmu zajišťování vnitřního pořádku ve věznici a vyloučení toho, aby u sebe měl věc, kterou by narušoval účel výkonu trestu, b) umožnit zaměstnancům Vězeňské službyzaměstnancům Vězeňské služby kontrolu svých osobních věcí; pokud své osobní věci uzamyká v uzamykatelné skříňce k uložení osobních věcí, je povinen předat náhradní klíč od této skříňky ředitelem věznice pověřenému zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby, c) podrobit se preventivní vstupní, periodické, mimořádné a výstupní lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem nebo zvláštním právním předpisem, včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování, a opatřením stanoveným orgány hygienické služby, d) strpět úkony, které souvisejí s jeho identifikací, a podrobit se úkonům nezbytným pro zpracování komplexní zprávykomplexní zprávy (§ 41 odst. 2), e) pokud onemocní, stane se mu úraz nebo je zraněn, tyto skutečnosti neprodleně ohlásit zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby, f) oznámit neprodleně zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby okolnosti, které mohou způsobit vážné ohrožení bezpečnosti jemu samotnému, spoluodsouzeným, zaměstnancům Vězeňské službyzaměstnancům Vězeňské služby nebo věznici, pokud se o nich dozví nebo je zjistil, g) podrobit se opatřením, která jsou nezbytná k potlačení výroby, držení nebo zneužívání návykových látek a jedů ve věznici, h) dodržovat zásady hygieny, i) oznámit neprodleně věznici skutečnost, že je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, a je-li důchod nebo jeho část anebo výsluhový příspěvek vyplácen z jiného státu nebo mezinárodní organizací, zajistit též jejich zasílání na zvláštní účetzvláštní účet, j) odevzdat do úschovy věznice věci, jejichž držení s ohledem na jejich cenu, množství nebo způsob používání je zakázáno nebo je v rozporu s účelem výkonu trestu, k) uhradit náklady na zdravotní služby poskytnuté v zájmu zachování nebo zlepšení jeho zdravotního stavu nad rámec zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána, a to včetně regulačních poplatků, l) oznámit věznici jméno a příjmení obhájce nebo advokátaadvokáta, který jej bude zastupovat v jiné věci nebo mu poskytovat právní službu, m) oznámit věznici změnu zdravotní pojišťovny a změnu osobních či rodinných údajů, které nahlásil při přijetí do výkonu trestu, n) podrobit se vyšetření ke zjištění, zda užil návykovou látku, a v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, uhradit náklady na toto vyšetření, o) dodržovat zákaz kouření v místech, kde je to vzhledem k možnému ohrožení zdraví nekuřáků nebo z protipožárních důvodů ředitelem věznice zakázáno, p) během osmihodinové doby určené ke spánku dodržovat noční klid. (3) Odsouzeným je zakázáno a) navazovat styky s jinými osobami v rozporu s tímto zákonem nebo s pokynem vydaným na základě tohoto zákona, b) vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat předměty, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek anebo poškodit zdraví, c) přechovávat a rozšiřovat tiskoviny nebo materiály propagující národnostní, etnickou, rasovou, náboženskou nebo sociální nesnášenlivost, fašismus a podobná hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, násilí a hrubost, tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití jedů, výbušnin, zbraní a střeliva, jakož i tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby návykových látek, d) hrát hry o peníze, věci, služby nebo o jiné úkony; účastnit se hazardních her, e) tetovat sebe nebo jinou osobu, nechat se tetovat nebo mít ve věznici v držení pomůcky k provádění tetování; to platí obdobně také pro jiné způsoby porušování integrity lidské kůže a držení pomůcek k provádění takové činnosti, f) předstírat poruchu zdraví nebo se úmyslně poškozovat na zdraví, g) bez souhlasu Vězeňské službyVězeňské služby prodávat, směňovat a darovat věci, které má v držení ve věznici, h) mít u sebe během výkonu trestu hotovost. (4) Vůči odsouzenému, který neoprávněně odmítá plnit své povinnosti a k nápravě nestačí výzva nebo napomenutí, užije Vězeňská služba v nezbytném rozsahu prostředky povolené zákonem. § 29 Zaměstnávání a vzdělávání odsouzených (1) Odsouzený, který byl zařazen do práce, je povinen pracovat, pokud je k práci zdravotně způsobilý. (2) Při zaměstnávání a vzdělávání odsouzených věznice zajišťuje a) zařazování odsouzených do práce odpovídající jejich zdravotní způsobilosti s přihlédnutím k jejich odborným znalostem a dovednostem včetně způsobilosti poskytovat zdravotní služby, b) odměňování odsouzených za práci, c) vytváření podmínek pro to, aby odsouzení mohli získat a zvyšovat si svoji pracovní kvalifikaci a rozšiřovat si svoji všeobecnou informovanost. § 30 Zařazování odsouzených do práce (1) Věznice vytvářejí podmínky pro zaměstnávání odsouzených buď v rámci svého provozu, vlastní výroby nebo podnikatelské činnosti anebo smluvně u jiných subjektů. (2) Smlouva mezi věznicí a jiným subjektem, na jejímž základě se uskutečňuje zařazení odsouzených do práce, stanoví podrobnější podmínky, za nichž budou odsouzení pracovat, případně i postup při zaškolení odsouzených k výkonu určených prací a způsob zvyšování jejich pracovní kvalifikace. Při vytváření podmínek k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dodržování protipožárních a hygienických předpisů má jiný subjekt stejné povinnosti, jaké by měl podle zvláštních právních předpisů vůči svým zaměstnancům v pracovním poměru. (3) Jiné subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2 poskytují věznicím za práci odsouzených dohodnuté plnění. (4) K zaměstnávání odsouzeného u jiného subjektu než věznice je třeba předchozího písemného souhlasu odsouzeného; to neplatí, pokud je odsouzený zaměstnáván Českou republikou, krajem, obcíobcí, dobrovolným svazkem obcíobcí nebo subjektem, který jimi byl zřízen či založen a v němž mají většinovou majetkovou účast, většinový podíl na hlasovacích právech anebo vykonávají rozhodující vliv na jeho řízení či provozování. (5) Odsouzený může souhlas uvedený v odstavci 4 odvolat prohlášením učiněným vůči Vězeňské služběVězeňské službě. Pokud prohlášení nemá písemnou formu, zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby o prohlášení odsouzeného učiní bezodkladně zápis, který předloží odsouzenému k podpisu. Účinky odvolání souhlasu nastávají uplynutím posledního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v němž odsouzený souhlas odvolal. Odvolání souhlasu odsouzeným se nepovažuje za odmítnutí práce. § 31 Zákaz některých prací Je zakázáno školit a zařazovat odsouzené k výkonu prací s výbušninami. Jestliže odsouzený při práci přichází do styku s omamnými a psychotropními látkami nebo jedy anebo s jinými látkami, které mohou vyvolat zvýšené nebezpečí újmy na zdraví nebo škody na majetku, je třeba nad ním zajistit zvýšenou kontrolu. Zákaz některých prací pro odsouzené ženy a mladistvé je stanoven zvláštními právními předpisy.12) § 32 Pracovní postavení a podmínky odsouzených (1) Pracovní podmínky, pracovní doba a podmínky pro uložení přesčasové práce u odsouzených se řídí zvláštními právními předpisy vztahujícími se na zaměstnance v pracovním poměru. Ředitel věznice může nařídit odsouzeným práci přesčas v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.13) (2) Do pracovní doby se nepočítá úklidová a další obdobná činnost potřebná k zajištění každodenního provozu věznice, kterou provádějí zpravidla všichni odsouzení, a pracovní terapie, pokud je součástí programu zacházení; tyto práce jsou odsouzení, pokud jsou k nim zdravotně způsobilí, povinni provádět bez nároku na pracovní odměnu a nesmějí být nařízeny na úkor doby nutné k odpočinku odsouzených. V době vycházek lze takové práce nařídit jen výjimečně, vyžaduje-li to mimořádná situace. (3) Odsouzeným se zajišťuje formou připomínek a námětů účast na řešení otázek týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při jejich práci. (4) Odsouzení pracují pod dohledem zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby. § 33 Pracovní odměna odsouzených (1) Odsouzeným přísluší odměna podle vykonané práce. Vláda stanoví nařízením výši této odměny a podmínky pro její poskytování. (2) Vězeňská službaVězeňská služba poskytuje odsouzenému zařazenému do práce v době jeho dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti náhradu odměny za stejných podmínek, jako ji poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci podle zákoníku práce. (3) Pracovní odměna odsouzeného se pro účely srážek daní a pojistného na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti. (4) Věznice z pracovní odměny odsouzeného odvede pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů fyzických osob; zbylou část uloží na zvláštní účetzvláštní účet. § 34 Vzdělávání odsouzených (1) Odsouzeným, u nichž jsou pro to předpoklady, se obvykle umožní, aby získali vzdělání na základní nebo i střední škole, anebo se zúčastnili dalších forem vzdělávání, které jim umožní získat a zvyšovat si svoji pracovní kvalifikaci; za tímto účelem může ředitel věznice těmto odsouzeným umožnit používání výpočetní techniky na zařízeních poskytnutých věznicí a pod její kontrolou. (2) Odsouzení zařazení do denní formy studia jsou pro účely tohoto zákona posuzováni jako odsouzení zařazení do práce. § 35 Povinnost hradit náklady výkonu trestu (1) Odsouzený je povinen hradit náklady výkonu trestu. (2) Odsouzený není povinen hradit náklady výkonu trestu po dobu, po kterou a) nebyl nezaviněně zařazen do práce, pokud nebyl poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku nebo mu za předchozí kalendářní měsíc nebyly na zvláštní účetzvláštní účet připsány peníze, z nichž lze provést srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, b) nedovršil osmnáctý rok věku, c) mu byly poskytovány zdravotní služby ve formě lůžkové péče, s výjimkou případů uvedených v § 36 odst. 2, d) byl zařazen do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 výukových hodin týdně, nebo e) trest dočasně nevykonával. (3) Výši nákladů výkonu trestu stanoví ministerstvo vyhláškou. § 35a Rozhodnutí o výši nákladů výkonu trestu ve zvláštních případech (1) Ředitel věznice rozhodne o výši nákladů výkonu trestu odsouzeného, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil nebo který je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, který nebyl zaslán na zvláštní účetzvláštní účet. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů ode dne doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Stížnost nemá odkladný účinek. (3) O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. § 36 Povinnost nahradit další náklady spojené s výkonem trestu (1) Ředitel věznice rozhodne o povinnosti odsouzeného nahradit další náklady spojené s výkonem trestu, kterými jsou a) náklady na odeslání nepředaných věcí nebo balíčku podle § 24 odst. 5, b) náklady na zdravotní služby včetně regulačních poplatků podle § 28 odst. 2 písm. k) a § 67b odst. 2 věty druhé, c) náklady na vyšetření ke zjištění, zda užil návykovou látku, v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, podle § 28 odst. 2 písm. n), d) zvýšené náklady na zdravotní služby. (2) Zvýšenými náklady na zdravotní služby podle odstavce 1 písm. d) se rozumí zvýšené náklady na střežení a náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službouVězeňskou službou, jestliže odsouzený a) si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu, b) zneužil poskytnutí zdravotních služeb předstíráním poruchy zdraví, nebo c) se z vlastního rozhodnutí nepodrobil poskytnuté zdravotní službě, k níž dal předchozí souhlas nebo o kterou požádal. (3) V rozhodnutí podle odstavce 1 musí být jednotlivé náklady vyčísleny. Proti tomuto rozhodnutí může odsouzený do 3 dnů od oznámení podat stížnost, o níž rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek. § 36a Společné ustanovení (1) Povinnost uhradit náklady uvedené v § 35a a 36 zaniká, jestliže o ní ředitel věznice nerozhodl ve lhůtě 3 let ode dne, kdy tak mohl poprvé učinit. (2) Při správě placení nákladů výkonu trestu, neuhrazených nákladů výkonu vazby a dalších nákladů spojených s výkonem vazby předcházejících tomuto výkonu trestu a dalších nákladů spojených s výkonem trestu se postupuje podle daňového řádu. Po dobu výkonu trestu lhůta pro jejich placení neběží. (3) Pohledávky na náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady výkonu vazby a další náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu se po dobu výkonu trestu uspokojují postupem podle tohoto zákona. (4) Po odsouzeném, který byl propuštěn z výkonu trestu, vymáhá náklady výkonu trestu, neuhrazené náklady výkonu vazby a další náklady spojené s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu a další náklady spojené s výkonem trestu celní úřad. Vězeňská službaVězeňská služba předá po propuštění odsouzeného z výkonu trestu celnímu úřadu nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí. Díl 4 Odpovědnost za škodu § 37 Obecné ustanovení Není-li dále stanoveno jinak, řídí se odpovědnost za škodu způsobenou během výkonu trestu a podmínky jejího uplatnění občanským zákoníkem. § 38 Odpovědnost odsouzeného za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů (1) Odsouzený odpovídá za škodu, kterou způsobil Vězeňské službě nebo jinému subjektu, u něhož byl zařazen do práce, zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy vztahujícími se na zaměstnance v pracovním poměru.16) (2) Jiný subjekt, jemuž byla způsobena škoda, projedná výši požadované náhrady též s Vězeňskou službou. § 39 Odpovědnost za škodu způsobenou odsouzenému při plnění pracovních úkolů (1) Za škodu způsobenou odsouzenému při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů odpovídá podle zvláštního zákona17) Vězeňská služba nebo jiný subjekt, u něhož je odsouzený zařazen do práce. Obdobně odpovídá odsouzenému Vězeňská služba nebo jiný subjekt, u něhož je odsouzený zařazen do práce, za škodu vzniklou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,18) za škodu způsobenou na odložených věcech a při odvracení škody.19) (2) Práce při úklidu, jiné obdobné práce potřebné k zajištění běžného provozu věznice, denní forma studia a pracovní terapie se z hlediska odpovědnosti za škodu nepovažují za plnění pracovních úkolů. § 39a Zvláštní ustanovení (1) Způsobil-li odsouzený zaviněným porušením povinnosti stanovené tímto zákonem škodu na majetku státu, se kterým hospodaří Vězeňská službaVězeňská služba, a výše škody nepřevyšuje 10 000 Kč, rozhodne o povinnosti nahradit škodu ředitel věznice. (2) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 1 může odsouzený do 3 dnů od oznámení podat stížnost, o níž rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek. (3) Při správě placení náhrady škody podle odstavce 1 a pro uspokojování, vymáhání a zánik pohledávky na náhradu této škody se použije obdobně § 36a. Díl 5 Nakládání s penězi uloženými na zvláštním účtu § 39b Srážky (1) Věznice každý kalendářní měsíc v den stanovený vnitřním řádem věznice provede rozúčtování peněz připsaných na zvláštní účetzvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc. Při rozúčtování peněz provede srážky k úhradě a) výživného pro děti, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, a pohledávek za náhradní výživné (dále jen „náklady na výživu nezaopatřených dětínáklady na výživu nezaopatřených dětí“), b) nákladů výkonu trestu, c) přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „přednostní pohledávka“) a d) dalších pohledávek vůči odsouzenému. (2) Zbylá část peněz uložených na zvláštním účtuzvláštním účtu, nejde-li o účelově vázané peněžní prostředky, sociální kapesné nebo peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona, se rozdělí na kapesné a úložné. (3) Srážky podle odstavce 1 se neprovádí z účelově vázaných peněžních prostředků, sociálního kapesného a peněžité odměny udělené podle tohoto zákona. (4) Výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky nepodléhají pohledávky odsouzeného vůči Vězeňské služběVězeňské službě, které výší odpovídají částce účelově vázaných peněžních prostředků připsaných ve prospěch odsouzeného, peněžité odměně udělené podle tohoto zákona, částce sociálního kapesného, částce kapesného a částce úložného do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2. (5) Výši podílu z peněz připsaných na zvláštní účetzvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc určených na kapesné a úložné stanoví ministerstvo vyhláškou. (6) Penězi připsanými na zvláštní účetzvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc se pro účely tohoto zákona rozumí a) pracovní odměna po provedení srážek podle § 33 odst. 4, na kterou odsouzenému vznikl nárok v předchozím kalendářním měsíci, b) peníze, které byly během předchozího kalendářního měsíce odsouzenému zaslány do věznice a uloženy na zvláštní účetzvláštní účet, c) peníze, které byly poskytnuty jako sociální kapesné, a d) peníze, které byly poskytnuty jako peněžitá odměna udělená podle tohoto zákona. (7) Při nástupu do výkonu trestu nebo po přerušení výkonu trestu se penězi připsanými na zvláštní účetzvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc rozumí též peníze předané odsouzeným věznici k úschově. § 39c Rozsah srážek (1) Výši podílu z peněz připsaných na zvláštní účetzvláštní účet za předchozí kalendářní měsíc určených na jednotlivé srážky podle § 39b odst. 1 stanoví ministerstvo vyhláškou. (2) Částka, která zbyla po provedení srážky z podílu stanoveného podle odstavce 1 určeného na srážku k úhradě a) nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné, b) nákladů výkonu trestu, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné, c) přednostních pohledávek, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné, d) dalších pohledávek vůči odsouzenému, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu a přednostních pohledávek a na úložné. (3) Částka kapesného, které by v daný kalendářní měsíc vzniklo odsouzenému, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil, převyšující částku stanovenou vyhláškou pro určení sociálního kapesného se převádí postupně na srážky k úhradě výživného nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek, dalších pohledávek vůči odsouzenému a na úložné. (4) Částka úložného, která převyšuje výši stanovenou vyhláškou, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, se použije postupně na srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému. Částka, která zbude po provedení těchto srážek, se převede zpět na úložné. § 39d Provádění srážek (1) Částky srážek se zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů. (2) Byl-li odsouzený přemístěn do jiné věznice, pokračuje tato věznice v provádění srážek; pořadí vymáhaných pohledávek zůstává zachováno. (3) Pro účely provádění srážek z peněz připsaných na zvláštní účetzvláštní účet se výkonem rozhodnutí rozumí výkon rozhodnutí nařizovaný soudem podle občanského soudního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních, exekuceexekuce vedená soudním exekutorem, daňová exekuceexekuce nařizovaná správcem daně a exekuceexekuce nařizovaná správním orgánem. § 39e Srážky k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětí (1) Srážka k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí se provádí na a) základě rozhodnutí soudu, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí, a to ve výši stanovené tímto rozhodnutím, b) základě rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost hradit výživné, předběžného opatření, kterým bylo odsouzenému uloženo platit výživné, nebo soudem schválené dohody o výši výživného, a to do výše stanovené tímto rozhodnutím nebo dohodou, c) základě rozhodnutí Úřadu práce o přechodu pohledávky výživného na stát, a to do výše stanovené tímto rozhodnutím, d) žádost odsouzeného nebo, pokud s tím odsouzený vyjádřil písemně souhlas, též na žádost osoby, která je příjemcem výživného. (2) Z částky sražené k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí se uspokojí nejprve běžné výživné a nedoplatky za dřívější dobu a pak pohledávky za náhradní výživné. Nepostačuje-li sražená částka k uspokojení všech pohledávek výživného uplatněných podle odstavce 1, uspokojí se nejprve běžné výživné všech nezaopatřených dětí, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, a pak nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nepostačuje-li však částka sražená k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí ani k uspokojení pohledávek běžného výživného všech nezaopatřených dětí, kterým je odsouzený povinen poskytovat výživu, rozdělí se mezi ně sražená částka poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Nepostačuje-li sražená částka k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. (3) Příjemce výživného uvede v žádosti o provádění srážek k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí nebo na výzvu věznice, zda mu má být srážka k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí zaslána na jím uvedený účet nebo poukázána formou poštovní poukázky. Věznice sraženou částku zašle nebo poukáže příjemci výživného v kalendářním měsíci, ve kterém bylo provedeno rozúčtování. § 39f Srážky k úhradě přednostních pohledávek (1) Srážky k úhradě přednostních pohledávek se provádějí na základě výkonu rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek, a to včetně výkonu rozhodnutí, kterým je vymáháno výživné nezaopatřených dětí nebo pohledávka za náhradní výživné, které nebyly uspokojeny srážkami k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí. (2) Pořadí přednostních pohledávek se řídí dnem, kdy bylo věznici doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li věznici téhož dne doručeno nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek a nestačí-li provedená srážka k jejich plnému uspokojení, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. (3) Při srážkách k úhradě přednostních pohledávek se z první poloviny částky určené k úhradě přednostních pohledávek uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky za náhradní výživné a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li takto uspokojeno ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně určená částka poměrně podle výše běžného výživného. Nepostačí-li tato polovina k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. (4) Přednostní pohledávky, které nebyly uspokojeny z první poloviny částky určené k úhradě přednostních pohledávek, se uspokojují z druhé poloviny této částky. § 39g Srážky k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému (1) Z částky sražené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se uspokojuje rovněž pohledávka na náklady výkonu trestu odsouzeného, který odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil nebo který je poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku, který nebyl zaslán na zvláštní účetzvláštní účet, v části, ve které nebyla uspokojena srážkou k úhradě nákladů výkonu trestu. (2) Z částky sražené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se uspokojují též další náklady spojené s výkonem trestu podle § 36, náklady výkonu vazby podle § 21c zákona o výkonu vazby, další náklady spojené s výkonem vazby podle § 21a zákona o výkonu vazby, náhrada škody podle § 38 a 39a a podle § 21b zákona o výkonu vazby a pohledávka na náhradu sociálního kapesného podle § 26a odst. 3. (3) Při srážkách k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému se z první poloviny částky určené k úhradě dalších pohledávek vůči odsouzenému uspokojí bez zřetele na pořadí nejprve pohledávka za náklady výkonu trestu podle odstavce 1 a poté podle pořadí ostatní pohledávky. (4) Na stanovení pořadí dalších pohledávek se použije obdobně § 39f odst. 2. § 39h Kapesné (1) S kapesným může odsouzený volně nakládat, nestanoví-li tento zákon jinak. Náklady na odeslání peněz z kapesného nese odsouzený; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou nejvyšší částku, kterou může mít odsouzený k dispozici jako kapesné; kapesné převyšující tuto částku se převede na úložné. Po dobu, po kterou byla odsouzenému udělena odměna zvýšení kapesného, se nejvyšší částka kapesného zvyšuje o částku odpovídající této odměně. (3) Kapesné převyšující částku stanovenou vyhláškou pro určení sociálního kapesného se převede na úložné, dokud úložné nedosáhne výše stanovené podle § 39i odst. 1 písm. a). (4) Kapesné se zvyšuje o poskytnuté sociální kapesné. (5) Byla-li odsouzenému udělena odměna zvýšení kapesného, k jeho zvýšení se využijí peněžní prostředky z úložného. (6) Byl-li odsouzenému udělen kázeňský trest snížení kapesného, částka, o kterou bylo kapesné sníženo, se převede na úložné. (7) V kalendářním měsíci, ve kterém odsouzený odmítl pracovat nebo bez závažného důvodu do práce nenastoupil, může být kapesné nejvýše ve výši částky stanovené vyhláškou pro určení sociálního kapesného. § 39i Úložné (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) částku úložného, se kterou se odsouzenému po dobu výkonu trestu neumožní nakládat, a b) výši úložného, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v odstavci 2. (2) Úložné převyšující částku, se kterou se odsouzenému po dobu výkonu trestu neumožní nakládat, a nedosahující výše stanovené podle odstavce 1 písm. b), může odsouzený použít, pokud za tím účelem nemůže použít jiné peněžní prostředky, pouze na úhradu a) nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků, na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, b) nezbytných nákladů spojených s těhotenstvím a porodem odsouzené nebo péčí o dítě, které má odsouzená ve výkonu trestu u sebe, c) nákladů spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání po propuštění, nebo d) správních poplatků nebo odměny vynaložených v souvislosti s ověřením podpisu odsouzeného. (3) S úložným převyšujícím výši, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v odstavci 2, může odsouzený volně nakládat až po provedení srážek k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, nákladů výkonu trestu, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému. Náklady na odeslání peněz z úložného nese odsouzený; nemá-li dostatek peněz na jejich odeslání, odečte věznice tyto náklady z odesílaných peněz. (4) Úložné se zvyšuje o částky vzniklé zaokrouhlováním. § 39j Nakládání s účelově vázanými peněžními prostředky a peněžitou odměnou (1) Peníze zaslané odsouzenému, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních poplatků a na nákup nezbytných léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků předepsaných lékařem, lze použít pouze na úhradu uvedených nákladů. (2) Výživné na dítě včetně náhradního výživného, příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, přídavek na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, sirotčí důchod náležející dítěti a jiné peníze zaslané odsouzené těhotné ženě nebo matce mající ve výkonu trestu u sebe dítě, které byly při zaslání výslovně určeny na úhradu potřeb dítěte, lze použít pouze na úhradu potřeb dítěte. (3) S peněžitou odměnou udělenou podle tohoto zákona uloženou na zvláštním účtuzvláštním účtu může odsouzený volně nakládat. Ustanovení § 39h odst. 1 věta druhá se použije obdobně. § 39k Výplata peněz při propuštění z výkonu trestu (1) Při propuštění z výkonu trestu věznice odsouzenému vyplatí v hotovosti peníze uložené na zvláštním účtuzvláštním účtu, z nichž už nebudou prováděny srážky podle tohoto zákona za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu. Nelze-li v hotovosti provést výplatu celé částky určené podle věty první, vyplatí se alespoň kapesné, sociální kapesné, úložné do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, a peněžitá odměna udělená podle tohoto zákona. Zbylou částku poukáže věznice poštovní poukázkou nebo ji odešle na své náklady na adresu nebo účet, které odsouzený uvedl, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy byl propuštěn. (2) Zbylé peníze uložené na zvláštním účtuzvláštním účtu po provedení srážek za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu zašle věznice na základě žádosti odsouzeného na jím uvedený účet anebo poukáže poštovní poukázkou, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém bylo provedeno rozúčtování za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu. (3) Pokud peníze uvedené v odstavci 1, které nejsou účelově vázanými peněžními prostředky, nepostačují k úhradě nezbytných potřeb odsouzeného po propuštění z výkonu trestu, může ředitel věznice rozhodnout o poskytnutí příspěvku odsouzenému až do výše stanovené vyhláškou ministerstva; při tom ředitel věznice přihlíží i k tomu, zda částku k úhradě těchto potřeb nemá odsouzený na účtu nebo ji nemůže získat jiným způsobem, zejména od příbuzných nebo zastupitelského úřadu státu, jehož je státním občanem. (4) Příspěvek poskytnutý podle odstavce 3 je odsouzený povinen věznici vrátit. V rozhodnutí podle odstavce 3 ředitel věznice stanoví lhůtu, ve které je odsouzený povinen poskytnutý příspěvek vrátit, a poučí jej, že peníze, které mu mají být vyplaceny podle odstavce 2, se započtou vůči poskytnutému příspěvku. Při správě placení příspěvku, který je odsouzený povinen vrátit, a pro vymáhání pohledávky na vrácení tohoto příspěvku se použije obdobně § 36a odst. 2 a 4. (5) Účelově vázané peněžní prostředky, peněžitou odměnu udělenou podle tohoto zákona, kapesné a úložné do výše, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2, které byly vyplaceny podle odstavců 1 a 2, a příspěvek poskytnutý podle odstavce 3 anebo pohledávky ve výši těchto peněžních prostředků, byly-li peníze zaslané na účet, nelze postihnout výkonem rozhodnutí. § 39l Nakládání s penězi odsouzeného po nástupu do výkonu vazby nebo zabezpečovací detence (1) Nastoupil-li odsouzený po výkonu trestu do výkonu vazby, peníze uložené na zvláštním účtuzvláštním účtu, z nichž už nebudou prováděny srážky podle tohoto zákona za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu, se po nástupu do výkonu vazby převedou na účet věznice, ve které odsouzený vykonává vazbu. Zbylé peníze uložené na zvláštním účtuzvláštním účtu se zašlou po provedení srážek za poslední kalendářní měsíc výkonu trestu. Účelově vázané peněžní prostředky se dále evidují jako účelově vázané peněžní prostředky podle zákona o výkonu vazby. (2) Nastoupil-li odsouzený po výkonu trestu do výkonu zabezpečovací detence, postupuje se při nakládání s penězi uloženými na zvláštním účtuzvláštním účtu obdobně jako při přemístění odsouzeného do jiné věznice. § 39m Zvláštní ustanovení o srážkách u odsouzených po rozhodnutí o úpadku (1) Pokud bylo rozhodnuto o úpadku odsouzeného, zašle věznice na účet určený insolvenčním správcem částku odpovídající srážkám k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí, přednostních pohledávek a dalších pohledávek vůči odsouzenému podle tohoto dílu a částku úložného převyšující výši stanovenou vyhláškou ministerstva, do které lze úložné použít pouze pro účely uvedené v § 39i odst. 2; souhlas odsouzeného se nevyžaduje. Pro určení výše částky na srážku k úhradě nákladů na výživu nezaopatřených dětínákladů na výživu nezaopatřených dětí vychází věznice z údajů poskytnutých insolvenčním správceminsolvenčním správcem. (2) Podle odstavce 1 postupuje věznice od doručení vyrozumění insolvenčního správceinsolvenčního správce o vydání rozhodnutí, v jehož důsledku lze postihnout majetek nebo příjmy odsouzeného, až do doručení vyrozumění o vydání rozhodnutí, kterým insolvenční řízeníinsolvenční řízení odsouzeného končí nebo které má vliv na provádění srážek z peněz odsouzeného uložených na zvláštním účtuzvláštním účtu. (3) Je-li to možné, informuje věznice nejméně měsíc před očekávaným skončením výkonu trestu odsouzeného uvedeného v odstavci 1 insolvenčního správceinsolvenčního správce o předpokládaném dni ukončení výkonu trestu a sdělí mu, kdy odešle poslední částku podle odstavce 1. Byl-li odsouzený podmíněně propuštěn nebo byl-li výkon trestu z jiných důvodů předčasně ukončen, věznice informuje insolvenčního správceinsolvenčního správce o těchto skutečnostech bez zbytečného odkladu. HLAVA III ZACHÁZENÍ S ODSOUZENÝMI § 40 Obecné ustanovení (1) Během výkonu trestu je odsouzený povinen dodržovat vnitřní řád věznice, který kromě jiného vymezuje druh a obsah činností, které jsou pro jednotlivé skupiny odsouzených buď povinné nebo dobrovolné. Okruh konkrétních činností, kterých je odsouzený povinen se zúčastnit nebo které může vykonávat, jsou stanoveny v programu zacházení. (2) K dosažení účelu výkonu trestu věznice stanoví pro každého odsouzeného program zacházení jako základní formu cílevědomého a komplexního působení, jehož cílem je připravit odsouzeného na soběstačný život v souladu se zákonem po propuštění z výkonu trestu. Součástí působení na odsouzeného jsou rovněž metody a formy práce zaměřené na oblast řešení důsledků a dopadů trestné činnosti na poškozeného. Program se nezpracovává v případech, kdy odsouzený má vykonat trest nebo jeho zbytek ve výměře nepřesahující 3 měsíce. (3) Rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici je veřejnou listinouveřejnou listinou, kterou lze prokázat totožnost odsouzeného. § 41 Program zacházení (1) Program zacházení se zpracovává na základě komplexní zprávykomplexní zprávy o odsouzeném s ohledem na délku trestu, charakteristiku osobnosti a příčiny trestné činnosti. (2) Komplexní zprávaKomplexní zpráva je shrnutím výsledků psychologického, pedagogického, sociálního, případně lékařského posouzení, hodnocení rizik a potřeb a jiných dostupných materiálů k osobě odsouzeného; její obsah je důvěrný. (3) Program zacházení obsahuje konkrétně formulovaný cíl působení na odsouzeného, metody zacházení s odsouzeným směřující k dosažení cíle a způsob a četnost hodnocení. Pravidelnou součástí programu zacházení je určení způsobu zaměstnávání odsouzeného, případně jeho účasti na pracovní terapii, vzdělávání anebo jiné náhradní činnosti, směřující k vytvoření předpokladů pro jeho soběstačný život v souladu se zákonem. Pokud u odsouzeného přichází v úvahu více variant programu zacházení, umožní se mu výběr. (4) V rámci programu zacházení se pro odsouzené nezařazené do výstupního oddílu vytvářejí nejméně 3 měsíce před propuštěním podmínky pro soběstačný život v souladu se zákonem a za tím účelem se aktualizuje program zacházení. (5) Při vypracování programu zacházení věznice podle potřeby spolupracuje s příslušnými orgány sociálního zabezpečení. § 42 Oprávnění soudů a dalších orgánů činných v trestním řízení Při výkonu své pravomoci stanovené zákonem a v souvislosti s konkrétním řízením jsou soudci, případně zaměstnanci soudu k tomu určení a další orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení oprávněni navštěvovat odsouzené ve výkonu trestu, mluvit s nimi bez přítomnosti třetí osoby a nahlížet do jejich osobních spisů a dalších písemností, které souvisejí s výkonem trestu a jejichž znalost je nutná k vedení probíhajícího řízení. § 42a Předávání odsouzených (1) Odsouzený se předá policejnímu orgánu mimo věznici na dobu nezbytně nutnou k provedení úkonu probíhajícího řízení na základě písemné žádosti obsahující odůvodnění takového postupu. Žádost zašle policejní orgán alespoň 3 dny před provedením takového úkonu řediteli věznice. Žádost musí být schválena ředitelem příslušného útvaru PoliciePolicie České republiky nebo jím písemně pověřeným příslušníkem PoliciePolicie České republiky, náčelníkem Vojenské policiepolicie, anebo vedoucím příslušníkem Generální inspekce bezpečnostních sborů. (2) Jestliže je odsouzený předán na dobu převyšující 24 hodin a úkon je prováděn mimo obecobec, v níž se nachází věznice, kde je odsouzený umístěn, může být do ukončení úkonu odsouzený umístěn ve věznici, která je nejblíže místu, kde je úkon prováděn. Eskorty mezi věznicemi zajišťuje Vězeňská službaVězeňská služba. (3) V době od předání odsouzeného policejnímu orgánu až do jeho vrácení nebo umístění do jiné věznice zajišťuje ostrahu odsouzeného PoliciePolicie České republiky. § 43 Účast církví, náboženských společností, zájmových sdružení občanů, nevládních organizací a dalších orgánů a institucí na naplňování účelu trestu (1) Na naplňování účelu trestu se v souladu se zvláštními právními předpisy mohou podílet po dohodě s generálním ředitelem Vězeňské služby, případně ředitelem věznice registrované církve a náboženské společnosti, zájmová sdružení občanů, nevládní organizace a další orgány a instituce, se kterými odsouzený udržuje styk a které mohou přispět k plnění účelu výkonu trestu (dále jen „orgány a instituce“). (2) Pověření zástupci orgánů a institucí mohou po dobu výkonu trestu udržovat s odsouzeným osobní styk, zajímat se o jeho chování ve výkonu trestu a pomáhat mu při vytváření příznivých podmínek pro jeho soběstačný život v souladu se zákonem. Na požádání je věznice informuje o stavu převýchovy a chování odsouzeného, pokud s tím odsouzený souhlasí. (3) Zástupce orgánů a institucí pověřené výkonem oprávnění podle odstavce 2 věznice poučí o povinnosti dodržovat právní předpisy pro výkon trestu a respektovat vnitřní řád věznice včetně časového rozvrhu dne. (4) Věznice v případě potřeby zabezpečí vhodné prostory a podmínky pro činnost orgánů a institucí tak, aby nebylo narušeno nebo ohroženo plnění programů zacházení. (5) Poskytování humanitárních služeb ve věznici podle odstavců 1 až 4 se nepovažuje za návštěvy podle § 19. § 44 Účast odsouzených na výkonu trestu Odsouzení se mohou podílet na řešení otázek souvisejících s jejich životem ve věznici předkládáním návrhů a připomínek zaměstnancům Vězeňské službyzaměstnancům Vězeňské služby. § 45 Odměny (1) Jestliže odsouzený svým chováním a jednáním nebo příkladným činem projevuje odpovědný přístup k plnění stanovených povinností a spolupracuje při naplňování účelu výkonu trestu, lze mu udělit odměnu. (2) Odměnami jsou: a) pochvala, b) mimořádné zvýšení doby trvání návštěv během jednoho kalendářního měsíce až na 5 hodin, c) povolení jednorázového nákupu potravin a věcí osobní potřeby odsouzenému, který jinak tyto nákupy nemůže provádět, d) zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců, e) věcná nebo peněžitá odměna až do výše 1 000 Kč, f) rozšíření osobního volna na sportovní, kulturní nebo jiné zájmové aktivity až na dobu 1 měsíce, g) povolení opustit věznici až na 24 hodin v souvislosti s návštěvou nebo s programem zacházení, h) přerušení výkonu trestu. § 46 Kázeňské tresty (1) Kázeňským přestupkemKázeňským přestupkem je zaviněné porušení zákonem stanovené nebo na jeho základě uložené povinnosti, pořádku nebo kázně během výkonu trestu. (2) Za kázeňský přestupekkázeňský přestupek lze odsouzenému uložit kázeňský trest. Kázeňský trest se neuloží, jestliže samotným projednáním kázeňského přestupkukázeňského přestupku s odsouzeným lze dosáhnout sledovaného účelu. (3) Kázeňskými tresty jsou: a) důtka, b) snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců, c) zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce, d) pokuta až do výše 5 000 Kč, e) propadnutí věci, f) umístění do uzavřeného oddílu až na 28 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení, g) celodenní umístění do uzavřeného oddílu až na 20 dnů, h) umístění do samovazby až na 20 dnů, i) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny. (4) Výkon kázeňských trestů uvedených v odstavci 3 písm. f) a g) lze uložit též podmíněně se zkušební dobou až na 6 měsíců. Zkušební doba počíná běžet právní mocí rozhodnutí o kázeňském přestupkukázeňském přestupku. Nespáchá-li odsouzený během zkušební doby jiný kázeňský přestupekkázeňský přestupek, kázeňský trest se zahladí. V opačném případě odsouzený kázeňský trest vykoná; tím není dotčena jeho odpovědnost za kázeňský přestupekkázeňský přestupek spáchaný ve zkušební době. § 47 Ukládání kázeňských trestů (1) Kázeňský trest lze uložit, jen jsou-li náležitě objasněny okolnosti kázeňského přestupkukázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného. Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se vyjádřil ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a důkazům o nich. Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě. (2) Uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti spáchaného kázeňského přestupkukázeňského přestupku a musí být v souladu se zájmem na dosažení účelu trestu. Za kázeňský přestupekkázeňský přestupek lze uložit jen jeden kázeňský trest. Trest propadnutí věci lze uložit i vedle jiného kázeňského trestu. (3) Kázeňský trest nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupkukázeňského přestupku uplynula doba jednoho roku. § 47a Pokuta (1) Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům odsouzeného. (2) Výše pokuty nesmí být vyšší než částka, kterou má odsouzený na zvláštním účtuzvláštním účtu a se kterou může volně nakládat. (3) Věznice výkon pokuty provede převodem postupně z a) kapesného, b) peněžité odměny udělené podle tohoto zákona a c) části úložného, se kterou může odsouzený volně nakládat. (4) Částka získaná výkonem pokuty je příjmem státního rozpočtu. § 48 Propadnutí věci (1) Kázeňský trest propadnutí věci lze uložit, jde-li o věc, a) jíž bylo použito ke spáchání kázeňského přestupkukázeňského přestupku, b) která byla určena ke spáchání kázeňského přestupkukázeňského přestupku, c) kterou odsouzený získal kázeňským přestupkemkázeňským přestupkem nebo jako odměnu za něj, nebo d) kterou odsouzený nabyl za věc uvedenou pod písmenem c). (2) Kázeňský trest propadnutí věci je možno uložit samostatně nebo s jiným kázeňským trestem, patří-li věc pachateli kázeňského přestupkukázeňského přestupku. Vlastníkem propadlé věci se stává stát. (3) Kázeňský trest propadnutí věci nelze uložit, pokud by vzhledem k vyšší hodnotě věci bylo vyslovení jejího propadnutí v nápadném nepoměru k povaze kázeňského přestupkukázeňského přestupku. § 49 Umístění do uzavřeného oddílu a samovazby (1) K uložení kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddílu a umístění do samovazby je nezbytné předchozí posouzení lékaře, že odsouzený je zdravotně způsobilý podrobit se tomuto kázeňskému trestu. (2) Před nástupem kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddílu nebo umístění do samovazby a nejméně jednou týdně v průběhu jeho výkonu musí být odsouzený prohlédnut lékařem, který posoudí, zda je zdravotně způsobilý k výkonu tohoto kázeňského trestu. Tím není dotčeno právo odsouzeného na poskytování zdravotních služeb i v jiné době během výkonu kázeňského trestu. (3) Při kázeňském trestu umístění do samovazby odsouzený nepracuje, neúčastní se programu zacházení, není mu dovoleno kouřit, číst denní tisk, knihy nebo jiné publikace, kromě právnické, vzdělávací nebo náboženské literatury, a nakupovat potraviny a věci osobní potřeby s výjimkou hygienických potřeb. Není mu dovoleno odpočívat na lůžku mimo dobu k tomu vnitřním řádem určenou. Stejně se postupuje i při kázeňském trestu celodenního umístění do uzavřeného oddílu s tím rozdílem, že odsouzený je povinen vykonávat úklidové práce a práce nezbytné k zajištění běžného provozu ve věznici. (4) S výkonem znovu uloženého kázeňského trestu celodenního umístění do uzavřeného oddílu nebo umístění do samovazby nelze začít dříve než po uplynutí alespoň 10 dnů od výkonu některého z těchto kázeňských trestů. Jestliže však kázeňský trest celodenního umístění do uzavřeného oddílu nebo umístění do samovazby byl znovu uložen ještě v průběhu výkonu některého z těchto kázeňských trestů, lze vykonat oba takové kázeňské tresty bezprostředně za sebou. § 50 Zabrání věci (1) Pokud nebylo rozhodnuto o propadnutí věci, lze rozhodnout o tom, že se taková věc zabírá, a) jestliže pachatele nelze za kázeňský přestupekkázeňský přestupek stíhat nebo kázeňsky potrestat, b) jestliže mu věc nepatří, nebo c) jestliže to vyžaduje bezpečnost osob, majetku, pořádek ve věznici, případně jiný obdobný obecný zájem. (2) Rozhodnutí o zabrání věci je třeba písemně oznámit pachateli kázeňského přestupkukázeňského přestupku a osobě, které se přímo týká, pokud je známa. Vlastníkem zabrané věci se stává stát. (3) O zabrání věci nelze rozhodnout, jestliže od spáchání kázeňského přestupkukázeňského přestupku uplynula doba jednoho roku. § 51 Kázeňská pravomoc (1) Kázeňskou pravomoc nad odsouzenými vykonávají generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé věznic. Jiní zaměstnanci Vězeňské službyzaměstnanci Vězeňské služby mohou kázeňskou pravomoc vykonávat, pokud k tomu byli zmocněni generálním ředitelem Vězeňské služby nebo s jeho souhlasem ředitelem věznice. (2) Generální ředitel Vězeňské služby rozhoduje v kázeňském řízení jen o stížnosti proti uložení kázeňského trestu. § 52 Stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu (1) Odsouzený má právo do 3 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat proti němu stížnost. Odkladný účinek má jen stížnost proti uložení kázeňského trestu propadnutí věci. (2) Proti rozhodnutí o zabrání věci má pachatel kázeňského přestupkukázeňského přestupku a osoba, které se rozhodnutí o zabrání věci přímo týká, právo do 3 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí podat stížnost, která má odkladný účinek. (3) O stížnosti rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. K rozhodnutí o stížnosti nelze zmocnit zaměstnance, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabrání věci. O stížnosti proti rozhodnutí ředitele věznice rozhodne generální ředitel Vězeňské služby. (4) Přezkoumání rozhodnutí o uložení kázeňských trestů podle § 46 odst. 3 písm. d) až h) a rozhodnutí o zabrání věci se lze domáhat u soudu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem ve stejném rozsahu, v jakém je takový přezkum možný v řízení o přestupku. Rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 46 odst. 3 písm. a) až c) a i), nepodléhají přezkoumání soudu. § 53 Prominutí kázeňského trestu a upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu (1) Jestliže výkon kázeňského trestu, proti jehož uložení již nelze podat stížnost, není vzhledem k dalšímu chování a jednání odsouzeného potřebný, lze tento trest prominout. (2) Jestliže další výkon kázeňského trestu není potřebný, protože odsouzený projevuje účinnou snahu po nápravě, lze od výkonu jeho zbytku upustit. (3) Prominutím kázeňského trestu a upuštěním od výkonu jeho zbytku se kázeňský trest považuje za vykonaný. § 54 Zahlazení kázeňského trestu (1) Jestliže po výkonu kázeňského trestu odsouzený splní podmínky pro udělení kázeňské odměny, lze mu místo jejího udělení zahladit kázeňský trest. (2) Zahlazením kázeňského trestu se na odsouzeného hledí, jako by mu nebyl kázeňský trest uložen. § 55 Kázeňské vyřízení jiného protispolečenského jednání (1) Uložením kázeňského trestu se vyřizují též jednání, která mají znaky přestupkůpřestupků, pokud byly spáchány během výkonu trestu. (2) Uložením kázeňského trestu odsouzenému se nevylučuje jeho trestní stíhání, je-li skutek trestným činemtrestným činem. (3) Rozhodnutí o jednání, které má znaky přestupkupřestupku zapisovaného do evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů, se zapíše po nabytí právní moci do této evidence. Na postup při zápisu do evidence přestupkůpřestupků a postup při uplatňování námitek proti jejímu obsahu se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích. § 56 Přerušení výkonu trestu (1) V případě úspěšného plnění programu zacházení a dosahování účelu výkonu trestu může ředitel věznice formou odměny přerušit výkon trestu odsouzenému až na 20 dnů během kalendářního roku. Doba přerušení se počítá do výkonu trestu. (2) Pro naléhavé rodinné důvody může ředitel věznice přerušit odsouzenému výkon trestu až na 10 dnů během kalendářního roku. (3) Je-li třeba odsouzenému neodkladně poskytnout zdravotní službu, kterou nelze zajistit ve věznici nebo ve specializovaném zdravotnickém zařízení Vězeňské službyVězeňské služby, může ředitel věznice na nezbytně nutnou dobu výkon trestu odsouzenému přerušit. Pokud si odsouzený újmu na zdraví nezpůsobil úmyslně, doba přerušení výkonu trestu nepřesahující 30 dnů v kalendářním roce se započítává do doby výkonu trestu. § 57 Výkon ochranného léčení (1) Během výkonu trestu lze též vykonávat uložené ochranné léčení. (2) Umožňuje-li to výměra uloženého trestu nebo jeho zbytku, započne se s výkonem ochranného léčení uloženého ve formě ambulantní zdravotní péče bezprostředně po nástupu výkonu trestu. (3) Pokud soudem uložené ochranné léčení v ústavní formě, jež bylo uloženo vedle výkonu trestu, nebylo vykonáno před nástupem výkonu trestu, a s ohledem na kapacitu věznice je možné takové léčení v podmínkách výkonu trestu provádět, učiní věznice opatření potřebná k tomu, aby s výkonem takového ochranného léčení bylo započato co nejdříve po nástupu výkonu trestu. (4) Pokud je třeba ve výkonu ochranného léčení v ústavní formě pokračovat i po propuštění z výkonu trestu za současného omezení na svobodě, nebo nebylo-li ve výkonu trestu ochranné léčení zahájeno, věznice poskytne včas potřebné informace poskytovateli lůžkové péče, u kterého se má ochranné léčení vykonávat. Je-li zajištěno zahájení nebo pokračování ve výkonu ochranného léčení bezprostředně po výkonu trestu, předá dnem ukončení výkonu trestu Vězeňská službaVězeňská služba odsouzeného do zdravotnického zařízení příslušného poskytovatele lůžkové péče. (5) Nebylo-li v průběhu výkonu trestu ochranné léčení ukončeno a není-li zajištěn jeho další výkon u příslušného poskytovatele zdravotních služeb, zašle věznice zprávu o jeho dosavadním průběhu a výsledku soudu. HLAVA IV ODLIŠNOSTI VÝKONU TRESTU U NĚKTERÝCH SKUPIN ODSOUZENÝCH Díl 1 Obecná ustanovení § 58 (1) Pokud tato hlava neobsahuje ustanovení zvláštní, užije se na výkon trestu dále uvedených skupin odsouzených ostatních ustanovení tohoto zákona. (2) Při výkonu trestu odsouzených uvedených v této hlavě se přihlíží k jejich psychickým, fyziologickým a věkovým zvláštnostem. Díl 2 Výkon trestu ve věznici pro místní výkon trestu § 59 (1) Trest lze za podmínek stanovených tímto zákonem vykonávat též ve věznici pro místní výkon trestu. (2) Věznice pro místní výkon trestu zřizuje ministr po dohodě s obcíobcí, která se má na zajišťování provozu věznice podílet. (3) Obec zajišťuje provoz věznice pro místní výkon trestu z hlediska finančního a vytváří potřebné stavebně technické podmínky pro výkon účinného střežení věznice. (4) Na provoz věznice pro místní výkon trestu stát poskytuje obci dotace v závislosti na kapacitě věznice. Způsob výpočtu výše dotací a podmínky jejich poskytování stanoví vláda nařízením. (5) Za střežení a za dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu trestu odpovídá Vězeňská služba. (6) Do věznice pro místní výkon trestu zařazuje generální ředitelství Vězeňské službyVězeňské služby odsouzené, u nichž trest nebo jeho nevykonaný zbytek nepřevyšuje 6 měsíců. Do této věznice nelze zařadit odsouzeného, kterému byl uložen výkon trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou nebo který má soudem uložené ochranné léčení v ústavní formě nebo zabezpečovací detenci. (7) V závislosti na kapacitě věznice pro místní výkon trestu se odsouzený k výkonu trestu umístí do takové věznice, která je v místě jeho bydliště nebo v jeho blízkosti. (8) Během výkonu trestu ve věznici pro místní výkon trestu jsou odsouzení povinni vykonávat práce ve prospěch obce za podmínek, za nichž věznice zajišťují zaměstnávání odsouzených. Nemůže-li obec po přechodnou dobu tyto práce zajistit, věznice pro místní výkon trestu může zaměstnávání odsouzených zajistit smluvně i s jinými subjekty. (9) Odsouzenému, který řádně plní své povinnosti, může ředitel věznice pro místní výkon trestu přerušit výkon trestu na dny pracovního klidu. (10) Ustanovení tohoto zákona o přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů tím není dotčeno. Díl 3 Výkon trestu u mladistvých § 60 Ustanovení tohoto dílu se užijí jen na výkon trestu u mladistvého, který je zařazen do věznice pro mladistvé. § 61 (1) Během výkonu trestu odsouzeného, který nedovršil 18. rok věku, se věznice především zaměří na jeho výchovu a zabezpečení jeho přípravy na budoucí povolání. (2) Mladistvému, který má plnit povinnou školní docházku, věznice zabezpečí její plnění vyučováním místo výkonu práce. (3) Má-li ředitel věznice za to, že u mladistvého, který ve výkonu trestu dovršil 19. rok věku, bude dosaženo účelu trestu jeho výkonem ve věznici pro ostatní odsouzené, podá soudu návrh na přeřazení mladistvého. Přitom přihlíží zejména k dosaženému stupni jeho výchovy a k délce nevykonaného zbytku trestu. (4) I když soud rozhodl o ponechání mladistvého po dovršení 19. roku věku ve věznici pro mladistvé, může ředitel věznice podat návrh na jeho přeřazení podle odstavce 3, jestliže odsouzený soustavně porušuje nebo závažným způsobem porušil stanovené povinnosti, pořádek nebo kázeň. (5) Při stanovení obsahu programu zacházení s mladistvým se vždy sleduje zabezpečení jeho pracovní kvalifikace a soběstačný život v souladu se zákonem. (6) K formě a obsahu přípravy mladistvého na budoucí povolání věznice požádá o vyjádření zákonného zástupce mladistvého, pokud s mladistvým ve výkonu trestu udržuje styk, a příslušný orgán sociálněprávní ochrany dětí. K zařazení mladistvého do práce se vyjádření zákonného zástupce mladistvého ani orgánu sociálněprávní ochrany nevyžaduje; tím není dotčena povinnost věznice úzce spolupracovat s rodiči nebo jinými zákonnými zástupci mladistvých. (7) Pro mladistvého je účast na stanovené formě vzdělávání a dalších určených aktivitách programu zacházení povinná, pokud je k němu zdravotně způsobilý; po dobu výuky se mladistvý nezařazuje do práce a jeho vzdělávání se uskutečňuje formou denního studia. (8) Mladistvý má právo přijímat návštěvy na dobu 5 hodin během jednoho kalendářního měsíce. (9) Věznice umožní zaměstnanci obceobce s rozšířenou působností zařazenému do obecního úřadu pověřeného zajišťováním sociálněprávní ochrany dětí při výkonu jeho oprávnění navštěvovat mladistvého a hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby. Tyto návštěvy se nezapočítávají do návštěv podle odstavce 8. § 62 Balíčky Mladistvý má právo čtyřikrát ročně přijmout balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. § 63 Odměny u mladistvých Odměnami u mladistvých jsou: a) pochvala, b) mimořádné zvýšení doby trvání návštěv během jednoho kalendářního měsíce až na 8 hodin, c) povolení jednorázového nákupu potravin a věcí osobní potřeby mladistvému, který jinak tyto nákupy nemůže provádět, d) zvýšení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců, e) věcná nebo peněžitá odměna až do výše 1 000 Kč, f) mimořádné povolení balíčku, g) rozšíření osobního volna na sportovní, kulturní nebo jiné zájmové aktivity až na dobu 1 měsíce, h) povolení opustit věznici až na 24 hodin v souvislosti s návštěvou nebo s programem zacházení s mladistvým, i) přerušení výkonu trestu. § 64 Kázeňské tresty ukládané mladistvým (1) Za kázeňský přestupekkázeňský přestupek lze mladistvému uložit jen některý z těchto kázeňských trestů: a) důtku, b) snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 2 kalendářních měsíců, c) zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce, d) propadnutí věci, e) umístění do uzavřeného oddílu až na 14 dnů, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení s mladistvými, f) celodenní umístění do uzavřeného oddílu až na 10 dnů, g) umístění do samovazby až na 10 dnů, h) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny. (2) Výkon kázeňských trestů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f) lze uložit též podmíněně se zkušební dobou až na 6 měsíců. § 65 Přerušení výkonu trestu u mladistvých a zajištění výkonu ochranné výchovy (1) Ředitel věznice mladistvému umožní přerušení výkonu trestu z důvodů uvedených v § 56 odst. 1, pokud lze mít důvodně za to, že mladistvý bude v prostředí, které jej nebude negativně ovlivňovat. Přerušení výkonu trestu mu zpravidla neumožní, jestliže mladistvý musel být do výkonu trestu dodán. (2) Jestliže byla mladistvému uložena ochranná výchova a je-li zajištěn její výkon, dodá dnem ukončení výkonu trestu Vězeňská službaVězeňská služba odsouzeného do příslušného školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Díl 4 Výkon trestu u odsouzených žen § 66 Kázeňské tresty ukládané odsouzeným ženám Těhotné ženě a ženě, která má ve výkonu trestu u sebe dítě, lze uložit za kázeňský přestupekkázeňský přestupek jen některý z těchto kázeňských trestů: a) důtku, b) snížení kapesnéhokapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců, c) zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce, d) pokutu až do výše 5 000 Kč, e) propadnutí věci, f) odnětí výhod vyplývajících z předchozí kázeňské odměny. § 67 Výkon trestu u matek nezletilých dětí (1) Na účast otce u porodu se použije přiměřeně § 19 odst. 2 věta třetí. (2) V případech hodných zvláštního zřetele, jestliže takový postup umožňují podmínky ve věznici a osobnostní předpoklady odsouzené ženy, může být odsouzené ženě na její žádost povoleno, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě zpravidla do 3 let jeho věku, pokud takové dítě nebylo soudem svěřeno do výchovy jiné osoby. Před rozhodnutím si ředitel věznice vyžádá posouzení poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost a orgánu sociálně-právní ochrany dětí, zda je takový postup ve prospěch dítěte, a psychologický posudek odsouzené ženy. (3) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 2 může odsouzená žena podat do 3 dnů od jeho oznámení stížnost, jež má odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. (4) Byla-li žádost podle odstavce 2 zamítnuta, může ji odsouzená žena opakovat nejdříve po 3 měsících od právní moci rozhodnutí. (5) Věznice umožní příslušnému orgánu sociálněprávní ochrany dětí pravidelně sledovat vývoj dítěte, o které odsouzená žena pečuje ve věznici. (6) Základem programu zacházení je u matky, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své dítě, celodenní péče o dítě. (7) Ředitel věznice může rozhodnout o zrušení povolení mít ve výkonu trestu u sebe své dítě a starat se o ně, a to na základě negativního vyjádření ošetřujícího lékaře odsouzené, poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, psychologa anebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí k dalšímu pobytu dítěte s matkou ve věznici, nebo pokud odsouzená neplní program zacházení, spáchá ve věznici trestný čintrestný čin nebo závažným způsobem neplní povinnosti nebo porušuje zákazy stanovené v § 28. O tomto rozhodnutí ředitele informuje věznice neprodleně okresní soud a orgán sociálně-právní ochrany dětí, v jejichž obvodu se věznice nachází. (8) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 7 může odsouzená žena podat do 3 dnů od jeho oznámení stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje bezodkladně generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. § 67a Práva dítěte, které má matka ve výkonu trestu u sebe (1) Dítě může se souhlasem matky přijímat návštěvy blízkých osob, které probíhají v čase a rozsahu určeném ředitelem věznice nebo jím pověřeným zaměstnancem Vězeňské službyzaměstnancem Vězeňské služby. Ředitel věznice může povolit ze závažného důvodu i návštěvu jiné osoby než osoby dítěti blízké. Ustanovení § 19 odst. 2 a 7 až 9 se použije přiměřeně. (2) Na poskytování duchovních a sociálních služeb dítěti se přiměřeně použije § 20. § 67b Péče o zdraví dítěte, které má matka ve výkonu trestu u sebe (1) Dítě má právo na zdravotní služby v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem upravujícím zdravotní služby a podmínky jejich poskytování. (2) Náklady na zdravotní služby související s péčí o zdraví dítěte, které má matka ve výkonu trestu u sebe a které není pojištěncem podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, hradí z vlastních prostředků matka. Nemůže-li tyto náklady hradit z vlastních prostředků uložených ve věznici, hradí je v rozsahu nákladů souvisejících s poskytnutím neodkladné a akutní zdravotní péče a u cizinců v rozsahu nákladů podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky Vězeňská službaVězeňská služba z prostředků státního rozpočtu, pokud úhrada nákladů není zajištěna jinak; ustanovení § 28 odst. 2 písm. k) se použije obdobně. § 68 Přerušení výkonu trestu u odsouzených žen Odsouzené ženě, která před nástupem výkonu trestu řádně pečovala o své nezletilé dítě, lze po vyjádření příslušného orgánu sociálněprávní ochrany dětí prodloužit dobu, po kterou je přerušen výkon trestu, až o 10 dnů v kalendářním roce k návštěvě dítěte, které se nachází v péči jiné osoby. Díl 5 Výkon trestu odsouzených trvale pracovně nezařaditelných § 69 (1) Odsouzeným trvale pracovně nezařaditelným je odsouzený, a) který je starší 65 let, pokud sám nepožádá o zařazení do práce, b) který byl uznán invalidním ve třetím stupni22), ledaže sám požádá o zařazení do práce a jeho pracovní schopnost takovéto zařazení připouští, nebo c) jehož zdravotní stav neumožňuje trvalé pracovní zařazení. (2) Trvale pracovně nezařaditelným odsouzeným lze ukládat jen takové kázeňské tresty, které lze jinak uložit mladistvým. Díl 6 Výkon trestu odsouzených s poruchami duševními a s poruchami chování § 70 U odsouzených a) s poruchou duševní a poruchou chování, b) s poruchou osobnosti a chování, způsobenou užíváním návykových látek, nebo c) s mentální retardací se ve vnitřním řádu věznice, zejména při volbě obsahu a forem programu zacházení, přihlíží k závěrům odborného lékařského posouzení těchto odsouzených a k nutnosti individuálního nebo skupinového terapeutického působení. Díl 7 Výkon doživotního trestu § 71 (1) Vnitřní řád věznice, jakož i obsah a formy zacházení s odsouzenými k doživotnímu trestu musí přihlížet též k povaze tohoto trestu a nebezpečnosti odsouzených, kterým je takový trest uložen. (2) Odsouzenému k doživotnímu trestu nelze přerušit výkon trestu nebo mu udělit kázeňskou odměnu spočívající v povolení dočasně opustit věznici v souvislosti s návštěvou nebo s programem zacházení. Díl 8 Výkon trestu u odsouzených cizinců § 72 (1) Při umísťování odsouzených, kteří nejsou státními občany České republiky (dále jen „cizinci“), do věznice se podle možností postupuje tak, aby cizinci téhož státního občanství nebo hovořící stejným nebo podobným jazykem spolu mohli komunikovat, pokud to není v rozporu s účelem trestu. (2) Cizincům se podle možností umožní přístup k četbě knih v jazyce, který ovládají, popřípadě v závislosti na výměře trestu se jim vytvoří vhodné podmínky pro výuku českého jazyka. (3) Cizinec se bezprostředně po přijetí do výkonu trestu poučí o právu obracet se na diplomatickou misi a konzulární úřad státu, jehož je státním občanem. Uprchlíci a osoby bez státního občanství se poučí o právu obracet se na diplomatickou misi státu pověřeného chránit jejich zájmy nebo na mezinárodní orgány a mezinárodní organizace, jejichž posláním je tyto zájmy chránit. (4) Cizinci se poučí o právu na přijetí konzulární návštěvy. Taková návštěva se nezapočítává do návštěv podle § 19. (5) Cizinci se bezprostředně po přijetí do výkonu trestu poučí o možnosti podat žádost o předání k výkonu trestu do státu, jehož jsou státními občany, jakož i o právních důsledcích tohoto předání, pokud takový postup umožňuje mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. (6) Věznice poučí cizince o jejich právech a povinnostech v mateřském jazyce nebo v jazyce, jemuž rozumí; o poučení se vyhotoví záznam, který cizinec podepíše. Díl 9 Výkon trestu velmi nebezpečných odsouzených § 72a (1) Velmi nebezpečným odsouzeným je odsouzený, a) který byl odsouzen k výjimečnému trestu, b) proti kterému je vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin spáchaný během výkonu vazby nebo výkonu trestu, c) který se v posledních pěti letech pokusil uprchnout nebo uprchl z výkonu vazby nebo výkonu trestu, d) u kterého lze důvodně předpokládat, že ohrozí bezpečnost jiných osob. (2) Velmi nebezpečný odsouzený se zpravidla umisťuje do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením. Rozhodnutí ředitele věznice o zařazení do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením se vyhotovuje písemně a doručuje se odsouzenému. Proti rozhodnutí může odsouzený podat do 3 dnů od doručení stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. (3) Velmi nebezpečný odsouzený podle odstavce 1 písm. a) až c) se do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením umístí na dobu nejdéle 90 dnů. Nejsou-li v této době zjištěny důvody podle odstavce 1 písm. d), odsouzený se z tohoto oddílu vyřadí. Jsou-li v této době takové důvody zjištěny, odsouzený se v tomto oddílu ponechá, a to i opakovaně, nejdéle na dalších 180 dnů. (4) Velmi nebezpečný odsouzený podle odstavce 1 písm. d) se do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením umístí na dobu nejdéle 180 dnů. Nejsou-li v této době zjištěny důvody pro toto umístění, odsouzený se z tohoto oddílu vyřadí. Jsou-li v této době takové důvody zjištěny, odsouzený se v tomto oddílu ponechá, a to i opakovaně, nejdéle na dalších 180 dnů. (5) Odsouzený zařazený do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením může požádat ředitele věznice o vyřazení z tohoto oddílu, má-li za to, že důvody pro takové zařazení nenastaly nebo pominuly. Rozhodnutí o žádosti se vyhotovuje písemně a doručuje se odsouzenému. Proti rozhodnutí může odsouzený podat do 3 dnů od doručení stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské službyVězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské službyzaměstnanec Vězeňské služby. Byla-li žádost odsouzeného zamítnuta, může ji odsouzený podat znovu až po uplynutí tří měsíců od právní moci rozhodnutí. Díl 10 Výkon trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou § 72b Při výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se nepoužijí ustanovení § 19 odst. 8, § 45 odst. 2 písm. g) a h), § 56 odst. 1 a 2 a § 68. HLAVA V PODMÍNĚNÉ PROPUŠTĚNÍ A PROPUŠTĚNÍ Z VÝKONU TRESTU § 73 Podmíněné propuštění (1) Návrh odsouzeného na podmíněné propuštění zašle věznice do deseti pracovních dnů po jeho přijetí okresnímu soudu, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává; k návrhu připojí stanovisko ředitele věznice, vyhodnocení průběhu a účinnosti programu zacházení s odsouzeným, zhodnocení průběhu a úspěšnosti výkonu ochranného léčení, pokud bylo odsouzenému uloženo, a uvede i další skutečnosti, které mohou mít význam pro rozhodnutí soudu. (2) Pokud ředitel věznice nevydá kladné stanovisko k návrhu odsouzeného na podmíněné propuštění podle § 88 odst. 2 trestního zákoníku, postup podle odstavce 1 se neuplatní a návrh se odsouzenému vrátí. (3) Pokud by byl návrh odsouzeného na podmíněné propuštění postupem podle odstavce 1 podán soudu před uplynutím lhůty stanovené pro podmíněné propuštění, na tuto skutečnost věznice odsouzeného bez zbytečného odkladu upozorní. Trvá-li odsouzený i nadále na podání tohoto návrhu, zašle jej věznice do 5 pracovních dnů ode dne oznámení odsouzeného, že na podání návrhu trvá, okresnímu soudu, v jehož obvodu se věznice nachází; doklady podle odstavce 1 k návrhu nepřipojí. (4) O zaslání návrhu na podmíněné propuštění soudu podle odstavců 1 a 3 věznice odsouzeného informuje. § 73a Důvody propuštění Věznice propustí odsouzeného z výkonu trestu, jestliže a) uplynula doba trestu stanovená v pravomocném a vykonatelném rozhodnutí soudu a Vězeňské služběVězeňské službě nebylo doručeno nařízení soudu k výkonu dalšího trestu, b) obdržela písemný příkaz, aby odsouzený byl propuštěn na svobodu, vydaný soudem na základě jeho rozhodnutí, c) propuštění nařídil státní zástupce při výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu, nebo d) o propuštění rozhodl prezident republiky při udělování milosti nebo ministr při výkonu svých oprávnění podle trestního řádu. § 74 Výstupní oddíl (1) Ve věznicích lze zřídit výstupní oddíl, do nichž se přiměřenou dobu před očekávaným skončením výkonu trestu zpravidla zařazují odsouzení, kterým byl uložen trest na dobu delší než 3 roky, a odsouzení, jimž je třeba pomáhat při vytváření příznivých podmínek pro soběstačný život v souladu se zákonem. (2) Programy zacházení jsou po zařazení odsouzených do výstupního oddílu aktualizovány a zaměřeny na jejich přípravu na soběstačný život v souladu se zákonem. § 75 Spolupráce s orgány sociálního zabezpečení Po dobu výkonu trestu věznice vytvářejí předpoklady k tomu, aby odsouzení mohli po propuštění z výkonu trestu plynule přejít do soběstačného života v souladu se zákonem. Přitom úzce spolupracují s příslušnými orgány sociálního zabezpečení, zejména jim poskytují včas potřebné informace a umožňují jim průběžný kontakt s odsouzeným. HLAVA VI SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Díl 1 Společná ustanovení § 76 Společná ustanovení o řízení (1) Na řízení podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád. (2) Rozhodnutí vydané podle tohoto zákona je třeba oznámit osobě, jíž se týká; v případě, že zákon proti takovému rozhodnutí připouští stížnost, je třeba je písemně vyhotovit a takové osobě doručit. (3) Oznámení se činí buď vyhlášením rozhodnutí v přítomnosti toho, jehož se týká, anebo doručením písemného vyhotovení takového rozhodnutí. (4) Stížnost proti rozhodnutí má odkladný účinek pouze tehdy, jestliže tak tento zákon výslovně stanoví. (5) K rozhodování o žalobách proti rozhodnutím Vězeňské služby je příslušný okresní soud, v jehož obvodu bylo napadené rozhodnutí vydáno. § 77 Výkon postupně uložených trestů Postupně uložené a dosud zcela nevykonané tresty se považují z hlediska výkonu trestu za trest jediný. § 78 Dozor nad výkonem trestu (1) Dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu provádí krajské státní zastupitelství, v jehož obvodu se trest vykonává. (2) Při výkonu dozoru je státní zástupce oprávněn: a) v kteroukoliv dobu navštěvovat místa, kde se provádí výkon trestu, b) nahlížet do dokladů, podle nichž byli odsouzení zbaveni svobody, hovořit s odsouzenými bez přítomnosti jiných osob, c) prověřovat, zda příkazy a rozhodnutí Vězeňské služby ve věznici týkající se výkonu trestu odpovídají zákonům a jiným právním předpisům, d) žádat od zaměstnanců Vězeňské službyzaměstnanců Vězeňské služby ve věznici potřebná vysvětlení, předložení spisů, dokladů, příkazů a rozhodnutí týkajících se výkonu trestu, e) vydávat příkazy k zachovávání předpisů platných pro výkon trestu, f) nařídit, aby osoba, která je ve výkonu trestu držena nezákonně, byla ihned propuštěna. (3) Vězeňská služba je povinna příkazy státního zástupce podle odstavce 2 bez odkladu provést. (4) Ustanovením o dozoru není dotčena povinnost Vězeňské služby v rozsahu své působnosti provádět vlastní kontrolní činnost a oprávnění ministra, případně orgánů nebo osob jím k tomu zmocněných stanovené zvláštním zákonem.1) § 79 Úhrada zdravotních služeb ve zvláštních případech Zdravotní služby poskytnuté odsouzenému, který není pojištěncem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění23), hradí Vězeňská službaVězeňská služba. Díl 2 Přechodná, zmocňovací a zrušovací ustanovení § 80 Časová působnost zákona Ustanovení tohoto zákona se užijí též na výkon trestů, jež byly pravomocně uloženy před účinností tohoto zákona. § 81 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou řád výkonu trestu odnětí svobody, ve kterém stanoví podrobnosti při a) přijímání, umísťování, zařazování, přeřazování a propouštění odsouzených, b) zajišťování práv odsouzených a jejich sociálního postavení podle tohoto zákona, c) realizaci programu zacházení a zaměstnávání odsouzených, d) zajišťování pořádku a bezpečnosti v místech výkonu trestu, e) kázeňském řízení, f) účasti nestátních subjektů na naplňování účelu trestu, g) režimu výkonu trestu u některých skupin odsouzených, a h) výkonu ochranného léčení v průběhu výkonu trestu. § 82 Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 47/1973 Sb., zákona č. 179/1990 Sb., zákona č. 294/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 8/1995 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o státním zastupitelství § 83 Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb. a zákona č. 201/1997 Sb., se mění takto: 1. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a Státní zastupitelství vykonává v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním zákonem dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, ochranná nebo ústavní výchova a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda.“. 2. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a Oprávnění podle § 10 a § 11 odst. 3 vůči státnímu zástupci pověřenému výkonem dozoru podle § 4a může vykonávat pouze pověřený státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství, kterému rovněž přísluší právo dohledu podle § 9 odst. 1 a 2.“. 3. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní: „§ 19a Výkonem dozoru podle § 4a a výkonem oprávnění uvedených v § 11a pověřuje státní zástupce přidělené k určitému státnímu zastupitelství nejvyšší státní zástupce.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži § 84 Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 1) a 2) zní: „a) spravuje a střeží ústavy, v nichž se vykonává vazba a trest odnětí svobody, odpovídá za střežení ústavů, které jsou podle zvláštního právního předpisu1) spravovány jinou osobou než Vězeňskou službou, a odpovídá za střežení věznic pro místní výkon trestu, které jsou provozovány obcemi podle zvláštního právního předpisu.2) 1) § 13 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. 2) § 59 zákona č. 169/1999 Sb.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1) až 5) se označují jako poznámky pod čarou č. 3) až 7), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 17 odst. 2 se písmeno g) zrušuje; dosavadní písmena h) až m) se označují jako písmena g) až l). 3. V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Je-li vzhledem k předchozímu chování odsouzeného, který vykonává trest ve věznici se zvýšenou ostrahou nebo s ostrahou, důvodná obava, že by se mohl chovat násilným způsobem, lze při jeho předvádění použít donucovací prostředky uvedené v odstavci 2 písm. b), c) a e) i bez splnění podmínek stanovených v odstavci 1. Příslušník je oprávněn takové donucovací prostředky použít, pokud to je ke splnění účelu úkonu nezbytné.“. ČÁST PÁTÁ § 86 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky. 3b) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže). 4) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 6) Vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. Vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích. 7) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 4/2003 Sb. 9) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 10) Zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 238 až 247 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Úmluva o noční práci mladistvých zaměstnaných v průmyslu, vyhlášená pod č. 460/1990 Sb. 13) § 93 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 258 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 250 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) § 265, 269 a 270 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) § 365 až 393 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) § 266 až 268 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) § 250 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 170/1999 Sb.	Zákon č. 170/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 8. 1999, datum účinnosti 3. 8. 1999, částka 58/1999 * Čl. I - Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění takto: * Čl. II - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199 * Čl. III - Přechodná ustanovení * Čl. IV - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, jak vyplývá z pozdějších * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2000 170 ZÁKON ze dne 1. července 1999, kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „(3) Banka, která pro penzijní fond vykonává funkci depozitáře (dále jen „depozitář“), a ani právnická osoba, v níž má depozitář přímý nebo nepřímý podíl na základním jmění přesahující 10 %, nesmí nabývat akcie tohoto penzijního fondu. Akcie penzijního fondu nesmí nabývat rovněž zdravotní pojišťovna.1a) Osoby, které nabudou akcie penzijního fondu v rozporu s ustanovením věty první a druhé, nesmí vykonávat tato akcionářská práva: a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě, b) požádat o svolání mimořádné valné hromady, a c) podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady. 1a) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 4 odst. 4 se částka „20 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „50 000 000 Kč“. 3. V § 4 se doplňují odstavce 5 až 8, které včetně poznámky pod čarou č. 1b) znějí: „(5) Zvýšení základního jmění nelze provést nepeněžitými vklady. Ustanovení věty první se nevztahuje na případy, kdy ke zvýšení základního jmění dochází sloučením penzijních fondů. Nové akcie nemohou být nabídnuty k upsání na základě veřejné výzvy k upisování akcií. (6) K převodu akcií penzijního fondu v rozsahu větším než 10 % základního jmění penzijního fondu, provedenému v jedné nebo několika operacích na jakoukoliv osobu nebo více osob jednajících ve shodě,1b) a k nabídce k upsání akcií v rozsahu větším než 10 % základního jmění penzijního fondu vybranému zájemci se vyžaduje předchozí souhlas Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) po dohodě s Komisí pro cenné papíry. Žádost o udělení souhlasu podává nabyvatel nebo upisovatel. Pokud ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení žádosti o udělení souhlasu nesdělí, že s převodem či upsáním nových akcií nesouhlasí, platí, že jsou schváleny. Akcionář, který nabyl akcie způsobem uvedeným v tomto odstavci bez souhlasu ministerstva, nesmí vykonávat akcionářská práva uvedená v § 3 odst. 3 písm. a) až c). (7) Ministerstvo souhlas podle odstavce 6 neudělí, pokud by nabytí uvedeného rozsahu akcií penzijního fondu nebylo v souladu s požadavkem důvěryhodnosti a bezpečnosti penzijního připojištění. (8) Akcie penzijních fondů, které představují podílovou účast akcionářů v penzijním fondu, nemohou být použity k zajištění závazků. 1b) § 66b obchodního zákoníku.“. 4. V § 5 odst. 1 větě druhé se slova „Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvo“. 5. V § 5 odst. 2 písmeno e) zní: „e) depozitáře.“. 6. V § 7 odst. 2 větě první se slova „Členem představenstva a dozorčí rady penzijního fondu (dále jen „orgány penzijního fondu“)“ nahrazují slovy „Členem představenstva a členem dozorčí rady (dále jen „orgány penzijního fondu“) a prokuristou" a ve větě druhé se za slova „člena orgánu penzijního fondu“ vkládají slova „nebo prokuristu“. 7. V § 7 odst. 3 písm. b) se slovo „pojišťovny“ nahrazuje slovy včetně poznámky pod čarou č. 1c) „pojišťovny,1c) zdravotní pojišťovny1a) 1c) Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.“. 8. V § 8 se na konci textu odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova „pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak.“. 9. V § 8 se vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Ministerstvo může rozhodnout o změně depozitáře penzijního fondu, pokud depozitář porušuje povinnosti stanovené zákonem nebo depozitářskou smlouvou. Depozitářská smlouva zaniká dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo o změně depozitáře. Nejpozději do jednoho měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy je penzijní fond povinen uzavřít depozitářskou smlouvu s jinou bankou. (4) Penzijní fond je povinen vždy zřídit u svého depozitáře samostatné běžné účty nebo podúčty k běžnému účtu pro a) přijímání a vracení příspěvků účastníků na penzijní připojištění (dále jen „příspěvek“), b) poskytování a vracení státních příspěvků na penzijní připojištění (dále jen „státní příspěvek“), c) financování činnosti penzijního fondu, d) umísťování a ukládání prostředků penzijního fondu. (5) Běžný účet u jiné banky, než je depozitář, si může penzijní fond zřídit po oznámení svému depozitáři, a to pouze jako podmínku otevření vkladového účtu. Po zřízení vkladového účtu je penzijní fond povinen zůstatky na tomto běžném účtu převést na vkladový účet nebo na běžný účet vedený u depozitáře. (6) Při změně depozitáře může mít penzijní fond otevřen samostatný běžný účet pro přijímání a vracení příspěvků účastníků u banky, s níž depozitářská smlouva zanikla, ještě po dobu šesti měsíců ode dne zániku této smlouvy.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 7. 10. V § 9 odst. 2 větě první se slova „a penzijního plánu“ zrušují. 11. V § 9 se vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Změny penzijního plánu musí být schváleny ministerstvem, jinak jsou neplatné. Pokud ministerstvo do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Ministerstvo návrh na změnu neschválí, pokud změna nesplňuje požadavky § 5 odst. 4. Změny penzijního plánu schvaluje ministerstvo v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 12. V § 11 odst. 1 písmeno e) zní: „e) výši příspěvků,“. 13. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavření smlouvy mezi penzijním fondem a fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), může vykonávat fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, a to pro penzijní fond, který má povolení k činnosti (§ 5 odst. 1).“. 14. V § 14 odst. 2 se slova „nebo s nímž byl před uzavřením smlouvy ten, kdo smlouvu uzavřel, seznámen“ zrušují. 15. V § 17 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Penzijní fond je povinen účastníku nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku penzijního připojištění.“. 16. V § 18 odst. 2 se za slovem „jestliže“ slovo „by“ zrušuje. 17. V § 19 odst. 1 písm. a) se za slovo „výplaty“ vkládá slovo „poslední“. 18. V § 19 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „místo poslední penze“. 19. V § 19 odstavec 2 zní: „(2) Penzijní připojištění účastníka se přerušuje dnem, který uvedl účastník v oznámení o přerušení penzijního připojištění, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení penzijnímu fondu. Účastník může penzijní připojištění podle věty první přerušit, jen pokud a) platil příspěvky na penzijní připojištění po dobu 36 kalendářních měsíců, nebo b) platil příspěvky po dobu 12 kalendářních měsíců v případě každého dalšího přerušení penzijního připojištění u téhož penzijního fondu. Přeruší-li účastník penzijní připojištění, má po dobu přerušení nárok na podíl na výnosech u penzijního fondu, u kterého penzijní připojištění přerušil.“. 20. V § 19 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Další smlouvu o penzijním připojištění lze uzavřít, pokud a) dříve vzniklé penzijní připojištění zaniklo způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až e), b) dříve vzniklé penzijní připojištění bylo přerušeno podle odstavce 2, nebo c) účastník, kterému vznikl nárok na dávky penzijního připojištění podle § 20 odst. 1, požádal o výplatu dávky; další smlouvu lze uzavřít nejdříve k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné žádosti o výplatu dávky penzijnímu fondu.“. 21. V § 20 odst. 1 písmeno a) zní: „a) penze, kterou se rozumí doživotní pravidelná výplata peněžní částky, a jde-li o pozůstalostní penzi, výplata peněžní částky po dobu stanovenou penzijním plánem,“. 22. V § 21 odstavec 1 zní: „(1) Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze: a) starobní penze, je-li podmínkou nároku přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění nebo dosažení věku stanoveného penzijním plánem, b) invalidní penze, je-li podmínkou nároku přiznání plného invalidního důchodu z důchodového pojištění, c) výsluhové penze, je-li podmínkou nároku dosažení doby penzijního připojištění stanovené penzijním plánem, d) pozůstalostní penze, je-li podmínkou nároku úmrtí účastníka.“. 23. V § 21 odstavec 2 zní: „(2) Podmínkou nároku na penzi je placení příspěvků na penzijní připojištění po určitou dobu stanovenou penzijním plánem (dále jen „pojištěná doba“), která musí činit nejméně 36 kalendářních měsíců a nesmí být delší než 60 kalendářních měsíců, přičemž dobu 36 kalendářních měsíců nelze v penzijním plánu snížit. Podmínkou nároku na starobní penzi však je, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tuto dobu nelze v penzijním plánu snížit; pojištěná doba nesmí být přitom delší než 120 kalendářních měsíců.“. 24. V § 21 odst. 4 se číslice „50“ nahrazuje číslicí „60“. 25. V § 22 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a po doručení písemné žádosti o jeho výplatu je penzijní fond povinen vyplatit jednorázové vyrovnání do konce kalendářního čtvrtletí následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen. Účastníkovi, kterému vznikl nárok na jednorázové vyrovnání a který penzijní připojištění před uplatněním žádosti o jeho výplatu přerušil, je penzijní fond povinen jednorázové vyrovnání vyplatit do tří měsíců po doručení písemné žádosti o jeho výplatu.“. 26. V § 23 odst. 1 písm. a) se za slovo „penze“ vkládají slova „, penzijní připojištění trvalo alespoň 12 kalendářních měsíců“. 27. V § 23 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „nebo pokud se nároku na pozůstalostní penzi všechny fyzické osoby určené ve smlouvě písemně vzdaly“. 28. V § 23 odst. 2 se na konci doplňuje tato věta: „Částky státního příspěvku je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu.“. 29. V § 23 odst. 3 se za slova „je penzijní fond povinen vyplatit“ vkládají slova „a státní příspěvky vrátit ministerstvu“ a slova „oprávněné osoby“ se nahrazují slovy „účastníka nebo fyzické osoby určené ve smlouvě“. 30. V § 23 se na konci odstavce 3 doplňuje tato věta: „Pokud účastník požádá o výplatu odbytného před zánikem penzijního připojištění, je penzijní fond povinen vyplatit odbytné a státní příspěvky vrátit ministerstvu nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění.“. 31. V § 24 odst. 1 se slova „na penzijní připojištění (dále jen „státní příspěvek“)“ zrušují. 32. V § 24 odstavec 2 zní: „(2) Požádá-li účastník o převedení prostředků podle odstavce 1, je penzijní fond povinen je převést nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění. K žádosti o převod prostředků je třeba přiložit souhlas penzijního fondu podle odstavce 1.“. 33. V § 26 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta: „Zpráva o hospodaření penzijního fondu včetně přehledu o uložení a umístění prostředků penzijního fondu a jejich výši a počtu jeho účastníků je součástí písemné informace podle odstavce 1.“. 34. V § 26 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní: „(3) Seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondu, který musí obsahovat údaje podle zvláštního zákona,8a) musí být k dispozici veřejnosti v sídle a všech pobočkách penzijního fondu. 8a) § 156 odst. 2 obchodního zákoníku.“. 35. V § 27 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 8b) zní: „(5) Za účastníka může s jeho souhlasem platit penzijnímu fondu příspěvek nebo jeho část třetí osoba; účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu. Podle věty první může platit příspěvek nebo jeho část též zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Podle věty první mohou rovněž zaměstnavatelé tvořící fond kulturních a sociálních potřeb8b) hradit z tohoto fondu příspěvek nebo jeho část za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Na příspěvek placený zaměstnavatelem zcela nebo zčásti za své zaměstnance se neposkytuje státní příspěvek. 8b) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 167/1997 Sb.“. 36. V § 27 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Doba odkladu placení příspěvků, za kterou účastník doplatil příspěvky, se započítává do pojištěné doby. Doba jiného přerušení placení příspěvků se do pojištěné doby nezapočítává.“. 37. V § 29 odstavec 2 zní: „(2) Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc se stanoví podle měsíční výše příspěvku účastníka placeného na penze stanovené podle příspěvkového penzijního plánu takto: výše příspěvku účastníka v Kč \| výše státního příspěvku v Kč ---\|--- 100 až 199 \| 50 + 40 % z částky nad 100 Kč 200 až 299 \| 90 + 30 % z částky nad 200 Kč 300 až 399 \| 120 + 20 % z částky nad 300 Kč 400 až 499 \| 140 + 10 % z částky nad 400 Kč 500 a více \| 150 Kč.“. 38. V § 29 se odstavec 3 zrušuje a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 39. V § 29 odstavec 4 zní: „(4) Při změně depozitáře náleží státní příspěvek podle odstavce 1, i pokud byl příspěvek účastníka zaplacen ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 3 u depozitáře penzijního fondu před provedením jeho změny, ještě po dobu šesti kalendářních měsíců po skončení platnosti depozitářské smlouvy.“. 40. V § 30 odst. 1 větě první se za slovo „podává“ vkládá slovo „čtvrtletně“. 41. V § 30 odst. 1 větě druhé se slovo „tomto“ nahrazuje slovy „skončení kalendářního“. 42. V § 30 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo je povinno poukázat státní příspěvek za kalendářní čtvrtletí na účet penzijního fondu do konce druhého měsíce následujícího po čtvrtletí, za které se o poskytnutí státního příspěvku žádá.“. 43. V § 30 odst. 3 větě první se slova „osmi dnů“ nahrazují slovy „30 dnů“. 44. V § 30 se vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu podle odstavců 1 a 2, které nebyly použity na uspokojení nároků podle § 23, 24 a 25, je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to a) do šesti měsíců ode dne zániku penzijního připojištění v případě vzniku nároku na odbytné podle § 23 a v případě dědictví podle § 25, b) do 60 měsíců ode dne zániku penzijního připojištění v případě, kdy účastníkovi nevznikl nárok na odbytné podle § 23 a nepožádal o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 45. V § 31 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Penzijní fond nesmí se svým majetkem nakládat způsobem, který by byl v rozporu se zájmy účastníků. (4) V případě pochybností o způsobilosti penzijního fondu krýt nároky na dávky z penzijního připojištění může ministerstvo na svůj náklad zajistit ověření této způsobilosti znalcem.“. 46. V § 33 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 10), 11), 11a) a 11b) zní: „(1) Prostředky penzijního fondu mohou být umístěny jen do a) státních dluhopisů10) a dluhopisů, za které převzal záruku stát, b) hypotečních zástavních listů, c) dluhopisů, jejichž emitenty jsou Česká národní banka11) a jiné banky,11a) d) dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na hlavním nebo vedlejším trhu burzy cenných papírů, e) akcií a podílových listů přijatých k obchodování na hlavním nebo vedlejším trhu burzy cenných papírů, f) komunálních obligací, za které převzala záruku banka nebo vydaných bankami,11b) g) dluhopisů, jejichž emitenty jsou členské státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto států, h) movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků, i) nemovitostí přinášejících stálý výnos a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení. 10) § 18 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb. 11) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb. 11a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 128/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb. 11b) § 20 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb.“. 47. V § 33 se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Penzijní fond může ukládat prostředky i na vkladové účty u bank.11a) Výše takto uložených prostředků u jedné banky nesmí tvořit víc než 10 % majetku penzijního fondu.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 48. V § 33 odstavec 3 zní: „(3) Penzijní fond je povinen cenný papír koupit jen za nejnižší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče koupit, a prodat jen za nejvyšší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče prodat. Splnění podmínky stanovené v předchozí větě je penzijní fond povinen prokázat.“. 49. V § 33 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 11c) zní: „(4) Pro výpočet hodnoty cenného papíru v majetku penzijního fondu platí přiměřeně ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví způsob výpočtu hodnot cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu.11c) 11c) Vyhláška č. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu.“. 50. V § 33 odst. 6 se za slovo „kurzů“ vkládají slova „nebo cen“. 51. V § 33 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Majetek penzijního fondu nemůže být použit k zajištění závazků.“. 52. V § 34 se vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Hodnota cenných papírů podle § 33 odst. 1 písm. e) nesmí tvořit více než 25 % majetku penzijního fondu.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 53. V § 34 odst. 6 se číslice „3“ nahrazuje číslicí „4“. 54. V § 35 se na konci tečka zrušuje a doplňují se tato slova: „a osob, jejichž penzijní připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje.", dosavadní text se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní: „(2) Pokud hospodaření penzijního fondu skončí ztrátou, použije se ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond12a) a další fondy tvořené ze zisku. Nestačí-li tyto zdroje, musí být ztráta kryta snížením základního jmění. Hodnota základního jmění nesmí klesnout pod částku uvedenou v § 4 odst. 4. 12a) § 67 a 217 obchodního zákoníku.“. 55. V § 36 se na konci odstavce 1 tečka zrušuje a doplňují se slova „a přehled o umístění prostředků penzijního fondu (§ 33 odst. 1), jejich uložení (§ 33 odst. 2) a jejich výši.“. 56. V § 37 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 12b) zní: „(1) Penzijní fond je povinen průběžně evidovat stav příspěvků zaplacených ve prospěch jednotlivých účastníků v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky účastníka nárokovatelné pro odpočet ze základu daně z příjmů12b) účastníkem, který je poplatníkem daně, příspěvky placené zaměstnavatelem a na ostatní příspěvky zaplacené ve prospěch účastníka. Dále je penzijní fond povinen odděleně evidovat stav státních příspěvků jednotlivých účastníků a podílů na výnosech hospodaření penzijního fondu. 12b) § 15 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 170/1999 Sb.“. 57. V § 37 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Penzijní fond je povinen doklady související s penzijním připojištěním účastníka ukládat a uschovávat je a) deset let následujících po podání žádosti o státní příspěvek za účastníka pro doklady prokazující nárok na státní příspěvek, b) tři roky následující po výplatě poslední dávky penzijního připojištění účastníkovi pro doklady prokazující nárok na dávky penzijního připojištění.“. 58. V § 39 se vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 59. V § 42 odst. 3 se na konci doplňuje tato věta včetně poznámky pod čarou č. 13a): „K tomuto účelu je ministerstvo oprávněno provozovat informační systém za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.13a) 13a) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.“. 60. V § 42 odst. 5 se na konci doplňuje tato věta včetně poznámky pod čarou č. 13b): „Zaměstnanci ministerstva mohou poskytovat informace Komisi pro cenné papíry a České národní bance za účelem vzájemné spolupráce prováděné podle zvláštního právního předpisu.13b) 13b) § 16 až 18 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.“. 61. V § 42 se vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Penzijní fond je povinen: a) předložit ministerstvu a Komisi pro cenné papíry každoročně nejpozději do 31. ledna seznam akcionářů s vyznačením údajů, které požaduje zvláštní právní předpis,8a) b) informovat ministerstvo a Komisi pro cenné papíry o každé změně v seznamu akcionářů do deseti dnů po zápisu změny v seznamu akcionářů, c) předložit ministerstvu a Komisi pro cenné papíry usnesení rejstříkového soudu o zápisu změny nebo zániku zapisovaných skutečností bez zbytečného odkladu po provedení zápisu do obchodního rejstříku.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 62. V § 43 odst. 1 písm. a) se za slovo „odstranil“ vkládají slova „nebo byli vyměněni v určené lhůtě členové orgánů penzijního fondu“ a za slovo „a“ se vkládá slovo „aby“. 63. V § 43 odst. 1 písm. c) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci se doplňují slova „nebo do doby zápisu vstupu penzijního fondu do likvidace do obchodního rejstříku. Správce majetku má nárok na odměnu ve výši stanovené ministerstvem a dále na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce správce majetku. Odměna a úhrada účelně vynaložených nákladů jsou placeny z majetku penzijního fondu,“. 64. V § 43 odst. 1 písm. e) bodě 1 se slovo „nebo“ zrušuje, na konci bodu 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se slovo „nebo“ a za bod 2 se doplňuje bod 3, který zní: „3. penzijní fond neuzavře do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž ministerstvo rozhodlo o změně depozitáře, novou depozitářskou smlouvu (§ 8 odst. 3).“. 65. V § 43 odst. 2 se slova „tří měsíců“ nahrazují slovy „jednoho roku“. 66. V § 46 odst. 3 se věta druhá zrušuje. Čl. II Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb. a zákona č. 144/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 9 se v písmenu v) tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno w), které zní: „w) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.21)“. 2. V § 15 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst platbu příspěvků poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem9a) podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených na penzijní připojištění se státním příspěvkem poplatníkem ve zdaňovacím období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč.“. 3. V § 24 odst. 2 se v písmenu zi) tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zj), které zní: „zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,9a) maximálně však do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.21)“. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Osoby, které jsou akcionáři penzijního fondu v rozporu s § 3 odst. 3 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění čl. I tohoto zákona (dále jen „zákon o penzijním připojištění“), jsou povinny do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona ukončit činnost depozitáře nebo převést své akcie. Pokud tuto povinnost nesplní, nesmí vykonávat tato akcionářská práva: a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě, b) požádat o svolání mimořádné valné hromady, a c) podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady. 2. Penzijní fond je povinen do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona uvést výši svého základního jmění do souladu s § 4 odst. 4 zákona o penzijním připojištění, jinak Ministerstvo financí odejme povolení udělené penzijnímu fondu podle § 5 zákona o penzijním připojištění. 3. Penzijní fond je povinen do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona otevřít samostatné běžné účty nebo podúčty k běžnému účtu u svého depozitáře podle § 8 odst. 4 zákona o penzijním připojištění. 4. Návrh změn penzijních plánů a statutů, které musí být provedeny podle tohoto zákona, je penzijní fond povinen do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona předložit ke schválení Ministerstvu financí. Pokud Ministerstvo financí neschválí změny penzijního plánu a statutu, které musí být provedeny podle tohoto zákona, do 9 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, z důvodů na straně penzijního fondu, pozbývají uplynutím této lhůty platnosti ta ustanovení penzijního plánu a statutu, která jsou v rozporu s ustanoveními čl. I tohoto zákona. 5. Návrh osoby, která vykonává funkci prokuristy, je penzijní fond povinen do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona předložit ke schválení Ministerstvu financí. Ministerstvo financí o návrhu rozhodne do 90 dnů ode dne jeho doručení. 6. Změny vyplývající z čl. I tohoto zákona se vztahují pouze na smlouvy o penzijním připojištění (dále jen „smlouva“) mezi účastníkem penzijního připojištění a penzijním fondem uzavřené po schválení změn penzijního plánu Ministerstvem financí po účinnosti tohoto zákona. Účastník penzijního připojištění a penzijní fond se však mohou dohodnout na změně smlouvy tak, aby tato smlouva odpovídala změnám vyplývajícím z čl. I tohoto zákona, které se týkají potřebné doby placení příspěvků na penzijní připojištění a věku 60 let stanoveného pro vznik nároku na starobní penzi nebo podmínky přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění, popřípadě dalším změnám vyplývajícím z čl. I tohoto zákona. 7. U účastníků penzijního připojištění, jejichž smlouvy neodpovídají změnám vyplývajícím z čl. I tohoto zákona, které se týkají potřebné doby placení příspěvků na penzijní připojištění pro vznik nároku na starobní penzi a věku 60 let stanoveného pro vznik nároku na tuto penzi nebo podmínky přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění, se výše státního příspěvku na penzijní připojištění stanoví podle předpisů platných přede dnem účinnosti tohoto zákona; u účastníků penzijního připojištění, kteří splňují potřebnou dobu placení příspěvků na penzijní připojištění pro vznik nároku na starobní penzi a věk 60 let stanovený pro vznik nároku na tuto penzi nebo podmínku přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění, se však výše státního příspěvku na penzijní připojištění stanoví od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly tyto podmínky splněny, ve výši stanovené podle čl. I bodu 37 tohoto zákona, a to i když nedošlo ke změně smlouvy. 8. Státní příspěvek na penzijní připojištění ve výši stanovené v čl. I bodu 37 tohoto zákona náleží nejdříve za leden 2000. Do 31. prosince 1999 náleží příspěvek ve výši stanovené podle předpisů platných přede dnem účinnosti tohoto zákona. Ustanovení čl. II tohoto zákona se použije nejdříve pro zdaňovací období roku 2000. 9. Umístění a uložení prostředků je penzijní fond povinen do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona uvést do souladu s § 33 odst. 1, § 33 odst. 2 a § 34 odst. 2 zákona o penzijním připojištění. 10. Pokud penzijní fond vykazuje v účetnictví ztráty za minulá období, je povinen do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona splnit povinnost uloženou v § 35 odst. 2 zákona o penzijním připojištění. 11. Pokud se v důsledku čl. I tohoto zákona zapisují na základě zvláštního zákona určité údaje do obchodního rejstříku, je lhůta stanovená zákonem o penzijním připojištění pro splnění povinnosti penzijního fondu zachována, je-li podán poslední den lhůty návrh na povolení zápisu těchto údajů. Čl. IV Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 37, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 187/1999 Sb.	Zákon č. 187/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Vyhlášeno 2. 9. 1999, datum účinnosti 2. 9. 1999, částka 64/1999 * Čl. I - Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se mění takto: * Čl. II - U předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který vykonává funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, začíná běžet šestileté funkční období podle § 1 odst. 5 zákona č. 273/1996 Sb., ve znění tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. * Čl. III Aktuální znění od 2. 9. 1999 187 ZÁKON ze dne 28. července 1999, kterým se mění zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se mění takto: 1. V § 1 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č.1) zní: „(3) V čele Úřadu je předseda, kterého na návrh vlády jmenuje1) prezident republiky. Nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více než dvakrát. 1) § 27 odst. 4 zákoníku práce.“. 2. V § 1 se doplňují odstavce 4 až 8, které znějí: „(4) S funkcí předsedy Úřadu je neslučitelné členství v politické straně nebo v politickém hnutí. (5) Funkční období předsedy Úřadu je 6 let. (6) Prezident republiky může odvolat předsedu Úřadu na návrh vlády. Předseda Úřadu se může této funkce vzdát. (7) Výkon funkce předsedy Úřadu končí a) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně vyhotoveného odvolání z funkce nebo písemně učiněného vzdání se funkce anebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném odvolání nebo vzdání se funkce, b) uplynutím jeho funkčního období, c) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, nebo d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl odsouzen pro úmyslný trestný čin. (8) Předsedu Úřadu lze odvolat z funkce, jen a) nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebo b) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu.“. Čl. II U předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který vykonává funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, začíná běžet šestileté funkční období podle § 1 odst. 5 zákona č. 273/1996 Sb., ve znění tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 188/1999 Sb.	Zákon č. 188/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. Vyhlášeno 2. 9. 1999, datum účinnosti 2. 9. 1999, částka 64/1999 * Čl. I - Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 2. 9. 1999 188 ZÁKON ze dne 28. července 1999, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1) zní: „§ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje státní podporu a) pojištění vývozních úvěrových rizik, jimiž se rozumí 1. pojištění krátkodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik, 2. pojištění dlouhodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik nebo nezaplacení v důsledku tržně nezajistitelných komerčních rizik, 3. pojištění investic českých právnických osob v zahraničí proti riziku zamezení převodu výnosů z investice, vyvlastnění nebo politicky motivovaného násilného poškození, 4. pojištění vývozců proti ztrátám spojeným s přípravou a realizací obchodních činností, 5. pojištění úvěrů poskytnutých výrobci nebo vývozci na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu, 6. pojištění bankovních záruk nebo jiných služeb poskytnutých bankou vývozce zahraniční osobě za vývozce proti riziku nesplnění smluvních závazků vývozce ze smlouvy o vývozu, 7. pojištění rizik kurzové ztráty české koruny vůči cizím měnám vzniklé v případě pojistného plnění v důsledku rozdílu kurzu platného při sjednání pojistné smlouvy a kurzu platného při výplatě pojistného plnění, nebo 8. zajišťovací činnost1) vůči zahraničním úvěrovým pojišťovnám ve vztahu k pojištění poskytnutému podle bodů 1 až 3 v souvislosti s účastí vývozce na dodávkách zboží nebo poskytnutí služeb dovozci uskutečněných zahraniční osobou, a to v rozsahu podílu vývozce na těchto dodávkách, b) financování vývozu formou 1. financování vývozních úvěrů a poskytování finančních služeb s vývozem souvisejících, včetně financování místních nákladů nezbytných pro uskutečnění vývozu v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce, za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám, zejména z hlediska doby splatnosti závazků dlužníka nebo závazků vývozce nebo výrobce a z hlediska výše úrokových sazeb (dále jen „zvýhodněné financování“), nebo 2. dotování části úrokových rozdílů vzniklých vývozcům z nižších úrokových výnosů jimi poskytovaných vývozních dodavatelských úvěrů se splatností delší než dva roky ve srovnání s úrokovými náklady vývozců spojenými s financováním těchto úvěrů (dále jen „úhrada úrokových rozdílů“). 1) § 6 a § 7 odst. 2 zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví.“. Dosavadní poznámky pod čarou č. 1) a č. 1a) se označují jako poznámky pod čarou č. 1a) a č. 1b), a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 2. V § 2 písmeno u) zní: „u) pojistnou angažovaností souhrn hodnot pojištěných vývozních úvěrových rizik z pojistných smluv v nominální výši včetně úroků a smluvních poplatků a ze zajišťovací činnosti, snížený o hodnotu rizik, která již zanikla, a hodnot smluv o příslibu pojištění ve výši 50 % jejich nominální hodnoty,“. 3. V § 2 se za písmeno v) vkládá nové písmeno w), které zní: „w) zahraniční úvěrovou pojišťovnou zahraniční právnická osoba poskytující osobám vyvážejícím ze země svého sídla obdobné druhy pojištění jako Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“),“. 4. V § 2 se na konci písmene z) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno aa), které zní: „aa) místními náklady výdaje na služby a zboží, které je nutné vynaložit v souladu se smlouvou o vývozu nebo smlouvou mezi dovozcem a zahraniční osobou buď pro uskutečnění vývozu, nebo pro dokončení projektu nebo díla v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozce, na kterých se vývozce účastní v souvislosti se smlouvou o vývozu a které nebudou financovány za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za kterých bude financován vývozní úvěr, přičemž jejich výše nesmí překročit výši hotovostní platby placené dovozcem vývozci v souladu se smlouvou o vývozu.“. 5. V § 3 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 6. V § 3 odst. 2 větě první se slova „Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“)“ nahrazují slovy „exportní pojišťovnou“. 7. V poznámce pod čarou č. 5a) se na konci doplňuje tento text: „Opatření České národní banky č. 193/1998 Sb., kterým se stanoví zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a tvorby opravných položek k těmto pohledávkám.“. 8. V § 6 odst. 1 se na konci věty páté doplňují tato slova včetně poznámky pod čarou č. 9a): „s výjimkou ustanovení o složení statutárního orgánu9a) 9a) § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění zákona č. 16/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb.“. 9. V § 8 odst. 5 větě druhé se slova „následující kritéria“ nahrazují slovy „alespoň jedno z následujících kritérií“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 189/1999 Sb.	Zákon č. 189/1999 Sb. Zákon o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy) Vyhlášeno 2. 9. 1999, datum účinnosti 1. 11. 1999, částka 64/1999 * ČÁST PRVNÍ - NOUZOVÉ ZÁSOBY ROPY A ŘEŠENÍ STAVŮ ROPNÉ NOUZE (§ 1 — § 10d) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv (§ 11 — § 11) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dráhách (§ 12 — § 12) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o civilním letectví (§ 13 — § 13) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o České obchodní inspekci (§ 14 — § 14) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb.) 189 ZÁKON ze dne 29. července 1999 o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ NOUZOVÉ ZÁSOBY ROPY A ŘEŠENÍ STAVŮ ROPNÉ NOUZE § 1 Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropské unie1) způsob vytváření, udržování a použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob ropy a ropných produktů5) určených pro zmírnění nebo překonání stavů nouze vzniklých z jejich nedostatku (dále jen „nouzové zásobynouzové zásoby“), postupy pro řešení stavů nouze a úkoly orgánů státní správy a orgánů územních samosprávních celků v této oblasti. § 1a Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) čistým dovozemčistým dovozem celkové množství dovezené ropy a ropných produktů do České republiky snížené o celkové množství vyvezené ropy a ropných produktů z České republiky, b) domácí spotřeboudomácí spotřebou celkové množství ropy a ropných produktů spotřebované v rámci České republiky pro energetické i neenergetické účely, c) referenčním rokemreferenčním rokem kalendářní rok předcházejícího roku, k němuž se vztahují údaje o domácí spotřebědomácí spotřebě nebo o čistém dovozučistém dovozu používané při výpočtu minimální úrovně nouzových zásobnouzových zásob, které mají být drženy, nebo při výpočtu úrovně nouzových zásobnouzových zásob skutečně držených v určitém okamžiku, d) ústředním správcem zásobústředním správcem zásob osoba, jejíž hlavním úkolem je vytváření, udržování nebo prodej nouzových zásobnouzových zásob, e) produktovodemproduktovodem zařízení pro potrubní přepravu ropných produktů, pokud není umístěno ve výrobním nebo zpracovatelském závodě nebo ve skladovacím zařízenískladovacím zařízení tvořeným vzájemně propojeným souborem potrubí, armaturních šachet a souvisejících technologických objektů, včetně systému protikorozní ochrany, řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, f) ropovodemropovodem zařízení pro potrubní přepravu ropy, pokud není umístěno ve výrobním nebo zpracovatelském závodě nebo ve skladovacím zařízenískladovacím zařízení tvořeným vzájemně propojeným souborem potrubí, armaturních šachet a souvisejících technologických objektů, včetně systému protikorozní ochrany, řídící a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, g) mimořádnou situacímimořádnou situací situace, kdy nastane, nebo hrozí, že nastane, ohrožení zásobování trhu ropou nebo ropnými produkty v České republice nebo v jiných členských státech Evropské unie nebo v jiných členských státech Mezinárodní energetické agentury, h) fyzickou přístupnostífyzickou přístupností souhrn opatření umožňující použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob a jejich skutečné dodání na trh v množství a čase napomáhajících ke zmírnění dopadů mimořádné situacemimořádné situace, i) stavem ropné nouzestavem ropné nouze nedostatek ropy a ropných produktů, který by měl za následek poruchy v zásobování na domácím trhu a nepříznivé následky z toho plynoucí by nebylo možné odstranit nebo jim zamezit bez přijetí opatření podle tohoto zákona, j) mezinárodním rozhodnutímmezinárodním rozhodnutím rozhodnutí Řídící rady Mezinárodní energetické agentury nebo Evropské unie o použití zásob ropy nebo ropných produktů nebo o jiných opatřeních, přijaté s cílem zajistit dostupnost ropy nebo ropných produktů na trhu, k) závažným narušením dodávek významný a náhlý pokles dodávek ropy nebo ropných produktů do České republiky, Evropské unie nebo států Mezinárodní energetické agentury, bez ohledu na to, zda bylo vydáno mezinárodní rozhodnutímezinárodní rozhodnutí, l) tikety rezervační smlouva na přednostní nákup určitého množství zásob ropy a ropných produktů v případě vyhlášení stavu ropné nouzestavu ropné nouze. § 2 Vytváření a udržování nouzových zásob (1) Nouzové zásobyNouzové zásoby jsou státními hmotnými rezervami1a). (2) Nouzové zásobyNouzové zásoby vytváří a udržuje Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) z ropy a vybraných ropných produktů5) ve výši odpovídající nejméně 90 dnům průměrného denního čistého dovozučistého dovozu referenčního rokureferenčního roku. (3) Výše nouzových zásobnouzových zásob se přepočítává nejpozději k 30. červnu každého roku. (4) Z nouzových zásobnouzových zásob mohou být tvořeny specifické zásoby. (5) Pokud nebudou udržovány specifické zásoby, Správa zajistí, aby nejméně jedna třetina nouzových zásobnouzových zásob splňovala podmínky stanovené v § 2a odst. 2, 3 a 4. (6) Druhy ropy a skladbu vybraných ropných produktů vhodných pro skladování v nouzových zásobáchnouzových zásobách, způsob výpočtu průměrného denního čistého dovozučistého dovozu a průměrné denní domácí spotřebydomácí spotřeby a způsob výpočtu výše nouzových zásobnouzových zásob, jež má Česká republika povinnost udržovat, stanoví prováděcí právní předpis. § 2a Vytváření a udržování specifických zásob (1) Správa může udržovat specifické zásoby, a to ve výši odpovídající nejméně 30 dnům průměrné denní domácí spotřebydomácí spotřeby referenčního rokureferenčního roku, po dobu nejméně 1 roku. (2) Specifické zásoby se mohou skládat pouze z etanu, zkapalněného ropného plynu označovaného jako LPG, motorového benzinu, leteckého benzinu, tryskového paliva benzinového typu, tryskového paliva naphthového typu, tryskového paliva petrolejového typu, ostatního petroleje, plynového oleje, motorové nafty, topného oleje, lakového a technického benzinu, maziva, bitumenu, parafinových vosků, nebo ropného koksu5). (3) Správa určí skladbu specifických zásob z jednoho nebo více produktů uvedených v odstavci 2. (4) Správa zajistí, aby u ropných produktů zahrnutých do specifických zásob činil ropný ekvivalent nejméně 75 % domácí spotřebydomácí spotřeby těchto produktů v referenčním rocereferenčním roce. Způsob tohoto výpočtu stanoví prováděcí právní předpis. (5) Skladbu specifických zásob lze změnit nejdříve po uplynutí 1 roku, a to vždy jen od prvního dne kalendářního měsíce. Množství specifických zásob může být dočasně sníženo pouze z důvodu jejich obměny. Celková povinná minimální výše nouzových zásobnouzových zásob při obměně specifických zásob nesmí klesnout pod výši stanovenou v § 2 odst. 2. (6) Specifické zásoby mohou být přemístěny pouze po předchozím písemném souhlasu Správy1a). (7) Správa informuje Evropskou komisi (dále jen „Komise“) o množství a skladbě vybraných ropných produktů držených ve specifických zásobách a době, po kterou se tyto specifické zásoby zavázala udržovat. § 3 Skladování nouzových zásob (1) Nouzové zásobyNouzové zásoby se skladují ve skladovacích zařízeníchskladovacích zařízeních a lze je skladovat společně s jinými druhy zásob. Skladovacím zařízenímSkladovacím zařízením se rozumí samostatná nádrž, nádržový blok, sklad, technologický výrobní celek, případně jiný objekt splňující technické a ekologické podmínky pro dlouhodobé skladování ropy nebo ropných produktů. Prováděcí právní předpis stanoví povolený objem skladovacích zařízenískladovacích zařízení, povinné technické vybavení skladovacích zařízenískladovacích zařízení, včetně požadavků na vybavení pro sledování kvality nouzových zásobnouzových zásob. (2) Skladovací zařízeníSkladovací zařízení, produktovodyproduktovody a ropovodyropovody jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu2). (3) Skladovací zařízeníSkladovací zařízení, produktovodyproduktovody a ropovodyropovody jsou k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob a k zamezení nebo zmírnění účinků jejich případných havárií chráněny ochrannými pásmy. Ochranné pásmo tvoří prostor, jehož hranice jsou vymezeny svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 150 m na všechny strany od půdorysu těchto zařízení. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci povolení stavby podle stavebního zákona, pokud stavba povolení nepodléhá, potom dnem uvedení těchto zařízení do provozu. Ochranné pásmo skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu a ropovoduropovodu zaniká jeho trvalým vyřazením z provozu nebo odstraněním stavby; v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo existuje, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Správa. (4) V ochranném pásmu skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu a ropovoduropovodu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit produktovodproduktovod, ropovodropovod nebo skladovací zařízenískladovací zařízení nebo omezit nebo ohrozit jejich bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu, ohrožení života, zdraví a majetku osob a k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií. (5) Provozovatel produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu udržuje v lesních průsecích na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. (6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu ve vzdálenosti do 2 m na obě strany od osy produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě lze pouze na základě souhlasu provozovatele produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu. (7) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob či životního prostředí, fyzická či právnická osoba provozující skladovací zařízenískladovací zařízení nebo produktovodproduktovod nebo ropovodropovod udělí na žádost stavebníka písemný souhlas se stavební činností, povolením a prováděním staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu. Souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen; bez souhlasu nelze činnosti podle věty první uskutečnit. (8) Provozovatel skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu má právo a) v souladu se zvláštním právním předpisem2) zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech skladovací zařízenískladovací zařízení, produktovodyproduktovody nebo ropovodyropovody, b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním skladovacích zařízenískladovacích zařízení, produktovodůproduktovodů nebo ropovodůropovodů; vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do obvodu dráhy a vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon činnosti provozovatele skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu, c) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz skladovacích zařízenískladovacích zařízení, produktovodůproduktovodů nebo ropovodůropovodů v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel. (9) V případech uvedených v odstavcích 5 a 8 je provozovatel skladovacího zařízenískladovacího zařízení nebo produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu povinen co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do původního stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti a nahradit vzniklou škodu. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu, podle odstavce 8 písm. b) a c) škoda nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti v důsledku výkonu práv podle odstavce 8 písm. a) až c), má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). (11) Provozovatel skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 8 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele skladovacího zařízenískladovacího zařízení, produktovoduproduktovodu nebo ropovoduropovodu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. (12) Nouzové zásobyNouzové zásoby mohou být skladovány pouze osobou, která na základě smlouvy zajišťuje pro Správu skladování a další péči o svěřené nouzové zásobynouzové zásoby (dále jen „ochraňovatel“). (13) Skladování nouzových zásobnouzových zásob České republiky na území jiného členského státu Evropské unie vyžaduje předchozí souhlas vlády. (14) Správa sjedná jménem České republiky s ústředním správcem zásobústředním správcem zásob jiného členského státu Evropské unie nebo s právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou oprávněnou ke skladování nouzových zásobnouzových zásob smlouvu o ochraňování nouzových zásobnouzových zásob, v níž bude stanoveno zejména a) místo skladování a vlastník skladovacích zařízenískladovacích zařízení, b) množství skladované ropy a množství skladovaných ropných produktů, c) podmínky skladování, udržování, kontroly a dostupnosti nouzových zásobnouzových zásob, d) postupy k zajištění kontroly a identifikace nouzových zásobnouzových zásob, e) vymezení úkolů, které Správa přenáší na druhou smluvní stranu podle § 9 odst. 1 písm. j); tyto úkoly nemohou být dále na žádnou další osobu přeneseny. (15) Nouzové zásobyNouzové zásoby České republiky skladované na základě smlouvy podle odstavce 14 na území jiného členského státu Evropské unie se zahrnují do celkové výše nouzových zásobnouzových zásob České republiky. (16) Skladování nouzových zásobnouzových zásob jiného členského státu Evropské unie na území České republiky, včetně skladování formou tiketů, vyžaduje pro dobu trvání skladování nouzových zásobnouzových zásob jiného členského státu Evropské unie na území České republiky předchozí souhlas Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo si před vydáním rozhodnutí vyžádá vyjádření Správy. Předchozí souhlas ministerstva je vyžadován i v případě zvýšení objemu skladovaných nouzových zásobnouzových zásob v průběhu trvání souhlasu o skladování nebo rozšíření pověření ke skladování nouzových zásobnouzových zásob jiného členského státu Evropské unie na území České republiky. (17) Žádost o souhlas ministerstva podle odstavce 16 musí obsahovat: a) identifikační údaje žadatele, b) název členského státu Evropské unie, pro který jsou nouzové zásobynouzové zásoby na území České republiky skladovány, c) identifikační údaje subjektu, pro který jsou nouzové zásobynouzové zásoby skladovány, d) místo skladování nouzových zásobnouzových zásob jiného členského státu Evropské unie na území České republiky, e) množství skladovaných nouzových zásobnouzových zásob, f) dobu, po kterou budou nouzové zásobynouzové zásoby na území České republiky skladovány, g) údaj, zda se jedná o nouzové zásobynouzové zásoby ve formě ropy nebo ropných produktů. (18) Jakkoliv bránit přepravě nebo použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob skladovaných na území České republiky pro jiné členské státy Evropské unie se zakazuje. § 3a Ochraňovatelé (1) Ochraňovatelem může být pouze osoba, a) která je bezúhonná, b) která není v likvidaci, c) která nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů Celní správy České republiky ani v evidenci daní nebo obdobných peněžitých plnění u příslušných orgánů státu, ve kterém má tato osoba sídlo, místo podnikání či bydliště, evidovány nedoplatky; tuto skutečnost je povinna Správě doložit potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, d) která má vlastnické nebo užívací právo ke skladovacímu zařízenískladovacímu zařízení; tuto skutečnost je povinna Správě doložit, e) jejíž zaměstnanci zabezpečující provoz skladovacího zařízenískladovacího zařízení jsou příslušně kvalifikovaní; za příslušnou kvalifikaci se považuje minimálně tříletá praxe v oblasti skladování ropy nebo ropných produktů; tuto skutečnost je povinna Správě doložit, f) která předloží Správě seznam osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy nebo jimi byli v posledních 3 letech, g) která, má-li formu akciové společnostiakciové společnosti, předloží Správě aktuální seznam všech svých akcionářů. (2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, trestný čintrestný čin proti majetku nebo hospodářský trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, nebo trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti ochraňovatele, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena6). (3) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 2 splňovat jak tato právnická osoba, tak i její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem ochraňovatele či členem statutárního orgánu ochraňovatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; má-li být ochraňovatelem zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí podmínku podle tohoto odstavce splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tuto podmínku musí ochraňovatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště. (4) BezúhonnostBezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Správa si za účelem doložení bezúhonnostibezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není občanem České republiky, dokládá bezúhonnostbezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v předcházejících 3 letech, nebo jiným dokladem prokazujícím bezúhonnostbezúhonnost této osoby. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnostbezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů nebo jiným obdobným dokladem vydaným státem, ve kterém má sídlo, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých podnikala déle než 3 měsíce v předcházejících 3 letech. Výpisy a doklady prokazující bezúhonnostbezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. (5) Ochraňovatelem nemůže být fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne a) prodeje obchodního závoduobchodního závodu jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle zvláštního právního předpisu8), b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování obchodního závoduobchodního závodu nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování obchodního závoduobchodního závodu. (6) Ochraňovatelem nemůže být fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Ochraňovatelem dále nemůže být fyzická nebo právnická osoba, a to po dobu 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka uvedená v odstavci 5 odpadá dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu. § 4 Stav ropné nouze (1) Stav ropné nouzeStav ropné nouze vyhlašuje vláda nařízením. (2) Pominou-li důvody, pro které byl vyhlášen stav ropné nouze, vláda nařízením stav ropné nouze odvolá. (3) Návrh na vyhlášení a odvolání stavu ropné nouze předkládá vládě předseda Správy. (4) Vyhlášení a odvolání stavu ropné nouze vláda oznamuje v hromadných sdělovacích prostředcích. § 5 Opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů (1) K omezení spotřeby ropy a ropných produktů je vláda v nařízení vydaném podle § 4 odst. 1 oprávněna a) omezit maximální rychlosti jízdy motorových vozidel na pozemních komunikacích, b) omezit používání některých druhů, kategorií a tříd silničních motorových vozidel v určitých dnech nebo pro určitý druh přepravy, c) omezit nebo zakázat ve stanovených dnech používání silničních motorových vozidel se sudými nebo lichými koncovými čísly státních poznávacích značek, d) omezit používání drážních motorových vozidel, e) omezit obchodní leteckou dopravu, letecké práce a další letecké činnosti, f) omezit otevírací doby čerpacích stanic a zakázat prodej pohonných hmot do nádob, g) stanovit regulační opatření pro čerpání zásob ropy a ropných produktů u rozhodujících dodavatelů, h) zavést přídělový systém, nebo i) dočasně omezit nebo zakázat vývozy ropy a ropných produktů, s výjimkou přepravy nebo použití podle § 3 odst. 18. (2) Opatření podle odstavce 1 písm. e) v mezinárodní obchodní letecké dopravě nabývají účinnosti až uplynutím 30 dnů ode dne vyhlášení stavu ropné nouzestavu ropné nouze. (3) Opatření podle odstavce 1 lze použít za stavu ohrožení státu a za válečného stavu jen v rozsahu, který neohrozí obranu státu. (4) Na přípravě a zavedení opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů se podílejí orgány krajů a orgány obcíobcí s rozšířenou působností, které zajišťují připravenost správního obvodu kraje a správního obvodu obceobce s rozšířenou působností k realizaci přídělového systému podle odstavce 1 písm. h). § 6 Použití nouzových zásob (1) Za stavu ropné nouzestavu ropné nouze mohou být nouzové zásobynouzové zásoby použity pouze se souhlasem vlády, která současně stanoví termín zpětného doplnění použitých zásob. Komise může stanovit časový rámec pro doplnění použitých zásob na předchozí stav. (2) Použitím nouzových zásobPoužitím nouzových zásob se rozumí jejich uvolnění formou prodeje, půjčky nebo převodu příslušnosti hospodařit. (3) Návrh na použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob předkládá vládě předseda Správy. (4) V případě mezinárodního rozhodnutímezinárodního rozhodnutí může předseda Správy rozhodnout o použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob ve stanovené výši podílu České republiky i pod povinnou minimální úroveň stanovenou tímto zákonem bez souhlasu vlády za podmínky, že nebude vnitřní trh v České republice ohrožen výpadkem dodávek ropy nebo ropných produktů. Správa o tomto rozhodnutí neprodleně informuje vládu a Komisi. (5) Vláda může v naléhavých případech rozhodnout o použití nezbytného množství nouzových zásobnouzových zásob i v případě, že výše nouzových zásobnouzových zásob poklesne pod povinnou minimální úroveň stanovenou tímto zákonem. Správa o tomto rozhodnutí neprodleně informuje Komisi. (6) O použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob ve výši nad minimální úroveň stanovenou tímto zákonem rozhoduje předseda Správy v případě, že není vyhlášen stav ropné nouzestav ropné nouze. § 7 Informační povinnost V době hrozícího stavu ropné nouzestavu ropné nouze, za stavu ropné nouzestavu ropné nouze jsou dovozci, zpracovatelé, skladovatelé, ochraňovatelé a distributoři ropy a ropných produktů a subjekty, které na území České republiky provádějí dobývání ložisek ropy, povinni předávat Správě informace o svých dovozech, vývozech a zásobách ropy a ropných produktů, o jejich zpracování a o dobývání ropy, a to na vyžádání Správy a ve lhůtách v tomto vyžádání stanovených. Tyto informace jsou povinni na vyžádání Správy poskytovat i při cvičeních stavů ropné nouzestavů ropné nouze. § 8 Kontrola (1) Správa provádí jedenkrát ročně kontrolu kvality a množství nejméně 30 % nouzových zásobnouzových zásob uložených u ochraňovatelů. Kontroly se mohou zúčastnit také osoby pověřené Komisí. Tyto osoby mají postavení kontrolujících9). (2) Pokud Komise provádí kontrolu ověřující připravenost České republiky na mimořádné situacemimořádné situace a kontrolu nouzových zásobnouzových zásob, Správa jí poskytne součinnost. (3) Do 1 týdne od data oznámení kontroly podle odstavce 2 poskytne Správa osobám pověřeným Komisí údaje o umístění nouzových zásobnouzových zásob, pokud nebyly Komisi poskytnuty předem. (4) Státní energetická inspekce kontroluje plnění povinností podle § 3 odst. 4. (5) Kontrolu dodržování opatření stanovených podle § 5 odst. 1 provádí a) PoliciePolicie České republiky, jde-li o opatření podle § 5 odst. 1 písm. a), b) a c), b) Drážní úřad, jde-li o opatření podle § 5 odst. 1 písm. d), c) Úřad pro civilní letectví, jde-li o opatření podle § 5 odst. 1 písm. e), d) Česká obchodní inspekce, jde-li o opatření podle § 5 odst. 1 písm. f), g) a h), e) Celní správa České republiky, jde-li o opatření podle § 5 odst. 1 písm. i). (6) Správa kontroluje správní úřady, orgány krajů a orgány obcíobcí s rozšířenou působností v celém rozsahu přípravy a realizace opatření podle § 5 odst. 1 písm. h). (7) Krajský úřad kontroluje orgány obcíobcí s rozšířenou působností v celém rozsahu přípravy a realizace opatření podle § 5 odst. 1 písm. h). § 9 Působnost Správy v oblasti nouzových zásob a hospodaření s nimi (1) Správa a) je jediným ústředním správcem zásobústředním správcem zásob v České republice, b) zajišťuje vytváření, udržování a použití nouzových zásobpoužití nouzových zásob, c) navrhuje vládě opatření v případě výrazného omezení nabídky na světovém ropném trhu, které by mohlo mít nepříznivé následky pro Českou republiku, v případě mezinárodního rozhodnutímezinárodního rozhodnutí, za hrozícího stavu ropné nouzestavu ropné nouze nebo za stavu ropné nouzestavu ropné nouze, d) provádí roční přepočet výše nouzových zásobnouzových zásob podle § 2 odst. 3 a z něj plynoucí dosažení výše nouzových zásobnouzových zásob stanovené v § 2 odst. 2 v termínu stanoveném v § 2 odst. 3, e) předkládá Komisi a Mezinárodní energetické agentuře statistický přehled o stavu zásob ropy a ropných produktů vypracovaný podle jejich požadavků; tyto přehledy předkládá též ministerstvu, f) neprodleně informuje Komisi a Mezinárodní energetickou agenturu, jakož i ministerstvo, o každém hrozícím nebo skutečném poklesu nouzových zásobnouzových zásob pod povinné minimum s uvedením důvodu takového poklesu a o opatřeních, která byla přijata ke zpětnému doplnění nouzových zásobnouzových zásob včetně plánovaného termínu dosažení jejich plné výše, g) pro případ stavu ropné nouzestavu ropné nouze a pro případ závažného narušení dodávekzávažného narušení dodávek zpracovává plán a související organizační opatření, podle kterých bude Česká republika postupovat, a informuje Komisi na její žádost o těchto plánech a opatřeních, h) plní úkoly v oblasti nouzových zásobnouzových zásob a hospodaření s nimi, které pro Českou republiku vyplývají z Dohody o mezinárodním energetickém programu3), i) přijímá opatření k zajištění fyzické přístupnostifyzické přístupnosti nouzových zásobnouzových zásob, j) může přenést se souhlasem vlády na stanovené období úkoly, týkající se ochraňování nouzových zásobnouzových zásob, na hospodářské subjekty10) v jiných členských státech Evropské unie nebo ústřední správce zásobústřední správce zásob v jiných členských státech Evropské unie, k) navrhuje vládě opatření k omezení spotřeby ropy a ropných produktů a postup spolupráce s hromadnými sdělovacími prostředky, l) v případě, že nebude udržovat minimální úroveň specifických zásob, zašle Komisi do konce prvního měsíce roku, k němuž se vztahuje, zprávu obsahující opatření přijatá za účelem zajištění a ověření dostupnosti nouzových zásobnouzových zásob a seznam právních předpisů upravujících kontrolu použití těchto zásob podle § 6, m) zastupuje Českou republiku v koordinační skupině pro ropu a ropné produkty, v příslušných výborech a skupinách Mezinárodní energetické agentury a v rámci své působnosti v oblasti nouzových zásobnouzových zásob též v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních organizacích, n) vede trvale aktualizovaný seznam nouzových zásobnouzových zásob. Způsob vedení seznamu nouzových zásobnouzových zásob a statistických výkazů a pravidla pro vypracování statistických výkazů o úrovni nouzových zásobnouzových zásob a předkládání těchto výkazů Komisi a Mezinárodní energetické agentuře stanoví prováděcí právní předpis. (2) Pouze Správa má právo pořizovat nebo prodávat specifické zásoby. § 10 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) poruší některý ze zákazů stanovených v § 3 odst. 4, nebo b) jako osoba, na jejíž činnost se vztahuje omezení za účelem snížení spotřeby ropy a ropných produktů podle § 5 odst. 1 písm. a), b), c) nebo e), takové omezení poruší. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 5 000 Kč. § 10a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší některý ze zákazů stanovených v § 3 odst. 4, b) jako osoba, na jejíž činnost se vztahuje omezení spotřeby ropy a ropných produktů podle § 5 odst. 1 písm. b), c), d), e), f), g), h) nebo i), takové omezení poruší, c) jako dovozce, zpracovatel, skladovatel, ochraňovatel, distributor ropy a ropných produktů nebo osoba provádějící na území České republiky dobývání ložisek ropy nepředá informace podle § 7, d) použije nouzové zásobynouzové zásoby ropy nebo ropných produktů v rozporu s § 6 odst. 1 nebo jejich neoprávněné použití umožní, nebo e) jako kontrolovaná osoba v rozporu s § 8 neodstraní ve stanoveném termínu nedostatky zjištěné při kontrole množství a kvality nouzových zásobnouzových zásob. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. b), c), d) nebo g), b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), e) nebo b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. e), f), h) nebo i). § 10b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 10 odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nebo § 10a odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. b) nebo c), pokud nebyl projednán příkazem na místě, nebo jde-li o věc postoupenou Policií České republiky podle odstavce 7, b) územní inspektorát Státní energetické inspekce, jde-li o přestupek podle § 10 odst. 1 písm. a) nebo § 10a odst. 1 písm. a), c) Drážní úřad, jde-li o přestupek podle § 10a odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. d), d) Úřad pro civilní letectví, jde-li o přestupek podle § 10 odst. 1 písm. b) nebo § 10a odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. e), e) inspektorát České obchodní inspekce, jde-li o přestupek podle § 10a odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. f), g) nebo h), f) celní úřad, jde-li o přestupek podle § 10a odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. i), g) Správa, jde-li o přestupek podle § 10a odst. 1 písm. c) až e). (2) Policie České republiky projedná příkazem na místě přestupek podle § 10 odst. 1 písm. b) spáchaný porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo c). (3) Pokud Policie České republiky zjistí při provádění kontroly podle § 8 odst. 5 písm. a) skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo ke spáchání přestupku podle § 10a odst. 1 písm. b) porušením omezení podle § 5 odst. 1 písm. b) nebo c), provede potřebné úkony k dokumentaci takového jednání a věc postoupí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (4) Správu pokut uložených za přestupky podle tohoto zákona vykonává Celní správa České republiky. § 10c Působnost stanovená orgánům kraje nebo orgánům obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona je přenesenou působností. § 10d Zmocňovací ustanovení Správa vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 6, § 2a odst. 4, § 3 odst. 1 a § 9 odst. 1 písm. n). ČÁST DRUHÁ Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv § 11 V zákoně č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., se v § 3 za větou první tečka zrušuje a doplňují se slova, která včetně poznámky pod čarou č. 1a) znějí: „a plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.1a) 1a) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dráhách § 12 V zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, se v § 55 za slovo „zákona“ vkládají slova „nebo podle zvláštního právního předpisu“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o civilním letectví § 13 Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V § 88 odst. 1 se na konci písmene l) doplňují tato slova: „nejde-li o případ, kdy je toto rozhodování svěřeno na základě zvláštního právního předpisu jinému orgánu,“. 2. V § 89 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno aa), které včetně poznámky pod čarou č. 6a) zní: „aa) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy.6a) 6a) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy).“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o České obchodní inspekci § 14 V zákoně č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb., se v § 3 písm. f) za slovo „zákona“ doplňují tato slova: „nebo podle zvláštního právního předpisu“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 15 Tento zákon nabývá účinnosti šedesátým dnem po dni jeho vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2018/1581 ze dne 19. října 2018, kterou se mění směrnice Rady 2009/119/ES, pokud jde o metody výpočtu povinností udržovat zásoby. 1a) Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Dohoda o mezinárodním energetickém programu, vyhlášená pod č. 46/2001 Sb. m. s. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099 ze dne 22. října 2008, o energetické statistice. 6) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 10) Čl. 8 směrnice Rady 2009/119/ES.
Zákon č. 210/1999 Sb.	Zákon č. 210/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 20. 9. 1999, datum účinnosti 5. 10. 1999, částka 73/1999 * ČÁST PRVNÍ - ZMĚNA ZÁKONA O ADVOKACII * ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST ČTVRTÁ - ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.) 210 ZÁKON ze dne 29. července 1999, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZMĚNA ZÁKONA O ADVOKACII Čl. I Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole v České republice,1a) 1a) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).“. 2. V § 5 odst. 1 písmeno e) zní: „e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo,“. 3. V § 5 odst. 1 písm. f) se slova „§ 8 odst. 1 písm. g)“ nahrazují slovy „§ 7b odst. 1 písm. e) nebo f)“. 4. V § 5 odst. 2 písm. a) se za slova „v jiném státě“ vkládají slova „za podmínek slučitelných s tímto zákonem“. 5. V § 5 odst. 4 se částka „3 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“. 6. V § 6 odstavec 3 zní: „(3) Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle odstavce 1 lze uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů; jinou právní praxi podle odstavce 2 lze uznat za právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů.“. 7. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat advokátní zkoušku každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a uhradil poplatek za zkoušku ve výši stanovené Komorou a nepřevyšující částku 5 000 Kč; ve stejné lhůtě po uhrazení poplatku za zkoušku umožní Komora vykonat uznávací zkoušku každému, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a § 5 odst. 2 písm. a).“. 8. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Ten, kdo při advokátní zkoušce nebo uznávací zkoušce neuspěl, může do jednoho měsíce ode dne jejího konání písemně požádat Komoru, aby mu umožnila její opakování. Komora mu v takovém případě umožní opakování advokátní zkoušky nebo uznávací zkoušky, nejdříve však po uplynutí šesti měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl; zkoušku lze opakovat pouze dvakrát. (3) Ten, kdo při advokátní nebo uznávací zkoušce neuspěl a nepodal ve lhůtě podle odstavce 2 žádost o její opakování, nebo ten, kdo při zkoušce neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat novou žádost o vykonání advokátní nebo uznávací zkoušky až po uplynutí tří let ode dne konání zkoušky, při které naposled neuspěl. Ten, kdo takto žádá o vykonání advokátní zkoušky, musí dále prokázat, že v posledních třech letech před podáním žádosti vykonával alespoň po dobu dalších dvou let právní praxi advokátního koncipienta. Jinak platí ustanovení odstavce 1 obdobně.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 9. V § 7 odst. 4 se slova „rozhodnutí o uznání jiné zkoušky nebo o uznání jiné praxe učiněná“ nahrazují slovy „uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe“. 10. Za § 7 se vkládají nové § 7a a 7b, které včetně nadpisu znějí: „Vyškrtnutí ze seznamu advokátů § 7a Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů: a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 7b, b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 8 a 10. § 7b (1) Ten, a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni úmrtí, b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, c) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo ten, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, e) vůči komu byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, f) kdo je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, g) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátů uplynutím kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů Komoře doručena. (2) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d) až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy.“. 11. § 8 zní: „§ 8 (1) Ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho, a) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, ačkoliv nesplňuje některou z podmínek v tomto zákoně uvedených, b) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie, c) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu b), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, d) kdo je v prodlení se zaplacením příspěvku na činnost Komory delším než šest měsíců a příspěvek nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení, e) jehož pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 trvá po dobu delší čtyř let. To neplatí, je-li důvodem k pozastavení výkonu advokacie výkon funkce člena vlády anebo výkon funkce člena orgánů územní samosprávy, poslance nebo senátora, popřípadě výkon jiné volené veřejné funkce. (2) O vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 písm. a) je Komora oprávněna rozhodnout pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o nesplnění podmínky pro zápis do seznamu advokátů dozvěděla; to neplatí, jde-li o podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5 odst. 2 písm. a). (3) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí stalo vykonatelným.“. 12. Za § 8 se vkládají nové § 8a a 8b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1b) znějí: „Pozastavení výkonu advokacie § 8a K pozastavení výkonu advokacie dochází, a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b, b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 9 a 10. § 8b (1) Advokátovi, a) vůči kterému byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, b) který je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie [§ 32 odst. 3 písm. d)], je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, d) který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby, e) který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je pozastaven výkon advokacie dnem nástupu výkonu tohoto trestu. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) a c) tím není dotčeno, f) kterému byl uložen trest zákazu činnosti1b) spočívající v zákazu výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a c) tím není dotčeno. (2) Pozastavení výkonu advokacie podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí. 1b) § 49 a 50 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 9 odst. 1 písmeno b) zní: „b) brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší čtyř měsíců jiná překážka.“. Dosavadní písmeno c) se vypouští. 14. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným.“. 15. Za § 9 se vkládají nové § 9a a 9b, které znějí: „§ 9a (1) Po dobu pozastavení výkonu advokacie a) advokát není oprávněn poskytovat právní služby, b) advokát není oprávněn vykonávat další činnosti podle § 56, pokud podmínkou jejich výkonu je oprávnění vykonávat advokacii, c) zaniká členství advokáta v orgánech Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) a e), d) advokát nemůže být volen nebo jmenován do orgánů Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) a e). (2) Pozastavením výkonu advokacie a) nezaniká účast advokáta ve sdružení podle § 14 nebo v právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15), b) není dotčena povinnost advokáta uvedená v § 24 odst. 3, c) nezaniká povinnost advokáta provádět platby podle § 30 odst. 1, d) není dotčena kárná odpovědnost advokáta, a to i pokud jde o kárné provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu advokacie. § 9b (1) Pozastavení výkonu advokacie zaniká a) dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu advokacie, a v případech podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo b) dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon advokacie pozastaven, b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie zrušeno nebo změněno. (2) Zánik pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez prodlení, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.“. 16. V § 15 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 4a) a 5) zní: „(2) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet; pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní předpisy,4a) vykonávají advokacii vlastním jménem a na účet společnosti. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí, s výjimkami stanovenými tímto zákonem, zvláštními předpisy.5) 4a) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského soudního řádu. 5) Například obchodní zákoník.“. 17. V § 15 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7. 18. V § 19 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není poskytování právních služeb advokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst. 2.“. 19. V § 21 odst. 4 se na konci textu tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „povinností mlčenlivosti není advokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí Komory (§ 55a), jakož i v řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokáta.“. 20. V § 21 odst. 5 se slova „o totožnosti klienta, jakož i“ zrušují. 21. V § 21 odstavec 6 zní: „(6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči advokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3).“. 22. V § 21 odstavec 9 zní: „(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně i na a) zaměstnance advokáta nebo společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti podílejí na poskytování právních služeb, b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení, včetně advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3).“. 23. V § 21 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném k informování orgánu v cizím státě podle § 35d.“. 24. V § 26 odst. 2 se slova „jeho advokátní koncipient nebo jeho jiný zaměstnanec“ nahrazují slovy „zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient“. 25. § 27 včetně poznámky pod čarou č. 12a) zní: „§ 27 (1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, ustanoví zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout. (2) Nedohodne-li se zástupce advokáta, ustanovený Komorou podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o ustanovení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na žádost zástupce osvědčí. (3) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokáta k náhradě škody (§ 24 odst. 1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat. (4) Pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut ze seznamu advokátů a pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, učiní Komora vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů jeho klientů, zejména může určit jiného advokáta nástupcem vyškrtnutého advokáta; Komora o přijatých opatřeních klienty bezodkladně písemně vyrozumí. Ustanovení odstavců 2 a 3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv mezi advokátem vyškrtnutým ze seznamu advokátů a jeho nástupcem obdobně. (5) Zemřel-li advokát, který vykonával advokacii samostatně, soud podle zvláštního právního předpisu12a) na návrh Komory ustanoví nástupce zemřelého advokáta, pokud s ustanovením souhlasí, správcem té části dědictví, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie. 12a) § 175e občanského soudního řádu.“. 26. V § 28 odstavec 1 zní: „(1) Advokát nebo advokátní koncipient jsou v zájmu cti a vážnosti advokátního stavu povinni před tím, než proti jinému advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.“. 27. § 30 zní: „§ 30 (1) Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do sociálního fondu Komory, popřípadě provádět další platby předvídané tímto zákonem [§ 43 písm. c)]. (2) Splatné závazky vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátů; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. a) až c).“. 28. Název hlavy čtvrté zní: „Kárná odpovědnost a kárné řízení“. 29. § 32 včetně poznámky pod čarou č. 13) zní: „§ 32 (1) Advokát a advokátní koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění. (2) Kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi tímto zákonem nebo stavovským předpisem. (3) Advokátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: a) napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13) d) dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, e) vyškrtnutí ze seznamu advokátů. (4) Advokátnímu koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: a) napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13) d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů. (5) Jedná-li se o méně závažné porušení povinností, lze od uložení kárného opatření advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi upustit, pokud samotné projednání kárného provinění je možno považovat za postačující. (6) Výnos pokut připadá Komoře. 13) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.“. 30. § 33 zní: „§ 33 (1) O tom, zda se advokát nebo advokátní koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise Komory. Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen „kárně obviněný“). (2) Kárná žaloba musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou byly činěny přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo; tato doba nesmí být delší dvou měsíců. (3) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; takto pověřený advokát má, pokud jde o písemnosti a jiné dokumenty advokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle § 46 odst. 4 části věty za středníkem. (4) Kárně obviněný může být v kárném řízení zastoupen advokátem. Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát jiného advokáta po dohodě s ním. (5) Kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být provedeny. (6) V kárném řízení lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze provádět jen tehdy, jsou-li dobrovolně poskytnuty. Důkazy, které nelze takto provést, provede na dožádání Komory a na její náklady soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o provedení důkazu podle zákona nepřípustného. Soud přitom učiní veškerá rozhodnutí, která jsou k provedení dožádáním požadovaného důkazu potřebná.“. 31. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně poznámky pod čarou č. 13a) zní: „§ 33a (1) Náklady kárného řízení, které v kárném řízení vznikly účastníkovi kárného řízení, nese účastník. Komora nese náklady spojené s činností kárného senátu a odvolacího senátu, náklady na tlumočníka a náklady spojené s prováděním důkazů. (2) Vyslovil-li kárný senát v rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění, zaváže současně v rozhodnutí kárně obviněného k náhradě nákladů kárného řízení, které nese Komora podle odstavce 1, a to jednorázovou částkou stanovenou v přiměřené výši stavovským předpisem. (3) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do tří dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. (4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy.13a) 13a) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.“. 32. § 34 zní: „§ 34 (1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější. (2) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, a musí být doručeno účastníkům; v případě uvedeném v § 33a odst. 2 obsahuje písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení. (3) Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v odstavci 4. Ostatní rozhodnutí nabývají právní moci jejich vyhlášením; není-li kárným řádem vyhlášení předepsáno, nabývají rozhodnutí právní moci jejich přijetím. (4) Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění. (5) Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně i pro rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení.“. 33. V § 35 odstavec 1 zní: „(1) Proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí, může účastník kárného řízení podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek.“. 34. Za § 35 se vkládají nové § 35a až 35e, které včetně poznámky pod čarou č. 14) znějí: „§ 35a (1) Rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí, vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů je vykonáno dnem, kdy nabylo právní moci. (2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykoná předseda Komory jeho uveřejněním ve Věstníku České advokátní komory (dále jen „Věstník“); je vykonáno dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání. Rozhodnutí nelze vykonat, uplynula-li ode dne, kdy se stalo vykonatelným, doba delší šesti měsíců. (3) Rozhodnutí ukládající kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie je vykonáno dnem, kdy uplynula doba zákazu uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným; byla-li vykonatelnost rozhodnutí odložena, její běh se přerušuje. (4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je vykonáno dnem zaplacení pokuty Komoře ve výši stanovené v rozhodnutí; pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je rozhodnutí vykonáno dnem zaplacení poslední splátky. Není-li pokuta zaplacena ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, provede výkon rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty na návrh Komory soud podle zvláštního právního předpisu.14) Pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je Komora oprávněna podat návrh na výkon rozhodnutí i v případě, že některá ze splátek nebyla včas zaplacena; výkon rozhodnutí se v takovém případě týká celé dosud nezaplacené částky pokuty. Toto oprávnění však může Komora použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. (5) Rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení je vykonáno dnem zaplacení částky nákladů řízení (§ 33a odst. 2) Komoře. Nebyla-li povinnost k náhradě nákladů kárného řízení splněna ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, platí pro výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k náhradě nákladů kárného řízení ustanovení odstavce 4 o výkonu rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty obdobně. § 35b Na advokáta nebo advokátního koncipienta a na žadatele o zápis do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů se hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu nebylo uloženo kárné opatření a) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo od uložení kárného opatření upuštěno, b) dnem, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí bylo vykonáno, bylo-li mu uloženo kárné opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí. Nebylo-li rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykonáno ve lhůtě uvedené v § 35a odst. 2, hledí se dnem uplynutí této lhůty na toho, komu bylo uloženo, jako by se kárného provinění nedopustil, c) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku, bylo-li mu uloženo kárné opatření pokuty nebo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie, d) uplynula-li ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátů doba pěti let, bylo-li advokátovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, e) uplynula-li ode dne vyškrtnutí doba tří let, bylo-li advokátnímu koncipientovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů. § 35c (1) Skončilo-li kárné řízení rozhodnutím, které nabylo právní moci, lze v něm proti témuž kárně obviněnému a pro téže kárné provinění pokračovat, jen byla-li povolena obnova kárného řízení; obnovu kárného řízení nelze povolit, bylo-li pravomocným rozhodnutím kárné řízení zastaveno. (2) Návrh na povolení obnovy kárného řízení může podat jeho účastník, vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění účastníka nemohly být v kárném řízení uplatněny, a které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy, známými již dříve, vést k příznivějšímu rozhodnutí pro kárně obviněného. (3) Návrh na obnovu kárného řízení lze podat do šesti měsíců ode dne, kdy se účastník kárného řízení, který obnovu kárného řízení navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy podle odstavce 2, nebo ode dne, kdy jej mohl uplatnit; návrh není přípustný proti rozhodnutí, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé. (4) O návrhu na povolení obnovy kárného řízení rozhoduje za tím účelem zvlášť ustavený kárný senát; kárný senát návrh na povolení obnovy kárného řízení buď zamítne, nebo obnovu kárného řízení povolí. Proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení může jeho účastník podat odvolání (§ 35). (5) Jestliže rozhodnutí, kterým byla obnova kárného řízení povolena, nabylo právní moci, všechna dosavadní rozhodnutí v kárném řízení přijatá se zrušují a kárný senát, který obnovu kárného řízení povolil, věc v kárném řízení znovu projedná. § 35d Komora informuje v potřebném rozsahu příslušný orgán v cizím státě o zahájení a výsledcích kárného řízení proti advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5 odst. 2, jakož i o pozastavení výkonu advokacie takovému advokátovi, nebo o jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů. § 35e (1) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád. (2) Nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu. 14) § 274 písm. h) občanského soudního řádu.“. 35. V § 37 odstavec 1 zní: „(1) Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého, a) kdo má plnou způsobilost k právním úkonům, b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole v České republice,1a) c) kdo je bezúhonný, d) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a e) kdo je k advokátovi nebo ke společnosti v pracovním poměru, vyjma pracovního poměru vedlejšího.“. 36. V § 37 odstavec 4 zní: „(4) Ten, a) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, b) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů uplynutím kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů Komoře doručena.“. Dosavadní odstavec 4 se vypouští. 37. V § 37 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Komora pozastaví advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe na základě jeho písemné žádosti opatřené úředně ověřeným podpisem; Komora může pozastavit advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů uvedených v § 9 odst. 2. Advokátnímu koncipientovi je pozastaven výkon právní praxe, byl-li vzat do vazby, nastoupil-li výkon trestu odnětí svobody nebo byl-li mu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu právní praxe advokátního koncipienta. (6) V případě vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo pozastavení výkonu praxe advokátního koncipienta se ustanovení § 7b odst. 2, § 8 odst. 3, § 8b odst. 1 písm. d) až e) a § 8b odst. 2, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1 písm. a) a b) a § 9a odst. 2 písm. d) a § 9b použijí přiměřeně.“. 38. § 39 zní: „§ 39 Ustanovení § 16, 17, 21 a 29 se použijí pro advokátního koncipienta přiměřeně.“. 39. V § 42 odstavce 2 až 5 znějí: „(2) Právo účastnit se sněmu mají všichni advokáti. Zastoupení advokáta na sněmu jiným advokátem není přípustné. (3) Představenstvo svolává sněm tak, aby se sešel nejpozději do tří let od předchozího sněmu. (4) Představenstvo sněm svolá též tehdy, pokud o to písemně požádá v průběhu dvou kalendářních měsíců alespoň třetina všech advokátů nebo pokud o to požádá kontrolní rada. Představenstvo je v těchto případech povinno svolat sněm nejpozději do dvou měsíců; pokud tak představenstvo neučiní, je oprávněna svolat sněm kontrolní rada. Sněm musí být svolán tak, aby se sešel nejdříve do jednoho a nejpozději do tří měsíců ode dne svolání. (5) Sněm je schopný se usnášet bez ohledu na počet přítomných advokátů; usnesení sněmu, včetně volby členů a náhradníků orgánů Komory [§ 43 písm. a)], je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných advokátů.“. 40. V § 42 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Sněm se svolává pozvánkou uveřejněnou ve Věstníku; sněm je svolán dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání.“. 41. V § 43 písmena b) až e) znějí: „b) schvalovat stavovským předpisem organizační řád Komory, c) zřizovat stavovským předpisem sociální fond Komory, popřípadě i jiné fondy a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání, d) schvalovat stavovským předpisem výši plateb advokátů podle § 30 odst. 1, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem, e) schvalovat stavovským předpisem výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem,“. 42. V § 43 písm. g) se slova „podle § 44 odst. 3 písm. a) až c)“ nahrazují slovy „podle § 44 odst. 3“. 43. V § 43 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) schvalovat volební řád (§ 49 odst. 2) a svůj jednací řád,“. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena i) a j). 44. V § 44 odstavec 3 zní: „(3) Představenstvu přísluší rozhodovat a) o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 a 10 a ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3, b) o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 a 10 a o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5, nejde-li o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta na základě jeho žádosti.“. 45. V § 44 odst. 4 písmeno c) zní: „c) vydávat Věstník,“. 46. § 45 zní: „§ 45 Předseda Komory (1) Předseda Komory jedná jménem Komory ve všech věcech. (2) Předsedovi Komory přísluší rozhodovat o a) určení advokáta podle § 18 odst. 2, b) ustanovení zástupce advokáta podle § 27 odst. 1, c) určení nástupce advokáta podle § 27 odst. 4, d) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta na základě jeho žádosti. (3) Předseda Komory provádí záznamy v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů a v seznamu sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii. (4) Předseda Komory je oprávněn činit další opatření nebo rozhodnutí, která jsou svěřena do jeho působnosti tímto zákonem nebo stavovským předpisem. V době mezi zasedáními představenstva je předseda Komory oprávněn činit i jiná opatření nebo rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, pokud nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory.“. 47. V § 46 odst. 5 se slova „podle § 35 odst. 3“ nahrazují slovy „podle § 44 odst. 3“. 48. V § 51 odstavec 3 zní: „(3) Ministr spravedlnosti je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo o pozastavení výkonu advokacie.“. 49. § 53 zní: „§ 53 (1) Stavovské předpisy upravují otázky svěřené jim tímto zákonem; dále se jimi stanoví a) poplatek za advokátní zkoušku nebo uznávací zkoušku a podrobnosti o jejich placení, b) poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a podrobnosti o jeho placení, c) podrobnosti o provádění plateb advokátů podle § 30 odst. 1, d) pravidla vydávání Věstníku, e) podrobnosti o jednotlivých způsobech výkonu advokacie, f) podrobnosti o poskytování právních služeb advokáty, popřípadě advokátními koncipienty, g) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů a advokátních koncipientů stanovených tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení a v řízení podle § 55 a 55a, h) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů a advokátních koncipientů stanovených zvláštním právním předpisem, pokud souvisejí s výkonem advokacie. (2) Komora vyhlašuje stavovské předpisy ve Věstníku; za den vyhlášení se považuje den uvedený v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání. (3) Stavovský předpis přijatý v souladu s tímto zákonem, který byl vyhlášen způsobem uvedeným v odstavci 2, se stává závazným pro advokáty a advokátní koncipienty třicátým dnem po vyhlášení, nestanoví-li stavovský předpis datum pozdější. (4) Stavovský předpis uvedený v odstavci 1 písm. a) je závazný též pro žadatele o umožnění vykonání advokátní zkoušky nebo uznávací zkoušky. (5) Ustanovení § 50 odst. 2 není odstavci 3 a 4 dotčeno.“. 50. V § 54 odst. 1 a § 54 odst. 2 se slovo „složit“ nahrazuje slovem „vykonat“. 51. § 55 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15) zní: „Řízení § 55 (1) Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 a v § 45 odst. 2 postupují orgány Komory přiměřeně podle správního řádu,15) nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení § 1 a 2, § 5 až 8, § 13, § 16 odst. 1 část věty za středníkem a § 16 odst. 2, § 17 odst. 1, § 26, § 31 odst. 2, § 35 až 38, § 41 až 45, § 47 odst. 1 a 4, § 48 až 50, § 52 až 80 a § 82 až 85 správního řádu se přitom nepoužijí. (2) Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen advokátem. Komora ustanoví účastníku řízení opatrovníka z řad advokátů, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit, a nemá zákonného zástupce. (3) V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33 odst. 6. (4) V řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátů z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až c), v řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, v řízení o pozastavení výkonu advokacie z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a), jakož i v řízení o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) se vždy nařídí ústní jednání. (5) Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, pokud jej zákon připouští, jinak poučení o tom, že opravný prostředek není přípustný; odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem účastníkům v plném rozsahu. (6) Doručené rozhodnutí Komory, proti kterému nelze podat opravný prostředek, je v právní moci. (7) Rozhodnutí Komory je vykonatelné, jakmile nabylo právní moci. Komora může v rozhodnutí vyslovit jeho předběžnou vykonatelnost, pokud by hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy; v takovém případě je rozhodnutí vykonatelné dnem doručení jeho písemného vyhotovení. (8) Nestanoví-li tento zákon něco jiného (§ 55a odst. 1), nejsou proti rozhodnutí Komory opravné prostředky přípustné. (9) Nesplní-li účastník řízení podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě dobrovolně povinnost uloženou mu rozhodnutím, které je vykonatelné, provede výkon rozhodnutí na návrh Komory soud podle zvláštního právního předpisu.14) 15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 52. Za § 55 se vkládají nové § 55a až 55e, které včetně poznámek pod čarou č. 16), 16a) a 16b) znějí: „§ 55a (1) Proti rozhodnutí Komory o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. a) a d), o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3, nebo o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 lze podat podle zvláštních právních předpisů16) opravný prostředek k soudu. Dokud soud nerozhodne, může Komora vydat nové rozhodnutí, pokud jím opravnému prostředku zcela vyhoví. (2) Byla-li podle zvláštních právních předpisů16a) proti rozhodnutí Komory podána žaloba k soudu, může Komora, dokud soud nerozhodne, své rozhodnutí změnit nebo zrušit. § 55b (1) Ten, a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů, b) komu nebylo vydáno osvědčení o zápisu do seznamu advokátů, c) komu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebylo umožněno vykonat advokátní nebo uznávací zkoušku, d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu, e) o němž byl v rozporu s tímto zákonem proveden v seznamu advokátů nebo v seznamu advokátních koncipientů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. c) až f), f) o němž nebyl ve lhůtě stanovené tímto zákonem proveden v seznamu advokátů nebo v seznamu advokátních koncipientů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. g) nebo h), může se obrátit na soud, aby o jeho právu rozhodl. (2) Spory o plnění závazků vzniklých na základě povinností advokáta uvedených v § 30 odst. 1 projednává a rozhoduje soud. § 55c (1) Záznamem v seznamu advokátů nebo v seznamu advokátních koncipientů se rozumí vyznačení následujících skutečností: a) zápis do seznamu advokátů, b) zápis do seznamu advokátních koncipientů, c) vyškrtnutí ze seznamu advokátů, d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, e) pozastavení výkonu advokacie, f) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, g) zánik pozastavení výkonu advokacie, h) zánik pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, i) další skutečnosti stanovené stavovským předpisem. (2) Komora uveřejňuje záznamy podle odstavce 1 písm. a) až h) ve Věstníku. § 55d (1) Seznam advokátů a seznam advokátních koncipientů jsou veřejnými seznamy; každý do nich může v sídle Komory nahlédnout a pořizovat si z nich výpisy. (2) Osvědčení o zápisu do seznamu advokátů (§ 5 odst. 4), osvědčení podle § 27 odst. 2, jakož i výpisy ze seznamu advokátů a výpisy ze seznamu advokátních koncipientů vydané Komorou jsou veřejnými listinami. § 55e (1) Písemnosti určené advokátovi doručuje Komora do jeho sídla; ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 odst. 5 tím nejsou dotčena. Písemnosti určené advokátnímu koncipientovi doručuje Komora do sídla advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru; je-li advokátní koncipient v pracovním poměru ke společnosti (§ 15), doručuje Komora písemnosti advokátnímu koncipientovi do sídla této společnosti nebo do sídla kteréhokoliv advokáta, který je jejím společníkem. (2) Výzva k zaplacení podle § 8 odst. 1 písm. d), kárná žaloba, rozhodnutí vydaná v kárném řízení, o nichž to stanoví kárný řád, rozhodnutí vydaná v řízení podle § 55, jimiž se toto řízení končí, jakož i rozhodnutí, kterým Komora změnila nebo zrušila své rozhodnutí poté, co byla proti němu podána žaloba nebo opravný prostředek k soudu (§ 55a), se doručují advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi do místa uvedeného v odstavci 1 do vlastních rukou. (3) Pro doručování písemností podle odstavce 2 se použijí přiměřeně ustanovení zvláštních právních předpisů o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení,16b) a to bez ohledu na to, zda se adresát v místě doručení zdržuje. (4) Má-li advokát nebo advokátní koncipient v kárném řízení nebo v řízení podle § 55 zástupce nebo opatrovníka, doručují se písemnosti uvedené v odstavci 2 pouze tomuto zástupci nebo opatrovníkovi. 16) § 250l až 250s občanského soudního řádu. 16a) § 247 až 250k občanského soudního řádu. 16b) § 24 a 25 správního řádu.“. ČÁST TŘETÍ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. III 1. Žádosti o zápis do seznamu advokátůadvokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů a žádosti o vykonání advokátní nebo uznávací zkoušky podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají podle dosavadních předpisů. 2. Kárné řízení zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů; kárné opatření podle tohoto zákona lze uložit tehdy, pokud je to pro kárně obviněného příznivější. 3. Ostatní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. 4. Na toho, komu bylo v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, se hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a to dnem, kdy uplynula doba trvání vyškrtnutí tímto kárným opatřením stanovená. 5. Na advokátaadvokáta nebo advokátního koncipienta, kterému bylo v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uloženo kárné opatření písemné napomenutí nebo písemné napomenutí oznámené ostatním advokátůmadvokátům, se hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a to dnem, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno. 6. Výkon rozhodnutí, kterým bylo v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uloženo kárné opatření ve formě pokuty, se provede podle tohoto zákona; obdobně se provede výkon rozhodnutí, kterým byla v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uložena povinnost k náhradě nákladů kárného řízení. Na advokátaadvokáta nebo advokátního koncipienta, kterému bylo v kárném řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uloženo kárné opatření ve formě pokuty, se hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku. 7. Doba, po kterou je advokátadvokát v prodlení se zaplacením příspěvku na činnost Komory, se pro účely rozhodování o vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů počítá od účinnosti tohoto zákona. 8. Doba, po kterou advokátoviadvokátovi brání jiná překážka ve vykonávání advokacie, se pro účely rozhodování o pozastavení výkonu advokacie počítá od účinnosti tohoto zákona. 9. Doba pozastavení výkonu advokacie proto, že advokátoviadvokátovi vznikl pracovní nebo jiný obdobný poměr nebo že začal vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, které trvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů počítá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Ten, komu byl podle dosavadních předpisů pozastaven výkon advokacie na základě jeho žádosti, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni, kdy uplyne doba čtyř let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, trvá-li k tomuto dni pozastavení výkonu advokacie z tohoto důvodu. 11. Přechod práv a povinností souvisejících s poskytováním právních služeb na zástupce advokátaadvokáta ustanoveného přede dnem účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy. 12. Stavovské předpisy přijaté Komorou přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za stavovské předpisy podle tohoto zákona, pokud upravují věci, které tento zákon stavovským předpisům svěřuje; povinnost Komory předložit stavovský předpis Ministerstvu spravedlnosti a oprávnění ministra spravedlnosti podat návrh na jeho přezkoumání soudem nejsou tím dotčena. 13. Za vysokoškolské vzdělání získané v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole se sídlem v České republice se pro účely zápisu do seznamu advokátůadvokátů nebo zápisu do seznamu advokátních koncipientů považuje též vysokoškolské vzdělání získané před 1. lednem 1999 na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice. ČÁST ČTVRTÁ ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ Čl. IV Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, jak vyplývá ze změn provedeným tímto zákonem. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni vyhlášení. Klaus v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 219/1999 Sb.	Zákon č. 219/1999 Sb. Zákon o ozbrojených silách České republiky Vyhlášeno 12. 10. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 76/1999 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - OZBROJENÉ SÍLY, JEJICH ŘÍZENÍ A ÚKOLY (§ 3 — § 12) * ČÁST TŘETÍ - ARMÁDA A JEJÍ ÚKOLY (§ 13 — § 24c) * ČÁST ČTVRTÁ - VOJENSKÁ KANCELÁŘ PREZIDENTA REPUBLIKY (§ 25 — § 26) * ČÁST PÁTÁ - HRADNÍ STRÁŽ A JEJÍ ÚKOLY (§ 27 — § 28) * ČÁST ŠESTÁ - PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL A VOJENSKÝ MATERIÁL (§ 29 — § 41) * ČÁST SEDMÁ - POUŽITÍ VOJENSKÉ ZBRANĚ A ZVLÁŠTNÍCH PROSTŘEDKŮ (§ 42 — § 42b) * ČÁST OSMÁ - NÁHRADA ŠKODY (§ 43 — § 43) * ČÁST DEVÁTÁ - VEDENÍ VOJENSKÝCH EVIDENCÍ (§ 44 — § 44) * ČÁST DESÁTÁ - ZÁLOHY NA POBYT A ČINNOST PŘÍSLUŠNÍKŮ OZBROJENÝCH SIL V ZAHRANIČÍ A NA POŘÍZENÍ VOJENSKÉHO MATERIÁLU A SLUŽEB (§ 44a — § 44a) * ČÁST JEDENÁCTÁ - RIZIKOVÝ PŘÍSPĚVEK (§ 44b — § 44b) * ČÁST DVANÁCTÁ - PŘESTUPEK (§ 44c — § 44c) * ČÁST TŘINÁCTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 45 — § 46) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (432/2022 Sb.) 219 ZÁKON ze dne 14. září 1999 o ozbrojených silách České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět právní úpravy Zákon upravuje postavení, úkoly a členění ozbrojených sil České republiky (dále jen „ozbrojené síly“), jejich řízení, přípravu a vybavení vojenským materiálem. Zákon dále upravuje použití vojenské zbraněvojenské zbraně vojáky v činné službě a náhradu škody. § 2 Vymezení některých pojmů (1) Vojenské objekty jsou objekty důležité pro obranu státu, které slouží Ministerstvu obrany (dále jen „ministerstvo“), ArmáděArmádě České republiky (dále jen „armádaarmáda“) a Hradní stráži k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení jejich úkolů. Vojenské objekty jsou majetkem státu. Hospodaření s nimi přísluší ministerstvu a jím zřízeným organizačním složkám státu. (2) Vojenský útvar je samostatná bojová nebo výcviková součást ozbrojených sil s vlastním názvem, popřípadě s propůjčeným čestným nebo historickým názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského útvaru je velitel. (3) Vojenské zařízení je samostatná součást ozbrojených sil, která je určena k zajišťování potřeb ozbrojených sil a ministerstva, s vlastním názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského zařízení je náčelník, vedoucí nebo ředitel (dále jen „náčelník“). (4) Služebním orgánem v ozbrojených silách jsou prezident republiky (dále jen „prezident“), ministr obrany (dále jen „ministr“) a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci a jiní vedoucí pracovníci. (5) Příslušníkem ozbrojených sil je jen voják v činné službě. (6) Vojenský materiál tvoří vojenská výstroj, vojenská výzbroj, vojenská technika a určená technická zařízení, které jsou užívány k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil. (7) Vojenskou výstroj tvoří oděv, prádlo, obuv a jiná výbava vojáka v činné službě nutná k výkonu služby, k zabezpečení výcviku a plnění jeho úkolů; vojenský stejnokroj tvoří stanovené součástky vojenské výstroje určené pro jednotné vystrojení ozbrojených sil, které jsou charakterizovány barvou, střihem, odznaky, rukávovými znaky a hodnostním označením. (8) Vojenskou výzbroj tvoří vojenské zbraněvojenské zbraně, zbraňové systémy a munice, které ozbrojené síly používají k výcviku a plnění svých úkolů. (9) Vojenskou technikuVojenskou techniku tvoří vozidla ozbrojených sil, vojenská drážní vozidlavojenská drážní vozidla, vojenská plavidlavojenská plavidla a vojenská letecká technikavojenská letecká technika, přičemž a) vozidla ozbrojených sil jsou silniční motorová a přípojná vozidla a vojenská vozidla, která jsou evidována pod vojenskou poznávací značkou; určená silniční motorová a přípojná vozidla ozbrojených sil mohou být registrována pod státní poznávací značkou2); mimo plnění úkolů ozbrojených sil nejsou vojenská vozidla schválena pro provoz na pozemních komunikacích, b) vojenská drážní vozidlavojenská drážní vozidla jsou hnací a tažená drážní vozidla určená k plnění úkolů ozbrojených sil, jejichž držitelem26) je Česká republika, c) vojenská plavidlavojenská plavidla jsou lodě, malá plavidla, plovoucí stroje, plovoucí zařízení a jiná ovladatelná plovoucí tělesa, která byla konstruována, vyrobena, upravena a určena k plnění úkolů ozbrojených sil a jsou evidována pod vojenskými poznávacími znaky, d) vojenskou leteckou technikuvojenskou leteckou techniku tvoří výrobky vojenské letecké technikyvojenské letecké techniky, vojenské letadlové části nebo zařízení a vojenská letecká pozemní zařízení; ministerstvo stanoví vyhláškou druhy a kategorie výrobků vojenské letecké technikyvojenské letecké techniky, vojenských letadlových částí nebo zařízení a vojenských leteckých pozemních zařízení. (10) Příslušníkem vojenské pořádkové služby je voják v činné službě, který je držitelem pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích a vykonává činnosti podle zvláštního právního předpisu3). Pověření k řízení provozu na pozemních komunikacích vydává velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení. (11) Určená technická zařízení podléhající státnímu odbornému dozoru ministerstva jsou technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, elektrotechnická, zdvihací, ochranná a ostatní, která jsou konstruována, vyráběna a používána s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou nebo ve vojenských objektech a jsou užívány k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil. (12) PohromamiPohromami se rozumějí zejména živelní pohromypohromy, požáry, průmyslové a ekologické havárie, které ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. (13) Operačním nasazením se rozumí a) použití ozbrojených sil při obraně České republiky proti vnějšímu napadení nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, nebo b) plnění úkolů ozbrojených sil v prostředí ozbrojeného konfliktu nebo v prostředí ohroženém bojovou činností. (14) Úkolovým uskupenímÚkolovým uskupením se rozumí dočasné uskupení vojenských útvarů, vojenských zařízení, jednotek, jejich částí nebo jednotlivých vojáků v činné službě pod velením stanoveného velitele, které je sestaveno za účelem operačního nasazení, k provedení konkrétní operace nebo splnění konkrétního úkolu, a které nemá stálou organizační strukturu. Velitel má vůči vojákům úkolového uskupeníúkolového uskupení postavení služebního orgánu. (15) Vojenskou dopravouVojenskou dopravou se rozumí doprava a přeprava osob nebo věcných prostředků realizovaná za účelem plnění úkolů ozbrojených sil, kterou zabezpečuje armádaarmáda vojenskou technikouvojenskou technikou nebo smluvně zajištěnými prostředky. (16) Vojenský vlakVojenský vlak je vlak složený z vojenských drážních vozidelvojenských drážních vozidel nebo z drážních vozidel provozovatele drážní přepravy27) určený k zabezpečení vojenské dopravyvojenské dopravy; mimořádný vojenský vlakvojenský vlak je vojenský vlakvojenský vlak zavedený v obecném zájmu k zajištění vojenské dopravyvojenské dopravy mimořádného významu. (17) StřeženímStřežením se rozumí ostraha nebo obrana vojenských objektů, ostatních objektů důležitých pro obranu státu nebo vojenského materiálu příslušníkem ozbrojených sil. ČÁST DRUHÁ OZBROJENÉ SÍLY, JEJICH ŘÍZENÍ A ÚKOLY HLAVA I OZBROJENÉ SÍLY § 3 (1) K zajišťování své bezpečnosti vytváří Česká republika ozbrojené síly. (2) Ozbrojené síly se člení na armáduarmádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. (3) Ozbrojené síly tvoří vojáci v činné službě; jejich služebněprávní vztahy se řídí zvláštními právními předpisy.4) (4) V ozbrojených silách se uplatňují vztahy nadřízenosti a podřízenosti. (5) Ozbrojené síly se doplňují v souladu s úkoly, které zabezpečují. (6) V řízení před soudy jednají jménem státu zaměstnanci ministerstva pověření ministrem. Tito zaměstnanci jednají za ministerstvo, vojenské správní úřady a služební orgány ozbrojených sil i ve správním soudnictví. (7) V ozbrojených silách se zaměstnávají občanští zaměstnanci, kteří tvoří civilní personál ozbrojených sil; jejich pracovněprávní vztahy ke státu se řídí zvláštními právními předpisy.5) § 3a Vojenská přísaha Voják24) skládá vojenskou přísahu, která zní: „Já, voják, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice. Budu vojákem statečným a ukázněným, budu plnit úkoly ozbrojených sil a budu dodržovat právní a vojenské předpisy. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, připravovat se k obraně České republiky a budu ji bránit proti vnějšímu napadení. Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život. Tak přísahám!“. § 4 Omezení sdružovacího práva v ozbrojených silách (1) Politické strany a politická hnutí nelze v ozbrojených silách zakládat ani zřizovat jejich organizační jednotky. Politické strany a politická hnutí nemohou v ozbrojených silách působit. (2) Ve vojenských objektech a při plnění úkolů ozbrojených sil mimo vojenské objekty je zakázáno pořádat politická shromáždění a volební kampaně. HLAVA II ŘÍZENÍ OZBROJENÝCH SIL § 5 Prezident Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil a) schvaluje základní vojenské řády, b) jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, c) propůjčuje čestné nebo historické názvy vojenským útvarům a vojenským zařízením, d) propůjčuje bojové prapory vojenským útvarům a vojenským zařízením. § 6 Vláda Vláda na návrh ministra a) schvaluje operační plány použití ozbrojených sil pro stav ohrožení státu a pro válečný stav, b) schvaluje strukturu armádyarmády, c) stanoví celkové počty vojáků ozbrojených sil; jde-li o počty vojáků Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže, předkládá návrh ministr v dohodě s náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky, d) schvaluje koncepci výstavby armádyarmády. § 6a Příslušníci ozbrojených sil určení k plnění úkolů civilní obrany Vláda stanoví nařízením s využitím čl. 67 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětíobětí mezinárodních ozbrojených konfliktů vojenské útvary, vojenská zařízení anebo jejich části nebo kategorie příslušníků ozbrojených sil k plnění úkolů civilní obrany podle čl. 61 tohoto protokolu. § 7 Ministerstvo (1) Ministerstvo při řízení armádyarmády a) stanoví a realizuje opatření k rozvoji armádyarmády, b) zřizuje a ruší vojenské útvary a vojenská zařízení, c) provádí kontrolu armádyarmády, d) provádí státní odborný dozor nad určenými technickými zařízeními a bezpečností jejich provozu u ozbrojených sil a právnických osob zřízených nebo založených Ministerstvem obrany. Státním odborným dozorem se rozumí 1. dozor nad dodržováním bezpečnosti určených technických zařízení, 2. dozor nad dokumentacemi a technologiemi určených technických zařízení z hlediska bezpečnosti určených technických zařízení, 3. vydávání odborných a závazných stanovisek, zda se při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi určených technických zařízení plní požadavky na bezpečnost určených technických zařízení, 4. prověřování odborné způsobilosti právnických a podnikajících fyzických osob k montáži, opravám, revizím a zkouškám určených technických zařízení, k plnění nádob plyny a vydávání a odebírání oprávnění k těmto činnostem, 5. prověřování odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních a vydávání a odebírání osvědčení k těmto činnostem, 6. prověřování způsobilosti prototypů určených technických zařízení k provozu. Zákon o technických požadavcích na výrobky tím není dotčen6), e) zřizuje vojenská vyznamenání, f) vytváří podmínky pro příslušníky ozbrojených sil k výkonu státní sportovní reprezentace. (2) Ministr k zabezpečení úkolů armádyarmády vydává rozkazy, které jsou závazné pro vojáky v činné službě. (3) Součástí ministerstva je Generální štáb ArmádyArmády České republiky, který zabezpečuje velení armáděarmádě a který se v rozsahu své působnosti podílí na plnění úkolů stanovených ministerstvu zvláštním právním předpisem. V čele Generálního štábu ArmádyArmády České republiky je náčelník Generálního štábu ArmádyArmády České republiky (dále jen „náčelník Generálního štábu“). (4) Náčelníka Generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci obrany. Prezident ho také na návrh vlády odvolává. Náčelník Generálního štábu je podřízen ministrovi. (5) Vláda stanoví na návrh ministra systemizaci Generálního štábu ArmádyArmády České republiky na příslušný kalendářní rok, a to v tomto rozsahu: a) počet systemizovaných míst vojáků klasifikovaných hodnostmi, b) počet systemizovaných míst zaměstnanců v pracovním poměru, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci, klasifikovaných platovými třídami, c) počet systemizovaných míst vedoucích zaměstnanců v pracovním poměru klasifikovaných platovými třídami, d) objem prostředků na platy vojáků a e) objem prostředků na platy zaměstnanců v pracovním poměru. (6) Není-li systemizace Generálního štábu ArmádyArmády České republiky schválena do 31. prosince, použije se pro následující kalendářní rok dosavadní systemizace. (7) Organizační strukturu Generálního štábu ArmádyArmády České republiky schvaluje ministr na základě návrhu připraveného náčelníkem Generálního štábu v souladu se systemizací Generálního štábu ArmádyArmády České republiky schválenou vládou. § 8 Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky a) jmenuje a odvolává velitele Hradní stráže, b) má vůči vojákům Vojenské kanceláře prezidenta republiky a vojákům Hradní stráže oprávnění jako ministr stanovená zvláštními právními předpisy.8) HLAVA III ÚKOLY OZBROJENÝCH SIL § 9 (1) Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení. (2) Ozbrojené síly plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení. (3) Další úkoly armádyarmády, Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže jsou stanoveny v části třetí, čtvrté a páté. § 10 Mezinárodní spolupráce (1) Ozbrojené síly spolupracují s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv. (2) Ozbrojené síly se podílejí na činnostech ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích; do těchto operací a akcí se mohou vojáci v činné službě vysílat i jako jednotlivci. (3) Ozbrojené síly se mohou zúčastňovat vojenských cvičení spolu s cizími ozbrojenými silami na území České republiky nebo v zahraničí. § 11 Ozbrojené síly nelze použít k přímému zásahu proti účastníkům stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. § 12 Civilní kontrola ozbrojených sil Činnost ozbrojených sil kontrolují ústavní orgány9) a orgány, kterým tuto kontrolu svěřuje zvláštní právní předpis.10) ČÁST TŘETÍ ARMÁDA A JEJÍ ÚKOLY HLAVA I ARMÁDA § 13 ArmádaArmáda je základem ozbrojených sil a organizačně se člení na vojenské útvary a vojenská zařízení, které se mohou slučovat do větších organizačních celků. HLAVA II ÚKOLY ARMÁDY § 14 (1) ArmádaArmáda plní úkoly uvedené v § 9 a 10 a dále ji lze použít a) ke střežení objektů důležitých pro obranu státu, b) k plnění úkolů PoliciePolicie České republiky, pokud síly a prostředky PoliciePolicie České republiky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti11), a to na dobu nezbytně nutnou, c) k záchranným pracím při pohromáchpohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí nebo k likvidaci následků pohromypohromy, d) k odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky, e) k letecké dopravě ústavních činitelů, f) k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy, g) k zabezpečení vojenské dopravyvojenské dopravy, h) k poskytování leteckých služeb, i) k zabezpečování dopravy na základě rozhodnutí vlády, j) k zabezpečení kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských akcí, k) k plnění humanitárních úkolů civilní obrany. (2) Vojáci armádyarmády při plnění úkolů podle odstavce 1 písm. b) mají práva a povinnosti jako příslušníci PoliciePolicie České republiky podle zvláštního právního předpisu.11) (3) Vláda nařízením určí objekty důležité pro obranu státu a úseky státních hranic střežené vojáky armádyarmády, stanoví použití vojáků armádyarmády a způsob jejich povolání k plnění úkolů PoliciePolicie České republiky podle zvláštního právního předpisu11) a k záchranným pracím a stanoví počty vojáků armádyarmády potřebných k plnění uvedených činností. Použití armády k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy § 15 Použití armádyarmády k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromypohromy je dočasné organizované nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem pod velením příslušného velitele nebo náčelníka, k němuž dochází, pokud příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy nebo požární ochrana nemohou zajistit záchranné práce nebo likvidaci následků pohromypohromy vlastními silami. § 16 (1) Použití armádyarmády k záchranným pracím mohou vyžadovat25) hejtmani krajů a starostové obcíobcí, v jejichž obvodu došlo k pohroměpohromě, u náčelníka Generálního štábu, který rozhoduje o jejím nasazení. (2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou vyžadovat použití armádyarmády k záchranným pracím osoby uvedené v odstavci 1 nebo velitel zásahu a velitel jednotky požární ochrany u velitele vojenského útvaru nebo náčelníka vojenského zařízení, které jsou nejblíže místu pohromypohromy. Velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení prostřednictvím svých nadřízených informují neprodleně náčelníka Generálního štábu o nasazení armádyarmády k záchranným pracím. (3) Je-li ohrožena podstatná část území České republiky, rozhoduje o použití armádyarmády k záchranným pracím při pohroměpohromě vláda na návrh ministra vnitra. (4) O použití armádyarmády k likvidaci následků pohromypohromy rozhoduje vláda na návrh ministra. § 17 (1) Po rozhodnutí vlády o použití armádyarmády k záchranným pracím nebo k likvidaci následků pohromypohromy zřídí náčelník Generálního štábu vojenský krizový štáb, který řídí a koordinuje činnost nasazených vojenských útvarů a vojenských zařízení. K monitorování pohromypohromy a k monitorování radiační a chemické situace na určeném území může náčelník Generálního štábu vyčlenit vojenská letadla. (2) Náčelník Generálního štábu může zřídit vojenský krizový štáb při použití armádyarmády k záchranným pracím i v jiném případě, než je uvedeno v odstavci 1, pokud to povaha situace a ohrožení vyžaduje. § 18 Odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky Vojenskou techniku s nezbytně nutnou obsluhou lze použít i v jiných závažných situacích ohrožujících život, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, kdy příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, právnické osoby nebo požární ochrana nemají potřebnou techniku k odstranění takového ohrožení. Použití vojenské techniky s nezbytně nutnou obsluhou mohou vyžadovat v těchto případech příslušní vedoucí správních úřadů, orgánů územní samosprávy, právnických osob nebo požární ochrany u náčelníka Generálního štábu. Náčelník Generálního štábu o použití vojenské techniky neprodleně informuje ministra, který následně informuje vládu. § 20 Letecká doprava ústavních činitelů Leteckou dopravu ústavních činitelů, včetně nezbytného počtu osob jejich doprovodu, vyplývajícího z účelu dopravy, zabezpečuje armádaarmáda vyčleněnými vojenskými dopravními letadly. § 21 Zabezpečení letecké zdravotnické dopravy ArmádaArmáda se podílí na zajištění letadel včetně vojenského zdravotnického personálu leteckých výjezdových skupin, pro zdravotnickou záchrannou službu a na letecké dopravě transplantátů nebo lékařů a zdravotnického personálu na základě dohody ministerstva s Ministerstvem zdravotnictví. § 22 Zabezpečování vojenské dopravy osob (1) ArmádaArmáda zabezpečuje vojenskou dopravuvojenskou dopravu vojáků v činné službě, vojáků ozbrojených sil jiných států, občanských zaměstnanců ozbrojených sil, státních zaměstnanců a zaměstnanců ministerstva a jemu podřízených správních úřadů nebo zaměstnanců právnických osob zřízených nebo založených ministerstvem, jejich rodinných příslušníků, civilního personálu ozbrojených sil jiných států a osob, kterým se poskytuje péče podle zvláštního právního předpisu28), vozidly ozbrojených sil, vojenskými vlakyvojenskými vlaky, vojenskými plavidly nebo vojenskými dopravními letadly. (2) ArmádaArmáda může zabezpečit vojenskou dopravuvojenskou dopravu i jiným osobám, plní-li úkoly ve prospěch ozbrojených sil nebo ve spolupráci s ozbrojenými silami, a to na základě souhlasu ministra. (3) Při zabezpečování vojenské dopravyvojenské dopravy podle odstavce 1 může armádaarmáda zároveň zabezpečovat také dopravu příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, státních zaměstnanců a zaměstnanců jiných ústředních orgánů státní správy a státních zaměstnanců a zaměstnanců jejich podřízených organizačních složek. § 22a Bezplatné používání vozidla ozbrojených sil k výkonu služby (1) Náčelník Generálního štábu a jeho zástupce mají nárok na bezplatné používání vozidla ozbrojených sil k výkonu služby nebo v souvislosti s ní anebo k osobní potřebě. (2) Služební orgán může v odůvodněných případech vojákovi v činné službě povolit použití vozidla ozbrojených sil k cestě do místa výkonu služby a zpět v souvislosti s plněním úkolů ozbrojených sil. § 22b Vojenská doprava mimořádným vojenským vlakem (1) O nezbytnosti zavedení mimořádného vojenského vlakuvojenského vlaku rozhoduje náčelník Generálního štábu. (2) Na základě rozhodnutí podle odstavce 1 armádaarmáda smluvně zabezpečí zavedení mimořádného vojenského vlakuvojenského vlaku. (3) Zavedení mimořádného vojenského vlakuvojenského vlaku je považováno za mimořádnou situaci podle zvláštního právního předpisu29). § 23 Poskytování leteckých služeb (1) ArmádaArmáda poskytuje letecké služby pro vojenské účely. ArmádaArmáda může poskytovat letecké služby pro civilní létání13) v rozsahu, který stanoví dohoda mezi ministerstvem a Ministerstvem dopravy. (2) ArmádaArmáda se podílí na zajištění letecké služby pátrání a záchrany13) v rozsahu, který stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem vnitra. Zabezpečování letecké dopravy a letecké přepravy § 24 (1) Na základě rozhodnutí ministra armádaarmáda v rámci vojenské dopravyvojenské dopravy zabezpečí leteckou dopravu a) jiných osob, než které jsou uvedeny v § 22 odst. 3, které se podílejí na plnění úkolů ozbrojených sil při mezinárodní spolupráci podle § 10 odst. 2 nebo poskytování humanitární pomoci podle zákona upravujícího zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí22) anebo na ochraně občanů České republiky v zahraničí, b) osob cizího státu, které spolupracují při zabezpečení úkolů podle písmene a), nebo c) osob cizího státu z důvodů zdravotních, humanitárních anebo sociálních. (2) V rámci vojenské dopravyvojenské dopravy armádaarmáda zabezpečí leteckou přepravu materiálu, který je nezbytný pro splnění úkolů podle odstavce 1. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 vydá ministr na základě žádosti ministra zahraničních věcí nebo ministra vnitra. § 24a (1) Na základě rozhodnutí ministra armádaarmáda zabezpečí leteckou dopravu nebo leteckou přepravu a) materiální humanitární pomoci a potřebného vybavení pro pomoc při poskytování humanitární pomoci podle zákona upravujícího zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí22), b) osob zapojených do poskytování humanitární pomoci podle zákona upravujícího zahraniční rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí22), c) osob cizího státu, které spolupracují při poskytování této humanitární pomoci podle písmene b), d) zdravotně postižených osob ze státu, v němž došlo k mimořádné události, na území České republiky a zpět, popřípadě na území třetího státu, e) občanů ze zahraničí, kteří se bez vlastního zavinění nemohou dopravit zpět do České republiky, f) osob a materiálního vybavení pro zabezpečení činnosti a ochrany zastupitelských úřadů v zahraničí, g) příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, osob a materiálního vybavení pro zabezpečení činnosti bezpečnostních sborů České republiky při řešení mimořádných nebo krizových situací v zájmu ochrany života, zdraví a majetku občanů České republiky nebo při plnění úkolů příslušníků bezpečnostních sborů České republiky a při ochraně zájmů České republiky v zahraničí. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá ministr na žádost ministra financí, ministra spravedlnosti, ministra zahraničních věcí nebo ministra vnitra, nebude-li tím ohroženo plnění úkolů armádyarmády. (3) Letecká doprava osob nebo letecká přeprava nezbytného materiálu podle odstavce 1 písm. a) až c) se hradí z prostředků určených na financování humanitární pomoci poskytované do zahraničí22), leteckou dopravu osob nebo leteckou přepravu nezbytného materiálu podle odstavce 1 písm. d) až g) hradí ten, kdo o ni požádal, nerozhodne-li vláda jinak. § 24b (1) Na základě rozhodnutí vlády armádaarmáda zabezpečí leteckou dopravu nebo leteckou přepravu a) osob z humanitárních důvodů nebo humanitární anebo zdravotnickou pomoc, pokud nejde o leteckou dopravu nebo leteckou přepravu podle § 24 nebo § 24a, b) sportovců nebo umělců reprezentujících Českou republiku v zahraničí. (2) Leteckou dopravu osob nebo leteckou přepravu materiálu podle odstavce 1 hradí ten, v jehož zájmu se tato uskuteční, nerozhodne-li vláda jinak. § 24c Zabezpečování kulturních, vzdělávacích, sportovních a společenských akcí Na základě rozhodnutí ministra armádaarmáda zajistí kulturní, vzdělávací, sportovní a společenské akce sloužící k propagaci ozbrojených sil na veřejnosti, nebude-li tím omezeno plnění úkolů armádyarmády. K zabezpečení těchto akcí může armádaarmáda použít vlastní leteckou dopravu nebo leteckou přepravu. ČÁST ČTVRTÁ VOJENSKÁ KANCELÁŘ PREZIDENTA REPUBLIKY § 25 V čele Vojenské kanceláře prezidenta republiky je náčelník, který je přímo podřízen prezidentovi. § 26 Úkoly Vojenské kanceláře prezidenta republiky Vojenská kancelář prezidenta republiky plní úkoly související s a) výkonem pravomocí prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil, b) řízením Hradní stráže. ČÁST PÁTÁ HRADNÍ STRÁŽ A JEJÍ ÚKOLY § 27 Hradní stráž je podřízena náčelníkovi Vojenské kanceláře prezidenta republiky. § 28 Úkoly Hradní stráže (1) Hradní stráž a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů, b) organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta. (2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta. ČÁST ŠESTÁ PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL A VOJENSKÝ MATERIÁL HLAVA I PŘÍPRAVA OZBROJENÝCH SIL § 29 (1) Příprava příslušníků ozbrojených sil zahrnuje vzdělávání, vojenský výcvik vojáků k plnění bojových, záchranných a humanitárních úkolů a výchovu k vlastenectví. Vojenský výcvik má formu základní, odbornou a speciální. Součástí přípravy je fyzický a psychologický výcvik. (2) Výcvik vojáků se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských školách a na pozemcích, v prostorech nebo stavbách, se kterými jsou příslušné hospodařit příspěvková organizace nebo státní podnik, u kterých vykonává funkci zřizovatele nebo zakladatele ministerstvo. Mimo tyto prostory se může výcvik konat pouze ve výjimečných případech, je-li to nezbytné k plnění úkolů ozbrojených sil. (3) Vojenský výcvik, který nelze uskutečnit v objektech a prostorách uvedených v odstavci 2, lze po dohodě se správními úřady, orgány územní samosprávy, právnickými osobami nebo vlastníky provádět v jejich zařízeních, objektech nebo na jejich pozemcích. O provedení takovéhoto výcviku rozhoduje u armádyarmády ministr na návrh náčelníka Generálního štábu a u Hradní stráže náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky na návrh velitele Hradní stráže. (4) Výcvik vzdušných sil lze uskutečňovat ve vzdušném prostoru nad územím České republiky nebo ve vzdušném prostoru za hranicemi České republiky, pokud to připouští mezinárodní smlouva. (5) Výcvik v řízení vozidel ozbrojených sil lze provádět na pozemních komunikacích za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem13a). (6) ArmádaArmáda může poskytovat vojenský výcvik i jiným osobám než vojákům nebo občanským zaměstnancům, jestliže se jedná o osoby plnící úkoly ve spolupráci s armádouarmádou nebo ve prospěch armádyarmády. Na základě rozhodnutí ministra může armádaarmáda poskytovat vojenský výcvik i dalším osobám, není-li tím ohroženo plnění úkolů armádyarmády. § 30 Není-li možno zabezpečit vojenský výcvik a odbornou přípravu vojáků v objektech a prostorách uvedených v § 29 odst. 2, může se jejich vojenský výcvik a odborná příprava uskutečnit v civilních školách a školských zařízeních v České republice nebo v civilních a vojenských školách v zahraničí. HLAVA II VOJENSKÝ MATERIÁL Díl 1 Vojenský materiál a jeho označování § 31 (1) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat vojenský materiál k plnění svých úkolů. Vojenský materiál se označuje vojenským znakem. (2) Organizační složky státu zřízené ministerstvem a právnické osoby, k nimž plní ministerstvo funkci zakladatele nebo zřizovatele, mohou v rozsahu jejich předmětu podnikání nebo hlavního předmětu činnosti užívat vojenský materiál, s výjimkou vojenské výzbroje. K jiným účelům mohou vojenský materiál, s výjimkou výzbroje, užívat jen se souhlasem vlády. (3) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat na vojenském materiálu určeném k humanitárním účelům mezinárodně platné rozeznávací znaky pro vojenskou zdravotnickou službu, vojenský duchovní personál a civilní obranu.1) (4) Vojenský stejnokroj a vojenské odznaky nosí jen vojáci v činné službě. Při slavnostních příležitostech mohou nosit vojenský stejnokroj vojáci v záloze a také osoby, kterým bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno služebním orgánem. V rozsahu stanoveném služebním orgánem mohou vojenský stejnokroj nebo jeho součásti nosit také žáci a studenti vojenských škol. (5) ArmádaArmáda je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací znak České republiky (dále jen „národní rozlišovací znak“) nebo státní symboly. Hradní stráž je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací znak nebo znak Hradní stráže. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou zobrazení vojenského znaku, národního rozlišovacího znaku, znaku Hradní stráže a Vojenské kanceláře prezidenta republiky, způsob označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské technikyvojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem Hradní stráže. Díl 2 Schvalování technické způsobilosti vojenské techniky a její evidence Oddíl 1 Technická způsobilost vojenských vozidel, evidence a pravidelné technické prohlídky vozidel ozbrojených sil § 32 Technická způsobilost vojenských vozidel (1) Technickou způsobilost vojenských vozidel schvaluje Vojenská policiepolicie podle zvláštního právního předpisu.14) (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) druhy a kategorie vojenských vozidel a vojenských pracovních strojů a způsob schvalování jejich technické způsobilosti, b) podmínky uznávání osvědčení o schválení typu vojenského vozidla vydaného jiným státem, c) technické podmínky, konstrukci a provedení vojenských vozidel a možné výjimky, d) předpoklady technické nezpůsobilosti a zákazu provozu vojenských vozidel a e) doplňkovou výstroj a vybavení vojenských vozidel. § 32a Pravidelné technické prohlídky, měření emisí vozidel ozbrojených sil a zkoušky určených technických zařízení vozidel ozbrojených sil (1) Pravidelné technické prohlídky a měření emisí silničních motorových a přípojných vozidel se provádějí podle zvláštního právního předpisu14a). (2) Pravidelné technické prohlídky a měření emisí vojenských vozidel, zkoušky určených technických zařízení vojenských vozidel a vozidel ozbrojených sil začleněných k plnění úkolů v zahraničních operacích se provádějí v zařízeních určených ministerstvem. (3) V případě, že platnost pravidelné technické prohlídky a měření emisí vozidla ozbrojených sil nasazeného v zahraniční operaci končí v průběhu zahraniční operace nebo během návratu z ní, má se za to, že tato platnost končí posledním dnem šestého měsíce následujícího po dni návratu vozidla ze zahraniční operace. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob a termíny provádění pravidelných technických prohlídek vojenských vozidel, pravidelných měření emisí vojenských vozidel a zkoušek určených technických zařízení vojenských vozidel. § 33 Evidence vozidel ozbrojených sil (1) Vojenská policie eviduje vozidla ozbrojených sil v registru vozidel, přiděluje jim vojenskou poznávací značku, vydává osvědčení o technickém průkazu vozidla ozbrojených sil a vojenským vozidlům vydává technický průkaz vojenského vozidla. (2) Registr vozidel není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje: a) provozovatel vozidla, b) vojenská poznávací značka, c) tovární značka, typ a druh vozidla, d) ostatní základní technické údaje o vozidle, e) datum zápisu a výmazu z registru vozidel. Oddíl 2 Technická způsobilost vojenských plavidel a jejich evidence § 34 (1) Technickou způsobilost vojenských plavidel schvaluje ministerstvo, jestliže ji již neschválil příslušný schvalovací orgán.15) (2) Ministerstvo eviduje vojenská plavidla ve vojenském plavebním rejstříku a současně a) vydává osvědčení vojenského plavidla, b) přiděluje vojenské poznávací znaky. (3) Vojenský plavební rejstřík není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje o vojenském plavidle: a) provozovatel, b) poznávací znaky, c) druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro který je plavidlo určeno, d) nosnost, dovolený počet osob a ostatní základní technické údaje, e) datum zápisu a výmazu z vojenského plavebního rejstříku. (4) Do vojenského plavebního rejstříku se nezapíše plavidlo zapsané v jiném plavebním rejstříku. (5) Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na vojenských plavidlech se provádí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou kategorie vojenských plavidel, schvalování technické způsobilosti a provádění technických prohlídek vojenských plavidel a zkoušek technických zařízení vojenských plavidel. Oddíl 3 Evidence vojenských letadel a ověřování technické způsobilosti vojenské letecké techniky Vojenská letecká technika § 35 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vojenským letadlem letadlo, které je určeno k plnění úkolů při zajišťování obrany státu; vojenským letadlem je též vojenské bezpilotní letadlo konstruované pro provoz bez pilota na palubě a určené k plnění úkolů při zajišťování obrany státu, b) typem vojenské letecké techniky shoda konstrukčních a technických vlastností výrobku vojenské letecké techniky, vojenské letadlové části nebo zařízení a vojenského leteckého pozemního zařízení s požadavky stanovenými na bezpečnost létání a ekologii provozu letadla, c) výrobkem vojenské letecké techniky letadlo, motor nebo vrtule určené pro vojenské letadlo, d) vojenskou letadlovou částí nebo zařízením jakýkoliv přístroj, vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a je vestavěné ve vojenském letadle nebo k němu upevněné; vojenská letadlová část nebo zařízení zahrnuje též část draku, motoru nebo vrtule, řídící stanice vojenského bezpilotního prostředku a jakéhokoliv dalšího prvku nezbytného k umožnění letu a vojenskou výzbroj používanou u vojenského letadla, e) vojenským leteckým pozemním zařízením technické zařízení, které slouží k provozu vojenského letadla, k zajištění letového provozu a zahrnuje též pozemní řídící stanici, včetně komunikačního spojení, f) prototypem zkušební výrobek letadla, letadlové části nebo zařízení, leteckého pozemního zařízení, na kterém se provádí potřebné zkoušky a testy k ověření konstrukce, tvaru a funkce. § 35a Určená vojenská letecká technika může být použita ve vojenském letectví, jen pokud byla ministerstvem posouzena a osvědčena její letová způsobilost, provozní způsobilost nebo uvolnění do provozu a ministerstvem byl vydán souhlas s jejím použitím ve vojenském letectví. Náklady spojené s posouzením a osvědčením způsobilosti určené vojenské letecké techniky hradí žadatel. Vojenský letecký rejstřík České republiky § 35b (1) Vojenské letadlo, jehož typ byl schválen nebo uznán podle § 35e, se eviduje ve vojenském leteckém rejstříku České republiky (dále jen „vojenský letecký rejstřík“), který vede ministerstvo. (2) Vojenský letecký rejstřík není veřejně přístupný a zapisují se do něj letadla ozbrojených sil, právnických osob zabezpečujících úkoly pro zajišťování obrany státu nebo právnických osob zabývajících se vývojem, výrobou, zkouškami, instalací, údržbou, opravami, modifikacemi anebo konstrukčními změnami letadel určených k plnění úkolů při zajišťování obrany státu anebo právnických osob zabezpečujících úkoly zkušebních a předváděcích letů. (3) Do vojenského leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o vojenském letadle: a) vlastník, b) provozovatel, c) poznávací značka, d) typ a výrobní číslo vojenského letadla a ostatní základní technické údaje, e) letadlová adresa, byla-li přidělena, f) datum zápisu a výmazu z vojenského leteckého rejstříku. (4) Do vojenského leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, které není zapsáno v jiném leteckém rejstříku. (5) Zápisem do vojenského leteckého rejstříku se letadlo stává vojenským letadlem a získává státní příslušnost České republiky. (6) Vojenská letadla zapsaná do vojenského leteckého rejstříku se označují národním rozlišovacím znakem nebo státní vlajkou, poznávací značkou a označením provozovatele. Grafický návrh označení vojenského letadla schvaluje ministerstvo. § 35c (1) Zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku provede ministerstvo na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele letadla. Ministerstvo přidělí vojenskému letadlu poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu vojenského letadla do vojenského leteckého rejstříku. Poznávací značka vojenského letadla nesmí být zaměnitelná s poznávací značkou jakéhokoliv civilního letadla. (2) Smlouva o převodu vlastnického práva k vojenskému letadlu nebo smlouva o pronájmu vojenského letadla, kterou dojde ke změně provozovatele, nabývá účinnosti dnem zápisu do vojenského leteckého rejstříku. (3) Vlastník nebo provozovatel vojenského letadla je povinen ministerstvu ohlásit a doložit změny údajů zapisovaných do vojenského leteckého rejstříku nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. § 35d Výmaz zápisu vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku provede ministerstvo na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele vojenského letadla, ke které musí být připojeny všechny doklady, které ministerstvo k tomuto vojenskému letadlu vydalo, nebo pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek stanovených pro zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku. O výmazu vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku vydá ministerstvo osvědčení. Schválení typu vojenské letecké techniky § 35e (1) Typ letecké techniky určený pro plnění úkolů při zajišťování obrany státu schvaluje ministerstvo jako typ vojenské letecké techniky na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby. Ministerstvo může uznat typ vojenské letecké techniky schválený jiným státem nebo Úřadem pro civilní letectví. (2) Ministerstvo pro účely schvalování typu vojenské letecké techniky nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení žádosti stanoví a) v dohodě se žadatelem předpisy pro schvalování typu vojenské letecké techniky v souladu s mezinárodními smlouvami (dále jen „předpisová základna“) a požadavky ministerstva, na jejichž základě bude typ vojenské letecké techniky schvalován, b) lhůtu, do které lze pro schválení typu vojenské letecké techniky vycházet ze stanovené předpisové základny a požadavků ministerstva. (3) V průběhu schvalování nebo uznávání typu vojenské letecké techniky si může ministerstvo vyžádat provedení zkoušek nebo předložení výsledků ověření shody vlastností výrobku s požadavky stanovenými předpisovou základnou na bezpečnost, ochranu životního prostředí a ekologii. (4) Ministerstvo schválí typ vojenské letecké techniky na základě výsledků posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky s požadavky stanovenými na bezpečnost vojenské letecké techniky. (5) O schválení typu vojenské letecké techniky vydá ministerstvo pro výrobek vojenské letecké techniky typové osvědčení, pro vojenskou letadlovou část nebo zařízení souhlas s použitím ve vojenském letectví a pro vojenské letecké pozemní zařízení osvědčení typové způsobilosti. Uzná-li ministerstvo typ vojenské letecké techniky podle odstavce 1 věty druhé, vydá osvědčení o uznání způsobilosti typu vojenské letecké techniky. Povinnosti výrobce a provozovatele vojenské letecké techniky § 35f (1) Výrobce vojenské letecké techniky je povinen a) vyrábět vojenskou leteckou techniku podle typu schváleného nebo uznaného ministerstvem, b) sledovat jím vyrobenou vojenskou leteckou techniku v provozu a na základě analýz poruch vojenské letecké techniky vydávat opatření pro udržení nebo obnovení její technické způsobilosti. (2) Provozovatel vojenské letecké techniky je povinen a) vést záznamy o provozu vojenské letecké techniky a předávat výrobci určené vojenské letecké techniky nejméně jedenkrát ročně informace o provozu této vojenské letecké techniky, b) provozovat vojenskou leteckou techniku v souladu s dokumentací schváleného nebo uznaného typu vojenské letecké techniky ministerstvem. Osvědčení o způsobilosti vojenské letecké techniky § 35g (1) O způsobilosti výrobku vojenské letecké techniky k létání (dále jen „letová způsobilost“), o způsobilosti vojenské letadlové části nebo zařízení k létání (dále jen „uvolnění do provozu“) a o provozní způsobilosti vojenského leteckého pozemního zařízení k zajištění letového provozu (dále jen „provozní způsobilost“) rozhoduje ministerstvo na základě žádosti a) výrobce nebo dovozce, jedná-li se o nově vyrobenou nebo dovezenou vojenskou leteckou techniku, b) provozovatele, jedná-li se o již provozovanou vojenskou leteckou techniku. (2) Podmínkou schválení letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu je shoda vojenské letecké techniky se schváleným typem a posouzení a ověření jeho letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu. Posuzování a ověřování letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu provádí ministerstvo. Posuzováním a ověřováním letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo posuzováním uvolnění do provozu může ministerstvo pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. (3) Ministerstvo může uznat způsobilost vojenské letecké techniky podle odstavce 1 vydanou jiným státem nebo Úřadem pro civilní letectví. Při uznávání způsobilosti vojenského letadla určeného pro plnění úkolů podle § 14 odst. 1 písm. e) uzná ministerstvo doklady výrobce potvrzující splnění požadavků právních předpisů o ochraně životního prostředí pro hluk při provozu letadel. (4) O schválení nebo uznání letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu vojenské letecké techniky vydá ministerstvo osvědčení. Kontroly letové způsobilosti a provozní způsobilosti § 35h (1) Vojenská letadla evidovaná ve vojenském leteckém rejstříku a vojenská letecká pozemní zařízení podléhají kontrolám letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti u ministerstva. Kontrolu letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti může ministerstvo provádět v součinnosti s právnickou nebo fyzickou osobou, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. (2) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že vojenské letadlo nebo vojenské letecké pozemní zařízení nesplňuje podmínky letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti nebo osvědčení provozní způsobilosti do doby odstranění zjištěných závad letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti. (3) V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti vojenského letadla nebo trvalé provozní nezpůsobilosti vojenského leteckého pozemního zařízení rozhodne ministerstvo o odejmutí osvědčení o letové způsobilosti nebo osvědčení o provozní způsobilosti. Provozování vojenského letadla § 35i (1) Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat vojenské letadlo, a) které nebylo zapsáno do vojenského leteckého rejstříku nebo jiného leteckého rejstříku, b) které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo jiný obdobný doklad, nebo c) jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti létání. (2) Provozovatel vojenského letadla je povinen a) udržovat letovou způsobilost vojenského letadla v technickém a provozním stavu odpovídajícím požadavkům bezpečnosti létání, b) zajistit přistavení jím provozovaného vojenského letadla ke kontrole letové způsobilosti ve lhůtách stanovených vyhláškou. (3) Provozovatel vojenského letadla s výjimkou ozbrojených sil je povinen mít po celou dobu provozování vojenského letadla sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu vojenského letadla a zaplaceno pojistné. (4) Vojenská letadla zapsaná ve vojenském leteckém rejstříku mohou být provozována jen za podmínek stanovených ministerstvem. Posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky § 35j (1) Posouzením a ověřením shody vlastností vojenské letecké techniky, posouzením a ověřením letové způsobilosti, posouzením provozní způsobilosti nebo posouzením uvolnění do provozu se rozumí činnosti, kterými se zjišťují, ověřují nebo prokazují vlastnosti vojenské letecké techniky pro účely a) schválení typu vojenské letecké techniky, b) schválení letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu, c) kontroly letové způsobilosti nebo provozní způsobilosti. (2) Posouzení a ověření shody vlastností vojenské letecké techniky při vývoji, konstrukci, výrobě, instalaci, zástavbě a provozu může pro potřeby ministerstva provádět právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. Technické prohlídky a zkoušky § 35k Technické prohlídky a zkoušky vojenské letecké techniky a určených technických zařízení na vojenské letecké technice se provádějí v zařízeních určených ministerstvem. Zkušební létání § 35l (1) Zkušební létání může provádět armádaarmáda, nebo se souhlasem ministerstva právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. (2) Ministerstvo může vydat zvláštní osvědčení letové způsobilosti pro a) zkušební a předváděcí lety prototypu vojenského letadla, b) vojenské letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení letové způsobilosti, c) vojenské letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, d) vojenské letadlo, které pozbylo letovou způsobilost. (3) Ministerstvo může vydat exportní osvědčení letové způsobilosti pro vojenské letadlo určené k vývozu mimo území České republiky. (4) Ministerstvo zároveň s vydáním zvláštního osvědčení letové způsobilosti nebo exportního osvědčení letové způsobilosti stanoví omezující podmínky k bezpečnému provedení letu. (5) Pro letadla nezapsaná ve vojenském leteckém rejstříku ani v jiném leteckém rejstříku vydá ministerstvo na dobu platnosti zvláštního osvědčení letové způsobilosti anebo na dobu platnosti exportního osvědčení letové způsobilosti předběžnou nebo dočasnou poznávací značku. Zkušební provoz § 35m (1) Zkušební provoz může provádět armádaarmáda nebo se souhlasem ministerstva právnická nebo fyzická osoba, která splňuje požadavky stanovené v § 35n. (2) Ministerstvo může vydat zvláštní osvědčení provozní způsobilosti za účelem zkušebního provozu pro a) prototyp vojenského leteckého pozemního zařízení, b) vojenské letecké pozemní zařízení, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení provozní způsobilosti, c) vojenské letecké pozemní zařízení, které nesplňuje podmínky provozní způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, d) vojenské letecké pozemní zařízení, které pozbylo provozní způsobilosti. (3) Ministerstvo zároveň s vydáním zvláštního osvědčení provozní způsobilosti stanoví omezující podmínky k bezpečnému zajištění zkušebního provozu. Pověření a osvědčení právnické nebo fyzické osoby § 35n (1) Ministerstvo může právnickou nebo fyzickou osobu a) pověřit posuzováním a ověřováním letové způsobilosti, provozní způsobilosti nebo uvolnění do provozu, kontrolou, posuzováním a ověřováním shody vlastností vojenské letecké techniky, b) osvědčit k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, instalaci, údržbě, opravám, modifikacím nebo konstrukčním změnám vojenské letecké techniky, c) osvědčit k výuce a výcviku na vojenské letecké technice. (2) Právnická nebo fyzická osoba může být pověřena nebo osvědčena k činnostem podle odstavce 1, pokud a) splňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem13), b) má k činnostem potřebné technické a stavebně-technické vybavení, c) zajistí, aby uvedené činnosti prováděly odborně způsobilé fyzické osoby, d) je držitelem projektové nebo výrobní technické dokumentace s výjimkou činností spočívajících ve vývoji a projektování vojenské letecké techniky. (3) Právnická nebo fyzická osoba může být osvědčena k výuce a výcviku na vojenské letecké technice, splňuje-li požadavky stanovené v odstavci 2 písm. a) až c) a disponuje-li vojenskou leteckou technikou pro zajišťování výuky a výcviku. (4) Ministerstvo kontroluje, zda právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 splňuje a dodržuje požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení. (5) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že právnická nebo fyzická osoba dočasně nesplňuje požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení, rozhodne o pozastavení platnosti pověření nebo osvědčení do doby odstranění zjištěných závad. (6) Zjistí-li ministerstvo při kontrole, že právnická nebo fyzická osoba přestala splňovat požadavky, za kterých jí bylo vydáno pověření nebo osvědčení, rozhodne o odejmutí pověření nebo osvědčení. Letecká nehoda vojenského letadla a odborné zjišťování jejích příčin § 35o (1) Leteckou nehodou vojenského letadla je událost, při níž v souvislosti s létáním vojenského letadla zapsaného ve vojenském leteckém rejstříku nebo vojenského letadla ozbrojených sil jiného státu, kterému bylo povoleno létání ve vzdušném prostoru České republiky, došlo a) k usmrcení nebo poškození zdraví osob, b) k poruše či poškození vojenského letadla, které má vliv na jeho letovou způsobilost, nebo c) ke zničení nebo zmizení vojenského letadla. (2) Zjišťování příčin leteckých nehod vojenských letadel provádí ministerstvo. (3) Ministerstvo je oprávněno k a) volnému přístupu na místo letecké nehody vojenského letadla, k vojenskému letadlu a jeho obsahu a k troskám vojenského letadla, za předpokladu, že nehrozí nebezpečí ohrožení života a jsou provedeny záchranné práce složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, b) okamžitému nalezení a zkoumání důkazů a kontrole odstraňování trosek vojenského letadla pro účely zkoumání, c) okamžitému přístupu a využití záznamů letových zapisovačů a k veškerým ostatním záznamům a informacím týkajícím se provozu vojenského letadla, letiště a orgánů odpovídajících za poskytované služby v souladu s úkolem, který posádka vojenského letadla plnila, d) okamžitému přístupu k výsledkům vysvětlení vojenského leteckého personálu a testům provedeným na vzorcích odebraných z jejich tkání, vysvětlením svědků, jakož i jiných osob, souvisela-li jejich činnost s plněním úkolu posádky letadla, zejména řízením jejího výcviku, stanovením a přípravou k úkolu a přípravou vojenského letadla k letu. Zmocňovací ustanovení § 35p Ministerstvo stanoví vyhláškou a) podle § 35a určenou vojenskou leteckou techniku, která podléhá posouzení a osvědčení letové způsobilosti, provozní způsobilosti anebo uvolnění do provozu, a vzor souhlasu s použitím vojenské techniky ve vojenském letectví, b) podle § 35c odst. 1 náležitosti žádosti o zápis letadla do vojenského leteckého rejstříku, doklady, které je nutné k žádosti přiložit, a vzor osvědčení o zápisu vojenského letadla do vojenského leteckého rejstříku, c) podle § 35d náležitosti žádosti o výmaz vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku a vzor osvědčení o výmazu vojenského letadla z vojenského leteckého rejstříku, d) podle § 35e náležitosti žádosti o schválení typu vojenské letecké techniky a doklady, které je nutno k žádosti přiložit, způsob posuzování a ověřování shody vlastností vojenské letecké techniky s požadavky stanovenými na bezpečnost vojenské letecké techniky, vzor typového osvědčení, vzor osvědčení typové způsobilosti a vzor osvědčení o uznání způsobilosti typu vojenské letecké techniky, e) podle § 35f rozsah vedení záznamů o provozu vojenské letecké techniky a rozsah poskytovaných informací o provozu určené vojenské letecké techniky, f) podle § 35g náležitosti žádosti letové způsobilosti, hlukové způsobilosti, uvolnění do provozu a provozní způsobilosti, vzory žádostí a doklady, které je nutno k jednotlivým žádostem přiložit, vzor osvědčení letové způsobilosti, vzor osvědčení hlukové způsobilosti, vzor osvědčení uvolnění do provozu, vzor osvědčení provozní způsobilosti a vzor osvědčení uznání způsobilosti vojenské letecké techniky, g) podle § 35h lhůty a rozsah provádění kontroly letové způsobilosti a provozní způsobilosti, h) podle § 35i odst. 2 písm. b) lhůty pro provedení kontroly letové způsobilosti vojenského letadla, i) podle § 35l vzor zvláštního osvědčení letové způsobilosti a vzor exportního osvědčení letové způsobilosti, j) podle § 35m vzor osvědčení provozní způsobilosti za účelem zkušebního provozu, k) podle § 35n odst. 1 písm. a) vzor pověření k činnostem a podle § 35n odst. 1 písm. b) vzor osvědčení k činnostem, l) podle § 35n odst. 1 náležitosti žádosti o vydání osvědčení k výuce a výcviku na vojenské letecké technice a doklady, které je nutno k žádosti přiložit, a vzor osvědčení o způsobilosti k výuce a výcviku na vojenské letecké technice. Oddíl 4 Určená technická zařízení § 36 Předpoklady odborné způsobilosti k činnostem s určenými technickými zařízeními (1) Montáž, opravy, revize, zkoušky určených technických zařízení a plnění nádob plyny jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby. Právnická osoba může vykonávat činnost podle věty první, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou pro danou činnost. To platí i pro podnikající fyzickou osobu, která sama nesplňuje požadavky na odbornou způsobilost. (2) Předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních jsou a) dosažení věku 18 let a plná svéprávnost, b) zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem, c) odborné vzdělání v oboru a stupni podle míry rizika a činnosti vykonávané na určeném technickém zařízení, d) odborná praxe v délce, oboru a stupni vzdělání podle míry rizika a činnosti vykonávané na určeném technickém zařízení a potřebné technické vybavení, e) osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na určených technických zařízeních, provádějí-li revize a zkoušky určených technických zařízení, montáž, opravy určených plynových zařízení nebo obsluhu určených tlakových zařízení - parních a kapalinových kotlů. § 36a Náležitosti oprávnění a osvědčení (1) Náležitosti oprávnění a osvědčení jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby, b) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, c) sídlo žadatele, d) evidenční číslo oprávnění nebo osvědčení přidělené ministerstvem, e) jméno, popřípadě jména, a příjmení odpovědné odborné osoby a dalších osob splňujících předpoklady odborné způsobilosti pro požadovaný rozsah činností na určených technických zařízeních, které budou odpovídat za řádný výkon montáže, oprav, revizí a zkoušek určených technických zařízení, f) činnosti, pro které se oprávnění vydává, a jejich rozsah, g) doba platnosti oprávnění nebo osvědčení. (2) Oprávnění a osvědčení k činnostem na určených technických zařízeních podle § 7 odst. 1 písm. d) bodů 4 a 5 se vydávají na základě písemné žádosti a mají platnost 5 let ode dne vydání. § 36b Kontrola Ministerstvo je oprávněno a) vykonávat kontrolu plnění opatření v oblasti státního dozoru podle § 7 odst. 1 písm. d) tohoto zákona, je-li při jejím zahájení přítomen člen statutárního orgánu kontrolované osoby, zástupce kontrolované osoby, zaměstnanec kontrolované osoby, nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby; na místech, na kterých by mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo zdraví osoby provádějící kontrolu, může být kontrola vykonána jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou, b) v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení, nařizovat kontrolované osobě provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí, c) ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění; může rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik. § 36c Zánik oprávnění a osvědčení K zániku oprávnění nebo osvědčení dochází dnem a) kdy držitel oprávnění oznámí ministerstvu, že ukončil jakoukoli činnost v rozsahu oprávnění nebo osvědčení k montáži, opravám, revizím, zkouškám určených technických zařízení, b) kdy držitel oprávnění nebo osvědčení zanikne, popřípadě podnikající fyzická osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou, nedojde-li k pokračování živnostiživnosti, c) kdy dojde ke zrušení živnostenského oprávnění k jakékoli činnosti v rozsahu oprávnění nebo osvědčení k montáži, opravám, revizím, zkouškám určených technických zařízení, d) k němuž uplyne doba platnosti oprávnění, nebo e) odebrání oprávnění nebo osvědčení ministerstvem, pokud jeho držitel přestane plnit podmínky, za kterých bylo oprávnění nebo osvědčení vydáno. § 36d Ministerstvo stanoví vyhláškou a) vymezení určených technických zařízení používaných s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech, b) pravidla provádění zkoušek určených technických zařízení, c) požadavky na bezpečnost, umístění, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, zkoušky a provozní dokumentaci určených technických zařízení, d) případy, ve kterých a kdy provádí prohlídky a zkoušky nebo se zúčastňuje zkoušek na určených technických zařízeních, na základě kterých vydává stanoviska, zda tato zařízení splňují požadavky na zajištění bezpečnosti určených technických zařízení, e) způsob provádění zkoušky z odborné způsobilosti, její obsah a náležitosti dokladu o úspěšném vykonání zkoušky z odborné způsobilosti, f) požadavky na 1. způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení, 2. odborné způsobilosti podle jednotlivých druhů určených technických zařízení, jakož i na odbornou způsobilost fyzických osob, které pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby činnosti na určených technických zařízeních vykonávají, g) požadavky kladené na fyzické osoby, které zajišťují odborný výkon činností na určených technických zařízeních podle jednotlivých druhů, pokud jde o jejich montáž, opravy, revize nebo plnění nádob plyny v rozsahu oprávnění ministerstva vůči příslušnému určenému technickému zařízení, h) požadavky kladené na odbornou způsobilost 1. fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních podle § 36 odst. 2, 2. k výkonu některých činností fyzických osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických určených technických zařízeních bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím včetně stupně, popřípadě oboru odborného vzdělání a délky a oboru odborné praxe a nejnižšího vzdělání a nejnižší délky praxe v příslušném oboru. Oddíl 5 Schvalování technické způsobilosti vojenských zbraní a munice a jejich evidence § 36e (1) Technickou způsobilost vojenských zbranívojenských zbraní a munice, které byly konstruovány, vyrobeny nebo upraveny pro plnění úkolů ozbrojených sil, schvaluje ministerstvo. (2) Technické prohlídky a zkoušky vojenských zbranívojenských zbraní a munice, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, se provádějí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem. (3) Ministerstvo eviduje vojenské zbraněvojenské zbraně a munici, které jsou používány ozbrojenými silami k plnění jejich úkolů, ve vojenském centrálním registru zbraní a munice. Vojenský centrální registr zbraní a munice není veřejně přístupný. Díl 4 Vojenský letecký personál § 40 (1) Vojenský letecký personál tvoří fyzické osoby, které jsou držiteli průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu. (2) Ve věcech vojenského leteckého personálu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.13) (3) Evidenci vojenského leteckého personálu vede ministerstvo. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikaci a rozsah odborných znalostí a stanoví vzor průkazu způsobilosti vojenského leteckého personálu. (5) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou zdravotní způsobilost vojenského leteckého personálu. Díl 5 Řízení o zdravotní způsobilosti § 41 Při řízení o zdravotní způsobilosti řidičů, vůdců vojenských plavidel a vojenského leteckého personálu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.18) ČÁST SEDMÁ POUŽITÍ VOJENSKÉ ZBRANĚ A ZVLÁŠTNÍCH PROSTŘEDKŮ § 42 Použití vojenské zbraně při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby mimo bojovou situaci (1) Voják v činné službě je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby použít vojenskou zbraňvojenskou zbraň nebo zvláštní prostředky uvedené v § 42a odst. 2 a 3, a) aby odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok, který mu bezprostředně hrozí, anebo útok na život nebo zdraví jiné osoby, b) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo stanoviště, a to po marné výzvě, aby od útoku bylo upuštěno, c) aby zamezil útěku ozbrojené osoby nebo osoby důvodně podezřelé ze spáchání zvlášť závažného zločinu, kterou nelze jiným způsobem zadržet, d) aby zamezil letu bezpilotního letadla nad oblastí vymezenou z důvodu bezpečnosti nebo obrany státu opatřením obecné povahy podle § 44e zákona o civilním letectví, je-li důvodné podezření, že let bezpilotního letadla porušuje pravidlo užívání vzdušného prostoru České republiky tímto opatřením obecné povahy vymezené, e) je-li třeba zneškodnit zvíře, ohrožuje-li život nebo zdraví osob. (2) Vojenskou zbraníVojenskou zbraní se pro účely tohoto ustanovení rozumí vojenská střelná zbraň, vojenská zbraňvojenská zbraň bodná nebo sečná. (3) Před použitím vojenské zbraněvojenské zbraně, v případech uvedených v odstavci 1, je voják v činné službě povinen, je-li to s ohledem na okolnosti případu možné, vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od útoku nebo útěku, zvoláním „Stůj“, „Stůj, nebo střelím“ a podle okolností užít i výstražného výstřelu. Při použití vojenské zbraněvojenské zbraně je voják v činné službě povinen dbát nutné opatrnosti, neohrožovat život a nezpůsobit zranění jiným osobám a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje. (4) Voják v činné službě je povinen, dovoluje-li to ohrožení, před použitím vojenské zbraněvojenské zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů a chvatů sebeobrany, služebního psa nebo úderu vojenskou zbranívojenskou zbraní. (5) Voják v činné službě je oprávněn použít některého z prostředků, které jsou uvedeny v odstavcích 1, 2, 3 a 4, který umožňuje splnění povinností a přitom co nejméně ohrožuje život a zdraví osob, proti nimž zakročuje. Zároveň dbá na to, aby tento prostředek byl použit jen přiměřeným způsobem a aby případná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k významu chráněného zájmu. (6) Při zákroku se nesmí použít vojenská zbraňvojenská zbraň, úder vojenskou zbranívojenskou zbraní a služební pes proti ženě, jejíž těhotenství je zjevně patrné, proti osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti, s výjimkou případu, kdy to povaha útoku, který vedou tyto osoby proti chráněnému zájmu, nebo mimořádnost vzniklé situace podle odstavce 1 písm. a) a b) nezbytně vyžadují. (7) Použití vojenské zbraněvojenské zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů sebeobrany a údery vojenskou zbranívojenskou zbraní je voják v činné službě povinen neprodleně po jejich použití hlásit nadřízenému a sepsat o tom záznam. § 42a Použití zvláštních prostředků (1) Při vojenském výcviku a plnění úkolů podle § 10 odst. 1 a 2, § 14 odst. 1 písm. a) a b) a § 28 odst. 1 písm. a) je voják v činné službě oprávněn použít zvláštní prostředky. (2) Zvláštními prostředky jsou prostředky, které umožní splnit úkol bez použití vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu s mezinárodním právem. Jedná se zejména o slzotvorné prostředky, obušek, pouta, vodní stříkač, zásahové výbušky, technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla, zastavovací pás a jiné prostředky k násilnému zastavení vozidla, dočasně zneschopňující prostředky, speciální vrhací prostředky, speciální úderné prostředky, mechanické střelné zbraně, výbušniny, speciální výbušné předměty a speciální náloživo. (3) Zvláštními prostředky k zamezení letu bezpilotního letadlaZvláštními prostředky k zamezení letu bezpilotního letadla jsou prostředky, které umožní splnit úkol bez použití vojenské výzbroje a jejichž použití je v souladu s mezinárodním právem. Jedná se zejména o rušiče signálu, vrhače sítí a zařízení využívající směrovanou energii. (4) Voják v činné službě je povinen používat zvláštní prostředky přiměřeným způsobem a v míře nezbytně nutné ke splnění úkolu. § 42b Rušení provozu elektronických komunikací (1) Ozbrojené síly mohou při plnění svých úkolů, popřípadě za účelem odstranění bezprostředního ohrožení životů nebo zdraví osob anebo za účelem odstranění bezprostředně hrozící škody velkého rozsahu na majetku, rušit v nezbytné míře a po nezbytnou dobu a) provoz elektronických komunikačních zařízení a sítí, b) poskytování služeb elektronických komunikací, nebo c) provozování radiokomunikačních služeb; o zahájení rušení informují Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) a územně příslušné operační a informační středisko Integrovaného záchranného systémuIntegrovaného záchranného systému (dále jen „Středisko“), a to neprodleně. (2) Ozbrojené síly mohou provádět rušení podle odstavce 1 rovněž při vojenském výcviku, přičemž ohlásí Úřadu a Středisku toto rušení v přiměřené lhůtě předem. Za účelem odstranění nebo zmírnění dopadů ohlášeného rušení může Úřad stanovit podmínky tohoto rušení. (3) Kontrolu rušení prováděného podle odstavců 1 a 2 vykonává Poslanecká sněmovna prostřednictvím kontrolního orgánu zřizovaného podle zákona o Policii České republiky23). (4) Kontrolu podle odstavce 3 provádí kontrolní orgán v příslušných útvarech armádyarmády po předchozím vyrozumění ministra. Ministr předkládá kontrolnímu orgánu nejméně jednou ročně zprávu o rušení prováděném podle odstavců 1 a 2 a dále též na jeho žádost informace o tomto rušení. Tím není dotčeno právo kontrolního orgánu požadovat informace a účast na jednání kontrolního orgánu od jiných osob. ČÁST OSMÁ NÁHRADA ŠKODY § 43 (1) Za škodu osobě, která poskytla pomoc ozbrojeným silám nebo vojákovi při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby nebo vojenskému policistovi anebo vojákovi vojenského zpravodajství na jeho žádost nebo s jeho vědomím, (dále jen „poškozený“) odpovídá stát. Stát se odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady této škody podle zvláštního právního předpisu.19) (3) Za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou ozbrojeným silám nebo vojákovi, odpovídá stát. (4) Za škodu způsobenou ozbrojenými silami nebo vojákem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto zákonem odpovídá stát; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. (5) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo. (6) Pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v této části zákona zvláštním právním předpisem.20) ČÁST DEVÁTÁ VEDENÍ VOJENSKÝCH EVIDENCÍ § 44 (1) Vojenskou evidencíVojenskou evidencí se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání osobních údajůosobních údajů21) a údajů o vojenském materiálu, které souvisejí s plněním úkolů ozbrojených sil. (2) Údaji o vojenské techniceÚdaji o vojenské technice se rozumí údaje uvedené v § 33 odst. 2, § 34 odst. 3 a § 35b odst. 3. (3) Ministerstvo vede vojenskou evidencivojenskou evidenci o osobních údajíchosobních údajích strojníků, cvičitelů strojnického výcviku, zkušebních komisařů ženijního vojska, vůdců vojenských plavidel a vojenského leteckého personálu a údaje o vojenské techniceúdaje o vojenské technice uvedené v § 34 odst. 3 a § 35b odst. 3. (4) Vojenská policiepolicie vede vojenskou evidencivojenskou evidenci řidičů ozbrojených sil, vojenských zkušebních komisařů řidičů a údaje o vojenské techniceúdaje o vojenské technice uvedené v § 33 odst. 2. (5) Vojáci a občanští zaměstnanci orgánů uvedených v odstavcích 3 a 4 jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili ve vojenské evidencivojenské evidenci. Tato povinnost trvá i po skončení služebněprávního vztahu nebo pracovněprávního vztahu. (6) Ministerstvo využívá k vedení vojenské evidencevojenské evidence podle tohoto zákona údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů. ČÁST DESÁTÁ ZÁLOHY NA POBYT A ČINNOST PŘÍSLUŠNÍKŮ OZBROJENÝCH SIL V ZAHRANIČÍ A NA POŘÍZENÍ VOJENSKÉHO MATERIÁLU A SLUŽEB § 44a (1) Příslušníkům ozbrojených sil se k financování jejich pobytu a činnosti v zahraničí podle § 10 odst. 2 poskytuje záloha, kterou jsou povinni vyúčtovat v termínu stanoveném ministerstvem. (2) Ministerstvo může při pořizování vojenského materiálu strategického významu poskytovat dodavatelům zálohy na období delší než období jednoho čtvrtletí. Zálohy musí být vyúčtovány v termínu stanoveném ministerstvem. ČÁST JEDENÁCTÁ RIZIKOVÝ PŘÍSPĚVEK § 44b Občanskému zaměstnanci, který se podílí na zabezpečení úkolů ozbrojených sil v zahraničí podle § 10 a který je vyslán na pracovní cestu k výkonu práce do místa, kde probíhá zahraniční operace, náleží rizikový příspěvek ve výši 700 až 3 500 Kč denně. Výši příspěvku v závislosti na míře rizika, intenzitě a době působení stanoví pro konkrétní zahraniční operaci ministr. ČÁST DVANÁCTÁ PŘESTUPEK § 44c (1) Fyzická osoba, která není vojákem v činné službě, se dopustí přestupku tím, že úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský stejnokroj, nebo takové součásti vojenského stejnokroje, které jsou s úplným vojenským stejnokrojem zaměnitelné. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč. ČÁST TŘINÁCTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 45 Zrušuje se: Zákon č. 20/1990 Sb., o zřízení Správy ochrany prezidenta Československé socialistické republiky a o Hradní stráži Československé socialistické republiky. § 46 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I.), sdělení č. 168/1991 Sb. 2) § 4 odst. 4 písm. c) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. 3) § 75 odst. 5 až 7 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. 4) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. 5) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) Například zákon č. 221/1999 Sb., zákon č. 220/1999 Sb. 9) Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 10) Například zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. 12) Zákon č. 221/1999 Sb. 13) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění pozdějších předpisů. 13a) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 3 písm. k) zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb. 14a) Zákon č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. 18) Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). 19) § 116 až 125 zákona č. 221/1999 Sb. 20) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. 22) Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů. 23) § 98 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 24) § 1 odst. 4 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 25) § 20 a násl. zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 26) § 2 odst. 18 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. 27) § 2 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 29) § 33 odst. 3 písm. f) zákona č. 266/1994 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb.	Zákon č. 221/1999 Sb. Zákon o vojácích z povolání Vyhlášeno 12. 10. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 76/1999 * ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - VZNIK, PRŮBĚH, ZMĚNY A ZÁNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU VOJÁKŮ (§ 2a — § 43) * ČÁST TŘETÍ - OBČANSKÁ PRÁVA A VOJENSKÉ KÁZEŇSKÉ PRÁVO (§ 44 — § 58) * ČÁST ČTVRTÁ - PÉČE O VOJÁKY (§ 59 — § 65) * ČÁST PÁTÁ - ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ (§ 66 — § 97a) * ČÁST ŠESTÁ - BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY (§ 98 — § 100) * ČÁST SEDMÁ - NÁHRADA ŠKODY (§ 101 — § 130a) * ČÁST OSMÁ - VÝSLUHOVÉ NÁLEŽITOSTI (§ 131 — § 143) * ČÁST DEVÁTÁ - ROZHODOVÁNÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU (§ 144 — § 153) * ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 159 — § 168) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (29/2024 Sb.) 221 ZÁKON ze dne 14. září 1999 o vojácích z povolání Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Tento zákon upravuje vznik, změnu, zánik a obsah služebních poměrů vojáků z povolání (dále jen „služební poměr“). § 2 (1) Vojákem z povolání (dále jen „voják“) je občan, který vojenskou činnou službu vykonává jako svoje zaměstnání. Voják je ve služebním poměru k České republice. Občan může být povolán do služebního poměru jen na základě vlastní žádosti. (2) Právní úkony ve věcech služebního poměru jménem České republiky činí služební orgány, kterými jsou prezident republiky (dále jen „prezident“), ministr obrany (dále jen „ministr“) a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci. (3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovný přístup a rovné zacházení se všemi uchazeči o povolání do služebního poměru (dále jen „uchazeč“) a se všemi vojáky při vytváření podmínek výkonu službyvýkonu služby, zejména pokud jde o odbornou přípravu a dosažení služebního postupu, odměňování, jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty. Je zakázána diskriminace uchazečů a vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu a povinností k rodině, těhotenství nebo mateřství anebo proto, že vojákyně kojí. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích. Za takové jednání se považuje i navádění k diskriminaci. Za diskriminaci se nepovažují případy, kdy je pro odlišné zacházení věcný důvod spočívající v povaze služby, kterou voják vykonává, a který je pro výkon této služby nezbytný. (4) Služební orgán ani voják nesmí zneužívat výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i nežádoucí chování sexuální povahy a všechny formy obtěžování, které směřují k narušení důstojnosti vojáka, vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující a pokořující nebo urážlivé atmosféry, a které jsou nevítané, nevhodné nebo mohou být druhým vojákem oprávněně vnímány jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru. (5) Dojde-li ve služebním vztahu k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení s vojáky nebo k nežádoucímu sexuálnímu chování při výkonu službyvýkonu služby, má voják právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto jednání a aby byly odstraněny důsledky tohoto jednání. (6) Služební orgány nesmí vojáka jakýmkoli způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících ze služebního poměru. ČÁST DRUHÁ VZNIK, PRŮBĚH, ZMĚNY A ZÁNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU VOJÁKŮ HLAVA I VZNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU § 2a Osobní údaje (1) Od vzniku služebního poměru do jeho zániku zpracovávají služební orgány tyto osobní údajeosobní údaje1) vojáka: a) jméno a příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení a rodného příjmení, b) akademické tituly a vědecké hodnosti s daty jejich přiznání, c) rodné číslo, d) adresu místa trvalého pobytu a bydliště, e) státní občanství, f) získané vzdělání, g) zdravotní způsobilost k vojenské činné službě,1a) h) přehled o předchozích pracovních a služebních poměrech a o samostatných výdělečných činnostech, i) jazykové znalosti a zkoušky z nich, j) zvláštní schopnosti, dovednosti, zájmy a oprávnění, k) trestní bezúhonnostbezúhonnost, l) rodinný stav, m) jména, příjmení a adresy místa trvalého pobytu a bydliště osob blízkých.1b) (2) K doložení údajů podle odstavce 1 je voják povinen předložit platné doklady a podklady. Údaj o trestní bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 1 písm. k) se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 6 měsíců. (3) Služební orgány vedou osobní údajeosobní údaje v osobním spisu vojáka a zakládají do něj doklady a podklady, které prokazují pravdivost a přesnost osobních údajůosobních údajů. Dále vedou v osobním spisu vojáka doklady a podklady o průběhu jeho služebního poměru. Osobní údajeOsobní údaje jsou vedeny i s využitím výpočetní techniky. (4) Voják je povinen oznámit služebnímu orgánu změny v osobních údajíchosobních údajích, a to do 8 dnů ode dne, kdy ke změnám došlo. (5) Služební orgány zpracovávají při plnění služebních úkolů osobní údajeosobní údaje vojáka v rozsahu vyplývajícím z tohoto zákona. Nestanoví-li tento zákon jinak, postupují při shromažďování, uchovávání, zpřístupňování, předávání a jiném zpracovávání osobních údajůosobních údajů o vojácích a jiných fyzických osobách podle zvláštního právního předpisu.1c) § 3 Podmínky povolání do služebního poměru (1) Do služebního poměru může být povolán občan České republiky starší 18 let, který a) složil vojenskou přísahu, b) není členem politické strany, politického hnutí, odborové organizace, nepodporuje, nepropaguje nebo nesympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, c) je trestně bezúhonný, d) je zdravotně způsobilý k výkonu službyvýkonu služby, e) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro služební zařazení. (2) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být občan ve výjimečných případech povolán do služebního poměru, i když nesplňuje kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro služební místo ve Vojenském zpravodajství, na které má být služebně zařazen. (3) Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou a) po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví způsob posuzování zdravotní způsobilosti občanů pro povolávání do služebního poměru, b) kvalifikační předpoklady pro služební zařazení. § 4 Výběr uchazeče (1) Výběr uchazeče se zahajuje doručením písemné žádosti o povolání do služebního poměru. Výběr provádějí služební orgány. (2) Vyplnění osobního dotazníku, sdělení osobních údajůosobních údajů podle § 2a odst. 1, doložení osobních údajůosobních údajů podle § 2a odst. 2 a vyjádření souhlasu se zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů jsou podmínkami pro výběr uchazeče. (3) Služební orgán ověří, zda uchazeč splňuje podmínky stanovené v § 3. Služební orgán je oprávněn si za účelem ověření trestní bezúhonnostibezúhonnosti uchazeče vyžádat opis z evidence Rejstříku trestů. Uchazeč musí být o výsledku výběru písemně vyrozuměn nejdéle do 6 měsíců ode dne doručení žádosti. (4) Před povoláním uchazeče do služebního poměru jej služební orgán písemně seznámí a) s předpokládaným dnem vzniku služebního poměru a dobou jeho trvání, b) se služebním zařazením, c) s místem nástupu služby, d) se základní týdenní dobou služby a jejím rozvržením, e) s platovými náležitostmi a výplatním termínem, f) s délkou řádné dovolené, g) s podmínkami výkonu službyvýkonu služby, h) s dobou trvání a podmínkami zkušební doby, i) s odborným rozvojem a jeho zabezpečováním, j) s tím, kterému orgánu sociálního zabezpečení služební orgán odvádí pojistné na sociální zabezpečení vojáka v souvislosti s jeho služebním poměrem, k) s podmínkami zániku služebního poměru a l) s opatřeními zajišťujícími rovné zacházení. Uskutečňuje-li se informování v elektronické podobě, musí být informace uchazeči přístupná a musí mít možnost si ji uložit nebo vytisknout. Služební orgán je povinen doložit předání informace uchazeči. (5) O uchazeči, který písemně požádal o povolání do služebního poměru a nebyl povolán, uchovávají služební orgány osobní údajeosobní údaje a údaj o důvodu nepovolání do služebního poměru po dobu 50 let. Po uplynutí této doby tyto údaje zlikvidují. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou doklady pro výběr, postup při výběru a vzor osobního dotazníku. § 4a (1) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje uchazeč, který byl a) v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky, b) v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let, c) pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu, d) pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti k odnětí svobody na více jak 1 rok a od výkonu nebo prominutí trestu neuplynulo 5 let, nebo e) pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti k odnětí svobody na méně jak 1 rok nebo jinému trestu a od výkonu nebo prominutí trestu neuplynul 1 rok. (2) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje také uchazeč, a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynuly 3 roky, nebo b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby a lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynuly ještě 3 roky, nebo bylo v trestním stíhání, které proti němu bylo vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynuly 3 roky. (3) Při posuzování trestní bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu nebo k rozhodnutí prezidenta, v jejichž důsledku se na uchazeče hledí, jako by odsouzen nebyl55). § 5 Povolání do služebního poměru (1) Služební poměr se zakládá dnem bezprostředně následujícím po dni doručení rozhodnutí služebního orgánu o povolání občana do služebního poměru (dále jen „rozhodnutí o povolání“). Rozhodnutí o povolání musí obsahovat a) den nástupu služby, b) služební zařazení, c) místo nástupu služby, d) dobu trvání služebního poměru, e) zkušební dobu, f) jmenování do hodnosti. (2) Dnem, který je v rozhodnutí o povolání stanoven jako den nástupu služby, vzniká služební poměr. (3) Služební poměr nevznikne, nenastoupí-li občan bez závažného důvodu do služby v den stanovený v rozhodnutí o povolání. (4) Do služebního poměru se voják povolává na dobu určitou v trvání 2 až 20 let, není-li dále stanoveno jinak; dobu trvání služebního poměru může služební orgán na základě písemného souhlasu vojáka prodloužit. Při stanovení doby trvání služebního poměru se přihlíží k době přípravy pro výkon službyvýkon služby studiem na vojenských nebo jiných středních a vysokých školách, včetně studia v zahraničí. Zkrátit dobu trvání služebního poměru může služební orgán pouze na žádost vojáka, a to ze závažných osobních nebo sociálních důvodů, kterými se rozumí zejména osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV podle zákona o sociálních službách51), pokud žije s vojákem ve společné domácnosti a tuto péči jí nemůže poskytovat jiný člen rodiny vojáka; podmínka společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o osobu blízkou. (5) Zkušební doba činí 3 měsíce. Doba, po kterou voják nekoná službu z důvodu překážek ve službě nebo z důvodu neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou dobu setrvání ve služebním poměru u vojáků, kteří se připravují k výkonu službyvýkonu služby studiem. HLAVA II PRŮBĚH A ZMĚNY SLUŽEBNÍHO POMĚRU § 6 Služební zařazení (1) Voják v průběhu služebního poměru vykonává službu podle potřeb České republiky na území České republiky i v zahraničí a) v ozbrojených silách České republiky, b) v ministerstvu, c) ve vojenských školách, d) ve Vojenské policii, nebo e) ve Vojenském zpravodajství. (2) Voják může v průběhu služebního poměru plnit služební úkoly obranného charakteru v zájmu služby též v orgánech státní správy nebo v právnických osobách a organizačních složkách státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo, anebo v mezinárodních a nadnárodních organizacích nebo orgánech. (3) Voják je služebně zařazen na služební místo podle dosažené kvalifikace, doby výkonu službyvýkonu služby v hodnosti a závěrů služebního hodnocení. Služební místo je vymezeno začleněním v organizační struktuře uvedené v odstavcích 1 a 2, popisem nejsložitějších služebních činností a jim odpovídajících hodností a požadovanou kvalifikací. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být příslušník Vojenského zpravodajství ve výjimečných případech služebně zařazen na služební místo, i když nesplňuje požadovanou kvalifikaci. (4) Služebně zařadit vojáka podle odstavce 3 lze i na základě výsledků výběrového nebo konkurzního řízení. Služební orgány si pro tyto účely zřizují výběrové komise jako své poradní orgány. (5) Voják, který se připravuje k výkonu službyvýkonu služby studiem nebo výcvikemvýcvikem, se při povolání do služebního poměru služebně zařazuje jako čekatel. VýcvikemVýcvikem se rozumí vojenská příprava k získání základních vojenských znalostí a dovedností nezbytných k výkonu službyvýkonu služby vojáka. (6) Vláda stanoví nařízením orgány státní správy, v nichž vojáci plní služební úkoly obranného charakteru, a počet vojáků v nich; ministr stanoví právnické osoby a organizační složky státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo, v nichž vojáci plní služební úkoly obranného charakteru, a počet vojáků v nich. (7) Vláda stanoví nařízením seznam činností vojáků, stanovených pro jednotlivé hodnosti v závislosti na jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. § 6a Rozhodná doba ve služebním zařazení (1) Rozhodná doba ve služebním zařazení (dále jen „rozhodná doba“) je doba, po kterou může voják setrvat v daném služebním zařazení. Rozhodná doba pro jednotlivá služební zařazení vychází z typových služebních zařazení a činí nejméně 2 roky a nejvíce 15 let. Ustanovení o rozhodné době se nevztahují na příslušníky Vojenského zpravodajství. (2) Rozhodná doba začíná dnem služebního zařazení vojáka. (3) Nejméně 4 měsíce před uplynutím rozhodné doby musí služební orgán rozhodnout, zda a) bude voják služebně zařazen na služební místo se stanovenou vyšší hodností, b) se rozhodná doba výkonu službyvýkonu služby ve služebním zařazení prodlouží, c) bude voják služebně zařazen na jiné služební místo se stanovenou stejnou hodností, jakou voják má, nebo d) bude voják propuštěn ze služebního poměru. (4) Typová služební zařazení s rozhodnou dobou stanoví ministerstvo vyhláškou. § 7 Vojenské hodnosti a hodnostní sbory (1) Podle splněných kvalifikačních předpokladů je voják zařazen do hodnostního sboru a je jmenován do vojenské hodnosti (dále jen „hodnost“). (2) Stanovují se tyto hodnostní sbory a hodnosti: a) hodnostní sbor mužstvo – hodnosti vojín, svobodník, b) hodnostní sbor poddůstojníci – hodnosti desátník, četař, rotný, c) hodnostní sbor praporčíci – hodnosti rotmistr, nadrotmistr, praporčík, nadpraporčík, štábní praporčík, d) hodnostní sbor nižší důstojníci – hodnosti poručík, nadporučík, kapitán, e) hodnostní sbor vyšší důstojníci – hodnosti major, podplukovník, plukovník, f) hodnostní sbor generálové – hodnosti brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál. (3) Pro vojáky, kteří se připravují k výkonu službyvýkonu služby studiem nebo výcvikemvýcvikem, s výjimkou doktorského studijního programu, se stanovuje hodnostní sbor čekatelů s těmito hodnostmi: a) vojín – po dobu konání výcvikuvýcviku, b) svobodník, desátník, četař – po dobu studia ve vojenské vyšší odborné škole a bezprostředně navazujícího výcvikuvýcviku, c) svobodník, desátník, četař – po dobu studia ve vojenské vysoké škole v bakalářském studijním programu a bezprostředně navazujícího výcvikuvýcviku, d) svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr, nadrotmistr – po dobu studia ve vojenské vysoké škole v magisterském studijním programu. (4) Do hodností generálů jmenuje vojáky prezident na návrh vlády, do ostatních hodností jmenují vojáky služební orgány. (5) Při povolání do služebního poměru nebo v důsledku organizačních změn lze vojáka s jeho souhlasem jmenovat do nižší hodnosti, než které dosáhl. Při zařazení vojáka do zálohy mu náleží nejvyšší dosažená hodnost v průběhu vojenské činné služby. (6) Vojákovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu a) výkonu volené funkce, b) plnění služebního úkolu, který propůjčení vyšší hodnosti vyžaduje. (7) Vojákovi, kterému byla vyšší hodnost propůjčena, přísluší práva a povinnosti, jako kdyby byl do této hodnosti jmenován. Propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu služebního platu podle této hodnosti. (8) Doba, na kterou byla vyšší hodnost vojákovi propůjčena podle odstavce 6, končí dnem následujícím po dni, kdy důvod propůjčení vyšší hodnosti pominul. (9) Hodnosti generálů propůjčuje vojákům na návrh vlády prezident, ostatní hodnosti propůjčuje ministr. (10) Ministr stanoví počty vojáků v hodnostních sborech a může stanovit další členění do sborů podle odbornosti a specializace vojáků. § 7a Jmenování do vyšší hodnosti Voják může být do vyšší hodnosti stanovené pro služební místo jmenován nejdříve dnem zařazení na služební místo, pokud pro ni splnil kvalifikační předpoklady, byl pro ni hodnocen jako způsobilý a v dosažené hodnosti setrval alespoň nejkratší stanovenou dobu. § 8 Doba výkonu služby v hodnosti (1) Nejkratší doba výkonu službyvýkonu služby činí v hodnosti a) svobodník, desátník a četař 2 roky, b) rotný, rotmistr, nadrotmistr, poručík a plukovník 2 roky, c) praporčík, nadporučík, kapitán, major a podplukovník 3 roky, d) nadpraporčík 4 roky. (2) V hodnostním sboru čekatelů činí nejkratší doba výkonu službyvýkonu služby v hodnosti svobodník, desátník, četař, rotný, rotmistr a nadrotmistr 1 rok. Do doby výkonu službyvýkonu služby v hodnosti podle odstavce 1 se doba výkonu službyvýkonu služby v hodnostním sboru čekatelů nezapočítává. (3) Do doby výkonu službyvýkonu služby v hodnosti se započítává doba trvání služebního poměru vojáka kromě doby dispozice podle § 10 odst. 4 a doby rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle zvláštního právního předpisu.1d) (4) Do doby výkonu službyvýkonu služby v hodnosti, do které byl voják jmenován, se započte i doba výkonu službyvýkonu služby v propůjčené hodnosti podle § 7. (5) Doby výkonu službyvýkonu služby v hodnostech před jmenováním vojáka do nižší hodnosti, než které v průběhu služebního poměru dosáhl, zůstávají vojákovi započteny. § 9 Dočasné zproštění výkonu služby Při důvodném podezření ze závažného porušení služebních povinností nebo ze spáchání trestného činutrestného činu, ohrožoval-li by další výkon službyvýkon služby vojáka důležitý zájem služby nebo objasňování jeho činu, může být voják dočasně zproštěn výkonu službyvýkonu služby ve svém služebním zařazení na dobu nejvýše 3 měsíců. Tuto dobu může ministr výjimečně prodloužit, nejdéle však o 3 měsíce. Je-li proti vojákovi vedeno trestní řízenítrestní řízení, lze jej zprostit výkonu službyvýkonu služby v jeho služebním zařazení do pravomocného skončení trestního řízenítrestního řízení. § 10 Dispozice (1) Voják, který nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení nebo nemůže být služebně zařazen, se určí do dispozice. (2) Do dispozice se určí voják na dobu a) nejvýše 6 měsíců, není-li možné rozhodnout o jeho služebním zařazení, b) dočasného zproštění výkonu službyvýkonu služby, c) kdy vojákyně nemůže z důvodu těhotenství vykonávat službu ve svém služebním zařazení, d) mateřské dovolené obdobně jako u žen v pracovním poměru,2) e) rodičovské dovolené,3) f) rodičovské dovolené po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc v mateřství podle zákona o nemocenském pojištění4), g) dovolené bez nároku na peněžní náležitosti delší než 30 dnů, h) po kterou je nezvěstný, nejdříve však po třicátém dni, i) vazby, j) zajetízajetí. (3) Do dispozice může být určen voják na dobu nejvýše 3 měsíců před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru nebo před propuštěním ze služebního poměru. (4) Do doby trvání služebního poměru se nezapočítává doba dispozice, do které byl voják určen podle odstavce 2 písm. g) a h) a podle odstavce 2 písm. i), byl-li pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin. (5) Po dobu dispozice podle odstavce 2 písm. a) až c) a podle odstavce 3 plní voják služební úkoly podle rozkazů nadřízeného. (6) Voják, který byl určen do dispozice na dobu delší než 6 měsíců z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. e) až i), je po ukončení dispozice služebně zařazen podle § 6; v ostatních případech se vrací voják zpět do svého původního služebního zařazení. § 10a Zvláštní dispozice Do zvláštní dispozice se určí voják, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství, jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby. Voják určený do zvláštní dispozice má obdobné postavení jako příslušník zpravodajské služby, zařazený do zálohy zvláštní podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů4a). Na vznik, průběh, změny a zánik služebního poměru vojáka, který se určí do zvláštní dispozice, se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně. Přerušení služebního poměru § 11 (1) Vojákovi se přerušuje služební poměr po dobu výkonu a) funkce podle zvláštního předpisu,5) b) funkce v zastupitelstvu územní samosprávy, za jejíž výkon náleží podle zvláštního právního předpisu odměna, c) trestu odnětí svobody. (2) Služební poměr se přerušuje podle odstavce 1 písm. a) a b) dnem zvolení a podle odstavce 1 písm. c) dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody. (3) Vojákovi lze přerušit služební poměr z důvodu přerušení studia nebo pro výkon funkce v zahraničí v mezinárodních a nadnárodních organizacích nebo orgánech. (4) Služební poměr se může přerušit na dobu nejdéle 6 let z celkové doby trvání služebního poměru; doba přerušení služebního poměru může být prodloužena o dobu trvání volební kampaně. Důvody přerušení služebního poměru je voják povinen bez zbytečného odkladu sdělit služebnímu orgánu písemně. § 12 (1) Doba přerušení služebního poměru se vojákovi nezapočítává do doby trvání služebního poměru. (2) Voják po skončení přerušení služebního poměru pokračuje ve služebním poměru dnem, kdy důvody přerušení služebního poměru pominuly. Tímto dnem se voják služebně zařazuje podle § 6. Není-li možné rozhodnout o jeho služebním zařazení, určí se do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. a). Zánik důvodů přerušení služebního poměru je voják povinen bez zbytečného odkladu sdělit služebnímu orgánu písemně. § 13 Pověření výkonem služby v jiném služebním zařazení (1) Voják může být pověřen výkonem službyvýkonem služby v jiném služebním zařazení stejné nebo vyšší úrovně nejdéle na dobu 1 roku. Po tuto dobu voják nevykonává úkoly a povinnosti vyplývající z jeho dosavadního služebního zařazení. (2) Při pověření výkonem službyvýkonem služby v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení. § 13a Zastupování v jiném služebním zařazení (1) Voják je povinen na základě rozkazu služebního orgánu zastupovat nadřízeného nebo vojáka ve služebním zařazení se stejnou nebo vyšší stanovenou hodností. Po tuto dobu voják současně vykonává úkoly a povinnosti vyplývající i z jeho služebního zařazení. (2) Doba zastupování nesmí překročit 6 měsíců v kalendářním roce; souhlasí-li voják, může doba zastupování trvat déle, nejvýše však 12 měsíců. (3) Při zastupování v jiném služebním zařazení nevzniká vojákovi nárok na jmenování do hodnosti stanovené pro toto služební zařazení. § 14 Služební cesta (1) Vojáka lze vyslat na služební cestuslužební cestu na dobu nezbytně nutnou. Voják na služební cestěslužební cestě plní služební úkoly podle rozkazu nadřízeného, který ho na služební cestuslužební cestu vyslal. (2) Podmínky pro vykonání služební cestyslužební cesty vojákovi předem stanoví nadřízený, který ho na služební cestuslužební cestu vysílá. § 14a Studijní pobyt (1) Vojáka lze vyslat na studijní pobytstudijní pobyt. Studijním pobytemStudijním pobytem je školení, kurz nebo odborná stáž. (2) Po dobu studijního pobytustudijního pobytu je voják podřízen při plnění služebních úkolů nadřízenému, který řídí studijní pobytstudijní pobyt. (3) Při studijním pobytustudijním pobytu náležejí vojákovi náhrady jako při služební cestěslužební cestě. § 15 Odvelení (1) Vojáka lze v zájmu služby odvelet na dobu nejdéle 6 měsíců v kalendářním roce; na dobu delší může být odvelen jen se svým souhlasem nebo rozhodnutím ministra. (2) Odvelením vojákaOdvelením vojáka se rozumí jeho pověření služebními úkoly, a to i nesouvisejícími s jeho služebním zařazením, které plní po stanovenou dobu mimo místo pravidelného výkonu službyvýkonu služby nebo i v něm. Nadřízený odveleného vojáka může stanovit, že odvelenému vojákovi může služební úkoly ukládat i jiný nadřízený. Při odvelení mezi subjekty podle § 6 odst. 1 písm. a) a e) se voják považuje za příslušníka subjektu, k němuž je odvelen. § 16 Přeložení (1) Voják může být přeložen k výkonu službyvýkonu služby do jiného místa výkonu službyjiného místa výkonu služby nebo do podřízenosti jiného služebního orgánu ve stejném místě výkonu službyvýkonu služby. Jiným místem výkonu službyJiným místem výkonu služby se rozumí obecobec,5a) ve které má voják stanoveno nové místo výkonu službyvýkonu služby (dále jen „místo přeložení“). (2) Voják může být na vlastní žádost přeložen do jiného místa výkonu službyjiného místa výkonu služby nebo do podřízenosti jiného služebního orgánu ve stejném místě výkonu službyvýkonu služby, je-li to v souladu se zájmy služby. § 17 Služební hodnocení (1) Služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru vojáka. (2) Služební hodnocení spočívá zejména v posouzení plnění služebních úkolů, povinností vojáka, jeho odborné a psychické způsobilosti ke služebnímu zařazení, zdravotní způsobilosti a fyzické zdatnosti pro další výkon službyvýkon služby. Služební hodnocení musí být písemné a hodnocený voják s ním musí být seznámen. (3) Proti závěrům služebního hodnocení nebo jeho jednotlivým částem může voják podat písemné námitky do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se se služebním hodnocením seznámil. Námitky musí voják odůvodnit a navrhnout způsob úpravy služebního hodnocení, jinak se k námitkám nepřihlíží. Nadřízený hodnotitele námitkám hodnoceného vyhoví a služební hodnocení změní nebo námitky zamítne a služební hodnocení potvrdí do 10 dnů ode dne, kdy námitky obdržel. Proti upravenému služebnímu hodnocení již nelze podat další námitky. (4) Pokud se služební orgán příslušný ke stanovení služebního platu vojáka důvodně domnívá, že služební hodnocení vojáka neodpovídá skutečnému plnění jeho služebních povinností, nařídí, do 5 pracovních dnů ode dne předložení služebního hodnocení s návrhem na úpravu služebního platu, zpracování nového služebního hodnocení. Vůči novému služebnímu hodnocení má voják právo podat námitky. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při služebním hodnocení a jeho hlediska. HLAVA III ZÁNIK SLUŽEBNÍHO POMĚRU § 18 Zánik služebního poměru Služební poměr vojáka zaniká a) uplynutím stanovené doby, b) propuštěním, c) odnětím hodnosti, d) na základě rozhodnutí soudu o ztrátě vojenské hodnosti,6) e) úmrtím vojáka, f) prohlášením vojáka za mrtvého, g) pozbytím státního občanství České republiky, h) ztrátou zdravotní způsobilosti na základě rozhodnutí přezkumné komise,6a) i) omezením svéprávnosti, j) zrušením ve zkušební době. § 19 Propuštění ze služebního poměru (1) Voják musí být propuštěn ze služebního poměru, pokud a) dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu,7) b) splnil podmínky nároku na starobní důchod podle zvláštního právního předpisu,7a) přičemž dosáhl důchodového věku stanoveného pro muže podle zvláštního právního předpisu,7) c) přestal být ze zdravotních důvodů způsobilý vykonávat službu v dosavadním služebním zařazení, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím, nebo podle zvláštního právního předpisu9) není způsobilý pro další výkon službyvýkon služby v dosavadním služebním zařazení a není pro něho jiné služební zařazení, d) se přestal připravovat k výkonu službyvýkonu služby studiem a není pro něho jiné služební zařazení, e) není pro něho v důsledku organizačních změn nebo po odvolání ze služebního místa podle jiného právního předpisu56) jiné služební zařazení, f) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, g) byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin a jeho setrvání ve služebním poměru by ohrozilo vážnost ozbrojených sil, h) podle závěrů dvou služebních hodnocení není způsobilý pro další výkon službyvýkon služby, i) se stal členem politické strany, politického hnutí nebo odborové organizace, j) vykonává výdělečnou činnost bez souhlasu služebního orgánu nebo činnost odpovědného zástupce podle zvláštních právních předpisů,9a) je členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu, a právnických osob a organizačních složek státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo nebo jiný správní úřad, k) podal žádost o propuštění ze služebního poměru, l) pominuly důvody přerušení služebního poměru podle § 11 a voják ve služebním poměru nepokračuje podle § 12 odst. 2, m) podporuje, propaguje nebo sympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, n) uplynula rozhodná doba ve služebním zařazení, o) podle zvláštního právního předpisu není způsobilý pro další výkon službyvýkon služby v dosavadním služebním zařazení, přičemž tuto nezpůsobilost zavinil svým jednáním. (2) V případě snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle zvláštního právního předpisu9b) může prezident nebo ministr na základě žádosti vojáka rozhodnout v souladu se zájmy služby o setrvání vojáka ve služebním poměru i po dosažení této věkové hranice, nejpozději do dosažení důchodového věku podle zvláštního právního předpisu7). Při rozhodování se rovněž přihlíží k odbornosti vojáka, dosavadnímu průběhu jeho služebního poměru, jeho morálním vlastnostem, zdravotnímu stavu a k jeho účasti v zahraničních operacíchzahraničních operacích. (3) Služební poměr zaniká uplynutím 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru vydaného služebním orgánem, není-li dohodou stanovena doba kratší; to neplatí při propuštění ze služebního poměru podle odstavce 1 písm. a) a b), kdy služební poměr zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž voják splnil podmínky nároku na starobní důchod, není-li dohodou stanovena doba kratší, a podle odstavce 1 písm. k), kdy služební poměr zaniká uplynutím 9 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o propuštění, není-li dohodou stanovena doba kratší. Služební poměr podle odstavce 1 písm. l) zaniká uplynutím 15 dnů následujících po dni, kdy voják měl pokračovat ve služebním poměru, pokud mu v tom nezabránily závažné důvody. Z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. g) musí být voják propuštěn ze služebního poměru do 6 měsíců ode dne, kdy se služební orgán o pravomocném rozsudku dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od nabytí právní moci rozsudku. § 20 Zákaz propuštění ze služebního poměru (1) Rozhodnutí o propuštění vojáka ze služebního poměru nesmí být vydáno a) při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, s výjimkou případů, které jsou podle zvláštního právního předpisu10) důvodem zániku nároku na nemocenské, b) v době těhotenství vojákyně, do devátého měsíce po porodu, a v době, kdy vojákyně kojí, c) v době, kdy voják čerpá rodičovskou dovolenou, d) od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení lázeňského léčení poskytovaného v době neschopnosti ke službě až do jejího skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se tato doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování. (2) Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a), b), c), f) a i) až o). § 21 Odnětí hodnosti (1) Hodnost se odejme vojákovi za úmyslné zvlášť závažné porušení služebních povinností. Vojákovi, kterému byla hodnost odňata, přísluší hodnost vojín. (2) Generálům odnímá hodnost prezident na návrh vlády; ostatním vojákům odnímá hodnost ministr. (3) Dnem odnětí hodnosti zaniká vojákovi služební poměr. § 21a Zrušení služebního poměru ve zkušební době Služební orgán nebo voják může zrušit služební poměr ve zkušební době i bez uvedení důvodu. Služební poměr zaniká uplynutím 5 kalendářních dnů ode dne, ve kterém bylo doručeno vojákovi oznámení služebního orgánu o zrušení služebního poměru ve zkušební době nebo ve kterém bylo služebnímu orgánu doručeno písemné oznámení vojáka o zrušení služebního poměru ve zkušební době. § 22 Následky zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru (1) Dojde-li ke zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, služební poměr trvá se všemi právy a povinnostmi včetně nároku na peněžní náležitosti v dosavadní výši. (2) Voják má nárok na peněžní náležitosti v rozsahu a výši, v jaké mu náležely v průběhu 3 let předcházejících dni zrušení rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru. Pokud doba, po kterou mu nebyly poskytovány, přesahovala 3 roky, bude mu výplata peněžních náležitostí přiznána jen za 3 roky. (3) Služební plat se stanoví pro účely odstavce 1 ve výši zachovaného služebního platu podle § 68i. (4) Oznámí-li voják služebnímu orgánu, že netrvá na pokračování služebního poměru podle odstavce 1, služební poměr zanikne dnem doručení oznámení vojáka. Tento zánik služebního poměru se považuje za zánik služebního poměru podle § 18 písm. a). § 23 Písemné hodnocení při zániku služebního poměru Při zániku služebního poměru je služební orgán povinen vydat na žádost vojáka nejpozději dnem zániku služebního poměru potvrzení o službě a písemné hodnocení, ve kterém musí být vyhodnocen celý průběh služebního poměru. HLAVA IV VÝKON A DOBA SLUŽBY § 24 Výkon služby (1) Výkonem službyVýkonem služby se rozumí plnění služebních povinností podle služebního zařazení a podle rozkazů nadřízeného. (2) Za výkon službyvýkon služby lze též uznat činnost konanou z vlastní iniciativy v zájmu služby, nepotřebuje-li k ní voják zvláštní oprávnění nebo nekoná-li ji proti výslovnému zákazu nadřízeného. (3) Nebrání-li tomu povaha služby a bude-li zabezpečeno řádné plnění služebních úkolů, může služební orgán na žádost vojáka nařídit výkon službyvýkon služby z jiného než pravidelného místa výkonu službyvýkonu služby vojáka, při tom stanoví místo výkonu službyvýkonu služby, způsob komunikace, rozvržení doby výkonu službyvýkonu služby a dobu, po kterou bude vykonávána služba z jiného místa. Voják může podat žádost o výkon službyvýkon služby z jiného místa až po ukončení zkušební doby. (4) Služební orgán písemně nařídí vojákovi výkon službyvýkon služby z jiného místa v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané služby umožňuje a za podmínky, že jiné místo bude pro výkon službyvýkon služby způsobilé. Voják je povinen na výzvu bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu lze výkon službyvýkon služby z jiného místa nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné jiné místo způsobilé k výkonu službyvýkonu služby. (5) Náhrada nákladů spojených s výkonem službyvýkonem služby z jiného místa vojákovi nepřísluší. To neplatí, pokud vláda nařízením stanoví, že se náhrada nákladů poskytne paušální částkou; pro určení výše paušální částky se použijí ustanovení zákoníku práce o náhradě nákladů při výkonu práce na dálku zaměstnancem odměňovaným platem. Paušální částka podle věty druhé zahrnuje veškeré náklady spojené s výkonem službyvýkonem služby z jiného místa. (6) Pro účely náhrady cestovních výdajů je místo výkonu službyvýkonu služby při výkonu službyvýkonu služby z jiného místa určeno územím obceobce, v níž voják vykonává službu z jiného místa. § 25 Základní týdenní doba služby a kratší týdenní doba služby (1) Základní týdenní doba služby činí 40 hodin. (2) Nadřízený může stanovit vojákovi kratší týdenní dobu služby nebo dobu služby jinak vhodně upravit, požádá-li o to voják ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Vojákovi s kratší týdenní dobou služby přísluší měsíční služební plat odpovídající této kratší týdenní době služby. (3) Nadřízený stanoví vojákovi na základě rozhodnutí přezkumné komise kratší týdenní dobu služby v rozsahu nejméně 30 hodin týdně a nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne skončení neschopnosti ke službě pro služební úraz nebo nemoc z povolání. § 26 Rozvržení základní týdenní doby služby (1) O rozvržení základní týdenní doby služby rozhoduje služební orgán. Stanoví začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může činit nejvýše 30 hodin. Za dvousměnný nebo třísměnný se považuje režim výkonu službyvýkonu služby, v němž se vojáci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech službách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Za nepřetržitý se považuje režim výkonu službyvýkonu služby, v němž se vojáci 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu vzájemně střídají k zajištění nepřetržitého plnění služebních povinností. Dobu služby v jednotlivých dnech může nadřízený rozvrhnout na 2 části. (2) Základní týdenní doba služby se rozvrhuje zpravidla rovnoměrně na 5 dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Vyžaduje-li to povaha služby, může se doba služby rozvrhnout nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí zpravidla v čtyřtýdenním období, nejvýše však v období 26 týdnů po sobě jdoucích, přesahovat základní týdenní dobu služby. (3) Pokud to povaha služby na daném služebním místě dovoluje, může na žádost vojáka služební orgán rozhodnout o pružném rozvržení doby služby vojáka, při tom se obdobně použijí ustanovení zákoníku práce o pružném rozvržení pracovní doby. Voják může takovou žádost podat až po ukončení zkušební doby. (4) Voják musí být o změně rozvržení základní týdenní doby služby nebo její formy písemně informován nejméně 14 dnů před její účinností, a pokud existují objektivní důvody, nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. Služební orgán je povinen doložit předání informace vojákovi. § 27 Přestávky ve službě (1) Voják má nejdéle po 5 hodinách nepřetržitého výkonu službyvýkonu služby nárok na přestávku v trvání nejméně 30 minut na jídlo a odpočinek. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být vojákovi zajištěna přiměřená doba na jídlo a odpočinek. (2) Přestávky na jídlo a odpočinek se neposkytují na začátku a na konci denního výkonu službyvýkonu služby. Do základní týdenní doby služby se započítává přiměřená doba na jídlo a odpočinek, která byla poskytnuta místo přestávky ve službě. (3) Poskytnuté přestávky na jídlo a odpočinek se nezapočítávají do základní týdenní doby služby. § 28 Nepřetržitý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu (1) Voják má mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 11 hodin. V důležitém zájmu služby lze nepřetržitý odpočinek výjimečně zkrátit až na 6 hodin. Za důležitý zájem služby se pro účely této hlavy a hlavy V považuje zabezpečení plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů a výkon službyvýkon služby v nepřetržitém režimu výkonu službyvýkonu služby při ostraze objektů, dozorčí službě a zabezpečení leteckého provozu. (2) Jednou v týdnu musí nepřetržitý odpočinek činit nejméně 36 hodin. Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, lze nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit až na 12 hodin. (3) V případě zkrácení doby nepřetržitého odpočinku mezi službami nebo v týdnu, nebo neposkytnutí odpočinku ve 24 hodinách po sobě jdoucích, protože nepřetržitá služba trvala více jak 24 hodin, se následující nepřetržitý odpočinek o zkrácenou část prodlužuje. (4) Nelze-li pro důležitý zájem služby následující nepřetržitou dobu odpočinku mezi službami nebo v týdnu prodloužit, musí být vojákovi zkrácená část doby odpočinku poskytnuta nejpozději do 6 týdnů po jejím zkrácení. § 29 Služba konaná nad základní týdenní dobu služby (1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je voják povinen konat službu nad základní týdenní dobu služby. Služba nad základní týdenní dobu služby se může konat jen na rozkaz nadřízeného nebo s jeho souhlasem. (2) Službu nad základní týdenní dobu služby nesmí konat voják, kterému byla stanovena kratší týdenní doba služby. (3) Služba konaná nad základní týdenní dobu služby nesmí po dobu nejvíce 26 po sobě jdoucích týdnů v průměru činit více než 8 hodin týdně. Za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nad 150 hodin v kalendářním roce a za službu konanou ve svátek11) náleží vojákovi náhradní volno. (4) Náhradní volno je služební orgán povinen poskytnout neprodleně, nejpozději do 6 měsíců po vykonání služby konané nad základní týdenní dobu služby, nebrání-li tomu důležitý zájem služby. Pokud nebylo náhradní volno ve stanovené době poskytnuto, má voják v následujících 3 měsících nárok čerpat náhradní volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu náhradního volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu. (5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, nebo z důvodu intenzivního vojenského výcvikuintenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání náhradního volna nebo jej z náhradního volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání náhradního volna je nadřízený povinen poskytnout náhradní volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem. (6) Do počtu hodin nejvýše přípustné služby nad základní týdenní dobu služby ve vyrovnávacím období podle odstavce 3 věty první se nezahrnuje služba, za kterou bylo vojákovi poskytnuto náhradní volno. § 30 Služební pohotovost (1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený nařídit vojákovi služební pohotovostslužební pohotovost. (2) Služební pohotovostíSlužební pohotovostí se rozumí přítomnost vojáka na stanoveném místě výkonu službystanoveném místě výkonu služby nebo na jiných místech, která určí nadřízený, a to mimo dobu služby, a připravenost zahájit plnění služebních úkolů na určeném místě a v určeném čase. Voják je povinen se po dobu služební pohotovostislužební pohotovosti zdržet jednání, které by mu znemožnilo přijetí pokynu a případný výkon službyvýkon služby. (3) Služební pohotovostSlužební pohotovost v jiném místě než na stanoveném místě výkonu službystanoveném místě výkonu služby se do základní týdenní doby služby nezapočítává. Služební pohotovostSlužební pohotovost na stanoveném místě výkonu službystanoveném místě výkonu služby se do základní týdenní doby služby nezapočítává pouze po dobu ústřední koordinace záchranných a likvidačních prací, po dobu trvání krizového stavu nebo lze-li důvodně očekávat, že v nejbližší době bude použita ArmádaArmáda České republiky k plnění úkolů Policie České republiky, anebo že bude vyhlášen stav ohrožení státu. (4) Služební pohotovostSlužební pohotovost nelze nařídit vojákovi, který má stanovenou kratší týdenní dobu služby. § 31 Intenzivní vojenský výcvik (1) Intenzivním vojenským výcvikemIntenzivním vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností, které probíhají po dobu delší než 30 hodin a kratší než 48 hodin. (2) Doba výkonu službyvýkonu služby při intenzivním vojenském výcvikuintenzivním vojenském výcviku se zahrnuje do základní týdenní doby služby. Po dobu intenzivního vojenského výcvikuintenzivního vojenského výcviku se ustanovení o rozvržení základní týdenní doby služby nepoužijí. § 31a Nepřetržitý vojenský výcvik (1) Nepřetržitým vojenským výcvikemNepřetržitým vojenským výcvikem se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností, které mají prohloubit nebo prověřit úroveň výcvikuvýcviku, psychickou a fyzickou odolnost vojáků co nejvěrnějším přiblížením k podmínkám skutečného plnění úkolů a probíhají nejméně 48 hodin. (2) Po dobu nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku se ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě nepoužijí. Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba a voják má nárok na služební plat pouze za dobu, po kterou nepřetržitý vojenský výcvikvýcvik zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka. § 31b Nepřetržité vojenské nasazení (1) Nepřetržitým vojenským nasazenímNepřetržitým vojenským nasazením je doba výkonu službyvýkonu služby při plnění úkolů podle zvláštního právního předpisu10a). (2) Do základní týdenní doby služby se započítává pouze doba a voják má nárok na služební plat pouze za dobu, ve které nepřetržité vojenské nasazení zasahuje do jinak obvyklé doby služby vojáka. Ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě se nepoužijí. § 31c Společná ustanovení k intenzivnímu vojenskému výcviku, nepřetržitému vojenskému výcviku a nepřetržitému vojenskému nasazení (1) Dobu zahájení a ukončení intenzivního vojenského výcvikuintenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku a nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení stanoví služební orgán. (2) Nadřízený je povinen v době uvedené v odstavci 1 určit vojákovi přiměřenou dobu na jídlo a oddech a místo odpočinku. (3) Pokud nepřetržité vojenské nasazenínepřetržité vojenské nasazení trvá méně než 48 hodin, má voják nárok na volno v době, ve které by měl jinak konat službu, v délce odpovídající době výkonu službyvýkonu služby, která nebyla započítána do základní týdenní doby služby. Přesáhne-li nepřetržité vojenské nasazenínepřetržité vojenské nasazení 48 hodin, má voják nárok za každých ukončených 48 hodin výkonu službyvýkonu služby na 8 hodin volna v době, ve které by měl jinak konat službu. Za stejných podmínek má voják nárok na volno i za nepřetržitý vojenský výcvikvýcvik, s výjimkou případu, kdy navazuje na nepřetržitý vojenský výcvikvýcvik výkon službyvýkon služby vojáka v zahraniční operacizahraniční operaci podle § 40a. Ministr může pro konkrétní nepřetržité vojenské nasazenínepřetržité vojenské nasazení podle míry a intenzity rizika a doby trvání nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení zvýšit nárok na volno za ukončených 48 hodin výkonu službyvýkonu služby až na 16 hodin. (4) Za dobu volna podle odstavce 3 se služební plat nekrátí. Volno je služební orgán povinen udělit neprodleně, nejpozději do 3 měsíců od ukončení nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení. (5) Pokud nebylo volno ve lhůtě stanovené v odstavci 4 poskytnuto, má voják v následujícím měsíci nárok čerpat volno podle svého uvážení. Oznámení s určeným dnem nástupu volna je voják povinen podat minimálně 7 dní předem, nedohodne-li se se služebním orgánem na jiném dnu určení dne nástupu. (6) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, nebo z důvodu intenzivního vojenského výcvikuintenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení, může nadřízený změnit vojákem určený termín nástupu čerpání volna nebo ho z čerpání volna odvolat. Voják má v tomto případě nárok na náhradu prokázaných nákladů, které mu tím vznikly. V případě odvolání vojáka z čerpání volna je nadřízený povinen poskytnout volno v náhradním termínu dohodnutém s vojákem. (7) Nebylo-li volno ve lhůtě stanovené v odstavci 5 poskytnuto pro opětovnou službu v nepřetržitém vojenském nasazenínepřetržitém vojenském nasazení, nepřetržitém vojenském výcvikuvýcviku nebo intenzivním vojenském výcvikuintenzivním vojenském výcviku a nedohodl-li se voják s nadřízeným na jeho poskytnutí jinak, náleží vojákovi namísto volna odpovídající část služebního platu. (8) Po ukončení intenzivního vojenského výcvikuintenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku a nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení nelze zkrátit nepřetržitý odpočinek před nástupem do následující služby. (9) Pokud nebyl podle odstavce 2 v průběhu 168 hodin nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení poskytnut nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin, poskytne se za každých 168 hodin trvání nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení, společně s některým následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu, a to nejpozději v období 6 týdnů od ukončení nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení. HLAVA V DOVOLENÁ A SLUŽEBNÍ VOLNO § 32 Řádná dovolená a její poměrná část (1) Vojákovi, u kterého je předpoklad, že za nepřetržitého trvání služebního poměru bude konat v příslušném kalendářním roce službu po dobu 52 týdnů v rozsahu základní týdenní doby služby, náleží řádná dovolená v délce stanovené základní týdenní doby služby vynásobené výměrou dovolené, jejíž výměra činí 6 týdnů v kalendářním roce. Vojákovi, kterému byla stanovena kratší týdenní doba služby, náleží řádná dovolená, která odpovídá této kratší týdenní době služby. (2) Vojákovi, kterému nevznikl nárok na řádnou dovolenou podle odstavce 1, avšak konal v příslušném kalendářním roce službu nepřetržitě alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu základní týdenní doby služby nebo kratší týdenní doby služby, náleží poměrná část řádné dovolené. Poměrná část řádné dovolené činí za každou odslouženou základní týdenní dobu služby v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu řádné dovolené, na kterou má voják v příslušném kalendářním roce nárok. (3) Dojde-li u vojáka v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky týdenní doby služby, náleží mu za tento rok řádná dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou týdenní doby služby. (4) Pro účely řádné dovolené se za výkon službyvýkon služby nepovažuje doba zameškaná neschopností ke službě pro nemoc nebo úraz a rodičovskou dovolenou, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc podle jiného právního předpisu, a dalším služebním volnem pro důležité osobní překážky ve službě přesahující v souhrnu dvacetinásobek stanovené základní týdenní doby služby v kalendářním roce. To neplatí a za neodsloužené se tyto překážky ve službě považují v celém rozsahu, pokud mimo tyto překážky ve službě voják během kalendářního roku neodsloužil alespoň dvanáctinásobek stanovené základní týdenní doby služby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní doby služby. (5) Pro účely řádné dovolené se za výkon službyvýkon služby v celém rozsahu považuje a do limitu podle odstavce 4 se nezapočítává a) doba čerpání mateřské dovolené, b) doba, po kterou voják čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je vojákyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, c) doba dočasné neschopnosti k výkonu službyvýkonu služby, která vznikla v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání, d) doba dalšího služebního volna uděleného z důvodu poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění. (6) Byl-li vojákovi přerušen služební poměr z důvodu výkonu veřejné funkce, je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho voják funkci vykonává. Tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část řádné dovolené, kterou nevyčerpal před přerušením služebního poměru. Splnění podmínek pro vznik nároku na řádnou dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po přerušení služebního poměru. (7) Řádná dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. § 33 Čerpání řádné dovolené (1) Čerpání řádné dovolené je nadřízený povinen vojákovi určit tak, aby voják řádnou dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu nárok na řádnou dovolenou vznikl, ledaže v tom nadřízenému brání překážky ve službě na straně vojáka nebo důležitý zájem služby. Čerpání řádné dovolené může být určeno vojákovi v několika částech, z nichž alespoň jedna musí činit nejméně 14 dnů vcelku. Den nástupu řádné dovolené musí nadřízený vojákovi určit nejméně 14 dnů předem; tato lhůta se může zkrátit, jestliže s tím voják souhlasí. Nástup řádné dovolené se může na žádost vojáka změnit. (2) S přihlédnutím k oprávněným zájmům vojáka lze na základě jeho písemné žádosti část řádné dovolené, na kterou mu vznikl nárok v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, převést do následujícího kalendářního roku. (3) Nadřízený nemůže určit čerpání řádné dovolené na dobu, kdy je voják uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. Na dobu trvání ostatních důležitých osobních překážek ve službě může nadřízený určit vojákovi čerpání řádné dovolené jen na jeho žádost. (4) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákovi původní určený nástup řádné dovolené nebo ho z řádné dovolené odvolat; voják má nárok na náhradu nákladů, které mu tím vznikly. Voják je v tomto případě povinen upozornit nadřízeného na rozsah těchto nákladů. (5) Požádá-li vojákyně o poskytnutí řádné dovolené tak, aby řádná dovolená navazovala bezprostředně na konec mateřské dovolené, a voják o poskytnutí řádné dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je služební orgán povinen jejich žádosti vyhovět. (6) Nemůže-li být řádná dovolená vyčerpána podle odstavce 1 nebo byla-li její část převedena podle odstavce 2, je nadřízený povinen určit ji vojákovi tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 8 stanoveno jinak. (7) Není-li čerpání řádné dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku po roce, ve kterém vojákovi nárok na řádnou dovolenou vznikl, má právo určit čerpání řádné dovolené voják. Čerpání řádné dovolené je voják povinen písemně oznámit nadřízenému alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne s nadřízeným na jiné době oznámení. Pokud voják neurčil čerpání řádné dovolené do konce následujícího kalendářního roku po roce, ve kterém mu nárok na řádnou dovolenou vznikl, nárok na tuto dovolenou mu zaniká. To neplatí v případech uvedených v odstavci 8. (8) Nemůže-li být řádná dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že voják byl uznán dočasně služby neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je nadřízený povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek ve službě. (9) Čerpání řádné dovolené může služební orgán vojákovi výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané řádné dovolené, která je kratší než polovina směny. § 34 Přerušení řádné dovolené (1) Byl-li voják v době čerpání řádné dovolené uznán dočasně služby neschopným nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, řádná dovolená se mu přerušuje; to neplatí, určil-li nadřízený čerpání řádné dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny na žádost vojáka. Řádná dovolená se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené. (2) Připadne-li v době řádné dovolené vojáka svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se mu do řádné dovolené; to neplatí v případě, kdy voják by byl jinak povinen v den svátku konat službu a čerpání řádné dovolené mu bylo určeno pouze na tento den. Určil-li nadřízený vojákovi náhradní volno za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nebo za službu ve svátek anebo volno tak, že by připadlo do doby řádné dovolené, je povinen určit mu náhradní volno nebo volno na jiný den. § 35 Krácení řádné dovolené (1) Nadřízený může řádnou dovolenou krátit za neomluveně zameškanou dobu služby, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí služby lze sčítat. (2) Řádná dovolená, na kterou vznikl nárok v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce. (3) Při krácení řádné dovolené musí být vojákovi, jehož služební poměr trval po celý kalendářní rok, poskytnuta řádná dovolená alespoň v délce 2 týdnů. § 37 Zvláštní dovolená Voják, který koná po celý kalendářní rok službu zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou anebo službu uvedenou v § 120 odst. 3 větě druhé, má nárok na zvláštní dovolenou v délce 7 kalendářních dnů v kalendářním roce. Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou, která služba je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná. § 38 Rodičovská dovolená, otcovská dovolená a dovolená bez nároku na peněžní náležitosti (1) Vojákovi se na žádost poskytne rodičovská nebo otcovská dovolená v rozsahu stanoveném pro zaměstnance v pracovním poměru zvláštním právním předpisem12). (2) Žádost podle odstavce 1 podává voják písemně, a to alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na straně vojáka. Žádost musí obsahovat požadovanou dobu trvání rodičovské dovolené a její začátek. Služební orgán může odložit poskytnutí rodičovské dovolené o přiměřenou dobu, pokud by čerpání rodičovské dovolené v požadovanou dobu vážně ohrozilo důležitý zájem služby. Takový odklad rodičovské dovolené musí služební orgán vojákovi písemně odůvodnit. (3) Nadřízený může vojákovi na jeho žádost udělit z rodinných nebo jiných závažných důvodů dovolenou bez nároku na peněžní náležitosti nejdéle na dobu 12 měsíců. § 39 Služební volno při překážkách ve službě (1) Nemůže-li voják pro překážky z důvodů obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má nárok na služební volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud úkony v obecném zájmu nebo v důležité osobní záležitosti nelze vyřídit mimo dobu služby. (2) Služební orgán může poskytnout vojákovi pro důležité osobní překážky ve službě další služební volno, popřípadě mu může poskytnout služební volno i z jiných vážných důvodů. (3) Služební volno pro překážky ve službě se vojákovi poskytuje ve dnech, které jsou jinak jeho obvyklými dny služby. (4) Služební volno se poskytuje na žádost vojáka, pokud je důvod služebního volna předem znám. Překážku ve službě a dobu jejího trvání je voják povinen prokázat. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou, ze kterých konkrétních důvodů a v jakém konkrétním rozsahu se poskytuje služební volno. HLAVA VI ZVLÁŠTNOSTI PRŮBĚHU SLUŽBY § 40 Zvláštnosti průběhu služby v zahraničí (1) Na vojáky, kteří konají službu v zahraničí, se vztahují ustanovení tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. (2) Pro službu v zahraničí lze vojáka povolat do služebního poměru i na dobu kratší než 2 roky. (3) Vojáka ke službě do zahraničí vysílá ministr nebo služební orgány, které k tomu ministr zmocnil. (4) Se souhlasem ministra lze zařadit vojáka, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství, na služební místo v zahraničí s nižší stanovenou hodností, než do které je voják jmenován. Vojákovi v tomto případě náleží i nadále dosažená vyšší hodnost. § 40a Zahraniční operace (1) Zahraniční operacíZahraniční operací se rozumí výkon službyvýkon služby mimo území České republiky, během kterého voják plní úkoly ozbrojených sil podle zvláštního právního předpisu12a). (2) Po dobu vyslání do zahraniční operacezahraniční operace plní voják služební povinnosti podle zařazení v úkolovém uskupeníúkolovém uskupení nebo individuálně. (3) Vyžadují-li to podmínky zahraniční operacezahraniční operace, není velitel úkolového uskupení povinen používat ustanovení o základní týdenní době služby, o službě konané nad základní týdenní dobu služby, o nepřetržitém odpočinku mezi službami a nepřetržitém odpočinku v týdnu a o přestávkách ve službě. Vyžadují-li to poměry nebo zvyklosti v místě zahraniční operacezahraniční operace, je velitel úkolového uskupení oprávněn stanovit vojákovi přiměřená omezení. Velitel úkolového uskupení je povinen v době, po kterou jsou stanoveny ztížené podmínky výkonu službyvýkonu služby a doby odpočinku, zabezpečit vojákovi přiměřenou dobu na jídlo a oddech a určit místo odpočinku. (4) Po dobu vyslání do zahraniční operacezahraniční operace se dovolená a služební volno poskytují pouze tehdy, umožňují-li to podmínky zahraniční operacezahraniční operace. § 41 Zvláštnosti průběhu služby vojákyň (1) Těhotná vojákyně nesmí být určována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství; to platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu a vojákyni, která kojí. (2) Těhotná vojákyně, vojákyně, která kojí a vojákyně pečující o dítě mladší než 1 rok může být určována do nočních služeb, do služeb konaných nad základní týdenní dobu služby a do služební pohotovostislužební pohotovosti jen s jejím souhlasem. (3) Těhotná vojákyně a vojákyně pečující o dítě mladší 9 let může být odvelena do jiného místa služebního zařazení, přeložena a vyslána na služební cestuslužební cestu nad základní dobu služby jen s jejím souhlasem. (4) Vojákyně pečující o dítě mladší 9 let může požádat o pružné rozvržení doby služby, výkon službyvýkon služby z jiného místa výkonu službyjiného místa výkonu služby, nebo kratší týdenní dobu služby v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. Vojákyně může takovou žádost podat až po ukončení zkušební doby. Zamítnutí žádosti musí služební orgán vojákyni písemně odůvodnit. (5) Pokud o to vojákyně požádá nebo se od posledního stanovení výkonu službyvýkonu služby z jiného místa výkonu službyjiného místa výkonu služby, kratší týdenní doby služby nebo pružného rozvržení doby služby podstatně změnily okolnosti, stanoví služební orgán vojákyni místo výkonu službyvýkonu služby, dobu služby nebo rozvržení doby služby stejně jako před jejich stanovením podle odstavce 4. (6) Nárok vojákyně na mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a na přestávky ke kojení se řídí zvláštním právním předpisem13) obdobně jako u žen v pracovním poměru. (7) Odstavce 2, 3 a 6 se vztahují také na vojáky, kteří pobírají peněžitou pomoc,4) a osamělé vojáky, kteří trvale pečují o dítě. (8) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, nesmí konat činnost, která škodí jejímu organismu, a činnost, která ohrožuje její mateřské poslání. (9) Vojákyně, která je těhotná, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, která kojí, je povinna neprodleně oznámit a doložit služebnímu orgánu skutečnosti rozhodné pro posouzení zákazu činnosti vztahující se k jejímu služebnímu zařazení. (10) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou činnosti a pracoviště, které jsou zakázány vojákyním, které jsou těhotné, vojákyním do konce devátého měsíce po porodu a vojákyním, které kojí. § 41a Ustanovení § 41 odst. 4 a 5 se vztahuje na všechny vojáky pečující o dítě mladší 9 let a na vojáky, kteří osobně pečují o osobu v situaci uvedené v § 5 odst. 4. § 42 Zvláštnosti průběhu služby vojáků, kteří se připravují k výkonu služby studiem (1) Voják, který uzavřel dohodu o zvýšení nebo rozšíření vzdělání, má nárok na studijní volno. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a čerpání studijního volna. (3) Na vojáky, kteří jsou zařazeni v hodnostním sboru čekatelů, se § 25 až 30 použijí přiměřeně s ohledem na potřeby studia a výcvikuvýcviku tak, že dobu služby v jednotlivých dnech je možné dělit i na více než dvě části, nebo je sdružovat. Přitom průměrná základní týdenní doba služby nesmí v období nejvýše 13 týdnů po sobě jdoucích přesahovat základní týdenní dobu služby a poskytnutý odpočinek mezi službami a nepřetržitý odpočinek v týdnu ve stejném období nebude nižší, než činí nárok stanovený v § 25 odst. 1 a § 28. § 43 Zvláštnosti průběhu služby vojáků duchovních a příslušníků zdravotnické služby Na vojáky, kteří konají službu jako duchovní, a na příslušníky zdravotnické služby se vztahuje tento zákon, nestanoví-li mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána,14) jinak. ČÁST TŘETÍ OBČANSKÁ PRÁVA A VOJENSKÉ KÁZEŇSKÉ PRÁVO HLAVA I OMEZENÍ OBČANSKÝCH PRÁV VOJÁKA § 44 Shromažďovací právo Voják nesmí ve vojenských objektech pořádat politická shromáždění ani provádět politickou agitaci. § 45 Sdružovací právo (1) Voják nesmí být členem politické strany, politického hnutí a odborové organizace. (2) Vojáci se mohou sdružovat v profesních sdruženích, jejichž činnost musí být zabezpečena dohodou o spolupráci s ministerstvem a vnitřní normou ministerstva. § 46 Právo svobodně projevovat náboženství nebo víru Voják nesmí pořádat náboženské obřady a bohoslužby a účastnit se jich, brání-li tomu důležitý zájem služby, nekoná-li službu duchovního podle § 43. § 47 Hospodářská a sociální práva (1) Voják může výjimečně vykonávat výdělečnou činnost pouze s písemným souhlasem služebního orgánu, neovlivní-li tato činnost výkon jeho služby nebo jiný důležitý zájem služby. (2) Služební orgán může udělený souhlas písemně odvolat. V odvolání souhlasu je služební orgán povinen uvést důvody změny svého rozhodnutí. Voják je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. (3) Voják smí vykonávat činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a správu vlastního majetku. (4) Voják nesmí vykonávat činnost odpovědného zástupce podle zvláštních právních předpisů9a) ani být členem statutárních nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou členství ve statutárních nebo kontrolních orgánech nestavebních bytových družstev zřízených ke správě bytového fondu, a právnických osob a organizačních složek státu, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je ministerstvo nebo jiný správní úřad. HLAVA II ZÁKLADNÍ POVINNOSTI VOJÁKŮ A ZÁKLADNÍ POVINNOSTI NADŘÍZENÝCH § 48 Základní povinnosti vojáků (1) Voják je povinen a) důsledně a přesně plnit úkoly, které mu ukládají právní předpisy a rozkazy nadřízených, b) svědomitě a řádně konat službu podle svých sil, znalostí a schopností, c) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu službyvýkonu služby a které v zájmu služby nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byl této povinnosti zproštěn služebním orgánem, d) ohlásit svému nadřízenému závady, nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon službyvýkon služby, a hrozící škodu, e) zvyšovat své odborné znalosti a prohlubovat svoji kvalifikaci, dbát o svoji fyzickou zdatnost, f) dodržovat pravidla služební zdvořilosti a chovat se i mimo službu tak, aby neohrozil vážnost a důvěryhodnost ozbrojených sil, dodržovat při výkonu službyvýkonu služby právní předpisy, mezinárodní právo válečné a humanitární, mezinárodní smlouvy a rozkazy nadřízených, g) při výkonu službyvýkonu služby nosit předepsaný stejnokroj a zdržet se jednání, které by narušovalo nebo znevažovalo jeho vzhled; výjimky stanoví služební orgán, h) nezneužívat ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiných osob informace získané při výkonu službyvýkonu služby a nepřijímat neoprávněné dary nebo jiné výhody v souvislosti s výkonem službyvýkonem služby, i) bezodkladně ohlásit nadřízenému zahájení trestního řízenítrestního řízení nebo řízení o přestupku vůči své osobě a informovat ho o průběhu a ukončení těchto řízení, j) nejpozději po zahájení řízení o přestupku, z něhož je obviněn, bez zbytečného odkladu oznámit správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupku, že je vojákem, k) podrobit se na pokyn služebního orgánu vyšetření na polygrafu, když je příslušníkem Vojenského zpravodajství. (2) Oznámení podle odstavce 1 písm. j) voják neučiní, pokud by jím vážně narušil důležitý zájem služby; tím není dotčena povinnost vojáka ohlásit nadřízenému zahájení řízení o přestupku podle odstavce 1 písm. i). (3) Domnívá-li se voják, že rozkaz nadřízeného je v rozporu s právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu, je voják povinen jej splnit. Voják je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, spáchal-li by jeho splněním trestný čintrestný čin; tuto skutečnost ohlásí neodkladně vyššímu nadřízenému. (4) Je-li při výkonu vojenské služby neodkladně třeba zákroku k odvrácení škody hrozící ve vojenských objektech a na vojenském materiálu, je voják povinen zakročit. Nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe, ostatní vojáky nebo občany anebo osoby sobě blízké. § 49 Základní povinnosti nadřízeného Nadřízení jsou povinni ve vztahu k podřízeným zejména a) organizovat, řídit, kontrolovat a hodnotit výkon službyvýkon služby, b) zabezpečovat, aby byli pro výkon službyvýkon služby odborně připraveni a vycvičeni, c) vytvářet příznivé podmínky pro výkon službyvýkon služby, d) vést je ke služební kázni, k plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností, e) seznamovat vojáky s vojenským řádem a jeho změnami. HLAVA III KÁZEŇSKÁ PRAVOMOC, KÁZEŇSKÉ ODMĚNY, KÁZEŇSKÉ TRESTY A JEJICH UKLÁDÁNÍ § 50 Kázeňská pravomoc (1) Kázeňskou pravomocíKázeňskou pravomocí se rozumí právo udělovat kázeňské odměny a ukládat kázeňské tresty. (2) Kázeňskou pravomocKázeňskou pravomoc mají v celém rozsahu prezident a ministr; v rozsahu stanoveném ve vojenských řádech služební orgány a nadřízení (dále jen „orgány s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí“). K rozhodování o udělování kázeňských odměn a ukládání kázeňských trestů mohou orgány s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí zřizovat kázeňské komise jako poradní orgány, ve kterých jsou zejména zástupci hodnostního sboru. (3) Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil stanoví ve vojenském řádu podrobnou úpravu vojenského kázeňského práva. § 51 Kázeňský přestupek (1) Kázeňským přestupkemKázeňským přestupkem se rozumí zaviněné jednání, které je v rozporu s právními předpisy nebo vojenskými řády, předpisy a rozkazy, není-li trestné podle trestního zákona. (2) Jako kázeňský přestupekkázeňský přestupek se vyřídí též jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise. Orgány s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí takový přestupek projednávají a ukládají za něj správní tresty a ochranná opatření podle zvláštních právních předpisů.15) Projednává-li orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí jako kázeňský přestupekkázeňský přestupek jednání vojáka označené ve zvláštním právním předpise jako přestupek zapisovaný do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů (dále jen „evidence přestupků“), opatří si po zahájení řízení opis z evidence přestupků týkající se obviněného vojáka. § 51a Zápis do evidence přestupků Příslušný služební orgán zapisuje do evidence přestupkůpřestupků rozhodnutí o jednání vojáka označeném ve zvláštním právním předpise za přestupekpřestupek, jedná-li se o přestupekpřestupek zapisovaný do evidence přestupkůpřestupků. Na postup při zápisu pravomocného rozhodnutí o jednání vojáka označeného za přestupekpřestupek ve zvláštním právním předpise do evidence přestupkůpřestupků a postup při uplatňování námitek před služebním orgánem, který zápis do evidence přestupkůpřestupků provedl, se použijí obdobně ustanovení zákona o přestupcích. Orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí, který vydal rozhodnutí o jednání vojáka označeném za přestupekpřestupek ve zvláštním právním předpise, o této skutečnosti informuje do pěti dnů od nabytí právní moci rozhodnutí příslušný služební orgán, který rozhodnutí zapisuje do evidence přestupkůpřestupků. Věta první se nepoužije na rozhodnutí týkající se příslušníka Vojenského zpravodajství. § 52 Kázeňské odměny (1) Kázeňské odměny se udělují za příkladné plnění služebních povinností nebo za záslužné činyzáslužné činy. Záslužným činemZáslužným činem se rozumí zejména vykonání hrdinského skutku, projev statečnosti při záchraně života nebo majetku. (2) Kázeňskými odměnami jsou zejména a) písemná pochvala, b) prominutí dříve uloženého kázeňského trestu nebo jeho zahlazení, c) peněžitý nebo věcný dar. § 53 Kázeňské tresty (1) Kázeňské tresty se ukládají za kázeňské přestupkykázeňské přestupky podle § 51 odst. 1. (2) Kázeňskými tresty jsou a) napomenutí, b) písemná důtka, c) výstraha pro neodpovědný výkon službyvýkon služby, d) snížení služebního platu až o 15 % až na dobu 6 měsíců. Ukládání kázeňských trestů § 54 (1) Postačí-li k nápravě vojáka a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupkukázeňského přestupku, kázeňský trest se neuloží. (2) Před uložením kázeňského trestu se musí úplně a přesně zjistit skutkový stav. Vojákovi se musí před uložením kázeňského trestu umožnit vyjádřit se k věci, navrhovat důkazy a hájit se. Orgány s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí jsou oprávněny vyslechnout též toho, kdo podal podnět k projednání kázeňského přestupkukázeňského přestupku. (3) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k okolnostem, za kterých k němu došlo, k jeho následkům, míře zavinění, k dosavadnímu plnění služebních povinností a k druhu a množství dosud nezahlazených kázeňských trestů. § 55 Za kázeňský přestupekkázeňský přestupek uloží orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí kázeňský trest nejdříve 24 hodin po jeho spáchání, nejpozději však do 60 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl. Je-li jednání vojáka, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupkukázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 60 dnů pro uložení kázeňského trestu běžet dnem, kdy se orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí dověděl o výsledku tohoto šetření; dopustil-li se voják kázeňského přestupkukázeňského přestupku v zahraničí, dnem následujícím po dni návratu vojáka ze zahraničí. Za kázeňský přestupekkázeňský přestupek lze uložit kázeňský trest do 1 roku ode dne jeho spáchání. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízenítrestní řízení nebo řízení o přestupku, a doba, po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní. § 56 Kázeňský trest nelze uložit nebo vykonat, byl-li kázeňský trest prominut anebo vztahuje-li se na přestupekpřestupek amnestie nebo byl-li voják za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení. § 57 (1) Kázeňský trest ukládá orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí písemným rozhodnutím, které se musí vojákovi doručit. Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení; do doby pro podání odvolání se nezapočítává doba nepřetržitého vojenského výcviku. Odvolání podává voják orgánu s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí, který je nadřízen tomu, jenž o uložení kázeňského trestu rozhodl. Proti rozhodnutí prezidenta se nelze odvolat. Odvolání lze vzít zpět do doby rozhodnutí orgánu s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí, který o odvolání rozhoduje. (2) O odvolání rozhoduje orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů ode dne doručení odvolání. Rozhodnutí je vykonatelné dnem následujícím po nabytí právní moci. § 58 Zahlazení kázeňského trestu (1) Nedopustil-li se voják během 1 roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupkukázeňského přestupku, kázeňský trest se zahladí vypuštěním z evidence a voják se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. (2) Orgán s kázeňskou pravomocíkázeňskou pravomocí může i před uplynutím doby stanovené v odstavci 1 rozhodnout o zahlazení kázeňského trestu s přihlédnutím k chování vojáka. ČÁST ČTVRTÁ PÉČE O VOJÁKY § 59 Podmínky pro výkon služby (1) Ministerstvo vytváří vojákům podmínky pro řádný, hospodárný a bezpečný výkon službyvýkon služby. (2) Ministerstvo je zejména povinno a) zajišťovat pro vojáky zdravotní služby, b) zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení, c) pečovat o vzhled a úpravu míst, ve kterých vojáci vykonávají službu, d) vytvářet příznivé podmínky pro stravování vojáků, e) zajišťovat vojákům ubytování, f) vytvářet podmínky pro soustavné vzdělávání a prohlubování kvalifikace vojáků v zájmu služby, g) zabezpečovat rekvalifikaci vojákům, h) vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti vojáků, i) podle podmínek, v nichž je plněn úkol, zajišťovat vojákům vyslaným do zahraniční operacezahraniční operace přiměřený kontakt s osobami blízkými1b). (3) Ministerstvo může poskytovat péči podle odstavce 2 písm. a), d) a h) nositelům osvědčení podle zvláštního právního předpisu16) a jejich manželkám, manželům, popřípadě vdovám nebo vdovcům po nich, bývalým vojákům, kteří konali službu v zahraničních operacíchzahraničních operacích, a bývalým vojákům, kteří jsou poživateli dávek důchodového pojištění, jež vyplácí ministerstvo. (4) Ministerstvo může poskytovat za účelem prevence rizikového chování péči podle odstavce 2 písm. h) rodině vojáka. § 60 Dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání (1) Služební orgán může uzavřít s vojákem, který si zvyšuje nebo rozšiřuje vzdělání požadované pro služební zařazení související s výkonem současného nebo předpokládaného služebního zařazení dohodu, kterou se stát zavazuje umožnit vojákovi zvýšení nebo rozšíření vzdělání. Voják se zavazuje setrvat po skončení studia po dohodnutou dobu ve služebním poměru nebo uhradit náklady spojené se zvýšením nebo rozšířením vzdělání nebo jejich část, a to i tehdy, zanikne-li vojákovi služební poměr před ukončením zvýšení nebo rozšíření vzdělání nebo v jeho průběhu. (2) Dohoda se musí uzavřít písemně a musí v ní být uvedeny a) stupeň vzdělání nebo druh kvalifikace a způsob jejich získání, b) doba, po kterou se voják zavazuje setrvat ve služebním poměru, c) druhy nákladů, které bude voják povinen uhradit, nesplní-li svůj závazek setrvat ve služebním poměru, d) nejvyšší celková částka, kterou bude voják povinen uhradit, jinak je dohoda neplatná. (3) Do doby setrvání ve služebním poměru se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4 a doba přerušení služebního poměru podle § 11. (4) Nesplní-li voják svůj závazek setrvat ve služebním poměru pouze zčásti, povinnost uhradit náklady se poměrně sníží. (5) Povinnost uhradit náklady zaniká, zanikl-li služební poměr vojáka podle § 18 písm. e), f), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e). Ministr nebo jím zmocněný služební orgán může v mimořádných případech na žádost vojáka částečně snížit nebo zcela prominout povinnost vojáka uhradit náklady, zanikl-li jeho služební poměr z jiných důvodů. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši úhrady, kterou lze na vojákovi požadovat, pokud nesplní dohodu. § 61 Ubytování (1) V obci výkonu službyobci výkonu služby nebo v obciobci, ze které je možné denně dojíždět prostředky hromadné dopravy do místa pravidelného výkonu službyvýkonu služby tak, aby celková denní doba strávená dopravou nepřekročila 3 hodiny, zabezpečí ministerstvo vojákovi na jeho žádost po dobu trvání služebního poměru ubytování za úhradu. (2) Vojákovi, který je služebně zařazen jako čekatel, se ubytování zabezpečuje bezplatně. Ubytování se zabezpečuje ode dne zahájení studia nebo výcvikuvýcviku do dne jeho ukončení; nezabezpečuje se při cestách a pobytu mimo vojenskou školu a vojenské zařízení, které nejsou v zájmu služby, a v době čerpání řádné dovolené. (3) Při služební cestěslužební cestě, studijním pobytustudijním pobytu a odvelení se vojákovi poskytuje bezplatné ubytování. § 61a Služební příspěvek na bydlení (1) Voják má nárok na měsíční služební příspěvek na bydlení (dále jen „služební příspěvek“) ve výši od jednonásobku do dvojnásobku (dále jen „koeficient“) částky 3 000 Kč podle kategorie obce výkonu službyobce výkonu služby a podle počtu obyvatel žijících v této obciobci. Výše služebního příspěvku se zvyšuje za každého člena rodiny o 300 Kč, maximálně však o 1 200 Kč. Za členy rodiny se považují osoby podle § 71 odst. 5. (2) Nárok na služební příspěvek zaniká při zániku služebního poměru. Služební příspěvek vojákovi nenáleží po dobu jeho služebního zařazení jako čekatele, ve zkušební době, po dobu přerušení služebního poměru podle § 11, za dobu neomluvené nepřítomnosti ve službě, po dobu určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. g), h) a i) nebo pokud je mu ministerstvem hrazeno nájemné za byt v místě pravidelného výkonu službyvýkonu služby v zahraničí. (3) Manželům, kteří jsou oba vojáky, se výše služebního příspěvku zvyšuje podle odstavce 1 jen za nezaopatřené děti podle § 71 odst. 5, a to jen jednomu z nich. V případě druha a družky se pro účely zvýšení služebního příspěvku postupuje podle věty první obdobně. (4) Pro splatnost a výplatu služebního příspěvku se použijí § 68l až 68n. (5) Vláda stanoví nařízením kategorie obcí výkonu službyobcí výkonu služby a koeficienty pro výpočet služebního příspěvku. Výše násobků se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. § 62 Rekreace Ministerstvo může zabezpečovat vojákovi a jeho rodině společnou rekreaci s přihlédnutím k náročnosti a obtížnosti výkonu službyvýkonu služby. § 63 Jednorázová peněžní výpomoc Ministr může v mimořádných případech přiznat vojákovi na jeho žádost k překonání přechodné, jím nezaviněné tíživé sociální situace jednorázovou nenávratnou peněžní výpomoc až do výše dvacetinásobku minimální mzdy.17) § 64 Rekvalifikace Před zánikem služebního poměru lze umožnit vojákovi na žádost rekvalifikaci na náklady státu, trval-li služební poměr nejméně 5 let, a to s přihlédnutím k získané kvalifikaci. § 65 Příspěvek na pohřeb vojáka a pohřební obřad s vojenskými poctami (1) Zemřel-li voják mimo válečný stav na území České republiky, poskytne příslušný útvar na přání pozůstalých úhradu nutných výdajů na jednoduchou rakev s kovovou vložkou a úhradu poplatků a dopravného za převoz do místa pohřbu. V případě úmrtí vojáka v zahraničí náleží úhrada podle věty první, pouze pobýval-li voják v zahraničí ze služebních důvodů. (2) Na přání pozůstalých vypraví útvar svým nákladem zemřelému vojáku jednoduchý pohřeb; do nákladů se zahrnou i výdaje na kovovou vložku, poplatky a dopravné do místa pohřbu, nevypravuje-li se pohřeb v místě úmrtí. Plnění podle odstavce 1 v tomto případě nenáleží. (3) Voják, který zemřel v době trvání služebního poměru, může být pohřben ve vojenském stejnokroji a mohou mu být prokázány vojenské pocty. Obdobně se to týká vojáka, který byl propuštěn do zálohy, bylo mu povoleno nosit stejnokroj při slavnostních příležitostech18) a poté zemřel. ČÁST PÁTÁ ZABEZPEČENÍ VOJÁKŮ HLAVA I SLUŽEBNÍ PLAT § 66 Nárok na služební plat (1) Voják má nárok na služební plat za výkon službyvýkon služby ve výši odpovídající služebnímu zařazení, podmínkám výkonu službyvýkonu služby a služební výkonnosti. Nárok na služební plat má také v dalších případech stanovených zákonem. Za služební plat se považují peněžitá plnění poskytovaná vojákovi Českou republikou ve výši a za podmínek stanovených touto hlavou. (2) Je-li vojákovi povolena kratší týdenní doba služby, služební plat se úměrně zkrátí. To neplatí, je-li vojákovi přechodně stanovena kratší týdenní doba služby ze zdravotních důvodů na základě rozhodnutí přezkumné komise. (3) Voják má určen služební plat s přihlédnutím ke službě konané nad základní týdenní dobu služby v rozsahu do 150 hodin v kalendářním roce. (4) Vojákovi nevzniká při výkonu službyvýkonu služby v zahraničí nárok na služební plat, pokud je mu plat poskytován mezinárodní nebo nadnárodní organizací nebo orgánem. § 67 Složky služebního platu Služební plat tvoří a) služební tarif, b) výkonnostní příplatek, c) příplatek za službu v zahraničí, d) zvláštní příplatek, e) příplatek za zvýšenou odpovědnost, f) příplatek za služební pohotovostslužební pohotovost, g) odměna. § 68 Služební tarif (1) Vojákovi náleží služební tarif podle hodnosti stanovené pro služební místo, na kterém je služebně zařazen. (2) Služební tarify pro hodnosti stanoví vláda nařízením tak, aby služební tarif pro jednotlivé hodnosti činil nejméně Hodnost\| Služební tarify v Kč měsíčně ---\|--- Vojín\| 8 800 Svobodník\| 19 300 Desátník\| 20 400 Četař\| 21 600 Rotný\| 25 200 Rotmistr\| 27 000 Nadrotmistr\| 28 800 Praporčík\| 30 800 Nadpraporčík\| 33 000 Štábní praporčík\| 43 000 Poručík\| 29 000 Nadporučík\| 33 000 Kapitán\| 38 000 Major\| 43 000 Podplukovník\| 48 000 Plukovník\| 58 000 Brigádní generál\| 68 000 Generálmajor\| 78 000 Generálporučík\| 88 000 Armádní generál\| 98 000 (3) Vojákovi, který je zařazen v hodnostním sboru čekatelů, náleží služební tarif podle hodnosti, do které je jmenován. (4) Služební tarify pro hodnosti čekatelů stanoví vláda nařízením tak, aby služební tarif pro jednotlivé hodnosti čekatelů činil nejméně Hodnost\| Služební tarify v Kč měsíčně ---\|--- Vojín\| 8 800 Svobodník\| 9 200 Desátník\| 9 600 Četař\| 10 000 Rotný\| 10 400 Rotmistr\| 10 800 Nadrotmistr\| 11 200 § 68a Výkonnostní příplatek (1) Výkonnostní příplatek se stanoví v závislosti na služebním hodnocení vojáka. Výše výkonnostního příplatku se upravuje jednou ročně k 1. dubnu podle závěrů služebního hodnocení za období předcházejícího kalendářního roku. Je-li v tomto období provedeno více služebních hodnocení, přihlíží se k poslednímu z nich. Ke služebnímu hodnocení vojáků, kteří se připravují k výkonu službyvýkonu služby studiem nebo výcvikemvýcvikem, se nepřihlíží. (2) Vojákovi, kterému doposud nenáleží výkonnostní příplatek a který je služebně hodnocen a) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík, náleží výkonnostní příplatek ve výši 2 % služebního tarifu, b) výtečně a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník, náleží výkonnostní příplatek ve výši 1,5 % služebního tarifu, c) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík, náleží výkonnostní příplatek ve výši 1 % služebního tarifu, nebo d) velmi dobře a je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník, náleží výkonnostní příplatek ve výši 0,75 % služebního tarifu. (3) Vojákovi náleží při dalším služebním hodnocení výkonnostní příplatek ve výši již dosažené výše výkonnostního příplatku zvýšené o a) 2 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a byl hodnocen výtečně, b) 1,5 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník a byl hodnocen výtečně, c) 1 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a byl hodnocen velmi dobře, nebo d) 0,75 % služebního tarifu, pokud je ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník a byl hodnocen velmi dobře. (4) Vojákovi, který byl při dalším služebním hodnocení hodnocen jako a) dobrý, se dosažená výše výkonnostního příplatku nemění, b) vyhovující, se dosažená výše výkonnostního příplatku snižuje o 2 % služebního tarifu nebo výkonnostní příplatek nenáleží, pokud jsou 2 % služebního tarifu vyšší, než je dosažená výše tohoto příplatku, nebo c) nevyhovující, výkonnostní příplatek nenáleží. (5) Nebyl-li voják služebně hodnocen, náleží mu výkonnostní příplatek v doposud dosažené výši. (6) Výše výkonnostního příplatku se zjišťuje ze služebního tarifu, který odpovídá hodnosti stanovené pro místo, na kterém je voják služebně zařazen. Maximální výše výkonnostního příplatku činí 20 % služebního tarifu ve služebním zařazení se stanovenou hodností svobodník až nadpraporčík a 15 % služebního tarifu ve služebním zařazení se stanovenou hodností poručík až podplukovník. (7) Výkonnostní příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru. (8) Výkonnostní příplatek nenáleží vojákovi, jehož služební zařazení odpovídá hodnosti čekatele, štábního praporčíka, plukovníka nebo hodnosti v hodnostním sboru generálů. § 68b Příplatek za službu v zahraničí (1) Vojákovi vyslanému do zahraniční operacezahraniční operace náleží po dobu služby v zahraničí příplatek za službu v zahraničí ve výši 500 až 2 500 Kč denně. Po dobu poskytování příplatku za službu v zahraničí nevzniká vojákovi nárok na náhradní volno, na volno a na příplatek za služební pohotovostslužební pohotovost. (2) Horní hranice příplatku podle odstavce 1 se zvyšuje až na dvaapůlnásobek, pokud je voják vystaven vysokému riziku ohrožení života nebo zdraví spojenému s vedením bojové činnosti v prostoru zahraniční operacezahraniční operace. (3) Za dobu služby v zahraničí se pro účely nároku na příplatek považuje i doba nařízené nebo omluvené nepřítomnosti v prostoru zahraniční operacezahraniční operace, která nepřesáhne nepřetržitě 168 hodin, a doba zajetízajetí. (4) Příplatek za službu v zahraničí se nekrátí při dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, a to nejdéle po dobu 1 měsíce ode dne zjištění nemoci nebo úrazu, je-li léčba prováděna v zahraničí. (5) Výši příplatku podle odstavce 1 nebo 2 pro konkrétní zahraniční operacizahraniční operaci stanoví podle míry, intenzity a doby trvání rizika ministr. Zvláštní příplatek § 68c (1) Vojákovi, který vykonává službu v podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života nebo zdraví, přísluší zvláštní příplatek ve výši 600 až 8 000 Kč měsíčně. Při souběhu zvláštních příplatků náleží vojákovi pouze jeden zvláštní příplatek, a to nejvyšší. (2) Druhy služebních činností v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života nebo zdraví, a výši příplatku stanoví vláda nařízením. § 68d (1) Vojákovi, který střídavě vykonává službu a) ve dvousměnném režimu výkonu službyvýkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 400 Kč měsíčně, b) ve třísměnném režimu výkonu službyvýkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 800 Kč měsíčně, c) v nepřetržitém režimu výkonu službyvýkonu služby, náleží zvláštní příplatek ve výši 1 000 Kč měsíčně, nebo d) v nepřetržitém režimu výkonu službyvýkonu služby, ve kterém doba mezi začátkem a koncem stanovené doby výkonu službyvýkonu služby přesahuje 15 hodin, náleží zvláštní příplatek ve výši 1 200 Kč měsíčně. (2) Vojákovi, který má rozvrženu základní týdenní dobu služby rovnoměrně a v kalendářním měsíci vykonal službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu výkonu službyvýkonu služby v rozsahu alespoň 80 hodin, náleží za tento měsíc příplatek podle odstavce 1. (3) Vojákovi, kterému náleží zvláštní příplatek podle odstavce 1 a zároveň splňuje podmínky pro přiznání zvláštního příplatku podle § 68c odst. 1, náležejí oba zvláštní příplatky. § 68e Příplatek za zvýšenou odpovědnost Veliteli vojenského útvaru, náčelníkovi, vedoucímu nebo řediteli vojenského zařízení nebo vojenského správního úřadu a řediteli nebo veliteli organizačního útvaru ministerstva nebo Vojenského zpravodajství náleží příplatek až do výše 15 % služebního tarifu stanoveného v § 68 odst. 2. Příplatek se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem nahoru. § 68f Příplatek za služební pohotovost Vojákovi, kterému byla nařízena služební pohotovostslužební pohotovost podle § 30, náleží příplatek za služební pohotovostslužební pohotovost ve výši 1 500 Kč v kalendářním měsíci, ve kterém služební pohotovostslužební pohotovost zasáhla alespoň do 10 dnů, nebo ve výši 3 000 Kč v kalendářním měsíci, ve kterém služební pohotovostslužební pohotovost zasáhla alespoň do 20 dnů. § 68g Odměna Za splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu lze vojákovi poskytnout odměnu. § 68h Zvláštní případy nároku na služební plat Voják má v rozsahu doby, která zasahuje do základní týdenní doby výkonu službyvýkonu služby, nárok na služební plat za dobu a) řádné dovolené, b) zvláštní dovolené, c) studijního volna poskytnutého ke studiu při výkonu službyvýkonu služby, d) preventivní rehabilitace, e) mimořádné rehabilitace, f) rekvalifikace, g) náhradního volna za službu konanou nad základní týdenní dobu služby a volna z důvodu výkonu nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení, h) po kterou nekonal službu proto, že svátek11) připadl na jeho obvyklý den služby, i) služebního volna z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky ve službě s výjimkou dalšího služebního volna, nebo j) strávenou na služební cestěslužební cestě nebo studijním pobytustudijním pobytu jinak než výkonem službyvýkonem služby. § 68i Zachovaný služební plat (1) Zachovaný služební plat se určí jako součet výkonnostního příplatku, pokud vojákovi náležel, a služebního tarifu podle § 68 odst. 1 ke dni předcházejícímu dni, ke kterému náleží zachovaný služební plat. (2) Zachovaný služební plat náleží vojákovi, který a) je před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru nebo před propuštěním ze služebního poměru určen do dispozice, b) je zajat nebo se stal v průběhu zahraniční operacezahraniční operace nezvěstným, nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo zběhnutí, c) na základě dohody o zvýšení nebo rozšíření vzdělání studuje denní formou studia, nejedná-li se o vojáka v hodnostním sboru čekatelů, nebo d) vykonává službu v zahraničí podle § 40 odst. 4. (3) Zachovaný služební plat náleží také vojákyni, která nemůže vykonávat službu ve svém služebním zařazení z důvodu těhotenství v době, kdy je z tohoto důvodu určena do dispozice. (4) Vojákovi, kterému náleží zachovaný služební plat podle odstavce 2 nebo 3, lze poskytnout odměnu a přiznat zvláštní příplatek. (5) Vojákovi, který je určen do dispozice před propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. d), f) až k), m) nebo o), náleží zachovaný služební plat ve výši služebního tarifu, který mu náležel ke dni předcházejícímu dni určení do dispozice. (6) Vojákovi, který je určen do dispozice před propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. l), náleží zachovaný služební plat ve výši služebního tarifu odpovídajícího hodnosti, do které je voják jmenován. (7) Nemůže-li být pro účely určení výše zachovaného služebního platu použit služební tarif podle § 68 odst. 1, použije se služební tarif odpovídající hodnosti, do které je voják jmenován. § 68j Zvláštní případy určení služebního platu (1) Vojákovi určenému do dispozice z důvodu, že nelze rozhodnout o jeho služebním zařazení, náleží služební tarif podle předchozího služebního zařazení a výkonnostní příplatek, pokud mu byl přiznán; tomuto vojákovi lze udělit odměnu a přiznat zvláštní příplatek a příplatek za službu v zahraničí. (2) Vojákovi určenému do dispozice po dobu dočasného zproštění výkonu službyvýkonu služby náleží služební tarif odpovídající hodnosti, do které je jmenován, a příplatek za službu v zahraničí. Pokud podezření ze závažného porušení služebních povinností nebo ze spáchání trestného činutrestného činu nebylo vojákovi prokázáno, doplatí se mu rozdíl mezi vyplaceným služebním platem a služebním platem, který by mu náležel, kdyby k dočasnému zproštění výkonu službyvýkonu služby nedošlo. Doplatek služebního platu je splatný do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí služebního orgánu, že k závažnému porušení služebních povinností nedošlo nebo ode dne, kdy byl služební orgán vyrozuměn o pravomocném rozhodnutí orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení nebo rozsudku soudu. (3) Vojákovi určenému do zvláštní dispozice náleží služební plat podle činnosti jím vykonávané v této dispozici. (4) Vojákovi, který je pověřen výkonem službyvýkonem služby v jiném služebním zařazení a tomuto služebnímu zařazení přísluší vyšší hodnost, než jaká přísluší služebnímu zařazení vojáka, náleží po dobu tohoto pověření služební tarif z vyšší hodnosti, je-li to pro něj výhodnější, a lze mu přiznat příplatek za zvýšenou odpovědnost. (5) Vojákovi, který zastupuje vojáka v jiném služebním zařazení po dobu delší než 4 týdny a tomuto služebnímu zařazení přísluší vyšší hodnost, než jaká přísluší služebnímu zařazení vojáka, náleží po dobu zastupování v jiném služebním zařazení služební tarif z vyšší hodnosti, je-li to pro něj výhodnější, a lze mu přiznat příplatek za zvýšenou odpovědnost. (6) Nemůže-li být pro určení výše služebního tarifu použit služební tarif podle § 68 odst. 1, použije se služební tarif podle hodnosti, do které je voják jmenován. (7) Vojákovi náleží při zániku služebního poměru služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou, na kterou mu vznikl nárok v kalendářním roce zániku služebního poměru, a za nevyčerpanou řádnou dovolenou převedenou podle § 33 odst. 2 a 8. Služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou náleží ve výši průměrného služebního platu zjištěného podle § 68r pro den zániku služebního poměru. (8) Služební plat namísto volna za nepřetržité vojenské nasazenínepřetržité vojenské nasazení podle § 31c odst. 7 náleží za každou hodinu neposkytnutého volna ve výši poměrné části služebního tarifu a výkonnostního a zvláštního příplatku. § 68k Služební plat po dobu dočasné neschopnosti ke službě (1) Vojákovi náleží služební plat a) po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, nebo b) nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu službyvýkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon službyvýkon služby. (2) Vojákovi náleží služební plat po dobu, po kterou nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví19b). (3) Služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz nenáleží vojákovi, pokud si neschopnost ke službě pro nemoc nebo úraz přivodil úmyslně. (4) Služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz náleží vojákovi ve výši 50 %, jde-li o případy podle § 31 zákona o nemocenském pojištění. (5) Porušil-li voják v době své dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz povinnost zdržovat se v místě pobytu nebo dodržovat rozsah povolených vycházek anebo povinnost umožnit kontrolu a poskytnout nezbytnou součinnost k provedení kontroly dodržování režimu dočasně služby neschopného vojáka podle zákona o nemocenském pojištění52), může mu být služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz se zřetelem na závažnost porušení snížen nebo odejmut. Pokud již byl služební plat po dobu dočasné neschopnosti pro nemoc nebo úraz vyplacen, považuje se vyplacená částka za přeplatek, který je voják povinen vrátit plátci služebního platu. § 68l Splatnost služebního platu (1) Služební plat je splatný v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl vojákovi nárok na služební plat. (2) V rámci období uvedeného v odstavci 1 určí ministerstvo vnitřním předpisem pravidelný termín výplaty služebního platu. (3) Při zániku služebního poměru se služební plat vyplatí v nejbližším pravidelném termínu výplaty služebního platu. Výplata služebního platu § 68m (1) Služební plat se vyplácí v zákonných penězích53) a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru. (2) Služební plat se vyplácí bezhotovostně na náklad a nebezpečí státu nejvýše na dva účty určené vojákem u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva nejpozději v pravidelném termínu výplaty služebního platu. (3) Služební orgán umožní vojákovi nahlížet do vnitřního platového předpisu, pokud je vydán. (4) Při měsíčním vyúčtování služebního platu, umožňuje-li to výkon službyvýkon služby, předá ministerstvo vojákovi doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách služebního platu a o provedených srážkách. V ostatních případech tak služební orgán učiní v nejbližším vhodném termínu. Na žádost vojáka mu služební orgán umožní nahlédnout do dokladů, na jejichž základě byl služební plat vypočten. § 68n (1) Vojákovi lze ve výjimečném případě vyplatit služební plat v hotovosti. Voják může písemně zmocnit k přijetí služebního platu v hotovosti jinou fyzickou osobu. (2) Vojákovi vyslanému do zahraniční operacezahraniční operace lze na jeho žádost vyplatit v hotovosti zálohu na příplatek za službu v zahraničí, a to i v cizí měně. (3) Vojákovi s pravidelným místem výkonu službyvýkonu služby v zahraničí lze s jeho souhlasem poskytovat služební plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankoubankou kurz devizového trhu. (4) Pro přepočet služebního platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro první den v měsíci, za který služební plat náleží. (5) Vojákovi lze na jeho žádost po povolání do služebního poměru vyplatit přiměřenou zálohu na služební plat, a to i v hotovosti, která se zúčtuje v nejbližším pravidelném termínu výplaty služebního platu. Výplatu zálohy povoluje služební orgán. § 68o Srážky ze služebního platu (1) Srážky ze služebního platu lze provést jen na základě dohody o srážkách ze služebního platu. Dále lze ze služebního platu srazit a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, c) pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté vojákovi k plnění služebních úkolů, e) zálohu na služební plat, kterou je voják povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání tohoto platu, f) částku postiženou výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo exekuceexekuce vedené soudním exekutorem, správním úřadem, služebním orgánem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem, g) částku náborového nebo jiného příspěvku, která byla vojákovi vyplacena v souvislosti s povoláním do služebního poměru, a kterou je voják povinen vrátit, h) částku přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory, pokud je voják povinen tyto přeplatky vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, nebo i) částku přeplatku podle § 68k odst. 5. (2) Pořadí a podmínky srážek ze služebního platu se určí podle zákoníku práce. § 68p Vrácení služebního platu (1) Voják je povinen vrátit služební plat vyplacený za dobu řádné dovolené nebo za její část, na niž ztratil nárok nebo na niž mu nárok nevznikl. (2) Jestliže se dodatečně prokáže, že voják zemřel v době, kdy byl v zajetízajetí nebo se stal po dobu vyslání do zahraniční operacezahraniční operace nezvěstným, nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo o zběhnutí, již vyplacený služební plat nebo jeho část se nevrací. § 68q Informační systém o služebním platu (1) Informační systém o služebním platu je neveřejným informačním systémem veřejné správy, jehož účelem je shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o prostředcích na služební platy, o průměrných služebních platech vojáků a jejich osobních údajíchosobních údajích, které ovlivňují výši služebního platu. (2) Správcem informačního systému o služebním platu je Ministerstvo financí. (3) Ministerstvo zapisuje údaje do informačního systému o služebním platu v rozsahu a způsobem, který stanoví vláda nařízením. (4) Uživatelem informačního systému o služebním platu využívajícím údaje v něm zapsané je Ministerstvo práce a sociálních věcí a Český statistický úřad. § 68r Průměrný služební plat Je-li potřebné zjistit průměrný služební plat vojáka, použijí se přiměřeně příslušná ustanovení zákoníku práce o průměrném výdělku s tím, že k příplatku za službu v zahraničí a služebnímu platu za nevyčerpanou řádnou dovolenou se nepřihlíží. HLAVA II NÁBOROVÝ, KVALIFIKAČNÍ A STABILIZAČNÍ PŘÍSPĚVEK § 69 (1) Vojákovi lze při povolání do služebního poměru přiznat náborový příspěvek, absolvoval-li jiné než vojenské nebo policejní střední a vysoké školy nebo splnil-li povinnost k náhradě nákladů za studium vojenských nebo policejních škol, které absolvoval. Náborový příspěvek lze poskytnout ve výši od 30 000 do 250 000 Kč podle dosaženého vzdělání a doby trvání služebního poměru. (2) Náborový příspěvek lze vojákovi přiznat, pokud se zaváže vrátit vyplacený náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část, zanikne-li jeho služební poměr před uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru podle § 18 písm. c) a d) nebo podle § 19 odst. 1 písm. f) až o). (3) V případě, že voják vrátil náborový příspěvek nebo jeho poměrnou část, lze mu při opětovném povolání do služebního poměru poskytnout náborový příspěvek až do výše vráceného náborového příspěvku nebo jeho poměrné části. Získal-li voják před opětovným povoláním do služebního poměru vysokoškolské vzdělání, lze mu poskytnout náborový příspěvek ve výši stanovené pro náborový příspěvek za vysokoškolské vzdělání. (4) O poskytnutí náborového příspěvku rozhoduje služební orgán, který je oprávněný rozhodovat o povolání do služebního poměru. (5) Z přiznaného náborového příspěvku se vojákovi vyplácí 20 % po 6 měsících trvání služebního poměru, nejdříve však po uplynutí zkušební doby, 30 % po 12 měsících trvání služebního poměru a 50 % po 24 měsících trvání služebního poměru. § 70 Ministerstvo stanoví vyhláškou výši náborového příspěvku podle dosaženého vzdělání a stanovené doby trvání služebního poměru. § 70a (1) Je-li voják služebně zařazen na služební místo, pro které je stanoven vyšší stupeň vzdělání a voják tento vyšší stupeň dosáhl v průběhu služebního poměru, aniž s ním byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání podle § 60, lze mu jednorázově přiznat kvalifikační příspěvek. Pro kvalifikační příspěvek se použije § 69 odst. 2 obdobně. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši kvalifikačního příspěvku podle dosaženého vzdělání. § 70b (1) Za každý ukončený kalendářní měsíc služby náleží vojákovi stabilizační příspěvek ve výši 7 000 Kč. (2) Nekonal-li voják službu po celý kalendářní měsíc, má nárok na stabilizační příspěvek pouze za podmínek stanovených pro poskytování služebního platu podle § 68h, po dobu prvního měsíce dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo po dobu 12 měsíců od počátku dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, které voják utrpěl při výkonu službyvýkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon službyvýkon služby, není-li dále stanoveno jinak. (3) Vojákům, kteří konají službu ve speciální odbornosti a služba v této odbornosti je nezbytná pro plnění úkolů ozbrojených sil, Vojenské policie nebo Vojenského zpravodajství, může být stabilizační příspěvek navýšen až do výše čtyřnásobku částky uvedené v odstavci 1. (4) Stabilizační příspěvek vojákovi nepřísluší a) po dobu, kdy se připravuje k výkonu službyvýkonu služby studiem nebo výcvikemvýcvikem, nebo b) za kalendářní měsíc, ve kterém měl voják alespoň den neomluvené nepřítomnosti ve službě. (5) Pro splatnost a výplatu stabilizačního příspěvku se použijí § 68l až 68n. (6) Seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných pro plnění úkolů ozbrojených sil a Vojenské policie a výši stabilizačního příspěvku podle odstavce 3 stanoví vláda nařízením. Seznam speciálních odborností a vykonávaných činností nezbytných pro plnění úkolů Vojenského zpravodajství stanoví ministr. HLAVA III CESTOVNÍ A JINÉ NÁHRADY § 71 Vymezení pojmů (1) Služební cestouSlužební cestou se rozumí doba od nástupu vojáka na cestu k plnění služebních úkolů do jiného místa, než je jeho stanovené místo výkonu službystanovené místo výkonu služby, včetně doby plnění úkolů v místě, které je cílem služební cestyslužební cesty, do návratu vojáka z cesty. (2) Zahraniční služební cestouZahraniční služební cestou se pro účely tohoto zákona rozumí doba služební cestyslužební cesty podle odstavce 1 z České republiky do zahraničí, ze zahraničí do České republiky a doba služební cestyslužební cesty v zahraničí. (3) Stanoveným místem výkonu službyStanoveným místem výkonu služby se rozumí všechny prostory, objekty a zařízení, v nichž voják trvale vykonává službu.20) (4) Místem trvalého pobytu vojáka se rozumí obec, v níž je voják hlášen k trvalému pobytu.21) (5) Za rodinu vojáka se pro účely tohoto zákona považují, žijí-li s vojákem ve společné domácnosti, jeho manželka (manžel) nebo družka (druh) a nezaopatřené děti, a to vlastní děti, osvojené děti nebo děti svěřené do pěstounské péče nebo výchovy. Pro účely tohoto zákona se za nezaopatřené dítě považuje dítě vymezené zvláštním právním předpisem.22a) K družce (druhovi) se jako k osobě posuzované podle věty první přihlíží, jen žije-li s vojákem v domácnosti nepřetržitě alespoň 3 měsíce a je-li přihlášena (přihlášen) na adrese vojáka k trvalému pobytu.22b) (6) Obcí výkonu službyObcí výkonu služby se rozumí území obceobce,22c) na kterém je dislokován vojenský objekt, vojenský útvar nebo vojenské zařízení, v němž má voják místo výkonu službyvýkonu služby. (7) Jízdními výdajiJízdními výdaji se rozumí výdaje za místní hromadnou dopravu, jízdenku, letenku, místenku a za použití lůžkového nebo lehátkového vozu a za použití vlaku vyšší kvality. § 72 Náhrady při služebních cestách a odvelení (1) Při služební cestěslužební cestě vojákovi náleží a) stravné, b) náhrada prokázaných jízdních výdajůjízdních výdajů, c) náhrada prokázaných výdajů za ubytování, d) náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů, e) náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů za cesty do místa trvalého pobytu vojáka nebo do jiné obceobce pobytu jeho rodiny předem dohodnutého mezi nadřízeným a vojákem a zpět, je-li to hospodárnější a trvá-li služební cestaslužební cesta více než 7 po sobě následujících kalendářních dnů, a to jednou týdně. (2) Náhrady při služební cestěslužební cestě náležejí i při odvelení; při odvelení do zahraničí náležejí jako při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě. (3) Vojákovi, s nímž byla uzavřena dohoda o zvýšení nebo rozšíření vzdělání, s výjimkou prezenčního studia, nebo vojákovi vyslanému do rekvalifikačního kurzu náležejí náhrady podle odstavce 1. Stravné náleží za dny účasti na studijních soustředěních nebo konzultacích a za dny konání zkoušek v jiné obciobci, než je jeho stanovené místo výkonu službystanovené místo výkonu služby nebo místo trvalého pobytu. Při zvýšení nebo rozšíření vzdělání náleží náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů podle odstavce 1 písm. b) a e), jen je-li vojákovi poskytnuto studijní volno. § 73 Stravné (1) Za každý den služební cestyslužební cesty náleží vojákovi stravné ve výši stanovené zvláštním právním předpisem.23) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši stravného v rámci rozpětí stanoveného zvláštním právním předpisem.23) (2) Je-li vojákovi vyslanému na služební cestuslužební cestu, která trvá méně než 5 hodin, znemožněno ze služebních důvodů stravovat se obvyklým způsobem, může se mu poskytnout stravné až do výše nejnižší částky stravného uvedené ve zvláštním právním předpisu.23) (3) Stravné nenáleží vojákovi, kterému je na služební cestěslužební cestě zabezpečeno bezplatné stravování. Bylo-li bezplatné stravování zabezpečeno částečně, stravné se úměrně krátí, a to při poskytnutí snídaně o 20 %, oběda o 40 % a večeře o 40 %. (4) Vojákovi vyslanému na služební cestuslužební cestu do místa jeho trvalého pobytu nebo do místa trvalého pobytu jeho rodiny na dobu delší než jeden kalendářní den náleží stravné pouze za dobu výkonu službyvýkonu služby. § 74 Náhrada prokázaných jízdních výdajů (1) Vojákovi náleží náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů za cestu mezi místem, které mu bylo stanoveno jako místo nástupu služební cestyslužební cesty, a místem, do něhož byl vyslán k plnění služebních úkolů, a poté místem ukončení služební cestyslužební cesty. (2) Nemohl-li se voják ubytovat v místě, do něhož byl vyslán, náleží mu též náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů za cesty vykonané do místa, v němž se ubytoval, a zpět. (3) Při jízdě vlakem nad vzdálenost 50 km jedním směrem se hradí příplatek za vlak vyšší kvality, při vzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem se hradí jízdní výdajejízdní výdaje za první vozovou třídu a při jízdě autobusem jízdní výdajejízdní výdaje včetně místenky. (4) Náhrada jízdného za použití lůžkového nebo lehátkového vozu první nebo druhé třídy náleží vojákovi při splnění podmínky ujetí vzdálenosti nejméně 201 km pouze tehdy, trvala-li cesta alespoň 4 hodiny v době mezi 22. a 6. hodinou a po jejím ukončení bezprostředně následoval výkon službyvýkon služby. (5) Při služební cestěslužební cestě, kdy vojákovi náleží náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů podle § 72 odst. 1 písm. e), se poskytuje náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů ve výši prokázaných jízdních výdajůjízdních výdajů za druhou vozovou třídu osobního vlaku nebo za autobus. Příplatek za vlak vyšší kvality nebo náhrada za použití autobusu včetně místenky náleží při vzdálenosti nejméně 101 km jedním směrem a dále náleží jízdní výdajejízdní výdaje za místní hromadnou dopravu při přestupu z jednoho hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy na jiný. Použije-li voják po předchozím souhlasu nadřízeného k cestě do místa svého trvalého pobytu nebo do jiné obceobce pobytu jeho rodiny, na kterém se předem s nadřízeným dohodl, a zpět jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu náhrada ve výši jízdních výdajůjízdních výdajů, které by mu náležely při použití vlaku nebo autobusu dálkové přepravy. § 75 Náhrada prokázaných výdajů za ubytování Při služební cestěslužební cestě náleží vojákovi náhrada výdajů v prokázané výši za ubytování, a) nebylo-li mu ve vojenských ubytovacích zařízeních poskytnuto bezplatné ubytování, nebo b) nepoužil-li při cestě v noci lůžkový nebo lehátkový vůz a byl-li nucen se v téže noci ubytovat z důvodu časného příjezdu nebo pozdního odjezdu. § 76 Náhrady za používání silničních motorových vozidel při služebních cestách (1) Použije-li voják při služební cestěslužební cestě se souhlasem nadřízeného jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu za každý 1 km jízdy sazba základní náhrady ve výši podle zvláštních právních předpisů24) a náhrada za spotřebované pohonné hmoty. (2) Náhrada výdajů za pohonné hmoty náleží vojákovi podle cen pohonných hmot prokázaných dokladem, který se datem shoduje s datem služební cestyslužební cesty. Neprokáže-li voják cenu pohonné hmoty, vypočte se výše náhrad z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem.24a) Spotřeba pohonné hmoty se vypočte aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu vozidla nebo osvědčení o registraci vozidla. Pokud technický průkaz vozidla ani osvědčení o registraci vozidla tyto údaje neobsahuje, náleží vojákovi náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen prokáže-li spotřebu pohonných hmot technickým průkazem vozidla nebo osvědčením o registraci vozidla shodného typu se shodným objemem válců. (3) Voják je povinen prokázat technickým průkazem vozidla nebo osvědčením o registraci vozidla, které má být použito při služební cestěslužební cestě, o jaký druh vozidla se jedná a jakou spotřebu pohonných hmot stanovil výrobce. (4) Nadřízený může s vojákem předem dohodnout též poskytování náhrady za použití jiného než služebního silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy s výjimkou letenky. § 77 Náhrady při přeložení a při povolání do služebního poměru (1) Při přeložení náleží vojákovi náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů z místa bydliště, popřípadě z dosavadního místa výkonu službyvýkonu služby do místa přeložení. Vojákovi náleží náhrada v rozsahu jako při služební cestěslužební cestě. (2) Vojákovi, který vykonává službu mimo místo bydliště, náleží po dobu, kdy dojíždí k výkonu službyvýkonu služby z obceobce bydliště do obce výkonu službyobce výkonu služby, náhrada prokázaných jízdních výdajůjízdních výdajů. Náhrada se poskytuje v rozsahu stanoveném v § 74 odst. 5 za každý den, ve kterém voják konal službu, nejvýše však ve výši denní částky stravného při služební cestěslužební cestě; nedojíždí-li voják denně, náleží mu náhrada nejvýše pětkrát měsíčně každým směrem. Má-li voják více bydlišť, určí si pro účely náhrady jízdních výdajůjízdních výdajů jedno z nich. Jestliže má bydliště v zahraničí, poskytuje se mu náhrada jízdních výdajůjízdních výdajů jen za dopravu uskutečněnou na území České republiky. (3) Vojákovi zařazenému v hodnostním sboru čekatelů a vojákovi, kterému bylo určeno pravidelné místo výkonu službyvýkonu služby v zahraničí, náhrada podle odstavce 2 nenáleží. (4) Náhrada podle odstavce 2 se poskytuje měsíčně a vyplácí se bezhotovostně spolu se služebním platem v pravidelném termínu jeho výplaty. Výše náhrady se určí podle nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti mezi místem bydliště a místem výkonu službyvýkonu služby, a to vždy jen pro území České republiky. Výši jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti a postup pro určení nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti stanoví ministerstvo vyhláškou. (5) Pro účely náhrad podle odstavců 1 až 4 se obdobně jako přeložení posuzuje i povolání do služebního poměru. Náhrady při zahraničních služebních cestách § 79 (1) Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě náleží vojákovi náhrady podle § 72 odst. 1 písm. b) až d). (2) Vojákovi s pravidelným místem výkonu službyvýkonu služby v zahraničí náleží za dny cesty z České republiky do pravidelného místa výkonu službyvýkonu služby v zahraničí a zpět a při služebních cestáchslužebních cestách v zahraničí náhrady jako při zahraničních služebních cestáchzahraničních služebních cestách. Pokud s vojákem se souhlasem nadřízeného cestuje jeho rodinný příslušník, lze vojákovi poskytnout též náhrady prokázaných jízdních, ubytovacích a nutných vedlejších výdajů, které vznikly tomuto rodinnému příslušníkovi. Vojákovi s pravidelným místem výkonu službyvýkonu služby v zahraničí nenáleží stravné za dobu služební cestyslužební cesty na území České republiky a v zemi, kde má stanovené pravidelné místo výkonu službyvýkonu služby. (3) Voják s pravidelným místem výkonu službyvýkonu služby v zahraničí má nárok na stejné náhrady jako zaměstnanci rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, které jsou stanovené zvláštním právním předpisem.25) Základ pro určení měsíční výše náhrady zvýšených životních nákladů stanoví pro jednotlivé hodnosti služební orgán v rozmezí 10 % až 50 % ze služebního platu určeného vojákovi bez příplatku za službu v zahraničí. Pro splatnost a výplatu této náhrady se použijí § 68l, § 68m odst. 2 až 4 a § 68n. § 80 Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě lze dohodnout s vojákem poskytování náhrad za cesty k návštěvě rodiny, jejich rozsah a výši. § 81 (1) Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě přísluší vojákovi stravné v cizí měně; na žádost vojáka může být vyplaceno stravné v českých korunách nebo v jiné cizí volně směnitelné měně s tím, že se pro přepočet použije kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro den, ve kterém je vyplacena záloha. Nebyla-li záloha poskytnuta, použije se pro přepočet kurz vyhlášený Českou národní bankoubankou pro den nástupu zahraniční služební cestyzahraniční služební cesty. (2) Výši základních sazeb stravného v cizí měně stanoví zvláštní právní předpis.24) (3) Trvá-li zahraniční služební cestazahraniční služební cesta v kalendářním dni 12 a méně hodin, poskytne se stravné v cizí měně ve výši, která se určí násobkem dvanáctiny poloviční výše základní sazby stravného v cizí měně a počtu celých hodin zahraniční služební cestyzahraniční služební cesty strávených mimo území České republiky. Za dobu zahraniční služební cestyzahraniční služební cesty strávenou mimo území České republiky, která trvá méně než 1 hodinu, stravné v cizí měně nenáleží. (4) Při poskytnutí bezplatného stravování stravné nenáleží. Při poskytnutí částečného bezplatného stravování se stravné podle odstavce 1 úměrně krátí stejným způsobem jako podle § 73. § 82 Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě lze poskytnout vedle stravného kapesné v cizí měně do výše 40 % stravného stanoveného podle § 81 odst. 1 a 2. § 83 Za použití jiného než služebního silničního motorového vozidla při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě náleží vojákovi z povolání základní náhrada podle § 76 odst. 1 a náhrada výdajů za pohonné hmoty podle § 76 odst. 2 a 3. Náhrada za pohonné hmoty v cizí měně náleží za kilometry ujeté v zahraničí nad 350 km. § 84 (1) Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě náleží za dobu služební cestyslužební cesty na území České republiky stravné v české měně v rozsahu a za podmínek stanovených v § 73. (2) Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě je rozhodnou dobou pro vznik nároku na náhrady poskytované v cizí měně doba přechodu české státní hranice a při letecké přepravě odlet a přílet letadla podle letového řádu. Společná ustanovení k cestovním a jiným náhradám § 85 Kde tento zákon požaduje při služební cestěslužební cestě prokázání výdajů, a voják je neprokáže, může mu nadřízený poskytnout náhrady v jím uznané výši s přihlédnutím k podmínkám cesty s výjimkou náhrady výdajů za pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem.24) § 86 (1) Požádá-li voják o poskytnutí zálohy na náhrady při služební cestěslužební cestě, musí mu být tato záloha do výše předpokládané náhrady poskytnuta. (2) Při zahraniční služební cestězahraniční služební cestě musí být vojákovi záloha poskytnuta v cizí měně v rozsahu a ve výši podle předpokládané doby trvání a podmínek zahraniční pracovní cesty. Zálohu v cizí měně lze vojákovi poskytnout též zapůjčením služební platební karty. (3) Voják je povinen do 10 pracovních dnů po dni ukončení služební cestyslužební cesty předložit nadřízenému, který ho na služební cestuslužební cestu vyslal, písemné doklady potřebné k vyúčtování služební cestyslužební cesty a též vrátit nevyúčtovanou zálohu. (4) Vyúčtování služební cestyslužební cesty vojáka a uspokojení jeho nároků musí být provedeno do 14 pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů. § 87 Pokud čas strávený na služební cestěslužební cestě jinak než plněním služebních úkolů spadá do doby služby vojáka, považuje se za dobu zameškanou pro překážky ve službě. Za tuto dobu se služební plat vojákovi nekrátí. § 87a Nárok na cestovní a jiné náhrady nevzniká vojákovi vyslanému k výkonu službyvýkonu služby v zahraničí, pokud mu jsou poskytovány z prostředků mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu. § 88 Výše částek, výše náhrady při denním dojíždění a sazeb stravného se zaokrouhlují na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru. § 88a Cestovní a jiné náhrady podle § 71 až 89 lze paušalizovat. Při výpočtu paušální částky vychází služební orgán z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování náhrad vojákovi nebo skupině vojáků. Pokud se změní podmínky, za nichž byla paušální částka stanovena, je služební orgán povinen tuto částku přezkoumat a upravit. § 88b Voják, který je vyslán na zahraniční služební cestuzahraniční služební cestu nebo k výkonu službyvýkonu služby do zahraničí po dobu přesahující 4 po sobě jdoucí týdny, musí být předem písemně informován o měně, ve které mu bude vyplácen služební plat, o náhradách, příplatcích, popřípadě jiných plněních poskytovaných v souvislosti se zahraniční služební cestouzahraniční služební cestou nebo vysláním k výkonu službyvýkonu služby do zahraničí a o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn jeho návrat. § 89 Ministerstvo stanoví vyhláškou výši a postup při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení. HLAVA IV PROVIANTNÍ, VÝSTROJNÍ A PŘEPRAVNÍ NÁLEŽITOSTI § 90 Proviantní náležitosti (1) Voják má při nepřetržité službě, která trvá alespoň 24 hodin, nebo při výkonu zvláštních profesí a činností nárok na poskytnutí bezplatného stravování. Nelze-li poskytnout bezplatné stravování, má voják nárok na náhradu v penězích. (2) Pokud se při služební cestěslužební cestě poskytuje vojákovi místo bezplatného stravování náhrada v penězích, má voják nárok pouze na stravné nebo na náhradu v penězích, a to podle toho, co je pro něho výhodnější. § 91 Výstrojní náležitosti (1) Voják má nárok na výstrojní náležitostivýstrojní náležitosti. (2) Výstrojními náležitostmiVýstrojními náležitostmi se rozumí vojenská výstroj a služby, které se bezplatně poskytují k zabezpečení povinnosti vojáka v době výkonu službyvýkonu služby nosit vojenský stejnokroj. Nelze-li poskytnout výstrojní náležitostivýstrojní náležitosti podle věty první, má voják nárok na náhradu v penězích. Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. c) nebo d) anebo podle § 19 odst. 1 písm. f) až m) a o) před uplynutím 2 let ode dne vzniku služebního poměru, je povinen ministerstvu nahradit v penězích poměrnou část nákladů za vydanou vojenskou výstroj; do doby 2 let se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 2 písm. b) až i). Výše peněžité náhrady se vypočítá jako součin měsíční peněžní výše nákladů na vojenskou výstroj a počtu neodsloužených měsíců. (3) Voják nemá nárok na výstrojní náležitostivýstrojní náležitosti po dobu určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. b), d) až i). (4) Neprokáže-li se podezření ze závažného porušení služebních povinností nebo ze spáchání trestného činutrestného činu podle § 9 nebo pominou-li důvody vazby podle § 10 odst. 2 písm. i), poskytují se výstrojní náležitostivýstrojní náležitosti za tuto dobu zpětně. Na zpětné poskytnutí výstrojních náležitostívýstrojních náležitostí podle § 10 odst. 2 písm. h) má voják nárok, pokud po ukončení dispozice pokračuje jeho služební zařazení. (5) Nárok na výstrojní náležitostivýstrojní náležitosti podle odstavce 1 zaniká, je-li vojákovi služební poměr přerušen podle § 11. § 92 Přepravní náležitosti (1) Ministerstvo poskytuje vojákovi bezplatně přepravu při cestě na preventivní nebo mimořádnou rehabilitaci a na léčebnou péči, při přestěhování v důležitém zájmu služby, a to i pro příslušníky domácnosti, kteří se stěhují spolu s ním, a pro přestěhování bytového zařízení, jednou v kalendářním roce při cestě na řádnou dovolenou a při společné rekreaci nebo rekreačním pobytu i jeho manželce a nezaopatřeným dětem. Při zániku služebního poměru podle § 18 písm. a), h), i) a j) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), h) a k) se poskytuje vojákovi bezplatná přeprava do místa trvalého pobytu nebo hraničního přechodu na území České republiky. (2) Nelze-li poskytnout bezplatnou přepravu, má voják nárok na náhradu prokázaných jízdních výdajůjízdních výdajů v penězích. Použije-li voják po předchozím souhlasu nadřízeného k cestě podle odstavce 1 jiné než služební silniční motorové vozidlo, náleží mu náhrada ve výši jízdních výdajůjízdních výdajů, které by mu náležely při použití vlaku nebo autobusu dálkové přepravy. § 93 Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob zabezpečování bezplatného stravování, výstrojních a přepravních náležitostí a peněžitou výši nákladů na vojenskou výstroj. HLAVA V ZDRAVOTNÍ PÉČE, ZDRAVOTNÍ SLUŽBY, ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ A NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ § 94 Zdravotní služby (1) Rozsah zdravotních služeb a podmínky jejich poskytování ve své působnosti organizuje, řídí a kontroluje ministerstvo s využitím své působnosti podle zákona o zdravotních službách. V zájmu ochrany zdraví osob a vojenských kolektivů může ministerstvo nařizovat mimořádné preventivní prohlídky a protiepidemická opatření, včetně očkování, diagnostických zkoušek a léčení přenosných nebo jinak společensky závažných onemocnění, izolace a karanténních opatření. (2) Zdravotní služby poskytuje vojákům stát zpravidla prostřednictvím poskytovatelů zdravotních služeb, kterým ministerstvo udělilo oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních jím zřízených (dále jen „vojenský poskytovatel“), a nejsou-li, u jiných poskytovatelů zdravotních služeb na základě smlouvy o poskytování zdravotních služeb vojákům uzavřené se zdravotní pojišťovnou stanovenou zákonem o veřejném zdravotním pojištění26). Registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb je vojenský poskytovatel ambulantní péče v oboru všeobecného praktického lékařství, a není-li zřízen, jiný poskytovatel zdravotních služeb, se kterým Vojenská zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o zajišťování zdravotních služeb. Ambulantní nebo lůžkovou zdravotní péči poskytuje poskytovatel zdravotních služeb, kterého určí poskytovatel zdravotních služeb, který poskytl zdravotní služby podle věty první. Poskytovatele zdravotních služeb lze volit jen z poskytovatelů zdravotních služeb uvedených ve větě první nebo druhé; to se nevztahuje na případy poskytnutí neodkladné péče a na volbu poskytovatele ambulantní péče v oborech, které stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Ministerstvo může určit, že vybraní vojenští poskytovatelé uskutečňují také související výzkumnou nebo vývojovou činnost a na jimi provozovaných odborných pracovištích se provádí také klinická a praktická výuka v akreditovaných studijních programech všeobecného lékařství, zubního lékařství a farmacie a v akreditovaných studijních programech a vzdělávacích programech nelékařských zdravotnických oborů; zdravotnické zařízení takového vojenského poskytovatele je vojenskou fakultní nemocnicí. (4) Podmínky poskytování zdravotních služeb vojenskými poskytovateli, včetně jejich poskytování při plnění úkolů ministerstva v zahraničních operacíchzahraničních operacích a při krizových situacích54) na území České republiky, obory ambulantní péče, u kterých voják z povolání může uplatnit svobodnou volbu jejich poskytovatele, a podmínky organizace plnění úkolů vojenských fakultních nemocnic stanoví ministerstvo vyhláškou. § 95 Zdravotní pojištění Voják je pojištěn u zdravotní pojišťovny podle zvláštního právního předpisu.26) § 96 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění vojáků upravuje zvláštní právní předpis19a). § 97 Preventivní rehabilitace (1) Voják má nárok na poskytnutí preventivní rehabilitace v trvání 14 kalendářních dnů v kalendářním roce k upevnění zdravotního stavu, trval-li jeho služební poměr alespoň 10 let, nebo po dosažení věku 35 let anebo v závislosti na služebním zařazení, které musí trvat alespoň jeden rok. (2) Na základě doporučení poskytovatele zdravotních služeb má voják nárok na poskytnutí preventivní rehabilitace formou lázeňské léčebně rehabilitační péče spojené s částí řádné dovolené i před dosažením věku stanoveného v odstavci 1. Trvá-li preventivní rehabilitace formou lázeňské léčebně rehabilitační péče déle než 14 kalendářních dnů, má voják nárok na udělení navazující části řádné dovolené nebo udělení dovolené bez nároku na peněžní náležitosti, pokud již řádnou dovolenou v kalendářním roce vyčerpal. (3) Při souběhu nároku na preventivní rehabilitaci a nároku na zvláštní dovolenou v témže kalendářním roce poskytne se vojákovi pouze preventivní rehabilitace. (4) Náklady spojené s preventivní rehabilitací hradí ministerstvo. (5) Vojákovi, který vykonává službu v zahraničí, se preventivní rehabilitace neposkytuje. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou okruh služebních zařazení pro poskytování preventivní rehabilitace. § 97a Mimořádná rehabilitace (1) Vojákovi, který konal službu v zahraniční operacizahraniční operaci po dobu nejméně 90 dnů vcelku, může být poskytnuta mimořádná rehabilitace v trvání 14 kalendářních dnů v kalendářním roce k upevnění zdravotního stavu. (2) Mimořádná rehabilitace se poskytuje na žádost vojáka tak, aby byla zahájena nejpozději do 60 kalendářních dnů ode dne návratu ze zahraniční operacezahraniční operace. (3) Při souběhu mimořádné rehabilitace a nároku na preventivní rehabilitaci v témže kalendářním roce se poskytne vojákovi pouze preventivní rehabilitace. Při souběhu mimořádné rehabilitace a nároku na zvláštní dovolenou v témže kalendářním roce se poskytne vojákovi pouze mimořádná rehabilitace. (4) Mimořádnou rehabilitaci organizuje a náklady s ní spojené hradí ministerstvo. ČÁST ŠESTÁ BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY § 98 Povinnosti nadřízených (1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby zajišťují služební orgány. Služební orgány jsou povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby s ohledem na rizika spojená s možným ohrožením jejich života a zdraví (dále jen „rizika“) a přijímat opatření k prevenci rizikprevenci rizik; tato povinnost se vztahuje též na další fyzické osoby, které se s jejich vědomím zdržují v prostorech, za které odpovídají. (2) Prevencí rizikPrevencí rizik se rozumí všechna opatření, která směřují k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby, a opatření, jejichž cílem je předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat jejich působení. Služební orgány jsou povinny rizika vyhledávat, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Za tím účelem jsou povinny pravidelně kontrolovat bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby. (3) Při přijímání a provádění technických, technologických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizikprevenci rizik vycházejí služební orgány ze všeobecných preventivních zásad, kterými jsou a) omezování vzniku rizik, b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, c) přizpůsobování podmínek výkonu službyvýkonu služby potřebám vojáků s cílem omezit působení negativních vlivů výkonu službyvýkonu služby na jejich zdraví, d) plánování při provádění prevence rizikprevence rizik. (4) Služební orgány jsou dále povinny a) zajistit vojákům školení o právních předpisech a interních normativních aktech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby, pravidelně ověřovat jejich znalost, vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování, b) zajistit vojákům podle potřeb vykonávané služby ve vhodných intervalech dostatečné a přiměřené informace a interní normativní akty o bezpečnosti a ochraně zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby; těhotné vojákyně, vojákyně do konce devátého měsíce po porodu a vojákyně, které kojí, informovat o rizicích spojených s výkonem službyvýkonem služby a o opatřeních k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví, c) vést evidenci o školeních, informacích a interních normativních aktech k bezpečnosti a ochraně zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby, d) přijmout nezbytná opatření pro první pomoc, e) nepřipustit, aby voják vykonával službu, jejíž výkon by neodpovídal jeho zdravotní způsobilosti, f) zajistit dodržování zákazu kouření stanoveného zvláštními právními předpisy,27a) g) přizpůsobovat těhotným a kojícím vojákyním prostory pro jejich odpočinek, h) zajistit vedení a ukládání zdravotní a jiné dokumentace o služebních, popřípadě pracovních úrazech a nemocech z povolání, i) poskytovat vojákům osobní ochranné prostředky, jestliže to vyžaduje výkon službyvýkon služby, udržovat je v použivatelném stavu a provádět kontrolu jejich používání, j) poskytovat vojákům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, jestliže to vyžaduje výkon službyvýkon služby. (5) Náklady spojené s péčí o bezpečnost a ochranu zdraví vojáků při výkonu službyvýkonu služby hradí ministerstvo. § 99 Povinnosti vojáka Voják je zejména povinen a) používat při výkonu službyvýkonu služby předepsaná ochranná zařízení a prostředky, b) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky50) ve vojenských objektech, a v době služby i mimo ně, nenastupovat pod jejich vlivem do služby, a podrobit se zjištěním, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, c) nekouřit ve vojenských objektech, s výjimkou vyhrazených prostor, d) účastnit se školení a výcvikuvýcviku, které se konají v zájmu zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu službyvýkonu služby, a podrobit se zkouškám ze znalostí předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při výkonu službyvýkonu služby a preventivním lékařským prohlídkám, stanoveným zvláštním právním předpisem,28) e) včas oznamovat nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví při výkonu službyvýkonu služby. § 100 Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při výkonu služby Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při výkonu službyvýkonu služby provádí ministerstvo. ČÁST SEDMÁ NÁHRADA ŠKODY HLAVA I ODPOVĚDNOST VOJÁKA ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU STÁTU Obecná odpovědnost § 101 (1) Voják odpovídá státu za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením svých povinností při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. (2) Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany státu, odpovědnost vojáka se poměrně omezí. (3) Zavinění vojáka prokazuje nadřízený, s výjimkou případů uvedených v § 104 a 106. § 102 Počínal-li si voják při plnění služebního úkolu způsobem přiměřeným okolnostem a povaze v době plnění služebního úkolu, neodpovídá za škodu, kterou způsobil a) při zvlášť náročném výcvikuvýcviku, při výcvikuvýcviku v náročném nebo nepřístupném terénu anebo za nepříznivých povětrnostních podmínek, b) při záchranných pracích nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo při likvidaci následků pohromy, c) v rámci plnění služebního úkolu ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména při účasti na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích, d) při jiném plnění služebního úkolu, který vyplývá z rizika řádného výkonu službyvýkonu služby, e) při odvracení nebezpečí, které hrozilo životu nebo zdraví, nebo škody, která hrozila majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal, anebo f) ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky. § 103 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody Na vojákovi, který vědomě nezakročil proti hrozící škodě nebo neohlásil hrozící škodu, může nadřízený požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla způsobena státu, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, nelze-li škodu nahradit jinak. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti, k výši a povaze škody. Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je voják povinen vyúčtovat § 104 (1) Ministr může stanovit služební zařazení, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření dohody o hmotné odpovědnosti. (2) Převzal-li voják na základě dohody o hmotné odpovědnosti odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování, odpovídá za vzniklý schodek. V dohodě se může s vojákem současně ujednat, že bude-li vykonávat službu s více vojáky, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, odpovídá s nimi za schodek společně. (3) Dohoda o hmotné odpovědnosti se musí uzavřít písemně, jinak je neplatná. (4) Voják se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě zčásti, prokáže-li, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. § 105 (1) Voják, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti, může od ní odstoupit při změně služebního zařazení, nebo pokud nadřízený v přiměřené době, nejdéle však v době do jednoho měsíce od obdržení jeho písemného upozornění, neodstraní nebo nezabezpečí odstranění závady při výkonu službyvýkonu služby, která brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné hmotné odpovědnosti může voják od dohody odstoupit, je-li na pracoviště služebně zařazen jiný voják nebo jiný nadřízený. Odstoupení od dohody o hmotné odpovědnosti musí být písemné. (2) Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem zániku služebního poměru nebo dnem doručení odstoupení od této dohody. § 106 Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů Voják odpovídá za ztrátu vojenského materiálu29) a jiných předmětů, které mu byly svěřeny proti písemnému potvrzení. Této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že ztrátu nezavinil. Rozsah náhrady škody § 107 (1) Voják, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže ji neodčiní uvedením do předchozího stavu. (2) Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti a při nesplnění povinnosti k odvrácení škody nesmí přesáhnout u jednotlivého vojáka čtyřapůlnásobek jeho průměrného služebního platu.30) Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena a) na svěřených hodnotách, které je voják povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů, b) po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek.31) (3) Odpovídá-li za škodu několik vojáků, je každý z nich povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění, pokud však někteří nebo některý z nich způsobil škodu úmyslně, odpovídají za celou škodu. (4) Způsobil-li škodu také stát, je voják povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. § 108 (1) Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým vojákům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých služebních platů, přičemž služební plat nadřízeného a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. (2) Podíl náhrady škody stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých vojáků s výjimkou nadřízeného a jeho zástupce přesáhnout částku, která se rovná jejich průměrnému služebnímu platu30) před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celá škoda, je povinen uhradit zbytek nadřízený a jeho zástupce podle poměru svých hrubých služebních platů. (3) Zavinil-li některý ze společně odpovědných vojáků schodek nebo jeho část, hradí schodek tento voják podle míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí odpovědní vojáci všichni společně podíly určenými podle odstavců 1 a 2. § 109 Při určování výše škody na věci se vychází z její ceny v době poškození nebo ztráty. § 110 (1) Způsobil-li škodu voják z nedbalosti při dopravní nehodě, letecké nehodě nebo při ovládání vojenského plavidla, lze výši náhrady škody ve zvlášť odůvodněných případech určit nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je čtyřapůlnásobek průměrného hrubého měsíčního platu, nebo od vymáhání náhrady škody zcela upustit, došlo-li k dopravní nehodě nebo letecké nehodě anebo k nehodě při ovládání vojenského plavidla za ztížených podmínek a jde-li o první zavinění vojáka nebo o nehodu způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti nebo došlo-li při dopravní nehodě nebo letecké nehodě anebo při ovládání vojenského plavidla k vážnému poškození jeho zdraví. (2) O výši náhrady škody podle odstavce 1 rozhodne služební orgán, který by jinak rozhodoval jako odvolací orgán na návrh služebního orgánu, který by byl oprávněný rozhodnout o náhradě škody. § 111 (1) O náhradě škody rozhoduje služební orgán, pokud nedojde k dohodě o její náhradě. Dohoda o náhradě škody musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. (2) Byla-li škoda způsobena trestným činemtrestným činem, rozhodne služební orgán o povinnosti vojáka uhradit škodu jen tehdy, jestliže o ní nerozhodl soud. (3) Uhradil-li voják alespoň dvě třetiny dluhu vzniklého v důsledku jeho povinnosti k náhradě škody, lze neuhrazenou část dluhu prominout jen tehdy, dosahuje-li mimořádných kladných výsledků při výkonu službyvýkonu služby nebo odůvodňují-li to jeho tíživé sociální poměry a o prominutí požádal. O prominutí dluhu rozhoduje služební orgán. Prominout nelze dluh, který vznikl v důsledku škody, kterou voják způsobil úmyslně, po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek31), anebo došlo-li ke škodě na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů. HLAVA II ODPOVĚDNOST STÁTU ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU VOJÁKOVI § 112 Obecná odpovědnost Za škodu způsobenou vojákovi při výkonu službyvýkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon službyvýkon služby porušením právní povinnosti odpovídá stát. § 113 Odpovědnost za škodu na odložených věcech (1) Stát odpovídá za škodu na věcech, které voják odložil při výkonu službyvýkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním na určeném nebo obvyklém místě. (2) Za věci, které voják obvykle do služby nenosí a které nadřízený nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá stát jen do výše dvojnásobku minimální mzdy, kterou stanovuje zvláštní právní předpis.17) Jestliže škoda na těchto věcech byla způsobena jiným vojákem nebo jestliže nadřízený tyto věci převzal do úschovy, hradí se škoda bez omezení. (3) Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik voják neohlásil nadřízenému bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dověděl. § 114 Odpovědnost za škodu na věci Za škodu vzniklou na věci vojáka při výkonu službyvýkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním anebo při odvracení nebezpečí, které hrozí životu nebo zdraví, nebo škody, které hrozí majetku, odpovídá stát. § 115 Odpovědnost za škodu při služebních úrazech a nemocech z povolání (1) Za škodu na zdraví, kterou voják utrpěl při výkonu službyvýkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon službyvýkon služby, (dále jen „služební úraz“) odpovídá stát. (2) Za škodu způsobenou vojákovi nemocí z povolání odpovídá stát. To platí i tehdy, jestliže občan byl před zjištěním nemoci z povolání vojákem a ve služebním zařazení vykonával službu, při níž může vzniknout nemoc z povolání, kterou byl postižen. Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc, která vznikla před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání,32) a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu. § 116 Náhrady škody na zdraví Vojákovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je stát povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout a) náhradu za ztrátu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu službyvýkonu služby, b) náhradu za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby, c) náhradu za bolest, d) náhradu za ztížení společenského uplatnění, e) náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením, f) jednorázové mimořádné odškodnění, g) náhradu za věcnou škodu. § 117 Náhrada za ztrátu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu služby (1) Náhrada za ztrátu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu službyvýkonu služby vojáka činí rozdíl mezi průměrným platem30) vojáka před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo nemocí z povolání a služebním platem po dobu dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz nebo plnou výší nemocenského. (2) Náhrada podle odstavce 1 náleží i při další neschopnosti výkonu službyvýkonu služby z důvodu téhož služebního úrazu nebo nemoci z povolání; přitom se vychází z průměrného služebního platu30) vojáka před vznikem této další škody. Jestliže vojákovi před vznikem této další škody náležela náhrada za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby, poskytne se mu náhrada podle odstavce 1 do výše částky, do které by mu náležela náhrada podle § 118, kdyby nebyl neschopen výkonu službyvýkonu služby; přitom se za služební plat po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje služební plat podle § 68k nebo nemocenské. § 118 Náhrada za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu služby (1) Náhrada za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby nebo při uznání invalidity33) se poskytne vojákovi v takové výši, aby spolu s jeho příjmem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, s připočtením případného invalidního důchodu, který se poskytuje z téhož důvodu, se rovnala jeho průměrnému služebnímu platu30) před vznikem škody, nejvýše však ve výši dvacetinásobku minimální mzdy.17) Jestliže voják neměl před vznikem škody služební plat, považuje se za služební plat průměrný služební plat,30) kterého dosahují vojáci ve srovnatelném služebním zařazení. (2) Náhrada za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby náleží vojákovi i při neschopnosti z jiného důvodu, než je původní služební úraz nebo nemoc z povolání. Přitom se za služební plat po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje služební plat, z něhož se stanoví nemocenské. (3) Pro poskytnutí náhrady za ztrátu na služebním platu podle odstavce 1 občanovi, který je po zániku služebního poměru veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, se použijí příslušná ustanovení zákoníku práce obdobně. (4) Vojákovi, který bez vážných důvodů nenastoupil výkon službyvýkon služby, nebo občanovi, který po zániku služebního poměru nenastoupil práci, která mu byla zajištěna, přísluší náhrada za ztrátu na služebním platu podle předchozích odstavců pouze ve výši rozdílu mezi průměrným služebním platem30) před vznikem škody způsobené vojákovi úrazem nebo nemocí z povolání a průměrným služebním platem,30) kterého mohl ve službě nebo v práci dosáhnout. (5) Náhrada za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby náleží vojákovi nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku. To neplatí, vznikl-li služební úraz nebo nemoc z povolání při výkonu službyvýkonu služby uvedené v § 120 odst. 3. V tom případě se náhrada za ztrátu na služebním platu poskytuje bez přihlédnutí k věkovému omezení. § 119 Náhrada za bolest, náhrada za ztížení společenského uplatnění a náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením (1) Náhrada za bolest a náhrada za ztížení společenského uplatnění se poskytují jednorázově. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. (3) Na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením má nárok ten, kdo tyto náklady vynaložil. Tato náhrada se poskytuje ve výši po odpočtu nákladů na dopravu a náhrad cestovních výdajů poskytovaných podle zvláštního právního předpisu.34a) § 120 Jednorázové mimořádné odškodnění (1) Jednorázové mimořádné odškodnění ve výši šestinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo, náleží vojákovi, který se stal invalidním v prvním nebo druhém stupni následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání při a) zajišťování vojenské kázně, byl-li mu úraz způsoben úmyslným trestným činemtrestným činem, b) leteckém výcvikuvýcviku, zejména na trenažéru, centrifuze, v termokomoře, v podtlakové komoře a při nácviku seskoků z letounů, vrtulníků a balónů, c) výcvikuvýcviku za mimořádně ztížených podmínek, zejména ve vysokohorském terénu, poušti, moři a bažinách, d) jízdních zkouškách kolejových, silničních a speciálních vozidel při vyšších rychlostech nebo v terénu za podmínek, které překračují ustanovení předpisů platných pro jejich řízení nebo provoz, e) telekomunikačních a jiných pracích na stožárech, při pracích vykonávaných v nucených polohách bez pracovních plošin, z provazových žebříků a visutých sedaček, v závěsu na ochranném pásu a v omezeném pracovním prostoru na pracovní lávce, ve výškách nad 10 m, f) činnosti s rizikem vzniku akutních otrav v důsledku nedýchatelnosti prostředí a s rizikem vzniku popálenin v důsledku vysoké teploty prostředí, kdy je nutno pro vysokou koncentraci škodlivých nebo jedovatých látek použít zvláštní dýchací nebo izolační přístroj anebo zvláštní ochranný oděv, g) činnosti pod vodou za zvýšeného tlaku vzduchu, při níž je nutno používat potápěčský přístroj s přívodem přetlakového vzduchu hadicí, dýchací přístroj se vzduchem stlačeným v láhvi, kyslíkový přístroj s regenerací vzdušin nebo jiná zařízení pro práci pod vodou, a dále při hlubokém brodění, jízdě pod vodou a při plavbě techniky, h) činnosti s rizikem ozáření a s rizikem nákazy, i) cvičení ve vojenské hasičské jednotce. (2) Vojákovi, který se stal invalidním v prvním nebo druhém stupni následkem služebního úrazu vzniklého při letech podle plánu letové přípravy, při zkušebních letech a zalétávání letecké techniky, při seskocích z letounů, vrtulníků a balónů, při likvidaci výbušnin a munice, při záchranných pracích při pohromách, které ohrožují lidské životy nebo majetek, při plnění zvláštních úkolů při činnostech podle zvláštního právního předpisu35) anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvacetičtyřnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo. Došlo-li ke služebnímu úrazu při pyrotechnické asanaci ve zrušených vojenských újezdech nebo dalších určených prostorech, náleží vojákovi jednorázové mimořádné odškodnění ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo. (3) Vojákovi, který se stal invalidním v prvním nebo druhém stupni následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání za zvlášť nebezpečných podmínek při výkonu službyvýkonu služby v zahraničí, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši jednostodvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo. Za zvlášť nebezpečné podmínky se zejména považuje válečný stav ve státě, kde voják vykonává službu, služba v zahraničních operacíchzahraničních operacích nebo plnění zvláštních úkolů při činnostech podle zvláštního právního předpisu.35) (4) Vojákovi, který se stal invalidním ve třetím stupni následkem služebního úrazu při činnostech uvedených v odstavci 1, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvacetičtyřnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém ke služebnímu úrazu došlo. Voják, který se stal invalidním ve třetím stupni následkem služebního úrazu při činnostech uvedených v odstavcích 2 a 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši dvojnásobku částek uvedených v odstavcích 2 a 3. (5) Jednorázové mimořádné odškodnění náleží jen jednou, ve výši, která je pro vojáka výhodnější. § 121 Náhrady při úmrtí vojáka následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání Jestliže voják následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je stát povinen poskytnout pozůstalým a) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a pohřbem, b) náhradu nákladů na výživu pozůstalých, c) jednorázové odškodnění pozůstalých, d) jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých. § 122 Náhrada nákladů spojených s léčením a s pohřbem (1) Účelně vynaložené náklady spojené s léčením a s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné, které se poskytuje podle zvláštního právního předpisu;36) § 119 odst. 2 věta poslední se použije obdobně. (2) Náklady na pohřeb jsou zejména náklady, které účtuje pohřební ústav, hřbitovní poplatky, cestovní výlohy, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení pro pozůstalého manžela a pro každé pozůstalé dítě, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém. (3) Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky nesmí přesáhnout čtyřnásobek minimální mzdy.17) § 123 Náhrada nákladů na výživu pozůstalých (1) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. (2) Při výpočtu této náhrady se vychází z průměrného služebního platu30) zemřelého vojáka; náhrada nákladů na výživu všech pozůstalých nesmí však úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému vojákovi náhrada za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby, a může se poskytovat nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý voják dovršil 65 let věku. Ustanovení § 118 odst. 5 věty druhé a třetí platí obdobně. (3) Náhrada nákladů náleží, není-li uhrazena dávkami důchodového pojištění, které se poskytují z téhož důvodu. § 124 Jednorázové odškodnění pozůstalých Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, a to každému ve výši třicetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k úmrtí vojáka došlo. Jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši třicetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k úmrtí vojáka došlo, dále náleží rodičům zemřelého vojáka, jestliže s ním žili ve společné domácnosti; odškodnění ve stejné výši přísluší i v případě, že se zemřelým vojákem žil ve společné domácnosti pouze jeden rodič. § 125 Jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých Pozůstalým po vojákovi, který zemřel následkem úrazu při činnostech uvedených v § 120 odst. 1 až 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých. Pozůstalému manželovi a každému pozůstalému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši částek uvedených v § 120 odst. 4. Osobám, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých rovným dílem ve výši třicetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém k úmrtí vojáka došlo. Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí nebo osob, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých ve výši uvedené ve větě třetí rodičům vojáka. HLAVA III SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTI STÁTU ZA ŠKODU § 126 Zproštění odpovědnosti za škodu (1) Stát se zprostí odpovědnosti zcela, a) byla-li škoda způsobena tím, že poškozený voják zaviněným jednáním porušil právní nebo jiné předpisy anebo rozkazy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu službyvýkonu služby, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen, b) přivodil-li si poškozený voják škodu po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek31) a služební orgán nemohl škodě zabránit, a jestliže tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody. (2) Stát se zprostí odpovědnosti zčásti, jestliže skutečnosti uvedené v odstavci 1 byly jednou z příčin škody. (3) Stát se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li voják služební úraz při odvracení nebezpečí, které přímo hrozilo životu nebo zdraví, nebo škody, která hrozila státu, pokud voják tento stav sám úmyslně nevyvolal. (4) Jednorázové mimořádné odškodnění a jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých náležejí i tehdy, jsou-li splněny podmínky pro zproštění odpovědnosti za škodu při služebním úrazu, s výjimkou, kdy si škodu poškozený voják přivodil po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek.31) § 127 Náhrada škody (1) Náhrada škody se poskytuje ve výši skutečné škody, a to v penězích, jestliže není odčiněna uvedením do předchozího stavu. Při určování výše škody na věci se vychází z její ceny v době poškození nebo ztráty. (2) Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i stát domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností. (3) Vláda může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji platové úrovně vojáků, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na služebním platu příslušející vojákovi po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby; to se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých. § 128 Přímá souvislost s výkonem služby (1) V přímé souvislosti s výkonem službyvýkonem služby jsou úkony potřebné k výkonu službyvýkonu služby a úkony během výkonu službyvýkonu služby obvyklé nebo nutné před počátkem služby nebo po jejím skončení. Takovými úkony však nejsou cesta k výkonu služby a zpětcesta k výkonu služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, nekoná-li se ve vojenském objektu. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení, které se koná na rozkaz nadřízeného, nebo vyšetření, které se koná v souvislosti se službou v nocislužbou v noci, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět jsou úkony v přímé souvislosti s výkonem službyvýkonem služby. (2) Cestou k výkonu služby a zpětCestou k výkonu služby a zpět se rozumí cesta z místa trvalého pobytu vojáka do místa vstupu do vojenského objektu nebo na jiné místo, které nadřízený určil k výkonu službyvýkonu služby, a zpět. (3) Cesta z místa trvalého pobytu vojáka do místa výkonu službyvýkonu služby nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem služební cestyslužební cesty, není-li současně obcí jeho místa pravidelného výkonu službyvýkonu služby, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem služby nebo po jejím skončení. § 129 Peněžitý příspěvek (1) Vojákovi, který utrpěl škodu na zdraví v souvislosti s plněním úkolů, za níž stát neodpovídá podle tohoto zákona, může ministr nebo jím zmocněný služební orgán přiznat v případech hodných zvláštního zřetele peněžitý příspěvek do výše dvacetinásobku minimální mzdy.17) (2) Peněžitý příspěvek lze za podmínek a ve výši stanovených v odstavci 1 přiznat i pozůstalým po vojákovi, kteří jsou uvedeni v § 125. § 130 Nároky státu po poskytnutí náhrady škody (1) Jestliže stát nahradil vojákovi škodu, má nárok na náhradu vůči tomu, kdo za škodu odpovídá, a to v rozsahu, který odpovídá míře jeho odpovědnosti. (2) Jde-li o náhradu škody při nemoci z povolání, má stát, pokud škodu uhradil, nárok na náhradu vůči všem zaměstnavatelům, u nichž poškozený voják pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu odpovídajícím době, po kterou pracoval u těchto zaměstnavatelů za uvedených podmínek. § 130a Odkazuje-li tento zákon na použití průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém došlo ke služebnímu úrazu nebo úmrtí vojáka, postupuje se podle sdělení vyhlášeného Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů. ČÁST OSMÁ VÝSLUHOVÉ NÁLEŽITOSTI § 131 Povinnosti státu při zabezpečení vojáka po skončení služebního poměru Stát poskytuje s přihlédnutím k náročnosti služby vojáka, v závislosti na době trvání služebního poměru a důvodech jeho zániku, výsluhové náležitosti, kterými jsou výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné a úmrtné. Výsluhový příspěvek § 132 (1) Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. a), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), g) až l), n) a o), má nárok na výsluhový příspěvek, jestliže jeho služební poměr trval alespoň po dobu 15 let. (2) Základní výše výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 5 % průměrného měsíčního hrubého služebního platu. Tato výše se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 6,2 %, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2,5 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % průměrného měsíčního hrubého služebního platu. § 133 (1) Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého služebního platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek podle § 120 odst. 3, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého služebního platu. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou, kdo je považován za výkonného letce a která služba je službou zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti. § 134 Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na invalidní důchod anebo starobní důchod37) z důchodového pojištění se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, je-li vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem. Rozdíl se zjišťuje ke dni přiznání důchodu nebo ke dni zvýšení důchodů z důchodového pojištění,37a) a to nejdéle do dne, kdy uplynuly 2 roky od vzniku nároku na starobní důchod z důchodového pojištění;38) od tohoto dne náleží výsluhový příspěvek ve výši rozdílu mezi náležejícím starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 137 bez přihlédnutí k výši důchodu. Při stanovení výše výsluhového příspěvku v souběhu s důchodem z důchodového pojištění do 2 let po vzniku nároku na starobní důchod se vždy přihlíží k plné výši výsluhového příspěvku. § 135 (1) Při opětovném povolání do služebního poměru vojáka z povolání zaniká nárok na výsluhový příspěvek dnem, který předchází dni opětovného povolání do služebního poměru. (2) Při přijetí do služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů39) se výplata výsluhového příspěvku zastavuje. § 136 (1) Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle zvláštních právních předpisů39) náleží vyšší příspěvek. (2) Zanikl-li nárok na příspěvek z jiného služebního poměru, vyplácí se výsluhový příspěvek ode dne následujícího po dni zániku nároku na příspěvek z jiného služebního poměru, a to za podmínek a ve výši náležející ode dne následujícího po dni skončení služebního poměru podle tohoto zákona po přičtení všech zvýšení, která by k němu náležela od tohoto dne, pokud nárok na výplatu výsluhového příspěvku za podmínek stanovených tímto zákonem trvá. § 137 Výsluhový příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů z důchodového pojištění podle zvláštních předpisů o zvyšování důchodů,40) přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu procentního zvýšení důchodů z důchodového pojištění. § 137a Informuje-li Vězeňská službaVězeňská služba České republiky příslušný orgán ministerstva o tom, že příjemce výsluhového příspěvku je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, poukazuje se výsluhový příspěvek na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde příjemce trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává. Odbytné § 138 Voják, jehož služební poměr zanikl podle § 18 písm. a), h) a i) nebo podle § 19 odst. 1 písm. a), b), c), e), g) až l), n) a o), anebo voják, který si při splnění stanovených podmínek pro nárok na výsluhový příspěvek nezvolil nárok na jeho výplatu, má nárok na odbytné. § 139 (1) Přiznáním odbytného zaniká nárok na výsluhový příspěvek. (2) Doba trvání služebního poměru rozhodná pro nárok na odbytné činí 2 roky. Základní výše odbytného činí 2 průměrné měsíční hrubé služební platy. Za třetí a každý další ukončený rok trvání služebního poměru vojáka se odbytné zvyšuje o jeden průměrný měsíční hrubý služební plat. Za jedenáctý a každý další ukončený rok trvání služebního poměru se odbytné zvyšuje o jednu polovinu průměrného měsíčního hrubého služebního platu, nejvýše však do jeho osmnáctinásobku. (3) Bylo-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru vyplaceno odbytné nebo při skončení jiného služebního poměru vyplaceno odchodné, vyplatí se při každém dalším zániku služebního poměru odbytné snížené o částku odbytného nebo odchodného, které bylo vyplaceno při předcházejícím skončení služebního poměru. Nedojde-li podle věty první k vzájemnému zúčtování dříve vyplaceného odbytného nebo odchodného s nově náležejícím odbytným, odbytné nenáleží. § 140 Odchodné (1) Voják, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek a který místo vyplácení výsluhového příspěvku nezvolil nárok na výplatu odbytného, má při zániku služebního poměru nárok na odchodné ve výši čtyřnásobku průměrného měsíčního hrubého služebního platu, trval-li jeho služební poměr alespoň po dobu 15 let. Za šestnáctý a každý další ukončený rok trvání služebního poměru se odchodné zvyšuje o 40 % průměrného měsíčního hrubého služebního platu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek průměrného měsíčního hrubého služebního platu. (2) Bylo-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru vojáka nebo při skončení jiného služebního poměru vyplaceno odchodné nebo odbytné, vyplatí se při novém zániku služebního poměru odchodné snížené o částku odchodného nebo odbytného, které bylo vyplaceno při předcházejícím skončení služebního poměru. Nedojde-li takto k vzájemnému zúčtování dříve vyplaceného odchodného nebo odbytného na úkor nově náležejícího odchodného, odchodné nenáleží. § 141 Úmrtné (1) Zanikne-li služební poměr vojáka úmrtím nebo prohlášením vojáka za mrtvého, má pozůstalý manžel a každé pozůstalé dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, nárok na úmrtné ve výši jedné poloviny odbytného. Nárok na úmrtné pozůstalému dítěti vznikne i později, splní-li dítě podmínky nároku na sirotčí důchod po zemřelém vojákovi, nejdéle však do dvacátého šestého roku věku dítěte. (2) Není-li pozůstalého manžela, poskytuje se úmrtné, které by jinak náleželo manželovi, pozůstalým dětem uvedeným v odstavci 1, a to každému dítěti rovným dílem. Nárok na úmrtné vznikne i dítěti podle odstavce 1 věty druhé, a to ve výši, která by mu náležela v době úmrtí vojáka. (3) Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí, náleží úmrtné v úhrnné výši jedné poloviny odbytného rodičům vojáka. (4) Jestliže služební poměr vojáka trval po dobu kratší než 2 roky, náleží úmrtné ve výši průměrného měsíčního hrubého služebního platu. § 142 Organizace a řízení (1) Výsluhový příspěvek, odchodné, odbytné a úmrtné přiznává a vyplácí příslušný orgán ministerstva. (2) O výsluhovém příspěvku, odchodném a odbytném se rozhoduje na žádost vojáka. (3) Manželce a dětem s nárokem na sirotčí důchod se úmrtné přiznává a vyplácí bez žádosti. Rodičům vojáka se úmrtné přiznává a vyplácí na jejich žádost. (4) Není-li v této části zákona stanoveno jinak, řídí se organizace a řízení o výsluhových náležitostech a jejich výplata ustanoveními zvláštních právních předpisů o organizaci a řízení ve věcech důchodového pojištění a výplatě dávek důchodového pojištění41). § 143 Společná ustanovení o výsluhových náležitostech (1) Není-li dále stanoveno jinak, je dobou trvání služebního poměru rozhodnou pro nárok na výsluhový příspěvek, odbytné a odchodné a jejich výši doba trvání činné služby vojáka, vyjma doby trvání základní a náhradní vojenské služby, a doba trvání služebního poměru v bezpečnostních sborech podle zvláštního právního předpisu.42) Pro výši výsluhového příspěvku a odbytného se doba výkonu službyvýkonu služby a) ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve Vojenském zpravodajství, ve kterém voják plní zvláštní úkoly při činnostech podle jiného právního předpisu35) v zahraničí, a v zahraničních operacíchzahraničních operacích, ve kterých je voják vystaven vysokému riziku ohrožení života nebo zdraví spojenému s vedením bojové činnosti v prostoru operace, hodnotí dvojnásobně; v ostatních zahraničních operacíchzahraničních operacích se hodnotí jedenapůlnásobně, b) ve služebním zařazení pilot, druhý pilot, pilot operátor, ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve Vojenském zpravodajství, ve kterém voják plní zvláštní úkoly při činnostech podle jiného právního předpisu35), a ve služebním zařazení stanoveném ministrem obrany ve vojenském útvaru, ve kterém voják plní úkoly speciálních sil, hodnotí jedenapůlnásobně. Za dobu výkonu službyvýkonu služby se pro účely zvýšeného zápočtu doby služby považuje i doba čerpání řádné a zvláštní dovolené, preventivní rehabilitace podle § 97 a mimořádné rehabilitace podle § 97a, doba čerpání náhradního volna za službu konanou nad základní týdenní dobu služby a doba čerpání volna z důvodu nepřetržitého vojenského výcvikuvýcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazenínepřetržitého vojenského nasazení. Zvýšený zápočet doby služby se stanoví za celé kalendářní měsíce. Doba jednotlivých dnů v necelých měsících se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc. (2) Do doby trvání služebního poměru vojáka rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí se nezapočítává doba dispozice podle § 10 odst. 4, doba rodičovské dovolené, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc v mateřství4), a doba neomluvené nepřítomnosti ve službě. (3) Za průměrný měsíční hrubý služební plat se pro účely stanovení výše výsluhových náležitostí považuje průměrný hrubý služební plat poskytovaný za předchozích 5 kalendářních roků přede dnem skončení služebního poměru. Jestliže služební poměr skončil posledním dnem kalendářního roku, spadá již tento rok do období 5 kalendářních roků podle věty první. Trval-li služební poměr po dobu kratší než 5 kalendářních roků přede dnem skončení služebního poměru podle věty první, zjišťuje se průměrný měsíční hrubý služební plat z celé doby trvání služebního poměru. Za dobu dočasné neschopnosti ke službě pro nemoc nebo úraz, dobu, po kterou voják nemůže konat službu pro karanténu nařízenou podle zvláštních právních předpisů19b) nebo po kterou je vojákovi nařízena izolace, a další dobu, po kterou byly vojákovi poskytovány dávky nemocenského pojištění, se průměrný měsíční hrubý služební plat zjišťuje ze služebního platu přiznaného rozhodnutím platným v den předcházející dni vzniku neschopnosti ke službě, dni nařízení karantény či izolace, nebo dni počátku poskytování dávek nemocenského pojištění. Doba vyslání k výkonu službyvýkonu služby v zahraničí, po kterou je vojákovi poskytován plat z prostředků mezinárodní nebo nadnárodní organizace nebo orgánu, a doba určení do dispozice podle § 10 odst. 2 písm. e) a g), se z doby, za kterou se zjišťuje průměrný měsíční hrubý služební plat, vylučuje. Nelze-li v důsledku vyloučené doby průměrný měsíční hrubý služební plat zjistit, stanoví se průměrný měsíční hrubý služební plat z kalendářního roku předcházejícího vyloučené době. (4) Do průměrného měsíčního hrubého služebního platu se nezapočítávají odměny poskytnuté vojákovi podle § 68g. Při výpočtu výsluhových náležitostí se dále nepřihlíží a) ke snížení služebního platu při dočasném zproštění výkonu službyvýkonu služby a v důsledku uložení kázeňského trestu snížení služebního platu, b) k příplatku za službu v zahraničí, c) ke služebnímu platu za nevyčerpanou řádnou dovolenou, d) ke služebnímu platu poskytnutému místo volna za nepřetržité vojenské nasazenínepřetržité vojenské nasazení, nebo e) k doplatkům a přeplatkům služebních platů vyúčtovaných za období předcházející rozhodnému období. (5) Při zániku služebního poměru vojáka, kterému bylo při předcházejícím zániku služebního poměru vyplaceno odbytné, náleží odbytné za podmínek a ve výši stanovených tímto zákonem. Celková výše odbytného v takovém případě nesmí přesáhnout osmnáctinásobek průměrného měsíčního hrubého služebního platu. Odbytné však nenáleží, byl-li vojákovi při předcházejícím zániku služebního poměru přiznán výsluhový příspěvek, i když jeho výplata podle § 136 nenáležela. Pro stanovení výše odbytného rozhodné pro výpočet úmrtného se přihlíží k době trvání všech služebních poměrů. (6) Doba od propuštění vojáka ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. e) do stanovené doby trvání služebního poměru se pro nárok na výsluhové náležitosti započítává jednou polovinou; ke zvýšenému zápočtu doby služby podle odstavce 1 se nepřihlíží. Výsluhové náležitosti vojáka, který byl jmenován do nižší hodnosti podle § 7 odst. 5, nesmí být nižší než výsluhové náležitosti, na které by měl nárok ke dni jmenování do nižší hodnosti. (7) Při zániku služebního poměru propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. g), i) až l) a o) náleží výsluhové náležitosti v poloviční výši; to platí i v případě odbytného a odchodného, skončí-li služební poměr vojáka propuštěním podle § 19 odst. 1 písm. h). (8) Na výsluhové náležitosti nemá nárok voják, proti kterému je ke dni zániku služebního poměru podle § 18 písm. a) nebo ke dni propuštění ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. k) vedeno trestní řízenítrestní řízení pro úmyslný trestný čintrestný čin, pokud je za něj následně pravomocně odsouzen nebo bylo jeho trestní stíhání pravomocně podmíněně zastaveno42c) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání42d) anebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání42e). Pokud trestní řízenítrestní řízení skončilo jiným než pravomocným rozhodnutím podle věty první, je dnem doručení oznámení bývalého vojáka o pravomocném skončení trestního řízenítrestního řízení příslušnému orgánu ministerstva zahájeno řízení o žádosti o výsluhové náležitosti. Splňuje-li bývalý voják nárok na výsluhové náležitosti, vyplatí se mu zpětně ode dne zániku služebního poměru. Zemřel-li voják před ukončením trestního řízenítrestního řízení, přiznají a vyplatí se částky splatné od zániku služebního poměru do dne smrti vojáka postupně manželce (manželovi), dětem a rodičům, jestliže žili s vojákem v době smrti ve společné domácnosti. Podmínka žití ve společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém. (9) Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci této dávky do 8 dnů vznik invalidity nebo přijetí do služebního poměru podle zvláštních právních předpisů39). Nepožádá-li příjemce výsluhového příspěvku v případě, že se stal invalidním, o přiznání invalidního důchodu, anebo nejpozději do 2 let po dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod z důchodového pojištění42f) o přiznání starobního důchodu, výplata výsluhového příspěvku se zastaví. Požádá-li však příjemce výsluhového příspěvku o přiznání starobního důchodu později, stanoví se rozdíl způsobem uvedeným podle § 134 odst. 1 věty druhé a případný rozdíl výsluhového příspěvku se doplatí. (10) Výsluhové náležitosti náleží za podmínek platných ke dni zániku služebního poměru vojáka. (11) Na srážky z výsluhových náležitostí se použije ustanovení zvláštního právního předpisu.43) (12) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při výplatě výsluhových náležitostí. ČÁST DEVÁTÁ ROZHODOVÁNÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 144 (1) Na řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje § 10 až 12, § 14, § 33 odst. 2 písm. c), § 79 odst. 5, hlava XI části druhé a § 175 správního řádu. (2) Ustanovení o řízení ve věcech služebního poměru se nevztahuje na a) výběr uchazeče o povolání do služebního poměru, b) služební hodnocení, c) vyslání na služební cestuslužební cestu, d) vyslání na studijní pobytstudijní pobyt, který trvá méně než 3 měsíce, e) zrušení služebního poměru ve zkušební době, f) nařízení služební pohotovostislužební pohotovosti, g) rozvržení základní týdenní doby služby včetně jejích individuálních změn, h) nařízení služby nad základní týdenní dobu služby, i) určení nástupu na dovolenou a odvolání z ní, j) poskytnutí služebního volna, k) přiznání služebního příspěvku, l) udělení kázeňské odměny, m) poskytnutí odměny podle § 68g, n) vrácení služebního platu podle § 68p odst. 1, o) poskytnutí náhradního volna nebo volna, p) poskytnutí preventivní nebo mimořádné rehabilitace, q) poskytnutí cestovních, přepravních, proviantních nebo výstrojních náležitostívýstrojních náležitostí, r) vyřizování žádostí nebo stížností podle § 153, s) výběrové řízení, t) poskytnutí rekvalifikace. § 145 (1) V řízení ve věcech služebního poměru se rozhoduje o a) změně doby trvání služebního poměru, b) přerušení služebního poměru, c) náhradě škody podle tohoto zákona, d) propuštění ze služebního poměru, e) odnětí hodnosti, f) přiznání kvalifikačního příspěvku, g) vrácení náborového nebo kvalifikačního příspěvku při nesplnění povinnosti setrvat po stanovenou dobu ve služebním poměru, h) nároku na služební příspěvek, nesouhlasí-li voják s výší nebo s neposkytnutím příspěvku, nebo se zastavením jeho výplaty, i) době služby pro zabezpečení výsluhovými náležitostmi a pro sociální zabezpečení, nesouhlasí-li voják s vykázanou dobou, j) neposkytnutí, odnětí nebo snížení služebního platu podle § 68k odst. 5, k) žádosti vojáka o jeho setrvání ve služebním poměru podle § 19 odst. 2, l) úhradě nákladů spojených se zvýšením nebo rozšířením vzdělání při nesplnění povinnosti setrvat po dohodnutou dobu ve služebním poměru, m) vydání bezdůvodného obohacení, n) náhradě nákladů za vojenskou výstroj, o) uložení kázeňského trestu, p) přiznání jednorázové peněžní výpomoci, q) přiznání peněžitého příspěvku. (2) Řízení o změně doby trvání služebního poměru podle odstavce 1 písm. a) se zahajuje výlučně z moci úřední. To neplatí, pokud voják požádá o změnu doby trvání služebního poměru jejím zkrácením. (3) Pokud voják vyjádřil se změnou doby trvání služebního poměru předem písemně souhlas podle § 5 odst. 4, vydání rozhodnutí je prvním úkonem v řízení. Pokud takový souhlas vyjádřil voják po zahájení řízení, může služební orgán bez dalšího vydat rozhodnutí o změně doby trvání služebního poměru. § 145a Personální rozkaz (1) Personálním rozkazem se rozhoduje ve věcech služebního poměru o a) služebním zařazení, b) zařazení do hodnostního sboru a jmenování do hodnosti, c) propůjčení vyšší hodnosti, d) dočasném zproštění výkonu službyvýkonu služby, e) určení do dispozice, f) pověření výkonem službyvýkonem služby nebo zastupování v jiném služebním zařazení, g) odvelení nebo vyslání na studijní pobytstudijní pobyt, který trvá déle než 3 měsíce, h) přeložení, i) stanovení kratší týdenní doby služby, j) poskytnutí mateřské nebo rodičovské dovolené, k) udělení dovolené bez nároku na peněžní náležitosti, l) udělení souhlasu výjimečně vykonávat výdělečnou činnost a jeho odvolání, m) stanovení služebního platu nebo určení služebního platu podle § 68i a 68j, n) prodloužení rozhodné doby, o) stanovení výše stabilizačního příspěvku. (2) Personální rozkaz se vydává z moci úřední a je prvním úkonem v řízení. (3) Personální rozkaz obsahuje, kromě obecných náležitostí rozhodnutí podle správního řádu, služební zařazení vojáka a jeho osobní číslo. Odůvodnění personálního rozkazu není třeba, je-li rozhodováno podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), f), h), i), j) nebo k). (4) Personální rozkaz se vojákovi vyhlásí ústně. Ústní vyhlášení má účinky oznámení personálního rozkazu; ustanovení § 67 odst. 3 správního řádu se nepoužije. (5) Nelze-li vojákovi vyhlásit personální rozkaz ústně, oznámí se doručením stejnopisu písemného vyhotovení personálního rozkazu do vlastních rukou. (6) Lhůta pro podání odvolání činí 5 dnů. (7) Lhůta pro předání spisu odvolacímu orgánu činí 15 dnů. (8) Odvolací orgán může personální rozkaz pouze potvrdit, zrušit nebo změnit. Odvolací orgán rozhoduje formou personálního rozkazu. (9) Rozhodnutí v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 5 měsíců ode dne nabytí právní moci personálního rozkazu. § 146 Podání a postoupení podání (1) Účastník může učinit podání služebnímu orgánu. (2) Není-li služební orgán příslušný k rozhodnutí ve věci, je povinen postoupit podání příslušnému služebnímu orgánu bezodkladně a uvědomit o tom účastníka. HLAVA II ŘÍZENÍ O ODNĚTÍ HODNOSTI § 147 Pokud je služebnímu orgánu znám takový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro vydání rozhodnutí, může vydat rozhodnutí o odnětí hodnosti bez předchozího řízení. § 148 Rozhodnutí o odnětí hodnosti lze vydat do 6 měsíců ode dne, kdy se oprávněný služební orgán o jednání uvedeném v § 21 odst. 1 dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy k tomuto jednání došlo. HLAVA III PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍ § 149 Odvolací orgán Odvolací orgán je povinen vydat rozhodnutí o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 90 dnů ode dne podání odvolání. § 150 (1) Odvolání proti rozhodnutím vydaným podle § 145 odst. 1 písm. d) až f) a proti personálním rozkazům vydaným podle § 145a odst. 1 nemá odkladný účinek. (2) Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může odvolací orgán přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které by mohlo mít znaky odvetného opatření, nebo pozastavit jeho vykonatelnost, i v případech podle odstavce 1. (3) Návrh na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti podle odstavce 2 lze podat pouze ve lhůtě pro podání odvolání. (4) O návrhu na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti podle odstavce 2 rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, co mu byl předán spis; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. § 150b Pokud vojáka v období od nabytí právní moci rozhodnutí o jeho propuštění ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. c) až e) do zániku služebního poměru lze služebně zařadit, vydá služební orgán se souhlasem vojáka nové rozhodnutí ve věci formou personálního rozkazu. § 151 Přezkoumání rozhodnutí soudy Návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního orgánu soudem je možno podat do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 152 Řízení po zániku služebního poměru V řízení ve věcech služebního poměru se postupuje podle části deváté tohoto zákona i tehdy, když služební poměr vojáka zanikl. § 152a Výkon rozhodnutí (1) Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění, která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným podle této části nebo v řízení podle § 51 odst. 2, rozhodne služební orgán o srážkách z jeho služebního platu nebo výsluhových náležitostí. (2) Nelze-li zajistit výkon rozhodnutí způsobem uvedeným v odstavci 1, ministerstvo podá návrh soudu na nařízení výkonu rozhodnutí. HLAVA IV ŘEŠENÍ ŽÁDOSTÍ A STÍŽNOSTÍ § 153 Žádost nebo stížnost vojáka (1) Voják může podat ve věcech výkonu službyvýkonu služby a ve věcech služebních vztahů podle tohoto zákona žádost nebo stížnost. Žádost nebo stížnost vojáka se podává písemně nadřízenému nebo služebnímu orgánu. (2) Žádost nebo stížnost vojáka vyřizuje podle jejího obsahu nadřízený vojáka nebo služební orgán. Stížnost vojáka nesmí vyřizovat nadřízený nebo služební orgán, vůči kterému stížnost směřuje; vyřizuje ji nadřízený toho nadřízeného nebo nadřízený služební orgán toho služebního orgánu, vůči kterému směřuje. (3) Žádost nebo stížnost vojáka musí být vyřízena nejpozději do 60 dnů ode dne jejího podání. O vyřízení stížnosti musí být voják v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení žádosti nebo stížnosti. (4) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je nadřízený nebo služební orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; voják bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal. (5) Má-li voják za to, že stížnost, kterou podal u příslušného nadřízeného nebo služebního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený služební orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. (6) Jestliže voják stížnost opakuje, je nutné přezkoumat, zda původní stížnost byla správně vyřízena, a o výsledku vojáka vyrozumět. Neobsahují-li další stížnosti vojáka v téže věci nové skutečnosti, služební orgán se jí dále nezabývá. O této skutečnosti musí být voják vyrozuměn. ČÁST DESÁTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 159 Promlčení, zánik práv a nároků (1) Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě, která je stanovena v tomto zákoně. K promlčení se přihlédne jen tehdy, jestliže se ten, vůči němuž se nárok uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčený nárok tomu, kdo jej uplatňuje, přiznat. (2) Nárok na náhradu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu službyvýkonu služby, za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu službyvýkonu služby a náhradu nákladů na výživu pozůstalých se nepromlčují; nároky na jednotlivá plnění, která z nich vyplývají, se však promlčují ve lhůtách stanovených v § 161. (3) Jestliže účastník řízení uplatnil svůj nárok a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. Totéž platí i o nároku, který byl pravomocně přiznán a pro který se vede řízení o výkon rozhodnutí. (4) Nárok uplatňuje účastník řízení podáním u služebního orgánu, služební orgán rozhodnutím. (5) K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě uplatněno u příslušného orgánu, dochází jen v případech uvedených v § 113 odst. 3 a § 152 odst. 2; k zániku práva se přihlédne, i když není v řízení namítán. (6) Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí vojáka zaniká. (7) Ostatní peněžité nároky vojáka vzniklé do zániku služebního poměru nezanikají; do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí platové nároky ze služebního poměru postupně přímo na manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob. (8) Peněžité nároky státu zanikají smrtí vojáka, s výjimkou nároků, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo které byly vojákem před jeho smrtí písemně uznány co do důvodů i výše, a nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo ztrátou předmětů svěřených vojákovi na písemné potvrzení. Promlčecí lhůty § 160 (1) Promlčecí lhůta počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí lhůta jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky. § 161 (1) Nestanovuje-li tento zákon jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru 3 roky. (2) Jde-li o opětovné plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění 3 roky od jejich splatnosti. (3) Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí 2 roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený dozví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. (4) Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn ve lhůtě 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ve lhůtě 10 let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. § 162 (1) Nárok přiznaný pravomocným rozhodnutím se promlčuje za 10 let ode dne, kdy se mělo podle rozhodnutí plnit. (2) Nárok, který písemně uznal ten, kdo je povinen plnit co do důvodu i výše, se promlčuje za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí lhůta od uplynutí této lhůty. (3) Promlčecí lhůta uvedená v odstavcích 1 a 2 platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí lhůta u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet desetiletá promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky. (4) Úroky a opětovná plnění pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání, se promlčují za 3 roky ode dne jejich splatnosti. § 163 Bezdůvodné obohacení (1) Získá-li voják bezdůvodné obohacení na úkor majetku státu nebo stát na úkor vojáka, musí je vydat. (2) Bezdůvodným obohacením je prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním na základě neplatného právního úkonu. Neplatnost právního úkonu nemůže být vojákovi na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li vojákovi následkem takového neplatného právního úkonu škoda, jsou ministerstvo nebo stát povinny ji nahradit. (3) Vrácení neprávem vyplacených částek může však služební orgán na vojákovi požadovat, jen jestliže voják věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě do 3 let ode dne jejich výplaty. § 163a Zajetí a nezvěstnost (1) ZajetímZajetím se pro účely tohoto zákona rozumí situace, kdy voják upadl do moci nepřítele. (2) Nezvěstným je pro účely tohoto zákona voják, který nepodal o sobě nadřízenému zprávu a o kterém nadřízenému není známo, kde se zdržuje, pokud a) nenastoupí v určeném čase k výkonu službyvýkonu služby, b) se vzdálí bez dovolení z výkonu službyvýkonu služby, nebo c) se ztratí při plnění služebních úkolů v zahraniční operacizahraniční operaci, pokud nejde o zajetízajetí. § 163b Doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva. HLAVA II PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 164 Přechod práv a povinností (1) Služební poměr vojáka z povolání nebo v další službě, který vznikl podle dřívějších předpisů,46) se považuje za služební poměr podle tohoto zákona, a to na dobu určitou v trvání 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Služební poměr vojáka, který ke dni uplynutí 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona nesplnil závazek ke službě podle dosavadních předpisů, se považuje za služební poměr na dobu určitou, a to do doby splnění tohoto závazku ke službě. (2) Dobu trvání služebního poměru podle odstavce 1 lze měnit dohodou podle § 5 odst. 4. (3) Vojákovi, který v den nabytí účinnosti tohoto zákona dosáhl hodnosti a) desátníka a četaře, přísluší hodnost rotného, b) rotného, přísluší hodnost rotmistra, c) rotmistra, přísluší hodnost nadrotmistra, d) nadrotmistra, přísluší hodnost štábního rotmistra, e) rotmistra nebo nadrotmistra, má-li úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání,47) přísluší hodnost podpraporčíka, f) generálplukovníka, přísluší hodnost generálporučíka. Ostatním vojákům přísluší hodnosti získané podle dosavadních předpisů. (4) Voják, jehož hodnost podle odstavce 3 neodpovídá hodnosti stanovené pro jeho služební zařazení, může být takto služebně zařazen nejdéle po dobu 5 let. Po uplynutí této doby bude voják služebně zařazen podle potřeb ozbrojených sil. Nebude-li služebně zařazen podle věty druhé, je to důvod k propuštění podle § 19 odst. 1 písm. e). (5) Hodnost propůjčená vojákovi podle dřívějších předpisů se považuje za hodnost propůjčenou vojákovi podle tohoto zákona. Doba, na kterou byla vojákovi propůjčena hodnost, končí dnem následujícím po dni, kdy důvod propůjčení stanovený dřívějšími právními předpisy pominul, nejpozději do 5 let od účinnosti tohoto zákona. (6) Úrazy a nemoci z povolání, které byly zjištěny před účinností tohoto zákona, se posuzují podle právních předpisů platných před nabytím účinnosti tohoto zákona. (7) Nároky na náhradu škody vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů. § 165 Přechodná ustanovení k výsluhovým náležitostem (4) Výsluhový příspěvek přiznaný podle dosavadních předpisů se považuje za výsluhový příspěvek podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké náležel ke dni účinnosti tohoto zákona, a nadále se vyplácí a zvyšuje za podmínek, které stanoví tento zákon. Poživateli výsluhového příspěvku, který mu byl přiznán podle právních předpisů účinných před 1. prosincem 1999 do 60 let věku, bude na základě jeho žádosti vyplácen výsluhový příspěvek za podmínek stanovených ve větě první, a to nejdéle do 60 let věku. Nejpozději při dosažení 60 let věku mu náleží výsluhový příspěvek za podmínek stanovených v § 134. (5) Pokud poživatel výsluhového příspěvku již splnil podmínky nároku na plný nebo částečný invalidní anebo starobní důchod z důchodového pojištění a ke dni účinnosti tohoto zákona uplynula doba 2 let po vzniku nároku na starobní důchod, upraví se výsluhový příspěvek na výši, kterou stanovuje tento zákon. Úprava se provede od třetí měsíční splátky výsluhového příspěvku po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Zanikl-li ke dni účinnosti tohoto zákona nárok na výsluhový příspěvek a jeho výplatu podle dosavadních předpisů, zaniklý nárok se již neobnovuje. (6) Vojákům se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí do dne účinnosti tohoto zákona započítávají doby služby v rozsahu, v jakém jim byly započteny podle dosavadních předpisů; jde-li o nárok na odbytné, započítává se doba trvání služebního poměru stejným způsobem jako pro nárok na odchodné. (7) Vojákovi, který byl na základě dobrovolnosti reatestován48) a shledán způsobilým konat dále službu nebo jehož služební poměr trvá ke dni účinnosti tohoto zákona, se do doby trvání služebního poměru, rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí, započítává doba služby v rozsahu uvedeném v odstavci 6 bez přihlédnutí k vyloučení doby služby podle zvláštního právního předpisu.49) Pokud byl takovému vojákovi po skončení služebního poměru přiznán výsluhový příspěvek, který mu byl snížen nebo zastaven z důvodu uvedeného zvláštním právním předpisem, přiznává se výsluhový příspěvek zpětně a jeho výše se přepočte ode dne účinnosti tohoto zákona, a to za podmínek a ve výši náležející ke dni skončení služebního poměru po přičtení všech zvýšení, která by k němu náležela od tohoto dne, pokud nárok na výsluhový příspěvek nezanikl uplynutím doby nebo dosažením věku 60 let. (8) Skončí-li služební poměr vojáka propuštěním podle dosavadních právních předpisů nejdříve dnem před dnem účinnosti tohoto zákona a) ze zdravotních důvodů, nebo b) z organizačních důvodů, nebo c) z důvodů splnění podmínek nároku na starobní důchod, má nárok na výsluhové náležitosti, jako kdyby byl propuštěn z důvodu uvedeného v § 19 odst. 1 písm. e) tohoto zákona. § 165a Úprava výplaty výsluhového příspěvku (1) Poživateli výsluhového příspěvku, který mu byl přiznán podle právních předpisů účinných před 1. prosincem 1999 do 60 let věku, jemuž bylo v době od 1. prosince 1999 vyplácení výsluhového příspěvku omezeno nebo zastaveno proto, že dosáhl věku o dva roky vyššího, než je věk rozhodný pro vznik nároku na starobní důchod, se přizná výsluhový příspěvek na základě jeho žádosti nejdříve ode dne omezení nebo zastavení jeho vyplácení po přičtení všech zvýšení podle § 137, která by k němu od tohoto dne náležela. Nejpozději při dosažení 60 let věku mu náleží výsluhový příspěvek za podmínek stanovených v § 134. (2) Pobíral-li poživatel po dobu omezení nebo zastavení výplaty výsluhového příspěvku podle odstavce 1 starobní důchod, přizná se mu výsluhový příspěvek na základě jeho žádosti ode dne omezení nebo zastavení jeho vyplácení ve výši, která se rovná rozdílu mezi starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem přepočteným podle odstavce 1, pokud bude takto přepočtený výsluhový příspěvek vyšší. HLAVA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 166 Zvláštní ustanovení Žákům vojenských středních škol, kteří nejsou vojáky v činné službě a kteří se soustavně studiem připravují k výkonu službyvýkonu služby vojáka z povolání, lze poskytnout naturální a peněžní náležitosti. Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah, výši a způsob poskytování naturálních a peněžních náležitostí. § 166a Ministerstvo přiznává občanům České republiky, kteří se zaváží požádat o povolání do služebního poměru vojáka a setrvat v něm po určenou dobu, stipendia podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Přitom postupuje podle ustanovení o stipendiích hrazených z dotací nebo příspěvků podle zákona o vysokých školách57) a § 60 přiměřeně. § 167 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků. 2. Zákon č. 65/1978 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. 3. Zákon č. 228/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. 4. Zákon č. 226/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon č. 34/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. § 168 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 1a) Vyhláška č. 256/1999 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě. 1b) § 116 občanského zákoníku. 1c) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 1d) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 157 odst. 1 zákoníku práce. 3) § 158 zákoníku práce. 4) § 32 odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 31 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 5) § 33 zákona č. 218/1999 Sb. 5a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 139, 315 a násl. trestního řádu. § 47 a 48 trestního zákona. 6a) § 36 zákona č. 218/1999 Sb. 7) § 32 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 7a) § 29 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb. 9) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9a) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9b) § 74 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 289/1997 Sb. 10) § 20 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 10b) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 2 odst. 1 a 2 zákona č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 204/1990 Sb., o prohlášení dne 6. července, dne upálení Mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky. 12) § 195a až 198 zákoníku práce. 12a) § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 546/2005 Sb. 13) § 157 až 161 zákoníku práce. 14) Vyhláška č. 65/1954 Sb., o Ženevských úmluvách ze dne 12. srpna 1949 na ochranu obětí války. Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb. Čl. 24 Ženevské úmluvy na ochranu obětí války. Čl. 43 odst. 2 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám. Čl. 33 Ženevských úmluv o zacházení s válečnými zajatci. Čl. 9 Dodatkového protokolu II k Ženevským úmluvám. 15) Například zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. 16) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících Československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb. 17) § 111 odst. 3 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 31 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. 19a) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 19b) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 2 zákona č. 219/1999 Sb. 21) § 3 a 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. 22a) § 11 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. 22c) § 18 a násl. zákona č. 128/2000 Sb. 23) § 5 odst. 1 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 119/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24a) Vyhláška č. 445/2001 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot. 25) Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí. 26) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/1999 Sb. 27) Zákon č. 32/1957 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 33 zákona č. 88/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27a) Například zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů. 28) Vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek. 29) § 2 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb. 30) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb. 31) § 1 odst. 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. 32) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. 33) § 39 a 44 zákona č. 155/1995 Sb. 34a) § 36 a 37 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 35) § 5 odst. 3 a 4 zákona č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. 36) Zákon č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37) § 29 až 31 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37a) § 67 zákona č. 155/1995 Sb. 38) § 29 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39) Například zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 40) § 67 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) Zákon č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 42) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 42a) § 11 písm. a) nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 327/1996 Sb. 42b) § 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. 42c) § 307 trestního řádu. 42d) § 309 trestního řádu. 42e) § 179g trestního řádu. 42f) § 32, 74, 76 a 94 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 43) § 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 44) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů. 47) § 7 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. 48) Rozkaz ministra obrany č. 015/90 a usnesení branných a bezpečnostních výborů Federálního shromáždění ČSFR ze dne 18. prosince 1990 č. 47 o vyslání poslanců Federálního shromáždění ČSFR do prověrkových komisí Ministerstva obrany ČSFR. 49) Zákon č. 34/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. 50) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 51) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 52) § 56 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 53) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 54) § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 55) § 105 a 106 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 363, 365, 366 a 368 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. § 35 a 88 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů. 56) Například zákon č. 219/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů. 57) § 91 odst. 1, 4 a 6 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 222/1999 Sb.	Zákon č. 222/1999 Sb. Zákon o zajišťování obrany České republiky Vyhlášeno 12. 10. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 76/1999 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ŘÍZENÍ A ORGANIZACE OBRANY STÁTU (§ 3 — § 9a) * ČÁST TŘETÍ - POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB (§ 10 — § 12) * ČÁST ČTVRTÁ - VĚCNÉ PROSTŘEDKY, PRACOVNÍ POVINNOST A PRACOVNÍ VÝPOMOC (§ 13 — § 28) * ČÁST PÁTÁ - OBJEKTY DŮLEŽITÉ PRO OBRANU STÁTU (§ 29 — § 29) * ČÁST ŠESTÁ - VOJENSKÉ ÚJEZDY (§ 30 — § 38) * ČÁST SEDMÁ - DALŠÍ OPATŘENÍ V ZÁJMU OBRANY STÁTU (§ 41 — § 53) * ČÁST OSMÁ - VZTAH KE SPOJENECKÝM OZBROJENÝM SILÁM (§ 54 — § 54) * ČÁST DEVÁTÁ - FINANCOVÁNÍ OBRANY STÁTU (§ 55 — § 63) * ČÁST DESÁTÁ - PŘESTUPKY A VÝKON ROZHODNUTÍ (§ 64 — § 72) * ČÁST DVANÁCTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 73 — § 75) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 152/2023 Sb.) 222 ZÁKON ze dne 14. září 1999 o zajišťování obrany České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon stanovuje povinnosti státních orgánů, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob k zajišťování obrany České republiky (dále jen „obrana státu“) před vnějším napadením a odpovědnost za porušení těchto povinností. § 2 Vymezení pojmů (1) Obrana státu je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému. (2) Pracovní povinnost je povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a které jsou tyto fyzické osoby povinny konat v místě a podle potřeb zajišťování obrany státu i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech. (3) Pracovní výpomoc je povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. (4) Věcnými prostředky jsou movité a nemovité věci ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo jimi poskytované služby, které lze využít v zájmu zajišťování obrany státu. (5) Poskytováním údajů a informacíPoskytováním údajů a informací se rozumí povinnost právnických a fyzických osob poskytnout na výzvu správních úřadů a územních samosprávných celků údaje a informace o věcných prostředcích, které vlastní, o výrobních programech a výrobních kapacitách, o kvalifikaci svých zaměstnanců, o zdravotní způsobilosti fyzických osob povolávaných k pracovní povinnosti a pracovní výpomoci, kterých lze využít při přípravě zajišťování obrany státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu; fyzické osoby jsou povinny sdělit údaje o svém vzdělání a o svém zdravotním stavu. (6) Operační přípravou státního území je souhrn opatření vojenského, ekonomického a obranného charakteru, která se plánují a uskutečňují v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva. (7) Subjektem hospodářské mobilizaceSubjektem hospodářské mobilizace se rozumí podnikatel, který se zavázal za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu dodávat výrobky, práce nebo služby nezbytné pro zajištění ozbrojených sil a ozbrojených sborů a byl jím jmenován. (8) Plánováním obrany státuPlánováním obrany státu se rozumí soubor plánovaných opatření, vzájemně se ovlivňujících, k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a ke splnění všech požadavků na zajišťování obrany státu, zabezpečení mezinárodních smluvních závazků o společné obraně, včetně podílu ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru a účasti na mírových operacích. Plány obrany státu tvoří obranné plánování, plánování operací, mobilizační plánování a plánování připravenosti obranného systému státu. ČÁST DRUHÁ ŘÍZENÍ A ORGANIZACE OBRANY STÁTU Obecná ustanovení § 3 Řízení a organizace obrany státu zahrnují výstavbu, přípravu a řízení ozbrojených sil, operační přípravu státního území, plánování obrany státuplánování obrany státu a opatření v národním hospodářství a na všech úsecích veřejného života v zájmu zajišťování obrany státu. § 4 Za přípravu a zajišťování obrany státu odpovídá vláda. § 5 Vláda (1) Vláda k zajišťování obrany státu v míru a) vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, a činí nezbytná opatření ke snížení, popřípadě vyloučení těchto rizik, b) vyhodnocuje úroveň připravenosti státu k zajišťování jeho obrany a v souvislosti s tím předkládá prezidentu republiky a komorám Parlamentu zprávu o zjištěných skutečnostech a navržených opatřeních k posílení obranyschopnosti státu, c) schvaluje strategickou koncepci obrany státu, d) řídí plánování obrany státuplánování obrany státu, stanoví obsahovou náplň jednotlivých plánů obrany státu a časové etapy pro jejich zpracování, e) rozhoduje o základních opatřeních přípravy státu k obraně a jejím organizování, f) rozhoduje o základních směrech výstavby, přípravy a použití ozbrojených sil a o zajištění obrany státu, g) schvaluje koncepci mobilizace ozbrojených sil, h) rozhoduje o prověření opatření pro zabezpečení obrany státuprověření opatření pro zabezpečení obrany státu podle § 41 odst. 2, i) schvaluje koncepci přípravy občanů k obraně státu, j) stanoví k provedení svých rozhodnutí při zajišťování obrany státu úkoly ministrům, vedoucím jiných správních úřadů a územním samosprávným celkům při výkonu jejich přenesené působnosti, k) rozhoduje o dalších nepředvídatelných úkolech nezbytných k zajišťování obrany státu. (2) Vláda k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a) činí závěry z vojensko politického hodnocení mezinárodních vztahů a rozhoduje o realizaci potřebných opatření k odvrácení ozbrojeného konfliktu a ke zvýšení připravenosti k obraně státu, b) rozhoduje o opatřeních k účinnému fungování systému obrany státu, c) rozhoduje o prioritách plnění úkolů, které souvisejí se zajišťováním obrany státu, d) rozhoduje o opatřeních potřebných pro vedení války, e) k plnění úkolů při zajišťování obrany státu využívá Ústřední krizový štáb zřízený podle zvláštního právního předpisu. (3) Vláda předkládá prezidentu republiky a komorám Parlamentu každoročně k 31. srpnu kalendářního roku, nebo kdykoliv o to požádají, zprávu o zajišťování obrany státu. § 6 Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka (1) Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) k zajišťování obrany státu a) navrhuje vládě základní opatření k přípravě a organizování obrany státu; k tomu zejména zpracovává obranné koncepce a požadavky na zabezpečení obrany státu, b) odpovídá za proces plánování obrany státuplánování obrany státu a koordinuje jeho přípravu; k tomu může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků podkladové materiály; ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky jsou povinny požadavkům vyhovět, a to bezúplatně, c) odpovídá za plánování a zabezpečení operační přípravy státního území, doplňování ozbrojených sil a mobilizaci ozbrojených sil; k tomu může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků součinnost; ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky jsou povinny požadavkům vyhovět, d) vede soubornou evidenci věcných prostředků a soubornou evidenci o fyzických osobách určených k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci určených k zabezpečení ozbrojených sil navazující na evidenci vedenou krajskými vojenskými velitelstvími, e) přezkušuje prostřednictvím svých orgánů přípravu mobilizace ozbrojených sil; k tomu jsou pracovníci, které pověřilo ministerstvo, oprávněni vstupovat do objektů kontrolovaných subjektů, f) prověřuje opatření pro zabezpečení obrany státu v rozsahu stanoveném vládou podle § 41 odst. 2, g) řídí přípravu občanů k obraně státu a provádí vzdělávací, výchovnou a osvětovou činnost v této oblasti; rozsah přípravy občanů k obraně státu a provádí vzdělávací, výchovnou a osvětovou činnost v této oblasti je součástí plánů obrany, h) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a územnímu opatření o stavební uzávěře a o asanaci území z hlediska zájmů obrany České republiky, i) vede soubornou evidenci objektů důležitých pro obranu státu a objektů, které mohou být za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu napadeny. (2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajišťování obrany státu v oboru své působnosti a) vyhodnocují mezinárodněpolitickou situaci a navrhují potřebná opatření k zajišťování obrany státu, b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k zajišťování obrany státu včetně jejich finančního zabezpečení a realizují je, c) odpovídají za výběr objektů důležitých pro obranu státu a v součinnosti s jejich vlastníky a provozovateli za zabezpečení jejich použití k zajišťování obrany státu, d) plní úkoly k zajišťování obrany státu podle rozhodnutí vlády. (3) Česká národní banka v oboru své působnosti stanoví a uskutečňuje opatření k zajišťování obrany státu včetně plánování prostředků na ně. (4) Ministerstvo využívá k plnění úkolů podle odstavce 1 údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů. § 7 Krajské úřady Krajské úřady k zajišťování obrany státu a) vyhodnocují v součinnosti s ministerstvy, jinými správními úřady a Českou národní bankoubankou objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují vládě, cestou ministerstva, způsob jejich ochrany; tato opatření se nevztahují na objekty v působnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Nejvyššího kontrolního úřadu, Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády České republiky, ministerstev, Správy státních hmotných rezerv, zpravodajských služeb České republiky, České národní bankybanky a na objekty, které střeží ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory, b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení výběrového doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo mobilizace ozbrojených sil za válečného stavu a koordinují jejich realizaci u obcíobcí s rozšířenou působností, c) stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil podle rozhodnutí ministerstva a plní další nezbytná opatření k obraně státu, d) řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní potřeby, e) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státuprověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva, f) vedou soubornou evidenci o určených věcných prostředcích a jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, g) zabezpečují podle požadavků obcíobcí přípravu občanů k obraně státu, h) zpracovávají dílčí plán obrany kraje, který po projednání v bezpečnostní radě kraje schvaluje jeho hejtman, i) určují poskytovatele zdravotních služeb k provedení lékařských prohlídek fyzických osob povolaných k plnění pracovní povinnosti a pracovní výpomoci. § 7a Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností k zajišťování obrany státu a) podílejí se, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, na vyhodnocování objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují způsob jejich ochrany, b) plánují, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení výběrového doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo mobilizace za válečného stavu, c) vedou evidenci o vhodných věcných prostředcích, které lze využít pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a v nezbytném rozsahu vedou osobní údajeosobní údaje o jejich vlastnících, d) vedou evidenci nezbytných osobních údajůosobních údajů o fyzických osobách, které lze určit pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, e) provádějí výběr vhodných věcných prostředků a kontrolu určených věcných prostředků; výběrem vhodných věcných prostředků mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů, jiných správních úřadů nebo subjektů hospodářské mobilizacesubjektů hospodářské mobilizace, pokud o věcné prostředky požádaly, a jejich následnou kontrolou mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů a jiných správních úřadů, f) rozhodují o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany státu podle druhu a množství v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu; k tomuto účelu provádějí rozpis věcných prostředků podle druhu a množství na další obceobce ve svém správním obvodu stanoveném zvláštním právním předpisem2) (dále jen „obvod“), g) rozhodují o povolání fyzických osob, které mají trvalý pobyt v jejich obvodu, v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu, k pracovním výpomocím a k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu; koordinují jejich výběr a spolupracují s dalšími obcemiobcemi, Úřadem práce České republiky - krajskými pobočkami a na území hlavního města Prahy s pobočkou pro hlavní město Prahu a dalšími správními úřady, h) podílejí se na evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu, i) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státuprověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva nebo krajského úřadu, j) podílejí se na organizaci přípravy občanů k obraně státu, k) plní další úkoly a poskytují údaje pro zajišťování obrany státu podle pokynů ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů kraje, l) ukládají správní tresty za nesplnění povinnosti, m) provádějí výkon rozhodnutí za podmínek stanovených v § 69 až 72, n) rozhodují o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, o) zpracovávají dílčí plán obrany obceobce s rozšířenou působností, který po projednání v bezpečnostní radě obceobce s rozšířenou působností schvaluje její starosta. § 8 Obecní úřady Obecní úřady k zajišťování obrany státu a) plní úkoly a poskytují údaje pro zabezpečení obrany státu podle požadavků obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu, b) zabezpečují výběr a povolávání fyzických osob k pracovním výpomocím nebo k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, c) podílejí se na zabezpečení dodání určených věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, d) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státuprověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva, krajského úřadu nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, e) poskytují potřebnou součinnost v případě výcviku ozbrojených sil mimo území vojenských újezdů; sepisují škody způsobené právnickým a fyzickým osobám a škody způsobené na majetku obceobce, došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výcvikem ozbrojených sil nebo s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státuprověřením opatření pro zabezpečení obrany státu, f) uplatňují požadavky na přípravu občanů k obraně státu u krajského úřadu cestou obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a organizují jejich přípravu, g) plní úkoly spojené s evakuací obyvatel podle rozhodnutí krajského úřadu nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a poskytují potřebnou součinnost při ochraně majetku evakuovaných osob. § 9 Práva a povinnosti pracovníků správních úřadů a územních samosprávných celků (1) Pověření pracovníci správních úřadů a územních samosprávných celků (dále jen „pověření pracovníci“) jsou oprávněni v nezbytně nutném rozsahu a) vyžadovat a shromažďovat potřebné údaje pro zajišťování obrany státu, b) vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky a vstupovat do cizích objektů v souvislosti s plněním úkolů potřebných pro zajišťování obrany státu. (2) Pověření pracovníci jsou povinni a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dověděli v souvislosti s plněním úkolů při zajišťování obrany státu, b) před vstupem do cizího objektu informovat majitele nebo provozovatele objektu a prokázat se plnou mocí. (3) Za škodu způsobenou pověřenými pracovníky při kontrolních činnostech podle tohoto zákona odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit. § 9a Vztah ke krizovému řízení (1) Ústřední správní úřady, správní úřady a orgány územních samosprávných celků jsou povinny při plnění úkolů zajišťování obrany státu vzájemně spolupracovat a vyměňovat si v nezbytně nutném rozsahu informace z informačních systémů, které vedou. Při plnění úkolů zajišťování obrany státu využívají pracovišť krizového řízení, pracovních a poradních orgánů zřízených podle zvláštních právních předpisů2a), informační systémy krizového řízení, provozované podle zvláštního právního předpisu, a jednotné geografické podklady v souladu se zvláštním právním předpisem. Vzájemnou spolupráci a výměnu informací koordinuje ministerstvo. (2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu mohou orgány krizového řízení nařizovat také opatření podle zvláštního právního předpisu, nejsou-li v rozporu s tímto zákonem. (3) Krizové plány zpracované podle zvláštního právního předpisu za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu tvoří samostatnou část plánu obrany státu. ČÁST TŘETÍ POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB § 10 Povinnosti právnických osob Právnické osoby jsou povinny a) poskytovat podle rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo na výzvu krajského vojenského velitelství určené věcné prostředky pro potřeby zajišťování obrany státu, které vlastní, b) strpět činnosti spojené s výběrem, evidencí, určením a dodáváním věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu nebo s jejich kontrolou, včetně vstupu pověřených pracovníků obceobce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu, ministerstva a jiných správních úřadů, pokud o věcné prostředky požádaly, do objektů, c) bezodkladně oznamovat příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podstatné změny určených věcných prostředků, které mají význam pro jejich využitelnost, d) uposlechnout výzvy k dodání věcných prostředků k prověření opatření pro zabezpečení obrany státuprověření opatření pro zabezpečení obrany státu, e) poskytovat na žádost příslušných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků údaje a informace v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby přípravy a realizace opatření v zájmu zajišťování obrany státu. § 11 Povinnosti fyzických osob Fyzické osoby, pokud jde o věcné prostředky, mají stejné povinnosti, jaké mají podle § 10 právnické osoby. Nevyužívá-li fyzická osoba své obydlí pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou pověření pracovníci uvedení v § 10 písm. b) vstupovat do jejího obydlí jen s jejím souhlasem, a to za účelem výběru, evidence, určení a dodání věcných prostředků nebo jejich kontroly. § 12 (1) Právnické a fyzické osoby, které mají zaměstnance, jsou povinny poskytovat pracovní volno těmto zaměstnancům, kteří budou povoláni k pracovním výpomocem nebo k plnění pracovních povinností v zájmu zajišťování obrany státu. (2) Právnické nebo fyzické osoby, které jsou vlastníky nebo provozovateli objektů důležitých pro obranu státu, jsou povinny zabezpečit provozuschopnost těchto objektů pro účely zajištění obrany státu a umožnit jejich užití k těmto účelům. ČÁST ČTVRTÁ VĚCNÉ PROSTŘEDKY, PRACOVNÍ POVINNOST A PRACOVNÍ VÝPOMOC HLAVA I VĚCNÉ PROSTŘEDKY Obecná ustanovení § 13 (1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu stát a územní samosprávné celky plní úkoly k zajišťování obrany především vlastními věcnými prostředky. (2) Věcné prostředky státu a územních samosprávných celků se k zajišťování obrany státu použijí v souladu se schválenými plány obrany. Ostatní věcné prostředky se k zajišťování obrany státu použijí v souladu se schválenými krizovými plány zpracovanými podle zvláštních právních předpisů. § 14 (1) Nepostačují-li věcné prostředky státu, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností právnické nebo fyzické osobě, která má věcné prostředky potřebné k zajišťování obrany státu, (dále jen „vlastník“) uložit povinnost tyto prostředky pro obranu státu poskytnout. (2) Movité a nemovité věci a služby se stávají věcnými prostředky rozhodnutím obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. (3) Obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností příslušným pro vydání rozhodnutí a) o nemovitém věcném prostředku je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož obvodu se nemovitostnemovitost nachází, b) o movitém věcném prostředku je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož obvodu se movitá věc nachází, c) o požadované službě je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má fyzická osoba trvalý pobyt nebo právnická osoba sídlo. (4) Proti rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o určení věcného prostředku není přípustné odvolání. Na rozhodování o určení věcných prostředků se nevztahuje správní řád. (5) Okolnost, že vlastník věcného prostředku není znám, nevylučuje právo uložit, aby i takový věcný prostředek byl k účelům obrany státu poskytnut. Věcný prostředek v takovém případě obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zajistí a dodávací příkaz vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce. Pokud se o dodávací příkaz vlastník v této lhůtě nepřihlásí, bude tento uložen a s věcí bude nakládáno tak, jako kdyby byl splněn postup podle odstavců 1 až 4. (6) Překážkou uložení povinnosti k poskytnutí věcného prostředku k účelům obrany státu není skutečnost, že na věcném prostředku váznou práva třetích osob. § 15 Na základě rozhodnutí příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností je vlastník věcných prostředků povinen tyto věcné prostředky odevzdat nebo poskytnout a strpět, aby s nimi bylo naloženo určeným způsobem. Rozhodování o dodání a převzetí věcných prostředků § 16 O povinnosti poskytnout věcné prostředky ve prospěch zajišťování obrany státu rozhoduje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností dodávacím příkazem. O povinnosti poskytnout věcné prostředky pro potřeby ozbrojených sil rozhoduje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v souladu s návrhem příslušného krajského vojenského velitelství. § 17 (1) Dodávací příkaz má tři části: a) část „A. Rozhodnutí o dodání věcného prostředku“ obsahuje zejména název a identifikační údaje věcného prostředku, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údajeosobní údaje o osobě odpovědné za dodání věcného prostředku, poučení a označení správního úřadu, který je vydal, b) část „B. Výzva k dodání věcného prostředku“ obsahuje zejména způsob, místo a dobu předání věcného prostředku, poučení a označení správního úřadu, který výzvu učinil, c) část „C. Potvrzení o doručení výzvy k dodání věcného prostředku“ obsahuje zejména název a identifikační údaje věcného prostředku, na který byl dodávací příkaz vydán, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, údaje o doručení dodávacího příkazu potvrzené podpisem vlastníka nebo osoby odpovědné za doručení výzvy. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků, náležitosti dodávacího příkazu a jeho vzor. § 18 (1) Každý, komu bylo uloženo poskytnout určené věcné prostředky ve prospěch zajištění obrany státu, je povinen je předat na výzvu podle § 17 odst. 1 písm. b) příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a u věcných prostředků určených pro potřeby ozbrojených sil na výzvu příslušného krajského vojenského velitelství ve stanovené době, na určeném místě, v použitelném stavu a s potřebným příslušenstvím. Věcné prostředky převezme obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Věcné prostředky pro potřeby ozbrojených sil převezme příslušné krajské vojenské velitelství. (2) Orgán, který věcný prostředek přebírá, je povinen vydat doklad o převzetí věcného prostředku. Doklad o převzetí věcného prostředku obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek přebírá, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje fyzické osoby, která jej předává, identifikační údaje věcného prostředku a jeho příslušenství, údaje o zjevných vadách, poškození a celkovém stavu věcného prostředku v době převzetí a potvrzení uvedených údajů podpisem odpovědné fyzické osoby orgánu, který věcný prostředek přebírá, a fyzické osoby, která věcný prostředek předává. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při převzetí věcného prostředku, náležitosti dokladu o převzetí věcného prostředku a jeho vzor. § 19 Osvobození od povinnosti poskytnout věcné prostředky (1) Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny územní samosprávné celky, Hasičský záchranný sbor České republiky, subjekty hospodářské mobilizacesubjekty hospodářské mobilizace a poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, poskytovatelé lůžkové péče, poskytovatelé přepravy pacientů neodkladné péče a poskytovatelé zdravotnické dopravní služby, a to jen v takovém rozsahu, který je nezbytný pro plnění jejich úkolů v zájmu zajišťování obrany státu. Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny fyzické osoby se zdravotním postižením3) v takovém rozsahu, aby poskytnutí věcných prostředků nezpůsobilo újmu na jejich zdraví. (2) Věcné prostředky nelze požadovat od cizích diplomatických a zvláštních misí, konzulárních úřadů a fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,4) a od cizích států. Věcné prostředky od ostatních cizinců5) lze požadovat jen v tom případě, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak. (3) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může zprostit fyzické osoby povinnosti poskytnout věcné prostředky, byla-li by ohrožena výživa vlastníka věcného prostředku nebo bylo-li by ohroženo plnění vyživovací povinnosti vlastníka věcného prostředku.6) § 20 Vrácení věcných prostředků (1) Poskytnuté věcné prostředky se bezprostředně po zániku důvodů, pro které byly poskytnuty, vrátí vlastníkovi. Za vlastníka věcného prostředku se pro účely jeho vrácení, pro účely náhrady za poskytnutí věcného prostředku nebo náhrady majetkové újmy považují osoby uvedené na dodávacím příkazu; neexistují-li takové osoby, jejich právní nástupce nebo dědic. Věcné prostředky vrací příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, a byly-li věcné prostředky převzaty do užívání ozbrojených sil, vrací je příslušné krajské vojenské velitelství. Nemůže-li příslušné krajské vojenské velitelství vrátit věcný prostředek vlastníkovi, předá jej příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (2) Orgán, který věcný prostředek vrací, je povinen vydat doklad o vrácení věcného prostředku. Doklad o vrácení věcného prostředku obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek vrací, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údajeosobní údaje fyzické osoby, která jej přebírá, identifikační údaje věcného prostředku a jeho příslušenství a údaje o jejich stavu v době předání. Fyzická osoba, která věcný prostředek přebírá, má právo v dokladu o vrácení věcného prostředku písemně uplatnit námitky vůči jeho obsahu a povinnost potvrdit převzetí věcného prostředku a tohoto dokladu. Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku. (3) K převzetí věcného prostředku za účelem jeho vrácení obecní úřad obceobce s rozšířenou působností písemně vyzve vlastníka věcného prostředku. Nelze-li písemnou výzvu vlastníkovi doručit po dobu 3 měsíců, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností doručí výzvu veřejnou vyhláškou.7) (4) Nepřihlásí-li se vlastník o vydání věcného prostředku do 12 měsíců ode dne doručení písemné výzvy nebo ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, prodá se věcný prostředek ve veřejné dražbě. Veřejnou dražbu organizuje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který také jmenuje licitátora. Výtěžek z dražby se použije k úhradě nákladů za dražbu a úschovu věcného prostředku; zbytek výtěžku náleží vlastníkovi. Nárok na náhradu za poskytnutí věcného prostředku podle části deváté zůstává nedotčen. (5) Zbytek výtěžku z dražby věcného prostředku podle odstavce 4, o jehož vydání se vlastník nepřihlásil do 3 let od ukončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, připadá státu. HLAVA II PRACOVNÍ POVINNOST § 21 Rozsah pracovní povinnosti (1) Pracovní povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu může být uložena všem fyzickým osobám, nebyly-li od ní osvobozeny nebo nebyly-li povolány k mimořádné službě.8) Pracovní povinnost se vykonává zejména v těch oborech práce, které jsou nevyhnutelné k zajišťování životně důležitých funkcí státu nebo k zabezpečení ozbrojených sil. (2) Fyzické osoby, kterým byla uložena pracovní povinnost, jsou povinny podrobit se lékařské prohlídce, nastoupit k výkonu práce u určeného zaměstnavatele (dále jen „zaměstnávající“) ve stanoveném čase a do určeného místa a podle potřeb zajišťování obrany státu zde konat určené práce i nad časový limit stanovený ve zvláštních právních předpisech, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků. Rozhodování o pracovní povinnosti § 22 Dnem vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mají pracovní povinnost podle tohoto zákona fyzické osoby, které po stanovenou týdenní pracovní dobu vykonávají práci na základě pracovního poměru nebo služebního poměru ke Kanceláři Poslanecké sněmovny, ke Kanceláři Senátu, k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ke Kanceláři prezidenta republiky, k Úřadu vlády České republiky, ke správním úřadům, k územním samosprávným celkům, k ozbrojeným silám České republiky, k Hasičskému záchrannému sboru České republiky, k Policii České republiky, ke zpravodajským službám České republiky, k poskytovatelům zdravotnické záchranné služby, k České národní bancebance, k Vězeňské služběVězeňské službě České republiky, k České poště, k subjektům hospodářské mobilizacesubjektům hospodářské mobilizace a k jiným právnickým a fyzickým osobám, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, ke státním podnikům a k rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je ministerstvo nebo Ministerstvo vnitra, soudci a státní zástupci, pokud tyto fyzické osoby nebyly povolány k mimořádné službě,8) aniž by k ní byly povolány rozhodnutím obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, nestanoví-li vláda jinak. § 23 (1) O povolání k plnění pracovní povinnosti rozhoduje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povolávacím příkazem. Povolávací příkaz obsahuje zejména osobní údajeosobní údaje povolávané fyzické osoby, základní údaje o zaměstnávajícím, den a místo nástupu pracovní povinnosti, odvětví, ve kterém bude pracovní povinnost konána, druh práce, předpokládanou délku plnění pracovní povinnosti, adresu určeného poskytovatele zdravotních služeb, který provede lékařskou prohlídku povolávané fyzické osoby za účelem posouzení zdravotní způsobilosti pro určený druh práce, poučení a označení orgánu, který jej vydal. (2) Po obdržení povolávacího příkazu je povolávaná fyzická osoba povinna neodkladně se dostavit k lékařské prohlídce k určenému poskytovateli zdravotních služeb. Tento poskytovatel zdravotních služeb je povinen přednostně provést lékařskou prohlídku povolávané fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost k navrhované práci. Podle výsledku lékařské prohlídky zapíše lékař posudkový závěr o zdravotní způsobilosti nebo zdravotní nezpůsobilosti povolávané fyzické osoby k navrhované práci do povolávacího příkazu. (3) Nástup pracovní povinnosti je povinen oznámit zaměstnávající příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (4) Ženy se v rámci pracovní povinnosti povolávají pouze k takovým pracím, které jsou pro ně fyzicky přiměřené a neškodí jejich zdraví. (5) Není-li povolávaná fyzická osoba zdravotně způsobilá konat určený druh práce, je povinna tuto skutečnost oznámit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle výsledku posudkového závěru určí povolávané fyzické osobě druh práce, pro který je zdravotně způsobilá, nebo takovou fyzickou osobu pracovní povinnosti zprostí podle § 26 odst. 5. (6) Proti rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností o povolání k pracovní povinnosti ani proti lékařskému posudku není přípustné odvolání. Na rozhodování o povolání k pracovní povinnosti se nevztahuje správní řád. (7) Náklady spojené s lékařskou prohlídkou za účelem stanovení zdravotní způsobilosti povolávané fyzické osoby hradí příslušný krajský úřad. HLAVA III PRACOVNÍ VÝPOMOC § 24 Rozsah pracovní výpomoci (1) Pracovní výpomocí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu jsou povinny všechny fyzické osoby, nebyly-li od ní osvobozeny nebo nebyla-li jim uložena pracovní povinnost anebo nebyly-li povolány k mimořádné službě.8) (2) Fyzické osoby určené k pracovní výpomoci jsou povinny konat práce nad časový limit stanovený zvláštním právním předpisem, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků. § 25 Rozhodování o pracovní výpomoci (1) O povolání k pracovní výpomoci rozhoduje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností povolávacím příkazem. (2) Výběr fyzických osob pro určení k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil zabezpečuje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností podle požadavku krajského vojenského velitelství. Fyzické osoby povolané k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil jsou podřízeny velitelským orgánům vojenských útvarů a zařízení ozbrojených sil, ke kterým byly přiděleny, a plní úkoly podle jejich pokynů. (3) Na rozhodování o určení k pracovní výpomoci se obdobně použije ustanovení § 23. HLAVA IV SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ POVINNOSTI A PRACOVNÍ VÝPOMOCI § 26 (1) Povolávací příkaz k plnění pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci lze vydat v souladu se schválenými krizovými plány, plány obrany a dílčími plány obrany zpracovanými podle zvláštních právních předpisů. (2) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci jsou osvobozeny fyzické osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, fyzické osoby mladší 18 let a starší 62 let, těhotné ženy a ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé nebo zemřelo; osvobození se vztahuje též na ženy a osamělé muže, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let. (3) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od poslanců a senátorů Parlamentu, členů vlády, hejtmanů krajů a primátora hlavního města Prahy. (4) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.4) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc od ostatních cizinců5) lze požadovat jen v případě, nebrání-li tomu mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. (5) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci zprostí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností fyzické osoby, u kterých nastane po povolání k těmto povinnostem některá z podmínek uvedených v odstavcích 2 až 4. (6) Fyzické osoby osvobozené od pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci se mohou potřebných činností zúčastnit dobrovolně. § 27 (1) O propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhoduje příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě oznámení zaměstnávajícího bezodkladně po zániku jejich potřeby. Zaměstnávající, u kterého se pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc vykonávají, je povinen zánik jejich potřeby ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností v dostatečném časovém předstihu. (2) Nemůže-li příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností o propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodnout bezodkladně po zániku jejich potřeby, o propuštění rozhodne zaměstnávající, u kterého je povinné fyzické osoby vykonávají, a tuto skutečnost bezodkladně oznámí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (3) Pro úpravu vztahů mezi povinnými fyzickými osobami a zaměstnávajícím, které vznikly z nařízené pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, se přiměřeně použijí zvláštní právní předpisy. § 28 Ministerstvo stanoví vyhláškou postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, náležitosti povolávacího příkazu a jeho vzor. ČÁST PÁTÁ OBJEKTY DŮLEŽITÉ PRO OBRANU STÁTU § 29 (1) Objekty důležité pro obranu státu jsou pozemky a stavby umístěné ve vojenských újezdech a jejich příslušenství, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil. (2) Objekty důležité pro obranu státu jsou dále a) pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená, b) pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel, c) pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které určí vláda, d) pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda. (3) Do objektů důležitých pro obranu státu z důvodu veřejného zájmu nebo z důvodu bezpečnosti fyzických osob může být statutárním orgánem nebo jím pověřenou osobou, do jehož působnosti objekty důležité pro obranu státu náleží, vstup omezen nebo zakázán. ČÁST ŠESTÁ VOJENSKÉ ÚJEZDY § 30 (1) Vojenský újezd (dále jen „újezd“) je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. Způsob evidování nemovitostínemovitostí na území újezdu a označování hranic újezdu stanoví zvláštní právní předpis. (2) Újezd a újezdní úřady se zřizují, mění a ruší zvláštním zákonem. Správa újezdu § 31 (1) Státní správu s výjimkou pravomocí podle stavebního zákona na území újezdu vykonává správní úřad s názvem újezdní úřad. Újezdní úřad je současně vojenským orgánem, který plní úkoly při zajišťování obrany státu. Je podřízen ministerstvu. (2) Výdaje na činnost újezdního úřadu se hradí z rozpočtu ministerstva. § 32 V čele újezdního úřadu je přednosta, kterým je voják z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany. § 33 Působnost újezdního úřadu (1) Újezdní úřad za účelem zajišťování obrany státu, výcviku ozbrojených sil a vojenského a hospodářského využití území újezdu a) koordinuje využívání území újezdu k vojenské a hospodářské činnosti mezi cvičícími jednotkami ozbrojených sil a osobami provozujícími hospodářskou činnost, b) zabezpečuje podmínky pro výcvik ozbrojených sil v polních podmínkách, c) povoluje vstup na území újezdu, d) stanovuje režimová a bezpečnostní opatření na území újezdu, kontroluje a vyžaduje jejich dodržování, e) projednává přestupek na úseku obrany spočívající v úmyslném narušení režimu ochrany a vstupu do vojenského objektu, který je vymezený zvláštním předpisem, f) pečuje o trvalé označení územních hranic újezdu, odpovídá za vyznačení hranic újezdu v terénu a za vyznačení ochranných pásem na území újezdu, g) zabezpečuje správu účelových komunikací, h) stanovuje místní a přechodnou úpravu provozu na účelových komunikacích z moci úřední, i) stanovuje opatření k zabezpečení čistoty a veřejného pořádku, k požární ochraně, k ochraně přírody a krajiny, k zásobování vodou, k čištění odpadních vod a k jejímu odvádění a j) zabezpečuje součinnost a koordinaci s ostatními orgány státní správy, s orgány krajů a obcíobcí, s výjimkou pravomocí podle stavebního zákona. (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob, obsah a formu vyznačení hranic újezdu v terénu a ochranných pásem na území újezdu. Majetkové uspořádání § 34 (1) Majetek na území újezdu, s výjimkou vneseného majetku, smí být jen ve vlastnictví státu. Způsob evidování nemovitostí na území újezdu a označování hranic újezdu stanoví zvláštní právní předpis. (2) Z důvodů veřejného zájmu a hospodářského využití území újezdu mohou podnikatelskou činnost na území újezdu provozovat jen právnické osoby zřízené nebo založené státem. Funkci zřizovatele nebo zakladatele právnické osoby, pokud jím není ministerstvo, může vykonávat i jiné ministerstvo pouze po předchozím souhlasu ministerstva. (3) Provozování podnikatelské činnosti nesmí omezovat plnění úkolů k zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil a nesmí narušovat bezpečnostní a režimová opatření stanovená újezdním úřadem. § 35 (1) Z důvodu veřejného zájmu může ministerstvo na území újezdu povolit fyzickým nebo právnickým osobám jen výstavbu a provozování veřejně prospěšné stavby, zejména pro dopravní infrastrukturu nebo technickou infrastrukturu. (2) Provozování veřejně prospěšné stavby a s ní provozně souvisejících zařízení technického vybavení, opravy a údržba veřejně prospěšné stavby a s ní provozně souvisejících zařízení technického vybavení nesmí omezovat plnění úkolů k zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil a nesmí narušovat bezpečnostní a režimová opatření stanovená újezdním úřadem. (3) Pro zabezpečení provozu, oprav a údržby veřejně prospěšné stavby a s ní provozně souvisejícího zařízení technického vybavení se smlouvou k majetku státu zřizuje služebnost. Pobyt a vstup na území újezdu § 36 Na území újezdu se nelze přihlásit k trvalému pobytu. § 37 Vstup na území újezdu bez povolení je zakázán. § 38 (1) Újezdní úřad může vydat povolení ke vstupu na území újezdu. Újezdní úřad při vydání povolení ke vstupu na území újezdu zabezpečí seznámení osob, kterým takové povolení bylo vydáno, s platnými režimovými a bezpečnostními opatřeními. Osoby, kterým byl povolen vstup na území újezdu, jsou povinny se před vstupem na území vojenského újezdu seznámit s aktuálními režimovými a bezpečnostními opatřeními a dodržovat je. (2) Újezdní úřad vyhlašuje aktuální režimová a bezpečnostní opatření vyvěšením na úřední desce újezdního úřadu nejméně 24 hodin předem a po celou dobu jejich platnosti. (3) Vydané povolení ke vstupu na území újezdu může újezdní úřad kdykoli odejmout. ČÁST SEDMÁ DALŠÍ OPATŘENÍ V ZÁJMU OBRANY STÁTU § 41 Prověření opatření pro zabezpečení obrany státu (1) Prověřením opatření pro zabezpečení obrany státuPrověřením opatření pro zabezpečení obrany státu se rozumí praktické ověření nebo realizace úkolů uložených jednotlivým subjektům podle tohoto zákona (dále jen „prověření“). Prověření uskutečňuje ministerstvo. (2) Přesahuje-li rozsah prověření působnost ministerstva, kterou stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpisy, uloží vláda usnesením provést prověření většího rozsahuprověření většího rozsahu a oznámí to předem komorám Parlamentu a prezidentovi republiky. (3) Prověřením většího rozsahuPrověřením většího rozsahu se rozumí takové praktické ověření, kterého se účastní ozbrojené síly, povolávají se vojáci mimo činnou službu a použijí se i věcné prostředky ve vlastnictví právnických a fyzických osob. § 42 Výcvik ozbrojených sil mimo území újezdů (1) Ozbrojené síly mohou po dohodě s příslušnými správními úřady, orgány územních samosprávných celků a s vlastníky používat ke svému výcviku pozemky, vodní toky, pozemní komunikace, stavby určené k demolici a jiné stavby, nepostačuje-li jim k tomu území újezdů. Přitom jsou povinny co nejvíce šetřit zemědělské a lesní kultury, pozemní komunikace, stavby a jiný majetek. Škodu způsobenou vojenským cvičením hradí stát. (2) Po dobu výcviku ozbrojených sil a při jejich přesunech může z důvodu bezpečnosti fyzických osob příslušný správní úřad na návrh ministerstva omezit, zakázat nebo jinak upravit přístup do určených prostorů, jakož i pobyt a dopravu v nich. § 43 Zvláštní stavby Na stavby určené ke speciálnímu využití, popřípadě na jiné stavby, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu, u nichž výkon vlastnického práva státu přísluší ministerstvu nebo právnické osobě jím zřízené nebo založené, se přiměřeně vztahují zvláštní právní předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení s výjimkou územních požadavků. Právní předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení se však v plném rozsahu vztahují na stavby určené ke stálému ubytování příslušníků ozbrojených sil, školy a stavby obdobného charakteru. Při výstavbě a provozu těchto staveb a zařízení přísluší ministerstvu vykonávat správní činnosti, které by jinak vykonávaly správní úřady příslušné k těmto činnostem podle zvláštních právních předpisů. § 44 Ochranná pásma (1) K ochraně objektu důležitého pro obranu státu před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí před negativními účinky objektu důležitého pro obranu státu může ministerstvo po předchozím projednání s místně příslušným orgánem územního plánování stanovit ochranné pásmo. Ochranné pásmo ministerstvo stanoví opatřením obecné povahy bez řízení o jeho návrhu. (2) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti následující den po jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcíchobcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. (3) Opatřením obecné povahy ministerstvo stanoví hranice ochranného pásma a v ochranném pásmu zakáže nebo omezí některé činnosti z důvodu zabezpečení objektu důležitého pro obranu státu, k jeho ochraně před účinky vnějších vlivů, nepředvídatelných stavů, havárií nebo poruch, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví osob nebo majetku. (4) Z opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma může ministerstvo povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové nebo opakované činnosti, pokud tato činnost není v rozporu s ochranou podle odstavce 1. (5) Každý je povinen strpět omezení vyplývající ze stanoveného ochranného pásma. (6) Každý je dále povinen bez náhrady strpět označení ochranného pásma na své nemovitosti; v blízkosti označení nesmí být umístěno jiné označení. Označení nesmí být poškozeno, přemístěno, odstraněno nebo zakryto. § 44a Náhrada za škodu (1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla stanovením ochranného pásma omezena a byla mu tím způsobena škoda, náleží náhrada. (2) Náhradu podle odstavce 1 je povinno poskytnout ministerstvo. (3) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout osobě jiný pozemek nebo stavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavby tím není dotčeno. Vyvlastnění ve zkráceném řízení § 45 (1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu lze výjimečně vyvlastnit ve zkráceném řízení nezbytné nemovité a movité věci a práva k nim pro účely zajišťování obrany státu, nelze-li je získat jinak. (2) Vyvlastnění lze uskutečnit pouze za náhradu. § 46 (1) Návrh na vyvlastnění ve zkráceném řízení může podat jen správní úřad (dále jen „navrhovatel“). (2) Navrhovatel v návrhu na vyvlastnění ve zkráceném řízení označí nemovitou nebo movitou věc, jejíž vyvlastnění navrhuje, důvody vyvlastnění, důvody, pro něž nelze věc získat jinak, a účastníky, jichž se vyvlastnění týká. Není-li navrhovatelem ministerstvo, je nezbytnou náležitostí návrhu potvrzení ministerstva o tom, že jde o vyvlastnění k účelům zajišťování obrany státu. § 47 Příslušným k vyvlastnění nemovité věci ve zkráceném řízení je krajský úřad. Nachází-li se nemovitost v obvodu několika krajských úřadů, podá se návrh Ministerstvu pro místní rozvoj, které určí krajský úřad k provedení vyvlastňovacího řízení. § 48 Příslušným k vyvlastnění movité věci ve zkráceném řízení je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má vlastník movité věci místo trvalého pobytu nebo právnická osoba sídlo. § 49 (1) Řízení se zahajuje podáním návrhu na vyvlastnění příslušnému úřadu. (2) Příslušný úřad o zahájení řízení bezodkladně uvědomí účastníky řízení a stanoví jim lhůtu pro vyjádření. Lhůta pro vyjádření nesmí být kratší než 3 dny. (3) Příslušný úřad před uplynutím lhůty, kterou stanovil účastníkům řízení pro vyjádření, uskuteční místní šetření. V průběhu místního šetření se ocení věc, která je předmětem vyvlastnění. K ocenění se použijí zvláštní právní předpisy platné v době zahájení řízení. (4) Rozhodnutí se musí vydat do 7 dnů ode dne zahájení tohoto řízení. (5) Rozhodnutí obsahuje výrok, odůvodnění, rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění a poučení o odvolání. Odůvodnění neobsahuje utajované informace a údaje, kterými může dojít k ohrožení ochrany utajovaných informací. Poučení o odvolání obsahuje označení správního úřadu, ke kterému se lze odvolat, lhůtu pro odvolání a poučení o tom, že odvolání nemá odkladný účinek. § 50 (1) Účastníci řízení se mohou proti vyvlastňovacímu výměru odvolat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. (2) Při řízení o odvolání se použije správní řád. § 51 (1) Náhrady za vyvlastnění vyplácí Ministerstvo financí na návrh příslušného úřadu, který jej podá do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vyvlastnění. Nárok na náhradu se nepromlčuje. (2) Byla-li předmětem vyvlastnění nemovitost, krajský úřad podá návrh na zápis do katastrukatastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu. § 52 Příprava občanů k obraně státu (1) Příprava občanů k obraně státu je dobrovolná, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis16) nestanoví jinak. (2) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je příprava občanů k obraně státu povinná. (3) Příprava občanů k obraně státu zahrnuje zejména zdravotnickou přípravu, přípravu k civilní obraně, zájmovou činnost s technickým a sportovním zaměřením, přípravu obyvatelstva k sebeobraně a vzájemné pomoci a další činnosti spojené s branností a se zabezpečením přípravy k obraně státu. (4) Příprava občanů k obraně státu má charakter vzdělávání a provádí se v rámci základního a středního vzdělávání i v rámci jiné státem uznané vzdělávací činnosti. Občany k obraně státu připravují zejména školy, školská zařízení a další vzdělávací zařízení. (5) Na přípravě občanů k obraně státu se mohou podílet i občanská sdružení, církve, náboženské společnosti a další právnické osoby podle svého účelu a poslání v součinnosti s územními samosprávnými celky. (6) Za přípravu občanů k obraně státu podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů17) odpovídají ministerstva, správní úřady a územní samosprávné celky. Ministerstvo spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na zabezpečení odborné složky obsahu vzdělávání ve vydávaných učebních dokumentech v oblasti přípravy občanů k obraně státu. § 53 Omezení základních lidských práv a svobod (1) K zajištění obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se v nezbytně nutné míře omezuje svoboda pohybu a pobytu a právo pokojně se shromažďovat. (2) Omezení svobody pohybu a pobytu spočívá v povinnosti uposlechnout a) zákaz vstupu do vyznačených prostor, b) příkaz zdržovat se v místě trvalého pobytu nebo pobývat v přikázaném místě, c) zákaz vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel. (3) Omezení práva pokojně se shromažďovat spočívá v povinnosti uposlechnout zákaz svolávání shromáždění na veřejném prostranstvíveřejném prostranství včetně pouličních průvodů a manifestací. (4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na fyzické osoby provádějící záchranné práce nebo zabezpečující poskytování pomoci v případě bezprostředního ohrožení zdraví nebo života. (5) Místní, osobní a časovou působnost a konkrétní stanovení omezení lidských práv a základních svobod uvedených v odstavcích 2 a 3 nařizuje vláda. Nařízení se vyhlašuje stejným způsobem jako právní předpis a zveřejňuje se v hromadných sdělovacích prostředcích a na úředních deskách územních samosprávných celků. Omezení lidských práv a základních svobod nabývají účinnosti okamžikem, který se v nařízení stanoví. (6) Ustanovení předchozích odstavců nejsou na újmu práva České republiky omezit i jiná lidská práva, pokud to připouštějí smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána. ČÁST OSMÁ VZTAH KE SPOJENECKÝM OZBROJENÝM SILÁM § 54 Použití zákona k plnění mezinárodních závazků Povinnosti ukládané podle tohoto zákona pro potřeby ozbrojených sil se mohou ukládat i ve prospěch spojeneckých ozbrojených sil, je-li to třeba ke splnění mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení. ČÁST DEVÁTÁ FINANCOVÁNÍ OBRANY STÁTU § 55 Výdaje na obranu státu Výdaje spojené s přípravou k obraně státu a s obranou státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu hradí stát. Obecná ustanovení o náhradách § 56 (1) Náhradou poskytovanou podle tohoto zákona se rozumí finanční nebo věcné plnění za poskytnuté věcné prostředky a majetkovou újmu způsobenou na nich a za poskytnutou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc. (2) Náhrady podle tohoto zákona se zpravidla vyplácejí v penězích. Místo náhrady v penězích se může náhrada uskutečnit vydáním jiného věcného prostředku stejného druhu a stejné hodnoty. § 57 (1) Náhrady podle tohoto zákona je povinen vyplatit obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který o poskytnutí věcných prostředků, pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti rozhodl. (2) Náhrady podle odstavce 1 se vyplácejí zpravidla ve lhůtě 6 měsíců od odvolání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Nárok na náhradu se nepromlčuje. § 58 Náhrada za poskytnutí věcných prostředků (1) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku v souvislosti s prověřením podle § 41 se určí, nedošlo-li k dohodě o její výši, ve výši ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu.18) Rada kraje nařízením může stanovit sazby a způsob výpočtu maximální výše náhrad za poskytnutí jednotlivých druhů věcných prostředků použitých v souvislosti s prověřením podle věty první. (2) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se určí odvozením od pořizovací ceny, popřípadě reprodukční pořizovací ceny19) věcného prostředku s přihlédnutím k době používání a k míře opotřebení věcného prostředku v době převzetí a s přihlédnutím ke stavu věcného prostředku v době jeho vrácení a za podmínek, které stanoví regulační opatření vyhlášené podle zvláštního právního předpisu. § 59 Náhrada majetkové újmy na věcných prostředcích (1) Majetkovou újmou na věcných prostředcíchMajetkovou újmou na věcných prostředcích se rozumí každé poškození nebo opotřebení nad obvyklou míru dodaného věcného prostředku, ke kterému došlo v příčinné souvislosti s jeho dodáním, používáním a vracením. (2) Došlo-li k poškození věcného prostředku a nebyl-li uveden do původního stavu ke dni vrácení, náleží jeho majiteli náhrada majetkové újmy. (3) Není-li uplatněno právo na náhradu majetkové újmy u zjevného poškození věcného prostředku nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho vrácení a v ostatních případech nejpozději do 1 roku ode dne jeho vrácení, zaniká. Náhrada za pracovní výpomoc a za výkon pracovní povinnosti § 60 (1) Za pracovní výpomoc se poskytuje náhrada podle druhu a náročnosti přidělené práce. (2) Fyzickým osobám, kterým byla určena pracovní výpomoc, náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených v mzdových a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní výpomoc vykonává, jako kdyby byl stejný druh práce vykonáván u zaměstnávajícího v pracovním poměru. Náhrada škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání se poskytuje podle pracovněprávních předpisů. § 61 (1) Fyzické osoby, které pracovní výpomoc vykonávají ve prospěch ozbrojených sil, mají nárok na stejné náležitosti jako vojáci v mimořádné službě8) zařazení do obdobných funkcí, s výjimkou hodnostního příplatku. (2) Pracovní úrazy a nemoci z povolání fyzických osob povolaných k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil se odškodňují za stejných podmínek jako u vojáků v mimořádné službě.8) Pozůstalým po fyzických osobách povolaných k pracovní výpomoci náleží odškodnění jako pozůstalým po vojácích v mimořádné službě.8) § 62 Fyzickým osobám, kterým byla uložena pracovní povinnost, náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených ve mzdových a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní povinnost vykonává. Za stejných podmínek jim náleží odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání. § 63 (1) Odškodňují se pouze pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí, ke kterým došlo při plnění úkolů po dobu pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů. (2) Pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí podle odstavce 1 odškodňují obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností příslušné podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby. ČÁST DESÁTÁ PŘESTUPKY A VÝKON ROZHODNUTÍ HLAVA I PŘESTUPKY Přestupky fyzických osob § 64 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neposkytne na žádost příslušných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků údaje a informace v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby přípravy a realizace opatření v zájmu zajišťování obrany státu, b) za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu neuposlechne zákazu svolávat shromáždění na veřejném prostranstvíveřejném prostranství včetně pouličních průvodů a manifestací, c) úmyslně poruší zákaz nebo omezení vstupu do objektu důležitého pro obranu státu, d) poruší zákaz nebo omezení v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 44 odst. 3, nebo e) zničí, poškodí, zakryje nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní označení ochranného pásma. (2) Přestupek podle odstavce 1 písm. c) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (3) Fyzická osoba se jako pověřený pracovník dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s plněním úkolů při zajišťování obrany státu, pokud se porušením povinnosti mlčenlivosti nedopustila trestného činutrestného činu. Porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost o utajované informaciutajované informaci podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací není tímto zákonem dotčeno. (4) Fyzická osoba, které byla uložena pracovní povinnost, se dopustí přestupku tím, že a) se nepodrobí lékařské prohlídce, b) nenastoupí k výkonu práce u zaměstnávajícího ve stanoveném čase a do určeného místa, nebo c) nevykonává u zaměstnávajícího podle potřeb zajišťování obrany státu určené práce, a to i nad časový limit stanovený ve zvláštních právních předpisech, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků. (5) Povolávaná fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoznámí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností svoji zdravotní nezpůsobilost k výkonu jí určeného druhu práce. (6) Fyzická osoba, která nebyla osvobozena od povinnosti poskytovat pracovní výpomoc a které nebyla uložena pracovní povinnost nebo která nebyla povolána k mimořádné službě, se dopustí přestupku tím, že za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu neposkytuje pracovní výpomoc. (7) Fyzická osoba určená k pracovní výpomoci se dopustí přestupku tím, že odmítne vykonávat práce nad časový limit stanovený zvláštním právním předpisem, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků. (8) Občan se dopustí přestupku tím, že se za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu odmítne připravovat k obraně státu. (9) Fyzická osoba, která neprovádí záchranné práce nebo nezabezpečuje poskytování pomoci v případě bezprostředního ohrožení zdraví nebo života, se za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu dopustí přestupku tím, že neuposlechne a) zákazu vstupu do vyznačených prostor, b) příkazu zdržovat se v místě pobytu nebo pobývat v přikázaném místě, nebo c) zákazu vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel. § 65 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neumožní provedení činností spojených s výběrem, evidencí a určením věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu nebo s jejich kontrolou, b) neumožní v souvislosti s provedením činností podle písmene a) vstup pověřených pracovníků obceobce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu, ministerstva a jiných správních úřadů, pokud o věcné prostředky požádali, do objektů, nebo c) neoznámí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podstatné změny určených věcných prostředků, které mají význam pro jejich využitelnost, bezprostředně poté, kdy tyto změny nastaly. (2) Fyzická osoba se jako vlastník věcných prostředků dopustí přestupkupřestupku tím, že neumožní, aby s jí poskytnutými věcnými prostředky bylo naloženo způsobem určeným v rozhodnutí příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. (3) Fyzická osoba se jako vlastník nebo provozovatel objektu důležitého pro obranu státu dopustí přestupkupřestupku tím, že nezabezpečí provozuschopnost takového objektu pro účely zajištění obrany státu a neumožní jeho užití k tomuto účelu. § 66 Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle § 64 odst. 1 písm. b) a § 64 odst. 8, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle § 64 odst. 5, § 65 odst. 1 písm. a) a § 65 odst. 2 a 3, c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 64 odst. 1 písm. c) a d) a § 64 odst. 3 a 7, d) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 64 odst. 1 písm. a) a e), § 64 odst. 2, 4 a 6 a § 65 odst. 1 písm. b) a c). Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob § 67 (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neumožní provedení činností spojených s výběrem, evidencí a určením věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu nebo s jejich kontrolou, b) neumožní v souvislosti s provedením činností podle písmene a) vstup pověřených pracovníků obceobce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu, ministerstva a jiných správních úřadů, pokud o věcné prostředky požádali, do objektů, c) jako vlastník věcných prostředků neumožní, aby s jí poskytnutými věcnými prostředky bylo naloženo způsobem určeným v rozhodnutí příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, d) neoznámí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podstatné změny určených věcných prostředků, které mají význam pro jejich využitelnost, bezprostředně poté, kdy tyto změny nastaly, e) neposkytne na žádost příslušných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků údaje a informace v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby přípravy a realizace opatření v zájmu zajišťování obrany státu, f) poruší zákaz nebo omezení vstupu do objektu důležitého pro obranu státu, g) poruší zákaz nebo omezení v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 44 odst. 3, h) zničí, poškodí, zakryje nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní označení ochranného pásma, nebo i) za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu neuposlechne zákazu svolávat shromáždění na veřejném prostranstvíveřejném prostranství včetně pouličních průvodů a manifestací. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo provozovatel objektu důležitého pro obranu státu dopustí přestupku tím, že nezabezpečí provozuschopnost takového objektu pro účely zajištění obrany státu a neumožní jeho užití k tomuto účelu. (3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že neposkytne pracovní volno zaměstnancům, kteří byli povoláni k pracovním výpomocem nebo k plnění pracovních povinností v zájmu zajišťování obrany státu. (4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnávající, u kterého se vykonává pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, dopustí přestupku tím, že a) neoznámí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nástup povolané fyzické osoby k plnění pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, nebo b) neohlásí příslušnému obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností v dostatečném časovém předstihu zánik potřeby pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci. (5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel zdravotních služeb dopustí přestupku tím, že u povolávané osoby nezajistí přednostní provedení lékařské prohlídky k posouzení zdravotní způsobilosti k navrhované práci oproti poskytování dalších zdravotních služeb jiným osobám. § 68 Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. i), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. a) a c) a § 67 odst. 2, c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. f) a g) a § 67 odst. 3 až 5, d) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 67 odst. 1 písm. b), d), e) a h). § 68a Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle tohoto zákona projednává místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. HLAVA II VÝKON ROZHODNUTÍ ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A VÁLEČNÉHO STAVU § 69 (1) Nesplní-li vlastník povinnost, která mu byla uložena dodávacím příkazem za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, popřípadě ve lhůtě stanovené ke zjednání nápravy podle § 65 odst. 2, provede se výkon rozhodnutí. (2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze výkon rozhodnutí provést okamžitě. V ostatních případech lze výkon rozhodnutí provést nejpozději do 7 dnů po uplynutí lhůty stanovené ke zjednání nápravy. § 70 Výkon rozhodnutí nařídí a provede příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Byly-li věcné prostředky určeny pro potřeby ozbrojených sil, výkon rozhodnutí provede krajské vojenské velitelství. § 71 Námitky proti jednotlivým úkonům a opatřením spojeným s výkonem rozhodnutí nemají odkladný účinek. § 72 Není-li v tomto nebo zvláštním zákoně stanoveno jinak, použije se na výkon rozhodnutí správní řád. ČÁST DVANÁCTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 73 (1) Nebyla-li vlastnická práva právnických nebo fyzických osob k nemovitostem na území újezdů a věcná práva k cizím nemovitostem na území újezdů zřízená ve prospěch právnických a fyzických osob ke dni účinnosti tohoto zákona převedena na stát a nebude-li do 2 let od účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o povolení vkladu do katastrukatastru nemovitostí po vzájemné dohodě mezi vlastníkem a ministerstvem, všechny tyto nemovitosti a věcná práva k nim se vyvlastní. (2) Tam, kde dosavadní právní předpisy uvádějí pojem vojenská správa, rozumí se jím ministerstvo. (3) Požádá-li ministerstvo do 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona Pozemkový fond České republiky o bezúplatné převedení nemovitosti ve vlastnictví státu a jsou-li tyto nemovitosti v den účinnosti zákona objekty důležitými pro obranu státu podle § 29 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a Pozemkový fond České republiky je spravuje, převede je do 30 dnů od doručení žádosti ministerstvu nebo určené právnické osobě, kterou ministerstvo založilo nebo zřídilo; ministerstvo nebo určená právnická osoba začne vykonávat vlastnická práva státu k těmto nemovitostem dnem následujícím po jejich převedení. Návrh na zápis do katastrukatastru nemovitostí podá ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba. Náklady spojené s převedením nemovitosti a se zápisem do katastrukatastru nemovitostí hradí stát. § 73a Příslušnost území újezdu ke kraji Území újezdu náleží vždy k území jednoho kraje, a to takto: a) Území Vojenského újezdu Boletice náleží do Jihočeského kraje, b) Území Vojenského újezdu Březina náleží do Jihomoravského kraje, c) Území Vojenského újezdu Hradiště náleží do Karlovarského kraje, d) Území Vojenského újezdu Libava náleží do Olomouckého kraje. § 73b Působnosti stanovené orgánům územních samosprávných celků podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 74 Zrušují se 1. Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech. 2. Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky. 3. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 17/1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o obraně Československé socialistické republiky, zákon o působnosti federálních ministerstev a zákon o branné výchově. § 75 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 2) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. 2a) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). 3) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 4) Například vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. 5) § 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 6) § 85 až 94 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 26 správního řádu. 8) § 47 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). 16) Například branný zákon. 17) Například zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších přepisů, branný zákon. 18) § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). 19) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Zákon č. 223/1999 Sb.	Zákon č. 223/1999 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) a zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze Vyhlášeno 12. 10. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 76/1999 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.) 223 ZÁKON ze dne 14. září 1999, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) a zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. I V zákoně č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb. a zákona č. 167/1999 Sb., se v § 9 odst. 2 písm. a) na konci před čárku doplňují tato slova: „a ve věcech branné povinnosti občanů“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře Čl. IV Zákon č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře, se mění takto: 1. Čl. I se zrušuje. 2. Čl. XXVI se zrušuje. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 224/1999 Sb.	Zákon č. 224/1999 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozbrojených silách České republiky a zákona o zajišťování obrany České republiky Vyhlášeno 12. 10. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 76/1999 * Čl. I - Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících předpisů, se mění takto: * Čl. II - Zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, se mění takto: * Čl. III - Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb., se mění takto: * Čl. IV Aktuální znění od 1. 12. 1999 224 ZÁKON ze dne 14. září 1999, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozbrojených silách České republiky a zákona o zajišťování obrany České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících předpisů, se mění takto: 1. § 1, 2 a 4 se zrušují. 2. Část šestá se zrušuje. Čl. II Zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, se mění takto: 1. § 5 včetně poznámky pod čarou č. 3) zní: „§ 5 Vojenská kancelář prezidenta republiky je vojenským útvarem ozbrojených sil České republiky. Úkoly Vojenské kanceláře prezidenta republiky, jmenování a odvolávání náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky a jeho pravomoci upravuje zvláštní právní předpis.3) 3) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.“. 2. Poznámka pod čarou č. 4) se zrušuje. Čl. III Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. p) a v § 16 odst. 4 písm. d) se slova „Armádě České republiky“ nahrazují slovy „ozbrojených silách České republiky“. 2. Poznámka pod čarou č. 5) zní: „5) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.“. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 225/1999 Sb.	Zákon č. 225/1999 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání Vyhlášeno 12. 10. 1999, datum účinnosti 1. 12. 1999, částka 76/1999 * Čl. I - Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č * Čl. II - V § 4 odst. 1 písmeno o) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, včetně poznámky pod čarou č. 3), zní: * Čl. V - V § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se poslední věta nahrazuje větou, která včetně poznámek pod čarou č. 22a) a č. 22b) zní: „Za vojáky v činné službě,22a) s výjimkou vo * Čl. VI - Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 1 * Čl. VIII - Čl. I zákona č. 74/1990 Sb., kterým se stanoví nové znění vojenské přísahy a služební přísahy příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy, upravuje název československé armády, upravuje řádná dovolená vojáků v základní službě a jímž se m * Čl. IX - Čl. I zákona č. 77/1992 Sb., kterým se mění zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, se zruš * Čl. X - Čl. XII zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, se zrušuje. * Čl. XI Aktuální znění od 1. 7. 2015 (332/2014 Sb.) 225 ZÁKON ze dne 14. září 1999, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o vojácích z povolání Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 9 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 73) zní: „c) jde o příslušníka ozbrojených sil, který splnil podmínky nároku na výsluhový příspěvek podle zvláštního právního předpisu.73) 73) § 132 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.“. 2. V § 112 se slova „§ 108 a 109“ nahrazují slovy „§ 109“. Čl. II V § 4 odst. 1 písmeno o) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, včetně poznámky pod čarou č. 3), zní: „o) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a nároky souvisící se skončením služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a služeb a příslušníků celní správy České republiky, podle zvláštních právních předpisů,3) 3) Například zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.“. Čl. V V § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se poslední věta nahrazuje větou, která včetně poznámek pod čarou č. 22a) a č. 22b) zní: „Za vojáky v činné službě,22a) s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení, a za žáky vojenských škol,22b) kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, uhradí Ministerstvo obrany prostřednictvím Vojenské zdravotní pojišťovny a) rozdíl mezi výší úhrady zdravotní péče poskytnuté či předepsané lékařem nebo zdravotnickým zařízením uvedeným ve větě druhé a třetí, která je částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění podle tohoto zákona, a výší úhrady poskytnuté Vojenskou zdravotní pojišťovnou; to neplatí pro úhradu stomatologických výrobků, b) preventivní péči poskytnutou nad rámec preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění podle § 29 v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva obrany. 22a) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). 22b) § 166 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.“. Čl. VI Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 8 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 5b) zní: „(3) Vojenská zdravotní pojišťovna zprostředkovává úhradu zdravotní péče hrazené Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.5b) 5b) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/1999 Sb.“. 2. V § 16 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 16a) znějí: „(2) Vojenská zdravotní pojišťovna vytváří a spravuje vedle fondů uvedených v odstavci 1 fond zprostředkování úhrady zdravotní péče hrazené Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.16a) (3) Vojenská zdravotní pojišťovna může vytvářet fond pro úhradu preventivní péče poskytované nad rámec preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění pro vojáky v činné službě a žáky vojenských škol. 16a) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 225/1999 Sb.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. 3. V § 16 odst. 6 se na konci doplňuje tato věta: „Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a s Ministerstvem obrany stanoví vyhláškou podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů uvedených v odstavcích 2 a 3.“. Čl. VIII Čl. I zákona č. 74/1990 Sb., kterým se stanoví nové znění vojenské přísahy a služební přísahy příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy, upravuje název československé armády, upravuje řádná dovolená vojáků v základní službě a jímž se mění zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, se zrušuje. Čl. IX Čl. I zákona č. 77/1992 Sb., kterým se mění zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje. Čl. X Čl. XII zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění, se zrušuje. Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 238/1999 Sb.	Zákon č. 238/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Vyhlášeno 9. 11. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 81/1999 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o myslivosti * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST ŠESTÁ - Změna lesního zákona * ČÁST SEDMÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.) 238 ZÁKON ze dne 19. října 1999, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o myslivosti Čl. II Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 96/1977 Sb., zákona č. 143/1991 Sb., zákona č. 270/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. a zákona č. 166/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 4 písm. e) se na konci doplňují tato slova: „nebo opakovaně nepředloží návrh na ustanovení myslivecké stráže podle § 20 odst. 3“. 2. V § 20 odstavec 2 zní: „(2) Zajištění ochrany myslivosti je povinností každého uživatele honitby; v rámci této povinnosti je uživatel honitby též povinen pro každých jejích 500 ha navrhnout okresnímu úřadu ustanovení myslivecké stráže. Návrh na ustanovení myslivecké stráže se okresnímu úřadu předkládá do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby, je-li uživatelem honitby její vlastník, nebo do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o schválení smlouvy o nájmu honitby anebo do 30 dnů ode dne, kdy byl uživatel honitby vyrozuměn okresním úřadem o zrušení ustanovení myslivecké stráže.“. 3. V § 20 se doplňují odstavce 3 až 12, které znějí: „(3) Mysliveckou stráž ustanovuje na návrh uživatele honitby nebo z vlastního podnětu okresní úřad, v jehož územní působnosti se nachází honitba, jejíž uživatel podal návrh podle odstavce 2. Návrh musí obsahovat písemný souhlas osoby navrhované na ustanovení mysliveckou stráží. Bez tohoto souhlasu nelze podaný návrh považovat za splnění povinnosti stanovené uživateli honitby podle odstavce 2. (4) Mysliveckou stráží může být ustanovena fyzická osoba, která a) je občanem České republiky, b) je starší 21 let, c) je bezúhonná, d) má způsobilost k právním úkonům, e) je fyzicky, zdravotně a duševně způsobilá pro výkon funkce myslivecké stráže, f) prokázala znalost práv a povinností myslivecké stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů, g) složila před okresním úřadem slib tohoto znění: „Slibuji, že jako myslivecká stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochrany myslivosti, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející myslivecké stráži.“, h) má platný lovecký lístek a platný zbrojní průkaz. (5) Okresní úřad před ustanovením fyzické osoby mysliveckou stráží prověří její znalosti podle odstavce 4 písm. f). Ustanovení mysliveckou stráží okresní úřad provede vydáním služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže, ve kterém uvede dobu jeho platnosti a obvod působnosti. Doba platnosti průkazu myslivecké stráže je nejdéle 5 let, přičemž jeho platnost skončí vždy, skončil-li užívací vztah k honitbě uživateli, na jehož návrh byla osoba mysliveckou stráží ustanovena. Obvod působnosti myslivecké stráže nemůže být větší než honitba v užívání navrhovatele. (6) Okresní úřad vede evidenci mysliveckých stráží a vydaných a odevzdaných služebních odznaků a průkazů myslivecké stráže. (7) Myslivecká stráž je povinna oznámit okresnímu úřadu do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 4. (8) Ustanovení mysliveckou stráží zaniká a) uplynutím doby, na kterou byla ustanovena, b) zánikem užívacích vztahů k honitbě u osoby, která návrh na ustanovení podala, c) smrtí myslivecké stráže, nebo d) zrušením ustanovení okresním úřadem. (9) Okresní úřad ustanovení myslivecké stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 4 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Okresní úřad může ustanovení myslivecké stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh uživatele honitby, z vlastního podnětu nebo na žádost osoby, která je ustanovena mysliveckou stráží. (10) Osoba, jejíž ustanovení mysliveckou stráží zaniklo podle odstavce 8 písm. a), b) nebo d), je povinna neprodleně odevzdat okresnímu úřadu, který ji do funkce ustanovil, služební odznak a průkaz myslivecké stráže. V případě, že k zániku ustanovení došlo podle odstavce 8 písm. c), je povinen neprodleně odevzdat okresnímu úřadu služební odznak a průkaz myslivecké stráže pozůstalý po osobě, která byla ustanovena mysliveckou stráží, popřípadě jiná fyzická osoba, která má služební odznak a průkaz myslivecké stráže ve své dispozici. (11) Na řízení o ustanovování myslivecké stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. O ustanovení myslivecké stráže nebo o jejím zrušení je okresní úřad povinen písemně vyrozumět bez odkladu uživatele honitby. (12) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu myslivecké stráže a podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce myslivecké stráže a o jejich ověřování.“. 4. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně poznámek pod čarou č. 6a), 6b) a 6c) zní: „§ 20a (1) Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, a) kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, b) kdo byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti,6a) c) komu byla pravomocně uložena pokuta za jiný správní delikt na úseku myslivosti podle § 38a. (2) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.6b) (3) K posouzení bezúhonnosti osoby požádá příslušný okresní úřad o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů.6c) 6a) § 35 a 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 6b) § 69, 70 a 87 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. § 363 až 365 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 6c) § 10 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.“. 5. V § 21 odst. 1 se na začátku věty a v písmenu a) zrušují slova „zejména“. 6. V § 21 odst. 1 písm. a) se za slova „V takových případech je oprávněna“ vkládají tato slova: „požadovat od přistižených osob předložení loveckého lístku a povolenky k lovu, zastavit a prohlížet v honitbě a na účelových komunikacích v ní6d) dopravní prostředky včetně přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabytou zvěř, a požadovat předložení dokladu o jejím oprávněném nabytí,“. 7. Poznámka pod čarou č. 6 d) zní: „6d) § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.“. 8. V § 21 odst. 1 písm. d) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 6e) znějí: „e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky, f) ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního předpisu.6e) 6e) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 21 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Prohlídka dopravních prostředků a zavazadel podle odstavce 1 nesmí sledovat jiný zájem než zjištění, zda v těchto prostředcích a zavazadlech není neoprávněně nabytá zvěř.“. 10. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které znějí: „§ 21a (1) Myslivecká stráž je při své činnosti povinna a) prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak, b) dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti (§ 20), c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy. (2) Myslivecká stráž je povinna zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení. § 21b (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc myslivecké stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. (3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou myslivecké stráži. (5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou myslivecké stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů. (6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou mysliveckou stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. (7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu okresní úřad, který mysliveckou stráž ustanovil.“. 11. V § 38a odst. 1 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g), h) a i), která znějí: „g) uživateli honitby, který nepředloží okresnímu úřadu návrh na ustanovení myslivecké stráže podle § 20 odst. 2, h) osobě, která neodevzdá okresnímu úřadu služební odznak a průkaz myslivecké stráže podle § 20 odst. 10, i) osobě, která ztratí, zcizí, poškodí nebo umožní zneužití průkazu myslivecké stráže nebo služebního odznaku.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. V Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb. a zákona č. 161/1999 Sb., se mění takto: 1. V § 81 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které znějí: „(3) Stráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která a) je občanem České republiky, b) je starší 21 let, c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, d) má způsobilost k právním úkonům, e) je zdravotně způsobilá, f) prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů, g) složila před okresním úřadem nebo správou slib tohoto znění: „Slibuji, že jako stráž přírody budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející stráži přírody.“. (4) Stráži přírody vydají okresní úřad a správa služební odznak se státním znakem a průkaz stráže přírody. V průkazu stráže přírody současně stanoví obvod její působnosti. Okresní úřad a správy vedou evidenci stráží přírody. (5) Stráž přírody je povinna oznámit okresnímu úřadu nebo správě do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3. (6) Okresní úřad nebo správa ustanovení stráže přírody zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných nebo nepravdivých údajů. Okresní úřad nebo správa může ustanovení stráže přírody zrušit též z vlastního podnětu z jiných důvodů nebo na žádost osoby, která je ustanovena stráží přírody. Osoba, u níž okresní úřad nebo správa zrušily ustanovení stráží přírody, je povinna neprodleně odevzdat tomuto okresnímu úřadu služební odznak a průkaz stráže přírody. (7) Na řízení o ustanovování stráže přírody se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 8 až 10. 2. V § 81 odst. 8 písm. c) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout, e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.“. 3. V § 81 odst. 10 se slova „obecně závazným právním předpisem“ nahrazují slovem „vyhláškou“ a doplňuje se tato věta: „Ministerstvo životního prostředí stanoví v této vyhlášce též vzor služebního odznaku se státním znakem a průkazu stráže přírody.“. 4. Za § 81 se vkládají nové § 81a a 81b, které znějí: „§ 81a Stráž přírody je při své činnosti povinna a) prokázat se průkazem stráže přírody a nosit služební odznak, b) dohlížet na dodržování povinností spojených s kontrolou dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny, c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy. § 81b (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc stráži přírody na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. (3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou stráži přírody. (5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou stráži přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů. (6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou stráží přírody v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. (7) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu orgán, který stráž přírody ustanovil.“. ČÁST ŠESTÁ Změna lesního zákona Čl. VI Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), se mění takto: 1. V § 38 se na konci odstavce 6 doplňuje tato věta: „Osoba, u níž orgán státní správy lesů zrušil ustanovení lesní stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz lesní stráže.“. 2. V § 38 se na konci odstavce 7 doplňuje tato věta: „Tímto předpisem stanoví též podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce lesní stráže a o jejich ověřování.“. 3. V § 39 odst. 1 písm. b) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy buď vlastníku nebo uživateli lesa, nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům Policie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy.“. 4. V § 39 odst. 2 písm. c) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.“. 5. Za § 39 se vkládá nový § 39a, který zní: „§ 39a (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc lesní stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. (3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou lesní stráži. (5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou lesní stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů. (6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou lesní stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. (7) Náhradu škody podle odstavců 1 až 6 poskytuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, který ustanovil lesní stráž, k jejímuž výkonu se náhrada vztahuje.“. ČÁST SEDMÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Čl. VII 1. Myslivecká, rybářská, lesní a vodní stráž a stráž přírody vzniklé podle dosavadních právních předpisů se považují ode dne účinnosti tohoto zákona za stráže ustanovené podle tohoto zákona. 2. Členové myslivecké, rybářské, lesní a vodní stráže a stráže přírody ustanovení podle dosavadních právních předpisů, příslušné orgány státní správy a územní samosprávy jsou povinny splnit povinnosti a požadavky stanovené tímto zákonem nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; jinak ustanovení těchto stráží tímto dnem zaniká. Ustanovení těchto stráží zaniká dnem účinnosti tohoto zákona též v případě, že jejich členové nesplňují ke dni účinnosti tohoto zákona podmínky věku, státního občanství České republiky, bezúhonnostibezúhonnosti, způsobilosti k právním úkonům nebo zdravotní způsobilosti stanovené tímto zákonem. 3. Řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 305/1999 Sb.	Zákon č. 305/1999 Sb. Zákon o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 12. 1999, datum účinnosti 3. 12. 1999, částka 100/1999 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKAZ POUŽITÍ, SKLADOVÁNÍ, VÝROBY A PŘEVODU PROTIPĚCHOTNÍCH MIN A JEJICH ZNIČENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST ZÁKONA (§ 6 — § 6) Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.) 305 ZÁKON ze dne 18. listopadu 1999 o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení a o změně zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKAZ POUŽITÍ, SKLADOVÁNÍ, VÝROBY A PŘEVODU PROTIPĚCHOTNÍCH MIN A JEJICH ZNIČENÍ § 1 (1) Zakazuje se vlastnit, držet a používat všechny typy protipěchotních min uvedených v Úmluvě o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení (dále jen „protipěchotní miny“) nebo jejich součástky, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Zakazuje se vývoj, výroba, převod, skladování nebo shromažďování zásob protipěchotních min nebo jejich součástek. (3) Zakazuje se používat a převádět patentová práva na výrobu protipěchotních min nebo jejich součástek a práva k patentům na výrobní postupy určené pro výrobu protipěchotních min nebo jejich součástek. § 2 (1) Každý, kdo má v držení protipěchotní miny nebo jejich součástky, je povinen ohlásit jejich počet Ministerstvu obrany (dále jen „ministerstvo“) do 180 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do 60 dnů po ohlášení je ministerstvu předat. (2) Majitelé patentů pro výrobu protipěchotních min nebo jejich součástek a majitelé patentů na výrobní postupy určené pro výrobu protipěchotních min nebo jejich součástek jsou povinni ohlásit tuto skutečnost ministerstvu do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. § 3 (1) Do čtyř let ode dne účinnosti tohoto zákona zabezpečí ministerstvo zničení shromážděných zásob všech protipěchotních min. (2) Ministerstvo může mít v držení nebo může převést minimum protipěchotních min absolutně nezbytné pro účely vývoje a výuky techniky detekce min, odminování nebo jejich zničení. § 4 (1) Každý, kdo má v držení protipěchotní miny nebo jejich součástky, podléhá dozoru nad dodržováním tohoto zákona. Dozor provádí ministerstvo. (2) Výkonu dozoru se spolu s kontrolními pracovníky mohou účastnit i členové mezinárodní vyšetřující mise v souladu se svým mandátem podle Úmluvy o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení. (3) Každý, kdo má v držení protipěchotní miny nebo jejich součástky, je povinen umožnit kontrolním pracovníkům a členům mezinárodní vyšetřující mise přístup k požadovanému místu dozoru. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST ZÁKONA § 6 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti po uplynutí 240 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.
Zákon č. 306/1999 Sb.	Zákon č. 306/1999 Sb. Zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením Vyhlášeno 3. 12. 1999, datum účinnosti 3. 12. 1999, částka 100/1999 * § 1 - (1) Dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“) se poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku,1) které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem či * § 2 - (1) Žádost o poskytnutí dotace na příští školní rok předkládá právnická osoba krajskému úřadu * § 3 - (1) Ve smlouvě o poskytnutí dotace se uvádějí zejména činnosti, na které se dotace poskytuje, jejich rozsah, počet dětí, žáků nebo studentů ve školním roce, na který se dotace poskytuje, a výše dotace stanovená procentním podílem podle § 4. * § 4 - (1) Dotace právnickým osobám, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost mateřské školy nebo školského zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu5) zřizuje obec nebo svazek obcí, se stanoví procentním podílem z normativu jako ročního * § 5 - (1) Mezi krajským úřadem a právnickou osobou se při splnění podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4 uzavře smlouva o zvýšení dotace, a to v termínu stanoveném v odstavci 6. * § 6 - Pravidla pro poskytování dotace * § 7 - Přechodná ustanovení * § 7a - Působnost stanovená tímto zákonem krajskému úřadu je výkonem přenesené působnosti kraje. * § 8 - Zrušovací ustanovení * § 9 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2016 (82/2015 Sb.) 306 ZÁKON ze dne 18. listopadu 1999 o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“) se poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku,1) které nejsou zřizovány státem, krajem, obcíobcí, dobrovolným svazkem obcíobcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen „svazek obcíobcí“), nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy,2) (dále jen „právnické osoby“), pokud uzavřou smlouvu s krajským úřadem podle tohoto zákona. Dotace se neposkytuje na činnost jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky. (2) Dotace se poskytuje k financování neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním ve školách a se službami a vzděláváním, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisí, nebo zajišťováním ústavní a ochranné výchovy nebo preventivně výchovné péče ve školských zařízeních (dále jen „školské služby“) a s běžným provozem školy a školského zařízení s výjimkou nájemného v rámci smlouvy o koupi najaté věci uzavřené po 1. lednu 1997 a reklamy, a u právnických osob, které poskytují vzdělávání a školské služby pro děti, žáky a studenty s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem,3) i s rehabilitací. (3) Dotace právnické osobě, která vykonává činnost základní umělecké školy, se poskytuje na zabezpečení vzdělávání určeného pro žáky před zahájením plnění povinné školní docházky, žáky plnící povinnou školní docházku, žáky vzdělávající se v denní formě vzdělávání ve střední škole či konzervatoři a studenty vzdělávající se v denní formě vzdělávání ve vyšší odborné škole. § 2 (1) Žádost o poskytnutí dotace na příští školní rok předkládá právnická osoba krajskému úřadu a) do 31. ledna, nebo b) do 30 dnů od doručení rozhodnutí o zápisu do školského rejstříku. (2) Žádost obsahuje a) název, sídlo, identifikační číslo osoby a číslo účtu právnické osoby, popřípadě adresu a číslo účtu odloučeného pracoviště, b) doklad o zařazení do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení podle dosavadních právních předpisů nebo doklad o zápisu do školského rejstříku, c) doklad o zápisu právnické osoby do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, popřípadě návrh na zápis do takového rejstříku a doklad o zřízení právnické osoby, d) předpokládaný celkový počet dětí, žáků nebo studentů ve školním roce, na který je dotace požadována, a počet dětí, žáků nebo studentů v jednotlivých třídách, odděleních nebo studijních skupinách, vzdělávajících se v jednotlivých oborech vzdělání, u školských zařízení předpokládaný počet lůžek, ubytovaných nebo stravovaných dětí, žáků nebo studentů v jednotlivých školských zařízeních. § 3 (1) Ve smlouvě o poskytnutí dotace se uvádějí zejména činnosti, na které se dotace poskytuje, jejich rozsah, počet dětí, žáků nebo studentů ve školním roce, na který se dotace poskytuje, a výše dotace stanovená procentním podílem podle § 4. (2) Smlouva o poskytnutí dotace se neuzavře, pokud krajský úřad neobdržel žádost o poskytnutí dotace ve lhůtě podle § 2 odst. 1. Smlouva o poskytnutí dotace se dále neuzavře, pokud právnická osoba, která čerpala dotaci v předchozím školním roce, nepředloží do 15. října za předchozí školní rok a) vyúčtování dotace postupem stanoveným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo),2a) b) výroční zprávu o činnosti školy,4) c) rozbor hospodaření s dotací poskytnutou podle tohoto zákona, zpracovaný podle osnovy stanovené ministerstvem,2a) d) informaci o projednání výroční zprávy o činnosti školy ve školské radě, pokud je zřízena. (3) Krajský úřad uzavře smlouvu nebo informuje právnickou osobu o důvodech neuzavření smlouvy do 30 dnů od obdržení žádosti. § 4 (1) Dotace právnickým osobám, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost mateřské školy nebo školského zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu5) zřizuje obecobec nebo svazek obcíobcí, se stanoví procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů připadajících na jedno dítě, žáka nebo studenta ve srovnatelném oboru vzdělání a formě vzdělávání ve škole nebo ve srovnatelné školské službě ve školském zařízení zřizovaném krajem nebo ministerstvem. Dotace se zvýší o procentní podíl z normativu na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů uvedených v § 1 odst. 2 stanoveného pro děti, žáky nebo studenty škol a školských zařízení zřizovaných krajem nebo ministerstvem. (2) Dotace právnickým osobám vykonávajícím činnost mateřských škol nebo školských zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu5) zřizuje obecobec nebo svazek obcíobcí, se stanoví procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů připadajících na jedno dítě ve srovnatelné mateřské škole zřizované obcíobcí nebo na jedno dítě nebo žáka ve srovnatelné školské službě ve školském zařízení zřizovaném obcíobcí. Dotace se zvýší o procentní podíl z normativu na speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů uvedených v § 1 odst. 2 stanoveného pro děti, žáky nebo studenty škol a školských zařízení zřizovaných obcíobcí. (3) Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení, které jinak zřizuje obecobec nebo svazek obcíobcí, mohou požádat obecobec nebo svazek obcíobcí o další dotaci na úhradu neinvestičních výdajů. (4) Dotace se poskytuje pouze pro děti, žáky nebo studenty ve školách, oborech vzdělání a školských službách zapsaných ve školském rejstříku. Normativy na příslušný kalendářní rok stanoví ministerstvo nejpozději do 31. ledna a zveřejní je ve Věstníku ministerstva. (5) Výše procentního podílu z normativu podle odstavců 1 a 2 se stanoví pro a) střední školy poskytující střední vzdělání, školy, které uskutečňují vzdělávací programy pro děti, žáky a studenty uvedené v § 1 odst. 2, střediska praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a základní školy speciální na 80 %, b) ostatní střední školy neuvedené v písmenu a), střediska praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a vyšší odborné školy na 60 %, c) základní školy na 60 %, d) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovnou péči na 80 %, e) mateřské školy nebo školská zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu5) zřizuje obecobec nebo svazek obcíobcí, na 60 %, f) ostatní školy a školská zařízení na 50 %. § 5 (1) Mezi krajským úřadem a právnickou osobou se při splnění podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4 uzavře smlouva o zvýšení dotace, a to v termínu stanoveném v odstavci 6. (2) Procentní podíl stanovený v § 4 odst. 5 se zvýší a) u středních škol poskytujících střední vzdělání, škol, které uskutečňují vzdělávací programy pro děti, žáky a studenty uvedené v § 1 odst. 2, středisek praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a základních škol speciálních na 100 %, b) u ostatních středních škol neuvedených v písmenu a), středisek praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a vyšších odborných škol na 90 %, c) u základních škol a u základních uměleckých škol na 100 %, d) u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči na 100 %, e) u mateřských škol nebo školských zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu zřizuje obecobec nebo svazek obcíobcí, na 100 %, f) u ostatních škol a školských zařízení na 80 %. (3) Dotace se zvýší podle odstavce 2, pokud právnická osoba a) dostává dotace podle § 4, b) má pro příslušnou školu nebo školské zařízení poslední výsledky hodnocení České školní inspekce alespoň průměrné a v posledním protokolu o kontrole Českou školní inspekcí nebylo zjištěno závažné porušení platných právních předpisů, c) je obecně prospěšnou společností nebo školskou právnickou osobou nebo, má-li jinou právní formu, se zaváže ve smlouvě o poskytnutí zvýšení dotace k vynaložení celého svého zisku za příslušný kalendářní rok na vzdělávání a školské služby, popřípadě u škol nebo školských zařízení uskutečňujících vzdělávací programy pro žáky uvedené v § 1 odst. 2 i na rehabilitaci. (4) Smlouvu o zvýšení dotace lze uzavřít s právnickou osobou na 1 školní rok, pokud před uzavřením smlouvy alespoň po dobu 1 školního roku byla zařazena do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení podle dosavadních právních předpisů nebo zapsána ve školském rejstříku a poskytovala vzdělávání a školské služby v souladu se svým zařazením do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení nebo zápisem do školského rejstříku. Splnění těchto podmínek se posuzuje u každé školy, oboru vzdělání a školského zařízení samostatně. (5) Pokud ve školském rejstříku dojde ke změně právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, nebo k obdobné změně vyplývající z převodu činnosti školy nebo školského zařízení na právnickou osobu, která již činnost téhož druhu školy nebo typu školského zařízení vykonává, je možné s novou právnickou osobou uzavřít smlouvu o zvýšení dotace, pouze pokud škola nebo školské zařízení poskytovala vzdělávání nebo školské služby nejméně po dobu 1 školního roku a pokud nedojde ke změně žádných jiných skutečností podstatných pro zápis do školského rejstříku. (6) Pokud právnická osoba předloží krajskému úřadu do 31. ledna žádost o zvýšení dotace na příští školní rok spolu s doklady osvědčujícími splnění podmínek podle odstavců 3 a 4, uzavře krajský úřad smlouvu o zvýšení dotace do 31. března. V případě, že právnická osoba do 31. ledna podmínky podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 4 nesplní, lze smlouvu o zvýšení dotace uzavřít do 15. září za předpokladu, že právnická osoba splní tyto podmínky do 31. srpna. (7) Pokud právnická osoba vykonává činnost více škol a školských zařízení, stanoví se procentní výše zvýšené dotace pro jednotlivé školy, obory vzdělání a školská zařízení zvlášť. § 6 Pravidla pro poskytování dotace (1) Dotace se poskytuje na školní rok zálohově na jednotlivá čtvrtletí kalendářního roku, nejpozději poslední den prvního měsíce prvního, druhého a třetího čtvrtletí a patnáctý den druhého měsíce čtvrtého čtvrtletí. Roční výše poskytované dotace se stanoví podle § 4 a 5. (2) Dotace se poskytuje podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem6a), uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem6a), uvedeného ve školském rejstříku. Do skutečného počtu podle věty první se započítávají i cizinci, kterým se podle zvláštního právního předpisu6b) poskytuje vzdělávání nebo školské služby za stejných podmínek jako státním občanům České republiky. (3) Pokud dojde v průběhu školního roku ke změně počtu dětí, žáků, studentů, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem6a) ve srovnání s počtem, na který se poskytuje dotace, právnická osoba neprodleně tuto skutečnost oznámí a hodnověrně prokáže krajskému úřadu. Dotace se upraví od počátku čtvrtletí následujícího po změně, kdy došlo k přeplatku či nedoplatku, a tento je vyúčtován podle odstavce 7. U žáků a studentů závěrečných ročníků se dotace poskytuje až do konce školního roku bez ohledu na to, že maturitní nebo závěrečná zkouška byla konána již v květnu nebo červnu. To platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium. Koná-li se absolutorium v jiném období, je dotace poskytována jen do konce kalendářního čtvrtletí, v němž je absolutorium konáno. (4) Pokud v průběhu školního roku zjistí Česká školní inspekce nebo jiný kontrolní orgán závažné nedostatky v činnosti právnické osoby, může krajský úřad podle charakteru nedostatků odstoupit od smlouvy o poskytnutí zvýšení dotace, popřípadě také od smlouvy podle § 3, nedojde-li k jiné dohodě. (5) Pokud právnická osoba, která není obecně prospěšnou společností nebo školskou právnickou osobou, nedoloží vynaložení zisku na vzdělávání a školské služby, popřípadě u škol a školských zařízení, které uskutečňují vzdělávací programy pro žáky uvedené v § 1 odst. 2, i na rehabilitaci, potvrzené auditorem,7) a to nejpozději do 10. srpna následujícího kalendářního roku, může krajský úřad odstoupit od smlouvy o zvýšení dotace. Zvýšení dotace, které bylo na základě takové smlouvy poskytnuto, podléhá ustanovení zvláštního právního předpisu8) o neoprávněném použití finančních prostředků státního rozpočtu. (6) Výše dotace může být v průběhu školního roku, kdy je poskytována, snížena, poskytována na kratší období, než které je uvedeno v odstavci 1, nebo zvýšena v souladu s regulačními opatřeními k čerpání výdajů státního rozpočtu, o nichž rozhodla vláda nebo ministr financí. Výše dotace může být v průběhu školního roku, kdy je poskytována, snížena nebo poskytována na kratší období, než které je uvedeno v odstavci 1, také v případě, že právnická osoba nedodrží ustanovení odstavce 7. (7) Právnická osoba předloží krajskému úřadu vyúčtování poskytnuté dotace podle skutečnosti kalendářního roku postupem stanoveným Ministerstvem financí pro zúčtování vztahů se státním rozpočtem. § 7 Přechodná ustanovení (1) Ve školním roce 1999/2000 se školám dotace poskytuje v procentní výši podle dosavadních předpisů.8) (2) Ve školním roce 1999/2000 zůstávají v platnosti a) smlouvy o zvýšení dotace uzavřené se školami podle dosavadních předpisů,10) b) smlouvy o poskytnutí dotace a smlouvy o zvýšení dotace uzavřené se zařízeními podle dosavadních předpisů.10) (3) Žádost o uzavření smlouvy o poskytnutí dotace škole na školní rok 2000/2001 předloží škola nebo zřizovatel školy orgánu kraje v přenesené působnosti do 60 dnů od účinnosti tohoto zákona. § 7a Působnost stanovená tímto zákonem krajskému úřadu je výkonem přenesené působnosti kraje. § 8 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. § 57a odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb. 2. Nařízení vlády č. 324/1996 Sb., kterým se stanoví podmínky a výše poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění nařízení vlády č. 321/1998 Sb. § 9 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 141 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 2) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). 2a) § 170 zákona č. 561/2004 Sb. 3) § 16 zákona č. 561/2004 Sb. 4) § 10 zákona č. 561/2004 Sb. 5) § 178 a 179 zákona č. 561/2004 Sb. 6) § 20 zákona č. 561/2004 Sb. 6a) Například § 16 zákona č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6b) § 20 zákona č. 561/2004 Sb. 7) Zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 9) § 13 odst. 3 zákona č. 576/1990 Sb. § 36 zákona č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Nařízení vlády č. 324/1996 Sb., kterým se stanoví podmínky a výše poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění nařízení vlády č. 321/1998 Sb.
Zákon č. 310/1999 Sb.	Zákon č. 310/1999 Sb. Zákon o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky Vyhlášeno 13. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 101/1999 * § 1 - Zákon stanoví právní poměry a podmínky pro pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky. * § 2 - V tomto zákoně se rozumí * § 3 - Právní poměry ozbrojených sil jiných států na území České republiky se řídí právními předpisy České republiky. Stanoví-li jinak mezinárodní smlouva, s níž Parlament vyslovil souhlas, která byla vyhlášena a je závazná pro Českou republiku, řídí se právní po * § 4 - (1) Vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu a závislé osoby jsou oprávněny vstoupit na území České republiky, pobývat tam po dohodnutou dobu a vycestovat. Při vstupu a pobytu na území České republiky a při vycestování prokazuje svoji * § 5 - Vojenský a civilní personál ozbrojených sil vysílajícího státu je osvobozen od vízové povinnosti, povinnosti hlásit pobyt a od povinnosti žádat o povolení k zaměstnání. Závislé osoby jsou osvobozeny od vízové povinnosti. * § 6 - (1) Vojenská vozidla ozbrojených sil vysílajícího státu jsou na území České republiky osvobozena od silniční daně. * § 7 - (1) Vojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státu může v České republice nosit vojenský stejnokroj obdobně jako vojáci v činné službě ozbrojených sil České republiky.2) * § 8 - (1) Vojenské orgány České republiky zajišťují u příslušných orgánů České republiky požadavky vojenských orgánů vysílajícího státu na přesun a provoz vojenské techniky, týkající se zejména hraničního přechodu nebo jiného místa překročení státních hranic, tr * § 9 - (1) Vojenské orgány vysílajícího státu mohou vykonávat vůči členům vojenského a civilního personálu svých ozbrojených sil a závislým osobám pravomoc ve věcech přestupků, poruší-li chráněné zájmy pouze jejich ozbrojených sil nebo byla-li na ně přenesena pra * § 10 - (1) Za škodu způsobenou v souvislosti s činností ozbrojených sil vysílajícího státu na území České republiky odpovídá Česká republika, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, stanoví způsob vzájemného vypořádání náhrady škody s vysílaj * § 11 - (1) Vojenská cvičení ozbrojených sil vysílajícího státu na území České republiky lze konat pouze ve vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, na vojenských letištích a ve vymezeném vzdušném prostoru. * § 12 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Aktuální znění od 29. 7. 2016 (243/2016 Sb.) 310 ZÁKON ze dne 18. listopadu 1999 o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Zákon stanoví právní poměry a podmínky pro pobytpobyt ozbrojených silozbrojených sil jiných států na území České republiky. § 2 V tomto zákoně se rozumí a) ozbrojenými silamiozbrojenými silami vojenský a civilní personál s vojenským materiálem, b) vysílajícím státemvysílajícím státem stát, který vysílá svoje ozbrojené sílyozbrojené síly na území České republiky, c) vojenskými orgányvojenskými orgány pověřené služební orgány ozbrojených silozbrojených sil, které mají pravomoc zabezpečovat pobytpobyt ozbrojených silozbrojených sil, d) orgány státu příslušná ministerstva a jiné správní úřady, do jejichž působnosti patří rozhodování ve věcech celních, devizových, daní a poplatků, pobytových, dopravních, pracovních, zdravotních, trestních a správních, e) vojenským personálem ozbrojených silvojenským personálem ozbrojených sil příslušníci pozemních, námořních nebo vzdušných sil jiných států, f) civilním personálem ozbrojených silcivilním personálem ozbrojených sil občanští zaměstnanci ozbrojených silozbrojených sil, jež tyto síly doprovázejí, g) závislými osobamizávislými osobami manžel, manželka nebo děti členů vojenského nebo civilního personálu, pokud jsou odkázány na jejich podporu, h) pobytempobytem přítomnost ozbrojených silozbrojených sil jiných států na území České republiky; za pobytpobyt se nepovažuje průjezd těchto ozbrojených silozbrojených sil přes území České republiky, který zpravidla nepřekročí 48 hodin, a jejich přelet nad územím České republiky. § 3 Právní poměry ozbrojených silozbrojených sil jiných států na území České republiky se řídí právními předpisy České republiky. Stanoví-li jinak mezinárodní smlouva, s níž Parlament vyslovil souhlas, která byla vyhlášena a je závazná pro Českou republiku, řídí se právní poměry ozbrojených silozbrojených sil jiných států na území České republiky touto mezinárodní smlouvou. § 4 (1) Vojenský a civilní personál ozbrojených silcivilní personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu a závislé osobyzávislé osoby jsou oprávněny vstoupit na území České republiky, pobývat tam po dohodnutou dobu a vycestovat. Při vstupu a pobytupobytu na území České republiky a při vycestování prokazuje svoji totožnost a) vojenský personál ozbrojených silvojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu cestovním pasem nebo jiným dokladem jej nahrazujícím anebo osobní identifikační kartou s fotografií a individuálním nebo kolektivním rozkazem k přesunu, který vydal orgán vysílajícího státuvysílajícího státu a který potvrzuje, že jednotlivec či skupina patří k ozbrojeným silámozbrojeným silám a že má nařízený přesun, b) civilní personál ozbrojených silcivilní personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu a závislé osobyzávislé osoby cestovním pasem nebo jiným dokladem jej nahrazujícím. (2) Vojenské orgányVojenské orgány České republiky mohou požádat ozbrojené sílyozbrojené síly vysílajícího státuvysílajícího státu při jejich vstupu na území České republiky o předložení zdravotního osvědčení vydaného orgány vysílajícího státuvysílajícího státu, které potvrzuje, že vojenský a civilní personál ozbrojených silcivilní personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu a závislé osobyzávislé osoby netrpí nakažlivými nebo přenosnými chorobami. (3) Oprávnění k řízení vojenské techniky,1) která vojenskému a civilnímu personálu ozbrojených silcivilnímu personálu ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu vydaly orgány vysílajícího státuvysílajícího státu, jsou platná i na území České republiky. § 5 Vojenský a civilní personál ozbrojených silcivilní personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu je osvobozen od vízové povinnosti, povinnosti hlásit pobytpobyt a od povinnosti žádat o povolení k zaměstnání. Závislé osobyZávislé osoby jsou osvobozeny od vízové povinnosti. § 6 (1) Vojenská vozidla ozbrojených silozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu jsou na území České republiky osvobozena od silniční daně. (2) Vojenská vozidla ozbrojených silozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu musí být na území České republiky opatřena vojenskou poznávací značkou a národním rozlišovacím znakem. Přesun těchto vozidel, jejichž rozměry, zatížení náprav, celková hmotnost nebo počet převyšují omezení platná v České republice, se může uskutečnit pouze se souhlasem příslušných orgánů České republiky. § 7 (1) Vojenský personál ozbrojených silVojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu může v České republice nosit vojenský stejnokroj obdobně jako vojáci v činné službě ozbrojených silozbrojených sil České republiky.2) (2) Vojenský personál ozbrojených silVojenský personál ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu může na území České republiky v souvislosti s plněním služebních úkolů držet a nosit vojenskou zbraň obdobně jako vojáci v činné službě ozbrojených silozbrojených sil České republiky.3) § 8 (1) Vojenské orgányVojenské orgány České republiky zajišťují u příslušných orgánů České republiky požadavky vojenských orgánůvojenských orgánů vysílajícího státuvysílajícího státu na přesun a provoz vojenské techniky, týkající se zejména hraničního přechodu nebo jiného místa překročení státních hranic, trasy přesunu, cílového místa a přepravy nebezpečného nebo nadrozměrného nákladu. (2) Vojenské orgányVojenské orgány České republiky zajišťují u Ministerstva dopravy a spojů pro ozbrojené sílyozbrojené síly vysílajícího státuvysílajícího státu a) povolení ke zřízení a provozu telekomunikačních zařízení a neveřejné telekomunikační sítě na přechodnou dobu, b) rozhodnutí o přidělení kmitočtů a o stanovení podmínek pro připojení neveřejné telekomunikační sítě k veřejným telekomunikačním sítím. (3) Vojenskému a civilnímu personálu ozbrojených silcivilnímu personálu ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu nebo závislým osobámzávislým osobám lze v rozsahu neodkladné zdravotní péče na požádání poskytnout ošetření nebo léčení ve vojenských zdravotnických zařízeních v působnosti Ministerstva obrany. Stomatologické ošetření se poskytne v rozsahu akutních konzervačních a chirurgických výkonů. Platby za tyto úkony se hradí z rozpočtu Ministerstva obrany. Platby za jiné úkony ve vojenských zdravotnických zařízeních v působnosti Ministerstva obrany a za ošetření nebo léčení kromě neodkladné zdravotní péče poskytnuté jinými poskytovateli zdravotních služeb hradí ten, komu byly poskytnuty. § 9 (1) Vojenské orgányVojenské orgány vysílajícího státuvysílajícího státu mohou vykonávat vůči členům vojenského a civilního personálu svých ozbrojených silozbrojených sil a závislým osobámzávislým osobám pravomoc ve věcech přestupkůpřestupků, poruší-li chráněné zájmy pouze jejich ozbrojených silozbrojených sil nebo byla-li na ně přenesena pravomoc, která jinak přísluší orgánům České republiky. (2) Dojde-li k zadržení nebo vzetí do vazby člena vojenského a civilního personálu ozbrojených silcivilního personálu ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu nebo závislé osobyzávislé osoby, příslušné orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení o tom neprodleně vyrozumí vojenské orgányvojenské orgány vysílajícího státuvysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany. § 10 (1) Za škodu způsobenou v souvislosti s činností ozbrojených silozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu na území České republiky odpovídá Česká republika, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, stanoví způsob vzájemného vypořádání náhrady škody s vysílajícím státemvysílajícím státem. Rozsah náhrady škody stanoví zvláštní právní předpis.4) (2) Za škodu, která byla vojenskému a civilnímu personálu ozbrojených silcivilnímu personálu ozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu a závislým osobámzávislým osobám způsobena v souvislosti s činností ozbrojených silozbrojených sil České republiky, odpovídá Česká republika. Rozsah náhrady škody stanoví zvláštní právní předpis.4) § 11 (1) Vojenská cvičení ozbrojených silozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu na území České republiky lze konat pouze ve vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, na vojenských letištích a ve vymezeném vzdušném prostoru. (2) Ozbrojené sílyOzbrojené síly vysílajícího státuvysílajícího státu mohou po dohodě s vojenským orgánemvojenským orgánem České republiky zajišťovat ochranu prostorů uvedených v odstavci 1. Vojenská policiepolicie ozbrojených silozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu po dohodě s vojenským orgánemvojenským orgánem České republiky může samostatně udržovat pořádek a bezpečnost v prostorech uvedených v odstavci 1 podle právních předpisů vysílajícího státuvysílajícího státu. Mimo uvedené prostory může Vojenská policiepolicie ozbrojených silozbrojených sil vysílajícího státuvysílajícího státu vykonávat svoji činnost jen ve spolupráci s příslušnými orgány České republiky. § 12 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 2 odst. 10 až 12 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. 2) Například § 31 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb. 3) Například § 42 zákona č. 219/1999 Sb. 4) Například § 43 zákona č. 219/1999 Sb.
Zákon č. 311/1999 Sb.	Zákon č. 311/1999 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 101/1999 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zmocnění * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2013 (456/2011 Sb.) 311 ZÁKON ze dne 18. listopadu 1999, kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Přechodná ustanovení 1. Finanční ředitelství zřízená podle dosavadních právních předpisů se považují za finanční ředitelství podle tohoto zákona. Finanční úřady zřízené podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou Finančního úřadu ve Vejprtech, se považují za finanční úřady podle tohoto zákona. 2. Finanční úřad ve Vejprtech se zrušuje. 3. Řízení zahájená Finančním úřadem ve Vejprtech dokončí finanční úřad příslušný podle § 3 zákona č. 531/1990 Sb., ve znění tohoto zákona. Čl. III Zmocnění Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
Zákon č. 325/1999 Sb.	Zákon č. 325/1999 Sb. Zákon o azylu Vyhlášeno 23. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 106/1999 * ČÁST PRVNÍ - MEZINÁRODNÍ OCHRANA (§ 1 — § 94) * ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 96 — § 97) Aktuální znění od 1. 7. 2023 (136/2006 Sb., 140/2008 Sb., 318/2015 Sb., 173/2023 Sb.) 325 ZÁKON ze dne 11. listopadu 1999 o azylu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANA HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Zákon upravuje a) podmínky vstupu a pobytu cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranumezinárodní ochranu na území České republiky (dále jen „území“), a pobyt azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany na území1), b) řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany19) a další řízení vedená podle tohoto zákona, c) práva a povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylantaazylanta, osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany na území a cizince, o kterém to stanoví tento zákon, d) působnost Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Policie České republiky (dále jen „policie“) v této oblasti státní správy, e) státní integrační program, f) azylová zařízení. § 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) mezinárodní ochranoumezinárodní ochranou ochrana poskytnutá na území cizinci formou azylu nebo doplňkové ochrany, b) žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany cizinec, který podal v České republice žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Postavení žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany má dále cizinec po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle soudního řádu správního, má-li tato žaloba odkladný účinek nebo do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal. Postavení žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany má dále cizinec, který požádal o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v jiném státě, který je vázán přímo použitelným předpisem Evropské unie20), a Česká republika jej převzala na své území za účelem posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, pokud ještě nebylo v České republice vydáno rozhodnutí, jemuž předcházelo posouzení potřeby mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a které již nepodléhá přezkoumání krajským soudem, c) řízením ve věci mezinárodní ochranyřízením ve věci mezinárodní ochrany řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, d) řízením o předání do příslušného státuřízením o předání do příslušného státu řízení, jehož výsledkem je určení státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20), který je povinen přijmout zpět cizince vzhledem ke své příslušnosti k posouzení cizincem podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, e) rozhodnutím ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutím ministerstva ve věci mezinárodní ochrany rozhodnutí vydaná podle § 15 nebo 15a a rozhodnutí o udělení azylu, rozhodnutí o udělení, prodloužení nebo neprodloužení doplňkové ochrany, rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, rozhodnutí o zastavení řízení včetně usnesení o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí nebo neodnětí azylu nebo doplňkové ochrany, f) opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podaná toutéž osobou před nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo kdykoli po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, g) další opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany třetí žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podaná toutéž osobou a všechny žádosti následující po ní za podmínky, že v řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany o 1. kterékoli předcházející žádosti bylo rozhodnuto tak, že se mezinárodní ochranamezinárodní ochrana neuděluje nebo se žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, 2. druhé žádosti bylo vydáno rozhodnutí podle § 15, 15a, 17 nebo 17a, nebo 3. druhé žádosti bylo řízení zastaveno podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. a) nebo e). h) nezletilou osobou bez doprovodunezletilou osobou bez doprovodu osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby mající ji v péči, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodunezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území21), i) zranitelnou osobouzranitelnou osobou zejména nezletilá osoba bez doprovodunezletilá osoba bez doprovodu, rodič nebo rodina s nezletilým dítětem nebo rodič nebo rodina se zletilým dítětem se zdravotním postižením, osoba starší 65 let, osoba se zdravotním postižením nebo s vážným onemocněním, těhotná žena, oběťoběť obchodování s lidmi nebo osoba, která byla mučena, znásilněna nebo podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického nebo sexuálního násilí, j) registrovaným partnerem osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví. Toto úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví je registrovaným partnerstvím, k) bezpečnou zemí původubezpečnou zemí původu stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydlištěstát posledního trvalého bydliště, 1. ve kterém obecně a soustavně nedochází k pronásledovánípronásledování, mučení nebo nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, 2. který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a, 3. který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, a 4. který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv, l) bezpečnou třetí zemíbezpečnou třetí zemí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydlištěstát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval a vytvořil si vazby před vstupem na území a 1. do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy22), 2. ve kterém nebude vystaven pronásledovánípronásledování nebo hrozbě vážné újmy a 3. ve kterém je dodržována zásada nenavracení a zákaz vyhoštění, představuje-li to porušení zákazu mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení, jak je stanoven mezinárodním právem, m) evropskou bezpečnou třetí zemíevropskou bezpečnou třetí zemí se pro účely tohoto zákona rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydlištěstát posledního trvalého bydliště, který 1. ratifikoval bez zeměpisného omezení mezinárodní smlouvu upravující právní postavení uprchlíků a dodržuje její ustanovení, 2. ratifikoval a dodržuje Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, 3. má zákonem upravené azylové řízení, a bylo zjištěno, že cizinec neoprávněně vstoupil nebo chtěl vstoupit na území z tohoto státu, n) státem posledního trvalého bydlištěstátem posledního trvalého bydliště stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy, o) první zemí azyluprvní zemí azylu stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jiný než stát jejího posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území, udělil-li mu tento jiný stát postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy22), může-li cizinec této ochrany nadále požívat a může-li se cizinec do tohoto jiného státu bezpečně vrátit, p) azylovým zařízenímazylovým zařízením přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko, q) přesídlenímpřesídlením výběr a přemístění cizinců, které provádí ministerstvo, s předchozím projevem jejich vůle na území za účelem udělení azylu nebo doplňkové ochrany. (2) AzylantemAzylantem se rozumí cizinec, kterému a) bylo doručeno rozhodnutí o udělení azylu, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu, nebo b) byl odňat azyl, i po dobu 1. běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 proti rozhodnutí o odnětí azylu, 2. běhu lhůty pro podání případné kasační stížnostikasační stížnosti v této věci, nebo 3. soudního řízení o žalobě a o kasační stížnostikasační stížnosti v této věci. (3) Osobou požívající doplňkové ochranyOsobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec, a) kterému bylo doručeno rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany, b) který podal v době platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany žádost o prodloužení doplňkové ochrany, 1. do doby nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti, 2. po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 proti rozhodnutí v této věci, 3. po dobu běhu lhůty pro podání případné kasační stížnostikasační stížnosti v této věci, nebo 4. po dobu soudního řízení o žalobě a kasační stížnostikasační stížnosti v této věci, nebo c) kterému byla odňata doplňková ochrana, i po dobu 1. běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 proti rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany, 2. běhu lhůty pro podání případné kasační stížnostikasační stížnosti v této věci, nebo 3. soudního řízení o žalobě a kasační stížnostikasační stížnosti v této věci. (4) PronásledovánímPronásledováním se rozumí závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání anebo jednání, která ve svém souběhu dosahují intenzity pronásledovánípronásledování, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna původci pronásledovánípronásledování. (5) Ochranou před pronásledováním nebo vážnou újmouOchranou před pronásledováním nebo vážnou újmou se rozumí zejména přiměřené kroky příslušných státních orgánů, strany nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území, směřující k zabránění pronásledovánípronásledování nebo způsobení vážné újmy zejména zavedením účinného právního systému pro odhalování, stíhání a trestání jednání představujících pronásledovánípronásledování nebo vážnou újmu, za předpokladu, že je taková ochrana účinná, není pouze přechodná a cizinec k ní má přístup. (6) Původcem pronásledování nebo vážné újmyPůvodcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí státní orgán, strana nebo organizace ovládající stát nebo podstatnou část území státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště. Původcem pronásledování nebo vážné újmyPůvodcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí i soukromá osoba, pokud lze prokázat, že stát, strana nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny nebo ochotny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmouochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou. (7) PronásledovánímPronásledováním nebo vážnou újmou není, pokud se obava cizince z pronásledovánípronásledování nebo vážné újmy vztahuje pouze na část území státu, jehož státní občanství má, nebo, je-li osobou bez státního občanství, státu jeho posledního trvalého bydliště a může-li cizinec bezpečně a oprávněně odcestovat do jiné části státu, do ní vstoupit a v ní se usadit, a pokud s přihlédnutím k situaci v této části státu a k jeho osobní situaci v této části státu a) nemá odůvodněný strach z pronásledovánípronásledování ani nejsou dány důvodné obavy, že by mu zde hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy, nebo b) má přístup k účinné ochraně před pronásledováním nebo vážnou újmouochraně před pronásledováním nebo vážnou újmou. HLAVA II ŽÁDOST O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY A DOPRAVA DO AZYLOVÉHO ZAŘÍZENÍ Žádost o udělení mezinárodní ochrany § 3 (1) Žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany je projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice ochranu před pronásledovánímpronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou. (2) Žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný během jeho vycestování po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, soudního řízení o kasační stížnostikasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany (dále jen „kasační stížnostkasační stížnost“) nebo řízení o správním vyhoštění nebo při výkonu trestu vyhoštění uloženého soudem. Žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany je však projev vůle cizince podle věty první, na základě jehož obsahu se lze důvodně domnívat, že došlo k podstatné změně okolností vztahujících se k jeho možnému pronásledovánípronásledování nebo hrozbě vážné újmy; ministerstvo vyrozumí cizince o tom, zda se jeho projev vůle za podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany považuje. Na doručování vyrozumění podle věty druhé se § 11a odst. 3 použije obdobně. (3) Žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný a) po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a po nabytí právní moci rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání cizince nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání cizince podle evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, b) poté, co Česká republika obdržela žádost o jeho předání mezinárodnímu trestnímu soudu, mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nebo c) po dni, od kterého se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu. (4) Jde-li o žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podanou rodičem nezletilého dítěte za toto dítě, souhlas druhého rodiče s podáním žádosti se nevyžaduje. (5) Podal-li rodič, o jehož žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany vede ministerstvo řízení, za své nezletilé dítě žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, vede se o těchto žádostech společné řízení23), nerozhodne-li ministerstvo usnesením o vyloučení ze společného řízení, zejména z důvodu ochrany práv a oprávněných zájmů dítěte. (6) Je-li žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podána ministerstvu, ministerstvo provede registraci této žádosti do 3 pracovních dnů od jejího podání; je-li žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podána policii, ministerstvo provede registraci do 6 pracovních dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. Registrací žádosti o udělení mezinárodní ochranyRegistrací žádosti o udělení mezinárodní ochrany se rozumí vložení žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany do evidence podle § 71 odst. 1 písm. a). § 3a (1) Cizinec je oprávněn podat žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a) policii 1. na hraničním přechodu, nejde-li o cizince předávaného podle mezinárodní smlouvy nebo předpisu Evropské unie2a), 2. v přijímacím středisku, 3. na odboru cizinecké policiepolicie krajského ředitelství policiepolicie (dále jen „útvar policiepolicie“) za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo 4. v zařízení pro zajištění cizinců3) v případě cizince tam zajištěného nebo ubytovaného, s výjimkou cizince zajištěného nebo ubytovaného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy sjednané s jinými členskými státy Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie20), anebo b) ministerstvu, vykonává-li zabezpečovací detenci, ochranné léčení, vazbu nebo trest odnětí svobody nebo je-li umístěn ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy anebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. (2) Policie a osoba zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům poskytuje osobě, která hodlá podat žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, informace vztahující se k mezinárodní ochraněmezinárodní ochraně již na hraničním přechodu nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. § 3b (1) Oprávnění cizince podat žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v zařízení pro zajištění cizinců3) zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany na území a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty. (2) Policie informuje cizince o oprávnění podat žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany ve lhůtě podle odstavce 1 v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu. (3) Žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podanou v zařízení pro zajištění cizinců po uplynutí doby podle odstavce 1 je projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice ochranu před pronásledovánímpronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou, pouze tehdy, pokud se lze na základě jeho obsahu důvodně domnívat, že došlo k podstatné změně okolností vztahujících se k jeho možnému pronásledovánípronásledování nebo hrozbě vážné újmy; ministerstvo vyrozumí cizince o tom, zda se jeho projev vůle za podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany považuje. Na doručování vyrozumění podle věty první se § 11a odst. 3 použije obdobně. § 3c Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany policii podle § 3a odst. 1 písm. a) bodu 3, byl propuštěn z hospitalizacehospitalizace, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody, bylo rozhodnuto o jeho propuštění jako zadržené osoby nebo poté, co opustil školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školské zařízení pro preventivně výchovnou péči nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dostavit do azylového zařízeníazylového zařízení určeného ministerstvem. Nastala-li překážka na vůli žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nezávislá, která brání jeho dostavení se do azylového zařízeníazylového zařízení, lhůta podle věty první neběží a žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu a dostavit se do azylového zařízeníazylového zařízení ve lhůtě 24 hodin po odpadnutí překážky. Ustanovení § 4 odst. 1 se použije obdobně. § 3d (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je oprávněn setrvat na území; to neplatí, podal-li další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Právo setrvat na území nezakládá nárok na povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Ministerstvo je oprávněno setrvání žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území omezit jen na část území nebo na přijímací středisko v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, není-li mu povolen vstup na území. (2) Setrvání žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území nelze ukončit na základě správního nebo soudního rozhodnutí; to neplatí v případě žadatele, a) který 1. podal opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, která je nepřípustná podle § 10a odst. 1 písm. e), a 2. má být vydán do státu, jehož je státním občanem nebo v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště, nebo b) který podal další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany. (3) Žadatele o udělení mezinárodní ochrany lze dále a) předat 1. jinému členskému státu Evropské unie na základě evropského zatýkacího rozkazu, 2. mezinárodnímu trestnímu soudu nebo mezinárodnímu trestnímu tribunálu, nebo 3. mezinárodnímu soudnímu orgánu, který splňuje alespoň 1 z podmínek uvedených v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, nebo b) vydat jinému než členskému státu Evropské unie, který je odlišný od státu, 1. jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem, nebo 2. v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště. Doprava do azylového zařízení § 4 (1) Policie dopraví žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany na hraničním přechodu nebo na útvaru policie, do přijímacího střediska určeného ministerstvem, vyžaduje-li to zdravotní stav žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo jiný důvod hodný zvláštního zřetele. (2) Policie dopraví žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, na kterém není provozováno přijímací středisko, do ministerstvem určeného jiného přijímacího střediska na mezinárodním letišti nebo jiného azylového zařízeníazylového zařízení s režimem přijímacího střediska na mezinárodním letišti. (3) Náklady spojené s dopravou žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany podle odstavců 1 a 2 hradí ministerstvo. § 4b Žadateli o udělení mezinárodní ochranyŽadateli o udělení mezinárodní ochrany, který byl propuštěn ze zařízení pro zajištění cizinců, zajistí ministerstvo dopravu do ministerstvem určeného azylového zařízeníazylového zařízení. HLAVA III ŘÍZENÍ VE VĚCI MEZINÁRODNÍ OCHRANY A DALŠÍ ŘÍZENÍ VEDENÁ PODLE TOHOTO ZÁKONA § 8 Působnost ministerstva Ministerstvo a) rozhoduje ve věci mezinárodní ochrany, b) určuje stát vázaný přímo použitelným předpisem Evropské unie příslušný k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany20) podané na území, c) rozhoduje v řízení o předání do příslušného státu, d) rozhoduje v dalších věcech podle tohoto zákona. § 9 Na řízení uvedená v § 8 písm. a) a c) se použije správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině,5b) o úřední desce,5c) o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat,5d) a o ustanovení zástupce pro doručování,5e) a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům,5f) o ústním jednání,5g) o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka,5h) o lhůtách pro vydání rozhodnutí5i), ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu5j), ustanovení o přezkumném řízení25), o obnově řízení a novém rozhodnutí26). § 10 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se na písemnou výzvu ministerstva doručenou nejméně 2 pracovní dny předem dostavit k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo žadatele o udělení mezinárodní ochrany vyzve k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany bez zbytečného odkladu po podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ve výzvě ministerstvo žadatele o udělení mezinárodní ochrany písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o udělení mezinárodní ochrany včetně důsledků výslovného nebo mlčky učiněného zpětvzetí žádosti o udělení mezinárodní ochrany a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na osobu zabývající se poskytováním právní pomoci nebo ochranou zájmů uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“). Ministerstvo rovněž poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti požádat o informace týkající se průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany, které se vztahují k osobní situaci žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Nelze-li poučení uvést ve výzvě, poučí ministerstvo písemně žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přiměřené lhůtě, nejpozději do 15 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. (2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany poskytnout údaje o a) svém jménu a příjmení, ostatních jménech, pohlaví, všech dřívějších příjmeních a jiných užívaných jménech a příjmeních, b) dni, měsíci a roku narození, c) místu a státu narození, d) své národnosti, náboženském přesvědčení a politickém přesvědčení, e) státním občanství, f) rodinném stavu, manželovi nebo registrovaném partnerovi a dětech, g) posledním bydlišti mimo území, h) pobytu ve státech, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie20), i) dni a způsobu vstupu na území, j) čísle a platnosti cestovního dokladu, k) zdravotním stavu, zdravotních omezeních a jiných zvláštních potřebách, l) důvodu žádosti o udělení mezinárodní ochrany, m) tom, zda je nebo bylo proti němu vedeno trestní stíhání nebo byl odsouzen za spáchání trestného činu, n) jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o) způsobu jeho cesty na území a p) vízech nebo povoleních k pobytu vydaných jinými státy, popřípadě údaje o předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany v jiných státech. (3) Při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen prokázat svou totožnost platným cestovním dokladem nebo jiným dokladem totožnosti anebo platnou veřejnou listinou vydanou zemí státní příslušnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo zemí posledního trvalého bydliště, jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany bez státní příslušnosti, pokud z ní lze zjistit údaje o jeho státním občanství a údaje o jeho totožnosti a obsahuje fotografii držitele, nebo ji osvědčit čestným prohlášením. (4) V souvislosti s poskytnutím údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo určí, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany je zranitelnou osobou. Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, ministerstvo dále určí, zda tento žadatel o udělení mezinárodní ochrany s ohledem na svou osobní situaci potřebuje podporu k uplatňování práv a plnění povinností žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona, které souvisejí s řízením o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo žadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, podporu rovněž poskytne, vznikne-li její potřeba až v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany. (5) Ministerstvo v písemném poučení podle odstavce 1 věty třetí informuje žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti zajistit si lékařské vyšetření zaměřené na zjištění známek pronásledování nebo vážné újmy. § 10a Nepřípustnost žádosti o udělení mezinárodní ochrany (1) Žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, a) byla-li podána občanem Evropské unie27), který nesplňuje podmínky stanovené právem Evropské unie28), b) je-li k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany příslušný jiný stát vázaný přímo použitelným předpisem Evropské unie20), c) byla-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělena mezinárodní ochrana jiným členským státem Evropské unie, d) mohl-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany nalézt účinnou ochranu v první zemi azylu, e) podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1, f) přichází-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany ze státu, který Česká republika považuje za evropskou bezpečnou třetí zemi, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze, nebo g) přichází-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, který není nezletilou osobou bez doprovodu, ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou třetí zemi, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze. (2) Je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany. § 11 (1) Řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany se zahajuje z podnětu ministerstva. (2) Řízení o předání do příslušného státu podle § 2 odst. 1 písm. d) se zahajuje z moci úřední. Ministerstvo rozhodne o předání do příslušného státu podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b). (3) Je-li vedeno řízení o předání do příslušného státu, nelze vydat ani vykonat rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud nebylo příslušným členským státem oznámeno, že vydal rozhodnutí, jemuž předcházelo posouzení potřeby mezinárodní ochrany a které již nepodléhá opravnému prostředku. (4) Byla-li podána žádost o udělení mezinárodní ochrany po dni nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo ukončeno řízení o předání podle odstavce 2, a před přemístěním z území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20), ministerstvo řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany usnesením zastaví. Ustanovení § 11c odst. 5 věty druhá a třetí se použijí obdobně. Opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany § 11a (1) Podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochranyopakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledovánípronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a. (2) Není-li opakovaná žádost nepřípustná, ministerstvo rozhodne o udělení nebo neudělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, pokud není odůvodněn jiný postup. (3) Podal-li cizinec další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranydalší opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany a nelze-li se s ohledem na předchozí řízení nebo podstatnou změnu okolností vztahujících se k možnému pronásledovánípronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo k hrozbě vážné újmy podle § 14a důvodně domnívat, že by cizinec mohl být vystaven pronásledovánípronásledování, že mu hrozí vážná újma nebo že již splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny podle § 13 a 14a, ministerstvo řízení usnesením zastaví. Usnesení o zastavení řízení lze vydat do 10 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. Ministerstvo usnesení o zastavení řízení doručí cizinci na místě nebo na adresu místa pobytu na území, byla-li cizincem při podání další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochranydalší opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedena; jinak se usnesení o zastavení řízení uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízeníazylovém zařízení, kde byl cizinec naposledy hlášen k pobytu, a oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí na úřední desce v tomto azylovém zařízeníazylovém zařízení. Podání žaloby proti usnesení o zastavení řízení nemá odkladný účinek. (4) Ministerstvo může z důvodů hodných zvláštního zřetele posoudit podanou opakovanou a další opakovanou žádost jako přípustnou. § 11b (1) Podal-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany a o dosud projednávané žádosti nebylo pravomocně rozhodnuto nebo byla-li věc vrácena soudem ministerstvu k novému projednání, ministerstvo posoudí opakovanou žádost společně s dosud projednávanou žádostí. (2) Žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany není projev vůle podle § 3 odst. 1 učiněný a) během lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, byla-li žaloba následně podána, b) po podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, která má odkladný účinek, do nabytí právní moci rozhodnutí soudu, c) po podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, která nemá odkladný účinek, do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal, d) během lhůty pro podání kasační stížnostikasační stížnosti, byla-li kasační stížnostkasační stížnost následně podána, e) po podání kasační stížnostikasační stížnosti, která má odkladný účinek, do nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnostikasační stížnosti, nebo f) po podání kasační stížnostikasační stížnosti, která nemá odkladný účinek, do vydání usnesení Nejvyššího správního soudu o nepřiznání odkladného účinku nebo nevyhovění návrhu na předběžné opatření, pokud o něj cizinec požádal. (3) Žaloba proti usnesení o odložení věci podle odstavce 2 není přípustná. § 11c (1) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se nepovažuje první opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 písm. d), e), f), h) nebo j). (2) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se dále nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podaná po přemístění na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) a pokud předchozí řízení bylo pravomocně ukončeno podle § 25 písm. a), d), e), f), h) nebo j) nebo ministerstvo rozhodlo o neudělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a rozhodnutí bylo doručeno náhradním způsobem podle § 24a odst. 2 a nebyla proti němu podána včas žaloba podle soudního řádu správního. (3) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se dále nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podaná po přechodu příslušnosti k posouzení žádosti o mezinárodní ochranumezinárodní ochranu na Českou republiku v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie20). (4) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podaná po nepovolení vstupu na území bezpečné třetí zeměbezpečné třetí země cizinci, jehož žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany byla shledána nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. g), nebo pokud evropská bezpečná třetí zeměevropská bezpečná třetí země nepřijala zpět cizince, jehož žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany byla shledána nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. f). (5) Byla-li podána opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany po dni nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany, a před přemístěním z území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20), ministerstvo řízení usnesením zastaví. Usnesení se poznamená do spisu a cizinec se o něm vyrozumí v případě, že při podání opakované žádosti o udělení mezinárodní ochranyopakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl adresu místa pobytu na území; jinak se písemné vyrozumění uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízeníazylovém zařízení, kde byl cizinec naposledy hlášen k pobytu, a oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí na úřední desce v tomto azylovém zařízeníazylovém zařízení. Žaloba proti tomuto usnesení není přípustná. Důvody udělení azylu § 12 Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydlištětrvalého bydliště. § 13 Azyl za účelem sloučení rodiny (1) Rodinnému příslušníkovi azylantaazylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podle § 12. (2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí a) manžel nebo registrovaný partner azylantaazylanta, b) svobodné dítě azylantaazylanta mladší 18 let, c) rodič azylantaazylanta mladšího 18 let, d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodunezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 1 písm. h), nebo e) svobodný sourozenec azylantaazylanta mladší 18 let. (3) Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylantaazylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantoviazylantovi. Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny registrovanému partnerovi azylantaazylanta je trvání registrovaného partnerství před udělením azylu azylantoviazylantovi. (4) V případě polygamního manželství, má-li již azylantazylant manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit azyl za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem azylantaazylanta. § 14 Národní humanitární azyl Jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit národní humanitární azyl (dále jen „humanitární azyl“) z humanitárního důvodu. Rodinnému příslušníku podle § 13 odst. 2 azylantaazylanta, kterému byl udělen humanitární azyl, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí humanitární azyl za účelem sloučení rodiny; § 13 se použije obdobně. Důvody udělení doplňkové ochrany § 14a (1) Doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydlištětrvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydlištětrvalého bydliště. (2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje a) trest smrti nebo poprava, b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranumezinárodní ochranu, nebo c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. § 14b Doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny (1) Rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany se v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení. (2) Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí a) manžel nebo registrovaný partner osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, b) svobodné dítě osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, které je mladší 18 let, c) rodič osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, která je mladší 18 let, d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodunezletilou osobu bez doprovodu podle § 2 odst. 1 písm. h), nebo e) svobodný sourozenec osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, který je mladší 18 let. (3) Předpokladem udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny manželu osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany je trvání manželství před udělením doplňkové ochrany cizinci. Předpokladem udělení doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny registrovanému partnerovi osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany je trvání registrovaného partnerství před udělením doplňkové ochrany cizinci. (4) V případě polygamního manželství, má-li již osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany. Důvody vylučující udělení mezinárodní ochrany § 15 (1) Azyl nelze udělit, je-li důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a) se dopustil trestného činutrestného činu proti míru, válečného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činechtrestných činech, b) se dopustil před vydáním rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vážného nepolitického zločinu nebo zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem mimo území, nebo c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů. (2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně. (3) Azyl dále nelze udělit, pokud a) cizinec požívá ochrany nebo podpory od jiných orgánů nebo odborných organizací Organizace spojených národů než Úřadu Vysokého komisaře; není-li ochrana nebo podpora z jakýchkoliv důvodů dále udělována osobám, o jejichž postavení není ještě konečně rozhodnuto podle ustanovení příslušných rozhodnutí Valného shromáždění Organizace spojených národů, vztahují se na něho ustanovení tohoto zákona, b) je cizinec uznán příslušnými úřady země, v níž se usadil jako v místě svého trvalého bydliště, za osobu, které byly přiznány práva a povinnosti rovnocenné se státní příslušností k takovému státu; to neplatí, jde-li o stát, ve kterém mu hrozí pronásledovánípronásledování podle § 12, c) se na cizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, d) cizinec jako pravomocně odsouzený za zvlášť závažný zločin představuje nebezpečí pro společnost, nebo e) existují další oprávněné důvody považovat cizince za nebezpečí pro bezpečnost státu. § 15a (1) Doplňkovou ochranu nelze udělit, je-li důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, a) se dopustil trestného činutrestného činu proti míru, válečného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činechtrestných činech, b) se dopustil vážného zločinu, c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo d) představuje nebezpečí pro společnost nebo pro bezpečnost státu. (2) Na cizince, který podněcuje ke spáchání činů uvedených v odstavci 1 nebo se na jejich spáchání účastní, se odstavec 1 vztahuje obdobně. (3) Doplňkovou ochranu dále nelze udělit cizinci, a) který se mimo území dopustil jednoho nebo několika trestných činůtrestných činů odlišných od trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 1, opustil-li stát, jehož je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště pouze s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za které by bylo možno v České republice uložit trest odnětí svobody, nebo b) na kterého se vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu. § 16 Zjevná nedůvodnost žádosti o udělení mezinárodní ochrany (1) Žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledovánípronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň a) uvádí pouze ekonomické důvody, b) bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést, c) žádá o udělení mezinárodní ochrany pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze, d) uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné, e) s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu anebo s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněný cestovní doklad či jinou důležitou listinu, f) odmítl splnit svou povinnost strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů podle § 45 odst. 6, nebo g) podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany dříve. (2) Jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původubezpečnou zemi původu, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze. (3) Jako zjevně nedůvodná se dále zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a této ochrany využít nemohl. (4) Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 a 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b. Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle odstavce 2, rovněž se neposuzuje, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledovánípronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a. (5) Nezletilé osobě bez doprovoduNezletilé osobě bez doprovodu nelze žádost zamítnout jako zjevně nedůvodnou. Důvody odnětí a zánik azylu nebo doplňkové ochrany § 17 (1) Azyl se odejme, jestliže a) před jeho udělením azylantazylant uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel skutečnosti podstatné pro zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí, b) azylant dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště, c) azylant dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil z odůvodněného strachu z pronásledování, d) azylant nabyl nové státní občanství, a má proto možnost požívat ochranu tohoto státu, e) azylant dobrovolně pobývá ve státě, který opustil z důvodů uvedených v § 12, f) azylantazylant může užívat ochrany státu, jehož je státním občanem, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly, g) azylantazylant je bez státního občanství a může se vrátit do státu předchozího trvalého bydlištětrvalého bydliště, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly, h) azylantazylant měl být nebo je vyloučen z možnosti udělit azyl z důvodů podle § 15, i) existují oprávněné důvody považovat azylantaazylanta za nebezpečí pro bezpečnost státu, nebo j) azylantazylant byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a představuje tak nebezpečí pro společnost. (2) Při posuzování důvodů uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) se přihlédne k tomu, zda změna okolností je tak významné a trvalé povahy, že důvody, pro které byl azylantoviazylantovi udělen azyl, již nelze považovat za opodstatněné. Dále se přihlédne k tomu, zda azylantazylant uvede závažné okolnosti podložené předchozím pronásledováním odůvodňující odmítnutí ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo, je-li osobou bez státního občanství, státu svého posledního trvalého bydlištětrvalého bydliště. (3) Azyl za účelem sloučení rodiny se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byl udělen, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro jeho ponechání. (4) Humanitární azyl se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byl udělen, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro jeho ponechání. § 17a (1) Doplňková ochrana se odejme, pokud a) okolnosti, které vedly k udělení doplňkové ochrany, zanikly nebo se změnily do té míry, že již doplňkové ochrany není zapotřebí, b) osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany měla být nebo je vyloučena z možnosti doplňkovou ochranu udělit z důvodů uvedených v § 15a, c) nesprávné uvedení nebo opomenutí určitých skutečností, včetně použití padělaných či pozměněných dokumentů, bylo rozhodující pro udělení doplňkové ochrany, nebo d) je důvodné podezření, že osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany se dopustila zvlášť závažného zločinu. (2) Při posuzování okolností uvedených v odstavci 1 písm. a) ministerstvo přihlédne k tomu, zda změna okolností je tak významné a trvalé povahy, že osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany již nehrozí nebezpečí, že utrpí vážnou újmu. Dále se přihlédne k tomu, zda osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany uvede závažné okolnosti podložené předchozí vážnou újmou odůvodňující odmítnutí ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo, je-li osobou bez státního občanství, státu svého posledního trvalého bydliště. (3) Doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byla udělena, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro její ponechání. § 18 Mezinárodní ochrana zaniká a) smrtí azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany nebo prohlášením azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany za mrtvou, b) nabytím občanství Evropské unie, c) písemným prohlášením azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany o vzdání se azylu nebo doplňkové ochrany, d) uplynutím doby, na kterou byla doplňková ochrana udělena, nebo e) dnem, od kterého se na azylantaazylanta nebo osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, nebo dnem uvedeným v § 18a odst. 1. § 18a (1) Ustanovení § 18 písm. e) se nepoužije, podal-li azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany do 60 dnů ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam námitku podle sankčního zákona. Podal-li azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany takovou námitku, zaniká mezinárodní ochrana marným uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí o námitce podle sankčního zákona nebo v případě podání žaloby pravomocným rozhodnutím soudu, kterým nebylo žalobě vyhověno. Tento postup se použije obdobně pro kasační stížnostkasační stížnost. (2) Ode dne zániku mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podle § 18 písm. e) se na cizince pro účely zajištění hledí jako na cizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (3) Dojde-li k odstranění zápisu z vnitrostátního sankčního seznamu podle § 9 odst. 1 písm. a) sankčního zákona, udělí ministerstvo na žádost azyl nebo doplňkovou ochranu, byla-li nová žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podána do 3 let ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam podle sankčního zákona. Společná ustanovení o řízení § 19 (1) Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro vydání rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany od států, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie20), ve kterých žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany dříve podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, pokud s tím žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany písemně vyjádří souhlas. Při zjišťování údajů podle věty první ministerstvo dbá ochrany žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho rodinných příslušníků v zemi jeho státního občanství nebo v případě osoby bez státního občanství v zemi jejího posledního trvalého bydliště. (2) Ministerstvo, popřípadě další orgány veřejné moci, nesdělí žádným způsobem informace jakkoli se vztahující k řízení podle tohoto zákona, žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany a nezíská informace o žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany od údajných původců pronásledování nebo vážné újmypůvodců pronásledování nebo vážné újmy; povinnost spolupráce mezi orgány veřejné moci České republiky a plnění povinností podle tohoto zákona tím není dotčeno. (3) Ministerstvo zajistí, aby pohovor s žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany prováděla a aby podklady pro vydání rozhodnutí připravovala kvalifikovaná osoba, která byla řádně proškolena v oblastech uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie29). § 20 Účastník řízení (1) Účastníkem řízení podle tohoto zákona je a) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany, b) azylantazylant, c) osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany, d) osoba, v jejímž případě se vede řízení o předání do příslušného státuřízení o předání do příslušného státu, nebo e) cizinec, o kterém to stanoví tento zákon. (2) Účastníkem řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany se rozumí účastník řízení uvedený v odstavci 1 písm. a) až d). § 21 (1) Účastník řízení má právo požádat o pomoc právnickou nebo fyzickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům; ministerstvo přispěje právnické nebo fyzické osobě, která má s ministerstvem uzavřenu písemnou smlouvu o poskytování právní pomoci, na úhradu nákladů spojených s poskytováním bezplatné právní pomoci. (2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo účastníka řízení na právní pomoc poskytovanou na základě jiného právního předpisu; úhradu nákladů spojených s poskytnutím této právní pomoci nese účastník řízení. (3) Účastník řízení má právo na kontakt s právnickou nebo fyzickou osobou poskytující mu právní pomoc. V azylovém zařízeníazylovém zařízení lze poskytovat právní pomoc jen v prostorách k tomuto účelu provozovatelem azylového zařízeníazylového zařízení vymezených. § 22 (1) Účastník řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany má právo jednat v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce je účastník řízení povinen předkládat v originálním znění a současně v překladu do jazyka českého; to neplatí, jde-li o písemnost vyhotovenou v jazyce, v němž jedná účastník podle věty první, nebo pokud ministerstvo takový překlad nevyžaduje. (2) Ministerstvo účastníku řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván. (3) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby. § 23 Pohovor (1) Ministerstvo provede za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, pohovor se žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany. O provedeném pohovoru se sepisuje protokol30). Protokol je zejména přepisem otázek ministerstva a odpovědí žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. Na požádání účastníka řízení ministerstvo pořídí zvukový záznam pohovoru. Zvukový záznam pohovoru může ministerstvo pořídit i z moci úřední. (2) Pohovor se neprovádí, a) pokud lze vydat rozhodnutí o udělení azylu, b) byla-li podána opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochranyopakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany; v takovém případě ministerstvo umožní sdělit důvody žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany písemně nebo jiným vhodným způsobem, c) jde-li o nezletilého žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany s výjimkou nezletilé osoby bez doprovodunezletilé osoby bez doprovodu, nebo d) jde-li o občana Evropské unie27), není-li pohovor nezbytný ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. (3) Pohovor se dále neprovádí, není-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany k provedení pohovoru způsobilý, a to zejména ze zdravotních důvodů. Ministerstvo umožní takovému žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany sdělit důvody žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany písemně nebo jiným vhodným způsobem. (4) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na písemné předvolání doručené žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany nejméně 2 pracovní dny před konáním pohovoru. Nedostaví-li se žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, pořídí se o této skutečnosti záznam. (5) Z důvodů hodných zvláštního zřetele nebo na výslovnou žádost žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného nebo opačného pohlaví; to neplatí, pokud se ministerstvo důvodně domnívá, že žádost je založena na skutečnostech, které nesouvisí s obtížemi žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany při předkládání důvodů žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (6) Pokud je provedení pohovoru přítomen zmocněnec žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře, není oprávněn do jeho průběhu jakkoli zasahovat. Po skončení pohovoru ministerstvo zmocněnci žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany umožní vyjádřit se k jeho obsahu. (7) Je-li to nezbytné ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, je ministerstvo oprávněno provést pohovor i s jiným účastníkem řízení uvedeným v § 20; odstavce 1 a 3 až 6 se použijí obdobně. § 23a Ministerstvo nepořizuje kopie spisu ani jeho části. § 23b Ministerstvo může místo předložení listiny připustit čestné prohlášení účastníka řízení. V čestném prohlášení je účastník řízení povinen uvést úplné a pravdivé údaje. § 23c Podklady pro vydání rozhodnutí Podkladem pro vydání rozhodnutí mohou být zejména a) žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a údaje k jejímu doplnění, b) protokol o pohovoru, c) přesné a aktuální informace z různých zdrojů o státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství o státu jejího posledního trvalého bydliště a d) výsledek vyšetření podle § 10 odst. 5. § 23d Použití videokonferenčního zařízení (1) Použije-li ministerstvo k provedení úkonu technické zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“), nesmí tím dojít ke zkrácení práv účastníka řízení. Je-li účastník řízení zastoupen, musí být umožněna přítomnost jeho zástupce na místě, kde se účastník řízení nachází. (2) V případě postupu podle odstavce 1 ověří po dohodě s úřední osobou, která úkon provádí, totožnost účastníka řízení zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele azylového zařízeníazylového zařízení, příslušník nebo zaměstnanec policie nebo Vězeňské službyVězeňské služby České republiky (dále jen „vězeňská službavězeňská služba“). Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu provádění úkonu za použití videokonferenčního zařízení přítomen na místě, kde se účastník řízení nachází. (3) Úřední osoba poučí před zahájením úkonu účastníka řízení o způsobu jeho provádění za použití videokonferenčního zařízení. (4) Kdykoli v průběhu provádění úkonu za použití videokonferenčního zařízení může účastník řízení vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní úřední osoba kroky k nápravě, a není-li náprava možná nebo je-li spojena se značnými obtížemi, úkon přeruší. (5) O úkonu prováděném za použití videokonferenčního zařízení pořizuje ministerstvo zvukový a obrazový záznam. (6) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka při provádění úkonu podle tohoto zákona; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně. § 24 Doručování písemností účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany (1) Písemnosti se doručují účastníku řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany do vlastních rukou pouze do místa jeho hlášeného pobytu nebo žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany za podmínek uvedených v odstavci 2 na adresu pro doručováníadresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky. (2) Adresou pro doručování se pro účely tohoto zákona rozumí adresa uvedená v oznámení podle § 82 odst. 1, povolilo-li ministerstvo opuštění pobytového střediska podle § 82 odst. 2, nebo adresa azylového zařízeníazylového zařízení, na kterém se žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany a ministerstvo dohodnou, pokud se má žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany na této adrese zdržovat alespoň 15 dní. V písemném záznamu o dohodě se uvede jméno, příjmení a datum narození žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a datum, od kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, případně datum, do kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, a adresa azylového zařízeníazylového zařízení. O změně adresy pro doručování se musí žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany a ministerstvo dohodnout; věta druhá platí obdobně. (3) Pokud nebyl účastník řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo v azylovém zařízeníazylovém zařízení, kde je účastník řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, a účastníka řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení. (4) Písemnost určená účastníku řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany, jehož pobyt není znám, se uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízeníazylovém zařízení, kde je účastník řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, nebo, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízeníazylové zařízení, v ministerstvem určeném azylovém zařízeníazylovém zařízení, které je nejblíže místu jeho hlášeného pobytu. Oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí v azylovém zařízeníazylovém zařízení na úřední desce. Poslední den této lhůty je dnem doručení. § 24a Doručení rozhodnutí (1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. (2) Nedostaví-li se účastník řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany k převzetí rozhodnutí v den a čas ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno. (3) Je-li účastník řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany zastoupen, doručuje se rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany zástupci i zastoupenému. Právní účinky doručení nastávají doručením zastoupenému. § 24b Úřední deska Ministerstvo zřizuje úřední desku v azylových zařízeníchazylových zařízeních. § 25 Zastavení řízení Řízení se dále zastaví, jestliže a) žadatel vzal žádost ve věci mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zpět, b) odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva, c) účastník řízení v jeho průběhu zemřel, d) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany se bez závažného důvodu nedostavil do azylového zařízeníazylového zařízení, ačkoliv k tomu byl podle tohoto zákona povinen, k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo k pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, e) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu podání a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat, f) uplynula marně lhůta, po níž bylo řízení přerušeno podle § 26 odst. 1 písm. a), a nelze-li rozhodnout ve věci na základě spisového materiálu, g) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany nabyl občanství Evropské unie, h) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení bez závažného důvodu vstoupil na území jiného státu nebo se o vstup na území jiného státu pokusil anebo byl vydán nebo předán podle § 3d odst. 2 písm. a) bodu 2 nebo § 3d odst. 3, i) je žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nepřípustná, nebo j) nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany ani na výzvu ministerstva nové místo pobytu na území České republiky do 14 dní ode dne doručení výzvy nenahlásil. § 26 Přerušení řízení (1) Řízení lze usnesením přerušit, a to i opakovaně, jestliže a) účastník řízení byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil vadu podání, nejdéle však na dobu 14 dnů, b) účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů majících trvalejší povahu, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 90 dnů, c) vzhledem k dočasně nejisté situaci v zemi původu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, nebo v případě, že je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany osobou bez státního občanství, v zemi jeho posledního trvalého bydliště, nelze důvodně předpokládat, že bude rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydáno ve lhůtě podle § 27 odst. 1, d) probíhá řízení o předběžné otázce, která souvisí s předmětem řízení, nebo e) procesně nezpůsobilému účastníkovi není ustanoven opatrovník. (2) Ministerstvo nejpozději po uplynutí každých 180 dnů od vydání usnesení o přerušení řízení podle odstavce 1 písm. c) opět zhodnotí situaci v zemi původu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo v případě, že je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany osobou bez státního občanství, v zemi jeho posledního trvalého bydliště. (3) Je-li řízení přerušeno podle odstavce 1 písm. c) až e), běh lhůty pro vydání rozhodnutí se nestaví. § 27 Lhůty pro vydání rozhodnutí (1) Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyRozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydá ministerstvo do a) 6 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, nebo b) 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání; jde-li o věcně nebo právně složitý případ, lze rozhodnutí vydat do 6 měsíců, a pokud je to stále nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, lze výjimečně rozhodnutí vydat do 9 měsíců. (2) Lhůtu pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) lze prodloužit až o 9 měsíců, pokud a) jde o případy věcně nebo právně složité, b) je současně podán velký počet žádostí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, nebo c) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany neplní povinnosti podle tohoto zákona, a proto nelze rozhodnout ve lhůtě podle odstavce 1. (3) Pokud je to nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, lze výjimečně prodloužit lhůtu podle odstavce 2 až o 3 měsíce. (4) Ministerstvo účastníka řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany písemně vyrozumí o prodloužení lhůty podle odstavců 2 a 3 a odůvodní takový postup. (5) Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (6) Postupuje-li ministerstvo podle § 26 odst. 1 písm. c), musí být rozhodnutí ve věci mezinárodní ochranymezinárodní ochrany vydáno nejpozději do 21 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání. (7) Jestliže soud rozhoduje nebo již rozhodl o přípustnosti vydání žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany anebo o předání žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany podle evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci, vyřídí ministerstvo věc přednostně, jde-li o případy, kdy nelze žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany vydat nebo předat podle § 3d odst. 2 písm. a) bodu 2 nebo § 3d odst. 3. Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyRozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení, jde-li o případy, kdy nelze žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany vydat nebo předat podle § 3d odst. 2 písm. a) bodu 2 nebo § 3d odst. 3. Soud, státní zástupce, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí jsou povinni poskytnout ministerstvu nezbytnou součinnost. (8) Lhůta pro vydání rozhodnutí v případě uvedeném v odstavci 7 neběží po dobu, po kterou a) má žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany stanovenou lhůtu pro doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí, nebo b) je řízení přerušeno podle § 26 odst. 1 písm. b). (9) Vydáním rozhodnutí se rozumí předání písemné výzvy k převzetí rozhodnutí podle § 24a odst. 1 k poštovní přepravě nebo jinak k doručení; na rozhodnutí se tato skutečnost vyznačí slovy „Výzva vypravena dne:“. § 28 (1) Mezinárodní ochranaMezinárodní ochrana se udělí ve formě azylu nebo doplňkové ochrany; shledá-li ministerstvo, že jsou naplněny důvody pro udělení azylu, rozhodne o udělení azylu. (2) Neshledá-li ministerstvo důvody k udělení ani jedné z forem mezinárodní ochrany, odůvodní své rozhodnutí ve vztahu k oběma formám mezinárodní ochrany. (3) Shledá-li ministerstvo žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nepřípustnou z důvodu, že cizinec přicestoval z bezpečné třetí zeměbezpečné třetí země nebo z evropské bezpečné třetí zeměevropské bezpečné třetí země, vydá současně s rozhodnutím cizinci doklad informující bezpečnou třetí zemibezpečnou třetí zemi nebo evropskou bezpečnou třetí zemievropskou bezpečnou třetí zemi v jejím úředním jazyce, že v řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebylo posuzováno splnění důvodů pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany. (4) Pokud bude rozhodnuto o odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se cizinci udělí doplňková ochrana. (5) Pro posouzení skutečnosti, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany má odůvodněný strach z pronásledovánípronásledování z důvodů uvedených v § 12, je rozhodující to, zda původce pronásledovánípronásledování tyto důvody u žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany shledává. (6) Pro posouzení skutečnosti, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany má odůvodněný strach z pronásledovánípronásledování z důvodů uvedených v § 12, je rozhodné, zda existuje souvislost mezi těmito důvody a pronásledovánímpronásledováním nebo neexistencí ochrany před ním. (7) Odůvodněná obava z pronásledovánípronásledování nebo skutečné nebezpečí vážné újmy mohou být založeny na okolnostech, k nimž došlo po odjezdu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany ze země, jejímž je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště; ministerstvo tyto okolnosti zohlední při posuzování projevu vůle cizince podle § 3 odst. 2, § 3b odst. 3, § 11a a 11b. (8) Skutečnost, že žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany již byl pronásledován nebo mu byla způsobena vážná újma nebo byl vystaven přímým hrozbám pronásledovánípronásledování nebo způsobení vážné újmy, odůvodňují jeho obavy z pronásledovánípronásledování nebo skutečného nebezpečí vážné újmy, neexistují-li závažné důvody domnívat se, že pronásledovánípronásledování nebo způsobení vážné újmy se již nebude opakovat. (9) Cizinec, kterému nelze udělit azyl podle § 15 odst. 3 písm. d) nebo e), a cizinec, kterému byl odňat azyl podle § 17 odst. 1 písm. i) a j), má v případě, že by jinak splňoval důvody pro udělení nebo ponechání azylu, alespoň práva uvedená v čl. 3, 4, 16, 22, 31, 32 a 33 Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Ministerstvo na žádost cizince rozhodne o jeho strpění na území podle § 78b a vydá mu za tímto účelem potvrzení o strpění na území. Cizinec uvede adresu pro doručování na území a předloží cestovní doklad, je-li jeho držitelem. Dobu strpění na území stanoví ministerstvo až na 1 rok a lze ji opakovaně prodlužovat. Ustanovení § 78d odst. 2 až 6 a § 79 odst. 5 se nepoužijí. § 29 Při posuzování důvodů pronásledování podle § 12 písm. b) se přihlíží u důvodu a) rasy zejména k barvě pleti, původu nebo příslušnosti k určité etnické skupině, b) náboženství zejména k zastávání teistických, neteistických a ateistických přesvědčení, účasti nebo neúčasti na formálních náboženských obřadech konaných soukromě nebo veřejně, samostatně nebo společně s jinými nebo jiných náboženských aktech nebo vyjádření názorů nebo formě osobního nebo společenského chování založeného na jakémkoli přesvědčení nebo přikázaného jakýmkoli přesvědčením, c) národnosti zejména k příslušnosti k určité skupině vymezené jejími kulturními, etnickými nebo jazykovými znaky, společným zeměpisným nebo politickým původem nebo jejím vztahem k obyvatelstvu jiného státu bez ohledu na státní příslušnost, d) příslušnosti k určité sociální skupině zejména k příslušnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany ke skupině, jejíž příslušníci mají vrozený charakteristický rys nebo společnou minulost, sdílí charakteristiku nebo přesvědčení, které je natolik významné pro jejich identitu nebo svědomí, že nemají být nuceni se jich vzdát, a to včetně sexuální orientace s ohledem na okolnosti konkrétního případu, anebo má skupina rozdílnou identitu z důvodu vnímání okolní společnosti státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním příslušníkem nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště; příslušnost k určité sociální skupině musí být rovněž posouzena z hlediska pohlaví žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo jeho genderové identity, nebo e) zastávání určitých politických názorů zejména k zastávání názorů, myšlenek nebo přesvědčení o možných původcích pronásledování nebo o jejich politikách anebo postupech, bez ohledu na to, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany podle těchto názorů, myšlenek nebo přesvědčení jednal. § 31 Poučení o možnosti podat žalobu V poučení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat žalobu, ke komu se podává, v jaké lhůtě je možno tak učinit a od kterého dne se tato lhůta počítá. Právní moc rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany § 31a Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyRozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nabývá právní moci dnem doručení účastníku řízení. HLAVA IV PŘEZKUM ROZHODNUTÍ VE VĚCI MEZINÁRODNÍ OCHRANY SOUDEM § 32 (1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany lze podat ve lhůtě a) 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jde-li o 1. rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, 2. rozhodnutí o zastavení řízení, včetně usnesení o zastavení řízení, 3. rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, je-li žalobce zajištěn podle tohoto zákona, nebyl-li mu povolen vstup na území nebo je-li zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo 4. případ uvedený v § 27 odst. 7, b) 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí v případech neuvedených v písmenu a), nebo c) 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí v případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 31. (2) Podání žaloby podle odstavce 1 má odkladný účinek, s výjimkou žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1 písm. b), e) a f), žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 2 a 3, žaloby proti rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, žaloby proti rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany a rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25, s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. g). Návrh na přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze podat pouze ve lhůtě pro podání žaloby. (3) K řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu byl žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v den vydání rozhodnutí hlášen k pobytu. K řízení o žalobě podané žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště podle § 73, je místně příslušný Krajský soud v Praze. (4) Byl-li žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany uložen trest vyhoštění nebo je-li vedeno řízení o jeho vydání do cizího státu nebo o jeho předání do jiného členského státu na základě evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu podle jiného právního předpisu14), krajský soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení nebo ode dne, kdy se po zahájení řízení dozvěděl o uložení trestu vyhoštění nebo o řízení o vydání nebo o předání na základě evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu, jde-li o případy, kdy nelze žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany vydat nebo předat podle § 3d odst. 2 písm. a) bodu 2 nebo § 3d odst. 3. Je-li v těchto případech proti rozhodnutí krajského soudu podána kasační stížnostkasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná kasační stížnostkasační stížnost bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti, nebo ode dne, kdy se po případném odstranění vad nebo doplnění všech náležitostí kasační stížnostikasační stížnosti dozvěděl o uložení trestu vyhoštění nebo o řízení o vydání nebo o předání na základě evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu, jde-li o případy, kdy nelze žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany vydat nebo předat podle § 3d odst. 2 písm. a) bodu 2 nebo § 3d odst. 3. (5) Podání kasační stížnostikasační stížnosti má odkladný účinek, mělo-li jej podle odstavce 2 podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. Podání kasační stížnostikasační stížnosti nemá odkladný účinek, nachází-li se žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v době podání kasační stížnostikasační stížnosti v zařízení pro zajištění cizinců nebo nemá-li povolen vstup na území. Návrh na přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze podat pouze ve lhůtě pro podání kasační stížnostikasační stížnosti. (6) Je-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany zajištěn podle tohoto zákona nebo podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo jde-li o žalobu proti rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b), krajský soud podanou žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná žaloba bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti. Je-li podána kasační stížnostkasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná kasační stížnostkasační stížnost bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti. (7) Není-li žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona povolen vstup na území, soud podanou žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy byla žaloba podána. Je-li podána kasační stížnostkasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 45 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnostkasační stížnost podána. (8) Kasační stížnostKasační stížnost je nepřípustná a) v případě další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochranyopakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo b) jde-li o rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. a). (9) Při posuzování žaloby ve věci mezinárodní ochranymezinárodní ochrany soud zohlední i nové důležité skutečnosti, které nastaly po vydání rozhodnutí ministerstva, jedná-li se o takové skutečnosti, které se vztahují k možnému pronásledovánípronásledování nebo k hrozbě vážné újmy; v tomto rozsahu není soud vázán žalobními body. Mají-li skutečnosti podle věty první vliv na rozhodnutí správního orgánu ve věci samé, soud napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí k dalšímu řízení žalovanému. § 33 Soud řízení zastaví, jestliže a) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení zemřel, b) nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, c) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení vstoupil na území jiného státu, d) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v průběhu řízení nabyl občanství Evropské unie, nebo e) žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil. § 33a (1) Přítomnost žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo jiné osoby u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, rozhodnutí o zajištění nebo proti rozhodnutí o nepovolení vstupu na území podle tohoto zákona může být zajištěna i prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Použitím videokonferenčního zařízení nesmí dojít ke zkrácení práv účastníků řízení; zejména musí být umožněna přítomnost zástupce osoby, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, na místě, kde se tato osoba nachází. (2) V případě postupu podle odstavce 1 ověří totožnost osoby uvedené v odstavci 1 a) zaměstnanec soudu, nachází-li se tato osoba u jiného soudu, b) příslušník nebo zaměstnanec vězeňské službyvězeňské služby, nachází-li se tato osoba ve věznici, c) zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele azylového zařízeníazylového zařízení nebo zařízení pro zajištění cizinců nebo příslušník nebo zaměstnanec policie, nachází-li se tato osoba v azylovém zařízeníazylovém zařízení nebo v zařízení pro zajištění cizinců, d) zaměstnanec zastupitelského úřadu, nachází-li se tato osoba mimo území na zastupitelském úřadu, nebo e) příslušník nebo zaměstnanec policie, je-li využíváno videokonferenční zařízení policie, pokud k tomu byl pověřen soudcem nebo svým vedoucím, vedoucím příslušníkem nebo představeným. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu, kdy je zajišťována přítomnost osoby, jejíž totožnost ověřil, u jednání soudu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, přítomen na místě, kde se tato osoba nachází. (3) Soudce poučí před zahájením jednání osobu, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, jakož i ostatní účastníky řízení, o způsobu zajišťování účasti na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení. (4) Osoba, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, může kdykoli vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní soudce kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, jednání odročí. (5) O každém úkonu prováděném prostřednictvím videokonferenčního zařízení je pořizován zvukový a obrazový záznam. (6) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka u jednání soudu v řízení podle odstavce 1; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně. HLAVA V Náklady a odměna tlumočníka § 34 (1) Ministerstvo nese náklady správního řízení ve věci mezinárodní ochrany. (2) Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb a kapesného (§ 42) žadatelům o udělení mezinárodní ochranyžadatelům o udělení mezinárodní ochrany. § 35 Odměna za výkon tlumočnické činnosti a úhrada nákladů spojených s výkonem této činnosti se stanoví dohodou mezi ministerstvem a tlumočníkem. Výše odměny a úhrada nákladů nesmí překročit výši stanovenou podle zvláštních právních předpisů.8) HLAVA VI ÚŘAD VYSOKÉHO KOMISAŘE § 36 Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře o počtu zahájených řízení podle tohoto zákona. § 37 (1) Ministerstvo, popřípadě další orgány státu nebo orgány veřejné správy umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů a) kdykoliv navázat s účastníkem řízení kontakt, b) nahlížet do spisu účastníka řízení, pokud s tím účastník řízení souhlasí, c) být přítomen při pohovoru a ústním jednání. (2) Nahlížení do spisu je podmíněno předchozím souhlasem účastníka řízení; to neplatí, jestliže se lze důvodně domnívat, že se tento účastník již nenachází na území. Obdobný souhlas se vyžaduje i v případě přítomnosti pověřeného zástupce Úřadu Vysokého komisaře při ústním jednání. (3) Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil při nahlížení do spisu nebo při ústním jednání, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů v oblasti mezinárodní ochrany. § 38 Účastník řízení podle tohoto zákona má právo po celou dobu řízení být ve styku s Úřadem Vysokého komisaře a jinými organizacemi, které se zabývají ochranou práv uprchlíků. § 39 Ministerstvo předává Úřadu Vysokého komisaře a) kopii rozhodnutí vydaného v řízení podle tohoto zákona za podmínky, že s tím účastník řízení vyslovil souhlas, b) statistické informace o řízení podle tohoto zákona. HLAVA VII PRÁVA A POVINNOSTI Díl 1 Práva a povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany § 41 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany předložit ministerstvu svůj cestovní doklad a strpět pořízení jeho kopie ministerstvem. (2) AzylantAzylant a osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni ministerstvu odevzdat svůj cestovní doklad při doručení rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany. Ministerstvo předá cestovní doklad cizinci, dojde-li k odnětí nebo zániku azylu nebo doplňkové ochrany; nelze-li cizinci cestovní doklad předat, ministerstvo jej i nadále uschová. (3) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen ministerstvu při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany odevzdat průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu vydaný podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 42 (1) Žadateli o udělení mezinárodní ochranyŽadateli o udělení mezinárodní ochrany hlášenému k pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení se poskytne a) ubytování, strava, základní hygienické prostředky a b) kapesné za podmínek stanovených v § 42a. (2) Ministerstvo mimo služeb uvedených v odstavci 1 písm. a) zajistí psychologické, sociální a jiné nezbytné služby a věci s ohledem na individuální potřeby žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a podporu bezkonfliktního soužití v azylových zařízeníchazylových zařízeních. (3) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu v pobytovém středisku se podílí na úhradě nákladů na stravu a ubytování. K úhradě nákladů za ubytování a stravu mohou být použity pouze finanční prostředky žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, které převyšují částku životního minima9) žadatele a společně s ním posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu. (4) Neposkytuje-li se v azylovém zařízeníazylovém zařízení strava, poskytne se žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima9) žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a společně s ním posuzovaných osob. Po dobu poskytování finančního příspěvku žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany kapesné nenáleží; to neplatí, jedná-li se o zvýšené kapesné podle § 42a odst. 3. Pokud zdravotní stav žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany vyžaduje podle doporučení příslušného32) odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, finanční příspěvek se zvýší o částku, o kterou se zvyšuje podle zvláštního právního předpisu32) částka živobytí osoby z důvodu dietního stravování. Finanční příspěvek náleží žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany pouze za dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízeníazylovém zařízení a poskytuje se předem formou zúčtovatelné zálohy. (5) Ministerstvo stanoví pro azylová zařízeníazylová zařízení termíny poskytnutí finančního příspěvku podle odstavce 4 a termíny zveřejní na veřejně přístupném místě v azylovém zařízeníazylovém zařízení. (6) Poruší-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany závažným způsobem povinnost dodržovat ubytovací řád pro azylová zařízeníazylová zařízení stanovenou v § 48 písm. a), rozhodne ministerstvo o snížení finančního příspěvku poskytovaného žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany podle odstavce 4 až na výši odpovídající částce existenčního minima17) na dobu 1 měsíce; závažným porušením povinnosti dodržovat ubytovací řád pro azylová zařízeníazylová zařízení se zejména rozumí to, že žadatel v azylovém zařízeníazylovém zařízení ohrozí život nebo zdraví osob, vyrobí, přechovává anebo konzumuje alkohol nebo jinou návykovou látku, vyrábí nebo přechovává věci, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku, vstoupí do azylového zařízeníazylového zařízení pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, opakovaně poruší zákaz kouření nebo soustavně nedodržuje zásady hygieny. Proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad, který nemá odkladný účinek. O snížení finančního příspěvku nelze rozhodnout, pokud byla za totožné jednání vykazující znaky přestupku podle § 93 odst. 3 písm. j) uložena pokuta. (7) V případě hodném zvláštního zřetele lze služby podle odstavce 1 nebo 2 poskytovat i mimo azylové zařízeníazylové zařízení na základě smlouvy uzavřené ministerstvem s poskytovatelem služeb. Tato smlouva může obsahovat i ujednání o rezervaci služeb podle odstavce 1 nebo 2, které v době uzavření smlouvy podle věty první nebudou vázány na konkrétního žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. (8) Ministerstvo může zajistit ubytování žadatelů o mezinárodní ochranumezinárodní ochranu a osob uvedených v § 79 odst. 5 mimo azylové zařízeníazylové zařízení u poskytovatele ubytovacích služeb, jsou-li kapacity azylového zařízeníazylového zařízení naplněny nebo se to jeví vzhledem k okolnostem jejich pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení jako nezbytné. (9) Ministerstvo vyhláškou stanoví finanční úhradu za poskytnutou stravu a ubytování ve výši průměrných nezbytných nákladů. (10) Ministerstvo poskytne žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je hlášen k pobytu v přijímacím nebo pobytovém středisku, jednorázový finanční příspěvek ve výši 5 000 Kč, dojde-li k úmrtí rodinného příslušníka žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany (§ 13 odst. 2 a § 14b odst. 2), který byl v době úmrtí hlášen k pobytu v přijímacím nebo pobytovém středisku. § 42a (1) Kapesné se poskytuje pouze za dobu přítomnosti žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v azylovém zařízeníazylovém zařízení. (2) Kapesné se vyplácí ve výplatním termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pokud se žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany bez závažného důvodu ve výplatním termínu k výplatě kapesného nedostaví, nárok na kapesné za dané výplatní období zaniká. (3) Vykonává-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany starší 18 let ubytovaný v přijímacím nebo pobytovém středisku činnosti ve prospěch ostatních žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, které slouží ke snadnějšímu přizpůsobení na prostředí azylového zařízeníazylového zařízení a zároveň přispívají k řádnému chodu azylového zařízeníazylového zařízení a zlepšení vzájemného soužití s okolím, může obdržet zvýšené kapesné. Tyto činnosti lze vykonávat na základě zadání učiněného vedoucím azylového zařízeníazylového zařízení v rozsahu nejvýše 30 hodin měsíčně. Zvýšené kapesné se nezapočítává do finančních prostředků podle § 42 odst. 3. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou výši kapesného a zvýšeného kapesného za 1 hodinu vykonávané činnosti podle odstavce 3 a termíny jejich výplaty pro azylové zařízeníazylové zařízení. § 43 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu mimo azylové zařízeníazylové zařízení si hradí náklady spojené s pobytem na území, s výjimkou zdravotních služeb podle § 88, z vlastních prostředků. (2) Není-li žadatel hlášen k pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení nebo opustil-li azylové zařízeníazylové zařízení na dobu delší než 24 hodin, má po dobu, kdy není hlášen nebo se nezdržuje v azylovém zařízeníazylovém zařízení, dostatečné prostředky k dosažení odpovídající životní úrovně, jaké by dosáhl při pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení. § 44 Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany má v azylovém zařízeníazylovém zařízení, v němž je hlášen k pobytu, právo na ubytování společně s manželem, s příbuzným v pokolení přímém nebo s jinou osobou blízkou, pokud jsou žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany a pokud s tím souhlasí. Za osoby blízké se považují osoby prohlašující, že k sobě mají osobní vztah. Povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany § 45 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen přiznat finanční prostředky, které má k dispozici, a v době pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení odevzdat věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku. (2) Je-li důvodné podezření, že žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany nepřiznal finanční prostředky, které má k dispozici, neodevzdal věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku nebo skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, je povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí. (3) Má-li policie nebo ministerstvo důvodné podezření podle odstavce 2, provede policie prohlídku při příchodu cizince do přijímacího střediska nebo v průběhu jeho pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení. Policie věc ohrožující život či zdraví osob, alkohol nebo jinou návykovou látku, nalezené při osobní prohlídce a prohlídce věcí, odebere, a předá je spolu se seznamem těchto věcí k úschově ministerstvu. O provedení osobní prohlídky sepíše policie záznam. (4) Osobní prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví. (5) Policie odebere na dobu řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany věc nalezenou při osobní prohlídce nebo prohlídce věcí podle odstavce 2, která může sloužit jako důkaz v řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo při určování státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany20), a předá ji ministerstvu. (6) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo. § 46 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany nesmí opustit přijímací středisko do a) provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob, b) ukončení karantény nebo jiného opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, lze-li je uskutečnit v přijímacím středisku. (2) Za opuštění přijímacího střediska se nepovažuje opuštění za účelem účasti žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince na nařízeném jednání před orgánem veřejné moci, poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany nebo cizinec netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob v případě, že je nelze v přijímacím středisku provést. V případech opuštění přijímacího střediska podle věty první zabezpečí doprovod žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany nebo cizinci na žádost ministerstva policie. (3) Ministerstvo provede úkony podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu. (4) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro cizince, který pobývá na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.4) § 46a (1) Ministerstvo může v případě nutnosti rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců3), nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatřenízvláštní opatření, jestliže a) účelem zajištění je spolehlivé zjištění nebo ověření jeho totožnosti, b) se prokazuje padělaným nebo pozměněným dokladem totožnosti, a není-li totožnost jinak známa, c) je důvodné se domnívat, že by mohl představovat nebezpečí pro bezpečnost státu nebo veřejný pořádek, d) bude přemístěn do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) a existuje-li vážné nebezpečí útěku, zejména pokud se již v minulosti vyhnul provedení přemístění, nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného předpisem Evropské unie20) nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání, e) byla žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podána v zařízení pro zajištění cizinců a existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany dříve, f) svým jednáním ztěžuje řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany, a to zejména tím, že neposkytuje ministerstvu nezbytnou součinnost, a proto není možné v řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, existuje nebezpečí útěku nebo již dříve území neoprávněně opustil, není-li takový postup v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. (2) Ministerstvo může dále rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu zvláštním opatřenímzvláštním opatřením. (3) Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobouzranitelnou osobou, s výjimkou osoby se zdravotním postižením, které nebrání jejímu umístění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, může ministerstvo v případě nutnosti rozhodnout o jeho zajištění, pouze pokud je starší 18 let a porušil opakovaně závažným způsobem povinnost uloženou mu zvláštním opatřenímzvláštním opatřením. (4) Jde-li o cizince, který je zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, rozhodne ministerstvo o zajištění podle odstavce 1 do 5 pracovních dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. Je-li rozhodnuto o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany poté, co bylo ukončeno zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, k uplynulé době zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se nepřihlíží. (5) Ministerstvo v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění, kterou lze prodloužit, a to i opakovaně, nejdéle na 180 dnů. (6) V řízení o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a v řízení o prodloužení doby trvání jeho zajištění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Rozklad, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. V rozhodnutí o zajištění a v rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění podle soudního řádu správního. (7) Proti rozhodnutí ministerstva o zajištění, prodloužení doby trvání zajištění a o nepropuštění lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu, a to prostřednictvím ministerstva nebo u místně příslušného krajského soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v den podání žaloby hlášen k pobytu. (8) V případě, že je žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby; je-li žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby a zároveň doručí své vyjádření k žalobě žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany. O žalobě soud rozhodne do 7 pracovních dnů ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné; o tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku. (10) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění zkoumá, zda důvody zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany trvají. Ministerstvo při předání rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany poučí o jeho právu požádat o propuštění. Žádost o propuštění je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí ministerstva nebo soudu k zajištění, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o propuštění. (11) Jsou-li v průběhu zajištění zjištěny nové skutečnosti odůvodňující zajištění z jiného důvodu, vydá ministerstvo nové rozhodnutí o zajištění. Oznámením nového rozhodnutí o zajištění, o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se dosavadní rozhodnutí o zajištění ruší. Oznámením nového rozhodnutí o zajištění se doba zajištění podle odstavce 5 nepřerušuje ani nestaví. (12) Na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany zajištěného v přijímacím středisku podle tohoto ustanovení se § 46 odst. 2 použije obdobně. (13) Zajištění podle tohoto zákona musí být bez zbytečného odkladu bez rozhodnutí ukončeno, a) zanikl-li důvod zajištění, b) uplynula-li lhůta stanovená v rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení zajištění, c) rozhodne-li soud o zrušení rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení doby trvání zajištění; povinnost propustit žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku, nebo d) byl-li žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen azyl nebo doplňková ochrana. (14) Je-li zajištění ukončeno, provozovatel přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců a policie na základě bezodkladného písemného sdělení ministerstva provedou nezbytné úkony související s opuštěním přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců; to neplatí, rozhoduje-li policie o zajištění cizince podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (15) Pro účely zajištění se osoba zajištěná podle tohoto ustanovení považuje za žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany i po a) uplynutí lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, a to do okamžiku, než bude ministerstvem zjištěno, zda žaloba proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, popřípadě i s návrhem na přiznání odkladného účinku, byla podána, avšak nejdéle 10 pracovních dnů, nebo b) rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo o nepřiznání odkladného účinku žaloby do doby, než policie rozhodne o případném zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, avšak nejdéle 5 pracovních dnů. (16) Pro účely zajištění podle odstavce 1 písm. d) se osoba, která má být přemístěna, považuje za žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany až do provedení přemístění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20). § 47 Zvláštní opatření (1) Zvláštním opatřenímZvláštním opatřením se rozumí rozhodnutím ministerstva uložená povinnost žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a) zdržovat se v pobytovém středisku určeném ministerstvem, nebo b) osobně se hlásit ministerstvu v době ministerstvem stanovené. (2) Ministerstvo může rozhodnout o uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, jestliže nastanou důvody podle § 46a odst. 1 nebo § 73 odst. 3, ale je důvodné se domnívat, že uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření je dostatečné k zabezpečení účasti žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany. (3) Nebrání-li tomu specifické potřeby nebo osobní situace, lze zvláštní opatřenízvláštní opatření uložit i žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobouzranitelnou osobou, s výjimkou nezletilé osoby bez doprovodunezletilé osoby bez doprovodu. (4) Zvláštní opatřeníZvláštní opatření lze uložit nejdéle do doby doručení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo do doby pravomocného rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany. (5) Ministerstvo v rozhodnutí o uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření stanoví způsob výkonu zvláštního opatřenízvláštního opatření a jeho délku, kterou lze prodloužit, a to i opakovaně. Rozklad proti rozhodnutí o uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření a o prodloužení zvláštního opatřenízvláštního opatření nemá odkladný účinek. (6) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření a o prodloužení zvláštního opatřenízvláštního opatření zkoumá, zda důvody pro uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření trvají. (7) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen strpět uložení zvláštního opatřenízvláštního opatření. (8) Kontrolu dodržování zvláštního opatřenízvláštního opatření provádí ministerstvo; na tuto kontrolu se kontrolní řád nevztahuje. § 48 Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen a) dodržovat ubytovací řád pro azylová zařízeníazylová zařízení, b) dodržovat hygienické předpisy v ubytovacích prostorách azylového zařízeníazylového zařízení a podílet se v prostorách azylového zařízeníazylového zařízení na udržování hygienického standardu stanoveného ubytovacím řádem, c) plnit v azylovém zařízeníazylovém zařízení příkazy a pokyny policie nebo ministerstva vydané při zajišťování úkolů podle tohoto zákona, d) šetřit majetek azylového zařízeníazylového zařízení a ostatních ubytovaných a e) strpět zdravotní prohlídku, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví33). § 49 Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen a) prokazovat průkazem žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany (§ 57) příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v tomto průkazu, b) chránit průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, hlásit je neprodleně policiipolicii, c) odevzdat průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je neplatný (§ 58). § 49a (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen v průběhu řízení poskytovat ministerstvu nezbytnou součinnost a uvádět pravdivé a úplné informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. (2) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany není oprávněn po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany opustit území. Díl 2 Práva a povinnosti azylantů § 50 Práva související s trvalým pobytem azylanta na území nejsou tímto zákonem dotčena. § 50a (1) Ministerstvo poskytne azylantoviazylantovi na jeho písemnou žádost podanou nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima9) osoby a společně s ní posuzovaných osob; ministerstvo tento příspěvek neposkytne, je-li azylantazylant zároveň držitelem povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Ministerstvo azylantaazylanta písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o jeho právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu. Povinnosti azylanta § 51 Azylant je povinen oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování azylu, například udělení státního občanství České republiky. § 52 AzylantAzylant je povinen a) chránit průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím; v případě, že některá z těchto okolností nastala, je povinen neprodleně je hlásit ministerstvu, b) průkazem o povolení k pobytu prokazovat příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v průkazu na základě zákona, c) požádat ministerstvo neprodleně o vydání nového průkazu o povolení k pobytu, pozbyl-li dosavadní průkaz svou platnost, d) požádat ministerstvo o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 60 dnů před uplynutím doby platnosti. V případě, že podání žádosti ve stanovené lhůtě zabrání důvody na vůli azylantaazylanta nezávislé, je azylantazylant povinen tuto žádost podat do 15 pracovních dnů po zániku těchto důvodů, e) odevzdat průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad ministerstvu v případě odnětí nebo zániku azylu; v případě zániku azylu z důvodu podle § 18 písm. a) má tuto povinnost ten, komu azylantazylant průkaz předal, nebo ten, kdo tento průkaz nalezl, f) odevzdat ministerstvu 1. neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona a 2. při předání průkazu o povolení k pobytu podle tohoto zákona průkaz o povolení k pobytu, má-li ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu zároveň povolen trvalý pobyt na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, g) oznámit ministerstvu pobyt mimo území delší než 365 dnů, h) strpět po převzetí rozhodnutí o udělení azylu, za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, pořízení biometrických údajů a jeho podpisu, který je určen k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud azylantoviazylantovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. AzylantAzylant je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu, i) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověřování totožnosti azylantaazylanta, j) ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, jde-li o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo obsahuje-li nefunkční nosič dat, převzít nový průkaz o povolení k pobytu. § 53 AzylantAzylant je povinen strpět identifikační úkony podle § 45 odst. 6, jsou-li dány zákonné důvody pro odnětí azylu. Díl 3 Práva a povinnosti osob požívajících doplňkové ochrany § 53a (1) Doplňková ochrana se uděluje na dobu, po kterou osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany hrozí vážná újma (§ 14a), nejméně však na 1 rok; na stejnou dobu se uděluje doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny. Osobě požívající doplňkové ochranyOsobě požívající doplňkové ochrany je povolen pobyt na území po dobu stanovenou v rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany. (2) Ministerstvo poskytne osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany na její písemnou žádost podanou nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima9) osoby a společně s ní posuzovaných osob; ministerstvo tento příspěvek neposkytne, je-li osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany zároveň držitelem povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (3) Ministerstvo osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopna se dorozumět, o jejích právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany. (4) Osoba požívající doplňkové ochranyOsoba požívající doplňkové ochrany je oprávněna požádat o prodloužení doby, na kterou je doplňková ochrana udělena. Ministerstvo prodlouží dobu, po kterou je udělena doplňková ochrana, v případě, že osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany i nadále hrozí vážná újma (§ 14a) a nenastanou-li důvody pro její odejmutí (§ 17a); pohovor se neprovádí, pokud lze vydat rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany. Doplňková ochrana se prodlouží nejméně o 2 roky; je-li důvodné nebezpečí, že by osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany mohla závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ho již narušuje, prodlouží se doplňková ochrana o 1 rok. Při prodlužování doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny se postupuje obdobně. Ustanovení § 25 písm. d) se v řízení o prodloužení doplňkové ochrany použije obdobně. (5) Nerozhodne-li ministerstvo o žádosti o prodloužení doplňkové ochrany v době platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, prodlužuje se doba stanovená v rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany do dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o žádosti. (6) Osoba požívající doplňkové ochranyOsoba požívající doplňkové ochrany je povinna po převzetí rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany nebo po převzetí rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. (7) Osoba požívající doplňkové ochranyOsoba požívající doplňkové ochrany je povinna ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. § 53b Osoba požívající doplňkové ochranyOsoba požívající doplňkové ochrany je povinna a) oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování doplňkové ochrany, b) chránit průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím; v případě, že některá z těchto okolností nastala, je povinna neprodleně je hlásit ministerstvu, c) průkazem o povolení k pobytu prokazovat příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v průkazu na základě zákona, d) odevzdat průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad ministerstvu v případě odnětí nebo zániku doplňkové ochrany. V případě zániku doplňkové ochrany z důvodu uvedeného v § 18 písm. a) má tuto povinnost ten, komu osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany průkaz předala, nebo ten, kdo tento průkaz nalezl, e) odevzdat ministerstvu 1. neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona a 2. při předání průkazu o povolení k pobytu podle tohoto zákona průkaz o povolení k pobytu, má-li ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany zároveň povolen trvalý pobyt na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, f) oznámit ministerstvu pobyt mimo území delší než 365 dnů, g) strpět identifikační úkony podle § 45 odst. 6, jsou-li dány zákonné důvody pro odnětí doplňkové ochrany, h) strpět pořízení biometrických údajů za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu a následné ověřování pravosti tohoto průkazu a ověřování totožnosti osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat a biometrických údajů vedených v informačních systémech podle tohoto zákona, popřípadě biometrických údajů aktuálně pořízených prostřednictvím zvláštního technického zařízení, i) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověřování totožnosti osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, j) ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, jde-li o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo obsahuje-li nefunkční nosič dat, převzít nový průkaz o povolení k pobytu. § 53c Osoba požívající doplňkové ochranyOsoba požívající doplňkové ochrany se pro účely zaměstnanosti považuje za osobu s trvalým pobytem na území. Díl 4 Právní postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany jako dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území § 53d (1) Ministerstvo azylantoviazylantovi, kterému byl udělen azyl podle § 12 nebo 13, nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany přizná právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území18) (dále jen „rezident na území“), pokud o to písemně požádá a a) splňuje podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území, b) nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil bezpečnost České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, c) prokázal zajištění prostředků k pobytu na území ve výši odpovídající prostředkům vyžadovaným k povolení trvalého pobytu podle § 71 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Do požadované doby 5 let nepřetržitého pobytu na území se započítává doba pobytu na dlouhodobé vízum, na povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu4) a doba pobytu v postavení azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany. Doba pobytu na území za účelem studia podle zvláštního právního předpisu4) se započítává jednou polovinou. Jednou polovinou se dále započítává doba, po kterou bylo vedeno řízení o udělení mezinárodní ochrany, které vedlo k rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, a to včetně doby řízení o žalobě nebo o kasační stížnostikasační stížnosti; bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany vedeno déle než 18 měsíců, započítává se tato doba v celém rozsahu. (3) Do požadované doby 5 let nepřetržitého pobytu se započítávají i období nepřítomnosti cizince, azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany na území v průběhu doby pobytu podle odstavce 2 věty první a druhé, pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 10 měsíců, a dále období nepřítomnosti na území, které nepřesáhlo 12 po sobě jdoucích měsíců, pokud byl cizinec, azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany pracovně vyslán do zahraničí. Nepřetržitost pobytu je dále zachována, pokud jedno období nepřítomnosti cizince, azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství, narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, přičemž toto období se do požadované doby 5 let nepřetržitého pobytu nezapočítává. (4) Do požadované doby 5 let nepřetržitého pobytu se nezapočítává doba, po kterou byl cizinec, azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany na území vyslán zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou, a dále doba, po kterou cizinec na území pobýval za účelem zaměstnání závislého na střídání ročního období nebo vypomáhal s domácími pracemi za stravu, ubytování a kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au pair). § 53e (1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, pokud a) rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu, b) jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku, c) rezident pobýval mimo území členských států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí, nebo d) rezident pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let. (2) Právní postavení rezidenta na území zaniká odnětím azylu podle § 17 odst. 1 písm. a) nebo h), odnětím doplňkové ochrany podle § 17a odst. 1 písm. b) nebo c) anebo neprodloužením doplňkové ochrany z důvodů uvedených v § 17a odst. 1 písm. b) nebo c). (3) Došlo-li k zániku nebo odnětí azylu nebo doplňkové ochrany a právní postavení rezidenta na území trvá, je rezident oprávněn trvale pobývat na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 53f (1) Ministerstvo na žádost jiného členského státu Evropské unie sdělí v souvislosti s rozhodováním o vyhoštění cizince, kterému bylo přiznáno právní postavení rezidenta na území, do 1 měsíce ode dne doručení žádosti informaci, zda je rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné. (2) Ministerstvo na žádost jiného členského státu Evropské unie sdělí v souvislosti s vydáním průkazu o povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta, kterému ministerstvo uvedlo do průkazu o povolení k pobytu záznam o udělené mezinárodní ochraněmezinárodní ochraně podle § 59 odst. 3 písm. e), do 1 měsíce ode dne doručení žádosti informaci, zda je rozhodnutí ve věci mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nadále platné. Díl 5 Povinnost cizince vycestovat a povinnosti jiných osob § 54 (1) Bylo-li řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany zastaveno z důvodu neposkytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, může být cizinec policií zajištěn za účelem jeho vycestování z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace. (2) Cizinec je povinen vycestovat ve lhůtě stanovené ve výjezdním příkazu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu9d); nebyl-li mu výjezdní příkaz udělen, do 30 dnů ode dne pravomocného ukončení řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, je-li cizinec oprávněn k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu. § 54a Dobrovolný návrat (1) Ministerstvo může zajistit úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem a) žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který vzal svou žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany zpět, nebo cizince, který vzal zpět kasační stížnostkasační stížnost, a to na základě jeho písemné žádosti podané do 15 dnů ode dne zpětvzetí, nebo b) cizince nebo žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany na základě jeho písemné žádosti podané do 15 dnů od zániku mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo o kasační stížnostikasační stížnosti nebo o nepřiznání odkladného účinku žaloby nebo kasační stížnostikasační stížnosti do státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu posledního trvalého bydlištěstátu posledního trvalého bydliště. V případě hodném zvláštního zřetele může ministerstvo zajistit úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem i do jiného státu, který není členským státem Evropské unie nebo státem vázaným přímo použitelným předpisem Evropské unie20). (2) Na cizince, který podal žádost o dobrovolný návrat, se pro účely poskytování zdravotních služeb, ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, a to do doby vycestování nebo do doby oznámení ministerstva o tom, že ministerstvo nezajistí úhradu nákladů spojených s jeho dobrovolným návratem. (3) Žádost o dobrovolný návrat je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany oprávněn podat a ministerstvo může zajistit úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem i před nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva nebo soudů uvedených v odstavci 1 za podmínky, že spolu se žádostí předloží i doklad o tom, že vzal žalobu nebo kasační stížnostkasační stížnost zpět. (4) Policie dopraví zajištěného žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany při provádění dobrovolného návratu na hraniční přechod určený ministerstvem nebo v případě nutnosti zpět do přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců, kde je zajištění vykonáváno. Náklady spojené s dopravou podle věty první hradí ministerstvo. Policie může po dobu dopravy podle věty první omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. Povinnosti jiných osob § 55 Právnické nebo fyzické osoby, které žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany pozvaly postupem stanoveným zvláštním právním předpisem4) na území, jsou povinny hradit náklady spojené s pobytem tohoto žadatele, pokud žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany tyto náklady nehradí sám podle § 42 odst. 3, s výjimkou nákladů uvedených v § 88. § 56 Každý, kdo nalezne průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, průkaz o povolení k pobytu nebo cestovní doklad, je povinen jej neprodleně odevzdat ministerstvu nebo kterékoli služebně policiepolicie. § 56a (1) Letecká společnost nesmí na území České republiky přepravit cizince, který nemá cestovní doklad. (2) Letecká společnost, která na území České republiky přepravila cizince podle odstavce 1, je povinna tohoto cizince dopravit z území České republiky v případě, že cizinec je v době nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochranyžádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné nebo zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany umístěn v přijímacím středisku na mezinárodním letišti. § 56b Poskytovatel lůžkové péče, u kterého je hospitalizován cizinec, je povinen umožnit ministerstvu činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení mezinárodní ochrany, pokud splnění této povinnosti nebrání jiný právní předpis. Ministerstvo nahradí poskytovateli zdravotních služeb majetkovou újmu vzniklou v důsledku plnění povinnosti podle předchozí věty. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, jinak zaniká. Nedojde-li k dohodě, o náhradě a její výši rozhoduje soud. HLAVA VIII PRŮKAZ ŽADATELE O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY, PRŮKAZ O POVOLENÍ K POBYTU A CESTOVNÍ DOKLADY Díl 1 Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany § 57 (1) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od poskytnutí údajů k žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. Je-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců, vydá mu ministerstvo průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany před odchodem ze zařízení pro zajištění cizinců. (2) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od příchodu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízeníazylového zařízení, jestliže údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany byly poskytnuty v době výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody nebo na jiném místě z důvodu omezené možnosti pohybu žadatele. Do doby příchodu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízeníazylového zařízení mu ministerstvo vydá potvrzení o podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (3) Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany je veřejnou listinouveřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území. (4) Do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo zapíše údaje o totožnosti žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, o jeho státním občanství, místě ubytování a o době jeho platnosti. (5) Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany stanoví ministerstvo. Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany je nutná osobní účast žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany; osobní účast žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany se nevyžaduje v případě hodném zvláštního zřetele. Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen při prodloužení doby platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany po vydání rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany ministerstvu doložit, že podal žalobu proti tomuto rozhodnutí s návrhem na přiznání odkladného účinku, nemá-li jej podání žaloby podle tohoto zákona. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. § 58 Neplatnost průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (1) Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany pozbývá platnosti, jestliže a) uplynula doba platnosti v něm uvedená, b) byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, c) jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, d) jeho držitel již není žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany podle § 2 odst. 1 písm. b); to neplatí, byl-li v tomto průkazu učiněn záznam podle § 65 odst. 2, e) jeho držitel podstatně změnil svou podobu, f) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo g) obsahuje neoprávněně provedené změny. (2) Trvají-li důvody pro vydání průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo v případech podle odstavce 1 vydá průkaz nový. V případě podle odstavce 1 písm. a) ministerstvo záznamem do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany prodlouží dobu platnosti v průkazu uvedenou. Díl 2 Průkaz o povolení k pobytu § 59 Průkaz o povolení k pobytu (1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinouveřejnou listinou vydávanou azylantoviazylantovi a osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany. (2) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Jde-li o azylantaazylanta nebo osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany mladší 6 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie15) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo azylantaazylanta nebo osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany, u nichž je fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou, vydá se průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany. (3) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie15) a dále a) rodné číslo, b) místo hlášeného pobytu na území, jde-li o azylantaazylanta, c) záznam o omezení svéprávnosti, d) digitální zpracování podpisu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, e) u rezidenta na území záznam „Mezinárodní ochranaMezinárodní ochrana udělena CZE dne [datum]“18), f) u rezidenta na území záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta – EU“18), g) záznam podle odstavce 4 a h) záznam o platném povolení k trvalému pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, byl-li držitel průkazu osobou s platným povolením k trvalému pobytu v době, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (4) Jméno, popřípadě jména, a příjmení azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném a oddacím listu. (5) Ministerstvo pořídí biometrické údaje azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a jejich podpis určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany vedené v informačních systémech podle tohoto zákona, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu. (6) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo azylantaazylanta nebo osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo na žádost azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany ověří správnost osobních údajůosobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu. (7) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany prokazatelně věděli, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. (8) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačních systémech podle tohoto zákona o uvedených subjektech údajů nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí technického zařízení. (9) Pokud azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany nemůže pro účely ověření totožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnosti pořízením otisků prstů azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačních systémech podle tohoto zákona. (10) Je-li azylantoviazylantovi udělen humanitární azyl, obsahuje průkaz o povolení k pobytu namísto údaje o formě udělené mezinárodní ochranymezinárodní ochrany záznam „Národní humanitární azyl“. (11) Ministerstvo právním předpisem stanoví a) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a způsob provedení podpisu pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu, b) vzor tiskopisu protokolu podle odstavce 5 a podmínky jeho zpracování. § 59a (1) Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného azylantoviazylantovi je 10 let, u azylantaazylanta mladšího 15 let je doba platnosti průkazu 5 let. Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně. (2) Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany je shodná s dobou, po kterou je osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany povolen pobyt na území (§ 53a). (3) Průkaz o povolení k pobytu vydá a jeho platnost prodlužuje ministerstvo. § 59b (1) Prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu. K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu jsou azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany povinni předložit cestovní doklad, jsou-li jeho držitelem, a dosavadní průkaz o povolení k pobytu. (2) AzylantAzylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany, kteří žádají o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený, jsou povinni předložit cestovní doklad, jsou-li jeho držitelem, a poškozený průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji. (3) AzylantAzylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany, kteří žádají o vydání průkazu o povolení k pobytu po zrušení jeho platnosti z důvodů podle § 60 odst. 2, jsou povinni předložit cestovní doklad, jsou-li jeho držitelem, a průkaz povolení k pobytu, jehož platnost skončila. (4) AzylantAzylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany, kteří žádají o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu, jsou povinni předložit cestovní doklad, jsou-li jeho držitelem, dosavadní průkaz o povolení k pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu. Provedení změny v průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu o povolení k pobytu. (5) AzylantAzylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany uvedená v odstavcích 1 až 4 jsou povinni pro účely vydání nového průkazu o povolení k pobytu se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a jejich podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. AzylantAzylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. § 59c Vydávání průkazů o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji (1) Ministerstvo může vydávat průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, které neobsahují digitální zpracování podpisu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, jestliže a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany určeného k dalšímu digitálnímu zpracování, nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji. (2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců. (3) Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a jejich podpisy určené k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v provozním informačním systému podle § 71 odst. 11 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu. (4) Pokud byl azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, jsou tito povinni se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a jejich podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1. (5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku. (6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve azylantaazylanta nebo osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. § 60 Skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu (1) Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí, jestliže a) nastane důvod uvedený v § 53e nebo § 58 odst. 1, b) je vykonatelné rozhodnutí o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany, c) zanikne azyl z důvodu uvedeného v § 18 písm. a) až c), d) zanikla doplňková ochrana z důvodu uvedeného v § 18, e) byl vydán azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany nový průkaz o povolení k pobytu, f) nabylo právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, nebo g) byl zrušen údaj o místu hlášeného pobytu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany na území; to neplatí, jde-li o rezidenta na území, který z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytování na území. (2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu, b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo d) obsahuje nefunkční nosič dat s biometrickými údaji. (3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné. Díl 4 Cestovní doklady Cestovní doklad § 61 (1) AzylantoviAzylantovi, kterému byl udělen azyl podle § 12 nebo 13, vydá ministerstvo na žádost cestovní doklad, který je veřejnou listinouveřejnou listinou. Osobě požívající doplňkové ochranyOsobě požívající doplňkové ochrany a azylantoviazylantovi, kterému byl udělen humanitární azyl, se na žádost vydá jako cestovní doklad cizinecký pas, který je veřejnou listinouveřejnou listinou. (2) Cestovní doklad se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. (3) Cestovní doklad azylantoviazylantovi se vydává s dobou platnosti na 10 let, azylantoviazylantovi mladšímu 15 let s dobou platnosti na 5 let a osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany s dobou platnosti odpovídající postavení osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany podle § 2 odst. 3. (4) Cestovní doklad je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. AzylantoviAzylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany mladším 12 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie9f) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany, u nichž je fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou, se vydá cestovní doklad s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou. (5) Cestovní doklad vydávaný podle odstavce 4 obsahuje strojově čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména, cizince, číslo cestovního dokladu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cestovního dokladu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně. (6) Cestovní doklad se nevydá, je-li důvodné nebezpečí, že by tím mohla být ohrožena bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušen veřejný pořádek. (7) AzylantoviAzylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany se na jejich požádání ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cestovním dokladu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů azylantaazylanta s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu. AzylantAzylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany má právo na vydání nového cestovního dokladu v případě a) nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, nebo b) nesprávnosti osobních údajů zpracovaných v nosiči dat s biometrickými údaji nebo v cestovním dokladu. § 61a (1) Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cestovního dokladu a ověření totožnosti azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany pomocí osobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů (§ 61 odst. 4) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu. (2) Držitel cestovního dokladu je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto cestovního dokladu nebo u diplomatické mise nebo konzulárního úřadu (dále jen „zastupitelský úřad“), s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, požádat o ověření správnosti údajů v cestovním dokladu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má azylantazylant právo na vydání nového cestovního dokladu; vydání nového cestovního dokladu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany prokazatelně věděli, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u občanů s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce. § 61b (1) Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (§ 61 odst. 4) nelze zpracovat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon. (2) Územní platnost cestovního dokladu podle § 61 zahrnuje všechny státy světa. Platnost cestovního dokladu nelze prodloužit; to neplatí, jde-li o cestovní doklad vydávaný osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany, který lze prodloužit záznamem v případě, že uplynula doba, na kterou byla doplňková ochrana udělena, a osoba má stále postavení osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany podle § 2 odst. 3. § 62 (1) Cestovní doklad vydává ministerstvo. (2) První vydání cestovního dokladu nepodléhá správnímu poplatku. Při dalším vydání tohoto cestovního dokladu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.10) § 63 V žádosti o vydání cestovního dokladu je cizinec povinen uvést své jméno, příjmení, ostatní jména, pohlaví, rodné číslo, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. § 64 Neplatnost cestovního dokladu Cestovní doklad pozbývá platnosti, jestliže a) nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1, s výjimkou uvedenou v § 61b odst. 2, b) cizinec přestal být azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany, nebo c) zanikne mezinárodní ochranamezinárodní ochrana. § 65 Cestovní průkaz totožnosti (1) Cestovní průkaz totožnosti vydá na žádost azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, kteří pozbyli v zahraničí cestovní doklad, zastupitelský úřad za účelem návratu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany do České republiky. (2) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá ministerstvo azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany, která není držitelem cestovního dokladu, za účelem prokazování totožnosti jeho držitele do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu. Má-li dojít k převzetí průkazu o povolení k pobytu v krátké době, může ministerstvo namísto vydání cestovního průkazu totožnosti učinit záznam do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, v němž uvede údaj o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, a současně prodlouží jeho platnost. Do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu slouží k prokazování totožnosti průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. (3) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá zastupitelský úřad na pokyn ministerstva cizinci, který je ministerstvem přesídlován a nemá vlastní cestovní doklad. (4) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá ministerstvo na žádost cizinci, který je strpěn na území podle tohoto zákona a nemá vlastní cestovní doklad. (5) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá ministerstvo za účelem vycestování na žádost cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po a) ukončení poskytování mezinárodní ochranymezinárodní ochrany na území, b) nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nepodal-li cizinec proti němu žalobu, c) nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nepodal-li cizinec proti němu kasační stížnostkasační stížnost nebo není-li kasační stížnostkasační stížnost přípustná, d) nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnostikasační stížnosti, nebo e) nabytí právní moci usnesení o nepřiznání odkladného účinku podané žaloby nebo kasační stížnostikasační stížnosti. (6) Doba platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 1 je 30 dnů. Doba platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 3 je 60 dnů. Dobu platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavců 2, 4 a 5 stanoví ministerstvo. V odůvodněných případech může být doba platnosti cestovního průkazu prodloužena. (7) Cestovní průkaz totožnosti je neplatný z důvodu uvedeného v § 58 odst. 1. Cestovní průkaz totožnosti podle odstavce 2 a 3 dále pozbývá platnosti převzetím průkazu o povolení k pobytu (§ 59). (8) V žádosti o vydání cestovního průkazu totožnosti se uvede jméno a příjmení, den, měsíc a rok narození, místo pobytu na území a k žádosti se připojí 1 fotografie. (9) Cestovní průkaz totožnosti podle odstavce 1 se odebere při hraniční kontrole. (10) Vydání cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 1 a změnu doby platnosti oznámí zastupitelský úřad neprodleně ministerstvu. § 65a Cestovní průkaz totožnosti se vyhotovuje v českém jazyce a zpravidla v jednom cizím jazyce podle mezinárodních zvyklostí. Díl 5 Zadržení dokladu vydaného podle tohoto zákona § 66 (1) Policie zadrží při kontrole11) doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo o jehož neplatnosti má být rozhodnuto. (2) O zadržení dokladu podle odstavce 1 policiepolicie neprodleně informuje ministerstvo. (3) Při zadržení dokladu podle odstavce 1 policie neprodleně vydá potvrzení s uvedením důvodu zadržení. § 67 PoliciePolicie zadržený doklad neprodleně odevzdá tomu, kdo tento doklad vydal. HLAVA IX STÁTNÍ INTEGRAČNÍ PROGRAM § 68 (1) Státní integrační program je program zaměřený na pomoc azylantůmazylantům a osobám požívajícím doplňkové ochranyosobám požívajícím doplňkové ochrany při zajištění jejich začlenění do společnosti. Státní integrační program zahrnuje zejména individuální podporu směřující k zajištění plné ekonomické soběstačnosti, bydlení, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, orientace ve společnosti a k vytvoření předpokladů pro získání znalosti českého jazyka. (2) Pravidla státního integračního programu a výši prostředků vynakládaných na realizaci jednotlivých oblastí stanoví vláda. § 69 Státní integrační program realizuje ministerstvo z prostředků státu. § 70 Státní integrační program v oblasti získání znalostí českého jazyka realizuje ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy formou bezplatného jazykového kurzu. HLAVA X EVIDENCE, POBYT A HLÁŠENÍ POBYTU § 71 Evidence (1) Ministerstvo vede a) evidenci žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, a to včetně obrazových záznamů pořízených podle § 45 odst. 6, b) evidenci místa pobytu žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, místa pobytu osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany a místa pobytu azylantůazylantů, c) evidenci cizinců, kteří podali kasační stížnostkasační stížnost8a), osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany a azylantůazylantů, d) evidenci cizinců narozených na území žadatelům o udělení mezinárodní ochranyžadatelům o udělení mezinárodní ochrany, osobám požívajícím doplňkové ochranyosobám požívajícím doplňkové ochrany nebo azylantůmazylantům, e) evidenci žadatelů o poskytnutí finančního příspěvku, f) evidenci cizinců, o jejichž žádosti o udělení mezinárodní ochranyžádosti o udělení mezinárodní ochrany bylo řízení zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochranyžádosti o udělení mezinárodní ochrany, g) evidenci cizinců, v jejichž případě se vede řízení o předání do příslušného státuřízení o předání do příslušného státu, h) evidenci přestupků projednaných podle tohoto zákona a i) evidenci průkazů žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. (2) V evidenci uvedené v odstavci 1 a) písm. a), c) a f) jsou vedeny údaje v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podle § 3 odst. 1 a pořízených v souvislosti s jejím podáním podle § 3a a v rozsahu poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podle § 10, b) písm. b) jsou vedeny údaje v rozsahu adresy místa hlášeného pobytu podle § 77, 78 a 78b, c) písm. d) jsou vedeny údaje v rozsahu oznámení žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany podle § 88a, d) písm. e) jsou vedeny údaje v rozsahu žádosti o poskytnutí finančního příspěvku, e) písm. h) jsou vedeny údaje v rozsahu rozhodnutí o přestupku, f) písm. g) jsou vedeny údaje v rozsahu údajů předávaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) a g) písm. i) jsou vedeny údaje v rozsahu čísla průkazů a všech dob platnosti. (3) Ministerstvo pro účely zajištění evidence ubytování a dalších služeb poskytovaných podle tohoto zákona žadatelům o udělení mezinárodní ochranyžadatelům o udělení mezinárodní ochrany, azylantůmazylantům, osobám požívajícím doplňkové ochranyosobám požívajícím doplňkové ochrany a ubytovaným osobám, pro účely vedení soustavy souvisejících účetních záznamů a pro účely zajištění práv a právem chráněných zájmů těchto osob vede provozní informační systém, jehož je správcem; provozní informační systém nevyužívá vazeb na informační systémy veřejné správy ani na jiné informační systémy podle tohoto zákona. V provozním informačním systému jsou vedeny osobní údaje identifikující žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylantyazylanty, osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany a ubytované osoby, včetně údajů citlivých, a fotografie, pokud je jejich zpracování nezbytné pro plnění povinností ministerstva k ochraně zdraví těchto osob a jejich základních práv, a dále údaje, jejichž zpracování je nezbytné pro plnění úkolů ministerstva souvisejících s plněním povinností a oprávnění, které má vůči uvedeným osobám podle tohoto zákona, a se zajištěním vnitřního provozu azylového zařízeníazylového zařízení, jeho organizací a financováním. (4) Údaje evidované podle odstavce 3 se zlikvidují neprodleně po ukončení hlášení pobytu cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení, ukončení ubytování cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení nebo po ukončení poskytování dalších služeb podle tohoto zákona, s výjimkou údajů, které jsou účetními záznamy podle zákona o účetnictví, údajů o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a evidenčním čísle cizince nezbytných pro identifikaci účetních záznamů, údajů o zahájení a ukončení doby hlášení pobytu cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení nebo ubytování cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení, údajů o finančních prostředcích složených cizincem do úschovy v azylovém zařízeníazylovém zařízení a účelu a rozsahu jejich užívání. Údaje, které se nezlikvidují neprodleně po ukončení hlášení pobytu nebo ubytování cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení, se uchovávají po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, popřípadě plynoucích od data ukončení hlášení pobytu cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení nebo ukončení ubytování cizince v azylovém zařízeníazylovém zařízení; po uplynutí této doby se zlikvidují. (5) Ministerstvo může údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 využívat pouze k plnění úkolů podle zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie20). (6) Údaje z evidencí podle odstavce 1 se poskytují státním orgánům na základě jejich žádosti, pokud jsou oprávněny k jejich zpracování pro plnění svých úkolů podle zvláštních právních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak. (7) PoliciePolicie vede evidenci a) žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a pořízených v souvislosti s jejím podáním, b) výjezdních příkazů udělených podle tohoto zákona, ve které jsou vedeny údaje v rozsahu údajů zpracovaných ve výjezdním příkazu, číslo a série vydaného výjezdního příkazu, datum jeho vydání a doba, na kterou byl výjezdní příkaz vydán, c) místa pobytu žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, místa pobytu cizinců, kteří podali kasační stížnostkasační stížnost, místa pobytu osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany a místa pobytu azylantůazylantů, d) daktyloskopických otisků pořízených žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany podle § 45 odst. 6, ve které jsou dále vedeny údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, dřívějších příjmeních, datu, místě a státu narození, pohlaví a státním občanství cizince, e) azylantůazylantů a osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany, kteří jsou držiteli průkazu o povolení k pobytu, a to v rozsahu údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, a to včetně údajů biometrických, digitálního zpracování podpisu, čísla vydaného průkazu o povolení k pobytu, datum jeho vydání a údaje o době platnosti vydaného průkazu o povolení k pobytu. (8) Ministerstvo vede evidenci azylantůazylantů a osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany, kterým byl vydán průkaz o povolení k pobytu. V této evidenci se vedou údaje v rozsahu údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, a to včetně údajů biometrických, digitálního zpracování podpisu, čísla vydaného průkazu o povolení k pobytu, datum jeho vydaní a údaje o době platnosti vydaného průkazu o povolení k pobytu. Údaje vedené v této evidenci ministerstvo předá do evidence vedené policií podle odstavce 7 písm. e) neprodleně po převzetí průkazu o povolení k pobytu azylantemazylantem nebo osobou požívající doplňkové ochranyosobou požívající doplňkové ochrany. (9) Zpravodajské služby České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů mohou při plnění svých úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů16) využívat údaje vedené v evidencích podle odstavců 1 a 7 a policiepolicie za stejných podmínek údaje vedené v evidencích podle odstavce 1, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup; údaje z evidence vedené podle odstavce 8 poskytuje ministerstvo zpravodajským službám České republiky a Generální inspekci bezpečnostních sborů na základě žádosti v rozsahu nezbytném ke splnění daného úkolu. (10) Ministerstvo je správcem a) informačního systému o azylantechazylantech nebo osobách požívajících doplňkové ochranyosobách požívajících doplňkové ochrany žádajících o vydání cestovního dokladu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji (§ 61 odst. 4), a to v rozsahu žádosti o vydání cestovního dokladu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji, včetně biometrických údajů, b) informačního systému o azylantechazylantech nebo osobách požívajících doplňkové ochranyosobách požívajících doplňkové ochrany, kterým byl vydán cestovní doklad podle § 61, a to v rozsahu údajů žádosti o vydání dokladu, c) informačního systému o azylantechazylantech nebo o osobách požívajících doplňkové ochranyosobách požívajících doplňkové ochrany, kterým byl vydán cestovní průkaz totožnosti podle § 65, a to v rozsahu údajů žádosti o vydání tohoto průkazu. (11) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle § 59 odst. 5 vede provozní informační systém o azylantechazylantech a osobách požívajících doplňkové ochranyosobách požívajících doplňkové ochrany žádajících o vydání průkazu o povolení k pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu žádosti podané azylantemazylantem nebo osobou požívající doplňkové ochranyosobou požívající doplňkové ochrany. Správcem provozního informačního systému podle věty první je ministerstvo. V provozním informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany. (12) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 11 se po převzetí průkazu o povolení k pobytu azylantemazylantem nebo osobou požívající doplňkové ochranyosobou požívající doplňkové ochrany předávají do evidence podle odstavce 7 písm. e). (13) Pokud si azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto subjektu údajů v provozním informačním systému podle odstavce 11, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu. (14) Údaje v evidencích a informačních systémech podle tohoto zákona mohou být uchovávány v listinné nebo elektronické podobě a ve stejné podobě i předávány, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě. (15) Údaje vedené v evidencích a informačních systémech podle odstavce 1 písm. a) až g) a i) a odstavců 7 a 10 písm. a) se zlikvidují 20 let po ukončení pobytu osoby na území; dobou ukončení pobytu na území se pro tyto účely rozumí kalendářní rok, ve kterém byl pobyt osoby na území ukončen. Biometrické údaje se zlikvidují neprodleně po skončení platnosti cestovního dokladu nebo po skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu. Údaje vedené v evidenci podle odstavce 1 písm. h) se zlikvidují po uplynutí 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování. (16) Údaje vedené v informačních systémech podle odstavce 10 písm. b) a c) se zlikvidují 15 let po skončení platnosti cestovního dokladu nebo skončení platnosti cestovního průkazu totožnosti azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany. § 71b Přístup k informačnímu systému smluvních států V souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie12b) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na společných hranicích12c) má ministerstvo přístup k údajům vedeným v informačním systému vytvořeném státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie. § 72 Policie může za účelem informování veřejnosti zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladů, cestovních průkazů totožnosti, průkazů o povolení k pobytu vydaných podle tohoto zákona a datum ohlášení ztráty nebo odcizení těchto dokladů. § 73 Řízení v přijímacím středisku na mezinárodním letišti (1) Policie předá žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podal v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, do přijímacího střediska na mezinárodním letišti, nejsou-li splněny důvody pro jeho zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany při jeho předání do přijímacího střediska na mezinárodním letišti o skutečnosti, že mu podáním žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nevzniká právo na vstup na území a bude povinen, není-li dále stanoveno jinak, po dobu řízení o jeho žádosti setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti. (3) Ministerstvo rozhodne do 5 pracovních dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v případě nutnosti o nepovolení vstupu na území žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatřenízvláštní opatření, jestliže a) účelem zajištění je spolehlivé zjištění nebo ověření jeho totožnosti, b) se prokazuje padělanými nebo pozměněnými doklady totožnosti, a není-li totožnost jinak známa, c) je důvodné se domnívat, že by mohl představovat nebezpečí pro bezpečnost státu nebo veřejný pořádek, d) bude přemístěn do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) a existuje-li vážné nebezpečí útěku, zejména pokud se žadatel již v minulosti vyhnul přemístění, nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání, e) existují oprávněné důvody se domnívat, že podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazuevropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany dříve, nebo f) svým jednáním ztěžuje řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany, a to zejména tím, že neposkytuje ministerstvu nezbytnou součinnost, a proto není možné v řízení o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, existuje nebezpečí útěku nebo již dříve území neoprávněně opustil, není-li takový postup v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. (4) Ministerstvo v rozhodnutí o nepovolení vstupu na území stanoví dobu, po kterou nemůže žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany na území vstoupit; tuto dobu lze prodloužit, a to i opakovaně. Doba pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nesmí být delší než 180 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (5) V řízení o nepovolení vstupu na území a v řízení o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Rozklad, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. V rozhodnutí o nepovolení vstupu na území a v rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území povolit, ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě podle soudního řádu správního. (6) Proti rozhodnutí ministerstva o nepovolení vstupu na území, prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, a o žádosti o povolení vstupu lze podat žalobu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a to prostřednictvím ministerstva nebo u místně příslušného krajského soudu, kterým je Krajský soud v Praze. (7) V případě, že je žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby, je-li žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů a zároveň doručí své vyjádření k žalobě žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany; o žalobě soud rozhodne do 7 pracovních dnů ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné; o tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku. (9) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o nepovolení vstupu na území a o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, zkoumá, zda trvají důvody, pro které nebyl žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany vstup na území povolen. Ministerstvo při vydání rozhodnutí o nepovolení vstupu na území poučí žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany o jeho právu požádat o povolení vstupu na území. Žádost o povolení vstupu na území je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí ministerstva nebo soudu o nepovolení vstupu na území, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o povolení vstupu na území. (10) Jsou-li v průběhu pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti zjištěny nové skutečnosti odůvodňující nepovolení vstupu na území z jiného důvodu, vydá ministerstvo nové rozhodnutí o nepovolení vstupu na území. Oznámením nového rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území povolit, se dosavadní rozhodnutí o nepovolení vstupu na území ruší. Oznámením nového rozhodnutí o nepovolení vstupu na území se doba podle odstavce 4 nepřerušuje ani nestaví. (11) Ministerstvo rozhodne o nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo o tom, že se žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, nejpozději do 4 týdnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. § 74 (1) Ministerstvo umožní bez rozhodnutí, neukládá-li zvláštní opatřenízvláštní opatření, vstup na území cizinci, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, a zajistí jeho dopravu do azylového zařízeníazylového zařízení na území, jde-li o zranitelnou osobuzranitelnou osobu, s výjimkou osoby se zdravotním postižením, které nebrání jejímu umístění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců. (2) Ministerstvo umožní bez zbytečného odkladu vstup žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, na území bez rozhodnutí, pokud a) zanikly důvody, pro které nebyl žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany povolen vstup na území, b) uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo o prodloužení doby, po kterou nelze povolit vstup na území, c) soud rozhodl o zrušení rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze povolit vstup na území; povinnost umožnit vstup žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany na území vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku, d) byl žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo e) ministerstvo ve lhůtě 4 týdnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nerozhodne o nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo o tom, že se žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná. (3) Ministerstvo je oprávněno uložit zvláštní opatřenízvláštní opatření, umožňuje-li žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany vstup na území bez rozhodnutí. V takovém případě ministerstvo zajistí dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízeníazylového zařízení na území. (4) Policie a provozovatel přijímacího střediska na mezinárodním letišti na základě bezodkladného písemného sdělení ministerstva provedou nezbytné úkony související s umožněním vstupu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany na území a provozovatel zajistí jeho dopravu do azylového zařízeníazylového zařízení na území. (5) Cizinec, který nepodal žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo takové žalobě nebyl soudem přiznán odkladný účinek, je povinen setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti za účelem vycestování z území nejdéle po dobu dalších 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo krajského soudu o žalobě nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se žalobě nepřiznává odkladný účinek. Nelze-li vycestování uskutečnit ve lhůtě podle věty první z důvodu překážky na vůli cizince nezávislé, je cizinci umožněn bez rozhodnutí vstup na území. (6) Cizince, který požádal o dobrovolný návrat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nebo který je povinen setrvat v tomto přijímacím středisku za účelem vycestování, policie dopraví na hraniční přechod. § 76 Pobyt azylanta AzylantAzylant má trvalý pobyt ve smyslu zákona o pobytu cizinců na území České republiky na území po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu. Hlášení místa pobytu § 77 (1) Místem hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany je azylové zařízeníazylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn, nebo zařízení pro zajištění cizinců anebo přijímací středisko, ve kterém je zajištěn. (2) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany žádá o změnu místa hlášeného pobytu písemnou žádostí podanou ministerstvu. Při žádosti o změnu místa hlášeného pobytu je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen a) sdělit příjmení, jméno, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany a předpokládanou dobu ubytování, b) předložit doklad o zajištění ubytování podle odstavce 5 a c) předložit průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. (3) Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu34) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci; ubytování doložené dokladem podle odstavce 5 písm. b) nebo c) musí dále splňovat požadavky stanovené v § 100 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (4) Ministerstvo zamítne žádost o změnu místa hlášeného pobytu, jestliže zjistí skutečnost odůvodňující pochybnosti o dosažitelnosti žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany pro účely řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany nebo řízení o předání do příslušného státuřízení o předání do příslušného státu mezinárodní ochranymezinárodní ochrany v novém místě hlášeného pobytu nebo zjistí, že předložené listiny obsahují nepravdivou skutečnost. Ministerstvo dále žádost o změnu místa hlášeného pobytu zamítne, má-li důvodné pochybnosti, že ubytování doložené dokladem podle odstavce 5 písm. b) nebo c) splňuje požadavky stanovené v § 100 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (5) Za doklad o zajištění ubytování se pro účely tohoto zákona považuje doklad a) o vlastnictví bytu nebo domu, b) o oprávněnosti užívání bytu nebo domu, nebo c) jímž je písemné potvrzení vlastníka nebo oprávněného uživatele bytu nebo domu, s jeho úředně ověřeným podpisem, kterým je žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen souhlas s ubytováním. (6) Úředně ověřený podpis na písemném potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, se nevyžaduje, pokud a) oprávněná osoba podepíše doklad před pověřeným pracovníkem ministerstva, b) doklad je podáván elektronicky a je podepsaný způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu35), nebo c) doklad je dodán prostřednictvím datové schránky. (7) Ministerstvo rozhodne o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností nebo na návrh vlastníka. Rozklad proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. (8) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 7 se za místo hlášeného pobytu považuje sídlo ministerstva; v evidencích vedených podle § 71 je tento údaj označen jako adresa úřadu. (9) Ministerstvo oznámí útvaru policie do 3 pracovních dnů změnu místa hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. § 78 (1) AzylantAzylant je povinen přihlásit se k pobytu ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne a) doručení rozhodnutí o udělení azylu, nebo b) změny místa pobytu. (2) Povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje i na osobu požívající doplňkové ochranyosobu požívající doplňkové ochrany. (3) Ministerstvo oznámí útvaru policiepolicie do 3 pracovních dnů změnu místa pobytu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany. (4) Při hlášení pobytu azylantaazylanta nebo osoby požívající doplňkové ochranyosoby požívající doplňkové ochrany, hlášení jeho změn a rušení místa hlášeného pobytu se § 77 použije přiměřeně. § 78b Strpění na území (1) Ministerstvo na žádost cizince rozhodne o jeho strpění na území na dobu nezbytně nutnou, pokud cizinec předložil náležitosti uvedené v odstavci 4. O strpění na území vydá ministerstvo cizinci potvrzení o strpění na území, ve kterém vyznačí dobu strpění na území. Strpění cizince na území je vyloučeno, pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, je zajištěn nebo je ve výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody. (2) Ministerstvo na žádost zákonného zástupce, který je strpěn na území, rozhodne o strpění na území jeho dítěte narozeného na území. (3) Ministerstvo rozhodne o strpění na území jednoho zákonného zástupce dítěte, které je žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo je strpěno na území podle tohoto zákona, pokud předložil náležitosti uvedené v odstavci 4 písm. a) a c) na základě žádosti tohoto zákonného zástupce. (4) K žádosti o strpění na území nebo prodloužení doby strpění na území je cizinec povinen a) předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, b) předložit doklad o včas podané kasační stížnostikasační stížnosti s návrhem na přiznání odkladného účinku nebo při prodloužení doby strpění doklad o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnostikasační stížnosti a doklad o tom, že řízení o podané kasační stížnostikasační stížnosti dosud pravomocně neskončilo, a c) doložit adresu místa hlášeného pobytu na území. (5) Ministerstvo na žádost cizince dobu strpění na území prodlouží na dobu nezbytně nutnou, není-li řízení o kasační stížnostikasační stížnosti pravomocně ukončeno; ustanovení odstavce 1 vět druhé a třetí se použije obdobně. (6) Strpění na území zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnostikasační stížnosti nebo nepřiznáním odkladného účinku podané kasační stížnostikasační stížnosti. Strpění na území dítěte narozeného na území podle odstavce 2 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnostikasační stížnosti nebo nepřiznáním odkladného účinku podané kasační stížnostikasační stížnosti zákonného zástupce dítěte narozeného na území. Strpění na území zákonného zástupce podle odstavce 3 zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnostikasační stížnosti dítěte nebo nepřiznáním odkladného účinku podané kasační stížnostikasační stížnosti. (7) Ministerstvo vyznačí zánik strpění na území v potvrzení o strpění na území. Cizinec je povinen se dostavit za účelem vyznačení zániku strpění na území na ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnostikasační stížnosti. (8) Ministerstvo na žádost cizince strpění na území zruší a vyznačí tuto skutečnost v potvrzení o strpění na území. (9) Při hlášení pobytu cizince, který je strpěn na území, a hlášení jeho změn se § 77 použije přiměřeně. § 78d (1) Cizinec, který je strpěn na území, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků. (2) Cizinci, který je strpěn na území, lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše a) 1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním právním předpisem9), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob (§ 42 odst. 3), b) 1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 3), jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby, c) 1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 3), jsou-li společně posuzovány 4 osoby, d) 1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 42 odst. 3), je-li společně posuzováno 5 a více osob. (3) Žadatel o finanční příspěvek je povinen uvést své osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady. (4) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud a) odpovědnost za úhradu nákladů nese právnická nebo fyzická osoba,9a) b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních anebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností. (5) K řízení o poskytnutí finančního příspěvku je příslušné ministerstvo. Finanční příspěvek vyplácí ministerstvo. (6) Cizinci, který je strpěn na území a je bezplatně ubytován v azylovém zařízeníazylovém zařízení, kde se neposkytuje strava, ministerstvo poskytne finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima9) cizince a společně s ním posuzovaných osob po dobu jeho ubytování v azylovém zařízeníazylovém zařízení. Ustanovení § 42 odst. 4 a 5 se použijí obdobně. Finanční příspěvek podle odstavce 2 v takovém případě poskytnout nelze. HLAVA XI AZYLOVÁ ZAŘÍZENÍ § 79 (1) Azylová zařízeníAzylová zařízení slouží k hromadnému ubytování žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, azylantůazylantů a osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany za podmínek zaručujících zachování lidské důstojnosti. (2) Přijímací středisko slouží k ubytování žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince po dobu, kterou stanoví tento zákon. Za přijímací středisko na mezinárodním letišti se považuje i přijímací středisko na jiném mezinárodním letišti nebo jiné azylové zařízeníazylové zařízení určené ministerstvem v blízkosti mezinárodního letiště, nelze-li z důvodů kapacitních a souvisejících cizince umístit do přijímacího střediska na mezinárodním letišti, v jehož tranzitním prostoru podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. Předává-li policie cizince do přijímacího střediska podle věty druhé, je oprávněna po dobu přepravy omezit jeho osobní svobodu a svobodu pohybu. Vnější ostrahu jiného azylového zařízeníazylového zařízení určeného ministerstvem podle věty druhé provádí policie. (3) Pobytové středisko slouží k ubytování žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany do doby nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochranyžádosti o udělení mezinárodní ochrany. (4) Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování azylantůazylantů a osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany. Ubytování podle věty první se poskytuje nejdéle na dobu 18 měsíců. Ministerstvo může výjimečně povolit ubytování podle věty první i na dobu delší než 18 měsíců. (5) Ministerstvo může povolit poskytnutí stravy a ubytování v azylovém zařízeníazylovém zařízení osobám jiným, než jsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, a to zejména a) nezletilému rodinnému příslušníku, u něhož bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany ukončeno, pokud jeho zákonný zástupce je žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany, nejdéle však do ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, b) zákonnému zástupci, u něhož bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany ukončeno, pokud nezletilý rodinný příslušník je žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany, nejdéle však do ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, c) státnímu občanu České republiky, jenž je zákonným zástupcem žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, d) státnímu občanu České republiky, jehož zákonným zástupcem je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany, nebo e) cizinci, který je strpěn na území podle tohoto zákona, a to po dobu platnosti potvrzení o strpění na území. (6) Osoba ubytovaná v azylovém zařízeníazylovém zařízení je povinna a) dodržovat ubytovací řád pro azylová zařízeníazylová zařízení, b) dodržovat hygienické předpisy v ubytovacích prostorách azylového zařízeníazylového zařízení a podílet se v prostorách azylového zařízeníazylového zařízení na udržování hygienického standardu stanoveného ubytovacím řádem, c) plnit v azylovém zařízeníazylovém zařízení příkazy a pokyny policie nebo ministerstva vydané při zajišťování úkolů podle tohoto zákona, d) šetřit majetek azylového zařízeníazylového zařízení a ostatních ubytovaných a e) opustit azylové zařízeníazylové zařízení do 48 hodin od okamžiku, kdy přestane být osobou oprávněnou pobývat v azylovém zařízeníazylovém zařízení. (7) Ministerstvo vytváří podmínky pro bezpečný pobyt v azylových zařízeníchazylových zařízeních a k rozvoji podpory soužití žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, azylantůazylantů a osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany s obyvatelstvem. (8) Ministerstvo zajistí, aby se žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany v azylových zařízeníchazylových zařízeních, zejména jde-li o zranitelné osobyzranitelné osoby, pracovaly osoby, které byly vhodným způsobem proškoleny. § 80 (1) Azylová zařízení zřizuje ministerstvo. (2) Přijímací střediska provozuje ministerstvo. (3) Pobytová střediska a integrační azylová střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu pověření uděleného ministerstvem a za úplatu. (4) Žadatelé o udělení mezinárodní ochranyŽadatelé o udělení mezinárodní ochrany mají přístup ke vzdělávání za podmínek stanovených školským zákonem12c). Stát prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zajistí podmínky pro úspěšnou integraci žadatelů o udělení mezinárodní ochranyžadatelů o udělení mezinárodní ochrany, pro něž je školní docházka povinná podle zákonů České republiky, do vzdělávání v základní škole. § 81 (1) Cizinec ubytovaný v přijímacím nebo pobytovém středisku má právo a) na bezplatné zajištění základního hygienického standardu, b) na zajištění stravy odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně, c) na lůžko a skříňku na uložení osobních věcí, d) přijímat návštěvy, e) přijímat balíčky a peníze, f) přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení, g) na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku, h) za podmínek stanovených v § 82 opustit pobytové středisko. (2) Provozovatel azylového zařízeníazylového zařízení v rámci svých pravomocí a za účelem plnění úkolů podle tohoto zákona určí, zda žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany je zranitelnou osobouzranitelnou osobou. Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobouzranitelnou osobou, provozovatel dále určí, zda tento žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany má specifické potřeby, určí povahu těchto potřeb a přihlédne k nim po celou dobu pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v azylovém zařízeníazylovém zařízení. § 81a (1) Osoba ubytovaná v přijímacím nebo pobytovém středisku nesmí do tohoto střediska vnášet, ani v tomto středisku vyrábět, přechovávat a konzumovat alkohol a jiné návykové látky, vyrábět a přechovávat věci, které by mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví. (2) Ministerstvo může věci uvedené v odstavci 1 odebrat a uložit je do úschovy. Osobě se věc navrátí po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nebo při jejím odchodu na adresu místa hlášeného pobytu mimo azylové zařízeníazylové zařízení, s výjimkou věcí, které se rychle kazí, a alkoholu nebo jiné potraviny, které nebyly odebrány v neporušených originálních obalech. Stejně postupuje ministerstvo, jedná-li se o věci odebrané policiípolicií osobám při osobní prohlídce a předané ministerstvu k úschově. (3) V případě důvodného podezření, že osoba ubytovaná v azylovém zařízeníazylovém zařízení je pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, je provozovatel azylového zařízeníazylového zařízení oprávněn provést zjištění, zda tato osoba je ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Jestliže naměřená hodnota alkoholu při dechové zkoušce převyšuje hodnotu 1,00 ‰, osoba je pod vlivem jiné návykové látky nebo se odmítne zjištění podrobit a nejde zároveň o případ podle odstavce 4, je provozovatel oprávněn zajistit osobě jinou formu ubytování v azylovém zařízeníazylovém zařízení na dobu nezbytně nutnou. (4) Pracovník určený provozovatelem je oprávněn nevpustit do azylového zařízeníazylového zařízení nebo z azylového zařízeníazylového zařízení vyvést osobu ubytovanou v azylovém zařízeníazylovém zařízení, která se nachází ve stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek nebo již přivodila sobě nebo jiné osobě újmu na zdraví anebo způsobila škodu na majetku. § 82 (1) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen písemně oznámit ministerstvu opuštění pobytového střediska na dobu delší než 24 hodin. V oznámení žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu mimo pobytové středisko. Opuštění pobytového střediska na dobu delší než 3 dny je žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen písemně oznámit ministerstvu nejméně 24 hodin před odchodem z pobytového střediska. (2) Ministerstvo může na žádost povolit opuštění pobytového střediska na dobu delší než 15 po sobě jdoucích dnů, nebrání-li to řádnému provádění řízení ve věci mezinárodní ochranyřízení ve věci mezinárodní ochrany a předložil-li žadatel o mezinárodní ochranumezinárodní ochranu doklad o zajištění ubytování podle § 77 odst. 5; u dokladu o zajištění ubytování podle § 77 odst. 5 písm. c) se v takovém případě nevyžaduje úředně ověřený podpis. Je-li opuštění pobytového střediska podle věty první povoleno, žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany neprodleně zajistí, aby mu na uvedenou adresu mohly být doručovány písemnosti, zejména řádným označením domovní schránky svým jménem. (3) V případě nedodržení oznámené nebo schválené délky opuštění pobytového střediska nebo v případě návratu do pobytového střediska v době nočního klidu může být žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany pobytovým střediskem v souvislosti s možnostmi tohoto střediska zajištěna náhradní forma ubytování na dobu nezbytně nutnou. Platnost oznámení podle odstavce 1 a povolení opuštění pobytového střediska podle odstavců 2 a 4 zaniká návratem žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany do pobytového střediska. (4) Bylo-li žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany uloženo zvláštní opatřenízvláštní opatření, podléhá opuštění pobytového střediska na dobu delší než 24 hodin předchozímu povolení ministerstvem; odstavec 1 se použije přiměřeně. Ministerstvo může v takovém případě povolit opuštění pobytového střediska na dobu nejdéle 14 dnů v kalendářním měsíci; odstavec 2 se nepoužije. § 83 (1) Ministerstvo vydá ubytovací řád pro azylová zařízení, kterým se upravují podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení pobytu cizince v azylovém zařízení. (2) Ubytovací řád stanoví zejména a) časový rozvrh výplaty kapesného nebo finančního příspěvku, b) časový rozvrh poskytování stravy, c) režim návštěv, d) časový rozvrh výdeje hygienických prostředků, e) práva a povinnosti osob ubytovaných v azylových zařízeníchazylových zařízeních, včetně možnosti přístupu k bezplatné právní pomoci v azylovém zařízeníazylovém zařízení, f) podmínky ubytování v azylových zařízeníchazylových zařízeních, g) pravidla pro podávání žádostí, stížností a podnětů týkajících se chodu azylových zařízeníazylových zařízení a h) nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie nezletilých dětí. (3) V případě cizince, který není schopen porozumět jazyku, ve kterém je ubytovací řád vydán, zajistí provozovatel seznámení cizince s jeho obsahem náhradním způsobem. (4) Ubytovací řád se zveřejní i v jazyce, kterému je schopna porozumět převážná část ubytovaných, a je umístěn na veřejně přístupném místě. (5) Provozovatel azylového zařízeníazylového zařízení je oprávněn kontrolovat dodržování ubytovacího řádu ubytovanými. Do místností určených pro ubytování může zástupce provozovatele azylového zařízeníazylového zařízení vstupovat pouze s vědomím ubytovaného; bez jeho vědomí je takový vstup možný pouze v případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku. Na kontrolní činnost podle věty první se zákon o kontrole nevztahuje. (6) Neexistují-li důvodné obavy, že žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany nebo cizinec bude mařit nebo ztěžovat vycestování z území, je ministerstvo povinno informovat žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince o datu, čase a důvodu jeho odchodu z azylového zařízeníazylového zařízení, a to nejpozději 24 hodin předem; není-li v této době ministerstvu datum a čas odchodu znám, informuje žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince bez zbytečného odkladu poté, co se je dozví. § 84 Příspěvek obci (1) Ministerstvo poskytuje obciobci příspěvek na úhradu nákladů obceobce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízenímazylovým zařízením na jejím území. O výši příspěvku obciobci rozhoduje vláda. (2) Ministerstvo poskytuje dotaci na rozvoj obceobce, na jejímž území se nachází azylové zařízeníazylové zařízení. O poskytnutí a výši dotace rozhoduje vláda. HLAVA XII SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 85 Při ukončení pobytu a vycestování cizince se postupuje podle zvláštního právního předpisu,4) pokud tento zákon nestanoví jinak. § 85a (1) Podáním žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany zaniká platnost krátkodobého víza, dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu uděleného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (2) Je-li rozhodnuto o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona nebo podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a vykonává-li se zajištění v zařízení pro zajištění cizinců, hledí se pro účely pobytu v zařízení pro zajištění cizinců na takového žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany jako na cizince zajištěného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (3) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany je za podmínek stanovených zákonem o pobytu cizinců na území České republiky povinen strpět zajištění v zařízení pro zajištění cizinců. § 85b (1) Nepostupuje-li ministerstvo podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, vydá z moci úřední cizinci výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce po a) ukončení poskytování mezinárodní ochranymezinárodní ochrany na území, b) nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, c) nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nebylo-li soudem zrušeno, d) vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, bylo-li o něj požádáno, nebo e) zániku strpění na území podle § 78b odst. 6. (2) Cizinec je povinen se pro výjezdní příkaz dostavit na ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 1. Po uplynutí této lhůty ministerstvo výjezdní příkaz cizinci nevydá; to neplatí, nastala-li překážka na vůli cizince nezávislá, která brání jeho dostavení se pro výjezdní příkaz. Cizinec je povinen se pro výjezdní příkaz dostavit nejpozději následující pracovní den po odpadnutí překážky. (3) V odůvodněných případech, zejména rozhoduje-li ministerstvo o úhradě nákladů spojených s dobrovolným návratem, lze vydat výjezdní příkaz opakovaně. (4) Na vydání výjezdního příkazu se nevztahují ustanovení částí druhé a třetí správního řádu. § 86 (1) Ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje policiipolicii a zpravodajské služby České republiky o cizincích, kterým byla pravomocně udělena nebo odejmuta některá z forem mezinárodní ochrany. (2) Ministerstvo informuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o osobách, kterým byla udělena některá z forem mezinárodní ochranymezinárodní ochrany a které se přihlásily do státního integračního programu, bez zbytečného odkladu. (3) Ministerstvo vydává statistické přehledy o počtu účastníků řízení podle tohoto zákona, počtu azylantůazylantů a počtu osob požívajících doplňkové ochranyosob požívajících doplňkové ochrany. (4) Ministerstvo vyhláškou stanoví seznam bezpečných zemí původubezpečných zemí původu, bezpečných třetích zemíbezpečných třetích zemí a evropských bezpečných třetích zemíevropských bezpečných třetích zemí. Seznamy zemí stanovené vyhláškou ministerstvo přezkoumá nejméně jedenkrát v kalendářním roce. § 87 (1) Policie, zpravodajská služba České republiky nebo Ministerstvo zahraničních věcí poskytne ministerstvu anebo soudu na jejich žádost informaci nebo stanovisko potřebné ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v řízení podle tohoto zákona. Policie nebo zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace anebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. O stanovisko Ministerstva zahraničních věcí ministerstvo požádá vždy, pokud žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany pobývá nebo pobýval na území na základě povolení k pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace akreditovaných v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí36). Je-li obsahem informace nebo stanoviska skutečnost, kterou je nutno v zájmu České republiky utajovat, nestávají se součástí spisu. (2) Organizační složka státu zřízená ministerstvem (§ 92c) a zpravodajské služby České republiky si vzájemně prostřednictvím ministerstva na základě žádosti poskytují informace náležející do oboru jejich působnosti, které zjistily při plnění úkolů podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů12). Zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejích úkolů. (3) PoliciePolicie sdělí ministerstvu neprodleně skutečnosti rozhodné pro zahájení řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany a skutečnosti, které brání cizinci dostavit se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska. (4) PoliciePolicie sdělí neprodleně na žádost cizince adresu přijímacího střediska. (5) Policie předá ministerstvu bez zbytečného odkladu žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany podanou cizincem policii. Policie při předání podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany ministerstvu sdělí jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, pohlaví a státní příslušnost cizince, který podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, a den a místo podání žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (6) Policie prověří na žádost ministerstva údaje uvedené v žádosti podle § 77. (7) Ministerstvo nebo policie na žádost ministerstva zabezpečí dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince na hraniční přechod státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo povinného přijmout cizince zpět. Ministerstvo nebo policie na žádost ministerstva rovněž zabezpečí dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince z hraničního přechodu v případě, že Česká republika je příslušná k posuzování jeho žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo je povinna cizince přijmout zpět na území. Policie je oprávněna po dobu dopravy omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince. (8) Policie zabezpečí na žádost ministerstva dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany za účelem jeho zajištění. Policie je oprávněna po dobu dopravy omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. (9) Náklady policie spojené s dopravou žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany podle odstavců 7 a 8 hradí ministerstvo. § 87a (1) Na cizince umístěného v azylovém zařízeníazylovém zařízení uvedeném v § 73 odst. 1 nebo § 79 odst. 2 větě druhé se hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany pro účely poskytování zdravotních služeb a služeb podle § 42. (2) Na cizince, o jehož žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany bylo řízení zastaveno z důvodu nepřípustnosti podle § 10a odst. 1 písm. b), se hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany až do doby jeho vycestování z území pro účely poskytování zdravotních služeb a služeb podle § 42. (3) Na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal další opakovanou žádost, se nevztahují práva a oprávnění, která by měl jako žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů. Pro účely správního vyhoštění a zajištění se na tohoto žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany hledí jako na cizince podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (4) Pobyt cizince a žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, jeho přemístění do jiného přijímacího střediska na mezinárodním letišti nebo jeho přemístění do jiného azylového zařízeníazylového zařízení podle § 79 odst. 2 a pobyt v něm se nepovažují za vstup a pobyt na území. Na pobyt žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany v azylových zařízeníchazylových zařízeních podle věty první se § 46 odst. 2 vztahuje obdobně. (5) Na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany, kterému bylo doručeno rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. a) nebo který vzal žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany zpět, se pro účely jeho návratu hledí jako na cizince, pokud požádá o vrácení cestovního dokladu nebo o dobrovolný návrat. (6) Podal-li občan Evropské unie27) žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, nemá oprávnění, která má pouze žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů. Pro účely správního vyhoštění a zajištění se na tohoto žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany hledí jako na cizince podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 88 Zdravotní služby (1) Žadateli o udělení mezinárodní ochranyŽadateli o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítěti narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození a cizinci, který je strpěn na území, a jeho dítěti narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození se poskytují na území bezplatné zdravotní služby v rozsahu služeb hrazených ze zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění12a) a dále zdravotní služby v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud jsou zdravotní služby zajištěny podle jiného právního předpisu.12d) (2) Náklady spojené s poskytováním zdravotních služeb podle odstavce 1 nese stát; náklady vzniklé poskytovateli zdravotních služeb jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. (3) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany a cizinec, který je strpěn na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění do doby, než bude rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochranyrozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vykonatelné, považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem na území. Dítě žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany narozené na území, dítě cizince, který je strpěn na území, narozené na území, a dítě, které se na území narodilo azylantoviazylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochranyosobě požívající doplňkové ochrany a pobývá na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem na území nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození nebo, je-li za dítě podána žádost o strpění na území podle tohoto zákona nebo o jiný druh pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, ode dne podání této žádosti do doby, než bude dítě strpěno na území podle tohoto zákona nebo rozhodnuto o jiném druhu pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. (4) Je-li to nezbytné pro zabezpečení zdravotních služeb žadateli o udělení mezinárodní ochranyžadateli o udělení mezinárodní ochrany, jeho dítěti narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození, cizinci, který je strpěn na území, nebo jeho dítěti narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození, může ministerstvo obciobci, na jejímž území se nachází azylové zařízeníazylové zařízení v majetku ministerstva, nebo jiné osobě přenechat do bezplatného užívání prostory v azylovém zařízeníazylovém zařízení za účelem poskytování zdravotních služeb podle zvláštního právního předpisu12f). (5) Žadateli o udělení mezinárodní ochranyŽadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců nebo je ve výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se poskytují zdravotní služby podle § 176 zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 88a Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylantazylant a osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni do 60 dnů ode dne narození dítěte na území podat za dítě žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo podat žádost o strpění na území podle tohoto zákona anebo žádost o jiný druh pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Lhůta 60 dnů se považuje za zachovanou, a to i pro účely veřejného zdravotního pojištění, prokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochranyžadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany, že jim ve splnění povinnosti podle věty první zabránila překážka na jejich vůli nezávislá. Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylantazylant nebo osoba požívající doplňkové ochranyosoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni splnit povinnost podle věty první do 3 pracovních dnů po odpadnutí překážky. § 88b Při vyhledávání rodinných příslušníků dítěte, které podalo žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany, je azylantemazylantem nebo osobou požívající doplňkové ochranyosobou požívající doplňkové ochrany a které se nachází na území České republiky bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má, nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě posledního bydliště, je třeba postupovat tak, aby nebyl ohrožen život a svoboda dítěte a jeho rodiny zejména ve státě, jehož státní občanství mají, nebo, v případě, že jsou osobami bez státního občanství, ve státě jejich posledního trvalého bydliště. § 89 (1) Je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochranyžadatelem o udělení mezinárodní ochrany nezletilá osoba bez doprovodunezletilá osoba bez doprovodu a jsou-li důvodné pochybnosti o jí udávaném věku, provede se za účelem zjištění jejího věku lékařské vyšetření. Odmítne-li nezletilá osoba bez doprovodunezletilá osoba bez doprovodu provedení lékařského vyšetření, bude na ni ministerstvo pohlížet jako na zletilého žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany. Pokud lékařské vyšetření za účelem zjištění věku podle věty první není průkazné, ministerstvo pohlíží na žadatele o udělení mezinárodní ochranyžadatele o udělení mezinárodní ochrany jako na nezletilou osobu bez doprovodunezletilou osobu bez doprovodu. (2) O možnosti určení věku pomocí lékařského vyšetření podle odstavce 1 informuje ministerstvo nezletilou osobu bez doprovodunezletilou osobu bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopna se dorozumět, ve výzvě k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany nebo v přiměřené lhůtě, nejpozději do 15 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. V informaci ministerstvo uvede též způsob, jakým se vyšetření provádí, informuje nezletilou osobu bez doprovodunezletilou osobu bez doprovodu o jeho možných důsledcích a rovněž ji poučí o důsledcích odmítnutí lékařského vyšetření na posuzování její žádosti o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. § 89a Ministerstvo zajistí nezletilým žadatelům o udělení mezinárodní ochranyžadatelům o udělení mezinárodní ochrany hlášeným k pobytu v pobytovém středisku školní potřeby v rámci rozsahu povinné školní docházky. § 90 (1) Česká republika může udělit cizinci azyl bez předchozího řízení, pokud je uznán uprchlíkem dle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře za podmínky dodržení zásady spravedlivého rozdělení břemene se smluvními státy Úmluvy o právním postavení uprchlíků. (2) Česká republika může dále udělit azyl nebo doplňkovou ochranu bez předchozího řízení cizinci přesídlenému ministerstvem na území. § 91 Působnost stanovená podle tohoto zákona krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti. § 91a Při vydávání cestovních dokladů uprchlíkovi, kterému byl status uprchlíka přiznán podle mezinárodní smlouvy22) v jiném státě a v jehož případě přešla odpovědnost podle mezinárodní smlouvy na Českou republiku, se postupuje podle hlavy VIII dílu 4. § 92b (1) Na řízení o strpění na území a na řízení o zrušení strpění na území se nevztahují části druhá a třetí správního řádu. (2) O odvolání proti rozhodnutí podle § 53d a 53e rozhoduje Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců zřízená podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. § 92c Ministerstvo může plněním úkolů uvedených v § 4b, § 34 odst. 2, § 42 odst. 1 až 5, 7, 8 a 10, § 42a odst. 1 až 3, § 45 odst. 3, § 47 odst. 8, § 48 písm. c), § 50a odst. 1, § 53a odst. 2, § 54a, § 68 až § 70, § 71 odst. 3, § 74 odst. 1 pouze v rozsahu zajištění dopravy, § 77 odst. 1, § 78d odst. 5 a 6, § 79 odst. 5, 7 a 8, § 80 odst. 2 a 3, § 81a odst. 2 a 3, § 82 odst. 1, § 83 odst. 1 a 6, § 87 odst. 7 pouze v rozsahu zajištění dopravy, § 88 a 89a pověřit organizační složku státu zřízenou ministerstvem. Přestupky § 93 Přestupky fyzických osob (1) Cizinec se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 46 odst. 1 opustí přijímací středisko, b) v rozporu s § 54 odst. 2 nevycestuje z území, nebo c) v rozporu s § 74 odst. 5 nesetrvá v přijímacím středisku na mezinárodním letišti. (2) Cizinec, který je strpěn na území, se dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní povinnost podle § 78b odst. 7 nebo neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a. (3) Žadatel o udělení mezinárodní ochranyŽadatel o udělení mezinárodní ochrany se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 3c 1. se nedostaví do azylového zařízeníazylového zařízení určeného ministerstvem ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy podal žádost o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany policii podle § 3a odst. 1 písm. a) bodu 3, byl propuštěn z hospitalizacehospitalizace, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody, bylo rozhodnuto o jeho propuštění jako zadržené osoby nebo poté co opustil školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školské zařízení pro preventivně výchovnou péči, nebo 2. neoznámí bez zbytečného odkladu policii nebo ministerstvu překážku na jeho vůli nezávislou, b) nedostaví se k pohovoru podle § 23 odst. 4, c) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 45 odst. 6, d) v rozporu s § 41 odst. 1 nepředloží cestovní doklad, e) neodevzdá průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 41 odst. 3, f) v rozporu s § 45 odst. 1 nepřizná finanční prostředky, které má k dispozici, nebo v době pobytu v azylovém zařízeníazylovém zařízení neodevzdá věc ohrožující život nebo zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku, g) odmítne strpět osobní prohlídku nebo prohlídku svých věcí podle § 45 odst. 2, h) v rozporu s § 46 odst. 1 opustí přijímací středisko, i) v rozporu s rozhodnutím ministerstva vydaným podle § 46a odst. 1, 2 nebo 3 nesetrvá v zajištění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, j) nesplní některou z povinností podle § 48, k) nesplní některou z povinností podle § 49, l) nezajistí, aby mu mohly být doručovány písemnosti podle § 82 odst. 2 věty druhé, m) poruší rozhodnutí ministerstva vydané podle § 73 odst. 3, kterým se nepovoluje vstup na území, n) v rozporu s § 82 opustí pobytové středisko, nebo o) neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a. (4) AzylantAzylant se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 52 písm. a) až g) nebo j), b) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 52 písm. h) a i) nebo v rozporu s § 53 odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 45 odst. 6, c) nesplní povinnost podle § 78 odst. 1, nebo d) neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a. (5) Osoba požívající doplňkové ochranyOsoba požívající doplňkové ochrany se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 53b písm. b) až f) nebo j), b) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 53b písm. h) a i) nebo v rozporu s § 53b písm. g) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 45 odst. 6, c) nedodrží lhůtu 30 dnů pro podání žádosti o prodloužení doplňkové ochrany podle § 53a odst. 4, d) v rozporu s § 78 odst. 2 nesplní povinnost podle § 78 odst. 1, nebo e) neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a. (6) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesplní povinnost podle § 56, b) jako osoba ubytovaná v azylovém zařízeníazylovém zařízení nesplní některou z povinností podle § 79 odst. 6, nebo c) jako osoba ubytovaná v přijímacím nebo v pobytovém středisku poruší zákaz podle § 81a odst. 1. (7) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 nebo odstavce 6 písm. b) nebo c) lze uložit pokutu do 2 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 6 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 Kč. (8) Za přestupek podle odstavce 3 písm. j) pokutu nelze uložit, jestliže bylo rozhodnuto o snížení finančního příspěvku podle § 42 odst. 6. § 93a Přestupek právnické a podnikající fyzické osoby (1) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 56b neumožní ministerstvu činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení mezinárodní ochranymezinárodní ochrany. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. § 93b Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. § 94 Přechodná ustanovení (1) Žádost o přiznání postavení uprchlíka podaná žadatelem před nabytím účinnosti tohoto zákona se považuje za návrh na zahájení řízení o udělení azylu a posuzuje se podle tohoto zákona. (2) Cizinec, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka podle dřívější úpravy, se dnem účinnosti tohoto zákona považuje za azylantaazylanta podle tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 96 Zrušuje se zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb., a čl. III zákona č. 150/1996 Sb. § 97 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany. 2a) § 129 zákona č. 326/1999 Sb. 3) § 130 až 151 zákona č. 326/1999 Sb. 4) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4a) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států. Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států. 5b) § 22 správního řádu. 5c) § 26 správního řádu. 5d) § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu. 5e) § 33 odst. 4 správního řádu. 5f) § 38 odst. 2 správního řádu. 5g) § 49 správního řádu. 5h) § 69 odst. 4 věta druhá správního řádu. 5i) § 71 odst. 1 a 3 správního řádu. 5j) § 81 až 93 a § 152 správního řádu. 6) Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). 7) § 250l a násl. občanského soudního řádu. 8) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 8a) Díl 1 hlavy III části třetí zákona č. 150/2002 Sb. 9) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 9a) § 20 zákona č. 326/1999 Sb. 9b) § 56 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění zákona č. 165/2002 Sb. 9d) § 118 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9e) § 150 správního řádu. 9f) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, v platném znění. 10) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 167 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb. 12) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů. 12a) § 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 12a) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12b) Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu. 12c) Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. 12d) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů. 12c) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12f) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. 14) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 15) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, v platném znění. 16) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb. 17) Část druhá hlavy VIII a IX a § 152 správního řádu. 17) § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb. § 3 nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. 18) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/51/EU ze dne 11. května 2011, kterou se rozšiřuje oblast působnosti směrnice Rady 2003/109/ES na osoby požívající mezinárodní ochrany. 19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění). 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění). Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států ve znění Prováděcího Nařízení Komise (EU) č. 118/2014 ze dne 30. ledna 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1560/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států. 21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění). Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. 22) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků. 23) § 140 správního řádu. 25) § 94 až 99 správního řádu. 26) § 100 až 102 správního řádu. 27) Čl. 20 Smlouvy o fungování Evropské unie. 28) Protokol č. 24 ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie. 29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2303 ze dne 15. prosince 2021 o zřízení Agentury Evropské unie pro otázky azylu a o zrušení nařízení (EU) č. 439/2010. 30) § 18 správního řádu. 31) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 32) § 29 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. 33) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 34) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění pozdějších předpisů. 35) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 36) § 49 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb.	Zákon č. 326/1999 Sb. Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Vyhlášeno 23. 12. 1999, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 106/1999 * ČÁST PRVNÍ - POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 184a) * ČÁST TŘETÍ - Novela zákona o správních poplatcích (§ 186 — § 186) * ČÁST ČTVRTÁ - Novela zákona o cestovních dokladech (§ 187 — § 187) * ČÁST PÁTÁ - Novela občanského soudního řádu (§ 188 — § 188) * ČÁST ŠESTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 189 — § 190) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (123/2024 Sb., 453/2024 Sb.) 326 ZÁKON ze dne 30. listopadu 1999 o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) podmínky vstupu cizincecizince na území České republiky (dále jen „území“) a vycestování cizincecizince z území, stanoví podmínky pobytu cizincecizince na území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen „policie“), Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy. (2) CizincemCizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky1a), včetně občana Evropské unie1b). (3) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na občana Evropské unie se použijí i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1c), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru1d). (4) V souladu s částí druhou Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „výstupová dohoda“) se ustanovení tohoto zákona vztahující se na a) občana Evropské unie použijí i na občana Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, který na území oprávněně pobýval ke dni 31. prosince 2020, (dále jen „občan Spojeného království“) a b) rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle 1. § 15a odst. 1 použijí i na rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b odst. 1, který splňuje podmínku uvedenou v § 15b odst. 3 písm. a), nebo 2. § 15a odst. 3 použijí i na rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b odst. 2, který splňuje podmínku uvedenou v § 15b odst. 3 písm. b). § 2 Působnost zákona Tento zákon se nevztahuje na cizince, který a) je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, cizincemcizincem, který je strpěn na území, azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany2), nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, b) pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území,3) c) požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis3a) nestanoví jinak. HLAVA II VSTUP NA ÚZEMÍ § 5 (1) Podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie1). Kontrola prováděná při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic za účelem jejich ochrany podle zákona o ochraně státních hranic3b) se považuje za hraniční kontrolu podle tohoto zákona. (2) Při vstupu na území je cizineccizinec při hraniční kontrole povinen prokázat splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1) a dále je na požádání povinen a) vyplnit a podepsat hraniční průvodkuhraniční průvodku, b) strpět ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnostitotožnosti pomocí osobních údajůosobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizincecizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji. (3) Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na cizincecizince, který je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu jiného cizincecizince. (4) Splnění podmínek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se nevztahuje na cizincecizince, který je a) přebírán od orgánu cizího státu podle zvláštního zákona5), b) přes území provážen (§ 152), nebo c) na území předáván podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, (dále jen „mezinárodní smlouva“) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie. (5) Občan Evropské unie a rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen při hraniční kontrole předložit policiipolicii cestovní doklad. Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policiepolicie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnosttotožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policiepolicie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnosttotožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem. (6) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je dále povinen při hraniční kontrole policiipolicii předložit vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na něho vízová povinnost. § 9 Odepření vstupu na území (1) PoliciePolicie odepře cizincicizinci vstup na území, jestliže a) nemá platný cestovní doklad, b) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, vízum nebo povolení k pobytu, c) nepředloží vízum, podléhá-li cizineccizinec vízové povinnosti nebo povolení k pobytu, d) nepředloží doklady prokazující účel a zabezpečení podmínek pobytu na území, e) nemá dostatečné množství prostředků k pobytu na území a k vycestování z území, f) je nežádoucí osobounežádoucí osobou (§ 154), g) je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) (dále jen „smluvní stát“), za účelem získání přehledu o cizincíchcizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen „informační systém smluvních států“); to neplatí, je-li cizincicizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území, h) je důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit mezinárodní vztahy České republiky, i) je důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států, nebo j) nesplňuje požadavky stanovené opatřením Ministerstva zdravotnictví před zavlečením infekčního onemocnění ze zahraničí podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „požadavek opatření před zavlečením infekčního onemocnění“). (2) CizinciCizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, může policiepolicie odepřít vstup na území z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b), f) až j). (3) PoliciePolicie odepře vstup na území a) občanu Evropské unie, 1. nemá-li platný cestovní doklad a nesplňuje-li podmínky podle § 5 odst. 5, 2. předloží-li padělaný nebo pozměněný cestovní doklad nebo povolení k pobytu, 3. nesplňuje-li požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění, 4. je-li důvodné nebezpečí, že by při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo 5. je-li zařazen do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob a příslušný orgán, který uplatnil podnět na zařazení občana Evropské unie do této evidence (§ 154 odst. 2), poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, b) rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, 1. z důvodů uvedených v písmenu a), 2. nepředloží-li vízum, podléhá-li vízové povinnosti, nebo povolení k pobytu, 3. je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost jiného smluvního státu nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek, 4. je-li zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. (4) PoliciePolicie vydá rozhodnutí o odepření vstupu, jestliže odepře vstup na území občanu Evropské unie1b) z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a). Obdobně policiepolicie postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie1b), pokud rodinný příslušník tohoto občana Evropské unie doprovází nebo pokud rodinný příslušník prokáže, že tento občan Evropské unie pobývá na území. Rozhodnutí o odepření vstupu se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění. (5) CizinecCizinec, kterému byl odepřen vstup na území, je povinen bez zbytečného odkladu vycestovat zpět do zahraničí, není-li dále stanoveno jinak. (6) Nelze-li cizincecizince, kterému byl na mezinárodním letišti odepřen vstup na území, dopravit neprodleně z tohoto letiště zpět do zahraničí, zajistí policie dopravu cizincecizince na jiné mezinárodní letiště, z něhož bude neprodleně dopraven zpět do zahraničí. Nelze-li cizincecizince podle věty první dopravit neprodleně zpět do zahraničí ani z jiného mezinárodního letiště a není-li na mezinárodním letišti, na kterém mu byl odepřen vstup na území, zajištěna podle zákona o ochraně státních hranic místnost pro osoby, kterým byl odepřen vstup na území, zajistí policie dopravu cizincecizince na jiné vhodné mezinárodní letiště, na němž je taková místnost zajištěna, a popřípadě pro účely jeho vycestování z území na mezinárodní letiště, z něhož bude dopraven zpět do zahraničí. (7) CizinecCizinec uvedený v odstavci 6 je oprávněn setrvat na území pouze po dobu nezbytně nutnou; setrvání na území se nepovažuje za pobyt podle tohoto zákona. Pro účely převozu cizincecizince na mezinárodní letiště a rozsahu oprávnění policie se na takového cizincecizince hledí jako na cizincecizince zajištěného podle hlavy XI. § 10 (1) Povinnost cizincecizince, kterému byl odepřen vstup na území, vycestovat zpět do zahraničí, se nevztahuje na cizincecizince, pokud a) je bezprostředně ohrožen jeho život z důvodu úrazu nebo náhlého onemocnění, b) by mu neposkytnutí neodkladné zdravotní péče způsobilo trvalé chorobné změny, nebo c) je mu nezbytné poskytnout v souvislosti s porodem neodkladnou zdravotní péči. (2) Vyžaduje-li zdravotní stav cizincecizince, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost vycestovat, bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, zajistí policiepolicie jeho dopravu k poskytovateli zdravotních služeb na území. (3) CizinecCizinec, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost vycestovat, je oprávněn setrvat na území pouze po dobu nezbytně nutnou; setrvání na území se nepovažuje za pobyt podle tohoto zákona. Pro účely poskytnutí zdravotní péče a rozsahu oprávnění policiepolicie se na takového cizincecizince hledí jako na cizincecizince zajištěného podle hlavy XI. Je-li cizineccizinec přijat k poskytnutí zdravotní péče podle odstavce 1 k poskytovateli zdravotních služeb poskytujícího ústavní péči, může policiepolicie upustit od střežení cizincecizince po dobu jeho hospitalizacehospitalizace. (4) PoliciePolicie cizincecizince dopraví na hraniční přechod za účelem jeho vycestování zpět do zahraničí, jakmile je s ohledem na svůj zdravotní stav schopen vycestovat. § 13 Prostředky k pobytu na území (1) Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením a) peněžních prostředků alespoň ve výši 1. 0,5násobku částky existenčního minima stanovené zvláštním právním předpisem6) (dále jen „částka existenčního minima“) na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů, 2. 15násobku částky existenčního minima, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky existenčního minima, 3. 50násobku částky existenčního minima, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo b) dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně. (2) Zajištění prostředků k pobytu na území ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a), jde-li o pobyt na území delší než 3 měsíce, se prokazuje a) výpisem z účtu vedeného v bancebance nebo jiné finanční instituci znějícím na jméno cizincecizince, ze kterého vyplývá, že cizineccizinec může během pobytu na území disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a), b) jiným dokladem o finančním zajištění, ze kterého vyplývá, že cizineccizinec může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo má zajištěnu úhradu nákladů spojených s jeho pobytem na území, nebo c) platnou mezinárodně uznávanou platební kartou; na požádání je cizineccizinec povinen současně předložit výpis z účtu vedeného v bancebance nebo jiné finanční instituci, ze kterého vyplývá, že může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a). (3) CizinecCizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizincecizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky existenčního minima na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizineccizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou existenčního minima a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky existenčního minima. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. (4) Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši. § 14 Hraniční průvodka Hraniční průvodkouHraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad obsahující údaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizincecizince a spolucestujících cizincůcizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizincecizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodkaHraniční průvodka dále obsahuje číslo víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území. § 15 Pozvání Rozsah údajů uvedených v pozvání k pobytu cizincecizince na území, který nepřesáhne dobu 3 měsíců, stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27). § 15a Rodinný příslušník občana Evropské unie (1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unieRodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí jeho a) manžel, b) rodič, jde-li o občana Evropské unie mladšího 21 let, o kterého skutečně pečuje, c) potomek mladší 21 let nebo takový potomek manžela občana Evropské unie a d) potomek nebo předek anebo potomek nebo předek manžela občana Evropské unie, pokud je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie nebo jeho manželem, nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt. (2) Rodinným příslušníkem občana Evropské unieRodinným příslušníkem občana Evropské unie se dále rozumí cizineccizinec, který je ke státnímu občanu České republiky přihlášenému k trvalému pobytu na území ve vztahu uvedeném v odstavci 1 písm. a) až d). (3) Rodinným příslušníkem občana Evropské unieRodinným příslušníkem občana Evropské unie se dále rozumí cizineccizinec, který a) je příbuzným občana Evropské unie nebo státního občana České republiky přihlášeného k trvalému pobytu na území a 1. je v zemi, z níž pochází, osobou vyživovanou tímto občanem Evropské unie nebo státním občanem České republiky, 2. je v zemi, z níž pochází, členem domácnosti tohoto občana Evropské unie nebo státního občana České republiky, nebo 3. u kterého vážné zdravotní důvody naléhavě vyžadují osobní péči tohoto občana Evropské unie nebo státního občana České republiky, nebo b) má s občanem Evropské unie nebo se státním občanem České republiky přihlášeným k trvalému pobytu na území řádně doložený trvalý partnerský vztah. § 15b Rodinný příslušník občana Spojeného království podle výstupové dohody (1) Rodinným příslušníkem občana Spojeného království se pro účely § 1 odst. 4 písm. b) rozumí jeho a) manžel, b) rodič, jde-li o občana Spojeného království mladšího 21 let, o kterého skutečně pečuje, c) potomek mladší 21 let nebo takový potomek manžela občana Spojeného království, d) potomek nebo předek anebo potomek nebo předek manžela občana Spojeného království, pokud je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Spojeného království nebo jeho manželem nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt, a e) příbuzný, jehož přítomnost na území je potřebná proto, aby občan Spojeného království nebyl zbaven práva přechodného nebo trvalého pobytu na území, které má podle části druhé výstupové dohody. (2) Rodinným příslušníkem občana Spojeného království se dále rozumí cizineccizinec, který není rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a nebo rodinným příslušníkem občana Spojeného království podle odstavce 1 a který a) je příbuzným občana Spojeného království a v zemi, z níž pochází, jím byl vyživován nebo je členem jeho domácnosti nebo vážné zdravotní důvody tohoto cizincecizince naléhavě vyžadují osobní péči tohoto občana Spojeného království, nebo b) má s občanem Spojeného království řádně doložený trvalý partnerský vztah. (3) Postavení uvedené v § 1 odst. 4 písm. b) náleží cizincicizinci uvedenému v a) odstavci 1, pokud 1. oprávněně pobýval na území ke dni 31. prosince 2020, 2. při podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu na území následuje občana Spojeného království, pokud ke dni 31. prosince 2020 nepobýval na území, a příbuzenský vztah podle odstavce 1 k tomuto občanu existoval ke dni 31. prosince 2020, nebo 3. se po dni 31. prosince 2020 stal narozením nebo osvojením potomkem rodičů, kteří jsou oba občany Spojeného království, 1 rodič je občanem Spojeného království a druhý je státním občanem České republiky nebo 1 z rodičů je občanem Spojeného království a má výhradní nebo společná práva péče o dítě63), zejména právo určit místo bydliště dítěte, nebo b) odstavci 2 1. písm. a), pokud oprávněně pobýval na území ke dni 31. prosince 2020 nebo přede dnem 1. ledna 2021 podal žádost o povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu, nebo 2. písm. b), pokud při podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu na území žil v trvalém partnerském vztahu podle odstavce 2 písm. b), který byl trvalý již ke dni 31. prosince 2020. HLAVA III PŘECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ Díl 1 Přechodný pobyt na území § 16 (1) Cizinec pobývá na území přechodně a) po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční kontrolyhraniční kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontrolyhraniční kontroly policiípolicií odepřen vstup na území, b) po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrolahraniční kontrola prováděna, nebo c) ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88). (2) Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrolahraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontrolyhraniční kontroly, je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po překročení těchto hranic. § 17 Cizinec může pobývat na území přechodně a) bez víza, b) na základě krátkodobého víza uděleného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie27), nebo c) na základě dlouhodobého vízadlouhodobého víza, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k přechodnému pobytu. § 17b Dlouhodobé vízum Dlouhodobým vízemDlouhodobým vízem je vízum k pobytu nad 90 dnů. Díl 2 Přechodný pobyt na území bez víza § 18 Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza, a) stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie6a) a není-li v souladu s tímto právním předpisem mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády [§ 181 písm. a)] stanoveno jinak, b) stanoví-li tak v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie6a) mezinárodní smlouva nebo vláda svým nařízením [§ 181 písm. b)], c) je-li občanem Evropské unie,1b) d) je-li 1. ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo trestu domácího vězení nebo je-li dítětem, které má ve věznici u sebe jeho matka; tento cizineccizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu, 2. umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení pro zajištění cizincůcizinců (dále jen „zařízení“) (§ 130); tento cizineccizinec současně může po dobu tohoto umístění pobývat na území i bez cestovního dokladu, 3. mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincemcizincem, v jehož cestovním dokladu je zapsán, a tento cizineccizinec vycestoval z území; cizineccizinec mladší 15 let může po dobu hospitalizace pobývat na území i bez cestovního dokladu, anebo 4. jako nezletilé dítě na základě předběžného opatření příslušného orgánu umístěn do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc28) anebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření příslušného orgánu nebo rozhodnutí příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřen do péče fyzické osoby, 5. držitelem dokladu o povolení k pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, 6. žákem, který není státním příslušníkem členského státu Evropské unie, ale který má bydliště v jiném členském státě Evropské unie a cestuje na školní výlet v rámci Evropské unie jako člen skupiny žáků, doprovázené učitelem, a je uveden na seznamu žáků vydaném školou na jednotném formuláři7b), v němž se uvede totožnosttotožnost žáků, účel a délka jejich pobytu anebo průjezdu, 7. rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, držitelem pobytové karty nebo karty trvalého pobytu na území jiného členského státu Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, e) je-li rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, jehož krátkodobé vízum pozbylo platnost, pokud na území pobývá s občanem Evropské unie a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, f) je-li držitelem víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu a doba pobytu na území za účelem vědeckého výzkumu nepřekročí 1 rok; po tuto dobu může na území bez víza přechodně pobývat i rodinný příslušník tohoto cizincecizince, který ho doprovází a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie, nebo g) je-li držitelem víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody sjednané mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a doba pobytu na území za účelem studia nepřekročí 1 rok. § 19 Ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a zánik tohoto pobytu (1) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policiepolicie ukončí, jestliže cizinec a) úmyslně závažným způsobem narušil veřejný pořádek, b) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, c) pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policiepolicie zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. b), f), g), h), i) nebo j), d) na žádost policiepolicie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180), nebo e) na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený, za podmínky, že důsledky budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policiepolicie přihlíží zejména k dopadům ukončení pobytu do soukromého a rodinného života cizincecizince. (2) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády vydaným podle § 181. (3) PoliciePolicie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního příkazu. Výjezdní příkaz policiepolicie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. CizinecCizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizincecizince z území podle tohoto zákona (dále jen „správní vyhoštěnísprávní vyhoštění“). Díl 3 Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza § 20 (1) Podmínky udělování krátkodobého víza, důvody jeho neudělení, podmínky prodloužení doby pobytu na krátkodobé vízum a důvody zrušení jeho platnosti stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27). O důvodech neudělení krátkodobého víza nebo zrušení jeho platnosti je cizinec informován na jednotném formuláři27). (2) Krátkodobé vízum na hraničním přechodu uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie. (3) Žádost o prodloužení doby platnosti krátkodobého víza nebo doby pobytu na území na krátkodobé vízum podává cizinec policii. (4) Rodinný příslušník občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 21b), který sám není občanem Evropské unie a hodlá doprovázet občana Evropské unie na území nebo následovat občana Evropské unie, který na území pobývá, je oprávněn podat žádost o udělení krátkodobého víza také na hraničním přechodu. (5) Cizinci, který žádá o krátkodobé vízum jako rodinný příslušník občana Evropské unie a sám není občanem Evropské unie a hodlá doprovázet občana Evropské unie na území nebo následovat občana Evropské unie, který na území pobývá, se krátkodobé vízum neudělí, jestliže a) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, b) nesplňuje požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění, c) je důvodné nebezpečí, že by při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, d) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, e) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, f) se dopustil podvodného jednání s cílem získat vízum k pobytu na území, nebo g) není rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a nebo občana Evropské unie nedoprovází nebo nenásleduje. (6) Rodinný příslušník občana Evropské unie uvedený v § 15a odst. 3 je k žádosti o udělení krátkodobého víza na zastupitelském úřadu povinen předložit veškeré náležitosti a podpůrné doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie27). Zastupitelský úřad krátkodobé vízum neudělí z důvodů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie27). Na udělení krátkodobého víza, je-li žadatel rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a odst. 3, není právní nárok. (7) Zastupitelský úřad písemně informuje cizince uvedeného v odstavci 5 o důvodech neudělení víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o neudělení víza Ministerstvo zahraničních věcí o nové posouzení důvodů neudělení víza (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem. V případě neudělení víza na hraničním přechodu informace o oprávnění požádat o nové posouzení důvodů neudělení víza ministerstvo (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem sděluje policie. § 21 Krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání (1) Pro krátkodobé vízum27) za účelem sezónního zaměstnání54) se použije obdobně § 32 odst. 2 písm. c), d) a e), § 32 odst. 3 a § 58 odst. 4. (2) Žádost cizince, kterému bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti uděleno nejméně jednou krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání, zastupitelský úřad posoudí přednostně před žádostmi cizinců, kteří o vízum za stejným účelem žádají poprvé; to neplatí, byla-li platnost některého z těchto víz zrušena, ledaže by se tak stalo pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele. Díl 4 Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu Oddíl 1 Vízum k pobytu nad 90 dnů § 30 (1) Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje ministerstvo na žádost cizincecizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce. Vízum k pobytu nad 90 dnů nelze udělit za účelem zaměstnánízaměstnání; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který žádá o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo o mimořádné pracovní vízum. (2) Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizincicizinci za účelem převzetí příslušného oprávnění k pobytu na území nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49). (3) Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 1 rok, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání, vízum podle odstavce 2 se uděluje s dobou platnosti na 6 měsíců. (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí příslušného oprávnění k pobytu na území opravňuje cizincecizince k pobytu na území po dobu 60 dnů. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí oprávnění k pobytu podle věty první nebo podání žádosti podle věty druhé brání důvody na vůli cizincecizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. CizinecCizinec je povinen po zániku důvodů podle věty třetí tyto důvody neprodleně oznámit ministerstvu, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí příslušného oprávnění k pobytu na území, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem. § 31 Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů (1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující účel pobytu na území, c) prostředky k pobytu na území (§ 13), d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, e) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizincecizince, f) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizineccizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit a g) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti vydaný státem, jehož je cizineccizinec státním občanem, jde-li o cizincecizince, který dosáhl věku 15 let; stanoví-li tak příslušný zastupitelský úřad na své úřední desce a na svých internetových stránkách, je možné tento doklad nahradit čestným prohlášením cizincecizince o bezúhonnosti, zejména v případech, kdy tento stát takový doklad nevydává. (2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání je cizineccizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), c) až e) a doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30). (3) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizineccizinec na požádání dále povinen předložit a) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je cizineccizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizineccizinec pobýval v posledních 3 letech ve svém souhrnu po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad nelze vyžadovat od cizincecizince mladšího 15 let, b) doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění. (4) Povinnost předložit k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů prostředky k pobytu na území podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2), jehož manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, na nezletilé dítě azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo na nezletilé dítě manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany. Namísto cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. a) jsou cizincicizinci uvedení ve větě první k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů oprávněni předložit i jiný doklad vydaný státem, jehož jsou občanem nebo v němž pobývají, z něhož lze zjistit údaje o jejich totožnostitotožnosti a občanství. (5) Dokladem o zajištění ubytováníubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je cizincicizinci udělen souhlas s ubytovánímubytováním. UbytováníUbytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytováníubytování nebo rekreaci. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52). (6) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 31a Mimořádné pracovní vízum (1) Mimořádné pracovní vízum, které je vízem k pobytu nad 90 dnů, uděluje ministerstvo pouze v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení vlády vydaném na základě odstavce 2. Žádost o mimořádné pracovní vízum lze podat, pouze pokud bylo vydáno nařízení vlády podle odstavce 2. Vízum se uděluje na žádost cizincecizince, který hodlá pobývat na území za účelem výkonu zaměstnánízaměstnání, bylo mu za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání podle zákona o zaměstnanosti a plnění tohoto účelu vyžaduje pobyt cizincecizince na území delší než 90 dnů. (2) Vláda může v případě mimořádného nedostatku pracovníků na trhu práce v určitém odvětví nebo profesi nebo v případě mimořádné události svým nařízením stanovit a) odvětví nebo profesi, ve kterých by měl být cizineccizinec na území zaměstnán, b) maximální počet žádostí, které lze o toto vízum v rámci určitého časového období podat na příslušném zastupitelském úřadu, c) státní příslušnost cizincecizince, který je oprávněn požádat o toto vízum, d) do kdy je možné žádosti o toto vízum podávat, e) podmínku, že zaměstnavatelemzaměstnavatelem cizincecizince na území nesmí být agentura práce, nebo f) podmínku, že zaměstnavatelemzaměstnavatelem cizincecizince na území může být pouze účastník vládou schváleného programu, a způsob zapojení dotčených orgánů a Hospodářské komory České republiky nebo organizací zaměstnavatelůzaměstnavatelů do realizace takového programu. (3) K žádosti o udělení mimořádného pracovního víza je cizineccizinec povinen předložit povolení k zaměstnánízaměstnání podle zákona o zaměstnanosti, cestovní doklad, náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d), e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3. Pro mimořádné pracovní vízum se použije obdobně § 31 odst. 6. (4) Mimořádné pracovní vízum se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 1 rok, dobu jeho platnosti nelze prodloužit. (5) Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na mimořádné pracovní vízum. § 32 Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání (1) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání uděluje ministerstvo na žádost cizincecizince, který hodlá pobývat na území za účelem výkonu činnosti závislé na ročním období, bylo mu za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti a plnění tohoto účelu vyžaduje pobyt cizincecizince na území delší než 90 dnů. (2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3, c) povolení k zaměstnánízaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti nebo uvést číslo jednací žádosti o vydání tohoto povolení a u které krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu Úřadu práce České republiky o takové povolení požádal, d) doklad o zajištění ubytováníubytování po dobu pobytu na území na toto vízum a e) potvrzení zaměstnavatelezaměstnavatele o dohodnuté výši mzdy, platu nebo odměny, pokud cizincicizinci ubytováníubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatelzaměstnavatel. (3) Na doklad o zajištění ubytováníubytování podle odstavce 2 písm. d) se použije § 31 odst. 5 obdobně. Pokud ubytováníubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatelzaměstnavatel, musí z dokladu o zajištění ubytováníubytování vyplývat splnění podmínek pro ubytováníubytování podle § 100 písm. d), zejména velikost podlahové plochy místnosti a počet ubytovaných osob, a údaj o výši úplaty nebo o tom, že je ubytováníubytování poskytováno bezúplatně; výše úplaty za ubytováníubytování nesmí být v takovém případě nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizincecizince a s úrovní tohoto ubytováníubytování. (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 9 měsíců. (5) Žádost cizincecizince, kterému bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti uděleno nejméně jednou vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání, ministerstvo posoudí přednostně před žádostmi cizincůcizinců, kteří o vízum za stejným účelem žádají poprvé; to neplatí, byla-li platnost některého z těchto víz zrušena, ledaže by se tak stalo pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatelezaměstnavatele. (6) Pro vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání se použije obdobně § 31 odst. 6. § 33 Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) Ministerstvo udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizincicizinci, a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5, b) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízenítrestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná, c) který v době platnosti oprávnění k pobytu, jehož platnost nelze prodloužit, požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu podle hlavy IV, pokud je k tomu oprávněn a o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizincecizince na území, d) který podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby, nebo e) který jako nezletilé dítě cizincecizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla zamítnuta jeho žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) podaná na území, za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby. (2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle odstavce 1 se podává na území ministerstvu. (3) Ministerstvo dále udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizincicizinci, jehož vycestování z území není možné (§ 120a). Ministerstvo udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizincicizinci, kterému bylo doručeno rozhodnutí o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu ministerstvo. (5) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ministerstvo stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku. (6) CizinecCizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání ministerstva prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením. § 34 Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu, b) ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením, c) fotografie, d) doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b), e) doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j a na požádání doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizincecizince podle § 33 odst. 1 písm. c); to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, f) doklad o podání žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku této žaloby, jde-li o cizincecizince podle § 33 odst. 1 písm. d) nebo e). § 35 Prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a doby pobytu na území na toto vízum (1) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a dobu pobytu na území na toto vízum, která je kratší než 1 rok, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel pobytu, nejdéle však na 1 rok. (2) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) až d) a na požádání náležitost uvedenou v § 31 odst. 3 písm. b). Dále je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je na požádání povinen předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. Cizinec je dále povinen na žádost ministerstva předložit v případě změny podoby i fotografie. (3) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37). § 35a Prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a doby pobytu na území na toto vízum (1) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a dobu pobytu na území na toto vízum, která je kratší než 6 měsíců, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel pobytu, nejdéle však na 6 měsíců. (2) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 32 odst. 2 písm. d) a e) a na požádání náležitost uvedenou v § 31 odst. 3 písm. b). (3) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza podle § 37a. § 36 Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a), b), d) a e) a v případě změny podoby na žádost ministerstva i fotografie. (2) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3, je povinen k žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území předložit náležitost podle § 34 písm. a), sdělit nebo doložit skutečnosti prokazující trvání důvodů znemožňujících vycestování a v případě změny podoby na žádost ministerstva předložit i fotografie. (3) Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 38). § 37 Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů (1) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, b) neplní na území účel, pro který bylo vízum uděleno, c) o zrušení platnosti víza požádá, nebo d) v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané anebo pozměněné doklady nebo doklady, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti. (2) Ministerstvo dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže a) nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a), c), d), g), h) a j) až l) nebo v § 56 odst. 2, b) policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo b) a 1. cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo 2. ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnostitotožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu nepožádá, c) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene b) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene b) bodu 2, d) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2, e) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, f) cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180i nebo § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, g) cizinec neplnil v době platnosti víza na území účel, pro který mu bylo vízum uděleno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu, nebo h) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 37a (1) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, jestliže a) cizinec, kterému bylo toto vízum uděleno, o zrušení jeho platnosti požádá, b) náležitosti předložené k žádosti o udělení tohoto víza nebo prodloužení doby jeho platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, c) cizinec neplní účel, pro který mu bylo toto vízum uděleno, nebo d) cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu. (2) Ministerstvo dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, jestliže a) není splněna některá z podmínek pro udělení tohoto víza, b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, c) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu, nebo d) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (3) Ministerstvo nepostupuje podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a) v případě, že povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti bylo cizinci odňato pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele a cizinci bylo ve lhůtě 30 dnů ode dne následujícího po dni odnětí tohoto povolení k zaměstnání vydáno nové povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. (4) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 38 Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (1) Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u víza uděleného podle § 33 odst. 3 nejpozději do 5 dnů po zániku důvodů znemožňujících vycestování. (2) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce. (3) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle a) § 33 odst. 1 písm. d), pokud soud rozhodl o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby, nebo b) § 33 odst. 1 písm. e), pokud soud žalobě nepřiznal odkladný účinek nebo pokud rozhodnutí soudu o žalobě nabylo právní moci. (4) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z území; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat, nejde-li o případ, kdy soud přiznal žalobě cizince odkladný účinek. Oddíl 2 Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum § 40 (1) Diplomatickým vízemDiplomatickým vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizincicizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Diplomatické vízumDiplomatické vízum“. Diplomatické vízumDiplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizincecizince, který požívá příslušných výsad a imunit. (2) Zvláštním vízemZvláštním vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené cizincicizinci na základě oficiální žádosti a označené jako „Zvláštní vízumZvláštní vízum“. Zvláštní vízumZvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizincecizince, který požívá příslušných výsad a imunit. (3) K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního vízazvláštního víza je cizineccizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie. Před vyznačením víza je cizineccizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j; na požádání je cizineccizinec současně povinen předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Věta druhá se nepoužije, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (4) Diplomatické vízumDiplomatické vízum a zvláštní vízumzvláštní vízum uděluje zastupitelský úřad. § 41 Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza Diplomatické vízumDiplomatické vízum nebo zvláštní vízumzvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí. Oddíl 3 Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu § 42 Povolení k dlouhodobému pobytu (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizineccizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 1 rok a trvá-li stejný účel pobytu. (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizineccizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je v souvislosti se skončením vědeckého výzkumu nebo studia dále oprávněn podat držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo studia podle § 64 písm. a), který na území hodlá pobývat za účelem hledání zaměstnánízaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti. K žádosti je cizineccizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e) a v § 42d odst. 2 písm. c), potvrzení o dokončení výzkumné činnosti vydané výzkumnou organizacívýzkumnou organizací, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, nebo doklad o úspěšném dokončení studia, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který požívá příslušných výsad a imunit a který na území pobývá jako člen zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí. (5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavců 1 až 4 se podává ministerstvu. V žádosti je cizineccizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k trvalému pobytu. (6) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle tohoto oddílu se podává na úředním tiskopisu. (7) CizinecCizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v průkazu o povolení k pobytu, není-li dále stanoveno jinak. § 42a Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území9c) (dále jen „společné soužití rodiny“) je oprávněn podat cizineccizinec, který je a) manželem cizincecizince s povoleným pobytem na území, b) nezletilým dítětem cizincecizince s povoleným pobytem na území nebo takovým dítětem manžela cizincecizince s povoleným pobytem na území, c) nezletilým cizincemcizincem, který byl cizincicizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče nebo který byl cizincemcizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jehož poručníka je cizineccizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizincecizince vykonávat na území, d) osamělým cizincemosamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincemcizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území nebo jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, které je azylantem, e) manželem azylanta, f) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem azylanta nebo takovým dítětem manžela azylanta, g) nezletilým cizincemcizincem, který byl azylantovi nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče nebo který byl azylantem nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jehož poručníka je azylant, pokud se bude péče o nezletilého cizincecizince vykonávat na území, h) rodičem nezletilého azylanta; nemá-li tento nezletilý azylant rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého azylanta, nebo i) rodičem, a nemá-li ho azylant, jiným blízkým příbuzným ve vzestupné linii zletilého azylanta, který požádal o udělení mezinárodní ochrany jako nezletilý, do 3 měsíců ode dne, kdy byl azylantovi udělen azyl. (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizineccizinec, který před vstupem na území pobýval na území jiného členského státu Evropské unie jako rodinný příslušník držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnánízaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci32) (dále jen „modrá karta“) nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie55). Žádost je rodinný příslušník držitele modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie povinen podat do 30 dnů a rodinný příslušník držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie do 90 dnů ode dne vstupu na území. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizineccizinec v postavení uvedeném v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) vůči cizincicizinci, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo za tímto účelem na území pobývá nebo podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu uvedeného v § 42 odst. 3. (4) CizinecCizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění ke sloučení rodiny. (5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizineccizinec na zastupitelském úřadu. (6) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizineccizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území ministerstvu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území po dobu kratší než 6 měsíců nebo na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání. (7) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizincicizinci vydá, jestliže a) jde o cizincecizince podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a cizineccizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let, b) jde o cizincecizince podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a cizineccizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení vydaného podle § 42g a pobývá na území po dobu nejméně 6 měsíců, c) jde o cizincecizince podle odstavce 1 písm. c) až i), d) cizineccizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem modré karty nebo držitelem povolení vydaného podle § 42f, 42k, 42m nebo 42n, nebo e) jde o cizincecizince podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) a cizineccizinec, se kterým má být umožněno sloučení rodiny, žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo za tímto účelem na území pobývá nebo žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu uvedeného v § 42 odst. 3. (8) V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizincicizinci, jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá. § 42b Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizineccizinec povinen předložit a) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g), b) doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným způsobem, není-li předložení dokladu možné, c) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizineccizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, d) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení nebude nižší než součet 1. částek životních minim9d) členů rodiny a 2. nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizineccizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny; na požádání je cizineccizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizineccizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti. Za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije. (2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizineccizinec, který pobýval na území jiného členského státu Evropské unie32) jako rodinný příslušník držitele modré karty nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, dále povinen předložit doklad o oprávnění k pobytu, který mu jako rodinnému příslušníkovi držitele modré karty nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydal jiný členský stát Evropské unie. (3) Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), podána ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu a vznikly-li rodinné vztahy před vstupem azylanta na území, je cizineccizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm. b). (4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizineccizinec na požádání dále povinen přiložit doklady uvedené v § 31 odst. 3. (5) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42c Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat držitel povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie7c) (dále jen „rezident jiného členského státu Evropské unie“), pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce. (2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 podává rezident jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo na území ministerstvu. Na území je rezident jiného členského státu Evropské unie povinen žádost podat v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne vstupu na území. (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je žadatel povinen předložit a) doklad prokazující přiznání právního postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, b) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, c) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou žadatel prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije; na požádání je cizineccizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob; pokud cizineccizinec předložil k žádosti doklad o příjmu s ním společně posuzované osoby, je povinen na požádání předložit též její prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti, d) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1, s výjimkou náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. c) a g), a e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3. (4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnánízaměstnání je žadatel povinen předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít základní pracovněprávní vztah, a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e). Na požádání je žadatel povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 3. (5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat i rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie, pokud má s ním povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny na území státu, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, nebo mu bylo na území tohoto státu právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie přiznáno. (6) Rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie je povinen prokázat splnění podmínky podle odstavce 5 a k žádosti předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 3 písm. b), doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob [odstavec 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou žadatel prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; a dále náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g). Na požádání je rodinný příslušník povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 3. § 42d Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizineccizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o studium podle § 64. Na území je oprávněn žádost podat ministerstvu držitel víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaného jiným členským státem Evropské unie, držitel povolení k dlouhodobému pobytu vydaného k pobytu na území za jiným účelem nebo držitel víza k pobytu nad 90 dnů. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání. (2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia podle § 64 písm. a) až d) a g) je cizineccizinec povinen a) předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), b), d), e) a g), b) předložit souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizineccizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), nebo prokázat, že jeho úhrnný měsíční příjem nebude nižší než součet částky životního minima9d) a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizineccizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení, nebo že veškeré náklady spojené s jeho pobytem budou uhrazeny státním orgánem, právnickou osobou nebo tuzemskou hostitelskou organizací, d) na požádání předložit náležitosti podle § 31 odst. 3. (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia podle § 64 odst. 1 písm. e) a f) je cizineccizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g), odstavci 2 písm. b), c) a d) a dále v případě studia a) podle § 64 písm. e) 1. doklad prokazující, že během dvou let předcházejících podání žádosti získal vysokoškolský titul nebo že studuje v programu zakončeném získáním vysokoškolského titulu, a 2. dohodu s hostitelskou organizací o stáži, která zahrnuje teoretickou a praktickou přípravu; dohoda o stáži obsahuje popis programu stáže, včetně vzdělávacího cíle nebo osnov výuky, dobu trvání stáže, podmínky umístění a dohledu v rámci stáže, dobu, po kterou má stážista pracovat, a právní vztah mezi stážistou a hostitelskou organizací, nebo b) podle § 64 písm. f) dohodu s hostitelskou organizací, která obsahuje popis programu Evropské dobrovolné služby nebo dobrovolnické služby a dobu jejího trvání, podmínky umístění a dohledu v rámci programu, počet hodin, které je dobrovolník povinen odpracovat, výši prostředků dostupných k úhradě nákladů na pobyt a ubytováníubytování a minimální výši kapesného po celou dobu pobytu a v případě dobrovolnické služby doklad prokazující, že hostitelská organizace, popřípadě jiný orgán odpovědný za program dobrovolnické služby, sjednala pojištění odpovědnosti za škodu. (4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42e Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území (1) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9g) vydá ministerstvo na žádost cizincicizinci, který je a) pravděpodobnou obětíobětí trestného činutrestného činu obchodování s lidmi9h), nebo b) osobou, pro kterou bylo organizováno anebo umožněno nedovolené překročení státní hranice9i), nebo osobou, které bylo napomáháno k neoprávněnému pobytu na území9i), jejíž svědectví je významné pro odhalení pachatele nebo organizované skupiny zabývající se organizováním anebo umožněním nedovoleného překročení státní hranice nebo napomáháním k neoprávněnému pobytu na území za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení na trestním řízenítrestním řízení vedeném o podezření ze spáchání tohoto trestného činutrestného činu a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činutrestného činu. Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydá na žádost dále cizincicizinci, jehož spolupráce s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení je významná pro předejití, odhalení, prověřování anebo vyšetřování zločinu nebo jiného úmyslného trestného činutrestného činu, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činutrestného činu. (2) CizinecCizinec podle odstavce 1 musí být neprodleně v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, poučen orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení nebo ministerstvem o právu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a o podmínkách tohoto pobytu. CizinciCizinci je ode dne, kdy byl poučen podle věty první, poskytnuta lhůta 1 měsíce pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení; platnost této lhůty může být ukončena, pokud cizineccizinec přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 1, je-li to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu anebo cizineccizinec o zrušení platnosti poskytnuté lhůty požádá. V průběhu poskytnuté lhůty nelze cizincecizince vyhostit či jinak ukončit jeho pobyt na území a lze s ním vést řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2). Běh lhůty nemá vliv na řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince nebo na řízení o jeho předání podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území opatřenou potvrzením orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení o splnění podmínek podle odstavce 1 podává cizineccizinec ministerstvu. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může podat i žadatel o udělení mezinárodní ochrany2). (4) K žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizineccizinec povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy uplynula-li doba jeho platnosti, doklad o zajištění ubytováníubytování po dobu pobytu na území a fotografie. (5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může dále ministerstvo vydat na žádost cizincicizinci, který je a) manželem, b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem, nebo c) z důvodu omezení svéprávnosti rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do péče cizincecizince uvedeného v odstavci 1, pokud se v době podání žádosti tento cizineccizinec zdržoval na území a důvodem pobytu je společné soužití rodiny. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizineccizinec povinen prokázat skutečnosti uvedené v písmenu a), b) nebo c), předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy, uplynula-li doba jeho platnosti, a fotografie. (6) Nemůže-li si cizineccizinec, kterému byla podle odstavce 2 poskytnuta lhůta pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení, žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo cizineccizinec, kterému bylo toto povolení vydáno, zajistit ubytováníubytování, zajistí mu ubytováníubytování ministerstvo nebo právnická osoba. Ministerstvo může zajistit ubytováníubytování i cizincicizinci uvedenému v odstavci 5. Ministerstvo může na základě písemně uzavřené smlouvy přispět právnické osobě na úhradu nákladů spojených s ubytovánímubytováním cizincecizince. § 42f Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizineccizinec, který uzavřel s výzkumnou organizacívýzkumnou organizací dohodu o hostování9j) a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce (dále jen „výzkumný pracovník“). Výzkumnou organizacíVýzkumnou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí veřejná výzkumná instituce, vysoká škola9k) nebo jiná výzkumná organizacevýzkumná organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizacívýzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu.9j) Výzkumnou činností se rozumí též činnost akademického pracovníka nebo hostujícího profesora u veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizacevýzkumné organizace zapsané do seznamu výzkumných organizacívýzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle zvláštního právního předpisu.9j) (2) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může výzkumný pracovník žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podat na území ministerstvu. Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu může na území ministerstvu podat také držitel povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, který hodlá na území přechodně pobývat za účelem vědeckého výzkumu po dobu delší než 1 rok. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání. (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit a) dohodu o hostování,9j) b) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), e) a g), c) písemný závazek výzkumné organizacevýzkumné organizace, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území, včetně nákladů spojených s jeho vycestováním z území, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování9j) a byly hrazeny z veřejných prostředkůveřejných prostředků, a d) na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3. (4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33). Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42g Zaměstnanecká karta (1) Zaměstnaneckou kartouZaměstnaneckou kartou se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizincecizince k přechodnému pobytu na území delšímu než 3 měsíce a k výkonu zaměstnánízaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta vydána, nebo která byla oznámena za splnění podmínek uvedených v odstavcích 7 až 10, a to ode dne uvedeného v oznámení. CizinceCizince, u kterého je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnánízaměstnání nebo který je uveden v § 98 zákona o zaměstnanosti, opravňuje zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta k pobytu na území za účelem zaměstnánízaměstnání49). (2) Žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty je oprávněn podat cizineccizinec, pokud a) je účelem jeho pobytu na území zaměstnánízaměstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, b) uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti obsahující ustanovení, ze kterého vyplývá, že bez ohledu na rozsah práce měsíční mzda, plat nebo odměna cizincecizince nebude nižší než měsíční minimální mzda; týdenní pracovní doba v každém základním pracovněprávním vztahu musí činit nejméně 15 hodin a c) má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnánízaměstnání a tato podmínka vyplývá z charakteru zaměstnánízaměstnání nebo ji stanoví mezinárodní smlouva, zejména 1. má požadované vzdělání; v odůvodněných případech, zejména v případě důvodných pochybností, zda cizineccizinec má požadované vzdělání nebo zda toto vzdělání odpovídá charakteru zaměstnánízaměstnání, je na žádost ministerstva povinen prokázat, že jeho zahraniční vzdělání bylo uznáno příslušným orgánem České republiky, 2. má požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a 3. splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání. (3) Žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty je dále oprávněn podat cizineccizinec, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnánízaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, a cizineccizinec splňuje podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. b). CizinecCizinec, který v postavení společníka, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní korporace plní pro tuto právnickou osobu úkoly vyplývající z předmětu její činnosti, není k plnění těchto úkolů oprávněn podat žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, přestože mu bylo za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání. Žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty dále není oprávněn podat cizineccizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. (4) CizinecCizinec uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti je oprávněn žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podat, pokud splňuje podmínku uvedenou v odstavci 2 písm. b). (5) Žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty se podává na zastupitelském úřadu. V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem může cizineccizinec žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podat ministerstvu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydané podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání. V zastoupení cizincecizince, který není oprávněn na území ministerstvu podat žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podle věty druhé, může žádost podat ministerstvu na základě plné moci jeho zaměstnavatelzaměstnavatel, pokud je cizineccizinec nebo jeho zaměstnavatelzaměstnavatel účastníkem programu schváleného vládou za účelem dosažení ekonomického nebo jiného významného přínosu pro Českou republiku, který je organizačně zajišťován nebo koordinován k tomuto účelu ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, jehož okruhu působnosti se program týká (dále jen „vládou schválený program“), a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu. (6) Ministerstvo zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu vydá cizincicizinci, bude-li zjištěno splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) a Úřad práce České republiky – krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizincecizince lze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, jde-li o cizincecizince, který není uveden v odstavci 3 nebo 4 a a) na území pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, b) je již na území zaměstnán a bylo mu pro tyto účely vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání, ačkoli k vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty není podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, a c) žádá o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty na zaměstnánízaměstnání u téhož zaměstnavatelezaměstnavatele a na stejnou pracovní pozici, kterou již vykonává. (7) Změnu zaměstnavatelezaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnánízaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatelezaměstnavatele je držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 povinen oznámit ministerstvu nejméně 30 dnů před takovou změnou. Změnit zaměstnavatelezaměstnavatele je držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty oprávněn nejdříve 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty; to neplatí v případě rozvázání pracovního poměru cizincecizince výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce nebo zrušením pracovního poměru zaměstnavatelemzaměstnavatelem ve zkušební době a pokud cizineccizinec tyto důvody současně s oznámením prokáže. Držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 dále není oprávněn změnit zaměstnavatelezaměstnavatele nebo nastoupit na pracovní pozici, bude-li budoucím zaměstnavatelemzaměstnavatelem agentura práce. Držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, který na území přicestoval na základě vládou schváleného programu, je oprávněn změnit zaměstnavatelezaměstnavatele nejdříve po uplynutí doby, na kterou byla tato zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta vydána; to neplatí, pokud dřívější změnu zaměstnavatelezaměstnavatele umožňují podmínky vládou schváleného programu, na jehož základě držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty na území přicestoval. Držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty dále není oprávněn oznámit změnu zaměstnavatelezaměstnavatele po uplynutí doby uvedené v § 63 odst. 1. (8) Oznámení podle odstavce 7 se podává na k tomu určeném úředním tiskopisu, kde je cizineccizinec povinen uvést jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost, požadovanou změnu, název budoucího zaměstnavatelezaměstnavatele, telefonní číslo na budoucího zaměstnavatelezaměstnavatele, informace, zda jsou dosavadní a budoucí zaměstnavatelézaměstnavatelé účastníky vládou schváleného programu, údaje k nové volné pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty v rozsahu tiskopisu a přesné datum, ke kterému změna nastane. Dále je povinen k oznámení předložit doklad prokazující, že jeho dosavadní pracovněprávní vztah trvá, nebo doklad prokazující, ke kterému dni tento vztah skončil, pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, ze které je patrné, že je uzavřena na v oznámení uvedenou pracovní pozici, která je uvedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, a prohlášení budoucího zaměstnavatelezaměstnavatele, že má cizineccizinec odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnánízaměstnání podle odstavce 2 písm. c). Pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí musí splňovat podmínky uvedené v odstavci 2; to neplatí, jedná-li se o oznámení změny zaměstnánízaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatelezaměstnavatele. (9) Ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení podle odstavců 7 a 8 sdělí cizincicizinci a budoucímu zaměstnavatelizaměstnavateli, zda byly splněny podmínky požadované pro změnu zaměstnavatelezaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnánízaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatelezaměstnavatele a zda může být na tomto místě zaměstnáván. Na oznámení, které nesplňuje podmínky uvedené v odstavcích 7 a 8 se hledí, jako by nebylo učiněno. Jestliže v době podle § 63 odst. 1 držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty doručil ministerstvu více oznámení o změně zaměstnavatelezaměstnavatele, přihlíží se pouze k poslednímu z nich, na předchozí oznámení se hledí, jako by nebyla učiněna. (10) Odstavce 7 až 9 se použijí obdobně na držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty vydané podle odstavců 3 a 4, pokud oznamuje ministerstvu změnu zaměstnavatelezaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnánízaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatelezaměstnavatele na pracovní pozici vedenou podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty. (11) Odstavce 7 až 10 se nepoužijí, jedná-li se o cizincecizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti nebo cizincecizince, kterému bylo vydáno na novou pracovní pozici povolení k zaměstnánízaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno; cizineccizinec je v případě změny zaměstnavatelezaměstnavatele nebo pracovního zařazení anebo zaměstnánízaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatelezaměstnavatele povinen takovou skutečnost oznámit ministerstvu do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo. (12) V žádosti o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty je cizineccizinec povinen uvést a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnánízaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatelezaměstnavatele, zaměstnánízaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatelezaměstnavatele, poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal, b) údaje k pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, na kterou žádá o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, c) jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžela nebo manželky, d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí a f) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců. § 42h Náležitosti k žádosti o vydání zaměstnanecké karty (1) K žádosti o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty je cizineccizinec povinen předložit a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g), b) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3, c) pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b), d) doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného zaměstnánízaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o žádost podle § 42g odst. 2 nebo cizincecizince uvedeného v § 42g odst. 6, e) povolení k zaměstnánízaměstnání, jde-li o žádost podle § 42g odst. 3, f) doklad prokazující, že se jedná o cizincecizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti, jde-li o žádost podle § 42g odst. 4, g) v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad, který obsahuje jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, datum a místo narození a bydliště cizincecizince, druh práce, kterou bude cizineccizinec jako dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, místo výkonu práce u uživatele a název a sídlo uživatele a h) doklad o číselném označení volného pracovního místa obsaditelného držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, na kterém hodlá být zaměstnáván; to neplatí, uvede-li jej do tiskopisu žádosti. (2) Pokud je cizineccizinec nebo jeho zaměstnavatelzaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d) a v odstavci 1 písm. c) a d) nahradit potvrzením, ve kterém zaměstnavatelzaměstnavatel uvede a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatelezaměstnavatele vykonávat, místo výkonu práce, den nástupu do práce a dobu, na kterou se pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti uzavírá nebo na kterou bude uzavřena, b) že cizineccizinec má zajištěno ubytováníubytování odpovídající požadavkům uvedeným v § 31 odst. 5, c) že s cizincemcizincem uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, a výši sjednané mzdy, platu nebo odměny a sjednanou týdenní pracovní dobu a d) že cizineccizinec má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnánízaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c). (3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42i Modrá karta (1) Žádost o vydání modré karty32) je oprávněn podat cizineccizinec, azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a bude zaměstnán na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu8e) může být obsazena cizincemcizincem, který není občanem Evropské unie, nejde-li o a) žadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, b) rezidenta jiného členského státu Evropské unie, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42c za účelem zaměstnánízaměstnání nebo podnikání, c) cizincecizince, který na území pobývá v souladu s mezinárodní smlouvou usnadňující vstup a dočasný pobyt některých kategorií fyzických osob v souvislosti s obchodem a investicemi, kterou je Česká republika vázána, s výjimkou státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou držiteli karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu, nebo d) cizincecizince, který je zaměstnancem zaměstnavatelezaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaným k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území34). (2) Za vysokou kvalifikaci podle odstavce 1 se považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky, nebo dosažení vyšší odborné dovednosti; vyšší odbornou dovedností se rozumí znalosti, dovednosti a kompetence doložené odbornou praxí srovnatelnou s vysokoškolským vzděláním, které souvisejí s povoláním nebo s odvětvím uvedeným v pracovní smlouvě nebo v závazné pracovní nabídce a které byly získány minimálně během doby, kterou pro vybraná povolání vyhláškou stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí. (3) Žádost o vydání modré karty se podává na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání modré karty podat ministerstvu azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany podle zákona o azylu nebo cizineccizinec, který pobývá na území jako držitel modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie, pokud žádost podá ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území, a dále cizineccizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. V zastoupení cizincecizince, který není oprávněn podat žádost o vydání modré karty na území ministerstvu podle věty druhé, může žádost podat ministerstvu na základě plné moci jeho zaměstnavatelzaměstnavatel, pokud je cizineccizinec nebo jeho zaměstnavatelzaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu. (4) Modrá karta opravňuje cizincecizince k pobytu na území a k výkonu zaměstnánízaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci po dobu v ní uvedenou. (5) Jde-li o výkon zaměstnánízaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a jedná se o regulované povolání, ministerstvo rozhodne o vydání modré karty po vyjádření příslušného uznávacího orgánu35). (6) Ministerstvo žádost o vydání modré karty zamítne za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí, zejména s ohledem na jeho dopady do soukromého nebo rodinného života cizincecizince, budou přiměřené důvodu pro zamítnutí žádosti, jestliže a) cizineccizinec předložil padělané anebo pozměněné náležitosti nebo v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, nebo b) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h), i) nebo j), c) se nejedná o zaměstnánízaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu8e) může být obsazena cizincemcizincem, který není občanem Evropské unie, d) je hlavním účelem činnosti zaměstnavatelezaměstnavatele usnadnění vstupu státních příslušníků třetích zemí. (7) Ministerstvo v modré kartě v rubrice druh povolení vyznačí záznam „MODRÁ KARTA EU“. V případě, že je modrá karta vydána státnímu příslušníkovi třetí země, kterému byla udělena mezinárodní ochrana, ministerstvo do rubriky poznámky uvede záznam podle § 84 odst. 2. (8) Skončí-li držiteli modré karty pracovní poměr v době její platnosti, je povinen tuto skutečnost ve lhůtě do 3 pracovních dnů oznámit ministerstvu. (9) Držitel modré karty je oprávněn změnit zaměstnavatelezaměstnavatele nebo pracovní zařazení, pokud budou i nadále splněny podmínky uvedené v odstavci 1; tuto změnu je povinen oznámit ministerstvu do 3 pracovních dnů. (10) Ministerstvo po posouzení žádosti o vydání modré karty písemně informuje zaměstnavatelezaměstnavatele o tom, že cizineccizinec splnil podmínky pro vydání modré karty; v informaci uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a státní občanství cizincecizince, datum, od kdy splňuje podmínky pro vydání modré karty, označení pracovní pozice, pro kterou bude modrá karta vydána, číslo modré karty vydané cizincicizinci a datum jejího převzetí. (11) V žádosti o vydání modré karty je cizineccizinec povinen uvést a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnánízaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatelezaměstnavatele, zaměstnánízaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatelezaměstnavatele, poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal, b) údaje k pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty, na kterou žádá o vydání modré karty, c) jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžela nebo manželky, d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí a f) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců. § 42j Náležitosti k žádosti o vydání modré karty (1) K žádosti o vydání modré karty je cizineccizinec povinen předložit a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a g), b) pracovní smlouvu nebo smlouvou o smlouvě budoucí pro výkon zaměstnánízaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci sjednanou na dobu nejméně 6 měsíců na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu, která dále obsahuje výši sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy odpovídající alespoň výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí, c) doklady potvrzující vysokou kvalifikaci, d) jde-li o výkon regulovaného povolání, doklad o splnění podmínek pro výkon takového povolání, e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3. (2) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí modré karty je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (3) CizinecCizinec, který přede dnem podání žádosti o vydání modré karty na území pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie, je povinen k žádosti předložit a) platnou modrou kartu vydanou jiným členským státem a b) náležitosti podle odstavce 1 písm. a) až d) a odstavce 2. (4) Na cizince, který před podáním žádosti o vydání modré karty pracoval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie po dobu minimálně 2 let, se nevztahuje povinnost předložit doklad podle odstavce 1 písm. c) ve vztahu k zaměstnánízaměstnání, které má vykonávat. § 42k Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance (1) Kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnanceKartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizincecizince k pobytu na území delšímu než 90 dnů a k výkonu zaměstnánízaměstnání na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty na základě vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení. (2) Vnitropodnikovým převedenímVnitropodnikovým převedením se pro účely tohoto zákona rozumí dočasné převedení cizincecizince a) v obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie, se kterou má během převedení uzavřenou pracovní smlouvu, do jejího odštěpného závodu s umístěním na území, nebo b) z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, se kterou má během převedení uzavřenou pracovní smlouvu, do obchodní korporace se sídlem na území, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie ovládající nebo ovládanou osobou56) nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou. (3) ManažeremManažerem se pro účely tohoto zákona rozumí cizineccizinec pracující ve vedoucí pozici, který především řídí obchodní korporaci nebo odštěpný závod a na jehož činnost obecně dohlíží nebo mu vydává pokyny zejména statutární orgán, nejvyšší orgán nebo kontrolní orgán; manažermanažer řídí obchodní korporaci nebo odštěpný závod nebo jejich část, vykonává dohled nad dalšími zaměstnanci vykonávajícími dohledové, profesní nebo řídící činnosti a jejich kontrolu, a to včetně pravomoci přijímat nebo propouštět zaměstnance nebo doporučit jejich přijetí nebo propuštění nebo provedení jiných personálních opatření. (4) SpecialistouSpecialistou se pro účely tohoto zákona rozumí cizineccizinec, který má specializované znalosti, které jsou zásadní pro oblast činnosti, postupy nebo řízení obchodní korporace nebo odštěpného závodu, a který má dále potřebnou úroveň dosažené kvalifikace a profesní zkušenosti, popřípadě je členem profesního sdružení, stanoví-li tyto požadavky zvláštní právní předpis. (5) Zaměstnaným stážistouZaměstnaným stážistou se pro účely tohoto zákona rozumí cizineccizinec, který má řádně ukončené vysokoškolské vzdělání, je převeden do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem nebo umístěním na území za účelem rozvoje kariéry nebo zaškolení v oblasti obchodních technik a metod a kterému je po dobu převedení vyplácena mzda nebo plat. (6) Žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance není oprávněn podat cizineccizinec, jde-li o a) žadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, b) cizincecizince, který je zaměstnancem zaměstnavatelezaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaným k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území34), c) cizincecizince, který na území pobývá za účelem podnikání, d) cizince, kterému bylo zprostředkováno zaměstnání agenturou práce, e) cizincecizince, který na území pobývá za účelem studia podle § 64 písm. a) až d), jde-li o denní studium na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky nebo prezenční studium na vysoké škole, nebo f) cizincecizince, který je zaměstnán v obchodní korporaci se sídlem ve státě, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1c), z níž občanům tohoto státu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo ve státě, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru1d). (7) Žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance podává cizineccizinec na zastupitelském úřadu. Pokud je cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizincecizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace. (8) Ministerstvo vydá cizincicizinci kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnancekartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, pokud a) se jedná o vnitropodnikové převedenívnitropodnikové převedení tohoto cizincecizince k výkonu zaměstnánízaměstnání na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty, b) byl tento cizineccizinec bezprostředně přede dnem vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení zaměstnán v obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie, v níž nebo z níž má být převeden na území, a to po dobu nejméně 6 měsíců, a c) tento cizineccizinec má požadovanou odbornou kvalifikaci, je-li podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a má vysokoškolské vzdělání, jde-li o zaměstnaného stážistuzaměstnaného stážistu. (9) Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance zamítne, jestliže a) nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) až i) a l) nebo důvod uvedený v § 56 odst. 2 písm. a), nebo b) obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž má být cizineccizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení. (10) Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance dále zamítne, jestliže a) obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, není osobou bezdlužnou, b) obchodní korporaci, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, nebo c) na majetek obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, byl prohlášen konkurs, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. (11) Držitel karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je povinen ministerstvu oznámit změnu podmínek, na základě kterých mu byla karta vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarta vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydána, ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo. § 42l Náležitosti žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance (1) K žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3, c) doklad o zajištění ubytováníubytování po dobu pobytu na území, d) vysílací dopis, který obsahuje 1. potvrzení obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, že cizineccizinec bude převeden podle § 42k odst. 2 k výkonu zaměstnánízaměstnání do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem nebo umístěním na území na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty s uvedením doby trvání vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení a místa výkonu práce na území, 2. uvedení pracovních podmínek, pokud jde o délku pracovní doby, délku dovolené za kalendářní rok a výši mzdy nebo platu; tyto podmínky nesmí být horší, než stanoví zákoník práce, to platí i pro podmínky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, rovného zacházení pro muže a ženy i ostatní ustanovení o nediskriminaci, a 3. potvrzení, že cizineccizinec bude po uplynutí doby trvání vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení převeden do obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, e) doklad o zaměstnánízaměstnání před vnitropodnikovým převedenímvnitropodnikovým převedením podle § 42k odst. 8 písm. b), f) v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. a) doklad prokazující, že odštěpný závod, do něhož je cizineccizinec převeden, je odštěpným závodem obchodní korporace, v níž je cizineccizinec převeden, g) v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. b) doklad prokazující, že obchodní korporace, v nichž je cizineccizinec převeden, jsou vůči sobě ovládající a ovládanou osobou nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou, h) doklad o splnění podmínky uvedené v § 42k odst. 8 písm. c) a i) jde-li o zaměstnaného stážistuzaměstnaného stážistu, dohodu o odborné přípravě, která obsahuje 1. popis programu odborné přípravy, ze kterého vyplývá, že se jedná o odbornou přípravu za účelem profesního rozvoje nebo odbornou přípravu v oblasti obchodních technik nebo metod s cílem připravit cizincecizince na jeho budoucí pozici v obchodní korporaci, v níž nebo z níž je cizineccizinec převeden, nebo v obchodní korporaci, která tuto obchodní korporaci ovládá nebo je jí ovládána, a 2. dobu trvání odborné přípravy a podmínky, za kterých bude zaměstnaný stážistazaměstnaný stážista během odborné přípravy pod dohledem. (2) Pokud je cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací. (3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu33), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42m Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie (1) Kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unieKartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizincecizince, který je držitelem povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, k pobytu na území delšímu než 90 dnů a k výkonu zaměstnánízaměstnání na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty na základě vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení. (2) K žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3, c) povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané cizincicizinci jiným členským státem Evropské unie, d) doklad o zajištění ubytováníubytování po dobu pobytu na území, e) vysílací dopis obsahující údaje uvedené v § 42l odst. 1 písm. d), f) v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. a) doklad prokazující, že odštěpný závod, do něhož je cizineccizinec převeden, je odštěpným závodem obchodní korporace, z níž je cizineccizinec převeden, g) v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. b) doklad prokazující, že obchodní korporace, v nichž je cizineccizinec převeden, jsou vůči sobě ovládající a ovládanou osobou nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou, a h) doklad o splnění podmínky uvedené v odstavci 5 písm. b). (3) Pokud je cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 2 písm. d) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací. (4) Držitel povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie může podat žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo ministerstvu v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 90 dnů ode dne vstupu na území. Pokud je cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizincecizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace. (5) Ministerstvo vydá cizincicizinci kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, pokud a) se jedná o vnitropodnikové převedenívnitropodnikové převedení tohoto cizincecizince k výkonu zaměstnánízaměstnání na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty, b) tento cizineccizinec má požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a c) neuplynula doba platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného tomuto cizincicizinci jiným členským státem Evropské unie. (6) Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie zamítne, jestliže a) nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) až i) a l) nebo důvod uvedený v § 56 odst. 2 písm. a), b) obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž má být cizineccizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení, nebo c) uplynula celková doba převedení na území členských států Evropské unie podle § 44 odst. 8. (7) Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie dále zamítne, jestliže nastal některý z důvodů uvedených v § 42k odst. 10, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. § 42n Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování (1) Ministerstvo vydá povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování cizincicizinci, který hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 90 dnů a a) je podnikatelem a právo podnikat na území v předmětu činnosti, kterou hodlá na území provozovat, mu vznikne nejpozději doložením povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování příslušnému správnímu orgánu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, b) hodlá uskutečnit na území investici spočívající ve vytvoření nových pracovních míst v počtu stanoveném nařízením vlády a v investování peněžních prostředků ve výši stanovené nařízením vlády (dále jen „významná investice“); investování peněžních prostředků lze v části stanovené nařízením vlády nahradit investováním jiného majetku, jehož vlastnictví a původ cizineccizinec prokáže a jehož hodnota oceněná znalcem podle zákona o oceňování majetku odpovídá společně s investovanými peněžními prostředky celkové výši investovaných peněžních prostředků stanovené nařízením vlády, přičemž za jiný majetek se považují věci hmotné i nehmotné, včetně technologických a informačních předpokladů nebo znalostí, jejichž přínos pro podnikání cizincecizince je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento jiný majetek nahrazuje, c) záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný a významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obecobec, d) disponuje peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice a tyto prostředky jsou uloženy na účtu cizincecizince vedeném v členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru osobou oprávněnou v tomto státě poskytovat platební služby; na požádání je cizineccizinec povinen prokázat jejich původ a e) je osobou bezdlužnou; tato podmínka neplatí, jde-li o cizincecizince, který dosud na území nepobýval. (2) Novým pracovním místem podle odstavce 1 písm. b) se rozumí pracovní místo, které je vytvořené v souvislosti s uskutečněním významné investice a které je po dobu uskutečňování významné investice nebo v případě, že je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování vydáno na 2 roky, nejméně po dobu 2 let, obsazené zaměstnancem, který má sjednán pracovní poměr na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem. (3) Ministerstvo vydá povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování také cizincicizinci, který hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 90 dnů, je společníkem, členem statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní korporace a prokáže, že jeho činnost na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace. Podmínky uvedené v odstavci 1 musí být splněny obchodní korporací, přičemž podíl cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci musí odpovídat alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády. (4) Ministerstvo si vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu pro účely posouzení, zda a) se jedná o významnou investici, b) záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný a významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obecobec, c) přínos investovaného jiného majetku podle odstavce 1 písm. b) pro podnikání cizincecizince nebo obchodní korporace je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento majetek nahrazuje, d) činnost cizincecizince na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a e) podíl cizincecizince v obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády, jde-li o cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace. (5) Ministerstvo průmyslu a obchodu doručí vyjádření ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o toto vyjádření; ministerstvo řízení na tuto dobu usnesením přeruší. (6) Má se za to, že podstatný vliv na podnikání obchodní korporace má činnost cizincecizince, který je členem statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní korporace, v níž počet těchto osob nepřesáhne počet stanovený nařízením vlády. (7) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se podává na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování podat ministerstvu cizineccizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizineccizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území po dobu nejméně 3 let. § 42o Náležitosti žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování (1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a g) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3, c) doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30), d) podnikatelský záměr, který obsahuje popis cílů záměru uskutečnit významnou investici, zhodnocení rizik realizace tohoto záměru, důvody pro uskutečnění významné investice na území, popis jednotlivých etap záměru uskutečnit významnou investici včetně časového harmonogramu, objem finančních prostředků určených na provedení jednotlivých etap, popis vyráběného produktu nebo poskytované služby, cílové skupiny zákazníků a odbytišť a technického a technologického řešení jejich výroby nebo způsobu poskytování a popis způsobu zajištění pracovních sil, e) doklad, ze kterého vyplývá, že cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizineccizinec členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, může na území nakládat s peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice; tento doklad nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů, f) účetní závěrky nebo obdobné dokumenty obsahující výsledky hospodaření žadatele, obchodní korporace podle § 42n odst. 3 a jí ovládající osoby za 2 kalendářní nebo účetní roky předcházející dni podání žádosti, g) čestné prohlášení žadatele, že na žadatele, obchodní korporaci podle § 42n odst. 3 a jí ovládající osoby nebylo ve státě jejího dosavadního působení vydáno rozhodnutí obdobné svými účinky rozhodnutí o úpadku, h) na požádání doklad o původu peněžních prostředků pro uskutečnění významné investice, i) doklady prokazující vlastnictví a původ investovaného jiného majetku uvedeného v § 42n odst. 1 písm. b) a znalecký posudek o ocenění tohoto majetku, má-li být takový majetek investován, j) doklad prokazující bezdlužnost cizincecizince; to neplatí, jde-li o cizincecizince, který dosud na území nepobýval, k) jde-li o cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace, l) jde-li o cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, doklad o tom, že jeho činnost na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, a m) jde-li o cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, doklad prokazující, že jeho podíl v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády. (2) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizineccizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42p Záměr uskutečnit významnou investici a přínos významné investice (1) Záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný, pokud a) cíle tohoto záměru jsou přiměřené celkovému objemu investovaných finančních prostředků a časovému harmonogramu jeho realizace, b) podnikatelský záměr je založen na znalosti místních podmínek, situace na trhu a platné právní úpravy a c) popis technického a technologického řešení není v zásadních bodech věcně chybný. (2) Významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obecobec, pokud s její realizací nebudou spojeny významné negativní dopady na kvalitu života obyvatel a pokud a) spadá do odvětví, které je v ekonomice daného kraje nebo obceobce nedostatečně zastoupeno, b) vyráběné produkty nebo poskytované služby jsou v daném kraji nebo obciobci nedostatkové nebo obtížně dostupné, c) mají být vytvořena pracovní místa vhodná především pro kvalifikované obyvatele nebo pro osoby znevýhodněné na trhu práce, d) má v rámci ekonomiky České republiky významně inovativní charakter, nebo e) má potenciál vytvářet další investiční příležitosti. § 43 Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (1) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území uděluje ministerstvo na žádost cizincecizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33, pokud pobyt cizincecizince na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo toto vízum uděleno. (2) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území se dále udělí na žádost cizincecizince, kterému skončila platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu bylo toto povolení zrušeno z důvodu ukončení trestního řízenítrestního řízení, a probíhá řízení proti zaměstnavatelizaměstnavateli o vyplacení dlužné mzdy a tato mzda nebyla cizincicizinci vyplacena. § 44 (1) CizinecCizinec, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na zastupitelském úřadu a bylo mu uděleno vízum podle § 30 odst. 4, je povinen za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu se do 30 dnů ode dne vstupu na území osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. CizinecCizinec, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území ministerstvu a splňuje podmínky pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. (2) CizinciCizinci, který podal žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, ministerstvo vydá potvrzení o splnění podmínek pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu; to neplatí, jde-li o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty cizincicizinci, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnánízaměstnání nebo který je uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti. (3) CizinecCizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. (4) Povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo vydává s dobou platnosti a) potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území, kratší než 1 rok, b) 9 měsíců, jde-li o dlouhodobý pobyt podle § 42 odst. 3, c) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) s předpokládanou dobou pobytu delší než 1 rok nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu, d) odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok, e) 2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k trvalému pobytu, f) 2 roky v případě dlouhodobého pobytu za účelem studia z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) a v případě dlouhodobého pobytu za účelem vědeckého výzkumu, je-li tento pobyt uskutečňován v rámci programů Evropské unie nebo mnohostranných programů zahrnujících opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi 2 nebo více vysokoškolskými institucemi nebo institucemi v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území; v případě nedoložení plnění podmínek programu nebo dohody cizincemcizincem po celou dobu trvání programu nebo dohody se postupuje podle písmene a) nebo c), g) odpovídající v případě rodinného příslušníka rezidenta jiného členského státu Evropské unie době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán tomuto rezidentovi, h) odpovídající době stanovené ve smlouvě o dobrovolnické službě nebo dobrovolné službě mládeže v tuzemské hostitelské organizaci, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území z důvodu uvedeného v § 64 písm. f), i) odpovídající v případě rodinného příslušníka výzkumného pracovníka době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného výzkumnému pracovníkovi za účelem vědeckého výzkumu, hledání zaměstnánízaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti, nebo j) až na 2 roky v ostatních případech, je-li k dosažení účelu potřebný pobyt na území delší než 1 rok. (5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydává s platností na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, nejméně však na dobu 6 měsíců. (6) Zaměstnanecká kartaZaměstnanecká karta se vydává na dobu, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti nebo na dobu stanovenou v rozhodnutí uznávacího orgánu o povolení k výkonu povolání nebo k výkonu odborné praxe35), nejdéle však na dobu 2 let; v případě cizincecizince uvedeného v § 42g odst. 3 se zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta vydává na dobu platnosti odpovídající době uvedené v povolení k zaměstnánízaměstnání. (7) Modrá karta se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, než je doba, na niž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 3 roky. (8) Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnanceKarta vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se vydává na dobu převedení na území členských států Evropské unie; celková doba převedení na území členských států Evropské unie však nesmí přesáhnout 3 roky, jde-li o převedení na pozici manažeramanažera nebo specialistyspecialisty, a 1 rok, jde-li o převedení na pozici zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty. (9) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se vydává na dobu uskutečnění významné investice, nejdéle však na 2 roky. § 44a (1) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit, a to a) na dobu stanovenou v § 44 odst. 5, b) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 4 písm. a), c), f), g), i) a j), c) na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, které bylo vydáno nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. d), d) na dobu 5 let, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. e), e) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 7, jde-li o modrou kartu. (2) Platnost povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 nebo § 42d se neprodlužuje; to neplatí v případě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42d vydaného za účelem a) účasti na jazykové a odborné přípravě podle § 64 písm. b), jehož platnost lze z důvodu pokračování v takové přípravě jednou prodloužit, nebo b) studia na vysoké škole podle § 64 písm. a), jehož platnost lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle o 2 roky. (3) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se podává ministerstvu na úředním tiskopisu, na kterém se podává žádost o vydání tohoto povolení. Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 7 a § 55 vztahují obdobně. (4) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizineccizinec povinen předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Na požádání je současně povinen předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizineccizinec povinen předložit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny nelze prodloužit, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a). (5) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie je cizineccizinec povinen předložit náležitosti podle § 42c odst. 3, s výjimkou dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je občanem nebo v němž pobýval, a dokladu potvrzujícího splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je dále povinen předložit náležitost podle § 46 odst. 7. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnánízaměstnání je cizineccizinec povinen předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e). Platnost povolení vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení uvedené v § 46b. (6) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území vydaného z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) je cizineccizinec povinen a) předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a e), b) předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a současně na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území podle § 42d odst. 2 písm. c) nebo prokázat, že náklady na pobyt cizincecizince přebírá tuzemská hostitelská organizace, d) předložit souhlas rodiče, případně jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý. (7) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se podává ministerstvu. K žádosti je cizineccizinec povinen předložit náležitosti podle § 42e odst. 4, s výjimkou fotografie. V případě změny podoby je cizineccizinec povinen na požádání předložit i fotografie. (8) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 42f odst. 3 písm. a) a c) a na požádání doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46d). (9) Platnost zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty lze při splnění podmínek uvedených v § 42g odst. 2 písm. b) a c), § 42g odst. 3 nebo 4 opakovaně prodloužit na dobu, na kterou byla uzavřena pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti, vždy však nejdéle na dobu 2 let; v případě cizincecizince, kterému byla vydána zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3, se platnost zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty prodlouží na dobu odpovídající době uvedené v rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnánízaměstnání. Žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty se podává ministerstvu. K žádosti je cizineccizinec povinen předložit a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) a d), b) pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) na dobu, na kterou žádá o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, c) rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnánízaměstnání, jde-li o cizincecizince, kterému byla vydána zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta podle § 42g odst. 3, d) doklady k prokázání odborné způsobilosti pro výkon požadovaného zaměstnánízaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c), jde-li o cizincecizince, kterému byla vydána zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta podle § 42g odst. 2, pokud doklad, kterým cizineccizinec prokázal ministerstvu svoji odbornou způsobilost při vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, pozbyl platnosti, nebo pokud odbornou způsobilost ministerstvu neprokazoval již dříve, e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 3, f) fotografie v případě změny podoby a g) v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad obsahující údaje uvedené v § 42h odst. 1 písm. g). (10) Jde-li o cizincecizince uvedeného v § 42h odst. 2 a podmínky vládou schváleného programu umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d) a v odstavci 9 písm. b) a d) nahradit potvrzením, ve kterém zaměstnavatelzaměstnavatel uvede a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatelezaměstnavatele vykonávat, místo výkonu práce a dobu, na kterou je pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti uzavřena, b) že cizineccizinec má zajištěno ubytováníubytování odpovídající požadavkům uvedeným v § 31 odst. 5, c) že má s cizincemcizincem nadále uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) a d) že cizineccizinec má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnánízaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c). (11) Ministerstvo platnost zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty neprodlouží, nesplňuje-li cizineccizinec podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. a), b) a c), § 42g odst. 3 větě první nebo v § 42g odst. 4 anebo je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty (§ 46e), a dále, jestliže Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizincecizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit. Ustanovení § 42g odst. 3 věta druhá a § 46 odst. 6 písm. d), jde-li o důvody uvedené v § 178f odst. 1 písm. a) a c) až f), a dále § 46 odst. 6 písm. e) a f) se použije obdobně. Jestliže bylo v průběhu řízení o žádosti o prodloužení zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty učiněno oznámení podle § 42g odst. 7, 8 nebo 10, má se za to, že cizineccizinec žádá o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty z důvodu zaměstnávání na posledně oznámenou pracovní pozici. (12) Žádost o prodloužení platnosti modré karty se podává ministerstvu. K žádosti je cizineccizinec povinen předložit náležitosti podle § 42j odst. 1 písm. a) až d), s výjimkou fotografie. Platnost modré karty nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti modré karty podle § 46f. (13) Splňuje-li cizineccizinec podmínky pro prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. (14) CizinecCizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. V případě žadatele o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty se povinnost uvedená ve větě první považuje za splněnou pouze tehdy, předloží-li tento žadatel současně ministerstvu potvrzení vydané jeho zaměstnavatelemzaměstnavatelem, ze kterého vyplývá, že žadatel nastoupil na pracovní místo, ke kterému se vztahuje žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty. § 44b (1) Platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie lze opakovaně prodloužit na dobu převedení na území členských států Evropské unie, nejdéle však na dobu 3 let, jde-li o převedení na pozici manažeramanažera nebo specialistyspecialisty, a nejdéle na dobu 1 roku, jde-li o převedení na pozici zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty, pokud a) se nadále jedná o vnitropodnikové převedenívnitropodnikové převedení k výkonu zaměstnánízaměstnání na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty, b) cizineccizinec má nadále požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a c) neuplynula doba platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného cizincicizinci jiným členským státem Evropské unie, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. (2) Pokud je cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizineccizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizincecizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace. Na prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se § 44a odst. 13 a 14 a § 55 vztahují obdobně. (3) K žádosti je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) fotografie v případě změny podoby, c) na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3, d) doklad o zajištění ubytováníubytování po dobu pobytu na území, e) potvrzení obchodní korporace, v níž nebo do níž je cizineccizinec převeden, že údaje obsažené ve vysílacím dopisu podle § 42l odst. 1 písm. d) jsou nadále platné, s uvedením doby trvání vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení a místa výkonu práce na území, f) doklad o splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b), g) potvrzení o prodloužení dohody o odborné přípravě podle § 42l odst. 1 písm. i), s uvedením doby jejího trvání, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané zaměstnanému stážistovizaměstnanému stážistovi, a h) povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané cizincicizinci jiným členským státem Evropské unie, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. (4) Pokud je cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž je cizineccizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. d) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací. (5) Ministerstvo platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie neprodlouží, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení její platnosti podle § 46g odst. 1 nebo jestliže byla dosažena celková doba převedení na území členských států Evropské unie podle § 44 odst. 8. (6) Ministerstvo dále platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie neprodlouží, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení její platnosti podle § 46g odst. 2, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro neprodloužení platnosti této karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. § 44c (1) Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování lze opakovaně prodloužit na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, vždy však nejdéle na dobu 2 let, pokud a) jsou splněny podmínky uvedené v § 42n odst. 1 písm. a) a e), b) cizineccizinec postupuje v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, zejména pokud dosud uskutečněná investice poměrně odpovídá dosavadní době pobytu na území a rozsahu významné investice nebo jestliže významná investice již byla uskutečněna, pokud cizineccizinec nadále podniká v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, c) činnost cizincecizince na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a d) podíl cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády. (2) Jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, musí být podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) splněny obchodní korporací. Ustanovení § 42n odst. 6 se použije obdobně. (3) Ministerstvo si vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu pro účely posouzení, zda a) cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizineccizinec členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, postupuje v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, na jehož základě mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, b) činnost cizincecizince na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a c) podíl cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády. (4) V rámci posouzení, zda je postupováno v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, přihlédne Ministerstvo průmyslu a obchodu i k důvodům na vůli cizincecizince nezávislým, které mohou mít vliv na plnění záměru uskutečnit významnou investici, zejména k situaci na trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu doručí vyjádření ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o toto vyjádření; ministerstvo řízení na tuto dobu usnesením přeruší. (5) Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se § 35 odst. 3, § 44a odst. 13 a 14 a § 55 vztahují obdobně. (6) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) fotografie v případě změny podoby, c) na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3, d) doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30), e) doklad prokazující bezdlužnost cizincecizince, a jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, dále doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace, f) doklad o tom, že cizineccizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizineccizinec členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, postupuje v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, g) na požádání platební výměr daně z příjmů cizincecizince; jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, platební výměr daně z příjmů právnických osob obchodní korporace, h) doklad o tom, že jeho činnost na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, i) doklad prokazující, že jeho podíl v obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády, jde-li o cizincecizince, který žádá o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, a j) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 45 (1) CizinecCizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu a hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 33 odst. 1 nebo 3 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2. Nové povolení k dlouhodobému pobytu dále nelze udělit, jestliže cizineccizinec neplnil před podáním žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který mu bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno; to neplatí, pokud cizineccizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu. CizinecCizinec, který hodlá na území pobývat za účelem podnikání, může o takovou změnu požádat, pokud je držitelem platného povolení k dlouhodobému pobytu a na území pobývá po dobu delší než 5 let; to se nevztahuje na cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, na cizincecizince pobývajícího na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 a na cizincecizince uvedeného v odstavci 2. (2) CizinecCizinec, který vstoupil na území za účelem společného soužití rodiny podle § 42a a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem, je oprávněn po 3 letech pobytu na území nebo po dosažení věku 18 let požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. (3) CizinecCizinec, který vstoupil na území za účelem společného soužití rodiny podle § 42a, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem a je pozůstalou osobou po nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, je oprávněn požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, jestliže a) ke dni úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny měl na území povolen pobyt po dobu nejméně 2 let; podmínka délky pobytu neplatí, pokud cizineccizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky, nebo b) k úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. (4) CizinecCizinec, který vstoupil na území za účelem společného soužití rodiny podle § 42a a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem, je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, pokud měl ke dni rozvodu na území povolen pobyt po dobu nejméně 3 let; podmínka délky pobytu neplatí, pokud tento cizineccizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky. (5) K žádosti podle odstavce 3 nebo 4 je cizineccizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující splnění podmínky podle odstavce 3 nebo 4, c) doklad o zajištění ubytováníubytování na území, d) doklad podle § 42b odst. 1 písm. d) nebo povolení k zaměstnání, e) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, f) fotografie. (6) Oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu podle odstavce 3 nebo 4 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy tento důvod nastal. (7) CizinecCizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území je oprávněn po splnění účelu pobytu nebo po 1 roce pobytu na území požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Ministerstvo dlouhodobý pobyt za jiným účelem nepovolí, jsou-li zjištěny důvody pro zrušení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle § 46c odst. 1 písm. a) až c). § 46 (1) Pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § 31 odst. 1 písm. a) až e), § 33, 34, 37, 38, § 55, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. Ministerstvo povolení k dlouhodobému pobytu dále nevydá, pokud cizineccizinec neplní na území účel, pro který mu bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů a pro který mu má být vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, nebo pokud cizineccizinec neplnil v době platnosti víza k pobytu nad 90 dnů na území účel, pro který mu bylo vízum uděleno; to neplatí, pokud cizineccizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 je cizineccizinec dále povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (2) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) platí obdobně § 56 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 odst. 1 platí obdobně § 62 odst. 1 a 4 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 odst. 2 platí obdobně § 31 odst. 1 písm. a) až e), § 37, § 55, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. K žádosti je cizineccizinec povinen dále předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (3) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem vědeckého výzkumu platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 55, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g), h), l) a m), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. (4) Pro povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, který má na území tohoto státu povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny s rezidentem, platí obdobně § 55, § 56 odst. 1 písm. c), e), g), l) a m), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. (5) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 37, § 55, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g), h), l) a m), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. Před vydáním rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání nebo prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle § 42d nebo rozhodnutí o zrušení platnosti tohoto povolení ministerstvo posoudí přiměřenost dopadů tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. (6) Pro zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 55, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. Ministerstvo zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu nevydá a) z důvodů uvedených v § 56, s výjimkou důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. f), b) nesplňuje-li cizineccizinec podmínku uvedenou v § 42g odst. 2, 3 nebo 4, c) jestliže jde o žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podanou cizincemcizincem uvedeným v § 42g odst. 6 a Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizincecizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, d) je-li zaměstnavatelzaměstnavatel cizincecizince podle § 178f nespolehlivý, e) pokud cizineccizinec vykonával nelegální práci, nebo f) jde-li o agenturní zaměstnávání a jedná se o takový druh práce, který agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat. (7) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizineccizinec povinen předložit a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e), b) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizincecizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim9d) cizincecizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizineccizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije; na požádání je cizineccizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizineccizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti, c) doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30), d) doklad prokazující bezdlužnost cizincecizince, e) doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace, jde-li o cizincecizince, který je členem statutárního orgánu obchodní korporace, f) na požádání platební výměr daně z příjmu, g) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (8) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 37, § 55, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. (9) Jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu cizincicizinci, který je zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem5a), který cizincecizince do tohoto systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení cizincecizince do tohoto systému. Vydání povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizincecizince do informačního systému smluvních států zařadil. § 46a Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (1) Na žádost cizincecizince ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší. Ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší rovněž, jestliže cizineccizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu. (2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jestliže a) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizincecizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizincecizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizincůcizinců na jejich území, b) cizineccizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, c) bylo zjištěno, že by cizineccizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, d) cizineccizinec přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42b odst. 1 písm. c) nebo d), e) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, f) cizineccizinec nemá na území zajištěno ubytováníubytování, g) cizineccizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo před vstupem cizincecizince na území, h) cizineccizinec neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, i) zjistí, že se cizineccizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat toto povolení, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, j) nositel oprávnění ke sloučení rodiny požádal o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo mu byla platnost tohoto povolení zrušena, nebyla prodloužena nebo skončila, anebo nositel oprávnění ke sloučení rodiny požádal o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nebo mu byla platnost tohoto povolení zrušena, nebo k) držiteli modré karty byla platnost modré karty zrušena anebo mu nebyla prodloužena nebo jiným členským státem Evropské unie nebylo vyhověno jeho žádosti o vydání modré karty a platnost modré karty vydané na území skončila, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. (3) Ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. h), j) a k) nezruší, jestliže je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se cizineccizinec stal obětíobětí domácího násilí. (4) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území; cizineccizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 46b Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie (1) Na žádost rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c) ministerstvo platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší. Ministerstvo dále platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší, jestliže byl cizineccizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu. (2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, jestliže a) je-li důvodné nebezpečí, že by držitel tohoto povolení mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost České republiky, b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění držitele tohoto povolení ze svého území9a) z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, c) držitel tohoto povolení neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, d) držitel tohoto povolení při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, e) držitel tohoto povolení nemá na území zajištěno ubytováníubytování, f) úhrnný měsíční příjem držitele tohoto povolení a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)] nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob9o), nebo g) stát, který držiteli tohoto povolení přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, rozhodl o zrušení tohoto právního postavení a současně o zrušení povolení k trvalému pobytu na svém území za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele tohoto povolení. (3) Při zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie ministerstvo zruší i povolení k dlouhodobému pobytu na území vydaného jeho rodinnému příslušníkovi za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života. Ministerstvo postupuje vůči rodinnému příslušníkovi rezidenta jiného členského státu Evropské unie obdobně i v případě, že platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zanikla na základě rozhodnutí o vyhoštění. (4) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území; rezident jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 46c Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území (1) Ministerstvo zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území9g), jestliže a) cizineccizinec přestal plnit podmínky pro vydání tohoto povolení podle § 42e odst. 1, b) je to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu, nebo c) cizineccizinec o zrušení tohoto povolení požádá. (2) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k vycestování z území; cizineccizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (3) Postup podle odstavce 2 neplatí, byl-li z důvodu uděleného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území odložen výkon rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince nebo odloženo jeho předání podle mezinárodní smlouvy. V tomto případě policiepolicie dokončí správní vyhoštěnísprávní vyhoštění cizincecizince nebo jeho předání podle mezinárodní smlouvy. (4) Orgán činný v trestním řízenítrestním řízení je povinen neprodleně ministerstvo informovat o skutečnostech odůvodňujících zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. (5) Vykonatelností rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizincicizinci podle § 42e odst. 1 současně zaniká platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizincicizinci podle § 42e odst. 5; o této skutečnosti ministerstvo cizincecizince informuje. § 46d Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu (1) Na žádost výzkumného pracovníka ministerstvo platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší. Ministerstvo dále platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší, jestliže byl cizineccizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, pokud cizineccizinec neprokáže, že jeho další pobyt na území je v zájmu České republiky. (2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, jestliže a) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění výzkumného pracovníka ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizincůcizinců na jejich území, b) bylo zjištěno, že by výzkumný pracovník mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, c) výzkumná organizacevýzkumná organizace, která s výzkumným pracovníkem uzavřela dohodu o hostování,9j) byla vyřazena ze seznamu výzkumných organizacívýzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu;9j) to neplatí, pokud výzkumný pracovník uzavřel dohodu o hostování9j) s jinou výzkumnou organizacívýzkumnou organizací, která je v tomto seznamu zapsána, d) výzkumný pracovník přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42f odst. 3, e) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, nebo f) výzkumný pracovník neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života výzkumného pracovníka. (3) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území; výzkumný pracovník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 46e Zrušení platnosti zaměstnanecké karty (1) Ministerstvo zruší platnost zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty z důvodů uvedených v § 37, z důvodu uvedeného v § 46 odst. 6 písm. b), d) nebo e) a dále, jestliže cizincicizinci nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem35). (2) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizineccizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 46f Zrušení platnosti modré karty (1) Ministerstvo zruší platnost modré karty, jestliže a) její držitel o zrušení platnosti modré karty požádá, b) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání modré karty nebo prodloužení její platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, c) její držitel přestal splňovat některou z podmínek pro vydání modré karty, d) její držitel neplní účel, pro který byla modrá karta vydána, e) doba trvání nezaměstnanosti držitele modré karty přesáhla 3 měsíce a pokud byl držitelem modré karty po dobu kratší než 2 roky, f) doba trvání nezaměstnanosti držitele modré karty přesáhla 6 měsíců a pokud byl držitelem modré karty alespoň 2 roky; to neplatí, pokud pracovní poměr skončil z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, g) její držitel nemá na území zajištěno ubytování, h) jejímu držiteli nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem35), nebo i) její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu. (2) Ministerstvo dále zruší platnost modré karty, jestliže a) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění jejího držitele ze svého území z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, b) je důvodné nebezpečí, že by její držitel mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu, c) její držitel podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc ze systému pomoci v hmotné nouzi, d) její držitel by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, e) její držitel neoznámil ministerstvu do 3 pracovních dnů skončení pracovního poměru nebo změnu pracovního zařazení; to neplatí, pokud splnění této povinnosti držiteli modré karty zabránily důvody na jeho vůli nezávislé, nebo f) zaměstnavatelzaměstnavatel jejího držitele není bezdlužný, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti modré karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele modré karty. (3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost modré karty, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizineccizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (4) Ministerstvo nezruší platnost modré karty, jestliže její držitel dočasně, nejdéle však 12 měsíců, nesplňuje podmínky pro její vydání z důvodu nemoci, zdravotního postižení nebo rodičovské dovolené. (5) Pokud je v průběhu řízení o zrušení platnosti modré karty shledán důvod podle odstavce 2 písm. f), ministerstvo držiteli modré karty tuto skutečnost oznámí. CizinecCizinec je oprávněn oznámit ministerstvu nového zaměstnavatelezaměstnavatele nebo své nové pracovní zařazení při dodržení podmínek uvedených v § 42i odst. 1 a 9 do 3 měsíců ode dne oznámení skutečnosti podle věty první; v případě držitele modré karty zaměstnaného po dobu alespoň 2 let činí tato doba 6 měsíců. § 46g Zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie (1) Ministerstvo zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, jestliže a) její držitel o zrušení platnosti požádá, b) náležitosti předložené k žádosti o její vydání nebo prodloužení její platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, c) její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, d) její držitel neplní účel, pro který mu byla karta vydána, nebo e) obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž je cizineccizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedenívnitropodnikového převedení. (2) Ministerstvo dále zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, jestliže a) není splněna některá z podmínek pro její vydání, b) její držitel nemá na území zajištěno ubytováníubytování, c) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění jejího držitele ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, d) je důvodné nebezpečí, že by její držitel mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu, e) její držitel by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, f) obchodní korporace, v níž nebo do níž je její držitel převeden, přestane být osobou bezdlužnou, g) obchodní korporaci, v níž nebo do níž je její držitel převeden, byla po vydání karty pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, nebo h) na majetek obchodní korporace, v níž nebo do níž je její držitel převeden, byl prohlášen konkurs, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení její platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. (3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, stanoví lhůtu k vycestování z území; cizineccizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (4) Ministerstvo vyrozumí o vydání rozhodnutí o zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie a o důvodech tohoto rozhodnutí obchodní korporaci, v níž nebo do níž je cizineccizinec převeden. § 47 (1) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení doby jeho platnosti je cizineccizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti. (2) Žádost o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem je cizineccizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. (3) Zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 6 písm. b) důvody na vůli cizincecizince nezávislé, je cizineccizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizineccizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 1. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizineccizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat. (4) Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu uplyne před rozhodnutím o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti, považuje se vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti. To neplatí, jestliže žádost podle věty první nebyla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavcích 1 až 3, v § 45 nebo v době, kdy se tento zákon na cizincecizince nevztahuje podle § 2. (5) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4 je cizineccizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b), nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti. (6) Vízum, povolení k dlouhodobému pobytu nebo oprávnění k přechodnému pobytu uvedené v odstavci 5 nebo v § 42c odst. 2 se považuje za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti, pokud cizineccizinec a) podal na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty nebo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4, b) byl k podání žádosti na území podle odstavce 5, § 42a odst. 6, § 42c odst. 2, § 42d odst. 1, § 42f odst. 2, § 42g odst. 5 a § 42i odst. 3 písm. a) oprávněn a c) doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu nebo oprávnění k přechodnému pobytu uvedeného v odstavci 5 nebo § 42c odst. 2 uplyne před rozhodnutím o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu. (7) Jde-li o žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, použije se odstavec 4 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnánízaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta vydána. Jde-li o žádost o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6, použije se odstavec 6 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnánízaměstnání na pracovní pozici, kterou již cizineccizinec vykonává a na kterou žádá o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty. Věty první a druhá neplatí, jde-li o pracovní pozici, na kterou je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnánízaměstnání. Pokud ministerstvo žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6 zamítne z důvodu, že Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizincecizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, zaniká oprávnění k výkonu zaměstnánízaměstnání ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí; odkladný účinek odvolání proti tomuto rozhodnutí se na oprávnění k výkonu zaměstnánízaměstnání nevztahuje. O oznámení rozhodnutí podle věty čtvrté ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje Úřad práce České republiky - krajskou pobočku nebo pobočku pro hlavní město Prahu. (8) Modrá karta se dále považuje za platnou a) do doby, než jiný členský stát Evropské unie rozhodne o žádosti o vydání modré karty, pokud byla žádost o vydání modré karty podána v době platnosti modré karty, b) do doby vycestování cizincecizince z území, pokud mu jiný členský stát Evropské unie vydal modrou kartu, nebo c) po dobu 3 měsíců ode dne, kdy jiný členský stát Evropské unie nevyhověl žádosti cizincecizince o vydání modré karty. (9) Modrá karta vydaná jiným členským státem Evropské unie se na území považuje za platnou do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání modré karty, pokud v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie cizineccizinec požádal o vydání modré karty a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie. Povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané jiným členským státem Evropské unie se na území považuje za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, pokud v době platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie cizineccizinec požádal o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie. (10) Na platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele modré karty a na platnost takového oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie se odstavce 8 a 9 vztahují obdobně. Na platnost povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie se odstavec 9 věta druhá vztahuje obdobně. (11) Oprávnění k pobytu podle odstavce 4, 6, 8, 9 nebo 10 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizincecizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu podle odstavce 4, 6, 8, 9 nebo 10. Platnost dokladu nebo potvrzení podle věty první zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. Odstavce 4, 6 a 8 se nepoužijí, podá-li cizineccizinec žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem nebo o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době oprávnění k pobytu podle odstavce 4, 6 nebo 8 anebo podle § 60 odst. 4 nebo 7. (12) Lhůta uvedená v odstavcích 1 až 3 a 5 je zachována, je-li posledního dne lhůty žádost podána ministerstvu. Nestanoví-li tento zákon, že žádost je cizineccizinec povinen podat osobně, je lhůta uvedená v odstavcích 1 až 3 a 5 též zachována, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná ministerstvu, která obsahuje žádost, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. Tento odstavec se na žádosti uvedené v odstavci 6 použije obdobně. § 48 (1) Pro účely pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění se za cizincecizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zákona o dočasné ochraně cizinců (dále jen „cizineccizinec požívající dočasné ochrany“), považuje, nelze-li úhradu zdravotních služeb zajistit jiným způsobem, cizineccizinec, a) kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b), § 33 odst. 3 věty první nebo ze stejných důvodů vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území nebo jde-li o cizincecizince uvedeného v § 43 odst. 2, b) který je uveden v § 42e odst. 1, a to za podmínek a ve lhůtě podle § 42e odst. 2, c) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo d) kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydáno. (2) Pro účely pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění se za cizincecizince požívajícího dočasné ochrany dále považuje cizineccizinec, který nabyl postavení osoby bez státní příslušnosti. (3) Pro účely zaměstnanosti se považuje a) cizineccizinec, který nabyl postavení osoby bez státní příslušnosti, za osobu s trvalým pobytem na území a b) žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti za žadatele o udělení mezinárodní ochrany. § 48a (1) Ministerstvo na žádost cizincecizince podanou ve lhůtě podle § 42e odst. 2, cizincecizince, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, a cizincecizince, kterému bylo toto povolení vydáno, rozhodne o poskytnutí finančního příspěvku až do výše a) 1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním právním předpisem9d), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], b) 1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby, c) 1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 4 osoby, d) 1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob. (2) Výše finančního příspěvku se stanoví s ohledem na majetkové poměry cizincecizince. Finanční příspěvek lze poskytnout ode dne, kdy byl cizineccizinec poučen podle § 42e odst. 2. Finanční příspěvek se na žádost cizincecizince poskytuje za dobu 1 měsíce. Finanční příspěvek lze přiznat a vyplatit nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho poskytnutí. Finanční příspěvek lze přiznat i opakovaně. (3) Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 1 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady. (4) Po dobu zajištění cizincecizince v zařízení se finanční příspěvek neposkytuje. Finanční příspěvek nelze dále poskytnout, pokud a) odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická osoba (§ 15 a 180), b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních nebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností. § 48b (1) Je-li cizincicizinci, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení (§ 42e odst. 2), cizincicizinci, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo cizincicizinci, kterému bylo toto povolení vydáno, poskytnuta právnickou osobou zabývající se poskytováním právní pomoci cizincůmcizincům tato pomoc bezplatně, může ministerstvo právnické osobě přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním právní pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy. (2) Žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; to neplatí, pokud orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení nepotvrdil, že žádost o vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 42e odst. 1. (3) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se držitel tohoto povolení pro účely zaměstnání nebo studia považuje za cizincecizince s povoleným trvalým pobytem. Oddíl 4 § 49 Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (1) Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému pobytu členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice požívajícím příslušných výsad a imunit a jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. Toto povolení se vydává formou identifikačního průkazu podle § 180b. (2) O povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec podle odstavce 1, s výjimkou osob pobývajících na území podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí. (3) Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu. (4) Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí. Díl 5 Postavení osoby bez státní příslušnosti § 49a Přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti (1) Osobou bez státní příslušnosti je cizineccizinec, kterého žádný stát nepovažuje podle svých právních předpisů za svého státního občana. Postavení osoby bez státní příslušnosti cizineccizinec nabývá oznámením rozhodnutí o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Ode dne oznámení rozhodnutí podle věty druhé se na cizincecizince hledí, jako by mu bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé; to neplatí, nedostaví-li se na ministerstvo za účelem vyznačení víza do 30 dní od oznámení tohoto rozhodnutí. CizinecCizinec je povinen se bez zbytečného odkladu po oznámení rozhodnutí podle věty druhé dostavit na ministerstvo za účelem udělení víza. (2) Žádost o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se podává na území ministerstvu. V žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je cizineccizinec povinen uvést své jméno, příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, stát narození, stát, jehož státní občanství pozbyl nebo na jehož území pobýval před podáním žádosti, a adresu pro doručování. K žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je cizineccizinec dále povinen předložit doklady prokazující, že cizincecizince žádný stát nepovažuje za svého státního občana a že státní příslušnost nemůže získat, zejména a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i když uplynula doba jeho platnosti, b) rodný a oddací list nebo jiné doklady, ze kterých je patrná totožnosttotožnost nebo státní příslušnost cizincecizince, c) doklad prokazující, že není státním občanem státu, ve kterém se narodil, států, ve kterých pobýval, nebo státu, který mu vydal doklad totožnostitotožnosti, a d) doklady o snahách získat státní příslušnost státu, ve kterém se narodil, států, ve kterých pobýval, nebo státu, který mu vydal doklad totožnostitotožnosti. (3) Po podání žádosti ministerstvo cizincecizince poučí o jeho právech a povinnostech a vydá mu průkaz žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, který jej po dobu jeho platnosti opravňuje k setrvání na území pouze za účelem řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti; to neplatí, byla-li podána druhá nebo jakákoli další žádost o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Ministerstvo o vydání průkazu informuje policii. (4) Průkaz žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je veřejnou listinouveřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnosttotožnost jeho držitele a ministerstvo do něj zapíše údaje o totožnostitotožnosti žadatele, adrese pro doručování a o době jeho platnosti. Dobu platnosti průkazu žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti stanoví ministerstvo a lze ji opakovaně prodlužovat. (5) Pro nahlížení do spisu platí § 23a zákona o azylu obdobně. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. § 49b Postavení osoby bez státní příslušnosti zaniká a) smrtí cizincecizince nebo jeho prohlášením za mrtvého, b) nabytím státního občanství České republiky nebo jiného státu, nebo c) písemným prohlášením cizincecizince o vzdání se postavení osoby bez státní příslušnosti. § 49c (1) Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“) o počtu zahájených řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti a umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů kdykoliv navázat s žadatelem o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti kontakt. (2) Pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře je oprávněn nahlížet do spisu a být přítomen u pohovoru za předpokladu, že s tím žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti souhlasí. (3) Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil v souvislosti s řízením o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů. Díl 6 Výjezdní příkaz a rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace § 50 Výjezdní příkaz (1) Výjezdní příkaz je doklad, který vydá z moci úřední a) policie po zrušení krátkodobého víza nebo po ukončení přechodného pobytu na území, při vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo rozhodnutí, kterým byla stanovena nová doba k vycestování, nebo při správním vyhoštění, nebo b) ministerstvo po zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza, po nepřiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b), po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie nebo po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a). (2) Výjezdní příkaz dále vydá Ministerstvo zahraničních věcí z moci úřední po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního vízazvláštního víza podle § 41, po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem podle § 49 odst. 5 nebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje. (3) Výjezdním příkazem cizineccizinec prokazuje oprávnění setrvat na území pouze pro účely vycestování z území; v době jeho platnosti není cizineccizinec při setrvání na území oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, s výjimkou žádosti podané podle § 33 odst. 1 a § 42e. Platnost výjezdního příkazu zaniká vycestováním cizincecizince z území. (4) Není-li dále stanoveno jinak, doba setrvání cizincecizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 30 dnů, dobu setrvání stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí. (5) Při ukončení pobytu občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníkovi se stanoví doba setrvání na výjezdní příkaz minimálně na 30 dnů. Podmínka stanovení minimální doby setrvání neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl při svém setrvání na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění. (6) Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnostitotožnosti cizincecizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizineccizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území. (7) Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad. Vyznačuje-li výjezdní příkaz Ministerstvo zahraničních věcí, je štítek označen jako „DIPLOMATIC EXIT VISA“ nebo „OFFICIAL EXIT VISA“. (8) CizinecCizinec je povinen se pro výjezdní příkaz dostavit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne vzniku skutečnosti uvedené v odstavci 1 nebo 2. Po uplynutí této lhůty se výjezdní příkaz cizincicizinci nevydá a policie postupuje podle § 50a, 50b nebo 118. § 50a Rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace (1) Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá cizincicizinci, který a) neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území a má být předán podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009; totéž platí i pro cizincecizince, který má být předán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie37) a kterému je umožněno dobrovolné vycestování, b) je držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně; to neplatí, pokud by cizineccizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo c) je držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života. (2) Rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace policie vydá a) cizincicizinci staršímu 15 let, který nevyužil možnosti dobrovolného návratu podle zákona o azylu, jestliže 1. bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizineccizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo 2. nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany nebo po ukončení poskytování mezinárodní ochrany ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu nebo ve lhůtě 30 dnů, nebyl-li cizincicizinci výjezdní příkaz udělen, b) cizincicizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života, nebo c) cizincicizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro zahájení řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění. (3) Policie v rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 stanoví dobu k vycestování z území nebo z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a to v rozmezí 7 až 30 dní, a v rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) a c) v rozmezí 1 až 7 dní. Pokud by měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizincecizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud je v průběhu doby k vycestování cizineccizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Požádá-li cizineccizinec během doby k vycestování o stanovení nové doby k vycestování zejména z důvodu uvedených v § 174a odst. 2, policie, pokud shledá důvody pro stanovení nové doby k vycestování, vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování s ohledem na délku trvání uváděných důvodů; odvolání nemá odkladný účinek. Novou dobu k vycestování lze stanovit nejdéle na 180 dnů. (4) Je-li cizineccizinec bez zbytečného odkladu převzat jiným členským státem na základě mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo vrátí-li se cizineccizinec neprodleně dobrovolně do státu, v němž je držitelem platného oprávnění k pobytu, může policie upustit od vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území. (5) V řízení o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení; to neplatí, je-li vydáno rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. b). Zahájené řízení o správním vyhoštění je řízením o povinnosti opustit území, jsou-li zjištěny skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo odstavci 2 písm. b). Policie o tomto cizince vyrozumí bez zbytečného odkladu. Lhůta pro vydání rozhodnutí běží ode dne, kdy byl cizineccizinec vyrozuměn. § 50b (1) Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá občanu Evropské unie, který na území nehodlá pobývat déle než 30 dnů, a je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. (2) Policie v rozhodnutí podle odstavce 1 stanoví dobu k vycestování, a to nejdéle na 30 dnů. (3) V řízení o povinnosti opustit území je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Díl 7 Společná ustanovení k dlouhodobému vízu § 51 (1) Dlouhodobým vízemDlouhodobým vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizincecizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Na udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza není právní nárok. (3) Dlouhodobé vízumDlouhodobé vízum je platné po dobu v něm vyznačenou. (4) Dlouhodobé vízumDlouhodobé vízum nelze udělit občanu Evropské unie1b). (5) Dlouhodobé vízumDlouhodobé vízum se považuje za udělené jeho vyznačením. § 52 V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být a) dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování z území, b) zkrácena doba platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza. § 53 (1) Žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak, a podává se na úředním tiskopisu. (2) Zastupitelský úřad je oprávněn v souvislosti s podáním žádosti cizincecizince o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza snímat otisky prstů a pořizovat obrazové záznamy. § 54 V žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza je cizineccizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od adresy místa pobytu na území, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti cestovního dokladu a označení státu, který jej vydal, a jde-li o cizincecizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je oprávněn se na jeho území vrátit, a údaj o čísle a platnosti příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatelezaměstnavatele a jeho adresu, u studentů název a adresu školy, dobu a účel pobytu na území a upřesňující informace k tomuto pobytu, zamýšlený den příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů spojených s pobytem včetně údajů o zdravotním pojištění za pobytu na území, údaje k případné zvoucí osobě v rozsahu příjmení, jméno, adresa místa pobytu na území, a jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby. V žádosti je cizineccizinec povinen dále uvést údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území a na území ostatních smluvních států a údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení, ostatní jména a den, měsíc, rok a místo narození. § 55 Náležitosti žádosti o udělení dlouhodobého víza (1) Náležitosti k žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizincecizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě. (2) Cestovní doklad je cizineccizinec povinen předložit v jeho originální listinné podobě a matriční doklad v jeho originální listinné nebo elektronické podobě. Ostatní náležitosti žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza je cizineccizinec povinen předložit alespoň v podobě, která má stejné účinky jako jejich originál. (3) Za účelem ověření pravosti předkládaného dokladu je cizineccizinec na výzvu správního orgánu povinen předložit jeho originál. (4) Není-li splněna povinnost podle odstavců 1 až 3 ani na výzvu správního orgánu, k předloženému dokladu správní orgán nepřihlíží. To neplatí v případech, kdy správní orgán pravost předloženého dokladu ověří jiným způsobem. (5) Předložení náležitostí k žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza se s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza v zájmu České republiky. (6) CizinecCizinec žádající o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza je povinen na požádání strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu. § 56 Důvody neudělení dlouhodobého víza (1) Dlouhodobé vízumDlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo cizincicizinci neudělí, jestliže a) se cizineccizinec na požádání ministerstva nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit, b) cizineccizinec vyplní žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nepravdivě, c) je cizineccizinec evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob, d) má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizincecizince na území nesla Česká republika, e) předloží padělané anebo pozměněné náležitosti nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, f) cizineccizinec podal žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza za účelem zaměstnánízaměstnání; ministerstvo v písemné informaci o důvodech neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza podle odstavce 5 cizincecizince poučí, že je oprávněn požádat o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, g) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. a), b), g), h), i) nebo j), h) jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizineccizinec po skončení pobytu stanoveného dlouhodobým vízemdlouhodobým vízem neopustí území nebo že dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza, i) před vyznačením dlouhodobého vízadlouhodobého víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, j) pobyt cizincecizince na území není v zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizincecizince na území, k) cizineccizinec neuhradil pokutu nebo náklady řízení vzniklé v souvislosti s řízením vedeným podle tohoto zákona, l) cizineccizinec nesplňuje některou z podmínek pro udělení víza, m) se cizineccizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu nad 90 dnů, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství nebo pokud byl účelově jmenován členem statutárního orgánu obchodní korporace a jeho činnost jako člena statutárního orgánu obchodní korporace není skutečným účelem jeho pobytu na území, nebo n) je zaměstnavatelzaměstnavatel cizincecizince podle § 178f nespolehlivý, jde-li o mimořádné pracovní vízum. (2) Dlouhodobé vízumDlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo cizincicizinci neudělí, jestliže a) nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174), nebo b) v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, za podmínky, že důsledky neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza budou přiměřené důvodu pro neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizincecizince. (3) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání ministerstvo cizincicizinci neudělí, jestliže nastal některý z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), e), g) až i) a l) nebo důvod uvedený v odstavci 2 písm. a), a dále jestliže cizineccizinec k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání uvedl pouze číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnánízaměstnání a Úřad práce České republiky toto povolení nevydal. (4) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku. (5) Ministerstvo písemně informuje cizincecizince o důvodech neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení informace o neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza (§ 180e). (6) Jde-li o udělení dlouhodobého víza cizincicizinci, který je zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná udělení víza se smluvním státem, který cizincecizince do tohoto systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení cizincecizince do tohoto systému. Udělení víza ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizincecizince do informačního systému smluvních států zařadil. § 57 (1) Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza ministerstvu k této žádosti uplatnit stanovisko. Ministerstvo k tomuto stanovisku při udělování dlouhodobého víza přihlédne. Pokud cizineccizinec před vyznačením dlouhodobého vízadlouhodobého víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění nebo doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, byl-li vyžádán, a dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno, zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí ministerstvu; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. (2) Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum; jde-li o žadatele o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, zastupitelský úřad provede pohovor vždy, a to zejména s cílem zjistit bližší skutečnosti týkající se uváděného účelu pobytu na území. O provedeném pohovoru zastupitelský úřad sepíše záznam, který obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci žadatele, vylíčení průběhu pohovoru, datum, jméno a příjmení nebo služební číslo a podpis osoby provádějící pohovor a podpis žadatele. (3) Stanovisko zastupitelského úřadu k žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza se žadateli o dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum ani jeho zástupci nezpřístupňuje. § 58 Vyznačování dlouhodobého víza (1) Dlouhodobé vízumDlouhodobé vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) V odůvodněných případech může být dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum vyznačeno mimo cestovní doklad. (3) V dlouhodobém vízudlouhodobém vízu lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu. (4) V případě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání se vyznačí v oddílu „poznámky“ ve vízovém štítku záznam „SEASONAL WORK“. § 60 (1) Žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum podává cizineccizinec ministerstvu na úředním tiskopisu, na kterém se podává žádost o udělení tohoto víza. (2) O prodloužení doby platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum je cizineccizinec oprávněn požádat nejpozději před uplynutím doby platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum, nejdříve však 90 dnů před uplynutím této doby. (3) Zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 2 důvody na vůli cizincecizince nezávislé, je cizineccizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizineccizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 2. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizineccizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat. (4) Pokud doba platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza a doba pobytu na území na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejich prodloužení, ačkoli žádost byla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 2 nebo 3, považuje se dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum za platné a doba pobytu na území na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (5) Oprávnění k pobytu podle odstavce 4 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě dlouhodobého vízadlouhodobého víza s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizincecizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu podle odstavce 4. Platnost dokladu nebo potvrzení podle věty první zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. (6) Lhůta uvedená v odstavcích 2 a 3 je zachována, je-li posledního dne lhůty žádost podána ministerstvu. Nestanoví-li tento zákon, že žádost je cizineccizinec povinen podat osobně, je lhůta uvedená v odstavcích 2 a 3 také zachována, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná ministerstvu, která obsahuje žádost, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. (7) Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. c) nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizincecizince na území, cizineccizinec podal žádost v době platnosti oprávnění k pobytu a byl podle § 69 oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, považuje se jeho další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o žádosti; v této době není cizineccizinec oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo další žádost o vydání povolení k trvalému pobytu. § 62 Zánik platnosti dlouhodobého víza (1) Platnost dlouhodobého vízadlouhodobého víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění10) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění. (2) Platnost dlouhodobého víza uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká převzetím povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, za účelem studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka, zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, modré karty nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí. (3) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 3 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2). (4) Po vycestování cizincecizince z území smluvních států zanikne platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizincecizince v postavení osoby bez státní příslušnosti, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé. Platnost ostatních dlouhodobých vízdlouhodobých víz není vycestováním cizincecizince z území dotčena. § 63 Zánik platnosti zaměstnanecké karty (1) Platnost zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty zaniká nejpozději uplynutím 60 dnů ode dne, kdy cizincicizinci skončil poslední pracovněprávní vztah splňující podmínky podle § 42g odst. 2 písm. b) na pracovní pozici, na kterou byla vydána zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta nebo povolení k zaměstnánízaměstnání anebo která byla oznámena za splnění podmínek uvedených v § 42g odst. 7 až 10; to neplatí, pokud se jedná o cizincecizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti. (2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 zaniká i oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, pokud toto oprávnění vzniklo podáním žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty. Řízení o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty ministerstvo v takovém případě zastaví. (3) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže cizineccizinec před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 učiní oznámení podle § 42g odst. 7 nebo podá žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem. § 64 Studium Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí a) studium v akreditovaných studijních programech na vysoké škole9k), b) účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy, c) střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání ve střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení10a) v rámci výměnného programu uskutečňovaného v tuzemské hostitelské organizaci, d) stipendijní pobyt realizovaný na základě platných mezinárodních smluv prováděných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, platného stipendijního programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, stipendijního programu Evropské unie nebo na základě rozhodnutí vlády České republiky, e) stáž určená k získání znalostí, praxe a zkušeností uskutečňovaná cizincemcizincem v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho studia na zahraniční vysoké škole nebo v době nejvýše 2 let po ukončení studia na vysoké škole, organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky nebo k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku, f) evropská dobrovolná služba cizincecizince ve věku od 18 do 30 let nebo dobrovolnická služba, určená k získání praktických, odborných zkušeností cizincemcizincem, uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie, popřípadě obdobného státního programu a organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná k tomuto účelu ministerstvem nebo Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku, g) výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv. HLAVA IV TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ Díl 1 § 65 (1) CizinecCizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě a) povolení k trvalému pobytu, nebo b) rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizincecizince do náhradní výchovy10c), je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1. (2) Ustanovení této hlavy se nevztahuje na občana Evropské unie1b) a s výjimkou § 83 až 85 na jeho rodinného příslušníka. Povolení k trvalému pobytu § 66 (1) Povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizincicizinci a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména 1. je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území, 2. je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo 3. byl-li v minulosti státním občanem České republiky, b) který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, c) na jeho žádost, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo d) který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé dítě cizincecizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizincůcizinců na území. (2) Povolení k trvalému pobytu se dále na žádost vydá cizincicizinci, kterému předchozí povolení k trvalému pobytu na území bylo zrušeno z důvodu podle § 77 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud od nabytí právní moci rozhodnutí neuplynula doba 3 let. § 68 (1) Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizincicizinci, který ke dni podání žádosti pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 5 let. (2) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají a) doba pobytu na území na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu, není-li dále stanoveno jinak, b) doba pobytu v postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zákona o azylu, c) doba předchozího pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu včetně doby, po kterou bylo vedeno řízení o žádosti, na základě které bylo povolení k přechodnému pobytu vydáno, pokud 1. bylo cizincicizinci na žádost podle § 87f odst. 5 vydáno povolení k dlouhodobému pobytu po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, nebo 2. cizineccizinec požádal o vydání povolení k trvalému pobytu během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5, d) jednou polovinou 1. doba pobytu na území na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem studia, nebo 2. doba, po kterou bylo vedeno řízení o udělení mezinárodní ochrany, které vedlo k rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, a to včetně doby řízení o žalobě nebo o kasační stížnostikasační stížnosti; bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany vedeno déle než 18 měsíců, započítává se tato doba v celém rozsahu, e) období nepřítomnosti cizincecizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 310 dnů; pokud jedno období nepřítomnosti cizincecizince na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění nebo studium, nepřetržitost pobytu je zachována, přičemž toto období se do doby pobytu podle odstavce 1 nezapočítává, f) období nepřítomnosti cizincecizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud byl cizineccizinec svým zaměstnavatelemzaměstnavatelem pracovně vyslán do zahraničí a pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 10 po sobě jdoucích měsíců a ve svém souhrnu nepřesáhla 560 dnů; toto období se však nezapočítá, byl-li cizineccizinec členem statutárního orgánu zaměstnavatelezaměstnavatele. (3) Do doby pobytu podle odstavce 1 se nezapočítává doba a) vyslání cizincecizince na území zahraničním zaměstnavatelemzaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou, b) pobytu cizincecizince na území, pokud účelem pobytu na území byla výpomoc s domácími pracemi za stravu, ubytováníubytování a kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au pair), c) výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizincecizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu, d) pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo na mimořádné pracovní vízum, e) pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, pokud cizineccizinec následně na území pobýval na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydané podle § 43, a f) pobytu cizince na základě povolení k pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. (4) Povolení k trvalému pobytu se na žádost dále vydá cizincicizinci, který splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty, pokud jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území po dobu nejméně 2 let; do doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států se dále započítávají pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia nebo doba, po kterou byl žadatel držitelem mezinárodní ochrany v jiném členském státě. Pokud držitel modré karty vydané jiným členským státem pobýval na jeho území méně než 12 měsíců, tento pobyt se do období nepřetržitého pobytu nezapočítá. Do požadované doby nepřetržitého pobytu se započítávají i období nepřítomnosti držitele modré karty na území členských států Evropské unie, pokud jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 12 po sobě jdoucích měsíců a pokud v souhrnu nepřesáhla 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinného příslušníka držitele modré karty, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území. (5) Žádost o povolení k trvalému pobytu je oprávněn podat i cizineccizinec, který v době splnění podmínek podle předchozích odstavců pobývá mimo území. Jestliže platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území skončí cizincicizinci v době jeho nepřítomnosti na území, musí být žádost podána nejpozději do 6 měsíců od skončení platnosti tohoto povolení. § 69 (1) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 se podává na zastupitelském úřadu, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) lze podat též ministerstvu, pokud cizineccizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu a je manželem nebo nezletilým dítětem cizincecizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise11), b) pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nebo c) pobývá na území na základě vydaného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení přispěla k prokázání trestného činutrestného činu obchodování s lidmi nebo prokázání organizování nebo umožnění nedovoleného překročení státní hranice. (3) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. c) podává cizineccizinec ministerstvu, pokud pobývá na území v rámci přechodného pobytu. (4) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) lze podat též ministerstvu, pokud cizineccizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území v rámci přechodného pobytu, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 1 písm. e). (5) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1 podává cizineccizinec ministerstvu, pokud na území pobývá nepřetržitě 5 let a v době podání žádosti pobývá na území a) na povolení k dlouhodobému pobytu, b) jako azylant, osoba požívající doplňkové ochrany nebo cizineccizinec požívající dočasné ochrany, nebo c) během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5. (6) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 je cizineccizinec uvedený v § 68 odst. 5 oprávněn podat také na zastupitelském úřadu. (7) Žádost o povolení k trvalému pobytu nelze podat na území, pokud cizineccizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území na základě oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, 6, 8, 9 nebo 10; to neplatí, jde-li o žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d). § 70 (1) Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizineccizinec povinen uvést a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnánízaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatelezaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnánízaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatelezaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal, b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžele nebo manželky, c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, a e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců. (2) CizinecCizinec je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit a) fotografie, b) cestovní doklad, c) doklad potvrzující účel pobytu na území, například matriční doklad nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizineccizinec byl v minulosti státním občanem České republiky1); to neplatí, jde-li o cizincecizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68, d) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71 odst. 1); to neplatí, jde-li o cizincecizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodu podle § 66 odst. 1 písm. a); na požádání je cizineccizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu cizincecizince a společně s ním posuzovaných osob; pokud cizineccizinec předložil k žádosti doklad o příjmu s ním společně posuzované osoby, je povinen na požádání předložit též její prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti, e) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaný státem, jehož je cizineccizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i státy, v nichž cizineccizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizincecizince mladšího 15 let a na cizincecizince staršího 15 let, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území nebo byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu2); cizineccizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1, nebo, jde-li o cizincecizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodů podle § 66 odst. 1 písm. a), je povinen předložit doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, je-li o to požádán, f) doklad o zajištění ubytováníubytování na území (§ 71 odst. 2), g) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s trvalým pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizineccizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu, h) doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný osobou uskutečňující zkoušku znalosti českého jazyka v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vydaným podle § 182a odst. 1 písm. a) (dále jen „zkouška z jazyka“), není-li dále stanoveno jinak. (3) CizinecCizinec, který je manželem nebo nezletilým dítětem azylanta2) nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, anebo cizineccizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) a pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit náležitosti podle odstavce 2 písm. a) až c) a f). (4) CizinecCizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 je povinen na požádání zastupitelského úřadu nebo ministerstva předložit doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění. (5) Doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka podle odstavce 2 písm. h) se nevyžaduje od cizincecizince, který a) nedosáhl věku 15 let, b) prokáže, že v průběhu 20 let předcházejících podání žádosti o povolení trvalého pobytu byl nejméně 1 školní rok nepřetržitě žákem základní anebo střední školy nebo nejméně 1 akademický rok studoval vysokou školu s českým vyučovacím jazykem anebo studijní program zaměřený na český jazyk na vysoké škole, c) prokáže, že absolvoval jinou obecně uznávanou zkoušku z českého jazyka, která je pro účely tohoto zákona stanovena prováděcím právním předpisem jako rovnocenná zkoušce z jazyka, d) žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo po zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 odst. 7 písm. a) bodu 4, e) prokáže, že má tělesné nebo mentální postižení, mající vliv na jeho schopnost komunikovat, nebo f) dosáhl věku 60 let. (6) Ministerstvo je v případě důvodné pochybnosti, že cizineccizinec má požadovanou znalost českého jazyka v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, oprávněno neuznat doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka nebo doklad o absolvování jiné obecně uznávané zkoušky z českého jazyka; vznikne-li důvodná pochybnost při úkonu, o kterém se nesepisuje protokol, pořídí o podstatných okolnostech svědčících o existenci důvodné pochybnosti ministerstvo záznam do spisu. O neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvo vydá usnesení, kterým též řízení přeruší a cizincicizinci určí lhůtu k vykonání nebo opětovnému vykonání zkoušky z jazyka a k předložení nového dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka. Zkouška z jazyka podle věty první se koná u osoby oprávněné uskutečňovat zkoušku z jazyka, určené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; touto osobou nemůže být určena osoba, která vydala ministerstvem neuznaný doklad. O tom, u které osoby určené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy má cizineccizinec zkoušku z jazyka vykonat, ministerstvo cizincecizince informuje. § 71 (1) Za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území se považuje doklad prokazující, že příjem cizincecizince je pravidelný a úhrnný měsíční příjem cizincecizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území [§ 42c odst. 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim9d) cizincecizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizineccizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob. Jde-li o cizincecizince podle § 66 může být tento doklad nahrazen dokladem o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů. Za příjem podle věty první se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije. Příjem cizincecizince lze prokázat zejména potvrzením zaměstnavatelezaměstnavatele o výši průměrného čistého měsíčního výdělku, jde-li o příjmy ze závislé činnosti, nebo rozhodnutím o stanovení daně z příjmů fyzických osob, jde-li o příjmy ze samostatné činnosti za poslední zdaňovací období. (2) Dokladem o zajištění ubytováníubytování podle § 70 odst. 2 písm. f) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je cizincicizinci udělen souhlas s ubytovánímubytováním. UbytováníUbytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytováníubytování nebo rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba podle věty první souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52). § 72 Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričního dokladu, dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka a fotografie cizincecizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě. Ustanovení § 55 odst. 2 až 4 platí obdobně. § 74 (1) CizinecCizinec, který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na zastupitelském úřadu a bylo mu uděleno vízum podle § 30 odst. 4, je povinen se ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území osobně dostavit na ministerstvo a) k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a b) ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. (2) CizinecCizinec, který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na území ministerstvu a splňuje podmínky pro vydání povolení k trvalému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo a) k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a b) ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. (3) CizinecCizinec je povinen se ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. (4) Pokud rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu, které cizineccizinec převzal podle odstavce 1 nebo 2, nenabylo právní moci z jiných zákonem stanovených důvodů, nabývá právní moci nejpozději dnem převzetí průkazu o povolení k pobytu. Důvody pro nevydání, zánik platnosti a zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu § 75 (1) Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže a) cizineccizinec k žádosti předloží padělané anebo pozměněné náležitosti nebo náležitosti, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, b) v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení rodiny již na území s jinou manželkou pobývá, c) je cizineccizinec evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob (§ 154), d) cizineccizinec ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti, e) cizineccizinec nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174), f) cizineccizinec nepředloží doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území, g) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 1 písm. a) nebo e), nebo h) v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo nejsou splněny podmínky podle § 68. (2) Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dále zamítne, jestliže a) cizineccizinec je zařazen do informačního systému smluvních států, b) cizineccizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nesplňuje požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění, c) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 2 písm. g), d) cizineccizinec v době platnosti posledního povolení k dlouhodobému pobytu bezprostředně předcházejícího podání žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 68 neplnil na území účel, pro který mu povolení k dlouhodobému pobytu bylo vydáno; to neplatí, pokud cizineccizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu, e) cizineccizinec ohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo je důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo f) cizineccizinec ohrozil bezpečnost jiného členského státu Evropské unie nebo závažným způsobem narušil jeho veřejný pořádek, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizincecizince. (3) K důvodům podle odstavce 1 nebo 2 ministerstvo nemusí přihlédnout, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. (4) K důvodu podle odstavce 2 písm. a) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. (5) Jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 3 nebo 4, ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem, který cizincecizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizincecizince do informačního systému smluvních států zařadil. § 76 Platnost povolení k trvalému pobytu zaniká a) nabytím státního občanství České republiky, b) nabytím právní moci rozsudku ukládajícího cizincicizinci trest vyhoštění10) nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, c) jestliže jiný členský stát Evropské unie cizincicizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie7c), nebo d) úmrtím cizincecizince nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení cizincecizince za mrtvého. § 77 (1) Ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže a) zjistí, že se cizineccizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, b) cizincicizinci byl trvalý pobyt povolen na základě předložených padělaných anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, c) cizineccizinec pobýval mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí, d) cizineccizinec pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let, e) je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy, f) o to cizineccizinec požádá, g) cizineccizinec, bývalý držitel modré karty, nebo jeho rodinný příslušník, pobýval mimo území členských států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 24 měsíců, h) byl cizineccizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizineccizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo i) byl cizineccizinec v České republice ve 3 a více případech odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, za podmínky, že od právní moci posledního odsouzení do zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu neuplynula doba delší než 1 rok. (2) Ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší, jestliže a) cizineccizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo práva a svobody druhých anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, b) zanikne do 5 let po vydání povolení k trvalému pobytu důvod, pro který bylo podle § 66 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 66 odst. 1 písm. b) povolení k trvalému pobytu vydáno, c) byla zrušena platnost povolení k trvalému pobytu uděleného tomu, kdo o cizincecizince, držitele tohoto povolení, pečoval, d) cizineccizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3, e) cizineccizinec je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který cizincecizince do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, f) byl cizineccizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce do 3 let včetně, nebo g) jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizincecizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizincecizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizincůcizinců na jejich území, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizincecizince. (3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavců 1 a 2 stanoví lhůtu k vycestování z území; cizineccizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. Díl 2 Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území § 83 (1) Ministerstvo v rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu přizná cizincicizinci právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území7c) (dále jen „rezident na území“), jestliže cizineccizinec a) splnil ke dni podání žádosti podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území (§ 68), b) nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie a c) prokázal zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71. (2) Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná cizincicizinci s povolením k trvalému pobytu na území, kterému toto právní postavení nebylo přiznáno současně s vydáním povolení k trvalému pobytu, pokud o to cizineccizinec písemně požádá a splňuje podmínky podle odstavce 1. (3) Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná cizincicizinci, který je držitelem modré karty, jestliže splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty a po dobu dvou let jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území. Do doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států se dále započítávají pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia nebo doba, po kterou byl žadatel držitelem mezinárodní ochrany v jiném členském státě. Pokud držitel modré karty vydané jiným členským státem pobýval na jeho území méně než 12 měsíců, tento pobyt se do období nepřetržitého pobytu nezapočítá. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo umožněno společné soužití rodiny na území členských států Evropské unie. (4) CizinecCizinec, kterému právní postavení rezidenta na území bylo zrušeno (§ 85 odst. 1), je oprávněn požádat o opětovné přiznání tohoto právního postavení, pokud ode dne pravomocného rozhodnutí o zrušení právního postavení rezidenta na území uplynulo alespoň 5 let a prokáže zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71. Ministerstvo právní postavení rezidenta na území cizincicizinci přizná, pokud na území pobývá po uvedenou dobu nepřetržitě (§ 68), pominuly důvody zrušení tohoto právního postavení a není-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie. (5) Žádost o přiznání právního postavení rezidenta na území podle odstavce 2 se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizineccizinec povinen uvést jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo narození, pohlaví, státní občanství, účel pobytu na území, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu. § 84 (1) Ministerstvo uvede rezidentu na území do průkazu o povolení k pobytu záznam "povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - EU"7c). (2) Ministerstvo do průkazu o povolení k pobytu dále uvede záznam „Mezinárodní ochrana udělena [název členského státu] dne [datum]“, jde-li o cizincecizince, kterému jiný členský stát Evropské unie udělil mezinárodní ochranu. Záznam se uvede, pouze pokud je rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany nadále platné. § 85 (1) Ministerstvo rozhodnutím zruší platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, nejsou-li důvody pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, jestliže a) rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu, nebo b) jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku. (2) Ministerstvo po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 v průkazu o povolení k pobytu zneplatní záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - ES“7c). (3) Platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území zaniká zrušením platnosti povolení k trvalému pobytu. Díl 4 Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu § 87 (1) CizinecCizinec mladší 18 let svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu10c) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizineccizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je cizineccizinec umístěn. (2) Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření cizincecizince do náhradní výchovy; ministerstvo po předložení tohoto rozhodnutí cizincicizinci vydá potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území. (3) CizinecCizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu. (4) Ministerstvo na požádání vydá cizincicizinci podle odstavce 1 průkaz o povolení k pobytu. K žádosti je cizineccizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie. (5) CizinecCizinec podle odstavce 1 je povinen požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu nejpozději do 30 dnů po dosažení věku 15 let. (6) Oprávnění k trvalému pobytu cizincecizince svěřeného do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let zaniká, jestliže a) osoba, jíž byl cizineccizinec svěřen do náhradní výchovy, písemně oznámí ministerstvu, že se cizineccizinec tohoto oprávnění vzdává; oznámení musí být opatřeno jejím ověřeným podpisem, b) cizineccizinec nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu1a), c) skončí náhradní výchova podle odstavce 1, nebo d) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území. (7) Oprávnění k trvalému pobytu cizincecizince svěřeného do náhradní výchovy po dosažení věku 15 let zaniká, jestliže a) cizineccizinec 1. je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, 2. oznámí ministerstvu, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem, 3. nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu1a), nebo 4. dosáhne věku 18 let; to neplatí, je-li rozhodnutím soudu svéprávnost cizincecizince omezena, nebo do rozhodnutí o žádosti podle § 66 odst. 1 písm. a), podá-li ji cizineccizinec do 60 dnů po dosažení věku 18 let, b) skončí náhradní výchova podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizincecizince, nebo c) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území. (8) Dnem, kdy oprávnění k trvalému pobytu zaniklo podle odstavce 6 nebo 7, současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k pobytu, pokud byl cizincicizinci vydán. (9) Ustanovení § 117d a 117e se vztahují na cizincecizince s oprávněním k trvalému pobytu obdobně. (10) Byl-li cizineccizinec svěřen do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let, považuje se jeho pobyt na území po dosažení věku 15 let za pobyt podle § 65 odst. 1 písm. a). HLAVA IVa POBYT OBČANA EVROPSKÉ UNIE A JEHO RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA ÚZEMÍ Díl 1 Přechodný pobyt na území po dobu delší než 3 měsíce § 87a Přechodný pobyt občana Evropské unie (1) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost osvědčení o registraci, pokud občan Evropské unie a) hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) a b) neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek. (2) K žádosti o vydání osvědčení o registraci občan Evropské unie předloží a) cestovní doklad, b) fotografie, c) doklad o zdravotním pojištění; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnánízaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost13a), a d) doklad o zajištění ubytováníubytování na území. (3) Rodinný příslušník občana Evropské unieRodinný příslušník občana Evropské unie, který sám je občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13) společně s občanem Evropské unie, je povinen k žádosti předložit náležitosti podle odstavce 2 a doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie. § 87b Přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie (1) Rodinný příslušník občana Evropské unieRodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a doprovází občana Evropské unie na území nebo následuje občana Evropské unie, který na území pobývá, je povinen požádat ministerstvo o vydání povolení k přechodnému pobytu, pokud hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13). (2) O vydání povolení k přechodnému pobytu je rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie uvedený v odstavci 1 povinen požádat ministerstvo ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. CizinecCizinec, který se stane rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2 v průběhu pobytu na území, je povinen požádat o vydání povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se stal rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, a cizineccizinec s jiným oprávněním k pobytu, do 3 měsíců ode dne uplynutí platnosti tohoto oprávnění. (3) K žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je žadatel povinen předložit a) náležitosti uvedené v § 87a odst. 2, b) doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie, c) doklad o pobytu občana Evropské unie na území; to neplatí, pokud bylo občanu Evropské unie vydáno osvědčení o registraci nebo povolení k trvalému pobytu nebo jde-li o rodinného příslušníka státního občana České republiky, který je přihlášen k trvalému pobytu na území, a d) jako rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie podle § 15a odst. 3 dále doklad 1. podle § 42b odst. 1 písm. d) a 2. o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 180j odst. 4. (4) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie povolení k přechodnému pobytu formou a) pobytové karty, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle 1. § 15a odst. 1, s výjimkou rodinného příslušníka občana státu uvedeného v § 1 odst. 3 a rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b, nebo 2. § 15a odst. 2, který následuje nebo doprovází státního občana České republiky zpět na území a pokud společně dlouhodobě pobývali v jiném členském státě Evropské unie, nebo b) průkazu o povolení k pobytu podle § 117a s dobou platnosti nejdéle na 3 roky v ostatních případech. § 87c Přechodný pobyt občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie, který je členem zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice (1) Občanu Evropské unie1b), který na území pobývá jako člen zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice a který požívá příslušných výsad a imunit, a jeho rodinnému příslušníku registrovanému Ministerstvem zahraničních věcí, který sám je občanem Evropské unie, vydá Ministerstvo zahraničních věcí potvrzení o pobytu na území formou identifikačního průkazu podle § 180b. (2) Rodinnému příslušníku občana Evropské unie nebo člena zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice, jenž sám není občanem Evropské unie, požívá příslušných výsad a imunit a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí, vydá Ministerstvo zahraničních věcí povolení k přechodnému pobytu formou identifikačního průkazu podle § 180b. (3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží cestovní doklad a fotografie. Rodinný příslušník občana Evropské unie předloží také doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie. § 87d Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání osvědčení o registraci a důvody pro zrušení a zánik přechodného pobytu občana Evropské unie (1) Ministerstvo žádost o vydání osvědčení o registraci zamítne, jestliže a) žadatel se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky, b) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, c) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob (§ 154) a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. (2) Ministerstvo rozhodnutím zruší přechodný pobyt na území občanu Evropské unie1b), jestliže a) se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky, b) cizincicizinci byl přechodný pobyt povolen na základě předložených padělaných anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, c) byl cizineccizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizineccizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, d) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, nebo e) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, za podmínky, že rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života občana Evropské unie. (3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie1b) na území stanoví lhůtu k vycestování z území; občan Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (4) Na zánik přechodného pobytu občana Evropské unie na území se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně. Přechodný pobyt občana Evropské unie na území dále zaniká ohlášením ukončení pobytu na území. § 87e Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu (1) Ministerstvo žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu zamítne, jestliže a) žadatel 1. není rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie, nebo 2. nepředloží náležitosti uvedené v § 87b odst. 3, b) žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, c) se žadatel stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky, d) se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, e) se žadatel dopustil podvodného jednání s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, f) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, g) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, h) je žadatel zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo i) žadatel, který není rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, v době podání této žádosti 1. není podle tohoto zákona oprávněn pobývat na území, 2. setrvává na území na základě výjezdního příkazu, nebo 3. je držitelem krátkodobého víza; to neplatí pro držitele krátkodobého víza vydaného podle § 20 odst. 6. (2) K důvodu podle odstavce 1 písm. b) se v případě rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2 přihlédne pouze za podmínky, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života žadatele. (3) K důvodu podle odstavce 1 písm. h) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k přechodnému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k přechodnému pobytu se smluvním státem, který žadatele zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k přechodnému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který žadatele do informačního systému smluvních států zařadil. (4) Ministerstvo v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu stanoví lhůtu k vycestování z území; žadatel je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 87f Důvody ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie (1) Ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie1b), který sám není občanem Evropské unie, přechodný pobyt na území, pokud o to rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie požádá. Přechodný pobyt rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, ministerstvo dále ukončí, pokud přestal splňovat podmínky uvedené v § 15a nebo v § 87b odst. 1 nebo přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, zejména pokud občan Evropské unie ukončil svůj pobyt na území nebo mu byl přechodný pobyt na území zrušen, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie. (2) Přechodný pobyt na území se však rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie z důvodů uvedených v odstavci 1 větě druhé neukončí, pokud a) přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, zejména pokud občan Evropské unie ukončil svůj pobyt na území nebo mu byl přechodný pobyt na území zrušen, a rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie skutečně pečuje o dítě občana Evropské unie, které pobývá na území, a to po dobu vzdělávání tohoto dítěte v základní, střední a vyšší odborné škole nebo konzervatoři nebo studia tohoto dítěte na vysoké škole, b) občan Evropské unie v době přechodného pobytu na území zemřel a rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie se na území zdržoval po dobu alespoň 1 roku před úmrtím občana Evropské unie, c) manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo o prohlášení manželství za neplatné a 1. rodinnému příslušníku občana Evropské unierodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím příslušného orgánu10c) nebo dohodou manželů svěřeno do péče dítě občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území, 2. před zahájením řízení o rozvodu nebo řízení o prohlášení manželství za neplatné toto manželství trvalo alespoň 3 roky a v době trvání manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen pobyt nejméně 1 rok, nebo 3. je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie stal za trvání manželství obětíobětí domácího násilí, d) došlo k ukončení partnerského vztahu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie s občanem Evropské unie a 1. rodinnému příslušníku občana Evropské unierodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím příslušného orgánu nebo dohodou rodičů svěřeno do péče dítě občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území, nebo 2. je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie stal za trvání partnerského vztahu obětíobětí domácího násilí, e) rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie neuvedený v písmenu c) nebo d) se stal obětíobětí domácího násilí a z tohoto důvodu přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, nebo f) se jedná o nepřítomnost rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie na území, která nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu 1. z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo 2. pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí. (3) Ministerstvo dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území, pokud a) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, b) se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky, c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, d) cizincicizinci byl přechodný pobyt povolen na základě předložených padělaných anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, e) cizineccizinec byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizineccizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, f) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, nebo g) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie. (4) Ministerstvo v rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie stanoví lhůtu k vycestování z území; rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (5) Pokud ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území z důvodu uvedeného v odstavci 1, stanoví lhůtu k vycestování vždy 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu na území; cizineccizinec je v této lhůtě oprávněn podat ministerstvu na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo, jde-li o cizincecizince, který na území pobývá nepřetržitě 5 let, o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 68. Pokud cizineccizinec podá ve lhůtě podle věty první žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území nadále považuje za pobyt na základě povolení k přechodnému pobytu. Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti podle věty druhé se osvědčuje obdobně jako oprávnění pobývat na území podle § 87y. Platnost dokladu nebo potvrzení osvědčujícího oprávnění pobývat na území zaniká nabytím právní moci rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. (6) Na zánik platnosti povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně. Díl 2 Povolení k trvalému pobytu § 87g (1) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13) a) po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území, b) jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod13c) nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku13d) a o tento důchod přiznávaný před dosažením důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let, c) jestliže skončil zaměstnánízaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost13a) z důvodu vzniku invalidity třetího stupně a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání13e), nebo d) jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let. (2) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13), jestliže občan Evropské unie o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele. (3) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky. (4) Pro účely vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) se doba výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) na území jiného členského státu Evropské unie považuje za dobu činnosti vykonávané na území za podmínky, že občan Evropské unie byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vracel na území. (5) Podmínka doby pobytu na území a podmínka doby trvání zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) stanovená v odstavci 1 písm. b) nebo c) neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který je manželem státního občana České republiky1a) nebo jehož manžel pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s ním nebo nabytím jeho státního občanství. (6) Doba, po kterou je občan Evropské unie1b) veden v evidenci uchazečů o zaměstnánízaměstnání Úřadu práce České republiky – krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu, se započítává do požadované doby zaměstnánízaměstnání podle odstavce 1 písm. b) nebo d), za podmínky, že byl občanu Evropské unie1b) ukončen pracovní poměr z důvodů na jeho vůli nezávislých. (7) Podmínka nepřetržitého přechodného pobytu je zachována, pokud nepřítomnost občana Evropské unie1b) na území nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu a) z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo b) pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí. (8) Na občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, se ustanovení § 87 odst. 1 až 3, odst. 6, odst. 7 písm. a) bod 1 až 3 a odst. 7 písm. b) a c) použije obdobně. Pobyt na území občana Evropské unie podle věty první se považuje za pobyt trvalý podle tohoto ustanovení; požádá-li o vydání průkazu o povolení k trvalému pobytu, je povinen k žádosti předložit cestovní doklad a fotografie. Zánikem oprávnění k trvalému pobytu současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k trvalému pobytu, pokud mu by vydán. (9) Do doby pobytu podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizincecizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu. § 87h (1) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území. (2) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2 na jeho žádost povolení k trvalému pobytu13) a) po 2 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území, pokud je nejméně 1 rok rodinným příslušníkem státního občana České republiky1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu Evropské unie1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, b) jestliže je pozůstalou osobou po státním občanu České republiky1a), který byl na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo c) jestliže je pozůstalou osobou po občanu jiného členského státu Evropské unie1b), který na území pobýval za účelem výkonu zaměstnánízaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, a 1. ke dni úmrtí pobýval občan jiného členského státu Evropské unie na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let, 2. k úmrtí občana jiného členského státu Evropské unie došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo 3. pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nabytím jeho státního občanství. (3) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu a) pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, b) z humanitárních důvodů, zejména 1. z důvodu péče o občana Evropské unie1b), který se z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám o sebe postarat, nebo 2. žádá-li o vydání tohoto povolení jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě státního občana České republiky1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě občana jiného členského státu Evropské unie1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, je-li důvodem žádosti jejich společné soužití, nebo c) pokud splňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1 nebo 2, v době podání žádosti pobýval na území jako azylant, osoba požívající doplňkové ochrany nebo cizineccizinec požívající dočasné ochrany a zvláštní právní předpis se na něho již nevztahuje. (4) Na nepřetržitost přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie na území se § 87g odst. 7 vztahuje obdobně. Do doby nepřetržitého pobytu podle odstavce 1 se započítává i doba pobytu jako azylant, osoba požívající doplňkové ochrany nebo cizineccizinec požívající dočasné ochrany, pokud se na rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie zvláštní právní předpis již nevztahuje. Do doby nepřetržitého pobytu se dále započítává i doba, po kterou pobýval v zahraničí manžel diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka Ministerstva zahraničních věcí doprovázející tohoto pracovníka při výkonu služby nebo práce v zahraničí podle zvláštního právního předpisu64). Do doby pobytu se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizincecizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu. (5) Rodinný příslušník občana Evropské unieRodinný příslušník občana Evropské unie je oprávněn požádat ministerstvo o přiznání právního postavení rezidenta na území; ustanovení § 83 až 85 se použijí obdobně. § 87i (1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží a) cestovní doklad, b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87g odst. 1, jde-li o občana Evropské unie, nebo doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87h odst. 1 nebo 2, jde-li o jeho rodinného příslušníka, c) fotografie, d) doklad o zajištění ubytováníubytování a e) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71 odst. 1, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 3. (2) Dokladem o zajištění ubytováníubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je občanu Evropské unie1b) nebo jeho rodinnému příslušníku udělen souhlas s ubytovánímubytováním. UbytováníUbytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu31) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytováníubytování nebo rekreaci. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba podle věty první souhlas před pověřeným zaměstnancem ministerstva. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu52). § 87j Pokud ministerstvo žádosti vyhoví, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí a) průkaz trvalého pobytu12a), jde-li o občana Evropské unie, b) kartu trvalého pobytu12a), jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle 1. § 15a odst. 1, s výjimkou rodinného příslušníka občana státu uvedeného v § 1 odst. 3 a rodinného příslušníka občana Spojeného království podle § 15b, nebo 2. § 15a odst. 2, který následuje nebo doprovází státního občana České republiky zpět na území a pokud společně dlouhodobě pobývali v jiném členském státě Evropské unie, nebo c) průkaz o povolení k pobytu podle § 117a s dobou platnosti na 10 let, kterou lze opakovaně prodloužit o dalších 10 let, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie neuvedeného v písmeni b). § 87k Důvody pro zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu (1) Ministerstvo žádost o povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže a) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, b) se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, c) se žadatel dopustil podvodného jednání s cílem získat povolení k trvalému pobytu, d) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob (§ 154) a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, e) žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, f) žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud o povolení k trvalému pobytu žádá bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území a k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, nebo g) nejsou splněny podmínky pro vydání povolení k trvalému pobytu uvedené v § 87g nebo 87h. (2) K důvodu podle odstavce 1 písm. e) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k trvalému pobytu se smluvním státem, který rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie do informačního systému smluvních států zařadil. § 87l Důvody pro zrušení a zánik platnosti povolení k trvalému pobytu (1) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže držitel tohoto povolení a) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, b) je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie1b), a je zařazen do informačního systému smluvních států, a příslušný orgán, který držitele povolení k trvalému pobytu do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, d) nepobývá na území po dobu delší než 2 po sobě jdoucí roky, e) byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo f) byl soudem České republiky v nejméně 3 případech pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činutrestného činu, za podmínky, že od právní moci posledního odsouzení do zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu neuplynula doba delší než 1 rok, za podmínky, že rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života. (2) Ministerstvo rozhodnutím dále zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá. (3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, současně stanoví lhůtu pro vycestování z území. Obdobně ministerstvo postupuje v případech, kdy platnost povolení k trvalému pobytu byla zrušena podle odstavce 2. Rodinný příslušník občana Evropské unieRodinný příslušník občana Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. § 87m Na zánik povolení k trvalému pobytu se § 76 písm. a), b) nebo d) vztahuje obdobně. Díl 3 Osvědčení a další doklady § 87n Osvědčení o registraci (1) Osvědčení o registraci je veřejnou listinouveřejnou listinou vydávanou s dobou platnosti na 10 let a vyhotovuje se v jazyce českém a jeho název se dále uvádí alespoň v jednom cizím jazyce podle mezinárodních zvyklostí. (2) Osvědčením o registraci jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo, datum a místo vydání a druh pobytu na území. § 87o Pobytová karta (1) Pobytová karta je veřejnou listinouveřejnou listinou; vydává se jako samostatný doklad k přechodnému pobytu na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie65) a obsahuje dále údaje uvedené v § 117a odst. 3 písm. a) bodech 2, 3 a 7. (2) Pobytová karta se vydává na dobu shodnou s předpokládanou dobou pobytu občana Evropské unie, nejvýše však na 5 let. Platnost pobytové karty lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně. O prodloužení platnosti pobytové karty je rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie povinen požádat před skončením platnosti této karty. § 87p Prodloužení doby platnosti pobytové karty (1) K žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty je žadatel povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. a), c) a d) a doklad potvrzující, že pobývá na území společně s občanem Evropské unie, nebo že je rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 87f odst. 2; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě. (2) Ministerstvo dobu platnosti pobytové karty neprodlouží, shledá-li důvod pro ukončení přechodného pobytu na území podle § 87f. Pokud ministerstvo neprodlouží pobytovou kartu, je ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neprodloužení doby platnosti pobytové karty přechodný pobyt ukončen; ministerstvo tuto skutečnost uvede v odůvodnění rozhodnutí; ustanovení § 87f odst. 4 a 5 se použije obdobně. Shledá-li ministerstvo v řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty důvod pro neprodloužení doby platnosti pobytové karty, poučí žadatele nejpozději ve výzvě k vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí o této skutečnosti a o důsledcích neprodloužení pobytové karty uvedených ve větě druhé. (3) Na prodloužení platnosti pobytové karty se § 87u použije obdobně. (4) V případě žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného podle § 87b odst. 4 písm. b) se odstavce 1 až 3 použijí obdobně; rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie podle § 15a odst. 3 je však povinen k této žádosti dále předložit náležitosti podle § 87b odst. 3 písm. d). § 87r Průkaz trvalého pobytu a karta trvalého pobytu (1) Průkaz trvalého pobytu a karta trvalého pobytu jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami. (2) Průkaz trvalého pobytu se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo, datum a místo vydání a druh pobytu na území; vyhotovuje se v jazyce českém a jeho název se dále uvádí alespoň v jednom cizím jazyce podle mezinárodních zvyklostí. (3) Karta trvalého pobytu se vydává jako samostatný doklad k trvalému pobytu na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie65) a obsahuje dále údaje uvedené v § 117a odst. 3 písm. b) bodech 1 až 3 a 7. (4) Průkaz trvalého pobytu a karta trvalého pobytu se vydává s dobou platnosti 10 let. Platnost průkazu a karty lze prodloužit o 10 let, a to i opakovaně. § 87s Prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu a karty trvalého pobytu (1) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen požádat ministerstvo o prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu nejpozději ve lhůtě do 15 dnů po skončení platnosti vydaného dokladu. (2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli žadatele nezávislé, je žadatel povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. (3) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu je občan Evropské unie povinen předložit cestovní doklad, a pokud došlo ke změně jeho podoby, dále fotografie odpovídající jeho skutečné podobě. (4) Na prodloužení doby platnosti karty trvalého pobytu se použije obdobně § 87u. § 87t Doklady vydávané občanu Spojeného království a jeho rodinnému příslušníku (1) Občanu Spojeného království a rodinnému příslušníku občana Spojeného království podle § 15b se osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu vydává formou průkazu o povolení k pobytu podle § 117a. (2) Pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti je občan Spojeného království a rodinný příslušník občana Spojeného království podle § 15b povinen se ve stanovené lhůtě dostavit na ministerstvo k pořízení biometrických údajů a následně k převzetí průkazu o povolení k pobytu. V případě nesplnění některé z povinností uvedených ve větě první ministerstvo řízení o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu zastaví. (3) Průkaz o povolení k pobytu se osobám podle odstavce 1 vydává s dobou platnosti na 5 let, jde-li o osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému pobytu, nebo na 10 let, jde-li o povolení vydané k trvalému pobytu na území; cizincicizinci mladšímu 15 let s dobou platnosti na 5 let. Platnost vydaného průkazu lze opakovaně, o stejnou dobu, prodloužit. (4) Na průkazy o povolení k pobytu vydané podle odstavců 1 až 3 se použijí obdobně § 117b odst. 1 a 3, § 117f odst. 2 písm. d) a § 117g. Díl 5 Společná ustanovení § 87u (1) Rodinný příslušník občana Evropské unieRodinný příslušník občana Evropské unie podle § 87b odst. 4 písm. a) a § 87j písm. b) je povinen dostavit se na ministerstvo a) za účelem vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu ke zpracování údajů nezbytných pro vydání tohoto dokladu, a to včetně pořízení biometrických údajů a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka, a b) ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, k převzetí pobytové karty nebo karty trvalého pobytu. (2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 platí obdobně i pro cizincecizince, kterému má být doklad podle této hlavy vydán formou průkazu o povolení k pobytu podle § 117a. (3) Pokud rodinný příslušník nesplní některou z povinností uvedených v odstavci 1 nebo 2, ministerstvo řízení o vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu zastaví. (4) Na vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu se použije obdobně § 117a odst. 2 a 4 až 8. V uvedených dokladech ministerstvo vyznačí záznam podle přímo použitelného předpisu Evropské unie65). (5) Kromě údajů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie40) obsahují pobytová karta a karta trvalého pobytu dále druh pobytu, rodné číslo, záznam o omezení svéprávnosti a digitální zpracování podpisu. Karta trvalého pobytu obsahuje dále i místo hlášeného pobytu na území. (6) Jméno, popřípadě jména, a příjmení občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se v osvědčení o registraci, pobytové kartě, průkazu trvalého pobytu nebo v kartě trvalého pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydán matričním úřadem České republiky matriční doklad znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v osvědčení o registraci, pobytové kartě, průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo v kartě trvalého pobytu, včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v matričním dokladu. (7) Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka vyznačí tuto skutečnost ministerstvo do osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu. § 87v (1) Občan Evropské unie, který žádá o vydání osvědčení o registraci náhradou za osvědčení ztracené, zničené, odcizené nebo poškozené, je povinen předložit cestovní doklad a poškozené osvědčení. (2) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o vydání pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu náhradou za doklad ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a poškozený doklad; obdobně se postupuje i v případě, že žádá o vydání dokladu po skončení jeho platnosti podle § 87z odst. 2. Žádá-li občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník o vydání dokladu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 87z odst. 1 písm. f), je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a doklad o zajištění ubytováníubytování. (3) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o provedení změny v osvědčení o registraci, pobytové kartě, průkazu trvalého pobytu nebo kartě trvalého pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, doklad, ve kterém má být změna provedena, fotografie a doklad prokazující požadovanou změnu. § 87w Náležitosti žádosti o vydání osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu nebo prodloužení doby jejich platnosti nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričního dokladu a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele. Ustanovení § 55 odst. 2 až 4 platí obdobně. § 87x (1) Žádost o vydání osvědčení o registraci a povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu nebo o prodloužení doby platnosti pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu je žadatel oprávněn podat ministerstvu. (2) Žádost podle odstavce 1 se podává na úředním tiskopisu. Nejde-li o žádost o prodloužení doby platnosti průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu, je žadatel povinen v žádosti uvést a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, povolání, zaměstnánízaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatelezaměstnavatele, účel pobytu na území, zaměstnánízaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatelezaměstnavatele, poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal, b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození a bydliště manžele nebo manželky a c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství a bydliště rodičů a dětí. § 87y (1) Rodinný příslušník občana Evropské unieRodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území pobývá společně s občanem Evropské unie nebo se státním občanem České republiky, je oprávněn pobývat na území do a) dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, nebo b) dne, kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí ministerstva o jeho žádosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 3. (2) Po dobu podle odstavce 1 se pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie považuje za pobyt přechodný. (3) Oprávnění pobývat na území podle odstavce 1 neplatí, pokud nabylo právní moci rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, trestu vyhoštění, ukončení přechodného pobytu nebo o zrušení trvalého pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie nebo jde-li o opakovaně podanou žádost, v níž nejsou uvedeny nové skutečnosti, které rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie nemohl uplatnit v řízení o předchozí žádosti. (4) Oprávnění pobývat na území podle odstavce 1 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající době, kdy se předpokládá skončení doby podle odstavce 1 písm. a) nebo b); to neplatí, jde-li o cizincecizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu. Platnost dokladu nebo potvrzení osvědčujícího oprávnění pobývat na území zaniká dnem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b). § 87z Skončení platnosti pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu (1) Platnost pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu skončí a) uplynutím doby v něm uvedené, b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení, c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti držitele průkazu, d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k trvalému pobytu nebo rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu držitele průkazu, e) zánikem platnosti povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu držitele průkazu, nebo f) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území; to neplatí, pokud z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie držitel průkazu zruší ubytováníubytování na území. (2) Ministerstvo zruší platnost pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu, jestliže a) je doklad poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, b) doklad obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo c) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele. (3) Je-li držitel dokladu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti dokladu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele dokladu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné. § 87aa Skončení platnosti osvědčení o registraci (1) Platnost osvědčení o registraci skončí a) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení, b) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti držitele potvrzení, c) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie na území, d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území občanu Evropské unie nebo dnem, ve kterém občan Evropské unie o zrušení platnosti osvědčení požádal, nebo e) zánikem přechodného pobytu občana Evropské unie na území. (2) Ministerstvo rozhodne o zrušení platnosti osvědčení o registraci, jestliže osvědčení a) je poškozeno tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, nebo b) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny. (3) Je-li držitel osvědčení o registraci přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti osvědčení, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele osvědčení, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné. HLAVA V POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ § 88 (1) Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak. (2) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizincecizince na území na vízum, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizincecizince žádost o udělení stejného druhu víza, a to policiipolicii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum. Tato povinnost neplatí, pokud narozený cizineccizinec v době podle odstavce 1 vycestuje z území. (3) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizincecizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizincecizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, pobývá-li na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu, nebo žádost o povolení k trvalému pobytu, má-li na území povolen trvalý pobyt. Pokud žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebude vyřízena v době uvedené v odstavci 1, považuje se pobyt tohoto cizincecizince do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti za přechodný. Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizincecizince na území na základě povolení k trvalému pobytu, považuje se pobyt narozeného cizincecizince na území po dobu 60 dnů od okamžiku narození za trvalý; v případě podání žádosti o povolení k trvalému pobytu se pobyt tohoto cizincecizince do doby nabytí právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje i nadále za pobyt trvalý. (4) Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizincecizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. CizinecCizinec je povinen důvody podle věty první neprodleně oznámit policiipolicii, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum, povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. § 89 (1) K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit a) cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno, b) rodný list dítěte, c) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb dítěti. (2) K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b). HLAVA VI VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ § 90 (1) Postup policie při hraniční kontrole a při vycestování cizincecizince z území stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie1). (2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1) cizincicizinci vycestování z území vyznačením otisku výstupního razítka do jeho cestovního dokladu. § 91 (1) Policie umožní občanu Evropské unie, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud předloží jiný doklad prokazující jeho totožnosttotožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie nebo státu podle § 1 odst. 3, nebo průkaz trvalého pobytu. (2) Policie umožní rodinnému příslušníku občana Evropské unierodinnému příslušníku občana Evropské unie, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud předloží jiný doklad prokazující jeho totožnosttotožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie, pobytovou kartu, kartu trvalého pobytu nebo průkaz o povolení k pobytu obsahující záznam podle § 117b odst. 9. § 92 Odepření vycestování z území CizinciCizinci, který na území ponechá cizincecizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, policiepolicie rozhodnutím, které vydá na místě38), odepře vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží a) potvrzení ověřené policiípolicií, že cizineccizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizincecizince, s jeho ubytovánímubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policiipolicii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, nebo b) potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, že cizineccizinec mladší 15 let je hospitalizován; policiepolicie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizincecizince, kterého ponechává na území. HLAVA VII HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ § 93 (1) Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)]. (2) Občan Evropské unie1b) je povinen ohlásit na policiipolicii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policiipolicii se nevztahuje na cizincecizince, který tuto povinnost splnil u ubytovateleubytovatele [§ 103 písm. b)]. (3) Z ohlášení místa pobytu cizincecizince na území nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitostinemovitosti, v níž je cizineccizinec přihlášen k pobytu. § 95 Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizincecizince, který je ve výkonu zabezpečovací detence, vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo který je umístěn v policejní cele7) nebo v zařízení (§ 130). § 96 (1) Fyzická osoba, které byl cizineccizinec svěřen do náhradní výchovy,13) nebo právnická osoba, která zajišťuje cizincicizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizincecizince mladšího 15 let nebo cizincecizince, jehož omezená svéprávnost neumožňuje podle tohoto zákona provedení takového úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87). (2) Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policiipolicii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území. § 97 CizinecCizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizincecizince, datum jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno, počátek a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na území. § 98 Hlášení změn (1) CizinecCizinec, kterému byla vydána pobytová karta, rodinný příslušník cizincecizince uvedeného v § 1 odst. 3, kterému byl vydán průkaz o povolení k pobytu podle § 117a, a občan Evropské unie, kterému bylo vydáno osvědčení o registraci nebo mu byl na území povolen trvalý pobyt, jsou povinni hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny ministerstvu. Občan Evropské unie, který splnil ohlašovací povinnost podle § 93 odst. 2, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu. Povinnost se na cizincecizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů. Ministerstvo o změně pobytu neprodleně informuje policii. (2) Za cizincecizince podle § 87, jehož omezená svéprávnost neumožňuje podle tohoto zákona provedení takového úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1. (3) CizinecCizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizincecizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů. (4) Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů. (5) CizinecCizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 15 dnů ode dne změny, a to útvaru policie příslušnému podle nového místa pobytu. Povinnost se na cizincecizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 15 dnů. (6) Změny podle předchozích odstavců hlásí cizineccizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na požádání je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu. CizinecCizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo na krátkodobé vízum za tímto účelem a ohlásí změnu místa pobytu na území, je dále povinen předložit doklad o zajištění ubytováníubytování podle § 32 odst. 3, a pokud cizincicizinci ubytováníubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatelzaměstnavatel, potvrzení zaměstnavatelezaměstnavatele o dohodnuté výši mzdy, platu nebo odměny. § 98a Zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území (1) Ministerstvo zruší údaj o místu hlášeného pobytu na území uvedeného v dokladu cizincecizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území, nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi k přechodnému pobytu na území, a) byl-li zápis tohoto údaje proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, b) byl-li objekt, na jehož adrese je cizineccizinec hlášen k pobytu na území, odstraněn nebo zanikl, c) pokud ubytováníubytování nesplňuje podmínky uvedené v § 100 písm. d), nebo d) zaniklo-li právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizineccizinec hlášen k pobytu na území, a neužívá-li tento objekt nebo jeho vymezenou část. (2) Ministerstvo zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. d) na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části; existenci uvedeného důvodu je navrhovatel povinen prokázat. (3) Místem pobytu cizincecizince po zrušení údaje o místu hlášeného pobytu na území je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil; v informačním systému cizincůcizinců je tento údaj označen jako adresa úřadu. Ubytovatel a jeho povinnosti § 99 (1) UbytovatelemUbytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo poskytuje ubytováníubytování za úhradu nebo ubytovává více než 5 cizincůcizinců, s výjimkou případu, kdy lze ubytované cizincecizince a ubytovateleubytovatele považovat za osoby blízké. (2) Ubytováním se pro účely tohoto zákona rozumí vztah založený smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo smlouvou s obdobným obsahem; ubytováním není poskytnutí přenocování v noclehárně podle zákona o sociálních službách. § 100 Ubytovatel je povinen a) neprodleně policiipolicii oznámit úmrtí ubytovaného cizince, b) umožnit policiipolicii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život, c) oznámit policiipolicii ubytování cizince (§ 102), d) zajistit cizincicizinci ubytováníubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytováníubytování poskytovaného ostatními ubytovateliubytovateli v objektech obdobného určení v obciobci, popřípadě okresu nebo kraji. Srovnání úrovně ubytováníubytování se provádí zejména posouzením přiměřenosti počtu ubytovaných osob s přihlédnutím k zajištěným hygienickým podmínkám a k podlahové ploše místnosti pro ubytováníubytování, která musí činit nejméně 1. 8 m2, je-li ubytována jedna osoba, 2. 12,6 m2, jsou-li ubytovány dvě osoby; na každou další ubytovanou osobu se k podlahové ploše připočítává 5 m2, e) cizincicizinci na požádání vydat potvrzení o ubytováníubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytováníubytování, f) vést domovní knihu a na požádání policiepolicie ji předložit ke kontrole; při zahájení kontroly je povinen předložit domovní knihu obsahující údaje k cizincůmcizincům ubytovaným v té době. § 101 Domovní kniha (1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatelubytovatel zapisuje údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu a počátek a konec ubytováníubytování. Za domovní knihu se pro účely tohoto zákona považuje též soubor listinných dokumentů podepsaných cizincemcizincem podle § 103 písm. b) obsahujících údaje v rozsahu uvedeném ve větě první. (2) Pro účely kontroly podle § 100 písm. f) je ubytovatelubytovatel na výzvu policie povinen poskytnout nezbytnou součinnost k získání údajů z předložené domovní knihy. (3) Zápisy do domovní knihy musí být provedeny v aktuálním čase, pravidelně, přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového; to platí obdobně pro uspořádání listinných dokumentů nahrazujících domovní knihu. (4) Domovní knihu ubytovatelubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Listinné dokumenty nahrazující domovní knihu je ubytovatelubytovatel povinen uschovávat po dobu 6 let od ukončení ubytováníubytování cizincecizince. § 102 Oznámení ubytování (1) UbytovatelUbytovatel je povinen oznámit ubytováníubytování cizincecizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytováníubytování; oznámení učiní útvaru policie. (2) Povinnost oznámit ubytováníubytování lze splnit a) předložením přihlašovacího tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b), b) předložením stejnopisu listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b), nebo c) prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře s využitím internetové aplikace v rozsahu údajů vedených v přihlašovacím tiskopisu. (3) Jde-li o ubytovateleubytovatele, který má ubytováníubytování jako předmět podnikatelské činnosti, oznamuje ubytováníubytování prostřednictvím dálkového přístupu uvedeného v odstavci 2 písm. c), je-li takový přístup zřízen a funkční. (4) Pokud cizineccizinec u ubytovateleubytovatele vyplnil a podepsal přihlašovací tiskopis a ubytovatelubytovatel neoznamuje ubytováníubytování cizincecizince způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. a), uschová ubytovatelubytovatel přihlašovací tiskopis po dobu 6 let od ubytováníubytování cizincecizince. HLAVA VIII POVINNOSTI § 103 Povinnosti cizince Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen a) dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění ze zabezpečovací detence, z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policiipolicii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území, b) předložit ubytovateliubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu, osvědčení o registraci, pobytovou kartu, průkaz trvalého pobytu nebo kartu trvalého pobytu a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis nebo podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu; povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu nebo listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizincecizince mladší 15 let věku, c) uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem, d) na požádání policie prokázat totožnosttotožnost předložením cestovního dokladu, dokladu o povolení k pobytu nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva, a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území; občan Evropské unie je povinen prokázat totožnosttotožnost předložením cestovního dokladu nebo jiného dokladu prokazujícího totožnosttotožnost, včetně občanství některého z jiných členských států Evropské unie, anebo předložením průkazu trvalého pobytu; rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je povinen prokázat totožnosttotožnost předložením cestovního dokladu, pobytové karty nebo karty trvalého pobytu, nemá-li tento doklad, může totožnosttotožnost prokázat jiným dokladem, současně však musí prokázat, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unierodinným příslušníkem občana Evropské unie, e) hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle tohoto zákona; změnu je cizineccizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů, f) chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje, g) při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii, h) odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy, a to i po zániku oprávnění k trvalému pobytu nebo zániku platnosti povolení k trvalému pobytu; doklad je cizineccizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal, i) odevzdat nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnostitotožnosti, byl-li vydán za účelem vycestování z území; doklad je cizineccizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal, j) ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala; nastala-li tato událost na území, ohlásí ji cizineccizinec orgánu, který mu tento doklad vydal, nastala-li tato událost v zahraničí, ohlásí ji cizineccizinec zastupitelskému úřadu; obdobně je cizineccizinec povinen ohlásit nález nebo získání dokladu, jehož ztrátu nebo odcizení dříve ohlásil, k) strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné podle tohoto zákona v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o povinnosti opustit území, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnostitotožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie a na požádání strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů při podání žádosti o udělení víza a při ověřování totožnostitotožnosti držitele víza, l) podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění, m) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), n) pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a oprávněním k pobytu, pokud tento zákon nestanoví jinak, o) na požádání policie prokázat zajištění prostředků k pobytu; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie1b), jeho rodinného příslušníka podle § 15a odst. 1 nebo 2 s povoleným přechodným pobytem nebo o cizincecizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany, p) v případě, že na území ponechá cizincecizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policiepolicie nebo poskytovatele zdravotních služeb o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole, r) předložit při pobytové kontrole doklad o cestovním zdravotním pojištění podle § 180i nebo § 180j; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4, s) na požádání policie nebo ministerstva, je-li držitelem oprávnění k pobytu vydaného za účelem podnikání nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, prokázat provozování živnostiživnosti nebo výkon jiné podnikatelské činnosti podle zvláštního právního předpisu, t) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověření totožnostitotožnosti, u) zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, a dále zajistit, aby cizineccizinec mladší 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, pobýval na území oprávněně, v) na požádání policii při pobytové kontrole prováděné v místě, kde vykonává práci, prokázat, že má oprávnění pro výkon pracovní činnosti. § 104 Povinnost dopravce (1) Letecký dopravce nesmí z území státu, který není smluvním státem, na území dopravit cizincecizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné nebo je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území. (2) Provozovatel vodní dopravy a provozovatel na pravidelných autobusových linkách nesmí z území státu, který není smluvním státem, na území dopravit cizincecizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné. (3) Dopravce15a) je povinen na základě pokynu policie zajistit v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie15b) dopravu cizincecizince do zahraničí, pokud byl cizincicizinci odepřen vstup na území. Povinnost dopravit cizincecizince do zahraničí se dále vztahuje na leteckého dopravce, který cizincecizince a) dopravil na území, jestliže cizineccizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní průjezdní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území, b) dopravil na území a tento nebo jiný dopravce ho odmítl dopravit do cílového státu, nebo c) přepravoval přes území, pokud byl cizincicizinci odepřen vstup na území jiného státu. Dopravu do zahraničí je dopravce povinen zajistit nejpozději ve lhůtě do 48 hodin od obdržení pokynu policiepolicie, jde-li o provozovatele vodní nebo pozemní dopravy, anebo ve lhůtě do 7 dnů, jde-li o leteckého dopravce; běh lhůty se staví po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2) nebo po dobu pobytu cizincecizince u poskytovatele zdravotních služeb podle § 10. (4) Letecký dopravce, který cizincecizince na území dopravil, je dále povinen na základě pokynu policiepolicie zajistit dopravu cizincecizince do zahraničí, a) byla-li cizincicizinci zrušena platnost letištního průjezdního víza a cizineccizinec odmítá pokračovat v cestě do jiného státu, nebo b) jde-li o cizincecizince pobývajícího v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, který odmítá pokračovat v cestě do jiného státu a jsou zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i). (5) Dopravce je povinen nést náklady15c) spojené s pobytem cizincecizince na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území do doby, než bude v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie15b) dopraven do zahraničí. (6) Povinnosti dopravce uvedené v odstavcích 1 a 3 až 5 se vztahují rovněž na velitele letadla na vnějším letu3b) jiném než prováděném provozovatelem obchodní letecké dopravy. § 105 Povinnost soudu, ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice a věznice (1) Soud, který pravomocně rozhodl a) o odsouzení cizincecizince, b) o omezení svéprávnosti cizincecizince, c) o prohlášení cizincecizince za mrtvého nebo nezvěstného, d) o rozvodu, zrušení registrovaného partnerstvípartnerství (dále jen „partnerstvípartnerství“) nebo neplatnosti či neexistenci manželství nebo partnerstvípartnerství v případech, kdy účastníkem řízení je cizineccizinec, e) o ustanovení poručníka nezletilému cizincicizinci, kdy poručníkem nebo manželem poručníka je cizineccizinec, nebo f) o svěření nezletilého cizincecizince do náhradní rodinné péče cizincicizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu, informuje o této skutečnosti útvar policiepolicie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizincecizince; v případě pochybností při určení příslušného útvaru policiepolicie informuje soud útvar policiepolicie příslušný podle sídla soudu. (2) Ústav pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policiepolicie místně příslušný podle sídla ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizincecizince ze zabezpečovací detence, z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizincecizince. (3) PoliciePolicie informace obdržené podle odstavce 1 nebo 2 neprodleně postoupí ministerstvu, týkají-li se cizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum nebo byl povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt, nebo občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka. § 106 Povinnosti orgánů státní správy (1) Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu a) nenastoupení cizincecizince na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnánízaměstnání nebo na pracovní místo obsaditelné držitelem zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty anebo určené pro držitele modré karty, b) ukončení zaměstnánízaměstnání cizincecizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání, zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta nebo modrá karta; v případě, že zaměstnánízaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, i důvod ukončení zaměstnánízaměstnání, c) skutečnost, že občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi, nebo d) skutečnost, že držitel modré karty podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc, a dále jsou povinny neprodleně zaslat ministerstvu kopii rozhodnutí o udělení, neudělení, prodloužení, neprodloužení nebo odejmutí povolení k zaměstnánízaměstnání. (2) Živnostenský úřad neprodleně písemně oznámí ministerstvu přerušení, pozastavení, zánik anebo zrušení živnostenského oprávnění cizincecizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu. (3) Orgán pomoci v hmotné nouzi9o) je povinen neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že úhrnný měsíční příjem rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob. (4) Je-li cizincicizinci vydána zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta, jsou Úřad práce České republiky - generální ředitelství, případně další úřady, povinny neprodleně hlásit ministerstvu skutečnosti, které jsou jim známy a mohou být důvodem pro zrušení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty. (5) Soud, který je určený k vedení obchodního rejstříku, nebo správní orgán, který je příslušný k vedení rejstříku, seznamu nebo evidence podnikajících fyzických osob podle zvláštního právního předpisu30), neprodleně písemně oznámí ministerstvu změnu nebo výmaz zápisu cizincecizince v tomto rejstříku, seznamu nebo evidenci; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie. (6) Územní správa sociálního zabezpečení neprodleně písemně oznámí ministerstvu, že cizineccizinec ohlásil přerušení nebo ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie. (7) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně písemně oznámí ministerstvu zaměstnánízaměstnání cizincecizince bez povolení k pobytu, bez povolení k zaměstnánízaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartouzaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou; tuto skutečnost oznámí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce neprodleně též odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie příslušnému podle místa zaměstnánízaměstnání cizincecizince. § 107 Povinnosti jiných osob (1) Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1, průkaz o povolení k pobytu, osvědčení o registraci, průkaz trvalého pobytu, pobytovou kartu nebo kartu trvalého pobytu je povinen je neprodleně odevzdat policii. (2) Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno. (3) Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policiípolicií. (4) Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policiipolicii. Od závazku podle § 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území. (5) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola je povinna neprodleně písemně oznámit ministerstvu nezahájení, přerušení nebo ukončení studia držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Vysoká škola je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení, přerušení nebo ukončení studia cizincecizince, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a na území pobývá přechodně bez víza. Vysoká škola je povinna vydat cizincicizinci doklad o úspěšném dokončení studia pro účely podání žádosti podle § 42 odst. 3. (6) Výzkumná organizaceVýzkumná organizace, která s cizincemcizincem uzavřela dohodu o hostování,9j) neprodleně písemně oznámí ministerstvu ukončení platnosti této dohody nebo sdělí skutečnosti, které brání dalšímu pokračování dohody o hostování. Výzkumná organizaceVýzkumná organizace je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení nebo ukončení výzkumné činnosti prováděné držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, který na území pobývá přechodně bez víza. Výzkumná organizaceVýzkumná organizace je povinna vydat cizincicizinci potvrzení o dokončení výzkumné činnosti pro účely podání žádosti podle § 42 odst. 3. (7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neprodleně písemně oznámí ministerstvu vyřazení výzkumné organizacevýzkumné organizace ze seznamu výzkumných organizacívýzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu.9j) (8) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala cizincecizince a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizincicizinci vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání, zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta nebo modrá karta a z tohoto důvodu mu byla nebo má být zrušena platnost oprávnění k pobytu vydaného za účelem zaměstnánízaměstnání nebo došlo k zániku platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, je povinna uhradit náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb cizincicizinci v období od skončení pracovního poměru do vycestování cizincecizince z území, nejdéle však po dobu, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání, zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta nebo modrá karta; to neplatí, pokud úhrada těchto nákladů je zajištěna jiným způsobem. (9) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty, je povinna ministerstvu neprodleně písemně oznámit předpokládanou změnu pracovního zařazení držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty. (10) ZaměstnavatelZaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytováníubytování cizincicizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, je povinen a) zajistit, aby ubytováníubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) a výše úplaty za ubytováníubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizincecizince a s úrovní ubytováníubytování; pro účely úhrady úplaty za ubytováníubytování cizincemcizincem není zaměstnavatelzaměstnavatel oprávněn provést srážky z příjmu tohoto cizincecizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce a b) zajistit cizincicizinci vystavení dokladu o zajištění ubytováníubytování podle § 32 odst. 3. (11) Pokud je cizincicizinci zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo krátkodobého víza za tímto účelem pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatelezaměstnavatele, je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen cizincicizinci nahradit škodu, která mu tím vznikla, zejména ušlou mzdu, plat nebo odměnu, na něž by měl nárok, pokud by mu nebyla zrušena platnost víza, náklady spojené s přicestováním cizincecizince na území a náklady spojené s vycestováním cizincecizince do státu, jehož je občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu jeho posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a správní poplatek za přijetí žádosti. (12) Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizineccizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, je povinna ministerstvu oznámit změnu podmínek, na základě kterých byla cizincicizinci tato karta vydána, ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo. (13) Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizineccizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, a který hodlá na základě převedení pobývat a pracovat na území jiného členského státu Evropské unie, je povinna tento úmysl cizincecizince oznámit ministerstvu a příslušným orgánům jiného členského státu Evropské unie. (14) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen nejméně 24 hodin předem informovat policii o ukončení pobytu cizincecizince ve zdravotnickém zařízení podle § 10 a 126b. (15) Zákonný zástupce cizincecizince mladšího 15 let, popřípadě osoba, které byl cizineccizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincemcizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, je povinen zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let a dále zajistit, aby cizineccizinec mladší 15 let pobýval na území oprávněně. HLAVA IX CESTOVNÍ DOKLAD § 108 (1) Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje a) veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou, b) veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2, c) průkaz totožnostitotožnosti občana Evropské unie,1b) d) cizinecký pas s územní platností do všech států světa, e) cestovní průkaz totožnostitotožnosti, f) cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy, g) náhradní cestovní doklad Evropské unie,15e) h) seznam žáků cestujících na školní výlet v rámci Evropské unie,7b) obsahuje-li 1. fotografie žáků, kteří nejsou schopni se prokázat průkazem totožnostitotožnosti obsahujícím fotografii, 2. potvrzení členského státu Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, že žák je oprávněn se do tohoto státu vrátit, a za předpokladu, že členský stát Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, oznámil České republice, že má seznam žáků uznávat jako cestovní doklad, nebo i) evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí59) (dále jen „evropský cestovní doklad pro návrat“). (2) Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit a) údaje o státním občanství cizince, b) údaje o jeho totožnostitotožnosti, c) fotografii držitele, d) údaj o době platnosti. (3) Cestovní doklad podle odstavce 1 písm. a) a b) pro účely udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nesmí být starší 10 let, musí obsahovat nejméně 2 volné stránky a doba jeho platnosti musí být delší nejméně o 3 měsíce, než je doba platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza; to neplatí, jde-li o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území. § 109 (1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnostitotožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se vydává na žádost cizincecizince, pokud není dále stanoveno jinak. (2) CizinciCizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnostitotožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas orgánu, který doklad vydal. CizinciCizinci s povoleným trvalým pobytem na území, který v zahraničí pozbude doklad uvedený v § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c), vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnostitotožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlasné vyjádření ministerstva. (3) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny. § 111 (1) V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnostitotožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizineccizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, rodné číslo, bylo-li cizincicizinci přiděleno, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti o vydání cestovního průkazu totožnostitotožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) dále připojí fotografie. (2) V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnostitotožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizincecizince žádajícího o vydání tohoto dokladu. Cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 1 a 2 bude dále opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. § 113 Cizinecký pas (1) Cizinecký pas je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji a vydává se s územní platností do všech států světa a s dobou platnosti na 10 let, cizincůmcizincům mladším 15 let s dobou platnosti na 5 let. Jde-li o vydání cizineckého pasu z důvodu uvedeného v odstavci 6 písm. a) a pokud překážka na vůli cizincecizince nezávislá, pro niž si nemůže opatřit cestovní doklad je pouze dočasné povahy, vydává se cizinecký pas s dobou platnosti na 1 rok; jde-li o cizincecizince požívajícího dočasné ochrany, vydává se s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizincecizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a). Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. CizinciCizinci se na jeho žádost ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cizineckém pasu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizincecizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineccizineckého pasu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineckém pasu, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu. (2) CizinciCizinci mladšímu 12 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie15f) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizincicizinci, u něhož není možné z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, pořídit otisky prstů rukou, se vydá cizinecký pas s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizincecizince. Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti a platí pro něj doba platnosti uvedená v odstavci 1. (3) Cizinecký pas vydávaný podle odstavce 1 nebo 2 obsahuje strojově čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména cizincecizince, číslo cizineckého pasu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cizineckého pasu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně. (4) Platnost cizineckého pasu nelze prodloužit. Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 anebo odejmutím nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a). (5) Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (odstavec 1) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon. (6) Cizinecký pas vydá ministerstvo na žádost cizincecizince a) který pobývá na území na základě povolení k trvalému pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit, b) který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud nemá platný cestovní doklad, nebo c) požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu3a), který není držitelem cestovního dokladu. (7) Cizinecký pas nelze vydat cizincicizinci, který na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu a kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu. (8) Držitel cizineckého pasu je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto pasu nebo u zastupitelského úřadu požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineccizineckém pase, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu; vydání nového cizineckého pasu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. (9) Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cizineckého pasu a ověření totožnostitotožnosti cizincecizince pomocí osobních údajů zapsaných v cizineckém pasu, popřípadě porovnání biometrických údajů (odstavec 1) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizincecizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu. § 114 Cestovní průkaz totožnosti (1) Cestovní průkaz totožnostitotožnosti k vycestování vydá policiepolicie na žádost cizincecizince a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem; za účelem zjištění cizincemcizincem tvrzené totožnostitotožnosti je cizineccizinec povinen poskytnout policii veškerou potřebnou součinnost a je povinen opatřit dokumenty, kterými může být jeho totožnosttotožnost prokázána, nebo b) mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b). (2) CizinciCizinci podle odstavce 1 vydá policiepolicie cestovní průkaz totožnostitotožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa. (3) PoliciePolicie vydá cestovní průkaz totožnostitotožnosti cizincicizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po prohlášení krátkodobého víza za neplatné. (4) Cestovní průkaz totožnostitotožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizincicizinci, kterému bylo vydáno rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem. (5) Cestovní průkaz totožnostitotožnosti k vycestování vydá ministerstvo na žádost cizincecizince, a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem, byl-li mu na území povolen dlouhodobý pobyt, nebo přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, b) kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo c) kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu. CizinciCizinci podle písmene a) se cestovní průkaz totožnostitotožnosti vydá s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa; cizincicizinci podle písmene b) a c) s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa. (6) Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnostitotožnosti cizincicizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po a) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, b) udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza, c) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, d) ukončení poskytování dočasné ochrany na území podle zákona o dočasné ochraně cizinců, e) zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87), f) vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, g) vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud si nemůže z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem; cestovní průkaz totožnostitotožnosti se vydá s územní platností do všech států světa a dobou platnosti shodnou s dobou platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo h) skončení jeho platnosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, který je držitelem pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie a z důvodů na jeho vůli nezávislých si nemůže opatřit cestovní doklad jiným způsobem. (7) Zastupitelský úřad na pokyn ministerstva vydá cestovní průkaz totožnostitotožnosti cizincicizinci, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum a je a) manželem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, jehož manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, nebo b) nezletilým dítětem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany anebo nezletilým dítětem manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, pokud tento cizineccizinec nemá platný cestovní doklad a nemůže si ho z důvodů na jeho vůli nezávislých opatřit nebo mu hrozí důvodné nebezpečí vážné újmy39) při použití cestovního dokladu, jehož je držitelem. § 115 Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) (1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnostitotožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se cizincicizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání. (2) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnostitotožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizincecizince, proti kterému a) je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo b) je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince. § 115a Náhradní cestovní doklad Evropské unie (1) Náhradní cestovní doklad Evropské unie15e) vydá zastupitelský úřad na žádost občana Evropské unie,1b) jehož cestovní doklad byl ztracen, odcizen, zničen, popřípadě není dočasně k dispozici, jestliže stát, jehož je žadatel občanem, nemá na území státu, kde se občan nachází, stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, není v něm zastoupen jinak, anebo jeho zastoupení není dosažitelné. Podmínkou pro vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie je, aby stát, jehož je žadatel občanem, s tím vyslovil souhlas. (2) Náhradní cestovní doklad Evropské unie lze vydat pro jedinou cestu do členského státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem nebo ve kterém má trvalé bydliště, anebo ve výjimečném případě do jiného státu. (3) V žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie uvede žadatel své jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, tělesnou výšku, datum, místo a stát narození, státní občanství, adresu místa trvalého bydliště, kontaktní adresu a odůvodnění žádosti. K žádosti dále předloží jemu dostupné dokumenty, prokazující totožnosttotožnost a státní občanství, uvede stát, do něhož hodlá cestovat, a připojí fotografie. (4) Náhradní cestovní doklad Evropské unie vydá zastupitelský úřad s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění cesty, pro niž se náhradní cestovní doklad Evropské unie vydává. (5) Kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie zašle zastupitelský úřad příslušnému orgánu státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem. § 115b Evropský cestovní doklad pro návrat (1) Namísto cestovního průkazu totožnostitotožnosti může ministerstvo nebo policie pro účely vycestování cizincicizinci v případech uvedených v § 114 odst. 3, 4 a 6 z moci úřední vydat evropský cestovní doklad pro návrat. (2) Evropský cestovní doklad pro návrat se vydává s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění vycestování. (3) Evropský cestovní doklad pro návrat může ministerstvo nebo policie vydat i pro účely vycestování podle zákona o azylu. § 116 Neplatnost cestovního dokladu Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže a) uplynula doba platnosti v něm uvedená, b) byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné, c) je porušena jeho celistvost, d) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, e) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo f) držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. § 117 Zadržení dokladu (1) PoliciePolicie zadrží při hraniční kontrolehraniční kontrole nebo pobytové kontrole a) cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a 1. cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo 2. cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení, b) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona, c) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), který je padělaný, pozměněný nebo byl prohlášen za neplatný nebo odcizený a d) doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný, nebo doklad opravňující cizincecizince ke vstupu na území, který je pozměněný nebo padělaný. (2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí dokladu, může tento doklad zadržet orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení. (3) Při plnění úkolů podle tohoto zákona je z důvodů uvedených v odstavci 1 oprávněno zadržet doklad též ministerstvo. (4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá a) útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území, b) ministerstvu, jde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnostitotožnosti vydaný ministerstvem, s uvedením důvodů jeho zadržení. (5) Ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a nejde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnostitotožnosti vydaný ministerstvem, předá zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu útvaru policie příslušnému podle místa pobytu jeho držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení. (6) Útvar policie nebo ministerstvo v případě zadržení cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízenítrestním řízení. (7) Policie nebo ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad vydaný státem, který nemá na území stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízenítrestním řízení. Zadržený cestovní doklad vydaný státem, který má na území stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízenítrestním řízení, a cestovní doklad nalezený podle § 107 odst. 1 na území policie tomuto zastoupení předá. HLAVA IXa PRŮKAZ O POVOLENÍ K POBYTU § 117a Průkaz o povolení k pobytu (1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinouveřejnou listinou, vydávanou cizincůmcizincům s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území. (2) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. CizinciCizinci mladšímu 6 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie40) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizincicizinci, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizincecizince. (3) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie40) a dále a) v případě povolení k dlouhodobému pobytu 1. účel pobytu, 2. rodné číslo, 3. záznam o omezení svéprávnosti, 4. záznam podle § 117b odst. 4, 5. záznam podle § 42i odst. 7, 6. záznam podle § 117b odst. 1, 7. digitální zpracování podpisu cizincecizince, 8. záznam podle § 117b odst. 5, 9. záznam podle § 117b odst. 6, 10. záznam podle § 117b odst. 7, 11. záznam podle § 117b odst. 8, b) v případě povolení k trvalému pobytu 1. rodné číslo, 2. místo hlášeného pobytu na území, 3. záznam o omezení svéprávnosti, 4. záznam podle § 84, 5. záznam podle § 117b odst. 1, 6. záznam podle § 117b odst. 2, 7. digitální zpracování podpisu cizincecizince. (4) Ministerstvo pořídí biometrické údaje cizincecizince a jeho podpis, určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o cizincicizinci vedené v informačním systému cizincůcizinců, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu. (5) Ministerstvo před předáním průkazu o povolení k pobytu prověří jedinečnost vazby mezi cizincemcizincem a vydaným průkazem, a to s využitím biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. (6) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo cizincecizince prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo ověří správnost osobních údajůosobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizincecizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajůosobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajůosobních údajů, zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se cizincicizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu. (7) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji se cizincicizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizineccizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. (8) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnostitotožnosti cizincecizince, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačním systému cizincůcizinců nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji cizincecizince, pořízenými v průběhu prokazování totožnostitotožnosti s pomocí technického zařízení. Pokud cizineccizinec nemůže pro účely ověření totožnostitotožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnostitotožnosti cizincecizince pořízením otisků prstů cizincecizince a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačním systému cizincůcizinců. § 117b Zapisování údajů do průkazu o povolení k pobytu (1) Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizincecizince se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl cizincicizinci vydán matričním úřadem České republiky matriční doklad znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v matričním dokladu. (2) V průkazu o povolení k pobytu ministerstvo vyznačí záznam „BÝVALÝ DRŽITEL MODRÉ KARTY EU“, pokud žadatel o povolení trvalého pobytu byl držitelem modré karty, který pro vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 68 a 83. (3) Údaj o omezení svéprávnosti cizincecizince se vyznačí do průkazu o povolení k pobytu po nabytí právní moci rozhodnutí soudu. (4) Ministerstvo vyznačí do průkazu o povolení k pobytu údaj o přístupu na trh práce; to neplatí, jde-li o držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. (5) Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnancekartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance v rubrice druh povolení vyznačí záznam „ICT“. Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie v rubrice druh povolení vyznačí záznam „mobile ICT“. (6) Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaném podle § 42d vyznačí záznam „student“, pokud cizineccizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. a) nebo b), „žák“, pokud cizineccizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. c), „stážista“, pokud cizineccizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. e), nebo „dobrovolník“, pokud cizineccizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. f). (7) Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu vyznačí záznam „výzkumný pracovník“. (8) V případě vědeckých pracovníků a studentů, kteří pobývají na území v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi dvěma nebo více vysokoškolskými institucemi, vyznačí ministerstvo do průkazu odkaz na tento program nebo dohodu. (9) Ministerstvo v rubrice druh povolení v průkazu o povolení k pobytu vydaném podle a) § 87b odst. 4 písm. b) vyznačí záznam 1. „PŘECHODNÝ POBYT – RP“, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 1 nebo 2, nebo 2. „PŘECHODNÝ POBYT“, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie podle § 15a odst. 3, b) § 87j písm. a) a § 87t odst. 1 vyznačí záznam „TRVALÝ POBYT“, jde-li o občana Spojeného království, nebo c) § 87j písm. c) vyznačí záznam „TRVALÝ POBYT - RP“. (10) Ministerstvo v průkazu o povolení k pobytu vydaném občanu Spojeného království vyznačí záznam „článek 50 Smlouvy o EU“, jeho rodinnému příslušníkovi uvedenému v § 15b odst. 1 záznam „RP UK - článek 50 Smlouvy o EU“ a jeho rodinnému příslušníkovi uvedenému v § 15b odst. 2 záznam „ostatní - článek 50 Smlouvy o EU. § 117c Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu (1) Průkaz o povolení k pobytu cizincecizince s povoleným dlouhodobým pobytem se vydává na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 až 7 nebo § 44a odst. 1 a 2. (2) Průkaz o povolení k pobytu cizincecizince s povoleným trvalým pobytem se vydává s dobou platnosti 10 let, a jde-li o cizincecizince mladšího 15 let, s dobou platnosti 5 let. § 117d Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem (1) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu cizincecizince s povoleným trvalým pobytem lze prodloužit, a to i opakovaně, o 10 let, a jde-li o cizincecizince mladšího 15 let, o 5 let. (2) Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu je cizineccizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti průkazu, nejdříve však 90 dnů před uplynutím jeho platnosti; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve. Důvody dřívějšího podání žádosti je cizineccizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti. (3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizineccizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. (4) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizineccizinec povinen předložit cestovní doklad. (5) Splňuje-li cizineccizinec podmínky pro prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. CizinecCizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. (6) Uplyne-li doba platnosti průkazu o povolení k pobytu před rozhodnutím o žádosti o prodloužení platnosti tohoto průkazu, vyznačí se na požádání cizincecizince do cestovního dokladu vízový štítek podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o této žádosti. Vízový štítek se do cestovního dokladu nevyznačí, jde-li o cizincecizince zařazeného do informačního systému smluvních států. Platnost víza zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu. § 117e (1) CizinecCizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, je povinen předložit cestovní doklad a poškozený průkaz nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji. Obdobně se postupuje i v případě, že cizineccizinec žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení nebo zrušení jeho platnosti podle § 117f. (2) CizinecCizinec, který žádá o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu. (3) CizinecCizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 117f odst. 1 písm. g), je povinen předložit cestovní doklad, průkaz, jehož platnost skončila, a doklad o zajištění ubytováníubytování (§ 71 odst. 2). (4) CizinecCizinec uvedený v odstavcích 1 až 3 je povinen se pro účely vydání nového průkazu o povolení k pobytu na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizincicizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. CizinecCizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu. § 117f Skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu (1) Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí a) uplynutím doby v něm uvedené, b) ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení, c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti cizincecizince, d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu nebo zánikem jeho platnosti, e) nabytím státního občanství České republiky, f) úmrtím cizincecizince nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizincecizince za mrtvého, g) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu cizincecizince na území; to neplatí, jde-li o rezidenta na území (§ 83), který z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytováníubytování na území, nebo h) dnem vydání nového průkazu o povolení k pobytu na základě žádosti cizincecizince o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v případě, že doba platnosti dosavadního průkazu k tomuto dni neuplynula. (2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele, nebo d) průkaz obsahuje nefunkční nosič s biometrickými údaji. (3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné. § 117g Vydávání průkazů o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji (1) Ministerstvo může vydávat průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, které neobsahují digitální zpracování podpisu cizincecizince, jestliže a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu cizincecizince určeného k dalšímu digitálnímu zpracování, nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji. (2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců, a to ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizincecizince. (3) Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje cizincecizince a jeho podpis určený k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v provozním informačním systému podle § 158a odst. 4 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu. (4) Pokud byl cizincicizinci vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizincecizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo cizincicizinci doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1. (5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je cizincicizinci vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku. (6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve cizincecizince ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. HLAVA X SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ § 118 (1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizincecizince na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace a doby, po kterou nelze umožnit cizincicizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace. Dobu, po kterou nelze umožnit cizincicizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění cizincecizince. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území. (2) Správním vyhoštěním občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníkaSprávním vyhoštěním občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se rozumí ukončení pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizincicizinci vstup na území. (3) Doba k vycestování se stanoví v rozmezí 7 až 30 dnů. Je-li rozhodnutí o správním vyhoštění vydáno podle § 119 odst. 1 písm. a), je policie oprávněna stanovit dobu k vycestování kratší než 7 dní. Pokud by podle rozhodnutí o správním vyhoštění měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizincecizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud v průběhu doby k vycestování je cizineccizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Požádá-li cizineccizinec během doby k vycestování o stanovení nové doby k vycestování zejména z důvodů podle § 174a odst. 2, policie, pokud shledá důvody pro stanovení nové doby k vycestování, vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování s ohledem na délku trvání uváděných důvodů; odvolání nemá odkladný účinek. Novou dobu k vycestování lze stanovit nejdéle na 180 dnů. (4) Do doby, po kterou nelze umožnit cizincicizinci vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace nebo občanovi Evropské unie anebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se nezapočítává doba, po kterou není rozhodnutí o správním vyhoštění vykonatelné. (5) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizincecizince na území, setrvání na základě výjezdního příkazu nebo zdržování se cizincecizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, setrvání nebo strpění na území podle zvláštního zákona2) nebo pobyt do právní moci rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území3a) nebo soudu o žalobě ve věci dočasné ochrany. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie postupuje podle § 50a odst. 5. CizinecCizinec je povinen vycestovat v době stanovené v rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace. (6) Podá-li cizineccizinec během řízení o správním vyhoštění, které bylo zahájeno z důvodů souvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu, řízení o správním vyhoštění se dokončí. Policie může zahájit a dokončit řízení o správním vyhoštění, jde-li o důvody související s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, které nastaly před podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany, i pokud byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu podána před zahájením řízení o správním vyhoštění. Ustanovení § 119 odst. 7 se použije obdobně. Vedení řízení o správním vyhoštění z důvodů nesouvisejících s neoprávněným vstupem nebo pobytem na území, zejména jde-li o důvody podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo § 119 odst. 1 písm. c) bodu 1, tímto ustanovením není dotčeno. (7) Hromadné správní vyhoštění cizincůcizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje. (8) Pro účely této hlavy se za rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie nepovažuje osoba uvedená v § 15a odst. 3, která pobývá na území přechodně. § 119 Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území (1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizincecizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizincicizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a zařadí cizincecizince do informačního systému smluvních států, a) až na 10 let, 1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo 2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, b) až na 5 let, 1. prokáže-li se cizineccizinec policii dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním, 2. prokáže-li se cizineccizinec policii při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d), 3. pobývá-li cizineccizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn, 4. pobývá-li cizineccizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu není oprávněn, 5. nepodrobí-li se cizineccizinec na výzvu policiepolicie hraniční kontrolehraniční kontrole, 6. překročí-li cizineccizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí, 7. překročí-li cizineccizinec státní hranice mimo hraniční přechod, 8. uvedl-li cizineccizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu, nebo 9. porušuje-li cizineccizinec opakovaně právní předpis, je-li vydání rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění přiměřené porušení tímto předpisem stanovené povinnosti, nebo maří-li výkon soudních nebo správních rozhodnutí, c) až na 3 roky, 1. je-li cizineccizinec na území zaměstnán bez platného oprávnění k pobytu nebo povolení k zaměstnánízaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnánízaměstnání, na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) nebo bez povolení k zaměstnánízaměstnání cizincecizince zaměstnal nebo takové zaměstnánízaměstnání cizincicizinci zprostředkoval, 2. neprokáže-li cizineccizinec, že na území smluvních států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum, nebo 3. je-li důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění. (2) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá přechodně, lze vydat pouze v případě, že občan Evropské unie1b) nebo jeho rodinný příslušník a) ohrožuje bezpečnost státu, b) závažným způsobem narušuje veřejný pořádek; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 10 let; do této doby se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody, nebo c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území. (3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let, jde-li o správní vyhoštěnísprávní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) anebo b), nebo až na 3 roky, jde-li o správní vyhoštěnísprávní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. c). (4) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat, došlo-li k onemocnění cizincecizince až po převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území. (5) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizincecizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, lze vydat pouze v případě, že tento cizineccizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení; souhlasí-li s takovým postupem příslušný orgán členského státu Evropské unie, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, policie cizincecizince vyhostí mimo území států Evropské unie. (6) Rozhoduje-li policiepolicie o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, kterému jiný členský stát Evropské unie udělil mezinárodní ochranu, prověří u příslušného orgánu tohoto členského státu, zda je rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné. Je-li rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné, rozhodne policiepolicie o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince z území. Mimo území členských států Evropské unie lze takového cizincecizince vyhostit pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost České republiky nebo byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie s takovým postupem souhlasí. (7) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se a) mezinárodní ochrana neuděluje, b) žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, c) řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo d) azyl nebo doplňková ochrana odnímá, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního právního předpisu2) podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění není vykonatelné, přizná-li soud na žádost cizincecizince jeho žalobě odkladný účinek. (8) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu3a), je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil. (9) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu (§ 180c) nebo o nezletilého cizincecizince v obdobném postavení, ustanoví mu neprodleně policie pro řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizincecizince vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka. § 119a (1) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 6 a 7 se nevydá, jestliže cizineccizinec žádající o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu2) na území přichází přímo ze státu, kde mu hrozí pronásledování nebo vážná újma16a), a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policiipolicii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt. (2) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění podle § 119 nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizincecizince. (3) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění nezletilého občana Evropské unie podle § 119 lze vydat pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, nebo je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte. (4) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění podle § 119 nelze vykonat, jde-li o cizincecizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno; řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, které nebylo ukončeno před vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policiepolicie zastaví. (5) PoliciePolicie cizincicizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, zruší rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění podle § 119, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení přispěla k odhalení nebo odsouzení pachatele trestné činnosti anebo s ohledem na poskytnutou spolupráci by mohl být po vycestování z území ohrožen jeho život nebo zdraví. PoliciePolicie dále zruší rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění jeho rodinnému příslušníkovi, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. (6) Policie občanu Evropské unie, který požádal o vydání osvědčení o registraci nebo o povolení trvalého pobytu, zruší rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, pokud netrvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policie postupuje, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu. (7) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění se nevydává, jde-li o předání cizincecizince podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009. § 120 Správní vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu (1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizincecizince s povolením k trvalému pobytu s dobou, po kterou nelze cizincicizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, až na a) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, b) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo c) 3 roky, nesplní-li cizineccizinec povinnost podle § 77 odst. 3. (2) Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění občana Evropské unie1b) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, lze vydat pouze v případě, že závažným způsobem ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu. Rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění nelze vydat, jde-li o a) nezletilého občana Evropské unie, ledaže by správní vyhoštěnísprávní vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu, nebo b) občana Evropské unie, který na území pobývá po dobu delší než 10 let, ledaže ohrožuje bezpečnost státu zvlášť závažným způsobem. (3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let. (4) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizincecizince. § 120a (1) Policie v rámci rozhodování o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění podle § 119 a 120 je povinna si vyžádat závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizincecizince je možné (§ 179); to neplatí, a) rozhoduje-li policie o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění při vycestování cizincecizince na hraničním přechodu a cizineccizinec výslovně uvede, že jeho vycestování je možné, b) pochází-li cizineccizinec z bezpečné země původu podle jiného právního předpisu a neuvedl-li skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven skutečnému nebezpečí podle § 179, c) jde-li o občana Evropské unie, nebo d) není-li podle policie vycestování cizincecizince možné. (2) Vzniknou-li důvody znemožňující vycestování cizincecizince po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyhoštění, policie vydá nové rozhodnutí pouze ve věci, zda vycestování cizincecizince je možné, podle zvláštního právního předpisu5d) po vyžádání a na základě nového závazného stanoviska ministerstva. (3) Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně. (4) Není-li vycestování cizincecizince podle odstavce 1 nebo 2 možné, policie tuto skutečnost uvede v rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění a ministerstvo cizincicizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 33 odst. 3). (5) Policie nejméně jedenkrát ročně zkoumá, zda trvají důvody znemožňující cizincicizinci vycestování. Pominou-li důvody znemožňující cizincicizinci vycestování, policie vydá nové rozhodnutí pouze ve věci stanovení nové lhůty k vycestování podle zvláštního právního předpisu5d) po vyžádání a na základě nového závazného stanoviska ministerstva. Dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaniká platnost víza uděleného podle § 33 odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území. (6) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, byl-li cizincicizinci udělen azyl. Jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. a), platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl, platné po dobu rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizincecizince na území. (7) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, je-li rozhodnutí, kterým byla udělena doplňková ochrana, bylo přiznáno postavení osoby bez státní příslušnosti nebo byl povolen dlouhodobý pobyt za účelem strpění pobytu na území, platné po dobu a) rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění pro omezení vstupu cizincecizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo b), anebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b), b) rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění pro omezení vstupu cizincecizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c). (8) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, není-li vycestování cizincecizince možné a ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění uplynula doba rovnající se pětinásobku doby pro omezení vstupu na území stanovené v tomto rozhodnutí. (9) Doba stanovená v odstavci 6 a 7 počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu anebo doplňkové ochrany nebo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území. (10) Policie informuje cizincecizince, který se na území zdržuje neoprávněně a se kterým bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění z důvodu podle § 119 odst. 1 písm. c) bodu 1, o právu požadovat po zaměstnavatelizaměstnavateli nevyplacenou mzdu nebo plat, a to včetně případných nákladů na zaslání mzdy nebo platu do státu, jehož je cizineccizinec občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Dále cizincicizinci sdělí, že má právo informovat příslušný orgán inspekce práce41) o porušení právní povinnosti zaměstnavatelemzaměstnavatelem. § 121 Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštěnísprávního vyhoštění do tohoto státu. § 122 Podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění (1) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincicizinci umožnit vstup na území, policiepolicie cizincicizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizincecizince. (2) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincicizinci umožnit vstup na území, policiepolicie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny. (3) Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů. (4) Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí. (5) Policie může na žádost cizincecizince vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění nebo zkrátí dobu, po kterou nelze cizincicizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, uvedenou v rozhodnutí o správním vyhoštění, a to nejméně o jednu třetinu této doby, jestliže a) pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou nelze cizincicizinci umožnit vstup na území, b) jde o cizincecizince, který prokáže, že dobrovolně vycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, a zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění bude přiměřené vzhledem k důvodům, pro které bylo vydáno, nebo c) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizineccizinec projevuje snahu o integraci na území. (6) PoliciePolicie může na žádost občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, jestliže a) došlo k podstatné změně okolností, které byly důvodem vydání rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, nebo b) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizineccizinec projevuje snahu o integraci na území. (7) PoliciePolicie vydá na žádost cizincecizince, který se po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění stal občanem jiného členského státu Evropské unie, nové rozhodnutí5d), kterým zruší rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, pokud nehrozí nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policiepolicie postupuje v případě cizincecizince, který se po pravomocném rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění stal rodinným příslušníkem občana Evropské unie. (8) CizinecCizinec podávající žádost podle odstavců 5 až 7 je povinen uvést veškeré rozhodné skutečnosti, kterých se dovolává, a označit důkazy. Policie cizincecizince nevyzývá k odstranění vad žádosti. Policie umožní na žádost účastníka řízení vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. (9) Policie může z moci úřední na základě důvodných vlastních poznatků vydat nové rozhodnutí5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění nebo zkrátí platnost délky zákazu vstupu. § 123 Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním (1) Náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním zahrnují náklady na ubytováníubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady. Do nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním se dále zahrnují náklady podle věty první za cizincecizince ubytovaného v zařízení společně s cizincemcizincem zajištěným za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění. (2) Jde-li o správní vyhoštěnísprávní vyhoštění cizincecizince, který byl na území zaměstnán bez povolení k zaměstnánízaměstnání, je-li podle zvláštního právního předpisu8e) vyžadováno, nebo platného oprávnění k pobytu, je povinen náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním podle odstavce 1 uhradit ten, kdo cizincecizince zaměstnal. Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním takto uhradit, je povinen tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit ten, kdo uzavřel se zaměstnavatelemzaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu, v rámci jejíhož plnění zaměstnavatelzaměstnavatel cizincecizince zaměstnával, nebo každý, kdo na základě svých existujících obchodních smluvních vztahů věděl nebo vědět měl a mohl o zaměstnávání cizincůcizinců bez povolení k zaměstnánízaměstnání nebo platného oprávnění k pobytu u zaměstnavatelezaměstnavatele. Věta první a druhá se nepoužijí v případě a) zaměstnavatelezaměstnavatele, který prokáže, že splnil povinnosti stanovené právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizincůcizinců a nevěděl, že povolení k pobytu předložené cizincemcizincem je padělkem, b) toho, kdo uzavřel se zaměstnavatelemzaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu podle věty druhé, který prokáže, že splnil povinnosti stanovené právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizincůcizinců a nevěděl, že povolení k pobytu předložené cizincemcizincem je padělkem. (3) Nehradí-li náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním osoba uvedená v odstavci 2 a pokud tyto náklady nebyly uhrazeny z finanční záruky složené cizincemcizincem nebo složitelem podle § 123c, je povinen tyto náklady uhradit cizineccizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění. Hradí-li náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním cizineccizinec podle věty první, je rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním prvním úkonem v řízení. (4) Neuhradí-li cizineccizinec ve stanovené lhůtě náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním a nebyly-li náklady uhrazeny z finanční záruky, jsou povinni tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit postupně v pořadí a) osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policiípolicií, nebo jde-li o výzkumného pracovníka, výzkumná organizacevýzkumná organizace, která se k tomu písemně zavázala; výzkumná organizacevýzkumná organizace uhradí náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním vzniklé do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování9j), b) ten, kdo cizincicizinci zprostředkoval zaměstnánízaměstnání bez povolení k zaměstnánízaměstnání, c) ten, kdo zaměstnal cizincecizince a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizincicizinci vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání, zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta nebo modrá karta, pokud tento cizineccizinec po zrušení platnosti oprávnění k pobytu za účelem zaměstnánízaměstnání nebo po zániku platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podle § 63 z území nevycestoval; to neplatí, pokud cizineccizinec z území nevycestoval a ten, kdo cizincecizince zaměstnal, prokáže, že cizincicizinci zajistil úhradu nákladů spojených s vycestováním do státu, jehož je občanem, nebo do státu, ve kterém má povolen pobyt, d) ten, kdo cizincicizinci zprostředkoval zaměstnánízaměstnání a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizincicizinci vydáno povolení k zaměstnánízaměstnání, zaměstnanecká kartazaměstnanecká karta nebo modrá karta, pokud tento cizineccizinec po zrušení platnosti oprávnění k pobytu za účelem zaměstnánízaměstnání nebo po zániku platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podle § 63 z území nevycestoval; to neplatí, pokud prokáže, že cizincicizinci zajistil úhradu nákladů spojených s vycestováním do státu, jehož je občanem, nebo do státu, ve kterém má povolen pobyt, e) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104. (5) Policie nebo ministerstvo rozhodnutím stanoví, v jaké lhůtě a výši je osoba podle odstavců 2 až 4 povinna náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním nebo jejich zbývající část uhradit; úhradu těchto nákladů vybírá správní orgán, který ji uložil. Odvolání není proti tomuto rozhodnutí přípustné. (6) Nebyly-li náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním uhrazeny podle odstavců 2 až 4, nese tyto náklady do doby jejich úhrady a) policiepolicie, jde-li o cizincecizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu42), nebo b) ministerstvo v ostatních případech. (7) Písemné vyhotovení rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, které je prvním úkonem v řízení, ministerstvo cizincicizinci předá při opuštění zařízení, nebrání-li tomu výjimečné okolnosti. Není-li možné zajistit přítomnost tlumočníka, ministerstvo současně s písemným vyhotovením rozhodnutí předá cizincicizinci v jazyce, do kterého bylo cizincicizinci tlumočeno v řízení o zajištění, informace o obsahu rozhodnutí, celkové výši nákladů a možnosti podat proti rozhodnutí žalobu k soudu. § 123a Úhrada nákladů spojených s dobrovolným návratem (1) Na základě písemné žádosti cizincecizince podané ministerstvu nebo policii může ministerstvo zajistit úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem tohoto cizincecizince do státu, jehož je občanem, nebo do jiného státu, který cizincicizinci umožní vstup na své území, jde-li o cizincecizince, a) který je zajištěn podle tohoto zákona, b) kterému byla rozhodnutím o správním vyhoštění nebo rozhodnutím o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace stanovena doba k vycestování, c) kterému byla stanovena lhůta k dobrovolnému opuštění území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace uvedená v záznamu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie69), nebo d) u kterého došlo ke zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza, k zamítnutí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b) nebo ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, a který na území pobývá na základě výjezdního příkazu uděleného podle § 50 odst. 1 písm. b) nebo na základě lhůty k vycestování, vykonal trest odnětí svobody nebo mu byl uložen trest vyhoštění, anebo po marném uplynutí lhůty pro podání žádosti o dobrovolný návrat podle jiného právního předpisu. (2) CizinecCizinec je povinen ministerstvu dodatečně uhradit přepravní náklady v poloviční výši. (3) Žádost cizincecizince o zajištění úhrady nákladů spojených s dobrovolným návratem ministerstvo posoudí bez zbytečného odkladu. (4) Ministerstvo zajišťuje cestovní a přepravní doklady, uděluje výjezdní příkaz, je-li to pro dobrovolný návrat nezbytné, a činí další úkony nezbytné pro zabezpečení dobrovolného návratu. HLAVA XI ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ ZA ÚČELEM VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ NEBO Z ÚZEMÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE A ZAJIŠTĚNÍ CIZINCE § 123b Zvláštní opatření za účelem vycestování cizince z území nebo z území členských států Evropské unie (1) Zvláštním opatřením za účelem vycestování cizincecizince z území nebo z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace (dále jen „zvláštní opatření za účelem vycestování“) je a) povinnost cizincecizince oznámit policii adresu místa pobytu, zdržovat se tam, každou jeho změnu oznámit následující pracovní den policii a ve stanovené době se na adrese místa pobytu zdržovat za účelem provedení pobytové kontroly, b) složení peněžních prostředků ve volně směnitelné měně ve výši předpokládaných nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním (dále jen „finanční záruka“) cizincemcizincem, kterému je zvláštní opatření za účelem vycestování uloženo; peněžní prostředky za cizincecizince může složit státní občan České republiky nebo cizineccizinec s povoleným dlouhodobým anebo trvalým pobytem na území (dále jen „složitel“), c) povinnost cizincecizince osobně se hlásit policii v době policií stanovené, nebo d) povinnost cizincecizince zdržovat se v místě určeném policií a ve stanovené době být v tomto místě přítomen za účelem provedení pobytové kontroly. (2) Zvláštní opatření lze uložit, je-li důvodné nebezpečí, že by cizineccizinec mohl mařit nebo ztěžovat průběh řízení, jehož předmětem je jeho vycestování, tím, že neprokáže svou totožnosttotožnost nebo adresu místa pobytu, odmítá tyto údaje uvést nebo se nedostavil na předvolání policie. (3) Zvláštní opatření za účelem vycestování lze dále uložit, je-li důvodné nebezpečí, že cizineccizinec v době stanovené v rozhodnutí, jehož předmětem je jeho vycestování, nevycestuje. (4) O druhu a způsobu výkonu zvláštního opatření za účelem vycestování rozhoduje policie. Při rozhodování o uložení zvláštního opatření policie zkoumá, zda jeho uložením neohrozí výkon správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, a přihlíží k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. (5) Policie zvláštní opatření za účelem vycestování neuloží, jde-li o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu nebo o cizincecizince, u nějž je zjevné, že má v úmyslu neoprávněně vstoupit na území jiného smluvního státu. (6) Výrok o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování je zpravidla součástí rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace. Odvolání proti výroku o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nemá odkladný účinek. (7) CizinecCizinec je povinen splnit povinnost uloženou mu v rozhodnutí o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování a vycestovat v době stanovené k vycestování. (8) V případě, že cizineccizinec závažným způsobem poruší povinnost uloženou mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nebo v době k vycestování nevycestuje, policie takového cizincecizince zajistí. V případě, že splnění povinnosti zabrání důvody na vůli cizincecizince nezávislé, je cizineccizinec povinen povinnost splnit neprodleně po zániku těchto důvodů. § 123c Finanční záruka (1) Finanční záruka se skládá na účet policiepolicie a je vratná po vycestování cizincecizince z území nebo poté, co mu byl povolen dlouhodobý anebo trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu2), uděleno dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k přechodnému pobytu. PoliciePolicie se s cizincemcizincem nebo složitelem dohodne na způsobu vrácení finanční záruky. Náklady na vrácení finanční záruky nese složitel nebo cizineccizinec. (2) CizinecCizinec nebo složitel je po splnění podmínek stanovených v odstavci 1 oprávněn do 5 let ode dne složení finanční záruky policiipolicii požádat o vrácení finanční záruky. (3) V případě, že cizineccizinec z území vycestoval, je povinen žádost podat osobně prostřednictvím zastupitelského úřadu ve státě, jehož je občanem, ve státě, ve kterém má povolen pobyt, nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo smluvním státem5a). Složil-li finanční záruku složitel, je cizineccizinec, za kterého byla finanční záruka složena, povinen se bez zbytečného odkladu po vycestování z území osobně ohlásit na zastupitelském úřadě ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt; zastupitelský úřad policiipolicii potvrdí ohlášení se cizince na zastupitelském úřadě. (4) PoliciePolicie zamítne žádost o vrácení finanční záruky, jestliže a) cizineccizinec z území nevycestoval a nebyl mu povolen dlouhodobý anebo trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu2), 3a), b) cizineccizinec žádost nepodal osobně, c) cizineccizinec žádost nepodal prostřednictvím zastupitelského úřadu ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt, nebo d) cizineccizinec se osobně neohlásil na zastupitelském úřadě ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt, žádá-li o vrácení finanční záruky složitel. (5) Policie je oprávněna finanční záruku použít na úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním cizincecizince, jestliže cizineccizinec nevycestuje ve stanovené době a pobývá na území neoprávněně. (6) Finanční záruka připadne státu, jestliže cizineccizinec nebo složitel ve lhůtě do 5 let ode dne složení finanční záruky nepožádal o její vrácení nebo nebyly v této době splněny podmínky pro její vrácení. (7) O důvodech, pro které finanční záruka může být použita na úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním nebo připadnout státu, musí být cizineccizinec nebo složitel poučen před jejím složením. § 124 Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění (1) Policie je oprávněna zajistit cizincecizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o správním vyhoštění anebo o jehož správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto nebo mu byl uložen jiným členským státem Evropské unie zákaz vstupu platný pro území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace a nepostačuje uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, pokud a) je nebezpečí, že by cizineccizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, b) je nebezpečí, že by cizineccizinec mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, zejména tím, že v řízení uvedl nepravdivé údaje o totožnostitotožnosti, místě pobytu, odmítl tyto údaje uvést anebo vyjádřil úmysl území neopustit nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání, c) cizineccizinec nevycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, d) cizineccizinec závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, nebo e) je cizineccizinec evidován v informačním systému smluvních států. (2) V řízení o zajištění cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (3) PoliciePolicie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy výkonu správního vyhoštěnísprávního vyhoštění. Při stanovení doby trvání zajištění je policiepolicie povinna zohlednit případy nezletilých cizinců bez doprovodunezletilých cizinců bez doprovodu a rodin či jiných osob s dětmi. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy výkonu správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, je policiepolicie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (4) Policie vydá nové rozhodnutí o zajištění, nerozhodlo-li ministerstvo podle zákona o azylu, jde-li o cizincecizince zajištěného podle tohoto zákona, který požádal o udělení mezinárodní ochrany, a existují oprávněné důvody se domnívat, že ač mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, podal žádost o udělení mezinárodní ochrany s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, nebo je pozdržet. Nové rozhodnutí o zajištění policie vydá do 3 dnů od doby, kdy mělo ministerstvo rozhodnout o zajištění. (5) Je-li rozhodováno o zajištění nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu (§ 180c) nebo nezletilého cizincecizince v obdobném postavení, ustanoví mu policie neprodleně opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka. (6) Policie je oprávněna zajistit nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu, pouze je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, a je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte. V případě důvodné pochybnosti, že jde o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu, je policie oprávněna cizincecizince zajistit z důvodů uvedených v odstavci 1 do doby, než je zjištěn jeho skutečný věk. Policie zahájí úkony ke zjištění věku nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu bezodkladně po jeho zajištění. Odmítne-li nezletilý cizinec bez doprovodunezletilý cizinec bez doprovodu provedení úkonů ke zjištění věku, hledí se na něj jako na zletilého cizincecizince. Pokud výsledky zjišťování věku nejsou průkazné, hledí se na cizincecizince jako na nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu. (7) O možnosti provedení úkonů ke zjištění věku, o způsobu a důsledcích jejich provedení a následcích jejich odmítnutí informuje policie nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. (8) Policie zajištěného cizincecizince poučí o oprávnění podat policii žádost o propuštění ze zařízení, a dále o oprávnění podat ve správním soudnictví žalobu proti rozhodnutí o zajištění nebo prodloužení doby trvání zajištění. Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu nebo o nezletilého cizincecizince v obdobném postavení, poučí policie o těchto oprávněních opatrovníka. § 124a Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie je oprávněna za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění zajistit cizincecizince, který podal žádost o mezinárodní ochranu, jestliže již bylo o jeho vyhoštění pravomocně rozhodnuto nebo je řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění zahájeno z důvodů podle § 119 odst. 1 písm. a), anebo § 119 odst. 1 písm. b) bodu 6 nebo 7. § 124b Zajištění cizince za účelem vycestování (1) Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie může zajistit na dobu nezbytně nutnou neoprávněně pobývajícího cizincecizince staršího 15 let za účelem jeho vycestování, jestliže a) bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizineccizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, b) nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany nebo po ukončení poskytování mezinárodní ochrany z území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu nebo ve lhůtě do 30 dnů, nebyl-li cizincicizinci výjezdní příkaz udělen, nebo c) uplynula lhůta k dobrovolnému opuštění území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace uvedená v záznamu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. (2) O zajištění cizincecizince za účelem vycestování policiepolicie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnostitotožnosti zajištěného cizincecizince, datu, času a místu zajištění. (3) Nelze-li vycestování cizincecizince uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, policie v řízení o zajištění cizincecizince za účelem vycestování vydá rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (4) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy vycestování cizincecizince. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy vycestování cizincecizince, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince za účelem vycestování je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (5) Na zajištění za účelem vycestování se ustanovení § 123, 123a a hlavy XII použijí obdobně. (6) Odstavec 1 se nepoužije, a) je-li důvod zajištění podle odstavce 1 zjištěn na hraničním přechodu při vycestování cizincecizince, nebo b) má-li cizineccizinec přepravní doklad pro vycestování z území (letenku, jízdenku), ale nemohl vycestovat ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b) z důvodů na jeho vůli nezávislých. § 125 (1) Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. V případě cizincecizince mladšího 18 let nebo rodiny s nezletilými dětmi nesmí doba zajištění překročit 90 dnů. (2) Policie je oprávněna prodlužovat dobu trvání zajištění podle § 124 až 124b i nad dobu stanovenou v odstavci 1 větě první za podmínky, že vyhoštění cizincecizince je uskutečnitelné v době trvání zajištění, pokud a) cizineccizinec v průběhu zajištění zmařil výkon správního vyhoštěnísprávního vyhoštění nebo vycestování, b) cizineccizinec uvádí nepravdivé údaje, které jsou nezbytné pro zajištění náhradního cestovního dokladu, nebo je odmítá uvést, nebo c) v průběhu získávání nezbytných dokladů pro výkon správního vyhoštěnísprávního vyhoštění dochází i přes řádné úsilí policie ke zpoždění ze strany třetích zemí. (3) Doba trvání zajištění podle odstavce 2 písm. a) a b) nesmí překročit v souhrnu 545 dnů, podle odstavce 2 písm. c) 365 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. O prodloužení doby trvání zajištění vydá policie rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (4) O zajištění cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění policiepolicie neprodleně vyrozumí jeho příbuzného s povoleným pobytem na území; je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodunezletilý cizinec bez doprovodu, vyrozumí policiepolicie orgán sociálně-právní ochrany dítěte. PoliciePolicie vyrozumí o zajištění cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizineccizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí, jde-li o zajištění cizincecizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu2). (5) Je-li rozhodnuto o zajištění cizincecizince poté, co bylo ukončeno zajištění podle § 46a zákona o azylu, k uplynulé době zajištění podle § 46a zákona o azylu se nepřihlíží. (6) Jsou-li v průběhu zajištění zjištěny nové skutečnosti odůvodňující zajištění z jiného důvodu, vydá policie nové rozhodnutí o zajištění. Oznámením nového rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince se dosavadní rozhodnutí o zajištění ruší; doba zajištění se počítá od okamžiku omezení osobní svobody. Oznámením rozhodnutí o zajištění podle § 46a zákona o azylu se dosavadní rozhodnutí o zajištění podle tohoto zákona ruší. § 126 PoliciePolicie je povinna a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají, b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizincecizince v jazyce, ve kterém je cizineccizinec schopen se dorozumět, o možnosti podat policiipolicii žádost o propuštění ze zařízení a soudního přezkumu zákonnosti zajištění a rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policiepolicie cizincecizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském, hindském a španělském o možnosti podat policiipolicii žádost o propuštění ze zařízení a soudního přezkumu zákonnosti zajištění a rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení. O předání písemně vyhotoveného poučení policiepolicie sepíše záznam. § 126a (1) PoliciePolicie na pokyn ministerstva bezodkladně přeruší zajištění, je-li důvodné nebezpečí, že a) cizineccizinec, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení, (§ 42e odst. 2), nebo b) cizineccizinec, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, by mohl být při dalším pobytu v zařízení ohrožen na životě nebo zdraví v souvislosti se spoluprací s orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení. (2) Po dobu přerušení zajištění se staví běh lhůty podle § 125 odst. 1. (3) Je-li důvodné nebezpečí, že cizineccizinec uprchne, nebo zneužívá-li přerušení zajištění, policiepolicie na pokyn ministerstva přerušení zajištění podle odstavce 1 bezodkladně zruší. (4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. § 126b (1) Je-li zajištěný cizinec přijat do zdravotnického zařízení lůžkové péče podle § 176 mimo zařízení, může policie upustit od střežení cizince po dobu umístění cizince do tohoto zdravotnického zařízení. (2) Jde-li podle vyjádření ošetřujícího lékaře o poškození zdraví zajištěného cizincecizince trvalého charakteru nebo z charakteru onemocnění cizincecizince lze předpokládat, že jeho pobyt ve zdravotnickém zařízení podle odstavce 1 za účelem poskytnutí zdravotních služeb bude delší než doba scházející do uplynutí 180 dnů ode dne zajištění, policiepolicie zajištění ukončí. Při ukončení zajištění policiepolicie cizincicizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu překážky na jeho vůli nezávislé, která brání jeho vycestování; platnost víza stanoví na dobu potřebnou k vycestování cizincecizince z území, nejdéle na dobu 1 roku. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, pokud k poškození zdraví došlo vlastním úmyslným jednáním cizincecizince. § 127 (1) Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno a) po zániku důvodu pro zajištění, b) rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění cizincecizince, o zrušení rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění nebo o zrušení rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení; povinnost propustit cizincecizince vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku, c) je-li vydáno rozhodnutí o propuštění ze zařízení, d) je-li cizincicizinci udělen azyl nebo doplňková ochrana,2) e) je-li cizincicizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem ochrany na území, nebo f) rozhodlo-li ministerstvo o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle § 46a zákona o azylu. (2) Podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v průběhu zajištění není důvodem pro ukončení zajištění. § 128 (1) Zajištěného cizincecizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policiepolicie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizineccizinec předloží potvrzení o podání žaloby. PoliciePolicie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizincecizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění a cizincecizince, který byl zajištěn za účelem vycestování podle § 124b. (2) PoliciePolicie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území. (3) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu, policiepolicie provede úkony podle odstavců 1 a 2 teprve poté, co stát, kam bude nezletilý cizinec bez doprovodunezletilý cizinec bez doprovodu vyhoštěn, sdělil, že nezletilému cizinci bez doprovodunezletilému cizinci bez doprovodu bude zajištěno přijetí odpovídající jeho věku. § 129 Zajištění cizince za účelem jeho předání nebo průvozu (1) Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizincecizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného právního předpisu Evropské unie37); policie na dobu nezbytně nutnou zajistí i prováženého cizincecizince v případě, že jeho průvoz nelze z objektivních důvodů dokončit bez nutné přestávky. (2) O zajištění policiepolicie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnostitotožnosti zajištěného cizincecizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání nebo průvozu. (3) Nelze-li předání cizincecizince nebo dokončení jeho průvozu uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, a jde-li o průvoz leteckou cestou podle § 152 ve lhůtě do 72 hodin, policiepolicie v řízení o zajištění cizincecizince za účelem jeho předání nebo průvozu vydá rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (4) Policie rozhodne o zajištění cizincecizince za účelem jeho předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37), pouze pokud existuje vážné nebezpečí útěku. Za vážné nebezpečí útěku se zejména považuje, pokud cizineccizinec pobýval na území neoprávněně, vyhnul se již dříve předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37), nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37) nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání. Za vážné nebezpečí útěku se dále považuje, pokud cizineccizinec, který bude předán do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37) přímo nesousedícího s Českou republikou, nemůže oprávněně samostatně do tohoto státu cestovat a nemůže uvést adresu místa pobytu na území. (5) Policie je oprávněna zajistit nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu, pouze je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu či závažným způsobem narušit veřejný pořádek, a je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte. Policie je oprávněna v případě důvodné pochybnosti, že jde o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu, takového cizincecizince zajistit do doby, než je zjištěn jeho skutečný věk. Policie zahájí úkony ke zjištění věku nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu bezodkladně po jeho zajištění. Odmítne-li nezletilý cizinec bez doprovodunezletilý cizinec bez doprovodu provedení úkonů ke zjištění věku, hledí se na něj jako na zletilého cizincecizince. Pokud výsledky zjišťování věku nejsou průkazné, hledí se na cizincecizince jako na nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu. (6) O možnosti provedení úkonů ke zjištění věku, o způsobu a důsledcích jejich provedení a následcích jejich odmítnutí informuje policie nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. (7) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy předání nebo průvozu cizincecizince. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy předání nebo průvozu, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince za účelem předání nebo průvozu je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (8) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizineccizinec předán nebo byl průvoz cizincecizince územím dokončen v nejbližším možném termínu ode dne zajištění. § 129a Žádost o propuštění ze zařízení (1) CizinecCizinec je oprávněn podat policiipolicii žádost o propuštění ze zařízení, ve které je povinen uvést veškeré rozhodné skutečnosti, kterých se dovolává a označit důkazy. PoliciePolicie cizincecizince nevyzývá k odstranění vad žádosti. PoliciePolicie zkoumá, zda trvají důvody, pro které byl cizineccizinec zajištěn, popřípadě pro které byla doba zajištění prodloužena, nebo zda jsou splněny podmínky pro uložení zvláštního opatření za účelem vycestování. O žádosti policiepolicie rozhodne bez zbytečného odkladu. (2) PoliciePolicie cizincecizince poučí o oprávnění podat ve správním soudnictví žalobu proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení; jde-li o nezletilého cizince bez doprovodunezletilého cizince bez doprovodu, poučí o tom opatrovníka. (3) Žádost o propuštění ze zařízení je cizineccizinec oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí policie nebo soudu k zajištění, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o propuštění. (4) PoliciePolicie je oprávněna cizincecizince vyslechnout, je-li to nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci. CizinecCizinec je povinen vypovídat. PoliciePolicie cizincecizince před výslechem poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi a nepravdivé nebo neúplné výpovědi. (5) O výslechu svědka policiepolicie cizincecizince ani jeho zástupce předem nevyrozumívá. CizinecCizinec ani jeho zástupce není oprávněn být přítomen výslechu svědka. PoliciePolicie je oprávněna upustit od provedení výslechu cizincecizince nebo výslechu svědka a předvolat je v jinou dobu, pokud byli za účelem zjištění skutečného stavu věci předvoláni na stejnou dobu a jeden z nich se k podání výpovědi nedostaví. PoliciePolicie seznámí cizincecizince s obsahem protokolu o výslechu svědka poté, co byl proveden výslech cizincecizince; do doby provedení výslechu cizincecizince je protokol o výslechu svědka vyloučen z nahlížení do spisu. (6) PoliciePolicie umožní cizincicizinci na jeho žádost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí. (7) Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. HLAVA XII ZAŘÍZENÍ § 130 (1) Rozhodnutí o zajištění cizincecizince se zpravidla vykonává v zařízení. (2) Zařízení provozuje organizační složka státu zřízená ministerstvem (dále jen „provozovatel“). (3) Zařízení se dělí na část s mírným režimem zajištění (dále jen „část s mírným režimem“) a část s přísným režimem zajištění (dále jen „část s přísným režimem“). Část s mírným režimem může být dále rozdělena na další části, do kterých je bez souhlasu provozovatele a bez doprovodu provozovatele nebo policiepolicie vstup cizincůmcizincům zakázán. (4) PoliciePolicie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění dopraví zajištěného cizincecizince do zařízení určeného provozovatelem. § 131 Provozovatel seznámí zajištěného cizincecizince při jeho umístění do zařízení, nebo neprodleně po něm, s právy a povinnostmi, které se vztahují k pobytu cizincecizince v zařízení, s možností přístupu k bezplatné právní pomoci v zařízení a s vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce cizincecizince nebo v jazyce, kterým je cizineccizinec schopen se dorozumět. Seznámení se dále provede v případě změn práv a povinností, které se vztahují k pobytu cizincecizince v zařízení, nebo vnitřního řádu zařízení. Informace o právech a povinnostech zajištěného cizincecizince a vnitřní řád zařízení jsou umístěny tak, aby byly přístupny všem zajištěným cizincůmcizincům. § 132 (1) Část s mírným režimem tvoří ubytovací místnost, společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, v němž se mohou zajištění cizincicizinci volně pohybovat, stanovený vnitřním řádem zařízení. (2) Část s přísným režimem je oddělena od části s mírným režimem a tvoří ji ubytovací místnost a prostor určený pro vycházky. § 132a Provozovatel je oprávněn v souladu s účelem zařízení a v zájmu zajištění bezpečnosti zajištěných cizincůcizinců a ostatních osob ubytovaných v zařízení instalovat prostředky audiovizuální techniky v prostorách tohoto zařízení, s výjimkou ubytovacích místností, sociálních zařízení a prostor, v nichž probíhají osobní prohlídky cizincůcizinců. § 133 (1) Ubytovací místnost v části s mírným režimem je vybavena lůžky, skříňkami na uložení osobních věcí, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizincůcizinců. (2) Ubytovací místnost v části s přísným režimem je vybavena lůžky, stolkem, židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizincůcizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením. Tato místnost je uzamykatelná pouze z vnější strany. § 134 (1) Provozovatel zajištěnému cizincicizinci za podmínek stanovených tímto zákonem a) poskytne lůžko, židli, skříňku na uložení osobních věcí, stravu a základní hygienické prostředky, b) umožní přijímat a odesílat písemná sdělení bez omezení, c) umožní přijímat návštěvy, d) podle možností zajistí knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuovány v České republice, e) umožní podat žádost nebo jiný podnět státním orgánům České republiky nebo mezinárodním organizacím za účelem uplatnění jeho práv a tyto na své náklady neprodleně odešle, nemá-li cizineccizinec dostatečné finanční prostředky, f) na jeho žádost zajistí bez zbytečného odkladu rozmluvu s vedoucím zařízení nebo jeho zástupcem nebo s policiípolicií v zařízení, g) umožní nepřetržitý osmihodinový spánek v době nočního klidu, h) umožní volný pohyb v rámci části s mírným režimem a styk s ostatními cizincicizinci umístěnými v této části. (2) Provozovatel zajistí zdravotní prohlídku zajištěného cizincecizince, další nezbytná diagnostická a laboratorní vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví. (3) Provozovatel zajištěnému cizincicizinci umístěnému v části s přísným režimem umožní v rámci určeného prostoru vycházku v trvání nejméně 1 hodiny denně, ke které ho doprovodí policiepolicie. PoliciePolicie může vycházku ze závažného důvodu omezit nebo zrušit. O omezení nebo zrušení vycházky sepíše bez zbytečného odkladu záznam. (4) Provozovatel může zajištěnému cizincicizinci zajistit psychologické a sociální služby a další služby a věci nezbytné pro zajištění pobytu cizincecizince v zařízení. (5) Provozovatel zajistí se souhlasem cizincecizince zajištěného podle tohoto zákona jeho přípravu na vycestování z území. § 135 (1) PoliciePolicie umístí zajištěného cizincecizince na návrh provozovatele nebo na základě vlastních poznatků do části s přísným režimem, pokud a) je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného závažného důvodu, b) opakovaně závažným způsobem poruší vnitřní řád zařízení, nebo c) opakovaně závažným způsobem poruší povinnost nebo zákaz podle tohoto zákona. (2) Zajištěného cizincecizince mladšího 18 let lze do části s přísným režimem umístit pouze z důvodu podle odstavce 1 písm. a) nebo c). (3) PoliciePolicie sepíše o umístění zajištěného cizincecizince do části s přísným režimem neprodleně záznam a v něm uvede podrobnosti o důvodech tohoto umístění a poučení o možnosti proti umístění do části s přísným režimem podat stížnost ministerstvu (§ 148 odst. 2). PoliciePolicie zajištěného cizincecizince se záznamem seznámí. Záznam podepsaný zajištěným cizincemcizincem, policistou a tlumočníkem, byl-li ustanoven, policiepolicie uloží do spisu zajištěného cizincecizince. Odmítne-li cizineccizinec záznam podepsat, policiepolicie to do záznamu poznamená. (4) Je-li zajištěný cizineccizinec umístěn v části s přísným režimem po dobu delší než 48 hodin, policiepolicie o tomto umístění vydá rozhodnutí. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. (5) Do části s přísným režimem lze cizincecizince umístit na dobu nezbytnou, nejdéle však na 30 dnů. PoliciePolicie v průběhu umístění zajištěného cizincecizince v části s přísným režimem zkoumá trvání důvodu pro toto umístění. Dopustil-li se cizineccizinec v době podle věty první jednání podle odstavce 1 nebo trvá-li důvod pro zvýšený dohled, policiepolicie dobu umístění v části s přísným režimem rozhodnutím prodlouží o 30 dnů, jinak cizincecizince neprodleně umístí do části s mírným režimem. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. § 136 (1) Zajištěný cizineccizinec je povinen a) dodržovat vnitřní řád zařízení, b) šetřit majetek zařízení, c) řídit se pokynem policiepolicie nebo provozovatele vydaným při plnění úkolů v souvislosti se zajištěním, d) vyvarovat se jednání, které by mařilo účel zajištění, e) strpět omezení svých práv, zejména práva na soukromí a svobodu pohybu a pobytu, v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zajištění nebo pro ochranu veřejného zdraví, f) dodržovat noční klid, g) dodržovat zásady hygieny a podílet se v místnosti, kde je ubytován, na udržování hygienického standardu stanoveného vnitřním řádem. (2) Zajištěný cizineccizinec je dále povinen strpět zdravotní prohlídku v rozsahu určeném orgánem ochrany veřejného zdraví. Zdravotní prohlídka zajištěného cizincecizince je prováděna bez přítomnosti policie nebo provozovatele, nerozhodne-li lékař jinak. Nelze-li úkon pro odpor zajištěného cizincecizince provést, je policie oprávněna tento odpor překonat. Přitom nesmí bránícímu se zajištěnému cizincicizinci způsobit újmu zjevně nepřiměřenou závažnosti protiprávního jednání. (3) Zajištěný cizineccizinec po dobu umístění do zařízení nesmí a) vnášet, vyrábět, přechovávat nebo konzumovat alkohol a jiné návykové látky, b) vnášet, vyrábět nebo přechovávat věci způsobilé vážně ohrozit zdraví nebo život člověka nebo poškodit majetek, c) vnášet nebo přechovávat věci, které by svým množstvím nebo povahou mohly narušit pořádek nebo škodit zdraví, nebo elektronické komunikační zařízení, d) opustit zařízení bez souhlasu policiepolicie. (4) Za opuštění zařízení se nepovažuje opuštění za účelem účasti cizincecizince na nařízeném jednání před orgánem veřejné moci, poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření. § 137 (1) PoliciePolicie je oprávněna při umístění zajištěného cizincecizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. (2) PoliciePolicie je oprávněna provést osobní prohlídku a prohlídku věcí zajištěného cizincecizince také na žádost provozovatele nebo v případě důvodného podezření, že tento cizineccizinec může mít u sebe cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. (3) Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky policiepolicie sepíše záznam. (4) PoliciePolicie cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti, písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky a věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno, nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem, zadrží. (5) PoliciePolicie zadržené věci předá, s výjimkou cestovního dokladu, dokladu totožnostitotožnosti, písemnosti potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství, zbraní podle zvláštního právního předpisu18) a věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu se seznamem těchto věcí k úschově provozovateli. § 138 (1) Provozovatel vydá vnitřní řád zařízení, ve kterém stanoví a) pravidla poskytovaných zdravotních služeb a poskytované psychologické a sociální péče, b) časový rozvrh poskytování stravy, c) pravidla a nabídku kulturního a sportovního vyžití, d) pravidla výdeje základních hygienických potřeb, obuvi, oděvů a prádla, e) režim návštěv, f) prostor vymezený pro vycházky, g) prostory, kam je vstup cizincůmcizincům bez doprovodu policiepolicie nebo pracovníka zařízení zakázán, h) způsob realizace povinné školní docházky, i) dobu, kdy je v části s mírným režimem zajištění přístupný prostor vymezený pro vycházky, j) místa vyhrazená pro kouření, k) pravidla pro zajištění nákupů věcí denní potřeby, knih, novin a časopisů, l) další nezbytné organizačně technické podrobnosti. (2) Ve vnitřním řádu zařízení, v němž pobývají rodiče s dětmi a nezletilí cizinci bez doprovodunezletilí cizinci bez doprovodu, provozovatel stanoví také nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie. (3) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, ruském, španělském, čínském, arabském, vietnamském, hindském, popřípadě v dalším jazyce, je-li to pro informování zajištěných cizincůcizinců nezbytné. § 139 Rozdělení rodiny v rámci zařízení je možné v případě umístění některého člena rodiny v části s přísným režimem. § 140 (1) Provozovatel je oprávněn ubytovat v části s mírným režimem cizincecizince, vůči kterému má zajištěný cizineccizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o něj jiným způsobem (dále jen „ubytovaný cizineccizinec“). Ubytovanému cizincicizinci poskytne stravu a další služby jako zajištěnému cizincicizinci. Je-li ubytovaný cizineccizinec schopen uvědomit si omezení spojená s pobytem v zařízení, přihlíží se k projevu jeho vůle. (2) Ubytovaný cizineccizinec může zařízení opustit, má-li zajištěnu péči jiným způsobem. Jde-li o nezletilého nebo osobu s omezenou svéprávností, může opustit zařízení jen po písemném souhlasu zákonného zástupce. (3) Na ubytovaného cizincecizince se § 131, § 134 odst. 1, 2 a 4, § 136 odst. 1 písm. a) až c) a f), § 136 odst. 2, § 136 odst. 3 písm. a) až c), § 143, § 144 odst. 1 až 3 a § 145 vztahují obdobně. § 141 (1) Při určení ubytovacích prostor provozovatel podle možností zařízení přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a rodinným vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu nebo právnímu postavení cizincecizince. (2) Odděleně se umisťují a) nezletilí cizinci bez doprovodunezletilí cizinci bez doprovodu od cizincůcizinců zletilých, b) muži od žen, s výjimkou osob blízkých14), pokud s tím souhlasí. (3) CizinecCizinec mladší 18 let nebo cizineccizinec s omezenou svéprávností je umístěn spolu s osobou blízkou nebo s osobou, které byl svěřen do péče. § 142 (1) Provozovatel je cizincicizinci umístěnému v zařízení, který podléhá povinné školní docházce podle zvláštního zákona19a), povinen umožnit plnění této povinnosti. (2) CizinecCizinec může opustit zařízení za účelem plnění povinné školní docházky, není-li zajištěna v zařízení, a za účelem dalších činností podporujících rozvoj jeho osobnosti. V odůvodněných případech dopravu zajišťuje provozovatel zařízení. (3) Provozovatel hradí cizincicizinci umístěnému v zařízení, který plní povinnou školní docházku, učebnice a školní potřeby, pokud nejsou hrazeny státem a není schopen si tyto uhradit jinak. § 143 (1) Zajištěnému cizincicizinci se poskytuje strava odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizincecizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně. (2) Při výběru stravy se podle možností přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic zajištěného cizincecizince. § 144 (1) Zajištěný cizineccizinec má právo na přijetí návštěvy čtyřikrát týdně v trvání jedné hodiny a počtu nejvýše 4 osob současně přítomných. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení nebo jeho zástupce, po dohodě s policií, povolit častější přijetí návštěvy nebo delší dobu jejího trvání; dovolují-li to kapacitní možnosti místností určených k přijímání návštěv, může být zvýšen i počet osob. (2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených. Provozovatel je oprávněn návštěvu přerušit nebo ukončit, pokud zajištěný cizineccizinec nebo návštěvník závažným způsobem naruší klid nebo pořádek v zařízení nebo pokud ohrozí život nebo zdraví osob v zařízení. (3) Zajištěný cizineccizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy advokátaadvokáta nebo zástupce právnické osoby, který prokáže, že předmětem její činnosti je oprávnění poskytovat právní pomoc cizincůmcizincům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie. (4) Návštěva zajištěného cizincecizince umístěného v přísném režimu probíhá za přítomnosti policie; to neplatí, jde-li o návštěvy podle odstavce 3. § 145 (1) Zajištěný cizineccizinec může jednou za týden přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 10 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem jeho výměny. Balíčky určené zajištěnému cizincicizinci přebírá provozovatel. (2) Policie balíčky na žádost provozovatele zkontroluje. Policie vyjme a zadrží věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. Zadržené věci, s výjimkou věcí19), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu s jejich soupisem předá neprodleně provozovateli, který je odešle zpět odesílateli na jeho náklady, pokud vedoucí zařízení nerozhodne o jejich úschově a vydání zajištěnému cizincicizinci při opuštění zařízení. (3) Zajištěný cizineccizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány nebo předány jiným způsobem; peněžní prostředky je povinen uložit do úschovy provozovateli. Nepředá-li cizineccizinec peněžní prostředky do úschovy provozovateli, policiepolicie tyto peníze cizincicizinci zadrží a předá je do úschovy provozovateli s jejich soupisem. Provozovatel na žádost cizincecizince může přijmout do úschovy další věci, zejména cennosti a dokumenty. Provozovatel pořídí soupis peněžních prostředků a věcí a zajistí jejich bezpečné uložení. (4) CizinecCizinec, který má u provozovatele uschované peněžní prostředky, je může čerpat na nákup věcí denní potřeby, knih, novin nebo časopisů, a to jedenkrát týdně částku do 300 Kč. Nákup zajistí provozovatel na základě písemné objednávky cizincecizince v intervalech stanovených vnitřním řádem zařízení. Převzetí věcí a jejich vyúčtování cizineccizinec potvrdí svým podpisem; provozovatel vynaloženou částku zaznamená v soupisu uschovaných peněžních prostředků. § 146 (1) Provozovatel je oprávněn použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizincecizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho správním vyhoštěním. Při použití uschovaných peněžních prostředků postupuje provozovatel tak, aby cizincicizinci při opuštění zařízení bylo z jeho uschovaných peněžních prostředků vydáno alespoň 400 Kč; má-li cizineccizinec uschované peněžní prostředky v nižší částce, vydá se mu celá uschovaná částka a provozovatel cizincicizinci poskytne peněžní prostředky v takové výši, aby součet vydaných uschovaných peněžních prostředků a provozovatelem poskytnutých peněžních prostředků odpovídal částce 400 Kč. Nemá-li cizineccizinec uschované žádné peněžní prostředky, poskytne mu provozovatel při opuštění zařízení 400 Kč. (2) Provozovatel vydá zajištěnému cizincicizinci doklad o peněžních prostředcích použitých podle odstavce 1. (3) Odstavec 1 věty druhá a třetí se nepoužije, je-li cizineccizinec bezprostředně po opuštění zařízení předán do azylového zařízení nebo je dopraven policií na hraniční přechod za účelem vycestování z území. § 147 (1) Provozovatel při opuštění zařízení vydá zajištěnému cizincicizinci peníze a jiné věci, které byly zadrženy nebo převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, a peněz, které byly v průběhu pobytu v zařízení cizincicizinci vyplaceny v hotovosti nebo byly použity podle § 146. Finanční prostředky v jiné než volně směnitelné měně zajištěnému cizincicizinci vydá v plné výši. (2) Policie při opuštění zařízení vydá cizincicizinci zadržený cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství; je-li cizineccizinec po opuštění zařízení eskortován na hraniční přechod z důvodu správního vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, vydá mu policie cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství až na hraničním přechodu. Je-li nebezpečí, že by cizineccizinec cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství zničil nebo se ho zbavil, aby tím znemožnil správní vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, předá policie cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství dopravci nebo orgánu státu, na jehož území cizincecizince podle mezinárodní smlouvy vrací či předává. (3) Neexistují-li důvodné obavy, že cizineccizinec bude mařit nebo ztěžovat vycestování z území, je policie povinna informovat zajištěného cizincecizince o datu, čase a důvodu opuštění zařízení, a to nejpozději 24 hodin předem; není-li v té době policii datum a čas opuštění znám, informuje cizincecizince bez zbytečného odkladu poté, co se je dozví. § 148 (1) Dozor nad dodržováním ustanovení této hlavy ve vztahu k cizincůmcizincům zajištěným v zařízení provádí ministerstvo. Dozorová pravomoc podle zvláštních právních předpisů není dotčena. (2) Stížnost pro porušení ustanovení této hlavy podává cizineccizinec ministerstvu. Ministerstvo stížnost vyřídí do 30 dnů ode dne jejího doručení. O způsobu vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn. Proti způsobu vyřízení stížnosti lze podat ministru vnitra návrh na jeho přezkoumání. § 149 (1) O kontrole výkonu zajištění prováděné jiným orgánem než ministerstvem je třeba vyrozumět provozovatele a policii v zařízení. (2) Zástupce mezinárodní nebo nevládní organizace zabývající se ochranou práv osob omezených na svobodě je na základě písemné žádosti podané provozovateli alespoň 3 pracovní dny předem oprávněn provést sledování, zda je zařízení užíváno pro zajištění cizincůcizinců v souladu s tímto zákonem; přitom je povinen dbát pokynů provozovatele. Provozovatel je oprávněn neumožnit sledování podle věty první z důvodu ohrožení řádného chodu a bezpečnosti zařízení. § 150 (1) Provozovatel pro zajištění vnitřního provozu zařízení, vedení soustavy jeho účetních záznamů a zajištění práv a právem chráněných zájmů cizincůcizinců umístěných v zařízení a cizincůcizinců v tomto zařízení ubytovaných vede provozní informační systém43), jehož je správcem. V provozním informačním systému jsou vedeny osobní údajeosobní údaje identifikující cizincecizince, včetně údajů citlivých, pokud je jejich zpracování nezbytné pro plnění povinností provozovatele k ochraně zdraví cizincecizince a jeho základních práv, a dále údaje, jejichž zpracování je nezbytné pro plnění úkolů provozovatele souvisejících s plněním povinností a oprávnění, které má vůči cizincicizinci podle tohoto zákona, a se zajištěním vnitřního provozu zařízení, jeho organizací a financováním. Provozní informační systém nevyužívá vazeb na informační systémy veřejné správy ani na informační systém cizincůcizinců. (2) Údaje evidované podle odstavce 1 se zlikvidují neprodleně po ukončení zajištění nebo ubytováníubytování cizincecizince v zařízení, s výjimkou údajů, které jsou účetními záznamy podle zákona o účetnictví, údajů o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození cizincecizince nezbytných pro identifikaci účetních záznamů, údajů o zahájení a ukončení doby pobytu cizincecizince v zařízení, údajů o finančních prostředcích složených cizincemcizincem do úschovy v zařízení a účelu a rozsahu jejich užívání. Údaje, které se nezlikvidují neprodleně po ukončení pobytu cizincecizince v zařízení, se uchovávají po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, popřípadě plynoucích od data ukončení zajištění nebo ubytováníubytování cizincecizince v zařízení; po uplynutí této doby se zlikvidují. § 151 Příspěvek obci (1) Ministerstvo poskytuje obciobci příspěvek na úhradu nákladů obceobce vynaložených v souvislosti se zařízením na jejím území. O výši příspěvku obciobci rozhoduje vláda. (2) Ministerstvo poskytuje dotaci na rozvoj obceobce, na jejímž území se nachází zařízení. O poskytnutí a výši dotace rozhoduje vláda. HLAVA XIII PRŮVOZ CIZINCE A NEŽÁDOUCÍ OSOBA Průvoz cizince § 152 (1) Průvozem cizince přes územíPrůvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizincecizince z území prováděné policiípolicií nezávisle na vůli cizincecizince; jde-li o průvoz uskutečňovaný leteckou cestou s mezipřistáním na území20) (dále jen „průvoz leteckou cestou“), rozumí se takovým průvozem vstup a pobyt cizincecizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území a vycestování cizincecizince z tranzitního prostoru mezinárodního letiště prováděné policiípolicií nezávisle na vůli cizincecizince. (2) PoliciePolicie provádí průvoz cizince přes územíprůvoz cizince přes území na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě vyžádání příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou. (3) PoliciePolicie může provedení průvozu odepřít, je-li dán důvod podle mezinárodní smlouvy, nebo jde-li o průvoz leteckou cestou, jestliže a) je cizineccizinec na území obviněn z trestného činutrestného činu nebo je hledán z důvodu výkonu trestu, b) průvoz jinými státy nebo přijetí zemí určení nejsou proveditelné, c) průvoz cizincecizince do země určení vyžaduje změnu letiště na území, d) požadovaná pomoc není v určitém okamžiku z praktických důvodů možná, nebo e) by cizineccizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy. (4) PoliciePolicie je oprávněna požádat o zajištění průvozu územím jiného státu na základě mezinárodní smlouvy. Vyžaduje-li předání cizincecizince leteckou cestou do země určení mezipřistání na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, je policiepolicie oprávněna požádat jeho příslušný orgán o zajištění průvozu při mezipřistání na území tohoto státu. § 153 (1) PoliciePolicie prováženému cizincicizinci po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Jde-li o průvoz leteckou cestou, policiepolicie zajistí dohled nad cizincemcizincem po dobu mezipřistání a v případě potřeby provádí eskortní činnost v souvislosti se vstupem prováženého cizincecizince do tranzitního prostoru mezinárodního letiště a omezí osobní svobodu a svobodu pohybu cizincicizinci až do okamžiku jeho nástupu do letadla při odletu. V případě průvozu leteckou cestou nesmí provážený cizineccizinec opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště; to neplatí, je-li to nezbytné z důvodů uvedených v odstavci 5 nebo § 129 odst. 3. (2) PoliciePolicie po převzetí prováženého cizincecizince převezme do úschovy jeho cestovní doklad. (3) CizinecCizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policiípolicií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizincecizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizincecizince provádí osoba stejného pohlaví. (4) Prováženému cizincicizinci poskytuje policiepolicie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody. (5) Jestliže provážený cizineccizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policiepolicie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotních služeb včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizincecizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizincecizince. (6) Úhradu zdravotních služeb poskytnutých prováženému cizincicizinci zajišťuje ministerstvo. Nežádoucí osoba § 154 (1) Nežádoucí osobouNežádoucí osobou se rozumí cizineccizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizineccizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy. (2) PoliciePolicie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobunežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy. (3) PoliciePolicie označí cizince za nežádoucí osobu na základě a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území,10) b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění nebo c) toho, že se na něj vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu. (4) PoliciePolicie dále označí za nežádoucí osobunežádoucí osobu cizincecizince, v jehož případě a) náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním nese policiepolicie nebo ministerstvo (§ 123 odst. 6), b) náklady spojené s dobrovolným návratem nese ministerstvo a cizineccizinec neuhradil přepravní náklady v poloviční výši (§ 123a odst. 2), nebo c) náklady spojené s vycestováním do zahraničí nese ministerstvo a cizineccizinec neuhradil přepravní náklady (§ 124b). (5) Ten, kdo žádá o zařazení cizincecizince do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. PoliciePolicie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizincecizince. (6) CizinecCizinec označený za nežádoucí osobunežádoucí osobu je evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob. Je-li důvodné nebezpečí, že cizineccizinec označený za nežádoucí osobunežádoucí osobu může závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost smluvních států, policie zařadí do informačního systému smluvních států údaje v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie20a); to neplatí v případě občana Evropské unie1b) nebo občana smluvního státu. (7) PoliciePolicie cizincicizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob nesděluje. § 155 (1) PoliciePolicie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobunežádoucí osobu. (2) Policie cizincecizince z evidence nežádoucích osobnežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění soudem nebo správním orgánem, anebo se na něj přestaly vztahovat mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu. CizinceCizince zařazeného do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. a) policie z evidence nežádoucích osobnežádoucích osob vyřadí po zrušení rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění z důvodu uvedeného v § 119a odst. 6 nebo po dodatečné úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním policii nebo ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od ukončení zajištění nebo uplynutí doby stanovené k vycestování. CizinceCizince zařazeného do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. b) nebo c) policie z evidence nežádoucích osobnežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě přepravních nákladů ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od jeho zařazení do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob. (3) Při vyřazení cizincecizince z evidence nežádoucích osobnežádoucích osob vyřadí policiepolicie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 6. HLAVA XIIIa INTEGRACE CIZINCŮ § 155a Centra na podporu integrace cizinců (1) Provozovatel nebo na základě smlouvy uzavřené s ministerstvem územní samosprávný celek, příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem nebo jiná právnická osoba provozuje v jednotlivých krajích centra na podporu integrace cizincůcizinců. (2) Centrum na podporu integrace cizincůcizinců poskytuje cizincůmcizincům služby usnadňující jejich začlenění do společnosti, zejména adaptačně-integrační kurzy, kurzy českého jazyka, kurzy sociokulturní orientace, sociální poradenství a právní poradenství. § 155b Adaptačně-integrační kurz (1) Centrum na podporu integrace cizincůcizinců v adaptačně-integračním kurzu seznámí cizincecizince s jejich právy a povinnostmi souvisejícími s pobytem na území, se základními hodnotami České republiky, s místními poměry a s kulturními zvyklostmi převládajícími v České republice. (2) CizinecCizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu nebo k trvalému pobytu podle § 66, je povinen do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání tohoto povolení absolvovat adaptačně-integrační kurz organizovaný centrem na podporu integrace cizincůcizinců. Tato povinnost se obdobně vztahuje i na cizincecizince, kterému bylo vydáno nové povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu změny účelu pobytu na území. (3) Povinnost uvedená v odstavci 2 se nevztahuje na cizincecizince, který a) pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí, b) v den nabytí právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 1. nedovršil věk 15 let, nebo 2. dovršil věk 61 let, nebo c) již adaptačně-integrační kurz absolvoval. (4) Ministerstvo může z důvodů zvláštního zřetele hodných od povinnosti uvedené v odstavci 2 upustit. (5) Centrum na podporu integrace cizincůcizinců a) organizačně zajišťuje pořádání adaptačně-integračních kurzů, b) zajistí, aby se na adaptačně-integračním kurzu podíleli pouze odborně způsobilí lektoři a tlumočníci, kteří absolvovali zkoušku pro lektory nebo tlumočníky adaptačně-integračních kurzů, a c) vydá cizincicizinci doklad o absolvování adaptačně-integračního kurzu a informuje o této skutečnosti ministerstvo. (6) CizinecCizinec hradí náklady spojené s jeho účastí na adaptačně-integračním kurzu paušální částkou, jejíž výši stanoví ministerstvo vyhláškou tak, aby byla přiměřená nákladům, které centru na podporu integrace cizincůcizinců vznikly. Příjem z úhrad podle věty první je příjmem státního rozpočtu. (7) Zkouška pro lektory adaptačně-integračních kurzů se skládá z teoretické části, která zahrnuje písemný test zaměřený na znalosti právní úpravy, a z praktické části zaměřené na didaktické dovednosti. Zkouška pro tlumočníky adaptačně-integračních kurzů se skládá z praktické části zaměřené na znalost odborné terminologie v cizím jazyce v oblasti integrace a migrace a na tlumočnické dovednosti. Průběh zkoušek zabezpečuje ministerstvo. HLAVA XIV PŘESTUPKY § 156 Přestupky fyzických osob (1) CizinecCizinec se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 9 odst. 5 nebo § 180h odst. 2 nevycestuje zpět do zahraničí, b) nesplní povinnost podle § 117d odst. 2, c) jako rodinný příslušník občana Evropské unierodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, nesplní povinnost podle § 87b odst. 2 nebo § 87o odst. 2, d) nesplní povinnost podle § 93 odst. 1 nebo 2 anebo podle § 98 odst. 1, 3, 4 nebo 5, e) jako zákonný zástupce cizincecizince narozeného na území nesplní povinnost podle § 88 odst. 2 nebo 3, f) nesplní povinnost podle § 103 písm. h), j), m), n), u) nebo v), g) nesplní povinnost podle § 103 písm. b), d), e), r) nebo v rozporu s § 103 písm. c) uvede v řízení podle tohoto zákona nepravdivé nebo neúplné údaje, h) při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování se prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d), i) v rozporu s § 136 odst. 3 písm. d) opustí bez souhlasu policie zařízení nebo zdravotnické zařízení lůžkové péče, do kterého byl ze zdravotních důvodů umístěn v průběhu zajištění, j) úmyslně zničí nebo poškodí doklad vydaný podle tohoto zákona, k) při hraniční nebo pobytové kontrole se prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač se o takový doklad nejedná, l) provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v dokladech vydaných podle tohoto zákona, m) předloží cestovní doklad vydaný jinému cizincicizinci nebo cestovní doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu21) jako doklad vlastní, n) předloží pozměněné doklady nebo doklady vystavené jiné osobě požadované podle tohoto zákona, o) nesplní povinnost podle § 74 odst. 3 nebo § 117d odst. 5, p) nesplní povinnost podle § 103 písm. n) opakovaně, nebo q) nesplní povinnost podle § 155b odst. 2. (2) Fyzická osoba se jako ubytovatelubytovatel dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 100, b) vede nebo uchovává domovní knihu v rozporu s § 101, nebo c) nesplní povinnost podle § 102 odst. 4. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nesplní povinnost podle § 107 odst. 1, b) jako osoba, která zajišťuje ubytováníubytování cizincecizince, nesplní povinnost podle § 107 odst. 2, c) jako osoba, která se zavázala podle § 15, nesplní povinnost podle § 107 odst. 4, nebo d) jako zákonný zástupce cizincecizince mladšího 15 let nebo osoba, které byl cizineccizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincemcizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, nesplní povinnost podle § 107 odst. 15. (4) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatelzaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytováníubytování cizincicizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, a) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. a) nezajistí, aby ubytováníubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) nebo aby výše úplaty za ubytováníubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizincecizince a s úrovní ubytováníubytování, nebo provede pro účely úhrady úplaty za ubytováníubytování cizincemcizincem srážky z příjmu tohoto cizincecizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce, nebo b) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. b) nezajistí cizincicizinci vystavení dokladu o zajištění ubytováníubytování. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 4 písm. a), b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), l), m) nebo o) až q), c) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), f), h), j) nebo n), odstavce 3 nebo odstavce 4 písm. b), d) 3 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), g) nebo k). § 157 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Letecký dopravce se dopustí přestupku tím, že a) poruší zákaz dopravy cizince na území podle § 104 odst. 1, nebo b) nedopraví cizincecizince do zahraničí v případě uvedeném v § 104 odst. 4. (2) Provozovatel vodní dopravy nebo provozovatel na pravidelných autobusových linkách se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz dopravy cizincecizince na území podle § 104 odst. 2. (3) Dopravce uvedený v přímo použitelném předpisu Evropské unie15a), jímž se stanoví pravidla, kterými se řídí opatření na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím hranice členských států Evropské unie, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 104 odst. 3 nezajistí dopravu do zahraničí cizincecizince, kterému mu byl odepřen vstup na území. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatelubytovatel dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 100, b) vede nebo uchovává domovní knihu v rozporu s § 101, nebo c) nesplní povinnost podle § 102 odst. 4. (5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatelzaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytováníubytování cizincicizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnánízaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, a) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. a) nezajistí, aby ubytováníubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) nebo aby výše úplaty za ubytováníubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizincecizince a s úrovní ubytováníubytování, nebo provede pro účely úhrady úplaty za ubytováníubytování cizincemcizincem srážky z příjmu tohoto cizincecizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce, nebo b) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. b) nezajistí cizincicizinci vystavení dokladu o zajištění ubytováníubytování. (6) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 107 odst. 5. (7) Výzkumná organizaceVýzkumná organizace, která s cizincemcizincem uzavřela dohodu o hostování, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 107 odst. 6. (8) Za přestupek lze uložit pokutu a) od 100 000 Kč do 500 000 Kč za každého cizincecizince, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2 a cizineccizinec byl dopraven z území státu, který není smluvním státem, anebo jde-li o přestupek podle odstavce 3, b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 6 nebo 7, c) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. b). § 157a Společné ustanovení k přestupkům Přestupky podle tohoto zákona projednávají orgány policie uvedené v § 161 odst. 1 nebo ministerstvo. Je-li přestupek spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru policie, projedná jej orgán policie, je-li přestupek spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru ministerstva, projedná jej ministerstvo. HLAVA XV INFORMAČNÍ SYSTÉMY § 158 (1) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém cizincůcizinců, jehož je správcem a který obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně dřívějších jmen a příjmení, den, měsíc a rok narození, pohlaví a státní příslušnost cizincecizince, jeho rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincemcizincem, obrazový záznam, například fotografii, cizincecizince, jeho daktyloskopické otisky a údaje o jeho tělesných znacích. Dále se v informačním systému cizincůcizinců o cizincicizinci vedou a) údaje v rozsahu 1. žádosti o udělení víza (§ 54), povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 6, § 42g odst. 12, § 42i odst. 11), povolení k trvalému pobytu (§ 70 odst. 1), přiznání právního postavení rezidenta na území (§ 83 odst. 5), 2. žádosti o vydání osvědčení o registraci a povolení k přechodnému pobytu nebo k trvalému pobytu podle § 87x, 3. žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnostitotožnosti a cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) (§ 111 odst. 1), 4. výjezdního příkazu (§ 50 odst. 6), hraniční průvodkyhraniční průvodky (§ 14), tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 3) a přihlašovacího tiskopisu (§ 97), b) údaje o 1. dni, měsíci a roku vydání víza nebo dokladu podle tohoto zákona, jeho číslu, druhu a době platnosti, 2. dni, měsíci a roku ověření pozvání nebo jeho odepření, zvoucí osobě v rozsahu tiskopisu pozvání, o skutečnostech, které byly důvodem pro odepření ověření pozvání a o porušení závazku přijatého v pozvání, a údaje o orgánu, který ve věci jednal, 3. dni, měsíci a roku, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání dokladu podle tohoto zákona a o důvodu zamítnutí, 4. dni, měsíci a roku vydání výjezdního příkazu, jeho číslu a o době jeho platnosti, 5. zrušení, zániku nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona, včetně uvedení jeho druhu a čísla, a důvodu zrušení, zániku nebo skončení platnosti, 6. hodině, dni, měsíci, roku a místu překročení státních hranic a o odepření vstupu nebo odepření vycestování, 7. důvodu zařazení do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území, 8. důvodu povolení vstupu na území podle § 122 odst. 1 nebo 2, 9. zařazení do informačního systému smluvních států jiným smluvním státem s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území smluvních států a o orgánu jiného státu, který cizincecizince do systému zařadil, 10. dni, měsíci a roku, kdy bylo vydáno rozhodnutí o správním nebo soudním vyhoštění, a kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci, a o důvodu pro jeho vydání, 11. dni, měsíci a roku překročení státních hranic při průvozu přes území a o orgánu, který o průvoz požádal, a orgánu, který provedení průvozu umožnil, 12. dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona, označení přestupku podle zákonného ustanovení a jeho subjektu a o skutkových okolnostech případu podle výroku rozhodnutí, způsobu vyřízení a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty; ve stejném rozsahu vede policie údaje o přestupku fyzické, podnikající fyzické nebo právnické osoby podle tohoto zákona, 13. druhu, číslu a době platnosti ztraceného nebo odcizeného dokladu a o datu ohlášení ztráty nebo odcizení dokladu, 14. druhu a číslu dokladu, který byl orgánem vydávajícího státu prohlášen za neplatný, včetně důvodu neplatnosti, 15. zákazu pobytu46), místu zákazu pobytu a době jeho trvání, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o zákazu pobytu včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu nebo správního orgánu, který rozhodl o zákazu pobytu, 16. zaměstnavatelizaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty, 17. obchodní korporaci nebo odštěpném závodu, do nichž byl držitel karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie převeden, pracovním zařazení na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty a místě výkonu práce držitele karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, c) údaje 1. umožňující určit orgán, který rozhodoval ve věci, o které se vedou údaje podle písmene b), 2. umožňující určit spis vedený k cizincicizinci a založený ve věci, o které se vedou údaje podle písmene b), 3. vztahující se k průběhu řízení ve věci, o které se vedou údaje podle písmene b), a výkonu rozhodnutí podle tohoto zákona, d) údaje o 1. omezení svéprávnosti, kterými jsou den nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, číslo jednací rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, fotokopie rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti a den, kdy došlo k ukončení omezení svéprávnosti, 2. rodinném stavu, datu a místu uzavření manželství, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datu zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a dni, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, 3. datu a místu vzniku partnerstvípartnerství, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerstvípartnerství, datu zániku partnerstvípartnerství uzavřením partnerstvípartnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datu zániku partnerstvípartnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a dni, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerstvípartnerství, 4. dni, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného, 5. datu, místu a okrese úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, o státu, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datu úmrtí, 6. dni, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizineccizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, jde-li o cizincecizince s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občana Evropské unie, který na území hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincecizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, e) údaje o 1. stupni osvojení, 2. původním a novém jménu, popřípadě jménech, a příjmení, rodném příjmení osvojence, 3. původním a novém rodném čísle osvojence, 4. datu a místu narození, 5. rodných číslech osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodných číslech otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození; tyto údaje se nevedou, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, 7. datu nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, jde-li o cizincecizince s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občana Evropské unie, který na území hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincecizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, f) údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a rodném příjmení 1. zletilého cizincecizince, který je nezaopatřeným dítětem cizincecizince, 2. nezletilého cizincecizince, který byl cizincicizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincemcizincem s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizineccizinec, 3. osamělého cizinceosamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizincecizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území, 4. cizincecizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 5. rodiče nezletilého cizincecizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a jeho rodné číslo; jde-li o cizincecizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, g) údaj o tom, že cizineccizinec je zapsán do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcíobcí, nebo údaj o tom, že cizineccizinec je zapsán do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu, h) biometrické údaje zpracované v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu, pobytové karty nebo karty trvalého pobytu, i) záznam o poskytnutí údajů, j) údaje vztahující se k povinnosti podle § 155b odst. 2, včetně údaje o jejím splnění nebo upuštění od jejího splnění, a k) údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie67) v souvislosti s pobytem cizincecizince na území České republiky, členského státu Evropské unie a státu, na který se takový předpis Evropské unie vztahuje. (2) Informační systém cizincůcizinců podle odstavce 1 obsahuje rovněž údaje o cizincíchcizincích, kteří požádali Českou republiku o udělení mezinárodní ochrany nebo dočasné ochrany nebo kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a to v rozsahu údajů uvedených v odstavci 8; tyto údaje poskytuje do informačního systému cizincůcizinců ministerstvo a policie. (3) V případě, že místem hlášeného pobytu cizincecizince na území je sídlo správního orgánu, je tento údaj v informačním systému cizincůcizinců podle odstavce 1 označen jako adresa úřadu. Na žádost cizincecizince lze v tomto informačním systému vést rovněž údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu. Adresu podle věty druhé, její změnu nebo zrušení může cizineccizinec ohlásit policii nebo ministerstvu. (4) Policie je oprávněna provozovat další informační systém, pokud je jeho provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolu podle tohoto zákona. V tomto informačním systému mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění tohoto úkolu. (5) Údaje vedené v informačních systémech podle odstavce 4 mohou být obsaženy i v informačním systému cizincůcizinců podle odstavce 1, pokud mají vztah k cizincicizinci, který je v tomto informačním systému evidován. (6) Údaj z informačního systému vedeného podle tohoto zákona lze sdružovat s údajem obsaženým v jiném informačním systému vedeném podle zvláštního právního předpisu, pokud je to nezbytné pro plnění úkolu uloženého tímto zákonem. (7) Ministerstvo je oprávněno v rámci své působnosti stanovené tímto zákonem vkládat do informačního systému cizincůcizinců podle odstavce 1 údaje získané v rámci plnění úkolů ministerstva a údaje z informačních systémů podle odstavců 1 a 4 využívat pro svou činnost; za údaje vložené do informačního systému cizincůcizinců ministerstvem podle odstavce 1 odpovídá ministerstvo. (8) Z informačního systému cizincůcizinců podle odstavce 1 se poskytují tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizineccizinec narodil; v případě, že se narodil na území, místo a okres narození, e) rodné číslo, f) obrazový záznam, například fotografie cizincecizince, g) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, h) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, i) číslo a platnost oprávnění k pobytu a průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, j) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území, k) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, l) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není cizincicizinci umožněn vstup na území, m) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, n) datum a místo vzniku partnerstvípartnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerstvípartnerství, datum zániku partnerstvípartnerství uzavřením partnerstvípartnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datum zániku partnerstvípartnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerstvípartnerství, o) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizineccizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, p) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost dítěte, pokud je cizincemcizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, q) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizincicizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, r) o osvojenci, pokud je cizincemcizincem: 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, rodné a stávající příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence, 4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě státní příslušnost, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození; tyto údaje se nevedou, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, s) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného, t) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, stát, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, u) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizineccizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, v) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení 1. zletilého cizincecizince, který je nezaopatřeným dítětem cizincecizince, 2. nezletilého cizincecizince, který byl cizincicizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincemcizincem s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizineccizinec, 3. osamělého cizinceosamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizincecizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území, 4. cizincecizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 5. rodiče nezletilého cizincecizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a jeho rodné číslo; jde-li o cizincecizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, w) o tom, že cizineccizinec je zapsán do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcíobcí, nebo o tom, že cizineccizinec je zapsán do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu, x) zákaz pobytu46), místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o zákazu pobytu včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu nebo správního orgánu, který rozhodl o zákazu pobytu, y) o zaměstnavatelizaměstnavateli, pracovním zařazení a místě výkonu práce držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty, z) o obchodní korporaci nebo odštěpném závodu, do nichž byl držitel karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie převeden, pracovním zařazení na pozici manažeramanažera, specialistyspecialisty nebo zaměstnaného stážistyzaměstnaného stážisty a místě výkonu práce držitele karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, pokud jsou tyto údaje vedeny o cizincíchcizincích s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občanech Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincíchcizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, a to v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Za podmínek stanovených tímto zákonem se poskytuje rovněž záznam o poskytnutí údajů. (9) V informačním systému cizincůcizinců se o údajích uvedených v odstavci 8 zpracovávají a vedou rovněž jejich změny, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly, jsou-li policii známa. (10) O poskytnutí údajů z informačního systému cizincůcizinců se provede záznam o datu a hodině výdeje údajů a jejich poskytnutém rozsahu s uvedením označení orgánu veřejné moci, kterému byly poskytnuty. (11) Z informačního systému cizincůcizinců se zahraničním třetím osobám ani orgánům cizích států neposkytují podle odstavce 8 údaje o cizincíchcizincích, kteří požádali Českou republiku o udělení mezinárodní ochrany nebo kterým byla mezinárodní ochrana udělena. (12) V případech, kdy byly podle odstavce 8 na základě zvláštního právního předpisu poskytnuty údaje za účelem zajišťování a) bezpečnosti státu, b) obrany, c) veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, d) předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činůtrestných činů, e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo f) ochrany subjektu údajů a subjekt, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že záznam o poskytnutí údajů nelze po dobu trvání skutečností podle písmen a) až f) zpřístupnit, lze tak učinit výlučně pro plnění úkolů orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čintrestný čin související s účelem poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů podle jiného právního předpisu. PoliciePolicie má k tomuto záznamu o poskytnutí údaje přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce podle zvláštního právního předpisu. (13) Subjekt, kterému mají být poskytnuty údaje podle odstavce 12, je povinen policii oznámit údaje umožňující identifikaci subjektu a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a dále oznámit, kdy byla ukončena doba trvání zajištění účelu uvedeného v odstavci 12, pro který by mu byly údaje poskytnuty. Prohlášení podle odstavce 12 a oznámení podle věty první mohou být zaslána i elektronickými prostředky. (14) Subjekty, kterým jsou podle zvláštního právního předpisu poskytovány osobní údajeosobní údaje podle odstavce 8, a) nejsou oprávněny k jejich shromažďování, předávání a využívání mimo působnost stanovenou zvláštním právním předpisem a b) jsou povinny zajistit ochranu dat před náhodným nebo neoprávněným přístupem nebo zpracováváním. (15) Policie využívá údaje vedené v jiných informačních systémech veřejné správy pro účely zjištění správnosti údajů vedených v informačním systému cizincůcizinců. (16) Policie poskytuje z informačního systému cizincůcizinců podle odstavce 1 ministerstvu za účelem správy informačního systému datových schránek údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a stát, na jehož území se narodil, d) rodné číslo, bylo-li přiděleno, a jeho změny, e) státní občanství, f) adresa místa pobytu na území, g) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, h) datum úmrtí, i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizineccizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za mrtvého, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za mrtvého nebo o zrušení prohlášení za mrtvého; místo úmrtí se vede, je-li uvedeno v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení prohlášení za nezvěstného, a to včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o prohlášení za nezvěstného nebo o zrušení prohlášení za nezvěstného. (17) Jménem, popřípadě jmény, a příjmením cizincecizince se v odstavcích 1, 8 a 16 rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená latinkou v cestovním dokladu a rovněž jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v matriční knize. § 158a (1) Ministerstvo zahraničních věcí při výkonu působnosti podle tohoto zákona a zákona o zahraniční službě provozuje informační systém, který obsahuje údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, všech dřívějších jménech a příjmeních, dnu, měsíci a roku narození, pohlaví a státní příslušnosti, obrazový záznam, například fotografii, cizince, jeho otisky prstů, rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, a další údaje a) v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54), o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 6), o vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu podle § 87x odst. 2, o vydání cestovního průkazu totožnostitotožnosti (§ 111 odst. 1), žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie (§ 115a), b) o způsobu vyřízení žádosti podané podle tohoto zákona, a to číslo, druh, datum vydání, doba platnosti víza nebo dokladu a označení orgánu, který vízum nebo doklad vydal; v případě zamítnutí žádosti datum, důvod a označení příslušného orgánu, který ve věci rozhodl, c) o udělení výjezdního příkazu, a to číslo cestovního dokladu, číslo výjezdního příkazu, datum vydání, doba platnosti a označení orgánu, který výjezdní příkaz udělil, d) o zrušení nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona nebo zákona o zahraniční službě, a to druh, číslo víza nebo dokladu, důvod a označení orgánu, který ve věci rozhodl, e) umožňující určit spis vedený k cizincicizinci a založený ve věci podle písmen a) až d) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až d). (2) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém o cizincíchcizincích žádajících o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. Tento informační systém obsahuje a) údaje v rozsahu žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 6), b) důvod uvedený v potvrzení vydaném orgánem činným v trestním řízeníorgánem činným v trestním řízení, včetně údajů o tomto orgánu, c) rodné číslo nebo jiný identifikační údaj sdělený cizincemcizincem, d) údaj o způsobu vyřízení žádosti, číslu a druhu dokladu, dni, měsíci a roku vydání a době platnosti dokladu, e) den, měsíc a rok nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti a důvod tohoto zamítnutí, f) den, měsíc a rok vydání výjezdního příkazu, jeho číslo, dobu platnosti a údaje o orgánu, který výjezdní příkaz vydal, g) údaje umožňující určit spis vedený k cizincicizinci a založený ve věci podle písmen a) až f) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až f). (3) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systém o cizincíchcizincích žádajících o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2. Tento informační systém obsahuje údaje v rozsahu žádosti o vydání cizineckého pasu, včetně biometrických údajů. (4) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle § 117a odst. 4 vede provozní informační systém o cizincíchcizincích žádajících o vydání povolení k dlouhodobému anebo trvalému pobytu, prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného cizincicizinci s povoleným trvalým pobytem, vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu cizincemcizincem podané žádosti. Správcem provozního informačního systému podle věty první je ministerstvo. V provozním informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu cizincecizince. (5) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 4 se po převzetí průkazu o povolení k pobytu cizincemcizincem zlikvidují, s výjimkou biometrických údajů, které jsou ministerstvem předány do informačního systému cizincůcizinců. (6) Pokud si cizineccizinec nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto cizincicizinci v provozním informačním systému podle odstavce 4, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu. (7) Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo jsou oprávněna v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené podle odstavce 1. (8) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje ministerstvu a Ministerstvu zahraničních věcí pro účely plnění jejich úkolů souvisejících s vydáváním, rušením a zánikem zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty údaje z centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty a modré karty způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu a) identifikační údaje zaměstnavatelezaměstnavatele, u něhož je evidováno volné pracovní místo obsaditelné držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty; poskytovanými identifikačními údaji jsou u 1. fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby, 2. právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo osoby, 3. fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 4. zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění organizační složky v České republice, b) druh práce a místo výkonu práce, c) předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, d) informace o pracovních a mzdových podmínkách, e) informace o tom, zda volné pracovní místo obsaditelné držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty nebo modré karty je vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením, f) informace o tom, zda jde o zaměstnánízaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládaná délka. (9) Z údajů poskytovaných podle odstavce 8 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu ministerstvem nebo Ministerstvem zahraničních věcí. § 158b (1) Matriční úřad oznamuje policii za účelem provozování informačního systému cizincůcizinců údaje o matričních událostech a matričních skutečnostech cizincůcizinců. (2) Matriční úřad poskytuje podle odstavce 1 o cizincíchcizincích údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres, popřípadě stát narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, h) datum a místo vzniku partnerstvípartnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerstvípartnerství, datum zániku partnerstvípartnerství uzavřením partnerstvípartnerství podle občanského zákoníku těchto partnerů, datum zániku partnerstvípartnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerstvípartnerství, i) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě více státních občanství manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizineccizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, j) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě více státních občanství dítěte, pokud je cizincemcizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, k) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, státní občanství, popřípadě více státních občanství otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizincicizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a datum narození, l) o osvojenci, pokud je cizincemcizincem 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence, 4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě více státních občanství, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení, rodném příjmení a datu narození; tyto údaje se neoznamují, pokud se jedná o osvojence narozeného ženě s trvalým pobytem na území, která jej porodila a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, m) datum, místo a okres úmrtí, den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizineccizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 2 písm. a), i) až k) a l) bodů 2, 5 a 6 se rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v matričním dokladu a rovněž jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená latinkou v cestovním dokladu cizincecizince, pokud byl matričnímu úřadu předložen. § 158c Obecní úřad oznamuje policiipolicii údaj o zápisu cizincecizince do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcíobcí, údaj o vyškrtnutí cizincecizince z dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcíobcí, údaj o zápisu cizincecizince do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu a údaj o vyškrtnutí cizincecizince ze seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu. § 159 (1) Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů. (2) Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu23) sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1. (3) Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 a § 158a odst. 1 se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zpravodajské služby a Generální inspekce bezpečnostních sborů mohou při plnění úkolů podle zvláštních právních předpisů57) využívat údaje vedené v informačních systémech podle věty první, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup. (4) Policie předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána; dále je oprávněna předat údaje z informačních systémů podle zákona o Policii České republiky, které získala v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona, příslušnému orgánu státu, do něhož má být předán cizineccizinec neoprávněně pobývající na území, a to v rozsahu nezbytném pro účely jeho předání podle mezinárodní smlouvy. Policie dále předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 zastupitelskému úřadu státu, jehož je cizineccizinec občanem, a to v rozsahu nezbytném pro vydání náhradního cestovního dokladu. (5) Ministerstvo zahraničních věcí předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158a odst. 1 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána. (6) Ministerstvo předá údaje o cizincicizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, příslušnému orgánu státu Evropské unie, který cizincicizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo mu povolil pobyt za účelem společného soužití rodiny; ministerstvo informuje tento orgán o zrušení platnosti tohoto povolení k pobytu na území nebo o vyhoštění rezidenta jiného členského státu Evropské unie, včetně údaje o jeho vycestování z území. (7) Ministerstvo předá údaje o cizincicizinci, kterému bylo přiznáno právní postavení rezidenta na území7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který dříve tomuto cizincicizinci přiznal právní postavení rezidenta na území jiného členského státu. (8) Ministerstvo předá údaje o cizincicizinci, kterému byla podle § 85 odst. 1 písm. b) zrušena platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku. (9) Ministerstvo neprodleně předá policiipolicii údaje o jménu a příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti cizince, kterému byla zamítnuta žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo byla zrušena platnost tohoto povolení, a dále údaje o dni, měsíci a roku, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a době platnosti výjezdního příkazu. Ministerstvo policiipolicii předá rovněž údaje potřebné podle § 182b. (10) PoliciePolicie nebo ministerstvo na žádost sdělí vlastníkovi nebo osobě oprávněné k užívání objektu nebo vymezené části objektu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní občanství cizincecizince, k němuž vede údaj o místě hlášeného pobytu odpovídající adrese jím vlastněného nebo oprávněně užívaného objektu nebo jeho vymezené části. (11) Ministerstvo předá příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie údaje o cizincicizinci, kterému tento stát udělil mezinárodní ochranu, nebo o držiteli modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie, který na území požádal o vydání modré karty. Příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie ministerstvo dále předá údaje o cizincicizinci, kterému tento stát udělil mezinárodní ochranu, nebo o vydání modré karty nebo o zamítnutí takové žádosti. (12) Ministerstvo předá příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie údaje o tom, že držiteli povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného tímto členským státem Evropské unie byla vydána karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. Ministerstvo rovněž předá příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie údaje o zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance v případě, že její držitel pobývá v jiném členském státě na základě povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, které jiný členský stát Evropské unie tomuto cizincicizinci vydal. § 160 (1) Údaje v informačních systémech podle § 158 a 158a mohou být uchovávány v listinné nebo elektronické podobě anebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné podobě i přenášeny, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě. Údaje vedené v informačním systému cizincůcizinců podle § 158 odst. 1 vedené o cizincíchcizincích s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občanech Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincíchcizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, v rozsahu stanoveném v § 158 odst. 8 se uchovávají v elektronické podobě. (2) Evidované údaje se uchovávají po dobu a) 50 let, pokud jde o údaje v elektronické podobě, a 15 let, pokud jde o údaje v listinné podobě, od doby ukončení pobytu cizincecizince na území, popřípadě od smrti cizincecizince nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizincecizince za mrtvého, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky, s výjimkou přihlašovacího tiskopisu, který se uchovává 6 let ode dne ubytování cizincecizince, b) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizineccizinec zařazen do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob, c) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jde-li o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné, d) 3 roky následující po roce, během něhož došlo ke vzniku skutečnosti podléhající evidování v případě údajů uchovávaných na zastupitelském úřadu, s výjimkou spisové dokumentace žádostí o krátkodobá víza, kdy bylo zastupitelským úřadem rozhodnuto o neudělení krátkodobého víza, jeho prohlášení za neplatné nebo zrušení jeho platnosti, nebo e) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech. (3) Tvoří-li evidenční informaci k cizincicizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 6, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace. (4) Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 4 nesmí přesáhnout dobu 20 let. (5) Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2 až 4, údaj se zlikviduje, je-li veden v elektronické podobě, v ostatních případech se postupuje podle zákona o archivnictví a spisové službě. (6) Biometrické údaje vedené ministerstvem o cizincíchcizincích žádajících o vydání cizineckého pasu se uchovávají po dobu 90 dnů ode dne dodání vyrobeného cizineckého pasu ministerstvu. Biometrické údaje vedené v informačním systému cizincůcizinců, které byly pořízeny v souvislosti s vydáním pobytové karty nebo karty trvalého pobytu, se uchovávají výlučně po dobu od jejich pořízení do doby převzetí pobytové karty nebo karty trvalého pobytu cizincemcizincem, nejpozději však do uplynutí lhůty 90 dnů ode dne vydání pobytové karty nebo karty trvalého pobytu; poté se neprodleně zlikvidují. Biometrické údaje vedené v informačním systému cizincůcizinců, které byly pořízeny v souvislosti s vydáním průkazu o povolení k pobytu, se zlikvidují 90 dnů po skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, v souvislosti s jehož vydáním byly tyto údaje pořízeny. (7) Doklady vydané podle tohoto zákona se zlikvidují 2 roky ode dne skončení platnosti dokladu. § 160a Přístup k informačnímu systému smluvních států V souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie20a) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na společných hranicích5a) mají přístup k údajům vedeným v informačním systému smluvních států a) ministerstvo, b) ředitelství služby cizinecké policiepolicie a jeho detašovaná pracoviště, c) odbor cizinecké policiepolicie krajského ředitelství policiepolicie (dále jen „odbor cizinecké policiepolicie“), d) Ministerstvo zahraničních věcí, e) zastupitelský úřad. HLAVA XVI PŮSOBNOST POLICIE A MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A OPRÁVNĚNÍ POLICIE § 161 Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost (1) Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policiepolicie a) ředitelství služby cizinecké policiepolicie a jeho detašovaná pracoviště, b) odbory cizinecké policiepolicie. (2) Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizineccizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizincecizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje. Jde-li o řízení o ukončení přechodného pobytu cizincecizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, o zrušení platnosti krátkodobého víza nebo o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, které se zahajuje z důvodu jednání cizincecizince na území, je místní příslušnost správního orgánu určena podle místa, kde k tomuto jednání došlo. § 161a PoliciePolicie neprodleně postoupí ministerstvu informace získané při plnění úkolů podle tohoto zákona, týkají-li se cizince, kterému oprávnění k pobytu na území vydalo ministerstvo, a mohou být důvodem pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto oprávnění. § 163 Ředitelství služby cizinecké policie (1) Ředitelství služby cizinecké policiepolicie a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, b) rozhoduje o zařazení cizincecizince do informačního systému smluvních států a o jeho vyřazení z tohoto systému, c) provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti, d) metodicky řídí a kontroluje činnost odborů cizinecké policiepolicie, e) rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osobnežádoucích osob a vyřazení z této evidence, f) ve správním řízení 1. vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k odborům cizinecké policiepolicie (§ 164), 2. rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění nebo o zrušení platnosti takového rozhodnutí podle § 119a odst. 5 a 6, 3. vyžaduje závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizincecizince je možné, 4. rozhoduje o žádosti cizincecizince o propuštění ze zařízení podle § 129a, g) podává žádost o povolení průvozu leteckou cestou u příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup20), jde-li o průvoz leteckou cestou, vyřizuje žádosti o povolení průvozu leteckou cestou, h) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizincůcizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes územíprůvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou, i) zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.), vydává evropský cestovní doklad pro návrat a uděluje výjezdní příkaz pro cizincecizince vyhošťovaného z území nebo zajištěného podle § 124b, j) vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. k) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnostitotožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním, řízením o povinnosti opustit území, zajištěním cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, zjišťováním totožnostitotožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie, l) provádí hraniční kontrolu, m) rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu, n) rozhoduje o odepření vstupu cizincecizince na území, o zrušení platnosti krátkodobého víza a o prohlášení krátkodobého víza za neplatné, o) v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizincicizinci na území provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizineccizinec bez zbytečného odkladu vycestoval zpět do zahraničí, p) rozhoduje o odepření vycestování z území, q) provádí pobytovou kontrolu, r) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo dokladu, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f, s) rozhoduje v rozsahu své působnosti o přestupcích podle tohoto zákona, t) rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122, u) provádí v souladu se závazky České republiky vzniklými na základě mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích konzultace při udělování víz, v) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2, w) prověřuje, zda se cizineccizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, x) rozhoduje o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincůcizinců, o povinnosti opustit území (§ 50a), o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování (§ 123b) a o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§ 123c), y) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117, z) vydává pokyn dopravci zajistit dopravu cizincecizince do zahraničí podle § 104 odst. 3 a 4; pokud dopravce tuto povinnost ve stanovené lhůtě nesplní, zajistí dopravu cizincecizince cestou jiného dopravce a uhradí náklady s tím spojené. (2) Ředitelství služby cizinecké policiepolicie dále a) rozhoduje o zajištění cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, b) rozhoduje o umístění cizincecizince do zařízení, c) rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním zajištěného cizincecizince, je-li cizineccizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu42), d) zajišťuje dopravu a střežení cizincecizince, kterému byl odepřen vstup na území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod nebo pokud má být převezen na jiné mezinárodní letiště podle tohoto zákona, e) v zařízení zabezpečuje vnější ostrahu části s mírným režimem; v části s přísným režimem zabezpečuje vnější a vnitřní ostrahu, f) provádí eskortu cizincůcizinců včetně zajištěných žadatelů o udělení mezinárodní ochrany mezi jednotlivými zařízeními nebo při provádění dobrovolného návratu žadatelů o udělení mezinárodní ochrany podle zákona o azylu; zabezpečuje přepravu a střežení cizincůcizinců včetně žadatelů o udělení mezinárodní ochrany zajištěných v zařízení k lékařskému ošetření k poskytovateli zdravotních služeb, v případě cizincůcizinců k uskutečnění konzulární návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízenítrestním řízení, k provedení dalších úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět, g) vyžaduje opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů (dále jen „evidence přestupků“) pro posouzení, zda cizineccizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek; žádost a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. i) zasílá zastupitelskému úřadu stanovisko, zda je žadatel považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států27), a j) působí jako orgán určený pro Vízový informační systém68). (3) Inspektorát cizinecké policiepolicie na mezinárodním letišti je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), c), f) bodu 3, h), k) až s), u), v), x) až z) a podle odstavce 2 písm. a) a b). Dále rozhoduje o udělení výjezdního příkazu, o prodloužení platnosti letištního průjezdního víza, o vydání cestovního průkazu totožnostitotožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a o ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. § 164 Odbor cizinecké policie (1) Odbor cizinecké policiepolicie a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, b) provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti, c) provádí pobytovou kontrolu, d) vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, e) rozhoduje v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnostitotožnosti a vydává evropský cestovní doklad pro návrat, f) rozhoduje o prodloužení platnosti a doby pobytu na krátkodobé vízum, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a uděluje výjezdní příkaz, g) rozhoduje o zrušení platnosti krátkodobého víza, h) rozhoduje v rozsahu své působnosti o přestupcích podle tohoto zákona, i) rozhoduje o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincůcizinců, o uložení povinnosti opustit území (§ 50a), o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování (§ 123b) a o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§ 123c), j) rozhoduje o dodatečném potvrzení údaje o datu a místu vstupu cizincecizince na území (§ 180d), k) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizincecizince na území a jeho vycestováním z území, je-li cizineccizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu42), l) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo dokladu, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f, m) ověřuje pozvání, n) plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem, o) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizincůcizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes územíprůvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou, p) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnostitotožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, řízením o povinnosti opustit území, zajištěním cizincecizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnostitotožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie, q) vyžaduje závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizincecizince je možné, r) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117, s) ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a), t) prověřuje, zda se cizineccizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, u) zajišťuje dopravu a střežení cizincecizince, kterému byl odepřen vstup na území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod, v) rozhoduje o zajištění cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, w) rozhoduje o umístění cizincecizince do zařízení, x) provádí eskortu cizincůcizinců včetně zajištěných žadatelů o udělení mezinárodní ochrany mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje přepravu a střežení cizincůcizinců včetně žadatelů o udělení mezinárodní ochrany zajištěných v zařízení k lékařskému ošetření k poskytovateli zdravotních služeb, v případě cizincůcizinců k uskutečnění konzulární návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízenítrestním řízení, k provedení dalších úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět, y) posuzuje, zda veřejná listinaveřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2, z) vyžaduje opis z evidence přestupků pro posouzení, zda cizineccizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek; žádost a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Odbor cizinecké policiepolicie, v době platnosti rozhodnutí o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu3b), dále a) provádí hraniční kontrolu, b) rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu, c) rozhoduje o odepření vstupu cizincecizince na území, o zrušení platnosti krátkodobého víza a o prohlášení krátkodobého víza za neplatné, d) v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizincicizinci na území provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizineccizinec bez zbytečného odkladu vycestoval zpět do zahraničí, e) rozhoduje o odepření vycestování z území. § 165 Působnost ministerstva Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizincůcizinců na území a jejich vycestování z tohoto území a) vykonává dozor nad policiípolicií při výkonu státní správy, b) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké policiepolicie, c) rozhoduje o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti, udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza, o prodloužení doby pobytu a platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza, d) zřizuje a provozuje zařízení, e) rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním zajištěného cizincecizince, pokud o jejich úhradě nerozhoduje policie [§ 123 odst. 6 písm. a)], f) rozhoduje o prodloužení doby platnosti dokladu cizincicizinci, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu, g) pořizuje biometrické údaje v souvislosti s vydáním cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2, pobytové karty nebo karty trvalého pobytu nebo průkazu o povolení k pobytu podle § 117a, h) rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu, v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnostitotožnosti a vydává evropský cestovní doklad pro návrat, i) vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území, j) rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu, o prodloužení platnosti těchto oprávnění k pobytu a o povolení k trvalému pobytu, k) rozhoduje o přiznání a o zrušení postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území, l) rozhoduje o přestupcích podle tohoto zákona v rozsahu své působnosti, m) požaduje od policiepolicie prověření informací a dokladů předkládaných či sdělovaných cizincicizinci, které jsou podkladem pro řízení či rozhodování podle písmen c), e), h), j), k) a l), n) rozhoduje o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty a modré karty, o prodloužení nebo zrušení její platnosti, posuzuje shodu oznámené změny zaměstnavatelezaměstnavatele nebo pracovní pozice držitele zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty se zákonem, o) je oprávněno do informačního systému podle § 158 odst. 1 vkládat údaje a v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené v informačních systémech podle § 158, p) je oprávněno v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty doplňovat údaje o vyřízení žádosti o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty a v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty doplňovat údaje o vyřízení žádosti o vydání modré karty, r) plní další úkoly podle tohoto zákona. § 165a Oprávnění ministerstva (1) Ministerstvo je oprávněno a) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie66), b) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů, c) vyžadovat od policiepolicie prověření informací a dokladů předkládaných cizincicizinci nebo získaných v rámci vlastní činnosti v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona, d) požadovat po osobě prokázání totožnostitotožnosti v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona, e) účastnit se pobytových kontrol prováděných policiípolicií, f) vydávat pokyny policii nebo zastupitelským úřadům k udělení víza, g) zadržet cestovní doklad podle § 117 nebo doklad, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f; o zadržení dokladu vydá cizincicizinci potvrzení, h) požadovat po orgánech Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky sdělení, zda má u nich zaměstnavatelzaměstnavatel, u kterého má být žadatel o zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu nebo držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty zaměstnán, evidován nedoplatek podle § 178e odst. 1, a po územní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně sdělení za účelem zjištění, zda je zaměstnavatelzaměstnavatel, u kterého má být žadatel o zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu nebo držitel zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty zaměstnán, nespolehlivým podle § 178f; poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, i) za účelem zjištění, zda obchodní korporace nebo odštěpný závod se sídlem nebo umístěním na území, do nichž je nebo má být cizineccizinec v souladu s § 42k nebo 42m převeden, jsou bezdlužní, požadovat po orgánech Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky, po územní správě sociálního zabezpečení a po zdravotní pojišťovně sdělení, zda má u nich tato obchodní korporace nebo tento odštěpný závod evidován nedoplatek podle § 178e odst. 1; poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, j) pro účely řízení a dalších úkonů podle tohoto zákona na území využívat bezplatně údaje z katastrukatastru nemovitostí, k) zadržet po dobu nezbytně nutnou doklad vydaný podle tohoto zákona a cestovní doklad v souvislosti se zjišťováním a projednáním přestupku podle tohoto zákona a l) vyžadovat za účelem posouzení přiměřenosti dopadu rozhodnutí a jeho souladu s mezinárodními závazky po orgánu sociálně-právní ochrany dětí provedení šetření v rodině účastníka řízení a získávat výsledky šetření v rodině, jakož i další dostupné informace k rodině účastníka řízení. (2) Ministerstvo je dále oprávněno v řízení podle tohoto zákona požadovat vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů24a). V řízení o vydání povolení k dlouhodobému pobytu a v řízení o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu si vždy vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů a v řízení o vydání povolení k trvalému pobytu si vždy vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů. (3) Ministerstvo je dále oprávněno v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence přestupků pro posouzení, zda cizineccizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek. (4) Žádost o výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a) nebo opis z evidence přestupků a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 166 Působnost Ministerstva zahraničních věcí (1) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva. (2) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu. (3) Ministerstvo zahraničních věcí plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů ve Vízovém informačním systému60), které do systému vkládá. § 167 Oprávnění policie (1) Policie je oprávněna a) vyžadovat výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy při ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnostitotožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, řízením o povinnosti opustit území, zajištěním cizincecizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnostitotožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného předpisu Evropské unie, c) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů, d) provádět pobytovou kontrolu 1. cizincecizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona, 2. cizincecizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem, e) v souvislosti s hraniční kontrolou nebo při pobytové kontrole vyzvat osobu k prokázání totožnostitotožnosti, f) vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy, g) provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon, h) zapsat do cestovního dokladu, že cizincicizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, i) zadržet peněžní prostředky cizincecizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu16b), j) použít peněžní prostředky cizincecizince zadržené podle písmene i) k úhradě, byť i částečné, nákladů spojených s pobytem zajištěného cizincecizince na území a jeho vycestováním z území, k) při plnění úkolů podle tohoto zákona prověřovat, zda se cizineccizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, l) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie5a) v souvislosti s vydáním cestovního dokladu podle zvláštního právního předpisu2), m) zadržet doklad, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f; o zadržení dokladu vydá cizincicizinci potvrzení, n) v souvislosti s odepřením vstupu cizincecizince na území vyzvat cizincecizince k vycestování bez zbytečného odkladu zpět do zahraničí a provést nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizineccizinec zpět do zahraničí bez zbytečného odkladu vycestoval, o) vyžadovat opis z evidence přestupků pro posouzení, zda cizineccizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek; žádost a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, p) předvést osobu k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnostitotožnosti podle § 63 zákona o Policii České republiky, odmítne-li tato osoba při kontrole prováděné při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic za účelem jejich ochrany podle zákona o ochraně státních hranic nebo pobytové kontrole prokázat svou totožnosttotožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti a policista nemůže její totožnosttotožnost zjistit provedením úkonu na místě; je-li důvodné podezření, že tato osoba je cizincemcizincem, který skrývá cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti, písemnost nebo informace na nosiči informací potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo jeho státní občanství a vyhýbá se tak zákazu nebo povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené na jeho základě, provést za podmínek uvedených v § 137 odst. 3 osobní prohlídku předvedené osoby, včetně prohlídky oděvních svršků osoby a věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky, a q) při zajištění cizincecizince podle § 27 zákona o Policii České republiky provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnostitotožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnosttotožnost nebo státní občanství. (2) Policie je oprávněna při pobytové kontrole, prováděné podle odstavce 1 písm. d), vstupovat do objektů a na pracoviště zaměstnavatelezaměstnavatele v případě důvodného podezření, že se v nich zdržují cizincicizinci. Při pobytové kontrole je policie oprávněna požadovat po zaměstnavatelizaměstnavateli cizincecizince nebo po uživateli, pro kterého cizineccizinec vykonává práci, předložení dokladu prokazujícího oprávněnost výdělečné činnosti cizincecizince. Tato oprávnění má policie i po skončení pracovní, prodejní nebo provozní doby. (3) Na kontrolní činnost prováděnou policiípolicií podle tohoto zákona se zákon o kontrole nevztahuje. § 167a (1) Policie plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů ve Vízovém informačním systému60), které do systému vkládá. (2) Policie plní úkoly správce odpovědného za zpracování osobních údajů v Systému vstupu/výstupu61). (3) Policie je správcem osobních údajů zpracovávaných orgány České republiky v rámci EUROSUR ve smyslu čl. 89 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/189662). HLAVA XVII SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM Správní řízení § 168 (1) Ustanovení částí druhé a třetí správního řádu se nevztahují na řízení podle § 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4), § 10, § 19 odst. 1, § 20, 30, 31a, 32, 33, 36, § 38 odst. 1, § 40, 41, § 42g odst. 7 až 11, § 49, 50, 52, 117, § 122 odst. 1 a 2, § 123a, § 135 odst. 3, § 148, 154, § 155 odst. 1, § 180, 180b, 180d, 180e a 180h. (2) V řízení podle tohoto zákona v části vedené před zastupitelským úřadem je možno podání učinit pouze v listinné podobě. (3) Rozhodnutí ministerstva vydané z důvodu uvedeného v § 37 odst. 1 písm. a), § 37a odst. 1 písm. d), § 37a odst. 2 písm. c), § 46a odst. 1 větě druhé, § 46a odst. 2 písm. c), § 46b odst. 1 větě druhé, § 46b odst. 2 písm. a), § 46d odst. 1 větě druhé, § 46d odst. 2 písm. b), § 46f odst. 2 písm. i), § 46f odst. 2 písm. b), § 46g odst. 1 písm. c), § 46g odst. 2 písm. d), § 56 odst. 1 písm. g), jde-li o skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. h), § 56 odst. 2 písm. a), § 75 odst. 1 písm. e), § 75 odst. 2 písm. e) nebo f), § 77 odst. 1 písm. h) nebo i), § 77 odst. 2 písm. a) nebo f), § 87d odst. 2 písm. c) nebo d), § 87e odst. 1 písm. f) nebo g), § 87f odst. 3 písm. e) nebo f), § 87k odst. 1 písm. a) nebo d) nebo § 87l odst. 1 písm. a), e) nebo f), a rozhodnutí ministerstva podle § 155b odst. 4 nabývají právní moci jejich oznámením a nelze proti nim podat odvolání. (4) Ustanovení § 101 písm. b) správního řádu se v řízeních podle tohoto zákona nepoužije. Ustanovení správního řádu upravující přezkumné řízení se v případech podle odstavce 3 nepoužijí. (6) V řízení o žádosti podle tohoto zákona je účastníkem řízení pouze žadatel. V řízení vedeném podle tohoto zákona z moci úřední je účastníkem řízení pouze ten, komu se odnímá právo nebo stanoví povinnost; to neplatí, jde-li o řízení podle § 98a, řízení o zajištění cizincecizince a řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince. § 169 Jednací jazyk (1) Zastupitelský úřad může v řízení vedeném podle tohoto zákona jednat vůči cizincicizinci i v jiném než českém jazyce. Písemnosti se vždy vyhotovují v jazyce českém. V protokolu nebo záznamu o úkonu, při kterém nebylo jednáno v českém jazyce, zastupitelský úřad také uvede, v jakém jazyce bylo při úkonu jednáno. Zastupitelský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup jazyk jiný než český jazyk, ve kterém je možné vůči cizincicizinci jednat. (2) Pokud žadatel v řízení podle tohoto zákona předložil dokument vyhotovený v jiném než českém jazyce a ani na výzvu správního orgánu nedoložil úředně ověřený překlad tohoto dokumentu do jazyka českého, hledí se na tento dokument, jako by nebyl předložen. (3) Jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podanou na zastupitelském úřadu, žadatel prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si v přiměřené lhůtě stanovené zastupitelským úřadem na své náklady tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli byl žadatel o této povinnosti zastupitelským úřadem poučen, zastupitelský úřad řízení usnesením zastaví. § 169a Doručování na území (1) Doručuje-li správní orgán prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v řízení o žádosti podle tohoto zákona nebo v řízení o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizincecizince na území podle § 98a písemnost cizincicizinci oprávněnému pobývat na území, doručuje cizincicizinci pouze na adresu evidovanou v informačním systému cizincůcizinců podle § 158 odst. 3 nebo sdělenou podle § 19 odst. 3 správního řádu, a není-li údaj o této adrese veden, na adresu místa hlášeného pobytu cizincecizince na území. (2) Nedošlo-li při doručování podle odstavce 1 k převzetí písemnosti cizincemcizincem nebo k jejímu doručení způsobem uvedeným v § 23 a 24 správního řádu, doručuje se veřejnou vyhláškou. § 169b Doručování do ciziny (1) CizinciCizinci, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, se doručuje na a) adresu místa pobytu v cizině, nebo b) jinou adresu sdělenou písemně správnímu orgánu pro účely doručování v řízení. (2) CizinciCizinci, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, nebo jinému účastníku řízení, kterému má být doručováno do místa doručení v cizině, se písemnost doručuje zpravidla prostřednictvím zastupitelského úřadu. (3) Nejde-li o písemnost vyhotovenou podle tohoto zákona zastupitelským úřadem, správní orgán, který písemnost vyhotovil, ji zašle příslušnému zastupitelskému úřadu zpravidla v elektronické podobě, je-li to technicky možné. Zastupitelský úřad provede z moci úřední autorizovanou konverzi dokumentu a doručuje dokument v listinné podobě, který je výstupem autorizované konverze dokumentu. (4) Zastupitelský úřad doručující písemnost, kterou vyhotovil nebo která se doručuje jeho prostřednictvím podle odstavce 2, může vyzvat adresáta, aby se v přiměřené lhůtě dostavil k převzetí písemnosti. Pokud se adresát na výzvu zastupitelského úřadu podle věty první k převzetí písemnosti nedostaví, doručuje zastupitelský úřad písemnost do místa doručení v cizině prostřednictvím osoby, která má v cizině obdobné postavení jako provozovatel poštovních služeb, nebo jiným způsobem v místě obvyklým. Pokud se do 4 měsíců ode dne odeslání písemnosti zastupitelským úřadem nevrátí zastupitelskému úřadu doručovaná písemnost nebo doklad stvrzující, že byla písemnost doručena, a nejde-li o řízení, v němž má být uložena povinnost nebo odňato právo, správní orgán, který písemnost vyhotovil, písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, zveřejní po dobu 15 dnů způsobem umožňujícím dálkový přístup a patnáctým dnem po zveřejnění se písemnost považuje za doručenou; jde-li o řízení, v němž má být uložena povinnost nebo odňato právo, postupuje se jako v případě, kdy se adresátovi nedaří doručovat. Věta třetí se použije obdobně, nedoručuje-li správní orgán dokument prostřednictvím zastupitelského úřadu, ale prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. § 169c Doručování na elektronickou adresu Požádá-li cizineccizinec, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, o doručování písemnosti na elektronickou adresu, nemusí být datová zpráva, kterou adresát potvrzuje převzetí doručované písemnosti, podepsána. Osobní podání žádosti § 169d (1) Žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického nebo zvláštního vízazvláštního víza, žádost o prodloužení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území a žádost o vydání povolení k dlouhodobému, přechodnému nebo trvalému pobytu je cizineccizinec povinen podat osobně. (2) Osobním podáním žádostiOsobním podáním žádosti se rozumí úkon žadatele, při kterém se žadatel osobně dostaví ke správnímu orgánu, u kterého má být žádost podána, a osobě přímo se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu určené k přijetí žádosti podá žádost v době určené pro jednotlivé druhy a účely pobytových oprávnění a ve formě a způsobem, který stanoví tento zákon. Povinnost osobního podání žádostiosobního podání žádosti se vztahuje i na zákonného zástupce; zákonným zástupcem se rozumí i osoba, která osobně pečuje o nezletilého žadatele na území státu, jehož je nezletilý žadatel občanem. Podmínka osobního podání žádostiosobního podání žádosti se považuje za splněnou v případě podání žádosti zastupitelskému úřadu prostřednictvím fyzické nebo právnické osoby, se kterou má Česká republika uzavřenou smlouvu o přijímání žádostí (dále jen „externí poskytovatel služeb“), jde-li o žádost takového druhu, jehož shromažďováním a předáváním je externí poskytovatel služeb pověřen. (3) S výjimkou žádostí nepřijatelných podle § 169h odst. 1 písm. b) a § 169h odst. 3 může zastupitelský úřad v odůvodněných případech od povinnosti osobního podání žádostiosobního podání žádosti upustit, pokud současně s doručením žádosti cizineccizinec doloží důvody pro upuštění od povinnosti osobního podání žádostiosobního podání žádosti. Řízení je v případě podle věty první zahájeno dnem, kdy žádost došla zastupitelskému úřadu. Neupustí-li zastupitelský úřad v případě podle věty první od povinnosti osobního podání žádostiosobního podání žádosti, řízení o žádosti usnesením zastaví. Zastupitelský úřad může od povinnosti osobního podání žádostiosobního podání žádosti upustit také bez uvedení důvodů cizincemcizincem, jsou-li mu důvody pro toto upuštění známy z jeho úřední činnosti, nebo může učinit na své úřední desce prohlášení, že od povinnosti osobního podání žádostiosobního podání žádosti upouští pro určitý druh žádostí o pobytová oprávnění podaných v budoucnu, a to zejména v případech, pokud je cizineccizinec nebo jeho zaměstnavatelzaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu. (4) Ministerstvo může v odůvodněných případech od povinnosti osobního podání žádosti o udělení nebo o prodloužení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území upustit, pokud cizineccizinec doloží důvody pro upuštění od povinnosti osobního podání žádosti současně s doručením žádosti. Řízení je v případě podle věty první zahájeno dnem, kdy žádost došla ministerstvu. Neupustí-li ministerstvo v případě podle věty první od povinnosti osobního podání žádosti, řízení o žádosti usnesením zastaví. § 169e (1) Ministerstvo zahraničních věcí může uzavřít veřejnoprávní smlouvu s externím poskytovatelem služeb, kterou externího poskytovatele služeb pověří v územním obvodu určitého zastupitelského úřadu a) shromažďováním žádostí o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického vízadiplomatického víza nebo zvláštního vízazvláštního víza, nebo žádostí o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, které mu žadatel osobně předloží, a jejich předáváním zastupitelskému úřadu, b) zpracováním osobních údajůzpracováním osobních údajů včetně biometrických identifikátorů a jejich předáváním zastupitelskému úřadu, c) výběrem správních poplatků a jejich předáváním zastupitelskému úřadu, d) poskytováním informací o vízovém procesu, e) vyzvedáváním cestovních dokladů na zastupitelském úřadu a jejich vracením žadatelům, f) shromažďováním objednávek pro sjednání termínu osobního podání žádostiosobního podání žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu podle § 169f, nebo g) prověřováním pravosti dokladů předložených k žádosti o udělení víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu. (2) Řízení o žádosti podle odstavce 1 písm. a) je zahájeno sedmý den po předložení žádosti externímu poskytovateli služeb; to neplatí, jde-li o žádost nepřijatelnou z důvodu uvedeného v § 169h odst. 3. (3) O možnosti podávat žádosti prostřednictvím externího poskytovatele služeb, druhu žádostí, kterých se tato možnost týká, a o podmínkách podání žádosti prostřednictvím externího poskytovatele služeb informuje příslušný zastupitelský úřad způsobem v místě obvyklým a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Pověřit externího poskytovatele služeb prověřováním pravosti dokladů podle odstavce 1 písm. g) lze, je-li to nezbytné pro posouzení jejich pravosti, zejména ve státech s vysokou mírou padělání dokladů a veřejných listinveřejných listin. (5) Externí poskytovatel služeb je oprávněn vybírat od žadatele úhradu za služby, jejíž výši určí Ministerstvo zahraničních věcí tak, aby byla přiměřená nákladům, které externímu poskytovateli služeb vznikly. § 169f Sjednání termínu osobního podání žádosti (1) Zastupitelský úřad může stanovit, že žadatel je povinen si předem sjednat termín osobního podání žádostiosobního podání žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem, který zastupitelský úřad zveřejní na své úřední desce a na svých internetových stránkách. (2) Je-li to nezbytné za účelem zamezení zneužití systému sjednávání termínů osobního podání žádostiosobního podání žádosti podle odstavce 1 a podle místních podmínek, zastupitelský úřad může stanovit, že sjednání termínu osobního podání žádostiosobního podání žádosti podle odstavce 1 předchází povinné objednání. Způsob povinného objednání uveřejní zastupitelský úřad na své úřední desce a na svých internetových stránkách. (3) V případě, že počet objednávek ke sjednání termínu osobního podání žádostiosobního podání žádosti převýší počet termínů daných kapacitou zastupitelského úřadu, budou objednávky ke sjednání termínu osobního podání žádostiosobního podání žádosti vybrány způsobem založeným na náhodném prvku. (4) Pokud bylo cizincicizinci vydáno rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace z důvodu, že by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do rodinného a soukromého života tohoto cizincecizince, stanoví příslušný zastupitelský úřad termín podání žádosti o oprávnění k pobytu do 30 dnů ode dne objednání termínu osobního podání žádostiosobního podání žádosti. § 169g Příslušnost zastupitelského úřadu pro podání žádosti (1) Pokud se žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza a žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podává na zastupitelském úřadu, je cizineccizinec oprávněn podat žádost pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je občanem, popřípadě ve státě, jenž vydal cestovní doklad, jehož je držitelem, nebo ve státě, ve kterém má povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt a ve kterém oprávněně pobývá nepřetržitě po dobu nejméně 2 let. (2) Pokud má Česká republika ve státě podle odstavce 1 více zastupitelských úřadů, je cizineccizinec oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza a žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, v jehož územním obvodu má poslední bydliště. (3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě cizincecizince uvedeného v právním předpisu vydaném podle § 182 odst. 1 písm. e). § 169h Nepřijatelnost žádosti (1) Žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza a žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum nebo žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu je nepřijatelná, jestliže a) cizineccizinec si předem nesjednal termín podání žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem stanoveným zastupitelským úřadem, b) žádost byla podána zastupitelskému úřadu, který není příslušný podle § 169g, nebo c) žádost nebyla podána osobně podle § 169d odst. 2, aniž zastupitelský úřad upustil od povinnosti osobního podání žádostiosobního podání žádosti podle § 169d odst. 3. (2) Žádost o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza a žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého vízadlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum je dále nepřijatelná, jestliže a) nebyl zaplacen správní poplatek za přijetí žádosti, b) k žádosti nebyly předloženy náležitosti podle tohoto zákona; to neplatí, jde-li o žádost cizincecizince narozeného na území, c) žádost nebyla podána na úředním tiskopisu, d) cizineccizinec odmítl pořízení otisků prstů nebo obrazového záznamu, nebo e) jde o žádost podanou na zastupitelském úřadě a žadatel prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si v přiměřené lhůtě stanovené zastupitelským úřadem na své náklady tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli byl o této povinnosti zastupitelským úřadem poučen. (3) Žádost je dále nepřijatelná, pokud byl v příslušném kalendářním měsíci na příslušném zastupitelském úřadu podán maximální počet žádostí stanovený pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu zákonem nebo nařízením vlády vydaným podle § 31a nebo § 181b odst. 1. Do maximálního počtu žádostí se zahrnují i žádosti, které jsou nepřijatelné z důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo 2. (4) V případě rozvržení maximálního počtu žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu na maximální počet žádostí, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí, je žádost rovněž nepřijatelná, pokud byl v příslušném kalendářním měsíci na příslušném zastupitelském úřadu podán maximální počet žádostí stanovený nařízením vlády vydaným podle § 181b odst. 2 pro jednotlivé vládou schválené programy nebo pro ostatní žádosti. (5) Nepřijatelnost žádosti zjišťuje u žádosti podané na zastupitelském úřadu zastupitelský úřad a u žádosti podané ministerstvu ministerstvo. Je-li žádost nepřijatelná, řízení není zahájeno a na žádost se hledí, jako by nebyla podána; tuto skutečnost ministerstvo nebo zastupitelský úřad cizincicizinci písemně sdělí včetně důvodu nepřijatelnosti, učiní o ní usnesení do spisu a vrátí tiskopis žádosti, veškeré předložené doklady a správní poplatek, pokud byl uhrazen. Nepodá-li cizineccizinec žádost osobně, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen, postupuje se obdobně podle věty druhé. § 169i Vady podání (1) Byl-li žadatel vyzván správním orgánem k odstranění vad podání, lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy správní orgán učinil tuto výzvu, do dne, kdy byly odstraněny nedostatky podání, nebo do dne, kdy marně uplynula lhůta, která byla žadateli poskytnuta k odstranění nedostatků podání. (2) V řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu provede zastupitelský úřad kontrolu podání. Trpí-li podání vadami, které nemají za následek jeho nepřijatelnost, pomůže zastupitelský úřad žadateli nedostatky odstranit na místě nebo ho vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; odstavec 1 se použije obdobně. (3) V řízení o žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza může zastupitelský úřad, a to i na požádání ministerstva, vyzvat žadatele k odstranění vad podání, které nemají za následek jeho nepřijatelnost, ústně, elektronicky bez podepsání, telefonem, telefaxem nebo jinými technickými prostředky. Neodstraní-li cizineccizinec vady podání na základě výzvy podle věty první, zastupitelský úřad vyzve cizincecizince písemně. (4) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o zrušení platnosti modré karty neběží ode dne, kdy ministerstvo oznámilo jejímu držiteli skutečnost podle § 46f odst. 5 věty první, po dobu uvedenou v § 46f odst. 5 větě druhé. § 169j Výslech prováděný na území (1) Správní orgán může za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, vyslechnout účastníka řízení. (2) Na výslech účastníka řízení se použijí obdobně ustanovení správního řádu o důkazu svědeckou výpovědí, není-li dále stanoveno jinak. (3) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, zejména pro posouzení, zda se nejedná o obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, může správní orgán provést související výslechy více účastníků řízení nebo účastníka řízení a svědka odděleně ve stejnou dobu nebo bezprostředně po sobě; jiný účastník řízení ani jeho zástupce není oprávněn být souvisejícímu výslechu přítomen. Bez zbytečného odkladu po provedení všech souvisejících výslechů správní orgán seznámí účastníka řízení s obsahem protokolů o souvisejících výsleších; do doby provedení všech souvisejících výslechů jsou protokoly o výsleších vyloučeny z nahlížení do spisu a správní orgán nepořizuje jejich kopie. Pokud byli účastník řízení nebo svědek předvoláni k souvisejícím výslechům a některý z nich se k výslechu nedostaví, správní orgán může upustit od provedení souvisejících výslechů a předvolat účastníky řízení nebo svědky na jinou dobu. (4) Je-li při výslechu účastníka řízení přítomna jiná osoba než jeho zástupce nebo je-li při výslechu svědka přítomen účastník řízení, jeho zástupce nebo jiná osoba, nejsou tyto osoby oprávněny do průběhu výslechu zasahovat. Při výslechu účastníka řízení může jeho zástupce uplatnit pouze námitku podjatosti úřední osoby, námitku, že otázka nebyla položena jasně a srozumitelně bez předstírání klamavých a nepravdivých okolností nebo v ní bylo naznačeno, jak na ni odpovědět, popřípadě účastníku řízení doporučit, aby na položenou otázku neodpovídal. Po skončení výslechu účastníka řízení nebo svědka správní orgán umožní účastníku řízení nebo jeho zástupci vyjádřit se k jeho obsahu. (5) Účastník řízení, svědek ani jiná osoba přítomná při výslechu nesmí pořizovat obrazový záznam výslechu. Obrazový záznam výslechu smí pořizovat pouze správní orgán. (6) Výslech lze provést také při podání žádosti. § 169k Pohovor a výslech prováděný zastupitelským úřadem (1) V řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu může zastupitelský úřad se žadatelem provést pohovor, a to i bez požádání ministerstva; § 57 odst. 2 věta druhá se použije obdobně. Skutečnosti zjištěné při pohovoru jsou podkladem pro vydání rozhodnutí. (2) Zastupitelský úřad provede za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, na požádání ministerstva výslech účastníka řízení nebo svědka. (3) Ustanovení § 169j odst. 2 až 6 se pro provádění pohovoru a výslechu zastupitelským úřadem použije obdobně. § 169l Výslech za použití videokonferenčního zařízení (1) Použije-li správní orgán k provedení výslechu účastníka řízení nebo svědka technické zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“), nesmí dojít ke zkrácení práv vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka; zejména musí být umožněna přítomnost jeho zástupce na místě, kde se vyslýchaný účastník řízení nebo svědek nachází. (2) Odmítnutí výslechu prováděného za použití videokonferenčního zařízení se považuje za odmítnutí výpovědi. (3) V případě postupu podle odstavce 1 ověří po dohodě s úřední osobou, která výslech vede, totožnosttotožnost vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka zaměstnanec správního orgánu nebo příslušník nebo zaměstnanec bezpečnostního sboru, pokud k tomu byl pověřen úřední osobou, ředitelem věznice nebo vedoucím příslušníkem bezpečnostního sboru. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení přítomen na místě, kde se vyslýchaný účastník řízení nebo svědek nachází. (4) Úřední osoba poučí před zahájením výslechu vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka o způsobu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení, jakož i o důsledcích odmítnutí výslechu prováděného za použití videokonferenčního zařízení. (5) Kdykoli v průběhu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení může vyslýchaný účastník řízení nebo svědek vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní úřední osoba kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, výslech přeruší. (6) O výslechu prováděném za použití videokonferenčního zařízení pořizuje správní orgán zvukový a obrazový záznam; s právem nahlížet do spisu není spojeno právo na to, aby správní orgán pořídil kopii tohoto záznamu. Protokol se nesepisuje. (7) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka při provádění výslechu podle tohoto zákona; odstavce 2 až 6 se použijí přiměřeně. § 169m Utajované informace v řízení podle tohoto zákona (1) Písemnosti nebo záznamy, které obsahují utajované informaceutajované informace, se v řízení podle tohoto zákona uchovávají odděleně mimo spis a nestávají se jeho součástí. (2) Jsou-li některé z podkladů rozhodnutí podle tohoto zákona utajovanými informacemiutajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění rozhodnutí pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemiutajovanými informacemi. (3) Vyjde-li v řízení na základě informace nebo stanoviska policie nebo zpravodajské služby České republiky, které jsou utajovanou informacíutajovanou informací, najevo, že cizineccizinec ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy, životy nebo zdraví osob, nebo vede-li tato informace nebo toto stanovisko k důvodnému podezření, že by cizineccizinec mohl při svém pobytu na území tyto hodnoty ohrozit, v informaci o důvodech neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo v odůvodnění rozhodnutí podle tohoto zákona se pouze uvede, že důvodem neudělení víza nebo rozhodnutí je ohrožení bezpečnosti státu. Pokud je správní orgán v řízení podle tohoto zákona povinen posoudit přiměřenost dopadů rozhodnutí, v odůvodnění rozhodnutí podle věty první navíc uvede úvahy, kterými se při hodnocení přiměřenosti dopadů rozhodnutí, zejména ve vztahu k obsahu stanoviska, řídil; obsah stanoviska však v odůvodnění neuvádí. § 169n Informace zastupitelského úřadu Informace poskytovaná zastupitelským úřadem k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu se uchovává odděleně mimo spis a účastníku řízení ani jeho zástupci se nezpřístupňuje; tuto informaci nelze v řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu použít jako podklad pro vydání rozhodnutí. § 169o Závazné stanovisko Úřadu práce České republiky V rámci rozhodování o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty si ministerstvo vyžádá závazné stanovisko Úřadu práce České republiky - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu, zda další zaměstnávání cizincecizince lze vzhledem k situaci na trhu práce povolit; to neplatí, jde-li o cizincecizince, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnánízaměstnání nebo který je uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti. Závazné stanovisko si ministerstvo dále vyžádá v rámci rozhodování o žádosti o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty podané cizincemcizincem uvedeným v § 42g odst. 6. Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu závazné stanovisko k zaměstnánízaměstnání cizincecizince doručí ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o závazné stanovisko; neučiní-li tak v této lhůtě, má se za to, že se zaměstnáváním cizincecizince souhlasí. § 169p Nahlížení do spisu a vyjádření k podkladům rozhodnutí (1) Pokud cizineccizinec hodlá v řízení o žádosti o udělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu uplatnit své právo na nahlížení do spisu, ministerstvo zašle zastupitelskému úřadu, u kterého byla žádost podána, kopii spisu nebo jeho části a zastupitelský úřad umožní žadateli do ní nahlédnout. V případě, že se cizineccizinec nebo jeho zástupce nacházejí na území České republiky, nahlédnutí do spisu umožní žadateli nebo jeho zástupci také ministerstvo. (2) Žadateli, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, umožní ministerstvo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí tím, že žadatele informuje o těchto podkladech a o jejich podstatném obsahu. K vyjádření stanoví ministerstvo žadateli přiměřenou lhůtu. Odstavec 1 se použije obdobně. § 169q Přerušení řízení Vyjdou-li v řízení o žádosti o vydání nebo prodloužení oprávnění k pobytu na území nebo v řízení ve věci zrušení platnosti oprávnění k pobytu na území najevo skutečnosti, o nichž se lze důvodně domnívat, že by mohly být důvodem pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince, ministerstvo dá policii podnět k zahájení tohoto řízení. Pokud policie zahájí řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince, ministerstvo řízení podle věty první usnesením přeruší. Policie je povinna bez zbytečného odkladu ministerstvo vyrozumět o tom, zda bylo řízení o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění zahájeno, a bylo-li zahájeno, jak bylo ve věci rozhodnuto. § 169r Zastavení řízení (1) Usnesením se také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizineccizinec a) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, se ve lhůtě nebo na výzvu podle § 44 odst. 1 nebo § 44a odst. 13 nedostaví na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo ve lhůtě podle § 44 odst. 3 nebo § 44a odst. 14 nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, b) který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, se ve lhůtě nebo na výzvu podle § 74 odst. 1 nebo 2 nedostaví na ministerstvo k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo, jde-li o občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání osvědčení o registraci, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, nepřevezme osvědčení o registraci, pobytovou kartu, průkaz trvalého pobytu nebo kartu trvalého pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy ministerstva, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, c) podal na území žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ač k podání žádosti na území není oprávněn, d) podal žádost o prodloužení doby platnosti a doby pobytu na území na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn; to neplatí, pokud je o dříve podané žádosti rozhodováno poté, co začala běžet lhůta, v níž byl cizineccizinec oprávněn tuto žádost podat, e) podal opakovaně žádost o vydání povolení k přechodnému, dlouhodobému nebo trvalému pobytu, aniž uvedl nové skutečnosti, které nebyly předmětem řízení o jím dříve podané žádosti, f) podal žádost v době, kdy se na něj tento zákon nevztahoval nebo se na něj v průběhu řízení o žádosti vztahovat přestal, g) podal žádost o vydání modré karty, ač k tomu není oprávněn podle § 42i odst. 1, h) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, se na jeho výzvu ve stanovené lhůtě nedostaví k vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 2, k jehož udělení vydalo pokyn ministerstvo, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, i) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, v době platnosti víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 4 nepřicestuje na území za účelem zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu a, podal-li žádost o povolení k trvalému pobytu, také za účelem převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu, pokud v době platnosti víza nesdělí, že mu v přicestování na území brání důvody na jeho vůli nezávislé, k) který podal žádost o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnostitotožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), se na výzvu správního orgánu ve stanovené lhůtě nedostaví ke zpracování údajů nezbytných pro vydání cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, nebo k převzetí cestovního dokladu, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, l) prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si na své náklady ve lhůtě stanovené správním orgánem tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ačkoli správní orgán o této povinnosti cizincecizince prokazatelně poučil, m) podal žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, ač k tomu není oprávněn podle § 42k odst. 6, nebo n) v řízení o jeho žádosti odmítne vypovídat nebo se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu. (2) Řízení o žádosti je zastaveno dnem, kdy a) nabude právní moci rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu nebo cizincicizinci vznikne oprávnění k trvalému pobytu, jde-li o žádost o vydání nebo prodloužení jiného oprávnění k pobytu podle tohoto zákona, b) nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, jde-li o žádost o vydání nebo prodloužení oprávnění k pobytu podle tohoto zákona, c) žadatel nabyl státní občanství České republiky, nebo d) žadatel nabyl občanství jiného členského státu Evropské unie, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení jeho platnosti nebo o vydání povolení k přechodnému pobytu. (3) O skutečnosti, že řízení bylo zastaveno podle odstavce 2, se vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu a vyrozumí se o něm žadatel. (4) Zastupitelský úřad řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, o vydání osvědčení o registraci, o vydání povolení k přechodnému pobytu a o vydání povolení k trvalému pobytu vedle důvodů podle § 66 odst. 1 písm. a), b), e), f) nebo g) správního řádu dále zastaví, jestliže a) žádost nebyla podána na úředním tiskopisu, b) nebyl zaplacen správní poplatek za přijetí žádosti, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podanou na zastupitelském úřadu, c) cizineccizinec na písemnou výzvu podle § 169i odst. 2 ve lhůtě stanovené zastupitelským úřadem neodstraní vadu podání, nebo d) jde o žádost o vydání osvědčení o registraci nebo o vydání povolení k přechodnému pobytu podanou na zastupitelském úřadu. (5) Ministerstvo řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, o vydání osvědčení o registraci, o vydání povolení k přechodnému pobytu a o vydání povolení k trvalému pobytu dále zastaví v případě, že žádost byla podána na území a nebyla podána na úředním tiskopisu; v případě takto podané žádosti se § 47 odst. 4 a 6 nepoužije. § 169s Odložení věci Řízení o žádosti podané podle § 42e, která není opatřena potvrzením orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení, není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do spisu. § 169t Vydání rozhodnutí a lhůty pro jeho vydání (1) O žádosti o udělení krátkodobého víza rodinnému příslušníkovi občana Evropské unierodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, rozhodne zastupitelský úřad ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti. Pokud zastupitelský úřad ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti nerozhodne, zašle žadateli písemnou informaci o prodloužení lhůty a o předpokládaném termínu rozhodnutí. (2) O žádosti o udělení dlouhodobého víza ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti. O žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia, pedagogické činnosti, výzkumu nebo sezónního zaměstnánízaměstnání rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti. (3) O žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. (4) O žádosti o prodloužení doby platnosti a doby pobytu na území na dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti. O žádosti o prodloužení doby platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. (5) O žádosti o udělení diplomatického vízadiplomatického víza nebo zvláštního vízazvláštního víza anebo víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizincicizinci za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí podle § 30 odst. 2 rozhodne Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti. (6) O žádosti ministerstvo rozhodne a) v případě žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu 1. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, je-li žádost podána na území, 2. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, vědeckého výzkumu nebo vydání povolení k dlouhodobému pobytu rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka, 3. ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, 4. ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem modré karty na území nebo s držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování; v případě, že byly žádost o vydání modré karty a žádost o sloučení rodiny s žadatelem podány souběžně, vydá ministerstvo obě rozhodnutí současně, nejpozději do 90 dnů ode dne podání žádosti, 5. ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, nebo 6. ve lhůtě do 270 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území, b) ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, c) ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie, který požádal o vydání modré karty na území; rozhodnutí se vydává současně, pokud byly obě žádosti podány souběžně, nejpozději však do 30 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, d) ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech, nebo pokud ministerstvo požádalo o vydání závazného stanoviska Úřad práce České republiky, e) ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání modré karty; v případě, kdy jde o cizincecizince, který před podáním žádosti o vydání modré karty na území pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie, vydá ministerstvo rozhodnutí do 30 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, f) ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnancekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské uniekarty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, g) ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu, h) v případě žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu 1. ve lhůtě do 180 dnů ode dne podání žádosti, 2. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podána na území, nebo 3. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 87g nebo 87h, nebo i) v případě žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti. (7) V případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu se vydáním rozhodnutí rozumí převzetí a) průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, b) osvědčení o registraci, c) pobytové karty nebo průkazu o povolení k pobytu podle § 87b odst. 4, nebo d) rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 74, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu podle § 87r, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu. (8) Hodlá-li ministerstvo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání osvědčení o registraci nebo povolení k přechodnému nebo k trvalému pobytu vyhovět, učiní o tom záznam do spisu a vyzve žadatele a) podle § 44 odst. 1, § 44a odst. 13 nebo § 74 odst. 2 k poskytnutí údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, b) podle § 44 odst. 3, § 44a odst. 14 nebo § 74 odst. 3 k převzetí průkazu o povolení k pobytu, nebo c) k převzetí osvědčení o registraci, pobytové karty, průkazu trvalého pobytu nebo karty trvalého pobytu. (9) Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy byl do spisu učiněn záznam podle odstavce 8, do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu nebo dokladu uvedeného v odstavci 8 písm. c). (10) Vyjdou-li po odeslání výzvy podle odstavce 8 najevo nové skutečnosti, které jsou důvodem pro zamítnutí žádosti, sdělí ministerstvo žadateli, že se výzva stala bezpředmětnou, a pokračuje v řízení. (11) O odvolání proti rozhodnutí ministerstva podle tohoto zákona se rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy ministerstvo předá spis nebo jeho část se svým stanoviskem nadřízenému správnímu orgánu. (12) O odvolání proti rozhodnutí zastupitelského úřadu se rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy zastupitelský úřad předá spis nebo jeho část se svým stanoviskem Ministerstvu zahraničních věcí. § 169u Vymáhání náhrady nákladů řízení Je-li cizincicizinci uložena náhrada nákladů řízení podle § 79 odst. 5 správního řádu, je příslušný k jejímu vymáhání celní úřad. § 170 Odvolací řízení (1) Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území, proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnostitotožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) anebo proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizincecizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nemá odkladný účinek. (2) Proti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění lze podat odvolání do 10 dnů; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění cizincecizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů. Odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění má vždy odkladný účinek. (3) Proti rozhodnutí o povinnosti opustit území lze podat odvolání do 5 dnů; jde-li o rozhodnutí o povinnosti opustit území cizincecizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů. (4) Proti novému rozhodnutí5d), kterým byla stanovena nová lhůta k vycestování podle § 50a odst. 3, lze podat odvolání do 7 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek. (5) Proti rozhodnutí o propadnutí finanční záruky podle § 123c odst. 3 lze podat odvolání do 5 dnů. (6) Vyloučil-li správní orgán odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které bylo vydáno na základě informace nebo stanoviska podle § 169m odst. 3, doručením rozhodnutí zaniká také oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4 nebo 6, podle § 60 odst. 4 nebo podle § 87y. (7) V odvolacím řízení proti rozhodnutí o správním vyhoštění nebo proti rozhodnutí podle § 50a může odvolací orgán prostřednictvím informačního systému uložit se stanovením přiměřené lhůty orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, provádět úkony směřující k doplnění podkladů pro rozhodnutí nebo k odstranění vad řízení; ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. se nepoužije. V odvolacím řízení podle věty první se ustanovení § 90 odst. 3 správního řádu nepoužije. § 170a (1) Zřizuje se Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizincůcizinců (dále jen „komise“). Komise je organizační součástí ministerstva, které zajišťuje její činnost. Komise je nadřízeným správním orgánem ministerstva ve věcech, v nichž ministerstvo rozhoduje v prvním stupni a v dalších případech stanovených zákonem. (2) Nadřízeným správním orgánem komise je ministr vnitra. (3) Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává ministr vnitra. Členem komise může být ustanoven státní občan České republiky, který je bezúhonný a spolehlivý. Předpokladem pro ustanovení členem komise je dále vysokoškolské vzdělání právnického směru získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu. (4) Podmínku bezúhonnostibezúhonnosti nesplňuje ten, a) kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin, nebo byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, c) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž může být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, nebo bylo v trestním řízenítrestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čintrestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. (5) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministr vnitra si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Podmínku spolehlivosti nesplňuje ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku a) na úseku státní správy spáchaného tím, že úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil, ač měl povinnost takový údaj uvést, úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil za účelem získání neoprávněné výhody, úmyslně podal nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení, úmyslně uvedl nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu nebo úmyslně neoprávněně vystupoval jako úřední osoba, b) proti veřejnému pořádku, c) proti občanskému soužití, d) proti majetku, e) podle zákona upravujícího zabezpečování státní politiky zaměstnanosti44) spáchaného tím, že zprostředkoval zaměstnánízaměstnání bez povolení nebo umožnil výkon nelegální práce, nebo f) podle tohoto zákona. (7) Spolehlivost se prokazuje opisem z evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů; ministerstvo si vyžádá opis z evidence přestupkůpřestupků vedené Rejstříkem trestů za účelem posouzení spolehlivosti fyzické osoby. (8) Předseda rozhoduje o rozdělení věcí mezi senáty komise, zařazuje členy komise do senátů a jmenuje předsedy senátů. (9) Komise schvaluje svůj jednací řád. Členové komise jsou ve svém rozhodování na ministerstvu nezávislí. § 170b (1) Proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi. (2) Komise jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech; většina členů senátu musí být odborníci, kteří nejsou zařazeni v ministerstvu. (3) Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou být pověřeny úřední osoby zaměstnané v ministerstvu, které nejsou členy komise. (4) Rozhodnutí podepisuje předseda senátu. § 170c Proti rozhodnutí zastupitelského úřadu lze podat odvolání, o kterém rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí. Řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti § 170d (1) Na řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se nepoužijí ustanovení správního řádu o doručování adresátům zdržujícím se v cizině, o úřední desce, o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat, a o ustanovení zástupce pro doručování, a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům, o ústním jednání, o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka, o lhůtách pro vydání rozhodnutí, ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu, ustanovení o přezkumném řízení, o obnově řízení a novém rozhodnutí. (2) Na řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se nepoužije § 169 až 170c s výjimkou § 169j a 169l. (3) Podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany se řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti přerušuje po dobu vedení řízení o udělení mezinárodní ochrany; o tom ministerstvo učiní záznam do spisu a vyrozumí účastníka řízení. (4) Je-li cizineccizinec v době podání žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo stane-li se během řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti držitelem jiného oprávnění k pobytu, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, a je-li v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti zjištěno, že je osobou bez státní příslušnosti, vydá ministerstvo pouze osvědčení, že cizineccizinec je osobou bez státní příslušnosti; tento cizineccizinec nenabývá postavení osoby bez státní příslušnosti podle § 49a a řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je zastaveno dnem vydání osvědčení účastníku řízení. (5) Řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se usnesením zastaví, jestliže se cizineccizinec bez závažného důvodu nedostavil k pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. § 170e (1) Ministerstvo může provést pohovor se žadatelem o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. (2) Žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na předvolání doručené žadateli nejméně 5 pracovních dní před konáním pohovoru. Nedostaví-li se žadatel o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, učiní se o tom záznam do spisu. (3) Pokud je provedení pohovoru přítomen zmocněnec žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nebo pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře, není oprávněn do jeho průběhu zasahovat. Po skončení pohovoru ministerstvo zmocněnci žadatele o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti umožní vyjádřit se k jeho průběhu a obsahu. (4) Ministerstvo žadateli o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván, je-li přítomnost tlumočníka nezbytná. § 170f Rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti vydá ministerstvo do 6 měsíců od podání žádosti. Jde-li o věcně nebo právně složitý případ, lze rozhodnutí vydat do 12 měsíců od podání žádosti; o tom se cizineccizinec písemně vyrozumí. O vydání rozhodnutí platí § 27 odst. 9 zákona o azylu obdobně. § 170g (1) Písemnosti v řízení o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se doručují cizincicizinci do vlastních rukou pouze na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky. (2) Pokud nebyl cizineccizinec v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v provozovně držitele poštovní licence. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení. (3) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti se cizincicizinci doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Dostaví-li se cizineccizinec k převzetí rozhodnutí, ministerstvo mu zároveň udělí vízum podle § 33 odst. 3 věty druhé, pokud nemá jiné platné oprávnění k pobytu. (4) Nedostaví-li se cizineccizinec k převzetí rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti v den a čas ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno. Ministerstvo zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí na adresu pro doručování. Nezastihl-li doručovatel adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. (5) Proti rozhodnutí o žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti nelze podat odvolání. Soudní přezkum § 171 (1) Z přezkoumání soudem jsou vyloučena a) rozhodnutí o neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza, b) rozhodnutí o odepření vstupu a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů odepření vstupu; to neplatí, jde-li o odepření vstupu občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi, d) rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizineccizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně. (2) Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě stanoviska policie, které obsahuje informace, že by žadatel mohl být považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny. (3) Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě záznamu pro účely odepření vstupu vloženém do informačního systému smluvních států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny. § 172 Žaloba (1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí26) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout. (2) Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout. (3) Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizincecizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizineccizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. (4) Žaloba proti rozhodnutí o zajištění cizincecizince nebo proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení musí být podána do 15 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu a podává se prostřednictvím policie nebo u příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím policie, policie předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Policie předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 pracovních dnů. Zároveň policie své vyjádření k žalobě doručí cizincicizinci. (5) O žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizincecizince a o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizincecizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení soud rozhodne do 7 pracovních dní ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizineccizinec v rozhodnutí policie poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom policii bezprostředně po vyhlášení rozsudku. (7) K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizineccizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizincecizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizincecizince na území. Pobývá-li cizineccizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizineccizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěnímsprávním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizincecizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku. (8) O žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění soud rozhodne do 60 dnů. (9) V řízení o žalobě proti rozhodnutí se § 45 odst. 4 soudního řádu správního nepoužije. Projednávání utajovaných informacíutajovaných informací, které byly podkladem pro rozhodnutí správního orgánu podle tohoto zákona, se mohou zúčastnit pouze osoby, kterým jsou tyto informace již známy, ostatní předseda senátu soudu pro určitou část jednání vyloučí. (10) O žalobě proti rozhodnutí podle § 168 odst. 3 soud rozhodne do 90 dnů ode dne podání žaloby. Je-li podána kasační stížnostkasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnostkasační stížnost podána. (11) O žalobě proti rozhodnutí vydanému v řízení o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti soud rozhodne přednostně. § 172a (1) Přítomnost cizincecizince nebo jiné osoby u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona může být zajištěna také prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Použitím videokonferenčního zařízení nesmí dojít ke zkrácení práv účastníků řízení ani jiných osob zúčastněných na řízení; zejména musí být umožněna přítomnost zástupce osoby, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, na místě, kde se tato osoba nachází. (2) V případě postupu podle odstavce 1 ověří totožnosttotožnost osoby uvedené v odstavci 1 a) zaměstnanec soudu, nachází-li se tato osoba u jiného soudu, b) příslušník nebo zaměstnanec Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, nachází-li se tato osoba ve věznici, c) zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele nebo příslušník nebo zaměstnanec policie, nachází-li se tato osoba v zařízení, d) zaměstnanec zastupitelského úřadu, nachází-li se tato osoba mimo území na zastupitelském úřadu, nebo e) příslušník nebo zaměstnanec policie, je-li využíváno videokonferenční zařízení policie, pokud k tomu byl pověřen předsedou senátu soudu nebo svým vedoucím, vedoucím příslušníkem nebo představeným. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu, kdy je zajišťována přítomnost osoby, jejíž totožnosttotožnost ověřil, u jednání soudu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, přítomen na místě, kde se tato osoba nachází. (3) Předseda senátu soudu poučí před zahájením jednání osobu, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, jakož i ostatní účastníky řízení, o způsobu zajišťování účasti na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení. (4) Osoba, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, může kdykoli vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. Je-li námitka důvodná, učiní předseda senátu kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, jednání odročí. (5) O každém úkonu prováděném prostřednictvím videokonferenčního zařízení je pořizován zvukový a obrazový záznam. (6) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně. HLAVA XVIII SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 173 CizinecCizinec, jemuž byla vydána pobytová karta, průkaz o povolení k pobytu, průkaz trvalého pobytu nebo karta trvalého pobytu, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z území bez víza. § 173a (1) Dnem, od kterého se na cizincecizince vztahují mezinárodní sankce podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí spočívající v zákazu vstupu nebo pobytu, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky; to neplatí, jde-li o dlouhodobé vízumdlouhodobé vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu, podal-li cizineccizinec do 60 dnů ode dne zápisu na vnitrostátní sankční seznam námitku podle sankčního zákona. Podal-li cizineccizinec takovou námitku, zaniká vízum, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky marným uplynutím lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí o námitce podle sankčního zákona nebo v případě podání žaloby pravomocným rozhodnutím soudu, kterým nebylo žalobě vyhověno. Tento postup se použije obdobně pro kasační stížnostkasační stížnost. (2) Ode dne zániku víza, oprávnění nebo povolení k pobytu na území České republiky podle odstavce 1 se na cizincecizince pro účely zajištění hledí jako na cizincecizince s vykonatelným rozhodnutím o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění. (3) Dojde-li k odstranění zápisu z vnitrostátního sankčního seznamu podle § 9 odst. 1 písm. a) sankčního zákona, postupuje se podle § 66 odst. 2 obdobně. § 174 Trestní zachovalost (1) Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá a) ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činutrestného činu, b) v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činutrestného činu. (2) Za účelem doložení trestní zachovalosti si příslušný orgán vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů24a). Žádost a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizineccizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizineccizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením. § 174a Přiměřenost (1) Při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán zohlední zejména závažnost nebo druh protiprávního jednání cizincecizince, délku pobytu cizincecizince na území, jeho věk, zdravotní stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské a kulturní vazby navázané na území a intenzitu vazeb ke státu, jehož je cizineccizinec státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ke státu jeho posledního trvalého bydliště. Účastník řízení je povinen v rámci řízení poskytnout ministerstvu veškeré relevantní informace potřebné k posouzení přiměřenosti vydaného rozhodnutí. (2) Policie v řízení o vydání nového rozhodnutí podle § 101 písm. c) správního řádu o správním vyhoštění nebo o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace vedeného na žádost cizincecizince zohlední zejména dobu pobytu cizincecizince na území, pobyt jeho nezletilých dětí plnících povinnou školní docházku na území a existenci jiných rodinných nebo společenských vazeb na území; to neplatí, pokud je cizineccizinec zajištěn. (3) Přiměřenost dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán posuzuje pouze v případech, kdy to tento zákon výslovně stanoví. § 175 Česká republika převezme na území cizincecizince, kterému vydala modrou kartu, pokud jeho žádost o vydání modré karty k pobytu na území jiného členského státu Evropské unie byla zamítnuta, a to i přes skutečnost, že platnost modré karty vydané k pobytu na území skončila nebo byla zrušena. Obdobná povinnost se vztahuje i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo vydáno povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny na území. § 176 Zdravotní služby po dobu zajištění cizince (1) CizinciCizinci se po dobu zajištění na území poskytnou zdravotní služby a) neodkladná péče při stavech, které 1. bezprostředně ohrožují život, 2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí, 3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny, 4. působí náhlé utrpení a bolest, 5. způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo 6. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizincecizince, b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. (2) Náklady na zdravotní služby poskytnuté podle odstavce 1 nebo podle § 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno. (3) Nelze-li zdravotní služby poskytnout v zařízení, zajistí ministerstvo poskytnutí těchto služeb u poskytovatele zdravotních služeb mimo zařízení. (4) Způsobil-li si cizineccizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů na ostrahu a dopravu k poskytovateli zdravotních služeb a zpět. (5) V případě, kdy náklady poskytnutých zdravotních služeb hradí stát a nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů a) ministerstvo za cizincecizince zajištěného v zařízení, b) policiepolicie v ostatních případech. (6) Zdravotní služby se cizincicizinci ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo cizincicizinci, který je dítětem, které má ve věznici u sebe jeho matka, poskytují v rozsahu uvedeném v odstavci 1 a v § 134 odst. 2. Náklady za poskytnuté zdravotní služby podle věty první, které nejsou hrazeny podle zvláštního právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, hradí stát. Zdravotní služby poskytnuté cizincicizinci na jeho žádost nad rámec vymezený ve větě první hradí cizineccizinec z vlastních prostředků. § 176a Zdravotní služby ve zvláštních případech (1) CizinciCizinci se v průběhu doby k vycestování z území stanovené podle § 50a nebo § 118 odst. 3 na území poskytnou zdravotní služby a) neodkladná a základní související léčba při stavech, které 1. bezprostředně ohrožují život, 2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí, 3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny, 4. ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo 5. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizincecizince, b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. (2) Náklady na zdravotní služby hradí stát, pokud potřeba zdravotních služeb vznikla po stanovení doby k vycestování z území podle § 50a nebo § 118 odst. 3. (3) V případě, kdy náklady za poskytnuté zdravotní služby hradí stát a nejedná se o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů ministerstvo. § 176b Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany (1) CizinecCizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu2) umístěn v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků. (2) CizinciCizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytnou zdravotní služby v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb si hradí cizineccizinec z vlastních prostředků. (3) Nemůže-li cizineccizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo. § 176c Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu (1) Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizincecizince za účelem předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie anebo zajištěním cizincecizince za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizincecizince za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění. (2) Do nákladů spojených se zajištěním cizincecizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizincecizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého státu. Do nákladů spojených se zajištěním cizincecizince za účelem předání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly v souvislosti se zajištěním cizincecizince v zařízení. (3) Náklady spojené se zajištěním průvozu cizincecizince na základě mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153 se hradí pouze tehdy, jde-li o cizincecizince, který na území pobývá a jehož návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizineccizinec na žádost provážen. § 177 Totožnost (1) TotožnostíTotožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území. (2) Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnostitotožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila. (3) CizinecCizinec může prokázat svou totožnosttotožnost nebo další jím uváděné skutečnosti tím, že policii seznámí s informacemi včetně osobních údajů přístupnými pomocí elektronického komunikačního zařízení nebo uloženými na nosiči informací, které mu byly odňaty. Policie je oprávněna o takových informacích pořídit písemný nebo jiný záznam. Policie cizincicizinci přístup k elektronickému komunikačnímu zařízení nebo nosiči informací neumožní, pokud by to ohrozilo účel řízení nebo vnitřní bezpečnost. O možnosti tohoto postupu policie cizincecizince poučí nejpozději při přijetí cizincecizince do zařízení. § 178 Procesní způsobilost Za procesně způsobilého se pro účely tohoto zákona považuje cizineccizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat. § 178a (1) Osamělým cizincemOsamělým cizincem se pro účely tohoto zákona rozumí cizineccizinec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený. (2) Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Pro účely tohoto zákona se nezaopatřeným dítětem rozumí rovněž cizineccizinec nejdéle do 26 let věku, který nepřetržitě studuje na střední nebo vysoké škole v cizině a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nevydalo rozhodnutí o tom, že toto studium je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. § 178b (1) ZaměstnánímZaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí výkon činnosti, ke které cizineccizinec potřebuje povolení k zaměstnánízaměstnání8e), zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnánízaměstnání se rovněž považuje plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo. (2) ZaměstnavatelemZaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která cizincecizince zaměstnala, a cizineccizinec pro výkon takové činnosti potřebuje povolení k zaměstnánízaměstnání8e), zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnavatelezaměstnavatele se rovněž považuje právnická osoba, pro kterou cizineccizinec v postavení společníka nebo člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní společnosti nebo v postavení člena družstva nebo člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu družstva plní úkoly vyplývající z předmětu činnosti této právnické osoby, pokud se k takovému plnění úkolů vyžaduje podle zvláštního právního předpisu8e) povolení k zaměstnánízaměstnání. (3) Povinnosti stanovené tímto zákonem podnikateli se na statutární orgán nebo člena statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva vztahují obdobně. (4) Za zaměstnánízaměstnání se pro účely tohoto zákona nepovažuje, jde-li o cizincecizince vyslaného svým zahraničním zaměstnavatelemzaměstnavatelem za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou k výkonu jeho práce u tohoto zahraničního zaměstnavatelezaměstnavatele mimo území České republiky. Vláda rozhodne, kdy může být cizineccizinec vyslán do české právnické nebo fyzické osoby za účelem podle věty první. Celková doba pobytu cizincecizince podle věty první nesmí přesáhnout 6 měsíců50). § 178c Právní mocí rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu zaniká platnost dříve vydaného pobytového oprávnění. Udělením pobytového oprávnění podle zvláštního právního předpisu2), 3a) zaniká platnost oprávnění k pobytu vydaného podle tohoto zákona. § 178d (1) PoliciePolicie informuje Veřejného ochránce práv s přiměřeným předstihem o každém výkonu správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, předání nebo průvozu cizincecizince a poskytuje pověřenému zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv nezbytnou součinnost. (2) PoliciePolicie předává Veřejnému ochránci práv kopie rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o přerušení zajištění, rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, rozhodnutí o umístění zajištěného cizincecizince do části s přísným režimem a rozhodnutí o prodloužení umístění zajištěného cizincecizince do části s přísným režimem a informuje jej o rozhodnutích soudu o žalobách podaných proti těmto rozhodnutím. § 178e Bezdlužnost (1) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, a) u orgánů Finanční správy České republiky, b) u orgánů Celní správy České republiky, c) na pojistném na veřejné zdravotní pojištění a na penále a d) na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na penále. (2) Bezdlužnost se prokazuje potvrzeními orgánů Finanční správy České republiky, orgánů Celní správy České republiky, územní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny, která nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů. § 178f Nespolehlivý zaměstnavatel (1) Za nespolehlivého zaměstnavatelezaměstnavatele se pro účely tohoto zákona považuje zaměstnavatelzaměstnavatel, a) který není bezdlužnou osobou podle § 178e, b) kterému byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, c) který nevyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání nebo se skutečnost, že vyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání, nepodařilo ověřit, d) který za období posledního roku nesplnil povinnost přihlásit svého zaměstnance k účasti na pojistném na sociální zabezpečení nebo veřejném zdravotním pojištění, e) který je v likvidaci, nebo f) jehož sídlo uvedené ve veřejných rejstřících není skutečné; za skutečné sídlo se považuje sídlo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se obchodního vedení zaměstnavatelezaměstnavatele, popřípadě místo, kde se schází vedení zaměstnavatelezaměstnavatele. (2) Za nespolehlivého zaměstnavatelezaměstnavatele se při splnění podmínky uvedené v odstavci 1 považuje i právnická nebo fyzická osoba, k níž je cizineccizinec dočasně přidělen agenturou práce na základě dohody uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem podle zvláštního právního předpisu. § 179 Důvody znemožňující vycestování (1) Vycestování cizincecizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizineccizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu tam hrozilo skutečné nebezpečí. (2) Za skutečné nebezpečí se podle tohoto zákona považuje navrácení v rozporu s čl. 2 až 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. (3) Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizineccizinec a) se dopustil trestného činutrestného činu proti míru, válečného trestného činutrestného činu nebo trestného činutrestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činechtrestných činech, b) spáchal zvlášť závažný zločin, c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu. (4) Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizineccizinec a) ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činůtrestných činů odlišných od trestných činůtrestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizineccizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody. (5) V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizincicizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizineccizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policiepolicie podat žádost o udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)]. § 180 Ověření pozvání a odepření tohoto ověření (1) Pozvání ověřuje policie na žádost plně svéprávné fyzické nebo právnické osoby. Pokud je osoba, která žádá o ověření pozvání, zastoupena na základě písemné plné moci, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen. (2) Zvoucí fyzickou osobou může být cizineccizinec, který je držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území, povolení k přechodnému pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na území, a dále státní občan České republiky, který je na území přihlášen k trvalému pobytu. (3) Pozvání se podává na úředním tiskopise. Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném cizincicizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizincecizince zve na území. (4) Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání. (5) Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby. (6) Policie odepře ověření pozvání a) jestliže zvaný cizineccizinec je evidován v evidenci nežádoucích osobnežádoucích osob, b) jestliže zvoucí osoba nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 nebo 2, c) jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27), d) jestliže zvoucí osoba porušila závazek plynoucí z pozvání nebo povinnost podle § 100, e) při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. h) nebo i), nebo f) jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně nebo nepravdivě. (7) Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že: a) disponuje prostředky k pobytu zvaného cizincecizince v rozsahu stanoveném v § 13, b) disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky existenčního minima6) za každý den pobytu na území, pokud cizineccizinec nebude ubytován u zvoucí osoby, nebo c) disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizincecizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu. Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až c) nezbavuje zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výši. Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až c) prokáže zvoucí osoba způsobem uvedeným v § 13 odst. 2. (8) Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí. (9) Ověření policie vyznačí na pozvání. § 180a Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o cestovním zdravotním pojištění, je oprávněna takový doklad vydávat. § 180b Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí (1) Identifikační průkaz je veřejná listina, kterou členům zastupitelského úřadu cizího státu nebo zastoupení mezinárodní vládní organizace, veřejné instituce nebo entity70) akreditovaných v České republice a jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí. (2) Identifikační průkaz je dokladem totožnostitotožnosti a dokladem, že držitel požívá na území České republiky výsad a imunit podle norem mezinárodního práva, a současně a) povolením k dlouhodobému pobytu podle § 49, b) potvrzením o přechodném pobytu podle § 87c odst. 1, nebo c) povolením k přechodnému pobytu podle § 87c odst. 2. (3) Dobu platnosti identifikačního průkazu lze opakovaně prodloužit na celkovou dobu pobytu nejvýše 10 let, s výjimkou doby pobytu vedoucích diplomatických misí, konzulárních úřadů a zastoupení mezinárodních vládních organizací, veřejných institucí nebo entit70) akreditovaných v České republice, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak. (4) Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí. § 180c Nezletilý cizinec bez doprovodu Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincemcizincem bez doprovodu cizineccizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství tento cizineccizinec má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincemcizincem bez doprovodu se rozumí i cizineccizinec ve věku 15 až 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území9c). § 180d Dodatečné potvrzení údaje o vstupu do cestovního dokladu cizince Policie cizincicizinci, který v cestovním dokladu nemá vyznačeno datum a místo vstupu na území, na požádání a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1) tyto údaje dodatečně potvrdí. § 180e Nové posouzení důvodů neudělení víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti a nové posouzení důvodů odepření vstupu cizince na území (1) CizinecCizinec je oprávněn požádat o nové posouzení důvodů a) neudělení krátkodobého víza, b) neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza, c) odepření vstupu na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), nebo d) prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti. (2) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 podává cizineccizinec u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, písemně ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení sdělení o neudělení víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo ode dne, kdy mu byl odepřen vstup na území; podání žádosti nemá odkladný účinek. Pokud sdělení nebylo možné cizincicizinci doručit, počíná lhůta pro podání žádosti běžet dnem, který následuje po uplynutí 180 dní ode dne podání žádosti o vízum. (3) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 musí obsahovat údaje o tom, kdo ji podává, a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Důvodem žádosti nemohou být skutečnosti, které cizineccizinec nedoložil nebo neuvedl v žádosti o udělení víza nebo v souvislosti s odepřením vstupu na území. (4) Správní orgán, u kterého se žádost podává, ji postoupí ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu posouzení, neshledá-li důvod pro udělení krátkodobého víza nebo dlouhodobého vízadlouhodobého víza, povolení vstupu nebo zachování platnosti krátkodobého víza. Správní orgán, u kterého se žádost podává, může dotčené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví žádosti o nové posouzení důvodů podle odstavce 1. (5) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 posuzuje v rozsahu své působnosti Ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo a Ředitelství služby cizinecké policiepolicie. (6) Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné, o kterých rozhodl zastupitelský úřad, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie. Ministerstvo zahraničních věcí dále posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza uděleného cizincicizinci, který na území požívá příslušných výsad a imunit, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropské unie, a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5. V rámci nového posuzování souladu důvodů neudělení krátkodobého víza je Ministerstvo zahraničních věcí povinno vyžádat si závazné stanovisko policie v případech, kdy důvodem jeho nevydání bylo nesouhlasné stanovisko policie; policie vydá stanovisko bezodkladně. (7) Ministerstvo posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2 s výjimkou případů, kdy takové posouzení přísluší Ředitelství služby cizinecké policie. Komise zřízená podle § 170a posuzuje soulad důvodů neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza s důvody uvedenými v § 56. (8) Ředitelství služby cizinecké policie posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza, není-li stanovena působnost Ministerstva zahraničních věcí, s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie27) a v době platnosti rozhodnutí o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu3b), rovněž posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unierodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2. (9) Příslušný orgán písemně informuje cizincecizince o výsledku nového posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné anebo zrušení jeho platnosti nebo důvodů odepření vstupu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení žádosti a o výsledku nového posouzení důvodů neudělení dlouhodobého vízadlouhodobého víza nebo o výsledku nového posouzení důvodů v případě uvedeném v odstavci 6 větě první ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení žádosti. § 180f Partnerství (1) Pokud je v tomto zákoně uveden pojem „manžel“, „manželství“ nebo „dítě manžela“, rozumí se tím i partner, partnerstvípartnerství, dítě jednoho z partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera. (2) Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví. (3) PartnerstvímPartnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle odstavce 2. § 180g Zkouška z jazyka (1) Zkoušku z jazyka je oprávněna uskutečňovat na základě ohlášení Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy právnická osoba zřízená krajem, která vykonává činnost jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky zapsané ve školském rejstříku podle školského zákona, a veřejná vysoká škola, která má ve svém programu kurzy výuky češtiny pro cizincecizince. (2) Osoba nabývá oprávnění podle odstavce 1 ohlášením Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Takové účinky nemá ohlášení učiněné v době 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění podle odstavce 5 písm. a), b) nebo c); k takovému ohlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pouze sdělí, že není přípustné, a uvede zákonný důvod nepřípustnosti. (3) Osoba s oprávněním podle odstavce 1 a) uskutečňuje zkoušku z jazyka podle zadání určeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, b) předkládá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy pravidelný přehled o počtu zkoušených cizincůcizinců (dále jen „přehled o počtech zkoušených“). (4) Česká školní inspekce provádí kontrolu dodržování právních předpisů vztahujících se k uskutečňování zkoušky z jazyka. (5) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy právnické osobě oprávnění podle odstavce 1 odejme, jestliže tato osoba a) nejméně v 5 případech zkoušky z jazyka za dobu 6 měsíců hodnotila jako úspěšného cizincecizince, který neuspěl při zkoušce vykonané po neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvem podle § 70 odst. 6 věty první, b) nepředložila přehled o počtu zkoušených ve struktuře podle prováděcího právního předpisu v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem ani v dodatečném termínu určeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, c) při uskutečňování zkoušky z jazyka závažným způsobem nebo opakovaně porušila právní předpis, nebo d) o odnětí sama požádá; žádost podaná v době probíhajícího řízení podle písmene a), b) nebo c) je nepřípustná. (6) Řízení podle odstavce 5 lze zahájit nejpozději do 12 měsíců, počítaných v případě podle odstavce 5 písm. a) od uplynutí doby uvedené v tomto písmenu, v případě podle odstavce 5 písm. b) od dodatečného termínu podle tohoto písmene a v případě podle odstavce 5 písm. c) od kontrolního zjištění České školní inspekce, proti němuž nejsou přípustné námitky. (7) Zkoušku z jazyka je na území oprávněna uskutečňovat také osoba, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka. Na tuto osobu se použije obdobně odstavec 3. (8) Vykonání zkoušky z jazyka umožní uchazeči osoba s oprávněním podle odstavce 1 nebo osoba podle odstavce 7 za úplatu; nejvyšší možnou úplatu, splatnost úplaty a podmínky, kdy se úplata za zkoušku z jazyka nehradí, stanoví prováděcí právní předpis. § 180h Ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště (1) Pobyt cizincecizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště policiepolicie ukončí, jsou-li zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i). (2) CizinecCizinec je povinen vycestovat zpět do zahraničí ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizincecizince z území podle tohoto zákona. § 180i Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů (1) Požadavky na cestovní zdravotní pojištění stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie27). (2) Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od cizincecizince nevyžaduje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu33), pokud jsou náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizineccizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizincecizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv a nebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, nebo na základě písemného závazku státního orgánu. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizincecizince, který si nemohl z důvodů na jeho vůli nezávislých zajistit takové pojištění na území státu svého pobytu nebo od cizincecizince uvedeného v § 42b odst. 3; v takovém případě je cizineccizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení diplomatického nebo zvláštního víza upustil, pobývá-li cizineccizinec na území v zájmu České republiky nebo jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka. § 180j Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů (1) Dokladem o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, kterým cizineccizinec prokazuje pojištění kryjící náklady, které je povinen uhradit po dobu svého pobytu na území v případě poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče, včetně nákladů spojených s převozem nebo, v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost činí nejméně 400 000 EUR, a to bez spoluúčasti pojištěného na výše uvedených nákladech. (2) Cestovní zdravotní pojištění podle odstavce 1 může být sjednáno: a) u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45), b) u pojišťovny, která je oprávněna takové pojištění provozovat v ostatních členských státech Evropské unie anebo ve státě, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru1d), nebo ve státě, jehož cestovní doklad cizineccizinec vlastní, popřípadě v jiném státě, ve kterém má cizineccizinec povolen pobyt. (3) V případě pojištění uzavřeného v zahraničí cizineccizinec současně s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 předloží: a) úředně ověřené překlady pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek do českého jazyka, prokazující uzavření cestovního zdravotního pojištění, především pak rozsahu pojištění, limitu pojistného plnění 400 000 EUR a skutečnosti, že pojištění je uzavřeno bez spoluúčasti pojištěného, b) na požádání doklad o úhradě pojistného za pojištění na celou dobu požadovaného pobytu na území. (4) Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od cizincecizince nevyžaduje, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu33), jsou-li náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizineccizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizincecizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv anebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, na základě písemného závazku státního orgánu nebo na základě závazku obsaženého v policiípolicií ověřeném pozvání podle § 15. (5) Vstupuje-li cizineccizinec na území České republiky s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1, je povinen nejpozději do 90 dnů ode dne vstupu na území České republiky uzavřít cestovní zdravotní pojištění v rozsahu komplexní zdravotní péče podle odstavce 8, a to u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45). (6) Cestovní zdravotní pojištění v případě žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů, je-li o něj žádáno na území, nebo o prodloužení doby pobytu na území, může být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území45) a musí být sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péčekomplexní zdravotní péče ve smyslu odstavce 8. (7) Pojistná smlouva týkající se pojištění podle odstavce 1 nesmí vylučovat poskytnutí pojistného plnění v případě úrazu, ke kterému došlo z důvodu úmyslného jednání, zavinění nebo spoluzavinění pojištěného ani v důsledku požití alkoholu, omamných nebo psychotropních látek pojištěným. (8) Komplexní zdravotní péčíKomplexní zdravotní péčí se rozumí zdravotní péče poskytnutá pojištěnému smluvními poskytovateli zdravotních služeb pojistitele bez přímé úhrady nákladů na léčení pojištěným s cílem zachovat jeho zdravotní stav z doby před uzavřením pojistné smlouvy. Z tohoto pojištění nesmí být vyloučena preventivní ani dispenzární zdravotní péče ani zdravotní péče související s těhotenstvím pojištěné matky a porodem jejího dítěte. (9) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou, doklady kterých pojišťoven z třetích zemí nelze uznávat jako doklady o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1. § 180ja Společné ustanovení o cestovním zdravotním pojištění (1) Pojišťovna, která podle § 180j odst. 2 písm. a) sjednává cestovní zdravotní pojištění, zveřejní vzor pojistné smlouvy o cestovním zdravotním pojištění a pojistné podmínky na svých webových stránkách. (2) Požádá-li pojistník pojišťovnu, s níž má podle § 180j odst. 2 písm. a) sjednáno cestovní zdravotní pojištění, o sjednání nového cestovního zdravotního pojištění, je pojišťovna povinna předložit pojistníkovi nový návrh na uzavření smlouvy a tuto smlouvu s ním uzavřít. To platí i v případě, požádá-li o pojištění stejné osoby jiný pojistník. § 180jb Registr zdravotního pojištění cizinců (1) Pojišťovna, která podle § 180j odst. 2 písm. a) sjedná cestovní zdravotní pojištění, předá údaje o sjednaném cestovním zdravotním pojištění v rozsahu odstavce 2 do registru zdravotního pojištění cizincůcizinců, který vede a spravuje Česká kancelář pojistitelů. Předmětné údaje pojišťovna předává způsobem umožňujícím dálkový přístup (on-line) nejpozději do 24 hodin od uzavření smlouvy o cestovním zdravotním pojištění. (2) Registr zdravotního pojištění cizinců obsahuje údaje o sjednaném cestovním zdravotním pojištění v rozsahu jméno, příjmení, popřípadě ostatní jména pojištěného, datum a místo narození pojištěného, státní občanství pojištěného, číslo, typ a platnost jeho cestovního dokladu, datum vzniku, změny, doby přerušení a zániku pojištění u příslušné pojišťovny, název pojišťovny a adresa sídla, odkaz na vzor pojistné smlouvy daného pojistitele dle § 180ja a číslo a platnost oprávnění k pobytu. Registr zdravotního pojištění cizinců dále obsahuje rodné číslo, popřípadě jiné číslo pojištěného a adresu místa hlášeného pobytu pojištěného na území, jsou-li k dispozici. Údaje podle tohoto odstavce se v registru zdravotního pojištění cizinců uchovávají po dobu 10 let ode dne zániku pojištění. (3) Státní orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob, jsou povinny na písemnou výzvu České kanceláře pojistitelů a ve lhůtách jí stanovených sdělovat České kanceláři pojistitelů údaje potřebné pro vedení registru zdravotního pojištění cizincůcizinců. Tyto údaje se poskytují bezplatně a elektronicky. (4) Údaje z registru zdravotního pojištění cizincůcizinců se pro účely výkonu jejich působnosti poskytují ministerstvu a policii a v rozsahu údajů uvedených v odstavci 2 také poskytovatelům zdravotních služeb. Tyto údaje se poskytují bezplatně a elektronicky způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. (5) Česká kancelář pojistitelů a pojišťovny využívají k plnění svých povinností při naplňování a správě registru zdravotního pojištění cizincůcizinců údaje a informační systém podle zákona upravujícího pojišťovnictví. (6) Na úhradě nákladů za vedení registru zdravotního pojištění cizincůcizinců se podílejí pojišťovny sjednávající cestovní zdravotní pojištění poměrně podle úhrnu předepsaného pojistného. § 180k Působnost stanovená podle tohoto zákona obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností a pověřenému obecnímu úřadu je přenesenou působností. HLAVA XIX ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Zmocňovací ustanovení § 181 Vláda České republiky může v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie6a) nařízením stanovit, že a) na cizincecizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza, b) cizineccizinec může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí okruh osob, jejichž pobyt na území není podmíněn udělením víza. § 181a Vláda nařízením stanoví pro účely vydání a prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a) výši investovaných peněžních prostředků a počet vytvářených pracovních míst, aby investice mohla být považována za významnou, b) v jaké části lze investování peněžních prostředků nahradit investováním jiného majetku, c) maximální počet členů statutárních orgánů nebo prokuristů obchodní korporace pro účely posouzení podstatného vlivu na její podnikání a d) nejnižší podíl cizincecizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci. § 181b (1) Vláda nařízením stanoví maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, jde-li o žádosti o a) vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, b) povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, nebo c) zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu. (2) V případě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckých karetzaměstnaneckých karet může být maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, dále rozvržen na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnanecké kartyzaměstnanecké karty, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu. (3) Příslušný zastupitelský úřad zveřejňuje na své úřední desce a svých internetových stránkách informaci o maximálním počtu žádostí, které lze pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu uvedené v odstavci 1 podat, včetně rozvržení na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartuzaměstnaneckou kartu, počtu žádostí, které lze podat do vyčerpání maximálního počtu, a o rozvržení přijímání žádostí v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce stanoveného v nařízení vlády vydaném podle odstavce 1. § 182 (1) Ministerstvo právním předpisem stanoví a) náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizincecizince podle tohoto zákona, b) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie27), kteří cizincicizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza, c) výši nákladů na ubytováníubytování, stravování a přepravu po území cizincecizince zajištěného za účelem správního vyhoštěnísprávního vyhoštění, d) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u cizincůcizinců s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce, e) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na jiném zastupitelském úřadu než ve státě, jehož je cizineccizinec státním příslušníkem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizineccizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizineccizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt, f) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu cizincecizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu, g) vzor tiskopisu protokolu podle § 117a odst. 4 a podmínky jeho zpracování, h) obsahovou náplň a časový rozsah adaptačně-integračního kurzu a podmínky jeho absolvování, požadavky na organizační zajištění adaptačně-integračního kurzu, výši úhrady za účast cizincecizince na adaptačně-integračním kurzu a povinné náležitosti dokladu o absolvování adaptačně-integračního kurzu, i) požadavky na odbornou způsobilost lektorů a tlumočníků, obsah, rozsah a další náležitosti zkoušek pro lektory a tlumočníky adaptačně-integračních kurzů a způsob jejich hodnocení a provedení. (2) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzory tiskopisů používaných podle tohoto zákona. (3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou seznam zaměstnánízaměstnání, u nichž se vysoká kvalifikace dokládá vyššími odbornými dovednostmi. § 182a (1) Vláda stanoví nařízením pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území podle hlavy IV a) rozsah znalostí českého jazyka pro účely zkoušky z jazyka, b) bližší pravidla organizace zkoušky z jazyka, včetně určování zadání zkoušky Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, organizačního řádu a zveřejňování informace o organizaci zkoušky, c) vzor dokladu o absolvování zkoušky z jazyka, d) strukturu a termíny předkládání přehledu o počtu zkoušených, e) jazykové zkoušky rovnocenné pro účely tohoto zákona zkoušce z jazyka, f) nejvyšší možnou úplatu, splatnost úplaty a podmínky, kdy se úplata za zkoušku z jazyka nehradí. (2) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely vydávání modrých karet vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv průměrnou hrubou roční mzdu v České republice vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců. § 182b Policie je oprávněna pro informaci veřejnosti zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo neplatných dokladů vydaných podle tohoto zákona a datum ohlášení ztráty nebo odcizení těchto dokladů. Přechodná ustanovení § 183 (1) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení. (2) Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak. (3) Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se považuje za povolení k pobytu. (4) Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto zákona. (5) Cestovní průkaz totožnostitotožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou. (6) Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního předpisu a materiály nemající archivní hodnotu zničí. (7) Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona. (8) Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštěnísprávním vyhoštění. (9) Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. § 184a Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o právech dítěte53), jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincůmcizincům, kteří mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn. Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví. ČÁST TŘETÍ Novela zákona o správních poplatcích § 186 Správní poplatky Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 223/1999 Sb., se mění takto: 1. V položce 99 písm. a) se zrušují slova „nebo cestovního průkazu totožnosti“. 2. V položce 99 osvobození zní: „Osvobození: Od poplatku je osvobozeno vydání cestovní přílohy dětem do 15 let.“. 3. V položce 99 se doplňuje poznámka, která včetně nadpisu zní: „Poznámka: Správní orgán nevybere poplatek za vydání cestovního dokladu z moci úřední.“. 4. Položka 100, včetně poznámky zní: „Položka 100 a) Povolení k pobytu cizinci\| Kč \| 1 000,- ---\|---\|--- b) Povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let\| Kč \| 500,- c) Prodloužení platnosti průkazu povolení k pobytu pro cizince\| Kč \| 1 000,- d) Provedení změny v průkazu povolení k pobytu pro cizince (za každou změnu)\| Kč \| 300,- e) Vydání průkazu povolení k pobytu pro cizince náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený\| Kč \| 1 000,- Poznámka: Správní orgán nevybere poplatek za vydání průkazu povolení k pobytu náhradou za rozhodnutí o povolení k pobytu a za vydání tohoto průkazu náhradou za potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu.“. 5. Položka 101, včetně osvobození, zmocnění a poznámky zní: „Položka 101 a) Udělení českého víza k pobytu na území České republiky na hraničním přechodu České republiky\| Kč \| 1 500,- ---\|---\|--- b) Udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území České republiky\| Kč \| 1 000,- c) Udělení průjezdního víza jednosměrného, výjezdního víza, víza za účelem strpění pobytu na území České republiky\| Kč \| 200,- d) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů uděleného na hraničním přechodu České republiky nebo českým zastupitelským úřadem\| Kč \| 200,- e) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, včetně prodloužení jeho platnosti\| Kč \| 1 000,- f) Prodloužení platnosti víza za účelem strpění pobytu\| Kč \| 200,- g) Ověření pozvání cizince do České republiky\| Kč \| 200,- Osvobození: Od poplatků podle této položky je osvobozeno: a) Udělení, prodloužení platnosti nebo doby pobytu na české vízum z důvodů zdravotnické pomoci. b) Udělení nebo prodloužení platnosti českého víza cizinci mladšímu 15 let. Za udělení českého víza se považuje i zapsání dítěte mladšího 15 let narozeného na území České republiky do víza zákonného zástupce. Od poplatku podle této položky je osvobozeno i prodloužení doby pobytu na české vízum pro cizince mladšího 15 let. c) Udělení českého víza na hraničním přechodu České republiky cizinci, který požádal o dočasnou ochranu, a udělení českého víza opravňujícího cizince k pobytu za účelem dočasné ochrany, o které požádal na území České republiky, včetně prodloužení jeho platnosti. Zmocnění: 1. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit nebo poplatek snížit, je-li zachována vzájemnost. 2. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit, jde-li o udělení českého víza na hraničním přechodu za účelem nezbytného pobytu na území České republiky při letecké tranzitní přepravě, při nouzovém přistání letadla nebo v jiných případech nouze nezaviněných cizincem anebo je-li cizinec vrácen zpět na území České republiky orgány cizího státu. Poznámka: Správní orgán vybere poplatek podle písmene e) této položky i v případě, je-li prodlužována pouze doba pobytu. Správní orgán nevybere poplatek, pokud provádí zpoplatňovaný úkon podle této položky z moci úřední.“. 6. Položka 132 bod 1 zní: „1. Udělení a) Víza k pobytu do 90 dnů jednorázového, průjezdního víza jednosměrného, letištního víza jednosměrného\| Kč\| 800,- ---\|---\|--- b) Víza k pobytu do 90 dnů vícenásobného\| Kč\| 3000,- c) Víza k pobytu nad 90 dnů\| Kč\| 1500,- d) Průjezdního víza obousměrného, letištního víza obousměrného\| Kč\| 1200,- e) Průjezdního víza bez omezení počtu cest\| Kč\| 3000,-“. 7. V položce 132 osvobození zní: „Osvobození: Od poplatků podle této položky je osvobozeno - udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza, je-li zachována vzájemnost, - udělení českého víza významným osobám, osobám mladším 15 let nebo z důvodů zdravotnické a humanitární pomoci, - udělení víza za účelem převzetí povolení k pobytu, - udělení víza za účelem studia, je-li zachována vzájemnost.“. 8. Položka 153 písmeno a) zní: „a) o vydání Povolení k pobytu\| Kč\| 200,-“. ---\|---\|--- ČÁST ČTVRTÁ Novela zákona o cestovních dokladech § 187 Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se mění takto: Ustanovení § 5 odst. 3, § 11 a 26 se zrušují. ČÁST PÁTÁ Novela občanského soudního řádu § 188 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 120 odst. 2 se za slova „znovuobnovení jejich činnosti“ doplňuje čárka a vkládají se slova „v řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění“. 2. Za § 200n se vkládají nové § 200o až 200u, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34e) zní: „Řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění § 200o (1) Jestliže orgán Policie České republiky (dále jen „policie“) pravomocně rozhodl podle zvláštního právního předpisu34e) o zajištění cizince, může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby přezkoumal zákonnost pravomocného rozhodnutí o zajištění a nařídil propuštění. Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí. (2) Jestliže nebylo ukončeno zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,34e) může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby nařídil jeho propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny podmínky pro trvání jeho zajištění stanovené zvláštním právním předpisem. (3) Návrh podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, označení rozhodnutí, které napadá, uvedení důvodů, v čem navrhovatel spatřuje nezákonnost rozhodnutí, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. (4) Návrh podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení rozhodnutí, jímž bylo pravomocně rozhodnuto o zajištění navrhovatele, musí být uvedeno, v jakých skutečnostech navrhovatel spatřuje nezákonnost trvání zajištění, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá. (5) Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, pokud nejde o listinné důkazy, které jsou obsaženy ve spisech odpůrce, které se vydaného rozhodnutí týkají. § 200p (1) K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zařízení pro zajištění cizinců (dále jen „zařízení“), v němž je navrhovatel povinen se zdržovat; pokud navrhovatel v době podání návrhu není do zařízení umístěn, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu policie, který rozhodl o zajištění navrhovatele. (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění. § 200q (1) Návrh se podává u příslušného soudu nebo prostřednictvím orgánu policie, který vydal rozhodnutí o zajištění. (2) Soud si vyžádá spisy, které se zajištění navrhovatele týkají. Orgán policie je povinen je neprodleně soudu předložit. Je-li návrh podán prostřednictvím orgánu policie, je tento orgán povinen k návrhu připojit spisy, které se navrhovatele týkají, a doručit je spolu s návrhem do 24 hodin příslušnému soudu. § 200r (1) Příslušný orgán policie, který vydal napadené rozhodnutí, je povinen umožnit navrhovateli účast při jednání. (2) Jednání není třeba nařizovat, jestliže z obsahu spisu je nepochybné, že rozhodnutí o zajištění je nezákonné nebo že nejsou splněny zákonné podmínky pro trvání zajištění. § 200s (1) Je-li podán návrh podle § 200o odst. 1, soud provede důkazy potřebné pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí a pro posouzení, zda důvody zajištění trvají; důvod zajištění nemůže být měněn. Důkazy provedené v řízení, jež předcházelo napadenému rozhodnutí, může soud vzít za svá skutková zjištění, pokud je navrhovatel ve svém návrhu nezpochybnil. (2) Pro přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí. K vadám řízení před orgánem policie soud přihlédne, jen jestliže vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. (3) Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je zákonné, rozhodne, že se návrh zamítá; jinak napadené rozhodnutí zruší a nařídí propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, avšak důvody, pro než bylo napadené rozhodnutí vydáno, již pominuly, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu. § 200t Dojde-li soud po projednání návrhu podle § 200o odst. 2 k závěru, že nejsou splněny podmínky pro trvání zajištění stanovené zvláštním právním předpisem, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, přísluší navrhovateli právo domáhat se ze stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění nejdříve po uplynutí 3 týdnů od právní moci rozhodnutí. § 200u (1) Soud je povinen návrh projednat přednostně a s největším urychlením. (2) Soud rozhoduje usnesením. (3) Proti usnesení soudu nejsou opravné prostředky přípustné. (4) Doručením navrhovateli je usnesení vykonatelné. (5) Nařídil-li soud usnesením propuštění navrhovatele na svobodu při jednání, doručí toto usnesení účastníkům řízení bezprostředně po jeho vyhlášení. Bylo-li rozhodováno bez jednání, doručí soud usnesení účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění, je v obou případech po doručení usnesení povinen neprodleně učinit opatření, aby orgán policie, který provozuje zařízení, v němž je navrhovatel zajištěn, navrhovatele bez průtahů propustil. 34e) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.“. ČÁST ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 189 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 2. Zákon č. 190/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 3. Článek I zákona č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. § 190 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Klaus v. r. Havel v. r. v z. Špidla v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (kodifikované znění), v platném znění. 1a) Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). 1b) Smlouva o fungování Evropské unie. 1c) Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob. 1d) Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru a rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 158/2007 ze dne 7. prosince 2007, kterým se mění příloha V (Volný pohyb pracovníků) a příloha VIII (Právo usazování) Dohody o EHP. 2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky. 3a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. 3a) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic). 3b) Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic). 4a) Nařízení Rady ES č. 2133/2004 ze dne 13. prosince 2004, kterým se příslušným orgánům členských států ukládá povinnost systematicky opatřovat otiskem razítka cestovní doklady státním příslušníkům třetích zemí při překročení vnějších hranic členských států a kterým se k tomuto účelu mění prováděcí úmluva k Schengenské dohodě a Společná příručka. 5) Hlava dvacátá pátá trestního řádu. 5a) Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985. Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. 5b) Hlava dvacátá pátá trestního řádu. 5c) Rozhodnutí Rady 2004/574/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění část II Společné příručky. 5d) § 101 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 6) § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 6a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (kodifikované znění), v platném znění. 7) § 26 až 32 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 163/1993 Sb. 7a) § 18 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. 7b) Rozhodnutí Rady o společné akci přijaté Radou na základě čl. K.3 odst. 2 písm. b) Smlouvy o Evropské unii týkající se možnosti cestování žáků ze třetích zemí s bydlištěm v některém členském státě (94/795/JVV). 8b) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8c) Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza. 8d) Úmluva k provedení Schengenské dohody podepsané dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích. Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce. Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza. 8e) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 8f) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8g) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. 9) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 9a) Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí. 9c) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 9d) § 3 odst. 2 a 3 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu. Nařízení vlády č. 664/2004 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima. 9e) § 26 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 9f) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. 9g) Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004, týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány. 9h) § 232a trestního zákona. 9i) § 171a a 171d trestního zákona. 9j) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 379/2007 Sb. 9k) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 9n) § 20a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb. 9o) § 24 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 10) § 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10b) Například § 114 zákona č. 561/2004 Sb. 10c) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 12 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb. 11a) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech a přečíslování budov a o postupu a oznamování čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. 11b) § 17a zákona č. 94/1963 Sb. 11c) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 12a) § 151 zákona č. 500/2004 Sb. 13) Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. 13a) Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 13c) § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 13d) § 30 a 31 zákona č. 155/1995 Sb. 13e) § 25 a § 38 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. 13f) Například Směrnice Rady 68/360/EHS, o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství. 14) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 15a) Článek 2 bod 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006. 15b) Příloha V, část A odstavec 3 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006. 15c) Článek 3 Směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985. 15d) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 15e) Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP). 15f) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnost a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, v platném znění. 16) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 16a) § 2 odst. 7 a § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb. 16b) § 15 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1999 Sb. 17a) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států. 18) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 19) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19a) § 36 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 20) Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou. 20a) Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu. 21) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. 21b) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 17 písm. l) zákona č. 256/1992 Sb. 24a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 24c) Část druhá a třetí správního řádu. 25) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 26) § 244 až 250k zákona č. 99/1963 Sb. 26b) Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce. 27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex), v platném znění. 28) § 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 134/2006 Sb. a zákona č. 176/2007 Sb. 30) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 31) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. 32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES. 33) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. 34) § 319 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb. 35) Například zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. 37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění). 38) § 143 správního řádu. 39) § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb. 40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1954 ze dne 25. října 2017, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí. 41) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. 42) § 27 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. 43) § 2 písm. u) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 44) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 45) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. 46) § 75 trestního zákoníku. § 15a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 494/2012 Sb. 49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. 50) § 98a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 51) § 10 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 51) Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz. 52) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 53) Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o právech dítěte. 54) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci. 55) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti. 56) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). 57) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů. 59) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1953 ze dne 26. října 2016, kterým se zavádí evropský cestovní doklad pro návrat neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a zrušuje doporučení Rady ze dne 30. listopadu 1994. 60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS). Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS), v platném znění. Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů, v platném znění. 61) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011, v platném znění. 62) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624. 63) Čl. 2 bod 9 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, v platném znění. 64) § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě). 65) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pobytu. 66) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157. 67) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006. Čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU. Čl. 14 a 16 až 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226, v platném znění. Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240, v platném znění. 68) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008. 69) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860, v platném znění. 70) § 10c odst. 1 a § 10d zákona č. 150/2017 Sb., ve znění zákona č. 453/2024 Sb.

Subsets and Splits