Datasets:

roslein
/

Czech_legal_code

Dataset card Data Studio Files Files and versions Community

Split (1)

train · 3.08k rows

law_id stringlengths 19 56	law_text stringlengths 432 1.27M
Zákon č. 40/1994 Sb.	Zákon č. 40/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 21. 3. 1994, datum účinnosti 1. 4. 1994, částka 13/1994 * Čl. III - Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. IV - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, jak vyplývá z pozdě * Čl. V Aktuální znění od 1. 7. 2015 (332/2014 Sb.) 40 ZÁKON ze dne 15. února 1994, kterým se mění a doplňuje zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. III Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 55 odst. 1 zní: „(1) Pracovní doba příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka pracovní směny při nerovnoměrně rozvržené pracovní době může činit nejvýše 18 hodin. Délka pracovní pohotovosti na pracovišti bezprostředně navazující na pracovní směnu může činit nejvýše 6 hodin.“. 2. V § 56 odst. 2 se vypouštějí slova „v rámci pracovní směny“. Čl. IV Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 42/1994 Sb.	Zákon č. 42/1994 Sb. Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Vyhlášeno 21. 3. 1994, datum účinnosti 21. 3. 1994, částka 14/1994 * ČÁST PRVNÍ - PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ (§ 1 — § 45a) * ČÁST DRUHÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 46 — § 55) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (462/2023 Sb.) 42 ZÁKON ze dne 16. února 1994 o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ HLAVA PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Tento zákon upravuje penzijní připojištěnípenzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištěnípenzijní připojištění“) u penzijních fondůpenzijních fondů, činnost penzijních fondůpenzijních fondů a státní dozor nad penzijním připojištěnímpenzijním připojištěním a změny některých zákonů souvisejících se zavedením penzijního připojištěnípenzijního připojištění. (2) Penzijním připojištěnímPenzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištěnípenzijního připojištění (dále jen „účastník“) a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištěnípenzijního připojištění. (3) Penzijní připojištěníPenzijní připojištění podle odstavce 2 nesmějí vykonávat jiné osoby než penzijní fondypenzijní fondy. § 2 Účastníkem může být fyzická osoba starší 18 let, která uzavře s penzijním fondempenzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištěnípenzijním připojištění (dále jen „smlouva“). Účast na penzijním připojištěnípenzijním připojištění je dobrovolná. § 2a V penzijním připojištěnípenzijním připojištění je zakázána diskriminace účastníků zejména z důvodů pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního stavu nebo věku. HLAVA DRUHÁ PENZIJNÍ FOND § 3 (1) Penzijní fondPenzijní fond je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která provozuje penzijní připojištěnípenzijní připojištění podle tohoto zákona. (2) Penzijní fondPenzijní fond je akciovou společnostíakciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku,1) pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. (3) BankaBanka, která pro penzijní fondpenzijní fond vykonává funkci depozitáře (dále jen „depozitář“), a ani právnická osoba, v níž má depozitář přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu přesahující 10 %, nesmí nabývat akcieakcie tohoto penzijního fondupenzijního fondu. AkcieAkcie penzijního fondupenzijního fondu nesmí nabývat rovněž zdravotní pojišťovna.1a) Osoby, které nabudou akcieakcie penzijního fondupenzijního fondu v rozporu s ustanovením věty první a druhé, nesmí vykonávat tato akcionářská práva: a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě, b) požádat o svolání mimořádné valné hromady, a c) podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady. (4) Obchodní firma penzijního fondupenzijního fondu musí obsahovat označení „penzijní fondpenzijní fond“. Jiné osoby nesmějí ve své obchodní firmě ani názvu toto označení používat. § 4 (1) Penzijní fondPenzijní fond nelze založit na základě veřejné nabídky akciíakcií. (2) Penzijní fondPenzijní fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty znějící na jméno. (3) Penzijní fondPenzijní fond nesmí vydávat akcieakcie za zvýhodněných podmínek pro zaměstnance1aa) a prioritní akcieakcie. (4) Hodnota základního kapitálu penzijního fondupenzijního fondu musí činit alespoň 50 000 000 Kč. Základní kapitál musí být tvořen pouze peněžitými vklady, které musí být splaceny před podáním žádosti podle § 5. (5) Zvýšení základního kapitálu nelze provést nepeněžitými vklady. Nové akcieakcie nemohou být nabídnuty k upsání na základě veřejné nabídky k upisování akciíakcií. (6) K převodu akciíakcií penzijního fondupenzijního fondu v rozsahu větším než 10 % základního kapitálu penzijního fondupenzijního fondu, provedenému v jedné nebo několika operacích na jakoukoliv osobu nebo více osob jednajících ve shodě,1b) a k nabídce k upsání akciíakcií v rozsahu větším než 10 % základního kapitálu penzijního fondupenzijního fondu vybranému zájemci se vyžaduje předchozí souhlas České národní bankybanky. Žádost o udělení souhlasu podává nabyvatel nebo upisovatel. Pokud Česká národní bankabanka do 30 dnů ode dne doručení žádosti o udělení souhlasu nesdělí, že s převodem či upsáním nových akciíakcií nesouhlasí, platí, že jsou schváleny. Akcionář, který nabyl akcieakcie způsobem uvedeným v tomto odstavci bez souhlasu České národní bankybanky, nesmí vykonávat akcionářská práva uvedená v § 3 odst. 3 písm. a) až c). (7) Česká národní bankabanka souhlas podle odstavce 6 neudělí, pokud by nabytí uvedeného rozsahu akciíakcií penzijního fondupenzijního fondu nebylo v souladu s požadavkem důvěryhodnosti a bezpečnosti penzijního připojištěnípenzijního připojištění. (8) AkcieAkcie penzijních fondůpenzijních fondů, které představují podílovou účast akcionářů v penzijním fondupenzijním fondu, nemohou být použity k zajištění závazků. § 5 (1) Ke vzniku a činnosti penzijního fondupenzijního fondu je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondupenzijního fondu Česká národní bankabanka. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení požádá Česká národní bankabanka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2) V žádosti o povolení podle odstavce 1 je žadatel povinen uvést: a) obchodní firmu a sídlo penzijního fondupenzijního fondu, b) výši základního kapitálu penzijního fondupenzijního fondu, c) věcné a organizační předpoklady pro činnost penzijního fondupenzijního fondu, d) zda jsou splněny podmínky způsobilosti být členem představenstva a dozorčí rady stanovené v § 7 odst. 2 až 4 u navrhovaných osob, e) depozitáře. (3) K žádosti o povolení podle odstavce 1 musí být přiloženy a) listiny prokazující založení akciové společnostiakciové společnosti, splacení celého základního kapitálu a původ základního kapitálu, b) stanovy penzijního fondupenzijního fondu, c) návrh statutu penzijního fondupenzijního fondu (dále jen „statut“), d) návrh penzijního plánu penzijního fondupenzijního fondu (dále jen „penzijní plán“), e) doklady prokazující důvěryhodnost fyzických nebo právnických osob, které jsou zakladateli penzijního fondupenzijního fondu, pokud si je nemůže vyžádat Česká národní bankabanka podle zvláštního právního předpisu, f) doklady prokazující důvěryhodnost navrhovaných členů představenstva, dozorčí rady penzijního fondupenzijního fondu a prokuristy, pokud si je nemůže vyžádat Česká národní bankabanka podle zvláštního právního předpisu, a jejich odbornou způsobilost. (4) Žádost podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady podle odstavce 3 písm. a) až d) a doklady prokazující důvěryhodnost a odbornou způsobilost podle odstavce 3 písm. e) a f). Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. (5) Česká národní bankabanka povolení podle odstavce 1 neudělí, jestliže a) návrh statutu nebo penzijního plánu nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem, b) penzijní fondpenzijní fond nesplňuje předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek penzijního připojištěnípenzijního připojištění, c) navrhovaní členové představenstva a dozorčí rady penzijního fondupenzijního fondu nejsou způsobilí být členy představenstva a dozorčí rady podle § 7 odst. 2 až 4, prokurista nesplňuje požadavek důvěryhodnosti, nebo d) zakladatelé nesplňují požadavek důvěryhodnosti. § 6 (1) O žádosti o povolení podle § 5 rozhodne Česká národní bankabanka do 60 dnů ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění. (2) Součástí povolení podle § 5 odst. 1 je schválený statut a penzijní plán, schválení osob navrhovaných za členy představenstva a dozorčí rady penzijního fondupenzijního fondu a schválení depozitáře. (3) Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu. § 7 (1) Představenstvo penzijního fondupenzijního fondu musí mít nejméně pět členů; dozorčí rada penzijního fondupenzijního fondu musí mít nejméně tři členy, přičemž počet jejích členů musí být dělitelný třemi. (2) Členem představenstva a členem dozorčí rady (dále jen „orgány penzijního fondupenzijního fondu“) a prokuristou může být jen fyzická osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, důvěryhodná a odborně způsobilá, která není fyzickou osobou uvedenou v odstavci 3 a která byla předem schválena Českou národní bankoubankou. Pokud Česká národní bankabanka do 30 dnů ode dne doručení návrhu na nového člena orgánu penzijního fondupenzijního fondu nebo prokuristu nesdělí, že s návrhem nesouhlasí, má se za to, že návrh schvaluje. (3) Členy orgánu penzijního fondupenzijního fondu nesmějí být a) poslanci a senátoři Parlamentu a členové vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu a zaměstnanci České národní bankybanky, b) členové orgánů jiného penzijního fondupenzijního fondu, pojišťovny1c), bankybanky, osoby s povolením k poskytování investičních služeb, členové orgánů organizátora regulovaného trhu a členové orgánů investičních fondů3) a investičních společností3a); to neplatí pro členy orgánů osob, se kterými penzijní fondpenzijní fond tvoří koncern, c) zaměstnanci jiného penzijního fondupenzijního fondu, depozitáře, organizátora regulovaného trhu, centrálního depozitáře4) a osoby, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papírycennými papíry své činnosti, d) osoby, kterým bylo odejmuto povolení podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.4) (4) Členy dozorčí rady penzijního fondupenzijního fondu nesmějí být zaměstnanci penzijního fondupenzijního fondu. (5) Členové orgánů penzijního fondupenzijního fondu jsou povinni plnit své povinnosti tak, aby nebyly poškozeny zájmy účastníků. Členové těchto orgánů a osoby jim blízké6) nesmějí kupovat nemovitostinemovitosti a movité věci, které tvoří majetek penzijního fondupenzijního fondu, anebo penzijnímu fondupenzijnímu fondu nemovitostinemovitosti a movité věci prodávat. (6) Zaměstnanci penzijního fondupenzijního fondu nesmějí být fyzickými osobami uvedenými v odstavci 3. Ustanovení odstavce 5 platí obdobně i pro zaměstnance penzijního fondupenzijního fondu. (7) Členové orgánů a zaměstnanci penzijního fondupenzijního fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání, popřípadě v souvislosti s nimi; oprávnění České národní bankybanky při výkonu dohledu nad finančním trhem a Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) při výkonu státního dozoru podle § 45a tím nejsou dotčena. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo zaměstnání k penzijnímu fondupenzijnímu fondu. Za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy jsou osoby uvedené ve větě první pro účely občanského soudního řízení, exekučního řízení podle exekučního řádu, výkonu dohledu na konsolidovaném základě, trestního řízenítrestního řízení, správy daní a při plnění povinnosti vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí zproštěny povinnosti mlčenlivosti. (8) Návrh podle odstavce 2 lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis. § 8 (1) Pro výkon funkce depozitáře pro penzijní fondpenzijní fond platí obdobně zvláštní právní předpis upravující výkon této funkce pro investiční společnost a investiční fond7), pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. (2) Změna depozitáře musí být schválena Českou národní bankoubankou, jinak je neplatná. Pokud Česká národní bankabanka do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu depozitáře nesdělí, že se změnou depozitáře nesouhlasí, platí, že změna je schválena. (3) Česká národní bankabanka může rozhodnout o změně depozitáře penzijního fondupenzijního fondu, pokud depozitář porušuje povinnosti stanovené zákonem nebo depozitářskou smlouvou. Depozitářská smlouva zaniká dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí, jímž Česká národní bankabanka rozhodla o změně depozitáře. Nejpozději do jednoho měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy je penzijní fondpenzijní fond povinen uzavřít depozitářskou smlouvu s jinou bankoubankou. (4) Penzijní fondPenzijní fond je povinen vždy zřídit u svého depozitáře samostatné běžné účty nebo podúčty k běžnému účtu pro a) přijímání a vracení příspěvků účastníků na penzijní připojištěnípenzijní připojištění (dále jen „příspěvek“), b) poskytování a vracení státních příspěvků na penzijní připojištěnípenzijní připojištění (dále jen „státní příspěvek“), c) financování činnosti penzijního fondupenzijního fondu, d) umísťování a ukládání prostředků penzijního fondupenzijního fondu. (5) Běžný účet u jiné banky, než je depozitář, si může penzijní fondpenzijní fond zřídit po oznámení svému depozitáři, a to pouze jako podmínku otevření vkladového účtu. Po zřízení vkladového účtu je penzijní fondpenzijní fond povinen zůstatky na tomto běžném účtu převést na vkladový účet nebo na běžný účet vedený u depozitáře. (6) Při změně depozitáře může mít penzijní fondpenzijní fond otevřen samostatný běžný účet pro přijímání a vracení příspěvků účastníků u banky, s níž depozitářská smlouva zanikla, ještě po dobu šesti měsíců ode dne zániku této smlouvy. (7) Statutární orgán depozitáře a jeho dozorčí rada nesmějí být tvořeny více než z jedné třetiny zaměstnanci penzijního fondupenzijního fondu. HLAVA TŘETÍ STATUT A PENZIJNÍ PLÁN § 9 (1) Penzijní fondPenzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Způsob přijímání statutu a penzijního plánu a jejich změny upravují stanovy penzijního fondupenzijního fondu. (2) Změny statutu musí být schváleny Českou národní bankoubankou, jinak jsou neplatné. Pokud Česká národní bankabanka do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. (3) Změny penzijního plánu musí být schváleny Českou národní bankoubankou, jinak jsou neplatné. Pokud Česká národní bankabanka do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Česká národní bankabanka návrh na změnu neschválí, pokud změna nesplňuje požadavky § 5 odst. 5 písm. a) a b). Před vydáním rozhodnutí o návrhu na změnu penzijního plánu požádá Česká národní bankabanka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí. (4) Statut a penzijní plán musí být každému přístupné. § 10 Statut musí obsahovat: a) rozsah činnosti penzijního fondupenzijního fondu podle § 12 odst. 1 a § 32, b) zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondupenzijního fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněžních prostředků penzijního fondupenzijního fondu, c) zásady hospodaření penzijního fondupenzijního fondu, d) způsob použití zisku, e) obchodní firmu a sídlo depozitáře, f) způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondupenzijního fondu a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet. § 11 (1) Penzijní plán musí stanovit: a) druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištěnípenzijního připojištění, b) podmínky nároku na dávky penzijního připojištěnípenzijního připojištění a jejich výplatu, c) způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištěnípenzijního připojištění, d) důvody vypovězení penzijního připojištěnípenzijního připojištění, e) výši příspěvků, f) podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků, g) pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků, h) podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištěnípenzijního připojištění u jiného penzijního fondupenzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí, i) zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondupenzijního fondu. (2) Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku účastníků na starobní penzi [§ 21 odst. 1 písm. a)] a jednorázové vyrovnání. Penzijní plán může upravit podmínky pro vznik nároků účastníků výhodněji, než je stanoveno v tomto zákoně, pokud to tento zákon nevylučuje. (3) Penzijní plán je sestavován jako příspěvkově definovaný penzijní plán, v němž výše penze závisí na úhrnu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka, podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondupenzijního fondu a věku, od kterého se poskytuje penze (dále jen „příspěvkový penzijní plán“). (4) Jde-li o invalidní penze, může být výše těchto penzí určena vedle pravidel příspěvkového penzijního plánu zároveň též tak, že penzijní fondpenzijní fond při splnění stanovených podmínek nároku na tuto penzi zaručuje její dohodnutou výši, popřípadě může být určena i jiným způsobem (dále jen „dávkový penzijní plán“); v tomto případě musí penzijní plán obsahovat kritéria rozdělení výnosů hospodaření penzijního fondupenzijního fondu na část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle příspěvkového penzijního plánu, a část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle dávkového penzijního plánu. (5) Pokud příspěvkový penzijní plán obsahuje výsluhovou penzi, nesmí být příspěvky určené na tuto penzi vyšší než příspěvky určené na starobní penzi. (6) Výše penze a příspěvků se v penzijním plánu stanoví podle pojistně matematických zásad s přihlédnutím k výnosům hospodaření penzijního fondupenzijního fondu. HLAVA ČTVRTÁ VZNIK A ZÁNIK PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ § 12 (1) Penzijní připojištěníPenzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), a penzijním fondempenzijním fondem dnem stanoveným ve smlouvě. Smlouva nesmí obsahovat zneužitelné klauzule v neprospěch účastníka. S jedním penzijním fondempenzijním fondem může účastník uzavřít pouze jednu smlouvu; to neplatí v případě smlouvy uzavřené podle § 19 odst. 3 písm. c). (2) Na smlouvy podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího pojistnou smlouvu.8) (3) Zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavření smlouvy mezi penzijním fondempenzijním fondem a fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), může vykonávat fyzická nebo právnická osoba pro penzijní fondpenzijní fond, který má povolení k činnosti (§ 5 odst. 1). (4) V souvislosti s uzavíráním, změnou nebo ukončením smlouvy postupuje penzijní fondpenzijní fond nebo zprostředkovatel kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zájemce o uzavření smlouvy (dále jen „zájemce“) nebo účastníka. (5) Penzijní fondPenzijní fond nebo zprostředkovatel a) nesmí poskytnout zájemci nebo zaměstnavateli podle § 27 odst. 5 úplatu, odměnu nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která může vést k porušení povinnosti jednat kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zájemce, b) při uzavírání smlouvy nebo jejím zprostředkování jedná se zájemcem s odbornou péčí, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytované služby, c) v písemné formě informuje zájemce o podstatných skutečnostech týkajících se penzijního fondupenzijního fondu, své osoby jako zprostředkovatele, o podstatných náležitostech penzijního připojištěnípenzijního připojištění, o poplatcích účtovaných účastníkovi, o výši provize za zprostředkování a o jiných souvisejících nákladech penzijního fondupenzijního fondu. (6) Pobídkou se rozumí i neobvyklá úplata za poskytovanou službu nebo jakékoliv poskytnutí neopodstatněné výhody finanční, materiální či nemateriální povahy. § 13 Před uzavřením smlouvy musí být budoucí účastník seznámen se statutem a penzijním plánem. § 14 (1) Smlouvou se penzijní fondpenzijní fond zavazuje poskytovat účastníku dávky penzijního připojištěnípenzijního připojištění za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou a účastník se zavazuje platit penzijnímu fondupenzijnímu fondu příspěvky za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou. (2) Součástí smlouvy je penzijní plán, na který se smlouva odvolává a který je k ní připojen. (3) Penzijní fondPenzijní fond je povinen písemně informovat účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištěnípenzijního připojištění. (4) Ve smlouvě může účastník pro případ svého úmrtí určit osobu, které vznikne nárok na odbytné [§ 23 odst. 1 písm. b)]; je-li určeno více osob, musí účastník současně vymezit způsob rozdělení odbytného jednotlivým osobám. § 15 Ve smlouvě je třeba vždy sjednat poskytování starobní penze. § 16 Dojde-li ke změně penzijního plánu, na který se smlouva odvolává, stává se změna penzijního plánu součástí smlouvy, jen pokud se účastník a penzijní fondpenzijní fond dohodli na změně smlouvy. § 17 (1) Účastník může penzijní připojištěnípenzijní připojištění kdykoliv písemně vypovědět. Penzijní plán může přitom stanovit výpovědní dobu; tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi a nesmí být delší než dva kalendářní měsíce. (2) Penzijní fondPenzijní fond je povinen účastníku nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku penzijního připojištěnípenzijního připojištění. (3) Účastník je povinen písemně oznámit penzijnímu fondupenzijnímu fondu všechny skutečnosti, které mají význam pro trvání penzijního připojištěnípenzijního připojištění, a dále změnu těch skutečností, které jsou podmínkou pro splnění informační povinnosti penzijního fondupenzijního fondu podle § 14 a 26. § 18 (1) Penzijní fondPenzijní fond může penzijní připojištěnípenzijní připojištění písemně vypovědět pouze účastníku, a) který po dobu alespoň šesti kalendářních měsíců, popřípadě delší dobu stanovenou penzijním plánem neplatil příspěvky nebo který nesplnil jinou povinnost vyplývající z penzijního plánu, s níž tento plán spojuje možnost výpovědi, byl-li účastník nejméně jeden měsíc před vypovězením penzijního připojištěnípenzijního připojištění na možnost výpovědi písemně upozorněn, b) který při uzavírání smlouvy uvedl nepravdivé údaje mající vliv na nárok na poskytování státního příspěvku nebo na dávky penzijního připojištěnípenzijního připojištění nebo který zatajil skutečnosti, které jsou rozhodné pro uzavření smlouvy, nebo c) který nesplňuje podmínky být účastníkem stanovené tímto zákonem. (2) Penzijní připojištěníPenzijní připojištění nelze podle odstavce 1 vypovědět, jestliže účastník splnil podmínku pro vznik nároku na penzi spočívající v placení příspěvku po dobu stanovenou penzijním plánem nebo by splnil tuto podmínku do konce výpovědní doby stanovené penzijním plánem. § 19 (1) Penzijní připojištěníPenzijní připojištění účastníka zaniká dnem a) ukončení výplaty poslední penze, b) výplaty jednorázového vyrovnání místo poslední penze, c) na kterém se účastník a penzijní fondpenzijní fond písemně dohodli, d) ke kterému bylo penzijní připojištěnípenzijní připojištění vypovězeno podle § 17 a 18, e) výplaty odbytného při zániku penzijního fondupenzijního fondu, pokud nedošlo k převzetí povinností penzijního fondupenzijního fondu jiným penzijním fondempenzijním fondem, f) úmrtí účastníka. (2) Penzijní připojištěníPenzijní připojištění účastníka se přerušuje dnem, který uvedl účastník v oznámení o přerušení penzijního připojištěnípenzijního připojištění, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení penzijnímu fondupenzijnímu fondu. Účastník může penzijní připojištěnípenzijní připojištění podle věty první přerušit, jen pokud a) platil příspěvky na penzijní připojištěnípenzijní připojištění po dobu 36 kalendářních měsíců, nebo b) platil příspěvky po dobu 12 kalendářních měsíců v případě každého dalšího přerušení penzijního připojištěnípenzijního připojištění u téhož penzijního fondupenzijního fondu. Přeruší-li účastník penzijní připojištěnípenzijní připojištění, má po dobu přerušení nárok na podíl na výnosech u penzijního fondupenzijního fondu, u kterého penzijní připojištěnípenzijní připojištění přerušil. (3) Další smlouvu o penzijním připojištěnípenzijním připojištění lze uzavřít, pokud a) dříve vzniklé penzijní připojištěnípenzijní připojištění zaniklo způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až e), b) dříve vzniklé penzijní připojištěnípenzijní připojištění bylo přerušeno podle odstavce 2, nebo c) účastník, kterému vznikl nárok na dávky penzijního připojištěnípenzijního připojištění podle § 20 odst. 1, požádal o výplatu dávky; další smlouvu lze uzavřít nejdříve k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné žádosti o výplatu dávky penzijnímu fondupenzijnímu fondu. HLAVA PÁTÁ NÁROKY Z PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ § 20 (1) Z penzijního připojištěnípenzijního připojištění se poskytují tyto dávky: a) penze, kterou se rozumí doživotní pravidelná výplata peněžní částky, a jde-li o pozůstalostní penzi, výplata peněžní částky po dobu stanovenou penzijním plánem, b) jednorázové vyrovnání, c) odbytné. (2) Dávky penzijního připojištěnípenzijního připojištění je penzijní fondpenzijní fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze. (3) Dávky penzijního připojištěnípenzijního připojištění se vyplácejí na základě žádosti oprávněného. § 21 (1) Z penzijního připojištěnípenzijního připojištění lze poskytovat tyto penze: a) starobní penze, je-li podmínkou nároku dosažení věku stanoveného penzijním plánem, b) invalidní penze, je-li podmínkou nároku přiznání invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně, c) výsluhové penze, je-li podmínkou nároku dosažení doby penzijního připojištěnípenzijního připojištění stanovené penzijním plánem, d) pozůstalostní penze, je-li podmínkou nároku úmrtí účastníka. (2) Podmínkou nároku na penzi je placení příspěvků na penzijní připojištěnípenzijní připojištění po určitou dobu stanovenou penzijním plánem (dále jen „pojištěná doba“), která musí činit nejméně 36 kalendářních měsíců a nesmí být delší než 60 kalendářních měsíců, přičemž dobu 36 kalendářních měsíců nelze v penzijním plánu snížit. Podmínkou nároku na starobní penzi však je, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tuto dobu nelze v penzijním plánu snížit; pojištěná doba nesmí být přitom delší než 120 kalendářních měsíců. (3) Ustanovení odstavce 2 neplatí pro výsluhovou penzi a invalidní penzi stanovenou podle dávkového penzijního plánu; podmínkou nároku na výsluhovou penzi je, aby pojištěná doba činila nejméně 180 kalendářních měsíců, a nároku na uvedenou invalidní penzi, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tyto délky pojištěné doby nelze v penzijním plánu snížit. (4) Věk stanovený pro nárok na starobní penzi podle odstavce 1 písm. a) musí být stejný pro ženy i muže, a nesmí být nižší než 60 let; penzijní plán nesmí stanovit věk nižší. (5) Pozůstalostní penze náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě; účastník přitom může určit více osob. Zemřou-li účastník i osoba určená ve smlouvě ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na pozůstalostní penzi za zjištěné, že účastník přežil tuto osobu a částka vypočtená podle § 23 odst. 3 se stává za podmínek podle § 25 předmětem dědictví. (6) Starobní, invalidní a výsluhová penze náleží jen účastníku. (7) Účastníkovi nebo fyzické osobě určené ve smlouvě, kterým vznikl nárok na dávku penzijního připojištěnípenzijního připojištění a kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, je penzijní fondpenzijní fond povinen na jejich žádost vyplácet dávku do ciziny ve výši a ve lhůtách stanovených penzijním plánem. (8) Účastníkovi nebo fyzické osobě určené ve smlouvě, kterým vznikl nárok na dávku penzijního připojištěnípenzijního připojištění a kteří nemají bydliště na území členského státu Evropské unie, je penzijní fondpenzijní fond povinen na jejich žádost vyplácet dávku do ciziny ve výši a ve lhůtách stanovených penzijním plánem. § 22 (1) Jednorázové vyrovnání náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze. (2) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a po doručení písemné žádosti o jeho výplatu je penzijní fondpenzijní fond povinen vyplatit jednorázové vyrovnání do konce kalendářního čtvrtletí následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen. Účastníkovi, kterému vznikl nárok na jednorázové vyrovnání a který penzijní připojištěnípenzijní připojištění před uplatněním žádosti o jeho výplatu přerušil, je penzijní fondpenzijní fond povinen jednorázové vyrovnání vyplatit do tří měsíců po doručení písemné žádosti o jeho výplatu. § 23 (1) Odbytné náleží a) účastníku, který zaplatil příspěvky alespoň na 12 kalendářních měsíců a jehož penzijní připojištěnípenzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou, pokud mu není vyplácena penze, penzijní připojištěnípenzijní připojištění trvalo alespoň 12 kalendářních měsíců a nedošlo k převodu prostředků do penzijního připojištěnípenzijního připojištění u jiného penzijního fondupenzijního fondu podle § 24, b) fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo vyplaceno jednorázové vyrovnání a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi nebo pokud se nároku na pozůstalostní penzi všechny fyzické osoby určené ve smlouvě písemně vzdaly. (2) Zemřou-li účastník i osoba určená ve smlouvě ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na odbytné za zjištěné, že účastník přežil tuto osobu a částka vypočtená podle odstavce 3 se stává za podmínek podle § 25 předmětem dědictví. (3) Výše odbytného se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondupenzijního fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků. Částky státního příspěvku je penzijní fondpenzijní fond povinen vrátit ministerstvu. (4) Odbytné je penzijní fondpenzijní fond povinen vyplatit do tří měsíců ode dne doručení žádosti účastníka nebo fyzické osoby určené ve smlouvě o jeho výplatu. Pokud účastník požádá o výplatu odbytného před zánikem penzijního připojištěnípenzijního připojištění, je penzijní fondpenzijní fond povinen vyplatit odbytné nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištěnípenzijního připojištění. § 24 (1) Účastník, jehož penzijní připojištěnípenzijní připojištění zaniklo a jemuž nevznikl nárok na penzi a nebylo vyplaceno odbytné, má nárok na převedení příspěvků včetně státního příspěvku a svého podílu na výnosech hospodaření penzijního fondupenzijního fondu do penzijního připojištěnípenzijního připojištění u jiného penzijního fondupenzijního fondu, pokud s tím tento penzijní fondpenzijní fond souhlasí. (2) Požádá-li účastník o převedení prostředků podle odstavce 1, je penzijní fondpenzijní fond povinen je převést nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištěnípenzijního připojištění. K žádosti o převod prostředků je třeba přiložit souhlas penzijního fondupenzijního fondu podle odstavce 1. (3) Státní příspěvek, který nebyl penzijnímu fondupenzijnímu fondu poukázán za dobu před převedením prostředků podle odstavců 1 a 2, se poukazuje penzijnímu fondupenzijnímu fondu, do jehož penzijního připojištěnípenzijního připojištění byly prostředky převedeny, a to na základě jeho žádosti ministerstvu. (4) Penzijní fondPenzijní fond může poskytnutí odbytného podle § 23 odst. 1 písm. a) nebo převedení prostředků podle odstavce 1 podmínit zaplacením poplatku účastníkem. Výše poplatku nesmí přesáhnout 800 Kč. Nebyl-li poplatek zaplacen ve lhůtě podle odstavce 2 nebo ve lhůtě podle § 23 odst. 4, poskytne penzijní fondpenzijní fond odbytné nebo převede prostředky do 5 dnů po jeho zaplacení. (5) Poplatek podle odstavce 4 nelze požadovat po uplynutí 5 let ode dne vzniku penzijního připojištěnípenzijního připojištění. (6) Penzijní fondPenzijní fond informuje písemně účastníka o výši poplatku podle odstavce 4, a to nejpozději do 5 dnů ode dne doručení žádosti účastníka o poskytnutí odbytného nebo o převedení prostředků. § 25 Zemřel-li účastník, kterému nebyla vyplácena penze, a nevznikl-li nárok na odbytné podle § 23 odst. 1 písm. b) nebo pozůstalostní penzi, stává se částka vypočtená podle § 23 odst. 3 předmětem dědictví, pokud jsou dědici. § 26 (1) Účastníci musí být každoročně penzijním fondempenzijním fondem písemně informováni o výši všech prostředků, které penzijní fondpenzijní fond eviduje ve prospěch jejich nároků z penzijního připojištěnípenzijního připojištění a o stavu těchto nároků, včetně údaje o výši připsaného procenta zhodnocení prostředků účastníka. Informaci je penzijní fondpenzijní fond povinen zaslat nejpozději do jednoho měsíce ode dne konání valné hromady, která rozhoduje o rozdělení zisku, a dále též na žádost účastníka. Za odeslání druhé a další informace je penzijní fondpenzijní fond oprávněn požadovat na účastníku úhradu účelně vynaložených nákladů. (2) Zpráva o hospodaření penzijního fondupenzijního fondu a stanovy penzijního fondupenzijního fondu musí být dostupné všem účastníkům včetně příjemců penzí. Zpráva o hospodaření penzijního fondupenzijního fondu včetně přehledu o uložení a umístění prostředků penzijního fondupenzijního fondu a jejich výši a počtu jeho účastníků je součástí písemné informace podle odstavce 1. (3) Seznam členů orgánů penzijního fondupenzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondupenzijního fondu, který musí obsahovat údaje podle zvláštního zákona,8a) musí být k dispozici veřejnosti v sídle a všech pobočkách penzijního fondupenzijního fondu. HLAVA ŠESTÁ PŘÍSPĚVKY ÚČASTNÍKŮ § 27 (1) Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc; výše příspěvku přitom nesmí být nižší než 100 Kč. (2) Účastník nemůže platit příspěvek současně na penzijní připojištěnípenzijní připojištění u více penzijních fondůpenzijních fondů. (3) Příspěvky se platí do konce kalendářního měsíce, na který se platí, nebo pokud se příspěvky platí dopředu na delší období, do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období. Příspěvek účastníka se považuje za zaplacený do konce kalendářního měsíce, je-li příspěvek do konce kalendářního měsíce připsán na účet penzijního fondupenzijního fondu u jeho depozitáře. (4) Účastník má právo změnit výši svého příspěvku. Změna výše příspěvku je možná pouze do budoucna. V penzijním plánu může být stanovena lhůta pro tuto změnu, která však nesmí být delší než tři kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení o změně výše příspěvku. (5) Za účastníka může s jeho souhlasem platit penzijnímu fondupenzijnímu fondu příspěvek nebo jeho část třetí osoba; účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondupenzijnímu fondu. Podle věty první může platit příspěvek nebo jeho část též zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Podle věty první mohou rovněž zaměstnavatelé tvořící fond kulturních a sociálních potřeb8b) hradit z tohoto fondu příspěvek nebo jeho část za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Na příspěvek placený zaměstnavatelem zcela nebo zčásti za své zaměstnance se neposkytuje státní příspěvek. (6) Zaměstnavatel neovlivňuje zaměstnance při výběru penzijního fondupenzijního fondu. Zaměstnavatel nesmí přijmout pobídku v souvislosti s poskytováním příspěvku na penzijní připojištěnípenzijní připojištění jeho zaměstnancům. (7) Doba odkladu placení příspěvků, za kterou účastník doplatil příspěvky, se započítává do pojištěné doby. Doba jiného přerušení placení příspěvků se do pojištěné doby nezapočítává. HLAVA SEDMÁ STÁTNÍ PŘÍSPĚVKY § 28 (1) Ze státního rozpočtu se poskytují ve prospěch účastníků státní příspěvky. (2) Penzijní fondPenzijní fond je povinen evidovat státní příspěvky poskytnuté ve prospěch jednotlivých účastníků a hospodařit s nimi stejným způsobem jako s příspěvky zaplacenými účastníky. § 29 Poskytování státního příspěvku ve prospěch účastníka penzijního připojištěnípenzijního připojištění se řídí zákonem upravujícím doplňkové penzijní spoření. § 30 (1) Penzijní fondPenzijní fond podává čtvrtletně žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým náleží státní příspěvek, a to elektronicky dálkovým přístupem. Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci následujícím po skončení kalendářního čtvrtletí. Žádost se zpracovává za použití informačního systému ministerstva, provozovaného za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem8d). V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů provede penzijní fondpenzijní fond opravu žádosti. Oprava žádosti se podává zároveň se žádostí o státní příspěvek za kterékoliv následující kalendářní čtvrtletí. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 2 ve vztahu k účastníkům, jichž se oprava žádosti týká, neběží. (2) Ministerstvo je povinno poukázat státní příspěvek za kalendářní čtvrtletí na účet penzijního fondupenzijního fondu do konce druhého měsíce následujícího po čtvrtletí, za které se o poskytnutí státního příspěvku žádá. (3) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondupenzijnímu fondu neprávem je penzijní fondpenzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to do 30 dnů, kdy zjistil, že tyto částky byly poukázány neprávem, nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat neprávem poukázané částky se promlčuje za deset let ode dne jejich poukázání. (4) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondupenzijnímu fondu podle odstavců 1 a 2, které nebyly použity na uspokojení nároků podle § 23, 24 a 25, je penzijní fondpenzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to a) do šesti měsíců ode dne zániku penzijního připojištěnípenzijního připojištění v případě vzniku nároku na odbytné podle § 23 a v případě dědictví podle § 25, b) do 6 měsíců ode dne zániku penzijního připojištěnípenzijního připojištění v případě, kdy účastníkovi nevznikl nárok na odbytné podle § 23 a nepožádal o převedení prostředků do penzijního připojištěnípenzijního připojištění u jiného penzijního fondupenzijního fondu podle § 24. (5) Penzijní fondPenzijní fond předává ministerstvu zprávu o vracení částek státního příspěvku, a to nejpozději do desátého dne každého kalendářního měsíce způsobem podle odstavce 1. Ministerstvo zpracovává tyto informace za použití svého informačního systému. (6) Jestliže penzijní fondpenzijní fond čerpal státní příspěvek ve vyšší částce, než náležel, a je v prodlení s plněním povinnosti vrátit státní příspěvek ve lhůtách uvedených v odstavci 3, je povinen platit penále ve výši 1 promile z neprávem čerpané částky státního příspěvku za každý den prodlení. Penále se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt až do dne, kdy byly neprávem čerpané částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále ve výši 1 promile z částek státního příspěvku, které nebyly použity na uspokojení nároků, je penzijní fondpenzijní fond povinen platit za každý den prodlení, jestliže tyto částky státního příspěvku nebyly vráceny ministerstvu ve lhůtách uvedených v odstavci 4. Penále se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt až do dne, kdy byly částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále stanoví ministerstvo rozhodnutím. (7) Ministerstvo může vyhláškou stanovit náležitosti žádosti o poskytnutí státního příspěvku podle odstavce 1 a náležitosti zprávy podle odstavce 5, jestliže by byl dosavadní způsob penzijním fondempenzijním fondem zpochybněn. HLAVA OSMÁ HOSPODAŘENÍ PENZIJNÍHO FONDU § 31 (1) Penzijní fondPenzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos. (2) Jakmile penzijní fondpenzijní fond zjistí, že není způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištěnípenzijního připojištění, je povinen přijmout opatření k nápravě a neprodleně informovat Českou národní bankubanku. (3) Penzijní fondPenzijní fond nesmí se svým majetkem nakládat způsobem, který by byl v rozporu se zájmy účastníků. (4) V případě pochybností o způsobilosti penzijního fondupenzijního fondu krýt nároky na dávky z penzijního připojištěnípenzijního připojištění může Česká národní bankabanka na svůj náklad zajistit ověření této způsobilosti znalcem. (5) Penzijní fondPenzijní fond může obhospodařování svého majetku svěřit třetí osobě; pravidla o podmínkách pověření jiného výkonem určité činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy platí obdobně9a). § 32 Jinou činnost než penzijní připojištěnípenzijní připojištění mohou penzijní fondypenzijní fondy vykonávat, jen pokud tato jiná činnost bezprostředně souvisí s penzijním připojištěnímpenzijním připojištěním. § 33 (1) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondempenzijním fondem musí být umísťovány s odbornou péčí tak, aby byla zaručena bezpečnost, kvalita, likvidita a rentabilita skladby finančního umístění jako celku. (2) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondempenzijním fondem mohou být umístěny zejména do a) dluhopisů, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální bankabanka tohoto státu, a dluhopisů, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, b) dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankoubankou, Evropskou bankoubankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankoubankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejíž je Česká republika členem, c) podílových listů otevřených podílových fondů, d) cenných papírůcenných papírů, přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu15) země Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, který je povolen příslušným úřadem členského státu, e) movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků, kromě cenných papírůcenných papírů, f) nemovitostínemovitostí poskytujících záruku spolehlivého uložení peněžních prostředků a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení. (3) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondempenzijním fondem mohou být uloženy i na vkladových účtech, vkladních knížkách a na vkladech potvrzených vkladovým certifikátem nebo vkladním listem, a to u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky na území České republiky nebo u bankybanky se sídlem na území členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Výše takto uložených prostředků u jedné bankybanky nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondupenzijního fondu nebo 20 000 000 Kč, popřípadě ekvivalent této částky v cizí měně. (4) Penzijní fondPenzijní fond je povinen cenný papírcenný papír koupit jen za nejnižší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče koupit, a prodat jen za nejvyšší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče prodat. Splnění podmínky stanovené v předchozí větě je penzijní fondpenzijní fond povinen prokázat. (5) Pro výpočet hodnoty cenného papírucenného papíru v majetku penzijního fondupenzijního fondu platí přiměřeně ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví způsob výpočtu hodnot cenných papírůcenných papírů v majetku fondu kolektivního investování,11c) s výjimkou dluhopisů držených do splatnosti, a to maximálně do výše 30 % z majetku penzijního fondupenzijního fondu, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a jejichž rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o ratingových agenturách11d) dosahuje srovnatelné ratingové kategorie jako rating České republiky. (6) Ocenění nemovitostínemovitostí a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu penzijního fondupenzijního fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se provede podle předpisů platných v době, kdy se ocenění provádí. Pokud tyto předpisy neexistují, provede ocenění soudní znalec nezávislý na penzijním fondupenzijním fondu. (7) Zajišťovací obchody, zejména derivátové a opční, může penzijní fondpenzijní fond uzavírat pouze za předpokladu, že slouží ke snižování rizik plynoucích z kurzů cenných papírůcenných papírů, úrokových měr a devizových kurzů aktiv nacházejících se v portfoliu penzijního fondupenzijního fondu. Pokud lze tyto obchody uzavírat na evropském regulovaném trhu, je penzijní fondpenzijní fond povinen uzavírat je pouze na evropském regulovaném trhu a dále na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, které jsou povoleny příslušným úřadem členského státu, za předpokladu, že jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a penzijní fondpenzijní fond má možnost je kdykoliv zpeněžit a uzavřít za jejich tržní hodnotu. Vypořádání těchto obchodů může provádět pouze bankabanka, která je depozitářem penzijního fondupenzijního fondu. § 34 (1) Hodnota cenných papírůcenných papírů vydaných jedním emitentem nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondupenzijního fondu. Toto omezení se nevztahuje na dluhopisy uvedené v § 33 odst. 2 písm. a) a b). (2) Celková hodnota movitých a nemovitých věcí nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondupenzijního fondu. (3) V majetku penzijního fondupenzijního fondu nesmí být více než 20 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírůcenných papírů vydaných jedním emitentem. Toto omezení se nevztahuje na dluhopisy uvedené v § 33 odst. 2 písm. a) a b). (4) Nejméně 50 % majetku penzijního fondupenzijního fondu musí být umístěno nebo uloženo do aktiv znějících na měnu, ve které jsou vyjádřeny závazky penzijního fondupenzijního fondu vůči účastníkům. Nejvíce 70 % majetku penzijního fondupenzijního fondu může být umístěno podle § 33 odst. 2 písm. c) až f). Nejvíce 5 % majetku penzijního fondupenzijního fondu může být umístěno jinak, než je uvedeno v § 33 odst. 2 písm. a) až f) a § 33 odst. 3. (5) Při uplatnění nákupních a předkupních práv vyplývajících z cenných papírůcenných papírů a při změnách kurzů cenných papírůcenných papírů, změnách ocenění nemovitostínemovitostí a movitých věcí mohou být podíly uvedené v předchozích odstavcích překročeny nejdéle na dobu šesti měsíců, během které musí být zabezpečeno rozložení rizika podle předchozích odstavců. (6) Penzijní fondPenzijní fond je povinen neprodleně oznámit České národní bancebance překročení limitů uvedených v odstavcích 1 až 4. (7) Penzijní fondPenzijní fond nesmí nakupovat akcieakcie jiného penzijního fondupenzijního fondu a vydávat dluhopisy. § 35 (1) Penzijní fondPenzijní fond rozděluje zisk tak, že nejméně 5 % připadá do rezervního fondu a nejvíce 10 % se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady, pokud se dále nestanoví jinak; zbylá část se použije ve prospěch účastníků a osob, jejichž penzijní připojištěnípenzijní připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje. (2) Pokud hospodaření penzijního fondupenzijního fondu skončí ztrátou, použije se ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond12a) a další fondy tvořené ze zisku. Nestačí-li tyto zdroje, musí být ztráta kryta snížením základního kapitálu. Hodnota základního kapitálu nesmí klesnout pod částku uvedenou v § 4 odst. 4. § 36 (1) Penzijní fondPenzijní fond je povinen nejdéle do tří měsíců po skončení pololetí a kalendářního roku zveřejňovat zprávy o svém hospodaření a přehled o umístění prostředků penzijního fondupenzijního fondu (§ 33 odst. 1), jejich uložení (§ 33 odst. 2) a jejich výši. (2) U penzijních fondůpenzijních fondů, které existují déle než tři roky, se v roční zprávě o hospodaření uvádí přehled výsledků hospodaření za poslední tři roky. (3) Zprávy o hospodaření se předkládají i České národní bancebance, ministerstvu a depozitáři. § 37 (1) Penzijní fondPenzijní fond je povinen průběžně evidovat stav příspěvků zaplacených ve prospěch jednotlivých účastníků v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky účastníka nárokovatelné pro odpočet ze základu daně z příjmů12b) účastníkem, který je poplatníkem daně, příspěvky placené zaměstnavatelem a na ostatní příspěvky zaplacené ve prospěch účastníka. Dále je penzijní fondpenzijní fond povinen odděleně evidovat stav státních příspěvků jednotlivých účastníků a podílů na výnosech hospodaření penzijního fondupenzijního fondu. (2) Příspěvky účastníků a státní příspěvky účtuje penzijní fondpenzijní fond v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu.13) (3) Prostředky, z nichž se stanoví výsluhová penze, musí být vedeny odděleně; to platí obdobně pro invalidní penzi, jejíž výše se stanoví na základě dávkového penzijního plánu. (4) Penzijní fondPenzijní fond je povinen doklady související s penzijním připojištěnímpenzijním připojištěním účastníka ukládat a uschovávat je a) deset let následujících po podání žádosti o státní příspěvek za účastníka pro doklady prokazující nárok na státní příspěvek, b) tři roky následující po výplatě poslední dávky penzijního připojištěnípenzijního připojištění účastníkovi pro doklady prokazující nárok na dávky penzijního připojištěnípenzijního připojištění. § 38 (1) Používat údajů penzijního fondupenzijního fondu lze jen se souhlasem penzijního fondupenzijního fondu. (2) Informace, které se týkají jednotlivého účastníka, je možné poskytovat jen s jeho souhlasem; to neplatí, jde-li o poskytnutí údajů České národní bancebance při výkonu dohledu nad finančním trhem nebo ministerstvu při výkonu státního dozoru v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku (§ 45a). HLAVA DEVÁTÁ UKONČENÍ ČINNOSTI PENZIJNÍCH FONDŮ A VYPOŘÁDÁNÍ NÁROKŮ Z PENZIJNÍHO PŘIPOJIŠTĚNÍ § 39 (1) Zrušení a likvidace penzijního fondupenzijního fondu se řídí obchodním zákoníkem s odchylkami dále stanovenými. (2) Penzijní fondPenzijní fond se zrušuje též dnem uvedeným v rozhodnutí České národní bankybanky o odnětí povolení z důvodů uvedených v § 43 odst. 1 písm. d). (3) K rozdělení nebo fúzi penzijních fondůpenzijních fondů je třeba povolení České národní bankybanky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 5 a 6. Při rozdělení nebo fúzi penzijních fondůpenzijních fondů mohou vzniknout pouze penzijní fondypenzijní fondy podle tohoto zákona. (4) Likvidátora penzijního fondupenzijního fondu jmenuje a odvolává Česká národní bankabanka. (5) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor. (6) Penzijní fondPenzijní fond v likvidaci nesmí uzavírat nové smlouvy podle § 12 odst. 1. § 40 (1) Účastník u penzijního fondupenzijního fondu, který byl zrušen rozdělením nebo splynutím, se stává účastníkem u nově vzniklého penzijního fondupenzijního fondu, pokud do jednoho měsíce ode dne, kdy byl písemně vyrozuměn o zrušení penzijního fondupenzijního fondu a podmínkách penzijního připojištěnípenzijního připojištění u nově vzniklého penzijního fondupenzijního fondu, neodmítne penzijní připojištěnípenzijní připojištění u nově vzniklého penzijního fondupenzijního fondu. Nároky z penzijních plánů zrušených penzijních fondůpenzijních fondů se převádějí do penzijního připojištěnípenzijního připojištění u nově vzniklých penzijních fondůpenzijních fondů, a to způsobem stanoveným v penzijním plánu nově vzniklého penzijního fondupenzijního fondu. (2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně při zrušení penzijního fondupenzijního fondu sloučením. § 41 (1) Při zrušení penzijního fondupenzijního fondu bez právního nástupce se nároky účastníků vypořádají výplatou jednorázového vyrovnání nebo odbytného, pokud se penzijní fondpenzijní fond nedohodne s účastníkem o převedení prostředků do penzijního připojištěnípenzijního připojištění u jiného penzijního fondupenzijního fondu. (2) Částka odpovídající státnímu příspěvku, která nebyla použita na uspokojení nároků podle odstavce 1, se vrací státnímu rozpočtu. HLAVA DESÁTÁ DOHLED NAD PENZIJNÍMI FONDY § 42 (1) Činnost penzijního fondupenzijního fondu a činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhají dohledu, který vykonává Česká národní bankabanka. Státní dozor v rozsahu stanoveném v § 45a vykonává ministerstvo. Kontrolní oprávnění finančních a jiných orgánů podle zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena. (2) Při výkonu dohledu Česká národní bankabanka dohlíží na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů, statutu a penzijního plánu, jakož i rozhodnutí vydaných Českou národní bankoubankou a dbá na ochranu účastníků. (3) Při výkonu dohledu a státního dozoru si Česká národní bankabanka a ministerstvo vzájemně poskytují všechny informace a zjištění, které mohou být významné pro výkon jejich působnosti. Na plnění vzájemné informační povinnosti se nevztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost. (4) Při výkonu dohledu může Česká národní bankabanka požadovat od penzijního fondupenzijního fondu informace o jeho činnosti, a to v rozsahu potřebném pro výkon dohledu. Pověření zaměstnanci České národní bankybanky jsou při výkonu dohledu oprávněni účastnit se jednání orgánů penzijního fondupenzijního fondu a vstupovat do prostorů penzijního fondupenzijního fondu. (5) Orgány, jejich členové a zaměstnanci penzijního fondupenzijního fondu jsou povinni předložit České národní bancebance jí vyžádané doklady a písemnosti potřebné pro výkon dohledu nad penzijními fondypenzijními fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace v písemné nebo ústní formě. (6) Penzijní fondPenzijní fond je povinen a) předložit České národní bancebance každoročně, nejpozději do 31. ledna, seznam akcionářů s vyznačením údajů, které požaduje zvláštní právní předpis8a), b) informovat Českou národní bankubanku o každé změně v seznamu akcionářů do 10 dnů po zápisu změny v seznamu akcionářů, c) předložit České národní bancebance usnesení rejstříkového soudu o zápisu změny nebo zániku zapisovaných skutečností bez zbytečného odkladu po provedení zápisu do obchodního rejstříku. (7) Česká národní bankabanka vede seznam všech penzijních fondůpenzijních fondů a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 43 (1) Jestliže Česká národní bankabanka při výkonu dohledu zjistí, že penzijní fondpenzijní fond porušuje nebo neplní povinnosti stanovené v tomto zákoně, porušuje statut nebo penzijní plán, může podle závažnosti a povahy zjištěných nedostatků penzijnímu fondupenzijnímu fondu a) uložit, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil nebo byli vyměněni v určené lhůtě členové orgánů penzijního fondupenzijního fondu a aby informoval Českou národní bankubanku o plnění přijatých opatření, b) pozastavit na vymezenou dobu, nejdéle však na šest měsíců, a ve vymezeném rozsahu oprávnění představenstva nakládat s majetkem penzijního fondupenzijního fondu; současně musí Česká národní bankabanka ustanovit na tuto dobu správce majetku penzijního fondupenzijního fondu, kterého pověří jednáním jménem penzijního fondupenzijního fondu do doby, než bude valnou hromadou zvoleno nové představenstvo, obnoveno oprávnění představenstva v původním rozsahu, nebo do doby zápisu vstupu penzijního fondupenzijního fondu do likvidace do obchodního rejstříku. Správce majetku má nárok na odměnu ve výši stanovené Českou národní bankoubankou a dále na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce správce majetku. Odměna a úhrada účelně vynaložených nákladů jsou placeny z majetku penzijního fondupenzijního fondu, c) snížit na vymezenou dobu, nejdéle však na dva kalendářní roky, část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady, d) odejmout povolení udělené podle § 5, jsou-li dány tyto důvody: 1. v žádosti o udělení povolení byly vědomě uvedeny zakladateli nesprávné údaje rozhodné pro udělení tohoto povolení, 2. další pokračování činnosti penzijního fondupenzijního fondu by ohrožovalo nároky účastníků proto, že penzijní fondpenzijní fond porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, statutem nebo penzijním plánem, v hospodaření penzijního fondupenzijního fondu se projevují závažné nedostatky nebo penzijní fondpenzijní fond neprovedl ve stanovené lhůtě opatření k obnovení své způsobilosti krýt nároky na dávky penzijního připojištěnípenzijního připojištění, nebo 3. penzijní fondpenzijní fond neuzavře do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž Česká národní bankabanka rozhodla o změně depozitáře, novou depozitářskou smlouvu (§ 8 odst. 3). (2) Sankce podle odstavce 1 písm. b) až d) lze uložit ve lhůtě do jednoho roku ode dne, kdy se Česká národní bankabanka dozvěděla o porušení nebo neplnění povinnosti, o porušení statutu nebo penzijního plánu, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti, porušení statutu nebo penzijního plánu došlo. HLAVA JEDENÁCTÁ PŘESTUPKY § 43a Přestupky fyzických osob (1) Člen orgánu penzijního fondupenzijního fondu se dopustí přestupkupřestupku tím, že z majetku penzijního fondupenzijního fondu koupí věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, anebo penzijnímu fondupenzijnímu fondu věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, prodá. (2) Člen orgánu penzijního fondupenzijního fondu nebo zaměstnanec penzijního fondupenzijního fondu se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 7 odst. 7, nebo b) poskytne při výkonu dohledu nebo státního dozoru nad činností penzijního fondupenzijního fondu České národní bancebance nebo ministerstvu nepravdivou informaci. (3) Fyzická osoba podle § 12 odst. 3 se dopustí přestupkupřestupku tím, že v souvislosti s uzavíráním smlouvy, její změnou nebo ukončením, nebo v souvislosti se zprostředkováním uzavření smlouvy, její změny nebo ukončení jedná v rozporu s § 12 odst. 4 až 6. (4) Fyzická osoba podle § 27 odst. 6 se dopustí přestupkupřestupku tím, že ovlivní svého zaměstnance ve výběru penzijního fondupenzijního fondu, nebo tím, že v souvislosti s poskytováním příspěvku na penzijní připojištěnípenzijní připojištění jejím zaměstnancům přijme pobídku. (5) Za přestupekpřestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 43b Přestupky právnických osob (1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje penzijní připojištěnípenzijní připojištění bez povolení podle § 5. (2) Penzijní fondPenzijní fond se dopustí přestupku tím, že a) uzavře smlouvu s fyzickou osobou, která nemůže být účastníkem podle § 2, b) poruší zákaz diskriminace účastníků podle § 2a, c) použije akcie představující podílovou účast akcionářů penzijního fondupenzijního fondu k zajištění závazků penzijního fondupenzijního fondu (§ 4 odst. 8), d) v rozporu s ustanovením § 8 odst. 5 má zřízen běžný účet u jiné bankybanky, než je depozitář, e) v souvislosti s uzavíráním smlouvy, její změnou nebo ukončením jedná v rozporu s § 12 odst. 4 až 6, f) neinformuje písemně účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištěnípenzijního připojištění (§ 14 odst. 3), g) nevyplatí účastníku dávky penzijního připojištěnípenzijního připojištění ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze (§ 20 odst. 2), h) nepřevede prostředky účastníka do penzijního připojištěnípenzijního připojištění u jiného penzijního fondupenzijního fondu ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 2, i) neinformuje účastníky podle § 26 odst. 1 nebo nevydá či nezpřístupní účastníkům zprávu podle § 26 odst. 2 nebo nezpřístupní seznam členů orgánů penzijního fondupenzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondupenzijního fondu způsobem podle § 26 odst. 3, j) nepředloží žádost o poskytnutí státního příspěvku ve lhůtách a způsobem podle § 30 odst. 1, k) nevrátí do státního rozpočtu neprávem poukázané státní příspěvky ve lhůtách podle § 30 odst. 3 nebo nevrátí do státního rozpočtu částky státního příspěvku podle § 30 odst. 4, l) nakládá se svým majetkem způsobem, který je v rozporu se zájmy účastníků (§ 31 odst. 3), m) neprodleně neinformuje Českou národní bankubanku, že není schopen krýt nároky na dávky z penzijního připojištěnípenzijního připojištění, nebo nepřijme opatření k nápravě podle § 31 odst. 2, n) vykonává činnost, která bezprostředně nesouvisí s penzijním připojištěnímpenzijním připojištěním (§ 32), o) umístí prostředky penzijního fondupenzijního fondu v rozporu s § 33, nebo jedná v rozporu s § 31 odst. 5, p) umístí prostředky penzijního fondupenzijního fondu v rozporu s limity podle § 34 odst. 1 až 4 nebo neprodleně neoznámí České národní bancebance překročení těchto limitů, q) nakoupí akcie jiného penzijního fondupenzijního fondu nebo vydá dluhopisy v rozporu s ustanovením § 34 odst. 7, r) nezveřejní zprávu o hospodaření nebo informaci o hospodaření v případech podle § 36 odst. 1, s) neuloží nebo neuschová doklady související s penzijním připojištěnímpenzijním připojištěním účastníka po dobu uvedenou v § 37 odst. 4, t) poskytne informace týkající se jednotlivého účastníka v rozporu s ustanovením § 38 odst. 2, u) nepředloží České národní bancebance seznam akcionářů podle § 42 odst. 6 písm. a) nebo neinformuje Českou národní bankubanku o změně v seznamu akcionářů podle § 42 odst. 6 písm. b), v) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky zjištěné při výkonu dohledu nebo státního dozoru, nebo neinformuje Českou národní bankubanku nebo ministerstvo o plnění přijatých opatření, nebo w) nevymění v určené lhůtě členy orgánů penzijního fondupenzijního fondu. (3) Depozitář se dopustí přestupku tím, že a) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky zjištěné při výkonu dohledu, nebo b) neinformuje Českou národní bankubanku o plnění přijatých opatření. (4) Právnická osoba jako zprostředkovatel penzijního připojištěnípenzijního připojištění se dopustí přestupku tím, že v souvislosti se zprostředkováním uzavření smlouvy, její změny nebo ukončení jedná v rozporu s § 12 odst. 4 až 6. (5) Právnická osoba podle § 27 odst. 6 se dopustí přestupku tím, že ovlivní zaměstnance ve výběru penzijního fondupenzijního fondu, nebo tím, že v souvislosti s poskytováním příspěvku na penzijní připojištěnípenzijní připojištění svým zaměstnancům přijme pobídku. (6) Penzijní fondPenzijní fond se dopustí přestupku tím, že použije pro výpočet hodnoty dluhopisu drženého do splatnosti ve svém majetku rating, který nevydala ratingová agentura uvedená v § 33 odst. 5. (7) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 6 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč a za přestupek podle odstavců 2 až 5 pokutu do 5 000 000 Kč. § 43c Společná ustanovení (1) O výši pokuty, uložené penzijnímu fondupenzijnímu fondu, se sníží část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady. (2) Při určení hodnoty věci uvedené v § 43a odst. 1 se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla koupena nebo prodána, v době a místě uskutečnění koupě nebo prodeje prodává, a nelze-li takto hodnotu věci zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci. (3) Přestupky projednává a) ministerstvo, jde-li o přestupky uvedené v § 43b odst. 2 písm. j) a k), b) Česká národní banka nebo ministerstvo, jde-li o přestupky uvedené v § 43a odst. 2 a v § 43b odst. 2 písm. a) a v), c) Česká národní banka, jde-li o ostatní přestupky. (4) Ze správních orgánů uvedených v odstavci 3 písm. b) projedná přestupek uvedený v § 43b odst. 2 písm. a) ten správní orgán, který zahájí správní řízení jako první. Je-li správní řízení zahájeno u každého z těchto orgánů v tentýž den, přestupek projedná Česká národní banka. HLAVA DVANÁCTÁ STÁTNÍ DOZOR NAD POSKYTOVÁNÍM STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU § 45a (1) Činnost penzijního fondupenzijního fondu a depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru ministerstva v rozsahu povinností stanovených tímto zákonem penzijnímu fondupenzijnímu fondu v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku. (2) Při výkonu státního dozoru ministerstvo dohlíží na dodržování tohoto zákona a penzijního plánu a dbá na ochranu účastníků. (3) Při výkonu státního dozoru ministerstvo prověřuje seznamy účastníků všech penzijních fondůpenzijních fondů tak, aby státní příspěvek byl poskytnut za každého účastníka pouze jednou. (4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno prověřit, zda fyzická osoba, která je účastníkem, splňuje podmínky stanovené v § 2 a zda penzijní připojištěnípenzijní připojištění nezaniklo úmrtím účastníka. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat, aby Ministerstvo vnitra prověřilo v informačním systému evidence obyvatel a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo a datum ukončení trvalého pobytu účastníka, je-li státním občanem České republiky, b) jméno, případně jména, příjmení, rodné číslo a druh pobytu účastníka, je-li cizinec, c) datum úmrtí účastníka13f). (5) Prověření údajů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok, prověření údaje uvedeného v odstavci 4 písm. c) dvakrát za kalendářní rok. Údaje uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě. Pro prověření aktuálního stavu údajů v rozsahu uvedeném v odstavci 4 je ministerstvo oprávněno získávat údaje z informačního systému evidence obyvatel též způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Při výkonu státního dozoru ministerstvo prověřuje vznik nároku účastníka na dávku penzijního připojištěnípenzijního připojištění a na její výplatu a vznik nároku na převedení příspěvků včetně státního příspěvku podle § 24. (7) Při výkonu státního dozoru ministerstvo uloží, aby penzijní fondpenzijní fond nebo depozitář odstranily zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě a aby informovaly ministerstvo o plnění přijatých opatření. (8) Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu státního dozoru; ustanovení § 7 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně. (9) Při výkonu státního dozoru ministerstva nad penzijním fondempenzijním fondem a depozitářem se obdobně použijí ustanovení § 42 odst. 4 a 5. ČÁST DRUHÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ HLAVA PRVNÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 46 (1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro penzijní připojištěnípenzijní připojištění ustanovení občanského zákoníku. (2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování České národní bankybanky a ministerstva ustanovení správního řádu14). O rozkladu proti rozhodnutí České národní bankybanky v prvním stupni rozhoduje bankovní rada České národní bankybanky. Nejde-li o rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, podaný rozklad nemá odkladný účinek. (3) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a penzijní fondpenzijní fond oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla nositelů rodných čísel uvedených ve smlouvě, případně obdobných identifikačních čísel, pokud nebylo rodné číslo přiděleno. (4) Z poskytovaných údajů uvedených v odstavci 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (5) Česká národní bankabanka informuje ministerstvo o svých pravomocných rozhodnutích podle § 5 odst. 1, § 9 odst. 3 a § 43 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. § 46a Česká národní bankabanka vydá vyhlášku podle § 5 odst. 4 a § 7 odst. 8. HLAVA DRUHÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 47 (1) Právnické osoby, které mají ve svém obchodním jménu nebo názvu označení „penzijní fondpenzijní fond“, jsou povinny do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona uvést své obchodní jméno nebo název do souladu s tímto zákonem (§ 3 odst. 3). (2) Za nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 může ministerstvo uložit pokutu do 1 000 000 Kč; pokutu lze uložit ve lhůtě do tří měsíců ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o nesplnění této povinnosti. HLAVA TŘETÍ ZMĚNA NĚKTERÝCH ZÁKONŮ § 49 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 8 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které včetně poznámky č. 9a) zní: „e) dávky penzijního připojištěnípenzijního připojištění se státním příspěvkem9a) snížené o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištěnípenzijní připojištění, 9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištěnípenzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“. Dosavadní písmena e), f) a g) se označují jako písmena f), g) a h). 2. V § 8 odst. 4 větě první se slova „písm. a), b), c), d), e)“ nahrazují slovy „písm. a) až f)“. 3. V § 8 odst. 5 se slova „písm. f) a g)“ nahrazují slovy „písm. g) a h)“. 4. V § 8 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Dávka penzijního připojištěnípenzijního připojištění se státním příspěvkem9a) se považuje za základ daně pro zdanění zvláštní sazbou daně po snížení o zaplacené příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištěnípenzijní připojištění rovnoměrně rozložené na období pobírání dávky. Není-li období pobírání dávky smlouvou o penzijním připojištěnípenzijním připojištění vymezeno, zjistí se jako rozdíl mezi střední délkou života14) a věkem účastníka penzijního připojištěnípenzijního připojištění v době, kdy dávky začne poprvé pobírat.“. 5. V § 36 odst. 2 písm. c) bodu 2 se slova v závorce „§ 8 odst. 1 písm. f)“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 1 písm. e) a f)“. 6. V § 36 odst. 3 větě první se slova „investičních fondů,16)“ nahrazují slovy „investičních fondů16) a u penzijních fondůpenzijních fondů,9a)“. 7. § 36 se doplňuje odstavcem 8, který zní: „(8) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 ve prospěch penzijního fondupenzijního fondu, považuje se daň sražená zvláštní sazbou za zálohu na daň penzijního fondupenzijního fondu, která se započte jako součást zálohy na daň podle § 77 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. § 51 Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 5 odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 9, který včetně poznámky č. 40) zní: „9. částka, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí penzijnímu fondupenzijnímu fondu na penzijní připojištěnípenzijní připojištění se státním příspěvkem40) svých zaměstnanců, 40) § 27 odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištěnípenzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“. § 52 Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 3 odst. 1 se doplňuje písmeno i), které včetně poznámky č. 5a) zní: „i) částka, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí penzijnímu fondupenzijnímu fondu na penzijní připojištěnípenzijní připojištění se státním příspěvkem5a) svých zaměstnanců. 5a) § 27 odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištěnípenzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“. § 54 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 600/1992 Sb., se doplňuje takto: V § 3 odst. 2 se za slovo „pojišťoven,13)“ vkládají slova „penzijních fondůpenzijních fondů,48)“. Poznámka č. 48) zní: „48) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištěnípenzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“. HLAVA ČTVRTÁ ÚČINNOST § 55 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Část druhá hlava I díl I a V obchodního zákoníku. 1aa) § 158 obchodního zákoníku. 1b) § 66b obchodního zákoníku. 1c) Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb. 3) § 4 a 5 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. 3a) § 14 až 19 zákona č. 189/2004 Sb. 4) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 5) § 86 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 591/1992 Sb. 6) § 116 občanského zákoníku. 7) Zákon č. 189/2004 Sb. 8) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). 8a) § 156 odst. 2 obchodního zákoníku. 8b) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 167/1997 Sb. 8d) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. 9) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 9a) § 78 zákona č. 189/2004 Sb. 10) § 18 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb. 11) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb. 11a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 128/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb. 11b) § 20 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb. 11c) Vyhláška č. 270/2004 Sb., o způsobu stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a o způsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování. 11d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách. 12a) § 67 a 217 obchodního zákoníku. 12b) § 15 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 170/1999 Sb. 13) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 13a) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. 13ab) § 8 zákona č. 133/2000 Sb. 13b) § 16 až 18 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů. 13f) § 8 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). 13h) § 4 odst. 15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 15) § 55 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
Zákon č. 46/1994 Sb.	Zákon č. 46/1994 Sb. Zákon o změně názvu Vysoké školy chemickotechnologické v Pardubicích Vyhlášeno 21. 3. 1994, datum účinnosti 31. 3. 1994, částka 14/1994 * § 1 - Název „Vysoká škola chemickotechnologická v Pardubicích“ se mění a zní „Univerzita Pardubice“. * § 2 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. března 1994. Aktuální znění od 31. 3. 1994 46 ZÁKON ze dne 16. února 1994, o změně názvu Vysoké školy chemickotechnologické v Pardubicích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Název „Vysoká škola chemickotechnologická v Pardubicích“ se mění a zní „Univerzita Pardubice“. § 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31. března 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 47/1994 Sb.	Zákon č. 47/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 3. 1994, datum účinnosti 21. 3. 1994, částka 15/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., * Čl. IV Aktuální znění od 1. 7. 2022 (250/2021 Sb.) 47 ZÁKON ze dne 17. února 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb. a zákona č. 285/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 1 se vypouští bod 4. Dosavadní body 5 až 8 se označují jako body 4 až 7. 2. V § 9 se za slova „pracovněprávní vztahy,“ vkládají slova „bezpečnost práce,“. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 48/1994 Sb.	Zákon č. 48/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 3. 1994, datum účinnosti 1. 7. 1994, částka 15/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 184/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 7. 1994 48 ZÁKON ze dne 18. února 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 184/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 písm. f) zní: „f) poplatek z ubytovací kapacity,“. 2. V § 1 se vypouštějí písmena d) a h). Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e) a dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno f). 3. V § 2 odst. 1 se za slovo „pobytu1)“ doplňují slova „nebo sídla“. 4. V § 3 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „pokud tyto osoby neprokáží jiný důvod svého pobytu.“. 5. § 3 odst. 2 písm. b) se vypouští. Písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 6. V § 3 odst. 4 se poslední věta nahrazuje větou: „Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou.“. 7. § 4 odst. 2 zní: „(2) Veřejným prostranstvím podle tohoto zákona jsou zejména náměstí, tržiště, silnice, místní komunikace, parky a veřejná zeleň, jakož i další prostory přístupné každému bez omezení.“. 8. V § 4 odst. 5 první větě se slova „na 1 m2“ nahrazují slovy „za každý i započatý m2“. 9. § 5 se vypouští. 10. V § 6 odst. 3 se slova „až 30 %“ nahrazují slovy „až 20 %“ a ve větě druhé se vypouštějí slova „také roční“. 11. § 7 zní: „§ 7 (1) Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v lázeňských místech nebo místech soustředěného turistického ruchu z ubytovací kapacity v zařízeních sloužících nebo určených k přechodnému ubytování za úplatu. (2) Poplatku z ubytovací kapacity nepodléhá a) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků, b) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které tato zařízení vlastní nebo k nim mají právo hospodaření, c) ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, d) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům. (3) Poplatek platí fyzické a právnické osoby, které tato zařízení vlastní, nebo právnické osoby, které mají k těmto zařízením právo hospodaření. (4) Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí až 2 Kč za každé využité lůžko a den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek roční paušální částkou.“. 12. § 9 se vypouští. 13. § 12 včetně poznámky č. 14) zní: „§ 12 Pokud poplatník nesplní svoji oznamovací (poplatkovou) povinnost určenou obecně závaznou vyhláškou obce, lze dlužné poplatky vyměřit do tří let od konce kalendářního roku, ve kterém oznamovací (poplatková) povinnost vznikla. Pro ostatní promlčecí lhůty platí zvláštní předpisy.14) 14) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. V § 13 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „pokud tento zákon nestanoví jinak.“. 15. V § 15 se odstavec 2 vypouští a číslování odstavců se zrušuje. 16. V § 2 odst. 3, § 3 odst. 4, § 4 odst. 5 a v § 10 odst. 3 se slovo „Kčs“ nahrazuje slovem „Kč“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.července 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 71/1994 Sb.	Zákon č. 71/1994 Sb. Zákon o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty Vyhlášeno 29. 4. 1994, datum účinnosti 29. 4. 1994, částka 22/1994 * ČÁST I - Prodej a vývoz předmětů kulturní hodnoty (§ 1 — § 9) * ČÁST II - Změna vyhlášky č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění pozdějších předpisů (§ 10 — § 10) * ČÁST III - Závěrečná ustanovení (§ 11 — § 12) č. 1 k zákonu č. 71/1994 Sb. č. 2 k zákonu č. 71/1994 Sb. č. 3 k zákonu č. 71/1994 Sb. č. 4 k zákonu č. 71/1994 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 71 ZÁKON ze dne 23. března 1994 o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST I Prodej a vývoz předmětů kulturní hodnoty § 1 (1) Předměty kulturní hodnoty podle tohoto zákona jsou přírodniny nebo lidské výtvory nebo jejich soubory, které jsou významné pro historii, literaturu, umění, vědu nebo techniku a splňují kritéria obsažená v příloze č. 1 tohoto zákona. (2) Tento zákon se nevztahuje na prodej a vývoz kulturních památek a národních kulturních památek,1) evidovaných sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi,2) archiválií,3) originálů uměleckých děl žijících autorůautorů, a na předměty dovezené do České republiky, které byly propuštěny do celního režimu dočasného použití. § 2 (1) Předměty kulturní hodnoty lze vyvézt z území České republiky, pouze jsou-li doloženy osvědčením k vývozu na dobu určitou nebo osvědčením k trvalému vývozu (dále jen „osvědčení“). Osvědčení nemůže být nahrazeno posudkem znalce. (2) Osvědčení vydávají na základě žádosti podané fyzickou nebo právnickou osobou, která je vlastníkem předmětu kulturní hodnoty (dále jen „vlastník“), muzea, galerie, knihovny a pracoviště Národního památkového ústavu (dále jen „odborná organizace“), popřípadě Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“). Seznam odborných organizací s uvedením oborů, v nichž působí, a s vymezením jejich územní působnosti je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (3) Vlastník může na základě plné moci3a) pověřit třetí osobu vykonáním všech úkonů spojených s vývozem předmětu kulturní hodnoty. (4) Osvědčení k vývozu na dobu určitou se vydá, pokud předmět kulturní hodnoty není předmětem chráněným podle zvláštních právních předpisů.3b) (5) Osvědčení k trvalému vývozu se vydá, pokud předmět kulturní hodnoty není předmětem chráněným podle zvláštních právních předpisů,3b) nevykazuje znaky předmětu chráněného podle zvláštního právního předpisu,1) ani není uveden v bodě XVII přílohy č. 1 k tomuto zákonu. § 3 (1) Předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie a předměty kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy nabízené k prodeji musí být opatřeny osvědčením k trvalému vývozu; kupujícímu musí být spolu s předmětem kulturní hodnoty předáno osvědčení ve třech stejnopisech označených B, C a D. (2) Nabídkou k prodeji podle odstavce 1 se rozumí i vystavení předmětů ve veřejných prodejních prostorách, na dražbách a sběratelských trzích. § 4 (1) Žádost o vydání osvědčení k vývozu na dobu určitou a žádost o vydání osvědčení k trvalému vývozu, jejichž vzory jsou uvedeny v přílohách č. 3 a 4 k tomuto zákonu, předkládá vlastník odborné organizaci ve čtyřech stejnopisech označených A, B, C a D. (2) Žádost podle odstavce 1 se předkládá oborově a místně příslušné odborné organizaci podle místa trvalého pobytu nebo sídla vlastníka. Je-li vlastníkem fyzická nebo právnická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt nebo sídlo, předloží se žádost místně příslušné odborné organizaci podle místa, kde se předmět kulturní hodnoty nacházel v době jeho nabytí. Nelze-li místní příslušnost odborné organizace podle věty druhé určit, předloží se žádost kterékoli oborově příslušné odborné organizaci. (3) Vlastník je povinen umožnit ohledání předmětu kulturní hodnoty a poskytnout odborné organizaci, popřípadě ministerstvu potřebnou součinnost. § 5 (1) Lhůta pro vydání osvědčení odbornou organizací je 21 kalendářních dnů od doručení žádosti odborné organizaci. (2) Pokud odborná organizace po posouzení předmětu kulturní hodnoty osvědčení nevydá, žádost ve lhůtě stanovené v odstavci 1 postoupí ministerstvu. O svém postupu současně písemně vyrozumí vlastníka. (3) Ministerstvo ve lhůtě 3 měsíců od doručení žádosti odborné organizaci vydá vlastníku osvědčení, nebo vykazuje-li předmět kulturní hodnoty znaky předmětu chráněného podle zvláštního právního předpisu1) a byla-li podána žádost o vydání osvědčení k trvalému vývozu, osvědčení nevydá a zahájí řízení podle zvláštního právního předpisu.1) Osvědčení nevydá rovněž v případě, že předmět kulturní hodnoty je předmětem chráněným podle zvláštních právních předpisů.3b) (4) Byla-li podána žádost o vydání osvědčení k trvalému vývozu a osvědčení nebylo vydáno z důvodu, že se jedná o předmět kulturní hodnoty, který je uveden v bodě XVII přílohy č. 1 k tomuto zákonu, vydá o tom ministerstvo ve lhůtě stanovené v odstavci 3 rozhodnutí. § 6 (1) Osvědčení se vlastníku vydává ve třech stejnopisech označených B, C a D. Odborná organizace nebo ministerstvo archivují stejnopis označený A po dobu 20 let.6) (2) Osvědčení je žadateli vydáno za poplatek 500 Kč. Toto ustanovení se nevztahuje na vydání osvědčení podle § 2 odst. 4, § 3 odst. 1 a § 5 odst. 3. Příjemcem poplatku je odborná organizace. (3) Osvědčení k vývozu na dobu určitou lze vydat nejdéle na dobu 5 let. (4) Osvědčení k trvalému vývozu platí po dobu 3 let ode dne jeho vydání. § 7 (1) Fyzická nebo právnická osoba, která předmět kulturní hodnoty vyváží (dále jen „vývozce“), je povinna předložit stejnopisy označené B, C a D celnímu úřadu propouštějícímu tento předmět do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku. (2) Celní úřad propouštějící předmět kulturní hodnoty do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku potvrdí všechny předložené stejnopisy osvědčení. Celní úřad výstupu odešle stejnopis označený B ministerstvu nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění vývozu. Stejnopis označený C provází předmět kulturní hodnoty, stejnopis označený D si vývozce ponechá pro případnou kontrolu. (3) Zpětný dovoz předmětu kulturní hodnoty vyvezeného na dobu určitou potvrdí celní úřad na stejnopisech označených C a D. Stejnopis označený C náleží vlastníkovi, stejnopis označený D je povinna fyzická nebo právnická osoba, která předmět kulturní hodnoty dováží (dále jen „dovozce“), odevzdat ve lhůtě 15 dnů po uplynutí doby stanovené v osvědčení pro vývoz na dobu určitou odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo. Dovozce je rovněž povinen na vyžádání předložit předmět kulturní hodnoty po zpětném dovozu ke kontrole a identifikaci odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, nebo tuto kontrolu a identifikaci umožnit na místě uložení předmětu. (4) V případě, že se vývoz neuskutečnil, je vlastník povinen vrátit stejnopisy označené B, C a D odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, a to nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení platnosti osvědčení. (5) Odborné organizace sledují dodržování lhůt k vývozu na dobu určitou a jejich nedodržení oznámí písemně ministerstvu nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty. § 7a (1) V případě, že vývozce podá u celního úřadu celní prohlášení, kterým navrhuje propustit předmět do celního režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, a celní úřad má podezření, že vyvážený předmět je předmětem kulturní hodnoty, který je vyvážen bez osvědčení, a vývozce neprokáže, že o předmět kulturní hodnoty nejde, tento předmět zajistí, informuje o tom neprodleně oborově a místně příslušnou odbornou organizaci podle sídla celního úřadu a umožní jí ohledání předmětu. Obdobně postupuje celní úřad v případě, kdy je uskutečňován vývoz takového předmětu a celní prohlášení nebylo podáno. (2) Odborná organizace je povinna neprodleně, nejdéle však ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne podání informace, vyhotovit pro celní úřad posudek o tom, zda vyvážený předmět je předmětem kulturní hodnoty. Jedno vyhotovení posudku obdrží rovněž vývozce. (3) Vývozce je povinen strpět úkony nezbytné k identifikaci a prověření předmětu. (4) Náklady související se zajištěním předmětu a se zpracováním posudku hradí vývozce, pokud mu bylo prokázáno porušení tohoto zákona. § 7b Dohled nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí ministerstvo a celní orgány. Přestupky § 8 (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vyváží nebo vyveze předmět kulturní hodnoty bez osvědčení, nebo b) při prodeji nabídne předmět kulturní hodnoty z oboru archeologie nebo předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy bez osvědčení k trvalému vývozu. (2) Vlastník se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neumožní ohledání předmětu kulturní hodnoty nebo neposkytne odborné organizaci, popřípadě ministerstvu potřebnou součinnost (§ 4 odst. 3), b) nevrátí stejnopisy označené B, C a D ve stanovené lhůtě odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, v případě, že se vývoz neuskutečnil (§ 7 odst. 4), nebo c) nedoveze ve stanovené době zpět předmět kulturní hodnoty vyvezený na dobu určitou stanovenou v osvědčení. (3) Vývozce se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nepředloží stejnopisy označené B, C a D celnímu úřadu (§ 7 odst. 1), nebo b) nestrpí úkony nezbytné k identifikaci a prověření předmětu (§ 7a odst. 3). (4) Dovozce se dopustí přestupkupřestupku tím, že ve stanovené lhůtě neodevzdá stejnopis označený D odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, nebo na vyžádání nepředloží předmět kulturní hodnoty ke kontrole a identifikaci, anebo tuto kontrolu neumožní na místě uložení předmětu (§ 7 odst. 3). (5) Odborná organizace se dopustí přestupku tím, že písemně neoznámí ministerstvu nedodržení lhůty k vývozu na dobu určitou ve lhůtě podle § 7 odst. 5. (6) Za přestupek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c) lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. a) a b) a podle odstavců 3 až 5 lze uložit pokutu do 20 000 Kč. § 8a (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo. (2) Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo. § 9 (1) Osvědčení podle tohoto zákona nenahrazuje povolení k vývozu podle zvláštních předpisů.7) (2) S výjimkou § 5 odst. 4, § 7a odst. 1, § 8 a 8a se na postup podle tohoto zákona nevztahují obecné předpisy o správním řízení.8) Odvolání proti rozhodnutí podle § 7a odst. 1 nemá odkladný účinek. ČÁST II Změna vyhlášky č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění pozdějších předpisů § 10 Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 41/1985 Sb., o neobchodních vývozech a dovozech věcí, ve znění vyhlášek č. 178/1988 Sb., č. 118/1989 Sb., č. 4/1990 Sb., č. 52/1990 Sb., č. 225/1990 Sb., č. 423/1990 Sb., č. 534/1990 Sb. a č. 398/1991 Sb., se mění takto: V příloze č. 2 se položka „1. starožitnosti“ vypouští. ČÁST III Závěrečná ustanovení § 11 Zrušuje se vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 239/1959 Ú. l., o vývozu kulturních památek a předmětů muzejní hodnoty. § 12 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 71/1994 Sb. SEZNAM PŘEDMĚTŮ KULTURNÍ HODNOTY I.\| Předměty z oborů mineralogie, paleontologie, botaniky, zoologie a entomologie\| doba vzniku ---\|---\|--- 1.\| herbáře obsahující více než 50 herbářových položek opatřených schedami (++)\| starší 50 let 2.\| soubory preparovaných těl vymřelých živočichů, čítající více než 5 kusů (+) a soubory preparovaných i nepreparovaných částí těl živočichů čítající více než 5 kusů (+)\| 3.\| soubory paleobotanických nebo paleozoologických předmětů, čítající více než 5 kusů (++)\| 4.\| jednotlivé minerály a drahé kameny v přírodním stavu i broušené cena tržní vyšší než 10 000 Kč\| II.\| Předměty z oboru archeologie\| doba vzniku archeologické nálezy, které jsou dokladem života člověka od počátků jeho vývoje a zachovaly se v zemi nebo pod vodou včetně kosterních nálezů lidských a zvířecích (+)\| III.\| Umělecká díla, předměty uměleckého řemesla a uměleckoprůmyslové práce sakrální a kultovní povahy\| doba vzniku 1\\. \| malby, kresby a původní grafické listy provedené školenými a neškolenými tvůrci na jakémkoliv podkladu a jakoukoliv technikou s náboženskými náměty nebo zobrazující církevní osobnosti a obřady\| starší 50 let 2.\| sochařská díla, reliéfy a objekty nebo jejich části provedené školenými a neškolenými tvůrci jakoukoliv technikou z jakéhokoliv materiálu s náboženskými náměty nebo zobrazující církevní osobnosti a obřady a kopie zhotovené stejným způsobem jako originál\| starší 50 let 3.\| oltáře a jejich součásti\| starší 50 let 4\\. \| kazatelny, zpovědnice, křtitelnice, poprsně, klekátka, sedes, lavice, ambony, asistenční stolky, sakristijní nábytek a jakékoliv části jejich umělecké výzdoby\| starší 50 let 5.\| bohoslužebné nádoby a bohoslužebné náčiní, např. kalichy, patény, ciboria, mešní konvičky, monstrance, křestní soupravy, umývací soupravy, olejnice, kropenky, kropáče, kánonické tabulky, pacifikály, procesní kříže, almužní hole, oplatnice, pokladničky\| starší 50 let 6.\| paramenta a další textilie, např. korouhve, praporce, baldachýny\| starší 50 let 7.\| lustry, lampy, lucerny, svícny, zhášedla, kratiknoty, věčná světla, vykuřovadla, kadidelnice, schránky na kadidlo\| starší 50 let 8\\. \| varhany a jejich části\| starší 50 let 9.\| zvony a zvonky\| starší 50 let 10.\| betlémy a jejich části\| starší 50 let 11.\| erby a insignie všech duchovních stavů a řeholních řádů a kongregací\| starší 50 let 12.\| liturgické knihy, modlitební knihy a zpěvníky\| starší 100 let 13.\| relikviáře a devocionálie všeho druhu\| do roku 1960 včetně 14.\| funerálie všeho druhu, např. pohřební štíty, rakve, náhrobky a jejich části, hřbitovní kříže, lucerny\| starší 50 let 15.\| judaika\| starší 50 let IV.\| Předměty z oboru výtvarného umění mimo předmětů uvedených v bodě III.\| doba vzniku 1.\| malby provedené jakoukoliv technikou na jakémkoliv podkladu cena tržní vyšší než 30 000 Kč\| starší 50 let 2.\| kresby provedené jakoukoliv technikou na jakémkoliv podkladu cena tržní vyšší než 10 000 Kč\| starší 50 let 3.\| koláže, asambláže, mozaiky cena tržní vyšší než 30 000 Kč\| starší 50 let 4.\| originální grafická díla všech technik včetně serigrafií a tiskové matrice (+) za jednotlivý kus cena tržní vyšší než 6 000 Kč, za soubor cena tržní vyšší než 30 000 Kč\| starší 50 let 5.\| miniatury provedené jakoukoliv technikou na jakémkoliv podkladu cena tržní vyšší než 6 000 Kč\| starší 50 let 6\\. \| sochařská díla včetně reliéfů a objektů vytvořená jakoukoliv technikou z jakéhokoliv materiálu a kopie zhotovené stejným způsobem jako originál cena tržní vyšší než 30 000 Kč\| starší 50 let 7.\| autorské lité plakety a medaile cena tržní vyšší než 6 000 Kč\| starší 50 let V.\| Předměty z oboru fotografické tvorby\| doba vzniku 1.\| daguerrotypie, ambrotypie, panotypie, kalotypie, ferrotypie, chromofotografie včetně negativů\| do roku 1918 včetně 2\\. \| autorizovaná umělecká fotografie včetně negativů cena tržní vyšší než 6 000 Kč\| starší 50 let VI.\| Předměty z oboru uměleckého řemesla a uměleckoprůmyslové práce mimo předmětů uvedených v bodě III.\| doba vzniku 1.\| nábytek(+) za jednotlivý kus cena tržní vyšší než 20 000 Kč za soubor cena tržní vyšší než 100 000 Kč\| do roku 1938 včetně 2.\| interiérové vybavení a doplňky včetně zrcadel, vitráží a mříží cena tržní vyšší než 20 000 Kč\| do roku 1938 včetně 3\\. \| osvětlovací tělesa cena tržní vyšší než 20 000 Kč\| do roku 1938 včetně 4\\. \| kamna cena tržní vyšší než 50 000 Kč\| do roku 1918 včetně 5.\| a) porcelánové a keramické servisy a jejich součásti, stolní ozdoby, např. vázy, žardiniéry, mísy, značené, vzniklé na území ČR (+)\| do roku 1938 včetně b) porcelánové a keramické servisy a jejich součásti, stolní ozdoby, např. vázy, žardiniéry, mísy, značené, vzniklé mimo území ČR\| do roku 1860 včetně c) porcelánové a keramické servisy a jejich součásti, stolní ozdoby, např. vázy, žardiniéry, mísy, neznačené\| do roku 1860 včetně 6.\| a) porcelánové a keramické plastiky značené, vzniklé na území ČR\| do roku 1938 včetně b) porcelánové a keramické plastiky značené, vzniklé mimo území ČR\| do roku 1860 včetně c) porcelánové a keramické plastiky neznačené\| do roku 1860 včetně 7.\| porcelánové a keramické lékárenské nádoby (+)\| do roku 1918 včetně 8.\| předměty ze skla čirého, barevného, řezaného, broušeného, malovaného a zlaceného (+) za jednotlivý kus cena tržní vyšší než 20 000 Kč za soubor cena tržní vyšší než 100 000 Kč\| do roku 1918 včetně 9.\| předměty ze skla litého a lisovaného (+) za jednotlivý kus cena tržní vyšší než 5 000 Kč za soubor cena tržní vyšší než 25 000 Kč\| do roku 1918 včetně 10.\| předměty a šperky z drahých kovů a drahých kamenů cena tržní vyšší než 100 000 Kč\| do roku 1938 včetně 11.\| hodiny a hodinky cena tržní vyšší než 50 000 Kč\| do roku 1938 včetně 12.\| předměty z obecných kovů (cín, mosaz, měď, litina, železo, slitiny kovů) cena tržní vyšší než 20 000 Kč\| do roku 1938 včetně 13.\| vývěsní štíty a střelecké terče a jejich části\| do roku 1918 včetně 14.\| interiérové textilie, např. koberce, závěsy a stolové pokrývky cena tržní vyšší než 20 000 Kč\| do roku 1918 včetně 15.\| tapiserie cena tržní vyšší než 100 000 Kč\| do roku 1938 včetně 16\\. \| oděvy a oděvní součásti (+) cena tržní vyšší než 20 000 Kč\| do roku 1938 včetně 17.\| hry, hračky všeho druhu, kočárky i dětské cena tržní vyšší než 20 000 Kč\| do roku 1938 včetně 18.\| scénické a kostýmní návrhy, scénické modely, divadelní kostýmy (+)\| starší 70 let 19.\| loutky, loutková divadla a jejich součásti (+)\| starší 70 let 20.\| autorské plakáty provedené jakoukoliv grafickou nebo tiskovou technikou\| starší 70 let 21.\| autorská užitá grafika, grafický design\| starší 70 let VII.\| Předměty z oboru knižní kultury\| doba vzniku 1.\| rukopisy knižní povahy, rukopisy literárních děl a originální kartografické práce\| 2.\| dokumentační materiál a osobní památky vztahující se k významným osobnostem kulturního a veřejného života (++)\| 3.\| dochované obtahy nevydaných tisků\| 4\\. \| prvotisky a staré tisky včetně map, atlasů a tiskových matric\| do roku 1800 včetně 5.\| knihy, tištěné mapy a atlasy, vydané na území ČR (++)\| starší 100 let VIII.\| Předměty z oboru hudby\| doba vzniku 1.\| hudební nástroje včetně lidových, jejich součásti a doplňky\| starší 70 let 2.\| partitury tištěné (++)\| starší 70 let 3\\. \| rukopisné partitury a notové záznamy, dokumentační materiál a osobní památky vztahující se k významným osobnostem hudebního života (++)\| IX.\| Předměty z oboru etnografie\| doba vzniku 1.\| lidové malby zhotovené jakoukoliv technikou na jakémkoliv podkladu\| starší 100 let 2.\| lidové plastiky provedené jakoukoliv technikou z jakéhokoliv materiálu\| starší 100 let 3.\| lidový nábytek např. skříně, truhly, misníky, kolébky a interiérové doplňky\| starší 100 let 4.\| lidová keramika, hrnčina, fajáns, mezzomajolika\| starší 100 let 5.\| lidové textilie všeho druhu včetně krojů a jejich součástí (+)\| starší 100 let 6.\| lidové šperky a hřebeny zhotovené z jakéhokoliv materiálu\| starší 100 let 7.\| nástroje a pracovní pomůcky domácí výroby zhotovené z jakéhokoliv materiálu\| starší 100 let 8.\| lidové hračky zhotovené z jakéhokoliv materiálu\| starší 100 let 9.\| ručně psané kroniky\| starší 50 let X.\| Předměty z oboru vědy, techniky a průmyslu\| doba vzniku 1.\| motorové a nemotorové silniční, kolejové, letecké a lodní dopravní prostředky i nekompletní\| starší 50 let 2.\| časoměrné a astronomické přístroje a zařízení\| starší 70 let 3.\| zařízení pro záznam, zpracování, přenos nebo reprodukci obrazu, zvuku, dat a informací\| starší 50 let 4.\| polygrafické a kancelářské stroje, tiskové formy\| starší 50 let 5.\| tiskové formy k průmyslovému potisku textilií\| starší 50 let 6.\| domácí a spotřební technika\| starší 70 let 7.\| energetické a hnací stroje\| starší 80 let 8.\| výrobní stroje a zařízení\| starší 80 let 9.\| vědecké a technické přístroje a zařízení\| starší 80 let 10.\| návrhy, prototypy a individuální nebo malosériové realizace pro průmyslovou výrobu\| starší 50 let 11.\| originální náčrty, kresby, výkresová dokumentace a modely z oblasti vědy, techniky a architektury (++)\| starší 50 let 12.\| stejnokroje, znaky a odznaky (+)\| do roku 1950 včetně 13.\| dokumentační materiál a osobní památky, vztahující se k významným osobnostem z oborů vědy, techniky a dopravy (++)\| XI.\| Předměty z oboru militária\| doba vzniku 1.\| zbraně chladné, střelné, mechanické i palné včetně zbraní sportovních a loveckých\| do roku 1950 včetně 2.\| těžké zbraně, bojová vozidla, letouny a dopravní prostředky\| starší 50 let 3.\| prototypy těžkých zbraní, bojových vozidel, letounů a dopravních prostředků\| 4.\| stejnokroje a jejich součásti včetně výstroje všeho druhu (+)\| do roku 1950 včetně 5.\| zbroj všeho druhu včetně zbroje pro koně a její součásti (+)\| do roku 1950 včetně 6\\. \| vlajky, prapory, korouhve a jejich součásti\| do roku 1950 včetně 7.\| faleristické předměty všeho druhu, např. řády, vyznamenání a jejich součásti (+)\| do roku 1950 včetně 8.\| odznaky historických pluků, vojenských útvarů, popř. útvarů domobrany a odznaky odbojových skupin\| do roku 1950 včetně XII.\| Předměty z oboru zemědělství, potravinářské výroby, lesnictví a myslivosti\| doba vzniku 1.\| bryčky, žebřiňáky, valníky, saně, postroje, svítilny\| starší 70 let 2.\| traktory, stabilní motory, parní motory, lokomobily\| starší 50 let 3.\| stroje na zpracování půdy, setí a zpracování zemědělských plodin\| starší 70 let 4.\| stroje a zařízení potravinářské výroby\| starší 70 let 5.\| vinařské lisy kládové a vřetenové\| starší 70 let 6.\| úly vyřezávané, dlabané nebo vypalované\| starší 70 let 7.\| kamenné žlaby, koryta a pítka, mlýnské a krupařské kameny a podobně\| starší 70 let 8.\| lovecké nástroje a zařízení, např. železa, tenata, vrše\| starší 100 let 9.\| robotní známky, rabuše, doklady o vyvázání z roboty\| XIII.\| Předměty z oboru filatelie a poštovnictví\| doba vzniku 1.\| klasické poštovní známky, celistvosti a celiny všech známkových zemí (++)\| do roku 1945 včetně 2\\. \| poštovní dostavníky, kočáry, vozy\| do roku 1945 včetně 3.\| typáře historických razítek\| do roku 1945 včetně XIV.\| Předměty z oboru numismatiky mimo předmětů uvedených v bodě II.\| doba vzniku 1.\| razidla\| starší 50 let 2.\| mince, papírová platidla, nouzová platidla kovová, papírová, keramická i jiná, cenné papírycenné papíry, např. akcieakcie, podílové listy nebo kolky, úvěrové doklady a doklady bezhotovostního styku (++)\| starší 50 let 3.\| faleristické doklady, řády, vyznamenání (+)\| starší 50 let 4.\| plakety, medaile, žetony, známky (+)\| starší 50 let XV.\| Předměty z oboru historie veřejného a spolkového života, zájmových činností a využívání volného času\| doba vzniku 1.\| stejnokroje zaměstnanců státní správy a samosprávy, členů spolků a dalších dobrovolných sdružení (+)\| do roku 1950 včetně 2.\| insignie a předměty příbuzné, např. ferule, rychtářská práva, znaky, kordy, šavle, šerpy, prapory\| do roku 1950 včetně 3\\. \| cechovní truhlice, prapory a znaky a veškeré další doklady cechovního života\| 4.\| prapory, znaky a odznaky spolků a další doklady spolkového života, např. poháry, diplomy, pamětní listy\| do roku 1950 včetně 5.\| sportovní, turistické a cestovní potřeby, náčiní a oděvy, soutěžní medaile a ceny a vyznamenání\| starší 70 let XVI.\| Předměty z oboru historie vzdělávání\| 1.\| trojrozměrné žákovské a studentské didaktické pomůcky všech stupňů a typů škol\| do roku 1950 včetně 2.\| demonstrační pomůcky, funkční i nefunkční modely strojů a technických zařízení\| do roku 1950 včetně XVII.\| Předměty z oboru architektury a exteriérové objekty\| doba vzniku 1.\| drobná exteriérová architektura, např. kapličky, zvoničky, boží muka, polní a smírčí kříže, jejich součásti a fragmenty\| starší 50 let 2.\| architektonické články a fragmenty a další součásti architektury provedené z jakéhokoliv materiálu\| starší 70 let 3.\| exteriérové plastiky, jejich součásti a fragmenty, provedené jakoukoliv technikou z jakéhokoliv materiálu a kopie zhotovené stejným způsobem jako originál\| starší 50 let 4.\| exteriérové mříže a mřížová vrata provedené z jakéhokoliv materiálu\| starší 70 let 5.\| studny, kašny a jejich části\| starší 70 let (+) Jedno osvědčení pro takto označené předměty lze vydat i na jejich soubor. Žádost musí být opatřena fotografiemi, z nichž lze identifikovat jednotlivé předměty. Nedílnou přílohou žádosti musí být seznam předmětů, tvořících soubor, s uvedením příslušných identifikačních údajů. (++) Jedno osvědčení pro takto označené předměty lze vydat i na jejich soubor. Žádost nemusí být opatřena fotografiemi. Nedílnou přílohou žádosti musí být seznam předmětů, tvořících soubor, s uvedením příslušných identifikačních údajů, umožňujících rozlišení předmětů tvořících soubor. Poznámka: Není-li uvedena cena tržní, jedná se o předměty kulturní hodnoty bez ohledu na cenu. Kromě souborů uvedených v I. je souborem funkční celek, např. nábytková souprava, jídelní nebo nápojový servis, souprava stolních ozdob, oděvní nebo krojová souprava, souprava oltářních svícnů nebo liturgického nářadí, autorské grafické album, scénické a kostýmní návrhy k jedné inscenaci a soubor drobných jednotlivin vzniklý sběratelskou činností. Příloha č. 2 k zákonu č. 71/1994 Sb. SEZNAM ODBORNÝCH ORGANIZACÍ I.\| Předměty z oborů mineralogie, paleontologie, botaniky, zoologie a entomologie ---\|--- \| odborná organizace\| územní působnost obory mineralogie, paleontologie\| Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj obory botanika, zoologie\| Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj obor entomologie\| Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj II.\| Předměty z oboru archeologie \| odborná organizace\| územní působnost obor klasická archeologie\| Národní muzeum\| Česká republika ostatní obory\| Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj III.\| Umělecká díla, předměty uměleckého řemesla a uměleckoprůmyslové práce sakrální a kultovní povahy \| odborná organizace\| územní působnost všechny předměty s výjimkou judaik\| Národní památkový ústav\| ústřední pracoviště\| Česká republika \| hlavní město Praha Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště středních Čech v Praze\| Středočeský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích\| Jihočeský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Plzni\| Plzeňský kraj Karlovarský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem\| Ústecký kraj Liberecký kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Pardubicích\| Pardubický kraj Královéhradecký kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Olomouci\| Olomoucký kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Ostravě\| Moravskoslezský kraj pouze judaika\| Židovské muzeum v Praze\| Česká republika IV.\| Předměty z oborů výtvarného umění mimo předmětů uvedených v bodě III. přílohy č. 1 \| odborná organizace\| územní působnost Národní galerie v Praze\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravská galerie v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj V.\| Předměty z oboru fotografické tvorby \| odborná organizace\| územní působnost Uměleckoprůmyslové museum v Praze\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravská galerie v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj VI. \| Předměty z oboru uměleckého řemesla uměleckoprůmyslové práce mimo předmětů uvedených v bodě III. přílohy č. 1 odborná organizace\| územní působnost Uměleckoprůmyslové museum v Praze\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravská galerie v Brně \| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj VII.\| Předměty z oboru knižní kultury \| odborná organizace\| územní působnost Národní knihovna\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravská zemská knihovna\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Literární rukopisy a předměty z pozůstalostiosobností literárního života\| Památník národního písemnictví\| Česká republika pouze komeniana\| Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě\| Česká republika VIII.\| Předměty z oboru hudby \| odborná organizace\| územní působnost Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj IX.\| Předměty z oboru etnografie \| odborná organizace\| územní působnost Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm\| Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj X.\| Předměty z oboru vědy, techniky a průmyslu \| odborná organizace\| územní působnost Národní technické muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Technické muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj XI.\| Předměty z oboru militária \| odborná organizace\| územní působnost těžké zbraně, bojová vozidla, letouny, dopravní prostředky a jejich prototypy\| Vojenský historický ústav\| Česká republika ostatní předměty\| Vojenský historický ústav\| hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj XII.\| Předměty z oboru zemědělství, potravinářské výroby, lesnictví a myslivosti \| odborná organizace\| územní působnost obor výroba potravin a potravinářský průmysl\| Národní zemědělské muzeum v Praze\| Česká republika ostatní obory\| Národní zemědělské muzeum v Praze\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj XIII.\| Předměty z oboru filatelie a poštovnictví \| odborná organizace\| územní působnost Poštovní muzeum\| Česká republika XIV.\| Předměty z oboru numismatiky mimo předmětů uvedených v bodě II. přílohy č. 1 \| odborná organizace\| územní působnost Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj XV.\| Předměty z oboru historie veřejného a spolkového života, zájmových činností a využívání volného času \| odborná organizace\| územní působnost Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj XVI.\| Předměty z oboru historie vzdělávání \| odborná organizace\| územní působnost Národní muzeum\| hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Moravské zemské muzeum v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Slezské zemské muzeum\| Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj XVII.\| Předměty z oboru architektury a exteriérové objekty \| odborná organizace\| územní působnost Národní památkový ústav\| ústřední pracoviště\| Česká republika \| hlavní město Praha Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště pro střední Čechy v Praze\| Středočeský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích\| Jihočeský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Plzni\| Plzeňský kraj Karlovarský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem\| Ústecký kraj Liberecký kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Pardubicích\| Pardubický kraj Královéhradecký kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Brně\| Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Olomouci\| Olomoucký kraj Národní památkový ústav\| územní odborné pracoviště v Ostravě\| Moravskoslezský kraj Příloha č. 3 k zákonu č. 71/1994 Sb. Žádost o vydání osvědčení podle zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, pro trvalý vývoz z území České republiky na dobu určitou 664kB Příloha č. 4 k zákonu č. 71/1994 Sb. Žádost o vydání osvědčení podle zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, pro trvalý vývoz z území České republiky 614kB 1) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. 3) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. 3a) § 31 a následující občanského zákoníku. 3b) Zákon č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 122/2000 Sb. 6) Vyhláška Ministerstva vnitra ČSR č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení. 7) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb., devizový zákon č. 528/1990 Sb., ve znění zákona č. 228/1992 Sb. (úplné znění č. 457/1992 Sb.), vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky č. 130/1993 Sb. 8) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Zákon č. 85/1994 Sb.	Zákon č. 85/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 325/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb. Vyhlášeno 17. 5. 1994, datum účinnosti 1. 6. 1994, částka 29/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. V - Zákon č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů, se mění a doplňuje takto: * Čl. VI - Ustanovení § 24 odst. 2 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., * Čl. VIII - Zrušovací ustanovení * Čl. IX Aktuální znění od 1. 1. 2014 (340/2013 Sb., 344/2013 Sb.) 85 ZÁKON ze dne 24. března 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 325/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. Z názvu zákona se vypouštějí slova „vybíraných správními orgány České republiky“. 2. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1) zní: „§ 1 Úvodní ustanovení Tento zákon upravuje správní poplatky (dále jen „poplatky“) vyměřované a vybírané orgány státní správy České republiky, obcemi při výkonu přenesené působnosti,1) popřípadě právnickými osobami, pokud vykonávají státní správu na základě přenesené působnosti podle zvláštních předpisů,1) a státními archivy (dále jen „správní orgán“). 1) Např. § 21 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 15 zákona ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb., § 33 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.“. 3. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Vyměření, splatnost poplatku a následky jeho nezaplacení (1) Poplatky stanovené v sazebníku pevnou částkou se platí bez vyměření a jsou splatné před provedením úkonu uvedeného v jednotlivých položkách sazebníku. Nezaplatí-li poplatník poplatek v této době, vyzve ho správní orgán, aby tak učinil do 15 dnů od doručení výzvy, s výjimkou poplatků podle položek 80 a 100 sazebníku. (2) Procentní poplatky se vyměřují a jsou splatné do 15 dnů od doručení výměru. (3) Správní orgán vydá výsledek provedeného úkonu až poté, co poplatník prokáže, že poplatek zaplatil. Nezaplatí-li poplatník poplatek ve lhůtě uvedené v odstavcích 1 a 2, správní orgán úkon neprovede nebo zahájené řízení zastaví s výjimkou případů, kdy poplatník zaplatí poplatek po uvedené lhůtě a správní orgán zaplacení poplatku uzná, a s výjimkou poplatků za úkony podle položek 23 písm. c) a 66 písm. j) sazebníku. (4) Lhůty pro vydání rozhodnutí stanovené zvláštními předpisy běží až po zaplacení poplatku. (5) Je-li předmětem úkonu u českého zastupitelského úřadu peněžní částka, kterou má tento úřad u sebe, může vybrat správní poplatek srážkou z této částky.“. 4. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Placení poplatku (1) Správní orgány vyměřují a vybírají poplatky v české měně a poplatníci platí poplatky v této měně s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 4. (2) České zastupitelské úřady vyměřují a vybírají poplatky, které jsou stanoveny procentem, v té cizí měně, ve které je vyjádřen základ poplatku. Poplatky stanovené pevnou částkou vybírají v měně státu, v němž mají své sídlo, a to po provedeném přepočtu české měny na cizí měnu podle odstavce 3. Český zastupitelský úřad může přijmout placení poplatku i v měně jiného státu, než ve kterém má své sídlo. Tato měna však musí být znamenána v kurzovním lístku České národní banky. (3) Přepočet české měny na cizí měnu a naopak provádí český zastupitelský úřad podle příslušného kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky vydaném k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek vyměřen nebo oznámen. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz USD k místní měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž má zastupitelský úřad sídlo. (4) Správní orgány na českém hraničním přechodu vyměřují a vybírají poplatky v české měně; zcela výjimečně může devizový cizozemec zaplatit poplatek v cizí měně, nemá-li k dispozici českou měnu. (5) Přepočet cizí měny na českou měnu se provádí na českém hraničním přechodu podle kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky platném v den vyměření poplatku. Pokud v době přechodu hranic nebude platný kurzovní lístek k dispozici, je možno použít kurz platný v nejbližším předchozím dni. Rozdíl mezi částkou placenou ve valutách a sazbou poplatku se vrátí v české měně. (6) Poplatky přepočítané na cizí měnu se zaokrouhlují na celé měnové jednotky dolů při částkách do 0,50 Kč a nahoru při částkách od 0,50 Kč včetně. (7) Poplatky vyměřované a vybírané správními orgány, s výjimkou okresních úřadů, obcí, českých zastupitelských úřadů a na českých hraničních přechodech, lze platit kolkovými známkami, jestliže poplatek nepřevyšuje 5000 Kč. U českých zastupitelských úřadů se poplatky platí na účty těchto úřadů v zahraničí. O způsobu placení poplatků u okresních úřadů a obcí rozhodují tyto orgány. V ostatních případech se poplatky platí na zvláštní účet příslušného správního orgánu, který převede takto vybírané poplatky nejpozději 10 dní před koncem každého kalendářního čtvrtletí na účet státního rozpočtu vedený finančním úřadem místně příslušným podle sídla správního orgánu. O takto převáděných částkách vede správní orgán evidenci.“. 5. § 8 odst. 2 a 3 znějí: „(2) Neprovede-li správní orgán úkon vinou poplatníka nebo správní orgán zastaví řízení anebo neuzná zaplacení poplatku po lhůtě uvedené v § 6, rozhodne k žádosti poplatníka o částečném vrácení poplatku. Vrátit lze nejvýše 50 % ze zaplaceného poplatku. (3) Rozhodnutí o vrácení poplatku vykonává správní orgán, který poplatek vyměřil a vybral, ze svého účtu, na který byl poplatek zaplacen. Rozhodnutí správního orgánu o vrácení poplatků zaplacených kolkovou známkou provede Finanční úřad pro Prahu 1.“. 6. V § 8 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Vracení poplatků podle odstavců 1 a 2 může být stanoveno odchylně v sazebníku poplatků. (6) Záporné vyřízení žádosti nebo jiného podání není důvodem pro vrácení poplatku.“. 7. § 9 odst. 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 3) znějí: „(1) Od poplatků jsou osvobozeny a) státní orgány a státní fondy, b) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva3) výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob, c) obce, d) rozpočtové organizace ve své hlavní činnosti, e) příspěvkové organizace ve své hlavní činnosti, f) nadace humanitárního a charitativního charakteru. (2) Od poplatků jsou osvobozeny úkony, které souvisejí s prováděním právních předpisů o sociálním zabezpečení, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o státních dávkách a ve věcech sociální péče. Účel provedeného úkonu vyznačí správní orgán na zdůvodněném podání poplatníka. 3) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.“. 8. V § 9 odst. 3 se slova „Česká a Slovenská Federativní Republika“ nahrazují slovy „Česká republika“. 9. V § 9 se doplňují odstavce 4, 5 a 6, které znějí: „(4) Od poplatků jsou dále osvobozeny úkony prováděné v důsledku změny nebo opravy názvu obce (města), ulice, popřípadě rodného čísla a obdobných změn, které jsou důsledkem rozhodnutí z úřední moci. (5) Od poplatků jsou osvobozeny i další fyzické nebo právnické osoby, popřípadě úkony v rozsahu stanoveném v sazebníku. (6) V rozsahu uvedeném v jednotlivých položkách sazebníku správní orgán sníží nebo zvýší poplatek nebo upustí od jeho vybrání.“. 10. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5a), 5b), 5c) a 5d) zní: „§ 10a Součinnost územních finančních orgánů se správními orgány (1) Příslušné územní finanční orgány kontrolují5a) u správních orgánů, zda částky podle § 7 odst. 7 jsou převáděny včas a ve výši odpovídající tomuto zákonu. Místní příslušnost územních finančních orgánů se řídí sídlem správního orgánu. (2) Zjistí-li územní finanční orgán, že převáděné částky neodpovídají tomuto zákonu, upozorní písemně správní orgán na povinnost vymáhat nedoplatky.5b) (3) Bylo-li právo vymáhat nedoplatek promlčeno,5c) uloží územní finanční orgán správnímu orgánu rozhodnutím podle zvláštního předpisu5d) zaplatit nedoplatek místo poplatníka do státního rozpočtu ze svých rozpočtových prostředků. 5a) § 20 odst. 2 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. 5b) § 73 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. 5c) § 70 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb. 5d) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 11. Dosavadní sazebník, který je přílohou k zákonu České národní rady č. 368/1992 Sb., se nahrazuje sazebníkem, jehož znění je uvedeno v příloze tohoto zákona. Čl. V Zákon č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů, se mění a doplňuje takto: 1. § 3 odst. 2 včetně poznámek pod čarou č. 1a) a 1b) zní: „(2) Daň z příjmů právnických osob1a) za zdaňovací období 1994 je příjmem rozpočtu obce v případech, kdy je poplatníkem obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby.1b) 1a) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 1b) § 36 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.“. 2. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 1c) a 1d) zní: „(3) Příjmem obce podle odstavce 2 není příslušenství daně1c) a daň, která nebyla přiznána nebo dodatečně přiznána ve stanovené lhůtě.1d) 1c) § 58 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 1d) § 40 a 41 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.“. Čl. VI Ustanovení § 24 odst. 2 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se doplňuje písmenem z), které zní: „z) hodnota věcí do pořizovací hodnoty 10 000 Kč a poskytnutých služeb, pokud je vydána jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů2) nebo vypořádacího podílu na majetku družstva a použita k podnikání. Výdaje se zahrnují v hodnotě, za kterou byla zásoba nebo věc vydána či služba poskytnuta. Toto ustanovení se použije již pro stanovení daňové povinnosti za rok 1993.“. Čl. VIII Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. zákon č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 138/1960 Sb., 2. část devátá zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, 3. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 570/1990 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášky č. 522/1991 Sb. a vyhlášky č. 411/1992 Sb., 4. vyhláška Ministerstva financí č. 98/1993 Sb., o některých osvobozeních a poplatkových úlevách na úseku správních poplatků. Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 13/1992 Sb., celní zákon. 2) § 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. 3) Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činností organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice. 4) § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech. 5) Vyhláška Ministerstva kultury České republiky č. 117/1991 Sb., o pořádání veřejných produkcí. 6) Zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, ve znění zákona č. 118/1990 Sb. 7) § 39 odst. 4 zákona č. 68/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) § 13 odst. 2 vyhlášky č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 36 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 92 odst. 3 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 13) Nařízení vlády ČR č. 222/1993 Sb., o vydávání a použití investičních kuponů. 14) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. 15) Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění zákona č. 86/1990 Sb. 16) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb. 17) Zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole. 18) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění vyhlášky č. 277/1993 Sb. 19) Instrukce předsedy Federálního úřadu pro vynálezy č. 456/B ze dne 3. 6. 1992.
Zákon č. 107/1994 Sb.	Zákon č. 107/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech Vyhlášeno 31. 5. 1994, datum účinnosti 1. 6. 1994, částka 35/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 6. 1994 107 ZÁKON ze dne 27. dubna 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Zřizuje se Zeměměřický úřad jako orgán státní správy zeměměřictví s celostátní působností se sídlem v Praze.“. Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4. 2. § 2 odst. 3 zní: „(3) Zeměměřický úřad, inspektoráty a katastrální úřady řídí ředitelé jmenovaní a odvolávaní předsedou Úřadu.“. 3. V § 3 písm. a) bodu 2 se vypouštějí slova „geodetických základů a“. 4. V § 3 písm. a) bodu 4 se slova „Českou a Slovenskou Federativní Republiku“ nahrazují slovy „Českou republiku“. 5. V § 3 písm. a) se vypouští bod 7. 6. V § 3 písm. d) se za slovo „řídí“ vkládají slova „Zeměměřický úřad,“. 7. V § 3 písm. h) se za slovo „rozhodnutím“ vkládají slova „Zeměměřického úřadu a“. 8. V § 3 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) stanovuje správce základních a tématických státních mapových děl,“. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j). 9. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně poznámek pod čarou č.6a), 6b) a 6c) zní: „§ 3a Zeměměřický úřad a) vykonává správu geodetických základů České republiky,6a) b) rozhoduje o umístění měřických značek geodetických základů6a) na nemovitostech, c) vede centrální databázové soubory katastru nemovitostí České republiky v celostátním rozsahu, d) spravuje základní bázi geografických dat České republiky, e) vede Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, který je archivem zvláštního významu,2) f) provádí zeměměřické činnosti6b) na státních hranicích v dohodě se správcem dokumentárního díla státních hranic,6c) g) projednává porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle § 7 písm. b) bodu 1, h) plní další úkoly na úseku zeměměřictví, kterými ho pověří Úřad. 6a) § 21 odst. 1 zákona č. 46/1971 Sb. 6b) § 1 odst. 1 zákona č. 46/1971 Sb. 6c) § 12 odst. 1 písm. j) zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona ČNR č. 21/1993 Sb.“. 10. V § 4 písm. f) se za slova „§ 7“ vkládají slova „písm. a), b) bodu 2, c) a d), § 8“. 11. § 6 zní: „§ 6 Obecné předpisy o správním řízení11) se vztahují na rozhodování Úřadu, Zeměměřického úřadu, inspektorátů a katastrálních úřadů ve věcech podle § 3 písm. f) a h), § 3a písm. b) a g), § 4 písm. d) a f) a § 5 písm. a), b) a d) tohoto zákona.“. 12. V § 7 písm. b) se vypouští slovo „geodetických“, čárka za slovem „bodů“ se nahrazuje dvojtečkou a připojují se slova „1. geodetických základů, 2. podrobného bodového pole,“. 13. V § 8 se za slovo „může“ vkládají slova „Zeměměřický úřad nebo“. 14. V § 9 odst. 1 se za slovo „může“ vkládají slova „Zeměměřický úřad nebo“. 15. V § 9 odst. 2 se za slovo „přihlédne“ vkládají slova „Zeměměřický úřad nebo“. 16. V § 9 odst. 3 se za slova „kdy se“ vkládají slova „Zeměměřický úřad nebo“. 17. Dosavadní text § 12 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Práva a závazky, které měl ke dni účinnosti tohoto zákona Zeměměřický ústav, přecházejí na Zeměměřický úřad. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Zeměměřického ústavu přecházejí na Zeměměřický úřad.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 111/1994 Sb.	Zákon č. 111/1994 Sb. Zákon o silniční dopravě Vyhlášeno 8. 6. 1994, datum účinnosti 1. 8. 1994, částka 37/1994 * ČÁST I - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3c) * ČÁST II - PROVOZOVÁNÍ SILNIČNÍ DOPRAVY PRO CIZÍ POTŘEBY (§ 4 — § 21f) * ČÁST III - PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ (§ 22 — § 23) * ČÁST IV - PROVOZOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ DOPRAVY A PROVOZOVÁNÍ SILNIČNÍ DOPRAVY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZAHRANIČNÍMI PROVOZOVATELI (§ 26 — § 33i) * ČÁST V - STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ ODBORNÝ DOZOR V SILNIČNÍ DOPRAVĚ (§ 34 — § 38a) * ČÁST VI - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 39a — § 43) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (166/2024 Sb.) 111 ZÁKON ze dne 26. dubna 1994 o silniční dopravě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie35), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie13) a upravuje podmínky provozování silniční dopravy motorovými vozidly (dále jen „vozidlo“) prováděné pro vlastní a cizí potřeby za účelem podnikání, jakož i práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené a pravomoc a působnost orgánů státní správy na tomto úseku. (2) Ustanovení § 22 a 23 včetně souvisejících ustanovení o státním odborném dozoru a o pokutách se vztahují na veškerou silniční dopravu nebezpečných věcí (za účelem podnikání i za jiným účelem) po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu s výjimkou dopravy těchto věcí prováděné ozbrojenými silami nebo bezpečnostními sbory při plnění vlastních úkolů. (3) Ustanovení § 26 až 33 včetně souvisejících ustanovení o státním odborném dozoru a o pokutách se vztahují na veškeré provozování mezinárodní silniční dopravy (za účelem podnikání i za jiným účelem) s výjimkou dopravy prováděné ozbrojenými silami při plnění vlastních úkolů. (4) Ustanovení o státním odborném dozoru a správním trestání se vztahují i na dodržování a prokazování dob řízení, bezpečnostních přestávek a dob odpočinku při přepravě prováděné za jiným účelem než k podnikání v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d). § 2 Základní pojmy (1) Silniční doprava je souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob (linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná osobní doprava, taxislužba), zvířat a věcí (nákladní doprava) vozidly, jakož i přemísťování vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. (2) Silniční doprava pro vlastní potřeby je doprava, kterou se zajišťuje podnikatelská činnost, k níž je osoba provozující silniční dopravu oprávněna podle zvláštních právních předpisů1) a při níž nedochází ke vzniku závazkového vztahu, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí. (3) Silniční doprava pro cizí potřeby je doprava, při níž vzniká mezi provozovatelem silniční dopravy a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, závazkový vztah, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí. (4) Dopravce je fyzická nebo právnická osoba provozující silniční dopravu. Tuzemský dopravce je dopravce, který provozuje silniční dopravu pro cizí potřeby na základě koncese1) nebo silniční dopravu pro vlastní potřeby k zajištění své podnikatelské činnosti vykonávané na základě živnostenského nebo jiného oprávnění uděleného podle zvláštního právního předpisu orgánem České republiky. Podnikatel v silniční dopravě je tuzemský dopravce provozující silniční dopravu pro cizí potřeby. (5) Vnitrostátní silniční doprava je doprava, kdy výchozí místo, cílové místo a celá dopravní cesta leží na území jednoho státu. Za vnitrostátní silniční dopravu se rovněž považuje doprava, kdy výchozí místo a cílové místo leží na území jednoho členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“), ale část jízdy se uskuteční na území jiného členského státu, pokud na území jiného členského státu není umístěna zastávka pro nástup nebo výstup cestujících nebo nedojde k nakládce nebo vykládce zvířat nebo věcí. (6) Mezinárodní silniční doprava je doprava, při níž místo výchozí a místo cílové leží na území dvou různých států, nebo doprava, při níž místo výchozí a cílové sice leží na území téhož státu, ale část jízdy se uskuteční na území jiného státu, nejedná-li se o vnitrostátní silniční dopravu. (7) Linková osobní doprava je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách. Linkovou osobní dopravu lze provozovat formou veřejné linkové dopravyveřejné linkové dopravy nebo formou zvláštní linkové dopravyzvláštní linkové dopravy, a to jako vnitrostátní nebo mezinárodní. Přitom se rozumí a) veřejnou linkovou dopravouveřejnou linkovou dopravou doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb; pokud je doprava uskutečňována pro potřeby města a jeho příměstských oblastí, jedná se o městskou autobusovou dopravu, b) zvláštní linkovou dopravouzvláštní linkovou dopravou doprava určených vybraných skupin cestujících s vyloučením ostatních osob. (8) Mezinárodní kyvadlová doprava je osobní doprava, kterou jsou předem vytvořené skupiny cestujících přepravovány více jízdami tam a zpět ze stejné výchozí oblasti do stejné cílové oblasti. Tyto skupiny cestujících, které byly přepraveny do cílové oblasti, budou při pozdější jízdě přepraveny zpět do výchozí oblasti. První jízda zpět a poslední jízda tam v řadě kyvadlových jízd musí být uskutečněna bez cestujících, zavazadel nebo věcí. (9) Taxislužba je osobní doprava pro cizí potřeby, kterou se zajišťuje přeprava osob včetně jejich zavazadel vozidly určenými k přepravě nejvýše 9 osob včetně řidiče a která není linkovou osobní dopravou, mezinárodní kyvadlovou dopravou nebo příležitostnou osobní silniční dopravou. (10) Zprostředkovatel taxislužby je osoba, která za úplatu zprostředkuje uzavření přepravní smlouvy mezi dopravcem a objednatelem přepravy, jejímž předmětem je poskytnutí taxislužby. (11) Příležitostná osobní silniční doprava je neveřejná osobní doprava pro cizí potřeby, která není linkovou osobní dopravou nebo mezinárodní kyvadlovou dopravou a kterou se na základě předchozí objednávky zajišťuje přeprava osob včetně jejich zavazadel vozidly určenými k přepravě a) nejvýše 9 osob včetně řidiče, jedná-li se o mezinárodní dopravu, nebo b) více než 9 osob včetně řidiče. (12) Určeným terminálem je terminál podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě27), který se nachází na území statutárního města, a na kterém je povolena zastávka pro výstup nebo nástup cestujících alespoň na jedné mezinárodní lince. Ministerstvo dopravy uveřejní seznam určených terminálů způsobem umožňujícím dálkový přístup. (13) Náhradní autobusová doprava je linková osobní doprava provozovaná namísto dočasně přerušené nebo dočasně omezené drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo na dráze speciální1a). (14) Linka je souhrn dopravních spojení na trase dopravní cesty určené výchozí a cílovou zastávkou a ostatními zastávkami, na níž jsou poskytovány přepravní služby podle platné licence nebo povolení a podle schváleného jízdního řádu. Spoj je dopravní spojení v rámci linky, které je časově a místně určené jízdním řádem. (15) Velkým vozidlem je a) vozidlo nebo jízdní souprava o největší povolené hmotnosti přesahující 2,5 tuny a nepřesahující 3,5 tuny určené k přepravě zvířat nebo věcí, je-li jimi provozována mezinárodní silniční doprava nebo vnitrostátní silniční doprava na území státu, v němž dopravce nemá sídlo, b) vozidlo nebo jízdní souprava o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny určené k přepravě zvířat nebo věcí, nebo c) vozidlo určené pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče. (16) Kombinovaná doprava je systém přepravy zboží v jedné a téže přepravní jednotce (ve velkém kontejneru, výměnné nástavbě, odvalovacím kontejneru) nebo silničním vozidle, které při jedné jízdě využije též železniční nebo vodní dopravu. Svoz a rozvoz v rámci kombinované dopravy je silniční doprava přepravních jednotek kombinované dopravy a silničních vozidel, pokud využijí též železniční nebo vodní dopravu, z místa jejich nakládky, případně vykládky do překladiště kombinované dopravy nebo z překladiště kombinované dopravy do místa jejich vykládky, případně nakládky. (17) Veřejným zájmem v oblasti kombinované dopravyVeřejným zájmem v oblasti kombinované dopravy se rozumí zájem na podpoře ekologicky šetrnějšího druhu dopravy. Podporou kombinované dopravy ve veřejném zájmuPodporou kombinované dopravy ve veřejném zájmu se rozumí sleva na dani podle zvláštního právního předpisu a další podpory poskytované v souladu s právem ES a s postupy v něm stanovenými. (18) Okružní jízda je mezinárodní příležitostná přeprava osob na objednávku po předem vyhrazené okružní trase, na níž je stejným vozidlem přepravována stejná skupina cestujících. (19) Tarif v silniční dopravě je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a podmínky jejich použití. § 3 Povinnosti tuzemského dopravce (1) Tuzemský dopravce je povinen a) provozovat silniční dopravu vozidlem, které je 1. zapsáno v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu14) a kterému byla přidělena státní poznávací značka České republiky, nebo 2. registrováno v jiném členském státě a určeno k přepravě zvířat nebo věcí, a b) zajistit, aby bylo velké vozidlo vybaveno dokladem o nákladu obsahujícím údaje stanovené prováděcím právním předpisem, a uchovat tento doklad po dobu 2 let od ukončení přepravy. (2) Vozidlem podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 lze provozovat silniční dopravu pouze v případě, že a) nejde o provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby, b) ke dni ohlášení vozidla dopravnímu úřadu podle § 9 odst. 3 písm. b) počet takových vozidel nepřekračoval 25 % vozidel určených k přepravě zvířat nebo věcí a uvedených u tuzemského dopravce v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě nebo, je-li u tuzemského dopravce uvedeno více než 1 a méně než 4 vozidla určená k přepravě zvířat nebo věcí, jde o jediné vozidlo podle odstavce 1 písm. a) bodu 2; do počtu vozidel se započítávají rovněž všechna k tomuto dni ohlašovaná vozidla, c) je najato na dobu nejvýše 2 po sobě jdoucích měsíců v kalendářním roce, d) je najato bez řidiče, e) jej řídí dopravce sám nebo jeho zaměstnanec a f) při jeho provozu je v něm smlouva o nájmu s uvedením státní poznávací značky vozidla a doby nájmu vozidla a, řídí-li vozidlo zaměstnanec dopravce, pracovní smlouva nebo jiný doklad prokazující existenci pracovněprávního vztahu. § 3a Doba řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doba odpočinku (1) Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se v plném rozsahu použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d), je povinen a) zajistit, aby řidič dodržoval požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie, b) zajistit, aby v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě4e) řidič řádně vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, tento záznam měl u sebe a předložil jej při kontrole, a c) uchovat záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku v souladu s tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě4e). (2) Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se použije Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)4), je povinen a) zajistit, aby řidič dodržoval požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku stanovené touto mezinárodní smlouvou, b) zajistit, aby v souladu s touto mezinárodní smlouvou řidič řádně vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, tento záznam měl u sebe a předložil jej při kontrole, a c) uchovat záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku v souladu s touto mezinárodní smlouvou. (3) Články 5 až 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d) se nepoužijí na přepravu vymezenou v článku 13 tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie. (4) Při přepravě prováděné podle odstavce 3 je řidič povinen přerušit řízení vozidla po uplynutí nejvýše 4,5 hodin řízení bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 45 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi 2 směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnutýdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do několika částí, činí-li každá z nich nejméně 15 minut. Během bezpečnostní přestávky může řidič vykonávat pouze dozor nad vozidlem a jeho nákladem. (5) Při přepravě cestujících v linkové osobní dopravě, u níž délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km, nesmí řidič řídit vozidlo po dobu, která v souhrnu přesáhne 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích a 100 hodin během 2 kalendářních týdnůtýdnů po sobě jdoucích. Doba řízení může být prodloužena v nezbytném rozsahu za účelem dojetí na vhodné místo zastávky tak, aby byla zajištěna bezpečnost osob nebo vozidla. Řidič je povinen dodržovat požadavky na bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku stanovené jiným právním předpisem36). (6) Při přepravě prováděné podle odstavce 3 a) je řidič povinen vést záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku 1. prostřednictvím tachografu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě4e), jde-li o přepravu prováděnou vozidlem vybaveným tachografem, nebo 2. prostřednictvím jiného záznamového zařízení nebo ručně, jde-li o přepravu prováděnou vozidlem, které není vybaveno tachografem, nebo o přepravu vymezenou v článku 13 odst. 1 písm. g) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d); v takovém případě se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující tachografy v silniční dopravě4e) nepoužije, b) musí mít řidič u sebe záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku z právě probíhajícího dne a ze 7 dnů, které tomuto dni bezprostředně předchází, a kartu řidiče, byla-li mu vydána, a předložit je při kontrole, c) je dopravce povinen zajistit, aby řidič dodržoval požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku, v souladu s písmenem a) vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a v souladu s písmenem b) měl u sebe tento záznam a kartu řidiče, byla-li mu vydána, a předložil je při kontrole, a d) je dopravce povinen uchovat záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku po dobu 1 roku od ukončení přepravy. (7) Při přepravě prováděné podle odstavce 5 a) je řidič povinen vést záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku 1. prostřednictvím tachografu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě4e), nebo 2. prostřednictvím jiného záznamového zařízení nebo ručně; v takovém případě se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující tachografy v silniční dopravě4e) nepoužije, b) musí mít řidič u sebe záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku z právě probíhajícího a předchozího dne a kartu řidiče, byla-li mu vydána, a předložit je při kontrole, c) je dopravce povinen zajistit, aby řidič dodržoval požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku, v souladu s písmenem a) vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a v souladu s písmenem b) měl u sebe tento záznam a kartu řidiče, byla-li mu vydána, a předložil je při kontrole, a d) je dopravce povinen uchovat záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku po dobu 1 roku od ukončení přepravy. (8) Údaje, které se o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku zaznamenávají podle odstavce 6 písm. a) nebo odstavce 7 písm. a), a způsob zaznamenávání těchto údajů stanoví prováděcí právní předpis. § 3b Karta podniku (1) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydá do 15 pracovních dnů od podání žádosti kartu podniku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě4e), je-li žadatel držitelem živnostenského nebo jiného oprávnění k podnikání. (2) Karta podniku se žadateli nevydá, pokud a) je autorizován k ověřování tachografů6a), b) je členem orgánu právnické osoby autorizované k ověřování tachografů6a), c) je zaměstnancem osoby autorizované k ověřování tachografů6a), nebo d) člen jeho orgánu nebo jeho zaměstnanec je 1. autorizován k ověřování tachografů6a), 2. členem orgánu právnické osoby autorizované k ověřování tachografů6a), nebo 3. zaměstnancem osoby autorizované k ověřování tachografů6a). (3) Neexistenci překážky pro vydání karty podniku podle odstavce 2 písm. b) až d) je žadatel povinen doložit svým čestným prohlášením. (4) Údaje o vydání karty podniku zapíše obecní úřad obceobce s rozšířenou působností do informačního systému digitálního tachografu37). § 3c Dočasné výjimky z požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a z požadavků na vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku (1) Ministerstvo dopravy může opatřením obecné povahy z důvodu ochrany života, zdraví nebo majetku anebo z důvodu podstatného zhoršení nebo přerušení sjízdnosti pozemní komunikace dočasně určit pozemní komunikace nebo jejich úseky, které lze užít i v případě, že nejsou dodrženy požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku a popřípadě ani požadavky na vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku. (2) V opatření obecné povahy Ministerstvo dopravy stanoví rozsah, v jakém se lze od požadavků podle odstavce 1 odchýlit, a popřípadě další podmínky k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, uspokojivých a bezpečných podmínek pro výkon práce řidiče a prokazatelného vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku. (3) Dotčenými orgány při vydávání opatření obecné povahy jsou Ministerstvo vnitra, Policie České republiky a krajský úřad, jehož správního obvodu se opatření obecné povahy týká. Nevyjádří-li se dotčený orgán k návrhu opatření obecné povahy do 5 pracovních dnů ode dne jeho doručení, návrh se s ním neprojedná. (4) Opatření obecné povahy a jeho návrh zveřejní na své úřední desce pouze Ministerstvo dopravy. Doba zveřejnění návrhu opatření obecné povahy je nejméně 5 pracovních dnů. (5) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění podat pouze právnické osoby s celostátní působností sdružující dopravce. (6) Ministerstvo dopravy vydá opatření obecné povahy pouze se souhlasem Evropské komise. Za tím účelem může návrh opatření obecné povahy upravit podle jejích připomínek. (7) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. (8) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze opatření obecné povahy vydat bez projednání s dotčenými orgány a bez souhlasu Evropské komise, nejdéle však na dobu 30 dnů. Návrh opatření obecné povahy se v takovém případě nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. Vydání opatření obecné povahy oznámí Ministerstvo dopravy Evropské komisi. ČÁST II PROVOZOVÁNÍ SILNIČNÍ DOPRAVY PRO CIZÍ POTŘEBY HLAVA PRVNÍ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY § 4 Podmínky pro provozování silniční dopravy Provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby lze jen na základě koncese1). § 5 Jde-li o koncesi pro provozování silniční dopravy velkými vozidly, dopravní úřad vydává stanovisko k podané žádosti o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese, ve kterém uvede, zda souhlasí s udělením koncese. § 6 Zvláštní podmínky pro provozování silniční dopravy pro cizí potřeby velkými vozidly (1) Udělit koncesi pro provozování silniční dopravy velkými vozidly lze jen osobě, která splňuje zvláštní podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15), kterými jsou a) usazení, b) dobrá pověst, c) finanční způsobilost a d) odborná způsobilost. (2) Koncesi pro provozování silniční dopravy velkými vozidly nelze udělit a) právnické osobě, která nemá sídlo na území České republiky, b) fyzické osobě, která nesplňuje podmínku pobytu na území České republiky podle živnostenského zákona, je-li jím vyžadována, nebo c) osobě, která je oprávněna k provozování silniční dopravy velkými vozidly v jiném členském státě než v České republice. § 7 Dobrá pověst Dobrou pověst má osoba, která se považuje za bezúhonnou podle živnostenského zákona, pokud dobrou pověst neztratila rozhodnutím podle § 35a. § 8 Finanční způsobilost (1) Finanční způsobilost lze prokázat všemi způsoby uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie15). Žadatel o koncesi, který povede účetnictví, může finanční způsobilost prokázat zahajovací rozvahou nebo zahajovací rozvahou ve zjednodušeném rozsahu. Žadatel o koncesi, který povede daňovou evidenci, může finanční způsobilost prokázat zahajovacím přehledem obchodního majetku. (2) Trvání finanční způsobilosti prokazuje podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly dopravnímu úřadu na každý kalendářní rok nejpozději do 31. srpna tohoto roku. § 8a Odborná způsobilost (1) Podmínka odborné způsobilosti je splněna, pokud je odborně způsobilý odpovědný zástupce podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly. (2) Odborná způsobilost se prokazuje živnostenskému úřadu osvědčením o odborné způsobilosti pro provozování silniční dopravy, které vydá a) dopravní úřad na základě úspěšně složené zkoušky z předmětů a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie16), nebo b) orgán jiného členského státu než České republiky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie17). (3) Odborná způsobilost se prokazuje zvlášť pro nákladní dopravu provozovanou velkým vozidlem a zvlášť pro osobní dopravu provozovanou velkým vozidlem. (4) Zkoušku podle odstavce 2 písm. a) provádí dopravní úřad příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele, nebo nemá-li žadatel trvalý pobyt na území České republiky, podle místa obvyklého bydliště žadatele podle přímo použitelného předpisu Evropské unie16). Zkouška je neveřejná. (5) Zkouška je písemná, v českém jazyce a skládá se z testu a případové studie. Na průběh zkoušky dohlíží a její výsledek vyhodnocuje nejméně tříčlenná zkušební komise jmenovaná dopravním úřadem. Pokud žadatel u zkoušky neuspěl, může zkoušku opakovat. (6) O průběhu a výsledku zkoušky vyhotoví zkušební komise do 7 dnů ode dne konání zkoušky protokol. Pokud žadatel u zkoušky uspěl, vydá mu dopravní úřad osvědčení podle odstavce 2. Pokud žadatel u zkoušky neuspěl, dopravní úřad mu tuto skutečnost neprodleně po vyhotovení protokolu písemně sdělí a poučí ho o podmínkách opakování zkoušky. (7) Otázky a vzorová zadání případových studií pro zkoušku podle odstavce 2 písm. a) stanoví Ministerstvo dopravy a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Postup při skládání zkoušky odborné způsobilosti, způsob jejího hodnocení a podmínky opakování zkoušky stanoví prováděcí právní předpis. § 8b Odpovědný zástupce (1) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly musí provozovat živnostživnost prostřednictvím odpovědného zástupce5). (2) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly ustanoví odpovědným zástupcem fyzickou osobu, která splňuje podmínky přímo použitelného předpisu Evropské unie17). Pokud je podnikatel v silniční dopravě fyzickou osobou a splňuje tyto podmínky, může odpovědným zástupcem ustanovit sám sebe. (3) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly může ustanovit odpovědným zástupcem osobu, která k němu nemá skutečnou vazbu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie17), pokud součet velkých vozidelvelkých vozidel používaných tímto podnikatelem k podnikání nepřesáhne 50. (4) Odpovědný zástupce může vykonávat činnost současně nejvýše pro 4 podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly, pokud součet velkých vozidelvelkých vozidel používaných těmito podnikateli k podnikání nepřesáhne 50. § 8c Stanovisko dopravního úřadu (1) Pokud žadatel o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese pro provozování silniční dopravy velkými vozidlyvelkými vozidly splňuje podmínky uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až c) a v § 6 odst. 2 a jím ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky uvedené v § 8b v celém rozsahu předmětu podnikání uvedeném v žádosti, vydá dopravní úřad k žádosti o udělení koncese nebo změnu rozhodnutí o udělení koncese souhlasné stanovisko. (2) Pokud žadatel o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese pro provozování silniční dopravy velkými vozidlyvelkými vozidly splňuje podmínky uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) až c) a v § 6 odst. 2 nebo jím ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky uvedené v § 8b pouze pro část předmětu podnikání uvedenému v žádosti, uvede dopravní úřad ve stanovisku souhlas s udělením koncese nebo změnou rozhodnutí o udělení koncese pouze k této části předmětu podnikání. K části předmětu podnikání, pro kterou nejsou splněny podmínky podle věty první, uvede dopravní úřad ve stanovisku nesouhlas a stanovisko odůvodní. (3) Pokud žadatel o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese pro provozování silniční dopravy velkými vozidlyvelkými vozidly nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 6 odst. 1 písm. a) až c) a v § 6 odst. 2 nebo jím ustanovený odpovědný zástupce nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 8b a nelze postupovat podle odstavce 2, vydá dopravní úřad k žádosti o udělení koncese nebo změnu rozhodnutí o udělení koncese nesouhlasné stanovisko a toto stanovisko odůvodní. (4) Žadatel, který hodlá provozovat silniční dopravu velkými vozidlyvelkými vozidly, k žádosti o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese vedle náležitostí stanovených živnostenským zákonem připojí a) doklad osvědčující právní důvod užívání prostor pro splnění podmínky usazení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie14), b) doklad osvědčující právní důvod užívání alespoň 1 velkého vozidlavelkého vozidla po udělení koncese nebo změně rozhodnutí o udělení koncese, c) doklady prokazující splnění podmínky finanční způsobilosti, d) osvědčení o splnění podmínky dobré pověsti, bylo-li žadateli nebo jím ustanovenému odpovědnému zástupci vydáno podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15), a e) pokud má osoba, kterou žadatel ustanovil odpovědným zástupcem, k žadateli skutečnou vazbu, doklad o této vazbě. (5) Pokud nejsou k žádosti o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese přiloženy podklady podle odstavce 4 v dostatečném rozsahu nebo je to nezbytné k posouzení splnění podmínek podle § 6 odst. 1 písm. a) až c) a v § 6 odst. 2 nebo § 8b, může dopravní úřad vyzvat žadatele o koncesi nebo o změnu rozhodnutí o udělení koncese k doplnění žádosti; k tomu mu stanoví přiměřenou lhůtu. Stejnopis výzvy dopravní úřad zašle též živnostenskému úřadu. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání stanoviska. Dopravní úřad zašle doplněné podklady živnostenskému úřadu spolu se stanoviskem. (6) Dopravní úřad vydává stanovisko rovněž k žádosti o schválení ustanovení nového odpovědného zástupce, jedná-li se o provozování silniční dopravy velkými vozidlyvelkými vozidly. Dopravní úřad vydá souhlasné stanovisko, pokud nově ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky podle § 8b. V opačném případě vydá dopravní úřad nesouhlasné stanovisko a toto stanovisko odůvodní. (7) K žádosti o schválení nového odpovědného zástupce žadatel připojí doklady podle odstavce 4 písm. d) a e). Postup podle odstavce 5 se užije obdobně. (8) Není-li splněna podmínka bezúhonnosti, živnostenský úřad nežádá dopravní úřad o vydání stanoviska. (9) Dopravní úřad při vydávání stanoviska podle odstavců 1 až 3 nebo odstavce 6 splnění podmínky bezúhonnosti neposuzuje. § 9 Povinnosti podnikatele v silniční dopravě (1) Podnikatel v silniční dopravě je povinen zajistit, aby a) v každém vozidle používaném k podnikání byly při jeho provozu 1. doklad o oprávnění k podnikání nebo jeho kopie, jde-li o vnitrostátní veřejnou linkovou osobní dopravu, nebo 2. doklad o oprávnění k podnikání nebo jeho kopie, smlouva o mezinárodní zvláštní linkové dopravězvláštní linkové dopravě, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie18), a další doklady vztahující se k prováděné přepravě vydané podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie13) nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, v ostatních případech, b) práce řidiče vozidla určeného pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče vykonávala pouze osoba, u které není překážka spolehlivosti podle odstavce 2 písm. b) nebo c), a c) práce řidiče vozidla určeného pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče vykonávala pouze osoba spolehlivá. (2) Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, a) komu byl v posledních 3 letech uložen správní trest za přestupek spáchaný při výkonu práce řidiče taxislužby spočívající v 1. užití vozidla, které není označeno evidenční nálepkou vozidla taxislužby, 2. poškození cestujícího na ceně jízdného nebo požadování ceny ve výši, která není v souladu s cenovými předpisy, 3. nepořízení záznamu o přepravě, 4. nevydání dokladu o zaplacení jízdného nebo dokladu o přepravě cestujícímu nebo uvedení nepravdivých údajů v dokladu o přepravě, 5. nezaznamenání skutečného průběhu přepravy, nebo 6. neumožnění kontroly nebo státního odborného dozoru, b) komu byl v posledních 2 letech uložen správní trest za přestupek spočívající v 1. řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod jejich vlivem, 2. řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti ve stavu vylučujícím způsobilost přivozeném požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, nebo 3. odmítnutí podrobit se vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, c) kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin vraždy, těžkého ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, rvačky, zbavení osobní svobody, omezování osobní svobody, loupeže, braní rukojmí, vydírání, znásilnění, sexuálního útoku, sexuálního nátlaku, krádeže, podvodu, nebezpečného vyhrožování, obchodování s lidmi, ohrožení pod vlivem návykové látky, pohlavního zneužití, poškozování spotřebitelespotřebitele, opilství, obecného ohrožení nebo teroristického útoku, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen, nebo d) komu byl uložen správní trest nebo trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu práce řidiče taxislužby, a to po dobu výkonu tohoto trestu. (3) Podnikatel v silniční dopravě může provozovat silniční dopravu pro cizí potřeby pouze vozidlem, jehož a) je provozovatelem a které je podle zápisu v registru silničních vozidel14) určeno k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby tímto podnikatelem, nebo b) státní poznávací značku, největší povolenou hmotnost, celkový počet míst k přepravě osob včetně řidiče, tovární značku a obchodní označení ohlásil dopravnímu úřadu; každou změnu těchto údajů je povinen do 1 měsíce ohlásit dopravnímu úřadu. (4) Za účelem posouzení spolehlivosti si dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy vyžádá podle zákona upravujícího Rejstřík trestů5c) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Orgán, který uložil správní trest za přestupek podle odstavce 2 písm. a) anebo trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu práce řidiče taxislužby, zašle stejnopis písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu má pachatel trvalý, dlouhodobý, přechodný nebo jiný povolený pobyt. (6) Byl-li přiznán odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí, kterým byl uložen správní trest za přestupek, považuje se pro účely posouzení spolehlivosti za den uložení správního trestu den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o žalobě. § 9a Ustanovení o uzavření a provádění přepravní smlouvy, odpovědnosti dopravce, reklamaci a žalobě a o přepravě prováděné postupně několika dopravci obsažená v Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR)31) se použijí obdobně ve vnitrostátní silniční nákladní dopravě na smlouvu o přepravě věci, práva a povinnosti při přepravě věci, náhradu škody vzniklé při přepravě věci a na odpovědnost jednotlivých dopravců při přepravě věci, k jejímuž provedení se spojilo několik dopravců. § 9b Zvláštní povinnosti podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly (1) Pokud podnikatel v silniční dopravě provozuje silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se v plném rozsahu použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d) nebo Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)4), a zabezpečuje konkrétní přepravu osob, zvířat nebo věcí tím, že sám řídí velké vozidlo nebo v souvislosti s řízením provádí nakládku a vykládku zvířat nebo věcí, dohled při nástupu a výstupu cestujících nebo nakládce a vykládce zvířat nebo věcí, údržbu a kontrolu velkého vozidla nebo provádí administrativní činnosti přímo spojené s konkrétní přepravou, nesmí doba výkonu těchto činností přesáhnout 48 hodin za týdentýden. Dobu výkonu těchto činností lze prodloužit až na 60 hodin za týdentýden, pokud za 26 týdnůtýdnů po sobě jdoucích tato doba v průměru nepřesáhne 48 hodin za týdentýden. TýdnemTýdnem se rozumí období od 00.00 hodin v pondělí do 24.00 hodin v neděli. (2) Podnikatel v silniční dopravě vykonávající činnosti podle odstavce 1 je povinen po 6 hodinách přerušit jejich výkon přestávkou v trvání nejméně 30 minut. Přesáhne-li doba výkonu těchto činností 9 hodin po sobě jdoucích, musí přestávka trvat nejméně 45 minut. Přestávku lze rozdělit do několika částí v trvání nejméně 15 minut. Doba přestávky se nezapočítává do doby výkonu. (3) Jsou-li činnosti podle odstavce 1 vykonávány v době od 00.00 hodin do 04.00 hodin, nesmí doba výkonu těchto činností během 24 hodin po sobě jdoucích přesáhnout 10 hodin. (4) Podnikatel v silniční dopravě vykonávající činnosti podle odstavce 1 vede záznamy o době výkonu těchto činností a trvání přestávek a tyto záznamy uchovává po dobu nejméně 2 let od ukončení těchto činností. Úprava požadavků na dobu řízení, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku není tímto paragrafem dotčena. Způsob vedení záznamu a jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. § 9c Zákaz objednání přepravy (1) Podnikající fyzická nebo právnická osoba nesmí objednat přepravu zvířat nebo věcí, pokud ví nebo vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měla a mohla, že by provedením přepravy dopravce porušil a) povinnost zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, b) některý z pracovněprávních požadavků, které platí při vyslání řidiče k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, nebo c) některou z povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy23). (2) Provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury nesmí objednat přepravu osob, pokud ví nebo vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl, že by provedením přepravy dopravce porušil povinnost zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku. HLAVA DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO OSOBNÍ DOPRAVU Díl 1 Vnitrostátní linková osobní doprava § 10 (1) Vnitrostátní linkovou osobní dopravu může provozovat jen podnikatel v silniční dopravě, který je držitelem licence k jejímu provozování vydané dopravním úřadem. (2) Podnikatel v silniční dopravě může po dobu nejdéle 60 dnů provozovat vnitrostátní linkovou osobní dopravu i bez licence, jde-li o její provozování v souladu a) s rozhodnutím, kterým mu bylo poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících uloženo v mimořádné situaci podle zákona upravujícího poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících32), b) se smlouvou uzavřenou na základě přímého zadání v mimořádné situaci podle zákona upravujícího poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících32), nebo c) se smlouvou uzavřenou na základě zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle zákona o zadávání veřejných zakázek. § 11 (1) O udělení licence k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy rozhoduje na základě žádosti dopravce dopravní úřad, v jehož správním obvodu má být výchozí zastávka linky. Žádost lze podat nejdříve 1 rok přede dnem, kdy žadatel hodlá zahájit provoz linkové osobní dopravy. (2) Žádost o udělení licence vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) údaj o formě linkové osobní dopravy a, jde-li o městskou autobusovou dopravu, údaj o této skutečnosti, b) trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup, jejich úplných názvů a určení výchozí a cílové zastávky (dále jen „vedení linky“), a c) datum, kdy žadatel hodlá zahájit provoz linkové osobní dopravy. (3) Dále musí žádost o udělení licence obsahovat, a) jde-li o linkovou osobní dopravu, která má být v celém rozsahu provozována na základě jedné nebo více smluv o veřejných službách v přepravě cestujících32) (dále jen „linková doprava na základě smlouvy o veřejných službách“), údaj o této skutečnosti a údaje nutné k identifikaci každé z těchto smluv, nebo b) jde-li o zvláštní linkovou dopravuzvláštní linkovou dopravu, kategorie cestujících a údaje o osobě, pro kterou se má tato doprava provozovat, kterými jsou jméno a příjmení, název nebo obchodní firma a dále datum narození a adresa trvalého pobytu nebo, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, její identifikační číslo a adresa sídla. (4) O žádosti rozhodne dopravní úřad do 60 dnů ode dne jejího podání. § 12 (1) Dopravní úřad licenci udělí, pokud a) označení všech zastávek na trase linky ve směru vedení spojů bylo stanoveno nebo umístěno místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích postupem podle zákona o silničním provozu, b) se dopravce nedopustil jednání uvedeného v § 15 odst. 1 písm. a) nebo ode dne spáchání takového jednání uplynula ke dni podání žádosti doba delší než 3 roky, a c) vedení linky je v souladu se všemi smlouvami o veřejných službách v přepravě cestujících32), na jejichž základě má být doprava provozována, jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. (2) Jde-li o linkovou osobní dopravu, která nemá být provozována v celém rozsahu na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících32) (dále jen „linková doprava bez smlouvy o veřejných službách“), dopravní úřad i při splnění požadavků podle odstavce 1 licenci neudělí, pokud by tato doprava byla nadbytečná s ohledem na zajištění přepravních potřeb na trase linky veřejnou linkovou nebo veřejnou drážní osobní dopravou, která má být provozována na základě uzavřené smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících32), (dále jen „veřejná osobní doprava na základě smlouvy o veřejných službách“) a měla negativní ekonomické dopady na veřejnou osobní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. Negativní ekonomické dopady spočívají zejména v navýšení nákladů na provozování dopravy nebo ve snížení tržeb z dopravy plynoucích. (3) Rozhodnutí o udělení licence musí vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) údaj o formě linkové osobní dopravy a, jde-li o městskou autobusovou dopravu, údaj o této skutečnosti, b) označení a vedení linky, c) datum zahájení provozu linkové osobní dopravy, d) doba, na kterou se licence uděluje, e) kategorie cestujících, jde-li o zvláštní linkovou dopravuzvláštní linkovou dopravu, a f) identifikační údaje o smlouvách, na jejichž základě má být doprava provozována, jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. (4) V rozhodnutí o udělení licence lze stanovit a) podmínky, za kterých může provoz linky zčásti zabezpečovat jiný dopravce, umožňuje-li to smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících32), na jejímž základě má být linková osobní doprava provozována, nebo b) podmínky omezující provozování dopravy vyplývající ze 1. stavebních nebo dopravně technických vlastností pozemních komunikací na trase linky, nebo 2. žádosti. (5) Lze-li nadbytečnosti nebo negativním ekonomickým dopadům podle odstavce 2 předejít omezením provozování dopravy, dopravní úřad v rozhodnutí o udělení licence stanoví a) další podmínky omezující provozování dopravy, zejména časová omezení dopravních spojení na trase linky, omezení nástupu a výstupu cestujících na trase linky nebo podmínky pro přepravu cestujících na trase linky, nebo b) jiné datum zahájení provozu, než je uvedeno v žádosti. (6) Licence se uděluje na 5 let nebo a) na kratší dobu, pokud o to dopravce požádal, b) na dobu platnosti smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících32), na jejímž základě má být linková osobní doprava provozována, jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách; má-li být tato doprava provozována na základě více smluv, uděluje se licence na dobu platnosti smlouvy, která má skončit nejdříve, nebo c) na dobu platnosti smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících32), jejíž platnost uplyne dříve než za 5 let ode dne, kdy dopravce hodlá zahájit provoz, jde-li o linkovou dopravu bez smlouvy o veřejných službách, jejíž trasa linky je stejná nebo obdobná jako trasa linky veřejné linkové nebo veřejné drážní osobní dopravy provozované na základě této smlouvy, nejméně však na 2 roky. § 13 (1) Jde-li o linkovou dopravu bez smlouvy o veřejných službách, vyžádá si dopravní úřad před vydáním rozhodnutí o udělení licence závazné stanovisko dopravního úřadu, v jehož správním obvodu má být na trase posuzované linky umístěna zastávka (dále jen „dotčený úřad“), k posouzení, zda v jeho správním obvodu není dán důvod pro neudělení licence podle § 12 odst. 2. (2) Je-li dán důvod pro neudělení licence, dotčený úřad v závazném stanovisku vymezí a odůvodní, v jakých případech a za jakých okolností by posuzovaná doprava byla nadbytečná s ohledem na zajištění přepravních potřeb na trase linky v jeho správním obvodu veřejnou osobní dopravou na základě smlouvy o veřejných službách a měla negativní ekonomické dopady na tuto dopravu. (3) Závazné stanovisko podle odstavců 1 a 2 vydá dotčený úřad do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Nevydá-li dotčený úřad v této lhůtě závazné stanovisko, platí, že bylo vydáno souhlasné stanovisko. § 14 (1) Na žádost držitele licence dopravní úřad rozhodne do 60 dnů ode dne podání žádosti o změně licence. O změně licence spočívající výlučně ve změně názvu zastávky může dopravní úřad rozhodnout i z moci úřední, pokud ke změně názvu zastávky nedošlo z důvodu na straně dopravce. Na řízení o změně licence se použijí § 12 odst. 1 písm. a) a c), § 12 odst. 2, 4 a 5 a § 13 obdobně. Nedojde-li ke změně ve vedení linky, data zahájení provozu a podmínek stanovených podle § 12 odst. 4 písm. b) bodu 2 a § 12 odst. 5 písm. a), postup podle § 13 se nepoužije. (2) Dobu platnosti licence nelze prodloužit. (3) Při zániku právnické osoby, která je držitelem licence, s přechodem jejích práv a povinností na právního nástupce, který je podnikatelem v silniční osobní dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly, lze provozovat linkovou osobní dopravu podle licence po dobu 15 dnů od zániku právnické osoby nebo, pokud v této lhůtě podá právní nástupce žádost o změnu licence v osobě držitele licence, nejméně do doby, kdy dopravní úřad o této žádosti rozhodne; dopravní úřad žádosti vyhoví, pokud se žadatel nedopustil jednání uvedeného v § 15 odst. 1 písm. a) nebo ode dne spáchání takového jednání uplynuly ke dni podání žádosti více než 3 roky. § 15 (1) Dopravní úřad licenci odejme, a) nebude-li tím závažným způsobem ohroženo uspokojování přepravních potřeb, pokud držitel licence 1. opakovaně závažným způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, 2. opakovaně závažným způsobem porušil podmínky pro provozování dopravy stanovené v licenci, nebo 3. nezačal linkovou osobní dopravu, k jejímuž provozování byla tato licence udělena, provozovat do 30 dnů ode dne, kdy měl být její provoz zahájen, b) požádal-li držitel licence o odnětí licence, nebo c) pokud pozbyla platnosti smlouva o veřejných službách v přepravě cestujících32), na jejímž základě byla doprava podle této licence provozována, jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. (2) Jde-li o osobní linkovou dopravu provozovanou na základě více smluv o veřejných službách v přepravě cestujících32) a bylo-li zahájeno řízení o změně licence, kterým má být rozsah udělené licence omezen na provozování dopravy podle platných smluv, řízení o odnětí licence z důvodu podle odstavce 1 písm. c) se přeruší nebo nezahájí do doby ukončení řízení o změně licence. (3) Licence pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, b) zánikem koncese, c) smrtí fyzické osoby, která je držitelem licence, d) zánikem právnické osoby, která je držitelem licence, nejde-li o případ podle § 14 odst. 3, e) zamítnutím žádosti o změnu licence podle § 14 odst. 3, nebo f) rozhodnutím dopravního úřadu o odnětí licence. Díl 2 Mezinárodní linková osobní doprava § 16 (1) Provozovat mezinárodní linkovou osobní dopravu může jen podnikatel v silniční dopravě, a to na základě a) licence udělené Ministerstvem dopravy a licence vydané příslušným orgánem jiného státu pro území tohoto státu, jímž linka vede, nebo b) povolení k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18) uděleného Ministerstvem dopravy nebo příslušným orgánem jiného členského státu. (2) Jde-li o mezinárodní zvláštní linkovou dopravuzvláštní linkovou dopravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18), lze ji provozovat rovněž na základě smlouvy o mezinárodní zvláštní linkové dopravězvláštní linkové dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18). § 16a (1) O udělení licence k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy rozhoduje Ministerstvo dopravy na základě žádosti dopravce. Žádost lze podat nejdříve 1 rok přede dnem, kdy žadatel hodlá zahájit provoz této dopravy. (2) Žádost o udělení licence vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) údaj o formě linkové osobní dopravy, b) vedení linky, c) datum, kdy žadatel hodlá zahájit provoz linkové osobní dopravy, d) návrh jízdního řádu, e) návrh tarifu, f) návrh smluvních přepravních podmínek a g) údaje o tom, jak bude zajištěno dodržování povinností týkajících se doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku u řidičů, kteří mají řídit vozidla na lince. (3) Dále musí žádost o udělení licence obsahovat, a) jde-li o mezinárodní osobní linkovou dopravu, která má být na území České republiky v celém rozsahu provozována na základě jedné nebo více smluv o veřejných službách v přepravě cestujících32) (dále jen „mezinárodní doprava na základě smlouvy o veřejných službách“), údaj o této skutečnosti a údaje nutné k identifikaci každé z těchto smluv, nebo b) jde-li o zvláštní linkovou dopravuzvláštní linkovou dopravu, kategorie cestujících a údaje o osobě, pro kterou se má tato doprava provozovat, kterými jsou jméno a příjmení, název nebo obchodní firma a dále datum narození a adresa trvalého pobytu nebo, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, její identifikační číslo a adresa sídla. (4) O žádosti rozhodne Ministerstvo dopravy do 30 dnů od doručení licence vydané příslušným úřadem cizího státu pro vedení linky na území tohoto státu. § 16b (1) Ministerstvo dopravy licenci udělí, pokud a) označení všech zastávek na trase linky ve směru vedení spojů bylo stanoveno nebo umístěno místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích postupem podle zákona o silničním provozu, b) se dopravce nedopustil jednání uvedeného v § 15 odst. 1 písm. a) nebo ode dne spáchání takového jednání uplynula ke dni podání žádosti doba delší než 3 roky, c) jsou splněny další požadavky, stanoví-li je vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, a d) vedení linky na území České republiky je v souladu se všemi smlouvami o veřejných službách v přepravě cestujících32), na jejichž základě má být doprava provozována, jde-li o mezinárodní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách; za účelem ověření této podmínky si Ministerstvo dopravy vyžádá závazné stanovisko dotčeného úřadu. (2) Jde-li o mezinárodní osobní linkovou dopravu, která na území České republiky nemá být provozována v celém rozsahu na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících32) (dále jen „mezinárodní doprava bez smlouvy o veřejných službách“), Ministerstvo dopravy i při splnění požadavků podle odstavce 1 licenci neudělí, pokud by tato doprava byla z hlediska navrženého jízdního řádu nadbytečná s ohledem na zajištění přepravních potřeb veřejnou osobní dopravou na základě smlouvy o veřejných službách a měla negativní ekonomické dopady na veřejnou osobní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. Negativní ekonomické dopady spočívají zejména v navýšení nákladů na provozování dopravy nebo ve snížení tržeb z dopravy plynoucích. (3) Rozhodnutí o udělení licence musí vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat a) údaj o formě linkové osobní dopravy, b) označení a vedení linky, c) datum zahájení provozu linkové osobní dopravy, d) doba, na kterou se licence uděluje, e) kategorie cestujících, jde-li o zvláštní linkovou dopravuzvláštní linkovou dopravu, a f) identifikační údaje o smlouvách, na jejichž základě má být doprava provozována, jde-li o mezinárodní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. (4) V rozhodnutí o udělení licence lze stanovit a) podmínky, za kterých může provoz linky zčásti zabezpečovat jiný dopravce, nebo b) podmínky omezující provozování dopravy vyplývající ze 1. stavebních nebo dopravně technických vlastností pozemních komunikací na trase linky, nebo 2. žádosti. (5) Lze-li nadbytečnosti nebo negativním ekonomickým dopadům podle odstavce 2 předejít omezením provozování dopravy, Ministerstvo dopravy v rozhodnutí o udělení licence stanoví a) další podmínky omezující provozování dopravy, zejména časová omezení dopravních spojení na trase linky, omezení nástupu a výstupu cestujících na trase linky nebo podmínky pro přepravu cestujících na trase linky, nebo b) jiné datum zahájení provozu, než je uvedeno v žádosti. (6) Licence se uděluje a) na dobu stanovenou v příslušné vyhlášené mezinárodní smlouvě, kterou je Česká republika vázána, nejvýše však na 5 let, nebo b) na kratší dobu, pokud o to dopravce požádal. § 16c (1) Jde-li o mezinárodní dopravu bez smlouvy o veřejných službách, vyžádá si Ministerstvo dopravy před vydáním rozhodnutí o udělení licence závazné stanovisko dotčeného úřadu k posouzení, zda v jeho správním obvodu není dán důvod pro neudělení licence podle § 16b odst. 2. (2) Je-li dán důvod pro neudělení licence, dotčený úřad v závazném stanovisku vymezí a odůvodní, v jakých případech a za jakých okolností by z hlediska navrženého jízdního řádu byla posuzovaná doprava nadbytečná s ohledem na zajištění přepravních potřeb na trase linky v jeho správním obvodu veřejnou osobní dopravou na základě smlouvy o veřejných službách a měla negativní ekonomické dopady na tuto dopravu. (3) Závazné stanovisko podle odstavců 1 a 2 vydá dotčený úřad do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Nevydá-li dotčený úřad v této lhůtě závazné stanovisko, platí, že bylo vydáno souhlasné stanovisko. § 16d (1) Na žádost držitele licence Ministerstvo dopravy rozhodne o změně licence. O změně licence spočívající výlučně ve změně názvu zastávky může Ministerstvo dopravy rozhodnout i z moci úřední, pokud ke změně názvu zastávky nedošlo z důvodu na straně dopravce. Na řízení o změně licence se použijí § 16b odst. 1 písm. a) a c), § 16b odst. 2, 4 a 5 a § 16c obdobně a § 16a odst. 2 a 3 přiměřeně. Nedojde-li ke změně ve vedení linky, data zahájení provozu a podmínek stanovených podle § 16b odst. 4 písm. b) bodu 2 a § 16b odst. 5 písm. a), postup podle § 16c se nepoužije. (2) Dobu platnosti licence nelze prodloužit, s výjimkou prodloužení platnosti licence ve veřejném zájmu na nepřerušeném uspokojování přepravních potřeb nejvýše o 90 dnů; postup podle § 16c a lhůta podle § 16a odst. 3 se v tomto případě nepoužijí. (3) Při zániku právnické osoby, která je držitelem licence, s přechodem jejích práv a povinností na právního nástupce, který je podnikatelem v silniční dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly, se § 14 odst. 3 použije obdobně. (4) O odnětí licence rozhoduje Ministerstvo dopravy. Ustanovení § 15 odst. 1 a 2 se použijí obdobně. (5) Licence pozbývá platnosti v případech podle § 15 odst. 3. § 16e Pro vydání, změnu a odnětí povolení k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18) se § 16b odst. 2 a 5, § 16c a § 16d použijí obdobně. Díl 3 Jízdní řád § 16f (1) Jízdní řád pro veřejnou linkovou osobní dopravu nebo jeho změnu schvaluje na žádost dopravce a) dopravní úřad, který udělil licenci, jde-li o vnitrostátní linkovou osobní dopravu, b) Ministerstvo dopravy, jde-li o mezinárodní linkovou osobní dopravu. (2) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy jízdní řád nebo jeho změnu schválí, pokud a) je v souladu s licencí nebo povolením, b) časové údaje nejsou v rozporu se stavebními nebo dopravně technickými vlastnostmi pozemních komunikací nebo pravidly silničního provozu nebo místní úpravou provozu na pozemních komunikacích v úsecích, po kterých je linka vedena, c) není v rozporu s prostorovými parametry zastávek a jejich časovým využitím vozidly jiných linek a d) obsahuje pouze spoje podle smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících32), jde-li o linkovou dopravu na základě smlouvy o veřejných službách nebo mezinárodní dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. (3) Jde-li o mezinárodní linkovou osobní dopravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18), Ministerstvo dopravy jízdní řád schválí v rámci povolení k provozování této dopravy, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2 písm. b) až d). (4) Jde-li o mezinárodní dopravu bez smlouvy o veřejných službách, Ministerstvo dopravy změnu jízdního řádu neschválí, pokud by mezinárodní doprava bez smlouvy o veřejných službách byla z hlediska požadované změny jízdního řádu nadbytečná s ohledem na zajištěnost přepravních potřeb veřejnou osobní dopravou na základě smlouvy o veřejných službách a měla negativní ekonomické dopady na tuto dopravu. Před vydáním rozhodnutí o změně jízdního řádu si Ministerstvo dopravy vyžádá závazné stanovisko dotčeného úřadu k posouzení, zda v jeho správním obvodu není dán důvod pro neschválení změny jízdního řádu podle věty první. Závazné stanovisko vydá dotčený úřad do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Nevydá-li dotčený úřad v této lhůtě závazné stanovisko, platí, že bylo vydáno souhlasné stanovisko. Závazné stanovisko dotčeného úřadu se nevyžaduje, pokud se změna jízdního řádu nedotkne jeho správního obvodu nebo je-li změna jízdního řádu navázána na předchozí změnu licence. (5) Jde-li o odchylku v provozování dopravy podle § 18 odst. 2, předloží dopravce návrh výlukového jízdního řádu ke schválení bez zbytečného odkladu poté, co se o uzavření pozemní komunikace nebo o objížďce dozvěděl. Výlukový jízdní řád se schválí, jsou-li splněny podmínky podle odstavce 2 písm. b) a c) a je-li linka vedena odchylně od licence pouze v nezbytném rozsahu a v souladu s rozhodnutím o uzavírce nebo objížďce, bylo-li vydáno. Výlukový jízdní řád nahrazuje po dobu trvání odchylky v provozování dopravy jízdní řád schválený podle odstavce 2. (6) Pokud dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy jízdní řád, výlukový jízdní řád nebo jejich změnu schválí, může namísto písemného vyhotovení rozhodnutí vyznačit na jízdním řádu doložku schválení, která obsahuje údaj, že byl jízdní řád schválen, označení správního orgánu, který jízdní řád schválil, jméno, příjmení a podpis oprávněné úřední osoby, otisk úředního razítka a datum schválení jízdního řádu. Jízdní řád opatřený doložkou schválení se doručuje žadateli. Proti rozhodnutí, kterým byl jízdní řád nebo výlukový jízdní řád schválen nebo kterým byla schválena jejich změna, se nelze odvolat; to neplatí v případě rozhodnutí podle odstavce 3. (7) Jde-li o dopravu provozovanou bez licence podle § 10 odst. 2, jízdní řád se nevydává. Dopravce je v takovém případě povinen zveřejnit v zastávkách informaci o vedení linky a časech příjezdů a odjezdů dopravních spojení. (8) O změně jízdního řádu spočívající výlučně ve změně názvu zastávky může dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy rozhodnout i z moci úřední, pokud ke změně názvu zastávky nedošlo z důvodu na straně dopravce. § 17 (1) Schválený jízdní řád postoupí dopravní úřad Ministerstvu dopravy, které vede pro potřeby veřejnosti celostátní informační systém o jízdních řádech. Ministerstvo dopravy může vedením tohoto systému pověřit právnickou osobu. (2) V celostátním informačním systému o jízdních řádech jsou vedeny údaje obsažené v jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, veřejné drážní osobní dopravy a veřejné osobní vodní dopravy a názvy zastávek linkové osobní dopravy. (3) Změny jízdních řádů veřejné vnitrostátní linkové dopravy lze provádět pouze v termínech zveřejněných Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Z důvodu veřejného zájmu nebo zásahu vyšší moci může dopravní úřad rozhodnout o změně jízdního řádu veřejné vnitrostátní linkové dopravy i v době jeho platnosti k jinému termínu. (5) Odstavec 3 se nevztahuje na jízdní řády městské autobusové dopravy provozované na území města. (6) Způsob zpracování, předkládání ke schválení a uveřejňování, obsah a formální náležitosti jízdního řádu a jeho změn a organizaci celostátního informačního systému o jízdních řádech stanoví prováděcí předpis. § 17a (1) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy pro účely vydání rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí licence nebo schválení jízdního řádu, výlukového jízdního řádu nebo jejich změny nebo dotčený úřad pro účely vydání závazného stanoviska si mohou vyžádat vyjádření a) dopravního nebo silničního správního úřadu, v jehož správním obvodu má být linka vedena, b) obceobce, v jejímž územním obvodu má být na trase linky zastávka, c) Ministerstva dopravy, d) právnické osoby založené pro plnění úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících32), nebo e) vlastníka nebo správce pozemní komunikace, po které má být vedena linka. (2) Lhůta pro předložení vyjádření je 10 dnů ode dne obdržení žádosti, není-li v žádosti stanovena lhůta delší. Díl 4 Práva a povinnosti dopravce, cestujících a ostatních osob ve veřejné linkové dopravě § 18 Povinnosti dopravce ve veřejné linkové dopravě (1) Dopravce ve veřejné linkové dopravěveřejné linkové dopravě je povinen a) zahájit provoz na lince ke dni, který je stanoven v licenci, a provoz linky udržovat po dobu platnosti licence, b) vydat a uveřejnit schválený jízdní řád, jeho změny, smluvní přepravní podmínky a tarif, c) provozovat dopravu podle podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence nebo povolení, schváleného jízdního řádu, smluvních přepravních podmínek a tarifu, d) spojem uvedeným v jízdním řádu přepravit každého, jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a tarif a nebrání-li tomu okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit nebo jim zabránit, e) označit vozidlo příslušné linkylinky názvem cílové zastávky spoje; označení linkylinky, které je stanoveno v rozhodnutí o udělení licence, musí být čitelné i za tmy alespoň na čele vozidla, dále zajistit označení řidiče a průvodčího obchodním jménem dopravce nebo služebním stejnokrojem dopravce, dále označit bezbariérové vozidlo mezinárodním symbolem přístupnosti, f) zveřejnit v zastávce jízdní řád a název zastávky, v městské autobusové dopravě dále číslo linky, a po celou dobu provozování dopravy zajistit v zastávce zveřejnění jízdního řádu ve znění jeho schválených změn; u zastávky určené pouze pro výstup cestujících není vyvěšení jízdního řádu a čísla linky povinné, g) pečovat o bezpečnost přepravovaných osob a jejich zavazadel a zabezpečit první pomoc a náhradní dopravu v případě, že se stane účastníkem dopravní nehody nebo má technickou závadu, pro kterou nelze spoj dokončit, h) vytvářet podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace. (2) Je-li pozemní komunikace, po které je linka vedena, zcela nebo zčásti uzavřena nebo je-li nařízena objížďka podle zvláštního právního předpisu6), lze se od vedení linky podle licence odchýlit v nezbytném rozsahu a v souladu s rozhodnutím o uzavírce nebo objížďce, bylo-li vydáno. Je-li pozemní komunikace, po které je linka vedena, dočasně neprůjezdná, lze se od trasy linky podle licence v nezbytném rozsahu odchýlit. § 18a Vztahy mezi cestujícím a dopravcem veřejné linkové dopravy (1) Řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravyveřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravyveřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna a) vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplatit přirážku, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího, b) nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné a pohodlné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky, zejména obsaditelnost vozidla, c) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údajeosobní údaje podle odstavce 2 písm. c). (2) Cestující je povinen a) dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, b) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, c) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování12), číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování, d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnost uvedenou v písmenu c), e) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících. (3) Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. (4) Osoba oprávněná zjistit totožnost cestujícího podle zvláštního právního předpisu je oprávněna sdělit osobní údajeosobní údaje podle odstavce 2 písm. c) pověřené osobě. (5) Dopravce je oprávněn pro účely vymáhání zaplacení jízdného a přirážky zpracovávat osobní údajeosobní údaje podle odstavce 2 písm. c). § 18b Přepravní řád (1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravěintegrované dopravě, stanoví přepravní řád a tarif. V přepravním řádu se uvede zejména a) vznik a ukončení přepravní smlouvy mezi dopravcem a cestujícím a způsob prokazování jejího vzniku, b) náležitosti jízdního dokladu, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů (včetně případů, kdy se na přepravě podílí více dopravců), c) podmínky, za nichž si lze předem zakoupit místo k sezení, d) podmínky přepravy dětí, dětských kočárků, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace a vozíků pro invalidy, e) způsob vracení jízdného při neprovedení přepravy, f) rozsah a podmínky přepravy zavazadel, včetně podmínek, za nichž si lze jako zavazadlo vzít nebezpečné věci, g) podmínky přepravy zvířat, h) podmínky přepravy autobusových zásilek. (2) Přepravní řád stanoví vyhláškou Ministerstvo dopravy. Dopravce může v přepravních podmínkách odlišně od přepravního řádu stanovit podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c), f), g) a h). § 18c Náhradní autobusová doprava (1) Provozovatel drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo speciální je oprávněn provozovat náhradní autobusovou dopravu za přerušenou nebo dočasně omezenou drážní dopravu na dráze. (2) Provozovatel drážní dopravy podle odstavce 1 nebo jím pověřený dopravce může provozovat náhradní autobusovou dopravu, pokud má platnou koncesi pro silniční motorovou osobní dopravu podle zvláštního právního předpisu.1) Pro provozování náhradní autobusové dopravy, která nepřesahuje 90 kalendářních dnů po sobě jdoucích, se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu; vedení linky a umístění zastávek musí být z hlediska bezpečnosti silničního provozu schváleno Policií České republiky. (3) Provozovatel drážní dopravy podle odstavce 1 je povinen označit vozidlo použité pro náhradní autobusovou dopravu slovy „náhradní doprava“. Ustanovení § 18 odst. 1 písm. e) se použijí přiměřeně. (4) Náhradní doprava musí umožnit přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace v rozsahu odpovídajícím přerušené drážní dopravě na dráze. § 20 Vlastníci a správci pozemních komunikací (1) Vlastníci a správci pozemních komunikací na trase linky jsou povinni strpět v zastávce zveřejnění jízdního řádu nebo umístění zařízení pro zveřejnění jízdního řádu. (2) Umístění zařízení pro zveřejnění jízdního řádu není zvláštním užíváním pozemní komunikace podle zvláštního předpisu.6) Díl 5 Taxislužba § 21 Podmínky provozování taxislužby (1) Dopravce smí provozovat taxislužbu pouze vozidlem, které a) je zapsáno v evidenci vozidel taxislužby (dále jen „vozidlo taxislužby“) a označeno evidenční nálepkou vozidla taxislužby, která byla pro toto vozidlo vydána, nebo b) poskytla přepravovaná osoba pro účely své přepravy (dále jen „vozidlo cestujícího“). (2) Dopravce při provozování taxislužby nesmí použít vozidlo taxislužby, které pro něj není zapsáno v evidenci vozidel taxislužby. Dopravce je povinen zajistit, aby vozidlem taxislužby, které je pro něj zapsáno v evidenci vozidel taxislužby, neprovozovala taxislužbu jiná osoba. (3) Dopravce je při provozování taxislužby povinen zajistit, aby práci řidiče taxislužby vykonávala osoba, která a) je v základním pracovněprávním vztahu s dopravcem, není-li touto osobou sám dopravce nebo jeho manžel nebo registrovaný partner, a b) je držitelem oprávnění řidiče taxislužby. (4) Dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, je povinen zajistit, aby při nabízení nebo poskytování přepravy, včetně činností s tím souvisejících, a) vozidlo taxislužby bylo viditelně a čitelně označeno 1. střešní svítilnou žluté barvy s nápisem TAXI na její přední a zadní straně a 2. jménem, popřípadě jmény, a příjmením, obchodní firmou nebo názvem dopravce umístěným na vozidle tak, aby měl cestující možnost seznámit se s tímto údajem před jednáním o přepravě s řidičem taxislužby, b) vozidlo taxislužby bylo vybaveno 1. měřicí sestavou taxametru splňující požadavky zvláštního právního předpisu6a), jejíž součástí je taxametr, měřicí převodník ujeté vzdálenosti a tiskárna (dále jen „taxametr“), 2. knihou taxametru a 3. záznamy o přepravě podle písmene f) z právě probíhajícího dne nebo záznamem o přepravě z poslední poskytnuté přepravy, pokud v právě probíhajícím dni nebyla vozidlem taxislužby žádná přeprava uskutečněna, c) v taxametru byly nastaveny údaje a hodnoty odpovídající skutečnosti, d) zobrazované údaje z taxametru byly čitelné a viditelné z místa přepravované osoby, e) řidič taxislužby řádně obsluhoval taxametr a zajistil zaznamenání skutečného průběhu přepravy, f) řidič taxislužby ihned po ukončení přepravy pořídil jako výstup z tiskárny taxametru záznam o přepravě a g) řidič taxislužby cestujícímu vydal doklad o přepravě pořízený jako výstup z tiskárny taxametru, pokud o něj cestující požádá. (5) Splnění povinností podle odstavce 4 se nevyžaduje, je-li přeprava poskytnuta na základě písemné smlouvy uzavřené před zahájením přepravy, která a) obsahuje 1. identifikační údaje smluvních stran, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa bydliště nebo sídla a datum narození nebo identifikační číslo dopravce a objednatele přepravy, 2. jednoznačné určení přepravy uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení nebo jiného určení přepravovaných osob a údajů o datu, čase a trase přepravy, 3. cenu za přepravu nebo způsob jejího určení a 4. údaje o zprostředkovateli taxislužby, kterými jsou jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a označení, že jde o zprostředkovatele, je-li uzavření smlouvy zprostředkováno zprostředkovatelem taxislužby, a b) je při přepravě a po zbývající část dne, ve kterém byla přeprava poskytnuta, k dispozici u řidiče taxislužby, kterým byla přeprava poskytnuta, nebo je u řidiče k dispozici její kopie. (6) Splnění povinností podle odstavce 4 se rovněž nevyžaduje, je-li přeprava poskytnuta na základě objednávky provedené elektronickými prostředky jinou než hlasovou službou a a) objednateli přepravy byla před objednáním přepravy sdělena konečná cena za tuto přepravu a, je-li přeprava zprostředkována zprostředkovatelem taxislužby, jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) objednateli přepravy byly před zahájením přepravy sděleny údaje o 1. dopravci, který přepravu poskytne, kterými jsou jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo, 2. řidiči taxislužby, který přepravu provede, kterými jsou jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, a 3. vozidle taxislužby, kterým bude přeprava poskytnuta, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka a obchodní označení, c) objednateli přepravy bylo bezprostředně po ukončení přepravy na jím uvedenou adresu elektronické pošty zasláno potvrzení o přepravě a d) potvrzení o přepravě je po zbývající část dne, ve kterém byla přeprava poskytnuta, k dispozici u řidiče taxislužby, který přepravu poskytnul. (7) Dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, je dále povinen a) uchovávat záznamy o přepravě podle odstavce 4 písm. f), smlouvy o přepravě podle odstavce 5 a potvrzení o přepravě podle odstavce 6 písm. d) po dobu nejméně 3 let od ukončení přepravy, k níž se vztahují, a b) zajistit, aby vozidlo taxislužby nebylo označeno střešní svítilnou podle odstavce 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením, 1. je-li použito k jinému účelu než k provozování taxislužby, nebo 2. není-li vybaveno taxametrem. (8) Dopravce je povinen zajistit, aby při provozování taxislužby vozidlem cestujícího měl řidič taxislužby u sebe doklad o oprávnění dopravce k podnikání nebo jeho kopii a aby cestujícímu vydal doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádá. (9) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti záznamu o přepravě, knihy taxametru, dokladu o přepravě, potvrzení o přepravě a způsob řádné obsluhy taxametru. § 21a Evidence vozidel taxislužby (1) Dopravní úřad zapíše vozidlo do evidence vozidel taxislužby na základě žádosti dopravce, pokud a) jde o vozidlo kategorie L nebo M114), b) je dopravce podle zápisu v registru silničních vozidel14) provozovatelem vozidla, c) vozidlo není evidováno jako vozidlo taxislužby pro jiného dopravce a d) vozidlo nebylo v posledním roce vyřazeno z evidence vozidel taxislužby z důvodu uvedeného v odstavci 6 písm. d). (2) V žádosti podle odstavce 1 dopravce uvede a) státní poznávací značku, tovární značku a obchodní označení vozidla a b) typ a výrobní číslo taxametru, který bude ve vozidle při provozování taxislužby užíván, případně uvede, že vozidlo taxislužby nebude vybaveno taxametrem a tímto vozidlem bude poskytovat přepravu výhradně podle § 21 odst. 5 nebo 6. (3) Při zápisu vozidla do evidence vozidel taxislužby vydá dopravní úřad žadateli výpis z této evidence. Výpis opatří jménem, příjmením a podpisem oprávněné úřední osoby, která výpis vyhotovila, a otiskem úředního razítka s malým státním znakem České republiky. (4) Dopravce je povinen oznámit dopravnímu úřadu změnu údajů uvedených v odstavci 2 písm. b) nejpozději do 7 dnů od dne vzniku této změny. Na základě oznámení zapíše dopravní úřad změnu údajů v evidenci vozidel taxislužby a vydá dopravci nový výpis z této evidence. (5) Při zápisu vozidla do evidence vozidel taxislužby nebo na žádost dopravce vydá dopravní úřad dopravci, pro kterého je vozidlo v evidenci vozidel taxislužby zapsáno, evidenční nálepku vozidla taxislužby. Dopravce je povinen zajistit, aby tato nálepka nebyla umístěna na jiném vozidle, než pro které byla vydána. Umístění nálepky na vozidlo taxislužby, pro které byla vydána, se nepovažuje za označení vozidla v rozporu s § 21 odst. 7 písm. b) nebo § 21d odst. 5. (6) Dopravní úřad vyřadí vozidlo z evidence vozidel taxislužby, pokud a) vozidlo nesplňuje podmínky podle odstavce 1 písm. a) nebo b), b) zaniklo oprávnění dopravce k provozování silniční motorové dopravy osobní vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, c) o to dopravce požádá, nebo d) dopravci byl pravomocně uložen správní trest za přestupek uvedený v § 35 odst. 2 písm. j) nebo m), kterého se ve vztahu k tomuto vozidlu dopustil. (7) V případě vyřazení vozidla z evidence vozidel taxislužby je dopravce povinen neprodleně zajistit odstranění evidenční nálepky vozidla taxislužby. (8) Náležitosti a vzor evidenční nálepky vozidla taxislužby a způsob jejího umístění na vozidle stanoví prováděcí právní předpis. § 21b Zmocnění obce (1) ObecObec může stanovit obecně závaznou vyhláškou pro stanoviště vozidel taxislužby zřízených obcíobcí podmínky užívání stanoviště a provozní řád upravující v souladu s místními podmínkami pravidla provozu na stanovišti. (2) ObecObec může obecně závaznou vyhláškou stanovit dopravcům jako podmínku pro zahájení nebo nabízení přepravy na území obceobce splnění zvláštních technických požadavků na vozidla taxislužby, kterými mohou být požadavky na maximální rozměry vozidla, maximální zdvihový objem motoru, stupeň plnění emisní úrovně nebo druh paliva. Zvláštní technické požadavky na vozidla taxislužby nesmí zvýhodňovat určitého výrobce, tovární značku nebo typ vozidla. § 21c Oprávnění řidiče taxislužby (1) Práci řidiče taxislužby je oprávněna vykonávat pouze osoba, která je držitelem oprávnění řidiče taxislužby. Oprávnění řidiče taxislužby udělí na žádost kterýkoli dopravní úřad, pokud je žadatel a) starší 21 let, b) spolehlivý podle § 9 odst. 2 a c) oprávněn k pobytu na území České republiky a, je-li to podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, oprávněn k výkonu práce na území České republiky, jde-li o občana jiného než členského státu, který není držitelem koncese pro provozování silniční motorové dopravy osobní vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, jeho manželem nebo registrovaným partnerem. (2) Je-li žadatel občanem jiného než členského státu a není držitelem koncese pro provozování silniční motorové dopravy osobní vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, jeho manželem nebo registrovaným partnerem, k žádosti podle odstavce 1 přiloží a) doklad prokazující jeho oprávnění k pobytu na území České republiky a b) doklad prokazující jeho oprávnění k výkonu práce na území České republiky, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno. (3) Je-li žadatelem cizinec, za účelem posouzení spolehlivosti k žádosti dále přiloží výpis z evidence trestů vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, a státu posledního pobytu, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát výpis z evidence trestů, přiloží cizinec čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před orgánem nebo notářem tohoto státu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. Cizinec, kterému byla udělena mezinárodní ochrana33), doklady podle vět první a druhé vydané státem, jehož je státním příslušníkem, nepřikládá. (4) Oprávnění řidiče taxislužby se uděluje na dobu 5 let. Pokud dopravní úřad vyhoví žádosti, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz řidiče taxislužby. Průkaz řidiče taxislužby je veřejnou listinouveřejnou listinou. Vzor průkazu řidiče taxislužby stanoví prováděcí právní předpis. (5) Oprávnění řidiče taxislužby odejme a) kterýkoli dopravní úřad na žádost jeho držitele, nebo b) dopravní úřad příslušný podle místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu řidiče taxislužby, pokud jeho držitel přestal být spolehlivým podle § 9 odst. 2; vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění řidiče taxislužby je prvním úkonem v řízení. (6) Ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu řidiče taxislužby nebo změnu údajů v něm zaznamenaných je jeho držitel povinen neprodleně oznámit kterémukoli dopravnímu úřadu. Na žádost řidiče taxislužby vydá tento dopravní úřad namísto průkazu řidiče taxislužby, jehož se oznámení podle věty první týká, nový průkaz řidiče taxislužby, je-li žadatel držitelem oprávnění řidiče taxislužby. (7) Průkaz řidiče taxislužby pozbývá platnosti a) uplynutím doby, na kterou bylo řidiči taxislužby uděleno oprávnění řidiče taxislužby, b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění řidiče taxislužby, c) dnem, kdy řidič taxislužby nahlásil dopravnímu úřadu jeho ztrátu, zničení nebo odcizení, d) dnem vydání nového průkazu řidiče taxislužby, oznámil-li řidič taxislužby dopravnímu úřadu jeho poškození nebo změnu údajů v něm zaznamenaných. (8) Řidič taxislužby je povinen odevzdat průkaz řidiče taxislužby a) do 7 dnů ode dne pozbytí jeho platnosti podle odstavce 7 písm. a) kterémukoli dopravnímu úřadu, b) do 7 dnů ode dne pozbytí jeho platnosti podle odstavce 7 písm. b) dopravnímu úřadu, který rozhodl o odnětí oprávnění řidiče taxislužby v prvním stupni, nebo c) nejpozději při vydání nového průkazu řidiče taxislužby v případě pozbytí platnosti podle odstavce 7 písm. d) dopravnímu úřadu vydávajícímu nový průkaz řidiče taxislužby. (9) Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru, příslušník Policie České republiky nebo strážník obecní policie je oprávněn odebrat neplatný průkaz řidiče taxislužby. (10) Pro účely vedení v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě a vyhotovení průkazu řidiče taxislužby si dopravní úřad při podání žádosti podle odstavce 1 nebo 6 opatří digitalizovanou fotografii žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičů, z informačního systému digitálního tachografu, z evidence občanských průkazů, z agendového informačního systému evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců, pořídí ji dopravní úřad. § 21d Zvláštní povinnosti řidiče taxislužby (1) Řidič je k výkonu práce řidiče taxislužby povinen užít a) vozidlo taxislužby, které je zapsáno v evidenci vozidel taxislužby pro něj, pokud je sám dopravcem, nebo pro dopravce, k němuž má vztah podle § 21 odst. 3 písm. a), a označeno evidenční nálepkou vozidla taxislužby, která byla pro toto vozidlo vydána, nebo b) vozidlo cestujícího. (2) Při poskytování přepravy vozidlem cestujícího je řidič taxislužby povinen vydat cestujícímu doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádá, a mít u sebe a) průkaz řidiče taxislužby a b) doklad o oprávnění dopravce k podnikání nebo jeho kopii. (3) Při nabízení a poskytování přepravy, včetně činností s tím souvisejících, vozidlem taxislužby je řidič taxislužby povinen mít ve vozidle umístěn průkaz řidiče taxislužby tak, aby byl z místa cestujícího viditelný a čitelný. (4) Nejde-li o přepravu podle § 21 odst. 5 nebo 6, je řidič vozidla při výkonu práce řidiče taxislužby povinen a) užít vozidlo taxislužby, které je viditelně a čitelně označeno 1. střešní svítilnou žluté barvy s nápisem TAXI na její přední a zadní straně a 2. jménem, popřípadě jmény, a příjmením, obchodní firmou nebo názvem dopravce umístěným na vozidle tak, aby měl cestující možnost seznámit se s tímto údajem před jednáním o přepravě s řidičem taxislužby, b) řádně obsluhovat taxametr a zajistit zaznamenání skutečného průběhu přepravy, c) ihned po ukončení přepravy pořídit jako výstup z tiskárny taxametru záznam o přepravě obsahující předepsané náležitosti a d) vydat cestujícímu doklad o přepravě pořízený jako výstup z tiskárny taxametru obsahující předepsané náležitosti, pokud o doklad cestující požádá. (5) Vozidlo nesmí být označeno střešní svítilnou podle § 21 odst. 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením, a) je-li použito k jinému účelu než k provozování taxislužby, nebo b) není-li vybaveno taxametrem. § 21e Povinnosti zprostředkovatele taxislužby (1) Zprostředkovatel taxislužby je povinen zajistit, aby jím zprostředkovaná přeprava byla a) poskytnuta podnikatelem v silniční dopravě, který je držitelem koncese pro provozování silniční motorové dopravy osobní vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, b) provedena vozidlem taxislužby nebo vozidlem cestujícího a c) provedena řidičem, který je držitelem oprávnění řidiče taxislužby. (2) Zprostředkovatel taxislužby je povinen vést evidenci zprostředkovaných přeprav. Evidence zprostředkovaných přeprav obsahuje u každé zprostředkované přepravy jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu nebo název poskytovatele přepravy, adresu jeho sídla, jeho identifikační číslo a údaje o době a místu zahájení přepravy. Údaje o zprostředkované přepravě se v evidenci uchovávají po dobu nejméně 3 let ode dne ukončení zprostředkované přepravy. Díl 6 Příležitostná osobní silniční doprava § 21f (1) Dopravce provozující příležitostnou osobní silniční dopravu je povinen objednávku přepravní služby předem zaznamenat do evidenční knihy objednávek a zajistit, aby kopie záznamu objednávky byla umístěna ve vozidle, kterým se přeprava vykonává. Záznam objednávky v evidenční knize objednávek je dopravce povinen uchovat po dobu nejméně 1 roku ode dne ukončení objednané přepravy. Náležitosti záznamu objednávky stanoví prováděcí právní předpis. (2) Dopravce provozující mezinárodní příležitostnou osobní silniční dopravu je dále povinen zajistit, aby ve vozidle, kterým se přeprava vykonává, byl umístěn vyplněný jízdní list podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28) nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Formulář jízdního listu vydá dopravci provozujícímu příležitostnou osobní silniční dopravu na jeho žádost Ministerstvo dopravy nebo osoba Ministerstvem dopravy pověřená. ČÁST III PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ § 22 (1) Nebezpečné věci jsou látky a předměty, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí. (2) Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené Evropskou dohodou o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) (dále jen „Dohoda ADR“)7), a to za podmínek v ní uvedených. (3) Přeprava jaderných materiálů a radionuklidových zářičů se řídí zvláštními právními předpisy.7a) (4) Ministerstvo dopravy může v souladu s Dohodou ADR povolit na omezenou dobu, nejvýše však na pět let, provádění silniční přepravy nebezpečných věcí za odchylných podmínek od Dohody ADR. Toto povolení nelze vydat pro přepravu jaderných materiálů a radionuklidových zářičů stanovených zvláštními právními předpisy.7a) (5) Ministerstvo dopravy je oprávněno podle Dohody ADR pověřit právnické osoby se sídlem na území České republiky nebo fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky výkonem činností souvisejících s prováděním Dohody ADR. Pověření lze udělit osobě na základě písemné žádosti, která prokáže splnění technických podmínek pro výkon požadovaných činností a která prokáže odbornou způsobilost k výkonu požadovaných činností. Ministerstvo dopravy může pověření odebrat, pokud pověřená osoba nedodržuje podmínky stanovené v pověření nebo v Dohodě ADR. Podrobnosti o činnostech, které souvisejí s prováděním Dohody ADR, technické podmínky a odbornou způsobilost požadovanou k výkonu jednotlivých činností souvisejících s prováděním Dohody ADR stanoví prováděcí předpis. § 23 (1) Osoba předávající nebezpečné věci k přepravě (dále jen „odesílatel“) je při přepravě nebezpečných věcí povinna v souladu s Dohodou ADR a) předat dopravci řádně a úplně vyplněné průvodní doklady, b) zatřídit a předat k přepravě pouze nebezpečné věci, jejichž přeprava je dovolena, c) předat nebezpečné věci k přepravě pouze, jsou-li dodržena ustanovení o způsobu přepravy nebezpečných věcí, d) dodržet ustanovení o zákazu společné nakládky, e) použít k balení nebezpečných věcí pouze schválené a předepsané obaly, f) zatřídit, zabalit a označit kusy nebezpečných věcí nápisy a bezpečnostními značkami, g) označit kontejner bezpečnostními značkami a označením vztahujícím se k nákladu, h) ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí, i) zabezpečit školení ostatních osob podílejících se na přepravě a j) uchovávat po dobu 1 roku předepsané doklady. (2) Dopravce je při přepravě nebezpečných věcí povinen v souladu s Dohodou ADR a) zajistit, aby v dopravní jednotce byly při přepravě řádně a úplně vyplněné průvodní doklady, b) zajistit, aby pro přepravu nebezpečných věcí byla použita dopravní jednotka k tomu způsobilá a vybavená předepsanými doklady, c) zajistit, aby přepravu prováděla pouze osádka dopravní jednotky složená z držitelů odpovídajících osvědčení, d) převzít k přepravě a přepravovat pouze nebezpečné věci, jejichž přeprava je dovolena, e) zajistit dodržení ustanovení o nakládce, včetně zákazu společné nakládky, vykládce, manipulaci, zajištění nákladu, provozu dopravní jednotky a dozoru nad ní, f) zabránit úniku látek nebo poškození přepravovaných věcí a nepřevzít k přepravě nebezpečné věci, u nichž je jejich obal poškozený nebo netěsný, g) zajistit, aby v případě nehody nebo mimořádné události členové osádky vozidla provedli opatření uvedená v písemných pokynech pro řidiče vozidla, h) provádět přepravu dopravní jednotkou označenou bezpečnostními značkami a označením vztahujícím se k nákladu, i) převzít k přepravě pouze kontejner označený bezpečnostními značkami a označením vztahujícím se k nákladu, j) používat dopravní jednotku vybavenou předepsanou výbavou, k) dodržet ustanovení o způsobu přepravy nebezpečných věcí, l) vybavit dopravní jednotku hasicími přístroji, m) ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí a n) uchovávat po dobu 1 roku předepsané doklady. (3) Osoba zajišťující vykládku nebezpečných věcí (dále jen „příjemce“) je při přepravě nebezpečných věcí povinna v souladu s Dohodou ADR a) ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí, b) dodržet ustanovení o vykládce, čištění a dekontaminaci vozidla a c) zabezpečit školení ostatních osob podílejících se na přepravě. (4) Řidič vozidla je při přepravě nebezpečných věcí v souladu s Dohodou ADR povinen a) provádět přepravu dopravní jednotkou vybavenou písemnými pokyny, osvědčením o školení řidiče přepravujícího nebezpečné věci a osvědčením o schválení vozidel pro přepravu některých nebezpečných věcí a řádně a úplně vyplněnými průvodními doklady, b) provádět přepravu dopravní jednotkou označenou bezpečnostními značkami a označením vztahujícím se k nákladu, c) převzít k přepravě pouze kontejner označený bezpečnostními značkami a označením vztahujícím se k nákladu, d) používat dopravní jednotku vybavenou předepsanou výbavou pro obecnou a osobní ochranu a další dodatečnou výbavou, e) používat dopravní jednotku vybavenou hasicími přístroji, f) dodržet ustanovení o zákazu společné nakládky, manipulaci, zajištění nákladu a dozoru nad vozidly a g) dodržet ustanovení pro omezení průjezdu tunely. ČÁST IV PROVOZOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ DOPRAVY A PROVOZOVÁNÍ SILNIČNÍ DOPRAVY NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZAHRANIČNÍMI PROVOZOVATELI § 26 Pro provozování mezinárodní silniční dopravy platí ustanovení tohoto zákona, pokud nestanoví něco jiného vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo přímo použitelný předpis Evropské unie13). § 27 Zahraniční dopravci provozující silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se v plném rozsahu použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d) nebo Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)4), jsou povinni zajistit, aby řidiči řádně vedli záznamy o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, dodržovali požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a záznamy o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku měli u sebe a předložili je při kontrole. Zahraniční dopravci jsou dále povinni zajistit, aby ve velkém vozidle při jeho provozu byly doklady podle § 3 odst. 1 písm. b). Na zahraniční dopravce se rovněž vztahuje povinnost uvedená v § 9 odst. 1 písm. a). Provozuje-li zahraniční dopravce silniční dopravu najatým vozidlem, je povinen zajistit též splnění podmínek uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) až f). § 28 Koncese nebo povolení k provozování mezinárodní silniční dopravy nenahrazuje rozhodnutí úřadu cizího státu, po jehož území má být doprava uskutečněna. § 29 (1) Tuzemský dopravce musí mít k provozování mezinárodní silniční dopravy osob zahraniční povolení podle mezinárodní smlouvy nebo právního řádu cizího státu, do něhož nebo přes nějž se přeprava provádí. (2) Žádost o zahraniční povolení tuzemský dopravce podá na Ministerstvo dopravy nejméně 45 dnů před zamýšlenou přepravou osob, nebo jedná-li se o linkovou osobní dopravu, nejméně sedm měsíců před zamýšleným zahájením provozu. § 30 (1) Předá-li cizí stát na základě mezinárodní smlouvy České republice pro tuzemské dopravce hromadně dohodnutý počet neadresných zahraničních vstupních povolení pro přepravu, rozhoduje Ministerstvo dopravy o přidělení zahraničního vstupního povolení na základě žádosti tuzemského dopravce. Ministerstvo dopravy může přidělováním zahraničních vstupních povolení pověřit právnickou osobu. (2) V přiděleném zahraničním vstupním povolení Ministerstvo dopravy nebo pověřená právnická osoba vyznačí obchodní jméno tuzemského dopravce a dobu platnosti. Podmínky přidělování zahraničních vstupních povolení stanoví prováděcí předpis včetně řešení úhrady vynaložených nákladů spojených s přidělením těchto povolení. (3) Na vydání povolení podle odstavců 1 a 2 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. § 31 (1) Zahraniční dopravce může uskutečnit silniční dopravu do místa na území České republiky a z takového místa do místa ležícího mimo území České republiky, jakož i přes území České republiky (tranzitem) jen na základě přiděleného vstupního povolení České republiky, nejedná-li se o mezinárodní dopravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20). O vstupních povoleních rozhoduje Ministerstvo dopravy. (2) Vstupní povolení lze přidělit pouze zahraničnímu dopravci, který je podle předpisů platných ve státě, na jehož území má sídlo nebo bydliště, oprávněn provozovat mezinárodní silniční dopravu. (3) Vstupní povolení se u zahraničního dopravce nevyžaduje, jedná-li se o silniční dopravu osobním automobilem pro vlastní potřebu nebo jedná-li se o příležitostnou dopravu formou okružní jízdy či formou přepravy cestujících na určené místo s následující zpáteční jízdou neobsazeného vozidla. § 32 (1) Pokud nestanoví jinak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo přímo použitelný předpis Evropské unie20), jsou zahraniční dopravci oprávněni provozovat silniční dopravu mezi místy ležícími na území České republiky jen na základě zvláštního povolení Ministerstva dopravy. (2) Zvláštní povolení může být vydáno jen zahraničnímu dopravci, který je podle předpisů platných ve státě, na jehož území má sídlo nebo bydliště, oprávněn provozovat mezinárodní silniční dopravu, a to pouze z důvodu mimořádných dopravních potřeb, které nelze zabezpečit dopravci usazenými v České republice, a na základě vzájemnosti nebo vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Na vydání zvláštního povolení není právní nárok. (3) Zvláštní povolení se uděluje k provedení jednoho přepravního výkonu nebo na omezený nebo neomezený počet výkonů v určitém časovém období, nejvýše na dobu jednoho roku. § 33 Ministerstvo dopravy může zahraničnímu dopravci při závažném nebo opakovaném porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona zakázat provozování dopravy na území České republiky na určitou dobu, nejdéle na dobu pěti let. § 33a (1) Provozovat silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy23) nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18), lze pouze na základě licence Společenství podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie20) (dále jen „eurolicence“) a za podmínek stanovených tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie20). (2) O vydání eurolicence rozhoduje dopravní úřad na základě žádosti. (3) Pokud podnikatel v silniční dopravě splňuje podmínky pro vydání eurolicence stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie21), dopravní úřad mu místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydá eurolicenci; současně mu vydá opis eurolicence pro každé velké vozidlo, pro které prokázal finanční způsobilost a které je podle § 9 odst. 3 určeno nebo ohlášeno k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby; jde-li o vozidlo podle § 3 odst. 1 písm. a) bodu 2, dopravní úřad v opisu eurolicence uvede státní poznávací značku vozidla a dobu platnosti tohoto opisu, která odpovídá době nájmu vozidla a nepřekročí dobu uvedenou v § 3 odst. 2 písm. c). (4) Neprokáže-li podnikatel v silniční dopravě finanční způsobilost ve lhůtě stanovené dopravním úřadem podle § 35b odst. 3, odevzdá dopravnímu úřadu do 1 měsíce od jejího marného uplynutí eurolicenci a všechny její opisy. (5) Pokud podnikatel v silniční dopravě přestal provozovat dopravu velkým vozidlem, pro které mu byl vydán opis eurolicence, odevzdá nadbytečný opis eurolicence dopravnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy s tímto vozidlem přestal provozovat dopravu. (6) Prokáže-li podnikatel v silniční dopravě finanční způsobilost pro větší počet velkých vozidel, než je počet již vydaných opisů eurolicence, a tato vozidla byla podle § 9 odst. 3 určena nebo ohlášena k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, vydá dopravní úřad na žádost podnikatele v silniční dopravě příslušný počet dalších opisů eurolicence. (7) Eurolicence a její opisy pozbývají platnosti dnem zániku živnostenského oprávnění k provozování silniční dopravy velkými vozidly nebo uplynutím doby, na kterou byly vydány. Podnikatel v silniční dopravě, kterému byly eurolicence a její opisy vydány, je povinen je odevzdat dopravnímu úřadu do 60 dnů ode dne pozbytí platnosti. § 33b (1) Při provozování silniční dopravy velkými vozidly, na kterou se použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy23), lze využít řidiče, který není občanem členského státu nebo rezidentem22), pouze na základě osvědčení řidiče podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie23) (dále jen „osvědčení řidiče“). (2) O vydání osvědčení řidiče rozhoduje dopravní úřad na základě žádosti, ke které žadatel přiloží a) cestovní doklad řidiče, b) doklad prokazující oprávnění řidiče k pobytu na území České republiky, c) doklad prokazující oprávnění řidiče k výkonu práce na území České republiky, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, d) pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce uzavřenou mezi žadatelem a řidičem, není-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno oprávnění řidiče k výkonu práce na území České republiky nebo není-li z dokladu podle písmene c) zřejmé, že je řidič oprávněn vykonávat práci řidiče, e) doklad prokazující sociální pojištění řidiče, je-li podle zvláštního právního předpisu vyžadováno, f) řidičský průkaz řidiče a g) průkaz profesní způsobilosti řidiče nebo obdobný doklad vydaný jiným členským státem, pokud řidičský průkaz nebyl vydán členským státem nebo v něm není záznam o profesní způsobilosti řidiče. (3) Pokud podnikatel v silniční dopravě splňuje podmínky pro vydání osvědčení řidiče stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie23), dopravní úřad mu místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydá osvědčení řidiče, na němž vyznačí harmonizovaným kódem údaj o profesní způsobilosti řidiče38), a jeho opis. (4) Podnikatel v silniční dopravě je povinen oznámit bez zbytečného odkladu dopravnímu úřadu změny všech skutečností dokládajících splnění podmínek pro vydání osvědčení řidiče podle odstavce 2. (5) Dopravní úřad rozhodne o odnětí osvědčení řidiče v případech stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie23). (6) Osvědčení řidiče a jeho opis pozbývají platnosti uplynutím doby, na kterou byly vydány, nebo nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení řidiče. Podnikatel v silniční dopravě, kterému byly osvědčení řidiče a jeho opis vydány, je povinen je odevzdat dopravnímu úřadu do 60 dnů ode dne pozbytí platnosti. § 33c Dopravní úřady jsou povinny nejpozději do 15. ledna každého roku poskytnout Ministerstvu dopravy údaje požadované přímo použitelným předpisem Evropské unie34) v rozsahu, ve kterém je má Česká republika sdělovat Evropské komisi. § 33d (1) Dopravce provozující mezinárodní osobní dopravu pro vlastní potřeby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18) musí být držitelem osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu. (2) O vydání osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu rozhoduje dopravní úřad na základě žádosti. (3) Pokud dopravce splňuje podmínky pro vydání osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie18), dopravní úřad mu místo písemného vyhotovení rozhodnutí vydá osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu v takovém počtu stejnopisů, o jaký dopravce požádal. (4) Dopravce je povinen zajistit, aby v každém vozidle používaném při provozování dopravy podle odstavce 1 bylo při jeho provozu osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu. (5) Osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu pozbývá platnosti uplynutím doby, na kterou bylo vydáno. Dopravce je povinen všechny stejnopisy osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu odevzdat dopravnímu úřadu do 60 dnů ode dne pozbytí platnosti. § 33e (1) Dopravce, kterému byla vydána eurolicence, osvědčení řidiče nebo osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu, je povinen oznámit změnu údajů uvedených v těchto dokladech dopravnímu úřadu do 15 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. (2) Dopravní úřad na základě oznámení podle odstavce 1 vydá novou eurolicenci, osvědčení řidiče nebo osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu, jsou-li nadále splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20). (3) Eurolicence, osvědčení řidiče a jejich opisy a osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu pozbývají platnosti dnem vydání nového dokladu. Dopravce je povinen odevzdat původní doklady dopravnímu úřadu do 30 dnů ode dne pozbytí jejich platnosti. (4) Pro postup podle odstavce 2 se § 33a odst. 2 a 3, § 33b odst. 2 a 3 a § 33d odst. 2 a 3 užijí obdobně. § 33f (1) Ustanovení § 319 zákoníku práce se nepoužije na řidiče, jehož zaměstnavatelem je dopravce usazený v jiném členském státě a který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, jde-li o silniční nákladní dopravu pro cizí potřeby, a) při níž leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států nedochází k nakládce ani vykládce, b) při níž leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států dochází nanejvýš k 1 nakládce, vykládce nebo vykládce spojené s nakládkou, nebo c) při níž 1. leží výchozí místo na území státu, v němž je dopravce usazen, cílové místo leží na území jiného státu a na území dalších států nedochází k nakládce ani vykládce, a 2. v návaznosti na dopravu provedenou podle bodu 1 leží cílové místo na území členského státu, v němž je dopravce usazen, a na území dalších států dochází nanejvýš ke 2 nakládkám, vykládkám nebo vykládkám spojeným s nakládkami. (2) Ustanovení § 319 zákoníku práce se nepoužije na řidiče, jehož zaměstnavatelem je dopravce usazený v jiném členském státě a který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, jde-li o linkovou nebo příležitostnou osobní dopravu nebo mezinárodní kyvadlovou dopravu, při níž a) leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států nedochází k nástupu ani výstupu cestujících, b) leží výchozí i cílové místo na území státu, v němž je dopravce usazen, v jiném státě dopravce provádí místní výlety podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18) a na území dalších států nedochází k nástupu ani výstupu cestujících, c) leží výchozí a cílové místo na území 2 států, z nichž v 1 je dopravce usazen, a na území dalších států dochází nanejvýš k 1 nástupu, výstupu nebo výstupu spojenému s nástupem cestujících, nebo d) leží výchozí i cílové místo na území státu, v němž je dopravce usazen, v jiném státě dopravce provádí místní výlety podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18) a na území dalších států dochází nanejvýš k 1 nástupu, výstupu nebo výstupu spojenému s nástupem cestujících. (3) Ustanovení § 319 zákoníku práce se nepoužije na řidiče, jehož zaměstnavatelem je dopravce usazený v jiném členském státě a který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, jde-li o silniční dopravu, při níž vozidlo územím České republiky pouze projíždí, aniž by na něm docházelo k a) nakládce nebo vykládce, nebo b) nástupu nebo výstupu cestujících. (4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jde-li o přepravu osob, zvířat nebo věcí mezi místy ležícími na území státu, do něhož byl řidič vyslán. (5) Odstavec 1 písm. b) a c) a odstavec 2 písm. c) a d) se použijí, pouze pokud je silniční doprava prováděna vozidlem vybaveným inteligentním tachografem zaznamenávajícím překročení hranic a doplňkové činnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě4e). (6) K ověření splnění podmínek podle odstavců 1 a 2 mohou orgány Policie České republiky a osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru vyžadovat pouze předložení dokladu prokazujícího provádění přepravy v rámci mezinárodní silniční dopravy a záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku. § 33g (1) Dopravce usazený v jiném členském státě, který vysílá řidiče k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, je povinen, nejde-li o vyslání podle § 33f, a) oznámit Ministerstvu dopravy prostřednictvím k tomu určeného formuláře v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) 1. nejpozději při zahájení vyslání údaje o plánovaném vyslání a 2. neprodleně každou změnu údajů oznámených podle bodu 1, b) zajistit, aby řidič měl u sebe a předložil při kontrole 1. oznámení podle písmene a) a 2. doklad o prováděné přepravě, a c) poskytnout prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) po ukončení vyslání 1. dopravnímu úřadu nebo, jde-li o mezinárodní linkovou osobní dopravu, Ministerstvu dopravy do 8 týdnůtýdnů ode dne doručení jeho žádosti kopii dokladu o prováděné přepravě a záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a 2. Státnímu úřadu inspekce práce nebo oblastnímu inspektorátu práce (dále jen „orgán inspekce práce“) do 8 týdnůtýdnů ode dne doručení jeho žádosti kopii dokladu prokazujícího existenci pracovněprávního vztahu, dokladu o odměně řidiče za práci nebo cestovních náhradách při zahraniční pracovní cestě vztahujících se na dobu vyslání a evidence pracovní doby. (2) Na dopravce usazeného v jiném členském státě, který vysílá řidiče k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, se § 87, § 102 odst. 3 a § 136 odst. 2 zákona o zaměstnanosti nepoužijí. (3) Dopravce usazený v České republice, který nevyhověl žádosti příslušného orgánu jiného členského státu o poskytnutí kopií dokladů prokazujících vyslání řidiče a splnění pracovněprávních požadavků na vyslání, je povinen kopie těchto dokladů poskytnout orgánu inspekce práce do 10 pracovních dnů ode dne doručení jeho žádosti. Dokladem prokazujícím vyslání řidiče a splnění pracovněprávních požadavků na vyslání je doklad o prováděné přepravě, záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, pracovní smlouva nebo dohoda o práci konané mimo pracovní poměr, doklad o odměně řidiče za práci nebo cestovních náhradách při zahraniční pracovní cestě vztahujících se na dobu vyslání nebo evidence pracovní doby. Kopie těchto dokladů předá orgán inspekce práce prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) příslušnému orgánu jiného členského státu do 25 pracovních dnů ode dne obdržení jeho žádosti o součinnost. § 33h Dopravce usazený v jiném než členském státě, který vysílá řidiče k výkonu práce na území České republiky, je povinen zajistit, aby řidič měl u sebe a předložil při kontrole kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu s řidičem včetně jejich překladu do českého jazyka. § 33i (1) Ministerstvo dopravy poskytne prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) orgánu jiného členského státu na jeho žádost informace týkající se plnění a) podmínky usazení v České republice podnikatelem v silniční dopravě provozujícím dopravu velkými vozidly, a to ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie15), nebo b) povinnosti zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku tuzemským dopravcem provozujícím silniční dopravu velkými vozidly, a to ve lhůtě stanovené předpisem Evropské unie42). (2) Je-li za účelem poskytnutí informace podle odstavce 1 nezbytné provést kontrolu tuzemského dopravce, na žádost Ministerstva dopravy ji bezodkladně provede dopravní úřad; protokol o kontrole dopravní úřad bezodkladně zašle Ministerstvu dopravy. Kontrolu tuzemského dopravce provozujícího mezinárodní linkovou osobní dopravu provede Ministerstvo dopravy. (3) Žádost dopravního úřadu o poskytnutí informací týkajících se plnění podmínky usazení nebo povinnosti zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku a vedení záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku dopravcem usazeným v jiném členském státě předá Ministerstvo dopravy prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu41) orgánu jiného členského státu, v němž je dopravce usazen; poskytnuté informace Ministerstvo dopravy bezodkladně zašle dopravnímu úřadu. ČÁST V STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ ODBORNÝ DOZOR V SILNIČNÍ DOPRAVĚ § 34 (1) Státní správu podle tohoto zákona vykonává Ministerstvo dopravy a dopravní úřady. Dopravními úřady jsou a) Magistrát hlavního města Prahy, magistráty statutárních měst a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností ve věcech městské autobusové dopravy a taxislužby a b) krajské úřady v ostatních věcech. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, určuje se místní příslušnost dopravního úřadu podle sídla účastníka řízení. (3) Dopravní úřady vykonávají státní odborný dozor v silniční dopravě ve všech věcech, s výjimkou dozoru nad dodržováním povinností v mezinárodní linkové osobní dopravě, povinností podle § 9c odst. 1 písm. b) a § 33g odst. 1 písm. c) bodu 2 a odst. 3 a povinností provozovatelů cestovních kanceláří a cestovních agentur podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29). Ministerstvo dopravy vykonává státní odborný dozor v silniční dopravě ve všech věcech, s výjimkou dozoru nad dodržováním povinností v taxislužbě, povinností podle § 9c odst. 1 písm. b) a § 33g odst. 1 písm. c) bodu 2 a odst. 3 a povinností provozovatelů cestovních kanceláří a cestovních agentur podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29). Orgány inspekce práce vykonávají kontrolu nad dodržováním povinností podle § 9c odst. 1 písm. b) a § 33g odst. 1 písm. c) bodu 2 a odst. 3. Obecní živnostenské úřady vykonávají státní odborný dozor nad dodržováním povinností provozovatelů cestovních kanceláří a cestovních agentur podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29). Předmětem státního odborného dozoru je dodržování povinností stanovených tímto zákonem, přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mezinárodními smlouvami. Jednotné postupy, systém a předmět kontrol a státního odborného dozoru7f) stanoví prováděcí právní předpis. (4) Řidič vozidla je povinen umožnit orgánům státního odborného dozoru, obecní policii a Policii České republiky přístup k tachografu nebo jinému záznamovému zařízení, taxametru a elektronickému zařízení, v němž má k dispozici smlouvu podle § 21 odst. 5 nebo potvrzení o přepravě podle § 21 odst. 6. Nahrazuje-li osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru nebo orgán Policie České republiky plombu umístěnou na tachografu novou plombou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě4e), opatří ji jedinečnou zvláštní značkou, jejíž podobu stanoví prováděcí právní předpis. (5) Dopravce je povinen zajistit, aby řidič poskytl obecní policii a Policii České republiky součinnost při výkonu kontroly. (6) Zprostředkovatel taxislužby nesmí orgánům státního odborného dozoru, obecní policii a Policii České republiky znemožnit či znesnadnit zahájení nebo provedení kontrolní přepravy, zejména poskytnutím nepravdivých informací o možnosti zprostředkování přepravy, vyloučením z možnosti zprostředkování přepravy nebo znemožněním či znesnadněním přístupu do elektronické aplikace pro zprostředkování přepravy. (7) Pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech silniční dopravy ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis. (8) Vrchní státní dozor vykonává ve všech věcech silniční dopravy Ministerstvo dopravy. Vrchní státní dozor dozírá na výkon státního odborného dozoru vykonávaného dopravními úřady. (9) Při kontrolní přepravě prováděné v rámci výkonu státního odborného dozoru v taxislužbě lze používat cizí jazyk. Pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak, lze při provádění kontrolní přepravy pořizovat zvukové, obrazové nebo zvukově-obrazové záznamy bez vědomí dopravce nebo řidiče. Právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím není dotčeno. § 34a Dopravní úřad zjišťuje zdroj ohrožování provozu veřejné linkové dopravyveřejné linkové dopravy osob. Při zjištění zdroje ohrožení nařídí provozovateli nebo majiteli zdroje ohrožení jeho odstranění. Nevyhoví-li provozovatel nebo majitel zdroje ohrožení, dopravní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rejstřík podnikatelů v silniční dopravě § 34b (1) Rejstřík podnikatelů v silniční dopravě obsahuje evidenci údajů o podnikatelích v silniční dopravě a jejich odpovědných zástupcích, o řidičích, kterým byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla, a o řidičích taxislužby a evidenci vozidel taxislužby. Rejstřík podnikatelů v silniční dopravě je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona,24) jehož správcem je Ministerstvo dopravy. (2) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se u podnikatelů v silniční dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly uvádí a) obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa místa trvalého pobytu, datum a místo narození, adresa sídla a identifikační číslo podnikatele, který je fyzickou osobou, b) obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo podnikatele, který je právnickou osobou, c) údaje o odpovědných zástupcích podle odstavce 3, d) údaj o počtu zaměstnanců, e) údaje o udělení koncese k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, jejím rozsahu a o její změně nebo zrušení, f) údaje o trvání, rozsahu a ztrátě finanční a odborné způsobilosti a dobré pověsti, g) údaje podle § 9 odst. 3, údaje o vyřazení nebo zániku vozidla, datum první registrace vozidla v registru vozidel podle zvláštního právního předpisu14), identifikační číslo vozidla a kategorie vozidla, h) identifikační údaje o dokladech vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie20), i) identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl uložen správní trest za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti39), nebo sankce za protiprávní jednání uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti39), byla-li tato sankce uložena orgánem jiného členského státu než České republiky, a dále druh a výše správního trestu nebo sankce a právní kvalifikace protiprávního jednání a j) hodnocení rizika podnikatele podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. (3) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se u odpovědných zástupců uvádí a) jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa místa pobytu a datum úmrtí, b) pro které podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly jsou ustanoveni odpovědným zástupcem a pro kolik velkých vozidelvelkých vozidel, c) zda mají k podnikateli v silniční dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly skutečnou vazbu, d) rozsah odborné způsobilosti, číslo osvědčení o odborné způsobilosti, datum jeho vydání a označení úřadu, který ho vydal, a e) zda jsou způsobilí k řízení dopravní činnosti; v případě nezpůsobilosti k řízení dopravní činnosti doba, po kterou nezpůsobilost trvá. (4) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se u řidičů, kterým byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla, uvádí a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresa místa pobytu a b) identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl zákaz činnosti uložen, a údaje o době zákazu činnosti. (5) U podnikatelů v silniční dopravě provozované jinými než velkými vozidly se v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě uvádí údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), g), h) a i). (6) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se u řidičů taxislužby uvádí a) jméno nebo jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum a místo narození, digitalizovaná fotografie, adresa místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu a státní příslušnost, b) údaje o oprávnění a průkazu řidiče taxislužby, c) údaje o trvání a ztrátě spolehlivosti řidiče taxislužby a d) identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl řidiči taxislužby uložen správní trest za přestupek, v jehož důsledku přestal být řidič taxislužby považován za spolehlivého podle § 9 odst. 2, a dále druh a výše správního trestu a právní kvalifikace protiprávního jednání. (7) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se u vozidel taxislužby uvádí a) údaje o dopravci, pro kterého je vozidlo taxislužby evidováno, v rozsahu podle odstavce 2 písm. a) a b), b) státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, kategorie vozidla, identifikační číslo vozidla, počet míst určených k přepravě osob, údaj, zda je dopravce zapsán jako vlastník nebo provozovatel vozidla v registru vozidel podle zvláštního právního předpisu14), a údaj o vyřazení nebo zániku vozidla, c) typ a výrobní číslo taxametru, popřípadě údaj o tom, že vozidlo není vybaveno taxametrem, d) sériové číslo evidenční nálepky vozidla taxislužby, která byla pro vozidlo taxislužby vydána, a datum jejího vydání a e) datum, k němuž bylo vozidlo zařazeno do evidence vozidel taxislužby nebo z této evidence vyřazeno a důvod vyřazení. (8) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se evidují rovněž údaje podle odstavce 2 písm. a), b) a i) o dopravcích provozujících silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby, kteří jsou usazení v jiném členském státě než v České republice a kterým byl pravomocně uložen správní trest za přestupek podle tohoto nebo jiného zákona. (9) V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se evidují rovněž údaje o osobách, kterým bylo vydáno osvědčení o odborné způsobilosti, a to jejich jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození a adresa místa trvalého pobytu a rozsah odborné způsobilosti, číslo osvědčení o odborné způsobilosti, datum jeho vydání a označení úřadu, který ho vydal. (10) Údaje podle odstavců 3 až 7 se v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě uchovávají po dobu 3 let ode dne a) zániku živnostenského oprávnění podnikatele v silniční dopravě, b) ztráty dobré pověsti odpovědného zástupce, c) úmrtí odpovědného zástupce, d) ukončení výkonu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla, nebo e) zániku nebo odnětí oprávnění řidiče taxislužby. § 34d (1) Dopravní úřady zapisují údaje a jejich změny, s výjimkou údajů podle § 34b odst. 2 písm. d) a § 34b odst. 4, v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie15) a odpovídají za správnost a úplnost těchto údajů. (2) Ministerstvo dopravy je národním kontaktním místem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15). Údaje podle § 34b odst. 2 písm. i) o přestupcích, trestných činechtrestných činech a sankcích za ně uložených, které uložil orgán jiného členského státu než České republiky podnikateli v silniční dopravě nebo jeho odpovědnému zástupci, postoupí Ministerstvo dopravy bez zbytečného odkladu dopravnímu úřadu. Údaje podle § 34b odst. 2 písm. i) o přestupcích a správních trestech za ně uložených, které pravomocně uložilo Ministerstvo dopravy dopravcům usazeným v jiném členském státě než v České republice provozujícím silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby za přestupek podle tohoto zákona, zapíše v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě Ministerstvo dopravy. (3) Ministerstvo dopravy zveřejní po dobu platnosti koncese způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě uvedené v § 34b odst. 2 písm. a), b) a e) a v § 34b odst. 3, kromě adresy místa trvalého pobytu a data a místa narození, a dále zveřejní počet velkých vozidel, se kterými podnikatel v silniční dopravě dopravu provozuje, a sériové číslo eurolicence a jejích opisů, pokud byly vydány. Ministerstvo dopravy dále zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu platnosti průkazu řidiče taxislužby číslo tohoto průkazu a po dobu evidence vozidla taxislužby jeho státní poznávací značku. (4) Ministerstvo dopravy poskytne orgánům inspekce práce způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje vedené v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě podle § 34b odst. 2 písm. a), b), i) a j), pokud a) se podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly dopustil některého z vybraných závažných porušení povinnosti zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku při práci řidičů nebo povinnosti zajistit řádné vedení záznamů o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, nebo b) podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly představuje zvýšené riziko podle hodnocení rizika provedeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. (5) Dopravní úřad na žádost poskytne údaje z Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě a) správním orgánům v rozsahu potřebném k výkonu jejich působnosti, b) soudům, c) orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení, d) fyzickým nebo právnickým osobám, pokud jde o údaje o nich vedené; podávají-li žádost prostřednictvím zmocněné osoby na základě plné moci, musí být plná moc zapsána v informačním systému oprávnění k zastupování43) nebo podepsána úředně ověřeným podpisem zmocnitele, e) jiným fyzickým nebo právnickým osobám na základě písemného souhlasu osoby, o jejíž údaje fyzická nebo právnická osoba žádá, s jejím vlastnoručním podpisem ověřeným příslušným orgánem. (6) Činnosti podle odstavců 1 a 5 vykonává dopravní úřad ve vztahu k a) podnikatelům v silniční dopravě, kteří mají v jeho územním obvodu sídlo, b) dopravcům provozujícím silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby usazeným v jiném členském státě než v České republice, kterým 1. pravomocným rozhodnutím uložil správní trest za přestupek podle tohoto zákona, nebo 2. byl uložen správní trest za přestupek podle jiného zákona pravomocným rozhodnutím, jehož kopii obdržel, a c) osobám, kterým vydal osvědčení o odborné způsobilosti pro provozování silniční dopravy. (7) Dopravní úřad dále vykonává a) činnosti podle odstavce 1 ve vztahu k řidičům taxislužby, jde-li o úkony podle tohoto zákona, které provedl, b) činnosti podle odstavce 5 ve vztahu k řidičům taxislužby, kteří mají v jeho územním obvodu trvalý, dlouhodobý, přechodný nebo jiný povolený pobyt, a c) činnosti podle odstavce 5 ve vztahu k dopravcům provozujícím silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby usazeným v jiném členském státě než v České republice, jímž byl uložen správní trest za přestupek podle jiného zákona pravomocným rozhodnutím orgánu inspekce práce, který má sídlo v jeho správním obvodu a ve vztahu k tomuto rozhodnutí postupoval podle § 38 odst. 3. (8) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo úřad městské části, který uložil zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla, nebo úřad městské části, který uložil správní trest uvedený v § 9 odst. 2 písm. a) nebo d), zapisuje údaje podle § 34b odst. 4 nebo odst. 6 písm. d) a jejich změny v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě a odpovídá za správnost a úplnost těchto údajů. Tyto údaje poskytuje na žádost podle odstavce 5 dopravní úřad, v jehož územním obvodu má úřad podle věty první sídlo. (9) Prováděcí právní předpis stanoví způsob a formu zápisu údajů do Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě a vymezí vybraná závažná porušení povinností podle odstavce 4 písm. a). § 34e Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 21c odst. 1 vykoná práci řidiče taxislužby bez oprávnění řidiče taxislužby, nebo b) v rozporu s § 21d odst. 5 užije vozidlo označené střešní svítilnou podle § 21 odst. 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením. (2) Řidič taxislužby se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 21c odst. 8 nebo § 35h odst. 6 neodevzdá neplatný nebo zadržený průkaz řidiče taxislužby dopravnímu úřadu, b) v rozporu s § 21d odst. 1 vykoná práci řidiče taxislužby vozidlem, které není vozidlem taxislužby zapsaným v evidenci vozidel taxislužby pro něj, je-li sám dopravcem, nebo pro dopravce, k němuž má vztah podle § 21 odst. 3 písm. a), ani vozidlem cestujícího, c) v rozporu s § 21d odst. 1 písm. a) vykoná práci řidiče taxislužby vozidlem, které není označeno evidenční nálepkou vozidla taxislužby, d) v rozporu s § 21d odst. 2 při poskytování přepravy vozidlem cestujícího nevydá cestujícímu doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádal, nebo u sebe nemá průkaz řidiče taxislužby nebo doklad o oprávnění dopravce k podnikání ani jeho kopii, e) při nabízení nebo poskytování přepravy, včetně činností s tím souvisejících, vozidlem taxislužby nemá ve vozidle umístěn průkaz řidiče taxislužby způsobem stanoveným v § 21d odst. 3, f) v rozporu s § 21d odst. 4 písm. a) užije vozidlo, které není viditelně a čitelně označeno střešní svítilnou nebo údaji o dopravci, g) v rozporu s § 21d odst. 4 písm. b) neobsluhuje řádně taxametr nebo nezajistí zaznamenání skutečného průběhu přepravy, h) v rozporu s § 21d odst. 4 písm. c) nepořídí ihned po ukončení přepravy jako výstup z tiskárny taxametru záznam o přepravě obsahující předepsané náležitosti, i) v rozporu s § 21d odst. 4 písm. d) nevydá na požádání cestujícímu doklad o přepravě pořízený jako výstup z tiskárny taxametru obsahující předepsané náležitosti, j) v dokladu o přepravě vydaném podle § 21d odst. 2 nebo § 21d odst. 4 písm. d) uvede nepravdivé údaje, k) v rozporu s § 21d odst. 5 užije vozidlo označené střešní svítilnou podle § 21 odst. 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením nebo l) v rozporu s § 35h odst. 5 vykoná práci řidiče taxislužby v době, kdy má zadržený průkaz řidiče taxislužby. (3) Řidič vozidla se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností při přepravě nebezpečných věcí, b) nevede záznam o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku stanoveným způsobem nebo tento záznam nepředloží při kontrole, c) nedodržuje požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku, d) předloží při kontrole neplatný doklad nebo nepředloží doklady požadované tímto zákonem, e) neumožní přístup k tachografu, nebo f) neuposlechne příkazu jízdy do autorizovaného metrologického střediska nebo se neřídí pokyny osoby, která nařídila nebo provádí kontrolu tachografu. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. a), d) nebo e), b) 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) až d), c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c) nebo f) až k) nebo odstavce 3 písm. a), d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. l). (5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 50 000 Kč, jestliže se jej dopustil dopravce, který je na základě koncese oprávněn k provozování taxislužby, nebo se jej dopustila osoba, která byla k takovému dopravci ve vztahu podle § 21 odst. 3 písm. a). (6) Za přestupek podle odstavce 3 písm. b) se uloží pokuta od 10 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od 3 do 6 měsíců spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla osobou, která je dopravcem nebo je v základním pracovněprávním vztahu k dopravci, byl-li tento přestupek spáchán a) paděláním, potlačením, zničením nebo jinou neoprávněnou změnou údajů o době řízení, bezpečnostních přestávkách nebo době odpočinku, b) užitím padělané karty řidiče, c) užitím karty řidiče, která byla vydána jiné osobě, nebo d) užitím karty řidiče, která byla nahlášena jako ztracená nebo odcizená. (7) Za přestupek podle odstavce 3 písm. e) nebo f) se uloží pokuta od 10 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od 3 do 6 měsíců spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla osobou, která je dopravcem nebo je v základním pracovněprávním vztahu k dopravci. (8) Od uložení správního trestu podle odstavce 6 nebo 7 nelze v rozhodnutí o přestupku upustit nebo podmíněně upustit; ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich upravující upuštění od uložení správního trestu, který by jinak měl být uložen ve společném řízení, tím není dotčeno. (9) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. b), c) nebo f) až l) lze uložit zákaz činnosti od 6 měsíců do 2 let. (10) Příkazem na místě lze za přestupek podle odstavce 2 písm. a), d) nebo e) nebo podle odstavce 3 písm. b) až d) uložit pokutu do 5 000 Kč. Jde-li o přestupek, za který se ukládá správní trest podle odstavce 6 nebo 7, nelze jej projednat příkazem na místě. § 34f (1) Dopravce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29) a) nevydá cestujícímu přepravní doklad, pokud jej k přepravě neopravňuje jiný doklad, b) nabízí přímo nebo nepřímo diskriminační smluvní podmínky a tarify, c) neposkytne cestujícím přiměřenou pomoc s ohledem na jejich okamžité praktické potřeby po dopravní nehodě, d) v případě zrušení nebo zpoždění spoje nenabídne cestujícímu volbu mezi pokračováním v jízdě nejbližším možným spojem za podmínek srovnatelných s původní přepravní smlouvou a náhradou jízdného, nebo zvolený postup nezajistí, e) nezajistí pokračování přepravy nebo přepravu do vhodného čekacího místa nebo terminálu, pokud se vozidlo stane během přepravy provozu neschopným, f) nenabídne cestujícím bezplatnou pomoc v případě zrušení nebo zpoždění odjezdu z terminálu, g) nepostupuje při vyřizování stížnosti cestujícího stanoveným způsobem a ve stanovené lhůtě, h) nezajistí odbornou přípravu řidičů a dalších osob, které přicházejí do přímého styku s cestujícími a řeší problémy související s přepravou, i) neposkytne nebo nezpřístupní cestujícím údaje stanoveným způsobem ve stanovené formě a rozsahu, j) odmítne rezervovat nebo vydat přepravní doklad nebo odmítne nástup do vozidla osobě s omezenou schopností pohybu a orientace nebo požaduje úhradu dodatečných nákladů, k) neinformuje osobu s omezenou schopností pohybu a orientace o přijatelné alternativní dopravě, pokud jí odmítl rezervování nebo vydání přepravního dokladu nebo nástup do vozidla, l) v případě odepření nástupu do vozidla nenabídne osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, případně jejímu doprovodu, volbu mezi náhradou jízdného, bezplatnou zpáteční přepravou do místa odjezdu a dopravou do místa určení, nebo zvolený postup nezajistí, m) neposkytne ve vozidle nebo na určeném termináluurčeném terminálu bezplatnou pomoc osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo n) neumožní osobě s omezenou schopností pohybu a orientace mít doprovod dle vlastní volby k odstranění důvodů pro odmítnutí rezervování nebo vydání přepravního dokladu nebo odepření nástupu do vozidla. (2) Provozovatel terminálu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29) a) nezajistí odbornou přípravu řidičů a dalších osob, které přicházejí do přímého styku s cestujícími a řeší problémy související s přepravou, b) neposkytne nebo nezpřístupní cestujícím údaje stanoveným způsobem a ve stanovené formě a rozsahu, c) neurčí nebo neoznačí místo v rámci určeného termináluurčeného terminálu nebo mimo něj, kde mohou osoby s omezenou schopností pohybu a orientace oznámit příjezd a vyžádat si pomoc, nebo d) neposkytne ve vozidle nebo na určeném termináluurčeném terminálu bezplatnou pomoc osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. (3) Provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29) a) neposkytne nebo nezpřístupní cestujícím údaje stanoveným způsobem a ve stanovené formě a rozsahu, b) odmítne rezervovat nebo vydat přepravní doklad nebo odmítne nástup do vozidla osobě s omezenou schopností pohybu a orientace nebo požaduje úhradu dodatečných nákladů, c) neinformuje osobu s omezenou schopností pohybu a orientace o přijatelné alternativní dopravě, pokud jí odmítl rezervování nebo vydání přepravního dokladu nebo nástup do vozidla, d) v případě odepření nástupu do vozidla nenabídne osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, případně jejímu doprovodu, volbu mezi náhradou jízdného, bezplatnou zpáteční přepravou do místa odjezdu a dopravou do místa určení, nebo zvolený postup nezajistí, nebo e) neumožní osobě s omezenou schopností pohybu a orientace mít doprovod dle vlastní volby k odstranění důvodů pro odmítnutí rezervování nebo vydání přepravního dokladu nebo odepření nástupu do vozidla. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 35 (1) Dopravce se dopustí přestupku tím, že a) je tuzemským dopravcem a provozuje silniční dopravu v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) nebo odst. 2, b) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. b) nebo § 27 nezajistí, aby každé vozidlo bylo vybaveno dokladem o nákladu, nebo tento doklad neuchová po stanovenou dobu, c) neoznámí změnu údajů podle § 33e odst. 1, d) nemá řádně označené vozidlo, e) nedodržuje ustanovení přepravního řádu, f) poruší ustanovení § 9 odst. 1 nebo 3, g) nepředloží jízdní řád ke schválení ve stanovené lhůtě, nedodrží způsob předložení jízdního řádu ke schválení určený příslušným dopravním úřadem, nepředloží schválený jízdní řád mezinárodní linkové dopravy do celostátního informačního systému o jízdních řádech nebo nezveřejní jízdní řád v zastávce nebo nezajistí zveřejnění jízdního řádu ve znění jeho schválených změn v zastávce po celou dobu provozování dopravy, h) v rozporu s § 21 odst. 8 při provozování taxislužby vozidlem cestujícího nezajistí, aby měl řidič taxislužby u sebe doklad o oprávnění dopravce k podnikání nebo jeho kopii nebo aby vydal cestujícímu doklad o přepravě, pokud o něj cestující požádal, i) v rozporu s § 21a odst. 4 neoznámí změnu údajů o taxametru nebo o vybavení vozidla taxametrem, j) je zahraničním dopravcem a v rozporu s § 27 provozuje silniční dopravu najatým vozidlem, aniž by splňoval některou z podmínek uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) až f), k) v rozporu s § 33a odst. 4, 5 nebo 7, § 33b odst. 6, § 33d odst. 5 nebo s § 33e odst. 3 neodevzdá eurolicenci nebo její opis, osvědčení řidiče nebo osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu dopravnímu úřadu, l) jako podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly 1. překročí nejdelší stanovenou dobu výkonu činností podle § 9b odst. 1 nebo 3, 2. nedodrží povinnost přerušit výkon činností přestávkou podle § 9b odst. 2, nebo 3. v rozporu s § 9b odst. 4 po stanovenou dobu neuchovává záznamy o době výkonu činností nebo trvání přestávek, nebo m) v rozporu s § 21f odst. 2 nezajistí, aby ve vozidle byl umístěn vyplněný jízdní list. (2) Dopravce se dopustí přestupku tím, že a) provozuje silniční dopravu bez příslušného povolení, b) nezajistí dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku při práci řidičů, c) nedodržuje mezinárodní dohody v silniční dopravě, d) nedodržuje podmínky pro provozování linkové osobní dopravy stanovené v licenci nebo povolení, e) provozuje linkovou osobní dopravu bez schváleného jízdního řádu nebo opakovaně nedodržuje schválený jízdní řád, f) nezahájí provoz na lincelince ve stanoveném termínu, g) neprovozuje po celou dobu platnosti licence nebo povolení dopravu na lince, h) nezajistí, aby řidič řádně vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a tento záznam předložil při kontrole, nebo záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku neuchová po stanovenou dobu, i) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy23) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy18) provádí přepravu zvířat, věcí nebo osob mezi místy ležícími na území České republiky, aniž by byl v České republice usazen, nebo nezajistí, aby řidič předložil při kontrole doklady o prováděné přepravě, j) v rozporu s § 21 odst. 1 písm. a) provozuje taxislužbu vozidlem, které není označeno evidenční nálepkou vozidla taxislužby, k) v rozporu s § 21 odst. 2 provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, které pro něj není zapsáno v evidenci vozidel taxislužby, l) při provozování taxislužby nezajistí, aby práci řidiče taxislužby vykonávala osoba, která splňuje podmínky podle § 21 odst. 3, m) v rozporu s § 21 odst. 2 nezajistí, aby vozidlem taxislužby, které je pro něj zapsáno v evidenci vozidel taxislužby, neprovozovala taxislužbu jiná osoba, n) v rozporu s § 21 odst. 4 písm. a) nezajistí, aby bylo vozidlo taxislužby viditelně a čitelně označeno střešní svítilnou a údaji o dopravci, o) v rozporu s § 21 odst. 4 písm. b) nezajistí, aby vozidlo taxislužby bylo vybaveno taxametrem, knihou taxametru a záznamy o přepravě z právě probíhajícího dne nebo záznamem o přepravě z poslední poskytnuté přepravy, pokud v právě probíhajícím dni nebyla vozidlem taxislužby žádná přeprava uskutečněna, p) v rozporu s § 21 odst. 4 písm. c) nezajistí, aby v taxametru byly nastaveny údaje a hodnoty odpovídající skutečnosti, q) v rozporu s § 21 odst. 4 písm. d) nezajistí, aby zobrazované údaje z taxametru byly čitelné a viditelné z místa přepravované osoby, r) v rozporu s § 21 odst. 4 písm. e) nezajistí, aby při provozování taxislužby vozidlem taxislužby řidič taxislužby řádně obsluhoval taxametr a zajistil zaznamenání skutečného průběhu přepravy, s) v rozporu s § 21 odst. 4 písm. f) nezajistí, aby při provozování taxislužby vozidlem taxislužby řidič taxislužby ihned po ukončení přepravy pořídil jako výstup z tiskárny taxametru záznam o přepravě, t) v rozporu s § 21 odst. 4 písm. g) nezajistí, aby při provozování taxislužby vozidlem taxislužby řidič taxislužby cestujícímu vydal doklad o přepravě pořízený jako výstup z tiskárny taxametru, u) v rozporu s § 21 odst. 7 neuchovává záznamy o přepravě, smlouvy o přepravě a potvrzení o přepravě nejméně po dobu 3 let od ukončení přepravy nebo nezajistí, aby vozidlo taxislužby nebylo označeno střešní svítilnou podle § 21 odst. 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením, v) v rozporu s § 21 odst. 1 provozuje taxislužbu vozidlem, které není vozidlem taxislužby ani vozidlem cestujícího, w) v rozporu s § 21a odst. 5 nezajistí, aby evidenční nálepka vozidla taxislužby nebyla umístěna na jiném vozidle, než pro které byla vydána, x) v rozporu s § 21a odst. 7 nezajistí neprodleně odstranění evidenční nálepky vozidla taxislužby v případě vyřazení vozidla z evidence vozidel taxislužby, y) v rozporu s § 21f odst. 1 předem nezaznamená objednávku do evidenční knihy objednávek, neuchová záznam objednávky v evidenční knize objednávek po dobu nejméně 1 roku od ukončení objednané přepravy nebo nezajistí, aby kopie záznamu objednávky byla umístěna ve vozidle, kterým se přeprava vykonává, nebo aby ji řidič na požádání předložil kontrolnímu orgánu, nebo z) v rozporu s § 34 odst. 5 nezajistí, aby řidič poskytl obecní policii nebo Policii České republiky součinnost při výkonu kontroly. (3) Dopravce se dopustí přestupku tím, že a) provozuje linkovou osobní dopravu bez licence nebo povolení, b) neoznámí Ministerstvu dopravy údaje o plánovaném vyslání nebo jejich změnu podle § 33g odst. 1 písm. a), c) v rozporu s § 33g odst. 1 písm. b) nezajistí, aby řidič měl u sebe a předložil při kontrole oznámení údajů o plánovaném vyslání a doklad o prováděné přepravě, d) neposkytne kopie dokladů podle § 33g odst. 1 písm. c) bodu 1, e) neposkytne kopie dokladů podle § 33g odst. 1 písm. c) bodu 2, f) neposkytne kopie dokladů podle § 33g odst. 3, nebo g) v rozporu s § 33h nezajistí, aby řidič měl u sebe a předložil při kontrole kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu s řidičem včetně jejich překladu do českého jazyka. (4) Dopravce, příjemce nebo odesílatel se dopustí přestupku tím, že nedodrží podmínky stanovené pro silniční dopravu nebezpečných věcí. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neodstraní zdroj ohrožení provozu veřejné linkové dopravyveřejné linkové dopravy, b) svojí činností poškodí zařízení veřejné linkové dopravyveřejné linkové dopravy, c) způsobí přerušení provozu veřejné linkové dopravyveřejné linkové dopravy většího rozsahu. (6) Zprostředkovatel taxislužby se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 21e odst. 1 zprostředkuje přepravu, která je 1. poskytnuta osobou, která v době poskytnutí přepravy není po dobu delší než 15 pracovních dnů držitelem příslušné koncese, 2. provedena vozidlem, které není vozidlem cestujícího ani v době poskytnutí přepravy po dobu delší než 15 pracovních dnů vozidlem taxislužby, nebo 3. provedena řidičem, který v době poskytnutí přepravy není po dobu delší než 15 pracovních dnů držitelem oprávnění řidiče taxislužby, b) nevede evidenci zprostředkovaných přeprav podle § 21e odst. 2 nebo c) v rozporu s § 34 odst. 6 znemožní či znesnadní orgánům státního odborného dozoru, obecní policii a Policii České republiky zahájení nebo provedení kontrolní přepravy. (7) Podnikající fyzická nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 9c odst. 1 písm. a) nebo c) objedná přepravu zvířat nebo věcí, nebo b) v rozporu s § 9c odst. 1 písm. b) objedná přepravu zvířat nebo věcí. (8) Provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 9c odst. 2 objedná přepravu osob. (9) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 70 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 7 nebo 8, b) 350 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 5, c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo 6, nebo d) 700 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4. (10) Je-li přestupek podle odstavce 6 spáchán zprostředkovatelem taxislužby, kterému byl v posledních 5 letech nejméně dvakrát uložen správní trest za přestupek podle stejného ustanovení, lze za něj uložit a) zveřejnění rozhodnutí o přestupku a b) zákaz činnosti do 3 let, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. a) bodu 1 nebo písm. b). (11) Dopravní úřad, orgán kraje v přenesené působnosti nebo Ministerstvo dopravy zašle stejnopis písemného vyhotovení pravomocného rozhodnutí, kterým byla uložena dopravci pokuta, dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu má podnikatel v silniční dopravě sídlo, a dopravnímu úřadu, který vydal licenci pro pravidelnou linkovou dopravu. Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle odstavce 6 se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. (12) Dopravní úřad zašle stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, kterým uložil správní trest za přestupek podle odstavce 3 písm. b), do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci Státnímu úřadu inspekce práce. § 35a Ztráta dobré pověsti (1) Podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly nebo odpovědný zástupce ztrácí dobrou pověst, pokud a) se nepovažuje za bezúhonného podle živnostenského zákona, nebo b) tak rozhodl dopravní úřad nebo orgán jiného členského státu než České republiky. (2) Pokud se podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly nebo odpovědný zástupce nepovažuje za bezúhonného podle živnostenského zákona, ztrácí dobrou pověst do doby opětovného splnění podmínky bezúhonnostibezúhonnosti. Odpovědný zástupce se zároveň na tuto dobu stává nezpůsobilým k řízení dopravní činnosti. (3) Dopravní úřad rozhodne, zda podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly nebo odpovědný zástupce, kterému byl pravomocně uložen správní trest za nejzávažnější protiprávní jednání uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti39), ztrácí dobrou pověst. Ztráta dobré pověsti musí být přiměřeným následkem s ohledem na závažnost protiprávního jednání. (4) Pokud dopravní úřad rozhodne, že podnikatel v silniční dopravě nebo odpovědný zástupce dobrou pověst ztratil, v rozhodnutí a) uvede dobu, po kterou ztráta dobré pověsti trvá; tato doba nesmí u podnikatele v silniční dopravě překročit 5 let a u odpovědného zástupce 3 roky, a b) jedná-li se o ztrátu dobré pověsti odpovědného zástupce, rozhodne současně o jeho nezpůsobilosti k řízení dopravní činnosti na dobu, po kterou trvá ztráta dobré pověsti, nejméně však na dobu 1 roku; ztratil-li dobrou pověst dopravce, který je současně ustanoven odpovědným zástupcem, dopravní úřad rovněž rozhodne o jeho nezpůsobilosti k řízení dopravní činnosti. (5) Řízení o ztrátě dobré pověsti podle odstavce 3 lze zahájit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se dopravní úřad o skutečnostech uvedených v odstavci 3 dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí, kterým byl uložen správní trest za protiprávní jednání podle odstavce 3. Výsledek řízení zaznamená dopravní úřad do Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě bezprostředně poté, co rozhodnutí nabude právní moci. (6) Osvědčení o odborné způsobilosti pro provozování silniční dopravy odpovědného zástupce, který se stal nezpůsobilým k řízení dopravní činnosti, pozbývá platnosti dnem ztráty dobré pověsti. Pro vydání nového osvědčení platí § 8a odst. 2 až 6 obdobně; zkoušku lze skládat nejdříve v posledním měsíci doby, po kterou trvá nezpůsobilost k řízení dopravní činnosti. § 35b Návrh na změnu nebo zrušení živnostenského oprávnění (1) Dopravní úřad v rámci výkonu státního odborného dozoru zjišťuje, zda podnikatelé v silniční dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly stále splňují podmínky podle § 6. (2) Pokud živnostenský úřad zjistí, že odpovědný zástupce podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidlyvelkými vozidly přestal vykonávat svou funkci nebo nesplňuje podmínky podle § 8b, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu dopravnímu úřadu. (3) Pokud podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly přestal splňovat podmínku usazení nebo finanční způsobilosti, jeho odpovědný zástupce přestal vykonávat svou funkci nebo nesplňuje podmínky podle § 8b, vyzve jej dopravní úřad k prokázání opětovného splnění podmínky usazení nebo finanční způsobilosti nebo k ustanovení nového odpovědného zástupce ve lhůtě stanovené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25). Po tuto dobu může podnikatel provozovat silniční dopravu bez odpovědného zástupce. Výzvu k ustanovení nového odpovědného zástupce zašle rovněž živnostenskému úřadu. (4) Živnostenský úřad zruší nebo změní rozsah koncese, pokud a) neschválil ustanovení nového odpovědného zástupce, jehož ustanovení bylo ve lhůtě podle odstavce 3 předloženo ke schválení, nebo b) podnikatel v silniční dopravě provozované velkými vozidly 1. nepředložil ve lhůtě podle odstavce 3 ustanovení nového odpovědného zástupce ke schválení, 2. neprokázal splnění podmínky usazení ve lhůtě podle odstavce 3, 3. neprokázal splnění podmínky finanční způsobilosti ve lhůtě podle odstavce 3, nebo 4. ztratil dobrou pověst rozhodnutím podle § 35a. (5) Dopravní úřad podá živnostenskému úřadu bez zbytečného odkladu návrh na zrušení nebo změnu rozsahu koncese v případech podle odstavce 4 písm. b) bodů 2 až 4. (6) Lhůta, ve které nelze podle živnostenského zákona podat žádost o koncesi v případě jejího zrušení, se neuplatní při podání žádosti o nové udělení koncese pro silniční dopravu provozovanou velkými vozidlyvelkými vozidly, pokud byla předchozí koncese v tomto oboru zrušena podle odstavce 4. § 35c Vybírání kaucí (1) Orgány Policie České republiky nebo osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru jsou při provádění kontroly a státního odborného dozoru podle tohoto zákona oprávněny vybírat kauci v rozmezí od 5 000 Kč do 100 000 Kč od dopravce, který je podezřelý ze spáchání přestupku podle tohoto zákona nebo kontrolního řádu, nebo od fyzické osoby podezřelé ze spáchání přestupku podle § 34e odst. 1 písm. a), je-li důvodné podezření, že se budou vyhýbat řízení o přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné. Při stanovení výše kauce se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a rozsahu způsobené škody. (2) Při výběru kauce orgány Police České republiky nebo osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru poučí řidiče, který pro účely vybírání kauce zastupuje dopravce, o důsledku vybrání kauce a vystaví ve 4 vyhotoveních a) písemné potvrzení o převzetí kauce, ve kterém musí být uveden důvod uložení kauce, její výše a správní orgán, který je příslušný k vedení řízení o přestupku, a b) protokol o výsledcích kontroly nebo místního šetření. (3) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru předá 1 vyhotovení potvrzení o převzetí kauce a protokolu řidiči a 2 vyhotovení spolu s kaucí nejpozději do 2 pracovních dnů správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku. § 35d Zabránění v jízdě (1) Jsou-li orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru oprávněny vybrat kauci podle § 35c a řidič kauci na výzvu nesloží, přikáže orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru řidiči, který pro tyto účely zastupuje dopravce, jízdu na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a a) zabrání mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen „technický prostředek“), nebo b) zakáže pokračovat v jízdě a zadrží řidiči doklady k vozidlu a doklady související s prováděnou přepravou. (2) Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení, náklady spojené s parkováním a náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži dopravce nebo fyzické osoby podezřelé ze spáchání přestupku podle § 34e odst. 1 písm. a). Odpovědnost dopravce za vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením dotčena. (3) Při postupu podle odstavce 1 poučí orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru řidiče o podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a vystaví ve 4 vyhotoveních potvrzení o zabránění v jízdě použitím technického prostředku nebo o zadržení dokladů k vozidlu a dokladů souvisejících s prováděnou přepravou. V potvrzení uvede důvod zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů k vozidlu a dokladů souvisejících s prováděnou přepravou, důvod uložení kauce a její výši a správní orgán příslušný k vedení řízení o přestupku. (4) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru předá 1 vyhotovení potvrzení podle odstavce 3 řidiči a 2 vyhotovení spolu s kaucí a protokolem o výsledcích kontroly nejpozději do 2 pracovních dnů po složení kauce správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku. Jestliže nebude kauce složena do 72 hodin od zjištění porušení, budou příslušnému správnímu orgánu k vedení řízení o přestupku spolu s potvrzením o zabránění v jízdě a protokolem o výsledcích kontroly zaslány i doklady k vozidlu a doklady související s prováděnou přepravou. V takovém případě lze kauci do dne vydání rozhodnutí o přestupku složit na účet správního orgánu příslušného k vedení řízení o přestupku. Správní orgán, u kterého byla kauce složena, vystaví potvrzení o převzetí kauce podle § 35c odst. 2 písm. a) a zašle jej osobě podezřelé z přestupku. (5) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru zajistí neprodleně uvolnění vozidla nebo orgán Policie České republiky, osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru nebo správní orgán zajistí neprodleně vrácení dokladů k vozidlu a dokladů souvisejících s prováděnou přepravou, jestliže a) byla složena kauce orgánu Police České republiky, osobě pověřené výkonem státního odborného dozoru nebo příslušnému správnímu orgánu, b) správní orgán, který je příslušný k vedení řízení o přestupku podle tohoto zákona, neshledal na základě předaných podkladů důvody k zahájení správního řízení o přestupku, c) správní řízení o přestupku podle tohoto zákona bylo pravomocně zastaveno, nebo d) byla zaplacena pokuta a náklady řízení uložené ve správním řízení o přestupku podle tohoto zákona. (6) Odstavce 1 až 5 se nepoužijí v případě taxislužby provozované vozidlem cestujícího. § 35e Pokud byl použit postup podle § 35c nebo 35d, správní orgán může vydat příkaz o uložení pokuty26) i v případě, že je jediným podkladem pro jeho vydání kontrolní protokol o porušení tohoto zákona pořízený jiným orgánem veřejné moci. § 35f Vracení, propadnutí a započtení kauce (1) Kauce se vrátí v plné výši, jestliže a) správní orgán neshledal důvody pro zahájení řízení o přestupku podle tohoto zákona, nebo b) řízení o přestupku podle tohoto zákona bylo pravomocně zastaveno. (2) Je-li v řízení o přestupku podle tohoto zákona uložena osobě, od níž byla vybrána kauce, pokuta a povinnost k úhradě nákladů řízení, rozhodne správní orgán o započtení složené kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená pokuta a náklady řízení, vrátí se část kauce zbývající po započtení kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení osobě, od níž byla vybrána. (3) Jestliže správní orgán neshledá důvody pro zahájení řízení o přestupku podle tohoto zákona, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu osobu, od níž byla vybrána kauce, a vyzve ji ke sdělení potřebných údajů o bankovním účtu, na který lze kauci vrátit. Kauci nebo její zbývající část podle odstavců 1 a 2 správní orgán příslušný k rozhodování v prvním stupni vrátí osobě, od níž byla vybrána, a to a) do 30 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, pokud mu byly ke dni nabytí právní moci rozhodnutí známy potřebné údaje o bankovním účtu, na který lze kauci vrátit, nebo b) do 15 pracovních dnů ode dne, kdy písemně sdělila tomuto správnímu orgánu potřebné údaje o bankovním účtu, na který lze kauci vrátit. (4) Kauce propadá, jestliže správnímu orgánu nebyly do 1 roku ode dne odeslání výzvy nebo vydání rozhodnutí sděleny potřebné údaje o bankovním účtu, na který lze kauci nebo její část vrátit. (5) Propadlé kauce jsou příjmem samosprávného celku, jehož orgánem je správní orgán příslušný k vedení řízení o přestupku. To neplatí, jde-li o propadlé kauce vybrané v souvislosti s porušením předpisů v oblasti mezinárodní linkové osobní dopravy, které jsou příjmem státního rozpočtu. § 35g (1) Při provádění kontroly v taxislužbě je oprávněn vybírat kauci podle § 35c odst. 1 rovněž strážník obecní policie. Na oprávnění a činnost obecní policie se § 35c a 35d použijí obdobně. (2) Pokud při provádění kontroly v taxislužbě nebo státního odborného dozoru v taxislužbě došlo k zabránění v jízdě vozidla podle § 35d a není-li do 3 měsíců ode dne zabránění v jízdě vozidlo uvolněno, může je ten, kdo v jízdě zabránil, odstranit na místo vhodné k odstavení vozidla na náklady dopravce nebo fyzické osoby podezřelé ze spáchání přestupku podle § 34e odst. 1 písm. a). § 35h (1) Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru je oprávněna zadržet průkaz řidiče taxislužby, pokud a) zjistí, že jsou dány důvody, pro které řidič není spolehlivý podle § 9 odst. 2, nebo b) je řidič taxislužby podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 9 odst. 2 písm. a). (2) O zadržení průkazu řidiče taxislužby vystaví ten, kdo průkaz řidiče taxislužby zadržel, potvrzení ve 3 vyhotoveních, z nichž 1 předá řidiči taxislužby a 1 bez zbytečného odkladu doručí dopravnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu řidiče taxislužby spolu se zadrženým průkazem. Potvrzení obsahuje jméno a příjmení řidiče taxislužby, číslo průkazu, důvod zadržení průkazu, datum zadržení průkazu a podpis osoby, která průkaz zadržela. (3) Dopravní úřad bezodkladně po doručení potvrzení zahájí řízení, v němž lze rozhodnout o zadržení průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o odnětí oprávnění řidiče taxislužby, nejde-li o zadržení z důvodu podle odstavce 1 písm. a). (4) Dopravní úřad vrátí zadržený průkaz řidiče taxislužby jeho držiteli, pokud a) do 15 pracovních dnů ode dne doručení potvrzení nevydal oznámení o zahájení řízení o zadržení průkazu nebo nevydal rozhodnutí o odnětí oprávnění řidiče taxislužby, b) v řízení o zadržení průkazu bylo pravomocně rozhodnuto, že se průkaz nezadrží, nebo c) v řízení o přestupku, pro který byl průkaz zadržen, nebyl uložen správní trest nebo věc byla odložena, protože nebyly shledány důvody pro zahájení řízení o přestupku. (5) Po dobu zadržení průkazu řidiče taxislužby nesmí řidič vykonávat práci řidiče taxislužby. Doba zadržení průkazu řidiče taxislužby se započítává do doby výkonu správního trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu práce řidiče taxislužby, pokud byl tento správní trest uložen za skutek, pro který byl průkaz řidiče taxislužby zadržen. (6) Postup podle odstavců 1 až 5 lze uplatnit, i pokud průkaz řidiče taxislužby nebyl řidičem při provádění státního odborného dozoru předložen. Průkaz řidiče taxislužby se v takovém případě považuje za zadržený. Tato skutečnost se zaznamená v potvrzení podle odstavce 2. Průkaz řidiče taxislužby se k vyhotovení potvrzení doručovanému dopravnímu úřadu nepřikládá a jeho držitel má povinnost jej do 5 pracovních dnů ode dne zadržení odevzdat dopravnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu řidiče taxislužby. Dopravní úřad průkaz řidiče taxislužby podle odstavce 4 nevrací, nebyl-li odevzdán. § 35i Kontrola tachografu autorizovaným metrologickým střediskem (1) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru jsou oprávněny za účelem kontroly tachografu přikázat řidiči jízdu do autorizovaného metrologického střediska40) a podrobení vozidla této kontrole. Řidič je při tom povinen řídit se pokyny osoby, která kontrolu tachografu nařídila nebo ji provádí. (2) Náklady na provedení kontroly tachografu hradí autorizovanému metrologickému středisku ten, kdo ji nařídil. Pokud bylo kontrolou tachografu zjištěno jeho nesprávné fungování nebo nalezeno zařízení určené k neoprávněné změně údajů vedených tachografem, uhradí dopravce náklady na provedení této kontroly tomu, kdo ji nařídil, bezprostředně poté, co k tomu byl vyzván řidič, který pro tyto účely zastupuje dopravce; při správě placení těchto nákladů se postupuje podle daňového řádu. (3) Neuhradil-li dopravce náklady na provedení kontroly tachografu bezprostředně poté, co k tomu byl řidič vyzván, jsou orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru oprávněny přikázat řidiči jízdu na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a a) zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku, nebo b) zakázat pokračovat v jízdě s vozidlem a zadržet řidiči doklady k vozidlu a doklady související s prováděnou přepravou. (4) Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení, náklady spojené s parkováním a náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži dopravce. Odpovědnost dopravce za vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením dotčena. (5) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru poučí řidiče o podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a předá řidiči potvrzení o zabránění v jízdě nebo o zadržení dokladů. V potvrzení uvede důvod zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů. (6) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru zajistí neprodleně uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů, uhradil-li dopravce náklady na provedení kontroly tachografu. § 35j Zabránění v jízdě při nedodržení požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku (1) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru jsou oprávněny přikázat řidiči, který je podezřelý ze spáchání přestupku podle § 34e odst. 3 písm. b), c), e) nebo f), jízdu na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a a) zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku, nebo b) zakázat pokračovat v jízdě a zadržet řidiči doklady k vozidlu a doklady související s prováděnou přepravou. (2) Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení, náklady spojené s parkováním a náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži řidiče. Odpovědnost řidiče za vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením dotčena. (3) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru poučí řidiče o podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a předá řidiči potvrzení o zabránění v jízdě nebo o zadržení dokladů. V potvrzení uvede důvod zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů. (4) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru neprodleně zajistí uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů, pokud jde o podezření ze spáchání přestupku podle a) § 34e odst. 3 písm. b) nebo c), 1. odpadne-li nebezpečí dalšího nedodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku, nejpozději však po uplynutí 24 hodin od zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů, nebo 2. bude-li v jízdě pokračovat jiný způsobilý řidič, nebo b) § 34e odst. 3 písm. e) nebo f), upustí-li řidič od jednání, které naplňuje skutkovou podstatu přestupku. § 35k Odebrání karty řidiče (1) Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru jsou oprávněny odebrat předloženou kartu řidiče, pokud je řidič podezřelý, že užitím této karty spáchal přestupek, za nějž se ukládá správní trest podle § 34e odst. 6 písm. b) až d). (2) Kartu řidiče předá ten, kdo ji odebral, správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku, který údaj o odebrání karty řidiče zapíše do informačního systému digitálního tachografu37). Odebraná karta řidiče se nevrací. § 36 (1) Podle právního řádu České republiky se posuzuje též odpovědnost za přestupek zjištěný na území České republiky spáchaný v cizině a) porušením povinnosti řidiče dodržovat požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku, povinnosti vést záznam o době řízení, bezpečnostních přestávek a době odpočinku stanoveným způsobem nebo nesplněním některé z povinností řidiče při přepravě nebezpečných věcí, b) porušením povinnosti dopravce zajistit dodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku při práci řidičů nebo povinnosti zajistit řádné vedení záznamů o době řízení, bezpečnostních přestávek a době odpočinku, c) nedodržením podmínek stanovených pro silniční dopravu nebezpečných věcí, nebo d) nedodržením povinnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě29). (2) Odpovědnost za přestupek podle odstavce 1 se posuzuje podle právního řádu České republiky i v případě, že byl spáchán v cizině fyzickou osobou s pobytem mimo území České republiky či právnickou nebo podnikající fyzickou osobou se sídlem mimo území České republiky. (3) Právnická a podnikající fyzická osoba se odpovědnosti za přestupek podle § 34f odst. 1 písm. a), b), d) a f) až n), § 35 odst. 1 písm. b) a m), § 35 odst. 2 písm. b), h) a z) a § 35 odst. 4 nemůže zprostit. (4) Za přestupky podle tohoto zákona, s výjimkou přestupků podle § 34e nebo § 35 odst. 2 písm. h), nelze uložit propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. (5) Přestupky podle tohoto zákona projednává dopravní úřad, v jehož správním obvodu byla provedena kontrola, na jejímž podkladě byl přestupek zjištěn, nebo Ministerstvo dopravy, jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, s výjimkou a) přestupků podle § 34e, které projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí vymezené Statutem hlavního města Prahy, v jejichž správním obvodu bylo spáchání přestupku zjištěno, b) přestupků podle § 34f odst. 2, které projednává dopravní úřad příslušný podle sídla provozovatele terminálu, c) přestupků podle § 34f odst. 3, které projednává obecní živnostenský úřad, a d) přestupků podle § 35 odst. 3 písm. e) a f) a § 35 odst. 7 písm. b), které projednává orgán inspekce práce. (6) Přestupky podle tohoto zákona, s výjimkou přestupků podle § 34e odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3, nelze projednat příkazem na místě. Přestupky podle § 34e odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 může příkazem na místě projednat orgán Policie České republiky. Přestupky podle § 34e odst. 2 může dále projednat příkazem na místě strážník obecní policie. Přestupky podle § 34e odst. 3 může dále projednat příkazem na místě Ministerstvo dopravy. (7) Pokuta uložená za přestupek podle tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem, je z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obceobce, jejíž orgán pokutu uložil. § 37 (1) Orgány Policie České republiky v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu podle zvláštního předpisu8) kontrolují, zda je vozidlo v provozu vybaveno doklady předepsanými tímto zákonem, zda vozidlo v provozu je stanoveným způsobem označeno nebo jinak vybaveno, zda jsou dodržovány podmínky stanovené pro silniční dopravu nebezpečných věcí a zda jsou dodržovány požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku řidičů a požadavky podle § 9b. Řidič vozidla je povinen předložit orgánům uvedeným ve větě první doklady předepsané tímto zákonem. (2) Obecní policie nebo orgány Policie České republiky při odhalování přestupků na úseku taxislužby podle tohoto zákona kontrolují, zda je vozidlo taxislužby stanoveným způsobem označeno a vybaveno, zda je taxislužba provozována způsobem předepsaným tímto zákonem a zda řidič taxislužby dodržuje povinnosti stanovené tímto zákonem. Řidič taxislužby je povinen umožnit strážníkům obecní policie nebo policistům výkon tohoto oprávnění. § 38 (1) Při provádění kontroly nebo státního odborného dozoru na pozemní komunikaci nebo jiném vhodném místě mimo provozovnu dopravce orgány Policie České republiky nebo osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru rovněž kontrolují prostřednictvím záznamu z tachografu, zda dopravce provozující silniční dopravu velkými vozidly zajistil dodržování požadavků stanovených jiným právním předpisem36) na týdenní pracovní dobu a přestávky na jídlo a oddech řidičů. (2) Obdržel-li orgán inspekce práce údaje podle § 34d odst. 4, provede kontrolu v provozovně podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly, při níž kontroluje, zda podnikatel zajistil dodržování požadavků stanovených jiným právním předpisem36) na týdenní pracovní dobu, délku směny při práci v noci a přestávky na jídlo a oddech řidičů, pomocníků řidiče a průvodčích. (3) Pokud orgán inspekce práce rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti39), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby, poskytne orgán inspekce práce dopravním úřadům prostřednictvím Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl za tento přestupek dopravci uložen správní trest, a dále údaje o druhu a výši správního trestu a právní kvalifikaci protiprávního jednání. (4) Česká správa sociálního zabezpečení poskytne každoročně nejpozději do 31. března na žádost Ministerstva dopravy z registru pojištěnců nemocenského pojištění nebo registru zaměstnavatelů do Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě údaj o počtu zaměstnanců podnikatele v silniční dopravě provozované velkými vozidly k 31. prosinci předchozího roku. (5) Státní úřad inspekce práce poskytne každoročně nejpozději do 31. března Ministerstvu dopravy údaje o kontrolách dodržování požadavků stanovených jiným právním předpisem36) na týdenní pracovní dobu, délku směny při práci v noci a přestávky na jídlo a oddech řidičů, pomocníků řidiče a průvodčích, výsledcích těchto kontrol a rozhodnutích, kterými byl za zjištěné přestupky uložen správní trest. (6) Vzor oznámení, kterým jsou poskytovány údaje podle odstavce 5, stanoví prováděcí právní předpis. § 38a (1) Ministerstvo dopravy vydává orgánům vykonávajícím státní odborný dozor nebo kontrolu nad dodržováním požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku řidičů kontrolní karty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě4e). Údaje o vydání kontrolní karty zapíše Ministerstvo dopravy do informačního systému digitálního tachografu37). (2) Ministerstvo dopravy zajišťuje výrobu kontrolních karet, karet podniku a průkazů řidiče taxislužby, na základě požadavků obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností distribuci karet podniku a na základě požadavků dopravních úřadů distribuci průkazů řidiče taxislužby. (3) Ministerstvo dopravy zajišťuje tisk a distribuci formulářů a) eurolicence a opisu eurolicence, b) osvědčení o provozování dopravy pro vlastní potřebu, c) osvědčení řidiče a opisu osvědčení řidiče, d) osvědčení o odborné způsobilosti, e) povolení k provozování linkové osobní dopravy, f) vstupních povolení, g) osvědčení o školení řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci, h) osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí a i) evidenčních nálepek vozidla taxislužby. (4) Vzor potvrzení o zabránění v jízdě použitím technického prostředku nebo o zadržení dokladů k vozidlu a dokladů souvisejících s prováděnou přepravou a potvrzení o převzetí kauce stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST VI SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Krizový stav v silniční nákladní dopravě § 39a (1) Ministerstvo dopravy a) kontroluje vývoj nabídky kapacit v silniční nákladní dopravě, b) vyhodnocuje intenzitu silniční nákladní dopravy ve vztahu ke kapacitě, propustnosti a stavu silniční infrastruktury, c) sleduje v souvislosti s vývojem nabídky kapacit a intenzity silniční nákladní dopravy finanční způsobilostfinanční způsobilost dopravců v silniční nákladní dopravě. (2) Příslušné dopravní úřady poskytují Ministerstvu dopravy průběžně informace o počtu dopravců na trhu silniční nákladní dopravy, o počtu vozidel, kterými je silniční nákladní doprava provozována, a o jejich finanční způsobilostifinanční způsobilosti. § 39b Krizový stav v silniční nákladní dopravě nastává, pokud a) převyšuje vývoj nabídky kapacit v silniční nákladní dopravě nejméně po dobu tří měsíců po sobě jdoucích vývoj poptávky, nebo b) způsobuje intenzita silniční nákladní dopravy neprůjezdnost pozemních komunikací, a hrozí-li z těchto důvodů významnému počtu dopravců v silniční nákladní dopravě úpadek podle zvláštního právního předpisu.10) § 39c V případě krizového stavu v silniční nákladní dopravě vláda nařízením stanoví a) dočasný zákaz vydávání koncesí5) k provozování silniční nákladní dopravy, b) dočasný zákaz změn koncese5) k provozování silniční nákladní dopravy, spočívající v rozšíření počtu vozidel, která dopravce používal přede dnem nabytí účinnosti nařízení vlády k provozování silniční nákladní dopravy, a c) podmínky provádění těchto zákazů. § 39d Do 28. února 2017 se čl. 8, 19 a 21 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 nepoužijí na provozování vnitrostátní linkové dopravy. § 40 (1) Dopravci, kteří provozují silniční dopravu (veřejná linková dopravaveřejná linková doprava, mezinárodní autobusová doprava a mezinárodní nákladní doprava) na základě koncese podle živnostenského zákona, jsou povinni předložit do tří let od účinnosti tohoto zákona příslušnému živnostenskému úřadu osvědčení o odborné způsobilosti pro provozování dopravy. Nepředloží-li v této lhůtě dopravci osvědčení, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnosti. (2) Dopravci, kteří provozují linkovou osobní dopravu na základě koncese, jsou povinni uvést svou činnost do souladu s tímto zákonem a do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence (§ 10). Do doby rozhodnutí dopravního úřadu, nebo jedná-li se o mezinárodní linkovou dopravu, Ministerstva dopravy se tito dopravci považují za dopravce, kterým byla udělena licence podle tohoto zákona. § 40a (1) Dopravci, kteří provozují mezinárodní silniční dopravu autobusy nebo nákladními vozidly o užitné hmotnosti vyšší než 3,5 tuny nebo celkové hmotnosti vyšší než 6 tun na základě koncese, jsou povinni nejpozději do 31. března 2000 prokázat finanční způsobilostfinanční způsobilost podle § 4a před příslušným dopravním úřadem a potvrzení o finanční způsobilostifinanční způsobilosti předložit živnostenskému úřadu, který vydal koncesi k provozování silniční dopravy. Nepředloží-li v této lhůtě dopravci potvrzení o finanční způsobilostifinanční způsobilosti, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnosti. (2) Provozovatelé taxislužby, kteří provozují taxislužbu přede dnem účinnosti tohoto zákona, jsou povinni nejpozději do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona zaslat příslušnému dopravnímu úřadu písemné oznámení podle § 21 odst. 4 s výjimkou osvědčení obce o složení zkoušky řidiče taxislužby, které jsou povinni předložit ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti vyhlášky obce. Nezašlou-li provozovatelé taxislužby ve stanovených lhůtách tato oznámení, nejsou oprávněni provozovat taxislužbu v příslušném územním obvodu. § 40b (1) Dopravci, kteří provozují mezinárodní silniční dopravu autobusy, tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel na základě koncese, jsou povinni nejpozději do 31. března 2001 prokázat finanční způsobilostfinanční způsobilost podle § 4a před příslušným dopravním úřadem a potvrzení o finanční způsobilostifinanční způsobilosti předložit živnostenskému úřadu, který vydal koncesi k provozování silniční dopravy. Nepředloží-li dopravce potvrzení o finanční způsobilostifinanční způsobilosti, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnost. (2) Od 1. ledna 2004 se povinnost prokazovat finanční způsobilostfinanční způsobilost rozšiřuje i na vnitrostátní dopravu. (3) Dopravci, kteří provozují vnitrostátní silniční dopravu autobusy, tahači nebo nákladními vozidly o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny s výjimkou speciálních vozidel na základě koncese, jsou povinni nejpozději do 31. července 2004 prokázat finanční způsobilostfinanční způsobilost podle § 4a před příslušným dopravním úřadem a potvrzení o finanční způsobilostifinanční způsobilosti předložit živnostenskému úřadu, který vydal koncesi k provozování silniční dopravy. Nepředloží-li dopravce potvrzení o finanční způsobilostifinanční způsobilosti, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnost. (4) Podnikatel, který podle tohoto zákona je povinen označit vozidlo, ačkoli před účinností tohoto zákona tuto povinnost neměl, je povinen tak učinit nejpozději do 2 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. (5) Dopravci, kteří podle tohoto zákona jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, ačkoliv před účinností tohoto zákona tuto povinnost neměli, jsou povinni předložit nejpozději do jednoho roku od účinnosti zákona příslušnému živnostenskému úřadu doklad o odborné způsobilosti. Nepředloží-li v této lhůtě dopravce tento doklad, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnosti. § 40c Působnost stanovená tímto zákonem krajskému úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy, magistrátům statutárních měst, obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností a úřadům městských částí je výkonem přenesené působnosti. § 41 Zmocňovací ustanovení 1. Vláda nařízením upraví počátek, konec a podmínky provádění zákazů podle § 39c. (2) Ministerstvo dopravy vydá prováděcí právní předpis k provedení § 3 odst. 1 písm. b), § 3a odst. 8, § 8a odst. 7, § 9b odst. 4, § 17 odst. 6, § 18b odst. 2, § 21 odst. 9, § 21a odst. 8, § 21c odst. 4, § 21f odst. 1, § 22 odst. 5, § 30 odst. 2, § 34 odst. 3, 4 a 7, § 34d odst. 9, § 38 odst. 6 a § 38a odst. 4. § 42 Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, ve znění zákona č. 118/1990 Sb. § 43 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 1a) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 58 odst. 5 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 4) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2010 Sb. m. s., kterým se nahrazují sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., č. 82/1984 Sb. a č. 80/1994 Sb., o vyhlášení přijetí změn a dodatků Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 82/2010 Sb. m. s. 4d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, v platném znění. 4e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, v platném znění. 5) Zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5b) § 50 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 356/1999 Sb. 5c) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 6a) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6e) Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů. 7) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů. 7a) Vyhláška č. 143/1997 Sb., o přepravě a dopravě určených jaderných materiálů a určených radionuklidových zářičů. Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. 7b) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7d) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 7e) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7f) Směrnice Komise 112/2004/ES, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku Směrnice Rady 50/1995/ES o jednotných postupech kontroly při přepravě nebezpečných věcí. Směrnice Rady 599/1988/ES o jednotném postupu při provádění nařízení (EHS) 3820/1985 a nařízení (EHS) 3821/1985. Směrnice Rady 50/1995/ES o jednotných postupech kontroly při přepravě nebezpečných věcí. 8) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 46a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 7/2009 Sb. 13) Nařízení č. 11 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek, kterým se provádí čl. 79 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES. 14) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti osob za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009. 16) Čl. 8 a příloha 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009. 17) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009. 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009. 19) Čl. 2 odst. 4 a čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009. 21) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009. Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009. 22) Čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009. 24) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 25) Čl. 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009. 26) § 150 správního řádu. 27) Čl. 3 písm. m) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011. 28) Čl. 2 odst. 4 a čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009. 29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011. 31) Vyhláška č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR). 32) Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb. 33) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 34) Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES. Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy. Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006. 35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES ze dne 18. ledna 2006 o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/645 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění směrnice 2003/59/ES o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/738 ze dne 6. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2006/1/ES o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží. 36) Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 38) Vyhláška č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů. 39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES. 40) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“), v platném znění. 42) Čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES, pokud jde o předpisy v sociální oblasti týkající se činností v silniční dopravě, a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS, v platném znění. 43) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 112/1994 Sb.	Zákon č. 112/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., zákona České národní rady č. 437/1991 Sb. a zákonného opatření Předsednictva národní rady č. 348/1992 Sb. Vyhlášeno 8. 6. 1994, datum účinnosti 8. 6. 1994, částka 37/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., zákona České národní rady č. 437/1991 Sb. a zákonného opatření Předse * Čl. II Aktuální znění od 8. 6. 1994 112 ZÁKON ze dne 26. dubna 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., zákona České národní rady č. 437/1991 Sb. a zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 348/1992 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., zákona České národní rady č. 437/1991 Sb. a zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 348/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 9 odst. 1 písm. f) se na konci vypouští čárka a doplňují se slova „plemenných a chovných, vyjma psů, koček a drobných zvířat, s výjimkou včelstev a všech zvířat po dobu nařízených mimořádných veterinárních opatření. V ostatních případech se zvířata přesunují na základě osvědčení o jejich zdravotním stavu a nákazové situaci v chovu, vystaveného veterinárním lékařem, který má povolení k výkonu veterinárních činností podle tohoto zákona,“. 2. V § 9 odst. 1 písm. i) se vypouštějí slova „pokud se svodu zúčastní pouze zvířata z územního obvodu v její působnosti,“. 3. V § 9 odst. 1 písm. j) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se slova „provedením prohlídky jatečních zvířat a masa a veterinárním vyšetřením dalších živočišných produktů může pověřit odborně způsobilého veterinárního pracovníka,17) který má povolení k výkonu veterinárních činností podle tohoto zákona,“. Poznámka č. 17) zní: „17) § 25 odst. 1 zákona č. 87/1987 Sb.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 114/1994 Sb.	Zákon č. 114/1994 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb. Vyhlášeno 8. 6. 1994, datum účinnosti 8. 6. 1994, částka 37/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157//1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 8. 6. 1994 114 ZÁKON ze dne 27. dubna 1994, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157//1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 18 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 18b) zní: „(7) U Pozemkového fondu České republiky jsou předmětem daně pouze příjmy uvedené ve zvláštním předpise.18b) 18b) § 15 odst. 4 zákona ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb.“. 2. V § 19 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) příjmy Fondu dětí a mládeže,“. Dosavadní písmena f), g), h) a ch) se označují jako písmena g), h), ch) a i). 3. V § 19 odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno j), které zní: „j) příjmy Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., plynoucí z prodeje cenných papírů v majetku fondu.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 115/1994 Sb.	Zákon č. 115/1994 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., zákona č. 528/1990 Sb., zákona č. 137/1991 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb., a mění zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb. Vyhlášeno 8. 6. 1994, datum účinnosti 8. 6. 1994, částka 37/1994 * Čl. I - Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., zákona č. 528/1990 Sb., zákona č. 137/1991 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb., se doplňuje takto: * Čl. II - 1. Nároky na náhrady podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, uplatněné ve lhůtě podle § 19 odst. 1 a 3 a neuspokojené ve lhůtě podle § 19 odst. 4, a zvýšení náhrady podle § 19 odst. 5 jsou splatné do tří let ode dne ú * Čl. III - Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb., se mění takto: * Čl. IV - 1. Nárok na finanční náhradu podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, uplatněný do dne účinnosti tohoto zákona ve lhůtě podle § 13 odst. 3 a neuspokojený do šesti měsíců ode dne doručení žádosti, je splatný do tří let ode dne účinnosti t * Čl. V Aktuální znění od 8. 6. 1994 115 ZÁKON ze dne 28. dubna 1994, kterým se doplňuje zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., zákona č. 528/1990 Sb., zákona č. 137/1991 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb., a mění zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění zákona č. 458/1990 Sb., zákona č. 528/1990 Sb., zákona č. 137/1991 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb., se doplňuje takto: V § 19 se doplňuje nový odstavec 5, který zní: „(5) Pokud Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nesplní povinnost ve lhůtě uvedené v odstavci 4, zvýší se náhrada o 1 % za každý započatý měsíc ode dne uplynutí této lhůty do dne poskytnutí náhrady.“. Čl. II 1. Nároky na náhrady podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, uplatněné ve lhůtě podle § 19 odst. 1 a 3 a neuspokojené ve lhůtě podle § 19 odst. 4, a zvýšení náhrady podle § 19 odst. 5 jsou splatné do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona. To neplatí o nárocích na náhrady, o kterých bylo do účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení před soudem. 2. Náhrady poskytnuté do účinnosti tohoto zákona se upraví podle § 19 odst. 5 a příslušné částky vyplatí Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nejpozději do tří let od účinnosti tohoto zákona. Čl. III Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb., se mění takto: § 13 odst. 4 se vypouští. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. Čl. IV 1. Nárok na finanční náhradu podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, uplatněný do dne účinnosti tohoto zákona ve lhůtě podle § 13 odst. 3 a neuspokojený do šesti měsíců ode dne doručení žádosti, je splatný do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona. To neplatí o nároku na finanční náhradu, o kterém bylo do účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení před soudem. 2. Na žádost o finanční náhradu podle § 13 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, podanou po účinnosti tohoto zákona, poskytne příslušný ústřední orgán státní správy finanční náhradu nejpozději do jednoho roku ode dne doručení žádosti. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 116/1994 Sb.	Zákon č. 116/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 6. 1994, datum účinnosti 1. 7. 1994, částka 37/1994 * Čl. I - Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - 1. Nároky založené tímto zákonem v čl. I mohou oprávněné osoby uplatnit do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona, přičemž lhůta 30 dní uvedená v § 5 odst. 3 počíná běžet ode dne uplatnění návrhu. * Čl. III Aktuální znění od 1. 7. 1994 116 ZÁKON ze dne 29. dubna 1994, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 133/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Oprávněnou osobou je též fyzická osoba, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 a která v den přechodu věci na stát podle § 6 měla na ni nárok podle dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů, nebo podle zákona č. 128/1946 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, pokud k převodu nebo přechodu vlastnického práva prohlášeným za neplatné podle těchto zvláštních předpisů došlo z důvodu rasové perzekuce a tento nárok nebyl po 25. únoru 1948 uspokojen z důvodů uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) zákona. (3) Bylo-li v den přechodu věci na stát oprávněných osob uvedených v odstavci 2 více, je oprávněnou osobou k celé věci kterákoliv z nich.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 2. V § 3 dosavadním odstavci 2 se slova „před uplynutím lhůty uvedené v § 5 odst. 2, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou,“ nahrazují slovy „nebo osoba, která na věc uvedenou v odstavci 2 měla nárok uvedený v odstavci 2, před uplynutím lhůty, v níž mohla nárok na vydání věci uplatnit, nebo, byla-li prohlášena za mrtvou, kde dni předcházejícímu uplynutí této lhůty,“. 3. V § 13 odst. 6 se za slova „odst. 1“ vkládají slova „nebo 2“ a slova „odst. 2“ se nahrazují slovy „odst. 4“. 4. V § 19 odst. 1 se za slova „odst. 1“ vkládají slova „nebo 2“ a slova „odst. 2“ se nahrazují slovy „odst. 4“. Čl. II 1. Nároky založené tímto zákonem v čl. I mohou oprávněné osoby uplatnit do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona, přičemž lhůta 30 dní uvedená v § 5 odst. 3 počíná běžet ode dne uplatnění návrhu. 2. Věc nelze vydat, byla-li po 1. říjnu 1991 nabyta do vlastnictví jiné osoby než státu nebo byl-li schválen ohledně takové věci privatizační projekt nebo vydáno rozhodnutí o její privatizaci. 3. Lhůta jednoho roku k uplatnění nároků u soudu uvedená v § 5 odst. 4 a 5 zákona pro případy uvedené v bodu 1 počíná běžet ode dne účinnosti tohoto zákona. 4. Lhůta jednoho roku podle § 13 odst. 3 zákona k uplatnění nároku na finanční náhradu osobou oprávněnou podle čl. I tohoto zákona počíná běžet ode dne účinnosti tohoto zákona. Tím není dotčena lhůta jednoho roku k uplatnění nároku na finanční náhradu osobou oprávněnou podle čl. I tohoto zákona ode dne právní moci rozsudku, kterým byl zamítnut návrh na vydání věci. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 117/1994 Sb.	Zákon č. 117/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., a mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Vyhlášeno 8. 6. 1994, datum účinnosti 1. 7. 1994, částka 37/1994 * Čl. I - Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. III - Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., se doplňuje takto: * Čl. V - Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se mění takto: * Čl. VI - (1) Strany a hnutí registrované ministerstvem, jejichž stanovy neodpovídají ustanovení tohoto zákona, uvedou své stanovy do souladu s tímto zákonem do 9 měsíců ode dne jeho účinnosti a předloží je v této lhůtě ministerstvu. Pokud tak neučiní, dá ministerst * Čl. VII - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. VIII - Zrušuje se § 54a zákona České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 94/1992 Sb. * Čl. IXAktuální znění od 1. 1. 2008 (296/2007 Sb.) 117 ZÁKON ze dne 29. dubna 1994, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., a mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb. a zákona č. 189/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slovo „orgánů“ vkládají slova „vyšších územních samosprávných celků a orgánů“ a na konec se připojuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „Zvláštní zákony stanoví, ve kterých případech je výkon tohoto práva omezen.1a) 1a) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona ČNR č. 26/1993 Sb., zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.“. 2. § 2 odst. 1 zní: „(1) Strany a hnutí podléhají registraci podle tohoto zákona.“. 3. § 2 odst. 2 zní: „(2) Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby.“. 4. § 2 odst. 3 zní: „(3) Členem strany a hnutí může být občan starší 18 let, může být však členem pouze jedné strany nebo hnutí.“. 5. Uvozovací věta § 4 zní: „Vznikat a vyvíjet činnost nemohou strany a hnutí,“. 6. V § 5 se vypouští odstavec 3. 7. V § 5 se odstavec 4 označuje jako odstavec 3. Jeho věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 2) zní: „Zakládat a organizovat činnost stran a hnutí na pracovištích nebo v případech stanovených zvláštními zákony2) je nepřípustné. 2) Např. § 2b zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 361/1992 Sb.).“. 8. V § 6 odst. 2 se za slovo „podává“ vkládají slova „nejméně tříčlenný“. 9. § 6 odst. 2 písm. b) body 4, 5, 6 a 7 znějí: „4. práva a povinnosti členů, 5. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany, 6. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění, 7. způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci,“. 10. § 6 odst. 5 zní: „(5) Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu 6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).“. 11. V § 7 odst.1 se slova „Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvu“. 12. V § 7 odst. 5 se vypouští věta druhá. 13. V § 8 odst. 1 se za slova „§ 1 až 5“ vkládají slova „a § 6 odst. 3 a 4“. 14. V § 8 odst. 5 věta první včetně poznámky pod čarou č. 2a) zní: „Přípravný výbor může do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace podat u příslušného soudu opravný prostředek.2a) 2a) § 250m občanského soudního řádu.“. 15. § 9 zní: „§ 9 Vznik strany a hnutí, jejich název, zkratku a sídlo oznámí ministerstvo do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu. Evidenci stran a hnutí vede ministerstvo.“. 16. Namísto zrušeného § 10 se zařazuje nový § 10, který zní: „§ 10 Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje týkající se jména, příjmení a trvalého pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, do 15 dnů ode dne ustavení nebo změny statutárního orgánu. Oznámení musí být doloženo usnesením orgánu strany a hnutí, který je podle stanov oprávněn v této věci rozhodovat; obdobně se doloží i ostatní podání týkající se údajů vedených v evidenci ministerstva (§ 11 a 12).“. 17. § 11 odst. 2 zní: „(2) Ustanovení § 7 a 8 platí pro změnu stanov obdobně.“. 18. V § 13 odst. 6 se na konci první věty připojují slova: „nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena.“. 19. § 14 odst. 1 zní: „(1) Činnost strany a hnutí může být rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu s § 1 až 5, § 6 odst. 5 a § 17 až 19 nebo se stanovami.“. 20. § 14 odst. 2 zní: „(2) Při pozastavení činnosti mohou strana a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v § 15 tohoto zákona návrh na rozpuštění strany.“. 21. V § 14 se doplňuje nový odstavec 3, který zní: „(3) Dojde-li ve stanovené lhůtě k odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení činnosti strany a hnutí, rozhoduje o znovuobnovení jejich činnosti na základě návrhu strany a hnutí soud, s výjimkou znovuobnovení činnosti pozastavené z důvodů uvedených v § 6 odst. 5 a § 18 odst. 1 a 4, kdy se činnost strany a hnutí považuje za řádně obnovenou dnem, kterým byla stanovená povinnost uznána za splněnou příslušným orgánem.“. 22. § 15 zní: „§ 15 (1) O rozpuštění strany a hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b)], pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14 odst. 1) a o znovuobnovení jejich činnosti (§ 14 odst. 3) rozhoduje Nejvyšší soud. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. (2) Pozastavit činnost strany a hnutí nebo je rozpustit nelze v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí a zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb. To neplatí, jestliže je činnost strany a hnutí v rozporu s § 4.“. 23. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní: „§ 16a Soudní ochrana (1) Dotýká-li se rozhodnutí orgánu strany a hnutí skutečností vyznačovaných v evidenci ministerstva (§ 10 až 12), může člen této strany a hnutí do 6 měsíců od přijetí takového rozhodnutí požádat okresní soud o jeho přezkoumání, považuje-li je za nezákonné nebo odporující stanovám. (2) Nejde-li o zrušení strany a hnutí, lze návrh na přezkoumání podle odstavce 1 podat, jen pokud rozhodčí orgán strany a hnutí nevyhověl žádosti člena o zjednání nápravy anebo o ní nerozhodl do 30 dnů ode dne jejího podání. (3) Soud v řízení postupuje podle § 246a, § 246b odst. 2 a § 246c a podle hlavy druhé části páté občanského soudního řádu. (4) Opis pravomocného rozhodnutí soudu podle odstavce 1 zašle soud ministerstvu.“. 24. § 17 odst. 2, 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 3) znějí: „(2) Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem provozovat podnikatelskou činnost a nesmějí založit právnickou osobu, která podnikatelskou činnost provozuje, ani se účastnit jako společníci nebo členové takové právnické osoby. (3) Příjmem strany a hnutí mohou být a) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů, b) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost (dále jen „příspěvek na činnost“), c) příspěvky z rozpočtů vyšších územních samosprávných celků a obcí, stanoví-li tak zákon, d) příspěvky vlastních členů, e) dary, f) příjmy z pronájmu movitého a nemovitého majetku, g) úroky z vkladů, h) příjmy z prodeje movitého a nemovitého majetku, i) příjmy z pořádání loterií, tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, j) půjčky a úvěry. (4) Strana a hnutí vedou účetnictví podle zvláštního zákona.3) Účetní evidenci o hospodaření s příspěvkem ze státního rozpočtu České republiky (dále jen „státní příspěvek“) vede strana a hnutí odděleně. 3) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.“. 25. § 18 včetně poznámky pod čarou č. 4) zní: „§ 18 (1) Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu výroční finanční zprávu, která zahrnuje a) roční účetní výkazy podle zvláštních předpisů,4) b) zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky, c) přehled o celkových příjmech v členění podle § 17 odst. 3, d) přehled o výši darů a dárcích; pokud hodnota daru nebo součet hodnot darů jednoho dárce za jeden rok přesahuje 100 000 Kč, uvede se u fyzické osoby jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo dárce, u právnické osoby její název, adresa sídla a identifikační číslo. (2) Zjistí-li Nejvyšší kontrolní úřad, že ve stanovené lhůtě nebyla výroční finanční zpráva předložena nebo že byla neúplná anebo obsahovala nepravdivé údaje, sdělí to neprodleně Poslanecké sněmovně. Po tomto sdělení je předložená výroční finanční zpráva veřejná. (3) Stranu a hnutí, které ve stanovené lhůtě výroční finanční zprávu nepředložily, popřípadě byla-li předložena výroční finanční zpráva neúplná anebo obsahovala nepravdivé údaje, Nejvyšší kontrolní úřad současně se sdělením podle odstavce 2 vyzve k odstranění nedostatků; strana a hnutí jsou tak povinny učinit do 10 dnů od doručení této výzvy, popřípadě ve lhůtě prodloužené se souhlasem Nejvyššího kontrolního úřadu. (4) Povinnost stanovená v odstavcích 1 a 3 se považuje za splněnou, uzná-li to Nejvyšší kontrolní úřad. Ten o odstranění nedostatků podá neprodleně zprávu Poslanecké sněmovně, prezidentu republiky a vládě. Pokud nedostatky nebyly odstraněny ve lhůtě zákonem stanovené ani ve lhůtě se souhlasem Nejvyššího kontrolního úřadu prodloužené, je Nejvyšší kontrolní úřad povinen to bez dalšího prodlení sdělit Poslanecké sněmovně, prezidentu republiky a vládě; toto sdělení je podnětem k návrhu podle § 15. (5) Poslanecká sněmovna nebo její orgán, který k tomu Poslanecká sněmovna zmocní, může dát Nejvyššímu kontrolnímu úřadu podnět k přezkoumání, zda výroční finanční zpráva strany a hnutí, kterým byly vyplaceny státní příspěvky, je v souladu s § 17 až 19 zákona, a to i tehdy, vzniknou-li pochybnosti o tom dodatečně. 4) Např. zákon č. 563/1991 Sb.“. 26. § 20 zní: „§ 20 (1) Strana a hnutí mají nárok na státní příspěvek za podmínek stanovených zákonem. (2) Příspěvek na činnost zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát. (3) Nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na mandát vzniká straně a hnutí, které předložily ve stanovené lhůtě (§ 18 odst. 1) výroční finanční zprávu. (4) Nárok na stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů. (5) Nárok na příspěvek na mandát vzniká, jestliže byl zvolen alespoň jeden poslanec nebo senátor na kandidátní listině strany a hnutí nebo byl zvolen za stranu a hnutí na kandidátní listině koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu. (6) Stálý příspěvek činí ročně 3 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 100 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje. (7) Příspěvek na mandát činí ročně 500 000 Kč na jeden mandát. (8) Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec nebo senátor zvolen. Jestliže byl poslanec nebo senátor zvolen na kandidátní listině koalice, náleží příspěvek na mandát po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na kandidátní listině koalice uveden. (9) Pro zjištění nároku na stálý příspěvek a stanovení jeho výše u strany a hnutí, které jsou členy koalice, je rozhodující dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku. Není-li taková dohoda uzavřena, nebo není-li ve stanovené lhůtě doručena Ministerstvu financí, dělí se volební výsledek rovným dílem. Ustanovení odstavce 3 zůstává nedotčeno. Strana a hnutí doručí Ministerstvu financí dohodu o podílu členů koalice do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin. (10) Byla-li předložená výroční finanční zpráva neúplná nebo nepravdivá, výplata příspěvku na činnost se pozastavuje až do odstranění vady (§ 18 odst. 4). Výplata příspěvku na činnost se rovněž pozastaví, byl-li podán Nejvyššímu soudu návrh podle § 15; výplata se obnoví i zpětně, nabude-li právní moci rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na rozpuštění nebo pozastavení činnosti strany nebo hnutí. Výplata příspěvku na činnost se obnoví i zpětně za období, kdy byla pozastavena, jestliže strana a hnutí odstranily nedostatek spočívající v neúplnosti nebo nepravdivosti výroční finanční zprávy (§ 18 odst. 4). (11) V roce konání voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu se propočítává roční příspěvek na činnost za každé volební období zvlášť. Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina propočteného ročního příspěvku na činnost. V měsíci konání voleb obdrží strana a hnutí příspěvek propočtený z výsledků voleb toho volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější.“. 27. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní: „§ 20a (1) Příspěvek na činnost vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve dvou pololetních splátkách pozadu. Splátka za první pololetí se vyplácí každoročně do 30. června a za druhé pololetí každoročně do 1. prosince. Žádost se podává na každou splátku zvlášť. (2) Jestliže se dohody podle § 20 odst. 9 doručené Ministerstvu financí navzájem liší a vznikne-li straně a hnutí nárok na stálý příspěvek, Ministerstvo financí výplatu stálého příspěvku všem členům koalice pozastaví. Výplata příspěvku na činnost se obnoví i zpětně po odstranění rozporu nebo po pravomocném rozhodnutí soudu (§ 20 odst. 10). (3) Ministerstvo financí upraví výši další splátky příspěvku na činnost, jestliže se v průběhu roku změnil stav rozhodný pro výpočet výše příspěvku.“. 28. § 21b se vypouští. Čl. II Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb. a zákona č. 171/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 9 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní předpis.“. 2. V § 120 odst. 2 se slova „obchodního rejstříku a“ nahrazují slovy „obchodního rejstříku, v řízení o zrušení politické strany nebo politického hnutí, pozastavení a znovuobnovení jejich činnosti a“. 3. Za § 200h se vkládá nový § 200i, který včetně nadpisu zní: „§ 200i Řízení o zrušení politické strany nebo politického hnutí, pozastavení a znovuobnovení jejich činnosti Soud rozhoduje bez jednání usnesením. Opravné prostředky proti rozhodnutí nejsou přípustné.“. Čl. III Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 3 se připojuje nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 1a) zní: „(4) Hospodaření politické strany a politického hnutí s příspěvky ze státního rozpočtu České republiky je pro účely tohoto zákona hospodařením se státním majetkem. Úřad přitom postupuje podle zvláštního zákona.1a) 1a) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. V Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se mění takto: V části druhé v § 9 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova „politické strany a politická hnutí“. Čl. VI (1) Strany a hnutí registrované ministerstvem, jejichž stanovy neodpovídají ustanovení tohoto zákona, uvedou své stanovy do souladu s tímto zákonem do 9 měsíců ode dne jeho účinnosti a předloží je v této lhůtě ministerstvu. Pokud tak neučiní, dá ministerstvo podnět k návrhu na pozastavení jejich činnosti. (2) Organizační jednotky strany a hnutí podle dosavadního zákona se považují za organizační jednotky podle tohoto zákona a jejich majetková a jiná práva a povinnosti přecházejí dnem účinnosti zákona na příslušnou stranu. (3) Strana a hnutí, které se účastní jako člen nebo společník v právnické osobě, která provozuje podnikatelskou činnost podle dosavadních předpisů, ukončí tuto účast do 30. června 1995. Podíl na zisku z podnikání těchto právnických osob podle dosavadních předpisů mohou strana a hnutí použít jen k naplnění svých programových cílů uvedených ve stanovách, přičemž jej nesmějí rozdělit mezi své současné ani bývalé členy. (4) Od účinnosti tohoto zákona do posledního dne voleb do Poslanecké sněmovny následujících po účinnosti tohoto zákona náleží stranám a hnutím každoročně stálý příspěvek a příspěvek na mandát v Poslanecké sněmovně podle přílohy tohoto zákona. (5) V roce 1994 náleží straně a hnutí kromě státních příspěvků vyplacených podle dosavadních předpisů jedna polovina částky podle odstavce 4. Příspěvek vyplatí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí do 30. září 1994. (6) Příspěvek na mandát v Senátu náleží straně a hnutí od posledního dne voleb do Senátu následujících po účinnosti tohoto zákona. Čl. VII Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. VIII Zrušuje se § 54a zákona České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 94/1992 Sb. Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha VÝŠE ROČNÍHO STÁLÉHO PŘÍSPĚVKU A PŘÍSPĚVKU NA MANDÁT V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ PRO STRANY A HNUTÍ PODLE ČL. VI ODST. 4 V TIS. KČ Název strany a hnutí \| roční stálý příspěvek \| roční příspěvek na mandát v PS \| roční příspěvek na činnost celkem ---\|---\|---\|--- Česká strana sociálně demokratická \| 5.000 \| 9.000 \| 14.000 Českomoravská strana středu \| 5.000 \| 4.500 \| 9.500 Komunistická strana Čech a Moravy \| 1.470 \| 5.000 \| 6.470 Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová \| 5.000 \| 7.500 \| 12.500 Křesťansko demokratická strana \| 667 \| 5.000 \| 5.667 Levý blok \| 3.380 \| 11.500 \| 14.880 Liberálně sociální unie \| 1.250 \| 500 \| 1.750 Liberální strana národně sociální \| 1.250 \| 2.500 \| 3.750 Občanská demokratická aliance \| 5.000 \| 7.500 \| 12.500 Občanská demokratická strana \| 4.333 \| 32.500 \| 36.833 Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa \| 5.000 \| 4.000 \| 9.000 Strana demokratické levice \| 150 \| 500 \| 650 Strana zelených \| 1.250 \| 1.500 \| 2.750 Zemědělská strana \| 1.250 \| 2.500 \| 3.750 Svobodní demokraté - Občanské hnutí \| 3.336 \| \| 3.336 Hnutí důchodců za životní jistoty \| 2.557 \| \| 2.557 Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků České republiky \| 2.035 \| \| 2.035 Klub angažovaných nestraníků \| 1.178 \| \| 1.178
Zákon č. 135/1994 Sb.	Zákon č. 135/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, a mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách Vyhlášeno 29. 6. 1994, datum účinnosti 29. 6. 1994, částka 43/1994 * Čl. II - Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, se mění takto: * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 135 ZÁKON ze dne 31. května 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, a mění zákon č. 526/1990 Sb., o cenách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, se mění takto: 1. § 1 odst. 2 včetně poznámky č. 1) zní: „(2) Cena je peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží nebo vytvořená pro oceňování zboží, dalšího majetku a majetkových práv k jiným účelům.1) Pro sjednávání cen platí ustanovení § 2 až 10 zákona. Pro oceňování k jiným účelům se cena vytvoří zejména nákladovou, výnosovou nebo porovnávací metodou podle zvláštních předpisů. 1) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. Ustanovení § 20 se vypouští. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 136/1994 Sb.	Zákon č. 136/1994 Sb. Zákon o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, a o změně dalších zákonů Vyhlášeno 29. 6. 1994, datum účinnosti 1. 7. 1994, částka 43/1994 * ČÁST DRUHÁ - Doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 15 — § 15) * ČÁST PÁTÁ - Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 18 — § 19) Aktuální znění od 1. 1. 2007 (575/2006 Sb.) 136 ZÁKON ze dne 3. června 1994 o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, a o změně dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů § 15 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 58 odst. 1 se doplňuje nové písmeno e), které včetně poznámky č. 16) zní: „e) výrobce paliv a maziv, u nichž je stanovena zvláštním zákonem16) povinnost barvení a značkování, nesplní tuto povinnost, dovozce těchto paliv a maziv nezajistí, aby tato paliva a maziva byla dovážena pouze přes celní přechody stanovené zvláštním zákonem16) a aby tato paliva a maziva byla obarvena a označkována před zahájením celního řízení o propuštění do volného oběhu, do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo přepracování pod celním dohledem,2) a to již při prvním porušení této povinnosti. 16) Zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. Příloha č. 3 se doplňuje takto: 1 \| 2 \| 3 \| 4 \| 5 ---\|---\|---\|---\|--- Výroba a zpracování paliv a maziv \| a) vysokoškolské vzdělání v oboru chemie a 5 let praxe v oboru b) středoškolské vzdělání v oboru chemie zakončené maturitní zkouškou a 10 let praxe v oboru \| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu \| zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení \| \| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu \| zákon č. 136/1994 Sb. Provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy \| \| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu \| zákon č. 136/1994 Sb. ČÁST PÁTÁ Přechodná a závěrečná ustanovení § 18 V činnosti, která se stává tímto zákonem koncesovanou živnostíživností, mohou fyzické a právnické osoby pokračovat po dobu šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to na základě dosavadního oprávnění; uplynutím této lhůty však taková oprávnění zanikají. § 19 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Směrnice Rady č. 95/60/ES ze dne 27. listopadu 1995 o daňovém označování nafty a topného oleje. 1a) Nařízení Rady č. 2658/87/ES ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. 1b) § 77 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 2) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 2a) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 2b) Vyhláška č. 186/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 10 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 205/2002 Sb. 4) § 2 písm. g) zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 5) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 22/1997 Sb. 7) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon ČNR č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 1 odst. 2, § 2 odst. 1 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 64/1986 Sb. Zákon č. 22/1997 Sb. Zákon ČNR č. 531/1990 Sb. Zákon ČNR č. 283/1991 Sb.Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 11a) Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví. 12) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 13) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku. 14) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 15) Např. zákon č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 152/1994 Sb.	Zákon č. 152/1994 Sb. Zákon o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů Vyhlášeno 20. 7. 1994, datum účinnosti 20. 7. 1994, částka 48/1994 * ČÁST DRUHÁ - Doplnění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (§ 61 — § 61) * § 76 - Účinnost zákona Aktuální znění od 1. 2. 2004 (22/2004 Sb.) 152 ZÁKON ze dne 22. června 1994 o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Doplnění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů § 61 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb, zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb., se doplňuje takto: Za § 200i se připojují nové § 200j, 200k a 200l, které včetně poznámek č. 34b) a č. 34c) znějí: „§ 200j (1) Jestliže příslušný orgán státní správy sám neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů, může se občan tím dotčený obrátit na soud příslušný podle volebního okrsku s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění tohoto seznamu. (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a obec. (3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů. (4) K řízení ve věcech chyb nebo nedostatků ve stálých seznamech voličů do zastupitelstev v obcích je příslušný okresní soud. § 200k (1) Jestliže volební komise, příslušná podle zvláštního zákona34b) vydat konečné rozhodnutí, rozhodla o a) odmítnutí kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva v obci, může se volební strana obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny, b) škrtnutí na kandidátní listině pro volby do zastupitelstva v obci, může se volební strana, jakož i kandidát, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině. (2) Účastníkem řízení je navrhovatel a okresní, městská nebo Ústřední volební komise. (3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů. (4) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky. § 200l (1) O stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva v obci34c) rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do sedmi dnů. (2) Účastníkem řízení je navrhovatel. (3) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky. 34b) Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů. 34c) § 59 zákona č. 152/1994 Sb.“. § 76 Účinnost zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 27 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb. 2) Čl. 102 ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 3) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. 4) § 27 odst. 2 písm. c) a e) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb. 5) § 10 a 855 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 5 odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. 7) Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 60 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb. 8a) Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. 9) Zákon č. 424/ 1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb. 10) § 58 a 200k zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 10a) § 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb. 11) Zákon ČNR č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky. 12) § 20 zákona ČNR č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. 13) § 200j občanského soudního řádu. 14) § 200k občanského soudního řádu. 15) § 200l občanského soudního řádu.
Zákon č. 153/1994 Sb.	Zákon č. 153/1994 Sb. Zákon o zpravodajských službách České republiky Vyhlášeno 27. 7. 1994, datum účinnosti 30. 7. 1994, částka 49/1994 * Úvodní ustanovení * § 1 - (1) Tento zákon upravuje zejména postavení, působnost, koordinaci, spolupráci a kontrolu zpravodajských služeb České republiky (dále jen „zpravodajské služby“), ukládání úkolů zpravodajským službám, podávání zpráv těmito službami a poskytování informací zp * § 2 - (1) Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací (dále jen „zabezpečování informací“) důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. * Zpravodajské služby a jejich postavení * § 3 - V České republice působí tyto zpravodajské služby: * § 4 - (1) V čele zpravodajských služeb stojí ředitelé. * § 5 - Působnost zpravodajských služeb * § 6 - Vnitřní organizace zpravodajských služeb * § 7 - Odpovědnost za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci * § 8 - Podávání zpráv zpravodajskými službami a ukládání úkolů zpravodajským službám * Spolupráce zpravodajských služeb * § 9 - Zpravodajské služby navzájem spolupracují na základě dohod uzavíraných se souhlasem vlády. * § 10 - Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci mohou zpravodajské služby uskutečňovat pouze se souhlasem vlády. * Poskytování informací zpravodajským službám * § 11 - (1) V rámci své působnosti mohou zpravodajské služby žádat od orgánů veřejné správy nezbytnou pomoc a informace uchovávané těmito orgány v souvislosti s plněním úkolů státní správy. Orgány veřejné správy poskytnou požadovanou pomoc a informace bez zbytečné * § 11a - (1) Zpravodajská služba může písemně žádat od * § 11b - Zpravodajské služby jsou oprávněny v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti vyžadovat od právnické nebo fyzické osoby poskytující veřejně dostupnou telefonní službu informaci z databáze všech jejích účastníků veřejně dostupné tele * § 11c - (1) Zpravodajská služba může zpracovávat digitální fotografie a agendové identifikátory fyzických osob získané z * Kontrola zpravodajských služeb * § 12 - (1) Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády, Poslanecké sněmovny a Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky (dále jen „orgán nezávislé kontroly“); kontrole kontrolujícími podléhá rovněž činnost Vojenského zpravodajství, * § 12a - (1) Zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen „zvláštní kontrolní orgán“) se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podl * § 12b - (1) Členové zvláštního kontrolního orgánu mohou vstupovat do objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace v doprovodu ředitele tohoto úřadu nebo jím pověřeného příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace. * § 12c - (1) Má-li zvláštní kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody osob nebo že došlo k vyzrazení utajovaných informací z činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, je oprávněn * § 12d - Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům zvláštního kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy zvláštní kontrolní orgán podává oznámení podle § 12c odst. 2. Skutečnosti, o nichž se členové zvláštního kontrolního orgánu dozvědí při * § 12e - (1) Orgán nezávislé kontroly se skládá z 5 členů, kteří jsou na návrh vlády voleni Poslaneckou sněmovnou na dobu 5 let. Nikdo nemůže být členem orgánu nezávislé kontroly více než dvakrát za sebou. Funkce člena orgánu nezávislé kontroly je veřejnou funkcí. * § 12f - (1) Člen orgánu nezávislé kontroly se ujímá své funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Člen orgánu nezávislé kontroly složí slib do 30 dnů ode dne svého zvolení. * § 12g - (1) Orgán nezávislé kontroly je při výkonu své kontrolní činnosti oprávněn požadovat od zpravodajské služby všechny potřebné informace o její činnosti, které souvisejí s prováděnou kontrolou. * § 12h - (1) Členovi orgánu nezávislé kontroly náleží měsíčně paušální částka ve výši určené z platové základny stanovené pro soudce platovým koeficientem 0,25 podle zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a někte * § 12i - (1) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti orgánu nezávislé kontroly plní jeho sekretariát zařazený v Kanceláři Poslanecké sněmovny. * § 13 - Působnost státních orgánů ke kontrole plnění úkolů hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu podle zvláštních právních předpisů není ustanoveními tohoto zákona dotčena.4) * § 13a - (1) Jiná zvláštním zákonem stanovená kontrola než podle § 12 až 13 může být v zařízeních zpravodajské služby vykonána jen se souhlasem jejího ředitele. * Informace Poslanecké sněmovně Parlamentu o činnosti zpravodajských služeb * § 14 - Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována vládou prostřednictvím svých pro účely kontroly zpravodajských služeb zřízených zvláštních kontrolních orgánů (dále jen „příslušný orgán“). * § 15 - (1) Vláda informuje příslušný orgán jednou ročně a kdykoliv o to požádá o činnosti zpravodajských služeb a dále vždy při získání informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. * § 16 - (1) Jednání příslušného orgánu o činnosti zpravodajských služeb mohou být přítomni pouze jeho členové, pokud tento orgán nerozhodne jinak. * Zvláštní ustanovení o Úřadu pro zahraniční styky a informace * § 17 - Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace prokazuje svoji příslušnost k Úřadu pro zahraniční styky a informace služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením „Úřad pro zahraniční styky a informace“. * § 18 - (1) Úřad pro zahraniční styky a informace může pro ochranu činností, které koná na území České republiky, a jestliže je to nezbytné pro plnění úkolů v jeho působnosti, používat sledování osob a věcí, krycí doklady a krycí prostředky, nástrahovou a zabezpeč * § 18a - Krycí doklady * § 18b - Krycí prostředky * § 18c - Na základě požadavku Úřadu pro zahraniční styky a informace pro něj Ministerstvo vnitra provádí opatření k evidenční ochraně údajů. * § 19 - (1) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v jeho působnosti. * § 20 - Opatření k utajení činnosti * § 22 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 (427/2023 Sb.) 153 ZÁKON ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Úvodní ustanovení § 1 (1) Tento zákon upravuje zejména postavení, působnost, koordinaci, spolupráci a kontrolu zpravodajských služeb České republiky (dále jen „zpravodajské služby“), ukládání úkolů zpravodajským službám, podávání zpráv těmito službami a poskytování informací zpravodajským službám. (2) Používání specifických prostředků získávání informací a vedení evidencí obsahujících údaje o osobách Bezpečnostní informační službou a Vojenským zpravodajstvím, jakož i postavení příslušníků zpravodajských služeb a jejich služební poměry upravují zvláštní zákony1). § 2 (1) Zpravodajské služby jsou státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací (dále jen „zabezpečování informací“) důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. (2) Vojenské zpravodajství se v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem o Vojenském zpravodajství10) podílí11) na zajišťování obrany České republiky v kybernetickém prostoru. Zpravodajské služby a jejich postavení § 3 V České republice působí tyto zpravodajské služby: a) Bezpečnostní informační služba, jejíž příjmy a výdaje tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu, b) Úřad pro zahraniční styky a informace, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra, c) Vojenské zpravodajství jako součást Ministerstva obrany2). § 4 (1) V čele zpravodajských služeb stojí ředitelé. (2) Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává. (3) Ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace odpovědný ministru vnitra. (4) Ředitele Vojenského zpravodajství jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, ministr obrany se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel Vojenského zpravodajství odpovědný ministru obrany, který ho též se souhlasem vlády odvolává. § 5 Působnost zpravodajských služeb (1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, b) o zpravodajských službách cizí moci, c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství, d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky, e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu. (2) Úřad pro zahraniční styky a informace zabezpečuje informace mající původ v zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničně politických a ekonomických zájmů České republiky. (3) Vojenské zpravodajství zabezpečuje informace a) mající původ v zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost České republiky, b) o zpravodajských službách cizí moci v oblasti obrany, c) o záměrech a činnostech namířených proti zabezpečování obrany České republiky,3) d) o záměrech a činnostech ohrožujících utajované skutečnosti v oblasti obrany České republiky. (4) Zpravodajské služby plní další úkoly, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána. § 6 Vnitřní organizace zpravodajských služeb Vymezení vnitřní organizace zpravodajských služeb a bližší vymezení jejich činnosti upraví statuty. Statuty zpravodajských služeb schvaluje vláda. § 7 Odpovědnost za činnost zpravodajských služeb a jejich koordinaci Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda. § 8 Podávání zpráv zpravodajskými službami a ukládání úkolů zpravodajským službám (1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti. (2) Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně. (3) Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou. (4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády. (5) Podávání zpráv, předávání informací a ukládání úkolů podle odstavců 1 až 4 se u Bezpečnostní informační služby uskutečňuje prostřednictvím ředitele této služby a u Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství prostřednictvím příslušných ministrů. Při předávání informací podle odstavců 2 a 3 se tak může stát i jen s vědomím ředitele Bezpečnostní informační služby nebo příslušného ministra. Spolupráce zpravodajských služeb § 9 Zpravodajské služby navzájem spolupracují na základě dohod uzavíraných se souhlasem vlády. § 10 Spolupráci se zpravodajskými službami cizí moci mohou zpravodajské služby uskutečňovat pouze se souhlasem vlády. Poskytování informací zpravodajským službám § 11 (1) V rámci své působnosti mohou zpravodajské služby žádat od orgánů veřejné správy nezbytnou pomoc a informace uchovávané těmito orgány v souvislosti s plněním úkolů státní správy. Orgány veřejné správy poskytnou požadovanou pomoc a informace bez zbytečného odkladu a bezplatně, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. (2) Zpravodajské služby jsou oprávněny od Generálního finančního ředitelství nebo Generálního ředitelství cel požadovat poskytnutí informací získaných při správě daní. Generální finanční ředitelství nebo Generální ředitelství cel žádosti vyhoví, ledaže by poskytnutím informací mohlo dojít k narušení řádného výkonu správy daní. Poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu; porušením této mlčenlivosti není ani použití těchto informací zpravodajskými službami podle tohoto zákona. (3) Zpravodajské službě poskytuje příslušný správní úřad údaje vedené v základním registru obyvatel3a), základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci3a), základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí3a), v základním registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností3a), informačním systému oprávnění k zastupování3a), agendovém informačním systému obyvatel3b), registru rodných čísel3b), informačním systému cizinců3c), agendovém informačním systému evidence občanských průkazů3d), agendovém informačním systému evidence cestovních dokladů3e), agendovém informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů3e), centrálním registru zbraní8), evidencích fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky8), národním bodu pro identifikaci a autentizaci9) kromě údajů poskytnutých národnímu bodu pro identifikaci a autentizaci držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci, registru silničních vozidel3f), centrálním registru silničních vozidel3f), registru historických a sportovních vozidel3f), evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění3g), evidenci údajů o mýtném3g), registru řidičů3h), v centrálním registru řidičů3h), v registru provozovatelů bezpilotních systémů12) a v registru dálkově řídících pilotů12), a to způsobem umožňujícím nepřetržitý, a je-li to technicky možné, i dálkový přístup. (4) Ministerstvo spravedlnosti vydá zpravodajské službě na její žádost opis nebo výpis z rejstříku trestů, opis z jím vedené evidence přestupků a informace o vydání výpisu nebo opisu z rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, včetně informace, komu byly údaje poskytnuty. Žádost o vydání opisu nebo výpisu z rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků, žádost o informace a opis nebo výpis z rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v listinné nebo elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup; jiné informace, než je opis nebo výpis z rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků, předá Ministerstvo spravedlnosti v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Poskytnutí údajů je zpravodajská služba oprávněna požadovat v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti nebo pro provádění opatření k evidenční ochraně údajůevidenční ochraně údajů. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (7) Evidenční ochranou údajůEvidenční ochranou údajů se rozumí vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do informačních systémů, včetně záznamů, které obsahují neveřejné nebo znepřístupněné údaje; tyto záznamy se poskytují z informačních systémů veřejné správy. V případě záznamů z informačního systému datových schránek se neposkytují údaje vztahující se k přihlášení osoby oprávněné k přístupu do datové schránky do této datové schránky a k údajům vztahujícím se k datové zprávě. Pokud jiné informační systémy využívají údaje z informačních systémů veřejné správy, poskytují se záznamy také z nich, a to na náklady žádající zpravodajské služby. Je-li to technicky možné, poskytují se záznamy pro účely evidenční ochrany údajůevidenční ochrany údajů způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Evidenčně chráněnými údaji jsou údaje a) o osobách, které mají vztah k plnění úkolů zpravodajských služeb, zejména o 1. příslušnících a zaměstnancích zpravodajských služeb, 2. osobách jednajících ve prospěch zpravodajských služeb, 3. osobách, které jsou předmětem zájmu zpravodajských služeb, a 4. osobách blízkých osobám uvedeným v bodech 1 až 3, b) vztahující se ke krycím dokladůmkrycím dokladům a krycím prostředkůmkrycím prostředkům a c) vztahující se ke služebním vozidlům. § 11a (1) Zpravodajská služba může písemně žádat od a) bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky (dále jen „bankabanka“) poskytnutí zprávy o záležitostech týkajících se klienta bankybanky, které jsou předmětem bankovního tajemství, b) spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „družstevní záložna“) poskytnutí zprávy o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích, nebo c) jiné osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, poskytnutí zprávy o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích. (2) Zpravodajská služba může písemně žádat poskytnutí zprávy podle odstavce 1 také v budoucím období. (3) Poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv podle odstavce 1 nebo 2 může zpravodajská služba žádat pouze pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti a za předpokladu, že by získání požadovaných údajů jiným způsobem bylo neúčinné, podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné. (4) Zpravodajská služba může požádat, aby zprávu nebo zprávy podle odstavce 1 nebo 2 od bankybanky, družstevní záložny nebo jiné osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, vyžádal a zpravodajské službě je předal orgán veřejné moci, který by byl na základě zvláštního právního předpisu oprávněn si takové údaje vyžádat; to neplatí pro soudy, státní zastupitelství a Finanční analytický úřad. Vyžádání zprávy postupem podle věty první je krycím prostředkemkrycím prostředkem podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona, který upravuje činnost zpravodajské služby. (5) Zpravodajské služby jsou oprávněny požadovat poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv podle odstavce 1, 2 nebo 4 pouze po předchozím povolení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze (dále jen „soudce“). (6) Soudce rozhodne o poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv bezodkladně na základě písemné žádosti zpravodajské služby, která obsahuje základní identifikační údaje o klientovi bankybanky, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby, důvody pro poskytnutí zprávy a informace o jakékoli předchozí žádosti o poskytnutí zprávy včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto. (7) Rozhodnutí o poskytnutí zprávy nebo o poskytování zpráv obsahuje základní identifikační údaje o klientovi bankybanky, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby, vymezení období, za které má být zpráva poskytnuta nebo za které mají být zprávy poskytovány, a odůvodnění. Poskytování zpráv v budoucím období může být povoleno jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na 3 měsíce. Soudce může toto období na základě nové žádosti prodloužit, a to i opakovaně, vždy však nejvýše o další 3 měsíce. (8) Jestliže soudce žádosti vyhoví, vydá zpravodajské službě současně výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje základní identifikační údaje o klientovi bankybanky, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby a vymezení období, za které má být zpráva poskytnuta, nebo za které mají být zprávy poskytovány; výpis neobsahuje odůvodnění. BanceBance nebo družstevní záložně, kterým je rozhodnutím uložena povinnost zprávu poskytnout nebo zprávy poskytovat, nebo orgánu veřejné moci, který má zprávu od bankybanky nebo družstevní záložny vyžádat, se spolu s písemnou žádostí podle odstavce 1 nebo 2 předkládá pouze tento výpis v listinné podobě, a to buď jako originál nebo ověřená kopie originálu7), přičemž bankabanka, družstevní záložna nebo orgán veřejné moci si pro své vnitřní potřeby ponechá prostou kopii tohoto výpisu. (9) Vztahuje-li se rozhodnutí na budoucí období, je zpravodajská služba povinna informovat průběžně soudce o tom, zda důvody pro poskytování zpráv trvají. Soudce je oprávněn si tyto podklady vyžádat. Zároveň je oprávněn povolení k poskytování zpráv kdykoli odebrat. (10) Proti rozhodnutí soudce není přípustný opravný prostředek. § 11b Zpravodajské služby jsou oprávněny v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti vyžadovat od právnické nebo fyzické osoby poskytující veřejně dostupnou telefonní službu informaci z databáze všech jejích účastníků veřejně dostupné telefonní služby. § 11c (1) Zpravodajská služba může zpracovávat digitální fotografie a agendové identifikátory fyzických osob získané z a) informačního systému evidence občanských průkazů, b) informačního systému evidence cestovních dokladů, c) informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů, d) registru řidičů, e) centrálního registru řidičů a f) informačního systému cizinců. (2) Osobní údaje podle odstavce 1 může zpravodajská služba využívat pouze pro identifikaci konkrétní osoby při plnění konkrétního úkolu ve své působnosti. (3) Zpravodajská služba osobní údaje podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje. Kontrola zpravodajských služeb § 12 (1) Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády, Poslanecké sněmovny a Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky (dále jen „orgán nezávislé kontroly“); kontrole kontrolujícími podléhá rovněž činnost Vojenského zpravodajství, kterou se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru podle zákona o Vojenském zpravodajství10). Rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb stanoví tento nebo zvláštní zákon. (2) Poslanecká sněmovna vykonává kontrolu činnosti zpravodajských služeb prostřednictvím svých k tomuto účelu zřízených zvláštních kontrolních orgánů. (3) Orgán nezávislé kontroly vykonává na základě podnětu některého ze zvláštních kontrolních orgánů kontrolu zákonnosti činnosti zpravodajské služby v oboru její působnosti na území České republiky, včetně kontroly dodržování základních práv a svobod. (4) Kontrolní řád se na kontrolu prováděnou vládou, zvláštními kontrolními orgány nebo orgánem nezávislé kontroly nepoužije. (5) Zpravodajské služby uvedou v rámci zprávy o své činnosti podle § 8 odst. 1 také údaj o počtu případů poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 a § 11a, ve kterých jsou zpravodajské služby činné, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti zpravodajských služeb. § 12a (1) Zvláštní kontrolní orgán pro kontrolu činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen „zvláštní kontrolní orgán“) se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem zvláštního kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. (2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání zvláštního kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. § 12b (1) Členové zvláštního kontrolního orgánu mohou vstupovat do objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace v doprovodu ředitele tohoto úřadu nebo jím pověřeného příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace. (2) Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace předkládá zvláštnímu kontrolnímu orgánu a) statut Úřadu pro zahraniční styky a informace, b) návrh rozpočtu Úřadu pro zahraniční styky a informace, c) písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky, d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu pro zahraniční styky a informace a e) vnitřní předpisy Úřadu pro zahraniční styky a informace. (3) Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace předkládá zvláštnímu kontrolnímu orgánu na jeho požádání a) zprávu o činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, b) souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Úřad pro zahraniční styky a informace činný, s výjimkou případů a věcí, u nichž by poskytnutí takové informace mohlo ohrozit důležitý zájem sledovaný Úřadem pro zahraniční styky a informace, c) počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankoubankou o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, o poskytnutí zprávy družstevní záložnou o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, ve kterých je Úřad pro zahraniční styky a informace činný, a d) zprávu o využívání žádostí o poskytnutí zprávy bankoubankou o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, o poskytnutí zprávy družstevní záložnou o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Úřad pro zahraniční styky a informace svou činnost již ukončil. (4) Zvláštní kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a nahrazovat jejich řídicí činnost. § 12c (1) Má-li zvláštní kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody osob nebo že došlo k vyzrazení utajovaných informacíutajovaných informací z činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace potřebné vysvětlení. (2) Každé porušení zákona příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace, které zvláštní kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu pro zahraniční styky a informace a nejvyššímu státnímu zástupci. § 12d Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům zvláštního kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy zvláštní kontrolní orgán podává oznámení podle § 12c odst. 2. Skutečnosti, o nichž se členové zvláštního kontrolního orgánu dozvědí při výkonu své funkce, oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona. § 12e (1) Orgán nezávislé kontroly se skládá z 5 členů, kteří jsou na návrh vlády voleni Poslaneckou sněmovnou na dobu 5 let. Nikdo nemůže být členem orgánu nezávislé kontroly více než dvakrát za sebou. Funkce člena orgánu nezávislé kontroly je veřejnou funkcí. (2) Členem orgánu nezávislé kontroly může být pouze ten, kdo a) je státním občanem České republiky, b) dosáhl věku 40 let a c) je držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné. (3) Členem orgánu nezávislé kontroly nemůže být ten, kdo byl v posledních 3 letech příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru České republiky, vojákem z povolání nebo zaměstnancem ozbrojených sil České republiky. (4) Funkce člena orgánu nezávislé kontroly je neslučitelná s výkonem úřadu prezidenta republiky a s funkcí člena vlády, náměstka člena vlády, poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce nebo člena orgánu územního samosprávného celku nebo s postavením příslušníka nebo zaměstnance bezpečnostního sboru České republiky, vojáka z povolání nebo zaměstnance ozbrojených sil České republiky. (5) Člen orgánu nezávislé kontroly je při výkonu své funkce nezávislý a při svém rozhodování je vázán pouze právním řádem České republiky; je povinen svou funkci vykonávat nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při jejím výkonu všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost, zejména se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran nebo hnutí, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky. (6) V čele orgánu nezávislé kontroly stojí jeho předseda, jehož funkční období trvá 1 rok. Předsedou orgánu nezávislé kontroly je postupně člen orgánu nezávislé kontroly v pořadí podle věku počínaje nejstarším členem; předsedou orgánu nezávislé kontroly nemůže být ten, kdo jím byl v posledních 4 letech. Nelze-li předsedu orgánu nezávislé kontroly určit podle věty druhé, je jím věkem nejstarší člen. (7) Orgán nezávislé kontroly je usnášeníschopný, jsou-li jednání přítomni alespoň 4 jeho členové. K rozhodnutí orgánu nezávislé kontroly je třeba většiny hlasů. § 12f (1) Člen orgánu nezávislé kontroly se ujímá své funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Člen orgánu nezávislé kontroly složí slib do 30 dnů ode dne svého zvolení. (2) Slib člena orgánu nezávislé kontroly zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že svou funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s ústavním pořádkem a s ostatními zákony a že budu chránit zákonnost a neporušitelnost práv osob.“ (3) Slib člena orgánu nezávislé kontroly je složen, jestliže po přečtení slibu prohlásí člen orgánu nezávislé kontroly „Slibuji!“ a podepíše se na úředním záznamu o složení slibu. V úředním záznamu o složení slibu musí být uvedeno datum a místo složení slibu. (4) Nesloží-li člen orgánu nezávislé kontroly slib ve lhůtě stanovené v odstavci 1, odmítne-li jej složit nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen. (5) Funkce člena orgánu nezávislé kontroly zaniká dnem a) následujícím po dni, kdy uplyne jeho funkční období, b) pozbytí některého z předpokladů potřebných pro výkon funkce, c) zahájení výkonu funkce neslučitelné s funkcí člena orgánu nezávislé kontroly podle § 12e odst. 4, d) nabytí právní moci rozsudku, kterým byl odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin nebo kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, e) nabytí právní moci rozhodnutí o schválení narovnání, kterým bylo zastaveno jeho trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin, f) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo podmíněně zastaveno jeho trestní stíhání pro úmyslný trestný čintrestný čin, g) nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání pro úmyslný trestný čintrestný čin, h) zániku platnosti osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné, pokud zánik jeho platnosti nenastal doručením nového osvědčení fyzické osoby pro stejný stupeň utajení nebo pokud nebyl uplatněn postup pro vydání nového osvědčení fyzické osoby, které nahrazuje původní v případě jeho odcizení nebo ztráty, poškození nebo změny některého z údajů v něm obsažených podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, nebo i) následujícím po dni, kdy bylo předsedovi Poslanecké sněmovny doručeno písemné prohlášení člena orgánu nezávislé kontroly, že se funkce vzdává. (6) Nastane-li některý z důvodů zániku funkce člena orgánu nezávislé kontroly uvedených v odstavci 5 písm. b) až h), informuje o tom člen orgánu nezávislé kontroly písemně bez zbytečného odkladu předsedu Poslanecké sněmovny. (7) Předseda Poslanecké sněmovny informuje o uvolnění místa člena orgánu nezávislé kontroly písemně bez zbytečného odkladu předsedu vlády. Vláda předloží Poslanecké sněmovně návrhy na obsazení uvolněného místa člena orgánu nezávislé kontroly bez zbytečného odkladu. Volbu na uvolněné místo člena orgánu nezávislé kontroly uskuteční Poslanecká sněmovna do 90 dnů ode dne doručení návrhů vlády. § 12g (1) Orgán nezávislé kontroly je při výkonu své kontrolní činnosti oprávněn požadovat od zpravodajské služby všechny potřebné informace o její činnosti, které souvisejí s prováděnou kontrolou. (2) Zpravodajská služba není povinna orgánu nezávislé kontroly předat informaci, která by mohla a) zmařit účel probíhající akce; zpravodajská služba takovou informaci nepředá pouze s předchozím souhlasem předsedy vlády, b) odhalit totožnost příslušníků zpravodajské služby vykonávajících zpravodajskou činnost, c) odhalit totožnost osob jednajících ve prospěch zpravodajské služby, d) ohrozit jiné osoby, jejichž bezpečnost je v důležitém zájmu zpravodajské služby, nebo e) porušit požadavky zpravodajské služby cizí moci na nepředání utajované informaceutajované informace třetí straně. (3) Má-li orgán nezávislé kontroly za to, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, je oprávněn vyžadovat od ředitele příslušné zpravodajské služby potřebná vysvětlení. (4) Orgán nezávislé kontroly vypracuje na základě provedené kontroly činnosti zpravodajské služby písemnou zprávu, z níž bude zřejmé, zda v konkrétním případě bylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon a jakým způsobem. Písemnou zprávu zašle orgán nezávislé kontroly tomu ze zvláštních kontrolních orgánů, který dal orgánu nezávislé kontroly podnět ke kontrole zpravodajské služby, a dále též řediteli zpravodajské služby, jejíž činnost byla předmětem kontroly. Závěr orgánu nezávislé kontroly o tom, zda bylo činností zpravodajské služby protiprávně zasaženo do základních práv a svobod nebo byl porušen zákon, se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Zjistí-li orgán nezávislé kontroly při prováděné kontrole, že činnost zpravodajské služby protiprávně zasahuje do základních práv a svobod nebo porušuje zákon, navrhne příslušnému řediteli zpravodajské služby, předsedovi vlády nebo příslušnému členu vlády, aby přijali opatření nezbytná k odstranění nedostatků. Každé podezření ze spáchání trestného činutrestného činu příslušníkem zpravodajské služby, které orgán nezávislé kontroly zjistí při prováděné kontrole, je povinen oznámit nejvyššímu státnímu zástupci. (6) Orgán nezávislé kontroly provádí kontrolu činnosti zpravodajské služby vždy s vědomím ředitele příslušné zpravodajské služby. (7) Členové orgánu nezávislé kontroly jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po ukončení členství v orgánu nezávislé kontroly. Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům orgánu nezávislé kontroly se nevztahuje na případy, kdy orgán nezávislé kontroly podává oznámení podle odstavce 5. Členové orgánu nezávislé kontroly mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením Poslanecké sněmovny. § 12h (1) Členovi orgánu nezávislé kontroly náleží měsíčně paušální částka ve výši určené z platové základny stanovené pro soudce platovým koeficientem 0,25 podle zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudů. Paušální částka se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru. (2) Zaměstnavatel poskytne členovi orgánu nezávislé kontroly po dobu výkonu činnosti v orgánu nezávislé kontroly pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Státnímu zaměstnanci se poskytne po dobu výkonu činnosti v orgánu nezávislé kontroly služební volno, za které přísluší plat. Omezení rozsahu poskytování pracovního volna uvedené v § 201 odst. 3 zákoníku práce nebo služebního volna podle § 104 odst. 1 zákona o státní službě se pro tento případ nepoužije. § 12i (1) Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti orgánu nezávislé kontroly plní jeho sekretariát zařazený v Kanceláři Poslanecké sněmovny. (2) Vedoucího sekretariátu orgánu nezávislé kontroly jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny. (3) Orgán nezávislé kontroly podává zvláštním kontrolním orgánům jednou ročně zprávu o své činnosti. (4) Podrobná pravidla jednání orgánu nezávislé kontroly a podobu zpráv o jeho činnosti stanoví jednací řád. § 13 Působnost státních orgánů ke kontrole plnění úkolů hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu podle zvláštních právních předpisů není ustanoveními tohoto zákona dotčena.4) § 13a (1) Jiná zvláštním zákonem stanovená kontrola než podle § 12 až 13 může být v zařízeních zpravodajské služby vykonána jen se souhlasem jejího ředitele. (2) Nebude-li souhlas podle odstavce 1 udělen, zajistí zpravodajská služba výkon kontroly ve své působnosti a podá do 60 dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu zprávu o výsledku vykonané kontroly kontrolnímu orgánu, který o souhlas požádal, nestanoví-li tento kontrolní orgán lhůtu delší. (3) Není-li zpravodajská služba schopna zajistit výkon kontroly ve své působnosti, je povinna umožnit výkon kontroly kontrolnímu orgánu. Může si však vyhradit zvláštní podmínky způsobu výkonu takové kontroly. Informace Poslanecké sněmovně Parlamentu o činnosti zpravodajských služeb § 14 Poslanecká sněmovna je o činnosti zpravodajských služeb informována vládou prostřednictvím svých pro účely kontroly zpravodajských služeb zřízených zvláštních kontrolních orgánů (dále jen „příslušný orgán“). § 15 (1) Vláda informuje příslušný orgán jednou ročně a kdykoliv o to požádá o činnosti zpravodajských služeb a dále vždy při získání informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. (2) Vláda jednou ročně poskytne příslušnému orgánu údaje o počtu případů poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 a § 11a, ve kterých jsou zpravodajské služby činné, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti zpravodajských služeb. § 16 (1) Jednání příslušného orgánu o činnosti zpravodajských služeb mohou být přítomni pouze jeho členové, pokud tento orgán nerozhodne jinak. (2) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce nebo při účasti na jednání tohoto orgánu o činnosti zpravodajských služeb. (3) Členové příslušného orgánu a další osoby, které se zúčastní jednání tohoto orgánu, mohou být zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost pouze usnesením Poslanecké sněmovny. (4) Ustanovením odstavců 2 a 3 nejsou dotčeny předpisy o ochraně státního tajemství.5) Zvláštní ustanovení o Úřadu pro zahraniční styky a informace § 17 Příslušník Úřadu pro zahraniční styky a informace prokazuje svoji příslušnost k Úřadu pro zahraniční styky a informace služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením „Úřad pro zahraniční styky a informace“. § 18 (1) Úřad pro zahraniční styky a informace může pro ochranu činností, které koná na území České republiky, a jestliže je to nezbytné pro plnění úkolů v jeho působnosti, používat sledování osob a věcí, krycí dokladykrycí doklady a krycí prostředkykrycí prostředky, nástrahovou a zabezpečovací techniku a využívat osob jednajících v jeho prospěch, které musí být starší 18 let. (2) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn žádat technické zabezpečení použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinen doložit, že použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky bylo podle tohoto zákona povoleno. § 18a Krycí doklady (1) Krycím doklademKrycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo k utajení jeho příslušnosti k Úřadu pro zahraniční styky a informace, k zastírání činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo k utajení objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace. (2) Krycím doklademKrycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní bankybanky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního souduÚstavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby. (3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladukrycího dokladu nutné, může Úřad pro zahraniční styky a informace v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím doklademkrycím dokladem nebo blokováním těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Úřadu pro zahraniční styky a informace také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace. (4) Krycí dokladKrycí doklad opatřuje Úřad pro zahraniční styky a informace nebo Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. (5) Úřadu pro zahraniční styky a informace vydává krycí dokladykrycí doklady Ministerstvo vnitra. (6) Úřad pro zahraniční styky a informace vede evidenci opatřených krycích dokladůkrycích dokladů. § 18b Krycí prostředky (1) Krycím prostředkemKrycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace. (2) Krycí prostředekKrycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Úřad pro zahraniční styky a informace na základě rozhodnutí jeho ředitele. (3) Úřad pro zahraniční styky a informace vede evidenci opatřených a zřízených krycích prostředkůkrycích prostředků. § 18c Na základě požadavku Úřadu pro zahraniční styky a informace pro něj Ministerstvo vnitra provádí opatření k evidenční ochraně údajůevidenční ochraně údajů. § 19 (1) Úřad pro zahraniční styky a informace je oprávněn ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v jeho působnosti. (2) Úřad pro zahraniční styky a informace je povinen zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením. (3) Úřad pro zahraniční styky a informace skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje. § 20 Opatření k utajení činnosti Jestliže je to nutné k utajení jejich činnosti, mohou zpravodajské služby a jejich příslušníci používat zvláštní způsoby vykazování údajů při hospodaření s prostředky státního rozpočtu včetně devizového hospodaření, přiznávání daně z příjmů, vykazování údajů pro účely státní sociální podpory, vykazování pojistného všeobecného zdravotního pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a používat zvláštní postupy při hospodaření s majetkem České republiky. Tento zvláštní způsob vykazování údajů a zvláštní postupy při hospodaření s majetkem stanoví vláda. § 22 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. července 1994. Uhde v. r. Havel v. r. v z. Lux v. r. 1) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 290/2005 Sb. 3) § 16 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb. 3a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 3b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 3c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3d) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů. 3e) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. 3f) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3g) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3h) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 3i) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 4) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 72 odst. 1 písm. a) a § 72 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 8) § 50 a násl. zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky. 8) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. 10) Část čtvrtá zákona č. 289/2005 Sb., ve znění zákona č. 150/2021 Sb. 11) Čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 12) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb.	Zákon č. 154/1994 Sb. Zákon o bezpečnostní informační službě Vyhlášeno 27. 7. 1994, datum účinnosti 30. 7. 1994, částka 49/1994 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ, SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, EVIDENCE VEDENÉ BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBOU A NÁHRADA ŠKODY (§ 2 — § 17) * ČÁST TŘETÍ - KONTROLA ČINNOSTI BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY A POVINNOST ZACHOVÁVAT MLČENLIVOST (§ 18 — § 21) * ČÁST PÁTÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 141/1961 SB., O TRESTNÍM ŘÍZENÍ SOUDNÍM (TRESTNÍ ŘÁD), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 147 — § 147) * ČÁST ŠESTÁ - ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 148 — § 155) Aktuální znění od 6. 9. 2019 (205/2019 Sb.) 154 ZÁKON ze dne 7. července 1994 o Bezpečnostní informační službě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Zřizuje se Bezpečnostní informační služba jako ozbrojená zpravodajská služba České republiky. (2) Postavení a působnost Bezpečnostní informační služby a její spolupráci s ostatními zpravodajskými službami České republiky upravuje zvláštní zákon.1) ČÁST DRUHÁ POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ, SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, EVIDENCE VEDENÉ BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBOU A NÁHRADA ŠKODY HLAVA PRVNÍ POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ § 2 (1) Úkoly Bezpečnostní informační služby plní příslušníci Bezpečnostní informační služby (dále jen „příslušníci“). (2) Příslušníci jsou povinni při plnění úkolů dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla škoda nebo jiná nepřiměřená újma. § 4 Příslušníci prokazují svoji příslušnost k Bezpečnostní informační službě služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením: „Bezpečnostní informační služba“. § 5 Příslušníci jsou oprávněni držet a nosit služební střelnou zbraň a použít ji v případech nutné obrany nebo krajní nouze.2) HLAVA DRUHÁ SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ § 6 Specifickými prostředky získávání informacíSpecifickými prostředky získávání informací se pro účely tohoto zákona rozumějí zpravodajské prostředky a využívání služeb osob jednajících ve prospěch Bezpečnostní informační službyosob jednajících ve prospěch Bezpečnostní informační služby. Oddíl první Zpravodajské prostředky § 7 (1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou a) zpravodajská technikazpravodajská technika, b) krycí prostředky a krycí doklady, c) sledování. (2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků před vyzrazením, zneužitím, poškozením, zničením, ztrátou a odcizením. § 8 Zpravodajská technika (1) Zpravodajskou technikouZpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem, pokud je při něm zasahováno do základních práv a svobod občanů při a) vyhledávání, otevírání, zkoumání nebo vyhodnocování dopravovaných zásilek, b) odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu, c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů, d) vyhledávání použití technických prostředků, které by mohly znemožnit nebo znesnadnit plnění úkolů v rámci Bezpečnostní informační služby, e) identifikaci osob nebo předmětů, popřípadě při zjišťování jejich pohybu za použití zabezpečovací a nástrahové techniky. (2) Použitím zpravodajské technikyzpravodajské techniky, pokud jím není zasahováno do základních práv a svobod občanů, není a) zachycování, poslech, monitorování a vyhodnocování informací, které jsou šířeny způsobem, jenž k nim umožňuje přístup předem neurčeného okruhu osob, b) pořizování obrazových nebo zvukových záznamů, c) používání zabezpečovací a nástrahové techniky, d) monitorování telekomunikačního, radiokomunikačního nebo jiného obdobného provozu bez odposlechu jeho obsahu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu. § 8a Bezpečnostní informační služba je oprávněna v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu požadovat od právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť anebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a) zřízení, popřípadě zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv v určených bodech jejich sítě, a b) poskytnutí provozních nebo lokalizačních údajů způsobem, ve formě a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem8). § 9 Použití zpravodajské techniky (1) Bezpečnostní informační služba může zpravodajskou technikuzpravodajskou techniku použít jen po předchozím písemném povolení předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla Bezpečnostní informační služby (dále jen „soudce“) a za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování činností, pro něž má být použita, bylo jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné. (2) Použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky nesmí překročit rozsah povolení soudce podle odstavce 1 a nesmí zasahovat do práv a svobod občanů nad nezbytně nutnou míru. (3) Bezpečnostní informační služba může technicky zabezpečit použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky i pro potřeby jiných oprávněných orgánů, pokud o to požádají a předloží příslušné povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky vydané podle zvláštního zákona.3) (4) Bezpečnostní informační služba je oprávněna žádat technické zabezpečení použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinna doložit, že použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky bylo podle tohoto zákona povoleno.4) § 10 Povolení k použití zpravodajské techniky (1) Povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky vydává soudce na základě písemné žádosti, která obsahuje a) druh zpravodajské technikyzpravodajské techniky, která má být použita, dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o osobě, vůči které má být zpravodajská technikazpravodajská technika použita, pokud jsou tyto údaje známy, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky; má-li být zpravodajská technikazpravodajská technika použita vůči ústavnímu činiteli nebo jejím použitím má být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí, musí být tato informace součástí žádosti, b) důvody pro použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky včetně odůvodnění podmínek pro její použití stanovených v § 9 odst. 1, c) informaci o jakékoliv předchozí žádosti o použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky vůči osobě uvedené v písmenu a) včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto. (2) Soudce o žádosti o povolení zpravodajské technikyzpravodajské techniky rozhodne bezodkladně. (3) Rozhodnutí o povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky obsahuje druh zpravodajské technikyzpravodajské techniky, která může být použita, dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o osobě, vůči které má být zpravodajská technikazpravodajská technika použita, pokud jsou tyto údaje známy, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky, a odůvodnění. (4) Použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky lze povolit jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu 4 měsíců. (5) Rozhodne-li soudce o povolení zpravodajské technikyzpravodajské techniky kladně, vydá současně výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje nejnutnější identifikační údaje a zda při jejím použití může být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí; výpis neobsahuje odůvodnění. (6) Zamítne-li soudce žádost o povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky, obsahuje rozhodnutí odůvodnění. (7) Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení k použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky není přípustný opravný prostředek. § 11 Kontrola průběhu používání zpravodajské techniky (1) Soudce je oprávněn požadovat od Bezpečnostní informační služby informace k posouzení, zda důvody pro používání zpravodajské technikyzpravodajské techniky trvají. (2) Zjistí-li soudce, že důvody používání zpravodajské technikyzpravodajské techniky pominuly, povolení k jejímu použití odejme. § 12 Bezpečnostní informační služba bezodkladně písemně informuje soudce o ukončení používání zpravodajské technikyzpravodajské techniky. § 13 Krycí prostředky a krycí doklady (1) Krycím doklademKrycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka nebo k utajení jeho příslušnosti k Bezpečnostní informační službě, k zastírání činnosti Bezpečnostní informační služby nebo k utajení objektů Bezpečnostní informační služby. (2) Krycím doklademKrycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní bankybanky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního souduÚstavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby. (3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladukrycího dokladu nutné, je Bezpečnostní informační služba oprávněna v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím doklademkrycím dokladem, popřípadě blokováním4a) těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Bezpečnostní informační služby také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Bezpečnostní informační služby. (4) Krycí dokladyKrycí doklady opatřuje a vydává Bezpečnostní informační služba na základě rozhodnutí jejího ředitele. (5) Bezpečnostní informační služba vede evidenci opatřených krycích dokladůkrycích dokladů. § 13a Krycí prostředky (1) Krycím prostředkemKrycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti Bezpečnostní informační služby. (2) Krycí prostředekKrycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Bezpečnostní informační služba na základě rozhodnutí jejího ředitele. (3) Bezpečnostní informační služba vede evidenci opatřených a zřízených krycích prostředkůkrycích prostředků. § 14 Sledování O použití sledování a o jeho dokumentaci rozhoduje ředitel nebo jím určený vedoucí organizačního útvaru. § 14a Bezpečnostní informační služba je oprávněna žádat technické zabezpečení použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinna doložit, že použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky bylo podle tohoto zákona povoleno. Oddíl druhý Využívání služeb osob jednajících ve prospěch Bezpečnostní informační služby § 15 (1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna při plnění svých úkolů využívat služeb poskytovaných osobami jednajícími v její prospěch. (2) Osobou jednající ve prospěch Bezpečnostní informační službyOsobou jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba starší 18 let, která dobrovolně a utajeným způsobem poskytuje služby Bezpečnostní informační službě při plnění jejích úkolů. (3) Bezpečnostní informační služba je povinna ochraňovat osobu jednající ve prospěch Bezpečnostní informační službyosobu jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby před vyzrazením a způsobením újmy na cti, životě, zdraví nebo majetku, která by jí mohla vzniknout pro poskytování těchto služeb nebo v souvislosti s ním. HLAVA TŘETÍ EVIDENCE VEDENÉ BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBOU § 16 (1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v její působnosti. (2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením. (3) Bezpečnostní informační služba skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje. (4) Bezpečnostní informační služba může informace a informační systémy sdružovat a získávat informace pod krytím jiným účelem nebo jinou činností. (5) Bezpečnostní informační služba zřizuje bezpečnostní archiv5) k trvalému zachování informací. HLAVA ČTVRTÁ NÁHRADA ŠKODY § 17 (1) Stát je povinen nahradit újmu osobě, která poskytla pomoc Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi s jejich vědomím (dále jen „pomáhající osoba“). Stát se této povinnosti může zprostit jen tehdy, způsobila-li si tuto újmu pomáhající osoba úmyslně. (2) Stát je povinen nahradit škodu, která pomáhající osobě vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi. (3) Stát je povinen nahradit újmu, kterou jinému způsobila pomáhající osoba v souvislosti s poskytnutím pomoci Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi. (4) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu Bezpečnostní informační služba. ČÁST TŘETÍ KONTROLA ČINNOSTI BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY A POVINNOST ZACHOVÁVAT MLČENLIVOST § 18 (1) Kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“). (2) Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. (3) Pokud zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní předpis.6) Kontrolní řád se na kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby podle této části nepoužije. § 19 (1) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného příslušníka do objektů Bezpečnostní informační služby. (2) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu a) statut Bezpečnostní informační služby, b) návrh rozpočtu Bezpečnostní informační služby, c) písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky,7) d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Bezpečnostní informační služby, e) vnitřní předpisy, vydávané podle § 148 odst. 2. (3) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání a) zprávu o činnosti Bezpečnostní informační služby,7) b) zprávu o použití zpravodajských prostředků, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila, c) počet případů použití zpravodajské technikyzpravodajské techniky, ve kterých je Bezpečnostní informační služba činná, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti Bezpečnostní informační služby7a) a druhu zpravodajské technikyzpravodajské techniky, d) souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Bezpečnostní informační služba činná; v informaci odliší případy a věci podle zvláštního zákona,7) e) počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankoubankou nebo pobočkou zahraniční bankybanky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství8), o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, ve kterých je Bezpečnostní informační služba činná9) s uvedením jednotlivých oblastí působnosti bezpečnostní informační služby, f) zprávu o využívání žádostí o poskytnutí zprávy bankoubankou nebo pobočkou zahraniční bankybanky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství10), o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila. (4) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Bezpečnostní informační služby a nahrazovat jejich řídicí činnost. § 20 (1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Bezpečnostní informační služby nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů, je oprávněn požadovat od ředitele potřebné vysvětlení. (2) Každé porušení zákona příslušníky, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli a nejvyššímu státnímu zástupci. § 21 Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 20 odst. 2. Skutečnosti, o nichž se členové kontrolního orgánu dovědí při výkonu své funkce, oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 141/1961 SB., O TRESTNÍM ŘÍZENÍ SOUDNÍM (TRESTNÍ ŘÁD), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 147 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona ČNR č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 12 odst. 2 se ve druhé větě spojka „a“ nahrazuje čárkou a na konci se připojují slova „a v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby pověřené orgány Bezpečnostní informační služby“. ČÁST ŠESTÁ ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 148 (1) Vláda stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu náleží pomáhající osobě vedle nároků na náhradu škody podle pracovněprávních předpisů i jednorázové mimořádné odškodnění, kdy se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po pomáhající osobě, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na pomáhající osobu odkázány výživou. (2) Ředitel stanoví vnitřním předpisem podmínky a způsob používání specifických prostředků získávání informacíspecifických prostředků získávání informací, druhy a způsob vedení evidencí. § 149 Bezpečnostní informační služba provádí výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel Bezpečnostní informační služby,29) vede jejich evidence a schvaluje technickou způsobilost služebních vozidel. § 150 Do doby jmenování ředitele vykonává jeho povinnosti a uplatňuje jeho práva ředitel Bezpečnostní informační služby České republiky. § 151 (1) Příslušníci Bezpečnostní informační služby České republiky se dnem účinnosti tohoto zákona považují za příslušníky přijaté do služebního poměru podle tohoto zákona (dále jen „dosavadní příslušník“), nejdéle však do 15 dnů ode dne této účinnosti. Po tuto dobu je jim zachováno i poslední služební zařazení, hodnost a plat. (2) Dosavadní příslušníci mohou nejpozději do pěti dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona doručit řediteli písemné sdělení, že o přijetí do služebního poměru příslušníka nežádají (dále jen „sdělení“). Uvedenou lhůtu nelze prominout. Jejich služební poměr skončí dnem, kdy bylo sdělení doručeno, nejpozději však posledním dnem lhůty uvedené ve větě první. (3) U dosavadních příslušníků, kteří sdělení nedoručí nebo doručí opožděně, se má za to, že požádali o přijetí do služebního poměru příslušníka (dále jen „žadatel“). O této žádosti ředitel bezodkladně rozhodne, nejpozději však do konce lhůty stanovené v odstavci 1. (4) Žadatelům, kteří nebudou do služebního poměru příslušníka přijati, náleží pouze finanční vyrovnání ve výši posledního hrubého měsíčního platu, splatné nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (5) Na postup podle předchozích odstavců se nevztahují ustanovení tohoto zákona o řízení. § 152 (1) Pokud se v právních předpisech mluví o Federální bezpečnostní informační službě nebo Bezpečnostní informační službě České republiky, rozumí se tím Bezpečnostní informační služba. (2) Na Bezpečnostní informační službu přecházejí veškerá práva a povinnosti Bezpečnostní informační služby České republiky. § 153 Zaměstnanci v pracovním poměru, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru k Bezpečnostní informační službě České republiky, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanci Bezpečnostní informační služby ve funkcích odpovídajících jejich dosavadnímu zařazení. § 153a Přechodné ustanovení k úpravě účinné od 1. ledna 1996 Výše příspěvku, na který vznikne nárok po 31. prosinci 1995, nesmí být nižší než výše příspěvku, která by náležela, kdyby příspěvek byl přiznán podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995, a to včetně zvýšení, která by náležela k tomuto příspěvku pouze k tomuto dni. § 154 Zrušuje se zákon České národní rady č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb. § 155 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. července 1994. Uhde v. r. Havel v. r. v z. Lux v. r. 1) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. 2) § 13 a 14 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 65/1994 Sb.). 3) § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. 4) § 53 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 265/2001 Sb. 4a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 80 odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. 6) Zákon ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 5 a násl. zákona č. 153/1994 Sb. 7a) § 5 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb. 8) § 97 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb. a zákona č. 273/2012 Sb. 9) § 5 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb. 10) § 72 odst. 1 písm. a) a § 72 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. 29) Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel.
Zákon č. 155/1994 Sb.	Zákon č. 155/1994 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 7. 1994, datum účinnosti 1. 8. 1994, částka 49/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/19 * Čl. II Aktuální znění od 1. 8. 1994 155 ZÁKON ze dne 9. července 1994, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb., zákona České národní rady č. 473/1992 Sb. a zákona č. 170/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 15 odst. 2 se doplňuje nové písmeno j), které zní: „j) k převodu 6,1 miliard Kč do Státního fondu životního prostředí, které budou použity k financování akcí k ozdravění ovzduší.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1994. Uhde v. r. Havel v. r. v z. Lux v. r.
Zákon č. 156/1994 Sb.	Zákon č. 156/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 7. 1994, datum účinnosti 29. 7. 1994, částka 50/1994 * Čl. I - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. IV - Přechodná ustanovení * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 156 ZÁKON ze dne 8. července 1994, kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 26 zní: „§ 26 (1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky, je oprávněna podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby banka nebo pobočka zahraniční banky ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména omezila některé povolené činnosti nebo ukončila nepovolené činnosti, vyměnila osoby ve vedení banky nebo pobočky zahraniční banky, vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, nebo aby banka snížila základní jmění ve stanoveném rozsahu, b) změnit povolení působit jako banka vyloučením nebo omezením některých činností uvedených v § 1 odst. 3, c) zavést nucenou správu, d) uložit pokutu do 50 000 000 Kč, e) snížit základní jmění banky o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu banky. (2) Postup podle odstavce 1 písm. b) až e) se uplatní při nesplnění požadavku podle odstavce 1 písm. a); podle povahy zjištěného nedostatku, zejména nesnese-li věc odkladu, lze tento postup uplatnit i bez předchozího požadavku podle odstavce 1 písm. a). Postup podle odstavce 1 písm. c) nelze uplatnit vůči pobočce zahraniční banky. (3) Nedostatkem v činnosti se rozumí a) porušení podmínek stanovených v povolení působit jako banka, b) porušení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů a opatření vydaných Českou národní bankou, c) provádění obchodů bankou způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu bankovního systému, d) řízení banky osobami, které nemají dostatečnou odbornou způsobilost nebo nejsou občansky bezúhonné, e) jestliže bankou vytvořený souhrn rezerv a opravných položek nepostačuje k pokrytí rizik vyplývajících z bankou vykázaného objemu klasifikovaných aktiv. (4) Na řízení o změně povolení působit jako banka, zavedení nucené správy, skončení nucené správy, uložení pokuty a snížení základního jmění prováděném mimo režim nucené správy se vztahují předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Účastníkem řízení je pouze dotčená banka. (6) Řízení může být zahájeno též doručením rozhodnutí. (7) Doručení do vlastních rukou provede Česká národní banka předáním rozhodnutí členovi představenstva banky nebo členovi dozorčí rady banky nebo osobě pověřené řízením banky nebo pobočky zahraniční banky. Odmítne-li některá z těchto osob rozhodnutí převzít, je doručeno okamžikem tohoto odmítnutí. (8) Proti rozhodnutí lze podat rozklad. Podaný rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky. (9) Lhůta k plnění doručeného rozhodnutí činí alespoň 24 hodin. (10) Pokutu podle odstavce 1 písm. d) může Česká národní banka uložit i osobám, které porušily ustanovení § 2 nebo § 3. (11) Uložením pokuty podle odstavce 1 písm. d) není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů. (12) Pokuta podle odstavce 1 písm. d) je příjmem státního rozpočtu. Tuto pokutu lze uložit do jednoho roku od zjištění nedostatku, nejpozději však do deseti let ode dne, v němž nedostatek vznikl.“. 2. § 27 zní: „§ 27 Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje: a) důvody pro zavedení nucené správy, b) jméno, příjmení a rodné číslo správce, c) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností, d) případné částečné nebo úplné pozastavení nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.“. 3. § 28 zní: „§ 28 (1) Správce jmenuje a odvolává bankovní rada České národní banky, která rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Správce je zaměstnancem České národní banky. (2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další osoby. Tyto osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.“. 4. § 29 včetně poznámky č. 7) zní: „§ 29 (1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky. Tímto okamžikem je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení statutárního orgánu má správce, který svolává valnou hromadu a má právo se jí zúčastnit. (2) O věcech v působnosti valné hromady rozhoduje správce s výjimkou rozhodnutí o zrušení banky. Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí s předchozím souhlasem České národní banky. Rozhodnutí valné hromady o zrušení banky lze provést pouze po písemném schválení správcem. (3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem České národní banky v dohodě s Ministerstvem financí částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance. (4) S předchozím souhlasem valné hromady může správce podat návrh na vyrovnání.7) (5) Zjistí-li správce předlužení banky, je oprávněn s předchozím souhlasem České národní banky podat návrh na prohlášení konkurzu. 7) § 46 a násl. zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. § 31 včetně poznámky č.7a) zní: „§ 31 Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku.7a) Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Česká národní banka. 7a) § 27 a násl. obchodního zákoníku.“. 6. § 33 zní: „§ 33 Nucená správa končí a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy, b) prohlášením konkurzu, nebo c) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.“. 7. V § 35 odst. 1 se slova za středníkem „tomuto dni musí předcházet zveřejnění rozhodnutí Státní banky československé v Obchodním věstníku,1) u pobočky zahraniční banky navíc oznámení“ nahrazují slovy „rozhodnutí se zveřejní v Obchodním věstníku, u pobočky zahraniční banky se navíc oznámí“. 8. V § 38 odst. 2 se za dosavadní text doplňuje věta, která zní: „Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu.“. 9. Za § 41 se vkládá část devátá, která včetně nadpisu a poznámek č. 12) a 13) zní: „ČÁST DEVÁTÁ POJIŠTĚNÍ VKLADŮ FYZICKÝCH OSOB § 41a (1) Tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku. (2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona.12) Na pojištění vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví. (3) Všechny banky a pobočky zahraničních bank (dále v této části jen „banky“) jsou povinny účastnit se systému pojištění vkladů fyzických osob a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu. (4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank, výnosy z investování peněžních prostředků, návratné finanční výpomoci, bezúročné úvěry a výtěžky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení. (5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady vlastníkům vkladů, kterými jsou jen fyzické osoby (dále jen „vkladatel“), poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky návratných finančních výpomocí a bezúročných úvěrů. Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků. 12) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů. § 41b (1) Fond je řízen pětičlennou správní radou. (2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje a odvolává ministr financí. (3) Členové správní rady jsou jmenováni ministrem financí na období pěti let, a to i opakovaně. Každý rok je jmenován jeden člen. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna. (4) Nejméně jeden člen správní rady je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh České národní banky. Nejméně dva členové správní rady jsou jmenováni z řad členů představenstev bank. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce. (5) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu Ministerstva financí. § 41c (1) Roční příspěvek banky do Fondu činí 0,5 % z objemu vkladů fyzických osob vedených v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození vkladatele (dále jen „pojištěné vklady“) ke dni 31. prosince uplynulého roku včetně úroků, na které vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Nákup cenného papíru emitovaného bankou (např. depozitní certifikát, vkladní list nebo jiný dluhopis) není pojištěným vkladem. (2) Příspěvek do Fondu je banka povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku. § 41d (1) Náhrada za pojištěný vklad se vkladateli z Fondu poskytne v případě, že Fond obdrží písemné oznámení České národní banky učiněné v dohodě s Ministerstvem financí o neschopnosti banky dostát závazkům vůči vkladateli za zákonných a smluvních podmínek. (2) Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou stanoví den zahájení plateb Fondu a vhodným způsobem jej zveřejní. (3) Důvodem pro výplatu náhrady z Fondu není pozastavení nakládání vkladatelů s jejich vklady v rámci nucené správy podle § 27 nebo § 29 odst. 3 v případě, že netrvá déle než 90 dnů. § 41e (1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné vklady klienta u banky včetně jeho podílů na účtech vedených pro dva a více spoluvlastníků. Podíl spoluvlastníka účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spoluvlastníků. Od výsledné částky se odečtou vkladatelovy splatné závazky v českých korunách vůči bance. Součástí pojištěného vkladu jsou i úroky vypočtené ke dni zahájení plateb. (2) Náhrada vkladateli se poskytuje ve výši 80 % částky vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však 100 000 Kč pro jednoho vkladatele u jedné banky. § 41f (1) Peněžní prostředky fyzických osob uložené do úřední úschovy13) a uložené na jeden účet se pro účely tohoto zákona považují za vklady fyzických osob. (2) Při zakládání tohoto účtu nebo při nejbližší dispozici s účtem již existujícím je vkladatel povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou uloženy peněžní prostředky fyzických osob. Od okamžiku tohoto oznámení banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakýmkoli jiným pojištěným vkladem. (3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za vklad na tomto účtu je vkladatel povinen předložit Fondu rozčlenění vkladů podle jednotlivých osob a částek, připadajících na každou z nich, a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu. (4) Náhrada za vklad se poskytne ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky uložené na vlastním účtu. 13) § 568 občanského zákoníku. § 41g (1) Místo a způsob vyplácení náhrad z Fondu stanoví Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou. (2) Fond ve spolupráci s Ministerstvem financí zajistí vhodným způsobem informování veřejnosti o skutečnostech uvedených v odstavci 1. § 41h (1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka vkladatele vůči bance o částku rovnající se jeho právu na náhradu z Fondu. (2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem banky ve výši práv vkladatelů banky na plnění z Fondu. (3) Právo vkladatele na plnění z Fondu se promlčí uplynutím pěti let ode dne stanoveného jako den zahájení plateb. § 41i V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, poskytne 50 % potřebných peněžních prostředků do Fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci a 50 % potřebných peněžních prostředků Česká národní banka ve formě bezúročného úvěru. § 41j (1) Fond může investovat peněžní prostředky do a) státních cenných papírů, b) cenných papírů se státní zárukou, c) poukázek České národní banky. (2) Peněžní prostředky může Fond také bezúročně uložit u České národní banky. § 41k V případě, že Fondu byla poskytnuta návratná finanční výpomoc a bezúročný úvěr podle § 41i, zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od roku následujícího po poskytnutí půjčky na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 41c odst. 1. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci a bezúročného úvěru podle § 41i se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 41c odst. 1.“. 10. Za § 44 se vkládá § 44a, který zní: „§ 44a Za závazky Konsolidační banky, státního peněžního ústavu, ručí stát.“. 11. Dosavadní část devátá se označuje jako část desátá. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Do jednoho měsíce ode dne zápisu Fondu do obchodního rejstříku jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uhradit na účet Fondu polovinu předpokládaného příspěvku za rok 1994. K 31. lednu 1995 se příspěvek zúčtuje mezi bankou a Fondem k výši příspěvku vypočteného podle § 41c odst. 1. 2. Při prvním jmenování členů správní rady Fondu jmenuje ministr financí jednoho člena na jeden rok, jednoho člena na dva roky, jednoho člena na tři roky, jednoho člena na čtyři roky a jednoho člena na pět let. 3. Ustanovení tohoto zákona se použijí i pro nucenou správu zavedenou před jeho účinností. 4. Za vklady fyzických osob u České spořitelny, a. s., ručí stát po dobu šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 157/1994 Sb.	Zákon č. 157/1994 Sb. Zákon o státních vyznamenáních České republiky Vyhlášeno 29. 7. 1994, datum účinnosti 29. 7. 1994, částka 50/1994 * § 1 - (1) Propůjčením nebo udělením státních vyznamenání České republiky (dále jen „vyznamenání“) jednotlivcům oceňuje stát jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné vý * § 2 - Zřizuje se Řád Bílého lva jako nejvyšší vyznamenání osob, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Českou republiku. * § 3 - Zřizuje se Řád Tomáše Garrigua Masaryka jako vyznamenání osob, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. * § 4 - Zřizuje se Medaile Za hrdinství jako vyznamenání osob za hrdinství v boji a vyznamenání těch osob, které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot. * § 5 - Zřizuje se Medaile Za zásluhy jako vyznamenání osob, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek. * § 6 - Podrobnosti o vyznamenáních uvedených v § 2 až 5 a o jejich propůjčování a udělování upravují jejich stanovy, které jsou uvedeny v příloze č. 1 až 4 a jsou součástí tohoto zákona. * § 7 - Právo propůjčovat a udělovat vyznamenání přísluší prezidentu republiky, nezmocní-li k tomu jiný orgán. * § 8 - Návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda; prezident republiky může propůjčit nebo udělit vyznamenání i bez takového návrhu. * § 9 - Vyznamenání propůjčená nebo udělená prezidentem republiky může odevzdat jeho jménem osoba jím pověřená. * § 10 - Vyznamenaný převezme insignii vyznamenání a listinu o jeho propůjčení nebo udělení. Jestliže se propůjčuje nebo uděluje vyznamenání občanům České republiky in memoriam, převezmou pozůstalí v případě propůjčení řádu listinu o propůjčení vyznamenání a v příp * § 11 - (1) Insignie vyznamenání je oprávněn nosit pouze vyznamenaný. * § 12 - (1) Řády, kříže a medaile a další dekorace se nosí v tomto pořadí: * § 13 - Řádovými dny pro propůjčování a udělování vyznamenání podle tohoto zákona občanům České republiky jsou 1. leden a 28. říjen. * § 14 - Zrušuje se zákon č. 404/1990 Sb., o státních vyznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky, s výjimkou ustanovení § 16 a 18, a nařízení vlády č. 35/1986 Sb., o medaili Za hrdinský čin a čestném titulu Zasloužilý příslušník Sboru požární ochrany. * § 15 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 Aktuální znění od 29. 7. 1994 157 ZÁKON ze dne 9. července 1994 o státních vyznamenáních České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Propůjčením nebo udělením státních vyznamenání České republiky (dále jen „vyznamenání“) jednotlivcům oceňuje stát jejich vynikající občanské zásluhy o budování svobodné demokratické společnosti, výsledky práce, úsilí o obranu vlasti, hrdinské a jiné výjimečné činy. (2) Vyznamenání jsou řádyřády a medaile. (3) ŘádyŘády jsou vyšší formou vyznamenání; propůjčují se občanům České republiky a udělují se těm, kteří nejsou občany České republiky. (4) Medaile jsou nižší formou vyznamenání; udělují se. § 2 Zřizuje se ŘádŘád Bílého lva jako nejvyšší vyznamenání osob, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Českou republiku. § 3 Zřizuje se ŘádŘád Tomáše Garrigua Masaryka jako vyznamenání osob, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. § 4 Zřizuje se Medaile Za hrdinství jako vyznamenání osob za hrdinství v boji a vyznamenání těch osob, které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot. § 5 Zřizuje se Medaile Za zásluhy jako vyznamenání osob, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek. § 6 Podrobnosti o vyznamenáních uvedených v § 2 až 5 a o jejich propůjčování a udělování upravují jejich stanovy, které jsou uvedeny v příloze č. 1 až 4 a jsou součástí tohoto zákona. § 7 Právo propůjčovat a udělovat vyznamenání přísluší prezidentu republiky, nezmocní-li k tomu jiný orgán. § 8 Návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda; prezident republiky může propůjčit nebo udělit vyznamenání i bez takového návrhu. § 9 Vyznamenání propůjčená nebo udělená prezidentem republiky může odevzdat jeho jménem osoba jím pověřená. § 10 Vyznamenaný převezme insignii vyznamenání a listinu o jeho propůjčení nebo udělení. Jestliže se propůjčuje nebo uděluje vyznamenání občanům České republiky in memoriam, převezmou pozůstalí v případě propůjčení řáduřádu listinu o propůjčení vyznamenání a v případě udělení medaile insignii vyznamenání a listinu o udělení vyznamenání. Jestliže se uděluje vyznamenání tomu, kdo není občanem České republiky in memoriam, převezmou pozůstalí insignii vyznamenání a listinu o udělení vyznamenání. § 11 (1) Insignie vyznamenání je oprávněn nosit pouze vyznamenaný. (2) Po úmrtí nositele řáduřádu \\- občana České republiky - se číslovaná insignie řáduřádu vrací Kanceláři prezidenta republiky. Po úmrtí osoby vyznamenané medailí nebo po úmrtí nositele řáduřádu, který není občanem České republiky, zůstávají insignie vyznamenání a listiny o udělení vyznamenání pozůstalým. Není-li pozůstalých, vracejí se Kanceláři prezidenta republiky. (3) Vyznamenaný, kterému byl pravomocným rozhodnutím soudu uložen trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, je povinen vrátit propůjčené nebo udělené vyznamenání Kanceláři prezidenta republiky. § 12 (1) ŘádyŘády, kříže a medaile a další dekorace se nosí v tomto pořadí: a) ŘádŘád Bílého lva, b) ŘádŘád Tomáše Garrigua Masaryka, c) československé řádyřády, d) zahraniční řádyřády v pořadí podle tříd a pořadí, v jakém byly uděleny, e) Medaile Za hrdinství, f) Medaile Za zásluhy, g) československé kříže, medaile a další dekorace, h) zahraniční kříže, medaile a další dekorace podle stupňů a pořadí, v jakém byly uděleny. (2) Na společenském oděvu lze nosit miniatury vyznamenání. § 13 Řádovými dny pro propůjčování a udělování vyznamenání podle tohoto zákona občanům České republiky jsou 1. leden a 28. říjen. § 14 Zrušuje se zákon č. 404/1990 Sb., o státních vyznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky, s výjimkou ustanovení § 16 a 18, a nařízení vlády č. 35/1986 Sb., o medaili Za hrdinský čin a čestném titulu Zasloužilý příslušník Sboru požární ochrany. § 15 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 STANOVY ŘÁDU BÍLÉHO LVA Čl. 1 ŘádŘád Bílého lva propůjčuje nebo uděluje prezident republiky a) občanům České republiky za zvláště vynikající zásluhy o stát, zejména v oblasti politiky, správy státu, rozvoje hospodářství, vědy, techniky, kultury, umění, školství, za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu, za vynikající velitelskou a bojovou činnost, za vědeckou a odbornou práci vojenského a branného charakteru a za významné proslavení vlasti v zahraničí, b) těm, kteří nejsou občany České republiky, za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky. Čl. 2 (1) ŘádŘád Bílého lva má pět tříd, z nichž I. třída je nejvyšší, a řádový řetěz, který může být udělen jen hlavám států. (2) ŘádŘád Bílého lva má dvě skupiny - občanskou a vojenskou. Čl. 3 Insignie nižší třídy řáduřádu se při propůjčení vyšší třídy řáduřádu vrací Kanceláři prezidenta republiky. Čl. 4 Prezidentu republiky přísluší řádová insignie I. třídy řáduřádu, včetně řádového řetězu, která mu po skončení úřadu může být usnesením obou komor Parlamentu propůjčena doživotně. Čl. 5 Nositeli řáduřádu se předává číslovaná řádová insignie s číslovanou listinou. Čl. 6 (1) Řádovým odznakem ŘáduŘádu Bílého lva je granátově červeně smaltovaná pětidílná hvězdice. Díly hvězdice jsou navzájem spojeny lipovými lístky se stonky směřujícími ke středu hvězdice. Na středovém medailonu hvězdice je na líci korunovaný, dvouocasý, stříbrný lev přesahující do jednotlivých dílů. Na rubu je na střed hvězdice položen medailon, v jehož terči je velký státní znak České republiky a ve zvýšeném zlatém mezikruží modrý opis „PRAVDA VÍTĚZÍ“ dole oddělený modrým lipovým lístkem. Na prostřední nejvyšší díl je pohyblivě přichycen převýšený závěs v podobě oválného lipového věnce překříženého u skupiny občanské palmovými listy, u skupiny vojenské zkříženými meči hroty vzhůru. Znak, závěs, mezikruží, rámování hvězdice a lipové lístky jsou ze zlaceného stříbra. (2) Insignie I. třídy řáduřádu tvoří klenot na velkostuze nošené od pravého ramene k levému boku a hvězda nošená na levé straně hrudi. Klenot tvoří řádový odznak o průměru 68 mm, lipový věnec závěsu má rozměry 35x25 mm. Velkostuha je 100 mm širo-ká červeno-bílo-červeno-bílo-červená v poměru 5:15:60:15:5, v místě překřížení je našita kokarda překrývající kotvu k zavěšení klenotu. Červená barva všech stuh má šarlatový odstín. Hvězda je osmicípá, stříbrná, paprsková, lesklá o průměru 90 mm, na střed je položen granátově červený medailon, v jehož terči je plastický korunovaný, dvouocasý, stříbrný lev a v mezikruží stříbrný opis „PRAVDA VÍTĚZÍ“, oddělený dole stříbrným lipovým lístkem. Na rubu hvězdy je v čočce velký státní znak České republiky. (3) Řádový řetěz se skládá z dvaceti článků spojených na obvodě vždy dvěma řetízky. Středový závěsný článek na klenot tvoří bíle smaltovaný monogram „ČR“. Další články tvoří stříbrní lvi s opisem „PRAVDA VÍTĚZÍ“. Rozměry závěsného článku jsou 40x30 mm, řetěz je ze silně zlaceného stříbra, síla článků je 2 mm. (4) Insignie II. třídy tvoří řádový odznak na náhrdelní stuze a menší hvězda nošená na pravé straně hrudi. Řádový odznak má průměr 62 mm, závěs má rozměry 30x20 mm a je doplněn svislou granátově smaltovanou závěsnou lichoběžníkovou sponou o rozměrech 35x8x4 mm. Náhrdelní stuha je 45 mm široká červeno-bílo-červeno-bílo-červená v poměru 3:7:25:7:3. Hvězda je stejná jako u I. třídy, ale o průměru 70 mm. Na rubu hvězdy je na čočce velký státní znak České republiky. (5) Insignie III. třídy řáduřádu je stejná jako u II. třídy, ale bez hvězdy. (6) Insignie IV. třídy tvoří řádový odznak o průměru 45 mm, závěs je o rozměrech 20x15 mm. Odznak je zavěšen na náprsní průvlečné stuze široké 38 mm s rozetou o průměru 20 mm, stuha je červeno-bílo-červeno-bílo-červená v poměru 2:6:22:6:2. (7) Insignie V. třídy řáduřádu je kromě smaltovaných částí ze stříbra a náprsní průvlečná stuha je bez rozety. Jinak je stejná jako insignie IV. třídy. (8) Pokud se na stejnokrojích nenosí řádové insignie „in natura“, nahrazují se stužkami o rozměru 38x10 mm doplněnými podle tříd: I. třída stříbrná miniatura lva se dvěma lipovými lístky, II. třída stříbrná miniatura lva, III. třída rozeta se zlatou dracounovou podložkou, IV. třída rozeta, V. třída pouze stužka. (9) Na občanském oděvu se nosí v knoflíkové dírce levé klopy diferencované rozety podle tříd, a to: I. třída se lvem a dracounovou zlatou podložkou, II. třída se lvem a stříbrnou dracounovou podložkou, III. třída se zlatou dracounovou podložkou, IV. třída se stříbrnou podložkou, V. třída bez podložky. Rozety mají průměr 8 mm, podložky rozměr 16x6 mm. (10) Matriční čísla se umísťují na rub závěsu řádového odznaku, na rub závěsného článku řetězu a na horní okraj čočky na rub hvězdy. Čl. 7 Při slavnostních příležitostech se řádové insignie nosí „in natura“, a to jen insignie nejvyšší propůjčené třídy. Při jiných příležitostech se nosí odpovídající rozeta na klopě, na služebním a vycházkovém stejnokroji se insignie nahrazují stužkami. Čl. 8 Insignie IV. třídy a V. třídy řáduřádu a stužky řáduřádu všech tříd se nosí na levé straně prsou. Čl. 9 Věci ŘáduŘádu Bílého lva spravuje Kancelář prezidenta republiky. Čl. 10 K výtvarnému řešení řáduřádu vypíše Kancelář prezidenta republiky veřejnou soutěž.1) Příloha č. 2 STANOVY ŘÁDU TOMÁŠE GARRIGUA MASARYKA Čl. 1 ŘádŘád Tomáše Garrigua Masaryka propůjčuje nebo uděluje prezident republiky osobám, které se vynikajícím způsobem zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Čl. 2 ŘádŘád Tomáše Garrigua Masaryka má pět tříd, z nichž I. třída je nejvyšší. Čl. 3 Prezidentu republiky přísluší řádová insignie I. třídy, která mu po ukončení úřadu může být usnesením obou komor Parlamentu propůjčena doživotně. Čl. 4 Nositeli řáduřádu se předává číslovaná řádová insignie s číslovanou listinou. Čl. 5 (1) Řádovým odznakem ŘáduŘádu Tomáše Garrigua Masaryka je modře smaltovaná hvězdice. Na střed hvězdice je položen medailon s plastickým portrétem prezidenta T. G. Masaryka. Na rubu hvězdice je na střed položen medailon, v jehož terči je velký státní znak České republiky a v bílém mezikruží řádové heslo „VĚRNI ZŮSTANEME“ a lipový lístek. Na prostřední nejvyšší díl je přichycen převýšený závěs v podobě mírně oválného lipového věnce. Portrét, znak, závěs, heslo a rámování hvězdice jsou ze zlaceného stříbra. (2) Insignie I. třídy řáduřádu tvoří klenot na velkostuze nošené od pravého ramene k levému boku a hvězda nošená na levé straně hrudi. Klenot tvoří řádový odznak o průměru 68 mm, lipový věnec závěsu má rozměry 35x25 mm. Velkostuha je 100 mm široká, červeno-bílo-modro-bílo-červená v poměru 5:40:10:40:5. Hvězda je osmicípá, stříbrná, paprsková o průměru 90 mm, na střed je položen medailon s portrétem T. G. Masaryka a s bílým mezikružím s heslem „VĚRNI ZŮSTANEME“ a lipovým lístkem. Rámování mezikruží, portrét, heslo a lipový lístek jsou ze zlaceného stříbra. Na rubu hvězdy je v čočce velký státní znak České republiky. (3) Insignie II. třídy řáduřádu tvoří řádový odznak na náhrdelní stuze a menší hvězda nošená na pravé straně hrudi. Řádový odznak má průměr 62 mm, závěs má rozměr 30x20 mm a je doplněn svislou, modře smaltovanou, závěsnou sponou o rozměrech 30x4 mm. Náhrdelní stuha je 45 mm široká, červeno-bílo-modro-bílo-červená v poměru 2:18:5:18:2. Hvězda je čtyřcípá, stříbrná, paprsková o průměru 70 mm, na střed je položen medailon s portrétem T. G. Masaryka a s bílým mezikružím s heslem „VĚRNI ZŮSTANEME“ a lipovým lístkem. Rámování mezikruží, portrét, heslo a lipový lístek jsou ze zlaceného stříbra. Na rubu hvězdy je v čočce velký státní znak České republiky. (4) Insignie III. třídy řáduřádu je stejná jako u II. třídy, ale bez hvězdy. (5) Insignie IV. třídy řáduřádu tvoří řádový odznak o průměru 45 mm, závěs je o rozměrech 20x15 mm. Odznak je zavěšen na náprsní průvlečné stuze široké 38 mm s rozetou o průměru 20 mm, stuha je červeno-bílo-modro-bílo-červená v poměru 2:15:4:15:2. (6) Insignie V. třídy řáduřádu je kromě smaltovaných částí ze stříbra a náprsní průvlečná stuha je bez rozety. Jinak je stejná jako insignie IV. třídy. (7) Pokud se na stejnokrojích nenosí insignie ŘáduŘádu Tomáše Garrigua Masaryka „in natura“, nahrazují se stužkami o rozměrech 38x10 mm doplněnými podle tříd: I. třída hvězda osmicípá, II. třída hvězda čtyřcípá, III. třída hvězdice, IV. třída rozeta, V. třída pouze stužka. (8) Na občanském oděvu se nosí v knoflíkové dírce levé klopy rozeta diferencovaná dracounovou podložkou podle jednotlivých tříd, a to: I. třída zlatá široká (20x8 mm), II. třída zlatá úzká (16x5 mm), III. třída stříbrná široká (20x8 mm), IV. třída stříbrná úzká (16x5 mm), V. třída je bez podložky. Rozety mají průměr 10 mm. (9) Matriční čísla se umísťují na závěsu řádového odznaku a na horní okraj čočky na rubu hvězdy. Čl. 6 Při slavnostních příležitostech se řádové insignie nosí „in natura“, a to jen insignie nejvyšší propůjčené třídy. Při jiných příležitostech se nosí odpovídající rozeta na klopě, na služebním a vycházkovém stejnokroji se insignie nahrazují stužkami. Čl. 7 Insignie IV. třídy a V. třídy řáduřádu a stužky řáduřádu všech tříd se nosí na levé straně prsou. Čl. 8 Věci ŘáduŘádu Tomáše Garrigua Masaryka spravuje Kancelář prezidenta republiky. Čl. 9 K výtvarnému řešení řáduřádu vypíše Kancelář prezidenta republiky veřejnou soutěž.1) Příloha č. 3 STANOVY MEDAILE ZA HRDINSTVÍ Čl. 1 Medaili Za hrdinství uděluje prezident republiky osobám za hrdinství v boji a těm, kteří se s nasazením vlastního života zasloužili o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot. Čl. 2 Při udělení číslované medaile se zároveň s ní odevzdá vyznamenanému číslovaná listina. Čl. 3 Medaile Za hrdinství má průměr 33 mm a je ražena ze stříbra. Na rubu je velký státní znak České republiky a matriční číslo. Medaile je kolmým ouškem a pohyblivým kroužkem zavěšena na 38 mm široké náprsní průvlečné stuze, zlatožluto-bílo-červeno-modro-zlatožluté v poměru 14,5:3:3:3:14,5. Stužka má rozměry 38x10 mm. Čl. 4 Medaile „in natura“ nebo stužka se nosí na levé straně prsou. Při slavnostních příležitostech se medaile nosí „in natura“. Na občanském oděvu se může nosit na levé klopě úzká průvlečná stužka o šířce 8 mm v klopové dírce. Čl. 5 Věci Medaile Za hrdinství spravuje Kancelář prezidenta republiky. Čl. 6 K výtvarnému řešení medaile vypíše Kancelář prezidenta republiky veřejnou soutěž.1) Příloha č. 4 STANOVY MEDAILE ZA ZÁSLUHY Čl. 1 Medaili Za zásluhy uděluje prezident republiky osobám, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů. Čl. 2 (1) Medaile Za zásluhy má tři stupně, z nichž první je nejvyšší. (2) Při udělení medaile se zároveň s ní odevzdá vyznamenanému číslovaná listina. Čl. 3 Medaile Za zásluhy má průměr 33 mm. Na lícové straně medaile je symbolické znázornění zásluh o republiku a opis „ZA ZÁSLUHY“. Na rubu je velký státní znak České republiky. I. stupeň medaile je ražen ze stříbra a pozlacen, II. stupeň je ražen ze stříbra a III. stupeň je ražen z bronzu. Medaile se nosí na 38 mm široké náprsní průvlečné stuze; I. stupeň na žluto-fialovo-žluté v poměru 18:2:18, II. stupeň na žluto-fialovo-žluto-fialovo-žluté v poměru 16:2:2:2:16 a III. stupeň na žluto-fialovo-žluto-fialovo-žluto-fialovo-žluté v poměru 14:2:2:2:2:2:14. Stužka má rozměr 38x10 mm. Čl. 4 Medaile „in natura“ nebo stužka se nosí na levé straně prsou. Při slavnostních příležitostech se medaile nosí „in natura“. Na občanském oděvu se může nosit na levé klopě úzká průvlečná stužka o šířce 8 mm v klopové dírce. Čl. 5 Věci Medaile Za zásluhy spravuje Kancelář prezidenta republiky. Čl. 6 K výtvarnému řešení medaile vypíše Kancelář prezidenta republiky veřejnou soutěž.1) 1) § 847 a násl. občanského zákoníku.
Zákon č. 183/1994 Sb.	Zákon č. 183/1994 Sb. Zákon o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995 Vyhlášeno 30. 9. 1994, datum účinnosti 1. 12. 1994, částka 59/1994 * § 14 - (1) Pro účely stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 195 zákoníku práce se ode dne účinnosti tohoto zákona od invalidního nebo částečného invalidního důchodu odečte částka 220 Kč. To platí i pro náhrady, jejic Aktuální znění od 1. 1. 2008 (362/2007 Sb.) 183 ZÁKON ze dne 8. září 1994 o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 14 (1) Pro účely stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 195 zákoníku práce se ode dne účinnosti tohoto zákona od invalidního nebo částečného invalidního důchodu odečte částka 220 Kč. To platí i pro náhrady, jejichž výše byla stanovena před 1. prosincem 1994. (2) Částka 220 Kč se od plného nebo částečného invalidního důchodu odečte i v případě stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 371 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 191/1994 Sb.	Zákon č. 191/1994 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb., zákona České národní rady č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb. a zákona č. 155/1994 Sb. Vyhlášeno 27. 10. 1994, datum účinnosti 27. 10. 1994, částka 61/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/19 * Čl. II Aktuální znění od 27. 10. 1994 191 ZÁKON ze dne 27. září 1994, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb., zákona České národní rady č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb. a zákona č. 155/1994 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb., zákona České národní rady č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb. a zákona č. 155/1994 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 1 se za slovo „komisí“ doplňují čárka a slova „rozhoduje o jejich zrušení“. 2. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně poznámky č. 6) zní: „§ 16a (1) Spisový materiál soustředěný komisí bude ke dni uvedenému v rozhodnutí o zrušení komise předán příslušnému okresnímu úřadu, v hlavním městě Praze příslušnému obvodnímu úřadu. (2) Správní činnosti související s převody majetku podle zvláštního zákona6) vykonává dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení komise příslušný okresní úřad, v hlavním městě Praze příslušný obvodní úřad, s výjimkou ukládání zvláštního poplatku podle § 11 odst. 2 zvláštního zákona.6) (3) Okresní úřady, v hlavním městě Praze obvodní úřady, jsou povinny poskytovat ministerstvu a Fondu národního majetku České republiky jím požadovanou součinnost týkající se občanských soudních a správních řízení, v nichž je ministerstvo nebo Fond národního majetku České republiky účastníkem. 6) Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 192/1994 Sb.	Zákon č. 192/1994 Sb. Zákon o změně názvu některých vysokých škol uvedených v příloze zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách Vyhlášeno 27. 10. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 61/1994 * § 1 - Název „Vysoká škola báňská v Ostravě“ se mění a zní: „Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava“. * § 2 - Název „Vysoká škola strojní a textilní v Liberci“ se mění a zní: „Technická univerzita v Liberci“. * § 3 - Název „Vysoká škola zemědělská v Brně“ se mění a zní: „Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně“. * § 4 - Název „Vysoká škola veterinární a farmaceutická v Brně“ se mění a zní: „Veterinární a farmaceutická univerzita Brno“. * § 5 - Název „Vysoká škola zemědělská v Praze“ se mění a zní: „Česká zemědělská univerzita v Praze“. * § 6 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Aktuální znění od 1. 1. 1995 192 ZÁKON ze dne 27. září 1994 o změně názvu některých vysokých škol uvedených v příloze zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Název „Vysoká škola báňská v Ostravě“ se mění a zní: „Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava“. § 2 Název „Vysoká škola strojní a textilní v Liberci“ se mění a zní: „Technická univerzita v Liberci“. § 3 Název „Vysoká škola zemědělská v Brně“ se mění a zní: „Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně“. § 4 Název „Vysoká škola veterinární a farmaceutická v Brně“ se mění a zní: „Veterinární a farmaceutická univerzita Brno“. § 5 Název „Vysoká škola zemědělská v Praze“ se mění a zní: „Česká zemědělská univerzita v Praze“. § 6 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 193/1994 Sb.	Zákon č. 193/1994 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb. Vyhlášeno 27. 10. 1994, datum účinnosti 27. 10. 1994, částka 61/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., se doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 27. 10. 1994 193 ZÁKON ze dne 27. září 1994, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 14 se doplňuje nový odstavec 4, který zní: „(4) Zákaz odchytu do sítí se nevztahuje na odchyt savců za účelem zazvěřování honebních revírů a ptáků za účelem zazvěřování a ornitologického výzkumu.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 200/1994 Sb.	Zákon č. 200/1994 Sb. Zákon o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Vyhlášeno 7. 11. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 62/1994 * ČÁST PRVNÍ - ZEMĚMĚŘICTVÍ (§ 1 — § 20) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 231/1992 SB., ZÁKONA Č. 591/1992 SB., ZÁKONA Č. 600/1992 SB., ZÁKONA Č. 273/1993 SB., ZÁKONA Č. 303/1993 SB., ZÁKONA Č. 38/1994 SB., ZÁKONA Č. 42/1994 SB. A ZÁKONA Č. 136/1994 SB. (§ 21 — § 21) * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 359/1992 SB., O ZEMĚMĚŘICKÝCH A KATASTRÁLNÍCH ORGÁNECH, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 107/1994 SB. (§ 22 — § 22) * ČÁST ČTVRTÁ - § 23 (§ 23 — § 24) Aktuální znění od 1. 7. 2024 (47/2020 Sb., 284/2021 Sb., 88/2023 Sb.) 200 ZÁKON ze dne 29. září 1994 o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZEMĚMĚŘICTVÍ Oddíl první Úvodní ustanovení § 1 Zákon vymezuje zeměměřické činnosti a upravuje práva a povinnosti při jejich výkonu, ověřování výsledků zeměměřických činností, geodetické referenční systémygeodetické referenční systémy a státní mapová díla. § 2 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zeměměřictvímzeměměřictvím souhrn geodetických, fotogrammetrických a kartografických činností včetně technických činností v katastru nemovitostínemovitostí,1) b) geodetickým referenčním systémemgeodetickým referenčním systémem souřadnicový, výškový nebo tíhový systém jednoznačně definovaný pro zeměměřické činnosti v České republice, c) geodetickými základygeodetickými základy soubor zařízení, technických parametrů geodetických referenčních systémůgeodetických referenčních systémů, katalogových dat a matematických vztahů a konstant, které slouží k jednoznačné prostorové a časové lokalizaci prostorových informací v závazných geodetických referenčních systémechgeodetických referenčních systémech, kde zařízení zahrnují základní bodová polebodová pole a státní síť permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy, d) bodovými polibodovými poli soubor bodů základního bodového polezákladního bodového pole polohového, výškového a tíhového a soubor zhušťovacích bodů a bodů podrobných bodových políbodových polí, e) značkou měřická značka bodu bodového polebodového pole včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového polebodového pole, f) kartografickým dílemkartografickým dílem výsledek kartografického znázornění zemského povrchu, kosmu, kosmických těles nebo jejich částí, objektů, jevů a jejich prostorových vztahů v grafické nebo digitální formě spolu s textovými a jinými doplňky, g) základním státním mapovým dílem kartografické dílo se základním všeobecně využitelným obsahem, souvisle zobrazující území podle jednotných zásad, vytvářené a vydávané orgánem státní správy ve veřejném zájmu, h) tematickým státním mapovým dílemtematickým státním mapovým dílem kartografické dílo zobrazující zpravidla na podkladě základního státního mapového dílazákladního státního mapového díla tematické skutečnosti určené a vydávané orgánem státní správy ve veřejném zájmu, i) inženýrskou geodéziíinženýrskou geodézií souhrn geodetických metod a postupů pro účely průzkumu, projektování, výstavby nebo montáže a při užívání stavebních objektů a technologických zařízení, j) dálkovým průzkumem Zemědálkovým průzkumem Země sběr údajů o území z kosmických nebo leteckých nosičů a zpracování těchto údajů za účelem získání informací o poloze, druhu a stavu objektů a jevů na zemském povrchu a v připovrchových vrstvách, k) ortofotem České republiky georeferencované bezešvé ortofotografické zobrazení území České republiky vzniklé na podkladě leteckých měřických snímků, l) základní bází geografických dat České republikyzákladní bází geografických dat České republiky (dále jen „databáze“) databázový soubor vybraných geografických, topografických a geodetických dat z celého území České republiky (dále jen „data“), m) digitální technickou mapou databázový soubor obsahující údaje o dopravní a technické infrastruktuře a vybraných přírodních, stavebních a technických objektech a zařízeních, které zobrazují a popisují jejich skutečný stav, a údaje o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury, n) permanentní stanicí pro přesné určování polohypermanentní stanicí pro přesné určování polohy soubor technických zařízení, který provádí souvislý záznam dat ze signálů globálních navigačních družicových systémů a umožňuje poskytovat tato data nebo případné další služby a výstupy, které z těchto dat vycházejí, jednotlivým uživatelům. Oddíl druhý Zeměměřické činnosti § 3 (1) Zeměměřickými činnostmiZeměměřickými činnostmi jsou měřické, výpočetní a další související odborné činnosti při určování rozměrů a prostorových vztahů metodami zeměměřictvízeměměřictví vykonávané zpravidla a) za účelem budování a rozvoje geodetických základůgeodetických základů, správy katastrukatastru nemovitostí, správy prostorových informací v územně orientovaných informačních systémech, tvorby kartografických děl a dokumentace státních hranic, hranic územních jednotek a nemovitých věcí (dále jen „nemovitost“), nebo b) ve výstavbě. (2) V případě pochybností, zda jde o zeměměřické činnosti, rozhoduje Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“). (3) Zeměměřické činnosti jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby. (4) Za odborně způsobilou osobu k výkonu zeměměřických činností se považuje fyzická osoba s ukončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním zeměměřického směru. § 4 Zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu (1) Zeměměřickými činnostmi ve veřejném zájmu jsou a) budování, obnova a údržba bodových políbodových polí, b) vyhotovení nového souboru geodetických informací katastru nemovitostínemovitostí,1) c) vyhotovení geometrického plánu a dokumentace o vytyčení hranice pozemku,1) d) tvorba a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu, e) tvorba a vedení databáze, f) tvorba, obnova a vydávání základních a tematických státních mapových děl, g) vyhotovení zeměměřických podkladů a dokumentace pro výkon státní správy,3) h) vyměřování státních hranic,4) i) budování, obnova a údržba státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy, j) tvorba a obnova ortofota České republiky, k) zeměměřické činnostizeměměřické činnosti ve výstavbě uvedené v § 12 odst. 2, l) založení digitálních technických map a vyhotovení podkladů pro jejich vedení3). (2) Výsledky zeměměřických činností ve veřejném zájmu využívají a) orgány státní správy zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru nemovitostí České republiky (dále jen „orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru“), b) orgány Ministerstva obrany a jím zřízené nebo založené právnické osoby v rozsahu potřeb obrany státu, c) jiné orgány státní správy a orgány územní samosprávy v rozsahu své působnosti. (3) Orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru, které vytvářejí a vedou prostorová data z území České republiky, poskytují pro infrastrukturu pro prostorové informace v Evropském společenství4a) tato základní prostorová data: a) základní státní mapová dílazákladní státní mapová díla pro veřejné použití, b) geodetické údaje o zařízeních geodetických základů, c) databáze, d) ortofoto České republiky, e) databázový soubor geografického názvosloví, f) údaje ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace“). (4) Zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu, vyžadující použití měřidel, mohou být vykonávány pouze s použitím těchto měřidel splňujících požadavky zvláštního právního předpisu.4b) § 4a Obsah, správa, užití a rozšiřování dat databáze (1) Databáze obsahuje data o objektech v kategoriích a) sídelní, hospodářské a kulturní objekty, b) komunikace,4c) c) rozvodné sítě a produktovody, d) vodstvo, e) územní jednotky včetně chráněných území, f) vegetace a povrch, g) terénní reliéf, h) geodetické body. (2) Správce4d) vytváří a vede databázi jako součást informačního systému veřejné správy.4e) Data databáze jsou všeobecně využitelná jako data základní. (3) Data databáze jsou závazná pro tvorbu státních mapových děl v měřítku 1 : 5 000 a menším a podkladem pro tvorbu informačních systémů veřejné správy obsahujících data. Ustanovení věty první se nevztahuje na státní mapová díla a informační systémy určené pro potřeby zajišťování obrany státu a krizového řízení. (4) Správce databáze je oprávněn od orgánů státní správy, orgánů územní samosprávy a právnických osob jimi zřízených vyžadovat za účelem vedení databáze data, která tyto orgány a právnické osoby spravují, a to: a) prostorové a popisné informace o geografických objektech vedených v databázi, b) výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu, c) identifikátory geografických objektů vedených v informačních systémech veřejné správy. (5) Orgány státní správy, orgány územní samosprávy a právnické osoby jimi zřízené jsou povinny poskytnout data uvedená v odstavci 4 správci databáze bezplatně, nebrání-li tomu omezení vyplývající z jiných právních předpisů15). Nelze-li tato data poskytnout, oznámí orgány státní správy, orgány územní samosprávy nebo právnické osoby jimi zřízené správci databáze písemně důvody jejich neposkytnutí. § 4b Digitální technická mapa kraje (1) Digitální technická mapa je vedena pro území kraje. Správcem digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje je krajský úřad v přenesené působnosti. (2) Digitální technická mapa krajeDigitální technická mapa kraje je zdrojem informací, které slouží zejména pro účely územního plánování, přípravy, umisťování, povolování a provádění staveb, poskytování informací o životním prostředí podle zákona o právu na informace o životním prostředí a poskytování údajů o fyzické infrastruktuře podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. (3) Digitální technická mapa krajeDigitální technická mapa kraje má veřejnou a neveřejnou část. Prováděcí právní předpis stanoví, které údaje digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje jsou veřejné a neveřejné. (4) Obsah digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje tvoří údaje o a) druzích, umístění, průběhu a vlastnostech objektů a zařízení dopravní a technické infrastruktury včetně údajů o jejich ochranných a bezpečnostních pásmech a údajů o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území, b) umístění, průběhu a vlastnostech vybraných stavebních a technických objektů a zařízení a vybraných přírodních objektů na zemském povrchu, pod ním nebo nad ním, které charakterizují základní prostorové uspořádání území. (5) Součástí údajů podle odstavce 4 jsou i údaje o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech objektů a zařízení. Podrobné vymezení obsahu digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje včetně způsobu a rozsahu vedení údajů o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech podle věty první a včetně vymezení objektů, zařízení a záměrů podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. (6) Údaje důležité z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti se vedou v digitální technické mapě krajedigitální technické mapě kraje způsobem dohodnutým s příslušným orgánem státní správy. (7) Údaje do digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje zapisuje editor. Editor odpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost zapisovaných údajů13), a to v rámci charakteristik přesnosti stanovených prováděcím předpisem. Editorem údajů podle odstavce 4 písm. a) je vlastník technické a dopravní infrastruktury; tuto povinnost za něj může splnit provozovatel nebo správce technické a dopravní infrastruktury. Editorem údajů podle odstavce 4 písm. b) je správce digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje. Editor může na základě písemné dohody zajistit plnění své editorské povinnosti prostřednictvím jiné osoby; tím není dotčena odpovědnost editora podle věty druhé. (8) Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. a), editor bezodkladně změnu zapíše prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) do digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje. Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. b), editor zapíše změnu bezodkladně poté, co mu budou předány podklady pro její zápis. (9) Po dokončení stavby, kterou vzniká, mění se nebo zaniká objekt nebo zařízení podle odstavce 4 písm. b), předá stavebník14) prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) správci digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje údaje o tomto objektu nebo zařízení. Přitom zodpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost předaných údajů. (10) Údaje digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje se poskytují ve formách a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje z veřejné části se poskytují každému. Údaje z neveřejné části se poskytují a) orgánům veřejné správy v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů při výkonu jejich působnosti, b) vlastníkům, správcům a provozovatelům dopravní a technické infrastruktury v rozsahu nezbytném pro zajištění provozu, údržby, obnovy a rozvoje této infrastruktury a c) osobám, o nichž to stanoví jiný právní předpis. § 4c Digitální technická mapa obce (1) Digitální technická mapa může být vedena rovněž pro území obceobce. Správcem digitální technické mapy obceobce je obecobec v samostatné působnosti. (2) Digitální technická mapa obceobce může obsahovat údaje a) podle § 4b odst. 4; tyto údaje se do digitální technické mapy obceobce přebírají z digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje, b) o dalších zařízeních a objektech, které nejsou obsahem digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje, pokud je to významné pro plnění působnosti obceobce; podklady pro vedení těchto údajů zajišťuje obecobec vlastní činností. (3) Ustanovení § 4b odst. 3 a 10 se na digitální technickou mapu obceobce použije obdobně. (4) Dohoda o způsobu vedení údajů důležitých z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti v digitální technické mapě krajedigitální technické mapě kraje je závazná i pro digitální technické mapy obcíobcí na území příslušného kraje. § 4d Digitální mapa veřejné správy (1) Digitální mapa veřejné správyDigitální mapa veřejné správy je tvořena propojením katastrální mapykatastrální mapy, ortofota České republikyortofota České republiky a digitálních technických map krajůdigitálních technických map krajů. (2) Informační systém digitální mapy veřejné správydigitální mapy veřejné správy je informační systém veřejné správy. Správcem tohoto informačního systému je Úřad. (3) Informační systém digitální mapy veřejné správydigitální mapy veřejné správy zajišťuje zejména a) jednotné rozhraní pro zobrazení katastrální mapykatastrální mapy, ortofota České republikyortofota České republiky a digitálních technických map krajůdigitálních technických map krajů; krajské úřady poskytují k tomu nezbytnou součinnost, b) jednotné rozhraní pro předávání údajů k aktualizaci digitálních technických map krajůdigitálních technických map krajů a pro zápis do digitálních technických map krajůdigitálních technických map krajů, c) vedení seznamu vlastníků, provozovatelů a správců technické infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území plní povinnost podle § 168 písm. b) stavebního zákona, a vlastníků, provozovatelů a správců dopravní infrastruktury včetně údajů o tom, v jakém území působí, d) vedení seznamu editorů digitálních technických map krajůdigitálních technických map krajů a osob, které za editora plní jeho editační povinnost, včetně rozsahu jejich oprávnění k editaci. (4) Podrobné vymezení obsahu seznamů podle odstavce 3 písm. c) a d) stanoví prováděcí právní předpis. (5) Dojde-li ke změně údajů vedených v seznamech podle odstavce 3 písm. c) a d), oznámí osoba, jejíchž údajů se změna týká, tuto změnu bezodkladně správci informačního systému digitální mapy veřejné správydigitální mapy veřejné správy prostřednictvím jednotného rozhraní podle odstavce 3 písm. b). § 5 Poskytování výsledků zeměměřických činností (1) Zeměměřický úřad zveřejňuje údaje databáze, ortofota České republikyortofota České republiky, státního mapového díla, databázového souboru geografického názvosloví a bodových políbodových polí bezplatně jako otevřená data16). To neplatí, jde-li o údaje, k nimž je přístup vyloučen nebo omezen z důvodů ochrany kritické infrastruktury podle krizového zákona. (2) Zeměměřický úřad poskytuje na základě žádosti údaje podle odstavce 1 a další údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy také ve formě stanovené prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis dále stanoví úplatu za ně. (3) Zeměměřický úřad údaje podle odstavce 2 poskytne bezodkladně poté, co žadatel uhradí úplatu za jejich poskytnutí, nejpozději do 20 dnů od uhrazení úplaty. (4) Zeměměřický úřad zamítne žádost nebo její část, pokud a) požadované údaje neexistují, b) údaje jsou požadovány v jiné formě, než jaká je pro jejich poskytnutí stanovena prováděcím právním předpisem, c) nebyla uhrazena úplata za jejich poskytnutí, nebo d) poskytnutí údajů brání omezení vyplývající z jiného právního předpisu15). (5) Prováděcí právní předpis stanoví výši úplaty tak, aby celkový příjem z poskytování údajů nepřesahoval náklady na jejich reprodukci, zpřístupňování a šíření. § 5a Poskytování výsledků zeměměřických činností Ministerstvem obrany (1) Ministerstvo obrany poskytuje na základě žádosti údaje z dokumentovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností a ze spravovaných bází dat určených pro potřeby obrany státu orgánům státní správy, orgánům územní samosprávy, veřejným výzkumným institucím a dalším subjektům pro výkon jejich působnosti za účelem potřeby obrany státu, zajišťování bezpečnosti, krizového řízení, integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a výzkumu rizikových jevů a procesů bezplatně. (2) Ministerstvo obrany údaje podle odstavce 1 poskytne bezodkladně, nejpozději do 20 dnů od podání žádosti, a to pouze v rozsahu nezbytném k dosažení účelu podle odstavce 1. (3) Ministerstvo obrany zamítne žádost nebo její část, pokud a) požadované údaje neexistují, b) údaje jsou požadovány k jinému účelu než k účelu podle odstavce 1, c) rozsah požadovaných údajů zjevně neodpovídá rozsahu nezbytnému k dosažení účelu podle odstavce 1, d) poskytnutí údajů brání omezení vyplývající z jiného právního předpisu15), mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo oprávněného zájmu České republiky anebo třetí strany, nebo e) údaje jsou požadovány v jiné formě, než v jaké jsou dokumentovány. § 5b Společné ustanovení k poskytování výsledků zeměměřických činností Na poskytování údajů podle § 5 a 5a se nepoužije zákon o svobodném přístupu k informacím a zákon o právu na informace o životním prostředí; tyto údaje se podle zákona o svobodném přístupu k informacím a zákona o právu na informace o životním prostředí neposkytnou. Oddíl třetí Práva a povinnosti při výkonu zeměměřických činností § 6 Povinnosti při výkonu zeměměřických činností (1) Osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnostizeměměřické činnosti jsou povinny a) oznamovat změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodů bodových políbodových polí orgánu zeměměřictvízeměměřictví a katastru, který údaje poskytl, a to do 30 dnů po zjištění této skutečnosti, b) poskytnout orgánům uvedeným v § 4 odst. 2 písm. a) bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu a doklady prokazující přesnost výsledků, c) poskytnout orgánům uvedeným v § 4 odst. 2 písm. b) bezplatně výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností využitelné pro potřeby obrany státu. (2) Vlastník stavby, která tvoří polohopisný obsah kartografických děl, je povinen předložit na vyzvání orgánům státní správy a orgánům územní samosprávy uvedeným v § 4 odst. 2 geodetickou část dokumentace jejího skutečného provedení k nahlédnutí, popřípadě k využití pro vedení kartografických děl. (3) Orgány státní správy a orgány územní samosprávy jsou povinny poskytovat osobám oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti ve veřejném zájmuzeměměřické činnosti ve veřejném zájmu nezbytnou součinnost. § 7 Vstup na nemovitosti (1) Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou oprávněni při výkonu zeměměřických činností v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na pozemky po předchozím oznámení vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli pozemků. Do staveb mohou tyto osoby vstupovat se souhlasem vlastníka nebo oprávněného uživatele stavby. Společně s nimi mohou na pozemky vstupovat a vjíždět a do staveb vstupovat i jejich pomocní pracovníci. Vlastník nebo oprávněný uživatel pozemku nesmí těmto osobám ve vstupu a vjíždění na pozemek bránit. (2) Pověřený zaměstnanec orgánu uvedeného v § 4 odst. 2 písm. a) a b) prokazuje oprávnění ke vstupu na nemovitostnemovitost při výkonu zeměměřických činností a dohledu8) služebním průkazem. (3) Ostatní osoby se prokazují a) úředním průkazem vydaným některým ze státních orgánů uvedených v § 4 odst. 2, nebo b) živnostenským listem k výkonu zeměměřických činností, popřípadě jeho ověřenou kopií. (4) Vlastník nebo provozovatel zařízení, které může ohrozit život nebo zdraví, umožní pověřeným zaměstnancům orgánů státní správy a územní samosprávy a osobám, oprávněným vykonávat zeměměřické činnosti, vstup do tohoto zařízení a je povinen je poučit o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Všechny tyto osoby jsou povinny dodržovat předpisy upravující činnosti v těchto zařízeních. § 8 Zřizování značek bodů bodového pole (1) Orgány státní správy a osoby, které jsou oprávněny vykonávat zeměměřické činnosti, jsou oprávněny v nezbytném rozsahu užívat nemovitostinemovitosti ke zřizování, udržování, přemísťování, odstraňování a obnovování značek. (2) Správcem značky je orgán zeměměřictvízeměměřictví a katastru s výjimkou značek zřízených na základě zeměměřických činností vykonávaných pro potřeby obrany státu, jejichž správcem je Ministerstvo obrany nebo právnické osoby jím zřízené. Správce značky vykonává činnosti vyplývající z odstavce 1 a vede o značce dokumentaci. (3) Osoba, která zřizuje značku, je před jejím zřízením povinna projednat její umístění s vlastníkem nemovitostinemovitosti. Správce značky je povinen vlastníka nemovitostinemovitosti a oprávněného uživatele nemovitostinemovitosti, není-li jím vlastník, písemně poučit o omezeních, která mu zřízením značky vznikají. Takové omezení výkonu vlastnických nebo uživatelských práv musí být spojeno s poskytnutím přiměřené náhrady (§ 10 odst. 3). (4) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitostinemovitosti je povinen strpět umístění značek na nemovitostinemovitosti a zdržet se všeho, co by tyto značky mohlo poškodit, učinit nepouživatelnými nebo co by je mohlo zničit. (5) Jsou-li činnostmi podle odstavce 1 dotčeny jiné zákonem chráněné zájmy,9) postupuje se po předchozím projednání s orgány státní správy, kterým přísluší ochrana těchto zájmů. § 9 (1) Správce značkySprávce značky je povinen zajistit její údržbu, přemístění, odstranění a obnovu. (2) K ochraně značky základního bodového pole se podle potřeby vymezí a vyhlásí ochranné pásmo podle stavebního zákona. V ochranném pásmu nesmí být prováděna činnost, jež by mohla ohrozit značku nebo ztížit anebo znemožnit její využívání. (3) Body podrobného polohového bodového pole a jejich značky mohou zřizovat a v dohodě s jejich správcem a na jeho náklad udržovat, přemísťovat, odstraňovat a obnovovat i osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti. (4) Má-li být značka ze závažných důvodů přemístěna, odstraněna nebo učiněno jiné opatření k její ochraně, je vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitostinemovitosti povinen to předem oznámit jejich správci. (5) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitostinemovitosti je povinen oznámit správci značkysprávci značky poškození, ohrožení a zničení značky do 30 dnů ode dne zjištění této skutečnosti. (6) Správce značky je povinen zpravidla do 60 dnů ode dne doručení oznámení podle odstavce 4 rozhodnout o přemístění či odstranění značky nebo o uložení opatření k ochraně značky vlastníku a oprávněnému uživateli nemovitostinemovitosti. § 9a (1) Značky bodů základních bodových polí a ochranná pásma značek bodů základních bodových polí jsou vedeny v registru územní identifikace jako účelové územní prvky. Editorem údajů o značkách bodů základních bodových polí a o ochranných pásmech značek bodů základních bodových polí je Zeměměřický úřad. (2) O značkách bodů základních bodových polí se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou kód, číslo bodu a název bodu, b) lokalizační údaje, kterými jsou souřadnice bodu v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky. (3) O ochranných pásmech značek bodů základních bodových polí se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou kód ochranného pásma, číslo bodu a název bodu, b) lokalizační údaje, kterými jsou hranice a definiční bod, c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky. § 10 Náhrada za majetkové újmy a náhrada za omezení využívání nemovitosti (1) Pověření zaměstnanci orgánů uvedených v § 4 odst. 2 a osoby oprávněné vykonávat zeměměřické činnosti jsou povinni šetřit práva a majetek vlastníka a oprávněného uživatele nemovitostinemovitosti a po ukončení zeměměřických činností uvést nemovitostnemovitost do původního stavu. Přitom jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili hospodaření a užívání nemovitostinemovitosti. Mohou také, po předchozím upozornění, v nezbytném rozsahu provádět na vlastní náklad nutné úpravy terénu, oklešťovat a odstraňovat porosty překážející zeměměřickým činnostem a využívání značek. (2) Není-li možné nemovitostnemovitost uvést do původního stavu a vznikla-li vlastníku nebo oprávněnému uživateli nemovitostinemovitosti majetková újma v důsledku výkonu zeměměřických činností, má právo na náhradu. Majetkovou újmu hradí ten, kdo ji výkonem zeměměřických činností způsobil. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno u polních kultur nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do jednoho roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká. (3) Je-li vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitostinemovitosti omezen umístěním značky v obvyklém využívání nemovitostinemovitosti, má právo na přiměřenou náhradu za toto omezení. Náhradu za omezení hradí správce značkysprávce značky, u kterého je nutno toto právo uplatnit do jednoho roku ode dne oznámení o umístění značky na nemovitostinemovitosti, jinak zaniká. (4) Nedojde-li k dohodě o náhradě a její výši podle odstavců 2 a 3, rozhoduje soud. § 11 Povinnosti při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem ochrany (1) Orgány státní správy a osoby jsou povinny při výkonu zeměměřických činností dbát zájmů obrany státu. Ve věcech dotýkajících se utajovaných informací se řídí zvláštním zákonem.11) (2) Vymezení obsahu, prostoru a způsobu výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu přísluší Ministerstvu obrany. (3) Výsledky zeměměřických činností určené pro potřeby obrany státu spravuje Ministerstvo obrany, jeho orgány a právnické osoby jím zřízené. (4) V objektech se zvláštním režimem ochrany a provozu je k výkonu zeměměřických činností potřebný předchozí souhlas příslušného ministerstva. Oddíl čtvrtý Ověřování výsledků zeměměřických činností § 12 (1) Výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností využívané pro státní mapová díla, správu katastrukatastru nemovitostí, vedení digitální technické mapy a pro státní mapová díla a tvorbu a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu musí být ověřeny autorizovaným zeměměřickým inženýrem, není-li dále stanoveno jinak. (2) Výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností ve výstavbě musí být ověřeny autorizovaným zeměměřickým inženýrem, v případě, že se jedná o geodetický podklad pro výstavbu, dokumentaci o vytyčovací síti, dokumentaci o vytyčení prostorové polohy, rozměru a tvaru stavby pro účely výstavby a o dohledu na dodržování její prostorové polohy a geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby. (3) Výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovené orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jejich působnosti musí být ověřeny těmito orgány. (4) Výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností využívané pro státní mapová díla a tvorbu a vedení databázových souborů obsahujících prostorové informace pro potřeby obrany státu vyhotovené Ministerstvem obrany stanoveným vojenským zařízením nebo vojenským útvarem17) jako součást výkonu jeho působnosti18) (dále jen „výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovené vojenským zařízením“) musí být ověřeny Ministerstvem obrany. Vymezení dalších výsledků zeměměřické činnosti vyhotovených vojenským zařízenímvýsledků zeměměřické činnosti vyhotovených vojenským zařízením neuvedených ve větě první, které musí být ověřeny Ministerstvem obrany, přísluší Ministerstvu obrany. (5) Přeshraniční poskytování služeb v České republice podle odstavců 1 a 2 je možné pouze na základě autorizace. § 16 Ověřování výsledků zeměměřických činností autorizovanými zeměměřickými inženýry (1) Autorizovaný zeměměřický inženýr je povinen a) při ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností jednat odborně, nestranně a vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci, přitom vždy prověřit soulad postupů jejich vyhotovitele, náležitostí a přesnosti ověřovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností s právními předpisy, b) při ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro vedení digitální technické mapy a ve výstavbě prověřit soulad postupů jejich vyhotovitele s písemně dohodnutými podmínkami s objednatelem, pokud tyto podmínky nejsou v rozporu s právními předpisy, c) při ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro potřeby obrany státu prověřit soulad postupů jejich vyhotovitele s dalšími podmínkami výkonu zeměměřických činnostízeměměřických činností vymezenými na základě § 11 odst. 2, d) poskytnout orgánu zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru potřebnou součinnost při využívání touto osobou ověřených výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností a při dohledu na zeměměřické činnostizeměměřické činnosti8), jejichž výsledky jsou využívány pro státní mapová díla nebo správu katastrukatastru nemovitostí, e) při ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i předpisů vydaných Českou komorou zeměměřičů, f) vést evidenci výsledků, které ověřil, odděleně podle § 16f odst. 1 písm. a) až c), s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení fyzické osoby, která zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonala, katastrálního územíkatastrálního území, kde byly zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonány, nebo jiného prostorového vymezení území v případě výsledků podle § 16f odst. 1 písm. c), data a pořadového čísla ověření v rámci kalendářního roku; v případě evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro potřeby obrany státu lze namísto katastrálního územíkatastrálního území uvést označení mapového listu základního státního mapového dílazákladního státního mapového díla měřítka 1 : 25 000 pokrývajícího území, kde byly zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonány, g) potvrdit vykonanou praxi v zeměměřických činnostechzeměměřických činnostech osobě, která tuto praxi pod jeho vedením vykonala. (2) Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis autorizovaného zeměměřického inženýra, datum ověření výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků a otisk razítka se státním znakem (dále jen „autorizační razítko“), jehož obsahem je a) jméno, popřípadě jména, a příjmení autorizovaného zeměměřického inženýra a označení podle § 16e odst. 2, b) číslo položky, pod kterou je autorizovaný inženýr veden v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů, c) rozsah autorizace podle § 16f odst. 1. (3) Ověření odborné správnosti výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti v elektronické podobě se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslem z evidence ověřovaných výsledků. Výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti v elektronické podobě a text a číslo podle věty první autorizovaný zeměměřický inženýr podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založen elektronický podpis autorizovaného zeměměřického inženýra, obsahuje údaje podle odstavce 2 písm. a) až c). Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let od data ověření výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti. (4) Ověření kopie geometrického plánu se vyznačí textem: „Ověřuje se, že tato kopie souhlasí s geometrickým plánem.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis autorizovaného zeměměřického inženýra, datum ověření kopie, číslo z evidence ověřených kopií a stejnopisů a otisk autorizačního razítka. (5) V případě, že výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti byl vyhotoven v elektronické podobě, může autorizovaný zeměměřický inženýr vyhotovit jeho stejnopis v listinné podobě. Stejnopis autorizovaný zeměměřický inženýr označí slovem „Stejnopis“ a připojí k němu vlastnoruční podpis, datum vyhotovení stejnopisu, číslo z evidence ověřených kopií a stejnopisů a otisk autorizačního razítka. (6) Podrobnosti o užití autorizačního razítka a kvalifikovaného certifikátu podle odstavce 3 stanoví vnitřní předpis Komory. § 16a Ověřování výsledků zeměměřických činností orgány zeměměřictví a katastru (1) Výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovené orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jejich působnosti musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům. (2) Ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jejich působnosti provádějí zaměstnanci těchto orgánů, kteří prokázali odbornou způsobilost a byli k této činnosti pověřeni. (3) Zaměstnanec orgánu zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru je odborně způsobilý k ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jejich působnosti, pokud a) má ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru magisterského studijního programu22) a poté vykonal v České republice nejméně 5 let odborné praxe v zeměměřických činnostechzeměměřických činnostech a b) úspěšně složil úřednickou zkoušku v oboru služby zeměměřictvízeměměřictví a katastrkatastr nemovitostí podle zákona o státní službě19). (4) Zaměstnanec orgánu zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru je odborně způsobilý k ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovených orgány zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jejich působnosti také v případě, že je autorizovaným zeměměřickým inženýrem. (5) Orgán zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru vede evidenci výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, které byly ověřeny jako součást výkonu jeho působnosti. Evidence obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance, který zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonal, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance, který výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti ověřil, c) název katastrálního územíkatastrálního území, kde byly zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonány, d) pořadové číslo ověření v rámci kalendářního roku a e) datum ověření. (6) Ověření výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vyhotoveného orgánem zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jeho působnosti se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis zaměstnance, datum ověření výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností a otisk úředního razítka. (7) Ověření výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti v elektronické podobě vyhotoveného orgánem zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru jako součást výkonu jeho působnosti se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslem z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností. Výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti v elektronické podobě a text a číslo podle věty první zaměstnanec podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let od data ověření výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti. § 16b Ověřování výsledků zeměměřických činností Ministerstvem obrany (1) Výsledky zeměměřických činností vyhotovené vojenským zařízenímVýsledky zeměměřických činností vyhotovené vojenským zařízením musí být ověřeny, že svými náležitostmi a přesností odpovídají právním předpisům a dalším podmínkám výkonu zeměměřických činnostízeměměřických činností vymezeným na základě § 11 odst. 2. (2) Ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením provádějí vojáci v činné službě20) a zaměstnanci zařazení v Ministerstvu obrany, kteří prokázali odbornou způsobilost a byli k této činnosti pověřeni. (3) Voják v činné službě nebo zaměstnanec zařazený v Ministerstvu obrany je odborně způsobilý k ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením, pokud a) má ukončené vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru magisterského studijního programu22) a poté vykonal v České republice nejméně 5 let odborné praxe v zeměměřických činnostechzeměměřických činnostech pro potřeby obrany státu a b) úspěšně složil zkoušku odborné způsobilosti podle § 16c. (4) Ministerstvo obrany vede evidenci výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, které ověřilo. Evidence obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, která zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonala, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení vojáka v činné službě nebo zaměstnance, který výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti ověřil, c) název katastrálního územíkatastrálního území nebo označení mapového listu základního státního mapového dílazákladního státního mapového díla měřítka 1 : 25 000 pokrývajícího území, kde byly zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonány, d) pořadové číslo ověření v rámci kalendářního roku a e) datum ověření. (5) Ověření výsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného vojenským zařízenímvýsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného vojenským zařízením se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“. K textu se připojí vlastnoruční podpis vojáka v činné službě nebo zaměstnance zařazeného v Ministerstvu obrany, datum ověření výsledku zeměměřických činnostízeměměřických činností, číslo z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností a otisk úředního razítka. (6) Ověření výsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného vojenským zařízenímvýsledku zeměměřické činnosti vyhotoveného vojenským zařízením v elektronické podobě se vyznačí textem: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům.“ a číslem z evidence ověřovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností. Výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti v elektronické podobě a text a číslo podle věty první voják v činné službě nebo zaměstnanec zařazený v Ministerstvu obrany podepíše kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno kvalifikované elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let od data ověření výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti. § 16c Zkouška odborné způsobilosti (1) Zkoušku odborné způsobilosti pro ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností vyhotovených vojenským zařízením (dále jen „zkouška odborné způsobilosti“) může vykonat pouze fyzická osoba, která o její vykonání požádala a splňuje podmínky stanovené v § 16b odst. 3 písm. a). (2) Písemná žádost o vykonání zkoušky odborné způsobilosti se podává Ministerstvu obrany. (3) Fyzická osoba ke své žádosti o vykonání zkoušky odborné způsobilosti připojí a) doklad o řádném ukončení vysokoškolského studia ve studijním oboru zeměměřického směru alespoň magisterského studijního programu, b) potvrzení o vykonané odborné praxi v činnostech, pro jejichž ověřování žádá o udělení úředního oprávnění, a to v celkovém rozsahu nejméně pěti let, c) přehled výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, na nichž se fyzická osoba podílela, s uvedením jejich názvu, kalendářního roku a měsíce zpracování, pořadového čísla ověření, pod kterým k tomu oprávněná osoba výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti ověřila, a údaje o adrese místa, kde je dokumentace o výsledku zeměměřické činnostizeměměřické činnosti uložena, a d) samostatně zpracovaný výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti z oblasti zeměměřických činnostízeměměřických činností, pro které žádá o udělení osvědčení o odborné způsobilosti. (4) Zkouška odborné způsobilosti se koná před odbornou zkušební komisí nejpozději do 3 měsíců ode dne doručení písemné žádosti o udělení osvědčení o odborné způsobilosti Ministerstvu obrany. Zkouška odborné způsobilosti se skládá v českém jazyce. (5) Členy odborné zkušební komise pro udělení osvědčení o odborné způsobilosti jmenuje a odvolává ministr obrany. Odborná zkušební komise pro udělení osvědčení o odborné způsobilosti má lichý počet členů a je nejméně tříčlenná. (6) Zkouškou odborné způsobilosti se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činnostízeměměřických činností pro potřeby obrany státu, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností v praxi. (7) O úspěšném vykonání zkoušky odborné způsobilosti vystaví zkušební komise osvědčení, a to ve dvou stejnopisech. Jeden stejnopis osvědčení se předá do vlastních rukou fyzické osobě, která zkoušku odborné způsobilosti úspěšně vykonala, druhý se založí u Ministerstva obrany. (8) Fyzická osoba, která nesložila úspěšně zkoušku odborné způsobilosti, je oprávněna ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud v tomto termínu ani opakovaně úspěšně zkoušku odborné způsobilosti nesloží, může podat novou žádost o její vykonání až po uplynutí 2 let od neúspěšného vykonání zkoušky. (9) Ustanovení odstavců 1, 4, 5 a 8 se použijí obdobně pro vykonání rozdílové zkoušky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace21). Ustanovení odstavce 6 se použije pro vykonání rozdílové zkoušky přiměřeně. Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí pro podání žádosti o vykonání rozdílové zkoušky obdobně. Ustanovení odstavce 7 se použije pro vydání osvědčení o úspěšném vykonání rozdílové zkoušky obdobně. § 16d Dohled Činnosti autorizovaných zeměměřických inženýrů při ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro státní mapová díla a správu katastrukatastru nemovitostí podléhají státnímu dohledu, který vykonávají zeměměřické a katastrální inspektoráty (dále jen „inspektorát“). Oddíl pátý Autorizace § 16e Autorizovaný zeměměřický inženýr (1) Autorizovaný zeměměřický inženýr je ten, komu byla Českou komorou zeměměřičů (dále jen „Komora“) udělena autorizace a je zapsán v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeném Komorou. (2) Fyzická osoba autorizovaná podle tohoto zákona je oprávněna používat označení „autorizovaný zeměměřický inženýr“. (3) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění autorizovaných zeměměřických inženýrů k ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností podle tohoto zákona. § 16f Udělení autorizace (1) Komora uděluje autorizaci pro ověřování a) výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro správu katastrukatastru nemovitostí, zejména geometrického plánu, kopie nebo stejnopisu geometrického plánu, výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností pro obnovu katastrálního operátu a dokumentace o vytyčení hranice pozemku, b) výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro státní mapová díla, nejsou-li ověřovány na základě oprávnění podle písmene a), zejména dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového polebodového pole a o zaměření předmětů měření, které jsou obsahem základních státních mapových dělzákladních státních mapových děl a databáze, a c) výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro vedení digitální technické mapy a ve výstavbě. (2) Autorizaci pro ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) může Komora udělit také samostatně pro každou z těchto kategorií. (3) Komora udělí na podkladě písemné žádosti autorizaci tomu, kdo a) je občanem České republiky, nebo b) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo jiného smluvního státu, se kterým má Evropská unie a její členské státy uzavřenou komplexní hospodářskou a obchodní dohodu pokrývající profesi zeměměřičů (dále jen „členský stát“), nebo jeho rodinným příslušníkem23), nebo je státním příslušníkem jiného než členského státu, pokud mu 1. v České republice nebo jiném členském státě bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství24), 2. v České republice byl povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu25), 3. v České republice byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo je rodinným příslušníkem osoby uvedené v bodě 1 nebo 2, pokud mu byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt26) nebo udělen azyl nebo doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny27), 4. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby28), nebo 5. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt, protože je obětíobětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a spolupracuje s příslušnými orgány29), a c) je plně svéprávný, d) je bezúhonný, e) získal vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru zeměměřického směru v magisterském studijním programu, f) vykonal v České republice nejméně 5 let odborné praxe v zeměměřických činnostechzeměměřických činnostech, pro které žádá o udělení autorizace, g) úspěšně složil autorizační zkoušku, h) uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 5 000 Kč (dále jen „poplatek za autorizační zkoušku“), a i) složil předepsaný slib. (4) Autorizaci udělí Komora také fyzické osobě, které uzná odbornou kvalifikaci a bezúhonnost podle zákona o uznávání odborné kvalifikace21) a která složí předepsaný slib. (5) Komora umožní složení předepsaného slibu každému uchazeči o autorizaci, který splnil podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) až h), a to nejpozději do jednoho měsíce od úspěšného složení autorizační zkoušky. (6) Autorizace se uděluje ke dni složení předepsaného slibu. Text slibu zní: „Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný zeměměřický inženýr budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních zeměměřických děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného zeměměřického inženýra.“ (7) Komora zapíše osobu, které byla udělena autorizace, do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeného Komorou a vydá této osobě osvědčení o autorizaci s vyznačeným rozsahem autorizace podle odstavce 1. (8) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen a) pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem zeměměřických činnostízeměměřických činností, b) pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku. (9) Podrobnosti o obsahu zkoušek odborné způsobilosti, obsahu odborné praxe a formu osvědčení o autorizaci stanoví vnitřní předpis. § 16g Autorizační zkouška (1) Autorizační zkouškou se prokazují teoretické a praktické znalosti zeměměřických činnostízeměměřických činností, pro které žádá fyzická osoba o udělení autorizace, znalosti souvisejících právních předpisů a schopnosti jejich aplikace, znalosti vnitřních předpisů Komory a odborná způsobilost ověřit výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností v praxi. (2) K autorizační zkoušce Komora připustí do 6 měsíců od obdržení písemné žádosti každého uchazeče, který splnil podmínky uvedené v § 16f odst. 3 písm. a) až f) a zaplatil poplatek za autorizační zkoušku, jinak žádost zamítne. (3) Uchazeč, který nesložil úspěšně zkoušku, je oprávněn ji jednou opakovat do 6 měsíců od neúspěšného konání zkoušky. Pokud v tomto termínu ani opakovaně úspěšně zkoušku nesloží, může podat novou žádost o udělení autorizace až po uplynutí 2 let od neúspěšného vykonání zkoušky. (4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně pro vykonání rozdílové zkoušky podle zákona o uznávání odborné kvalifikace21). Ustanovení odstavce 1 se použije pro vykonání rozdílové zkoušky přiměřeně. § 16h Rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů (1) Rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů je veřejným rejstříkem. (2) Rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení autorizovaného zeměměřického inženýra, b) adresa, okres a kraj místa trvalého pobytu, c) datum narození, d) místo a okres narození, e) typ a číslo identifikačního dokladu, f) rozsah autorizace a datum udělení autorizace, g) číslo položky, pod kterou je autorizovaný zeměměřický inženýr veden v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů, h) identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna, i) údaj o rozhodnutí o spáchání přestupku na úseku zeměměřictvízeměměřictví včetně data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, j) údaj o pozastavení autorizace a o ukončení pozastavení autorizace včetně data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, k) údaj o rozhodnutí o odejmutí autorizace včetně data nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a l) datum zániku autorizace. (3) Komora neprodleně provádí změny v údajích obsažených v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů, jakmile jsou jí známy. (4) Komora je povinna zajistit uveřejnění rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů včetně jeho změn i způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Každý má právo bezplatně nahlížet prostřednictvím veřejné datové sítě na údaje v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů o autorizovaných zeměměřických inženýrech v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), b), f) a g). (6) Autorizovaný zeměměřický inženýr má právo nahlížet na údaje, které jsou o něm v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů vedeny, v plném rozsahu. (7) Orgány veřejné moci mohou přistupovat k údajům vedeným v rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů v rozsahu nezbytném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu jejich působnosti. § 16i Zánik, odejmutí a pozastavení autorizace (1) Autorizace zaniká, jestliže autorizovaný zeměměřický inženýr zemře nebo je prohlášen za mrtvého. (2) Komora odejme autorizaci tomu, a) komu byla omezena svéprávnost, b) komu bylo Komorou uloženo disciplinární opatření odejmutí autorizace, c) komu byla autorizace udělena na podkladě nesprávných nebo neúplných údajů, d) kdo se písemně vzdá autorizace, nebo e) kdo opakovaně spáchá přestupek na úseku zeměměřictvízeměměřictví. (3) Komora vyškrtne osobu, jejíž autorizace zanikla nebo které byla autorizace odejmuta, z rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů. (4) Osoba, které byla odejmuta autorizace podle odstavce 2 písm. b), může požádat o udělení autorizace nejdříve po uplynutí tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace. (5) Osoba, které byla odejmuta autorizace podle odstavce 2 písm. e), může požádat o udělení autorizace nejdříve po uplynutí pěti let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace. (6) Komora autorizovanému zeměměřickému inženýrovi pozastaví autorizaci a) na dobu výkonu trestu odnětí svobody, ke kterému byl odsouzen za trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti, pro kterou mu byla autorizace udělena, b) na dobu trvání trestu zákazu výkonu činnosti autorizovaného zeměměřického inženýra, c) na dobu trvání disciplinárního opatření, jímž byla pozastavena autorizace, nebo d) pokud o to písemně požádá. (7) Komora může autorizovanému zeměměřickému inženýrovi pozastavit autorizaci, a) bylo-li proti němu v souvislosti s výkonem jeho činnosti zahájeno trestní řízenítrestní řízení pro trestný čintrestný čin, a to až do vynesení pravomocného rozhodnutí, b) bylo-li zahájeno řízení o jeho svéprávnosti, a to až do pravomocného rozhodnutí, kterým se toto řízení končí, nebo c) jestliže po dobu nejméně pěti let nevykonával činnost, pro kterou mu byla autorizace udělena, a to až do přezkoušení odborné způsobilosti. (8) O pozastavení autorizace učiní Komora záznam do rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů. (9) Autorizovaný zeměměřický inženýr je povinen oznámit Komoře všechny skutečnosti, které by mohly být důvodem pro odejmutí nebo pozastavení autorizace, a to do 15 dnů poté, kdy nastaly. Opomenutí má za následek disciplinární řízení. Oddíl šestý Komora § 16j Působnost Komory (1) Zřizuje se Komora jako samosprávná stavovská organizace autorizovaných zeměměřických inženýrů se sídlem v Praze. Komora je právnickou osobou. (2) Komora sdružuje všechny autorizované zeměměřické inženýry. (3) Do působnosti Komory náleží zejména a) udělovat, odnímat a pozastavovat autorizaci, b) vést rejstřík autorizovaných zeměměřických inženýrů a tento rejstřík včetně jeho změn uveřejnit i způsobem umožňujícím dálkový přístup, c) organizovat autorizační zkoušky, d) vést disciplinární řízení, e) vydávat vnitřní předpisy Komory, f) vydávat standardy výkonů a dokumentace, g) zajišťovat odborné vzdělávání a napomáhat šíření odborných informací, h) spolupracovat s orgány státní správy a místní samosprávy, i) posuzovat návrhy obecně závazných právních předpisů dotýkajících se výkonu zeměměřických činnostízeměměřických činností, j) spolupracovat s institucemi podnikatelského a obchodního charakteru, k) spolupracovat s obdobnými zahraničními institucemi, l) hájit stavovské zájmy autorizovaných zeměměřických inženýrů a m) podporovat sociální zájmy autorizovaných zeměměřických inženýrů. (4) Podrobnosti o organizaci Komory, o jejích orgánech, o působnosti a pravomoci těchto orgánů a o počtech jejich členů stanoví organizační řád Komory. Podrobnosti o volbách a disciplinárním řízení stanoví volební a disciplinární řády. Podrobnosti o podmínkách autorizace stanoví autorizační řád. Podrobnosti o právech a povinnostech autorizovaných zeměměřických inženýrů stanoví profesní a etický řád. § 16k Orgány Komory (1) Komora má tyto orgány: a) sněm, b) představenstvo, c) předsedu Komory, d) dozorčí radu, e) stavovský soud a f) autorizační radu. (2) Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času. (3) K zajištění administrativních a odborných činností Komory slouží kancelář Komory, popřípadě též její regionální pobočky. § 16l Sněm (1) Sněm je nejvyšším orgánem Komory. Představenstvo je povinno svolat sněm nejméně jednou za tři roky. Požádá-li o to dozorčí rada nebo jedna třetina členů, je představenstvo povinno svolat sněm nejpozději do 3 měsíců. Podmínky schopnosti se usnášet, výkon hlasovacího práva a další organizační záležitosti sněmu určují vnitřní předpisy Komory. (2) Sněm a) schvaluje řády Komory, zejména etický, organizační, volební, disciplinární a jednací, b) schvaluje standardy výkonů a dokumentace, c) schvaluje výši příspěvků členů Komory, d) schvaluje výši náhrad za ztrátu času výkonem funkcí v orgánech Komory, e) projednává a schvaluje zprávy o činnosti ostatních orgánů Komory, f) může zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva, g) může rozhodnout o zřízení dalších pomocných orgánů a stanovit jejich práva a povinnosti, h) usnáší se i o dalších otázkách, které si vyhradí k rozhodování, a i) schvaluje rozpočet. (3) Sněm volí přímou a tajnou volbou z řádných členů Komory členy představenstva, dozorčí rady a stavovského soudu na dobu 3 let a členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává. § 16m Představenstvo (1) Představenstvo je statutárním orgánem Komory. V rozsahu své působnosti zejména a) svolává řádný nebo mimořádný sněm a připravuje podklady pro jeho jednání, b) spravuje majetek Komory a prostřednictvím kanceláře Komory zabezpečuje veškeré administrativní činnosti Komory, c) chrání a prosazuje zájmy členů Komory, d) navrhuje členy autorizační rady, e) odpovídá za řádné vedení rejstříku autorizovaných zeměměřických inženýrů, informuje členy o činnosti Komory a vykonává publikační, dokumentační a ediční činnost a f) rozhoduje ve všech věcech v působnosti Komory, pokud o nich nerozhodují jiné orgány. (2) Představenstvo Komory volí a odvolává ze svého středu předsedu a alespoň 2 místopředsedy Komory. Předseda zastupuje Komoru navenek. Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu představenstvem určený místopředseda. § 16n Dozorčí rada (1) Dozorčí rada je nejvyšším kontrolním orgánem Komory. V rámci své působnosti zejména a) kontroluje veškerou činnost Komory, především plnění usnesení sněmu, dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jinými obecně závaznými právními předpisy a vnitřními předpisy vydanými Komorou, b) má právo nahlížet do veškerých dokladů Komory, vyžadovat stanoviska a další podklady a c) dohlíží nad řádným výkonem činnosti autorizovaných zeměměřických inženýrů. (2) Dozorčí rada volí a odvolává ze svého středu předsedu a dva místopředsedy. Předseda zastupuje tento orgán navenek a řídí jeho činnost, jménem dozorčí rady podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení. Předsedu zastupuje po dobu jeho nepřítomnosti v plném rozsahu dozorčí radou určený místopředseda. (3) Dozorčí rada může rozhodnout o ustavení dozorčích komisí a přenést na ně část své pravomoci. Jejich předsedy volí dozorčí rada. § 16o Autorizační rada (1) Autorizační rada je orgán Komory oprávněný rozhodovat na podkladě vykonaného autorizačního řízení o udělení autorizace. (2) Autorizační rada v rozsahu své působnosti a) jmenuje zkušební komise a b) navrhuje autorizační řád a stanoví obsah a způsob provádění autorizačních zkoušek. (3) Členy autorizační rady Komory jmenuje na dobu tří let předseda Úřadu v tomto složení: a) 1 zástupce Úřadu, b) 1 zástupce Ministerstva pro místní rozvoj a c) 3 zástupci představenstva Komory. (4) V případě, že člen autorizační rady závažným způsobem poruší autorizační řád Komory, může předseda Úřadu na návrh řádného člena Komory nebo z vlastního podnětu člena autorizační rady odvolat. O odvolání členů autorizační rady informuje předseda Úřadu bez zbytečného odkladu subjekty, které odvolané členy autorizační rady nominovaly, a vyzve je, aby mu nejpozději do 30 dnů sdělily návrhy na obsazení autorizační rady. § 16p Stavovský soud (1) Stavovský soud rozhoduje o uložení disciplinárního opatření v disciplinárním řízení, které se zahajuje na návrh dozorčí rady. (2) Stavovský soud volí a odvolává ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda zastupuje tento orgán navenek, řídí jeho činnost a podepisuje jeho rozhodnutí. Místopředseda zastupuje předsedu po dobu jeho nepřítomnosti, a to v plném rozsahu. (3) Stavovský soud může rozhodnout o ustavení dílčích, nejméně tříčlenných disciplinárních senátů a přenést na ně svoji rozhodovací pravomoc. Jejich předsedu volí stavovský soud. § 16q Disciplinární provinění a disciplinární řízení (1) Za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizovaného zeměměřického inženýra stanovené tímto zákonem nebo vnitřním předpisem Komory, které není přestupkem podle oddílu osmého ani trestným činemtrestným činem, (dále jen „disciplinární proviněnídisciplinární provinění“) Komora autorizovanému zeměměřickému inženýrovi uloží některé z těchto disciplinárních opatření: a) písemnou důtku, b) pokutu až do výše 50 000 Kč, c) pozastavení autorizace na dobu nejvýše 3 let, nebo d) odejmutí autorizace. (2) Výnos pokut připadá Komoře. (3) Návrh na zahájení disciplinárního řízení podává dozorčí rada nebo předseda Úřadu. Návrh na zahájení disciplinárního řízení může být podán do šesti měsíců ode dne, kdy se Komora nebo Úřad o disciplinárním proviněnídisciplinárním provinění dozvěděly, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k disciplinárnímu proviněnídisciplinárnímu provinění došlo. Návrh musí mít písemnou formu a musí být skutkově vymezen. Důvody uvedené v návrhu na zahájení disciplinárního řízení nesmí být po zahájení řízení měněny. (4) Stavovský soud, popřípadě pověřené disciplinární senáty jsou oprávněny vyžadovat předložení dokladů, jejichž obsah budou považovat za významný pro rozhodnutí. (5) Nestanoví-li tento zákon nebo vnitřní předpisy Komory něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v disciplinárním řízení ustanovení správního řádu. (6) Proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření může autorizovaný zeměměřický inženýr, kterému bylo disciplinární opatření uloženo, popřípadě dozorčí rada Komory, podat písemné odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání se podává prostřednictvím stavovského soudu. Řádně a včas podané odvolání má odkladný účinek. (7) O odvolání proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření rozhoduje s konečnou platností představenstvo Komory, které přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí, nebo zruší. Zruší-li představenstvo Komory napadené rozhodnutí, je stavovský soud vázán právním názorem odvolacího orgánu. (8) Rozhodnutí o odvolání, jímž bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení nebo odejmutí autorizace, přezkoumává podle zvláštních předpisů na návrh provinivšího se autorizovaného zeměměřického inženýra věcně a místně příslušný soud ve správním soudnictví; návrh se podává ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy. Oddíl sedmý Geodetické referenční systémy a státní mapová díla § 17 (1) Výsledky zeměměřických činnostízeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu musí být dokumentovány v geodetických referenčních systémechgeodetických referenčních systémech závazných na celém území České republiky. (2) Geodetické referenční systémyGeodetické referenční systémy závazné na celém území České republiky a databáze geodetických údajů, databáze geografických údajů a státní mapová díla vytvářená pro celé území České republiky, včetně zásad jejich používání, stanoví vláda nařízením. Oddíl osmý Přestupky § 17a (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) znemožňuje nebo ztěžuje výkon zeměměřických činnostízeměměřických činností, které mají být využívány pro katastrkatastr nemovitostí nebo základní státní mapové dílozákladní státní mapové dílo, kontrolu zeměměřických činnostízeměměřických činností nebo dohled na ověřování jejich výsledků, b) provádí činnost, jež by mohla v ochranném pásmu značky základního bodového polebodového pole ohrozit značku nebo ztížit anebo znemožnit její využívání, c) vykoná zeměměřickou činnostzeměměřickou činnost, aniž je k tomu odborně způsobilý, d) použije označení „autorizovaný zeměměřický inženýr“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení, nebo e) vykonává činnosti autorizovaného zeměměřického inženýra podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto zákona oprávněna tuto činnost vykonávat. (2) Vlastník stavby, která tvoří polohopisný obsah kartografických děl, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6 odst. 2 nepředloží orgánům státní správy nebo orgánům územní samosprávy geodetickou část dokumentace skutečného provedení takové stavby. (3) Vlastník nebo oprávněný uživatel nemovitosti se dopustí přestupku tím, že zničí, poškodí anebo přemístí značku nebo ji učiní nepoužitelnou. (4) Za přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 3 může Zeměměřický úřad12a) nebo inspektorát12b) a při výkonu zeměměřických činnostízeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu až do výše 25 000 Kč. Je-li přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 3 spáchán právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, lze uložit pokutu do 250 000 Kč. (5) Promlčecí doba u přestupku podle odstavce 1, 2 nebo 3 činí 3 roky. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání. § 17b (1) Osoba oprávněná vykonávat zeměměřické činnosti se dopustí přestupku tím, že a) neposkytne příslušným orgánům státní správy bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu, b) nepředloží na vyzvání příslušným orgánům státní správy k nahlédnutí, popřípadě k využití geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby, nebo c) neoznámí změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových políbodových polí orgánu zeměměřictvízeměměřictví a katastrukatastru, který údaje poskytl, ve lhůtě 30 dnů po zjištění této skutečnosti. (2) Autorizovaný zeměměřický inženýr se dopustí přestupku tím, že a) nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastrkatastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílozákladní státní mapové dílo, b) odmítne potvrdit vykonanou praxi v zeměměřických činnostechzeměměřických činnostech osobě, která pod jeho vedením praxi vykonala, nebo c) ověří výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti vykonaný osobou, která není k této činnosti odborně způsobilá. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 může Zeměměřický úřad nebo inspektorát a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu do 250 000 Kč. (4) K řízení o přestupku podle odstavce 2 písm. a) nebo c) je místně příslušný ten inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází nemovitost, které se výsledek zeměměřické činnostizeměměřické činnosti týká. (5) Promlčecí doba u přestupku podle odstavce 1 nebo 2 činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání. (6) O pravomocném rozhodnutí o spáchání přestupku autorizovaným zeměměřickým inženýrem informuje orgán, který jej vydal, Komoru. § 17c Opakovaným spácháním přestupku na úseku zeměměřictvízeměměřictví se rozumí porušení povinnosti podle tohoto zákona, jehož se osoba dopustila v době do 5 let od právní moci rozhodnutí, kterým mu byla uložena pokuta za předchozí přestupek na úseku zeměměřictvízeměměřictví. Oddíl devátý Společná a přechodná ustanovení § 18 Platnost dosavadních oprávnění (1) Platnost oprávnění vydaných podle § 3 odst. 1 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, a podle § 3 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb., končí uplynutím jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Platnost oprávnění vydaných v dohodě s Českým báňským úřadem podle § 3 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, končí uplynutím tří let od účinnosti tohoto zákona. (2) Na základě písemné žádosti bude fyzické osobě, která splňuje podmínky stanovené tímto zákonem, uděleno úřední oprávnění v rozsahu uvedeném a) v § 13 odst. 1 písm. a), jestliže je držitelem oprávnění podle § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, b) v § 13 odst. 1 písm. b), jestliže je držitelem oprávnění podle § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací, c) v § 13 odst. 1 písm. c), jestliže je držitelem oprávnění podle vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb. § 20 Zmocňovací ustanovení (1) Úřad vyhláškou stanoví a) předmět a obsah správy bodových políbodových polí a náležitosti podání týkajících se bodových políbodových polí, b) předmět a obsah správy databáze, c) formu poskytování údajů z dokumentovaných výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností, ze spravovaných bází dat a z provozu státní sítě permanentních stanic pro přesné určování polohypermanentních stanic pro přesné určování polohy Zeměměřickým úřadem a úplatu za ně, d) předmět a obsah správy základních a tematických státních mapových děl, kromě děl, která jsou výsledky činností uvedených v § 11 odst. 3, a postup při standardizaci geografického názvosloví, e) předmět a obsah výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností využívaných pro státní mapová díla, správu katastrukatastru nemovitostí nebo vedení digitální technické mapy a náležitosti dokumentace o skutečném provedení stavby, f) obsah digitální technické mapy kraje podle § 4b odst. 4 včetně zjednodušeného způsobu vedení údajů, které nedosahují požadované úplnosti, rozdělení údajů na veřejné a neveřejné, charakteristiky přesnosti a strukturu digitální technické mapy kraje, g) výměnný formát digitální technické mapy kraje, h) formy a podmínky poskytování údajů z digitální technické mapy kraje, i) údaje, které stavebník předává do digitální technické mapy kraje při vzniku, změně nebo zániku objektu nebo zařízení, a jejich strukturu, j) podrobný obsah seznamů podle § 4d odst. 3 písm. c) a d). (2) Ministerstvo obrany vyhláškou stanoví a) náležitosti a formu ověřování výsledků zeměměřických činnostízeměměřických činností pro potřeby obrany státu, b) obsah a způsob provádění zkoušky odborné způsobilosti, c) obsah a způsob provádění rozdílové zkoušky. (3) ObceObce mohou pro účely vedení digitální technické mapy obceobce stanovit obecně závaznou vyhláškou obsah digitální technické mapy obceobce nad rámec obsahu digitální technické mapy krajedigitální technické mapy kraje. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 231/1992 SB., ZÁKONA Č. 591/1992 SB., ZÁKONA Č. 600/1992 SB., ZÁKONA Č. 273/1993 SB., ZÁKONA Č. 303/1993 SB., ZÁKONA Č. 38/1994 SB., ZÁKONA Č. 42/1994 SB. A ZÁKONA Č. 136/1994 SB. § 21 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 136/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 8 se slovo „geodetů,10)“ nahrazuje slovy „úředně oprávněných zeměměřických inženýrů,10)“. Poznámka č. 10) zní: „10) § 16 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“. 2. Do přílohy č. 2 skupiny 214 „Ostatní“ se vkládá do sloupce 1 „Výkon zeměměřických činností“, do sloupce 2 „a) středoškolské vzdělání zeměměřického směru a 5 roků odborné praxe, nebo b) vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru a 3 roky odborné praxe“. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 359/1992 SB., O ZEMĚMĚŘICKÝCH A KATASTRÁLNÍCH ORGÁNECH, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 107/1994 SB. § 22 Zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 písm. e) se za slovem „republiky,“ vypouští poznámka č. 4). 2. § 3 písm. f) včetně nové poznámky č. 4) zní: „f) rozhoduje v případě pochybností, zda jde o výkon zeměměřických činností,4) 4) § 3 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“. 3. V § 3 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které včetně poznámky č. 5) zní: „j) uděluje a odnímá úřední oprávnění,5) 5) § 14 a 15 zákona č. 200/1994 Sb.“. Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k). 4. Poznámka č. 6) zní: „6) Např. § 14 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb.“. 5. V § 3a písm. g) se za slova „bod 1“ vkládají slova „a písm. c)“. 6. Poznámky č. 6a) a č. 6b) znějí: „6a) § 2 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb. 6b) § 3 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb.“. 7. V § 4 písm. b) se slova „zeměměřické činnosti prováděné fyzickými a právnickými osobami, jejichž výsledky“ nahrazují slovy „ověřování výsledků zeměměřických činností, které“. 8. § 4 písm. e) včetně nové poznámky č. 8) zní: „e) předkládají návrh na odejmutí úředního oprávnění,8) 8) § 15 odst. 5 zákona č. 200/1994 Sb.“. 9. V § 4 písm. f) se slova „c) a d)“ nahrazují slovy „d) až g)“. 10. Poznámka č. 9) zní: „9) Např. § 7 odst. 3 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb.“. 11. § 6 zní: „§ 6 Obecné předpisy o správním řízení11) se vztahují na rozhodování Úřadu, Zeměměřického úřadu, inspektorátů a katastrálních úřadů ve věcech podle § 3 písm. f), h) a j), § 3a písm. b) a g), § 4 písm. d) a f) a § 5 písm. a), b) a d) tohoto zákona.“. 12. § 7 písm. a) zní: „a) neoprávněně znemožňuje nebo ztěžuje výkon zeměměřických činností, které mají být využívány pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo, kontrolu zeměměřických činností nebo dohled na ověřování jejich výsledků,“. 13. V § 7 písm. b) se za slova „zařízení bodů“ vkládají slova „nebo neoznámí změnu a zjištěnou závadu v geodetických údajích11a) bodů“. Poznámka č. 11a) zní: „11a) § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb.“. 14. § 7 písm. c) včetně poznámky č. 11b) zní: „c) poruší povinnosti stanovené pro chráněné území bodu geodetických základů,11b) 11b) § 9 odst. 2 zákona č. 200/1994 Sb.“. 15. V § 7 písm. d) se slovo „státním“ nahrazuje slovem „veřejném“. 16. V § 7 se za písmeno d) doplňují písmena e) až g), která včetně poznámek č. 11c) a č. 11d) znějí: „e) neposkytne příslušným orgánům státní správy bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu,11c) f) na vyzvání nepředloží k nahlédnutí, popřípadě k využití geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby,11d) g) nedodržuje podmínky stanovené pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo. 11c) § 6 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 200/1994 Sb. 11d) § 6 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb.“. ČÁST ČTVRTÁ § 23 Zrušují se: 1. Zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii. 2. Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 59/1973 Sb., o provádění geodetických a kartografických prací a o kartografických dílech. 3. Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 60/1973 Sb., o ověřování geometrických plánů a jiných výsledků geodetických prací. 4. Vyhláška Českého úřadu geodetického a kartografického č. 10/1974 Sb., o geodetických pracích ve výstavbě, ve znění vyhlášky Českého úřadu geodetického a kartografického č. 38/1974 Sb. § 24 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). 3) Například stavební zákon. 4) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 11a zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 380/2009 Sb. 4b) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb. a zákona č. 226/2003 Sb. 4c) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 358/2003 Sb., zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 103/2004 Sb., zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. 4d) § 3a písm. d) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění zákona č. 107/1994 Sb. a zákona č. 175/2003 Sb. 4e) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. 6) Např. zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7) § 4 odst. 6 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů. 8) Např. § 4 písm. b) zákona ČNR č. 359/1992 Sb. 9) Například zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 12a) § 3a písm. g) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12b) § 4 písm. f) zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) § 27 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 15) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 3 odst. 11 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 3 odst. 1 písm. l) a § 3 odst. 2 zákona č. 359/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) § 35 a násl. zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 3 odst. 3 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 22) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 23) Článek 23 a 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 24) Článek 11 odst. 1 písm. a) a c) a článek 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. 25) Článek 12 písm. a) směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. 26) Článek 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. 27) Článek 26 odst. 1 a 3 a článek 27 odst. 3 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany. 28) Článek 17 odst. 1 směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby. 29) Článek 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu vydávaném státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
Zákon č. 203/1994 Sb.	Zákon č. 203/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb. Vyhlášeno 10. 11. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 63/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - 1. Správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany okresních úřadů, správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnos * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. IV k zákonu č. 203/1994 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 1995 203 ZÁKON ze dne 29. září 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona č. 40/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 zní: „§ 1 Úvodní ustanovení (1) Účelem zákona je vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech stanovením povinností ústředních orgánů státní správy, právnických a fyzických osob, postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, odlišné úpravy některých pracovněprávních vztahů příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, jakož i postavení a povinností jednotek požární ochrany. (2) Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Ustanovení § 20 tím není dotčeno.“. 2. Nadpisy části první a oddílu prvního znějí: „ČÁST PRVNÍ POVINNOSTI ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY, PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY Oddíl první Povinnosti ústředních orgánů státní správy, právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů“. 3. V § 2 odst. 1 se slovo „Orgány“ nahrazuje slovy „Ústřední orgány státní správy“ a slovo „organizace“ se nahrazuje slovy „právnické osoby, jakož i fyzické osoby vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů (dále jen „podnikající fyzické osoby“)“. 4. § 2 odst. 2 zní: „(2) Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnické osoby odpovídá statutární orgán a u podnikající fyzické osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v objektu více právnických osob a podnikajících fyzických osob, mohou se se souhlasem okresního úřadu dohodnout, že některé úkoly na úseku požární ochrany budou zajišťovat společně. Součástí dohody musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.“. 5. § 3 zní: „§ 3 Povinnosti ústředních orgánů státní správy Ústřední orgány státní správy v rozsahu své působnosti spolupracují s Ministerstvem vnitra při zpracovávání koncepce rozvoje požární ochrany a ve vztahu k právnickým osobám, které řídí, plní další úkoly na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona.“. Současně se vypouští dosavadní nadpis nad § 3. 6. Dosavadní poznámka č. 1) se vypouští. 7. § 4 a 5 se vypouštějí. 8. § 6 včetně nadpisu zní: „Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob § 6 (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany. Vymezení činností a objektů se zvýšeným požárním nebezpečím je uvedeno v příloze tohoto zákona. (2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje a) zhodnocení možnosti vzniku a šíření požárů, b) zhodnocení evakuace osob, zvířat a majetku, c) stanovení způsobu účinné likvidace požárů, d) návrh na opatření. (3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby předloží posouzení požárního nebezpečí před zahájením jimi provozované činnosti a u objektů podle odstavce 1 do 60 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o jejich kolaudaci ke schválení orgánu vykonávajícímu státní požární dozor. Opatření stanovená na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny dodržovat. Změní-li se charakter provozované činnosti nebo charakter užívání objektu podle odstavce 1, zabezpečí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nové posouzení požárního nebezpečí. (4) Odborně způsobilou osobou podle odstavce 1 se rozumějí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů, vedeném krajskými soudy, a fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé k výkonu této činnosti (§ 11).“. 9. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které znějí: „§ 6a Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou dále povinny a) obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany, požární signalizaci, hasicí zařízení a hasební látky se zřetelem na požární nebezpečí a udržovat je v provozuschopném stavu; u vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany lze obstarávat, instalovat a používat pouze schválené druhy, b) udržovat volné únikové cesty a nástupní plochy a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům vody a plynu v objektech, které vlastní nebo užívají, a udržovat volné přístupy k prostředkům požární ochrany, c) oznamovat bez odkladu hasičskému záchrannému sboru okresu (okresnímu operačnímu středisku) každý požár vzniklý v objektech, které vlastní nebo užívají, d) umožňovat orgánům vykonávajícím státní požární dozor nebo preventivní požární kontrolu provedení kontroly zajištění požární ochrany a poskytovat jim požadované podklady a informace; plnit ve stanovených lhůtách opatření uložená orgány státního požárního dozoru, e) označovat pracoviště, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, příkazy, zákazy a pokyny k ochraně před požáry a pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně a odstraňovat zjištěné závady, f) zajišťovat pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv v rozsahu a ve lhůtách stanovených právním předpisem a odstraňovat zjištěné závady, g) mít k dispozici požárnětechnické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku; dodržovat návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti, h) informovat jednotky požární ochrany, určené k prvnímu zásahu, o rizikových činnostech a požárně nebezpečných látkách a materiálech provozovaných nebo nacházejících se v objektech, které vlastní nebo užívají. § 6b Právní předpis stanoví a) množství, druhy a způsob vybavení objektů právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby požární signalizací, hasicími zařízeními a dalšími věcnými prostředky požární ochrany, jakož i jejich montáž, údržbu, opravy a kontrolu, b) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a zařízení požární ochrany, c) podrobnosti o způsobu posuzování požárního nebezpečí u právnických osob a podnikajících fyzických osob, d) podrobnosti o pravidelném čistění a kontrole komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.“. 10. § 7 včetně nadpisu a § 8 až 10 se vypouštějí. 11. Dosavadní poznámka č. 2) se vypouští. 12. § 11 zní: „§ 11 Odborná způsobilost (1) Odborná způsobilost fyzických osob k výkonu činností podle § 6 odst. 1 a § 16 odst. 1 se získává absolvováním vysoké školy ve studijním oboru požární ochrany nebo střední školy požární ochrany. Tato odborná způsobilost se získává též absolvováním odborné přípravy v oboru požární ochrany a složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí ustavenou Ministerstvem vnitra. Osvědčení o odborné způsobilosti těmto osobám vydává Ministerstvo vnitra. (2) Ministerstvo vnitra může osobám, které získaly odbornou způsobilost podle odstavce 1, osvědčení o odborné způsobilosti odejmout, vykazují-li ve své činnosti závažné nedostatky. O odnětí osvědčení o odborné způsobilosti rozhoduje Ministerstvo vnitra na návrh orgánu vykonávajícího státní požární dozor. (3) Podrobnosti o ověřování odborné způsobilosti, vydávání a odnímání osvědčení a ustavení komise stanoví právní předpis.“. 13. § 12 se vypouští. 14. § 13 zní: „§ 13 Požární hlídka (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby zřizují požární hlídky a) na pracovištích, kde se provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, b) v objektech se zvýšeným požárním nebezpečím s výjimkou objektů uvedených v příloze tohoto zákona v bodu 2 písm. a), c) v případech určených obcí, popřípadě okresním úřadem, zejména při akcích, kterých se zúčastní větší počet osob. (2) Úkolem požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.“. 15. § 14 se vypouští. 16. § 15 odst. 1 zní: „(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby uvedené v § 6 odst. 1 a ústřední orgány státní správy jsou povinny zpracovávat a udržovat v souladu se skutečným stavem předepsanou dokumentaci požární ochrany.“. 17. § 16 zní: „§ 16 Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby uvedené v § 6 odst. 1 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do požárních hlídek a jednotek požární ochrany. Odbornou přípravu zabezpečují prostřednictvím odborně způsobilých osob (§ 11). (2) Školení zaměstnanců o požární ochraně se vztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. Školení zaměstnanců se v přiměřeném rozsahu vztahuje i na fyzické osoby, které se s vědomím právnických osob a podnikajících fyzických osob zdržují na jejich pracovištích. (3) Druhy, obsah a rozsah školení zaměstnanců o požární ochraně, jakož i druhy, obsah a rozsah odborné přípravy zaměstnanců zařazených do požárních hlídek a jednotek požární ochrany stanoví právní předpis.“. 18. § 17 odst. 1 písm. b) zní: „b) zajišťovat pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv v objektech ve svém vlastnictví v rozsahu a ve lhůtách stanovených právním předpisem a odstraňovat zjištěné závady,“. 19. V § 17 odst. 1 v písmenu e) a v písmenu f) se vypouštějí slova „rodinných domcích a v jiných“. 20. V § 18 písm. d) se slova „národního výboru“ nahrazují slovem „obce“. 21. V § 19 se slova „národního výboru“ nahrazují slovem „obce“. 22. § 20 včetně poznámky č. 1) zní: „§ 20 Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc (1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na a) útvary a vojáky Armády České republiky, útvary a příslušníky Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby, b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný závažný následek, c) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů.1) (2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. 1) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.“. 23. Dosavadní poznámky č. 3) a 4) se vypouštějí. 24. V § 21 odst. 1 se ve větě třetí slova „okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“ a ve čtvrté větě se slova „národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“. 25. § 21 odst. 2 zní: „(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta.“. 26. Dosavadní poznámka č. 5) se vypouští. 27. V § 22 odst. 2 se za slova „Je-li to“ vkládá slovo „nezbytně“, slova „národním výborem, který“ se nahrazují slovy „okresním úřadem nebo obcí, které“, slovo „organizuje“ se nahrazuje slovem „organizují“ a za slovem „uvědoměn“ se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení.“. 28. V § 22 odst. 3 se slova „národní výbor, který“ nahrazují slovy „okresní úřad nebo obec, které“, slovo „organizuje“ se nahrazuje slovem „organizují“ a druhá věta se nahrazuje větou „To neplatí, jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.“. 29. § 22 odst. 4 včetně poznámky č. 2) zní: „(4) O vstupu do objektů a zařízení Armády České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby platí zvláštní předpisy.2) 2) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, § 22 zákona č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.“. 30. Dosavadní poznámka č. 6) se vypouští. 31. Nadpisy části druhé a oddílu prvního znějí: „ČÁST DRUHÁ STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY Oddíl první Orgány státní správy a samosprávy a jejich působnost“. 32. § 23 zní: „§ 23 Orgány státní správy na úseku požární ochrany jsou Ministerstvo vnitra a okresní úřady. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany stanovené na základě tohoto zákona plní v přenesené působnosti také obce.“. 33. § 24 odst. 1 písm. c), d) a e) znějí: „c) vykonává státní požární dozor a ve vztahu k okresním úřadům kontroluje výkon státního požárního dozoru, d) zabezpečuje ve spolupráci s hasičskými záchrannými sbory okresů sestavení podkladů pro financování vybrané požární techniky, vybraných věcných prostředků požární ochrany a vybraných staveb, e) zabezpečuje ve spolupráci s Ministerstvem financí uvolňování účelově vázaných finančních prostředků ze státního rozpočtu na pořízení investičního majetku pro hasičské záchranné sbory okresů,“. 34. V § 24 odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí: „f) stanoví koncepci rozvoje Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí určených požárním poplachovým plánem okresu k zásahům mimo svůj územní obvod (dále jen „vybrané obce“), g) předkládá Ministerstvu financí návrh účelové dotace ze státního rozpočtu České republiky pro hasičské záchranné sbory okresů a pro vybrané obce,“. 35. V § 24 odst. 1 se vkládá za nové písmeno g) nové písmeno h), které zní: „h) řídí odbornou přípravu na úseku požární ochrany,“. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena i) až m). 36. V § 24 odst. 1 písm. j) se vypouštějí slova „a provádí“. 37. § 24 odst. 1 písm. m) zní: „m) v dohodě s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro období branné pohotovosti státu a řídí činnost na tomto úseku,“. 38. V § 24 odst. 1 se za písmeno m) připojuje nové písmeno n), které zní: „n) na vyžádání okresního úřadu poskytuje odbornou pomoc při posuzování dokumentace staveb zvláštního významu.“. 39. V § 24 odst. 2 se za slovo „staveb“ připojují slova „a technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení“. 40. V § 25 odst. 1 se odkaz na poznámku č. 7) nahrazuje odkazem na poznámku č. 3); dosavadní poznámka č. 7) se označuje jako poznámka č. 3) a zní: „3) § 55 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 41. § 26 včetně nadpisu a § 27 se vypouštějí. 42. § 28 zní: „§ 28 Okresní úřad (1) Okresní úřad plní tyto úkoly a) vykonává státní požární dozor, b) k zajištění hašení požárů a záchranných prací vydává požární poplachový plán okresu, c) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany, pokud toto řízení není svěřeno tímto zákonem Ministerstvu vnitra, d) řídí a organizuje odbornou přípravu, zejména velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a preventistů požární ochrany obcí, e) zabezpečuje materiální a finanční potřeby hasičského záchranného sboru okresu a náklady sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí, spojené se zásahy mimo jejich územní obvod, f) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany, g) koordinuje zabezpečování požární ochrany s ostatními orgány a občanskými sdruženími působícími na úseku požární ochrany ve svém územním obvodu, h) organizuje požární ochranu pro období branné pohotovosti státu a zabezpečuje přípravu pro činnost v tomto období. (2) K plnění úkolů státní správy na úseku požární ochrany zřizuje okresní úřad zvláštní orgán, okresního požárního radu. Okresního požárního radu jmenuje do funkce a odvolává přednosta okresního úřadu na návrh vrchního požárního rady České republiky. (3) Zástupce okresního požárního rady jmenuje do funkce a odvolává přednosta okresního úřadu na návrh okresního požárního rady. Zástupce okresního požárního rady vykonává působnost okresního požárního rady v době, kdy ji okresní požární rada nemůže vykonávat. (4) Obecně závaznou vyhláškou okresní úřad a) vydává požární poplachový plán okresu, b) stanoví podmínky k zabezpečení 1. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů, 2. požární ochrany v budovách zvláštního významu v souladu s požadavky stanovenými Ministerstvem vnitra podle § 24 odst. 2, 3. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob, 4. vodních zdrojů pro hašení požárů, 5. plošného pokrytí území okresu jednotkami požární ochrany.“. 43. § 29 zní: „§ 29 Obec (1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany plní tyto úkoly a) zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce s místní působností, která provádí hašení požárů a záchranné práce ve svém územním obvodu, b) zabezpečuje odbornou přípravu členů svých jednotek požární ochrany a požárních hlídek s výjimkou případů uvedených v § 28 odst. 1 písm. d), c) zabezpečuje po materiální a finanční stránce potřeby požární ochrany s výjimkou případů uvedených v § 28 odst. 1 písm. e), d) zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů a zařízení požární ochrany pro potřeby svého územního obvodu, e) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany, f) zřizuje ohlašovny požárů. (2) Obec v přenesené působnosti na úseku požární ochrany plní tyto úkoly a) provádí preventivní požární kontroly, b) zabezpečuje podle požárního poplachového plánu okresu hašení požárů a záchranné práce mimo svůj územní obvod, c) projednává přestupky ve věcech, které jsou jí na tomto úseku státní správy svěřeny, d) zajišťuje na úseku požární ochrany úkoly stanovené pro období branné pohotovosti státu.“. 44. V § 30 písm. c) se slova „národních výborů“ nahrazují slovy „okresních úřadů a obcí“. 45. § 31 zní: „§ 31 Výkon státního požárního dozoru (1) Státní požární dozor se vykonává a) kontrolou dodržování povinností ústředních orgánů státní správy, právnických osob a podnikajících fyzických osob stanovených předpisy o požární ochraně, b) posuzováním dokumentace staveb a technologií z hlediska jejich požární bezpečnosti, c) posuzováním výrobků, které nebyly určeny ke schvalování státním zkušebnám, z hlediska jejich požární bezpečnosti, d) posuzováním činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požáru a posuzováním požárně bezpečnostních zařízení, e) zjišťováním příčin vzniku požárů, f) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany a materiálně technického vybavení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob, g) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření. (2) O provedené kontrole podle odstavce 1 písm. a) a f) vyhotoví orgán vykonávající státní požární dozor zápis, ve kterém uvede výsledky kontroly. Do zápisu se uvedou i opatření a lhůty k odstranění zjištěných závad. Výsledky kontroly a uložená opatření musí být projednány s pověřeným pracovníkem ústředního orgánu státní správy, se statutárním orgánem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni podat písemnou zprávu o odstranění závad ve stanovené lhůtě. (3) Podrobnosti o vykonávání státního požárního dozoru stanoví právní předpis.“. 46. § 32 včetně poznámky č. 4) zní: „§ 32 (1) Ministerstvo vnitra vykonává státní požární dozor a) v ústředních orgánech státní správy z hlediska plnění jejich povinností stanovených v § 3, b) posuzováním dokumentace staveb4) včetně technologií u staveb, které se mají uskutečnit v územních obvodech dvou nebo více okresních úřadů, c) posuzováním výrobků, u nichž si posuzování vyhradí. (2) Vyhradí-li si Ministerstvo vnitra podle odstavce 1 písm. c) k posouzení výrobek, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které takový výrobek vyrábějí nebo dováží, povinny na svůj náklad předložit Ministerstvu vnitra vzorek výrobku v nezbytně nutném množství a s požadovanou dokumentací. Ministerstvo vnitra vrátí vzorky právnické osobě a podnikající fyzické osobě ve stavu, v jakém se nacházejí po zkouškách. (3) Má-li výrobek závažné nedostatky z hlediska požární bezpečnosti, může Ministerstvo vnitra zakázat jeho výrobu, uvádění do oběhu nebo dovoz anebo uložit provedení jiných opatření. 4) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. a vyhlášky č. 378/1992 Sb.“. 47. Dosavadní poznámky č. 8) a 9) se vypouštějí. 48. § 33 a 34 se vypouštějí. 49. § 35 zní: „§ 35 (1) Okresní úřad vykonává státní požární dozor u právnických osob a podnikajících fyzických osob uvedených v § 6 odst. 1, které podle výsledku posouzení požárního nebezpečí určí; státní požární dozor vykonává v rozsahu § 31 odst. 1, s výjimkou případů, kdy tento dozor přísluší Ministerstvu vnitra. (2) Při posuzování výrobků postupuje okresní úřad způsobem uvedeným v § 32 odst. 2 a 3.“. 50. § 36 odst. 1 zní: „(1) Jestliže věc nebo činnost při provozu anebo provoz vyvolávají bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne o a) vyloučení věci z užívání, b) zákazu činnosti, c) zastavení provozu.“. 51. § 37 zní: „§ 37 Vydání rozhodnutí o zastavení provozu podle § 36 odst. 1 písm. c) musí být předem projednáno se statutárním orgánem právnické osoby, s podnikající fyzickou osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.“. 52. V § 38 se slova „nebo obnovit zastavený provoz [§ 36 odst. 1 písm. b)]“ nahrazují slovy „obnovit zakázanou činnost [§ 36 odst. 1 písm. b)] nebo obnovit zastavený provoz [§ 36 odst. 1 písm. c)]“ a za slovo „rozhodl“ se vkládají slova „o zákazu činnosti anebo“. 53. § 39 zní: „§ 39 Účelem preventivních požárních kontrol je prověrka dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně a) u právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž se nevykonává státní požární dozor, b) v nebytových prostorách objektů ve vlastnictví nebo užívání fyzických osob.“. 54. § 40 zní: „§ 40 (1) Obec vytváří k provádění preventivních požárních kontrol kontrolní skupiny. Do těchto skupin zařazuje zpravidla členy občanských sdružení působících na úseku požární ochrany, popřípadě i jiné osoby; přitom přihlíží zejména k jejich odborným předpokladům. (2) Obec ustanovuje pro zabezpečení požární prevence a pro organizování a vyhodnocování preventivních požárních kontrol preventistu požární ochrany obce, zpravidla z členů občanských sdružení působících na úseku požární ochrany.“. 55. § 41 odst. 1 zní: „(1) Kontrolní skupiny při provádění preventivních požárních kontrol upozorní fyzické osoby a příslušné pracovníky právnických osob a podnikajících fyzických osob na zjištěné nedostatky, požadují jejich neodkladné odstranění a pro tyto účely poskytují potřebné informace a vysvětlení; nedostatky, které není možné odstranit neodkladně, uvedou v zápisu a oznamují obci.“. 56. V § 41 odst. 2 se v návětí slova „Místní národní výbor“ nahrazují slovem „Obec“. 57. § 41 odst. 2 písm. c) zní: „c) navrhuje okresnímu úřadu vydat rozhodnutí o zákazu činnosti a o zastavení provozu [§ 36 odst. 1 písm. b) a c)].“. 58. Nadpisy části třetí a oddílu prvního znějí: „ČÁST TŘETÍ HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY Oddíl první Postavení a organizace Hasičského záchranného sboru České republiky“. 59. § 43 zní: „§ 43 (1) Hasičský záchranný sbor České republiky tvoří ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, vzdělávací a technická zařízení Ministerstva vnitra, hasičské záchranné sbory okresů, Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy a hasičské záchranné sbory měst Brna, Ostravy a Plzně. (2) Základním posláním Hasičského záchranného sboru České republiky je chránit život a zdraví občanů a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. (3) Hasičský záchranný sbor České republiky je budován podle zásady nadřízenosti a podřízenosti. Ministr vnitra je představeným příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky.“. 60. § 44 zní: „§ 44 (1) Úkoly Ministerstva vnitra na úseku požární ochrany plní ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, které je součástí Ministerstva vnitra. V čele tohoto ředitelství je vrchní požární rada České republiky, kterého jmenuje do funkce a odvolává ministr vnitra. (2) K plnění úkolů odborné a fyzické přípravy a k plnění úkolů uvedených v § 24 odst. 2 zřizuje Ministerstvo vnitra vzdělávací a technická zařízení. (3) Úkoly uvedené v § 45 plní hasičský záchranný sbor okresu zřízený okresním úřadem. Hasičské záchranné sbory okresů jsou příspěvkovými organizacemi. (4) Okresní požární rada je ředitelem hasičského záchranného sboru okresu. Zástupce okresního požárního rady je zástupcem ředitele hasičského záchranného sboru okresu.“. 61. § 45 zní: „§ 45 (1) Hasičský záchranný sbor okresu a) připravuje podklady pro výkon státní správy na úseku požární ochrany, b) hasí požáry a poskytuje pomoc při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech; při tom se řídí požárním poplachovým plánem okresu, c) provádí v rozsahu stanoveném Ministerstvem vnitra odbornou přípravu zejména velitelů jednotek hasičských záchranných sborů podniků, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí, velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků a preventistů požární ochrany obcí, d) organizuje a provádí preventivně výchovnou a propagační činnost na úseku požární ochrany, e) poskytuje odborné, pohotovostní a další služby nebo práce (§ 97). (2) Hasičský záchranný sbor okresu je řízen okresním úřadem; v otázkách výkonu služby na úseku požární ochrany je řízen Ministerstvem vnitra. Ministerstvo vnitra kontroluje, jak hasičský záchranný sbor okresu plní své úkoly na úseku požární ochrany.“. 62. Dosavadní poznámka č. 10) se vypouští. 63. § 46 zní: „§ 46 (1) Vláda určí celkové početní stavy příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky. (2) Organizaci a početní stavy ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky stanoví ministr vnitra. Organizaci a početní stavy hasičských záchranných sborů okresů stanoví vrchní požární rada České republiky po projednání s přednostou okresního úřadu.“. 64. Nadpis oddílu druhého v části třetí zní: „Pracovněprávní vztahy příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky“. 65. § 47 odst. 1 zní: „(1) Příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „příslušník“) může být jen státní občan České republiky, který je bezúhonný a zdravotně způsobilý pro předpokládaný druh práce v Hasičském záchranném sboru České republiky, dosáhl požadovaného vzdělání a dovršil věk 18 let.“. 66. § 48 odst. 1 zní: „(1) Po vzniku pracovního poměru, nejdříve však po dovršení 18 let věku, skládá příslušník tento slib: „Slibuji, že budu chránit životy a zdraví občanů a majetek před požáry, živelními pohromami a jinými mimořádnými událostmi. Při plnění svých povinností se budu řídit Ústavou, zákony a dalšími právními předpisy, důsledně plnit rozkazy a pokyny svých nadřízených a při svém jednání budu mít stále na zřeteli obecný zájem.“ “. 67. Nadpis § 49 zní: „Zkušební doba“; současně se vypouští odstavec 1 a zrušuje se číslování odstavců. 68. V § 50 se za odstavec 2 připojuje nový odstavec 3, který zní: „(3) Za důležitou potřebu služby se podle tohoto zákona považuje zabezpečení prací spojených se zdoláváním požárů, záchrannými pracemi při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.“. 69. § 51 zní: „§ 51 Pracovní cesta při plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky (1) Hasičský záchranný sbor okresu je povinen na požádání ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky vyslat potřebný počet příslušníků na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky. (2) Za mimořádné úkoly Hasičského záchranného sboru České republiky podle tohoto zákona se považují úkoly, které nelze zabezpečit silami a prostředky příslušného hasičského záchranného sboru okresu při a) zabezpečování požární ochrany při významných společenských a jiných akcích, b) zdolávání závažných požárů a výkonu prací s tím bezprostředně souvisejících, c) záchranných pracích při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, d) zjišťování příčin vzniku požárů. (3) K plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky může být příslušník vyslán na pracovní cestu na dobu nezbytné potřeby, nejdéle celkem na 30 pracovních dnů v kalendářním roce. Přitom může být pověřen i jinou prací, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě. (4) Při plnění mimořádných úkolů na pracovní cestě podle odstavce 1 podléhá příslušník rozkazům a pokynům ředitele nebo vedoucích organizačních útvarů té organizační součásti Hasičského záchranného sboru České republiky, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní. (5) Náklady spojené s vysláním příslušníka na pracovní cestu k plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky uhradí ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky nebo hasičský záchranný sbor okresu, v jejichž působnosti se mimořádné úkoly plní. (6) Jestliže hasičský záchranný sbor okresu, u kterého je příslušník v pracovním poměru, uhradil tomuto příslušníkovi škodu, ke které došlo při plnění mimořádných úkolů Hasičského záchranného sboru České republiky, má nárok na náhradu vůči tomu hasičskému záchrannému sboru okresu, v jehož působnosti se mimořádné úkoly plní. Totéž platí, jestliže se mimořádné úkoly plní v působnosti ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.“. 70. § 53 odst. 1 zní: „(1) Příslušník je povinen vedle ostatních povinností vyplývajících z jeho pracovního poměru a) plnit důsledně a přesně úkoly vyplývající ze základního poslání Hasičského záchranného sboru České republiky a z rozkazů a pokynů ředitelů a vedoucích organizačních útvarů tohoto sboru; splnění rozkazu odmítne pouze v případě, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin, b) prohlubovat své odborné znalosti a udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost; tyto prokazovat zkouškou odborné a fyzické způsobilosti, c) dodržovat zásady služební zdvořilosti.“. 71. § 54 zní: „§ 54 Odměny a kárná opatření (1) Ministr vnitra, vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů mohou podřízeným příslušníkům udělovat odměny a ukládat kárná opatření. Kárné opatření lze uložit za zaviněné závažné nebo opětovné porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru, a to nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se příslušník takového porušení dopustil. (2) Odměnami jsou a) věcný dar, b) peněžitá odměna, c) mimořádné povýšení nebo jmenování do první důstojnické hodnosti. (3) Kárnými opatřeními jsou snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku nebo prodloužení doby výsluhy let v hodnosti o jeden rok. (4) Přednosta okresního úřadu může udělovat odměny řediteli hasičského záchranného sboru okresu podle odstavce 2 písm. a) a b), zpravidla na návrh vrchního požárního rady České republiky. Odměnu podle odstavce 2 písm. c) uděluje řediteli hasičského záchranného sboru okresu vrchní požární rada České republiky. (5) Kárná opatření podle odstavce 3 ukládá ředitel hasičského záchranného sboru nebo vrchní požární rada České republiky příslušný jmenovat a povyšovat příslušníka do hodnosti podle § 61 odst. 4. (6) Dosahuje-li příslušník mimořádných pracovních výsledků, může mu příslušný ředitel hasičského záchranného sboru nebo vrchní požární rada České republiky po uplynutí šesti měsíců zbývající část kárného opatření prominout. (7) Rozhodnutí o kárném opatření se vydává písemně a doručuje se příslušníkovi. (8) Podrobnosti o udělování odměn a ukládání kárných opatření stanoví právní předpis.“. 72. § 55 odst. 2 a 3 znějí: „(2) Příslušníkovi se poskytuje nejpozději po každých pěti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Při pracovní směně trvající 18 hodin se do pracovní doby započte dalších 30 minut. Jednotlivé přestávky na jídlo a oddech se započítávají do pracovní doby v rozsahu nejvýše dvě hodiny za směnu. (3) Nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné směny a počátkem druhé směny může být příslušníkovi staršímu 18 let zkrácen až na šest hodin při likvidaci požárů, následků živelních pohrom nebo jiných mimořádných událostí a při nutném zabezpečení akceschopnosti jednotky požární ochrany.“. 73. V § 55 se za odstavec 3 připojuje nový odstavec 4, který zní: „(4) Začátek a konec pracovní doby a rozvržení pracovní doby příslušníků stanoví právní předpis.“. 74. V § 57 odst. 1 se slova „Náčelník správy Sboru požární ochrany“ nahrazují slovy „Ředitel hasičského záchranného sboru okresu“ a slovo „organizace“ se nahrazuje slovy „právnické osoby a podnikající fyzické osoby“. 75. Za § 57 se vkládá nový § 57a, který zní: „§ 57a Ozdravný pobyt (1) Ozdravného pobytu k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 kalendářních dnů nepřetržitě v kalendářním roce jsou povinni se zúčastnit příslušníci a) starší 40 let, kteří konají zvlášť obtížnou a zdraví škodlivou práci, b) kteří vykonávají práci v hasičském záchranném sboru nejméně po dobu deseti let, c) u nichž to rozhodne lékař. (2) Ozdravný pobyt organizuje Ministerstvo vnitra. Účast na ozdravném pobytu se považuje za výkon práce. (3) Druhy prací zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých a podrobnosti o zabezpečování ozdravného pobytu stanoví právní předpis.“. 76. § 58 zní: „§ 58 (1) Některé administrativní a pomocné činnosti v Hasičském záchranném sboru České republiky vykonávají zaměstnanci, na které se nevztahují odchylky pracovněprávních vztahů od zákoníku práce. Těmto zaměstnancům nepřísluší stejnokroj a hodnosti. (2) Činnosti podle odstavce 1, které vykonávají zaměstnanci, stanoví právní předpis.“. 77. § 60 zní: „§ 60 Hodnosti (1) Příslušníkům náležejí hodnosti. (2) Stanoví se tyto hodnosti: a) praporčické: rotný, rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík, b) důstojnické: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník.“. 78. § 61 včetně nadpisu zní: „Jmenování a povyšování do hodností § 61 (1) Po vzniku pracovního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného; jestliže má úplné střední vzdělání, do hodnosti rotmistra, a jestliže má vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka. (2) Po vzniku pracovního poměru lze příslušníka jmenovat do vyšší hodnosti, než je uvedeno v odstavci 1, a to až do hodnosti, kterou dosáhl a) v předchozím pracovním poměru v Hasičském záchranném sboru České republiky nebo v jednotce hasičského záchranného sboru podniku, b) ve služebním poměru vojáka z povolání, příslušníka Policie České republiky nebo Vězeňské služby, jestliže pro funkci, do které má být zařazen, je tato hodnost plánována. (3) Příslušník, který má vysokoškolské vzdělání, může být po vzniku pracovního poměru jmenován do hodnosti vyšší, než je uvedená v odstavci 1, jestliže jeho předchozí praxe odpovídá činnosti ve funkci, do které má být zařazen, a doba takové praxe je delší než součet doby výsluhy potřebné k dosažení vyšší hodnosti. Příslušník však může být jmenován nejvýše do hodnosti o jeden stupeň nižší, než je plánovaná hodnost pro tuto funkci. (4) Do hodnosti rotný až kapitán jmenuje a povyšuje příslušníky příslušný ředitel hasičského záchranného sboru okresu. Do hodnosti major až plukovník jmenuje a povyšuje příslušníky vrchní požární rada České republiky. Ministr vnitra jmenuje a povyšuje do hodnosti vrchního požárního radu České republiky a jeho zástupce. (5) Příslušník má nárok na povýšení, jestliže a) vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, b) dosahuje dobrých výsledků ve službě, c) uplynula mu určená doba výsluhy let v hodnosti, d) splňuje podmínky požadovaného vzdělání nebo mu byl nedostatek tohoto vzdělání prominut. (6) Povýšení do hodnosti plukovníka je výběrové.“. 79. Za § 61 se vkládá nový § 61a, který zní: „§ 61a Příslušníkovi lze po dobu výkonu řídicí funkce mimořádně propůjčit vyšší hodnost, než která by mu náležela podle kvalifikačních předpokladů. Po pominutí důvodu k propůjčení hodnosti se příslušníkovi přiznává hodnost, která by mu náležela při dodržení pravidel povyšování (§ 61 odst. 5). Při propůjčování hodnosti se postupuje podle § 61 odst. 4.“. 80. V § 64 se za slova „stejnokroji příslušníků,“ vkládají slova „podrobnosti při jmenování do hodnosti, povyšování a propůjčování hodnosti, jakož i“. 81. § 65 odst. 1 zní: „(1) Jednotkami požární ochrany jsou a) jednotka hasičského záchranného sboru okresu, která je složena z příslušníků, b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (dále jen „zaměstnanec podniku“), c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které nevykonávají činnost v těchto jednotkách požární ochrany jako své zaměstnání; tyto osoby jsou zpravidla členy občanských sdružení působících na úseku požární ochrany, d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání.“. 82. V § 65 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a členové jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků musí být starší 18 let. (3) Ministerstvo vnitra může k plnění zvláštních úkolů na úseku požární ochrany zřídit jednotku Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 83. § 66 zní: „§ 66 Jednotka hasičského záchranného sboru okresu (1) Jednotka hasičského záchranného sboru okresu je součástí hasičského záchranného sboru okresu. (2) V případech určených vládou může být zřízena jednotka hasičského záchranného sboru okresu i u právnické osoby.“. 84. § 67 zní: „§ 67 Jednotka hasičského záchranného sboru podniku (1) Jednotku hasičského záchranného sboru podniku zřizuje k plnění úkolů uvedených v § 70 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 6 odst. 1, kterou určí okresní úřad. Okresní úřad přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává velitele této jednotky po vyjádření okresního úřadu k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele. (3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba mohou zrušit jednotku hasičského záchranného sboru podniku jen se souhlasem okresního úřadu.“. 85. § 68 včetně nadpisu zní: „Jednotky sborů dobrovolných hasičů § 68 (1) Obec zřizuje a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce. Velitele této jednotky, po vyjádření okresního úřadu k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává starosta obce. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího na úseku požární ochrany. (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 6 odst. 1, kterou určí okresní úřad, zřizuje místo jednotky hasičského záchranného sboru podniku jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku. Okresní úřad přitom vychází z výsledků posouzení požárního nebezpečí. Velitele této jednotky, po vyjádření okresního úřadu k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele, jmenuje a odvolává právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba. (3) Ke zvýšení akceschopnosti a zkvalitnění činnosti jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku se mohou do těchto jednotek zařadit i osoby vykonávající tuto službu jako svoje zaměstnání. O tomto opatření rozhodne obec, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba po projednání s okresním úřadem.“. 86. § 69 zní: „§ 69 (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, kterou na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí určí okresní úřad, zřizuje místo jednotky požární ochrany požární hlídku. (2) Obec může se souhlasem okresního úřadu zřídit místo jednotky sboru dobrovolných hasičů obce požární hlídku.“. 87. Za § 69 se doplňuje nový § 69a, který zní: „§ 69a (1) Právnické osoby, podnikající fyzické osoby, hasičské záchranné sbory okresů a obce mohou sdružovat prostředky a na základě smlouvy o sdružení zřídit společnou jednotku požární ochrany. Druhy společných jednotek se stanoví podle toho, jakou jednotku jsou tyto osoby, sbory nebo obce, sdružující prostředky, povinny zřídit, a to v pořadí podle § 65 odst. 1. (2) Okresní úřad koordinuje zřizování společných jednotek požární ochrany, zejména zabezpečuje, aby byly dodrženy požadavky předpisů o požární ochraně.“. 88. V § 70 odst. 1 se za písmeno b) připojuje nové písmeno c), které zní: „c) podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu hasičskému záchrannému sboru okresu.“. 89. V § 70 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Výkonem služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů zařazených v jednotkách požární ochrany se podle tohoto zákona rozumí veškerá činnost směřující k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování následků živelních pohrom a jiných mimořádných událostí včetně zvyšování akceschopnosti jednotky požární ochrany. Výkon služby se člení na organizační a operační řízení. (3) Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu a záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 90. V § 70 odst. 4 se slova „útvary Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „Policií České republiky“. 91. V § 70 odst. 4 se odkaz na poznámku č. 11) nahrazuje odkazem na poznámku č. 5); dosavadní poznámka č. 11) se označuje jako poznámka č. 5) a zní: „5) Např. § 16 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.“. 92. V § 71 odst. 1 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovy „zaměstnanci podniku“. 93. V § 71 odst. 2 se na konci věty slova „tomu národnímu výboru nebo organizaci, která jednotku zřídila“ nahrazují slovy „zřizovateli této jednotky“. 94. V § 71 odst. 3 se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovy „zaměstnanců podniku“. 95. § 72 odst. 1 zní: „(1) Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky a velitelé, strojníci a technici speciálních služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí.“. 96. V § 72 odst. 2 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovy „zaměstnanci podniku“. 97. V § 72 odst. 3 se slovo „Pracovníci“ nahrazuje slovy „Zaměstnanci podniku“; v druhé závorce se za slova „§ 65 odst. 1 písm. c)“ doplňují slova "a písm. d)"; odkaz na poznámku č. 12) na konci se nahrazuje odkazem na poznámku č. 6); dosavadní poznámka č. 12) se označuje jako poznámka č. 6). 98. V § 72 se za odstavec 4 doplňují nové odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Ověřování odborné způsobilosti a vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti provádí a) Ministerstvo vnitra u příslušníků, u velitelů, strojníků a techniků speciálních služeb jednotek hasičských záchranných sborů podniků a u osob vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání, b) okresní úřad u velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků. (6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení odejmout, vykazuje-li odborně způsobilá osoba ve své činnosti závažné nedostatky. (7) Podrobnosti o odborné způsobilosti, jejím ověřování a osvědčování, jakož i o vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti stanoví právní předpis.“. 99. § 73 odst. 1 zní: „(1) Obec, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny si poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.“. 100. V § 73 odst. 2 věta druhá zní: „Obdobné oprávnění má Ministerstvo vnitra při potřebě nasazení jednotek požární ochrany a věcných prostředků požární ochrany z více okresů, při poskytování mezistátní pomoci, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.“. 101. V § 73 odst. 3 se slova „národních výborů“ nahrazují slovem „obcí“ a slova „v organizacích“ se nahrazují slovy „u právnických osob a podnikajících fyzických osob“. 102. V § 73 odst. 4 se odkaz na poznámku č. 13) nahrazuje odkazem na poznámku č. 7); dosavadní poznámka č. 13) se označuje jako poznámka č. 7) a zní: „7) Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právních vztazích na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a vzájemné pomoci v hraničních otázkách.“. 103. Nadpis části páté zní: „SPOLUPRÁCE S OBČANSKÝMI SDRUŽENÍMI“. 104. § 74 zní: „§ 74 Ministerstvo vnitra, okresní úřady, obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby při plnění úkolů podle tohoto zákona spolupracují s občanskými sdruženími působícími na úseku požární ochrany.“. 105. Nadpis § 75 zní: „Občanská sdružení působící na úseku požární ochrany“. 106. V § 75 v návětí se slova „Svaz požární ochrany pomáhá národním výborům“ nahrazují slovy „Občanská sdružení působící na úseku požární ochrany pomáhají okresním úřadům a obcím“. 107. V § 75 písm. b) se slova „dobrovolných veřejných požárních sborů“ nahrazují slovy „jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí“. 108. § 75 písm. c) zní: „c) se podílí na odborné přípravě velitelů, strojníků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a požárních hlídek, jakož i na odborné přípravě členů kontrolních skupin a preventistů požární ochrany obcí,“. 109. V § 75 písm. e) se slova „místních národních výborů“ nahrazují slovem „obcí“. 110. V § 75 písm. f) se slova „dobrovolných veřejných požárních sborů“ nahrazují slovy „jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí“. 111. § 75 písm. g) zní: „g) se podílí na plnění úkolů při přípravě požární ochrany pro brannou pohotovost státu.“. 112. Nadpis části šesté zní: „POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB, PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB“. 113. § 76 včetně nadpisu zní: „Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám § 76 (1) Okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 100 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že a) neoznačí pracoviště, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo objekty se zvýšeným požárním nebezpečím, příslušnými příkazy, zákazy a pokyny, b) neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a plnění příkazů, zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany, c) nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a odbornou přípravu jednotky požární ochrany a požárních hlídek, d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru, e) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje v souladu se skutečným stavem, f) nezabezpečí vybavení objektu požární signalizací, hasicími zařízeními, požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany v množství a druzích odpovídajících požárnímu nebezpečí v objektech právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, nebo tyto neudržuje v použitelném stavu, g) neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se cvičením jednotek požární ochrany, ačkoliv k tomu byla povinna podle rozhodnutí obce nebo okresního úřadu, h) neoznámí bez odkladu hasičskému záchrannému sboru okresu vznik požáru v objektech, které jsou v jejím užívání, i) nepodá písemnou zprávu o odstranění závad zjištěných při kontrole ve lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor. (2) Okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že a) nepředloží v zákonné lhůtě ke schválení posouzení požárního nebezpečí činností nebo objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, b) znemožní přístup k nouzovým východům, únikovým cestám nebo k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody a k prostředkům požární ochrany, zejména nesprávným uskladněním materiálů; neudržuje nástupní plochy ve stavu použitelném pro požární zásah, c) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu, d) nezajistí plnění úkolů požární ochrany odborně způsobilou osobou nebo nezřídí požární hlídku, e) nezřídí nebo smluvně nezajistí zřízení jednotky požární ochrany, ačkoliv k tomu byla povinna podle rozhodnutí okresního úřadu, nebo ji nevybaví potřebnou požární technikou a jinými věcnými prostředky požární ochrany nebo ji používá k činnosti, která by mohla ohrozit její akceschopnost, f) nedodrží opatření stanovená při posouzení požárního nebezpečí pro činnosti nebo objekty se zvýšeným požárním nebezpečím, g) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená k odstranění zjištěných nedostatků, h) postupuje v rozporu s rozhodnutím, kterým byla zakázána výroba, uvádění do oběhu nebo dovoz anebo bylo uloženo provedení jiných opatření u výrobků vykazujících závažné nedostatky z hlediska požární bezpečnosti, i) neposkytne na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany obce nebo okresního úřadu potřebnou věcnou pomoc, neumožní vstup na nemovitost k provedení potřebných opatření v souvislosti se zdoláváním požáru nebo záchrannými pracemi, ačkoliv k tomu byla povinna, j) nedodržuje předpisy o skladování a manipulaci s hořlavými látkami, k) nemá k dispozici požárnětechnické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, nutných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku; nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti, l) neinformuje jednotky požární ochrany, určené k prvnímu zásahu, o rizikových činnostech a požárně nebezpečných látkách a materiálech provozovaných nebo nacházejících se v objektech, které vlastní nebo užívají. (3) Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která opětovně porušila povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena pokuta pravomocným rozhodnutím, může okresní úřad při výkonu státního požárního dozoru uložit další pokutu až do dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 a 2. (4) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody. (5) Uložením pokuty podle odstavců 1 až 3 zůstává nedotčena odpovědnost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby za způsobenou škodu a postih jejich zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.“. 114. V § 77 odst. 2 se slova „národního výboru“ nahrazují slovy „okresního úřadu“ a vypouštějí se slova „České socialistické republiky“. 115. § 78 zní: „§ 78 (1) Přestupku se na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo a) poruší právní předpisy nebo příkazy na jejich základě vydané o vybavení hasicími zařízeními a jinými věcnými prostředky požární ochrany, b) neumožní nebo ztíží provedení preventivní požární kontroly nebo jiných opatření na úseku požární ochrany, c) neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární ochrany vydaného podle § 88 odst. 2 písm. a), d) poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, e) nezajistí pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv a neodstraní zjištěné závady, f) neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložená okresním úřadem nebo obcí na základě právních předpisů o požární ochraně, g) poškodí, odstraní, zneužije nebo jinak sníží účinnost zařízení a prostředků sloužících na ochranu před požáry nebo vědomě bezdůvodně přivolá jednotku požární ochrany, h) neposkytne osobní nebo věcnou pomoc v souvislosti se zdoláváním požáru, ačkoliv k tomu je povinen, i) neumožní vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany, ačkoliv k tomu je povinen podle rozhodnutí okresního úřadu nebo obce, j) nedodrží právní předpisy o skladování a manipulaci s hořlavými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu znemožní přístup k rozvodným zařízením elektrické energie, plynu a vody, k) poruší příkazy a zákazy o kouření a o manipulaci s otevřeným ohněm na místech se zvýšeným požárním nebezpečím, l) neumožní jednotce požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo jinak ztíží provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo při záchranných pracích, m) poruší rozhodnutí o vyloučení věci z užívání nebo rozhodnutí o zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu, n) provádí práce, které mohou vést ke vzniku požáru, ačkoliv nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními předpisy, o) zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, p) způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin, r) vypaluje plošně porosty. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 5000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) až i) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. j) až r) pokutu do 15 000 Kč.“. 116. V § 79 odst. 1 se odkaz na poznámku č. 14) nahrazuje odkazem na poznámku č. 8); dosavadní poznámka č. 14) se označuje jako poznámka č. 8) a zní: „8) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 117. V § 79 odst. 2 se slova „národního výboru, který ji uložil“ nahrazují slovy „obce nebo okresního úřadu, které ji uložily“. 118. V § 80 odst. 1 písm. a) se slova „dobrovolném veřejném požárním sboru“ nahrazují slovy „jednotce sboru dobrovolných hasičů obce“. 119. V § 80 odst. 1 se odkaz na poznámku č. 15) nahrazuje odkazem na poznámku č. 9); dosavadní poznámka č. 15) se označuje jako poznámka č. 9) a zní: „9) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.“. 120. V § 80 odst. 2 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“. 121. V § 81 odst. 1 se vypouštějí slova „České socialistické republiky“. 122. V § 81 odst. 2 se slova „pracovníkovi jednotky požární ochrany“ nahrazují slovy „zaměstnanci podniku“ a slova „dobrovolného závodního požárního sboru“ nahrazují slovy „jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku“. 123. § 81 odst. 3 zní: „(3) Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich poskytuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich jednotek požární ochrany na vlastní nemovitosti nebo v jejich vlastních objektech. V ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění Ministerstvo vnitra.“. 124. V § 82 se slovo „Občan“ nahrazuje slovy „Právnická nebo fyzická osoba“ a slovo „mu“ se nahrazuje slovem „jí“. 125. V § 83 odst. 1 se slovo „Občanovi“ nahrazuje slovy „Právnické nebo fyzické osobě“ a slovo „mu“ se nahrazuje slovem „jí“. 126. V § 83 odst. 2 se slova „občanovi, jehož“ nahrazují slovy „právnické nebo fyzické osobě, jejíž“. 127. V § 84 odst. 1 se slova „okresní národní výbor“ nahrazují slovy „okresní úřad“. 128. § 84 odst. 2 zní: „(2) Jestliže vznikla právnické nebo fyzické osobě věcná škoda v souvislosti s pomocí poskytnutou v zájmu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, má okresní úřad vůči této právnické osobě nebo této podnikající fyzické osobě právo na náhradu toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl.“. 129. V § 85 odst. 1 se v návětí slova ", krajského národního výboru a okresního národního výboru" nahrazují slovy „a okresního úřadu“ a slova „místního národního výboru“ se nahrazují slovem „obce“. 130. V § 85 odst. 1 písm. a) se slova „Československé lidové armády, vojsk Ministerstva vnitra, Sboru národní bezpečnosti a Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Armády České republiky, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby“. 131. V § 85 odst. 1 písm. b) se na konci připojují slova „která vykonává státní správu na tomto úseku,“. 132. V § 85 odst. 2 se slova ", krajského národního výboru a okresního národního výboru" nahrazují slovy „a okresního úřadu“. 133. V § 86 a 87 se slova „Československá socialistická republika“ nahrazují slovy „Česká republika“. 134. V § 88 odst. 1 se slova „organizací a občanů“ nahrazují slovy „právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob“. 135. V § 88 odst. 2 se v úvodu věty slova „závodních požárních útvarů“ nahrazují slovy „jednotek hasičských záchranných sborů podniků“, slova „dobrovolných veřejných požárních sborů nebo dobrovolných závodních požárních sborů“ se nahrazují slovy „jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků“. 136. § 88 odst. 2 písm. b) zní: „b) vyzvat fyzickou osobu, u níž je podezření, že porušila předpisy o požární ochraně, aby prokázala svoji totožnost,“. 137. V § 88 odst. 2 se za písmeno b) doplňuje nové písmeno c), které zní: „c) nařídit provedení nutných opatření směřujících k odstranění nebezpečí opětovného vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně informují orgán vykonávající státní požární dozor.“. 138. V § 89 odst. 2 písm. a) se slova „náčelník správy Sboru požární ochrany“ nahrazují slovy „vrchní požární rada České republiky a ředitel hasičského záchranného sboru okresu“. 139. V § 89 odst. 2 písm. b) se slova „náčelník správy Sboru požární ochrany okresního národního výboru“ nahrazují slovy „okresní požární rada“. 140. V § 90 se odkaz na poznámku č. 16) nahrazuje odkazem na poznámku č. 10); dosavadní poznámka č. 16) se označuje jako poznámka č. 10) a zní: „10) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.“. 141. V § 91 odst. 1 se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovy „zaměstnanců podniků“. 142. V § 91 se vypouští odstavec 2 a zároveň se zrušuje číslování odstavců. 143. V § 92 se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovy „zaměstnanců podniků“. 144. V § 93 odst. 1 se slovo „Pracovníkům“ nahrazuje slovy „Zaměstnancům podniků“, slova „závodních požárních útvarů“ nahrazují slovy „jednotek hasičských záchranných sborů podniků“ a slova „závodnímu požárnímu útvaru“ se nahrazují slovy „jednotce hasičského záchranného sboru podniku“. 145. V § 93 odst. 2 se slova „dobrovolných veřejných požárních sborů a dobrovolných závodních požárních sborů“ nahrazují slovy „jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků“. 146. V § 93 odst. 3 se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovy „zaměstnanců podniku“. 147. § 94 včetně poznámek č. 11) a 12) zní: „§ 94 Působnost hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně (1) Působnost okresních úřadů podle tohoto zákona vykonává na území hlavního města Prahy hlavní město Praha.11) (2) Působnost okresních úřadů podle tohoto zákona na území Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město vykonávají magistráty těchto měst, není-li dále stanoveno jinak.12) (3) Působnost přednosty okresního úřadu podle tohoto zákona vykonávají v hlavním městě Praze rada zastupitelstva a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň rady těchto měst. (4) Působnost okresního požárního rady a jeho zástupce vykonává v hlavním městě Praze požární rada hlavního města Prahy a jeho zástupce. Požárního radu hlavního města Prahy jmenuje do funkce a odvolává rada zastupitelstva na návrh vrchního požárního rady České republiky. Zástupce požárního rady hlavního města Prahy jmenuje do funkce a odvolává rada zastupitelstva na návrh požárního rady hlavního města Prahy. (5) Působnost okresního požárního rady a jeho zástupce vykonává ve městech Brno, Ostrava a Plzeň městský požární rada a jeho zástupce. Městského požárního radu jmenuje do funkce a odvolává rada města na návrh vrchního požárního rady České republiky. Zástupce městského požárního rady jmenuje do funkce a odvolává rada města na návrh městského požárního rady. (6) Úkoly hasičského záchranného sboru okresu plní v hlavním městě Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň hasičské záchranné sbory těchto měst, které zřizují jejich zastupitelstva jako příspěvkové organizace. 11) § 13 odst. 1 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 5 odst. 4 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (úplné znění č. 403/1992 Sb.).“. Současně se vypouští dosavadní poznámka č. 17). 148. § 95 zní: „§ 95 Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení Na rozhodování podle § 32 odst. 1 písm. b) a c), § 54 odst. 7 a § 73 odst. 2 tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“. Současně se vypouští dosavadní poznámka č. 18). 149. § 96 zní: „§ 96 Vznikne-li pochybnost o povinnosti právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby podle § 6, 6a, § 13 odst. 1, § 15 odst. 1, § 16 odst. 1 a § 73 odst. 2, rozhodne o této povinnosti okresní úřad.“. 150. § 97 zní: „§ 97 Hasičský záchranný sbor okresu a jednotky požární ochrany mohou poskytovat odborné, pohotovostní a další služby nebo práce za úplatu za předpokladu, že se jedná o práce související se základní náplní jejich činností a že nedojde k ohrožení jejich akceschopnosti a plnění základních úkolů. Jiné činnosti mohou vykonávat, jen pokud to umožňují zvláštní předpisy.“. 151. § 98 včetně nadpisu, § 99 a 100 se vypouštějí. Současně se vypouští dosavadní poznámka č. 19). 152. § 101 včetně nadpisu zní: „Závěrečná ustanovení § 101 Ministerstvo vnitra vydá a) právní předpisy k provedení § 6b písm. a), b) a c), § 11 odst. 3, § 15 odst. 2, § 16 odst. 3, § 17 odst. 4, § 24 odst. 2, § 30, § 31 odst. 3, § 42, § 57 odst. 2, § 65 odst. 4, § 70 odst. 5, § 71 odst. 3, § 72 odst. 4 a 7 a § 88 odst. 3 tohoto zákona, b) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušným odborovým orgánem právní předpisy k provedení § 47 odst. 3, § 53 odst. 2, § 54 odst. 8, § 55 odst. 4, § 56 odst. 6, § 57a odst. 3 a § 58 odst. 2 tohoto zákona, c) v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí právní předpis k provedení § 25 odst. 3 tohoto zákona, d) po projednání s Ministerstvem obrany právní předpis k provedení § 64 a § 93 odst. 3 tohoto zákona.“. 153. Za § 101 se doplňuje nový § 101a, který zní: „§ 101a Ministerstvo hospodářství vydá v dohodě s Ministerstvem vnitra právní předpis k provedení § 6b písm. d) a § 17 odst. 1 písm. b).“. 154. § 102 se vypouští. 155. Pokud se v tomto zákoně používá slovo „organizace“, nahrazuje se slovy „právnická osoba“ vyjma ustanovení § 50 odst. 2 a § 56 odst. 5. Pokud se používá slovo „občan“, nahrazuje se slovy „fyzická osoba“ vyjma ustanovení § 47 odst. 1, § 48 odst. 1, § 80 odst. 1 a § 91. Pokud se používají slova „vedoucí organizace“, nahrazují se slovy „statutární orgán právnické osoby nebo podnikající fyzická osoba anebo její odpovědný zástupce“. Pokud se používá slovo „pracovník“, nahrazuje se slovem „zaměstnanec“. Pokud se používají slova „obecně závazný právní předpis“, nahrazují se slovy „právní předpis“. Čl. II 1. Správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany okresních úřadů, správy Sboru požární ochrany a útvary Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně zřízené podle dosavadních předpisů se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za hasičské záchranné sbory okresů a těchto měst podle tohoto zákona. 2. Závodní požární útvary se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky hasičských záchranných sborů podniků podle tohoto zákona. 3. Dobrovolné veřejné požární sbory a dobrovolné závodní požární sbory se považují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotky sborů dobrovolných hasičů podniků podle tohoto zákona. 4. Příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany okresních úřadů a příslušníci správ a útvarů Sboru požární ochrany hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za příslušníky a zaměstnance hasičských záchranných sborů okresů a těchto měst. Složení slibu u příslušníků zabezpečí vrchní požární rada České republiky a ředitelé hasičských záchranných sborů okresů nejpozději do jednoho měsíce po nástupu příslušníků do práce po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona provozují činnosti nebo jsou vlastníky objektů se zvýšeným požárním nebezpečím, jsou povinny zabezpečit posouzení požárního nebezpečí (§ 6 odst. 1) do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu č. 203/1994 Sb. ČINNOSTI A OBJEKTY SE ZVÝŠENÝM POŽÁRNÍM NEBEZPEČÍM 1. Za činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti, při nichž se a) používají, zpracovávají nebo skladují za běžných provozních podmínek pevné hořlavé látky, které svou velikostí, formou, množstvím nebo podmínkami uložení mohou zvyšovat podstatně intenzitu a šíření případného požáru, b) používají, zpracovávají nebo skladují stébelnaté provzdušněné suché hořlavé látky, c) usazuje při výrobě nebo manipulaci hořlavý prach v souvislé vrstvě nejméně 1 mm vysoké, schopné šířit požár, nebo při výrobě, případně manipulaci vzniká hořlavý prach v takové míře, že je trvale v ovzduší a vznik výbušné koncentrace nelze vyloučit, d) vyrábějí, používají, zpracovávají, přečerpávají, dopravují nebo skladují hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 100 °C v množství větším než 250 litrů, e) vyrábějí, zpracovávají nebo skladují výbušniny nebo hořlavé a hoření podporující plyny, f) používají látky, které při styku se vzduchem nebo vodou nebo vzájemně mezi sebou se mohou vznítit nebo mohou uvolnit hořlavé páry nebo plyny, které mohou ve směsi se vzduchem vytvořit výbušnou směs, g) požární riziko u výrobních nebo skladovacích prostorů vyjadřuje dobou trvání požáru větší než 90 minut, nebo činnosti, při nichž se požární riziko u ostatních občanských a jiných prostor vyjadřuje nahodilým požárním zatížením větším než 90 kg/m2, h) používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v přítomnosti hořlavých látek tuhého, kapalného nebo plynného skupenství. 2. Za objekty se zvýšeným požárním nebezpečím se považují objekty a) sloužící k bydlení a ubytování o devíti a více nadzemních podlažích nebo o celkové výšce větší než 27 m, b) v nichž se může v kterémkoliv prostoru současně vyskytovat více než 200 osob (např. divadla, obchodní domy, hotely, kina), c) u nichž je v případě požáru ztížena evakuace osob o kapacitě větší než 50 osob s omezenou schopností pohybu (např. ústavy sociální péče, nemocnice, domovy, penziony, dětské jesle, mateřské školy, základní školy).
Zákon č. 216/1994 Sb.	Zákon č. 216/1994 Sb. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Vyhlášeno 30. 11. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 67/1994 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - Rozhodci (§ 4 — § 13) * ČÁST TŘETÍ - Rozhodčí řízení (§ 14 — § 30) * ČÁST ČTVRTÁ - Zrušení rozhodčího nálezu soudem a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí (§ 31 — § 35) * ČÁST SEDMÁ - ŘÍZENÍ PŘED ROZHODČÍ KOMISÍ SPOLKU (§ 40e — § 40k) * ČÁST OSMÁ - Věcná a místní příslušnost soudů (§ 41 — § 44) * ČÁST DEVÁTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU (§ 45 — § 45) * ČÁST DESÁTÁ - Ustanovení přechodná a závěrečná (§ 46 — § 50) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.) 216 ZÁKON ze dne 1. listopadu 1994 o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 Tento zákon upravuje a) rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, b) rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy rozhodčí komisí spolku podle občanského zákoníku7) a c) výkon rozhodčích nálezů. Rozhodčí smlouva § 2 (1) Strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelemspotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva). (2) Rozhodčí smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír.1) (3) Rozhodčí smlouva se může týkat a) jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci), nebo b) všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka). (4) Není-li v rozhodčí smlouvě uvedeno jinak, vztahuje se jak na práva z právních vztahů přímo vznikající, tak i na otázku právní platnosti těchto právních vztahů, jakož i na práva s těmito právy související. (5) Rozhodčí smlouva váže také právní nástupce stran, pokud to strany v této smlouvě výslovně nevyloučí. § 3 (1) Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Písemná forma je zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení jejich obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly. (2) Tvoří-li však rozhodčí doložka součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje, je rozhodčí doložka platně ujednána i tehdy, jestliže písemný návrh hlavní smlouvy s rozhodčí doložkou byl druhou stranou přijat způsobem, z něhož je patrný její souhlas s obsahem rozhodčí smlouvy. ČÁST DRUHÁ Rozhodci § 4 (1) Rozhodcem může být občan České republiky, který je zletilý, bezúhonný a plně svéprávný, pokud zvláštní předpis2) nestanoví jinak. (2) Podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, jestliže se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. § 5 (1) Nikdo není povinen přijmout funkci rozhodce. Pokud však tuto funkci přijme, je povinen vykonávat ji v souladu s tímto zákonem a dalšími předpisy. (2) Přijetí funkce rozhodce musí být písemné. (3) Rozhodce se může své funkce vzdát jen ze závažných důvodů nebo se souhlasem stran. § 6 (1) Rozhodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem funkce rozhodce, pokud nebyli této povinnosti zproštěni. (2) Rozhodce mohou mlčenlivosti zprostit strany. Jestliže strany rozhodce mlčenlivosti nezprostí, rozhoduje o zproštění mlčenlivosti z vážných důvodů předseda okresního soudu, v jehož obvodu má rozhodce trvalý pobyt. Pokud rozhodce nemá trvalý pobyt na území České republiky nebo jej nelze zjistit, rozhoduje o zproštění mlčenlivosti předseda okresního soudu, v jehož obvodu byl vydán rozhodčí nález. Pokud nelze zjistit ani místo vydání nálezu nebo nebyl-li nález vydán v České republice, rozhoduje předseda obvodního soudu pro Prahu 1. Určení, jmenování a vyloučení rozhodců § 7 (1) Rozhodčí smlouva má zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Rozhodce může být určen i stranami dohodnutou osobou nebo způsobem uvedeným v pravidlech pro rozhodčí řízení podle § 19 odst. 4. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý. (2) Nemá-li rozhodčí smlouva ustanovení podle odstavce 1, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce. § 8 (1) Rozhodce je vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. (2) Ten, kdo má být nebo byl určen nebo jmenován rozhodcem, musí bez odkladu stranám nebo soudu oznámit všechny okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti a pro něž by byl jako rozhodce vyloučen. § 9 (1) Jestliže strana, která má jmenovat rozhodce, tak neučiní do 30 dnů od doručení výzvy druhé strany, nebo nemohou-li se jmenovaní rozhodci ve stejné lhůtě shodnout na osobě předsedajícího rozhodce, jmenuje rozhodce nebo předsedajícího rozhodce soud, pokud se strany nedohodly jinak. Návrh může soudu podat kterákoli strana nebo každý z již jmenovaných rozhodců. (2) Nedohodly-li se strany jinak, jmenuje soud na návrh kterékoli strany nebo rozhodce nového rozhodce, jestliže jmenovaný rozhodce se vzdá funkce rozhodce nebo nemůže činnost rozhodce vykonávat. § 10 (1) Při jmenování rozhodce nebo předsedajícího rozhodce podle § 9 soud přihlíží k předpokladům pro jeho nezávislé a nestranné rozhodování. (2) Ustanovení § 5 platí obdobně. § 11 Nestanoví-li tento zákon jiné důvody, je již určený nebo jmenovaný rozhodce vyloučen z projednávání věci, jestliže dodatečně vyjdou najevo okolnosti uvedené v § 8. § 12 (1) Již určený nebo jmenovaný rozhodce, u něhož vyšly najevo okolnosti uvedené v § 11, je povinen se funkce rozhodce vzdát. (2) Nevzdá-li se rozhodce funkce, mohou se strany dohodnout o postupu při jeho vyloučení. Kterákoli ze stran může podat návrh, aby o vyloučení rozhodl soud. § 13 Stálé rozhodčí soudy (1) Stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze jiným zákonem nebo jen tehdy, pokud jejich zřízení jiný zákon výslovně připouští. (2) Stálé rozhodčí soudy mohou vydávat své statuty a řády, které musí být uveřejněny v Obchodním věstníku;3) tyto statuty a řády mohou určit způsob jmenování rozhodců, jejich počet, a mohou výběr rozhodců vázat na seznam vedený u stálého rozhodčího soudu. Statuty a řády mohou též určit způsob řízení a rozhodování i jiné otázky související s činností stálého rozhodčího soudu a rozhodců včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců. (3) Jestliže se strany dohodly na příslušnosti konkrétního stálého rozhodčího soudu a neujednaly v rozhodčí smlouvě jinak, platí, že se podrobily předpisům uvedeným v odstavci 2, platným v době zahájení řízení před stálým rozhodčím soudem. (4) Nikdo není oprávněn používat při výkonu své činnosti takové označení, které vyvolává klamnou představu, že se jedná o stálý rozhodčí soud podle tohoto zákona, není-li k používání takového označení oprávněn podle jiného právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. ČÁST TŘETÍ Rozhodčí řízení § 14 (1) Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba došla stálému rozhodčímu soudu nebo rozhodci uvedenému v odstavci 2. Podání žaloby má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba u soudu. (2) Není-li žaloba podávána stálému rozhodčímu soudu, podává se předsedajícímu rozhodci, je-li určen nebo jmenován; není-li předsedající rozhodce dosud určen nebo jmenován, žaloba se podává kterémukoli určenému nebo jmenovanému rozhodci. (3) Stálý rozhodčí soud i rozhodce uvedený v odstavci 2 je povinen na žalobě vyznačit den, kdy mu došla. § 15 (1) Rozhodci jsou oprávněni zkoumat svou pravomoc. Dospějí-li k závěru, že podle rozhodčí smlouvy, která jim byla předložena, jejich pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodnou o tom usnesením. (2) Námitku nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé. § 16 (1) Uplatní-li strana svůj nárok před rozhodci v promlčecí nebo prekluzivní lhůtě a rozhodnou-li rozhodci, že není dána jejich pravomoc, zůstávají účinky podané žaloby zachovány, pokud strana podá znovu u soudu, u příslušných rozhodců či stálého rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí o nedostatku pravomoci. (2) Účinky podané žaloby zůstávají zachovány i tehdy, pokud strana po zrušení rozhodčího nálezu podala u příslušných rozhodců či stálého rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu, nebo návrh na pokračování v řízení do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž došlo ke zrušení rozhodčího nálezu. § 17 Rozhodčí řízení se koná v místě dohodnutém stranami. Není-li místo takto určeno, koná se v místě určeném rozhodci s přihlédnutím k oprávněným zájmům stran. § 18 Strany mají v rozhodčím řízení rovné postavení a musí jim být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv. § 19 (1) Strany se mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Otázky řízení mohou být rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, jestliže k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci. (2) Není-li uzavřena dohoda podle odstavce 1 nebo není určen postup podle odstavce 4, postupují rozhodci v řízení způsobem, který považují za vhodný. Vedou rozhodčí řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. (3) Nedohodnou-li se strany jinak, je řízení před rozhodci ústní. Toto řízení je vždy neveřejné. (4) Strany mohou určit postup také v pravidlech pro rozhodčí řízení, pokud jsou k rozhodčí smlouvě tato pravidla přiložena. Použití řádu stálého rozhodčího soudu tím není dotčeno. § 19a Adresa pro doručování Rozhodce doručí písemnost na adresu datové schránky; není-li možné písemnost doručit do datové schránky, doručí písemnost na elektronickou adresu, kterou adresát rozhodci sdělil nebo kterou určil jako doručovací v rozhodčí smlouvě. Není-li možné doručit písemnost na adresy uvedené výše, doručí rozhodce písemnost na adresu, kterou adresát rozhodci sdělil nebo adresu uvedenou v rozhodčí smlouvě. § 20 (1) Rozhodci mohou vyslýchat svědky, znalce a strany, jen když se k nim dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy mohou provádět jen tehdy, jsou-li jim poskytnuty. (2) Procesní úkony, které nemohou rozhodci sami provést, provede na jejich dožádání soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o procesní úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná. (3) Náklady řízení, které vznikly soudu provedením procesních úkonů podle odstavce 2, hradí soudu stálý rozhodčí soud nebo rozhodci. § 21 Jestliže některá strana až do vyhotovení rozhodčího nálezu se bez své viny řízení zcela nebo zčásti nezúčastnila, nebo bez své viny nevykonala některý úkon potřebný k uplatnění jejího práva, učiní rozhodci k návrhu přiměřená opatření, aby strana mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně. § 22 Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může soud na návrh kterékoli strany nařídit předběžné opatření. Rozhodnutí § 23 Rozhodčí řízení končí a) právní mocí rozhodčího nálezu, nebo b) doručením usnesení v těch případech, kdy se nevydává rozhodčí nález; usnesení musí být podepsáno, odůvodněno a doručeno jako rozhodčí nález; je-li žaloba podaná u stálého rozhodčího soudu vzata zpět ještě před ustavením senátu nebo jmenováním rozhodce, vydává a podepisuje usnesení o zastavení řízení předseda stálého rozhodčího soudu. § 24 (1) Rozhodci působí během řízení na strany, aby se dohodly na smírném vyřešení sporu. (2) Na žádost stran lze smír uzavřít ve formě rozhodčího nálezu. § 25 (1) Rozhodčí nález musí být usnesen většinou rozhodců, vyhotoven písemně a alespoň většinou rozhodců podepsán. Výrok rozhodčího nálezu musí být určitý. (2) Rozhodčí nález musí obsahovat odůvodnění, ledaže se strany dohodly, že odůvodnění není třeba; to platí i o rozhodčím nálezu vydaném podle § 24 odst. 2. (3) Při rozhodování se rozhodci řídí hmotným právem pro spor rozhodným; mohou však spor rozhodnout podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže je k tomu strany výslovně pověřily. § 26 Chyby v psaní nebo v počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodci nebo stálý rozhodčí soud kdykoliv na žádost kterékoliv ze stran. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález. § 27 Strany se mohou dohodnout v rozhodčí smlouvě, že rozhodčí nález může být k žádosti některé z nich nebo obou přezkoumán jinými rozhodci. Nestanoví-li rozhodčí smlouva jinak, musí být žádost o přezkoumání zaslána druhé straně do 30 dnů ode dne, kdy byl straně žádající o přezkoumání doručen rozhodčí nález. Přezkoumání rozhodčího nálezu je součástí rozhodčího řízení a platí o něm ustanovení tohoto zákona. § 28 (1) Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno stranám a po doručení opatřeno doložkou o právní moci. (2) Rozhodčí nález, který nelze přezkoumat podle § 27, nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27, nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. § 29 (1) Stálé rozhodčí soudy jsou povinny po dobu 20 let od právní moci rozhodčího nálezu uschovat rozhodčí nález opatřený doložkou o právní moci a všechny listiny prokazující průběh rozhodčího řízení. (2) Rozhodci jsou povinni do 30 dnů od právní moci rozhodčího nálezu předat do úschovy okresnímu soudu, v jehož obvodu byl rozhodčí nález vydán, rozhodčí nález opatřený doložkou o právní moci a všechny listiny prokazující průběh rozhodčího řízení; byl-li rozhodčí nález vydán mimo území České republiky, do úschovy soudu se nepředává. (3) Strany mohou nahlížet do listin uvedených v odstavcích 1 a 2 a činit z nich výpisy a opisy. § 30 Užití občanského soudního řádu Nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. ČÁST ČTVRTÁ Zrušení rozhodčího nálezu soudem a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí § 31 Soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.4) § 32 (1) Návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Podání návrhu podle odstavce 1 nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu. Na žádost povinného může však soud vykonatelnost rozhodčího nálezu odložit, jestliže by neprodleným výkonem rozhodčího nálezu hrozila závažná újma nebo jestliže je z návrhu na zrušení rozhodčího nálezu možné usuzovat, že je důvodný. § 33 Soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o důvody § 31 písm. b) nebo c), jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé. § 34 (1) Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. a) nebo b), pokračuje k návrhu některé ze stran po právní moci rozsudku v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne. Věc již nelze projednat v rozhodčím řízení. (2) Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. c) až g), pokračuje se k návrhu některé ze stran v rozhodčím řízení na základě rozhodčí smlouvy. Nedohodnou-li se strany jinak, rozhodci zúčastnění na rozhodčím nálezu, který byl zrušen z důvodů uvedených v § 31 písm. c), jsou však z nového projednání a rozhodování vyloučeni. Nedohodnou-li se strany jinak, budou noví rozhodci jmenováni způsobem původně určeným v rozhodčí smlouvě nebo podpůrně podle ustanovení tohoto zákona. § 35 (1) I když nepodala návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem, může strana, proti níž byl soudem nařízen výkon rozhodčího nálezu, bez ohledu na lhůtu stanovenou v § 32 odst. 1, podat návrh na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí kromě důvodů uvedených ve zvláštním předpisu5) i tehdy, jestliže a) rozhodčí nález je stižen některou vadou uvedenou v § 31 písm. a), d) nebo f), b) strana, která musí mít zákonného zástupce, nebyla v řízení takovým zástupcem zastoupena a její jednání nebylo ani dodatečně schváleno, c) ten, kdo vystupoval v rozhodčím řízení jménem strany nebo jejího zákonného zástupce, nebyl k tomu zmocněn a jeho jednání nebylo ani dodatečně schváleno. (2) Je-li podán návrh podle odstavce 1, soud provádějící výkon rozhodčího nálezu řízení o výkon rozhodnutí přeruší a uloží povinnému, aby do 30 dnů podal u příslušného soudu návrh na zrušení rozhodčího nálezu. Není-li v této lhůtě návrh podán, pokračuje soud v řízení o výkon rozhodčího nálezu. (3) Je-li rozhodčí nález zrušen, mohou pak strany postupovat obdobně podle § 34. ČÁST SEDMÁ ŘÍZENÍ PŘED ROZHODČÍ KOMISÍ SPOLKU § 40e Tohoto zákona se použije i na rozhodování sporných záležitostí náležejících do spolkové samosprávy v řízení před rozhodčí komisí spolku (dále jen „komise“) podle občanského zákoníku, ledaže je v této části stanoveno jinak. Na rozhodování před komisí se nepoužijí ustanovení o stálých rozhodčích soudech. § 40f (1) Řízení před komisí je zahájeno dnem, kdy je žaloba doručena na adresu uvedenou ve stanovách spolku. Není-li taková adresa ve stanovách uvedena, doručuje se žaloba komisi na adresu sídla spolku. (2) Strany mají v řízení rovné postavení a musí jim být dána plná příležitost k uplatnění jejich práv. Stanovy, vnitřní předpis ve stanovách výslovně označený, nebo písemně uzavřená dohoda stran mohou odchylně od tohoto zákona upravit postup, kterým má komise vést řízení. § 40g (1) Komise může záležitost projednat a rozhodnout jen za přítomnosti většiny svých členů, nejméně však 3. (2) Klesne-li počet členů komise, kteří jsou způsobilí věc rozhodnout pod minimální počet členů vyžadovaný pro rozhodování tímto zákonem nebo stanovami, komise řízení zastaví; to nebrání soudu, aby věc rozhodl. Ustanovení § 9 a 10 se nepoužijí. (3) Člení-li se komise v souladu se stanovami na senáty a rozhoduje-li senát komise, platí odstavce 1 a 2 obdobně pro tento senát. § 40h Pokud komise ve lhůtě 3 měsíců nerozhodne ve věci samé, může strana uplatnit své právo u soudu. Stanovy, vnitřní předpis ve stanovách výslovně označený nebo písemně uzavřená dohoda stran mohou lhůtu podle věty první prodloužit, avšak ne déle, než na 9 měsíců. § 40i Člen komise, u něhož vyšly najevo okolnosti uvedené v § 11, je povinen vyloučit se z projednávání věci. Nevyloučí-li se člen komise, rozhodne o návrhu strany na jeho vyloučení komise. § 40j (1) Soud na návrh strany zruší rozhodčí nález vydaný komisí i v případě, že komise rozhodovala spor ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem. Ustanovení § 242 občanského zákoníku tím není dotčeno. (2) I když nepodala návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem, může strana, proti níž byl soudem nařízen výkon rozhodčího nálezu, bez ohledu na lhůtu stanovenou v § 32 odst. 1, podat návrh na zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, kromě důvodů uvedených ve zvláštním předpisu i v případě, že jsou dány důvody pro jeho zrušení podle § 31 písm. a) až f) nebo pokud jsou dány důvody pro jeho zrušení podle odstavce 1 a rozhodčí nález neobsahuje poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudu. Ustanovení § 35 odst. 1 písm. c) a d) a § 35 odst. 2 a 3 se použijí obdobně. § 40k Na řízení před komisí se použijí i ustanovení § 25 odst. 2 věty druhé a § 32 odst. 3, jestliže návrh na zrušení rozhodčího nálezu podá člen spolku. ČÁST OSMÁ Věcná a místní příslušnost soudů § 41 K řízení o neplatnosti rozhodčí smlouvy a k řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle části čtvrté tohoto zákona je v prvním stupni příslušný krajský soud. K ostatním řízením podle tohoto zákona je v prvním stupni příslušný soud, který by byl příslušný k řízení ve věci podle zvláštního předpisu,6) kdyby nebylo rozhodčí smlouvy. § 42 (1) K úkonům podle § 20 odst. 2 je dána věcná a místní příslušnost okresního soudu, v jehož obvodu má být požadovaný úkon proveden. (2) Má-li být úkon požadovaný podle odstavce 1 proveden v cizině, je dána věcná a místní příslušnost okresního soudu, v jehož obvodu je místo, kde se rozhodčí řízení koná. § 43 K řízení podle tohoto zákona je místně příslušný soud, v jehož obvodu se koná nebo konalo rozhodčí řízení, je-li toto místo v tuzemsku. Jinak je místně příslušný soud, který by byl místně příslušný, kdyby nebylo rozhodčí smlouvy. Mimo to k řízení podle § 9 a § 12 odst. 2 je dána místní příslušnost soudu podle sídla nebo bydliště navrhovatele anebo odpůrce, jestliže nelze v tuzemsku zjistit místní příslušnost soudu. § 44 Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení před soudem podle tohoto zákona obdobně ustanovení občanského soudního řádu. ČÁST DEVÁTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU § 45 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 152/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 9 odst. 3 písm. c) bod kk) včetně poznámky č. 23) se vypouští. 2. V § 36b odst. 1 se vypouští písmeno f). 3. V § 88 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců. 4. V § 120 odst. 2 se za slova „o osvojení“ vkládají slova „v řízení o jmenování rozhodce nebo předsedajícího rozhodce“. ČÁST DESÁTÁ Ustanovení přechodná a závěrečná § 46 Spory o neplatnost rozhodčích smluv a o zrušení rozhodčích nálezů vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy, v nichž bylo zahájeno řízení a nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, projednají a dokončí soudy příslušné k řízení do dne účinnosti tohoto zákona. § 47 Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce. § 48 Ustanovení tohoto zákona se použijí na případy, kdy rozhodčí smlouva byla uzavřena po nabytí účinnosti tohoto zákona. V ostatních případech se postupuje podle dosavadních předpisů. § 49 Zrušují se: 1. Zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů. 2. § 30 odst. 2, 4, 5 a 6 zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů. 3. § 28 odst. 2, 4, 5, 6, 7 a 8 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. § 50 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 99 občanského soudního řádu. 2) Například § 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. 3) Nařízení vlády ČSFR č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku. 4) § 228 odst. 1 písm. a) a b) občanského soudního řádu. 5) § 268 občanského soudního řádu. 6) § 9 občanského soudního řádu. § 3 zákona ČNR č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky. 7) § 265 občanského zákoníku.
Zákon č. 217/1994 Sb.	Zákon č. 217/1994 Sb. Zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce Vyhlášeno 30. 11. 1994, datum účinnosti 1. 12. 1994, částka 67/1994 * § 1 - Postižení občané nebo jejich vdovy, vdovci a sirotci za podmínek stanovených tímto zákonem mají právo na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle tohoto zákona, pokud jsou v době vzniku nároku občany České republiky. * § 2 - Postiženým občanem je pro účely tohoto zákona občan, který je československým politickým vězněm podle zvláštního zákona.1) * § 3 - (1) Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky vzniká: * § 4 - (1) Osoby uvedené v § 3 písm. a) a b) mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky ve výši 2300 Kč za každý i jen započatý měsíc věznění nebo internace. * § 5 - (1) O poskytnutí jednorázové peněžní částky rozhoduje a jednorázovou peněžní částku vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, a v případech, kdy postižený občan je nebo byl poživatelem důchodu nebo osoba uvedená v § 3 je nebo byla poživatelem pozůstalos * § 6 - (1) Řízení o poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen „řízení“) se zahájí pouze na návrh osoby uvedené v § 3. Řízení zahájené na návrh osoby uvedené v § 3 písm. d) se do doby skončení lhůty podle § 5 odst. 2 přerušuje. * § 7 - Řízení podle tohoto zákona je osvobozeno od poplatků. * § 9 - Tímto zákonem nejsou dotčeny nároky oprávněných osob z přijatých mezinárodně právních závazků. Aktuální znění od 1. 1. 2014 (458/2011 Sb.) 217 ZÁKON ze dne 2. listopadu 1994 o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce S vědomím neodčiněného historického bezpráví způsobeného obětem nacistické perzekuce, nutnosti řešit tento problém především s ohledem na věk osob, postižených nacistickou perzekucí, skutečnosti, že tento zákon nemá vliv na uplatňování nároků občanů České republiky ve smyslu platných mezinárodně právních závazků, ale také ve smyslu morálně politickém, nemožnosti zmírnit cestou tohoto zákona veškeré utrpení, které občanům České republiky způsobila nacistická perzekuce, se Parlament usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Postižení občané nebo jejich vdovy, vdovci a sirotci za podmínek stanovených tímto zákonem mají právo na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle tohoto zákona, pokud jsou v době vzniku nároku občany České republiky. § 2 Postiženým občanem je pro účely tohoto zákona občan, který je československým politickým vězněm podle zvláštního zákona.1) § 3 (1) Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky vzniká: a) postiženým občanům, kterým nebylo poskytnuto odškodnění za jejich postižení jiným státem, b) vdovám a vdovcům po postižených občanech, jejichž manželství s postiženým občanem existovalo v době jeho postižení, c) vdovám a vdovcům po postižených občanech popravených nebo zemřelých ve vyšetřovací vazbě, vězeních, koncentračních a internačních táborech nebo násilně usmrcených v souvislosti se zatýkáním, d) stejným dílem sirotkům po postižených občanech popravených nebo zemřelých ve vyšetřovací vazbě, vězeních, koncentračních a internačních táborech nebo násilně usmrcených v souvislosti se zatýkáním, kteří ke dni jejich úmrtí nedosáhli věku 18 let. (2) Včas uplatněný nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud jednorázová peněžní částka nebyla vyplacena, přechází v případě úmrtí osoby uvedené v odstavci 1 na její dědice. § 4 (1) Osoby uvedené v § 3 písm. a) a b) mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky ve výši 2300 Kč za každý i jen započatý měsíc věznění nebo internace. (2) Byl-li postižený občan vězněn nebo internován opakovaně, kalendářní dny věznění nebo internace se sčítají; měsícem věznění nebo internace se rozumí 30 kalendářních dnů. (3) Osoby uvedené v § 3 písm. c) mají dále nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky ve výši 100 000 Kč. (4) Osoby uvedené v § 3 písm. d) mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky ve výši 100 000 Kč. Neuplatní-li některá z těchto osob svůj nárok na poskytnutí podílu z jednorázové peněžní částky ve lhůtě stanovené tímto zákonem, nabývají tento podíl rovným dílem ostatní osoby, které nárok na poskytnutí podílu z jednorázové peněžní částky ve lhůtě stanovené tímto zákonem uplatnily. (5) Úhrada bude provedena ze státních finančních aktiv. § 5 (1) O poskytnutí jednorázové peněžní částky rozhoduje a jednorázovou peněžní částku vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, a v případech, kdy postižený občan je nebo byl poživatelem důchodu nebo osoba uvedená v § 3 je nebo byla poživatelem pozůstalostního důchodu z důchodového zabezpečení, který vyplácí orgán sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil,2) tento orgán. (2) Nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky uplatní osoba uvedená v § 3 u orgánu příslušného k rozhodnutí podle odstavce 1 do devíti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona písemným návrhem, jinak právo na poskytnutí jednorázové peněžní částky zaniká. (3) Osoby uvedené v § 3 předloží ověřený opis dokladu vydaného podle zákona č. 255/1946 Sb., který se týká postiženého občana, případně další doklady osvědčující nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky, jestliže je k tomu orgán příslušný k rozhodnutí podle odstavce 1 vyzve. § 6 (1) Řízení o poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen „řízení“) se zahájí pouze na návrh osoby uvedené v § 3. Řízení zahájené na návrh osoby uvedené v § 3 písm. d) se do doby skončení lhůty podle § 5 odst. 2 přerušuje. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na řízení správní řád.3) (3) Proti rozhodnutí orgánu uvedeného v § 5 odst. 1 lze podat opravný prostředek k vrchnímu soudu.4) § 7 Řízení podle tohoto zákona je osvobozeno od poplatků. § 9 Tímto zákonem nejsou dotčeny nároky oprávněných osob z přijatých mezinárodně právních závazků. § 10 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1994. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 2 odst. 1 bod 5 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. 2) § 9 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. 3) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 4) § 250l a násl. občanského soudního řádu.
Zákon č. 218/1994 Sb.	Zákon č. 218/1994 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 11. 1994, datum účinnosti 30. 11. 1994, částka 67/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona * Čl. II Aktuální znění od 30. 11. 1994 218 ZÁKON ze dne 3. listopadu 1994, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb. a zákona č. 155/1994 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 15 odst. 2 se za písmeno j) doplňuje nové písmeno k), které zní: „k) k převodu 3,0 mld. Kč do kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu České republiky na rok 1995, které budou v letech 1995 a 1996 použity na financování investičních akcí Programu zkvalitnění technického stavu a vybavení škol a školských zařízení vydaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.“. 2. V § 15 odst. 3 se za slova „odstavce 2“ vkládají slova „písm. a) až j)“. 3. V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se zmocňuje, aby po projednání s Ministerstvem financí vydalo obecně závazný právní předpis, kterým se stanoví pravidla pro podávání žádostí, rozdělování a uvolňování finančních prostředků na investiční dotace v rámci Programu zkvalitnění technického stavu a vybavení škol a školských zařízení podle § 15 odst. 2 písm. k) tohoto zákona.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 223/1994 Sb.	Zákon č. 223/1994 Sb. Zákon o sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky, o některých opatřeních s tím souvisejících a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. Vyhlášeno 6. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 68/1994 * ČÁST PRVNÍ - Sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky a o některých opatřeních s tím souvisejících (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. (§ 4 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - Zrušovací a závěrečná ustanovení (§ 6 — § 7) Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 223 ZÁKON ze dne 3. listopadu 1994 o sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky, o některých opatřeních s tím souvisejících a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Sloučení Československé obchodní a průmyslové komory s Hospodářskou komorou České republiky a o některých opatřeních s tím souvisejících § 1 (1) Československá obchodní a průmyslová komora1) se slučuje s Hospodářskou komorou České republiky.2) Československá obchodní a průmyslová komora zaniká dnem účinnosti tohoto zákona. (2) Tímto dnem vstupuje Hospodářská komora České republiky do veškerých majetkových a jiných práv, jakož i povinností Československé obchodní a průmyslové komory jako její právní nástupce. § 2 Členové Československé obchodní a průmyslové komory se dnem účinnosti tohoto zákona stávají členy Hospodářské komory České republiky. § 3 (1) Rozhodčí soud působící při Československé obchodní a průmyslové komoře se dnem účinnosti tohoto zákona stává stálým rozhodčím soudem působícím při Hospodářské komoře České republiky a jeho označení se mění na Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Předsednictvo dosavadního Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory je Předsednictvem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Statut a Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory3) je Statutem a Řádem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. (2) Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky je rozhodčím soudem ve smyslu Úmluvy o řešení občanskoprávních sporů vznikajících ze vztahů hospodářské a vědecko-technické spolupráce v rozhodčím řízení.4) (3) Rozhodčí smlouvy (doložky) odkazující na pravomoc a příslušnost Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory nebo Rozhodčího soudu působícího při Československé obchodní a průmyslové komoře se považují nadále za rozhodčí smlouvy (doložky) uzavřené ve prospěch Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. ČÁST DRUHÁ Změna zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. § 4 Zákon České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. f) se na konci věty připojují tato slova: „šíří znalosti o ekonomických podmínkách a právních předpisech týkajících se obchodních vztahů se zahraničím a v souvislosti s tím vydávají a rozšiřují informativní a odborné publikace,“. 2. V § 4 odst. 1 písm. g) se čárka na konci nahrazuje středníkem a za středník se připojují tato slova: „tato osvědčení mají povahu veřejných listin,“. 3. § 19 včetně poznámky č. 5) zní: „§ 19 (1) Při Hospodářské komoře České republiky působí jako stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky jako nezávislý orgán pro rozhodování sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení. (2) V čele stálého rozhodčího soudu (dále jen „rozhodčí soud“) je předsednictvo jmenované představenstvy obou komor na dobu tří let. Předseda rozhodčího soudu má právo účastnit se jednání představenstev obou komor. Předsednictvo rozhodčího soudu je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů. Předsednictvo rozhodčího soudu se skládá z předsedy, místopředsedů a členů. Předsednictvo volí předsedu a místopředsedy, kteří jednají jménem rozhodčího soudu. (3) Rozhodčí soud rozhoduje majetkové spory podle zvláštního zákona.5) (4) Způsob řízení a rozhodování, způsob jmenování rozhodců, jejich počet, organizační uspořádání rozhodčího soudu, sazebník odměn rozhodců, pravidla o nákladech řízení a další otázky související s činností rozhodčího soudu a jejím ekonomickým zajištěním upravuje Statut a Řád rozhodčího soudu. 5) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.“. ČÁST TŘETÍ Zrušovací a závěrečná ustanovení § 6 Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem. § 7 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon ČNR č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 121/1993 Sb. 3) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 14/1988 Sb., kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory, ve znění pozdějších předpisů. 4) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 115/1974 Sb., o Úmluvě o řešení občanskoprávních sporů, vznikajících ze vztahů hospodářské a vědecko-technické spolupráce v rozhodčím řízení.
Zákon č. 224/1994 Sb.	Zákon č. 224/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 306/1993 Sb., zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 285/1991 Sb., zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb. a zákona č. 210/1993 Sb., doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 177/1994 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb. Vyhlášeno 6. 12. 1994, datum účinnosti 6. 12. 1994, částka 68/1994 * Čl. I - Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 306/1993 Sb., se mění a doplňuje ta * Čl. IV - Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb., se doplňuje takto: * Čl. V - Ustanovení § 14a podle čl. I bodu 4 tohoto zákona platí přiměřeně i na zaměstnanecké akcie, které byly vydány na jméno Fondu národního majetku České republiky nebo Pozemkového fondu České republiky ke dni účinnosti tohoto zákona, nebo na zaměstnanecké akci * Čl. VI Aktuální znění od 1. 1. 2008 (296/2007 Sb.) 224 ZÁKON ze dne 3. listopadu 1994, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 306/1993 Sb., zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 285/1991 Sb., zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb. a zákona č. 210/1993 Sb., doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 306/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 1 se za slovo „organizace“ doplňují slova „nebo majetku státu v užívání organizací, jejichž zřizovatelem jsou obce“. 2. V § 10 odst. 8 se na konci připojuje tato věta: „Je-li metodou privatizace vložení privatizovaného majetku do obchodní společnosti, lze podle odstavce 7 postupovat až do převodu majetkové účasti Fondu na podnikání této společnosti na jinou osobu.“. 3. V § 14 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2, 3 a 4, které včetně poznámek č. 5b) a 5c) znějí: „(2) Veřejnou dražbu organizuje Fond, který také jmenuje licitátora. (3) Podmínky veřejné dražby musí Fond veřejně vyhlásit formou dražebního řádu zároveň s vyvěšením karty provozní jednotky5b) nejméně 30 dnů před termínem dražby. (4) Fond může k organizačnímu zabezpečení a realizaci veřejných dražeb použít osoby, které k tomu mají oprávnění podle zvláštního předpisu.5c) 5b) § 4 odst. 3 zákona č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5c) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 5. 4. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně poznámky č. 5d) zní: „§ 14a (1) Vydá-li akciová společnost podle rozhodnutí o privatizaci a stanov zaměstnanecké akcie, které byly při vzniku společnosti zcela splaceny, je jejich prvním nabyvatelem5d) Fond nebo Pozemkový fond České republiky, který akciovou společnost založil, a to po dobu nejdéle 120 dní ode dne jejich vydání. (2) Ve lhůtě podle odstavce 1 je Fond nebo Pozemkový fond České republiky povinen tyto akcie úplatně převést na akciovou společnost. Nedojde-li v této lhůtě k převodu všech akcií, musí být nepřevedené zaměstnanecké akcie změněny na akcie na jméno nebo na majitele, a to nejpozději do šesti měsíců, počínaje prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. (3) U zaměstnaneckých akcií vydaných podle rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu se odstavce 1 a 2 použijí obdobně. 5d) § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 15 odst. 3 se na konci připojují tyto věty: „Věřitel nabyvatele privatizovaného majetku se může domáhat splnění závazků vzniklých před 13. srpnem 1993, které na nabyvatele přešly v rámci privatizace, na Fondu až po vyčerpání všech právních prostředků vůči nabyvateli privatizovaného majetku, včetně výkonu rozhodnutí a konkurzu. Za závazky vzniklé po uvedeném dni Fond neručí.“. 6. § 45 se doplňuje odstavcem 8, který zní: „(8) Podniky nemohou zřizovat zástavní právo k majetku, na který byl předložen privatizační projekt.“. 7. V § 47b odst. 1 se v první větě vypouštějí slova „provedené příslušnými orgány republik“. 8. V § 47b odst. 2 se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „nestanoví-li tento zákon jinak.“. 9. § 47b se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Dražbu podle odstavce 1 organizuje likvidátor, který také jmenuje licitátora. (4) Podmínky veřejné dražby musí likvidátor veřejně vyhlásit formou dražebního řádu zároveň s vyvěšením karty provozní jednotky5b) nejméně 30 dnů před termínem dražby.“. 10. Za § 47b se vkládá nový § 47c, který zní: „§ 47c O vstupu podniku hospodařícího s majetkem, na který byl předložen privatizační projekt, do likvidace může zakladatel rozhodnout pouze se souhlasem ministerstva.“. Čl. IV Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb., se doplňuje takto: § 3 se doplňuje odstavcem 5, který včetně poznámky č. 1b) zní: „(5) Hospodařením se státním majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí i hospodaření s majetkem, který přešel na Fond národního majetku podle zvláštních předpisů.1b) 1b) § 11 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. § 5 zákona ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. V Ustanovení § 14a podle čl. I bodu 4 tohoto zákona platí přiměřeně i na zaměstnanecké akcie, které byly vydány na jméno Fondu národního majetku České republiky nebo Pozemkového fondu České republiky ke dni účinnosti tohoto zákona, nebo na zaměstnanecké akcie, které na jméno Fondu národního majetku České republiky nebo Pozemkového fondu České republiky mají být vydány podle zakladatelské listiny, pokud jsou ke dni účinnosti tohoto zákona zapsány v obchodním rejstříku, s tím, že lhůta uvedená v § 14a odst. 1 počíná běžet dnem účinnosti tohoto zákona. Pokud však byly zaměstnanecké akcie vydány na jméno Fondu národního majetku České republiky nebo Pozemkového fondu České republiky více než 120 dní před účinností tohoto zákona, zkracuje se tato lhůta na 60 dní. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 241/1994 Sb.	Zákon č. 241/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 72/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění a * Čl. V - Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb., se mění a doplňuje tak * Čl. VI - Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 * Čl. VII - Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se * Čl. VIII - (1) Výše penále u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za dobu před 1. lednem 1995 se řídí předpisy platnými před tímto dnem. * Čl. X - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn a doplnění * Čl. XI Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.) 241 ZÁKON ze dne 7. prosince 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. c) bodech 1 až 3 se slovo „pracovníci“ nahrazuje slovem „zaměstnanci“. 2. V § 3 odst. 1 písm. c) bodu 5 se za slovo „společníci“ vkládají slova „a jednatelé“. 3. § 5 odst. 1 písm. a) včetně poznámek č. 3), 4), 5) a 6) zní: „a) zaměstnance je úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou: 1. náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,3) 2. náhrady škody,4) 3. odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,5) 4. hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,6) 3) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb. 4) § 187 až 206 zákoníku práce. 5) Zákon č. 527/1990 Sb. 6) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb.“. 4. § 5 odst. 1 písm. c) včetně poznámek č. 13), 14), 15), 40) a 41) zní: „c) osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si sama určí, ne však méně než 35 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti13) po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.14) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na společných příjmech15) a u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech.15) U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví,40) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně z příjmu41) z této činnosti. 13) § 7 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. 40) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 41) Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek č. 7), 8), 9) a 10) zní: „(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované zaměstnanci organizací nebo malou organizací v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění: a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby7) a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance, b) odměny za pracovní pohotovost,8) c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy, s výjimkou věrnostního přídavku horníků9) a náborových příspěvků doosídlencům;10) za plnění věrnostní nebo stabilizační povahy se přitom vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu, s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. 7) § 125 zákoníku práce. 8) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. § 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. 9) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků. 10) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 6. V § 5 odst. 3 se za větu druhou vkládá tato věta: „U poživatele starobního nebo invalidního důchodu se pro účely tohoto zákona dobou pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných rozumí též doba pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění.“. 7. V § 5 odst. 4 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“ a na konci se připojuje tato věta včetně poznámky č. 42): „Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro určení vyměřovacího základu v případě, kdy v kalendářním roce vznikla účast osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby na důchodovém zabezpečení podle § 145b odst. 3 zákona o sociálním zabezpečení,42) s tím, že se přihlíží jen k té části příjmu uvedeného v předchozí větě, která odpovídá kalendářním měsícům, v nichž taková osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující osoba byla účastna důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných. 42) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 307/1993 Sb.“. 8. § 6 odst. 2 věta druhá a třetí se vypouštějí. 9. V § 10 větě první se slova „České správy sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „příslušné okresní správy sociálního zabezpečení17)“. 10. V § 14 odst. 2 část věty třetí za středníkem zní: „vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 35 % z částky rovnající se průměru, který z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti za tento rok po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku 40 500 Kč, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku.“. 11. V § 14 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „Příjmy a výdaje podle předchozí věty se posuzují podle § 5 odst. 1 písm. c). Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro stanovení výše měsíčního vyměřovacího základu spolupracující osoby s tím, že tuto výši určuje osoba samostatně výdělečně činná, a to jen s přihlédnutím k podílu spolupracující osoby na společných příjmech [§ 5 odst. 1 písm. d)] dosaženém spoluprací s touto osobou samostatně výdělečně činnou; jestliže však spolupracující osoba byla v předcházejícím kalendářním roce též osobou samostatně výdělečně činnou, nepřihlíží se při určení jejího měsíčního vyměřovacího základu k příjmům ze samostatné výdělečné činnosti, které dosáhla jako osoba samostatně výdělečně činná, ani k výdajům, které vynaložila na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů.“. 12. V § 14 odst. 6 se vypouštějí slova „s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2“. 13. V § 14 odst. 7 větě první se za slova „celý kalendářní měsíc“ vkládají slova „, popřípadě po část kalendářního měsíce, po kterou byla osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového zabezpečení, netrvala-li tato účast po celý kalendářní měsíc,“. 14. V § 15 odst. 1 se ve větě první slova „a odst. 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“ a věta poslední se vypouští. 15. § 15 odst. 2 zní: „(2) Změní-li se dodatečně údaje o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení [§ 5 odst. 1 písm. c) a d)], je osoba samostatně výdělečně činná povinna tyto změny ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení19) nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy se o takové změně dověděla; k tomu se používá tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1 věty první. Tato správa je na základě tohoto ohlášení povinna písemně oznámit osobě samostatně výdělečně činné novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, výši dlužného pojistného na důchodové zabezpečení nebo výši přeplatku na tomto pojistném a způsob stanovení výše dlužného pojistného nebo přeplatku. Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1 věty první, nemůže být dodatečně měněn s výjimkou, kdy tento základ musí být z důvodu změny údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení buď zvýšen na částku nejnižšího vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové zabezpečení, nebo snížen na tuto částku z důvodu, že osoba samostatně výdělečně činná v přehledu podle odstavce 1 věty první určila vyměřovací základ pro pojistné na důchodové zabezpečení ve výši nejnižšího vyměřovacího základu. Dlužné pojistné na důchodové zabezpečení je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do osmi dnů ode dne, kdy jí byla jeho výše oznámena. Pro vrácení přeplatku vzniklého snížením určeného vyměřovacího základu z důvodu uvedeného ve větě třetí platí § 17 s tím, že tiskopis předložený podle věty první se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu platí pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a pojistného na nemocenské pojištění, které jsou splatné po dni, v němž byla tato výše osobě samostatně výdělečně činné oznámena, pokud takové zálohy (pojistné) nebyly před tímto dnem již zaplaceny.“. 16. § 15 se doplňuje odstavcem 5, který včetně poznámky č. 43) zní: „(5) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v předchozích odstavcích, může za ni tyto povinnosti splnit její spolupracující osoba, dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na dávku sociálního zabezpečení nebo pohřebné z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více přehledů podle odstavce 1 věty první a nedohodnou-li se tyto osoby na částce vyměřovacího základu určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) a odst. 3 a 4, vychází se z přehledu podaného osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou osobu samostatně výdělečně činnou,43) a pokud žádná z těchto osob nebyla povinna podat daňové přiznání z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z vyměřovacích základů uvedených těmito osobami. 43) § 40 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.“. 17. V § 17 odst. 2 větě druhé se za slova „kalendářního čtvrtletí“ vkládají slova „,v němž tato lhůta uplynula“. 18. V § 20 odst. 1 větě druhé se číslo „0,3“ nahrazuje číslem „0,1“. 19. V § 20 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 7, které včetně poznámek č. 44), 45), 46) a 47) znějí: „(2) Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. Posledním dnem, za který osoba samostatně výdělečně činná platí penále z dlužných záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, je a) den, ve kterém byl podán přehled podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném na důchodové zabezpečení, pokud byl tento přehled podán ve stanovené lhůtě, nebo b) poslední den lhůty stanovené pro podání přehledu podle § 15 za kalendářní rok, za který vznikl dluh na zálohách na pojistném na důchodové zabezpečení, pokud nebyl tento přehled podán ve stanovené lhůtě. (3) Jestliže příslušná okresní správa sociálního zabezpečení44) povolila placení dlužného pojistného ve splátkách (§ 20a), penále z takového dluhu činí 0,025 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy dluh na pojistném trvá, a to ode dne následujícího po dni, kdy taková okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek; pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách, nezaplatí včas nebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek, je povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,075 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh na pojistném trvá, a to ode dne následujícího po dni, kdy okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek. Jestliže bylo pojistné zaplacené ve správné výši za kalendářní měsíc použito k úhradě dlužných částek podle § 22a, nepřihlíží se pro účely předchozí věty k takovému postupu. Ode dne vstupu plátce pojistného do likvidace nebo od prohlášení konkurzního řízení či vyrovnacího řízení na jeho majetek podle zvláštního zákona45) anebo ode dne právní moci usnesení soudu, jímž byl zamítnut návrh na prohlášení konkurzního řízení pro nedostatek majetku plátce pojistného, je plátce pojistného opět povinen platit penále podle odstavce 1; skutečnosti uvedené v části věty před středníkem je plátce pojistného povinen ohlásit do osmi dnů ode dne, kdy se tyto skutečnosti dověděl, správě sociálního zabezpečení, která povolila placení dluhu ve splátkách. (4) Penále se neplatí za dobu, kdy osoba samostatně výdělečně činná není účastna důchodového zabezpečení a nevykonává samostatně výdělečnou činnost. (5) Jestliže pojistné bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, popřípadě na zvláštní výdajový účet Ministerstva financí,46) nepovažuje se taková částka za dlužné pojistné podle odstavce 1 ode dne následujícího po dni její platby (§ 19 odst. 2) do osmi dnů po dni zjištění, že plátce zaplatil pojistné na tento jiný účet; za den tohoto zjištění se považuje den, ve kterém plátce pojistného požádal o vrácení částky pojistného zaplacené na jiný účet, nejpozději však den, ve kterém mu příslušná správa sociálního zabezpečení písemně oznámila, že tuto platbu pojistného neobdržela. (6) Jestliže pojistné bylo organizací zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z důvodu přeplatku na dávce nemocenského pojištění nebo na rodičovském příspěvku, nepovažuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dlužné pojistné podle odstavce 1, a to až do dne předcházejícího dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr,47) kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě. (7) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. 44) § 7 písm. b), c), d) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. 45) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb. 46) § 1 odst. 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku. 47) § 104c a § 104f odst. 2 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 590/1992 Sb.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 8. 20. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu a poznámek č. 48) a 49) zní: „§ 20a Povolení splátek pojistného a penále (1) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písm. a) a b) povolí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení48) placení pojistného a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách, jestliže dluh na pojistném a penále činí aspoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3). (2) Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 2 povolí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení49) placení doplatku na pojistném (§ 14 odst. 10) a penále, které tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek, ve splátkách, jestliže dluh na tomto doplatku a penále činí aspoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3). (3) Rozhodnou částkou dluhu se rozumí u plátců uvedených v odstavci 1 úhrn pojistného, které byl tento plátce povinen zaplatit za tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek, a u plátců uvedených v odstavci 2 úhrn záloh na pojistné na důchodové zabezpečení, které byl tento plátce povinen platit, popřípadě které zaplatil ve vyšší částce, než byl povinen platit, za tři kalendářní měsíce bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, v němž příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o povolení splátek. Úhrn pojistného a úhrn záloh na pojistné na důchodové zabezpečení podle předchozí věty se zjišťuje nejdříve za období po 31. prosinci 1994. (4) Výši jednotlivých splátek dluhu stanoví příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce, a to tak, aby a) nepřesahuje-li dluh čtyřnásobek rozhodné částky dluhu, byl dluh zaplacen do jednoho roku ode dne splatnosti první splátky dluhu, b) činí-li dluh více než čtyřnásobek rozhodné částky dluhu, ale nepřesahuje osminásobek této částky, byl dluh zaplacen do dvou let ode dne splatnosti první splátky dluhu, c) přesahuje-li dluh osminásobek rozhodné částky dluhu, byl dluh zaplacen do tří let ode dne splatnosti první splátky dluhu; výše každé splátky dluhu se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (5) Den splatnosti první splátky dluhu stanoví příslušná okresní správa sociálního zabezpečení tak, aby připadl na období třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž vydala rozhodnutí o povolení splátek, pokud plátce pojistného nepožádal o stanovení tohoto dne na dřívější kalendářní měsíc. Ostatní splátky dluhu jsou splatné měsíčně, a to v termínech stanovených příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení.44) (6) Jednotlivé splátky dluhu se platí jednou částkou, a to odděleně od plateb běžného pojistného. Plátce pojistného je povinen označit každou splátku dluhu způsobem určeným v povolení; nebude-li tato splátka takto označena, nepovažuje se za splátku dluhu. (7) Zaplatí-li plátce pojistného měsíční splátku dluhu ve vyšší částce nebo zaplatí-li mimořádnou platbu označenou podle odstavce 6 věty druhé, použijí se tyto částky na úhradu splátek dluhu nejdříve splatných. (8) Nastane-li u plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, některá ze situací uvedených v § 20 odst. 3 větě první části věty za středníkem a větě třetí, zruší příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolení podle odstavce 1 nebo 2, a to ke dni, kdy taková situace nastala. (9) Před splacením dluhu, jehož placení ve splátkách bylo povoleno podle odstavce 1 nebo 2, nelze povolit placení dalšího dluhu na pojistném a penále ve splátkách. (10) Pokud není v předchozích odstavcích stanoveno jinak, platí pro splátky dluhu obdobně ustanovení o pojistném. 48) § 7 písm. c) a d) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. 49) § 7 písm. b) a f) zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.“. 21. V § 22a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní: „(2) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavce 1; to platí i naopak.“. 22. V § 24 se na konci připojuje tato věta: „Tito poplatníci však mohou používat místo těchto tiskopisů produktů výpočetní techniky, pokud jsou co do údajů, formy a formátu shodné s těmito tiskopisy.“. 23. V § 25 odst. 3 se slova „jsou nezapočitatelnými příjmy též odchodné39) a“ nahrazují slovy „je nezapočitatelným příjmem též“ a poznámka pod čarou č. 39) se vypouští. 24. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně poznámky č. 50) zní: „§ 27a (1) Plátci, kteří zaplatili podle § 27 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné podle § 27“), mají nárok na vrácení částky ve výši 55 % zaplaceného pojistného podle § 27 (dále jen „část pojistného“), pokud pojistné podle § 27 zaplatili nejpozději do 31. prosince 1994 a o vrácení části pojistného písemně požádali v období od 1. ledna 1995 do 31. března 1995 správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet platí pojistné v době podání této žádosti, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, která v době podání této žádosti již neplatí pojistné jako organizace nebo malá organizace, správu sociálního zabezpečení, na jejíž účet takto naposledy platila pojistné. Není-li žádost o vrácení části pojistného podána do 31. března 1995, nárok na vrácení části pojistného zaniká. (2) Nárok na vrácení části pojistného přechází na bezprostředního právního nástupce plátce pojistného podle § 27, pokud je v době podání žádosti právním nástupcem tohoto plátce nebo se jím stal po podání této žádosti plátcem pojistného podle § 27. Byla-li plátcem pojistného podle § 27 fyzická osoba, přechází nárok na vrácení části pojistného na dědice, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou;50) v tomto případě se žádost o vrácení části pojistného podává správě sociálního zabezpečení, na jejíž účet naposledy tato fyzická osoba platila pojistné. Pokud je právních nástupců plátce pojistného podle § 27 více, mají nárok na vrácení části pojistného v poměrné výši v závislosti na rozsahu, v jakém na ně přešla práva a povinnosti tohoto plátce; to platí přiměřeně i pro dědice uvedené v předchozí větě. (3) V žádosti o vrácení části pojistného musí být uvedeno označení plátce pojistného podle § 27 (obchodní jméno, identifikační číslo organizace, adresa sídla nebo trvalého pobytu a variabilní symbol přidělený správou sociálního zabezpečení pro placení pojistného podle § 27), kdy bylo zaplaceno pojistné podle § 27, které správě sociálního zabezpečení a v jaké výši, kolik činí část pojistného, která má být vrácena, číslo účtu spolu se směrovým kódem peněžního ústavu, na který má být část pojistného bezhotovostně převedena, popřípadě, jde-li o fyzickou osobu, zda má být vrácena poštovní poukázkou, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla žadatele, popřípadě místa jeho trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu. Žádá-li o vrácení organizační složka plátce pojistného podle § 27, uvede v žádosti též obchodní jméno, adresu sídla a identifikační číslo organizace, o jejíž organizační složku se jedná, a označení finančního úřadu místně příslušného podle sídla organizace. Žádá-li o vrácení právní nástupce plátce pojistného podle § 27, musí žádost obsahovat též jeho označení s uvedením, že se jedná o právního nástupce, a k žádosti musí být přiloženy doklady prokazující právní nástupnictví a jeho rozsah; to platí obdobně pro dědice, byl-li plátce pojistného podle § 27 fyzickou osobou. Žádost o vrácení části pojistného se předkládá dvojmo. (4) Má-li osoba, která má nárok na vrácení části pojistného, ke dni 1. ledna 1995 splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se část pojistného, která má být vrácena podle odstavců 1 a 2, nejprve na úhradu tohoto závazku, pokud před vrácením části pojistného nebyl tento závazek plně uhrazen. (5) Část pojistného je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna vrátit do 30. září 1995; nevrátí-li část pojistného do tohoto dne, platí § 17 odst. 2 věta druhá obdobně. Pokud žádost o vrácení části pojistného nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 3, prodlužuje se lhůta uvedená v předchozí větě o dobu ode dne vyrozumění žadatele o nedostatcích žádosti do dne jejich odstranění. (6) Jsou-li podmínky pro vrácení části pojistného splněny, zašle příslušná správa sociálního zabezpečení jedno vyhotovení žádosti o vrácení části pojistného s uvedením výše části pojistného, kterou vrací, finančnímu úřadu uvedenému v odstavci 3. (7) Byla-li část pojistného vrácena na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo přijata neoprávněnou osobou, je příjemce části pojistného povinen neprávem přijaté částky vrátit. (8) Pro řízení o vrácení části pojistného platí obdobně ustanovení o řízení ve věcech pojistného s odchylkami uvedenými v předchozích odstavcích s tím, že žádost o vrácení části pojistného se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném (§ 17 odst. 2 věta druhá). (9) Část pojistného vrácená podle předchozích odstavců nepodléhá dani z příjmu. 50) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 25. V § 29 se vypouštějí slova „malá organizace“ a „pojistné nebo“. Čl. V Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 2 se slova „soudního a“ nahrazují slovy „soudního ve věcech důchodového zabezpečení, pro účely“ a za slova „odst. 4“ se vkládají tato slova včetně poznámky č. 46): "a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno o odkladu, přerušení nebo zproštění výkonu civilní služby ze zdravotních důvodů podle zvláštních předpisů46) 46) § 4 odst. 1 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě. § 4 nařízení vlády ČR č. 372/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnosti výkonu civilní služby, ve znění nařízení vlády č. 85/1993 Sb.“. 2. § 5 se doplňuje písmenem g), které zní: „g) zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona.“. 3. § 6 odst. 4 písm. d) se vypouští. 4. V § 6 odst. 4 písm. f) se vypouštějí slova „a nemocenské“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“. 5. V § 6 odst. 4 písm. ch) se slova „evidenční listy důchodového zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné a občany pracovně činné“ nahrazují slovy „evidenci pro účely důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a občanů pracovně činných“. 6. § 6 odst. 4 písm. n) zní: „n) dávají souhlas k uznání pracovní neschopnosti za delší období než tři dny přede dnem jejího zjištění ošetřujícím lékařem,“. 7. V § 6 odst. 4 se v písmenu o) bodu 1 na konci připojují slova „a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“. 8. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Místní příslušnost Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí a) sídlem zaniklé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. b) a sídlem organizace pro účely důchodového zabezpečení v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. u), b) místem trvalého pobytu občana v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), e), f), písm. g) č. 1, 3, 4 a 5, písm. ch), i), k), písm. o) č. 1, písm. p), r), s) a v), c) sídlem malé organizace v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. g) č. 2, písm. o) č. 1 a písm. r) a pro účely důchodového zabezpečení, jde-li o fyzickou osobu a místní příslušnost nelze určit podle písmene d), též v případě uvedeném v § 6 odst. 4 písm. u); je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby, d) místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. m), o) a u), e) místem výkonu práce ošetřujícího lékaře, který vede občana v evidenci práce neschopných, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. t), nebo lékaře, který uznává občana práce neschopným, v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. n); ustanovení § 8 odst. 3 platí obdobně, f) místem výkonu samostatné výdělečné činnosti v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. c), písm. g) č. 1, písm. ch), písm. o) č. 1, písm. r) a v), nemá-li osoba samostatně výdělečně činná místo trvalého pobytu na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.“. 9. V § 8 odst. 7 se na konci připojuje tato věta: „V případě, že zdravotní stav občana vzledem k charakteru nemoci vyžaduje posouzení specializovaným zdravotnickým zařízením, může Česká správa sociálního zabezpečení na žádost občana nebo s jeho souhlasem pověřit posouzením jeho zdravotního stavu a pracovní schopnosti okresní správu sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu se nachází toto zdravotnické zařízení, a to odchylně od příslušnosti podle odstavců 4 a 5 nebo podle § 94; to platí obdobně, jde-li o občanského zaměstnance zpravodajských služeb, s tím, že žádost může podat též tato služba.“. 10. § 9 odst. 2 písm. a) zní: „a) občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,“. 11. V § 9 odst. 2 písm. b) bodu 4 se slova „příslušníka ozbrojených sil“ nahrazují slovy „po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a)“. 12. § 9 odst. 4 zní: „(4) O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.“. 13. V § 11 větě první se na konci připojují slova ", a to do 30 dnů od vyžádání" a věta druhá se vypouští. 14. § 11a se vypouští. 15. V § 12 se v písmenu c) za slova „zdravotním stavem“ vkládají slova „a žadatele o tuto dávku“ a v písmenu d) se za slovo „schopností“ vkládají slova „a občana, který žádá o uznání změněné pracovní schopnosti“. 16. § 12 se doplňuje písmenem e), které zní: „e) osobu samostatně výdělečně činnou, aby se za účelem provedení kontroly plnění jejích povinností v sociálním zabezpečení, včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dostavila v určeném termínu na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, popřípadě na místo určené touto správou; osoba samostatně výdělečně činná je povinna této výzvě vyhovět, pokud se předem neomluvila. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro malou organizaci.“. 17. § 14 včetně poznámek č. 45), 48), 49) a 50) zní: „§ 14 Povinnost zachovávat mlčenlivost (1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (2) Údaje týkající se jednotlivých občanů, organizací nebo malých organizací, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon45) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana, organizace nebo malé organizace. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak. (3) Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout a) informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, b) správcům daně z příjmu seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaplaceného jednotlivými osobami samostatně výdělečně činnými a výši přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly vráceny jednotlivým osobám samostatně výdělečně činným; změny, k nimž došlo v poskytnutých údajích, sdělují orgány sociálního zabezpečení správcům daně bez žádosti, c) zdravotním pojišťovnám49) seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých organizací a malých organizací, d) úřadům práce údaje o vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, spolupracujících osob a občanů, kteří jsou poplatníky pojistného na důchodové zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z důvodu výkonu zaměstnání v cizině,50) e) jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů sociálního zabezpečení informace potřebné k provádění této kontroly, g) Českému statistickému úřadu údaje pro vedení statistických registrů, nejde-li o údaje tajné. (4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti. (5) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické osoby, která prokáže, že má vůči jiné fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky důchodového zabezpečení a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí a údaj o rodném čísle této jiné osoby. 45) Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu. 48) § 15 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. 49) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 50) § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.“. 18. V § 22 písm. a) se na konci připojují tato slova: „a druh činnosti zakládající jeho účast na nemocenském pojištění“. 19. V § 22 se v písmenu b) slovo „výdělku“ nahrazuje slovem „příjmu“ a v písmenu e) se na konci připojují slova „popřípadě jejich části“. 20. V § 35 větě druhé se za slova „za středníkem,“ vkládají slova „§ 13 odst. 2 části věty za středníkem“. 21. V § 36 písm. c) se za slovo „společníků“ vkládají slova „a jednatelů“. 22. V § 36 písm. e) se vypouští věta druhá. 23. V § 36 se za písmeno o) vkládají nová písmena p) až s), která znějí: „p) u příslušníků ozbrojených sil útvary, v nichž tito příslušníci konají službu, q) u soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce, r) u členů vlády ministerstvo nebo jiný úřad, jehož řízením je člen vlády pověřen, s) u prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad.“. 24. V § 37 odst. 1 písm. e) se slovo „zabezpečení“ nahrazuje slovem „pojištění“. 25. § 37 odst. 6 zní: „(6) Jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou (spolupracující osobu) a o osobu pracující v cizině, vede příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení je na žádost osoby samostatně výdělečně činné a osoby pracující v cizině povinna vydat jí potvrzení o době trvání účasti na důchodovém zabezpečení a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí žádost této osoby byla doručena.“. 26. V § 39 odst. 1 a § 54 odst. 5 se vypouštějí slova „a sborů“. 27. § 39 odst. 3 zní: „(3) Při úmrtí občana se předkládá evidenční list a) spolu se žádostí o vdovský nebo sirotčí důchod, b) na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené, c) do tří měsíců od úmrtí, nebyla-li do té doby podána žádost podle písmene a) a ani nebyl evidenční list vyžádán podle písmene b).“. 28. § 39 odst. 7 se vypouští. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. 29. § 40 odst. 3 zní: „(3) Česká správa sociálního zabezpečení zasílá občanovi výpis do tří měsíců po obdržení žádosti podle odstavce 2. Občan výpis předkládá při podání žádosti o důchod.“. 30. V § 41 se v odstavci 1 vypouští věta druhá a v odstavci 2 se za slova „vdovského důchodu“ vkládají slova „, která nedosáhla věku 65 let nebo není poživatelkou starobního důchodu,“ a na konci se připojuje tato věta: „Jde-li o poživatele vdoveckého důchodu, hlášení se nepodává.“. 31. § 42 se vypouští. 32. V § 45 se za slova „dobu služby“ vkládají slova „a vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ a vypouští se část věty za středníkem. 33. V § 51 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní: „(2) Občan je povinen sdělit organizaci plnící úkoly při provádění jeho důchodového zabezpečení na její výzvu skutečnosti rozhodné pro provádění tohoto zabezpečení.“. 34. V § 53 odst. 2 se za slova „jakož i“ vkládají slova „žadatel o tuto dávku a“ a za slovo „schopností“ se vkládají slova „, popřípadě občan, který žádá o uznání změněné pracovní schopnosti“. 35. V § 54 odst. 1 větě první se za slova „stanovených v“ vkládají slova „§ 12 písm. e), v“. 36. V § 54 se v odstavci 2 slova „v § 11 části věty první za středníkem“ nahrazují slovy „v § 11 části věty za středníkem, § 12 písm. e)“ a v odstavci 3 se vypouštějí slova „a v § 47 odst. 1“. 37. V § 54 se v odstavci 5 slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „dvou let“ a v odstavci 6 se vypouštějí slova „a penále“. 38. V § 62 odst. 1 se slova „způsobem stanoveným v předpisech Ministerstva zdravotnictví“ nahrazují slovy „na předepsaném tiskopisu příslušným lékařem nebo příslušným orgánem hygienické služby“. 39. § 62 odst. 3 a 4 se vypouští. 40. V § 78 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „s výjimkou rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (§ 8a odst. 4).“. 41. V § 82 odst. 1 se za slova „správy sociálního zabezpečení“ vkládají slova „, u nichž se žádost o dávku podává,“. 42. Za § 83 se vkládá nový § 83a, který včetně nadpisu zní: „§ 83a Přerušení řízení Jestliže se občan v řízení o důchod z důchodového zabezpečení podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo v řízení o uznání změněné pracovní schopnosti nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, může být řízení přerušeno až do doby, kdy se občan tomuto vyšetření podrobí, pokud byl občan ve výzvě na tento následek upozorněn. Trvalo-li přerušení řízení podle předchozí věty aspoň 12 měsíců, lze řízení zastavit.“. 43. V § 104a se za slova „o penále,“ vkládají slova včetně poznámky č. 51) "o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,51) 51) § 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb.“. 44. V § 104c odst. 1 se za slova „rozhodování o“ vkládají slova „placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,“. 45. V § 104f odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Rozhodnutí o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách je vykonatelné bez ohledu na právní moc dnem, který je v něm stanoven jako den splatnosti první splátky dluhu.“. 46. Za § 104h se vkládá nový § 104ch, který včetně nadpisu zní: „§ 104ch Prominutí penále (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a v oboru své působnosti také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti mohou zcela nebo částečně prominout z důvodu odstranění tvrdosti penále. (2) Ministerstvo práce a sociálních věcí může vyhláškou zmocnit k provádění svého oprávnění uvedeného v odstavci 1 Českou správu sociálního zabezpečení nebo okresní správy sociálního zabezpečení. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky, zejména okruh důvodů a výši penále, která z těchto důvodů může být prominuta. (3) Byla-li žádost o prominutí penále zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn. (4) Rozhodnutí o žádosti o prominutí penále nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí. Na řízení o prominutí penále se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.11)“. 47. V § 110 odst. 1 větě druhé se za slova „zabezpečení u“ vkládají slova „orgánu sociálního zabezpečení“. 48. V § 116 odst. 3 se za slovo „pozadu“ vkládá slovo „nejvýše“ a na konci se připojuje tato věta: „Ustanovení odstavce 2 věty druhé platí zde obdobně.“. 49. Za § 118 se vkládá nový § 119, který včetně nadpisu zní: „§ 119 Určení místní příslušnosti v některých případech (1) V případech, kdy je malou organizací fyzická osoba, která nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení řídí místem jejího podnikání. (2) Nelze-li místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení určit podle tohoto zákona, stanoví Česká správa sociálního zabezpečení okresní správu sociálního zabezpečení, která bude plnit úkoly stanovené v § 6 odst. 4 písm. b) až v) nebo která bude příslušná podle § 20.“. 50. Za § 120 se vkládají nové § 120a a 120b, které znějí: „§ 120a Za den splnění oznamovací povinnosti se považuje den, ve kterém bylo podání předáno příslušnému orgánu sociálního zabezpečení nebo poštovní přepravě. § 120b Část šestá hlava třetí platí přiměřeně i pro uchazeče o zaměstnání, který byl příslušným lékařem uznán práce neschopným.“. 51. Za § 122 se vkládá nový § 122a, který zní: „§ 122a (1) Fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení ve věcech nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení a pojistného (část šestá), jsou povinny zachovávat mlčenlivost o tom, co se při takovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit ten, v jehož zájmu mají tuto povinnost. (2) Fyzickým osobám uvedeným v odstavci 1, které nejsou účastníky řízení ani zaměstnanci orgánu sociálního zabezpečení a poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. O pokutě rozhoduje orgán sociálního zabezpečení, u něhož se toto řízení konalo. Pro řízení o pokutě platí obecné předpisy o správním řízení.“. 52. Ve všech ustanoveních zákona se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“. Čl. VI Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 6 odst. 2 písm. d) se za slovo „společníci“ vkládají slova „a jednatelé“. Čl. VII Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění takto: § 3 odst. 1 včetně poznámek č. 2) až 8) a 8a) zní: „(1) Vyměřovacím základem u osoby v pracovním poměru nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnanec“) je úhrn příjmů zúčtovaných jí zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou: a) náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob,2) b) náhrady škody,3) c) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích,4) d) hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, která nepodléhají dani z příjmu fyzických osob.5) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění: a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby6) a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance, b) odměny za pracovní pohotovost,7) c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy s výjimkou věrnostního přídavku horníků8) a náborových příspěvků doosídlencům;8a) za plnění věrnostní nebo stabilizační povahy se přitom vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. Příjmy podle předchozích vět se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují, i když mu byly zaměstnavatelem zúčtovány po skončení zaměstnání zakládajícího jeho účast na nemocenském pojištění. 2) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb. 3) § 187 až 206 zákoníku práce. 4) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. 5) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. 6) § 125 zákoníku práce. 7) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. § 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. 8) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků. 8a) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb.“. Čl. VIII (1) Výše penále u pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za dobu před 1. lednem 1995 se řídí předpisy platnými před tímto dnem. (2) Žádost o povolení placení pojistného a penále ve splátkách (čl. I bod 20), kterou příslušná okresní správa sociálního zabezpečení obdržela před 1. dubnem 1995, se považuje za obdrženou dne 1. dubna 1995. Čl. X Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy, a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy. Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 242/1994 Sb.	Zákon č. 242/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 72/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Dodatečné daňové přiznání na rok 1994 lze podat nejpozději do 31. ledna 1995 i na nižší daňovou povinnost, než je poslední známá daňová povinnost. * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 315/1993 Sb. a tímto zákon * Čl. IV Aktuální znění od 1. 1. 1995 242 ZÁKON ze dne 7. prosince 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 2 se za slova „Pozemkovým fondem České republiky“ vkládají slova „nebo Správou státních hmotných rezerv“. 2. V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „ve vlastnictví státu a obce“ vypouštějí. 3. V § 4 odst. 1 písm. n) se slova „v rámci pozemkových úprav“ vypouštějí. 4. V § 5 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Základem daně u pozemků hospodářských lesů může být i součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč za 1 m2.“. 5. V § 8 odst. 1 se za slova „Pozemkového fondu České republiky“ vkládají slova „nebo Správy státních hmotných rezerv“. 6. V § 11 odst. 5 se na konci věty vypouští tečka a připojují se tato slova: „nebo případů, kdy jsou pro tento nebytový prostor důvody pro osvobození podle § 9 tohoto zákona.“. 7. V § 11 odst. 6 větě druhé se text „§ 11 odst. 1 písm. e)“ nahrazuje textem „§ 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e)“. 8. § 13a odst. 1, 2 a 3 znějí: „(1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období. Dojde-li však ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně včetně změny v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň přiznat rovnocenně buď podáním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání. Dílčí daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí a poplatník v něm uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti. Dojde-li pouze ke změně průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím způsobem uvedeným v § 5 odst. 1 tohoto zákona nebo ke změně koeficientu stanoveného obcí podle § 6 odst. 4 písm. b) nebo podle § 11 odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4 tohoto zákona, poplatník není povinen podat správci daně daňové přiznání, dílčí daňové přiznání, ani mu sdělit tyto změny. Bylo-li daňové přiznání podáno v předchozích zdaňovacích obdobích a do 31. ledna běžného zdaňovacího období nebylo podáno daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, vyměří se daň k 31. lednu běžného zdaňovacího období ve výši poslední známé daňové povinnosti případně upravené změnou průměrné ceny nebo koeficientu. (2) Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovitosti, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí jiného společného zástupce. (3) Přestane-li být fyzická nebo právnická osoba poplatníkem daně z nemovitostí proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitostem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitostí, nebo tyto nemovitosti zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 9. V § 13b se vypouštějí dosavadní odstavce 2 a 3 a za dosavadní odstavec 1 se doplňuje nový odstavec 2, který zní: „(2) Dojde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem, přechází povinnost uhradit případný daňový nedoplatek počínaje 1. lednem následujícího zdaňovacího období na nové poplatníky s výjimkou případů, kdy jsou nemovitosti předány na základě zvláštního předpisu.18) V územním obvodu jednoho správce daně se daňový nedoplatek k těmto nemovitostem zjistí z poměru, v jakém se podílí daň připadající na tyto nemovitosti na celkové daňové povinnosti původního poplatníka. Za období od změny vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem do 1. ledna následujícího zdaňovacího období nový nabyvatel za daňový nedoplatek ručí.“. 10. V § 15 odst. 1 písm. b) se věta „V roce 1993 je první splátka splatná 31. května 1993.“ vypouští. 11. V § 15 odst. 2 větě prvé se za slovem „období“ čárka nahrazuje tečkou a slova „v roce 1993 do 31. května 1993.“ se vypouštějí. 12. V § 15 se za odstavec 2 doplňuje nový odstavec 3, který zní: „(3) Činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost z nemovitostí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 30 Kč, daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se za podmínek uvedených v § 13a tohoto zákona podává, ale daň se nevyměří ani neplatí.“. 13. V § 16a se na konci první věty vypouští tečka a připojují se tato slova: „a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období; má-li vyhláška zpětnou účinnost, je neplatná.“. 14. V § 19a se vypouští odstavec 2 a zároveň se zrušuje číslování odstavců. Čl. II Dodatečné daňové přiznání na rok 1994 lze podat nejpozději do 31. ledna 1995 i na nižší daňovou povinnost, než je poslední známá daňová povinnost. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem č. 315/1993 Sb. a tímto zákonem. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 243/1994 Sb.	Zákon č. 243/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb. Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 72/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Pro daňové povinnosti za roky 1993 a 1994 se použijí dosavadní předpisy. Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé ve zdaňovacím období roku 1995. * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 1995 243 ZÁKON ze dne 7. prosince 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 1 včetně poznámek č. 1) a 1a) zní: „(1) Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla (dále jen „vozidla“), kterým je přidělena státní poznávací značka v České republice nebo jsou evidována v zahraničí a jsou používána nebo u poplatníka určena k podnikání1) nebo jiné samostatné výdělečné činnosti1) (dále jen „podnikání“) nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daní z příjmů podle zvláštních předpisů1a) nebo obdobných daní v zahraničí. 1) § 2 a 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. § 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 1a) § 18 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 3 odst. 1 písm. f) se za slovo „plynárenských“ vkládají slova „a elektrorozvodných“. 3. § 3 odst. 1 písm. h) včetně poznámky č. 3d) zní: „h) vozidla speciální samosběrová (zametací), speciální jednoúčelová vozidla - značkovače silnic a vozidla správců komunikací3d) nebo osob pověřených správcem komunikací, která jsou používána výlučně k zabezpečení sjízdnosti a schůdnosti pozemních komunikací,3d) s výjimkou osobních automobilů, 3d) § 3d a 9 zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 27/1984 Sb.“. 4. V § 3 odst. 1 písm. j) se na konci připojují slova „vozidla splňující zpřísněné limity stanovené zvláštními předpisy4d) se osvobozují do 31. prosince 1996,“. Poznámka č. 4d) zní: „4d) OSN 49-02 B (direktiva ES 91/542 B) a direktiva ES 94/12.“. 5. V § 3 odst. 1 písm. k) se slova „31. prosince 1995“ nahrazují slovy „31. prosince 1996“. 6. V § 3 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Nárok na osvobození vozidel splňujících zpřísněné limity stanovené zvláštními předpisy4d) prokáže poplatník údaji uvedenými v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla nebo jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem).“. 7. V § 4 odst. 2 se slovo „vždy“ nahrazuje slovem „rovněž“. 8. V § 4 odst. 2 písm. a) se za slova „osobního automobilu“ vkládají slova „nebo jeho přípojného vozidla“. 9. V § 5 písm. a) se na konci připojují slova „s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon,“. 10. V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) U speciálních vozidel používaných pro polní práce v zemědělské výrobě se sazba daně podle odstavce 2 snižuje o 25 %.“. 11. § 10 odst. 1 a 2 znějí: „(1) Poplatník platí zálohy na daň, které jsou splatné do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. (2) Zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném období. V případech podle § 4 odst. 2 písm. a) se záloha vypočte obdobně podle předchozí věty anebo ve výši podle § 6 odst. 4, přitom postup při placení záloh nelze u téhož osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla v průběhu zdaňovacího období měnit. Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, na který připadl termín splatnosti zálohy. U zálohy splatné 15. prosince jsou rozhodným obdobím měsíce říjen a listopad. Zálohy na daň se neplatí, jde-li o vozidla uvedená v § 3 odst. 1 písm. a) až c) a e) až k), pokud splní podmínky pro nárok na osvobození.“. 12. V § 10 se vypouštějí odstavce 3 a 4. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 3 a 4. 13. V § 10 odst. 3 se slova „1 až 4“ nahrazují slovy „1 a 2“. 14. V § 15 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Při výpočtu daně v daňovém přiznání může poplatník uvedený v § 4 odst. 2 písm. a) změnit postup zvolený při placení záloh, přitom u téhož osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla nelze kombinovat sazbu daně podle § 6 odst. 1 a podle § 6 odst. 4.“. 15. V § 16 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Správce daně v platebním výměru (dodatečném platebním výměru)7) na daň silniční neuvádí základ daně.“. 16. § 17a odst. 3 zní: „(3) Nový poplatník má vůči správci daně4c) registrační povinnost7) ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na daň podle § 10 odst. 1.“. Čl. II Pro daňové povinnosti za roky 1993 a 1994 se použijí dosavadní předpisy. Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé ve zdaňovacím období roku 1995. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 244/1994 Sb.	Zákon č. 244/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 30. 12. 1994, částka 72/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - (1) Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období 1995. * Čl. III Aktuální znění od 30. 12. 1994 244 ZÁKON ze dne 8. prosince 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 se slovo „vyrovnávacím“ nahrazuje slovem „vyrovnacím“. 2. V § 5 odst. 2 se za slova „finanční úřad“ vkládají slova „s předchozím souhlasem Ministerstva financí“. 3. § 6 včetně poznámek č. 7) až 11) zní: „§ 6 Rezervy v pojišťovnictví Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů,7), 8) s výjimkou rezervy na pojistné jiných období,9) se pro účely zjištění základu daně z příjmů uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba a) rezerv na neživotní pojištění10) ve výši, která nesmí překročit 60 % z předepsaného pojistného neživotního pojištění, b) rezerv na životní pojištění11) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním předpisem8) a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv. 7) Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. 8) Vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny. 9) § 2 vyhlášky č. 52/1994 Sb. 10) § 14 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb. 11) § 14 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb.“. 4. V § 7 odst. 4 a 5 znějí: „(4) Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu let, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách; v takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a objemu skutečných výkonů za zdaňovací období. (5) Zjistí-li poplatník daně z příjmu skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy, musí provést úpravu její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí.“. 5. § 7 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.“. 6. V nadpisu pod § 8 a v § 8 odst. 1 se slovo „vyrovnávacím“ nahrazuje slovem „vyrovnacím“. V § 8 odst. 3 se slovo „vyrovnávacího“ nahrazuje slovem „vyrovnacího“. 7. V § 9 odst. 1 se na konci vypouštějí slova „trvalých zemědělských kultur a melioračních zásahů“ a § 9 odst. 2 zní: „(2) Rezervu na pěstební činnost může poplatník daně z příjmů tvořit podle výše vytěženého objemu dřevní hmoty v m3. Výši této rezervy si poplatník stanoví sám v rozpočtu nákladů na pěstební činnost.“. 8. Dosavadní text § 11 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní: „(2) Rezervy vytvořené podle platných účetních předpisů před 1. lednem 1993 a převedené do roku 1993, jakož i let následujících po roce 1993 se čerpají na úhradu výdajů (nákladů), pro něž byly vytvořeny. Pominou-li důvody, pro které byly vytvořeny, zruší se tyto rezervy v příslušném zdaňovacím období ve prospěch výnosů.“. Čl. II (1) Ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období 1995. (2) Ustanovení o rezervách v pojišťovnictví podle § 6 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé pro zdaňovací období 1994. (3) U rezervy na opravy hmotného majetku, jejíž tvorba započala před 1. lednem 1995, se způsob tvorby rezervy podle § 7 odst. 4 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění tohoto zákona, uplatní až při tvorbě zbývající části této rezervy po dni účinnosti tohoto zákona. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 253/1994 Sb.	Zákon č. 253/1994 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb., zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 4. 1995, částka 73/1994 * Čl. II - Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění takto: * Čl. III - Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění takto: * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 331/1993 Sb., se mění takto: * Čl. V - Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. VI Aktuální znění od 1. 7. 2000 (151/2000 Sb.) 253 ZÁKON ze dne 8. prosince 1994, kterým se mění zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb., zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění takto: § 10 písm. a) zní: „a) výnos z televizních poplatků,“. Čl. III Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění takto: § 10 písm. a) zní: „a) výnos z rozhlasových poplatků,“. Čl. IV Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 331/1993 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se vypouští odstavec 2. Odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 2. V § 5 odst. 4 se ve větě první vypouštějí slova „2 a“ a slova „Česká národní rada neschválí závěrečný účet Rady nebo“. 3. § 8 zní: „§ 8 Činnost Rady je hrazena ze státního rozpočtu České republiky.“. Čl. V Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 9 odst. 6 zní: „(6) Finanční zdroje získané z rozhlasových poplatků a televizních poplatků jsou příjmem provozovatelů ze zákona.“. 2. V § 19 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Provozovatel kabelového rozvodu je povinen poskytnout provozovateli ze zákona na jeho požádání údaje o účastnících kabelového rozvodu, které souvisejí s placením rozhlasového nebo televizního poplatku.“. 3. V § 20 odst. 3 se za písmeno d) doplňuje písmeno e), které zní: „e) neposkytne provozovateli ze zákona údaje o účastnících kabelového rozvodu (§ 19 odst. 5).“. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995 s výjimkou čl. IV, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 259/1994 Sb.	Zákon č. 259/1994 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 76/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zá * Čl. III - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ * Čl. IV - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. V Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 259 ZÁKON ze dne 8. prosince 1994, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 114/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 3, 4 a 5 zní: „(3) Poplatníci, kteří podle odstavce 2 nebo mezinárodní smlouvy nemají daňovou povinnost vztahující se i na příjmy ze zdrojů v zahraničí, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří na území České republiky pobývají pouze za účelem studia nebo léčení, a zahraniční odborníci (odst. 5) pobývající zde jen za účelem poskytnutí odborné pomoci však mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. (4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. (5) Zahraničním odborníkem je fyzická osoba s bydlištěm v zahraničí, která byla zahraničním subjektem vyslána jako odborník (expert) se specifickými znalostmi k poskytnutí odborné pomoci osobám se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky nebo stálé provozovně.“. 2. V § 3 odst. 4 písm. a) se za slovo „akcií“ vkládají tato slova: „nebo podílových listů“. 3. § 4 odst. 1 písm. a) až c) zní: „a) příjmy z prodeje bytů nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty, včetně souvisejících pozemků, pokud jej prodávající vlastnil a současně v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje těchto bytů nebo domů, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do dvou let od jejich vyřazení z obchodního majetku, b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obdchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku, c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,“. 4. V § 4 odst. 1 písm. g) se slova „nemovitostí nebo movitých věcí“ nahrazují slovy „nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů“. 5. V § 4 odst. 1 písm. ch) se za slova „vyživovací povinnosti“ vkládají tato slova: „nebo náhrada za tento příjem“. 6. V § 4 odst. 1 písm. i) se za první slovo „dávky“ vkládá slovo „(příspěvky)“. 7. § 4 odst. 1 písm. k) včetně poznámky č. 2a) zní: „k) stipendia2a) ze státního rozpočtu a podpory z prostředků nadací, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu, náhradou za ušlou mzdu nebo jiných plateb majících charakter mzdy. 2a) Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád). Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.“. 8. V § 4 odst. 1 písm. r) se za slovo „družstva“ vkládají tato slova: „ ,z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu13)“ a na konci se připojuje tato věta: „Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,“. 9. V § 4 odst. 1 písm. u) se za slova „že náhradu“ vkládají slova „použil nebo“. 10. V § 4 odst. 1 se na konci písm. u) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v), w), x), y) a z), která včetně poznámky č. 19a) zní: „v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice, w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kuponové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu tří měsíců. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do šesti měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8), x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona,19a) y) hospodářský výsledek (zisk) nebo rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje, plynoucí ze zpeněžení konkurzní podstaty,19a) z) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů.4d) 19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 4 odst. 2 se za slova „nepoužije ani“ vkládají slova „při pronájmu těchto zařízení nebo“. 12. § 4 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno.“. 13. V § 5 odst. 3 ve druhé větě se za slovo „ztrátu“ vkládají tato slova: „upravenou podle § 23 odst. 3 (dále jen „daňová ztráta“)“ a ve třetí větě se slovo „Ztrátu“ nahrazuje slovy „Tuto ztrátu“. 14. § 5 odst. 4 zní: „(4) U poplatníků, kteří jsou účetní jednotkou a účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, a u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou, se v kalendářním roce, za který se daň vyměřuje, přihlíží k těm příjmům a výdajům, které byly uskutečněny do 31. prosince příslušného roku. Přitom se u plateb prováděných prostřednictvím peněžních ústavů přihlíží k údajům uvedeným ve výpisech z účtů, nejpozději však k výpisu z účtu, který je poslední v pořadí za příslušný kalendářní rok. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu daně v uplynulém zdaňovacím období.“. 15. V § 5 odst. 6 se za slova „zahrnutý do základu daně“ vkládají tato slova: „(dílčího základu daně)“ a za slova „základ daně“ se vkládají tato slova: „(dílčí základ daně) nebo základ pro výpočet zálohy u příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků“. 16. § 5 se doplňuje odstavcem 7, který zní: „(7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.“. 17. V § 6 odst. 1 písm. a) první věta zní: „příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce.“. 18. § 6 odst. 1 písm. b) zní: „b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů jiné osoby,“. 19. V § 6 odst. 3 v první větě se za slova „přešlo příslušné právo“ vkládají tato slova, která včetně poznámky č. 4b) zní: "podle zvláštních předpisů4b) 4b) Např. § 260 odst. 2 zákoníku práce.“. 20. V § 6 odst. 4 se první větě slova „2000 Kč“ nahrazují slovy „5000 Kč“. Druhá věta zní: „To platí u příjmů plynoucích zaměstnanci od zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu pro výpočet záloh na daň ani ze základu pro výpočet daně a nepodepsal prohlášení k dani (§ 38k).“. 21. Poznámka č. 5) zní: „5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.“. 22. § 6 odst. 7 písm. b) včetně poznámky č. 5a) zní: „b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,5a) včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, 5a) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.“. 23. § 6 odst. 9 písm. e) zní: „e) částky, které je povinen podle zvláštních předpisů21) platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na zdravotní pojištění,“. 24. § 6 odst. 9 písm. ch) zní: „ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v cizině, pokud se poplatníci nezdržují na území České republiky déle než 183 dnů v kalendářním roce, nebo nejde-li o příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),“. 25. § 6 odst. 9 písm. l) zní: „l) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,“. 26. § 6 odst. 9 se doplňuje písmeny t) a u), která zní: „t) peněžní příspěvek k obnově přiznaných naturálních stejnokrojových náležitostí příslušníka hasičského záchranného sboru, u) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního prostředí.“. 27. V § 7 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova „(§ 13)“. 28. V § 7 odst. 2 písm. a) se za slova „duševního vlastnictví,“ vkládají tato slova: „autorských práv“. 29. § 7 odst. 3 zní: „(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodu 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).“. 30. V § 7 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které včetně poznámek č. 9b) a 9c) znějí: „(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně. (5) Základem daně (dílčím základem daně) komplementáře komanditní společnosti je část základu daně komanditní společnosti stanoveného podle § 23 až 33 připadající na komplementáře. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Vykáže-li podle § 23 až 33 komanditní společnost ztrátu, rozděluje se na komplementáře část této ztráty stejně jako základ daně. 9b) § 82 obchodního zákoníku. 9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku.“. 31. V § 7 se vypouští odstavec 6. 32. V § 7 odst. 7 se za slovo „Příjmy“ vkládá slovo „autorů“. 33. V § 7 odst. 9 se vypouští slovo „povinného“ a za slova „na všeobecné zdravotní pojištění“ se vkládá odkaz na poznámku č. 21). 34. V § 7 odst. 10 se v první větě vypouští slovo „alespoň“. Dosavadní odstavce 4, 5 a 7 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12. 35. V § 8 odst. 1 písm. f) se v první větě vypouštějí slova „nebo z důchodového připojištění mimo fond sociálního pojištění“. 36. § 8 odst. 1 písm. h) zní: „h) výnosy ze směnek (např. diskontní částky směnek, úrok ze směnečné sumy).“. 37. V § 8 odst. 3 písm. b) se slovo „akcie“ nahrazuje slovy „cenné papíry“. 38. V § 8 odst. 6 se za slova „plynoucí z“ vkládá slovo „úsporných“. 39. V § 8 odst. 7 se v první větě za slovy „na penzijní připojištění“ vkládá tečka a zbytek věty se vypouští. Za první větu se vkládá tato věta: „Jde-li o dávku pravidelně vyplácenou po stanovenou dobu, rozloží se tyto příspěvky rovnoměrně na období pobírání dávky.“. 40. V § 9 odst. 1 písm. a) se slovo „včetně“ nahrazuje slovem „nebo“. 41. V § 9 odst. 3 ve druhé větě se slova „až 34“ nahrazují slovy „až 33“ a poslední věta zní: „Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).“. 42. § 10 odst. 1 písm. b) zní: „b) příjmy z převodu vlastních nemovitostí, movitých věcí a cenných papírů s výjimkou uvedenou v § 4,“. 43. V § 10 odst. 1 písm. c) se za slovo „družstva“ vkládají tato slova: „včetně majetkových podílů na transformovaném družstvu13)“. 44. V § 10 odst. 1 písm. f) se za slova „obchodní společnosti“ vkládají tato slova: „s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti“ a za slovo „nebo“ se vkládá slovo „podíl“. 45. § 10 odst. 1 písm. g) zní: „g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,13)“. 46. V § 10 odst. 4 se ve čtvrté větě slova „podle § 7 odst. 7 písm. a)“ nahrazují slovy „podle § 7 odst. 9 písm. a)“. 47. § 10 odst. 5 včetně poznámky č. 12a) zní: „(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ocenění věci, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 24 odst. 2 písm. b). Jde-li o věc získanou směnou nebo výhrou, vychází se z její ceny obvyklé v místě a v době jejího nabytí (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b) a c) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním jmění družstva nebo pohledávky,12a) s výjimkou uvedenou v § 4, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit. 12a) § 33a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb.“. 48. V § 10 odst. 6 se v první větě za slovy „výdaj považuje“ vypouštějí slova „vklad nebo“. Druhá a třetí věta se vypouštějí. Na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „a s výjimkou dalšího podílu na majetku družstva,13) je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění.“. 49. V § 10 odst. 8 se v první větě za slova „písm. f) až ch)“ vkládají tato slova: „s výjimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti“. 50. V § 10 odst. 9 se vypouští druhá věta. 51. V § 12 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1 se ruší. 52. § 13 zní: „§ 13 Výpočet příjmů spolupracujících osob Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) provozované za spolupráce druhého z manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela (manželku) nečinil více než 50 %, pokud spolupracující manžel (manželka) byl účasten důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a byl k tomuto zabezpečení přihlášen nejpozději do 31. prosince příslušného zdaňovacího období; přitom částka připadající na spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem se příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti a manžela (manželku), pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (§ 15).“. 53. V § 14 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Jestliže takto zjištěné procento je menší než 15, použije se pro výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.“. 54. V § 15 odst. 1 písm. a) se slova „21 600 Kč“ nahrazují slovy „24 000 Kč“. 55. § 15 odst. 1 písm. b) zní: „b) 12 000 Kč ročně na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění snížení. Jde-li o dítě, které je držitelem průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se tato částka na dvojnásobek,“. 56. § 15 odst. 1 písm. c) zní: „c) 12 000 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 24 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP-P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), zvyšuje se částka 12 000 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, státní vyrovnávací příspěvek, zaopatřovací příspěvek, příspěvek na hrubé nájemné, podpora při narození dítěte, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, výchovné k důchodu, dávky sociální péče a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,“. 57. V § 15 odst. 1 písm. g) se slova „je-li poplatník žákem nebo studentem soustavně se připravujícím“ nahrazují slovy „u poplatníka, který se v souladu se zvláštními předpisy15) soustavně připravuje“. 58. V § 15 odst. 2 se slova „21 600 Kč“ nahrazují slovy „24 000 Kč“. 59. § 15 odst. 3 zní: „(3) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně nesnižuje o částky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f).“. 60. § 15 odst. 6 zní: „(6) Vyživuje-li dítě v rámci jedné domácnosti více poplatníků (např. manželé), může je při splnění podmínek pro uplatnění nároku na snížení základu daně uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.“. 61. V § 15 odst. 7 se slova „U poplatníka, který uplatňuje nárok na snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g) jen v několika kalendářních měsících zdaňovacího období, sníží se základ daně“ nahrazují slovy „Poplatník může uplatnit snížení základu daně podle odstavce 1 písm. b) až g)“. 62. V § 15 odst. 8 v první větě se za slovo „vzdělání,“ vkládají tato slova: „výzkumných a vývojových účelů,“ a za slovo „anebo“ se vkládají tato slova: „činí alespoň“. 63. § 15 se doplňuje odstavcem 9, který zní: „(9) Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se stejně jako základ daně podle § 7 odst. 4 nebo 5.“. 64. V § 16 v poslední řádce tabulky se slova „+ 44 %“ nahrazují slovy „+ 43 %“. 65. V § 17 odst. 1 se vypouštějí slova „,s výjimkou právnických osob uvedených v odstavci 2“. 66. V § 17 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 2, 3 a 4. 67. § 18 včetně nadpisu a poznámek č. 15b), 17b) a 17c) zní: „§ 18 Předmět daně (1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen „příjmy“), není-li dále stanoveno jinak. (2) Předmětem daně nejsou a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1) zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů, b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona,15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,2) do výše nároků na vydání základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího podílu13) v nepeněžní formě. (3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání,17) jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. d). (4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,17a) statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami, b) z dotací a jiných forem státní podpory a podpory z rozpočtů obcí, jsou-li poskytnuty podle zvláštního předpisu,17b) c) z úroků z vkladů na běžném účtu, d) z pronájmů u rozpočtových a příspěvkových organizací zřízených ústředními orgány státní správy, jsou-li prokazatelně zohledněny ve vztahu k rozpočtu zřizovatele. (5) U poplatníků uvedených v odstavci 3 se splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. a) posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činností je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje. (6) Poplatníci uvedení v odstavci 3 jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny. Obdobně to platí i pro vykazování nákladů (výdajů). Pokud tato povinnost nebude splněna nebo nemůže být splněna rozpočtovými organizacemi, obcemi a okresními úřady u jednorázových příjmů, které v souladu se zvláštními předpisy17b) jsou součástí rozpočtových příjmů, učiní se tak mimoúčetně v daňovém přiznání. (7) Za poplatníky podle odstavce 3 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu,17c) občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, obce, okresní úřady, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy. Těmito poplatníky nejsou bytová družstva. (8) U fondu národního majetku18) a veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36). (9) U Pozemkového fondu České republiky jsou předmětem daně pouze příjmy uvedené ve zvláštním předpise.18b) (10) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je předmětem daně také část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) (11) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je předmětem daně také část základu daně komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) 15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17b) Např. zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů. 17c) § 20f občanského zákoníku.“. 68. § 19 odst. 1 písm. a) zní: „a) členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím,18a) občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími,“. 69. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova „státem uznaných“ nahrazují slovem „registrovaných“. 70. V § 19 odst. 1 písm. i) zní: „i) úrokové výnosy ze státních dluhopisů4d) a úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 17 odst. 4, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice,“. 71. § 19 odst. 1 se doplňuje písmeny k) a l), která zní: „k) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, l) úrokové výnosy z hypotéčních zástavních listů.4d)“. 72. § 19 odst. 2 zní: „(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. c) se nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení, nebo pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením u správce daně. Pokud se poplatník osvobození vzdá, nelze osvobození uplatnit ani v pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.“. 73. § 20 včetně nadpisu a poznámky č. 19c) zní: „§ 20 Základ daně a položky snižující základ daně (1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6. (2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění19b) poplatníka, upravený podle § 23 až 33. Součástí tohoto hospodářského výsledku je i odpis opravné položky20) k úplatně nabytému majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při zahájení likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace. (3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. (4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.19c) (5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) (6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) (7) Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 a snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 3 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně. V případě, že 30 % snížení činí méně než 100 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 100 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. (8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. (9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5. (10) Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6. (11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. 19c) § 100 odst. 1 obchodního zákoníku.“. 74. § 21 včetně nadpisu zní: „§ 21 Sazba daně Sazba daně činí 41 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů.“. 75. § 22 zní: „§ 22 Zdroj příjmů (1) Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 považují a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), která je vykonávána na území České republiky nebo na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníky uvedenými v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3, c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky, d) příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených, e) příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů (jejich částí) umístěných na území České republiky, f) příjmy z nezávislé činnosti (svobodné povolání), např. přednášejícího, umělce, architekta, sportovce, artisty nebo spoluúčinkujících osob, lékaře, právníka, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky, bez ohledu na to, zda příjmy plynou těmto osobám přímo nebo přes zprostředkující osobu, g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3. a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou 1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how), 2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému, 3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev a jiné příjmy z držby kapitálového majetku, a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi. Za podíly na zisku se pro účely zákona považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w), 4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, z vkladů a z držby cenných papírů, 5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky, 6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, 7. příjmy z prodeje movitých věcí, cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky, majetkových práv registrovaných na území České republiky a z prodeje účasti nebo podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, 8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží, 9. výživné, důchody11) a obdobné požitky. (2) Stálou provozovnou se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 umístěné na území České republiky, a to zejména dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje). Staveniště, provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) zaměstnanci poplatníka nebo osobami pro něho pracujícími se rovněž považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání (bez ohledu na zdaňovací období) šest měsíců. Do doby trvání stálé provozovny se započítávají kalendářní dny, pokud nedojde k přerušení na dobu delší než 12 kalendářních měsíců následujících po sobě. (3) Příjmy společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti, kteří jsou poplatníky podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, plynoucí z účasti na těchto společnostech a z úvěrů a půjček poskytnutých těmto společnostem se považují za příjmy dosahované prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z uvedených příjmů platí ustanovení § 38e odst. 3 a odst. 4 písm. b). (4) Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.“. 76. V § 23 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Pokud tyto výdaje (náklady) převyšují příjmy, snížené o příjmy osvobozené od daně (§ 4 a 19) a o příjmy nezahrnované do základu daně podle odstavce 4, je rozdíl daňovou ztrátou.“. 77. § 23 odst. 2 zní: „(2) Pro zjištění základu daně se u poplatníků, kteří účtují v soustavě podvojného účetnictví,20) vychází z hospodářského výsledku (zisk nebo ztráta), a u poplatníků, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Pro zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti se vychází z hospodářského výsledku upraveného o převod podílu na hospodářském výsledku společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti. Příjmem je i pasivní opravná položka; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví se opravná položka zahrne do příjmu pravidelně během 15 let od pořízení obchodního majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období nebo jednorázově při pořízení obchodního majetku.“. 78. V § 23 odst. 4 písm. b) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „obdobně se posuzuje zisk (ztráta) dosažený při splatnosti těchto cenných papírů s výjimkou z nich plynoucích úrokových příjmů,“. 79. § 23 odst. 5 zní: „(5) Náklady (výdaje) související s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům) souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny.“. 80. V § 23 odst. 6 se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy získané prodejem.“. 81. § 23 odst. 7 včetně poznámky č. 20c) zní: „(7) Liší-li se ceny sjednané mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob anebo fyzické osoby blízké.20c) Účastí na kontrole nebo jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílů na základním jmění nebo podílů s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti s nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou provozní činnost. 20c) § 116 a násl. občanského zákoníku.“. 82. V § 23 odst. 8 písm. a) se čárka na konci věty nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „avšak nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti, do ukončení nájmu a do zrušení s likvidací,“. 83. § 23 odst. 8 písm. b) zní: „b) pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek a závazků, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv, pokud byly vytvořeny podle zvláštních předpisů;22a) přitom nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti, do ukončení pronájmu a do zrušení s likvidací. U fyzických osob se do základu daně zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně,“. 84. § 23 odst. 8 se doplňuje písmenem c), které zní: „c) v případech, kdy poplatník není účetní jednotkou,20) o cenu nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek, s výjimkou pohledávek za dlužníkem, u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu19a) pro nedostatek majetku, a případně o prokázanou výši závazků.“. 85. V § 23 odst. 11 se slova v závorce „§ 17 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 4“. 86. § 23 se doplňuje odstavcem 12, který zní: „(12) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.“. 87. § 24 odst. 2 včetně poznámek č. 22a), 23b), 23d), 23e), 26), 26f), 26g), 26h), 26ch) a 26i) zní: „(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33), b) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u 1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu, při jejich vyřazení, 2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, 3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů,26) snížená o přijaté dotace na jeho pořízení, c) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2) zlikvidovaného z důvodů škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l), d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního zákona, e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen, f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,21) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,22) h) nájemné, a to 1. nájemné s výjimkou nájemného o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, a to podle zvláštního předpisu,20) 2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného a nehmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného a nehmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období, 3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí drobného hmotného a nehmotného investičního majetku,20) ch) zaplacená daň z nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických nebo jiných práv k nemovitosti,26h) daň z převodu nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25 a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní v následujícím zdaňovacím období po tom, v němž byl uhrazen (vznikl), i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon22a) s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10, j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, 2. závodní prventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,23a) 3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty, 4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.23b) Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů, 5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,5) přitom 1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým v majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši, 2. stravné při tuzemských pracovních cestách podle zvláštního předpisu, a to pouze pro zaměstnance podle § 6 a při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu též pro poplatníky podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky podle § 7 se také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání, 3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka, s výjimkou pronájmu, ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,23d) které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, a u silničního motorového vozidla vypůjčeného,23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla23d) zvýšená na dvojnásobek, 4. na dopravu silničním motorovým vozidlem23d) zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla, l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními právními předpisy, m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,24) n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,25) o) cena pořízení práva opce26ch) v případě 1. prodeje práva opce, 2. prodeje cenného papíru, s nímž je právo opce spojeno, 3. prodeje cenného papíru, s jehož pořízením bylo právo opce spojeno, p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů, r) cena pořízení20) cenného papíru, s výjimkou akcie, při jeho splatnosti nebo při jeho prodeji; v případě akcie platí ustanovení písmene w), s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví 1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmů z jejího postoupení, nebo 2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmů z ní, popřípadě do výše příjmů z jejího následného postoupení, t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) a pozemků, s výjimkou zásob, a to jen do výše příjmů z jejich prodeje, u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo, v) účetní odpisy20) u hmotného investičního majetku, nehmotného investičního majetku a opravné položky k úplatně nabytému majetku, které nejsou vymezeny pro účely zákona jako hmotný majetek nebo nehmotný majetek (§ 26 odst. 2 až 4); přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví se aktivní opravná položka zahrne do výdajů pravidelně během 15 let od pořízení obchodního majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období. Toto ustanovení se však nevztahuje na účetní odpisy nehmotného investičního majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, pokud tento majetek před vložením do obchodní společnosti nebo družstva nebyl společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, w) nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu v případě jeho prodeje, x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8, y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví 1. hodnota pohledávky za dlužníkem, u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu19a) pro nedostatek majetku, 2. neuhrazená část hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení20) postoupené pohledávky za dlužníkem v konkurzním a vyrovnávacm řízení26i) na základě výsledků konkurzního a vyrovnávacího řízení, a hodnota nevypořádané části pohledávky vzniklé podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními, z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2 a nehmotného majetku podle § 26 odst. 4, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,2) vypořádacího podílu na majetku družstva26f) nebo likvidačního zůstatku26g) v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta, za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt bude využíván pro jeho podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem. 22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 23b) § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1992 Sb. 23d) § 1 odst. 3 vyhlášky č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 23e) § 659 občanského zákoníku. 26) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). 26f) § 233 zákona č. 513/1991 Sb. 26g) § 259 zákona č. 513/1991 Sb. 26h) § 13b odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 26ch) § 14 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, nebo obdobné ustanovení odpovídající ustanovení zákona o cenných papírech platné v zahraničí. 26i) Zákon č. 328/1991 Sb. nebo obdobné právní normy odpovídající zákonu o konkurzu a vyrovnání platné v zahraničí.“. 88. § 24 odst. 5 zní: „(5) Prodává-li se najatý hmotný majetek a nehmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona, a u pozemků, hmotného majetku a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování za podmínky, že kupní cena nebude nižší než cena stanovená podle zvláštního předpisu nebo soudním znalcem.“. 89. V § 24 se vypouští odstavec 6. 90. V § 24 odst. 8 druhá věta zní: „Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen fyzickou osobou, se ocení u společníka nebo člena stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3); je-li vkladem nemovitost pořízená nebo nabytá v době kratší než pět let před vložením do společnosti nebo družstva, považuje se za výdaj pořizovací nebo nabývací cena této nemovitosti a nebo zůstatková cena, jde-li o hmotný majetek již odpisovaný.“. 91. V § 24 odst. 8 se za druhou větu vkládá tato věta: „Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou, se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2), a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 92. § 25 odst. 1 písm. c) zní: „c) cena pořízení20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r) a w),“. 93. V § 25 odst. 1 písm. d) se na konci připojují tato slova: „a dále peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem“. 94. V § 25 odst. 1 písm. f) se slova „uvedených v § 24“ nahrazují slovy „a úroků z prodlení“. 95. V § 25 odst. 1 písm. k) se za slovo „výdaje“ vkládá slovo "(náklady)", na konci se čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně,“. 96. § 25 odst. 1 písm. o) zní: „o) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního předpisu,“. 97. V § 25 odst. 1 písm. p) se na konci připojují tato slova, která včetně poznámky č. 28d) zní: „pokud se nejedná o výdaje na opravu kulturní památky nebo národní kulturní památky,28d) 28d) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.“. 98. V § 25 odst. 1 písm. s) se vypouštějí slova „z převodu nemovitostí,“. 99. § 25 odst. 1 písm. t) zní: „t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje předmět opatřený obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč,“. 100. § 25 odst. 1 písm. w) zní: „w) úroky z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postaveným a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky (dále jen „úvěry a půjčky“), a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček 1. poskytnutých subjekty, které se účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje šestinásobek výše vlastního jmění, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního jmění u ostatních příjemců úvěru a půjčky, 2. poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky, pokud se neúčastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje desetinásobek výše vlastního jmění. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí na kontrole či jmění podle bodů 1 a 2 se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním jmění nebo podílu s hlasovacím právem. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů,28a) na Fond národního majetku18) a na poplatníky uvedené v § 2,“. 101. § 25 odst. 1 písm. x) zní: „x) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období. Průměrná výše obvyklých úroků se určí srovnáním s úroky poskytovanými bankou, u které má zaměstnavatel zřízen běžný účet, nebo s bankami v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je uzavírána smlouva na více let, vychází se z průměrné výše úroků v době uzavření smlouvy,“. 102. V § 25 odst. 1 písm. y) se slova „úroky z úvěrů za posečkání cla“ nahrazují slovy „úroky z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení, které jsou příslušenstvím cla“. 103. § 25 odst. 1 písm. z) zní: „z) hodnota pohledávky nebo cena pořízení20) postoupené pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24.“. 104. V § 26 odst. 2 se vypouštějí slova „, tažná zvířata, plemenní a dostihoví koně“ a na konci se připojují tyto věty: „Za samostatné movité věci se považují také výrobní zařízení, jakož i zařízení a předměty sloužící k provozování služeb (výkonů) a účelová zařízení a předměty, která s budovou nebo se stavbou netvoří jeden funkční celek, i když jsou s ní pevně spojeny. Souborem movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se rozumí dílčí část výrobního či jiného celku. Soubor movitých věcí je nutné evidovat zvlášť tak, aby byly zajištěny průkazné technické i hodnotové údaje o jednotlivých věcech zařazených do souboru, určení hlavního funkčního předmětu a o všech změnách souboru (přírůstky, úbytky) včetně údajů o datu změny, rozsahu změny, vstupních cenách jednotlivých přírůstků nebo úbytků, celkové ceny souboru věcí a dále částky odpisů včetně jejich změn vyplývajících ze změny vstupní ceny souboru movitých věcí. Soubor movitých věcí se zařazuje do odpisové skupiny podle hlavního funkčního předmětu.“. 105. V § 26 odst. 6 se za slova „ročního odpisu“ vkládají slova „vypočteného podle § 31 a 32“. 106. § 26 odst. 7 zní: „(7) Odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit a) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období, dojde-li v průběhu zdaňovacího období 1. k vyřazení majetku před koncem zdaňovacího období, pokud již v průběhu zdaňovacího období nebyl uplatněn odpis podle bodů 2 a 3, 2. k převedení majetku na jiné právnické nebo fyzické osoby podle zvláštních předpisů,29a) který je evidován v majetku poplatníka k datu předcházejícímu dni převodu majetku, 3. k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, zrušení bez likvidace, zrušení s likvidací nebo prohlášení konkurzu z majetku evidovaného ke dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečně činnosti, ke dni zrušení bez likvidace, ke dni předcházejícímu den vstupu do likvidace nebo ke dni předcházejícímu den účinnosti ohlášení konkurzu, 4. k ukončení nájemního vztahu při odpisování technického zhodnocení nájemcem (§ 28 odst. 3), b) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12, c) z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka po celé zdaňovací období u poplatníka, který vstoupil do likvidace v průběhu zdaňovacího období.“. 107. § 27 písm. f) zní: „f) movité kulturní památky a jejich soubory,“. 108. V § 27 písm. h) se za slovo „převzatý“ vkládá slovo „povinně“. 109. V § 27 písm. i) se slova v závorce nahrazují slovy „např. ochranná známka, technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti“. 110. V § 27 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno j), které zní: „j) inventarizační přebytky hmotného majetku a nehmotného majetku zjištěné podle zvláštního předpisu.20)“. 111. V § 29 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které včetně poznámky č. 31b) zní: „c) vstupní cenou nemovitých kulturních památek se rozumí cena stavby zjištěná podle zvláštního předpisu31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby, 31b) § 13 vyhlášky č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.“. 112. V § 29 odst. 1 se dosavadní písmeno c) označuje jako písmeno d), které zní: „d) reprodukční pořizovací cena zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem v ostatních případech; přitom u poplatníků, kteří mají příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu.". V poslední větě odstavce 1 se slova „až c)“ nahrazují slovy „až d)“. 113. V § 30 odst. 1 se v odpisové skupině 5 slova „50 let“ nahrazují slovy „45 let“. V poslední větě se slova „v odstavcích 5 a 6“ nahrazují slovy „v odstavcích 6 až 8“. 114. V § 30 odst. 2 se na konci druhé věty připojují tato slova: „s výjimkou uvedenou v odstavci 12“. Poslední věta se vypouští. 115. V § 30 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Odpisy uplatněné původním pronajímatelem (postupitelem) podle tohoto ustanovení se nemění při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku beze změny jejich podmínek na postupníka a postupník pokračuje v odpisování započatém původním pronajímatelem (postupitelem).“. 116. V § 30 odst. 5 se vypouštějí v první větě slova „a nehmotného majetku“ a slova „a nehmotný majetek“ a ve druhé větě slova „a nehmotného majetku“. 117. V § 30 odst. 7 se slova v závorce „obor 411 8, 416, 535 4“ nahrazují slovy „ve Standardní klasifikaci produkce označených kódem 28.62.50, 29.56.24 a 29.52.40“. 118. V § 30 se připojují nové odstavce 9 až 12, které včetně poznámek č. 31c) a 31d) zní: „(9) Roční odpis podle odstavců 4, 6 až 8 se stanoví s přesností na dny nebo s přesností na celé měsíce, počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Dnem splnění podmínek je den zaevidování majetku v majetku poplatníka, a u odpisů podle odstavce 4 současně den, kdy byla pronajatá věc přenechána nájemci v souladu se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku nebo ve stavu způsobilém smluvenému nebo obvyklému užívání. (10) Při zahájení (ukončení) odpisování podle odstavců 4, 6 až 8 v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit roční odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období v závislosti na zvoleném způsobu stanovení přesnosti odpisů podle odstavce 9. (11) Odpisy stanovené podle odstavců 4, 6 až 8 se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (12) V odpisování započatém původním vlastníkem pokračuje a) právní nástupce poplatníka, b) obchodní společnost nebo družstvo u hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, u něhož byl tento majetek zahrnut v obchodním majetku, c) poplatník u hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého vkladem tichého společníka s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky spolu s nabytím vlastnických práv k tomuto majetku, pokud tichý společník měl před uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v obchodním majetku, d) tichý společník u hmotného a nehmotného majetku nabytého vrácením jeho vkladu, pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku, e) poplatník u hmotného majetku a nehmotného majetku, který nabyl bezúplatným převodem podle zvláštních předpisů31c) nebo bezúplatným převodem v důsledku delimitace státních organizací,31d) f) nájemce u souboru movitých a nemovitých věcí (§ 28 odst. 2), g) postupník při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, jestliže dodrží smluvenou celkovou výši nájemného, kupní cenu a nedojde ke zkrácení původně stanovené doby pronájmu. 31c) Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. 31d) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku. Zákon ČNR č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění pozdějších předpisů.“. 119. V § 31 odst. 1 se roční odpisové sazby v odpisové skupině 5 mění takto: „Odpisová skupina\| v prvním roce odpisování\| v dalších letech odpisování\| pro zvýšenou vstupní cenu ---\|---\|---\|--- 5\| 1,0\| 2,25\| 2,25“ 120. V § 32 odst. 1 se koeficient pro zrychlené odpisování v odpisové skupině 5 mění takto: „Odpisová skupina\| v prvním roce odpisování\| v dalších letech odpisování\| pro zvýšenou zůstatkovou cenu ---\|---\|---\|--- 5\| 45\| 46\| 45“ 121. V § 32 odst. 3 písm. a) se slova „této ceny“ nahrazují slovy „zvýšené zůstatkové ceny“. 122. V § 33 odst. 1 se na konci vypouští tečka a připojují se tato slova: „vymezeného v § 26 odst. 2 až 4, kterými se vstupní cena tohoto majetku zvýšila ve zdaňovacím období o více než 10 000 Kč.“. 123. § 34 zní: „§ 34 Položky odčitatelné od základu daně (1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla v předchozím zdaňovacím období, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po roce, v němž byla vykázána. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c) Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. Toto ustanovení se nevztahuje na podílové fondy a investiční fondy.16) (2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33. U komanditní společnosti se daňová ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.20a) (3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst a) 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle přílohy k tomuto zákonu v odpisových skupinách 1, 2 a 3, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky, b) 15 % ze vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaných ve stavbách klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46.21.64, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky, c) 15 % ze vstupní ceny třídicích a úpravárenských zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí nichž jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky. Při spoluvlastnictví k hmotnému majetku lze odpočet uplatnit pouze v poměrné výši podle vlastnických práv. Odpočet lze uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém poplatník uvedl hmotný majetek do užívání.20) Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkurzu. (4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit nejdříve v tom zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka. Evidováním majetku se rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního předpisu20) a u poplatníka, který není účetní jednotkou, vystavení evidenčního dokladu. (5) Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u a) letadel, motocyklů a osobních automobilů, nejsou-li využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli autoškol na základě vydané koncese, b) hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené), 32.30 (televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobná zařízení a příslušenství včetně antén a parabolických antén všech druhů), 35.12 (rekreační a sportovní čluny), 36.1 (nábytek), 36.3 (hudební nástroje) a 36.63.76 (umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené), c) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období, d) hmotného majetku nabytého darováním, e) technického zhodnocení (§ 33) s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání, f) hmotného majetku používaného pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu. (6) Možnost uplatnění odpočtu podle odstavce 3 je vázána na podmínky, že nedojde k vyřazení majetku, s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní pohromou [§ 24 odst. 2 písm. l)] nebo k pronájmu tohoto majetku, a to do tří let následujících po roce, kdy byl odpočet uplatněn. Při nesplnění uvedených podmínek je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek o uplatněný odpočet v tom zdaňovacím období, kdy podmínky porušil (§ 23 odst. 3). (7) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce zaevidování hmotného majetku z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o daňovou ztrátu) nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o daňovou ztrátu). (8) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o nový hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. O odpočet podle odstavce 3 nelze snižovat příjmy podle § 6. (9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu podle odstavce 3 zjištěného za veřejnou obchodní společnost; přitom poměrná část odpočtu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9b) (10) Odpočet podle odstavce 3 zjištěný za komanditní společnost se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk nebo ztráta.19c) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu připadající komplementářům; přitom tato poměrná část odpočtu se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku nebo ztráty připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.9c) (11) Možnost odečítání daňové ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně.“. 124. V § 35 odst. 1 písm. a) se slovo „pracovníka“ nahrazuje slovem „zaměstnance“, za slovem „schopností“ se vypouští čárka a připojují se tato slova: „a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,“. 125. § 35 odst. 1 písm. b) zní: „b) částku 26 500 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením,“. 126. V § 35 odst. 1 písm. c) se slova „pracovníků“ nahrazují slovy „zaměstnanců“. 127. § 35 odst. 2 včetně poznámek č. 34) a 34a) zní: „(2) Pro výpočet slevy podle odstavce 1 je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, který se vypočítá za příslušné zdaňovací období jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci u poplatníka, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy.34) Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.34a) 34) § 83 zákona č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 121/1982 Sb., o některých úpravách pracovní doby. 34a) § 46a zákona ČNR č. 337/1992 Sb.“. 128. § 36 včetně poznámky č. 35) zní: „§ 36 Zvláštní sazba daně (1) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3) činí a) 25 %, a to 1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) body 1, 2, 4 a 6 s výjimkou příjmů, pro které je stanovena zvláštní sazba daně v odstavci 2 písm. c) a d), 2. z příjmů z nájemného [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5] s výjimkou uvedenou v písmenu b), b) 1 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci. (2) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí a) 25%, a to 1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, podílových listů, dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postaveným, kuponů a investičních kuponů, 2. z podílů na zisku z účastí na společnostech s ručením omezeným, z účastí komanditistů na komanditních společnostech, 3. z podílů na zisku a obdobného plnění z členství v družstvech, 4. z podílu na zisku tichého společníka, 5. z rozdílů při zpětném nákupu zaměstnaneckých akcií [§ 8 odst. 3 písm. a)], 6. z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c), 7. z podílu na likvidačním zůstatku akcionáře v akciové společnosti, společníka ve společnosti s ručením omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu s výjimkou uvedenou v písmenu c). Základ daně tvořený příjmy uvedenými v bodech 6 a 7 se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, 8. z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech plynoucích poplatníkům uvedeným v § 17, s výjimkou úroků plynoucích ze vzájemných úložek (depozit) bank v rámci mezibankovního finančního trhu a s výjimkou úroků z vkladů pojišťoven u bank. Úrokovým či dividendovým příjmem se pro účely tohoto zákona rozumějí výnosy z držby cenných papírů v peněžním plnění. Za podíly na zisku podle bodů 1 až 3 se pro účely tohoto zákona považují i částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu společníka nebo členského vkladu s výjimkou zvýšení vkladu společníka na základě zvýšení základního jmění z majetku převyšujícího základní jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti,35) b) 20 %, a to 1. z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách s výjimkou výher z loterií, sázek a jiných podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštního předpisu12) [§ 10 odst. 3 písm. b)], 2. z cen a z výher z reklamních soutěží a reklamního slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)], z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží [§ 10 odst. 1 písm. ch)], s výjimkou cen ze soutěží a slosování, které jsou od daně osvobozeny [§ 4 odst. 1 písm. f)], 3. z úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od svých zaměstnanců (§ 8 odst. 6), c) 15 %, a to 1. z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty [§ 8 odst. 1 písm. c)], 2. z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem, snížených o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění [(§ 8 odst. 1 písm. e)], a z plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, sníženého o zaplacené pojistné [§ 8 odst. 1 písm. f)], 3. z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu,13) a to i v případě, kdy je vyplácen členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi společnosti s ručením omezeným a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a u komanditní společnosti v případě komanditistů, 4. z příjmů z právního vztahu podle § 6 odst. 4, d) 10 % z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (§ 7 odst. 8). (3) Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně u příjmů uvedených v odstavci 2 písm. a) body 1 a 5 se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a zaokrouhluje se na celé koruny dolů. V případě vkladového účtu znějícího na cizí měnu se základ daně stanoví v cizí měně, a to bez zaokrouhlení. (4) U dividendového příjmu z akcií investičních fondů a z podílových listů je základem pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) příjem z těchto cenných papírů, snížený o poměrnou část příjmů podílových fondů a investičních fondů16) podléhající zvláštní sazbě daně podle odstavce 2 a o poměrnou část příjmů z úroků ze státních dluhopisů, připadající na tento základ, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního nebo podílového fondu ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Poměrná část připadající na tento základ se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividend mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. Toto ustanovení se nepoužije, jestliže příjemcem dividendového příjmu z akcií investičních fondů a z podílových listů je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4. (5) U dividend a podílů na zisku plynoucích od obchodní společnosti s výjimkou investičního fondu nebo od družstva, které mají nejméně dvacetiprocentní podíl na vlastním jmění jiné obchodní společnosti nebo družstvu, se základ daně pro zvláštní sazbu daně uvedenou v odstavci 2 písm. a) snižuje o poměrnou část dividendy, podílu na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu podléhajícího zvláštní sazbě daně, připadající na tento základ, plynoucí z nejméně dvacetiprocentní účasti na jiné obchodní společnosti nebo družstvu, která byla zúčtovaná ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období, s nímž tento příjem souvisí. Výše podílu na vlastním jmění obchodní společnosti nebo družstvu se posuzuje k datu rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze této jiné obchodní společnosti nebo družstva o vyplacení dividend nebo podílu na zisku. Poměrná část, o kterou se snižuje základ daně, se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě dividend, podílů na zisku nebo jiného obdobného plnění z členství v družstvu mezi akcionáře, společníky nebo členy družstva. Toto ustanovení se nepoužije, jestliže příjemcem dividend nebo podílů na zisku je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4. (6) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 ve prospěch penzijního fondu, považuje se daň sražená zvláštní sazbou za zálohu na daň penzijního fondu, která se započte jako součást zálohy na daň podle § 38a. (7) U penzijních fondů,9a) podílových fondů a investičních fondů16) zvláštní sazba daně z příjmů činí 25 % z rozdílu, o který příjmy z prodeje akcií, zatímních listů, podílových listů,20a) dluhopisů s předkupním právem na akcie a dluhopisů, s nimiž je spojeno právo na vydání akcií,20b) ve zdaňovacím období převyšují cenu jejich pořízení. 35) § 144 a 208 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 129. § 38 odst. 1 zní: „(1) Pro daňové účely, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, se používají kursy devizového trhu vyhlášené Českou národní bankou (devizy, valuty) uplatňované v účetnictví20) poplatníků. Pokud poplatník není účetní jednotkou, použije se s výjimkou uvedenou v odstavci 2 jednotný kurs. Tento kurs se stanoví jako roční průměr kursu „střed“ (devizy, valuty) stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Jednotný kurs se použije vždy i pro příjmy ze závislé činnosti a pro zápočet daně zaplacené v zahraničí.“. 130. V § 38 odst. 2 se v první větě za slova „Při přepočtu“ vkládají tato slova: „základu daně a“. 131. Za § 38 se vkládají nové § 38a, 38b, 38c, 38d, 38e a 38f, které včetně poznámek č. 39), 39a), 40) a 41) zní: „§ 38a Zálohy (1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při výpočtu výše a periodicity záloh v zálohovém období se vychází z poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání do účinnosti vyměření (doměření) daně.39a) Zúčtování záloh se provádí podle zvláštního zákona.40) (2) Zálohy neplatí poplatníci,39) jejichž poslední známá daňová povinnost39a) nepřesáhla 20 000 Kč. (3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 20 000 Kč, avšak nepřesáhla 100 000 Kč, platí pololetní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Pololetní zálohy jsou splatné do 30. června a do 15. prosince. (4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 100 000 Kč, avšak nepřesáhla 10 000 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. Čtvrtletní zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního čtvrtletí. Záloha za poslední kalendářní čtvrtletí je však splatná do 15. prosince. (5) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 10 000 000 Kč, platí měsíční zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/12 poslední známé daňové povinnosti. Měsíční zálohy jsou splatné do konce každého kalendářního měsíce. Záloha za prosinec je však splatná do 15. prosince. (6) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 až 5 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, a tento dílčí základ daně činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 až 5 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 až 5 v poloviční výši. (7) Jestliže se poslední daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední daňovou povinnost tak, jako by se týkala celého zdaňovacího období. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se dvanácti. (8) Při změně daňové povinnosti v běžném zdaňovacím období se zálohy do té doby splatné nemění s výjimkou ustanovení odstavce 7. (9) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního zákona.41) (10) Placení záloh podle předchozích odstavců se nevztahuje na příjmy, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně podle § 36 odst. 1 až 6, a na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani. 39) § 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39a) § 41 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 40) § 67 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 38b Minimální výše daně Daň nebo daň včetně zvýšení daně se nepředepíše a neplatí nebo nevyměří, nepřesáhne-li 100 Kč nebo celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 6000 Kč. To neplatí, vybírá-li se daň nebo zálohy na daň srážkou. § 38c Zahraniční plátce daně Plátcem daně39) podle § 38d, 38e a 38h se rozumí též poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, který má na území České republiky stálou provozovnu (§ 22 odst. 2) nebo zaměstnává zde své zaměstnance déle než 183 dnů s výjimkou případů poskytování služeb ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c). § 38d Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (1) Daň se vybírá srážkou z příjmů včetně záloh, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36 odst. 1 až 6. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy. (2) U dividendového příjmu plynoucího z akcie, zatímního listu a u podílů na zisku uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) body 2 až 4 je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu nebo podílu na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze o rozdělení zisku. U dividendového příjmu plynoucího z podílového listu je plátce daně povinen srazit daň při výplatě dividendového příjmu, nejpozději však do konce třetího měsíce po dni rozhodnutí investiční společnosti o rozdělení zisku podílového fondu. Při výplatě zálohy na tyto příjmy je plátce daně povinen srazit daň ke dni výplaty zálohy. (3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do konce měsíce následujícího po dni, kdy byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Tuto skutečnost, týkající se pouze zahraničních subjektů, je současně povinen oznámit správci daně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36. (4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně. (5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. (6) Správce daně může plátci daně stanovit jinak lhůtu pro úhradu daně vybírané srážkou. (7) Na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 vydá správce daně „Potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou“ pouze v tom případě, když u daně vybírané srážkou lze zjistit totožnost poplatníka. (8) Poplatníkovi, kterému plátce z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. O vrácený přeplatek daně sníží plátce nejbližší odvod daně vybírané srážkou správci daně. Poplatníkovi, kterému plátce z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců. § 38e Zajištění daně (1) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem uložit daňovým subjektům, aby při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazili až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně. (2) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem zmocnit správce daně, aby uložili daňovým subjektům při peněžitém plnění ve prospěch poplatníků majících určitý druh příjmů srazit až 25 % peněžitého plnění jako zajištění daně. V tomto zmocnění vymezí bližší podmínky pro zajištění daně, zejména okruh důvodů a druh příjmů. (3) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 2, z nichž není daň vybírána srážkou, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně ve výši 10 % poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 s výjimkou případů, kdy je záloha srážena podle § 38h. Jde-li však o podíl společníka veřejné obchodní společnosti nebo o podíl komplementáře komanditní společnosti na zisku společnosti, stanoví se zajištění daně ve výši vypočtené podle § 16. (4) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů osob podle § 17, z nichž není daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, kdy o závazku účtují v souladu s platnými účetními předpisy, povinni srazit zajištění daně ve výši a) 10 % poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 4 s výjimkou uvedenou v písmenu b), kteří mají příjmy ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Tato povinnost se nevztahuje na banky, jde-li o peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank, b) sazby daně podle § 21 z podílu společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí na zisku. (5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se neuplatní, pokud se jedná o úhrady za zboží prováděné v maloobchodě, kde prodejcem je poplatník uvedený v § 2 odst. 3 nebo v § 17 odst. 4. Stejně se postupuje u úhrad nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory užívané k bydlení. (6) Částky zajištění daně sražené plátcem poplatníkům podle předchozích odstavců se odvádějí do konce měsíce za předchozí kalendářní měsíc příslušnému správci daně poplatníka. (7) Zajištěním daně podle předchozích odstavců může správce daně považovat daňovou povinnost poplatníka za splněnou. (8) Správce daně poplatníka může rozhodnout o tom, že zajištění podle předchozích odstavců bude nižší nebo nebude prováděno. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Toto rozhodnutí je závazné i pro plátce daně. (9) Neprovede-li plátce daně zajištění úhrady na daň vůbec, popřípadě ve správné výši nebo zajištěnou částku daně včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. § 38f Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí (1) Pokud plynou poplatníkovi daně z příjmů podle § 2 a 17 příjmy ze zdrojů v zahraničí, může si od této daně odečíst obdobnou daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však do částky daně z příjmů připadající na příjmy plynoucí ze zahraničí. (2) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze státu, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte na úhradu daně nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybírána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění. (3) Příjmy ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí nebo od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v České republice, pokud příjmy ze závislé činnosti jdou k tíži stálé provozovny v zahraničí, se vyjímají ze zdanění. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěným ze základu daně nesníženého o tuto vyjmutou část. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce 2. (4) Jestliže v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období v zahraničí nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání doklad od zahraničního správce daně, uvede v daňovém přiznání předpokládanou výši zahraničního daňového základu nebo daně připadající na zdaňovací období, za něž je daňové přiznání podáváno. (5) Zjistí-li poplatník, že v důsledku stanovení základu daně nebo daně zahraničním správcem daně má být jeho daňová povinnost vyšší, než jak byla vyměřena, postupuje podle zvláštních daňových předpisů.39a)“. 132. Za § 38f se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST ČTVRTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VYBÍRÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů fyzických osob § 38g Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (1) Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 6000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené a o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (2) Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4), pokud není povinen podat daňové přiznání podle odstavce 3, a jehož jiné příjmy, kromě příjmů od daně osvobozených a kromě příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou, nejsou vyšší než 2000 Kč. (3) Plynou-li poplatníkovi příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, je povinen podat daňové přiznání z těchto příjmů, pokud plátce nemá v České republice stálou provozovnu, prostřednictvím které vykonává na území České republiky činnost s výjimkou případů stálé provozovny vzniklé v souvislosti s činnostmi uvedenými v § 22 odst. 1 písm. c), nebo má-li poplatník i jiné dani podrobené příjmy. (4) V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3. § 38h Vybírání a placení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Plátce daně srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „záloha“) ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen „mzda“) zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, snížený o a) částky, které jsou od daně osvobozeny, b) částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „pojistné“) a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 5 též o snížení podle § 6 odst. 13 písm. b), c) prokázané nezdanitelné částky základu daně; základ daně pro výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o 1/12 nezdanitelné částky ze základu daně. (2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda \| Záloha\| Ze zdanitelné mzdy ---\|---\|--- od Kč\| do Kč\| \| přesahující -\| 5 000\| 15 %\| \| 5 000\| 10 000\| 750 Kč +20 %\| -"-\| 5 000 Kč 10 000\| 15 000\| 1750 Kč +25 %\| -"-\| 10 000 Kč 15 000\| 45 000\| 3 000 Kč +32 %\| -"-\| 15 000 Kč 45 000\| 90 000\| 12 600 Kč +40 %\| -"-\| 45 000 Kč 90 000\| a výše\| 30 600 Kč +43 %\| -"-\| 90 000 Kč (3) Záloha z odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob se bez ohledu na ustanovení odstavce 2 sráží sazbou ve výši 25 %. Záloha z mezd plynoucích současně od druhého a dalšího plátce, u kterého poplatník neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně (odstavec 8), ani nepodepsal prohlášení k dani na příslušné zdaňovací období podle § 38k odst. 4, se bez ohledu na ustanovení odstavce 2 sráží sazbou ve výši 25 %, pokud nejde o příjmy zdaněné podle § 6 odst. 4. (4) K prokázané nezdanitelné částce ze základu daně na manželku [§ 15 odst. 1 písm. c)] a k nezdanitelné částce ze základu daně, o níž se snižuje základ daně u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2), jakož i k hodnotě darů (§ 15 odst. 8) přihlédne plátce až při ročním zúčtování záloh za zdaňovací období. (5) Záloha se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníkovi k dobru bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí. Provádí-li plátce vyúčtování mezd měsíčně, srazí zálohu při vyúčtování mzdy za uplynulý měsíc. Mzdy plynoucí do konce ledna za uplynulé zdaňovací období se zahrnují do základu pro výpočet zálohy v tomto období. (6) Plátce daně, který vyplácí ve zdaňovacím období zdanitelnou mzdu najednou za více kalendářních měsíců téhož zdaňovacího období, vypočte zálohu tak, jako by byla vyplacena v jednotlivých měsících, je-li tento způsob výpočtu zálohy pro poplatníka výhodnější. Při použití tohoto způsobu nelze použít zdanění podle § 6 odst. 4. (7) Záloha podle předchozích odstavců se vypočte ze zdanitelné mzdy (odstavce 1 a 6) zaokrouhlené do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. (8) Pobírá-li poplatník mzdu současně nebo postupně od více plátců za stejný kalendářní měsíc (§ 38k odst. 3), srazí plátci daně, u nichž poplatník neuplatňuje nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, zálohy ze mzdy, snížené pouze o částky, které jsou od daně osvobozeny, a o pojistné. (9) Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání podle § 38g. (10) Provádí-li plátce daně zúčtování mezd měsíčně nebo pravidelně v delších časových obdobích, odvede úhrn sražených záloh nejpozději do pěti dnů po provedeném zúčtování mezd. Ostatní plátci daně odvedou úhrn sražených záloh do pěti dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohy vznikla. (11) Správce daně může stanovit lhůtu pro odvod zálohy jinak. § 38ch Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi uvedenými plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh posledního plátce daně, u něhož uplatňoval nárok na nezdanitelné částky ze základu daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat daňové přiznání k dani. (2) Neuplatňoval-li poplatník ve zdaňovacím období nárok na nezdanitelné částky ze základu daně u žádného plátce daně, provede na žádost poplatníka roční zúčtování záloh poslední plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí. Nemůže-li poplatník požádat posledního plátce daně ve zdaňovacím období, za které se roční zúčtování záloh provádí, o provedení ročního zúčtování záloh z důvodu zániku plátce bez právního nástupce, požádá o provedení ročního zúčtování záloh správce daně místně příslušného podle svého bydliště nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. (3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh jen na základě dokladů od všech předchozích plátců o vyplacené mzdě, sraženém nebo zaměstnancem uhrazeném pojistném, o nezdanitelných částkách ze základu daně a o srážených zálohách. Poplatník je povinen uvedené doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději do 15. února následujícího roku. Nepředloží-li poplatník do 15. února tyto doklady, roční zúčtování záloh plátce daně neprovede. (4) Výpočet daně a roční zúčtování záloh provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci. Rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně ve prospěch poplatníka vrátí plátce daně poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li částka vyšší než 50 Kč. O vrácený přeplatek sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, pokud nepožádá o vrácení přeplatku podle zvláštního předpisu40) místně příslušného správce daně. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží. § 38i Odpovědnost plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně přeplatek, pokud neuplynuly tři roky od konce zdaňovacího období, v němž přeplatek vznikl. Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy v běžném zdaňovacím období vyšší, než měl, vrátí poplatníkovi vzniklý přeplatek na zálohách v následujícím měsíci, nejpozději do 15. února následujícho roku. O vrácený přeplatek daně nebo zálohy sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. (2) Plátce daně, který nesrazil u poplatníka daň ve stanovené výši, může ji dodatečně srazit, pokud neuplynulo od doby, kdy byla daň nesprávně sražena, 12 měsíců. Plátce daně, který nesrazil u poplatníka zálohu ve stanovené výši, může ji dodatečně za uplynulé zdaňovací období srazit nejpozději do 31. března následujícího roku. Daň včetně daně vyplývající z ročního zúčtování daňových záloh (§ 38ch), která nebyla sražena vinou poplatníka, může být spolu s příslušenstvím daně plátcem daně sražena do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné srážce došlo. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nevyplácí, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle obecně závazných předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení do 30 dnů ode dne, kdy zjistí, že nedoplatek nelze srazit z poplatníkovy mzdy, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím. (3) Dodatečně sraženou daň nebo zálohu plátce daně odvede správci daně v nejbližším termínu pro odvod záloh. (4) Dodatečně předepsanou daň a zálohy je plátce daně povinen odvést správci daně do pěti dnů po doručení platebního výměru. § 38j Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, z jejichž mezd sráží zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. (2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější, b) rodné číslo, c) bydliště, d) jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu jejich uznání, e) za každý kalendářní měsíc 1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích, 2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1, 3. pojistné, 4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby, 5. nezdanitelné částky základu daně, 6. zdanitelnou mzdu, 7. zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně. Údaje v bodech 4 až 7 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti, f) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu e) bodech 1 až 7 vyjma nezdanitelných částek ze základu daně a zdanitelné mzdy. (3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová. § 38k Uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Poplatník je povinen prokázat plátci daně skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně při výpočtu záloh nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž tyto okolnosti nastaly. K předloženým dokladům přihlédne plátce daně počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž budou tyto skutečnosti plátci daně prokázány. K předloženým dokladům potvrzujícím skutečnost, že poplatník nebo vyživované dítě je studentem nebo žákem soustavně se připravujícím na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, však plátce daně přihlédne již počínaje kalendářním měsícem, v němž budou tyto skutečnosti plátce daně prokázány. Při nástupu do zaměstnání je lhůta dodržena, prokáže-li poplatník tyto skutečnosti do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání. (2) Narodí-li se však poplatníkovi dítě, plátce daně k této skutečnosti přihlédne již v kalendářním měsíci, v němž se narodilo, prokáže-li poplatník jeho narození plátci daně do 30 dnů po narození dítěte. (3) Pobírá-li poplatník za stejný kalendářní měsíc mzdu současně nebo postupně od více plátců daně, přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně pouze jeden plátce daně, u kterého uplatní poplatník nárok podle odstavce 1. (4) Plátce daně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně, podepíše-li poplatník do 30 dnů po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom, a) jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání nezdanitelných částek ze základu daně, popř. kdy a jak se změnily, b) že za stejné zdaňovací období i za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období neuplatňuje současně nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň u jiného plátce daně, že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal u jiného plátce prohlášení k dani a že nárok na nezdanitelné částky ze základu daně ani ze základu pro výpočet zálohy na daň na tytéž osoby za stejný kalendářní měsíc ve zdaňovacím období současně neuplatňuje jiný poplatník, c) zda je poživatelem starobního důchodu. (5) Plátce daně provede výpočet daně a zúčtování záloh a současně přihlédne k nezdanitelným částkám ze základu daně na manželku a k nezdanitelné částce u poživatele starobního důchodu (§ 15 odst. 2) za bezprostředně uplynulé zdaňovací období, podepíše-li poplatník do 15. února za toto období písemné prohlášení o tom, a) že nepobíral v uplynulém zdaňovacím období kromě mzdy od jednoho plátce nebo postupně od více plátců včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, jiné příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob vyšší než 2000 Kč, b) zda pobíral v uplynulém zdaňovacím období postupně od dalších plátců daně včetně mezd dodatečně vyplacených nebo zúčtovaných těmito plátci v době, kdy pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně a kromě příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, c) že manželka (manžel) žijící v domácnosti, na kterou uplatňuje nezdanitelné částky ze základu daně, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 24 000 Kč, d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 24 000 Kč. (6) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně a nepodepíše-li prohlášení ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li je poplatník nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. (7) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě. § 38l Způsob prokazování nezdanitelných částek ze základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (1) Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně prokazuje poplatník plátci daně a) platným občanským průkazem, a to vlastním, druhého z manželů, popřípadě občanskými průkazy dětí starších 15 let, jde-li o prokázání existence manželky (manžela) a nezletilých dětí (vlastních, osvojených, dětí v péči, která nahrazuje péči rodičů, a dětí druhého z manželů a vnuků). Nejsou-li uvedené skutečnosti zřejmé z občanského průkazu, je nutné prokázat je jiným úředním dokladem. Uplatňuje-li poplatník nárok na uznání nezdanitelných částek na dítě, předloží plátci potvrzení od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok na nezdanitelné částky na dítě současně neuplatňuje manželka (manžel), b) potvrzení školy a u žáků učilišť potvrzení učiliště, že 1. zletilé dítě žijící s poplatníkem v domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, 2. poplatník se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, c) rozhodnutím o přiznání invalidního nebo částečného invalidního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li poplatník nárok na snížení daně z titulu nezdanitelné částky ze základu daně z důvodu, že pobírá invalidní nebo částečný invalidní důchod, d) předložením průkazu ZTP-P, pokud je poplatník, jeho manželka (manžel) nebo vyživované dítě jeho držitelem, e) rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a dokladem o výplatě důchodu, je-li poplatník jeho příjemcem, pokud důchod nepřesahuje ročně hranici stanovenou v § 15 odst. 2, f) potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka o tom, že 1. vyživuje v domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod a nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc nebo pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek, g) potvrzením příjemce daru o jeho výši a účelu (§ 15 odst. 8). (2) Doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a písm. c) až f) platí trvale, nebyla-li jejich platnost časově omezena. Platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. c) a e) je podmíněna tím, že poplatník předloží každoročně nejpozději do 15. února doklad o výplatě důchodu. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) platí vždy pro školní rok, pro který byly vydány. Doklady platí za předpokladu, že u poplatníka a jím vyživovaných osob se nezměnily skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně. (3) Úkony podle odstavce 1 písm. f) jsou osvobozeny od správních poplatků. § 38m Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, a to i v případě, že nevykáže základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Tuto povinnost nemají poplatníci uvedení v § 18 odst. 3, pokud nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 1 až 6).“. 133. Nadpis nad § 39 zní: „ČÁST PÁTÁ“. 134. V § 39 se vypouští písmeno c). Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 135. Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část šestá. 136. V § 40 odst. 7 písm. d) se před slova „nehmotný majetek“ vkládají slova „úplatně pořízený“. 137. Dosavadní zatřídění hmotného majetku a nehmotného majetku do odpisových skupin podle předpokládané doby odpisování, které je přílohou k zákonu České národní rady č. 586/1992 Sb., se nahrazuje touto přílohou: „Příloha k zákonu ČNR č. 586/1992 Sb. Třídění hmotného majetku a nehmotného majetku do odpisových skupin \| \| ---\|---\|--- ODPISOVÁ SKUPINA 1 Položka +)\| SKP ++)\| Název +++) (1-1)\| 01.21.13\| Hovězí dobytek (skot) plemenný (1-2)\| 01.21.14\| Hovězí dobytek (skot) chovný (1-3)\| 01.22.11\| Jen: ovce chovné a plemenné (1-4)\| 01.22.12\| Jen: kozy chovné a plemenné (1-5)\| 01.22.14 \| Jen: osli, muly a mezci chovní a plemenní (1-6)\| 01.23.12 \| Vepřový dobytek plemenný (1-7)\| 01.23.13 \| Vepřový dobytek chovný (1-8)\| 01.24.16\| Jen: hejna husí (1-9)\| 01.24.17 \| Jen: hejna husí (1-10)\| 25.24.25 \| Ochranné pokrývky hlavy (přilby) z plastů (1-11)\| 25.24.27 \| Kancelářské a školní potřeby z plastů (1-12)\| 26.15.23 \| Laboratorní sklo a sklo pro zdravotnictví a farmaceutické účely (1-13)\| 26.24.1 \| Laboratorní chemická a technická keramika (1-14)\| 26.81.11 \| Mlýnské kameny, brusné kameny, brusné kotouče a podobné výrobky (1-15)\| 28.62\| Nástroje a nářadí kromě: nástrojů na strojní tváření za tepla SKP 28.62.50 (1-16)\| 29.32.14\| Rozmetadla mrvy a umělých hnojiv (1-17)\| 29.32.40\| Mechanické přístroje ke stříkání, rozstřikování a rozprašování pro zemědělství a zahradnictví (1-18)\| 29.32.50 \| Samonakládací a samovýklopné přívěsy a návěsy pro zemědělské účely (1-19)\| 29.32.65\| Stroje a zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pěstování léčivých rostlin (1-20)\| 29.40.5\| Ruční mechanizované nářadí a nástroje (1-21)\| 30.0\| Kancelářské stroje a počítače (1-22)\| 32.20.11\| Jen: - studiová záznamová a reprodukční technika - přístroje pro radiotelefonii (1-23)\| 32.20.12\| Televizní kamery (1-24)\| 32.20.20\| Elektrické přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii (včetně faxů) (1-25)\| 32.30.11\| Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené (1-26)\| 32.30.44\| Jen: přijímací přístroje pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii jinde neuvedené (1-27)\| 33.2\| Měřicí, kontrolní, navigační a jiné přístroje kromě: přesných vah, kreslicích a rýsovacích přístrojů a přístrojů pro měření délky v terénu v SKP 33.20.3 (1-28)\| 33.3\| Zařízení pro řízení průmyslových procesů (1-29)\| 34.10.2\| Dvoustopá motorová vozidla osobní (1-30)\| 34.10.3\| Motorová vozidla sloužící k přepravě deseti a více osob (autobusy) kromě: trolejbusů a elektrobusů (1-31)\| 34.10.4\| Jen: motorová vozidla pro nákladní dopravu pro jmenovité užitečné zatížení do 1,5 t (dodávková) (1-32)\| 34.10.53\| Vozidla speciální (pro jízdu na sněhu, golfových hřištích apod.) (1-33)\| 35.20.33\| Jen: vozíky kolejové důlní a malodrážní (1-34)\| 35.42\| Jízdní kola (1-35)\| 36.63.2 \| Psací potřeby (1-36)\| 36.63.74\| Nástroje, přístroje a modely určené k předváděcím účelům (1-37)\| 36.63.76\| Umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené (1-38)\| 36.63.77\| Zejména: \\- pomůcky pro ochranu trupu, dýchadel, končetin - pomůcky učební kromě plastových v SKP 25.24.27 (1-39)\| 72.20\| Nehmotný majetek: počítačové programy (software) - jen magnetická média s instrukcemi pro počítače a znalosti, popř. zkušenosti podobné povahy ODPISOVÁ SKUPINA 2 --- Položka\| SKP\| Název (2-1)\| 01.22.13 \| Koně (užitkoví, plemenní, chovní) (2-2)\| 17.40.2 \| Ostatní konfekční textilní výrobky zejména: lodní plachty, stany, padáky (2-3)\| 17.51.1 \| Koberce a ostatní textilní podlahové krytiny (nespojené se stavebním dílem) (2-4)\| 17.52 \| Jen: lana a síťované výrobky (2-5)\| 17.54.38 \| Textilní výrobky pro technické účely (2-6)\| 19.2 \| Galanterní, sedlářské a technické výrobky z přírodních a kompozitních usní (2-7)\| 20.30.20 \| Konstrukce a stavební části (celky) ze dřeva zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (2-8)\| 22.11 \| Knihy, slovníky, atlasy, glóbusy a podobně (2-9)\| 25.23.20 \| Konstrukce a stavební části (celky) z plastů zejména: prefabrikované buňky, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (2-10)\| 25.24 \| Ostatní výrobky z plastů kromě: \\- ochranných pokrývek hlavy (přilby) v SKP 25.24.25 \\- školních a kancelářských potřeb v SKP 25.24.27 (2-11)\| 28.61 \| Nožířské zboží (2-12)\| 28.62.50 \| Jen: nástroje na strojní tváření za tepla (2-13)\| 28.63.1 \| Závěry a závěrové rámy s vestavěnými zámky (2-14)\| 28.71\| Ocelové nádoby o objemu menším než 300 litrů zejména: cisterny, sudy, bubny, kádě (2-15)\| 28.72 \| Drobné kovové obaly zejména: hliníkové sudy, barely apod., zásobníky, z jakéhokoliv materiálu o objemu menším než 300 litrů (2-16)\| 28.73.1 \| Výrobky z drátu zejména: lana a pásy (2-17)\| 29.11.11 \| Lodní motory (2-18)\| 29.12.2 \| Čerpadla a zdviže na kapaliny (2-19)\| 29.22.14 \| Jen: jeřáby stavební (konstruované pro stavebnictví) (2-20)\| 29.22.17 \| Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů (2-21)\| 29.22.18 \| Jen: transportní zařízení pro přepravu kusových materiálů (2-22)\| 29.23.13 \| Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná čerpadla kromě: těchto zařízení pro domácnost (2-23)\| 29.24.1 \| Jen: zařízení pro úpravu vod o kapacitě 2000 ekvivalentních obyvatel (2-24)\| 29.24.2 \| Stroje a zařízení k čištění lahví, balení, vážení, stříkací a rozstřikovací stroje zejména: osobní a ostatní váhy, hasicí zařízení, tryskací zařízení, obalovací zařízení (2-25)\| 29.24.31 \| Odstředivky jinde neuvedené (2-26)\| 29.24.32 \| Kalandry nebo jiné válcovací stroje (s výjimkou strojů pro válcování kovů nebo skla) (2-27)\| 29.24.33 \| Prodejní automaty (2-28)\| 29.24.40 \| Stroje, přístroje a laboratorní zařízení jinde neuvedené ke zpracování materiálů postupy spočívajícími ve změně teploty (2-29)\| 29.24.6 \| Myčky nádobí průmyslové (2-30)\| 29.31 \| Traktory pro zemědělství a lesnictví (2-31)\| 29.32 \| Ostatní stroje pro zemědělství a lesnictví kromě: \\- rozmetadel mrvy a umělých hnojiv v SKP 29.32.14 \\- mechanických přístrojů ke stříkání, rozstřikování a rozprašování tekutin a prášků v SKP 29.32.40 \\- samonakládacích a samovýklopných přívěsů, návěsů a nástaveb pro hnojení a přípravu hnojiv v SKP 29.32.50 \\- zařízení pro pěstování chmele, révy vinné, ovoce a dřevin, pro zrychlený pěstební proces, ošetřování luk a trávníků (kromě žacích), pro pěstování léčivých rostlin, zařízení servisní a kontrolní pro stroje ke hnojení v SKP 29.32.65 (2-32)\| 29.40 \| Obráběcí stroje, lisy a strojírenská zařízení kromě: ručního mechanizovaného nářadí a nástrojů v SKP 29.40.5 (2-33)\| 29.52.1 \| Stroje pro hlubinné dolování (2-34)\| 29.52.2 \| Stroje pro přemísťování zeminy a povrchové dobývání kromě: kolesových rypadel a zakladačů (2-35)\| 29.52.3 \| Ostatní stroje pro povrchové dobývání (2-36)\| 29.52.4 \| Stroje pro práci s nerostnými hmotami a na tvarování odlévacích forem (2-37)\| 29.52.50 \| Pásové traktory (2-38)\| 29.53.1 \| Stroje pro potravinářský průmysl a pro zpracování tabáku (2-39)\| 29.54 \| Stroje pro textilní, oděvní a kožedělný průmysl (včetně šicích strojů pro domácnost) (2-40)\| 29.56 \| Ostatní účelové stroje (kromě strojů pro domácnost) zejména: \\- stroje pro tisk, brožování a vazbu knih a ofsetové tiskařské stroje v SKP 29.56.1 \\- ždímačky prádla v SKP 29.56.21 \\- sušicí stroje průmyslové v SKP 29.56.22 \\- stroje pro zpracování kaučuku a plastů v SKP 29.56.23 \\- stroje pro zpracování skla v SKP 29.56.25 \\- účelové stroje pro výrobu jinde neuvedené v SKP 29.56.25 (2-41)\| 29.60.13 \| Revolvery, pistole a jiné střelné zbraně včetně loveckých (2-42)\| 29.71 \| Elektrické přístroje pro domácnost (2-43)\| 29.72 \| Neelektrické přístroje pro domácnost (2-44)\| 31.10.31 \| Jen: elektrická generátorová soustrojí s pístovým vznětovým motorem pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2,5 MW elektrického výkonu (2-45)\| 31.10.32\| Jen: generátorová soustrojí se zážehovými a spalovacími motory a ostatní generátorová soustrojí pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2,5 MW elektrického výkonu (2-46)\| 31.4 \| Akumulátory, galvanické články a baterie (2-47)\| 31.50 \| Svítidla zejména: lampy, světelné reklamy a znaky, lustry, světlomety (2-48)\| 31.61.22 \| Spouštěče (též pracující jako samostatné generátory), ostatní generátory a ostatní přístroje a zařízení (2-49)\| 31.62 \| Ostatní elektrické vybavení zejména: \\- akustické, vizuální a signalizační zařízení \\- ochranná, zabezpečovací, návěstní apod. zařízení (2-50)\| 32.20 \| Televizní a rozhlasové vysílače a přístroje pro drátovou telefonii a telegrafii kromě: \\- televizních kamer v SKP 32.20.12 \\- studiové záznamové a reprodukční techniky v SKP 32.20.11 \\- přístojů pro radiotelefonii v SKP 32.20.11 \\- elektrických přístrojů pro drátovou telefonii a telegrafii v SKP - 32.20.20 (2-51)\| 32.30 \| Televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu apod. zařízení a příslušenství (včetně antén a parabolických antén všech druhů) kromě: přijímacích přístrojů pro radiotelefonii nebo radiotelegrafii v SKP - 32.30.11 a 32.30.44 (2-52)\| 33.10 \| Zdravotnické a chirurgické přístroje a zařízení a přístroje pro ortopedické účely (2-53)\| 33.20.3 \| Jen: přesné váhy, kreslicí a rýsovací přístroje a přístroje pro měření délky v terénu (2-54)\| 33.4 \| Optické přístroje zejména: dalekohledy, optické mikroskopy, lasery, zařízení a přístroje s tekutými krystaly, fotopřístroje, kinokamery, promítací přístroje, zvětšovací a zmenšovací přístroje, fotoblesky, promítací plátna, vybavení fotolaboratoří, čtecí přístroje (2-55)\| 33.50.1 \| Hodiny a hodinky (2-56)\| 34.10.3 \| Jen: trolejbusy a elektrobusy (2-57)\| 34.10.4 \| Motorová vozidla pro nákladní dopravu kromě: motorových vozidel pro nákladní dopravu pro jmenovité užitečné zatížení do 1,5 t (dodávkových) (2-58)\| 34.10.51 \| Terénní vyklápěcí vozy (dampry) (2-59)\| 34.10.52 \| Jeřábové automobily (2-60)\| 34.10.54 \| Motorová vozidla pro speciální použití, jinde neuvedená (2-61)\| 34.20.2 \| Přívěsy, návěsy, kontejnery (2-62)\| 34.30.20 \| Ostatní samostatné předměty pro motorová vozidla (2-63)\| 35.12 \| Rekreační a sportovní čluny (2-64)\| 35.30 \| Letadla a kosmické lodě, včetně družic (2-65)\| 35.41 \| Motocykly včetně kol s pomocným motorkem (2-66)\| 35.43 \| Invalidní vozíky (2-67)\| 35.50.1 \| Ostatní vozidla bez mechanického pohonu jinde neuvedená (2-68)\| 36.1 \| Nábytek (2-69)\| 36.3 \| Hudební nástroje (2-70)\| 36.4 \| Sportovní potřeby (2-71)\| 36.50.4 \| Výrobky pro lunaparky, pro stolní nebo společenské hry (2-72)\| 36.63.1 \| Kolotoče, houpačky, pouťové atrakce, střelnice apod. (2-73)\| \\- \| Nehmotný majetek: licence, předměty práv průmyslového vlastnictví apod., technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti \| \| ---\|---\|--- ODPISOVÁ SKUPINA 3 Položka\| SKP\| Název (3-1)\| 26.61.20 \| Konstrukce a stavební části (celky) z betonu a železobetonu zejména: prefabrikované prostorové buňky - dílce, pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (3-2)\| 28.11.10 \| Konstrukce a stavební části (celky) z kovů zejména: prefabrikované buňky (plechové), pokud nejsou samostatnými stavebními díly (objekty) nebo technologickým zařízením (3-3)\| 28.11.21 \| Konstrukce kovové nosné pro mosty zejména: samostatné mostní konstrukce, určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty (3-4)\| 28.11.22 \| Konstrukce stožárů, sloupů a pilířů z oceli a železa zejména: samostatné konstrukce určené k přemísťování, tj. pokud nejsou stavebními objekty (3-5)\| 28.11.23 \| Ostatní konstrukce kovové zejména: konstrukce chmelnic (3-6)\| 28.21 \| Nádrže, zásobníky a kontejnery z kovů s objemem nad 300 litrů (3-7)\| 28.30 \| Parní kotle a pomocná zařízení, kondenzátory, jaderné reaktory (3-8)\| 28.75.21 \| Trezory a pancéřové skříně (3-9)\| 28.75.22 \| Kartotékové kovové skříně a podobné výrobky kovové (3-10)\| 28.75.24 \| Dekorativní sochy, sošky a podobné předměty kovové (3-11)\| 28.75.27 \| Ostatní výrobky z obecných kovů jinde neuvedené (3-12)\| 28.75.3 \| Meče, tesáky, bodáky apod. (3-13)\| 29.11.12 \| Jen: zážehové spalovací pístové motory, vratné, rotační motory (3-14)\| 29.11.13 \| Pístové vznětové motory s vnitřním spalováním (3-15)\| 29.11.2 \| Turbíny (3-16)\| 29.12.1 \| Hydraulické a pneumatické pohony a motory (3-17)\| 29.12.3 \| Vzduchová čerpadla, vývěvy, kompresory a ventilátory (3-18)\| 29.21.1 \| Pece a hořáky průmyslové a laboratorní a související zařízení (3-19)\| 29.22.11 \| Kladkostroje a těžní zařízení (3-20)\| 29.22.12 \| Navíjecí zařízení a rumpály včetně pro práce pod zemí (3-21)\| 29.22.13 \| Zvedáky a zdvihací zařízení ke zvedání vozidel (3-22)\| 29.22.14 \| Jeřáby kromě: stavebních (3-23)\| 29.22.15 \| Stohovací vozíky a malé tahače (3-24)\| 29.22.16 \| Výtahy, skipové výtahy, eskalátory, pohyblivé chodníky (3-25)\| 29.22.17 \| Pneumatické dopravníky a ostatní dopravníky kromě: transportních zařízení pro přepravu kusových materiálů (3-26)\| 29.22.18 \| Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení (3-27)\| 29.23.11 \| Výměníky a zkapalňovače plynů (3-28)\| 29.23.12 \| Klimatizační zařízení (3-29)\| 29.23.14 \| Stroje a přístroje pro filtrování a čištění plynů jinde neuvedené (3-30)\| 29.23.2 \| Ventilátory s výjimkou stolních (3-31)\| 29.24.1 \| Plynové generátory, destilační, filtrační nebo rektifikační zařízení kromě: zařízení pro úpravu vod o kapacitě 2000 ekvivalentních obyvatel (3-32)\| 29.51 \| Stroje pro metalurgii (3-33)\| 29.52.2 \| Jen: rypadla kolesová a zakladače (3-34)\| 29.55 \| Stroje pro výrobu a konečnou úpravu papíru, kartónu a lepenky (3-35)\| 31.10 \| Elektromotory, generátory a transformátory kromě: generátorových soustrojí v SKP 31.10.31 a 31.10.32 pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla do 2,5 MW elektrického výkonu (3-36)\| 31.2 \| Elektrická rozvodná a spínací zařízení (3-37)\| 32.10.1 \| Elektrické kondenzátory (3-38)\| 35.11 \| Lodě pro osobní a nákladní dopravu včetně cisternových, rybářských, požárních a tlačných, remorkérů, plovoucích bagrů a jeřábů, plovoucí plošiny a ostatní plavidla (3-39)\| 35.20 \| Železniční lokomotivy, tramvaje, vozy metra a vozový park kolejové dopravy kromě: vozíků kolejových důlních a malodrážních (3-40)\| \\- \| Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky29) (3-41)\| 46.21.15 \| Jen: skleníky pro pěstování rostlin (3-42)\| \\- \| Nehmotný majetek: patenty \| \| ---\|---\|--- ODPISOVÁ SKUPINA 4 + + + +) Položka\| SKP\| Název (4-1)\| 46.21.1 \| Jen: domy a budovy \\- ze dřeva a plastů \\- na povrchových dolech, vázané na životnost dolu (4-2)\| 46.21.3 \| Vedení dálková: \\- trubní (plynovody, ropovody, vodovody, parovody, horkovody a ostatní produktovody) \\- elektrická trakční, nadzemní, podzemní, komunikační (4-3)\| 46.21.4 \| Vedení místní: \\- trubní (vodovody, kanalizace, energetická vedení apod.) \\- elektrická (nadzemní, podzemní, komunikační) (4-4)\| 46.21.51 \| Díla energetická výrobní, včetně domů, budov a staveb na povrchových dolech (4-5)\| 46.21.52 \| Jen: věže a stožáry, věžové zásobníky (sila) (4-6)\| 46.21.61 \| Jen: tribuny stadionů ze dřeva a plastů (4-7)\| 46.21.62 \| Jen: bazény plavecké a koupaliště ze dřeva a plastů (4-8)\| 46.21.63 \| Jen: budovy pro sport a rekreaci ze dřeva a plastů (4-9)\| 46.21.64 \| Jen: \\- díla inženýrská a budovy jinde neuvedené ze dřeva a plastů (např. oplocení, valy samostatné) \\- konstrukce vinic (4-10)\| 46.23.13 \| Jen: svršek železničních a dalších kolejových drah a dráhy visuté, skrývkové a uhelné koleje pevné na povrchových dolech (4-11)\| 46.25.6 \| Průmyslové komíny \| \| ---\|---\|--- ODPISOVÁ SKUPINA 5 + + + +) Položka\| SKP\| Název (5-1)\| 46.21.1 \| Domy a budovy kromě: \\- ze dřeva a plastů \\- na povrchových dolech, vázané na životnost dolu \\- skleníků pro pěstování rostlin (5-2)\| 46.21.21 \| Mosty a visuté dálnice (5-3)\| 46.21.22 \| Tunely a podzemní objekty s výjimkou důlních (5-4)\| 46.21.52 \| Jen: stavby výrobní s výjimkou budov (např. základy strojů, konstrukce výrobní a podpěrné, dráhy lanové) kromě: věží, stožárů, věžových zásobníků (5-5)\| 46.21.61 \| Tribuny stadionů kromě: ze dřeva a plastů (5-6)\| 46.21.62 \| Bazény plavecké a koupaliště kromě: ze dřeva a plastů (5-7)\| 46.21.63 \| Budovy pro sport a rekreaci kromě: ze dřeva a plastů (5-8)\| 46.21.64 \| Díla inženýrská a budovy jinde neuvedené kromě: \\- ze dřeva a plastů \\- konstrukcí vinic (5-9)\| 46.23.11 \| Dálnice, ulice, silnice, stezky (5-10)\| 46.23.13 \| Jen: spodek drah železničních kromě: spodku skrývkových a uhelných kolejí pevných na povrchových dolech (5-11)\| 46.23.14 \| Dráhy letištní (5-12)\| 46.23.2 \| Plochy pro sportovní a rekreační účely (5-13)\| 46.24 \| Díla vodní (5-14)\| 46.25.2 \| Jímání vody (studny) (5-15)\| 46.3 \| Ostatní stavební díla Vysvětlivky: +) Položka = kód odpisové skupiny (1 až 5) a pořadové číslo. ++) SKP = kód „Standardní klasifikace produkce“ včetně „Klasifikace stavebních děl“ zavedena Českým statistickým úřadem (opatření z 1. 11. 1993 č.j. 1174/93-3010) pro konkrétní obsahové vymezení náplně položky odpisové skupiny. Je-li dále uvedený „Název“ s ohledem na stručnost textace definován jinak, je rozhodující stanovená položka SKP (oddíl, pododdíl, skupina, podskupina a třída SKP), pokud v textu není výslovně stanoveno dílčí vymezení v rámci položky SKP. +++) Název = významové zpřesnění názvů položek SKP pro účely definice hmotného a nehmotného majetku (např. vypuštění slov „díly“, „instalace“, „opravy a údržba“), jakož i upravené texty více zpřesňující obsah oddílů, skupin a podskupin SKP - lépe vyjadřující konkrétní obsah vyšších stupňů třídění SKP apod. - s převážným použitím textace SKP. ++++) Nedílnou součástí domů, budov a staveb (stavebních děl) jsou zařízení a předměty, které z hlediska stavebního díla umožňují jeho funkci a účel, ke kterému je určeno. Takováto zařízení a předměty musí být se stavebním dílem pevně spojena a nelze je demontovat, aniž by došlo ke znehodnocení funkce a účelu stavebního díla, a jsou zpravidla součástí celkové dodávky stavebního díla. Čl. III PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. U poplatníka, který neúčtuje v soustavě podvojného účetnictví, se příjmy, jež mu plynou v době 15 dnů před začátkem zdaňovacího období roku 1995 nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období roku 1994, považují za příjmy toho z uvedených zdaňovacích období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. 2. Ve zdaňovacím období roku 1995 může poplatník uplatnit výdaje (náklady) na spotřebu pohonných hmot silničních motorových vozidel23b) zahrnutých v majetku poplatníka podle § 24 odst. 2 písm. k) a § 24 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994, pokud tak učiní u všech silničních motorových vozidel za celé zdaňovací období. 4. U příjmů uvedených v § 36 odst. 2 písm. a) bodech 1 až 4 zákona č. 586/1992 Sb., o jejichž rozdělení bylo rozhodnuto valnou hromadou, členskou schůzí nebo rozhodnutím investiční společnosti do 31. prosince 1994, je plátce daně, pokud nebyla daň již sražena, povinen srazit daň nejpozději do 30. června 1995, bez ohledu na den skutečné výplaty. 5. Roční zúčtování za rok 1994 podle § 38ch zákona č. 586/1992 Sb. provede plátce na žádost poplatníka, který kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně neměl za rok 1994 jiné příjmy přesahující 2000 Kč a v roce 1994 pobíral mzdu, kromě příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, současně od více plátců. Při použití § 38ch se mzdy pobírané současně od více plátců posuzují stejně jako mzdy od předchozích plátců a nepoužije se § 38ch odst. 4 poslední věta. Vznikne-li z ročního zúčtování u takového poplatníka nedoplatek vyšší než 50 Kč, srazí jej plátce daně poplatníkovi ze mzdy nejpozději do konce zdaňovacího období, v němž bylo provedeno roční zúčtování záloh. Nemůže-li plátce daně nedoplatek srazit z poplatníkovy mzdy z důvodu, že mu již mzdu nevyplácí, nebo proto, že nelze poplatníkovi podle právních předpisů srážku provést, vybere nedoplatek správce daně příslušný podle bydliště poplatníka, kterému zašle plátce daně doklady o jeho výši k dalšímu řízení, pokud výše nedoplatku přesáhne 100 Kč. Správce daně vyrozumí poplatníka o výši nedoplatku na dani rozhodnutím. Pokud poplatník pobírající v roce 1994 mzdu, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných srážkou podle zvláštní sazby daně, současně od více plátců nepožádá o roční zúčtování za rok 1994, je povinen podat daňové přiznání. 6. Nájemné podle § 24 odst. 2 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb. sjednané ve zdaňovacím období roku 1993 poplatníky, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období. 7. Pro samostatné movité věci vymezené v § 26 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., které byly do 31. prosince 1994 odpisovány jako součást budov a staveb, se použije způsob odpisování platný do 31. prosince 1994, a to do doby vyřazení těchto věcí z užívání. 8. Pro příjmy z prodeje z cenných papírůcenných papírů nabytých před 1. lednem 1995 se použijí ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994. 9. V případech, kdy nebyly splněny podmínky pro osvobození odložené daně podle § 28 odst. 7 zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, je poplatník povinen odloženou daň doplatit nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém došlo k nesplnění podmínek pro uplatnění odkladu, nebylo-li rozhodnutím správce daně stanoveno jinak. 10. Při stanovení záloh v roce 1995 na období předcházející poslednímu termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 1994 se postupuje podle právních předpisů, které upravovaly placení záloh do 31. prosince 1994. 11. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, umožňující odpis nevypořádané části pohledávky vzniklé podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními do nákladů, se použije za zdaňovací období roku 1994 a roku 1995. 12. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. w) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se nepoužije v případech, kdy celková částka úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které nemají sídlo nebo bydliště na území České republiky a neúčastní se přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, nepřesáhne a) v roce 1995 dvacetipětinásobek výše vlastního jmění, b) v roce 1996 dvacetinásobek výše vlastního jmění, c) v roce 1997 patnáctinásobek výše vlastního jmění. 13. U hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého obchodní společností nebo družstvem vkladem společníka nebo členem družstva do 31. prosince 1994 za podmínky převedení vlastnických práv k tomuto majetku do 31. prosince 1994 se při uplatňování odpisů z tohoto majetku postupuje podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994. Obdobně postupuje i poplatník, který nabyl majetek vkladem tichého společníka, nebo tichý společník, který nabyl majetek vrácením svého vkladu do 31. prosince 1994. 14. Pro daňové povinnosti za rok 1993 a 1994 platí dosavadní předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 1995, pokud tento zákon nestanoví jinak. 16. Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí č. 534/1992 Sb., o výpočtu záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Čl. IV Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 261/1994 Sb.	Zákon č. 261/1994 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 30. 12. 1994, částka 77/1994 * Čl. I - Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 30. 12. 1994 261 ZÁKON ze dne 13. prosince 1994, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, se mění takto: V § 42 se vypouštějí slova „ve lhůtě do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 266/1994 Sb.	Zákon č. 266/1994 Sb. Zákon o dráhách Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 79/1994 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - DRÁHY (§ 3 — § 10d) * ČÁST TŘETÍ - REGULACE PROVOZOVÁNÍ DRÁHY (§ 11 — § 23c) * ČÁST ČTVRTÁ - PROVOZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ SLUŽEB (§ 23d — § 23g) * ČÁST PÁTÁ - REGULACE DRÁŽNÍ DOPRAVY (§ 24 — § 42) * ČÁST ŠESTÁ - POVINNOSTI PODNIKATELŮ V RÁMCI VERTIKÁLNĚ INTEGROVANÉHO PODNIKU A PROVOZOVATELE DRÁHY PROVOZUJÍCÍHO DRÁŽNÍ DOPRAVU (§ 42a — § 42c) * ČÁST SEDMÁ - DRÁŽNÍ VOZIDLA A URČENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ (§ 43 — § 49) * ČÁST OSMÁ - PROVOZNÍ A TECHNICKÁ PROPOJENOST DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRAH REGIONÁLNÍCH, VYBRANÝCH DRAH JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ A DRÁŽNÍCH VOZIDEL PROVOZOVANÝCH NA TĚCHTO DRÁHÁCH (§ 49a — § 49w) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 50 — § 52a) * ČÁST DESÁTÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR (§ 53 — § 59) * ČÁST JEDENÁCTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 60 — § 68) Aktuální znění od 16. 6. 2024 (426/2021 Sb.) 266 ZÁKON ze dne 14. prosince 1994 o dráhách Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie1a) a upravuje a) podmínky pro stavbu drahdrah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových a stavby na těchto dráháchdráhách, b) podmínky pro provozování drahdrah podle písmene a), pro provozování drážní dopravy na těchto dráháchdráhách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené, c) výkon státní správy a státního dozoru ve věcech drahdrah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových. (2) Zákon se nevztahuje na dráhydráhy důlní, průmyslové a přenosné. § 2 Základní pojmy (1) DráhouDráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy. (2) Provozuschopností dráhydráhy je technický stav dráhydráhy zaručující její bezpečné a plynulé provozování. (3) Provozováním dráhydráhy jsou činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráhadráha a organizuje drážní doprava. (4) Provozováním drážní dopravy je činnost, při níž mezi provozovatelem této dopravy (dále jen „dopravce“) a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vzniká právní vztah, jehož předmětem je přeprava osob, věcí, zvířat anebo činnost, kterou se zajišťuje podnikání podle zvláštních předpisů.1b) (5) Veřejným zájmem v oblasti kombinované dopravyVeřejným zájmem v oblasti kombinované dopravy se rozumí zájem na podpoře ekologicky šetrnějšího způsobu dopravy. Podporou kombinované dopravy ve veřejném zájmuPodporou kombinované dopravy ve veřejném zájmu se rozumí sleva na dani podle zvláštního právního předpisu.1c) (6) Kombinovanou dopravouKombinovanou dopravou se rozumí nákladní přeprava využívající při jedné jízdě kromě železniční dopravy i silniční nebo vodní dopravu. (7) Tarif je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a podmínky jejich použití. (8) Osobou usazenou na území České republiky je osoba oprávněná podnikat na území České republiky, která je zapsána v obchodním rejstříku nebo má na území České republiky odštěpný závod. (9) Zařízením služebZařízením služeb se rozumí železniční stanice, zastávka, odstavné koleje, čerpací stanice a jiná technická zařízení, která jsou jejich provozovatelem zvláště určena k poskytování služeb bezprostředně souvisejících s provozováním drážní dopravy na drázedráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce. (10) Kapacitou dráhyKapacitou dráhy se rozumí její využitelná průjezdnost umožňující rozvržení požadovaných tras vlaků na určitém úseku dráhydráhy v určitém období. (11) Přidělením kapacity dráhyPřidělením kapacity dráhy se rozumí jednání umožňující využití takového dílu z celkové kapacity dráhykapacity dráhy, kterého je zapotřebí pro požadovanou trasu vlaku. (12) Hlavními činnostmiHlavními činnostmi se rozumí činnosti související se sjednáním a výpočtem ceny a s výběrem platby za užití dráhydráhy, s přidělením kapacity dráhypřidělením kapacity dráhy a v případě dráhydráhy celostátní nebo regionální rovněž se zpracováním prohlášení o drázedráze. (13) Členským státemČlenským státem se rozumí členský státčlenský stát Evropské unie a jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru. (14) Technickou specifikací pro interoperabilituTechnickou specifikací pro interoperabilitu se rozumí přímo použitelný předpis Evropské unie, který upravuje konkrétní požadavky za účelem dosažení technické a provozní propojenosti drahdrah v Evropské unii a na nich provozovaných drážních vozidel a je jako technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu označen. (15) Prvkem interoperabilityPrvkem interoperability se rozumí součást subsystémusubsystému, na které závisí dosažení technické a provozní propojenosti dráhydráhy celostátní, drahdrah regionálních a vybraných drahdrah jiných členských státůčlenských států a drážních vozidel na nich provozovaných a která je jako prvek interoperabilityprvek interoperability označena v technické specifikaci pro interoperabilitutechnické specifikaci pro interoperabilitu. (16) SubsystémemSubsystémem se rozumí součást dráhydráhy nebo drážního vozidla, na které závisí dosažení technické a provozní propojenosti dráhydráhy celostátní, drahdrah regionálních a vybraných drahdrah jiných členských státůčlenských států a drážních vozidel na nich provozovaných a která je jako subsystémsubsystém označena v technické specifikaci pro interoperabilitutechnické specifikaci pro interoperabilitu. (17) VýrobcemVýrobcem se rozumí osoba, která vyrábí nebo nechává si navrhnout nebo vyrobit prvek interoperabilityprvek interoperability, subsystémsubsystém nebo drážní vozidlo a uvádí prvek interoperabilityprvek interoperability, subsystémsubsystém nebo drážní vozidlo na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou. (18) Držitelem drážního vozidlaDržitelem drážního vozidla se rozumí osoba, která a) drážní vozidlo vlastní nebo má právo jej užívat, b) drážní vozidlo využívá nebo umožňuje využívat k provozování drážní dopravy a c) je jako jeho držitel zapsána v evropském registru vozidel20). ČÁST DRUHÁ DRÁHY § 3 Kategorie železničních drah (1) Železniční dráhydráhy se z hlediska významu, účelu a technických podmínek, stanovených prováděcím předpisem, člení do jednotlivých kategorií. Kategoriemi železničních drahdrah jsou: a) dráhadráha celostátní, jíž je dráhadráha, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena, b) dráhadráha regionální, jíž je dráhadráha regionálního nebo místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěná do celostátní nebo jiné regionální dráhydráhy, c) dráhadráha místní, jíž je dráhadráha místního významu oddělená od celostátní nebo regionální dráhydráhy; dráhadráha je oddělená, umožňuje-li přesun drážního vozidla na jinou dráhudráhu jen s použitím zvláštního technického zařízení nebo slouží-li výhradně provozování neveřejné osobní drážní dopravy, osobní drážní dopravy pro potřeby cestovního ruchu nebo provozované historickými vlaky, d) vlečka, jíž je dráhadráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěná do celostátní nebo regionální dráhydráhy, nebo jiné vlečky, e) zkušební dráhadráha, jíž je dráhadráha, která slouží zejména k provádění zkušebního provozu drážních vozidel nebo zkoušek pro schválení typu nebo změny typu drážních vozidel a drážní infrastruktury, f) speciální dráhadráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obceobce. (2) O zařazení železniční dráhydráhy do příslušné kategorie dráhydráhy a o změnách tohoto zařazení rozhoduje drážní správní úřad. § 3a Železniční dráhadráha, na níž je provozována vysokorychlostní železniční doprava, je dráhadráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel nad 200 km/h. Železniční dráhadráha vybavená pro rychlosti drážních vozidel do 200 km/h určená pro osobní nebo nákladní dopravu a kombinovanou dopravukombinovanou dopravu je dráhadráha konvenční. § 4 Obvod dráhy (1) Obvod dráhydráhy je území určené rozhodnutím o povolení záměru pro umístění stavby dráhydráhy. (2) Obvod dráhydráhy u celostátní dráhydráhy a u regionální dráhydráhy je vymezen svislými plochami vedenými hranicemi pozemků, které jsou určeny pro umístění dráhydráhy a její údržbu. (3) Obvod dráhydráhy u ostatních drahdrah je vymezen svislými plochami vedenými 3 m od osy krajní koleje, krajního nosného nebo dopravního lana, krajního vodiče trakčního vedení, nebo hranicemi pozemku, určeného k umístění dráhydráhy a její údržby, nejméně však 1,5 m od vnějšího okraje stavby dráhydráhy, pokud není dopravní cesta dráhydráhy vedena po pozemní komunikaci. § 4a Ochrana dráhy (1) Nikdo nesmí bez souhlas provozovatele dráhydráhy vykonávat v obvodu dráhydráhy činnosti, které se považují za podnikání, vstupovat na dráhudráhu a v obvodu dráhydráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná, pokud zvláštní právní předpis1d) nestanoví jinak. (2) Všechna místa na drázedráze a v obvodu dráhydráhy jsou veřejnosti nepřístupná s výjimkou a) dráhydráhy a jejího obvodu, pokud je dráhadráha vedena po pozemní komunikaci, b) dráhydráhy a jejího obvodu v místě křížení dráhydráhy s pozemní komunikací, c) prostor určených pro veřejnost, nástupišť a přístupových cest k nim a prostor v budovách nacházejících se v obvodu dráhydráhy, pokud jsou v nich poskytovány služby související s drážní dopravou, d) veřejně přístupných účelových komunikací v obvodu dráhydráhy, e) volných ploch vzdálených nejméně 2,5 m od osy krajní koleje dráhydráhy. (3) Úrovňové přístupové cesty k nástupišti jsou veřejnosti přístupné, s výjimkou přechodu kolejí, když: a) je dávána výstraha světelným signálem výstražného zařízení pro přechod kolejí, b) je dávána výstraha akustickým signálem výstražného zařízení pro přechod kolejí, c) se sklápí, je sklopena, či se zdvihá závora výstražného zařízení pro přechod kolejí, d) je již bezprostředně vidět nebo slyšet přibližující se drážní vozidlo, křižující přechod kolejí, nebo e) je přechod kolejí zakázán pokyny provozovatele dráhydráhy. Podobu a způsob výstrahy dávané výstražným zařízením pro přechod kolejí stanoví prováděcí předpis. § 5 Stavba dráhy a stavba na dráze (1) Stavbou dráhydráhy je stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhudráhu bez ohledu, zda je v obvodu dráhydráhy či nikoliv. Stavba dráhydráhy není součástí pozemku. Stavba dráhydráhy celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo dráhydráhy speciální je veřejně prospěšná. (2) Podle zákona o vyvlastnění lze k uskutečnění stavby dráhydráhy odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemeni k pozemku nebo ke stavbě. (3) Pokud se vlastnické právo k pozemku nebo stavbě potřebným k uskutečnění stavby dráhydráhy celostátní nebo regionální omezuje smlouvou, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, sjednává se úplata ve výši odpovídající ocenění tohoto omezení stanovené znaleckým posudkem. (4) Stavbou na drázedráze jsou všechny stavby a zařízení1e) v obvodu dráhydráhy, které nejsou stavbou dráhydráhy, bez ohledu na účel, jemuž slouží. (5) Stavba dráhydráhy a stavba na drázedráze musí splňovat technické podmínky2) a požadavky bezpečnosti provozování dráhydráhy a drážní dopravy. Technické podmínky a požadavky jednotlivých druhů drahdrah stanoví prováděcí předpis. (6) DráhuDráhu jako cestu určenou k pohybu drážních vozidel lze zrušit jen na návrh vlastníka. O zrušení dráhydráhy rozhoduje drážní správní úřad. § 5a Styk dráhy s cizím vedením (1) Z důvodů veřejného zájmu se dráhadráha a stavba dráhydráhy může křížit nebo stýkat s energetickými, vodovodními, stokovými, telekomunikačními, popřípadě jinými sítěmi technického vybavení, které neslouží k provozování drahdrah a drážní dopravě na dráháchdráhách, (dále jen „sítě technického vybavení“) tak, aby práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů těchto zařízení byly zabezpečeny ve shodě s právy a povinnostmi vlastníků a provozovatelů drahdrah a drážní dopravy na drázedráze. (2) Sítě technického vybavení mohou být umísťovány v obvodu železniční dráhydráhy jen na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi vlastníkem dráhydráhy a vlastníkem sítě technického vybavení, a to za úhradu. Nedojde-li k uzavření smlouvy, lze vlastnická práva omezit jen rozhodnutím stavebního úřadu. V řízení o omezení vlastnických práv postupuje stavební úřad zákona o vyvlastnění. (3) Při havárii sítě technického vybavení umístěné v obvodu dráhydráhy je vlastník sítě technického vybavení povinen neprodleně oznámit provozovateli dráhydráhy tuto havárii a rozsah nezbytných prací k jejímu odstranění. Vlastník sítě technického vybavení je povinen ve věcech týkajících se dráhydráhy postupovat podle pokynů provozovatele dráhydráhy a zajistit následné uvedení dotčeného úseku dráhydráhy do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčeného úseku dráhydráhy. (4) Při změně stavby dráhydráhy nebo stavbě nové dráhydráhy stavebník hradí náklady spojené se změnami sítí technického vybavení vyvolané stavbou nebo její změnou uvedené v rozhodnutí stavebního úřadu. (5) Vlastník sítí technického vybavení, které jsou umístěny v obvodu dráhydráhy nebo v ochranném pásmu dráhydráhy a jsou v pásmu vlivů zpětných trakčních proudů z používání napájecích systémů dráhydráhy stejnosměrné nebo střídavé trakční proudové soustavy, je povinen zajistit jejich provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestaly příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob. § 6 Křížení dráhy (1) Pokud se železniční dráhadráha kříží s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí, musí být křížení označeno a zabezpečeno. Způsob označení křížení stanoví prováděcí předpis. (2) O rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhydráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí a jeho změně rozhoduje drážní správní úřad po předchozím vyjádření příslušného orgánu PoliciePolicie České republiky. Rozhodnutí o rozsahu a způsobu zabezpečení křížení nenahrazuje povolení vydávaná správními úřady podle zvláštních právních předpisů.2b) Technické způsoby zabezpečení křížení stanoví prováděcí předpis. (3) Při křížení železniční dráhydráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí má drážní doprava přednost před provozem na pozemních komunikacích. § 7 (1) Způsobilost stavby dráhydráhy k užívání musí být před kolaudací ověřena technicko bezpečnostní zkouškou. U staveb, které svým charakterem a účelem ovlivňují podmínky bezpečného a plynulého provozování dráhydráhy a drážní dopravy, stanoví Dopravní a energetický stavební úřad v rozhodnutí o povolení záměru též zavedení zkušebního provozu. Podmínkou pro vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby dráhydráhy celostátní nebo regionální je vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy, je-li tento průkaz podle § 49d nebo 49f vyžadován. Zkušební provoz stavby dráhydráhy jiné než celostátní nebo regionální může stavebník zahájit nejdříve po vydání průkazu způsobilosti určeného technického zařízení, je-li tento průkaz podle § 47 vyžadován. Stavebník průkaz způsobilosti dráhydráhy nebo určeného technického zařízení přiloží k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby dráhydráhy nebo lyžařského vleku, není-li k vydání kolaudačního souhlasu příslušný Drážní úřad. Rozsah a podmínky technicko bezpečnostní zkoušky a zkušebního provozu stanoví prováděcí předpis. (2) V rozhodnutí o povolení záměru a v kolaudačním rozhodnutí stanoví stavební úřad podmínky pro zajištění bezpečného a plynulého provozu dráhydráhy a její ochrany. Pokud by stavbou mohl být znemožněn či narušen bezpečný a plynulý provoz dráhydráhy a její ochrana a ani stanovením podmínek podle věty první není možné toto riziko odstranit, stavební úřad žádost o povolení záměru nebo žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí zamítne. Ochranné pásmo dráhy § 8 (1) Ochranné pásmo dráhydráhy tvoří prostor po obou stranách dráhydráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou a) u dráhydráhy celostátní a u dráhydráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhydráhy, b) u dráhydráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, a u dráhydráhy zkušební 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhydráhy, c) u dráhydráhy místní a vlečky 30 m od osy krajní koleje, d) u speciální dráhydráhy 30 m od hranic obvodu dráhydráhy, u tunelů speciální dráhydráhy 35 m od osy krajní koleje, e) u dráhydráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje, f) u dráhydráhy tramvajové a dráhydráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu. (2) Pro dráhudráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. § 9 (1) V ochranném pásmu dráhydráhy lze provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených. (2) V ochranném pásmu dráhydráhy lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu20). (3) Provozovatel dráhydráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhydráhy vstupovat na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby a provozování dráhydráhy, odstraňování následků nehodnehod nebo poškození dráhydráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků, popřípadě staveb na nich stojících, bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku. (4) Provozovatel dráhydráhy a dopravce je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na provozování dráhydráhy nebo na provozování drážní dopravy na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitou věc vlastníka v ochranném pásmu dráhydráhy, nelze-li dosáhnout účelu jinak. (5) Vlastník nemovité věci přilehlé k drázedráze tramvajové nebo drázedráze trolejbusové je v nezbytně nutných případech na nezbytnou dobu povinen za jednorázovou úhradu strpět omezení vlastnického práva ke své nemovité věci spočívající v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení. Rozhodnutí o omezení vlastnického práva a o výši úhrady vydává na návrh provozovatele dráhydráhy tramvajové nebo trolejbusové drážní správní úřad. Provozovatel dráhydráhy je povinen při umístění a odstranění tohoto zařízení na cizí nemovité věci uvést nemovitou věc při ukončení prací do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčené nemovité věci. § 10 Ochrana dráhy (1) Vlastníci nemovité věci v sousedství dráhydráhy jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů a lavin, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhydráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad. (2) Drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhydráhy a zdroje rušení drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady. (3) Provozovatel dráhydráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhydráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhydráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhydráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhydráhy. (4) Provozovatel dráhydráhy je povinen při výkonu jeho práva podle odstavce 3 co nejvíce šetřit práv vlastníků a uživatelů dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího jejímu předchozímu účelu nebo způsobu užívání. Provozovatel dráhydráhy je rovněž povinen na žádost vlastníka dotčené nemovitosti na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) Byl-li vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práva provozovatele dráhydráhy podle odstavce 3 omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo vznikla-li mu škoda, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu; toto právo lze uplatnit u provozovatele dráhydráhy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo vzniku škody došlo, jinak právo zaniká. § 10a Přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části (1) Drážní správní úřad na žádost vlastníka dráhydráhy celostátní, regionální nebo místní nebo vlečky anebo jejich části povolí přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, aniž by došlo k jejímu zrušení, nebyla-li taková dráhadráha nebo její část po dobu 2 let po sobě jdoucích před podáním žádosti užita v minimálním rozsahu. Minimálním rozsahem užití dráhydráhy nebo její části se rozumí její užití v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících nebo alespoň 12 jízd ročně za účelem přepravy věcí. O dobu, po kterou bylo provozování dráhydráhy nebo její části omezeno jejím provozovatelem, se doba podle vět první a druhé prodlužuje; to neplatí, nebyla-li taková dráhadráha nebo její část po dobu alespoň 10 let po sobě jdoucích před podáním žádosti užita za účelem přepravy cestujících ani věcí. (2) Vlastník dráhydráhy nebo její části, který hodlá požádat o přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, zveřejní na svých internetových stránkách alespoň 3 měsíce před podáním žádosti údaje o rozsahu jejího užívání po dobu 2 let po sobě jdoucích před tímto zveřejněním, případně po tuto dobu prodlouženou podle odstavce 1 věty třetí. Nezveřejní-li vlastník dráhydráhy nebo její části tyto údaje, drážní správní úřad přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování nepovolí. Zveřejněné údaje musí zahrnovat a) označení dráhydráhy nebo její části, jíž se tyto údaje týkají, b) datum uskutečnění jednotlivých jízd vlaků za účelem přepravy cestujících ve stanovené době na této drázedráze nebo její části a čísla vlaků uvedená po jednotlivých dnech a c) datum uskutečnění jednotlivých jízd vlaků za účelem přepravy věcí ve stanovené době na této drázedráze nebo její části a čísla vlaků uvedená po jednotlivých dnech. (3) Žádost obsahuje vedle obecných náležitostí podle správního řádu označení dráhydráhy nebo její části a její popis, včetně určení začátku a konce dráhydráhy nebo její části, místa styku vzájemně zaústěných drahdrah a stavební délku dráhydráhy nebo její části. K žádosti se přiloží doklad prokazující splnění podmínky pro povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části nebo, jde-li o dráhudráhu místní nebo veřejně nepřístupnou vlečku nebo jejich část, čestné prohlášení žadatele o tom, že je tato podmínka splněna. (4) Drážní správní úřad si v řízení o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části vyžádá závazné stanovisko Ministerstva obrany a, jde-li o dráhudráhu celostátní, regionální nebo místní nebo její část, rovněž závazné stanovisko kraje a obceobce, v jejichž územním obvodu se dráhadráha nebo její část nachází. (5) Nesouhlasné stanovisko Ministerstva obrany může být vydáno pouze tehdy, byla-li by přerušením provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části ohrožena obrana státu. (6) Nesouhlasné stanovisko kraje nebo obceobce může být vydáno pouze tehdy, vyplývá-li z jejich plánu dopravní obslužnosti území platného ke dni podání žádosti o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části, že kraj nebo obecobec na této drázedráze nebo její části hodlá zajišťovat dopravní obslužnost v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících, a vyjádří-li kraj nebo obecobec v závazném stanovisku zájem o zajišťování dopravní obslužnosti v tomto rozsahu po dobu 5 let. Nesouhlasné stanovisko kraje nebo obceobce nemůže být vydáno, bylo-li takové stanovisko týkající se téže dráhydráhy nebo její části vydáno tímto krajem nebo touto obcíobcí v již ukončeném řízení o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části a v období 3 let přede dnem podání nové žádosti o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části nebyla zajištěna dopravní obslužnost užitím dráhydráhy v rozsahu alespoň 300 jízd ročně za účelem přepravy cestujících nejméně po dobu 1 roku; to neplatí, uplynula-li ode dne vydání původního závazného stanoviska doba delší než 10 let. (7) Novou žádost o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části lze podat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí, jímž byla zamítnuta žádost o povolení přerušení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části týkající se téže dráhydráhy nebo její části z důvodu vydání nesouhlasného stanoviska kraje nebo obceobce. § 10b Důsledky přerušení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části (1) Vlastník dráhydráhy nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, a) zajistí, aby byly zachovány alespoň těleso, stavba a zařízení jejího železničního spodku, a b) neplní povinnosti podle § 20 a 21. (2) Na drázedráze nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, nelze provozovat drážní dopravu. Jde-li o dráhudráhu celostátní nebo regionální nebo veřejně přístupnou vlečku anebo jejich část, a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo povoleno přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, se kapacita dráhykapacita dráhy na ní nepřiděluje a prohlášení o drázedráze se ve vztahu k ní nezpracovává a b) nastávají právní účinky rozhodnutí, jímž bylo povoleno přerušení její provozuschopnosti a jejího provozování, s výjimkou účinků podle písmene a), dnem následujícím po uplynutí doby platnosti jízdního řádu, na kterou již byla kapacita dráhykapacita dráhy přidělena. (3) Jde-li o dráhudráhu nebo její část, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, a) uděluje souhlas k výkonu činnosti v obvodu dráhydráhy, která se považuje za podnikání, namísto jejího provozovatele její vlastník, b) pro vstup na dráhudráhu a na místa v obvodu dráhydráhy se § 4a nepoužije, c) pro stavbu dráhydráhy a stavbu na této drázedráze se § 5 odst. 5 nepoužije, d) pro postup vlastníka sítě technického vybavení při havárii sítě technického vybavení v obvodu dráhydráhy se § 5a odst. 3 nepoužije a e) pro křížení dráhydráhy se § 6 nepoužije. (4) Vlastník dráhydráhy nebo její části zveřejní na svých internetových stránkách seznam drahdrah nebo jejich částí, jejichž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, a údaje v něm uvedené bez zbytečného odkladu aktualizuje. § 10c Podnět k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy ve vlastnictví státu nebo její části (1) Podnět k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy ve vlastnictví státu nebo její části, jejíž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, může podat Ministerstvu dopravy a) kraj, hodlá-li na ní zajišťovat dopravní obslužnost 1. sám, nebo 2. obecobec nacházející se v jeho územním obvodu, nebo b) organizace sdružující dopravce, hodlá-li na ní její člen provozovat drážní dopravu. (2) Podnět musí obsahovat a) označení toho, kdo jej podává, b) označení dráhydráhy nebo její části, jíž se podnět týká, a její popis, včetně určení jejího začátku a konce, a c) počet zamýšlených jízd ročně, uvedený zvlášť za účelem přepravy cestujících a zvlášť za účelem přepravy věcí, po dobu 5 let. (3) Ministerstvo dopravy vyzve bez zbytečného odkladu ode dne doručení podnětu státní organizaci Správa železnic, aby mu ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení výzvy předložila písemné vyhodnocení předpokládaných dopadů zamýšleného obnovení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části, které musí obsahovat alespoň a) předpokládané přínosy a náklady s tím spojené a b) časový rozvrh prací na zamýšleném obnovení provozuschopnosti a provozování této dráhydráhy nebo její části. (4) Ministerstvo dopravy do 1 měsíce ode dne obdržení písemného vyhodnocení předpokládaných dopadů zamýšleného obnovení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části obdržený podnět a toto vyhodnocení předloží vládě k projednání. Souhlasí-li vláda s obnovením provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části, uloží ministru dopravy zajistit, aby státní organizace Správa železnic podala žádost o obnovení její provozuschopnosti a jejího provozování a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. (5) Nový podnět k obnovení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části lze podat nejdříve po uplynutí 5 let ode dne, kdy vláda vyslovila svůj nesouhlas s obnovením provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části týkající se téže dráhydráhy nebo její části. § 10d Obnovení provozuschopnosti a provozování dráhy nebo její části (1) Drážní správní úřad rozhodne na žádost vlastníka dráhydráhy nebo její části o obnovení její provozuschopnosti a jejího provozování, je-li dráhadráha nebo její část způsobilá k užívání. K žádosti se přiloží doklad o provedení technicko bezpečnostní zkoušky osvědčující splnění této podmínky. (2) V rozhodnutí o obnovení provozuschopnosti a provozování dráhydráhy nebo její části drážní správní úřad uloží vlastníku dráhydráhy nebo její části povinnost obnovit její provozuschopnost v plném rozsahu a její provozování a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. ČÁST TŘETÍ REGULACE PROVOZOVÁNÍ DRÁHY Úřední povolení § 11 (1) Provozovat dráhudráhu může právnická nebo fyzická osoba na základě úředního povolení, a jedná-li se o provozování dráhydráhy celostátní nebo regionální, i na základě osvědčení provozovatele dráhydráhy celostátní a regionální (dále jen „osvědčení provozovatele dráhydráhy“), je-li zapsána v obchodním rejstříku.5a) (2) Úřední povolení a osvědčení provozovatele dráhydráhy vydává drážní správní úřad. § 12 Úřední povolení může být vydáno za podmínky, že: a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 21 let, jsou plně svéprávní, bezúhonní a odborně způsobilí; žadatel nemusí splňovat podmínku odborné způsobilosti, jestliže ji splňuje jeho odpovědný zástupce, b) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu právnické osoby dosáhli věku 21 let, jsou plně svéprávní, bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, c) žadatel, který hodlá provozovat dráhudráhu celostátní a dráhudráhu regionální, prokáže finanční způsobilost k provozování této dráhydráhy (§ 14a). § 13 Za bezúhonného podle § 12 se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s povolovanou činností, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně. § 13a Pro účely ověření bezúhonnosti si drážní správní úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je drážní správní úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. § 14 Odbornou způsobilost prokazuje žadatel dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru provozování drahdrah nebo dokladem o ukončení úplného středního odborného vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického zaměření a dokladem o vykonání pětileté praxe v řídící činnosti v oboru provozování drahdrah. § 14a (1) Finanční způsobilostí k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionálníFinanční způsobilostí k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální se rozumí schopnost provozovatele dráhydráhy finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování dráhydráhy pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy. (2) Finanční způsobilost se prokazuje a) podrobným obchodním rozpočtem na roční účetní období, ve kterém příjmy z poplatků za použití dopravní cesty dráhydráhy, náklady na údržbu a opravy dráhydráhy pro účely zajištění její provozuschopnosti a další náklady na zajištění provozování dráhydráhy musí být uvedeny odděleně, s uvedením ostatních obchodních a provozních příjmů a plateb a přehledu dlužníků a věřitelů, b) objemem dostupných finančních prostředků včetně stavu bankovních účtů a úvěrů, c) provozním kapitálem, d) účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu, (výkaz o peněžních tocích) v případě, že provozovatel dráhydráhy v předcházejícím ročním účetním období vykonával podnikatelskou činnost. (3) Podrobnější členění údajů podle odstavce 2 a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí předpis. § 15 (1) Žádost o vydání úředního povolení musí obsahovat: a) obchodní firmu nebo název a sídlo osoby, která hodlá provozovat dráhudráhu, jde-li o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby nebo osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby, která hodlá provozovat dráhudráhu, jde-li o fyzickou osobu, a je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby, b) označení vlastníka dráhydráhy, c) označení dráhydráhy a její popis, včetně určení začátku a konce dráhydráhy, místa styku vzájemně zaústěných drahdrah a stavební délku dráhydráhy. (2) Žádost o vydání úředního povolení musí být doložena: a) výpisem z obchodního rejstříku, jde-li již o zapsanou právnickou osobu, je-li žadatelem právnická osoba, nebo dokladem prokazujícím založení právnické osoby, b) písemným dokladem o existenci smluvního vztahu mezi žadatelem a odpovědným zástupcem, byl-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, c) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost fyzické osoby nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost alespoň jednoho z členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba, d) dokladem osvědčujícím vlastnictví žadatele k drázedráze nebo dokladem osvědčujícím právní vztah žadatele k drázedráze, pokud není žadatel jejím vlastníkem, e) dokladem prokazujícím technickou způsobilost dráhydráhy k jejímu provozování, f) doklady prokazujícími finanční způsobilost, jedná-li se o žadatele, který hodlá provozovat dráhudráhu celostátní nebo dráhudráhu regionální, g) dokladem o zaplacení správního poplatku. § 16 (1) Drážní správní úřad rozhodne o vydání úředního povolení ve lhůtě 60 dnů od doručení žádosti o vydání úředního povolení. (2) Drážní správní úřad v rozhodnutí o vydání úředního povolení stanoví podmínky provozování dráhydráhy týkající se zajištění řádného a bezpečného provozování dráhydráhy. Drážní správní úřad v rozhodnutí o vydání úředního povolení pro zkušební dráhudráhu podle § 3 odst. 1 písm. e) stanoví podmínky, za jakých lze na této drázedráze provozovat zkušební provoz drážních vozidel nebo zkoušky pro schválení typu nebo změny typu drážních vozidel a drážní infrastruktury. (3) Úřední povolení je nepřenosné. (4) Na vydání úředního povolení není právní nárok. § 17 (1) V rozhodnutí o vydání úředního povolení drážní správní úřad uvede: a) obchodní firmu nebo název provozovatele dráhydráhy, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li již přiděleno, a jméno, popřípadě jména, a příjmení členů statutárního orgánu, jde-li o právnickou osobu, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo provozovatele dráhydráhy, jde-li o fyzickou osobu, a je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby, b) vlastníka dráhydráhy, c) označení provozované dráhydráhy a její popis, včetně určení začátku a konce dráhydráhy, místa styku vzájemně zaústěných drahdrah a stavební délku dráhydráhy, d) datum zahájení provozování dráhydráhy, e) doba, na kterou se úřední povolení vydává, f) další podmínky provozování dráhydráhy. (2) Provozovatel dráhydráhy je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního povolení podle § 15 a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn. Drážní správní úřad podle okolností případu rozhodne o změně úředního povolení nebo rozhodne o zrušení úředního povolení. (3) Drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti provozovatele dráhydráhy rozhodne o změně úředního povolení, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých bylo rozhodováno o vydání úředního povolení. Drážní správní úřad rovněž rozhodne o změně úředního povolení vydaného provozovateli dráhydráhy z moci úřední, pokud a) povolil přerušení provozuschopnosti a provozování jím provozované dráhydráhy nebo její části a b) úřední povolení vydané tomuto provozovateli se nevztahuje pouze k drázedráze nebo její části, jíž se povolení přerušení provozuschopnosti a provozování týká. § 18 Zrušení a zánik úředního povolení (1) V případě, že provozovatel dráhydráhy nechce provozovat dráhudráhu, je povinen o této skutečnosti vyrozumět příslušný drážní správní úřad ve lhůtě jednoho roku před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhydráhy. Současně též je povinen ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka dráhydráhy. (2) Úřední povolení k provozování dráhydráhy zaniká a) rozhodnutím drážního správního úřadu o zrušení úředního povolení, jestliže provozovatel dráhydráhy 1. přestal splňovat předpoklady pro vydání úředního povolení, 2. porušil ustanovení tohoto zákona, 3. podal návrh na zrušení úředního povolení k provozování dráhydráhy, b) uplynutím doby, na kterou bylo úřední povolení vydáno, c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem úředního povolení, d) uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem úředního povolení, e) dnem zrušení dráhydráhy, f) dnem, kdy nastaly právní účinky rozhodnutí, jímž bylo povoleno přerušení provozuschopnosti a provozování této dráhydráhy nebo její části, vztahuje-li se úřední povolení pouze k drázedráze nebo její části, jíž se povolení přerušení provozuschopnosti a provozování týká. § 19 Vydání osvědčení provozovatele dráhy (1) Žádost o vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy se podává u drážního správního úřadu. K žádosti se přiloží doklady prokazující zavedení systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) a přijetí opatření k jeho dodržování. (2) Nelze-li o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy rozhodnout bezodkladně, rozhodne o ní drážní správní úřad nejpozději do 4 měsíců od zahájení řízení. (3) Drážní správní úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení provozovatele dráhydráhy, a) zavedl-li žadatel systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) a b) přijal-li žadatel opatření k dodržování systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy. (4) Při rozhodování o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy se zohlední zjištění získaná při výkonu státního dozoru, provozoval-li žadatel již před podáním žádosti dráhudráhu celostátní nebo regionální. Drážní správní úřad v osvědčení provozovatele dráhydráhy může stanovit podmínky k zajištění bezpečné výstavby, modernizace, údržby a opravy dráhydráhy. Proti rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (5) Osvědčení provozovatele dráhydráhy je platné po dobu 5 let. (6) Jde-li o dráhudráhu přesahující státní hranici České republiky, drážní správní úřad spolupracuje v řízení o vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy s příslušným orgánem dotčeného členského státučlenského státu. (7) Vzor osvědčení provozovatele dráhydráhy stanoví prováděcí právní předpis. § 19a Změna údajů v osvědčení provozovatele dráhy Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální oznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení provozovatele dráhydráhy drážnímu správnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Drážní správní úřad vydá nové osvědčení provozovatele dráhydráhy se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Provozovatel dráhydráhy odevzdá původní osvědčení provozovatele dráhydráhy do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. § 19b Omezení a odnětí oprávnění provozovat dráhu (1) Přestane-li být zavedený systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy dostatečný z důvodu podstatné změny právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečné provozování dráhydráhy, uloží drážní správní úřad provozovateli dráhydráhy povinnost tento systém upravit a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Neupraví-li provozovatel dráhydráhy ve stanovené lhůtě systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy tak, aby byl dostatečný, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu omezí nebo odejme; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (2) Přestal-li provozovatel dráhydráhy splňovat podmínky pro vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu omezí nebo odejme. Proti rozhodnutí o omezení nebo odnětí oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (3) Rozhodl-li drážní správní úřad o omezení oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu, vydá nové osvědčení provozovatele dráhydráhy se změněným rozsahem provozované dráhydráhy a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Provozovatel dráhydráhy odevzdá původní osvědčení provozovatele dráhydráhy drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 19c Informování o osvědčení provozovatele dráhy Drážní správní úřad informuje Agenturu Evropské unie pro železnice o vydání osvědčení provozovatele dráhydráhy a o omezení nebo odnětí oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 týdnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 20 Povinnosti vlastníka dráhy (1) Vlastník dráhydráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhydráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhydráhy s jinými dráhamidráhami. (2) Vlastník dráhydráhy celostátní a dráhydráhy regionální je dále povinen pečovat o rozvoj a modernizaci dráhydráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti území kraje. (3) Pokud není vlastníkem dráhydráhy celostátní nebo dráhydráhy regionální stát a vlastník dráhydráhy není schopen zajistit její provozuschopnost, je povinen dráhudráhu nabídnout státu k jejímu odkoupení. Jménem státu jedná Ministerstvo dopravy. (4) Technické podmínky provozuschopnosti dráhydráhy a technické podmínky styku drahdrah stanoví prováděcí předpis. § 21 (1) Vlastník dráhydráhy je povinen zajistit provozování dráhydráhy. Není-li vlastník dráhydráhy celostátní nebo regionální současně jejím provozovatelem, je povinen umožnit provozování dráhydráhy jinou oprávněnou osobou. (2) Nemůže-li vlastník dráhydráhy zajistit provozování dráhydráhy, je povinen nabídnout dráhudráhu k zajištění jejího provozování: a) státu zastoupenému Ministerstvem dopravy, jedná-li se o dráhudráhu celostátní nebo regionální, b) obci nebo obcím, v jejichž územním obvodu se dráhadráha nachází, jedná-li se o dráhudráhu tramvajovou, trolejbusovou, speciální nebo lanovou. Práva a povinnosti provozovatele dráhy a povinnosti osob nacházejících se na dráze a v obvodu dráhy § 22 (1) Provozovatel dráhydráhy je povinen a) provozovat dráhudráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhydráhy a úředního povolení, b) vydat ke dni zahájení provozování dráhydráhy vnitřní předpis o provozování dráhydráhy a o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování dráhydráhy a způsobu jejich ověřování včetně systému pravidelného školení, c) zajistit, aby provozování dráhydráhy prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé, d) pro veřejnou drážní osobní dopravu zveřejnit jízdní řády a jejich změny, e) označit názvy stanice (zastávky), které provozuje; provozovatel dráhydráhy celostátní a regionální je v tomto směru vázán rozhodnutím drážního správního úřadu o názvu stanice (zastávky). (2) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo dráhydráhy regionální je dále povinen a) finančně zabezpečit řádné provozování dráhydráhy po celou dobu platnosti úředního povolení, b) poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování dráhydráhy, c) na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k provozování dráhydráhy, d) zajistit, aby jím zavedený systém bezpečnosti provozovatele dráhydráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) 1. zohledňoval rozsah a předmět jeho činnosti a činnosti různých dopravců vykonávaných na jím provozované drázedráze, 2. umožňoval provozování dráhydráhy a drážní dopravy v souladu s technickými specifikacemi pro interoperabilitutechnickými specifikacemi pro interoperabilitu, jinými právními předpisy a osvědčeními dopravce a 3. byl dodržován, e) přijmout nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22), f) prostřednictvím smluvních ujednání zajistit, aby osoby, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy a jež jsou zahrnuty v systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21), 1. dodávaly věci nebo poskytovaly služby neohrožující bezpečné provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, 2. přijaly nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22) a 3. přijaly nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jim známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhydráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámily osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, g) sledovat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu sledování používanou provozovateli infrastruktury, železničními podniky a subjekty odpovědnými za údržbu23), zda byla opatření podle písmene f) bodu 2 přijata, h) předložit na žádost Agentury Evropské unie pro železnice smluvní ujednání podle písmene f), i) přijmout nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jemu známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhydráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámit osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, j) předložit do 31. května kalendářního roku drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování dráhydráhy za uplynulý kalendářní rok, k) neprodleně oznámit nebo jinak zpřístupnit v elektronické podobě drážnímu správnímu úřadu údaje získané od dopravce podle § 35 odst. 2 písm. p) a uchovávat je po dobu 3 let od jejich získání. (3) Provozovatel dráhydráhy je oprávněn a) udílet dopravcům při organizování drážní dopravy pokyny pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy, b) dávat osobám nacházejícím se v obvodu dráhydráhy pokyny k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti jiných osob a pokyny k ochraně majetku a veřejného pořádku a k zabránění možného rušení nebo ohrožení provozování dráhydráhy a drážní dopravy na drázedráze. (4) Osoby nacházející se v obvodu dráhydráhy jsou povinny dbát o svoji bezpečnost, dbát pokynů provozovatele dráhydráhy k zajištění bezpečnosti osob a bezpečnosti provozování dráhydráhy a drážní dopravy a pokynů k zajištění ochrany majetku a veřejného pořádku a jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provozování dráhydráhy a drážní dopravy nebo mít za následek vznik škody na součástech dráhydráhy nebo na drážním vozidle nebo narušit veřejný pořádek. (5) Pravidla pro provozování dráhydráhy a obsah výroční zprávy o bezpečnosti provozování dráhydráhy stanoví prováděcí předpis. § 22a (1) Vlečka je veřejně nepřístupná, pokud a) je součástí průmyslového nebo zemědělského areálu, nebo b) slouží pro podnikatelské nebo jiné potřeby svého vlastníka nebo jiné oprávněné osoby či jiných oprávněných osob. (2) Vlečka je veřejně přístupná, pokud a) nesplňuje žádnou z podmínek pro veřejnou nepřístupnost podle odstavce 1, nebo b) její provozovatel zpracoval a zveřejnil prohlášení o drázedráze podle § 33 odst. 1 vztahující se na tuto vlečku. (3) Provozovatel veřejně nepřístupné vlečky umožní dopravci nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů užít tuto vlečku nebo její část za účelem přístupu k a) jiné drázedráze, slouží-li vlečka nebo její část jako spojení dvou nebo více drahdrah rozdílných vlastníků, b) zařízení služebzařízení služeb, napojuje-li vlečka nebo její část, přímo nebo prostřednictvím jiné vlečky, celostátní nebo regionální dráhudráhu k zařízení služebzařízení služeb, nebo c) jinému zařízení nebo manipulačnímu místu, jehož vlastník nebo provozovatel je odlišný od vlastníka nebo provozovatele vlečky. (4) Užitím veřejně nepřístupné vlečky způsobem podle odstavce 3 se taková vlečka nestává veřejně přístupnou. (5) Stane-li se vlečka veřejně přístupnou, sdělí její provozovatel tuto skutečnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Je-li provozovatel veřejně nepřístupné vlečky povinen umožnit její užití způsobem podle odstavce 3, sdělí tuto skutečnost Úřadu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Provozovatel vlečky sdělí Úřadu změnu skutečnosti podle věty první nebo druhé do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. (6) Úřad zveřejní na svých internetových stránkách seznam veřejně přístupných vleček a seznam veřejně nepřístupných vleček, jejichž užití jsou jejich provozovatelé povinni umožnit způsobem podle odstavce 3. Úřad na svých internetových stránkách rovněž zveřejní údaje o provozovatelích těchto vleček, jimiž se rozumí jejich obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla. § 22b (1) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců provozovatele dráhydráhy ve vztahu k dopravcům odlišným od tohoto provozovatele dráhydráhy, a zajistí jeho dodržování. (2) Členem statutárního orgánu provozovatele dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhydráhy. Členem kontrolního orgánu provozovatele dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhydráhy. (3) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky smí příjmy z provozování dráhydráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhydráhy použít pouze k financování vlastního podnikání a k rozdělení zisku; ustanovení § 42b odst. 1 tím není dotčeno. (4) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky a dopravce nesmí mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání. § 23 (1) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky je dále povinen a) umožnit dopravcům využití přidělené kapacity dráhykapacity dráhy, a to alespoň poskytnutím služeb souvisejících s užitím dráhydráhy a služeb souvisejících s provozem drážních vozidel na drázedráze; minimální rozsah a obsah těchto služeb stanoví prováděcí právní předpis, b) zajistit dopravcům nediskriminačním způsobem přístup k jím poskytovaným službám, c) sjednávat cenu za užití dráhydráhy a za přidělení její kapacity nediskriminačním způsobem; to neplatí, obstarává-li tuto činnost za provozovatele dráhydráhy jiná osoba podle § 32 odst. 3 věty čtvrté, d) umožnit dopravci, který splňuje podmínky pro provozování drážní dopravy podle tohoto zákona, provozovat drážní dopravu na drázedráze za cenu sjednanou podle cenových předpisů, e) umožnit dopravci užití dráhydráhy na nezbytnou dobu pro objezdy nesjízdného úseku dráhydráhy, byla-li tato nesjízdnost způsobena živelní událostí nebo nehodounehodou, f) vést seznam jím provozovaných drahdrah a jejich součástí; seznam obsahuje alespoň technický a provozní popis dráhydráhy a jejích součástí, údaje o technickém a provozním stavu dráhydráhy a jejích součástí, údaje o probíhající rekonstrukci dráhydráhy a jejích součástí a výši finančních prostředků na rekonstrukci vynaložených, g) zpracovat způsob určování nákladů, které mu vznikají při poskytování jednotlivých služeb dopravcům, a způsob přiřazení těchto nákladů k jednotlivým službám a h) provádět výstavbu, modernizaci, údržbu a opravu jím provozované dráhydráhy v souladu s technickými podmínkami a požadavky na tuto dráhudráhu a technickými podmínkami její provozuschopnosti a jejího styku s jinými dráhamidráhami. (2) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky přijme plán obchodní činnosti obsahující alespoň údaje o a) zamýšleném rozsahu činnosti a způsobu jejího finančního zajištění, b) technické povaze jím provozované dráhydráhy a její kapacitě a c) podmínkách přístupu na jím provozovanou dráhudráhu. (3) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky zveřejní před přijetím plánu obchodní činnosti údaje podle odstavce 2 písm. b) a c) a údaje o plánovaném rozvoji provozované dráhydráhy způsobem umožňujícím dálkový přístup. Každý může k těmto údajům uplatnit odůvodněné připomínky. Za tím účelem provozovatel dráhydráhy stanoví přiměřenou lhůtu, kterou oznámí spolu se zpřístupněním údajů. (4) Smlouva o provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce musí obsahovat ujednání o a) ceně za užití dráhydráhy, b) sankčních platbách za narušení provozování drážní dopravy zapříčiněné provozovatelem dráhydráhy nebo dopravcem, c) způsobu vykazování vzniku, příčin a doby trvání narušení provozování drážní dopravy mezi stranami smlouvy, d) nestranném způsobu mimosoudního řešení sporů mezi stranami smlouvy týkajících se sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy; lhůta, v níž má být řešení sporu přijato, činí 10 pracovních dnů. (5) Byla-li dráhadráha nebo její část prohlášena za přetíženou, zpracuje provozovatel dráhydráhy do 6 měsíců ode dne tohoto prohlášení analýzu kapacity dotčené dráhydráhy, ve které uvede zjištěné příčiny přetížení dráhydráhy a navrhne opatření ke zmírnění nebo odstranění přetížení. Při zpracování analýzy provozovatel dráhydráhy zohlední alespoň technické a provozní vlastnosti přetížené dráhydráhy a druh a intenzitu provozované drážní dopravy. Opatření ke zmírnění nebo odstranění přetížení odpovídají zjištěným příčinám přetížení a zahrnují zejména návrhy na změnu jízdního řádu, změnu rychlosti jízdy na drázedráze nebo uskutečnění stavby dráhydráhy. (6) Provozovatel dráhydráhy přijme do 6 měsíců ode dne zpracování analýzy kapacity dráhykapacity dráhy na jejím základě plán na zmírnění nebo odstranění přetížení dráhydráhy. Návrh plánu projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na dotčené drázedráze a rovněž, je-li na dotčené drázedráze provozována drážní doprava na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, s kraji, v jejichž územním obvodu se dráhadráha nachází, a s Ministerstvem dopravy. Je-li plán přijat, není provozovatel dráhydráhy povinen provádět další analýzu při opětovném prohlášení dotčené dráhydráhy nebo její části za přetíženou. Provozovatel dráhydráhy zpracuje analýzu kapacity dráhykapacity dráhy a přijme plán na jejím základě rovněž v případě, že přetížení dráhydráhy nebo její části bezprostředně hrozí. (7) Provozovatel dráhydráhy, která byla prohlášena za přetíženou, vyzve v souladu s pravidly obsaženými v prohlášení o drázedráze dopravce užívajícího tuto dráhudráhu nebo její část ke vzdání se přidělené kapacity dráhykapacity dráhy, pokud a) v průběhu alespoň jednoho měsíce nevyužívá přidělenou kapacitu přetížené dráhydráhy v plném rozsahu a b) tato skutečnost je způsobena hospodařením dopravce nebo jinými důvody, které dopravce mohl ovlivnit. (8) Kategorie příčin narušení provozování drážní dopravy, minimální rozsah údajů předávaných při jeho vykazování mezi stranami smlouvy o provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce a obsahové náležitosti plánu na odstranění příčin přetížení dráhydráhy stanoví prováděcí právní předpis. § 23b Omezení provozování dráhy (1) Provozovatel dráhydráhy je oprávněn omezit provozování dráhydráhy nebo její části na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu z důvodu a) provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhydráhy, b) provádění činností spojených s uskutečňováním stavby dráhydráhy, nebo na drázedráze nebo jiných činností ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy na drázedráze, nebo c) narušení provozuschopnosti dráhydráhy živelní nebo mimořádnou událostímimořádnou událostí a provádění činností spojených s obnovením provozuschopnosti. (2) Je-li to možné s ohledem na účel činností podle odstavce 1 a na charakter dráhydráhy, provádí provozovatel dráhydráhy tyto činnosti takovým způsobem, aby provozování drážní dopravy na drázedráze a) nebylo omezeno; za tímto účelem provozovatel dráhydráhy přednostně využívá kapacitu dráhykapacitu dráhy vyhrazenou pro tyto činnosti v prohlášení o drázedráze, nebo b) bylo omezeno jen na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu, nelze-li postupovat podle písmene a), a nediskriminovalo jednotlivé dopravce ani žadatele o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy. (3) Provozovatel dráhydráhy zpracuje návrh plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části z důvodu provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhydráhy a činností spojených s uskutečňováním stavby dráhydráhy nebo na drázedráze nebo jiných činností ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy na drázedráze, pokud je vydáno pro stavbu dráhydráhy nebo na drázedráze stavební povolení a v ostatních případech, překračuje-li předpokládaná doba omezení 24 hodin. Návrh plánu obsahuje alespoň vymezení časového období, na které je plán zpracován, počtu, umístění a předpokládané doby trvání jednotlivých omezení provozování dráhydráhy a jejich důvodů a předpokládaného rozsahu omezení provozování drážní dopravy na drázedráze. (4) Návrh plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části projedná provozovatel dráhydráhy s vlastníkem dráhydráhy a s dopravci, kteří na dotčené drázedráze provozují drážní dopravu. Je-li na drázedráze přidělována kapacita dráhykapacita dráhy, provozovatel dráhydráhy návrh plánu projedná rovněž s osobou, která kapacitu přiděluje, je-li odlišná od tohoto provozovatele dráhydráhy, a s žadateli o přidělení kapacity na této drázedráze. S krajem, na jehož území se dráhadráha nebo její část dotčená omezením nachází, a s Ministerstvem dopravy projedná provozovatel dráhydráhy návrh plánu s ohledem na jeho dopady na dopravu provozovanou na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Provozovatel dráhydráhy je povinen umožnit účast při projednávání návrhu plánu zástupci Úřadu, jde-li o dráhudráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážního správního úřadu u ostatních drahdrah. (5) Nepodaří-li se provozovateli dráhydráhy při projednávání návrhu plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části dohodnout se všemi dotčenými dopravci na rozsahu změn a omezení provozované drážní dopravy na drázedráze, navrhne rozsah změn a omezení i bez dohody provozovatel dráhydráhy. Postupuje při tom takovým způsobem, aby nepříznivé dopady změn a omezení drážní dopravy u jednotlivých dopravců nepřesahovaly přiměřenou míru, a tento návrh odůvodní. Za tímto účelem je provozovatel dráhydráhy oprávněn navrhnout spojení vlaků více dopravců, je-li to technicky možné. § 23c (1) Návrh plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části schvaluje po jeho projednání na žádost provozovatele dráhydráhy Úřad, jde-li o dráhudráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních drahdrah. K žádosti provozovatel dráhydráhy přiloží návrh plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části, dohody s jednotlivými dopravci, byly-li uzavřeny. (2) Úřad nebo drážní správní úřad návrh plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části schválí, jsou-li splněny požadavky podle § 23b. Splňuje-li návrh plánu požadavky podle § 23b pouze ve vztahu k některým plánovaným omezením, schválí jej Úřad nebo drážní správní úřad pouze v části týkající se těchto omezení. (3) Omezit provozování dráhydráhy nebo její části z důvodu provádění činností, které nejsou zahrnuty do schváleného plánu omezení, může provozovatel pouze, jde-li o činnosti spojené s a) obnovováním provozuschopnosti dráhydráhy po jejím narušení živelní nebo mimořádnou událostímimořádnou událostí, b) údržbou nebo opravou dráhydráhy, nepřekračuje-li předpokládaná doba omezení 24 hodin nebo nedojde-li k omezení provozování drážní dopravy na drázedráze, nebo c) údržbou nebo opravou dráhydráhy, nejsou-li splněny podmínky podle písmene b), ale provedení těchto činností nesnese odkladu. (4) Provozovatel dráhydráhy o omezení podle odstavce 3 bez zbytečného odkladu vyrozumí dotčené dopravce, vlastníka dráhydráhy, provozovatele drahdrah, jejichž provoz je omezením dotčen, a Úřad, jde-li o dráhudráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních drahdrah. Ve vyrozumění uvede důvody a předpokládanou dobu omezení. Nejsou-li dodrženy podmínky podle odstavce 3, uloží správní úřad podle věty první provozovateli dráhydráhy obnovení provozování dráhydráhy a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. (5) Provozovatelé drahdrah, jejichž provoz je omezením podle odstavce 3 dotčen, vzájemně spolupracují za účelem obnovení provozování dráhydráhy. (6) Na změny plánu omezení provozování dráhydráhy nebo její části se odstavce 1 a 2 a § 23b použijí obdobně. Odstavce 1 až 5 a § 23b odst. 2 až 5 se nepoužijí na veřejně nepřístupnou vlečku. Na veřejně nepřístupnou vlečku, jejíž provozovatel není povinen umožnit její užití způsobem podle § 22a odst. 3, se nepoužije ani § 23b odst. 1. (7) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální nebo veřejně přístupné vlečky anebo jejich části, který hodlá omezit jejich provozování, postupuje rovněž v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím podrobnosti časového rozvrhu přidělování43). ČÁST ČTVRTÁ PROVOZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ SLUŽEB § 23d (1) Provozovatel zařízení služebzařízení služeb poskytuje dopravcům prostřednictvím tohoto zařízení službyzařízení služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů. Cena za služby bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nesmí být diskriminační; jde-li o dodávky trakční elektrické energie, zohlední provozovatel zařízení služebzařízení služeb při návrhu ceny rovněž způsob provozování drážní dopravy, zejména rychlost jízdy a četnost zastavení drážních vozidel. (2) Provozovatel zařízení služebzařízení služeb zpřístupní osobě, která na dotčené drázedráze přiděluje kapacitu, nebo jejímu provozovateli, jde-li o veřejně přístupnou vlečku, alespoň 60 dnů přede dnem zveřejnění prohlášení o drázedráze a) cenu za poskytované služby, b) podmínky poskytování služeb a c) cenu za užití vlečky sloužící k napojení zařízení služebzařízení služeb na jinou dráhudráhu, je-li provozovatelem této vlečky. (3) Provozovatel zařízení služebzařízení služeb poskytuje tyto služby bez zbytečného odkladu a v čase odpovídajícím jejich povaze a cíli. Provozovatel zařízení služebzařízení služeb smí poskytnutí těchto služeb odepřít jen tehdy, a) může-li být dopravci stejná služba poskytnuta v jiném zařízení služebzařízení služeb, 1. aniž by tím bylo narušeno využití kapacity dráhykapacity dráhy přidělené tomuto dopravci nebo by s tím bylo spojeno navýšení jeho nákladů, a 2. provozovatel jiného zařízení služebzařízení služeb službu v požadovaném rozsahu poskytne, nebo b) nemůže-li poskytnout tyto služby, byť jen v omezeném rozsahu nebo v jiném než požadovaném čase, z důvodu 1. naplnění provozního objemu zařízení služebzařízení služeb, nebo 2. rozporu požadavku na poskytnutí služby s technickými nebo provozními podmínkami poskytování služeb. (4) Úřad na žádost toho, komu provozovatel zařízení služebzařízení služeb poskytnutí těchto služeb zcela nebo zčásti odepřel v rozporu s tímto zákonem, uloží provozovateli zařízení služebzařízení služeb uzavřít s žadatelem smlouvu umožňující tyto služby poskytnout alespoň v omezeném rozsahu nebo v jiném než požadovaném čase. Žádost lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne, v němž bylo poskytnutí služeb odepřeno. (5) Členění zařízení služebzařízení služeb a jejich provozní součásti stanoví prováděcí právní předpis. § 23e Doloží-li dopravce vlastníku zařízení služebzařízení služeb, které není po dobu alespoň 2 let provozováno, potřebu opakovaného poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení, zajistí vlastník v přiměřené lhůtě jeho provozování. To neplatí, jestliže vlastník a) provádí na zařízení služebzařízení služeb úpravy znemožňující jeho využívání k poskytování služeb, nebo b) nenalezl provozovatele zařízení služebzařízení služeb ani prostřednictvím veřejné nabídky nebo veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku na provozování zařízení služebzařízení služeb. § 23f (1) Dopravce, který má dominantní postavení na trhu osobní nebo nákladní železniční dopravy a který je současně provozovatelem železniční stanice, odstavné koleje, čerpací stanice nebo technického zařízení v přístavu nebo provozovatele takového zařízení služebzařízení služeb ovládá, zajistí, aby k poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení služebzařízení služeb docházelo v rámci pobočky. Odepře-li takový provozovatel zařízení služebzařízení služeb jejich poskytnutí, oznámí to písemně zájemci s uvedením důvodů, popřípadě označí provozovatele, který může zájemci poskytnout tutéž službu za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Dopravce, který má dominantní postavení na trhu osobní nebo nákladní železniční dopravy a který je současně provozovatelem zařízení služebzařízení služeb nebo takového provozovatele ovládá, zajistí, aby o poskytování služeb prostřednictvím tohoto zařízení bylo vedeno oddělené účtování. § 23g (1) Ustanovení § 23d odst. 3 a 4, § 23e a 23f se nepoužijí na poskytování doplňkových a pomocných služeb. Ustanovení § 23d odst. 1 a 2 se nepoužije na poskytování pomocných služeb, využívá-li jich provozovatel zařízení služebzařízení služeb výlučně pro svoji potřebu. (2) Doplňkovými službami jsou a) dodávky trakční elektrické energie, b) předtápění drážního vozidla určeného pro přepravu osob, c) služby související s přepravou nebezpečných věcí nebo s provozem drážního vozidla vykazujícího zvláštní provozně technické charakteristiky. (3) Pomocnými službami jsou a) poskytování informací souvisejících s provozováním drážní dopravy, b) přístup k telekomunikačním sítím, c) technická kontrola drážního vozidla, d) prodej jízdních a přepravních dokladů, e) údržba drážních vozidel vykazujících zvláštní provozně technické charakteristiky. ČÁST PÁTÁ REGULACE DRÁŽNÍ DOPRAVY Licence § 24 (1) Drážní doprava může být provozována veřejně nebo neveřejně. (2) Veřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování obecných přepravních potřeb podle předem vyhlášených přepravních podmínek, zveřejněného jízdního řádu a tarifu. (3) Neveřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování individuálních přepravních potřeb podle smluvních podmínek. § 24a (1) Provozovat drážní dopravu na drázedráze celostátní nebo regionální může dopravce, který a) je usazen v členském státěčlenském státě, b) je držitelem platné licence a osvědčení dopravce vydaného drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice, c) má přidělenu kapacitu dopravní cesty a d) má uzavřenu smlouvu s provozovatelem dráhydráhy o provozování drážní dopravy, není-li totožný s provozovatelem dráhydráhy. (2) Provozovat drážní dopravu na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové nebo vlečce může dopravce, který a) je usazen 1. v členském státěčlenském státě, jde-li o provozování nákladní drážní dopravy nebo osobní drážní dopravy na veřejně přístupné vlečce, popřípadě na veřejně nepřístupné vlečce, jejíž užití je její provozovatel povinen umožnit podle § 22a odst. 3, nebo 2. na území České republiky, jde-li o provozování osobní drážní dopravy, s výjimkou osobní drážní dopravy uvedené v bodě 1, b) je držitelem platné licence, c) má přidělenu kapacitu dopravní cesty, jde-li o veřejně přístupnou vlečku, a d) má uzavřenu smlouvu s provozovatelem dráhydráhy o provozování drážní dopravy, není-li totožný s provozovatelem dráhydráhy. (3) Provozovat drážní dopravu na drázedráze speciální, tramvajové, trolejbusové nebo lanové může provozovatel této dráhydráhy. (4) Provozovat drážní dopravu na drázedráze místní nebo vlečce může i držitel platné licence pro provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní nebo regionální. Provozovat drážní dopravu na drázedráze celostátní nebo regionální může i držitel platné licence pro provozování drážní dopravy na drázedráze místní nebo vlečce nebo dopravce, který není držitelem osvědčení dopravce, jde-li o místo styku vzájemně zaústěných drahdrah. (5) Platnou licencí pro provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní a regionální se rozumí i platná licence vydaná příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu v souladu s předpisem Evropské unie o vytvoření jednotného železničního prostoru13). § 25 Udělení oprávnění k provozování drážní dopravy (1) Drážní správní úřad udělí na žádost oprávnění k provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní a regionální, pokud žadatel a) je starší 18 let a plně svéprávný, jde-li o fyzickou osobu, b) je bezúhonný, c) je odborně způsobilý, d) je finančně způsobilý, e) závažným způsobem neporušil pracovněprávní předpisy, f) závažným způsobem neporušil celní předpisy, jde-li o oprávnění k provozování nákladní drážní dopravy, g) je ke dni zahájení provozu drážní dopravy pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou tímto provozem a h) je usazen na území České republiky. (2) Drážní správní úřad udělí na žádost oprávnění k provozování drážní dopravy na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce, splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 1 písm. a) až c), g) a h). Je-li žadatel o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy na drázedráze speciální, tramvajové nebo trolejbusové provozovatelem této dráhydráhy, považují se tyto podmínky za splněné. (3) V žádosti podle odstavce 1 nebo 2 žadatel uvede a) druh drážní dopravy, kterou hodlá provozovat, b) kategorii dráhydráhy, na níž má být doprava provozována, a c) trasy linek, které hodlá provozovat, včetně zastávek pro nástup a výstup a určení výchozí a cílové zastávky, má-li být doprava provozována na drázedráze speciální, tramvajové nebo trolejbusové. (4) Je-li žadatel cizincem nebo právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky, přiloží k žádosti doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem nebo na jehož území má sídlo, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, přiloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. (5) Splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 1, vydá drážní správní úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí licenci pro provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní a regionální. Splňuje-li žadatel podmínky podle odstavce 2, vydá drážní správní úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí licenci pro provozování drážní dopravy na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce. (6) Licence pro provozování drážní dopravy obsahuje údaje podle odstavce 3. Vzor licence pro provozování drážní dopravy stanoví prováděcí právní předpis. (7) Drážní správní úřad si pro ověření splnění podmínek podle odstavce 1 písm. e) a f) vyžádá stanovisko oblastního inspektorátu práce a orgánu celní správy příslušného podle místa usazení žadatele. § 26 Bezúhonnost (1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se za bezúhonného nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin nebo za trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním drážní dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Za bezúhonnou se rovněž nepovažuje právnická osoba, byl-li člen jejího statutárního orgánu pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čintrestný čin nebo za trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním drážní dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Pro účely ověření bezúhonnosti si drážní správní úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je drážní správní úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. § 27 Odborná způsobilost (1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se za odborně způsobilého považuje ten, kdo a) absolvoval bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program v oblasti technických věd a technologií, dopravy, ekonomie nebo práva a vykonal alespoň 3 roky praxe v řídící činnosti v oblasti drážní dopravy, nebo b) absolvoval vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oborech souvisejících s drážní dopravou a vykonal alespoň 5 let praxe v řídící činnosti v oblasti drážní dopravy. (2) Za odborně způsobilou se rovněž považuje právnická osoba, je-li alespoň jeden člen jejího statutárního orgánu odborně způsobilý podle odstavce 1. (3) Obory související s drážní dopravou stanoví prováděcí právní předpis. § 28 Finanční způsobilost (1) Pro účely řízení o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy se za finančně způsobilého považuje ten, kdo je schopen finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování drážní dopravy po dobu alespoň 12 měsíců. (2) Za finančně způsobilého se nepovažuje ten, a) jehož úpadek je řešen rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka nebo o povolení reorganizace, b) u něhož insolvenční soudinsolvenční soud rozhodl o zrušení konkurzu z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, nebo c) kdo dluží nedoplatky na daních, pojistném nebo penále na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. (3) Finanční způsobilost se prokazuje zejména prostřednictvím roční účetní závěrky nebo zahajovací rozvahy, nevede-li žadatel doposud účetnictví. § 29 Změna oprávnění k provozování drážní dopravy a změna údajů uvedených v licenci (1) Požádá-li držitel licence o změnu druhu drážní dopravy, pro který bylo oprávnění k provozování drážní dopravy uděleno, drážní správní úřad žádosti vyhoví, splňuje-li žadatel podmínky podle § 25. Drážní správní úřad v takovém případě namísto písemného vyhotovení rozhodnutí zaznamená změnu do již vydané licence; není-li to možné, vydá licenci novou. (2) Držitel licence je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu změnu údajů uvedených v licenci do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Drážní správní úřad v takovém případě zaznamená změnu do již vydané licence, a není-li to možné, vydá licenci novou. § 30 Zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy (1) Drážní správní úřad rozhodne o zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy, pokud držitel licence a) přestal splňovat podmínky podle § 25, b) závažným způsobem porušil ustanovení tohoto zákona, nebo c) o zrušení oprávnění požádal. (2) Stal-li se držitel licence finančně nezpůsobilým z důvodu povolení reorganizace a tato skutečnost neohrožuje bezpečnost provozování drážní dopravy, omezí drážní správní úřad dobu oprávnění k provozování drážní dopravy na dobu přiměřenou k opětovnému získání finanční způsobilosti, která nesmí být delší než 6 měsíců. Tuto dobu drážní správní úřad vyznačí v licenci. Drážní správní úřad na žádost držitele licence toto omezení zruší, prokáže-li žadatel, že je finančně způsobilý. Žádost lze podat přede dnem uplynutí doby omezení oprávnění k provozování drážní dopravy; je-li žádost podána, oprávnění k provozování drážní dopravy trvá do doby rozhodnutí ve věci. (3) Licence pozbývá platnosti dnem zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy nebo zánikem oprávnění k provozování drážní dopravy uplynutím doby, na kterou bylo podle odstavce 2 omezeno. Držitel neplatné licence ji odevzdá drážnímu správnímu úřadu, který rozhodl o zrušení oprávnění k provozování drážní dopravy nebo dobu tohoto oprávnění omezil, do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí nebo uplynutí doby, na kterou bylo oprávnění omezeno. § 31 (1) Zjistí-li drážní správní úřad, že držitel licence vydané příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu v souladu s předpisem Evropské unie o vytvoření jednotného železničního prostoru13) nesplňuje podmínky způsobilosti k provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní a regionální, oznámí to bezodkladně tomuto orgánu. (2) Drážní správní úřad bezodkladně oznámí vydání, změnu a pozbytí platnosti licence pro provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní a regionální Agentuře Evropské unie pro železnice. § 31a Vydání osvědčení dopravce (1) Hodlá-li žadatel provozovat drážní dopravu pouze na území České republiky nebo na území jiného členského státučlenského státu na úseku dráhydráhy v blízkosti státní hranice České republiky, podá žádost o vydání osvědčení dopravce u drážního správního úřadu nebo Agentury Evropské unie pro železnice. Hodlá-li žadatel provozovat drážní dopravu rovněž v jiném členském státěčlenském státě, nejde-li pouze o úsek dráhydráhy podle věty první, podá žádost o vydání osvědčení dopravce u Agentury Evropské unie pro železnice. (2) Žádost o vydání osvědčení dopravce obsahuje a) náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), b) údaje o druhu provozu, jímž se rozumí 1. osobní drážní doprava zahrnující vysokorychlostní dopravu, 2. osobní drážní doprava nezahrnující vysokorychlostní dopravu, 3. nákladní drážní doprava zahrnující dopravu nebezpečných věcí, 4. nákladní drážní doprava nezahrnující dopravu nebezpečných věcí, nebo 5. výhradně posun, c) údaje o oblasti provozu, jíž se rozumí 1. dráhadráha celostátní a regionální, 2. úsek dráhydráhy celostátní nebo regionální, na kterém žadatel hodlá provozovat drážní dopravu, nebo 3. dráhadráha na území jiného členského státučlenského státu, na které žadatel hodlá provozovat drážní dopravu, d) údaje o rozsahu provozu, jímž se rozumí předpokládaný počet přepravovaných cestujících a množství přepravovaného nákladu za rok a předpoklad toho, zda bude žadatel s ohledem na předpokládaný počet zaměstnanců mikropodnikem nebo malým, středním či velkým podnikem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25). (3) K žádosti o vydání osvědčení dopravce se přiloží doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24). (4) Postup žadatele před podáním žádosti o vydání osvědčení dopravce a postup v řízení o vydání osvědčení dopravce stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24). Je-li to nezbytné pro vyřízení žádosti, umožní žadatel zaměstnanci Agentury Evropské unie pro železnice vstupovat do staveb, drážních vozidel, na pozemky a do dalších prostor, jež vlastní nebo užívá, s výjimkou obydlí, a poskytne mu další potřebnou součinnost. (5) Osvědčení dopravce obsahuje náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24) a údaje o druhu, oblasti a rozsahu provozu. (6) Odvolání proti rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení dopravce lze podat u orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolací lhůta činí 1 měsíc. Drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, je na základě podaného odvolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení přezkoumá, a jsou-li pro to důvody, napadené rozhodnutí zruší a osvědčení dopravce vydá. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Neshledá-li drážní správní úřad důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, v téže lhůtě předá spis spolu se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu. § 31b Změna druhu, rozsahu nebo oblasti provozu a změna údajů v osvědčení dopravce (1) Dopravce může na základě vydaného osvědčení dopravce provozovat drážní dopravu jiného než v něm uvedeného druhu nebo v jiném než v něm uvedeném rozsahu pouze tehdy, nejde-li o podstatnou změnu. (2) Hodlá-li dopravce provozovat drážní dopravu jiného než v osvědčení dopravce uvedeného druhu nebo v jiném než v něm uvedeném rozsahu, požádá orgán, který osvědčení dopravce vydal, aby rozhodl, zda zamýšlená změna je podstatná, a je-li tomu tak, aby vydal nové osvědčení. Hodlá-li dopravce rozšířit oblast provozu, požádá o vydání nového osvědčení dopravce a) drážní správní úřad, vydal-li osvědčení dopravce, nebo b) Agenturu Evropské unie pro železnice, vydala-li osvědčení dopravce nebo hodlá-li žadatel provozovat drážní dopravu rovněž v jiném členském státěčlenském státě, nejde-li pouze o úsek dráhydráhy na území tohoto státu v blízkosti státní hranice České republiky. (3) Žádost o vydání nového osvědčení dopravce obsahuje náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24). K žádosti se přiloží doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24). Je-li to nezbytné k vyřízení žádosti, umožní žadatel zaměstnanci Agentury Evropské unie pro železnice vstupovat do staveb, drážních vozidel, na pozemky a do dalších prostor, jež vlastní nebo užívá, s výjimkou obydlí, a poskytne mu další potřebnou součinnost. (4) Shledá-li drážní správní úřad, že zamýšlená změna druhu nebo rozsahu provozu a) je podstatná a ve vztahu k této změně jsou splněny podmínky pro změnu osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), vydá nové osvědčení dopravce, b) je podstatná a ve vztahu k této změně nejsou splněny podmínky pro změnu osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), žádost o vydání nového osvědčení dopravce zamítne, nebo c) není podstatná, prohlásí tuto skutečnost v rozhodnutí a řízení ve zbytku zastaví. (5) Shledá-li drážní správní úřad, že ve vztahu k rozšiřované oblasti provozu jsou splněny podmínky pro vydání osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), vydá nové osvědčení dopravce. (6) Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 4 nebo 5 se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (7) Rozhodl-li drážní správní úřad o vydání nového osvědčení dopravce podle odstavce 4 nebo 5, odevzdá dopravce původní osvědčení drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (8) Dopravce provozující drážní dopravu na drázedráze celostátní nebo regionální oznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující; to neplatí pro změnu údaje o druhu, rozsahu nebo oblasti provozu. Drážní správní úřad vydá nové osvědčení dopravce se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Dopravce odevzdá původní osvědčení dopravce do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. § 31c Omezení a odnětí oprávnění provozovat drážní dopravu (1) Přestane-li být zavedený systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy dostatečným z důvodu podstatné změny právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečné provozování drážní dopravy, uloží drážní správní úřad dopravci povinnost tento systém upravit a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Neupraví-li dopravce ve stanovené lhůtě systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy tak, aby byl dostatečný, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění dopravce provozovat drážní dopravu omezí nebo odejme; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (2) Přestal-li dopravce splňovat podmínky pro vydání osvědčení dopravce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům24), drážní správní úřad a) podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění dopravce provozovat drážní dopravu omezí nebo odejme, vydal-li osvědčení dopravce, nebo b) informuje o této skutečnosti Agenturu Evropské unie pro železnice, vydala-li osvědčení dopravce. (3) Rozhodl-li drážní správní úřad o omezení oprávnění dopravce provozovat drážní dopravu, vydá nové osvědčení dopravce se změněnými údaji o druhu, oblasti nebo rozsahu provozu a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Dopravce odevzdá původní osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (4) Zjistí-li drážní správní úřad při výkonu státního dozoru nedostatky závažně ohrožující bezpečné provozování drážní dopravy, uloží dopravci povinnost k jejich odstranění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. V rozhodnutí drážní správní úřad může do doby odstranění zjištěných nedostatků zakázat provozování drážní dopravy nebo omezit druh, oblast nebo rozsah provozu. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. O svém rozhodnutí drážní správní úřad informuje Agenturu Evropské unie pro železnice, vydala-li osvědčení dopravce, a poskytne jí rovněž podklady pro jeho vydání; neodstranil-li dopravce zjištěné nedostatky do 3 měsíců ode dne vydání rozhodnutí, drážní správní úřad o tom informuje Agenturu Evropské unie pro železnice. § 31d Informování o osvědčení dopravce Drážní správní úřad informuje Agenturu Evropské unie pro železnice o vydání osvědčení dopravce a o omezení nebo odnětí oprávnění provozovat drážní dopravu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 týdnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 32 Přidělování kapacity dráhy (1) Kapacita dráhyKapacita dráhy se přiděluje na drázedráze celostátní a regionální a na veřejně přístupné vlečce. (2) Kapacita dráhyKapacita dráhy se přiděluje na dobu platnosti jízdního řádu. (3) Kapacitu dráhyKapacitu dráhy přiděluje provozovatel dotčené dráhydráhy. Je-li dráhadráha ve vlastnictví státu, přiděluje kapacitu dráhykapacitu dráhy státní organizace Správa železnic. Jde-li o úsek dráhydráhy ve vlastnictví státu od státní hranice České republiky po nejbližší železniční stanici na území České republiky, použije se věta první. Provozuje-li provozovatel dráhydráhy na určité drázedráze drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování této dráhydráhy, obstarává za něj výkon hlavních činnostíhlavních činností osoba, která drážní dopravu na této drázedráze neprovozuje a je způsobilá výkon těchto činností obstarat nestranně (dále jen „nezávislý přídělce“); to neplatí, pokud jde o dráhudráhu ve vlastnictví státu a zároveň nejde o úsek dráhydráhy podle věty třetí. Přídělcem se pro účely tohoto zákona rozumí a) provozovatel dráhydráhy nebo státní organizace Správa železnic, přiděluje-li kapacitu dráhykapacitu dráhy podle věty první, druhé nebo třetí, nebo b) nezávislý přídělce, obstarává-li za provozovatele dráhydráhy výkon hlavních činnostíhlavních činností podle věty čtvrté. (4) Přídělci vzájemně spolupracují za účelem koordinace přidělování kapacity dráhykapacity dráhy pro trasy vlaků, které překračují dráhudráhu provozovanou jedním z nich, společného zveřejňování informací souvisejících s přidělováním kapacity dráhykapacity dráhy, zejména prohlášení o drázedráze, a koordinace sjednávání a výpočtu ceny a výběru platby za užití dráhydráhy a použití sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy. Za účelem koordinace přidělování kapacity dráhykapacity dráhy pro trasy vlaků, při nichž vlak překročí státní hranici České republiky, (dále jen „mezinárodní trasa vlaků“) a návrhů těchto tras, sjednávání a výpočtu ceny a výběru platby za užití dráhydráhy a použití sankčních plateb za narušení provozování drážní dopravy spolupracují též s přídělci z jiných členských státůčlenských států. Přídělci si k těmto účelům zřídí společný koordinační orgán. Návrhy mezinárodních tras vlaků projedná společný koordinační orgán nejpozději 11 měsíců před nabytím platnosti jízdního řádu. (5) Datum, místo a program jednání společného koordinačního orgánu se v dostatečném předstihu sdělí Evropské komisi a Úřadu; zástupce Evropské komise a Úřadu je oprávněn účastnit se jednání koordinačního orgánu. Byla-li předmětem jednání koordinace přidělování kapacity dráhykapacity dráhy pro mezinárodní trasy vlaků a návrhů těchto tras, sdělí přídělce písemně do 60 dnů ode dne jednání společného koordinačního orgánu výsledky jednání Evropské komisi a Úřadu. (6) Přídělce zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup základní údaje o spolupráci podle odstavce 4, zejména o přídělcích, s nimiž spolupracuje, a o způsobu spolupráce. § 32a Podmínky pro nestranné přidělování kapacity dráhy (1) Přídělce nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele týkajícím se výkonu hlavních činnostíhlavních činností a neumožní ani jiný významný zásah těchto osob do rozhodování o hlavních činnostechhlavních činnostech. (2) Zaměstnancem přídělce vykonávajícím hlavní činnostihlavní činnosti nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce. (3) Členem statutárního orgánu přídělce vykonávajícím hlavní činnostihlavní činnosti nesmí být osoba, která v posledních 6 měsících před ustavením do funkce a) podnikala jako dopravce, b) vykonávala funkci člena statutárního orgánu dopravce, c) ovládala dopravce podle zákona o obchodních korporacích, nebo d) vykonávala pro dopravce v pracovněprávním vztahu činnosti přímo související s provozováním drážní dopravy. (4) Osoba, která je členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem přídělce a vykonává hlavní činnostihlavní činnosti, se zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm. a) až d). Osoba, která byla členem statutárního orgánu přídělce, se po dobu 6 měsíců od zániku funkce zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm. a) až d). (5) Nezávislý přídělce vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců nezávislého přídělce ve vztahu k dopravcům, a zajistí jeho dodržování. (6) Členem statutárního orgánu nezávislého přídělce nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce. Členem kontrolního orgánu nezávislého přídělce nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce. (7) Nezávislý přídělce sjednává cenu za užití dráhydráhy a za přidělení její kapacity nediskriminačním způsobem podle cenových předpisů. § 33 Prohlášení o dráze (1) Přídělce zpracuje prohlášení o drázedráze, ve kterém stanoví nediskriminační pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhykapacity dráhy, pro přístup na dráhudráhu, její užití a pro výpočet ceny za toto užití, a zveřejní je nejpozději 12 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přídělce alespoň 30 dnů přede dnem zveřejnění prohlášení o drázedráze umožní osobám, které o to mají zájem, aby se vyjádřily k jeho obsahu. Přídělce prohlášení o drázedráze zveřejní v českém jazyce a v překladu do alespoň jednoho jazyka jiného členského státučlenského státu. V případě rozporu mezi českým a cizojazyčným zněním prohlášení o drázedráze je rozhodující české znění. (2) Není-li přídělce současně provozovatelem dráhydráhy, na níž kapacitu přiděluje, poskytne mu tento provozovatel na výzvu a v přiměřené lhůtě informace potřebné pro zpracování prohlášení o drázedráze. (3) Prohlášení o drázedráze obsahuje alespoň a) kategorii dráhydráhy, její místní určení a údaje o jejích provozně technických vlastnostech v souladu se seznamem vedeným podle § 23 odst. 1 písm. f), včetně údaje, zda jde o úsek dráhydráhy s výhradním provozem vlaků pod dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému, b) pravidla pro přístup na dráhudráhu a pro její užití, c) cenu za užití dráhydráhy a pravidla pro její výpočet, d) cenu za přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy a pravidla pro její výpočet, e) vymezení kapacity dráhykapacity dráhy, včetně její části vyhrazené pro zamýšlenou údržbu a opravu dopravní cesty, f) pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhykapacity dráhy, včetně přidělování kapacity v mimořádné situaci, g) označení správního orgánu příslušného k vydání licence pro provozování drážní dopravy a osvědčení dopravce, h) podmínky vydání licence pro provozování drážní dopravy a podmínky vydání osvědčení dopravce, i) postup a zásady přídělce při mimosoudním řešení sporů mezi ním a žadatelem o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy a lhůtu pro mimosoudní řešení sporů; tato lhůta nesmí být delší než 10 pracovních dnů, j) podmínky přezkumu prohlášení o drázedráze, přidělování kapacity a smlouvy o provozování drážní dopravy Úřadem, k) vzorový návrh ujednání o sankčních platbách za narušení provozování drážní dopravy a nevyužití přidělené kapacity dráhykapacity dráhy, včetně nestranného způsobu mimosoudního řešení sporů týkajících se narušení provozování drážní dopravy, l) podmínky poskytování služeb prostřednictvím zařízení služebzařízení služeb dostupných z určené dráhydráhy, cenu za poskytnutí těchto služeb a cenu za užití vlečky sloužící k napojení zařízení služebzařízení služeb, podle údajů poskytnutých provozovatelem zařízení služebzařízení služeb nebo vlečky, m) vzorový návrh rámcové dohody uzavírané mezi přídělcem a žadatelem o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy a n) údaje o plánovaných změnách ceny za užití dráhydráhy a ceny za přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy v následujících 5 letech, jsou-li takové údaje k dispozici. (4) Pravidla pro přidělování a odnímání kapacity dráhykapacity dráhy zahrnují alespoň a) náležitosti a způsob podání žádosti o přidělení kapacity, b) podmínky a výše finanční záruky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kritéria pro žadatele o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy14), je-li taková záruka požadována, c) podmínky a zásady přidělení kapacity, včetně kritérií pro přednostní přidělování kapacity, je-li dráhadráha nebo její část prohlášena za přetíženou, d) postup při vyřízení žádosti o přidělení kapacity a lhůty pro její vyřízení, e) postup při pravidelné změně platného jízdního řádu, termíny změny platného jízdního řádu a příslušné lhůty, f) podmínky a zásady odejmutí, omezení a vzdání se přidělené kapacity, g) postup při odejmutí, omezení a vzdání se přidělení kapacity a příslušné lhůty, včetně podmínek vzdání se přidělené kapacity přetížené dráhydráhy při jejím částečném nebo úplném nevyužívání, a h) vymezení dráhydráhy nebo její části, na níž bude kapacita dráhykapacita dráhy přednostně přidělována za účelem provozování osobní drážní dopravy nebo nákladní drážní dopravy, s uvedením dostupných tras vlaků, došlo-li k určení takové dráhydráhy nebo její části podle § 34 odst. 5. (5) Dojde-li ke změně údajů obsažených v prohlášení o drázedráze, přídělce v něm změnu bezodkladně zaznamená a prohlášení o drázedráze opětovně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a vyznačí v něm provedené změny. Odstavec 1 věty třetí a čtvrtá se použijí obdobně. (6) Údaje podle odstavce 3 písm. h) a l) lze nahradit odkazem na místo, kde se s nimi lze seznámit způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Při uzavírání smlouvy o provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní, regionální nebo na veřejně přístupné vlečce nebo její změně se od obsahu prohlášení o drázedráze nelze odchýlit. (8) Jde-li o veřejně přístupnou vlečku, prohlášení o drázedráze zpracuje, projedná, zveřejní a jeho případné změny provede podle odstavců 1 až 7 její provozovatel. § 34 Základní zásady přidělování kapacity dráhy (1) O přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy žádá žadatel přídělce na dobu platnosti příslušného jízdního řádu. Žádost o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy pro trasu vlaku vyžadující přidělení kapacity více přídělci může žadatel podat prostřednictvím kteréhokoliv dotčeného přídělce nebo společného koordinačního orgánu. (2) Není-li žadatel držitelem platné licence pro provozování drážní dopravy na příslušné drázedráze, předloží přídělci před přidělením kapacity dráhypřidělením kapacity dráhy písemné prohlášení držitele licence o tom, že v případě přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy tuto kapacitu skutečně využije. Takové prohlášení může pro určitý díl kapacity dráhykapacity dráhy učinit jen jeden držitel licence. Nepředloží-li žadatel toto prohlášení, přídělce mu kapacitu dráhykapacitu dráhy nepřidělí. (3) Přídělce přiděluje kapacitu dráhykapacitu dráhy nediskriminačním způsobem. (4) Přídělce požadovaný díl kapacity dráhykapacity dráhy přidělí, je-li tento díl dostupný a jsou-li splněny podmínky pro jeho přidělení podle prohlášení o drázedráze. (5) Je-li dostupná trasa vlaků mezi 2 totožnými místy na drázedráze při využití jiné dráhydráhy se srovnatelnými provozně technickými vlastnostmi, může přídělce určit dráhudráhu nebo její část, na níž bude přednostně přidělovat kapacitu dráhykapacitu dráhy za účelem provozování osobní drážní dopravy nebo nákladní drážní dopravy; její určení přídělce předem projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na této drázedráze a objednateli, kteří jsou stranou smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, jejímž předmětem je zajišťování dopravní obslužnosti na této drázedráze. (6) Přidělenou kapacitu dráhykapacitu dráhy smí využít jen žadatel, kterému byla kapacita přidělena a který je držitelem licence, nebo držitel licence, který učinil prohlášení podle odstavce 2. Převedl-li žadatel za úplatu přidělenou kapacitu dráhykapacitu dráhy na jinou osobu, přídělce tuto kapacitu odejme; v následujících 12 měsících ode dne odnětí kapacity dráhykapacity dráhy nelze tomuto žadateli další kapacitu dráhykapacitu dráhy přidělit. (7) Podmínky, za nichž je trasa vlaků považována za dostupnou, a provozně technické vlastnosti drahdrah z hlediska jejich srovnatelnosti stanoví prováděcí právní předpis. § 34a Přidělování kapacity dráhy při zpracování jízdního řádu a jeho změny (1) Před přidělením kapacity dráhypřidělením kapacity dráhy žadatelům, kteří podali žádost ve lhůtě počínající dnem zveřejnění prohlášení o drázedráze a končící ne dříve než 8 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu, zpracuje přídělce návrh jízdního řádu pro nákladní a osobní drážní dopravu. (2) Návrh jízdního řádu pro nákladní a neveřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům nejpozději 4 měsíce po uplynutí lhůty pro podávání žádostí o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy. Žadatelé mohou k návrhu jízdního řádu uplatnit odůvodněné připomínky ve lhůtě nejméně 1 měsíce ode dne jeho zpřístupnění. Přídělce uplatněné připomínky s žadateli projedná. Návrh jízdního řádu upravený podle výsledků projednání zpřístupní přídělce bez zbytečného odkladu všem žadatelům. (3) Návrh jízdního řádu pro veřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům, Ministerstvu dopravy a krajům, v jejichž územním obvodu se dráhadráha nachází, nejpozději 2 měsíce po uplynutí lhůty pro podávání žádostí o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy. Žadatelé, Ministerstvo dopravy a kraje mohou k návrhu jízdního řádu uplatnit odůvodněné připomínky ve lhůtě nejméně 1 měsíce ode dne jeho zpřístupnění. Přídělce s nimi uplatněné připomínky projedná. Postupuje přitom tak, aby projednání dokončil zpravidla 4 měsíce přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu. Návrh jízdního řádu upravený podle výsledků projednání zpřístupní přídělce bez zbytečného odkladu všem žadatelům, Ministerstvu dopravy a krajům, na jejichž území se dráhadráha nachází. (4) Požádá-li více žadatelů o přidělení téhož dílu kapacity dráhykapacity dráhy, rozvrhne přídělce její přidělení tak, aby mohl vyhovět každému žadateli, a tento rozvrh s dotčenými žadateli projedná. Požádá-li více žadatelů o přidělení téhož dílu kapacity dráhykapacity dráhy v případě dráhydráhy nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhykapacity dráhy za účelem provozování osobní nebo nákladní drážní dopravy, rozvrhne přídělce její přidělení tak, aby mohl vyhovět každé žádosti o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy za účelem provozování příslušného druhu drážní dopravy, a poté, zbývá-li dostupná kapacita dráhykapacita dráhy, ostatním žádostem; tento rozvrh s žadateli projedná. Přídělce se smí v nezbytné míře odchýlit od požadovaného dílu kapacity dráhykapacity dráhy; přitom dbá na zachování mezinárodních tras vlaků, je-li to možné. Přídělce poskytne v dostatečném předstihu před projednáním rozvrhu dotčeným žadatelům potřebné informace, zejména údaje o žádostech o přidělení téhož dílu kapacity dráhykapacity dráhy, údaje o ostatních žádostech o přidělení kapacity na dotčené drázedráze a údaje o rozvrženém přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy. Identifikační údaje žadatele přídělce poskytne pouze s jeho souhlasem. (5) Nepodaří-li se postupem podle odstavce 4 vyhovět všem požadavkům na přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy, prohlásí přídělce dotčenou dráhudráhu nebo její část za přetíženou. Na přetížené drázedráze nebo její části vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, kombinované dopravykombinované dopravy a nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky. Přednostní přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná; v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhykapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, poté kombinované dopravykombinované dopravy a poté nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky, zbývá-li dostupná kapacita dráhykapacita dráhy. V rámci drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přídělce přidělí kapacitu dráhykapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti státu, poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti kraje a poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti obceobce. (6) Nepodaří-li se v případě dráhydráhy nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhykapacity dráhy za účelem provozování osobní nebo nákladní drážní dopravy, postupem podle odstavce 4 vyhovět všem požadavkům na přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy za účelem provozování příslušného druhu drážní dopravy, prohlásí přídělce dotčenou dráhudráhu nebo její část za přetíženou; odstavec 5 se v takovém případě nepoužije. (7) Na přetížené drázedráze nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhykapacity dráhy za účelem provozování osobní drážní dopravy, vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy za účelem provozování drážní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Přednostní přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná; v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhykapacitu dráhy nejprve za účelem provozování drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti státu, poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti kraje a poté drážní dopravy při zajišťování dopravní obslužnosti obceobce, zbývá-li dostupná kapacita dráhykapacita dráhy. (8) Na přetížené drázedráze nebo její části, která byla určena k přednostnímu přidělování kapacity dráhykapacity dráhy za účelem provozování nákladní drážní dopravy, vyhoví přídělce přednostně žádostem o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy za účelem provozování kombinované dopravykombinované dopravy a nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky. Přednostní přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy přídělce s příslušnými žadateli projedná; v případě potřeby se přiměřeně použije postup podle odstavce 4. Nepodaří-li se ani po projednání vyhovět všem přednostním žádostem, přídělce přidělí kapacitu dráhykapacitu dráhy nejprve za účelem provozování kombinované dopravykombinované dopravy a poté nákladní drážní dopravy, při níž vlak překračuje státní hranici České republiky, zbývá-li dostupná kapacita dráhykapacita dráhy. (9) Je-li žádost o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy podána po uplynutí lhůty podle odstavce 1, ale před přidělením kapacity dráhypřidělením kapacity dráhy žadatelům, kteří podali žádost v této lhůtě, (dále jen „pozdní žádost“) přídělce pozdní žádost zohlední při přidělování kapacity a zpracování návrhu jízdního řádu, je-li to možné. Na základě pozdní žádosti lze přidělit pouze kapacitu dráhykapacitu dráhy zbývající po uspokojení žádostí podaných ve lhůtě podle odstavce 1. Směřuje-li více pozdních žádostí k přidělení téhož dílu kapacity dráhykapacity dráhy, přídělce přidělí kapacitu podle jejich pořadí. Při souběhu pozdních žádostí se odstavec 4 použije obdobně. (10) Přídělce stanoví alespoň jeden termín pravidelné změny platného jízdního řádu a lhůtu pro podávání žádostí o změnu kapacity dráhykapacity dráhy přidělené podle odstavců 1 až 9, která nesmí být kratší než 15 dnů. Návrh změny platného jízdního řádu pro nákladní a neveřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům a projedná s nimi jejich připomínky. Návrh změny platného jízdního řádu pro veřejnou osobní drážní dopravu zpřístupní přídělce všem žadatelům, dopravcům provozujícím tuto dopravu na příslušné drázedráze, Ministerstvu dopravy a krajům, v jejichž územním obvodu se příslušná dráhadráha nachází, a projedná s nimi jejich připomínky. Lhůta pro uplatnění připomínek a jejich projednání činí nejméně 15 dnů. Při pravidelné změně lze přidělit pouze zbývající dostupnou kapacitu dráhykapacitu dráhy a kapacitu, která je dostupná v důsledku požadovaných změn; odstavce 4 až 9 se použijí obdobně. § 34b Přidělování kapacity dráhy po nabytí platnosti jízdního řádu (1) Nejde-li o pravidelnou změnu jízdního řádu podle § 34a odst. 10, přiděluje přídělce po nabytí platnosti jízdního řádu zbývající dostupnou kapacitu dráhykapacitu dráhy na základě žádostí doručených po dni nabytí platnosti jízdního řádu a pozdních žádostí, které nebylo možné vyřídit postupem podle § 34a. Přídělce přiděluje kapacitu dráhykapacitu dráhy podle pořadí, ve kterém mu byly žádosti doručeny. Při souběhu žádostí se § 34a odst. 4 použije obdobně. Přijetí žádosti přídělce potvrdí žadateli do 5 pracovních dnů od jejího doručení. (2) Přídělce poskytne na žádost údaje o zbývající dostupné kapacitě dráhykapacitě dráhy do 5 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o poskytnutí těchto údajů. § 34c Rámcová dohoda (1) Přídělce a žadatel o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy mohou uzavřít rámcovou dohodu vymezující vlastnosti a rozsah kapacity dráhykapacity dráhy požadované na časové období přesahující jedno období platnosti jízdního řádu. Uzavřít rámcovou dohodu lze na dobu nejvýše 5 let a o stejnou dobu lze její platnost prodloužit. Uzavřít rámcovou dohodu nebo prodloužit její platnost na dobu delší než 5 let je možné, pokud žadatel má po tuto dobu povinnost zabezpečovat přepravu na základě uzavřené smlouvy nebo vynaložil investice velkého rozsahu do drážních vozidel na zajištění přepravy. (2) Rámcová dohoda nesmí vyloučit přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy jiným žadatelům nebo obsahovat ujednání, které by vyloučilo změnu dohody. § 34d Posuzování hospodářské vyváženosti (1) Osoba, která hodlá podat žádost o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti15), oznámí tuto skutečnost nejpozději 18 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu Úřadu a přídělci kapacity dotčené dráhydráhy. Přídělce kapacitu dráhykapacitu dráhy pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nepřidělí, pokud žadatel svůj záměr neoznámí podle věty první. Přídělce kapacitu dráhykapacitu dráhy rovněž nepřidělí do doby nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, byla-li podána žádost podle odstavce 2. (2) Rozhodnutí o tom, zda hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících může být na určitém úseku dráhydráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, vydá Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti15) na žádost a) dopravce nebo objednatele, který je stranou této smlouvy, nebo b) přídělce kapacity dotčené dráhydráhy. (3) Žádost podle odstavce 2 lze podat ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byla osoba oprávněná k jejímu podání Úřadem vyrozuměna o záměru provozovat osobní drážní dopravu bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti15). (4) Rozhodl-li Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti15) o tom, že hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících je na určitém úseku dráhydráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, přídělce kapacitu dráhykapacitu dráhy přidělí pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy stanovené tímto zákonem a rozhodnutím Úřadu. (5) Lhůta pro podání rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o tom, zda může být hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na určitém úseku dráhydráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí. § 34e (1) Úřad na návrh žadatele o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy nebo z moci úřední rozhodne, zda některá z částí zveřejněného prohlášení o drázedráze není v rozporu s tímto zákonem. Bylo-li prohlášení o drázedráze zveřejněno z důvodu změn údajů v něm obsažených, návrh lze podat jen ohledně těchto změn. (2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, která část prohlášení o drázedráze je v rozporu s tímto zákonem, v čem je tento rozpor spatřován, a označení důkazů potřebných k jeho prokázání. (3) Rozhodne-li Úřad, že některá z částí prohlášení o drázedráze je v rozporu s tímto zákonem, stanoví v rozhodnutí přiměřenou lhůtu, po jejímž uplynutí nelze takovou část použít. Přídělce nebo provozovatel dráhydráhy, jde-li o veřejně přístupnou vlečku, část, která je v rozporu s tímto zákonem, nahradí částí novou, kterou zaznamená do prohlášení o drázedráze a prohlášení o drázedráze opětovně zveřejní. (4) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení řízení. § 34f (1) Úřad na návrh žadatele o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy nebo z moci úřední rozhodne, zda rozsah přidělené kapacity nebo postup při jejím přidělení není v rozporu s tímto zákonem. (2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, v čem je rozpor rozsahu přidělené kapacity dráhykapacity dráhy nebo postupu při jejím přidělení s tímto zákonem spatřován, a označení důkazů potřebných k jeho prokázání. (3) Jde-li o řízení na návrh, jsou jeho účastníky pouze žadatel o přidělení kapacity dráhypřidělení kapacity dráhy a přídělce. (4) Rozhodne-li Úřad, že rozsah přidělené kapacity dráhykapacity dráhy je v rozporu s tímto zákonem, uloží přídělci nově přidělit kapacitu dráhykapacitu dráhy a stanoví mu způsob tohoto přidělení. (5) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení řízení. § 34g (1) Úřad na návrh některé ze smluvních stran smlouvy o provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní, regionální nebo na veřejně přístupné vlečce nebo z moci úřední rozhodne, zda taková smlouva není v rozporu s tímto zákonem. (2) Návrh musí obsahovat údaje o tom, která část smlouvy je v rozporu s tímto zákonem, v čem je tento rozpor spatřován a označení důkazů potřebných k jeho prokázání. (3) Účastníky řízení jsou pouze smluvní strany dotčené smlouvy. (4) Rozhodne-li Úřad, že některá z částí smlouvy je v rozporu s tímto zákonem, stanoví v rozhodnutí přiměřenou lhůtu, po jejímž uplynutí nelze takovou část použít. (5) Úřad je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 40 dnů ode dne zahájení řízení. (6) Úřad na návrh některé ze stran, která se účastní jednání o uzavření smlouvy o provozování drážní dopravy na drázedráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce, nebo z moci úřední posoudí, zda návrh na uzavření smlouvy není v rozporu s tímto zákonem. Odstavce 2 a 4 se použijí obdobně. Byl-li Úřadu podán návrh na posouzení návrhu na uzavření smlouvy, nelze tuto smlouvu až do ukončení řízení podle věty první uzavřít. Povinnosti dopravce § 35 (1) Dopravce je povinen a) provozovat drážní dopravu podle pravidel provozování drážní dopravy, platné licence a smlouvy uzavřené s provozovatelem dráhydráhy o provozování drážní dopravy na drázedráze, b) vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy a způsob jejich ověřování, včetně systému pravidelného školení, vydávání a odnímání osvědčení strojvedoucího a změn údajů v něm uvedených a doby platnosti osvědčení strojvedoucího, c) vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o organizačním zajištění údržby drážních vozidel, d) zajistit, aby drážní vozidla na drázedráze tramvajové, trolejbusové, speciální, lanové, místní a vlečce řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla; tato povinnost se nevztahuje na dráhudráhu speciální při automatickém provozu, kdy je drážní vozidlo řízeno technickým systémem bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo, e) zajistit, aby drážní dopravu prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé, f) se řídit při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhydráhy udílenými při organizování drážní dopravy, g) zajistit, aby drážní vozidla na drázedráze celostátní a regionální řídily osoby, které mají platnou licenci strojvedoucího a platné osvědčení strojvedoucího, h) přijmout plán obchodní činnosti obsahující alespoň údaje o zamýšleném rozsahu činnosti a způsobu jejího finančního zajištění; to neplatí pro dopravce provozujícího drážní dopravu na drázedráze speciální, tramvajové, trolejbusové, lanové nebo místní. (2) Dopravce, který provozuje drážní dopravu na drázedráze celostátní nebo na drázedráze regionální, který je držitelem platné licence, je dále povinen a) finančně zajistit řádné provozování drážní dopravy po celou dobu platnosti licence, b) poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování drážní dopravy, c) na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k drážní dopravě, d) ke dni zahájení drážní dopravy sjednat pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem drážní dopravy a zaplatit pojistné a po celou dobu provozování drážní dopravy mít sjednáno toto pojištění a zaplacené pojistné, e) na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem drážní dopravy, f) zajistit, aby jím zavedený systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21) zohledňoval druh, oblast a rozsah provozu a byl dodržován, g) přijmout nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22), h) prostřednictvím smluvních ujednání zajistit, aby osoby, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy a jež jsou zahrnuty v systému zajišťování bezpečnosti drážní dopravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21), 1. dodávaly věci nebo poskytovaly služby neohrožující bezpečné provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, 2. přijaly nezbytná opatření spočívající v analýze, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22) a 3. přijaly nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jim známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhydráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámily osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, i) sledovat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu sledování používanou provozovateli infrastruktury, železničními podniky a subjekty odpovědnými za údržbu23), zda byla opatření podle písmene h) bodu 2 přijata, j) předložit na žádost Agentury Evropské unie pro železnice smluvní ujednání podle písmene h), k) přijmout nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění jemu známého bezpečnostního rizika vyplývajícího z konstrukční či technické závady dráhydráhy, drážního vozidla nebo jiného technického zařízení sloužícího k zabezpečení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy a toto riziko oznámit osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, l) oznámit drážnímu správnímu úřadu 2 měsíce předem zahájení provozování veřejné drážní dopravy prostřednictvím jím dosud neprovozovaného typu drážních vozidel nebo s využitím nových funkcí zaměstnanců a následně neprodleně jakoukoliv podstatnou změnu těchto údajů; v oznámení dopravce uvede údaje o nově používaném typu drážních vozidel nebo nových funkcích zaměstnanců, m) opatřit si informace o technickém a provozním stavu drážního vozidla a přepravovaném nákladu důležité z hlediska bezpečného provozu tohoto vozidla, včetně příslušných částí dokumentace nezbytné pro údržbu drážního vozidla podle technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu pro subsystémsubsystém kolejová vozidla26), hodlá-li provozovat drážní vozidlo, které bylo doposud provozováno jinou osobou, n) předložit do 31. května kalendářního roku drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování drážní dopravy za uplynulý kalendářní rok, o) na pokyn provozovatele dráhydráhy v rámci opatření podle § 23b odst. 5 nebo na pokyn přídělce při postupu podle § 34a odst. 4 až 8, umožnit při provozování drážní dopravy spojení vlaků více dopravců, je-li to technicky možné, p) zajistit, aby neprodleně po 1. zahájení řízení drážního vozidla strojvedoucím na takové drázedráze byly jejímu provozovateli v elektronické podobě a způsobem stanoveným v prohlášení o drázedráze oznámeny okamžik zahájení řízení drážního vozidla, číslo licence strojvedoucího a evropské číslo vozidla, 2. ukončení řízení drážního vozidla strojvedoucím na takové drázedráze byly jejímu provozovateli v elektronické podobě a způsobem stanoveným v prohlášení o drázedráze oznámeny okamžik ukončení řízení drážního vozidla, číslo licence strojvedoucího a evropské číslo vozidla. (3) Dopravce provozující drážní osobní dopravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) poskytne bez zbytečného odkladu po zveřejnění zprávy o kvalitě poskytovaných služeb podle tohoto přímo použitelného předpisu tuto zprávu Agentuře Evropské unie pro železnice. (4) Pravidla provozování drážní dopravy a obsah výroční zprávy o bezpečnosti stanoví prováděcí předpis. (5) V případě, kdy došlo ke spojení vlaků více dopravců podle odstavce 2 písm. o) je drážní doprava provozována dopravcem, jehož drážní hnací vozidlo je vedoucím drážním vozidlem. § 36 (1) Každý dopravce, který provozuje veřejnou drážní dopravu, je kromě povinností uvedených v § 35 povinen a) provozovat veřejnou drážní osobní nebo nákladní dopravu podle jízdního řádu a tarifu a předem vyhlášených smluvních přepravních podmínek, b) ve veřejné drážní osobní dopravě přepravit každého, kdo má uzavřenou přepravní smlouvu, a přijmout k přepravě zavazadlo, pokud jsou splněny přepravní podmínky a přepravě nebrání okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit, c) ve veřejné drážní nákladní dopravě přepravit věci, pokud lze přepravu provést dopravcem a zařízeními vyhovujícími obvyklým přepravním potřebám, d) umožnit cestujícímu zakoupit si jízdní nebo přepravní doklad po nástupu do vlaku provozovaného na drázedráze železniční jiné než speciální nebo zkušební bez úhrady dodatečných nákladů, nebyla-li zajištěna možnost zakoupit si tento doklad jinak než vzdáleným přístupem před nástupem do vlaku, e) vytvářet ve veřejné drážní osobní dopravě podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace a rodičů s dětmi, f) ve veřejné drážní osobní dopravě zabezpečit předlékařskou první pomoc v případě nehody, g) v případě vážné nehodyvážné nehody na drázedráze celostátní nebo regionální ve veřejné drážní osobní dopravě poskytnout pomoc osobám s újmou na zdraví nebo majetku při vyřizování stížností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) a zajistit poskytnutí psychologické podpory uvedeným osobám a osobám jim blízkým, h) zabezpečit náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu z důvodu nehodynehody nebo z provozních důvodů, pro které nelze přepravu dokončit drážním vozidlem, kterým bylo započato plnění přepravní smlouvy, i) zpracovat ve veřejné drážní osobní dopravě plán postupů poskytování pomoci cestujícím v případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu vlaku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) a zajistit jeho plnění, j) označit jednotlivá drážní vozidla nebo jejich soupravy určené pro přepravu osob s výjimkou dráhydráhy lanové, tramvajové, trolejbusové a speciální názvem konečné stanice (zastávky) a drážní vozidla bezbariérově přístupná cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti, u dráhydráhy tramvajové a dráhydráhy trolejbusové dále číslem nebo jiným označením linky, názvy zastávek čitelnými i za tmy, dále evidenčním číslem vozidla na přední a zadní straně vozidla. (2) Dopravce provozující veřejnou drážní dopravu, u nějž vynaložené náklady přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní drážní dopravu z důvodu omezení provozování dráhydráhy plánovaného podle § 23b odst. 3 přesáhly úspory související s přerušením drážní dopravy a případné nároky na úhradu těchto nákladů na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, má nárok na náhradu tohoto rozdílu vůči provozovateli příslušné dráhydráhy. Provozovatel dráhydráhy tento rozdíl uhradí, doloží-li mu žadatel prokazatelně výši jím vynaložených nákladů přímo souvisejících se zabezpečováním náhradní dopravy a výši úspor spojených s přerušením drážní dopravy. Má-li dopravce nárok na úhradu vynaložených nákladů přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, prokazatelně doloží rovněž výši tohoto nároku. (3) Prostředky, které provozovatel dráhydráhy vynaložil na úhradu podle odstavce 2, lze zahrnout do nákladů údržby, opravy nebo uskutečňování stavby dráhydráhy, kvůli kterým došlo k přerušení veřejné osobní drážní dopravy. (4) Náklady přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní drážní dopravu, úspory související s přerušením drážní dopravy a způsob jejich určení stanoví prováděcí právní předpis. § 36a (1) Na provozování osobní drážní dopravy historickým drážním vozidlem nebo osobní drážní dopravy, jejímž účelem je uskutečnění zážitkové jízdy, a nikoliv uspokojení přepravní potřeby, se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) nepoužije v rozsahu, v němž to tento přímo použitelný předpis umožňuje. (2) Na spoje osobní drážní dopravy, jejichž podstatná část zahrnující alespoň 1 železniční stanici nebo zastávku podle jízdního řádu je uskutečňována mimo území členského státučlenského státu, se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) nepoužije; to neplatí, a) je-li výchozí železniční stanice nebo zastávka takového spoje na území členského státučlenského státu, nebo b) zahrnuje-li taková část spoje pouze území Švýcarské konfederace. (3) Do dne 30. června 2026 musí být oznámení o potřebě pomoci osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace v železniční stanici nebo ve vlaku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) učiněno alespoň 36 hodin předem. § 37 Přepravní řád (1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě stanoví přepravní řády. (2) V přepravním řádu pro přepravu osob a jejich zavazadel ve veřejné drážní osobní dopravě se uvede zejména a) vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, způsob prokazování jejího vzniku, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a cestujícím, b) náležitosti jízdního dokladu pro přepravu osob, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů, c) náležitosti přepravního dokladu pro přepravu zavazadel, způsob placení přepravného, d) právo na obsazení míst k sezení v drážním vozidle a podmínky pro poskytování rezervačních a ubytovacích služeb ve vlacích, e) podmínky přepravy dětí, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace, f) způsob vracení jízdného a přepravného při neprovedení přepravy osob, jejich zavazadel, včetně živých zvířat, g) rozsah a podmínky přepravy ručních zavazadel a cestovních zavazadel a jejich druhy, h) podmínky a způsob používání sdělovacích, bezpečnostních a informačních zařízení cestujícími na drázedráze a v drážních vozidlech, i) věci vyloučené z přepravy zavazadel, j) zvláštní podmínky pro přepravu zavazadel, kterými jsou nebezpečné věci, snadno zkazitelné věci, živá zvířata, vozíky pro invalidy, dětské kočárky, jízdní kola, osobní automobily, k) rozsah nároků cestujícího vůči dopravci z přepravní smlouvy o přepravě osob a z přepravní smlouvy o přepravě zavazadel a způsob jejich uplatňování, l) vztah mezi dopravci ve veřejné drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy. (3) V přepravním řádu pro přepravu věcí ve veřejné drážní nákladní dopravě se uvede zejména a) vznik, obsah a ukončení přepravní smlouvy, včetně úpravy vztahů mezi dopravcem a odesílatelem nebo příjemcem při uzavírání, plnění a ukončení přepravní smlouvy, b) náležitosti přepravního dokladu pro přepravu věcí, způsob placení přepravného, c) věci z přepravy vyloučené, d) podmínky pro přepravu nebezpečných věcí, zemřelých osob, snadno zkazitelných věcí, živých zvířat, odpadů, kolejových vozidel na vlastních kolech, věcí mimořádných rozměrů, neobvyklé hmotnosti nebo zvláštní povahy, e) podmínky pro ustanovení, působnost a získání odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí, f) způsob převzetí zásilky dopravcem a její vydání příjemci, g) odpovědnost dopravce při škodě na zásilce a jiné škodě, h) rozsah nároků odesílatele nebo příjemce vůči dopravci a způsob jejich uplatňování, i) vztah mezi dopravci v nákladní drážní dopravě při plnění jedné přepravní smlouvy. (4) Průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna a) vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, b) vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplacení přirážky, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje drážní vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího, c) nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky, d) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování6i), číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování. (5) Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údajeosobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému [odstavec 4 písm. d)], c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu, d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b). (6) Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. (7) Vláda vydá nařízením přepravní řád pro veřejnou nákladní drážní dopravu. Ministerstvo dopravy vydá vyhláškou přepravní řád pro veřejnou drážní osobní dopravu. Podrobnosti přepravních podmínek mohou být stanoveny ve smluvních přepravních podmínkách. (8) Osoba oprávněná zjistit totožnost cestujícího podle zvláštního právního předpisu je oprávněna sdělit osobní údajeosobní údaje podle odstavce 4 písm. d) pověřené osobě. (9) Dopravce je oprávněn pro účely vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému zpracovávat osobní údajeosobní údaje podle odstavce 4 písm. d). § 38 Omezení a zastavení veřejné drážní dopravy (1) Drážní doprava může být přechodně omezena nebo zastavena. O přechodném omezení nebo zastavení drážní dopravy rozhodne na základě žádosti drážní správní úřad v případě, že žadatel, v jehož zájmu má dojít k přechodnému omezení nebo zastavení dopravy, prokáže oprávněnost své žádosti. Drážní správní úřad žádost projedná a) s vlastníkem dráhydráhy, b) s provozovatelem dráhydráhy, c) s krajem, v jehož obvodu působnosti je drážní dopravou, která má být přechodně omezena nebo zastavena, zajišťována dopravní obslužnost; kraj projedná své stanovisko s dotčenými obcemiobcemi, d) s dopravcem v drážní dopravě, pokud nebyl předkladatelem žádosti o přechodné omezení nebo zastavení drážní dopravy. (2) Dopravce je povinen přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní dopravy zveřejnit nejméně 14 dnů před počátkem omezení nebo zastavení drážní dopravy. (3) Drážní správní úřad může rozhodnout o přechodném omezení drážní dopravy na nezbytně nutnou dobu z důvodů a) veřejného zájmu na jiné mimořádné drážní dopravě, b) bezpečnosti drážní dopravy, c) nahromadění přepravovaných věcí na drázedráze s výjimkou vlečky, způsobené provozovatelem dráhydráhy nebo jiným dopravcem. (4) Odvolání proti rozhodnutí drážního správního úřadu o přechodném omezení drážní dopravy dopravce nemá odkladný účinek. (5) Drážní správní úřad může rozhodnout o zastavení drážní dopravy, není-li zájem dopravců na provozování drážní dopravy a pominou-li přepravní potřeby na drázedráze. Provozovatel dráhydráhy je oprávněn provozovat takovou dráhudráhu v omezeném rozsahu. Provozovatel dráhydráhy v rámci omezeného provozování dráhydráhy zajistí pravidelné prohlídky a kontrolu stanovených technických parametrů součástí dráhydráhy podle pravidel pro provozování dráhydráhy. (6) Dopravce je povinen přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu na základě opatření vydaného správními úřady oprávněnými rozhodovat v oblasti veterinární, rostlinolékařské, hygienické služby, odpadového hospodářství nebo na základě mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce. (7) Dopravce je oprávněn přechodně omezit nebo zastavit drážní dopravu z důvodů a) nesjízdnosti dráhydráhy v důsledku živelní pohromy, nehody nebo rekonstrukce dráhydráhy, b) nepředvídaného narušení provozuschopnosti dráhydráhy, c) nahromadění přepravovaných věcí na vlečce, způsobené provozovatelem vlečky nebo jiným dopravcem. Dopravce na drázedráze tramvajové nebo trolejbusové je povinen oznámit do 3 dnů drážnímu správnímu úřadu omezení nebo přerušení dopravy, pokud se jedná o přerušení dopravy delší než 7 dnů. Jízdní řád § 40 (1) Jízdní řád veřejné osobní drážní dopravy na drázedráze celostátní a regionální zpracovává přídělce při přidělování kapacity dráhykapacity dráhy podle § 34a. (2) Údaje z platného jízdního řádu a jeho změn předá provozovatel dráhydráhy bezúplatně Ministerstvu dopravy pro účely vedení Celostátního informačního systému o jízdních řádech. § 41 Jízdní řád na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální a lanové (1) Dopravce, který má provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na drázedráze tramvajové nebo na drázedráze trolejbusové nebo na speciální drázedráze a dopravce, který má provozovat veřejnou drážní osobní dopravu na drázedráze lanové, předloží před zahájením drážní dopravy jízdní řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu. Příslušným ke schválení jízdního řádu je drážní správní úřad, který rozhoduje o udělení oprávnění k provozování drážní dopravy nebo o vydání úředního povolení. (2) Na schvalování jízdních řádů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (3) Schválený jízdní řád postoupí drážní správní úřad Ministerstvu dopravy, které vede pro potřeby veřejnosti Celostátní informační systém o jízdních řádech. § 42 Platnost jízdního řádu (1) Jízdní řád dráhydráhy celostátní a dráhydráhy regionální nabývá platnosti druhou sobotu v prosinci o půlnoci. Jízdní řád dráhydráhy regionální a jeho změny nabývají platnosti 15. dnem od jeho zveřejnění. Doba platnosti jízdního řádu je 12 měsíců. Pravidelná změna platného jízdního řádu nabývá platnosti druhou sobotu v červnu o půlnoci nebo v jiném termínu uvedeném v prohlášení o drázedráze. (2) Jízdní řád a jeho změny dráhydráhy tramvajové, dráhydráhy trolejbusové, speciální dráhydráhy a dráhydráhy lanové nabývají platnosti nejdříve 24 hodin od jeho zveřejnění. (3) Způsob zpracování, obsah a zveřejňování jízdního řádu a jeho změn a organizaci Celostátního informačního systému o jízdních řádech a rozsah a formát údajů předávaných do tohoto informačního systému stanoví prováděcí předpis. ČÁST ŠESTÁ POVINNOSTI PODNIKATELŮ V RÁMCI VERTIKÁLNĚ INTEGROVANÉHO PODNIKU A PROVOZOVATELE DRÁHY PROVOZUJÍCÍHO DRÁŽNÍ DOPRAVU § 42a (1) Vertikálně integrovaným podnikemVertikálně integrovaným podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí skupina podnikatelů, v rámci které dopravce provozuje drážní dopravu na drázedráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce, a zároveň a) provozovatel této dráhydráhy vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad dopravcem, b) dopravce vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad provozovatelem této dráhydráhy, nebo c) třetí osoba vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad provozovatelem této dráhydráhy a nad dopravcem; to neplatí, je-li touto třetí osobou Česká republika. (2) Členem statutárního orgánu provozovatele dráhydráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu právnické osoby, vykonávající kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad tímto provozovatelem dráhydráhy a dopravcem. (3) Zaměstnanec provozovatele dráhydráhy vykonávající hlavní činnostihlavní činnosti nebo člen jeho statutárního orgánu nesmí přijímat žádná majetková plnění od jiného podnikatele v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku; odměňování tohoto člena statutárního orgánu nebo zaměstnance nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných dopravcem v rámci téhož podniku. (4) Provozovatel dráhydráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, zajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím souvisejícím s hlavními činnostmihlavními činnostmi měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající; tyto osoby musí o těchto informacích zachovávat mlčenlivost. (5) Provozovatel dráhydráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele, který je součástí téhož podniku, směřujícím ke vzniku nebo zániku pracovněprávních vztahů týkajících se jeho zaměstnanců vykonávajících hlavní činnostihlavní činnosti. § 42b (1) Provozovatel dráhydráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, nesmí příjmy z provozování dráhydráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhydráhy použít k vyplacení podílu na zisku osobě, která vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad tímto provozovatelem dráhydráhy a nad dopravcem. (2) Podnikatelé, kteří jsou součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, mohou mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání pouze při sjednání obvyklého úroku podle občanského zákoníku a za podmínek obvyklých v místě a čase učinění právního jednání s přihlédnutím k rizikovému profilu příjemce peněžitého plnění z právního jednání; ustanovení § 22b odst. 4 tím není dotčeno. (3) Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, nesmí provozovateli dráhydráhy, který je součástí téhož podniku, poskytnout plnění bez právního důvodu nebo za cenu sjednanou v rozporu s cenovými předpisy. (4) K dluhu provozovatele dráhydráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, nesmí přistoupit, ani jej plnit, převzít nebo zajistit jiný podnikatel v rámci téhož podniku. (5) Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, vede oddělené účetnictví, kterým je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 a v § 22b odst. 3 a 4. § 42c (1) Provozuje-li provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování dráhydráhy, zřídí pobočky, prostřednictvím kterých bude drážní dopravu provozovat odděleně od provozování dráhydráhy. (2) Vedoucím pobočky provozovatele dráhydráhy podle odstavce 1, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhydráhy, nesmí být osoba, která je vedoucím pobočky, předmětem jejíž činnosti je provozování drážní dopravy. (3) Provozovatel dráhydráhy podle odstavce 1 zajistí, aby a) výnosy pobočky, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhydráhy, byly použity pouze k financování provozování dráhydráhy a k rozdělení zisku, b) jeho pobočka neposkytla bez právního důvodu nebo za cenu účtovanou v rozporu s cenovými předpisy plnění pobočce téhož provozovatele dráhydráhy, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhydráhy, c) dluhy vzniklé z provozování dráhydráhy nebyly hrazeny z výnosů jiné pobočky téhož provozovatele dráhydráhy, d) pobočka, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhydráhy, nepřijala peněžní prostředky od jiné pobočky téhož provozovatele dráhydráhy, s výjimkou úplaty za poskytnuté plnění, e) vedoucí pobočky, předmětem jejíž činnosti je provozování dráhydráhy, nepřijal žádné majetkové plnění od jiné pobočky téhož provozovatele dráhydráhy, a aby jeho odměňování nebylo závislé na hospodářských výsledcích jiné pobočky. (4) Provozovatel dráhydráhy podle odstavce 1 vede oddělené účetnictví, kterým je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavci 3. ČÁST SEDMÁ DRÁŽNÍ VOZIDLA A URČENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ HLAVA PRVNÍ DRÁŽNÍ VOZIDLA § 43 Provozování drážních vozidel na dráze celostátní nebo regionální (1) Na drázedráze celostátní nebo regionální smí dopravce provozovat pouze takové drážní vozidlo, a) k němuž bylo vydáno povolení k jeho uvedení na trh drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice, b) které je zapsáno v evropském registru vozidel20), c) které je technicky kompatibilní s touto dráhoudráhou v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu a s údaji obsaženými v registru drahdrah podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru železniční infrastruktury27) a d) u něhož je v případě jeho spojení s jiným drážním vozidlem toto spojení provedeno bezpečně v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu a systémem zajišťování bezpečnosti drážní dopravy. (2) Drážní správní úřad zapíše drážní vozidlo na žádost jeho držitele do evropského registru vozidel, a) bylo-li k drážnímu vozidlu vydáno povolení k jeho uvedení na trh drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice a b) zahrnuje-li oblast provozu podle § 31a odst. 2 písm. c) ve vztahu k drážnímu vozidlu dráhudráhu na území České republiky. (3) Držitel drážního vozidlaDržitel drážního vozidla oznámí drážnímu správnímu úřadu jakoukoliv změnu údaje zapsaného v evropském registru vozidel nebo zničení drážního vozidla do 15 dní ode dne, kdy tato skutečnost nastala. (4) Drážní správní úřad přidělí drážnímu vozidlu při jeho zápisu do evropského registru vozidel evropské číslo vozidla podle předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru vozidel28). (5) Držitel drážního vozidlaDržitel drážního vozidla zajistí viditelné označení drážního vozidla přiděleným evropským číslem vozidla podle předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru vozidel28). (6) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální umožní na jím provozované drázedráze po dohodě s dopravcem uskutečnit v nezbytném rozsahu zkušební provoz drážního vozidla, k němuž bylo vydáno povolení k jeho uvedení na trh drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice, do 3 měsíců ode dne, kdy o to dopravce požádá, za účelem ověření technické kompatibility drážního vozidla s dráhoudráhou. § 43b Údržba drážních vozidel provozovaných na dráze celostátní nebo regionální (1) Držitel drážního vozidlaDržitel drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální zajistí, aby jeho údržbu v souladu se systémem údržby zabezpečovala osoba, a) která splňuje podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29), b) jíž bylo vydáno osvědčení podle odstavce 2 nebo 3 dokládající splnění podmínek uvedených v písmenu a) a c) která je zapsána v evropském registru vozidel20). (2) Údržbu drážního vozidla provozovaného za účelem přepravy věcí nebo zvířat na drázedráze celostátní nebo regionální zabezpečuje osoba, jíž bylo drážním správním úřadem, orgánem jiného členského státučlenského státu nebo tímto orgánem pověřenou osobou vydáno osvědčení osoby zabezpečující údržbu. (3) Údržbu drážního vozidla jiného než uvedeného v odstavci 2 provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální zabezpečuje a) dopravce provozující toto vozidlo, 1. u něhož splnění podmínek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29) dokládá osvědčení dopravce, nebo 2. jemuž bylo drážním správním úřadem, orgánem jiného členského státučlenského státu nebo tímto orgánem pověřenou osobou vydáno osvědčení osoby zabezpečující údržbu, nebo b) jiná osoba, jíž bylo drážním správním úřadem, orgánem jiného členského státučlenského státu nebo tímto orgánem pověřenou osobou vydáno osvědčení osoby zabezpečující údržbu. (4) Drážní správní úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení osoby zabezpečující údržbu, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29). Náležitosti žádosti, přílohy k ní přikládané, postup v řízení o žádosti o vydání osvědčení osoby zabezpečující údržbu a náležitosti tohoto osvědčení stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29). Proti rozhodnutí o žádosti o vydání osvědčení osoby zabezpečující údržbu se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (5) Osoba zabezpečující údržbu drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální musí splňovat podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29) a za tímto účelem zavede systém údržby a zajišťuje jeho dodržování. Systém údržby zahrnuje opatření zajišťující bezpečné provozování drážního vozidla spočívající v a) řízení a usměrňování postupů souvisejících s údržbou drážního vozidla a dohledu nad těmito postupy, b) soustavné a prokazatelné dokumentaci postupů při údržbě drážního vozidla, c) plánovaném odstavování drážního vozidla z provozu za účelem provádění jeho údržby a jeho navrácení do provozu, d) řádném provádění údržby drážního vozidla v souladu s dokumentací nezbytnou pro údržbu drážního vozidla podle technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu pro subsystémsubsystém kolejová vozidla26), technickými specifikacemi pro interoperabilitutechnickými specifikacemi pro interoperabilitu a právními a vnitřními předpisy, e) provádění analýzy, hodnocení a usměrňování rizik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22) a f) uzavírání smluvních ujednání s osobami dodávajícími věci nebo poskytujícími služby osobě zabezpečující údržbu drážního vozidla, jejichž předmětem je provádění analýzy, hodnocení a usměrňování rizik těmito osobami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou bezpečnostní metodu pro hodnocení a posuzování rizik22). (6) Osoba zabezpečující údržbu drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální předloží na žádost Agentury Evropské unie pro železnice smluvní ujednání podle odstavce 5 písm. f). § 43c Provozování drážních vozidel na dráze jiné než celostátní nebo regionální (1) Na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce smí dopravce provozovat pouze takové drážní vozidlo, a) k němuž bylo vypracováno typové osvědčení, b) k němuž byl vydán průkaz způsobilosti drážního vozidla, jde-li o drážní vozidlo 1. hnací a provozované na drázedráze místní nebo speciální nebo na vlečce, 2. tažené s rychlostí nad 160 km/h a provozované na drázedráze místní nebo speciální nebo na vlečce, anebo 3. provozované na drázedráze tramvajové nebo trolejbusové, a c) které svojí konstrukcí a technickým stavem splňuje technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (2) Pokud drážní vozidlo splňuje podmínky podle § 43 odst. 1, lze jej na drázedráze místní a vlečce provozovat bez typového osvědčení a průkazu způsobilosti drážního vozidla. (3) VýrobceVýrobce nebo jiná osoba může k drážnímu vozidlu vypracovat typové osvědčení, pokud drážní vozidlo odpovídá schválenému typu vozidla. (4) Drážní správní úřad na žádost schválí typ vozidla, a) byl-li vydán ES certifikát nebo vnitrostátní certifikát dokládající splnění požadavků stanovených pro subsystémsubsystém kolejová vozidla a subsystémsubsystém palubní řízení a zabezpečení, nebo b) splňuje-li technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (5) K žádosti o schválení typu vozidla se přiloží a) ES certifikát nebo vnitrostátní certifikát dokládající splnění požadavků stanovených pro subsystémsubsystém kolejová vozidla a subsystémsubsystém palubní řízení a zabezpečení, nebo b) zkušební protokol vydaný právnickou osobou pověřenou Ministerstvem dopravy obsahující výsledek ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (6) Drážní správní úřad na žádost rozhodne o vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla a vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí tento průkaz, a) bylo-li k drážnímu vozidlu vypracováno typové osvědčení a b) odpovídá-li technická dokumentace drážního vozidla jeho technickému provedení a schválenému typu vozidla a jsou-li jeho jednotlivé části plně provozuschopné. (7) K žádosti o vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla se přiloží a) typové osvědčení a b) zkušební protokol vydaný právnickou osobou pověřenou Ministerstvem dopravy obsahující výsledek ověření technické dokumentace drážního vozidla a provozuschopnosti jeho jednotlivých částí. (8) Náklady na ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí a ověření technické dokumentace drážního vozidla a provozuschopnosti jeho jednotlivých částí hradí žadatel. (9) Technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí, rozsah a způsob jejich ověření, rozsah a způsob ověření technické dokumentace drážního vozidla a provozuschopnosti jeho jednotlivých částí a údaje zapisované do průkazu způsobilosti drážního vozidla stanoví prováděcí právní předpis. § 43d Změna na drážním vozidle provozovaném na dráze jiné než celostátní nebo regionální (1) Drážní vozidlo, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, smí být provozováno na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce pouze tehdy, byla-li tato změna schválena drážním správním úřadem. Drážní správní úřad schválí změnu konstrukce drážního vozidla, splňuje-li drážní vozidlo i po jejím provedení technické požadavky na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (2) K žádosti o schválení změny konstrukce drážního vozidla se přiloží zkušební protokol vydaný právnickou osobou pověřenou Ministerstvem dopravy obsahující výsledek ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí. (3) Náklady na ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí drážním vozidlem, jehož konstrukce byla změněna, hradí žadatel. (4) Schválí-li drážní správní úřad provedení změny konstrukce drážního vozidla, k němuž byl vydán průkaz způsobilosti drážního vozidla, vyznačí v něm tuto skutečnost; držitel průkazu způsobilosti drážního vozidla jej za tímto účelem předloží drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (5) Změny, které představují podstatné odchylky od schváleného typu vozidla, a rozsah a způsob ověření splnění technických požadavků na bezpečnost provozování drážní dopravy a ochranu životního prostředí drážním vozidlem, jehož konstrukce byla změněna, stanoví prováděcí právní předpis. § 43e Zkušební provoz drážního vozidla na dráze jiné než celostátní nebo regionální (1) Drážní správní úřad na žádost povolí zkušební provoz drážního vozidla nesplňujícího některou z podmínek uvedených v § 43c odst. 1 na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce, a) je-li to nutné za účelem ověření splnění podmínek pro schválení typu vozidla, vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla nebo schválení změny konstrukce drážního vozidla a b) nebude-li tím ohroženo bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy. (2) Účastníkem řízení o vydání povolení zkušebního provozu drážního vozidla je žadatel a provozovatel dotčené dráhydráhy. (3) V rozhodnutí, jímž se povoluje zkušební provoz, stanoví drážní správní úřad dobu jeho trvání a podmínky jeho provádění zajišťující bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy. (4) Provozovatel dráhydráhy poskytne za účelem provádění zkušebního provozu potřebnou součinnost. § 43f Provozování historických drážních vozidel, jejich údržba a změny (1) Drážní správní úřad na žádost vlastníka drážního vozidla rozhodne o tom, že toto vozidlo je historickým drážním vozidlem, byla-li jeho výroba ukončena před více než 40 lety a jsou-li jeho vnější vzhled a vnitřní uspořádání uchovávány a udržovány ve stavu podle původní technické dokumentace. K žádosti se přiloží a) průkaz způsobilosti drážního vozidla, byl-li vydán, b) technický popis a obrazová dokumentace stávajícího provedení drážního vozidla a c) původní technická dokumentace drážního vozidla, je-li dochována, nebo jiný doklad prokazující původní provedení drážního vozidla. (2) Historické drážní vozidlo smí být provozováno na drázedráze celostátní nebo regionální, splňuje-li podmínky uvedené v § 43 odst. 1 písm. b) až d) a § 43c odst. 1. (3) Pro údržbu historického drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální se § 43b nepoužije. (4) Pro obnovu nebo modernizaci historického drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální, rozšíření oblasti jeho provozu nebo případ změny technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu se § 49l nepoužije. Historické drážní vozidlo, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, smí být na drázedráze celostátní nebo regionální provozováno pouze tehdy, byla-li tato změna schválena drážním správním úřadem. Pro schválení změny konstrukce historického drážního vozidla se použije § 43d obdobně. (5) Historické drážní vozidlo smí být provozováno na drázedráze celostátní, regionální, místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce výlučně k uspokojování kulturních nebo volnočasových potřeb. § 44 (1) Drážní vozidla v provozu, která určí prováděcí předpis, podléhají pravidelným technickým kontrolám, kterými se ověřuje technický stav drážního vozidla. Způsob a podmínky provádění kontrol technického stavu drážního vozidla stanoví prováděcí předpis. (2) Zjistí-li drážní správní úřad, že drážní vozidlo v provozu je v technickém stavu, který nezaručuje bezpečnost drážní dopravy nebo nemá vlastnosti schváleného typu nebo nemá platný průkaz způsobilosti nebo nejsou u něj prováděny pravidelné technické prohlídky podle prováděcího předpisu, rozhodne o nezpůsobilosti drážního vozidla k provozu; to neplatí pro vozidla, k nimž bylo vydáno povolení k jejich uvedení na trh. HLAVA DRUHÁ ZPŮSOBILOST K ŘÍZENÍ DRÁŽNÍCH VOZIDEL Díl 1 Řízení drážního vozidla na dráze místní, tramvajové, trolejbusové, speciální, lanové a vlečce § 45 (1) Řídit drážní vozidlo na drázedráze místní, tramvajové, trolejbusové, speciální nebo lanové anebo na vlečce mohou jen osoby s platným průkazem způsobilosti k řízení drážního vozidla nebo s platnou licencí strojvedoucího, jde-li o dráhudráhu místní nebo vlečku; tato povinnost se nevztahuje na dráhudráhu speciální při automatickém provozu, kdy je drážní vozidlo řízeno technickým systémem bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo. (2) Průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla vydává drážní správní úřad žadateli, který prokázal odbornou způsobilost zkouškou. Zkoušce se může podrobit žadatel o vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla a) na drázedráze místní, tramvajové, speciální nebo lanové anebo na vlečce, který 1. dosáhl předepsaného věku a vzdělání, 2. je spolehlivý k řízení drážního vozidla, 3. prokázal svou zdravotní způsobilost a 4. absolvoval předepsanou výuku a výcvik, nebo b) na drázedráze trolejbusové, který 1. je držitelem řidičského oprávnění skupiny D a 2. absolvoval předepsanou výuku a výcvik. (3) Podmínky zdravotní způsobilosti stanoví prováděcí předpis. (4) Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti osob k řízení drážního vozidla v případě, že při řízení drážního vozidla vykazují nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost drážní dopravy. Podle výsledku přezkoušení může drážní správní úřad rozhodnout o omezení řízení drážního vozidla nebo o zákazu řízení drážního vozidla. V případě rozhodnutí o zákazu řízení drážního vozidla drážní správní úřad odejme osobě průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla. (5) Drážní správní úřad nařídí přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti osob k řízení drážního vozidla, má-li důvodné pochybnosti o zdravotní nebo odborné způsobilosti těchto osob. V těchto případech drážní správní úřad zadrží průkaz způsobilosti k řízení drážního vozidla do doby, kdy důvody pro zadržení průkazu pominou. (6) Přezkoušení zdravotní způsobilosti osoby řídící drážní vozidlo na drázedráze trolejbusové drážní správní úřad nenařizuje. (7) Bez průkazu způsobilosti mohou řídit drážní vozidlo osoby při jízdním výcviku nebo při zkoušce z řízení drážního vozidla. Při provozování drážního vozidla neschváleného typu pro účely zkušebního provozu a při zkouškách pro schválení typu nebo změny typu může drážní vozidlo řídit osoba dodavatele bez průkazu způsobilosti pouze pod dohledem osoby dopravce, který zodpovídá za zachování všech zásad pro bezpečnost drážní dopravy. (8) Předepsaný věk a vzdělání, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění výuky a výcviku a způsob provádění zkoušek stanoví prováděcí právní předpis. § 46 Spolehlivým k řízení drážního vozidla není ten, a) kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s řízením drážního vozidla, nebo pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k řízení drážního vozidla a osobě žadatele je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při řízení drážního vozidla, b) komu byl soudem uložen trest zákazu činnosti spočívající v řízení drážního vozidla. § 46a Za účelem zjištění, zda žadatel splňuje podmínku spolehlivosti podle § 46, si drážní správní úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Díl 2 Řízení drážního vozidla na dráze celostátní a regionální § 46b (1) Řídit drážní vozidlo na drázedráze celostátní a regionální mohou jen osoby s platnou licencí strojvedoucího a platným osvědčením strojvedoucího. (2) Licence strojvedoucího udělená úřadem jiného členského státučlenského státu platí na území České republiky, není-li držitel licence mladší než 20 let. Řídit drážní vozidlo na drázedráze celostátní nebo regionální může i držitel platného průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla na drázedráze místní nebo na vlečce, jde-li o místo styku vzájemně zaústěných drahdrah. (3) Osvědčení strojvedoucího platí na drázedráze nebo její části pro druhy drážních vozidel a způsob jejich užití, které jsou v něm uvedeny. (4) Osoba bez platného osvědčení strojvedoucího může řídit drážní vozidlo na drázedráze celostátní a regionální pouze pod dohledem osoby, která je držitelem platného osvědčení strojvedoucího pro danou dráhudráhu nebo její část, pokud a) narušení plynulosti drážní dopravy nebo údržba dráhydráhy vyžaduje odklonění drážní dopravy, které stanoví provozovatel dráhydráhy, b) jde o jednorázovou jízdu historického vlaku, c) jde o výjimečnou jednorázovou jízdu nákladního vlaku, d) jde o dodávku nebo zkušební nebo předváděcí jízdu nového typu vlaku nebo hnacího vozidla, nebo e) jde o jízdní výcvik nebo zkoušku z řízení drážního vozidla. (5) Jízdu drážního vozidla řízeného osobou bez platného osvědčení strojvedoucího musí dopravce předem oznámit provozovateli dráhydráhy. V případech uvedených v odstavci 4 písm. b) až e) musí být toto oznámení učiněno nejméně 24 hodin před jízdou. S výjimečnou jednorázovou jízdou nákladního vlaku musí provozovatel dráhydráhy vyslovit souhlas. (6) Osoba bez platné licence strojvedoucího může řídit drážní vozidlo na drázedráze celostátní nebo regionální pouze pod dohledem osoby, která je držitelem platného osvědčení strojvedoucího pro danou dráhudráhu nebo její část, druh vozidla a způsob jeho užití, a to výhradně v případě jízdního výcviku nebo zkoušky řízení drážního vozidla. (7) Speciální dvoucestná drážní vozidla (silnice/dráhadráha) provozovatele dráhydráhy mohou za jízdy na drázedráze po nakolejení řídit též osoby bez platné licence strojvedoucího a platného osvědčení strojvedoucího, a to výhradně, pokud současně a) jde o jízdu na drázedráze provozované provozovatelem speciálního dvoucestného drážního vozidla, b) jde o jízdu na drázedráze, kde je v důsledku mimořádné událostimimořádné události jiná doprava vyloučena, c) jde o jízdu za účelem řešení a odstranění následků mimořádné událostimimořádné události, d) je jízda provozovatelem dráhydráhy povolena a e) osoba bez platné licence strojvedoucího a osvědčení strojvedoucího vedoucí speciální dvoucestné drážní vozidlo na drázedráze po nakolejení byla provozovatelem dráhydráhy náležitě poučena. Oddíl 1 Licence strojvedoucího § 46c Vydávání licence (1) Licenci strojvedoucího vydá drážní správní úřad na žádost fyzické osobě, která a) dosáhla 20 let věku a stanoveného vzdělání, b) je spolehlivá k řízení drážního vozidla podle § 46, c) je tělesně i duševně zdravotně způsobilá k řízení drážního vozidla, d) prokázala všeobecnou odbornou způsobilost pro řízení drážního vozidla a pro výkon činnosti strojvedoucího a e) uhradila drážnímu správnímu úřadu správní poplatek. (2) Doba platnosti licence strojvedoucího je 10 let. (3) Prováděcí právní předpis stanoví minimální stupeň dosaženého vzdělání. § 46d Zdravotní způsobilost (1) Zdravotní způsobilost prokazuje žadatel lékařským posudkem vydaným lékařem závodní preventivní péče a posudkem o dopravně psychologickém vyšetření vydaným psychologem. (2) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky zdravotní způsobilosti, rozsah, obsah a způsob provedení lékařské prohlídky a dopravně psychologického vyšetření pro vydání posudku, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost, způsob hodnocení zdravotní způsobilosti a obsah lékařského posudku a dopravně psychologického vyšetření a dobu jeho platnosti. § 46e Všeobecná odborná způsobilost (1) Všeobecnou odbornou způsobilost prokazuje žadatel úspěšným složením zkoušky před komisí jmenovanou drážním správním úřadem. Předsedou komise musí být zaměstnanec drážního správního úřadu. (2) O výsledku zkoušky vyhotoví komise protokol, který její předseda předá bez zbytečného odkladu drážnímu správnímu úřadu a oznámí výsledky zkoušky žadateli. (3) Skládat zkoušku prokazující všeobecnou odbornou způsobilost může žadatel, který absolvoval školení pro získání příslušných znalostí, dovedností a postupů. (4) Prokázání všeobecné odborné způsobilosti zkouškou se nepožaduje, pokud žadatel vykonával před podáním žádosti o vydání licence strojvedoucího činnost strojvedoucího nepřetržitě alespoň 3 roky. (5) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a obsah základních obecných znalostí, dovedností a postupů, nezbytných pro řízení drážního vozidla a výkon činnosti strojvedoucího, rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky, způsob hodnocení výsledků zkoušky, formální a obsahové náležitosti protokolu o výsledku zkoušky, počet členů komise, požadavky na členy komise a rozsah a obsah školení. § 46f Pravidelná lékařská prohlídka (1) Držitel licence strojvedoucího je povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce ověřující, zda trvá jeho zdravotní způsobilost. (2) Lékařský posudek postoupí lékař, který prohlídku provedl, držiteli licence a drážnímu správnímu úřadu. (3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, obsah a způsob provedení lékařské prohlídky pro vydání posudku, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost, způsob hodnocení zdravotní způsobilosti, obsah lékařského posudku a dobu jeho platnosti a četnost pravidelných lékařských prohlídek. § 46g Duplikát a výměna licence (1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení licence strojvedoucího je její držitel povinen bez zbytečného odkladu ohlásit drážnímu správnímu úřadu. Bez zbytečného odkladu po ohlášení vydá drážní správní úřad strojvedoucímu potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení licence strojvedoucího. Potvrzení nahrazuje ztracenou, odcizenou, poškozenou nebo zničenou licenci strojvedoucího a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání. (2) Za ztracenou, odcizenou, poškozenou nebo zničenou licenci strojvedoucího vyhotoví strojvedoucímu na základě písemné žádosti drážní správní úřad do 20 dnů ode dne podání žádosti duplikát licence. (3) Dojde-li ke změně údajů v licenci strojvedoucího, vydá drážní správní úřad strojvedoucímu na písemnou žádost novou licenci strojvedoucího. Žadatel musí doložit změnu údajů a zaplacení správního poplatku. Datum ukončení platnosti nové licence se musí shodovat s datem ukončení platnosti licence, která je nahrazována. (4) Držitel licence strojvedoucího je povinen při převzetí nové licence strojvedoucího nebo jejího duplikátu odevzdat drážnímu správnímu úřadu dosavadní licenci nebo potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení licence strojvedoucího, pokud mu bylo vydáno. § 46h Odnětí licence strojvedoucího (1) Drážní správní úřad odejme licenci strojvedoucího osobě, která a) přestala splňovat podmínku spolehlivosti k řízení drážního vozidla podle § 46, b) přestala splňovat podmínku zdravotní způsobilosti, nebo c) o odnětí požádala. (2) Pokud se strojvedoucí dozví o skutečnostech vzbuzujících pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k výkonu činnosti, neprodleně o tom uvědomí dopravce nebo provozovatele dráhydráhy, který je jeho zaměstnavatelem. (3) Pokud se drážní správní úřad dozví o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o zdravotní způsobilosti, nařídí držiteli licence strojvedoucího podrobit se přezkoumání zdravotní způsobilosti ve stanoveném termínu, a je-li ohrožena bezpečnost drážní dopravy, pozastaví platnost licence do doby provedení přezkoumání. (4) Pro přezkoumání zdravotní způsobilosti platí § 46d obdobně. (5) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 3 nemá odkladný účinek. Oddíl 2 Osvědčení strojvedoucího § 46i Vydávání osvědčení (1) Osvědčení strojvedoucího vydá dopravce na žádost fyzické osobě, která a) je v základním pracovněprávním vztahu s dopravcem, b) je držitelem platné licence strojvedoucího a c) prokázala zvláštní odbornou způsobilost pro 1. řízení konkrétního druhu drážního vozidla, 2. řízení na vymezených draháchdrahách nebo jejich částech a 3. užívání českého jazyka v rozsahu nezbytném pro řízení drážního vozidla na území České republiky. (2) Dobu platnosti osvědčení strojvedoucího stanoví dopravce v souladu s vnitřním předpisem vydaným podle § 35 odst. 1 písm. b). (3) Dopravce v osvědčení strojvedoucího vymezí dráhudráhu nebo její část, druhy drážních vozidel a způsob jejich užití, pro které je osvědčení platné. § 46j Zvláštní odborná způsobilost (1) Zvláštní odbornou způsobilost prokazuje žadatel úspěšným složením teoretické a praktické zkoušky před komisí jmenovanou dopravcem v souladu s vnitřním předpisem vydaným podle § 35 odst. 1 písm. b). Alespoň 1 člen komise nesmí být v základním pracovněprávním vztahu k dopravci. (2) Dopravce je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu složení zkušební komise a místo, datum a čas konání zkoušky alespoň 5 pracovních dní před jejím konáním. (3) Znalost českého jazyka se neověřuje, pokud je mateřským jazykem žadatele český jazyk. (4) Skládat zkoušku prokazující zvláštní odbornou způsobilost může pouze žadatel, který absolvoval školení pro získání příslušných znalostí, dovedností a postupů. (5) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a obsah podrobných znalostí, dovedností a postupů podle odstavce 1, rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky, způsob hodnocení výsledků zkoušky a rozsah a obsah školení. § 46k Pravidelné přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti (1) Držitel osvědčení strojvedoucího je povinen se ve lhůtách stanovených vnitřním předpisem vydaným podle § 35 odst. 1 písm. b) podrobit pravidelnému přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti. Lhůty pro pravidelné přezkoušení nesmí překročit 3 roky. (2) Pravidelnému přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti je držitel osvědčení strojvedoucího povinen se podrobit, pokud déle než 1 rok nevykonával činnost strojvedoucího na vymezené drázedráze nebo její části. (3) Pro pravidelné přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti platí § 46j obdobně. § 46l Odnětí osvědčení strojvedoucího (1) Dopravce odejme osvědčení strojvedoucího osobě, která a) přestala být držitelem platné licence strojvedoucího, b) přestala splňovat podmínku zvláštní odborné způsobilosti, nebo c) o odnětí požádala. (2) Pokud se dopravce dozví o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o zvláštní odborné způsobilosti, nařídí držiteli osvědčení strojvedoucího podrobit se přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti ve stanoveném termínu, a je-li ohrožena bezpečnost drážní dopravy, pozastaví platnost osvědčení do doby provedení přezkoušení. (3) Pro přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti platí § 46j obdobně. (4) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 2 nemá odkladný účinek. § 46m Pozbytí platnosti osvědčení strojvedoucího (1) Osvědčení strojvedoucího pozbývá platnosti, pokud skončil základní pracovněprávní vztah mezi jeho držitelem a dopravcem, který osvědčení vydal. Dopravce neprodleně oznámí ukončení základního pracovněprávního vztahu drážnímu správnímu úřadu. (2) Při ukončení základního pracovněprávního vztahu vrátí držitel osvědčení strojvedoucího toto osvědčení dopravci, který je vydal, a dopravce mu předá držiteli osvědčení opis osvědčení a veškeré dokumenty dokládající absolvované školení a složené zkoušky. § 46n Uznání zvláštní odborné způsobilosti (1) Dopravce při vydávání osvědčení strojvedoucího uzná na žádost zvláštní odbornou způsobilost v rozsahu teoretické a praktické zkoušky nebo pravidelného přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti, které žadatel absolvoval u předchozího zaměstnavatele, pokud a) se absolvovaná zkouška nebo pravidelné přezkoušení vztahuje k předmětu osvědčení strojvedoucího podle § 46i odst. 3, b) ke dni podání žádosti neuplynula lhůta pro pravidelné přezkoušení podle § 46k odst. 1 a c) před podáním žádosti žadatel vykonával činnost strojvedoucího na vymezené drázedráze nebo její části bez přerušení nebo přerušení nepřesáhlo 1 rok. (2) Není-li sjednána se zaměstnancem kvalifikační dohoda, je dopravce povinen po vydání osvědčení strojvedoucího uhradit předchozímu zaměstnavateli, u kterého držitel osvědčení absolvoval teoretickou a praktickou zkoušku nebo pravidelné přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti, poměrnou část nákladů vynaložených zaměstnavatelem na školení podle § 46j odst. 4, pokud a) uznal zvláštní odbornou způsobilost podle odstavce 1 a b) základní pracovněprávní vztah u předchozího zaměstnavatele byl rozvázán výpovědí zaměstnance nebo dohodou. (3) Náklady podle odstavce 2 zahrnují skutečně vynaložené náklady na školení nezbytné pro absolvování teoretické a praktické zkoušky nebo posledního pravidelného přezkoušení v rozsahu, v jakém byla zkouška nebo přezkoušení uznána. Poměrná část nákladů se určí tak, že se rozdíl mezi lhůtou pro pravidelné přezkoušení, vyjádřenou v kalendářních dnech, a počtem kalendářních dní, po které v této lhůtě trval pracovní poměr k předchozímu zaměstnavateli, vydělí lhůtou pro pravidelné přezkoušení, vyjádřenou v kalendářních dnech; výsledná hodnota se vynásobí celkovými náklady podle věty první. (4) Dopravce je povinen do 1 měsíce od vydání osvědčení strojvedoucího písemně vyzvat předchozího zaměstnavatele držitele osvědčení, aby doložil poměrnou část nákladů podle odstavců 2 a 3, pokud uznal zvláštní odbornou způsobilost podle odstavce 1. Úhradu poměrné části nákladů předchozímu zaměstnavateli provede dopravce do tří měsíců od doručení všech podkladů, nedohodnou-li se jinak. § 46o Školení (1) Školení podle § 46e odst. 3 a § 46j odst. 4 může poskytovat pouze fyzická nebo právnická osoba, které byla udělena akreditace k provozování této činnosti drážním správním úřadem. (2) Akreditaci udělí drážní správní úřad právnické nebo fyzické osobě, která doloží, že a) je držitelem živnostenského oprávnění, b) má vytvořen plán pro zajištění teoretické i praktické části školení, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob provádění školení, včetně systému kontroly, c) teoretické a praktické části školení budou zajišťovat osoby s dostatečnou odbornou způsobilostí a praxí a jízdní výcvik budou zajišťovat osoby, které jsou držiteli platné licence strojvedoucího a osvědčení strojvedoucího, d) má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení, e) má zajištěno poskytování praktické části školení na drážních vozidlech a f) uhradila drážnímu správnímu úřadu správní poplatek. (3) Osoba, které byla udělena akreditace k poskytování školení, je povinna a) zajišťovat školení podle vytvořeného plánu, b) zajišťovat školení odborně způsobilými osobami a c) mít po celou dobu provozování své činnosti právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici a d) zajišťovat poskytování praktické části školení na drážních vozidlech. (4) Drážní správní úřad odejme akreditaci k poskytování školení osobě, která opakovaně nebo hrubým způsobem porušila povinnosti podle odstavce 3. (5) Drážní správní úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam osob, kterým udělil akreditaci, a pravidelně jej aktualizuje. Oddíl 3 Dohled a rejstříky § 46p (1) Pokud drážní správní úřad zjistí, že držitel licence strojvedoucího vydané příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu přestal splňovat podmínku zdravotní způsobilosti, požádá tento orgán o přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele licence nebo o pozastavení platnosti licence. Je-li ohrožena bezpečnost drážní dopravy, zakáže drážní správní úřad držiteli licence strojvedoucího řízení drážních vozidel až do doby, kdy mu příslušný orgán podle věty první sdělí své rozhodnutí. Odvolání proti zákazu řízení drážního vozidla nemá odkladný účinek. (2) Je-li dožádaným orgánem drážní správní úřad, posoudí žádost a ve lhůtě 28 dnů od jejího doručení sdělí své rozhodnutí dožadujícímu orgánu, Evropské komisi a příslušným orgánům členských státůčlenských států. (3) Nesouhlasí-li drážní správní úřad s rozhodnutím orgánu jiného členského státučlenského státu podle odstavce 1, předá záležitost Evropské komisi. Zákaz řízení drážního vozidla uložený podle odstavce 1 lze v takovém případě prodloužit do vydání rozhodnutí Evropské komise. (4) Pokud drážní správní úřad zjistí, že držitel osvědčení strojvedoucího přestal splňovat podmínku zvláštní odborné způsobilosti, požádá dopravce nebo provozovatele dráhydráhy, který osvědčení vydal, o přezkoušení zvláštní odborné způsobilosti držitele osvědčení nebo o pozastavení platnosti osvědčení. Je-li ohrožena bezpečnost drážní dopravy, zakáže drážní správní úřad držiteli osvědčení strojvedoucího řízení drážních vozidel až do doby, kdy mu dopravce nebo provozovatel dráhydráhy sdělí své rozhodnutí. Odvolání proti zákazu řízení drážního vozidla nemá odkladný účinek. Zároveň o tomto zákazu uvědomí Evropskou komisi a orgány, které vydávají licence strojvedoucího v dalších členských státechčlenských státech. (5) Postup podle odstavců 1 a 4 oznámí drážní správní úřad bez zbytečného odkladu Evropské komisi a příslušným orgánům členských státůčlenských států. § 46q (1) Dopravce je povinen provádět pravidelnou kontrolu činnosti strojvedoucích, kterým vydal osvědčení strojvedoucího. Vzniknou-li v důsledku kontroly pochybnosti o zdravotní způsobilosti strojvedoucího nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost strojvedoucího déle než 3 měsíce, oznámí dopravce tuto skutečnost neprodleně drážnímu správnímu úřadu. (2) Drážní správní úřad poskytne údaje podle § 35 odst. 2 písm. p) týkající se držitele osvědčení strojvedoucího na žádost dopravce, který toto osvědčení vydal. § 46r (1) Evidence údajů o osobách, kterým byla vydána licence strojvedoucího, je vedena v rejstříku licencí, který je informačním systémem veřejné správy podle jiného právního předpisu. Správcem rejstříku licencí je drážní správní úřad. Drážní správní úřad pravidelně aktualizuje údaje vedené v rejstříku. (2) Dopravce vede a pravidelně aktualizuje evidenci údajů o osobách, kterým vydal osvědčení strojvedoucího, v rejstříku osvědčení strojvedoucích, který je informačním systémem veřejné správy podle jiného právního předpisu. (3) Údaje, vedené v rejstřících podle odstavců 1 a 2, formát údajů, přístupová práva k rejstříkům, postup při výměně údajů, dobu uchovávání údajů a postup v případě úpadku dopravce stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie5c). HLAVA TŘETÍ ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ PROVOZOVATELE DRÁHY CELOSTÁTNÍ NEBO REGIONÁLNÍ A DOPRAVCE PROVOZUJÍCÍHO DRÁŽNÍ DOPRAVU NA TÉTO DRÁZE § 46s (1) Provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální a dopravce provozující drážní dopravu na této drázedráze zajistí, aby strojvedoucí, člen doprovodu vlaku a jiní jeho zaměstnanci, kteří jsou jakožto osoby mající rozhodující vliv na bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy zahrnuti v systému zajišťování bezpečnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti21), absolvovali školení v souladu s tímto systémem. (2) Školení musí být zaměřeno na získání nebo prohlubování znalosti dráhydráhy, systému řízení a zabezpečení30), postupů při mimořádných událostechmimořádných událostech, technických specifikací pro interoperabilitutechnických specifikací pro interoperabilitu, právních předpisů a vnitřních předpisů provozovatele dráhydráhy nebo dopravce upravujících provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy. (3) Školení poskytuje provozovatel dráhydráhy nebo dopravce anebo akreditovaná osoba na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem dráhydráhy nebo dopravcem. Akreditaci udělí drážní správní úřad na žádost osobě, která a) má vytvořen plán pro zajištění teoretické i praktické části školení, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob provádění školení a jeho kontroly, a b) má smluvně zajištěno, že teoretické a praktické části školení budou provádět osoby, které ukončily alespoň střední vzdělání a vykonaly v posledních 10 letech alespoň 5 let odborné praxe v oblasti zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy. (4) K žádosti o udělení akreditace se přiloží doklady osvědčující splnění podmínek podle odstavce 3. (5) Drážní správní úřad odejme akreditaci, pokud osoba, jíž byla udělena, a) opakovaně nebo závažným způsobem nedodržuje plán pro zajištění školení, nebo b) nezajišťuje provádění školení osobami uvedenými v odstavci 3 písm. b). (6) Drážní správní úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam osob, kterým udělil akreditaci, a pravidelně jej aktualizuje. (7) O absolvování školení vydá ten, kdo je poskytl, osvědčení. HLAVA ČTVRTÁ POVINNOSTI OSOBY ŘÍDÍCÍ DRÁŽNÍ VOZIDLO NA DRÁZE CELOSTÁTNÍ, REGIONÁLNÍ NEBO MÍSTNÍ ANEBO NA VLEČCE § 46t (1) Osoba řídící drážní vozidlo na drázedráze celostátní, regionální nebo místní anebo na vlečce a) musí zastavit drážní vozidlo včas před návěstí zakazující jízdu, b) musí ohlásit dojetí drážního vozidla do místa se zjednodušenou organizací drážní dopravy osobě pověřené provozovatelem dráhydráhy a řídit se jejím pokynem směřujícím k řízení drážního vozidla, c) se musí podrobit na výzvu drážního správního úřadu orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, d) musí mít u sebe při řízení drážního vozidla doklad osvědčující oprávnění k jeho řízení na této drázedráze, je-li pro řízení drážního vozidla na této drázedráze tímto zákonem vyžadován, a e) musí na výzvu drážního správního úřadu předložit doklad podle písmene d). (2) Podmínky, za nichž lze drážní dopravu organizovat zjednodušeně, a způsob zjednodušené organizace drážní dopravy v těchto místech stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA PÁTÁ URČENÁ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ § 47 (1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, dopravní, pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny a pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, která slouží k zabezpečení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy anebo lyžařských nebo vodních vleků, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. (2) Podmínky pro konstrukci, výrobu a provoz určených technických zařízení a jejich konkretizaci stanoví prováděcí předpis. (3) Před uvedením určeného technického zařízení do provozu musí být schválena jeho způsobilost k provozu; to neplatí, jde-li o zařízení, které je prvkem interoperabilityprvkem interoperability, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nebo subsystémemsubsystémem, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o ověření. Způsobilost určeného technického zařízení k provozu schvaluje drážní správní úřad vydáním průkazu způsobilosti. (4) Drážní správní úřad vydá průkaz způsobilosti určeného technického zařízení na základě technické prohlídky a zkoušky, kterou zajistí výrobce nebo jiná osoba, která prokáže právní zájem na schválení určeného technického zařízení, na svůj náklad u právnické osoby pověřené Ministerstvem dopravy. Je-li určené technické zařízení současně stanoveným výrobkem podle zvláštního předpisu7h), je podkladem pro rozhodnutí drážního správního úřadu doklad o shodě vydaný podle zvláštního právního předpisu7i). (5) Jde-li o lanovou dráhudráhu nebo lyžařský vlek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drahdrah19), schvaluje drážní správní úřad způsobilost určeného technického zařízení elektrického a dopravního k provozu současně na základě 1 žádosti. K této žádosti stavebník přiloží zprávu o bezpečnosti a další doklady stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drahdrah19). Drážní správní úřad vydá 1 průkaz způsobilosti určeného technického zařízení elektrického a dopravního, splňuje-li stavba lanové dráhydráhy nebo lyžařského vleku a sestava subsystémůsubsystémů a bezpečnostních prvků lanové dráhydráhy nebo lyžařského vleku základní požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drahdrah19). (6) Provozovatel dráhydráhy nebo dopravce smí při provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy provozovat pouze určené technické zařízení, k němuž byl vydán průkaz způsobilosti a které splňuje podmínky pro konstrukci, výrobu a provoz určených technických zařízení; to neplatí, jde-li o zařízení, které je prvkem interoperabilityprvkem interoperability, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nebo subsystémemsubsystémem, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o ověření. § 48 (1) Určená technická zařízení v provozu podléhají pravidelným revizím, prohlídkám a zkouškám, kterými se ověřuje jejich technický stav a provozní způsobilost. Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu mohou provádět jen fyzické osoby, které mají platné osvědčení o odborné způsobilosti. Osvědčení o odborné způsobilosti vydává drážní správní úřad. Rozsah odborných znalostí a způsob ověřování těchto znalostí stanoví prováděcí předpis. (2) Zjistí-li drážní správní úřad, že určené technické zařízení má závažné nedostatky, že nelze zaručit jeho bezpečné provozování, zadrží průkaz způsobilosti a rozhodne o nezpůsobilosti určeného technického zařízení v provozu; to neplatí, jde-li o zařízení, které je prvkem interoperabilityprvkem interoperability, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nebo subsystémemsubsystémem, k němuž bylo vydáno ES prohlášení o ověření. (3) Zjistí-li drážní správní úřad, že oprávněná osoba, provádějící revize, prohlídky a zkoušky určeného technického zařízení vykazuje nedostatky ve své činnosti, které podstatným způsobem ovlivňují ověřování technické způsobilosti a bezpečnost provozu určeného technického zařízení, odejme osvědčení o její odborné způsobilosti. HLAVA ŠESTÁ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI § 49 (1) Mimořádnou událostíMimořádnou událostí je nehodanehoda nebo incidentincident, ke kterým došlo v souvislosti s provozováním drážní dopravy nebo pohybem drážního vozidla na drázedráze nebo v obvodu dráhydráhy a které ohrozily nebo narušily a) bezpečnost drážní dopravy, b) bezpečnost osob, c) bezpečnou funkci staveb nebo zařízení, nebo d) životní prostředí. (2) NehodouNehodou je událost, jejímž následkem je smrt, újma na zdraví nebo jiná újma. Vážnou nehodouVážnou nehodou je nehodanehoda způsobená srážkou nebo vykolejením drážních vozidel, jejímž následkem je smrt, újma na zdraví alespoň 5 osob nebo škoda na drážním vozidle, drázedráze nebo životním prostředí ve výši nejméně 2 000 000 EUR, nebo jiná nehodanehoda s obdobnými následky. IncidentemIncidentem je jiná událost podle odstavce 1 než nehodanehoda. (3) Provozovatel dráhydráhy a dopravce jsou povinni a) neprodleně oznámit každou mimořádnou událostmimořádnou událost v drážní dopravě Drážní inspekci v rozsahu údajů stanovených v prováděcím právním předpisu a toto oznámení aktualizovat neprodleně poté, co se dozvěděli o změně oznámených údajů nebo o nových údajích dosud do oznámení nezahrnutých, a současně oznámit každou vážnou nehoduvážnou nehodu a nehodunehodu, jejímž následkem je značná škoda podle trestního zákoníku, Policii České republiky, b) zajistit místo mimořádné události a provést dokumentaci stavu v době vzniku mimořádné události, c) zabezpečit uvolnění dráhydráhy pro obnovení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, a Drážní inspekce vydala k uvolnění dráhydráhy souhlas, d) zjišťovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě v případech stanovených prováděcím právním předpisem a činit opatření k jejich předcházení, e) odstraňovat zjištěné nedostatky při vzniku mimořádných událostímimořádných událostí, jejich příčiny a škodlivé následky. ČÁST OSMÁ PROVOZNÍ A TECHNICKÁ PROPOJENOST DRÁHY CELOSTÁTNÍ, DRAH REGIONÁLNÍCH, VYBRANÝCH DRAH JINÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ A DRÁŽNÍCH VOZIDEL PROVOZOVANÝCH NA TĚCHTO DRÁHÁCH § 49a Úvodní ustanovení (1) Pro účely této části se rozumí a) uvedením na trh první dodání prvku interoperabilityprvku interoperability, subsystémusubsystému nebo drážního vozidla k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Evropské unie v rámci obchodní činnosti, připraveného v souladu s technickou dokumentací a dokumentací údržby k běžnému provozu a provozu za předvídatelně zhoršených podmínek zahrnujících běžné opotřebení, b) zadavatelem osoba, která objedná návrh nebo provedení nového subsystémusubsystému anebo návrh nebo provedení obnovy nebo modernizace stávajícího subsystémusubsystému, c) zplnomocněným zástupcem osoba usazená na území členského státučlenského státu Evropské unie, která byla písemně pověřena zadavatelem nebo výrobcemvýrobcem, aby v rozsahu svého pověření jednala jeho jménem, d) obnovou subsystémusubsystému výměna subsystémusubsystému nebo jeho podstatné části neměnící jeho celkovou výkonnost, e) modernizací subsystémusubsystému podstatná změna subsystémusubsystému nebo jeho části představující změnu obsahu technické dokumentace připojené k ES prohlášení o ověření, byla-li vypracována, a zvyšující jeho celkovou výkonnost, f) stažením z oběhu opatření, jehož cílem je navrácení prvku interoperabilityprvku interoperability nebo subsystémusubsystému, který byl již dodán konečnému uživateli, osobě, která prvek interoperabilityprvek interoperability nebo subsystémsubsystém konečnému uživateli dodala, g) stažením z trhu opatření, jehož cílem je zabránit, aby byly prvek interoperabilityprvek interoperability, subsystémsubsystém nebo drážní vozidlo, které se nacházejí v dodavatelském řetězci, dodávány na trh a h) základním požadavkem požadavek na prvek interoperabilityprvek interoperability, subsystémsubsystém, dráhudráhu nebo drážní vozidlo týkající se jejich bezpečnosti, spolehlivosti, dostupnosti, technické kompatibility, přístupnosti pro vybrané skupiny osob nebo ochrany zdraví nebo životního prostředí. (2) Základní požadavky stanoví prováděcí právní předpis. (3) Členění a součásti drahdrah a drážních vozidel, na něž se vztahují požadavky na jejich technickou a provozní propojenost v Evropské unii, stanoví prováděcí právní předpis. § 49b Uvedení prvku interoperability na trh (1) Na trh smí být uveden pouze takový prvek interoperabilityprvek interoperability, který splňuje základní požadavky. Splnění základních požadavků se prokazuje ES prohlášením o shodě nebo vhodnosti pro použití vypracovaným výrobcemvýrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem. ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití lze vypracovat, pokud a) prvek interoperabilityprvek interoperability splňuje požadavky na něj stanovené v technické specifikaci pro interoperabilitutechnické specifikaci pro interoperabilitu, obecné evropské specifikaci v oblasti informačních a komunikačních technologií31), evropském technickém posouzení32) nebo evropské normě přijaté evropskou normalizační organizací33) a b) bylo u prvku interoperabilityprvku interoperability provedeno posouzení shody nebo vhodnosti pro použití postupem podle příslušné technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu, jímž bylo ověřeno splnění požadavků uvedených v písmenu a). (2) Splňuje-li prvek interoperabilityprvek interoperability požadavky obsažené v harmonizovaných normách34) nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že splňuje základní požadavky, jichž se tyto normy nebo jejich části týkají. (3) Stanoví-li tak u prvku interoperabilityprvku interoperability technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu, provede posouzení shody nebo vhodnosti pro použití oznámený subjekt podle § 49r, s nímž výrobcevýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uzavřel smlouvu. Splňuje-li prvek interoperabilityprvek interoperability požadavky uvedené v odstavci 1 písm. a), vydá oznámený subjekt ES certifikát podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35). (4) VýrobceVýrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce vypracuje ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35) a připojí k němu přílohy v tomto předpisu uvedené. V ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability se uvedou všechny předpisy Evropské unie vztahující se k danému prvku interoperabilityprvku interoperability. (5) Podmínky uvedené v odstavcích 1 a 4 musí splnit osoba, která a) uvádí prvek interoperabilityprvek interoperability na trh, nebyly-li již splněny výrobcemvýrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem, b) sestavuje prvky interoperabilityprvky interoperability nebo jejich části různého původu, nebo c) vyrábí prvky interoperabilityprvky interoperability pro vlastní potřebu. (6) Byl-li ke dni vstupu příslušné technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu v platnost prvek interoperabilityprvek interoperability již uveden na trh, musí splňovat základní požadavky; odstavec 1 věta druhá se nepoužije, umožňuje-li to tato technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu. (7) Prvek interoperabilityPrvek interoperability musí být řádně instalován, udržován a používán, zejména v souladu s ES prohlášením o shodě nebo vhodnosti pro použití, technickou dokumentací nebo dokumentací údržby. § 49c Nedodržení požadavků u prvku interoperability (1) Zjistí-li drážní správní úřad, že ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability dosud neuvedeného na trh nebylo vypracováno v souladu s § 49b odst. 1 nebo 4, zakáže uvedení prvku interoperabilityprvku interoperability na trh. Pominou-li důvody pro uložení zákazu, drážní správní úřad rozhodne o jeho zrušení. (2) Má-li drážní správní úřad důvodné podezření nebo zjistí-li, že prvek interoperabilityprvek interoperability již uvedený na trh, k němuž bylo vypracováno ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití, nesplňuje základní požadavky, rozhodne o uložení ochranného opatření v podobě zákazu dodání prvku interoperabilityprvku interoperability na trh, zákazu jeho používání, omezení oblasti jeho používání nebo jeho stažení z trhu nebo oběhu. O tomto rozhodnutí drážní správní úřad bezodkladně informuje Evropskou komisi, Agenturu Evropské unie pro železnice a ostatní členské státyčlenské státy. Pominou-li důvody pro uložení ochranného opatření, drážní správní úřad rozhodne o jeho zrušení. (3) Proti rozhodnutí o zákazu uvedení prvku interoperabilityprvku interoperability na trh nebo o uložení ochranného opatření se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. § 49d Uvedení subsystému tvořícího dráhu celostátní nebo regionální do provozu (1) SubsystémSubsystém infrastruktura, subsystémsubsystém energie nebo subsystémsubsystém traťové řízení a zabezpečení smí být uveden do provozu, vydal-li drážní správní úřad průkaz způsobilosti dráhydráhy tvořené tímto subsystémemsubsystémem. (2) Drážní správní úřad na žádost rozhodne o vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy a vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí tento průkaz, umožňuje-li dráhadráha celostátní nebo regionální bezpečný a plynulý provoz drážních vozidel při splnění základních požadavků kladených na návrh, zhotovení a instalaci subsystémusubsystému infrastruktura, subsystémusubsystému energie nebo subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení, z něhož je tvořena. K žádosti se přiloží a) ES prohlášení o ověření subsystémusubsystému tvořícího dráhudráhu celostátní nebo regionální, b) doklad prokazující technickou kompatibilitu subsystémusubsystému infrastruktura, subsystémusubsystému energie nebo subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení s dráhoudráhou celostátní nebo regionální, do níž má být začleněn, v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem a údaji obsaženými v registru drahdrah podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího specifikace registru železniční infrastruktury27), c) doklad prokazující bezpečné vzájemné propojení subsystémusubsystému infrastruktura, subsystémusubsystému energie nebo subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společné bezpečnostní metody, technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem, d) rozhodnutí Agentury Evropské unie pro železnice, jímž byl schválen evropský vlakový zabezpečovací systém nebo globální systém pro mobilní komunikace v železničním provozu (dále jen „evropský systém řízení železniční dopravy“), je-li tento systém zahrnut do subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení, a e) doklad prokazující dodržení postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice36), došlo-li po vydání rozhodnutí Agentury Evropské unie pro železnice podle písmene d) ke změně návrhu zadávací dokumentace týkající se evropského systému řízení železniční dopravy nebo popisu plánovaných technických řešení týkajícího se tohoto systému. (3) Drážní správní úřad do 1 měsíce od podání žádosti vyrozumí žadatele o tom, že žádost netrpí vadami, nebo jej vyzve k jejímu doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Lhůta pro rozhodnutí o žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy činí 4 měsíce. (4) V poučení obsaženém v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy se uvede, že je možné proti němu podat námitky, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o nich rozhoduje a u kterého správního orgánu se podávají. § 49e Schválení evropského systému řízení železniční dopravy (1) Evropský systém řízení železniční dopravy musí být schválen Agenturou Evropské unie pro železnice před a) zahájením zadávacího řízení týkajícího se zavedení tohoto systému do subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení, nebo b) jeho zavedením do subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení, dochází-li k němu bez zadávacího řízení. (2) Žádost o schválení evropského systému řízení železniční dopravy se podává prostřednictvím jednotného kontaktního místa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice36). K žádosti se přiloží a) návrh zadávací dokumentace nebo popis plánovaných technických řešení, b) doklad prokazující soulad zadávací dokumentace nebo plánovaných technických řešení s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu, c) doklad prokazující splnění podmínek nezbytných pro technickou a provozní kompatibilitu subsystémusubsystému traťového řízení a zabezpečení s vozidly určenými pro provoz na dotčené drázedráze, d) stanovisko drážního správního úřadu, bylo-li vydáno před podáním žádosti, e) ES certifikát nebo vnitrostátní certifikát vztahující se k subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení, byl-li vydán, a f) prohlášení o ověření subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení, bylo-li vydáno. (3) Nevyhověla-li Agentura Evropské unie pro železnice žádosti o schválení evropského systému řízení železniční dopravy, může žadatel do 1 měsíce od doručení jejího rozhodnutí podat Agentuře Evropské unie pro železnice žádost o jeho přezkoumání. (4) Došlo-li po schválení evropského systému řízení železniční dopravy Agenturou Evropské unie pro železnice ke změně návrhu zadávací dokumentace nebo popisu plánovaných technických řešení týkajících se tohoto systému, informuje žadatel o této skutečnosti neprodleně Agenturu Evropské unie pro železnice a drážní správní úřad prostřednictvím jednotného kontaktního místa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice36); následně se postupuje podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie. § 49f Obnova a modernizace subsystému tvořícího dráhu celostátní nebo regionální (1) Hodlá-li provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální obnovit nebo modernizovat subsystémsubsystém infrastruktura, subsystémsubsystém energie nebo subsystémsubsystém traťové řízení a zabezpečení tvořící jím provozovanou dráhudráhu, požádá drážní správní úřad, aby rozhodl, zda je nezbytné vydání nového průkazu způsobilosti dráhydráhy. Vydání nového průkazu způsobilosti dráhydráhy je nezbytné, pokud a) to vyžaduje technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu, b) činnosti spojené se zamýšlenou obnovou nebo modernizací subsystémusubsystému mohou nepříznivě ovlivnit celkovou úroveň jeho bezpečnosti, c) to vyplývá z prováděcího plánu zpracovaného podle technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu, nebo d) došlo ke změně hodnoty základního parametru vymezeného technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu, na jehož základě byl vydán průkaz způsobilosti dráhydráhy. (2) K žádosti se přiloží technický popis zamýšlených změn subsystémusubsystému. Drážní správní úřad do 1 měsíce od podání žádosti vyrozumí žadatele o tom, že žádost netrpí vadami, nebo jej vyzve k jejímu doplnění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. (3) Nelze-li o žádosti rozhodnout bezodkladně, rozhodne o ní drážní správní úřad nejpozději do 4 měsíců od zahájení řízení. Drážní správní úřad v rozhodnutí prohlásí, zda obnova nebo modernizace subsystémusubsystému infrastruktura, subsystémusubsystému energie nebo subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení vyžaduje vydání nového průkazu způsobilosti dráhydráhy. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (4) Rozhodl-li drážní správní úřad, že obnova nebo modernizace subsystémusubsystému infrastruktura, subsystémusubsystému energie nebo subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení vyžaduje vydání nového průkazu způsobilosti dráhydráhy, vydá na žádost nový průkaz způsobilosti dráhydráhy, jsou-li ve vztahu k subsystémusubsystému, který je předmětem obnovy nebo modernizace, splněny podmínky podle § 49d odst. 2. K žádosti se přiloží doklady podle § 49d odst. 2. (5) Rozhodl-li drážní správní úřad o vydání nového průkazu způsobilosti dráhydráhy, odevzdá provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální původní průkaz způsobilosti dráhydráhy drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) V poučení obsaženém v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání nového průkazu způsobilosti dráhydráhy se uvede, že je možné proti němu podat námitky, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o nich rozhoduje a u kterého správního orgánu se podávají. § 49g Námitky proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhy (1) Proti rozhodnutí o žádosti o vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy podle § 49d nebo § 49f odst. 4 se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. Žadatel může proti rozhodnutí o zamítnutí této žádosti podat námitky k drážnímu správnímu úřadu, který rozhodnutí vydal. (2) Námitky musí vedle náležitostí podání podle správního řádu obsahovat údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřují, v jakém rozsahu jej žadatel napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, platí, že se požaduje zrušení celého rozhodnutí. Námitky pouze proti odůvodnění rozhodnutí nejsou přípustné. (3) Lhůta k podání námitek činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí. Námitky lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení o možnosti podat námitky lze námitky podat do 1 měsíce ode dne oznámení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. (4) Včas podané a přípustné námitky mají odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku námitek nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Opožděné námitky drážní správní úřad zamítne. (5) O námitkách rozhoduje drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal. Drážní správní úřad přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu plynoucím z podaných námitek. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, případně na jeho správnost, se nepřihlíží. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v námitkách nebo v průběhu řízení o nich vedeném, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které ten, kdo námitky podává, nemohl uplatnit dříve. Namítá-li ten, kdo námitky podává, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s námitkami. (6) Rozhodnutí o námitkách vydá drážní správní úřad do 2 měsíců ode dne jejich doručení. Neshledá-li důvod pro zrušení nebo změnu rozhodnutí, námitky zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Dojde-li drážní správní úřad k závěru, že námitkami napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, napadené rozhodnutí a) zruší a vydá průkaz způsobilosti dráhydráhy, jsou-li pro jeho vydání splněny podmínky, nebo b) změní, nejsou-li pro vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy splněny podmínky. (7) Zjistí-li drážní správní úřad, že po podání námitek nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví. (8) Pokud ten, kdo námitky podal, vzal námitky zpět, řízení o námitkách je zastaveno dnem jejich zpětvzetí; o této skutečnosti drážní správní úřad vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a vyrozumí o ní toho, kdo námitky podal. Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci. Námitky lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí drážního správního orgánu o námitkách. Vzal-li žadatel podané námitky zpět, nemůže je podat znovu. (9) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani podat námitky a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (10) Není-li v odstavcích 1 až 9 stanoveno jinak, použijí se v řízení o námitkách ustanovení hlav I až IV, VI a VII části druhé správního řádu obdobně. § 49h Vztah nově uváděného subsystému tvořícího dráhu celostátní nebo regionální, jeho obnovy nebo modernizace k osvědčení provozovatele dráhy (1) V řízení o vydání průkazu způsobilosti dráhydráhy podle § 49d nebo 49f drážní správní úřad rovněž posoudí, zda systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy ve vztahu k subsystémusubsystému infrastruktura, subsystémusubsystému energie nebo subsystémusubsystému traťové řízení a zabezpečení nově uváděnému do provozu nebo ve vztahu k jeho obnově či modernizaci zajišťuje bezpečné provozování dráhydráhy celostátní nebo regionální. Není-li tomu tak, uloží provozovateli dráhydráhy celostátní nebo regionální provedení změny systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy v přiměřené lhůtě a podle jím stanovených podmínek; o přijatých opatřeních provozovatel dráhydráhy v téže lhůtě vyrozumí drážní správní úřad. (2) Dojde-li v návaznosti na provedenou změnu systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhydráhy ke změně údajů uvedených v osvědčení provozovatele dráhydráhy, vydá drážní správní úřad nové osvědčení provozovatele dráhydráhy; provozovatel dráhydráhy odevzdá původní osvědčení do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (3) Neprovedl-li provozovatel dráhydráhy změnu systému zajišťování bezpečnosti ve stanovené lhůtě nebo podle stanovených podmínek, drážní správní úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu omezí nebo odejme. Pro omezení oprávnění provozovat dráhudráhu a pro odevzdání osvědčení se § 19b odst. 3 použije obdobně. (4) Proti rozhodnutí, jímž bylo uloženo provedení změny systému zajišťování bezpečnosti provozovatele dráhydráhy nebo jímž bylo omezeno nebo odňato oprávnění provozovatele dráhydráhy provozovat dráhudráhu, se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. § 49i Uvedení subsystému tvořícího drážní vozidlo na trh Na trh smí být uveden pouze takový subsystémsubsystém kolejová vozidla nebo subsystémsubsystém palubní řízení a zabezpečení, který splňuje základní požadavky kladené na jeho návrh, zhotovení a instalaci. § 49j Uvedení drážního vozidla určeného k provozování na dráze celostátní nebo regionální na trh (1) Drážní vozidlo určené k provozování na drázedráze celostátní nebo regionální smí být uvedeno na trh, bylo-li drážním správním úřadem nebo Agenturou Evropské unie pro železnice vydáno povolení k jeho uvedení na trh. (2) Povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla se vydá na žádost, jsou-li pro to splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel37). Bylo-li vydáno povolení typu vozidla, vydá se povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh na žádost, k níž bude přiloženo prohlášení o shodě s tímto typem vozidla. Prohlášení o shodě s povoleným typem vozidla může žadatel o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh vypracovat, pokud a) drážní vozidlo odpovídá povolenému typu vozidla a b) bylo u drážního vozidla provedeno posouzení shody s povoleným typem podle 1. technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu, nebo 2. modulů B a D, modulů B a F nebo modulu H1 podle zákona o posuzování shody stanovených výrobků38), nepoužije-li se technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu. (3) Jsou-li splněny podmínky povolení k uvedení drážního vozidla na trh, vydá se na žádost současně s povolením k uvedení drážního vozidla na trh povolení typu vozidla pro stejnou oblast provozu podle § 31a odst. 2 písm. c) ve vztahu k tomuto vozidlu. (4) Prohlášení o shodě s povoleným typem vozidla se vypracuje podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35). (5) Má-li být drážní vozidlo provozováno pouze na území České republiky nebo na území jiného členského státučlenského státu na úseku dráhydráhy v blízkosti státní hranice České republiky, podá se žádost o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh a žádost o vydání povolení typu vozidla u drážního správního úřadu nebo Agentury Evropské unie pro železnice. Má-li být drážní vozidlo provozováno rovněž v jiném členském státěčlenském státě, podá se žádost u Agentury Evropské unie pro železnice, nejde-li pouze o úsek dráhydráhy podle věty první. (6) Postup žadatele před podáním žádosti o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání povolení typu vozidla, náležitosti žádosti, přílohy k ní přikládané, postup v řízení o žádosti o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání povolení typu vozidla a náležitosti povolení stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel37). (7) Odvolání proti rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání povolení typu vozidla lze podat u orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolací lhůta činí 1 měsíc. Drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, je na základě podaného odvolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení přezkoumá, a jsou-li pro to důvody, napadené rozhodnutí zruší a vydá povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo povolení typu vozidla. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Neshledá-li drážní správní úřad důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, v téže lhůtě předá spis spolu se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu. § 49k Zkušební provoz drážního vozidla na dráze celostátní nebo regionální (1) Drážní správní úřad na žádost povolí zkušební provoz drážního vozidla na drázedráze celostátní nebo regionální, k němuž dosud nebylo vydáno povolení k uvedení na trh, nebude-li tím ohroženo bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy a je-li to nezbytné za účelem a) ES ověření subsystémusubsystému kolejová vozidla nebo subsystémusubsystému palubní řízení a zabezpečení, z něhož je drážní vozidlo tvořeno, b) ověření technické kompatibility subsystémusubsystému kolejová vozidla a subsystémusubsystému palubní řízení a zabezpečení, z nichž je drážní vozidlo tvořeno, v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem, nebo c) ověření technické kompatibility subsystémusubsystému tvořícího drážní vozidlo s dráhoudráhou celostátní nebo regionální, na níž má být provozováno, v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společnou bezpečnostní metodu, technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem. (2) Účastníkem řízení o vydání povolení zkušebního provozu drážního vozidla je žadatel a provozovatel dotčené dráhydráhy. (3) V rozhodnutí, jímž se povoluje zkušební provoz, stanoví drážní správní úřad dobu jeho trvání a podmínky jeho provádění zajišťující bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy. Proti rozhodnutí o žádosti o povolení zkušebního provozu se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (4) Provozovatel dráhydráhy poskytne za účelem provádění zkušebního provozu potřebnou součinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel37). § 49l Obnova a modernizace drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální a rozšíření oblasti jeho provozu (1) Držitel drážního vozidlaDržitel drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální, držitel povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla anebo osoba jimi pověřená smí obnovit nebo modernizovat drážní vozidlo, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh nebo povolení typu vozidla, pouze na základě nového povolení vydaného orgánem, který vydal původní povolení, pokud a) to vyžaduje technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu, b) činnosti spojené se zamýšlenou obnovou nebo modernizací drážního vozidla mohou nepříznivě ovlivnit celkovou úroveň jeho bezpečnosti, nebo c) došlo nad rozsah stanovený technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu ke změně hodnoty základního parametru vymezeného touto specifikací, na jehož základě bylo vydáno původní povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla. (2) Držitel drážního vozidlaDržitel drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální, držitel povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla anebo osoba jimi pověřená smí rozšířit oblast provozu podle § 31a odst. 2 písm. c) ve vztahu k drážnímu vozidlu, k němuž bylo vydáno povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla, pouze na základě nového povolení vydaného a) drážním správním úřadem, vydal-li povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, nebo b) Agenturou Evropské unie pro železnice, vydala-li povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla anebo má-li být drážní vozidlo provozováno rovněž v jiném členském státěčlenském státě, nejde-li pouze o úsek dráhydráhy na území tohoto státu v blízkosti státní hranice České republiky. (3) Vyžaduje-li to změna technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu, požádá držitel povolení typu vozidla nebo osoba jím pověřená orgán, který toto povolení vydal, o vydání nového povolení typu vozidla. Na základě původního povolení typu vozidla již nelze vydat nové povolení k uvedení vozidla na trh. Posouzení splnění podmínek pro vydání nového povolení typu vozidla drážní správní úřad provede pouze v rozsahu odpovídajícím příslušné změně technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu. Právní účinky povolení k uvedení drážního vozidla na trh již vydaného na základě původního povolení typu vozidla nejsou vydáním nového povolení typu vozidla dotčeny. (4) Postup žadatele před podáním žádosti o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, náležitosti žádosti, přílohy k ní přikládané, postup v řízení o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla a náležitosti tohoto povolení stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel37). (5) Rozhodl-li drážní správní úřad o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, odevzdá držitel původního povolení toto povolení drážnímu správnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Odvolání proti rozhodnutí o žádosti o vydání nového povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo o vydání nového povolení typu vozidla lze podat u orgánu, který rozhodnutí vydal. Odvolací lhůta činí 1 měsíc. Drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, je na základě podaného odvolání do 2 měsíců ode dne jeho doručení přezkoumá, a jsou-li pro to důvody, napadené rozhodnutí zruší a vydá nové povolení k uvedení drážního vozidla nebo řady vozidel na trh nebo nové povolení typu vozidla. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Neshledá-li drážní správní úřad důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, v téže lhůtě předá spis spolu se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu. § 49m Nedodržení požadavků u drážního vozidla provozovaného na dráze celostátní nebo regionální (1) Zjistí-li dopravce, že drážní vozidlo jím provozované na drázedráze celostátní nebo regionální, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh, nesplňuje základní požadavky, přijme nezbytná opatření k jeho uvedení do souladu s těmito požadavky. Zjistí-li dopravce, že drážní vozidlo nesplňovalo základní požadavky již v okamžiku vydání povolení k jeho uvedení na trh, informuje o tom bez zbytečného odkladu Agenturu Evropské unie pro železnice, drážní správní úřad a orgán jiného členského státučlenského státu, který se podílel na vydání povolení k uvedení tohoto drážního vozidla na trh. (2) Zjistí-li drážní správní úřad při výkonu státního dozoru, že drážní vozidlo provozované na drázedráze celostátní nebo regionální, k němuž bylo vydáno povolení k uvedení na trh, nebo jeho typ nesplňuje základní požadavky, uloží dopravci povinnost přijmout nezbytná opatření k jeho uvedení do souladu s těmito požadavky, stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu a informuje o tom Agenturu Evropské unie pro železnice a orgán jiného členského státučlenského státu, který se podílel nebo podílí na vydání povolení k uvedení tohoto drážního vozidla nebo drážního vozidla téhož typu na trh. (3) Nebyla-li přijata nezbytná opatření uvedená v odstavci 1 nebo 2 anebo nevedla-li přijatá opatření k uvedení drážního vozidla do souladu se základními požadavky a je-li tím závažně ohrožena bezpečnost provozování drážní dopravy, a) drážní správní úřad do doby odstranění zjištěných nedostatků stanoví podmínky zajišťující bezpečné provozování drážního vozidla nebo jeho provoz zakáže, b) orgán, který povolení typu vozidla vydal, může do doby odstranění zjištěných nedostatků zakázat uvádění drážních vozidel odpovídajících tomuto typu na trh, nebo c) orgán, který povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla vydal, může podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků povolení změnit nebo zrušit, nesplňovalo-li drážní vozidlo nebo jeho typ základní požadavky již v okamžiku vydání povolení. (4) Pominou-li důvody, pro které bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 3 písm. a) nebo b), orgán, který je vydal, toto rozhodnutí zruší. (5) Proti rozhodnutí, jímž se ukládá povinnost přijmout nezbytná opatření k uvedení drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální do souladu se základními požadavky, jímž se stanoví podmínky zajišťující bezpečné provozování drážního vozidla nebo se jeho provoz zakazuje anebo jímž se zakazuje uvádění drážních vozidel daného typu na trh, se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (6) V poučení obsaženém v rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla se uvede, že je možné proti němu podat námitky, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o nich rozhoduje a u kterého správního orgánu se podávají. (7) Bylo-li povolení k uvedení drážního vozidla na trh zrušeno, nesmí být drážní vozidlo provozováno. Bylo-li povolení typu vozidla zrušeno, nesmí být drážní vozidlo odpovídající tomuto typu uvedeno na trh a vozidlo na trh již uvedené z něj musí být staženo. Orgán, který povolení typu zrušil, následně postupuje vůči dopravcům provozujícím drážní vozidla odpovídající tomuto typu podle odstavců 2 až 4. § 49n Námitky proti rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla (1) Proti rozhodnutí, kterým bylo povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla změněno nebo zrušeno, se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. Držitel povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla může proti tomuto rozhodnutí podat námitky k drážnímu správnímu úřadu, který rozhodnutí vydal. (2) Námitky musí vedle náležitostí podání podle správního řádu obsahovat údaj o tom, proti kterému rozhodnutí směřují, v jakém rozsahu jej žadatel napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, platí, že se požaduje zrušení celého rozhodnutí. Námitky pouze proti odůvodnění rozhodnutí nejsou přípustné. (3) Lhůta k podání námitek činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí. Námitky lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení o možnosti podat námitky lze námitky podat do 1 měsíce ode dne oznámení opravného usnesení, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. (4) Včas podané a přípustné námitky mají odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku námitek nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Opožděné námitky drážní správní úřad zamítne. (5) O námitkách rozhoduje drážní správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal. Drážní správní úřad přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu plynoucím z podaných námitek. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, případně na jeho správnost, se nepřihlíží. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v námitkách nebo v průběhu řízení o nich vedeném, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které ten, kdo námitky podává, nemohl uplatnit dříve. Namítá-li ten, kdo námitky podává, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s námitkami. (6) Rozhodnutí o námitkách vydá drážní správní úřad do 1 měsíce ode dne jejich doručení. Neshledá-li důvod pro zrušení rozhodnutí, námitky zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Dojde-li drážní správní úřad k závěru, že námitkami napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo je nesprávné, napadené rozhodnutí zruší a a) rozhodne o změně nebo zrušení povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla, jsou-li pro to splněny podmínky, nebo b) řízení zastaví, nejsou-li splněny podmínky pro změnu nebo zrušení povolení k uvedení drážního vozidla na trh nebo povolení typu vozidla. (7) Zjistí-li drážní správní úřad, že po podání námitek nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví. (8) Pokud ten, kdo námitky podal, vzal námitky zpět, řízení o námitkách je zastaveno dnem jejich zpětvzetí; o této skutečnosti drážní správní úřad vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu, a vyrozumí o ní toho, kdo námitky podal. Dnem následujícím po zastavení řízení nabývá napadené rozhodnutí právní moci. Námitky lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí drážního správního orgánu o námitkách. Vzal-li žadatel podané námitky zpět, nemůže je podat znovu. (9) Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat ani podat námitky a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. (10) Není-li v odstavcích 1 až 9 stanoveno jinak, použijí se v řízení o námitkách ustanovení hlav I až IV, VI a VII části druhé správního řádu obdobně. § 49o Požadavky na subsystémy (1) Splnění základních požadavků subsystémemsubsystémem infrastruktura, subsystémemsubsystémem energie, subsystémemsubsystémem traťové řízení a zabezpečení, subsystémemsubsystémem kolejová vozidla nebo subsystémemsubsystémem palubní řízení a zabezpečení se prokazuje ES prohlášením o ověření vypracovaným zadavatelem, výrobcemvýrobcem nebo jejich zplnomocněným zástupcem. ES prohlášení o ověření lze vypracovat, pokud a) subsystémsubsystém splňuje požadavky na něj stanovené technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu nebo prováděcím právním předpisem; prováděcí právní předpis se použije 1. u dráhydráhy nebo drážního vozidla, na něž se nevztahuje technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu, 2. v rozsahu, v němž technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu neupravuje některé konkrétní požadavky odpovídající základním požadavkům, 3. ve zvláštním případě vymezeném v technické specifikaci pro interoperabilitutechnické specifikaci pro interoperabilitu, v němž je vyžadováno uplatnění pravidel v ní neobsažených, 4. v rozsahu, v němž bylo drážním správním úřadem oznámeno neuplatnění technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu z důvodu uvedeného v odstavci 3, 5. v případě posuzování technické kompatibility drážního vozidla s dráhoudráhou, která plně neodpovídá požadavkům stanoveným v technické specifikaci pro interoperabilitutechnické specifikaci pro interoperabilitu, a 6. v případě dočasné a naléhavé nutnosti přijetí opatření navazujícího na mimořádnou událostmimořádnou událost, b) bylo u subsystémusubsystému provedeno ES ověření, jímž se rozumí postup posouzení splnění požadavků uvedených v písmenu a). (2) Splňuje-li subsystémsubsystém požadavky obsažené v harmonizovaných normách34) nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, má se za to, že splňuje základní požadavky, jichž se tyto normy nebo jejich části týkají. (3) Technická specifikace pro interoperabilituTechnická specifikace pro interoperabilitu nemusí být dodržena a) v případě, že ke dni nabytí účinnosti technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu návrh nebo provedení nového subsystémusubsystému nebo jeho části anebo návrh nebo provedení obnovy nebo modernizace stávajícího subsystémusubsystému 1. dospěly do takové fáze, v níž by dodržení technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu mohlo ekonomicky ohrozit dotčený záměr v jeho zamýšlené podobě, nebo 2. je předmětem již probíhajícího plnění smlouvy, b) v případě obnovy, modernizace nebo rozšíření stávajícího subsystémusubsystému nebo jeho části, pokud by dodržení technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu ekonomicky ohrozilo dotčený záměr anebo technickou nebo provozní propojenost drahdrah celostátních nebo regionálních nebo na nich provozovaných drážních vozidel, nebo c) po dobu, po kterou tomu brání ekonomické nebo technické důvody související s neodkladným obnovením provozu na drázedráze po živelní události nebo nehoděnehodě. (4) Nemá-li být technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu dodržena z důvodu uvedeného v odstavci 3 písm. a), sdělí zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce drážnímu správnímu úřadu seznam dotčených záměrů do 9 měsíců ode dne vstupu této technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu v platnost. Drážní správní úřad seznam dotčených záměrů oznámí Evropské komisi do 1 roku ode dne vstupu této technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu v platnost. (5) Nemá-li být technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu dodržena z důvodu uvedeného v odstavci 3, zašle zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce drážnímu správnímu úřadu údaje a doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího předkládání informací o neuplatnění technických specifikací pro interoperabilitutechnických specifikací pro interoperabilitu39). Drážní správní úřad tyto údaje a doklady bez zbytečného odkladu předá Evropské komisi. Rozhodne-li Evropská komise do 4 měsíců od obdržení údajů a dokladů, že technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu musí být dodržena, drážní správní úřad sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu osobě, která mu zaslala údaje a doklady podle věty první; v takovém případě musí být technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu dodržena. (6) Byl-li subsystémsubsystém uveden do provozu přede dnem vstupu příslušné technické specifikace pro interoperabilitutechnické specifikace pro interoperabilitu v platnost, mohou v něm být použity náhradní díly nesplňující požadavky stanovené v § 49b odst. 1. (7) Zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce vypracuje ES prohlášení o ověření podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35) a připojí k němu technickou dokumentaci; tuto technickou dokumentaci uchová po celou dobu, po kterou má být subsystémsubsystém užíván. ES prohlášení o ověření a k němu přiložená technická dokumentace se vypracují v úředním jazyce členského státučlenského státu. Požádá-li o to orgán jiného členského státučlenského státu nebo Agentura Evropské unie pro železnice, zašle jim zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce kopii technické dokumentace. (8) Vyžaduje-li to příslušný přímo použitelný předpis Evropské unie35), zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce v případě obnovy nebo modernizace subsystémusubsystému vypracuje nové nebo změní již vypracované ES prohlášení o ověření. (9) Obsah technické dokumentace přikládané k ES prohlášení o ověření stanoví prováděcí právní předpis. Technické požadavky na dráhudráhu celostátní, dráhydráhy regionální a drážní vozidla na nich provozovaná zajišťující bezpečné provozování dráhydráhy a drážní dopravy stanoví pro případ, že se nepoužije technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu, prováděcí právní předpis. § 49p Provedení ES ověření (1) ES ověření provede na základě smlouvy uzavřené se zadavatelem, výrobcemvýrobcem nebo jejich zplnomocněným zástupcem a) oznámený subjekt podle § 49r, jde-li o ověření splnění požadavků stanovených technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu, nebo b) určený subjekt podle § 49w, jde-li o ověření splnění požadavků stanovených prováděcím právním předpisem. (2) ES ověření zahrnuje posouzení subsystémusubsystému ve fázi jeho návrhu, provedení a závěrečného zkoušení a rovněž posouzení jeho technické kompatibility s dráhoudráhou celostátní nebo regionální nebo drážním vozidlem určeným k provozování na této drázedráze, do nichž má být začleněn. (3) Bylo-li ES ověřením zjištěno, že subsystémsubsystém splňuje požadavky stanovené v a) technické specifikaci pro interoperabilitutechnické specifikaci pro interoperabilitu, vydá oznámený subjekt ES certifikát podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35), nebo b) prováděcím právním předpisu, 1. vydá určený subjekt vnitrostátní certifikát podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35), nebo 2. zahrne oznámený subjekt, který je současně určeným subjektem, výsledek posouzení do ES certifikátu vydaného podle písmene a). (4) Požádá-li o to zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce, provede oznámený subjekt nebo určený subjekt ES ověření omezené na fázi návrhu nebo provedení subsystémusubsystému nebo na část subsystémusubsystému a o výsledku tohoto ověření vydá průběžné stanovisko podle vzoru stanoveného příslušným přímo použitelným předpisem Evropské unie35). Umožňuje-li to technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu a požádá-li o to zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce, vydá oznámený subjekt v rozsahu provedeného ES ověření ES certifikát týkající se části subsystémusubsystému nebo několika subsystémůsubsystémů. (5) ES certifikát a průběžné stanovisko se vypracují v úředním jazyce členského státučlenského státu určeného zadavatelem, výrobcemvýrobcem nebo jejich zplnomocněným zástupcem. (6) Vyžaduje-li to příslušný přímo použitelný předpis Evropské unie35), zajistí zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce v případě obnovy nebo modernizace subsystémusubsystému provedení ES ověření. (7) Postup oznámeného subjektu nebo určeného subjektu při ES ověření stanoví prováděcí právní předpis. § 49q Nedodržení požadavků u subsystému (1) Má-li drážní správní úřad důvodné podezření, že k subsystémusubsystému bylo vypracováno ES prohlášení o ověření v rozporu s § 49o, může uložit zadavateli, výrobcivýrobci nebo jejich zplnomocněnému zástupci, aby provedli dodatečné posouzení a o jeho výsledcích informovali drážní správní úřad. O uložení povinnosti provést dodatečné posouzení informuje drážní správní úřad bez zbytečného odkladu Evropskou komisi. (2) Má-li drážní správní úřad důvodné podezření nebo zjistí-li, že subsystémsubsystém nesplňuje základní požadavky, rozhodne o uložení ochranného opatření v podobě zákazu dodání subsystémusubsystému na trh, zákazu jeho používání, omezení oblasti jeho používání nebo jeho stažení z trhu nebo oběhu. Pominou-li důvody pro uložení ochranného opatření, drážní správní úřad rozhodne o jeho zrušení. (3) Proti rozhodnutí o uložení povinnosti provést dodatečné posouzení nebo uložení ochranného opatření se nelze odvolat a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení. § 49r Oznámený subjekt (1) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na žádost právnické osoby provede její oznámení jako oznámeného subjektu, jde-li o osobu se sídlem v České republice, která splňuje požadavky stanovené v odstavci 2, lze o ní předpokládat, že tyto požadavky bude splňovat trvale a skýtá záruky dodržování povinností oznámeného subjektu a řádného výkonu jeho činností. (2) Pro náležitosti žádosti o oznámení právnické osoby jako oznámeného subjektu, přílohy k žádosti, požadavky, které musí oznámený subjekt splnit, a způsob jejich prokazování, postup v řízení a způsob, rozsah a účinky oznámení se použijí § 18 odst. 2, § 19, 20 a § 23 odst. 1 a 2 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (3) Oznámení provádí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví vůči Evropské komisi a oznámeným subjektům v jiných členských státechčlenských státech provádějícím posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvků interoperabilityprvků interoperability nebo ES ověřování subsystémůsubsystémů. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jim oznámí rovněž významné změny týkající se oznámení. K těmto účelům využívá elektronický nástroj pro oznamování spravovaný Evropskou komisí. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví informuje Evropskou komisi též o postupech, které využívá při posuzování a oznamování žadatelů o oznámení a při kontrole jím oznámených subjektů, a o změnách těchto postupů. (4) Posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability nebo ES ověřování subsystémusubsystému může provádět rovněž oznámený subjekt, u něhož oznámení provedl příslušný orgán jiného členského státučlenského státu. § 49s Činnost oznámeného subjektu (1) Oznámený subjekt provádí posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability nebo ES ověřování subsystémusubsystému v souladu s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu. Pro postup při provádění posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability nebo ES ověřování subsystémusubsystému, postup při zjištění nesplnění stanovených požadavků a pozastavení, omezení nebo odnětí ES certifikátu se použije § 24 odst. 1 až 5 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (2) Pro informační povinnost oznámeného subjektu vůči Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ostatním oznámeným subjektům se použije § 26 odst. 1 a 3 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. Oznámený subjekt rovněž a) zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam všech 1. požadovaných provedení ES ověření a požadovaných vydání průběžných stanovisek, 2. požadovaných posouzení shody a vhodnosti pro použití u prvků interoperabilityprvků interoperability, 3. vydaných a zamítnutých průběžných stanovisek a 4. vydaných ES certifikátů a zamítnutí vydání ES certifikátů, b) informuje drážní správní úřad o zamítnutí vydání ES certifikátu a o pozastavení, omezení nebo odnětí jím vydaného ES certifikátu a c) poskytne Agentuře Evropské unie pro železnice jím vydaný ES certifikát. (3) Oznámený subjekt se podílí na normalizačních činnostech vztahujících se k rozsahu jeho oznámení a na činnostech koordinačních skupin oznámených subjektů zřízených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o Agentuře Evropské unie pro železnice36) nebo jiného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na dosažení technické a provozní propojenosti drahdrah v Evropské unii a na nich provozovaných drážních vozidel nebo zajistí, aby byli jeho zaměstnanci o těchto činnostech informováni. Oznámený subjekt se řídí rozhodnutími a pokyny, které jsou výsledkem činnosti těchto skupin. § 49t Kontrola oznámeného subjektu Pro kontrolu oznámeného subjektu Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, postup při zjištění nesplnění stanovených požadavků nebo porušení stanovených povinností oznámeným subjektem, pozastavení, omezení nebo zrušení oprávnění provádět činnosti oznámeného subjektu a povinnosti a oprávnění oznámeného subjektu z toho vyplývající se použijí § 21 a 22 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. § 49u Využití akreditovaného vnitropodnikového útvaru a subdodavatele (1) Na posuzování shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability nebo ES ověřování subsystémusubsystému se může podílet akreditovaný vnitropodnikový útvar žadatele o toto posouzení nebo ověření, a) je-li provedeno podle 1. modulu A1, A2, C1 nebo C2 podle zákona o posuzování shody stanovených výrobků38), nebo 2. modulu CA1 nebo CA2 podle předpisu Evropské unie upravujícího moduly pro postupy použité v technických specifikacích pro interoperabilitutechnických specifikacích pro interoperabilitu40) a b) splňuje-li tento útvar kritéria stanovená v § 12 odst. 3 a 4 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38). (2) Žadatel o posouzení shody nebo vhodnosti pro použití prvku interoperabilityprvku interoperability nebo ES ověření subsystémusubsystému nebo akreditační orgán poskytne na žádost Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví informaci o akreditaci vnitropodnikového útvaru a jejím rozsahu. (3) Pro zadávání úkolů subdodavateli oznámeným subjektem se použije § 25 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. § 49v Použití technické specifikace pro interoperabilitu Odkazuje-li zákon o posuzování shody stanovených výrobků38) na nařízení Evropské unie, rozumí se tím v případě, kdy se podle § 49r až 49u mají použít jeho ustanovení, technická specifikace pro interoperabilitutechnická specifikace pro interoperabilitu. § 49w Určený subjekt (1) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví na žádost právnické osoby tuto osobu pověří výkonem činnosti určeného subjektu, pokud jde o osobu se sídlem v České republice, která splňuje požadavky stanovené v odstavci 2, lze o ní předpokládat, že tyto požadavky bude splňovat trvale, a skýtá záruky dodržování povinností určeného subjektu a řádného výkonu jeho činností. (2) Pro náležitosti žádosti o pověření právnické osoby výkonem činnosti určeného subjektu, přílohy k žádosti, požadavky, které musí určený subjekt splnit, a způsob jejich prokazování a pro postup v řízení se použijí § 18 odst. 2, § 19 odst. 1 a 2 a § 23 odst. 1 a 2 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (3) Pro ES ověřování subsystémusubsystému, postup při zjištění nesplnění stanovených požadavků, pozastavení, omezení nebo odnětí vnitrostátního certifikátu a informační povinnost určeného subjektu se použijí § 24 odst. 2 až 5 a § 26 odst. 1 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (4) Pro zadávání úkolů subdodavateli určeným subjektem se použije § 25 zákona o posuzování shody stanovených výrobků38) obdobně. (5) Určený subjekt informuje drážní správní úřad o zamítnutí vydání vnitrostátního certifikátu a o pozastavení, omezení nebo odnětí jím vydaného vnitrostátního certifikátu. (6) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví pověření k výkonu činnosti určeného subjektu odejme, pokud určený subjekt a) o odnětí pověření požádal, b) přestane splňovat stanovené požadavky, nebo c) porušuje závažně stanovené povinnosti. (7) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí určený subjekt Evropské komisi a jiným členským státůmčlenským státům. (8) Odkazuje-li zákon o posuzování shody stanovených výrobků38) na nařízení Evropské unie, rozumí se tím v případě, kdy se podle odstavců 2 až 4 mají použít jeho ustanovení, prováděcí právní předpis. ČÁST DEVÁTÁ PŘESTUPKY § 50 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) vstoupí v rozporu s § 4a odst. 1 na dráhudráhu nebo v obvodu dráhydráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná, b) jako stavebník v rozporu s § 7 odst. 2 zahájí zkušební provoz dráhydráhy, aniž byl vydán průkaz způsobilosti určeného technického zařízení, c) provozuje v ochranném pásmu dráhydráhy činnost v rozporu s § 9 odst. 1, d) poruší nebo ohrozí provozování dráhydráhy a drážní dopravy nebo poškodí součásti dráhydráhy nebo součásti drážního vozidla, e) úmyslně poškodí stavbu dráhydráhy, stavbu na drázedráze nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, anebo úmyslně naruší činnost drážního zařízení nebo drážního vedení, f) v rozporu s § 22 odst. 4 nedbá v obvodu dráhydráhy pokynu provozovatele dráhydráhy, g) se stane členem statutárního nebo kontrolního orgánu anebo zaměstnancem provozovatele dráhydráhy, přídělce nebo nezávislého přídělce v rozporu s § 22b odst. 2, § 32a odst. 2, 3 nebo 6 nebo § 42a odst. 2, h) v rozporu s § 32a odst. 4 se jako člen statutárního orgánu přídělce nebo jako zaměstnanec přídělce nezdrží výkonu činnosti uvedené v § 32a odst. 3 písm. a), b), c) nebo d) anebo se takové činnosti nezdrží v období 6 měsíců od zániku funkce člena statutárního orgánu přídělce nebo pracovněprávního vztahu k přídělci, i) poruší přepravní podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných věcí na základě § 37 odst. 2 písm. j) nebo § 37 odst. 3 písm. d), j) v rozporu s § 30 odst. 3 neodevzdá drážnímu správnímu úřadu neplatnou licenci, k) jako zaměstnanec nebo člen statutárního orgánu provozovatele dráhydráhy v rozporu s § 42a odst. 3 přijme majetkové plnění od jiného podnikatele v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, l) jako osoba vykonávající hlavní činnostihlavní činnosti poruší povinnost mlčenlivosti podle § 42a odst. 4, nebo m) v rozporu s § 53d odst. 2 neumožní inspektorům Drážní inspekce výkon jejich oprávnění bez zbytečného odkladu. (2) Fyzická osoba se jako vlastník dráhydráhy dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 10b odst. 1 písm. a) nezajistí zachování tělesa, stavby nebo zařízení železničního spodku dráhydráhy nebo její části, b) v rozporu s § 10b odst. 4 nezveřejní seznam drahdrah nebo jejich částí, jejichž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, nebo údaje v něm uvedené bez zbytečného odkladu neaktualizuje, c) v rozporu s § 10d odst. 2 ve stanovené lhůtě nesplní povinnost obnovit provozuschopnost nebo provozování dráhydráhy nebo její části, d) nezajistí v rozporu s § 20 odst. 1 údržbu a opravu dráhydráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost nebo neumožní styk dráhydráhy s jinými dráhamidráhami, nebo e) nezajistí v rozporu s § 21 odst. 1 provozování dráhydráhy. (3) Fyzická osoba se jako vlastník dráhydráhy celostátní nebo regionální dále dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nepečuje o rozvoj a modernizaci dráhydráhy podle § 20 odst. 2, b) nenabídne v rozporu s § 20 odst. 3 dráhudráhu, u níž není schopna zajistit její provozuschopnost, státu k odkoupení, nebo c) neumožní v případě stanoveném v § 21 odst. 1 provozování dráhydráhy jinou oprávněnou osobou. (4) Fyzická osoba se jako bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nevypracuje výroční zprávu podle pododdílu 1.8.3.3 Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí8d) (dále jen „Řád“), nebo b) nevypracuje zprávu o nehodě podle pododdílu 1.8.3.6 Řádu. (5) Fyzická osoba se jako osoba řídící drážní vozidlo na drázedráze celostátní, regionální nebo místní anebo na vlečce dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. a) nezastaví drážní vozidlo včas před návěstí zakazující jízdu, b) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. b) neohlásí dojetí drážního vozidla do místa se zjednodušenou organizací drážní dopravy osobě pověřené provozovatelem dráhydráhy nebo se neřídí jejím pokynem směřujícím k řízení drážního vozidla, c) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. c) se na výzvu drážního správního úřadu nepodrobí orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření, d) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. d) nemá u sebe při řízení drážního vozidla doklad osvědčující oprávnění k jeho řízení, nebo e) v rozporu s § 46t odst. 1 písm. e) na výzvu drážního správního úřadu nepředloží stanovený doklad. (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. d) nebo e), b) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), f) nebo j), odstavce 4 nebo odstavce 5 písm. a) nebo b), c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) nebo odstavce 5 písm. c), d) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), h) nebo l), e) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo k) nebo odstavce 2 písm. b), nebo f) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), odstavce 2 písm. a), c), d) nebo e) nebo odstavce 3. (7) Za přestupek podle odstavce 5 písm. a) nebo b) lze uložit zákaz činnosti do 1 roku spočívající v zákazu řízení drážního vozidla, byl-li spáchán alespoň dvakrát v období 1 roku. Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob § 51 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vykonává v rozporu s § 4a odst. 1 v obvodu dráhydráhy činnosti, které jsou podnikáním, b) jako vlastník sítě technického vybavení umístěného v obvodu dráhydráhy nepostupuje při havárii této sítě podle pokynů provozovatele dráhydráhy udělovaných podle § 5a odst. 3, c) jako vlastník sítě technického vybavení umístěného v obvodu dráhydráhy nebo v ochranném pásmu dráhydráhy nezajistí v případě stanoveném v § 5a odst. 5 její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, d) jako stavebník v rozporu s § 7 odst. 2 zahájí zkušební provoz dráhydráhy, aniž byl vydán průkaz způsobilosti určeného technického zařízení, e) provozuje v ochranném pásmu dráhydráhy činnost v rozporu s § 9 odst. 1, f) poruší nebo ohrozí provozování dráhydráhy a drážní dopravy nebo poškodí součásti dráhydráhy nebo součásti drážního vozidla, g) poškodí stavbu dráhydráhy, stavbu na drázedráze nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, anebo naruší činnost drážního zařízení nebo drážního vedení, h) provozuje dráhudráhu v rozporu s § 11 odst. 1 bez úředního povolení, i) v rozporu s § 24a odst. 1 písm. b) nebo § 24a odst. 2 písm. b) provozuje drážní dopravu bez platné licence, j) přidělí kapacitu dráhykapacitu dráhy nebo za provozovatele dráhydráhy obstará výkon hlavních činnostíhlavních činností, ačkoliv k tomu není podle § 32 odst. 3 oprávněna, k) poruší přepravní podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných věcí na základě § 37 odst. 2 písm. j) nebo § 37 odst. 3 písm. d), l) v rozporu s § 30 odst. 3 neodevzdá drážnímu správnímu úřadu neplatnou licenci, m) jako osoba zabezpečující údržbu drážního vozidla 1. nezavede systém údržby podle § 43b odst. 5 nebo nezajistí jeho dodržování, 2. nesplňuje některou z podmínek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel29), nebo 3. v rozporu s § 43b odst. 6 nepředloží Agentuře Evropské unie pro železnice požadovaná smluvní ujednání, n) vypracuje typové osvědčení v rozporu s § 43c odst. 3, o) v rozporu s § 49b odst. 1 uvede na trh prvek interoperabilityprvek interoperability nesplňující základní požadavky, p) vypracuje k prvku interoperabilityprvku interoperability ES prohlášení o shodě nebo vhodnosti pro použití v rozporu s § 49b odst. 1 nebo 4, q) poruší zákaz uvedení prvku interoperabilityprvku interoperability na trh uložený podle § 49c odst. 1 nebo nedodrží ochranné opatření uložené podle § 49c odst. 2 nebo § 49q odst. 2, r) v rozporu s § 49i uvede na trh subsystémsubsystém kolejová vozidla nebo subsystémsubsystém palubní řízení a zabezpečení nesplňující základní požadavky, s) v rozporu s § 49j odst. 1 uvede na trh drážní vozidlo určené k provozování na drázedráze celostátní nebo regionální bez povolení k jeho uvedení na trh nebo v rozporu s tímto povolením, t) vypracuje prohlášení o shodě s povoleným typem vozidla v rozporu s § 49j odst. 2 nebo 4, u) jako držitel drážního vozidladržitel drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální, držitel povolení k jeho uvedení na trh nebo povolení typu vozidla anebo jako osoba jimi pověřená 1. obnoví nebo modernizuje drážní vozidlo bez nového povolení, jehož vydání bylo nezbytné podle § 49l odst. 1, 2. v rozporu s § 49l odst. 2 rozšíří oblast provozu drážního vozidla bez nového povolení, nebo 3. v rozporu s § 49l odst. 5 neodevzdá původní povolení k uvedení drážního vozidla na trh drážnímu správnímu úřadu, v) v rozporu se zákazem podle § 49m odst. 3 písm. b) uvede na trh drážní vozidlo určené pro provozování na drázedráze celostátní nebo regionální, w) jako zadavatel, výrobcevýrobce nebo jejich zplnomocněný zástupce 1. vypracuje k subsystémusubsystému ES prohlášení o ověření v rozporu s § 49o odst. 1 nebo 7, 2. nesdělí drážnímu správnímu úřadu seznam dotčených záměrů podle § 49o odst. 4, 3. v rozporu s § 49o odst. 7 nevypracuje ES prohlášení o ověření nebo k němu nepřipojí technickou dokumentaci ve stanoveném jazyce, neuchová technickou dokumentaci připojenou k ES prohlášení o ověření nebo ji nezašle orgánu jiného členského státučlenského státu nebo Agentuře Evropské unie pro železnice, 4. v rozporu s § 49o odst. 8 nevypracuje nové nebo nezmění již vypracované ES prohlášení o ověření v případě obnovy nebo modernizace subsystémusubsystému, 5. v rozporu s § 49p odst. 6 nezajistí provedení ES ověření v případě obnovy nebo modernizace subsystémusubsystému, nebo 6. v rozporu s § 49q odst. 1 neprovede dodatečné posouzení nebo o jeho výsledcích neinformuje drážní správní úřad, x) jako oznámený subjekt 1. vydá ES certifikát v rozporu s § 49b odst. 3 nebo § 49p odst. 3, nebo 2. vykonává činnost v rozporu s § 49s, y) jako určený subjekt 1. vydá vnitrostátní certifikát v rozporu s § 49p odst. 3, nebo 2. vykonává činnost v rozporu s § 49w odst. 3 nebo neinformuje drážní správní úřad podle § 49w odst. 5, nebo z) v rozporu s § 53d odst. 2 neumožní inspektorům Drážní inspekce výkon jejich oprávnění bez zbytečného odkladu. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhydráhy dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 10b odst. 1 písm. a) nezajistí zachování tělesa, stavby nebo zařízení železničního spodku dráhydráhy nebo její části, b) v rozporu s § 10b odst. 4 nezveřejní seznam drahdrah nebo jejich částí, jejichž provozuschopnost a provozování byly přerušeny, nebo údaje v něm uvedené bez zbytečného odkladu neaktualizuje, c) v rozporu s § 10d odst. 2 ve stanovené lhůtě nesplní povinnost obnovit provozuschopnost nebo provozování dráhydráhy nebo její části, d) nezajistí v rozporu s § 20 odst. 1 údržbu a opravu dráhydráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost nebo neumožní styk dráhydráhy s jinými dráhamidráhami, nebo e) nezajistí v rozporu s § 21 odst. 1 provozování dráhydráhy. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dráhydráhy celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že a) nepečuje o rozvoj a modernizaci dráhydráhy podle § 20 odst. 2, b) nenabídne v rozporu s § 20 odst. 3 dráhudráhu, u níž není schopna zajistit její provozuschopnost, státu k odkoupení, nebo c) neumožní v případě stanoveném v § 21 odst. 1 provozování dráhydráhy jinou oprávněnou osobou. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhydráhy dopustí přestupku tím, že a) neoznámí podle § 17 odst. 2 drážnímu správnímu úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního povolení, nebo o nich nepředloží doklady, b) nevyrozumí podle § 18 odst. 1 před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhydráhy o této skutečnosti drážní správní úřad nebo vlastníka dráhydráhy, c) provozuje dráhudráhu v rozporu s § 22 odst. 1 písm. a), d) nezajistí v souladu s § 22 odst. 1 písm. c), aby provozování dráhydráhy prováděla osoba zdravotně a odborně způsobilá, e) nezveřejní v souladu s § 22 odst. 1 písm. d) jízdní řády pro veřejnou drážní osobní dopravu a jejich změny, f) neoznačí názvy stanic (zastávek), které provozuje podle § 22 odst. 1 písm. e), g) omezí provozování dráhydráhy nebo její části v rozporu s § 23b nebo § 23c odst. 3 nebo 7 nebo v rozporu s § 23c odst. 4 o tomto omezení nevyrozumí dopravce, vlastníka dráhydráhy, provozovatele dráhydráhy, Úřad nebo drážní správní úřad, h) v rozporu s § 22b odst. 1 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování, i) použije příjmy z provozování dráhydráhy nebo finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhydráhy v rozporu s § 22b odst. 3 nebo § 42b odst. 1, j) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. a) neumožní dopravcům využití přidělené kapacity dráhykapacity dráhy, k) nezajistí dopravcům přístup k poskytovaným službám podle § 23 odst. 1 písm. b), l) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. c) sjedná cenu za užití dráhydráhy a za přidělení její kapacity diskriminačním způsobem, m) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. d) neumožní dopravci provozovat drážní dopravu na drázedráze, n) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. e) neumožní dopravci užití dráhydráhy pro objezd nesjízdného úseku, o) v rozporu s § 23 odst. 1 písm. f) nevede seznam provozovaných drahdrah a jejich součástí, p) provádí výstavbu, modernizaci, údržbu nebo opravu jím provozované dráhydráhy v rozporu s § 23 odst. 1 písm. h), q) v rozporu s § 23 odst. 5 nezpracuje analýzu kapacity přetížené dráhydráhy, r) v rozporu s § 23 odst. 6 nepřijme plán na zmírnění nebo odstranění přetížení dráhydráhy, s) v rozporu s § 42a odst. 3 odmění člena svého statutárního orgánu nebo svého zaměstnance v závislosti na hospodářských výsledcích dosahovaných dopravcem v rámci vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, jehož je tento provozovatel dráhydráhy součástí, t) v rozporu s § 42a odst. 4 nezajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím souvisejícím s hlavními činnostmihlavními činnostmi měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající, u) v rozporu s § 42a odst. 5 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, směřujícímu ke vzniku nebo zániku pracovněprávního vztahu týkajícího se jeho zaměstnance vykonávajícího hlavní činnostihlavní činnosti, v) v rozporu s § 42c odst. 1 nezřídí pobočky nebo nesplní jinou povinnost ve vztahu k zřízeným pobočkám uvedenou v § 42c odst. 2, 3 nebo 4, nebo w) v rozporu s § 43e odst. 4 neposkytne potřebnou součinnost za účelem provádění zkušebního provozu. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhydráhy celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že a) provozuje v rozporu s § 11 odst. 1 dráhudráhu bez osvědčení provozovatele dráhydráhy nebo provozuje dráhudráhu v rozporu s tímto osvědčením, b) v rozporu s § 19a neoznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení provozovatele dráhydráhy nebo neodevzdá toto osvědčení drážnímu správnímu úřadu, c) v rozporu s § 19b odst. 3 nebo § 49h odst. 3 neodevzdá osvědčení provozovatele dráhydráhy drážnímu správnímu úřadu, d) finančně nezabezpečí podle § 22 odst. 2 písm. a) řádné provozování dráhydráhy, e) neposkytne podle § 22 odst. 2 písm. b) doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování dráhydráhy, f) nezajistí, aby jím zavedený systém zajišťování bezpečnosti provozovatele dráhydráhy splňoval požadavky podle § 22 odst. 2 písm. d) nebo nezajistí jeho dodržování, g) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. e), f) nebo g) nepřijme stanovená opatření, nezajistí přijetí stanovených opatření osobami, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, nebo nesleduje, zda byla tato opatření přijata, h) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. h) nepředloží Agentuře Evropské unie pro železnice požadovaná smluvní ujednání, i) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. i) nepřijme nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění bezpečnostního rizika nebo toto riziko neoznámí osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, j) nepředloží podle § 22 odst. 2 písm. j) výroční zprávu o bezpečnosti provozování dráhydráhy, k) v rozporu s § 22 odst. 2 písm. k) neoznámí nebo jinak nezpřístupní drážnímu správnímu úřadu stanovené údaje anebo tyto údaje neuchová, l) nestanoví podle § 23 odst. 2 písm. b) rozsah poskytovaných přepravních služeb pro přepravu osob a věcí, nebo jej nezveřejní v Přepravním a tarifním věstníku, m) nezpracuje jízdní řád podle § 40 odst. 1, n) nepředá podle § 40 odst. 2 údaje z platného jízdního řádu Ministerstvu dopravy pro účely vedení Celostátního informačního systému o jízdních řádech, o) v rozporu s § 43 odst. 6 neumožní uskutečnit zkušební provoz drážního vozidla na jím provozované drázedráze, p) v rozporu s § 49d odst. 1 uvede do provozu subsystémsubsystém infrastruktura, subsystémsubsystém energie nebo subsystémsubsystém traťové řízení a zabezpečení bez průkazu způsobilosti dráhydráhy nebo v rozporu s ním, q) v rozporu s § 49f odst. 5 neodevzdá původní průkaz způsobilosti dráhydráhy, r) v rozporu s § 49h odst. 1 nevyrozumí drážní správní úřad o přijatých opatřeních, s) v rozporu s § 49h odst. 2 neodevzdá původní osvědčení provozovatele dráhydráhy, t) neposkytne potřebnou součinnost za účelem provádění zkušebního provozu podle § 49k odst. 4, u) v rozporu s přímo použitelným předpisem upravujícím specifikace registru železniční infrastruktury27) nezapíše údaje týkající se jím provozované dráhydráhy do registru infrastruktury vedeného Agenturou Evropské unie pro železnice, nebo v) použije v rozporu s § 62 odst. 4 finanční prostředky k provozování dráhydráhy poskytnuté z veřejných rozpočtů k jiným účelům nebo nevede oddělené účetnictví. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel vlečky dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 22a odst. 3 neumožní dopravci užití veřejně nepřístupné vlečky nediskriminačním způsobem za účelem přístupu k jiné drázedráze, k zařízení služebzařízení služeb, k jinému zařízení nebo manipulačnímu místu, b) v rozporu s § 22a odst. 5 nesplní oznamovací povinnost vůči Úřadu, nebo c) v rozporu s § 33 odst. 8 nezpracuje, neprojedná nebo nezveřejní prohlášení o drázedráze. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhydráhy nebo dopravce dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 22b odst. 4 uzavře smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učiní jiné obdobné právní jednání, b) při provozování dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo drážní dopravy na této drázedráze nezajistí, aby jeho zaměstnanci absolvovali školení podle § 46s odst. 1, c) v rozporu s § 47 odst. 6 provozuje určené technické zařízení, k němuž nebyl vydán průkaz způsobilosti nebo které nesplňuje stanovené podmínky, d) neoznámí vznik mimořádné událostimimořádné události v drážní dopravě podle § 49 odst. 3 písm. a) nebo učiněné oznámení v rozporu s tímto ustanovením neaktualizuje, e) nezajistí v souladu s § 49 odst. 3 písm. b) místo mimořádné událostimimořádné události nebo neprovede dokumentaci stavu v době vzniku mimořádné událostimimořádné události, f) nezabezpečí podle § 49 odst. 3 písm. c) uvolnění dráhydráhy pro obnovení provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, g) neprovede podle § 49 odst. 3 písm. d) zjištění příčin a okolností vzniku mimořádné událostimimořádné události nebo neučiní opatření k jejich předcházení, h) neodstraní podle § 49 odst. 3 písm. e) nedostatky zjištěné při vzniku mimořádné událostimimořádné události, jejich příčiny nebo škodlivé následky, nebo i) provozuje dráhudráhu celostátní nebo regionální anebo drážní dopravu na této drázedráze v rozporu s technickou specifikací pro interoperabilitutechnickou specifikací pro interoperabilitu pro subsystémsubsystém provoz a řízení dopravy, subsystémsubsystém údržba nebo subsystémsubsystém využití telematiky v osobní a nákladní dopravě41). (8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podnikuvertikálně integrovaného podniku, dopustí přestupku tím, že a) uzavře s jiným podnikatelem v rámci téhož podniku smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učiní jiné obdobné právní jednání za podmínek neodpovídajících § 42b odst. 2 nebo jinému podnikateli v rámci téhož podniku poskytne na základě smlouvy o úvěru nebo zápůjčce nebo jiného obdobného právního jednání plnění, které neodpovídá podmínkám stanoveným v § 42b odst. 2, b) poskytne provozovateli dráhydráhy, který je součástí téhož podniku, plnění v rozporu s § 42b odst. 3, c) v rozporu s § 42b odst. 4 přistoupí k dluhu provozovatele dráhydráhy v rámci téhož podniku, nebo tento dluh plní, převezme nebo zajistí, nebo d) v rozporu s § 42b odst. 5 nevede oddělené účetnictví. (9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení služebzařízení služeb dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 23d odst. 1 neposkytne dopravci službu bezprostředně související s provozováním drážní dopravy nebo ji poskytne diskriminačním způsobem, b) v rozporu s § 23f odst. 1 nezajistí, aby služby poskytované prostřednictvím zařízení služebzařízení služeb byly poskytovány v rámci pobočky, nebo c) v rozporu s § 23f odst. 2 nezajistí, aby o poskytování služeb prostřednictvím zařízení služebzařízení služeb bylo vedeno oddělené účtování. (10) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. z), c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) bodu 3 nebo písm. u) bodu 3, odstavce 4 písm. o), q), r) nebo w) nebo odstavce 5 písm. b), c), h), o), q), s) nebo t), d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), f), g), j), n), p), t), písm. u) bodu 1 nebo 2, písm. w), x) nebo y), odstavce 2 písm. b), odstavce 4 písm. a), b), e), f), h), i), s), t), u) nebo v), odstavce 5 písm. d), e), g), i), j), k), l), m), n), r), u) nebo v), odstavce 6, odstavce 7 písm. a), b) nebo i), odstavce 8 nebo 9, nebo e) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), h), i), k), písm. m) bodu 1 nebo 2, písm. o), q), r), s) nebo v), odstavce 2 písm. a), c), d) nebo e), odstavce 3, odstavce 4 písm. c), d), g), j), k), l), m), n) nebo p), odstavce 5 písm. a), f) nebo p) nebo odstavce 7 písm. c), d), e), f), g) nebo h). (11) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), e), h), i) nebo k) lze uložit též zákaz činnosti. § 52 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce dopustí přestupku tím, že a) provozuje drážní dopravu v rozporu s § 24a odst. 1 písm. a) nebo § 24a odst. 2 písm. a), b) neoznámí ve lhůtě podle § 29 odst. 2 drážnímu správnímu úřadu změnu údajů uvedených v licenci, c) provozuje drážní dopravu v rozporu s § 35 odst. 1 písm. a), d) nezajistí v souladu s § 35 odst. 1 písm. d), aby drážní vozidlo řídila osoba s platným průkazem způsobilosti k řízení drážního vozidla, e) nezajistí v souladu s § 35 odst. 1 písm. e), aby drážní dopravu prováděla osoba zdravotně a odborně způsobilá, f) se neřídí při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhydráhy udílenými podle § 35 odst. 1 písm. f), g) v rozporu s § 35 odst. 3 neposkytne včas zprávu o kvalitě poskytovaných služeb Agentuře Evropské unie pro železnice, h) provozuje na drázedráze místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce drážní vozidlo nesplňující některou z podmínek uvedených v § 43c odst. 1, pokud se nejedná o drážní vozidlo provozované v souladu s § 43c odst. 2, i) v rozporu s § 43d odst. 1 provozuje drážní vozidlo, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, bez schválení, j) v rozporu s § 43f odst. 5 provozuje historické drážní vozidlo na drázedráze celostátní, regionální, místní, speciální, tramvajové nebo trolejbusové anebo na vlečce k jinému účelu než k uspokojování kulturních nebo volnočasových potřeb, k) nezajistí v souladu s § 46i odst. 1 vydávání osvědčení strojvedoucího, l) neprovádí v souladu s § 46q pravidelnou kontrolu činnosti strojvedoucích, kterým vydal osvědčení strojvedoucího, nebo m) nezajistí v souladu s § 46r odst. 2 vedení a pravidelnou aktualizaci rejstříku osvědčení strojvedoucích a poskytování informací z tohoto rejstříku v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie5c). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce na drázedráze celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s 24a odst. 1 písm. b) provozuje drážní dopravu bez platného osvědčení dopravce nebo provozuje drážní dopravu v rozporu s tímto osvědčením, b) v rozporu s § 31b odst. 7 neodevzdá osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu, c) v rozporu s § 31b odst. 8 neoznámí změnu údaje obsaženého v osvědčení dopravce nebo neodevzdá toto osvědčení drážnímu správnímu úřadu, d) v rozporu s § 31c odst. 3 neodevzdá původní osvědčení dopravce drážnímu správnímu úřadu, e) poruší zákaz provozování drážní dopravy uložený rozhodnutím vydaným podle § 31c odst. 4 nebo provozuje drážní dopravu v rozporu s tímto rozhodnutím, f) finančně nezajistí podle § 35 odst. 2 písm. a) řádné provozování drážní dopravy, g) neposkytne podle § 35 odst. 2 písm. b) drážnímu správnímu úřadu doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování drážní dopravy, h) nesjedná nebo nezaplatí podle § 35 odst. 2 písm. d) pojištění z pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou provozem drážní dopravy, i) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. f) nezajistí, aby jím zavedený systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy zohledňoval druh, oblast a rozsah provozu nebo nezajistí jeho dodržování, j) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. g), h) nebo i) nepřijme stanovená opatření, nezajistí přijetí stanovených opatření osobami, jejichž činnost může mít dopad na bezpečnost provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy, nebo nesleduje, zda byla tato opatření přijata, k) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. j) nepředloží Agentuře Evropské unie pro železnice požadovaná smluvní ujednání, l) v rozporu s § 35 odst. 2 písm. k) nepřijme nezbytná opatření k odstranění či jinému usměrnění bezpečnostního rizika nebo toto riziko neoznámí osobám, které mohou přispět k odstranění či jinému usměrnění tohoto bezpečnostního rizika, m) neoznámí drážnímu správnímu úřadu zahájení provozování veřejné drážní dopravy prostřednictvím jím dosud neprovozovaného typu drážních vozidel nebo s využitím nových funkcí zaměstnanců podle § 35 odst. 2 písm. l), n) neopatří si informace o technickém a provozním stavu drážního vozidla a přepravovaného nákladu podle § 35 odst. 2 písm. m), o) nepředloží podle § 35 odst. 2 písm. n) drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování drážní dopravy, p) nezajistí oznámení stanovených údajů provozovateli dráhydráhy celostátní nebo regionální podle § 35 odst. 2 písm. p), q) na drázedráze celostátní nebo regionální provozuje drážní vozidlo, které nesplňuje některou z podmínek podle § 43 odst. 1 nebo § 43f odst. 2, r) v rozporu s § 43f odst. 4 provozuje historické drážní vozidlo na drázedráze celostátní nebo regionální, u něhož byla provedena změna konstrukce představující podstatnou odchylku od schváleného typu vozidla, bez schválení, s) nepřijme nezbytná opatření k uvedení drážního vozidla do souladu se základními požadavky podle § 49m odst. 1 nebo 2, t) nesplní informační povinnost vůči Agentuře Evropské unie pro železnice, drážnímu správnímu úřadu nebo orgánu jiného členského státučlenského státu podle § 49m odst. 1, nebo u) provozuje drážní vozidlo v rozporu se stanovenými podmínkami nebo se stanoveným zákazem podle § 49m odst. 3 písm. a). (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce ve veřejné drážní dopravě dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. d) neumožní cestujícímu zakoupit si jízdní nebo přepravní doklad po nástupu do vlaku bez úhrady dodatečných nákladů, b) nezabezpečí v souladu s § 36 odst. 1 písm. f) předlékařskou první pomoc v případě závažné nehodynehody nebo nehodynehody, c) neposkytne pomoc osobám s újmou na zdraví nebo majetku anebo těmto osobám nebo osobám jim blízkým nezajistí poskytnutí psychologické podpory v případě vážné nehodyvážné nehody na drázedráze celostátní nebo regionální podle § 36 odst. 1 písm. g), d) nezabezpečí v případech stanovených v § 36 odst. 1 písm. h) náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu, e) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. i) nezpracuje plán postupů poskytování pomoci cestujícím v případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu vlaku nebo nezajistí jeho plnění, f) neoznačí drážní vozidlo nebo soupravu drážních vozidel podle § 36 odst. 1 písm. j), g) omezí nebo zastaví veřejnou drážní dopravu v rozporu s § 38 odst. 7, nebo h) nezveřejní přechodné omezení nebo zastavení veřejné drážní dopravy podle § 38 odst. 2 nebo je podle § 38 odst. 7 neoznámí drážnímu správnímu úřadu. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce poskytující přepravní služby v rámci závazků veřejné služby dopustí přestupku tím, že použije v rozporu s § 62 odst. 4 finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování veřejné drážní osobní dopravy k jiným účelům nebo o těchto finančních prostředcích nevede oddělené účetnictví. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce provozující veřejnou drážní osobní dopravu na drázedráze tramvajové, trolejbusové, speciální nebo lanové dopustí přestupku tím, že nepředloží před zahájením drážní dopravy jízdní řád ke schválení drážnímu správnímu úřadu podle § 41 odst. 1. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) jako a) dopravce 1. nezajistí stanoveným způsobem prodej jízdních nebo přepravních dokladů, 2. nezajistí, aby její přepravní podmínky nebo jí prodávané jízdní nebo přepravní doklady měly stanovený obsah, 3. neumožní cestujícímu přepravu zavazadla, zvířete nebo vozidla, zavazadlo, zvíře nebo vozidlo nevydá nebo nevyznačí den a hodinu, kdy bylo o jejich vydání požádáno, v přepravním dokladu anebo neumožní jiné nakládání se zavazadlem, zvířetem nebo vozidlem, 4. nevyhotoví včas zápis o ztrátě nebo poškození přepravovaného zavazadla nebo vozidla se stanoveným obsahem nebo tento zápis nepředá oprávněné osobě, 5. neumožní cestujícímu přepravu jízdního kola nebo provedení rezervace na tuto přepravu anebo v takovém případě nezajistí přesměrování nebo neposkytne náhradu jízdného, odškodnění nebo pomoc podle tohoto přímo použitelného předpisu, 6. nezveřejní s využitím stanovených prostředků na svých internetových stránkách podmínky pro přepravu jízdních kol, včetně aktuálních informací o dostupnosti kapacity pro jejich přepravu, 7. nezajistí, aby jí provozované soupravy drážních vozidel byly vybaveny stanoveným počtem míst pro jízdní kola, 8. nezveřejní včas nebo stanoveným způsobem informaci o zrušení vlaku zařazeného v jízdním řádu, 9. nepřijme nezbytné opatření v případě očekávaného zpoždění spoje nebo v takovém případě nenahradí ve stanovené výši náklady cestujícího související s využitím jiného dopravce, 10. zajišťující přesměrování v případě očekávaného zpoždění spoje neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace pomoc nebo přístupnost srovnatelné s podmínkami původní přepravní smlouvy, 11. neposkytne v případě zpoždění spoje cestujícímu včas, ve stanovené výši nebo stanoveným způsobem odškodnění nebo mu neposkytne pomoc při uplatňování nároku na toto odškodnění, 12. nezavede pro případ zpoždění nebo odřeknutí spoje pravidla pro určení zpoždění a výpočet výše odškodnění cestujícím, kteří jsou držitelem časové jízdenky, 13. nenabídne v případě zpoždění nebo odřeknutí spoje cestujícímu zdarma občerstvení, ubytování nebo přepravu ve stanoveném rozsahu nebo stanoveným způsobem, 14. nepotvrdí zmeškání přípoje nebo odřeknutí spoje, 15. nezajistí cestujícímu v případě přerušení dopravy náhradní dopravu nebo nepřijme v takovém případě nezbytné opatření, 16. neposkytne včas nebo ve stanovené minimální výši zálohu na odškodnění v případě smrti nebo zranění cestujícího, 17. nevynaloží veškeré potřebné úsilí, aby cestujícímu pomohla domáhat se náhrady škody od třetí osoby, 18. neposkytne jinému dopravci, prodejci jízdních a přepravních dokladů, provozovateli cestovní kanceláře nebo provozovateli cestovní agentury včas nebo stanoveným způsobem přístup k cestovním informacím nebo k rezervačnímu systému, 19. nezavede stanovené normy kvality služeb pro přepravu cestujících, nesleduje kvalitu jí poskytovaných služeb nebo nezavede systém řízení jakosti, nebo 20. nezveřejní včas nebo stanoveným způsobem zprávu o kvalitě poskytovaných služeb, b) provozovatel dráhydráhy nepředá stanoveným způsobem údaj týkající se příjezdu nebo odjezdu vlaku dopravci, prodejci jízdních a přepravních dokladů, provozovateli cestovní kanceláře, provozovateli cestovní agentury nebo provozovateli železniční stanice, c) provozovatel železniční stanice nezavede stanovené normy kvality služeb pro přepravu cestujících nebo nesleduje kvalitu jí poskytovaných služeb, d) prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury neposkytne včas v případě zpoždění spoje cestujícímu náhradu nebo odškodnění ve stanovené výši nebo nevyřídí žádost o jejich poskytnutí, e) dopravce nebo provozovatel železniční stanice 1. nezavede nebo neudržuje stanoveným způsobem nediskriminační pravidla pro přístup k přepravě osob se zdravotním postižením, průvodců držitelů průkazu osoby se zdravotním postižením označeného symbolem „ZTP/P“ a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, 2. neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace stanoveným způsobem pomoc v železniční stanici nebo ve vlaku, 3. neposkytne v případě ztráty nebo poškození vybavení nebo pomůcky anebo v případě ztráty nebo zranění vodícího nebo asistenčního psa osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace včas jejich dočasnou náhradu nebo v takovém případě neposkytne odškodnění ve stanovené výši, 4. nezajistí, aby stanovený zaměstnanec absolvoval školení týkající se potřeb osob se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo 5. nezavede systém pro vyřizování stížností týkajících se práv a povinností cestujících, nevyřídí včas nebo stanoveným způsobem přijatou stížnost anebo neuchová údaje související s vyřizováním přijatých stížností, f) dopravce, prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury 1. diskriminuje v rámci přepravních podmínek, tarifu nebo rezervace cestujícího na základě jeho státní příslušnosti nebo na základě místa usazení dopravce, prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury v členském státěčlenském státě, 2. nenabízí ve stanovených případech jízdní nebo přepravní doklady, 3. odmítne přijmout rezervaci nebo nevystaví jízdní nebo přepravní doklad osobě se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace, požaduje v souvislosti s přijetím rezervace nebo vystavením jízdního nebo přepravního dokladu takové osobě úhradu dodatečných nákladů anebo požaduje, aby taková osoba byla doprovázena jinou osobou, nebo 4. nevynaloží v případě odmítnutí přijetí rezervace, nevystavení jízdního nebo přepravního dokladu anebo požadavku doprovodu osoby se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace náležité úsilí, aby pro tuto osobu navrhla přijatelnou náhradní přepravu, nebo g) dopravce, provozovatel železniční stanice, prodejce jízdních a přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury 1. neposkytne nebo nezpřístupní cestujícímu včas, ve stanoveném rozsahu nebo stanoveným způsobem informace, nebo 2. nezavede nezbytná opatření pro příjem oznámení osob se zdravotním postižením nebo s omezenou schopností pohybu a orientace o potřebě pomoci v železniční stanici nebo ve vlaku nebo nepřijímá tato oznámení bez úhrady dodatečných nákladů. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel drážního vozidladržitel drážního vozidla provozovaného na drázedráze celostátní nebo regionální dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 43 odst. 3 neoznámí drážnímu správnímu úřadu změnu údaje zapsaného v evropském registru vozidel nebo zničení drážního vozidla, b) v rozporu s § 43 odst. 5 nezajistí označení drážního vozidla přiděleným evropským číslem vozidla, nebo c) nezajistí, aby údržbu jím provozovaného drážního vozidla zabezpečovala osoba splňující podmínky stanovené v § 43b odst. 1. (8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako přídělce kapacity dopravní cesty dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 32a odst. 1 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele týkajícímu se výkonu hlavních činnostíhlavních činností nebo umožní jiný významný zásah do rozhodování o hlavních činnostechhlavních činnostech, b) nezpracuje nebo nezveřejní prohlášení o drázedráze nebo neumožní vyjádřit se k jeho obsahu podle § 33 odst. 1, nebo c) nepřidělí kapacitu dráhykapacitu dráhy podle § 34, 34a nebo 34b nebo ji přidělí v rozporu s § 34d odst. 1 nebo 4. (9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nezávislý přídělce dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 32a odst. 5 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování, nebo b) v rozporu s § 32a odst. 7 sjedná cenu za užití dráhydráhy nebo za přidělení její kapacity diskriminačním způsobem nebo v rozporu s cenovými předpisy. (10) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník přepravy nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že a) nezajistí odpovídající proškolení zaměstnanců podílejících se na přepravě nebezpečných věcí podle kapitoly 1.3 Řádu, b) nesplní povinnost z hlediska bezpečnosti podle kapitoly 1.4 Řádu, c) neustanoví bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí podle pododdílu 1.8.3.1 Řádu, d) nevypracuje bezpečnostní plán, nezajistí proškolení zaměstnanců nebo nedodržuje ustanovení bezpečnostního plánu podle kapitoly 1.10 Řádu, e) užije pro přepravu nebezpečných věcí jiné než předepsané obaly nebo cisterny nebo je užije jiným než předepsaným způsobem podle části 4 Řádu, f) neoznačí nebezpečnou věc podle části 5 Řádu, g) nepřiloží řádně vyplněné doklady předepsané pro přepravu nebezpečných věcí podle kapitol 5.1 a 5.4 Řádu, h) poruší požadavky na konstrukci a zkoušky obalů, velkých nádob pro volně ložené látky, velkých obalů nebo cisteren podle části 6 Řádu, nebo i) poruší podmínky přepravy, nakládky, vykládky nebo manipulace s nebezpečnými věcmi podle části 7 Řádu. (11) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dráhydráhy při přepravě nebezpečných věcí v seřaďovacích nádražích dopustí přestupku tím, že nezajistí vypracování interních nouzových plánů (kapitola 1.11 Řádu) pro tuto přepravu podle pododdílu 1.4.3.6 Řádu. (12) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dopravce nebo provozovatel dráhydráhy při přepravě nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že nevypracuje zprávu o nehoděnehodě podle oddílu 1.8.5 Řádu. (13) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel při přepravě nebezpečných věcí dopustí přestupku tím, že při odesílání nezařadí nebezpečnou věc podle části 2 Řádu. (14) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c), d), k), m) nebo n) nebo odstavce 7 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), g), i) nebo j), odstavce 2 písm. f), g), h), j), l), o), p), r) nebo t), odstavce 3 písm. a), b), c), d), e), f) nebo h), odstavce 4, 5 nebo 6, odstavce 7 písm. b), odstavce 8 nebo 9, odstavce 10 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i) nebo odstavce 11, 12 nebo 13, c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), h), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. a), e), i), q), s) nebo u), odstavce 3 písm. g), odstavce 7 písm. c) nebo odstavce 10 písm. d). (15) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavců 10 až 13 lze uložit také zákaz činnosti. § 52a Společná ustanovení (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává drážní správní úřad s výjimkou a) přestupků podle § 50 odst. 1 písm. m) a § 51 odst. 1 písm. z), které projednává Drážní inspekce, b) přestupků podle § 50 odst. 1 písm. g), h), k) a l), § 51 odst. 1 písm. j), § 51 odst. 4 písm. g), jde-li o dráhudráhu celostátní nebo regionální anebo vlečku, § 51 odst. 4 písm. h) až o) a q) až v), § 51 odst. 5 písm. m), n) a v), § 51 odst. 6, § 51 odst. 7 písm. a), § 51 odst. 8 a 9 a § 52 odst. 4, 8 a 9, které projednává Úřad, a c) přestupků podle § 52 odst. 6, dopustí-li se přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury, které projednává obecní živnostenský úřad. (2) Přestupky podle § 50 odst. 1 písm. a), d), e), f) a i) může projednat příkazem na místě Policie České republiky. (3) Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá orgán, který je uložil. ČÁST DESÁTÁ STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR § 53 (1) Zřizuje se správní úřad Drážní úřad jako orgán státní správy se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy. (2) V čele Drážního úřadu je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. § 53a (1) Zřizuje se Drážní inspekce jako správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy. Drážní inspekce se člení na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla a územní působnost územních inspektorátů stanoví generální inspektor. (2) V čele Drážní inspekce je generální inspektor, kterého jmenuje a odvolává vláda; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. (3) Drážní inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze. § 53b (1) Drážní inspekce šetří příčiny a okolnosti vzniku vážných nehodvážných nehod na drázedráze železniční, vyjma speciální dráhydráhy. Příčiny a okolnosti vzniku jiných mimořádných událostímimořádných událostí na dráháchdráhách může Drážní inspekce šetřit, je-li to vhodné s ohledem na jejich závažnost, opakovanost, souslednost, jejich dopady na bezpečné provozování dráhydráhy nebo drážní dopravy nebo požadavky provozovatele dráhydráhy, dopravce, Drážního úřadu nebo orgánu jiného členského státučlenského státu. (2) Do probíhajícího šetření nesmí Ministerstvo dopravy ani jiné orgány zasahovat. (3) Drážní inspekce zahájí šetření příčin vážné nehodyvážné nehody na drázedráze železniční, vyjma speciální dráhydráhy, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 měsíců ode dne, kdy se o nehoděnehodě dozvěděla. Šetří-li Drážní inspekce příčiny jiné mimořádné událostimimořádné události, použije se věta první obdobně. O zahájení šetření podá Drážní inspekce do 7 dnů zprávu Agentuře Evropské unie pro železnice. Při šetření postupuje Drážní inspekce tak, aby provozování drážní dopravy narušené mimořádnou událostímimořádnou událostí mohlo být obnoveno co nejdříve. Drážní inspekce se při šetření nezabývá odpovědností za trestný čintrestný čin nebo správní delikt. (4) Za účelem posouzení, zda jsou naplněny důvody pro zahájení šetření příčin mimořádné událostimimořádné události, jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni vstupovat na místo nehodynehody nebo incidentuincidentu, na související prostor dráhydráhy a do drážního vozidla. (5) Drážní inspekce zveřejní informaci o zahájení šetření způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Drážní inspekce přijímá a při šetření zohledňuje podněty a vyjádření od Drážního úřadu, dotčeného provozovatele dráhydráhy, dotčeného dopravce, Agentury Evropské unie pro železnice, dotčeného výrobcevýrobce drážního vozidla nebo jiného drážního zařízení, odborové organizace působící u dotčeného provozovatele dráhydráhy nebo dopravce, dotčené složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, zástupce cestujících a odesílatelů, osoby s újmou na zdraví nebo majetku a osoby blízké obětioběti nehodynehody. Osobu s újmou na zdraví nebo majetku a osobu blízkou obětioběti nehodynehody Drážní inspekce informuje o pokroku v šetření, jsou-li jí známy; přitom zohlední jejich odůvodněné potřeby. (7) Náležitosti zprávy o zahájení šetření podávané Agentuře Evropské unie pro železnice stanoví prováděcí právní předpis. § 53c (1) Je-li toho pro účely šetření třeba, Drážní inspekce může dožádat příslušný orgán jiného členského státučlenského státu nebo Agenturu Evropské unie pro železnice o provedení úkonu směřujícího k objasnění příčiny mimořádné událostimimořádné události (dále jen „zjišťovací úkon“), který by sama mohla provést jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady anebo který by nemohla provést vůbec. Je-li Drážní inspekce dožádána příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu, provede dožádaný zjišťovací úkon bez zbytečného odkladu. Drážní inspekce odmítne provést dožádaný zjišťovací úkon, je-li dožádání v rozporu s právními předpisy. Drážní inspekce může odmítnout provést dožádaný zjišťovací úkon, ohrožuje-li jeho provedení plnění jejích vlastních úkolů, nebo vyžaduje-li jeho provedení vynaložení neúměrných nákladů. (2) Projeví-li se následky mimořádné událostimimořádné události kromě území České republiky také na území jiného členského státučlenského státu, spolupracuje Drážní inspekce s příslušným orgánem tohoto státu na šetření jejích příčin. Drážní inspekce může v takovém případě přizvat příslušný orgán jiného členského státučlenského státu k provedení svých zjišťovacích úkonů. Drážní inspekce přizve příslušný orgán jiného členského státučlenského státu k provedení svých zjišťovacích úkonů, je-li to vhodné a je-li účastníkem mimořádné událostimimořádné události dopravce, který je držitelem licence pro provozování drážní dopravy vydané tímto členským státemčlenským státem, nebo účastní-li se mimořádné událostimimořádné události drážní vozidlo, které je registrováno nebo jehož údržba je prováděna v tomto členském státučlenském státu. Drážní inspekce zajistí přizvanému orgánu jiného členského státučlenského státu přístup k důkazům a informacím týkajícím se nehodynehody nebo incidentuincidentu. § 53d (1) Při šetření příčin mimořádných událostímimořádných událostí jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni a) vstupovat na místo nehodynehody nebo incidentuincidentu, na související prostor dráhydráhy a do drážního vozidla, b) kontrolovat odstraňování trosek drážního vozidla, součástí dráhydráhy a dalších drážních zařízení, c) zajišťovat trosky drážního vozidla, součástí dráhydráhy a dalších drážních zařízení pro účely jejich dalšího zkoumání, d) vyžadovat přístup k záznamovým zařízením a zajišťovat záznamy z těchto zařízení, e) vyžadovat výsledky pitvy těl obětíobětí a výsledky zkoušek provedených na vzorcích odebraných z těl obětíobětí, f) vyžadovat výsledky výslechů dotčených osob, g) vyžadovat výsledky zkoušek zaměřených na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky a případných dalších lékařských vyšetření u dotčených osob, h) vyžadovat vysvětlení od dotčených osob, i) zajišťovat další důkazy pro šetření a vyžadovat přístup k veškerým dalším informacím týkajícím se nehodynehody nebo incidentuincidentu a j) vyžadovat od dotčených osob součinnost nezbytnou pro provedení ověřovacího pokusu, jímž se rozumí postup, při kterém jsou v uměle vytvořených nebo obměněných podmínkách prověřovány skutečnosti zjištěné v rámci šetření příčin mimořádných událostímimořádných událostí nebo zjišťovány nové skutečnosti důležité pro toto šetření; náklady na provedení ověřovacího pokusu nese Drážní inspekce. (2) Každý je povinen umožnit inspektorům Drážní inspekce výkon jejich oprávnění bez zbytečného odkladu. (3) Při šetření příčin mimořádných událostímimořádných událostí jsou inspektoři Drážní inspekce povinni prokázat se při výkonu své funkce průkazem inspektora Drážní inspekce. (4) V mimořádných nebo skutkově složitých případech může Drážní inspekce využít pomoci odborného konzultanta, který má znalost speciálního oboru, nebo nechat provést odborné posouzení znalcem. Se souhlasem inspektora Drážní inspekce může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon své funkce nahlížet do spisu o nehoděnehodě nebo incidentuincidentu a být přítomen výkonu oprávnění inspektorů Drážní inspekce. Do výkonu oprávnění inspektorů Drážní inspekce nesmí konzultant zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Této povinnosti jej může zprostit Drážní inspekce. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně použijí předpisy o znalcích a tlumočnících. (5) Při šetření příčin mimořádných událostímimořádných událostí a odstraňování jejich následků spolupracuje Drážní inspekce se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. Při provádění záchranných a likvidačních prací na místě mimořádné událostimimořádné události spolupracují inspektoři Drážní inspekce s velitelem zásahu zejména za účelem zachování důkazů nezbytných pro šetření. (6) Vzor průkazu inspektora Drážní inspekce stanoví prováděcí právní předpis. § 53e (1) Drážní inspekce bez zbytečného odkladu po dokončení šetření, nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy k mimořádné událostimimořádné události došlo, zpracuje závěrečnou zprávu o výsledcích šetření a po odstranění osobních údajů ji zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je-li to s ohledem na předcházení mimořádným událostemmimořádným událostem vhodné, obsahuje závěrečná zpráva rovněž bezpečnostní doporučení určené Drážnímu úřadu, Agentuře Evropské unie pro železnice, jinému správnímu orgánu nebo příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu. Drážní úřad a jiný správní orgán využijí bezpečnostní doporučení k přijetí odpovídajících opatření, včetně návrhu na změnu právní úpravy. Návrh závěrečné zprávy Drážní inspekce projedná s Drážním úřadem, dotčeným provozovatelem dráhydráhy, dotčeným dopravcem a, považuje-li to za vhodné, rovněž s jinou osobou nebo jiným správním orgánem. (2) Nelze-li šetření mimořádné událostimimořádné události dokončit do 12 měsíců ode dne, kdy k mimořádné událostimimořádné události došlo, zveřejní Drážní inspekce v této lhůtě, případně i každoročně, informace o dosavadním pokroku v šetření a podstatných otázkách, které jsou jeho předmětem. Závěrečnou zprávu o výsledcích šetření v takovém případě Drážní inspekce zpracuje a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu po dokončení šetření. (3) Drážní inspekce závěrečnou zprávu zašle a) Drážnímu úřadu, b) Agentuře Evropské unie pro železnice, c) jinému správnímu orgánu, týká-li se bezpečnostní doporučení obsažené v závěrečné zprávě jeho působnosti, d) příslušnému orgánu jiného členského státučlenského státu, týká-li se bezpečnostní doporučení obsažené v závěrečné zprávě jeho působnosti, e) dotčenému provozovateli dráhydráhy, f) dotčenému dopravci, g) dotčenému výrobci drážního vozidla nebo jiného drážního zařízení, h) odborové organizaci působící u dotčeného provozovatele dráhydráhy nebo dopravce, i) osobám s újmou na zdraví nebo majetku a osobám blízkým obětíobětí nehodynehody, jsou-li Drážní inspekci známy, j) dotčené složce integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a k) případným zástupcům cestujících a odesílatelů. (4) Drážní úřad a jiný správní orgán sdělí Drážní inspekci ve lhůtě 12 měsíců ode dne zveřejnění závěrečné zprávy obsahující jim určená bezpečnostní doporučení, jaká opatření v souvislosti s tímto doporučením přijaly; toto sdělení činí pravidelně, alespoň jednou ročně, do doby přijetí odpovídajících opatření. Pro bezpečnostní doporučení příslušného orgánu jiného členského státučlenského státu se věta první použije obdobně. (5) Drážní inspekce zpracuje a do 30. září příslušného kalendářního roku zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční zprávu o šetření mimořádných událostímimořádných událostí, vydaných bezpečnostních doporučeních a opatřeních přijatých na jejich základě za předchozí kalendářní rok. Výroční zprávu zašle Drážní inspekce rovněž Agentuře Evropské unie pro železnice. (6) Náležitosti závěrečné zprávy stanoví prováděcí právní předpis. § 54 (1) Státní správu ve věcech drahdrah vykonávají drážní správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a Drážní úřad. Státní správu ve věcech drahdrah vykonávají rovněž Drážní inspekce a Úřad. (2) Působnost drážních správních úřadů vykonávají v rozsahu stanoveném tímto zákonem též obceobce v přenesené působnosti. § 55 (1) Drážní úřad vykonává působnost podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu s výjimkou věcí, ve kterých tak činí Ministerstvo dopravy, Drážní inspekce, Úřad nebo obceobce. (2) Drážní úřad vykonává působnost orgánu dozoru podle ustanovení zvláštního právního předpisu nad stanovenými výrobky8h) a ostatními výrobky8i) určenými pro provozování dráhydráhy a drážní dopravy, které jsou součástí dráhydráhy nebo drážních vozidel, nad drážními vozidly, určenými technickými zařízeními a nad prvky interoperabilityprvky interoperability a subsystémysubsystémy. (3) Drážní úřad dohlíží nad plněním povinností týkajících se dodržování práv cestujících v železniční přepravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční přepravě17) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností. (4) Drážní úřad na žádost vlastníka lanové dráhydráhy rozhodne o zařazení lanové dráhydráhy do kategorie historické dráhydráhy, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drahdrah19). Drážní úřad na žádost vlastníka lanové dráhydráhy rozhodne rovněž o zařazení lanové dráhydráhy do kategorie památkové dráhydráhy, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drahdrah19) a byla-li lanová dráhadráha prohlášena za kulturní památku nebo nachází-li se v památkové rezervaci nebo v památkové zóně. Žádost o zařazení lanové dráhydráhy do kategorie historické nebo památkové dráhydráhy obsahuje vedle obecných náležitostí podle správního řádu doklady prokazující splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drahdrah19). (5) Drážní úřad každoročně ve spolupráci s Ministerstvem dopravy zpracovává plán opatření k zajištění bezpečnosti provozování dráhydráhy celostátní a drahdrah regionálních a drážní dopravy na těchto dráháchdráhách. Opatření obsažená v plánu musí směřovat k naplnění společných bezpečnostních cílů podle předpisu Evropské unie upravujícího společné bezpečnostní cíle pro železniční systém42). Tento plán Drážní úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Vnitrostátní právní předpisy stanovující technické požadavky nebo požadavky na bezpečnost, týkající se provozování dráhydráhy celostátní nebo regionální anebo drážní dopravy provozované na této drázedráze, a jejich návrhy oznamuje Evropské komisi a Agentuře Evropské unie pro železnice drážní správní úřad. (7) Drážní úřad uchovává údaje získané od provozovatele dráhydráhy celostátní nebo regionální podle § 22 odst. 2 písm. k) po dobu 3 let od jejich získání. (8) Drážní úřad zveřejní výroční zprávu o své činnosti za kalendářní rok a do 30. září následujícího kalendářního roku ji postoupí Agentuře Evropské unie pro železnice. Obsah výroční zprávy stanoví prováděcí právní předpis. § 56 Ministerstvo dopravy: a) rozhoduje o zařazení železniční dráhydráhy do kategorie; zrušení celostátní nebo regionální dráhydráhy po dohodě s Ministerstvem obrany, b) rozhoduje o změně kategorie dráhydráhy celostátní na jinou kategorii železniční dráhydráhy a o změně kategorie jiné železniční dráhydráhy než dráhydráhy celostátní na dráhudráhu celostátní po dohodě s Ministerstvem obrany, c) je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto zákonem proti rozhodnutí Drážního úřadu, Drážní inspekce a obcíobcí, d) uplatňuje stanoviska k územně plánovací dokumentaci a k územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska zájmů a záměrů ve věcech drahdrah železničních, s výjimkou dráhydráhy speciální. § 56a (1) Obecní úřad uplatňuje stanovisko k územnímu plánuúzemnímu plánu, regulačnímu plánu a k územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska dráhydráhy speciální, tramvajové, trolejbusové a lanové. (2) Drážní správní úřad vydává závazné stanovisko v řízení o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle zákona o ochraně přírody a krajiny, jde-li o kácení dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhydráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této drázedráze. Pokud by pozastavením, omezením nebo zákazem kácení došlo k ohrožení tohoto účelu, vydá drážní správní úřad nesouhlasné závazné stanovisko. § 57 (1) Hlavní město Praha9) vykonává přenesenou působnost podle tohoto zákona ve věci dráhydráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhydráhy s výjimkou: a) schvalování typu drážního vozidla, b) schvalování způsobilosti drážního vozidla, c) schvalování způsobilosti určených technických zařízení, d) rozhodování o osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení, e) rozhodování o zastavení nebo omezení provozu určených technických zařízení a o odnětí průkazů jejich způsobilosti. (2) Ostatní obceobce10) vykonávají přenesenou působnost podle tohoto zákona ve věci dráhydráhy tramvajové, trolejbusové, lanové a speciální dráhydráhy s výjimkou: a) schvalování typu drážního vozidla, b) schvalování způsobilosti drážního vozidla, c) schvalování způsobilosti určených technických zařízení, d) rozhodování o osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k provádění revizí, prohlídek a zkoušek určených technických zařízení, e) rozhodování o zastavení nebo omezení provozu určených technických zařízení a o odnětí průkazů jejich způsobilosti, f) působnosti stavebního úřadu, g) vydávání průkazu způsobilosti k řízení lanových drahdrah. (3) Příslušnou k rozhodování podle tohoto zákona je obecobec, v jejímž územním obvodu se nachází dráhadráha tramvajová, trolejbusová, lanová nebo speciální dráhadráha. § 57a (1) Drážní úřad uvědomí bez zbytečného odkladu Úřad o zahájení řízení a umožní mu v přiměřené lhůtě vyjádřit se v řízení, je-li předmětem řízení a) vydání, změna, odnětí nebo zrušení 1. úředního povolení k provozování dráhydráhy, 2. osvědčení provozovatele dráhydráhy, 3. oprávnění k provozování drážní dopravy, nebo 4. osvědčení dopravce, b) omezení a zastavení veřejné drážní dopravy, nebo c) schválení technické způsobilosti drážního vozidla. (2) V řízeních podle odstavce 1 je Úřad dotčeným orgánem. (3) Zahájí-li Úřad řízení podle tohoto zákona, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu Drážní úřad a umožní mu v přiměřené lhůtě se v řízení vyjádřit. Drážní úřad je v tomto řízení dotčeným orgánem. (4) V řízeních vedených Úřadem, která se týkají mezinárodní drážní dopravy, si Úřad vyžádá vyjádření příslušného orgánu jiného státu, jehož území je takovou dopravou dotčeno. V případě potřeby si Úřad rovněž vyžádá vyjádření společného koordinačního orgánu přídělců kapacity dráhykapacity dráhy. Vyžádá-li si vyjádření Úřadu příslušný orgán jiného státu v řízení, které se týká mezinárodní drážní dopravy, Úřad své vyjádření poskytne bez zbytečného odkladu. (5) Úřad svá rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona po nabytí právní moci a po odstranění osobních údajůosobních údajů a informací, které jsou obchodním tajemstvím, trvale zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Úřad pravidelně projednává situaci při provozování dráhydráhy a drážní dopravy s provozovateli dráhydráhy, dopravci a zástupci odesílatelů a cestujících a zjištěné údaje zohledňuje při své činnosti. Projednání Úřad koná alespoň každé 2 roky. Státní dozor § 58 Státní dozor (1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy a mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, v oblasti drahdrah a podmínek stanovených v rozhodnutích vydaných podle tohoto zákona vykonávají v rozsahu své působnosti drážní správní úřad a Úřad. V rozsahu své působnosti vykonávají státní dozor také obceobce; jde o výkon přenesené působnosti. (2) Pověření k výkonu státního dozoru má formu průkazu. (3) Provozovatel dráhydráhy a dopravce jsou povinni osobu pověřenou k výkonu státního dozoru při výkonu státního dozoru bezplatně dopravit po drázedráze a umožnit mu bezplatné užití dráhydráhy, drážního vozidla a drážních sdělovacích zařízení. (4) Zjistí-li osoba pověřená k výkonu státního dozoru při výkonu státního dozoru porušení povinností nebo podmínek podle odstavce 1, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin. (5) Drážní správní úřad spolupracuje s příslušným orgánem jiného členského státučlenského státu v souvislosti s výkonem státního dozoru v oblasti bezpečnosti a) provozování dráhydráhy celostátní nebo regionální, přesahuje-li dráhadráha státní hranici České republiky, nebo b) drážní dopravy provozované na drázedráze celostátní nebo regionální, je-li provozována rovněž v jiném členském státučlenském státu. (6) Vzor průkazu k výkonu státního dozoru stanoví prováděcí právní předpis. § 59 Kontrolu výkonu státní správy ve věcech drahdrah Drážním úřadem, Drážní inspekcí a obcemiobcemi vykonává Ministerstvo dopravy; to neplatí, jde-li o výkon působnosti Drážní inspekce při šetření nehodnehod a incidentůincidentů. ČÁST JEDENÁCTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 60 (1) Vláda České republiky rozhodne ve lhůtě jednoho roku od účinnosti tohoto zákona, která část z dráhydráhy celostátní, již provozují České dráhydráhy na základě zvláštního zákona,5) je dráhadráha regionální. DráhyDráhy regionální je Ministerstvo dopravy povinno zveřejnit v Obchodním věstníku. Na rozhodování se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (2) Při rozhodování podle odstavce 1 se nezařadí do kategorie regionální dráhydráhy ta část dráhydráhy celostátní, která je uvedena v seznamu tratí podle mezinárodní dohody, kterou je Česká republika vázána.11) (3) Provozování drahdrah a drážní dopravy není živnostíživností podle živnostenského zákona.12) § 61 Práva a závazky rozpočtové organizace Drážní úřad zřízené Ministerstvem dopravy existující ke dni jejího zrušení, přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Drážní úřad zřízený podle tohoto zákona. § 62 (1) Dopravci, kteří provozují drážní dopravu na základě koncese, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence (§ 24). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito dopravci považují za dopravce, kterým byla udělena licence podle tohoto zákona. (2) Provozovatelé dráhydráhy, kteří provozují dráhudráhu na základě koncese, jsou povinni požádat drážní správní úřad do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona o vydání úředního povolení k provozování dráhydráhy (§ 11). Do doby rozhodnutí drážního správního úřadu se tito provozovatelé dráhydráhy považují za provozovatele dráhydráhy, kterým bylo vydáno úřední povolení podle tohoto zákona. (3) Osoby, které řídí drážní vozidlo, jsou povinny zažádat drážní správní úřad o vydání průkazu způsobilosti k řízení (§ 45) do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o způsobilosti k řízení se tyto osoby považují za osoby způsobilé k řízení podle tohoto zákona. (4) Je-li jedna fyzická nebo právnická osoba zároveň provozovatelem celostátní nebo regionální dráhydráhy a provozovatelem drážní dopravy na těchto dráháchdráhách, je pro tuto fyzickou nebo právnickou osobu závazné vedení odděleného účetnictví a odděleného účtování v účetních okruzích za provozování dráhydráhy, za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných rozpočtů při provozování dráhydráhy a provozování drážní dopravy. Oddělené účtování v účetních okruzích za provozování dráhydráhy, za osobní drážní dopravu, za nákladní drážní dopravu a činností, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z veřejných rozpočtů, provádí i provozovatel drážní dopravy, který není současně provozovatelem dráhydráhy. Finanční prostředky k provozování veřejné drážní osobní dopravy a prostředky k provozování dráhydráhy poskytnuté z veřejných rozpočtů se vedou samostatně a nemohou se převádět do jiných činností. § 63 (1) Právní vztahy založené vlečkovou smlouvou podle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva z nich vzniklá, se řídí dosavadními předpisy. (2) Podmínky pro přepravu nebezpečných věcí na železniční drázedráze upravuje zvláštní právní předpis12a). § 65 Přepravní řád upravující přepravní podmínky na drázedráze celostátní a na drázedráze regionální se může odchýlit od ustanovení obchodního zákoníku, pokud přejímá ustanovení mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce. § 65a (1) Rozhodnutí drážního správního úřadu, proti němuž se nelze odvolat ani podat námitky a nelze je přezkoumat v přezkumném řízení, není vyloučeno ze soudního přezkoumání. Podání žaloby proti rozhodnutí drážního správního úřadu podle § 19b odst. 1, § 19b odst. 2, § 31c odst. 1 a § 49h odst. 4 má odkladný účinek. (2) K soudnímu přezkumu rozhodnutí Úřadu vydaného podle tohoto zákona jsou příslušné soudy jednající a rozhodující ve správním soudnictví. § 66 Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1, § 4a odst. 3, § 6 odst. 1 a 2, § 7 odst. 1, § 14a odst. 3, § 19 odst. 7, § 20 odst. 4, § 22 odst. 5, § 23 odst. 1 písm. a), § 23 odst. 8, § 23d odst. 5, § 25 odst. 6, § 27 odst. 3, § 34 odst. 7, § 35 odst. 4, § 36 odst. 4, § 37 odst. 7, § 42 odst. 3, § 43c odst. 9, § 43d odst. 5, § 44 odst. 1 a 2, § 45 odst. 8, § 46c odst. 3, § 46e odst. 5, § 46j odst. 5, § 46t odst. 2, § 47 odst. 2, § 48 odst. 1, § 49 odst. 3 písm. a) a d), § 49a odst. 2 a 3, § 49o odst. 9, § 49p odst. 7, § 53b odst. 7, § 53d odst. 6, § 53e odst. 6, § 55 odst. 8 a § 58 odst. 6. (2) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku o podmínkách zdravotní způsobilosti osob k provozování dráhydráhy a drážní dopravy a o způsobu provádění posudkové činnosti a k provedení § 45 odst. 3, § 46d odst. 2 a § 46f odst. 3. (3) Ministerstvo dopravy vydá právní předpis, kterým stanoví součásti dráhydráhy. (4) Ministerstvo dopravy stanoví vyhláškou druhy mimořádných událostímimořádných událostí v drážní dopravě, postup při vzniku a opatření na místě mimořádné událostimimořádné události, příslušnost k zjišťování jejich příčin a okolností a opatření k předcházení vzniku mimořádných událostímimořádných událostí. § 67 Zrušovací ustanovení Tímto zákonem se zrušují: 1. zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb., 2. vyhláška Ministerstva dopravy č. 52/1964 Sb., kterou se provádí zákon o dráhách, ve znění vyhlášek č. 132/1969 Sb. a č. 122/1974 Sb., 3. vyhláška Ministerstva dopravy č. 68/1964 Sb., o přenesení působnosti státní správy ve věcech drah, ve znění vyhlášky č. 11/1979 Sb., o působnosti správ celostátních drah na úseku státního odborného technického dozoru na dráhách, a vyhlášky č. 177/1988 Sb., 4. vyhláška Ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), ve znění vyhlášek č. 111/1966 Sb., č. 2/1980 Sb., č. 42/1984 Sb. a č. 74/1985 Sb., 5. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 11/1979 Sb., o působnosti správ celostátních drah na úseku státního odborného technického dozoru na dráhách, 6. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 123/1979 Sb., o městské hromadné dopravě, 7. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 18/1981 Sb., o schvalování drážních vozidel a zvláštních drážních mechanizačních zařízení, 8. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 61/1982 Sb., o určených technických zařízeních, 9. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 72/1984 Sb., o podmínkách způsobilosti kontejnerů ISO řady 1 k bezpečnému a plynulému provozu, 10. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 8/1987 Sb., o způsobilosti dovážených lanových drah a jiných technických zařízení, 11. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 7/1988 Sb., o křížení pozemních komunikací s dráhami v úrovni kolejí, 12. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 190/1988 Sb., kterou se stanoví pevné částky náhrad za způsobení malých poruch v provozu vlaku na celostátních dráhách a vlečkách, ve znění vyhlášky č. 316/1992 Sb., 13. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 38/1990 Sb., kterou se stanoví některé podmínky k zajištění bezpečného a plynulého provozu zdvihacích zařízení pro manipulaci s kontejnery ISO řady 1, 14. směrnice Federálního ministerstva dopravy, Generální prokuratury ČSSR a Federálního ministerstva vnitra č. j. 11471/1973 o koordinaci a součinnosti orgánů dopravy, bezpečnosti a prokuratury při železničních nehodáchnehodách (registrována v částce 12/1973 Sb.), 15. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 11 446/1974 o pravidelném opakovaném přezkušování jeřábníků a vazačů pracujících se silničními výložníkovými jeřáby nebo se železničními kolejovými výložníkovými jeřáby (registrován v částce 15/1974 Sb.), 16. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 239/1974 o lhůtách dozorčí činnosti státního odborného technického dozoru (registrován v částce 15/1974 Sb.), 17. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 12 142/1975-18 o zdvihacím zařízení horní plošiny poschoďového železničního vozu pro dopravu osobních automobilů, ve znění výnosu č. j. 23 229/79-025 (registrovány v částce 33/1975 Sb. a částce 6/1980 Sb.), 18. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 12 241/75-025 o působnosti správ celostátních drahdrah jako drážních správních orgánů, ve znění výnosu č. j. 25 112/77 (registrovány v částce 2/1973 Sb. a v částce 20/1975 Sb.), 19. výnos Federálního ministerstva dopravy a Českého báňského úřadu č. 3939/19/1976 o pravidlech technického provozu pro důlní dráhydráhy povrchových hnědouhelných dolů (PTP-D) (registrován v částce 4/1979 Sb.), 20. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 26 049/76, kterým se vydává Zkušební řád pro řidiče, průvodčí, dispečery, výpravčí a pracovníky přepravní kontroly městské hromadné přepravy, ve znění výnosu č. 7 129/1982-025 (registrovány v částce 8/1977 Sb. a v částce 9/1982 Sb.), 21. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 19 022/1978 o odborné způsobilosti v elektrotechnice na dráháchdráhách (registrován v částce 32/1978 Sb.), 22. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 8 624/1982-25, kterým se stanoví pevné částky náhrad za poškození železničních vozů a zařízení, ve znění výnosu č. j. 8 682/1992-040 (registrovány v částce 16/1982 Sb. a v částce 81/1992 Sb.), 23. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 9 737/1984 o přepravách vojenských kontejnerových zásilek (registrován v částce 22/1984 Sb.), 24. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 5 095/85-ÚÚŽZ, kterým se vydávají směrnice o zdravotní způsobilosti pracovníků na železnicích (registrován v částce 16/1985 Sb.), 25. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 8 969/85, kterým se stanoví některé podmínky výkonu státního odborného technického dozoru na zajištění bezpečnosti kontejnerů ISO řady 1 v provozu (registrován v částce 24/1985 Sb.). § 68 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2370 ze dne 14. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2012/34/EU, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury. 1a) Nařízení Komise (EU) č. 36/2010 ze dne 3. prosince 2009 o vzorech Společenství pro licenci strojvedoucího, doplňková osvědčení, ověřené opisy doplňkových osvědčení a formuláře žádosti o licenci strojvedoucího podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782 ze dne 29. dubna 2021 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě. 1b) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších přepisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 1c) § 12 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 102/2004 Sb. 1d) Například zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 1e) § 71 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 2) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. 2a) § 108 a následující zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2b) Například zákon č. 50/1976 Sb. 3) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5a) § 3 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 5c) Rozhodnutí Komise 2010/17/ES o přijetí základních parametrů pro rejstříky licencí strojvedoucích a doplňkových osvědčení podle směrnice 2007/59/ES. 6d) Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 6f) Článek 16 Směrnice č. 2001/14/ES. 6h) § 46a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 7/2009 Sb. 6j) Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. 7) Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech. Vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů. Příloha I k vyhlášce č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF). 7b) § 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. 7h) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7i) § 13 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8d) Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů. 8h) § 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/1997 Sb. 8i) § 7 odst. 1 zákona č. 102/2001 Sb. 9) § 13 a 26 zákona České národní rady č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 58 odst. 5 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 11) Evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách (Dohoda AGC), schválená usnesením vlády ČSSR č. 78 z 8. 2. 1990. 12) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12a) Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů. 13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru. 14) Prováděcí nařízení Komise (EU) 10/2015 ze dne 6. ledna 2015 o kritériích pro žadatele o přidělení kapacity železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího nařízení (EU) č. 870/2014. 15) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1795 ze dne 20. listopadu 2018, kterým se stanoví postup a kritéria pro provedení testu hospodářské vyváženosti podle článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU. 16) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/782. 18) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování). 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES. 20) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. 20) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1614 ze dne 25. října 2018, kterým se stanoví specifikace registrů vozidel uvedených v článku 47 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a kterým se mění a zrušuje rozhodnutí Komise 2007/756/ES. 21) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010. 22) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 402/2013 ze dne 30. dubna 2013 o společné bezpečnostní metodě pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES) č. 352/2009, v platném znění. 23) Nařízení Komise (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé infrastruktury po získání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti a subjekty odpovědné za údržbu. 24) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/763 ze dne 9. dubna 2018, kterým se stanoví praktická pravidla pro vydávání jednotných osvědčení o bezpečnosti železničním podnikům podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 653/2007. 25) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění. 26) Nařízení Komise (EU) č. 321/2013 ze dne 13. března 2013 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla - nákladní vozy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí Komise 2006/861/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla - lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii, v platném znění. 27) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/777 ze dne 16. května 2019 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/880/EU. 28) Rozhodnutí Komise 2007/756/ES ze dne 9. listopadu 2007, kterým se přijímá společná specifikace celostátního registru vozidel stanoveného podle čl. 14 odst. 4 a 5 směrnic 96/48/ES a 2001/16/ES, v platném znění. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1614. 29) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/779 ze dne 16. května 2019, kterým se přijímají podrobná ustanovení o systému udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu vozidel podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 445/2011. 30) Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května 2016 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů „Řízení a zabezpečení“ železničního systému v Evropské unii, v platném znění. 31) Čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, v platném znění. 32) Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, v platném znění. 33) Čl. 2 bod 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012, v platném znění. 34) Čl. 2 bod 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012, v platném znění. 35) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/250 ze dne 12. února 2019 o vzorech ES prohlášení a certifikátů pro železniční prvky interoperability a subsystémy, o vzoru prohlášení o shodě s povoleným typem železničního vozidla a o postupech ES ověřování subsystémů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 201/2011. 36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004. 37) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/545 ze dne 4. dubna 2018, kterým se stanoví praktická pravidla pro postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797. 38) Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů. 39) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/424 ze dne 19. března 2020 o předkládání informací Komisi ohledně neuplatnění technických specifikací pro interoperabilitu v souladu se směrnicí (EU) 2016/797. 40) Rozhodnutí Komise 2010/713/EU ze dne 9. listopadu 2010 o modulech pro postupy posuzování shody, vhodnosti pro použití a ES ověřování, které mají být použity v technických specifikacích pro interoperabilitu přijatých na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES. 41) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU. Nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 1305/2014 ze dne 11. prosince 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Využití telematiky v nákladní dopravě“ železničního systému Evropské unie a o zrušení nařízení (ES) č. 62/2006, v platném znění. 42) Rozhodnutí Komise 2012/226/EU ze dne 23. dubna 2012 o druhém souboru společných bezpečnostních cílů pro železniční systém, v platném znění. 43) Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2075 ze dne 4. září 2017, kterým se nahrazuje příloha VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru.
Zákon č. 269/1994 Sb.	Zákon č. 269/1994 Sb. Zákon o rejstříku trestů a evidenci přestupků Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 80/1994 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - REJSTŘÍK TRESTŮ (§ 2c — § 16h) * ČÁST TŘETÍ - EVIDENCE PŘESTUPKŮ (§ 16i — § 16k) * ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 16l — § 16m) * ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 17 — § 18) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (427/2023 Sb.) 269 ZÁKON ze dne 14. prosince 1994 o rejstříku trestů a evidenci přestupků Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 (1) Rejstřík trestů je informační systém veřejné správy, který obsahuje údaje o fyzických a právnických osobách (dále jen „osoba“) pravomocně odsouzených soudy v trestním řízenítrestním řízení a dále údaje o jiných významných skutečnostech pro trestní řízenítrestní řízení, pokud tak stanoví tento nebo jiný zákon. Údaje z rejstříku trestů slouží pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti. Správcem rejstříku trestů je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). (2) Ministerstvo je dále správcem evidence přestupků, která je informačním systémem veřejné správy obsahujícím údaje o osobách, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním přestupku, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a o osobách uvedených v § 4 odst. 5 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které byly pravomocně uznány vinnými spácháním jednání majícího znaky takového přestupku. Součástí evidence přestupků nejsou údaje o pravomocných rozhodnutích o jednáních majících znaky přestupku, kterých se dopustil příslušník zpravodajské služby České republiky nebo příslušník Policie České republiky vybraný v zájmu plnění závažných úkolů Policie České republiky ministrem vnitra. § 2 (1) V rámci výkonu své působnosti podle tohoto zákona zpracovává ministerstvo osobní údaje v nezbytném rozsahu; při tom se považuje za orgán, který je příslušný k plnění úkolů stanovených zákonem za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. (2) Pro účely správy rejstříku trestů a vydávání opisů z rejstříku trestů (dále jen „opis“), výpisů z rejstříku trestů (dále jen „výpis“) nebo opisu z evidence přestupků je ministerstvo oprávněno ověřovat přesnost osobních údajů. (3) Ochranu osobních údajů, které ministerstvo zpracovává pro výkon své působnosti podle tohoto zákona v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, zajišťuje pověřenec pro ochranu osobních údajů určený podle trestního řádu. ČÁST DRUHÁ REJSTŘÍK TRESTŮ HLAVA I OBSAH REJSTŘÍKU TRESTŮ § 2c Součástí rejstříku trestů je evidence a) odsouzení, b) podmíněného zastavení trestního stíhání, c) podmíněného odložení návrhu na potrestání, d) narovnání a e) odstoupení od trestního stíhání. Evidence odsouzení § 3 (1) V rejstříku trestů jsou založeny údaje z trestních listů všech osob pravomocně odsouzených soudy České republiky. (2) Součástí rejstříku trestů jsou i údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy, které byly shromážděny podle dříve platných předpisů, a údaje o pravomocně odsouzených osobách předané na základě mezinárodní smlouvy se Slovenskou republikou. (3) Trestním listem se pro účely tohoto zákona rozumí oznámení soudu, které obsahuje údaje o a) odsouzené osobě, aby nebyla zaměnitelná s jinou osobou, včetně údaje o její státní příslušnosti, není-li státním příslušníkem pouze České republiky, nebo informace, že je osobou bez státní příslušnosti nebo že se její státní příslušnost nepodařilo zjistit, b) soudu a spisové značce trestní věci, c) rozhodnutí o vině, trestu a o ochranném opatření a o jejich výkonu, d) rozhodnutí soudu při podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění z výkonu trestu nebo upuštění od výkonu jeho zbytku, e) udělení milosti, f) účasti odsouzeného na amnestii, g) zahlazení odsouzení. § 4 (1) Do rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o odsouzení a) cizozemským soudem, jestliže o uznání rozhodnutí takového soudu rozhodl soud podle zvláštního právního předpisu a uznané rozhodnutí bylo cizozemským soudem vydáno pro čin trestný i podle právního řádu České republiky, b) mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem (dále jen „mezinárodní soud“), které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, pokud o uznání jeho rozhodnutí rozhodl soud podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, c) mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, pokud jde o odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, právnické osoby, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek, nebo jiné osoby, která vykonává trest uložený takovým mezinárodním soudem v České republice. (2) Nejvyšší soud na návrh ministerstva rozhodne, že se do rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky soudem jiného než členského státu Evropské unie, nejde-li o odsouzení soudem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“), nebo mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do rejstříku trestů je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. (3) Nejvyšší soud na návrh ministerstva rozhodne, že se do rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení osoby bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby, která má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek, jde-li o odsouzení cizozemským soudem nebo mezinárodním soudem, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a jestliže se toto odsouzení týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do rejstříku trestů je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. (4) Pokud byly do rejstříku trestů zaznamenány údaje o odsouzení občana České republiky, osoby bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, nebo právnické osoby podle odstavce 2 nebo 3 a soud podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních následně rozhodne o uznání takového rozhodnutí, Nejvyšší soud z podnětu tohoto soudu zruší své předchozí rozhodnutí o zaznamenání údajů o odsouzení; ministerstvo v takovém případě eviduje pouze rozhodnutí o uznání rozhodnutí. (5) Na rozhodnutí cizozemského soudu nebo mezinárodního soudu zaznamenaná do rejstříku trestů podle odstavců 1 až 3 se hledí jako na odsouzení soudem České republiky. § 4a (1) Do rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království v trestním řízenítrestním řízení a údaje navazující na tato odsouzení, a to na základě informací zaslaných těmito státy. (2) Je-li ministerstvo informováno jiným členským státem Evropské unie nebo Spojeným královstvím o změně údajů podle odstavce 1, provede tuto změnu v rejstříku trestů. § 5 Soudy jsou povinny neprodleně ministerstvu zasílat trestní listy osob pravomocně odsouzených a sdělovat i všechny další skutečnosti důležité pro zápis v rejstříku trestů nebo pro změnu zápisu. Stejně postupuje i státní zástupce, pokud činí rozhodnutí, které se eviduje podle zvláštního právního předpisu.2b) § 6 Údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy se uchovávají 100 let od a) narození fyzické osoby, které se týkají, b) pravomocného odsouzení právnické osoby, které se týkají, nebo c) právní moci jiné skutečnosti významné pro trestní řízenítrestní řízení evidované podle § 1 odst. 1, která se týká právnické osoby. Evidence podmíněného zastavení trestního stíhání § 8 (1) Soudy, státní zastupitelství a Úřad evropského veřejného žalobce jsou povinny neprodleně zasílat ministerstvu zprávy o podmíněném zastavení trestního stíhání, o započtení doby, po kterou bylo obviněnému před právní mocí rozhodnutí oprávnění k činnosti, která je předmětem závazku, v souvislosti s trestným činemtrestným činem odňato podle zvláštního právního předpisu nebo na základě rozhodnutí nebo opatření státního orgánu nesměl již tuto činnost vykonávat, do doby, po kterou se zavázal zdržet se určité činnosti, o tom, že zbytek závazku zdržet se během zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání určité činnosti nebude vykonán, o ponechání podmíněného zastavení trestního stíhání v platnosti, jakož i dodatečnou zprávu, zda se obviněný v průběhu zkušební doby osvědčil, jakmile příslušné rozhodnutí nabude právní moci. (2) Ve zprávě se uvede označení soudu, státního zastupitelství nebo Úřadu evropského veřejného žalobce, datum rozhodnutí a spisová značka, pod kterou se řízení vede, druh rozhodnutí a v případě podmíněného zastavení trestního stíhání i právní kvalifikace trestného činutrestného činu, kterého se rozhodnutí týká, a datum skončení zkušební doby. § 9 Údaje získané postupem podle § 8 se vyřazují z evidence ihned po doručení dodatečné zprávy; neobdrží-li ministerstvo takovou zprávu, vyřadí údaje z evidence po uplynutí jednoho roku od skončení zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání. § 9a Evidence podmíněného odložení návrhu na potrestání Při zasílání údajů do evidence podmíněného odložení návrhu na potrestání a jejich vyřazování se postupuje přiměřeně podle § 8 a 9. HLAVA II OPIS, VÝPIS A JINÉ INFORMACE Z REJSTŘÍKU TRESTŮ § 10 (1) Ministerstvo vydá na žádost opis a) orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení pro potřeby trestního řízenítrestního řízení, b) Kanceláři prezidenta republiky, týká-li se opis osoby, ohledně níž Kancelář prezidenta republiky provádí řízení o žádosti o milost anebo řízení o jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce prezidentem republiky, c) cizozemskému justičnímu orgánu, stanoví-li tak tento zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, d) mezinárodnímu soudu, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a jeho orgánům, nebo e) jinému orgánu nebo osobě, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (2) Ministerstvo může použít opis týkající se osoby, ohledně níž provádí řízení o a) stížnosti pro porušení zákona, b) uplatnění rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, nebo c) žádosti o milost. (3) Ministerstvo může dále použít opis a) při provádění úkonů, ke kterým je příslušné podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, b) jedná-li před soudem ve věcech týkajících se výkonu své působnosti podle tohoto zákona, nebo c) zastupuje-li Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů týkajících se výkonu své působnosti podle tohoto zákona. (4) V opise se uvádějí všechny údaje o každém odsouzení osoby, které se opis týká, a všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření, včetně údajů o odsouzeních cizozemskými a mezinárodními soudy, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky. V opise se uvádějí i údaje o zahlazení odsouzení fyzické osoby nebo o zániku účinků odsouzení právnické osoby. V opise se uvádějí i údaje z evidence podmíněného zastavení trestního stíhání, podmíněného odložení návrhu na potrestání a jiné významné skutečnosti pro trestní řízenítrestní řízení, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.2b) (5) Ve zvláštní části opisu se uvádějí údaje zaznamenané do rejstříku trestů podle § 4a s výjimkou biometrických údajů. Je-li vydáván opis pro jiné účely než pro trestní řízenítrestní řízení, neuvádějí se ve zvláštní části opisu údaje zaznamenané do rejstříku trestů podle § 4a, jejichž předání pro tyto účely odsuzující členský stát Evropské unie nebo Spojené království vyloučily. U údajů o odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království zaznamenaného do rejstříku trestů podle § 4a se ve zvláštní části opisu vyznačí, zda se na toto odsouzení hledí jako na odsouzení soudem České republiky v důsledku uznání rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království vydaného pro čin trestný i podle práva České republiky; u takovéhoto odsouzení se rovněž vyznačí, zda došlo k jeho zahlazení podle zvláštního právního předpisu. (6) Ve zvláštní části opisu se uvádí též informace o pravomocných odsouzeních a navazujících údajích zapsaných do evidence jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království, pokud je na žádost ministerstva podle § 16g odst. 1 až 3 jiný členský stát Evropské unie nebo Spojené království ministerstvu zašle. § 11 (1) Na písemnou žádost fyzické osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se vydá výpis týkající se této osoby. Výpis se vydá po předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele i zmocněnci této osoby nebo v rámci poskytování právní pomoci této osobě advokátoviadvokátovi. Výpis týkající se právnické osoby se vydá kterékoli osobě na její písemnou žádost. (2) Správnost údajů uvedených v písemné žádosti o výpis a totožnost osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby bezplatně ověřují a) zastupitelské úřady České republiky v zahraničí, nebo b) pověření pracovníci ministerstva. (3) Orgány uvedené v odstavci 2 písm. a) po ověření správnosti údajů žádost žadateli nevracejí, ale zasílají ji ministerstvu. § 11a (1) Je-li písemná žádost o výpis podle § 11 odst. 1 podána u kontaktního místa veřejné správy4a), ten, kdo žádost podal, obdrží výpis na počkání, pokud výslovně nepožádá o vyřízení žádosti postupem podle § 11 nebo není-li dále stanoveno jinak. (2) Kontaktní místo veřejné správy4a) po přijetí žádosti o výpis ověří správnost údajů uvedených v písemné žádosti o výpis, totožnost osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby a skutečnost, že byl zaplacen poplatek za přijetí žádosti o výpis uvedený v § 14. (3) Po ověření skutečností uvedených v odstavci 2 zašle kontaktní místo veřejné správy4a) ministerstvu žádost o výpis v elektronické podobě. Stejným způsobem mu zašle ministerstvo výpis neprodleně po doručení žádosti; to neplatí, je-li zapotřebí pro účely vydání výpisu dále prověřit totožnost osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby, zejména porovnáním údajů v žádosti o výpis s údaji vedenými v základním registru obyvatel, nebo nemůže-li ministerstvo neprodleně po doručení žádosti vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 3 nebo 4. O takové skutečnosti ministerstvo neprodleně vyrozumí kontaktní místo veřejné správy4a), které mu žádost zaslalo, a uvede předpokládaný termín vydání výpisu. (4) Kontaktní místo veřejné správy4a) vydá výpis v listinné podobě tomu, kdo podal žádost o výpis, neprodleně po jeho obdržení od ministerstva. Je-li pro účely vydání výpisu zapotřebí prověřit totožnost osoby žádající o výpis týkající se fyzické osoby podle odstavce 3 nebo nelze-li neprodleně vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 3 nebo 4, kontaktní místo veřejné správy4a) tuto skutečnost sdělí tomu, kdo podal žádost o výpis, a v návaznosti na předpokládaný termín vydání výpisu mu oznámí, kdy si lze u něj výpis vyzvednout. § 11aa (1) Žádost o výpis týkající se žadatele lze taktéž podat prostřednictvím portálu veřejné správy9) s využitím přístupu se zaručenou identitou. Po ověření skutečností uvedených v § 11 odst. 2 zašle správce portálu veřejné správy ministerstvu žádost o výpis v elektronické podobě. Stejným způsobem mu zašle ministerstvo výpis neprodleně po doručení žádosti; to neplatí, je-li zapotřebí pro účely vydání výpisu dále prověřit totožnost žadatele, zejména porovnáním údajů v žádosti o výpis s údaji vedenými v základním registru obyvatel, nebo nemůže-li ministerstvo neprodleně po doručení žádosti vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 3 nebo 4. O takové skutečnosti ministerstvo neprodleně vyrozumí správce portálu veřejné správy, který mu žádost zaslal, a uvede předpokládaný termín vydání výpisu. (2) Správce portálu veřejné správy zpřístupní žadateli výpis v elektronické podobě prostřednictvím portálu veřejné správy. Je-li pro účely vydání výpisu zapotřebí prověřit totožnost žadatele podle odstavce 1 nebo nelze-li neprodleně vyhotovit přílohu výpisu podle § 13 odst. 3 nebo 4, správce portálu veřejné správy tuto skutečnost sdělí žadateli a v návaznosti na předpokládaný termín vydání výpisu mu oznámí, kdy mu jej zpřístupní prostřednictvím portálu veřejné správy. § 11b (1) Ministerstvo uchovává v souladu se zvláštními právními předpisy5a) žádosti o výpis týkající se fyzické osoby podané podle § 11, včetně plných mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele připojených k žádostem, po dobu dvou let od podání žádosti, a to v listinné nebo elektronické podobě anebo v podobě dokumentu vytvořeného z žádosti v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů nebo jiným postupem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost jeho obsahu, čitelnost dokumentu a bezpečnost procesu převedení. (2) Kontaktní místo veřejné správy4a) uchovává v souladu se zvláštními právními předpisy5a) písemné žádosti o výpis týkající se fyzické osoby podané podle § 11a, včetně plných mocí s úředně ověřeným podpisem zmocnitele připojených k žádostem, po dobu dvou let od podání žádosti, a to v listinné nebo elektronické podobě anebo v podobě dokumentu vytvořeného z žádosti v listinné podobě autorizovanou konverzí dokumentů nebo jiným postupem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost jeho obsahu, čitelnost dokumentu a bezpečnost procesu převedení. (3) Kontaktní místo veřejné správy4a) vede evidenci žádostí o výpis týkajících se fyzické osoby podaných podle § 11a, a to v listinné nebo elektronické podobě. V evidenci se provede záznam o datu a času podání žádosti o výpis, a pokud žádost podává zmocněnec nebo advokátadvokát, rovněž se zaznamená, že je k žádosti připojena plná moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Dále se uvede, kdo o výpis týkající se fyzické osoby žádá a kdo výpis týkající se fyzické osoby přijal. § 12 Výpis se dále vydává na žádost soudu nebo státního zastupitelství pro potřeby jiného než trestního řízenítrestního řízení a správnímu orgánu pro potřeby řízení o přestupkupřestupku a pro účely správního řízení, ve kterém je požadováno doložení bezúhonnostibezúhonnosti či důvěryhodnosti. Pro jiné účely lze výpis vydat, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis. § 13 (1) Ve výpisu se uvedou všechna odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen, a to včetně odsouzení cizozemskými a mezinárodními soudy, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky. Ve výpisu se neuvádějí údaje zaznamenané do rejstříku trestů podle § 4a, na které se nehledí jako na odsouzení soudy České republiky. (2) Přílohou výpisu, který se týká občana České republiky, jsou informace o jeho pravomocných odsouzeních soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království a údaje navazující na tato odsouzení zaznamenané do rejstříku trestů podle § 4a, nejde-li o odsouzení, u nichž podle zaslaných navazujících údajů došlo v tomto státě k jejich zahlazení nebo jiné skutečnosti, pro kterou se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, odsouzení, na která se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, anebo odsouzení, jejichž předání pro jiné účely než pro trestní řízenítrestní řízení odsuzující stát vyloučil. (3) Přílohou výpisu jsou informace o pravomocných odsouzeních a navazujících údajích zapsaných do evidence jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království, pokud je na žádost ministerstva podle § 16g odst. 1 až 5 jiný členský stát Evropské unie nebo Spojené království ministerstvu zašle. (4) Přílohou výpisu, který je vydáván na žádost fyzické osoby, je vícejazyčný standardní formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zjednodušení požadavků na předkládání některých veřejných listinveřejných listin v Evropské unii10), pokud o něj tato osoba v žádosti o výpis požádala a pokud výpis neobsahuje záznam o odsouzení. (5) Údaje z rejstříku trestů o právnických osobách, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné. § 14 Za vydání výpisu podle § 11 odst. 1 a § 11a odst. 1 se platí poplatek podle zvláštního předpisu. § 15 (1) Výpis a opis jsou veřejnou listinouveřejnou listinou. (2) V rejstříku trestů se provede záznam o datu a času vydání výpisu nebo opisu a jeho obsahu, včetně obsahu jeho příloh, podle § 10, 11, 11a, 11aa a 12; dále se uvede, komu byly údaje poskytnuty. V rejstříku trestů se dále provede záznam o datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v rejstříku trestů a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. Záznamy podle věty první a druhé, včetně záznamů o obsahu vydaného opisu nebo výpisu a obsahu jeho příloh, se v rejstříku trestů vedou po dobu 10 let ode dne jejich provedení. (3) Záznam o tom, komu byly údaje poskytnuty, se v rejstříku trestů neuvede, jde-li o vydání výpisu týkajícího se právnické osoby. § 15a (1) V případech, kdy byly z rejstříku trestů poskytnuty údaje nezbytné pro zajišťování a) bezpečnosti státu, b) obrany, c) veřejné bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, d) předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činůtrestných činů, e) výkonu trestů a ochranných opatření, f) řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, g) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo h) ochrany subjektů údajů nebo práv a svobod druhých, a orgán, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu o poskytnutí údajů ohrožuje zajištění některého účelu uvedeného v písmenech a) až h), nelze po dobu trvání tohoto ohrožení zpřístupnit informace o zpracování osobních údajů fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čintrestný čin související s účelem poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajů podle zvláštního právního předpisu anebo s výjimkou zpřístupnění tohoto záznamu oprávněnému orgánu za účelem poskytnutí evidenční ochrany nebo zpravodajským službám; ministerstvo má k tomuto záznamu o poskytnutí údajů přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce informačního systému podle zvláštního právního předpisu. (2) Orgán, kterému mají být údaje z rejstříku trestů poskytnuty podle odstavce 1, je povinen oznámit ministerstvu údaje umožňující jeho identifikaci a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a dále bezodkladně oznámit, že pominulo ohrožení zajištění účelu uvedeného v odstavci 1 písm. a) až h). Bylo-li písemné prohlášení, na základě kterého došlo k znepřístupnění záznamu o poskytnutí údajů podle odstavce 1, uplatněno podle odstavce 3 i v dalších registrech nebo informačních systémech, platí oznámení podle věty první i pro tyto registry a informační systémy. (3) Pokud ministerstvo ověřuje přesnost osobních údajů v registrech a informačních systémech, platí písemné prohlášení, na základě kterého došlo k znepřístupnění záznamu o poskytnutí údajů podle odstavce 1, i v těchto registrech a informačních systémech, pokud to registry a informační systémy umožňují. (4) Prohlášení a oznámení podle odstavců 1 a 2 mohou být zaslána i elektronickými prostředky. (5) Na žádost Policie České republiky nebo Ministerstva vnitra vydá ministerstvo za účelem poskytnutí evidenční ochrany informace o vydání výpisu nebo opisu, včetně informace, komu byly údaje poskytnuty. Informace podle věty první a žádosti o jejich vydání se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 16 Žádosti o opis nebo výpis se podávají prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 16a (1) Trestní listy a zprávy soudu, státního zastupitelství nebo Úřadu evropského veřejného žalobce mohou být předávány v elektronické podobě. (2) Opisy či výpisy určené soudům, orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení nebo národnímu členovi Eurojustu a pro účely správního řízení jiným státním orgánům a dalším orgánům veřejné moci a žádosti o ně se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím referenčního rozhraní, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Opis nebo výpis vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu. (3) Není-li způsob předávání podle odstavce 1 nebo 2 možný, předávají se opisy nebo výpisy a žádosti o ně jiným způsobem umožňujícím ověřit jejich pravost. § 16b Ministerstvo předává Ministerstvu financí informace o zahlazení odsouzení u trestných činůtrestných činů, které jsou zaznamenány v ústřední databázi pro vyloučení podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství o ústřední databázi pro vyloučení5b). § 16c Úschovna dokumentace (1) Ministerstvo vede úschovnu dokumentace, v níž se ukládají údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích soudů vedených podle § 1 odst. 1 a § 4a a údaje vyřazené z evidence podle § 9. (2) Údaje uvedené v odstavci 1 se poskytnou na písemnou žádost osobě, které se týkají, nebo soudu. Jinému orgánu se tyto údaje poskytnou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Ministerstvo může údaje uvedené v odstavci 1 používat pro účely rozhodování o nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. (3) V úschovně dokumentace se provede záznam o datu a času poskytnutí údajů uvedených v odstavci 1 a dále se uvede, komu byly údaje poskytnuty. V úschovně dokumentace se dále provede záznam o datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v úschovně dokumentace a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. Záznamy podle věty první a druhé se v úschovně dokumentace uchovávají po dobu 10 let ode dne jejich provedení. (4) Údaje o osobách, uložené v úschovně dokumentace, se uchovávají 100 let od narození fyzické osoby, které se týkají, a 100 let od skutečností uvedených v § 6 písm. b) nebo c), jde-li o právnickou osobu. HLAVA III PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ O ODSOUZENÍCH V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SE SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM § 16d (1) Ministerstvo poskytuje informace příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie6) nebo Spojeného království (dále jen „příslušný orgán“) o pravomocných odsouzeních jeho státních příslušníků soudy České republiky v trestním řízenítrestním řízení a o navazujících údajích zapsaných do rejstříku trestů o takových odsouzeních. (2) Ministerstvo zašle informace uvedené v odstavci 1 v českém jazyce příslušnému orgánu nejpozději do 10 pracovních dnů po provedení zápisu údajů vztahujících se k odsouzení do rejstříku trestů. Ministerstvo zašle informace uvedené v odstavci 1 příslušnému orgánu každého státu, jehož je odsouzený státním příslušníkem. (3) Ministerstvo zašle příslušnému orgánu na jeho žádost opis rozhodnutí a dodatečné informace k informacím poskytnutým podle odstavce 1. Pro splnění této povinnosti jsou soudy povinny poskytnout ministerstvu součinnost. (4) Datový záznam, který ministerstvo pořizuje v systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí11), zahrnuje i daktyloskopické otisky osoby, která je státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, pokud byly sejmuty pro účely trestního řízenítrestního řízení nebo pro účely podle zákona o Policii České republiky, zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo zákona o Vojenské policii. (5) Pro účely splnění povinnosti manuálního ověření různých totožností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie zřizujícího rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy Evropské unie12) v případě shod, které se vyskytnou při pořizování datového záznamu podle odstavce 4, poskytne Policie České republiky ministerstvu součinnost. § 16e (1) Na žádost příslušného orgánu zaslanou v českém jazyce na stanoveném formuláři7) podanou pro účely trestního řízenítrestního řízení zašle ministerstvo příslušnému orgánu opis včetně všech údajů, které obdržel podle § 16f odst. 1; ustanovení § 10 odst. 5 se přitom neužije. (2) Na žádost příslušného orgánu zaslanou v českém jazyce na stanoveném formuláři7) podanou pro jiné účely než pro trestní řízenítrestní řízení zašle ministerstvo příslušnému orgánu výpis z rejstříku trestů včetně všech údajů, které obdržel podle § 16f odst. 1; namísto údajů o odsouzení, u kterého odsuzující členský stát Evropské unie nebo Spojené království vyloučily jeho předávání pro jiné účely než pro trestní řízenítrestní řízení, sdělí ministerstvo příslušnému orgánu, že mu tyto údaje nemůže zaslat a který stát tyto údaje předal. (3) Opis nebo výpis podle odstavce 1 nebo 2 zašle ministerstvo příslušnému orgánu nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení žádosti; zároveň s tímto opisem nebo výpisem zašle na stanoveném formuláři7) v českém jazyce informaci o pravomocných odsouzeních a o navazujících údajích o takových odsouzeních zaznamenaných do rejstříku trestů. Jsou-li k vyřízení žádosti zapotřebí další informace o osobě, o níž jsou požadovány údaje z rejstříku trestů, ministerstvo neprodleně požádá příslušný orgán o jejich doplnění. V takovém případě zašle požadované informace příslušnému orgánu do 10 pracovních dnů od doručení těchto dalších informací. § 16f (1) Ministerstvo přijímá informace o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království v trestním řízenítrestním řízení a o navazujících údajích zapsaných do jeho evidence o takových odsouzeních, které mu tento stát zašle. (2) Ministerstvo požádá příslušný orgán o zaslání opisu rozhodnutí nebo dodatečných informací k informacím poskytnutým podle odstavce 1, je-li to zapotřebí pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona nebo na žádost orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení. (3) Informace získané podle odstavce 2 lze použít pouze pro účely, pro které byly vyžádány, nebo pro správu rejstříku trestů. § 16g (1) Ministerstvo požádá příslušný orgán o poskytnutí informací o pravomocných odsouzeních fyzické osoby za trestné činytrestné činy a o navazujících údajích zapsaných v evidenci tohoto státu o těchto odsouzeních, jsou-li takové informace nutné pro účely trestního řízenítrestního řízení nebo pro jiné účely než pro trestní řízenítrestní řízení. (2) Týká-li se žádost o opis nebo výpis osoby, která je státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, osobou bez státní příslušnosti nebo osobou, jejíž státní příslušnost se nepodařilo zjistit, požádá ministerstvo o poskytnutí informací podle odstavce 1 příslušný orgán členského státu Evropské unie, který podle systému pro identifikaci členských států, které mají informace o předchozích odsouzeních státních příslušníků třetích zemí11), eviduje odsouzení této osoby, ledaže žadatel tento postup vyloučí. Vyloučit tento postup však nelze v případě, kdy byla žádost o opis nebo výpis podána pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, a v případě, kdy žadatelem je osoba, které se žádost týká. (3) Týká-li se žádost o opis nebo výpis osoby, která je státním příslušníkem pouze České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, postupuje ministerstvo obdobně podle odstavce 2 věty první, pokud o to žadatel požádá; i bez žádosti tak postupuje ministerstvo v případě, kdy je žádost o opis nebo výpis podána pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi. (4) Žádá-li osoba, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království, o výpis podle § 11, 11a nebo 11aa, požádá ministerstvo příslušný orgán státu, jehož je tato osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činytrestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. (5) Žádá-li osoba, která měla nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie nebo která byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, o výpis podle § 11, 11a nebo 11aa, požádá ministerstvo na její žádost obsaženou v žádosti o výpis příslušný orgán členského státu Evropské unie, v němž tato osoba měla nebo má bydliště nebo jehož byla tato osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činytrestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. (6) Žádost podle odstavců 1 až 5 zasílá ministerstvo na stanoveném formuláři7) přeloženém do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků dožádaného členského státu Evropské unie nebo do anglického jazyka, je-li dožádaným státem Spojené království. (7) Informace získané podle odstavců 1 až 3 lze použít pouze pro účel, pro který byly vyžádány; informace získané pro jiné účely než pro trestní řízenítrestní řízení lze použít pouze za podmínek stanovených příslušným orgánem. Toto omezení se neuplatní, je-li to nezbytné k předcházení bezprostředního a vážného ohrožení veřejné bezpečnosti. § 16h Informace a žádosti podle § 16d až 16g se mezi ministerstvem a příslušným orgánem předávají elektronicky s použitím standardizovaného formátu8). Není-li tento způsob předávání možný, předávají se v listinné podobě nebo jiným způsobem umožňujícím příslušnému orgánu ověřit jejich pravost. ČÁST TŘETÍ EVIDENCE PŘESTUPKŮ § 16i (1) V evidenci přestupkůpřestupků se evidují údaje o pravomocných rozhodnutích o přestupkupřestupku, kterými byla vyslovena vina, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis, a o jednání majícím znaky takového přestupkupřestupku. V evidenci se dále evidují údaje o rozhodnutích majících odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutím podle věty první. (2) Evidence přestupkůpřestupků obsahuje tyto údaje o rozhodnutí o přestupkupřestupku nebo o jednání majícím znaky přestupkupřestupku (dále jen „přestupekpřestupek“): a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, nebo název pachatele přestupku, b) místo a okres narození pachatele přestupku, nebo jeho sídlo; u pachatele přestupku, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, c) rodné číslo nebo datum narození pachatele přestupku, anebo identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, d) státní občanství pachatele přestupkupřestupku, e) právní kvalifikaci přestupku, včetně formy zavinění, f) druh a výměru správního trestu, popřípadě ochranného opatření, bylo-li uloženo, anebo údaj o podmíněném upuštění od uložení správního trestu nebo o upuštění od uložení správního trestu, g) údaje o výkonu správního trestu zákazu činnosti, pokud byl uložen, h) označení a sídlo správního orgánu, který projednal přestupekpřestupek v prvním stupni a v odvolacím řízení, i) číslo jednací rozhodnutí o přestupkupřestupku v prvním stupni a v odvolacím řízení, datum jeho vydání a nabytí právní moci, j) označení a sídlo správního orgánu a jméno a příjmení nebo služební nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, která vydala příkazový blok, datum vydání a evidenční číslo příkazového bloku, k) označení a sídlo správního orgánu, který pravomocně rozhodl v přezkumném řízení o rozhodnutí o přestupkupřestupku, pokud došlo ke změně údajů podle písmene e) nebo f), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, l) označení a sídlo správního orgánu, který na základě obnovy řízení o přestupkupřestupku pravomocně rozhodl v novém řízení, pokud v novém řízení došlo ke změně údajů podle písmene e) nebo f), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, m) označení a sídlo soudu, který rozhodl o žalobě proti rozhodnutí o přestupkupřestupku, pokud došlo ke změně údajů podle písmene e) nebo f), a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, n) označení a sídlo správního orgánu nebo soudu, který vydal rozhodnutí mající odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutím evidovaným podle odstavce 1 věty první, a číslo jednací tohoto rozhodnutí, datum jeho vydání a nabytí právní moci, o) označení a sídlo orgánu a jméno, příjmení a funkci nebo služební nebo identifikační číslo úřední osoby, která zápis do evidence přestupků provedla. (3) V evidenci přestupkůpřestupků se dále vedou údaje o a) datu zápisu pravomocného rozhodnutí o přestupkupřestupku a jeho změnách, b) datu a času vydání opisu z evidence přestupků a o jeho obsahu, a údaj o tom, komu byly údaje poskytnuty, a c) datu, času a důvodu zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů obsažených v evidenci přestupkůpřestupků a údaje o osobě, která osobní údajeosobní údaje zpracovala. (4) Údaje podle odstavce 2 písm. a) až d) jsou vedeny i ve formě referenční vazby na referenční údaje v příslušných základních registrech, jsou-li v nich tyto údaje obsaženy. § 16j (1) Ministerstvo může použít opis z evidence přestupků a) pro účely řízení o stížnosti pro porušení zákona nebo řízení o žádosti o milost, b) při provádění úkonů, ke kterým je příslušné podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, c) jedná-li před soudem ve věcech týkajících se výkonu své působnosti podle tohoto zákona, nebo d) zastupuje-li Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů týkajících se výkonu své působnosti podle tohoto zákona. (2) Ministerstvo vydá opis z evidence přestupků na základě žádosti a) správnímu orgánu oprávněnému projednat přestupekpřestupek pro účely jeho projednání, b) orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení, c) národnímu členovi Eurojustu pro účely plnění úkolů v Eurojustu, d) soudu pro účely soudního řízení, e) státnímu zastupitelství pro účely jiného než trestního řízenítrestního řízení, f) Kanceláři prezidenta republiky pro účely 1. řízení o žádosti o milost, 2. jmenování nebo podání návrhu na jmenování do funkce prezidentem republiky. (3) Žádost o opis z evidence přestupků se podává prostřednictvím elektronické aplikace přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Opisy z evidence přestupků a žádosti o ně se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím referenčního rozhraní, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Není-li tento způsob předávání možný, předávají se opisy z evidence přestupků a žádosti o ně jiným způsobem umožňujícím ověřit jejich pravost. Opis z evidence přestupků vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu. (5) V opise z evidence přestupků se uvádějí údaje o všech pravomocných rozhodnutích o přestupku podle § 16i odst. 2, jimiž byla vyslovena vina osoby, které se opis týká. Je-li obsahem evidence přestupků rozhodnutí mající odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutí o přestupku, údaje o tomto rozhodnutí o přestupku se po dobu trvání odkladného účinku v opise z evidence přestupků neuvádějí. (6) Na omezení práva na informace o zpracování osobních údajů fyzické osoby podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů se § 15a odst. 1 až 4 užije obdobně. (7) Na žádost Policie České republiky nebo Ministerstva vnitra vydá ministerstvo za účelem poskytnutí evidenční ochrany informace o vydání opisu z evidence přestupků, včetně informace, komu byly údaje poskytnuty. Informace podle věty první a žádosti o jejich vydání se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Opis z evidence přestupků je veřejnou listinouveřejnou listinou. § 16k (1) Údaje obsažené v evidenci přestupkůpřestupků se vyřazují z evidence po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupkupřestupku, kterým se pro tyto účely rozumějí i rozhodnutí o přestupkupřestupku v přezkumném řízení a rozhodnutí soudu o žalobě ve správním soudnictví. Údaje o pravomocném rozhodnutí o přestupkupřestupku se z evidence přestupkůpřestupků vyřadí též, je-li toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím správního orgánu nebo soudu. (2) Údaje vyřazené podle odstavce 1 a údaje o zrušených pravomocných rozhodnutích o přestupku se ukládají v úschovně dokumentace. Údaje podle věty první se poskytnou na písemnou žádost osobě, které se týkají, nebo soudu. Jinému orgánu se tyto údaje poskytnou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Ministerstvo může údaje podle věty první používat pro účely rozhodování o nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. (3) V úschovně dokumentace se provede záznam o datu a času poskytnutí údajů uvedených v odstavci 2 a dále se uvede, komu byly údaje poskytnuty. V úschovně dokumentace se dále provede záznam o datu, času a důvodu zpracování osobních údajů obsažených v úschovně dokumentace a údaje o osobě, která osobní údaje zpracovala. (4) Údaje uložené v úschovně dokumentace podle odstavce 2 se uchovávají 10 let od jejich uložení. Údaje uložené v úschovně dokumentace podle odstavce 3 se uchovávají po dobu stanovenou ve větě první prodlouženou o rok. ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 16l Při používání opisu, výpisu a opisu z evidence přestupků ministerstvo přistupuje k opisu, výpisu a opisu z evidence přestupků v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím referenčního rozhraní; není-li to možné, předávají se opisy, výpisy, opisy z evidence přestupků a žádosti o ně jiným způsobem umožňujícím ověřit jejich pravost. § 16m (1) Ministerstvo může při plnění svých úkolů v oblasti přípravy a realizace trestní politiky a správy justice používat anonymizované údaje z rejstříku trestů a evidence přestupků, a to i prostřednictvím svých podřízených organizací; údaje vztahující se k jednotlivým osobám se používají v pseudonymizované podobě. (2) Ministerstvo poskytne údaje z rejstříku trestů nebo z evidence přestupků na základě písemné žádosti a) Ministerstvu vnitra pro plnění úkolů v oblasti bezpečnostní politiky a prevence kriminality, b) výzkumné organizaci, nebo c) osobě, která doloží, že tyto údaje potřebuje pro účely výzkumu zadaného státem nebo podpořeného z veřejných prostředkůveřejných prostředků. (3) Údaje poskytované podle odstavce 2 se poskytují v anonymizované podobě. Údaje vztahující se k jednotlivým osobám se poskytují v pseudonymizované podobě; před jejich poskytnutím ministerstvo poučí žadatele o jeho povinnosti přijmout konkrétní opatření k ochraně zájmů subjektu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů. (4) Ministerstvo může od výzkumné organizace nebo osoby uvedené v odstavci 2 písm. c) požadovat úhradu nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. ČÁST PÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 17 Zrušují se: 1. Článek V zákona č. 149/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). 2. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 54/1970 Sb., o rejstříku trestů. § 17a Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 16 a § 16j odst. 3. § 18 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1a) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2b) § 313 trestního řádu. 2b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 2d) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2e) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 2f) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 439/2004 Sb. 4a) § 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 5a) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5b) Nařízení Komise (ES, EURATOM) č. 1302/2008 ze dne 17. prosince 2008 o ústřední databázi pro vyloučení. 6) Článek 1 rozhodnutí Rady 2005/876/SVV ze dne 21. listopadu 2005 o výměně informací z rejstříku trestů. 7) Příloha rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy. Příloha 44 kapitola 2 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021. 8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV. Příloha 44 kapitola 3 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021. 9) § 6f zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10) Čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012. 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726. 12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816.
Zákon č. 275/1994 Sb.	Zákon č. 275/1994 Sb. Zákon, kterým se mění zákon České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. Vyhlášeno 30. 12. 1994, datum účinnosti 1. 1. 1995, částka 82/1994 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1995 275 ZÁKON ze dne 8. prosince 1994, kterým se mění zákon České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., se mění takto: V § 34 se slova „pouze do 31. prosince 1994“ vypouštějí. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995. Uhde v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 32/1995 Sb.	Zákon č. 32/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 3. 1995, datum účinnosti 3. 3. 1995, částka 7/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zák * Čl. II - Zákon č. 259/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: * Čl. III Aktuální znění od 3. 3. 1995 32 ZÁKON ze dne 8. února 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb., se mění takto: § 5 odst. 4 zní: „(4) Příjmy plynoucí poplatníkovi neúčtujícímu v soustavě podvojného účetnictví v době 15 dnů před začátkem nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období, ke kterému hospodářsky patří, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období. Jedná-li se prokazatelně o příjmy, které hospodářsky patří jak do uplynulého zdaňovacího období, tak do následujícího zdaňovacího období, považují se za příjmy toho zdaňovacího období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) plynoucí poplatníkovi nejdéle 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy plynoucí v tomto zdaňovacím období.“. Čl. II Zákon č. 259/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. Čl. III bod 1 zní: „1. U poplatníka, který neúčtuje v soustavě podvojného účetnictví, se příjmy, jež mu plynou v době 15 dnů před začátkem zdaňovacího období roku 1995 nebo v době 15 dnů po skončení zdaňovacího období roku 1994, považují za příjmy toho z uvedených zdaňovacích období, ke kterému je poplatník přiřadí. Při posuzování výdajů se postupuje obdobně.“. 2. Čl. III bod 14 zní: „14. Pro daňové povinnosti za rok 1993 a 1994 platí dosavadní předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období roku 1995, pokud tento zákon nestanoví jinak.“. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 33/1995 Sb.	Zákon č. 33/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 3. 1995, datum účinnosti 1. 4. 1995, částka 7/1995 * Čl. II - Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 169/1990 Sb., zákona č. 546/1990 Sb., zákona č. 77/1992 Sb., zákona č. 143/1992 Sb. a zákona České národní rad * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2007 (362/2003 Sb.) 33 ZÁKON ze dne 8. února 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 169/1990 Sb., zákona č. 546/1990 Sb., zákona č. 77/1992 Sb., zákona č. 143/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., se doplňuje takto: 1. Za § 114a se vkládá nový § 114b, který zní: „§ 114b Pokud byl podle tohoto zákona příspěvek za službu ve Federální bezpečnostní informační službě vyměřen vyšší, než jaký náleží při zápočtu doby zaměstnání podle § 134 odst. 3, nebo pokud byl podle tohoto zákona příspěvek za službu vyměřen, ačkoliv při zápočtu doby zaměstnání podle § 134 odst. 3 nenáleží, sníží se ode dne účinnosti tohoto zákona tento příspěvek na výši odpovídající zápočtu doby zaměstnání podle § 134 odst. 3 nebo se jeho výplata zastaví. Nové vyměření sníženého příspěvku se provede nejpozději do 31. října 1995; do nového vyměření příspěvku se jeho výplata pozastavuje.“. 2. V § 134 odst. 1 se na konci připojují tato slova: , „není-li dále stanoveno jinak“. 3. § 134 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Bývalým příslušníkům Federální bezpečnostní informační služby se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání příspěvku za službu nezapočítávají doby služby a) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti na úseku s kontrarozvědným nebo rozvědným zařazením anebo ve funkci vyšetřovatele nebo náčelníka odboru a vyšší ve složce Státní bezpečnosti, b) v ozbrojených silách se zařazením ve vojenské kontrarozvědce, c) v ozbrojených silách se zařazením v útvaru rozvědky Československé lidové armády, pokud nebyli zařazeni ve funkcích obsluhy technických zařízení pro vojenský průzkum, d) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného v politickovýchovné správě (útvaru) Federálního ministerstva vnitra, Ministerstva vnitra České republiky nebo Ministerstva vnitra Slovenské republiky, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost, e) příslušníka Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve funkci zástupce náčelníka (velitele) pro politickovýchovnou práci, f) příslušníka Sboru nápravné výchovy zařazeného ve funkci zástupce náčelníka správy nebo útvaru pro politickovýchovnou práci, g) vojáka Československé lidové armády zařazeného v Hlavní politické správě Československé lidové armády, který přímo vykonával politickovýchovnou činnost nebo který byl zařazen ve funkci zástupce velitele pro politickovýchovnou práci nebo propagandisty.“. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 36/1995 Sb.	Zákon č. 36/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 3. 1995, datum účinnosti 1. 4. 1995, částka 8/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb. a zákona č. 273/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 273/1994 Sb., se doplňuje takto: * PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ * Čl. III - Podle tohoto zákona se vybírají poplatky z poplatných úkonů navržených nebo zahájených za jeho účinnosti, a to včetně podaných odvolání nebo dovolání. Za poplatné úkony navržené nebo za řízení zahájená před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podl * Čl. IV - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 1995 36 ZÁKON ze dne 7. února 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb. a zákona č. 273/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. d) se za slova „v řízení“ vkládají tato slova: „v prvním stupni“. 2. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Poplatníkem je i odpůrce, který se vzájemným návrhem domáhá vyššího nároku, než je cena poplatného úkonu navrhovatele; odpůrce je poplatníkem jen v rozsahu, v němž jím uplatněný vzájemný návrh přesahuje cenu poplatného úkonu navrhovatele.". Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5. 3. § 2 odst. 5 zní: „(5) Poplatníkem je i ten, kdo podal opravný prostředek proti rozhodnutí soudu nebo proti rozhodnutí orgánu veřejné správy anebo žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.“. 4. V § 3 se vypouští odstavec 1 včetně poznámky č. 1) a zrušuje se označení odstavce 2. 5. § 5 odst. 1 zní: „(1) Sazby poplatků jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem ze základu poplatku (dále jen „procentní poplatek“). Sazby poplatků jsou uvedeny v sazebníku.“. 6. V § 5 odst. 2 se částka „500 Kč“ nahrazuje částkou „1000 Kč“. 7. § 6 odst. 1 včetně poznámky č. 2) zní: „(1) Základem procentního poplatku je cena předmětu poplatného úkonu podle zvláštních předpisů.2) Nelze-li cenu takto zjistit, je základem poplatku cena obvyklá v místě a čase vzniku poplatkové povinnosti. 2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. Vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.“. 8. § 6 odst. 3 až 11 včetně poznámky č. 2a) znějí: „(3) Základem procentního poplatku v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je cena všech věcí patřících do bezpodílového spoluvlastnictví manželů a ostatních hodnot, které se vypořádávají. (4) Základem poplatku v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je cena věci po odečtení ceny podílu navrhovatele, směřuje-li návrh na přikázání věci navrhovateli nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, je základem poplatku cena věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. V případě reálného rozdělení věci je základem poplatku cena dělené věci. (5) Cena příslušenství předmětu poplatného úkonu je základem poplatku jen v případech, je-li příslušenství předmětem samostatného poplatného úkonu. U poplatných úkonů prováděných ve věcech obchodních však základ poplatku zahrnuje i výši smluvených úroků splatných do dne podání návrhu na zahájení řízení, pokud se jejich přiznání navrhovatel domáhá, jakož i výši úroků stanovených zvláštním předpisem.2a) (6) Je-li předmětem poplatného úkonu opětující se plnění, je základem poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, považuje se za základ poplatku pětinásobek ceny ročního plnění. (7) Nelze-li stanovit základ poplatku podle odstavce 6, je základem procentního poplatku částka ve výši 10 000 Kč. (8) Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých nároků z jednoho nebo z různých závazkových vztahů, je základem procentního poplatku součet cen všech uplatňovaných nároků, pokud jejich úhrn nepřesahuje výši 10 000 Kč a sazba procentního poplatku z jednotlivých nároků je stanovena ve stejné výši. Přesahuje-li součet všech uplatňovaných nároků tuto výši nebo je-li procentní poplatek z jednotlivých nároků stanoven rozdílnou sazbou, je základem procentního poplatku cena každého jednotlivého nároku uvedená v návrhu tak, jako by šlo o samostatně podaný návrh. (9) V řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu je základem procentního poplatku cena nároku uplatňovaného v tomto řízení, není-li v § 5 odst. 2 stanoveno jinak. (10) Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle příslušného kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky vydaném k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud o výši poplatku rozhodl. Pro přepočet měny, která není uvedena v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna. Platnost použitého kurzu měn, které nejsou vedeny v kurzovním lístku České národní banky, je poplatník povinen soudu prokázat dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. Placení poplatku poplatníky s bydlištěm nebo sídlem na území Slovenské republiky v měně Slovenské republiky se řídí platebními dohodami uzavřenými mezi Českou republikou a Slovenskou republikou nebo obecně platnými devizovými předpisy. (11) Základ poplatku se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a poplatek vypočtený ze základu na celé koruny dolů. 2a) § 502 obchodního zákoníku.“. 9. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Stanovení výše poplatku (1) Je-li jedním návrhem uplatněno více nároků, činí poplatek z tohoto návrhu součet procentních poplatků vypočtených podle § 6 odst. 8, jde-li o nároky peněžité, a poplatků stanovených pevnou sazbou, jde-li o nároky nepeněžité. (2) Rozšíří-li se po podání návrhu předmět poplatného úkonu, poplatník je povinen doplatit poplatek. V řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu doplatí poplatek jen v případě, že se rozšíří předmět poplatného úkonu na návrh. (3) Omezí-li se předmět poplatného úkonu dříve, než soud začal jednat ve věci samé, sníží soud zaplacený poplatek o odpovídající část. Přeplatek vrátí soud poplatníkovi podle § 10 zákona.“. 10. § 7 odst. 1 zní: „(1) Poplatek za podání návrhu je splatný vznikem poplatkové povinnosti, jde-li o poplatky stanovené pevnou sazbou placené kolkovou známkou. V ostatních případech jsou poplatky splatné na základě výzvy soudu do tří dnů ode dne jejího doručení.“. 11. V § 7 odst. 2 se slova „,odvolání nebo dovolání“ nahrazují slovy „nebo odvolání“. 12. § 7 odst. 4 zní: „(4) Rozšíří-li se po podání návrhu předmět poplatného úkonu, poplatek se doplatí ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1.“. 13. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Způsob placení poplatků (1) Poplatky vybírají, vyměřují, doměřují a vymáhají soudy. Poplatky se platí v české měně. Poplatky, které nejsou vyšší než 5000 Kč, lze platit kolkovými známkami vydanými Ministerstvem financí. Ostatní poplatky se platí na účet státního rozpočtu zřízený u České národní banky pro jednotlivé soudy (dále jen „účet soudu“). (2) Poplatky se platí na účet soudu, který provádí řízení, s výjimkou uvedenou v odstavcích 3 a 4. (3) Za řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu se platí poplatky na účet soudu, proti jehož rozhodnutí je opravný prostředek podáván. (4) Za řízení o povolení obnovy řízení se platí poplatek na účet soudu, který rozhoduje o povolení obnovy řízení.“. 14. § 10 odst. 1 a 2 znějí: „(1) Soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Z účtu soudu vrátí soud obdobně i poplatek, popřípadě přeplatek na poplatku zaplaceném kolkovou známkou. Poplatek (přeplatek) a 50 % ze zaplaceného poplatku podle odstavců 2 a 3 soud nevrátí, nepřevyšují-li částku 50 Kč. (2) Soud vrátí z účtu soudu, u kterého byl poplatek zaplacen, 50 % z poplatku, zastaví-li soud řízení dříve, než začal jednat ve věci samé. Soud však nevrátí poplatek ani jeho část, zastaví-li dovolací řízení z důvodu zpětvzetí dovolání. Soud vrátí 50 % z poplatku za návrh na vydání platebního rozkazu, byl-li vzat zpět nejpozději poslední den lhůty pro podání odporu, a za návrh na povolení obnovy řízení nebo za odvolání, zamítl-li je soud pro opožděnost, nepřípustnost nebo proto, že je podal ten, kdo k jejich podání není oprávněn.“. 15. V § 10 se vypouštějí odstavce 3 a 5. Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 3 a 4. 16. V § 10 novém odstavci 3 se na konci druhé věty slova „vrací se polovina poplatku“ nahrazují slovy „soud vrátí 50 % ze zaplaceného poplatku“ a na konci třetí věty se slova „vrátí se polovina poplatků zaplacených v obou stupních řízení“ nahrazují slovy „soud vrátí 50 % ze zaplaceného poplatku za odvolání“. 17. § 11 odst. 1, 2 a 3 včetně poznámek č. 3), 4) a 4a) znějí: „(1) Od poplatku se osvobozují poplatné úkony ve věcech a) opatrovnických, péče o nezletilé děti, osvojení a povolení uzavřít manželství, b) sociálního zabezpečení, nemocenského pojištění, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státních dávek a sociální péče, c) vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí, d) sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům, e) souvisejících s uplatňováním volebního práva, f) dědických v prvním stupni řízení, g) náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, h) způsobilosti k právním úkonům, ch) výkonu rozhodnutí k vymožení pohledávek ze soudních poplatků, z peněžitých trestů, pokut a nákladů řízení vymáhaných státem. (2) Od poplatku se osvobozují a) Česká republika a státní fondy, b) obce v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen, c) navrhovatel v řízení o určení výživného, nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí, d) navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví, e) navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu a nemoci z povolání, f) neprovdaná matka v řízení o příspěvek na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím, g) navrhovatel v řízení o určení otcovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o popření otcovství, h) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva3) výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob, ch) cizinec v řízení o přiznání statutu uprchlíka, i) navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů,4) je-li v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození, j) navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích.4a) (3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na řízení o opravných prostředcích a na řízení o výkonu rozhodnutí. 3) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konsulárních stycích. 4) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 12 se na konci druhé věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: "popřípadě se poplatek doměří.". V poslední větě se za slova „O vrácení poplatku“ vkládají tato slova: „,popřípadě doměření poplatku,“. 19. V § 13 odst. 2 se slova „sjednal dohodu o splácení dlužné částky“ nahrazují slovy „předseda soudu povolil4b) posečkání poplatku nebo jeho zaplacení ve splátkách,“. Poznámka č. 4b) zní: „4b) § 60 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 20. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu a poznámek č. 4c) a 4d) zní: „§ 13a Evidence a řízení Soudy vedou evidenci poplatkových povinností, jejich úhrad nebo zániků a z toho vyplývajících přeplatků či nedoplatků. Při evidenci o soudních poplatcích soudy postupují podle zvláštního předpisu.4c) V řízení ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud podle občanského soudního řádu, jestliže tento zákon, popřípadě zvláštní předpis4d) nestanoví jinak. 4c) § 62 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. 4d) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.“. 21. V § 16 odst. 1 se vypouštějí slova „obecně závazným“. 22. V § 16 odst. 2 se vypouští slovo „krajského“. Poznámka č. 5) zní: „5) § 65 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.“. 23. V § 17 se slova „vybírané za úkony prokuratury“ nahrazují slovy „vrácené z účtu soudu“. 24. Příloha k zákonu ČNR č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zní: „Příloha k zákonu ČNR č. 549/1991 Sb. SAZEBNÍK SOUDNÍCH POPLATKŮ Poznámky k sazebníku: 1. Poplatky za řízení podle příslušných položek sazebníku se vybírají za řízení v prvním stupni, ale i za odvolání a za dovolání. 2. Došlo-li ke zrušení rozsudku v důsledku odvolání, dovolání, nebo povolení obnovy řízení, neplatí poplatek z odvolání nebo dovolání proti novému rozhodnutí soudu prvního stupně poplatník, který již jednou poplatek z odvolání nebo dovolání zaplatil; jde o položky 1, 6, 8, 9 a 18 sazebníku. Položka 1 Návrh na zahájení občanského soudního řízení\| ---\|--- a) z ceny předmětu řízení\| 4 % nejméně Kč 500,- nejvýše Kč 500 000,- b) nelze-li předmět řízení ocenit\| Kč 1000,- Poznámky: 1\\. Za návrh na předběžné opatření se vybere poplatek podle písmene b) této položky ve výši 50 %. 2\\. Podle této položky se postupuje jen v případech, není-li v dalších položkách sazebníku stanoveno jinak. 3\\. Poplatek za odvolání nebo dovolání do rozhodnutí soudu, kterým bylo rozhodováno jen o předmětu řízení, se neplatí. 4\\. Podle této položky vybere soud poplatek i za návrh na vydání platebního rozkazu; odpor proti platebnímu rozkazu poplatku nepodléhá. To platí obdobně pro řízení směnečné a šekové a pro námitky v těchto řízeních. 5\\. Ze vzájemného návrhu odpůrce se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Položka 2 Návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti\| Kč 300,- ---\|--- Položka 3 Návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech a ve věcech zjištění nebo popření otcovství\| Kč 500,- ---\|--- Položka 4 Návrh na zahájení řízení\| ---\|--- a) na ochranu osobnosti \| \\- bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy\| Kč 1000,- \\- s návrhem na náhradu nemajetkové újmy\| Kč 4000,- b) ve věcech podle zákona o periodickém tisku a ostatních informačních prostředcích\| Kč 2000,- Položka 5 a) Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení\| ---\|--- \\- z ceny předmětu smíru\| 2 % nejméně Kč 300,- nejvýše Kč 20 000,- \\- nelze-li předmět smíru ocenit\| Kč 500,- b) Návrh na zrušení usnesení o schválení smíru\| Kč 500,- Poznámky: 1\\. Návrh na smírčí řízení poplatku nepodléhá. 2\\. Za řízení ve věci samé se poplatek znovu neplatí, bylo-li na návrh zrušeno usnesení o schválení smíru. Položka 6 Návrh na povolení obnovy řízení \| Kč 500,- ---\|--- Poznámka: Jestliže se v původním řízení nekonalo řízení odvolací nebo dovolací a v obnoveném řízení je podáváno odvolání či dovolání, platí se za odvolání nebo dovolání poplatek podle příslušné položky sazebníku. Za řízení ve věci samé se poplatek neplatí. Položka 7 Návrh na zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů\| Kč 500,- ---\|--- Položka 8 a) Za vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů,z ceny předmětu řízení \| 3 % nejméně Kč 1000,- nejvýše Kč 200 000,- ---\|--- b) Za odvolání proti rozhodnutí o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů\| Kč 1000,- c) Za dovolání proti rozhodnutí o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů\| Kč 500,- Položka 9 a) Návrh na rozvod manželství\| Kč 600,- ---\|--- b) Návrh na řízení o neplatnost manželství, návrh na určení, zda tu manželství je či není\| Kč 500,- c) Návrh na určení nebo popření otcovství\| Kč 1000,- Poznámka: Za odvolání nebo dovolání jen proti výroku o úpravě poměrů manželů k nezletilým dětem z jejich manželství pro dobu po rozvodu, popřípadě proti výroku o výchově a výživě nezletilého dítěte (§ 113 o. s. ř.) se poplatek nevybere. Položka 10 Návrh na určení výživného\| 1 % z navrhované částky nejméně Kč 300,- nejvíce Kč 10 000,- ---\|--- Položka 11 Za pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí\| Kč 200,- ---\|--- Poznámka: Poplatek podle této položky se nevybere, poskytuje-li soud pomoc před vymáháním výživného pro nezletilé děti. Položka 12 Návrh na zahájení řízení ve věcech obchodních --- a) z ceny předmětu řízení\| 4 % nejméně Kč 500,- nejvýše Kč 1 mil. b) nelze-li předmět řízení ocenit\| Kč 5000,- Poznámky: 1\\. Za návrh na předběžné opatření se vybere poplatek podle písmene b) této položky ve výši 50 %. 2\\. Podle této položky vybere soud poplatek i za návrh na vydání platebního rozkazu; odpor proti platebnímu rozkazu poplatku nepodléhá. To platí obdobně pro řízení směnečné a šekové a pro námitky v těchto řízeních. 3\\. Poplatek za odvolání nebo za dovolání do rozhodnutí soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí. 4\\. Podle této položky se postupuje jen v případech, není-li předmět řízení ve věcech obchodních stanoven dále. 5\\. Ze vzájemného návrhu odpůrce se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Položka 13 a) Návrh na zápis do obchodního rejstříku --- \\- zapisuje-li se vklad společníka nebo jmění\| 0,5 % nejméně Kč 3000,- nejvýše Kč 20 000,- \\- nezapisuje-li se vklad nebo jmění\| Kč 3000,- b) Návrh na výmaz z obchodního rejstříku\| Kč 1000,- c) Návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku\| Kč 500,- d) Návrh na doplnění zápisu v obchodním rejstříku\| Kč 500,- Poznámky: 1\\. Základem procentního poplatku podle písmene a) této položky je \\- součet zapisovaných vkladů jednotlivých společníků pro komanditní společnosti, \\- zapisovaná částka základního jmění pro společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a pro družstva, \\- zapisovaná částka kmenového jmění pro státní podnik. 2\\. Poplatek podle písmene c) této položky se vybere za každou skutečnost, která se mění v zápise v obchodním rejstříku, s výjimkou uvedenou v poznámce 3. 3\\. Za změnu zápisu výše jmění nebo vkladů se vybere poplatek podle písmene a) této položky. 4\\. Poplatek podle písmene d) této položky se vybere za doplnění každé skutečnosti do zápisu v obchodním rejstříku. Položka 14 Návrh na zahájení řízení ve věcech --- a) ochrany hospodářské soutěže nebo nekalé soutěže\| Kč 5000,- b) práv k obchodnímu jménu, práv k ochranné známce nebo práv k označení původu\| Kč 5000,- c) neplatnosti rozhodčích smluv nebo zrušení nálezů vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy\| Kč 5000,- Položka 15 a) Za konkurzní řízení\| 1 % zpeněžené částky z podstaty nejméně Kč 1000,- nejvýše Kč 500 000,- ---\|--- b) Za konkurzní řízení ukončené nuceným vyrovnáním\| 0,5 % z částky použité k uspokojení věřitelů nejméně Kč 1000,- nejvýše Kč 200 000,- c) Za vyrovnací řízení\| 0,25 % z částky použité k uspokojení věřitelů nejméně Kč 500,- nejvýše Kč 100 000,- Poznámka: Návrhy na zahájení řízení, která s konkurzním řízením souvisejí a nejsou uvedena v této položce, se zpoplatňují podle položky 12 sazebníku. Jde např. o řízení podle § 15 odst. 1, § 19 odst. 2, § 23 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Položka 16 Za dožádání rozhodců v rozhodčím řízení v obchodním styku o provedení úkonu soudem nebo za návrh na předběžné opatření v tomto řízení --- a) z ceny předmětu řízení\| 2 % nejméně Kč 500,- nejvýše Kč 20 000,- b) nelze-li předmět řízení ocenit\| Kč 2000,- Poznámka: Za návrh na předběžné opatření v tomto řízení se vybere poplatek podle písmene b) této položky ve výši 50 %. Položka 17 Za žalobu nebo opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu veřejné správy\| Kč 1000,- ---\|--- Položka 18 1\\. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí --- a) z ceny vymáhaného nároku\| 2 % nejméně Kč 300,- nejvýše Kč 50 000,- b) nelze-li vymáhaný nárok ocenit\| Kč 500,- Poznámky: 1\\. Z návrhu na druhé a další nařízení výkonu rozhodnutí na základě téhož vykonatelného rozhodnutí proti témuž účastníku se zaplatí tři čtvrtiny příslušných poplatků. 2\\. Za návrhy na zastavení výkonu rozhodnutí nebo za jeho odklad a za odvolání nebo dovolání ve věci výkonu rozhodnutí se poplatek nevybere. Položka 19 Za sepsání návrhu na zahájení řízení do protokolu nebo za sepsání odvolání (protestu) proti rozhodnutí do protokolu --- a) z ceny předmětu řízení\| 1 % nejméně Kč 500,- nejvýše Kč 5000,- b) nelze-li předmět řízení ocenit\| Kč 500,- Položka 20 Za vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech známých ze soudních spisů\| Kč 100,- ---\|--- Poznámka: Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky. Položka 21 Za vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie listin, protokolů, příloh, záznamu, rejstříku, evidencí, knih a jiných částí spisů vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich --- a) v jazyce českém nebo slovenském\| \\- bez ověření za každou i započatou stránku\| Kč 50,- \\- s ověřením za každou i započatou stránku\| Kč 70,- b) v cizím jazyce\| \\- bez ověření za každou i započatou stránku\| Kč 60,- \\- s ověřením za každou i započatou stránku\| Kč 100,- Poznámky: 1\\. Poplatku nepodléhá opis protokolu o jednání soudu vyhotovený průklepem bez záhlaví a bez ověření. 2\\. Za kopie pořízené na kopírovacích strojích se sníží poplatek o 50 %. 3\\. Poplatek podle této položky se vybere i za vyhotovení stejnopisů podání a jeho příloh soudem, byl-li k jejich předložení poplatník marně soudem vyzýván. 4\\. Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky. 5\\. Na vyhotoveních podle této položky se vyznačí účel, k němuž budou použita, je-li uplatněno osvobození od poplatku podle § 11 zákona. Položka 22 Za ověření listiny --- \\- v českém nebo slovenském jazyce\| Kč 20,- \\- v cizím jazyce\| Kč 50,- Poznámky: 1\\. Poplatek se vybere za každou i započatou stránku, kterou soud ověřuje. 2\\. Listina v cizím jazyce je listina, na níž je alespoň část textu v cizím jazyce. 3\\. Za ověření listiny v cizím jazyce, který je pro osoby s povoleným trvalým pobytem na území České republiky mateřským jazykem, se vybere poplatek ve výši stanovené pro český nebo slovenský jazyk. Položka 23 Za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu za každý podpis\| Kč 30,- ---\|--- Položka 24 Za zaslání soudních spisů k jinému soudu, aby do nich žadatel nahlédl\| Kč 100,- ---\|--- Poznámka: Poplatek podle této položky se vybere, i když je žadatel poplatníkem za zahájené řízení. Položka 25 Návrh na přijetí movitých věcí do úschovy za účelem splnění závazku, z ceny věcí \| 1 % nejméně Kč 200,- nejvýše Kč 3000,- ---\|--- Položka 26 Návrh na umoření listiny Kč 350,- Položka 27 a) Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do seznamu soudních znalců a tlumočníků\| Kč 300,- ---\|--- b) Za rozšíření jmenování o každý další obor nebo jazyk\| Kč 100,- c) Za oznámení údajů ze seznamu soudních znalců a tlumočníků \| Kč 50,- Položka 28 Za sepsání věcí soudním vykonavatelem\| Kč 500,-“. ---\|--- Čl. II Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 273/1994 Sb., se doplňuje takto: Příloha k zákonu České národní rady č. 368/1992 Sb., ve znění zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 273/1994 Sb., „Sazebník správních poplatků“ se doplňuje takto: 1. V položce 2 se za písmeno b) připojuje nové písmeno c), které zní: „c) Za nahlédnutí do opisu z evidence Rejstříků trestů Kč 50,-“. 2. V položce 65 písmeno a) se za slova „nejméně Kč 10 000,-“ připojují tato slova: „nejvýše Kč 1 mil.“. 3. V položce 66 se doplňuje osvobození, které zní: „Osvobození: Od poplatku podle písmene j) této položky se osvobozuje Česká exportní banka, a. s.“. PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. III Podle tohoto zákona se vybírají poplatky z poplatných úkonů navržených nebo zahájených za jeho účinnosti, a to včetně podaných odvolání nebo dovolání. Za poplatné úkony navržené nebo za řízení zahájená před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými za účinnosti tohoto zákona. Čl. IV Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 37/1995 Sb.	Zákon č. 37/1995 Sb. Zákon o neperiodických publikacích Vyhlášeno 14. 3. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 8/1995 * § 1 - (1) Pro účely tohoto zákona neperiodické publikace jsou rozmnoženiny literárních, vědeckých a uměleckých děl1) určené k veřejnému šíření, které jsou vydávány jednorázově, popřípadě nejvýše jednou ročně anebo po částech i častěji, tvoří-li obsahově jeden ce * § 2 - (1) Neperiodická publikace musí obsahovat tyto údaje: * § 3 - (1) Vydavatel je povinen bezplatně a na svůj náklad odevzdat z každého vydání neperiodické publikace do 30 dnů ode dne vydání1) stanovený počet publikací (dále jen „povinné výtisky“), s výjimkou uvedenou v odstavci 2, těmto příjemcům: * § 4 - Vydavatel je povinen od každé neperiodické publikace, kterou vydává, písemně nabídnout ke koupi7) jeden výtisk knihovnám určeným vyhláškou Ministerstva kultury, a to do 30 dnů ode dne jejich vydání. Lhůta pro přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy činí j * § 5 - (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že veřejně šíří neperiodickou publikaci, která neobsahuje údaje podle § 2 odst. 1. * § 5a - Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. * § 6 - Zrušuje se zákon České národní rady č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona České národní rady č. 281/1991 Sb. * § 7 - Ustanovení § 2 odst. 3 se nevztahuje na publikace vydané před účinností tohoto zákona. * § 8 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 37 ZÁKON ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Pro účely tohoto zákona neperiodické publikace jsou rozmnoženiny literárních, vědeckých a uměleckých děl1) určené k veřejnému šíření, které jsou vydávány jednorázově, popřípadě nejvýše jednou ročně anebo po částech i častěji, tvoří-li obsahově jeden celek. (2) Pro účely tohoto zákona se veřejným šířením rozumí zpřístupnění neperiodické publikace individuálně neurčenému okruhu osob. (3) Tento zákon se nevztahuje na tyto neperiodické publikace: a) rozmnoženiny audiovizuálních děl,2) b) rozmnoženiny, které slouží provozní potřebě při výrobě a odbytu výrobků nebo při poskytování služeb, nebo rozmnoženiny, jež jsou součástí výrobků, c) bankovky, poštovní známky, mince, platební známky,3) kolkové známky, poštovní ceniny, losy a cenné papírycenné papíry,4) d) plastické a nástěnné mapy, globy a základní a tematická státní mapová díla5) v analogové a digitální formě, e) trojrozměrné rozmnoženiny výtvarných děl, f) rozmnoženiny programů počítačů,1) g) propagační materiály politických stran a politických hnutí, občanských sdružení, organizací s mezinárodním prvkem, nadací, církví a náboženských společností,6) h) rozmnoženiny vydané v cizině, pokud vydavatel nemá organizační složku na území České republiky. § 2 (1) Neperiodická publikace musí obsahovat tyto údaje: a) název díla, b) jména autorů, jejichž díla jsou v publikaci obsažena, jsou-li známa a autoři jejich uvedení výslovně nezakázali, popřípadě pseudonymy autorů, c) obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby, která neperiodickou publikaci vydala (dále jen „vydavatel“), d) rok prvního vydání, je-li znám, e) u děl přeložených původní název díla a označení vydání, z něhož byl pořízen překlad, f) označení nositele autorských práv, g) číslo Mezinárodního standardního číslování knih, pokud bylo uděleno, h) obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby, která neperiodickou publikaci vyrobila, a rok, ve kterém byla tato publikace vydána. (2) Vydavatel je povinen zajistit, aby neperiodická publikace obsahovala údaje podle odstavce 1. (3) Neperiodická publikace, která neobsahuje údaje podle odstavce 1, nesmí být veřejně šířena. § 3 (1) Vydavatel je povinen bezplatně a na svůj náklad odevzdat z každého vydání neperiodické publikace do 30 dnů ode dne vydání1) stanovený počet publikací (dále jen „povinné výtisky“), s výjimkou uvedenou v odstavci 2, těmto příjemcům: a) dva povinné výtisky Národní knihovně České republiky, b) jeden povinný výtisk Moravské zemské knihovně v Brně, c) jeden povinný výtisk Vědecké knihovně v Olomouci, d) jeden regionální povinný výtisk Městské knihovně v Praze a místně příslušné krajské knihovně podle sídla vydavatele. (2) Vydavatel neperiodické publikace pořízené slepeckým písmem je povinen odevzdat jeden povinný výtisk Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze. (3) Má-li odevzdaný povinný výtisk vady po stránce technického zpracování, je jeho příjemce oprávněn požadovat jeho výměnu za bezvadný. Toto právo může uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy mu byl výtisk doručen, jinak jeho právo zaniká. Vydavatel je povinen výměnu provést ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy mu došel projev vůle příjemce, jímž uplatnil právo na výměnu. § 4 Vydavatel je povinen od každé neperiodické publikace, kterou vydává, písemně nabídnout ke koupi7) jeden výtisk knihovnám určeným vyhláškou Ministerstva kultury, a to do 30 dnů ode dne jejich vydání. Lhůta pro přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy činí jeden měsíc od doručení nabídky. Nebude-li nabídka přijata v této lhůtě, právo na uzavření kupní smlouvy zaniká. § 5 (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že veřejně šíří neperiodickou publikaci, která neobsahuje údaje podle § 2 odst. 1. (2) Vydavatel neperiodické publikace se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí, aby neperiodická publikace obsahovala údaje podle § 2 odst. 1, b) neodevzdá povinné výtisky neperiodické publikace podle § 3, nebo c) nesplní nabídkovou povinnost podle § 4. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), b) 25 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo b). (4) Přestupky podle tohoto zákona projednává krajský úřad. Jde-li o přestupek podle odstavce 2, místní příslušnost krajského úřadu se řídí sídlem nebo místem trvalého pobytu vydavatele neperiodické publikace. § 5a Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 6 Zrušuje se zákon České národní rady č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona České národní rady č. 281/1991 Sb. § 7 Ustanovení § 2 odst. 3 se nevztahuje na publikace vydané před účinností tohoto zákona. § 8 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 2 odst. 1 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. 2) § 1 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů. 3) § 59 odst. 3 písm. d) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. 4) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb. a zákona č. 311/1993 Sb. 5) § 2 písm. f) a g) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. 6) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb. Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb. § 20b a násl. občanského zákoníku. Zákon ČNR č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností. Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb. 7) § 43a a násl. a § 588 a násl. občanského zákoníku.
Zákon č. 40/1995 Sb.	Zákon č. 40/1995 Sb. Zákon o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 3. 1995, datum účinnosti 1. 4. 1995, částka 8/1995 * Čl. I - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 8c) * § 9 - Závěrečná ustanovení * Čl. II - Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2025 (321/2024 Sb.) 40 ZÁKON ze dne 9. února 1995 o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie45) a upravuje regulaci reklamyreklamy, která je nekalou obchodní praktikounekalou obchodní praktikou, reklamyreklamy srovnávací, reklamyreklamy na tabákové výrobky, na humánní léčivé přípravky, na veterinární léčivé přípravky, na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, na potraviny a na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, a upravuje obecné požadavky na reklamureklamu a její šíření včetně postihů za porušení povinností podle tohoto zákona a stanovení orgánů dozoru. Dále upravuje regulaci reklamyreklamy na alkoholické nápoje, na přípravky na ochranu rostlin, na střelné zbraně a střelivo a na činnosti v pohřebnictví. (2) ReklamouReklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médiikomunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostínemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky,1a) pokud není dále stanoveno jinak. (3) Komunikačními médiiKomunikačními médii, kterými je reklamareklama šířena, se rozumí prostředky umožňující přenášení reklamyreklamy, zejména periodický tisk2) a neperiodické publikace,3) rozhlasové a televizní vysílání3a), audiovizuální mediální služby na vyžádání3b), služby platforem pro sdílení videonahrávek, audiovizuální produkce,4) počítačové sítě, nosiče audiovizuálních děl, plakáty a letáky. (4) SponzorovánímSponzorováním se rozumí příspěvek poskytnutý s cílem podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora. Sponzorem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která takový příspěvek k tomuto účelu poskytne. (5) Zadavatelem reklamyreklamy (dále jen „zadavatel“) je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné právnické nebo fyzické osoby reklamureklamu. (6) Zpracovatelem reklamyreklamy (dále jen „zpracovatel“) je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která pro sebe nebo pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu zpracovala reklamureklamu. Pokud zpracovatel zpracuje reklamureklamu pro sebe, je pro účely tohoto zákona zároveň v postavení zadavatele. (7) Šiřitelem reklamyreklamy (dále jen „šiřitel“) je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která reklamureklamu veřejně šíří. (8) Anonymním oznámenímAnonymním oznámením se pro účely tohoto zákona rozumí sdělení či jiná prezentace šířené komunikačními médiikomunikačními médii, neobsahuje-li údaj o osobě, která šíření sdělení či jiné prezentace objednala. (9) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na anonymní oznámeníanonymní oznámení týkající se voleb šířená v době od vyhlášení voleb do ukončení hlasování. (10) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na sponzorovánísponzorování, pokud není dále stanoveno jinak. § 2 (1) Zakazuje se a) reklamareklama zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot, jejichž prodej, poskytování nebo šíření je v rozporu s právními předpisy, b) reklamareklama, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu5); za takovou reklamureklamu se nepovažuje umístění produktu v audiovizuálním díle nebo jiném zvukově obrazovém záznamu, splňuje-li podmínky stanovené jiným právním předpisem3a),3b), c) šíření nevyžádané reklamyreklamy v listinné podobě, pokud adresáta obtěžuje; za reklamureklamu, která obtěžuje, se považuje reklamareklama směřující ke konkrétnímu adresátovi za podmínky, že adresát dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby vůči němu byla nevyžádaná reklamareklama šířena, d) reklamareklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu jiným způsobem než prostřednictvím reklamního nebo propagačního zařízení zřízeného podle zvláštního právního předpisu5b), stanoví-li tak obecobec svým nařízením vydaným v přenesené působnosti5c), v rozsahu uvedeném v odstavci 5, e) šíření anonymního oznámeníanonymního oznámení týkajícího se voleb v době od vyhlášení voleb do ukončení hlasování, f) reklamareklama na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry. (2) Srovnávací reklamareklama je přípustná za podmínek stanovených tímto zákonem a občanským zákoníkem. (3) ReklamaReklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí obsahovat jakoukoliv diskriminaci z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti nebo napadat náboženské nebo národnostní cítění, ohrožovat obecně nepřijatelným způsobem mravnost, snižovat lidskou důstojnost, obsahovat prvky pornografie, násilí nebo prvky využívající motivu strachu. ReklamaReklama nesmí napadat politické přesvědčení. (4) ReklamaReklama nesmí podporovat chování poškozující zdraví nebo ohrožující bezpečnost osob nebo majetku, jakož i jednání poškozující zájmy na ochranu životního prostředí. (5) ObecObec v nařízení vydaném podle odstavce 1 písm. d) stanoví a) veřejně přístupná místa, na nichž je reklamareklama podle odstavce 1 písm. d) zakázána, b) dobu, v níž je reklamareklama podle odstavce 1 písm. d) zakázána, c) druhy komunikačních médiíkomunikačních médií, kterými nesmí být reklamareklama podle odstavce 1 písm. d) šířena, popřípadě též d) akce, na něž se zákaz šíření reklamyreklamy nevztahuje. § 2a Srovnávací reklamareklama na léčivé přípravky určené k podávání lidem (dále jen „humánní léčivé přípravky“), zdravotní služby, zdravotnické prostředky nebo na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro je při splnění podmínek stanovených občanským zákoníkem přípustná, je-li zaměřena na osoby oprávněné tyto léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo diagnostické zdravotnické prostředky in vitro předepisovat nebo vydávat (dále jen „odborníci“) anebo tyto zdravotní služby poskytovat. § 2c ReklamaReklama nesmí, pokud jde o osoby mladší 18 let, a) podporovat chování ohrožující jejich zdraví, psychický nebo morální vývoj, b) využívat jejich zvláštní důvěry vůči jejich rodičům nebo zákonným zástupcům nebo jiným osobám, c) nevhodným způsobem je ukazovat v nebezpečných situacích. § 3 Tabákové výrobky (1) ReklamaReklama na tabákové výrobky10) a rovněž sponzorovánísponzorování, jehož účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je reklamareklama na tabákové výrobky, jsou zakázány, pokud není dále stanoveno jinak. To platí též pro sponzorovánísponzorování akcí nebo činností, které se týkají několika členských států Evropské unie nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor nebo se konají v několika členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor nebo dosahují přeshraničních účinků jiným způsobem. (2) ReklamouReklamou na tabákové výrobky se rozumí též a) jakákoliv forma obchodního sdělení, jehož účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace tabákového výrobku, b) distribuce tabákového výrobku zdarma, jejímž účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace tabákového výrobku nebo distribuce zdarma, která má takový přímý či nepřímý účinek v souvislosti se sponzorovánímsponzorováním podle odstavce 1, c) reklamareklama, která se nezmiňuje přímo o tabákovém výrobku, ale využívá ochranné známky1a), emblému nebo jiného charakteristického rysu tabákového výrobku, pokud dále není stanoveno jinak. (3) Za reklamureklamu na tabákové výrobky se nepovažuje užití ochranné známky1) tabákového výrobku registrované nebo užívané pro tabákové nebo jiné výrobky nebo služby před účinností tohoto zákona na reklamureklamu jiných než tabákových výrobků nebo služeb. Přitom způsob, jakým je informace o výrobku nebo službě šířena, musí být zřetelně odlišen od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku. (4) Zákaz reklamyreklamy podle odstavce 1 se nevztahuje na a) reklamureklamu v periodickém tisku2), neperiodických publikacích3), na letácích, plakátech nebo v jiných tiskovinách nebo reklamureklamu šířenou prostřednictvím služeb informační společnosti10a) určených výlučně profesionálům v oblasti obchodu s tabákovými výrobky, b) reklamureklamu na tabákové výrobky ve specializovaných prodejnách tabákových výrobků nebo ve výkladní skříni a na přiměřené označení těchto prodejen, c) reklamureklamu na tabákové výrobky v provozovnách, ve kterých se prodává nebo poskytuje široký sortiment zboží nebo služeb, jedná-li se o reklamureklamu umístěnou v té části provozovny, která je určena k prodeji tabákových výrobků, d) sponzorovánísponzorování motoristických soutěží a sponzorskou komunikaci v místě konání, nejedná-li se o sponzorovánísponzorování akcí nebo činností, které se týkají několika členských států Evropské unie nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor nebo se konají v několika členských státech Evropské unie nebo v jiných státech tvořících Evropský hospodářský prostor nebo dosahují přeshraničních účinků jiným způsobem, e) publikace, které jsou tištěné a vydávané ve třetích zemích, pokud nejsou především určeny pro vnitřní trh Evropské unie. (5) ReklamaReklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) až d) musí obsahovat zřetelné varování tohoto znění: „Ministerstvo zdravotnictví varuje: kouření způsobuje rakovinu“, a to v rozsahu nejméně 20 % reklamního sdělení. U písemné reklamyreklamy musí být text varování uveden na bílém podkladu uspořádaném podél spodního okraje reklamní plochy v rozsahu nejméně 20 % této plochy. Text musí být vytištěn černým velkým tučným písmem tak, aby dosáhl celkovou výšku nejméně 80 % výšky bílého podkladu. ReklamaReklama šířená audiovizuálním způsobem musí obsahovat titulky s varováním podle vět první a druhé. (6) ReklamaReklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) až d) nesmí a) být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména zobrazením těchto osob nebo užitím prvků, prostředků nebo akcí, které takové osoby převážně oslovují, b) nabádat ke kouření slovy nebo například tím, že zobrazuje scény s otevřenými krabičkami cigaret nebo scény, kde lidé kouří nebo drží cigarety, balíčky cigaret nebo jiné tabákové výrobky nebo kuřácké potřeby, c) v souvislosti s nákupem tabákových výrobků nabízet nebo naznačovat bezplatné nebo jiné výhody, a to zejména ve formě nabídky jakéhokoli zboží, služeb, množstevních slev nebo jiných pobídek. (7) V reklaměreklamě podle odstavce 4 se zakazuje bezplatné dodávání vzorků tabákových výrobků široké veřejnosti, mající za cíl propagaci tabákového výrobku. § 3a Elektronické cigarety (1) Zakazuje se reklamareklama, jejímž cílem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, šířená prostřednictvím služeb informační společnosti10a) nebo v periodickém tisku2), neperiodických publikacích3), na letácích, plakátech nebo jiných tiskovinách, s výjimkou publikací, které jsou určeny výlučně profesionálům v obchodě s elektronickými cigaretami a náhradními náplněmi do nich, a publikací, které jsou tištěny a zveřejněny ve třetích zemích, pokud tyto publikace nejsou primárně určeny pro vnitřní trh Evropské unie. (2) Zakazuje se jakákoli forma sponzorovánísponzorování akcí, činností nebo jednotlivců, jejichž cílem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace elektronických cigaret a náhradních náplní do nich, pokud se objekt sponzorovánísponzorování týká několika členských států Evropské unie nebo se koná v několika členských státech Evropské unie anebo dosahuje přeshraničního účinku jiným způsobem. § 3b Psychomodulační látky (1) Zakazuje se reklama, jejímž cílem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace psychomodulačních látek11), šířená prostřednictvím služeb informační společnosti10a) nebo v periodickém tisku2), neperiodických publikacích3), na letácích, plakátech nebo jiných tiskovinách nebo jiným způsobem. (2) Zakazuje se jakákoli forma sponzorování akcí, činností nebo jednotlivců, jejichž cílem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace psychomodulačních látek. (3) Reklamou na psychomodulační látky se rozumí také a) jakákoliv forma obchodního sdělení, jehož účelem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je propagace psychomodulační látky, b) distribuce psychomodulační látky zdarma, jejímž účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace psychomodulační látky, nebo distribuce zdarma, která má takový přímý či nepřímý účinek v souvislosti se sponzorováním podle odstavce 2. (4) Zákaz reklamy podle odstavce 1 se nevztahuje na reklamu na psychomodulační látky ve vnitřních prostorách prodejny specializované na prodej psychomodulačních látek. § 4 Alkoholické nápoje ReklamaReklama na alkoholické nápoje12) nesmí a) nabádat k nestřídmému užívání alkoholických nápojů anebo záporně či ironicky hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost, b) být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména nesmí tyto osoby ani osoby, které jako mladší 18 let vyhlížejí, zobrazovat při spotřebě alkoholických nápojů nebo nesmí využívat prvky, prostředky nebo akce, které osoby mladší 18 let oslovují, c) spojovat spotřebu alkoholu se zvýšenými výkony nebo být užita v souvislosti s řízením vozidla, d) vytvářet dojem, že spotřeba alkoholu přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu, e) tvrdit, že alkohol v nápoji má léčebné vlastnosti nebo povzbuzující nebo uklidňující účinek anebo že je prostředkem řešení osobních problémů, f) zdůrazňovat obsah alkoholu jako kladnou vlastnost nápoje. § 5 Humánní léčivé přípravky (1) Za reklamureklamu na humánní léčivé přípravky se považují také všechny informace, přesvědčování nebo pobídky určené k podpoře předepisování, dodávání, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků. Jedná se zejména o a) návštěvy obchodních zástupců s humánními léčivými přípravky u osob oprávněných je předepisovat, dodávat nebo vydávat, b) dodávání vzorků humánních léčivých přípravků, c) podporu předepisování, výdeje a prodeje humánních léčivých přípravků pomocí daru, spotřebitelské soutěže a nabídkou nebo příslibem jakéhokoli prospěchu nebo finanční či věcné odměny, d) sponzorovánísponzorování setkání konaných za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků a navštěvovaných odborníky, e) sponzorovánísponzorování vědeckých kongresů s účastí odborníků a úhrada nákladů na cestovné a ubytování souvisejících s jejich účastí. (2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na a) označování humánních léčivých přípravků a na příbalové informace podle zvláštních právních předpisů,13) b) korespondenci nutnou k zodpovězení specifických dotazů na konkrétní humánní léčivý přípravek a případné doprovodné materiály nereklamní povahy, c) prodejní katalogy a ceníky, pokud neobsahují popis vlastností humánních léčivých přípravků, dále na oznámení, upozornění a poskytnutí informací, týkajících se například změn balení, varování před nežádoucími účinky humánního léčivého přípravku, d) údaje o lidském zdraví nebo onemocněních, pokud neobsahují žádný odkaz, a to ani nepřímý, na humánní léčivý přípravek. (3) Předmětem reklamyreklamy může být pouze humánní léčivý přípravek registrovaný podle zvláštního právního předpisu.14) (4) Jakékoliv informace obsažené v reklaměreklamě na humánní léčivý přípravek musí odpovídat údajům uvedeným v souhrnu údajů15) tohoto přípravku. (5) ReklamaReklama na humánní léčivý přípravek musí podporovat jeho racionální používání objektivním představením tohoto přípravku bez přehánění jeho vlastností. § 5a Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na širokou veřejnost (1) Předmětem reklamyreklamy určené široké veřejnosti mohou být humánní léčivé přípravky, které jsou podle svého složení a účelu uzpůsobeny a koncipovány tak, že mohou být použity bez stanovení diagnózy, předpisu nebo léčení praktickým lékařem, popřípadě na radu lékárníka. (2) Předmětem reklamyreklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být a) humánní léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis, b) humánní léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky.16) (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na humánní léčivé přípravky použité v rámci vakcinační akce schválené Ministerstvem zdravotnictví. (4) Zakazuje se poskytování vzorků humánních léčivých přípravků široké veřejnosti. (5) ReklamaReklama zaměřená na širokou veřejnost musí a) být formulována tak, aby bylo zřejmé, že výrobek je humánním léčivým přípravkem, b) obsahovat název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci. Pokud humánní léčivý přípravek obsahuje jen jednu léčivou látku, musí reklamareklama obsahovat i běžný název tohoto humánního léčivého přípravku, c) obsahovat informace nezbytné pro správné použití humánního léčivého přípravku, d) obsahovat zřetelnou, v případě tištěné reklamyreklamy dobře čitelnou, výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace. (6) ReklamaReklama na humánní léčivé přípravky, u kterých nebyla v rámci registračního řízení posuzována účinnost15a), může obsahovat pouze údaje uváděné na obalu či v příbalové informaci těchto humánních léčivých přípravků podle zvláštních právních předpisů15b). (7) ReklamaReklama zaměřená na širokou veřejnost nesmí a) vyvolávat dojem, že porada s lékařem, lékařský zákrok nebo léčba nejsou potřebné, zvláště nabídkou stanovení diagnózy nebo nabídkou léčby na dálku, b) naznačovat, že účinky podávání humánního léčivého přípravku jsou zaručené, nejsou spojeny s nežádoucími účinky nebo jsou lepší či rovnocenné účinkům jiné léčby nebo jiného humánního léčivého přípravku, c) naznačovat, že používáním humánního léčivého přípravku se zlepší zdraví toho, kdo jej užívá, d) naznačovat, že nepoužitím humánního léčivého přípravku může být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, s výjimkou vakcinačních akcí schválených Ministerstvem zdravotnictví, e) být zaměřena výhradně na osoby mladší 15 let, f) doporučovat humánní léčivý přípravek s odvoláním na doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo osob, které jimi nejsou, ale které by díky svému skutečnému nebo předpokládanému společenskému postavení mohly podpořit spotřebu humánních léčivých přípravků, g) naznačovat, že humánní léčivý přípravek je potravinou nebo kosmetickým přípravkem nebo jiným spotřebním zbožím, h) naznačovat, že bezpečnost či účinnost humánního léčivého přípravku je zaručena pouze tím, že je přírodního původu, i) popisem nebo podrobným vylíčením konkrétního průběhu určitého případu vést k možnému chybnému stanovení vlastní diagnózy, j) poukazovat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem na možnost uzdravení, k) používat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem vyobrazení změn na lidském těle způsobených nemocí či úrazem nebo působení humánního léčivého přípravku na lidské tělo nebo jeho části. (8) Jestliže je reklamareklama zaměřená na širokou veřejnost zamýšlena jako připomínka humánního léčivého přípravku, nesmí obsahovat jiné údaje než název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci, nebo jeho mezinárodní nechráněný název, jestliže takový existuje, popřípadě ochrannou známku. § 5b Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na odborníky (1) ReklamaReklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na odborníky může být šířena pouze prostřednictvím komunikačních prostředků určených převážně pro tyto odborníky (například odborných neperiodických publikací, odborného periodického tisku, odborných audiovizuálních pořadů). (2) ReklamaReklama podle odstavce 1 musí obsahovat a) přesné, aktuální, prokazatelné a dostatečně úplné údaje umožňující odborníkům vytvořit si vlastní názor o terapeutické hodnotě humánního léčivého přípravku. Údaje převzaté z odborných publikací nebo z odborného tisku musí být přesně reprodukovány a musí být uveden jejich zdroj, b) základní informace podle schváleného souhrnu údajů o přípravku, včetně data schválení nebo poslední revize, c) informaci o způsobu výdeje humánního léčivého přípravku podle rozhodnutí o registraci, d) informaci o způsobu hrazení z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro reklamureklamu na humánní léčivé přípravky, u kterých nebyla v rámci registračního řízení posuzována účinnost15a). Pro obsah reklamyreklamy zaměřené na odborníky na tyto přípravky platí § 5a odst. 6. (3) Obchodní zástupce17) musí při každé návštěvě provedené za účelem reklamyreklamy humánního léčivého přípravku předat navštívenému odborníkovi souhrn údajů o každém humánním léčivém přípravku, který je předmětem reklamyreklamy, a informaci o způsobu hrazení těchto humánních léčivých přípravků. Obchodní zástupce je povinen bez zbytečného odkladu předávat příslušnému držiteli rozhodnutí o registraci17a) informace o významných skutečnostech, o kterých se při výkonu své činnosti dozví, týkajících se použití léčivého přípravku, pro který provádí reklamureklamu, a to zejména o všech nežádoucích účincích jemu ohlášených navštívenými osobami. (4) V souvislosti s reklamoureklamou na humánní léčivé přípravky zaměřenou na odborníky se zakazuje jim nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch, ledaže jsou nepatrné hodnoty a mají vztah k jimi vykonávané odborné činnosti. (5) Rozsah bezplatně poskytovaného pohoštění a ubytování a) při setkání navštěvovaném odborníky konaném za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků, nebo b) při setkání odborníků konaném za odborným nebo vědeckým účelem, musí být přiměřený, s ohledem na hlavní účel setkání vedlejší, a nesmí být rozšířen na jiné osoby než odborníky; v takovém případě pro rozsah poskytovaného pohoštění a ubytování neplatí zákaz podle odstavce 4. (6) Odborníci nesmí v souvislosti s reklamoureklamou humánních léčivých přípravků vyžadovat ani přijímat výhody zakázané podle odstavce 4 nebo které jsou v rozporu s odstavcem 5. (7) Vzorky humánních léčivých přípravků mohou být poskytnuty pouze výjimečně osobám oprávněným je předepisovat, a to v omezeném počtu nejvýše pro jeden kalendářní rok, každý vzorek musí odpovídat nejmenšímu balení humánního léčivého přípravku uvedenému na trh a musí být označen nápisem „Neprodejný vzorek“ nebo „Bezplatný vzorek“. Přípravky obsahující omamné a psychotropní látky16) se nesmí poskytovat. Vzorky humánních léčivých přípravků lze poskytovat pouze na písemnou žádost osoby oprávněné je předepisovat, která je podepsaná a je na ní datum vystavení. (8) Jestliže je reklamareklama zaměřená na odborníky zamýšlena jako připomínka humánního léčivého přípravku, nesmí obsahovat jiné údaje než název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci, nebo jeho mezinárodní nechráněný název, jestliže takový existuje, popřípadě ochrannou známku. § 5c Reklama podporující darování lidských tkání a buněk (1) ReklamaReklama podporující darování lidských tkání nebo buněk za finanční odměnu nebo jiné srovnatelné výhody se zakazuje. (2) ReklamaReklama týkající se potřeby nebo dostupnosti lidských tkání a buněk určených pro použití u člověka, jejímž účelem je nebo která může sloužit k získání finančního zisku nebo jiných srovnatelných výhod, se zakazuje. (3) Odstavcem 1 nebo 2 není dotčeno zajišťování informovanosti a zákaz inzerování a reklamyreklamy podle zákona upravujícího provádění transplantací17b). Potraviny a kojenecká výživa § 5d (1) V reklaměreklamě na potraviny mohou být uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení za podmínek přímo použitelného předpisu Evropské unie21a). (2) ReklamaReklama na potraviny22) musí splňovat požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích41), zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, přímo použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelůmspotřebitelům39) a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů40). (3) ReklamaReklama na doplněk stravy23b) musí obsahovat zřetelný, v případě tištěné reklamyreklamy dobře čitelný, text „doplněk stravy“. (4) ReklamaReklama na potravinu pro zvláštní výživu23) musí obsahovat zřetelný, v případě tištěné reklamyreklamy dobře čitelný, text „potravina pro zvláštní výživu“. § 5e (1) ReklamaReklama na počáteční kojeneckou výživu24) musí obsahovat pouze vědecké a věcně správné údaje, může být uváděna pouze v publikacích zaměřených na péči o kojence a ve vědeckých publikacích a nesmí vést k závěru, že počáteční kojenecká výživa je rovnocenná mateřskému mléku nebo je lepší. (2) V prodejnách je zakázána reklamareklama, která je způsobilá podněcovat širokou veřejnost ke koupi počáteční kojenecké výživy, zejména rozdáváním vzorků, zvláštním způsobem vystavení, poukazem na slevu nebo zvláštní výhodou. (3) Výrobcům a prodejcům počáteční kojenecké výživy se zakazuje předávat na veřejnosti bezplatně nebo se slevou výrobky, vzorky nebo dary na podporu prodeje. Zákaz podle věty první se vztahuje i na předávání výrobků se slevou, vzorků nebo jiných propagačních dárků těhotným ženám, matkám a členům jejich rodin na veřejnosti; zákaz podle věty první se nevztahuje na dary nebo poskytnutí se slevou zdravotnickým, charitativním nebo humanitárním institucím pro jejich interní použití nebo pro distribuci vně těchto institucí a organizací. § 5f (1) ReklamaReklama na počáteční a pokračovací25) kojeneckou výživu a) musí obsahovat potřebné informace o správném užití výrobku a nesmí působit proti kojení, b) nesmí obsahovat pojem jako „humanizované“ nebo „maternizované“ nebo podobný výraz, vyvolávající dojem, že se plně nahrazuje přirozené kojení. (2) ReklamaReklama na počáteční kojeneckou výživu a) musí obsahovat zřetelný text: „Důležité upozornění“ poukazující na přednost kojení a doporučující, aby výrobek byl užíván jen na radu nezávislých odborníků z oboru medicíny, výživy nebo léčiv nebo jiných osob profesionálně se zabývajících péčí o kojence a malé děti, b) nesmí obsahovat vyobrazení kojence ani jiný obrázek nebo tvrzení, které by mohlo idealizovat náhradu mateřského mléka. Může však obsahovat grafické znázornění pro snadnou identifikaci výrobku a pro ilustraci způsobu přípravy. (3) ReklamaReklama na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, zaměřená na těhotné ženy a matky malých dětí, musí vždy obsahovat jednoznačné informace uvedené ve zvláštních právních předpisech.26) § 5g Přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky ReklamaReklama na přípravky na ochranu rostlin se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie26a). Předmětem reklamyreklamy na pomocné prostředky mohou být pouze povolené pomocné prostředky v rozsahu vlastností stanovených v povolení. § 5h Veterinární léčivé přípravky (1) ReklamaReklama na veterinární léčivé přípravky se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6. Předmětem reklamyreklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být veterinární léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky16). (2) Není-li reklamareklama na veterinární léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na předpis veterinárního lékaře podle čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, zaměřena na veterinární lékaře nebo na osoby oprávněné k jejich výdeji, je povolena pokud a) je zaměřena na chovatele zvířat určených k produkci potravin, kteří mají tento chov jako svou hlavní podnikatelskou činnost, b) splňuje podmínky stanovené v čl. 120 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 a c) nejde o srovnávací reklamureklamu. § 5i Dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby (1) ReklamaReklama na dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby podle občanského zákoníku26b), musí obsahovat údaj o právu spotřebitelespotřebitele získat informace, které musí být spotřebitelispotřebiteli poskytnuty před uzavřením smlouvy, nebo než je spotřebitelspotřebitel vázán svým návrhem na uzavření smlouvy, včetně uvedení místa a způsobu, kde a jak lze tyto informace získat. (2) Za reklamureklamu podle odstavce 1 se považuje i nabídková nebo prodejní akce, v rámci které lze sjednat smlouvu, ve které se sjednává dočasné užívání ubytovacího zařízení, nebo jiná rekreační služba. Pozvánka na takové akce musí obsahovat zřetelné uvedení účelu a povahy akce. (3) Dočasné užívání ubytovacího zařízení a jiné rekreační služby nesmějí být nabízeny reklamoureklamou jako investice. § 5j Hazardní hry (1) ReklamaReklama na hazardní hru podněcující k účasti na hazardní hře nesmí obsahovat sdělení, z něhož lze nabýt dojmu, že účast na hazardní hře může být zdrojem finančních prostředků obdobným získávání příjmů ze závislé, samostatné nebo jiné obdobné činnosti. (2) ReklamaReklama na hazardní hru nesmí být zaměřena na osoby mladší 18 let, a to zejména v podobě zobrazení těchto osob nebo užitím prvků, prostředků nebo akcí, které takové osoby převážně oslovují. (3) ReklamaReklama na hazardní hru musí obsahovat sdělení o zákazu účasti osob mladších 18 let na hazardní hře a viditelné a zřetelné varování tohoto znění: „Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost!“. § 5k Zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (1) Za reklamureklamu na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro se považují také všechny formy informování, průzkumu nebo pobídek, konané za účelem podpory předepisování, výdeje, prodeje nebo používání zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro. Jedná se zejména o a) návštěvy obchodních zástupců se zdravotnickými prostředky a diagnostickými zdravotnickými prostředky in vitro u osob oprávněných je předepisovat nebo vydávat, b) dodávání vzorků zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro, c) podporu předepisování, výdeje nebo prodeje zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro pomocí darů, spotřebitelské soutěže a nabídkou nebo příslibem jakéhokoliv prospěchu nebo finanční nebo věcné odměny, d) sponzorovánísponzorování setkání konaných za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo používání zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a navštěvovaných odborníky, nebo e) sponzorovánísponzorování vědeckých kongresů a jiných obdobných setkání s účastí odborníků a úhradu nákladů na dopravu a ubytování souvisejících s jejich účastí. (2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na a) korespondenci nutnou k zodpovězení specifických dotazů na konkrétní zdravotnický prostředek nebo diagnostický zdravotnický prostředek in vitro a případné doprovodné materiály nereklamní povahy, b) prodejní katalogy a ceníky, pokud obsahují pouze základní popis vlastností zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro nutný k jejich identifikaci, c) údaje o lidském zdraví nebo onemocněních, pokud neobsahují žádný odkaz, a to ani nepřímý, na zdravotnický prostředek nebo diagnostický zdravotnický prostředek in vitro. (3) Předmětem reklamyreklamy může být pouze zdravotnický prostředek, který lze uvádět na trh v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) nebo diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který lze uvádět na trh v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643), není-li dále stanoveno jinak. (4) Zdravotnický prostředek, který nesplňuje podmínky pro uvedení na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542), může být prezentován nebo předváděn pouze na veletrzích, výstavách a předváděcích nebo podobných akcích, a to za předpokladu, že je označen v souladu s čl. 21 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74544). (5) Diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který nesplňuje podmínky pro uvedení na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643), může být prezentován nebo předváděn pouze na veletrzích, výstavách a předváděcích nebo podobných akcích, a to za předpokladu, že je označen v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643). (6) ReklamaReklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro hrazené plně nebo částečně z veřejného zdravotního pojištění ve formě spotřebitelské soutěže, spočívající v množství předepsaných, vydaných nebo použitých prostředků, je zakázána. (7) ReklamaReklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro nesmí jakýmkoliv způsobem odkazovat na konkrétní orgány státní správy. § 5l Reklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro určená široké veřejnosti (1) Předmětem reklamyreklamy určené široké veřejnosti nesmí být zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který je podle pokynů výrobce určen pouze pro použití zdravotnickým pracovníkem, a zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro, který může být vydán pouze na poukaz nebo žádanku vystavené lékařem podle jiných právních předpisů. (2) Poskytování vzorků zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro uvedených v odstavci 1 široké veřejnosti se zakazuje. (3) ReklamaReklama na zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro určená široké veřejnosti musí a) být formulována tak, aby bylo zřejmé, že výrobek je zdravotnickým prostředkem nebo diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro, b) obsahovat obchodní název zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, c) obsahovat podstatu určeného účelu zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro a d) obsahovat zřetelnou, v případě tištěné reklamyreklamy dobře čitelnou, výzvu k pečlivému pročtení návodu k použití zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro a informací, které se vztahují k jeho bezpečnému používání, pokud musí být ke zdravotnickému prostředku a diagnostickému zdravotnickému prostředku in vitro přiloženy podle jiného právního předpisu. (4) ReklamaReklama na zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro určená široké veřejnosti nesmí a) vyvolávat dojem, že porada s lékařem, lékařský zákrok nebo léčba nejsou potřebné, zvláště nabídkou stanovení diagnózy nebo nabídkou léčby na dálku, b) naznačovat, že klinická účinnost zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro je zaručená, je lepší nebo rovnocenná s účinností jiné léčby nebo jiného zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro nebo že použití zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro není spojeno s riziky, c) naznačovat, že nepoužitím zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro může být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, d) být zaměřena výhradně na osoby mladší 15 let, e) doporučovat zdravotnický prostředek a diagnostický zdravotnický prostředek in vitro s odvoláním na doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo osob, které jimi nejsou, ale které by díky svému skutečnému nebo předpokládanému společenskému postavení mohly podpořit používání zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, f) odkazovat na provedení klinických zkoušek ani jiných procesů, které jsou podmínkou pro uvedení zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro na trh, g) naznačovat, že bezpečnost nebo účinnost zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro je zaručena pouze tím, že je přírodního původu, h) popisem nebo podrobným vylíčením konkrétního průběhu určitého případu vést k možnému chybnému stanovení vlastní diagnózy, i) poukazovat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem na možnost uzdravení, j) používat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem vyobrazení změn na lidském těle způsobených nemocí nebo úrazem nebo působením zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro na lidské tělo nebo jeho části. (5) Jestliže je reklamareklama zaměřená na širokou veřejnost zamýšlena jako připomínka zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, nesmí obsahovat jiné údaje než obchodní název zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, popřípadě ochrannou známku. § 5m Reklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro zaměřená na odborníky a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb (1) ReklamaReklama na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro zaměřená na odborníky a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb může být šířena pouze prostřednictvím komunikačních prostředků určených převážně pro tyto osoby, zejména v odborných publikacích, odborném tisku, odborných audiovizuálních pořadech nebo formou přímé komunikace s těmito osobami, a musí obsahovat dostatečné, doložitelné a objektivní údaje, které umožní vytvořit si vlastní názor na klinický přínos, bezpečnost a účinnost konkrétního zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro; údaje převzaté z odborných publikací nebo z odborného tisku musí být přesně reprodukovány a musí být uveden jejich zdroj. (2) V souvislosti s reklamoureklamou na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro zaměřenou na odborníky a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb se zakazuje jim nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch, ledaže jsou nepatrné hodnoty a mají vztah k jimi vykonávané odborné činnosti. To neplatí pro poskytování vzorků zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro v množství potřebném pro vyzkoušení zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro v souladu s určeným účelem použití. Takto poskytnutý vzorek zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro musí být viditelně označen nápisem „Neprodejný vzorek“ nebo „Bezplatný vzorek“. (3) Při sponzorovánísponzorování setkání a vědeckých kongresů podle § 5k odst. 1 písm. d) a e) musí sponzorem nebo pořadatelem bezplatně poskytované pohoštění, ubytování a doprava být přiměřené účelu setkání, s ohledem na účel setkání vedlejší, a nesmí být rozšířeno na jiné osoby než odborníky a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb; v takovém případě pro rozsah poskytovaného pohoštění, ubytování a dopravy neplatí zákaz podle odstavce 2. (4) Odborníci a zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb nesmí v souvislosti s reklamoureklamou na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro vyžadovat ani přijímat výhody zakázané podle odstavce 2, nebo které jsou v rozporu s odstavcem 3. (5) Jestliže je reklamareklama zaměřená na odborníky a zaměstnance poskytovatele zdravotních služeb zamýšlena jako připomínka zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, nesmí obsahovat jiné údaje než obchodní název zdravotnického prostředku a diagnostického zdravotnického prostředku in vitro, popřípadě ochrannou známku. § 5n Reklama na výrobky cílící na zdraví (1) Zakazuje se reklamareklama na výrobek cílící na zdraví, který není léčivým přípravkem, ani zdravotnickým prostředkem, ani diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro, ani potravinou pro zvláštní lékařské účely, která naznačuje, že výrobek je léčivým přípravkem, zdravotnickým prostředkem, diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely. (2) ReklamaReklama na výrobek, který není léčivým přípravkem, zdravotnickým prostředkem, diagnostickým zdravotnickým prostředkem in vitro, potravinou pro zvláštní lékařské účely nebo jiným výrobkem, u něhož tento zákon stanoví jinak, nesmí a) naznačovat, že používáním výrobku se zlepší nebo zachová zdravotní stav toho, kdo jej užívá, b) naznačovat, že nepoužitím výrobku může být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, c) doporučovat výrobek s odvoláním na doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo osob, které jimi nejsou, ale které by díky svému skutečnému nebo předpokládanému společenskému postavení mohly podpořit používání výrobku. § 5o Medikovaná krmiva a meziprodukty ReklamaReklama na medikovaná krmiva a meziprodukty se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. § 6 Střelné zbraně a střelivo ReklamaReklama na střelné zbraně a střelivo27) může být šířena jen a) odborníkům a podnikatelům v oblasti výroby a prodeje střelných zbraní a střeliva, b) v prostorách, v nichž se střelné zbraně nebo střelivo vyrábí, nabízí, prodává, užívá a vystavuje nebo v nichž dochází k uzavírání smluv na dodávky střelných zbraní a střeliva, nebo c) v odborných publikacích a periodickém tisku2) zaměřených obecně na problematiku střelných zbraní a střeliva a v dalších tištěných materiálech určených pro prodejce a držitele střelných zbraní a střeliva. § 6a Činnosti v pohřebnictví ReklamaReklama na provozování pohřební služby, na provozování krematoria nebo na provádění balzamace a konzervace nesmí být šířena a) v areálu zdravotnického zařízení a zařízení sociálních služeb, b) adresnou formou, zejména prostřednictvím dopisů, letáků nebo elektronickou poštou, nebo c) v souvislosti s informováním o smrti. § 6b (1) Zpracovatel odpovídá za obsah reklamyreklamy v plném rozsahu, byla-li zpracována pro jeho vlastní potřebu. Pokud byla reklamareklama zpracována pro potřeby jiné právnické nebo fyzické osoby, odpovídají za její soulad se zákonem zpracovatel a zadavatel společně a nerozdílně, není-li dále stanoveno jinak. (2) Šiřitel odpovídá za způsob šíření reklamyreklamy podle tohoto zákona a za šíření reklamyreklamy na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry. Šiřitel je povinen oznámit osobě, která prokáže oprávněný zájem, kdo je zadavatelem a zpracovatelem reklamyreklamy. (3) Zadavatel se zprostí odpovědnosti za obsah šířené reklamyreklamy, který je v rozporu se zákonem, prokáže-li, že zpracovatel nedodržel při jejím zpracování jeho pokyny, a v důsledku toho je obsah této reklamyreklamy v rozporu se zákonem. Zpracovatel se nemůže zprostit odpovědnosti za obsah šířené reklamyreklamy poukazem na její zadání zadavatelem, ledaže by se jednalo o údaje, jejichž pravdivost není schopen posoudit ani s vynaložením veškerého úsilí. (4) Příjemce příspěvku podle § 1 odst. 4 odpovídá za jeho využití v souladu s tímto zákonem. Dozor nad dodržováním zákona § 7 Dozor nad dodržováním zákona Orgány příslušnými k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona (dále jen „orgán dozoru“) jsou a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání3a) pro reklamureklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání, v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a ve službách platforem pro sdílení videonahrávek a pro sponzorovánísponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání, v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a ve službách platforem pro sdílení videonahrávek, b) Státní ústav pro kontrolu léčiv29) nad dodržováním čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) v rozsahu, v jakém se týká reklamyreklamy na zdravotnické prostředky, pro reklamureklamu na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky, na zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro a sponzorovánísponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a), a čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643) v rozsahu, v jakém se týká reklamyreklamy na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, c) Ministerstvo zdravotnictví30) pro reklamureklamu na zdravotní služby a sponzorovánísponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a), d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský26a) pro reklamureklamu na přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky a na medikovaná krmiva a meziprodukty, s výjimkou působnosti podle písmena a), e) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv31) pro reklamureklamu na veterinární léčivé přípravky, s výjimkou působnosti podle písmena a), f) Úřad pro ochranu osobních údajůosobních údajů pro nevyžádanou reklamureklamu šířenou elektronickými prostředky10a) podle zvláštního právního předpisu32), je-li způsob šíření této reklamyreklamy nekalou obchodní praktikounekalou obchodní praktikou, g) Státní zemědělská a potravinářská inspekce pro požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích41), zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pro výživové nebo zdravotní tvrzení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o výživových a zdravotních tvrzeních21a), pro zavádějící informaci užitou v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelům39) a pro údaje použité v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů40) v reklamě na potraviny, včetně sponzorování, a pro reklamu na psychomodulační látky, s výjimkou působnosti podle písmena a), h) celní úřady pro reklamureklamu, propagaci nebo podporu hazardních her zakázaných podle zákona upravujícího hazardní hry, a sponzorovánísponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmene a), i) krajské živnostenské úřady32a) v ostatních případech. § 7a (1) Zadavatel reklamyreklamy je povinen uchovávat ukázku (kopii) každé reklamyreklamy nejméně po dobu 5 let ode dne, kdy byla reklamareklama naposledy šířena. V případě, že bylo zahájeno správní řízení33) podle tohoto zákona před uplynutím lhůty uvedené ve větě první, je zadavatel reklamyreklamy povinen uchovávat ukázku (kopii) reklamyreklamy, která je předmětem správního řízení, až do pravomocného rozhodnutí ve věci. Na písemné vyžádání je povinen bezplatně zapůjčit na dobu nezbytně nutnou kopii reklamyreklamy orgánům dozoru. (2) Zadavatel reklamyreklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely správního řízení podle tohoto zákona poskytnout ve lhůtě stanovené orgánem dozoru údaje o šiřiteli a o zpracovateli jím zadané reklamyreklamy a další materiály a informace vztahující se k této reklaměreklamě; tyto údaje a materiály je zadavatel povinen uchovávat po dobu 5 let ode dne, kdy byla reklamareklama naposledy šířena. V případě, že bylo zahájeno správní řízení33) podle tohoto zákona před uplynutím této lhůty, je zadavatel povinen uchovávat údaje a materiály týkající se reklamyreklamy, která je předmětem správního řízení, až do pravomocného rozhodnutí ve věci. (3) Zpracovatel reklamyreklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely správního řízení podle tohoto zákona sdělit ve lhůtě stanovené orgánem dozoru, nejméně však do 5 pracovních dnů, údaje o zadavateli reklamyreklamy a o šiřiteli reklamyreklamy, je-li mu znám. (4) Šiřitel reklamyreklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely správního řízení podle tohoto zákona sdělit ve lhůtě stanovené orgánem dozoru, nejméně však do 5 pracovních dnů, údaje o osobě zadavatele a zpracovatele reklamyreklamy a údaje o osobě, která u něj šíření reklamyreklamy objednala. (5) Povinnosti podle odstavců 1 až 4 se vztahují i na zpracovatele, zadavatele a šiřitele teleshoppingu. § 7b (1) Při posuzování, zda je reklamareklama nekalou obchodní praktikou5), postupuje orgán dozoru podle zvláštního právního předpisu5). (2) Při posuzování, zda se jedná o nepovolenou srovnávací reklamureklamu nebo o reklamureklamu, která je nekalou obchodní praktikou, je orgán dozoru oprávněn požadovat na zadavateli reklamyreklamy předložení důkazů o správnosti skutkových tvrzení v reklaměreklamě, je-li takový požadavek přiměřený s ohledem na okolnosti případu nebo na oprávněné zájmy zadavatele reklamyreklamy nebo jiné osoby. (3) Orgán dozoru může považovat tvrzení v reklaměreklamě za nesprávná, jestliže důkazy požadované podle odstavce 2 nebyly poskytnuty ve stanovené lhůtě nebo v nezbytně nutném rozsahu. § 7c Zvláštní opatření (1) Orgán dozoru může nařídit odstranění nebo ukončení reklamyreklamy, která je v rozporu se zákonem, a určit k tomu přiměřenou lhůtu. Může též zakázat nepřípustnou srovnávací reklamureklamu nebo reklamureklamu, která je nekalou obchodní praktikounekalou obchodní praktikou. Orgán dozoru je oprávněn pozastavit zahájení šíření nepovolené srovnávací reklamyreklamy nebo reklamyreklamy, která je nekalou obchodní praktikounekalou obchodní praktikou5). Pro takový postup se nevyžaduje vznik skutečné ztráty či jiné újmy způsobené takovou reklamoureklamou, ani zavinění zadavatele reklamyreklamy; tento postup však nezakládá oprávnění k zavedení systému předběžné kontroly návrhů reklamyreklamy před jejím šířením. (2) Orgán dozoru rozhodnutí vydané podle odstavce 1 nebo podle § 8a vhodným způsobem zveřejní, jestliže by v důsledku dalšího šíření reklamyreklamy mohl být ohrožen život nebo zdraví osob. Orgán dozoru je oprávněn zadavateli nebo zpracovateli reklamyreklamy nařídit ve stanovené lhůtě zveřejnění opravného prohlášení k reklaměreklamě, která byla shledána pravomocným rozhodnutím nepovolenou srovnávací reklamoureklamou nebo nekalou obchodní praktikou a o jejímž odstranění nebo ukončení bylo pravomocně rozhodnuto, ve stejném komunikačním médiukomunikačním médiu, kterým byla taková reklamareklama šířena. Náklady na zveřejnění opravného prohlášení nese ten, komu orgán dozoru jeho zveřejnění nařídil. Přestupky § 8 (1) Fyzická osoba se jako šiřitel dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neoznámí osobě, která prokáže oprávněný zájem podle § 6b odst. 2, kdo je zadavatelem nebo zpracovatelem, b) šíří reklamureklamu nebo anonymní oznámeníanonymní oznámení týkající se voleb, které jsou podle § 2 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e) zakázány, c) poruší povinnost odlišit způsob šíření informace o výrobku nebo službě od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku podle § 3 odst. 3 nebo šíří reklamureklamu na tabákové výrobky jinak, než je uvedeno v § 3 odst. 4, d) poruší zákaz bezplatného dodávání vzorků široké veřejnosti u tabákových výrobků podle § 3 odst. 7 nebo u humánních léčivých přípravků podle § 5a odst. 4 nebo u zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle § 5l odst. 2, e) šíří vůči veřejnosti reklamureklamu na veterinární léčivé přípravky, která je v rozporu s § 5h nebo s čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, f) šíří reklamureklamu na střelné zbraně a střelivo v rozporu s § 6, g) šíří reklamureklamu činností v pohřebnictví v rozporu s § 6a, h) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. c) šíří nevyžádanou reklamureklamu v listinné podobě, i) v rozporu s § 5b odst. 1 nebo § 5m odst. 1 šíří prostřednictvím komunikačních prostředků reklamureklamu na humánní léčivé přípravky nebo na zdravotnické prostředky nebo diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, která je zaměřena na odborníky, aniž by tyto komunikační prostředky byly určeny převážně pro odborníky, jichž se reklamareklama na daný typ produktu týká, j) poruší zákaz nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch podle § 5b odst. 4 nebo § 5m odst. 2, k) poruší povinnost stanovenou pro šíření reklamyreklamy na počáteční kojeneckou výživu podle § 5e odst. 1, l) šíří reklamureklamu na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, m) nesdělí na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené údaje o osobě zadavatele nebo zpracovatele reklamyreklamy nebo o osobě, která u něj šíření reklamyreklamy objednala, podle § 7a odst. 4, n) v rozporu s § 3a odst. 1 šíří reklamu na elektronické cigarety nebo na náplně do nich, o) šíří vůči veřejnosti reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nebo p) v rozporu s § 3b odst. 1 šíří reklamu na psychomodulační látky. (2) Fyzická osoba jako zadavatel reklamyreklamy se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) zadá reklamureklamu, která je podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo f), § 3 odst. 1 nebo § 5n odst. 1 zakázána nebo je v rozporu s § 3 odst. 5, b) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamyreklamy v § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5c odst. 1 nebo 2, § 5d, § 5e odst. 1, § 5f, § 5g, § 5h, § 5i, § 5j, § 5k odst. 3, 4, 5, 6 nebo 7, § 5l odst. 1, 3, 4 nebo 5, § 5m odst. 1 nebo § 5n odst. 2, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) nebo v čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643), c) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamureklamu uvedené v § 2 odst. 2 nebo § 2a, d) neuchová ukázku (kopii) každé reklamy podle § 7a odst. 1 nebo bezplatně nezapůjčí kopii reklamy orgánům dozoru na dobu nezbytně nutnou nebo nesplní povinnost podle § 7a odst. 2, e) zadá reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nebo f) zadá reklamu na psychomodulační látky, která je v rozporu s § 3b odst. 1. (3) Fyzická osoba se jako zpracovatel dopustí přestupkupřestupku tím, že a) zpracuje reklamureklamu, která je zakázána podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo f) nebo § 3 odst. 1, b) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. b) zpracuje reklamureklamu, která je nekalou obchodní praktikou, c) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamureklamu podle § 2 odst. 2 nebo § 2a, d) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamyreklamy podle § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5c odst. 1 nebo 2, § 5d, § 5e odst. 1, § 5f, 5g, 5h, § 5i, § 5k odst. 3, 4, 5, 6 nebo 7, § 5l odst. 1, 3, 4 nebo 5, § 5m odst. 1 nebo § 5n odst. 2, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) nebo v čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643), e) neuvede v reklaměreklamě na tabákový výrobek varování podle § 3 odst. 5, f) v rozporu s § 7a odst. 3 nesdělí na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené údaje o zadavateli reklamy a šiřiteli reklamy, g) zpracuje reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nebo h) zpracuje reklamu na psychomodulační látky, která je v rozporu s § 3b odst. 1. (4) Odborník se dopustí přestupku tím, že vyžaduje nebo přijímá výhody, které jsou podle § 5b odst. 4 nebo § 5m odst. 2 zakázané nebo které jsou v rozporu s § 5b odst. 5 nebo § 5m odst. 3. (5) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. j) nebo podle odstavce 4, b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo m), odstavce 2 písm. d) nebo podle odstavce 3 písm. f), c) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g), h), i), k), l), n), o) nebo p), podle odstavce 2 písm. a), b), c), e) nebo f) nebo podle odstavce 3 písm. a), b), c), d), e), g) nebo h). § 8a (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako šiřitel a) neoznámí osobě, která prokáže oprávněný zájem podle § 6b odst. 2, kdo je zadavatelem nebo zpracovatelem, b) šíří reklamureklamu nebo anonymní oznámeníanonymní oznámení týkající se voleb, které jsou podle § 2 odst. 1 písm. a), d) nebo e) zakázány, c) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. c) šíří nevyžádanou reklamureklamu v listinné podobě, d) poruší povinnost odlišit způsob šíření informace o výrobku nebo službě od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku podle § 3 odst. 3 nebo šíří reklamureklamu na tabákové výrobky jinak, než je uvedeno v § 3 odst. 4, e) poruší zákaz bezplatného dodávání vzorků široké veřejnosti u tabákových výrobků podle § 3 odst. 7 nebo u humánních léčivých přípravků podle § 5a odst. 4 nebo u zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro podle § 5l odst. 2, f) v rozporu s § 5b odst. 1 nebo § 5m odst. 1 šíří prostřednictvím komunikačních prostředků reklamureklamu na humánní léčivé přípravky nebo na zdravotnické prostředky nebo diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, která je zaměřena na odborníky, aniž by tyto komunikační prostředky byly určeny převážně pro odborníky, jichž se reklamareklama na daný typ produktu týká, g) poruší povinnosti obchodního zástupce podle § 5b odst. 3, h) poruší zákaz nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch podle § 5b odst. 4 nebo § 5m odst. 2, i) poskytne vzorky humánních léčivých přípravků v rozporu s § 5b odst. 7, j) poruší povinnost stanovenou pro šíření reklamyreklamy na počáteční kojeneckou výživu podle § 5e, k) šíří reklamureklamu na střelné zbraně a střelivo v rozporu s § 6, l) šíří reklamureklamu činností v pohřebnictví v rozporu s § 6a, m) šíří vůči veřejnosti reklamureklamu na veterinární léčivé přípravky, která je v rozporu s § 5h nebo s čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, n) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. b) šíří reklamureklamu, která je nekalou obchodní praktikou, o) šíří reklamureklamu na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, p) nesdělí na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené údaje o osobě zadavatele nebo zpracovatele reklamyreklamy nebo o osobě, která u něj šíření reklamyreklamy objednala, podle § 7a odst. 4, q) v rozporu s § 3a odst. 1 šíří reklamu na elektronické cigarety nebo na náhradní náplně do nich, r) šíří vůči veřejnosti reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nebo s) v rozporu s § 3b odst. 1 šíří reklamu na psychomodulační látky. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zadavatel dopustí přestupku tím, že a) zadá reklamureklamu, která je zakázána podle § 2 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1 nebo § 5n odst. 1, b) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. b) zadá reklamureklamu, která je nekalou obchodní praktikou, c) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamureklamu podle § 2 odst. 2 nebo § 2a, d) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamyreklamy podle § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5c odst. 1 nebo 2, § 5d odst. 3 nebo 4, § 5e odst. 1, § 5f, 5h, § 5i, 5j, § 5k odst. 3, 4, 5, 6 nebo 7, § 5l odst. 1, 3, 4 nebo 5, § 5m odst. 1 nebo § 5n odst. 2, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) nebo v čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643), e) neuvede v reklaměreklamě na tabákový výrobek varování podle § 3 odst. 5, f) v rozporu s § 7a odst. 1 neuchová ukázku (kopii) každé reklamyreklamy nebo bezplatně nezapůjčí kopii reklamyreklamy orgánům dozoru na dobu nezbytně nutnou, g) nesplní povinnost podle § 7a odst. 2, h) zadá reklamureklamu na přípravky na ochranu rostlin v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh27a), i) zadá reklamureklamu na potraviny, ve které jsou uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím údaje týkající se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví21a), j) zadá reklamureklamu na potraviny, která nesplňuje požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích41), zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím poskytování informací o potravinách spotřebitelůmspotřebitelům39) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, který stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení nebo tradičních výrazů40), k) zadá reklamu na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, l) zadá reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nebo m) zadá reklamu na psychomodulační látky, která je v rozporu s § 3b odst. 1. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zpracovatel dopustí přestupku tím, že a) zpracuje reklamureklamu, která je zakázána podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo § 3 odst. 1 nebo je v rozporu s § 5j, b) v rozporu s § 2 odst. 1 písm. b) zpracuje reklamureklamu, která je nekalou obchodní praktikou, c) poruší podmínky stanovené pro srovnávací reklamureklamu podle § 2 odst. 2 nebo § 2a, d) poruší podmínky stanovené pro obsah reklamyreklamy podle § 2 odst. 3 nebo 4, § 2c, § 3 odst. 6, § 4, § 5 odst. 3, 4 nebo 5, § 5a odst. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8, § 5b odst. 2 nebo 8, § 5c odst. 1 nebo 2, § 5d odst. 3 nebo 4, § 5e odst. 1, § 5f, § 5h, 5i, § 5k odst. 3, 4, 5, 6 nebo 7, § 5l odst. 1, 3, 4 nebo 5, § 5m odst. 1 nebo § 5n odst. 2, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74542) nebo v čl. 119, 120 nebo 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/74643), e) neuvede v reklaměreklamě na tabákový výrobek varování podle § 3 odst. 5, f) v rozporu s § 7a odst. 3 nesdělí na výzvu orgánu dozoru a ve lhůtě jím stanovené údaje o zadavateli reklamyreklamy nebo o šiřiteli reklamyreklamy, g) zpracuje reklamureklamu na přípravky na ochranu rostlin v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh27a), h) zpracuje reklamureklamu na potraviny, ve které jsou uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím údaje týkající se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví21a), i) zpracuje reklamureklamu na potraviny, která nesplňuje požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích41), zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím poskytování informací o potravinách spotřebitelůmspotřebitelům39) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, který stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení nebo tradičních výrazů40), j) zpracuje reklamu na hazardní hru provozovanou bez základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, k) zpracuje reklamu na medikovaná krmiva nebo meziprodukty, která je v rozporu s čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nebo l) zpracuje reklamu na psychomodulační látky, která je v rozporu s § 3b odst. 1. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší zákaz nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch podle § 5b odst. 4, § 5m odst. 2 nebo čl. 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, b) poskytuje bezplatně pohoštění a ubytování v rozporu s § 5b odst. 5, § 5m odst. 3 nebo čl. 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, c) vyžaduje nebo přijímá v souvislosti s reklamoureklamou výhody, které jsou zakázané podle § 5b odst. 4 nebo § 5m odst. 2 nebo které jsou v rozporu s § 5b odst. 5 nebo § 5m odst. 3, nebo vyžaduje nebo přijímá v souvislosti s reklamoureklamou veterinárních léčivých přípravků výhody, které jsou zakázané podle čl. 121 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, nebo d) poruší zákaz sponzorování podle § 3, 3a nebo 3b. (5) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo p) b) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l), m), q), r) nebo s), c) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo o). (6) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f) nebo g), b) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), c), d), e), h), i), j), l) nebo m), c) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) nebo k). (7) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. f), b) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), c), d), e), g), h), i), k) nebo l), c) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) nebo j). (8) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) nebo b), b) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c), c) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. d). § 8b Společná ustanovení (1) Přestupky podle tohoto zákona projednávají orgány dozoru podle své působnosti stanovené v § 7. (2) Pokutu, která je příjmem státního rozpočtu, vybírá orgán dozoru, který ji uložil. Pokutu, která je příjmem rozpočtu kraje, vybírá a vymáhá příslušný krajský úřad, s výjimkou pokut uložených příkazem na místě, které vybírá příslušný krajský živnostenský úřad. § 8c (1) Proti rozhodnutí orgánů dozoru uvedených v § 7 písm. b), c), d), e), f), g), h) a i) vydaných podle § 7c, 8 a 8a lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí odvolání36). (2) Proti rozhodnutí orgánu dozoru uvedeného v § 7 písm. a) vydanému podle § 7c, 8 a 8a nelze podat odvolání. Podání správní žaloby37) proti rozhodnutí orgánu dozoru uvedeného v § 7 písm. a) o uložení pokuty za přestupek má odkladný účinek. § 9 Závěrečná ustanovení Zrušují se: 1. § 4 odst. 1 písm. g) a § 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. 2. § 20 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb. 3. § 5 odst. 2 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů. 4. § 6 a § 7 odst. 3 a 5 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících; v § 7 odst. 4 se vypouštějí slova „nebo v § 6“. Čl. II Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 6 odst. 1 se vypouštějí písmena c) a d). Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena c) a d). 2. V § 6 odst. 2 se vypouštějí písmena b), c) a d) včetně poznámek pod čarou č. 3) a 4). Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno b). 3. Vkládá se nový § 6a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3) a 4) zní: „§ 6a Zařazování reklam do pořadů (1) Provozovatelé vysílání jsou povinni zajistit, aby reklamy byly zařazeny mezi jednotlivé pořady s výjimkou pořadů složených ze samostatných, v rámci jednotlivého pořadu obsahově ucelených a oddělitelných částí nebo sportovních přenosů a přenosů z akcí a představení, které obsahují přestávky, a s výjimkou audiovizuálních pořadů podle odstavce 2. (2) Držitelé licence k televiznímu vysílání jsou povinni zajistit, aby při vysílání audiovizuálních pořadů byly reklamy zařazeny: a) při vysílání filmového díla nebo díla vyjádřeného podobným způsobem,3) jen pokud trvá včetně zařazené reklamy déle než 45 minut, ne více než jednou během každého dovršeného 45minutového časového úseku; další přerušení je přípustné, jestliže trvání takového filmu včetně reklamy je nejméně o 20 minut delší než dva či více dovršených 45minutových časových úseků; mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut, b) při vysílání ostatních audiovizuálních pořadů s výjimkou ustanovení odstavce 3, jen trvá-li pořad včetně zařazené reklamy déle než 30 minut a ne více než jednou v průběhu každého dovršeného 30minutového časového úseku; mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut. (3) Přerušování pořadů zpravodajských, náboženských a pořadů pro děti reklamou není povoleno. (4) Práva chráněná autorským zákonem4) zůstávají nedotčena. 4. V § 8 písm. d) se vypouštějí slova v závorce. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES ze dne 6. října 1997, kterou se mění směrnice 84/450/EHS o klamavé reklamě tak, aby zahrnovala srovnávací reklamu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2006 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebiteli na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Text s významem pro EHP). Čl. 7, 8 a 9 směrnice Komise 91/321/EHS ze dne 14. května 1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě, ve znění směrnice Komise 1999/50/ES ze dne 25. května 1999, kterou se mění směrnice 91/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Text s významem pro EHP), směrnice Komise 2003/14/ES ze dne 10. února 2003, kterou se mění směrnice 91/321/EHS o počáteční a pokračovací kojenecké výživě (Text s významem pro EHP) a směrnice 96/4/ES, kterou se mění směrnice 91/321/EHS. Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1169/2011/EU ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Text s významem pro EHP). Čl. 2, 3, 4, 5 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/33/ES ze dne 26. května 2003 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se reklamy na tabákové výrobky a sponzorství souvisejícího s tabákovými výrobky (Text s významem pro EHP). Čl. 86, 89, 90, 91, 94, 95 a 96 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy kvality a bezpečnost pro sběr, testování, zpracování, skladování a distribuce složek lidské krve a mění směrnice 2001/83/ES a směrnice Komise 2003/63/ES ze dne 25. června 2003, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP) a čl. 64 a 100 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, která mění směrnici 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP). Čl. 85 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/28/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP). Čl. 6 směrnice Rady 89/398/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin určených pro zvláštní výživu. Čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 5. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod. Čl. 69, čl. 94 odst. 2 a čl. 100 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Text s významem pro EHP). Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně. Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS. Čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice Rady 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/22/EU. 1a) § 1 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách. 2) § 3 písm. a) zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). 3) § 1 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. 3a) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 3b) Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání). 4) § 1 odst. 1 písm. c) zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů. 5) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 5b) § 71 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 5c) § 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb. § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 3) § 6 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. 4) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 2 písm. v) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb. 10a) § 2 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti). 11) Zákon č. 167/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12) § 1 odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. 13) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 473/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci, jejích změnách, prodloužení, určování způsobu výdeje léčivého přípravku, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku. 14) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 2 odst. 13 zákona č. 79/1997 Sb. 15a) § 24a zákona č. 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb. 15b) § 26c a 26d zákona č. 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb. Vyhláška č. 288/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků, jejich změnách, prodloužení, klasifikaci léčivých přípravků pro výdej, převodu registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku (registrační vyhláška o léčivých přípravcích). 16) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. 17) § 652 zákona č. 513/1991 Sb., ve znění zákona č. 370/2000 Sb. 17a) § 52a odst. 1 písm. a) zákona č. 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb. 17b) § 27 a 28 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech, a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon). 21a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006. 22) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. 23) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a způsobu jejich použití. 23a) Čl. 9 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 5. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod. 23b) § 2 písm. j) zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24) § 4 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 23/2001 Sb. 25) § 4 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 23/2001 Sb. 26) § 6 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 6 vyhlášky č. 23/2001 Sb. 26a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady č. 79/117/EHS a 91/414/EHS. 26b) § 1852 až 1867 občanského zákoníku. 27) Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 29) § 9 zákona č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 30) § 70 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 31) § 12 zákona č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 32) § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb. 32a) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. 36) § 81 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších přepisů. 39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1169/2011/EU. 40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1151/2012. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 110/2008. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)1308/2013. 41) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU. 44) Čl. 21 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS. 45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES.
Zákon č. 41/1995 Sb.	Zákon č. 41/1995 Sb. Zákon, kterým se mění zákon České národní rady č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadů Vyhlášeno 14. 3. 1995, datum účinnosti 14. 3. 1995, částka 8/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadů, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 14. 3. 1995 41 ZÁKON ze dne 9. února 1995, kterým se mění zákon České národní rady č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 62/1992 Sb., o poplatcích za uložení odpadů, se mění takto: Příloha k zákonu České národní rady č. 62/1992 Sb. zní: Sazby poplatků za uložení odpadů na skládkách Druhy a kategorie odpadů3)\| Sazba I (Kč xt-1)\| \| Sazba II (Kč xt-1) ---\|---\|---\|--- \| \| \| 1992\| 1993\| 1994\| 1995\| 1996 1.\| Zeminy a hlušiny\| 0\| 1\| 3\| 6\| 6\| 6 2.\| Ostatní (mimo zeminy a hlušiny)\| 10\| 25\| 70\| 140\| 140\| 140 3.\| Tuhý komunální odpad\| 20\| 20\| 70\| 210\| 210\| 210 4.\| Zvláštní odpady mimo nebezpečných a tuhých komunálních odpadů\| 40\| 110\| 320\| 640\| 640\| 640 5.\| Nebezpečné odpady\| 250\| 3000\| 4000\| 5000\| 5000\| 5000 Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 42/1995 Sb.	Zákon č. 42/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění zákona č. 215/1993 Sb. Vyhlášeno 14. 3. 1995, datum účinnosti 14. 3. 1995, částka 8/1995 * Čl. I - Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění zákona č. 215/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 14. 3. 1995 42 ZÁKON ze dne 9. února 1995, kterým se mění a doplňuje zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění zákona č. 215/1993 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění zákona č. 215/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V názvu zákonného opatření se na konci připojují tato slova: „a k oblastem Republiky Bosna a Hercegovina, které jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“. 2. Dosavadní text § 4 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na civilní osobní lety na bělehradské letiště a z bělehradského letiště dopravující pouze cestující a osobní potřeby a náklady, k jejichž přepravě bylo uděleno povolení podle § 7.“. 3. Dosavadní text § 4b se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Zákaz uvedený v odstavci 1 se nevztahuje na poskytování převozní služby mezi Bare ve Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora) a Bari v Itálii převážející pouze cestující a osobní potřeby a náklady, k jejichž přepravě bylo uděleno povolení podle § 7.“. 4. § 4c pozbývá účinnosti. 5. V § 4d se vypouštějí slova „jakož i kulturní výměně a návštěvám“. 6. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které znějí: „§ 6a (1) Zákazy uvedené v § 1, 2, 3 a 4a se vztahují rovněž na území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů. (2) Fyzické osoby, které mají bydliště na území Republiky Bosna a Hercegovina pod kontrolou sil bosenských Srbů, a právnické osoby, které mají sídlo na tomto území, jakož i právnické osoby, které jsou těmito osobami přímo či nepřímo vlastněny či řízeny, nesmí na území České republiky podnikat, zakládat obchodní společnosti ani mít účast na podnikání jiných právnických osob. Tento zákaz se nevztahuje na činnosti, k jejichž provádění bylo uděleno povolení podle § 7. § 6b Zakazuje se vstup říčních obchodních lodí plujících pod vlajkou České republiky do přístavů na území Republiky Bosna a Hercegovina pod kontrolou bosenských Srbů s výjimkou případů nouze nebo na základě povolení uděleného podle § 7.“. 7. V § 7 odst. 1 se slova „§ 4b a 6“ nahrazují slovy „§ 4b odst. 1, § 6, § 6a odst. 2 a § 6b“. 8. V § 7 odst. 3 písm. a) a b) znějí: „a) Ministerstva průmyslu a obchodu, jde-li o povolení k vývozu podle § 2 odst. 2 nebo k činnostem uvedeným v § 6a odst. 2, b) Ministerstva dopravy, jde-li o povolení ke vstupu do teritoriálních vod podle § 4b odst. 1, k průvozu podle § 6 nebo ke vstupu do přístavů podle § 6b,“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 58/1995 Sb.	Zákon č. 58/1995 Sb. Zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Vyhlášeno 24. 4. 1995, datum účinnosti 24. 4. 1995, částka 13/1995 * ČÁST PRVNÍ - POJIŠŤOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ VÝVOZU SE STÁTNÍ PODPOROU (§ 1 — § 9) * ČÁST TŘETÍ - § 11 (§ 11 — § 11) Aktuální znění od 1. 12. 2022 (363/2022 Sb.) 58 ZÁKON ze dne 14. března 1995 o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POJIŠŤOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ VÝVOZU SE STÁTNÍ PODPOROU § 1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, ve Světové obchodní organizaci, v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a v dalších mezinárodních organizacích3) upravuje státní podporu vývozuvývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financovánípodpořeného financování a dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Tento zákon dále upravuje poskytování záruk za splacení úvěru vývozcůvývozců, výrobcůvýrobců a vývozně orientovaných podniků. (2) Pojištěním vývozních úvěrových rizik se pro účely tohoto zákona rozumí činnosti vykonávané Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“), které souvisejí s vývozemvývozem a jsou vykonávány na základě povolení uděleného Českou národní bankoubankou podle § 3a, a to a) pojištění krátkodobých vývozních úvěrůvývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizikkomerčních rizik, b) pojištění dlouhodobých vývozních úvěrůvývozních úvěrů a úvěrů na investiceúvěrů na investice proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizikkomerčních rizik, nebo nezaplacení v důsledku tržně nezajistitelných komerčních rizikkomerčních rizik, c) pojištění investicinvestic v zahraničí proti teritoriálním rizikůmteritoriálním rizikům, především proti riziku zamezení převodu výnosu z investiceinvestice, vyvlastnění, nebo politicky motivovaného násilného poškození, d) pojištění proti ztrátám vývozcůvývozců a investorůinvestorů spojeným s přípravou a realizací obchodních činností, e) pojištění úvěrů poskytnutých výrobcivýrobci nebo vývozcivývozci na financování výroby určené pro vývozvývoz proti riziku nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobcevýrobce nebo vývozcevývozce splnit podmínky smlouvy o vývozusmlouvy o vývozu, f) pojištění přímých a nepřímých záruk a ručení spojených s vývozemvývozem a investicemiinvesticemi nebo pojištění finančních služeb poskytnutých bankou vývozcebankou vývozce, bankou dovozcebankou dovozce a bankou investorabankou investora proti riziku nesplnění závazků vývozcevývozce, investorainvestora, dovozcedovozce nebo dlužníka, g) pojištění rizik kurzové ztráty české koruny vůči cizím měnám vzniklé v případě pojistného plnění v důsledku rozdílu kurzu platného při sjednání pojistné smlouvy a kurzu platného při výplatě pojistného plnění, h) zajišťovací činnost spočívající v přebírání rizik z pojištění podle písmen a), b) a f) sjednaných zahraničními úvěrovými pojišťovnamizahraničními úvěrovými pojišťovnami, i) zajišťovací činnost vůči úvěrovým pojišťovnám ve vztahu k pojištění vývozuvývozu proti tržně nezajistitelným teritoriálním a tržně nezajistitelným komerčním rizikůmkomerčním rizikům, j) pojištění a zajištění úvěrů malých a středních podnikatelů, k) pojištění refinančních a přímých úvěrů poskytovaných exportní bankoubankou, l) pojištění úvěrů poskytnutých vývozně orientovanému podniku na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti, m) pojištění přímých a nepřímých záruk a ručení spojených s činností vývozně orientovaných podniků nebo pojištění finančních služeb poskytnutých bankoubankou vývozně orientovaného podniku, bankoubankou zahraniční osobyzahraniční osoby proti riziku nesplnění závazků vývozně orientovaného podniku nebo zahraniční osobyzahraniční osoby. (3) Podpořeným financovánímPodpořeným financováním se pro účely tohoto zákona rozumí krátkodobé a dlouhodobé financování na podporu vývozuvývozu a vývozně orientovaných podniků a krátkodobé a dlouhodobé poskytování finančních služeb souvisejících s podporou vývozuvývozu a vývozně orientovaných podniků za podmínek tohoto zákona formou a) refinančního úvěrurefinančního úvěru 1. bance vývozcebance vývozce a bance dovozcebance dovozce na financování vývozuvývozu, 2. bance vývozcebance vývozce a bance výrobcebance výrobce na financování výroby pro vývozfinancování výroby pro vývoz, 3. bancebance vývozně orientovaného podniku na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti vývozně orientovaného podniku, 4. bance investorabance investora na financování investiceinvestice, 5. bance vývozcebance vývozce na projektové financováníprojektové financování, b) přímého úvěrupřímého úvěru 1. vývozcivývozci, zahraniční společnostizahraniční společnosti nebo zahraniční osobězahraniční osobě na financování vývozuvývozu, 2. vývozcivývozci a výrobcivýrobci na financování výroby pro vývozfinancování výroby pro vývoz, 3. vývozně orientovanému podniku na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti, 4. investoroviinvestorovi na financování investiceinvestice, 5. vývozcivývozci na projektové financováníprojektové financování, 6. nebankovní společnosti na odkup pohledávek vývozcevývozce souvisejících s vývozemvývozem, c) finančních služeb souvisejících s podporou vývozuvývozu a vývozně orientovaných podniků, které zahrnují především 1. bankovní zárukybankovní záruky, 2. otevírání akreditivů, poskytování platebních služeb, vydávání elektronických peněz a činnosti související s poskytováním platebních služeb nebo vydáváním elektronických peněz, 3. zajišťovací operacezajišťovací operace, 4. financování místních nákladůmístních nákladů v zemi sídla nebo trvalého pobytu dovozcedovozce. (4) Dorovnáváním úrokových rozdílůDorovnáváním úrokových rozdílů se pro účely tohoto zákona rozumí dorovnávání rozdílu mezi úroky sjednanými pevnými úrokovými sazbami u vývozních úvěrůvývozních úvěrů poskytovaných bankou vývozcebankou vývozce v souladu s právem Evropských společenství a mezinárodními pravidly upravujícími státem podporované vývozní úvěryvývozní úvěry (dále jen „mezinárodní pravidla“) se splatností alespoň dva roky a úroky stanovenými na základě šestiměsíční úrokové sazby IBOR pro měnu, ve které je poskytnut vývozní úvěrvývozní úvěr, zveřejněné agenturou Reuters dva pracovní dny před začátkem období, za které se provádí dorovnání, a navýšené o systémovou marži banky vývozcebanky vývozce. Výši systémové marže banky vývozcebanky vývozce stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (5) Zárukami za splacení úvěru vývozcůvývozců, výrobcůvýrobců a vývozně orientovaných podniků se pro účely tohoto zákona rozumí záruky za splacení jistiny úvěrů na provoz, pracovní kapitál, na inovaci a zkvalitnění výroby a za účelem udržení podnikání poskytnutých vývozcůmvývozcům, výrobcůmvýrobcům a vývozně orientovaným podnikům. Tyto záruky poskytuje exportní pojišťovna jako mimořádné opatření s cílem zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie onemocnění COVID-19 nebo v rámci jiných mimořádných opatření státní podpory za účelem vyšší dostupnosti likvidity vývozcůvývozců, výrobcůvýrobců a vývozně orientovaných podniků bez nutnosti získání povolení podle zvláštního právního předpisu. Účel a rozsah záruk, podmínky jejich poskytnutí, výši krytí nesplacené úvěrové jistiny a postup vyplácení veškerých peněžních prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch exportní pojišťovny z titulu poskytování záruk stanoví vláda nařízením. (6) Peněžní prostředky, které jsou exportní pojišťovně nebo exportní bancebance poskytovány ze státního rozpočtu, zejména dotace na úhradu ztrát, dotace na posílení fondů, peněžní prostředky na doplnění primárního kapitálu exportní pojišťovny, peněžní prostředky na zvýšení základního kapitálu exportní bankybanky, peněžní prostředky na refinancování přijatých úvěrů nebo splácení vydaných dluhových cenných papírů, peněžní prostředky na záruky a pojistné plnění přijaté od exportní pojišťovny, přijímá exportní pojišťovna a exportní bankabanka na své bankovní účty podřízené státní pokladně a vedené u České národní bankybanky podle zákona o rozpočtových pravidlech5). Na svých bankovních účtech podřízených státní pokladně exportní pojišťovna nebo exportní bankabanka vede i další peněžní prostředky, které na tyto účty převede nebo na ně přijme. (7) Exportní pojišťovna nebo exportní bankabanka nemůže investovat peněžní prostředky podle odstavce 6 do finančních nástrojů na finančním trhufinančním trhu. (8) Ministerstvo financí může exportní pojišťovně nebo exportní bancebance na základě jejich odůvodněné písemné žádosti povolit vedení bankovního účtu mimo účty podřízené státní pokladně u České národní bankybanky. V žádosti exportní pojišťovna nebo exportní bankabanka uvede důvody zvláštního zřetele hodné pro vedení účtu mimo účty podřízené státní pokladně, označení bankybanky a částku, která je nebo bude na účtu uložena. Ministerstvo financí posoudí žádost v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech5). (9) Povolení Ministerstva financí nepodléhá použití bankovního účtu vedeného mimo účty podřízené státní pokladně u České národní bankybanky tehdy, pokud takový účet slouží výhradně k provedení převodu peněžních prostředků ze státní pokladny pro účely podpořeného financovánípodpořeného financování, a to v bezprostředně navazujících mezibankovních platebních operacích. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) bankou investorabankou investora bankabanka, pobočka bankybanky nebo finanční instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, která poskytuje investoroviinvestorovi nebo zahraniční osobězahraniční osobě úvěr na investiciúvěr na investici, b) bankou výrobcebankou výrobce bankabanka, pobočka bankybanky nebo finanční instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, která poskytuje výrobcivýrobci úvěr související s výrobou zboží nebo s poskytováním služeb určených pro následný vývozvývoz, c) bankou vývozcebankou vývozce bankabanka, pobočka bankybanky nebo finanční instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, která poskytuje vývozcivývozci nebo zahraniční osobězahraniční osobě úvěr související s vývozemvývozem, d) dodavatelským úvěremdodavatelským úvěrem poskytnutí časového odstupu mezi splněním závazku vývozcevývozce a povinností dovozcedovozce zaplatit vývozcivývozci za jeho plnění poskytnuté dovozcidovozci vývozcemvývozcem podle smlouvy o vývozusmlouvy o vývozu, e) dovozcemdovozcem zahraniční osobazahraniční osoba, která uskutečňuje dovoz z České republiky, f) financováním výroby pro vývozfinancováním výroby pro vývoz financování vývoje nebo výroby zboží a služeb před uskutečněním jejich vývozuvývozu, g) finančními službami souvisejícími s podporou vývozuvývozu a vývozně orientovaných podniků činnosti vykonávané Českou exportní bankoubankou, a. s., (dále jen „exportní bankabanka“) na základě bankovní licence podle zvláštního zákona,1b) které souvisejí s podporou vývozuvývozu a vývozně orientovaných podniků, h) finančními trhyfinančními trhy domácí a zahraniční peněžní a kapitálové trhykapitálové trhy, i) finančními zdrojifinančními zdroji finanční prostředky získané především vydáním dluhopisů, prodejem dluhopisů nebo na základě smluv o úvěru, j) hodnotou vývozuhodnotou vývozu cena sjednaná ve smlouvě o vývozusmlouvě o vývozu, k) investicíinvesticí finanční prostředky nebo jiné penězi ocenitelné hodnoty nebo majetková práva vynaložená na dobu nejméně tří let právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle občanského zákoníku, nebo zahraniční společnostízahraniční společností, za účelem založení, získání nebo zvýšení podílu v právnické osobě se sídlem mimo území České republiky nebo za účelem rozšíření podnikání této právnické osoby, l) investoreminvestorem osoba, která vynakládá investiciinvestici, a to buď právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle občanského zákoníku, nebo zahraniční společnostzahraniční společnost, m) kapitálovými trhykapitálovými trhy domácí a zahraniční trhy se splatností poskytovaných finančních zdrojůfinančních zdrojů delších než jeden rok, n) komerčním rizikemkomerčním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěruvývozního úvěru zahraničním soukromoprávním dlužníkem z důvodu jeho platební neschopnosti nebo platební nevůle, o) místními nákladymístními náklady výdaje na služby a zboží, které je nutné vynaložit v zemi konečného určení vývozuvývozu v souladu se smlouvou o vývozusmlouvou o vývozu nebo smlouvou mezi dovozcemdovozcem a zahraniční osobouzahraniční osobou, buď pro uskutečnění vývozuvývozu nebo pro dokončení projektu nebo díla, na kterém se vývozcevývozce účastní v souvislosti se smlouvou o vývozusmlouvou o vývozu, a které nebudou financovány za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za kterých bude financován vývozní úvěrvývozní úvěr, p) odběratelským úvěremodběratelským úvěrem úvěr poskytovaný na financování smlouvy o vývozusmlouvy o vývozu podle smlouvy o úvěru uzavřené mezi bankoubankou, pobočkou bankybanky nebo finanční institucí1b) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, jako věřitelem a dlužníkem, jehož čerpání je poskytováno vývozcivývozci nebo dlužníkovi, r) ostatními operacemiostatními operacemi operace související se získáním finančních zdrojůfinančních zdrojů k zabezpečení likvidity exportní bankybanky, včetně zajišťovacích operacízajišťovacích operací, s) pojistnou angažovanostípojistnou angažovaností souhrn hodnot pojištěných vývozních úvěrových rizik z uzavřených pojistných smluv v nominální výši, včetně úroků a smluvních poplatků, a ze zajišťovací činnosti, snížený o hodnotu rizik, která již zanikla, a hodnot smluv o příslibu pojištění ve výši 50 % jejich nominální hodnoty, t) projektovým financovánímprojektovým financováním poskytnutí úvěru, který je splácen výnosy a příjmy z činnosti zahraniční osobyzahraniční osoby zřízené za účelem realizace projektu, u) přímým úvěrem úvěr poskytovaný exportní bankou výrobcibankou výrobci, vývozcivývozci, vývozně orientovanému podniku, investoroviinvestorovi nebo zahraniční osobězahraniční osobě, v) refinančním úvěrem úvěr poskytovaný exportní bankoubankou bancebance výrobcevýrobce, bance vývozcebance vývozce, bance dovozcebance dovozce, bance investorabance investora, bancebance vývozně orientovaného podniku nebo bancebance zahraniční osobyzahraniční osoby, w) smlouvou o vývozusmlouvou o vývozu smlouva uzavřená mezi vývozcemvývozcem a dovozcemdovozcem o vývozuvývozu zboží nebo služeb, nebo o vývozuvývozu zboží a služeb, x) teritoriálním rizikemteritoriálním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěruvývozního úvěru z důvodu mimořádných a nahodilých událostí v zemi, do níž je dodáváno, nebo v zemi, z níž má být úhrada pohledávky provedena, anebo ve třetí zemi, jako jsou platební nevůle veřejnoprávního dlužníkaveřejnoprávního dlužníka, rozhodnutí třetí země, zákaz plateb (moratorium), nemožnost nebo zdržení převodu finančních prostředků, rozhodnutí orgánů v zemi dlužníka, rozhodnutí orgánů v zemi pojistitele nebo pojištěného a okolnosti představující vyšší moc, y) tržně nezajistitelnými komerčními rizikykomerčními riziky komerční rizikakomerční rizika, která nelze zajistit na trhu soukromého komerčního úvěrového zajištění za podmínek běžných na mezinárodních trzích, z) veřejnoprávním dlužníkemveřejnoprávním dlužníkem osoba pověřená výkonem státní moci nebo veřejné správy, která nemůže být právně prohlášena neschopnou plnit své závazky, ostatní osoby se považují za soukromoprávní dlužníky, aa) výrobcemvýrobcem osoba, která vyrábí zboží nebo poskytuje služby určené pro následný vývozvývoz, a to buď fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, a která je podnikatelem podle občanského zákoníku, nebo zahraniční společnostzahraniční společnost, bb) vývozcemvývozcem osoba, která uskutečňuje vývozvývoz, a to buď fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, a která je podnikatelem podle občanského zákoníku, nebo zahraniční společnostzahraniční společnost, cc) vývozemvývozem dodání zboží nebo poskytnutí služeb nebo dodání zboží a poskytnutí služeb dovozcidovozci podle smlouvy o vývozusmlouvy o vývozu za účelem užití mimo území České republiky, dd) vývozním úvěremvývozním úvěrem dodavatelský úvěrdodavatelský úvěr a odběratelský úvěrodběratelský úvěr, ee) zahraniční osobouzahraniční osobou fyzická osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, nebo právnická osoba, která nemá sídlo na území České republiky, ff) zahraniční úvěrovou pojišťovnouzahraniční úvěrovou pojišťovnou zahraniční osobazahraniční osoba, která poskytuje pojištění úvěrů s podporou členského státu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, gg) zajišťovacími operacemizajišťovacími operacemi operace směřující k omezení zejména měnových, úrokových a jiných rizik, hh) bankovní zárukoubankovní zárukou záruka vydaná bankoubankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem, ii) zahraniční společnostízahraniční společností právnická osoba se sídlem v zahraničí, kterou právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle občanského zákoníku, ovládá tím, že se na základním kapitálu společnosti přímo či nepřímo podílí z více než 50 % nebo kontroluje nadpoloviční většinu hlasovacích práv spojených s účastí na základním kapitálu společnosti nebo může jmenovat většinu členů představenstva, dozorčí rady nebo správní rady nebo jiného obdobného vedoucího orgánu společnosti, jj) úvěrem na investiciúvěrem na investici úvěr na pořízení investiceinvestice nebo úvěr na činnost zahraniční společnostizahraniční společnosti poskytnutý bankou investorabankou investora, kk) bankou dovozcebankou dovozce zahraniční bankabanka nebo jiná zahraniční osobazahraniční osoba, která poskytuje dovozcidovozci úvěr související se smlouvou o vývozusmlouvou o vývozu, ll) nebankovní společností finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, která odkupuje v budoucnu splatné pohledávky vývozcevývozce souvisejících s vývozemvývozem, mm) bankoubankou vývozně orientovaného podniku bankabanka, pobočka bankybanky nebo finanční instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie15) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, která poskytuje vývozně orientovanému podniku úvěr na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti, nn) vývozně orientovaným podnikem osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle občanského zákoníku, nebo zahraniční společnostzahraniční společnost, u níž podíl vývozuvývozu na celkových ročních tržbách z prodeje výrobků, poskytování služeb a z prodeje zboží za poslední účetní období dosáhl alespoň 25 %. § 2a Ustanovení tohoto zákona týkající se bankbank se pro spořitelní a úvěrní družstva použijí obdobně. § 3 Podmínky pojištění vývozních úvěrových rizik a poskytnutí podpořeného financování (1) Při pojišťování vývozních úvěrových rizik a při podpořeném financování se posuzuje hledisko rizika návratnosti vývozního úvěruvývozního úvěru s ohledem na platební schopnost zahraniční osobyzahraniční osoby v postavení dlužníka a země, ze které má být úhrada pohledávky provedena nebo do níž má směřovat investiceinvestice; u poskytovaných úvěrů a bankovních záruk se posuzuje hledisko rizik návratnosti, zejména platební schopnosti dlužníka a schopnosti vývozcevývozce splnit podmínky smlouvy o vývozusmlouvy o vývozu. (2) Poskytnutí podpořeného financovánípodpořeného financování je podle § 8 odst. 5 podmíněno sjednáním zajištění, pokud není sjednáno pojištění vývozních úvěrových rizik pojistitelných exportní pojišťovnou podle § 1 odst. 2. § 3a Udělení povolení k činnosti (1) Pro udělení povolení k pojištění a zajištění vývozních úvěrových rizik, které uděluje Česká národní bankabanka na základě žádosti, se ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se udělení povolení k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně použijí obdobně, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) O žádosti o povolení podle odstavce 1 Česká národní bankabanka rozhodne do 6 měsíců ode dne jejího doručení. (3) Povolení podle odstavce 1 nelze udělit k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti v jiném rozsahu, než kterým je pojištění a zajištění vývozních úvěrových rizik podle tohoto zákona. § 4 Pojištění vývozních úvěrových rizik a poskytování záruk (1) Provozováním pojištění vývozních úvěrových rizik se pověřuje exportní pojišťovna. Podmínkou k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik je, že jediným akcionářem exportní pojišťovny je stát, který svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ministerstev. Exportní pojišťovna není pojišťovnou podle zákona upravujícího pojišťovnictví a na její činnost se vztahují podmínky zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se provozování neživotního pojištění a zajištění a dohledu České národní bankybanky nad touto činností pouze v tom rozsahu, v jakém nejsou upraveny tímto zákonem. Pro účely dohledu podle zákona upravujícího činnost České národní bankybanky se exportní pojišťovna při provozování pojištění vývozních úvěrových rizik považuje za pojišťovnu. Na distribuci pojištění a zajištění provozovaného exportní pojišťovnou se nepoužije zákon upravující distribuci pojištění a zajištění. Distribuovat pojištění a zajištění provozované exportní pojišťovnou je oprávněna exportní pojišťovna a distributoři splňující podmínky stanovené zákonem upravujícím distribuci pojištění a zajištění pro distribuci neživotního pojištění v rozsahu pojistných nebezpečí a zajištění podle § 1 odst. 2. Stanovy exportní pojišťovny musí obsahovat kromě náležitostí stanovených v zákoně o obchodních korporacích zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní pojišťovny. (2) Exportní pojišťovna nesmí zakládat právnické osoby ani nabývat podíly v právnických osobách, s výjimkou a) exportní bankybanky, b) nabytí podílu v právnické osobě, která je dlužníkem, po dobu nezbytně nutnou k zajištění vymahatelnosti pohledávek vůči dlužníkovi, c) právnické osoby, jejímž předmětem podnikání je pojišťovací a zajišťovací činnost v odvětví pojištění úvěru a činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností podle zákona upravujícího pojišťovnictví, s výjimkou pojištění podle tohoto zákona; k založení takové právnické osoby je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. Na tuto právnickou osobu se nevztahuje státní podpora vývozuvývozu podle tohoto zákona. (3) Fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik jsou tvořeny příděly z rozdělení zisku exportní pojišťovny a dotacemi ze státního rozpočtu určenými na tvorbu těchto fondů. Dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány v závislosti na vývoji pojistné angažovanostipojistné angažovanosti a stávají se trvalou součástí těchto fondů. Fondy na krytí závazků z poskytovaných záruk podle § 1 odst. 5 jsou tvořeny prostředky přidělenými na základě rozhodnutí vlády ze státního rozpočtu. Na poskytování peněžních prostředků ze státního rozpočtu na základě rozhodnutí vlády podle předchozí věty se nepoužije zákon o finanční kontrole10). Rezervy jsou tvořeny v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími tvorbu rezerv pro pojišťovny a pro účely zjištění základu daně z příjmů,5a) přičemž vyrovnávací rezervu pro pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2 tvoří exportní pojišťovna odděleně. S těmito fondy a rezervami hospodaří exportní pojišťovna odděleně od ostatních rezerv a fondů. (4) Při pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovna předkládá Ministerstvu financí ke schválení základní ekonomické parametry jednotlivých nově zaváděných typů pojištění vývozních úvěrových rizik, zejména jejich obchodní plán; přitom zabezpečuje hospodárné využití dotací ze státního rozpočtu a státní záruky. (5) Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika nebo poskytnout záruky tak, aby přesáhly její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí pro účely tohoto zákona součet horního limitu pojistné angažovanostipojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat, a objemu úvěrových jistin krytých poskytnutými zárukami podle § 1 odst. 5 a § 5a. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny a rovněž výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů. Část pojistné kapacity stanovené podle předchozí věty připadající na poskytnutí záruk stanoví vláda nařízením. Způsob výpočtu pojistné kapacity stanoví pro pojištění vývozních úvěrových rizik Ministerstvo financí právním předpisem, přičemž vychází ze souhrnu hodnot vývozních úvěrových rizik obsažených v platných a rozpracovaných pojistných smlouvách a smlouvách o příslibu pojištění, předpokládaného doplnění pojistných fondů z rozdělení zisku, ze změn technických rezerv exportní pojišťovny a z rozdělení platných a rozpracovaných pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění podle míry rizikovosti. (6) Exportní pojišťovna může pojistit jednotlivá vývozní úvěrová rizika až do výše 20 % pojistné kapacitypojistné kapacity stanovené pro rok, kdy je na toto riziko sjednáno pojištění. Se souhlasem ministra financí a ministra průmyslu a obchodu je exportní pojišťovna oprávněna pojistit jednotlivé vývozní úvěrové riziko až do výše 40 % pojistné kapacitypojistné kapacity. Jednotlivá úvěrová rizika přesahující 40 % pojistné kapacitypojistné kapacity může exportní pojišťovna pojistit se souhlasem vlády. (7) Ministerstvo financí stanoví právním předpisem způsob tvorby fondů pro pojištění vývozních úvěrových rizik uvedených v odstavci 3, poměr mezi výší rezerv a fondů pojištění vývozních úvěrových rizik uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angažovanostipojistné angažovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů. Pro pojišťovací případy s mimořádně vysokým pojistným rizikem stanoví Ministerstvo financí právním předpisem, odchylně od stanovení poměru uvedeného ve větě první, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angažovanostipojistné angažovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů. Mimořádně vysokým pojistným rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí běžně nepojistitelné pojistné riziko5b) vyplývající z teritoriálních a kombinovaných komerčních a teritoriálních rizikteritoriálních rizik a riziko nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobcevýrobce nebo vývozcevývozce splnit podmínky smlouvy o vývozusmlouvy o vývozu, u které je národohospodářský zájem státu na jejím splnění. Nařízení vlády stanoví způsob tvorby fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk uvedeného v odstavci 3 a poměr mezi tímto fondem a celkovými závazky z poskytování záruk. (8) Exportní pojišťovna podává jednou ročně Poslanecké sněmovně informaci o pojišťování vývozních úvěrových rizik. Tato informace obsahuje zejména a) údaje o exportní pojišťovně, především o výši jejího základního kapitálu, změnách ve složení ministerstev, která vykonávají akcionářská práva státu, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní pojišťovny, b) údaje o provozování pojištění vývozních úvěrových rizik, především rozbor tohoto pojištění včetně teritoriální a odvětvové struktury, užití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po tomto pojištění a pojistnou kapacitoupojistnou kapacitou exportní pojišťovny, jakož i údaje o předpokládaném vývoji tohoto pojištění. § 4a Podmínky činnosti exportní pojišťovny (1) Exportní pojišťovna může provozovat pojišťovací a zajišťovací činnost pouze v rozsahu povolení, které jí Česká národní bankabanka udělila podle § 3a. (2) Na činnost exportní pojišťovny se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se a) posuzování osob s účastí na exportní pojišťovně a jejich změnách, b) posuzování původu a zdrojů aktiv nebo jiných finančních zdrojůfinančních zdrojů exportní pojišťovny, c) pojištění pojistného rizika v neživotním pojištění nad rámec uděleného povolení, d) zřízení pobočky na území jiného členského státu nebo na území jiného členského státu a svobody dočasně poskytovat služby. (3) Nedostatečnost kapitálu použitelného k plnění solventnostního kapitálového požadavku se nahrazuje státní zárukou za závazky exportní pojišťovny. Výše primárního kapitálu podle zákona upravujícího pojišťovnictví exportní pojišťovny musí umožnit trvalé plnění jejích závazků, přičemž jeho výše nesmí klesnout pod 30 % hodnoty solventnostního kapitálového požadavku; minimální kapitálový požadavek podle zákona upravujícího pojišťovnictví nepřesáhne 30 % solventnostního kapitálového požadavku exportní pojišťovny. (4) Hodnota technických rezerv exportní pojišťovny je rovna součtu hodnoty nejlepšího odhadu stanoveného podle zákona upravujícího pojišťovnictví a hodnoty rizikové přirážky. Hodnota rizikové přirážky se počítá odděleně od hodnoty nejlepšího odhadu jako náklady na obstarání použitelného kapitálu potřebného ke splnění minimálního kapitálového požadavku podle odstavce 3. Pro výpočet rizikové přirážky se přiměřeně použije prováděcí právní předpis Evropské unie upravující přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon s tím, že se po dobu trvání závazků z pojištění a zajištění provozovaného exportní pojišťovnou minimální kapitálový požadavek považuje za rovný minimálnímu kapitálovému požadavku referenční pojišťovny nebo zajišťovny za předpokladů stanovených tímto právním předpisem Evropské unie. § 4b Výkon dohledu (1) Předmětem dohledu České národní bankybanky nad činností exportní pojišťovny je dodržování podmínek povolení uděleného podle § 3a a podmínek stanovených pro provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti v zákoně upravujícím pojišťovnictví a jiných právních předpisech v rozsahu podle odstavce 3, § 4 odst. 1 a § 4a. (2) Při výkonu dohledu nad činností exportní pojišťovny se Česká národní bankabanka řídí příslušnými ustanoveními zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se dohledu nad činností tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. (3) Ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví týkající se zavedení nucené správy, převodu pojistného kmene nebo jeho části, převodu kmene zajišťovacích smluv nebo jeho části, odnětí povolení tuzemské pojišťovně a tuzemské zajišťovně, přeměně tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a ustanovení k soupojištění v rámci členských států se na činnost exportní pojišťovny nepoužijí. § 4c Vyloučení působnosti zákona o finančních konglomerátech Na činnost exportní pojišťovny se nevztahuje zákon upravující doplňkový dohled nad bankamibankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papírycennými papíry ve finančních konglomerátech. § 5 Náležitosti žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik (1) Žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik předkládá vývozcevývozce, výrobcevýrobce, investorinvestor, vývozně orientovaný podnik nebo banka výrobcebanka výrobce, exportní bankabanka, banka vývozcebanka vývozce, banka dovozcebanka dovozce, banka investorabanka investora nebo bankabanka vývozně orientovaného podniku exportní pojišťovně. (2) V žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik osoba podle odstavce 1 uvede a) své identifikační údajeidentifikační údaje, a to u právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, právní formu a sídlo; u fyzické osoby její jméno, popřípadě jména, a příjmení, identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, předmět činnosti, adresu sídla nebo místa trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště, nemá-li fyzická osoba místo trvalého pobytu na území České republiky (dále jen „identifikační údajeidentifikační údaje“), b) u právnické osoby strukturu svých společníků včetně uvedení skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, c) charakteristiku předmětu pojištění a požadovanou hodnotu pojištění a objem vývozuvývozu nebo investiceinvestice, souhrn splátek jistin a úroků příslušného úvěru nebo hodnotu záruky, d) předpokládaný podíl hodnoty vývozuhodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice, e) identifikační údajeidentifikační údaje o zahraniční osobězahraniční osobě, které je vývozní úvěrvývozní úvěr poskytován, f) další údaje uvedené v pojistných podmínkách exportní pojišťovny. (3) Na základě předložené žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovna po kontrole údajů uvedených v žádosti a posouzení rizika návratnosti podle § 3 odst. 1 může uzavřít pojistnou smlouvu, a nebyla-li smlouva o vývozusmlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu pojištění. (4) Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok. § 5a Poskytování záruk (1) Poskytování záruk exportní pojišťovnou podle § 1 odst. 5 se nepovažuje za pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2 a nepoužije se na něj zákon upravující pojišťovnictví. (2) Exportní pojišťovna vypracovává čtvrtletně odhad očekávané ztráty z poskytování záruk a s tím spojený odhad hodnoty poměru mezi fondem na krytí závazků z poskytovaných záruk a celkovými přijatými závazky z poskytování záruk pro období následujících šesti měsíců, který předkládá Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí. (3) Na poskytnutí záruky není právní nárok. § 6 Podpořené financování (1) Provozováním podpořeného financovánípodpořeného financování se pověřuje exportní bankabanka. Podmínkou k provozování podpořeného financovánípodpořeného financování je, že akcie exportní bankybanky jsou nejméně ze dvou třetin ve vlastnictví státu. Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím příslušných ministerstev. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na exportní bankubanku ustanovení zvláštních zákonů upravujících bankovnictví9). Stanovy exportní bankybanky musí obsahovat kromě náležitostí stanovených v obchodním zákoníku a) ustanovení o přednostním použití zisku pro doplnění fondů k zabezpečení činnosti exportní bankybanky, b) zákaz udělovat zaměstnancům souhlas k podnikatelské či jiné formě výdělečné činnosti shodné s podnikatelskou činností exportní banky. (2) Exportní bankabanka provozuje podpořené financovánípodpořené financování podle § 1 odst. 3 a provádí související činnosti v souladu s bankovní licencí vydanou podle zvláštního zákona.1b) Zdroje pro podpořené financovánípodpořené financování získává exportní bankabanka z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, z přijatých zápůjček nebo úvěrů poskytnutých Ministerstvem financí podle zákona o rozpočtových pravidlech5) nebo na finančních trzíchfinančních trzích. Náklady spojené s provozováním podpořeného financovánípodpořeného financování hradí exportní bankabanka především z části úrokových výnosů ve výši 100 bazických bodů z úrokové sazby užité při poskytování podpořeného financovánípodpořeného financování, a to maximálně do výše potřebné k pokrytí vykázané provozní ztráty. (3) Exportní bankabanka nesmí mít podíl v právnických osobách, s výjimkou a) právnických osob, jejichž předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos mezibankovních informací, b) podílů v právnických osobách, které exportní bankabanka získá a drží nejvýše do jednoho roku od jejich nabytí v souvislosti s uplatněním zajištění sjednaného podle § 8 odst. 5, c) právnické osoby založené na dobu určitou za účelem zabezpečení poskytnutí podpořeného financování a získání finančních zdrojůfinančních zdrojů, kde je nebo má být exportní bankabanka v okamžiku nabytí podílu většinovým společníkem; k získání podílu v takové právnické osobě je třeba předchozího souhlasu Ministerstva financí. (4) Na úhradu ztrát exportní bankybanky vyplývajících z provozování podpořeného financovánípodpořeného financování jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu. Tyto ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými výnosy při poskytování dlouhodobého podpořeného financovánípodpořeného financování sníženými o úrokové výnosy podle odstavce 2, úrokovými výnosy při dočasném využití finančních zdrojůfinančních zdrojů pro podpořené financovánípodpořené financování a zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojůfinančních zdrojů, úplatami sjednanými mezi věřitelem a exportní bankoubankou, spojenými se získáváním těchto finančních zdrojůfinančních zdrojů, zaúčtovanými úplatami a provizemi přijatými exportní bankoubankou z vydaných záruk a náklady na záruky, náklady na tvorbu rezerv a opravných položek, výnosy z jejich použití nebo rozpuštění, náklady na odpisy pohledávek, výnosy z přijatého pojistného plnění a ostatního zabezpečení, zisky a ztrátami z modifikací finančních aktiv vztahujících se k podpořenému financovánípodpořenému financování, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly exportní bankoubankou prokazatelně vynaloženy při získávání finančních zdrojůfinančních zdrojů pro podpořené financovánípodpořené financování. (5) Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztráty předkládá exportní bankabanka Ministerstvu financí. Při předkládání požadavku na dotaci ze státního rozpočtu při sestavování návrhu státního rozpočtu, při předkládání žádosti o poskytnutí dotace na úhradu ztráty a při úhradě poskytnuté dotace se postupuje podle zákona o rozpočtových pravidlech5) přiměřeně s přihlédnutím k charakteru a činnosti exportní bankybanky. (6) Lhůty pro uplatnění požadavku na dotaci, předložení žádosti o poskytnutí dotace, způsob stanovení její výše na základě výsledků hospodaření, postup při kontrole správnosti požadované výše dotace podle odstavce 7, způsob poskytnutí přiznané dotace a doklady prokazující důvodnost požadavku na dotaci a žádosti o poskytnutí dotace a její výši stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. (7) Ministerstvo financí provádí kontrolu správnosti stanovení výše dotace požadované exportní bankoubankou na úhradu jejích ztrát vyplývajících z provozování podpořeného financovánípodpořeného financování. Za účelem provedení této kontroly je exportní bankabanka povinna na žádost Ministerstva financí předložit údaje a dokumenty vztahující se ke konkrétním obchodním případům, včetně údajů týkajících se tvorby opravných položek, a k operacím na finančním trhufinančním trhu, popřípadě umožnit Ministerstvu financí přístup k takovým dokladům uchovávaným pouze v elektronické podobě, jakož i poskytnout Ministerstvu financí při provádění kontroly potřebnou součinnost. (8) Pokud exportní bankabanka výjimečně překročí limity úvěrové angažovanosti stanovené podle zvláštních zákonů upravujících bankovnictví9) a tuto skutečnost oznámí bezodkladně České národní bancebance, může Česká národní bankabanka v odůvodněných případech poskytnout exportní bancebance lhůtu k tomu, aby dosáhla souladu s těmito limity. (9) Při podpořeném financovánípodpořeném financování postupuje exportní bankabanka podle všeobecných obchodních podmínek. Upravují-li poskytování refinančních úvěrů, musí všeobecné obchodní podmínky zároveň obsahovat maximální výši úrokové přirážky bankbank, kterým jsou refinanční úvěry poskytovány k úrokovým nákladům, za které získaly refinanční úvěry a úvěry od exportní bankybanky. (10) Exportní bankabanka podává jednou ročně Poslanecké sněmovně informaci o podpořeném financovánípodpořeném financování. Tato informace obsahuje zejména a) údaje o exportní bancebance, především o výši jejího základního kapitálu, změnách ve složení ministerstev, která vykonávají akcionářská práva státu, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní bankybanky, b) údaje o provozování podpořeného financování, především rozbor tohoto financování včetně teritoriální a odvětvové struktury, užití prostředků státního rozpočtu, dále údaje o vztahu mezi poptávkou po podpořeném financování a možnostmi exportní bankybanky tuto poptávku uspokojit, jakož i údaje o předpokládaném vývoji podpořeného financování. (11) Uplatněním výjimek podle odstavce 3 nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona o omezení bankbank při nabývání a držení podílů v právnických osobách.1b) § 7 Náležitosti žádosti o podpořené financování (1) Žádost o podpořené financovánípodpořené financování předkládá banka vývozcebanka vývozce, banka výrobcebanka výrobce, banka investorabanka investora, bankabanka vývozně orientovaného podniku, banka dovozcebanka dovozce, zahraniční osobazahraniční osoba, vývozcevývozce, investorinvestor, vývozně orientovaný podnik nebo výrobcevýrobce exportní bancebance. (2) V žádosti o podpořené financovánípodpořené financování osoba podle odstavce 1 uvede a) své identifikační údajeidentifikační údaje, b) u právnické osoby strukturu svých společníků včetně uvedení skutečného majitele podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, c) charakteristiku předmětu a objemu vývozuvývozu nebo investiceinvestice a požadovanou hodnotu produktu podpořeného financovánípodpořeného financování nebo finanční služby související s vývozemvývozem, d) údaje vztahující se k časovému rozložení čerpání a splácení podpořeného financovánípodpořeného financování nebo trvání finanční služby související s vývozemvývozem, e) předpokládaný podíl hodnoty vývozuhodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice, f) identifikační údajeidentifikační údaje o zahraniční osobězahraniční osobě, které je vývozní úvěrvývozní úvěr poskytován, g) další údaje uvedené ve všeobecných obchodních podmínkách exportní bankybanky. (3) Na základě předložené žádosti o podpořené financovánípodpořené financování může exportní bankabanka po kontrole údajů uvedených v žádosti a posouzení rizika návratnosti podle § 3 odst. 1 uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru, smlouvu o poskytnutí jiné finanční služby související s vývozemvývozem nebo smlouvu o příslibu úvěru nebo smlouvu o příslibu poskytnutí finančních služeb souvisejících s vývozemvývozem. (4) Na podpořené financovánípodpořené financování není právní nárok. Dorovnávání úrokových rozdílů § 7a Zařazení do systému (1) Žádost o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů spojených s tímto vývozním úvěremvývozním úvěrem předkládá banka vývozcebanka vývozce k rozhodnutí Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny. V žádosti o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů je banka vývozcebanka vývozce povinna uvést a) identifikační údajeidentifikační údaje banky vývozcebanky vývozce, vývozcevývozce, dovozcedovozce a bankybanky dovozcedovozce, je-li příjemcem úvěru bankabanka dovozcedovozce; identifikačními údajiidentifikačními údaji se rozumí u právnické osoby obchodní firma nebo název, identifikační číslo, je-li přiděleno, předmět podnikání (činnosti), právní forma a sídlo a u fyzické osoby jméno a příjmení, identifikační číslo, je-li přiděleno, předmět podnikání (činnosti), bydliště a místo podnikání, b) předmět a hodnotu vývozuhodnotu vývozu a zemi konečného určení, c) výši vývozního úvěruvývozního úvěru, časové rozložení jeho čerpání a splácení a zda je příjemcem úvěru dovozcedovozce, bankabanka dovozcedovozce nebo vývozcevývozce, d) úrokovou přirážku, o kterou úroková sazba sjednaná ve smlouvě o vývozním úvěruvývozním úvěru přesáhne pevnou referenční úrokovou sazbu vyhlašovanou měsíčně Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj platnou v den podpisu smlouvy o vývozním úvěruvývozním úvěru nebo platnou v den fixace úrokové sazby bankou vývozcebankou vývozce a příjemcem úvěru v období do 120 dní před podpisem smlouvy o vývozním úvěruvývozním úvěru a navýšenou o 0,20 % ročně, e) prohlášení, že vývozní úvěrvývozní úvěr bude v souladu s mezinárodními pravidly. (2) S žádostí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů předkládá banka vývozcebanka vývozce v příloze originál nebo úředně ověřenou kopii a) prohlášení vývozcevývozce, že dodržoval a bude dodržovat Úmluvu o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích, b) prohlášení vývozcevývozce, že není uveden na veřejně přístupných seznamech pro vyloučení vedených skupinou Světové bankybanky, Evropské bankybanky pro obnovu a rozvoj, Asijské rozvojové bankybanky, Africké rozvojové bankybanky a Meziamerické rozvojové bankybanky, c) prohlášení banky vývozcebanky vývozce, že dodržovala a bude dodržovat Úmluvu o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích, d) prohlášení banky vývozcebanky vývozce, že není uvedena na veřejně přístupných seznamech pro vyloučení vedených skupinou Světové bankybanky, Evropské bankybanky pro obnovu a rozvoj, Asijské rozvojové bankybanky, Africké rozvojové bankybanky a Meziamerické rozvojové bankybanky, e) dokladů prokazujících identifikační údajeidentifikační údaje podle odstavce 1 písm. a) a f) indikativní nabídkyindikativní nabídky a prohlášení vývozcevývozce, že se s indikativní nabídkouindikativní nabídkou seznámil; indikativní nabídkouindikativní nabídkou se rozumí nabídka banky vývozcebanky vývozce adresovaná vývozcivývozci, dovozcidovozci nebo bancebance dovozcedovozce obsahující alespoň předmět a hodnotu vývozuhodnotu vývozu a zemi konečného určení, výši vývozního úvěruvývozního úvěru, jeho formu a časové rozložení jeho čerpání a splácení a výši úrokové přirážky podle odstavce 1 písm. d). (3) Přílohy žádosti o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů musí být v českém nebo anglickém jazyce nebo musí být spolu s přílohami předložen jejich úředně ověřený překlad do českého jazyka. Doklady podle odstavce 2 písm. a) až d) a doklady prokazující identifikační údajeidentifikační údaje osob se sídlem v zahraničí podle odstavce 1 písm. a) může banka vývozcebanka vývozce předložit až společně se smlouvou o vývozním úvěruvývozním úvěru; o tom je banka vývozcebanka vývozce povinna informovat Ministerstvo financí v žádosti o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. (4) Exportní pojišťovna po provedení kontroly postoupí žádost Ministerstvu financí do 15 dnů od jejího obdržení spolu se svým stanoviskem ke splnění požadavků odstavců 1 až 3 a podmínek stanovených mezinárodními pravidly a k zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Exportní pojišťovna nebo Ministerstvo financí prostřednictvím exportní pojišťovny může vyzvat banku vývozcebanku vývozce k doplnění neúplné žádosti, s výjimkou prohlášení podle odstavce 2 písm. a) až d) a dokladů prokazujících identifikační údajeidentifikační údaje osob se sídlem v zahraničí podle odstavce 1 písm. a). (5) Ministerstvo financí o žádosti rozhodne do 30 dnů od postoupení žádosti splňující požadavky odstavců 1 až 3 od exportní pojišťovny. Na zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů není právní nárok. Rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů nabude účinnosti doručením originálů nebo úředně ověřených kopií smlouvy o vývozním úvěruvývozním úvěru, smlouvy o pojištění vývozního úvěruvývozního úvěru, prohlášení podle odstavce 2 písm. a) až d) a dokladů prokazujících identifikační údajeidentifikační údaje osob se sídlem v zahraničí podle odstavce 1 písm. a), pokud nebyly přiloženy k žádosti, Ministerstvu financí. (6) Nejsou-li originály nebo úředně ověřené kopie smlouvy o vývozním úvěruvývozním úvěru a smlouvy o pojištění vývozního úvěruvývozního úvěru doručeny Ministerstvu financí do 6 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů bance vývozcebance vývozce, rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů již nemůže nabýt účinnosti. (7) Banka vývozceBanka vývozce předkládá exportní pojišťovně smlouvu o vývozním úvěruvývozním úvěru do 15 dnů od jejího uzavření. Exportní pojišťovna postoupí Ministerstvu financí smlouvu o vývozním úvěruvývozním úvěru bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy o pojištění vývozního úvěruvývozního úvěru spolu se smlouvou o pojištění vývozního úvěruvývozního úvěru a se svým stanoviskem ke splnění podmínek nabytí účinnosti rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Smlouva o vývozním úvěruvývozním úvěru musí být v českém nebo anglickém jazyce. Banka vývozceBanka vývozce předloží bez zbytečného odkladu na základě výzvy Ministerstva financí úředně ověřený překlad smlouvy o vývozním úvěruvývozním úvěru do českého jazyka. (8) Ministerstvo financí zašle rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů bance vývozcebance vývozce a exportní pojišťovně. Po nabytí účinnosti rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů vyrozumí Ministerstvo financí banku vývozcevývozce a exportní pojišťovnu o této skutečnosti. Banka vývozceBanka vývozce oznámí Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny první čerpání vývozního úvěruvývozního úvěru nejpozději do 7 dnů ode dne prvního čerpání. (9) Na rozhodování Ministerstva financí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů se nevztahuje správní řád s výjimkou ustanovení o počítání času a ustanovení o doručování. (10) Žádost o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů podle odstavce 1, prohlášení podle odstavce 2 písm. f), stanovisko exportní pojišťovny podle odstavce 4 a stanovisko exportní pojišťovny podle odstavce 7 lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. V tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. § 7b Provádění dorovnávání (1) Podmínkou dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů je a) soulad vývozního úvěruvývozního úvěru s mezinárodními pravidly, b) sjednání pevné úrokové sazby vývozního úvěruvývozního úvěru, c) pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovnou a d) skutečnost, že vývozcemvývozcem není zahraniční společnostzahraniční společnost. (2) Funkci platebního a zúčtovacího agenta systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů zajišťuje exportní bankabanka. Ministerstvo financí každoročně poskytuje exportní bancebance na úhradu dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů finanční prostředky ve formě zálohy ve výši 250 000 000 Kč. Poklesne-li výše zálohy úhradami z titulu dorovnání úrokových rozdílů pod částku 100 000 000 Kč, exportní bankabanka je oprávněna požádat Ministerstvo financí o dorovnání do částky 250 000 000 Kč. Ministerstvo financí navýší zálohu do 20 dnů od obdržení žádosti exportní bankybanky. Exportní bankabanka převádí Ministerstvu financí částku převyšující 250 000 000 Kč z titulu přebytku úrokových rozdílů do 20 dnů od dne, kdy zůstatek zálohy přesáhne částku 500 000 000 Kč. Převáděná částka Ministerstvu financí z titulu přebytku úrokových rozdílů je příjmem státního rozpočtu. (3) Banka vývozcevývozce předkládá exportní pojišťovně žádost o dorovnání úrokových rozdílů, nebo oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů, do 15 dnů po uplynutí 6 měsíců ode dne prvního čerpání vývozního úvěruvývozního úvěru a dále v pravidelných šestiměsíčních intervalech čerpání nebo po dočerpání vývozního úvěruvývozního úvěru a v období splácení v pravidelných šestiměsíčních intervalech od prvního dne doby splácení vývozního úvěruvývozního úvěru až do úplného splacení vývozního úvěruvývozního úvěru. (4) V případě vzniku přebytku úrokových rozdílů je banka vývozcebanka vývozce povinna tento přebytek převést platebnímu a zúčtovacímu agentovi podle odstavce 2 vždy do 15 dnů ode dne odeslání oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů. V případě vzniku nároku banky vývozcebanky vývozce na dorovnání úrokových rozdílů exportní pojišťovna udělí exportní bancebance pokyn k úhradě úrokových rozdílů tak, aby úrokové rozdíly byly uhrazeny do 30 dnů od doručení žádosti o dorovnání úrokových rozdílů. (5) Exportní pojišťovna informuje Ministerstvo financí nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce o žádostech banky vývozcebanky vývozce o dorovnání úrokových rozdílů, o oznámeních banky vývozcebanky vývozce o převodu přebytku úrokových rozdílů a o podaných platebních příkazech k úhradě úrokových rozdílů za uplynulé kalendářní čtvrtletí. (6) V případě, že banka vývozcebanka vývozce nedodrží lhůtu pro převod přebytku úrokových rozdílů, je povinna uhradit na zvláštní účet podle odstavce 2 penále ve výši 1 promile z dlužné částky za každý den prodlení, nejvýše však do výše dlužné částky. (7) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Žádost o dorovnání úrokových rozdílů a oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů podle odstavce 3 a oznámení exportní pojišťovny podle odstavce 5 lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. V tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. § 7c Změna a kontrola (1) Banka vývozcevývozce je povinna oznámit Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny změnu v podmínkách čerpání nebo splácení vývozního úvěruvývozního úvěru a ve skutečnostech uvedených v žádosti o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů do 15 dnů ode dne účinnosti změny. (2) Exportní pojišťovna po provedení kontroly postoupí oznámení Ministerstvu financí do 15 dnů od jeho obdržení spolu se svým stanoviskem ke změně. Jestliže Ministerstvo financí se změnou souhlasí, vydá do 30 dnů od postoupení oznámení od exportní pojišťovny nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů a současně zruší dosavadní rozhodnutí o zařazení téhož vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Ministerstvo financí zašle nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů bance vývozcebance vývozce a exportní pojišťovně. Ministerstvo financí v opačném případě ve stejné lhůtě oznámí bance vývozcebance vývozce svůj nesouhlas se změnou. V případě změny spočívající pouze ve snížení výše úvěru platí, že Ministerstvo financí s takovou změnou souhlasí vždy, a Ministerstvo financí vydá do 30 dnů od postoupení oznámení od exportní pojišťovny nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů a současně zruší dosavadní rozhodnutí o zařazení téhož vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Ministerstvo financí zašle nové rozhodnutí o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů bance vývozcebance vývozce a exportní pojišťovně. (3) Bez předchozího souhlasu nebo následného schválení Ministerstvem financí se při provádění dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů nepřihlíží ke změně v podmínkách splácení vývozního úvěruvývozního úvěru. (4) Pro náležitosti oznámení banky vývozcebanky vývozce podle odstavce 1 a pro postup exportní pojišťovny a Ministerstva financí platí přiměřeně § 7a. (5) Ministerstvo financí provádí kontrolu dodržování podmínek a povinností stanovených tímto zákonem, mezinárodními pravidly a rozhodnutím o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Banka vývozceBanka vývozce je povinna předložit Ministerstvu financí na základě jeho výzvy dokumenty prokazující splnění těchto podmínek a povinností. (6) Oznámení banky vývozcebanky vývozce podle odstavce 1 a stanovisko exportní pojišťovny podle odstavce 2 lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. V tiskopisech lze požadovat pouze údaje nezbytné pro dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. § 7d Vyřazení ze systému (1) Ministerstvo financí může v řízení rozhodnout o vyřazení vývozního úvěruvývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů, jestliže a) banka vývozcebanka vývozce poruší podstatným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, mezinárodními pravidly nebo rozhodnutím o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů; za podstatné porušení povinností se považuje zejména nesplnění povinnosti podle § 7c odst. 1, b) vývozní úvěrvývozní úvěr nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo mezinárodních pravidel; v případě změny mezinárodních pravidel Ministerstvo financí nejprve vyzve banku vývozcebanku vývozce, aby v přiměřené lhůtě, kterou jí Ministerstvo financí určí, uvedla vývozní úvěrvývozní úvěr do souladu s mezinárodními pravidly, c) vývozní úvěrvývozní úvěr není čerpán alespoň z 50 % ve lhůtě uvedené v žádosti o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů, d) banka vývozcebanka vývozce uvedla v žádosti o zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů, v žádosti o dorovnání úrokových rozdílů nebo v oznámení o převodu přebytku úrokových rozdílů neúplné nebo nepravdivé údaje, nebo e) došlo k podstatné změně v podmínkách čerpání nebo splácení úvěru bez předchozího souhlasu Ministerstva financí. (2) Řízení je zahájeno dnem, kdy Ministerstvo financí oznámilo zahájení řízení bance vývozcebance vývozce. Oznámení musí obsahovat popis skutečnosti, ve které Ministerstvo financí spatřuje důvod pro vyřazení vývozního úvěruvývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. Jediným účastníkem řízení je banka vývozcebanka vývozce. (3) Banka vývozcevývozce a její zástupce mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že rozhodnutí nabylo účinnosti. Ministerstvo financí je povinno dát bance vývozcebance vývozce možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohla vyjádřit k jeho podkladům i ke způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhnout jejich doplnění. Podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména podání banky vývozcebanky vývozce, důkazy, skutečnosti známé Ministerstvu financí z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. Rozsah a způsob zjišťování podkladů pro rozhodnutí určuje Ministerstvo financí. (4) Neshledá-li Ministerstvo financí důvod pro vyřazení vývozního úvěruvývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů, řízení usnesením zastaví. (5) O vyřazení ze systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů Ministerstvo financí rozhoduje rozhodnutím. Rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o rozkladu. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění rozhodnutí Ministerstvo financí uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami bylo vedeno při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodovalo. Poučení o rozkladu obsahuje údaj, že proti rozhodnutí může banka vývozcebanka vývozce podat rozklad, v jaké lhůtě, ke kterému orgánu a kde lze rozklad podat. (6) Rozhodnutí nabylo účinnosti, jestliže bylo oznámeno bance vývozcebance vývozce a nelze proti němu podat rozklad. Rozhodnutí, které nabylo účinnosti, je závazné pro banku vývozcebanku vývozce a všechny správní orgány. Ministerstvo financí zašle rozhodnutí po nabytí jeho účinnosti exportní pojišťovně. (7) Do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí Ministerstva financí lze proti němu podat rozklad u Ministerstva financí. O rozkladu rozhoduje ministr financí. Do lhůty se nezapočítává den doručení rozhodnutí. Lhůta pro podání rozkladu je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u Ministerstva financí, nebo je-li prokazatelně podána poštovní zásilka obsahující rozklad. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. V důsledku odkladného účinku rozkladu nenastává účinnost rozhodnutí. (8) K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v rozkladu nebo v průběhu řízení o rozkladu, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které banka vývozcebanka vývozce nemohla uplatnit dříve. Namítá-li banka vývozcebanka vývozce, že jí nebylo umožněno učinit v řízení vedeném Ministerstvem financí určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s rozkladem. (9) Jestliže ministr financí dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí Ministerstvu financí k novému projednání. V odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví ministr financí právní názor, jímž je Ministerstvo financí při novém projednání věci vázáno. (10) Neshledá-li ministr financí důvod pro postup podle odstavce 9, rozklad zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. (11) Rozhodnutí ministra financí nabývá účinnosti, jestliže bylo oznámeno bance vývozcebance vývozce. (12) Po vyřazení vývozního úvěruvývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů může Ministerstvo financí uložit bance vývozcebance vývozce povinnost platebnímu a zúčtovacímu agentovi stanovenému v § 7b odst. 2 pokutu až do výše částky vyplacené bance vývozcebance vývozce jako dorovnání úrokových rozdílů ode dne, kdy nastal některý z důvodů uvedených v odstavci 1. To neplatí, dojde-li k vyřazení z důvodu, že vývozní úvěrvývozní úvěr přestal splňovat mezinárodní pravidla v důsledku jejich změny přijaté po zařazení vývozního úvěruvývozního úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů. (13) Na rozhodování o vyřazení vývozního úvěruvývozního úvěru ze systému dorovnávání úrokových rozdílůdorovnávání úrokových rozdílů se nevztahuje správní řád s výjimkou ustanovení o počítání času a ustanovení o doručování. § 8 (1) Stát ručí za závazky a) exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2; v případě poklesu hodnoty primárního kapitálu exportní pojišťovny pod výši podle § 4a odst. 3 nebo pod výši minimálního kapitálového požadavku doplní Ministerstvo financí do 6 měsíců ode dne, kdy obdrželo písemnou žádost exportní pojišťovny o doplnění kapitálu, aktiva exportní pojišťovny v takové výši, aby po uplynutí této lhůty bylo zajištěno krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 nebo minimálního kapitálového požadavku, b) exportní pojišťovny z poskytování záruk podle § 1 odst. 5 a § 5a; v případě poklesu fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk pod výši stanovenou nařízením vlády podle § 4 odst. 3 doplní Ministerstvo financí aktiva exportní pojišťovny, a to na základě rozhodnutí vlády o poskytnutí peněžních prostředků z titulu poskytování záruk; toto rozhodnutí vláda přijímá na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí na základě žádosti, kterou Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí předložila exportní pojišťovna, c) exportní bankybanky ze splácení finančních zdrojůfinančních zdrojů získaných exportní bankoubankou a za závazky z ostatních operacíostatních operací exportní bankybanky na finančních trzíchfinančních trzích. (2) Vztahy, které vznikají mezi státem a zahraniční osobouzahraniční osobou, v jejíž prospěch je záruka podle odstavce 1 poskytována, se řídí ustanoveními zvláštního zákona.12a) (3) Neodporuje-li to právu jiného státu, ručí stát podle odstavce 1 bezpodmínečně a neodvolatelně. Ministerstvo financí je oprávněno potvrdit státní záruku v písemné formě. (4) K získání finančních zdrojůfinančních zdrojů exportní bankoubankou na kapitálových trzíchkapitálových trzích je třeba souhlasu Ministerstva financí, pokud zvláštní zákon13) nestanoví jinak. (5) K zajištění splácení poskytnutého podpořeného financování s výjimkou refinančních úvěrůrefinančních úvěrů je exportní bankabanka povinna sjednat zajištění. (6) V případě plnění státu z poskytnuté státní záruky je povinností exportní pojišťovny a exportní bankybanky uhradit závazky vůči státu vzniklé z tohoto plnění postoupením pohledávek převzatých v souvislosti s pojištěním vývozních úvěrových rizik nebo s podpořeným financováním Ministerstvu financí, a to v rozsahu odpovídajícím podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky, pokud exportní bankabanka sjednala zajištění. (7) Exportní pojišťovna požádá Ministerstvo financí o navýšení primárního kapitálu podle odstavce 1 písm. a) bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že není dodržována výše primárního kapitálu ke krytí solventnostního kapitálového požadavku podle § 4a odst. 3 nebo minimálního kapitálového požadavku, anebo nařídí-li Česká národní bankabanka exportní pojišťovně předložit jí ke schválení ozdravný plán nebo plán krátkodobého financování. K této žádosti exportní pojišťovna přiloží zdůvodnění poklesu jejího primárního kapitálu včetně odhadu budoucího vývoje solventnostního kapitálového požadavku nebo minimálního kapitálového požadavku v nejbližších 3 letech a návrhu opatření vedoucích ke snížení jejího rizikového profilu. § 9 Poskytování státní podpory podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem upravujícím veřejnou podporu a pravidly Evropské unie upravujícími státní podporu14). ČÁST TŘETÍ § 11 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 1) Směrnice Rady ze dne 1. února 1971 o harmonizaci základních ustanovení týkajících se záruk pro krátkodobé obchody (politická rizika) s veřejnoprávními odběrateli nebo se soukromými odběrateli (71/86/EHS). Směrnice Rady ze dne 27. listopadu 1984 o vzájemných povinnostech institucí členských států pro pojištění vývozních úvěrů, které jednají jménem státu nebo s jeho podporou, nebo veřejných orgánů, které jednají za takové instituce, v případě soupojištění u transakcí, které zahrnují jednu nebo více subdodávek v jednom nebo ve více členských státech Evropských společenství (84/568/EHS). Směrnice Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a dlouhodobým krytím, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003 ze dne 14. dubna 2003. 1b) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES, v platném znění. 3) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) publikovaná ve sdělení Ministerstva zahraničních věcí uveřejněném ve Sbírce zákonů pod č. 191/1995 Sb. 5) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 5a) Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví). 5b) § 3 písm. m) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). 9) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. 10) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 12a) § 11 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 45 a násl. zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie. 15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.
Zákon č. 59/1995 Sb.	Zákon č. 59/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 4. 1995, datum účinnosti 1. 5. 1995, částka 13/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 * Čl. II - Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zák * Čl. III - Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb., se mění takto: * Čl. V - Výše penále u pojistného za dobu před 1. květnem 1995 se řídí předpisy platnými před tímto dnem. * Čl. VI - Změnu zdravotní pojišťovny v období od 1. května 1995 do 31. prosince 1995 lze provést pouze jednou, přičemž se nevyžaduje, aby od poslední volby zdravotní pojišťovny uplynulo 12 měsíců. * Čl. VII - Pojištěnec uvedený v § 6a písm. c) zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb., je povinen do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, že je pojištěncem podle tohoto ustanovení, po * Čl. VIII - Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vydat průkaz pojištěnci, jemuž ke dni účinnosti tohoto zákona nebyl tento průkaz vydán. Žádost o vydání průkazu pojištěnec podá u příslušné zdravotní pojišťovny do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona. * Čl. IX - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, a zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobec * Čl. X Aktuální znění od 1. 5. 1995 59 ZÁKON ze dne 17. března 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Účel zákona Tento zákon upravuje všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „zdravotní pojištění“) a podmínky, za nichž je na základě tohoto zákona zdravotní péče poskytována. Zdravotní péče podle tohoto zákona se poskytuje jako péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním.“. 2. § 2 odst. 2 zní: „(2) Rozlišení zdravotní péče uvedené v odstavci 1 na péči hrazenou plně nebo částečně se provádí s ohledem na charakter postižení zdravotního stavu a objem finančních zdrojů na úhradu této péče. Pokud je pojištěncům ve věku do 18 let poskytována zdravotní péče označená ve Zdravotním řádu jako péče částečně hrazená, hradí ji zdravotní pojišťovna plně. Okruh péče plně hrazené, částečně hrazené a další podrobnosti při poskytování zdravotní péče podle tohoto zákona stanoví Zdravotní řád. Zdravotní řád je závazný pro všechny zdravotní pojišťovny, které provádějí zdravotní pojištění.“. 3. V § 2 odst. 3 věta první zní: „Zdravotní řád vydá po dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Všeobecné zdravotní pojišťovny (dále jen „Pojišťovna“), ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem1) a odborných vědeckých společností vláda České republiky nařízením.“. 4. V § 2 odst. 4 se za slovy „léčebný účel“ připojuje odkaz na poznámku č. 16) a na konci se připojují tyto věty: „Zdravotní péče plně nebo částečně hrazená zdravotním pojištěním dále nezahrnuje vyšetření, prohlídky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky. Úhradu zdravotních výkonů podle předchozí věty poskytne zdravotnickému zařízení orgán, pro který se zdravotní výkony provádějí, ve výši stanovené seznamem výkonů s bodovými hodnotami (§ 13 odst. 3) a platnými cenovými výměry.“. Poznámka č. 16) zní: „16) § 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 467/1992 Sb., o zdravotní péči poskytované za úhradu.“. 5. § 3 odst. 1 písm. b) zní: „b) osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci (§ 6a) zaměstnavatele, který má sídlo na území České republiky.“. 6. V § 5 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) se slova „pracovního nebo obdobného poměru“ nahrazují slovy „zaměstnání (§ 6b odst. 3)“. 7. Nad § 6 se vkládá nadpis: „Plátci pojistného zdravotního pojištění“. 8. § 6 zní: „§ 6 Plátci pojistného zdravotního pojištění (dále jen „plátci pojistného“) jsou: a) pojištěnci uvedení v § 6a; b) zaměstnavatelé; c) stát.“. 9. Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6c, které včetně poznámek č. 3) až 12) a 17) až 22) znějí: „§ 6a Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud: a) je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen „zaměstnanec“) dále považují: 1. zaměstnanci činní v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak není takto označen nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik pracovního poměru; 2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti; 3. členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni; 4. společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni; 5. poslanci a senátoři; 6. členové obecních zastupitelstev, kteří vykonávají funkci dlouhodobě uvolněných členů obecního zastupitelstva; 7. členové vlády a vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky; 8. soudci; 9. státní zástupci; 10. prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky; 11. vojáci z povolání, příslušníci Policie České republiky, příslušníci Vězeňské služby České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb; 12. interní vědečtí aspiranti; 13. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby; 14. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních; 15. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody; 16. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění, pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění, b) je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují: 1. osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách;17) 2. osoby provozující živnost;18) 3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů;19) 4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona o dílech literárních, vědeckých a uměleckých;20) 5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností;21) 6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;22) 7. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, za něž se pro účely zdravotního pojištění považují manželé a od skončení povinné školní docházky též děti osob samostatně výdělečně činných uvedených pod body 1 až 3, jestliže se podílejí na jejich samostatné výdělečné činnosti a nejde o pracovněprávní vztah, c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát (§ 6c). § 6b (1) Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance s výjimkou zaměstnanců, kteří postupují podle § 7 odst. 4. (2) Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. (3) Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí výkon činností podle § 6a písm. a). § 6c (1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: a) nezaopatřené děti;3) b) poživatele důchodů z důchodového zabezpečení,4) kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky; c) příjemce rodičovského příspěvku;5) d) ženy na mateřské a další mateřské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění; e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;6) f) osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti;7) g) osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu,8) anebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě;9) h) osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení; i) osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody; j) osoby, které jsou odkázány na poživatele důchodu a jimž byl z tohoto důvodu upraven důchod jako jediný zdroj příjmů;10) k) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;11) l) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,12) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. (2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až j) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby. 3) § 49 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb. 4) § 7 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb. 5) Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku. 6) § 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. § 3 odst. 4 zákona ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 92 odst. 5 zákona č. 100/1988 Sb. Zákon ČNR č. 482/1991 Sb. 8) § 36 odst. 2 a 3 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb. 9) § 37 odst. 1 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb. 10) § 54 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb. 11) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě. 12) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb. 17) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. 18) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 19) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované. 20) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb. a zákona č. 468/1991 Sb. 21) § 76 a 93 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 22) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.“. 10. § 7 odst. 1 zní: „(1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn (dále jen „příslušná zdravotní pojišťovna“). Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem: a) nástupu do zaměstnání; b) zahájení samostatné výdělečné činnosti; c) kdy se stal pojištěncem podle § 6a písm. c); d) návratu do České republiky, pokud pojištěnec postupoval podle § 7 odst. 4; e) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit; f) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže pojištěnec 1. byl v cizině zdravotně pojištěn, 2. v uvedeném období mu nebyla poskytnuta zdravotní péče plně nebo částečně hrazená podle tohoto zákona, 3. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle § 7 odst. 4. Tím není dotčena povinnost platit pojistné za dobu předcházející pobytu v cizině.“. 11. § 7 odst. 2 zní: „(2) Povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání, s výjimkou stanovenou v § 6b odst. 1. Tato povinnost zaniká dnem skončení zaměstnání.“. 12. V § 7 odst. 3 se slova „podle § 6 odst. 4“ nahrazují slovy „podle § 6c“. 13. § 7 odst. 4 zní: „(4) Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve, než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne, až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na úhradu péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním podle tohoto zákona. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec takový doklad nepředloží, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně doplatit zpětně pojistné tak, jako by podle tohoto ustanovení nepostupoval. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.“. 14. V § 7 odst. 5 se slova „a má nárok na penále“ nahrazují slovy „včetně penále“. 15. § 9 včetně nadpisu a poznámky č. 23) zní: „§ 9 Oznamovací povinnost plátců pojistného (1) Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o: a) nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení; jde-li o pojištěnce podle § 3 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost, b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil, c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. (2) Zaměstnanec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti podle předchozího odstavce neprodleně, zjistí-li, že jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, nebo pokud údaje uvedené pod písmeny b) a c) svému zaměstnavateli nesdělil. (3) Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ji ukončil. (4) Pojištěnec je povinen do osmi dnů ode dne, kdy se stal pojištěncem podle § 6a písm. c), oznámit tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně. (5) Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 6c. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce. (6) Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky oznámí narození pojištěnce Centrálnímu registru pojištěnců23) bezprostředně po přidělení rodného čísla. (7) Úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého je povinen oznámit Centrálnímu registru pojištěnců23) do osmi dnů od zápisu do matriky příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky. 23) § 27 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona ČNR č. 15/1993 Sb.“. 16. § 10 odst. 1 písm. a) zní: „a) na výběr pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Žádost musí pojištěnec u vybrané pojišťovny podat nejméně dva měsíce přede dnem stanoveným v předchozí větě. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům žádost podává jejich zákonný zástupce. Při zániku zdravotní pojišťovny se ustanovení předchozí věty nepoužije. Právo na výběr zdravotní pojišťovny se též nepoužije při narození dítěte. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. O změnu zdravotní pojišťovny dítěte lze požádat až po přidělení jeho rodného čísla; pro podání této žádosti platí lhůta stanovená ve větě třetí. Žádosti pojištěnce podané ve lhůtách podle tohoto ustanovení je zdravotní pojišťovna povinna vyhovět. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn; rovněž není oprávněna vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit,“. 17. V § 10 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „Vojáci v základní a náhradní službě a žáci vojenských škol jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do Vojenské zdravotní pojišťovny. K tomu účelu je Vojenská zdravotní pojišťovna povinna sdělovat jedenkrát měsíčně Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny23) jména, příjmení, trvalé pobyty a rodná čísla pojištěnců, kteří zahájili nebo ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem podle předchozího odstavce se do lhůty 12 měsíců nezapočítává doba pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny.“. 18. § 11 písm. b) zní: „b) sdělit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. Zaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci nebo bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem,“. 19. § 11 se doplňuje písmeny h) až o), která znějí: „h) vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví, i) prokazovat se při poskytování zdravotní péče, s výjimkou poskytování léčiv a prostředků zdravotnické techniky, platným průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem vydaným příslušnou zdravotní pojišťovnou, j) oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce, k) vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při: 1. zániku všeobecného zdravotního pojištění podle § 5 odst. 2 písm. b) a c); 2. změně zdravotní pojišťovny; 3. dlouhodobém pobytu v zahraničí (§ 7 odst. 4), l) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, m) při změně zdravotní pojišťovny předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, n) při poskytnutí zdravotní péče, kterou zdravotní pojišťovna v souladu se Zdravotním řádem (§ 2 odst. 2) hradí jen částečně, uhradit zdravotnickému zařízení rozdíl mezi cenou poskytnuté zdravotní péče stanovenou podle seznamu zdravotních výkonů a cenového výměru a výší úhrady příslušnou zdravotní pojišťovnou (§ 13 odst. 3). Úhrada se zaokrouhluje na celé desetikoruny směrem dolů; úhrada však činí nejméně 10 Kč. Zdravotnické zařízení je povinno o druhu a rozsahu poskytnuté zdravotní péče a o výši přijaté finanční úhrady vystavit účetní doklad, o) při výdeji léčiv a prostředků zdravotnické techniky, které zdravotní pojišťovna hradí jen částečně, uhradit rozdíl mezi cenou léčiva nebo prostředku zdravotnické techniky stanovenou podle cenových předpisů a výší úhrady příslušnou zdravotní pojišťovnou, v souladu se seznamem léčiv a prostředků zdravotnické techniky (§ 13 odst. 5).“. 20. § 12 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Zdravotní pojišťovny jsou povinny bezplatně vydat svým pojištěncům průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad. Průkaz nebo náhradní doklad nezletilého pojištěnce nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům vydá příslušná zdravotní pojišťovna zákonnému zástupci.“. 21. V § 13 odst. 1 se za slova „dvou let“ vkládají slova ", není-li dohodnuto jinak," a slovo „této“ se nahrazuje slovem „sjednané“. 22. § 13 odst. 3 zní: „(3) Příslušná zdravotní pojišťovna poskytuje úhradu za provedené zdravotní výkony zdravotnickým zařízením podle seznamu výkonů s bodovými hodnotami, pokud Zdravotní řád nestanoví, že se zdravotní péče hradí paušálními částkami. Ve smlouvě podle odstavce 1 lze sjednat omezení úhrady vykázaných zdravotních výkonů v případě, že zdravotnické zařízení podstatně překračuje průměrné náklady na jednoho ošetřeného pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny pro daný druh zdravotnického zařízení a obor zdravotní péče. Seznam výkonů s bodovými hodnotami a výše paušálních částek včetně rozsahu zdravotní péče z těchto částek hrazené stanoví ministerstvo vyhláškou po dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem a odborných vědeckých společností. Účastníky dohodovacího řízení svolává ministerstvo nejméně jednou ročně. Ministerstvo financí po projednání s ministerstvem a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví na návrh zdravotních pojišťoven cenovým výměrem maximální ceny bodu.“. 23. V § 13 odst. 4 písm. b) se vypouští bod 3 a vkládá se nové písmeno c), které zní: „c) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté prostředky zdravotnické techniky.“. 24. V § 13 odst. 5 se slova „s Českou lékárnickou komorou, Pojišťovnou a zástupci zdravotních pojišťoven“ nahrazují slovy „se zástupci Ministerstva financí, Pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem1) a odborných vědeckých společností“. 25. § 13 se doplňuje odstavcem 7, který zní: „(7) Příslušná zdravotní pojišťovna zajišťuje půjčování prostředků zdravotnické techniky takto označených v seznamu léčiv a prostředků zdravotnické techniky a vede o tom evidenci. Vydání prostředků zdravotnické techniky nebo jejich zapůjčení zaznamená předepisující lékař do zdravotní dokumentace nemocného.“. 26. § 14 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Revizní lékaři nesmějí vykonávat kontrolní činnost ve zdravotnickém zařízení, jehož jsou zaměstnanci, vlastníky, spoluvlastníky, provozovateli, členy statutárního orgánu, nebo kde se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Revizní lékaři jsou povinni bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jejich podjatosti, oznámit to zdravotní pojišťovně, pro kterou vykonávají kontrolní činnost.“. 27. § 16 odst. 4 zní: „(4) Při opětovném nesplnění povinnosti podrobit se preventivní prohlídce podle § 11 písm. f), nebo při porušení povinností podle § 11 písm. j), k), a l), nebo byl-li pojištěnec předčasně propuštěn z ústavní péče pro soustavné hrubé porušování domácího řádu ústavního zdravotnického zařízení, může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 500 Kč. Zdravotní pojišťovna může dále uložit pokutu až do výše 5000 Kč pojištěnci, který se při poskytování zdravotní péče prokázal jejím průkazem pojištěnce, přestože v té době již jejím pojištěncem nebyl. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení nebo nesplnění povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti došlo.“. 28. § 17 odst. 1 včetně poznámky č. 24) zní: „(1) Příslušná zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin,24) a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči, s výjimkou těch pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, jejichž příčina je nezjištěna nebo k nimž došlo ohrožením zvířaty nebo přírodními živly anebo v důsledku protiprávního jednání třetích osob. 24) Příloha č. III odst. 3 vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 274/1990 Sb.“. 29. § 17 odst. 3 zní: „(3) Platební výměr na přirážku k pojistnému za kalendářní rok lze vystavit nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo ke skutečnostem uvedeným v odstavci 1. Přirážka k pojistnému se platí jednorázově na účet příslušné zdravotní pojišťovny.“. 30. V § 17 odst. 4 se za slovo „záznamů“ připojuje odkaz na poznámku č. 25), která zní: „25) Příloha č. I vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., ve znění vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 274/1990 Sb.“. 31. § 17 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na přirážce k pojistnému, postupuje se stejně jako u pojistného.“. 32. § 18 odst. 1 věta prvá včetně poznámky č. 26) zní: „Na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému a pokut a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné se vztahují obecné předpisy o správním řízení.26) 26) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 33. V § 18 odst. 2 se ve větě prvé nahrazují slova „dvou zástupců“ slovy „jednoho zástupce“. 34. V § 18 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při uložení pokuty nebo vyměření penále nebo přirážky k pojistnému. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti není přípustný opravný prostředek.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 35. V § 19 se za slova „pojistné smlouvy“ připojuje odkaz na poznámku č. 27), která zní: „27) § 788 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.“. 36. V § 20a odst. 2 se ve větě druhé nahrazuje slovo „prokuratury“ slovy „státní zastupitelství“ a na konci se připojuje tato věta: „Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do jednoho měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl.“. 37. § 20a se doplňuje odstavci 3 až 5, které znějí: „(3) Pro účely náhrady škody jsou orgány hygienické služby povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů. (4) Pro účely náhrady škody jsou orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technickými zařízeními a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin smrtelných, těžkých a hromadných pracovních úrazů a nemocí z povolání. (5) Pro účely náhrady škody se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně.“. 38. V § 20b odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Toto ustanovení se nevztahuje ode dne přerušení studia na studenty, kteří studium na vysoké škole přerušili.“. Čl. II Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. Nad § 3 se vkládá nadpis: „Vyměřovací základ“. 2. § 3 včetně poznámek č. 2) až 16) zní: „§ 3 (1) Vyměřovacím základem u zaměstnance v pracovním poměru (dále jen „zaměstnanec“) je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou: a) náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob;2) b) náhrady škody;3) c) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích;4) d) hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob.5) (2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění: a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby6) a náhrady poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance; b) odměny za pracovní pohotovost;7) c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou: 1. věrnostního přídavku horníkům;8) 2. náborových příspěvků doosídlencům;9) 3. částky, kterou zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění; 4. jednorázové nevratné sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v mimořádně závažných případech; 5. částky poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů; 6. pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku; 7. peněžního či nepeněžního plnění, zvýhodnění, příspěvku, příplatku, odstupného, popřípadě dalších částek osvobozených od daně z příjmů;9a) 8. částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich obvyklá cena; 9. částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely; 10. odstupného poskytnutého zaměstnanci ve výši podle zákoníku práce9b) a odchodného; d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. (3) Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje částka, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí za svého zaměstnance penzijnímu fondu na penzijní připojištění se státním příspěvkem. (4) Do vyměřovacího základu zaměstnance, který ukončil zaměstnání, se dále zahrnují příjmy podle předchozích odstavců zúčtované mu po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. (5) V zaměstnání, ve kterém bylo po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu, nebo v němž po celý kalendářní měsíc trvala neomluvená nepřítomnost v práci, je vyměřovacím základem minimální mzda zaměstnanců v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí (dále jen „minimální mzda“).10) Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci trvaly po dobu kratší, připočte se v tomto zaměstnání k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, který trvalo pracovní volno nebo neomluvená nepřítomnost, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. Podle předchozích vět se nepostupuje, jestliže bylo poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu zaměstnanci, který: a) vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že subjekt, pro který je v té době činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, b) je uveden v odstavci 7 nebo 8, c) zdržuje se dlouhodobě v cizině a je v cizině zdravotně pojištěn a postupuje podle zvláštního zákona.11) (6) Pojistné za zaměstnance se stanoví z vyměřovacího základu podle předchozích odstavců, nejméně však z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda. (7) Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je po celé rozhodné období plátcem pojistného i stát,13) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí. (8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu: a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení;12) b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání; c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;14) d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem. (9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud a) zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období, b) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,15) c) zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát,13) nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c). (10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné podle předchozí věty prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a to vždy současně s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace,16) je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel. 2) Např. § 6 odst. 7, 8, odst. 9 písm. f) a odst. 11 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb. 3) § 187 až 206 zákoníku práce. 4) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. 5) Např. § 6 odst. 9 písm. b) a c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. 6) § 125 zákoníku práce. 7) § 15 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. § 19 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech. 8) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníkům. 9) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb. 9a) § 6 odst. 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. 9b) § 60a odst. 1 zákoníku práce. 10) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě. 11) § 7 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb. 12) § 31 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení. 13) § 6c písm. a) až j) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb. 14) § 2 odst. 3 zákona č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku. 15) § 127 zákoníku práce. 16) § 129 a 130 zákoníku práce.“. 3. Za § 3 se vkládají nové § 3a až 3c, které včetně poznámek č. 17) až 21) a 37) znějí: „§ 3a (1) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 35 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti17) po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.18) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení se u spolupracující osoby a u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost se spolupracující osobou (spolupracujícími osobami), považuje její podíl na společných příjmech;19) u osoby samostatně výdělečně činné, která je současně též spolupracující osobou, též její podíl na společných příjmech.19) U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví,20) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje pro účely tohoto zákona základ daně z příjmu21) z této činnosti. (2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu podle odstavce 1, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Je-li vyměřovací základ podle odstavce 1 nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu, není-li dále stanoveno jinak. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 486 000 Kč. (3) Je-li osobou samostatně výdělečně činnou osoba, za kterou je plátcem pojistného i stát,13) je u ní vyměřovacím základem 35 % částky přesahující po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy, pokud tyto skutečnosti současně trvají po celé rozhodné období. Pokud samostatná výdělečná činnost netrvala po celé rozhodné období nebo jestliže se osoba samostatně výdělečně činná stala, popřípadě přestala být osobou, za kterou je plátcem pojistného i stát13) v průběhu rozhodného období, je vyměřovacím základem 35 % částky přesahující po odpočtu výdajů takový násobek 77 % minimální mzdy, který odpovídá počtu kalendářních měsíců, ve kterých po celý měsíc trvaly uvedené skutečnosti současně. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí. (4) Minimální vyměřovací základ neplatí dále pro osobu a) uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c), b) která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem. (5) Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná a) nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období, b) byla uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, c) se stala osobou uvedenou v odstavci 3 nebo 4, pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc. § 3b (1) Vyměřovacím základem u osoby, která nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát37) (dále jen „osoba bez zdanitelných příjmů“), je minimální mzda. (2) Vyměřovací základ osoby bez zdanitelných příjmů se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, netrvaly-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 po celý kalendářní měsíc. § 3c Vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát,37) je 65 % minimální mzdy. 17) § 7 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) § 7 odst. 8 a § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 19) § 13a zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 32/1995 Sb. 20) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 21) Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37) § 6c zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.“. 4. V § 4 odst. 2 se vypouštějí slova „a u osoby s vlastními příjmy“. 5. § 4 odst. 3 včetně poznámek č. 21) a 22) se vypouští. 6. V § 5 odst. 2 se ve větě prvé slovo „zaměstnavateli“ nahrazuje slovem „zaměstnavatelem“. 7. V § 8 odst. 1 se ve větě prvé vypouštějí slova „podle § 3 odst. 3“. 8. § 8 odst. 2 zní: „(2) Ve druhém roce a v následujících letech výkonu samostatné výdělečné činnosti se výše zálohy na pojistné stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 z měsíčního vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ činí průměr, který z vyměřovacího základu určeného podle § 3a pro stanovení pojistného ze samostatné výdělečné činnosti za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána alespoň po část tohoto měsíce. Maximální výše zálohy je částka vypočtená procentní sazbou z jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu. Takto vypočtené zálohy se poprvé zaplatí za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled podle § 24 odst. 2, a naposledy za kalendářní měsíc předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce.“. 9. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Osoba samostatně výdělečně činná, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinna platit zálohy na pojistné; pojistné zaplatí do osmi dnů po podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok.26)“. Dosavadní odstavce 3, 4 a 5 se označují jako odstavce 4, 5 a 6. 10. V § 8 odst. 4 se vypouští odkaz na poznámku č. 15). 11. V § 8 odst. 5 se slova „podle § 3 odst. 3“ nahrazují slovy „podle § 3a“. 12. § 9 se vypouští. 13. § 10 zní: „§ 10 Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet příslušné zdravotní pojišťovny za celý kalendářní měsíc. Pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. 14. V § 12 se odkaz na poznámku č. 11) nahrazuje odkazem na poznámku č. 37). 15. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Odvod pojistného při souběhu příjmů Má-li pojištěnec současně více příjmů podle § 3 nebo § 3a, odvádí pojistné ze všech těchto příjmů. Je-li za pojištěnce uvedeného v první větě plátcem pojistného i stát,13) může si tento pojištěnec upravit vyměřovací základ za jeden kalendářní měsíc podle § 3 odst. 7 nebo podle § 3a odst. 3 pouze u jednoho z těchto příjmů.“. 16. § 14 odst. 2 včetně poznámky č. 38) zní: „(2) Přeplatek pojistného se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci, pokud není jiného splatného závazku vůči příslušné zdravotní pojišťovně. Je-li takový závazek, použije se přeplatku pojistného k jeho úhradě. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce o vrácení přeplatku pojistného a příslušná zdravotní pojišťovna vrátila tento přeplatek po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,38) je povinna zaplatit penále. Za den platby se považuje u bezhotovostních převodů z účtu banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu zdravotní pojišťovny, u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala. Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se považuje vždy podání přehledu podle § 24 odst. 2, vyplývá-li z něho přeplatek pojistného a jestliže plátce pojistného nepožádal o použití přeplatku pojistného na úhradu zálohy na pojistné na další období. 38) § 49 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 17. § 15 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Pokud plátce pojistného nedodrží pořadí podle odstavce 2, je oprávněna jeho platbu ve stanoveném pořadí použít příslušná zdravotní pojišťovna. Takovou skutečnost je povinna plátci pojistného neprodleně oznámit.“. 18. V § 17 odst. 1 písm. a) se slova „u peněžního ústavu (dále jen „banka“)“ nahrazují slovy „u banky“. 19. § 18 odst. 1 zní: „(1) Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,1 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Pokud bylo pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno jiné než příslušné zdravotní pojišťovně, popřípadě jinému subjektu, nebo pokud platba byla poukázána pod nesprávným variabilním symbolem, považuje se pojistné nebo záloha na pojistné za nezaplacené ve stanovené lhůtě.“. 20. V § 18 odst. 2 se číslo „0,3 %“ nahrazuje číslem „0,1 %“. 21. § 18 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“. 22. V § 20 odst. 1 se slova „potřebné zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotní péče plně nebo částečně hrazené zdravotním pojištěním“. 23. V § 20 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Dozorčí orgán má právo vyžadovat od zdravotních pojišťoven doklady potřebné k ověření správnosti údajů poskytnutých podle § 21. Zdravotní pojišťovny jsou povinny tyto doklady poskytnout. Zdravotní pojišťovně, která nesplní povinnost podle předchozí věty, může Ministerstvo financí z podnětu dozorčího orgánu uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Ministerstvo financí dozvědělo o porušení povinnosti, nejdéle však do tří let od doby, kdy povinnost měla být splněna. Pokutu lze uložit i opakovaně. Pokuta je příjmem státního rozpočtu. Pokutu nesmí zdravotní pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.“. 24. § 21 odst. 1 zní: „(1) Příslušné zdravotní pojišťovny sdělí do osmého dne kalendářního měsíce správci účtu počty svých pojištěnců do 60 let věku a nad 60 let věku, za které je od prvního dne tohoto měsíce plátcem pojistného stát,37) a to v členění uvedeném v § 6c odst. 1 zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb. Příslušné zdravotní pojišťovny dále sdělí do 22. dne každého měsíce správci účtu výši 60 % pojistného vybraného v období od 18. dne předcházejícího měsíce do 17. dne příslušného měsíce.“. 25. V § 21 odst. 3 se spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slova „za něž je plátcem,“ se vkládají slova „a úroků vzniklých na zvláštním účtu snížených o poplatky za účetní operace a vedení zvláštního účtu“. 26. V § 21 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Zdravotní pojišťovně, která nesplní povinnost podle předchozí věty, může Ministerstvo financí na podnět dozorčího orgánu uložit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý kalendářní den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále nesmí zdravotní pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.“. 27. V § 21 odst. 5 se slovo „tří“ nahrazuje slovem „deseti“ a na konci se připojuje tato věta: „Pokud správce zvláštního účtu nesplní povinnost podle předchozí věty, může mu Ministerstvo financí na podnět dozorčího orgánu uložit penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den následující po dni splatnosti do dne platby včetně.“. 28. V § 22 se slova „pracovník“, „pracovníci“ v příslušném pádě nahrazují slovy „zaměstnanec“, „zaměstnanci“ v příslušném pádě. Tato změna se provede ve všech ustanoveních zákona. 29. § 23 odst. 4 včetně poznámky č. 39) zní: „(4) Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout a) informace získané při výběru pojistného jiné zdravotní pojišťovně, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy byli u ní pojištěni, b) informace získané při výběru pojistného odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci tohoto pojistného, dědictví po plátci tohoto pojistného, nebo vedou-li trestní řízení v souvislosti s placením pojistného, nebo projednávají-li návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného, c) správám sociálního zabezpečení seznam plátců pojistného a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které tyto osoby uvedly v přehledu podle § 24 odst. 2, a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného jednotlivých zaměstnavatelů, d) Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu zobecněné informace a souhrnné údaje, které získaly při své činnosti, bez uvedení jmenných údajů, e) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona39) ke kontrole činnosti zdravotních pojišťoven informace potřebné k provádění této kontroly. 39) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.“. 30. V § 23 odst. 5 se na konci vypouští tečka a připojují se tato slova: „tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. Toto ustanovení se pro sdělování údajů podle odstavce 4 nepoužije.“. 31. V § 24 odst. 1 se vypouštějí slova „,osoba s vlastními příjmy“. 32. V § 24 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Tyto údaje je tato osoba povinna doložit.“. 33. Poznámka č. 31) zní: „31) § 9 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb.“. 34. § 24 odst. 2 zní: „(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna do osmi dnů po podání daňového přiznání za zdaňované období předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o svých příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu a doklad o dni podání daňového přiznání. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem,32) jsou osoby uvedené v tomto odstavci povinny nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty předložit údaje uvedené v předchozí větě současně s dokladem o dni, kdy mělo být daňové přiznání podáno.“. 35. V § 24 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „K tomu účelu vyplní tyto osoby opravný přehled podle odstavce 2.“. 36. § 25 zní: „§ 25 (1) Zaměstnavatelé jsou povinni při plnění oznamovací povinnosti31) sdělit obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného; je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, sděluje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. (2) Zaměstnavatelé jsou povinni oznámit zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné, do osmi dnů změnu údajů podle předchozího odstavce a dále ukončení své činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. (3) Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého zaměstnance. (4) Skutečnosti uvedené v předchozích odstavcích jsou zaměstnavatelé povinni doložit.“. 37. Za § 26a se vkládá nový § 26b, který včetně nadpisu zní: „§ 26b Počítání času (1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. (2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci. (3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.“. 38. V § 27 odst. 3 se slova „k 10. dni“ nahrazují slovy „k 12. dni“ a odkaz na poznámku č. 11) se nahrazuje odkazem na poznámku č. 37). 39. § 28b se doplňuje novým odstavcem 3, který zní: „(3) Penále, které nebylo za nezaplacenou zálohu vyměřeno do 30. dubna 1995, již nelze vyměřit. Povinnost zdravotní pojišťovny vrátit zálohy, u nichž zaměstnavatel nesdělil údaje podle odstavce 1, končí dnem 30. června 1995.“. Čl. III Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: § 5 odst. 2 písm. c) včetně poznámek č. 9) až 10b) zní: „c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy; za taková plnění se vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni, s výjimkou: 1. věrnostního přídavku horníkům;9) 2. náborových příspěvků doosídlencům;10) 3. částky, kterou zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění; 4. jednorázové nevratné sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v mimořádně závažných případech; 5. částky poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů; 6. pojistného zaplaceného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho úrazové pojištění, zdravotní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, důchodové připojištění a pojištění pro případ dožití určitého věku; 7. peněžního či nepeněžního plnění, zvýhodnění, příspěvku, příplatku, odstupného, popřípadě dalších částek osvobozených od daně z příjmů;10a) 8. částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší, než je jejich obvyklá cena; 9. částky ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla za kalendářní měsíc, je-li poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci k používání pro služební i soukromé účely; 10. odstupného poskytnutého zaměstnanci ve výši podle zákoníku práce10b) a odchodného. 9) Zákon č. 62/1983 Sb., o věrnostním přídavku horníkům. 10) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, ve znění vyhlášky č. 69/1986 Sb. 10a) § 6 odst. 9 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. 10b) § 60a odst. 1 zákoníku práce.“. Čl. IV Zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb., se mění takto: V § 24 odst. 6 se vypouští písmeno b). Čl. V Výše penále u pojistného za dobu před 1. květnem 1995 se řídí předpisy platnými před tímto dnem. Čl. VI Změnu zdravotní pojišťovny v období od 1. května 1995 do 31. prosince 1995 lze provést pouze jednou, přičemž se nevyžaduje, aby od poslední volby zdravotní pojišťovny uplynulo 12 měsíců. Čl. VII Pojištěnec uvedený v § 6a písm. c) zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., ve znění zákona č. 59/1995 Sb., je povinen do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, že je pojištěncem podle tohoto ustanovení, pokud tuto povinnost již nesplnil před nabytím účinnosti tohoto zákona. Čl. VIII Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vydat průkaz pojištěnci, jemuž ke dni účinnosti tohoto zákona nebyl tento průkaz vydán. Žádost o vydání průkazu pojištěnec podá u příslušné zdravotní pojišťovny do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. IX Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, a zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 60/1995 Sb.	Zákon č. 60/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 4. 1995, datum účinnosti 1. 5. 1995, částka 13/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. IV - Ustanovení přechodná * Čl. V - Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., se mění takto: * Čl. VI Aktuální znění od 1. 4. 2012 (375/2011 Sb.) 60 ZÁKON ze dne 17. března 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 5 písm. a) zní: „a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními,“. 2. § 5 písm. d) zní: „d) náklady na činnost Pojišťovny v rámci schváleného zdravotně pojistného plánu; maximální výši nákladů na činnost Pojišťovny stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.“. 3. § 6 odst. 2 včetně poznámky č. 2) zní: „(2) Pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora2) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů2) (dále jen „auditor“), a) ověření účetní závěrky Pojišťovny, b) ověření výroční zprávy Pojišťovny za příslušný rok. 2) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.“. 4. V § 6 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které včetně poznámky č. 3) znějí: „(3) Pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.3) (4) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý rok podle odstavce 3 schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády. Schválenou výroční zprávu Pojišťovna vhodným způsobem zveřejní. (5) Nebude-li zdravotně pojistný plán Pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost Pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem financí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Základem pro stanovení provizoria je návrh zdravotně pojistného plánu na příslušný kalendářní rok. (6) Zdravotně pojistný plán obsahuje plán příjmů a výdajů Pojišťovny včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené Pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených Pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými Pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče. 3) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 7. 5. § 7 včetně poznámek č. 4), 5) a 6) zní: „§ 7 (1) Pojišťovna vytváří a spravuje tyto fondy: a) základní fond zdravotního pojištění, který slouží k úhradě zdravotní péče plně nebo částečně hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění a je tvořen platbami pojistného, b) rezervní fond. Minimální výše rezervního fondu činí 3 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění Pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá Pojišťovna k doplnění základního fondu zdravotního pojištění v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof nebo Pojišťovnou nezaviněného významného poklesu výběru pojistného; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši, c) další účelové fondy podle rozhodnutí Správní rady Ústřední pojišťovny v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem. (2) Finanční prostředky Pojišťovny musí být uloženy v tuzemské bance.4) (3) Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení5) a podnikat6) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. 4) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb. 5) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.“. 6. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně poznámky č. 7) zní: „§ 7a (1) Kontrolu činnosti Pojišťovny provádí Ministerstvo financí. Zjistí-li toto ministerstvo závažné nedostatky v činnosti Pojišťovny, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby Pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména uvedla svou činnost do souladu s tímto zákonem, předpisy o všeobecném zdravotním pojištění a schváleným zdravotně pojistným plánem, b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku. (2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánů Pojišťovny a právní úkony ředitele Pojišťovny a prokuristy Pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatná. (3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení,7) pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je Pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce. (4) Správce je zaměstnancem Ministerstva financí nebo Ministerstva zdravotnictví. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají Pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost; tato povinnost platí i po skončení nucené správy. (5) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr financí na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti Pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa. 7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 7. § 8 odst. 1 zní: „(1) V případě zjištění bilanční nerovnováhy je Pojišťovna povinna předložit prostřednictvím ministra zdravotnictví návrh opatření vládě.“. 8. § 8 odst. 3 zní: „(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu České republiky může činit nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb vzniklých nárůstem nemocnosti v důsledku prokázaného výskytu hromadných onemocnění. Návratnou finanční výpomoc lze poskytnout až po vyčerpání prostředků rezervního fondu. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je schválený zdravotně pojistný plán. O poskytnutí návratné finanční výpomoci rozhoduje vláda České republiky.“. 9. V § 14 odst. 1 se slova „podle § 12“ nahrazují slovy „podle § 13 odst. 2“. 10. V § 14 odst. 2 se na začátku věty a v části věty za středníkem vypouštějí slova „sídla a“. 11. V § 15 odst. 4 se slova „Česká národní rada“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna Parlamentu“. 12. V § 18 odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“, slova „s trvalým bydlištěm“ se nahrazují slovy „s trvalým pobytem“ a na konci se připojují tyto věty: „Členem orgánu Pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela Pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.“. 13. V § 20 odst. 6 se slova „Česká národní rada“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna Parlamentu“. 14. V § 21 odst. 5 se slova „Česká národní rada“ nahrazují slovy „Poslanecká sněmovna Parlamentu“. 15. § 24 odst. 2 zní: „(2) Používání údajů z informačního systému Pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému Pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem.“. 16. V § 24 se vypouštějí odstavce 3 až 5. 17. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní: „§ 24a (1) Členové a náhradníci orgánů Pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k Pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. (2) Pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky. (3) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu.“. 18. Za § 24a se vkládá nový § 24b, který včetně poznámky č. 8) zní: „§ 24b (1) Za porušení povinností uvedených v § 6 odst. 3 může Ministerstvo financí uložit Pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. Za porušení povinnosti podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění8) může Ministerstvo zdravotnictví uložit Pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. (2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušné ministerstvo dozvědělo o porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti porušení povinnosti. Na rozhodování o pokutách se vztahují obecné předpisy o správním řízení.7) (3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem ministerstva, které ji uložilo; toto ministerstvo pokutu též vybírá. (4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí Pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu. 8) § 23 odst. 4 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb.“. Čl. II Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 3 včetně poznámky č. 9) zní: „§ 3 (1) K založení zaměstnanecké pojišťovny je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Na rozhodování se vztahují obecné předpisy o správním řízení,9) není-li dále stanoveno jinak. (2) O udělení povolení podle odstavce 1 se rozhoduje po posouzení a) údajů uvedených v žádosti o povolení (§ 4 odst. 2), b) věcných, finančních a organizačních předpokladů pro činnost zaměstnanecké pojišťovny, c) reálnosti předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny. 9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).“. 2. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Žádost o povolení (1) Žadatelem o povolení podle § 3 může být právnická osoba se sídlem na území České republiky. (2) V žádosti o povolení žadatel uvede a) předpokládaný název a sídlo zaměstnanecké pojišťovny; z názvu musí být zřejmé, že jde o zaměstnaneckou pojišťovnu, b) rozbor předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny, c) závazek žadatele, že uhradí náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny s uvedením způsobu zajištění splnění tohoto závazku, d) věcné, finanční a organizační předpoklady pro činnost zaměstnanecké pojišťovny, e) banku, která povede pro zaměstnaneckou pojišťovnu finanční prostředky, f) závazek, že zaměstnanecká pojišťovna dosáhne do jednoho roku od založení počtu nejméně 50 000 pojištěnců, g) způsob likvidace v případě nesplnění závazků podle písmen c), d) nebo f). (3) K žádosti žadatel připojí návrhy zakládací listiny a statutu zaměstnanecké pojišťovny a návrh prvního zdravotně pojistného plánu. (4) O žádosti rozhodne Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí do 180 dnů ode dne jejího doručení. Součástí povolení podle § 3 je schválení návrhu statutu zaměstnanecké pojišťovny. O návrhu prvního zdravotně pojistného plánu rozhoduje Ministerstvo financí po vyjádření Ministerstva zdravotnictví. (5) Povolení podle § 3 se uděluje na dobu neurčitou; povolení není převoditelné na jinou osobu. Změna skutečností podle odstavce 2 písm. a), e) nebo g) a změny statutu zaměstnanecké pojišťovny podléhají schválení Ministerstvem zdravotnictví.“. 3. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a Kauce (1) Před podáním žádosti o povolení k založení zaměstnanecké pojišťovny je žadatel povinen složit na zvlášť k tomu zřízený vázaný účet v tuzemské bance peněžní prostředky (dále jen „kauce“) ve výši 50 000 000 Kč. (2) Dnem zápisu zaměstnanecké pojišťovny do obchodního rejstříku přecházejí práva ke kauci na zaměstnaneckou pojišťovnu. Zaměstnanecká pojišťovna převede kauci do rezervního fondu. (3) Pravomocným rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, kterým se zamítá žádost o povolení k založení zaměstnanecké pojišťovny, se uvolňuje kauce k volné dispozici žadatele.“. 4. Za § 4a se vkládá nový § 4b, který zní: „§ 4b Statut zaměstnanecké pojišťovny obsahuje zejména rozsah činnosti zaměstnanecké pojišťovny, obecné zaměření zdravotní politiky, zásady hospodaření a způsob zveřejňování výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny.“. 5. § 6 písm. a) zní: „a) sloučením se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky nebo splynutím nebo sloučením s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou. Povolení ke sloučení nebo splynutí zaměstnaneckých pojišťoven vydává Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Se žádostí se předkládá nový zdravotně pojistný plán. Zaměstnanecké pojišťovny jsou povinny doložit, že budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k založení zaměstnanecké pojišťovny s výjimkou podmínky podle § 4a,“. 6. Dosavadní text § 6 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který včetně poznámky č. 10) zní: „(2) Nesplněním závazku podle § 4 odst. 2 písm. f) se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje a vstupuje do likvidace. Ministerstvo zdravotnictví může v případě opakovaného neschválení návrhu zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky nebo výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny rozhodnout o zrušení zaměstnanecké pojišťovny a vstupu do likvidace. Prostředky základního fondu zdravotního pojištění [§ 16 odst. 1 písm. a)] se převedou Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky k přerozdělení. Majetkový zůstatek, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek),10) se převede žadateli o povolení podle § 3 nebo jeho právnímu nástupci. Neexistuje-li žadatel o povolení podle § 3 ani jeho právní nástupce, převede se Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky rozdělí likvidační zůstatek poměrně podle počtu pojištěnců jednotlivým zdravotním pojišťovnám a příslušnou částku jim převede. 10) § 75 odst. 1 obchodního zákoníku.“. 7. § 7 zní: „§ 7 Nucená správa (1) Kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny provádí Ministerstvo financí. Zjistí-li toto ministerstvo závažné nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, zejména nedodržování tohoto zákona, předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby zaměstnanecká pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména uvedla svou činnost do souladu s tímto zákonem, předpisy o všeobecném zdravotním pojištění a schváleným zdravotně pojistným plánem, b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku. (2) V případě nucené správy podléhají rozhodnutí orgánu zaměstnanecké pojišťovny a právní úkony ředitele zaměstnanecké pojišťovny schválení správce, jinak jsou neplatné. (3) Na rozhodování o nucené správě se vztahují obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je zaměstnanecká pojišťovna. Podaný rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek. Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje též jméno, příjmení a rodné číslo správce. (4) Správce je zaměstnancem Ministerstva financí nebo Ministerstva zdravotnictví. Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy další osoby. Správce a osoby přibrané k výkonu nucené správy jsou oprávněni seznamovat se se všemi skutečnostmi, které se týkají zaměstnanecké pojišťovny. Jsou zároveň povinni zachovávat o těchto skutečnostech mlčenlivost. Tato povinnost platí i po skončení nucené správy. (5) Správce může povinnosti mlčenlivosti zprostit ministr financí na žádost orgánu činného v trestním řízení, je-li vedeno trestní řízení v souvislosti se závažnými nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, pro které byla zavedena nucená správa. (6) Nesplní-li nucená správa svůj účel, postupuje se přiměřeně podle § 6 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.“. 8. V § 8 odst. 1 se slovo „pojistném“ nahrazuje slovy „zdravotně pojistném“. 9. V § 9 se slovo „zřizovatel“ nahrazuje slovy „Ministerstvo zdravotnictví“. 10. § 10 odst. 3 zní: „(3) Zástupce státu jmenuje a odvolává Ministerstvo zdravotnictví.“. 11. § 10 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny anebo jeho náhradníkem může být jen bezúhonný občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území, který dosáhl věku nejméně 25 let. Členem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela zaměstnanecká pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče. Pro účely tohoto zákona se za bezúhonného považuje občan, který nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové povahy nebo pro úmyslný trestný čin.“. 12. § 13 odst. 1 písm. a) zní: „a) platby za úhrady zdravotní péče poskytované na základě všeobecného zdravotního pojištění podle smluv uzavřených se zdravotnickými zařízeními,“. 13. V § 13 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „minimálně v rozsahu, jaký bude hradit Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky“. 14. § 13 odst. 1 písm. d) zní: „d) náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny v rámci schváleného zdravotně pojistného plánu; maximální výši nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.“. 15. § 15 včetně poznámek č. 11) a 12) zní: „§ 15 (1) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zajistit prostřednictvím auditora11) nebo právnické osoby, která je zapsána v seznamu auditorů,11) (dále jen „auditor“) a) ověření účetní závěrky zaměstnanecké pojišťovny, b) ověření výroční zprávy zaměstnanecké pojišťovny za příslušný rok. (2) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit tomuto ministerstvu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora.12) Schválenou výroční zprávu zaměstnanecká pojišťovna vhodným způsobem zveřejní. (3) Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrky a výroční zprávy za minulý rok podle odstavce 2 schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu po vyjádření vlády. (4) Zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny obsahuje plán příjmů a výdajů včetně členění podle jednotlivých fondů, předpokládaný vývoj struktury pojištěnců, plán provozních nákladů, údaje o rozsahu zdravotní péče hrazené zaměstnaneckou pojišťovnou, způsob zajištění dostupnosti služeb nabízených zaměstnaneckou pojišťovnou včetně předpokládané soustavy zdravotnických zařízení, se kterými zaměstnanecká pojišťovna uzavírá smlouvu o úhradě zdravotní péče. 11) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky. 12) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.“. 16. V § 16 odst. 2 se vypouštějí slova „a fondy připojištění“ a na konci se připojují tato slova: „a v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem zaměstnanecké pojišťovny“. 17. V § 17 odst. 1 se ve větě první vypouští slovo „potřebné“ a na konci se připojují tato slova: „plně nebo částečně hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění“. 18. § 18 odst. 1 zní: „(1) Minimální výše rezervního fondu činí 3 % průměrných ročních výdajů základního fondu zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny za bezprostředně předcházející tři kalendářní roky. Rezervní fond se tvoří příděly z pojistného převodem části zůstatku základního fondu. Zaměstnanecká pojišťovna může použít nejvýše 30 % finančních prostředků rezervního fondu k nákupu státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou, cenných papírů vydávaných obcemi, veřejně obchodovatelných dluhopisů vydaných obchodními společnostmi a přijatých k obchodování na burze cenných papírů, veřejně obchodovatelných akcií a podílových listů přijatých k obchodování na burze cenných papírů a pokladničních poukázek České národní banky; tyto cenné papíry a pokladniční poukázky České národní banky zůstávají součástí rezervního fondu. Rezervní fond používá zaměstnanecká pojišťovna k doplnění základního fondu v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout v průběhu kalendářního roku pod minimální výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do dvou let ode dne založení.“. 19. V § 18 odst. 2 se slovo „zřizovateli“ nahrazuje slovy „Ministerstvu zdravotnictví“. 20. V § 18 odst. 3 se slovo „zřizovatel“ nahrazuje slovy „Ministerstvo zdravotnictví“. 21. § 19 odst. 2 a 3 včetně poznámek č. 7), 13) a 14) znějí: „(2) Finanční prostředky zaměstnanecké pojišťovny musí být uloženy v tuzemské bance.7) (3) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnické zařízení13) a podnikat14) s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. 7) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb. 13) Zákon ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.“. 22. § 21 zní: „§ 21 (1) Zaměstnanecká pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém zaměstnanecké pojišťovny. (2) Používání údajů z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem.“. 23. § 22 zní: „§ 22 (1) Členové a náhradníci orgánů zaměstnanecké pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k zaměstnanecké pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. (2) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu. (3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.“. 24. V § 23 odst. 1 se vypouští slovo „potřebné“. 25. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně poznámek č. 15) a 16) zní: „§ 23a (1) Za porušení povinností uvedených v § 15 odst. 2 může Ministerstvo financí uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. Za porušení povinností podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění15) může Ministerstvo zdravotnictví uložit zaměstnanecké pojišťovně pokutu až do výše 500 000 Kč. (2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se příslušné ministerstvo dozvědělo o porušení povinností, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k míře závažnosti porušení povinnosti. (3) Pokuta podle odstavce 1 je příjmem zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění.16) (4) Pokutu podle odstavce 1 nesmí zaměstnanecká pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu. 15) § 23 odst. 4 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb. 16) § 20 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.“. Čl. IV Ustanovení přechodná Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny zřízené podle dosavadních předpisů se považují za zdravotní pojišťovny podle tohoto zákona. Tyto pojišťovny musí dosáhnout počtu nejméně 50 000 pojištěnců nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona; nesplněním této povinnosti se zrušují a vstupují do likvidace. Ministerstvo zdravotnictví rozhodne v takovém případě o způsobu převodu pojištěnců do Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky nebo jiné zdravotní pojišťovny. Prostředky základního fondu zdravotního pojištění se převedou Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky k přerozdělení. Majetkový zůstatek, jenž vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek),10) se převede podnikatelským subjektům, které podaly žádost Ministerstvu práce a sociálních věcí o zřízení resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny nebo jejich právním nástupcům. Neexistují-li podnikatelské subjekty, ani jejich právní nástupci podle předcházející věty, převede se likvidační zůstatek Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky k přerozdělení. Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny uvedou svou činnost do souladu s tímto zákonem do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona. Ve stejné lhůtě předloží resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny Ministerstvu zdravotnictví způsob likvidace podle článku II bodu 2 tohoto zákona. Rezervní fond naplní resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. Čl. V Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., se mění takto: § 29 včetně poznámky č. 14) zní: „§ 29 Tento zákon se nevztahuje na subjekty, které provádějí nemocenské a sociální zabezpečení (pojištění), a na provádění všeobecného zdravotního pojištění. Na provádění smluvního zdravotního pojištění a připojištění Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky nebo resortní, oborovou, podnikovou a další zdravotní pojišťovnou14) se vztahují přiměřeně ustanovení části II, s výjimkou § 9 a 10, a části III, s výjimkou § 22 a § 23 odst. 1 a 2. 14) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 82/1995 Sb.	Zákon č. 82/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 5. 1995, datum účinnosti 1. 6. 1995, částka 18/1995 * Čl. III - Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb. a zákona č. 163/1993 Sb., se mění takto: * Čl. IV - V zákoně č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a ústavního zákona České národní rady č. 4/1993 Sb., se v § 44 vypouští odstavec 2 včetně poznámky č. 11a). * Čl. V Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 82 ZÁKON ze dne 18. dubna 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů Parlament s usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. III Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb. a zákona č. 163/1993 Sb., se mění takto: 1. § 10 odst. 2 se vypouští. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 2. V § 10 odst. 3 se slova „až 3“ nahrazují slovy „a 2“. 3. V § 17 odst. 3 se v části věty za středníkem čárka za slovem „rozhodnout“ nahrazuje tečkou a zbytek věty se vypouští. Čl. IV V zákoně č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a ústavního zákona České národní rady č. 4/1993 Sb., se v § 44 vypouští odstavec 2 včetně poznámky č. 11a). Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 83/1995 Sb.	Zákon č. 83/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 5. 1995, datum účinnosti 1. 7. 1995, částka 18/1995 * Čl. I - Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., se doplňuje takto: * Čl. III - Ustanovení § 41c odst. 2 podle čl. II tohoto zákona se poprvé použije pro roční příspěvek za rok 1995. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 7. 1995 83 ZÁKON ze dne 18. dubna 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 4 včetně nadpisu a poznámek č. 4a) a 4b) zní: „§ 4 Účastník stavebního spoření Účastníkem stavebního spoření (dále jen „účastník“) může být fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky4a) a právnická osoba se sídlem na území České republiky a identifikačním číslem organizace přiděleným příslušným orgánem České republiky.4b) 4a) § 23 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění pozdějších předpisů. § 11 odst. 2 zákona ČNR č. 40/1972 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací, ve znění pozdějších předpisů. 4b) § 26 a 27 zákona ČNR č. 278/1992 Sb., o státní statistice.“. 2. § 5 odst. 1 zní: „(1) Účastník uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu5) o stavebním spoření (dále jen „smlouva“), ve které se zaváže ukládat u stavební spořitelny peněžní částky ve smluvené výši.“. 3. V § 5 odst. 4 se slova „konkrétní stavební spořitelny“ nahrazují slovy „stanovených stavební spořitelnou“. 4. V § 5 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které zní: „(5) Stavební spořitelna může poskytovat účastníkům úvěry, které slouží dřívější úhradě nákladů na řešení bytové potřeby podle § 6 i v případech, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytování úvěru, a to jen do výše cílové částky. (6) Cílová částka se rovná součtu přijatých vkladů, státní podpory, úroků z nich a poskytnutého úvěru.“. 5. § 5 odst. 8 zní: „(8) Účastníkovi, který uzavřel více smluv, přísluší státní podpora jen na jednu z nich.“. 6. V § 5 se dosavadní odstavce 5, 6, 7 a 8 označují jako odstavce 7, 8, 9 a 10. 7. V § 5 se za nově označený odstavec 10 vkládají nové odstavce 11, 12 a 13, které zní: „(11) Částku uspořenou účastníkem na základě jím uzavřené smlouvy nelze v době spoření převést na jiného účastníka. (12) Při zániku smlouvy v době spoření nepřecházejí práva a povinnosti z této smlouvy na jiného účastníka, pokud tento zákon nestanoví jinak. (13) Podíl smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na počtu smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr, může činit nejvýše 15 %.“. 8. V § 5 se dosavadní odstavec 9 označuje jako odstavec 14, který zní: „(14) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí poskytnutím úvěru nebo vyplacením uspořené částky, státní podpory a úroků z nich, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka.“. 9. Pod označení § 9 se vkládá tento nadpis: „Další povolené činnosti stavební spořitelny“. 10. § 9 odst. 1 zní: „(1) Stavební spořitelna může kromě činností podle § 1 a) poskytovat půjčky podnikatelům, jejichž výrobky a poskytované služby jsou určeny pro uspokojování bytových potřeb (§ 6), b) přejímat záruky za půjčky, které by byla stavební spořitelna oprávněna podle tohoto zákona poskytnout, c) přijímat podíly nebo účasti na obchodních společnostech, které se zabývají výstavbou bytů a rodinných domů nebo výrobou pro tyto účely, d) podílet se majetkově na jiné stavební spořitelně s předchozím souhlasem České národní banky, e) získávat pro poskytování úvěrů účastníkům i ostatních půjček potřebné zdroje od úvěrových institucí nebo vydáváním dluhopisů se splatností nejvýše pět let, f) obchodovat na svůj účet s hypotéčními zástavními listy, se státními dluhopisy nebo s dluhopisy, za které stát převzal záruku.“. 11. § 9 odst. 2 zní: „(2) Podíl nebo účast na obchodní společnosti podle odstavce 1 písm. c) nesmí přesáhnout jednu třetinu základního jmění společnosti a součet podílů na obchodních společnostech nesmí překročit 15 % základního jmění stavební spořitelny. Pohledávky z půjček podle odstavce 1 písm. a) a z úvěrů podle § 5 odst. 5 nesmějí překročit 20 % součtu cílových částek podle uzavřených smluv, a to dle stavu zjišťovaného na konci příslušného čtvrtletí.“. 12. § 9 odst. 5 zní: „(5) Stavební spořitelna může volné prostředky na vkladových účtech účastníků, včetně připsané státní podpory, použít a) k uložení u jiné banky, b) k nákupu hypotéčních zástavních listů, státních dluhopisů, popř. dluhopisů, za které stát převzal záruku, a k nákupu poukázek České národní banky, c) pro úvěry a půjčky podle § 5 odst. 5 a § 9 odst. 1 písm. a) a b) za předpokladu, že účastníkům, kteří splňují všechny smluvní podmínky a mají nárok na úvěr, byly všechny smluvní úvěry poskytnuty.“. 13. V § 9 se vypouštějí odstavce 4, 6 a 7 a dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 14. § 9 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Stavební spořitelna může nabývat nemovitosti jen v souvislosti s výkonem svých činností, a to pouze nemovitosti, jimiž jsou zajištěny její pohledávky nebo k pořízení prostor pro svou činnost, popř. bytových prostor pro své zaměstnance.“. 15. V § 10 odst. 1 se za slovo „účastníkovi“ vkládají tato slova: „ , pokud jím je fyzická osoba,“. 16. V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V případě uzavření dvou smluv o stavebním spoření se státní podporou jedním účastníkem v témže kalendářním roce tak, že následná smlouva je uzavřena po ukončení platnosti předchozí smlouvy, bude připsána záloha státní podpory na následně uzavřenou smlouvu pouze do výše rozdílu mezi maximální částkou státní podpory a částkou státní podpory připsanou za daný kalendářní rok na předchozí smlouvu.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 17. V § 11 odst. 1 se slovo „každý“ vypouští a za slovo „účastník“ se vkládají slova „ , pokud jím je fyzická osoba,“. 18. § 11 odst. 2 zní: „(2) Nárok na vyplacení zálohy státní podpory uplatňuje souhrnně za všechny účastníky stavební spořitelna písemnou žádostí u ministerstva, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Stavební spořitelna připíše poukázané zálohy státní podpory na účty účastníků nejpozději do jednoho měsíce od obdržení zálohy od ministerstva.“. 19. V § 11 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Stavební spořitelna požádá vždy k 30. červnu kalendářního roku o zálohu státní podpory pro ty účastníky, kteří v prvním pololetí téhož roku ukončili stavební spoření.“. 20. V § 11 v dosavadním odstavci 3 písm. a) a b) znějí: „a) seznam účastníků, pro které je vyžadována v daném období záloha státní podpory a potřebné údaje k ověření o účastnících, a to rodné číslo, jméno, příjmení a poštovní směrovací číslo bydliště, číslo smlouvy, datum uzavření a ukončení smlouvy, datum a důvod změny smlouvy, b) seznam účastníků, kteří v průběhu daného období nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, a seznam účastníků, kteří nesplnili smluvně stanovené podmínky stavebního spoření.“. 21. V § 11 dosavadní odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Ministerstvo poukáže stavební spořitelně částku ročních záloh státní podpory do dvou měsíců od doručení žádosti. (5) V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů je ministerstvo oprávněno vyžádat doplnění nebo opravu žádosti. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 5 neběží.“. 22. V § 11 se dosavadní odstavce 3, 4 a 5 označují jako odstavce 4, 5 a 6. 23. § 12 odst. 2 zní: „(2) Zálohy státní podpory evidované na účtě účastníka vyplatí stavební spořitelna účastníkovi za podmínky, že účastník od uzavření smlouvy po dobu pěti let s vkladem nenakládal, s výjimkou případu, kdy byl vklad ze stavebního spoření po poskytnutí úvěru použit na bytové potřeby. Pokud tato podmínka není splněna, ztrácí účastník nárok na výplatu státní podpory a stavební spořitelna je povinna zálohu státní podpory evidovanou na účtě účastníka vrátit v plné výši do dvou měsíců ministerstvu.“. 24. V § 16 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Částku státní podpory uloženou k vrácení do státního rozpočtu a uloženou pokutu vybírá a vymáhá ministerstvo.“. 25. V § 16 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. Čl. II Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., se doplňuje takto: V § 41c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu pojištění vkladů činí 0,1 % z průměru objemu vkladů fyzických osob vedených v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození účastníka stavebního spoření (dále jen „pojištěné vklady“) za předchozí rok, včetně úroků, na které vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem vkladů fyzických osob se propočítává podle čtvrtletních stavů vkladů fyzických osob v předchozím roce bez započtení zálohy na státní podporu.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. Čl. III Ustanovení § 41c odst. 2 podle čl. II tohoto zákona se poprvé použije pro roční příspěvek za rok 1995. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 84/1995 Sb.	Zákon č. 84/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 5. 1995, datum účinnosti 1. 7. 1995, částka 18/1995 * Čl. IV - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. V - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb. a zákona č. 83/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. VI Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 84 ZÁKON ze dne 18. dubna 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. IV Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb. a zákona č. 216/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 337 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b) které zní: „b) pohledávky z hypotéčních úvěrů sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotéčních zástavních listů,“. 2. V § 337 odst. 1 se v dosavadním písmenu c) vypouštějí slova „pohledávky založené hypotéčními zástavními listy,“. 3. V § 337 odst. 1 se dosavadní písmena b) až f) označují jako písmena c) až g). Čl. V Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb. a zákona č. 83/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky č. 1a) zní: „(4) Vydávat hypotéční zástavní listy podle zvláštního zákona1a) může jen banka, v jejímž povolení působit jako banka je oprávnění k této činnosti výslovně uvedeno. 1a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 1 se v dosavadním odstavci 4 za číslovku „3“ vkládají tato slova: „a 4“. 3. V § 1 se dosavadní odstavce 4 až 6 označují jako odstavce 5 až 7. 4. V § 5 odst. 3 se vypouští písmeno f). 5. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a (1) Banka, která je oprávněna vydávat hypotéční zástavní listy, je povinna vydat obchodní podmínky pro poskytování hypotéčních úvěrů podle zvláštního zákona,1a) v nichž stanoví zejména postup při prodlení dlužníka se splácením úvěrů nebo úroků a případy změn na straně dlužníka, za kterých je banka oprávněna požadovat předčasné splacení úvěru. (2) Banka si nesmí vymínit předčasné splacení úvěru podle odstavce 1 v případě svého zrušení, následuje-li po něm likvidace banky.“. 6. V § 17 se vypouštějí odstavce 3 a 4. 7. § 38 odst. 3 se doplňuje písmenem d), které včetně poznámky č. 9a) zní: „d) Ministerstva financí při výkonu zákonem stanoveného dozoru.9a) 9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 40 odst. 1 se za slova „jako banka“ vkládají slova „, o jeho změnu“. 9. V § 40 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) O změně povolení působit jako banka rozhoduje Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 85/1995 Sb.	Zákon č. 85/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, a o opatřeních s tím souvisejících Vyhlášeno 29. 5. 1995, datum účinnosti 1. 7. 1995, částka 18/1995 * Čl. I - Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - (1) Každý, kdo používá vybrané zdroje ionizujícího záření (dále jen „vybrané zdroje“) nebo uvádí radioaktivní látky do životního prostředí anebo může jinak svou činností vystavit osoby působení ionizujícího záření, je povinen činit taková organizační a tec * Čl. III - (1) Působnost a pravomoc Ministerstva zdravotnictví, hlavního hygienika České republiky a krajských hygieniků v ochraně zdraví před ionizujícím zářením přecházejí na Úřad. Zahájená řízení ve věcech výkonu státní správy v oblasti ochrany před ionizujícím zá * Čl. IV Aktuální znění od 1. 7. 1995 85 ZÁKON ze dne 19. dubna 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, a o opatřeních s tím souvisejících Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 1 se na konci věty připojují tato slova: „a pro oblast ochrany před ionizujícím zářením“. 2. V § 2 písm. a) se vypouštějí slova „z jaderných zařízení“. 3. V § 2 písm. c) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d), e) a f), která včetně poznámky č. 3) znějí: „d) výkon státního dozoru nad vybranými materiály, zařízeními a technologiemi používanými v jaderné oblasti, jakož i materiály a zařízeními dvojího použití,3) e) výkon státního dozoru v oblasti ochrany před ionizujícím zářením, f) koordinace činnosti radiační monitorovací sítě na území České republiky a zajišťování mezinárodní výměny dat o radiační situaci. 3) Vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 50/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, ve znění vyhlášky č. 505/1992 Sb., vyhlášky č. 22/1994 Sb. a vyhlášky č. 234/1994 Sb.“. Čl. II (1) Každý, kdo používá vybrané zdroje ionizujícího záření (dále jen „vybrané zdroje“) nebo uvádí radioaktivní látky do životního prostředí anebo může jinak svou činností vystavit osoby působení ionizujícího záření, je povinen činit taková organizační a technická opatření, aby zdraví lidí a životní prostředí bylo chráněno, zejména nesmí nikoho ozařovat bezdůvodně a nad stanovené limity. (2) Vybrané zdroje lze vyrábět, dovážet, provozovat a jinak s nimi nakládat jen v rozsahu povolení vydaného Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“). (3) Právnické osoby, které vyrábějí, dovážejí nebo provozují vybrané zdroje nebo s těmito zdroji nakládají, musí mít odpovědného zástupce, který složil zkoušku znalostí ochrany před ionizujícím zářením před Úřadem a získal od něj oprávnění k této činnosti. (4) Fyzické osoby, které vyrábějí, dovážejí nebo provozují vybrané zdroje nebo s těmito zdroji nakládají, musí splňovat požadavky na zvláštní způsobilost podle odstavce 3 anebo musí mít odpovědného zástupce. (5) Osoby uvedené v odstavcích 3 a 4 jsou povinny vést evidenci dávek ozáření osob a evidenci vybraných zdrojů. (6) Stavební materiály nesmějí obsahovat vyšší množství radionuklidů, než stanoví zvláštní právní předpis.1) Za dodržení tohoto požadavku odpovídá výrobce, popřípadě dovozce. Ve vnitřním ovzduší budov nesmí být překročen zvláštním právním předpisem1) stanovený výskyt radonu a jeho dceřiných produktů. (7) Osobě, která neplní povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 5, může Úřad odebrat vydané povolení, popřípadě pozastavit nebo omezit na dobu nejdéle jednoho roku od porušení povinnosti nakládání s vybranými zdroji. (8) Úřad vydá k provedení ustanovení odstavců 1 až 6 právní předpis, jímž stanoví limity ozáření, vybrané zdroje, meze pro obsah radionuklidů ve stavebních materiálech, meze pro výskyt radonu a jeho dceřiných produktů v budovách a rozsah staveb, na které se vztahují, a rozsah zkoušky znalosti. Čl. III (1) Působnost a pravomoc Ministerstva zdravotnictví, hlavního hygienika České republiky a krajských hygieniků v ochraně zdraví před ionizujícím zářením přecházejí na Úřad. Zahájená řízení ve věcech výkonu státní správy v oblasti ochrany před ionizujícím zářením, která nebyla ke dni účinnosti tohoto zákona ukončena Ministerstvem zdravotnictví a orgány hygienické služby, dokončí Úřad. V zařízeních náležejících do působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra plní úkoly v oblasti ochrany před ionizujícím zářením orgány těchto ministerstev ve spolupráci s Úřadem. (2) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů a jiných vztahů přecházejí v rozsahu podle čl. I bodu 3 písm. e) tohoto zákona z Ministerstva zdravotnictví a příslušných zdravotnických organizací na Úřad. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 76/1991 Sb., o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů.
Zákon č. 87/1995 Sb.	Zákon č. 87/1995 Sb. Zákon o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 5. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 18/1995 * ČÁST I - § 1 (§ 1 — § 28k) * ČÁST II - § 29 (§ 29 — § 29) * ČÁST III - Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 30 — § 33) k zákonu č. 87/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 (407/2023 Sb.) 87 ZÁKON ze dne 20. dubna 1995 o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST I § 1 Obecná ustanovení (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie38) a upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem spořitelních a úvěrních družstev (dále jen „družstevní záložna“). Tento zákon rovněž upravuje dohled nad družstevními záložnami, který vykonává Česká národní bankabanka, a pojištění pohledávek z vkladů v družstevních záložnách. (2) Povolení působit jako družstevní záložna (dále jen „povolení“) uděluje Česká národní bankabanka (§ 2a) družstvu se sídlem v České republice k výkonu následujících činností a) přijímání vkladů od svých členů a b) poskytování úvěrů svým členům. (3) Obchodní firma (dále jen „firma“) družstevní záložny musí obsahovat označení „spořitelní a úvěrní družstvo“, „družstevní záložna“, „spořitelní družstvo“ nebo „úvěrní družstvo“; toto označení je oprávněna používat pouze právnická osoba založená podle tohoto zákona. (4) Družstevní záložna není bankoubankou podle zákona upravujícího činnost bankbank a její podnikání se nepovažuje za provozování živnostiživnosti. (5) Družstevní záložna a) je oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu uděleného povolení, b) je povinna při svém podnikání postupovat obezřetně a s náležitou péčí, zejména podnikat způsobem, který neohrožuje návratnost vkladů jejích členů a její bezpečnost a stabilitu, c) nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro družstevní záložnu, zejména takové, které zavazují družstevní záložnu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění nápadně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě; porušení této podmínky zakládá neplatnost smlouvy, d) nemůže být emitentem podřízeného dluhopisu3), e) nesmí nabýt pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti ve smyslu zákona upravujícího dluhopisy3) za jinou úvěrovou institucíúvěrovou institucí, investičním podnikeminvestičním podnikem, finanční institucífinanční institucí nebo osobou mající kvalifikovanou účast v družstevní záložně samostatně nebo jednáním ve shodě s jinou osobou. (6) Schválená účetní závěrka,3a) výroční zpráva a opis povolení musí být uveřejněny na místě veřejně přístupném v sídle družstevní záložny, v jejích pobočkách, expoziturách a jednatelstvích. (7) Družstevní záložna je povinna vyžádat si předchozí souhlas České národní bankybanky k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodemobchodním závodem nebo jeho částí. Zastavení obchodního závoduobchodního závodu družstevní záložnou nebo jeho části je nepřípustné. (8) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 7 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a jeho účastnících. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. (9) Družstevní záložna není oprávněna nabývat přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stát se členem, společníkem, akcionářem právnické osoby, či jiným způsobem nabývat vliv na řízení právnické osoby. § 1a Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) institucíinstitucí instituceinstituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) úvěrovou institucíúvěrovou institucí úvěrová instituceúvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) investičním podnikeminvestičním podnikem investiční podnikinvestiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, d) finanční institucífinanční institucí finanční institucefinanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, e) podnikem pomocných služebpodnikem pomocných služeb podnik pomocných služebpodnik pomocných služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) ovládánímovládáním kontrola podle čl. 4 odst. 1 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, g) úzkým propojenímúzkým propojením úzké propojeníúzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) ovládající osobouovládající osobou mateřský podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, i) ovládanou osobouovládanou osobou dceřiný podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, j) tuzemskou ovládající bankoutuzemskou ovládající bankou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, k) evropskou ovládající úvěrovou institucíevropskou ovládající úvěrovou institucí osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, l) finanční holdingovou osoboufinanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, m) tuzemskou finanční holdingovou osoboutuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, n) evropskou finanční holdingovou osobouevropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, o) smíšenou finanční holdingovou osobousmíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, p) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osoboutuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se sídlem v České republice, q) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, r) evropským ovládajícím investičním podnikemevropským ovládajícím investičním podnikem osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 29b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s) skupinouskupinou skupinaskupina podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, t) konsolidovaným základemkonsolidovaným základem konsolidovaný základkonsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, u) orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě příslušný orgán podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v) členským státemčlenským státem členský státčlenský stát Evropské unie nebo jiný stát tvořící Evropský hospodářský prostor, w) finančním nástrojemfinančním nástrojem finanční nástrojfinanční nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, x) kmenovým kapitálem tier 1kapitálem tier 1 kmenový kapitál tier 1kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, y) kapitálem tier 1kapitálem tier 1 kapitál tier 1kapitál tier 1 podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 1b Česká národní bankabanka vykonává funkci příslušného orgánu a je zároveň určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky. Některá ustanovení o založení a vzniku družstevní záložny § 2 (1) Družstevní záložna musí mít nejméně 30 členů. (2) Základní kapitál musí činit nejméně 500 000 Kč. (3) Před podáním žádosti o povolení (§ 2a) musí být splacena částka ve výši alespoň 35 000 000 Kč, kterou představuje základní kapitál, popřípadě rizikový fond a rezervní fond, jsou-li vytvořeny při založení družstevní záložny. (4) Zastupování osob na ustavující schůzi je nepřípustné. (5) K návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládá povolení. Udělení povolení, jeho odnětí a změny jsou součástí zápisu do obchodního rejstříku. (6) Sídlo družstevní záložny musí být na území České republiky. § 2a (1) Ke vzniku a podnikání družstevní záložny je třeba povolení. Povolení uděluje na základě písemné žádosti Česká národní bankabanka. Žádost o udělení povolení lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 4. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis. (2) O žádosti o udělení nebo změně povolení rozhodne Česká národní bankabanka po posouzení podmínek pro udělení povolení nebo změnu povolení do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a v této lhůtě rozhodnutí doručí. Nebyla-li žádost úplná a Česká národní bankabanka si vyžádala její doplnění, rozhodne Česká národní bankabanka do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí v této lhůtě doručí. Bylo-li Českou národní bankoubankou vyžádáno doplnění žádosti, přičemž doplněná žádost není úplná, nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta stanovená Českou národní bankoubankou na její doplnění, je Česká národní bankabanka oprávněna správní řízení o udělení povolení zastavit. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení konzultuje Česká národní bankabanka svůj záměr s orgánem dohledu nad družstevními záložnami příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva. (3) Povolení se uděluje na dobu neurčitou. Povolení obsahuje vymezení povolených činností a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů. Povolení může dále obsahovat stanovení podmínek, které je povinna družstevní záložna splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Povolení zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nebo dnem zrušení družstevní záložny. (4) Pro udělení povolení musí být splněny tyto podmínky: a) odborná způsobilost a důvěryhodnost žadatele o povolení podle odstavce 1, b) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise družstevní záložny a splnění dalších požadavků na orgány družstevní záložny a jejich členy podle § 7aa, c) technické a organizační předpokladytechnické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností družstevní záložny, vyplývající zejména ze stanov družstevní záložny, návrhu řídicího a kontrolního systému družstevní záložny včetně systému řízení rizik, popřípadě dalších vnitřních předpisů družstevní záložny; technickými a organizačními předpokladytechnickými a organizačními předpoklady se pro účely tohoto zákona rozumí zejména zdůvodnění účelu založení družstevní záložny a strategický záměr jejího rozvoje na trhu, zpracovaný zejména podle orientace na členy družstevní záložny, podle ekonomického sektoru, regionu, typu a druhu služeb, které mají být poskytovány, zabezpečení odpovídajících výpočetních, informačních, účetních a statisticko-evidenčních systémů družstevní záložny, zabezpečení dostatečného počtu zaměstnanců nebo fyzických osob, které uskutečňují svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří budou zajišťovat plánované činnosti družstevní záložny, a zabezpečení odpovídající struktury a organizace družstevní záložny, d) reálnost obchodního plánu, organizační struktury družstevní záložny a schopnost bezpečného rozvoje družstevní záložny s ohledem na obecné znalosti a zkušenosti, včetně údajů o ovládajících osobáchovládajících osobách a finančních holdingových osobáchfinančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobáchsmíšených finančních holdingových osobách ve skupiněskupině, e) způsobilost a důvěryhodnost fyzických nebo právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně (§ 2b odst. 1) a nejvýše 20 členů s dalším členským vkladem, pokud nemají kvalifikovanou účast (§ 2b odst. 1), k výkonu práv člena ve vztahu k podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 5 písm. b), f) průhledný a nezávadný původ částky uvedené v § 2 odst. 3, z níž se vytváří základní kapitál, rizikový fond a rezervní fond, pokud jsou vytvořeny, g) splacení částky uvedené v § 2 odst. 3, h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s družstevní záložnou, i) úzké propojeníúzké propojení v rámci skupinyskupiny podle písmene h) nebrání výkonu dohledu, j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene g) úzké propojení, nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu dohledu. (5) O změně povolení rozhoduje Česká národní bankabanka na základě písemné žádosti družstevní záložny. Při rozhodování o změně povolení postupuje Česká národní bankabanka obdobně jako při rozhodování o udělení povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na rozhodnutí České národní bankybanky podle § 28. Při rozhodování o změně povolení se podmínky podle odstavce 4 písm. f) a g) nepoužijí. Česká národní bankabanka žádost o změnu povolení zamítne vždy, pokud kapitál družstevní záložny nedosahuje výše nejméně 35 000 000 Kč. (6) Česká národní bankabanka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli družstevní záložny a členy orgánu družstevní záložny. § 2aa Speciální ustanovení o udělení povolení ve vztahu k řešení krize (1) Česká národní bankabanka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit povolení překlenovací instituciinstituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, nesplňuje-li tato instituceinstituce podmínky pro udělení povolení podle § 2a odst. 4. (2) Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení povolení, posoudí ji Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu. § 2b (1) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pro účely výpočtu kvalifikované účastikvalifikované účasti na družstevní záložně podle odstavce 1 se započítají i podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech, která jsou vykonávána zástupcem osoby uvedené v odstavci 3 na základě plné moci. (3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí oznámit svůj záměr a mít souhlas České národní bankybanky a) k nabytí kvalifikované účastikvalifikované účasti na družstevní záložně, b) ke zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti na družstevní záložně tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími družstevní záložnu, a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na družstevní záložně nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob. (4) Česká národní bankabanka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení úplné žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí; pokud je žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu po doručení úplné žádosti uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 7. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo družstevní záložnu ovládnout, údaje o družstevní záložně, na které má být tato účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na této družstevní záložně nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. (5) Česká národní bankabanka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státučlenského státu Evropské unie po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státučlenského státu působit jako úvěrová instituceúvěrová instituce, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo investiční podnikinvestiční podnik, nebo je ovládající osobouovládající osobou takovéto osoby. (6) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, Česká národní bankabanka nejpozději 50. pracovní den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele k předložení dalších informací, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní bankabanka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 7 staví, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou. Běh lhůty stanovené v odstavci 7 se staví až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státemčlenským státem, nebo b) nepodléhá dohledu orgánu členského státučlenského státu vykonávajícího dohled nad úvěrovými institucemiúvěrovými institucemi, pojišťovnami, zajišťovnami, investičními podnikyinvestičními podniky nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů. (7) Česká národní bankabanka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o doručení úplné žádosti podle odstavce 4. Pokud Česká národní bankabanka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 15. Souvisí-li rozhodnutí o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní bankabanka tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení účelu řešení krize. (8) Česká národní bankabanka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží přitom k ekonomickým potřebám trhu. Česká národní bankabanka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 9 nebo jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti. (9) Česká národní bankabanka žádosti vyhoví, pokud s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení družstevní záložny nejsou důvodné obavy z možného vlivu na výkon její činnosti a pokud jsou splněny tyto podmínky: a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné, b) osoby, které jsou v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti navrhovány na členy představenstva a členy úvěrové komise, které zastávají v družstevní záložně výkonné řídicí funkce, splňují bez zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností, c) finanční zdraví žadatele a dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost jeho finančních zdrojů ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v družstevní záložně, d) družstevní záložna bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání, e) struktura skupinyskupiny, jejíž součástí má družstevní záložna být, nebrání účinnému dohledu nad družstevní záložnou a dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, účinné výměně informací mezi Českou národní bankoubankou a příslušným orgánem dohledu jiného členského státučlenského státu nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých příslušných orgánů dohledu při dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě a nad osobami v této skupiněskupině, a f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti na družstevní záložně nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo. (10) Česká národní bankabanka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit, a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti. (11) V rozhodnutí o žádosti Česká národní bankabanka a) může určit lhůtu pro nabytí účasti podle odstavce 3, b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle odstavce 5 před vydáním rozhodnutí. (12) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bancebance, že a) snižují svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, nebo ji zcela pozbývají, nebo b) snižují svoji kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na družstevní záložně tak, že ji přestávají ovládat. (13) Oznámení podle odstavce 12 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o družstevní záložně a údaj o výši účasti na družstevní záložně po snížení. (14) Pro účely žádosti podle odstavce 4 a oznámení v odstavci 12 se údaji o osobě rozumí: a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) u fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, adresa bydliště; u podnikatele zapsaného do obchodního rejstříku obchodní firma, popřípadě místo podnikání, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno. (15) Souhlas ve smyslu odstavce 3 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně. (16) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na družstevní záložně nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní bankybanky nemá za následek neplatnost právního jednání, na základě kterého k těmto změnám v účastech na družstevní záložně došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu. (17) Souhlas podle odstavce 3 nebo oznámení podle odstavce 12 se nevyžaduje, dojde-li k nabytí kvalifikované účasti nebo ke zvýšení kvalifikované účasti tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 % nebo ke snížení kvalifikované účasti pod 50 %, 30 %, 20 %, 10 % nebo k jejímu pozbytí jinak než na základě jednání osoby nebo osob jednajících ve shodě. (18) Souhlas k nabytí kvalifikované účasti na družstevní záložně se považuje i za souhlas k nabytí přímého nebo nepřímého podílu nebo jejich součtu, který představuje méně než 10 % na základním kapitálu družstevní záložny nebo hlasovacích právech v družstevní záložně. Souhlas ke zvýšení kvalifikované účasti na družstevní záložně tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 % na družstevní záložně, se považuje i za souhlas ke zvýšení takové účasti tak, že dosáhne nebo překročí přímý nebo nepřímý podílnepřímý podíl nebo jejich součet, který představuje méně než dotčený podíl na základním kapitálu družstevní záložny nebo hlasovacích právech v družstevní záložně. § 2c (1) Zjistí-li Česká národní bankabanka, že působení osoby s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na družstevní záložně je v rozporu s § 1 odst. 5 písm. b), nebo osoba nabyla kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast nebo zvýšila kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na družstevní záložně bez předchozího souhlasu nad limity uvedené v § 2b odst. 3, rozhodne o pozastavení práva osoby s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí účastnit se členské schůze a hlasovat na ní a práva požadovat svolání členské schůze. Pozastavit lze pouze výkon všech výše uvedených práv. Účastníkem řízení je pouze osoba s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí a družstevní záložna. Podaný rozklad nemá odkladný účinek. (2) Družstevní záložna nepřipustí účast osoby, které Česká národní bankabanka pozastavila práva podle odstavce 1, na členské schůzi. Při posuzování způsobilosti členské schůze družstevní záložny rozhodovat a při hlasování na členské schůzi se nepřihlíží k hlasům členů, jejichž práva účastnit se členské schůze a hlasovat byla pozastavena. Pozastavení práv podle odstavce 1 Česká národní bankabanka zruší, odpadl-li důvod pro jeho vydání. (3) Družstevní záložna je povinna písemně informovat Českou národní bankubanku o nabytí nebo změnách v kvalifikované účasti osob na družstevní záložně, pokud při těchto změnách, i jednáním jiných členů, jsou překročeny nebo sníženy limity uvedené v § 2b odst. 3 a 12, a to do 5 pracovních dnů po zjištění rozhodných skutečností. (4) V důsledku toho, že osobě s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na družstevní záložně byla pozastavena práva podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech této osoby ani jiných osob. § 2d (1) Družstevní záložny jsou oprávněny zřídit pobočky na území jiného členského státu (dále jen „hostitelský stát“) a podnikat na jeho území v rozsahu povolení jen se souhlasem České národní bankybanky. (2) V oznámení o záměru zřídit pobočku podle odstavce 1 družstevní záložna uvede zejména a) určení hostitelského státu, na jehož území zamýšlí zřídit pobočku, b) obchodní plán pobočky obsahující výčet předpokládaných činností, c) organizační strukturu pobočky, d) adresu pobočky v hostitelském státě, na které bude možno získat potřebné dokumenty, e) údaje umožňující jednoznačnou identifikaci osob odpovědných za řízení pobočky, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum narození, f) výši a složení kapitálu družstevní záložny k poslednímu dni měsíce předcházejícího podání žádosti, g) výši kapitálového poměru podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 družstevní záložny k poslednímu dni měsíce předcházejícího podání žádosti. (3) Podmínkami pro udělení souhlasu podle odstavce 1 jsou a) finanční stabilita družstevní záložny, b) organizační struktura družstevní záložny umožňující podnikání družstevní záložny v souladu s § 1 odst. 5 písm. b). (4) Pokud jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, Česká národní bankabanka předá orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 do 3 měsíců ode dne jejich obdržení a sdělí tuto informaci družstevní záložně. Pokud Česká národní bankabanka shledá, že podmínky pro udělení souhlasu nebyly splněny, rozhodne o tom ve správním řízení ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení údajů podle § 2d odst. 2; údaje podle odstavce 2 orgánu dohledu hostitelského státu v takovém případě nepředá. (5) Pokud Česká národní bankabanka odmítne předat orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 nebo je nepředá ve lhůtě stanovené v odstavci 4, může se družstevní záložna domáhat nápravy u soudu. § 2e (1) Družstevní záložna je oprávněna zřídit pobočku a podnikat na území hostitelského státu za podmínek stanovených právními předpisy hostitelského státu a po stanovení podmínek orgánu dohledu tohoto státu pro zřízení pobočky a podnikání. Neobdrží-li družstevní záložna podmínky podle první věty do dvou měsíců ode dne doručení informací orgánu dohledu hostitelského státu podle § 2d odst. 3 a 4, je oprávněna zřídit pobočku a zahájit činnost uplynutím této lhůty. (2) Zamýšlí-li družstevní záložna učinit změny skutečností uvedených v § 2d odst. 2 písm. b) až e), je povinna to oznámit nejméně 1 měsíc před jejich provedením České národní bancebance a orgánu dohledu hostitelského státu. Změny skutečností uvedených v § 2d odst. 2 písm. b) až e) podléhají souhlasu České národní bankybanky a případnému sdělení nebo stanovení podmínek orgánem dohledu hostitelského státu podle odstavce 1, nestanoví-li tento zákon jinak. Při rozhodování o udělení souhlasu postupuje Česká národní bankabanka podle § 2d odst. 3. Česká národní bankabanka o změnách rozhodne do 30 dnů ode dne obdržení úplného oznámení o zamýšlených změnách družstevní záložnou. § 2f Má-li družstevní záložna v úmyslu provozovat činnosti na území hostitelského státu v rozsahu povolení uděleného jí Českou národní bankoubankou bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti, oznámí písemně svůj záměr se specifikací vykonávané činnosti alespoň 60 dní před zahájením této činnosti České národní bancebance. Česká národní bankabanka oznámí orgánu dohledu hostitelského státu záměr družstevní záložny provozovat činnost na jeho území do 30 dnů ode dne obdržení oznámení družstevní záložny. § 2g (1) Dohled nad pobočkou družstevní záložny na území hostitelského státu vykonává Česká národní bankabanka. (2) Družstevní záložna je povinna poskytnout hostitelskému státu na jeho vyžádání informace a pravidelná hlášení ve formě statistických údajů o podnikání své pobočky na území hostitelského státu pro účely výkonu dohledu hostitelským státem, a to včetně údajů nezbytných pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 22b. (3) Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací České národní bankybanky podle § 22a zjistí, že družstevní záložna nebo její pobočka na jeho území porušuje ustanovení právních předpisů hostitelského státu, nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky nebo je-li důvodné podezření, že poruší ustanovení právních předpisů hostitelského státu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, Česká národní bankabanka po předchozím oznámení orgánu dohledu hostitelského státu neprodleně přijme vhodná opatření k nápravě podle § 28 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení rizika vzniku takového porušování a bez zbytečného odkladu o nich informuje orgán dohledu hostitelského státu. (4) Pokud orgán dohledu hostitelského státu přijme z důvodu vzniku mimořádné situace opatření pro zajištění ochrany finanční stability a společných zájmů klientů nebo investorů družstevní záložny v hostitelském členském státěčlenském státě a Česká národní bankabanka s přijatými opatřeními nesouhlasí, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví39). § 2h (1) Česká národní bankabanka informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o vydání rozhodnutí o zákazu nakládání vkladatelů s jejich vklady podle tohoto zákona v případě, že dotčená družstevní záložna podniká na území tohoto státu; tuto informaci poskytne příslušnému orgánu dohledu bez zbytečného odkladu po jeho vydání. (2) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí povolení družstevní záložně, která podniká na území hostitelského státu, konzultuje Česká národní bankabanka svůj záměr s orgánem dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní bankabanka orgán dohledu informuje o svém záměru povolení změnit nebo odebrat. Česká národní bankabanka informuje o změně nebo odnětí povolení neprodleně orgány dohledu států, v nichž družstevní záložna podniká. (3) O odnětí povolení družstevní záložně podle § 28g informuje Česká národní bankabanka neprodleně orgán dohledu hostitelského státu, ve kterém družstevní záložna podnikala. § 2i Podnikání družstevních záložen, včetně jejich poboček působících na území hostitelského státu, podléhá dohledu České národní bankybanky, včetně kontrol na místě po předchozím informování orgánu dohledu hostitelského státu. Česká národní bankabanka může požádat příslušný orgán dohledu hostitelského státu o provedení kontroly na území hostitelského státu. § 2j Udělení povolení družstevní záložně ve skupině (1) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o udělení povolení družstevní záložně (§ 2a) požádá Česká národní bankabanka o stanovisko orgán dohledu členského státučlenského státu, vykonávající dohled nad úvěrovými institucemiúvěrovými institucemi, investičními podnikyinvestičními podniky nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být povolení uděleno, ovládaná a) zahraniční úvěrovou institucíúvěrovou institucí se sídlem v členském státě, b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu k poskytování investičních služeb, c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu, d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c). (2) Příslušné úřady podle odstavce 1 se vzájemně informují zejména při posuzování vhodnosti členů, vedoucích pracovníků dohlížených osob a průběžně si vyměňují informace důležité při udělování povolení k činnosti a při kontrole jejich činnosti. § 3 Předmět podnikání družstevní záložny (1) Družstevní záložna je oprávněna v rámci svého podnikání vykonávat kromě činností uvedených v § 1 odst. 2 písm. a) a b) tyto další činnosti, má-li je uvedeny v uděleném povolení: a) finanční leasing pro členy, b) platební služby a vydávání elektronických peněz pro členy a činnosti související s poskytováním platebních služeb nebo vydáváním elektronických peněz, c) poskytování záruk ve formě ručení nebo finanční záruky za členy, d) otvírání akreditivů pro členy, e) obstarání inkasa pro členy, f) nákup a prodej cizí měny pro členy, g) pronájem bezpečnostních schránek členům, h) vydávání a správu platebních prostředků pro členy, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene b), i) správu nevýkonného úvěru podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry pro členy. (2) Výlučně za účelem zajištění činností podle odstavce 1 a § 1 odst. 2 písm. a) a b) je družstevní záložna oprávněna a) ukládat vklady v družstevních záložnách a bankách a u poboček zahraničních bank, b) přijímat úvěry od družstevních záložen a bank, c) nabývat majetek pro účely zajištění vlastního provozu a disponovat s ním, d) obchodovat na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik vyplývajících z činností podle tohoto zákona, e) obchodovat na vlastní účet s cennými papírycennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu, f) obchodovat na vlastní účet s dluhopisy, jejichž emitentem je členský státčlenský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální bankabanka tohoto státu, dluhopisy, za které převzal záruku členský státčlenský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a dluhopisy vydanými Evropskou investiční bankoubankou, Evropskou bankoubankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankoubankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucífinanční institucí, které je Česká republika členem, g) provádět obchody s Českou národní bankoubankou podle zákona upravujícího činnost České národní banky. (3) Jiný majetek, než který je družstevní záložna oprávněna nabýt podle odstavce 2, může nabýt pouze v souvislosti se zajištěním své pohledávky, a to nejvýše po dobu 6 měsíců. V tomto případě se ustanovení § 1 odst. 9 nepoužije. Tato lhůta se nevztahuje na majetek nabytý na základě zajišťovacího převodu práv podle občanského zákoníku nebo na základě převodu finančního kolaterálu ve prospěch příjemce finančního kolaterálu podle zákona upravujícího finanční zajištění3g). (4) Přijaté vklady vede družstevní záložna na vkladových účtech. Souhrn zůstatků vkladů člena spojený s úrokem nebo obdobnou výhodou nesmí překročit desetinásobek souhrnu jeho splaceného základního členského vkladu a splaceného dalšího členského vkladu. Smlouvy uzavřené při výkonu činností podle odstavců 1 až 3 a § 1 odst. 2 písm. a) a b) musí mít písemnou formu. (5) Družstevní záložna může poskytnout jednomu členovi, členům, kteří jsou ekonomicky spjatými osobami45), nebo členům, kteří jsou osobami blízkými podle občanského zákoníku46), úvěr do úhrnné výše 30 000 000 Kč. Některá ustanovení o členství v družstevní záložně § 4 (1) Družstevní záložna je povinna seznámit uchazeče o členství se všemi skutečnostmi souvisejícími s členstvím, zejména se stanovami, obchodními podmínkami, právy a povinnostmi vyplývajícími z členství, podmínkami poskytování úvěrů a dalšími činnostmi družstevní záložny, které vykonává na základě uděleného povolení. Dojde-li ke změnám těchto skutečností, je družstevní záložna povinna své členy o změnách včas a řádně informovat. Družstevní záložna je povinna poskytovat uvedené informace svým členům písemně v českém jazyce, popřípadě jazycích států, na jejichž území působí. (2) Družstevní podíl přechází na právního nástupce člena, který zemřel nebo zanikl. Není-li právním nástupcem osoba způsobilá ke členství v družstevní záložně, členství právního nástupce přechodem družstevního podílu nevzniká. (3) Rozdělení družstevního podílu člena, který zemřel nebo zanikl, při jeho přechodu na právního nástupce není přípustné. (4) Člen je oprávněn družstevní podíl převést na jinou osobu. Je-li předmětem převodu pouze družstevní podíl z dalšího členského vkladu, lze tento družstevní podíl převést pouze na člena družstevní záložny. Dohoda o převodu družstevního podílu na nabyvatele podléhá souhlasu představenstva družstevní záložny. Pokud v dohodě o převodu družstevního podílu není uvedeno datum pozdější, nabývá nabyvatel převáděný družstevní podíl rozhodnutím představenstva o schválení dohody o převodu družstevního podílu. (5) V případě přechodu nebo převodu družstevního podílu na člena družstevní záložny se základní členský vklad spojený s takovým podílem stává dalším členským vkladem člena družstevní záložny. (6) Jestliže převod družstevního podílu by měl za následek, že by převodem družstevního podílu nabývající člen nabyl kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo zvýšil svou kvalifikovanou účast tak, že dosáhne limitů stanovených v § 2b odst. 3, je převod družstevního podílu podmíněn předchozím souhlasem členské schůze družstevní záložny. (7) Při hlasování má každý člen jeden hlas. Členům, kteří vložili další členský vklad (§ 4b), přísluší dále jeden hlas za každý celý násobek základního členského vkladu. Stanovy mohou určit, že každý člen má při hlasování jeden hlas bez ohledu na výši vloženého členského vkladu. K rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena, o změně stanov, o volbě a odvolání člena kontrolní komise, o prodeji nebo pachtu obchodního závoduobchodního závodu nebo jeho části, o jiných významných majetkových dispozicích, o změně právní formy družstevní záložny (§ 13 odst. 5), o fúzi a rozdělení a o jiném zrušení družstevní záložny se vyžaduje zároveň i souhlas členů bez zohlednění hlasů z dalších členských vkladů. (8) Družstevní záložna je oprávněna své splatné pohledávky za dlužníkem započíst oproti úrokům z vkladů, vkladům a vypořádacímu podílu (§ 4c), a to i v době vydaného rozhodnutí o zákazu nakládání vkladatelů s jejich vklady. Družstevní záložna je dále oprávněna odmítnout výplatu úroků, vkladů nebo vypořádacího podílu dlužníku, který je v prodlení se splátkami nebo nevypořádal své jiné dluhy vůči družstevní záložně. (9) Postupování pohledávek členů za družstevní záložnou, vyplývajících z vkladů členů u družstevní záložny, je možné pouze mezi členy družstevní záložny. § 4b Členský vklad (1) Členský vklad může být pouze peněžitý. Základní členský vklad činí alespoň 1 000 Kč. Členství v družstevní záložně vznikne nejdříve splacením základního členského vkladu. Pro účely výpočtu vypořádacího podílu, majetkového vypořádání při snížení dalšího členského vkladu, podílu na zisku a podílu na likvidačním zůstatku se za členský vklad považuje pouze splacená část členského vkladu. (2) Připouští-li to stanovy, může člen vložit do základního kapitálu družstevní záložny další členský vklad. Výše dalšího členského vkladu, při jeho vložení do základního kapitálu družstevní záložny, musí být vždy celočíselným násobkem základního členského vkladu. Další členský vklad musí být splacen jednorázově, s výjimkou případů uvedených v § 2b odst. 3. (3) Člen je oprávněn snížit výši dalšího členského vkladu nejvýše o 20 % jeho původní výše za každých 12 měsíců ode dne jeho splacení za podmínky, že další členský vklad zůstane celočíselným násobkem základního členského vkladu. Ke snížení výše dalšího členského vkladu dochází dnem doručení písemného oznámení člena o této skutečnosti družstevní záložně. (4) Majetkové vypořádání při snížení dalšího členského vkladu se vypočte obdobně jako vypořádací podíl. Pro účely jeho výpočtu se zohledňuje pouze částka, o kterou se další členský vklad snižuje. Pro výplatu majetkového vypořádání se § 4c odst. 2 použije obdobně. (5) Při dodržení podmínek stanovených tímto zákonem může člen nabýt více dalších členských vkladů. (6) Určují-li to stanovy, je osoba vkládající členský vklad po vzniku družstevní záložny povinna uhradit spolu se základním členským vkladem nebo dalším členským vkladem i ážio. Způsob stanovení ážia určují stanovy. Uhrazené ážio je součástí rizikového fondu družstevní záložny. § 4c Vypořádací podíl (1) Výše vypořádacího podílu se vypočte podle přílohy k tomuto zákonu. Pro určení výše vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního kapitálu po odečtení rizikového fondu, rezervního fondu a dalších fondů družstevní záložny, které se podle tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo stanov nerozdělují mezi členy, podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo. Vypořádací podíl člena, který z družstevní záložny vystoupil, protože nesouhlasil se změnou právní formy družstevní záložny, se určí z konečné, případně mezitímní účetní závěrky podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev. (2) Vypořádací podíl je splatný do 3 měsíců ode dne schválení účetní závěrky za účetní období, v němž členství zaniklo. Družstevní záložna odloží výplatu vypořádacího podílu, anebo jeho části, pokud by výplata mohla ohrozit plnění požadavků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky38), zejména s přihlédnutím ke skutečnostem podle čl. 10 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014, a to na dobu, než pominou důvody, pro které byla výplata odložena. (3) Účetní závěrka družstevní záložny musí být předložena členské schůzi ke schválení do 6 měsíců od posledního dne účetního období. § 5 Stanovy Stanovy musí obsahovat a) firmu a sídlo, b) předmět podnikání, c) vznik, zánik a podmínky členství, základní práva a povinnosti členů k družstevní záložně a družstevní záložny k členům, d) výši základního členského vkladu a způsob jeho splácení, popřípadě i výši vstupního vkladu, e) orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování, působnost, způsob jejich svolávání a jednání a lhůty, ve kterých se scházejí, f) způsob použití zisku a způsob úhrady případné ztráty, g) výši základního kapitálu, h) dobu pro zánik členství při vystoupení člena, i) možnost vložení dalších členských vkladů, j) pravomoc a odpovědnost členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise, k) výši zápisného, které slouží ke krytí výdajů spojených se vznikem členství, l) způsob a rozsah převodu pravomocí úvěrové komise na jiné osoby, m) podmínky poskytování informací, n) finanční řád, který stanoví zejména 1. druhy dalších fondů, jejich výši a způsob jejich vytváření a použití, 2. výši rizikového a rezervního fondu, jejich tvorbu a použití, 3. podmínky poskytování peněžních služeb, 4. zásady zajištění úvěrů, 5. základní druhy vkladů a úvěrů a meze úročení. Některá ustanovení o orgánech družstevní záložny § 5a (1) K přijetí usnesení členské schůze je třeba, v případě hlasování o fúzi nebo rozdělení družstevní záložny, souhlasu alespoň dvou třetin hlasů přítomných členů. (2) Náhradní členská schůze může být svolána stejnou pozvánkou jako původní členská schůze. Pozvánka musí obsahovat upozornění, že náhradní členská schůze je schopna se usnášet za jakéhokoli počtu přítomných členů. Takto svolaná náhradní členská schůze může být zahájena nejdříve po uplynutí 30 minut od plánovaného zahájení původní členské schůze uvedené v pozvánce. Podrobnosti upravují stanovy. (3) Rozhodnutí členské schůze o snížení výše základního členského vkladu bez předchozího souhlasu České národní bankybanky, která posoudí snížení výše základního členského vkladu ve vztahu k povinnosti družstevní záložny dodržovat pravidla určená podle § 11 a části čtvrté a šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s ohledem na bezpečnost a stabilitu družstevní záložny, je neplatné. Rozhodnutí členské schůze o zrušení, o fúzi a o rozdělení družstevní záložny bez předchozího souhlasu České národní bankybanky je neplatné. Podrobnosti náležitostí žádostí o udělení souhlasu podle tohoto odstavce, jejich formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. (4) Insolvenční správceInsolvenční správce svolá na základě žádosti České národní bankybanky do 30 dnů od jejího doručení členskou schůzi výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky. Pro svolání členské schůze insolvenčním správceminsolvenčním správcem platí přiměřeně ustanovení stanov, zvláštního zákona2) a § 5a odst. 2. Náklady spojené se svoláním a konáním členské schůze jsou náklady spojené s udržováním a správou podstaty podle zvláštního zákona.5a) § 6 (1) Kromě orgánů ustavovaných podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev ustavuje družstevní záložna úvěrovou komisi, která má nejméně tři členy. Člen úvěrové komise nesmí být členem představenstva, členem kontrolní komise družstevní záložny ani osobou pověřenou výkonem vnitřního auditu. (2) Úvěrovou komisi volí členská schůze družstevní záložny z řad členů družstevní záložny. (3) Úvěrová komise rozhoduje o a) poskytování úvěrů členům podle stanov, b) poskytování záruk ve formě ručení nebo finanční záruky za členy, c) zajištění úvěrů. (4) Určí-li tak stanovy, je úvěrová komise oprávněna převést část výkonu svých pravomocí na jiné osoby, a to způsobem uvedeným ve stanovách. Tím není dotčena odpovědnost členů úvěrové komise podle § 6a odst. 2. (5) Představenstvo rozhoduje kromě věcí podle tohoto zákona a zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, popřípadě podle stanov a) na návrh úvěrové komise o úročení vkladů a úvěrů, o poskytnutí úvěru jiné družstevní záložně nebo bancebance a o přijetí úvěru od jiné družstevní záložny nebo bankybanky a o přijetí vkladu od jiné družstevní záložny nebo bankybanky, b) o obchodování na vlastní účet s devizami a nástroji směnných kurzů a úrokových sazeb za účelem zajištění rizik vyplývajících z činností podle § 3 odst. 1, c) o obchodování na vlastní účet s registrovanými cennými papírycennými papíry, d) o poplatcích za činnosti a služby poskytované členům. (6) Představenstvo vypracuje výroční zprávu a předkládá ji spolu s řádnou účetní závěrkou ke schválení členské schůzi. Tuto členskou schůzi je povinno svolat tak, aby se konala do 6 měsíců po ukončení účetního období, za které je výroční zpráva vypracována. Schválenou výroční zprávu zašle představenstvo České národní bancebance do 10 dnů od jejího schválení. Návrh výroční zprávy musí být poskytnut členům nejméně 30 dnů před dnem konání členské schůze způsobem podle stanov. (7) Každý orgán družstevní záložny jedná podle jednacího řádu, který schvaluje členská schůze. (8) Při hlasování ve volených orgánech družstevní záložny má každý člen jeden hlas. (9) Oprávnění kontrolní komise družstva ve vztahu k představenstvu družstva podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev může kontrolní komise družstevní záložny uplatnit rovněž vůči úvěrové komisi. (10) Členové volených orgánů družstevní záložny jsou povinni neprodleně a úplně informovat Českou národní bankubanku o všech skutečnostech, které by mohly mít za následek ohrožení hospodaření družstevní záložny nebo uplatnění postupu podle § 28, a o ztrátě odborné způsobilosti nebo důvěryhodnosti členů volených orgánů družstevní záložny. Členové volených orgánů družstevní záložny jsou povinni vykonávat svoji činnost s odbornou péčí. Jsou povinni vykonávat své funkce tak, aby neohrozili návratnost vkladů členů družstevní záložny a její bezpečnost a stabilitu ve vztahu k hospodaření. (11) Členové volených orgánů družstevní záložny, kteří porušili své povinnosti z titulu člena voleného orgánu družstevní záložny vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům družstevní záložny tím, že v důsledku tohoto porušení povinností těmito členy volených orgánů není družstevní záložna schopna plnit své splatné dluhy. § 6a (1) Členem voleného orgánu družstevní záložny může být pouze důvěryhodná a odborně způsobilá osoba. Ve stanovách může být uvedeno, na které další funkce se tato podmínka vztahuje. (2) Členové voleného orgánu, kteří způsobili družstevní záložně porušením právních povinností při výkonu působnosti voleného orgánu škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. § 7 Střet zájmů (1) Úvěry členům volených orgánů družstevní záložny, jejím členům, kteří mají pracovní poměr v družstevní záložně, a osobám jim blízkým podle občanského zákoníku lze poskytnout pouze za podmínek, za nichž jsou úvěry nebo záruky poskytovány ostatním členům družstevní záložny, přičemž a) členům kontrolní komise, členům, kteří mají pracovní poměr v družstevní záložně, a osobám jim blízkým lze úvěr nebo záruku poskytnout jen s předchozím souhlasem představenstva, b) členům představenstva, členům úvěrové komise a osobám jim blízkým lze úvěr nebo záruku poskytnout pouze s předchozím souhlasem kontrolní komise. (2) Člen úvěrové komise a člen, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, nemohou být ručiteli za úvěr, o jehož poskytnutí rozhodovali. (3) Z jednání a rozhodování voleného orgánu družstevní záložny je vždy vyloučen člen tohoto orgánu, o jehož zájmu se rozhoduje. (4) Ve výroční zprávě musí být vždy uvedeny údaje o poskytnutí úvěrů nebo záruk osobám uvedeným v odstavci 1. (5) Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o zákazu konkurence nejsou tímto zákonem dotčena a platí také pro členy úvěrové komise. Výkon funkce člena voleného orgánu družstevní záložny je neslučitelný s výkonem funkce člena voleného orgánu jiné družstevní záložny a s pracovním nebo obdobným poměrem v jiné družstevní záložně. Člen představenstva družstevní záložny nesmí být současně členem statutárního orgánu, správní rady nebo členem dozorčího orgánu jiné právnické osoby, která je podnikatelem. To neplatí pro členství člena představenstva družstevní záložny ve statutárním orgánu, správní radě nebo dozorčím orgánu finanční instituceinstituce, obchodníka s cennými papírycennými papíry, pojišťovny, zajišťovny nebo úvěrové instituceinstituce jiné než družstevní záložna, které družstevní záložnu ovládají, a dále právnické osoby oprávněné organizovat poptávku a nabídku cenných papírůcenných papírů a podniku pomocných služeb. (6) Člen voleného orgánu družstevní záložny je povinen před svým zvolením do příslušné funkce písemně informovat toho, kdo jej volí, o své důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti, o předmětu své případné podnikatelské činnosti, o svém členství v orgánech jiných právnických osob, o tom, zda vykonává v jiných právnických osobách funkci prokuristy nebo v nich má majetkovou účast, pracovní nebo obdobný poměr, včetně předmětu činnosti této právnické osoby. Člen voleného orgánu družstevní záložny informuje písemně i o změnách, které nastaly v průběhu výkonu jeho funkce. (7) Družstevní záložna je povinna informovat Českou národní bankubanku o návrzích personálních změn ve voleném orgánu družstevní záložny, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob přiměřeně rozsahu informací předkládaných za tyto osoby v žádosti o udělení povolení podle § 2a. § 7a Řídicí a kontrolní systém (1) Družstevní záložna musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje a) předpoklady řádné správy a řízení družstevní záložny, a to vždy 1. zásady a postupy řízení, 2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení vzniku možného střetu zájmů, 3. řádné administrativní postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy, b) řízení rizik, které vždy zahrnuje 1. pravidla přístupu družstevní záložny k rizikům, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity, 2. účinné postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik, 3. účinné postupy přijímání opatření vedoucích k omezení případných rizik, c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy 1. vnitřní audit a 2. průběžná kontrola dodržování právních povinností družstevní záložny, d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise, e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise jako celku, zajišťující porozumění činnostem družstevní záložny, včetně dostatečného porozumění hlavním rizikům, a f) systém odměňování, který vždy zahrnuje zásady a postupy odměňování, které 1. přispívají k řádnému a účinnému řízení rizik a jsou s ním v souladu, 2. jsou založeny na stejné odměně mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a 3. v případě člena představenstva, člena kontrolní komise a dalšího pracovníka, jehož pracovní činnosti mají významný vliv na rizikový profil družstevní záložny (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), zahrnují také zvláštní pravidla pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem a pro přijímání rozhodnutí o odměňování této osoby. (2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností družstevní záložny v jeho celku i částech. (3) Družstevní záložna ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu. (4) Družstevní záložna má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém, pokud jí nebyla Českou národní bankoubankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (5) Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou požadavky na řídicí a kontrolní systém družstevních záložen v mezích podle odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů družstevní záložny, jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské unie. § 7aa (1) Družstevní záložna zajistí, aby a) člen jejího představenstva, člen její kontrolní komise a člen její úvěrové komise byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou, b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise, c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise a d) byly evidovány údaje o úvěrech a zárukách poskytnutých členovi jejího představenstva, kontrolní komise a úvěrové komise nebo osobě s takovým členem spřízněné tak, aby tyto údaje mohly být bez zbytečného odkladu na vyžádání poskytnuty České národní bancebance; spřízněnou osobouspřízněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič člena představenstva, kontrolní komise nebo úvěrové komise nebo právnická osoba, ve které má člen představenstva, kontrolní komise nebo úvěrové komise nebo jeho manžel, registrovaný partner, dítě nebo rodič kvalifikovanou účast nebo v ní může uplatňovat významný vliv nebo v této právnické osobě zastává výkonnou řídicí funkci nebo je členem jejího statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady. (2) Člen představenstva, člen kontrolní komise a člen úvěrové komise družstevní záložny po celou dobu výkonu své funkce a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečnou časovou kapacitu, b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu družstevní záložny vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, c) v družstevní záložně, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob většího rozsahu než 1. výkon jedné funkce výkonného členavýkonného člena se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo 2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena. (3) Česká národní bankabanka může na základě odůvodněného návrhu družstevní záložny povolit členovi představenstva, členovi kontrolní komise nebo členovi úvěrové komise v družstevní záložně, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu družstevní záložny. (4) Aniž je dotčena povinnost člena představenstva, člena kontrolní komise nebo člena úvěrové komise družstevní záložny věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu, pro účely ustanovení odstavce 2 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci a) skupinyskupiny, b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) obchodní korporace, ve které má družstevní záložna kvalifikovanou účast. (5) Výkonným členemVýkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který v družstevní záložně zastává výkonnou řídicí funkci. § 7ab (1) Družstevní záložna, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí a) výbor pro rizika, b) výbor pro jmenování, c) výbor pro odměňování. (2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny z nevýkonných členů orgánů družstevní záložny. (3) Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti družstevní záložny podle odstavce 1. § 7ac Česká národní bankabanka a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání trendů a postupů odměňování, jakož i informace poskytnuté družstevní záložnou o rozdílech v odměňování mužů a žen, b) sleduje, jestli družstevní záložna s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity subjektu nebo finančního nástrojefinančního nástroje, c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových požadavků družstevní záložny, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů družstevní záložny, d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů družstevní záložny, e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení kapitálových požadavků družstevní záložny, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu, f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity, g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě družstevní záložny nebo systémové nestabilitě, h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl. 435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující rozmanitost výběru členů představenstva, členů kontrolní komise a členů úvěrové komise družstevní záložny. § 7ad (1) Družstevní záložna zavede pro své pracovníky postupy pro interní hlášení porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu. (2) Česká národní bankabanka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bancebance a jejich vyhodnocování Českou národní bankoubankou, b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka družstevní záložny, Česká národní bankabanka a družstevní záložna zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení, c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je uveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením. (3) Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou požadavky na postupy družstevní záložny podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c). (4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c). § 7ae Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem (1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí u osoby s rizikovým vlivem přesáhnout výši pevné složky odměny, ledaže členská schůze družstevní záložny rozhodne podle odstavce 2. (2) Do působnosti členské schůze družstevní záložny náleží rozhodnutí o tom, že výše pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve výši dvojnásobku pevné složky odměny; členská schůze může rozhodnout pouze na základě odůvodněného návrhu předloženého členské schůzi představenstvem, který obsahuje alespoň a) navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny v procentním vyjádření, b) důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob, c) předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201338), rozhodnutí České národní bankybanky nebo jiného příslušného orgánu. (3) K rozhodnutí členské schůze podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas a) alespoň 66 % většiny hlasů přítomných členů družstevní záložny za podmínky, že na členské schůzi jsou přítomni členové, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v družstevní záložně, nebo b) alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných členů, pokud nejsou přítomni členové, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v družstevní záložně. (4) Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací práva. (5) Zruší-li členská schůze rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede družstevní záložna odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím členské schůze do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí. (6) Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí členské schůze, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí členské schůze, a to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí členské schůze. (7) Družstevní záložna neprodleně uvědomí Českou národní bankubanku o svém doporučení společníkům i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny a jeho odůvodnění a na žádost České národní bankybanky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál. (8) Družstevní záložna může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit nejdříve za 5 let. § 7af (1) Družstevní záložna vykonává činnost s odbornou péčí. (2) Pokud jde o obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů na vlastní účet nebo ze svého majetku, může je družstevní záložna provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro družstevní záložnu, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout; ustanovení upravující vynaložení odborné péče upravené v zákoně o bankách platí pro družstevní záložny obdobně. § 7b Uveřejňování informací (1) Družstevní záložna uveřejňuje základní údaje o sobě, o svých členech, struktuře skupinyskupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci. (2) Česká národní bankabanka může stanovit kratší periodicitu uveřejňování informací družstevními záložnami než je stanoveno podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Družstevní záložna každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských státůčlenských států a jiných než členských státůčlenských států, ve kterých má pobočku, a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění, b) obrat, c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek, d) zisk nebo ztrátu před zdaněním, e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu, f) získané veřejné podpory. (4) Údaje podle odstavce 3 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky. (5) Družstevní záložna uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy. (6) Družstevní záložna uveřejňuje každoročně údaje o tom, jak dodržuje požadavky na správu a řízení společnosti, představenstvo, kontrolní komisi jako celek a jednotlivé členy jejího představenstva a kontrolní komise, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých zemí a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle odstavce 5. (7) Česká národní bankabanka a) stanoví vyhláškou obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1, b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 2, lhůty a způsob uveřejňování informací, c) stanoví vyhláškou formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavce 6. § 7c (1) Družstevní záložna je oprávněna k plnění svých povinností stanovených právním předpisem zřídit a spravovat informační systém, který družstevní záložně umožňuje jeho prostřednictvím využívat údaje vedené v registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů (dále jen „systém pro využívání údajůsystém pro využívání údajů“). (2) Systém pro využívání údajůSystém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zákona upravujícího střet zájmů. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 jsou údaje uvedené v oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích podle zákona upravujícího střet zájmů. Hospodaření družstevní záložny § 8 (1) Kapitál družstevní záložny činí nejméně 35 000 000 Kč. (2) Bilanční suma družstevní záložny nesmí překročit 5 000 000 000 Kč. (3) Souhrnná bilanční suma družstevních záložen, které jsou ovládány stejnou osobou nebo osobami jednajícími ve shodě, nesmí překročit 5 000 000 000 Kč. § 8a (1) Družstevní záložna přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy podle § 21b odst. 2. (2) Družstevní záložna pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností družstevní záložny. (3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě pouze družstevní záložna, která není a) ovládána tuzemskou ovládající bankoutuzemskou ovládající bankou, tuzemskou finanční holdingovou osoboutuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osoboutuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou, nebo b) zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 8aj Kombinovaná kapitálová rezerva (1) Družstevní záložna průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě, a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. (2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří a) bezpečnostní kapitálová rezerva, b) proticyklická kapitálová rezerva, c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika, d) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci. (3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, družstevní záložna nesmí rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši. Pokud družstevní záložna neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bancebance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní bankabanka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace družstevní záložny s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností. (4) Česká národní bankabanka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 3 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu družstevní záložna ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní bankabanka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 28 odst. 2 písm. f). (5) Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové rezervy podle odstavce 2, b) omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 3, c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 3. § 8ak Bezpečnostní kapitálová rezerva Družstevní záložna průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Proticyklická kapitálová rezerva § 8al (1) Družstevní záložna průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou družstevní záložnu na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Česká národní bankabanka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu. (3) Česká národní bankabanka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice, b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu, c) specifikům českého národního hospodářství, d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (4) Česká národní bankabanka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní bankabanka přihlíží k a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 2 a 3, b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika, c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika. (5) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 4 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 4 důvodné, může Česká národní bankabanka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %. (6) Česká národní bankabanka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 4, b) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží. (8) Česká národní bankabanka v opatření obecné povahy uvede a) údaje podle odstavce 6, b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu, c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 a 3, d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 6 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní bankabanka vzala v úvahu při stanovení této sazby, e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, f) nezávazně určené období, po které Česká národní bankabanka očekává, že sazba podle odstavce 6 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena. (9) Česká národní bankabanka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány dohledu nebo určenými orgány jiných států. § 8am (1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský státčlenský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu nebo určený orgán tohoto členského státučlenského státu40), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státučlenského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní bankabanka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankoubankou. (3) Česká národní bankabanka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský státčlenský stát podle odstavce 2, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží. (5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní bankabanka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty. § 8an (1) Družstevní záložna použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský státčlenský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státučlenského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní bankabanka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankoubankou. (3) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státučlenského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní bankabanka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankoubankou. (4) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státučlenského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní bankabanka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Družstevní záložna v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankoubankou. (5) Česká národní bankabanka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika. (6) Česká národní bankabanka stanoví opatřením obecné povahy a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský státčlenský stát podle odstavců 2 až 4, b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a), c) den, od kterého jsou družstevní záložny povinny používat sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy. (7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží. (8) Česká národní bankabanka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní bankabanka uvede důvody pro zkrácení lhůty. Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika § 8ao (1) Česká národní bankabanka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika stanovit, aby družstevní záložny, skupinaskupina druhově určených družstevních záložen nebo jednotlivá družstevní záložna průběžně udržovaly pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na a) expozice umístěné v České republice, b) podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči 1. fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí nemovitost podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 2. právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti, 3. fyzickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 1, 4. právnickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 2, c) části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4, d) expozice umístěné v jiných členských státechčlenských státech, e) expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státěčlenském státě, pro který Česká národní bankabanka uznala sazbu podle § 12t, f) expozice umístěné v jiném než členském státěčlenském státě. (3) Česká národní bankabanka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic v násobcích 0,5 procentního bodu. Česká národní bankabanka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státechčlenských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní bankabanka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky. (4) Česká národní bankabanka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, b) údaje nutné k identifikaci družstevní záložny, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, d) den, od kterého je dotčená družstevní záložna povinna sazbu podle písmene a) používat, e) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a). § 8ap (1) Česká národní bankabanka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li družstevní záložna, na jejíž expozice se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, ovládána osobou se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, oznámí Česká národní bankabanka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státučlenského státu. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, b) údaje nutné k identifikaci družstevní záložny, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika, c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných v jiném než členském státěčlenském státě, d) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika, e) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice, f) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko, g) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bancebance. (3) Pokud hodlá Česká národní bankabanka uložit družstevní záložně povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci. (4) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní bankabanka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4. Do kombinované sazby kapitálové rezervy se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankoubankou podle § 8aq. (5) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní bankabanka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní bankabanka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly. (6) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní bankabanka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. (7) Je-li družstevní záložna, na jejíž expozice se vztahuje sazba podle odstavce 5, ovládána osobou se sídlem v jiném členském státěčlenském státě, požádá Česká národní bankabanka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní bankabanka a příslušný orgán dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státučlenského státu nebo jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní bankabanka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví49). Česká národní bankabanka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 8ao odst. 4 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví. (8) Pokud Česká národní bankabanka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státechčlenských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státyčlenské státy s výjimkou sazby podle § 8aq. (9) Česká národní bankabanka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských státůčlenských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankoubankou pro Českou republiku. § 8aq (1) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státučlenského státu stanovil pro tento členský státčlenský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní bankabanka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 8ao odst. 4 tuto sazbu stanovit. (2) Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státučlenského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 8ao, použije se vyšší z kapitálových rezerv. (3) Česká národní bankabanka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu nebo určeného orgánu jiného členského státučlenského státu. (4) Česká národní bankabanka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě pro systémová rizika. § 8as Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci (1) Česká národní bankabanka může stanovit, aby družstevní záložna, která byla označena jako jiná systémově významná instituceinstituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituciinstituci na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Česká národní bankabanka rozhodne o určení družstevní záložny jako jiné systémově významné instituceinstituce na individuálním základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (3) Česká národní bankabanka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituceinstituce alespoň podle některého z těchto kritérií: a) velikost jiné systémově významné instituceinstituce, b) význam jiné systémově významné instituceinstituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky, c) význam přeshraničních činností jiné systémově významné instituceinstituce, nebo d) propojenost jiné systémově významné instituceinstituce s finančním systémem. (4) Česká národní bankabanka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci do výše 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní bankabanka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státechčlenských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní bankabanka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Česká národní bankabanka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituciinstituci alespoň jednou ročně. (5) Česká národní bankabanka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci Evropské radě pro systémová rizika nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4, pokud jde o sazbu nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pokud Česká národní bankabanka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4. (6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci, b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko, c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituciinstituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bancebance. (7) Pokud je jiná systémově významná instituceinstituce ovládána globální systémově významnou institucíinstitucí nebo jinou systémově významnou institucíinstitucí, která je institucíinstitucí nebo skupinouskupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituceevropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající investiční podnikevropský ovládající investiční podnik, evropská finanční holdingová osobaevropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osobaevropská smíšená finanční holdingová osoba, a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituciinstituci na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituciinstituci na individuálním základě nesmí přesáhnout nižší z těchto hodnot: a) součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituciinstituci nebo jinou systémově významnou instituciinstituci uplatňovaných pro skupinuskupinu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo b) 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinuskupinu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 4. § 8at (1) Česká národní bankabanka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucíinstitucí označených jako jiné systémově významné a uvede důvody, pro které tak činí. (2) Česká národní bankabanka přezkoumává určení jiných systémově významných institucíinstitucí jednou ročně. Česká národní bankabanka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituceinstituce a Evropskou radu pro systémová rizika. (3) Česká národní bankabanka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucíinstitucí, které určila jako jiné systémově významné. § 8au (1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 8al až 8ao se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní bankabanka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 8ao odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní bankabanka odůvodnění nezveřejní. (2) Česká národní bankabanka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 8ao odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní bankabanka odůvodnění nezveřejní. § 8b (1) Družstevní záložna zajistí, aby auditor provedl a) ověření účetní závěrky družstevní záložny, b) jednou za 3 kalendářní roky ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny, přičemž družstevní záložna pro auditora zajistí přehled provedených vnitřních kontrol, které se tohoto ověření týkají, c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a řídicího a kontrolního systému; družstevní záložna předloží tyto zprávy ve stanovených lhůtách České národní bancebance. Česká národní bankabanka stanoví vyhláškou obsah zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle písmen b) a c), způsob, strukturu a periodicitu jejího zpracování a lhůty pro její předložení. (2) Česká národní bankabanka může požadavek na ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. Česká národní bankabanka do 30. dubna příslušného kalendářního roku družstevní záložně sdělí, že ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem provedení tohoto ověření omezuje. Na sdělení České národní bankybanky o prominutí nebo omezení provedení tohoto ověření se nepoužijí části druhá a třetí správního řádu. (3) Vybraného auditora je družstevní záložna povinna oznámit České národní bancebance, která je do 30 dnů ode dne obdržení tohoto oznámení oprávněna auditora odmítnout. Ověřit účetní závěrku družstevní záložny může pouze ten auditor, který nemá k družstevní záložně zvláštní vztah a který doloží, že v průběhu minimálně 2 účetních období ověřoval účetní závěrky bankbank, družstevních záložen nebo jiných finančních institucífinančních institucí, a kterému nebylo v souvislosti s poskytováním auditorských služeb oprávnění k jejich poskytování pozastaveno. Neodmítne-li Česká národní bankabanka auditora ve stanovené lhůtě, platí, že auditor byl schválen. V případě odmítnutí auditora Českou národní bankoubankou je družstevní záložna povinna oznámit do 15 dnů ode dne odmítnutí České národní bancebance nového auditora. (4) Za osoby, které mají k družstevní záložně zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují členové družstevní záložny, členové volených orgánů družstevní záložny a osoby jim blízké podle občanského zákoníku. (5) Česká národní bankabanka může nařídit družstevní záložně změnu auditora, pokud auditor nesplní povinnost informovat Českou národní bankubanku o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů. § 9 (1) Zisk lze rozdělit mezi členy družstevní záložny. Podíl člena na zisku je stanoven poměrem výše členského vkladu k souhrnu všech členských vkladů všech členů k rozvahovému dni řádné účetní závěrky. Na určení zisku, který se má rozdělit mezi členy, se po zohlednění části zisku připadajícího na vypořádací podíly usnáší členská schůze při projednání řádné účetní závěrky. Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o rozdělení a užití zisku družstva se nepoužijí. (2) Vykáže-li družstevní záložna ztrátu, je členská schůze povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z rizikového fondu, rezervního fondu a nerozděleného zisku minulých let družstevní záložny. Úhradu ztráty provede družstevní záložna bez zbytečného odkladu po rozhodnutí členské schůze. (3) Rozdělení zisku družstevní záložny podle předchozích odstavců provede představenstvo do 30 dnů od dne konání členské schůze, která schválila řádnou účetní závěrku, z níž zisk vyplývá. § 9a (1) Česká národní bankabanka může vydat opatření obecné povahy na základě a v mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku nebo upravit použití stanovených pravidel družstevním záložnám nebo skupině druhově určených družstevních záložen. (2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní bankybanky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní bankabanka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní bankybanky. (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní bankybanky. § 10 Fondy družstevní záložny (1) Družstevní záložna zřizuje tyto fondy: a) rizikový fond při svém vzniku ke krytí rizik z poskytování úvěrů a záruk ve výši nejméně 20 % ročního zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rizikového fondu dosáhne částky nejméně 30 % souhrnu nesplacených úvěrů a záruk poskytnutých družstevní záložnou, b) rezervní fond. Není-li rezervní fond vytvořen již při vzniku družstevní záložny, vytvoří se ze zisku po zdanění vykázaného v řádné účetní závěrce za účetní období, v němž poprvé se tento zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % ze zisku po zdanění. Tento fond se ročně doplňuje o částku určenou ve stanovách, nejméně však o 10 % ze zisku po zdanění, a to až do doby, kdy výše rezervního fondu dosáhne nejméně 20 % základního kapitálu. (2) Stanovy mohou určit, že se vytváří vyšší rizikový fond a rezervní fond a že se popřípadě zřizují další fondy. § 11 (1) Družstevní záložna je povinna dodržovat pravidla bezpečného provozu, která mohou upravovat zejména a) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků, b) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv. (2) Pravidla a ukazatele podle odstavce 1 stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. § 12 Družstevní záložna je povinna zavést účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informovat ve svých provozních prostorách. § 12a Družstevní záložna je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní bankybanky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka. § 13 Některá ustanovení o zrušení a likvidaci družstevní záložny (1) Soud na návrh České národní bankybanky, orgánu nebo člena družstevní záložny nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodne o zrušení družstevní záložny a její likvidaci, jestliže a) počet členů klesl pod 30, b) kapitál klesl pod 35 000 000 Kč, c) uplynulo šest měsíců ode dne, kdy skončilo funkční období orgánu družstevní záložny a nebyl zvolen nový orgán, nebo byla porušena povinnost svolat členskou schůzi, anebo družstevní záložna po dobu delší než jeden rok neprovozuje žádnou činnost, d) založením, fúzí nebo rozdělením družstevní záložny byl porušen zákon. (2) Soud na návrh České národní bankybanky rozhodne o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, jestliže opatření uložená Českou národní bankoubankou podle § 28 byla neúčinná. (3) Soud dále na návrh České národní bankybanky rozhodne o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, bylo-li družstevní záložně odňato povolení. (4) Fúze družstevní záložny je možná jen s jinou družstevní záložnou. Družstevní záložnu lze rozdělit pouze na družstevní záložny. K rozdělení nebo fúzi je třeba předchozího souhlasu České národní bankybanky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 2a. (5) Změna právní formy družstevní záložny není přípustná. To neplatí v případě změny právní formy na akciovou společnostakciovou společnost, pokud Česká národní bankabanka udělila souhlas k takové přeměně a současně rozhodla o udělení bankovní licence. Projekt změny právní formy družstevní záložny nemusí obsahovat počet, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pokud bude obsahovat způsob jejich určení. (6) Žádost o udělení souhlasu podle odstavců 4 a 5 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a jeho účastnících. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. (7) Zrušuje-li se družstevní záložna s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz družstevní záložny z obchodního rejstříku, likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní bankybanky soud. Likvidátorem může být pouze fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny. (8) Soud rozhodne o návrhu České národní bankybanky podle odstavců 2, 3 a 7 bez jednání a rozhodnutí vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu do 24 hodin od obdržení návrhu. Vyvěšením rozhodnutí nastávají právní účinky uvedené ve výroku a tím je výrok závazný pro každého; den vyhlášení se na písemném vyhotovení poznamená. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (9) Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku družstevní záložny. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek. Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi Česká národní bankabanka. Pravidla pro stanovení a výplatu náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora a jejich maximální výši hrazenou státem stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. (10) Likvidátor předkládá České národní bancebance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu se zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, a na základě výzvy podle § 27 odst. 2 další vyžádané údaje, doklady a informace. § 13a (1) Družstevní záložny, které jsou účastníky platebních systémů provozovaných v souladu se zvláštním zákonem nebo platebních systémů, které provozuje Česká národní bankabanka, si na území České republiky převádějí s ostatními účastníky těchto platebních systémů peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů nebo příkazů svých klientů. (2) Je-li družstevní záložna účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankoubankou, vede jí Česká národní bankabanka na základě smlouvy účet mezibankovního platebního styku v české měně. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření. § 13b (1) Jestliže družstevní záložna, bankabanka nebo pobočka zahraniční bankybanky na území České republiky nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je družstevní záložna, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět družstevní záložny, bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji družstevní záložně, bancebance nebo pobočce zahraniční bankybanky, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je družstevní záložna oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“). (2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce. (3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; družstevní záložna, která nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na opravné zúčtování v rámci téže družstevní záložny. Pojištění vkladů členů § 14 Družstevní záložny jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů podle části čtrnácté zákona o bankách. Ustanovení zákona o bankách, která upravují práva a povinnosti bank vyplývající z účasti v systému pojištění pohledávek z vkladů, jakož i ustanovení upravující postupy České národní bankybanky při výpočtu, stanovení a povinnosti zaplatit příspěvek do Fondu pojištění vkladů, ustanovení upravující informační povinnost bankbank vůči klientům ve vztahu k systému pojištění pohledávek z vkladů, ustanovení upravující povinnost bankybanky informovat vkladatele o fúzi nebo rozdělení bankybanky, přeměně bankybanky na pobočku bankybanky z členského státučlenského státu, převodu jmění na bankubanku jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech a oprávnění vkladatelů bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky z vkladů včetně příslušných úroků v návaznosti na tuto informaci a dále ustanovení upravující povinnosti likvidátorů, správců, insolvenčních správcůinsolvenčních správců a Garančního systému finančního trhu při uplatňování tohoto systému se vztahují na družstevní záložny, likvidátory a insolvenční správceinsolvenční správce obdobně, a to včetně ustanovení o odpovědnosti za jejich porušení a uplatňování příslušných sankcí. Osoba, které svědčí pojištěná pohledávka z vkladu vedeného u družstevní záložny, je oprávněnou osobou ve smyslu části čtrnácté zákona o bankách. Dohled nad družstevními záložnami § 21 (1) Česká národní bankabanka vykonává dohled nad činností družstevních záložen a dodržováním povinností stanovených jim tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou družstevní záložny oprávněny vykonávat podle tohoto zákona. (2) Česká národní bankabanka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob na území hostitelských států. Pokud Česká národní bankabanka o provedení kontroly požádala, je oprávněna se jí zúčastnit, pokud tuto kontrolu neprovádí sama. (3) Česká národní bankabanka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům dohledu hostitelských států a orgánům Evropské unie. Česká národní bankabanka a orgány hostitelských států si vyměňují informace o činnosti družstevních záložen, jež mohou usnadnit dohled nad nimi nebo zkoumání podmínek pro vydání povolení. (4) Česká národní bankabanka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státučlenského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku5a). Česká národní bankabanka usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu všech členských státůčlenských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku. (5) Česká národní bankabanka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu41). (6) Česká národní bankabanka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví. (7) Česká národní bankabanka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů dohledu využívaných v členských státechčlenských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní. (8) Česká národní bankabanka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od a) družstevní záložny, b) osoby náležející k družstevní záložně, c) osoby, která byla družstevní záložnou pověřena výkonem činnosti. (9) Česká národní bankabanka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 8, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může a) vyžadovat předložení dokladů, b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy, c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 8, jejich zástupců a pracovníků, d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby, než je uvedena v odstavci 8 za podmínky, že k tomu udělí souhlas. § 21a Proces přezkumu a vyhodnocování (1) Česká národní bankabanka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené družstevní záložnou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita družstevní záložny zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz družstevní záložny a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní bankabanka vždy vyhodnocuje rizika, kterým družstevní záložna je nebo může být vystavena a rizika odhalená zátěžovými testy. (2) Tento přezkum a vyhodnocování provádí Česká národní bankabanka v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení družstevní záložny na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu družstevní záložně stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Při provádění přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní bankabanka zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii zveřejňovanými podle § 28i odst. 1 písm. c). (3) Česká národní bankabanka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na a) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu, b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení družstevní záložnou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování, d) míru, v jaké kapitál udržovaný družstevní záložnou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika, e) expozice družstevní záložny vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů, f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika, g) výsledky zátěžových testů prováděných družstevní záložnou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, h) geografické umístění expozic družstevní záložny, i) model podnikání družstevní záložny. (4) Česká národní bankabanka dále přezkoumává a vyhodnocuje a) celkové řízení rizika likvidity družstevní záložny; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení družstevní záložny na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státechčlenských státech, b) expozice družstevní záložny vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní bankabanka uloží odpovídající opatření k nápravě podle § 28 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud 1. se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu družstevní záložny o více než 15 % kapitálu tier 1kapitálu tier 1, nebo 2. u družstevní záložny v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia, c) expozice družstevní záložny vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle čl. 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených družstevní záložnou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní bankabanka k modelu podnikání družstevní záložny, d) řídicí a kontrolní systém družstevní záložny, podnikovou kulturu a způsobilost členů představenstva a kontrolní komise vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní bankabanka požadovat po družstevní záložně program jednání představenstva a kontrolní komise a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti představenstva a kontrolní komise. (5) Česká národní bankabanka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady podle odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany družstevní záložny je přiměřené a že družstevní záložna není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně. (6) Česká národní bankabanka dále přezkoumává a vyhodnocuje, a) zda družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že družstevní záložna poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že družstevní záložna v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci, b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní družstevní záložně prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. § 21b (1) Česká národní bankabanka může u družstevních záložen s podobným rizikovým profilem přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele. (2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a provádí Česká národní bankabanka alespoň jednou ročně zátěžové testy družstevních záložen. Výsledek zátěžových testů může Česká národní bankabanka uveřejnit. (3) Česká národní bankabanka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo družstevní záložně povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti družstevní záložny a na používání interních přístupů u nových produktů. § 21c (1) Česká národní bankabanka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a. (2) Česká národní bankabanka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státučlenského státu v provedení kontroly na místě v pobočce družstevní záložny, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státučlenského státu. (3) Plán dohledových šetření České národní bankybanky zahrnuje a) seznam družstevních záložen, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4, b) plán kontrol na místě v obchodních místech družstevní záložny, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státechčlenských státech, c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění, d) seznam družstevních záložen, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 21a a § 21b odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, e) seznam dalších družstevních záložen, u kterých to Česká národní bankabanka považuje za nezbytné. (4) Česká národní bankabanka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, je-li to nezbytné, zejména tato opatření: a) zvýšit počet kontrol na místě u dané družstevní záložny, b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní bankybanky v družstevní záložně, c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací družstevní záložnou, d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů družstevní záložny, e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by družstevní záložna mohla být vystavena, f) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 za podmínek podle § 21d a 21e, g) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání družstevní záložny, a k uspořádáním, postupům a mechanismům družstevní záložny, zejména podle § 7a odst. 1 písm. b), h) uložit opatření podle § 28 odst. 2 písm. a) bodů 2 až 10 a § 28 odst. 2 písm. b). (5) Ustanovení § 28a se použije pro opatření podle odstavce 4 obdobně. Ustanovení § 28aa se nepoužije. Podmínky pro uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování § 21d (1) Česká národní bankabanka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, zjistí-li, že a) družstevní záložna je vystavena rizikům nebo prvkům rizik, které nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250), b) družstevní záložna nesplňuje požadavky podle § 7a, § 8a odst. 1 a 2, právních předpisů provádějících tato ustanovení nebo podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci, c) úpravy ocenění podle § 21a odst. 6 písm. b) jsou nedostatečné k tomu, aby družstevní záložně umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát, d) neplnění požadavků na používání povoleného přístupu povede pravděpodobně k nedostatečným kapitálovým požadavkům, e) družstevní záložna opakovaně neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného podle § 21f, nebo f) jiná situace specifická pro družstevní záložnu je nebo by mohla být zdrojem významného rizika. (2) Česká národní bankabanka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných družstevní záložnou v důsledku její činnosti, včetně rizik, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje na finančních trzích na rizikový profil družstevní záložny. (3) Pro účely odstavce 1 písm. a) platí, že rizika nebo prvky rizik nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250) pouze v případě, že požadavky na objem, druh a strukturu kapitálu, který Česká národní bankabanka považuje za přiměřený při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu podle § 8a, jsou přísnější než požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250). (4) Pro účely odstavce 3 posoudí Česká národní bankabanka s ohledem na rizikový profil družstevní záložny rizika, jimž je družstevní záložna vystavena, včetně rizik a prvků rizik specifických pro družstevní záložnu, a) jež jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250) nebo nejsou těmito požadavky přímo pokryty, a b) u nichž hrozí podcenění i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250). (5) Za rizika, u nichž i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250) hrozí podcenění, se nepovažují rizika v rozsahu, v jakém se na ně vztahují dočasná opatření stanovená podle tohoto zákona nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (6) Kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika, která byla na základě posouzení podle odstavce 4 označena za významná a která nejsou dostatečně pokryta kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250). Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic je významné alespoň v případech podle § 21a odst. 4 písm. b), nedospěje-li Česká národní bankabanka při provádění přezkumu a vyhodnocování k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany družstevní záložny přiměřené a že družstevní záložna není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně. § 21e (1) Česká národní bankabanka určí výši požadavku na kapitál podle § 21d v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování za účelem krytí a) jiných rizik než rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 21d, a příslušnými kapitálovými požadavky podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250), b) rizika nadměrné páky, jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 21d, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v částech třetí a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Družstevní záložna plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený Českou národní bankoubankou kapitálem splňujícím tyto podmínky: a) nejméně tři čtvrtiny tvoří kapitál tier 1kapitál tier 1 a b) nejméně tři čtvrtiny požadavku podle písmene a) tvoří kmenový kapitálkmenový kapitál tier 1. (3) Družstevní záložna plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený Českou národní bankoubankou kapitálem tier 1kapitálem tier 1. (4) Česká národní bankabanka může, je-li to nezbytné a s ohledem na zvláštní situaci družstevní záložny, stanovit, aby družstevní záložna plnila požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování vyšším podílem kapitálu tier 1kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1kapitálu tier 1, než jaký je požadován podle odstavce 2 nebo 3. (5) Družstevní záložna udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kombinované kapitálové rezervy, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje jiná rizika než riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru. (6) Družstevní záložna udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 21f, pokud tento pokyn kryje riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru. (7) Česká národní bankabanka v odůvodnění rozhodnutí o uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uvede alespoň popis úplného posouzení všech prvků podle § 21d a odstavců 1 až 5. Pokud Česká národní bankabanka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování z důvodů podle § 21d odst. 1 písm. e), uvede v odůvodnění, proč uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu není dostatečné. § 21f Pokyn k držení dodatečného kapitálu (1) Česká národní bankabanka provádí v rámci přezkumu a vyhodnocování pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu podle § 8a. (2) Česká národní bankabanka na základě přezkumu podle odstavce 1 určí a sdělí družstevní záložně pokyn k držení dodatečného kapitálu; na sdělení pokynu České národní bankybanky se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí. Tento pokyn zahrnuje kapitál nad rámec kapitálu požadovaného podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250), požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu nebo nad rámec požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, které jsou nezbytné k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou Česká národní bankabanka považuje za vhodnou. (3) Pokyn k držení kapitálu může pokrývat i rizika, která jsou řešena prostřednictvím požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, ale pouze do té míry, v jaké tato rizika nejsou v požadavku zahrnuta. (4) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu, který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, družstevní záložna nepoužije ke splnění kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankoubankou k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru. (5) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky družstevní záložna nepoužije ke splnění kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankoubankou k řešení rizika nadměrné páky, ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru. (6) Nesplnění pokynu podle odstavce 2 nemá za následek omezení podle § 8aj odst. 4 nebo § 8av odst. 3. § 21g Česká národní bankabanka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi všemi dotčenými útvary a útvarem vykonávajícím působnost orgánu příslušného k řešení krize, pokud uloží družstevní záložně požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo pokud družstevní záložně sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu podle § 21f. § 22 (1) Česká národní bankabanka informuje Evropskou komisi o počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě. (2) Česká národní bankabanka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu dohledu nad družstevními záložnami důležitých pro řádný výkon dohledu v rámci Evropské unie, zejména o a) počtu a povaze případů, kdy zamítla žádost družstevní záložny o zřízení pobočky v hostitelském státě, b) udělených a odňatých povoleních, c) použití postupu podle § 28 vůči pobočce v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu členů, d) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání povolení podle tohoto zákona a prováděcích předpisů, e) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů zavedených ostatními družstevními záložnami o 1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky odpovídající 1 000 000 eur, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí činností družstevní záložny, 2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti za delší časové období a zvláštních výhod osob uvedených v bodě 1, f) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, g) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 21a odst. 3 až 5, § 21b odst. 2 a 3 a § 28 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a odst. 3, h) případech, kdy použije § 21b odst. 1, i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle § 25a, j) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, jestliže výsledky naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany družstevní záložny; tyto informace poskytne Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu, k) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování, jakož i informacích o rozdílech v odměňování mužů a žen, l) opatřeních přijatých podle § 7ac písm. g), m) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 7aa odst. 3, n) údajích shromážděných podle § 7ac písm. h), o) údajích získaných od družstevní záložny o rozhodnutí členů, která se týkají odměňování, p) opatřeních k nápravě uložených podle § 28 odst. 2 bodu 11, § 28 odst. 6 a pokutách uložených za přestupek podle § 27a odst. 1, § 27b odst. 2 písm. a), d), f) až i), k) až m) a § 27c odst. 1, včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy, q) důvodném podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokusu o ně, nebo o významné hrozbě takového rizika; v případě významné hrozby takového rizika vyhodnotí Česká národní bankabanka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu informuje Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto společného vyhodnocení. (3) Na vyžádání Česká národní bankabanka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy Evropské unie. (4) Česká národní bankabanka informuje Evropskou radu pro systémová rizika o sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 8al odst. 4 a údajích podle § 8al odst. 8. (5) Česká národní bankabanka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá k řešení sporů mezi příslušnými orgány dohledu. (6) Česká národní bankabanka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů družstevní záložny. § 22a Výměna informací při dohledu nad pobočkami družstevních záložen (1) V rámci výkonu dohledu nad družstevními záložnami Česká národní bankabanka spolupracuje s orgány dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má družstevní záložna pobočku. (2) Česká národní bankabanka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na družstevní záložně a o řízení družstevní záložny. Česká národní bankabanka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad družstevní záložnou, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálových poměrech, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného družstevní záložnou, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly. (3) Česká národní bankabanka může informace podle odstavce 2 požadovat po orgánu dohledu státu, na jehož území má družstevní záložna pobočku nebo na jehož území se nachází osoba ovládající družstevní záložnu nebo osoba ovládající osobu, která ovládá družstevní záložnu. (4) Česká národní bankabanka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského státučlenského státu, na jehož území vykonává družstevní záložna svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany klientů nebo členů družstevní záložny nebo finanční stability v tomto členském státěčlenském státě. Česká národní bankabanka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena likvidita družstevní záložny nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita družstevní záložny. V takovém případě sdělí Česká národní bankabanka příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala. Česká národní bankabanka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státučlenského státu, na jehož území vykonává družstevní záložna činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela. (5) Česká národní bankabanka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví39), pokud nesouhlasí s opatřeními, která přijal orgán dohledu jiného členského státučlenského státu, na jehož území družstevní záložna vykonává činnost prostřednictvím pobočky. (6) Česká národní bankabanka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státučlenského státu odmítne žádost České národní bankybanky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě. § 22b (1) Pobočka družstevní záložny, jejímž prostřednictvím vykonává družstevní záložna svou činnost na území hostitelského státu, může být orgánem dohledu tohoto státu označena v souladu s právem Evropské unie za významnou (dále jen „významná pobočka“). (2) Česká národní bankabanka je příslušná k dohodě o označení pobočky družstevní záložny za významnou, jestliže tato družstevní záložna vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v jiném členském státěčlenském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní bankubanku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Česká národní bankabanka vyvíjí úsilí k tomu, aby k této dohodě došlo do 2 měsíců ode dne, kdy byla informována o záměru označit pobočku za významnou. (3) Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, sdělí Česká národní bankabanka orgánům dohledu tohoto státu informace o a) vývoji v družstevní záložně nebo jiné osobě ve skupiněskupině, který může vážně ohrozit finanční situaci družstevní záložny ve skupiněskupině, b) závažných sankcích a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených družstevní záložně podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 28 odst. 2 písm. a), a o neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu, c) výsledcích procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 21a, d) posouzení rizik skupinyskupiny podle § 25k odst. 2, e) rozhodnutí o opatření k nápravě, které družstevní záložně uloží, pokud je rozhodnutí významné pro tuto pobočku. (4) Pokud Česká národní bankabanka zjistí nepříznivý vývoj v družstevní záložně, která vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky na území hostitelského státu, informuje bez zbytečného odkladu příslušné centrální bankybanky Evropského systému centrálních bankbank za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i) a orgány veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. k) v členských státechčlenských státech dotčených tímto vývojem. (5) Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, zřizuje Česká národní bankabanka k plnění úkolů podle odstavců 3 a 4 a § 22a kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních o koordinaci a spolupráci podle zákona upravujícího činnost bankbank, která připravuje Česká národní bankabanka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 3. Členy kolegia jsou Česká národní bankabanka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž družstevní záložna vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky. (6) Česká národní bankabanka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění povinností jí stanovených podle odstavců 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státechčlenských státech. (7) Česká národní bankabanka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní bankabanka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti. (8) Pokud družstevní záložna vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím významné pobočky, konzultuje Česká národní bankabanka s orgánem dohledu tohoto členského státučlenského státu plán na obnovení likvidity družstevní záložny za podmínky, že existuje riziko likvidity, které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu. (9) Povinnosti uvedené v odstavcích 3 až 8 vykonává Česká národní bankabanka poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 2 nebo poté, kdy byla o označení pobočky družstevní záložny za významnou informována příslušným orgánem dohledu hostitelského státu. § 22c Česká národní bankabanka při výkonu dohledu nad družstevní záložnou, která vykonává činnost na území hostitelského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování plánu dohledových šetření podle § 21c informace získané orgánem dohledu hostitelského státu při kontrole na místě. § 23 Při výkonu dohledu formou kontroly na místě se vztahy mezi Českou národní bankoubankou a osobami podléhajícími tomuto dohledu řídí kontrolním řádem. § 25a Povinnost mlčenlivosti (1) Osoby provádějící dohled nad činností družstevních záložen jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděly v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám informace pouze v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní družstevní záložnu či člena družstevní záložny se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu. (2) Informace získané při výkonu své činnosti mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů České národní bankybanky nebo v soudním řízení o žalobě ohledně rozhodnutí učiněného v souvislosti s výkonem dohledu nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem. (3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení v České republice, b) poskytnutí informací orgánu dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu nebo nad finančními institucemiinstitucemi nebo finančními trhy nebo úvěrovými institucemiinstitucemi v jiném státě a Evropské komisi, c) uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 21b odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví a d) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie. (4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení ustanovení tohoto zákona nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění funkce a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u družstevní záložny, b) dohledu nad orgánem podle písmene a), c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky družstevní záložny, d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky družstevní záložny, e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností, f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy, h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému, i) České národní bankybanky jako ústřední bankybanky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem, j) systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění investorů a mechanismů financování řešení krize, k) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad úvěrovými institucemiinstitucemi a finančními institucemiinstitucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti, l) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, m) Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii České republiky, nebo n) Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů. (5) Odstavec 4 se použije pro poskytování informací veřejným orgánům a dalším osobám v členských státechčlenských státech a s výjimkou orgánů uvedených v odstavci 4 písm. g), h), i) a k) též v jiných státech a Evropské centrální bancebance, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika34) obdobně, přičemž při poskytnutí informací podle odstavce 4 písm. e) mohou být takové informace poskytnuty pouze po předchozím sdělení jmen a přesného vymezení úkolů osob, jimž mají být tyto informace předány. (6) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí ke splnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, a dále příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupinyskupiny. (7) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na výslovnou žádost poskytovány též a) Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bancebance pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru, b) BanceBance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu, c) Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce. (8) Poskytnutí informací podle odstavců 3 až 7 je možné pouze za podmínky, že pro jejich příjemce je zaveden režim ochrany informací nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie. (9) Poskytnutí informací podle odstavce 7 je dále možné, pouze pokud a) mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace je možné poskytnout jen v prostorách České národní bankybanky, b) je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, c) je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání, d) požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a e) žadatel podle odstavce 7 poskytne dostatečné záruky, že informace budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona. (10) Informace získané od orgánů hostitelských států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty třetí osobě. Informace získané v rámci dohledu na místě v rámci jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánů dohledu tohoto státu poskytnuty třetí osobě. § 25b (1) Družstevní záložna je povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a o jeho obchodech s družstevní záložnou. (2) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, je družstevní záložna povinna podat osobám pověřeným výkonem dohledu. Za porušení ustanovení odstavce 1 se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankoubankou a orgány dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 rovněž není sdělení údajů o členovi družstevní záložny a jeho obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí, při plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty nebo při plnění povinnosti předávat údaje podle zákona o centrální evidenci účtů. Porušením povinnosti stanovené v odstavci 1 není ani předání informací jinému poskytovateli platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování. (3) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna bez souhlasu člena jen na písemné vyžádání a) soudu pro účely občanského soudního řízení20), b) orgánu činného v trestním řízeníorgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon21), c) správců daně za podmínek podle daňového řádu nebo pro účely plnění povinnosti poskytovat údaje z evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, d) příslušného orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí, e) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které člen družstevní záložny dluží, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je člen družstevní záložny povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku, f) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které člen družstevní záložny dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného, g) soudního exekutora pověřeného provedením exekuceexekuce podle zvláštního zákona22), h) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků poskytnutých členovi družstevní záložny ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků, i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona18c), j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky, k) Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii České republiky, l) Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů, m) Ministerstva financí pro účely zajištění koordinace spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům za podmínek stanovených zákonem o koordinaci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům, nebo n) Úřadu práce České republiky a Ministerstvu práce a sociálních věcí za účelem posouzení majetkových poměrů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů. Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může družstevní záložna příslušnou záležitost identifikovat. (4) Družstevní záložna je povinna sdělit i bez souhlasu člena na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet člena po dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího vymáhání, identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu, a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech týkajících se tohoto účtu. Družstevní záložna je rovněž povinna po úmrtí člena sdělit tyto údaje na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky. (5) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu člena poskytnout příslušnému orgánu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitelespotřebitele48) na písemné vyžádání a za podmínek stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitelespotřebitele48) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém členovi, který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu. (6) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a g) náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů. (7) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu svého člena sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuceexekuce číslo účtu svého člena včetně identifikačního kódu družstevní záložny a identifikační údaje o svém členovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost družstevní záložny platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice družstevní záložně utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží družstevní záložně úhrada věcných nákladů. (8) Zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podá družstevní záložna v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu člena, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu, na jehož území podniká. (9) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základědohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu3c) orgánu, který tento dohled vykonává. (10) Údaje, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může družstevní záložna poskytovat, je-li je potřebné poskytnout, ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání. § 25c (1) Pracovníci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů družstevní záložny a jejích členů. Z důvodů uvedených v § 25b odst. 2, 3, 4 a 7 je představenstvo této povinnosti zprostí. (2) Pracovníci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání údajů, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podle § 25b odst. 3 písm. j). Tuto povinnost jsou povinni zachovávat vůči členovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti není poskytnutí údaje podle věty první pracovníkovi nebo členovi orgánu téže družstevní záložny, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce nebo pracovní činnosti. (3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu. § 25i (1) Česká národní bankabanka před a) rozhodnutím podle § 2b odst. 3, b) uložením závažné sankce nebo opatření k nápravě mimořádného významu družstevní záložně, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 1, c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 konzultuje tuto skutečnost s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě v případě skupinyskupiny, jejímž členem je dotčená družstevní záložna, a s dalšími orgány, kterých se tato skutečnost rovněž týká. (2) Česká národní bankabanka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu. § 25j Zjistí-li Česká národní bankabanka při výkonu dohledu nad družstevní záložnou mimořádnou situaci, jež může mít dopad v České republice, Česká národní bankabanka informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti a) centrální bankybanky Evropského systému centrálních bankbank v členských státechčlenských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. i) a b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. k) v členských státechčlenských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné. § 25k (1) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a Českou národní bankoubankou o uložení opatření nebo sdělení pokynu Českou národní bankoubankou družstevní záložně ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucíevropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikemevropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobouevropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobouevropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základěorgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě předložil České národní bancebance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem skupinyskupiny, zprávu o držení dodatečného kapitálu touto skupinouskupinou, nebo zprávu o posouzení rizika likvidity této skupinyskupiny, je Česká národní bankabanka příslušná uvedené družstevní záložně uložit samostatně na individuálním nebo subkonsolidovaném základě opatření podle § 21c odst. 4 písm. f) nebo g) nebo sdělit pokyn podle § 21f; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupinyskupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů určených k výkonu dohledu nad členy této skupinyskupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí. (2) Česká národní bankabanka může ve lhůtě 7 dnů před uplynutím lhůty podle odstavce 1 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010; pokud Česká národní bankabanka nebo příslušné orgány určené k výkonu dohledu nad členy dotčené skupinyskupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní bankabanka řízení o uložení opatření nebo sdělení pokynu do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví. (3) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 si Česká národní bankabanka může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní bankabanka z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje. (4) Česká národní bankabanka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1 nejméně jednou za rok postupem uvedeným v odstavcích 1 a 2. Česká národní bankabanka může tato rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný podnět orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupinyskupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto podnětu. (5) Družstevní záložna je povinna udržovat kapitál nad minimální úrovní a plnit zvláštní požadavky na likviditu, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným, v dohodě s Českou národní bankoubankou, orgánem jiného členského státučlenského státu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě. (6) Pokyn k držení dodatečného kapitálu určí a sdělí družstevní záložně příslušný orgán jiného členského státučlenského státu určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základěkonsolidovaném základě po dohodě s Českou národní bankoubankou. § 27 (1) Družstevní záložna je povinna vypracovat a předkládat České národní bancebance informace a podklady, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní bankabanka vyhláškou. (2) Mimo informace a podklady podle odstavce 1 je Česká národní bankabanka oprávněna vyzvat družstevní záložnu k předložení dalších údajů, dokladů nebo informací. Družstevní záložna je povinna předložit vyžádané údaje, doklady nebo informace do 3 dnů od doručení výzvy, není-li ve výzvě stanovena lhůta pozdější. (3) Družstevní záložna je povinna informovat Českou národní bankubanku o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona. Ověřené kopie stanov a jejich změny musí být uloženy u České národní bankybanky. (4) Pro předkládání písemností podle odstavců 1 až 3 se použijí ustanovení správního řádu o jednacím jazyku přiměřeně; v případě pochybností může Česká národní bankabanka vyžádat úředně ověřený překlad do jazyka českého následně. Přestupky § 27a Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) zahájí činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona, bez tohoto povolení, b) nabude kvalifikovanou účast na družstevní záložně nebo ji zvýší tak, že dosáhne podílů na základním kapitálu nebo hlasovacích právech uvedených v § 2b odst. 3, bez předchozího souhlasu České národní banky, c) ovládne družstevní záložnu bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3, nebo d) užívá označení „spořitelní a úvěrní družstvo“ nebo „družstevní záložna“ nebo „úvěrní družstvo“ v rozporu s § 1 odst. 3. (2) Fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupkupřestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem. (3) Pracovník nebo člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 25c. (4) Člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupkupřestupku tím, že neinformuje neprodleně Českou národní banku o skutečnostech uvedených v § 6 odst. 10. (5) Člen úvěrové komise nebo člen družstevní záložny, jemuž byla podle stanov svěřena pravomoc rozhodovat o poskytnutí úvěru, se dopustí přestupkupřestupku tím, že se stane ručitelem úvěru, o jehož poskytnutí rozhoduje. (6) Insolvenční správce družstevní záložny se dopustí přestupkupřestupku tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky (§ 5a odst. 4). (7) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. (8) Člen představenstva nebo člen kontrolní komise družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že neprodleně neinformuje Českou národní banku podle § 28ab. (9) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 5, b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo 7, c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 3 nebo 4, d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 8, e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c); není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč. § 27b Přestupky družstevní záložny (1) Družstevní záložna se dopustí přestupku tím, že a) uskuteční činnost v rozporu s vydaným povolením [§ 1 odst. 5 písm. a)], b) nesplní povinnost stanovenou v rozhodnutí České národní banky podle § 28, c) neuveřejní schválenou účetní závěrku, výroční zprávu nebo opis povolení (§ 1 odst. 6), d) neoprávněně nabude přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu právnické osoby, stane se členem, společníkem nebo akcionářem právnické osoby nebo jiným způsobem nabude vliv na řízení právnické osoby (§ 1 odst. 9), e) připustí na členské schůzi účast osoby, které Česká národní bankabanka pozastavila práva podle § 2c odst. 1, f) zřídí pobočku na území hostitelského státu bez souhlasu České národní banky (§ 2d odst. 1) nebo změní skutečnosti týkající se činnosti pobočky na území hostitelského státu v rozporu s ustanovením § 2e odst. 2, g) začne podnikat na území hostitelského státu bez založení pobočky, aniž by tento svůj záměr včetně specifikace vykonávané činnosti předem oznámila České národní bance (§ 2f), h) neposkytne na vyžádání hostitelského státu informace a pravidelná hlášení ve formě statistických údajů o podnikání své pobočky na území tohoto hostitelského státu v souladu s § 2g odst. 2, i) svým jednáním nebo jednáním své pobočky na území hostitelského státu porušuje ustanovení právních předpisů hostitelského státu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, j) nabude majetek v rozporu s ustanovením § 3 odst. 2 a 3, k) poruší povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem18a) pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku, l) použije úvěrové hodnocení pro výpočet kapitálových požadavků v rozporu s tímto zákonem, nebo m) nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 7af. (2) Družstevní záložna se dopustí přestupku tím, že a) její řídicí a kontrolní systém nesplňuje všechny požadavky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, b) neposkytne právnické osobě nebo fyzické osobě v souvislosti s jejím podnikáním bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení jejího úvěrového hodnocení podle čl. 431 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, c) nedodrží pravidla pro stanovení kapitálu, určení jednotlivých kapitálových požadavků a podmínky pro užívání interních přístupů a interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků podle části druhé a třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a opatření obecné povahy České národní banky podle § 9a, d) nesdělí České národní bance údaje, nebo sdělí neúplné nebo nesprávné údaje podle části sedmé A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, e) použije nebo změní interní přístup pro výpočet kapitálového požadavku bez předchozího souhlasu České národní banky nebo jiného orgánu dohledu členského státu, nebo tyto přístupy používá v rozporu se závaznými podmínkami stanovenými v tomto souhlasu podle čl. 143 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise, f) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240250), g) se vystaví expozici přesahující limity stanovené v čl. 395 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a opatření obecné povahy České národní banky podle § 9a, h) neudržuje opakovaně nebo po delší dobu likvidní prostředky podle čl. 412 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, i) nezpřístupní informace v rozsahu a způsobem stanoveným v části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise nebo tyto informace zpřístupní s neúplnými nebo nesprávnými údaji, j) rozdělí kmenový kapitál tier 1 v rozporu s tímto zákonem, k) nesplní některou z informačních povinností podle § 2c odst. 3, l) poskytne plnění držitelům nástrojů zahrnutých v kapitálu družstevní záložny v rozporu s čl. 28, 51 nebo 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo m) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena představenstva, kontrolní komise nebo úvěrové komise družstevní záložny, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu. (3) Družstevní záložna se dopustí přestupku tím, že a) nevypracuje výroční zprávu, nepředloží ji spolu s řádnou účetní závěrkou ke schválení členské schůzi do 6 měsíců po ukončení účetního období, za které je vypracovávána, nebo schválenou výroční zprávu nezašle České národní bancebance do 10 dnů od jejího schválení (§ 6 odst. 6), b) poskytne osobám uvedeným v § 7 odst. 1 úvěr za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky, za jakých poskytuje úvěry ostatním svým členům (§ 7 odst. 1), c) neuvede ve výroční zprávě údaje o poskytnutí úvěrů osobám uvedeným v § 7 odst. 1 v souladu s ustanovením § 7 odst. 4, d) nedoručí České národní bance do 10 pracovních dnů ode dne zvolení člena orgánu družstevní záložny žádost o posouzení podmínek pro výkon jeho funkce, včetně listin osvědčujících splnění těchto podmínek (§ 7 odst. 7), e) nabude pohledávku vázanou podmínkou podřízenosti v rozporu s § 1 odst. 5 písm. e), f) neoznámí České národní bancebance vybraného auditora nebo nového auditora v případě, že původně navržený auditor byl Českou národní bankoubankou odmítnut (§ 8b odst. 3), g) v rozporu s § 9 odst. 2 1. nerozhodne při schvalování účetní závěrky za příslušné období o uhrazení vykázané ztráty z vlastních zdrojů, nebo 2. neuhradí ztrátu bez zbytečného odkladu po rozhodnutí členské schůze, h) nevypočte řádně příspěvek do Fondu pojištění vkladů nebo příspěvek řádně a včas nezaplatí (§ 14), i) neprovede opravné zúčtování v souladu s ustanovením § 13b odst. 1, j) poruší povinnost zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a jeho obchodech s družstevní záložnou (§ 25b), k) nepodá zprávu o údajích, které je povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, subjektům uvedeným v § 25b odst. 3, 4 nebo 6, l) nepředloží nebo neposkytne informace anebo podklady podle § 27 odst. 1, 2 nebo 3, m) nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 12a, n) v rozporu s § 12 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje, nebo o) nesplní některou z povinností podle § 7aa odst. 1. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. f), i) nebo m), b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 3 písm. a), c), n) nebo o), c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e), f), g), h), i), j), k), l) nebo m) nebo odstavce 3 písm. b), d), e), g), h), j), k) nebo l), d) 126 650 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f), e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období. § 27c Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nabude nebo zvýší svoji kvalifikovanou účast na družstevní záložně bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3, b) užívá označení „spořitelní a úvěrní družstvo“ nebo „družstevní záložna“ nebo „úvěrní družstvo“ v rozporu s § 1 odst. 3, c) zahájí činnost, ke které je třeba povolení podle tohoto zákona, bez tohoto povolení, d) ovládne družstevní záložnu bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 2b odst. 3, e) nesplní oznamovací povinnost podle § 2b odst. 12, nebo f) v žádosti o souhlas podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovenou kontrolním řádem. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako insolvenční správce družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že na žádost České národní banky nesvolá do 30 dnů od doručení žádosti členskou schůzi družstevní záložny výhradně za účelem schválení řádné účetní závěrky podle § 5a odst. 4. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo f) nebo odstavce 3, d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do 130 000 000 Kč, e) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) a spáchala-li ho právnická osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého právnickou osobou za bezprostředně předcházející účetní období, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo e) a spáchala-li ho ovládaná osoba; není-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit, lze uložit pokutu do výše 10 % čistého ročního obratu vyplývajícího z konsolidované účetní závěrky ovládající osoby za bezprostředně předcházející účetní období. Společná ustanovení § 27ea (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní bankabanka. (2) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uloženém správním trestu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Česká národní bankabanka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o pokutované osobě, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízenítrestní řízení, d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. (4) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. § 28 Opatření k nápravě (1) Česká národní bankabanka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti. (2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní bankabanka a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu 1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, 2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, 3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky České národní bankybanky podle tohoto zákona a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu, 4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků, 5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, operace nebo činnosti, které znamenají nadměrné riziko pro družstevní záložnu, 6. omezila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst, 7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, včetně činností, jejichž výkonem družstevní záložna pověřila jinou osobu, 8. omezila pohyblivou složku odměny osob uvedených v § 7a odst. 1 písm. f) bodě 3, pokud není v souladu s udržováním kapitálu; v takovém případě určí družstevní záložna výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku, 9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu, 10. omezila nebo zakázala rozdělení kapitálu nebo úrokové platby členům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby, 11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování, 13. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud nedodržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 8aj odst. 1 a Česká národní bankabanka neschválila plán na obnovení kapitálu, b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu, likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi, c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání družstevní záložny a k uspořádáním, postupům a mechanismům družstevní záložny, zejména podle § 7a odst. 1 písm. b), d) uložit dodatečné uveřejňování informací, f) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálukmenového kapitálu tier 1 něž podle § 8aj odst. 3, pokud Česká národní bankabanka neschválila plán na obnovení kapitálu, g) uložit jiná vhodná opatření k nápravě. (3) Česká národní bankabanka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání, a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný, b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup a stanovila lhůtu k jeho provedení, c) uložit, aby provedla úpravy plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné, d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty, e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že družstevní záložna bude schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný, nebo f) odejmout souhlas s používáním interního modelu tržního rizika nebo uložit vhodná opatření k zajištění jeho okamžitého zlepšení, pokud u interního modelu naznačuje velký počet překročení uvedených v čl. 366 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, že model není dostatečně přesný, g) uložit jiná vhodná opatření. (4) Česká národní bankabanka může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia použila standardizovanou metodiku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 84 směrnice 2013/36/EU upravujícím standardizovanou metodiku pro hodnocení úrokového rizika investičního portfolia, pokud zjednodušená standardizovaná metodika nebo systém řízení úrokového rizika investičního portfolia používaný povinnou osobou nezajišťují řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia. (5) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu dohledu může Česká národní bankabanka a) uložit, aby tato osoba 1. vyměnila člena představenstva, člena kontrolní komise nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu, 2. svolala členskou schůzi a tato členská schůze projedná s Českou národní bankoubankou stanovenou záležitost nebo její návrh, 3. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, 4. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu, b) rozhodnout o omezení nebo zákazu některých povolených činností družstevní záložny až na 120 dnů, a to včetně nakládání vkladatelů s jejich vklady; nakládáním vkladatelů s jejich vklady se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoli jejich dispozice s vkladem, c) změnit povolení vyloučením nebo omezením některých činností v něm uvedených, d) nařídit mimořádný audit na náklady družstevní záložny, e) nařídit svolání členské schůze na náklady družstevní záložny a určit některé body programu jednání této členské schůze, f) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojenímúzkým propojením s družstevní záložnou nebo které jsou součástí stejné skupinyskupiny jako družstevní záložna nebo mají k družstevní záložně zvláštní vztah, g) uložit zvýšit likvidní prostředky družstevní záložny alespoň na výši stanovenou Českou národní bankoubankou, h) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (6) Česká národní bankabanka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní bankabanka může dále a) dočasně zakázat členovi představenstva nebo kontrolní komise družstevní záložny nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v družstevní záložně nebo výkon funkce v jiné družstevní záložně, b) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha. (7) Česká národní bankabanka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až 4, odstavce 5 písm. h) a odstavce 6 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat. § 28a (1) Česká národní bankabanka je oprávněna a) účastnit se jednání orgánů jiných právnických osob, které jsou úzce propojeny s družstevní záložnou, b) při výkonu dohledu vstupovat do prostorů osoby, která je úzce propojena s družstevní záložnou, a požadovat předložení dokumentů a podání vysvětlení souvisejících s předmětem kontroly. (2) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo. (3) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí. (4) Osoba, které Česká národní bankabanka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní bankubanku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu. (5) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní bankybanky. § 28aa (1) Česká národní bankabanka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Česká národní bankabanka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené, b) ohrozilo stabilitu finančního trhu, c) ohrozilo probíhající trestní řízenítrestní řízení, d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu. (3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. § 28ab V případě, že člen představenstva nebo kontrolní komise zjistí, že družstevní záložna je nebo se stane platebně neschopnou nebo že družstevní záložně vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles celkového kapitálového poměru družstevní záložny pod minimální úroveň celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní bankubanku. § 28b Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Odnětí povolení nebo souhlasu § 28g (1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti družstevní záložny Česká národní bankabanka povolení odejme. (2) Povolení může být dále odňato, jestliže a) družstevní záložna nezačala podnikat do 12 měsíců ode dne udělení povolení nebo po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od členů nebo jim neposkytuje úvěry, b) v činnosti družstevní záložny byl zjištěn nedostatek v činnosti, který by současně mohl naplnit znaky přestupku podle § 27b odst. 2 písm. a), d), f), g), h), i), k), l) nebo m), c) žadatel v žádosti o povolení uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti, d) proti družstevní záložně bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pro závažné porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo e) družstevní záložna nesplňuje požadavky stanovené v části třetí, čtvrté nebo šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s výjimkou požadavků podle čl. 92a a 92b tohoto nařízení, nebo nesplňuje požadavky stanovené na základě § 28 odst. 2 písm. a) bodě 1 nebo v § 28 odst. 2 písm. c) nebo již není schopna plnit své závazky vůči věřitelům. (3) Česká národní bankabanka odejme povolení, jestliže zjistí, že celkový kapitálový poměr družstevní záložny na individuálním základě je menší než jedna třetina celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pokud neexistuje veřejný zájem na řešení krize družstevní záložny, Česká národní bankabanka odejme povolení družstevní záložně, i když tato družstevní záložna splňuje podmínky pro uplatnění opatření k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu. (4) Pokud Česká národní bankabanka zjistí, že bilanční suma družstevní záložny překročila 5 000 000 000 Kč, uloží záložně opatření k nápravě a poskytne přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy, a to nejvýše 1 rok. Nezjedná-li družstevní záložna v této lhůtě nápravu, Česká národní bankabanka jí odejme povolení. (5) Pokud Česká národní bankabanka zjistí, že souhrnná bilanční suma družstevních záložen uvedených v § 8 odst. 3 překročila 5 000 000 000 Kč, uloží těmto družstevním záložnám opatření k nápravě a poskytne přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy, a to nejvýše 1 rok. Nezjednají-li dotčené družstevní záložny v této lhůtě nápravu, Česká národní bankabanka odejme povolení všem družstevním záložnám uvedeným v § 8 odst. 3. (6) V době řízení o žádosti družstevní záložny o souhlas se změnou právní formy na akciovou společnostakciovou společnost a řízení o udělení bankovní licence podle zákona upravujícího činnost bank se neuplatní postupy uvedené v odstavcích 4 a 5. (7) Povolení zaniká též ke dni zápisu změny právní formy družstevní záložny na akciovou společnostakciovou společnost do obchodního rejstříku v souladu s § 13 odst. 5. (8) Česká národní bankabanka může odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže byl souhlas udělen na základě nepravdivých údajů nebo žadatel v žádosti o udělení souhlasu zamlčel podstatné údaje nezbytné pro posouzení této žádosti nebo jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byl souhlas udělen. § 28h (1) V rozhodnutí o odnětí povolení podle § 28g se stanoví den, ke kterému se povolení odnímá. (2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí povolení nesmí družstevní záložna přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů. Do doby, než tato právnická osoba vypořádá své pohledávky a dluhy, považuje se za družstevní záložnu podle tohoto zákona. (3) O pravomocném rozhodnutí o odnětí povolení informuje Česká národní bankabanka orgán dohledu členského státučlenského státu, v němž má družstevní záložna pobočku. § 28ha (1) Rozsudek, jímž soud zrušil rozhodnutí České národní bankybanky o odnětí povolení podle § 28g, je vykonatelný a) marným uplynutím lhůty pro podání kasační stížnostikasační stížnosti, nebo b) právní mocí rozhodnutí, jímž byla kasační stížnostkasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítnuta, zamítnuta nebo řízení o ní zastaveno. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud byl žalobě proti rozhodnutí České národní bankybanky o odnětí povolení podle § 28g přiznán odkladný účinek. § 28i (1) Česká národní bankabanka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného podnikání družstevních záložen, a úředních sdělení České národní bankybanky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů, b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státůmčlenským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle písmene a), c) informace o přístupu a metodách České národní bankybanky, včetně kritérií pro uplatňování zásady přiměřenosti, používaných při výkonu dohledu nad družstevními záložnami podle § 21a, d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání družstevními záložnami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem, e) informace o přístupu a metodách České národní bankybanky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, f) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, včetně uložených opatření. (2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní bankabanka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státechčlenských státech, a pravidelně je aktualizuje. § 28j Pokud Česká národní bankabanka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státěčlenském státě, c) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státěčlenském státě, 2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státěčlenském státě, 3. procentuální podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státěčlenském státě. § 28k Pokud Česká národní bankabanka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků, b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státěčlenském státě, c) souhrnně za Českou republiku 1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státěčlenském státě, 2. procentuální podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státěčlenském státě, 3. procentuální podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státěčlenském státě. ČÁST II § 29 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 32/1995 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 19 odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které včetně poznámky č. 18c) zní: „m) příjmy spořitelních a úvěrních družstev18c) z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank. 18c) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 36 odst. 2 písm. b) bodu 3 se na konci připojují tato slova: „kromě úroků a jiných výnosů z vkladů, přijímaných spořitelním a úvěrním družstvem od svých členů, kteří jsou současně jeho zaměstnanci.“. ČÁST III Přechodná a závěrečná ustanovení § 30 Družstevní záložny plní vůči České národní bance informační povinnost podle zvláštních předpisů.20) § 31 (1) Do jednoho měsíce ode dne zápisu Fondu do obchodního rejstříku je družstevní záložna povinna uhradit na účet Fondu polovinu předpokládaného příspěvku za rok 1996. K 30. dubnu 1997 se příspěvek zúčtuje mezi družstevní záložnou a Fondem k výši příspěvku vypočteného podle § 16 odst. 1. (2) Ministr financí poprvé jmenuje členy představenstva Fondu po vzniku alespoň prvních deseti družstevních záložen. (3) Při prvním jmenování členů představenstva Fondu jmenuje ministr financí dva členy na jeden rok, dva členy na dva roky a předsedu a místopředsedu na tři roky. § 32 (1) Ministr financí poprvé jmenuje ředitele nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. (2) V kalendářním roce jmenování ředitele poskytne stát pro činnost Úřadu návratnou finanční výpomoc. V tomto roce se poplatky družstevních záložen podle § 26 odst. 4 nezvyšují. (3) Do doby vzniku Úřadu se ustanovení § 2 odst. 3 nepoužije. § 32a Údaje uvedené v § 7b odst. 5 písm. a) až c) uveřejní družstevní záložna poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období, a to za podmínek a způsobem uvedeným v § 7b. § 32b Údaje uvedené v § 7b odst. 5 písm. d) až f) poskytne mezinárodně určená globální systémově významná instituceinstituce poprvé do dne 1. září 2014 za bezprostředně předcházející účetní období Evropské komisi, a to v režimu důvěrných informacídůvěrných informací a za podmínek a způsobem uvedeným v § 7b. § 32c (1) Pro účely § 8ag odst. 3 a 4 se do 31. prosince 2014 namísto sazby 5 % použije sazba 3 %. (2) Pro účely § 8ar činí kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituceinstituce pro rok a) 2016 25 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar, b) 2017 50 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar, c) 2018 75 % z kapitálové rezervy stanovené podle § 8ar. § 32d (1) Česká národní bankabanka může stanovit opatřením obecné povahy podmínky, kritéria, požadavky nebo postupy podle čl. 124 odst. 4 písm. a), čl. 150 odst. 3, čl. 153 odst. 9, čl. 181 odst. 3 písm. a), čl. 182 odst. 4 písm. a), čl. 197 odst. 8, čl. 221 odst. 9, čl. 312 odst. 4 písm. b) a c), čl. 316 odst. 3, čl. 318 odst. 3, čl. 363 odst. 4 písm. a) a c), čl. 382 odst. 4 písm. a), čl. 426, čl. 440 odst. 2 a čl. 443 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. (2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České národní bankybanky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí Česká národní bankabanka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní bankybanky. (3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní bankybanky. § 33 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu č. 87/1995 Sb. Výpočet výše vypořádacího podílu Výpočet výše vypořádacího podílu se provede podle tohoto vzorce: A\| ---\|--- ————————\| x (C1 - C2 - C3 - C4 + C5 + C6) B1+B2 + B3\| kde: A představuje členský vklad osoby v Kč, které v daném účetním období zaniklo členství v družstevní záložně, popřípadě snížení dalšího členského vkladu člena v daném účetním období, B1 představuje souhrn členských vkladů v Kč všech členů družstevní záložny k poslednímu dni daného účetního období, B2 představuje souhrn snížení dalších členských vkladů v Kč v družstevní záložně, k nimž došlo v průběhu daného účetního období, B3 představuje souhrn členských vkladů v Kč osob, kterým v daném účetním období zaniklo členství v družstevní záložně, C1 představuje vlastní kapitál družstevní záložny v Kč, C2 představuje rizikový fond družstevní záložny v Kč, C3 představuje rezervní fond družstevní záložny v Kč, C4 představuje další fondy družstevní záložny v Kč, které se podle tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo stanov nerozdělují mezi členy, C5 představuje souhrn snížení dalších členských vkladů v Kč, k nimž došlo v průběhu daného účetního období v družstevní záložně, a vlastní kapitál byl již o snížení členských vkladů upraven, C6 představuje souhrn členských vkladů osob v Kč, kterým v daném účetním období zaniklo členství v družstevní záložně, a vlastní kapitál byl již o tyto členské vklady upraven. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/111/ES ze dne 16. září 2009, kterou se mění směrnice 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2007/64/ES, pokud jde o banky přidružené k ústředním institucím, některé položky kapitálu, velkou angažovanost, režimy dohledu a krizové řízení. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU, 2014/59/EU, (EU) 2015/2366, (EU) 2018/843, (EU) 2019/878 a (EU) 2019/2034. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES. 2) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. 3a) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 3b) § 1 odst. 1 a 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 126/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb. 3c) Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dozoru nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech). 3d) § 31a odst. 4 písm. b) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 3g) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění. 4) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 223 odst. 1 obchodního zákoníku. 5a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10b) § 10 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. 17a) § 41g odst. 2 písm. a) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 156/2010 Sb. 18a) Občanský zákoník. 18c) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti. 20) Občanský soudní řád. 21) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů. 29) Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika. 37) § 44 zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 139/2011 Sb. 38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění. 39) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. 40) Čl. 4 odst. 1 bod 40 a čl. 458 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. 41) Čl. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/36/EU. 45) Čl. 4 odst. 1 bod 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. 46) § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 48) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES. 50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012, v platném znění.
Zákon č. 89/1995 Sb.	Zákon č. 89/1995 Sb. Zákon o státní statistické službě Vyhlášeno 31. 5. 1995, datum účinnosti 15. 6. 1995, částka 19/1995 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 28) * § 29 - Zrušují se: * ČÁST DRUHÁ - § 30 (§ 30 — § 30) * ČÁST TŘETÍ - § 31 (§ 31 — § 31) Aktuální znění od 1. 11. 2024 (278/2024 Sb.) 89 ZÁKON ze dne 20. dubna 1995 o státní statistické službě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 Státní statistická služba (1) Státní statistická služba je činnost, která zahrnuje získávání údajů, vytváření statistických informacístatistických informací o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, poskytování statistických informacístatistických informací a jejich zveřejňování. Její součástí je též zajišťování srovnatelnosti statistických informacístatistických informací a plnění závazků z mezinárodních smluv v oblasti statistiky, kterými je Česká republika vázána. (2) Součástí státní statistické služby není shromažďování nebo vyžadování informací a podkladů prováděné na základě zvláštních zákonů1) k jiným než statistickým účelům. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) individuálním údajemindividuálním údajem údaj týkající se jednotlivé právnické nebo fyzické osoby, získaný pro statistické účelystatistické účely podle tohoto zákona, b) důvěrným statistickým údajemdůvěrným statistickým údajem takový údaj, který umožňuje přímou nebo nepřímou identifikacinepřímou identifikaci jednotlivé právnické osoby nebo který je osobním údajemosobním údajem fyzické osoby podle zvláštního zákona,2a) c) anonymním údajemanonymním údajem takový individuální údajindividuální údaj, který buď v původním tvaru nebo ani po provedeném zpracování neumožňuje přímou, popřípadě nepřímou identifikacinepřímou identifikaci jednotlivé právnické nebo fyzické osoby, d) přímou identifikacípřímou identifikací identifikace jednotlivé právnické nebo fyzické osoby na základě jakéhokoliv identifikátoru, který lze použít bez nutnosti vynaložit ke zjištění identity dané osoby nepřiměřeného času a úsilí, e) nepřímou identifikacínepřímou identifikací možnost odvodit totožnost jednotlivé právnické nebo fyzické osoby jiným způsobem než způsobem uvedeným v písmenu d), f) statistickou informacístatistickou informací informace sociálního, ekonomického, demografického nebo ekologického charakteru, která vznikla agregací individuálních údajůindividuálních údajů, g) statistickým účelemstatistickým účelem užití pro číselný, slovní nebo grafický popis hromadných jevů a procesů ve společnosti, národním hospodářství a životním prostředí pomocí statistických informacístatistických informací, h) statistickým zjišťovánímstatistickým zjišťováním získávání individuálních údajůindividuálních údajů od zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek pro statistické účelystatistické účely podle tohoto zákona, i) zpravodajskou jednotkouzpravodajskou jednotkou právnická osoba, organizační složka státu nebo fyzická osoba, od nichž se požaduje poskytnutí individuálních údajůindividuálních údajů ve statistickém zjišťovánístatistickém zjišťování podle tohoto zákona, j) zpravodajskou povinnostízpravodajskou povinností povinnost zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek poskytnout požadované individuální statistické údaje včas, úplně, správně a pravdivě pro statistická zjišťovánístatistická zjišťování, uvedená v programu statistických zjišťovánístatistických zjišťování, k) ekonomickým subjektemekonomickým subjektem každá právnická osoba, organizační složka státu, která je účetní jednotkou2c), podílový fond, a dále fyzická osoba, která má podle zvláštního právního předpisu postavení podnikatele,2) l) identifikačním číslem osobyidentifikačním číslem osoby (dále jen „identifikační číslo“) číselný kód, který slouží k identifikaciidentifikaci ekonomického subjektuekonomického subjektu, m) identifikačním číslem provozovnyidentifikačním číslem provozovny číselný kód, který slouží k identifikaciidentifikaci provozovny osoby, která vykonává činnost stanovenou živnostenským zákonem, n) identifikačním kódem vnitřní jednotkyidentifikačním kódem vnitřní jednotky číselný kód, který slouží k její identifikaciidentifikaci, o) vnitřní jednotkouvnitřní jednotkou statistická jednotka, která podrobněji rozčleňuje územní strukturu (místní jednotka) nebo strukturu podle činností (činnostní jednotka) ekonomického subjektuekonomického subjektu; místní jednotka a činnostní jednotka jsou vytvořeny podle předpisů Evropských společenství2d) ke statistickým registrům, p) zemědělskou činnostízemědělskou činností zemědělská výroba rostlinná a živočišná, včetně zelinářství, zahradnictví, včelařství, rybářství, chovu kožešinových a jiných zvířat, dále lov a odchyt zvěře, výroba zemědělských výrobků, pěstování lesa a těžba dřeva, jakož i poskytování služeb pro zajištění těchto činností, q) ochranou důvěrných statistických údajůochranou důvěrných statistických údajů souhrn opatření a nástrojů, které zajišťují takové nakládání s důvěrnými údaji ze statistických zjišťovánístatistických zjišťování, prováděných státní statistickou službou, a s údaji získanými z administrativních zdrojů, aby nemohly být neoprávněně změněny, zničeny, ztraceny, přeneseny či jinak zneužity a sloužily jen pro statistické účelystatistické účely; této ochraně podléhají též sdružené údaje za více právnických nebo fyzických osob, z nichž lze bez vynaložení nepřiměřeného času a úsilí určit nebo zjistit, které osoby se tento údaj týká, r) místem obvyklého pobytu cizince adresa místa pobytu, která je uvedena v jeho povolení k pobytu, jde-li o cizince s povolením k pobytu nebo s povolením k přechodnému pobytu, nebo jde-li o cizince, který v České republice pobývá na základě uděleného dlouhodobého víza podle zvláštního zákona2e); místem obvyklého pobytu cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního zákona2f), adresa, která je uvedena na průkazu povolení k pobytu azylanta, s) statistickými obvodystatistickými obvody nejmenší územní jednotky, z nichž se skládají katastrální územíkatastrální území a základní sídelní jednotkyzákladní sídelní jednotky, jejichž síť vykrývá celé území České republiky, které slouží k podrobnému popisu území a vytváření statistických zón, t) základní sídelní jednotkouzákladní sídelní jednotkou jednotka představující části území obceobce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami nebo spádová území seskupení objektů obytného nebo rekreačního charakteru, u) územně technickou jednotkou jednotka, která je vymezena jako katastrální územíkatastrální území nebo jeho část, oddělená hranicí základní územní jednotkyzákladní územní jednotky, tj. hranicí obceobce, městského obvodu či městské části, v) základní územní jednotkouzákladní územní jednotkou území obceobce nebo vojenského újezdu a v případě, že je obecobec členěna2g), území městského obvodu nebo městské části, w) sektorem veřejných institucísektorem veřejných institucí organizační složky státu, územní samosprávné celky, státní a ostatní mimorozpočtové fondy, veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny a ostatní organizace zařazené Českým statistickým úřadem do tohoto sektoru. § 3 Orgány vykonávající státní statistickou službu (1) Státní statistickou službu vykonává Český statistický úřad, který je ústředním správním úřadem. (2) V čele Českého statistického úřadu stojí předseda, kterého na návrh vlády jmenuje a odvolává prezident republiky. S funkcí předsedy Českého statistického úřadu je neslučitelné členství v politické straně nebo politickém hnutí. Předsedovi Českého statistického úřadu náleží plat a další náležitosti související s výkonem jeho funkce ve stejném rozsahu jako prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu podle zvláštního zákona. Předseda Českého statistického úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě. (3) Předsedu Českého statistického úřadu zastupuje místopředseda Českého statistického úřadu, kterého jmenuje a odvolává předseda Českého statistického úřadu. Jmenuje-li předseda Českého statistického úřadu více místopředsedů, určí pořadí jejich zastupování. (4) Předseda Českého statistického úřadu a místopředseda Českého statistického úřadu jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. (5) Za podmínek a v rozsahu stanovených tímto zákonem mohou státní statistickou službu vykonávat ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „ministerstva“). Postupují přitom podle metodiky stanovené Českým statistickým úřadem a projednané s ministerstvy. (6) Orgány vykonávající státní statistickou službu jsou povinny zajistit ochranu důvěrných statistických údajůochranu důvěrných statistických údajů způsobem stanoveným tímto zákonem. Obsahují-li důvěrné statistické údajedůvěrné statistické údaje též osobní údajeosobní údaje, podléhají tyto osobní údajeosobní údaje ochraně způsobem stanoveným zvláštním zákonem. § 4 Působnost Českého statistického úřadu (1) Český statistický úřad zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku. K tomu a) stanoví metodiku statistických zjišťovánístatistických zjišťování, jejich zpracování a využití a obsahové vymezení statistických ukazatelů potřebné pro posuzování sociální, ekonomické, demografické a ekologické úrovně České republiky a jejích jednotlivých částí a pro posuzování jejího vývoje, b) sestavuje program statistických zjišťování, c) provádí statistická zjišťování, d) sestavuje souhrnné statistické charakteristiky vývoje národního hospodářství a jeho jednotlivých částí, e) sestavuje národní účty a stanoví jejich metodiku, f) vypracovává makroekonomické analýzy a analýzy vybraných charakteristik sociálního, ekonomického, demografického a ekologického vývoje České republiky a jejích jednotlivých krajů, g) zpracovává projekce demografického vývoje, h) sestavuje statistiky stavu a pohybu obyvatelstva (dále jen „statistika obyvatelstva“), i) provádí konjunkturální průzkumy, j) vydává, zveřejňuje a poskytuje statistické informacestatistické informace, včetně metodiky jejich zjišťování, informuje veřejnost o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, k) sleduje dodržování povinností v oblasti státní statistické služby a ukládá správní tresty za jejich porušení, l) vytváří a spravuje statistické klasifikace, statistické číselníky a statistické registry a poskytuje z nich informace, m) poskytuje statistické informacestatistické informace do zahraničí, n) spolupracuje s mezinárodními organizacemi; zejména se podílí na tvorbě statistiky Evropských společenství,2b) o) využívá identifikační čísla a identifikační čísla provozovenidentifikační čísla provozoven, p) vykonává státní správu na úseku zpracování výsledků voleb do zastupitelstev územních samosprávných celků, Parlamentu České republiky, do Evropského parlamentu konaných na území České republiky a volby prezidenta republiky a zpracování výsledků celostátního referenda v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy. (2) Český statistický úřad dále a) shromažďuje zahraniční statistické informacestatistické informace, zejména pro účely porovnání úrovně sociálního, ekonomického, demografického a ekologického vývoje státu se zahraničím; získané informace i výsledky porovnání poskytuje státním orgánům i veřejnosti, b) vydává Statistickou ročenku České republiky, další odborné publikace a časopisy, c) zajišťuje vývoj nových statistických metod. (3) Český statistický úřad koordinuje státní statistickou službu, kterou vykonávají ministerstva. K tomu a) vede přehled o činnostech, které ministerstva v oblasti státní statistické služby vykonávají, a působí k tomu, aby dodržovala opatření stanovená tímto zákonem k ochraně důvěrných statistických údajůochraně důvěrných statistických údajů, b) spolupracuje s ministerstvy při přípravě programu statistických zjišťovánístatistických zjišťování a dbá, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování zpravodajských jednotekzpravodajských jednotek, c) sjednocuje metodické postupy pro statistická zjišťování prováděná ministerstvy a poskytuje jim při zajišťování úkolů státní statistické služby metodickou pomoc. § 5 Záruky nestrannosti státní statistické služby Český statistický úřad a) při výkonu státní statistické služby se řídí zákony a ostatními právními předpisy, uplatňuje odborná hlediska, požadavky na praktické využití a profesionální etiku a používá vědecké metody statistické práce, b) je nezávislý při vytváření statistických informací. Při získávání údajů a zpracování a vyhodnocování statistických informací postupuje tak, aby nebyla narušena objektivita informací a nebyly omezeny nebo zkresleny zveřejňované údaje. § 6 Česká statistická rada (1) Český statistický úřad zřizuje jako svůj poradní orgán Českou statistickou radu (dále jen „rada“). (2) V čele rady je předseda Českého statistického úřadu. Členy rady jmenuje a odvolává předseda Českého statistického úřadu z řad odborníků statistické teorie a praxe. Rada má nejvýše 25 členů. Funkce člena rady je čestná. (3) Rada projednává návrh programu statistických zjišťovánístatistických zjišťování, vyjadřuje se k návrhům statistických zjišťovánístatistických zjišťování bez zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti a posuzuje potřebnost údajů poskytovaných podle § 9 odst. 1 pro Český statistický úřad. Další úkoly, způsob práce a svolávání jednání rady upravuje její statut, který vydá předseda Českého statistického úřadu. § 7 Působnost ministerstev (1) Ministerstva vykonávají státní statistickou službu v rozsahu, který pro ně vyplývá z programu statistických zjišťování, a dále v rozsahu, který vyplývá ze statistických zjišťování prováděných ministerstvy mimo program statistických zjišťování. (2) Do programu statistických zjišťování Český statistický úřad zahrne ministerstva po dohodě s nimi. (3) Ministerstva mohou provádět statistická zjišťování mimo program statistických zjišťování pouze v oboru své působnosti a po předchozím projednání s Českým statistickým úřadem. § 8 Statistická zjišťování u fyzických osob Ve statistických zjišťováních, při nichž mají fyzické osoby zpravodajskou povinnost, se mohou zjišťovat pouze údaje o a) jménu a příjmení, rodném čísle, trvalém pobytu, popřípadě místě podnikání osoby, která údaje poskytuje, b) podnikatelské činnosti,3) c) nemovitostechnemovitostech, které fyzická osoba vlastní nebo které má pronajaty, a o výnosech z nich, d) zemědělské činnostizemědělské činnosti, i když není provozována jako podnikatelská činnost, e) technických prostředcích využívaných pro zemědělskou činnostzemědělskou činnost, f) výměře a využití zemědělské půdy sloužící mimoprodukčním funkcím zemědělství. § 9 Využití administrativních zdrojů údajů (1) Orgány vykonávající státní statistickou službu využívají údaje, které ministerstva a jiné správní úřady získávají nebo shromažďují na základě zvláštních právních předpisů.4) Ministerstva a jiné správní úřady jsou povinny potřebné údaje na jejich žádost včas a bezplatně poskytnout, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Český statistický úřad může požadovat a) z údajů získaných při správě daní individuální údajeindividuální údaje z daňových přiznání nebo vyúčtování a účetních výkazů fyzických a právnických osob, pokud jsou orgány Finanční správy České republiky nebo orgány Celní správy České republiky zpracovány a jsou-li centrálně dostupné v elektronické podobě, a to pro potřeby sestavování národních účtů podle požadavků Evropského systému národních a regionálních účtů ve Společenství4b) a pro potřeby vedení statistických registrů4c) a pro potřeby sčítání lidu, domů a bytů; poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu, b) z údajů získaných v celním řízení o propuštění zboží do navrženého celního režimu, údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství4d), c) z údajů získaných při provádění sociálního zabezpečení5d) tyto údaje: 1. obchodní firmu nebo název, u právnických osob sídlo, u podnikajících fyzických osob adresu místa trvalého pobytu a adresu místa podnikání, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu, a identifikaciidentifikaci plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který je právnickou osobou, organizační složkou státu nebo osobou samostatně výdělečně činnou; identifikacíidentifikací se rozumí identifikační číslo, popřípadě u fyzických osob rodné číslo, pokud jim identifikační číslo nebylo přiděleno nebo není při provádění sociálního zabezpečení evidováno, 2. počet fyzických osob, za něž je povinen odvádět zaměstnavatel pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. (3) Orgány územní samosprávy poskytují pro statistické účely a vedení statistických registrů Českému statistickému úřadu na požádání bezplatně údaje ze svých informačních systémů. Ministerstva vykonávající státní statistickou službu mohou od orgánů územní samosprávy požadovat bezplatné poskytnutí údajů pro statistické účely jen po předchozím souhlasu Českého statistického úřadu. (4) Český statistický úřad využívá individuální údajeindividuální údaje subjektů zařazených do sektoru veřejných institucísektoru veřejných institucí pro statistické účelystatistické účely související s propočtem schodku a dluhu a pro sestavení čtvrtletních a ročních nefinančních a finančních účtů za tento sektor podle požadavků Evropských společenství5f). (5) Údaje poskytované Českému statistickému úřadu podle odstavců 1 až 3 se předávají ve formě, která neumožňuje přímé určení fyzické nebo právnické osoby, které se týkají, pokud tím nebude zmařen účel, pro který se tyto údaje poskytují. (6) Pro využití ke statistickým účelůmstatistickým účelům je možné sdružovat údaje a informační systémy sloužící k rozdílným účelům. (7) Ministerstva a jiné správní úřady jsou povinny sdělit Českému statistickému úřadu, které údaje získávají na základě zvláštních zákonů4) nebo které se u nich shromažďují. § 10 Program statistických zjišťování (1) Program statistických zjišťovánístatistických zjišťování stanoví Český statistický úřad vyhláškou, kterou vypracovává v součinnosti s ministerstvy a jinými správními úřady a vyhlásí5i) vždy nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku. (2) V programu se u každého statistického zjišťování uvádí a) účel statistického zjišťování a jeho obsah, b) okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost, c) způsob statistického zjišťování, d) periodicita a lhůty k poskytnutí údajů, e) orgán provádějící statistické zjišťování. (3) U statistických zjišťování uvedených v programu statistických zjišťování mají zpravodajské jednotky zpravodajskou povinnost. § 11 Statistická zjišťování bez zpravodajské povinnosti Jiná statistická zjišťovánístatistická zjišťování než ta, která jsou uvedena v programu statistických zjišťovánístatistických zjišťování, mohou být prováděna jen bez zpravodajské povinnostizpravodajské povinnosti na základě dobrovolného poskytování individuálních údajůindividuálních údajů. § 12 Statistika obyvatelstva a sčítání lidu, domů a bytů Ve statistice obyvatelstva se vedou statistické informacestatistické informace o narození dětí, úmrtí, uzavření manželství, rozvodech a změnách místa trvalého pobytu. Pro vytváření těchto informací jsou státní orgány a poskytovatelé zdravotních služeb podle povahy své činnosti povinni poskytovat Českému statistickému úřadu důvěrné statistické údajedůvěrné statistické údaje o rodném čísle, adrese místa trvalého pobytu, místu obvyklého pobytu cizince a místu obvyklého pobytu cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního zákona, státním občanství, porodní charakteristice narozeného dítěte, rodinném stavu, pořadí manželství (rozvodu), počtu nezletilých dětí v rozvádějících se manželstvích, příčinách rozvratu manželství, pokud byly zjištěny, příčině smrti, délce života zemřelého kojence, místě a čase sledované události. § 12a Cenzový informační systém (1) Pro účely tohoto zákona a splnění povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti migrace a mezinárodní ochrany, evropské demografické statistiky, sčítání lidu, domů a bytů15) se zřizuje cenzový informační systém jako informační systém veřejné správy16). (2) Správu tohoto neveřejného informačního systému veřejné správy zajišťuje Český statistický úřad. (3) Při zřízení cenzového informačního systému Digitální a informační agentura zajistí prostřednictvím služeb základních registrů převod agendového identifikátoru fyzické osoby na agendový identifikátor fyzické osoby Českého statistického úřadu. (4) Digitální a informační agentura poskytuje Českému statistickému úřadu agendový identifikátor nově založených fyzických osob v základním registru obyvatel prostřednictvím k tomu určených služeb. § 13 Zemědělské soupisy (1) Zemědělské soupisy provádí Český statistický úřad nebo Ministerstvo zemědělství v součinnosti s obcemi. Obce zajišťují zejména sběr požadovaných údajů na formulářích, které obdrží od orgánu, který soupis provádí; tento orgán hradí obcím náklady, které jim s touto činností vzniknou. (2) Osoby, které obecobec zajištěním prací při zemědělských soupisech pověří, jsou oprávněny seznamovat se s důvěrnými statistickými údajidůvěrnými statistickými údaji potřebnými ke splnění jim uložených prací; tyto údaje nesmějí zveřejňovat, ani nikomu sdělovat, a mohou je poskytnout pouze zaměstnancům orgánu, který zemědělský soupis provádí. § 14 Součinnost obcí Orgánům provádějícím statistická zjišťování u fyzických osob poskytují obce v dohodnutém rozsahu a za náhradu vzniklých nákladů potřebnou pomoc. § 15 Podmínky plnění zpravodajské povinnosti (1) Náklady spojené se splněním zpravodajské povinnosti, které vzniknou zpravodajské jednotce, nese tato jednotka sama. (2) Orgány vykonávající státní statistickou službu jsou povinny pro provedení statistických zjišťování zaslat zpravodajské jednotce bezplatně tiskopisy, popřípadě technické nosiče informací a poskytnout jí potřebnou metodickou pomoc. (3) Splnění zpravodajské povinnosti nelze odmítnout s odvoláním na ustanovení zvláštních předpisů o dodržování obchodního tajemství. § 16 Povinnost mlčenlivosti a ochrana důvěrných statistických údajů (1) Zaměstnanci orgánů vykonávajících státní statistickou službu nebo fyzické osoby, které zajišťují zpracování statistických zjišťování nebo sběr údajů pro zemědělské soupisy, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných statistických údajích, se kterými se seznámí. Za tímto účelem jsou povinni při nástupu do zaměstnání nebo před zahájením příslušných prací složit slib mlčenlivosti. (2) Slib mlčenlivosti zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že nezveřejním, nikomu nesdělím ani neumožním seznámit se s důvěrnými statistickými údaji získanými pro statistické účely, se kterými se seznámím v souladu s ustanoveními zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a že tyto údaje využiji jen pro účel, pro který byly určeny.“ Slib mlčenlivosti se skládá do rukou příslušného ministra, vedoucího příslušného správního úřadu nebo orgánu nebo osoby jím pověřené. (3) Slib je složen, jestliže po jeho přečtení prohlásí ten, kdo slib skládá, „Tak slibuji.“ a stvrdí složení slibu vlastnoručním podpisem na příslušné listině. Na listině musí být uvedeno též datum složení slibu. (4) Poskytnutí nebo uveřejnění důvěrného statistického údaje za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 17) není porušením povinnosti mlčenlivosti. (5) Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací. (6) Osobám, které nesloží slib mlčenlivosti, nesmějí orgány vykonávající státní statistickou službu umožnit seznámit se s důvěrnými statistickými údaji. § 17 Poskytování důvěrných statistických údajů (1) Orgány vykonávající státní statistickou službu a) mohou si poskytnout navzájem důvěrné statistické údaje, pokud je potřebují pro zajištění státní statistické služby, a to způsobem, který zajišťuje ochranu jejich důvěrnosti; tímto způsobem si mohou navzájem poskytnout též důvěrné statistické údaje pro tvorbu statistiky Evropských společenství,6) b) mohou, jestliže je to nezbytné pro plnění jejich úkolů při vytváření statistických informací, předat důvěrné statistické údaje jiné osobě, která na základě smlouvy zajišťuje jejich zpracování pro statistické účely, c) mohou předat důvěrný statistický údaj do zahraničí, jestliže je to nezbytné ke splnění závazků z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, a jestliže přejímající strana zajistí alespoň takovou ochranu tohoto údaje, jaká je mu poskytována v České republice, d) poskytnou důvěrný statistický údaj soudu, je-li to nezbytné pro rozhodnutí o porušení povinnosti mlčenlivosti stanovené tímto zákonem, e) poskytují důvěrné statistické údaje pro účely tvorby statistiky Evropských společenství v souladu s právem Evropských společenství,6a) f) předávají důvěrné statistické údaje pro účely vědeckého výzkumu na základě smlouvy, která stanoví splnění podmínek ochrany těchto údajů a přesný způsob jejich využití v souladu s právem Evropských společenství6b), a to právnickým osobám, jejichž základním posláním je vědecký výzkum; údaje se poskytnou ve formě neumožňující přímé určení zpravodajské jednotky, které se poskytnuté údaje týkají, g) předávají individuální údaje České národní bance pro statistické účely, jestliže je to nezbytné ke splnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika nebo Česká národní banka vázána. (2) Ve výjimečných případech mohou orgány vykonávající státní statistickou službu důvěrný statistický údaj uveřejnit, poskytnout nebo využít k jinému než statistickému účelu, pokud tak stanoví zvláštní zákon7), nebo jestliže osoba, jíž se tento údaj týká, dala k takovému zveřejnění, poskytnutí nebo využití souhlas. Jde-li o údaj o právnické osobě, musí být souhlas podepsán statutárním orgánem. Souhlas musí mít písemnou formu a musí z něho být zřejmé, o jaký důvěrný statistický údaj jde, jak a kým má být využit. Osoba, jíž se údaj týká, může souhlas kdykoliv odvolat, odvolání nemůže mít zpětnou účinnost. (3) Nelze-li v určitém souboru stanoveném metodikou statistického zjišťování získat více než jeden údaj, orgány vykonávající státní statistickou službu mohou zveřejnit nebo poskytnout i údaj týkající se jediného případu, pokud s přihlédnutím k okolnostem nelze určit nebo zjistit, které osoby se tento údaj týká. (4) Na činnost osob uvedených v § 17 se při zpracování důvěrných statistických údajů o fyzických osobách pro účely statistické vztahuje zvláštní zákon,2a) s výjimkou § 5 odst. 1 písm. c). § 18 Poskytování statistických informací a anonymních údajů (1) Český statistický úřad seznamuje veřejnost s výsledky statistických zjišťování prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, vlastních publikací i jiných médií a způsobem umožňujícím dálkový přístup7a) a dále a) poskytuje požadované vytvořené statistické informace bezplatně Parlamentu, prezidentu republiky, vládě, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ministerstvům a jiným správním úřadům, soudům, České národní bancebance, Bezpečnostní informační službě, Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu a orgánům územní samosprávy, b) poskytuje vytvořené statistické informace a anonymní údajeanonymní údaje každému, kdo o to požádá, a to za úplatu ve výši nutných nákladů souvisejících s pořízením kopií, cenou nosičů a s odesláním vytvořených statistických informací a anonymních údajůanonymních údajů, c) může vypracovat a poskytnout další statistické informace, a to na základě smlouvy za cenu stanovenou dohodou. (2) Do zahraničí se poskytují statistické informace bezplatně, jen je-li zajištěna vzájemnost nebo pokud tak stanoví mezinárodní smlouva nebo ujednání. Jinak platí pro poskytování statistických informací do zahraničí ustanovení odstavce 1 o poskytování statistických informací za úplatu. (3) Statistické informace zveřejňuje Český statistický úřad ve lhůtách, v rozsahu a způsobem, který předem oznámí ve hromadných sdělovacích prostředcích, vlastních publikacích i jiných médiích a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Statistickou informaci zjištěnou nebo vytvořenou zpracováním získaných údajů ve statistice obyvatelstva lze poskytnout a zveřejnit i tehdy, týká-li se jediného případu. Tato informace nesmí obsahovat jméno a příjmení, rodné číslo, úplné datum narození ani úplnou adresu místa pobytu fyzické osoby, které se tyto údaje týkají. Rovněž nelze poskytnout nebo zveřejnit údaj týkající se jediného případu, pokud s přihlédnutím k okolnostem lze určit nebo zjistit, které osoby se tento údaj týká. (5) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro zveřejňování a poskytování statistických informací ministerstvy, která vykonávají státní statistickou službu. Mezinárodním organizacím poskytují ministerstva statistické informace zveřejněné Českým statistickým úřadem. Pokud ministerstva poskytují jiné statistické informace, informují o poskytnutí statistických informací Český statistický úřad. § 19 Statistické klasifikace a statistické číselníky (1) Český statistický úřad ve spolupráci s ministerstvy vytváří statistické klasifikace a statistické číselníky (dále jen „klasifikace“) a poskytuje z nich informace. (2) Vydání klasifikace oznamuje Český statistický úřad ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv s uvedením místa, kde jsou klasifikace k dispozici. (3) Klasifikace jsou závazné pro orgány vykonávající státní statistickou službu a pro zpravodajské jednotky při poskytování údajů pro statistická zjišťování, při jejich zpracování a dále v těch případech, kdy tak stanoví zvláštní právní předpis.8) § 19a Statistické registry (1) Český statistický úřad vede registr ekonomických subjektů a registr sčítacích obvodů a budov. V rozsahu stanoveném tímto zákonem jsou registry veřejným seznamem. (2) Pro potřeby státní statistické služby, zejména pro přípravu statistických zjišťování, vytváří Český statistický úřad zemědělský registr. (3) Registry uvedené v odstavcích 1 a 2 vytvářejí vzájemně propojenou soustavu. (4) Ve statistických registrech podle odstavců 1 a 2 se u všech v nich vedených údajích zpracovávají a evidují rovněž změny těchto údajů. § 20 Registr ekonomických subjektů (1) Český statistický úřad zapíše ekonomický subjekt do registru ekonomických subjektů na základě údajů, které získal podle zvláštních zákonů9) nebo podle tohoto zákona. Zápis do registru má pouze evidenční význam. (2) Do registru ekonomických subjektů se zapisují tyto údaje a) identifikační číslo, b) obchodní firma (název), c) u právnických osob a organizačních složek státu sídlo, u fyzických osob místo podnikání, d) územní identifikace sídla a místa podnikání, poštovní adresa, popřípadě telekomunikační spojení, e) předmět podnikání nebo jiné činnosti, f) právní forma, g) datum vzniku právnické osoby a organizační složky státu; u fyzické osoby datum vydání povolení nebo dokladu o registraci nebo zápisu opravňujícího ji k podnikání, h) datum a příčinu zániku právnické osoby a organizační složky státu; u fyzické osoby datum a příčinu zániku oprávnění podnikat, i) kategorie velikosti ekonomického subjektu, j) sektor pro národní účty (zařazení do klasifikace), k) u fyzické osoby rodné číslo, l) počet zaměstnanců, m) výše příjmu (výnosu),9a) n) výše základního kapitálu9b) nebo nadačního jmění9c) nebo kmenového jmění,9d) o) výměra obhospodařované zemědělské a lesní půdy, p) výměra obhospodařované orné půdy, r) skutečnost, zda subjekt skutečně podniká, či nikoliv, s) hodnota zboží přijatého za příslušné kalendářní období z ostatních členských zemí Evropských společenství, t) hodnota zboží odeslaného za příslušné kalendářní období do ostatních členských zemí Evropských společenství, u) agendový identifikátor fyzické osoby9e). (3) Do registru ekonomických subjektů se zapisují také vnitřní jednotky ekonomického subjektu. Údaje potřebné pro zápis vnitřní jednotky do registru je ekonomický subjekt povinen sdělit, pokud ho o to Český statistický úřad požádá. (4) Z údajů o vnitřních jednotkách se do registru ekonomických subjektů zapisují a) identifikační kód, b) typ vnitřní jednotky, c) název, d) adresa a územní identifikace, e) předmět činnosti, f) datum vzniku, g) datum zániku, h) kategorie velikosti, i) počet zaměstnanců, j) objem tržeb, k) identifikační číslo provozovny. (5) Je-li vnitřní jednotkou ubytovací zařízení, pak se kromě údajů podle odstavce 4 dále zapisují a) druh kategorie a sezonnost ubytovacího zařízení, b) kapacita ubytovacího zařízení využívaná pro přechodné ubytování osob, c) počet osob zabezpečujících provoz ubytovacího zařízení. (6) Český statistický úřad registr ekonomických subjektů průběžně aktualizuje. Za tím účelem je oprávněn jednou do roka požádat ekonomický subjekt o sdělení potřebných údajů. Ekonomický subjekt je povinen jeho žádosti ve stanovené lhůtě vyhovět. (7) Údaje za místní jednotku uvedené v odstavci 2 písm. a) až j), v odstavci 4 písm. a) až h) a v odstavci 5 písm. a) jsou veřejné údaje a poskytují se každému, kdo o to požádá. (8) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. k) až t), odstavci 4 o činnostních jednotkách, v odstavci 4 písm. i) a j) o místních jednotkách a v odstavci 5 písm. b) a c) jsou neveřejné, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak9f). Český statistický úřad je poskytne ministerstvu, které zajišťuje státní statistickou službu a dále jinému státnímu orgánu nebo orgánu územní samosprávy, jestliže tento orgán bude k získání požadovaného údaje oprávněn podle zvláštního zákona a nepůjde-li o údaj získaný pro statistické účely. § 20a Registr sčítacích obvodů a budov (1) V registru sčítacích obvodů a budov Český statistický úřad vede údaje o sčítacích obvodech, zapisuje prvky územní identifikace a údaje o budovách nacházejících se na území České republiky na základě údajů, které získal podle zvláštních právních předpisů9g) nebo podle tohoto zákona. (2) Registr sčítacích obvodů a budov představuje hierarchicky uspořádanou soustavu evidovaných objektů, která podchycuje jejich vzájemné vazby a změny v obsahu, čase a prostoru. (3) Součástí registru jsou prostorové údaje o přímé lokalizaci evidovaných jevů, které jsou vymezovány podle příslušných mapových podkladů9i). (4) V registru sčítacích obvodů a budov se evidují a) soustava územních prvků a územně evidenčních jednotek, která podchycuje územní, správní, sídelní a statistické struktury, b) budovy nebo jejich části (vchody) s přidělenými popisnými nebo evidenčními čísly. (5) Pro účely tohoto registru tvoří a) soustavu územních prvků: území České republiky, území regionu soudržnosti, území vyššího územního samosprávného celku, kraj, okres, obecobec, městský obvod, resp. městská část, základní územní jednotka, katastrální územíkatastrální území9j), územně technická jednotka, základní sídelní jednotka, statistický obvod a parcela9j), b) soustavu územně evidenčních jednotek: část obceobce, ulice a ostatní veřejná prostranstvíveřejná prostranství. Do registru se o jednotlivých územních prvcích a územně evidenčních jednotkách zapisují rovněž velikostní kategorie a příslušnosti území ke správním obvodům. (6) Do registru sčítacích obvodů a budov se o budovách zapisují tyto údaje a) identifikační kód budovy, b) územní identifikace budovy, adresa a lokalizace, c) měsíc a rok dokončení budovy, d) měsíc a rok odstranění budovy, e) důvod odstranění budovy, f) druh vlastníka, g) obydlenost domu, h) počet bytů u budov s byty, i) zastavěná plocha budovy v m2, j) obestavěný prostor budovy v m3, k) podlahová plocha budovy v m2, l) počet nadzemních podlaží, m) charakter budovy, n) druh svislé nosné konstrukce, o) připojení na vodovod, p) připojení na odpad, q) připojení na plyn, r) způsob vytápění, s) vybavení domu výtahem, t) kód stavebního objektu9k), u) kód adresního místa9k), v) počet obyvatel evidovaných v budově. (7) U budov, ve kterých je alespoň jeden byt, jsou předmětem zápisu do registru sčítacích obvodů a budov i jednotlivé byty charakterizované těmito údaji a) identifikační kód bytu, b) pořadové číslo bytu, c) podlaží, d) obydlenost bytu, e) celková a obytná plocha bytu v m2, f) počet obytných místností, g) způsob vytápění, h) připojení bytu na plyn, vodovod, teplou vodu, i) vybavení bytu (koupelna, sprchový kout, záchod). (8) Český statistický úřad v registru sčítacích obvodů a budov zaznamenává změny údajů zapisovaných podle odstavců 5 až 7. K tomu využívá údaje získané z administrativních zdrojů, z pravidelných statistických šetření podle tohoto zákona a údaje získané při sčítání lidu, domů a bytů. (9) Identifikační kód budovy a identifikační kód bytu slouží k jednoznačné identifikaci budovy a bytu. Tyto identifikační kódy mají pouze evidenční význam a přiděluje je Český statistický úřad každé budově a každému bytu při jejich zápisu do registru sčítacích obvodů a budov. (10) Údaje uvedené v odstavci 5 a odstavci 6 s výjimkou písm. g) jsou veřejné a je možné je poskytnout každému za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem9l). (11) Údaje uvedené v odstavci 6 písm. g) a odstavci 7 jsou neveřejné. Český statistický úřad je poskytne ministerstvům, která zajišťují státní statistickou službu, a dále jinému státnímu orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, jestliže tento orgán bude k získání požadovaných údajů oprávněn podle zvláštního zákona. § 20b Zemědělský registr (1) V zemědělském registru se vedou informace o osobách, které provozují zemědělskou činnostzemědělskou činnost, a to za předpokladu, že rozsah této jejich činnosti odpovídá některému z kritérií stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Registr obsahuje a) obchodní firmu, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, b) identifikační číslo, c) u fyzických osob rodné číslo, d) údaje získané ve statistickém zjišťování, e) kategorii hospodářské velikosti a výrobního zaměření, f) údaje o výrobních kvótách, subvencích a dotacích, g) agendový identifikátor fyzické osoby9e). (3) Je-li zapsaná osoba ekonomickým subjektem, vedou se v registru též její vnitřní jednotky (§ 20 odst. 3). (4) Zemědělský registr je neveřejný. § 21a Aktualizace údajů v registru ekonomických subjektů Digitální a informační agentura zpřístupní Českému statistickému úřadu pro aktualizaci registru ekonomických subjektů údaje z referenčních údajů základních registrů veřejné správy, a to o ekonomickém subjektu v rozsahu údajů uvedených v § 20 odst. 2 písm. a) až h) a u), a jde-li o údaje o provozovně, v rozsahu údajů uvedených v § 20 odst. 4 písm. a), c) až g) a k) tohoto zákona. § 23 Identifikační kód vnitřní jednotky (1) Identifikační kód slouží k jednoznačné identifikaci vnitřní jednotky a má pouze evidenční význam. (2) Identifikační kód přiděluje vnitřní jednotce Český statistický úřad a příslušnému ekonomickému subjektu ho sděluje vždy v souvislosti se statistickým zjišťováním. § 24 Na přidělování a ukončení platnosti identifikačního kódu vnitřní jednotky se ustanovení správního řádu nepoužijí. Přestupky § 25 (1) Fyzická osoba se jako zaměstnanec orgánu vykonávajícího státní statistickou službu nebo jako osoba, která zajišťuje zpracování statistických zjišťovánístatistických zjišťování nebo sběr údajů pro zemědělské soupisy, dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 16 odst. 1. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč. § 26 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zpravodajská jednotkazpravodajská jednotka dopustí přestupku tím, že nesplní zpravodajskou povinnostzpravodajskou povinnost podle § 10 odst. 3. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 26a Přestupky podle tohoto zákona projednává a) orgán státní statistické služby, jehož zaměstnanec nebo osoba, kterou pověřil statistickým zjišťovánímstatistickým zjišťováním, povinnost mlčenlivosti porušili, jde-li o přestupky podle § 25 odst. 1, b) orgán státní statistické služby, při jehož statistickém zjišťovánístatistickém zjišťování nebyla zpravodajská povinnostzpravodajská povinnost splněna, jde-li o přestupky podle § 26 odst. 1. Zmocňovací a závěrečná ustanovení § 27 Český statistický úřad vyhláškou stanoví a) postup při přípravě programu statistických zjišťování (§ 10), b) program statistických zjišťování (§ 10), c) kritéria pro zápis do zemědělského registru podle § 20b odst. 1. § 28 (1) Krajská statistická správa pro kraj Středočeský a Městská statistická správa pro hlavní město Prahu zanikají ke dni 1. července 1995. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců těchto správ, jakož i hmotný majetek a majetková práva včetně závazků souvisejících s tímto majetkem, jakož i jiná práva a závazky přecházejí dnem 30. června 1995 na Český statistický úřad. (2) Krajské statistické správy pro kraj Jihočeský, Západočeský, Severočeský, Východočeský, Jihomoravský a Severomoravský zanikají ke dni 1. ledna 1996. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců těchto správ, jakož i hmotný majetek a majetková práva včetně závazků souvisejících s tímto majetkem, jakož i jiná práva a závazky přecházejí dnem 31. prosince 1995 na Český statistický úřad. (3) Ode dne účinnosti tohoto zákona do dne zániku stanoveného v odstavcích 1 a 2 použijí se na činnost krajských statistických správ a Městské statistické správy pro hlavní město Prahu dosavadní předpisy, včetně ustanovení § 6 až 8 zákona České národní rady č. 278/1992 Sb., o státní statistice. (4) Ustanovení tohoto zákona o ochraně důvěrných statistických údajůochraně důvěrných statistických údajů se vztahují i na údaje získané pro statistické účelystatistické účely před účinností tohoto zákona. (5) Statistická zjišťování započatá přede dnem účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. (6) Jednotné označování a kódování měřicích jednotek a jednotek ekonomických veličin zavedené výnosem Federálního statistického úřadu č. j. 671/1980 03 a statistické klasifikace a číselníky vyhlášené Českým statistickým úřadem podle zákona České národní rady č. 278/1992 Sb., o státní statistice, se považují za statistické klasifikace a číselníky vytvořené podle tohoto zákona. (7) Registr zpravodajských jednotek vytvořený podle zákona České národní rady č. 278/1992 Sb., o státní statistice, se považuje za registr ekonomických subjektů podle tohoto zákona. (8) Identifikační čísla, která byla ekonomickým subjektům přidělena podle právních předpisů platných před účinností tohoto zákona, se považují za identifikační čísla přidělená podle tohoto zákona. (9) Ekonomický subjekt, kterému bylo před účinností tohoto zákona přiděleno více identifikačních čísel, oznámí do šesti měsíců po dni účinnosti tohoto zákona Českému statistickému úřadu, která identifikační čísla mu byla přidělena a který orgán je přidělil. Český statistický úřad do 60 dnů po obdržení tohoto oznámení sdělí ekonomickému subjektu, které identifikační číslo je oprávněn nadále užívat. Toto oznámení zašle všem orgánům, které identifikační čísla přidělily. Obdobně postupuje Český statistický úřad i v případě, že sám zjistí, že jednomu ekonomickému subjektu bylo přiděleno více identifikačních čísel. § 29 Zrušují se: 1. Zákon České národní rady č. 278/1992 Sb., o státní statistice. 2. § 1 až 22, § 23 odst. 1, 2, 3 a 5, § 24 až 35 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění zákona č. 128/1989 Sb. 3. Zákon České národní rady č. 40/1972 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací. 4. Zákon České národní rady č. 171/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 40/1972 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací. 5. Vyhláška Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí č. 243/1988 Sb., o statistických zjišťováních a účetním výkaznictví. 6. Vyhláška Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví. 7. Vyhláška Ústřední komise lidové kontroly a statistiky č. 9/1966 Sb., o provádění kontroly a statistiky cen. 8. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 113/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace odvětví národního hospodářství. 9. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů. 10. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 115/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace zemí. 11. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 116/1972 Sb., o vytváření a udržování oborových číselníků průmyslových výrobků. 12. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 117/1972 Sb., o jednotném číselníku organizací v ČSSR. 13. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 95/1976 Sb., o jednotném třídění základních prostředků. 14. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 124/1980 Sb., o jednotné klasifikaci stavebních objektů a stavebních prací výrobní povahy. 15. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 156/1980 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 95/1976 Sb., o jednotném třídění základních prostředků. 16. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 117/1981 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových prací výrobní povahy. 17. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 81/1982 Sb., o jednotné klasifikaci oborů vzdělávání. 18. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 58/1983 Sb., o prověřování sociálně ekonomických informací v oborech řízených Federálním statistickým úřadem. 19. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 47/1985 Sb., o jednotné soustavě národohospodářských ukazatelů. 20. Vyhláška Federálního statistického úřadu č. 97/1985 Sb., o jednotné klasifikaci zaměstnání. 21. Výnos Státního úřadu statistického (č. j. Vk 463/318-30/7-54) a Ministerstva financí (č. j. 181/99.680/54) ze dne 4. 8. 1954 o vzorech prvotní evidence provádění investičních (stavebních a montážních) prací (částka 99/1954 Ú.l.). 22. Výnos Státního úřadu statistického (č. j. Vk 463/35-17/3-55) a Ministerstva financí (č. j. 182/31.400/55) ze dne 31. 3. 1955 o vzorech prvotní evidence bytového hospodářství (částka 39/1955 Ú. l.). 23. Výnos Státního úřadu statistického (č. j. Vk 463/56-16/5-55) a Ministerstva financí (č. j. 181/45.713/55) ze dne 17. 5. 1955 o vzorech prvotní evidence peněžního styku - vyúčtování zálohy a záhlaví faktury (částka 52/1955 Ú. l.). 24. Výnos Státního úřadu statistického (č. j. Vk 463/124-23/9-55) a Ministerstva financí (č. j. 181/106.396/55) ze dne 27. 9. 1955 o prodloužení lhůt k zavedení některých vzorů prvotní evidence a jejich objednávky (částka 102/1955 Ú. l.). 25. Výnos Státního úřadu statistického (č. j. Vk 463/26-19/4-58) a Ministerstva financí (č. j. 182/126 854/58) ze dne 29. 4. 1958 o decentralizaci řízení jednotné prvotní evidence (částka 35/1958 Ú. l.). 26. Pokyny Federálního statistického úřadu ze dne 31. 7. 1973 (č. j. 16 326/73) pro vykazování ukazatelů jednotné evidence pracujících ve vybraných organizacích a vybraných územních celcích (reg. v částce 3/1974 Sb.). 27. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 28. 12. 1978 (č. j. 19844/74) o úkolech koncernů v oblasti sociálně ekonomických informací (reg. v částce 28/1974 Sb.). 28. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 1. 2. 1975 (č. j. 13662/75) o pověření organizací funkcí gestorů a spolugestorů při vytváření a udržování oborových číselníků průmyslových výrobků (reg. v částce 16/1975 Sb.). 29. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 29. 10. 1975 (č. j. 18685/1975) o odvětvovém zatřiďování organizací (reg. v částce 38/1975 Sb.). 30. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 30. 10. 1975 (č. Vk 1842/75) k státním statistickým výkazům za úsek měsíční vybrané ukazatele - 27 MVU (reg. v částce 11/1976 Sb.). 31. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 26. 5. 1976 (č. j. 8743/1976), kterým se vydává doplněná a upravená klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví (reg. v částce 33/1976 Sb.). 32. Zásady Federálního ministerstva financí ze dne 29. 10. 1973 (č. j. XV/31-24 439/1973) pro prověřování a schvalování ročních účetních závěrek rozpočtových a příspěvkových organizací (reg. v částce 7/1974 Sb.). 33. Vymezení základních předpisů závazných pro vedení účetnictví v organizacích ze dne 10. 12. 1976 (č. j. XV/1/24 432/1976) (reg. v částce 12/1977 Sb.). 34. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 31. 12. 1976 (č. j. XV/3/30 823/1976), kterým se vydává oborový kalkulační vzorec pro kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny výrobků, prací a služeb v hospodářských organizacích v oblasti kultury a pokyny k němu (reg. v částce 12/1977 Sb.). 35. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 31. 12. 1976 (č. j. XV/3/30 988/1976), kterým se vydává oborový kalkulační vzorec pro kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny výrobků, prací a služeb, s výjimkou ubytování, v podnicích vnitřního obchodu a v organizacích spotřebního družstevnictví a pokyny k němu (reg. v částce 12/1977 Sb.). 36. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 12. 4. 1977 (č. j. XV/2-7 868/1977), jímž se vydává seznam organizací, pro něž je závazná účtová osnova pro společenské a ostatní organizace (reg. v částce 9/1978 Sb.). 37. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 9. 6. 1978 (č. j. 1793/78-032-918), kterým se upravuje číselné označování krajů a okresů v ČSSR (reg. v částce 25/1978 Sb.). 38. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí ze dne 20. 2. 1978 (FSÚ č. j. 962/78-03 a FMF č. j. 3045/78), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast práce a mezd (reg. v částce 25/1978 Sb.). 39. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí (FSÚ č. j. 2128/78-03 a FMF č. j. XV/4-9352/78), jímž se vyhlašuje jednotný vzor faktury za dodávky neinvestiční povahy (reg. v částce 25/1978 Sb.). 40. Změny a doplňky k směrnicím Federálního statistického úřadu „13/1 ODV“ k státním statistickým výkazům za úsek odběratelsko-dodavatelské a výrobně spotřební vztahy, ze dne 14. 7. 1978 (č. Vk 4369/79) (reg. v částkách 17/1979 Sb. a 25/1978 Sb.). 41. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 15. 8. 1978 (č. j. 2997/78-032-1615), kterým se mění a doplňuje jednotná klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví (reg. v částce 31/1978 Sb.). 42. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí (FSÚ č. j. 2079/78-03 ze dne 31. 5. 1978 a FMF č. j. XV/4-14308/78 ze dne 20. 7. 1978), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast základní prostředky a investice (reg. v částce 31/1978 Sb.). 43. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 15. 8. 1978 (č. j. 4404/78, kterým se doplňují směrnice „5 Iv“ (reg. v částce 31/1978 Sb.). 44. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 9. 3. 1979 (č. j. XV/3-4 731/1979), jímž se vydává oborový kalkulační vzorec pro kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny televizního pořadu a pokyny k němu (reg. v částce 9/1979 Sb.). 45. Směrnice Federálního ministerstva financí ze dne 6. 12. 1978 (č. j. XV/2-23 530/1978) pro vedení účetnictví místních národních výborů malých obcí, drobných provozoven národních výborů, zálohovaných organizací, malých příspěvkových organizací, malých církevních organizací a jiných drobných organizací (reg. v částce 9/1979). 46. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 20. 3. 1979 (č.j. 981/79-033.87), jímž se vydávají jednotné vzory pasportů na úseku energetického hospodářství (reg. v částce 22/1979 Sb.). 47. Výnos Federálního statistického úřadu z 8. 3. 1979 (č. j. 876/79-032-331) o doplnění jednotné klasifikace odvětví národního hospodářství (reg. v částce 22/1979 Sb.). 48. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 4. 12. 1979 (č. j. 3668/79-03) o další aktualizaci jednotné klasifikace zemí (reg. v částce 28/1979 Sb.). 49. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 10. 4. 1979 (č. j. 1388/79-032.545), kterým se mění kódy jednotného číselníku organizací v ČSSR (reg. v částce 22/1979 Sb.). 50. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí ze dne 16. 6. 1980 (FSÚ č. j. 1685/80-033-117 a FMF č. j. XV/1-5980/1980), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast finanční operace (reg. v částce 23/1980 Sb.). 51. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí ze dne 7. 12. 1979 (FSÚ č. j. 3704/79-03 a FMF č. j. XV/4-18806/79), kterým se vyhlašují vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast silniční automobilová doprava (reg. v částce 23/1980 Sb.). 52. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí (FSÚ č. j. 795/80-033-49 ze dne 21. 3. 1980 a FMF č. j. XV/4-14421/79 ze dne 20. 8. 1979), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast odbyt a zásobování (reg. v částce 23/1980 Sb.). 53. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 28. 4. 1980 (č. j. 877/80-03), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast technického rozvoje, vynálezectví a zlepšovatelství (reg. v částce 23/1980 Sb.). 54. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 27. 9. 1979 (č. j. 3051/79-03), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast energetika (reg. v částce 23/1980 Sb.). 55. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 3. 6. 1980 (č. j. 1585/80-03) o úpravě písemných nosičů sociálně ekonomických informací a o předávání sociálně ekonomických informací na technických nosičích (reg. v částce 23/1980 Sb.). 56. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 24. 10. 1980 (č. j. 2754/800-032-1504) o doplnění a změnách jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků (reg. v částce 2/1981 Sb.). 57. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 27. 1. 1981 (č. j. 250/81-03-160) o dalším doplnění a změnách jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví (reg. v částce 12/1981 Sb.). 58. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 22. 12. 1980 (č. j. 3151/80) o jednotné údajové základně organizací v oblasti práce a mezd a sociálních věcí (reg. v částce 12/1981 Sb.). 59. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 30. 1. 1981 (č. j. 210/81-03) o jednotné údajové základně organizací v oblasti základních osobních charakteristik (reg. v částce 12/1981 Sb.). 60. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 23. 7. 1980 (č. Vk 407/81) k státním statistickým výkazům za úsek velkoobchodní ceny v průmyslu (reg. v částce 12/1981 Sb.). 61. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí ze dne 30. 1. 1981 (FSÚ č. j. 209/81-03 a FMF č. j. XV/1-1796/81) o obsahu a formě katalogů jednotné údajové základny organizací (reg. v částce 13/1981 Sb.). 62. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí ze dne 30. 1. 1981 (FSÚ č. j. 208/81-03 a FMF č. j. XV/1-1768/81) o jednotné údajové základně organizací v oblasti charakteristik obecné povahy (reg. v částce 13/1981 Sb.). 63. Pokyny Federálního statistického úřadu ze dne 27. 5. 1981 (č. j. 1454/81-03) pro postup při podávání návrhů na resortní statistická zjišťování a na vytváření dílčích systémů statistických zjišťování (reg. v částce 17/1981 Sb.). 64. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 11. 3. 1981 (č. j. 700/81-03), kterým se vyhlašují jednotné vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast veřejného a závodního stravování (reg. v částce 21/1981 Sb.). 65. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 29. 6. 1981 (č. Vk 1102/82), kterým se mění a doplňují směrnice „23/2 Ceny VC“ (reg. v částce 21/1981 Sb.). 66. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 1. 12. 1981 (č. Vk 1504/82), kterým se mění a doplňují směrnice „2/2 Roč. Prům.“ (reg. v částce 34/1981 Sb.). 67. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí ze dne 26. 8. 1981 (FSÚ č. j. 2261/81-03 a FMF č. j. XV/14312/81), kterým se vyhlašují vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro silniční automobilovou dopravu při automatizovaném zpracování informací (reg. v částce 3/1982 Sb.). 68. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 19. 3. 1982 (č. j. 710/1982) o sledování překročení závazných limitů některých druhů ropných výrobků (reg. v částce 7/1982 Sb.). 69. Pokyny Federálního ministerstva financí ze dne 23. 6. 1981 (č. j. XV/1-10 964/1981) pro účtování oprav nesprávností zjištěných v účetnictví hospodářských organizací a organizací, které účtují podle účtové osnovy pro hospodářské organizace (reg. v částce 8/1982 Sb.). 70. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 24. 7. 1981 (č. j. 1984/81-03) o novém vydání jednotné klasifikace výkonů (reg. v částce 10/1982 Sb.). 71. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 2. 7. 1982 (č. Vk 1787/83) k státním statistickým výkazům za úsek geologický průzkum a těžba živic „26 Geo“ (reg. v částce 31/1982 Sb.). 72. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 9. 3. 1982 (č. j. XV/2-4 066/1982), kterým se vydávají účtová osnova a směrnice k účtové osnově pro rozpočtové organizace (reg. v částce 35/1982 Sb.). 73. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 28. 12. 1982 (č. Vk 2077/83), kterým se mění a doplňují směrnice „2/1 Prům“ (reg. v částce 4/1983 Sb.). 74. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 2. 12. 1982 (č. j. 2067/83), kterým se mění a doplňují směrnice „18 Nem. Úr.“ (reg. v částce 5/1983 Sb.). 75. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 20. 5. 1982 (č. j. XV/1-9 100/1982), kterým se vydávají oborový kalkulační vzorec výzkumných a vývojových prací a pokyny k němu (reg. v částce 10/1983 Sb.). 76. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 8. 4. 1983 (č. j. 2096/83) o sledování experimentálního ověřování opatření ke zvýšení účinnosti zahraničně ekonomických vztahů (reg. v částce 19/1983 Sb.). 77. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 2. 11. 1983 (č. j. 2407/83), kterým se vyhlašují jednotné vzory „Zjišťovací protokol o provedených stavebních pracích“, "Zjišťovací protokol o provedených dodávkách strojů a zařízení (vč. montážních prací) - montážních prací " a „Soupis provedených prací a dodávek“ (reg. v částce 5/1984 Sb.). 78. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 4. 8. 1983 (č. Vk 2371/84) k výkazu „ORG 2-99“ - Výkaz o aktualizaci registru organizačních jednotek (reg. v částce 5/1984 Sb.). 79. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 28. 11. 1983 (č. Vk 2497/84) k prověření a doplnění výběrového souboru výrobků - reprezentantů sledovaných FSÚ pro výpočet indexu cen dodávek do zemědělství a zjištění údajů pro stanovení váhového systému „Ceny D Zem“ (reg. v částce 5/1984 Sb.). 80. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 8. 12. 1983 (č. j. 2682/83-413) o dalším doplnění a změnách Jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví (reg. v částce 14/1984 Sb.). 81. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 15. 11. 1982 (č. j. 2020/83) - čs. statistiky k vyplňování registračního listu stavby „Iv RS 3-50“, změnového registračního listu stavby „Iv RS 3a-50“ a seznamu registračních čísel staveb „Iv RS L - 24“ (reg. v částce 14/1984 Sb.). 82. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 6. 7. 1984 (č. j. 2766/84), kterým se mění a doplňují směrnice „23/2 Ceny VC“ (reg. v částce 21/1984 Sb.). 83. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 22. 2. 1984 (č. j. 2633/84) k jednorázovému výběrovému šetření o mzdách pracovníků za červen 1984 pro vykazující jednotky (reg. v částkách 14/1984 Sb. a 21/1984 Sb.). 84. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 20. 9. 1984 (č. j. 2872/85) k zvlášť organizovanému šetření o využití vybraných strojů a zařízení za září 1985 „Zp 1985-B“ (reg. v částce 22/1984 Sb.). 85. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 12. 7. 1984 (č. j. 1687/84-41) o novém vydání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků (reg. v částce 1/1985 Sb.). 86. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 21. 11. 1984 (č. j. 2538/84-41) o dalším doplnění a změnách jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví (reg. v částce 1/1985 Sb.). 87. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 8. 8. 1985 (č. j. 1753/85-22) o změnách a doplňcích jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků (reg. v částce 33/1985 Sb.). 88. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 8. 8. 1985 (č. j. 1752/85-22) o změnách a doplňcích jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a lesnictví (reg. v částce 33/1985 Sb.). 89. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 8. 8. 1985 (č. j. 1751/85-22) o úpravách jednotné klasifikace odvětví národního hospodářství (reg. v částce 33/1985 Sb.). 90. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 8. 8. 1985 (č. j. 1754/85-22) o změnách a doplňcích jednotné klasifikace výkonů (reg. v částce 33/1985 Sb.). 91. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 11. 6. 1985 (č. Vk 6/86) ke státním statistickým výkazům za úsek základní prostředky (reg. v částce 1/1986 Sb.). 92. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 11. 6. 1985 (č. Vk 2/86) ke státním statistickým výkazům za úsek zemědělské meliorace a zúrodnění půdy (reg. v částce 1/1986 Sb.). 93. Směrnice Federálního statistického úřadu ze dne 17. 6. 1985 (č. Vk 208/86) ke státním statistickým výkazům za úsek demografie (reg. v částce 1/1986 Sb.). 94. Příloha ke směrnicím Federálního statistického úřadu „13/2 Energ.“ „Přehled náplně ukazatelů měrných spotřeb paliv a energie“ ze dne 11. 7. 1985 (č. Vk 257/86) (reg. v částce 1/1986 Sb.). 95. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 12. 12. 1985 (č. j. VII/2-21 700/1985), kterým se vydávají Účtová osnova a směrnice k účtové osnově pro peněžní a pojišťovací ústavy (reg. v částce 7/1986 Sb.). 96. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 17. 12. 1985 (č. j. VII/2-23 316/1985), kterým se vydávají Účtová osnova a směrnice k účtové osnově pro společenské a ostatní organizace (reg. v částce 7/1986 Sb.). 97. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 23. 12. 1985 (č. j. VII/2-22 873/1985), kterým se vydávají změny a doplňky účtové osnovy a směrnic k účtové osnově pro rozpočtové organizace (reg. v částce 13/1986 Sb.). 98. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí (FSÚ č. j. 2105/85-456-22 ze dne 17. 12. 1985 a FMF č. j. VII/1-21286/85 ze dne 13. 11. 1985), kterým se mění příloha k výnosu FSÚ a FMF, kterým se vyhlašují vzory prvotních záznamů a běžných zápisů pro oblast silniční a automobilová doprava (reg. v částce 19/1986 Sb.). 99. Výnos Federálního statistického úřadu a Federálního ministerstva financí, jímž se mění příloha č. 4 výnosu FSÚ a FMF, kterým byl vyhlášen jednotný vzor faktury za dodávky neinvestiční povahy (vysvětlivky k jednotnému vzoru faktury za dodávky neinvestiční povahy) (FSÚ č. j. 2392/85-22-407 ze dne 21. 11. 1985 a FMF VII/2-17763/85 ze dne 7. 10. 1985) (reg. v částce 19/1986 Sb.). 100. Výnos Federálního statistického úřadu ze dne 17. 12. 1986 (č. Vk 716/86) o statistickém výkaznictví za vybrané integrační akce v SSSR (reg. v částce 7/1987 Sb.). 101. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 30. 6. 1987 (č. j. VII/1-11 532/1987), kterým se mění směrnice pro kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů (reg. v částce 18/1987 Sb.). 102. Výnos Federálního ministerstva financí ze dne 28. 11. 1988 (č. j. V/2-19 400/1988) o vedení účetnictví malých organizací (reg. v částce 47/1988 Sb.). ČÁST DRUHÁ § 30 Změna zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb., se mění takto: V § 2 odst. 3 se slova „předsednictvo České národní rady“ nahrazují slovy „na návrh vlády prezident republiky“. ČÁST TŘETÍ § 31 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 15. června 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Např. zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 2a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. 2b) Čl. 284 a 285 Smlouvy o založení Evropského společenství. Čl. 187 Smlouvy o založení Evropského společenství atomové energie. 2c) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2d) Nařízení Rady (EHS) č. 2186/93 ze dne 22. července 1993 o koordinaci postupu ve Společenství při zřizování registrů hospodářských subjektů pro statistické účely. Nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely statistického zjišťování a analýzy hospodářství Společenství. 2e) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2f) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 2g) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. 2h) § 1 písm. e) zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku. 4) Například zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikaní, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. 4b) Nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství. 4c) Nařízení Rady (EHS) č. 2186/93. 4d) Nařízení Rady (ES) č. 1172/95 ze dne 22. května 1995 o statistice obchodu se zbožím Společenství a členských států s třetími zeměmi. 5d) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 5i) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5f) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 5k) § 5 zákona č. 115/2006 Sb. 5l) § 14 zákona č. 115/2006 Sb. 6) Čl. 14 nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství. 6a) Nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství. Nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství. 6b) Nařízení Komise (ES) č. 831/2002 ze dne 17. května 2002, kterým se provádí nařízení Rady č. 322/97 o statistice Společenství, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely. 7) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 228/2005 Sb. 7a) § 2 písm. o) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 8) Např. zákon ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 9) Např. § 48 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), § 33 odst. 2 obchodního zákoníku, § 26 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., § 12c odst. 1 zákona č. 105/1990 Sb., ve znění zákona č. 219/1991 Sb. 9a) § 24 odst. 6 písm. e) zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9b) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 9c) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). 9d) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 9e) § 9 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 9f) Například § 21 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 9g) § 2 písm. a) zákona č. 158/1999 Sb. Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 9g) Zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9h) § 7 odst. 1 obchodního zákoníku. 9i) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání. 9j) Zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9k) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 9l) Zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 9m) § 69 odst. 2 a § 254 odst. 4 obchodního zákoníku. 13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 14) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb. 15) Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007. Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013. Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008. 16) § 2 písm. f) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 192/2016 Sb.
Zákon č. 90/1995 Sb.	Zákon č. 90/1995 Sb. Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Vyhlášeno 5. 6. 1995, datum účinnosti 1. 8. 1995, částka 20/1995 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - POSLANCI (§ 2 — § 20) * ČÁST TŘETÍ - ZASEDÁNÍ SNĚMOVNY (§ 21 — § 21) * ČÁST ČTVRTÁ - USTAVUJÍCÍ SCHŮZE SNĚMOVNY (§ 22 — § 28) * ČÁST PÁTÁ - FUNKCIONÁŘI SNĚMOVNY (§ 29 — § 31) * ČÁST ŠESTÁ - ORGÁNY SNĚMOVNY (§ 32 — § 49) * ČÁST SEDMÁ - PŘEDMĚT JEDNÁNÍ A SCHŮZE SNĚMOVNY (§ 50 — § 68) * ČÁST OSMÁ - HLASOVÁNÍ VE SNĚMOVNĚ A JEJÍCH ORGÁNECH (§ 69 — § 76) * ČÁST DEVÁTÁ - POSLANECKÉ KLUBY (§ 77 — § 78) * ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ SCHŮZE SNĚMOVNY A SENÁTU (§ 79 — § 81) * ČÁST JEDENÁCTÁ - JEDNÁNÍ O DŮVĚŘE VLÁDĚ (§ 82 — § 85) * ČÁST DVANÁCTÁ - JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ (§ 86 — § 100a) * ČÁST TŘINÁCTÁ - PROJEDNÁVÁNÍ NÁVRHU ZÁKONA O STÁTNÍM ROZPOČTU (§ 101 — § 106) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - VYHLAŠOVÁNÍ ZÁKONŮ (§ 107 — § 107) * ČÁST PATNÁCTÁ - JEDNÁNÍ O MEZINÁRODNÍCH SMLOUVÁCH (§ 108 — § 109) * ČÁST PATNÁCTÁ A - PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ EVROPSKÉ UNIE (§ 109a — § 109l) * ČÁST PATNÁCTÁ B - ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI REPUBLIKY (§ 109m — § 109m) * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - INTERPELACE (§ 110 — § 112) * ČÁST SEDMNÁCTÁ - PETICE A JINÁ PODÁNÍ OBČANŮ (§ 113 — § 114) * ČÁST OSMNÁCTÁ - PROJEDNÁVÁNÍ ZPRÁV, INFORMACÍ NEBO JINÝCH OBDOBNÝCH PODKLADŮ (§ 114a — § 114b) * ČÁST DEVATENÁCTÁ - ZPŮSOBY VOLEB A NOMINACÍ (§ 115 — § 116) * ČÁST DVACÁTÁ - KANCELÁŘ SNĚMOVNY (§ 117 — § 118) * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - PARLAMENTNÍ STRÁŽ (§ 119 — § 119) * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - VŠEOBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 120 — § 126) * § 127 - Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 331/1993 Sb., se mění takto: * § 128 - Zrušovací ustanovení * § 129 - Účinnost č. 1 č. 2 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (346/2023 Sb.) 90 ZÁKON ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Jednací řád Poslanecké sněmovny upravuje zásady jednání Poslanecké sněmovny (dále jen „Sněmovna“), jejích orgánů a funkcionářů, zásady jednání společné schůze komor Parlamentu, styky Sněmovny navenek, postavení poslanců, orgánů a funkcionářů Sněmovny. (2) Sněmovna upravuje v rámci tohoto zákona usnesením své vnitřní poměry a podrobnější pravidla jednání Sněmovny a jejích orgánů. ČÁST DRUHÁ POSLANCI Mandát poslance § 2 Mandát poslance vzniká zvolením. Náhradník1) nabývá mandát poslance, za nějž náhradník nastupuje, okamžikem zániku mandátu tohoto poslance [§ 6 písm. a), c), d) a f)]. § 3 Prohlášením učiněným osobně na schůzi Sněmovny se může poslanec svého mandátu vzdát. Brání-li účasti poslance na schůzi Sněmovny závažné okolnosti, může tak učinit též prohlášením sepsaným formou notářského zápisu, které se doručí předsedovi Sněmovny a nesmí být starší než jeden měsíc. § 4 Slib poslance Poslanec skládá na první schůzi Sněmovny, které se zúčastní, slib předepsaný Ústavou. Učiní tak pronesením slova „slibuji“ a podáním ruky tomu, do jehož rukou slib skládá. Předsedající dá před tím znění slibu přečíst. Složení slibu stvrdí poslanec svým podpisem. § 5 Průkaz poslance (1) Poslanec obdrží průkaz opatřený fotografií, razítkem Sněmovny a podpisem předsedy Sněmovny. (2) Průkaz ověřuje, že jeho držitel je členem Sněmovny, má práva a povinnosti poslance a slouží rovněž jako osobní průkaz poslance potvrzující jeho totožnost. Zánik mandátu poslance § 6 Mandát poslance zaniká a) odepřením slibu poslance nebo složením slibu s výhradou, b) uplynutím volebního období Sněmovny, c) prohlášením poslance na schůzi Sněmovny, kterým se vzdává mandátu, nebo okamžikem doručení notářského zápisu o vzdání se mandátu (§ 3) do rukou předsedy Sněmovny, d) okamžikem, v němž nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti poslance, e) rozpuštěním Sněmovny, f) okamžikem, kdy se poslanec ujal úřadu nebo funkce, jejichž neslučitelnost s funkcí poslance stanoví Ústava nebo zákon. § 7 Začal-li poslanec vykonávat funkci, která je ze zákona s výkonem mandátu poslance neslučitelná, oznámí to neprodleně předsedovi Sněmovny. § 8 V pochybnostech o ztrátě volitelnosti a v pochybnostech o neslučitelnosti funkce s výkonem funkce poslance se postupuje podle zvláštního zákona.2) Účast na jednání Sněmovny a jejích orgánů § 9 (1) Poslanec se účastní jednání Sněmovny a jejích orgánů, do nichž byl zvolen nebo ustanoven. (2) Po zahájení schůze Sněmovny nebo jejího orgánu oznámí předsedající jména poslanců, kteří požádali o omluvení neúčasti na jednání. (3) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání Sněmovny nebo jejího orgánu, omluví se předsedovi toho orgánu, o jehož jednání jde. (4) Poslanec se omluví tak, aby byl podle povahy věci o omluvě zpraven předseda Sněmovny nebo předseda toho orgánu, o jehož jednání jde, pokud možno před počátkem jednání, na které se omlouvá. (5) Evidenci účasti poslance na schůzi Sněmovny a na schůzích jejích orgánů, včetně důvodů neúčasti, pokud je poslanec uvede, vede předseda Sněmovny nebo předseda příslušného orgánu. § 10 (1) Zveřejnění projevů poslanců pronesených ve Sněmovně a v jejích orgánech nepodléhá žádným omezením, nejde-li o neveřejné schůze nebo jejich neveřejné části. (2) Delegace vyslaná shromážděním k předání petice3) do budovy Sněmovny nebo tam, kde Sněmovna a její orgány jednají, může mít nejvýše pět členů. § 11 Oprávnění poslance požadovat informace a vysvětlení (1) Poslanec je oprávněn požadovat od členů vlády a vedoucích správních úřadů a orgánů územní samosprávy informace a vysvětlení potřebná pro výkon jeho funkce. (2) Informace a vysvětlení jsou členové vlády a vedoucí správních úřadů a orgánů územní samosprávy povinni poskytnout poslanci do 30 dnů, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.4) § 12 Vyslovení souhlasu k trestnímu stíhání poslance (1) Žádost příslušného orgánu o vyslovení souhlasu Sněmovny k trestnímu stíhání poslance, jakož i oznámení o zadržení poslance při spáchání trestného činutrestného činu nebo bezprostředně poté, musí obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci. (2) Předseda Sněmovny neprodleně rozhodne, zda vysloví souhlas s odevzdáním zadrženého poslance soudu, a svoje stanovisko sdělí bez odkladu příslušnému orgánu. Současně postoupí žádost nebo oznámení podle předchozího odstavce mandátovému a imunitnímu výboru k projednání a podání zprávy s návrhem Sněmovně. O takové žádosti nebo oznámení rozhodne Sněmovna na své první následující schůzi usnesením, které zašle příslušnému orgánu do pěti dnů od jeho přijetí. Disciplinární řízení § 13 (1) Disciplinární řízení se zavede proti poslanci, který se svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán. (2) Disciplinární řízení lze zavést proti poslanci, který svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech urazí poslance, senátora, ústavního soudce nebo jinou osobu, která má oprávnění zúčastnit se schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona. (3) Disciplinární řízení se zavede také proti poslanci, který se dopustí přestupkupřestupku a požádá orgán příslušný k projednání přestupkupřestupku o projednání přestupkupřestupku v disciplinárním řízení. (4) Mandátový a imunitní výbor zahájí disciplinární řízení o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 1 na návrh předsedy Sněmovny nebo z vlastního podnětu, o disciplinárním provinění uvedeném v odstavci 2 na návrh uraženého a o přestupkupřestupku podle odstavce 3 na základě postoupení věci příslušným orgánem podle zvláštního právního předpisu.4a) § 14 (1) Mandátový a imunitní výbor provede v rámci disciplinárního řízení nutná šetření a poslanci, proti němuž se disciplinární řízení vede, poskytne možnost, aby se vyjádřil a obhájil. Po provedeném šetření rozhodne o uložení disciplinárního opatření nebo řízení zastaví. (2) U přestupkůpřestupků, které lze projednat jen na návrh, zjistí mandátový a imunitní výbor před zahájením disciplinárního řízení, zda byl návrh podán oprávněnou osobou a zda byly dodrženy i další podmínky stanovené zvláštním zákonem.5) (3) Poslanec má právo být zastupován při disciplinárním řízení jiným poslancem nebo advokátemadvokátem. (4) O námitce podjatosti rozhodne organizační výbor, který může přikázat věc jinému výboru. (5) Z jednání výboru, který vede disciplinární řízení, jsou vyloučeni jeho členové, jichž se disciplinární řízení týká. § 15 (1) Za disciplinární provinění podle § 13 odst. 1 a 2 lze poslanci uložit povinnost omluvit se za nevhodný výrok ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu poslance. (2) Za přestupekpřestupek podle § 13 odst. 3 lze poslanci uložit sankci, kterou za přestupekpřestupek stanoví zvláštní právní předpis.6) (3) Lhůta a způsob omluvy podle odstavce 1, popřípadě výše pokuty a lhůta k jejímu zaplacení se uvedou ve výroku rozhodnutí, kterým se ukládá disciplinární opatření. (4) Disciplinární opatření lze poslanci uložit do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění nebo přestupkupřestupku došlo. § 16 (1) Proti rozhodnutí příslušného výboru v disciplinárním řízení má poslanec, proti němuž se disciplinární řízení vede, právo odvolat se ke Sněmovně do 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí. (2) Sněmovna k odvolání poslance po rozpravě rozhodne, že disciplinární opatření potvrzuje, mění nebo zrušuje a řízení zastavuje, nebo zrušuje a věc vrací k dalšímu řízení. § 17 Jestliže se poslanec, kterému bylo uloženo disciplinární opatření omluvit se podle § 15 odst. 1, ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem neomluví, výbor, který disciplinární řízení vedl, rozhodne o vhodném způsobu uveřejnění disciplinárního rozhodnutí nebo poslanci uloží pokutu až do výše jeho jednoho měsíčního platu. § 18 (1) Nebyla-li uložená pokuta ve stanovené lhůtě dobrovolně zaplacena, srazí ji Kancelář Poslanecké sněmovny (dále jen „Kancelář sněmovny“) z platu poslance. Výkon rozhodnutí nařizuje výbor, který vedl disciplinární řízení, v němž byla pokuta uložena. Jestliže rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, neobsahuje lhůtu k jejímu zaplacení, stanoví ji dodatečně výbor, který výkon rozhodnutí nařizuje. Rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, je vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat, a jestliže lhůta stanovená k zaplacení pokuty uplynula marně. (2) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu. Pořádková opatření § 19 (1) Předsedající může za nepřístojné chování ve Sněmovně uložit poslanci pořádkové opatření, kterým je napomenutí, a za opakované nepřístojné chování vykázat poslance z jednacího sálu nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo. (2) Proti rozhodnutí předsedajícího o uložení pořádkového opatření napomenutí nebo vykázání z jednacího sálu se může poslanec odvolat ke Sněmovně bezprostředně po jeho uložení. Sněmovna bez rozpravy rozhodnutí předsedajícího potvrdí nebo zruší. Rozhodnutí Sněmovny je konečné. (3) Vykázaný poslanec musí mít možnost účastnit se hlasování. § 20 Pořádkové pravomoci předsedajícího schůze Sněmovny podléhají vedle poslanců všichni další účastníci jednání Sněmovny a osoby, které jsou jednání Sněmovny přítomné v prostorách vyhrazených hostům, veřejnosti a zástupcům sdělovacích prostředků. Chovají-li se tyto osoby nepřístojně, může předsedající schůzi přerušit, rušitele pořádku nechat vyvést Parlamentní stráží a vyhrazená místa dát vyklidit. ČÁST TŘETÍ ZASEDÁNÍ SNĚMOVNY § 21 Zasedání Sněmovny (1) Zasedání Sněmovny je stálé. Zasedání Sněmovny svolává prezident republiky, a to tak, aby bylo zahájeno nejpozději 30. den po dni voleb. Neučiní-li tak, sejde se Sněmovna 30. den po dni voleb. Na takovou okolnost upozorní poslance písemně vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny (dále jen „vedoucí Kanceláře“). (2) Zasedání Sněmovny může být jejím usnesením přerušeno. Celková doba, po kterou může být zasedání přerušeno, nesmí překročit 120 dnů v roce. (3) V době přerušení zasedání Sněmovny neběží lhůta uvedená v § 91 odst. 1 a 2 pro projednání návrhu zákona ve výborech a v § 103 odst. 2 o minimální době pro projednání přikázané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu ve výboru. (4) Zasedání Sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním. ČÁST ČTVRTÁ USTAVUJÍCÍ SCHŮZE SNĚMOVNY § 22 (1) Poslanci se sejdou po svém zvolení na ustavující schůzi Sněmovny. (2) Ustavující schůze Sněmovny se může sejít nejdříve jeden den po uplynutí předchozího volebního období Sněmovny. (3) Ustavující schůzi Sněmovny svolá bývalý předseda Sněmovny, je-li poslancem. Není-li bývalý předseda Sněmovny poslancem, svolá schůzi, za předpokladu, že je poslancem, nejstarší bývalý místopředseda Sněmovny, a není-li ani toho, nejstarší poslanec nově zvolené Sněmovny; pokud ten svolání ustavující schůze odmítne, svolá ji následující nejstarší poslanec. (4) Ustavující schůzi Sněmovny zahájí a až do zvolení nového předsedy Sněmovny ji řídí poslanec, který ji svolal. § 23 (1) Předsedající ustavující schůze Sněmovny složí slib poslance před shromážděním poslanců. (2) Ostatní poslanci složí slib do rukou předsedajícího ustavující schůze Sněmovny (§ 4). § 24 Předsedající ustavující schůze požádá Sněmovnu, aby vzala na vědomí ustavení volební komise z návrhů poslaneckých klubů (§ 116 odst. 2). Dále dá stanovit počet členů a provést ustavení mandátového a imunitního výboru. § 25 Sněmovna zvolí svého předsedu. § 26 Předseda Sněmovny se ujme řízení schůze. Na návrh předsedy rozhodne Sněmovna o počtu místopředsedů a provede jejich volbu. § 27 Na návrh předsedy rozhodne Sněmovna o počtu ověřovatelů Sněmovny a rozhodne o návrhu na jejich nominaci. § 28 Sněmovna zřídí své výbory a stanoví počty jejich členů. ČÁST PÁTÁ FUNKCIONÁŘI SNĚMOVNY § 29 Předseda Sněmovny (1) Předsedovi Sněmovny přísluší zejména a) zastupovat Sněmovnu navenek, b) navrhovat prezidentu republiky jmenování předsedy vlády podle čl. 68 odst. 4 věta druhá Ústavy, c) přijímat slib členů Nejvyššího kontrolního úřadu, d) postoupit Senátu návrh zákona, s nímž Sněmovna vyslovila souhlas, e) postoupit prezidentu republiky k podpisu přijaté zákony, f) zasílat předsedovi vlády k podpisu přijaté zákony, g) podepisovat zákony a usnesení Sněmovny, popřípadě jiné listiny vydávané Sněmovnou. (2) Předsedovi Sněmovny dále přísluší a) povolat náhradníka na uprázdněný poslanecký mandát a vydat mu osvědčení, že se stal poslancem, b) dávat souhlas, aby byl odevzdán soudu zadržený poslanec, který byl dopaden při spáchání trestného činutrestného činu nebo bezprostředně poté, c) stanovit pořadí, v němž jej budou místopředsedové Sněmovny zastupovat, d) svolávat, zahajovat a ukončovat schůzi Sněmovny a společnou schůzi Sněmovny a Senátu, e) v době přerušení zasedání svolávat Sněmovnu ke schůzi před stanoveným termínem, f) přerušit schůzi Sněmovny při nepořádku, nebo není-li Sněmovna schopna se usnášet, g) jmenovat a odvolávat vedoucího Kanceláře. (3) Předseda Sněmovny plní i další úkoly stanovené zákonem nebo úkoly, jimiž ho Sněmovna pověří. Vykonává i jinou působnost v případech svěřených zákonem České národní rady do působnosti jejího předsednictva,7) nestanoví-li zákon jinak. § 30 Místopředsedové Sněmovny (1) Místopředsedové Sněmovny zastupují předsedu Sněmovny na jeho pokyn nebo v určeném pořadí. (2) Při zastupování předsedy Sněmovny mají místopředsedové Sněmovny práva a povinnosti předsedy. (3) Místopředsedové se střídají v řízení schůze Sněmovny v pořadí dohodnutém s předsedou Sněmovny; nedojde-li k dohodě, určí pořadí předseda Sněmovny. § 31 Odvolat předsedu Sněmovny nebo místopředsedu Sněmovny lze jen na písemný návrh nejméně dvou pětin všech poslanců. ČÁST ŠESTÁ ORGÁNY SNĚMOVNY Výbory Sněmovny § 32 Sněmovna zřizuje z poslanců mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, výbor pro mediální záležitosti, výbor pro evropské záležitosti a další výbory, na nichž se usnese. § 33 (1) Kromě členství ve výboru mandátovém a imunitním, petičním a organizačním může být poslanec členem nejvýše dvou dalších výborů. (2) Poslanec může být předsedou pouze jednoho výboru. (3) Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem výboru. Předseda a místopředsedové Sněmovny jsou členy jen organizačního výboru. Jednání výborů § 34 (1) Výbory jsou ze své činnosti odpovědny Sněmovně. (2) Výbor projednává věci, které mu přikáže Sněmovna, a věci, na jejichž projednávání se usnese. (3) V době, kdy je zasedání Sněmovny přerušeno, výbory nejednají. § 35 (1) Ustavující schůze výborů svolává předseda Sněmovny. Výbor řídí předsedou Sněmovny pověřený člen výboru do doby, než je zvolený předseda výboru potvrzen Sněmovnou. (2) Výbor zvolí na ustavující schůzi předsedu. Pokud Sněmovna zvoleného předsedu nepotvrdí, požádá výbor, aby v určené lhůtě zvolil nového předsedu. Nezvolí-li výbor nového předsedu v určené lhůtě, nebo Sněmovna nového předsedu nepotvrdí, zvolí předsedu výboru Sněmovna. (3) Sněmovna může požádat výbor, aby do určené lhůty zvolil nového předsedu. Pokud tak výbor v určené lhůtě neučiní, nebo Sněmovna nového předsedu nepotvrdí, požádá Sněmovna výbor podruhé, aby jí předložil návrh na potvrzení nového předsedy. Pokud tak ani podruhé výbor v určené lhůtě neučiní nebo Sněmovna nového předsedu nepotvrdí, zvolí nového předsedu výboru Sněmovna. (4) Výbor může na písemný návrh dvou pětin svých členů zvolit nového předsedu. Volbu nelze uskutečnit dříve, než po uplynutí sedmi dnů po podání návrhu. Pokud Sněmovna nového předsedu nepotvrdí, zůstává ve funkci původní předseda. (5) Předseda výboru se ujímá své funkce po potvrzení volby Sněmovnou nebo po zvolení Sněmovnou. Potvrzením nebo zvolením nového předsedy Sněmovnou zaniká výkon funkce předcházejícího předsedy. (6) Výbor zvolí místopředsedy a ověřovatele výboru. § 36 (1) Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda nebo jím pověřený místopředseda. Je-li předseda výboru nepřítomen, svolává a řídí schůze výboru některý z místopředsedů. Jsou-li předseda i místopředsedové nepřítomni, svolá a řídí schůzi výboru jeho člen, jehož tím výbor nebo předseda pověří. (2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, stanoví-li to Sněmovna nebo požádá-li o to předseda Sněmovny anebo alespoň dvě pětiny všech členů výboru. V takovém případě svolá schůzi výboru ve lhůtě stanovené Sněmovnou nebo do 15 dnů od žádosti předsedy Sněmovny anebo poslanců. V ostatních případech svolává schůze výboru na dny, které jsou určeny jako jednací dny výborů, pokud se výbor nadpoloviční většinou všech svých členů neusnese jinak. (3) Předseda výboru navrhuje pořad jednání výboru a dobu a způsob projednávání jeho jednotlivých bodů. Člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu jednání. Výbor rozhodne, na který jednací den a hodinu schůze výboru se vždy zařadí bod „Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru“. (4) Po schválení návrhu pořadu jednání výboru je pro přijetí návrhu na doplnění pořadu jednání a na změnu doby stanovené pro projednávání jeho jednotlivých bodů třeba, aby s ním vyslovily souhlas alespoň tři pětiny všech členů výboru. Pro přijetí návrhu na vypuštění schváleného bodu pořadu nebo jeho části stačí souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů výboru. § 37 Schůze výborů jsou veřejné, nestanoví-li tento zákon jinak nebo neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je neveřejná. Řízení v disciplinárních věcech je vždy neveřejné. Schůze výboru nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou zúčastnit poslanci, prezident republiky, členové vlády a osoby, které se mohou zúčastnit schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona; jiné osoby mohou být přítomny jen se souhlasem výboru. § 38 (1) Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna alespoň třetina všech jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů výboru, pokud zákon nestanoví jinak. (2) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mají na schůzi výboru poradní hlas; mohou se k projednávané věci vyjádřit a podávat k ní návrhy, nemohou však hlasovat. § 39 (1) Schůze výboru se účastní poslanci, kteří jsou členy výboru. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůzí Sněmovny a jejích orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře a jím určení zaměstnanci Kanceláře sněmovny. (2) Člen vlády a vedoucí jiného ústředního správního úřadu je povinen dostavit se osobně na schůzi výboru, jestliže o to výbor požádá, a podat požadované informace a vysvětlení, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.4) (3) Člen vlády se může dát na schůzi výboru zastoupit jiným členem vlády nebo svým náměstkem, pokud výbor netrvá na jeho osobní účasti. (4) Člen vlády, popřípadě ten, kdo ho zastupuje, a vedoucí ústředního správního úřadu si mohou na schůzi výboru přibrat odborníky. (5) Předsedající může na schůzi výboru udělit se souhlasem výboru slovo i jiným osobám. § 40 (1) Pro projednání věci ve výboru určí předseda z členů výboru zpravodaje, který podá o této věci výboru zprávu. (2) Menšina výboru, kterou tvoří alespoň jedna pětina všech členů výboru, může určit pro jednání výboru svého zpravodaje, který podá výboru oponentní zprávu menšiny výboru (dále jen „oponentní zpráva“); takovou zprávu může menšina výboru předložit Sněmovně. § 41 (1) Výbor přijímá o výsledcích svých jednání usnesení. Určený zpravodaj nebo zpravodajové se na vypracování usnesení podílejí. Usnesení podepisuje předseda, určený zpravodaj výboru a ověřovatel výboru. (2) Výbor, pokud nepostupuje podle § 109a odst. 3, předloží usnesení podle povahy věci Sněmovně nebo je může zaslat příslušnému členu vlády anebo vedoucímu jiného ústředního správního úřadu. Člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, jemuž bylo usnesení výboru podle předchozí věty zasláno, je povinen do 30 dnů, pokud výbor nestanovil delší lhůtu, sdělit výboru informace a vysvětlení, která jsou usnesením žádána, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz jejich zveřejnění.4) (3) Pokud výbor po projednání věci nepřijme usnesení podle odstavce 1, vyhotoví předseda výboru záznam o jednání výboru, ve kterém informuje o projednání věci výborem. Záznam podepisuje předseda, určený zpravodaj výboru a ověřovatel výboru. § 42 (1) Výbory mohou konat společné schůze, určovat společného zpravodaje a přijímat společná usnesení. Hlasují však vždy odděleně. (2) Nedohodnou-li se výbory na společném usnesení, přijme každý výbor usnesení vlastní. § 43 (1) O schůzi výboru se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány a kdo je podal, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, jmenovitý seznam poslanců hlasujících o závěrečném usnesení k jednotlivému bodu pořadu, s uvedením, jak každý poslanec hlasoval, a informace o výsledku hlasování. Jedná-li se o jiné hlasování než o závěrečném usnesení, uvede se v zápisu, jak každý poslanec hlasoval, požádá-li o to nejpozději před zahájením příslušného hlasování kterýkoli z členů výboru. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných pozměňovacích návrhů, přijatých usnesení, popřípadě záznamů o jednání výboru, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. (2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda výboru nejpozději do 14 dnů od skončení schůze. Námitky proti takto schválenému zápisu lze uplatnit na nejbližší schůzi výboru, který o nich rozhodne. Pokud se schůze výboru konala veřejně, zápis se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Schválený zápis spolu s usnesením o námitkách podaných proti němu se odevzdá k uložení společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze. Jde-li o společnou schůzi několika výborů, podepisují zápis předsedové a ověřovatelé zúčastněných výborů. (3) Ze schůze výboru se pořizuje zvukový záznam, který se uchová po dobu šesti měsíců. Výbor se může usnést na delší době jeho uchování. Ve zvláštních případech se výbor může usnést, že se zvukový záznam nepořizuje. Zdůvodnění tohoto usnesení musí být součástí zápisu o schůzi výboru. (4) Usnese-li se na tom výbor, pořizuje se ze schůze výboru těsnopisecký záznam a jeho přepis. § 44 (1) Každý výbor může zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek podvýbor. Členem podvýboru může být jen poslanec. (2) Podvýbor předkládá výsledky svých jednání výboru, který jej zřídil. (3) Pro činnost a jednání podvýboru platí přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výboru. Jednání podvýboru je neveřejné, pokud se podvýbor neusnese jinak. § 45 Mandátový a imunitní výbor (1) Mandátový a imunitní výbor zejména a) zkoumá, zda jednotliví poslanci a náhradníci za poslance byli platně zvoleni, a svá zjištění předkládá podle povahy věci Sněmovně nebo předsedovi Sněmovny, b) zkoumá, zda mandát poslance nezanikl, a v pochybnostech o zániku mandátu poslance pro ztrátu volitelnosti nebo pro neslučitelnost funkce s výkonem funkce poslance předkládá svá zjištění s návrhem předsedovi Sněmovny, c) zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání poslance, provede urychleně nutná šetření a umožní poslanci, aby se osobně jednání zúčastnil a k věci vyjádřil; zprávu o výsledku svých zjištění s návrhem na rozhodnutí předkládá Sněmovně, d) vede disciplinární řízení proti poslanci a rozhoduje v něm. (2) Jednání mandátového a imunitního výboru je vždy neveřejné. Mohou se jej zúčastnit jen jeho členové a další osoby, u kterých to stanoví Ústava. Jiné osoby se mohou zúčastnit jednání mandátového a imunitního výboru jen s jeho souhlasem. § 46 Organizační výbor (1) Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Sněmovny, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Sněmovny a další členové výboru navržení poslaneckými kluby a ustavení podle zásady poměrného zastoupení. (2) Organizační výbor může zvolit ze svých členů další dva místopředsedy výboru. (3) Jednání organizačního výboru je neveřejné, pokud se výbor neusnese jinak. (4) Organizační výbor organizuje a koordinuje práci orgánů Sněmovny v rozsahu stanoveném tímto zákonem a usneseními Sněmovny. Při plnění těchto úkolů mu přísluší zejména a) připravovat schůze Sněmovny, společné schůze Sněmovny a Senátu a navrhovat předsedovi Sněmovny jejich termín a pořad, b) stanovit usnesením dobu vyhrazenou pro pravidelné jednání orgánů Sněmovny, c) doporučovat předsedovi Sněmovny zařazení návrhů zákonů, mezinárodních smluv vyžadujících souhlas Parlamentu, zákonných opatření Senátu, popřípadě jiných návrhů do návrhu pořadu schůze Sněmovny a navrhovat, kterému výboru, popřípadě výborům mají být přikázány, d) doporučovat předsedovi Sněmovny, aby Sněmovně předložil návrh usnesení o povinnosti člena vlády dostavit se osobně na schůzi Sněmovny, e) schvalovat plán zahraničních styků delegací Sněmovny, jejích orgánů a poslanců, f) rozhodovat o přijímání zahraničních návštěv a vysílání delegací Sněmovny, jejích orgánů a poslanců, a to i mimo schválený plán zahraničních styků, g) žádat poslanecké kluby o předložení dokladů k čerpání příspěvků poskytnutých z rozpočtu Sněmovny na úhradu jejich nákladů, h) přikazovat výborům k projednání zprávy, informace nebo jiné obdobné podklady. § 46a Výbor pro mediální záležitosti (1) Pro účely volby členů Rady České televize a členů Rady Českého rozhlasu (dále jen „Rada“) zřizuje Poslanecká sněmovna výbor pro mediální záležitosti, jehož členy volí z poslanců podle zásady poměrného zastoupení. (2) Je-li počet kandidátů navržených oprávněnými právnickými osobami vyšší než je trojnásobek počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni, výbor pro mediální záležitosti posoudí podané návrhy a z navržených kandidátů splňujících předpoklady podle tohoto zákona vybere pro volbu Poslaneckou sněmovnou kandidáty v počtu odpovídajícím trojnásobku počtu členů Rady, kteří mají být zvoleni. Jestliže není počet kandidátů navržených oprávněnými právnickými osobami vyšší než trojnásobek členů Rady, kteří mají být zvoleni, výbor pro mediální záležitosti předloží Poslanecké sněmovně k volbě všechny navržené kandidáty splňující předpoklady podle tohoto zákona. (3) Podrobnosti postupu upraví Poslanecká sněmovna svým usnesením, kterým také určí, v jakém rozsahu se pro postup podle odstavců 1 a 2 použije volební řád (příloha č. 2). § 47 Komise Sněmovny (1) Sněmovna může ze svých poslanců a dalších osob, které nejsou poslanci, zřizovat stálé nebo dočasné komise a stanovit jim v rámci své působnosti úkoly. Předsedou komise je vždy poslanec, kterého volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem komise. (2) Schůze komise svolává a řídí její předseda nebo jím pověřený místopředseda. Není-li předseda komise, svolává a řídí schůze komise některý z místopředsedů. Není-li předseda ani místopředsedové, svolá a řídí schůzi komise její člen, jehož tím komise nebo její předseda pověří. Není-li takový člen, svolá a řídí schůzi komise její nejstarší člen, který byl poslancem v minulém volebním období. Není-li takový člen, svolá a řídí schůzi komise její nejstarší člen. (3) Pro činnost a jednání komisí se užije přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výborů. Vyšetřovací komise § 48 (1) Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců může Sněmovna zřídit pro vyšetření věci veřejného zájmu vyšetřovací komisi. Předsedu a členy vyšetřovací komise, kterými mohou být jen poslanci, volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem vyšetřovací komise. (2) Usnesení Sněmovny, kterým se zřizuje vyšetřovací komise, obsahuje přesné určení věci, která má být vyšetřena, a lhůtu, ve které vyšetřovací komise předloží svá zjištění s návrhem Sněmovně. O návrhu rozhodne Sněmovna usnesením. (3) Jednací řád vyšetřovací komise je přílohou č. 1 tohoto zákona. (4) K objasnění důležitých skutečností může vyšetřovací komise opatřovat potřebné podklady, vyžadovat nezbytná vysvětlení a vyslýchat svědky a podle povahy věci přibrat znalce a tlumočníka. Podrobnosti o povinnosti svědčit, vydat věc, o předvolání a předvedení, zákazu výslechu, práva odepřít výpověď, o nároku na svědečné, jakož i o přibrání znalce nebo tlumočníka a o jejich právech a povinnostech stanoví jednací řád vyšetřovací komise. (5) Vyšetřovací komise může pro provedení jednotlivých úkonů uvedených v odstavci 4 a pro dokumentaci své činnosti přibrat potřebný počet odborných pracovníků, zejména vyšetřovatelů a administrativně technických pracovníků, kteří svou činnost vykonávají na základě pověření vyšetřovací komise a jsou vázáni jen jejími pokyny. (6) Jednání vyšetřovací komise je zpravidla veřejné. Na návrh člena vyšetřovací komise se může vyšetřovací komise usnést, že jednání vyšetřovací komise nebo jeho část jsou neveřejné. Učiní tak vždy, jsou-li předmětem jednání vyšetřovací komise utajované skutečnosti související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. (7) Jednání vyšetřovací komise nebo jeho části, které byly prohlášeny za neveřejné, se mohou kromě členů vyšetřovací komise zúčastnit jiné osoby, dala-li s jejich účastí vyšetřovací komise souhlas nebo stanoví-li tak zákon. (8) Členové vyšetřovací komise a další osoby, které se zúčastní nebo jsou přítomny jednání vyšetřovací komise nebo jeho části, které byly prohlášeny za neveřejné, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí; zbaveni této povinnosti mohou být jen usnesením Sněmovny. (9) Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čintrestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení. (10) Pro činnost a jednání vyšetřovací komise se užije přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výboru, pokud jednací řád vyšetřovací komise nestanoví jinak. § 49 Náhradu nutných nákladů spojených s účastí na jednání vyšetřovací komise a náhradu ušlého výdělku osobám přizvaným k jejímu jednání určí předseda vyšetřovací komise. Nárok na náhradu zaniká, neuplatní-li ho oprávněná osoba u komise do tří dnů po její účasti na jednání komise nebo poté, co jí bylo sděleno, že k jednání nedojde; na to musí být oprávněná osoba upozorněna. ČÁST SEDMÁ PŘEDMĚT JEDNÁNÍ A SCHŮZE SNĚMOVNY § 50 Působnost Sněmovny (1) Do působnosti Sněmovny patří zejména a) projednávat návrhy zákonů a vyslovovat s nimi souhlas, b) schvalovat společně se Senátem volební zákon, zákon o zásadách jednání a styku obou komor Parlamentu mezi sebou, jakož i navenek a zákon o jednacím řádu Senátu, c) usnášet se o zákonu o státním rozpočtu, d) usnášet se o návrhu státního závěrečného účtu, e) schvalovat zákonná opatření Senátu, f) projednávat mezinárodní smlouvy vyžadující souhlas Parlamentu a vyslovovat s nimi souhlas, g) usnášet se společně se Senátem na vyhlášení válečného stavu, h) vyslovovat společně se Senátem souhlas s pobytem cizích vojsk na území České republiky, i) vyslovovat společně se Senátem souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území České republiky, j) usnášet se společně se Senátem, že prezident republiky nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, k) kontrolovat činnost vlády, jednat o důvěře vládě a usnášet se na vyslovení nedůvěry vládě, l) projednávat odpovědi vlády a jejích členů na písemné interpelace poslanců zařazené na pořad schůze Sněmovny, m) navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, n) volit a odvolávat členy Nejvyššího kontrolního úřadu, o) volit a odvolávat předsedu a místopředsedy Sněmovny a stanovit počet místopředsedů, p) zřizovat výbory a stanovit počet jejich členů, q) zřizovat komise a stanovit počet jejich členů, r) zřizovat vyšetřovací komise a stanovit počet jejich členů, s) potvrzovat předsedy výborů v jejich funkci po zvolení výborem, t) v případě nezvolení předsedy výboru výborem volit předsedu výboru a navrhovat výboru volbu nového předsedy, u) vyslovovat souhlas s trestním stíháním poslance, v) rozhodovat o odvolání poslance proti rozhodnutí v disciplinárním řízení (§ 16) a o odvolání poslance proti rozhodnutí předsedy Sněmovny o uložení pořádkového opatření (§ 19 odst. 2), x) schvalovat pravidla hospodaření poslaneckých klubů s příspěvkem podle § 78 odst. 2 a 4, y) usnášet se o vyjádřeních k návrhům aktů a dokumentů Evropské unie. (2) Sněmovna vykonává i další působnost, stanoví-li tak zákon. § 51 Svolávání schůzí Sněmovny (1) Schůze Sněmovny se konají v době zasedání Sněmovny. (2) Schůze Sněmovny svolává její předseda, stanoví-li tak zákon, nebo na základě usnesení Sněmovny. (3) Není-li v usnesení řečeno, kdy se má schůze konat, svolá předseda Sněmovny schůzi nejpozději do 30 dnů od přijetí usnesení. (4) Požádá-li o svolání schůze Sněmovny alespoň jedna pětina všech poslanců, svolá předseda schůzi nejpozději do deseti dnů od doručení žádosti; žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu jednání. (5) V době přerušení zasedání může předseda Sněmovny svolat Sněmovnu ke schůzi před stanoveným termínem, čímž je zasedání obnoveno. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně jedna pětina všech poslanců, a to nejpozději do deseti dnů od doručení žádosti. Žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu jednání. (6) O svolání schůze Sněmovny musí být poslanci vyrozuměni nejméně pět dnů předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může poslanec navrhnout odročení jednání; o takovém návrhu rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy. Jednání na schůzích Sněmovny § 52 (1) Poslanci je v jednacím sále trvale vyhrazeno poslanecké křeslo. Zasedací pořádek poslanců vychází z jejich příslušnosti k poslaneckému klubu a podléhá schválení Sněmovny. (2) Schůze Sněmovny se účastní poslanci. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře a jím určení zaměstnanci Kanceláře sněmovny. (3) Schůze Sněmovny se mohou zúčastnit i další osoby, projeví-li s tím Sněmovna souhlas; předsedající jim může udělit slovo. (4) Kromě osob uvedených v odstavcích 2 a 3 mají do jednacího sálu přístup pouze ti, kdo k tomu mají výslovné svolení předsedy Sněmovny. (5) Přítomnost dalších osob je přípustná jen do naplnění počtu míst v prostorách vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků. § 53 (1) Sněmovna zahajuje své denní jednání nejdříve v 9 hodin a končí nejpozději ve 21 hodin. Hlasování o návrzích zákonů, o pozměňovacích návrzích k nim a o mezinárodních smlouvách vyžadujících souhlas Parlamentu a o změně této doby pro hlasování, lze zahájit nejpozději do 19 hodin. Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců, případně dvou poslaneckých klubů se může Sněmovna usnést jinak. (2) Před koncem každého jednacího dne ohlásí předsedající den, hodinu a pořad příštího jednání. (3) Schůze Sněmovny se nekonají v pondělí, v sobotu a v neděli, pokud se Sněmovna neunese jinak. § 54 (1) Schůzi Sněmovny zahájí předsedající ve stanovenou dobu, bez ohledu na počet přítomných poslanců. (2) Schůzi Sněmovny řídí její předseda nebo místopředsedové v dohodnutém pořadí. (3) Sněmovna určí z řad ověřovatelů pro každou schůzi zpravidla dva ověřovatele. (4) Sněmovna stanoví na návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu. Je-li jedním z jednacích dnů schůze Sněmovny čtvrtek, zařadí se na tento den bod odpovědi na písemné interpelace. Je-li jedním z jednacích dnů schůze Sněmovny čtvrtek, zařadí se na tento den bod „Ústní interpelace“. Nejedná-li Sněmovna ve čtvrtek, ústní interpelace a bod odpovědi na písemné interpelace se do pořadu schůze nezařadí. Jsou-li jednacími dny schůze Sněmovny středa a pátek, zařadí se na tyto dny třetí čtení návrhů zákonů. Lhůta stanovená v § 95 odst. 1 musí být zachována. O zařazení třetího čtení na jiné jednací dny rozhodne Sněmovna. O návrhu na zařazení třetího čtení na jiné jednací dny nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby. (5) Výbor, poslanecký klub nebo poslanec mohou navrhnout změnu nebo doplnění pořadu. O pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu nebo doplnění rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy. (6) V průběhu schůze může Sněmovna hlasováním bez rozpravy přesunout bod schváleného pořadu, schválený pořad změnit nebo doplnit. Přednesení návrhu nesmí překročit pět minut; toto omezení se nevztahuje na poslance uvedené v § 67. Pro odnětí slova platí obdobně ustanovení o faktické poznámce (§ 60). Schválený pořad lze během schůze Sněmovny rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Sněmovny nelze projednat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců. (7) Byla-li schůze svolána podle § 51 odst. 4 nebo 5, rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Ustanovení odstavce 4 věty druhá a třetí o zařazení písemných a ústních interpelací a odstavců 5 a 6 o změně pořadu se v těchto případech nepoužijí. V těchto případech se rovněž nepoužijí ustanovení § 97 odst. 3 věta první o předložení návrhu zákona zamítnutého Senátem, § 97 odst. 4 věta první o předložení návrhu zákona vráceného Senátem s pozměňovacími návrhy a § 98 odst. 2 věta druhá o předložení zákona vráceného prezidentem republiky. (8) Sněmovna může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu. Může též přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm odročit. (9) Předseda poslaneckého klubu a předsedající mohou navrhnout přerušení schůze Sněmovny. O takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy. § 55 Usnese-li se na tom Sněmovna, je člen vlády povinen dostavit se osobně na schůzi Sněmovny. § 56 (1) Schůze Sněmovny je zpravidla veřejná. Na návrh vlády nebo poslance se může Sněmovna usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu, návrhu státního závěrečného účtu, návrhů daňových zákonů a návrhů zákonů o poplatcích je vždy veřejné. (2) Schůze Sněmovny nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou kromě poslanců zúčastnit prezident republiky a členové vlády; jiné osoby se mohou takové schůze zúčastnit nebo být přítomny v jednacím sále anebo na místech vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků jen se souhlasem Sněmovny. O účasti a přítomnosti jiných osob na schůzi rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy. § 57 (1) Projednávání bodu pořadu, k němuž má sloužit jako podklad sněmovní tisk, se zahájí, byl-li všem poslancům takový podklad včas doručen. Sněmovní tisk, nejde-li o návrh zákona, se poslanci doručí nejméně 24 hodin před jeho projednáváním. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může poslanec navrhnout odročení jednání o takovém bodu pořadu. O návrhu na odročení jednání rozhodne Sněmovna hlasováním bez rozpravy. (2) Bod jednání zařazený na pořad schůze Sněmovny uvede zpravidla navrhovatel. Za Senát, vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich členové, kteří byli takovým jednáním zvlášť pověřeni. Jde-li o návrh skupiny poslanců odůvodní ho poslanec, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří. (3) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, který informuje o obsahu projednávané věci a výsledcích jednání výboru. Jde-li o věc, kterou výbor neprojednával, nebo nebyl-li zpravodaj výborem určen, určí zpravodaje Sněmovna. Poslanec, jehož se návrh týká, musí s takovým návrhem vyslovit souhlas. Projednalo-li věc více výborů, vystoupí zpravodajové zúčastněných výborů, pokud se výbory nedohodly na společném zpravodaji. § 58 (1) Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající rozpravu. Nejprve se koná rozprava všeobecná a poté rozprava podrobná. Během všeobecné rozpravy lze podat návrh na odročení, zamítnutí a odkázání jinému orgánu Sněmovny. Během podrobné rozpravy lze předkládat návrhy na odročení, zamítnutí, odkázání jinému orgánu Sněmovny, návrhy pozměňovací a návrhy eventuální, dodatečné a podmíněné (§ 63 odst. 1). (2) Poslanci se hlásí do rozpravy písemně, a to buď před zahájením schůze u předsedy Sněmovny nebo v průběhu schůze u předsedajícího až do ukončení rozpravy. Poslanci se mohou do rozpravy přihlásit i zdvižením ruky. Písemné přihlášky mají přednost. (3) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky. Slovo uděluje v pořadí, ve kterém se o ně písemně přihlásili, a poté ostatním přihlášeným. Zpravodaji udělí slovo během rozpravy, kdykoli o to požádá. Řečníkovi, pověřenému přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu, se udělí slovo kdykoli až do ukončení rozpravy. Při udělování slova upozorní předsedající dalšího řečníka na to, že jeho vystoupení bude následovat. Slova se smí ujmout jen ten, komu je předsedající udělí. (4) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí. Není-li přítomen ani bezprostředně před ukončením rozpravy, jeho přihláška propadá. (5) Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, předá řízení schůze. § 59 (1) Sněmovna se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než deset minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na poslance pověřeného přednést k věci stanovisko poslaneckého klubu. (2) Sněmovna se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát. (3) Poslanec se v rozpravě neobrací přímo na jiné poslance a případné dotazy na ně klade prostřednictvím předsedajícího. (4) Poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li poslanec svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách poslance proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Sněmovna bez rozpravy. § 60 (1) Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Poslanec, který se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví. (2) Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného poslance nesmí překročit dvě minuty. (3) Nejde-li o faktickou poznámku nebo odpověď na takovou poznámku anebo překročí-li poslanec dobu k jejich přednesení, může mu předsedající slovo odejmout. Rozhodnutí předsedajícího o odnětí slova podle předchozí věty je konečné. § 61 Řečník nesmí být nikým přerušován, s výjimkou oprávnění předsedajícího podle § 59 odst. 4 a § 60 odst. 3. § 62 Opustí-li předsedající předsednický stůl, je schůze přerušena. § 63 (1) Poslanec může v rozpravě podávat k projednávané věci návrhy. Mají se vztahovat k určité věci projednávaného bodu a má z nich být zřejmé, na čem se má Sněmovna usnést. Předsedající může požádat poslance, aby svůj návrh zpřesnil nebo jej předložil písemně. Návrhy jsou: 1. Návrh na odročení a) návrhem na odročení navrhuje poslanec, aby projednávaný návrh nebyl rozhodnut ihned, ale aby se o něm jednalo buď v době pozdější, vyjádřené určitým časovým údajem, nebo podmínkou, která musí být nejprve splněna, anebo aby jednání bylo odročeno na dobu neurčitou, b) k tomuto návrhu lze podávat pozměňovací návrhy ke lhůtě jeho odročení nebo podmínce, která má být splněna před projednáváním návrhu, c) návrh lze revokovat, pokud byl přijat. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval. 2. Návrh na zamítnutí a) přijetí návrhu na zamítnutí má za následek, že projednávaný návrh již nebude předmětem rozpravy ani hlasování, b) k tomuto návrhu nelze podávat pozměňovací návrhy, c) přijatý návrh nelze revokovat. 3. Návrh na odkázání jinému orgánu Sněmovny a) tímto návrhem je projednávaný návrh předán k posouzení některému orgánu Sněmovny. Součástí návrhu je lhůta, do které určený orgán odkázaný návrh projedná, b) k tomuto návrhu lze podávat pozměňovací návrhy, a to k orgánu, jemuž má být návrh odkázán, a ke lhůtě stanovené k projednání, c) přijatý návrh nelze revokovat. Lze však navrhnout, aby byl návrh vrácen zpět Sněmovně, nedodržel-li určený orgán lhůtu stanovenou pro předložení stanoviska. 4. Návrh pozměňovací a) pozměňovacím návrhem se vypouštějí, rozšiřují nebo mění některé části původního návrhu, b) k pozměňovacímu návrhu lze podávat další pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrhy k dalším pozměňovacím návrhům nejsou přípustné, c) přijatý návrh lze revokovat, pokud byl přijat. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval. 5. Návrh eventuální, dodatečný, podmíněný a) pokud se v rozpravě ukáže, že rozhodnutí projednávané věci vyžaduje rozhodnutí i v jiné otázce, je možné předložit návrh eventuální. Dodatečným návrhem se rozšiřuje nebo doplňuje původní návrh, pokud tak nelze učinit návrhem pozměňovacím. Schválením podmíněného návrhu se podmiňuje platnost usnesení splněním nebo nesplněním určité podmínky. Podmíněný návrh nelze přijmout při schvalování návrhů zákonů, b) navrhovatel uvede, o jaký druh návrhu jde, a jen předsedající schůze může označení návrhu zpochybnit; v pochybnostech rozhodne Sněmovna hlasováním, c) k návrhům uvedeným v písmenu a) lze podávat pozměňovací návrhy, d) přijatý návrh lze revokovat, pokud byl přijat. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval. (2) Jestliže je v rozpravě přednesen návrh, může poslanec nebo navrhovatel navrhnout přerušení projednávané věci až do doby, kdy k přednesenému návrhu zaujme stanovisko výbor určený Sněmovnou nebo poslanecké kluby. Současně může navrhnout, kdy má být projednávání přerušeno. O návrhu na přerušení projednávání rozhodne Sněmovna a současně může určit lhůtu, do kdy jí určený výbor předloží stanovisko k přednesenému návrhu. (3) Poslanec může podat návrh písemně, pokud v rozpravě odkáže na stejnopis návrhu zveřejněný v elektronické podobě a současně předá návrh v listinné podobě zpravodaji a předsedajícímu. § 64 Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět do ukončení rozpravy. Pro zpětvzetí návrhu zákona platí ustanovení § 86 odst. 3. § 65 (1) Poslanci mají právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce. Nemluví-li poslanec česky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka, pokud o to alespoň jeden poslanec požádá. Písemné návrhy předložené v jiném než českém jazyce se přeloží do českého jazyka. (2) Nemluví-li jiný řečník česky, postupuje se podle předchozího odstavce obdobně. § 66 (1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci. (2) Po ukončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a zpravodaji. Navrhovatel i zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát. (3) Sněmovna se může usnést bez rozpravy na opětovném otevření rozpravy, a to do zahájení hlasování o závěrečném usnesení. Rozprava je znovu zahájena též tehdy, ujme-li se slova před hlasováním o závěrečném usnesení člen vlády. Pro ukončení nově zahájené rozpravy platí ustanovení odstavce 2 obdobně. § 67 Kdykoli o to požádají, udělí se slovo a) prezidentu republiky, b) členovi vlády, c) předsedovi a místopředsedům Sněmovny, d) předsedovi poslaneckého klubu, e) poslanci, který je předsedou politické strany nebo politického hnutí, k nimž příslušejí poslanci, kteří jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období (§ 77 odst. 1 a 5). § 68 Zápisy o schůzích Sněmovny (1) O schůzi Sněmovny se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, počet přítomných poslanců a přehled výsledků hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. Bylo-li hlasování veřejné a byla vyhotovena informace o výsledku hlasování (§ 76 odst. 2), připojí se taková informace k zápisu. (2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda Sněmovny nejpozději do 15 dnů od skončení schůze. Schválený zápis je autentickým záznamem o schůzi a odevzdá se k uložení společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze. (3) O schůzi Sněmovny se pořizuje Těsnopisecká zpráva podávající přesný průběh jednání. Každý řečník může nejpozději do deseti pracovních dnů od skončení schůze ověřit správnost záznamu své řeči. Přitom navrhne opravu gramatických chyb a nedostatků, které vznikly při pořizování záznamu. Nesmí však měnit jazyk, obsah a smysl svého vystoupení. Pokud řečník neověří přepis těsnopiseckého záznamu ve stanovené lhůtě, považuje se záznam za ověřený. O návrzích oprav rozhodují ověřovatelé. Případný spor rozhodne s konečnou platností předseda Sněmovny. (4) Ze schůze Sněmovny se pořizuje též zvukový záznam, který se uchová nejméně po dobu šesti měsíců. (5) O neveřejných jednáních se pořizuje Těsnopisecká zpráva jen tehdy, jestliže se na tom Sněmovna usnese; v takovém případě Sněmovna též rozhodne, zda má být Těsnopisecká zpráva zveřejněna, a stanoví rozsah a způsob zveřejnění. ČÁST OSMÁ HLASOVÁNÍ VE SNĚMOVNĚ A JEJÍCH ORGÁNECH Hlasování na schůzích Sněmovny § 69 (1) Poslanci se přidělí identifikační karta, která mu umožňuje hlasovat hlasovacím zařízením. Poslanci může být prostřednictvím předsedajícího vydána náhradní identifikační karta. Předsedající zároveň tuto skutečnost oznámí Sněmovně. (2) Poslanec se po vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení. Při odchodu z jednacího sálu se odhlásí. (3) Pro hlasování hlasovacím zařízením se považuje za přítomného poslanec, který je v jednacím sále přítomen a v intervalu stanoveném pro hlasování je prostřednictvím hlasovacího zařízení přihlášen. Má-li předsedající schůze pochybnost o správnosti počtu přihlášených poslanců v jednacím sále nebo navrhne-li to kterýkoli poslanec, může přihlášení zrušit a vyzvat je, aby se přihlásili znovu. (4) Při hlasování hlasovacími lístky se za přítomné považují poslanci, kteří obdrželi hlasovací lístky. (5) Sněmovna rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Hlasování řídí předsedající schůze. Je povinen upozornit, že bude přikročeno k hlasování. (6) Předsedající dá hlasovat nejprve pro návrh a poté proti návrhu. § 70 (1) Sněmovna je způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny všech poslanců. (2) K platnému usnesení Sněmovny je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců, nestanoví-li Ústava jinak. (3) K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 Ústavy8) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců. (4) K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem9), je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců je dále třeba při hlasování Sněmovny o návrhu zákona zamítnutého Senátem,10) při hlasování Sněmovny o zákonu vráceném prezidentem republiky11) a při hlasování Sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě.12) (5) K vyslovení souhlasu s podáním ústavní žaloby proti prezidentu republiky k Ústavnímu souduÚstavnímu soudu pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců. Nevysloví-li Sněmovna souhlas do 3 měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán12a). § 71 Návrh usnesení Sněmovny upravujícího vnitřní poměry Sněmovny a podrobnější pravidla jednání Sněmovny a jejích orgánů se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před hlasováním o něm. § 72 (1) Po ukončení rozpravy oznámí zpravodaj, v jakém pořadí se bude o návrzích hlasovat. Je-li podáno více návrhů, hlasuje se v pořadí, v jakém byly předloženy, a to postupně podle skupin: 1. návrh na odročení, 2. návrh na zamítnutí, 3. návrh na odkázání jinému orgánu Sněmovny, 4. návrh pozměňovací, 5. návrh eventuální, dodatečný, podmíněný. (2) Je-li podáno více návrhů na úpravu téže věci pouze z hlediska množství, času, osoby nebo místa, zjistí se nejdříve počty poslanců podporujících jednotlivé návrhy a poté se o nich hlasuje v pořadí podle počtu podporujících hlasů. (3) Vylučuje-li přijatý návrh další návrh, o tomto dalším návrhu se již nehlasuje. Dojde-li ke sporu, rozhodne Sněmovna. (4) Před hlasováním se zopakuje přesné znění návrhu, pokud nebyl podán písemně. Zpravodaj může upozornit na souvislost s jinými návrhy. (5) Sněmovna se může usnést, že se budou projednávat jednotlivé části návrhu, o nichž se bude hlasovat odděleně. Po odděleném hlasování o částech návrhu nebo po přijetí a odmítnutí pozměňovacích návrhů se hlasuje na závěr o návrhu jako o celku. § 73 Způsoby hlasování Hlasuje se veřejně nebo tajně. O zákonech lze hlasovat jen veřejně. Způsob hlasování, není-li určen zákonem, navrhne předsedající. § 74 Veřejné hlasování (1) Veřejně se hlasuje hlasovacím zařízením a zdvižením ruky, nestanoví-li zákon jinak nebo neusnese-li se Sněmovna na jiném způsobu veřejného hlasování. (2) Při hlasování hlasovacím zařízením hlasuje poslanec pro návrh nebo proti návrhu tím, že stiskne tlačítko hlasovacího zařízení kdykoli v intervalu stanoveném pro hlasování a zvedne ruku. Jiné projevy poslance se považují za zdržení se hlasování. (3) Dojde-li k poruše hlasovacího zařízení, musí se hlasování opakovat. Nelze-li poruchu neprodleně odstranit, rozhodne Sněmovna o jiném způsobu hlasování. (4) Při hlasování podle jmen se čtou poslanci v abecedním pořadí počínaje poslancem, kterého vylosuje předsedající. Vyvolaný poslanec se vysloví „pro návrh“ nebo „proti návrhu“, a zdržuje-li se hlasování, řekne „zdržuji se“. Předsedající každou odpověď opakuje. Jiný projev poslance se považuje za zdržení se hlasování. (5) Nepoužije-li se hlasovacího zařízení, hlasuje se zpravidla zdvižením ruky. Výsledky takového hlasování zjišťují skrutátoři, které určí vedoucí Kanceláře. O námitkách proti osobě skrutátora rozhodne Sněmovna bez rozpravy. § 75 Tajné hlasování (1) Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. Tajným hlasováním se volí předseda, místopředsedové Sněmovny, předsedové výborů a komisí; v dalších případech se hlasuje tajně, stanoví-li tak zvláštní zákon nebo usnese-li se na tom Sněmovna. (2) Za počet přítomných poslanců při tajném hlasování se považuje počet vydaných hlasovacích lístků. § 76 Výsledky hlasování (1) Předsedající nebo jiná osoba, stanoví-li tak zákon, vyhlásí vždy výsledek hlasování tak, že uvede pořadové číslo hlasování, sdělí počet přítomných poslanců, počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh přijat. (2) Hlasovací zařízení vytiskne o výsledku hlasování informaci, z níž je patrno, jak který poslanec hlasoval. (3) Informace o výsledku hlasování se zveřejní v elektronické podobě. To neplatí, jde-li o schůzi neveřejnou nebo její neveřejnou část. (4) Je-li výsledek veřejného hlasování o procedurálním návrhu zcela zřejmý, není třeba zjišťovat přesné počty hlasů. To neplatí, požaduje-li byť i jen jediný poslanec, aby bylo postupováno podle odstavce 1. (5) Každý poslanec může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne Sněmovna bez rozpravy. (6) Vyhoví-li Sněmovna námitce, musí se hlasování opakovat. Pokud se v takovém případě nehlasuje hlasovacím zařízením, požádá předsedající ověřovatele schůze Sněmovny, aby hlasy sečetli a zjistili výsledky hlasování. ČÁST DEVÁTÁ POSLANECKÉ KLUBY § 77 (1) Poslanci se mohou sdružovat v poslaneckých klubech, a to podle příslušnosti k politickým stranám a politickým hnutím (dále jen „politická strana“), za něž kandidovali ve volbách. Poslanci příslušející k jedné politické straně mohou vytvořit pouze jeden poslanecký klub. Slučování klubů je přípustné. (2) V průběhu volebního období může být ustaven nový poslanecký klub, složený z poslanců příslušných k jiné politické straně, než za jakou byli zvoleni ve volbách, nebo nový klub poslanců, kteří se v průběhu volebního období stali nezávislými poslanci. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně deseti poslanců. Na takto ustavený klub se nevztahují ustanovení § 78 odst. 2 a 3. Klesne-li během volebního období počet členů klubu pod tuto hranici, klub se ruší. Poslanci, kteří byli členy zrušeného klubu, se mohou stát členy jiného klubu nebo zůstat bez členství v poslaneckém klubu. (3) Poslanecký klub ustavený podle odstavce 2 nemá nárok na poměrné nebo paritní zastoupení v orgánech Sněmovny, pokud Sněmovna nerozhodne jinak. (4) Poslanec může být členem jen jednoho poslaneckého klubu. (5) K ustavení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně tří poslanců. (6) O ustavení poslaneckého klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu. (7) Poslanecký klub po svém ustavení písemně oznámí sekretariátu předsedy Sněmovny název klubu, jméno a příjmení jeho předsedy, jména a příjmení místopředsedů a pořadí, v němž předsedu klubu ve Sněmovně a jejích orgánech v jeho nepřítomnosti zastupují, a jmenný seznam jeho dalších členů. K oznámení připojí zápis o ustavení klubu. Během volebního období oznámí též jména poslanců, kteří přestali být členy klubu nebo se stali jeho novými členy. Vystoupení z klubu může předsedovi Sněmovny oznámit písemně i poslanec, jehož se vystoupení týká. (8) Jménem poslaneckého klubu jedná jeho předseda. V případě nepřítomnosti předsedy jedná jménem poslaneckého klubu a vykonává práva předsedy podle tohoto zákona místopředseda. § 78 (1) Poslanecké kluby jsou oprávněny používat ke své činnosti místnosti v prostorách Sněmovny včetně potřebných technických prostředků. Podrobnosti může stanovit Sněmovna usnesením. (2) Na úhradu nákladů se poslaneckým klubům poskytuje příspěvek z rozpočtu Sněmovny, a to v závislosti na počtu poslanců, kteří jsou členy jednotlivých klubů. Pravidla hospodaření poslaneckých klubů s tímto příspěvkem obsahující jeho výši, podmínky poskytování, pravidla pro jeho čerpání a způsob vedení evidence, vyúčtování a kontroly navrhne pro každý kalendářní rok organizační výbor a schvaluje Sněmovna. (3) Poslanecké kluby vedou stanoveným způsobem evidenci o poskytnutých příspěvcích. Usnese-li se na tom organizační výbor, předloží mu poslanecké kluby průběžnou evidenci a vyúčtování. (4) Schválená výše příspěvku se pro poslanecké kluby nevládních politických stran násobí koeficientem 1,3 a poskytuje se v upravené výši. ČÁST DESÁTÁ SPOLEČNÁ SCHŮZE SNĚMOVNY A SENÁTU § 79 (1) Předseda Poslanecké sněmovny svolává společnou schůzi komor Parlamentu. (2) Pro jednání společné schůze komor platí tento zákon. § 81 Předseda Sněmovny svolá po zvolení prezidenta republiky společnou schůzi Sněmovny a Senátu, na níž prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu. ČÁST JEDENÁCTÁ JEDNÁNÍ O DŮVĚŘE VLÁDĚ Žádost vlády o vyslovení důvěry § 82 (1) Po jmenování vlády zařadí předseda Sněmovny na pořad nejbližší schůze Sněmovny žádost vlády o vyslovení důvěry tak, aby mohla být projednána nejpozději do 30 dnů od jmenování vlády. (2) K žádosti vlády se Sněmovna usnese, zda vyslovuje vládě důvěru. § 83 (1) Vláda může předložit Sněmovně žádost o vyslovení důvěry. (2) Vláda je oprávněna žádat, aby Sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím spojí žádost o vyslovení důvěry. (3) Požádá-li vláda o vyslovení důvěry podle odstavce 1, svolá předseda Sněmovnu tak, aby žádost byla projednána do 14 dnů po jejím předložení. § 84 Návrh na vyslovení nedůvěry vládě Návrh na vyslovení nedůvěry vládě může podat písemně nejméně 50 poslanců. K projednání takového návrhu svolá předseda neprodleně schůzi Sněmovny. § 85 Žádost o vyslovení důvěry a návrh na vyslovení nedůvěry vládě (1) O žádosti vlády o vyslovení důvěry nebo o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě se neprodleně vyrozumí poslanecké kluby a výbory. Po rozpravě se přistoupí k hlasování podle jmen. (2) K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. (3) Odepře-li Sněmovna vyslovit vládě důvěru nebo jí vysloví nedůvěru, oznámí to předseda Sněmovny prezidentu republiky. ČÁST DVANÁCTÁ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ Podávání návrhů zákonů § 86 (1) Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (dále jen „navrhovatel“). Za Senát, vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich členové, kteří byli takovým jednáním zvlášť pověřeni. Jde-li o návrh skupiny poslanců, odůvodní ho poslanec, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří. (2) Návrh zákona musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má Sněmovna usnést, a musí obsahovat součásti a přílohy stanovené zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv19). (3) Navrhovatel může vzít návrh zákona zpět až do zahájení rozpravy ve třetím čtení návrhu zákona. Poté může vzít takový návrh zpět jen se souhlasem Sněmovny. § 87 (1) Návrh zákona se předkládá předsedovi Sněmovny. Ten jej postoupí organizačnímu výboru. (2) Návrh zákona se doručí všem poslancům. Pokud není navrhovatelem vláda, předseda Sněmovny ji požádá, aby se do 30 dnů od doručení žádosti k návrhu svým stanoviskem vyjádřila.. (3) Vláda zasílá své stanovisko k návrhu zákona předsedovi Sněmovny. § 88 (1) Po vyjádření vlády k návrhu zákona, nebo nevyjádří-li se vláda k takovému návrhu do 30 dnů od doručení žádosti, doporučí do 15 dnů organizační výbor předsedovi Sněmovny zařadit předložený návrh zákona se stanoviskem vlády, bylo-li předloženo včas, do návrhu pořadu schůze Sněmovny. Současně navrhne, který výbor má být garanční, popřípadě kterému dalšímu výboru nebo výborům má být návrh přikázán, a určí zpravodaje pro prvé čtení. (2) Předseda Sněmovny přihlédne k doporučení organizačního výboru a rozhodne o zařazení návrhu zákona do návrhu pořadu nejbližší schůze Sněmovny. (3) Nesplní-li organizační výbor včas povinnosti uvedené v odstavci 1, zařadí předseda návrh zákona do návrhu pořadu schůze Sněmovny bez doporučení organizačního výboru, určí zpravodaje pro prvé čtení a navrhne, který výbor má být garanční, popřípadě kterému dalšímu výboru nebo výborům má být návrh zákona přikázán. § 89 Návrh zákona se stanoviskem vlády, bylo-li předloženo včas, se doručí poslancům a poslaneckým klubům nejméně deset dnů před schůzí Sněmovny, na které má dojít k jeho prvému čtení. Prvé čtení návrhu zákona § 90 (1) Návrh zákona uvede navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj, kterého určí organizační výbor nebo předseda Sněmovny (§ 88). Po vystoupení navrhovatele a zpravodaje se koná obecná rozprava. (2) Navrhovatel může, současně s návrhem zákona, navrhnout Sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení. Odůvodnění takového návrhu musí být uvedeno v důvodové zprávě. V případě, že důvodem je provedení závazků vyplývajících ze smluv, kterými je Česká republika vázána, předloží předkladatel k návrhu český překlad úplného znění těch právních norem, které mají být provedeny. (3) Návrh podle odstavce 2 nelze projednat, vznesou-li proti němu před ukončením obecné rozpravy námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců, anebo jde-li o návrh ústavního zákona, návrh zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvu, kterou se některé pravomoci orgánů České republiky přenášejí na mezinárodní organizaci nebo instituci. (4) Návrh nelze projednat na schůzi, o jejímž svolání nebyli poslanci vyrozuměni podle § 51 odst. 6. (5) Byl-li podán návrh podle odstavce 2, rozhodne Sněmovna po skončení obecné rozpravy, zda bude v jednání pokračovat tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení. Jestliže Sněmovna takový návrh schválí, zahájí předsedající o návrhu zákona podrobnou rozpravu. (6) V podrobné rozpravě podle odstavce 5 nelze podat pozměňovací nebo jiné návrhy a lze pouze navrhnout opravu data účinnosti v návrhu zákona a jeho legislativně technických, gramatických nebo písemných chyb. Na závěr prvého čtení se Sněmovna usnese po závěrečném vystoupení navrhovatele a zpravodaje, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas. (7) Nebyl-li podán návrh podle odstavce 2 nebo Sněmovna takový návrh neschválila anebo nevyslovila souhlas s návrhem zákona podle odstavce 6, může se Sněmovna usnést, že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítne. Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání garančnímu výboru, popřípadě dalšímu výboru nebo výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy Sněmovny. Kterýkoli z poslanců může podat jiný návrh na přikázání; o takovém návrhu rozhodne Sněmovna bez rozpravy. Byl-li návrh zákona přikázán garančnímu výboru k projednání, nelze jej již vrátit navrhovateli k dopracování. § 91 (1) Lhůta pro projednání návrhu zákona ve výboru je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání. (2) Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může Sněmovna zkrátit až o 30 dnů. Zkrátit takovou lhůtu o více než 30 dnů nelze, vznesou-li proti tomu námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců. (3) Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může Sněmovna prodloužit až o 20 dnů. Prodloužit takovou lhůtu o více než 20 dnů lze jen se souhlasem navrhovatele. Lhůtu, kterou Sněmovna zkrátila podle odstavce 2, nelze prodloužit. (4) Výbory, jimž nebyl návrh zákona přikázán k projednání, mohou své stanovisko k návrhu zákona sdělit Sněmovně a výboru, který návrh zákona projednává; totéž mohou učinit i jednotliví poslanci. Ke stanovisku, které obsahuje změny návrhu zákona, se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z těchto změn; ustanovení zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovící strukturu přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu se na přehled veřejnoprávních povinností použije obdobně. (5) Pro předložení pozměňovacího, popřípadě jiného návrhu poslancem k projednání ve výboru se obdobně použijí ustanovení o předkládání pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů Sněmovně ve druhém čtení návrhu zákona (§ 94 odst. 1). Druhé čtení návrhu zákona § 92 (1) Garanční výbor, popřípadě další výbor nebo výbory, jimž byl návrh zákona přikázán, předloží po jeho projednání předsedovi Sněmovny usnesení, v němž zejména doporučí Sněmovně, zda má návrh zákona schválit či nikoliv. Doporučí-li výbor Sněmovně přijmout k návrhu zákona pozměňovací návrhy, přesně je formuluje. K usnesení, které obsahuje pozměňovací návrhy, se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z těchto pozměňovacích návrhů; ustanovení zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovící strukturu přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu se na přehled veřejnoprávních povinností použije obdobně. Nejméně pětinová menšina všech členů výboru může předložit předsedovi Sněmovny oponentní zprávu, která má obdobné náležitosti jako usnesení výboru. (2) Usnesení výboru, popřípadě oponentní zpráva nebo záznam o jednání výboru se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení návrhu zákona. § 93 (1) V druhém čtení uvede návrh zákona navrhovatel. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj garančního výboru, popřípadě zpravodajové dalších výborů s informací o projednání návrhu zákona ve výboru. Pokud výbor doporučí Sněmovně přijmout k návrhu zákona pozměňovací návrhy, zpravodaj výboru je odůvodní. (2) O návrhu zákona se koná obecná rozprava. Po obecné rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání. § 94 (1) Nerozhodla-li Sněmovna podle § 93 odst. 2, že návrh zákona vrací garančnímu výboru k novému projednání, koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná. Sněmovna se v ní může usnést, že projedná některá ustanovení návrhu zákona odděleně. Během podrobné rozpravy se předkládají k návrhu zákona pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. K pozměňovacím návrhům se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z těchto pozměňovacích návrhů; ustanovení zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovící strukturu přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu se na přehled veřejnoprávních povinností použije obdobně. Nejedná-li se o písemný návrh, popřípadě neobsahuje-li písemný návrh odůvodnění, odůvodní poslanec návrh v podrobné rozpravě a uvede informativní přehled veřejnoprávních povinností, které z návrhu vyplývají. (2) Souhrn podaných pozměňovacích návrhů, popřípadě jiných návrhů se doručí všem poslancům. (3) I po podrobné rozpravě může Sněmovna vrátit návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání. (4) Pokud zazněl ve druhém čtení návrh na zamítnutí návrhu zákona, Sněmovna o něm hlasuje ve třetím čtení po ukončení rozpravy (§ 95 odst. 3). § 94a (1) Po druhém čtení projedná návrh zákona garanční výbor a předloží po jeho projednání předsedovi Sněmovny usnesení, v němž zaujme doporučující nebo nedoporučující stanovisko k jednotlivým návrhům předloženým k návrhu zákona a navrhne, v jakém pořadí má Sněmovna o těchto návrzích ve třetím čtení hlasovat. (2) Usnesení garančního výboru, popřípadě oponentní zpráva nebo záznam o jednání výboru se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením třetího čtení návrhu zákona. (3) Nejméně pětinová menšina všech členů garančního výboru může předložit předsedovi Sněmovny oponentní zprávu, která má obdobné náležitosti jako usnesení garančního výboru. (4) Ve druhém čtení může být v podrobné rozpravě podán návrh, aby se garanční výbor návrhem zákona nezabýval. O takovém návrhu nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li proti němu námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců. (5) Sněmovna může projednat návrh zákona ve třetím čtení i v případě, že garanční výbor návrh zákona neprojednal, pokud proti takovému postupu nevznesou námitku nejméně dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců. K námitce se nepřihlédne, pokud ode dne doručení souhrnu podaných pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů poslancům uplynulo více než 30 dnů. § 95 Třetí čtení návrhu zákona (1) Třetí čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve za 14 dnů od doručení souhrnu podaných pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů poslancům. Lhůtu podle věty první může Sněmovna zkrátit, a to nejvýše na 7 dnů. Návrh na zkrácení lhůty podle věty první musí být podán ve druhém čtení v rámci podrobné rozpravy. (2) Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu data účinnosti návrhu zákona, legislativně technických chyb, gramatických nebo písemných chyb a úpravy, které vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. (3) Nerozhodla-li Sněmovna po ukončení rozpravy o opakování druhého čtení, hlasuje nejdříve o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas. § 95a Pro třetí čtení návrhů zákonů se vyčlení ve stanovených jednacích dnech připadajících na středu a pátek, pokud Sněmovna nerozhodla jinak (§ 54 odst. 4), doba od 9 hodin do 14 hodin. O vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhů zákonů rozhodne Sněmovna. O návrhu na vyčlenění jiných hodin pro třetí čtení návrhu zákona nemůže Sněmovna hlasovat, vznesou-li proti takovému návrhu námitku nejméně dva poslanecké kluby. Ustanovení § 95 odst. 1 tím není dotčeno. § 96 (1) Požádá-li vláda, aby Sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení proto, že vláda s takovou žádostí spojila žádost o vyslovení důvěry, navrhne organizační výbor Sněmovně, aby rozhodla o časovém postupu pro projednání takového zákona; lhůty stanovené v § 89, § 91 odst. 1 a 2, § 92 odst. 2 a § 95 odst. 1 musí být zachovány. (2) Sněmovna rozhodne o návrhu podle odstavce 1 v prvém čtení návrhu zákona po jeho uvedení navrhovatelem. Účast Senátu a prezidenta republiky v zákonodárném procesu § 97 (1) Návrh zákona, s nímž Sněmovna vyslovila souhlas, zašle její předseda bez zbytečného odkladu Senátu. (2) Schválí-li Senát návrh zákona, s nímž vyslovila Sněmovna souhlas, nebo se k němu do 30 dnů od jeho postoupení neusnese anebo vyjádří usnesením vůli nezabývat se takovým návrhem, je návrh zákona přijat. (3) Jestliže Senát návrh zákona usnesením zamítne, předseda jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za deset dnů od doručení usnesení poslancům předloží Sněmovně, aby o něm hlasovala znovu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců. (4) Jestliže Senát vrátí Sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, předseda jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za deset dnů od doručení poslancům, předloží Sněmovně znovu, aby o něm hlasovala ve znění schváleném Senátem; přijme-li Sněmovna usnesení, jímž vysloví souhlas s návrhem Senátu, je návrh zákona přijat. (5) Neschválí-li Sněmovna návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců. (6) Při novém projednávání návrhu zákona, který byl Senátem zamítnut nebo Sněmovně vrácen, nejsou ve Sněmovně přípustné pozměňovací návrhy; jde-li o návrh ústavního zákona nebo jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor, lze v rozpravě pouze navrhnout pozměňovací návrhy k návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, popřípadě podat návrh na přerušení projednávání do doby, než se k věci vyjádří garanční výbor. (7) Neschválí-li Sněmovna návrh ústavního zákona nebo jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor ve znění schváleném Senátem, hlasuje Sněmovna o pozměňovacích návrzích. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas. Vysloví-li Sněmovna s návrhem zákona souhlas, zašle se návrh zákona Senátu; ustanovení odstavce 1 se užije obdobně. § 98 (1) Předseda Sněmovny postoupí přijatý zákon prezidentu republiky. (2) Vrátí-li prezident republiky přijatý zákon Sněmovně do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen, doručí se vrácený zákon a stanovisko prezidenta poslancům. Předseda předloží vrácený zákon Sněmovně na nejbližší schůzi, nejdříve však za deset dnů od jeho doručení poslancům. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Setrvá-li Sněmovna na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat. § 99 Zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze (1) Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouze na určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen. (2) Ve stavu legislativní nouze může předseda Sněmovny na žádost vlády rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání. (3) Návrh zákona, který má být projednán ve zkráceném jednání, přikáže předseda Sněmovny jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci. Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná; navrhne též lhůtu, do kdy má Sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit. (4) Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li k závěru, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly, stav legislativní nouze zruší. (5) Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáváním vládního návrhu zákona, zda jsou podmínky pro jeho projednání ve zkráceném jednání. Neshledá-li důvody pro mimořádný postup, návrh zákona ve zkráceném jednání neprojedná. (6) Ustanovení § 90 a 91 o prvém čtení návrhu zákona se ve zkráceném jednání neužijí. (7) Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští, a omezit řečnickou dobu až na pět minut. Třetí čtení návrhu zákona může následovat bezprostředně po čtení druhém. Ustanovení § 54 odst. 4 věty pátá, šestá a sedmá, § 94a a § 95a se pro druhé a třetí čtení ve zkráceném jednání nepoužijí. (8) Sněmovna projedná návrh zákona ve zkráceném jednání i tehdy, když jí určený výbor nepředloží ve stanovené lhůtě usnesení podle odstavce 3; v takovém případě určí zpravodaje předseda Sněmovny. (9) Ustanovení § 53 a ustanovení o lhůtě deseti dnů uvedené v § 97 odst. 3 a 4 a § 98 odst. 2 se neužijí. § 100 Zákonodárný proces k provedení rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti (1) Jestliže rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti vydané ve smyslu čl. 41 Charty Organizace spojených národů vyžaduje neodkladné přijetí zákona, jímž se toto rozhodnutí uplatňuje, může vláda spolu s předložením návrhu takového zákona požádat, aby byl projednán ve zkráceném jednání. (2) Ustanovení § 99 odst. 2, 3 a 5 až 9 se na zkrácené jednání o návrhu zákona podle odstavce 1 užijí obdobně. § 100a Zákonodárný proces za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu (1) Požádá-li vláda za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, aby vládní návrh zákona byl Parlamentem projednán ve zkráceném jednání, přikáže předseda Sněmovny návrh zákona neprodleně jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které mu má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci. (2) Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná. (3) K projednání návrhu zákona svolá předseda Sněmovny neprodleně schůzi Sněmovny; koná-li se již schůze Sněmovny, zařadí se projednávání návrhu zákona přednostně na její pořad. Ustanovení § 51 odst. 6, § 53, § 54 odst. 4 věty druhá až osmá, § 54 odst. 6 a 7, § 59 odst. 1 a 2, § 60, § 93 odst. 2 věta druhá, § 94 odst. 2 a 3, § 94a, § 95 odst. 1, ustanovení o lhůtě 24 hodin uvedené v § 57 odst. 1 a § 92 odst. 2, ustanovení o vyčlenění doby jednání podle § 95a, § 111 odst. 1 a § 112 odst. 4 a ustanovení o lhůtě deseti dnů uvedené v § 89 a § 97 odst. 3 a 4 se při zkráceném jednání nepoužijí. (4) Ustanovení § 90 a 91 o prvém čtení návrhu zákona se při zkráceném jednání nepoužijí. Sněmovna může rozhodnout, že od obecné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona upouští, a omezit řečnickou dobu v rozpravách ve zkráceném jednání až na 5 minut. Třetí čtení návrhu zákona může následovat bezprostředně po čtení druhém. Podání návrhu na opakování druhého čtení není přípustné. Poslanec může v obecné nebo podrobné rozpravě ve druhém čtení návrhu zákona vystoupit nejvýše dvakrát a v rozpravě ve třetím čtení nejvýše jednou. (5) Sněmovna projedná návrh zákona ve zkráceném jednání i tehdy, když jí určený výbor nepředloží ve stanovené lhůtě usnesení podle odstavce 1; v takovém případě určí zpravodaje předseda Sněmovny. (6) Sněmovna se o návrhu zákona usnese do 72 hodin od jeho podání. (7) Ve zkráceném jednání podle odstavců 1 až 6 nelze projednat návrh ústavního zákona. ČÁST TŘINÁCTÁ PROJEDNÁVÁNÍ NÁVRHU ZÁKONA O STÁTNÍM ROZPOČTU § 101 Předložení návrhu zákona o státním rozpočtu (1) Vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k takovému návrhu může předložit nejpozději 15 dnů před schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvému čtení zákona. (2) Předseda přikáže návrh zákona o státním rozpočtu k projednání rozpočtovému výboru. (3) Součástí zákona o státním rozpočtu nemohou být změny nebo zrušení jiných zákonů. Prvé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu § 102 (1) Návrh zákona o státním rozpočtu uvede navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru. (2) Sněmovna v obecné rozpravě projedná v prvém čtení základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, kterými jsou výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. (3) Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu schválí nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předložení nového návrhu. Lhůta pro předložení nového návrhu nesmí být kratší než 20 dnů a delší než 30 dnů od doručení usnesení Sněmovny předsedovi vlády. (4) Schválí-li Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, nelze je během jeho dalšího projednávání měnit. Sněmovna se současně usnese na přikázání jednotlivých kapitol návrhu zákona o státním rozpočtu výborům. § 103 (1) Výbory projednají přikázané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu a ve lhůtě stanovené Sněmovnou předloží svá usnesení rozpočtovému výboru. (2) Minimální doba k projednání přikázané kapitoly návrhu zákona o státním rozpočtu ve výboru je 5 dnů. (3) Výbor může navrhnout změny pouze v kapitole státního rozpočtu, která mu byla přikázána. Chce-li dosáhnout změnu v jiné kapitole, požádá o projednání změny výbor, kterému byla kapitola přikázána. Ke všem návrhům na změny je výbor povinen vyžádat si stanovisko správce kapitoly. § 104 (1) Usnesení výborů, popřípadě oponentní zprávy k jednotlivým kapitolám návrhu zákona o státním rozpočtu projedná za účasti jejich zpravodajů rozpočtový výbor a přijme k nim usnesení. (2) Rozpočtový výbor předloží své usnesení, popřípadě oponentní zprávu nebo záznam o jednání výboru předsedovi Sněmovny. Usnesení rozpočtového výboru, popřípadě oponentní zpráva nebo záznam o jednání rozpočtového výboru se doručí všem poslancům, a to nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. Totéž se učiní s usnesením výboru, pokud výbor přijme usnesení nesouhlasné s usnesením rozpočtového výboru podle předchozích vět. § 105 Druhé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu (1) V druhém čtení uvede návrh zákona o státním rozpočtu navrhovatel. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru. (2) O návrhu zákona o státním rozpočtu a usnesení rozpočtového výboru k němu se koná podrobná rozprava, v níž se předkládají pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. (3) Souhrn podaných pozměňovacích návrhů, popřípadě jiných návrhů se doručí všem poslancům a navrhovateli. § 106 Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu (1) Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu lze zahájit nejdříve 48 hodin po skončení čtení druhého, a to pouze za podmínky, že Sněmovna ukončila projednávání státního závěrečného účtu za rozpočtový rok předcházející roku, který předchází roku, na který se rozpočet schvaluje. Ustanovení § 54 odst. 4 věty pátá, šestá a sedmá a § 95a se pro třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu nepoužijí. (2) Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických nebo písemných chyb a úpravy, které vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. (3) Na závěr třetího čtení Sněmovna hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona o státním rozpočtu vyslovuje souhlas. ČÁST ČTRNÁCTÁ VYHLAŠOVÁNÍ ZÁKONŮ § 107 (1) Zákony se uvádějí větou: „Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:“. (2) Předseda Sněmovny podepíše přijatý zákon a postoupí jej k podpisu prezidentu republiky. (3) Podepíše-li prezident republiky přijatý zákon nebo vrátí-li prezident republiky Sněmovně přijatý zákon a Sněmovna na vráceném zákonu setrvá, zašle předseda Sněmovny zákon k podpisu předsedovi vlády. (4) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. Způsob vyhlášení stanoví zvláštní zákon.13) ČÁST PATNÁCTÁ JEDNÁNÍ O MEZINÁRODNÍCH SMLOUVÁCH § 108 (1) Sněmovna jedná o mezinárodních smlouvách, pokud je třeba jejího souhlasu k ratifikaci nebo má-li být odstoupeno od smlouvy, s jejíž ratifikací vyslovila souhlas. Mezinárodní smlouva se předkládá alespoň v jednom autentickém znění a v českém překladu. (2) Pro projednávání mezinárodních smluv platí ustanovení o projednávání návrhů zákonů přiměřeně. Pro projednávání mezinárodních smluv se ustanovení § 92 až 96 neužijí. (3) Po projednání mezinárodní smlouvy v prvém čtení výbor, jemuž bylo projednání mezinárodní smlouvy přikázáno, předloží předsedovi Sněmovny usnesení, v němž zejména doporučí, zda má Sněmovna vyslovit s ratifikací mezinárodní smlouvy souhlas nebo zda odstupuje od mezinárodní smlouvy, s jejíž ratifikací byl již vysloven souhlas. (4) Usnesení výboru k návrhu na projednání mezinárodní smlouvy, popřípadě oponentní zpráva nebo záznam o jednání výboru se doručí všem poslancům, a to nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení mezinárodní smlouvy. (5) V druhém čtení mezinárodní smlouvy vystoupí navrhovatel a po něm zpravodaj. Ten odůvodní návrh výboru. (6) O mezinárodní smlouvě a návrhu výboru se koná rozprava. Po jejím skončení Sněmovna rozhodne, zda vyslovuje s ratifikací souhlas nebo zda souhlasí s odstoupením od mezinárodní smlouvy, s jejíž ratifikací byl již vysloven souhlas; může též rozhodnout, že jednání odročuje. § 109 K platnosti mezinárodní smlouvy schválené Parlamentem je třeba, aby byla vyhlášena. Způsob vyhlášení stanoví zvláštní zákon.13) ČÁST PATNÁCTÁ A PROJEDNÁVÁNÍ ZÁLEŽITOSTÍ EVROPSKÉ UNIE § 109a (1) Vláda předkládá Sněmovně prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti návrhy aktů Evropské unie. Vláda předkládá k návrhům uvedeným v předchozí větě své předběžné stanovisko. Vláda je povinna Sněmovně předkládat právní akty Evropské unie, a to ve stejné době, v jaké jsou předloženy Radě Evropské unie (dále jen „Rada“). Vláda předkládá i jiné návrhy aktů a dokumentů Evropské unie, pokud o tom rozhodne nebo pokud si jejich předložení vyžádá Sněmovna nebo její orgány. (2) Návrhy aktů a jiných dokumentů Evropské unie projednává bez zbytečného odkladu výbor pro evropské záležitosti na základě předběžného stanoviska vlády. Výbor pro evropské záležitosti může takový návrh postoupit jinému věcně příslušnému výboru a zároveň může určit termín, do kterého má být návrh projednán. (3) Předseda výboru pro evropské záležitosti nebo předseda věcně příslušného výboru postoupí usnesení ve věci návrhu aktů, personálních nominací do orgánů Evropské unie a jiných dokumentů podle odstavce 2 předsedovi Sněmovny a zároveň může do 8 dnů od přijetí tohoto usnesení požádat předsedu Sněmovny o jeho zařazení na pořad nejbližší schůze Sněmovny. O zařazení tohoto usnesení na pořad schůze Sněmovny může požádat i vláda. Usnesení podle předchozích vět se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před jeho projednáváním ve Sněmovně. (4) Není-li usnesení v souladu s odstavcem 3 nebo § 46 odst. 4 písm. c) zařazeno na pořad nejbližší schůze, nebo jestliže o tomto zařazení nerozhodla Sněmovna v souladu s § 54 odst. 4 až 6, považuje se za vyjádření Sněmovny. (5) Usnesení Sněmovny nebo usnesení výborů, v případech podle odstavce 4, ve věci návrhu aktů a jiných dokumentů Evropské unie jsou zasílána vládě, která je zohlední při formulaci svého stanoviska pro jednání v orgánech Evropské unie. (6) Pokud usnesení Sněmovny nebo usnesení výboru podle odstavce 4 obsahuje včas přijaté a odůvodněné stanovisko uvádějící, že návrh aktu Evropské unie porušuje zásadu subsidiarity, postoupí předseda Sněmovny usnesení neprodleně vládě, předsedovi Senátu, předsedovi Evropského parlamentu, předsedovi Rady a předsedovi Evropské komise. (7) Schůze výboru pro evropské záležitosti, resp. výboru, který projednává návrhy podle odstavců 1 a 2, se mohou účastnit všichni poslanci Evropského parlamentu zvolení za Českou republiku. Ustanovení § 39 se zde použije obdobně. § 109b (1) Před jednáním Rady, na jehož pořadu jsou zařazeny návrhy aktů nebo jiných dokumentů podle § 109a, je člen vlády povinen dostavit se na jednání výboru pro evropské záležitosti, jestliže o to výbor požádá, a podat informace týkající se postoje, který k dané problematice projednávané v Radě zaujme Česká republika. Člen vlády na jednání výboru rovněž doplní informace či podá vysvětlení k návrhům aktů nebo jiných dokumentů Evropské unie, byla-li k tomu vláda vyzvána předchozím usnesením tohoto výboru. Vláda může požádat, aby schůze výboru pro evropské záležitosti nebo její část, na které mají být projednány věci podle předchozích vět, byla prohlášena za neveřejnou; ustanovení § 37 se zde použije obdobně. (2) Vláda nebo její věcně odpovědný člen zasílá výboru pro evropské záležitosti zprávu ze zasedání Rady, a to bezodkladně poté, co tuto zprávu schválí nebo vezme na vědomí vláda. (3) S výjimkou aktů nebo jiných dokumentů značné naléhavosti vláda nezaujme konečné stanovisko při svém jednání v Radě, dokud nebude dokončen postup ve Sněmovně podle předchozích odstavců. § 109c (1) Vláda předkládá výboru pro evropské záležitosti k projednání personální nominace na evropského komisaře, soudce Evropského soudního dvora a nominace do orgánů EIB a EBRD za Českou republiku. (2) Personální nominace do orgánů Evropské unie se ve Sněmovně projednají dříve, než o nich vláda přijme konečné rozhodnutí. Žaloba ve věci porušení zásady subsidiarity aktem Evropské unie § 109d (1) Výbor pro evropské záležitosti nebo skupina nejméně 41 poslanců může písemně navrhnout Sněmovně, aby se usnesla na podání žaloby ve věci porušení zásady subsidiarity aktem Evropské unie (dále jen „návrh žaloby“). Návrh žaloby musí obsahovat přesné znění žaloby, na které se má Sněmovna usnést. (2) Návrh žaloby se předkládá předsedovi Sněmovny, a to nejpozději patnáctý den před uplynutím lhůty pro podání žaloby, kterou stanoví právo Evropské unie. Předseda Sněmovny zařadí včas předložený návrh žaloby na pořad nejbližší schůze Sněmovny, popřípadě k jeho projednání svolá schůzi Sněmovny, a to tak, aby umožnil včasné projednání návrhu žaloby. (3) Návrh žaloby se doručí všem poslancům nejméně 72 hodin před jeho projednáváním ve Sněmovně. § 109e (1) Schválí-li Sněmovna návrh žaloby, pověří poslance, popřípadě jinou vhodnou osobu nebo osoby, svým zastupováním v řízení před Evropským soudním dvorem (dále jen „pověřený zástupce“). Pověření není vázáno na trvání mandátu poslance. (2) Pověřený zástupce je zněním žaloby vázán; není oprávněn vzít žalobu zpět. (3) Shledá-li pro to důvody, může Sněmovna platné usnesení o pověření změnit. § 109f (1) Předseda Sněmovny neprodleně postoupí usnesení Sněmovny obsahující znění žaloby vládě a k informaci též předsedovi Senátu. (2) Vláda předloží žalobu bez zbytečného odkladu Evropskému soudnímu dvoru. § 109g (1) Vláda, členové vlády, zmocněnci vlády a vedoucí ústředních a dalších orgánů veřejné správy poskytnou pověřenému zástupci veškerou součinnost nezbytnou pro postup v řízení. (2) Pověřený zástupce informuje o postupu v řízení výbor pro evropské záležitosti ve lhůtách a způsobem, které výbor stanoví. § 109h Postavení Sněmovny jako účastníka řízení před Evropským soudním dvorem, ani postavení pověřeného zástupce není uplynutím volebního období Sněmovny nebo jejím rozpuštěním dotčeno. Předchozí souhlas Sněmovny s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie § 109i Bez předchozího souhlasu Sněmovny nelze za Českou republiku vyslovit při hlasování souhlas a) v Evropské radě při rozhodování podle čl. 31 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, b) v Evropské radě při rozhodování o změně ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii, c) v Evropské radě při rozhodování o použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii, d) v Radě při rozhodování o určení aspektů rodinného práva s mezinárodním prvkem, které mohou být předmětem aktů přijatých řádným legislativním postupem, podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, e) v Radě, popřípadě Evropské radě, při rozhodování o dalších případech použití řádného legislativního postupu nebo rozhodování kvalifikovanou většinou podle čl. 153 odst. 2, čl. 192 odst. 2, čl. 312 odst. 2 a čl. 333 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, f) v Radě při rozhodování o vhodných opatřeních k dosažení cílů stanovených smlouvami, na nichž je založena Evropská unie, podle čl. 352 Smlouvy o fungování Evropské unie, nejde-li o opatření nezbytná pro fungování vnitřního trhu. § 109j (1) Vláda předloží návrh na vyslovení předchozího souhlasu Sněmovny podle § 109i bez zbytečného odkladu tak, aby umožnila jeho včasné projednání ve Sněmovně; nejpozději tak učiní v den oznámení návrhu rozhodnutí orgánu Evropské unie parlamentům členských států postupem předepsaným právem Evropské unie. (2) Vláda návrh předkládá s platným zněním příslušných ustanovení práva Evropské unie, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění a se svým stanoviskem k nim. (3) Vláda návrh předkládá předsedovi Sněmovny. Návrh vlády se neprodleně doručí všem poslancům. Předseda Sněmovny jej přikáže k projednání výboru pro evropské záležitosti a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 5 dnů. (4) Po projednání návrhu vlády předloží výbor pro evropské záležitosti předsedovi Sněmovny usnesení, v němž zejména doporučí, zda má Sněmovna vyslovit předchozí souhlas podle § 109i. (5) Usnesení výboru, popřípadě oponentní zpráva se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením projednávání návrhu vlády ve Sněmovně. Návrh vlády lze ve Sněmovně projednat i v případě, že výbor ve stanovené lhůtě usnesení nepřijme. (6) Předseda Sněmovny zařadí návrh vlády na pořad nejbližší schůze Sněmovny, popřípadě k jeho projednání svolá schůzi Sněmovny, a to tak, aby umožnil včasné projednání návrhu. (7) Sněmovna rozhodne o návrhu vlády podle § 109i písm. a), b), e) a f) bez zbytečného odkladu. V případech uvedených v § 109i písm. c) a d) rozhodne Sněmovna o návrhu vlády ve lhůtě 6 měsíců ode dne oznámení návrhu rozhodnutí orgánu Evropské unie parlamentům členských států postupem předepsaným právem Evropské unie. § 109k (1) V rozpravě lze podat pouze návrh na zamítnutí nebo návrh na odročení projednávání návrhu vlády. (2) Po ukončení rozpravy hlasuje Sněmovna nejprve o podaném návrhu na zamítnutí. Nepřijme-li Sněmovna návrh na zamítnutí nebo nebyl-li takový návrh podán, usnese se Sněmovna, zda s návrhem vlády vyslovuje souhlas. (3) Předseda Sněmovny neprodleně informuje o výsledku projednání vládu a předsedu Senátu. (4) V případech uvedených v § 109i písm. c) a d) se včasné zamítnutí návrhu vlády Sněmovnou považuje za vyslovení nesouhlasu s takovým návrhem rozhodnutí orgánu Evropské unie způsobem předpokládaným právem Evropské unie13a). Předseda Sněmovny o této skutečnosti neprodleně informuje vládu, předsedu Senátu, předsedu Rady, předsedu Evropské rady a předsedu Evropské komise. Vyslovení souhlasu Sněmovny s rozhodnutím Evropské rady o změně ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie § 109l (1) Ke schválení rozhodnutí Evropské rady podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii o změně ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie je třeba souhlasu Sněmovny. (2) Návrh na vyslovení souhlasu Sněmovny s rozhodnutím Evropské rady podle odstavce 1 předkládá vláda. Rozhodnutí Evropské rady se předkládá s platným zněním příslušné části Smlouvy o fungování Evropské unie s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. Při projednávání návrhu vlády ve Sněmovně se užijí ustanovení upravující projednávání mezinárodních smluv obdobně. (3) Předseda Sněmovny neprodleně informuje o výsledku projednání vládu a předsedu Senátu. ČÁST PATNÁCTÁ B ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ VE VĚCECH BEZPEČNOSTI REPUBLIKY § 109m (1) Je-li Sněmovně předložen návrh na a) vyhlášení válečného stavu, b) vyhlášení stavu ohrožení státu, c) vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu, d) zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, e) vyslovení souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, anebo na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, rozhodne o něm ve zkráceném jednání. (2) K projednání návrhu podle odstavce 1 svolá předseda Sněmovny neprodleně schůzi Sněmovny; koná-li se již schůze Sněmovny, zařadí se projednávání návrhu přednostně na její pořad. Ustanovení § 51 odst. 6, § 53, § 54 odst. 4 věty druhá až osmá, § 54 odst. 6 a 7, § 59 odst. 1 a 2, § 60, ustanovení o lhůtě 24 hodin uvedené v § 57 odst. 1 a ustanovení o vyčlenění doby jednání podle § 95a, § 111 odst. 1 a § 112 odst. 4 se při zkráceném jednání nepoužijí. (3) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se projednávání ve výborech nekoná. V rozpravě ve zkráceném jednání může poslanec vystoupit nejvýše dvakrát. Sněmovna může rozhodnout o omezení řečnické doby až na 5 minut. ČÁST ŠESTNÁCTÁ INTERPELACE § 110 (1) Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti. (2) Poslanec podává interpelaci ústně na schůzi Sněmovny nebo písemně prostřednictvím předsedy Sněmovny. § 111 Ústní interpelace (1) Pro ústní interpelace se vyčlení ve stanoveném jednacím dnu připadajícím na čtvrtek (§ 54 odst. 4) doba od 14.30 hodin do 18.00 hodin, přičemž pro ústní interpelace určené předsedovi vlády se vyčlení doba od 14.30 hodin do 16.00 hodin. Od 16.00 hodin nebo v případě, kdy interpelace na předsedu vlády budou ukončeny dříve, tak od doby jejich ukončení, budou následovat ústní interpelace určené ostatním členům vlády. Poslední interpelace může být podána nejpozději v 17.55 hodin. (2) Poslanci se hlásí k podání ústní interpelace písemně u předsedy Sněmovny, a to v den, ve kterém se mají konat (§ 54 odst. 4) nejpozději do 11 hodin. Součástí přihlášky k ústní interpelaci musí být téma předložené interpelace. V případě, kdy poslanec předkládá více ústních interpelací, označí číslem jejich pořadí, a to zvlášť ve skupině na předsedu vlády a zvlášť ve skupině na ostatní členy vlády. (3) Pořadí přihlášených se určí losem v den, ve kterém se ústní interpelace mají konat v 11.30 hodin. Losem bude vždy nejprve určeno pořadí přihlášek k ústním interpelacím označených číslem 1 a losování bude pokračovat stejným způsobem o přihláškách označených číslem dvě, tři apod. (4) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí a jeho přihláška propadá. Propadají též přihlášky poslanců, kteří své interpelace nemohli přednést v době stanovené v odstavci 1. (5) Předseda vlády nebo jiný interpelovaný člen vlády odpoví na ústní interpelaci bezprostředně po jejím přednesení. Po odpovědi může poslanec, který interpeloval, položit doplňující otázku, na niž interpelovaný rovněž bezprostředně odpoví. (6) Přednesení ústní interpelace nesmí překročit dobu 2 minut a přednesení doplňující otázky dobu 1 minuty. Přednesení odpovědi na ústní interpelaci nesmí překročit dobu 5 minut a přednesení doplňující odpovědi nesmí překročit dobu 2 minut. Po časových limitech stanovených v odstavci 1 nelze další interpelace podávat; po odpovědi na poslední interpelaci lze však položit doplňující otázku i po uplynutí časového limitu. (7) Není-li interpelovaný při přednesení ústní interpelace přítomen nebo prohlásí, že na ústní interpelaci, popřípadě na doplňující otázku není možné odpovědět bezprostředně, odpoví poslanci písemně do 30 dnů. § 112 Písemné interpelace (1) Písemnou interpelaci zašle předseda Sněmovny neprodleně předsedovi vlády, a je-li interpelován člen vlády, též tomuto členovi. (2) Vláda nebo její člen odpoví na písemnou interpelaci na schůzi Sněmovny nebo písemně do 30 dnů ode dne jejího podání. (3) Nesplní-li vláda nebo její člen vůči interpelujícímu poslanci povinnosti stanovené v odstavci 2, může to poslanec oznámit předsedovi Sněmovny; ten s tímto oznámením seznámí Sněmovnu na nejbližší schůzi. (4) Není-li poslanec s odpovědí na písemnou interpelaci spokojen, může požádat předsedu Sněmovny o její zařazení na pořad schůze Sněmovny ve stanoveném jednacím dnu (§ 54 odst. 4). Podá-li poslanec takovou žádost, písemná interpelace i odpověď na ni se doručí všem poslancům. Předseda Sněmovny zařadí projednání písemné interpelace na pořad nejbližší schůze Sněmovny ve stanoveném jednacím dnu připadajícím na čtvrtek od 9.00 do 11.00 hodin. (5) O odpovědi na písemnou interpelaci zařazenou na pořad schůze Sněmovny se koná rozprava. Na návrh interpelujícího poslance může Sněmovna k odpovědi na interpelaci přijmout souhlasné nebo nesouhlasné stanovisko usnesením. V případě nesouhlasného stanoviska je interpelovaný člen vlády povinen vypracovat novou odpověď ve lhůtě 30 dnů. (6) Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná. ČÁST SEDMNÁCTÁ PETICE A JINÁ PODÁNÍ OBČANŮ § 113 Petice (1) Petice adresované Sněmovně, jejím orgánům a funkcionářům se doručí petičnímu výboru. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené petičním zákonem.14) Nepřísluší-li vyřízení petice petičnímu výboru, postoupí petiční výbor její stejnopis orgánu Sněmovny, kterému vyřízení petice věcně náleží. (2) Věcně příslušný orgán Sněmovny rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru, a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy. (3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Sněmovny vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá petičnímu výboru. (4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá petiční výbor Sněmovně zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Sněmovna jinak, předloží výbor takovou zprávu nejpozději do 15. srpna za první pololetí běžného roku a do 15. února za druhé pololetí předchozího kalendářního roku. (5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování, popřípadě vyřízení peticí si může Sněmovna vyžádat od petičního výboru kdykoli. § 114 Jiná podání občanů Podání, která nejsou peticemi, předá petiční výbor Kanceláři sněmovny, která je předloží věcně příslušným výborům nebo komisím anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí. ČÁST OSMNÁCTÁ PROJEDNÁVÁNÍ ZPRÁV, INFORMACÍ NEBO JINÝCH OBDOBNÝCH PODKLADŮ § 114a (1) Sněmovna projednává zprávy, informace nebo jiné obdobné podklady, o nichž to stanoví zákon nebo usnesení Sněmovny. (2) Podklad se doručí všem poslancům. Organizační výbor podle povahy věci přikáže podklad k projednání věcně příslušnému výboru nebo doporučí zařadit podklad do návrhu pořadu schůze Sněmovny bez projednání ve věcně příslušném výboru. (3) Je-li podklad předkládán Sněmovně z důvodu, že jeho projednávání bylo zařazeno na pořad schůze Sněmovny při schvalování, popřípadě změně nebo doplnění pořadu schůze, podklad se výboru k projednání nepřikazuje, neusnese-li se Sněmovna jinak. § 114b (1) Usnesení věcně příslušného výboru o podkladu, popřípadě oponentní zpráva nebo záznam o jednání výboru se doručí všem poslancům. (2) Usnesení věcně příslušného výboru o podkladu se okamžikem schválení pořadu nejbližší schůze Sněmovny považuje za rozhodnutí Sněmovny. (3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, pokud a) se jedná o podklad, o němž to stanoví Sněmovna usnesením podle § 1 odst. 2, b) organizační výbor doporučí zařazení podkladu do návrhu pořadu schůze Sněmovny, c) projednávání podkladu již bylo zařazeno na pořad schůze Sněmovny, d) nejpozději před zahájením nejbližší schůze Sněmovny věcně příslušný výbor, jiný výbor, menšina výboru v oponentní zprávě nebo poslanecký klub doručí předsedovi Sněmovny písemnou žádost o zařazení podkladu na pořad schůze Sněmovny, nebo e) poslanecký klub požádá o zařazení podkladu na pořad nejbližší schůze Sněmovny podle § 54 odst. 5. (4) Za nejbližší schůzi Sněmovny se nepovažuje schůze, a) jejíž pořad nelze změnit nebo doplnit, b) jejíž pořad nebyl schválen, nebo c) při jejímž zahájení neuplynulo od doručení usnesení věcně příslušného výboru o podkladu poslancům nejméně 24 hodin. ČÁST DEVATENÁCTÁ ZPŮSOBY VOLEB A NOMINACÍ § 115 (1) Funkcionáři Sněmovny, výborů, komisí a vyšetřovací komise se volí většinovým způsobem; obdobně se postupuje při volbě orgánů Sněmovny zřízených na základě zákona15) a jejich funkcionářů. (2) Výbory se ustavují podle zásady poměrného zastoupení, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Sněmovna rozhodne, které komise se ustavují na základě parity, které podle zásady poměrného zastoupení a které se volí většinovým způsobem; rozhodne též, jakým způsobem se volí vyšetřovací komise. (4) Funkcionáři a orgány volené Sněmovnou podle zvláštních předpisů16) se volí rovněž většinovým způsobem. § 116 (1) Návrhy na kandidáty pro volbu předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny, předsedů výborů a komisí Sněmovny a na nominaci ověřovatelů Sněmovny podávají volební komisi písemně poslanecké kluby; poslanecké kluby navrhují též členy výborů a komisí Sněmovny a návrhy na jejich počty. (2) Členy volební komise navrhují poslanecké kluby. Volební komisi ustavuje podle zásady poměrného zastoupení skupina poslanců delegovaná poslaneckými kluby na základě parity. Členové volební komise se ujímají funkcí poté, kdy Sněmovna vzala ustavení volební komise na vědomí. (3) Volební komise postupuje podle volebního řádu, který stanoví podrobnosti konání voleb Sněmovnou a nominací vyžadujících souhlas Sněmovny a je přílohou č. 2 tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ KANCELÁŘ SNĚMOVNY § 117 Úkoly Kanceláře sněmovny (1) Kancelář sněmovny plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Sněmovny, jejích orgánů a funkcionářů, poslanců a poslaneckých klubů a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky. (2) Kancelář sněmovny spravuje rozpočet Sněmovny. (3) Kancelář sněmovny je oprávněna prodávat upomínkové a propagační předměty, které se vztahují k činnosti Sněmovny nebo Kanceláře sněmovny. Příjem z prodeje upomínkových a propagačních předmětů Kanceláří sněmovny je příjmem státního rozpočtu. (4) V čele Kanceláře sněmovny stojí vedoucí Kanceláře, který odpovídá předsedovi Sněmovny za její činnost. (5) Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře sněmovny upravuje Organizační řád Kanceláře Poslanecké sněmovny, který vydá na návrh vedoucího Kanceláře organizační výbor. § 118 Některá pracovněprávní ustanovení (1) Zaměstnanci Kanceláře sněmovny jsou ke Kanceláři sněmovny v pracovněprávním vztahu, jímž je pracovní poměr, popřípadě výjimečně též některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jejich pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a ostatními pracovněprávními předpisy, pokud z dalších ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného. (2) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Kanceláře sněmovny se řídí zvláštním zákonem17) a Platovým řádem Kanceláře Poslanecké sněmovny. Platový řád Kanceláře Poslanecké sněmovny vydá na návrh vedoucího Kanceláře rozpočtový výbor. (3) Vedoucího Kanceláře jmenuje a odvolává předseda Sněmovny po schválení návrhu předsedy Sněmovny organizačním výborem. Ostatní zaměstnance Kanceláře sněmovny přijímá do pracovního poměru vedoucí Kanceláře. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ PARLAMENTNÍ STRÁŽ § 119 (1) K ochraně pořádku a bezpečnosti v budově Sněmovny, popřípadě tam, kde Sněmovna nebo její orgány jednají, se zřizuje Parlamentní stráž. (2) Úkoly, organizaci a řízení Parlamentní stráže, jakož i povinnosti a oprávnění jejích příslušníků stanoví zvláštní zákon. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ VŠEOBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 120 (1) Písemné podklady pro jednání Sněmovny (sněmovní tisky) a Těsnopisecké zprávy o schůzích Sněmovny s uvedením všech vystoupení, přijatých usnesení a výsledků hlasování, jsou sněmovními publikacemi. (2) Sněmovní publikace jsou veřejné; lze do nich nahlédnout a pořizovat jejich opisy a výpisy z nich v Kanceláři sněmovny. (3) Sněmovní publikace se zveřejňují v elektronické podobě. § 120a (1) Sněmovní tisky se poslancům doručují jejich zveřejněním v elektronické podobě. (2) Současně se zveřejněním sněmovního tisku v elektronické podobě se uvede i údaj o datu, hodině a minutě zveřejnění. Tímto okamžikem se sněmovní tisk považuje za doručený všem poslancům. Následná přerušení dálkového přístupu k elektronické podobě sněmovního tisku nemají vliv na běh lhůt podle tohoto zákona, neusnese-li se Sněmovna v případě hodném zvláštního zřetele jinak. (3) Jsou-li ve znění sněmovního tisku doručeného poslancům provedeny dodatečné opravy nebo jiné změny, sněmovní tisk se doručí poslancům opakovaně. Lhůty podle tohoto zákona počínají takovým doručením běžet znovu; ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně. (4) Pro účely tohoto zákona se zveřejněním v elektronické podobě rozumí zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, které zajišťuje Kancelář sněmovny. § 120b (1) Návrh zákona, stanovisko vlády k návrhu zákona, pozměňovací návrh k návrhu zákona včetně návrhu na změnu zákona obsaženého v usnesení výboru nebo v oponentní zprávě se vytváří a předkládá prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů20); to neplatí, umožňuje-li zákon předložit návrh nebo stanovisko ústně. (2) Mezinárodní smlouva, jiné stanovisko vlády než uvedené v odstavci 1, zpráva, informace nebo jiný podklad pro jednání Sněmovny se předkládají v elektronické podobě. § 120c (1) Předložením podkladu v elektronické podobě se rozumí takové jeho zpřístupnění Kanceláři sněmovny, které umožňuje, aby byl v elektronické podobě bez dalších úprav zveřejněn v souladu s tímto zákonem. (2) Navrhovatel je povinen ověřit si u Kanceláře sněmovny technické požadavky na předkládání podkladů, aby mohl dostát požadavku podle odstavce 1. (3) Nesplňuje-li předložený podklad požadavky stanovené tímto zákonem, má se za to, že nebyl předložen; předseda Sněmovny vyzve navrhovatele k odstranění zjištěných nedostatků do 5 pracovních dnů ode dne jeho předložení. § 120d (1) V nezbytném případě předseda Sněmovny vyhlásí mimořádný stav doručování sněmovních tisků. (2) Po dobu mimořádného stavu se písemné návrhy předkládají a sněmovní tisky poslancům doručují pouze v listinné podobě. Písemný návrh nebo sněmovní tisk, který nebyl poslancům doručen v listinné podobě, nelze po dobu mimořádného stavu projednat. (3) Předseda Sněmovny mimořádný stav zruší, nejsou-li důvody pro jeho trvání. Neučiní-li tak předseda Sněmovny, zruší mimořádný stav Sněmovna. § 120e Podklady pro neveřejná jednání Sněmovny se poslancům doručují a písemné návrhy se předkládají pouze v listinné podobě. Při nakládání s dokumenty obsahujícími utajované informaceutajované informace se postupuje v souladu s právními předpisy na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací. § 120f Využití elektronického systému tvorby právních předpisů (1) Návrh zákona, stanovisko vlády k návrhu zákona, pozměňovací návrh k návrhu zákona včetně návrhu na změnu zákona obsaženého v usnesení výboru nebo v oponentní zprávě, návrh na opravu data účinnosti v návrhu zákona a jeho legislativně technických, gramatických a písemných chyb a návrh úprav zákona vyplývajících z přednesených pozměňovacích návrhů se zpracovávají a předkládají v elektronickém systému tvorby právních předpisů. Umožňuje-li zákon podávat návrh podle věty první ústně, zajistí Kancelář sněmovny bezodkladně zpracování návrhu podle věty první podaného ústně v elektronickém systému tvorby právních předpisů. (2) Kancelář sněmovny zpracuje souhrn podaných pozměňovacích návrhů podle § 94 odst. 2 v elektronickém systému tvorby právních předpisů. (3) Předseda Sněmovny ve spolupráci s Kanceláří sněmovny prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů zabezpečí a) před projednáním návrhu zákona ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu zákona, která vyplývá z právních předpisů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu a věcně nemění obsah návrhu zákona, b) před projednáním návrhu zákona ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu zákona, která věcně nemění obsah návrhu zákona a vyplývá z návrhů změn tohoto právního předpisu dříve předložených Poslanecké sněmovně k projednání a dosud Poslaneckou sněmovnou neodmítnutých, které se týkají měněných ustanovení a ze kterých návrh zákona vychází, c) před zasláním souhrnu podaných pozměňovacích návrhů poslancům legislativně technickou úpravu návrhu zákona, která vyplývá z právních předpisů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu a věcně nemění obsah návrhu zákona; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost v souhrnu podaných pozměňovacích návrhů, d) před zasláním souhrnu podaných pozměňovacích návrhů poslancům legislativně technickou úpravu návrhu zákona, která věcně nemění obsah návrhu zákona a vyplývá z návrhů změn tohoto právního předpisu dříve předložených Poslanecké sněmovně k projednání a dosud Poslaneckou sněmovnou neodmítnutých, které se týkají měněných ustanovení a ze kterých návrh zákona vychází; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost v souhrnu podaných pozměňovacích návrhů, e) před zasláním návrhu zákona Senátu legislativně technickou úpravu návrhu zákona, zejména úpravu vyplývající ze schválených pozměňovacích návrhů a úpravu vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu, která věcně nemění obsah návrhu zákona, f) před postoupením zákona prezidentu republiky legislativně technickou úpravu zákona vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu, která věcně nemění obsah zákona. (4) Kancelář sněmovny zaznamená návrhy na rozhodnutí týkající se projednávání návrhu zákona, přijatá rozhodnutí týkající se projednávání návrhu zákona a prohlášení týkající se projednávání návrhu zákona neprodleně po jejich podání nebo učinění v elektronickém systému tvorby právních předpisů. Kancelář sněmovny vloží dokumenty související s projednáváním návrhu zákona neprodleně po jejich předložení do elektronického systému tvorby právních předpisů. Kancelář sněmovny zaznamená skutečnost, že návrh zákona není možné z důvodů uvedených v § 121 projednat, neprodleně v elektronickém systému tvorby právních předpisů. (5) Předseda Sněmovny zašle nebo postoupí návrh zákona podle § 97 odst. 1 a přijatý zákon podle § 98 odst. 1 a § 107 odst. 2 a 3 prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů. (6) Nastane-li překážka bránící využití elektronického systému tvorby právních předpisů a je-li třeba neprodleně zpracovat návrh zákona, tvorba, postoupení a podepsání návrhu zákona probíhá elektronicky bez využití elektronického systému tvorby právních předpisů, a není-li to možné, v listinné podobě. Pomine-li překážka podle věty první, návrh zákona včetně dokumentů souvisejících s projednáváním návrhu zákona vloží neprodleně správce elektronického systému tvorby právních předpisů v součinnosti s Kanceláří sněmovny do elektronického systému tvorby právních předpisů. § 121 (1) V novém volebním období Sněmovny nelze projednat návrhy, které nebyly projednány a rozhodnuty v minulém volebním období, s výjimkou peticí a návrhů, o nichž je ústavním zákonem oprávněn po rozpuštění Sněmovny rozhodnout Senát, a návrhu vlády podle § 109i. (2) Ztratí-li poslanec mandát (§ 6), nelze projednat návrhy, které podal. § 122 (1) Návrhy zákonů předložené Sněmovně před účinností tohoto zákona se projednají podle dosavadních předpisů.18) (2) K zásadám zákonů, které byly ke dni účinnosti tohoto zákona výbory projednány, sdělí navrhovateli stanovisko předseda Sněmovny; ostatní předložené zásady zákonů se neprojednají. § 123 Orgány Sněmovny, jejich funkcionáři, funkcionáři Sněmovny a ověřovatelé Sněmovny, jakož i poslanecké kluby a jejich funkcionáři zvolení nebo ustavení podle dosavadních předpisů18) se považují za orgány a funkcionáře zvolené a ustavené podle tohoto zákona. § 124 Do doby přijetí zákona o Parlamentní stráži vykonává funkci Parlamentní stráže Policie České republiky. § 125 Ve všech společných prostorách Sněmovny je zakázáno kouřit. Kouření je povoleno v místnosti, která bude vyčleněna Kanceláří sněmovny, označena a vybavena jako kuřárna. § 126 Do doby přijetí zákona o jednacím řádu Senátu se pro jednání Senátu použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona. § 127 Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 331/1993 Sb., se mění takto: „Část pátá včetně nadpisu se vypouští.“. § 128 Zrušovací ustanovení Zrušují se 1. zákon České národní rady č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 249/1990 Sb., zákona České národní rady č. 97/1991 Sb., zákona České národní rady č. 280/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 42/1993 Sb., 2. zákon České národní rady č. 36/1989 Sb., o poslancích České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 371/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 280/1991 Sb. § 129 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 Jednací řád vyšetřovací komise Čl. 1 Obecné ustanovení (1) Vyšetřovací komise (dále jen „komise“) se skládá z předsedy, místopředsedy, ověřovatelů a z dalších členů. (2) Místopředsedu a dva ověřovatele komise volí a odvolává komise. (3) Ke zvolení nebo odvolání místopředsedy a ověřovatelů komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů komise. (4) Členství v komisi je nezastupitelné. (5) Úkoly organizační a administrativní povahy zabezpečuje pro komisi tajemník, který není členem komise; tajemníka komise ustanovuje do funkce a odvolává z ní předseda komise po projednání s vedoucím Kanceláře Poslanecké sněmovny. Čl. 2 Předseda komise (1) Předseda komise zejména a) svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze komise, b) navrhuje pořad schůze komise, c) organizuje činnost komise, d) odpovídá za činnost komise Poslanecké sněmovně (dále jen „Sněmovna“), e) zastupuje komisi navenek, f) plní další úkoly, jimiž ho komise pověří. (2) Předseda komise je povinen svolat schůzi komise, požádá-li o to předseda Sněmovny nebo alespoň dvě pětiny všech členů komise. V takovém případě svolá schůzi komise do 15 dnů od doručení žádosti. Žádost musí obsahovat návrh pořadu jednání komise. Čl. 3 Místopředseda komise Předsedu komise zastupuje místopředseda komise. Při zastupování má místopředseda komise práva a povinnosti předsedy komise s výjimkou věcí, které si předseda komise vyhradí. Čl. 4 Tajemník komise Tajemník komise zejména a) organizačně zajišťuje činnost komise, zejména přípravu a průběh jejích schůzí, b) odpovídá za zpracování a rozeslání zápisu ze schůze komise všem členům komise, c) zajišťuje evidenci opatření a úkolů, které vyplynuly ze schůze komise, a podle pokynů předsedy komise informuje komisi o jejich plnění, d) zajišťuje styk komise s Kanceláří Poslanecké sněmovny. Čl. 5 Základní zásady jednání komise (1) Jsou-li předseda i místopředseda komise nepřítomni, svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůze komise její člen, jehož tím komise nebo její předseda pověří. (2) Jednání komise je veřejné. Usnese-li se komise, že její jednání nebo jeho část je neveřejné, účastní se jej jen její členové. Jiné osoby, zejména ty, jejichž jednání komise vyšetřuje, svědci, znalci, tlumočníci, jakož i další odborní a administrativně techničtí zaměstnanci se účastní nebo jsou přítomni neveřejného jednání komise jen s jejím souhlasem, nebo stanoví-li tak zákon. (3) Komise urychleně projedná věc, která má být vyšetřena, a svá zjištění předloží s návrhem Sněmovně. (4) O svolání schůze komise musí být její členové vyrozuměni nejméně tři dny předem. (5) Komise postupuje při vyšetřování tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, z něhož by mohla při rozhodování vycházet. Komise zjišťuje se stejnou pečlivostí všechny okolnosti vyšetřované věci a k jejímu objasnění provádí důkazy z vlastního i jiného podnětu. (6) Členové komise hodnotí důkazy týkající se vyšetřované věci podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém zvážení všech okolností, a to jednotlivě i v jejich souhrnu. (7) Výpověď osoby, jejíž jednání je předmětem vyšetřování, nezbavuje komisi povinnosti přezkoumat všechny okolnosti vyšetřované věci. (8) Jednání před komisí je ústní. (9) Komise při svém rozhodování přihlédne jen k důkazům, které byly před ní provedeny. (10) Komise poučí svědka, znalce, popřípadě jinou osobu v každém období vyšetřování o jejich právech a povinnostech; komise umožní uvedeným osobám uplatnění jejich práv. (11) Komise dbá, aby se osoby, které se účastní jejího jednání, zdržely všeho, co by mohlo narušit nebo znevážit průběh jednání. (12) Komise spolupracuje zejména s ministerstvy, s jinými správními úřady, se státními zastupitelstvími a se zastupitelstvy územních samosprávných celků. Čl. 6 Poskytování informací (1) V případě neveřejného jednání informuje komise veřejnost o své činnosti zejména prostřednictvím sdělovacích prostředků. Přitom dbá, aby neohrožovala objasnění skutečností důležitých pro posouzení věci, která má být vyšetřena, a o osobách účastnících se vyšetřování neuveřejňovala údaje, které přímo nesouvisejí s vyšetřovanou věcí nebo které by jim mohly způsobit bezdůvodnou újmu. (2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 může komise odepřít poskytnutí informací. (3) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství ani státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti. Čl. 7 Hlasování (1) Komise rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Způsob hlasování navrhne předsedající schůze. Hlasuje se veřejně nebo tajně. Veřejně se hlasuje zpravidla zdvižením ruky. Tajně se hlasuje hlasovacími lístky. (2) Hlasování řídí předsedající schůze. Je povinen komisi upozornit, že bude přistoupeno k hlasování. (3) Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech jejích členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů komise. (4) Předsedající vyhlásí výsledek hlasování tak, že sdělí počet přítomných členů komise, počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh přijat. (5) Každý člen komise může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti způsobu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne komise bez rozpravy. (6) Vyhoví-li komise námitce proti výsledku hlasování, musí se hlasování opakovat. (7) Komise přijímá o výsledcích svých jednání usnesení, které podepisuje předseda a ověřovatel komise. Čl. 8 (1) Členové komise mohou podávat k pořadu jednání nebo k projednávaným věcem návrhy, z nichž musí být zřejmé, co je jejich obsahem a na čem se má komise usnést. Předsedající může požádat člena komise, aby svůj návrh zpřesnil nebo ho předložil písemně. (2) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět do doby, než se přikročí k hlasování o něm. Poté ho může vzít zpět jen se souhlasem komise. Čl. 9 (1) Komise může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout nebo přeložit body pořadu, sloučit body pořadu nebo některý bod pořadu vypustit; obdobně může přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm odročit. (2) Schůze komise může být hlasováním bez rozpravy přerušena. Komise může současně určit, kdy bude schůze pokračovat. Čl. 10 (1) Členové komise mají právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce. (2) Nemluví-li člen komise česky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka, požádá-li o to alespoň jeden člen komise. Písemné návrhy předložené v jiném než českém jazyce se přeloží do českého jazyka. O přibrání tlumočníka rozhodne komise. (3) Nemluví-li jiný řečník česky, postupuje se obdobně podle odstavce 2. (4) O ustanovení tlumočníka, o způsobilosti k této funkci, o vyloučení z ní, o právu odepřít provedení tlumočnického úkonu, o slibu a o připomenutí povinností před provedením tlumočnického úkonu, jakož i o náhradě hotových výloh a odměně za tlumočnický úkon platí zvláštní předpisy.1) Čl. 11 Zápis o schůzi komise (1) O schůzi komise se pořizuje zápis a těsnopisecký nebo zvukový záznam. (2) V zápisu se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili, a informace o výsledku hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, sepsaných protokolů, přijatých usnesení a prohlášení, popřípadě jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. (3) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda komise nejpozději do sedmi dnů od skončení schůze. Ověřený zápis se odevzdává společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze k uložení. (4) Zápis včetně jeho příloh je veřejně přístupný a mohou z něj být činěny výpisy a opisy. Byly-li jednání komise nebo jeho část prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu nahlížet a činit si z nich výpisy a opisy jen členové komise. V takovýchto případech může komise rozhodnout, že do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu může nahlédnout a činit si z nich výpisy a opisy i jiná osoba. (5) O opravě a doplnění zápisu, popřípadě jiného záznamu a o námitkách proti těmto záznamům rozhoduje komise; její rozhodnutí je konečné. (6) Předseda komise je oprávněn opravit v zápisu, popřípadě v jiném záznamu písařské chyby nebo jiné zřejmé nesprávnosti. Oprava se provede tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Opravu podepíše předseda a ověřovatel komise. SVĚDCI Povinnost svědčit Čl. 12 Každý je povinen na předvolání komise se dostavit ke komisi a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o věci, která má být vyšetřena, nebo o okolnostech důležitých pro vyšetření této věci. Čl. 13 V rámci neveřejného jednání nebo jeho části smí být svědci dotazování i na skutečnosti tvořící předmět státního tajemství.2) Ustanovení zvláštního předpisu o povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících státní tajemství a o zprošťování této mlčenlivosti3) se při výslechu svědka před vyšetřovací komisí neužije. Čl. 14 Zákaz výslechu (1) Svědek nesmí být vyslýchán tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl zproštěn této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. (2) Zákaz výslechu podle odstavce 1 se nevztahuje na svědeckou výpověď týkající se trestného činutrestného činu, stran něhož má svědek oznamovací povinnost podle trestního zákona. Čl. 15 Právo odepřít výpověď (1) Právo odepřít výpověď jako svědek ve věci osoby, jejíž jednání komise vyšetřuje, má příbuzný této osoby v pokolení přímém, její sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel a druh; jestliže je vyšetřovaných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných vyšetřovaných jen tehdy, nelze-li výpověď, která se jich týká, odloučit od výpovědi týkající se vyšetřovaného, k němuž je svědek v tomto poměru. (2) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní. (3) Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činutrestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona. VÝSLECH SVĚDKA Čl. 16 (1) Před výslechem svědka je třeba vždy zjistit jeho totožnost, jeho poměr k osobě, jejíž jednání komise vyšetřuje, poučit jej o právu odepřít výpověď, a je-li toho třeba, též o zákazu výslechu nebo o možnosti postupu přiměřeně podle § 55 odst. 2 trestního řádu, jakož i o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. Dále musí být poučen o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi. Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit přiměřeně jejímu věku. (2) Na počátku výslechu musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a k osobám, které se účastní jednání, a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho hodnověrnosti. Svědkovi musí být dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud se dozvěděl okolnosti, které uvádí. (3) Svědkovi mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi. (4) Je-li toho třeba ke zjištění pravosti rukopisu, může být svědkovi přikázáno, aby napsal potřebný počet slov. Čl. 17 Rozhodnutí komise, která neshledala důvod k sepsání protokolu o výslechu přiměřeně způsobem uvedeným v § 55 odst. 2 trestního řádu, je konečné. Čl. 18 (1) Je-li osoba mladší než patnáct let vyslýchána jako svědek o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj, je třeba výslech provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat; k výslechu se přibere pedagog nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla ke správnému vedení výslechu. Může-li to přispět ke správnému provedení výslechu, mohou být přibráni i rodiče. (2) V dalším řízení má být taková osoba vyslechnuta znovu jen v nutných případech. Osoba, která byla k výslechu přibrána, se podle potřeby vyslechne ke správnosti a úplnosti zápisu, ke způsobu, jímž byl výslech prováděn, jakož i ke způsobu, jímž vyslýchaná osoba vypovídala. Čl. 19 Svědečné (1) Svědek má nárok na náhradu nutných nákladů a ušlého výdělku. Nárok zaniká, neuplatní-li ho u komise do tří dnů po jeho účasti na jednání komise nebo poté, co mu bylo sděleno, že k jednání nedojde; na to musí být svědek upozorněn. (2) Náhradu nutných nákladů a ušlého výdělku určí předseda komise. Čl. 20 Vydání věci (1) Kdo má u sebe věc důležitou pro vyšetření věci, je povinen ji na vyzvání předložit komisi; je-li ji nutno pro účely vyšetřování zajistit, je povinen věc na vyzvání komisi vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na listinu, jejíž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu (čl. 14), ledaže došlo ke zproštění povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo ke zproštění povinnosti mlčenlivosti. (3) Vyzvat k vydání věci je oprávněn předseda komise. (4) Není-li věci, která byla vydána, třeba k dalšímu řízení, vrátí se tomu, kdo ji vydal. Při vrácení věci se užije obdobně ustanovení § 80 a 81 trestního řádu. ZNALCI Čl. 21 Přibrání znalce (1) Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro vyšetření věci třeba odborných znalostí, rozhodne komise o přibrání znalce. Místo přibrání znalce je možno se spokojit v jednoduchých případech s potvrzením nebo odborným vyjádřením, o jejichž správnosti nejsou pochybnosti. (2) Znalec musí být v předvolání upozorněn na povinnost bez odkladu oznámit skutečnosti, pro které by byl vyloučen nebo které mu jinak brání být ve věci činný jako znalec. Znalec musí být též poučen o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Čl. 22 Příprava posudku (1) Komise poskytne znalci potřebná vysvětlení ze spisu a vymezí jeho úkoly. Je-li toho v případech, kdy je jednání nebo jeho část neveřejné, třeba, dovolí komise znalci nahlédnout do spisů nebo mu spisy zapůjčí. V případech, kdy je jednání nebo jeho část neveřejné, může též komise znalci dovolit, aby byl přítomen při výslechu osoby, jejíž jednání je předmětem vyšetřování, jakož i svědků. Komise též může znalci dovolit, aby osobě, jejíž jednání je předmětem vyšetřování, jakož i svědkům kladl otázky vztahující se k předmětu znaleckého posudku. (2) Komise znalci zpravidla uloží, aby posudek vypracoval písemně. Čl. 23 Výslech znalce Vypracoval-li znalec posudek písemně, stačí, aby se při výslechu na něj odvolal a stvrdil jej. Nebyl-li posudek vypracován písemně, nadiktuje jej znalec při výslechu do protokolu. Čl. 24 Vady posudku Má-li komise pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, požádá komise znalce o vysvětlení. Nevedlo-li vysvětlení k výsledku, přibere komise znalce jiného. Čl. 25 Posudek ústavu (1) Ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může komise rozhodnout o přibrání státního orgánu nebo státního ústavu k podání posudku nebo k přezkoumání posudku podaného znalcem. (2) Státní orgán nebo státní ústav podá posudek písemně. V něm označí osobu, která posudek vypracovala a může být v případě potřeby slyšena jako znalec. Čl. 26 O ustanovení znalce, o způsobilosti k této funkci a o vyloučení z ní, o právu odepřít provedení znaleckého úkonu, o slibu a o připomenutí povinností před provedením znaleckého úkonu, jakož i o náhradě hotových výloh a o odměně za znalecký úkon (znalečné) platí zvláštní předpisy.1) PŘEDVOLÁNÍ A PŘEDVEDENÍ Čl. 27 (1) Jestliže se svědek, ač byl řádně předvolán, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předveden. Na to a na jiné následky nedostavení musí být svědek v předvolání upozorněn. O předvedení požádá komise příslušný policejní orgán.4) (2) Nedostaví-li se příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, je nutno požádat jeho velitele, aby sdělil důvod, proč se předvolaný nedostavil, popřípadě aby ho dal předvést. (3) Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě se předvolává prostřednictvím věznice, popř. vazební věznice, se žádostí o předvedení. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti připojit písemný souhlas s předvedením, který vydá příslušný státní zástupce, předseda senátu nebo samosoudce. (4) Hospitalizovaná osoba se předvolává prostřednictvím poskytovatele zdravotních služeb, který také zajistí její předvedení. Vyžaduje-li to bezpečnost zaměstnanců poskytovatele, učiní poskytovatel sám opatření, aby byla při předvedení hospitalizované osoby zajištěna bezpečnost jeho zaměstnanců. DORUČOVÁNÍ Čl. 28 (1) Nebyla-li písemnost doručena při jednání komise, doručí se zpravidla poštou. (2) V případě potřeby, zejména při nařízeném předvedení, při neúspěšnosti pokusu doručit jiným způsobem do vlastních rukou adresáta zásilku, u níž je uložení vyloučeno, nebo při nebezpečí, že průtahem v doručování bude jednání zmařeno, lze o doručení požádat i policejní orgán4) nebo obecní úřad. (3) Nebyl-li adresát zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dorostlé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna písemnost převzít a její odevzdání obstarat. (4) Není-li takové osoby, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy byla uložena, i když se adresát o uložení nedověděl. Čl. 29 (1) Do vlastních rukou se doručuje a) předvolání na jednání komise, b) jiná písemnost, jestliže to předseda komise z důležitých důvodů nařídí. (2) Nebyl-li adresát zásilky zastižen, zásilka se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde si ji může vyzvednout. (3) Uložit doručovanou zásilku podle odstavce 2 nelze, doručuje-li se písemnost do vlastních rukou podle odstavce 1. (4) Je-li uložení doručované zásilky vyloučeno, musí to odesílatel na zásilce nápadně vyznačit. Čl. 30 (1) Odepře-li adresát písemnost přijmout, poznamená se to na doručence spolu s datem a důvodem odepření a písemnost se vrátí. (2) Uzná-li komise, že přijetí bylo odepřeno bezdůvodně, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy přijetí bylo odepřeno; na tento následek musí být adresát doručovatelem upozorněn. Čl. 31 (1) Písemnost určená tomu, na němž se vykonává trest odnětí svobody nebo který je ve vazbě, se doručuje prostřednictvím věznice, popř. vazební věznice, ve které je umístěn. (2) Osobě v ústavní péči se doručuje písemnost prostřednictvím správy příslušného zařízení. Obdobně se postupuje u chovance domova mládeže a jiného kolektivního zařízení pro mládež. (3) Písemnost určená osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva nebo osobám v jejich bytech se předloží Ministerstvu spravedlnosti, které zařídí její doručení. (4) Písemnost určená příslušníku ozbrojených sil a ozbrojených sborů v činné službě, který není hromadně ubytován ve vojenských objektech nebo objektech ozbrojených sborů, se doručuje přímo. V ostatních případech se doručuje prostřednictvím jeho nadřízeného. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, doručuje se prostřednictvím posádkové správy; není-li známa, prostřednictvím okresní vojenské správy. PROTOKOL Čl. 32 (1) O důležitých úkonech učiněných v průběhu vyšetřování, zejména o výslechu svědka, znalce nebo jiné osoby se sepíše protokol, který musí zejména obsahovat a) označení komise, b) místo, čas a předmět úkonu, c) jméno a příjmení osob, které byly úkonu přítomny, d) stručné vylíčení průběhu úkonu včetně jeho obsahu, e) námitky přítomných osob proti obsahu protokolu. (2) Protokol o výpovědi osoby neznalé českého jazyka se sepíše v českém jazyce. Záleží-li na doslovném znění výpovědi, zapíše se do protokolu příslušná část výpovědi, pokud možno také v jazyce, v němž tato osoba vypovídá. (3) V odůvodněných případech lze se souhlasem předsedy komise pořídit kromě protokolu i těsnopisecký záznam, který se spolu s přepisem připojí k protokolu. K zachycení průběhu jednání lze použít i jiného vhodného prostředku, zejména zvukového záznamu. Záznam takového prostředku se spolehlivě uschová a v zápisu o schůzi poznamená, kde je uložen. (4) Protokol podepisuje ihned po provedení úkonu předsedající, popřípadě i ten, kdo úkon prováděl, a osoba, které se úkon týkal. Má-li protokol více stránek, musejí být podepsány všechny stránky. Jestliže osoba, které se úkon týkal, nebo jiná osoba odmítne protokol podepsat, uvede se to v protokolu s poznamenáním důvodu odmítnutí. (5) Na odevzdání protokolu k uložení, nahlížení nezúčastněných osob do protokolu včetně pořizování výpisu a opisu a na opravu a doplnění protokolu se použije přiměřeně ustanovení čl. 11 odst. 3, 4 a 6. (6) Protokol se diktuje zřetelně a hlasitě. Osobě, které se úkon týká, zejména jde-li o znalce, může předsedající dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktovala. Tato okolnost se poznamená v protokolu. Příloha č. 2 Volební řád pro volby konané Poslaneckou sněmovnou a pro nominace vyžadující souhlas Poslanecké sněmovny Čl. 1 Volební komise 1. Volby konané Poslaneckou sněmovnou (dále jen „Sněmovna“), jakož i nominace vyžadující její souhlas připravuje pro Sněmovnu volební komise Sněmovny (dále jen „volební komise“). Volby konané na schůzi obou komor Parlamentu organizuje společná volební komise Sněmovny a Senátu (dále jen „společná volební komise“), která se ve své činnosti řídí tímto volebním řádem. 2. Návrh na ustavení volební komise připravuje z návrhů předložených poslaneckými kluby skupina poslanců delegovaná poslaneckými kluby na základě parity. 3. Volební komisi ustaví skupina poslanců podle zásady poměrného zastoupení (čl. 5 bod 5). 4. Volební komise zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a dva ověřovatele; volba funkcionářů volební komise se koná většinovým způsobem. 5. Volební komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. 6. K platnosti usnesení volební komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů. 7. Ustavení volební komise podle čl. 1 bodu 3 předloží předseda volební komise Sněmovně na vědomí. 8. Volby konané Sněmovnou řídí předseda volební komise, nestanoví-li tento volební řád jinak. 9. Článek 1 body 2 až 7 tohoto volebního řádu se užijí přiměřeně i na ustavení a činnost společné volební komise. Čl. 3 Volba předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny a předsedů výborů a komisí Sněmovny 1. Navrhovat kandidáty na předsedu Sněmovny a místopředsedy Sněmovny jsou oprávněny poslanecké kluby. Navrhovat kandidáty na předsedy výborů a komisí Sněmovny jsou oprávněny poslanecké kluby a poslanci. 2. Návrhy kandidátů na předsedu Sněmovny, místopředsedy Sněmovny a předsedy výborů a komisí Sněmovny se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby. 3. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech. 4. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině poslanců. 5. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů pro jednotlivé volby. Hlasovací lístky pro jednotlivé volby mají odlišné barvy. Volební komise dále zkontroluje, zda jsou hlasovací lístky pro jednotlivé volby opatřeny otiskem razítka Poslanecké sněmovny a parafami dvou ověřovatelů volební komise. 6. Jména kandidátů jsou na hlasovacích lístcích uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. Ve spodní části hlasovacího lístku se uvede počet kandidátů, který je možno volit. 7. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; poslanci vstupují do tohoto prostoru jednotlivě. 8. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem. 9. Poslanec volí předsedu Sněmovny tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 10. Poslanec volí místopředsedy Sněmovny tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst místopředsedů Sněmovny, zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 11. Poslanec volí předsedu výboru nebo komise tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto"X“. 12. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise, a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v bodech 9 až 11 tohoto článku volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává. 13. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování. Volba předsedy Sněmovny 14. V prvém kole je předsedou Sněmovny zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 15. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, koná se druhé kolo volby. 16. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti. 17. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 18. Nebyl-li předseda Sněmovny zvolen ani ve druhém kole, koná se do deseti dnů nová volba podle tohoto volebního řádu. Volba místopředsedů Sněmovny 19. V prvém kole jsou místopředsedy Sněmovny zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 20. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 21. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů Sněmovny, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 22. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 23. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 24. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 25. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa místopředsedů, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu. Volba předsedů výborů a komisí Sněmovny 26. V prvém kole je předsedou výboru nebo komise Sněmovny zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 27. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, koná se druhé kolo volby. 28. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvním nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti. 29. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 30. Nebyl-li předseda výboru nebo komise Sněmovny zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu. Společná ustanovení pro volbu podle bodů 14 až 30 31. O výsledku hlasování každého kola volby předsedy Sněmovny, místopředsedů Sněmovny a předsedů výborů a komisí Sněmovny se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede a) počet vydaných hlasovacích lístků, b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků, d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty, e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta. 32. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Sněmovně v souladu s předchozím bodem předseda volební komise. Čl. 4 Nominace ověřovatelů Sněmovny 1. Ověřovatele Sněmovny nominují poslanecké kluby na základě parity tak, aby Sněmovna měla nejméně deset ověřovatelů, a nominace na své kandidáty předkládají volební komisi. 2. Nominaci ověřovatelů Sněmovny schvaluje Sněmovna na návrh předsedy volební komise. 3. Neschválí-li Sněmovna nominované ověřovatele, navrhne volební komise na neschválená místa nové kandidáty, které jí předloží poslanecké kluby. Čl. 5 Ustavování výborů a komisí a volba komisí Ustavení výborů (komisí) podle zásady poměrného zastoupení 1. Výbory (komise) ustavuje Sněmovna potvrzením kandidátky předložené volební komisí. 2. Návrhy na členy výboru (komise) předkládají volební komisi poslanecké kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé výbory (komise) v pořadí, které je závazné. 3. Návrhy na členy výboru (komise) se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby. 4. Poslanci, kteří nejsou členy žádného poslaneckého klubu, mohou nabídnout svůj mandát některému poslaneckému klubu. 5. Ustavení výboru (komise) navrhne volební komise tak, že a) počet poslanců zvolených do Sněmovny vydělí stanoveným počtem členů výboru (komise), který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním; b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst ve výboru (komisi) rovnající se celému číslu z podílu; c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo ve výboru (komisi) více, než je stanovený počet takových míst, odečte přebývající místo poslaneckému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým poslaneckým klubům, které vykazují největší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek u dělení, přidělí místo ve výboru (komisi) klubu s větším počtem členů; d) nelze-li takto rozhodnout a místa ve výboru (komisi) nejsou přidělena, zvětší se počet členů výboru (komise) o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu. 6. Poslanci, který nebyl zařazen do žádného výboru, se nabídne členství v některém z výborů. Takového člena výboru volí Sněmovna na návrh volební komise většinovým způsobem. 7. Návrh na ustavení jednotlivých výborů (komisí) předloží volební komise Sněmovně ke schválení. Potvrdí-li Sněmovna předložený návrh, je výbor ustaven. Změnu v takto ustaveném výboru lze během volebního období provést jen se souhlasem Sněmovny. Nepotvrdí-li Sněmovna ustavení výboru (komise), požádá poslanecké kluby, aby se věcí znovu zabývaly a předložily nové návrhy. Po takových jednáních předloží volební komise Sněmovně nový návrh výboru (komise) sestavený podle předchozích ustanovení. 8. Nepotvrdí-li Sněmovna ani nově navržené ustavení výboru (komise), přeruší se schůze Sněmovny k vyřešení sporných otázek. Volba komisí většinovým způsobem 9. Rozhodne-li Sněmovna, že se komise zvolí většinovým způsobem, volí komisi Sněmovna na návrh volební komise. 10. Návrhy na členy komise předkládají volební komisi poslanecké kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé komise v pořadí, které je závazné. 11. Návrhy na členy komise se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby. 12. Kandidátku komise sestaví volební komise tak, že a) počet poslanců zvolených do Sněmovny vydělí stanoveným počtem členů komise, který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním; b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst v komisi rovnající se celému číslu z podílu; c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo v komisi více, než je stanovený počet členů komise, odečte přebývající místo tomu poslaneckému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým poslaneckým klubům, které vykazují nejvyšší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek po dělení, přidělí se místo v komisi klubu s větším počtem členů; d) nelze-li takto rozhodnout a místa v komisi nejsou přidělena, zvětší se počet členů komise o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu. 13. Počet míst získaných podle předchozího odstavce se násobí dvěma. Získané násobky jsou pro jednotlivé poslanecké kluby počtem míst získaných pro jejich členy, kteří se uvedou na kandidátku v pořadí stanoveném poslaneckým klubem. 14. Při volbě členů komise dá předsedající schůze Sněmovny hlasovat jednotlivě o všech navržených kandidátech. 15. V prvém kole jsou členy komise zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 16. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 17. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet členů komise, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 18. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 19. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. 20. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 21. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí předsedající schůze Sněmovny. Ustavení komisí na základě parity 22. Rozhodne-li Sněmovna, že se komise ustaví na základě parity, stanoví počet členů komise celým násobkem počtu poslaneckých klubů. Sněmovna komisi ustaví potvrzením kandidátky předložené volební komisí. 23. Návrhy na členy komise předkládají volební komisi poslanecké kluby nejpozději 24 hodin přede dnem volby. Kandidátku komise sestaví volební komise tak, že každému z poslaneckých klubů přidělí stejný počet míst v komisi. 24. Nepotvrdí-li Sněmovna ustavení komise, předloží volební komise Sněmovně nový návrh komise sestavený podle bodů 22 a 23. 25. Nepotvrdí-li Sněmovna ani nově navržené ustavení komise, postupuje se podle bodů 22 až 24, dokud Sněmovna navržené ustavení komise nepotvrdí. Společná ustanovení pro ustavení výborů (komisí) a volbu komisí 26. Výsledky ustavení výboru (komise) nebo volbu komise oznámí předsedající schůze Sněmovny. 27. Uvolní-li se během volebního období místo ve výboru (komisi), zvolí Sněmovna nového člena výboru (komise) většinovým způsobem. Jediným navrhovatelem je volební komise; řídí se přitom principy, podle kterých byl výbor ustaven nebo komise ustavena nebo zvolena. Ustavení organizačního výboru 28. Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Sněmovny, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Sněmovny, a další členové výboru ustavení podle zásady poměrného zastoupení (čl. 5 body 1 až 8). Čl. 6 Volba podle zvláštních předpisů 1. Zvláštní zákon stanoví, kdo je volen Sněmovnou a kdo je oprávněn předkládat návrhy na takovou volbu, v ostatních případech předkládají návrhy poslanecké kluby. 2. Návrhy se předkládají volební komisi Sněmovny nejpozději deset dnů přede dnem volby. 3. Zákon stanoví nebo Sněmovna rozhodne, kdo se volí tajným hlasováním; jinak se volí hlasováním veřejným. Volba tajným hlasováním 4. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech. 5. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině poslanců. 6. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů pro jednotlivé volby. Hlasovací lístky pro jednotlivé volby mají odlišné barvy. Volební komise dále zkontroluje, zda jsou hlasovací lístky pro jednotlivé volby opatřeny otiskem razítka Poslanecké sněmovny a parafami dvou ověřovatelů volební komise. 7. Jména kandidátů jsou na hlasovacím lístku uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo. Ve spodní části hlasovacího lístku se uvede počet kandidátů, který je možno volit. 8. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; poslanci vstupují do tohoto prostoru jednotlivě. 9. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem. 10. Poslanec volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl pro volbu stanoven, zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“; b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“. 11. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v předchozím bodu tohoto volebního řádu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává. 12. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise a poznamená to v zápise o výsledku hlasování. 13. V prvém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. 14. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 15. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. 16. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 17. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků. 18. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los. 19. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu. 20. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede a) počet vydaných hlasovacích lístků, b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků, d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty, e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta. 21. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Sněmovně v souladu s předchozím bodem předseda volební komise. Volba veřejným hlasováním 22. Při volbě podle zvláštních předpisů veřejným hlasováním se postupuje obdobně podle čl. 5 bodů 14 až 20. Čl. 7 Ustanovení společná 1. Sdružování klubů a poslanců pro volby podle tohoto volebního řádu je přípustné. 2. Tam, kde tento volební řád mluví o poslaneckém klubu, rozumí se tím též sdružení klubů vytvořené několika poslaneckými kluby. 1) § 44 odst. 7 zákona ČNR č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady. 2) § 92 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. 3) § 6 odst. 7 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. § 6 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním. 4) Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 71 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 68 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích. 6) Např. zákon ČNR č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. 7) Např. zákon ČNR č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/1971 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Čl. 39 odst. 4 Ústavy. 9) Čl. 39 odst. 3 Ústavy. 10) Čl. 47 odst. 1 Ústavy. 11) Čl. 50 odst. 2 Ústavy. 12) Čl. 72 odst. 2 Ústavy. 12a) Čl. 65 odst. 3 Ústavy. 13) Zákon ČNR č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky. 13a) Čl. 48 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii. Čl. 81 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. 14) Zákon č. 85/1990 Sb. 15) Např. § 18 až 21 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. 16) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 484/1991 Sb., zákon ČNR č. 483/1991 Sb. 17) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění pozdějších předpisů. 19) § 19 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv). 20) § 16 zákona č. 222/2016 Sb. 1) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 2) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 13 písm. a) a § 16 zákona č. 102/1971 Sb. 4) § 12 odst. 2 trestního řádu.
Zákon č. 104/1995 Sb.	Zákon č. 104/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb., a mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 6. 1995, datum účinnosti 1. 7. 1995, částka 28/1995 * Čl. I - Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. III - Zrušuje se vyhláška ministra vnitřního obchodu č. 167/1953 Ú. l., o výkupu prázdných lahví. * Čl. IV - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy. * Čl. V Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 104 ZÁKON ze dne 24. května 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb., a mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 1 písm. a) zní: „a) spotřebitelem fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání s těmito výrobky nebo službami,“. 2. V § 2 odst. 1 se vkládají nová písmena g) a h), která znějí: „g) textilním výrobkem textilní vlákenná surovina, délková a plošná textilie, textilní kusový výrobek, oděvní výrobek, a to v kterékoliv fázi zpracování, a textilní výrobky obsahující textilní složku: 1. výrobky, které obsahují minimálně 80 % textilních vláken z celkové hmotnosti, 2. potahy čalouněného nábytku, deštníků a slunečníků, pokud obsahují minimálně 80 % váhových textilních komponent, 3. textilní složky vícevrstvých podlahových krytin, matrací a výrobků pro kempování, oteplovací vložky rukavic a obuvi, pokud tyto části nebo vložky činí minimálně 80 % z celkové hmotnosti výrobku, 4. textilie obsažené v jiných výrobcích, kde je jejich složení specifikováno, a pokud tvoří neoddělitelnou část těchto výrobků, h) textilním vláknem útvar charakterizovaný ohebností, jemností a vysokým poměrem délky k průřezu, vhodný pro textilní zpracování, včetně ohebných pásků nebo dutinek o šířce maximálně 5 mm,“. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena i) a j). 3. V § 2 odst. 1 nové písmeno j) včetně poznámky č. 4a) zní: „j) službou jakákoliv podnikatelská činnost, která je určena k nabídce spotřebiteli, s výjimkou činností upravených zvláštními zákony,4a) kde se dozor nad ochranou spotřebitele svěřuje profesním sdružením nebo jiným orgánům státní správy než uvedeným v § 23. 4a) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, a zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů.“. 4. V § 2 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 5. § 4 včetně poznámky č. 7) se vypouští. 6. § 5 včetně nadpisu se vypouští. 7. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Zákaz diskriminace spotřebitele Prodávající se nesmí při prodeji výrobků a poskytování služeb chovat v rozporu s dobrými mravy; zejména nesmí žádným způsobem spotřebitele diskriminovat.“. Poznámka č. 8) se vypouští. 8. § 10 odst. 1 zní: „(1) Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo viditelně a srozumitelně označeny a) názvem výrobku, označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru, dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci, popřípadě užití, b) též údaji o složení materiálu, jde-li o textilní výrobky, s výjimkou těch výrobků, které podle zvláštního předpisu povinnosti označování nepodléhají, c) též údajem o datu minimální trvanlivosti, jde-li o potravinářské výrobky, popřípadě údajem o datu použitelnosti, jde-li o potravinářské výrobky podléhající rychlé zkáze.“. 9. V § 10 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá. (3) Nelze-li prodávané výrobky označit přímo, musí je prodávající viditelně a srozumitelně označit údaji uvedenými v odstavci 1 jiným vhodným způsobem. Není-li možné nebo účelné prodávané výrobky vzhledem k jejich povaze takto označit, je prodávající povinen tyto údaje na požádání spotřebitele nebo orgánů, které provádějí dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona, pravdivě sdělit, popřípadě doložit.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6. 10. V § 10 v novém odstavci 6 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „až 3“. 11. § 11 zní: „§ 11 Pokud jsou informace uvedené v § 9 a 10 poskytovány písemně, musí být v českém jazyce. Fyzikální veličiny musí být vyjádřeny v měřicích jednotkách stanovených zvláštním zákonem.10)“. 12. § 14 včetně poznámky č. 11a) zní: „§ 14 Při zrušení provozovny je prodávající povinen informovat živnostenský úřad11a) o tom, kde lze vypořádat případné závazky. 11a) Zákon ČNR č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech.“. 13. V § 19 odst. 1 se na konci věty slova „na místě, odkud řídí svůj podnik“ nahrazují slovy „v sídle nebo místě podnikání“. 14. V § 19 se vypouští odstavec 3. 15. V § 19 se dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 3 a zní: „(3) Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit.“. 16. V § 21 věta druhá zní: „O nebezpečných výrobcích v oběhu jsou povinny všemi dostupnými prostředky, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků, informovat spotřebitelskou veřejnost.“. 17. V § 21 se vypouští věta třetí. 18. § 22 včetně nadpisu a poznámky č. 14) se vypouští. 19. § 23 včetně nadpisu a poznámek č. 16) až 21) zní: „§ 23 Dozor nad ochranou spotřebitele (1) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce16) s výjimkou dozoru podle odstavce 4 písm. b) až d). (2) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 7 až 9, § 10 odst. 1 písm. c) a § 17 tohoto zákona na úseku zemědělských, potravinářských, kosmetických, mydlářských, saponátových a tabákových výrobků provádí též Česká zemědělská a potravinářská inspekce.17) (3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 7, § 8 odst. 1, § 9, § 10 odst. 1 a 3 a § 17 tohoto zákona na úseku ochrany zdraví lidí, zejména z hlediska zdravotní nezávadnosti výrobků a poskytovaných služeb, provádějí též orgány hygienické služby.18) (4) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. b), § 7 až 9, § 10 odst. 1 písm. c) a § 17 tohoto zákona na úseku veterinární péče provádějí orgány veterinární správy,19) a to zejména z hledisek a) zdravotní nezávadnosti a biologické hodnoty potravinářských výrobků živočišného původu, b) zdravotní a dietetické nezávadnosti krmiv, c) zabezpečení uvádění do oběhu pouze veterinárních léčiv a přípravků schválených podle zvláštního předpisu,18) d) zabezpečení prodeje živých zvířat v souladu s podmínkami stanovenými zvláštními předpisy.19) (5) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 3 písm. a) a b), § 7 a 11 tohoto zákona na úseku měření, vážení a bezpečnosti výrobků provádí rovněž Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.20) (6) Dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 8 až 10 a § 14 tohoto zákona v oblasti obchodu a služeb21) provádějí okresní živnostenské úřady a jim na roveň postavené živnostenské úřady,11a) příslušné podle sídla, popřípadě místa podnikání. 16) Zákon ČNR č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon ČNR č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci. 18) Zákon č. 20/1966 Sb. 19) Zákon ČNR č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 25/1991 Sb., zákona ČNR č. 437/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 348/1992 Sb. a zákona č. 112/1994 Sb. Zákon č. 87/1987 Sb. 20) Zákon č. 30/1968 Sb. 21) § 33 a 43 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).“. 20. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který zní: „§ 23a (1) Orgány uvedené v § 23 jsou oprávněny vydávat závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků. V případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku jsou oprávněny pozastavit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavřít provozovnu; vyžaduje-li to naléhavost situace, lze toto rozhodnutí oznámit ústně a neprodleně doručit písemné vyhotovení rozhodnutí. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 věta druhá je možno podat odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne neodkladně. (3) Obnovit prodej výrobků nebo poskytování služeb anebo otevřít provozovnu lze až po uvedení do nezávadného stavu a jen s písemným souhlasem orgánu, který o pozastavení prodeje výrobků nebo poskytování služeb anebo uzavření provozovny rozhodl.“. 21. § 24 včetně nadpisu a poznámky č. 22) zní: „§ 24 Pokuty (1) Za porušení povinností stanovených v § 3, 6, 7, § 8 odst. 1 a 2, § 9 až 19 tohoto zákona uloží orgány uvedené v § 23 pokutu až do výše 500 000 Kč; při stanovení výše pokuty se přihlíží k povaze protiprávního jednání a k rozsahu jeho následků. Za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku lze ukládat pokutu až do výše 1 000 000 Kč. (2) Z vlastního podnětu nebo z podnětu sdružení spotřebitelů či jiné právnické osoby založené k ochraně spotřebitele uloží orgány uvedené v § 23 prodávajícímu, výrobci, dovozci nebo dodavateli, který prodal, vyrobil, dovezl nebo dodal výrobek, jehož vada způsobila újmu na životě nebo zdraví, pokutu až do výše 10 000 000 Kč; tuto pokutu uloží rovněž osobám uvedeným v § 27, které prodaly, vyrobily, dovezly nebo dodaly výrobek, jehož vada způsobila újmu na životě nebo zdraví. Stejnou pokutu uloží tomu, kdo takovou újmu způsobil vadným poskytnutím služby. Pokutu nelze uložit osobě, která prokáže, že újmě nešlo zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na ní bylo možno požadovat. (3) Pokutu podle odstavce 1 do výše 5000 Kč lze uložit v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a osoba, která povinnost porušila, je ochotna blokovou pokutu zaplatit. Na blokové řízení podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení o blokovém řízení podle zvláštního zákona.22) (4) Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit v případech, kdy byla uložena pokuta podle zvláštního zákona, a v případě, kdy lze uložit pokutu podle odstavce 2. (5) V případech, kde působí více orgánů uvedených v § 23, ukládá pokutu ten, který zahájil správní řízení jako první. O zahájení řízení o uložení pokuty se tyto orgány vzájemně informují. (6) Výnos pokut uložených podle odstavců 1 až 3 je příjmem státního rozpočtu České republiky. (7) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit do tří let a pokutu podle odstavce 2 do deseti let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (8) Uložením pokuty není dotčena povinnost k náhradě škody. 22) § 84 a 85 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 22. V § 26 se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců. 23. § 28 včetně nadpisu a poznámky č. 23) zní: „§ 28 Vztah ke správnímu řádu Na řízení podle § 23a a 24 zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení,23) nestanoví-li tento zákon jinak. 23) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 24. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní: „§ 28a Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví vyhláškou a) způsob určení obsahu jednotlivých druhů vláken v textilním výrobku, b) podrobnosti o způsobu označování textilních výrobků údaji o složení materiálu, c) seznam textilních výrobků, které nemusejí být označeny údaji o složení materiálu.“. 25. V § 1 odst. 3 a v § 2 odst. 1 písm. d) zákona se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. Čl. III Zrušuje se vyhláška ministra vnitřního obchodu č. 167/1953 Ú. l., o výkupu prázdných lahví. Čl. IV Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 105/1995 Sb.	Zákon č. 105/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb. Vyhlášeno 30. 6. 1995, datum účinnosti 1. 7. 1995, částka 28/1995 * Čl. I - Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Právnické a fyzické osoby, kterým nebylo uděleno povolení a které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona používají označení uvedená v § 1 odst. 4 jinak než podle ustanovení § 1 odst. 5, jsou povinny do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tato * Čl. III Aktuální znění od 1. 7. 1995 105 ZÁKON ze dne 24. května 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 4 včetně poznámky č. 1a) zní: „(4) Jiné osoby, než burzy zřízené podle tohoto zákona, mohou ve svém obchodním jménu, názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv souvislosti se svojí činností použít označení „burza“, „burzovní“ nebo jiná označení od těchto slov odvozená nebo s nimi zaměnitelná, jen jestliže tak stanoví tento nebo zvláštní zákon.1) Tím není dotčena ochrana a užívání jména fyzické osoby.1a) 1a) § 11 občanského zákoníku. Zákon č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. § 1 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Označení „burzovní“ může být použito a) v souvislosti s činností osob oprávněných ke zprostředkování burzovních obchodů (dále jen „dohodci“), b) k označení výrobků a služeb, určených výhradně pro technickou podporu činnosti burz nebo v přímé souvislosti s ní a k označení informací, zpráv a publikací o činnosti burz.“. 3. § 4 odst. 1 písm. f) zní: „f) podrobnější postup při jmenování a odvolávání burzovních dohodců, způsob jejich odměňování, podmínky, za nichž mohou soukromí dohodci působit na burze, a podmínky, za nichž jsou dohodci oprávněni uzavírat burzovní obchody svým jménem,“. 4. V § 6 odst. 1 se vypouští slova „České republiky nebo Slovenské republiky (dále jen „příslušný orgán státní správy“)“. Na konci odstavce se doplňuje poznámka č. 3a), která zní: „3a) § 13 odst. 2 a § 15 odst. 2 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. § 6 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Příslušný orgán státní správy může v povolení k provozování burzy rozhodnout, že statut obsahuje úpravu odchylnou od § 20 odst. 1, § 21 odst. 1 písm. b), § 23 odst. 1 a § 27 odst. 3 až 5 zákona, jestliže by jinak byla znemožněna nebo podstatně ztížena možnost zapojení burzy do mezinárodní organizace burz organizujících obchod s komoditami, pro něž se burza zakládá; tuto úpravu však nelze povolit, pokud by tím byl omezen výkon státního dozoru nad burzou a činností dohodců. Zakladatelé uvedou návrh na takovou odchylnou úpravu v žádosti o povolení a okolnosti rozhodné pro jeho posouzení doloží při jejím podání. Na udělení povolení podle tohoto ustanovení není právní nárok. Povolení může příslušný orgán státní správy odejmout, jestliže se burza ve lhůtě jím stanovené při vydání povolení nestane členem uvedené mezinárodní organizace burz.“. 6. V § 11 odst. 2 se vypouštějí slova „České a Slovenské Federativní Republiky,“ a slova „a Slovenské republiky“. 7. V § 23 odst. 3 se vypouští věta druhá. 8. V § 29 odst. 2 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 9. § 29 odst. 3 zní: „(3) Burzovní dohodci mohou vykonávat jinou výdělečnou činnost, která souvisí s obchodem, výrobou, zpracováním nebo užitím komodit, které jsou předmětem burzovních obchodů, pouze tehdy, jestliže s provozováním jiné výdělečné činnosti burzovních dohodců souhlasí příslušný orgán státní správy a burzovní komora a je-li to umožněno statutem.“. 10. V § 29 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4, 5 a 6, které znějí: „(4) Burzovní komora nebo příslušný orgán státní správy může udělený souhlas k provozování jiné výdělečné činnosti burzovních dohodců písemně odvolat. Důvod odvolání souhlasu musí být uveden v rozhodnutí o odvolání souhlasu. Burzovní dohodce je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost ukončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů. (5) Statut upraví způsob zveřejnění jmenného seznamu burzovních dohodců, kteří provozují i jinou výdělečnou činnost, a rozsah údajů týkajících se této výdělečné činnosti, který musí zahrnout alespoň úplný výčet těchto činností a v jakém postavení výdělečnou činnost provozují. (6) Burzovní dohodce, který vykonává jinou výdělečnou činnost podle odstavce 3, nemůže být členem burzovní komory a burzovních výborů ani rozhodcem nebo jiným funkcionářem burzovního rozhodčího soudu.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 7 a 8. 11. V § 29 novém odstavci 8 se slova „podle odstavce 4 písm. a)“ nahrazují slovy „podle odstavce 7 písm. a)“. 12. V § 33 odst. 2 se vypouštějí slova „České národní rady a Slovenské národní rady9)“ včetně poznámky pod čarou. 13. V § 34 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Burzovní komisař odvolá souhlas k provozování jiné výdělečné činnosti burzovního dohodce, který porušil ustanovení § 25 odst. 3. Odvoláním souhlasu není omezeno oprávnění burzovního komisaře uložit za takové jednání sankce.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 14. V § 36 odst. 1 písm. a) se za slova „§ 29 odst. 3“ vkládají tato slova: „,4 a 5“. 15. V § 36 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Zjistí-li příslušný orgán státní správy, že osoba, které nebylo uděleno povolení, používá označení podle § 1 odst. 4 věty první jinak než podle ustanovení § 1 odst. 5, vyzve ji, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranila. (4) Příslušný orgán státní správy může osobám, které po marném uplynutí lhůty stanovené ve výzvě podle předchozího odstavce dále používají označení uvedená v § 1 odst. 4, uložit pokutu do výše 500 000 Kč. Osobám, které do tří let po pravomocném rozhodnutí o uložení pokuty poruší ustanovení § 1 odst. 4 opětovně, může příslušný orgán státní správy uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.“. Dosavadní odstavce 3, 4, 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 5, 6, 7, 8 a 9. 16. V § 36 novém odstavci 5 se na konci připojuje tato věta: „Pokutu podle odstavce 4 lze uložit do šesti měsíců ode dne, kdy se o neoprávněném používání označení uvedených v § 1 odst. 4 příslušný orgán státní správy dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému jednání došlo.“. 17. § 36 nový odstavec 6 zní: „(6) Pokuta uložená podle odstavců 2 a 4 je splatná do třiceti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Opis rozhodnutí s doložkou vykonatelnosti zašle příslušný orgán státní správy příslušnému finančnímu úřadu.“. 18. V § 36 novém odstavci 8 se vypouštějí slova „nebo státního rozpočtu Slovenské republiky podle místa burzy“. Čl. II Právnické a fyzické osoby, kterým nebylo uděleno povolení a které ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona používají označení uvedená v § 1 odst. 4 jinak než podle ustanovení § 1 odst. 5, jsou povinny do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tato označení odstranit a přestat je používat. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 107/1995 Sb.	Zákon č. 107/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 6. 1995, datum účinnosti 30. 6. 1995, částka 28/1995 * Čl. I - Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 164/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 30. 6. 1995 107 ZÁKON ze dne 24. května 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 164/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 29 odst. 3 písm. b) se na konci připojují tato slova: „a vojenském táboře nucených prací“. 2. V § 29 odst. 3 písm. d) se za slova „v pracovním útvaru“ vkládají tato slova: „a vojenském táboře nucených prací“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 109/1995 Sb.	Zákon č. 109/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné Vyhlášeno 30. 6. 1995, datum účinnosti 1. 7. 1995, částka 28/1995 * Čl. I - Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 1995 109 ZÁKON ze dne 25. května 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky č. 14) zní: „(2) Za nájemce podle odstavce 1 písm. a) se považuje též nový nájemce bytu, který nebude po 30. červnu 1995 plátcem nájemného podle zvláštního předpisu.14) 14) § 2 odst. 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 30/1995 Sb.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 2. V § 2 odst. 6 se slova „v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „v odstavcích 1 až 3“. 3. V § 2 odst. 7 se slova „v odstavci 3 písm. a)“ nahrazují slovy „v odstavci 4 písm. a)“. 4. V § 6 odst. 1 se za slova „v § 2 odst. 1 písm. a)“ vkládají tato slova: „a v § 2 odst. 2“. 5. V § 6 odst. 3 se nahrazují částka „170 Kč“ částkou „200 Kč“, částka „210 Kč“ částkou „260 Kč“ a částka „250 Kč“ částkou „350 Kč“. 6. V § 7 se za slova „v § 2 odst. 1 písm. a)“ vkládají tato slova: „a v § 2 odst. 2“. 7. V § 8 odst. 1 se nahrazují částka „85 Kč“ částkou „100 Kč“, částka „105 Kč“ částkou „130 Kč“ a částka „125 Kč“ částkou „175 Kč“. 8. V § 11 odst. 1 písm. f) se za slova „v § 2 odst. 1 písm. a)“ vkládají tato slova: „a v § 2 odst. 2“. 9. Přílohy 1 a 2 znějí: Příloha č. 1 k zákonu č. 319/1993 Sb. Výše příspěvku nájemce uvedeného v § 7 (v Kč/měs.) 1. Výše příspěvku, užívá-li byt jedna osoba Rozdíl mezi sjednaným hrubým nájemným a hrubým nájemným roku 1993 (v Kč/měs.)\| Výše příjmu ve vztahu k částkám životního minima (v násobcích) ---\|--- 1,001 -1,05\| 1,051 -1,10\| 1,101 -1,15\| 1,151 -1,20\| 1,201 -1,25\| 1,251 -1,30 50-69\| 50\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 70-89\| 70\| 66\| 57\| 0\| 0\| 0 90-109\| 90\| 84\| 73\| 62\| 51\| 0 110-129\| 110\| 103\| 89\| 76\| 62\| 0 130-149\| 130\| 122\| 106\| 89\| 73\| 57 150-169\| 150\| 141\| 122\| 103\| 84\| 66 170-189\| 170\| 159\| 138\| 117\| 96\| 74 190 a více\| 190\| 178\| 154\| 131\| 107\| 83 2. Výše příspěvku, užívají-li byt dvě osoby Rozdíl mezi sjednaným hrubým nájemným a hrubým nájemným roku 1993 (v Kč/měs.)\| Výše příjmu ve vztahu k částkám životního minima (v násobcích) ---\|--- 1,001 -1,05\| 1,051 -1,10\| 1,101 -1,15\| 1,151 -1,20\| 1,201 -1,25\| 1,251 -1,30 50-69\| 50\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 70-89\| 70\| 66\| 57\| 0\| 0\| 0 90-109\| 90\| 84\| 73\| 62\| 51\| 0 110-129\| 110\| 103\| 89\| 76\| 62\| 0 130-149\| 130\| 122\| 106\| 89\| 73\| 57 150-169\| 150\| 141\| 122\| 103\| 84\| 66 170-189\| 170\| 159\| 138\| 117\| 96\| 74 190-209\| 190\| 178\| 154\| 131\| 107\| 83 210-229\| 210\| 197\| 171\| 144\| 118\| 92 230-249\| 230\| 216\| 187\| 158\| 129\| 101 250 a více\| 250\| 235\| 203\| 170\| 140\| 110 3. Výše příspěvku, užívají-li byt tři nebo více osob Rozdíl mezi sjednaným hrubým nájemným a hrubým nájemným roku 1993 (v Kč/měs.)\| Výše příjmu ve vztahu k částkám životního minima (v násobcích) ---\|--- 1,001 -1,05\| 1,051 -1,10\| 1,101 -1,15\| 1,151 -1,20\| 1,201 -1,25\| 1,251 -1,30 50-69\| 50\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 70-89\| 70\| 66\| 57\| 0\| 0\| 0 90-109\| 90\| 84\| 73\| 62\| 51\| 0 110-129\| 110\| 103\| 89\| 76\| 62\| 0 130-149\| 130\| 122\| 106\| 89\| 73\| 57 150-169\| 150\| 141\| 122\| 103\| 84\| 66 170-189\| 170\| 159\| 138\| 117\| 96\| 74 190-209\| 190\| 178\| 154\| 131\| 107\| 83 210-229\| 210\| 197\| 171\| 144\| 118\| 92 230-249\| 230\| 216\| 187\| 158\| 129\| 101 250-269\| 250\| 235\| 203\| 170\| 140\| 110 270-289\| 270\| 254\| 219\| 184\| 151\| 119 290-309\| 290\| 273\| 235\| 197\| 162\| 128 310-329\| 310\| 291\| 251\| 211\| 174\| 136 330 a více\| 330\| 309\| 267\| 225\| 185\| 145 Příloha č. 2 k zákonu č. 319/1993 Sb. Výše příspěvku nájemce uvedeného v § 8 odst. 2 (v Kč/měs.) Počet osob užívajících byt\| Výše příjmu ve vztahu k částkám životního minima (v násobcích) ---\|--- 1,001 -1,05\| 1,051 -1,10\| 1,101 -1,15\| 1,151 -1,20\| 1,201 -1,25\| 1,251 -1,30 1\| 95\| 89\| 77\| 66\| 54\| - 2\| 118\| 116\| 102\| 85\| 70\| 55 3 nebo více\| 165\| 155\| 134\| 113\| 93\| 73 Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 114/1995 Sb.	Zákon č. 114/1995 Sb. Zákon o vnitrozemské plavbě Vyhlášeno 14. 7. 1995, datum účinnosti 1. 10. 1995, částka 30/1995 * ČÁST I - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST II - VODNÍ CESTY (§ 3 — § 5b) * ČÁST III - PŘÍSTAVY, PŘÍSTAVIŠTĚ, PŘEKLADIŠTĚ, VÝVAZIŠTĚ A KOTVIŠTĚ (§ 6 — § 8a) * ČÁST IV - PLAVIDLA (§ 9 — § 21) * ČÁST V - PLAVEBNÍ PROVOZ (§ 22 — § 32e) * ČÁST VI - PROVOZOVÁNÍ VODNÍ DOPRAVY (§ 33 — § 37) * ČÁST VII - REGULACE TRHU VODNÍ DOPRAVY (§ 37a — § 37f) * ČÁST VIII - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V PLAVBĚ (§ 38 — § 42) * ČÁST IX - PŘESTUPKY (§ 43 — § 45) * ČÁST X - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 47 — § 54) č. 1 č. 2 Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 372/2022 Sb., 152/2023 Sb.) 114 ZÁKON ze dne 25. května 1995 o vnitrozemské plavbě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje a) vymezení vodních cestvodních cest a jejich správu, b) podmínky provozování plavidelprovozování plavidel na vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách, c) pravidla plavebního provozu, d) podmínky provozování vodní dopravy na vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách a e) působnost a pravomoc správních orgánů v oblasti plavbyplavby. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vodní cestouvodní cestou vodní tok nebo jiný útvar povrchové vody3), na kterém lze provozovat plavidlaplavidla, a součástmi vodní cestyvodní cesty vodní díla a ostatní stavby a zařízení, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu, b) plavbouplavbou pohyb nebo stání plavidlaplavidla na vodní cestěvodní cestě, c) provozováním plavidlaprovozováním plavidla plavbaplavba a další činnosti s plavbouplavbou bezprostředně související, zejména nakládka a vykládka nákladu, nástup a výstup osob, zásobování provozními hmotami nebo údržba plavidlaplavidla, d) plavidlemplavidlem ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení, e) sestavou plavidelsestavou plavidel spojení několika plavidelplavidel, z nichž alespoň jedno je s vlastním pohonem, f) plavebním značenímplavebním značením signální znaky umístěné na hladině, březích a na stavbách na vodní cestěvodní cestě, světelné a zvukové signály vydávané k tomu určeným zařízením umístěným mimo plavidloplavidlo a kilometráž vodní cestyvodní cesty, g) přístavempřístavem soubor pozemků, staveb, zařízení včetně plovoucích zařízeníplovoucích zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah bezprostředně územně a funkčně souvisejících s přilehlou částí vodní cestyvodní cesty a navazujících na ni (dále jen „pozemní část přístavupřístavu“) a přístavního bazénu, vodní plochy potřebné pro stání plavidelplavidel, nábřežních zdí s vyvazovacím zařízením, případně šikmého břehu a vyvazovacích dalb, které umožňují stání plavidelplavidel, nakládku a vykládku věcí, nástup a výstup osob, opravy, údržbu a ochranu plavidelplavidel (dále jen „vodní část přístavupřístavu“), h) přístavištěmpřístavištěm místo určené k stání a obsluze plavidelplavidel při nástupu a výstupu osob a vybavené pevným nebo plovoucím přistávacím zařízením, i) překladištěmpřekladištěm místo určené k stání a obsluze plavidelplavidel při nakládce a vykládce nákladu a vybavené stabilním nebo mobilním překladním zařízením, případně zařízením na krátkodobé uskladnění nákladu, j) vývazištěmvývazištěm místo vybavené vyvazovacím zařízením určené pro stání plavidelplavidel pomocí úvazů, k) kotvištěmkotvištěm místo určené pro stání plavidelplavidel na kotvách, l) zaměstnancem ve vodní dopravězaměstnancem ve vodní dopravě člen posádky plavidlaplavidla a další osoba, která na plavidleplavidle určeném k přepravě více než 12 cestujících vykonává pro provozovatele vodní dopravy závislou prácizávislou práci, m) dnem odpočinkudnem odpočinku doba odpočinku v rozsahu 24 hodin po sobě jdoucích, kterou může zaměstnanec ve vodní dopravězaměstnanec ve vodní dopravě strávit na místě, které si sám zvolí. ČÁST II VODNÍ CESTY § 3 (1) Vodní cestyVodní cesty se dělí na sledované vodní cestyvodní cesty a nesledované vodní cestyvodní cesty. Sledované vodní cestyvodní cesty musí odpovídat plavebně provozním podmínkám. Plavebně provozní podmínky pro provozování plavbyplavby a způsob značení sledovaných vodních cestvodních cest stanoví prováděcí předpis. (2) Sledované vodní cesty se člení na vodní cesty dopravně významné a na vodní cesty účelovévodní cesty účelové. Rozměry vodních cest dopravně významných, včetně jejich zařazení do tříd, a plavebně provozní podmínky umístění mostů a jiných zařízení, která je křižují nad nejvyšší plavební hladinou nebo pod dnem těchto cest, stanoví prováděcí předpis. Vodní cesty účelovéVodní cesty účelové, jejichž seznam stanoví prováděcí předpis, jsou vodní cesty, na kterých je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu. (3) Vodní cesty dopravně významné se z hlediska jejich využívání pro provozování vodní dopravy dále člení na vodní cesty využívané a vodní cesty využitelné. (4) Vodní cestyVodní cesty dopravně významné jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu. § 4 Působnost v oblasti péče o rozvoj vodních cestvodních cest dopravně významných a jejich modernizaci vykonává Ministerstvo dopravy v dohodě s ústředním vodohospodářským orgánem.4) V této působnosti uplatňuje též stanoviska k územně plánovací dokumentaci a k územnímu opatření o stavební uzávěře. Tato stanoviska nejsou správním rozhodnutím. § 5 (1) Vodní cestuVodní cestu spravuje její správce (dále jen „správce vodní cestyvodní cesty“). (2) Správcem vodní cestyvodní cesty je a) správce vodního toku nebo ten, kdo vykonává jeho správu podle vodního zákona, jedná-li se o vodní tok, b) vlastník pozemku, který tvoří dno jiného útvaru povrchových vod, jedná-li se o jiný útvar povrchových vod než vodní tok, nebo c) provozovatel štěrkoviště, na kterém probíhá těžba z vody, jedná-li se o takové štěrkoviště. (3) Správcem součásti vodní cestySprávcem součásti vodní cesty je její vlastník. (4) Správce vodní cestyvodní cesty neodpovídá za škodu způsobenou a) zastavením nebo omezením plavebního provozu na vodní cestěvodní cestě v důsledku její modernizace nebo údržby, nebo b) stavem vodní cestyvodní cesty, prokáže-li, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby splnil povinnost podle tohoto zákona. (5) Správce vodní cestyvodní cesty je povinen spravovat sledované vodní cestyvodní cesty tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavbyplavby, a řádně je značit plavebním značenímplavebním značením a toto plavební značeníplavební značení udržovat, nestanoví-li tento zákon jinak. (6) Rozsah a obsah činností vykonávaných při správě sledované vodní cestyvodní cesty a způsob řádného značení sledované vodní cestyvodní cesty plavebním značenímplavebním značením stanoví prováděcí právní předpis. § 5b Státní příspěvková organizace v oblasti vodních cest (1) Ministerstvo dopravy může pro potřeby a) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy součástí dopravně významných vodních cestvodních cest, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cestyvodní cesty, b) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy movitých nebo nemovitých věcí užívaných za účelem provozování přístavupřístavu ve Spolkové republice Německo ve městě Hamburk, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo které má Česká republika v pronájmu na dobu delší než 10 let, c) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo provozu přístavůpřístavů, přístavišťpřístavišť, vývazišťvývazišť nebo kotvišťkotvišť ve vlastnictví České republiky, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cestyvodní cesty, nebo jejich napojení na dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy na dopravně významných vodních cestáchvodních cestách, d) informační podpory uživatelů dopravně významných vodních cestvodních cest zřídit státní příspěvkovou organizaci22). Ministerstvo dopravy rozhoduje rovněž o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině. (2) Zřizovací listina musí obsahovat zejména a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) státní příspěvkové organizace; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných státních příspěvkových organizací, c) den, měsíc a rok vzniku státní příspěvkové organizace, d) určení doby, na kterou se státní příspěvková organizace zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou, e) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti; tento účel se nesmí překrývat s činnostmi vykonávanými správcem vodní cestyvodní cesty podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů23), f) vymezení majetku, který Ministerstvo dopravy svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení, g) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace, h) datum vydání zřizovací listiny; nastanou-li změny v uvedených údajích, vydá Ministerstvo dopravy dodatek ke zřizovací listině. (3) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace. (4) Ministerstvo dopravy může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na Ministerstvo dopravy. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení. (5) Činnosti vykonávané státní příspěvkovou organizací podle odstavce 1 písm. c) a d) se pro účely financování a předfinancování ze Státního fondu dopravní infrastruktury považují za správu vodní cestyvodní cesty. ČÁST III PŘÍSTAVY, PŘÍSTAVIŠTĚ, PŘEKLADIŠTĚ, VÝVAZIŠTĚ A KOTVIŠTĚ § 6 Druhy přístavů, jejich užívání a povolení k provozování pozemní části přístavu (1) PřístavyPřístavy se dělí na přístavypřístavy veřejné a neveřejné. Veřejný přístavpřístav je oprávněn užívat každý provozovatel plavidlaplavidla, pokud a) je přístavpřístav svým stavebním provedením pro plavidloplavidlo určen, b) není překročena kapacita přístavupřístavu a c) nejde o plavidloplavidlo, které zjevně nesplňuje podmínky technické způsobilosti, nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. (2) PřístavPřístav plní ochrannou funkci, zajišťuje-li svým umístěním na vodní cestěvodní cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidlaplavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidloplavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu. (3) Pozemní část přístavupřístavu lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá pozemní část přístavupřístavu provozovat. Pozemní část přístavupřístavu může zahrnovat i pozemky, stavby a zařízení umožňující napojení vodní cestyvodní cesty na jiné druhy dopravní infrastruktury. (4) Žádost o vydání povolení k provozování pozemní části přístavupřístavu obsahuje kromě obecných náležitostí podání údaj o tom, zda bude žadatel provozovat přístavpřístav jako veřejný nebo neveřejný. K žádosti se přiloží a) dokumentace obsahující identifikaci pozemků, staveb, zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah, které tvoří pozemní část přístavupřístavu, včetně situačního náčrtu zhotoveného podle katastrální mapykatastrální mapy s vyznačením jejich umístění, s výjimkou pohyblivých zařízení, b) situační náčrt s vyznačením hranic vodní části přístavupřístavu a souhlas správce vodní cestyvodní cesty s tímto vyznačením, c) písemný souhlas správce vodní cestyvodní cesty s provozováním pozemní části přístavupřístavu a d) doklad o vlastnickém nebo jiném právu užívání k pozemkům, stavbám nebo zařízením, které tvoří součást pozemní části přístavupřístavu. (5) Plavební úřadPlavební úřad povolí provozování pozemní části přístavupřístavu, pokud její stavební uspořádání a zařízení, jimiž je vybavena, umožňují bezpečný provoz přístavupřístavu a neohrožují bezpečnost plavbyplavby. (6) Plavební úřadPlavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování pozemní části přístavupřístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavbyplavby a k ochraně životního prostředí. Plavební úřadPlavební úřad v povolení dále uvede a) údaj o tom, zda přístavpřístav bude provozován jako veřejný nebo neveřejný, a b) údaj o tom, zda jde o přístavpřístav s ochrannou funkcí. (7) Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavupřístavu stanoví prováděcí právní předpis. § 6a Odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu (1) Plavební úřadPlavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavupřístavu, pokud a) provozovatel pozemní části veřejného přístavupřístavu o zrušení povolení požádal, b) provozovatelé veřejné vodní dopravy přístavpřístav dlouhodobě nevyužívají a jeho využívání nelze ani v budoucnosti očekávat a c) nejde o přístavpřístav plnící ochrannou funkci; to neplatí, nedojde-li ukončením provozování jeho pozemní části k narušení kapacity přístavůpřístavů potřebné k ochraně plavidelplavidel na daném úseku vodní cestyvodní cesty. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost provozovatele pozemní části veřejného přístavupřístavu rozhodne o odnětí povolení k jejímu provozování rovněž tehdy, může-li být povolení k provozování téže pozemní části veřejného přístavupřístavu vydáno jiné osobě, která o ně požádala. V takovém případě rozhoduje plavební úřadplavební úřad o odnětí stávajícího a vydání nového povolení ve společném řízení. (3) Plavební úřadPlavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části neveřejného přístavupřístavu, pokud provozovatel pozemní části neveřejného přístavupřístavu a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení, b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo c) o odnětí povolení požádal. (4) Žádost o odnětí povolení k provozování pozemní části přístavupřístavu musí být podána alespoň 6 měsíců před plánovaným dnem ukončení provozování pozemní části přístavupřístavu, jinak ji plavební úřadplavební úřad zamítne. To neplatí, prokáže-li žadatel, že lhůtu podle věty první nedodržel pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat. (5) Plavební úřadPlavební úřad zveřejní informaci o zahájení řízení o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavupřístavu bezodkladně na své úřední desce. Osoby, které mají na provozování pozemní části veřejného přístavupřístavu zájem a které se písemně přihlásí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu ve lhůtě 14 dnů ode dne zveřejnění informace o zahájení řízení, jsou účastníky řízení. § 6b Cena za užívání pozemní části veřejného přístavu (1) Za užívání pozemní části veřejného přístavupřístavu se sjednává cena podle cenových předpisů. (2) Provozovatel pozemní části veřejného přístavupřístavu nesmí při sjednávání ceny za její užívání jednotlivé uživatele diskriminovat. (3) Ceník, který obsahuje ceny za užívání pozemní části veřejného přístavupřístavu, je její provozovatel povinen zveřejnit prostřednictvím systému říčních informačních služeb. (4) Cena se nesjednává v případě využití pozemní části veřejného přístavupřístavu a) ke stání plavidlaplavidla a bezpečnému přístupu na plavidloplavidlo za vysokého vodního stavu, zámrazy nebo při chodu ledu, jde-li o přístavpřístav s ochrannou funkcí, nebo b) správcem vodní cestyvodní cesty při výkonu činnosti přímo související se správou vodní cestyvodní cesty. § 6c Seznam veřejných přístavů (1) Zřizuje se seznam veřejných přístavůpřístavů, jehož účelem je zpřístupnění přehledu o všech veřejných přístavechpřístavech veřejnosti. Správcem seznamu veřejných přístavůpřístavů je plavební úřadplavební úřad. Plavební úřadPlavební úřad zveřejní seznam veřejných přístavůpřístavů prostřednictvím systému říčních informačních služeb. (2) Plavební úřadPlavební úřad zapíše veřejný přístavpřístav do seznamu veřejných přístavůpřístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k provozování jeho pozemní části. Plavební úřadPlavební úřad vymaže veřejný přístavpřístav ze seznamu veřejných přístavůpřístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k provozování jeho pozemní části, není-li veřejný přístavpřístav nadále provozován jiným provozovatelem. (3) Do seznamu veřejných přístavůpřístavů se zapisují tyto údaje: a) údaje o veřejném přístavupřístavu, a to 1. název veřejného přístavupřístavu, 2. vymezení polohy veřejného přístavupřístavu, 3. údaj o tom, zda veřejný přístavpřístav plní ochrannou funkci, 4. datum zápisu, 5. datum výmazu, a b) údaje o provozovateli pozemní části přístavupřístavu, a to obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno. § 7 Práva a povinnosti provozovatele pozemní části přístavu a správce vodní cesty k zabezpečení bezpečného provozu přístavu (1) Provozovatel pozemní části přístavupřístavu je povinen a) provozovat pozemní část přístavupřístavu po celou dobu platnosti povolení a udržovat ji ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavupřístavu, b) vhodným způsobem zveřejnit 1. pravidla pro vyvazování plavidelplavidel na jednotlivých stanovištích, 2. podmínky ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidelplavidel, 3. podmínky odběru vody a elektrického proudu, 4. informace o druhu a rozsahu poskytovaných služeb, c) vhodným způsobem označit 1. místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcminebezpečnými věcmi, 2. místa pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidelplavidel, 3. místa pro odběr vody a elektrického proudu, d) vést evidenci nakládaných a vykládaných plavidelplavidel včetně druhu a množství přeloženého nákladu a e) po projednání se správcem vodní cestyvodní cesty označit plavebním značenímplavebním značením místa určená pro dlouhodobé stání plavidelplavidel, pro stání určitých plavidelplavidel, plavidelplavidel určitých provozovatelů nebo plavidelplavidel přepravujících určitý náklad. (2) Není-li provozovatel pozemní části přístavupřístavu oprávněn nakládat s nebezpečným odpadem podle zákona o odpadech, je povinen umožnit odebírat nebezpečný odpad z plavidelplavidel osobě, která je k nakládání s tímto odpadem oprávněna. (3) Provozovatel pozemní části přístavupřístavu a správce vodní cestyvodní cesty jsou povinni vzájemně spolupracovat při zajišťování bezpečného provozu přístavupřístavu. (4) Provozovatel pozemní části neveřejného přístavupřístavu a) zajišťuje v dohodě se správcem vodní cestyvodní cesty správu vodní části jím provozovaného přístavupřístavu v rozsahu povinností správce vodní cestyvodní cesty při správě sledovaných vodních cestvodních cest, nebo b) hradí správci vodní cestyvodní cesty náklady, které v souvislosti se správou vodní části jím provozovaného přístavupřístavu skutečně vynaložil. (5) Provozovatel pozemní části přístavupřístavu je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidelvůdcům plavidel, členům posádek plavidelplavidel, cestujícím a ostatním osobám, které se nacházejí v přístavupřístavu, pokyny směřující k zajištění jeho bezpečného provozu. Tyto osoby jsou povinny se pokyny provozovatele pozemní části přístavupřístavu řídit, neohrozí-li splnění takového pokynu bezpečnost plavidlaplavidla nebo osob na něm se nacházejících. § 8 Povinnosti uživatelů přístavu (1) Osoba, která vede plavidloplavidlo nebo sestavu plavidelsestavu plavidel v provozu na vodní cestěvodní cestě (dále jen „vůdce plavidlavůdce plavidla“), je povinna zajistit, aby při provozování plavidlaprovozování plavidla v přístavupřístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidleplavidle a ostatních účastníků plavebního provozu a aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidelplavidel nebo staveb na vodní cestěvodní cestě nebo k ohrožení nebo poškození životního prostředí, zejména při a) vplutí do přístavupřístavu a vyplutí z přístavupřístavu, b) stání a manévrování plavidlaplavidla v přístavupřístavu a při manipulaci s ním, c) nástupu na plavidloplavidlo a výstupu z plavidlaplavidla v přístavupřístavu, d) nakládce na plavidloplavidlo a vykládce z plavidlaplavidla v přístavupřístavu, nebo e) zvláštních událostechzvláštních událostech, kterými jsou vysoký vodní stav, požár, zámraza, infekce nebo podezření z jejího výskytu, úraz nebo úmrtí. (2) Provozovatel plavidlaplavidla je ve veřejném přístavupřístavu povinen využít k dlouhodobému stání plavidlaplavidla pouze místa k tomu určená provozovatelem pozemní části přístavupřístavu. (3) Využívá-li vůdce plavidlavůdce plavidla přístavpřístav s ochrannou funkcí za vysokého vodního stavu, zámrazy, při chodu ledu nebo v případě omezení nebo zastavení plavbyplavby, je povinen zajistit plnění povinností podle odstavce 1 jen tehdy, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku. (4) Vůdce plavidlaVůdce plavidla je povinen ohlásit vplutí plavidlaplavidla do veřejného přístavupřístavu a vyplutí plavidlaplavidla z veřejného přístavupřístavu provozovateli pozemní části přístavupřístavu. To neplatí pro a) vůdce plavidlavůdce plavidla plavebního úřaduplavebního úřadu, Policie České republiky, obecní policie a správce vodní cestyvodní cesty, b) vůdce plavidlavůdce plavidla složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému plujícího k místu provádění záchranných nebo likvidačních prací, c) vůdce plavidlavůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného jízdního řádu, a d) vůdce malého plavidlaplavidla, které využívá veřejný přístavpřístav k dlouhodobému stání. (5) Ve veřejném přístavupřístavu je zakázáno a) neodůvodněně užívat zvukovou a optickou signalizaci a nadměrně rušit klid, b) neoprávněně užívat přístavní zařízení, c) těžit písek, štěrk nebo zeminu z vodní cestyvodní cesty, pokud se nejedná o údržbu přístavupřístavu, a d) provádět opravy plavidelplavidel způsobem ztěžujícím plavební provoz v přístavupřístavu. (6) Způsob zajištění bezpečného provozování plavidlaprovozování plavidla v přístavupřístavu a obsah a způsob ohlášení vplutí plavidlaplavidla do veřejného přístavupřístavu a vyplutí plavidlaplavidla z veřejného přístavupřístavu stanoví prováděcí právní předpis. § 8a Přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště (1) PřístavištěPřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště na sledované vodní cestěvodní cestě lze provozovat pouze na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště provozovat. (2) PřístavištěPřístaviště, překladištěpřekladiště nebo vývazištěvývaziště plní funkci chráněného místa, zajišťuje-li svými stavebními úpravami bezpečné stání plavidlaplavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidloplavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu. Plavební úřadPlavební úřad vede seznam chráněných míst, který zveřejňuje prostřednictvím systému říčních informačních služeb. (3) Plavební úřadPlavební úřad povolí provozování přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště, pokud a) tím nebude ohrožena bezpečnost plavebního provozu a b) žadatel doloží souhlas správce vodní cestyvodní cesty s provozováním přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště. (4) Pro povolení provozování přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště nebo vývazištěvývaziště žadatel doloží, že má vlastnické nebo jiné právo užívání k pozemkům a stavbám, které jsou pro jejich provozování nezbytné. (5) Plavební úřadPlavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavbyplavby a k ochraně životního prostředí a uvede, zda přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště nebo vývazištěvývaziště je chráněným místem. (6) Plavební úřadPlavební úřad povolení k provozování přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště odejme, přestanou-li být splňovány podmínky pro jeho vydání. Plavební úřadPlavební úřad povolení rovněž odejme, pokud provozovatel přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště a) závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení, b) závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo c) o odnětí povolení požádal. (7) Provozovatel přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště je povinen a) vyznačit plavebním značenímplavebním značením přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště a b) poskytnout na vyžádání plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště. (8) Provozovatel přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidelvůdcům plavidel, členům posádek plavidelplavidel, cestujícím a ostatním osobám nacházejícím se v prostoru přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště pokyny směřující k zajištění bezpečného provozu; tyto osoby jsou povinny se příkazy provozovatele přístavištěpřístaviště, překladištěpřekladiště, vývazištěvývaziště nebo kotvištěkotviště řídit. (9) Na provozování vývazištěvývaziště pro malá plavidlaplavidla nepodléhající evidenci podle tohoto zákona se odstavce 1 a 3 až 7 nepoužijí. ČÁST IV PLAVIDLA § 9 (1) PlavidloPlavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestěvodní cestě provozovat, pokud a) je zapsáno v 1. plavebním rejstříkuplavebním rejstříku České republiky (dále jen „plavební rejstříkplavební rejstřík“), rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo 2. evidenci obdobné plavebnímu rejstříkuplavebnímu rejstříku vedené jiným státem, než který je uveden v bodu 1, jde-li o zahraniční plavidloplavidlo, jehož provozovateli vydal plavební úřadplavební úřad povolení k provozu, b) je 1. provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném osvědčení plavidlaplavidla nebo obdobném dokladu vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, nebo 2. opatřeno označením CE nebo je provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, jde-li o plavidloplavidlo, které není zapsáno v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel, a c) splňuje podmínky technické způsobilosti. (2) PlavidloPlavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestěvodní cestě rovněž provozovat, byla-li schválena jeho technická způsobilost k námořní plavběplavbě příslušným orgánem České republiky nebo příslušným orgánem jiného státu a je-li zapsáno a) v námořním rejstříku České republiky nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo b) v námořním rejstříku nebo v obdobné evidenci jiného státu, než který je uveden v písmenu a), jde-li o zahraniční plavidloplavidlo, jehož provozovateli plavební úřadplavební úřad vydal povolení k provozu. (3) PlavidloPlavidlo nepodléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestěvodní cestě provozovat, splňuje-li podmínky technické způsobilosti. (4) PlavidlaPlavidla se dělí na a) lodě, b) malá plavidlamalá plavidla, jejichž délka trupu je menší než 20 metrů; malým plavidlemmalým plavidlem není 1. plavidloplavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících, 2. plavidloplavidlo určené k vlečení nebo tlačení jiných než malých plavidelmalých plavidel a 3. plavidloplavidlo určené k vedení bočně svázané sestavybočně svázané sestavy jiných než malých plavidelmalých plavidel, c) plovoucí strojeplovoucí stroje, kterými jsou zařízení schopná plavbyplavby vybavená jeřábem, bagrem, beranidlem nebo jiným mechanickým zařízením a určená pro práce na vodní cestěvodní cestě nebo v přístavupřístavu; plovoucím strojemplovoucím strojem není zařízení určené k přepravě osob a nákladu, d) plovoucí zařízeníplovoucí zařízení, kterými jsou zařízení schopná plavbyplavby s výjimkou zařízení podle písmene c); plovoucí zařízeníplovoucí zařízení zpravidla není určeno k opakovanému přemísťování, a e) plovoucí tělesaplovoucí tělesa, kterými jsou vory, konstrukce, předměty nebo pevná seskupení předmětů schopná plavbyplavby; plovoucím tělesemplovoucím tělesem není těleso určené k přepravě cestujících a nákladu. (5) Sestavy plavidelSestavy plavidel se dělí na a) vlečnou sestavuvlečnou sestavu, jíž je spojení jednoho nebo více plavidelplavidel vlečených jedním nebo několika plavidlyplavidly s vlastním pohonem, která jsou součástí sestavy, b) tlačnou sestavutlačnou sestavu, v níž je pevně nebo kloubově spojeno více plavidelplavidel, přičemž alespoň jedno z nich je umístěno před plavidlemplavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy, a c) bočně svázanou sestavubočně svázanou sestavu, v níž je více plavidelplavidel svázáno boky vedle sebe, přičemž se ani jedno nenachází před plavidlemplavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy. (6) PlavidloPlavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti podle tohoto zákona, pokud jsou plavidloplavidlo, jeho zařízení a vybavení v souladu s technickými požadavky na bezpečnost plavebního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí stanovenými prováděcím právním předpisem. Podrobnější členění druhů plavidelplavidel podle odstavce 4 a jejich znaky stanoví prováděcí právní předpis. Schvalování technické způsobilosti plavidla § 10 (1) Schválení technické způsobilosti podléhají všechna plavidlaplavidla podléhající evidenci podle tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Technickou způsobilost plavidlaplavidla schvaluje plavební úřadplavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidlaplavidla. Plavební úřadPlavební úřad schválí technickou způsobilost a) rekreačního plavidlaplavidla nebo vodního skútru, které podléhají posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud jsou opatřeny označením CE, a jejich zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti, b) sériově vyrobeného malého plavidlamalého plavidla, které nepodléhá posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud se shoduje se schváleným typem plavidlaplavidla a jeho zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti, nebo c) jiného plavidlaplavidla, pokud splňuje podmínky technické způsobilosti. (3) Splnění podmínek technické způsobilosti plavidlaplavidla ověří plavební úřadplavební úřad technickou prohlídkou plavidlaplavidla nebo kontrolou typového osvědčení plavidlaplavidla, vystaveného pro sériově vyrobené malé plavidlomalé plavidlo. K ověřování technické způsobilosti plavidelplavidel určených prováděcím právním předpisem ustaví plavební úřadplavební úřad odbornou komisi. Prováděcí právní předpis stanoví organizační zabezpečení technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise, způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické prohlídky plavidlaplavidla. (4) Prováděním technické prohlídky u plavidelplavidel určených prováděcím právním předpisem může plavební úřadplavební úřad pověřit právnickou osobu na základě její písemné žádosti, pokud právnická osoba doloží, že a) vlastní nebo má právo k užívání vybavení potřebného pro provádění technických prohlídek, b) člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven, má vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně 5 let praxe v oblasti vnitrozemské plavbyplavby, c) členové statutárního orgánu a odpovědný zástupce, je-li ustanoven, jsou bezúhonní podle živnostenského zákona, d) neprovádí výrobu, dovoz, prodej, úpravu nebo opravu plavidelplavidel, neprovozuje vodní dopravu ani není organizačně, personálně nebo finančně jakkoliv propojena s osobou provádějící některou z těchto činností a e) je držitelem platného osvědčení o akreditaci podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky27) pro provádění technických prohlídek podle příslušných technických norem. V rozhodnutí o pověření plavební úřadplavební úřad stanoví další podmínky pro provádění technických prohlídek. Plavební úřadPlavební úřad může podmínky pro provádění technických prohlídek změnit, pokud se změní podmínky, za nichž bylo pověření uděleno. Plavební úřadPlavební úřad odejme pověření, pokud právnická osoba opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky uvedené v rozhodnutí o pověření, přestane splňovat požadavky podle věty první nebo požádá o odnětí pověření. Náklady na provedení technické prohlídky právnickou osobou hradí žadatel. (5) Schválí-li plavební úřadplavební úřad technickou způsobilost plavidlaplavidla, vydá žadateli namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení plavidlaplavidla. Plavební úřadPlavební úřad vyznačí v osvědčení plavidlaplavidla dobu jeho platnosti v délce stanovené pro daný druh plavidelplavidel prováděcím právním předpisem. Plavební úřadPlavební úřad stanoví dobu platnosti osvědčení plavidlaplavidla přiměřeně kratší, lze-li s ohledem na technický stav plavidlaplavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidloplavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Vzor osvědčení plavidlaplavidla, údaje do něj zapisované a dobu jeho platnosti, která pro jednotlivé druhy plavidelplavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, stanoví prováděcí právní předpis. (6) V případech stanovených prováděcím právním předpisem vydá plavební úřadplavební úřad osvědčení plavidlaplavidla, které je podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky na plavidlaplavidla vnitrozemské plavbyplavby5a) platné ve všech členských státech Evropské unie, jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci (dále jen „osvědčení Unie“). (7) Plavební úřadPlavební úřad vyznačí v osvědčení plavidlaplavidla plavební zóny vodní cestyvodní cesty, pro něž byla schválena technická způsobilost plavidlaplavidla. Plavební zóny vodní cestyvodní cesty se v osvědčení plavidlaplavidla vyznačí podle podmínek technické způsobilosti, které plavidloplavidlo splňuje. Plavební zóny vodní cestyvodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidlaplavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidloplavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat, stanoví prováděcí právní předpis. (8) Plavební úřadPlavební úřad osvědčení Unie nevydá, vydal-li obdobný doklad jiný členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace a tento doklad je platný, nebo probíhá-li v tomto státě řízení o vydání takového dokladu. (9) Plavební úřadPlavební úřad schvaluje typ zařízení a vybavení plavidlaplavidla podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidlaplavidla vnitrozemské plavbyplavby5a). (10) Plavební úřadPlavební úřad oznamuje údaje týkající se schvalování technické způsobilosti plavidelplavidel v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky pro plavidlaplavidla vnitrozemské plavbyplavby5a) Evropské komisi (dále jen „Komise“), jiným členským státům Evropské unie, jiným smluvním státům Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci. (11) Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidelplavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis. § 10a (1) Technická prohlídka se při schvalování technické způsobilosti plavidlaplavidla neprovede, pokud vlastník nebo provozovatel plavidlaplavidla předloží posudek vydaný klasifikační společností uznanou podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidlaplavidla vnitrozemské plavbyplavby5a), ze kterého vyplývá, že plavidloplavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti, a o jeho technické způsobilosti nejsou pochybnosti. Nedokládá-li tento posudek splnění všech podmínek technické způsobilosti, technickou prohlídkou plavidlaplavidla se ověří pouze plnění podmínek, které není posudkem doloženo. (2) Technická prohlídka může být při schvalování technické způsobilosti plavidlaplavidla, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie, nahrazena technickou prohlídkou provedenou orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je příslušný vydávat doklad osvědčující technickou způsobilost plavidlaplavidla; to neplatí, pokud od provedení technické prohlídky jiným státem uplynula doba stanovená prováděcím právním předpisem. § 10b Prodloužení platnosti osvědčení plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidlaplavidla prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidlaplavidla o dobu stanovenou prováděcím právním předpisem, která pro jednotlivé druhy plavidelplavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, pokud plavidloplavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti. Plavební úřadPlavební úřad dobu platnosti osvědčení plavidlaplavidla prodlouží o dobu přiměřeně kratší, než stanoví prováděcí právní předpis, lze-li s ohledem na technický stav plavidlaplavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidloplavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Plavební úřadPlavební úřad prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidlaplavidla i v případě, že doba platnosti osvědčení plavidlaplavidla již uplynula; to neplatí, jde-li o osvědčení Unie. (2) Splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřadplavební úřad pravidelnou technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. (3) Pokud plavidloplavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřadplavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidlaplavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidlaplavidla pozbývá osvědčení plavidlaplavidla platnosti. Vlastník nebo provozovatel je povinen neplatné osvědčení plavidlaplavidla odevzdat do 10 dnů plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (4) Plavební úřadPlavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidlaplavidla rovněž prodlouží dobu platnosti osvědčení Unie vydaného jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně. Prodloužení doby platnosti tohoto dokladu plavební úřadplavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu. (5) Plavební úřadPlavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidlaplavidla prodloužit dobu platnosti osvědčení plavidlaplavidla nejdéle o 6 měsíců i bez provedení pravidelné technické prohlídky, pokud je přiměřeně zajištěna schopnost plavbyplavby a a) plavidloplavidlo nemůže být podrobeno pravidelné technické prohlídce z důvodu zákazu plavbyplavby podle § 22, omezení, zastavení nebo jiné úpravy plavebního provozu nebo nízkého vodního stavu, b) provozovatel doloží, že hodlá na plavidleplavidle v období nejdéle 30 dnů po uplynutí doby platnosti osvědčení plavidlaplavidla provést úpravu nebo opravu ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti, nebo c) doba platnosti osvědčení plavidlaplavidla uplyne v průběhu posledních 60 dnů trvání plavební sezónyplavební sezóny, kterou se rozumí období nejdéle devíti po sobě jdoucích měsíců v průběhu dvanácti měsíců, kdy je s ohledem na povětrnostní podmínky, poptávku po službách vodní dopravy nebo jiné vnější okolnosti plavbaplavba provozována. (6) Postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidelplavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis. § 10c Úprava a oprava plavidla (1) Pokud byla na plavidleplavidle podléhajícím evidenci podle tohoto zákona provedena úprava nebo oprava ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti týkajících se pevnosti konstrukce plavidlaplavidla, jeho vedení nebo ovladatelnosti nebo podmínek technické způsobilosti plavidlaplavidla týkajících se zvláštních vlastností stanovených prováděcím právním předpisem, musí být toto plavidloplavidlo podrobeno technické prohlídce, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Do doby provedení technické prohlídky nesmí být plavidloplavidlo provozováno na vodní cestěvodní cestě, s výjimkou plavbyplavby nezbytné k podrobení plavidlaplavidla technické prohlídce. Žádost o provedení technické prohlídky, k níž musí být přiloženo osvědčení plavidlaplavidla, podává vlastník nebo provozovatel plavidlaplavidla plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. Technickou prohlídkou plavební úřadplavební úřad ověřuje splnění podmínek technické způsobilosti. (2) Splňuje-li plavidloplavidlo podmínky technické způsobilosti, plavební úřadplavební úřad vyznačí v osvědčení plavidlaplavidla provedené úpravy nebo opravy nebo vydá nové osvědčení plavidlaplavidla, odůvodňuje-li to rozsah nebo povaha provedených změn. V případě, kdy plavební úřadplavební úřad vydá nové osvědčení plavidlaplavidla, vyznačí v něm datum ukončení doby jeho platnosti shodné s datem ukončení doby platnosti předchozího dokladu. Byl-li tento doklad vydán nebo byla-li doba jeho platnosti prodloužena jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, plavební úřadplavební úřad jej tomuto státu zašle do 30 dnů od vydání nového osvědčení plavidlaplavidla. (3) Pokud plavidloplavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřadplavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidlaplavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidlaplavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidlaplavidla pozbývá osvědčení plavidlaplavidla platnosti. (4) Postup při provádění technické prohlídky plavidlaplavidla navazující na úpravu nebo opravu plavidlaplavidla a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidelplavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis. § 10d Evidence osvědčení Unie (1) Plavební úřadPlavební úřad vede evidenci osvědčení Unie. Do evidence se zapisují tyto údaje o osvědčeních Unie, která plavební úřadplavební úřad vydal nebo jejichž platnost prodloužil: a) obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla nebo bydliště vlastníka plavidlaplavidla, b) jméno plavidlaplavidla, jde-li o loď, c) evropské identifikační číslo plavidlaplavidla, d) evidenční číslo plavidlaplavidla v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku, rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci vedené jiným státem a stát evidence plavidlaplavidla, není-li plavidloplavidlo vedeno v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel, e) druh plavidlaplavidla a plavební zóna vodní cestyvodní cesty uvedená v osvědčení Unie, f) nosnost plavidlaplavidla, g) datum vydání, zadržení, odnětí a ukončení doby platnosti osvědčení Unie, popřípadě jeho duplikátu, a evidenční číslo tohoto osvědčení nebo jeho duplikátu a h) záznam o pravidelných technických prohlídkách a technických prohlídkách navazujících na provedené úpravy nebo opravy plavidlaplavidla. (2) Plavební úřadPlavební úřad zajistí předávání údajů o žádostech o schválení technické způsobilosti plavidelplavidel a osvědčeních Unie do evropské databáze trupů plavidelplavidel v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie. (3) Plavební úřadPlavební úřad zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci osvědčení Unie příslušným orgánům jiných členských států Evropské unie, jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace. (4) Plavební úřadPlavební úřad poskytne na žádost osobě, která prokáže právní zájem, kopii nebo výpis z osvědčení Unie nebo údaje v něm obsažené. (5) Stane-li se plavidloplavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona odpadem podle zákona o odpadech, vlastník plavidlaplavidla je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, který zajistí výmaz údajů o plavidleplavidle z plavebního rejstříkuplavebního rejstříku nebo rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel a z evropské databáze trupů plavidelplavidel. § 11 Vydání duplikátu osvědčení plavidla a změna údajů v osvědčení plavidla (1) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidlaplavidla je jeho vlastník nebo provozovatel povinen neprodleně ohlásit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. Na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele plavidlaplavidla vydá plavební úřadplavební úřad do 20 dnů ode dne podání žádosti duplikát ztraceného, odcizeného, poškozeného nebo zničeného osvědčení plavidlaplavidla. K žádosti o vydání duplikátu osvědčení plavidlaplavidla za osvědčení poškozené přiloží žadatel poškozené osvědčení plavidlaplavidla. (2) Bez zbytečného odkladu po ohlášení podle odstavce 1 vydá plavební úřadplavební úřad vlastníku nebo provozovateli plavidlaplavidla prozatímní osvědčení plavidlaplavidla. Prozatímní osvědčení plavidlaplavidla nahrazuje ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené osvědčení plavidlaplavidla a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání. Vydáním duplikátu osvědčení plavidlaplavidla podle odstavce 1 platnost prozatímního osvědčení plavidlaplavidla zaniká. Vzor prozatímního osvědčení plavidlaplavidla stanoví prováděcí právní předpis. (3) Dojde-li ke změně údajů zaznamenaných v osvědčení plavidlaplavidla, které se netýkají technické způsobilosti plavidlaplavidla, podá vlastník nebo provozovatel plavidlaplavidla do 15 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděl, žádost plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu o vyznačení změn v osvědčení plavidlaplavidla, ledaže tuto žádost podal u příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. Plavební úřadPlavební úřad vyznačí změny v osvědčení plavidlaplavidla po ověření jejich správnosti. (4) Plavební úřadPlavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele rovněž vyznačí změny v osvědčení Unie vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Vyznačení změn v tomto dokladu plavební úřadplavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu. § 12 Sériově vyrobené malé plavidlo (1) O schválení typu sériově vyráběného malého plavidlamalého plavidla rozhoduje plavební úřadplavební úřad na základě žádosti výrobce. Plavební úřadPlavební úřad schválí typ plavidlaplavidla, jsou-li splněny podmínky technické způsobilosti. Pro schválený typ vydá plavební úřadplavební úřad průkaz způsobilosti typu plavidlaplavidla. (2) Výrobce plavidelplavidel potvrzuje shodnost plavidelplavidel se schváleným typem vystavením typového osvědčení plavidlaplavidla pro každé jím vyrobené plavidloplavidlo pro provoz na vodní cestě. (3) Plavební úřadPlavební úřad provádí namátkovou kontrolu vyrobených plavidelplavidel uváděných do provozu, zda se shodují se schváleným typem plavidlaplavidla. Zjistí-li plavební úřadplavební úřad, že vyrobené plavidloplavidlo není shodné se schváleným typem plavidlaplavidla, zakáže výrobci uvádět plavidlaplavidla do provozu a uloží mu, v jaké lhůtě musí být zjištěné závady odstraněny. (4) Náležitosti typového osvědčení plavidlaplavidla a údaje v něm zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis. § 13 Prozatímní osvědčení plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele pro plavidloplavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které nemá platné osvědčení plavidlaplavidla a u něhož je přiměřeně zajištěna schopnost plavbyplavby, vydat prozatímní osvědčení plavidlaplavidla také a) za účelem provedení plavbyplavby nezbytné k podrobení plavidlaplavidla technické prohlídce, b) v případě, že probíhá řízení o schválení technické způsobilosti plavidlaplavidla nebo řízení o schválení úpravy nebo opravy plavidlaplavidla a technickou prohlídkou plavidlaplavidla již bylo ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, nebo c) za účelem provedení plavbyplavby nezbytné k odstranění závad plavidlaplavidla nebo k jeho odstranění z vodní cestyvodní cesty, nesplňuje-li plavidloplavidlo podmínky technické způsobilosti. (2) PlavidloPlavidlo, k němuž bylo vydáno prozatímní osvědčení plavidlaplavidla podle odstavce 1, může být za podmínek v něm uvedených a po dobu jeho platnosti provozováno na vodní cestěvodní cestě, přestože nesplňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo v § 9 odst. 1 písm. c). (3) Prozatímní osvědčení plavidlaplavidla vydané podle odstavce 1 písm. a) nebo c) pozbývá platnosti provedením povolené plavbyplavby, nejpozději však uplynutím 30 dnů od jeho vydání. Doba platnosti prozatímního osvědčení plavidlaplavidla vydaného podle odstavce 1 písm. b) je 30 dnů od jeho vydání. § 14 Zápis plavidla do plavebního rejstříku (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidlaplavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky5b), zapíše plavidloplavidlo do plavebního rejstříku a přidělí plavidluplavidlu poznávací znaky. (2) Plavební rejstříkPlavební rejstřík je veřejný seznam, do něhož se zapisují tyto údaje o plavidleplavidle: a) vlastník, b) provozovatel, c) poznávací znaky, d) jméno lodě, e) druh plavidlaplavidla, oblast jeho provozu na vodní cestěvodní cestě a účel, pro který je plavidloplavidlo určeno, f) nosnost, dovolený počet cestujících a ostatní základní technické údaje, g) zástavní právo k plavidluplavidlu, h) datum zápisu a výmazu z plavebního rejstříkuplavebního rejstříku. (3) Evidenci v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku podléhá plavidloplavidlo a) o celkové hmotnosti přesahující 1 000 kg včetně povoleného zatížení, b) s vlastním strojním pohonem o výkonu větším než 4 kW, nebo c) s celkovou plochou plachet přesahující 12 m2. (4) Evidenci v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku nepodléhá malé plavidloplavidlo, plovoucí tělesoplovoucí těleso a plavidloplavidlo uvedené v odstavci 3, jde-li o plovoucí zařízeníplovoucí zařízení o celkové hmotnosti nižší než 10 000 kg včetně povoleného zatížení nebo plovoucí zařízeníplovoucí zařízení, jehož délka ani šířka nepřesahuje 10 m a výška nepřesahuje 2 m. (5) Vlastník plavidlaplavidla je povinen oznámit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu veškeré změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje. (6) Do plavebního rejstříkuplavebního rejstříku plavební úřadplavební úřad nezapíše plavidloplavidlo, které je zapsáno v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku cizího státu. (7) Způsob vedení evidence plavidelplavidel v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku stanoví prováděcí právní předpis. § 14a Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku (1) Žádost o zápis plavidlaplavidla do plavebního rejstříkuplavebního rejstříku kromě obecných náležitostí podání obsahuje a) jméno lodě, b) údaj o druhu plavidlaplavidla, c) údaje o vlastníku plavidlaplavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo 2. obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li vlastníku přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, a d) údaje o provozovateli plavidlaplavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo 2. obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu. (2) K žádosti o zápis plavidlaplavidla do plavebního rejstříkuplavebního rejstříku se přiloží a) výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku, vedeného ve státě sídla nebo místa podnikání žadatele, pokud nemá sídlo nebo místo podnikání na území České republiky; tento výpis nesmí být starší 3 měsíců, b) ověřená kopie dokladu osvědčujícího právní vztah vlastníka nebo provozovatele k plavidluplavidlu a dokladu osvědčujícího souhlas vlastníka se zápisem plavidlaplavidla do plavebního rejstříkuplavebního rejstříku, není-li vlastník současně provozovatelem plavidlaplavidla, c) čestné prohlášení, že plavidloplavidlo není zapsáno v rejstříku jiného státu; to neplatí pro plavidlaplavidla zapsaná v evropské databázi trupů plavidelplavidel, a d) doklad o schválení technické způsobilosti plavidlaplavidla. § 15 Výmaz z plavebního rejstříku Výmaz plavidlaplavidla z plavebního rejstříkuplavebního rejstříku se provede na žádost vlastníka nebo na základě jeho oznámení, že se plavidloplavidlo stalo odpadem podle zákona o odpadech. § 15a Rejstřík malých plavidel (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele malého plavidlaplavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky5b), zapíše malé plavidloplavidlo do rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel a přidělí malému plavidluplavidlu poznávací znaky. (2) Rejstřík malých plavidelRejstřík malých plavidel je evidence údajů o malých plavidlechplavidlech, do níž se zapisují údaje podle § 14 odst. 2 písm. a), b), c), e), f) a h). (3) Evidenci v rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel podléhá malé plavidloplavidlo, splňuje-li podmínky pro evidenci v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku podle § 14 odst. 3. (4) Vlastník malého plavidlaplavidla je povinen oznámit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu veškeré změny údajů zapisovaných v rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje. (5) Plavební úřadPlavební úřad poskytne na žádost údaje z rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel a) fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel malého plavidlaplavidla, jedná-li se o údaje k tomuto plavidluplavidlu, a b) orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti. (6) Na žádost o zápis malého plavidlaplavidla do rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel se použije § 14a odst. 1 písm. b) až d) a § 14a odst. 2 písm. a), b) a d) obdobně a na výmaz malého plavidlaplavidla z rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel se použije § 15 obdobně. (7) Způsob vedení evidence malých plavidelplavidel v rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel stanoví prováděcí právní předpis. § 16 Povinnost nést státní vlajku České republiky (1) PlavidlaPlavidla zapsaná v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku, mají-li posádku a nejde-li o plovoucí zařízeníplovoucí zařízení, nesou při plavběplavbě na vodní cestěvodní cestě státní vlajku České republiky. (2) PlavidlaPlavidla nesou státní vlajku České republiky na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití jiných vlajek nesmí mít tyto vlajky větší rozměry než státní vlajka České republiky, která je s nimi současně vztyčena. § 17 Cejchování (1) U plavidelplavidel určených prováděcím předpisem musí být před jejich uvedením do provozu provedeno cejchovánícejchování. CejchovánímCejchováním se rozumí určení nosnosti plavidlaplavidla v závislosti na ponoru, vyznačení cejchovních stupnic a nejvýše přípustného ponoru. CejchováníCejchování plavidelplavidel provádí plavební úřadplavební úřad u nově vyrobených plavidelplavidel na žádost výrobce, u plavidlaplavidla v provozu na žádost vlastníka. (2) Dokladem o provedeném cejchovánícejchování je cejchovní průkaz, který vydá plavební úřadplavební úřad na dobu určitou. (3) Prováděcí předpis stanoví podmínky pro provedení cejchovánícejchování a pro jeho postup. § 18 Poznávací znaky a lodní listiny (1) Provozovatel plavidlaplavidla stanoveného prováděcím právním předpisem je povinen zajistit, aby plavidloplavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi. Provozovatel plavidlaplavidla, které podléhá evidenci podle tohoto zákona, je povinen zajistit, že plavidloplavidlo bude při provozu vybaveno lodními listinami. (2) Vůdce plavidlaVůdce plavidla je povinen zaznamenávat v lodních listinách údaje o plavidleplavidle a osobách přítomných na plavidleplavidle; jde-li o plavidloplavidlo uvedené v § 24a odst. 1, je jednou z těchto listin lodní deník vydaný plavebním úřademplavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e), do něhož je jeho vůdce povinen zaznamenávat údaje v souladu s pokyny stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavběplavbě28). Lodní deník vydá podle vzoru stanoveného tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie plavební úřadplavební úřad, požádá-li o to provozovatel plavidlaplavidla. Provozovatel plavidlaplavidla je povinen zajistit, aby pro plavidloplavidlo byl veden jediný lodní deník. (3) Provozovatel nebo vůdce plavidlavůdce plavidla je povinen na výzvu plavebního úřaduplavebního úřadu, orgánu Policie České republiky nebo orgánu Celní správy České republiky předložit lodní listiny těmto orgánům. (4) Druhy plavidelplavidel, která musí být opatřena poznávacími znaky, nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi, náležitosti poznávacích znaků, nákladových značek a ponorových stupnic pro jednotlivé druhy plavidelplavidel a způsob jejich umístění na plavidleplavidle a lodní listiny, kterými musí být plavidloplavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis. § 19 Pojištění (1) PlavidloPlavidlo určené prováděcím předpisem lze provozovat na vodní cestěvodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidlaplavidla sjednaného jeho provozovatelem. (2) Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidlaplavidla sjednané jeho provozovatelem musí trvat po celou dobu evidence plavidlaplavidla v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel. (3) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis. Určená technická zařízení § 20 (1) Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická silnoproudá a zdvihací stanovená prováděcím předpisem, která jsou instalována na plavidlech, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. (2) Způsobilost určených technických zařízení schvaluje plavební úřad. Podkladem pro schválení způsobilosti určeného technického zařízení je jeho technická prohlídka a zkouška. (3) Způsobilost určených technických zařízení se posuzuje vždy při vydávání osvědčení plavidlaplavidla. Bez schválené způsobilosti určených technických zařízení nemůže být plavidluplavidlu, na němž je toto zařízení instalováno, osvědčení plavidlaplavidla vydáno. § 21 Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na plavidlech mohou provádět jen osoby k tomu odborně způsobilé a oprávněné plavebním úřadem. Rozsah odborné způsobilosti a ostatní podmínky k získání oprávnění stanoví prováděcí předpis. ČÁST V PLAVEBNÍ PROVOZ § 22 Zákaz plavby (1) PlavbaPlavba je zakázána a) při vodním stavu, za kterého je na příslušném úseku vodní cestyvodní cesty ohrožena bezpečnost plavbyplavby; zákaz plavbyplavby platí pro druhy plavidelplavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje, b) při vyhlášení 2. a 3. stupně povodňové aktivity s výjimkou plavidelplavidel 1. integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému použitých při záchranných nebo likvidačních pracích, 2. správce vodní cestyvodní cesty při zajišťování ochrany před povodněmi a odstraňování jejich následků a 3. Českého hydrometeorologického ústavu při zabezpečování předpovědní povodňové služby podle vodního zákona, c) na sledovaných vodních cestáchvodních cestách přes jezy, jejich propustě a ve vyznačené uzavřené vodní ploše nad a pod jezem a d) na části štěrkoviště, kde probíhá těžba z vody, s výjimkou plavidelplavidel používaných při těžbě. (2) Zákaz plavbyplavby neplatí pro stání plavidlaplavidla v přístavechpřístavech s ochrannou funkcí a na chráněných místech. (3) Plutí samotíží je zakázáno. PlavidlaPlavidla plující po proudu tak, že příď směřuje proti proudu a jejich motory pracují kupředu, se nepovažují za plavidlaplavidla plující samotíží. Zákaz plavbyplavby samotíží neplatí pro malá plavidlaplavidla bez vlastního pohonu nepodléhající evidenci v rejstříku malých plavidelrejstříku malých plavidel. (4) Vodní stav, při kterém je na příslušném úseku vodní cestyvodní cesty ohrožena bezpečnost plavbyplavby a druhy plavidelplavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje, stanoví prováděcí právní předpis. § 22a Omezení, zastavení nebo jiná úprava plavebního provozu (1) Plavební úřadPlavební úřad může v případě narušení provozuschopnosti vodní cestyvodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, modernizace nebo údržby vodní cestyvodní cesty nebo za jiné mimořádné události v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na vodní cestěvodní cestě opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou omezit, zastavit nebo jinak upravit v určitém úseku vodní cestyvodní cesty plavební provoz. (2) Plavební úřadPlavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb a oznámí je správci vodní cestyvodní cesty. (3) Je-li vážně ohrožena bezpečnost plavebního provozu a pro nebezpečí z prodlení nelze postupovat jinak, návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky nebo námitky se k němu nepodávají. V takovém případě nabývá opatření obecné povahy účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se oznamuje. (4) Plavební úřadPlavební úřad může s ohledem na naplnění kapacity určitého úseku vodní cestyvodní cesty nebo s ohledem na intenzitu plavebního provozu v zastavěném územízastavěném území obceobce rozhodnout o omezení nebo jiné úpravě plavebního provozu v určitém úseku vodní cestyvodní cesty nebo na součásti vodní cestyvodní cesty a v rozhodnutí stanovit správci vodní cestyvodní cesty opatření k zajištění tohoto omezení nebo jiné úpravy plavebního provozu. § 22b Pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu (1) Plavební úřadPlavební úřad může prostřednictvím pověřeného zaměstnance v případě narušení provozuschopnosti vodní cestyvodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, opravy nebo rekonstrukce vodní cestyvodní cesty nebo za jiné mimořádné situace vydávat účastníku plavebního provozu ústní nebo písemné pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, přičemž zvýšenou měrou šetří práv a oprávněných zájmů dotčených osob; to neplatí, lze-li téhož účelu dosáhnout uložením povinnosti v řízení na místě. Účastník plavebního provozu je povinen se pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu řídit. Pověřený zaměstnanec musí být viditelně označen jako zaměstnanec plavebního úřaduplavebního úřadu. (2) Vyžadují-li to okolnosti a není-li to na újmu práv a oprávněných zájmů dotčených osob, lze pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu vydávat rovněž prostřednictvím systému říčních informačních služeb. § 23 (1) Provozovatelé plavidel jsou povinni přizpůsobit provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty. (2) PlavidlaPlavidla, která podléhají evidenci podle tohoto zákona a která nemají platné osvědčení plavidlaplavidla, mohou být na vodní cestěvodní cestě umístěna pouze na dobu určitou na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu. (3) Za řádný technický stav a bezpečnost plavidel v provozu odpovídá jejich provozovatel. (4) Provozovatel vodní dopravy, správce dopravně významné využívané vodní cesty a provozovatel pozemní části veřejného přístavu jsou povinni mít plavidlaplavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi, jejichž počet a provedení v závislosti na druhu plavidlaplavidla a vodní cesty stanoví prováděcí předpis. (5) Radiotelefonní provoz na vodních cestách se uskutečňuje v souladu se zvláštním předpisem5c) a v přiděleném kmitočtovém pásmu pro vnitrozemskou plavbu, které může být využíváno pouze pro spojení mezi plavidlyplavidly navzájem, mezi plavidlemplavidlem a pobřežní stanicí a v rámci pobřežní služby pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu. (6) Požadavky na radiotelefonní provoz a vybavení plavidel, plavebních objektů a přístavů rádiovými stanicemi, způsob využití přidělených kmitočtů pro konkrétní druh rádiového provozu a podrobné technické požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní provoz na vodních cestách stanoví prováděcí předpis. (7) Schvalování rádiových stanic k provozu včetně přidělování kmitočtů a volacích znaků, požadavky na způsobilost a způsob ověřování způsobilosti osob pro obsluhu rádiových stanic stanoví zvláštní předpis.5c) § 23a Povinnosti provozovatele a vlastníka plavidla (1) Provozovatel plavidlaplavidla je povinen a) vybavit plavidloplavidlo optickou a zvukovou signalizací, záchrannými prostředky a prostředky potřebnými k ukládání odpadu vznikajícího během provozu na plavidleplavidle, b) vybavit plavidloplavidlo určené prováděcím právním předpisem radiotelefonním zařízením, které v závislosti na druhu plavidlaplavidla a druhu vodní cestyvodní cesty stanoví prováděcí právní předpis, c) vybavit plavidloplavidlo určené prováděcím právním předpisem jiným zařízením sloužícím pro zajištění bezpečnosti plavbyplavby, které v závislosti na druhu plavidlaplavidla a druhu vodní cestyvodní cesty stanoví prováděcí právní předpis. (2) Provozovatel plavidlaplavidla je povinen vybavit plavidloplavidlo tak, aby na něm v souladu s tímto zákonem mohla být vztyčena státní vlajka České republiky. (3) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti plavbyplavby, je provozovatel nebo vlastník plavidlaplavidla povinen zajistit hlídku na stojícím plavidleplavidle nebo dohled nad stojícím plavidlemplavidlem, které nemá vůdce plavidlavůdce plavidla. (4) Provozovatel nebo vlastník plavidlaplavidla je povinen před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavbaplavba, umístit plavidloplavidlo do přístavupřístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa, neučinil-li to již vůdce plavidlavůdce plavidla. Provozovatel nebo vlastník plavidlaplavidla je povinen plavidloplavidlo umístěné na vodní nádrži před zimním obdobím vytáhnout na břeh nad kótu nejvyššího vzdutí nebo přemístit na jiné vhodné místo umožňující převazování plavidelplavidel v závislosti na změně výšky vodní hladiny. (5) Provozovatel plovoucího zařízeníplovoucího zařízení je povinen zajistit při jeho provozu přítomnost osoby zajišťující jeho provoz, stanovil-li plavební úřadplavební úřad tuto povinnost při vydání osvědčení plavidlaplavidla podle § 24 odst. 3. § 24 Posádka plavidla (1) Posádku plavidlaplavidla tvoří její členové na jednotlivých úrovních obsluhy plavidlaplavidla. Členem posádky plavidlaplavidla na a) řídící úrovni je vůdce plavidlavůdce plavidla, b) provozní úrovni je kormidelník, kvalifikovaný lodník a lodník a c) vstupní úrovni je plavčík a pomocný lodník. (2) Provozovatel plavidlaplavidla je povinen zajistit obsluhu plavidlaplavidla posádkou v takovém počtu a odborném složení, aby byla zajištěna bezpečnost provozu plavidlaplavidla. To neplatí pro plavidlaplavidla v tlačné sestavětlačné sestavě s výjimkou tlačného remorkéru a plavidlaplavidla bez vlastního pohonu v bočně svázané sestavěbočně svázané sestavě, pokud plavidloplavidlo zajišťující pohyb nebo bezpečné stání sestavy má způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle věty první. (3) Plavební úřadPlavební úřad při vydání osvědčení plavidlaplavidla zapíše do osvědčení plavidlaplavidla minimální počet členů posádky plavidlaplavidla a její složení. Jde-li o plovoucí zařízeníplovoucí zařízení, může plavební úřadplavební úřad při vydání osvědčení plavidlaplavidla s ohledem na jeho charakter, způsob provozu a charakter vodní cestyvodní cesty stanovit, že při provozu plovoucího zařízeníplovoucího zařízení musí být přítomna osoba zajišťující jeho provoz; tato osoba není členem posádky plavidlaplavidla. (4) Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidelplavidel, jimi vykonávané činnosti na plavidleplavidle a způsob určení vůdce sestavy plavidelsestavy plavidel stanoví prováděcí právní předpis. § 24a Oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla (1) Vykonávat funkci člena posádky plavidlaplavidla může pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění, jde-li o a) loď, která není rekreačním plavidlemplavidlem, b) malé plavidlomalé plavidlo, které není rekreačním plavidlemplavidlem a jehož objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru činí alespoň 100 m3, c) malé plavidlomalé plavidlo určené k 1. vlečení nebo tlačení malých plavidelmalých plavidel, jejichž objem vypočtený jako součin délky, šířky a ponoru činí alespoň 100 m3, nebo 2. vedení bočně svázané sestavybočně svázané sestavy malých plavidelmalých plavidel uvedených v bodě 1, d) plavidloplavidlo, které podléhá schválení podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách, která je součástí právního řádu19), nebo e) plovoucí strojplovoucí stroj. (2) Oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla je plné nebo zúžené. (3) Plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla umožňuje výkon této funkce na vodní cestěvodní cestě a) České republiky, b) jiného členského státu Evropské unie, c) smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, d) státu, který je smluvní stranou Revidované úmluvy pro plavbuplavbu na Rýně, nebo e) státu, jehož osvědčení o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla je uznáváno podle předpisu Komise. (4) Zúžené oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla umožňuje výkon této funkce pouze na a) plavidleplavidle provozovaném na vodní cestěvodní cestě České republiky nepropojené s vodními cestamivodními cestami jiného členského státu Evropské unie, b) vojenském plavidleplavidle29) provozovaném na vodní cestěvodní cestě České republiky nebo plavidleplavidle provozovaném na této vodní cestěvodní cestě základní složkou integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, obecní policií, plavebním úřademplavebním úřadem nebo správcem vodní cestyvodní cesty a c) převozní lodi upoutané k vodicímu lanu nebo řetězu provozované na vodní cestěvodní cestě České republiky. (5) Plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla lze doložit platným a) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaným pro tuto funkci plavebním úřademplavebním úřadem, b) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaným pro tuto funkci jiným členským státem Evropské unie, c) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaným pro tuto funkci smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, d) osvědčením o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaným pro tuto funkci podle Revidované úmluvy pro plavbuplavbu na Rýně státem, který je její smluvní stranou, nebo e) osvědčením o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaným pro tuto funkci jiným státem, je-li toto osvědčení uznáváno podle předpisu Komise. (6) Zúžené oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla lze doložit platným průkazem způsobilosti vydaným pro tuto funkci plavebním úřademplavebním úřadem. (7) Oprávnění k výkonu funkce člena posádky námořní obchodní lodě zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestěvodní cestě České republiky, jde-li o funkci jinou než funkci velitele lodě, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takové lodě, který byl vydán nebo uznán Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. (8) Vykonávat funkci vůdce plavidlavůdce plavidla uvedeného v odstavci 1, které pluje pomocí radaru, používá jako palivo zkapalněný zemní plyn nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, může pouze držitel oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla podle odstavce 1, jemuž k tomu bylo uděleno zvláštní oprávnění. (9) Zvláštní oprávnění k vedení plavidlaplavidla a) plujícího pomocí radaru nebo zajišťujícího pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2 lze doložit záznamem v platném osvědčení o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla podle odstavce 5 nebo v platném průkazu způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla podle odstavce 6, nebo b) používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn lze doložit platným osvědčením o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn podle § 24n odst. 4. (10) Zvláštní oprávnění k vedení námořní obchodní lodě používající jako palivo zkapalněný zemní plyn zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestěvodní cestě České republiky, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takové lodě, který byl vydán nebo uznán Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. § 24b Plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, je držitelem platného průkazu způsobilosti k obsluze rádiových zařízení podle zákona upravujícího elektronické komunikace30), úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni, dosáhla věku 18 let a a) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni v délce alespoň 3 let, v jehož průběhu nebo po jehož skončení získala praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 360 dnů, b) je držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 5 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce kormidelníka, úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni a má praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 180 dnů, c) úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni a má praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 1. 540 dnů, nebo 2. 180 dnů, má-li zároveň praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 500 dnů, nebo d) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni v délce alespoň 18 měsíců, v jehož průběhu i po jehož skončení získala praxi v obsluze plavidlaplavidla pokaždé v rozsahu nejméně 180 dnů, a před zahájením školení 1. měla praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 5 let, 2. měla praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 500 dnů, nebo 3. absolvovala střední vzdělání technického směru. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce kormidelníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, je držitelem platného průkazu způsobilosti k obsluze rádiových zařízení podle zákona upravujícího elektronické komunikace30) a a) má praxi v obsluze plavidlaplavidla ve funkci kvalifikovaného lodníka v rozsahu nejméně 180 dnů, b) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni v délce alespoň 3 let, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 360 dnů, nebo c) úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni a má praxi v obsluze námořní obchodní lodě ve funkci velitele lodě v rozsahu nejméně 500 dnů. (3) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce kvalifikovaného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá a a) má praxi v obsluze plavidlaplavidla ve funkci lodníka v rozsahu nejméně 180 dnů, nebo b) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni v délce alespoň 3 let, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 270 dnů. (4) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá a a) dosáhla věku 17 let a absolvovala školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni v délce alespoň 2 let, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 90 dnů, b) dosáhla věku 18 let, úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni a má praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 1. 360 dnů, nebo 2. 180 dnů, má-li zároveň praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 250 dnů, nebo c) absolvovala školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni v délce alespoň 9 měsíců, v jehož průběhu získala praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 90 dnů, a před zahájením školení 1. měla praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 5 let, 2. měla praxi v obsluze námořní obchodní lodě v rozsahu nejméně 500 dnů, nebo 3. absolvovala střední vzdělání technického směru. (5) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce plavčíka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 15 let a účastní se školení určeného pro člena posádky plavidlaplavidla jiného než základního bezpečnostního školení. (6) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí plné oprávnění k výkonu funkce pomocného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 16 let a absolvovala základní bezpečnostní školení v rozsahu 8 hodin. (7) Plavební úřadPlavební úřad plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla neudělí, vydal-li již jiný členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla. § 24c Zúžené oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let, má praxi v obsluze plavidlaplavidla ve funkci kormidelníka, kvalifikovaného lodníka nebo lodníka v rozsahu nejméně 100 dnů a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností a zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni. Je-li předmětem žádosti udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla bez vlastního strojního pohonu nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 4 kW, praxe v obsluze plavidlaplavidla je vyžadována v rozsahu nejméně 20 dnů a úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na řídící úrovni se nevyžaduje. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce kormidelníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let a má praxi v obsluze plavidlaplavidla ve funkci kvalifikovaného lodníka nebo lodníka v rozsahu nejméně 100 dnů. (3) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce kvalifikovaného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let a má praxi v obsluze plavidlaplavidla ve funkci lodníka v rozsahu nejméně 80 dnů. (4) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 17 let, má praxi v obsluze plavidlaplavidla ve funkci plavčíka nebo pomocného lodníka v rozsahu nejméně 60 dnů a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla na provozní úrovni. (5) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce plavčíka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 15 let a je přijata ke vzdělávání ve střední škole, které je ukončeno maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru vzdělání se zaměřením na lodní dopravu. (6) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zúžené oprávnění k výkonu funkce pomocného lodníka fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá a dosáhla věku 16 let. § 24d Žádost o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidla a postup po podání žádosti (1) K žádosti o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla musí být přiložen lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele a, je-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla rovněž a) držení platného průkazu způsobilosti k obsluze rádiových zařízení podle zákona upravujícího elektronické komunikace30), tento průkaz, b) držení platného osvědčení podle § 24a odst. 5 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce kormidelníka a žadatel je držitelem takového osvědčení, které je osvědčením podle § 24a odst. 5 písm. d) nebo e), toto osvědčení, c) absolvování školení určeného pro člena posádky plavidlaplavidla na řídící nebo provozní úrovni a žadatel toto školení absolvoval v jiném členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, doklad o jeho absolvování, d) úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla a žadatel tuto zkoušku složil s využitím simulátoru v jiném členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, osvědčení vydané tímto státem o složení zkoušky z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla, která byla provedena s využitím simulátoru, e) získání praxe v obsluze plavidlaplavidla, plavecká služební knížka, f) získání praxe v obsluze námořní obchodní lodě, námořnická knížka, g) absolvování středního vzdělání technického směru, doklad o jeho absolvování, a h) přijetí žadatele ke vzdělávání ve střední škole, které je ukončeno maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru vzdělání se zaměřením na lodní dopravu, doklad o této skutečnosti. (2) Doklady uvedené v odstavci 1 mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. (3) Žadatel v průběhu řízení předloží plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu průkaz totožnosti, není-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí nebo praktických dovedností. (4) Je-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí, stanoví plavební úřadplavební úřad po podání žádosti termín pro její provedení a řízení přeruší. Je-li podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností, plavební úřadplavební úřad po podání žádosti stanoví termín pro její provedení a řízení přeruší; to neplatí, bylo-li k žádosti přiloženo osvědčení o složení zkoušky z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla, která byla provedena s využitím simulátoru, vydané jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Nebyla-li zkouška z teoretických znalostí nebo praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. § 24e Zkouška z teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidla (1) Zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla provádí plavební úřadplavební úřad. Plavební úřadPlavební úřad stanoví termín zkoušky tak, aby mohla být provedena nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti. (2) Zkouška z teoretických znalostí a zkouška z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla se skládá v místě určeném plavebním úřademplavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných ředitelem plavebního úřaduplavebního úřadu. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky. (3) Zkouška z teoretických znalostí člena posádky plavidlaplavidla se skládá a) pomocí výpočetní techniky formou testu obsahujícího otázky sestavené náhodným výběrem ze souboru zkušebních otázek, který plavební úřadplavební úřad zveřejní na svých internetových stránkách, a b) formou ústní zkoušky, jde-li o zkoušku z teoretických znalostí vůdce plavidlavůdce plavidla. (4) Zkouška z praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla se provádí ověřením praktických dovedností žadatele při vedení plavidlaplavidla, jehož technické parametry a vybavení toto ověření umožňují. (5) Zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla skládá zájemce poté, co plavební úřadplavební úřad ověří jeho totožnost. Neuspěl-li zájemce o složení zkoušky z teoretických znalostí nebo praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla, může ji v tomtéž řízení opakovat pouze jednou. (6) Znalosti a dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z teoretických znalostí a zkoušky z praktických dovedností pro jednotlivé funkce člena posádky plavidlaplavidla, průběh provádění těchto zkoušek, způsob jejich hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují ověření praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla, stanoví prováděcí právní předpis. § 24f Praxe v obsluze plavidla (1) Praxi v obsluze plavidlaplavidla, která je podmínkou pro udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, lze získat pouze obsluhou plavidlaplavidla uvedeného v § 24a odst. 1 a doložit pouze záznamem v a) plavecké služební knížce, je-li tento záznam potvrzen plavebním úřademplavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e); jde-li o plné oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, musí jít o záznam v plavecké služební knížce související s osvědčením podle § 24a odst. 5, nebo b) námořnické knížce. (2) Vůdce plavidlaVůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 je povinen zaznamenávat do plavecké služební knížky člena posádky plavidlaplavidla údaje o tomto plavidleplavidle, jeho vlastníku a vůdci, funkci člena posádky plavidlaplavidla, dni zahájení a ukončení jejího výkonu a průběhu a době plavbyplavby. (3) Požádá-li o to člen posádky plavidlaplavidla uvedeného v § 24a odst. 1, potvrdí plavební úřadplavební úřad záznam praxe v obsluze plavidlaplavidla v jeho plavecké služební knížce, nemá-li důvodné pochybnosti o jeho správnosti. Plavební úřadPlavební úřad potvrdí záznam praxe v obsluze plavidlaplavidla nejdéle za období 15 měsíců přede dnem, v němž o to člen posádky požádal. Za účelem potvrzení záznamu praxe v obsluze plavidlaplavidla předloží člen posádky plavidlaplavidla plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu plaveckou služební knížku a kopii lodního deníku. Má-li plavební úřadplavební úřad důvodné pochybnosti o správnosti záznamu praxe v plavecké služební knížce nebo kopii lodního deníku, může požadovat předložení originálu lodního deníku nebo jiného dokladu obsahujícího údaje o praxi v obsluze plavidlaplavidla k nahlédnutí. § 24g Vydání osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla a průkazu způsobilosti člena posádky plavidla (1) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení plného oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla podle vzoru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavběplavbě28). Jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla, vydá je plavební úřadplavební úřad společně s plaveckou služební knížkou. Jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla jiného než vůdce, tvoří toto osvědčení s plaveckou služební knížkou jediný doklad. (2) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla; jde-li o průkaz způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla, vyznačí v něm rozsah uděleného oprávnění. Průkaz způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla tvoří s plaveckou služební knížkou jediný doklad. (3) Vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla a plavecké služební knížky stanoví prováděcí právní předpis. § 24h Zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru fyzické osobě, která úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru a a) je držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 5 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení plného oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění, nebo b) je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, fyzické osobě, která má praxi v obsluze plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 720 dnů, z čehož alespoň 540 dnů činí praxe ve funkci vůdce plavidlavůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 a 180 dnů činí praxe ve funkci kormidelníka na plavidleplavidle, které zajišťuje pohyb takové sestavy plavidelsestavy plavidel, a a) je držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 5 dokládajícího oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení plného oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění, nebo b) je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení zúženého oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, žádá-li současně o udělení tohoto oprávnění. (3) Praxi v obsluze plavidlaplavidla lze doložit pouze záznamem v plavecké služební knížce potvrzeným plavebním úřademplavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e). (4) K žádosti musí být přiloženy a) platné osvědčení podle § 24a odst. 5 písm. d) nebo e), je-li žadatel jeho držitelem, b) osvědčení o složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, která byla provedena s využitím simulátoru, vydané jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je-li žadatel o udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru jeho držitelem, a c) plavecká služební knížka, je-li předmětem žádosti udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2. (5) Doklady uvedené v odstavci 4 mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. (6) Žadatel v průběhu řízení o udělení zvláštního oprávnění předloží plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu průkaz totožnosti, je-li předmětem žádosti udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce a) vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru a žadatel k žádosti přiložil osvědčení o složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, která byla provedena s využitím simulátoru, vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo b) vůdce plavidlavůdce plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2. (7) Po podání žádosti o udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru plavební úřadplavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru a řízení přeruší; to neplatí, bylo-li k žádosti přiloženo osvědčení o složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, která byla provedena s využitím simulátoru, vydané jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. (8) Pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použije § 24e odst. 1, 2, 4 a 5 obdobně. (9) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis. § 24i Udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidla (1) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, podané žadatelem splňujícím podmínku podle § 24h odst. 1 písm. a) nebo § 24h odst. 2 písm. a), vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla, do kterého vyznačí údaj o jeho udělení. To neplatí, je-li žadatel o udělení zvláštního oprávnění držitelem platného osvědčení podle § 24a odst. 5 vydaného jiným státem; o udělení zvláštního oprávnění žadateli plavební úřadplavební úřad v takovém případě informuje tento stát. (2) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, podané žadatelem splňujícím podmínku podle § 24h odst. 1 písm. b) nebo § 24h odst. 2 písm. b), vyznačí údaj o jeho udělení do průkazu způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla. (3) Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla je povinen odevzdat původní osvědčení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení podle odstavce 1. Držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla je povinen za účelem vyznačení údaje podle odstavce 2 předložit tento průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. § 24j Platnost osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla a průkazu způsobilosti člena posádky plavidla a postup pro případ uplynutí doby jejich platnosti (1) Osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla a průkaz způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla jsou platné a) po dobu 13 let, nejpozději však do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 60 let, jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla nebo průkaz způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla, b) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 60 let, jde-li o osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla jiného než vůdce nebo průkaz způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla jiného než vůdce, c) po dobu 5 let, nejpozději však do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 70 let, dokládají-li oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla pro období po dosažení věku 60 let, nebo d) po dobu 2 let, dokládají-li oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla pro období po dosažení věku 70 let. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla podle § 24a odst. 5 písm. a) až c) vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nové osvědčení Evropské unie o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla, je-li žadatel zdravotně způsobilý. V novém osvědčení plavební úřadplavební úřad vyznačí zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, které bylo vyznačeno v původním osvědčení. Držitel je povinen odevzdat původní osvědčení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. (3) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie podle § 24a odst. 5 písm. a) až c), které dokládá oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla jiného než vůdce, vyznačí v tomto osvědčení jeho novou dobu platnosti, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen za tímto účelem předložit osvědčení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (4) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla vyznačí v tomto průkazu jeho novou dobu platnosti, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen za tímto účelem předložit průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (5) K žádosti podle odstavce 2, 3 nebo 4 musí být přiložen nový lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele. Nový lékařský posudek může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu posudku k nahlédnutí. Žadatel v průběhu řízení předloží plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu průkaz totožnosti. Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti, rozhodnutí písemně nevyhotovuje. § 24k Zdravotní způsobilost člena posádky plavidla (1) Zdravotní způsobilostí člena posádky plavidlaZdravotní způsobilostí člena posádky plavidla se rozumí jeho tělesná a duševní schopnost k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla. (2) Vyplývá-li z lékařského posudku, že žadatel o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla je zdravotně způsobilý s podmínkou, plavební úřadplavební úřad oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla podmíní a tuto podmínku vyznačí v příslušném dokladu. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav žadatele o udělení oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla vydán na omezenou dobu, plavební úřadplavební úřad vyznačí v osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla dobu jejich platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24j odst. 1 doba platnosti osvědčení nebo průkazu kratší. (3) Má-li provozovatel nebo vůdce plavidlavůdce plavidla anebo plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že u držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaného plavebním úřademplavebním úřadem nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla vést ke ztrátě nebo podmínění jeho zdravotní způsobilosti, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil lékařské prohlídce. Učinil-li výzvu provozovatel nebo vůdce plavidlavůdce plavidla, zašle ji bez zbytečného odkladu rovněž plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla je povinen ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy a) podrobit se lékařské prohlídce a b) sdělit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se lékařské prohlídce podrobil. (4) V případě důvodného podezření, že změnou zdravotního stavu držitele osvědčení podle § 24a odst. 5 nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad činnost spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (5) Posuzující lékař zašle lékařský posudek vydaný na základě lékařské prohlídky bez zbytečného odkladu posuzované osobě, provozovateli plavidlaplavidla, na němž posuzovaná osoba vykonává funkci člena posádky plavidlaplavidla, je-li mu znám, a plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (6) Vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, jíž se držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla podrobil na základě výzvy podle odstavce 3, že je zdravotně způsobilý s podmínkou, která doposud není vyznačena v příslušném dokladu, plavební úřadplavební úřad oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla podmíní a tuto podmínku vyznačí v příslušném dokladu. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla vydán na omezenou dobu, plavební úřadplavební úřad vyznačí v osvědčení nebo průkazu dobu jejich nové platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24j odst. 1 doba platnosti osvědčení nebo průkazu kratší. Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla je povinen v těchto případech předložit tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 10 dnů ode dne převzetí lékařského posudku. (7) Nesdělí-li držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla ve stanovené lhůtě plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce na základě výzvy podle odstavce 3, vyzve jej plavební úřadplavební úřad, aby toto sdělení učinil do 15 dnů ode dne doručení opakované výzvy, a to s poučením o důsledcích pro případ, že tak neučiní. (8) Nesdělí-li držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla ani ve lhůtě stanovené v opakované výzvě, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce, zjistí-li plavební úřadplavební úřad, že se u lékaře uvedeného ve sdělení lékařské prohlídce nepodrobil, nebo vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, že je zdravotně nezpůsobilý k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, plavební úřadplavební úřad mu oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla odejme a, bylo-li rozhodnuto o zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, toto rozhodnutí zruší. Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, je držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (9) Nemoci, vady a stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost člena posádky plavidlazdravotní způsobilost člena posádky plavidla nebo jsou důvodem pro vydání lékařského posudku na omezenou dobu, druhy prohlídek a jejich obsah a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. § 24l Pozbytí znalostí nebo dovedností potřebných k výkonu funkce člena posádky plavidla (1) Má-li plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla vydaného plavebním úřademplavebním úřadem nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla pozbyl znalosti nebo dovednosti potřebné k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla nebo k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení teoretických znalostí nebo praktických dovedností ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení teoretických znalostí nebo praktických dovedností. (2) Pro provedení přezkoušení teoretických znalostí nebo praktických dovedností, místo a formu přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování zkoušky se použijí § 24e odst. 1 a 2, § 24e odst. 3 písm. a) a § 24e odst. 4 a 5 obdobně. (3) V případě důvodného podezření, že pozbytím znalostí nebo dovedností potřebných k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla nebo k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2 u držitele osvědčení podle § 24a odst. 5 nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad činnost spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla nebo vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (4) Nepodrobí-li se držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřadplavební úřad mu odejme oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla nebo zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2. (5) Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, je držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, je držitel a) osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí; plavební úřadplavební úřad vydá nové osvědčení, ve kterém nebude vyznačeno zvláštní oprávnění, k jehož odnětí došlo, nebo b) průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla povinen předložit tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí; plavební úřadplavební úřad v průkazu vyznačí odnětí tohoto zvláštního oprávnění. (6) Znalosti a dovednosti, které jsou předmětem přezkoušení teoretických znalostí a praktických dovedností pro jednotlivé funkce člena posádky plavidlaplavidla nebo vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují přezkoušení praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla, stanoví prováděcí právní předpis. § 24m Ztráta, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidla, průkazu způsobilosti člena posádky plavidla nebo plavecké služební knížky anebo změna údaje v nich obsaženého (1) Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidlaplavidla je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení nebo průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení osvědčení nebo průkazu nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřadplavební úřad vydá nové osvědčení nebo nový průkaz s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního osvědčení nebo průkazu nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne a) vydání nového osvědčení nebo průkazu, nebo b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového osvědčení nebo průkazu. (2) Pro postup při ztrátě, zničení, odcizení nebo poškození plavecké služební knížky člena posádky plavidlaplavidla anebo při změně jeho jména, popřípadě jmen, nebo příjmení se použije odstavec 1 obdobně. § 24n Odborníci na plavidle (1) Činnosti na plavidleplavidle určeném k přepravě více než 12 cestujících spočívající v poskytování pomoci cestujícím při ochraně jejich práv a osobám se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí a činnosti související s ochranou cestujících pro případ nehody, nasednutí nebo potopení plavidlaplavidla anebo jiného hrozícího nebezpečí (dále jen „činnost odborníka na přepravu cestujících“) může vykonávat pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění. (2) Činnosti na plavidleplavidle uvedeném v § 24a odst. 1 používajícím jako palivo zkapalněný zemní plyn související s uplatňováním požadavků na provoz takového plavidlaplavidla, určováním, hodnocením a usměrňováním rizik s tímto provozem spojených, bezpečným provozováním pohonné soustavy na zkapalněný zemní plyn, její pravidelnou kontrolou a údržbou a čerpáním zkapalněného zemního plynu (dále jen „činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn“) může vykonávat pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění. (3) Plovoucí strojPlovoucí stroj vykonávající práci na vodní cestěvodní cestě, jehož pohyb na vodní cestěvodní cestě souvisí pouze s výkonem této práce, může obsluhovat pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění, nebo osoba, která získává praxi v obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra; v takovém případě nemusí být plovoucí strojplovoucí stroj veden vůdcem. (4) Oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn lze doložit platným a) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti plavebním úřademplavebním úřadem, b) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti jiným členským státem Evropské unie, c) osvědčením Evropské unie o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, d) osvědčením o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti podle Revidované úmluvy pro plavbuplavbu na Rýně státem, který je její smluvní stranou, nebo e) osvědčením o kvalifikaci odborníka vydaným pro výkon této činnosti jiným státem, je-li toto osvědčení uznáváno podle předpisu Komise. (5) Oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících na námořní obchodní lodi zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestěvodní cestě České republiky, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti a) vydaným nebo uznaným Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru a b) dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takového plavidlaplavidla určeného k přepravě více než 12 cestujících. (6) Oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn na námořní obchodní lodi zapsané v námořním rejstříku nebo evidenci obdobné námořnímu rejstříku vedené jiným státem, která je provozována na vodní cestěvodní cestě České republiky, lze doložit rovněž platným průkazem způsobilosti a) vydaným nebo uznaným Ministerstvem dopravy, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru a b) dokládajícím oprávnění k výkonu funkce člena posádky takového plavidlaplavidla používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn. (7) Oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje vykonávajícího práci na vodní cestěvodní cestě, jehož pohyb na vodní cestěvodní cestě souvisí pouze s výkonem této práce, (dále jen „obsluha plovoucího strojeplovoucího stroje“) lze doložit platným průkazem způsobilosti strojmistra vydaným plavebním úřademplavebním úřadem. (8) Provozovatel plavidlaplavidla určeného k přepravě více než 12 cestujících je povinen zajistit, aby činnost odborníka na přepravu cestujících vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících. Provozovatel plavidlaplavidla uvedeného v § 24a odst. 1 používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn je povinen zajistit, aby činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. Provozovatel plovoucího strojeplovoucího stroje je povinen zajistit, aby obsluhu plovoucího strojeplovoucího stroje vykonávala osoba, která je držitelem platného průkazu strojmistra, nebo osoba, která získává praxi v obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra. § 24o Odborník na přepravu cestujících (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících fyzické osobě, která dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících. Plavební úřadPlavební úřad oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících neudělí, vydal-li již jiný členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících. (2) Po podání žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících plavební úřadplavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. (3) Pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použije § 24e odst. 1, 2 a 5 obdobně. Zkouška z praktických dovedností se provádí ověřením praktických dovedností žadatele v prostorách, které svým uspořádáním a vybavením toto ověření praktických dovedností umožňují. (4) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících podle vzoru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavběplavbě28). (5) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a uspořádání a vybavení prostor, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis. § 24p Platnost osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících a postup pro případ uplynutí doby jeho platnosti (1) Osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících je platné po dobu 5 let. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících podle § 24n odst. 4 písm. a) až c) vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nové osvědčení fyzické osobě, která a) úspěšně složila novou zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, nebo b) absolvovala školení určené pro výkon této činnosti v délce alespoň 8 hodin. (3) Prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení školením a žadatel toto školení absolvoval v jiném členském státě Evropské unie nebo smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru, musí být k žádosti přiložen doklad o úspěšném absolvování školení určeného pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících. Doklad o úspěšném absolvování školení může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. Prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení školením, předloží v průběhu řízení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu průkaz totožnosti. (4) Po podání žádosti plavební úřadplavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících a řízení přeruší; to neplatí, prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení školením. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. (5) Držitel je povinen odevzdat původní osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. § 24q Odborník na zkapalněný zemní plyn (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn fyzické osobě, která dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. Plavební úřadPlavební úřad oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn neudělí, vydal-li již jiný členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn. (2) Po podání žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn plavební úřadplavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. (3) Pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použije § 24e odst. 1, 2 a 5 obdobně. Zkouška z praktických dovedností se provádí ověřením praktických dovedností žadatele v prostorách, které svým uspořádáním a vybavením toto ověření umožňují. (4) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn podle vzoru stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavběplavbě28). (5) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a uspořádání a vybavení prostor, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis. § 24r Platnost osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn a vydání nového osvědčení (1) Osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn je platné po dobu 5 let. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn podle § 24n odst. 4 písm. a) až c) vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nové osvědčení fyzické osobě, která a) úspěšně složila novou zkoušku z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, nebo b) má praxi v obsluze plavidlaplavidla uvedeného v § 24a odst. 1, které používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, v rozsahu nejméně 1. 180 dnů během 5 let přede dnem podání žádosti, nebo 2. 90 dnů během 1 roku přede dnem podání žádosti. (3) Prokazuje-li žadatel splnění podmínky pro vydání nového osvědčení praxí, musí být k žádosti přiložena plavecká služební knížka související s osvědčením podle § 24a odst. 5 obsahující záznam o této praxi potvrzený plavebním úřademplavebním úřadem nebo jiným státem uvedeným v § 24a odst. 3 písm. b) až e). V takovém případě žadatel v průběhu řízení předloží plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu průkaz totožnosti. Plavecká služební knížka může být k žádosti přiložena v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu plavecké služební knížky k nahlédnutí. (4) Po podání žádosti plavební úřadplavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn a řízení přeruší; to neplatí, byla-li k žádosti přiložena plavecká služební knížka prokazující splnění podmínky pro vydání nového osvědčení. Nebyla-li zkouška z praktických dovedností úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. (5) Držitel je povinen odevzdat původní osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. § 24s Pozbytí dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn (1) Má-li plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn vydaného plavebním úřademplavebním úřadem pozbyl dovednosti potřebné k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení praktických dovedností ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel tohoto osvědčení je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení praktických dovedností. (2) Pro provedení přezkoušení praktických dovedností, místo přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování přezkoušení se použije § 24e odst. 1, 2 a 5 obdobně. Přezkoušení praktických dovedností se provádí ověřením praktických dovedností osoby podrobující se přezkoušení v prostorách, které svým uspořádáním a vybavením toto ověření umožňují. (3) V případě důvodného podezření, že pozbytím dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn u držitele osvědčení podle § 24n odst. 4 může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (4) Nepodrobí-li se držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřadplavební úřad mu odejme oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. (5) Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, je držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Dovednosti, které jsou předmětem přezkoušení praktických dovedností potřebných k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a uspořádání a vybavení prostor, které umožňují ověření praktických dovedností, stanoví prováděcí právní předpis. § 24t Ztráta, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn anebo změna údaje v nich obsaženého Držitel osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození osvědčení anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení osvědčení nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřadplavební úřad vydá nové osvědčení s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního osvědčení nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne a) vydání nového osvědčení, nebo b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového osvědčení. § 24u Strojmistr (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 18 let, má praxi v obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje získanou pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra v rozsahu nejméně 60 dnů a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje. (2) K žádosti o udělení oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje musí být přiložen lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele a potvrzení o získání požadované praxe vydané provozovatelem plovoucího strojeplovoucího stroje. Tyto doklady mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. (3) Po podání žádosti o udělení oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje plavební úřadplavební úřad stanoví termín pro provedení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška z teoretických znalostí úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. (4) Pro provedení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, její skládání, složení zkušební komise, prokázání totožnosti žadatele a opakování zkoušky se použijí § 24e odst. 1 a 2, § 24e odst. 3 písm. a) a § 24e odst. 5 obdobně. (5) Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad žádosti o udělení oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti strojmistra. (6) Znalosti, které jsou předmětem zkoušky z teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a vzor průkazu způsobilosti strojmistra stanoví prováděcí právní předpis. § 24v Platnost průkazu způsobilosti strojmistra a postup pro případ uplynutí doby jeho platnosti (1) Průkaz způsobilosti strojmistra je platný a) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 60 let, b) po dobu 5 let, nejpozději však do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 70 let, dokládá-li oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje pro období po dosažení věku 60 let, nebo c) po dobu 2 let, dokládá-li oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje pro období po dosažení věku 70 let. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti strojmistra vyznačí v tomto průkazu jeho novou dobu platnosti, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen za tímto účelem předložit průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen nový lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele. Nový lékařský posudek může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu posudku k nahlédnutí. Vyhoví-li plavební úřadplavební úřad, rozhodnutí písemně nevyhotovuje. § 24w Zdravotní způsobilost strojmistra (1) Zdravotní způsobilostí strojmistra se rozumí jeho tělesná a duševní schopnost k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje. (2) Vyplývá-li z lékařského posudku, že žadatel o udělení oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje je zdravotně způsobilý s podmínkou, plavební úřadplavební úřad oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje podmíní a tuto podmínku v průkazu způsobilosti strojmistra vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav žadatele o udělení oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje vydán na omezenou dobu, plavební úřadplavební úřad vyznačí v průkazu způsobilosti strojmistra dobu jeho platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24v odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. (3) Má-li provozovatel nebo vůdce plovoucího strojeplovoucího stroje anebo plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že u držitele průkazu způsobilosti strojmistra došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla vést ke ztrátě nebo podmínění jeho zdravotní způsobilosti, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil lékařské prohlídce. Učinil-li výzvu provozovatel nebo vůdce plavidlavůdce plavidla, zašle ji bez zbytečného odkladu rovněž plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy a) podrobit se lékařské prohlídce a b) sdělit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se lékařské prohlídce podrobil. (4) V případě důvodného podezření, že změnou zdravotního stavu držitele průkazu způsobilosti strojmistra může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad činnost spočívající v obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (5) Posuzující lékař zašle lékařský posudek vydaný na základě lékařské prohlídky bez zbytečného odkladu posuzované osobě, provozovateli plovoucího strojeplovoucího stroje, který posuzovaná osoba obsluhuje, je-li mu znám, a plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (6) Vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, jíž se držitel průkazu způsobilosti strojmistra podrobil na základě výzvy podle odstavce 3, že je zdravotně způsobilý s podmínkou, která doposud není vyznačena v průkazu způsobilosti strojmistra, plavební úřadplavební úřad oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje podmíní a tuto podmínku v průkazu vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav držitele průkazu způsobilosti strojmistra vydán na omezenou dobu, plavební úřadplavební úřad vyznačí v průkazu dobu jeho nové platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 24v odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen v těchto případech předložit průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 10 dnů ode dne převzetí lékařského posudku. (7) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti strojmistra ve stanovené lhůtě plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce na základě výzvy podle odstavce 3, vyzve jej plavební úřadplavební úřad, aby toto sdělení učinil do 15 dnů ode dne doručení opakované výzvy, a to s poučením o důsledcích pro případ, že tak neučiní. (8) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti strojmistra ani ve lhůtě stanovené v opakované výzvě, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce, zjistí-li plavební úřadplavební úřad, že se u lékaře uvedeného ve sdělení lékařské prohlídce nepodrobil, nebo vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, že je zdravotně nezpůsobilý k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, plavební úřadplavební úřad mu oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje odejme a, bylo-li rozhodnuto o zákazu činnosti spočívající v obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, toto rozhodnutí zruší. Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, je držitel průkazu způsobilosti strojmistra povinen odevzdat tento průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (9) Nemoci, vady a stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost strojmistra nebo jsou důvodem pro vydání lékařského posudku na omezenou dobu, druhy prohlídek a jejich obsah a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. § 24x Pozbytí znalostí potřebných k obsluze plovoucího stroje (1) Má-li plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že držitel průkazu způsobilosti strojmistra pozbyl znalosti potřebné k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení teoretických znalostí ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení teoretických znalostí. (2) Pro provedení přezkoušení teoretických znalostí, místo a formu přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování přezkoušení se použijí § 24e odst. 1 a 2, § 24e odst. 3 písm. a) a § 24e odst. 5 obdobně. (3) V případě důvodného podezření, že pozbytím znalostí potřebných k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje u držitele průkazu způsobilosti strojmistra může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad činnost spočívající v obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (4) Nepodrobí-li se držitel průkazu způsobilosti strojmistra přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřadplavební úřad mu odejme oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje. (5) Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, je držitel průkazu způsobilosti strojmistra povinen odevzdat tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Znalosti, které jsou předmětem přezkoušení teoretických znalostí potřebných k obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení a podmínky pro jmenování zkušebním komisařem stanoví prováděcí právní předpis. § 24y Ztráta, zničení, odcizení nebo poškození průkazu způsobilosti strojmistra anebo změna údaje v něm obsaženého Držitel průkazu způsobilosti strojmistra je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení průkazu nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřadplavební úřad vydá nový průkaz s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního průkazu nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne a) vydání nového průkazu, nebo b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového průkazu. § 24z Povinnost mít doklady při provozování plavidla (1) Člen posádky plavidlaplavidla uvedeného v § 24a odst. 1 je povinen mít u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující oprávnění k výkonu příslušné funkce člena posádky plavidlaplavidla; vůdce plavidlavůdce plavidla, a) které pluje pomocí radaru nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, musí mít v tomto dokladu uveden rovněž záznam prokazující jeho zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce takového plavidlaplavidla, b) které používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, je povinen mít u sebe při jeho provozování rovněž platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, nebo c) který je držitelem osvědčení o kvalifikaci vůdce plavidlavůdce plavidla podle § 24a odst. 5, je povinen mít u sebe při provozování tohoto plavidlaplavidla rovněž plaveckou služební knížku. (2) Osoba vykonávající činnost odborníka na přepravu cestujících je povinna mít u sebe při provozování plavidlaprovozování plavidla určeného k přepravě více než 12 cestujících platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících. (3) Osoba vykonávající činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn je povinna mít u sebe při provozování plavidlaprovozování plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 používajícího jako palivo zkapalněný zemní plyn platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn. (4) Strojmistr je povinen mít u sebe při obsluze plovoucího strojeplovoucího stroje platný průkaz způsobilosti strojmistra. § 25 Školení určené pro člena posádky plavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících (1) Školení určené pro člena posádky plavidlaplavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících lze absolvovat pouze u osoby pověřené jeho prováděním a) plavebním úřademplavebním úřadem, b) jiným členským státem Evropské unie, nebo c) smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru. (2) Plavební úřadPlavební úřad může na žádost pověřit prováděním školení osobu, která a) má sídlo na území členského státu Evropské unie, b) má právo k užívání nebytových prostor potřebných k provádění školení, c) je provozovatelem plavidlaplavidla, jehož technické parametry a vybavení umožňují provádění školení, nebo má s takovým provozovatelem smluvní vztah, jehož předmětem je užívání takového plavidlaplavidla za účelem provádění školení, d) má zajištěny výukové materiály, pomůcky a jiné vybavení potřebné k provádění školení, e) má zajištěn simulátor, jehož technická způsobilost byla schválena plavebním úřademplavebním úřadem, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, hodlá-li využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla, f) má zpracován plán pro zajištění školení obsahující vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly, g) má zaveden systém řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality31), h) je finančně způsobilá v rozsahu nezbytném k provádění školení, i) má zajištěno provádění školení a závěrečných zkoušek prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a j) má zajištěno vyloučení střetu zájmů při provádění závěrečných zkoušek. (3) Finančně způsobilou k provádění školení je osoba, která je schopna finančně zabezpečit jeho provádění po dobu alespoň 3 let. Za finančně způsobilou se nepovažuje osoba, a) jejíž úpadek je řešen konkursem nebo reorganizací na základě rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu, b) u níž insolvenční soudinsolvenční soud v období 5 let přede dnem podání žádosti o pověření pravomocně rozhodl o zrušení konkursu z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, c) která má evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky nebo u orgánů Celní správy České republiky, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, d) která má evidován nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení anebo na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou nedoplatku, u kterého bylo povoleno splácení ve splátkách, a není v prodlení se splácením splátek, nebo e) která má evidován nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění. (4) Odborně způsobilým k provádění školení a závěrečných zkoušek je a) učitel střední, vyšší odborné nebo vysoké školy vyučující předmět, jehož výuka vyžaduje znalosti a dovednosti využitelné pro provádění školení a závěrečných zkoušek, nebo b) držitel dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla uvedeného v § 24a odst. 1, který má praxi ve vedení tohoto plavidlaplavidla v rozsahu nejméně 500 dnů a úspěšně složil zkoušku z teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k provádění školení. (5) K žádosti o pověření musí být přiloženy a) doklad prokazující splnění podmínky sídla, má-li je žadatel v jiném členském státě Evropské unie, b) doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. b) až d), c) doklad o schválení technické způsobilosti simulátoru vydaný jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, hodlá-li žadatel využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla a byla-li technická způsobilost simulátoru schválena tímto státem, d) plán pro zajištění školení žadatelem obsahující vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly, e) doklad prokazující zavedení systému řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality31), f) doklady prokazující splnění podmínky finanční způsobilosti žadatele, kterými jsou doklad prokazující objem dostupných peněžních prostředků žadatele včetně stavu bankovních účtů a úvěrů a jeho 1. poslední účetní závěrka, vede-li žadatel účetnictví, 2. zahajovací rozvaha nebo zahajovací rozvaha ve zjednodušeném rozsahu, povede-li žadatel účetnictví, nebo 3. zahajovací přehled obchodního majetku, povede-li žadatel daňovou evidenci, g) doklady prokazující odbornou způsobilost osob, jimiž má být zajištěno provádění školení a závěrečných zkoušek, a doklady prokazující smluvní vztah těchto osob k žadateli, a h) doklad prokazující způsob zajištění vyloučení střetu zájmů při provádění závěrečných zkoušek. (6) V pověření plavební úřad stanoví rozsah školení, které bude pověřenou osobou prováděno, a podmínky pro zajištění jeho řádného provádění. (7) Pověřená osoba je povinna a) zajistit, aby osoby provádějící školení a závěrečné zkoušky byly seznámeny s plánem pro zajištění školení obsahujícím vymezení organizace, rozsahu a způsobu provádění školení a jeho kontroly, b) provádět školení prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a způsobem a v rozsahu, které zajistí nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla nebo odborníka na přepravu cestujících, c) provádět školení v prostorách a s využitím plavidlaplavidla, výukových materiálů, pomůcek a jiného vybavení, které zajistí nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla nebo odborníka na přepravu cestujících, d) provádět školení s využitím simulátoru, jehož technická způsobilost byla schválena plavebním úřademplavebním úřadem, jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru a u něhož nebylo pravomocně rozhodnuto o technické nezpůsobilosti nebo o zákazu používání simulátoru k ověřování praktických dovedností podle § 25b odst. 5, využívá-li simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla, e) vést seznam osob účastnících se prováděného školení a tento seznam neprodleně po zahájení školení zaslat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, f) podrobit osoby účastnící se prováděného školení závěrečné zkoušce, která ověří nabytí teoretických znalostí a praktických dovedností člena posádky plavidlaplavidla nebo odborníka na přepravu cestujících, a provádět tuto zkoušku prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob, g) pořídit o průběhu a výsledku školení a závěrečné zkoušky zápis, který uchová po dobu 5 let ode dne provedení závěrečné zkoušky, h) sdělit výsledek závěrečné zkoušky neprodleně po jejím provedení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu a i) vydat absolventu školení o úspěšném složení závěrečné zkoušky osvědčení. (8) Plavební úřadPlavební úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba a) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, b) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření, nebo c) o to požádala. (9) Teoretické znalosti a praktické dovednosti, jejichž nabytí musí být zajištěno školením určeným pro člena posádky plavidlaplavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících, způsob a průběh provádění tohoto školení, podrobné členění údajů, které musí být obsaženy v plánu pro jeho zajištění, technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují provádění školení, a rozsah finanční způsobilosti nezbytné k jeho provádění stanoví prováděcí právní předpis. § 25a Zkouška z teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k provádění školení (1) Zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení určeného pro člena posádky plavidlaplavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a k provádění závěrečné zkoušky, provádí plavební úřadplavební úřad. (2) Zkouška z teoretických znalostí a zkouška z praktických dovedností, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení a závěrečné zkoušky, se skládá v místě určeném plavebním úřademplavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných plavebním úřademplavebním úřadem. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky. (3) Zkouška z teoretických znalostí, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení a závěrečné zkoušky, se provádí formou ústní zkoušky. (4) Zkouška z praktických dovedností, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení a závěrečné zkoušky, se provádí na plavidleplavidle, jehož technické parametry a vybavení ověření této způsobilosti umožňují. (5) Znalosti a dovednosti, které jsou předmětem zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení určeného pro člena posádky plavidlaplavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a k provádění závěrečné zkoušky, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují ověření odborné způsobilosti k provádění školení a závěrečné zkoušky, stanoví prováděcí právní předpis. § 25b Simulátory (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost osoby, která hodlá využívat simulátor k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, schválí jeho technickou způsobilost, splňuje-li simulátor podmínky technické způsobilosti. (2) Žádost vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje údaj o tom, zda žadatel hodlá simulátor využívat k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru. (3) Splnění podmínek technické způsobilosti simulátoru ověří plavební úřadplavební úřad jeho technickou prohlídkou. K provedení technické prohlídky ustaví plavební úřadplavební úřad odbornou komisi. Členem odborné komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění prohlídky by s ohledem na její poměr k žadateli ohrozila nestranné provedení prohlídky. Odborná komise provádějící technickou prohlídku zpracuje o jejím výsledku protokol. (4) V rozhodnutí o schválení technické způsobilosti simulátoru plavební úřadplavební úřad uvede, zda technická způsobilost simulátoru byla schválena k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru. (5) Nesplňuje-li simulátor, jehož technickou způsobilost plavební úřadplavební úřad schválil, podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřadplavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Nesplňuje-li simulátor, jehož technickou způsobilost schválil jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru, podmínky technické způsobilosti, plavební úřadplavební úřad zakáže využívání simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru; odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (6) Plavební úřadPlavební úřad oznamuje údaje týkající se rozhodnutí o schválení technické způsobilosti, o technické nezpůsobilosti a o zákazu využívání simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie32) Komisi a dotčeným mezinárodním organizacím působícím v oblasti vnitrozemské plavbyplavby. (7) Podmínky technické způsobilosti simulátoru, složení odborné komise a způsob jejího jednání, postup při provádění technické prohlídky simulátoru a její rozsah a náležitosti protokolu o výsledku technické prohlídky simulátoru stanoví prováděcí právní předpis. § 25c Rejstřík členů posádek plavidel a odborníků na plavidlech (1) Rejstřík členů posádek plavidelplavidel a odborníků na plavidlechplavidlech je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je plavební úřadplavební úřad. (2) V rejstříku členů posádek plavidelplavidel a odborníků na plavidlechplavidlech jsou vedeny a) údaje, které plavební úřadplavební úřad zaznamenává podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vzory v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavběplavbě28) do jím vydaných osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla, plaveckých služebních knížek vydaných držitelům tohoto osvědčení, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn a lodních deníků vydaných pro plavidlaplavidla uvedená v § 24a odst. 1, b) údaje o osvědčeních podle písmene a), jejichž platnost uplynula, c) údaje o rozhodnutích, jimiž byla zakázána činnost spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla nebo vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, nebo jimiž byl zakázán výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo výkon činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn držitelům osvědčení podle písmene a), d) údaje o rozhodnutích, jimiž došlo k odnětí oprávnění k výkonu funkce člena posádky plavidlaplavidla, zvláštního oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidlaplavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, nebo oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn držitelům osvědčení podle písmene a), a e) údaje o osvědčeních podle písmene a), která byla ztracena, zničena nebo odcizena. (3) Plavební úřadPlavební úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v rejstříku členů posádek plavidelplavidel a odborníků na plavidlechplavidlech Policii České republiky. (4) Plavební úřadPlavební úřad zajistí předávání údajů vedených v rejstříku členů posádek plavidelplavidel a odborníků na plavidlechplavidlech v rozsahu a způsobem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího databázi Evropské unie pro osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky33) do a) databáze Evropské unie pro osvědčení o kvalifikaci a plavecké služební knížky a b) evropské databáze trupů plavidelplavidel. (5) Údaje vedené v rejstříku členů posádek plavidelplavidel a odborníků na plavidlechplavidlech se uchovávají do dne, v němž se plavební úřadplavební úřad dozví, že došlo k úmrtí držitele osvědčení Evropské unie o kvalifikaci člena posádky plavidlaplavidla, osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících nebo osvědčení Evropské unie o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn. § 26 Vedení malého nebo rekreačního plavidla Vést malé plavidlomalé plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které není plavidlemplavidlem podle § 24a odst. 1, nebo rekreační plavidloplavidlo, které není malým plavidlemmalým plavidlem, může pouze osoba, jíž k tomu bylo uděleno oprávnění; to neplatí pro vedení plavidlaplavidla a) během akce povolené plavebním úřademplavebním úřadem na sledované vodní cestěvodní cestě ve vyznačené části této vodní cestyvodní cesty, b) během provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení tohoto plavidlaplavidla, nebo c) osobou, která dosáhla věku 18 let, jde-li o malé plavidlomalé plavidlo s vlastním strojním pohonem schopné plout pouze rychlostí nepřesahující 15 km/h, při které vztlak plavidlaplavidla tvoří zejména hydrostatické síly a vliv hydrodynamických sil vyvolaných rychlostí pohybu plavidlaplavidla je zanedbatelný, 1. plující na vodní cestěvodní cestě dopravně významné využívané uvedené v odstavci 1 písm. c) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, vodní cestě účelovévodní cestě účelové nebo vodní cestěvodní cestě nesledované, nebo 2. uvedené v seznamu obsaženém v povolení k provozování půjčovny malých plavidelmalých plavidel. § 26a Oprávnění k vedení malého plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla, které není plavidlemplavidlem podle § 24a odst. 1 ani plavidlemplavidlem s plachtou, na vodní cestěvodní cestě České republiky fyzické osobě, která je zdravotně způsobilá, dosáhla věku 16 let a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení tohoto plavidlaplavidla; úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností se nevyžaduje, a) je-li žadatel držitelem platného průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty vydaného podle zákona o námořní plavbě, nebo b) je-li předmětem žádosti udělení oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla bez vlastního strojního pohonu nebo s vlastním strojním pohonem o výkonu do 20 kW. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla podle odstavce 1 rozšířené o oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla s plachtou na vodní cestěvodní cestě České republiky fyzické osobě, která je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla dokládajícího oprávnění podle odstavce 1 nebo splňuje podmínky pro udělení tohoto oprávnění a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí a zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla s plachtou; úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností se nevyžaduje, a) je-li žadatel držitelem platného průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty vydaného podle zákona o námořní plavbě, nebo b) je-li předmětem žádosti udělení oprávnění podle odstavce 1 rozšířeného o oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla s plachtou, u něhož celková plocha plachet nepřesahuje 20 m2. (3) Udělí-li plavební úřadplavební úřad oprávnění podle odstavce 1 nebo 2, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla, v němž vyznačí rozsah uděleného oprávnění. Vydal-li plavební úřadplavební úřad průkaz způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla žadateli, který již je držitelem takového průkazu s jiným rozsahem uděleného oprávnění, je žadatel povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. (4) Oprávnění podle odstavce 1 lze doložit rovněž platným a) osvědčením podle § 24a odst. 5 dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, b) průkazem způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla s vlastním strojním pohonem bez omezení výkonu, nebo c) mezinárodním průkazem způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla, odpovídá-li v něm vyznačené oprávnění takto dokládanému oprávnění. (5) Oprávnění podle odstavce 2 lze doložit rovněž platným mezinárodním průkazem způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla, odpovídá-li v něm vyznačené oprávnění takto dokládanému oprávnění. (6) Plavební úřadPlavební úřad vydá mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla na žádost fyzické osoby, která je občanem České republiky, má na území České republiky pobyt nebo je občanem cizího státu, který není vázán rezolucí Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů upravující mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla (dále jen „rezoluce“), je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla a hodlá vést malé plavidlomalé plavidlo, které je rekreačním plavidlemplavidlem, vedle vodní cestyvodní cesty České republiky rovněž na a) zahraniční vnitrozemské vodní cestěvodní cestě, na níž je tento průkaz uznáván podle rezoluce, nebo b) zahraniční vnitrozemské vodní cestěvodní cestě a v pobřežních mořských vodách, na kterých je tento průkaz uznáván podle rezoluce do 1 námořní míle od pevniny nebo pobřežního ostrova a do 4° Beaufortovy stupnice (dále jen „pobřežní mořské vody“), složila-li úspěšně zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách. (7) Mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla plavební úřadplavební úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí a vyznačí v něm rozsah uděleného oprávnění. Vydal-li plavební úřadplavební úřad mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla žadateli, který již je držitelem průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla s jiným rozsahem uděleného oprávnění, je žadatel povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. (8) Vzor průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla a mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla stanoví prováděcí právní předpis. § 26b Oprávnění k vedení rekreačního plavidla jiného než malého (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí oprávnění k vedení rekreačního plavidlaplavidla, které není malým plavidlemmalým plavidlem, a) na vodní cestěvodní cestě České republiky a na zahraniční vnitrozemské vodní cestěvodní cestě, na níž je toto oprávnění uznáváno podle rezoluce, fyzické osobě, která je občanem České republiky, má na území České republiky pobyt nebo je občanem cizího státu, který není vázán rezolucí, je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla, dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení takového plavidlaplavidla, b) na vodní cestěvodní cestě České republiky, na zahraniční vnitrozemské vodní cestěvodní cestě a v pobřežních mořských vodách, fyzické osobě, která je občanem České republiky, má na území České republiky pobyt nebo je občanem cizího státu, který není vázán rezolucí, 1. je držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo splňuje podmínky pro udělení oprávnění k vedení malého plavidlamalého plavidla, dosáhla věku 18 let a úspěšně složila zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení takového plavidlaplavidla a zkoušku z teoretických znalostí potřebnou k vedení plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách, nebo 2. je držitelem platného mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla vydaného plavebním úřademplavebním úřadem dokládajícího oprávnění podle písmene a) a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách. (2) Udělí-li plavební úřadplavební úřad oprávnění podle odstavce 1, vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla a vyznačí v něm rozsah uděleného oprávnění. Vydal-li plavební úřadplavební úřad mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla žadateli, který již je držitelem průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla s jiným rozsahem uděleného oprávnění, je žadatel povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. (3) Oprávnění k vedení rekreačního plavidlaplavidla, které není malým plavidlemmalým plavidlem ani plavidlemplavidlem s plachtou, na vodní cestěvodní cestě České republiky lze doložit rovněž platným a) osvědčením podle § 24a odst. 5 dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, nebo b) průkazem způsobilosti vůdce plavidlavůdce plavidla dokládajícím oprávnění k výkonu funkce vůdce plavidlavůdce plavidla s vlastním strojním pohonem bez omezení výkonu. § 26c Žádost o udělení oprávnění k vedení malého plavidla, žádost o vydání mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla, žádost o udělení oprávnění k vedení rekreačního plavidla jiného než malého a postup po podání žádosti (1) K žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 musí být přiložen a) lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele; to neplatí, je-li žadatel držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo platného mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla, a b) platný průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty vydaný podle zákona o námořní plavbě, je-li žadatel jeho držitelem a hodlá-li jeho předložením nahradit úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla. (2) Doklady uvedené v odstavci 1 mohou být k žádosti přiloženy v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu dokladu k nahlédnutí. (3) Je-li podmínkou pro vyhovění žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 úspěšné složení zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla a tato zkouška nebyla složena přede dnem podání žádosti, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. K úspěšnému složení zkoušky se nepřihlíží, došlo-li k němu více než 2 roky přede dnem podání žádosti. (4) Je-li podmínkou pro vyhovění žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 úspěšné složení zkoušky z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla nebo plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách, stanoví plavební úřadplavební úřad po podání žádosti termín pro její provedení a řízení přeruší. Nebyla-li zkouška úspěšně složena do 1 roku ode dne nabytí právní moci usnesení, jímž bylo řízení přerušeno, plavební úřadplavební úřad řízení zastaví. § 26d Zkouška z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidla nebo plavidla v pobřežních mořských vodách (1) Zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla nebo plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách provádí plavební úřadplavební úřad. Plavební úřadPlavební úřad stanoví termín zkoušky tak, aby mohla být provedena nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti. Zkouška se skládá v místě určeném plavebním úřademplavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných ředitelem plavebního úřaduplavebního úřadu. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky. (2) Zkouška z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla nebo plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách se skládá pomocí výpočetní techniky formou testu obsahujícího otázky sestavené náhodným výběrem ze souboru zkušebních otázek, který plavební úřadplavební úřad zveřejní na svých internetových stránkách. (3) Zkoušku z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla nebo plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách skládá zájemce poté, co plavební úřadplavební úřad ověří jeho totožnost. Neuspěl-li zájemce o složení zkoušky, může ji v tomtéž řízení opakovat pouze jednou. (4) Znalosti, které jsou předmětem zkoušky z teoretických znalostí potřebných k vedení malého plavidlamalého plavidla nebo plavidlaplavidla v pobřežních mořských vodách, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení a podmínky pro jmenování zkušebním komisařem stanoví prováděcí právní předpis. § 26e Zkouška z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla (1) Zkoušku z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla provádí plavebním úřademplavebním úřadem pověřená osoba. Zkouška se skládá v místě určeném touto osobou a provádí se ověřením praktických dovedností zájemce o její složení při vedení plavidlaplavidla, jehož technické parametry a vybavení toto ověření umožňují. (2) Pověřená osoba a) umožní zájemci složení zkoušky poté, co ověří jeho totožnost, b) pořídí o průběhu a výsledku zkoušky zápis, který uchová po dobu 5 let ode dne jejího provedení, c) sdělí výsledek zkoušky neprodleně po jejím provedení prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu a d) vydá zájemci o úspěšném složení zkoušky osvědčení. (3) Požádá-li o to osoba do 15 dnů ode dne, v němž neuspěla u zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla u pověřené osoby, plavební úřadplavební úřad tuto zkoušku sám provede. (4) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují ověření praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, obsah zápisu o průběhu a výsledku zkoušky a vzor osvědčení o jejím úspěšném složení stanoví prováděcí právní předpis. § 26f Pověření prováděním zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost může prováděním zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla pověřit a) fyzickou osobu, která má sídlo na území členského státu Evropské unie, dosáhla věku 21 let a je k provádění této zkoušky odborně způsobilá, nebo b) právnickou osobu, která má sídlo na území členského státu Evropské unie a prokáže, že provádění této zkoušky zajistí prostřednictvím odborně způsobilé fyzické osoby. (2) Odborně způsobilým k provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla je ten, kdo je po dobu alespoň 3 let držitelem platného průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo platného mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla a složil zkoušku z praktických dovedností potřebných k provádění této zkoušky. (3) Zkouška, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, se provádí na plavidleplavidle, jehož technické parametry a vybavení ověření této způsobilosti umožňují, a skládá se v místě určeném plavebním úřademplavebním úřadem před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná a složena z komisařů jmenovaných a odvolávaných ředitelem plavebního úřaduplavebního úřadu. Členem zkušební komise nesmí být osoba, jejíž účast na provádění zkoušky by s ohledem na její poměr k zájemci o složení zkoušky ohrozila nestranný průběh zkoušky. (4) Plavební úřadPlavební úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba a) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, b) opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo c) o odnětí pověření požádala. (5) Dovednosti, které jsou předmětem zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění zkoušky z praktických dovedností potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, průběh provádění této zkoušky, způsob jejího hodnocení, podmínky pro jmenování zkušebním komisařem a technické parametry a vybavení plavidlaplavidla, které umožňují ověření této způsobilosti, stanoví prováděcí právní předpis. § 26g Platnost průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla a mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla a postup po uplynutí doby jejich platnosti (1) Průkaz způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla a mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla je platný a) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 65 let, b) do dne předcházejícího dni, v němž jeho držitel dosáhne věku 70 let, dokládá-li oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla pro období po dosažení věku 65 let, nebo c) po dobu 2 let, dokládá-li oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla pro období po dosažení věku 70 let. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost podanou z důvodu uplynutí doby platnosti průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí nový průkaz, je-li žadatel zdravotně způsobilý. Držitel je povinen odevzdat původní průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového průkazu. (3) K žádosti podle odstavce 2 musí být přiložen nový lékařský posudek dokládající zdravotní způsobilost žadatele. Nový lékařský posudek může být k žádosti přiložen v kopii; plavební úřadplavební úřad může v takovém případě požadovat předložení originálu posudku k nahlédnutí. § 26h Zdravotní způsobilost vůdce malého nebo rekreačního plavidla (1) Zdravotní způsobilostí vůdce malého nebo rekreačního plavidlaZdravotní způsobilostí vůdce malého nebo rekreačního plavidla se rozumí tělesná a duševní schopnost k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla. (2) Je-li podmínkou pro vyhovění žádosti podle § 26a odst. 1, 2 nebo 6 nebo § 26b odst. 1 zdravotní způsobilost žadatele a z lékařského posudku vyplývá, že žadatel je zdravotně způsobilý s podmínkou, plavební úřadplavební úřad oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla podmíní a tuto podmínku v průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodním průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav žadatele vydán na omezenou dobu, plavební úřadplavební úřad vyznačí v průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo v mezinárodním průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla dobu jeho platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 26g odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. (3) Má-li plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že u držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla došlo ke změně zdravotního stavu, která by mohla vést ke ztrátě nebo podmínění jeho zdravotní způsobilosti, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil lékařské prohlídce. Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla je povinen ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy a) podrobit se lékařské prohlídce a b) sdělit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se lékařské prohlídce podrobil. (4) V případě důvodného podezření, že změnou zdravotního stavu držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad činnost spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (5) Posuzující lékař zašle lékařský posudek vydaný na základě lékařské prohlídky bez zbytečného odkladu posuzované osobě a plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. (6) Vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, jíž se držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla podrobil na základě výzvy podle odstavce 3, že je zdravotně způsobilý s podmínkou, která doposud není vyznačena v průkazu, plavební úřadplavební úřad oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla podmíní a tuto podmínku v průkazu vyznačí. Byl-li lékařský posudek s ohledem na zjištěný zdravotní stav držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla vydán na omezenou dobu, plavební úřadplavební úřad vyznačí v průkazu dobu jeho nové platnosti tak, aby odpovídala takto omezené době; to neplatí, byla-li by podle § 26g odst. 1 doba platnosti průkazu kratší. Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla je povinen v těchto případech předložit průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 10 dnů ode dne převzetí lékařského posudku. (7) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla ve stanovené lhůtě plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce na základě výzvy podle odstavce 3, vyzve jej plavební úřadplavební úřad, aby toto sdělení učinil do 15 dnů ode dne doručení opakované výzvy, a to s poučením o důsledcích pro případ, že tak neučiní. (8) Nesdělí-li držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla ani ve lhůtě stanovené v opakované výzvě, u kterého posuzujícího lékaře se podrobil lékařské prohlídce, zjistí-li plavební úřadplavební úřad, že se u lékaře uvedeného ve sdělení lékařské prohlídce nepodrobil, nebo vyplývá-li z lékařského posudku vydaného na základě lékařské prohlídky, že je zdravotně nezpůsobilý k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, plavební úřadplavební úřad mu oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla odejme a, bylo-li rozhodnuto o zákazu činnosti spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, toto rozhodnutí zruší. Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, je držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla povinen odevzdat tento průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (9) Nemoci, vady a stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost vůdce malého nebo rekreačního plavidlazdravotní způsobilost vůdce malého nebo rekreačního plavidla nebo jsou důvodem pro vydání lékařského posudku na omezenou dobu, druhy prohlídek a jejich obsah a náležitosti lékařského posudku stanoví prováděcí právní předpis. § 26i Pozbytí znalostí potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidla (1) Má-li plavební úřadplavební úřad důvodné podezření, že držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla pozbyl znalosti potřebné k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, vyzve jej písemně s uvedením důvodů svého podezření, aby se podrobil přezkoušení teoretických znalostí ve stanoveném termínu, a ve výzvě jej poučí o důsledcích nepodrobení se přezkoušení. Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla je povinen se ve stanoveném termínu podrobit přezkoušení teoretických znalostí. (2) Pro provedení přezkoušení teoretických znalostí, místo a formu přezkoušení, složení zkušební komise, prokázání totožnosti osoby podrobující se přezkoušení a opakování přezkoušení se použije § 26d odst. 1 až 3 obdobně. (3) V případě důvodného podezření, že pozbytím znalostí potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla u držitele průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla může být závažným způsobem ohrožena bezpečnost plavbyplavby, zakáže mu plavební úřadplavební úřad činnost spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Pominou-li důvody, pro které bylo toto rozhodnutí vydáno, plavební úřadplavební úřad rozhodnutí zruší. (4) Nepodrobí-li se držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla přezkoušení ve stanoveném termínu nebo neuspěje-li v tomto přezkoušení, plavební úřadplavební úřad mu odejme oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla. (5) Rozhodl-li plavební úřadplavební úřad o odnětí oprávnění k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, je držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla povinen odevzdat tento průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (6) Znalosti, které jsou předmětem přezkoušení teoretických znalostí potřebných k vedení malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, průběh přezkoušení, způsob jeho hodnocení a podmínky pro jmenování zkušebním komisařem stanoví prováděcí právní předpis. § 26j Ztráta, zničení, odcizení nebo poškození průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla anebo změna údaje v nich obsaženého Držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla je povinen ohlásit ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy k této skutečnosti došlo; jde-li o odcizení průkazu nebo o změnu jména, popřípadě jmen, nebo příjmení, předloží zároveň doklady tuto skutečnost prokazující. Požádá-li o to ohlašovatel, plavební úřadplavební úřad vydá nový průkaz s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu. Došlo-li k poškození původního průkazu nebo ke změně jména, popřípadě jmen, nebo příjmení jeho držitele, je ohlašovatel povinen odevzdat původní doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu do 15 dnů ode dne a) vydání nového průkazu, nebo b) ohlášení této skutečnosti, nežádá-li o vydání nového průkazu. § 26k Povinnost mít doklady při provozování malého nebo rekreačního plavidla Vůdce malého nebo rekreačního plavidlaplavidla, k jehož vedení je třeba oprávnění podle § 26 odst. 1, je povinen mít u sebe při jeho provozování platný průkaz způsobilosti vůdce malého plavidlamalého plavidla nebo mezinárodní průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidlaplavidla. § 27 Podávání žádosti prostřednictvím uživatelského rozhraní Žádost podle § 24b, § 24c, § 24h odst. 1 nebo 2, § 24j odst. 2 až 4, § 24o odst. 1, § 24p odst. 2, § 24q odst. 1, § 24r odst. 2, § 24u odst. 1, § 24v odst. 2, § 26a odst. 1, 2 nebo 6, § 26b odst. 1 nebo § 26g odst. 2 může být podána rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného plavebním úřademplavebním úřadem; v takovém případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci34) a § 24d odst. 3, § 24h odst. 6, § 24j odst. 5 věta třetí, § 24p odst. 3 věta třetí a § 24r odst. 3 věta druhá se nepoužijí. § 27a Uznávání odborné kvalifikace pro činnosti ve vnitrozemské plavbě Postup podle zákona upravujícího uznávání odborné kvalifikace35) není dotčen, jde-li o a) výkon funkce člena posádky plavidlaplavidla, výkon funkce vůdce plavidlavůdce plavidla, které pluje pomocí radaru, používá jako palivo zkapalněný zemní plyn nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavytlačné sestavy plavidelplavidel s plochou alespoň 7 000 m2, nebo výkon činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, pokud jsou tyto funkce nebo činnost vykonávány na 1. vojenském plavidleplavidle29) provozovaném na vodní cestěvodní cestě České republiky nebo plavidleplavidle provozovaném na této vodní cestěvodní cestě základní složkou integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, obecní policií, plavebním úřademplavebním úřadem nebo správcem vodní cestyvodní cesty, nebo 2. převozní lodi upoutané k vodicímu lanu nebo řetězu provozované na vodní cestěvodní cestě České republiky, b) obsluhu plovoucího strojeplovoucího stroje a c) vedení malého plavidlamalého plavidla, které není plavidlemplavidlem uvedeným v § 24a odst. 1 ani rekreačním plavidlemplavidlem. § 28 Účastník plavebního provozu Účastníkem plavebního provozu na vodní cestě je a) vůdce plavidla, b) člen posádky plavidla a další osoby na plavidle nebo mimo plavidlo vykonávající činnosti spojené se zajištěním bezpečné plavby, c) cestující, d) osoba obsluhující plavební komoru či jiné plavební zařízení, e) osoba, která se na vodní cestě koupe nebo potápí, a f) osoba vykonávající na vodní cestě činnost, která může ovlivnit bezpečnost a plynulost plavebního provozu. § 29 Povinnosti účastníka plavebního provozu (1) Účastník plavebního provozu je povinen zachovávat přiměřenou opatrnost a chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, lidského života nebo zdraví, ke vzniku škody na majetku a aby nezpůsobil nehodu v plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě, znečištění vodní cesty nebo jiné poškození životního prostředí. (2) Účastník plavebního provozu je dále povinen řídit se plavebním značením umístěným na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě a světelnými a zvukovými signály. (3) Každý, kdo způsobil překážku plavebního provozu na vodní cestě, je povinen ji neprodleně odstranit. Nemůže-li překážku odstranit neprodleně, oznámí tuto skutečnost správci vodní cesty a plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu a viditelně označí místo výskytu překážky. Obdrží-li správce vodní cesty oznámení o vzniku překážky, může ji odstranit na náklady toho, kdo ji způsobil. § 29a Ochrana plavebního značení (1) Nikdo nesmí poškozovat plavební značení a jiná plavební zařízení umístěná na vodní cestě, používat je k vyvazování plavidla nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umísťovat předměty, které jsou zaměnitelné s plavebním značením. (2) Umísťovat, odstraňovat nebo přemísťovat plavební značení lze jen se souhlasem plavebního úřaduplavebního úřadu. Souhlasu plavebního úřaduplavebního úřadu není třeba, nakládá-li s plavebním značením správce vodní cesty; správce vodní cesty je povinen neprodleně oznámit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, které provedl. (3) Plavební úřadPlavební úřad vydá souhlas k umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, pokud a) tím nebude ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu na vodní cestě a b) umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení neodporuje účelu oprávněného užívání daného úseku vodní cesty. (4) Vlastník, nájemce nebo pachtýř nemovitosti nebo její součásti nacházející se v blízkosti vodní cesty je povinen strpět umístění a údržbu plavebního značení správcem vodní cesty na tomto pozemku nebo stavbě. § 29b Povinnosti vůdce plavidla, člena posádky plavidla a odborníka na plavidle (1) Vůdce plavidla je povinen, a) být přítomen na plavidle, jestliže plavidlo pluje, b) zajistit, aby 1. obsazení plavidla cestujícími nebo zatížení plavidla nákladem a jeho rozmístění na plavidle neohrožovalo bezpečnou plavbu a 2. rozměry plavidla nebo sestavy plavidel a jejich ponor odpovídaly parametrům vodní cesty a staveb na ní, c) zajistit, aby přes obrys plavidla nevyčnívaly předměty, které by mohly být nebezpečím pro jiná plavidla nebo by mohly poškodit plavební zařízení a stavby na vodní cestě, d) zajistit splnění ohlašovací povinnosti před vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost použít radiotelefonního spojení, e) zabránit pádu předmětů a úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost a plynulost plavby, ostatní účastníky plavebního provozu nebo uživatele vodní cesty, z plavidla, f) zajistit odstranění předmětu z plavební dráhy, pokud vypadl z plavidla a může vytvořit plavební překážku nebo ohrozit bezpečnost plavby, g) učinit neodkladná opatření k nápravě v případě úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost plavby, ostatní uživatele vodní cesty anebo znečistit vodní cestu, nebo hrozí-li nebezpečí úniku těchto látek, h) neodkladně uvědomit plavební úřadplavební úřad a správce vodní cesty 1. o místě pádu předmětu či úniku látek, pokud není možné učinit opatření uvedená v písmenech e) až g), a je-li to možné, toto místo viditelně označit, 2. o zjištění výskytu neznámé překážky plavebního provozu na vodní cestě včetně jejího umístění, a je-li to možné, toto místo viditelně označit, nebo 3. o zjištěných změnách, přemístění nebo poškození plavebního značení nebo poškození stavby na vodní cestě, i) přizpůsobit vedení plavidla stavu a parametrům vodní cesty a staveb na ní, j) zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, je-li to nezbytné pro bezpečnost plavby, a vést o zajištění hlídky nebo dohledu záznam, k) zajistit řádné ukládání odpadů vznikajících na plavidle a jejich odstranění z plavidla, l) dodržovat povolené rychlosti plavby, m) před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa a n) vést plavidlo pouze v plavební zóně, pro niž byla schválena jeho technická způsobilost. (2) Vůdce plavidla je dále povinen a) užívat při plavbě na plavidle vhodným způsobem optickou a zvukovou signalizaci a další zařízení určené pro zajištění bezpečnosti plavby, b) zajistit, aby optická signalizace byla funkční a dostatečně viditelná a zabránit instalaci světel a předmětů v její bezprostřední blízkosti, které by ji mohly zakrýt, změnit její význam nebo být za ni zaměněny, a zajistit, aby nebyly užívány zvuky, které by mohly být zaměněny za zvukové signály, a c) zajistit, aby na plavidle nebyla užívána světla, která by mohla oslněním ovlivnit bezpečnost plavby nebo pozemního provozu na březích vodní cesty. (3) Vůdce plavidla je dále povinen zajistit, aby při plavbě nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty, staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení nebo životního prostředí, a aby plavba neohrožovala správu vodní cesty, a to zejména při a) potkávání, křížení směrů, kterými plavidla plují a předjíždění, b) proplouvání v úsecích s přikázaným směrem plavby, c) obracení, křížení vodní cesty a vplouvání do přístavních bazénů a přítoků a vyplouvání z nich, d) přibližování se k jinému plavidlu nebo k místu, kde by mohla být ohrožena bezpečnost jiných účastníků plavebního provozu, e) zabezpečení ochrany před nadměrným vlnobitím a sáním, f) použití plavidel v sestavě plavidel a vedení sestavy plavidel, g) proplouvání v blízkosti plovoucích strojů v chodu, nasedlých nebo potopených plavidel a plavidel se sníženou možností manévrování, h) proplouvání pod mosty a lávkami, přes jezy a plavebními komorami, i) plavbě za snížené viditelnosti a plavbě pomocí radiolokátoru, j) vedení převozní lodě, k) kormidlování, l) nehodě, nasednutí nebo potopení plavidla nebo jiném hrozícím nebezpečí, m) nehodě plavidla, které přepravuje nebezpečné věcinebezpečné věci, n) stání plavidla, nebo o) provádění dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace na plavidle. (4) Vůdce plavidla je povinen zajistit, aby na plavidle byla vztyčena státní vlajka České republiky způsobem podle § 16. (5) K zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu je vůdce plavidla oprávněn vydávat ostatním členům posádky plavidla a dalším osobám na plavidle příkazy; tyto osoby jsou povinny se vydanými příkazy řídit. Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, je povinen řídit se příkazy vůdce sestavy plavidel. (6) Strojmistr je povinen a) být přítomen při obsluze plovoucího stroje na jeho palubě a b) plnit při obsluze plovoucího stroje povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. e) až h) a k) a odstavci 2 písm. a). (7) Člen posádky plavidla, osoba vykonávající činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, strojmistr nebo vůdce malého nebo rekreačního plavidla jsou povinni podrobit se na výzvu plavebního úřaduplavebního úřadu orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. § 29c Rybolovná zařízení (1) Na sledované vodní cestě je zakázáno a) vléci rybolovné zařízení pomocí několika plavidel plujících vedle sebe, nebo b) užívat rybolovné zařízení v přístavu, přístavišti nebo překladišti. (2) Zákaz podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na výzkumné nebo veterinární práce nebo práce související s chovem ryb, jejichž uskutečnění uživatel rybářského revíru oznámí alespoň 30 dnů předem plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. Oznámení obsahuje údaj o místě a době uskutečnění práce a o tom, bude-li k jejímu uskutečnění potřeba upravit plavební provoz. (3) Ve vodní ploše vymezené podle § 30a je v její provozní době zakázáno užívat rybolovné zařízení. § 29d Koupání a potápění (1) Je zakázáno se koupat a potápět v místech, kde tím může být ohrožena bezpečnost nebo plynulost plavby nebo jiní účastníci plavebního provozu, zejména a) na trase přívozu, b) na části vodní cesty vymezené podle § 30a odst. 1, c) do vzdálenosti 100 m od mostu na sledované vodní cestě, d) do vzdálenosti 100 m od přístaviště, překladiště, vjezdu do přístavu a ústí přítoku, který je sledovanou vodní cestou, e) v přístavu, f) v plavební komoře a ve vodní ploše nad a pod plavební komorou až k místu, kde končí zařízení k vyvazování plavidel pro čekání na proplavení, nebo g) v plavebních kanálech. (2) Zákaz potápění se nevztahuje na zabezpečovací práce, údržbu, stavební úpravy nebo změny staveb vodních děl prováděné správcem vodní cesty. (3) Plavební úřadPlavební úřad může na žádost vydat povolení k potápění v místě, ve kterém je potápění zakázáno, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavby, ani bezpečnost osoby, která se na takovém místě hodlá potápět. Plavební úřadPlavební úřad v povolení stanoví dobu jeho platnosti. (4) Koupající se osoba je povinna chovat se tak, aby neohrožovala svoji bezpečnost a bezpečnost a plynulost plavby, zejména nesmí křížit dráhu přibližujícího se plavidla, a je povinna dodržovat bezpečné vzdálenosti od plavidel. (5) Na osobu koupající se s použitím nafukovacího lehátka nebo jiného plovoucího předmětu se odstavce 1 a 4 použijí obdobně. (6) Osoba, která se potápí mimo prostor vyhrazený k této činnosti plavebním značením, je povinna označit místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním označením. § 29e Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka (1) Vůdce plavidla při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka je povinen zajistit bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu. (2) Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka v noci, za snížené viditelnosti a na úsecích dopravně významných vodních cest stanovených prováděcím právním předpisem je zakázáno. (3) Způsob zajištění bezpečnosti při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka stanoví prováděcí právní předpis. § 29f Vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem (1) Vůdce plavidla vlekoucího vodního lyžaře nebo osobu provozující obdobnou činnost ve vleku za plavidlem je povinen zajistit bezpečnost osoby, která se takových činností účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu. (2) Provozovat vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem v noci nebo za snížené viditelnosti je zakázáno. (3) Způsob zajištění bezpečnosti při vodním lyžování nebo obdobné činnosti stanoví prováděcí právní předpis. § 29g Zvláštní přeprava (1) Přemísťování plovoucího zařízení na vodní cestě, plavba plovoucího tělesa a plavba plavidla nebo sestavy plavidel, pokud délka, šířka, výška nebo ponor plavidla nebo sestavy plavidel neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, nebo plavidlo nebo sestava plavidel nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo nemá způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle tohoto zákona, (dále jen „zvláštní přeprava“) jsou dovoleny jen na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu. Zvláštní přeprava z důvodu nesplnění podmínek technické způsobilosti může být povolena pouze v případě plavidel, u nichž se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie. (2) Plavební úřadPlavební úřad vydá povolení na základě žádosti, nebude-li zvláštní přepravou ohrožena bezpečnost plavebního provozu a nevznikne-li v souvislosti s ní nebezpečí poškození vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících. Plavební úřadPlavební úřad v povolení stanoví dobu, na kterou se vydává. Správce vodní cesty je účastníkem řízení, jde-li o plavbu plavidla nebo sestavy plavidel, jejichž délka, šířka, výška nebo ponor neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících. (3) Plavební úřadPlavební úřad v povolení určí osobu zajišťující bezpečné přemístění plovoucího zařízení, osobu pověřenou vedením plovoucího tělesa nebo vůdce plavidla nebo sestavy plavidel a stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu při zvláštní přepravě. § 29h Akce na sledované vodní cestě (1) Akci na sledované vodní cestě, s výjimkou vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, která vyžaduje úpravu, omezení nebo přerušení plavebního provozu nebo jeho zvláštní řízení, lze pořádat jen na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu. Plavební úřadPlavební úřad pořádání akce povolí na žádost jejího pořadatele, nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavby a nedojde-li k nepřiměřenému omezení ostatních účastníků plavebního provozu. V povolení pro pořádání akce plavební úřadplavební úřad stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu. (2) Uskutečnění vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému podléhá oznámení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu. Oznámení podle věty první musí být provedeno nejméně 1 měsíc předem. Oznámení obsahuje údaj o místě a době konání výcviku a tom, zda bude k provedení výcviku potřeba upravit plavební provoz. § 29i Štěrkoviště (1) Provozovatel štěrkoviště je povinen a) zabezpečit část štěrkoviště, ve které je plavba zakázána, proti vstupu nepovolaných osob a b) vyznačit část štěrkoviště, ve které se provozuje plavba, plavebním značením a toto plavební značení udržovat. (2) Způsob značení plavebním značením na štěrkovišti stanoví prováděcí právní předpis. § 29j Povolení k užití zvláštní signalizace na plavidle (1) Zvláštní signalizaci na plavidle lze užít jen na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu. Plavební úřadPlavební úřad vydá povolení na dobu nezbytně nutnou na žádost provozovatele plavidla, které provádí sondážní, měřící nebo jinou pracovní činnost na vodní cestě, nebo které je třeba chránit před vlnobitím, je-li užití zvláštní signalizace nezbytné a) k zajištění bezpečnosti plavidla nebo osob na plavidle, b) k zabezpečení prováděných pracovních činností, nebo c) k zajištění bezpečnosti plavebního provozu. (2) Plavební úřadPlavební úřad v povolení podle odstavce 1 uvede dobu jeho platnosti. (3) Druhy zvláštní signalizace na plavidle a způsob jejich užití stanoví prováděcí právní předpis. § 29k Podrobnosti k zajištění bezpečného plavebního provozu Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob bezpečného obsazení plavidla cestujícími, zatížení plavidla nákladem a jeho bezpečného rozmístění na plavidle, b) nejvyšší povolené hodnoty rozměrů plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé úseky vodní cesty a nejvyšší povolené hodnoty ponoru plavidla pro jednotlivé úseky vodní cesty, c) druhy plavidel, na která se vztahuje ohlašovací povinnost před jejich vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem, kontrolního místa nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost uvést do provozu rádiovou stanici, obsahové náležitosti ohlášení a způsob jeho provedení, d) druhy plavebního značení na vodní cestě a jeho význam, e) případy, ve kterých je pro bezpečnost plavby nezbytné zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, způsob jejich zajištění a způsob vedení záznamu o zajištění hlídky nebo dohledu, f) způsob ukládání odpadu vznikajícího na plavidle a způsob jeho správného odstranění z plavidla, g) nejvyšší povolené rychlosti plavby, h) druhy optické a zvukové signalizace, kterou musí být plavidlo vybaveno, a vhodný způsob jejího užívání, i) způsob a postupy zajištění bezpečnosti osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu při plavbě, způsob předcházení ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení a životního prostředí, j) způsob vybavení plavidla radiotelefonním zařízením a jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečné plavby a způsob jejich užívání, k) záchranné prostředky a prostředky pro řádné třídění odpadu vznikajícího na plavidle, kterými je provozovatel plavidla povinen plavidlo vybavit, a l) bezpečné vzdálenosti koupajících se osob od plavidel a způsob bezpečnostního označení místa ponoru potápějící se osoby. § 29l Na záchranné nebo likvidační práce složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a jejich výcvik a na vojenský výcvik ArmádyArmády České republiky se ustanovení § 29, 29b, 29d a 29j vztahují jen tehdy, nebyl-li by tím zjevně zmařen účel těchto činností. § 30 Provoz zahraničního plavidla (1) Zahraniční plavidlo může být na vodních cestách České republiky provozováno jen na základě povolení k provozu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Za zahraniční plavidlo se nepovažuje plavidlo, k němuž bylo vydáno osvědčení plavidla nebo jiný obdobný doklad jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. (2) O vydání povolení k provozu rozhoduje plavební úřadplavební úřad. Podmínkou vydání povolení k provozu je prokázání pojištění odpovědnosti z provozu provozovatele zahraničního plavidla. Povolení k provozu vydá plavební úřadplavební úřad na základě lodních listin zahraničního plavidla, pokud je z nich zřejmé, že technický stav plavidla odpovídá podmínkám technické způsobilosti. V případě, že technický stav zahraničního plavidla neodpovídá těmto podmínkám, vydá plavební úřadplavební úřad povolení k provozu na základě prohlídky, kterou ověří technickou a provozní způsobilost zahraničního plavidla. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zahraniční malé plavidlo provozované zahraniční osobou k rekreační plavbě v České republice. § 30a Vymezená vodní plocha (1) Je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími ochranu povrchových vod5e) a nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavebního provozu na vodní cestě, může plavební úřadplavební úřad opatřením obecné povahy vymezit na dobu nepřesahující 5 let část vodní cesty pro a) plutí malých plavidel, při kterém se nepoužijí povinnosti vůdce plavidla podle § 29b odst. 1 písm. l) a odst. 3 písm. a), c), d), e) a n), zejména pro plutí plavidel, při němž dochází k objíždění řady uměle vytvořených překážek, ke skokům nad vodní hladinou nebo k provádění jiných akrobatických činností nebo k rychlostní jízdě, nebo b) provozování vodního lyžování a obdobných činností provozovaných ve vleku za plavidlem. (2) Plavební úřadPlavební úřad v opatření obecné povahy stanoví provozní dobu části vodní cesty vymezené podle odstavce 1 (dále jen „vymezená vodní plocha“), plavidla, která mohou být na vymezené vodní ploše provozována a nejvyšší povolený počet plavidel, která lze na vymezené vodní ploše provozovat současně. (3) Písemné odůvodněné námitky proti návrhu opatření obecné povahy, kterým se má vymezit plocha podle odstavce 1, může podat také správce vodní cesty. Obec, na jejímž katastrálním územíkatastrálním území se vymezená vodní plocha má nacházet, je dotčeným orgánem podle správního řádu. (4) Plavební úřadPlavební úřad může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. Plavební úřadPlavební úřad zruší opatření obecné povahy, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. (5) Plavební úřadPlavební úřad zveřejní opatření obecné povahy vydané podle odstavců 1 a 4 po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb. (6) Činnosti uvedené v odstavci 1 lze provozovat pouze na těch částech vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny. (7) Je zakázáno a) vplouvat do vymezené vodní plochy, byl-li dosažen nejvyšší povolený počet plavidel, která na ní lze současně provozovat, b) užívat vymezené vodní plochy k činnostem uvedeným v odstavci 1 mimo její provozní dobu, nebo c) vplouvat do vymezené vodní plochy v její provozní době s plavidlem, k jehož provozování nebyla určena. (8) Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí vymezenou vodní plochu plavebním značením. Způsob označení vymezené vodní plochy plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis. § 30b Půjčovna malých plavidel (1) Půjčovnu malých plavidel umístěnou na vodní cestě (dále jen „půjčovna“) lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřaduplavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která ji hodlá provozovat. Žádost kromě obecných náležitostí podání obsahuje označení vodní cesty a navrhované umístění půjčovny na této vodní cestě. K žádosti se přiloží a) provozní řád půjčovny, b) povodňový plán, je-li povinnost jej zpracovat podle vodního zákona, c) seznam plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, a d) příručka pro uživatele plavidla, které žadatel hodlá půjčovat. (2) Plavební úřadPlavební úřad provozování půjčovny povolí, pokud a) navrhované umístění půjčovny na vodní cestě, její provoz a provoz plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, neohrozí bezpečnost a plynulost plavebního provozu a b) plavidla, která žadatel hodlá půjčovat, splňují podmínky technické způsobilosti a jsou vhodná pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu. (3) Správce vodní cesty je účastníkem řízení o vydání povolení k provozování půjčovny malých plavidel. (4) Plavební úřadPlavební úřad v povolení stanoví podmínky sloužící k zajištění bezpečného provozu půjčovny a seznam plavidel, která lze v půjčovně půjčovat. Půjčovat jiné plavidlo, než které je uvedeno v povolení, lze jen se souhlasem plavebního úřaduplavebního úřadu. Plavební úřadPlavební úřad souhlas vydá na žádost držitele povolení, splňuje-li toto plavidlo podmínky technické způsobilosti a je vhodné pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu. (5) Držitel povolení neprodleně informuje plavební úřadplavební úřad o změně skutečností uvedených v žádosti a v dokladech, které jsou k ní přiloženy. (6) Plavební úřadPlavební úřad vydané povolení odejme, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání nebo pokud držitel povolení a) závažným způsobem porušuje ustanovení tohoto zákona, b) závažným způsobem porušuje podmínky stanovené v povolení, nebo c) o odnětí povolení požádal. (7) Obsahové náležitosti provozního řádu půjčovny, seznamu plavidel, která lze v půjčovně půjčovat, a příručky uživatele pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí právní předpis. § 31 Nehoda v provozu na vodní cestě (1) Nehodou je událost, k níž došlo v provozu na vodní cestě nebo v příčinné souvislosti s ním a která má za následek poškození nebo zničení plavidla, poškození nebo znehodnocení přepravovaného nákladu, pokud tyto následky nevyplynuly z povahy samotného nákladu, dále poškození vodní cesty nebo stavby na ní, újmu na zdraví nebo smrt účastníků provozu na vodní cestě. (2) Vůdce plavidla a provozovatel plavidla jsou povinni zajistit, aby nehoda, k níž došlo na sledované vodní cestě nebo, je-li jejím účastníkem plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, na nesledované vodní cestě, byla neprodleně ohlášena plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, jemuž přísluší její odborné šetření a stanovení příčin. V případě, že v důsledku nehody došlo ke znečištění vod nebo k ohrožení její kvality nebo k poškození vodní cesty, její součásti nebo stavby na ní, je vůdce plavidla a provozovatel plavidla povinen ohlásit nehodu též příslušnému vodohospodářskému orgánu a správci vodní cesty. Ohlašovací povinnost se nevztahuje na takovou nehodu, jejímž účastníkem je pouze jedno plavidlo a jejímž důsledkem je poškození pouze tohoto plavidla nebo jím přepravovaného nákladu. (3) Plavidlo zúčastněné na nehoděnehodě, při níž následky nehodynehody přesáhly rámec plavidla, nesmí opustit místo nehodynehody bez souhlasu plavebního úřadu. Jestliže došlo při nehoděnehodě k poškození podponorové části plavidla nebo lze-li se důvodně domnívat, že k takovému poškození došlo, je vůdce plavidla povinen neprodleně dopravit plavidlo k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo. Obětování věci ve společném nebezpečí § 31a (1) Ocitne-li se loď, přepravované osoby nebo věci ve společném nebezpečí, může vůdce plavidla rozhodnout o mimořádných opatřeních na lodi nebo přepravovaných věcech za účelem odvrácení hrozící škody. Každý, kdo z toho měl užitek, dá poškozenému poměrnou náhradu. (2) Nárok na náhradu škody nemá ten, kdo svoji věc úmyslně nebo v hrubé nedbalosti k přepravě nenahlásil nebo ji nahlásil nesprávně. Věta první se nepoužije na věci, které měla přepravovaná osoba u sebe. Byla-li však věc podle věty první zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě. (3) Byla-li skutečná hodnota poškozené nebo zničené věci vyšší než hodnota hlášená, je pro náhradu škody na takové věci rozhodující hodnota hlášená. Byla-li taková věc zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě podle její skutečné hodnoty. § 31b (1) Provozovatel lodě bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku informaci o skutečnostech podle § 31a odst. 1 věty první a návrh osoby, která vypracuje dispaš (dále jen „dispašér“); dispaší se pro tyto účely rozumí rozvrh účasti jednotlivých osob na náhradě vzniklých škod. Provozovatel lodě dále učiní nezbytná opatření k vypracování dispaše. (2) Podá-li některá ze zúčastněných osob proti návrhu dispašéra do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění v Obchodním věstníku provozovateli lodě námitky, určí dispašéra na jeho návrh soud; přitom zohlední podané námitky. Návrh na určení dispašéra soudem musí být podán do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první. Soud určí přednostně osobu, která byla jmenována dispašérem Hospodářskou komorou České republiky; není-li to možné, určí jinou vhodnou osobu. (3) Dispašér vyhotoví dispaš písemně a zveřejní ji v Obchodním věstníku. V dispaši se zohlední náklady jejího vyhotovení. (4) Každý, koho se dispaš týká, může do 30 dnů ode dne zveřejnění dispaše podat žalobu na její zrušení. Neučiní-li tak, nabývá dispaš uplynutím této lhůty účinků pravomocného soudního rozhodnutí. (5) Zruší-li soud dispaš, je dispašér povinen vyhotovit novou dispaš; přitom je vázán právním názorem soudu. Skončí-li řízení o zrušení dispaše jinak, stává se dispaš vykonatelnou dnem, kdy bylo řízení pravomocně skončeno. § 32 Jmenuje-li dispašéra Hospodářská komora České republiky, učiní tak za podmínky složení zkoušky z právních předpisů, jejichž znalost je nutná pro vyhotovení dispaše podle tohoto zákona. Osoba, která složila zkoušku, obdrží vysvědčení a užívá razítka s nápisem „Dispašér Hospodářské komory České republiky“. Říční informační služby § 32a (1) Systém říčních informačních služeb představuje bezplatně zpřístupněný soubor informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vodních cestách vymezených v souladu s příslušným předpisem Evropské unie5g) v prováděcím právním předpise (dále jen „informace“). Informace vedené v systému říčních informačních služeb zahrnují informace o vodní cestě, provozu na vodní cestě, mimořádných událostech na vodní cestě, plavidlech a přepravovaném nákladu a o přístavních poplatcích. Správce systému říčních informačních služeb uchovává a zpřístupňuje informace v něm obsažené v elektronické podobě umožňující nepřetržitý dálkový přístup. (2) Systém říčních informačních služeb je informačním systémem veřejné správy5h). (3) Systém říčních informačních služeb se člení na soubor informací veřejně přístupný a na soubor informací s omezeným přístupem. Soubor informací s omezeným přístupem zahrnuje informace o poloze plavidla a informace o nákladu na plavidle. (4) Informační položky zaznamenávané v systému říčních informačních služeb a strukturu informací s omezeným přístupem stanoví prováděcí právní předpis. § 32b (1) Správce systému říčních informačních služeb vkládá do systému říčních informačních služeb informace získané z vlastní činnosti a informace poskytnuté třetími osobami. (2) Informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě jsou povinni správci systému říčních informačních služeb poskytovat a) provozovatel nebo vůdce plavidla, jež je evidováno v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9, jedná-li se o údaje o poloze plavidla, nákladu na plavidle a mimořádných událostech na vodní cestě, b) správce vodní cesty, jedná-li se o údaje o vodní cestě a pohybu plavidelplavidel v plavebních komorách, c) Český hydrometeorologický ústav, jedná-li se o údaje o klimatických podmínkách na vodních cestách, a d) provozovatel přístavu, jedná-li se o údaje o přístavu, vztahující se k jeho pozemní části, a o plavidlechplavidlech v přístavu. (3) Strukturu, formu, obsah a způsob předávání informací správci systému říčních informačních služeb osobami uvedenými v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis. § 32c (1) Správce systému říčních informačních služeb zajistí a) nepřetržitý příjem informací poskytnutých třetími osobami, b) zpracování informací vkládaných do systému říčních informačních služeb v souladu s požadavky na jejich strukturu, formu a obsah, stanovenými prováděcím právním předpisem, c) nepřetržité vkládání a zpřístupňování informací v systému říčních informačních služeb, a d) zabezpečení systému říčních informačních služeb před neoprávněným přístupem k informacím s omezeným přístupem, neoprávněným pozměňováním a ztrátou informací. (2) Správce systému říčních informačních služeb zpracuje a vloží informaci do systému říčních informačních služeb bez zbytečného prodlení poté, co se o ní dozvěděl, nebo poté, co ji ověřil. Správce systému říčních informačních služeb je povinen ověřit správnost informace, kterou obdržel od osob neuvedených v § 32b odst. 2. (3) Správce systému říčních informačních služeb na základě písemné žádosti provozovatele plavidla rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup. V žádosti podle věty první musí provozovatel uvést plavidla, u kterých žádá o zpřístupnění informací. (4) Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, po ověření, že žadatel je provozovatelem plavidel, které uvedl v žádosti podle odstavce 3 v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9. V rozhodnutí podle věty první správce systému říčních informačních služeb uvede plavidla, u kterých zpřístupní žadateli informace s omezeným přístupem. (5) Správce systému říčních informačních služeb bezprostředně po vydání rozhodnutí podle odstavce 3 doručí žadateli do vlastních rukou přístupový kód umožňující přístup k informacím vymezeným v rozhodnutí. (6) Provozovatel plavidla, které je evidováno v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace a u kterého bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb podle odstavce 3, je povinen oznámit správci systému říčních informačních služeb změnu provozovatele tohoto plavidla do 5 dnů ode dne, kdy změna nastala. (7) Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o ukončení nebo omezení zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb a současně ukončí nebo omezí platnost přístupového kódu, pokud a) dojde ke změně zápisu vlastníka nebo provozovatele v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9 u plavidla, u nějž bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, nebo b) o to požádá provozovatel plavidlaplavidla. (8) Správce systému říčních informačních služeb je povinen poskytnout údaje ze souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné žádosti dále a) orgánům státní správy, b) soudům a c) státním zastupitelstvím. (9) Správce systému říčních informačních služeb zpřístupní soubor informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, Policii České republiky, Vojenské policii, Bezpečnostní informační službě a příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace provozujícímu v tomto státě systém říčních informačních služeb. Správce systému říčních informačních služeb zpřístupní informace o poloze plavidla též příslušnému správci vodní cesty. § 32d Výrobek určený pro použití v systému říčních informačních služeb schvaluje plavební úřadplavební úřad na základě písemné žádosti, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie. Plavební úřadPlavební úřad schválí výrobek, jsou-li splněny technické požadavky na výrobek stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie. Výrobek pro použití v systému říčních informačních služeb schválený v jiném členském státě Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie se považuje za výrobek schválený podle tohoto zákona. § 32e (1) Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo zařízením a programovým vybavením určeným a) ke sledování polohy a pohybu plavidel v rámci vnitrozemského systému automatické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel24) a b) k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systém zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu25). (2) Vůdce plavidla je při plavbě povinen užívat zařízení a programové vybavení podle odstavce 1; to neplatí pro stání plavidla v přístavu. Vůdce plavidla je povinen využívat elektronické plavební mapy a informace o poloze a pohybu plavidel tak, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost plavebního provozu. Vznikne-li v průběhu plavby na zařízení nebo programovém vybavení podle odstavce 1 porucha, vůdce plavidla je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit správci systému říčních informačních služeb. Učiní-li vůdce plavidla oznámení podle předchozí věty, je oprávněn a) pokračovat v již započaté plavbě nejdéle po dobu 48 hodin od oznámení a b) stát s plavidlem v přístavišti nebo vývazišti, jehož polohu neprodleně oznámí správci systému říčních informačních služeb. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí pouze na plavidlo s vlastním pohonem, které a) je provozováno na dopravně významné vodní cestě využívané podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo odstavce 1 písm. b) bodu 1 přílohy č. 2 k tomuto zákonu a b) je 1. lodí, která není rekreačním plavidlem nebo převozní lodí, 2. plovoucím strojem, nebo 3. malým plavidlem s délkou trupu přesahující 7 metrů provozovaným správcem vodní cesty, plavebním úřademplavebním úřadem nebo základní složkou integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. (4) V případě sestavy plavidel se odstavce 1 a 2 použijí pouze na plavidlo podle odstavce 3, které sestavu plavidel vede. (5) Způsob užívání zařízení a programového vybavení podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST VI PROVOZOVÁNÍ VODNÍ DOPRAVY § 33 (1) Provozovat vodní dopravu pro cizí potřeby může jen ten, kdo je spolehlivý a má koncesi8). (2) Za spolehlivou k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby se nepovažuje osoba, která provozovala vodní dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních tří let před podáním žádosti neoprávněně, a osoba, které byla v průběhu posledních tří let před podáním žádosti odejmuta koncese k provozování vodní dopravy z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním vodní dopravy souvisejí, nebo proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi. § 33a Odborná způsobilost (1) Odbornou způsobilost k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby prokazuje žadatel osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z předmětů, které se váží k provozování vnitrozemské vodní dopravy, složené před plavebním úřademplavebním úřadem, a dokladem o vykonání nejméně tříleté praxe v oboru vodní dopravy. Bližší vymezení těchto předmětů stanoví prováděcí předpis. (2) Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce podle odstavce 1 nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z předmětů stanovených prováděcím předpisem, pokud byly tyto předměty její součástí a pokud plavební úřad tuto zkoušku uzná z hlediska odborné způsobilosti podle tohoto zákona. (3) Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis. § 34 Stanovisko k rozhodování o koncesi Ve stanovisku potřebném pro vydání koncese8) uvede plavební úřadplavební úřad, zda žadatel o koncesi splňuje podmínku spolehlivosti (§ 33), věcný, časový a územní rozsah provozování vodní dopravy, popřípadě další podmínky provozování vodní dopravy. § 35 Práva a povinnosti provozovatele veřejné vodní dopravy (1) Provozovatel veřejné vodní dopravy je povinen přepravit za sjednanou cenu osobu, která o to požádá, a přijmout k přepravě zásilku za sjednanou cenu,9) jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a nebrání-li mu v tom provozní podmínky. (2) Provozovatel veřejné vodní dopravy je dále povinen před zahájením provozu zveřejnit v Obchodním věstníku smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu a rozsah bezbariérovosti. § 35a (1) Plavební úřadPlavební úřad na základě písemné žádosti provozovatele vodní dopravy a po ověření splnění podmínek pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách jiných členských států Evropské unie a jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie7a) vydá žadateli osvědčení o splnění těchto podmínek. (2) Provozovatel vodní dopravy je povinen bez zbytečného odkladu oznámit plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu každou změnu v podmínkách, o jejichž splnění bylo vydáno osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18). (3) Plavební úřadPlavební úřad odejme osvědčení o splnění podmínek podle odstavce 1, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. § 36 Přeprava nebezpečných věcí (1) Nebezpečné věciNebezpečné věci jsou předměty a látky, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí. (2) Po vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věcinebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou upravující přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách, která je součástí právního řádu19), a to za podmínek v ní uvedených. § 36a Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí (1) Každá fyzická nebo právnická osoba vykonávající činnosti spojené s nakládkou, vykládkou nebo přepravou nebezpečných věcínebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách je povinna ustanovit bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí (dále jen „bezpečnostní poradcebezpečnostní poradce“). (2) Hlavním úkolem bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce je, při zachování odpovědnosti osoby podle odstavce 1, usilovat všemi vhodnými prostředky a opatřeními, která usnadní přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí za dodržení platných předpisů, o co nejlepší bezpečnostní podmínky této přepravy. (3) Dalšími úkoly bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce ve vztahu k osobě podle odstavce 1 jsou zejména a) sledovat dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí, b) poskytovat doporučení na přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí, c) vypracovávat výroční zprávu o činnostech v přepravě nebezpečných věcínebezpečných věcí; tyto výroční zprávy se musí uchovávat po dobu 5 let a musí být předloženy na žádost příslušného státního orgánu, d) sledovat postupy při dodržování pravidel týkajících se identifikace přepravovaných nebezpečných věcínebezpečných věcí, e) sledovat pořizování dopravních prostředků na přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí a látek s ohledem na zvláštní požadavky, které musí splňovat, f) sledovat výkon kontroly zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcínebezpečných věcí, g) sledovat, zda jsou řádně školeni zaměstnanci, zda jsou o tomto školení vedeny záznamy v jejich složce a zda mají k dispozici podrobné provozní postupy a pokyny, h) sledovat uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoliv nehodynehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcínebezpečných věcí, i) šetřit vážné nehodynehody, mimořádné události nebo vážné rušivé zásahy, k nimž došlo během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcínebezpečných věcí, a vypracovávat o nich zprávy, j) uplatňovat vhodná opatření k zamezení opakování nehodnehod, mimořádných událostí nebo vážných rušivých zásahů, k) zohlednit právní předpisy a zvláštní požadavky spojené s přepravou nebezpečných věcínebezpečných věcí při výběru a využívání subdodavatelů nebo třetích stran, l) zajistit, aby byly během přepravy k dispozici průvodní doklady a bezpečnostní výbava v souladu s právními předpisy. (4) Bezpečnostním poradcemBezpečnostním poradcem je fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce. Podmínkou získání osvědčení je absolvování školení a složení zkoušky. Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce vydává plavební úřadplavební úřad. (5) Plavební úřadPlavební úřad vede evidenci žádostí o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce a evidenci fyzických osob, jimž bylo toto osvědčení vydáno. Zpracování osobních údajůZpracování osobních údajů se řídí zvláštním právním předpisem.7a) (6) Plavební úřadPlavební úřad může na základě žádosti po provedeném výběrovém řízení udělit právnické osobě se sídlem nebo s organizační složkou na území České republiky nebo fyzické osobě s bydlištěm nebo místem podnikání na území České republiky oprávnění k činnosti související se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce. Oprávnění může udělit plavební úřadplavební úřad osobě, která prokáže a) svoji nezávislost na bezpečnostních poradcíchbezpečnostních poradcích nebo osobách zaměstnávajících bezpečnostní poradcebezpečnostní poradce, b) způsobilost zajistit rovný přístup žadatelů ke zkouškám, c) odbornou způsobilost fyzických osob k provádění školení a zkoušek žadatelů. Oprávnění se uděluje na dobu určitou, nejdéle však na dobu 5 let, a stanoví se v něm podmínky pro výkon činnosti. Před uplynutím platnosti oprávnění může plavební úřadplavební úřad na základě žádosti držitele platnost oprávnění prodloužit, nejdéle však na dobu 5 let. Plavební úřadPlavební úřad může oprávnění odebrat, pokud držitel oprávnění nedodržuje podmínky v něm stanovené. (7) Podmínky pro ustanovení bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce, získání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce a podmínky, za nichž lze jiné osoby pověřit výkonem činností souvisejících se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis. (8) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění k činnosti podle odstavce 4 a požadavky na odborné znalosti fyzických osob, které provádějí školení a zkoušky žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradcebezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis. § 36b Pracovní doba zaměstnance ve vodní dopravě (1) Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravězaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka nepřesáhla a) 14 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, b) 84 hodin týdně a v průměru 72 hodin týdně za období nejvýše 4 měsíců po sobě jdoucích a c) 2 304 hodin za období 12 měsíců po sobě jdoucích. (2) Byl-li základní pracovněprávní vztah sjednán na dobu kratší než 12 měsíců po sobě jdoucích, maximální délka pracovní doby podle odstavce 1 písm. c) se poměrně zkrátí v závislosti na jeho době trvání. (3) Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravězaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka během noční doby nepřesáhla 42 hodin týdně. § 36c Doba odpočinku a přestávka v práci na jídlo a oddech zaměstnance ve vodní dopravě (1) Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě odpočinek v trvání alespoň 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Doba odpočinku podle věty první může být rozdělena do dvou částí, z nichž jedna musí činit alespoň 6 hodin po sobě jdoucích. (2) Nepřetržitý odpočinek zaměstnance ve vodní dopravězaměstnance ve vodní dopravě může být zkrácen až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, je-li a) ohrožena bezpečnost plavidlaplavidla, jiných plavidelplavidel, nákladu na plavidleplavidle, život nebo zdraví zaměstnanců ve vodní dopravězaměstnanců ve vodní dopravě nebo jiných účastníků plavebního provozu a b) následující odpočinek zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. (3) Místo nepřetržitého odpočinku v týdnu je provozovatel vodní dopravy povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě 1 nebo více dnů odpočinkudnů odpočinku v závislosti na počtu po sobě jdoucích pracovních dnů bezprostředně před jejich poskytnutím. Provozovatel vodní dopravy poskytne zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě alespoň a) 0,2 dne odpočinkudne odpočinku za každý první až desátý po sobě jdoucí pracovní den, b) 0,3 dne odpočinkudne odpočinku za každý jedenáctý až dvacátý po sobě jdoucí pracovní den a c) 0,4 dne odpočinkudne odpočinku za každý dvacátý první až třicátý první po sobě jdoucí pracovní den. (4) Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě odpovídající počet dnů odpočinkudnů odpočinku nejpozději po 31 po sobě jdoucích pracovních dnech. (5) Zbývají-li zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě po vyčerpání celých dnů odpočinkudnů odpočinku poměrné části dne odpočinkudne odpočinku, tyto poměrné části se sčítají a zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě se poskytnou nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy vzniklo právo na poskytnutí celého dne odpočinkudne odpočinku. (6) Na poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech zaměstnancům ve vodní dopravězaměstnancům ve vodní dopravě se § 88 odst. 1 věty druhá a třetí a § 88 odst. 2 zákoníku práce nepoužijí. Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí každá její část činit více než 15 minut. § 36d Evidence pracovní doby a doby odpočinku (1) Evidence pracovní doby obsahuje pro zaměstnance ve vodní dopravězaměstnance ve vodní dopravě rovněž rozvrh pracovních dnů a dnů odpočinkudnů odpočinku s vyznačením začátku a konce každého dne odpočinkudne odpočinku. V evidenci pracovní doby je dále uvedeno jméno vůdce plavidlavůdce plavidla, poznávací znaky plavidlaplavidla, na němž zaměstnanec ve vodní dopravězaměstnanec ve vodní dopravě vykonává práci, a jde-li o loď, její jméno. (2) Provozovatel vodní dopravy předloží zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž pro něj zaměstnanec ve vodní dopravězaměstnanec ve vodní dopravě vykonával práci, výpis z evidence pracovní doby podepsaný provozovatelem vodní dopravy nebo osobou jím pověřenou. Ve výpisu z evidence pracovní doby se uvede datum jeho předložení zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě. Zaměstnanec ve vodní dopravěZaměstnanec ve vodní dopravě potvrdí svým podpisem správnost údajů obsažených ve výpisu z evidence pracovní doby. Odmítne-li zaměstnanec ve vodní dopravězaměstnanec ve vodní dopravě výpis podepsat, provozovatel vodní dopravy do něj tuto skutečnost poznamená. Provozovatel vodní dopravy předá zaměstnanci ve vodní dopravězaměstnanci ve vodní dopravě jedno vyhotovení výpisu. (3) Provozovatel vodní dopravy uchovává výpis z evidence pracovní doby na plavidleplavidle po dobu 1 roku ode dne jeho předložení zaměstnanci. Zaměstnanec ve vodní dopravěZaměstnanec ve vodní dopravě uchovává vyhotovení tohoto výpisu po dobu 1 roku ode dne jeho obdržení. § 36e Vztah k zákoníku práce Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovněprávní vztahy mezi provozovatelem vodní dopravy a zaměstnancem ve vodní dopravězaměstnancem ve vodní dopravě zákoníkem práce. § 37 Mezinárodní doprava (1) Pro provozování vodní dopravy na území nebo přes území České republiky zahraničním provozovatelem je nutné povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Zahraničním provozovatelem vodní dopravy je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která provozuje vodní dopravu plavidlyplavidly evidovanými v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku cizího státu. Za zahraničního provozovatele vodní dopravy se nepovažuje státní příslušník členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, ani právnická osoba se sídlem v některém z těchto států, kteří jsou oprávněni provozovat vodní dopravu v jiném členském státě Evropské unie, v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci a kteří provozují vodní dopravu plavidlyplavidly evidovanými v plavebním rejstříkuplavebním rejstříku některého z těchto států. (2) Povolení může být vydáno zahraničnímu provozovateli vodní dopravy, který je podle předpisů platných ve státě, na jehož území má sídlo nebo bydliště, oprávněn provozovat vodní dopravu. Povolení se nevydá, je-li požadovaná doprava v rozporu se zájmy České republiky. ČÁST VII REGULACE TRHU VODNÍ DOPRAVY § 37a (1) Ministerstvo dopravy a) kontroluje vývoj nabídky kapacity plavidel určených k přepravě nákladů ve vodní dopravě evidovaných v plavebním rejstříku, b) vyhodnocuje intenzitu vodní dopravy ve vztahu ke kapacitě plavidel, propustnosti a stavu vodních cest, c) sleduje, zda vývoj nabídky kapacity plavidel a intenzity vodní dopravy nevede k vážnému narušení finančního hospodaření provozovatelů vodní dopravy. (2) Provozovatelé vodní dopravy poskytují Ministerstvu dopravy v měsících lednu a červenci každého roku prohlášení o celkových výsledcích hospodaření za předchozí období v souvislosti s provozováním vodní dopravy. § 37b Ustanovení § 37a se nevztahuje na kapacitu plavidel a) provozovaných výlučně na vodní cestěvodní cestě nepropojené s vodními cestamivodními cestami jiného členského státu Evropské unie, b) určených k tlačení s pohonem do 300 kW, c) která jsou provozována za účelem neziskové veřejné dopravy, d) jejichž nosnost je nižší než 450 tun, e) která mají charakter plovoucího stroje nebo plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa, nebo f) správce vodní cesty. § 37c Porucha trhu ve vodní dopravě nastává, pokud a) vývoj nabídky kapacity plavidel převyšuje nejméně po dobu šesti měsíců po sobě jdoucích vývoj poptávky, nebo b) intenzita vodní dopravy způsobuje dlouhodobě, nejméně však šest měsíců, neprůjezdnost vodních cest a hrozí-li z těchto důvodů významnému počtu provozovatelů vodní dopravy úpadek podle zvláštního právního předpisu.8a) § 37d (1) Nastane-li porucha trhu ve vodní dopravě, požádá Ministerstvo dopravy Komisi o vydání rozhodnutí o regulaci kapacity plavidelplavidel.8b) Za tím účelem poskytne Komisi doklady a informace odůvodňující žádost, zejména průměrné náklady a ceny různých druhů dopravy, sazby za využití lodního prostoru a odhad poptávky. (2) Rozhodnutí Komise o regulaci kapacity plavidel zveřejní Ministerstvo dopravy ve Věstníku dopravy. § 37e (1) Nastane-li porucha trhu vodní dopravy, zřídí Ministerstvo dopravy pro účely jeho regulace účet vodní dopravy (dále jen „účet“). Na účet vodní dopravy přispívají provozovatelé vodní dopravy podle podmínek stanovených zvláštním předpisem.8b) Prostředky účtu jsou jinými peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány. Při hospodaření s příjmy a výdaji účtu a při jeho správě se Ministerstvo dopravy řídí též předpisy Evropské unie.8c) (2) O použití prostředků z účtu rozhoduje ministr dopravy za podmínek a v mezích stanovených v rozhodnutí Komise. Na rozhodnutí ministra dopravy o použití prostředků z účtu se nevztahuje správní řád. Rozhodnutí ministra dopravy se zveřejní ve Věstníku dopravy. (3) Nevyčerpané prostředky účtu se na konci kalendářního roku převádějí do následujícího kalendářního roku. § 37f (1) Zprávu o hospodaření s prostředky účtu za příslušný kalendářní rok projedná Ministerstvo dopravy s příslušnými svazy v dopravě reprezentujícími provozovatele vodní dopravy a zveřejní ji ve Věstníku dopravy. (2) Provozovatel vodní dopravy má právo nahlížet do údajů o hospodaření s prostředky účtu a žádat Ministerstvo dopravy o vysvětlení, má-li odůvodněné pochybnosti o způsobu zúčtování jeho vztahu k účtu. (3) Podrobnosti o vedení účtu a způsob přidělování finančních prostředků z účtu stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST VIII VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V PLAVBĚ § 38 (1) Zřizuje se správní úřad Státní plavební správa se sídlem v Praze, který je podřízen Ministerstvu dopravy. (2) V čele Státní plavební správy je ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. § 39 Státní správu podle tohoto zákona vykonávají plavební úřadyplavební úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa. § 40 (1) Státní plavební správa vykonává působnost podle tohoto zákona s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy. (2) Státní plavební správa je správcem systému říčních informačních služeb. (3) Státní plavební správa dále a) kontroluje plnění povinností týkajících se dodržování práv cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností, b) vykonává činnosti příslušného orgánu podle mezinárodní smlouvy upravující přepravu nebezpečných věcínebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestáchvodních cestách, která je součástí právního řádu19), c) zajišťuje předávání informací o skutečnostech uvedených v § 29b odst. 1 písm. h) orgánům integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, d) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti plavebního provozu. (4) Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 3 písm. a) provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury, dohlíží na jejich plnění a vyřizuje stížnosti na jejich porušování obecní živnostenský úřad. (5) Státní plavební správa zajistí za účelem řádného výkonu státní správy, včetně včasného zjištění nedostatků a jejich nápravy, zavedení systému řízení kvality ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou upravující řízení kvality31). § 41 Ministerstvo dopravy a) pověřuje právnickou osobu prováděním technických prohlídek plavidelplavidel, b) rozhoduje o schválení typu výrobku určeného pro použití v systému říčních informačních služeb, c) rozhoduje o pověření osob prováděním školení určeného pro člena posádky plavidlaplavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a o odnětí tohoto pověření, d) provádí zkoušku z teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k provádění školení určeného pro člena posádky plavidlaplavidla nebo pro výkon činnosti odborníka na přepravu cestujících a jmenuje a odvolává členy zkušební komise, před níž se tato zkouška skládá, e) rozhoduje o schválení technické způsobilosti, o technické nezpůsobilosti a o zákazu využívání simulátoru k ověřování praktických dovedností vůdce plavidlavůdce plavidla nebo praktických dovedností potřebných k vedení plavidlaplavidla plujícího pomocí radaru, oznamuje údaje o těchto rozhodnutích Komisi a dotčeným mezinárodním organizacím působícím v oblasti vnitrozemské plavbyplavby a ustavuje odbornou komisi k provedení technické prohlídky simulátoru, f) vydává stanovisko pro rozhodování o koncesi k provozování vodní dopravy, g) rozhoduje o udělení povolení pro provozování mezinárodní vodní dopravy, h) je odvolacím orgánem ve správním řízení ve věcech upravených tímto zákonem proti rozhodnutí Státní plavební správy, i) předkládá Komisi žádost o uznání klasifikační společnosti nebo jeho zrušení podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidlaplavidla vnitrozemské plavbyplavby5a), j) provádí prevenci v oblasti bezpečnosti plavebního provozu. § 42 Státní dozor (1) Státní dozor na vodních cestáchvodních cestách a provozu na nich vykonává Ministerstvo dopravy a Státní plavební správa. (2) Pověření k výkonu státního dozoru vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Pověření zaměstnanců Státní plavební správy k výkonu státního dozoru má formu průkazu. (3) Při výkonu státního dozoru zaměstnanec plavebního úřaduplavebního úřadu pověřený výkonem státního dozoru (dále jen „kontrolující osoba“) dozírá, zda správci sledovaných vodních cestvodních cest, provozovatelé přístavůpřístavů, přístavišťpřístavišť, překladišťpřekladišť, vývazišťvývazišť a kotvišťkotvišť, provozovatelé plavidelplavidel, provozovatelé půjčoven malých plavidelplavidel, provozovatelé vodní dopravy, účastníci plavebního provozu a další osoby plní povinnosti stanovené tímto zákonem. (4) Zjistí-li kontrolující osoba při výkonu státního dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin. (5) Kontrolující osoba zakáže plavbuplavbu plavidlaplavidla, zjistí-li, že a) na plavidleplavidle není platné osvědčení plavidlaplavidla nebo zvláštní povolení k plavběplavbě, b) na plavidleplavidle je překročeno maximální zatížení cestujícími nebo nákladem, c) plavidloplavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti a zjevně ohrožuje bezpečnost osob na plavidleplavidle, životní prostředí nebo bezpečnost plavebního provozu, d) plavidloplavidlo nesplňuje požadavky na obsazení posádkou stanovené tímto zákonem, nebo e) kontrolovaná osoba vykonává funkci člena posádky plavidlaplavidla nebo činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, obsluhuje plovoucí strojplovoucí stroj nebo vede malé nebo rekreační plavidloplavidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. (6) Pokud byla zakázána plavbaplavba plavidlaplavidla podle odstavce 5 písm. c), kontrolující osoba rovněž zadrží osvědčení plavidlaplavidla, které plavební úřadplavební úřad vydal nebo jehož platnost prodloužil, do doby opětovného splnění podmínek technické způsobilosti plavidlaplavidla. Kontrolující osoba může vydat vlastníku nebo provozovateli plavidlaplavidla, jehož plavbaplavba byla zakázána podle odstavce 5 písm. c), prozatímní osvědčení plavidlaplavidla za účelem provedení plavbyplavby do místa opravy nebo prohlídky plavidlaplavidla v případě, že je přiměřeně zajištěna schopnost plavbyplavby. Prozatímní osvědčení plavidlaplavidla pozbývá platnosti nejpozději uplynutím 30 dnů od jeho vydání. Opětovné splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřadplavební úřad technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Pokud plavidloplavidlo nadále nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřadplavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidlaplavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidlaplavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidlaplavidla pozbývá osvědčení plavidlaplavidla platnosti. (7) Pokud plavební úřadplavební úřad zjistí, že plavidloplavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo byla-li jeho plavbaplavba zakázána podle odstavce 5 písm. c), informuje o této skutečnosti do 7 dnů orgán členského státu Evropské unie, který vydal nebo prodloužil platnost osvědčení plavidlaplavidla. (8) Náležitosti průkazu zaměstnanců Státní plavební správy, jeho vzor, postup při provádění technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru a její rozsah podle jednotlivých druhů plavidelplavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST IX PŘESTUPKY § 43 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, b) provádí ve veřejném přístavu činnost zakázanou podle § 8 odst. 5, c) v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, d) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5, e) jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště 1. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, nebo 2. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního úřaduplavebního úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, f) jako vlastník plavidla v rozporu s § 10d odst. 5 neoznámí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, že se plavidlo stalo odpadem, g) jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4 neoznámí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel, h) v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti, použije je k vyvazování plavidla, nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s plavebním značením, i) v rozporu § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební značení bez souhlasu plavebního úřaduplavebního úřadu, j) v rozporu s § 29e odst. 2 poruší zákaz plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka, k) v rozporu s § 29f odst. 2 poruší zákaz vodního lyžování nebo obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem, l) provozuje činnosti uvedené v § 30a odst. 1 mimo části vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny, m) poruší některý ze zákazů na vymezené vodní ploše podle § 30a odst. 7, nebo n) přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věcinebezpečné věci v rozporu s § 36 odst. 2. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vykonává funkci člena posádky plavidla, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění nezbytné k jejímu výkonu, b) vykonává funkci vůdce plavidla, které pluje pomocí radaru nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího zvláštní oprávnění nezbytné k jejímu výkonu, c) vykonává funkci vůdce plavidla, které je uvedeno v § 24a odst. 1 a používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, d) vykonává činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění nezbytné k jejímu výkonu, e) obsluhuje plovoucí stroj, aniž je držitelem platného průkazu strojmistra nebo získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra, f) jako vůdce plavidla nezaznamenává do plavecké služební knížky člena posádky plavidla údaje podle § 24f odst. 2, g) jako držitel osvědčení o kvalifikaci člena posádky plavidla, průkazu způsobilosti člena posádky plavidla, osvědčení o kvalifikaci odborníka na přepravu cestujících, osvědčení o kvalifikaci odborníka na zkapalněný zemní plyn nebo průkazu způsobilosti strojmistra v rozporu s tímto zákonem 1. poruší zákaz činnosti spočívající ve výkonu funkce člena posádky plavidla, vedení plavidla plujícího pomocí radaru nebo plavidla, které zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn nebo obsluze plovoucího stroje, 2. nepředloží nebo neodevzdá tento doklad plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, nebo 3. neohlásí ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození tohoto dokladu nebo plavecké služební knížky anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení nebo neodevzdá plaveckou služební knížku plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, h) jako člen posádky plavidla uvedeného v § 24a odst. 1 v rozporu s § 24z odst. 1 nemá u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující oprávnění k výkonu příslušné funkce člena posádky, i) jako vůdce plavidla, 1. které pluje pomocí radaru nebo zajišťuje pohyb tlačné sestavy plavidel s plochou alespoň 7 000 m2, v rozporu s § 24z odst. 1 písm. a) nemá u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující zvláštní oprávnění k výkonu funkce vůdce takového plavidla, 2. které je uvedeno v § 24a odst. 1 a používá jako palivo zkapalněný zemní plyn, v rozporu s § 24z odst. 1 písm. b) nemá u sebe při jeho provozování platný doklad prokazující oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, nebo 3. který je držitelem osvědčení o kvalifikaci vůdce plavidla, v rozporu s § 24z odst. 1 písm. c) nemá u sebe při provozování plavidla plaveckou služební knížku, j) jako osoba vykonávající činnosti odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn v rozporu s § 24z odst. 2 nebo 3 nemá u sebe platný doklad prokazující oprávnění k jejímu výkonu, k) jako strojmistr v rozporu s § 24z odst. 4 nemá u sebe při obsluze plovoucího stroje platný průkaz způsobilosti strojmistra, l) v rozporu s tímto zákonem vede malé plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které není plavidlem podle § 24a odst. 1, nebo rekreační plavidlo, které není malým plavidlem, aniž je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k jeho vedení, m) jako držitel průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla nebo mezinárodního průkazu způsobilosti vůdce rekreačního plavidla v rozporu s tímto zákonem 1. poruší zákaz činnosti spočívající ve vedení malého nebo rekreačního plavidla, 2. nepředloží nebo neodevzdá tento průkaz plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, nebo 3. neohlásí ztrátu, zničení, odcizení nebo poškození průkazu anebo změnu svého jména, popřípadě jmen, nebo příjmení plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, n) jako vůdce malého nebo rekreačního plavidla v rozporu s § 26k nemá u sebe při jeho provozování platný průkaz způsobilosti vůdce malého plavidla nebo průkaz způsobilosti vůdce rekreačního plavidla, o) jako strojmistr 1. v rozporu s § 29b odst. 6 písm. a) není při obsluze plovoucího stroje přítomna na jeho palubě, nebo 2. nesplní některou z povinností uvedených v § 29b odst. 6 písm. b), p) vykonává 1. funkci člena posádky plavidla, činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, obsluhuje plovoucí stroj anebo vede malé nebo rekreační plavidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; to neplatí, je-li schopnost k vedení plavidla ovlivněna požitím alkoholu vůdcem malého plavidla bez vlastního strojního pohonu nepodléhajícího evidenci podle tohoto zákona, u něhož je zjištěný obsah alkoholu nižší než 0,5 promile, a toto plavidlo je vedeno na nesledované vodní cestě, účelové vodní cestě, na vodním toku Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy nebo na vodním toku Moravy od ústí vodního toku Bečvy po říční km 196,0 (jez Strž), nebo 2. jinou činnost spojenou s plavbou než je činnost uvedená pod bodem 1, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví jiné osoby nebo poškodit majetek, pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; to neplatí, je-li schopnost vykonávat tuto činnost ovlivněna požitím alkoholu a tato činnost je vykonávána na malém plavidle bez vlastního strojního pohonu nepodléhajícím evidenci podle tohoto zákona, které je vedeno na nesledované vodní cestě, účelové vodní cestě, na vodním toku Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy nebo na vodním toku Moravy od ústí vodního toku Bečvy po říční km 196,0 (jez Strž), nebo q) jako člen posádky plavidla, osoba vykonávající činnost odborníka na přepravu cestujících nebo činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn, strojmistr nebo vůdce malého nebo rekreačního plavidla se v rozporu s § 29b odst. 7 na výzvu plavebního úřaduplavebního úřadu nepodrobí orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření. (3) Fyzická osoba se jako účastník plavebního provozu na vodní cestě dopustí přestupku tím, že a) se neřídí pokynem k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu podle § 22b odst. 1, b) v rozporu s § 29 odst. 1 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavebního provozu, lidský život nebo zdraví, způsobí škodu na majetku, nehodu v plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě či znečištění vodního toku nebo jinak poškodí životní prostředí, c) v rozporu s § 29 odst. 2 se neřídí plavebním značením, zvukovými nebo světelnými signály, d) v rozporu s § 29 odst. 3 neučiní opatření k odstranění překážky na vodní cestě nebo překážku na vodní cestě viditelně neoznačí, e) vleče nebo užívá rybolovné zařízení v rozporu s § 29c odst. 1 nebo 3, f) se koupe nebo potápí v místě, kde je koupání nebo potápění podle § 29d odst. 1 zakázáno, g) v rozporu s § 29g odst. 1 provádí zvláštní přepravu bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, h) v rozporu s § 29h pořádá akci na sledované vodní cestě bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu nebo nedodrží podmínky v povolení stanovené, nebo i) v rozporu s § 29j odst. 1 užije zvláštní signalizaci na plavidle bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu. (4) Člen posádky plavidla nebo jiná osoba na plavidle se dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazem vůdce plavidla vydaným k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu. (5) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 8 odst. 1 a 6 nezajistí, aby při provozování plavidla v přístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle nebo ostatních účastníků plavebního provozu, nebo aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, staveb na vodní cestě nebo životního prostředí, b) v rozporu s § 8 odst. 4 a 6 neohlásí vplutí plavidla do veřejného přístavu nebo vyplutí plavidla z veřejného přístavu, c) v rozporu s § 18 odst. 2 nezaznamenává v lodních listinách stanoveným způsobem povinné údaje, d) v rozporu s § 18 odst. 3 nepředloží na výzvu lodní listiny, e) poruší zákaz plavby podle § 22 odst. 1, f) poruší zákaz plutí samotíží podle § 22 odst. 3, g) nerespektuje omezení, zastavení nebo jinou úpravu plavebního provozu, které byly vydány opatřením obecné povahy podle § 22a odst. 1, h) nesplní některou z povinností stanovených v § 29b odst. 1 až 3 v zájmu zajištění bezpečnosti plavebního provozu, i) v rozporu s § 29b odst. 4 nezajistí, aby na plavidle byla vztyčena státní vlajka České republiky, j) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím vedeného plavidla, k) v rozporu s § 31 odst. 3 odpluje s plavidlem z místa nehody nebo nedopraví plavidlo po nehodě k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo, nebo l) v rozporu s § 32e odst. 2 1. neužívá při plavbě zařízení nebo programové vybavení určené ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel, nebo 2. neoznámí správci systému říčních informačních služeb poruchu na tomto zařízení nebo programovém vybavení. (6) Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, se dopustí přestupku tím, že se v rozporu s § 29b odst. 5 neřídí příkazy vůdce sestavy plavidel. (7) Vůdce plavidla se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 29e odst. 1 při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka nezajistí bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, nebo bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu, nebo b) v rozporu s § 29f odst. 1 při vlečení vodního lyžaře nebo osoby provozující obdobnou činnost ve vleku za plavidlem nezajistí bezpečnost osoby, která se takových činností účastní, nebo bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu. (8) Fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že a) provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle § 9 odst. 1 až 3 nebo § 10c odst. 1 provozovat, b) v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo vybaveno předepsanými lodními listinami, c) v rozporu s § 18 odst. 2 nezajistí, aby pro plavidlo byl veden jediný lodní deník, d) v rozporu s § 18 odst. 3 nepředloží na výzvu lodní listiny, e) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla, f) v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou signalizací, záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k ukládání odpadu, radiotelefonním nebo jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečnosti plavby, g) v rozporu s § 23a odst. 2 nevybaví plavidlo tak, aby na něm mohla být vztyčena státní vlajka České republiky, h) v rozporu s § 24 odst. 2 nezajistí obsluhu plavidla posádkou v požadovaném počtu a odborném složení, i) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na přepravu cestujících vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, j) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, k) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby obsluhu plovoucího stroje vykonávala osoba, která je držitelem platného průkazu strojmistra nebo získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra, nebo l) v rozporu s § 32e odst. 1 nevybaví plavidlo zařízením nebo programovým vybavením určeným ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel. (9) Fyzická osoba se jako provozovatel nebo vlastník plavidla dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 10b odst. 3 neodevzdá plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu ve stanovené lhůtě neplatné osvědčení plavidla, b) v rozporu s § 11 odst. 1 neohlásí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla, c) v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad plavidlem, nebo d) v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí nebo do jiného chráněného místa nebo nezajistí plavidlo před zimním obdobím. (10) Vůdce plavidla nebo fyzická osoba jako provozovatel plavidla se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla, nebo b) neposkytne správci systému říčních informačních služeb informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě podle § 32b odst. 2 písm. a). (11) Fyzická osoba se jako osoba koupající se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29d odst. 4 ohrozí bezpečnost nebo plynulost plavby. (12) Fyzická osoba se jako osoba potápějící se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 29d odst. 6 neoznačí místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním označením. (13) Fyzická osoba se jako provozovatel štěrkoviště dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovených v § 29i odst. 1. (14) Fyzická osoba se jako provozovatel plovoucího zařízení dopustí přestupku tím, že nezajistí přítomnost osoby zajišťující provoz plovoucího zařízení podle § 23a odst. 5. (15) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) nebo odstavce 8 písm. e), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), odstavce 8 písm. a), f), h), i), j) nebo k) nebo odstavce 9 písm. d), c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), písm. e) bodu 1, písm. h), i), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), f), písm. g) bodu 1 nebo písm. o), odstavce 3 písm. b), d), g) nebo h), odstavce 5 písm. c), e), g), h), j) nebo k), odstavce 6, odstavce 8 písm. b), c) nebo l) nebo odstavce 10 nebo 14, d) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. l), písm. m) bodu 1, písm. p) nebo q), odstavce 3 písm. c) nebo e), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), f), i) nebo písm. l) bodu 1, odstavce 7, odstavce 9 písm. c) nebo odstavce 11 nebo 12, e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), písm. e) bodu 2, písm. f) nebo g), odstavce 2 písm. g) bodu 2 nebo 3, písm. h), i), j), k), písm. m) bodu 2 nebo 3 nebo písm. n), odstavce 3 písm. a), f) nebo i), odstavce 5 písm. b), d) nebo písm. l) bodu 2, odstavce 8 písm. d) nebo g), odstavce 9 písm. a) nebo b) nebo odstavce 13. (16) Zákaz činnosti do 2 let lze uložit za přestupek podle odstavce 2 písm. a), b), c), d), e), l), p) nebo q). (17) Příkazem na místě může projednat a) plavební úřadplavební úřad pouze přestupky podle odstavce 1 písm. b), d), písm. e) bodu 1, písm. g), h), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. h), i), j), k) nebo n), odstavce 3 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j) nebo k), odstavce 7, odstavce 8 písm. a), b), d), f) nebo g), odstavce 9 písm. c), odstavce 10 písm. a) nebo b) nebo odstavce 11, 12, 13 nebo 14, b) Policie České republiky pouze přestupky podle odstavce 1 písm. b), jde-li o porušení zákazu podle § 8 odst. 5 písm. a), odstavce 1 písm. h), j), k), l) nebo m), odstavce 2 písm. h), i), j), k) nebo n), odstavce 3 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 5 písm. a), d), e), g), h) nebo i) nebo odstavce 7 nebo 11. § 44 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, b) v rozporu s § 8a odst. 1 provozuje přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, c) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště podle § 8a odst. 5, d) jako provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště 1. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. a) nevyznačí plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, nebo 2. v rozporu s § 8a odst. 7 písm. b) neposkytne na vyžádání plavebního úřaduplavebního úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, e) jako vlastník plavidla v rozporu s § 10d odst. 5 neoznámí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu, že se plavidlo stalo odpadem, f) jako vlastník plavidla v rozporu s § 14 odst. 5 nebo § 15a odst. 4 neoznámí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel, g) v rozporu s § 29a odst. 1 poškodí plavební značení nebo jiné plavební zařízení umístěné na vodní cestě nebo v její blízkosti, použije je k vyvazování plavidla, nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umístí předmět, který je zaměnitelný s plavebním značením, h) v rozporu s § 29a odst. 2 umístí, odstraní nebo přemístí plavební značení, i) v rozporu s § 30b odst. 1 provozuje půjčovnu malých plavidel bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, nebo j) jako provozovatel půjčovny malých plavidel 1. v rozporu s § 30b odst. 4 nedodržuje podmínky stanovené v povolení nebo půjčuje jiné plavidlo, než které je uvedené v povolení bez souhlasu plavebního úřaduplavebního úřadu, nebo 2. v rozporu s § 30b odst. 5 neinformuje plavební úřadplavební úřad o změně skutečností uvedených v žádosti nebo v dokladech, které jsou k ní přiloženy. (2) Správce vodní cesty se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 5 odst. 5 nespravuje vodní cestu tak, aby bylo zajištěno bezpečné provozování plavby, neznačí sledovanou vodní cestu plavebním značením nebo toto značení neudržuje, b) v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje s provozovatelem pozemní části přístavu při zajišťování bezpečného provozu přístavu, c) v rozporu s § 29a odst. 2 neoznámí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, nebo d) v rozporu s § 30a odst. 8 neoznačí vymezenou vodní plochu plavebním značením. (3) Správce dopravně využívané vodní cesty se dopustí přestupku tím, že nevybaví v rozporu s § 23 odst. 4 plavidla nebo plavební objekty rádiovými stanicemi. (4) Provozovatel pozemní části přístavu se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 6 odst. 3 provozuje pozemní část přístavu bez povolení plavebního úřaduplavebního úřadu, b) poruší podmínky stanovené v povolení k provozování pozemní části přístavu podle § 6 odst. 6, c) v rozporu s § 6b odst. 3 nezveřejní ceník obsahující ceny za užívání pozemní části přístavu, d) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. a) neprovozuje pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení nebo ji neudržuje ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavu, e) nezveřejní pravidla nebo údaje podle § 7 odst. 1 písm. b), f) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) neoznačí místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcminebezpečnými věcmi, pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel nebo pro odběr vody a elektrického proudu, g) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. d) nevede evidenci nakládaných a vykládaných plavidel nebo druhu a množství přeloženého nákladu, h) v rozporu s § 7 odst. 1 písm. e) neoznačí plavebním značením místa určená pro stání plavidel, nebo i) v rozporu s § 7 odst. 3 nespolupracuje se správcem vodní cesty při zajišťování bezpečného provozu přístavu. (5) Provozovatel pozemní části veřejného přístavu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidla nebo zařízení přístavu rádiovými stanicemi. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plavidla dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 8 odst. 2 nevyužije k dlouhodobému stání plavidla stálá stanoviště určená provozovatelem pozemní části veřejného přístavu, b) provozuje na vodní cestě plavidlo, které na vodní cestě nelze podle § 9 odst. 1 až 3 nebo § 10c odst. 1 provozovat, c) v rozporu s § 18 odst. 1 nezajistí, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami nebo ponorovými stupnicemi nebo vybaveno předepsanými lodními listinami, d) v rozporu s § 18 odst. 2 nezajistí, aby pro plavidlo byl veden jediný lodní deník, e) v rozporu s § 18 odst. 3 nepředloží na výzvu lodní listiny, f) v rozporu s § 19 odst. 1 provozuje plavidlo na vodní cestě bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla, g) v rozporu s § 23 odst. 1 nepřizpůsobí provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty, h) v rozporu s § 23a odst. 1 nevybaví plavidlo optickou nebo zvukovou signalizací, záchrannými prostředky nebo prostředky potřebnými k ukládání odpadu, radiotelefonním nebo jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečnosti plavby, i) v rozporu s § 23a odst. 2 nezajistí, aby byla na plavidle vztyčena státní vlajka České republiky, j) v rozporu s § 24 odst. 2 nezajistí obsluhu plavidla posádkou v požadovaném počtu a odborném složení, k) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na přepravu cestujících vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na přepravu cestujících, l) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby činnost odborníka na zkapalněný zemní plyn vykonávala osoba, která je držitelem platného dokladu prokazujícího oprávnění k výkonu činnosti odborníka na zkapalněný zemní plyn, m) v rozporu s § 24n odst. 8 nezajistí, aby obsluhu plovoucího stroje vykonávala osoba, která je držitelem platného průkazu strojmistra nebo získává praxi v obsluze plovoucího stroje pod dohledem držitele platného průkazu způsobilosti strojmistra, n) v rozporu s § 31 odst. 2 nezajistí ohlášení nehody jím provozovaného plavidla, o) v rozporu s § 32e odst. 1 nevybaví plavidlo zařízením nebo programovým vybavením určeným ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel, nebo p) přepravuje po vnitrozemské vodní cestě nebezpečné věcinebezpečné věci v rozporu s § 36 odst. 2. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel nebo vlastník plavidla dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 10b odst. 3 neodevzdá plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu ve stanovené lhůtě neplatné osvědčení plavidla, b) v rozporu s § 11 odst. 1 neohlásí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla, c) v rozporu s § 23a odst. 3 nezajistí hlídku nebo dohled nad plavidlem, nebo d) v rozporu s § 23a odst. 4 neumístí plavidlo před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, do přístavu s ochrannou funkcí nebo do jiného chráněného místa nebo nezajistí plavidlo před zimním obdobím. (8) Provozovatel vodní dopravy se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 23 odst. 4 nevybaví plavidlo rádiovými stanicemi, nebo b) v rozporu s § 35a odst. 2 nebo v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie21) neoznámí plavebnímu úřaduplavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu změnu v okolnostech, na jejichž základě bylo vydáno osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie7a). (9) Provozovatel veřejné vodní dopravy se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 35 odst. 2 nezveřejní smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu nebo rozsah bezbariérovosti. (10) Dopravce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) a) nevydá cestujícímu přepravní doklad, b) neposkytne osobě se sníženou pohyblivostí bezplatnou pomoc v přístavu, při nalodění a vylodění nebo na palubě lodi, c) nezajistí školení zaměřená na problematiku zdravotně postižených, d) neposkytne pomoc, náhradu jízdného nebo přesměrování v případě zrušení nebo zpoždění připlutí nebo vyplutí, nebo e) neposkytne cestujícím náležité informace o průběhu přepravy, o právech cestujících nebo nemá zaveden přístupný mechanismus pro vyřizování stížností týkajících se práv cestujících. (11) Dopravce nebo prodejce přepravních dokladů se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) diskriminuje při uplatňování smluvních podmínek a tarifů. (12) Dopravce, provozovatel cestovní agentury nebo cestovní kanceláře se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) odmítne přijetí rezervace, vydání přepravního dokladu nebo nalodění osob z důvodu zdravotního postižení nebo snížené pohyblivosti. (13) Dopravce, provozovatel pozemní části přístavu nebo provozovatel cestovní kanceláře se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách20) nezveřejní podmínky přístupu platné pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí a doprovázejících osob. (14) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel plavidla, správce vodní cesty nebo provozovatel přístavu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 32b odst. 2 nezajistí poskytnutí informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě správci systému říčních informačních služeb. (15) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel plovoucího zařízení dopustí přestupku tím, že nezajistí přítomnost osoby zajišťující provoz plovoucího zařízení podle § 23a odst. 5. (16) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. f) nebo p), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3, odstavce, 4, písm. a), b), d) nebo e), odstavce 5, odstavce 6 písm. b), h), j), k), l) nebo m), odstavce 7 písm. d) nebo odstavce 8, c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo i), odstavce 2, odstavce 4 písm. c), f) nebo i), odstavce 6 písm. g) nebo o), odstavce 9, odstavce 10 písm. b) nebo odstavce 11, 12 nebo 13, d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 1, písm. g), h) nebo písm. j) bodu 1, odstavce 4 písm. g) nebo h), odstavce 6 písm. a), c), d) nebo n), odstavce 7 písm. c), odstavce 10 písm. c), d) nebo e) nebo odstavce 14 nebo 15, e) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 2, písm. e), f) nebo písm. j) bodu 2, odstavce 6 písm. e) nebo i), odstavce 7 písm. a) nebo b) nebo odstavce 10 písm. a). § 45 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Státní plavební správa, nebo b) obecní živnostenský úřad, jde-li o přestupky podle § 44 odst. 12 nebo 13, je-li jejich pachatelem provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury. (2) Pokuty uložené Státní plavební správou vybírá a vymáhá celní úřad. ČÁST X SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 47 Ustanovení § 9 až 21 a § 24 až 27 se vztahují na plavidlaplavidla ArmádyArmády České republiky a plavidlaplavidla PoliciePolicie České republiky, jejich vůdce a členy posádek, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. § 48 Ustanovení vyhlášky Ministerstva dopravy č. 65/1967 Sb., o plaveckých a námořnických knížkách, se nepoužijí, pokud se týkají vnitrozemské plavby. § 48b V řízení o vydání průkazu způsobilosti si plavební úřadplavební úřad pro účely jeho vydání opatří digitalizovanou fotografii žadatele nebo digitální zpracování jeho podoby nebo fotografie a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li některý z těchto údajů získat z evidence občanských průkazů, evidence cestovních dokladů nebo agendového informačního systému cizinců, pořídí jej plavební úřadplavební úřad; obdobně postupuje plavební úřadplavební úřad, došlo-li k podstatné změně podoby žadatele. § 49 Rozhodování plavebního úřadu o výjimkách ze zákona (1) Plavební úřadPlavební úřad na žádost provozovatele plavidla udělí výjimku ze zákazu plavby podle § 22 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 3, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu. (2) Plavební úřadPlavební úřad na žádost udělí výjimku ze zákazu plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka stanoveného v § 29e odst. 2, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu. (3) Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, udělí plavební úřadplavební úřad opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou pro určitý úsek vodní cesty výjimku z nejvyšších povolených hodnot rozměrů plavidla a sestavy plavidel, z nejvyšších povolených hodnot ponoru plavidla a z nejvyšší povolené rychlosti plavby stanovených na základě § 29k. Plavební úřadPlavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb. Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí vymezenou část vodní cesty plavebním značením. § 51 Přechodná ustanovení (1) Práva a závazky rozpočtové organizace Státní plavební správa zřízené Ministerstvem dopravy existující ke dni jejího zrušení přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Státní plavební správu zřízenou podle tohoto zákona. (2) Provozovatel plavidla, které lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného jeho provozovatelem, je povinen sjednat toto pojištění do dvou let od účinnosti tohoto zákona. Do doby sjednání tohoto pojištění, nejdéle však do dvou let od účinnosti tohoto zákona, je považován za provozovatele plavidla, který splňuje podmínku pojištění podle tohoto zákona. (3) Lodní osvědčení a zvláštní povolení pro provoz plovoucího zařízení vydaná podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se považují za osvědčení plavidla podle tohoto zákona. (4) Průkazy způsobilosti vůdců plavidel a členů posádek plavidel vydané podle předpisů platných před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti. § 52 (1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 1 a 2, § 5 odst. 6, § 6 odst. 7, § 8 odst. 6, § 9 odst. 6, § 10 odst. 3 až 7 a 11, § 10a odst. 2, § 10b odst. 1 a 6, § 10c odst. 1 a 4, § 11 odst. 2, § 12 odst. 4, § 14 odst. 7, § 15a odst. 7, § 17 odst. 1 a 3, § 18 odst. 4, § 19 odst. 1 a 3, § 20 odst. 1, § 21, § 22 odst. 4, § 23 odst. 4 a 6, § 23a odst. 1 písm. b) a c), § 24 odst. 4, § 24e odst. 6, § 24g odst. 3, § 24h odst. 9, § 24l odst. 6, § 24o odst. 5, § 24q odst. 5, § 24s odst. 6, § 24u odst. 6, § 24x odst. 6, § 25 odst. 9, § 25a odst. 5, § 25b odst. 7, § 26a odst. 8, § 26d odst. 4, § 26e odst. 4, § 26f odst. 5, § 26i odst. 6, § 29e odst. 2 a 3, § 29f odst. 3, § 29i odst. 2, § 29j odst. 3, § 29k, § 30a odst. 8, § 30b odst. 7, § 32a odst. 1 a 4, § 32b odst. 3, § 32c odst. 1 písm. b), § 32e odst. 5, § 33a odst. 1, 2 a 3, § 36a odst. 7 a 8, § 37f odst. 3 a § 42 odst. 8. (2) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku k provedení § 24k odst. 9, § 24w odst. 9 a § 26h odst. 9. § 53 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. zákon č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 126/1974 Sb., 2. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 137/1974 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 94/1976 Sb., 3. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 11/1976 Sb., o evidenci vnitrozemských plavidel, 4. vyhláška Ministerstva dopravy č. 65/1964 Sb., o přístavním řádu pro československé přístavy, 5. vyhláška Ministerstva dopravy č. 66/1964 Sb., o překladním a skladním řádu pro přístavy určené pro veřejnou potřebu, 6. vyhláška Ministerstva dopravy č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 31/1982 Sb. a vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 23/1984 Sb., 7. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 15 000/1975-25, kterým se určují technická zařízení na plavidlech a v přístavech, která slouží přímému zabezpečení provozu vodní dopravy, a stanoví způsob výkonu dozoru nad těmito určenými technickými zařízeními (registrován v částce 27/1975 Sb.), 8. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 26 357/1975 o odborné způsobilosti členů posádek vnitrozemských plavidel (registrován v částce 39/1975 Sb.), 9. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 22 690/1983-025 o vybavení rekreačních plavidel plujících v režimu mezinárodní plavby lodními dokumenty (registrován v částce 20/1984 Sb.), 10. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 9737/1984-025 o přepravách vojenských kontejnerových zásilek (registrován v částce 22/1984 Sb.), 11. výnos Federálního ministerstva dopravy č. j. 19 486/1985-25 o vydání Pověření k výkonu státního odborného dozoru nad vnitrozemskou plavbou (registrován v částce 33/1985 Sb.). § 54 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 Součásti vodní cesty Součástmi vodní cesty jsou: 1. opevnění břehů, plavební mosty, plavební tunely a lodní propustě, 2. pobřežní obslužné cesty vodního toku, plavební značeníplavební značení na hladině, na březích, na mostech a na jiných objektech a zařízeních, která křižují vodní cestyvodní cesty, 3. uzavírací objekty na plavebních kanálech, zařízení pro regulaci stavu vody, nádrže pro nalepšování průtoků na vodní cestě, vodočty a výstražná zařízení, 4. jezy a ostatní vzdouvací zařízení, 5. plavební komory, lodní zdvihadla (svislá nebo šikmá) včetně rejd a úsporných komor, příp. jiná speciální plavební zařízení pro řízení plavby a její bezpečnost, 6. přístavní bazény, břehové úpravy, nábřežní zdi a vyvazovací zařízení přístavůpřístavů, 7. vyvazovací a vodící zařízení (kotevní bóje, dalby, záchytné kůly, dopravní majáky, svodidla a odrazné trámy), 8. pohyblivé můstky a ostatní zařízení přístavišť, 9. zařízení k vybírání plavebních poplatků, 10. velíny a jiná zařízení a objekty, sloužící bezprostředně k provozu vodní cestyvodní cesty nebo jejich součástí, 11. speciální servisní zařízení určené k zásobování lodí pohonnými hmotami a odčerpáváním odpadních vod z plavidelplavidel. Příloha č. 2 Seznam dopravně významných vodních cest 1. Vodní cestyVodní cesty využívané jsou: a) vodní tok Labe 1. od říčního km 973,5 (Kunětice) po říční km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč), 2. od říčního km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč) po říční km 726,6 (státní hranice se Spolkovou republikou Německo), včetně plavební dráhy vymezené na vodní ploše Velké Žernoseky plavebním značenímplavebním značením, b) vodní tok Vltavy 1. od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně výústní části vodního toku Berounky po přístavpřístav Radotín, 2. od říčního km 241,4 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice), včetně výústní části vodního toku Malše po říční km 1,6, jen pro plavidlaplavidla o nosnosti do 300 tun, c) vodní tok Moravy od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice – Rohatec (Baťův kanál). 2. Vodní cestyVodní cesty využitelné jsou: a) vodní tok Labe od říčního km 987,8 (Opatovice) po říční km 973,5 (Kunětice) a od říčního km 951,2 (nadjezí zdymadla Přelouč) po říční km 949,1 (2,080 km od osy jezu Přelouč), b) vodní tok Bečvy od Přerova po ústí vodního toku Moravy, c) vodní tok Odry od Polanky na Odrou po státní hranici s Polskem, d) vodní tok Ostravice pod ústím Lučiny, e) vodní tok Ohře od říčního km 3,0 (Terezín) po ústí do vodního toku Labe. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. Směrnice Rady 87/540/EHS Rady ze dne 9. listopadu 1987 o přístupu k povolání provozovatele nákladní dopravy po vnitrozemských vodních cestách ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě a o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a ostatních dokladů formální způsobilosti pro toto povolání. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí. Směrnice Komise 2010/61/EU ze dne 2. září 2010, kterou se přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES o pozemní přepravě nebezpečných věcí poprvé přizpůsobují vědeckému a technickému pokroku. Směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014, kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397 ze dne 12. prosince 2017 o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě a o zrušení směrnic Rady 91/672/EHS a 96/50/ES. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/12 ze dne 2. srpna 2019, kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397, pokud jde o normy způsobilosti a odpovídající znalosti a dovednosti, normy pro praktické zkoušky a pro schvalování simulátorů a normy zdravotní způsobilosti. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1233 ze dne 14. července 2021, kterou se mění směrnice (EU) 2017/2397, pokud jde o přechodná opatření pro uznávání osvědčení třetích zemí. 1) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně. Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/473 ze dne 20. ledna 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2397, pokud jde o normy pro databáze Unie pro osvědčení o kvalifikaci, plavecké služební knížky a lodní deníky. 2) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/182 ze dne 14. ledna 2020 o vzorech v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě. 4) Zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění. 5b) § 69a a 70 živnostenského zákona. 5c) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES. 5e) § 7 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. Vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě, ve znění pozdějších předpisů. 5g) Čl. 2 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. 5h) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 8) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. 7a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7a) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91 ze dne 16. prosince 1991, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu. Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně. 10) Zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů. 8a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 8b) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství. 8c) Nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství. Nařízení Rady (ES) č. 805/1999, kterým se stanoví prováděcí opatření k nařízení Rady (ES) č. 718/1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství. 12) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. 14) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 15) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 16) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 18) Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91. 19) Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (Dohoda ADN), vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 102/2011 Sb. m. s. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010. 21) Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85. 22) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 24) Nařízení Komise (ES) č. 415/2007 ze dne 13. března 2007 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství. 25) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES. 27) § 16 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 28) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/182 ze dne 14. ledna 2020 o vzorech v oblasti odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě. 29) § 34 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 30) § 26 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 31) ČSN EN ISO 9001 Systémy managementu jakosti – Požadavky. 32) Příloha III část II. oddíl II. bod 1. směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/12. 33) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/473. 34) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění. 35) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 117/1995 Sb.	Zákon č. 117/1995 Sb. Zákon o státní sociální podpoře Vyhlášeno 14. 7. 1995, datum účinnosti 1. 10. 1995, částka 31/1995 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ (§ 4 — § 16) * ČÁST TŘETÍ - DÁVKY (§ 17 — § 48) * ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH (§ 49 — § 73a) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 74 — § 79) * ČÁST SEDMÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 80 — § 81) Aktuální znění od 1. 7. 2024 (407/2023 Sb.) 117 ZÁKON ze dne 26. května 1995 o státní sociální podpoře Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Státní sociální podpora (1) Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu. (2) Náklady na státní sociální podporu hradí stát. (3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti státních sociálních dávek uvedených v § 21). § 2 Dávky státní sociální podpory jsou a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 1. přídavek na dítě, 2. příspěvek na bydlení, 3. porodné, b) ostatní dávky 1. rodičovský příspěvek, 2. pohřebné. § 2a Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou a) Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“), b) Ministerstvo práce a sociálních věcí. § 2b (1) Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním Ministerstvo práce a sociálních věcí veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností: a) přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání příslušné krajské pobočce Úřadu práce, b) poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona. (2) K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí. (3) Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách. (4) Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů80) obdobně. § 3 Okruh oprávněných osob (1) Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen „osoba“), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované a) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu1c), jde-li o státní občany České republiky, nebo b) mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), jde-li o cizince, podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště. (2) Dávky státní sociální podpory dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou a) cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu1e), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení, b) cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu1e), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku, c) nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče, d) cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu1f), e) rodinnými příslušníky cizince uvedeného v písmenu d), kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu1f), f) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu1g), g) cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana1h), h) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zvláštního právního předpisu56), i) cizinci, kterým byla vydána zaměstnanecká karta podle zvláštního právního předpisu66), j) cizinci zaměstnanými na území České republiky nebo cizinci, kteří již byli zaměstnaní na území České republiky alespoň po dobu 6 měsíců a jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání4), pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu67), k) rodinnými příslušníky68) cizinců uvedených v písmenech f), h), i) a j), pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu67), l) osobami, jejichž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie1) nebo osobami zaměstnanými, samostatně výdělečně činnými, osobami ponechávajícími si takové postavení a jejich rodinnými příslušníky majícími právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69), podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště. Podmínka bydliště se neuplatní u osob uvedených v písmenu l). (3) Přídavek na dítě dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby s ní společně posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou nezaopatřenými dětmi cizinců, kterým byla vydána alespoň na dobu devíti měsíců karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance74) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie75) a jsou převedeni do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, a těmto nezaopatřeným dětem a s nimi společně posuzovaným osobám bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu68), a pokud tyto nezaopatřené děti a s nimi společně posuzované osoby mají na území České republiky zároveň bydliště. (4) Rodičovský příspěvek dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou cizinci, kterým byla vydána alespoň na dobu devíti měsíců karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance74) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie75) a jsou převedeni do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, nebo jejich rodinní příslušníci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu68), a pokud tito rodinní příslušníci mají na území České republiky zároveň bydliště. (5) Pohřebné dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou a) cizinci, kterým bylo vydáno krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání72) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání73), b) cizinci, kterým byla vydána karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance74) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie75) a jsou převedeni do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, nebo jejich rodinní příslušníci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu68), a pokud tito rodinní příslušníci mají na území České republiky zároveň bydliště. (6) Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi57). (7) Ministerstvo práce a sociálních věcí může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu. ČÁST DRUHÁ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ Příjem rozhodný pro přiznání dávky § 4 Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen „rozhodný příjem“). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. § 5 (1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy: 1. příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební účely podle zákona o daních z příjmů a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8, 2. příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů; pokud podnikání nebo jinou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost vykonávalo nezaopatřené dítě v měsících červenci a srpnu, nepovažuje se za příjem částka ve výši a za podmínek stanovených v odstavci 8, 3. příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů, 4. ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou výher v hazardních hrách a výher z reklamních soutěží a slosování, cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, nebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže anebo příjmu z jednorázové náhrady práv s povahou opakovaného plnění na základě ujednání mezi poškozeným a pojistitelem, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy, b) z příjmů, které jsou podle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů, tyto příjmy: 1. příjem přijatý v rámci plnění z vyživovací povinnosti nebo obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, s výjimkou uvedeného příjmu, náhrady nebo uvedeného plnění, poskytnutých v rozhodném období z příjmů osoby, která se pro účely stanovení rozhodného příjmu považuje za společně posuzovanou osobu s osobou, která toto výživné nebo plnění přijala, 2. výsluhové náležitosti a služební příspěvek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3c), 3. příjmy z prodeje podílu v obchodní korporaci, s výjimkou prodeje cenného papírucenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu pěti let, a to v rozsahu a za podmínek, za jakých jsou osvobozeny od daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, 4. příjmy plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu3e), 5. náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny od prvního do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů3i), 6. příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření, 7. odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, 8. příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů, 9. zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky po dobu působení v zahraničí, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů, c) dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění po odpočtu daně z příjmu připadající na tuto dávku, d) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,4) e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d), f) náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném, g) rodičovský příspěvek a opakující se zaopatřovací příspěvek77), h) přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení, i) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,4a) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval, j) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech f) až h), a to za podmínek, v rozsahu a ve výši, v jaké se započítávají příjmy uvedené v písmenech f) až h). (2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Jestliže z dávek státní sociální podpory započitatelných do rozhodného příjmu [odstavec 1 písm. f) a g)] oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná uhrazuje přeplatek na dávce (§ 62) nebo uhrazuje částky, které jí byly poskytnuty na uvedených dávkách neprávem nebo proto, že uvedená dávka byla poskytnuta v nesprávné výši, snižuje se rozhodný příjem o částku této úhrady v tom rozhodném období, v němž k takové úhradě došlo. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta třetí platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění. (3) Zjišťuje-li se rozhodný příjem za rozhodné období, započítávají se příjmy uvedené a) v odstavci 1 písm. a) bodu 1 a v odstavci 1 písm. b) bodech 5, 7 až 9 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány, b) v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 a v odstavci 1 písm. b), bodech 1 až 4 a 6, v odstavci 1 písm. c) a v odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny. (4) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu za každý měsíc a) jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší, nebo b) částka stanovená podle odstavce 5, jde-li o poplatníka v paušálním režimu, není-li dále stanoveno jinak. (5) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost jako hlavní činnost71), započítává se jí však jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. (6) Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, avšak v předcházejícím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost nevykonávala, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu a) za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost jako hlavní činnost, částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, nebo b) za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost jako vedlejší činnost, částka, kterou uvede ve svém prohlášení o příjmu. (7) Částka průměrné měsíční mzdy se zjišťuje za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku a vyhlašuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem, s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. (8) Pro stanovení rozhodného příjmu se nepovažuje za příjem a) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 1 příjem nezaopatřeného dítěte, a to ve výši po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy a případně po odpočtu částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů, b) v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 2 za každý z měsíců červenec a srpen částka odpovídající jedné dvanáctině ročního příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný příjem, nebo v případech uvedených v odstavci 5 částka tam uvedená, jestliže podnikání a jiná samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost trvala po celý takový měsíc. (9) Příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 se započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankoubankou31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní bankabanka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankamibankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů3), přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů. § 6 Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je a) u příspěvku na bydlení a přídavku na dítě období kalendářního čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje, b) u porodného kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo. § 7 (1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, porodného a rodičovského příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro účely přídavku na dítě nebo porodného, může být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle odstavce 5, jsou-li splněny podmínky pro takový postup. (2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak, a) nezaopatřené děti (§ 11), b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner31a) rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby, c) manželé, partneři31a) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b), d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. (3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé péče obou rodičů podle zvláštního právního předpisu,7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1c) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně, c) manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství. (4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení. (5) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, vymezené podle zvláštního právního předpisu upravujícího životní a existenční minimum76). (6) Krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně bytbyt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží. (7) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství31a). (8) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 5 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu. (9) Osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání ochranného opatření zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. (10) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje rozhodnutí soudu o a) svěření dítěte do péče jiné osoby32), b) osvojení dítěte33), c) předání dítěte do péče budoucího osvojitele34), d) předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením35), e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte36), f) svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu37), g) svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči18), h) nařízení předběžného opatření o péči o dítě. (11) Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 10 se pro nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje, až do rozhodnutí soudu, podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje. (12) Stejně jako partner uvedený v odstavci 2 písm. b) a c), odstavci 3 písm. c) a § 31 odst. 1 se pro účely tohoto zákona posuzuje partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. § 8 Stanovení částek rozhodných pro nárok na dávky a jejich výši (1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou životního minima rozumí částka životního minima stanovená zákonem o životním a existenčním minimu8). Závisí-li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7. Nestanoví-li tento zákon jinak, rozumí se částkou životního minima posuzované osoby částka, která by příslušela této osobě též s ohledem na pořadí osoby při posuzování podle zákona o životním a existenčním minimu8). (2) Závisí-li nárok na dávku nebo její výše na životním minimu dítěte, rozumí se částkou životního minima dítěte částka životního minima nezaopatřeného dítěte stanovená ve druhém nebo dalším pořadí (dále jen „částka životního minima dítěte“). (3) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním a existenčním minimu8) pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží. § 10 Výdělečná činnost (1) Výdělečnou činnostíVýdělečnou činností se rozumí činnost a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění, b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,38) nebo c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu. (2) Příjmy z výdělečné činnostivýdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1. (3) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 9 obdobně. § 11 Nezaopatřené dítě (1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení58). (2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. (3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně. § 12 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje: a) studium na středních a vysokých školách v České republice,10) s výjimkou 1. studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání, 2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením38a) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti10a), c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice; výjimky podle písmene a) bodů 1 a 2 platí obdobně, d) studium na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole70), uskutečňované na území České republiky, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice; zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v tomto cizím státě, podle jehož právních předpisů byla ustavena (dále jen „domovský stát“), součástí vysokoškolského vzdělávacího systému daného domovského státu a která v tomto domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v tomto domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání, e) studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely státní sociální podpory postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice, f) studium v České republice, které je podle § 15 svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených v písmenu a) a uskutečňuje se v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium, g) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemivzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že 1. vzdělávací institucevzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací institucivzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona64), nebo 2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucíchvzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států, h) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, nejvýše však po dobu 2 let, i) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů65). (2) Studiem na středních školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium a) na středních školách a konzervatořích,39) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení,40) b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti,41) c) na vyšších odborných školách42) zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.40) (3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.43) § 13 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole (§ 12 odst. 2) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. (2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,44) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium; c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia45) nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak. (3) Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci 2 písm. c) nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnostvýdělečnou činnost podle § 10, b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,4) c) výdělečná činnostvýdělečná činnost uvedená v písmenu a) a nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci uvedený v písmenu b) na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc, d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru.46) Omezení uvedené v písmenech a) až c) neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole. § 14 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium. (2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně10b) studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnostvýdělečnou činnost podle § 10 ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, d) doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřská nebo rodičovská dovolená10c). § 15 (1) Vzdělávací instituceVzdělávací instituce a osoby, které uskutečňují studium podle § 12 odst. 1 písm. f) (dále jen „vzdělávací institucevzdělávací instituce“), jsou uvedeny v seznamu vzdělávacích institucívzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou (dále jen „seznam“), který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí vzdělávací institucevzdělávací instituce do seznamu zařazuje. Seznam obsahuje identifikační údaje vzdělávací institucevzdělávací instituce, označení studia podle § 12 odst. 1 písm. f), datum zařazení do seznamu a datum ukončení platnosti zařazení. Seznam se zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Zařazení do seznamu je platné po dobu 3 let od účinnosti rozhodnutí o zařazení do seznamu podle odstavce 1, neskončí-li platnost zařazení dříve v souladu s odstavcem 6. (3) Při zařazování do seznamu podle odstavce 1 se posuzuje zejména obsah a rozsah studia, splnění podmínek odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se podílejí na vzdělávání, a splnění náležitostí žádosti stanovených v prováděcím právním předpise. (4) Vzdělávací instituceVzdělávací instituce se do seznamu nezařadí, jestliže a) k žádosti nepřiložila doklady stanovené v prováděcím právním předpise, b) v žádosti uvedla nepravdivé nebo neúplné údaje a ve stanovené lhůtě je neopravila nebo nedoplnila, c) nejsou dány předpoklady pro řádné uskutečňování studia po stránce personální nebo materiální, d) uskutečňování studia by nebylo v souladu s právními předpisy. (5) Činnost vzdělávacích institucívzdělávacích institucí je podle potřeby kontrolována orgánem, který ji do seznamu zařadil, při uskutečňování studia podle § 12 odst. 1 písm. f) v rozsahu hledisek uvedených v odstavci 3. (6) Orgán, který vzdělávací institucivzdělávací instituci do seznamu zařadil, ji ze seznamu vyřadí, jestliže a) v její činnosti budou zjištěny nedostatky závažného charakteru, b) nesplňuje podmínky, za nichž jí bylo rozhodnutí uděleno, c) uvedla nebo uvádí nepravdivé, zkreslené nebo klamavé informace o studiu, d) odmítne podrobit se kontrole plnění podmínek podle odstavce 5, e) o to písemně požádá. (7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a termíny předložení žádosti o zápis do seznamu, doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia, podmínky odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se budou podílet na zajišťování studia podle § 12 odst. 1 písm. f), materiálně technické podmínky prostor, ve kterých se bude uskutečňovat studium, podmínky ukončování studia, obsah a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. § 16 (1) Za povinnou školní docházku11) se pro účely tohoto zákona považuje též a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,11a) b) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,11b) c) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání,11c) d) kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání.11d) (2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky. Dobu školních prázdnin uvedenou ve větě první nelze považovat za povinnou školní docházku, jestliže dítě v této době vykonávalo výdělečnou činnostvýdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci v rozsahu uvedeném v § 13 odst. 3 písm. a) až c). Věta druhá neplatí, pokračuje-li dítě po skončení výuky v uvedeném školním roce v soustavné přípravě na budoucí povolání. ČÁST TŘETÍ DÁVKY HLAVA PRVNÍ PŘÍDAVEK NA DÍTĚ § 17 Podmínky nároku na přídavek na dítě Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,40. § 18 Výše přídavku na dítě (1) Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku a) do 6 let 830 Kč, b) od 6 do 15 let 970 Kč, c) od 15 do 26 let 1 080 Kč. (2) Pokud některá ze společně posuzovaných osob má v každém kalendářním měsíci rozhodného období příjem a) podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1, alespoň ve výši částky životního minima jednotlivce8), b) podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 2, c) podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 5, d) z dávek nemocenského pojištění, e) z dávek důchodového pojištění, f) z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci4), g) z příspěvku na péči o osobu do 18 let věku, nebo h) z rodičovského příspěvku, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství, náleží nezaopatřenému dítěti přídavek na dítě ve zvýšené výměře. (3) Výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku a) do 6 let 1 330 Kč, b) od 6 do 15 let 1 470 Kč, c) od 15 do 26 let 1 580 Kč. § 19 Výplata přídavku na dítě (1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak. (2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet. (3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně. HLAVA TŘETÍ PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ § 24 Podmínky nároku na příspěvek na bydlení (1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytubytu, který bytbyt užívá, jestliže a) náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu vlastníka, nebo nájemce bytubytu a společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30 a současně b) součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. (2) Za vlastníka bytubytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je bytbyt, který vlastník užívá. Za vlastníka bytubytu se považuje i manžel, který užívá bytbyt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manžela70), pokud nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manžel jako vlastník bytubytu. Za vlastníka bytubytu se pro účely tohoto zákona považuje i osoba, která užívá bytbyt na základě služebnosti užívání celého bytubytu. Za nájemce bytubytu se pro účely tohoto zákona považuje i podnájemce celého bytubytu, který bytbyt užívá se souhlasem vlastníka bytubytu. Pro účely tohoto zákona, jde-li o podnájemní vztah, nájemce vstupuje do práv a povinností vlastníka bytubytu a podnájemce do práv a povinností nájemce bytubytu. Za nájemce bytubytu se považují oba manželé, mají-li k bytubytu společné nájemní právo47b). Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba od zániku členství v bytovém družstvu do uplynutí lhůty k vyklizení bytubytu, doba od smrti nájemce služebního bytubytu nebo bytubytu zvláštního určení do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytubytu a doba od trvalého opuštění služebního bytubytu nebo bytubytu zvláštního určení jeho nájemcem do uplynutí lhůty k vyklizení tohoto bytubytu. (3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná. (4) Přestane-li oprávněná osoba bytbyt užívat v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná přestane bytbyt užívat v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytubytu. (5) BytemBytem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor místností nebo samostatná obytbytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt. § 24a Podmínky nároku na příspěvek na bydlení pro vlastníka stavby pro individuální či rodinnou rekreaci (1) Nárok na příspěvek na bydlení má též vlastník, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci, splňuje-li podmínky podle § 24 odst. 1. Ustanovení § 24 odst. 2 vět první a druhé, odst. 3 a 4 se použijí obdobně. Pro stanovení výše nákladů na bydlení a normativních nákladů na bydlení se použijí obdobně ustanovení § 25 až 27 určená pro vlastníky bytůbytů. (2) Stavba pro individuální či rodinnou rekreaci musí mít pro účely poskytnutí příspěvku na bydlení podle tohoto zákona povahu samostatně vymezeného uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje dále uvedené požadavky k tomu, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby, a neomezený přístup k pitné vodě. Pro vymezení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci se použijí § 3 písm. i), § 8, 11, 38 a § 40 odst. 2 vyhlášky o technických požadavcích na stavby78), ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, přiměřeně s tím, že tato stavba musí mít záchod. (3) Kontrolu, zda stavba pro individuální či rodinnou rekreaci splňuje požadavky uvedené v odstavci 2, provádí pro účely tohoto zákona na žádost orgánu státní sociální podpory obecný stavební úřad. (4) Při provádění kontroly podle odstavce 3 se postupuje podle ustanovení zákona o kontrole. (5) K žádosti o příspěvek na bydlení musí být dále přiloženy doklady, na základě kterých je možné získat údaje potřebné k hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou rekreaci; pokud je předložení uvedených dokladů spojeno pro žadatele o dávku s těžko překonatelnou překážkou, poskytne tyto doklady na žádost orgánu státní sociální podpory obecný stavební úřad. § 25 Náklady na bydlení (1) Náklady na bydlení tvoří a) u bytůbytů užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy nájemné, b) u družstevních bytůbytů, bytůbytů užívaných na základě služebnosti užívání celého bytubytu a bytůbytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Kč ---\|--- jedna nebo dvě\| 3 571 tři\| 4 669 čtyři a více\| 5 632 c) u bytůbytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytubytu, kterými se rozumí zejména náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytubytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Kč ---\|--- jedna nebo dvě\| 1 843 tři\| 2 411 čtyři a více\| 2 979 (2) Náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení rozepsány na jednotlivé položky podle odstavce 1; v případě nákladů za plnění poskytované s užíváním bytubytu se nevyžaduje podrobný rozpis jednotlivých služeb. (3) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Do nákladů na bydlení se započítávají náklady na bydlení a) uhrazené v rozhodném období oprávněnou osobou nebo společně posuzovanými osobami, pokud v bytěbytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, žily v rozhodném období, b) ve výši 80 % příslušných normativních nákladů na bydlení, pokud oprávněná osoba nebo společně posuzované osoby v rozhodném období, nebo po část tohoto rozhodného období, v bytěbytě, na který je uplatňován nárok na příspěvek na bydlení, nežily, s výjimkou situace, kdy stejný okruh společně posuzovaných osob žil v jiném bytěbytě, a byl jim z tohoto důvodu poskytován příspěvek na bydlení; v takovém případě se započtou náklady na bydlení ve skutečné výši uhrazené v původním bytěbytě. (4) Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí. (5) Částky nákladů srovnatelných s nájemným uvedené v odstavci 1 písm. b) a částky, které se započítávají za pevná paliva, uvedené v odstavci 1 písm. c) jsou platné pro období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024. § 26 Normativní náklady na bydlení (1) Normativní náklady na bydlení činí pro a) bydlení v bytechbytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy \| Měsíční náklady na bydlení v Kč ---\|--- Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Praha a Brno\| Obce s alespoň 70 000 obyvateli\| Obce do 69 999 obyvatel jedna nebo dvě\| 16 729\| 14 197\| 13 737 tři\| 19 212\| 15 900\| 15 299 čtyři a více\| 23 195\| 19 202\| 18 477 b) bydlení v družstevních bytechbytech, bytybyty užívané na základě služebnosti užívání celého bytubytu a bytybyty vlastníků Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5\| Měsíční náklady na bydlení v Kč ---\|--- jedna nebo dvě\| 8 932 tři\| 11 161 čtyři a více\| 13 568 (2) Pro nárok na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku je pro stanovení měsíčních nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel obceobce k 1. lednu kalendářního roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného období. (3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci 1 jsou platné pro období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024. § 27 Výše příspěvku na bydlení (1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30. (2) Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30. § 28 (1) Vláda nařízením stanoví vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince následujícího kalendářního roku výši a) nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického úřadu o imputovaném nájemném, b) částek, které se započítávají za pevná paliva podle změny spotřebitelských indexů pevných paliv, c) částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a nákladů srovnatelných s nájemným a změny indexů spotřebitelských cen pro část nákladů na bydlení uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), popřípadě rozdělení obcíobcí podle počtu obyvatel pro stanovení normativních nákladů na bydlení. (2) Vláda může pro období do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek, které se započítávají za pevná paliva, stanoví podle odstavce 1, nařízením zvýšit částky, které se započítávají za pevná paliva, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud příslušný index spotřebitelských cen pevných paliv vzroste od 1. ledna kalendářního roku, pro který se výše částek, které se započítávají za pevná paliva, stanoví, alespoň o 5 %. (3) Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem předloží Ministerstvu práce a sociálních věcí odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi obdobím od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku předcházejícího období, pro které se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, a obdobím od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, pokud ho k tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí vyzve. (4) Výši částek normativních nákladů na bydlení podle odstavce 1 písm. c) může vláda upravit s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie podle odstavce 3. (5) Vláda může pro období do 31. prosince kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví podle odstavců 1 a 4, nařízením zvýšit částky normativních nákladů na bydlení, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud z odhadu podle odstavce 3 vyplývá významná změna průměrného navýšení úrovně nákladů na energie v průběhu kalendářního roku, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví. HLAVA PÁTÁ RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK § 30 Podmínky nároku na rodičovský příspěvek a jeho výše (1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 3 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 350 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak. V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně (dále jen „vícerčata“), má tento rodič nárok na 1,5násobek částky 350 000 Kč. (2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění (dále jen „denní vyměřovací základ“). (3) Rodič volí výši rodičovského příspěvku do částky a) nepřevyšující 13 000 Kč měsíčně, b) převyšující 13 000 Kč měsíčně, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 13 000 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně; při stanovení výše rodičovského příspěvku se vychází z toho denního vyměřovacího základu rodiče, který je k žádosti o rodičovský příspěvek rodičem doložen; jsou-li doloženy denní vyměřovací základy obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší, nebo c) 1,5násobku částek uvedených v písmenu a) nebo b) v případě péče o vícerčata, nejvýše však do výše 1,5násobku 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. (4) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím dojde ke změně výše denního vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo. (5) Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje. (6) Jestliže by po odpočtu úhrnu částky rodičovského příspěvku, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, a všech částek rodičovského příspěvku již vyplacených za předchozí období od celkové částky rodičovského příspěvku zbývala částka, která je nižší než částka, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, vyplatí se tato zbývající částka rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za aktuální kalendářní měsíc. (7) Jestliže rodič čerpal na nejmladší dítě v rodině dávku obdobnou rodičovskému příspěvku v jiném státě, odečte se z celkové částky rodičovského příspěvku částka vyplacená na totéž dítě jiným státem. § 30a (1) Rodič, kterému zanikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu narození dalšího nejmladšího dítěte v rodině, nebo z důvodu vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství na další nejmladší dítě v rodině, má nárok na jednorázovou výplatu částky, která nebyla vyčerpána z celkové částky rodičovského příspěvku na dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině. Podmínkou je, že alespoň jednomu z rodičů lze k datu narození dalšího nejmladšího dítěte v rodině stanovit denní vyměřovací základ nebo že je některý z rodičů k tomuto datu osobou, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu samostatně výdělečně činnou. Jednorázová výplata částky se rodiči vyplatí po narození dítěte, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, a to v kalendářním měsíci, který následuje po kalendářním měsíci, v kterém rodič ohledně narození nejmladšího dítěte v rodině splnil ohlašovací povinnost podle § 61 odst. 1. (2) Při péči o totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nebo splňují-li podle § 30b odst. 1 podmínku péče o dítě pro nárok na rodičovský příspěvek v jednom kalendářním měsíci oba rodiče tak, že každý ji splňuje po část měsíce, náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. (3) Je-li dítě rozhodnutím soudu svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu37), nárok na rodičovský příspěvek nevzniká. § 30b Podmínka osobní celodenní péče o dítě (1) Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle § 30 odst. 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž a) se dítě narodilo, b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 10 a 11), s výjimkou pěstounské péče na přechodnou dobu37), d) dítě dosáhlo věku 3 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1, e) dítě nebo rodič zemřeli, f) rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo dítěti poskytováno plné přímé zaopatření anebo převzal dítě z péče poskytovatele zdravotních služeb, které trvalo déle než 3 kalendářní měsíce. (2) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče déle než 3 kalendářní měsíce, nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce poskytování lůžkové péče. V této době však může rodič provést volbu podle § 30 odst. 3. Věta první neplatí, jestliže rodič o dítě umístěné ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče osobně celodenně a řádně pečuje. (3) Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok na náhradu uvedenou v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 53i). § 30c (1) V případě, že rodič přestane pečovat o jedno nebo více dětí z vícerčat, dojde k přehodnocení nároku na rodičovský příspěvek a jeho celkovou výši. Pro nové stanovení nároku, popřípadě nároků na rodičovský příspěvek a jeho výši se z částky nově stanoveného nároku na rodičovský příspěvek odečte dosud vyplacená částka rodičovského příspěvku pro vícerčata. K přehodnocení nároku na rodičovský příspěvek a jeho celkovou výši dojde rovněž v případě, kdy rodič začne pečovat o 2 nebo více dětí z vícerčat s tím, že i v tomto případě se z částky nově stanoveného nároku na rodičovský příspěvek odečte dosud vyplacená částka rodičovského příspěvku na všechny tyto děti. (2) Pokud by při novém posouzení nároku na rodičovský příspěvek podle odstavce 1 bylo zjištěno, že z důvodu rozdělení nebo sloučení vícerčat již byla přečerpána celková výše rodičovského příspěvku, nepovažuje se tato situace za přeplatek na dávce. (3) V případě, že rodič pečuje o vícerčata a jedno nebo více dětí z těchto vícerčat zemře, přitom rodič dále pečuje alespoň o jedno dítě, může ministr práce a sociálních věcí na základě žádosti o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech v závislosti na celkových sociálních poměrech rodiny a délce péče o vícerčata rozhodnout odchylně od postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2. § 31 (1) Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7 odst. 1 až 4 a odst. 6 až 11. Pro nárok na rodičovský příspěvek musí podmínka trvalého pobytu a bydliště na území České republiky být splněna jen u oprávněné osoby a u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek. (2) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, s výjimkou svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu37), dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera31a). Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek nezletilá osoba, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud nerozhodl o pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče. Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek osoba, u které soud rozhodl o omezení její svéprávnosti v oblasti výkonu rodičovské odpovědnosti, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud u tohoto rodiče rozhodl o zachování výkonu povinnosti a práva péče o dítě. (3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 92 hodin v kalendářním měsíci, b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, c) dítě zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách, e) rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil; docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let. HLAVA OSMÁ PORODNÉ § 44 Podmínky nároku na porodné (1) Nárok na porodné má žena, která porodila své první nebo druhé živé dítě, nepřevyšuje-li rozhodný příjem v rodině součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. (2) Nárok na porodné žena nemá, pokud jí před porodem vznikl již dvakrát nárok na porodné převzetím dítěte do 1 roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů nebo v případě, že se jí již jedno živé dítě narodilo a druhé dítě do 1 roku věku převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů, není-li dále stanoveno jinak. (3) Nárok na porodné má rovněž otec prvního nebo druhého živě narozeného dítěte, jestliže žena, která dítě nebo děti porodila, zemřela a ke dni porodu splnila podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2 a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. (4) Nárok na porodné podle odstavce 3 nemá otec, jemuž již dvakrát vznikl nárok na porodné převzetím dítěte do 1 roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. (5) Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte, není-li dále stanoveno jinak. § 45 Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče (1) Nárok na porodné má také osoba, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů dítě do 1 roku jeho věku, a toto dítě bylo prvním nebo druhým dítětem této osoby, bez ohledu na to, zda první dítě porodila nebo převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok na porodné vzniká dnem převzetí dítěte do trvalé péčednem převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů, přičemž dnem převzetí se rozumí den právní moci rozhodnutí o převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Podmínkou je, že rozhodný příjem v rodině této osoby nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. (2) Nárok na porodné podle odstavce 1 náleží i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte podle § 44. (3) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě převzaté do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, jde-li o rozhodnutí podle § 7 odst. 10 písm. a), b) a d). (4) V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů manželům náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná. § 46 Výše a výplata porodného (1) Výše porodného činí 13 000 Kč na první dítě a 10 000 Kč na druhé dítě. (2) Porodné se vyplatí jednorázově. HLAVA DEVÁTÁ POHŘEBNÉ § 47 Podmínky nároku na pohřebné (1) Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb a) dítěti, které ke dni smrti bylo nezaopatřeným dítětem a splnilo podmínky uvedené v § 3 odst. 1, 2 nebo 5, b) osobě, která ke dni smrti byla rodičem nezaopatřeného dítěte a splnila podmínky uvedené v § 3 odst. 1, 2 nebo 5, nebo c) plodu po potratu nebo plodu po umělém přerušení těhotenství v případě, že bylo provedeno ze zdravotních důvodů postupem podle zákona o umělém přerušení těhotenství, a pokud plod byl vydán k pohřbení postupem podle zákona o pohřebnictví. (2) Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a). (3) Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle § 3 se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené. § 48 Výše a výplata pohřebného (1) Výše pohřebného činí 5000 Kč. (2) Pohřebné se vyplatí jednorázově. ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH HLAVA PRVNÍ Díl první Nárok na dávku a její výplatu § 49 (1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky. § 50 Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální podpory, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku se nevyžaduje podmínka písemného souhlasu rodiče, který neuplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu výplata dávky po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta třetí platí obdobně pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku rodiče po dovršení 16 let. § 51 (1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Je-li přídavek na dítě vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže se nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí prokáže výše rozhodných příjmů za rozhodné období. Neprokáže-li se do této doby rozhodný příjem, zastaví se výplata přídavku na dítě od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měl přídavek na dítě vyplácet, nárok na dávku zaniká. (2) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě ve zvýšené výměře se prokazuje vedle výše rozhodných příjmů, také druh těchto příjmů podle § 18 odst. 2, který zakládá nárok na zvýšenou výměru přídavku na dítě. Je-li přídavek na dítě ve zvýšené výměře vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže se nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí prokáže výše a druh rozhodných příjmů za rozhodné období. Neprokáže-li se do této doby druh rozhodných příjmů, vyplatí se přídavek na dítě ve výši podle § 18 odst. 1. Neprokáže-li se do této doby ani výše rozhodných příjmů, postupuje se podle odstavce 1 věty třetí a čtvrté. (3) Pokud trvá nárok na přídavek na dítě i za čtvrté čtvrtletí kalendářního roku, náleží výplata dávky pouze tehdy, jestliže je pro nárok na tuto dávku prokázáno trvání podmínky nezaopatřenosti dítěte. Neprokáže-li se nezaopatřenost dítěte do 30. září daného kalendářního roku, zastaví se výplata přídavku na dítě od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat nezaopatřenost dítěte, pokud v odůvodněných případech krajská pobočka Úřadu práce neumožní prokázání nezaopatřenosti dítěte v pozdějším termínu. Neprokáže-li se nezaopatřenost dítěte ani do konce tohoto čtvrtého kalendářního čtvrtletí, nárok na přídavek na dítě zaniká. (4) Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle výše zmíněných odstavců nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle výše zmíněných odstavců, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě přiznat podle věty první a druhé nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první. (5) Příspěvek na bydlení se vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na tuto dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni 1. nebo 3. kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty druhé, zastaví se výplata příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měla uvedená dávka vyplácet, nárok na příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení vět druhé až čtvrté se vztahují také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 4. (6) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky. (7) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2 jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc. (8) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce. § 51a (1) Vznikl-li nárok na příspěvek na bydlení za měsíc prosinec a tento nárok trval ke dni 31. prosince, náleží jeho výplata i v 1. kalendářním čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku. Pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení za měsíc prosinec bezprostředně předcházejícího kalendářního roku, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení § 51 odst. 5 vět třetí až páté se nepoužijí. (2) Prokáže-li oprávněná osoba, které vznikl nárok na příspěvek na bydlení za měsíc prosinec a tento nárok trval ke dni 31. prosince, v termínu do 31. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku, výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za předcházející čtvrtletí, jsou pro určení nároku na příspěvek na bydlení na období 1. kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího kalendářního roku a jeho výši rozhodné tyto skutečnosti a ustanovení odstavce 1 se nepoužije. (3) Vznikl-li nárok na příspěvek na bydlení za měsíc červen a tento nárok trval ke dni 30. června, jeho výplata náleží i ve 3. bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, pro stanovení jeho výše se vychází ze skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení za měsíc červen bezprostředně předcházející 3. kalendářnímu čtvrtletí, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení § 51 odst. 5 vět třetí až páté se nepoužijí. (4) Prokáže-li oprávněná osoba, které vznikl nárok na příspěvek na bydlení za měsíc červen a tento nárok trval ke dni 30. června, v termínu do bezprostředně následujícího 31. července, výši rozhodných příjmů a náklady na bydlení za bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí, jsou pro určení nároku na příspěvek na bydlení na období 3. bezprostředně následujícího kalendářního čtvrtletí a jeho výši rozhodné tyto skutečnosti a ustanovení odstavce 3 se nepoužije. (5) Pro období od 1. ledna do 31. března a období od 1. července do 30. září se ustanovení § 61 odst. 1 a 3 nepoužijí, s výjimkou povinnosti hlášení změn v okruhu společně posuzovaných osob, spolu s údaji o výši jejich rozhodných příjmů, a změn v užívání bytuzměn v užívání bytu; změnou v užívání bytuzměnou v užívání bytu se pro tyto účely rozumí zánik nebo změna právního titulu k užívání bytubytu. § 52 Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53 odst. 3. § 53 (1) Dávka neprávem a) přiznaná v nižší částce, než v jaké náleží, b) nevyplácená nebo vyplacená v nižší částce, než v jaké náleží, c) odepřená, nebo d) přiznaná od pozdějšího data, než od jakého náleží, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky oprávněná osoba požádala. (2) Dávka neprávem a) přiznaná, b) vyplácená, nebo c) vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží, se odejme nebo se její výplata zastaví nebo sníží, a to dnem následujícím po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena. Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno. (3) Došlo-li podle § 52 k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši, dávka se a) přizná, vyplatí nebo se její výše zvýší, a to zpětně nejvýše tři měsíce ode dne, kdy orgán rozhodující o dávce zjistil, že je třeba nově nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy oprávněná osoba o přiznání dávky, její výplatu nebo zvýšení požádá, nebo b) odejme, její výplata se zastaví nebo se její výše sníží, a to ode dne následujícího po dni, jimž uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena. Ustanovení § 62 zůstává nedotčeno. (4) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny. § 54 (1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak. (2) Nárok na výplatu dávky nebo její části, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) v bodu 1 zaniká uplynutím tří měsíců ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží; to neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1 a v § 62 odst. 5. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávce. (3) Nárok na dávku uvedenou v § 2 písm. a) bodu 3, § 2 písm. b) bodu 2 zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku a) ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44, b) ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45, c) ode dne pohřbení podle zvláštního právního předpisu48a), jde-li o pohřebné podle § 47. Roční lhůta neplatí, jde-li o případ uvedený v § 53 odst. 1. (4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká nebo jde-li o nárok na rodičovský příspěvek odsouzené ženy po dobu, po kterou pečuje o dítě na základě povolení, které jí bylo vydáno na žádost, aby ve výkonu trestu měla u sebe a starala se o své dítě podle zvláštního právního předpisu48b). Ustanovení věty první neplatí také, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek ženy po dobu, po kterou tato ve výkonu vazby má u sebe své dítě a stará se o něj podle zvláštního právního předpisu48d). § 54a Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky dítěte (1) Jestliže byl alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se z celkové částky rodičovského příspěvku, který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá částka 22 800 Kč. Jestliže počínaje kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu uvedené ve větě první, již je nárok na částku rodičovského příspěvku nižší než 22 800 Kč, odečte se tato zbývající částka od celkové částky rodičovského příspěvku. Rozdíl mezi částkou 22 800 Kč a zbývající částkou rodičovského příspěvku podle věty druhé je přeplatkem na rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit. (2) Rodič pobírající rodičovský příspěvek v případech, kdy jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu, je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který mu vyplácí rodičovský příspěvek, že jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Orgán, který pravomocně rozhodl o uložení správního trestu rodiči za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte podle zvláštního právního předpisu, je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který rodiči vyplácí rodičovský příspěvek, že tento správní trest uložil, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Díl druhý Přechod nároku na dávky § 55 Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy. § 56 (1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při stanovení rozhodného příjmu podle § 7, jde-li o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7 odst. 2. (2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1. (3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví. Díl třetí Výplata dávek § 57 (1) Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1 se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období, než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období. (2) Dávky uvedené v § 2 písm. a) bodu 3, a § 2 písm. b) bodu 2 se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána. (4) Výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. § 58 (1) Dávky vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávkách. (2) Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a) bodech 1 a 2, § 2 písm. b) bodu 1 ke změně místní příslušnosti podle § 66 odst. 2, zastaví krajská pobočka Úřadu práce, která byla před touto změnou k výplatě dávky příslušná, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně místní příslušnosti dozvěděla. Krajská pobočka Úřadu práce uvedená v předchozí větě předá krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle § 66 odst. 2 podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla dávka zastavena. (3) Dávka se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený příjemcem dávky, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce dávky. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena. § 59 (1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky a) zákonný zástupce nebo opatrovník oprávněné osoby, pokud nejde o případy uvedené v písmenech b) až d), b) jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v písmenech c) a d), c) osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření, jde-li o výplatu dávky podle § 19 odst. 2, nejde-li o případ uvedený v písmenu d), d) ústav (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení). (2) Krajská pobočka Úřadu práce namísto příjemců dávky uvedených v odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat. (3) Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby. (4) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytubytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytubytu. (5) Krajská pobočka Úřadu práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí. (6) Příspěvek na bydlení nebo jeho část lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nákladů na bydlení, a to tak, že plátce příspěvku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb nebo poskytovateli energií. V případě, že vlastník jednotky jako poskytovatel služeb neuhradil společenství vlastníků jednotek zálohu za služby spojené s užíváním bytubytu a příspěvek do fondu oprav, považuje se pro účely tohoto zákona za poskytovatele služeb nájemci společenství vlastníků jednotek. § 60 Dávky se do ciziny nevyplácejí. HLAVA DRUHÁ Díl první Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby, příjemce dávky a osoby společně posuzované § 61 (1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušné krajské pobočce Úřadu práce do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu. (2) Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným orgánem státní sociální podpory, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, dávka může být odejmuta nebo nepřiznána, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek prokazatelně upozorněn. (3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce a) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, b) písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce změny ve skutečnostech, které osvědčila podle písmene a). (4) Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a) na požádání oprávněné osoby. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti uvedené v odstavci 3 písm. a), je krajská pobočka Úřadu práce povinna vyzvat společně posuzovanou osobu, aby tyto povinnosti splnila do osmi dnů ode dne vyzvání; krajská pobočka Úřadu práce může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění uvedených povinností dobu delší než osm dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně posuzovaná povinna splnit do osmi dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo. (5) Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným orgánem státní sociální podpory k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené orgánem, který uvedenou povinnost uložil. Výplata dávky může být zastavena nebo dávka může být odejmuta, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn. § 62 (1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit; to neplatí, jde-li o přeplatek na rodičovském příspěvku. Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku na tento příspěvek, je rodič povinen vrátit krajské pobočce Úřadu práce vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely. (2) Jestliže osoba s oprávněnou osobou společně posuzovaná způsobila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je tato osoba povinna jej nahradit. (3) Jestliže oprávněná osoba i osoba společně s ní posuzovaná způsobily přeplatek na dávce, odpovídají za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Oprávněná osoba a osoba s ní společně posuzovaná se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemném vypořádání mezi těmito osobami rozhodují soudy.48d) Podle tohoto ustanovení se postupuje, nejde-li o případ uvedený v § 63a odst. 2. (4) Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tříletá lhůta neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě, po dobu řízení a provádění výkonu rozhodnutí, nebo kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z dávky nebo příjmu nebo kdy jsou placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. (5) Přeplatek na rodičovském příspěvku nevzniká za dobu, po kterou byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině, pokud na tuto dobu rodiči náležel rodičovský příspěvek z důvodu péče o později narozené dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině, a to v případech, kdy není nárok na jednorázovou výplatu částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1. Částka rodičovského příspěvku, která nenáležela proto, že dítě přestalo být nejmladším dítětem v rodině, a částka rodičovského příspěvku, která náležela z důvodu péče o dítě, které se později stalo nejmladším dítětem v rodině, se zúčtují; uvedená zúčtovaná částka se započte do celkové částky náležející z důvodu péče o dítě v rodině, které se stalo později nejmladším dítětem v rodině. (6) Povinnost vrátit přeplatek nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 100 Kč u jednoho druhu dávky. (7) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 3 rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, která dávku vyplácí nebo naposledy vyplácela. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.48h) Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla. Díl druhý Povinnosti státních orgánů a dalších osob § 63 (1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby, vyjma příjemců dávek, oprávněných osob a osob společně posuzovaných (dále jen „povinná osoba“), jsou povinny na výzvu příslušného orgánu státní sociální podpory, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí nebo na požádání žadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem státní sociální podpory a nejde o případy posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení58), platí o úhradě zdravotních výkonů poskytovaných poskytovateli zdravotních služeb zvláštní předpisy.19) (2) Ministerstvo práce a sociálních věcí může s povinnou osobou uzavřít dohodu, na jejímž základě budou orgány státní sociální podpory činit výzvy podle odstavce 1 a povinná osoba bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva orgánu státní sociální podpory ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí povinná osoba. Za přihlášení povinné osoby do informačního systému se považuje i automatizovaný přístup povinné osoby do informačního systému technickými prostředky bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému povinná osoba ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti povinné osoby činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů, b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému. (3) Jestliže je podle odstavce 1 vyzván zaměstnavatel k doručení potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1 oprávněné osoby nebo osoby s ní společně posuzované v rozhodném období, je povinen doručit toto potvrzení orgánu státní sociální podpory do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální podpory delší lhůtu. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku79), je povinen potvrzení o výši rozhodného příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem státní sociální podpory nebo využitím informačního systému. Zaměstnavatel je povinen doručit potvrzení podle věty druhé podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální podpory a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou. Nesplňuje-li potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán státní sociální podpory je povinen upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto potvrzení nepřihlíží. Věty první, druhá a čtvrtá se vztahují i na dodavatele plynu nebo elektřiny, je-li vyzván k doručení potvrzení o výši nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, anebo potvrzení o výši přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen. Dodavatel plynu nebo elektřiny je povinen doručit potvrzení podle věty páté podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální podpory a dodavatelem plynu nebo elektřiny a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou. (4) Jestliže státní orgány a osoby uvedené v odstavci 1 mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené údaje. (5) Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem informačního systému o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Právnické a fyzické osoby jsou povinny poskytovat Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje ze svých informačních systémů, jedná-li se o údaje nezbytné pro vedení informačního systému o dávkách státní sociální podpory, a to způsobem a ve lhůtách určených Ministerstvem práce a sociálních věcí. Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů. Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému o dávkách státní sociální podpory, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí61). (6) Ministerstvo práce a sociálních věcí zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační program automatizovaného zpracování údajů, potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu a poskytuje tento aplikační program orgánům státní sociální podpory. Orgány státní sociální podpory jsou povinny při řízení o dávkách, při jejich výplatě a kontrole tyto aplikační programy používat. (7) Orgány státní sociální podpory jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému, které byly získány na základě zpracování údajů o státní sociální podpoře (odstavec 4), a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o dávkách státní sociální podpory po dobu 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely tohoto zákona se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle zvláštního právního předpisu.19g) § 63a Odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob (1) Jestliže další fyzická nebo právnická osoba (§ 63 odst. 1) nepředložily na výzvu orgánu státní sociální podpory údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo jestliže tyto údaje byly nesprávné, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, jsou další fyzické nebo právnické osoby povinny jej nahradit. Věta první se vztahuje i na státní orgány, jde-li o plnění jejich povinností podle § 63 jako zaměstnavatele osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Ustanovení § 62 odst. 4 a 6 a odst. 7 věta první platí zde obdobně. (2) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavci 1 a osoby uvedené v § 61, odpovídají krajské pobočce Úřadu práce, která dávku vyplatila, za vrácení přeplatku na dávce společně a nerozdílně. Ustanovení § 62 odst. 3 věta druhá a třetí a odst. 4 a 6 platí zde obdobně. § 64 (1) Zaměstnanci České republiky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být uvedení zaměstnanci zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu. (2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány státní sociální podpory při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon20) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob. (3) Orgány státní sociální podpory jsou povinny na žádost poskytovat a) orgánům sociálního zabezpečení49) a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle podle zvláštního právního předpisu58) údaje o nezaopatřenosti dítěte, obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí, b) správcům daně50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní, c) zdravotním pojišťovnám51) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, d) orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení53) údaje potřebné pro trestní řízenítrestní řízení, e) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení, f) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona54) ke kontrole činností orgánů státní sociální podpory údaje potřebné k provádění této kontroly, g) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob. (4) Orgány státní sociální podpory jsou povinny poskytnout Veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona. (5) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány státní sociální podpory získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost. (6) Krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodování o dávce, je povinna na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena. (7) Příslušná krajská pobočka Úřadu práce je povinna pro účely přiznání stipendia podle zvláštního právního předpisu54a) na žádost oprávněné osoby, která pobírá přídavek na dítě, písemně sdělit, že příjem za třetí kalendářní čtvrtletí roku rozhodný pro přiznání přídavku na dítě nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,50. § 64a (1) Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny získávat a zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a obdobných dávkách v cizině v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících pro ně z práva Evropské unie1), a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů. (2) Pro povinnost státních orgánů a dalších právnických a fyzických osob sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí a příslušným institucím v cizině údaje nezbytné pro plnění úkolů vyplývajících pro Ministerstvo práce a sociálních věcí a pro tyto instituce z práva Evropské unie1), a to včetně údajů o dávkách obdobných dávkám státní sociální podpory poskytovaným z ciziny, platí § 63 odst. 5 věta druhá obdobně. (3) Údaje získané orgány státní sociální podpory podle odstavců 1 a 2 jsou součástí informačního systému uvedeného v § 63 odst. 5. (4) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje a) České správě sociálního zabezpečení ze svých informačních systémů údaje o datu přiznání, druhu a výši dávky státní sociální podpory pro plnění úkolů vyplývajících pro ni z práva Evropské unie1), a z mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení; uvedené údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) na žádost dalším orgánům příslušným plnit úkoly vyplývající pro ně z práva Evropské unie1) údaje v oblasti státní sociální podpory nezbytné pro plnění těchto úkolů, a to v rozsahu nezbytném pro plnění těchto úkolů. Díl třetí § 65 Kontrolní činnost (1) Orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácí, popřípadě orgány státní sociální podpory příslušné rozhodovat, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány, není-li dále stanoveno jinak. (2) Zaměstnanci zařazení v orgánech státní sociální podpory uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63. Jde-li o bankybanky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které bankabanka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. Věta druhá platí obdobně pro oprávnění kontrolovat státní orgán, který plní povinnosti podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují. (3) Zaměstnanci orgánu státní sociální podpory jsou oprávněni na základě souhlasu žadatele o příspěvek na bydlení nebo příjemce příspěvku na bydlení v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, které osoba a s ní společně posuzované osoby užívají, a to s cílem provádět šetření v místě pro zjištění podmínek nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši. Pokud žadatel o příspěvek na bydlení nebo příjemce příspěvku na bydlení nebo osoba společně posuzovaná nedá souhlas se vstupem do obydlí, nebo znemožní provedení šetření v místě k ověření skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení nebo jeho výši, orgán státní sociální podpory příspěvek na bydlení nepřizná nebo odejme; rozhodnutí o odejmutí může být prvním úkonem ve správním řízení. Díl čtvrtý Přestupky Oddíl 1 Přestupky fyzických osob § 65a (1) Fyzická osoba, s výjimkou osob uvedených v odstavci 2, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo nesplní povinnost doručit ve stanovené lhůtě potvrzení podle § 63 odst. 3 dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem státní sociální podpory nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 63 odst. 3. (2) Fyzická osoba, kterou je oprávněná osoba, osoba společně posuzovaná nebo příjemce dávky, se dopustí přestupku tím, že se nepodrobí ve stanovené lhůtě vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření v případech uvedených v § 61 odst. 5. (3) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. Oddíl 2 Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob § 65b (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit podle § 63 odst. 1 bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo nesplní povinnost doručit ve stanovené lhůtě potvrzení podle § 63 odst. 3 dálkovým přístupem datovou zprávou do datové schránky určené orgánem státní sociální podpory nebo využitím informačního systému podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 63 odst. 3. (2) Je-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba příjemcem dávky, dopustí se přestupku, jestliže nesplní ohlašovací povinnost uvedenou v § 61 odst. 1 nebo nesplní povinnost vyhovět výzvě podle § 61 odst. 2. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 250 000 Kč. Oddíl 3 Společná ustanovení § 65c (1) K řízení o přestupcích je příslušný a) orgán státní sociální podpory, který ke sdělení údajů vyzval, jde-li o přestupek podle § 65a odst. 1 a § 65b odst. 1, b) orgán státní sociální podpory, kterému měly být rozhodné skutečnosti sděleny nebo osvědčeny, nebo který vyzval k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jde-li o přestupky podle § 65a odst. 2. (2) Pokuty vybírá orgán státní sociální podpory, který je uložil. HLAVA TŘETÍ ORGANIZACE A ŘÍZENÍ Díl první § 66 Orgány rozhodující o dávkách (1) O dávkách rozhodují krajské pobočky Úřadu práce. (2) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, a) místem, kde oprávněná osoba na území České republiky bydlí, b) nelze-li místo určit podle písmene a), jiným místem, kde je hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních právních předpisů77). Díl druhý § 67 Zahájení řízení (1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušné krajské pobočce Úřadu práce na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost lze podat nejdříve 60 dnů přede dnem, od kterého oprávněná osoba o dávku státní sociální podpory žádá. (2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední krajskou pobočkou Úřadu práce. Řízení se nevede v případě změny výše dávky, jejího odnětí nebo zastavení výplaty dávky podle § 61, v případě změny výše příspěvku na bydlení v důsledku změny výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, nebo částek normativních nákladů na bydlení a v případě výplaty rozdílu mezi výší rodičovského příspěvku a dávek nemocenského pojištění podle § 30b odst. 3; o těchto skutečnostech se vydává oznámení. Řízení o změně výše dávky a řízení o zastavení její výplaty se nevede v případě vyplacení zbývající částky rodičovského příspěvku podle § 30 odst. 6 a § 30a odst. 1; o této skutečnosti se vydává oznámení. (3) Řízení o volbě nároku podle § 30 se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby, pokud tato osoba o volbu nároku nepožádala v písemné žádosti o přiznání rodičovského příspěvku. (4) Pokud není oprávněná osoba svéprávná55) jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení). Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena. Brání-li zletilé oprávněné osobě duševní porucha samostatně právně jednat, může ji v řízení o dávkách zastupovat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování této osoby bylo schváleno soudem72). (5) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 2b odst. 1, lze žádost podle odstavců 1 až 3 podat též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Řízení o žádosti je v případech uvedených ve větě první zahájeno dnem podání žádosti v provozovně držitele poštovní licence. § 68 Náležitosti žádosti (1) Žádost o dávku musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem a) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2), b) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem, 1. doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob v rozhodném období, nebo 2. identifikační údaje zaměstnavatele oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob, jde-li o příjem uvedený v § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1, c) jde-li o rodičovský příspěvek, 1. doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o výši denního vyměřovacího základu rodiče, z něhož má být při stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle podané žádosti vycházeno, 2. jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině mladších 3 let, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek, 3. jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dalších osob tvořících rodinu podle § 31 odst. 1, 4. volbu nároku na rodičovský příspěvek a jeho výši, pokud rodič tuto volbu provádí při podání žádosti o rodičovský příspěvek, d) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné, e) u žádosti o příspěvek na bydlení, 1. doklad o tom, že bytbyt je užíván na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy k celému bytubytu, služebnosti užívání celého bytubytu nebo na základě vlastnictví nemovité věci, 2. doklad o výši nájemného, 3. doklad o výši nákladů za plyn nebo elektřinu anebo identifikační údaje dodavatele plynu nebo elektřiny a odběrného místa, a 4. doklad o výši nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytubytu, f) doklad o době a výši poskytování náhrady uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 53i), g) výši poskytovaného výživného nebo obdobného plnění podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 1 a údaj o tom, která z osob společně posuzovaných výživné nebo obdobné plnění poskytovala, h) výši náhradního výživného pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném, i) skutečnosti prokazující, že jde o dítě zakládající nárok na porodné. (2) Rozhodné příjmy v rozhodném období se prokazují dokladem, kterým je a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené 1. v § 5 odst. 1 písm. a) bodech 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h), 2. v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 2 až 9, 3. v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v bodu 1 a lze je prokázat potvrzením, b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy. (3) Není-li potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1 předloženo žadatelem o dávku, zjišťuje orgán státní sociální podpory výši tohoto příjmu postupem podle § 63 odst. 2 nebo § 63 odst. 3 věty první až čtvrté; nezjistí-li orgán státní sociální podpory rozhodný příjem tímto postupem, vyzve k předložení potvrzení o výši příjmu žadatele o dávku. Věta první se vztahuje i na zjišťování výše nákladů za plyn nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, nebo zjišťování výše přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen. (4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b), může orgán státní sociální podpory rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka. (5) Potvrzení o povinné školní docházce, jde-li o školní rok začínající v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo patnáctý rok věku, a o roky povinné školní docházky po tomto roce následující, a potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech krajská pobočka Úřadu práce neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu. (6) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů21) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení. § 68a V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze jako podklady pro vydání rozhodnutí použít záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny. Orgán státní sociální podpory vyzve osobu, která předložila kopii listiny, k předložení originálu nebo úředně ověřeného opisu nebo kopie listiny, má-li pochybnosti o pravosti předložené kopie. § 68b Podání a jiné úkony (1) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 2b odst. 1, lze podání podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Podání vůči příslušné krajské pobočce Úřadu práce je v případech uvedených ve větě první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence. (2) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též jako digitální úkon81), pokud Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář. § 68c Účastníci řízení V řízení o dávku podle tohoto zákona jsou účastníky řízení a) oprávněná osoba, b) příjemce dávky (§ 59), c) osoba společně s oprávněnou osobou posuzovaná, další fyzická nebo právnická osoba, jde-li o řízení o přeplatku na dávce podle § 62 a 63a, d) fyzická nebo právnická osoba, jde-li o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce podle § 59. § 68d Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí (1) Povinnost orgánu státní sociální podpory dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, bude-li rozhodnutí vydáváno pouze na základě podkladů, které orgánu státní sociální podpory předložil tento účastník řízení nebo osoba s ním společně posuzovaná, nebo údajů, které jsou vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí, anebo jedná-li se o situace uvedené v § 61 odst. 2. (2) V případech uvedených v odstavci 1 může být prvním úkonem orgánu státní sociální podpory v řízení vydání rozhodnutí ve věci, jedná-li se o řízení vedené z moci úřední. § 69 Vydávání rozhodnutí (1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu, nejde-li o případy uvedené v § 67 odst. 2 větě druhé, b) dávka byla odejmuta, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 až 3 a 5 a v § 67 odst. 2 větě druhé, c) výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 30 odst. 6, § 30a odst. 1, § 51 odst. 1 až 3 a 5, § 58 odst. 2 a v § 67 odst. 2 větě druhé, d) jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst. 6, e) přichází v úvahu více oprávněných a krajská pobočka Úřadu práce rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, nebo bude-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodovat o zvláštním příjemci podle § 59, f) se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 7, g) jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30. (2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 7 a proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti zákona podle § 30c odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení. § 70 (1) Rozhoduje-li krajská pobočka Úřadu práce o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinna žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši, není-li dále stanoveno jinak. Písemné oznámení se nedoručuje, nenáleží-li výplata dávky podle § 51 odst. 1 věty třetí a v případech zastavení výplaty dávky podle § 51 odst. 2 věty čtvrté, odst. 3 věty druhé a odst. 5 vět třetí a páté. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou. (2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 15 dnů ode dne výplaty a) první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky, b) první splátky rodičovského příspěvku po změně jeho výše, nebo c) zbývající částky rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za předcházející kalendářní měsíc podle § 30 odst. 6, d) zbývající částky rodičovského příspěvku podle § 30a odst. 1. (3) V případech podle § 67 odst. 2 věty druhé lze uplatnit námitky do 15 dnů ode dne první splátky dávky po změně její výše nebo ode dne odnětí nebo zastavení výplaty dávky. (4) Námitky se podávají písemně u příslušné krajské pobočky Úřadu práce, která dávku přiznala. Krajská pobočka Úřadu práce vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o dávce. K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží. (5) Oznámení se nedoručuje, dojde-li ke změně dávky z důvodu zvýšení částek životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima. Pro podání námitek platí odstavce 2 až 4 obdobně. (6) O zvýšení či snížení přídavku na dítě provede krajská pobočka Úřadu práce na základě získaných údajů pouze záznam, který založí do spisu. Proti tomuto postupu lze uplatnit námitky, pro jejichž podání platí odstavce 2 až 4 obdobně. § 70a Vyhotovování písemností Při vyhotovení oznámení a dalších písemností s použitím automatizované výpočetní techniky mohou být tato oznámení a další písemnosti vydány s předtištěným razítkem úřadu a s předtištěným jménem, příjmením a funkcí oprávněné osoby. Předchozí věta neplatí, jde-li o vyhotovení a vydání rozhodnutí. § 71 (1) Rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve správním řízení krajskými pobočkami Úřadu práce přezkoumává Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2) Odvolání nemá odkladný účinek. § 72 Náklady řízení Orgány státní sociální podpory, Ministerstvo práce a sociálních věcí, účastníci řízení a osoby společně posuzované nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách. § 72a (1) Správní rozhodnutí vydaná orgány státní sociální podpory vykonávají tyto orgány, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí; výkon rozhodnutí provádí ten orgán státní sociální podpory, který vydal rozhodnutí v prvním stupni řízení. (2) Dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově, podléhají výkonu rozhodnutí21b) jen podle předpisů upravujících výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy21c). Dávky státní sociální podpory, které jsou vypláceny jednorázově, nepodléhají výkonu rozhodnutí. § 73a Soudní přezkum Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 7 a rozhodnutí o odstranění tvrdosti zákona podle § 30c odst. 3. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Základní ustanovení § 74 (1) Pro nároky na a) rodičovský příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku,23) b) zaopatřovací příspěvek podle zákona o sociálním zabezpečení,24) c) příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna podle zákona o pěstounské péči,25) d) podporu při narození dítěte a pohřebné podle předpisů o nemocenském pojištění,26) zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách27) a zákona o sociálním zabezpečení,24) které vznikly před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech b) a c), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky podle písmen a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v písmenech b) a c), platí předpisy platné před 1. říjnem 1995. (2) Pro nároky na a) přídavky na děti podle předpisů o nemocenském pojištění26) a výchovné podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,27) b) výchovné podle zákona o sociálním zabezpečení,24) c) příplatek k přídavkům na děti a výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle předpisů o nemocenském pojištění26) a zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách,27) d) příplatek k výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle zákona o sociálním zabezpečení,24) e) státní vyrovnávací příspěvek podle zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění o státním vyrovnávacím příspěvku,28) f) příspěvek na nájemné podle zákona o příspěvku na nájemné,29) g) příspěvek na úhradu za užívání bytu podle zákona o sociálním zabezpečení,24) které vznikly před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech a), c) a f), nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v písmenech b), d), e) a g), platí předpisy platné před 1. lednem 1996. (3) Nároky na dávky uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud byly uplatněny před a) 1\\. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d), b) 1\\. listopadem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c), c) 1\\. lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a f), d) 1\\. únorem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. b), d), e) a g), přiznají nebo o nich rozhodnou státní orgány, další právnické nebo fyzické osoby, které byly příslušné k rozhodování o těchto dávkách podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v písmenech a) a b), a podle předpisů platných před 1. lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v písmenech c) a d). (4) Při úhradě nákladů za dávky uvedené v odstavci 1 se postupuje podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, a jde-li o úhradu nákladů za dávky uvedené v odstavci 2, postupuje se podle předpisů platných před 1. lednem 1996. § 75 (1) Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d) se vyplatí naposledy za měsíc září 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c) se vyplatí naposledy za měsíc říjen 1995. (2) Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a) a c) se vyplatí naposledy za měsíc prosinec 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g) se vyplatí naposledy za měsíc leden 1996. Příspěvek na nájemné uvedený v § 74 odst. 2 písm. f) se vyplatí naposledy za poslední kalendářní čtvrtletí roku 1995. (3) Výplatu dávek podle odstavců 1 a 2 provede státní orgán, právnická nebo fyzická osoba, který o nich rozhodl nebo je přiznal. § 76 Nárok na dávky zaniká nejpozději uplynutím a) 30\\. září 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d), b) 31\\. října 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c), c) 31\\. prosince 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f), d) 31\\. ledna 1996, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g). § 77 (1) Pokud byly uplatněny nároky na dávky uvedené a) v § 74 odst. 1 písm. a) a d) po 30. září 1995, b) v § 74 odst. 1 písm. b) a c) po 31. říjnu 1995, c) v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f) po 31. prosinci 1995, d) v § 74 odst. 2 písm. b), d) a g) po 31. lednu 1996, je příslušný k rozhodování o nich na základě písemné žádosti okresní úřad podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů (§ 3). (2) Nárok na dávku uvedenou v § 74 odst. 2 písm. e) nelze za dobu před 1. únorem 1996 přiznat, nebyl-li nárok na tuto dávku uplatněn před uvedeným dnem. (3) Dávky podle odstavce 1 vyplatí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o těchto dávkách. Náklady na dávky uvedené v odstavci 1 se hradí z prostředků státní sociální podpory. (4) Pro řízení o dávkách podle odstavce 1 platí § 69 až 73 obdobně. § 78 Vznikne-li nárok na dávky podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti, platí pro přiznání dávek § 51 odst. 3 obdobně. § 79 Posuzování zdravotního stavu nezaopatřeného dítěte (1) Státní orgány, další právnické a fyzické osoby, které ke dni 1. listopadu 1995 vyplácejí k přídavkům na děti nebo k výchovnému příplatek na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, uvedený v § 74 odst. 2 písm. c) a d), jsou povinny do 10. listopadu 1995 okresní správě sociálního zabezpečení, která vydala posudek, na jehož podkladě byl uvedený příplatek k přídavkům na děti nebo výchovnému vyplácen, sdělit jméno, adresu a rodné číslo tohoto dítěte a opis dokladu uvedené zdravotní postižení prokazující. (2) Okresní správa sociálního zabezpečení může na základě uvedeného sdělení posoudit,30) zda dítě uvedené v odstavci 1 je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dítě dlouhodobě nemocné (§ 9). ČÁST SEDMÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 80 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb. 2. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb. 3. Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb. 4. Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb. 5. Čl. VI zákona č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony. 6. Zákon č. 197/1993 Sb., o jednorázovém přídavku na nezaopatřené děti. 7. Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb. 8. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 106/1979 Sb., kterým se zvyšují hranice příjmů přípustné pro poskytování některých sociálních dávek na děti. 9. Nařízení vlády č. 154/1993 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek. 10. Nařízení vlády č. 336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a některé sociální dávky. 11. Nařízení vlády č. 143/1994 Sb., o zvýšení rodičovského příspěvku a podpory při narození dítěte. 12. Vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb. a vyhlášky č. 311/1993 Sb. 13. § 5 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. 14. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění vyhlášky č. 313/1990 Sb., zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., vyhlášky č. 27/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb. 15. Vyhláška Ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku. § 81 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29 a § 80 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. 1a) § 7 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 1b) Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. 1c) § 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. 1d) § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. § 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. § 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 1e) § 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 350/2005 Sb. § 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb. 1f) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 1g) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb. 1h) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. 3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb. 3b) § 61 odst. 4 a § 131 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 254/2002 Sb. 3c) Zákon č. 221/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 3d) Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 3e) Například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 3f) § 117 a 118 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 254/2002 Sb. § 102 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., ve znění zákona č. 436/2004 Sb. 3g) § 7 odst. 2 vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 405/2003 Sb. 3h) Například § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, § 119 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 3i) Například § 192 zákoníku práce. 4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 4a) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. 5) § 14 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. 6) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb. 7a) § 907 občanského zákoníku. 8) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 10) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 10b) § 55 zákona č. 111/1998 Sb. 10c) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb. 11a) § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. 11b) § 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb. 11c) § 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 11d) § 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. 12) § 61 a násl. vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 28/1993 Sb. a vyhlášky č. 137/1994 Sb. 13) § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. 14) Zákon ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 242/1994 Sb. 16) § 120 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 309/1993 Sb. a č. 207/1995 Sb. 16a) § 81 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 213/2002 Sb. 17) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb. 18) § 963 občanského zákoníku. 19) § 2 odst. 4 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb. 19b) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 19c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 19g) § 2 písm. a) a b) vyhlášky č. 362/2002 Sb., o postupech při provádění spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů a o náležitostech spisové evidence při provádění spisové rozluky. 19d) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 19e) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 19f) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 20) Například § 128 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., a § 8 trestního řádu, ve znění zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb. 21) Například § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., a § 12 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb. 21b) Například § 251 a násl. občanského soudního řádu, § 78 správního řádu, § 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 21c) § 299 občanského soudního řádu. 22) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 22a) Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb. 24) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona ČNR č. 589/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. 25) Zákon č. 50/1973 Sb., ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č. 118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb. 26) Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č. 196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb. 27) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb. 28) Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění ČSFR č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb. 29) Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, ve znění zákona č. 109/1995 Sb. 30) § 8 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. 31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 31a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. 32) § 953 občanského zákoníku. 33) § 796 občanského zákoníku. 34) § 824 občanského zákoníku. 35) § 826 občanského zákoníku. 36) § 928 občanského zákoníku. 37) § 958 občanského zákoníku. 38) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 38a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb. 39) § 57 až 91 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 40) § 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb. 41) § 8 odst. 3 a § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 42) § 92 až 107 zákona č. 561/2004 Sb. 43) § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 44) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 45) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 46) Například zákon č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákon č. 186/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 47) § 37 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb. 47b) § 745 a 746 občanského zákoníku. 47c) § 36 a 37 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 47d) § 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 48a) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 48b) § 67 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. 48d) § 9 odst. 2 písm. k) občanského soudního řádu. 48d) § 28a zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 52/2004 Sb. 48f) § 43 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 48g) § 4 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 48h) § 299 a 317 občanského soudního řádu. 49) § 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb., zákona ČNR č. 144/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 238/1995 Sb. 50) § 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb. 51) § 1 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb. 53) § 12 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb. 54) § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb. a zákona č. 296/1995 Sb. 54a) § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 55) § 49 a násl. občanského zákoníku. 56) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb. 57) § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb. 58) § 8 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 61) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb. 64) § 38 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 49/2009 Sb. 65) § 11 odst. 1 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 66) § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 67) § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 68) § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 69) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 70) § 744 občanského zákoníku. 70) § 93a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 71) § 9 odst. 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 72) § 49 až 54 občanského zákoníku. 72) § 21 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 73) § 32 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 74) § 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 75) § 42m zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 76) § 4 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. 77) § 50b zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 78) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. 79) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 80) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 81) Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 118/1995 Sb.	Zákon č. 118/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře Vyhlášeno 14. 7. 1995, datum účinnosti 1. 10. 1995, částka 31/1995 * Čl. IV - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. X - Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., se mění takto: * Čl. XIII - Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. * Čl. XVII - Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. * Čl. XIX - Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, se mění takto: * Čl. XX - Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb. a zákona č. 36/1995 Sb., se doplňuje takto: * Čl. XXI - Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb. a zákona č. 36/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. XXII - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zák * Čl. XXVII - Přechodná ustanovení * Čl. XXVIII - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2015 (332/2014 Sb.) 118 ZÁKON ze dne 26. května 1995, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. IV Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb. a zákona č. 84/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 277 odst. 2 se vypouštějí slova „přídavky na děti a“. 2. V § 301 odst. 2 se vypouštějí slova "výchovné, vyplacené k důchodu ze sociálního zabezpečení, ani". 3. V § 317 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 4. V Příloze A (§ 248 odst. 3) se vypouští obor Rodičovský příspěvek a v oboru Sociální zabezpečení se vypouštějí slova „s výjimkou rozhodnutí o zaopatřovacím příspěvku“ a slova „Vyhláška č. 76/1957 Ú.l., ve znění vyhlášky č. 268/1990 Sb., vyhláška č. 183/1991 Sb.“ se nahrazují slovy „Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů“. Čl. X Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., se mění takto: 1. V § 24 se vypouští odstavec 1. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 2. V § 24 odst. 2 se slova „v odstavci 2“ nahrazují slovy „v odstavci 1“. Čl. XIII Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se na konci připojují tato slova: „,státní sociální podpory a sociální péče“. 2. V § 2 se vypouští písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 5). 3. V § 2 se vypouští písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 6). 4. V § 6 odst. 4 písm. a) se vypouštějí body 3 a 4 a v bodu 5 se vypouštějí slova „a rodičovského příspěvku“. 5. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 se vypouštějí slova „o výchovném k němu a o příplatku k výchovnému“. 6. V § 6 odst. 4 písm. a) se vypouštějí v bodu 12 slova „výchovné k němu a příplatek k výchovnému“ a body 14 a 15. 7. V § 6 odst. 4 písm. a) se vypouštějí body 13 a 16. 8. V § 6 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „a rodičovský příspěvek“. 9. § 6 odst. 4 písm. c) zní: „c) poskytují peněžitou pomoc uchazečům o zaměstnání a zařizují její výplatu,“. 10. V § 6 odst. 4 se vypouštějí písmena e) a f). 11. V § 6 odst. 4 písm. v) se slova „státní vyrovnávací příspěvek43) nebo příspěvek na nájemné44)“ nahrazují slovy „dávky státní sociální podpory“ a vypouštějí se poznámky pod čarou č. 43) a 44)“. 12. V § 7 písm. b) se vypouštějí slova „e), f),“. 13. V § 8 odst. 1 se v předvětí za slova „ve věcech sociálního zabezpečení“ vkládají slova „státní sociální podpory“ a za písmeno h) se připojuje nové písmeno i), které zní: „i) zda jde pro účely dávek státní sociální podpory o občana dlouhodobě těžce zdravotně postiženého, dlouhodobě zdravotně postiženého nebo o dítě dlouhodobě nemocné.“. 14. V § 8 odst. 2 písm. c) se na konci připojují tato slova: „nebo z podnětu okresního úřadu nebo hlavního města Prahy“. 15. V § 16 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Obdobnou povinnost mají tato zařízení vůči okresním úřadům a hlavnímu městu Praze v souvislosti s poskytováním dávek státní sociální podpory a vůči okresním úřadům a obcím v souvislosti s poskytováním dávek a služeb sociální péče.“. 16. V § 19 odst. 5 se vypouštějí slova „rodičovský příspěvek, anebo“, slova „(rodičovský příspěvek)“ a slovo „(příspěvku)“. 17. V § 21 odst. 1 se vypouštějí slova „a přídavků na děti“. 18. V § 22 se vypouští písmeno c). 19. V § 32 se vypouštějí slova „,e) a f)“. 20. V § 49 odst. 2 se vypouštějí slova „a pozůstalé“. 21. V části šesté hlavě první se v nadpisu oddílu prvního vypouštějí slova „a o přídavcích na děti“. 22. V § 55 se vypouštějí slova „podpoře při narození dítěte, pohřebném“. 23. V § 55 se za slova „a mateřství“ vkládá slovo „a“ a vypouštějí se slova „a o přídavcích na děti“. 24. V § 61 se vypouští odstavec 3 a druhá věta v odstavci 4. 25. § 66 se vypouští. 26. § 67 se vypouští. 27. V § 86 odst. 1 se slova „a) až c)“ nahrazují slovy „a) a b)“. 28. § 86 odst. 4 se vypouští. 29. § 113 odst. 1 se vypouští. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 30. Část sedmá se vypouští. 31. V § 116 odst. 1 se vypouští věta druhá. 32. V § 116 odst. 2 se vypouštějí slova „,s výjimkou výchovného,". 33. V § 127 odst. 1 písm. b) se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „ ,státní sociální podpory“. Čl. XVII Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 1 se vypouštějí slova „a rodičovského příspěvku“. 2. V § 9 odst. 3 se vypouštějí slova „a rodičovském příspěvku“ a slova „a rodičovským příspěvkem“. 3. V § 9 odst. 4 se vypouštějí slova „a rodičovského příspěvku“. 4. V § 20 odst. 6 se vypouštějí slova „nebo na rodičovském příspěvku“. 5. V § 29 se vypouštějí slova „a rodičovského příspěvku“. Čl. XIX Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, se mění takto: V § 20 se za slova „přiznávání daně z příjmů,“ vkládají tato slova: „vykazování údajů pro účely státní sociální podpory“. Čl. XX Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a poplatku za výpis z rejstříku trestů, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb. a zákona č. 36/1995 Sb., se doplňuje takto: V § 11 odst. 1 písm. b) se za slova „sociálního zabezpečení“ vkládají tato slova: „,státní sociální podpory“. Čl. XXI Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb. a zákona č. 36/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: V § 9 odst. 2 písm. a) se za slova „o sociálním zabezpečení,“ vkládají tato slova: „o státní sociální podpoře,“ a vypouštějí se slova „o státních dávkách“. Čl. XXII Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb. a zákona č. 87/1995 Sb., se mění takto: V § 4 odst. 1 písm. i) se za slova „sociální péče“ vkládají tato slova: „dávky státní sociální podpory“. Čl. XXVII Přechodná ustanovení (1) Nároky na náhradu příjmu osobám samostatně výdělečně činným, které vznikly přede dnem 1. ledna 1996, se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem a náhrady příjmu vyplácejí orgány, které byly k výplatě příslušné podle předpisů platných před 1. lednem 1996. (2) Nároky na dávky sociální péče podmíněné sociální potřebností poskytované ke dni 1. ledna 1996 podle zákona o sociální potřebnosti1) se posuzují od 1. ledna 1996 se zřetelem na čl. XI tohoto zákona. Čl. XXVIII Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou čl. I, čl. II bodů 2, 8 až 12, čl. III bodu 3, čl. IV bodů 1 a 2, čl. VI bodů 5, 7, 9, 10, 12 až 15, čl. VIII bodů 1, 2, 4, 6 až 9, 13 a 14, čl. IX bodů 1 a 4, čl. XI, čl. XIII bodů 2, 5, 6, 11, 17, 18, 21, 23, 26, 27, 30 až 32, čl. XVIII bodu 2, čl. XXV a čl. XXVI, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 165/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.
Zákon č. 119/1995 Sb.	Zákon č. 119/1995 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb. Vyhlášeno 14. 7. 1995, datum účinnosti 14. 7. 1995, částka 31/1995 * Čl. I - Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb., se doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 14. 7. 1995 119 ZÁKON ze dne 25. května 1995, kterým se doplňuje zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb., se doplňuje takto: § 6 zákona se doplňuje odstavcem 4, který včetně poznámky č. 6a) zní: „(4) Podnik nesmí z majetku, s nímž hospodaří, poskytovat dary a jiná bezúplatná plnění, pokud v témže kalendářním roce obdrží prostředky ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu okresního úřadu; v ostatních případech může podnik z majetku, s nímž hospodaří, poskytovat dary a jiná bezúplatná plnění jen k účelům a v rozsahu vymezeným v zákoně o daních z příjmů.6a) 6a) § 20 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 132/1995 Sb.	Zákon č. 132/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 7. 1995, datum účinnosti 1. 8. 1995, částka 36/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 244/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 8. 1995 132 ZÁKON ze dne 21. června 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 244/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se za slovo „rezerv“ vkládají tato slova: „a opravných položek“. 2. V § 2 se vypouští slova „rezerva na pohledávky za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení,“. Dosavadní text § 2 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní: „(2) Opravnými položkami podle § 1 se rozumí opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení, bankovní opravné položky a opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, které jsou zaúčtovány v účetnictví a jsou splatné po 31. prosinci 1994.“. 3. V § 3 v první větě se za slovo „rezerv“ vkládají tato slova: „a opravných položek“ a na konci druhé věty se připojují tato slova: „a opravných položek“. 4. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky č. 3a) zní: „(3) Opravné položky slouží ke krytí ztrát z odpisu pohledávek, k nimž jsou vytvořeny, nebo ke krytí rozdílu mezi účetní hodnotou pohledávky a její cenou sjednanou při postoupení postupníkovi.3a) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů ve stejném zdaňovacím období, kdy pominou důvody, pro které byly vytvořeny; výnos vyplývající z jejich zrušení zvyšuje základ daně z příjmů. 3a) § 524 a násl. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 5. V § 4 v odstavcích 1 a 3 se za slovo „rezerv“ vkládají tato slova: „a opravných položek“. 6. § 4 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Celková výše opravných položek u bank včetně bankovních rezerv nesmí přesáhnout celkovou výši pohledávek, k nimž se vytváří.“. 7. § 5 zní: „§ 5 Bankovní rezervy a opravné položky (1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou banky4) vytvářet a) rezervy na standardní pohledávky z úvěrů až do výše 1 % z průměrného stavu těchto pohledávek za zdaňovací období, b) opravné položky ke klasifikovaným pohledávkám z úvěrů, popřípadě skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika za zdaňovací období až do výše 1 % u sledovaných pohledávek, 5 % u nestandardních pohledávek, 10 % u pochybných pohledávek, 20 % u ztrátových pohledávek, c) rezervy na poskytnuté záruky ve výši 2 % z průměrného stavu těchto závazků za zdaňovací období. (2) Pro účely tohoto zákona se rozumí pohledávkou z úvěrů a) standardní, kdy dlužník se nachází v příznivé finanční a důchodové situaci a není pochybnost o včasném vyrovnání celé pohledávky, b) sledovaná, u které došlo ke zhoršení kritérií vyjadřujících splácení jistiny, úroků a poplatků od doby, kdy byl úvěr poskytnut, ale v okamžiku hodnocení pohledávky není předpokládána žádná ztráta, c) nestandardní, u které je značný stupeň rizika. Splacení jistiny, úroků a poplatků v plné výši je nejisté. Částečné splacení pohledávky je vysoce pravděpodobné, d) pochybná, u které je splacení jistiny, úroků a poplatků vysoce nepravděpodobné. Částečné splacení pohledávky je možné a pravděpodobné, e) ztrátová, která má znaky nenávratnosti nebo je částečně návratná ve velmi malé hodnotě. Banka vykazuje pohledávku jako ztrátovou, jestliže dlužník je v konkurzním nebo vyrovnacím řízení. Sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky z úvěrů jsou klasifikovanými pohledávkami z úvěrů. (3) Celková výše tvorby opravných položek uvedených v odstavci 1 písm. b) nesmí přesáhnout výši 3 % průměrného stavu nepromlčených pohledávek z úvěrů za zdaňovací období. Toto omezení neplatí pro pohledávky vzniklé platbami ze záruk; opravné položky k těmto pohledávkám se vytvářejí podle odstavce 1 písm. b). (4) Pokud banka prokáže na základě údajů obchodní dokumentace5) a účetnictví6) odůvodněnost vyšší tvorby opravných položek, než je uvedeno v odstavci 3, nebo vyšší tvorby rezerv na poskytnuté záruky podle odstavce 1 písm. c), může finanční úřad tvorbu opravných položek a rezerv uznat v takto prokázané výši. (5) Opravná položka vytvořená podle odstavce 1 písm. b) se zruší, pokud pominou důvody pro její existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla vytvořena, se promlčela. (6) Rezervy vytvořené podle odstavce 1 písm. a) a c) slouží k odpisu nebo ke krytí ztrát z postoupení standardních a klasifikovaných pohledávek z úvěrů a ztrát spojených s realizací poskytnutých záruk.“. 8. V nadpisu § 8 se slova „Rezerva na pohledávky“ nahrazují slovy „Opravné položky k pohledávkám“. 9. V § 8 odst. 1 se slova „Rezervu na pohledávky“ nahrazují slovy „Opravné položky k pohledávkám“ a slova „která je nákladem“ se nahrazují slovy „která jsou výdajem (nákladem)“. 10. V § 8 odst. 2 se slovo „Rezervu“ nahrazuje slovy „Opravné položky“. 11. § 8 odst. 3 zní: „(3) Opravné položky se zruší ve prospěch výnosů v návaznosti na výsledky konkurzního a vyrovnacího řízení.“. 12. V § 8 odst. 4 se v první větě slovo „rezervu“ nahrazuje slovy „opravné položky“. Druhá věta zní: „V tomto případě se opravné položky zruší ve prospěch výnosů do výše nesplacené části pohledávek nebo do výše jejich odpisu podle výsledku vymáhání.“. 13. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámky č. 13a) zní: „§ 8a Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 (1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) mohou vytvářet poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví, pokud k těmto pohledávkám nevytvářejí opravné položky a rezervy podle § 5, a od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) šest měsíců, až do výše 20 % účetní hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky (dále jen „hodnota pohledávky“), b) 12 měsíců, až do výše 33 % hodnoty pohledávky. (2) Vyšší tvorbu opravných položek, než je stanoveno v odstavci 1, mohou k uvedeným pohledávkám vytvářet jen ti poplatníci daně z příjmů, kteří podali návrh na zahájení řízení proti dlužníkovi podle předpisů o rozhodčím řízení nebo u soudu, a pokud od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 18 měsíců, až do výše 50 % hodnoty pohledávky, b) 24 měsíců, až do výše 66 % hodnoty pohledávky, c) 30 měsíců, až do výše 80 % hodnoty pohledávky, d) 36 měsíců, až do výše 100 % hodnoty pohledávky. (3) Opravné položky podle odstavců 1 a 2 nelze uplatnit u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění, b) mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; průměr podílů se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části, c) mezi osobami blízkými,13a) d) z titulu úvěrů, půjček a záloh. (4) Opravné položky vytvořené podle odstavců 1 a 2 se zruší, pokud pominou důvody pro jejich existenci nebo pokud pohledávka, k níž byla opravná položka vytvořena, se promlčela, popřípadě nastaly důvody, za nichž se odpis pohledávky považuje za výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle ustanovení zákona o daních z příjmů. 13a) § 116 a 117 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.“. 14. V § 9 odst. 2 se slova „Rezervu na pěstební činnost může poplatník daně z příjmů tvořit“ nahrazují slovy „Rezerva na pěstební činnost se vytváří“. Na konci odstavce se připojuje tato věta: „Rezerva se čerpá při realizaci prací pěstební činnosti, a pokud tyto práce nejsou realizovány v rozpočtovaném objemu, rezerva se zruší.“. 15. V § 10 se slovo „těžbou15)“ nahrazuje slovy „těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod,15)“. Čl. II Přechodná ustanovení (1) Rezervy vytvořené ke dni účinnosti tohoto zákona podle § 5 ve výši 10 % na pohledávky z úvěrů, které jsou po sjednané lhůtě splatnosti, a ve výši 2 % na pohledávky z úvěrů se sjednanou lhůtou splatnosti delší než jeden rok je možno používat na úhradu ztrát z odpisu nebo postoupení klasifikovaných pohledávek, nebo je k tomuto dni převést do stavu opravných položek ke konkrétním klasifikovaným pohledávkám, popřípadě ke skupinám pohledávek se stejnou mírou rizika. Pokud se banka rozhodne, může rezervy vytvořené k tomuto dni ve výši 2 % na pohledávky z úvěrů se sjednanou lhůtou splatnosti delší než jeden rok převést do rezerv na standardní pohledávky z úvěrů. (2) Rezervy vytvořené do dne účinnosti tohoto zákona podle § 8 na pohledávky za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení se převedou k tomuto dni do stavu opravných položek ke konkrétním pohledávkám za dlužníky v konkurzním a vyrovnacím řízení. (3) Ustanovení tohoto zákona se poprvé použijí pro zdaňovací období roku 1995. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 149/1995 Sb.	Zákon č. 149/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 7. 1995, datum účinnosti 1. 8. 1995, částka 39/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zák * Čl. II - Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. * Čl. III - Článek III zákona č. 259/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, se mění a * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb., se mění takto: * Čl. V - Přechodná ustanovení k čl. I * Čl. VI - Závěrečná ustanovení * Čl. VII - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. VIII Aktuální znění od 1. 1. 1996 (248/1995 Sb.) 149 ZÁKON ze dne 29. června 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 3 se první věta nahrazuje touto větou: „Poplatníci neuvedení v odstavci 2 nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22).“. 2. V § 2 odst. 3 ve druhé větě se slova „kteří na území České republiky pobývají“ nahrazují slovy „kteří se na území České republiky zdržují“ a slovo „pobývající“ se nahrazuje slovy „zdržující se“. 3. V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „sloužícího podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti“ nahrazují slovy „, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“. 4. § 4 odst. 1 písm. e) zní: „e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen „zařízení“), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,“. 5. § 4 odst. 1 písm. h) včetně poznámek č. 42), 43), 44), 45), 46) a 47) zní: „h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče),42) důchodového pojištění,43) státní sociální podpory,44) sociálního zabezpečení,45) plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti46) a všeobecného zdravotního pojištění47) a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vypláceného důchodu (penze), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 120 000 Kč ročně, 42) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. Část šestá zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. 45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 47) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. § 4 odst. 1 písm. k) včetně poznámek č. 2a) a 48) zní: „k) stipendia2a) ze státního rozpočtu, podpory a příspěvky z prostředků nadací a občanských sdružení48) včetně nepeněžního plnění, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9, 2a) Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád). Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia. 48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.“. 7. V § 4 odst. 1 písm. r) se slova „dalšího podílu“ nahrazují slovy „majetkových podílů“; na konci písmene r) se čárka nahrazuje tečkou a připojuje se tato věta: „Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,“. 8. V § 4 odst. 1 písm. u) se za slovem „přijal“ čárka nahrazuje středníkem a vypouští se slovo „a“. 9. V § 4 odst. 1 písm. v) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“. 10. V § 4 odst. 1 písm. z) se na konci tečka před odkazem 4d) nahrazuje čárkou a doplňují se písmena za) a zb), která včetně poznámek č. 49) a 50) znějí: „za) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50) zb) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí, vyšších územních celků a státních fondů na pořízení hmotného investičního majetku20) nebo jeho technického zhodnocení. 49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 5 se v nadpisu za slova „Základ daně“ doplňují slova „a daňová ztráta“. 12. V § 5 odst. 3 ve druhé větě se za slovy „§ 23“ vypouštějí slova „odst. 3“. 13. V § 5 odst. 6 v první větě se slova „základ daně (dílčí základ daně)“ nahrazují slovy „příjmy (výnosy) a nebo se zvýší výdaje (náklady)“ a vypouštějí se slova „nebo základ pro výpočet zálohy u příjmů ze závislé činnosti nebo funkčních požitků“; ve větě druhé se slova „základ daně“ nahrazují slovy „příjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje (náklady)“; na konci odstavce se připojuje tato věta: „O příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, se sníží u poplatníka příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo.“. 14. V § 6 odst. 3 ve druhé větě se za slova „poskytnuté zaměstnavatelem“ vkládají slova „nebo za nájem“. 15. V § 6 odst. 4 se v první větě za slova „území České republiky“ vkládají slova „a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c“. 16. § 6 odst. 6 zní: „(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny (§ 29 odst. 1) vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.“. 17. Poznámka č. 5a) zní: „5a) Např. § 133 odst. 2 zákoníku práce.“. 18. V § 6 odst. 9 písm. d) se v první větě za slova „z fondu kulturních a sociálních potřeb“ vkládají slova „, ze sociálního fondu“. 19. V § 6 odst. 9 písm. p) se slova „z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu“ nahrazují slovy „z fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního předpisu6a) a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč,“. 20. V § 6 odst. 11 se na konci připojuje věta, která včetně poznámky č. 6f) zní: „Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.6f) 6f) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.“. 21. V § 6 odst. 13 písm. b) se číslovka „30“ nahrazuje číslovkou „25“. 22. V § 7 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno c), které zní: „c) odměny znalců a tlumočníků za činnost podle zvláštních předpisů.6f)“. 23. V § 7 odst. 6 se slova „je povinen platit“ nahrazují slovem „zaplatil“, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se tato slova: „avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné.“. 24. V § 7 odst. 9 se vypouštějí slova „odst. 1“ a na konci písmene c) se tečka nahrazuje čárkou a připojují se slova „a c).“. 25. § 7 odst. 11 zní: „(11) Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, která je využívána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věc do obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto nemovitost nebo movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto nemovitostí nebo movitou věcí, které připadají na část nemovitosti nebo movité věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost oběma manžely, rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců 1 a 2. Příjmy z prodeje nemovitostí nebo movité věci v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se postupuje podle § 10 odst. 5 zákona.“. 26. § 8 odst. 3 písm. a) zní: „a) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu naroveň postaveného anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení a prodejní hodnotou při jejich vydání; v případě předčasného zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu,“. 27. § 8 odst. 5 zní: „(5) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) nesnížené o výdaje jsou základem daně (dílčím základem daně). Příjmy uvedené v odstavci 3 písm. b) se snižují o cenu pořízení předkupního práva.“. 28. § 9 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Poplatníci mající příjmy z pronájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy. Pokud se však poplatníci rozhodnou účtovat v soustavě jednoduchého nebo podvojného účetnictví, přestože k tomu nejsou podle účetních předpisů20) povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů fyzických osob.“. 29. V § 10 odst. 1 písm. h) se na konci vypouští čárka a připojují se slova „a v § 4,“. 30. V § 10 odst. 5 se ve druhé větě vypouštějí slova „je nebo“ a za pátou větu se vkládá tato věta: „U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě výdajů uvedených v § 24 odst. 2 písm. r) a w) uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů.“. 31. V § 13 v první větě se slova „(§ 7)“ nahrazují slovy „[§ 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2]“ a vypouštějí se slova „ , pokud spolupracující manžel (manželka) byl účasten důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a byl k tomuto zabezpečení přihlášen nejpozději do 31. prosince příslušného zdaňovacího období;“. 32. V § 14 odst. 1 se za slova „předcházející,“ vkládají tato slova: „ve kterých byla činnost provozována,“. 33. V § 15 odst. 1 v písm. a) se částka „24 000 Kč“ nahrazuje částkou „26 400 Kč“. 34. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „12 000 Kč“ nahrazuje částkou „13 200 Kč“. 35. V § 15 odst. 1 písm. c) se částka „24 000 Kč“ nahrazuje částkou „26 400 Kč“ a slova „státní vyrovnávací příspěvek, zaopatřovací příspěvek, příspěvek na hrubé nájemné, podpora při narození dítěte, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, výchovné k důchodu“ se nahrazují slovy „dávky státní sociální podpory“. 36. V § 15 odst. 1 písm. e) se slova „invalidní důchod“ nahrazují slovy „plný invalidní důchod“, slovo „invalidita“ slovy „ , že je plně invalidní“ a slovo „invalidní“ slovy „plně invalidní“. 37. V § 15 odst. 1 písm. g) se vypouštějí slova „a pokud takovému poplatníkovi plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a)“. 38. V § 15 odst. 2 se částka „24 000 Kč“ nahrazuje částkou „26 400 Kč“ a vypouští se třetí věta. 39. § 15 odst. 4 písm. b) body 1 až 3 včetně poznámky č. 14d) zní: „1. soustavně se připravuje na budoucí povolání,14d) nebo 2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo 3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. 14d) § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb.“. 40. § 16 zní: „§ 16 Sazba daně Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí Ze základu daně\| Daň\| Ze základu přesahujícího ---\|---\|--- od Kč\| do Kč\| \| \| 0\| 84 000\| 15%\| \| 84 000\| 144 000\| 12 600 Kč+20%\| -"-\| 84 000 Kč 144 000\| 204 000\| 24 600 Kč+25 %\| -"-\| 144 000 Kč 204 000\| 564 000\| 39 600 Kč+32 %\| -"-\| 204 000 Kč 564 000\| a více\| 154 800 Kč+40 %\| -"- \| 564 000 Kč“. 41. § 18 odst. 4 písm. d) zní: „d) z pronájmů státního majetku, které jsou podle zvláštního předpisu17b) příjmem státního rozpočtu.“. 42. § 19 odst. 1 písm. c) a d) včetně poznámek č. 18d) a 18e) zní: „c) příjmy z cenově regulovaného18d) nájemného za byty, z nájemného za garáže a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží 1. v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,18e) a v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví lidových bytových družstev, 2. plynoucí z pronájmu bytů a garáží společníkům, členům nebo zakladatelům u poplatníků vzniklých za účelem, aby se stali vlastníky domů, d) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu bioplynu, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen „zařízení“), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování. 18d) § 3 a 4 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. 18e) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 43. V § 19 odst. 1 se na konci písmene m) nahrazuje tečka čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí: „n) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně49) a z úroků z přeplatků zaviněných orgánem správy sociálního zabezpečení,50) o) příjmy Fondu pojištění vkladů a Zajišťovacího fondu družstevních záložen,“. 44. V § 19 odst. 1 se za písmeno o) doplňuje písmeno p), které zní: „p) rozdíl závazků a hodnoty vráceného majetku státnímu podniku zemědělské prvovýroby, který odpisoval nájemce podle § 28 odst. 2 a který je po ukončení nájmu součástí výnosů podle předpisů o účetnictví.20)“. 45. § 19 odst. 2 zní: „(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.“. 46. V § 20 odst. 2 se na konci odstavce připojuje tato věta: „Při ukončení likvidace se hospodářský výsledek, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období), upraví o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek,22a) výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období. Součástí tohoto hospodářského výsledku není odpis opravné položky k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva.“. 47. § 21 zní: „§ 21 Sazba daně (1) Sazba daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, činí 39 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů. (2) U investičního fondu, podílového fondu16) a penzijního fondu9a) sazba daně činí 25 % ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů.“. 48. V § 22 odst. 1 písm. f) se na konci připojují tato slova: „přičemž se nepřihlíží k povaze smlouvy, na základě které jsou tyto činnosti provozovány,“. 49. V § 22 odst. 1 písm. g) bodu 7 se za slova „movitých věcí,“ vkládají tato slova: „které jsou v obchodním majetku stálé provozovny,“. 50. § 22 odst. 2 druhá věta zní: „Staveniště, provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) poplatníkem nebo zaměstnanci poplatníka anebo osobami pro něho pracujícími se rovněž považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.“. 51. § 23 odst. 1 zní: „(1) Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle následujících odstavců.“. 52. V § 23 odst. 2 se v poslední větě za slova „opravná položka“ vkládají tato slova: „k úplatně nabytému majetku“. 53. V § 23 odst. 4 se na konci písmene e) nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti.“. 54. § 23 odst. 8 zní: „(8) Hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo zahájení likvidace, se upraví a) u poplatníků uvedených v § 17 účtujících v soustavě podvojného účetnictví o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace,20) b) u poplatníků uvedených v § 2 1. pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období; avšak nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti a do ukončení pronájmu, 2. pokud účtují v soustavě jednoduchého účetnictví, o výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 až 4] a závazků, o částky příjmů a výdajů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv22a) a opravných položek; přitom nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo do ukončení pronájmu. Do základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří měli příjmy z pronájmu (§ 9) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši, 3. v případech, kdy poplatník není účetní jednotkou (s výjimkou uvedenou v bodu 2), o cenu nespotřebovaných zásob, o výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 až 4], o částky příjmů, které hospodářsky patří do následujícího zdaňovacího období podle § 5.“. 55. § 23 se doplňuje odstavcem 13, který zní: „(13) U poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo družstva a při postoupení pohledávky, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku poplatníka majícího příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší, než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Stejně postupují poplatníci, kteří mají příjmy z pronájmu (§ 9), jedná-li se o postoupení pohledávky, kterou má pronajímatel vůči nájemci.“. 56. V § 24 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny.“. 57. V § 24 odst. 2 písm. b) bodu 3 se za slovem „předpisů,“ vypouští odkaz na poznámku č. 26). 58. V § 24 odst. 2 písm. c) se slova „zlikvidovaného z důvodů“ nahrazují slovy „vyřazeného v důsledku“. 59. V § 24 odst. 2 písm. f) se na konci připojuje tento text: „a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy,21)“. 60. V § 24 odst. 2 písm. ch) první věta včetně poznámky č. 26ch) zní: „zaplacená daň z nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických práv k nemovitosti,26h) zaplacená daň z převodu nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za původního vlastníka,26ch) a zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, dále silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. 26ch) § 8 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 61. V § 24 odst. 2 písm. ch) třetí věta zní: „Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku.“. 62. V § 24 odst. 2 písm. i) se za slovo „rezervy“ vkládají tato slova: „a opravné položky“. 63. V § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 se na konci připojují tato slova: „na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, “. 64. V § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 se za slovy „zahrnutým v“ vkládá slovo „obchodním“. 65. V § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3 se v první větě za slovo „hmoty“ vkládá odkaz na poznámku č. 5) a za druhou větu se vkládají tyto věty: „Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty5) lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu.“. 66. § 24 odst. 2 písm. l) zní: „l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,“. 67. § 24 odst. 2 písm. o) zní: „o) u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,“. 68. § 24 odst. 2 písm. s) zní: „s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví 1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmů plynoucích z jejího postoupení a zvýšených o použitou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona,22a) 2. cena pořízení20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmů plynoucích z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení a zvýšených o částku použité opravné položky nebo rezervy podle zvláštního zákona,22a)“. 69. § 24 odst. 2 písm. t) zní: „t) vstupní cena hmotného majetku a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27), pozemků s výjimkou zásob a pořizovací cena nehmotného investičního majetku nabytého vkladem společníka nebo členem družstva, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a to jen do výše příjmů z jejich prodeje, a dále zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem po ukončení nájmu, a to jen do výše uhrazené pronajímatelem,“. 70. § 24 odst. 2 písm. y) včetně poznámky č. 26j) zní: „y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem, 1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu26i) nebo zrušil konkurz, a to pro nedostatek majetku dlužníka, 2. který je v konkurzním a vyrovnacím řízení,26i) na základě výsledků konkurzního a vyrovnacího řízení, 3. který je státním podnikem v likvidaci, nestačí-li výtěžek z likvidace k uspokojení zbylé pohledávky,26j) 4. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, 5. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou (§ 23 odst. 7). Obdobně to platí pro pohledávku, je-li její odpis plně kryt použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona,22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasív v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními, 26j) § 27e hospodářského zákoníku.“. 71. V § 24 odst. 2 písm. za) se za slovo „pronájem“ připojují tato slova: „nejdéle do dvou let od uvolnění bytu“. 72. V § 24 odst. 2 se na konci písmene za) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zb), které zní: „zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy,32) rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1.“. 73. V § 24 odst. 4 a) se čárka za slovy „8 let“ nahrazuje tečkou a vkládá se tato věta: „Doba nájmu se přitom počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání,“. 74. V § 24 odst. 6 se na konci tečka nahrazuje středníkem a připojuje se tento text: „přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného připadající na skutečnou dobu nájmu.“. 75. § 24 odst. 7 zní: „(7) Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva včetně emisního ážia nebo cena pořízení20) majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen fyzickou osobou (§ 2), se ocení u společníka nebo člena stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka podle § 2, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou. Je-li vkladem nemovitost, která nebyla zařazena v obchodním majetku a byla pořízena nebo nabyta v době kratší než pět let před vložením do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou, a v případě nabytí děděním nebo darováním, cenou stanovenou pro účely daně dědické a darovací. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou (§ 17), se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou.“. 76. § 24 se doplňuje odstavcem 8, který zní: „(8) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.“. 77. § 25 odst. 1 písm. p) zní: „p) technické zhodnocení (§ 33),“. 78. V § 25 odst. 1 písm. r) se za slovo „písm.“ vkládají tato slova: „ch) a“. 79. V § 25 odst. 1 písm. t) se na konci připojují tato slova: „a zároveň nepodléhá spotřební dani,“. 80. V § 25 odst. 1 písm. v) se na konci připojují tato slova: „s výjimkou uvedenou v § 24,“. 81. V § 25 odst. 1 písm. w) bodu 2 se na konci třetí věty tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „podíl na základním jmění nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období.“. 82. V § 25 odst. 1 písm. x) ve druhé větě se slova „s úroky poskytovanými“ nahrazují slovy „s úroky za úvěry požadovanými“. 83. § 25 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních a subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.“. 84. V § 26 odst. 2 se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“ a za slova „provozních důlních děl“ se vkládají tato slova: „a drobných staveb vymezených ve zvláštním předpise kromě svážnic29)“. Za slovy „trvalých porostů“ se odkaz na poznámku č. 29) vypouští. 85. Poznámka č. 29) zní: „29) § 3 odst. 2 písm. a) a b) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.“. 86. V § 26 odst. 3 písm. c) se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“. 87. V § 26 odst. 4 se za slova „cena je vyšší než 20 000 Kč“ vkládají slova ", počínaje zdaňovacím obdobím roku 1996 40 000 Kč" a za slova „obchodování s nimi“ se vkládají slova „anebo vkladem společníka (člena družstva)“. 88. § 26 odst. 6 zní: „(6) Odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 lze uplatnit z hmotného majetku a nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka ke konci příslušného zdaňovacího období s výjimkou uvedenou v odstavci 7 písm. b) a c).“. 89. V § 26 odst. 7 písm. a) bodu 4 se na konci připojují tato slova: „nebo při ukončení výpůjčky movitého hmotného majetku (§ 28 odst. 7)“. 90. § 26 odst. 7 písm. b) včetně poznámky č. 29c) zní: „b) z hmotného majetku a nehmotného majetku nabytého v průběhu zdaňovacího období a evidovaného v majetku poplatníka na konci zdaňovacího období, u něhož poplatník pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem podle § 30 odst. 12 písm. a) až e), g) a h), a z hmotného movitého majetku, k němuž poplatník nabyl vlastnické právo v průběhu zdaňovacího období splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,29c) a má tento majetek evidován v majetku na konci zdaňovacího období, 29c) § 553 občanského zákoníku.“. 91. § 26 odst. 8 zní: „(8) Odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník ani nájemce) výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9. Pokud poplatník (vlastník nebo nájemce) uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník (vlastník nebo nájemce) odpisy pouze evidenčně.“. 92. § 26 se doplňuje odstavcem 9, který zní: „(9) Pěstitelskými celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky se podle odstavce 2 rozumějí a) ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 90 stromů na 1 ha, b) ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1000 keřů na 1 ha, c) chmelnice a vinice.“. 93. V § 27 písm. a) se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“. 94. V § 27 písm. e) se za slova „umělecká díla,30)“ vkládají tato slova: „která jsou hmotným majetkem a“. 95. V § 27 písm. j) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění závazku převodem práva,29c) a to po dobu zajištění tohoto závazku a za předpokladu, že jej po tuto dobu bude odpisovat původní vlastník, uzavře-li s věřitelem smlouvu o výpůjčce.23e)“. 96. V § 28 odst. 2 se vypouštějí slova „a nehmotný majetek“ a na konci se připojuje tato věta: „Toto ustanovení lze použít i v případě, kdy má nájemce najat soubor zahrnující zároveň movité i nemovité věci ve vlastnictví více vlastníků nebo spoluvlastníků.“. 97. V § 28 odst. 3 se na konci první věty tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „přitom je zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý hmotný majetek, a odpisuje podle § 31 nebo § 32.“. 98. V § 28 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Při převodu vlastnictví hmotného movitého majetku v důsledku zajištění závazku převodem práva29c) na věřitele může tento majetek odpisovat původní vlastník, pokud uzavře s věřitelem smlouvu o výpůjčce23e) tohoto majetku na dobu zajištění závazku převodem práva.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 99. § 29 odst. 1 zní: „(1) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí a) pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny s výjimkou uvedenou v odstavci 4 i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. U majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než pět let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d), b) vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, c) hodnota nesplacené pohledávky, zajištěné převodem práva,29c) a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele, d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná podle zvláštních předpisů nebo soudním znalcem, pokud tuto cenu nelze zjistit podle zvláštních předpisů; přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle zvláštního předpisu31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu, e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním, cena stanovená pro účely daně dědické nebo darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než pět let, zvýšená o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než pět let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d). Součástí vstupní ceny podle písmen a) až d) je i technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku a nehmotného majetku v majetku poplatníka, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce, nejpozději však v prvním roce odpisování. Pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval.“. 100. § 29 odst. 3 zní: „(3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku, avšak s výjimkou technického zhodnocení a) samostatně odpisovaného nájemcem, b) provedeného na nemovité kulturní památce, c) které je součástí vstupní ceny podle odstavce 1.“. 101. § 29 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.“. 102. V § 30 odst. 2 druhá věta zní: „Způsob odpisování pro každý nově pořízený hmotný majetek a nehmotný majetek stanoví vlastník, s výjimkou uvedenou v odstavci 12, a nelze jej změnit po celou dobu jeho odpisování.“. 103. V § 30 odst. 6 se na konci odstavce vypouští tečka a připojují se tato slova: „nebo příslušným orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně.“. 104. V § 30 odst. 7 se před dosavadní větu vkládá tato věta: „U technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce [§ 29 odst. 3 písm. b)] se roční odpis stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny.“. 105. V § 30 odst. 12 písm. b) se na konci připojují tato slova: „nebo nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku,“. 106. V § 30 odst. 12 písm. g) se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno h), které zní: „h) poplatník, který nabyl právo k užívání hmotného movitého majetku smlouvou o výpůjčce,23e) a to po dobu zajištění závazku převodem práva29b) k tomuto majetku.“. 107. V § 30 odst. 12 se na konci odstavce připojuje tato věta: „V odpisování hmotného movitého majetku pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl znovu vlastnická práva splněním závazku, který byl zajištěn převodem práva,29b) a to způsobem uplatňovaným po dobu zajištění závazku podle písmene h).“. 108. § 33 odst. 1 zní: „(1) Technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy,32) rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb).“. 109. V § 34 odst. 1 první věta zní: „Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.“. 110. V § 34 odst. 1 se vypouští poslední věta. 111. V § 34 odst. 2 první věta zní: „Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n.“. 112. V § 34 odst. 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno d), které zní: „d) částky stanovené v písmenech a) až c), jsou-li prvními nájemci podle smlouvy o finančím pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku za podmínky, že pronajímatel byl prvním vlastníkem pronajatého majetku a neuplatnil odpočet podle písmen a) až c).“. Předposlední věta odstavce 3 se vypouští. 113. V § 34 odst. 4 se na konci první věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „nebo přenechán nájemci ve stavu způsobilém k obvyklému užívání (§ 24 odst. 4).“. 114. § 34 odst. 5 písm. a) zní: „a) letadel, pokud nejsou využívány provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, a u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol,“. 115. § 34 odst. 6 zní: „(6) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. a) až c) zaniká, pokud došlo do tří let následujících po roce, kdy byly odpočet nebo jeho část uplatněny k vyřazení majetku s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní pohromou [§ 24 odst. 2 písm. l)] nebo k pronájmu tohoto majetku. Při zániku nároku na odpočet je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněný odpočet podle odstavce 3 nebo jeho uplatněnou část podle odstavce 7 v tom zdaňovacím období, kdy tento nárok zanikl. Obdobně postupuje nájemce, který uplatnil odpočet podle odstavce 3 písm. d), pokud dojde k ukončení finančního pronájmu bez následné koupě najatého hmotného majetku s výjimkou ukončení finančního pronájmu v důsledku škody způsobené živelní pohromou podle § 24 odst. 2 písm. l).“. 116. V § 34 odst. 7 se slova „zaevidování hmotného majetku“ nahrazují slovy „ , kdy nárok na odpočet vznikl“. 117. V § 34 odst. 8 se vypouští druhá věta. 118. V § 35 odst. 1 písm. a) se číslovka „7 500“ nahrazuje číslovkou „9 000“. 119. V § 35 odst. 1 písm. b) se za částku „26 500 Kč“ vkládají slova „ , a počínaje zdaňovacím obdobím roku 1996 o částku 32 000 Kč,“ a na konci se připojují tato slova: „a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem přepočteného počtu zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,“. 120. V § 35 odst. 1 písm. c) se v poslední větě slova „§ 13 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 4“ a slova „§ 13 odst. 3“ se nahrazují slovy „§ 7 odst. 5“. 121. V § 35 odst. 3 se vypouštějí slova „, s výjimkou podílových a investičních fondů,“. 122. V § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 se za slova „zatímních listů,“ vkládají tato slova: „požitkových listů,“. 123. V § 36 odst. 2 písm. a) bodu 8 se za slovo „pojišťoven“ vkládá odkaz na poznámku č. 34b), která zní: „34b) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.“. 124. V § 36 odst. 2 písm. a) se v předposlední větě vypouštějí slova „v peněžním plnění“. 125. V § 36 odst. 3 se na konci třetí věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „s výjimkou dividendového příjmu z akcie a podílového listu, u něhož se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů.“. 126. V § 36 odst. 3 poslední věta zní: „Pokud plynou v cizí měně úroky (úrokový příjem) z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, stanoví se základ v cizí měně, a to bez zaokrouhlení.“. 127. V § 36 odst. 3 se za poslední větu připojuje tato věta: „U dividendového příjmu z akcie nebo podílového listu se sražená daň (§ 38d), připadající na jednotlivý cenný papír, nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z držby akcií jednoho emitenta nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.“. 128. V § 36 odst. 4 se za slova „akcií investičních fondů“ vkládají tato slova: „ , z požitkových listů“. 129. V § 36 se vypouští odstavec 7. 130. V § 38 odst. 1 v první větě se slova „v odstavci 2“ nahrazují slovy „v odstavcích 2 až 4“ a ve čtvrté větě se vypouštějí slova „pro příjmy ze závislé činnosti a“. 131. V § 38 odst. 2 se slova „základu daně a daně z příjmů z úroků na devizových účtech a vkladních listech znějících na cizí měnu“ nahrazují slovy „daně z úroků (úrokového příjmu) plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu“. 132. § 38 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně (§ 36) vztahující se na příjmy uvedené v § 22 zákona, s výjimkou úroků plynoucích v cizí měně z vkladového účtu, běžného účtu, který není podle podmínek banky určen k podnikání, a z vkladního listu, použije plátce daně, který má sídlo nebo bydliště na území České republiky, kurz „devizy-prodej“ uplatněný v účetnictví.20) Pokud plátce daně provádí úhradu z vlastního devizového účtu, použije při přepočtu základu daně pro zvláštní sazbu daně kurz „devizy střed“ uplatněný v účetnictví.20) (4) Při přepočtu příjmu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se použije kurz „střed“ (devizy, valuty) stanovený Českou národní bankou pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v jehož průběhu se záloha sráží.“. 133. § 38a odst. 1 včetně poznámky č. 39b) zní: „(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při výpočtu výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro výpočet periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. 39b) § 67 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 134. V § 38a odst. 6 se za slova „a tento dílčí základ daně“ vkládají tato slova: „je roven nebo“. 135. V § 38a odst. 8 se vypouštějí slova „s výjimkou ustanovení odstavce 7“. 136. V § 38a odst. 10 se vypouštějí slova „odst. 1 až 6“. 137. V § 38b se vypouštějí slova „nebo nevyměří“. 138. V § 38c se na konci za slova „písm. c)“ vkládají tato slova: „a s výjimkou zahraničních zastupitelských úřadů v tuzemsku“. 139. V § 38d odst. 1 se vypouštějí slova „odst. 1 až 6“ a za slova „ve prospěch poplatníka,“ se vkládají tato slova: „avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), e), f) a g) bodech 1, 2, 5 a 6 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4,“. 140. V § 38d odst. 3 první věta zní: „Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2.“. Ve druhé větě se tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „pokud správce daně na žádost plátce daně nestanoví jinak.“. 141. V § 38d odst. 7 se za slovy „Potvrzení o zaplacení daně vybírané srážkou“ doplňuje tečka a zbývající text se vypouští. Na konci odstavce se připojuje tato věta: „O potvrzení může poplatník požádat i prostřednictvím plátce.“. 142. V § 38d odst. 8 se za slova „kterému plátce“ vkládá slovo „daně“. 143. V § 38e odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „nebo bydlištěm“. 144. V § 38f odst. 5 se slovo „vyšší“ nahrazuje slovem „jiná“. 145. V § 38g odst. 2 se za slovy „(38ch odst. 4)“ čárka nahrazuje tečkou, zbytek věty se vypouští a připojují se tyto věty: „Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybíraná daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy vyšší než 2000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.“. 146. V § 38g se vypouští odstavec 3 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 147. V § 38h odst. 1 písm. b) se za slova „(dále jen „pojistné“)“ vkládají slova „ , které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec,“ a slova „o snížení,“ se nahrazují slovem „snížený“. 148. § 38h odst. 2 zní: „(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda \| Záloha\| Ze zdanitelné mzdy přesahující ---\|---\|--- od Kč\| do Kč\| \| \| 0\| 7 000\| 15 %\| \| 7 000\| 12 000\| 1 050 Kč+20 %\| -"-\| 7 000 Kč 12 000\| 17 000\| 2 050 Kč+25 %\| -"-\| 12 000 Kč 17 000\| 47 000\| 3 300 Kč+32 %\| -"-\| 17 000 Kč 47 000\| a více\| 12 900 Kč+40 %\| -"- \| 47 000 Kč“. 149. § 38h odst. 3 zní: „(3) Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2. Záloha ze zdanitelné mzdy plynoucí od plátce, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se sráží podle odstavce 2, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy bez přihlédnutí k odstavci 1 písm. c), pokud nejde o příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně podle § 6 odst. 4 nebo podle § 36 odst. 1 písm. a).“. 150. V § 38h odst. 10 v první větě se slova „nejpozději do pěti dnů po provedeném zúčtování mezd“ nahrazují slovy „do pěti dnů po výplatě, poukázání nebo připsání mzdy ve prospěch poplatníka, nejpozději však do pěti dnů po dni, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními předpisy“. 151. V § 38ch odst. 1 první věta zní: „Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.“. 152. V § 38ch odst. 2 se na konci první věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „u něhož poplatník podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4.“. 153. V § 38k odst. 1 se na konci druhé věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „podepíše-li poplatník současně prohlášení podle odstavce 4 a nebo tyto skutečnosti v již podepsaném prohlášení současně uvede.“. 154. V § 38k odst. 3 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „a podepíše prohlášení podle odstavce 4.“. 155. V § 38k odst. 4 se za slova „Plátce daně“ vkládají tato slova: „srazí zálohu podle § 38h odst. 2 a“. 156. V § 38k odst. 5 v první větě se za slova „Plátce daně“ vkládají tato slova: „ , u kterého poplatník podepsal prohlášení podle odstavce 4,“. 157. V § 38k odst. 5 písm. c) se částka „24 000 Kč“ nahrazuje částkou „26 400 Kč“. 158. § 38k odst. 5 písm. d) zní: „d) jaká byla výše jeho starobního důchodu, pokud v uplynulém zdaňovacím období nepřesáhla 26 400 Kč.“. 159. § 38k odst. 6 a 7 zní: „(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce. (7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne plátce daně k těmto skutečnostem dodatečně při ročním zúčtování záloh, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání nezdanitelných částek ze základu daně nebo podepíše-li prohlášení podle odstavce 4 nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.“. 160. § 38k se doplňuje odstavcem 8, který zní: „(8) Dojde-li během roku ke změně skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň a daně, je poplatník povinen oznámit je písemně (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala. Plátce daně zaeviduje změnu ve mzdovém listě.“. 161. V § 38l odst. 1 písm. c) se slovo „invalidního“ nahrazuje slovy „plného invalidního“ a slovo „invalidní“ slovy „plný invalidní“. 162. § 38l odst. 1 písm. f) bod 1 zní: „1. vyživuje ve společné domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,“. 163. § 38l odst. 1 písm. f) bod 2 zní: „2. pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek je, že je plně invalidní, nebo jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodů, že je plně invalidní, a při souběhu nároku na starobní, plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod,“. 164. V § 38m se na konci připojuje tato věta: „Dále se tato povinnost nevztahuje na veřejné obchodní společnosti.“. 165. Za § 38m se vkládá nový § 38n, který zní: „§ 38n Daňová ztráta (1) Pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, je rozdíl daňovou ztrátou. (2) Daňová ztráta se vyměřuje. Pro vyměření a dodatečné vyměření daňové ztráty se použijí obdobně ustanovení zvláštního předpisu28b) o vyměření a dodatečném vyměření daně. (3) Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v § 2, pokud není v § 5 stanoveno jinak.“. 166. V § 40 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Pokud byly na základě zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva, a podle zákona č. 389/1990 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, osvobodzeny příjmy z provozu těchto zařízení, nemohou již být tyto příjmy znovu osvobozeny podle § 4 odst. 1 písm. e).“. 167. V § 40 se vypouští odstavec 21. 168. V položce (1-19) přílohy k zákonu se před název vkládá slovo „Jen:“. 169. V položce (2-15) přílohy k zákonu se slova „zásobníky z jakéhokoliv materiálu“ nahrazují slovy „zásobníky pro jakékoliv materiály“. 170. V příloze k zákonu se odpisová skupina 2 doplňuje položkami (2-74) a (2-75), které znějí: „(2-74)\| 29.22.15\| Stohovací vozíky a malé tahače ---\|---\|--- (2-75)\| 28.11.23\| Jen: lešení a bednění“. 171. V příloze k zákonu v odpisové skupině 3 položka (3-5) zní: (3-5)\| 28.11.23\| ostatní konstrukce kovové ---\|---\|--- \| \| zejména: konstrukce chmelnic \| \| kromě: lešení a bednění“. 172. V příloze k zákonu v odpisové skupině 3 se vypouští položka (3-23). Čl. II Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 písm. a) se číslo „26,25“ nahrazuje číslem „26“, číslo „3,6“ číslem „3,3“, číslo „20,4“ číslem „19,5“ a číslo „2,25“ číslem „3,2“. 2. V § 7 odst. 1 písm. b) se číslo „8,75“ nahrazuje číslem „8“, číslo „1,2“ číslem „1,1“, číslo „6,8“ číslem „6,5“ a číslo „0,75“ číslem „0,4“. 3. V § 7 odst. 1 písm. c) se číslo „30,2“ nahrazuje číslem „29,6“, číslo „27,2“ číslem „26“, číslo „3“ číslem „3,6“ a číslo „4,8“ číslem „4,4“. 4. V § 7 odst. 1 písm. d) se číslo „30,2“ nahrazuje číslem „29,6“, číslo „27,2“ číslem „26“ a číslo „3“ číslem „3,6“. Čl. III Článek III zákona č. 259/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto: 1. Bod 3 se vypouští. 2. V bodě 12 se za slova „písm. w)“ vkládají tato slova: „bod 2“. Čl. IV Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 14 se vypouští odstavec 7. 2. V § 14 se odstavce 8 až 10 označují jako odstavce 7 až 9. Čl. V Přechodná ustanovení k čl. I 1. Poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví může počínaje zdaňovacím obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) v bodech 1, 2 a 3. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění, b) mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; průměr podílů se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části, c) mezi osobami blízkými,20c) d) z titulu úvěrů, půjček a záloh, nebo e) podle zvláštního zákona.15b) Poplatník, u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém účtuje v soustavě podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně, do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě podvojného účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. 2. Částku srážené daně podle § 38d nebo zajištění daně podle § 38e v případech, kdy o závazku bylo účtováno před 1. lednem 1995, je plátce daně povinen odvést svému místně příslušnému správci daně do 31. ledna 1996. 3. Zjistí-li daňový subjekt, že částka daně z příjmů má být nižší nebo daňová ztráta vyšší než jeho poslední známá daňová povinnost39a) příslušného zdaňovacího období anebo že mu vznikla daňová ztráta, může podat nejpozději do 31. prosince 1996 dodatečné daňové přiznání (vyúčtování daně). Daňový subjekt může postupovat stejně, jestliže mu daňová povinnost nevznikne oproti jeho známé daňové povinnosti39a) příslušného zdaňovacího období nebo jestliže nevznikla daňová povinnost a zjistí daňovou ztrátu. V tomto dodatečném daňovém přiznání nelze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 odst. 3 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 a § 20 odst. 7 a 8, než jaké byly uplatněny v daňovém přiznání podaném daňovým subjektem v zákonem stanoveném termínu, s výjimkou částek odčitatelných položek vztahujících se ke zvýšenému základu daně dodatečně zjištěnému daňovým subjektem. Tohoto ustanovení se použije již v průběhu zdaňovacího období roku 1995. 4. Úroky z vkladů pojišťoven34b) u bank, připsané počínaje 1. lednem 1995, jsou u pojišťoven součástí základu daně (§ 20 odst. 1). 5. U majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 1995, pro jehož zařazení do hmotného majetku byla stanovena vstupní cena převyšující 10 000 Kč, se pro odpisování postupuje podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném do konce roku 1995. 6. U smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku a nehmotného majetku uzavřených do 31. prosince 1994 se doba pronájmu podle § 24 odst. 4 a § 30 odst. 4 posuzuje podle doby odpisování stanovené zákonem České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1994. 7. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) bodů 4 a 5 se uplatní pouze u pohledávek s termínem splatnosti počínaje dnem 1. ledna 1995 a dále u pohledávek, jejichž odpis je plně kryt použitím bankovní rezervy nebo opravné položky podle § 5 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8. Pokud poplatník v souladu s platnými účetními předpisy odpisoval před 1. lednem 1993 opravnou položku k majetku, zúčtovanou v důsledku vkladu společníka obchodní společnosti nebo člena družstva, pokračuje v souladu s účetními předpisy v započatém odpisování této opravné položky a odpisy jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmu. 9. Při změně odpisové skupiny hmotného majetku a nehmotného majetku v příloze k zákonu je poplatník povinen změnit odpisovou skupinu již odpisovaného majetku od zdaňovacího období, ve kterém změna nabyla účinnosti. Obdobnou povinnost má poplatník i při změně sazby (§ 31) nebo koeficientu (§ 32). 10. Investiční fond a podílový fond16) může ustanovení § 34 odst. 1 poprvé použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1996. 11. U technického zhodnocení nemovité kulturní památky evidovaného v majetku poplatníka a odpisovaného do 31. prosince 1994 se při odpisování postupuje podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném do konce roku 1994. Čl. VI Závěrečná ustanovení 1. Ustanovení čl. I bodů 4, 6, 10, 18, 41 až 46, 48, až 54, 56 až 58, 60, 62 až 70, 72, 73, 76 až 83, 87 až 91, 94 až 109, 111 až 117, 119, 120, 122, 123, 126, 128, 130 až 135, 136, 139 až 142, 144 až 146, 151, 152, 156, 165 až 169, 170 až 172, čl. III, IV a čl. V bodů 1, 4 až 11 se použijí poprvé pro stanovení daňové povinnosti za rok 1995 a při zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zúčtovaných do zdaňovacího období roku 1995. 2. Ustanovení čl. I bodů 1 až 3, 5, 7 až 9, 11 až 17, 19 až 36, 38 až 40, 47, 55, 59, 61, 71, 74, 75, 84, 86, 92, 93, 110, 118, 121, 124, 125, 127, 129, 138, 143, 147 až 149, 150, 153 až 155, 157 až 161 a 162 až 164 se použijí poprvé pro stanovení daňové povinnosti za rok 1996. 3. Ustanovení čl. II se použijí poprvé pro rok 1996. Čl. VII Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 152/1995 Sb.	Zákon č. 152/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 2. 8. 1995, datum účinnosti 1. 9. 1995, částka 40/1995 * Čl. II - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 S * Čl. V - Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 47/1973 Sb., zákona č. 179/1990 Sb., zákona č. 294/1993 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., se mění takto: * Čl. VI - Přechodné ustanovení * Čl. VII Aktuální znění od 1. 1. 2010 (41/2009 Sb.) 152 ZÁKON ze dne 29. června 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, a zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 3 zní: „(3) Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.“. 2. § 8 odst. 2 zní: „(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, údaje z evidence cenných papírů a v řízení o trestném činu zkrácení daně též údaje získané v daňovém řízení. Tyto údaje nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.“. 3. V § 8 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Za státem uznanou povinnost mlčenlivosti se podle tohoto zákona nepovažuje taková povinnost, jejíž rozsah není vymezen zákonem, ale vyplývá z právního úkonu učiněného na základě zákona.“. 4. V § 12 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Postavení policejních orgánů mají i celní úřady v řízení o trestných činech a) porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 trestního zákona, b) porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi podle § 124a až 124c trestního zákona, c) padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti podle § 145a trestního zákona, d) ohrožení devizového hospodářství podle § 146 trestního zákona, pokud byl čin spáchán v souvislosti s dovozem nebo vývozem devizových hodnot, české měny nebo hodnot znějících na českou měnu, e) zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle § 148 trestního zákona, pokud byl čin spáchán zkrácením cla, daně z přidané hodnoty, spotřební daně nebo silniční daně, f) porušení předpisů o nálepkách k označení zboží podle § 148a trestního zákona, g) nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 trestního zákona, pokud byl čin spáchán v souvislosti s dovozem, vývozem nebo průvozem omamných a psychotropních látek a jedů, s výjimkou případů, kdy jde o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů.“. 5. § 55 odst. 2 zní: „(2) Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení podoby svědka; jméno a příjmení a jeho další osobní údaje se do protokolu nezapisují, ale vedou se odděleně od trestního spisu a mohou se s nimi seznamovat jen orgány činné v trestním řízení. Svědek se poučí o právu požádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pod kterým je pak veden. Pominou-li důvody pro utajení podoby svědka a oddělené vedení osobních údajů svědka, připojí se tyto údaje k trestnímu spisu a podoba svědka už nebude utajována.“. 6. V § 65 odst. 1 se v první větě za slova „o hlasování“ vkládají tato slova: „a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2“. 7. V § 67 písm. b) se za slova „působit na“ vkládají tato slova: „dosud soudem nevyslechnuté“ a v písmenu c) se za slovo „činnosti“ vkládají čárka a tato slova: „pro níž je stíhán“. 8. V § 71 odst. 3 v poslední větě a v odstavcích 5 a 7 se slovo „nejvyšší“ nahrazuje slovem „vrchní“. 9. V § 72 odst. 2 ve druhé větě se tečka na konci věty nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „o tom zašle vyrozumění obviněnému.“. 10. V § 74 odst. 2 věta první zní: „Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby nebo proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh na prodloužení vazby, a stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu.“. 11. Za § 79 se vkládá nový § 79a, který včetně nadpisu zní: „§ 79a Zajištění peněžních prostředků na účtu u banky (1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že peněžní prostředky na účtu u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu, nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu. Vyšetřovatel a policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebují předchozí souhlas státního zástupce. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí být doručeno bance, která vede účet, a poté, co banka zajištění provedla, i majiteli účtu. V rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále peněžní částka v příslušné měně, na kterou se zajištění vztahuje. Nestanoví-li orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 jinak, zakáže se okamžikem doručení rozhodnutí jakákoliv dispozice s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, s výjimkou výkonu rozhodnutí. Na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu rozhodnutí, se přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené rozhodnutím o zajištění, a nepostačují-li k úhradě takové pohledávky, i peněžní prostředky zajištěné. (3) Jestliže zajištění peněžních prostředků na účtu pro účely trestního řízení již není třeba, nebo zajištění není třeba ve stanovené výši, orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 zajištění zruší nebo je omezí. Vyšetřovatel a policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebují předchozí souhlas státního zástupce. Rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je třeba doručit bance a majiteli účtu. (4) Majitel účtu, jehož peněžní prostředky na účtu byly zajištěny, má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. Nevyhoví-li v přípravném řízení státní zástupce takové žádosti, předloží ji neprodleně soudu. O takové žádosti musí být neodkladně rozhodnuto. Byla-li žádost zamítnuta, může ji majitel účtu, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 14 dnů od právní moci rozhodnutí. (5) Proti rozhodnutí podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost.“. 12. Oddíl pátý hlavy čtvrté části první včetně nadpisu zní: „Oddíl pátý Zadržení a otevření zásilek a jejich záměna § 86 Zadržení zásilky (1) Je-li k objasnění skutečností závažných pro trestní řízení nutno zjistit obsah nedoručených telegramů, dopisů nebo jiných zásilek, které pocházejí od obviněného nebo jsou jemu určeny, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce, aby je pošta nebo osoba provádějící jejich dopravu vydaly jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci, nebo vyšetřovateli, anebo policejnímu orgánu. (2) Bez nařízení uvedeného v odstavci 1 může být doprava zásilky pozdržena na příkaz vyšetřovatele nebo policejního orgánu, pokud věc nesnese odkladu a nařízení nelze předem dosáhnout. Neobdrží-li pošta nebo osoba provádějící dopravu zásilek v takovém případě do tří dnů nařízení podle odstavce 1, nesmí dopravu zásilek dále zdržovat. § 87 Otevření zásilky (1) Zásilku vydanou podle § 86 odst. 1 může otevřít jen předseda senátu a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán. (2) Otevřená zásilka se odevzdá adresátovi, a není-li jeho pobyt znám a není-li zásilka určena do vlastních rukou, některému z jeho rodinných příslušníků; jinak se zásilka vrátí odesílateli. Je-li však obava, že odevzdáním zásilky by mohlo dojít ke zmaření nebo podstatnému ztížení účelu trestního stíhání, připojí se zásilka ke spisu; je-li to vhodné, oznámí se adresátovi obsah dopisu nebo telegramu. Není-li jeho pobyt znám a není-li zásilka určena do vlastních rukou, učiní se oznámení některému z jeho rodinných příslušníků. (3) Zásilka, kterou nebylo uznáno za nutné otevřít, odevzdá se ihned adresátovi nebo se vrátí poště nebo osobě, která ji vydala. § 87a Záměna zásilky (1) V zájmu zjištění osob podílejících se na nakládání se zásilkou obsahující omamné látky, psychotropní látky, jedy, radioaktivní materiál, padělané peníze a padělané cenné papíry, střelné nebo hromadně účinné zbraně, střelivo a výbušniny nebo jinou věc, k jejímuž držení je třeba zvláštního povolení, věci určené ke spáchání trestného činu, anebo věci z trestného činu pocházející, může předseda senátu a v přípravném řízení se souhlasem soudce státní zástupce nařídit, aby byl obsah takové zásilky, vydané podle § 86 odst. 1, zaměněn za jiný a takto upravená zásilka byla předána k další přepravě. (2) Záměnu provede policejní orgán, který o tom sepíše záznam a zabezpečí úschovu zaměněných věcí a materiálů. Se zaměněnými věcmi se nakládá jako s věcmi odňatými.“. 13. V § 88 odst. 1 se v poslední větě slovo „Použití“ nahrazuje slovem „Provádění“ a připojuje se tato věta: „Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen odposlech ihned přerušit, záznam o jeho obsahu zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.“. 14. V § 88 odst. 2 se za předposlední větu vkládá tato věta: „Opis příkazu soudce bez odkladu zašle státnímu zástupci.“. 15. V § 146 odst. 2 písm. c) se spojka „a“ za slovem „soudu“ nahrazuje čárkou a za slova „vrchnímu soudu“ se vkládají tato slova: „a předseda senátu vrchního soudu Nejvyššímu soudu“. 16. V § 151 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Na návrh obhájce může orgán činný v trestním řízení přijmout opatření, aby obhájci byla poskytnuta ještě před skončením trestního stíhání přiměřená záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů, jestliže je to odůvodněno dobou trvání trestního stíhání nebo jinými závažnými důvody.“. 17. § 158 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Provádí-li opatření nebo úkony podle předchozích odstavců jiný policejní orgán než orgán Policie České republiky, vyrozumí o předmětu šetření neprodleně orgán Policie České republiky, který by jinak byl příslušný k řízení. Vznikne-li mezi orgánem Policie České republiky a jiným policejním orgánem spor o příslušnost, předloží věc k posouzení vyšetřovateli. Stanovisko vyšetřovatele je pro tyto orgány závazné.“. 18. Za § 159 se vkládá nový § 159a, který včetně nadpisu zní: „§ 159a Dočasné odložení trestního stíhání (1) Jestliže to je třeba k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení, zvlášť závažného úmyslného trestného činu nebo jiného úmyslného trestného činu, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, anebo zjištění jejich pachatelů, může vyšetřovatel se souhlasem státního zástupce dočasně odložit zahájení trestního stíhání na nezbytnou dobu, nejdéle však o dva měsíce. (2) Trvají-li důvody, pro které bylo trestní stíhání dočasně odloženo, může státní zástupce na návrh vyšetřovatele vyslovit souhlas s prodloužením lhůty uvedené v odstavci 1 nejvýše o další dva měsíce, a to i opakovaně. (3) O dočasném odložení trestního stíhání vyšetřovatel vyhotoví záznam, jehož opis do 48 hodin zašle státnímu zástupci. (4) Pominou-li důvody pro dočasné odložení trestního stíhání, vyšetřovatel trestní stíhání neprodleně zahájí.“. 19. V § 160 odst. 1 větě první se za slova „§ 159 odst. 2 a 3“ vkládají tato slova: „nebo § 159a odst. 1“. 20. V § 160 odst. 2 větě první se za slovo „obvinění“ vkládají tato slova: „anebo zahájení trestního stíhání bylo dočasně odloženo“. 21. V § 165 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Účastní-li se obhájce výslechu svědka, jehož totožnost má být z důvodů uvedených v § 55 odst. 2 utajena, je vyšetřovatel povinen přijmout opatření, která znemožňují obhájci zjistit skutečnou totožnost svědka.“. 22. § 179 zní: „§ 179 K podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem je příslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu působí, pokud vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství.“. 23. V § 188 odst. 1 písm. f) se tečka na konci věty vypouští a připojují se tato slova: „nebo rozhodne o schválení narovnání podle § 309 odst. 1.“. 24. V § 188 odst. 3 se slova „písm. a) až e)“ nahrazují slovy „písm. a) až f)“ a na konci se připojuje tato věta: „Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může podat stížnost, jež má odkladný účinek, též poškozený; rozhodne-li soud o schválení narovnání podle § 309 odst. 1, může stížnost, jež má odkladný účinek, podat jen státní zástupce.“. 25. § 209 včetně nadpisu zní: „Provádění dalších důkazů § 209 (1) Předseda senátu dbá o to, aby svědek ještě nevyslechnutý nebyl přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků. Je-li obava, že svědek v přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu, případně jde-li o svědka, jemuž nebo osobě jemu blízké z podaného svědectví hrozí újma na zdraví, smrt nebo jiné vážné nebezpečí, předseda senátu učiní opatření vhodné k zajištění bezpečnosti nebo utajení totožnosti svědka, případně vykáže obžalovaného po dobu výslechu takového svědka z jednací síně. Po návratu do jednací síně však musí být obžalovaný seznámen s obsahem výpovědi svědka, může se k ní vyjádřit, a aniž by se se svědkem setkal, může mu prostřednictvím předsedy senátu klást otázky. Jde-li o svědka, jehož totožnost má zůstat utajena (§ 55 odst. 2), učiní předseda senátu opatření, která znemožňují zjistit skutečnou totožnost svědka. (2) Byl-li v hlavním líčení vyslechnut svědek, jehož totožnost byla utajena (§ 55 odst. 2), učiní soud i bez návrhu všechny potřebné úkony k ověření jeho věrohodnosti.“. 26. Za § 223 se vkládá nový § 223a, který včetně nadpisu zní: „§ 223a Podmíněné zastavení trestního stíhání a schválení narovnání (1) Soud za hlavního líčení trestní stíhání podmíněně zastaví nebo rozhodne o schválení narovnání, shledá-li okolnosti uvedené v § 307 odst. 1 nebo § 309 odst. 1. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.“. 27. V § 225 odst. 1 se za slova „podle § 223“ vkládají čárka a tato slova: „k podmíněnému zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání podle § 223a“. 28. § 231 zní: „§ 231 (1) Vyjde-li najevo mimo hlavní líčení některá z okolností uvedených v § 223 odst. 1 a 2, § 223a odst. 1 nebo § 224 odst. 1 a 2, soud rozhodne o zastavení trestního stíhání nebo o jeho přerušení, o podmíněném zastavení trestního stíhání, anebo o schválení narovnání. (2) Rozhodnutí o schválení narovnání může soud mimo hlavní líčení učinit jen ve veřejném zasedání. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má, nejde-li o přerušení trestního stíhání, odkladný účinek. Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.“. 29. § 266 odst. 1 zní: „(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona.“. 30. § 266a se vypouští. 31. V § 274 se slova „nejvyššího státního zástupce“ nahrazují slovy „státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství“. 32. V hlavě devatenácté se za oddíl třetí vkládá nový oddíl čtvrtý, který včetně nadpisu zní: „Oddíl čtvrtý Narovnání § 309 (1) Jestliže obviněný před soudem prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, uhradí poškozenému škodu způsobenou trestným činem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou trestným činem, a složí na účet soudu peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, a takové plnění není zřejmě nepřiměřené závažnosti trestného činu, může soud se souhlasem obviněného a poškozeného rozhodnout o schválení narovnání, nejsou-li o prohlášení obviněného důvodné pochybnosti a považuje-li takový způsob vyřízení věci za dostačující. (2) Při rozhodování soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl trestným činem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům. (3) Rozhodnout o schválení narovnání může soud tehdy, jestliže obviněný je stíhán pro trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. (4) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může státní zástupce podat stížnost, jež má odkladný účinek. § 310 Před rozhodnutím o schválení narovnání soud vždy vyslechne obviněného a poškozeného. § 311 (1) Rozhodnutí o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, jehož se narovnání týká, jeho právní posouzení, obsah narovnání zahrnující výši uhrazené škody nebo škody, k jejíž úhradě byly provedeny potřebné úkony, případně způsob jiného odčinění újmy vzniklé trestným činem, peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům s uvedením jejího příjemce a výrok o zastavení trestního stíhání. Při určení příjemce peněžní částky k obecně prospěšným účelům je soud vázán návrhem obviněného. (2) Součástí rozhodnutí o schválení narovnání je též výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován trestný čin, jehož se narovnání týká. § 312 Za peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům se považují částky pro obce a jiné právnické osoby se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, kultury, školství, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní. § 313 Rozhodnutí o schválení narovnání se eviduje jako skutečnost významná pro trestní řízení podle zvláštního zákona. § 314 Zvláštní ustanovení o rozhodnutí soudu o schválení narovnání v přípravném řízení (1) Není-li dále stanoveno jinak, užijí se na řízení o návrhu na rozhodnutí o schválení narovnání v přípravném řízení ustanovení § 309 až 313. (2) V přípravném řízení může státní zástupce podat soudu návrh na rozhodnutí o schválení narovnání, má-li za to, že lze postupovat podle § 309 odst. 1. K návrhu připojí dosud shromážděné důkazy a vyjádření obviněného a poškozeného, že souhlasí s takovým postupem. Obviněný může složit peněžní částku určenou k obecně prospěšným účelům až po podání takového návrhu soudu. (3) Rozhodnutí o schválení narovnání v přípravném řízení činí soudce ve veřejném zasedání. (4) Proti rozhodnutí, jímž v přípravném řízení soud návrh státního zástupce na schválení narovnání a zastavení trestního stíhání zamítl, může stížnost podat státní zástupce, obviněný a poškozený. (5) Státní zástupce může vzít návrh na schválení narovnání zpět až do doby, než soudce počal vyhlašovat rozhodnutí. (6) Podání návrhu podle odstavce 2 není překážkou v provádění dalších úkonů přípravného řízení. Byl-li takový návrh vzat zpět nebo byl-li pravomocně zamítnut, nelze k prohlášení obviněného podle § 309 odst. 1 v dalším řízení přihlížet jako k důkazu.“. Dosavadní oddíl čtvrtý v hlavě devatenácté se označuje jako oddíl pátý. 33. V § 314c odst. 1 písm. a) se slova „písm. a) až d),“ nahrazují slovy „písm. a) až d) a f),“. 34. V § 314c odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „O schválení narovnání samosoudce rozhodne ve veřejném zasedání.“. 35. V § 314c odst. 4 se slova „může státní zástupce“ nahrazují slovy „mohou státní zástupce a obviněný“ a na konci se připojuje tato věta: „Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání může podat stížnost, jež má odkladný účinek, též poškozený; rozhodne-li soud o schválení narovnání podle § 309 odst. 1, může stížnost, jež má odkladný účinek, podat jen státní zástupce.“. 36. § 314e odst. 2 zní: „(2) Trestním příkazem lze uložit a) trest odnětí svobody do jednoho roku, b) trest obecně prospěšných prací, c) trest zákazu činnosti do pěti let, d) peněžitý trest, e) trest propadnutí věci.“. 37. § 324 včetně nadpisu zní: „§ 324 Rozhodování o změně způsobu výkonu trestu (1) O změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody rozhoduje ve veřejném zasedání na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, a nejde-li o rozhodování o přeřazení mladistvého do věznice pro ostatní odsouzené, též na žádost odsouzeného nebo i bez takového podnětu okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává. (2) Před rozhodnutím o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody musí být odsouzený vyslechnut. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 38. V nadpisu § 328 se na konci připojují tato slova: „a odsouzených povolaných k výkonu civilní služby“. 39. V § 328 odst. 1 se vypouští tečka na konci věty a připojují se tato slova: „nebo civilní služby.“. 40. V § 328 odst. 2 větě první se za slovo „vojenskou“ vkládají tato slova: „nebo civilní“. 41. § 335 až 340b včetně nadpisů znějí: „Oddíl třetí Výkon trestu obecně prospěšných prací § 335 Obecné ustanovení Trest obecně prospěšných prací odsouzený vykonává v obvodu okresního soudu, ve kterém bydlí. Se souhlasem odsouzeného může být trest vykonáván i mimo tento obvod. Nařízení výkonu trestu § 336 (1) Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest obecně prospěšných prací, stane vykonatelným, předseda senátu jeho opis zašle okresnímu soudu, v jehož obvodu má odsouzený trest vykonávat. (2) O druhu a místě výkonu obecně prospěšných prací rozhodne okresní soud uvedený v odstavci 1. Přitom vychází z potřeby výkonu těchto prací ve svém obvodu a přihlíží k tomu, aby odsouzený trest vykonával co nejblíže místu, kde bydlí. Odsouzeného zároveň poučí o povinnosti dostavit se do 14 dnů od doručení výzvy na obecní úřad, v jehož obvodu má trest vykonávat, k projednání podmínek výkonu trestu. § 337 Nesplní-li odsouzený povinnost stanovenou v § 336 odst. 2, nebo bez závažného důvodu neprovádí určené práce, obecní úřad to bezodkladně sdělí soudu, který výkon trestu nařídil. Rovněž mu bez odkladu sdělí, kdy odsouzený uložený trest obecně prospěšných prací vykonal. § 338 (1) Jestliže soud přijal záruku zájmového sdružení občanů za nápravu odsouzeného nebo považuje-li výchovné spolupůsobení zájmového sdružení občanů za prospěšné, postupuje přiměřeně podle § 329. (2) Okresní úřad je povinen soustřeďovat požadavky obcí na provedení obecně prospěšných prací ve svém obvodu a předávat je okresnímu soudu, aby byl zajištěn průběžný přehled o potřebě těchto prací. § 339 Odklad a přerušení výkonu trestu (1) Předseda senátu na potřebnou dobu odloží nebo přeruší výkon trestu obecně prospěšných prací, jestliže odsouzený je stižen chorobou, která mu ve výkonu trestu brání. (2) Výkon trestu obecně prospěšných prací na těhotné ženě a matce novorozeného dítěte předseda senátu odloží nebo přeruší na dobu jednoho roku po porodu. (3) Z jiných důležitých důvodů může předseda senátu výkon trestu obecně prospěšných prací odložit na dobu nejvýše tří měsíců ode dne, kdy rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen, nabylo právní moci. (4) Pominou-li důvody odkladu nebo přerušení, předseda senátu odklad nebo přerušení odvolá. (5) Doba, po kterou byl výkon trestu obecně prospěšných prací odložen nebo přerušen, se nezapočítává do lhůty jednoho roku, v níž má být trest vykonán. (6) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. § 340 Odklad a přerušení výkonu trestu u vojáků a odsouzených povolaných k výkonu civilní služby (1) Předseda senátu odloží nebo přeruší výkon trestu obecně prospěšných prací, je-li odsouzený povolán k výkonu vojenské činné služby nebo civilní služby. (2) Ustanovení § 339 odst. 4 a 5 se užije obdobně též u odsouzených, jimž byl výkon trestu odložen nebo přerušen podle odstavce 1. (3) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. § 340a Upuštění od výkonu trestu (1) Předseda senátu upustí od výkonu trestu obecně prospěšných prací nebo jeho zbytku, jestliže je odsouzený v důsledku změny svého zdravotního stavu dlouhodobě neschopen tento trest vykonat. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. § 340b Přeměna trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody (1) O přeměně trestu obecně prospěšných prací nebo o přeměně jeho zbytku v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu na návrh okresního úřadu nebo i bez takového návrhu ve veřejném zasedání. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 42. V § 341 se slova „zaplacení vymáháno“ nahrazují slovy „nařízen výkon náhradního trestu odnětí svobody“. 43. § 343 se vypouští. 44. V § 344 odst. 2 se vypouštějí slova „a vymáhání by nevedlo k výsledku“. 45. § 362 včetně nadpisu zní: „§ 362 Opatření v řízení o schválení narovnání (1) Jakmile se stane vykonatelným usnesení, jímž soud schválil narovnání, předseda senátu zajistí, aby peněžní částka složená obviněným k obecně prospěšným účelům byla poukázána adresátovi uvedenému v rozhodnutí. (2) Nelze-li peněžní částku podle odstavce 1 předat nebo odmítne-li ten, komu je určena, ji přijmout, předseda senátu rozhodne o jejím předání jiné obci nebo jiné právnické osobě na některou z činností uvedených v § 312. (3) Jestliže soud v přípravném řízení pravomocně zamítne návrh na schválení narovnání nebo státní zástupce vezme takový návrh zpět, anebo soud po podání obžaloby nerozhodne o podání obviněného proto, že takový způsob vyřízení věci nepovažuje za dostačující, předseda senátu zajistí, aby peněžní částka složená k obecně prospěšným účelům byla vrácena obviněnému. (4) Proti usnesení podle odstavce 2 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.“. 46. Dosavadní text § 384 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2 a 3, které znějí: „(2) Na základě žádosti cizího státu může soud na návrh státního zástupce rozhodnout o předběžném zajištění majetku nebo jeho části nebo o jeho zabrání za podmínek stanovených v mezinárodní smlouvě, kterou je Česká republika vázána. O návrhu je příslušný rozhodnout okresní soud, v jehož obvodu se nachází majetek, který je předmětem návrhu. (3) Nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, na řízení a výkon rozhodnutí podle odstavce 2 se užijí přiměřeně ustanovení týkající se řízení o zabrání věci.“. 47. Za § 384d se vkládá nový § 384e, který zní: „§ 384e (1) Ustanovení § 384a a 384d se užije obdobně na řízení o návrhu, aby na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, bylo uznáno a vykonáno rozhodnutí cizozemského soudu o předběžném zajištění majetku nebo o jeho propadnutí či zabrání v trestním řízení. (2) Nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak, majetek, který je předmětem propadnutí nebo zabrání podle odstavce 1, připadá České republice.“. Čl. V Zákon č. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění zákona č. 173/1968 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 47/1973 Sb., zákona č. 179/1990 Sb., zákona č. 294/1993 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., se mění takto: § 53 se vypouští. Čl. VI Přechodné ustanovení Stížnosti pro porušení zákona podané do účinnosti tohoto zákona se projednají podle dosavadních předpisů. Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1995 s výjimkou čl. I bodu 2, pokud jde o § 27 písm. b), čl. I bodu 6, pokud jde o § 45 a 45a, a čl. I bodu 10, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 153/1995 Sb.	Zákon č. 153/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., a zákona č. 82/1995 Sb. Vyhlášeno 2. 8. 1995, datum účinnosti 1. 11. 1995, částka 40/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 11. 1995 153 ZÁKON ze dne 28. června 1995, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 3 se slova „pracovníky obecní policie“ nahrazují slovy „zaměstnance obce zařazené do obecní policie“. 2. V § 2 odst. 3 se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „a za přestupky spáchané stáním vozidla na chodníku, kde to není dovoleno.“. 3. V § 3 odst. 2 se tečka na konci věty nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „nelze však pověřit strážníka, který nepředložil negativní osvědčení podle § 8 zákona č. 451/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, uveřejněného v částce 116/1992 Sb.“. 4. V § 4 odst. 6 se slovo „pěti“ nahrazuje slovem „tří“. 5. § 7 se doplňuje odstavci 3, 4 a 5, které znějí: „(3) Jestliže okolnosti zákroku nebo jiného opatření neumožňují, aby strážník prokázal svoji příslušnost k obecní policii průkazem obecní policie (odstavec 2), prokáže se ústním prohlášením „obecní policie“ nebo „městská policie“ (§ 1 odst. 5). Průkazem obecní policie se strážník prokáže ihned, jakmile to okolnosti zákroku nebo jiného opatření dovolí. (4) Strážník je při provádění zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy. (5) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího strážníka.“. 6. § 13 odst. 2 zní: „(2) Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, u které se při zjišťování její totožnosti prokáže, že je osobou hledanou policií, jakož i osobu, která odpovídá popisu osoby hledané policií, neprokáže-li tato osoba hodnověrně svoji totožnost.“. 7. V § 14 odst. 1 se slovo „zadržuje“ nahrazuje slovy „omezuje na osobní svobodě“. 8. Za § 17a se vkládají nové § 17b a 17c, které včetně poznámek č. 15b), 15c) a 15d) znějí: „§ 17b Oprávnění zastavovat vozidla Strážník je oprávněn zastavit vozidlo, jehož řidič spáchal přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu neuposlechnutím zákazu vjezdu všech vozidel, všech motorových vozidel s výjimkou motocyklu bez postranního vozíku, nákladních automobilů, autobusů, traktorů, motocyklů, potahových vozidel, ručních vozíků nebo cyklistů, zákazu vjezdu do pěší zóny a zákazu zastavení a zákazu stání, včetně těchto zákazů v zóně s dopravním omezením, vyplývajících z příslušných dopravních značek.15b) Při zastavování vozidel postupuje strážník obdobně jako příslušník policie.15c) § 17c Oprávnění ke vstupu do živnostenských provozoven Strážník je při plnění úkolů obecní policie oprávněn vstupovat v živnostenských provozovnách15d) v prodejní nebo provozní době do všech prostor určených pro zákazníky. Tím není dotčeno ustanovení § 16, pokud jde o vstup do bytu nebo jiného uzavřeného prostoru. 15b) Vyhláška č. 99/1989 Sb. 15c) § 53 vyhlášky č. 99/1989 Sb. 15d) § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 18 odst. 1 písm. g) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno h), které zní: „h) technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla (§ 17a).“. 10. V § 18 odst. 2 se slovo „zadržení“ nahrazuje slovy „omezení osobní svobody“. 11. V § 18 odst. 3 se za slova „donucovacích prostředků“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. a) až g)“. 12. Dosavadní text § 27 se označuje jako odstavec 2 a doplňuje se novým odstavcem 1, který zní: „(1) Stejnokroje strážníků a označení motorových vozidel obecní policie musí obsahovat jednotné prvky, které stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 13. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní: „§ 27a Strážník, který je k 1. listopadu 1995 pověřen plněním některých úkolů při řízení obecní policie podle § 3 odst. 2, je povinen předložit osvědčení uvedené v tomto ustanovení nejpozději do 31. ledna 1996.“. 14. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní: „§ 28a Omezení platnosti osvědčení Platnost osvědčení podle § 4 odst. 4 vydaných před 1. listopadem 1995 zaniká nejpozději dnem 30. června 1997.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1995. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 155/1995 Sb.	Zákon č. 155/1995 Sb. Zákon o důchodovém pojištění Vyhlášeno 4. 8. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 41/1995 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ (§ 5 — § 10) * ČÁST TŘETÍ - ZÁKLADNÍ POJMY (§ 11 — § 27) * ČÁST ČTVRTÁ - DŮCHODY (§ 28 — § 67g) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 68 — § 104) * ČÁST ŠESTÁ - SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 105 — § 110) č. 1 č. 2 Aktuální znění od 1. 1. 2025 (29/2024 Sb., 395/2024 Sb., 417/2024 Sb.) 155 ZÁKON ze dne 30. června 1995 o důchodovém pojištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje důchodové pojištění (dále jen „pojištění“) pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele [§ 4 odst. 1 písm. c) a d)]. (2) Organizaci a provádění pojištění, povinnosti pojištěných osob, příjemců dávek a zaměstnavatelůzaměstnavatelů a jejich odpovědnost v pojištění a pojistné na pojištění (dále jen „pojistné“) upravují zvláštní zákony.1) (3) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti pojištění1a). § 2 Účast na pojištění (1) Účast na pojištění je povinná pro fyzické osoby (dále jen „osoby“) uvedené v § 5. Pojištění se mohou dobrovolně účastnit též osoby uvedené v § 6. (2) PojištěncemPojištěncem se pro účely pojištění rozumí osoba, která je nebo byla účastna pojištění. § 3 Způsobilost osob v právních vztazích pojištění (1) Právní osobnost v právních vztazích pojištění vzniká narozením a zaniká smrtí, popřípadě prohlášením za mrtvého. (2) Plná svéprávnost v právních vztazích pojištění vzniká dosažením zletilosti, přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství2). Způsobilost být účastníkem řízení o přiznání invalidního důchodu [§ 4 odst. 1 písm. b)] vzniká ukončením povinné školní docházky; přiznáním tohoto důchodu vzniká plná svéprávnost podle věty první a trvá až do dosažení zletilosti. O omezení svéprávnosti platí obdobně ustanovení občanského zákoníku. (3) Osoba, která nemá svéprávnost podle odstavce 2, musí být zastoupena zákonným zástupcem nebo opatrovníkem; kdo je zákonným zástupcem nezletilého nebo opatrovníkem, stanoví občanský zákoník. § 4 Druhy důchodů a jejich výše (1) Z pojištění se poskytují tyto důchody: a) starobní, b) invalidní, c) vdovský a vdovecký, d) sirotčí. (2) Výše důchodu se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra se stanoví procentní sazbou z průměrné mzdy a procentní výměra se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu, jde-li o důchody uvedené v odstavci 1 písm. a) a b), nebo z procentní výměry důchodu zemřelého, jde-li o důchody uvedené v odstavci 1 písm. c) a d). ČÁST DRUHÁ ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ HLAVA PRVNÍ OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB § 5 (1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni a) zaměstnanci v pracovním poměru, b) příslušníci Policie České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky5), vojáci z povolání5a), vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby46) a státní zaměstnanci podle zákona o státní službě5b), c) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, d) osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v písmenech g) až i) a o) až s), e) osoby samostatně výdělečně činné, f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, g) soudci, h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolení do funkcí, jež zastupitelstvo určilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, ch) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu, i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, j) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, k) osoby pečující o dítědítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí37a), l) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, m) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, n) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, o) prokuristé, p) osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení, q) členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v písmenech a) až c), f) až i), p) a s), r) likvidátoři, s) vedoucí organizačních složek právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a místo výkonu práce těchto vedoucích je trvale v České republice, t) fyzické osoby neuvedené v písmenech a) až d) a f) až s), s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy zvolených do funkcí, jež zastupitelstvo neurčilo jako funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni, v době zaměstnánídobě zaměstnání, pokud jim v souvislosti se zaměstnánímzaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny; to neplatí, jde-li o osoby uvedené v písmeni e). (2) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny dále a) osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky – krajské pobočky, popřípadě pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) jako uchazeči o zaměstnánízaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše 3 let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku, a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, které se kryjí s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnánízaměstnání; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnánízaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné, b) osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnánízaměstnání nebo jinou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, c) osoby pečující osobně o dítědítě ve věku do 4 let, d) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnostidomácnosti; podmínka domácnostidomácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., e) poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)] z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek podle zvláštních zákonů, f) osoby po skončení výdělečné činnostivýdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, po dobu trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnostivýdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu v době této výdělečné činnostivýdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu, po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a u dávky otcovské poporodní péče a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem, g) osoby, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona upravujícího zvláštní ochranu svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízenímtrestním řízením, pokud podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, h) osoby pečující o nezletilé nezaopatřené dítědítě poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči a osoby mající dítědítě ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud toto dítědítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítětedítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí50), a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek na úhradu potřeb dítětedítěte poprvé náleží; podmínka nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítětedítěte se považuje za splněnou po dobu, po kterou tento příspěvek nenáleží z důvodu souběhu s důchodem nebo výživným stanoveným soudem. (3) ZaměstnánímZaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí činnost osob uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) a f) až t) pro zaměstnavatelezaměstnavatele, ze které jim plynou nebo by mohly plynout od zaměstnavatelezaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a nejsou od této daně osvobozeny. Dobou zaměstnáníDobou zaměstnání se pro účely tohoto zákona rozumí období od počátku výkonu činnosti osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a f) až t) pro zaměstnavatelezaměstnavatele do konce období, v němž tato činnost měla nebo mohla být vykonávána. (4) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik. (5) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatelezahraničního zaměstnavatele a jsou činni v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatelezaměstnavatele; zahraničním zaměstnavatelemzahraničním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnavatelzaměstnavatel, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. § 6 (1) Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se týká doby jejich a) vedení v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeče o zaměstnánízaměstnání, pokud jim po dobu této evidence nenáleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, b) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen „střední školastřední škola“) nebo vysoké škole v České republice, c) výdělečné činnostivýdělečné činnosti v cizině po 31. prosinci 1995, jedná-li se o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), c) a e); za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem, d) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací podle zvláštního právního předpisu;6a) za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem, e) činnosti v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatelezahraničního zaměstnavatele, jde-li o osoby uvedené v § 5 odst. 5; za dobu přede dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem, f) výkonu funkce poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, g) pobytu v cizině, pokud následovaly do místa vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí svého manžela, který je státním zaměstnancem podle zákona o státní službě nebo jiným zaměstnancem organizační složky státu, se souhlasem této organizační složky státu, a nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou osobami samostatně výdělečně činnými nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manželé vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí; v takovém případě může hradit pojistné zaměstnavatel manžela, h) výkonu samostatné výdělečné činnosti ve zdaňovacím období, za které byla jejich daň z příjmů fyzických osob rovna paušální dani, uplynula-li marně lhůta pro placení paušálního pojistného na důchodové pojištění za tuto dobu, i) výkonu samostatné výdělečné činnosti po 31. prosinci 1995, uplynula-li marně lhůta pro placení pojistného na důchodové pojištění za tuto dobu. (2) Pojištění jsou účastny též ostatní osoby starší 18 let, jestliže podaly přihlášku k účasti na pojištění a doba pojištění těchto osob podle § 11 odst. 1 písm. a) a § 13 odst. 1 získaná přede dnem podání této přihlášky trvala aspoň 1 rok. Účast na pojištění osob uvedených ve větě první je však možná v rozsahu nejvýše 15 let; za dobu přede dnem podání přihlášky je přitom účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku bezprostředně před tímto dnem. (3) Účast na pojištění podle odstavců 1 a 2 je možná nejdéle do dne, který bezprostředně předchází dni vzniku nároku na starobní důchod. § 7 Podle tohoto zákona se přiznává invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně též osobám, které nebyly účastny pojištění, avšak splňují podmínky stanovené tímto zákonem (§ 42 odst. 1). HLAVA DRUHÁ PODMÍNKY ÚČASTI NA POJIŠTĚNÍ Díl první Podmínky účasti zaměstnanců a dalších skupin osob vykonávajících pracovní nebo obdobnou činnost § 8 (1) Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 jsou účastny pojištění podle tohoto zákona, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle zvláštního právního předpisu5e). (2) Účast na pojištění v případě výkonu více právních vztahů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 se posuzuje samostatně v každém tomto právním vztahu. Je-li však jednatel společnosti s ručením omezeným současně společníkem téže společnosti s ručením omezeným, je účasten pojištění z těchto činností jen jednou. Vykonává-li člen zastupitelstva územního samosprávného celku, zastupitelstva městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst nebo hlavního města Prahy souběžně více funkcí pro tentýž územní samosprávný celek, za které je odměňován, je z nich účasten pojištění jen jednou; to platí obdobně pro osobu, která je členem více kolektivních orgánů územního samosprávného celku nebo orgánů zřízených jeho orgány. Díl druhý Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných § 9 (1) Pojištění jsou účastny osoby samostatně výdělečně činné [§ 5 odst. 1 písm. e)], pokud vykonávají samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost na území České republiky a splňují dále stanovené podmínky. Za samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost vykonávanou na území České republiky se považuje i samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost prováděná mimo území České republiky, jestliže je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů České republiky. (2) Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a a) vykonává samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, nebo b) spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.8) (3) Výkonem samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti podle odstavce 2 písm. a) se rozumí a) podnikání v zemědělství, je-li fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu evidována podle zvláštního zákona,9) b) provozování živnostiživnosti na základě oprávnění provozovat živnostživnost podle zvláštního zákona,10) c) činnost společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti vykonávaná pro tuto společnost,11) d) výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů,12) s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně6b), e) výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů,13) která není uvedena v písmenech a) až d), a výkon činnosti příkazníka konané na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku48); podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost příkazníka, též to, že příkazní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů se vždy považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a insolvenčního správceinsolvenčního správce, popřípadě dalšího správce, f) výkon činností neuvedených v písmenech a) až e) a vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu;14) za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostínemovitostí (jejich částí) a movitých věcí,15) pokud se příjmy dosažené výkonem činností uvedených v písmenech a) až f) považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti37). (4) Osoba samostatně výdělečně činná je účastna pojištění jen jednou, i když vykonává několik činností uvedených v odstavci 3, popřípadě spolupracuje při výkonu několika těchto činností nebo současně koná činnosti podle odstavce 2 písm. a) a b). (5) Kde se dále hovoří o samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti, rozumí se tím též spolupráce při výkonu této činnosti [odstavec 2 písm. b)]. (6) Samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce a) vykonávala zaměstnánízaměstnání (odstavec 8 věta první), b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, c) měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, d) osobně pečovala o dítě do 4 let věku, e) osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnostidomácnosti, není-li osobou blízkou, nebo f) byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 4 písm. a). (7) Samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost, a v této době výkonu samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti aspoň po část této doby trvaly skutečnosti uvedené v odstavci 6. Trváním skutečností podle věty první se rozumí též trvání jen některých skutečností uvedených v odstavci 6. (8) ZaměstnánímZaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. Pečuje-li o dítě do 4 let věku nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby [odstavec 6 písm. e)], více osob současně, považuje se samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která byla určena písemnou dohodou všech osob, které pečují o dítě do 4 let věku nebo o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)5c), za osobu pečující v největším rozsahu; nedojde-li k této dohodě, považuje se samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která podle rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu15e) pečuje o dítě do 4 let věku nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby, v největším rozsahu. V případě péče o více dětí do 4 let věku týchž rodičů nebo v případě péče o více dětí převzatých do společné péče nahrazující péči rodičů může být samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost jen u jednoho rodiče nebo jen u jedné osoby, pokud dítě bylo převzato do společné péče nahrazující péči rodičů. Nedojde-li k dohodě rodičů nebo těchto osob o tom, kdo uplatní péči o dítě jako důvod pro to, aby se samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost považovala za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, uplatní se tento důvod u toho rodiče nebo u té osoby, kteří podle rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu15e) pečují o dítě v největším rozsahu. V kalendářním měsíci může být důvod podle odstavce 6 písm. d) a e) ve vztahu k témuž dítěti nebo k téže osobě, která je závislá na péči jiné osoby, uplatněn jen u jedné osoby samostatně výdělečně činné. Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti uvedené v odstavci 6 písm. a) a c) až f) musí osoba samostatně výdělečně činná doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti podle zvláštního zákona17) za kalendářní rok, za který chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost. (9) Samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost se považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v období, ve kterém se podle odstavců 6 až 8 samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost nepovažuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost. § 10 (1) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost. (2) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky; rozhodná částka činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Byla-li v kalendářním roce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost i vedlejší samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost, stanoví se příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti tak, že se příjem ze samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla podle § 9 odst. 7 aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti a vedlejší samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti se pro účely stanovení příjmu podle věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného jako osoba samostatně výdělečně činná; za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské osobám samostatně výdělečně činným nevyplácí. Za příjem ze samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti17b). Rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (3) Rozhodná částka se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost, a za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost měla nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství nebo dlouhodobého ošetřovného jako osoba samostatně výdělečně činná; za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské osobám samostatně výdělečně činným nevyplácí. Dvanáctina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (4) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost a nesplňuje podmínky účasti na pojištění podle odstavců 2 a 3, je v kalendářním roce účastna pojištění, jestliže se přihlásila k účasti na pojištění za tento rok; lhůty pro podání přihlášky k účasti na pojištění stanoví zvláštní zákony.1) Ustanovení věty první platí obdobně i pro část kalendářního roku, v němž účast na pojištění vznikla nebo zanikla podle odstavce 5 nebo 6 anebo v němž vedlejší samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost nebyla vykonávána po celý rok. (5) Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění vzniká dnem 1. ledna kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 4, anebo prvním dnem kalendářního měsíce, od něhož se samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, pokud tento měsíc následuje po kalendářním měsíci, v němž byla naposledy vykonávána samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost považovaná podle § 9 odst. 7 za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, která nezakládá účast na pojištění, nejdříve však dnem, v němž začala vykonávat (znovu vykonávat) samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost. (6) Účast osoby samostatně výdělečně činné na pojištění zaniká dnem 31. prosince kalendářního roku, ve kterém byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo za který se přihlásila k účasti na pojištění podle odstavce 4, anebo posledním dnem kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, od něhož se samostatná výdělečná činnostvýdělečná činnost považuje podle § 9 odst. 7 za vedlejší samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, která nezakládá účast na pojištění. Účast na pojištění osoby samostatně výdělečně činné však zaniká nejpozději dnem, a) kterým osoba samostatně výdělečně činná ukončila samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, b) kterým zaniklo osobě samostatně výdělečně činné oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, c) od kterého byl osobě samostatně výdělečně činné pozastaven výkon její činnosti. (7) Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou je poplatníkem v paušálním režimu. ČÁST TŘETÍ ZÁKLADNÍ POJMY HLAVA PRVNÍ DOBA POJIŠTĚNÍ A NÁHRADNÍ DOBA POJIŠTĚNÍ § 11 (1) Dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění a) osob uvedených v § 5 odst. 1 a v § 5 odst. 4, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, b) osob uvedených v § 6, za kterou bylo v České republice zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného. (2) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 nepovažuje kalendářní měsíc, ve kterém nebyly dosaženy příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pojištěnce proto, že tyto osoby nevykonávaly činnost zakládající účast na pojištění, pokud nešlo o omluvné důvody; za omluvné důvody se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě třetí písm. a). Podmínka zaplacení pojistného uvedená v odstavci 1 písm. a) se považuje za splněnou v případě, kdy osoba samostatně výdělečně činná uhradila pravděpodobnou výši pojistného stanovenou rozhodnutím příslušné územní správy sociálního zabezpečení za kalendářní rok, za který nebyl předložen přehled o příjmech a výdajích, v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno jen proto, že v kalendářním roce osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) dosáhla stanoveného maximálního vyměřovacího základu pro pojistné17c), v případě, kdy pojistné nebylo zaplaceno proto, že osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) měla nárok na slevu na pojistném z důvodu nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši, a v případě, kdy zaměstnavatel pojistné na pojištění neodvedl, ačkoliv byl povinen toto pojistné odvést, pokud se dále nestanoví jinak; zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba zaměstnávající pojištěnce v pracovním poměru a dalších pracovních vztazích, nebo k níž je pojištěnec v jiném vztahu zakládajícím účast na pojištění podle tohoto zákona, jakož i organizační složka státu.16a) Za dobu pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až k), t) a odst. 4 považuje též doba, po kterou podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na určení neplatnosti skončení tohoto právního vztahu trval nadále jejich právní vztah zakládající účast na pojištění, pokud podle tohoto rozhodnutí nebo této dohody došlo ke skončení tohoto vztahu neplatně a pokud by jinak byla, kdyby nedošlo k neplatnému skončení tohoto vztahu, splněna podmínka uvedená v § 8; podmínka zaplacení pojistného se přitom považuje za splněnou. Pro účely splnění podmínky zaplacení pojistného uvedené v odstavci 1 písm. a) se příjem započitatelný do vyměřovacího základu pojištěnce, který náleží zpětně na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na zaplacení tohoto příjmu, započte v těch kalendářních měsících, za které náleží. (3) Dobou pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e) je též a) v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod (dále jen „rok přiznání důchodu“), doba před tímto dnem, jestliže tyto osoby zaplatily do dne podání žádosti o přiznání důchodu zálohy na pojistné splatné do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byla podána tato žádost, b) kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu, pokud byly za tento kalendářní rok zaplaceny zálohy na pojistné splatné za tento rok a doplatek na pojistném ještě nebyl splatný přede dnem podání žádosti o přiznání důchodu. (4) Dobou pojištění pro účely vzniku nároku na starobní a invalidní důchod, stanovení výše procentní výměry těchto důchodů a dopočtené doby podle § 41 odst. 4 není doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 a 4, za kterou tato osoba měla nárok na slevu na pojistném z důvodu nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši. § 12 (1) Náhradní dobou pojištění je po 31. prosinci 1995 doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2; podmínkou pro to, aby se tato doba účasti na pojištění hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, s výjimkou doby účasti na pojištění podle § 5 odst. 2 písm. g), že byla získána na území České republiky a že doba pojištění trvala aspoň jeden rok. Podmínkou pro to, aby se doba účasti osob uvedených v § 5 odst. 2 hodnotila po 31. prosinci 2011 jako náhradní doba pojištění, je, že pojištěnecpojištěnec po dobu trvání této účasti byl v České republice účasten důchodového pojištění z jiného důvodu, nemocenského pojištění nebo zdravotního pojištění anebo, bydlel-li v České republice, jako poživatel důchodu nebo rodinný příslušník odvozoval své nároky ze zdravotního pojištění v jiném členském státě Evropské unie; za účast na zdravotním pojištění v České republice se však pro tyto účely nepovažuje taková účast na tomto zdravotním pojištění, která je pouze odvozeným nárokem rodinného příslušníka z účasti jiné osoby na tomto pojištění. Podmínkou pro to, aby se doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. d) hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že o době osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost)5c), rozhodl příslušný orgán sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu17c). (2) Nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, hodnotí se pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu náhradní doba pojištění stejně jako doba pojištění. § 13 (1) Za dobu pojištění se považují též doby zaměstnánízaměstnání získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, s výjimkou doby studia po dosažení věku 18 let; jde-li však o dobu zaměstnánízaměstnání v cizině před 1. květnem 1990, hodnotí se tato doba, jen pokud bylo za ni zaplaceno pojistné, a to nejdříve ode dne zaplacení pojistného. (2) Za náhradní dobu pojištění se považují též náhradní doby získané před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem a doba pobírání důchodu za výsluhu let. Za náhradní dobu pojištění se považuje též doba studia získaná před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let. § 14 (1) Kryjí-li se doby pojištění navzájem, započte se pro stanovení celkové doby pojištění pro vznik nároku na důchod a výši procentní výměry důchodu jen ta doba, jejíž zápočet je pro pojištěncepojištěnce výhodnější; totéž platí, kryjí-li se navzájem náhradní doby pojištění nebo doba pojištění a náhradní doba pojištění. (2) Tutéž dobu péče o dítědítě podle § 5 odst. 2 písm. c) nelze započítat současně více osobám; pečovalo-li o dítědítě současně více osob, započte se tato péče jako náhradní doba pojištění té osobě, která pečovala v největším rozsahu. Ustanovení předchozí věty platí obdobně i při péči podle § 5 odst. 2 písm. d). HLAVA DRUHÁ VÝPOČTOVÝ ZÁKLAD § 15 (1) V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že a) do částky první redukční hranice se počítá 100 %, b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 29 %, v roce 2012 se počítá 28 %, v roce 2013 se počítá 27 % a v roce 2014 se počítá 26 %, c) z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 13 %, v roce 2012 se počítá 16 %, v roce 2013 se počítá 19 % a v roce 2014 se počítá 22 %, d) z částky nad třetí redukční hranici se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 10 %, v roce 2012 se počítá 8 %, v roce 2013 se počítá 6 % a v roce 2014 se počítají 3 %. (2) V období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2025 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že a) do částky první redukční hranice se počítá 100 %, b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %, c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží. (3) V období po roce 2025 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že a) do částky první redukční hranice se počítá 1. v roce 2026 99 %, 2. v roce 2027 98 %, 3. v roce 2028 97 %, 4. v roce 2029 96 %, 5. v roce 2030 95 %, 6. v roce 2031 94 %, 7. v roce 2032 93 %, 8. v roce 2033 92 %, 9. v roce 2034 91 %, 10. po roce 2034 90 %, b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %, c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží. (4) V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 činí první redukční hranice 44 % průměrné mzdy, druhá redukční hranice činí 116 % průměrné mzdy a třetí redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. V období po roce 2014 činí v kalendářním roce první redukční hranice 44 % průměrné mzdy a druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. (5) Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Průměrná mzda stanovená pro kalendářní rok podle věty první však nesmí být nižší než průměrná mzda stanovená pro bezprostředně předcházející kalendářní rok. (6) Při stanovení výpočtového základu podle odstavců 1 až 5 se použijí redukční hranice platné pro rok přiznání důchodu. § 16 (1) Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěncepojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období; jsou-li v rozhodném období vyloučené doby (odstavce 4 a 5), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. (2) Roční vyměřovací základ pojištěncepojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěncepojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 1). Úhrn vyměřovacích základů pojištěncepojištěnce za jednotlivý kalendářní rok po roce 2007 nesmí být vyšší než maximální vyměřovací základ pro pojistné17c) stanovený pro tento rok; do tohoto úhrnu se však nezapočítávají vyměřovací základy osoby dobrovolně účastné pojištění. (3) Vyměřovacím základem pojištěncepojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) a za dobu před 1. lednem 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení podle předpisů platných před 1. lednem 1996. Vyměřovací základ pro stanovení pojistného a hrubý výdělek se považují za vyměřovací základ pojištěncepojištěnce podle věty první nejdříve ode dne zaplacení pojistného, jde-li o pojištěncepojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění před 1. lednem 1996 byla v předpisech platných před tímto dnem stanovena podmínka zaplacení pojistného, a o pojištěncepojištěnce, u nichž pro započtení doby pojištění po 31. prosinci 1995 je v § 11 odst. 1 stanovena podmínka zaplacení pojistného; ustanovení § 11 odst. 2 věty druhé platí zde obdobně. Do vyměřovacího základu pojištěncepojištěnce se zahrnuje, pokud došlo k pravomocnému rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohodě uzavřené po podání návrhu na zaplacení, náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu náležející v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě třetí (dále jen „náhrada“) a příjem, který byl předmětem návrhu na zaplacení; náhrada a příjem se zahrnují, jen pokud jsou započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) nebo do hrubého výdělku, a to v kalendářních měsících, za které náležely, a pokud nebyla jejich výše v jednotlivých kalendářních měsících stanovena, rozpočtou se úměrně na celé období, jehož se rozhodnutí nebo dohoda týkají. Do vyměřovacího základu pojištěncepojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje též náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úrazpracovní úraz (nemoc z povolání)18) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu (platu) po skončení neschopnosti k službě.19) Jde-li o pojištěncepojištěnce uvedeného v § 6, který platí pojistné za kalendářní rok předcházející o více než jeden rok kalendářnímu roku, ve kterém je pojistné placeno, upraví se vyměřovací základ, z něhož je toto pojistné placeno, tak, že se vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, za který se pojistné platí, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém bylo pojistné zaplaceno, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. (4) Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, doby, v nichž byl pojištěnecpojištěnec účasten důchodového pojištění nebo zabezpečení podle předpisů platných před tímto dnem, nelze-li zjistit výši vyměřovacích základů za dobu zaměstnánídobu zaměstnání před tímto dnem, a doby uvedené v písmenu j); přitom doby studia po dosažení věku 18 let jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění. Vyloučenými dobami jsou před 1. lednem 1996 dále doby, které se podle předpisů platných před 1. lednem 1996 vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, pokud se nekryjí s dobou, která zakládala účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém zabezpečení, dobou pojištění, v níž měl pojištěnecpojištěnec příjmy, které se zahrnovaly do hrubého výdělku, nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté. Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995, pokud se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), dobou pojištění, v níž měl pojištěnecpojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b), nebo dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté, doby a) dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnecpojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu5e), doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f), doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítědítě ve věku do 10 let nebo ošetřování jiné fyzické osoby podle zvláštního právního předpisu5e), nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítědítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, doby, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče podle zvláštního právního předpisu5e), nejde-li o osoby, které nemají nárok na dlouhodobé ošetřovné, doby, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče podle zvláštního právního předpisu5e), a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnostvýdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu, b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního důchodu, nebo pobírání starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od cizozemského nositele pojištění, c) po které pojištěnecpojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů, d) výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky před 1. červencem 2016, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,5) a výkonu civilní služby před 1. lednem 2005, e) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c) a d), f) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let, g) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. a), g) a h), h) teoretické a praktické přípravy pro zaměstnánízaměstnání nebo jinou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost osoby se zdravotním postižením,28) ch) ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 a 3, a doby před dosažením 18 let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2, i) za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce, než náležely, j) za něž v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě třetí nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) přiznána soudem, k) pobírání starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. (5) Činí-li součet vyloučených dob uvedených v odstavci 4 větě třetí písm. f) a h) více než 1825 kalendářních dnů, omezí se počet těchto vyloučených dob nad 1825 kalendářních dnů na jednu polovinu. (6) Jestliže zaměstnavatelzaměstnavatel pojištěncipojištěnci započitatelný příjem do vyměřovacího základu a) zúčtoval v plném rozsahu, zahrnuje se tento příjem do vyměřovacího základu, a to i když tento příjem nebyl pojištěncipojištěnci v plném rozsahu vyplacen; v tomto případě se ustanovení odstavce 4 písm. i) nepoužije a do vyměřovacího základu se nezahrnují ani mzdové nároky uspokojené krajskou pobočkou Úřadu práce, b) zúčtoval v částečném rozsahu, je celá doba, za kterou nebyl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu, vyloučenou dobou podle odstavce 4 písm. i); v tomto případě se do vyměřovacího základu nezahrnují částky příjmu vyplacené zaměstnavatelemzaměstnavatelem ani mzdové nároky uspokojené krajskou pobočkou Úřadu práce, c) nezúčtoval, použije se ustanovení odstavce 4 písm. i); v tomto případě se do vyměřovacího základu nezahrnují mzdové nároky uspokojené krajskou pobočkou Úřadu práce. (7) Doby uvedené v odstavci 4 větě třetí písm. a) až k) se považují za vyloučené doby, i když se kryjí s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou účasti na pojištění podle § 6, s dobou pojištění, v níž měl pojištěnecpojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v odstavci 3 větě čtvrté, pokud o to pojištěnecpojištěnec nebo jiný oprávněný požádá; příjmy dosažené v takto určených vyloučených dobách se do vyměřovacího základu nezahrnují. Dosaženým příjmem se rozumí příjem zúčtovaný a u osob samostatně výdělečně činných se jejich příjmem dosaženým v období, které se kryje s vyloučenými dobami, rozumí poměrná část vyměřovacího základu pro pojistné za kalendářní rok, v němž je vyloučená doba podle věty první; u osob účastných pojištění podle § 6 se jejich příjmem dosaženým v období, které se kryje s vyloučenými dobami, rozumí vyměřovací základ pro pojistné za kalendářní měsíc nebo poměrnou část tohoto měsíce, v němž je vyloučená doba podle věty první. Postup podle věty první se týká pouze celého časového úseku, po který se doby uvedené ve větě první vzájemně kryjí. Věty první až třetí se použijí přiměřeně též pro vyloučené doby uvedené v odstavci 4 větách první a druhé, pokud se kryjí s dobami uvedenými v části věty první před středníkem. Způsob podání žádosti podle věty první a lhůty, v nichž lze žádost podat, stanoví zvláštní právní předpis19b). (8) Osobní vyměřovací základ, roční vyměřovací základ pojištěncepojištěnce a výpočtový základ se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. § 17 (1) Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem (odstavec 4), a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu činí vždy nejméně hodnotu 1. (2) Výši všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok stanoví prováděcí právní předpis do 30. září následujícího kalendářního roku, a to ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok; výše všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok se zjišťuje tak, aby byl zachován srovnatelný způsob zjišťování průměrné mzdy v předchozím období, a nesmí být přitom nižší než výše všeobecného vyměřovacího základu za bezprostředně předcházející kalendářní rok. (3) Pro stanovení ročního vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a za rok přiznání důchodu činí koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu vždy hodnotu 1. (4) Přepočítací koeficient se stanoví jako podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu; průměrná měsíční mzda se zjišťuje tak, aby byl zachován srovnatelný způsob zjišťování průměrné měsíční mzdy v předchozím období. Výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, stanoví prováděcí právní předpis do 30. září kalendářního roku, ve kterém stanoví tento všeobecný vyměřovací základ. Přepočítací koeficient činí vždy nejméně hodnotu 1; tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. § 18 (1) Rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnecpojištěnec dosáhl 18 let věku, a končí kalendářním rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu, pokud se dále nestanoví jinak. (2) Pokud roku přiznání důchodu bezprostředně předchází kalendářní rok, v němž pojištěnecpojištěnec dosáhl 18 let věku, jsou rozhodným obdobím tyto dva kalendářní roky. Přiznává-li se důchod ode dne, který spadá do kalendářního roku, v němž pojištěnecpojištěnec dosáhl 18 let věku, je rozhodným obdobím tento kalendářní rok. Podle předchozích vět se postupuje, pokud doba mezi dosažením 18 let věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, přesahuje 30 dnů, a není-li celá doba mezi 18. rokem věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, vyloučenou dobou. (3) Pokud doba mezi dosažením 18 let věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, nepřesahuje 30 dnů, nebo je-li celá doba mezi 18. rokem věku a dnem, od kterého se přiznává důchod, vyloučenou dobou, anebo přiznává-li se důchod pojištěncipojištěnci mladšímu 18 let, jsou rozhodným obdobím rok přiznání důchodu a předcházející kalendářní roky, v nichž měl pojištěnecpojištěnec vyměřovací základ. (4) Do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Není-li však v takovém rozhodném období aspoň pět kalendářních roků s vyměřovacím základem pojištěncepojištěnce (§ 16 odst. 3 a 7), prodlužuje se rozhodné období před rok 1986 postupně tak, aby zahrnovalo ještě jeden takový rok, nejvýše však kalendářní rok bezprostředně následující po roce, v němž pojištěnecpojištěnec dosáhl věku 18 let. § 19 (1) Starobní a invalidní důchod pojištěncepojištěnce, který pobírá nebo pobíral některý z těchto důchodů nebo plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, popřípadě důchod za výsluhu let, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější důchod vyměřen, vynásobeného koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za poslední kalendářní rok rozhodného období, z něhož byl zjištěn osobní vyměřovací základ při přiznání dřívějšího důchodu. Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z vyměřovacích základů stanovených za rozhodné období (§ 18), postupuje se podle věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu; jestliže tento dřívější důchod nebyl vyměřen z výpočtového základu, považuje se za osobní vyměřovací základ všeobecný vyměřovací základ, z něhož byl tento důchod vyměřen, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pokud pojištěnecpojištěnec pobíral více důchodů, použije se nejvyšší výpočtový základ stanovený podle věty první a druhé. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Ustanovení § 16 odst. 8 platí zde obdobně. (2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně v případě, že dřívější důchod byl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před 1. lednem 1996, s tím, že průměrný měsíční výdělek se považuje za osobní vyměřovací základ; rozhodující je přitom průměrný měsíční výdělek neomezený podle těchto předpisů a rozhodné období podle těchto předpisů, z něhož byl tento průměrný měsíční výdělek zjištěn. Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za rozhodné období, postupuje se podle odstavce 1 věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu. § 19a (1) Starobní a invalidní důchod pojištěncepojištěnce, který získal aspoň 15 roků náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. d) nebo § 102a odst. 1 (dále jen „náhradní doba péče o závislou osobu“), nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu vypočteného podle odstavců 2 a 3 a podle § 16. (2) U pojištěncepojištěnce uvedeného v odstavci 1 se náhradní doba péče o závislou osobu pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považuje a) za vyloučenou dobu, a to i když se kryje s dobou účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), s dobou pojištění, v níž měl pojištěnecpojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu, nebo s dobou, za kterou náležely náhrady uvedené v § 16 odst. 3 větě čtvrté, nebo b) za dobu pojištění, v níž měl pojištěnecpojištěnec příjmy, které se zohledňují pro účely ročního vyměřovacího základu, a to podle toho, co je pro tohoto pojištěncepojištěnce výhodnější; postup podle písmene a) se přitom týká pouze celého časového úseku, po který se uvedené doby vzájemně kryjí. (3) Za příjem pojištěncepojištěnce uvedeného v odstavci 1 se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje a) po 31. prosinci 2006 částka odpovídající výši příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách osoby, o kterou pojištěnecpojištěnec osobně pečoval. Úhrn těchto částek za kalendářní rok se přičítá k ročnímu vyměřovacímu základu pojištěncepojištěnce stanovenému za tento kalendářní rok podle § 16 odst. 2 věty první, b) před 1. lednem 2007 za kalendářní rok částka 96 000 Kč vynásobená koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za rok 2007; netrvala-li náhradní doba péče o závislou osobu celý kalendářní rok, snižuje se částka vypočtená podle části věty před středníkem úměrně. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa. Částka za kalendářní rok podle věty první se přičítá k úhrnu vyměřovacích základů pojištěncepojištěnce za tento kalendářní rok uvedenému v § 16 odst. 2 větě první. HLAVA TŘETÍ DALŠÍ POJMY § 20 Dítě (1) Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí dítě vlastní, a pokud se dále nestanoví jinak, též dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů. (2) Za dítědítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítědítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítědítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu nebo na základě dohody rodičů schválené soudem, dítědítě manžela, nemá-li druhý z rodičů rodičovskou zodpovědnost, a dítědítě manžela, zemřel-li druhý rodič dítětedítěte nebo není-li znám. Za dítědítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dále dítědítě, jež bylo převzato do péče na základě rozhodnutí soudu, orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo dřívějšího příslušného orgánu o svěření dítětedítěte do péče budoucího osvojitele nebo do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem19c), a dítědítě, jež bylo převzato do péče na základě předběžného opatření vydaného v rámci řízení o svěření dítětedítěte do výchovy19d). (3) Za rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 2 věty první se považuje a) rozhodnutí soudu o svěření dítětedítěte do péče jiné osoby38), b) rozhodnutí soudu o osvojení dítětedítěte39), c) rozhodnutí soudu o předání dítětedítěte do péče budoucího osvojitele40), d) rozhodnutí soudu o předání dítětedítěte osvojiteli do péče před osvojením41), e) jmenování fyzické osoby poručníkem dítětedítěte42), f) rozhodnutí soudu o svěření dítětedítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu43), g) rozhodnutí soudu o svěření dítětedítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči44), h) rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření o péči o dítědítě45), i) vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 16a odst. 3 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o pěstounské péči, předpěstounské péči nebo o jmenování poručníka dítěti. (4) Za nezaopatřené dítědítě se pro účely tohoto zákona považuje dítědítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 21 až 23), b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost. (5) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítědítě také dítědítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnánízaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. (6) Za povinnou školní docházku20) se pro účely tohoto zákona považuje též a) pokračování žáků, kteří po splnění povinné školní docházky nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání,20a) desátý ročník základního vzdělávání v základní škole speciální,20b) pokračování žáků se zdravotním postižením v základním vzdělávání20c) a kurz pro získání základního vzdělání organizovaný základní nebo střední školoustřední školou ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání,20d) b) období školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítědítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud dítědítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem střední školystřední školy. (7) Za nezaopatřené dítědítě se nepovažuje dítědítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání § 21 (1) Za soustavnou přípravu dítětedítěte na budoucí povolání se pro účely tohoto zákona považuje a) studium na středních a vysokých školách v České republice21), s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítědítě v době takového studia výdělečně činno alespoň v rozsahu uvedeném v § 27 nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, a studia za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů nebo vojáků z povolání; za studium na středních a vysokých školách v České republice se považuje také 1. studium na středních a vysokých školách v cizině, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice, 2. studium na zahraničních vysokých školáchzahraničních vysokých školách46), uskutečňované na území České republiky, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice; zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v daném cizím státě, podle jehož právních předpisů byla ustavena (dále jen „domovský stát“), součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu a která v domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání, 3. studium ve vysokoškolském studijním programu zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, uskutečňovaném na území České republiky tuzemskou právnickou osobou na základě její dohody s danou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou, pokud je podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro účely důchodového pojištění postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice, b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnánízaměstnání nebo jinou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost osob se zdravotním postižením28) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,21a) c) studium osob se středním vzděláním s maturitní zkouškou nebo s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium v konzervatoři v kalendářním roce, ve kterém zahajují toto studium, v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou, uskutečňovaných právnickými a fyzickými osobami působícími v oblasti jazykového vzdělávání, uvedených v seznamu vzdělávacích institucívzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou vedeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, d) studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemivzdělávacími institucemi působícími v České republice v případě, že 1. vzdělávací institucevzdělávací instituce je právnickou osobou se sídlem, svou ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo byla zřízena nebo založena podle práva členského státu Evropské unie, pokud je v této vzdělávací institucivzdělávací instituci a v daném vzdělávacím programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy povoleno plnění povinné školní docházky podle školského zákona38), nebo 2. se uskutečňuje ve vzdělávacích institucíchvzdělávacích institucích zřízených na území České republiky při diplomatických misích nebo konzulárních úřadech cizích států, e) příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1 rok, a to nejvýše po dobu 2 let, f) vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů39). (2) Středními školamiStředními školami se pro účely tohoto zákona rozumí střední školystřední školy a konzervatoře, jsou-li zapsány do rejstříku škol a školských zařízení.21b) Střední školyStřední školy zřizované ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti se považují za střední školystřední školy i po dobu, po kterou nejsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení.21c) (3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.21d) § 22 (1) Soustavná příprava dítětedítěte na budoucí povolání na střední školestřední škole podle § 21 odst. 1 písm. a) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. (2) Za soustavnou přípravu dítětedítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítědítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v měsíci květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,34) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v měsíci květnu nebo červnu konáno absolutorium, c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), pokud dítědítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal za trvání služebního poměru osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. b). § 23 (1) Soustavná příprava dítětedítěte na budoucí povolání na vysoké škole podle § 21 odst. 1 písm. a) začíná nejdříve dnem, kdy se dítědítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítědítě ukončilo vysokoškolské studium. (2) Za soustavnou přípravu dítětedítěte na budoucí povolání se považuje také a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítědítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítědítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, b) kalendářní měsíc, v němž dítědítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítědítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítědítě po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítědítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítědítě ukončilo studium na vysoké škole; to platí obdobně, jde-li o studium uvedené v § 21 odst. 3. § 24 Osoby blízké a domácnost (1) Za osoby blízké se pro účely tohoto zákona považují manželé, příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 20 odst. 1, sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů. (2) Za manžela (manželku) se pro účely tohoto zákona považuje též partner (partnerka) a registrovaný partner (registrovaná partnerka) podle zvláštního zákona a za manželství se považuje též partnerství a registrované partnerství. (3) Domácností se pro účely tohoto zákona rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. § 25 Pracovní úraz a nemoc z povolání (1) Pracovním úrazemPracovním úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí úraz, který utrpěl pojištěnecpojištěnec při činnosti zakládající účast na pojištění a který se za pracovní nebo služební považuje podle pracovněprávních předpisů nebo předpisů upravujících služební poměry platných v době vzniku invalidity následkem tohoto úrazu. Za pracovní úrazpracovní úraz se považuje též úraz, který pojištěnecpojištěnec utrpěl při přípravě k obraně České republiky. (2) Kde se v tomto zákoně dále hovoří o pracovním úrazupracovním úrazu, rozumí se tím též nemoc z povolání. Prováděcí předpis stanoví, které nemoci se považují za nemoci z povolání. § 26 Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti pojištěncepojištěnce významné pro jeho pracovní schopnostpracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. § 27 Výdělečná činnost Výdělečnou činnostíVýdělečnou činností se rozumí činnost osob uvedených v § 5 odst. 1 a v § 5 odst. 4 vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění. ČÁST ČTVRTÁ DŮCHODY HLAVA PRVNÍ STAROBNÍ DŮCHOD Díl první Podmínky nároku na starobní důchod § 28 PojištěnecPojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v tomto zákoně. § 29 (1) PojištěnecPojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně a) 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen „důchodový věk“) před rokem 2010, b) 26 let a dosáhl důchodového věku v roce 2010, c) 27 let a dosáhl důchodového věku v roce 2011, d) 28 let a dosáhl důchodového věku v roce 2012, e) 29 let a dosáhl důchodového věku v roce 2013, f) 30 let a dosáhl důchodového věku v roce 2014, g) 31 let a dosáhl důchodového věku v roce 2015, h) 32 let a dosáhl důchodového věku v roce 2016, i) 33 let a dosáhl důchodového věku v roce 2017, j) 34 let a dosáhl důchodového věku v roce 2018, k) 35 let a dosáhl důchodového věku po roce 2018. (2) PojištěnecPojištěnec má nárok na starobní důchod též, jestliže nesplnil podmínky podle odstavce 1 a získal dobu pojištění nejméně a) 15 let a dosáhl před rokem 2010 věku aspoň 65 let, b) 16 let a dosáhl v roce 2010 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, c) 17 let a dosáhl v roce 2011 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, d) 18 let a dosáhl v roce 2012 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, e) 19 let a dosáhl v roce 2013 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, f) 20 let a dosáhl v období 2014 až 2024 věku aspoň o 5 let vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození, g) 20 let a dosáhl po roce 2024 věku aspoň o 2 roky vyššího, než je důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození. (3) PojištěnecPojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v a) odstavci 1 písm. g) až k), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl důchodového věku po roce 2014 a získal aspoň 30 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, b) odstavci 2 písm. b) až g), má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku uvedeného v odstavci 2 písm. b) až g) a získal aspoň 15 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1. (4) Pojištěnec, který nesplňuje podmínky stanovené v odstavcích 1, 2 nebo 3, má nárok na starobní důchod též, jestliže dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a splnil podmínky nároku na invalidní důchod stanovené v § 38 písm. a) nebo b). (5) Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle odstavce 1 písm. b) až k) a odstavce 2 písm. b) až f) se náhradní doby pojištění, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d) a h), § 102 odst. 5 a 6 a v § 105 odst. 2 a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996, započítávají pouze v rozsahu 80 %; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru. § 31 (1) PojištěnecPojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění 40 let a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše 3 roky. Do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle předchozí věty se náhradní doby pojištění započítávají v rozsahu podle § 29 odst. 5. (2) Starobní důchod podle odstavce 1 se přizná nejdříve ode dne podání žádosti o přiznání tohoto důchodu. Za den vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1 se považuje den, od něhož je tento důchod přiznán. (3) Přiznání starobního důchodu podle odstavců 1 a 2 vylučuje nárok na starobní důchod podle § 29. § 32 (1) Důchodový věk činí a) u mužů 60 let, b) u žen 1. 53 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí, 2. 54 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti, 3. 55 let, pokud vychovaly dvě děti, 4. 56 let, pokud vychovaly jedno dítědítě, nebo 5. 57 let, jde-li o pojištěncepojištěnce narozené před rokem 1936. (2) U pojištěnců narozených v období let 1936 až 1973 se důchodový věk stanoví podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Stanoví-li se důchodový věk s přičtením kalendářních měsíců, považuje se za důchodový věk věk dosažený v posledním přičteném kalendářním měsíci v den, který se číslem shoduje se dnem narození pojištěnce; neobsahuje-li takto určený měsíc takový den, považuje se za důchodový věk ten věk, který je dosažen v posledním dni posledního přičteného kalendářního měsíce. (3) U pojištěnců narozených v období let 1974 až 1988 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 65 let a 8 měsíců přičte takový počet kalendářních měsíců, který se stanoví jako rozdíl v počtu let mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1973; ustanovení odstavce 2 věty druhé platí zde obdobně. U pojištěnců narozených po roce 1988 důchodový věk činí 67 let. (4) Podmínka výchovy dítětedítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítědítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítětedítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítětedítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítědítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti roků; to však neplatí, pokud žena před dosažením zletilosti dítětedítěte přestala o dítědítě pečovat. Pokud dítědítě zemřelo po dosažení 5 let věku, je podmínka výchovy dítětedítěte splněna, jestliže žena osobně pečovala o dítědítě od jeho narození do jeho úmrtí; ustanovení vět první a druhé tím nejsou dotčena. Díl druhý Výše starobního důchodu § 33 (1) Výše základní výměry starobního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně. (2) Výše procentní výměry starobního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod. Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnují náhradní doby pojištění. Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně. § 34 (1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod, a) spadá-li rok přiznání důchodu do období před rokem 2026, 1,5 % výpočtového základu měsíčně, b) je-li rokem přiznání důchodu rok 2026, 1,495 % výpočtového základu měsíčně, c) je-li rokem přiznání důchodu rok 2027, 1,490 % výpočtového základu měsíčně, d) je-li rokem přiznání důchodu rok 2028, 1,485 % výpočtového základu měsíčně, e) je-li rokem přiznání důchodu rok 2029, 1,480 % výpočtového základu měsíčně, f) je-li rokem přiznání důchodu rok 2030, 1,475 % výpočtového základu měsíčně, g) je-li rokem přiznání důchodu rok 2031, 1,470 % výpočtového základu měsíčně, h) je-li rokem přiznání důchodu rok 2032, 1,465 % výpočtového základu měsíčně, i) je-li rokem přiznání důchodu rok 2033, 1,460 % výpočtového základu měsíčně, j) je-li rokem přiznání důchodu rok 2034, 1,455 % výpočtového základu měsíčně, k) spadá-li rok přiznání důchodu do období po roce 2034, 1,450 % výpočtového základu měsíčně. (2) Do doby pojištění se pro účely odstavce 1 započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. c), d) a h), § 102 odst. 5 a 6 a v § 105 odst. 2 a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru. (3) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Doba kratší než 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena podle předchozí věty jako doba pojištění, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, pokud se tak získá celý rok doby pojištění, a to v rozsahu potřebném pro toto přičtení; na žádost pojištěnce se procentní výměra starobního důchodu nezvýší podle věty první a doba výdělečné činnosti uvedená ve větě první se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod, a to v rozsahu uvedeném v žádosti pojištěnce. Za výkon výdělečné činnosti se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby uvedené v § 16 odst. 4 větě třetí písm. a). (4) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod ve výši poloviny podle § 37 odst. 1, za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Ustanovení odstavce 3 věty třetí platí zde obdobně. (5) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 2 nebo § 29 odst. 3 písm. b) a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, za každý celý rok doby pojištění získané do dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) o 1,5 % výpočtového základu; po dosažení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) se výše procentní výměry starobního důchodu zvyšuje podle odstavce 3. (6) Pokud pojištěnec, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a), po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo plný invalidní důchod, přičte se doba této výdělečné činnosti k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod. Nezhodnocený zbytek doby výdělečné činnosti vykonávané po roce 2009 po vzniku nároku na starobní důchod bez pobírání starobního důchodu ani invalidního důchodu, který nebyl přičten podle odstavce 3 věty druhé, se přičte v potřebném rozsahu k době výdělečné činnosti uvedené v odstavci 3, pokud se tak získá ucelený úsek výdělečné činnosti potřebný podle odstavce 3 pro zvýšení procentní výměry starobního důchodu. (7) Pokud pojištěnec, jehož důchodový věk se stanoví podle § 37e, splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo § 29 odst. 3 písm. a) a v období od vzniku nároku na starobní důchod do dosažení důchodového věku stanoveného podle § 32 vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod, procentní výměra starobního důchodu se za dobu této výdělečné činnosti podle odstavce 3 nezvyšuje a doba této výdělečné činnosti se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod. Vykonával-li pojištěnec uvedený ve větě první v období uvedeném ve větě první výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod ve výši poloviny, zvýšení procentní výměry podle odstavce 3 nenáleží. Pro zvýšení procentní výměry za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku stanoveného podle § 32 platí ustanovení odstavců 3, 4 a 6 obdobně. (8) Celým rokem doby pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí 365 kalendářních dnů. § 34a (1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 1 až 4 nebo podle § 31, se na žádost zvyšuje ode dne, od něhož se tento důchod přiznává, za každé dítědítě, které pojištěnecpojištěnec vychoval. (2) Zvýšení za 1 vychované dítě činí od 1. ledna 2023 částku 500 Kč měsíčně. (3) DítěDítě se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1 (dále jen „zvýšení za vychované dítědítě“) považuje za vychované, jsou-li splněny podmínky výchovy dítětedítěte podle § 32 odst. 4; tyto podmínky platí i v případě, že o dítědítě osobně pečuje nebo pečoval muž. Výchovu téhož dítětedítěte nelze pro účely zvýšení za vychované dítědítě současně započítat více osobám; vychovávalo-li dítědítě více osob, přihlíží se k výchově dítětedítěte jen u té osoby, která o dítědítě osobně pečovala v největším rozsahu. Při zvýšení za vychované dítědítě se přihlíží jen k výchově toho dítětedítěte, které jako vychované pojištěnecpojištěnec uvedl v žádosti o přiznání starobního důchodu; není-li tato podmínka splněna, zvýšení za vychované dítědítě nenáleží. (4) Zvýšení za vychované dítědítě nenáleží, pokud se pojištěnecpojištěnec vůči dítětidítěti dopustil jako pachatel, spolupachatel nebo účastník úmyslného trestného činutrestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činůtrestných činů podle dříve platných právních předpisů. § 35 Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 odst. 4, se stanoví podle § 41 odst. 2. § 36 (1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu; výše procentní výměry po tomto snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí. (2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1. Pro zvýšení procentní výměry za dobu výdělečné činnosti vykonávané po dosažení důchodového věku platí ustanovení § 34 odst. 3 a 4 obdobně. Díl třetí Výplata starobního důchodu § 37 (1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v plné výši nebo ve výši poloviny; polovina starobního důchodupolovina starobního důchodu se vyplácí na základě žádosti pojištěncepojištěnce. Polovinou starobního důchoduPolovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry; v případě, že se starobní důchod nevyplácí v plné výši z důvodu souběhu s jiným důchodem podle § 59, rozumí se polovinou starobního důchodupolovinou starobního důchodu polovina procentní výměry vyplácené podle § 59. (2) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnostvýdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1. Díl IV Zvláštní ustanovení o starobním důchodu některých pracujících v hornictví § 37b (1) Ustanovení tohoto dílu se vztahují na pojištěncepojištěnce, kteří a) před 1. říjnem 2016 začali vykonávat zaměstnánízaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (dále jen „zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví“) a b) v zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví odpracovali celkem aspoň 1. 3 300 směn, popřípadě, jde-li o zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech, 2 200 směn, nebo 2. 3 081 směn, pokud zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice, popřípadě, jde-li o zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech, 1 981 směn, pokud toto zaměstnánízaměstnání skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice. (2) Směnou v zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví za dobu po 31. prosinci 1992 se rozumí taková směna, v níž pojištěnecpojištěnec vykonával zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví po převážnou část pod zemí. Počet směn v zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví za dobu před 1. lednem 1993 se zjistí tak, že počet kalendářních dnů zaměstnánízaměstnání v hlubinném hornictví, které bylo podle právních předpisů účinných před tímto dnem zařazeno mezi zaměstnánízaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, se vynásobí koeficientem 0,6 a zaokrouhlí směrem nahoru. (3) Ustanovení tohoto dílu se nevztahují na pojištěncepojištěnce, jimž byl při přiznání starobního důchodu důchodový věk stanoven podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 107 odst. 2. § 37c (1) Důchodový věk pojištěncepojištěnce uvedeného v § 37b se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte 7 let; při stanovení důchodového věku tohoto pojištěncepojištěnce se u žen postupuje stejně jako u mužů stejného data narození. (2) Procentní výměra starobního důchodu pojištěncepojištěnce, jehož důchodový věk je stanoven podle odstavce 1, se zvyšuje ode dne přiznání tohoto důchodu podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává tento důchod. Zvýšení podle věty první však spolu s procentní výměrou důchodu nesmí přesáhnout nejvyšší výměru, která se stanoví tak, že nejvyšší částka výše důchodu podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, se zvýší podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává starobní důchod. Zvýšení podle věty první a druhé se stanoví tak, jako kdyby starobní důchod byl přiznán ke dni 31. prosince 1995. Díl pátý Zvláštní ustanovení o důchodovém věku některých pojištěnců § 37d (1) Ustanovení tohoto dílu se vztahují na pojištěnce, který v rizikovém zaměstnání nebo v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku odpracoval aspoň 2 200 směn. (2) Rizikovým zaměstnáním se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 2014 vykonávány rizikové práce. Rizikovou prací se pro účely tohoto zákona rozumí práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví54) zařazena do čtvrté kategorie. (3) Zaměstnáním zdravotnického záchranáře se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 1992 vykonávány práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby52), operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby (dále jen „zdravotnický záchranář“). (4) Zaměstnáním člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku se rozumí zaměstnání, v němž jsou po 31. prosinci 1992 vykonávány práce člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. (5) Směnou v rizikovém zaměstnání se rozumí 8 hodin výkonu rizikové práce. Směnou v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku se rozumí 8 hodin výkonu práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Počet směn v rizikovém zaměstnání a v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku se stanoví způsobem uvedeným v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení53). § 37e (1) Důchodový věk pojištěnce uvedeného v § 37d se stanoví tak, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte a) 15 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec v zaměstnáních uvedených v § 37d odst. 1 2 200 až 4 399 směn, nebo b) 30 kalendářních měsíců, odpracoval-li pojištěnec v zaměstnáních uvedených v § 37d odst. 1 alespoň 4 400 směn, s tím, že odpracoval-li pojištěnec v těchto zaměstnáních více než 4 400 směn, přičte se k tomuto počtu kalendářních měsíců za každých dalších 74 směn odpracovaných v těchto zaměstnáních další 1 kalendářní měsíc. (2) Podle odstavce 1 lze odečíst nejvýše 60 kalendářních měsíců. HLAVA DRUHÁ INVALIDNÍ DŮCHOD Díl první Podmínky nároku na invalidní důchod § 38 Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazupracovního úrazu. § 39 (1) PojištěnecPojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnostipracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnostpracovní schopnost pojištěncepojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopnostíPracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostemvýdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnostiPoklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěncepojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. (4) Při určování poklesu pracovní schopnostipoklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěncepojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnostpracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnecpojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace34b) pojištěncepojištěnce na jiný druh výdělečné činnostivýdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnostipracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnostipoklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnostipoklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnecpojištěnec schopen výdělečné činnostivýdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. (5) Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnostipoklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. (6) Za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěncipojištěnci vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. (7) PojištěnecPojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnostvýdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. (8) Procentní míra poklesu pracovní schopnostipoklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech. § 40 (1) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěncepojištěnce ve věku a) do 20 let méně než jeden rok, b) od 20 let do 22 let jeden rok, c) od 22 let do 24 let dva roky, d) od 24 let do 26 let tři roky, e) od 26 let do 28 let čtyři roky a f) nad 28 let pět roků. (2) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěncepojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěncepojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěncepojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky. (3) Pro účely splnění podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se za dobu pojištění považuje též doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 2 písm. a) a dále doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice, a to před dosažením 18 let věku, nejdříve však po ukončení povinné školní docházky, a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. Ustanovení § 12 odst. 1 věty druhé platí zde přiměřeně. Díl druhý Výše invalidního důchodu § 41 (1) Výše základní výměry invalidního důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně. (2) Výše procentní výměry invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně činí za každý celý rok doby pojištění procentní hodnotu výpočtového základu měsíčně stanovenou ve výši procentních hodnot uvedených v § 34 odst. 1; ustanovení § 33 odst. 2 věty druhé a třetí a § 34 odst. 2 se použijí obdobně. Jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, činí procentní výměra tohoto důchodu třetinu procentní výměry stanovené podle věty první a jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, činí procentní výměra tohoto důchodu polovinu procentní výměry stanovené podle věty první. (3) Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše procentní výměry invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož dochází ke změně stupně invalidity, a koeficientu přepočtu podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. (4) Pro výši procentní výměry invalidního důchodu podle odstavce 2 se jako doba pojištění uvedená v § 11 a v § 13 odst. 1 započítává v rozsahu stanoveném v odstavci 5 i dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku uvedeného v § 32; u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítědítě, a u mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítědítě. Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnecpojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěncepojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činutrestného činu. (5) Dopočtená doba se započte a) plně, je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění nebo vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazupracovního úrazu anebo doba, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší 1 roku, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku pojištěncepojištěnce, 2 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku pojištěncepojištěnce, nebo 3 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let pojištěncepojištěnce, b) ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené v písmenu a); v tomto případě se krátí dopočtená doba v poměru délky dob pojištění získaných v českém pojištění v období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod k době, která uplynula od dosažení 18 let věku do dne vzniku nároku na invalidní důchod, s tím, že po tomto krácení se počet dnů dopočtené doby zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru; pro účely stanovení délky dopočtené doby se za dobu pojištění považuje též doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. Díl třetí Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech § 42 (1) Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (§ 40). Za invaliditu třetího stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Při posuzování invalidity pro účely nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle věty první se neprovádí srovnání se stavem, který byl u osoby uvedené ve větě první před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (§ 39 odst. 3 věta druhá). (2) Výše procentní výměry invalidního důchodu osoby uvedené v odstavci 1 činí měsíčně 45 % výpočtového základu; pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pro výši základní výměry tohoto důchodu platí § 41 odst. 1 obdobně. (3) Procentní výměra invalidního důchodu náleží pojištěncipojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2, na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2 a na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, je-li invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku; přitom se pro tyto účely za dobu pojištění považuje i doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po ukončení povinné školní docházky do dosažení věku 18 let a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia, doba, po kterou byl pojištěnecpojištěnec veden v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnánízaměstnání, a náhradní doba pojištění, i když doba pojištění netrvala ani jeden rok. (4) PojištěnciPojištěnci, který ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, náleží procentní výměra invalidního důchodu nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. HLAVA ČTVRTÁ VDOVSKÝ A VDOVECKÝ DŮCHOD Díl první Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod § 49 (1) Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, který a) byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo b) splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod stanovené v § 29 nebo § 31 odst. 1 anebo zemřel následkem pracovního úrazupracovního úrazu. (2) Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce, která splňovala podmínky uvedené v odstavci 1. (3) Vdova má dále nárok na vdovský důchod po partnerce nebo registrované partnerce, která splňovala podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b). Vdovec má dále nárok na vdovecký důchod po partnerovi nebo registrovaném partnerovi, který splňoval podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b). § 50 (1) Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. (2) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže a) pečuje o nezaopatřené dítědítě, b) pečuje o dítědítě, které je závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnostidomácnosti a je závislý na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), d) je invalidní ve třetím stupni, nebo e) dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. (3) Dítětem podle odstavce 2 písm. a) a b) se rozumí dítědítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dítědítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítědítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela do péče nahrazující péči rodičů. (4) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z podmínek uvedených v odstavci 2 do 5 roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. (5) Nárok na vdovský důchod zaniká uzavřením nového manželství. (6) Nárok na vdovský důchod zaniká ode dne jeho přiznání, pokud nabylo právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činutrestného činu. (7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro nárok vdovce na vdovecký důchod. (8) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí přiměřeně pro vdovský a vdovecký důchod, na který vznikl nárok podle § 49 odst. 3. Díl druhý Výše vdovského a vdoveckého důchodu § 51 (1) Výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně. (2) Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v době smrti. (3) Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu, na který vznikl znovu nárok podle § 50 odst. 4, nesmí být nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. HLAVA PÁTÁ SIROTČÍ DŮCHOD Díl první Podmínky nároku na sirotčí důchod § 52 (1) Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítědítě, zemřel-li a) rodič (osvojitel) dítětedítěte, nebo b) osoba, která převzala dítědítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítětedítěte do péče jiné osoby, jestliže rodič (osvojitel) nebo osoba uvedená v písmenu b) byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod stanovené v § 29 nebo § 31 odst. 1 anebo zemřeli následkem pracovního úrazupracovního úrazu. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod považuje za splněnou, byla-li získána aspoň polovina potřebné doby pojištění uvedené v § 40. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod považuje za splněnou též, byl-li získán aspoň 1 rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 přede dnem smrti v období uvedeném v § 40 odst. 2 větě první anebo, jde-li o pojištěncepojištěnce staršího 38 let, byly-li získány aspoň 2 roky doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 přede dnem smrti v období uvedeném v § 40 odst. 2 větě druhé. (2) Osiřelé nezaopatřené dítědítě má za splnění podmínek stanovených v odstavci 1 nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (osvojitelů) nebo osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). (3) Nárok na sirotčí důchod nevzniká po osobě uvedené v § 5 odst. 1 písm. k) nebo jejímu manželovi. (4) Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítědítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu, a to ve výši, v jaké by náležel, kdyby byl vyplácen ke dni zrušení osvojení. (5) Nárok na sirotčí důchod po osobě uvedené v § 52 odst. 1 písm. b) zaniká svěřením dítětedítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítětedítěte do péče jiné osoby; ustanovení odstavce 4 platí přiměřeně. (6) Pro nárok na sirotčí důchod platí § 50 odst. 6 přiměřeně. Díl druhý Výše sirotčího důchodu § 53 (1) Výše základní výměry sirotčího důchodu činí 10 % průměrné mzdy měsíčně. (2) Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. (3) Zanikl-li nárok na sirotčí důchod proto, že dítědítě přestalo být nezaopatřené a nárok na sirotčí důchod vznikl znovu, neboť podmínka nezaopatřenosti byla znovu splněna, nesmí být výše procentní výměry sirotčího důchodu nižší než procentní výměra sirotčího důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. HLAVA ŠESTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DŮCHODECH Díl první Nárok na důchod a jeho výplatu § 54 (1) Nárok na důchod vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu důchodu vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na důchod a na jeho výplatu a podáním žádosti o přiznání nebo vyplácení důchodu. (3) Základní výměra důchodu se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru a procentní výměra důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru; přitom se výše důchodu vypočtená ke dni vzniku nároku na důchod zaokrouhluje zvlášť. § 55 (1) Nárok na důchod nezaniká uplynutím času. (2) Nárok na výplatu důchodu nebo jeho části zaniká, není-li dále uvedeno jinak, uplynutím pěti let ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o důchodu, po dobu řízení o prohlášení osoby za nezvěstnou anebo za mrtvou, jde-li o nárok na výplatu vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu po této osobě, a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven. Lhůta podle věty první neplyne rovněž po dobu, po kterou trvalo řízení o neplatnosti skončení právního vztahu zakládajícího účast na pojištění (§ 11 odst. 2 věta třetí). § 56 (1) Zjistí-li se, že a) nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl, důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen, b) důchod byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, důchod se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží. Důchod nebo jeho zvýšení se přitom doplatí nejvýše pět let nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod nebo jeho zvýšení; pro běh této lhůty platí § 55 odst. 2 věta druhá a třetí obdobně. Důchod nebo jeho zvýšení se však doplatí ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, v případě, že důchod nebyl přiznán nebo byl vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen, anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení, c) důchod byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, důchod se sníží nebo odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen, d) důchod byl neprávem přiznán, zvýšen nebo vyplácen od dřívějšího data, než od jakého důchod, jeho zvýšení nebo jeho výplata náleží, důchod se přizná nebo zvýší ode dne, od něhož důchod nebo jeho zvýšení náleží, nebo se nárok na výplatu důchodu stanoví ode dne, od něhož výplata náleží, e) se změnily skutečnosti rozhodné pro výši důchodu nebo pro nárok na jeho výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene b) nebo c). (2) Byla-li výplata invalidního důchodu zastavena pro nedostavení se pojištěnce ke kontrolní lékařské prohlídce nebo nepodrobení se vyšetření zdravotního stavu anebo nepředložení nálezů ošetřujících lékařů nebo nesdělení údajů o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech a o předchozích výdělečných činnostechvýdělečných činnostech a zjistí-li se, že a) pojištěnecpojištěnec přestal být invalidním před zastavením výplaty invalidního důchodu, důchod nenáleží ode dne zastavení jeho výplaty, b) u pojištěncepojištěnce došlo ke snížení stupně invalidity před zastavením výplaty invalidního důchodu, důchod náleží ve výši odpovídající novému stupni invalidity ode dne zastavení jeho výplaty, c) pojištěnecpojištěnec přestal být invalidním po zastavení výplaty invalidního důchodu, důchod nenáleží ode dne, od kterého pojištěnecpojištěnec přestal být invalidním, d) u pojištěncepojištěnce došlo ke snížení stupně invalidity po zastavení výplaty invalidního důchodu, důchod náleží ve výši odpovídající novému stupni invalidity ode dne, od kterého došlo ke snížení stupně invalidity. (3) Pominou-li důvody uvedené v odstavci 2, pro které byla výplata invalidního důchodu zastavena, výplata invalidního důchodu se uvolní v rozsahu, v jakém je nárok na invalidní důchod. (4) Byla-li procentní výměra starobního důchodu snížena o částku zvýšení za vychované dítědítě pro neposkytnutí součinnosti ke zjištění, která osoba osobně pečovala o dítědítě v největším rozsahu, a zjistí-li se, že pojištěnecpojištěnec o dítědítě v největším rozsahu a) nepečoval, zvýšení za vychované dítědítě se odejme ode dne, od něhož byla procentní výměra starobního důchodu z tohoto důvodu snížena, b) pečoval, procentní výměra starobního důchodu se znovu upraví o zvýšení za vychované dítědítě a část důchodu, která nebyla vyplacena, se doplatí. (5) Zanikl-li nárok na důchod nebo jeho výplatu, popřípadě část výplaty, pro přiznání jiného důchodu, zúčtují se částky jiného důchodu náležející ode dne jeho přiznání s částkami dosavadního důchodu vyplacenými za tutéž dobu. (6) Po zjištění výše vyměřovacího základu pro pojistné u osob samostatně výdělečně činných podle skutečného příjmu ze samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti podle § 11 odst. 3 se výše důchodu přepočte se zřetelem k výši tohoto vyměřovacího základu, a to ode dne přiznání důchodu. § 57 Zjistí-li se, že procentní výměra starobního důchodu byla zvýšena za vychované dítědítě neprávem, neboť o dítědítě pečovala ve větším rozsahu jiná osoba, nebo o dítědítě pojištěnecpojištěnec nepečoval v rozsahu potřebném pro splnění podmínky výchovy dítětedítěte, starobní důchod se sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen. Procentní výměra starobního důchodu se podle věty první sníží o částku zvýšení za vychované dítědítě platnou ke dni, od něhož se toto snížení provádí. Díl druhý Souběh nároků na důchody a jejich výplatu § 58 (1) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší; to však neplatí, jde-li o nárok na sirotčí důchody podle § 52 odst. 2, nestanoví-li se jinak v odstavci 2. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si pojištěnecpojištěnec zvolil. Dnem úpravy výplat důchodů pro souběh zanikají nároky na důchody, které se nevyplácejí; to však neplatí, dojde-li v důsledku změny stupně invalidity ke snížení výše invalidního důchodu a nová výše invalidního důchodu je nižší než starobní důchod, který se podle věty první nevyplácí, anebo zanikne-li nárok na důchod, který se podle věty první vyplácí. (2) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na sirotčí důchod po rodiči a po osobě stejného pohlaví uvedené v § 52 odst. 1 písm. b), náleží pouze jeden důchod, a to vyšší. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na důchody uvedené ve větě první ve stejné výši, vyplácí se důchod, který si pojištěnecpojištěnec zvolil. (3) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, a starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 61a odst. 1 a který nebyl zvýšen podle § 61a odst. 2 věty druhé, a pojištěnecpojištěnec ve lhůtě uvedené v § 61a odst. 2 větě třetí požádal o přiznání starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, a zároveň o zvýšení za vychované dítědítě podle § 34a, přičte se pro účely posouzení výše těchto důchodů zvýšení za vychované dítědítě k procentní výměře obou těchto důchodů. Je-li starobní důchod, na který vznikl nárok podle § 61a odst. 1, s přičtením zvýšení za vychované dítědítě podle věty první vyšší, náleží tento důchod ode dne souběhu v takto upravené výši; tím není dotčeno právo pojištěncepojištěnce požádat o zvýšení za vychované dítědítě podle § 61a odst. 2 věty druhé za období ode dne vzniku nároku na tento důchod do dne tohoto souběhu. § 59 (1) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu anebo sirotčího důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li se jinak v odstavci 2; starobním důchodem se pro účely části věty před středníkem rozumí starobní důchod v plné výši, i když je podle § 37 odst. 1 vyplácen ve výši poloviny. Podle předchozí věty se postupuje obdobně, jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu. Je-li výše několika důchodů stejná, krátí se podle věty první nejdříve sirotčí důchod a poté vdovský nebo vdovecký důchod. Má-li oboustranně osiřelé dítědítě nárok na dva sirotčí důchody, vyplácí se vyšší sirotčí důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a nižší sirotčí důchod se vyplácí ve výši procentní výměry; je-li výše obou sirotčích důchodů stejná, vyplácí se jeden sirotčí důchod v plné výši a druhý sirotčí důchod ve výši procentní výměry. Má-li oboustranně osiřelé dítědítě nárok na dva sirotčí důchody, považuje se pro účely vět první až třetí za sirotčí důchod úhrn sirotčích důchodů po úpravě podle věty čtvrté. (2) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního důchodu zvýšeného za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod (§ 34 odst. 3 a 4 a § 36 odst. 2) nebo za vychované dítě (§ 34a) a na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu, odečte se pro účely posouzení výše důchodů z procentní výměry starobního důchodu zvýšení za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod a zvýšení za vychované dítě, a je-li zbylá část procentní výměry starobního důchodu nižší než procentní výměra vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se vdovský nebo vdovecký důchod v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první) a starobní důchod se vyplácí ve výši zvýšení za dobu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na tento důchod a zvýšení za vychované dítě a jedné poloviny zbylé části procentní výměry. § 60 Při úpravě důchodů pro souběh podle § 59 se vychází z výše jednotlivých důchodů po zaokrouhlení podle § 54 odst. 3; výše důchodů po úpravě pro souběh se zaokrouhluje rovněž podle § 54 odst. 3. § 61 (1) Vyplácí-li se poživateli důchodu důchod vypočtený se zřetelem k mezinárodní smlouvě podle poměru dob získaných v České republice k celkově získané době (dále jen „dílčí důchod“), stanoví se základní výměra a procentní výměry dílčího důchodu v poměru těchto dob, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva. (2) Při úpravě dílčího důchodu pro souběh podle § 59 a 60 se vychází z výše základní výměry a procentní výměry dílčího důchodu po úpravě podle odstavce 1. (3) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více dílčích důchodů, vyplácí se nejvyšší procentní výměra v plné výši a z nižších procentních výměr se vyplácí polovina; základní výměra se vyplácí jen u toho dílčího důchodu, k němuž náleží vyšší základní výměra. (4) Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu dílčího důchodu a jiného důchodu z českého důchodového pojištění, vyplácí se u tohoto jiného důchodu základní výměra v plné výši a základní výměra dílčího důchodu se nevyplácí; z procentních výměr těchto důchodů se vyplácí v plné výši vyšší procentní výměra a nižší procentní výměra se vyplácí ve výši poloviny. Díl třetí Přeměna invalidního důchodu na starobní důchod § 61a (1) Nárok na invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let; tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod. (2) Starobní důchod, na který vznikl nárok podle odstavce 1, náleží ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle odstavce 1, se na žádost zvýší ode dne, od něhož starobní důchod podle odstavce 1 náleží, podle § 34a. Žádost o zvýšení starobního důchodu za vychované dítědítě podle věty druhé se podává nejpozději do 2 let ode dne vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1; nebyla-li tato žádost podána v této lhůtě, zvýšení za vychované dítědítě nenáleží. (3) Nárok na starobní důchod podle odstavce 1 nevylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2 nebo 3. (4) Pro účely souběhu nároků na výplatu důchodů podle § 59 odst. 1 se na starobní důchod, na který vznikl nárok podle odstavce 1, hledí jako na dosavadní invalidní důchod. Díl čtvrtý Přechod nároku na důchody § 62 (1) Nárok na důchod a nárok na výplatu důchodu nelze postoupit ani dát do zástavy. (2) Dohodu o srážkách z důchodu lze uzavřít jen pro pohledávky na výživném a na příspěvku na výživu a na úhradu přeplatku na důchodu. (3) Pro výkon rozhodnutí srážkami z důchodu platí ustanovení zvláštního zákona o výkonu soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy.24) § 63 (1) Zemřel-li oprávněný po zahájení řízení o přiznání důchodu nebo jeho výplaty anebo řízení o změně výše důchodu, vstupují do řízení a nabývají nárok na částky důchodu, které by náležely oprávněnému za jeho života, postupně manžel (manželka) a vlastní nebo osvojené děti oprávněného. (2) Byl-li důchod přiznán před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky důchodu, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho rodiny v pořadí podle odstavce 1. (3) Nároky podle odstavců 1 a 2 přecházející na osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 nejsou předmětem dědictví. (4) Není-li osob uvedených v odstavcích 1 a 2, stávají se nároky na částky důchodu podle odstavců 1 a 2 předmětem dědictví a do řízení o důchod vstupují osoby, které jsou dědici oprávněného. Díl pátý Vyplácení důchodů § 64 (1) Příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce nebo opatrovník anebo zvláštní příjemce. Kdo je zvláštní příjemce, stanoví zvláštní zákon.25) Příjemcem důchodu je dále osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku. (2) Důchody se vyplácejí v hotovosti. Na základě žádosti příjemce důchodu se důchod poukazuje na účet příjemce u bankybanky v České republice nebo pobočky zahraniční bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice (dále jen „bankabanka“); je-li příjemcem důchodu oprávněný, poukazuje se důchod na účet jeho manžela (manželky) u bankybanky, pokud o to oprávněný plátce důchodu požádá a má-li v době, kdy o tento způsob výplaty požádá, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu. Podmínkou výplaty důchodu oprávněnému na účet jeho manžela (manželky) je souhlas manžela (manželky) s tímto způsobem výplaty. Důchod se vyplácí podle věty druhé na účet příjemce důchodu, jen pokud podmínky pro vedení tohoto účtu jsou stanoveny tak, že z něj mohou být plátci důchodu vráceny ty částky důchodu, na které oprávněnému z důvodu jeho úmrtí zanikl nárok; pokud byl důchod poukázán na účet, který nesplňuje tyto podmínky, bankabanka nesmí důchod připsat na účet příjemce důchodu a je povinna důchod neprodleně vrátit na účet, z něhož byla platba důchodu provedena. (3) Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo osoba uvedená v odstavci 1 větě třetí, poukazuje se důchod oprávněného na základě jejich žádosti na tento účet. (4) Požádá-li příjemce důchodu o změnu způsobu výplaty důchodu nebo o změnu účtu, na který má být důchod poukazován, je plátce důchodu povinen provést takovou změnu nejpozději od splátky důchodu splatné ve třetím kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o takovou změnu; to platí obdobně i v případě žádosti o vyplácení důchodu jinému než dosavadnímu příjemci. Je-li důchod vyplácen na účet manžela (manželky) u bankybanky podle odstavce 2 věty druhé, neodpovídá plátce důchodu za škodu, která oprávněnému vznikne právním úkonem manžela (manželky) jako majitele účtu, jehož důsledkem je omezení nebo zánik práva oprávněného disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu, ani za škodu, která oprávněnému vznikne, zanikne-li takový účet v důsledku úmrtí manžela (manželky). (5) Příjemce důchodu vypláceného v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence hradí náklady plátce důchodu za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Věta první však neplatí v případě, že oprávněnému byl důchod přiznán před 1. lednem 2010 a tomuto oprávněnému trvá od 31. prosince 2009 nepřetržitě nárok na alespoň 1 důchod. Plátce důchodu je povinen výši nákladů uvedených ve větě první zveřejnit. (6) Je-li důchod vyplácen podle odstavce 2 na účet u bankybanky a na tento účet byly poukázány splátky důchodu, na které z důvodu úmrtí oprávněného zanikl nárok, je bankabanka povinna tyto splátky důchodu vrátit plátci důchodu na jeho výzvu. BankaBanka přitom nesmí tyto splátky důchodu použít k úhradě svých pohledávek vůči majiteli účtu. Pokud byly tyto splátky důchodu zcela nebo zčásti použity ve prospěch jiných osob, sdělí bankabanka plátci důchodu jí známé údaje směřující k identifikaci těchto třetích osob s uvedením dne platby. (7) Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného, na který je důchod vyplácen, jiná osoba než oprávněný nebo je-li důchod oprávněného vyplácen na účet jeho manžela (manželky), jsou tato jiná osoba nebo manžel (manželka) povinni vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel před počátkem období, na které byly tyto splátky vyplaceny, pokud nedošlo k vrácení těchto splátek plátci důchodu bankoubankou, u níž je tento účet veden. Není-li této jiné osoby, jsou povinny plátci důchodu vrátit tyto splátky důchodu postupně manžel (manželka), pokud mu (jí) po zemřelém oprávněném vznikl nárok na vdovecký (vdovský) důchod, a dále děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnostidomácnosti; nelze-li takto vrátit tyto splátky důchodu, považují se tyto splátky důchodu za dluh oprávněného, který se vypořádá v rámci dědictví. Nelze-li vrátit splátky důchodu podle věty první proto, že tato jiná osoba nebo manžel (manželka) zemřeli, považují se splátky důchodu, které tato jiná osoba nebo manžel (manželka) nevrátili, za jejich dluh, který se vypořádá v rámci dědictví po nich. (8) Je-li důchod vyplácen v hotovosti, je osoba, která převzala splátky důchodu oprávněného, povinna vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel před počátkem období, na které byly tyto splátky vyplaceny. Nelze-li vrátit splátky důchodu podle věty první proto, že osoba, která převzala splátky důchodu oprávněného, zemřela, považují se tyto splátky důchodu za její dluh, který se vypořádá v rámci dědictví po ní. (9) Žádosti o poukazování důchodu na účet podle odstavce 2 nebo 3 se podávají plátci důchodu na tiskopise předepsaném plátcem důchodu. (10) Plátce důchodu, který vyplácí důchod osobě uvedené v § 66 odst. 2 poukazem na účet u banky v zahraničí, hradí úplatu za tuto výplatu důchodu svému poskytovateli platebních služeb; úplatu bance příjemce důchodu hradí příjemce důchodu. § 64a (1) Informuje-li Vězeňská službaVězeňská služba České republiky plátce důchodu o tom, že oprávněný je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, plátce důchodu poukazuje důchod na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde oprávněný trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává. (2) Je-li oprávněný ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence a příjemcem důchodu je jiná osoba, plátce důchodu vyplácí důchod této jiné osobě. Příjemce důchodu je povinen neprodleně oznámit věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde oprávněný trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává, skutečnost, že oprávněný je poživatelem důchodu, a zajistit zasílání důchodu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy důchod obdržel, na účet vedený touto věznicí nebo ústavem pro výkon zabezpečovací detence. § 65 (1) Invalidní důchod se nevyplácí po dobu výplaty nemocenského a po dobu poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny25a) nebo sníženého platu nebo snížené odměny anebo služebního příjmu nebo služebního platu (dále jen „náhrada mzdy“) v době dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, pokud den vzniku invalidity spadá do období dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, které jsou důvodem výplaty nemocenského nebo pobírání náhrady mzdy. Pro účely věty první se za výplatu nemocenského považují i dny, po které se nemocenské nevyplácí osobě samostatně výdělečně činné, která je účastna nemocenského pojištění, podle § 23 zákona o nemocenském pojištění v prvním období dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, a dny, po které se nemocenské nevyplácí z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěncepojištěnce25b), a za pobírání náhrady mzdy se považují i dny, po které se náhrada mzdy neposkytuje z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěncepojištěnce25d). Pro účely věty první se za dočasnou pracovní neschopnostdočasnou pracovní neschopnost nepovažuje dočasná pracovní neschopnost, která se považuje za pokračování předchozí dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, která byla ukončena z důvodu, že pojištěnecpojištěnec byl uznán invalidním pro invaliditu prvního nebo druhého stupně. (2) Invalidní důchod pro invaliditu následkem úrazu (onemocnění) uvedeného v § 25 odst. 1 větě druhé se vyplácí nejdříve po skončení služby, za jejíhož výkonu došlo k tomuto úrazu (onemocnění). § 66 (1) Osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt nebo které se na území České republiky obvykle nezdržují, se vyplácí důchod ve výši odpovídající době pojištění a náhradní době pojištění získaným na území České republiky. (2) Za osoby, které se na území České republiky obvykle nezdržují, se považují osoby, které v cizině pobývají v kalendářním roce po dobu alespoň 270 dnů. HLAVA SEDMÁ ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODŮ § 67 (1) Vyplácené důchodyVyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen (dále jen „růst cen“) a na růstu mezd. Vyplácenými důchodyVyplácenými důchody se rozumí důchody přiznané ode dne, který spadá do období před kalendářním měsícem, do něhož spadá den, od něhož se důchody zvyšují. (2) Základní výměry a procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů se zvyšují od 1. ledna kalendářního roku. (3) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je červenec kalendářního roku, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchodyvyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2, a posledním měsícem tohoto období je červen kalendářního roku, který o 1 rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchodyvyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2. (4) Růst cen se stanoví jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen v posledním měsíci období stanoveného pro zjišťování růstu cen oproti tomuto indexu v kalendářním měsíci, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu měsíci tohoto období s tím, že tento růst se stanoví se zaokrouhlením na jedno platné desetinné místo a podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1. Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnostidomácnosti důchodců zjištěných Českým statistickým úřadem. (5) Základní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů se zvyšují tak, aby výše základní výměry důchodu činila 10 % průměrné mzdy s tím, že výše základní výměry se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru. (6) Procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů se zvýší o tolik procent zaokrouhlených s přesností na jedno platné desetinné místo nahoru, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu stanoveného ve výši součtu růstu cen podle odstavce 4 a jedné třetiny růstu reálné mzdy zaokrouhlené s přesností na jedno platné desetinné místo. Byly-li procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů zvýšeny v předchozím kalendářním roce podle § 67a, sníží se počet procent stanovený podle věty první o tolik procent, o kolik byly zvýšeny procentní výměry v předchozím kalendářním roce podle § 67a. Procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů se však nezvýší, pokud se v důsledku zvýšení základní výměry důchodu podle odstavce 5 zvýší výše průměrného starobního důchodu alespoň o tolik procent, kolik činí procento zvýšení stanovené ve větě první a druhé. (7) Pokud u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle odstavce 6 nedosáhne 2,7 % jeho výše, může být stanoveno vyšší zvýšení procentní výměry důchodu, nejvýše však tak, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu činil 2,7 % jeho výše. Věta první se nepoužije, jestliže se v kalendářním roce, ve kterém se o zvýšení důchodů rozhoduje, zvyšují důchody podle § 67a. (8) Zvýšení procentní výměry důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (9) Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního zabezpečení jako průměrná výše všech starobních důchodů, které byly vyplaceny za poslední kalendářní měsíc období pro zjišťování růstu cen, s výjimkou starobních důchodů, které se vyplácejí v nižší výši pro souběh s jiným důchodem podle § 59, a starobních důchodů podle § 29 odst. 2 a § 29 odst. 3 písm. b), popřípadě starobních důchodů podle předpisů platných před 1. lednem 2010 přiznávaných za dobu pojištění kratší než 25 roků. (10) Období pro zjišťování růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení důchodů, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. Pokud je ve stanoveném období podíl pro stanovení růstu reálné mzdy podle odstavce 11 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení důchodů, při kterém je tento podíl vyšší než 1. (11) Růst reálných mezd se stanoví v procentech po zaokrouhlení na jedno platné desetinné místo podle podílu, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnostidomácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období. (12) Procentní výměry starobních důchodů, na které vznikl nárok podle § 31, se nezvyšují, pokud poživatel tohoto důchodu nedosáhl důchodového věku v období před kalendářním měsícem, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchodyvyplácené důchody zvyšují. (13) Pokud úhrn zvýšení základní výměry důchodu a zvýšení procentní výměry důchodu u všech důchodů vyplácených témuž poživateli je nižší než výše dočasného přídavku podle § 67aa, který byl vyplacen se splátkou důchodu splatnou v kalendářním měsíci, který předchází kalendářnímu měsíci, do něhož spadá den, od něhož se vyplácené důchodyvyplácené důchody zvyšují podle odstavce 2, zvyšují se vyplácené důchodyvyplácené důchody od splátky důchodu splatné v lednu kalendářního roku, ve kterém dochází ke zvýšení. (14) Zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. § 67a (1) Dosáhl-li růst cen v období stanoveném podle odstavce 2 aspoň 5 %, zvýší se procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů. Růst cen se zjišťuje podle § 67 odst. 4. (2) Období pro zjišťování růstu cen se stanoví tak, že první měsíc tohoto období se stanoví podle § 67 odst. 3 a posledním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %, nejpozději však poslední měsíc stanovený podle § 67 odst. 3. (3) Procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů se zvyšují od splátky důchodu splatné v červenci kalendářního roku, pokud růst cen dosáhl v období stanoveném podle odstavce 2 aspoň 5 % nejpozději v únoru; je-li kalendářním měsícem, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %, březen až červen, zvyšují se procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po tomto kalendářním měsíci. (4) Procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů se zvýší o tolik procent zaokrouhlených s přesností na jedno desetinné místo nahoru, aby u průměrného starobního důchodu toto zvýšení odpovídalo 30 % růstu cen. Průměrný starobní důchod se stanoví podle § 67 odst. 9. (5) Zvýšení procentní výměry důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. (6) Zvýšení procentních výměr důchodů náleží i k důchodům přiznávaným v tom kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc podle odstavce 3. (7) Procentní výměry starobních důchodů, na které vznikl nárok podle § 31, se podle odstavců 1 až 6 nezvyšují, pokud poživatel tohoto důchodu nedosáhl důchodového věku v období před 1. lednem kalendářního roku, v němž se vyplácené důchodyvyplácené důchody zvyšují podle odstavců 1 až 6. (8) Zvýšení důchodů stanoví prováděcí právní předpis do 30 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %. § 67aa (1) Byly-li v kalendářním roce zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů podle § 67a, náleží v tomto kalendářním roce k důchodu dočasný přídavek, a to nejdříve od kalendářního měsíce, v němž se zvyšují vyplácené důchodyvyplácené důchody podle § 67a odst. 3. (2) Dočasný přídavek se stanoví jednotnou částkou, která odpovídá zvýšení průměrného starobního důchodu podle § 67a odst. 4. Výše dočasného přídavku se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (3) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dočasný přídavek k tomu důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první). (4) Dočasný přídavek náleží i k důchodům přiznávaným v tom kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc uvedený v § 67a odst. 3. Dočasný přídavek náleží i ke starobním důchodům, na které vznikl nárok podle § 31, a to i v případě, že se procentní výměra starobního důchodu podle § 67a odst. 7 nezvyšuje. (5) Dočasný přídavek se vyplácí bez žádosti spolu s důchodem, a to stejným způsobem, jakým se vyplácí důchod. Dočasný přídavek se vyplatí poprvé se splátkou důchodu splatnou v kalendářním měsíci, v němž se zvyšují vyplácené důchodyvyplácené důchody podle § 67a odst. 3 nebo 6, a naposledy se splátkou důchodu splatnou v prosinci kalendářního roku, v němž dočasný přídavek náleží. (6) Na dočasný přídavek se pro účely § 55, § 56 odst. 1, § 58 až 61, § 62 a 63 a pro účely jiných právních předpisů hledí, jako by byl součástí základní výměry důchodu. (7) Výši dočasného přídavku stanoví prováděcí právní předpis do 30 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst cen podle § 67a odst. 1 a 2 dosáhl aspoň 5 %. § 67ab (1) Procentní výměra vypláceného důchoduvypláceného důchodu se zvyšuje o a) 1 000 Kč měsíčně od splátky důchodu splatné v kalendářním měsíci, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 85 let, b) 2 000 Kč měsíčně ode dne, v němž poživatel důchodu dosáhl věku 100 let. (2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se podle odstavce 1 procentní výměra starobního důchodu. Dosáhl-li poživatel důchodu věku 85 let v kalendářním měsíci, v němž se zvyšují důchody podle § 67 nebo 67a, náleží zvýšení podle odstavce 1 písm. a) k procentní výměře zvýšené podle § 67 nebo 67a. § 67b (1) Pokud při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2020 u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle § 67 nedosáhne výše 900 Kč, přičte se k tomuto zvýšení procentní výměry důchodu jednotná částka v takové výši, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu, tohoto zvýšení procentní výměry důchodu a této částky odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč. (2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dodatečná částka zvýšení podle odstavce 1 k procentní výměře toho důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první). § 67c (1) Při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2022 se k částce zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle § 67 přičte částka 300 Kč. (2) Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dodatečná částka zvýšení podle odstavce 1 k procentní výměře toho důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první). § 67ca (1) Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se nepoužije § 67 odst. 10 a 16; při tomto zvýšení se procentní výměry vyplácených důchodůvyplácených důchodů zvýší tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje a) o 2,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a b) o 400 Kč; jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první). (2) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činnostívýdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchoduvypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1. HLAVA OSMÁ SNÍŽENÍ STAROBNÍCH DŮCHODŮ NĚKTERÝM PŘEDSTAVITELŮM KOMUNISTICKÉHO REŽIMU § 67d (1) Ustanovení této hlavy se vztahují na představitele komunistického režimu, za které se pro účely tohoto zákona považují pojištěncipojištěnci, kteří v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byli a) členem nebo kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, b) vedoucím tajemníkem krajských, okresních nebo obvodních výborů Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska, c) členem vlády Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, d) předsedou Národního shromáždění Československé republiky, Národního shromáždění Československé socialistické republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, České národní rady nebo Slovenské národní rady, e) předsedou nebo primátorem národních výborů, jde-li o zemské národní výbory, ústřední národní výbory, krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, okresní národní výbory, národní výbory měst Brno, Plzeň a Ostrava a obvodní národní výbory v krajských městech a v hlavním městě Praze, f) předsedou Nejvyššího soudu Československé republiky, Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, Nejvyššího soudu České socialistické republiky nebo Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky, g) generálním prokurátorem Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky nebo hlavním vojenským prokurátorem, h) plukovníkem nebo generálem působícím v Hlavní politické správě ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva národní obrany, politické správě vojenského okruhu, útvaru Vojenské kontrarozvědky jako složky Státní bezpečnosti nebo Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armádyarmády a jejích předchůdců, i) plukovníkem nebo generálem zařazeným ve Sboru národní bezpečnosti, vojsku ministerstva vnitra, Pohraniční stráži nebo Sboru nápravné výchovy a předchůdcích těchto útvarů (složek), nebo j) členem Hlavního štábu Lidových milicí, dále jen „představitel“. (2) Za představitele se nepovažuje osoba, která a) byla účastna rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, b) má nárok na příplatek k důchodu nebo na zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo na příplatek k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění pozdějších předpisů, c) je držitelem osvědčení o účasti na národním boji za osvobození podle § 8 odst. 1 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního odboje za osvobození, d) byla vojákem, který byl na základě dobrovolnosti reatestován a shledán způsobilým konat dále službu podle § 165 odst. 7 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, nebo e) je držitelem osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu podle § 6 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. (3) Podmínkou snížení procentní výměry starobního důchodu představiteli je, že představitel byl zařazen do seznamu představitelů vypracovaného podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Ústavem pro studium totalitních režimů (dále jen „seznam představitelů“) a že Ústav pro studium totalitních režimů vydal podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení potvrzení o funkci představitele a době výkonu funkce. § 67e (1) Byl-li starobní důchod přiznán ode dne, který spadá do období po 29. únoru 2024, procentní výměra starobního důchodu stanovená podle § 34 až 36 se sníží o 300 Kč za každý i započatý rok doby, po kterou pojištěnecpojištěnec byl představitelem. Rokem této doby se pro účely této hlavy rozumí 365 kalendářních dnů. (2) Vznikl-li po 29. únoru 2024 nárok na starobní důchod podle § 61a, sníží se procentní výměra tohoto starobního důchodu náležející podle § 61a odst. 2 obdobně podle odstavce 1. (3) Podle odstavce 1 nebo 2 se nesnižují starobní důchody, jejichž procentní výměra nepřesahuje částku nejnižší procentní výměry stanovenou podle § 8 odst. 2 a odst. 3 písm. a) a d) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, platnou pro důchody přiznávané v roce, do něhož spadá den, od něhož se důchod přiznává podle odstavce 1 nebo náleží podle odstavce 2. Jde-li o důchod uvedený v odstavci 2, použije se částka stanovená podle § 8 odst. 3 písm. a) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. Pro účely stanovení částky podle věty první se nepřihlíží ke zvýšení vyplácených důchodůvyplácených důchodů podle § 67a, pokud by k tomuto zvýšení došlo v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se starobní důchod přiznává nebo náleží. (4) Procentní výměra starobního důchodu po snížení podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být nižší než částka uvedená v odstavci 3. (5) Přiznává-li se podle právních předpisů Evropské unie nebo podle mezinárodní smlouvy starobní důchod vypočtený podle poměru dob pojištění získaných v České republice k celkové získané době pojištění, sníží se podle odstavců 1 až 4 nejprve procentní výměra důchodu stanovená podle celkové získané doby pojištění a poté se takto snížená procentní výměra důchodu vynásobí koeficientem stanoveným jako poměr dob získaných v České republice ke dni přiznání starobního důchodu k celkové získané době pojištění k témuž dni. Jde-li o starobní důchod podle odstavce 2, postupuje se obdobně podle § 67f odst. 7. § 67f (1) Byl-li starobní důchod přiznán ode dne, který spadá do období před 1. březnem 2024, sníží se procentní výměra starobního důchodu náležející ke dni 29. února 2024 o 300 Kč za každý i započatý rok doby, po kterou byl pojištěnecpojištěnec představitelem. (2) Podle odstavce 1 se nesnižují starobní důchody, které nepřesahují částku nejnižší procentní výměry stanovené podle § 8 odst. 2 a odst. 3 písm. a) a d) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, platnou pro důchody přiznávané v roce, do něhož spadá den, od něhož se důchod snižuje podle odstavce 5. Nejde-li o důchod přiznaný podle § 31, použije se vždy částka stanovená podle § 8 odst. 3 písm. a) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu. (3) Procentní výměra starobního důchodu po snížení podle odstavce 1 nesmí být nižší než částka nejnižší procentní výměry stanovená podle § 8 odst. 2 a odst. 3 písm. a) a d) zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, platná pro důchody přiznávané v roce 2024, pokud splátka důchodu, od níž se důchod snižuje, spadá do roku 2024, a pro důchody přiznávané v roce 2025, pokud splátka důchodu, od níž se důchod snižuje, spadá do roku 2025. (4) Pro účely postupu podle odstavců 2 a 3 se nepřihlíží ke zvýšení vyplácených důchodůvyplácených důchodů podle § 67a, pokud by k tomuto zvýšení došlo v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se starobní důchod snižuje. (5) Byl-li seznam představitelů předán plátci důchodů do 31. srpna 2023, popřípadě byl-li doplněk tohoto seznamu předán plátci důchodů do 31. prosince 2023, provede se snížení od splátky důchodu splatné v březnu 2024. Byl-li doplněk tohoto seznamu předán plátci důchodů v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024, provede se snížení od splátky důchodu splatné ve třetím kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž byl doplněk předán plátci důchodů; přitom se vychází z výše procentní výměry důchodu náležející k poslednímu dni kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářní měsíc, od něhož se snížení provádí. (6) Je-li starobní důchod, který se snižuje podle odstavce 1, vyplácen v souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem, stanoví se snížení z té částky procentní výměry starobního důchodu, která by náležela ke dni, od něhož se snížení provádí, bez úpravy výše starobního důchodu pro tento souběh a poté se výše důchodů upraví podle § 59 vzhledem k nové výši procentní výměry starobního důchodu. (7) Vyplácí-li se podle právních předpisů Evropské unie nebo podle mezinárodní smlouvy starobní důchod vypočtený podle poměru dob pojištění získaných v České republice k celkové získané době pojištění, vynásobí se pro účely snížení procentní výměry částka 300 Kč koeficientem stanoveným jako poměr dob pojištění získaných v České republice ke dni přiznání starobního důchodu k celkové získané době pojištění k témuž dni. § 67fa Při stanovení částek podle § 67e odst. 3 vět druhé a třetí a § 67f odst. 2 a 3 se postupuje podle § 8 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, ve znění účinném ke dni 1. ledna 2024. § 67g Je-li důsledkem postupu podle § 56 odst. 1 snížení procentní výměry starobního důchodu podle této hlavy v neprospěch pojištěncepojištěnce, nepovažuje se rozdíl mezi výší vypláceného starobního důchodu a výší starobního důchodu, která měla náležet po snížení, za přeplatek na důchodu. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ HLAVA PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 68 O nárocích na důchody, které vznikly před 1. lednem 1996 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před 1. lednem 1996, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne s odchylkami dále uvedenými podle předpisů platných před 1. lednem 1996. § 69 (1) Podle tohoto zákona se od 1. ledna 1996 posuzují i nároky na důchody, jejichž podmínky stanovené tímto zákonem byly splněny před tímto dnem a nezakládaly nárok na důchody podle dříve platných předpisů, pokud není dále stanoveno jinak; za den vzniku nároku se v těchto případech považuje 1. leden 1996. (2) Nárok na vdovský důchod podle odstavce 1 vznikne jen v případě, že manžel vdovy zemřel po 31. prosinci 1990. (3) Nárok na vdovecký důchod podle odstavce 1 vznikne jen v případě, že manželka vdovce zemřela po 31. prosinci 1990; pro vznik nároku se nevyžaduje, aby manželka splnila ke dni smrti podmínku potřebné doby zaměstnání. Výše vdoveckého důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995. § 70 Důchody starobní, invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí, přiznané před 1. lednem 1996, se považují za starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody podle tohoto zákona, a to ve výši, v níž náležely ke dni 31. prosince 1995, včetně zvýšení důchodu o pevnou částku podle zvláštních zákonů26) (dále jen „zvýšení o pevnou částku“), pokud se dále nestanoví jinak. § 71 (1) Výše starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu, na který vznikne nárok v době od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2005, nesmí být nižší než výše důchodu, která by náležela, kdyby důchod byl přiznán podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 v rozsahu uvedeném v odstavci 4, a to včetně zvýšení, která by náležela k tomuto důchodu pouze k tomuto dni. Pro účely porovnání výší starobních, plných invalidních a částečných invalidních důchodů podle věty první se výší těchto důchodů rozumí procentní výměry těchto důchodů. Výše základní výměry starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu, pokud se jejich výše stanoví po 31. prosinci 1995 s použitím předpisů platných před 1. lednem 1996, se stanoví podle předpisů platných ke dni, od něhož se přiznává důchod; přitom v této výši základní výměry důchodu je zahrnuto zvýšení o pevnou částku. (2) Získal-li pojištěnecpojištěnec alespoň jeden rok zaměstnánízaměstnání, které bylo podle předpisů platných před 1. červnem 1992 zařazeno do I. (II.) pracovní kategorie nebo do I. (II.) kategorie funkcí, postupuje se při stanovení výše starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu podle odstavce 1, vznikne-li nárok na důchod v době od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2018. V období po 31. prosinci 2005 se podle věty první postupuje jen na žádost pojištěncepojištěnce. Věta první neplatí v případě, vznikl-li nárok na invalidní důchod po 31. prosinci 2011. (3) Odstavce 1 a 2 platí obdobně pro stanovení výše důchodu zjišťované pro vyměření vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu. (4) Pro stanovení výše důchodů uvedených v odstavcích 1 a 2 podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 se použije ustanovení těchto předpisů o průměrném měsíčním výdělku, včetně určení rozhodného období pro jeho výpočet, o výši důchodu a o nejvyšší a nejnižší výměře důchodu, s výjimkou ustanovení o úpravě důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, a s výjimkou ustanovení umožňujícího na základě žádosti pojištěncepojištěnce požádat po 31. prosinci 1990 o vyměření výše důchodu podle předpisů platných před 1. říjnem 1988; přitom při určení výdělků za dobu po 31. prosinci 1995 se postupuje podle § 16 odst. 3 a 4 a při určení dopočtené doby se postupuje podle § 41 odst. 4. (5) Ke starobnímu, plnému invalidnímu a částečnému invalidnímu důchodu přiznanému po 31. prosinci 1995, na který vznikl nárok před 1. lednem 1996, náleží ode dne přiznání zvýšení podle § 2 zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995; to však neplatí, stanoví-li se výše starobního důchodu podle § 72 odst. 1. HLAVA DRUHÁ JEDNOTLIVÉ DRUHY DÁVEK Starobní důchod § 72 (1) Výše starobního důchodu pojištěncůpojištěnců, kteří splnili podmínky pro nárok na tento důchod před 1. lednem 1996, jsou po vzniku nároku na tento důchod nepřetržitě zaměstnáni ke dni 31. prosince 1995 a nepobírali tento důchod ani jeho část, se stanoví podle předpisů platných po 31. prosinci 1995. Tato výše však nesmí být nižší než výše stanovená podle předpisů platných před 1. lednem 1996; ustanovení § 71 odst. 1, 2 a 4 platí zde obdobně. (2) Nárok na starobní důchod podle tohoto zákona nevznikne, byl-li před 1. lednem 1996 přiznán starobní důchod, s výjimkou starobního důchodu přiznaného podle zákona č. 39/1994 Sb., o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti. § 73 (1) Starobní důchody včetně důchodů přiznaných podle zákona č. 39/1994 Sb., o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti, nebo podle předchozích obdobných předpisů (dále jen „předčasně poskytované starobní důchody“), přiznané před 1. lednem 1996, se po dobu další výdělečné činnostivýdělečné činnosti konané po vzniku nároku na tento důchod vyplácejí po 31. prosinci 1995 za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Jestliže poživatel starobního důchodu nesplňuje ke dni 1. ledna 1996 podmínky uvedené v § 37 a v době předcházející splátce důchodu splatné v březnu 1996 nedovrší věk, od něhož se mu podle § 37 vyplácí starobní důchod bez omezení, je poživatel tohoto důchodu povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne účinnosti tohoto zákona. Ohlašovací povinnost podle předchozí věty nemá poživatel starobního důchodu, jestliže ukončí výdělečnou činnostvýdělečnou činnost (samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost) v době předcházející splátce důchodu splatné v březnu 1996. (3) Ohlašovací povinnost podle odstavce 2 má i zaměstnavatelzaměstnavatel poživatele důchodu uvedeného v odstavci 2. (4) Výplata důchodu v případech uvedených v odstavci 2 nenáleží od splátky důchodu splatné v březnu 1996, je-li poživatel starobního důchodu výdělečně činný. § 74 Nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisů platných před 1. lednem 1996 po odpracování stanovené doby zaměstnánídoby zaměstnání v I. pracovní kategorii nebo v I. (II.) kategorii funkcí zůstávají zachovány. Snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se přitom považuje pro účely tohoto zákona za důchodový věk. § 74a (1) U pojištěncůpojištěnců, kteří vykonávali před 1. lednem 1993 aspoň po dobu 10 let zaměstnánízaměstnání při těžbě, průzkumu a zpracování uranové rudy, které bylo podle předpisů účinných před 1. lednem 1969 zařazeno mezi zaměstnánízaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, činí důchodový věk 50 let, pokud tito pojištěncipojištěnci nastoupili do zaměstnánízaměstnání v uranovém průmyslu na pracovištích s rizikem ionizujícího záření před 1. lednem 1969 a věku 50 let dosáhli po 30. červnu 2006. (2) U pojištěncůpojištěnců, kteří vykonávali před 1. lednem 1993 aspoň po dobu 10 let zaměstnánízaměstnání při těžbě, průzkumu a zpracování uranové rudy, které bylo podle předpisů účinných před tímto dnem zařazeno mezi zaměstnánízaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, činí důchodový věk 55 let, pokud tohoto věku dosáhli po 30. červnu 2006 a nesplňují podmínky uvedené v odstavci 1. Za zaměstnánízaměstnání při těžbě, průzkumu a zpracování uranové rudy se pro účely věty první nepovažuje zaměstnánízaměstnání v hornictví vykonávané pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v povrchových dolech (lomech) na radioaktivní suroviny. § 75 Předčasně poskytovaný starobní důchod přiznaný před 1. lednem 1996 se považuje za starobní důchod uvedený v § 30 s tím, že nárok poživatele předčasně poskytovaného starobního důchodu přiznaného od 21. března 1994 do 31. prosince 1995 na přepočet starobního důchodu do dosažení potřebného věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod zůstává zachován; tento věk se posuzuje podle tohoto zákona. Výše tohoto důchodu při tomto přepočtu se stanoví podle tohoto zákona s tím, že ustanovení § 71 odst. 1 a 4 platí zde obdobně; zvýšení starobního důchodu za dobu pojištění po vzniku nároku na tento důchod po 31. prosinci 1995 se však stanoví podle tohoto zákona. § 76 (1) Nároky na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, zůstávají zachovány do 31. prosince 2000. Ustanovení § 74 věty druhé platí zde obdobně. Výše starobního důchodu podle věty první se stanoví podle tohoto zákona s tím, že pro výši a výplatu tohoto důchodu platí § 37 a § 71 odst. 1 a 4 obdobně. Nárok na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisu uvedeného ve větě první vzniká též pojištěncům, kteří dosáhli 50 let do 31. prosince 2010, pokud splňují ostatní podmínky stanovené v tomto předpisu; přitom se nevyžaduje, aby ke splnění podmínek stanovených v § 2 odst. 2 písm. c) tohoto předpisu došlo v souvislosti se snížením nejvyšší přípustné expozice. Výše procentní výměry starobního důchodu podle věty první se zvyšuje podle § 34 odst. 3 po dosažení 55 let věku. (2) Poživatel starobního důchodu přiznaného podle odstavce 1 nemá nárok na starobní důchod podle tohoto zákona. § 76a Procentní výměra starobního důchodu, který je přiznáván po 30. červnu 2006 pojištěncůmpojištěncům, jejichž důchodový věk byl stanoven podle § 74a odst. 1 nebo § 76 odst. 1, a pojištěncůmpojištěncům, kteří vykonávali před 1. lednem 1993 aspoň po dobu 15 let zaměstnánízaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (popřípadě 10 let, jde-li o takové zaměstnánízaměstnání v uranových dolech), které bylo podle předpisů účinných před tímto dnem zařazeno mezi zaměstnánízaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let, se zvyšuje ode dne přiznání tohoto důchodu podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává tento důchod. Zvýšení podle věty první však spolu s procentní výměrou důchodu nesmí přesáhnout nejvyšší výměru, která se stanoví tak, že nejvyšší částka výše důchodu podle § 4 odst. 1 věty druhé zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, se zvýší podle předpisů o zvýšení důchodů, které nabyly účinnosti v období od 1. ledna 1996 do dne, který předchází dni, od něhož se přiznává starobní důchod. Zvýšení podle věty první a druhé se stanoví tak, jako kdyby starobní důchod byl přiznán ke dni 31. prosince 1995. § 77 Při zvýšení starobního důchodu přiznaného před 1. lednem 1996 za dobu pojištění po vzniku nároku na tento důchod po 31. prosinci 1995 se za výpočtový základ považuje průměrný měsíční výdělek, z něhož byl tento důchod vyměřen. Plný invalidní a částečný invalidní důchod § 78 Poživateli plného invalidního důchodu přiznaného před 1. lednem 1996, který ke dni 31. prosince 1995 dosáhl aspoň věku o deset let nižšího, než je jeho důchodový věk stanovený podle tohoto zákona [§ 32, 74, 76 a § 94 písm. a)], lze odejmout tento důchod nejdříve od splátky důchodu splatné v lednu 1997, a to jen za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. lednem 1996, jestliže byl tento plný invalidní důchod přiznán pro invaliditu způsobenou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pro který jeho poživatel mohl vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního zaměstnání. § 79 Jestliže poživatel plného invalidního důchodu přiznaného před 1. lednem 1996 vykonává po 31. prosinci 1995 výdělečnou činnostvýdělečnou činnost v cizině nebo samostatnou výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, s výjimkou samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti vykonávané za zcela mimořádných podmínek [§ 39 odst. 1 písm. b)], je povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 73 odst. 2 věta druhá, odst. 3 a 4 platí zde přiměřeně. § 80 U částečného invalidního důchodu přiznaného před 1. červencem 1995 se posuzuje v roce 1996 výplata tohoto důchodu podle § 46 na základě průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnostivýdělečné činnosti zakládající účast na pojištění poživatele tohoto důchodu, kterého dosáhl v roce 1995; přitom se nepřihlíží k příjmům před přiznáním částečného invalidního důchodu. Do doby uvedené v § 47 odst. 6 a 7 se považuje podmínka výplaty částečného invalidního důchodu ve výši podle § 46 odst. 1 písm. a) za splněnou. § 81 Je-li poživatel částečného invalidního důchodu, s výjimkou částečného invalidního důchodu uvedeného v § 44 odst. 2 přiznaného před 1. lednem 1996, výdělečně činný po 31. prosinci 1995 v cizině, je povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 73 odst. 2 věta druhá, odst. 3 a 4 platí zde přiměřeně. Důchod vdovský a vdovecký § 82 (1) Byl-li vdovský důchod přiznán před 1. lednem 1996 a ke dni 1. ledna 1996 vdova nesplňuje žádnou z podmínek stanovenou tímto zákonem, zůstává nárok na vdovský důchod zachován, pokud jsou splněny podmínky nároku na vdovský důchod stanovené předpisy platnými ke dni 31. prosince 1995. (2) Došlo-li k zániku nároku na vdovský důchod před 1. lednem 1996, vznikne nárok na vdovský důchod znovu, splní-li se po 31. prosinci 1995 podmínky nároku na vdovský důchod stanovené předpisy platnými ke dni 31. prosince 1995, a to ve lhůtě a ve výši stanovené těmito předpisy. (3) Vdovský důchod podle odstavců 1 a 2 se považuje za vdovský důchod podle tohoto zákona s tím, že nárok na vdovský důchod zanikne, nebude-li vdova splňovat podmínky nároku na tento důchod stanovené tímto zákonem ani předpisy platnými ke dni 31. prosince 1995. § 82a (1) Byla-li výše vdovského důchodu, na který vznikl (znovu vznikl) nárok před 1. lednem 1996 nebo na který znovu vznikl nárok po 31. prosinci 1995 podle § 82 odst. 2, omezena pro souběh s nárokem na výplatu starobního nebo invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení platných před 1. lednem 199635a), zvyšuje se procentní výměra vdovského důchodu o částku odpovídající rozdílu mezi vyplácenou výší a výší bez takového omezení, včetně zvýšení podle předpisů o zvýšení důchodů náležejících od přiznání vdovského důchodu do dne, od kterého se úprava podle tohoto ustanovení provede. Zvýšení o částku rozdílu náleží jen v době, ve které omezení výše vdovského důchodu podle předchozí věty trvá. (2) Nebyl-li vdovský důchod z důvodu uvedeného v předchozím odstavci vyplácen, postupuje se obdobně s tím, že za den přiznání vdovského důchodu se považuje den, kdy na takový vdovský důchod vznikl (znovu vznikl) nárok. (3) Pro zjišťování výše vdovského důchodu pro účely stanovení částky rozdílu se nepoužijí ustanovení předpisů o sociálním zabezpečení platná před 1. lednem 1996 o a) nejvyšších přípustných výměrách úhrnu důchodu při souběhu starobního nebo invalidního důchodu a vdovského důchodu a o snížení výše vdovského důchodu pro jejich překročení35a), b) částce, kterou nesmí při zvýšení důchodu přesáhnout nejvyšší výměra úhrnu důchodu stanovená pro souběh starobního nebo invalidního důchodu a vdovského důchodu po takovém zvýšení. Výše starobního nebo invalidního důchodu přitom zůstává nedotčena; zvýšení starobního důchodu za dobu dalšího zaměstnánízaměstnání po vzniku nároku na tento důchod se však považuje za součást starobního důchodu a zvýšení podle písmene b) za součást starobního nebo invalidního důchodu i tehdy, byla-li podle předpisů platných před 1. lednem 1996 součástí úhrnu důchodu. Pokud by při stanovení částky rozdílu podle předchozích vět výše starobního nebo invalidního důchodu bez zvýšení o pevnou částku a vdovského důchodu, která by náležela ke dni 31. prosince 1995, přesáhla částku stanovenou v § 4 odst. 1 zákona č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, sníží se výše vdovského důchodu tak, aby úhrn důchodu takovou částku k uvedenému dni nepřesáhl. Ustanovení § 93 odst. 2 není postupu podle tohoto ustanovení na překážku. (4) Ustanovení předchozích odstavců se užije obdobně, byla-li výše vdovského důchodu omezena pro souběh s nárokem na výplatu důchodu za výsluhu let, který se podle § 89 odst. 1 považuje od 1. ledna 1996 za částečný invalidní důchod nebo za starobní důchod, nebo nebyl-li vdovský důchod z téhož důvodu vyplácen. (5) Zvýšení vdovského důchodu o částku rozdílu se provede na žádost a nejdříve od splátky důchodu splatné po 1. červenci 2006. Lhůta pro vydání rozhodnutí stanovená zvláštním předpisem35b) se u žádostí uplatněných do 31. října 2006 prodlužuje o 90 dnů. (6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro vdovecké důchody. § 83 Vdově, která po 31. prosinci 1995 splňuje podmínky nároku na vdovský důchod a jíž není vdovský důchod vyplácen ke dni 31. prosince 1995 pro souběh s příjmem nebo je jí z tohoto důvodu vyplácen vdovský důchod v nižší částce, se na žádost začne vyplácet vdovský důchod nejdříve od splátky důchodu splatné v lednu 1996, a to ve výši odpovídající měsíční částce, která by náležela ke dni 31. prosince 1995, po přičtení všech zvýšení, na která vznikl nárok do tohoto dne, včetně zvýšení o pevnou částku, pokud by toto zvýšení náleželo k vdovskému důchodu ke dni 31. prosince 1995. § 84 (1) Vdovský důchod vdovy, jejíž manžel zemřel po 31. prosinci 1990 a které byl podle předpisů platných před 1. lednem 1996 přiznán tento důchod ve výši výživného proto, že nežila s manželem delší dobu před jeho smrtí ve společné domácnosti a jejíž manželství přestalo plnit svou společenskou funkci, se na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné v lednu 1996 stanoví ve výši, v jaké by náležel bez takového omezení ke dni 31. prosince 1995 podle předpisů platných před 1. lednem 1996. Nárok na úpravu výše vdovského důchodu vzniká i v případě, že vdovský důchod nebyl vyplácen pro souběh s příjmem. (2) Vdovský důchod rozvedené ženy náležející ke dni 31. prosince 1995 se po tomto datu považuje za vdovský důchod podle tohoto zákona; ustanovení § 82 platí obdobně. § 85 Došlo-li k zániku nároku na vdovský nebo vdovecký důchod před 1. lednem 1996 nebo došlo-li k zániku nároku na takové důchody po 31. prosinci 1995, ale jde o důchody, které byly přiznány podle předpisů platných před 1. lednem 1996, a osoba splnila některou z podmínek nároku na vdovský nebo vdovecký důchod stanovenou tímto zákonem do pěti let od zániku nároku na takový důchod, vznikne nárok na vdovský nebo vdovecký důchod za podmínek podle tohoto zákona, pokud již nevznikl nárok na vdovský důchod podle § 82 odst. 2; přitom výše vdovského důchodu se stanoví podle tohoto zákona a výše vdoveckého důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995. Sirotčí důchod § 86 Došlo-li k zániku nároku na sirotčí důchod před 1. lednem 1996 nebo došlo-li k zániku nároku na sirotčí důchod po 31. prosinci 1995, ale sirotčí důchod byl přiznán podle předpisů platných před 1. lednem 1996, a po 31. prosinci 1995 se splní některá z podmínek stanovených v § 52, vznikne nárok na sirotčí důchod za podmínek a ve výši podle tohoto zákona. § 87 Dojde-li po 31. prosinci 1995 k osvojení dítětedítěte, které pobírá sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítětedítěte přiznaný podle předpisů platných před 1. lednem 1996, považuje se za procentní výměru sirotčího důchodu po jednom z rodičů polovina procentní výměry sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítětedítěte. § 88 Sirotčí důchod vyplácený podle předpisů platných před 1. lednem 1996 do vlastních rukou pojištěncipojištěnci, který ke dni 1. ledna 1996 nenabyl zletilosti, se vyplácí do jeho rukou i nadále; po dobu výplaty tohoto důchodu má tento pojištěnecpojištěnec svéprávnost uvedenou v § 3 odst. 2. § 89 Důchod za výsluhu let (1) Důchod za výsluhu let přiznaný podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 1995, považuje od 1. ledna 1996 za částečný invalidní důchod, a jestliže jeho poživatel dosáhl ke dni 31. prosince 1995 důchodového věku uvedeného v § 32 odst. 1, za starobní důchod. (2) U důchodů uvedených v odstavci 1 se za základní výměru důchodu považuje částka 680 Kč měsíčně a za procentní výměru důchodu se považuje zbylá část důchodu za výsluhu let. Částečný invalidní důchod uvedený v odstavci 1 se v roce 1996 podle § 46 odst. 1 písm. b) a c) neupravuje. § 90 Důchod manželky (1) Důchod manželky přiznaný podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se považuje od 1. ledna 1996 za a) starobní důchod, jestliže jeho poživatelka dosáhla ke dni 31. prosince 1995 věku aspoň 65 let, nebo b) plný invalidní důchod, jestliže jeho poživatelka nedosáhla tohoto věku. (2) U důchodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se za základní výměru důchodu považuje zvýšení důchodu manželky o pevnou částku a za procentní výměru důchodu se považuje výše důchodu manželky bez zvýšení o pevnou částku. (3) Dnem účinnosti tohoto zákona nárok na důchod manželky zaniká. (4) Důchody uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) vyplácí orgán, který vyplácel důchod manželky. § 91 Sociální důchod (1) Sociální důchod přiznaný podle předpisů platných před účinností tohoto zákona se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 1995, považuje od 1. ledna 1996 za a) starobní důchod, jestliže jeho poživatel dosáhl ke dni 31. prosince 1995 věku aspoň 65 let, nebo b) plný invalidní důchod, jestliže jeho poživatel nedosáhl tohoto věku. (2) U důchodů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se za základní výměru důchodu považuje částka 680 Kč měsíčně a za procentní výměru důchodu se považuje zbylá část sociálního důchodu. (3) Vyplácí-li se sociální důchod ke dni 31. prosince 1995 spolu s jiným důchodem, slučuje se od 1. ledna 1996 tento jiný důchod bez zvýšení o pevnou částku s procentní výměrou (odstavec 2) důchodu uvedeného v odstavci 1 písm. a) nebo b) a nárok na tento jiný důchod sloučením zaniká. (4) Byl-li ke dni 31. prosince 1995 na sociální důchod vyšší než 1359 Kč měsíčně odkázán též rodinný příslušník poživatele sociálního důchodu, postupuje se přiměřeně podle § 92 odst. 2 a 3. (5) Dnem účinnosti tohoto zákona nárok na sociální důchod zaniká. § 92 Úprava důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu (1) Byl-li starobní, plný invalidní, vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítětedítěte upraven ke dni 31. prosince 1995 proto, že byl jediným zdrojem příjmu důchodce podle předpisů platných před 1. lednem 1996, slučuje se částka zvýšení odpovídající této úpravě důchodu dnem 1. ledna 1996 s tímto důchodem. Je-li důchodci vypláceno současně více důchodů, slučuje se částka zvýšení odpovídající uvedené úpravě s důchodem starobním, plným invalidním nebo částečným invalidním, a jde-li o poživatele vdovského nebo vdoveckého důchodu, který nemá nárok na žádný z uvedených důchodů a náleží mu současně sirotčí důchod, slučuje se s důchodem vdovským nebo vdoveckým. (2) Byl-li starobní nebo invalidní důchod upraven ke dni 31. prosince 1995 proto, že byl jediným zdrojem příjmu důchodce a jeho rodinného příslušníka, který je poživatelem důchodu, slučuje se s důchodem podle odstavce 1 polovina částky odpovídající tomuto zvýšení, pokud rodinným příslušníkem důchodce není nezaopatřené dítědítě, a druhá polovina částky zvýšení se dnem 1. ledna 1996 slučuje s důchodem tohoto rodinného příslušníka. Jestliže rodinným příslušníkem důchodce je nezaopatřené dítědítě, slučuje se s důchodem poživatele takto upraveného důchodu celá částka zvýšení z důvodu jediného zdroje příjmu, a to způsobem uvedeným v odstavci 1. (3) Byl-li starobní nebo invalidní důchod upraven ke dni 31. prosince 1995 proto, že byl jediným zdrojem příjmu důchodce a jeho rodinného příslušníka, který není poživatelem důchodu, a částka zvýšení podle odstavce 1 činí aspoň 680 Kč měsíčně, vzniká tomuto rodinnému příslušníku, pokud není nezaopatřeným dítětemdítětem, nárok na starobní nebo plný invalidní důchod podle podmínek stanovených v § 91 odst. 1; částka zvýšení ve výši 680 Kč měsíčně se přitom stává základní výměrou důchodu rodinného příslušníka a částka zvýšení přesahující 680 Kč měsíčně se ve výši jedné poloviny stává procentní výměrou důchodu rodinného příslušníka a ve výši druhé poloviny se přičítá k procentní výměře důchodu poživatele důchodu, jemuž byl důchod upraven podle odstavce 1. Důchod, na který vznikl rodinnému příslušníku nárok podle věty první, vyplácí orgán, který dosud vyplácel důchod upravený proto, že byl jediným zdrojem příjmu důchodce. Pokud částka zvýšení podle odstavce 1 nedosahuje 680 Kč měsíčně nebo rodinným příslušníkem důchodce je nezaopatřené dítědítě, slučuje se s důchodem poživatele důchodu upraveného podle odstavce 1 celá částka zvýšení z důvodu jediného zdroje příjmu, a to způsobem uvedeným v odstavci 1. (4) Dnem účinnosti tohoto zákona nárok na zvýšení důchodu z důvodu jediného zdroje příjmu zaniká. § 93 Souběh nároků na důchody (1) Došlo-li při souběhu nároků na výplatu důchodů podle předpisů platných před 1. lednem 1996 k omezení úhrnu vyplácených důchodů nejvyššími výměrami stanovenými pevnými částkami a po 31. prosinci 1995 zanikne nárok na některý z důchodů, a tím odpadne důvod pro takový souběh důchodů, začne se důchod, byla-li jeho výše takto omezena nebo nebyl-li vyplácen pro souběh s jiným důchodem vůbec, vyplácet ve výši, která by náležela, kdyby takový důchod byl podle předpisů platných před 1. lednem 1996 vyplácen samostatně, a to včetně všech zvýšení, která by k němu od jeho přiznání náležela, jestliže to tyto předpisy umožňovaly. (2) Souběh nároků na výplatu důchodů, k němuž došlo před 1. lednem 1996 nebo k němuž nedošlo proto, že se důchod nevyplácel, avšak nárok na důchod trval, se posuzuje po 31. prosinci 1995 podle předpisů platných před 1. lednem 1996, a to i když po 31. prosinci 1995 dojde k zániku nároku na výplatu na některý z těchto důchodů, pokud nárok na tento důchod trval. Zvýšení starobního důchodu za dobu pojištění po vzniku nároku na tento důchod po 31. prosinci 1995 se však stanoví podle tohoto zákona. § 94 Nároky účastníků odboje PojištěncůmPojištěncům, které předpisy platné ke dni 31. prosince 1995 považovaly za účastníky odboje, se pro nároky na důchody vzniklé po 31. prosinci 1995 zachovává nárok na a) snížení věkové hranice pro nárok na starobní důchod; ustanovení § 74 věty druhé platí zde obdobně, b) zvýšení starobního a invalidního důchodu o pevné částky za každý započatý rok odbojové činnosti, c) stanovení nejnižší výměry důchodu v pevných částkách, a to v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy platnými před 1. lednem 1996; zvýšení o pevné částky podle písmene b) se přitom přičítá k procentní výměře důchodu. § 95 Výše důchodu vypláceného do ciziny Byly-li při vyměření důchodu podle předpisů platných před 1. lednem 1996 započteny i doby zaměstnání (pojištění) před 1. květnem 1990, studia po 30. dubnu 1990 a náhradní doby, pokud uvedené doby byly získány v cizině, sníží se procentní výměra důchodu o částku rovnající se částce důchodu za doby získané v cizině a základní výměra důchodu se sníží v tom procentním poměru, v jakém byla snížena procentní výměra důchodu, jestliže se poživatel takového důchodu vystěhuje po 31. prosinci 1995 do státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. § 96 Další dávky poskytované důchodcům Dávky uvedené v § 184 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, a příplatky k důchodům členů zemědělských družstev se vyplatí naposledy za měsíc prosinec 1995; dnem účinnosti tohoto zákona nárok na ně zaniká. Poživatelům těchto dávek nebo příplatků náleží jednorázová částka ve výši odpovídající dvacetičtyřnásobku měsíční částky dávky nebo příplatku, v jaké náležely ke dni 31. prosince 1995. § 97 Výplata jednorázových částek Jednorázové částky náležející podle § 96 se vyplatí na žádost do tří měsíců ode dne jejího podání; pro nárok na výplatu těchto částek platí obdobně ustanovení o nároku na důchod a jeho výplatu, s výjimkou ustanovení o podání žádosti. § 98 Příplatek k důchodu Příplatek k důchodu podle § 25 odst. 7 a 8 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb., a podle § 24 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb., přiznaný po 31. prosinci 1995, se slučuje s procentní výměrou důchodu, ke kterému náleží, a tvoří s důchodem nadále jeden celek. Zánikem nároku na důchod, s nímž byl příplatek k důchodu sloučen, však není dotčen nárok na tento příplatek podle zákona o soudní rehabilitaci a zákona o mimosoudních rehabilitacích. HLAVA TŘETÍ ZÁKLADNÍ A PROCENTNÍ VÝMĚRA DŮCHODŮ PŘIZNANÝCH PODLE PŘEDPISŮ PLATNÝCH PŘED 1. LEDNEM 1996 § 99 (1) Zvýšení o pevnou částku se u důchodu přiznaného podle předpisů platných před 1. lednem 1996 považuje za základní výměru důchodu (§ 4 odst. 2 věta první). (2) Výše důchodu přiznaného podle předpisů platných před 1. lednem 1996 bez zvýšení o pevnou částku se považuje za procentní výměru důchodu (§ 4 odst. 2 věta první). (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro důchody přiznané podle § 71 a § 72 odst. 1 věty druhé podle předpisů platných před 1. lednem 1996. (4) Pobírá-li důchodce ke dni 1. ledna 1996 více důchodů, považuje se základní výměra uvedená v odstavci 1 za základní výměru starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu; za základní výměru vdovského nebo vdoveckého důchodu se považuje, jen jde-li o souběh tohoto důchodu se sirotčím důchodem. (5) Základní výměra důchodu přiznaného po 31. prosinci 1995 podle předpisů platných před 1. lednem 1996 se stanoví ve výši, v jaké náleží podle předpisů platných ke dni, od něhož se důchod přiznává. § 100 Procentní výměra plných invalidních důchodů přiznaných před 1. lednem 1996 osobám uvedeným v § 42 odst. 1, která nedosahuje výše stanovené podle § 42 odst. 2, se upraví bez žádosti na tuto výši od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 1995; přitom se pro tyto účely považuje za přiznání tohoto důchodu 1. leden 1996. § 101 U dílčích důchodů přiznaných před 1. lednem 1996 se za základní výměru považuje zvýšení o pevnou částku. HLAVA ČTVRTÁ ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ NĚKTERÝCH OSOB A HODNOCENÍ NĚKTERÝCH DOB § 102 (1) Do 31. prosince 1998 jsou účastni pojištění interní vědečtí aspiranti; pro hodnocení účasti na pojištění interních vědeckých aspirantů jako doby pojištění platí § 11 obdobně. (2) Do 30. listopadu 1999 jsou účastni pojištění vojáci v další službě; pro hodnocení účasti na pojištění vojáků v další službě jako doby pojištění platí § 11 obdobně. (3) Do 31. prosince 2004 jsou účastny pojištění osoby konající civilní službu. Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění. (4) Do 31. prosince 2009 jsou účastny pojištění osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední školestřední škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let. Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění. (5) Do 30. června 2016 jsou účastny pojištění osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, které nejsou vojáky z povolání. Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění. (6) Od 1. ledna 2022 do dne zániku pěstounské péče jsou účastny pojištění osoby pečující poskytující dítětidítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, je-li těmto osobám vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí51), pokud tyto osoby měly v den 31. prosince 2021 nárok na odměnu pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí37a). Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění a za vyloučenou dobu podle § 16 odst. 4. § 102a (1) Účast osoby pečující o dítědítě ve věku do 18 let, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žijí v domácnosti, na důchodovém pojištění před 1. lednem 2007 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem. (2) Účast osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnostivýdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož byly tyto dávky vypláceny, před 1. lednem 2009 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem. (3) Účast pěstounů, kteří vykonávali pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče nebo kterým byla za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech, na důchodovém pojištění před 1. lednem 2013 se posuzuje podle právních předpisů účinných před tímto dnem. § 102b Účast poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, přede dnem, kterým začíná volební období Evropského parlamentu v roce 2009, na pojištění se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem. § 103 Účast osob samostatně výdělečně činných na pojištění podle tohoto zákona vzniká nejdříve od 1. ledna 1996; účast osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících osob na důchodovém zabezpečení před 1. lednem 1996 se posuzuje podle předpisů platných před tímto dnem. § 104 (1) Doba péče o dítě před 1. lednem 1996 se hodnotí za podmínek stanovených předpisy platnými před tímto dnem jako náhradní doba (§ 13 odst. 2) v rozsahu stanoveném tímto zákonem [§ 5 odst. 2 písm. c)]; tato doba se v rozsahu, který přesahuje náhradní dobu podle předpisů platných před 1. lednem 1996, považuje za vyloučenou dobu uvedenou v § 16 odst. 4 větě první a druhé. (2) Doby zaměstnání před 1. lednem 1996, u nichž podle předpisů platných před tímto dnem byla stanovena podmínka, aby zakládaly nemocenské pojištění,36) se považují za dobu pojištění (§ 13 odst. 1), jen pokud zakládaly nemocenské pojištění v době svého trvání. ČÁST ŠESTÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 105 (1) U prezidenta republiky se pro účast na pojištění a hodnocení doby pojištění považuje za splněnou podmínka účasti na nemocenském pojištění (§ 8) a zaplacení pojistného [§ 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2]. Za vyměřovací základ (§ 16 odst. 3) se u prezidenta republiky považuje jeho měsíční plat.27) (2) Pojištění je účastna též manželka prezidenta republiky; to platí obdobně i pro manžela prezidentky republiky. Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění a za vyloučenou dobu podle § 16 odst. 4. (3) Doba výkonu funkce poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky, se ode dne, kterým začíná volební období Evropského parlamentu v roce 2009, považuje za vyloučenou dobu (§ 16 odst. 4). (4) Pojištění jsou účastni též státní zástupci vykonávající v České republice funkci evropských pověřených žalobců podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Doba účasti na pojištění těchto státních zástupců se považuje za dobu pojištění a za výdělečnou činnost. § 105a Převod důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropské unie (1) PojištěnciPojištěnci, kteří se stali úředníky nebo ostatními zaměstnanci Evropské unie nebo jejích institucí a ukončili v České republice výdělečnou činnostvýdělečnou činnost, mají nárok na převedení důchodových práv získaných v České republice do důchodového systému Evropské unie nebo jejích institucí (dále jen „důchodový systém Evropské unie“), pokud jim nebyl přiznán starobní nebo invalidní důchod z českého důchodového pojištění. Důchodovými právy podle věty první se rozumí finanční částka stanovená jako pojistněmatematický ekvivalent v závislosti na získané době pojištění a vyměřovacích základech. Převodem důchodových práv zaniká nárok na zápočet těch dob pojištění a vyměřovacích základů v českém důchodovém pojištění, které byly použity pro stanovení finanční částky podle věty druhé. (2) Stala-li se osoba po skončení služby nebo zaměstnánízaměstnání v Evropské unii nebo jejích institucích, která byla po dobu této služby nebo zaměstnánízaměstnání účastna důchodového systému Evropské unie, pojištěncempojištěncem v českém důchodovém pojištění, má nárok na převedení důchodových práv získaných v důchodovém systému Evropské unie do českého důchodového pojištění; tato důchodová práva se převedou prostřednictvím doby pojištění stanovené s přihlédnutím k délce doby služby nebo zaměstnánízaměstnání v Evropské unii nebo jejích institucích, která založila účast v důchodovém systému Evropské unie, a vyměřovacích základů stanovených za tuto dobu. (3) Převody důchodových práv podle odstavců 1 a 2 se provádějí na žádost pojištěncepojištěnce. (4) Vláda stanoví nařízením bližší podmínky a způsob převodu důchodových práv podle odstavců 1 a 2 a způsob výpočtu finanční částky podle odstavce 1 a určení dob pojištění a vyměřovacích základů odpovídajících důchodovým právům získaným v důchodovém systému Evropské unie podle odstavce 2. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují na úředníky nebo ostatní zaměstnance institucí uvedených v odstavcích 1 a 2, jen jde-li o instituce stanovené vládou v nařízení. § 105b Pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény Za pobírání dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnostivýdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění (péči), z něhož jsou tyto dávky vypláceny [§ 5 odst. 2 písm. f)], za pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (§ 10 odst. 2 a 3), za pobírání dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem [§ 11 odst. 2 věta první a § 16 odst. 4 písm. a)] a za dobu poskytování nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského pojištění (péče) (§ 65 odst. 1) se v roce 2008 pro účely tohoto zákona považuje též období prvních 3 kalendářních dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, po které se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění (péči) neposkytuje, a období prvních 3 dnů v rámci trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě nebo neschopnosti k výkonu funkce) nebo karantény, po které se podle zvláštních právních předpisů neposkytuje plat, služební příjem nebo odměna. § 105c Nároky pojištěnce, který byl účasten důchodového spoření (1) PojištěnciPojištěnci, který byl v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření46) a za celou dobu své účasti na důchodovém spoření nedoplatil podle zákona o ukončení důchodového spoření47) pojistné na důchodové pojištění, se výše procentní výměry starobního důchodu za doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, které se kryjí s dobou účasti na důchodovém spoření, stanoví způsobem a za podmínek podle právní úpravy účinné ke dni 31. prosince 2015. Ustanovení věty první platí i v případě vzniku nároku na starobní důchod podle § 61a odst. 1, jde-li o poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně; ustanovení § 61a odst. 2 se přitom nepoužije. (2) Při stanovení procentní výměry vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu v případě úmrtí pojištěncepojištěnce, který byl v období let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření46), po 31. prosinci 2015 se tato účast na důchodovém spoření zohledňuje podle právní úpravy účinné ke dni 31. prosince 2015. § 106 Vztah k jiným právním předpisům Pokud je v jiných právních předpisech uveden pojem „důchodové zabezpečení“, rozumí se tím důchodové pojištění podle tohoto zákona, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a předpisy vydané k jeho provedení. Dorovnávací přídavek některým poživatelům českého a slovenského starobního důchodu § 106a (1) Nárok na dorovnávací přídavek má pojištěnecpojištěnec, kterému byl přiznán starobní důchod z českého pojištění (dále jen „český starobní důchod“), pokud a) získal před 1. lednem 1993 aspoň 25 let československé doby pojištění, za kterou mu byl po 31. prosinci 1992 přiznán starobní důchod ze slovenského důchodového pojištění (dále jen „slovenský starobní důchod“); v tomto zákoně se pro účely dorovnávacího přídavku za československou dobu pojištění považují doby zaměstnánízaměstnání a náhradní doby získané před 1. lednem 1993 podle československých právních předpisů a československá doba pojištění se započítává v rozsahu, v jakém se započítává podle právních předpisů České republiky účinných ke dni, od něhož byl přiznán český starobní důchod, b) získal v období od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1995 aspoň 1 rok doby pojištění podle právních předpisů České republiky; pro účely splnění této podmínky se do doby pojištění nezahrnují náhradní doby, c) český starobní důchod a slovenský starobní důchod jsou vypláceny ke dni, od něhož pojištěnecpojištěnec žádá o přiznání dorovnávacího přídavku, a d) výše dorovnávacího přídavku má ke dni, od něhož pojištěnecpojištěnec žádá o jeho přiznání, kladnou hodnotu. (2) Výše dorovnávacího přídavku se při jeho přiznání stanoví ve výši rozdílu mezi výší starobního důchodu, která by pojištěncipojištěnci náležela, pokud by k dobám pojištění získaným po 31. prosinci 1992 podle právních předpisů České republiky byla přičtena československá doba pojištění (dále jen „hypotetická výše starobního důchodu“) a úhrnem vypláceného českého starobního důchodu a vypláceného slovenského starobního důchodu přepočteného na českou měnu. Pokud je některý z těchto starobních důchodů vyplácen v nižší výši z důvodu souběhu nároku na výplatu jiného důchodu nebo z důvodu výdělečné činnostivýdělečné činnosti anebo z jiného důvodu stanoveného zákonem, použije se při stanovení výše dorovnávacího přídavku ta výše starobního důchodu, která by náležela, kdyby k tomuto snížení výše starobního důchodu z těchto důvodů nedošlo. Při přepočtu vypláceného slovenského starobního důchodu na českou měnu podle věty první se použije kurz české koruny vůči euru vyhlášený Českou národní bankoubankou pro první den kalendářního měsíce, do něhož spadá den, od něhož se dorovnávací přídavek přiznává. (3) Hypotetická výše starobního důchodu se stanoví ke dni, od něhož byl přiznán český starobní důchod. Pokud je dorovnávací přídavek přiznáván od pozdějšího dne, než je den, od něhož je přiznán český starobní důchod, zvýší se hypotetická výše starobního důchodu podle právních předpisů upravujících zvyšování důchodů v období ode dne, od něhož byl přiznán český starobní důchod, do dne, od něhož se dorovnávací přídavek přiznává. § 106b (1) Výše dorovnávacího přídavku se nově stanoví ke dni 31. ledna každého kalendářního roku; to neplatí, byl-li dorovnávací přídavek přiznán ode dne spadajícího do období od 1. ledna do 31. ledna téhož kalendářního roku. Při stanovení nové výše dorovnávacího přídavku se vychází z výše vypláceného českého starobního důchodu a z výše vypláceného slovenského starobního důchodu ke dni 31. ledna kalendářního roku a z hypotetické výše starobního důchodu stanovené podle § 106a odst. 2 a 3 a upravené podle právních předpisů o zvyšování důchodů v období ode dne přiznání dorovnávacího přídavku do dne 31. ledna kalendářního roku; ustanovení § 106a odst. 2 věty druhé platí zde obdobně. Dorovnávací přídavek v nové výši se vyplácí od splátky českého starobního důchodu splatné v dubnu kalendářního roku, v němž se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku, do splátky českého starobního důchodu splatné v březnu následujícího kalendářního roku. Při přepočtu vypláceného slovenského starobního důchodu na českou měnu pro účely stanovení nové výše dorovnávacího přídavku se použije kurz české koruny vůči euru vyhlášený Českou národní bankoubankou pro 1. leden kalendářního roku, v němž se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku. (2) Pokud by v důsledku změny výše vypláceného českého starobního důchodu nebo výše vypláceného slovenského starobního důchodu přepočteného na českou měnu dorovnávací přídavek neměl kladnou hodnotu, zaniká nárok na výplatu dorovnávacího přídavku od splátky českého starobního důchodu splatné v dubnu kalendářního roku na dobu do splátky tohoto důchodu splatné v březnu následujícího kalendářního roku. Pokud nárok na výplatu dorovnávacího přídavku zanikl podle věty první v období 3 bezprostředně následujících kalendářních roků, nárok na dorovnávací přídavek zaniká dnem 31. ledna posledního z těchto kalendářních roků. (3) Nevyplácí-li se dorovnávací přídavek proto, že se nevyplácí český starobní důchod nebo slovenský starobní důchod (§ 106c odst. 1), stanoví se nově výše dorovnávacího přídavku ode dne obnovení výplaty českého starobního důchodu nebo slovenského starobního důchodu. Při stanovení nové výše dorovnávacího přídavku se vychází z výše vypláceného českého starobního důchodu a z výše vypláceného slovenského starobního důchodu ke dni obnovení výplaty českého starobního důchodu nebo slovenského starobního důchodu a z hypotetické výše starobního důchodu stanovené podle § 106a odst. 2 a 3, zvýšené za případnou další výdělečnou činnost vykonávanou bez pobírání českého starobního důchodu (§ 34 odst. 3 a § 36 odst. 2) a upravené podle právních předpisů o zvyšování důchodů v období ode dne přiznání dorovnávacího přídavku do dne obnovení výplaty českého starobního důchodu; ustanovení § 106a odst. 2 věty druhé platí zde obdobně. Při přepočtu vypláceného slovenského starobního důchodu na českou měnu pro účely stanovení nové výše dorovnávacího přídavku se použije kurz české koruny vůči euru vyhlášený Českou národní bankou pro první den kalendářního měsíce, v němž se stanoví nová výše dorovnávacího přídavku. § 106c (1) Dorovnávací přídavek se vyplácí, jen pokud náleží výplata českého starobního důchodu i slovenského starobního důchodu. (2) Vyplácí-li se český starobní důchod ve výši poloviny podle § 37 odst. 1 nebo ve výši poloviny procentní výměry podle § 59, vyplácí se dorovnávací přídavek ve výši poloviny. (3) Dorovnávací přídavek se vyplácí spolu s českým starobním důchodem a stejným způsobem jako tento důchod. (4) Na dorovnávací přídavek se pro účely § 58 a 59 a pro účely jiných právních předpisů hledí, jako by byl součástí starobního důchodu. (5) Ustanovení § 54, 55, § 56 odst. 1, § 62 a 63 platí pro dorovnávací přídavek přiměřeně. Zmocňovací ustanovení § 107 (1) Vláda stanoví nařízením a) výši všeobecného vyměřovacího základu podle § 17 odst. 2 a výši přepočítacího koeficientu podle § 17 odst. 4, b) výši částek redukčních hranic stanovených podle § 15 pro kalendářní rok, c) výši základní výměry důchodu stanovenou podle § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 51 odst. 1, § 53 odst. 1 a § 54 odst. 3 pro kalendářní rok, d) zvýšení důchodů podle § 67 odst. 14, e) které nemoci se považují za nemoci z povolání a seznam těchto nemocí. (2) Vláda může nařízením stanovit, že u pojištěncůpojištěnců, kteří začali před 1. lednem 1993 vykonávat zaměstnánízaměstnání v hornictví, uvedené v § 76a větě první, se důchodový věk s přihlédnutím k délce zaměstnánízaměstnání v hornictví stanoví v nižších věkových hranicích, než jsou věkové hranice stanovené podle tohoto zákona, podmínky pro stanovení těchto nižších věkových hranic, přičemž tyto nižší věkové hranice a podmínky pro jejich stanovení nebudou stanoveny výhodněji, než tomu bylo podle právních předpisů účinných k 31. prosinci 1992, a dále způsob, jak se toto zaměstnánízaměstnání vykonávané po 31. prosinci 1992 prokazuje; zaměstnavatelézaměstnavatelé, kteří po 31. prosinci 1992 zaměstnávali tyto pojištěncepojištěnce, jsou přitom povinni výkon tohoto zaměstnánízaměstnání potvrzovat. Vláda dále může stanovit, jakým způsobem se přepočtou starobní důchody pojištěncůpojištěnců uvedených ve větě první, kteří splnili podmínky pro stanovení těchto nižších věkových hranic. § 108 (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou, a) způsob posouzení a procentní míry poklesu pracovní schopnostipoklesu pracovní schopnosti, co se rozumí zcela mimořádnými podmínkami, za nichž je pojištěnecpojištěnec, jehož pracovní schopnostpracovní schopnost poklesla nejméně o 70 %, schopen výdělečné činnostivýdělečné činnosti, a způsob zhodnocení a využití zachované pracovní schopnostipracovní schopnosti podle § 39 odst. 4 písm. e), b) co se rozumí výdělečnou činnostívýdělečnou činností v cizině a způsob přepočtu příjmů z výdělečné činnostivýdělečné činnosti v cizině na českou měnu, c) postup při zjišťování ročního vyměřovacího základu pojištěncepojištěnce ve vztahu k vyloučeným dobám, d) zvýšení důchodů podle § 67a odst. 8 a výši dočasného přídavku podle § 67aa odst. 7. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti a termíny předložení žádosti o zápis do seznamu, doklady k žádosti, obsah, rozsah a organizaci studia, podmínky odborné a pedagogické způsobilosti osob, které se budou podílet na zajišťování studia podle § 21 odst. 1 písm. c), materiálně technické podmínky prostor, ve kterých se bude uskutečňovat studium, podmínky ukončování studia, obsah a způsob vedení dokumentace, způsob a termíny předávání údajů z dokumentace Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. § 109 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. § 1 odst. 3 a 4, § 2 odst. 2 až 4, § 6, § 7 písm. a), § 8 až 52, § 54 až 69, § 73 odst. 4, v § 94 odst. 1 slova „důchodového zabezpečení a“, § 98, § 100, § 102 odst. 1 část věty první za středníkem, v § 104 odst. 2 slova „důchodového zabezpečení“, § 110, § 122 odst. 1 až 5, § 129 až 141, v § 145 odst. 6 slova „§ 122 odst. 1 až 3 a 5 a“, § 146 až 175, v § 177a odst. 1 slova „§ 6 odst. 2 a 3, § 8 odst. 1, § 9 odst. 2, § 12 odst. 2, 3 a 7, § 19 odst. 3, § 23 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41 odst. 2, § 44 odst. 2, § 48 odst. 2, § 54 odst. 9, § 59 odst. 3“, slova „§ 100 odst. 2“ a slova „§ 120 odst. 7, § 131 odst. 3 a § 142 odst. 5“ a v § 177a odst. 2 slova „kteří občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, bližší podmínky jejich účasti na tomto zabezpečení, které další doby se považují za doby zaměstnání a náhradní doby, co se považuje za dobu zaměstnání v cizině, které osoby se považují za blízké osoby, co se považuje za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, za zvlášť ulehčené pracovní podmínky a mimořádné podmínky pro nárok na invalidní a částečný invalidní důchod, podstatný pokles výdělku a bližší úpravu jednotlivých podmínek invalidity a částečné invalidity, úpravu srovnatelného výdělku o přepočítací koeficient“, slova „kdy je občan částečně, převážně nebo úplně bezmocný“ a slova „a podmínky poskytování úrazových důchodů, zaopatřovacích požitků vojenských a válečných poškozenců, přídavků za zranění a příspěvků přiznaných podle § 6 zákona č. 16/1947 Sb., které byly přiznány podle předpisů platných před 1. lednem 1957“ zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., 2. § 24 odst. 3 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., 3. zákon č. 46/1991 Sb., o zvyšování důchodů, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., 4. zákon č. 246/1991 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 1991, 5. zákon č. 116/1992 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1992, 6. zákon České národní rady č. 547/1992 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1993, 7. zákon č. 255/1993 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 1993 a o zvýšení důchodů přiznávaných v roce 1994, ve znění zákona č. 183/1994 Sb., 8. čl. V zákona č. 235/1992 Sb., o zrušení pracovních kategorií a o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení, 9. zákon č. 39/1994 Sb., o předčasném poskytování starobního důchodu a o změně zákonů na úseku zaměstnanosti, 10. zákon č. 41/1994 Sb., o zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, a sociálních důchodů, 11. zákon č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995, ve znění zákona č. 76/1995 Sb., s výjimkou § 14, 12. zákon č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, 13. nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 231/1990 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a hranic nízkých důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, 14. nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 257/1990 Sb., o přechodném snížení výše pojistného na sociální zabezpečení pro osoby vykonávající uměleckou činnost. § 110 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1973 Rok narození\| Důchodový věk činí u ---\|--- mužů\| žen s počtem vychovaných dětí 0\| 1\| 2\| 3 a 4\| 5 a více 1936\| 60r+2m\| 57r\| 56r\| 55r\| 54r\| 53r 1937\| 60r+4m\| 57r\| 56r\| 55r\| 54r\| 53r 1938\| 60r+6m\| 57r\| 56r\| 55r\| 54r\| 53r 1939\| 60r+8m\| 57r+4m\| 56r\| 55r\| 54r\| 53r 1940\| 60r+10m\| 57r+8m\| 56r+4m\| 55r\| 54r\| 53r 1941\| 61r\| 58r\| 56r+8m\| 55r+4m\| 54r\| 53r 1942\| 61r+2m\| 58r+4m\| 57r\| 55r+8m\| 54r+4m\| 53r 1943\| 61r+4m\| 58r+8m\| 57r+4m\| 56r\| 54r+8m\| 53r+4m 1944\| 61r+6m\| 59r\| 57r+8m\| 56r+4m\| 55r\| 53r+8m 1945\| 61r+8m\| 59r+4m\| 58r\| 56r+8m\| 55r+4m\| 54r 1946\| 61r+10m\| 59r+8m\| 58r+4m\| 57r\| 55r+8m\| 54r+4m 1947\| 62r\| 60r\| 58r+8m\| 57r+4m\| 56r\| 54r+8m 1948\| 62r+2m\| 60r+4m\| 59r\| 57r+8m\| 56r+4m\| 55r 1949\| 62r+4m\| 60r+8m\| 59r+4m\| 58r\| 56r+8m\| 55r+4m 1950\| 62r+6m\| 61r\| 59r+8m\| 58r+4m\| 57r\| 55r+8m 1951\| 62r+8m\| 61r+4m\| 60r\| 58r+8m\| 57r+4m\| 56r 1952\| 62r+10m\| 61r+8m\| 60r+4m\| 59r\| 57r+8m\| 56r+4m 1953\| 63r\| 62r\| 60r+8m\| 59r+4m\| 58r\| 56r+8m 1954\| 63r+2m\| 62r+4m\| 61r\| 59r+8m\| 58r+4m\| 57r 1955\| 63r+4m\| 62r+8m\| 61r+4m\| 60r\| 58r+8m\| 57r+4m 1956\| 63r+6m\| 63r+2m\| 61r+8m\| 60r+4m\| 59r\| 57r+8m 1957\| 63r+8m\| 63r+8m\| 62r+2m\| 60r+8m\| 59r+4m\| 58r 1958\| 63r+10m\| 63r+10m\| 62r+8m\| 61r+2m\| 59r+8m\| 58r+4m 1959\| 64r\| 64r\| 63r+2m\| 61r+8m\| 60r+2m\| 58r+8m 1960\| 64r+2m\| 64r+2m\| 63r+8m\| 62r+2m\| 60r+8m\| 59r+2m 1961\| 64r+4m\| 64r+4m\| 64r+2m\| 62r+8m\| 61r+2m\| 59r+8m 1962\| 64r+6m\| 64r+6m\| 64r+6m\| 63r+2m\| 61r+8m\| 60r+2m 1963\| 64r+8m\| 64r+8m\| 64r+8m\| 63r+8m\| 62r+2m\| 60r+8m 1964\| 64r+10m\| 64r+10m\| 64r+10m\| 64r+2m\| 62r+8m\| 61r+2m 1965\| 65r\| 65r\| 65r\| 64r+8m\| 63r+2m\| 61r+8m 1966\| 65r+1m\| 65r+1m\| 65r+1m\| 65r+1m\| 63r+8m\| 62r+2m 1967\| 65r+2m\| 65r+2m\| 65r+2m\| 65r+2m\| 64r+2m\| 62r+8m 1968\| 65r+3m\| 65r+3m\| 65r+3m\| 65r+3m\| 64r+8m\| 63r+2m 1969\| 65r+4m\| 65r+4m\| 65r+4m\| 65r+4m\| 65r+2m\| 63r+8m 1970\| 65r+5m\| 65r+5m\| 65r+5m\| 65r+5m\| 65r+5m\| 64r+2m 1971\| 65r+6m\| 65r+6m\| 65r+6m\| 65r+6m\| 65r+6m\| 64r+8m 1972\| 65r+7m\| 65r+7m\| 65r+7m\| 65r+7m\| 65r+7m\| 65r+2m 1973\| 65r+8m\| 65r+8m\| 65r+8m\| 65r+8m\| 65r+8m\| 65r+8m Vysvětlivky: „r“ znamená rok „m“ znamená kalendářní měsíc Příloha č. 2 Koeficienty přepočtu nové výše procentní výměry invalidního důchodu při změně stupně invalidity Dosavadní stupeň invalidity\| Nový stupeň invalidity a koeficienty přepočtu ---\|--- Koeficient přepočtu při změně na invaliditu prvního stupně\| Koeficient přepočtu při změně na invaliditu druhého stupně\| Koeficient přepočtu při změně na invaliditu třetího stupně Invalidita prvního stupně\| -\| 1,5\| 3,0 Invalidita druhého stupně\| 0,6667\| -\| 2,0 Invalidita třetího stupně\| 0,3333\| 0,5\| - 1) Zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. 1a) Například Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění Nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. 2) § 30 občanského zákoníku. 4) Nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích. 5) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 5a) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. 5b) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb. 5b) Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. 5c) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 5e) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 5f) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 6) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 226/1992 Sb. § 116 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb. § 119 až 123 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. 6a) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě). 6b) § 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) § 13 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb. 9) § 2f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 10 a 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 11) § 95 a 118 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). 12) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 318/1993 Sb. 13) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb. a zákona č. 275/1994 Sb. 14) § 7 odst. 2 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 9 odst. 1 písm. a) a b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb. 15a) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 15e) § 6 odst. 4 písm. a) bod 13 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 152/2007 Sb. 16) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb. 16a) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 17) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17b) § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb. 17c) § 6 odst. 4 písm. a) bod 12 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 109/2006 Sb. 17c) § 15a odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb. 18) § 195 a § 206 odst. 2 zákoníku práce. 19) Např. § 92 odst. 2 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., § 106 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb.. 19a) § 20 a 21 zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. 19b) § 83 odst. 3 a § 86 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. 19c) § 45b odst. 2 a § 69 odst. 1 a 2 zákona o rodině. § 19 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 19d) § 45 zákona o rodině. 20) § 36 až 43 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 20a) § 55 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. 20b) § 46 odst. 3 a § 48 zákona č. 561/2004 Sb. 20c) § 55 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 20d) § 55 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb. 21) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 21a) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 21b) § 141 až 159 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 21c) § 186 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. 21d) § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 24) § 276 a násl. občanského soudního řádu. 25) § 118 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 25a) § 192 odst. 1 věta první a § 194 zákoníku práce. 25b) § 125 zákona č. 187/2006 Sb. 25d) § 192 odst. 5 zákoníku práce. 26) Zákon č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995. Zákon č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995. 27) § 6 čl. II odst. 1 zákona ČNR č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů. 28) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 28a) § 25 odst. 3 až 5 zákona č. 435/2004 Sb. 29) § 37 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 34) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 34b) § 108 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 35) § 177 odst. 1 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. 35a) Například § 56 odst. 2 až 5, § 64 odst. 5, § 139 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění účinném ke dni 31. prosince 1995, a obdobná ustanovení předcházejících předpisů. 35b) § 71 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 36) § 8 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. 37) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 37) § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37a) § 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 38) § 953 občanského zákoníku. 39) § 796 občanského zákoníku. 40) § 824 občanského zákoníku. 41) § 826 občanského zákoníku. 42) § 928 občanského zákoníku. 43) § 958 občanského zákoníku. 44) § 963 občanského zákoníku. 45) § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. 46) § 12 a 12a zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 46) § 93a zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. 47) Zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření. 48) § 2430 až 2444 občanského zákoníku. 5) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 50) § 47f zákona č. 359/1999 Sb. 51) § 47ja zákona č. 359/1999 Sb. 52) § 13 zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. 53) § 37 odst. 3 a 4 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 54) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 160/1995 Sb.	Zákon č. 160/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění Vyhlášeno 8. 8. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 42/1995 * Čl. II - Změna zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů * Čl. III - Změna zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v znění pozdějších předpisů * Čl. VI - Změna zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů * Čl. VII - Změna občanského soudního řádu * Čl. VIII - Změna zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů * Čl. IX - Změna zákona České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů * Čl. XVIII - Zrušovací ustanovení * Čl. XIX - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy, zákona České národní rady č. 582 * Čl. XX - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.) 160 ZÁKON ze dne 30. června 1995, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Změna zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se za slova „nemocenského pojištění“ vkládají tato slova: „, důchodového pojištění“. 2. § 2 písm. b) včetně poznámek č. 2) a 4) zní: „b) důchodové pojištění2) a zvýšení důchodu pro bezmocnost náležející podle zákona o sociálním zabezpečení.4) 2) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 4) § 70 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.“. 3. V § 4 se vypouští odstavec 4 a v § 6 odst. 4 písm. a) se vypouští bod 12. 4. V § 5 písm. a) bodu 1 se vypouštějí slova „nebo v zákoně o sociálním zabezpečení“. 5. V § 6 odst. 4 písm. a) bodu 10 se za slovo „činných“ vkládají tato slova: „(§ 120c)“ a vypouštějí slova „a spolupracujících osob“. 6. § 6 odst. 4 písm. a) bod 11 včetně poznámky č. 52) zní: „11. o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do čtyř let, péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let,52) 52) § 5 odst. 1 písm. r) a s), odst. 3 věta druhá a odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.“. 7. V § 6 odst. 4 písm. ch) se slova „pracovně činných v cizině“ nahrazují slovy včetně poznámky č. 53) „dobrovolně účastných důchodového pojištění,53) 53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.“. 8. § 6 odst. 4 písm. n) zní: „n) dávají předchozí písemný souhlas 1. k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem jejího zjištění ošetřujícím lékařem, 2. k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem, v němž ošetřující lékař zjistil vážné důvody, pro které se občan nedostavil k lékařskému ošetření v den určený ošetřujícím lékařem, 3. k uznání pracovní neschopnosti stejným ošetřujícím lékařem, který uznal a potvrzoval trvání předchozí pracovní neschopnosti ukončené rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení u téhož občana pro stejnou nebo obdobnou nemoc, s výjimkou akutního vzplanutí téže nemoci, a to v období sedmi dnů po ukončení předchozí pracovní neschopnosti rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení, 4. k povolení změny pobytu na dobu delší než tři dny ošetřujícím lékařem práce neschopnému občanu, nejde-li o případ uvedený v § 5 písm. f),“. 9. V § 6 odst. 4 písm. v) se vypouštějí slova „a spolupracujících osob“. 10. V § 8 odst. 2 písm. c) se na konci připojují tato slova: „anebo z podnětu úřadu práce; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna informovat orgán, který dal podnět k provedení kontrolní lékařské prohlídky, o jejím výsledku“. 11. V § 8 odst. 5 se vypouští písmeno a). Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 12. V § 8 odst. 5 písm. b) se slova „nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby“ nahrazují slovy „věznice, popřípadě vazební věznice (dále jen „věznice“)“. 13. § 8 se doplňuje odstavcem 10, který zní: „(10) Při posuzování plné invalidity a částečné invalidity podle odstavce 1 musí lékaři okresních správ sociálního zabezpečení vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů.“. 14. V § 8a odst. 2 věta třetí zní: „Předvolat posuzovaného občana ke kontrole posuzování jeho dočasné pracovní neschopnosti je povinen jeho ošetřující lékař; předvolání musí být provedeno písemně nebo jiným prokazatelným způsobem.“. 15. V § 8a odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Ošetřující lékař je povinen vyžádat si předchozí písemný souhlas příslušné okresní správy sociálního zabezpečení v případech uvedených v § 6 odst. 4 písm. n).“. 16. V § 9 se vypouštějí v odstavci 2 písm. b) bod 5 a odstavec 6. 17. V § 10 odst. 2 se slova „povinnosti stanovené mu zákonem o sociálním zabezpečení“ nahrazují slovy „stanovené povinnosti (§ 118 odst. 4)“. 18. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Příslušné úřady pověřené vedením matrik jsou povinny písemně sdělovat České správě sociálního zabezpečení v Praze údaje o úmrtí občanů starších 15 let a údaje o změně jména a příjmení občanů narozených před 1. lednem 1969, a to do dvou týdnů ode dne zápisu do příslušné matriky.“. 19. V § 14 odst. 3 se v písmenech b) a c) vypouštějí slova „a spolupracujících osob“ a v písmenu d) se vypouštějí slova „spolupracujících osob a“. 20. V § 14 odst. 3 písm. g) se slova „nejde-li o údaje tajné“ nahrazují slovy „s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob“. 21. V § 17 odst. 5 větě druhé se slova „tři kalendářní měsíce“ nahrazují slovy „šest kalendářních měsíců“. 22. § 18 včetně poznámky č. 54) zní: „§ 18 (1) Nemocenské pojištění a) zaměstnanců v pracovním poměru provádí organizace, k níž jsou v pracovním poměru, b) členů družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, provádí toto družstvo, c) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, provádí tato společnost, d) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti provádí organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu, e) soudců provádí soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce, f) členů obecních zastupitelstev, kterým jsou vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev, provádí orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců obce, g) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu provádí příslušná kancelář zákonodárného sboru, h) členů vlády provádí orgán, který členům vlády vyplácí plat, ch) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu provádí Nejvyšší kontrolní úřad, i) ředitele Bezpečnostní informační služby provádí tato služba, j) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby provádí právnická osoba, která těmto pracovníkům vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby, k) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, provádí okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče, l) osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě provádí věznice, m) osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění provádí orgán, který těmto osobám vyplácí příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění, n) studentů a žáků provádějí orgány, které provádějí nemocenské pojištění zaměstnanců školy, na které student nebo žák studuje; jde-li o studenty a žáky, kteří jsou českými občany a jsou vysláni ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí příslušným orgánem nebo jinou právnickou osobou, provádí nemocenské pojištění tento orgán nebo tato právnická osoba, a jde-li o studenta nebo žáka, který do zahraničí nebyl vyslán tímto orgánem nebo jinou právnickou osobou, provádí nemocenské pojištění příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, o) interních vědeckých aspirantů54) provádí organizace, která vyřizuje osobní věci aspiranta; jde-li o interního vědeckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí, provádí jeho nemocenské pojištění organizace, která ho ke stipendijnímu pobytu vyslala. (2) Nemocenské pojištění zaměstnanců se provádí v organizaci, i když zaměstnanci byli vysláni na práci mimo organizaci nebo nevykonávají práci pro nemoc nebo z jiného důvodu, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. (3) Organizace též poskytuje dávky nemocenského pojištění svým bývalým zaměstnancům, pokud jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně v organizaci, a jejich rodinným příslušníkům. 54) § 59 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.“. 23. V § 22 písm. g) se slovo „důchod,“ nahrazuje slovy „starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a“ a vypouštějí se slova „a jaký druh důchodu pobírá“. 24. V § 35 se za slova „§ 11“ vkládají tato slova: „odst. 1“. 25. V části třetí hlavě druhé se před § 36 vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní: „§ 35a Povinnost organizací vést záznamy a podávat hlášení pro účely důchodového pojištění (1) Organizací se pro účely důchodového pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. (2) Organizace jsou povinny vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení. (3) Změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu jsou organizace povinny písemně hlásit, není-li určeno jinak, do osmi dnů. Na výzvu orgánů sociálního zabezpečení jsou organizace povinny podat hlášení a předložit záznamy ve lhůtě určené tímto orgánem, a není-li lhůta určena, do osmi dnů od doručení výzvy.“. 26. § 36 včetně nadpisu zní: „ § 36 Příslušnost organizací k plnění úkolů při provádění důchodového pojištění Úkoly v důchodovém pojištění plní u a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec v pracovním poměru, b) osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu, c) členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, toto družstvo, d) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost, e) osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, f) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu, g) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce, h) členů obecních zastupitelstev, kterým jsou vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev, orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců obce, ch) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru, i) prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky, j) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat, k) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad, l) ředitele Bezpečnostní informační služby tato služba, m) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby, n) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče, o) osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě věznice, p) osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola q) osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání úřad práce, r) osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění organizace, u níž se příprava provádí, nebo výcvikové středisko (zařízení) pro občany se změněnou pracovní schopností, v němž se tato osoba připravuje pro pracovní uplatnění, s) osob konajících civilní službu příslušný orgán, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby, t) osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění (péči), z něhož jsou tyto dávky vypláceny, organizace nebo okresní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí, u) osob dobrovolně účastných důchodového pojištění53) příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.“. 27. V § 37 odst. 1 písm. c) se vypouští slovo „pracovněprávního“ a na konci se připojují tato slova: „který zakládá účast na důchodovém pojištění,“. 28. § 37 odst. 1 písm. d) až f) včetně poznámky č. 55) znějí: „d) vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení za příslušná rozhodná období podle zvláštního zákona,55) e) kalendářní dobu, po kterou občan pobíral dávky nemocenského pojištění nahrazující příjem z výdělečné činnosti, f) dobu výkonu vojenské služby v Armádě České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, a výkonu civilní služby, 55) § 6 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.“. 29. V § 37 odst. 1 písm. g) se slova „důchod, druh důchodu a kdo jej vyplácí, byl-li důchod upraven jako jediný zdroj příjmu, též tento údaj“ nahrazují slovy „starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a kdo jej vyplácí“. 30. V § 37 odst. 2 písm. a) se za slova „(nemoc z povolání)“ vkládají tato slova: „, které vyplácí,“. 31. V § 37 odst. 2 písm. b) se za slovo „horníkům“ vkládají tato slova: „, který vyplácela před rokem 1996,“. 32. V § 37 se vypouští odstavec 5. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 33. V § 37 odst. 5 se ve větě první vypouštějí slova „(spolupracující osoba)“ a slova „pracující v cizině“ se nahrazují slovy „dobrovolně účastnou důchodového pojištění“ a ve větě druhé se slova „pracující v cizině“ nahrazují slovy „dobrovolně účastné důchodového pojištění“. 34. V § 37 odst. 5 se na konci připojuje tato věta včetně poznámky č. 56): „Okresní správa sociálního zabezpečení zasílá plátci důchodu potvrzení o výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu osobě samostatně výdělečně činné.56) 56) § 11 odst. 3 písm. b) a § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.“. 35. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Evidenční listy důchodového pojištění (1) Organizace a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až o) a r) až t) jsou povinny vést evidenční list důchodového pojištění (dále jen „evidenční list“) po celou dobu, po kterou pojištění trvá, s výjimkou pracujících poživatelů starobního důchodu. Evidenční list se zakládá při vzniku účasti občana na důchodovém pojištění. (2) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a) doba trvání důchodového pojištění, b) vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, c) doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu vylučují. (3) Úřady práce plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. q) jsou povinny vést evidenční list po dobu, po kterou je občan veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání; do evidenčního listu zapisují místo údajů uvedených v odstavci 2 dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání náleželo hmotné zabezpečení, a dobu, po kterou toto hmotné zabezpečení nenáleželo. (4) Evidenční listy se vedou na tiskopisech vydaných orgány sociálního zabezpečení.“. 36. V § 39 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Úřad práce předkládá evidenční list České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení příslušné podle sídla úřadu práce do osmi dnů po skončení vedení občana v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 37. V § 39 odst. 7 se vypouští věta druhá. 38. V § 40 se v odstavci 1 slovo „zaměstnání“ nahrazuje slovem „pojištění“ a v odstavci 2 se vypouštějí slova „v § 21 a 26 zákona o sociálním zabezpečení“. 39. V § 41 se vypouští odstavec 2 a vkládá se nový odstavec 1, který včetně poznámky č. 57) zní: „(1) Organizace má povinnost ohlásit, vstoupí-li k ní do zaměstnání poživatel starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu; jde-li však o poživatele starobního důchodu, má organizace tuto povinnost jen v případech, kdy poživatel starobního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění nesplňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při výkonu výdělečné činnosti.57) Organizace je dále povinna ohlásit, že poživatel starobního důchodu dosáhl v kalendářním měsíci příjmu z výdělečné činnosti, při němž výplata tohoto důchodu podle zákona o důchodovém pojištění nenáleží.57) 57) § 37 odst. 1 písm. a) č. 1 a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. § 4 a § 6 písm. b) nařízení vlády ČSFR č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.“. Dosavadní odstavec 1 se označuje jako odstavec 2. 40. V § 41 odst. 2 se vypouštějí slova „popřípadě zda důchod byl upraven z důvodu jediného zdroje příjmu“. 41. § 43 zní: „§ 43 Věznice vedou evidenční listy za osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a ve vazbě po dobu, po kterou jsou tyto osoby účastny důchodového pojištění. Pro vedení evidence a podávání hlášení o osobách uvedených ve větě první platí obdobně ustanovení § 37 odst. 1, § 38 a 41.“. 42. § 44 a 47 včetně nadpisu se vypouštějí. 43. § 48 včetně poznámek č. 37) a 38) zní: „§ 48 (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den a) zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen „samostatná výdělečná činnost“) s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat; osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) je současně povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje, b) ukončení samostatné výdělečné činnosti; za ukončení samostatné výdělečné činnosti se považuje též den přerušení této činnosti za podmínky uvedené v § 10 odst. 5 písm. a) větě druhé zákona o důchodovém pojištění, c) zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, d) od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti. (2) Osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení též den úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a zda pokračuje v živnostenském podnikání38) či nikoliv. (3) Osoba samostatně výdělečně činná, která pouze spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti,37) skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) neoznamuje. (4) Za den zahájení samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 9 odst. 3 písm. d) a f) zákona o důchodovém pojištění se považuje den, od kterého osoba samostatně výdělečně činná podle svého prohlášení začala takovou činnost vykonávat soustavně; za den ukončení této činnosti se považuje den, od kterého osoba samostatně výdělečně činná podle svého prohlášení přestala vykonávat tuto činnost soustavně. (5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 je osoba samostatně výdělečně činná povinna splnit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá takovou povinnost. (6) Osoba samostatně výdělečně činná, která se ve lhůtě uvedené v odstavci 5 přihlásila k účasti na důchodovém pojištění, neoznamuje skutečnost uvedenou v odstavci 1 písm. a). 37) § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. 38) § 13 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).“. 44. Za § 48 se vkládají nové § 48a až 48c, které včetně poznámek č. 39) až 41) a 58) až 60) znějí: „§ 48a (1) Osoba samostatně výdělečně činná se může přihlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, a to kdykoliv v jeho průběhu, a v následujícím kalendářním roce za předchozí kalendářní rok nejpozději v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona39) přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se k této účasti přihlašuje. (2) Osoba samostatně výdělečně činná, která v důsledku dodatečné změny údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení40) nesplnila podmínky účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce stanovené v § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, se může přihlásit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení k účasti na důchodovém pojištění za tento rok,41) a to v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona přehled o dodatečné změně údajů o výši příjmů nebo výdajů za tento rok.40) (3) Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 pro podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění nelze tuto přihlášku podat. § 48b (1) Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. a) plní osoba samostatně výdělečně činná na předepsaném tiskopise. Oznamovací povinnost stanovenou v § 48 odst. 1 písm. b) až d) a odst. 2 plní osoba samostatně výdělečně činná písemnou formou. (2) Přihlášky k účasti na důchodovém pojištění (§ 48a) a k účasti na nemocenském pojištění58) se podávají na předepsaných tiskopisech. (3) Odhláška z účasti na důchodovém pojištění59) a z účasti na nemocenském pojištění60) musí mít písemnou formu. § 48c Ustanovení § 49, § 50 odst. 1, § 51 a 53 platí pro osoby samostatně výdělečně činné obdobně. 39) § 15 odst. 1 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 40) § 15 odst. 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 41) § 10 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. 58) § 145b odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 59) § 10 odst. 5 písm. e) zákona č. 155/1995 Sb. 60) § 145b odst. 3 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.“. 45. V § 51 odst. 2 se slova „tohoto zabezpečení“ nahrazují slovy „tohoto pojištění“. 46. § 52 zní: „§ 52 (1) Přihlášky k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění podle § 6 zákona o důchodovém pojištění a přihlášky k účasti na důchodovém pojištění v případech uvedených v § 5 odst. 3 větě druhé a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění se podávají na předepsaných tiskopisech. (2) Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění může podat kdykoliv odhlášku z účasti na důchodovém pojištění; účast na důchodovém pojištění zaniká dnem uvedeným v odhlášce, ne však dříve než dnem, ve kterém se občan z této účasti odhlásil. Občan dobrovolně účastný důchodového pojištění podle § 6 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je povinen podat odhlášku z účasti na důchodovém pojištění, přestaly-li být splněny podmínky pro tuto účast, a to do osmi dnů. Odhlášky musí mít písemnou formu.“. 47. § 53 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Poživatel částečného invalidního důchodu je povinen předkládat plátci důchodu ve stanovených lhůtách přehled o příjmech podle § 47 zákona o důchodovém pojištění na předepsaných tiskopisech. (4) Při nesplnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 může být výplata důchodu z důchodového pojištění zastavena, jestliže příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn; při nesplnění povinností uvedených v odstavci 3 může být výplata částečného invalidního důchodu zastavena vždy.“. 48. V § 54 odst. 1 se ve větě první slova „a v § 48 odst. 1 až 7“ nahrazují slovy „v § 48 a 48b“ a vypouští se věta druhá. 49. V § 54 odst. 2 se za slova: „v § 11“ vkládají tato slova: „odst. 1“. 50. V § 54 odst. 3 se za slova „stanovených v“ vkládají tato slova: „§ 8a odst. 2 větě třetí,“. 51. V § 54 odst. 4 se slova „, 44 a 83 tohoto zákona a v § 108 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 582/1991 Sb.," nahrazují slovy „a 83“. 52. V § 54 odst. 5 větě druhé se za slovo „organizaci“ vkládají tato slova: „(malé organizaci)“. 53. § 58 odst. 2 zní: „(2) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru organizace, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě sídlem malé organizace, pokud rozhoduje o dávkách zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům; je-li malou organizací fyzická osoba, řídí se příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.“. 54. V § 61 odst. 1 se v písmenu a) slova „příslušného nápravně výchovného ústavu“ nahrazují slovy „příslušné věznice“ a v písmenu b) se vypouštějí slova „a spolupracující osoby“. 55. V § 74 odst. 2 písm. a) se vypouštějí slova „nebo spolupracující osoby“ a slova „nebo o pokutě pro spolupracující osobu“. 56. V § 81 odst. 1 se za slova „Řízení o“ vkládá slovo „přiznání“. 57. V § 82 odst. 2 písm. a) a d) se slova „zaměstnavatelem je jiný občan nebo organizace, kteří neprovádějí“ nahrazují slovy „zaměstnavatel neprovádí“. 58. § 82 odst. 2 písm. b) a c) znějí: „b) členové družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, u tohoto družstva, c) občané uvedení v § 36 písm. d), f), g), i) až o) a r) až t) u organizace příslušné podle § 36 plnit úkoly při provádění důchodového pojištění,“. 59. V § 82 odst. 5 se na konci připojují tato slova: „příslušné podle místa trvalého pobytu“. 60. § 82 odst. 7 zní: „(7) Žádost o dávku důchodového pojištění, na niž vznikl nárok během výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby, podává občan prostřednictvím věznice.“. 61. V § 83 odst. 1 se vypouští věta druhá. 62. V § 84 se slovo „notářsky“ nahrazuje slovem „úředně“. 63. V § 85 se v nadpisu vypouštějí slova „zaměstnání a náhradních dob“, v písmenu a) se za slovo „příslušným“ vkládá slovo „vojenským“ a v písmenu e) se za slovo „nezaměstnanosti“ vkládají slova „před 1. lednem 1996“. 64. V § 85 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11 se prokazují rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu této péče. Návrh na zahájení řízení podle předchozí věty se podává na předepsaném tiskopisu; tento návrh lze podat nejdříve po skončení uvedené péče, ne však dříve, než byla podána přihláška k účasti na důchodovém pojištění podle § 5 odst. 3 věty druhé a odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, nejpozději však do dvou let od skončení této péče. Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení uvedenému ve větě první lze podat opravný prostředek ke krajskému soudu.“. 65. V § 86 odst. 1 se vypouštějí slova „uvedených v § 7 písm. a) a b) zákona o sociálním zabezpečení“. 66. § 86 odst. 2 zní: „(2) Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek důchodového pojištění; v těchto případech obdrží občan písemné oznámení o zvýšení těchto dávek.“. 67. V § 88 odst. 1 a 3 se vypouštějí slova „písm. a)“. 68. § 89 včetně nadpisu a poznámky č. 61) zní: „§ 89 Opravné prostředky proti rozhodnutí ve věcech důchodového pojištění (1) Proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze podat opravný prostředek, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje soud.61) (2) Opravný prostředek není přípustný proti rozhodnutí, které je podkladem pro rozhodnutí o důchodu z důchodového pojištění; soud přezkoumá takové rozhodnutí jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o důchodu. (3) Nemá-li navrhovatel obecný soud v České republice, je příslušný k rozhodnutí o opravném prostředku soud, v jehož obvodu má sídlo Česká správa sociálního zabezpečení, která rozhodnutí vydala. (4) Požádá-li účastník řízení před uplynutím lhůty k podání opravného prostředku o sdělení podkladů pro výpočet důchodu, počíná běžet nová lhůta k podání opravného prostředku ode dne, kdy byly účastníku tyto podklady doručeny. (5) Opravný prostředek proti rozhodnutí o snížení nebo odnětí důchodu nebo zastavení jeho výplaty nemá odkladný účinek. (6) Dokud soud nerozhodne, může Česká správa sociálního zabezpečení vydat nové rozhodnutí, kterým opravnému prostředku zcela vyhoví. (7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně o opravných prostředcích proti rozhodnutím o zvýšení důchodu pro bezmocnost. 61) § 246 a 250l občanského soudního řádu.“. 69. § 90 písm. b) zní: „b) výzvy podle § 53 odst. 1, 2 a 4.“. 70. V § 93 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo nemocenském zabezpečení25) (dále jen „předpisy o nemocenském pojištění“)“ a poznámka pod čarou č. 25). 71. V § 94 odst. 1 se za slova „šesti měsíců“ vkládají tato slova včetně poznámky č. 62): „včetně zápočtu předchozích pracovních neschopností, které se započítávají do podpůrčí doby pro účely nemocenského pojištění,62) 62) § 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 72. V § 94 odst. 3 se vypouští písmeno a) a v písmenu b) se slova „nápravně výchovného ústavu, popřípadě ústavu pro výkon vazby“ nahrazují slovem „věznice“. 73. V § 100 odst. 2 se slova „na rychlík“ nahrazují slovy „k základnímu jízdnému“. 74. V § 100 odst. 4 větě druhé se na konci připojují tato slova včetně poznámky č. 26): „pro náhrady za používání motorových vozidel při pracovních cestách.26) 26) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.“. 75. V § 104 se na konci připojuje tato věta: „Proti rozhodnutí o náhradách vydanému v odvolacím řízení nelze podat opravný prostředek k soudu.“. 76. V § 104b odst. 2 písm. b) se vypouštějí slova „a spolupracující osoby“. 77. § 104f se doplňuje odstavcem 3, který včetně poznámky č. 64) zní: „(3) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení splátek dlužného pojistného a penále64) nemá odkladný účinek. 64) § 20a zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. 78. V § 108 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro řízení o pokutách ukládaných podle § 121 odst. 2 a § 122a odst. 2.“. 79. V § 109 se na konci připojuje tato věta: „Okresní správy sociálního zabezpečení jsou příslušné k rozhodování v prvním stupni též ve sporech o vznik účasti na důchodovém pojištění.“. 80. V § 110 odst. 1 větě druhé se na konci připojují tato slova: „nebo u útvaru Policie České republiky příslušného podle místa trvalého pobytu oprávněného, který přijímá žádosti o dávky podle věty první“. 81. § 110 se doplňuje odstavci 4 a 5, které znějí: „(4) Útvary a orgány, které jsou příslušné podle odstavců 1 až 3, jsou povinny sepsat žádost o dávku důchodového pojištění; nesmí odmítnout sepsání žádosti, a to i když mají za to, že občan nesplňuje podmínky stanovené pro nárok na dávku důchodového pojištění, nebo není-li žádost občana doložena potřebnými doklady. Žádost se sepisuje na tiskopisech vydaných orgány uvedenými v § 9 odst. 1. (5) Občané, kteří podávají žádost o důchod starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní u orgánů uvedených v odstavcích 1 až 3 a v době podání této žádosti nejsou ve služebním poměru, přikládají k žádosti o tento důchod potvrzení organizace, k níž jsou ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění, o trvání tohoto vztahu, dni jeho skončení a o tom, zda je jim vypláceno nemocenské z nemocenského pojištění; organizace je povinna na žádost občana toto potvrzení vydat. Ustanovení předchozí věty platí obdobně pro okresní správu sociálního zabezpečení, vykonává-li občan samostatnou výdělečnou činnost.“. 82. V § 111 odst. 1 se vypouští část věty za středníkem. 83. § 111 odst. 5 zní: „(5) Proti rozhodnutí odvolacího orgánu o odvolání lze podat opravný prostředek. O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje soud;61) § 89 platí zde obdobně.“. 84. V § 112 se slova „ustanovení § 89 odst. 1 a 2 a § 108 neplatí“ nahrazují slovy „platí obdobně ustanovení hlavy druhé a páté, s výjimkou § 82, 83, 108 a 109“. 85. V § 115 se vypouštějí slova „nebo za výsluhu let“. 86. V § 117 větě druhé se vypouštějí slova „a způsob výplaty“. 87. § 118 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Obec ustanoví zvláštního příjemce s jeho souhlasem v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, výplatu přijímat. Souhlas oprávněného, popřípadě jeho zákonného zástupce, s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce. (4) Zákonný zástupce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněnému, který nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněného.“. 88. Za § 118 se vkládají nové § 118a až 118d, které včetně nadpisů a poznámek č. 65) a 66) znějí: „Odpovědnost příjemců dávek důchodového pojištění a organizací § 118a (1) Jestliže důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, protože příjemce důchodu nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky. (2) Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu,65) má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely. (3) Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení tuto skutečnost zjistil, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne výplaty dávky. Lhůty uvedené v předchozí větě neplynou po dobu řízení o opravném prostředku, výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z důchodu nebo ze mzdy nebo placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu. (4) Občanu, který je povinen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení vrátit dávku, může být přeplatek srážen z důchodu nebo ze mzdy, platu nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy. (5) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro zvýšení důchodu pro bezmocnost. § 118b Jestliže organizace nepodala hlášení nebo nepředložila záznam buď vůbec nebo stanoveným způsobem nebo včas anebo podané hlášení, předložený záznam nebo údaje potvrzené organizací byly nesprávné, a v důsledku toho byl důchod poskytnut neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležel, je povinna nahradit neprávem vyplacené částky. § 118c Jestliže organizace i příjemce důchodu způsobili, že důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, odpovídají orgánu sociálního zabezpečení za vrácení přeplatku na důchodu společně a nerozdílně. Organizace a příjemce důchodu se vzájemně vypořádají podle míry zavinění. Spory o vzájemné vypořádání mezi organizací a příjemcem důchodu rozhodují soudy.66) § 118d Náhrada nákladů řízení Orgány sociálního zabezpečení nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách důchodového pojištění včetně řízení před soudem. 65) § 37 zákona č. 155/1995 Sb. 66) § 9 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu.“. 89. V § 119 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případech, kdy osoba samostatně výdělečně činná nemá místo trvalého pobytu na území České republiky, se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení řídí místem výkonu samostatné výdělečné činnosti; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení osoby samostatně výdělečně činné převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 90. § 120 zní: „§ 120 (1) Výplata starobního důchodu se zastaví, pokud výše předpokládaného hrubého výdělku nebo výše měsíčního vyměřovacího základu pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti dosáhne aspoň částky, při níž výplata tohoto důchodu podle zákona o důchodovém pojištění nenáleží.57) (2) Pokud po zániku nároku na vdovský důchod v důsledku uzavření nového manželství byly vdově ještě vyplaceny některé splátky tohoto důchodu, zúčtují se tyto splátky s částkou, která vdově náleží podle § 50 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění.“. 91. V § 120a se na konci připojuje tato věta: „To platí obdobně, podává-li se přihláška k účasti na důchodovém pojištění nebo odhláška z této účasti a přihláška k účasti na nemocenském pojištění nebo odhláška z této účasti, anebo má-li být jiný právní úkon učiněn ve lhůtě stanovené tímto zákonem.“. 92. V § 120b se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „a osoby samostatně výdělečně činné, které pobírají nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.“. 93. Za § 120b se vkládá nový § 120c, který včetně poznámky č. 67) zní: „§ 120c Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, co se rozumí výkonem samostatné výdělečné činnosti a spoluprací při výkonu samostatné výdělečné činnosti, stanoví zákon o důchodovém pojištění.67) 67) § 9 zákona č. 155/1995 Sb.“. 94. V § 121 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Osobám uvedeným v odstavci 1, které poruší povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1, lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. O pokutě rozhoduje orgán, u něhož se jednání konalo.“. 95. V § 122a odst. 2 se vypouští věta třetí. 96. § 123a včetně poznámky č. 68) zní: „§ 123a (1) Jestliže dluh na pojistném a penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 100 Kč a) k 31. prosinci kalendářního roku, jde-li o organizaci nebo malou organizaci, nebo b) ke dni podání přehledu o příjmech a výdajích podle zvláštního zákona,68) jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení. (2) Jestliže při kontrole placení pojistného provedené příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení u organizace nebo malé organizace je zjištěn dluh na pojistném a penále nepřesahující ve svém úhrnu částku 100 Kč, dlužné pojistné a penále se nepředepíše. 68) § 15 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.“. 97. Za § 123a se vkládá nový § 123b, který včetně nadpisu zní: „§ 123b Počítání času (1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. (2) Poslední den lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na poslední den v měsíci. (3) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.“. 98. § 125 zní: „§ 125 Ustanovení tohoto zákona týkající se dávek důchodového pojištění platí přiměřeně pro zvýšení důchodu pro bezmocnost z důchodového zabezpečení.4)“. 99. § 126 včetně poznámky č. 69) zní: „§ 126 Úkoly v důchodovém pojištění plní u interních vědeckých aspirantů69) orgány, které jinak obstarávají věci důchodového pojištění svých zaměstnanců a studentů; jde-li o interního vědeckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí, plní tyto úkoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 69) § 102 zákona č. 155/1995 Sb.“. 100. Ve všech ustanoveních zákona se slova „důchodové zabezpečení“ nahrazují slovy „důchodové pojištění“, slovo „invalidita“ se nahrazuje slovy „plná invalidita“, slova „invalidní důchod“ se nahrazují slovy „plný invalidní důchod“ a slovo „invalidní“ se nahrazuje slovy „plně invalidní“. 101. Poznámky č. 3), 7), 12), 15), 24) a 27) se vypouštějí. Čl. III Změna zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 se na konci připojuje tato věta: „Pojistné na důchodové pojištění se vede na samostatném účtu státního rozpočtu a v zákonu o státním rozpočtu se uvádí jako samostatná položka příjmů státního rozpočtu.“. 2. § 3 odst. 1 písm. c) bod 1 zní: „1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,“. 3. V § 3 odst. 1. písm. c) se vypouští bod 2. Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 2 až 4. 4. V § 3 odst. 1 písm. c) se za bod 4 vkládá nový bod 5, který zní: „5. soudci,“. 5. § 3 odst. 1 písm. c) body 6 až 8 znějí: „6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu, 7. členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev, 8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitel Bezpečnostní informační služby,“. 6. § 3 odst. 1 písm. c) bod 11 zní: „11. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,“. 7. V § 3 odst. 1 písm. c) se na konci připojují tato slova: „a odst. 2“. 8. § 3 odst. 2 a 3 včetně poznámek č. 2) a 51) až 53) znějí: „(2) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění,2) a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o sociálním zabezpečení.51) Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, stanoví zákon o důchodovém pojištění.52) (3) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění53) jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění. 2) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 51) § 145a a násl. zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. 52) § 9 zákona č. 155/1995 Sb. 53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.“. 9. Nad § 5 se vkládá nadpis, který zní: „Vyměřovací základ“. Nadpis pod § 5 se vypouští. 10. V § 5 se vypouštějí v odstavci 1 písmena c) až e) a odstavce 3 až 5. 11. Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5c, které včetně poznámek č. 54) až 61) znějí: „§ 5a (1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 35 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se pro účely tohoto zákona posuzují podle zvláštního zákona;54) za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje též příjem osoby samostatně výdělečně činné dosažený výkonem samostatné výdělečné činnosti, i když se tento příjem pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje za příjem ze závislé činnosti55) nebo ostatní příjem.56) U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví,57) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se pro účely tohoto zákona za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje základ daně z příjmů58) z této činnosti. (2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně trojnásobek částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění59) (dále jen „neomezená částka pro výpočet důchodu“), která platí k 1. lednu kalendářního roku, za který se pojistné na důchodové pojištění platí. Vyměřovací základ podle předchozí věty se sníží o částku rovnající se čtvrtině neomezené částky pro výpočet důchodu uvedené v předchozí větě za každý kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvala účast na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných nebo po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se pro účely tohoto zákona dobou pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných rozumí též doba pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění. Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kč; tato částka se sníží o částku 40 500 Kč za každý kalendářní měsíc uvedený ve větě druhé. (3) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je částka stanovená jako měsíční vyměřovací základ podle § 14 odst. 2, 4 a 5. § 5b (1) Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění pro stanovení výše pojistného na důchodové pojištění je částka, kterou si určí, nejméně však měsíčně neomezená částka pro výpočet důchodu platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí. (2) Pro účely zákona o důchodovém pojištění se za vyměřovací základ pro stanovení ročního vyměřovacího základu60) považuje vyměřovací základ uvedený v odstavci 1 a upravený tak, že se vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl všeobecného vyměřovacího základu61) za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění platí, a všeobecného vyměřovacího základu61) za kalendářní rok, ve kterém bylo pojistné na důchodové pojištění zaplaceno, nejvýše však za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářní rok, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod; pokud však kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění platí, předchází nejvýše o dva roky kalendářnímu roku, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod, považuje se za vyměřovací základ pro účely zákona o důchodovém pojištění vyměřovací základ uvedený v odstavci 1. § 5c Vyměřovací základy podle § 5 až 5b se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. 54) § 7 odst. 1 a 2 a § 24 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 55) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 56) § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb. 57) § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. 58) Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb. 59) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 60) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. 61) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.“. 12. V § 6 odst. 2 se vypouštějí slova „a u spolupracující osoby“. 13. V § 7 odst. 1 písm. c) se vypouštějí slova „a spolupracujících osob“. 14. § 7 odst. 1 písm. d) zní: „d) u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 26 % na důchodové pojištění.“. 15. § 7 odst. 2 zní: „(2) Pro stanovení pojistného na důchodové pojištění, které platí osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění za období předcházející kalendářnímu roku, ve kterém toto pojistné platí, se použije sazba pojistného platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.“. 16. V § 7 se vypouští odstavec 3. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 17. V § 8 odst. 1 se ve větě druhé slova „zúčtovaných mu v souvislosti s výkonem zaměstnání“ nahrazují slovy „, které mu zúčtovala“ a na konci se připojuje tato věta: „Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, srazí organizace nebo malá organizace pojistné z příjmů v peněžní formě zúčtovaných zaměstnanci v nejbližších kalendářních měsících.“. 18. V § 9 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „Změní-li organizace den, který je určen pro výplatu mezd a platů, tak, že určí den pozdější, je povinna písemně oznámit České správě sociálního zabezpečení tuto změnu nejpozději jeden den před původním dnem výplaty mezd a platů; nesplní-li organizace tuto povinnost, má se za to, že ke změně dne určeného v organizaci pro výplatu mezd a platů nedošlo. Jde-li o pojistné sražené zaměstnanci podle § 8 odst. 1 věty třetí, je toto pojistné splatné ve lhůtách určených podle věty první až čtvrté v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém byl zaměstnanci zúčtován příjem, z něhož se pojistné sráží.“. 19. V § 10 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení § 9 odst. 2 věty čtvrté a páté platí zde obdobně.“. 20. V § 11 se ve větě první slova „příslušnému nápravně výchovnému ústavu“ nahrazují slovy „příslušné věznici“ a ve větě druhé se slova „Nápravně výchovný ústav“ a „povinen“ nahrazují slovy „Věznice“ a „povinna“. 21. § 12 odst. 2 zní: „(2) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné; to platí obdobně pro dlužné pojistné na důchodové pojištění, zemře-li osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění.“. 22. V § 13 se slova „platit pojistné za sebe a své spolupracující osoby a odvádět je odděleně“ nahrazují slovy „odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění“. 23. Dosavadní text § 13 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit za podmínek dále stanovených buď pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nebo zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zálohy na pojistné“) a doplatek na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „doplatek na pojistném“).“. 24. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní: „§ 13a (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné a) za kalendářní měsíc, ve kterém se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci; povinnost platit zálohy na pojistné na základě této přihlášky trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění, nebo b) za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, ve kterém byla povinně účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci; povinnost platit zálohy na pojistné na základě této povinné účasti trvá naposledy za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém byla osoba samostatně výdělečně činná povinně účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění. (2) Pokud se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění v době, kdy je ještě povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1, platí zálohy na pojistné na základě přihlášky k účasti na důchodovém pojištění podle odstavce 1 písm. a) až po uplynutí období, za které je povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b). (3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné podle předchozích odstavců naposledy za kalendářní měsíc, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 5 větě druhé zákona o důchodovém pojištění. (4) Pokud osobě samostatně výdělečně činné, která byla povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 písm. b), zanikla v kalendářním roce tato povinnost proto, že nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 5 větě druhé zákona o důchodovém pojištění, a osoba samostatně výdělečně činná poté v tomto roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši, jako kdyby k zániku této povinnosti nedošlo; povinnost platit zálohy na pojistné přitom vzniká za kalendářní měsíc, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost. (5) Osoba samostatně výdělečně činná, která se přihlásila podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění k účasti na důchodovém pojištění za kalendářní rok až po jeho uplynutí a nebyla povinna platit zálohy na pojistné za tento rok podle odstavce 1 písm. b), může zaplatit jednorázově zálohy na pojistné za tento rok, a to až do podání přehledu o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za tento rok. (6) Zálohy na pojistné, které byly zaplaceny, aniž byla dána povinnost je platit, se považují pro účely stanovení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „přeplatek na pojistném na důchodové pojištění“) nebo doplatku na pojistném (§ 14 odst. 9 a 10) za zálohy na pojistné, pokud osoba samostatně výdělečně činná nepožádala o jejich vrácení před podáním přehledu podle § 15 odst. 1; požádala-li o jejich vrácení, považují se za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na zálohy na pojistné podle odstavce 5.“. 25. § 14 až 14b znějí: „§ 14 (1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) z měsíčního vyměřovacího základu. (2) Měsíčním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro placení záloh na pojistné je částka, kterou si určí. Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně 35 % z částky rovnající se průměru, který z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti za tento rok po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku 40 500 Kč, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku. (3) Po dni, kdy byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavců 2, 4 a 5 platí do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled podán v dalším kalendářním roce. (4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. (5) Měsíční vyměřovací základ stanovený podle odstavců 2 a 4 nesmí činit méně než čtvrtinu neomezené částky pro výpočet důchodu, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné platí. Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (6) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné, nelze dodatečně měnit. (7) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; § 5a odst. 2 část věty druhé za středníkem platí zde obdobně. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na placení záloh na pojistné za kalendářní měsíc, v němž vznikla účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění, pokud v takovém měsící vznikla její pracovní neschopnost (byla nařízena karanténa). (8) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavců 2, 4 a 5. (9) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené podle § 4, nebo platila-li osoba samostaně výdělečně činná zálohy na pojistné za kalendářní rok, ve kterém není účastna důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. (10) Doplatek na pojistném se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období. § 14a (1) Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. (2) Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení platit zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku. (3) Doplatek na pojistném je splatný nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí. § 14b (1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, ve kterém byla aspoň po část roku účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a za který nebyla podle § 13a povinna platit zálohy na pojistné. Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle předchozí věty je osoba samostatně výdělečně činná povinna zaplatit nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí. (2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, za který se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění až po jeho uplynutí a za který podle § 13a odst. 1 písm. b) nebyla povinna platit zálohy na pojistné, popřípadě nezaplatila zálohy na pojistné podle § 13a odst. 5, a to do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za tento rok.“. 26. Za § 14b se vkládá nový § 14c, který zní: „§ 14c (1) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých trvají důvody, pro které se podle § 14 odst. 7 neplatí zálohy na pojistné (§ 13 odst. 2). (2) Pojistné na nemocenské pojištění se platí spolu se zálohou na pojistné podle § 14a odst. 1 a 2; vzniklo-li nemocenské pojištění v období, na které již byly zaplaceny zálohy na pojistné podle § 14a odst. 2, platí pro splatnost pojistného na nemocenské pojištění § 14a odst. 1 obdobně.“. 27. § 15 a 16 včetně poznámky č. 62) znějí: „§ 15 (1) Osoba, která aspoň po část kalednářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích za tento kalendářní rok. V tomto přehledu se kromě údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení uvádějí údaje o vyměřovacím základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro zálohy na pojistné, úhrnu záloh na pojistné, pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na nemocenské pojištění; pokud osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost formou spolupráce, je povinna uvést v tomto přehledu též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje. Pokud osobě samostatně výdělečně činné zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné okresní správě sociálního zabezpečení doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. (2) Změní-li se na základě dodatečného nebo opravného daňového přiznání údaje o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, je povinna tyto změny ohlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy se o takové změně dověděla; k tomu používá tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1. Tato správa je na základě tohoto ohlášení povinna písemně oznámit osobě samostatně výdělečně činné novou výši nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné a pojistného na nemocenské pojištění, výši dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výši přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a způsob stanovení výše dlužného pojistného nebo přeplatku na pojistném na důchodové pojištění. (3) Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu oznámená osobě samostatně výdělečně činné podle odstavce 2 platí pro stanovení záloh na pojistné (pojistného na nemocenské pojištění), které jsou splatné po dni, v němž byla tato výše osobě samostatně výdělečně činné písemně oznámena, pokud tyto zálohy (pojistné na nemocenské pojištění) nebyly před tímto dnem již zaplaceny. Dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do osmi dnů ode dne, kdy jí byla okresní správou sociálního zabezpečení jeho výše písemně oznámena. Pro vrácení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění vzniklého snížením určeného vyměřovacího základu z důvodu uvedeného v odstavci 2 platí § 17 s tím, že tiskopis předložený podle odstavce 2 věty první se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném na důchodové pojištění. (4) Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, nemůže být dodatečně měněn s výjimkou, kdy tento základ musí být z důvodu změny údajů o příjmech ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení buď zvýšen na částku nejnižšího vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nebo snížen na tuto částku z důvodu, že osoba samostatně výdělečně činná v přehledu podle odstavce 1 určila vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši nejnižšího vyměřovacího základu. (5) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná podle údajů uvedených v přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1 splňovala v kalendářním roce, za který tento přehled podala, podmínky účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a v důsledku dodatečné změny údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (odstavec 2) tyto podmínky nesplňuje, považuje se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacené za tento kalendářní rok za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění a tiskopis předložený podle odstavce 2 věty první za žádost o vrácení tohoto přeplatku, pokud osoba samostatně výdělečně činná současně s ohlášením dodatečné změny údajů se nepřihlásila k účasti na důchodovém pojištění za tento kalendářní rok podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění. Přihlásí-li se osoba samostatně výdělečně činná podle předchozí věty k účasti na důchodovém pojištění, je současně povinna určit novou výši vyměřovacího základu podle § 5a odst. 1 a 2 a do osmi dnů ode dne podání přihlášky doplatit rozdíl na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud v důsledku nové výše vyměřovacího základu tento rozdíl vznikl. Zálohy na pojistné zaplacené po podání přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1 se považují za přeplatek na pojistném na důchodové pojištění. (6) Jestliže osoba samostatně výdělečně činná podle údajů uvedených v přehledu o příjmech a výdajích podle odstavce 1 nesplňovala v kalendářním roce, za který tento přehled podala, podmínky účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění a v důsledku dodatečné změny údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení (odstavec 2) tyto podmínky splňuje, platí odstavce 2 a 3 obdobně; pokud se osoba samostatně výdělečně činná za tento kalendářní rok již přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění a v důsledku nově určené výše vyměřovacího základu podle § 5a odst. 1 a 2 vznikl rozdíl na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, považuje se za dlužné pojistné jen tento rozdíl. (7) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v předchozích odstavcích, může za ni tyto povinnosti splnit její dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více přehledů podle odstavce 1 věty první nebo podle odstavce 2 a nedohodnou-li se tyto osoby na částce vyměřovacího základu určeného podle § 5a odst. 1 a 2, vychází se z přehledu podaného osobou, která podala daňové přiznání za zemřelou osobu samostatně výdělečně činnou,62) a pokud žádná z těchto osob nebyla povinna podat daňové přiznání z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, považuje se za vyměřovací základ nejnižší z vyměřovacích základů uvedených těmito osobami. § 16 (1) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění platí pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých je aspoň po část kalendářního měsíce účastna důchodového pojištění podle § 6 zákona o důchodovém pojištění. (2) Pojistné na důchodové pojištění za doby uvedené v § 6 zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po dni podání žádosti o přiznání důchodu z důchodového pojištění, pro jehož nárok a výši mají být tyto doby započteny. (3) Pojistné na důchodové pojištění za doby uvedené a) v § 6 odst. 1 písm. c) zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po uplynutí dvou kalendářních roků následujících po kalendářním roce, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který se toto pojistné platí, b) v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nelze zaplatit po uplynutí jednoho roku od posledního dne kalendářního měsíce, za který se toto pojistné platí. (4) Je-li pojistné na důchodové pojištění zaplaceno po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 2 a 3 nebo je-li toto pojistné zaplaceno osobou uvedenou v § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění za dobu delší než deset let, považuje se za přeplatek na pojistném. (5) Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění odvádí pojistné na důchodové pojištění na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Při platbě pojistného na důchodové pojištění je osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění povinna označit kalendářní měsíce, za které toto pojistné platí. 62) § 40 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 28. V § 20 odst. 2 a § 20a odst. 3 se vypouštějí slova „na důchodové zabezpečení“. 29. V § 20 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pro účely odstavce 3 se považuje pojistné splatné v období po vydání rozhodnutí o povolení splátek za pojistné zaplacené včas a ve správné výši i tehdy, pokud bylo zaplaceno a) v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, z důvodu přeplatku na dávce nemocenského pojištění; podmínkou však je, že bylo do správné výše doplaceno nejpozději v den předcházející dni, kdy se stal vykonatelným platební výměr,47) kterým bylo pojistné dlužné z tohoto důvodu předepsáno k úhradě, nebo b) později, než mělo být zaplaceno, z důvodu, že bylo zaplaceno na účet jiné než příslušné správy sociálního zabezpečení nebo na účet správce daně, popřípadě na účet zdravotní pojišťovny; podmínkou však je, že toto pojistné bylo zaplaceno na účet příslušné správy sociálního zabezpečení nejpozději do osmi dnů po zjištění, že bylo zaplaceno na tento jiný účet; ustanovení § 20 odst. 6 část věty za středníkem platí i zde.“. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 5 až 9. 30. V § 20 odst. 5 se vypouštějí slova „není účastna důchodového zabezpečení a“ a na konci se připojuje tato věta: „Osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění neplatí penále z pojistného na důchodové pojištění, které dluží za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění.“. 31. V § 20a odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Placení dlužného pojistného a penále ve splátkách nelze povolit, byl-li podán návrh vůči plátci pojistného na jeho zrušení a likvidaci nebo na prohlášení konkurzního řízení či vyrovnacího řízení; podání tohoto návrhu je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do osmi dnů ode dne, kdy tento návrh podal nebo kdy se o podání tohoto návrhu dověděl.“. 32. V § 20a odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení odstavce 1 věty druhé platí zde přiměřeně.“. 33. V § 20a odst. 8 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení § 20 odst. 4 platí zde obdobně.“. 34. V § 22 odst. 1 se slova „§ 9 odst. 3, § 10 větě čtvrté, § 11“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 2 větě čtvrté a odst. 3, § 10 větě čtvrté a páté, § 11, § 20a odst. 1 části věty druhé za středníkem“. 35. V § 22 odst. 2 se za slova „v § 15“ vkládají tato slova: „, § 20a odst. 1 části věty druhé za středníkem“. 36. § 22a zní: „§ 22a (1) Má-li organizace nebo malá organizace splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se jejich platba nejprve na úhradu dlužných částek, a to v tomto pořadí: a) pokuty, b) přirážka k pojistnému, c) nejstarší nedoplatky pojistného, d) běžné platby pojistného, e) penále. (2) Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se její platba nejprve na úhradu dlužných částek, a to v tomto pořadí: a) pokuty, b) nejstarší nedoplatky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, c) běžné platby pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, d) penále z dlužného pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, e) nejstarší nedoplatky pojistného na nemocenské pojištění, f) běžné platby pojistného na nemocenské pojištění, g) penále z dlužného pojistného na nemocenské pojištění. (3) Splátku dlužného pojistného nebo penále zaplacenou podle § 20a nelze použít k úhradě dlužných částek podle odstavců 1 a 2; to platí i naopak.“. 37. § 23 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Lhůta stanovená tímto zákonem k podání předepsaného tiskopisu nebo oznámení je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu sociálního zabezpečení nebo je-li podání předáno poštovní přepravě.“. 38. V § 23a se slova „30. června“ nahrazují slovy „31. července“. 39. Za § 23a se vkládá nový § 23b, který zní: „§ 23b Samostatnou výdělečnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí též spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze v důsledku této spolupráce rozdělovat příjmy dosažené ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení mezi více osob.“. 40. V § 25 se před dosavadní odstavec 1 vkládá nový odstavec 1, který včetně poznámky č. 63) zní: „(1) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro vojáky z povolání a vojáky v další službě63) s těmito odchylkami: a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení, rozumějí se tím příslušné orgány Ministerstva obrany, b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé organizaci, rozumí se tím příslušný útvar Armády České republiky. 63) § 37 odst. 2 písm. b) branného zákona.“. Dosavadní odstavec 2 se vypouští a dosavadní odstavec 1 se označuje jako odstavec 2. 41. V § 25 odst. 2 se slova „a Policie České republiky“ nahrazují slovy „a pro příslušníky Policie České republiky a bezpečnostních služeb“ a v písmenu b) se na konci připojují tato slova: „a bezpečnostní služby“. 42. Za § 25a se vkládá nový § 25b, který zní: „§ 25b Na samostatný účet státního rozpočtu uvedený v § 2 větě třetí se z plateb pojistného převádí poměrná část odpovídající pojistnému na důchodové pojištění.“. 43. Za § 28 se vkládá nový § 28a, který zní: „§ 28a Do 31. prosince 1998 jsou poplatníky pojistného též interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.“. 44. V § 29 se slova „nápravně výchovný ústav“ nahrazují slovem „věznice“. 45. Ve všech ustanoveních zákona se slova „důchodové zabezpečení“ nahrazují slovy „důchodové pojištění“. Čl. VI Změna zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb., se mění takto: 1. § 6a písm. a) věta druhá zní: „Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen „zaměstnanec“) dále považují: 1. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik; 2. osoby ve služebním poměru; 3. členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni; 4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni; 5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti; 6. soudci; 7. členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev; 8. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu; 9. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitel Bezpečnostní informační služby; 10. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby; 11. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních; 12. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě; 13. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění; 14. interní vědečtí aspiranti; pokud jsou účastni nemocenského pojištění (péče) podle předpisů o nemocenském pojištění (péči),“. 2. § 6c odst. 1 písm. a) a b) včetně poznámky č. 3) znějí: „a) nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;3) b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky; 3) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.“. 3. V § 6c odst. 1 se vypouští písmeno j). 4. V § 20b odst. 2 se slova „zabezpečení podle § 6 odst. 4“ nahrazují slovy „pojištění podle § 6c odst. 1“ a vypouštějí se slova „a poživatelé důchodů, které byly přiznány podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky o sociálním zabezpečení před 1. lednem 1993“. Čl. VII Změna občanského soudního řádu Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 9 odst. 2 písm. d) se za slova „předpisů o“ vkládají tato slova: „důchodovém pojištění a“. 2. V § 246 odst. 2 se za slova „nemocenského zabezpečení“ vkládají tato slova: „, důchodového pojištění“. 3. V § 246b odst. 1 větě druhé se za slova „důchodového zabezpečení“ vkládají tato slova: „a důchodového pojištění“. 4. V § 250s odst. 2 se za slova „důchodového zabezpečení“ vkládají tato slova: „a důchodového pojištění“. Čl. VIII Změna zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se doplňuje takto: V § 11 odst. 1 písm. b) se za slova „sociálního zabezpečení“ vkládají tato slova: „, důchodového pojištění“. Čl. IX Změna zákona České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb., se doplňuje takto: V § 9 odst. 2 písm. a) se za slova „sociálním zabezpečení,“ vkládají tato slova: „o důchodovém pojištění,“. Čl. XVIII Zrušovací ustanovení Zrušují se § 10 odst. 1 a 4 zákona České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb. Čl. XIX Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy, zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy, a zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy. Čl. XX Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 13 odst. 1 část věty za středníkem zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 2) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 3) § 7 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 4) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. 5) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.
Zákon č. 236/1995 Sb.	Zákon č. 236/1995 Sb. Zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Vyhlášeno 26. 10. 1995, datum účinnosti 26. 10. 1995, částka 64/1995 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 7) * ČÁST DRUHÁ - NÁLEŽITOSTI PŘEDSTAVITELŮ (§ 8 — § 27n) * ČÁST TŘETÍ - NÁLEŽITOSTI SOUDCŮ (§ 28 — § 33) * ČÁST ČTVRTÁ - NÁLEŽITOSTI POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU (§ 33a — § 33a) * ČÁST PÁTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 34 — § 41) * ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 42 — § 45) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (211/2024 Sb., 319/2024 Sb.) 236 ZÁKON ze dne 26. září 1995 o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Rozsah působnosti § 1 Tento zákon upravuje plat a některé další náležitosti spojené s výkonem funkce a) poslance a senátora Parlamentu (dále jen „poslanec“), b) člena vlády, c) prezidenta republiky, d) soudce Ústavního souduÚstavního soudu, e) člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, místopředsedy a předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, člena Národní rozpočtové rady a člena rady, místopředsedy a předsedy Národní sportovní agentury (dále jen „představitel“), g) soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu (dále jen „soudce“), h) poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky (dále jen „poslanec Evropského parlamentu“). § 2 (1) Představiteli a soudci, o nichž to stanoví tento zákon, náleží a) plat, b) náhrady výdajů, c) naturální plnění a d) odchodné. (2) Poslanci Evropského parlamentu náleží plat, pokud mu není plat vyplácen z rozpočtu Evropské unie. § 3 Plat (1) Plat je peněžité plnění poskytované měsíčně ve výši a za podmínek dále stanovených. (2) Plat se určí jako součin platové základnyplatové základny a platového koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce. Plat se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru. (3) Platová základna pro soudce činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok; platová základna pro představitele činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce. Platová základna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením1). § 4 Výše platové základny do 31. prosince 2022 Do 31. prosince 2022 činí platová základna 84 060 Kč. § 5 Náhrady výdajů (1) Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce jsou peněžitá plnění poskytovaná za podmínek, ve výši a ve formách dále stanovených. Představiteli a soudci, o nichž to stanoví tento zákon, se nahrazují a) výdaje na reprezentaci, b) výdaje na dopravu vlastním vozidlem nebo nájemným dopravním prostředkem z místa trvalého pobytu do místa sídla orgánu, v němž vykonává funkci, a zpět, v místě sídla tohoto orgánu a při cestách spojených s výkonem funkce, c) výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky, s výjimkou letecké dopravy, při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „tuzemské cesty“), d) výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách, e) výdaje na dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „zahraniční cesty“), f) výdaje na stravování při tuzemských cestách, g) výdaje na stravování a některé další výdaje při zahraničních cestách, h) výdaje na ubytování při tuzemských cestách, ch) výdaje na ubytování při zahraničních cestách, i) výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž vykonává funkci, j) výdaje na odborné a administrativní práce, k) výdaje na činnost průvodce nebo osobního asistenta, l) výdaje na odbornou literaturu. (2) Náhrady výdajů uvedených v odstavci 1 se poskytují formou a) peněžitého plnění poskytovaného měsíčně v předem stanovené výši k úhradě jednoho druhu výdajů (dále jen „jednoúčelová paušální náhrada“) nebo k úhradě více druhů výdajů (dále jen „víceúčelová paušální náhrada“), b) náhrady prokázaných výdajů, c) náhrady prokázaných výdajů až do stanovené výše. (3) Náhrady výdajů podle odstavce 2 písm. a) se stanoví procentem z platové základnyplatové základny (§ 3 odst. 3) a zaokrouhlují se na 100 Kč nahoru. § 6 Naturální plnění (1) Naturální plnění jsou věcná plnění a služby poskytované nebo hrazené za podmínek, v rozsahu a ve formách dále stanovených. Představiteli nebo soudci, o nichž to stanoví tento zákon, náleží tato naturální plnění: a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici, b) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou, c) užívání služebního vozidla bez řidiče k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou, d) užívání přiměřeně vybaveného bytu, e) ubytování v místě sídla orgánu, pokud v tomto místě nemá trvalý pobyt, f) užívání jedné přiměřeně vybavené kanceláře ve svém volebním kraji nebo ve svém volebním obvodu zřízené po dohodě s poslancem, g) užívání nemovitostínemovitostí tvořících sídlo prezidenta republiky, h) úhrada zdravotních služeb, ch) přednostní zřízení účastnické telefonní stanice, i) zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice, j) zřízení a užívání dvou účastnických telefonních stanic. (2) Naturální plnění uvedená v odstavci 1 se poskytují a) naturální formou a úhradou nákladů nebo b) úhradou nákladů. (3) Pokud z provozních nebo jiných vážných důvodů nelze poskytnout naturální plnění, náleží místo tohoto plnění náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění, jestliže lze účelu, pro který byl nárok na naturální plnění stanoven, dosáhnout i peněžitým plněním. § 7 Odchodné (1) Odchodné je peněžité plnění poskytované představiteli, s výjimkou prezidenta republiky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů a člena Národní rozpočtové rady, v souvislosti s ukončením výkonu funkce, pokud mu v době tří měsíců po skončení výkonu funkce nepřísluší plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce. (2) Odchodné náleží ve výši měsíční částky platu (§ 3), který příslušel představiteli v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených let výkonu této funkce představitele, nejvýše však čtyř ukončených let. (3) Odchodné se poskytuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1. Jestliže představiteli v této době příslušel plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce, poskytne se mu poměrná část odchodného odpovídající délce doby, za kterou mu tento plat nepříslušel. (4) Na žádost představitele se mu po skončení výkonu funkce poskytne přiměřená záloha na odchodné, která se zúčtuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1. ČÁST DRUHÁ NÁLEŽITOSTI PŘEDSTAVITELŮ HLAVA PRVNÍ NÁLEŽITOSTI POSLANCŮ § 8 Plat Poslanci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08. Platový koeficient poslance se zvyšuje a) místopředsedovi podvýboru o 0,11, b) místopředsedovi výboru, předsedovi podvýboru a za každých 15 členů poslaneckého klubu jednomu místopředsedovi poslaneckého klubu o 0,22, c) předsedovi výboru, předsedovi poslaneckého klubu, předsedovi komise a předsedovi vyšetřovací komise komory Parlamentu, předsedovi delegace Parlamentu České republiky v Parlamentním výboru přidružení Evropské unie a České republiky a vedoucím stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací o 0,44; předsedovi poslaneckého klubu se dále zvyšuje platový koeficient o 0,03 za každých i započatých deset členů poslaneckého klubu nad nejnižší počet stanovený zvláštním zákonem, d) místopředsedovi komory Parlamentu o 0,98, e) místopředsedovi komory Parlamentu, který jako první zastupuje předsedu komory Parlamentu, o 1,09, f) předsedovi komory Parlamentu o 1,82. § 9 Náhrady výdajů (1) Poslanci náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a) a f) ve výši 16 % platové základnyplatové základny, b) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. b) a c) podle vzdálenosti obceobce, v níž má poslanec trvalý pobyt, od sídla komory Parlamentu nebo od obceobce, v níž má poslanec kancelář [§ 6 odst. 1 písm. f)], při vzdálenosti 1. do 50 km ve výši 40 % platové základny, 2. nad 50 km ve výši 45 % platové základny, 3. nad 150 km ve výši 50 % platové základny, 4. nad 250 km ve výši 60 % platové základny, c) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. e), h) a ch), d) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši 2,5násobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru,2) e) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), pokud o ni požádal místo naturálního plnění, f) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. j) do výše 25 % platové základnyplatové základny; způsob čerpání náhrady v kalendářním roce, druhy výdajů a způsob jejich vyúčtování stanoví orgán komory Parlamentu pověřený komorou. (2) Těžce zdravotně postiženému poslanci, který potřebuje k výkonu své funkce průvodce nebo osobního asistenta, dále náleží jednoúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. k) ve výši 20 % platové základnyplatové základny. (3) Předsedovi komory Parlamentu a místopředsedovi komory Parlamentu náleží namísto paušálních náhrad podle odstavce 1 písm. a) a b) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to a) předsedovi komory Parlamentu ve výši 58 % platové základnyplatové základny, b) místopředsedovi komory Parlamentu ve výši 54 % platové základnyplatové základny. (4) Náhrada výdajů podle odstavce 1 písm. d) náleží předsedovi komory Parlamentu ve výši 3,5násobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.2) § 10 Naturální plnění (1) Poslanci náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), f) a ch). (2) Předsedovi výboru, předsedovi poslaneckého klubu komory Parlamentu, předsedovi delegace Parlamentu České republiky v Parlamentním výboru přidružení Evropské unie a České republiky a vedoucím stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. c) a i); v těchto případech naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. c) nezahrnuje úhradu za spotřebované pohonné hmoty. (3) Předsedovi komise a předsedovi vyšetřovací komise komory Parlamentu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. i). (4) Předsedovi komory Parlamentu náleží naturální plnění podle odstavce 1, s výjimkou naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), a dále naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), d) a i). (5) Místopředsedovi komory Parlamentu náleží naturální plnění podle odstavce 1 a dále podle § 6 odst. 1 písm. b) a i); pokud má místopředseda komory Parlamentu místo trvalého pobytu mimo místa sídla komory Parlamentu, náleží mu namísto naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e) naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d). HLAVA DRUHÁ NÁLEŽITOSTI ČLENŮ VLÁDY § 11 Plat Členovi vlády náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví a) ministru ve výši 2,06, b) místopředsedovi vlády ve výši 2,49, c) předsedovi vlády ve výši 2,90. § 12 Náhrady výdajů (1) Členovi vlády náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to: 1. ministru ve výši 30 % platové základnyplatové základny, 2. místopředsedovi vlády ve výši 33 % platové základnyplatové základny, 3. předsedovi vlády ve výši 37 % platové základnyplatové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru;2) násobek sazby činí pro ministra a místopředsedu vlády 2,5 a pro předsedu vlády 3,5. (2) Ministru a místopředsedovi vlády náleží náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), pokud o ni požádal místo naturálního plnění. § 13 Naturální plnění (1) Členům vlády náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), e) a i). (2) Předsedovi vlády dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d). HLAVA TŘETÍ NÁLEŽITOSTI PREZIDENTA REPUBLIKY § 14 Plat Prezidentu republiky náleží plat určený z platové základnyplatové základny platovým koeficientem ve výši 3,60. § 15 Náhrady výdajů Prezidentu republiky náleží místo náhrad výdajů stanovených v § 5 zvláštní víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho funkce ve výši 335 % platové základnyplatové základny. § 16 Naturální plnění Prezidentu republiky náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), g), h) a j). HLAVA ČTVRTÁ NÁLEŽITOSTI SOUDCŮ ÚSTAVNÍHO SOUDU § 17 Plat Soudci Ústavního souduÚstavního soudu náleží plat určený z platové základny platné pro soudce platovým koeficientem ve výši 2,06. Platový koeficient soudce Ústavního souduÚstavního soudu se zvyšuje a) místopředsedovi Ústavního souduÚstavního soudu o 0,43, b) předsedovi Ústavního souduÚstavního soudu o 0,84. § 18 Náhrady výdajů (1) Soudci Ústavního souduÚstavního soudu náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f) ve výši 30 % platové základny platné pro soudce, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru;2) násobek sazby činí pro soudce Ústavního souduÚstavního soudu a místopředsedu Ústavního souduÚstavního soudu 2,0 a pro předsedu Ústavního souduÚstavního soudu 3,0. (2) Předsedovi Ústavního souduÚstavního soudu a místopředsedovi Ústavního souduÚstavního soudu náleží namísto víceúčelové paušální náhrady podle odstavce 1 písm. a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to předsedovi Ústavního souduÚstavního soudu ve výši 37 % a místopředsedovi Ústavního souduÚstavního soudu ve výši 33 % platové základny platné pro soudce. § 19 Naturální plnění (1) Soudci Ústavního souduÚstavního soudu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a d) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu. (2) Místopředsedovi Ústavního souduÚstavního soudu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a i). (3) Předsedovi Ústavního souduÚstavního soudu náleží vedle naturálního plnění podle odstavce 1 ještě plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a i). HLAVA PÁTÁ NÁLEŽITOSTI ČLENŮ, VICEPREZIDENTA A PREZIDENTA NEJVYŠŠÍHO KONTROLNÍHO ÚŘADU Plat § 20 Členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52. § 21 Viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,06. § 22 Prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50. § 23 Náhrady výdajů Prezidentu, viceprezidentu a členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to 1. prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu ve výši 37 % platové základny, 2. viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu ve výši 33 % platové základny, 3. členu Nejvyššího kontrolního úřadu ve výši 30 % platové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru;2) násobek sazby činí u prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu 3,0 a u člena Nejvyššího kontrolního úřadu 2,5. § 24 Naturální plnění (1) Prezidentu, viceprezidentu a členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu. (2) Prezidentu a viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. i). (3) Prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu podle § 6 odst. 1 písm. b). HLAVA PÁTÁ A NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ Plat § 24a Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08. § 24b Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,19. § 24c Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,30. HLAVA ŠESTÁ NÁLEŽITOSTI MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ Plat § 25 Místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52. § 25a Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50. § 26 Náhrady výdajů Předsedovi a místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to 1. předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů ve výši 37 % platové základny, 2. místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů ve výši 30 % platové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru2); násobek sazby činí u předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů 3,0 a u místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů 2,5. § 27 Naturální plnění (1) Předsedovi a místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu. (2) Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. i). (3) Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a). HLAVA OSMÁ NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY ÚSTAVU PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ Plat § 27c Členu Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,44. § 27d Místopředsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,48. § 27e Předsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,51. HLAVA DEVÁTÁ NÁLEŽITOSTI ČLENA NÁRODNÍ ROZPOČTOVÉ RADY Plat § 27f Členu Národní rozpočtové rady náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,30. § 27g Předsedovi Národní rozpočtové rady náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,06. § 27h Náhrady výdajů Členovi Národní rozpočtové rady náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to 1. předsedovi Národní rozpočtové rady ve výši 33 % platové základny, 2. členovi ve výši 25 % platové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru2); násobek sazby činí u předsedy Národní rozpočtové rady 2,5 a u člena Národní rozpočtové rady 2,0. § 27i Naturální plnění Předsedovi Národní rozpočtové rady náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b). HLAVA DESÁTÁ NÁLEŽITOSTI ČLENA RADY, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY NÁRODNÍ SPORTOVNÍ AGENTURY Plat § 27j Členu rady Národní sportovní agentury náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,30. § 27k Místopředsedovi Národní sportovní agentury náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52. § 27l Předsedovi Národní sportovní agentury náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,80. § 27m Náhrady výdajů Předsedovi a místopředsedovi Národní sportovní agentury a členu rady Národní sportovní agentury náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f) ve výši 30 % platové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené 2,5násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru, d) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), pokud o ni požádal místo naturálního plnění. § 27n Naturální plnění Předsedovi Národní sportovní agentury náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), e) a i). ČÁST TŘETÍ NÁLEŽITOSTI SOUDCŮ § 28 Plat (1) Soudci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví podle počtu let započtené doby pro soudce okresního soudu \| krajského soudu \| vrchního soudu \| ---\|---\|---\|--- 0,88 \| 0,96 \| 1,05 \| do ukončení 5. roku 1,01 \| 1,09 \| 1,17 \| od počátku 6. roku 1,14 \| 1,26 \| 1,33 \| od počátku 9. roku 1,22 \| 1,35 \| 1,47 \| od počátku 12. roku 1,30 \| 1,44 \| 1,60 \| od počátku 15. roku 1,35 \| 1,53 \| 1,68 \| od počátku 18. roku 1,39 \| 1,56 \| 1,72 \| od počátku 21. roku 1,43 \| 1,59 \| 1,75 \| od počátku 24. roku 1,46 \| 1,64 \| 1,80 \| od počátku 27. roku 1,51 \| 1,67 \| 1,84 \| od počátku 30. roku. (2) Platový koeficient stanovený v odstavci 1 se zvyšuje a) místopředsedovi okresního soudu s nejvýše 14 soudci o 0,09, s 15 až 30 soudci o 0,11, s 31 až 45 soudci o 0,13 a s více než 45 soudci o 0,15, b) předsedovi okresního soudu s nejvýše 14 soudci o 0,22, s 15 až 30 soudci o 0,25, s 31 až 45 soudci o 0,28 a s více než 45 soudci o 0,31, c) soudci krajského soudu, který rozhoduje jako samosoudce, o 0,07, d) předsedovi senátu krajského soudu o 0,09, e) místopředsedovi krajského soudu o 0,18, f) předsedovi krajského soudu o 0,40, g) předsedovi senátu vrchního soudu o 0,12, h) předsedovi kolegia vrchního soudu o 0,18, ch) místopředsedovi vrchního soudu o 0,26, i) předsedovi vrchního soudu o 0,50. (3) Soudci Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,84. Platový koeficient soudce se zvyšuje a) předsedovi senátu Nejvyššího soudu a předsedovi senátu Nejvyššího správního soudu o 0,15, b) předsedovi kolegia Nejvyššího soudu a předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu o 0,23. (4) Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základnyplatové základny platovým koeficientem ve výši 2,50. (5) Místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,27. (6) Soudci, který na příkaz předsedy soudu zastupuje v plném rozsahu činnosti po dobu delší než čtyři týdny nepřítomného soudce, vykonávajícího vyšší funkci, náleží od prvého dne zastupování zvýšení koeficientu stanovené v odstavci 2 nebo 3 pro funkci zastupovaného soudce; dosavadní zvýšení koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) soudci po dobu zastupování nenáleží. Zvýšení koeficientu nenáleží, je-li zastupování součástí pracovních povinností soudce. (7) Po dobu dočasného přidělení k jinému soudu náleží soudci dosavadní plat nebo plat, který by mu náležel při trvalém výkonu funkce, pro jejíž výkon byl k jinému soudu dočasně přidělen, je-li tento plat vyšší. § 29 (1) Soudci je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas.3) To neplatí o práci přesčas konané v noci4) a v den pracovního klidu.5) (2) Za hodinu práce přesčas uvedené v odstavci 1 větě druhé náleží soudci část platu stanoveného podle § 28 odst. 1 a 2 připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas konal, zvýšená o 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se soudce s předsedou příslušného soudu nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li příslušný předseda soudu soudci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží soudci část platu a její zvýšení podle věty první. § 30 (1) Soudci náleží vyšší platový koeficient od prvého dne kalendářního měsíce, v němž dosáhl počtu let stanoveného v § 28 odst. 1. (2) Soudci náleží zvýšení platového koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke skutečnosti, která zakládá nárok na toto zvýšení; nárok zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž pominula skutečnost odůvodňující zvýšení platového koeficientu. Při souběhu nároků na zvýšení platových koeficientů náleží soudci pouze zvýšení platového koeficientu, které je vyšší. § 31 Způsob určení platového koeficientu (1) Do doby stanovené v § 28 odst. 1 pro určení platového koeficientu (dále jen „rozhodná doba“) se započítává a) doba výkonu funkce justičního čekatele a justičního kandidáta, b) doba výkonu funkce soudce, c) soudcem prokázaná doba jiné právní praxe po získání právnického vysokoškolského vzdělání. (2) Doba, po kterou soudce nemohl vykonávat tuto funkci z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně,6) se posuzuje jako doba podle odstavce 1 písm. b). (3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může ministr spravedlnosti započíst i jiné doby, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2. (4) Do rozhodné doby se započítává také doba a) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, b) mateřské a rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské a rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštních předpisů,7) pokud se soudce současně nepřipravoval v denním studiu8) na povolání, nebo doba osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let a c) doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující tři měsíce v kalendářním roce. (5) Při hodnocení rozhodné doby pro zvýšení platového koeficientu soudci okresního soudu z 1,01 na 1,14, krajského soudu z 1,09 na 1,26 a vrchního soudu z 1,17 na 1,33 lze postupovat podle předchozích ustanovení pouze za podmínky, že soudce v jejím průběhu skutečně vykonával funkci soudce nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4. Do splnění podmínky stanovené ve větě první náleží soudci okresního soudu plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,01, krajského soudu ve výši 1,09 a vrchního soudu ve výši 1,17; po jejím splnění se rozhodná doba určí podle postupu stanoveného v odstavcích 1 až 4. (6) Soudci se započítají ke dni účinnosti tohoto zákona do rozhodné doby všechny doby, které byly započteny podle předchozích předpisů. § 32 Náhrady výdajů (1) Soudci náleží a) víceúčelová paušální náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. a) a l) ve výši 5,5 % platové základnyplatové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. c), e), f), g), h) a ch). (2) Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to 1. předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu ve výši 51 % platové základnyplatové základny, 2. místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu ve výši 30 % platové základnyplatové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši dvojnásobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.2) § 33 Naturální plnění (1) Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží naturální plnění podle a) § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na náhradu výdajů spojených s užíváním bytu, b) § 6 odst. 1 písm. i). (2) Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží dále naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu podle § 6 odst. 1 písm. b). (3) Předsedovi vrchního soudu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a i). ČÁST ČTVRTÁ NÁLEŽITOSTI POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU § 33a Plat Poslanci Evropského parlamentu, kterému náleží plat podle tohoto zákona, se výše platu určuje z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52. ČÁST PÁTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 34 (1) Představiteli, poslanci Evropského parlamentu a soudci náleží plat ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce. (2) Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší. (3) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce,9) a soudci nenáleží, pokud se dále nestanoví jinak, plat za dobu, po kterou dočasně nevykonává funkci z důvodů, pro které se podle zákoníku práce zaměstnancům neposkytuje náhrada mzdy,10) pokud se dále nestanoví jinak. (4) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce, a soudci, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo jim byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény) plat ve snížené výši, a to ve výši 60 % průměrného výdělku. Ostatním představitelům a poslancům Evropského parlamentu přísluší v době dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény) do čtrnáctého kalendářního dne plat za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 60 % jedné třicetiny platu. Plat stanovený podle věty první a druhé se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu10a). Pro účely stanovení sníženého platu podle věty první se zjištěný průměrný výdělek upravuje shodným způsobem jako průměrný výdělek pro stanovení náhrady platu podle § 192 zákoníku práce; pro účely stanovení výše platu ve snížené výši podle věty druhé se jedna třicetina platu upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Výše platu ve snížené výši za jednotlivý den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Při dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti vzniklé z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se však poskytuje plat v plné výši od počátku do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti. (5) Prezidentu republiky náleží plat i po dobu, po kterou funkci dočasně nevykonává. (6) Představiteli a poslanci Evropského parlamentu náleží plat do dne ukončení výkonu funkce. (7) Soudci náleží plat do dne ukončení pracovního vztahu. § 35 (1) Představiteli náleží jednoúčelová paušální náhrada a víceúčelová paušální náhrada a soudci víceúčelová paušální náhrada ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce, do dne ukončení výkonu funkce, pokud se dále nestanoví jinak. (2) Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli náhrady uvedené v odstavci 1 spojené s výkonem funkce, pro kterou tento zákon stanoví vyšší plat. Při současném výkonu funkce poslance a funkce jiného představitele náleží představiteli pouze náhrady výdajů stanovené pro výkon funkce tohoto jiného představitele. (3) Za dobu, po kterou představitel nebo soudce dočasně nevykonává funkci, se krátí náhrady výdajů podle odstavce 1 v poměru k délce této doby. Prezidentu republiky náleží náhrada výdajů podle § 15 i po dobu, po kterou funkci dočasně nevykonává. § 36 (1) Představiteli, poslanci Evropského parlamentu a soudci náleží naturální plnění ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce, do dne ukončení výkonu funkce. Prezidentu republiky a členu vlády náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) ještě po tři kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž došlo k ukončení výkonu funkce, pokud mu v této době nevznikl nárok na stejné naturální plnění. (2) Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli naturální plnění spojené s výkonem funkce, pro kterou tento zákon stanoví vyšší plat. Při současném výkonu funkce poslance a funkce jiného představitele náleží představiteli naturální plnění stanovené pro výkon funkce tohoto jiného představitele a naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. f). § 37 (1) Plat a další náležitosti podle tohoto zákona poskytuje orgán, v němž představitel nebo soudce vykonává svoji funkci, kancelář komory Parlamentu, Úřad vlády České republiky a Kancelář prezidenta republiky. Poslanci Evropského parlamentu poskytuje plat a další náležitosti podle tohoto zákona Kancelář Poslanecké sněmovny. Poslanec Evropského parlamentu je povinen Kancelář Poslanecké sněmovny informovat o všech skutečnostech, které mohou ovlivnit jeho nároky podle tohoto zákona. Plat a další náležitosti jsou splatné ve shodných termínech jako u zaměstnanců uvedených orgánů.11) (2) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Bez této dohody lze srazit z platu výhradně částky ze stejného důvodu12) a ve stejném rozsahu a pořadí13) jako u zaměstnanců v pracovním poměru. (3) Nárok na plat a na náhrady výdajů lze uplatnit do tří let ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé. Nárok na naturální plnění zaniká dnem ukončení výkonu funkce, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 36 odst. 1). (4) Pro odchodné platí ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně. (5) Odchodné se pro účely daně z příjmů považuje za plat. (6) Bylo-li představiteli poskytnuto odchodné, které mu nenáleželo nebo které mu náleželo v nižší než poskytnuté částce, je představitel povinen odchodné, popřípadě jeho nenáležející část, vrátit tomu, kdo mu odchodné poskytl. § 38 (1) Poslanec, který se v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy neúčastnil dvou jednacích dnů komory Parlamentu nebo jejího orgánu, do něhož byl zvolen, ztrácí nárok na polovinu platu a polovinu paušálních náhrad, které by mu jinak náležely za měsíc následující. Při neomluvené neúčasti na nejméně čtyřech jednacích dnech ztrácí poslanec nárok na náležitosti uvedené ve větě prvé v plné výši. O důvodech ztráty nároku rozhoduje orgán komory Parlamentu pověřený komorou. (2) Náležitosti podle tohoto zákona, s výjimkou naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. f), nenáleží poslanci po dobu, po kterou vykonává funkci vedoucího nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády, náměstka ministra, zaměstnance Kanceláře prezidenta republiky nebo zaměstnance Nejvyššího kontrolního úřadu. (3) Poslanci nenáleží plat, náhrada výdajů a naturální plnění po dobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, výkonu ústavního ochranného léčení nebo zabezpečovací detence. (4) Doba uvedená v odstavci 3 se nezapočítává do doby, z níž se stanoví počet celých ukončených let výkonu funkce poslance rozhodných pro výpočet odchodného. § 39 Členům vlády nenáleží příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti. § 40 Pracovní nebo obdobný poměr poslance může zaměstnavatel ukončit proti jeho vůli jen s předchozím souhlasem předsedy komory Parlamentu; to platí i pro období 12 měsíců po zániku poslaneckého mandátu. Jinak je skončení pracovního nebo obdobného poměru neplatné. § 41 Pokud odpovědnost za škodu způsobenou představitelem, poslancem Evropského parlamentu nebo soudcem nebo jim vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ním není upravena zvláštními předpisy,14) postupuje se podle pracovněprávních předpisů.15) ČÁST ŠESTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 42 (1) Platová základna pro určení platu činí v době od účinnosti tohoto zákona do 30. června 1996 54,2 % základny stanovené v § 3 odst. 3; to neplatí pro určení platu prezidenta republiky. (2) Představiteli a soudci, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává funkci, náleží plat a další náležitosti podle tohoto zákona od prvého dne kalendářního měsíce, v němž nabývá tento zákon účinnosti; plat a další náležitosti podle dosavadních předpisů mu za tento měsíc nenáleží. (3) Poslanci náleží náhrada výdajů podle § 9 odst. 2 do doby úpravy nároků průvodců a osobních asistentů těžce zdravotně postižených občanů zvláštním předpisem. § 43 Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na představitele nebo soudce, obsahují ustanovení o a) poslaneckém platu, základním platu, pevném platu, měsíčním platu, příplatcích a funkčních příplatcích, rozumí se tím plat podle tohoto zákona, b) dietách, úhradě věcných výdajů, popřípadě nákladů za služby potřebné pro výkon funkce, paušálních náhradách věcných výdajů, paušální náhradě za cestovné, cestovní náhradě při cestách do zahraničí a náhradě za ubytování v prokázané výši, rozumí se tím náhrady výdajů podle tohoto zákona, c) bezplatném užívání prostředků veřejné hromadné dopravy, bezplatném užívání nebo užívání přiměřeně vybaveného bytu, bezplatném užívání služebního vozidla a právu na přednostní nebo bezplatné zřízení nebo na bezplatné používání jedné nebo dvou účastnických telefonních stanic, rozumí se tím naturální plnění podle tohoto zákona. § 44 Zrušují se: 1. zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 90/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., 2. zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, ve znění zákona České národní rady č. 7/1993 Sb. a zákona č. 304/1993 Sb., 3. § 6 čl. II a III zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., 4. § 47 odst. 1 až 10 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., 5. § 126 až 130 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. § 45 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv). 2) § 12 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. 3) § 96 zákoníku práce. 4) § 99 odst. 1 zákoníku práce. 5) § 91 odst. 1 zákoníku práce. 6) § 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. 7) Např. zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, ve znění pozdějších předpisů, a zákoník práce. 8) § 20 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon). § 29 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. 9) Například zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 127 a 128 zákoníku práce. 10a) § 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 11) § 16 a 17 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb. § 21 zákona č. 119/1992 Sb. 12) § 18 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. 14) Např. hlava sedmá zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, § 57 zákona č. 335/1995 Sb., o soudech a soudcích. 15) Hlava osmá zákoníku práce.
Zákon č. 237/1995 Sb.	Zákon č. 237/1995 Sb. Zákon o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů Vyhlášeno 26. 10. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 64/1995 * ČÁST II - Změna a doplnění zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 12 — § 12) * ČÁST III - Změna a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (§ 13 — § 13) * ČÁST IV - Změna a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 14 — § 14) * ČÁST VI - Zrušovací ustanovení (§ 16 — § 16) * ČÁST VII - Účinnost (§ 17 — § 17) Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 237 ZÁKON ze dne 27. září 1995 o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST II Změna a doplnění zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů § 12 Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 318/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 13 odst. 2 zní: „(2) Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu [§ 15 odst. 2 písm. a)] na podkladě a) rozhlasového či televizního vysílání nebo b) zvukového, obrazového či zvukově obrazového snímku vyrobeného a uveřejněného jeho výrobcem (§ 45) přenesením pomocí technického zařízení na nenahrané nosiče záznamu, mají právo na odměnu vůči výrobcům takových nosičů, popřípadě jejich dovozcům. Právo na odměnu nepřísluší, pokud jde o nenahrané nosiče záznamů pro vývoz nebo pro provozní potřeby fyzických či právnických osob.“. 2. V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky č. 5) zní: „(3) Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu [§ 15 odst. 2 písm. a)] na podkladě tiskovin5) nebo jejich rozmnoženin přenesením pomocí technického zařízení na jiný hmotný podklad, mají právo na odměnu vůči výrobcům takových zařízení, popřípadě jejich dovozcům. 5) § 1 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.“. 3. V § 13 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 4, který zní: „(4) Sazby odměn a náhrad podle odstavců 2 a 3, způsob jejich placení, jakož i jejich rozdělení mezi jednotlivé skupiny oprávněných osob může Ministerstvo kultury stanovit vyhláškou.“. 4. V § 39 odst. 1 se slova „§ 13 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 13 odst. 2 až 4“ a slova „§ 16 odst. 2 a 3“ se nahrazují slovy „§ 16“. 5. § 44 se vypouští. ČÁST III Změna a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů § 13 Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 5 písm. f) se slova „kterým bylo přiznáno výhradní oprávnění zastupovat autory nebo výkonné umělce ve výkonu práv.2)“ nahrazují slovy „kterým bylo uděleno oprávnění k výkonu hromadné správy autorských práv a práv autorskému právu příbuzných.2)“. 2. V § 5 písm. f) poznámka č. 2) zní: „2) § 2 zákona č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů.“. ČÁST IV Změna a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů § 14 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb. a zákona č. 200/1994 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které včetně poznámky č. 1a) zní: „b) výkon hromadné správy autorských práv a práv autorskému právu příbuzných podle zvláštního předpisu,1a) 1a) Zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů.“. 2. V § 3 odst. 1 se dosavadní písmena b) a c) označují jako písmena c) a d). ČÁST VI Zrušovací ustanovení § 16 Zrušují se: 1. zákon č. 81/1957 Sb., o hudební a jiné koncertní činnosti, ve znění zákona České národní rady č. 127/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 165/1992 Sb., 2. zákon č. 82/1957 Sb., o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě, ve znění zákona České národní rady č. 127/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 165/1992 Sb., 3. zákon České národní rady č. 33/1978 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 122/1989 Sb., zákona České národní rady č. 127/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 165/1992 Sb., 4. vyhláška Ministerstva kultury č. 196/1954 Ú. l., o sazbách provozovacích honorářů za veřejné nedivadelní provozování hudebních děl, ve znění vyhlášky Ministerstva kultury a informací č. 183/1968 Sb., 5. vyhláška Ministerstva kultury České republiky č. 116/1991 Sb., kterou se upravují sazby odměn výkonných umělců a náhrad výrobců zvukových a zvukově obrazových snímků na veřejných produkcích prostřednictvím technických zařízení, 6. vyhláška Ministerstva kultury České republiky č. 117/1991 Sb., o pořádání veřejných produkcí, 7. vyhláška Ministerstva kultury České republiky č. 241/1991 Sb., o výhradním oprávnění některých organizací zastupujících autory nebo výkonné umělce. ČÁST VII Účinnost § 17 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 31 autorského zákona. 3) Např. § 105 a násl., § 154 a násl., § 221 a násl. obchodního zákoníku, § 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. 4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. 5) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. 6) Vyhláška Ministerstva kultury ČR č. 241/1991 Sb., o výhradním oprávnění některých organizací zastupujících autory nebo výkonné umělce. 7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Zákon č. 238/1995 Sb.	Zákon č. 238/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 10. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 64/1995 * Čl. I - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. II - (1) Není-li dále stanoveno jinak, tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány. * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. V Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.) 238 ZÁKON ze dne 27. září 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 9 odst. 3 písm. c) odst. aa) zní: „aa) z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), jakož i vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti) a vztahy související se zvýšením základního jmění (přistoupením společníka nebo člena),“. 2. V § 9 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „návrzích na“. 3. Poznámka č. 25) zní: „25) § 68 odst. 3 a 6, § 119 a § 764 odst. 2 obchodního zákoníku.“. 4. V § 9 odst. 4 písm. h) zní: „h) rozhodují o likvidaci družstva, družstevního podniku, podniku (hospodářského zařízení) občanského sdružení a společného podniku a o návrzích na zrušení družstva,31)“. Poznámka č. 31) zní: „31) § 257 odst. 1, § 765 odst. 4 a § 766 odst. 1 obchodního zákoníku.“. 5. V § 9 odst. 4 písm. i) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena j) a k), která zní: „j) rozhodují v ostatních případech, kdy podle ustanovení části prvé, druhé a čtvrté obchodního zákoníku rozhoduje soud,32a) k) rozhodují v řízení ve věcech obchodního rejstříku.“. Poznámka č. 32a) zní: „32a) Např. § 131 odst. 1, § 181 odst. 2 a § 761 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku.“. 6. § 10a zní: „§ 10a O dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud.“. 7. V § 16 odst. 1 se vypouštějí slova „a vrchních soudů“. 8. § 26 zní: „§ 26 (1) Odborová organizace může, s výjimkou věcí obchodních, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem. (2) Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže (dále jen „Ústředí“) může zastupovat účastníka v řízení ve věcech péče o nezletilé, o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině. (3) Převezme-li odborová organizace nebo Ústředí zastoupení, pověří některého ze svých členů nebo zaměstnanců, aby za zastoupeného jejím jménem jednal.“. 9. V § 57 odst. 1 se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.“. 10. V § 57 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Lhůty určené podle hodin končí uplnynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.“. 11. V § 74 odst. 2 se vypouští věta první. 12. § 74 se doplňuje odstavci 3 a 4, které zní: „(3) Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak. (4) K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle § 76a je příslušný okresní soud, v jehož obvodu je sídlo navrhovatele. Bude-li předběžné opatření nařízeno, soud předá po provedení jeho výkonu věc neprodleně soudu příslušnému podle § 88 písm. c). Má-li soud, kterému byla věc předána, za to, že není soudem uvedeným v § 88 písm. c), předloží věc k rozhodnutí o příslušnosti svému nadřízenému soudu; tímto rozhodnutím je soud, jehož příslušnost byla určena, vázán.“. 13. V § 75 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Předběžné opatření podle § 76a může soud nařídit jen na návrh okresního úřadu; návrh musí obsahovat kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) jméno nezletilého dítěte, jména, povolání a bydliště ostatních účastníků, jsou-li navrhovateli známa, vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňujících nařízení předběžného opatření, označení osoby, které má být dítě předáno do péče, a musí z něj být patrno, že se domáhá nařízení předběžného opatření podle § 76a. O návrhu musí být rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 24 hodin poté, co byl podán.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 14. Za § 76 se vkládá nový § 76a, který zní: „§ 76a (1) Ocitlo-li se nezletilé dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, předseda senátu předběžným opatřením nařídí, aby bylo předáno do péče osoby, kterou v usnesení označí. (2) Usnesení o nařízení předběžného opatření podle odstavce 1 se doručuje účastníkům až při provedení jeho výkonu. Účastníkům, kteří nebyli při provedení výkonu přítomni, usnesení doručí dodatečně soud příslušný podle § 88 písm. c) spolu s vyrozuměním, že byl proveden jeho výkon. (3) Při nařízení předběžného opatření podle odstavce 1 nezletilý nemusí být zastoupen; nemá-li nezletilý zákonného zástupce nebo nemůže-li jej zákonný zástupce v řízení zastupovat,33b) ustanoví mu soud příslušný podle § 88 písm. c) opatrovníka bezodkladně po provedení výkonu předběžného opatření. (4) Předběžné opatření podle odstavce 1 trvá po dobu tří měsíců od jeho vykonatelnosti; bylo-li před uplynutím této doby zahájeno řízení ve věci samé, pak trvá až do té doby, než se stane vykonatelným rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.". Poznámka č. 33b) zní: „33b) § 37 odst. 3 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 77 odst. 2 se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „o zrušení předběžného opatření podle § 76a rozhodne předseda senátu soudu příslušného podle § 88 písm. c).“. 16. V § 77 odst. 3 větě první se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „to neplatí, jde-li o předběžné opatření podle § 76a.“. 17. V § 81 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Bylo-li nařízeno předběžné opatření podle § 76a, zahájí soud příslušný podle § 88 písm. c) bezodkladně poté, co mu byla věc předána nebo co bylo rozhodnuto o jeho příslušnosti (§ 74 odst. 4), i bez návrhu řízení o výchově nezletilého.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 18. V § 120 odst. 2 se slova „řízení o některých otázkách obchodních společností a družstev“ nahrazují slovy „řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob“. 19. V § 127 odst. 4 se vypouštějí slova „příslušného orgánu“ a na konci se připojuje tato věta: „Za vydání potvrzení nebo odborného vyjádření náleží finanční úhrada, stanoví-li tak zvláštní předpis.“. 20. § 128 zní: „§ 128 Každý je povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Ustanovení § 139 odst. 3 tím není dotčeno. Fyzické osoby mohou odmítnout soudu sdělit skutečnosti ze stejných důvodů, jako může učinit svědek podle § 126 odst. 1.“. 21. § 171 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření podle § 76a, je vykonatelné vyhlášením; nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo vyhotoveno.“. 22. § 174 odst. 3 zní: „(3) Pozdě podaný odpor předseda senátu usnesením odmítne; pro nedostatek odůvodnění nelze odpor odmítnout. Podaný odpor předseda senátu odmítne též tehdy, podal-li jej ten, kdo k podání odporu není oprávněn.“. 23. V § 175 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení § 173 odst. 2 se použije obdobně.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 24. V § 175 odst. 3 se slovo „zamítne“ nahrazuje slovem „odmítne“ a na konci se připojuje tato věta: „Podané námitky předseda senátu odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn.“. 25. V § 175 odst. 4 se vypouští poslední věta. 26. § 175 se doplňuje odstavci 5 a 6, které zní: „(5) Vezme-li odpůrce námitky zpět, soud usnesením řízení o námitkách zastaví; jednání není třeba nařizovat. (6) Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je odvolání.“. 27. V § 200d odst. 1 se slova „okresní soud v sídle krajského soudu“ nahrazují slovy „krajský soud“. 28. V § 200d se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 29. § 200e včetně nadpisu zní: „§ 200e Řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (1) Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 4 písm. b) až j) je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má obchodní společnost nebo družstvo sídlo. (2) Nestanoví-li zákon, že se řízení uvedená v odstavci 1 zahajují na návrh, lze je zahájit i bez návrhu. (3) Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí ustanovením § 94. O věci není třeba nařizovat jednání. Rozhoduje se usnesením. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí přiměřeně i v řízeních týkajících se jiných právnických osob v případech uvedených v § 9 odst. 4 písm. j).“. 30. V § 210a se za slova „pořádkové opatření (§ 53),“ vkládají slova „anebo usnesení o předběžném opatření podle § 76a,“. 31. V § 218 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Totéž platí, bylo-li odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76a podáno ve lhůtě u soudu příslušného podle § 88 písm. c).“. 32. V § 228 odst. 1 se za slovo „rozsudek“ vkládají tato slova: „nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé,“. 33. V § 228 odst. 2 se slovo „rozsudku“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“. 34. § 229 zní: „§ 229 Obnova není přípustná proti a) rozsudkům, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není, b) rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak.“. 35. V § 230 odst. 2 se za slova „právní moci rozsudku“ vkládají tato slova: „nebo usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé,“. 36. V § 237 se vypouští slovo „každému“; v písmenu f) se za slovo „byla“ vkládají tato slova: „v průběhu řízení nesprávným“. 37. Dosavadní text § 237 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné proti rozsudkům, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není.“. 38. § 238 zní: „§ 238 (1) Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl a) změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, b) potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. (2) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč, b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovských práv, o určení (popření) otcovství nebo o nezrušitelné osvojení.“. 39. Za § 238 se vkládá nový § 238a, který zní: „§ 238a (1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo a) změněno usnesení soudu prvního stupně; to neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení, o příslušnosti, o předběžném opatření, o přerušení řízení, o pořádkové pokutě, o znalečném, o tlumočném, o soudním poplatku, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce účastníku nebo jeho odvolání, o nepřipuštění zastoupení, o odměně notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotových výdajích, o odměně správce dědictví a jeho hotových výdajích, b) rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§ 208); to neplatí o věcech, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč, c) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, d) odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu, e) odvolání odmítnuto, f) odvolací řízení zastaveno. (2) Dovolání podle odstavce 1 písm. a) a b) není přípustné proti usnesením, jimiž bylo rozhodnuto ve věcech upravených zákonem o rodině.“. 40. § 239 zní: „§ 239 (1) Dovolání je přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. (2) Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. (3) Ustanovení § 237 odst. 2, § 238 odst. 2 a § 238a odst. 2 platí obdobně.“. 41. § 241 zní: „§ 241 (1) Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Komerční právník může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.33) (2) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná. (3) Dovolání lze podat jen pro některý z těchto důvodů: a) v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237, b) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, c) rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, d) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. (4) Ustanovení § 209 a 210 platí obdobně.“. 42. V § 242 odst. 1 se vypouští věta druhá. 43. V § 242 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. K vadám uvedeným v § 237, a pokud je dovolání přípustné, i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 44. V § 242 odst. 4 se za slovo „měnit“ vkládají tato slova: „dovolací důvody a“. 45. § 243a a 243b zní: „§ 243a (1) Dovolací soud rozhodne o dovolání bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li se dokazování, nařídí k projednání dovolání jednání. (2) Dokazování provádí dovolací soud jen k prokázání důvodů dovolání. Dokazování doplní buď sám, nebo prostřednictvím soudu prvního stupně, anebo soudu dožádaného. (3) Nařídí-li dovolací soud jednání, postupuje obdobně podle § 215 a § 216 odst. 2. § 243b (1) Dovolací soud dovolání zamítne, dojde-li k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné; jinak napadené rozhodnutí zruší. (2) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k dalšímu řízení. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě věc postoupí k dalšímu řízení věcně příslušnému soudu. (3) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně z důvodů uvedených v § 237 písm. a), b), d) a e), rozhodne též o zastavení řízení, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. (4) Ustanovení § 218 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 225 platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně. Vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. (5) Dovolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže zamítá dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebo jestliže zrušuje rozsudek odvolacího soudu; jinak rozhoduje usnesením.“. 46. V § 243c se za číslovku „95“ vkládají tato slova: „až 99“. 47. § 243d odst. 1 zní: „(1) Jestliže dovolací soud zruší rozhodnutí odvolacího soudu (rozhodnutí soudu prvního stupně), jedná dále o věci soud, jemuž byla věc vrácena nebo postoupena k dalšímu řízení. Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci.“. 48. V § 246b odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „O opravných prostředcích proti rozhodnutím ve věcech důchodového zabezpečení a důchodového pojištění jednají a rozhodují u krajských soudů samosoudci.“. 49. V § 250s odst. 2 se za slova „vrchní soud“ vkládají tato slova: „v řízení podle čtvrté části tohoto zákona“; na konci se připojují tato slova: „za podmínek stanovených v čtvrté části tohoto zákona“. 50. V § 260 odst. 2 se slova „předseda senátu“ nahrazují slovem „soud“. 51. V § 264 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 52. V § 268 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Výkon rozhodnutí bude zastaven též tehdy, jestliže povinný provedl z vymáhané peněžité pohledávky oprávněného srážku stanovenou zvláštními předpisy35a) a odvedl tuto srážku příslušnému orgánu, a to v rozsahu, v jakém byl povinen tuto srážku provést.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 53. Poznámka č. 35a) zní: „35a) § 83 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. § 8 a násl. zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 5 a násl. zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 54. Za § 273 se vkládá nový § 273a, který zní: „§ 273a (1) Nařídil-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do péče určené osoby (§ 76a), postará se předseda senátu o to, aby toto rozhodnutí bylo také bezodkladně vykonáno. (2) Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými státními orgány nezletilé dítě předá do péče určené osoby; jestliže je dítě u jiné osoby, bude jí odňato. Ustanovení § 272 odst. 2 a 3 a § 273 se nepoužijí. (3) Příslušným k výkonu tohoto rozhodnutí je soud, který nařídil předběžné opatření. Ustanovení § 76a odst. 3 platí obdobně.“. 55. V § 274 písm. e) se vypouští slovo „občanskoprávní“. 56. § 305 zní: „§ 305 K návrhu oprávněného soud rozhodne o nařízení výkonu usnesením, ve kterém a) přikáže peněžnímu ústavu, aby po tom, co mu bude doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, zablokoval peněžní prostředky na účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství, b) přikáže peněžnímu ústavu, aby po tom, co mu bude doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, odepsal peněžní prostředky z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství a vyplatil je oprávněnému, c) zakáže povinnému, aby po tom, co mu bude doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nakládal s peněžními prostředky na účtu až do výše vykonatelné pohledávky a jejího příslušenství.“. 57. § 309 zní: „§ 309 (1) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na částky, které dojdou na účet povinného po tom, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nejdéle však do šesti měsíců ode dne, kdy byl peněžní ústav vyrozuměn o právní moci nařízeného výkonu rozhodnutí. (2) Nelze-li pohledávku oprávněného včetně jejího příslušenství uspokojit podle § 307, odepíše peněžní ústav po vyrozumění o právní moci nařízení výkonu rozhodnutí peněžní prostředky z účtu povinného na něm uložené a vyplatí je oprávněnému. Zbývající část pohledávky uspokojí peněžní ústav ihned, jakmile peněžní prostředky na účtu povinného dosáhnou částky, odpovídající zbývající části celkového nároku oprávněného, pro který je výkon rozhodnutí veden. Nedojde-li k tomu do šesti měsíců po vyrozumění peněžního ústavu o právní moci výkonu rozhodnutí, odepíše peněžní ústav k tomuto dni z účtu povinného peněžní prostředky na něm uložené a vyplatí je na částečnou úhradu vymáhané pohledávky a jejího příslušenství oprávněnému. Tím výkon rozhodnutí zaniká.“. 58. V § 330 odst. 3 se na konci připojují tyto věty: „Odmítne-li oprávněný tyto věci převzít, vyloučí je předseda senátu ze soupisu. Usnesení o tom doručí oprávněnému i povinnému.“. 59. V § 374 odst. 1 se slova „okresní a krajské“ nahrazují slovy „okresní, krajské a vrchní“. Čl. II (1) Není-li dále stanoveno jinak, tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány. (2) Krajský soud dnem účinnosti tohoto zákona převezme od okresního soudu obchodní rejstřík vedený pro jeho obvod a dokončí jako soud prvního stupně řízení ve věcech obchodního rejstříku, v nichž do dne účinnosti tohoto zákona nebylo pravomocně rozhodnuto. Řízení o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů ve věcech obchodního rejstříku zahájená a nedokončená do dne účinnosti tohoto zákona převezmou a dokončí vrchní soudy. (3) Návrhy na obnovu řízení, podané před účinností tohoto zákona, se projednají podle dosavadních předpisů. (4) Řízení o dovolání a o stížnosti pro porušení zákona, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezme a dokončí podle dosavadních předpisů Nejvyšší soud. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. V Tento zákon s výjimkou čl. I bodů 9 až 17, 21, 30, 31, 48 a 54 a čl. IV nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Čl. I body 9 až 17, 21, 30, 31, 48 a 54 a čl. IV nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 247/1995 Sb.	Zákon č. 247/1995 Sb. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Vyhlášeno 30. 10. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 65/1995 * ČÁST PRVNÍ - VOLBY DO PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 89) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 99/1963 SB., OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 90 — § 90) * ČÁST ČTVRTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 92 — § 99) č. 1 č. 2 k zákonu č. 247/1995 Sb. č. 3 k zákonu č. 247/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (268/2024 Sb.) 247 ZÁKON ze dne 27. září 1995 o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VOLBY DO PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY Oddíl první Obecná ustanovení § 1 (1) Tento zákon upravuje podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu. (2) Do Parlamentu České republiky se volí na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se volí podle zásad poměrného zastoupení, do Senátu Parlamentu České republiky se volí podle zásad většinového systému. (3) Volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky uveřejněno. (4) Volby do Parlamentu České republiky se na území České republiky konají ve 2 dnech, kterými jsou pátek a sobota. První den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. (5) Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se v zahraničí konají ve 2 dnech, kterými jsou a) čtvrtek a pátek, kdy hlasování začíná ve 14. 00 hodin a končí ve 21. 00 hodin místního času, jde-li o hlasování v místě (§ 3 odst. 2), v němž nastává shodně označený hodinový čas později o více jak 2 hodiny ve srovnání s hodinovým časem na území České republiky, b) pátek, kdy hlasování začíná ve 12. 00 hodin a končí ve 22. 00 hodin místního času, a sobota, kdy hlasování začíná v 8. 00 hodin a končí ve 12. 00 hodin místního času, jde-li o hlasování v místě (§ 3 odst. 2), v němž nastává shodně označený hodinový čas později o nejvýše 2 hodiny ve srovnání s hodinovým časem na území České republiky, c) pátek, kdy hlasování začíná ve 14. 00 hodin a končí ve 22. 00 hodin místního času, a sobota, kdy hlasování začíná v 8. 00 hodin a končí ve 14. 00 hodin místního času, jde-li o hlasování v ostatních místech (§ 3 odst. 2). (6) Dnem voleb se podle tohoto zákona rozumí první den voleb na území České republiky, nestanoví-li tento zákon jinak. Lhůty a vymezení volebních dnů podle tohoto zákona nejsou dobou hlasování v zahraničí dotčeny. (7) VoličemVoličem je státní občan České republiky (dále jen „občan“), který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let. Ve druhém kole voleb do Senátu může volit i občan, který alespoň druhý den konání druhého kola voleb dosáhl věku nejméně 18 let. § 2 Překážkami ve výkonu volebního práva jsou a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu,1) b) omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva2). § 3 Volební okrsky (1) Hlasování do Parlamentu České republiky probíhá ve stálých volebních okrscích vytvořených podle zvláštního zákona.3) (2) Pro hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mimo území České republiky se vytvářejí zvláštní stálé volební okrsky (dále jen „zvláštní volební okrsky“) při zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „zastupitelský úřad“). Území zvláštního volebního okrsku je vymezeno územním obvodem zastupitelského úřadu. § 4 VoličiVoliči jsou zapsáni ve stálých seznamech voličůvoličů (dále jen „stálý seznam“), popřípadě ve zvláštních seznamech voličůvoličů (dále jen „zvláštní seznam“). Každý voličvolič může být zapsán pouze v jednom seznamu voličůvoličů. § 5 Stálý seznam Stálý seznam je veden podle zvláštního zákona.4) § 6 Zvláštní seznam (1) Zvláštní seznam vede obecní úřad, městský úřad, magistrát, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad“) pro voličevoliče, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu,5) popřípadě nemůže z důvodů uvedených v písmenech b) až d) volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, a který a) vykonává v obvodu obce, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu základní nebo náhradní vojenskou službu, b) je v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo v obdobném ústavu a zařízení, umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu, c) je v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odnětí svobody,5a) umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu, d) volí na voličský průkaz (§ 6a). (2) Do zvláštního seznamu zapíše obecní úřad voličevoliče uvedené v odstavci 1 písm. a) na základě údajů příslušného velitele; voličevoliče uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) na základě údajů správy příslušného ústavu, objektu nebo zařízení. Údaje předají nejpozději 7 dnů před začátkem hlasování a podle potřeby je aktualizují. (3) Velitel, správa příslušného ústavu, objektu nebo zařízení zašle ve spolupráci s obecním úřadem, který vede zvláštní seznam, obecnímu úřadu v obci, kde je voličvolič zapsán ve stálém seznamu, potvrzení o tom, že tento voličvolič byl nahlášen k zápisu do zvláštního seznamu. (4) V případě voleb do Senátu se do zvláštního seznamu zapisují pouze voličivoliči přihlášení k trvalému pobytu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, popřípadě voličivoliči zapsaní do zvláštního seznamu (odstavec 5). (5) Zvláštní seznam vedou rovněž zastupitelské úřady pro voličevoliče, který a) pobývá mimo území České republiky, a to na základě žádosti o zápis, ve které uvede adresu místa v územním obvodu příslušného zastupitelského úřadu, kde pobývá, nebo b) volí na zastupitelském úřadu na voličský průkaz. (6) VoličVolič může podat žádost podle odstavce 5 písm. a) u příslušného zastupitelského úřadu nejpozději 40 dnů přede dnem voleb a) na pracovišti takového úřadu, a to i prostřednictvím osoby, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voličevoliče, b) písemně prostřednictvím datové schránky voličevoliče nebo podepsanou úředně ověřeným podpisem voličevoliče, nebo c) prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace alespoň na úrovni záruky značná. (7) Zvláštní seznamy podle odstavce 5 písm. a) uzavřou zastupitelské úřady 30 dnů přede dnem voleb a předají je neprodleně Ministerstvu zahraničních věcí, které na případné duplicity v zápisech upozorní zastupitelské úřady, u kterých je voličvolič zapsán; po odstranění duplicit sdělí nejpozději 20 dnů přede dnem voleb Ministerstvo zahraničních věcí konečné znění těchto seznamů Ministerstvu vnitra. Je-li voličvolič, zapsaný na základě vlastní žádosti z důvodu, že pobývá v cizině, ve zvláštním seznamu, veden i ve stálém seznamu, obecní úřad takového voličevoliče na základě oznámení Ministerstva vnitra ze stálého seznamu vyškrtne. VoličeVoliče o vyškrtnutí ze stálého seznamu informuje na základě sdělení obecního úřadu zastupitelský úřad. (8) Zastupitelský úřad předá pro volby do Poslanecké sněmovny zvláštní okrskové volební komisi výpis ze zvláštního seznamu, který obsahuje seznam voličůvoličů oprávněných volit v tomto zvláštním volebním okrsku. § 6a Voličské průkazy (1) VoličiVoliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu, popřípadě zvláštním seznamu vedeném podle § 6 odst. 5 písm. a) je zapsán, vydá obecní úřad, popřípadě zastupitelský úřad na jeho žádost voličský průkaz a poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu, popřípadě zvláštního seznamu a do jejich výpisů pro okrskovou volební komisi a zvláštní okrskovou volební komisi. Voličský průkaz pro volby do Senátu se vydává pouze voličůmvoličům zapsaným ve stálém seznamu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, popřípadě voličůmvoličům zapsaným ve zvláštním seznamu podle § 6 odst. 5 písm. a). (2) VoličVolič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to osobně u toho, kdo stálý nebo zvláštní seznam vede, do okamžiku uzavření stálého seznamu nebo zvláštního seznamu nebo podáním doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem voleb tomu, kdo stálý seznam nebo zvláštní seznam vede; toto podání musí být v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem voličevoliče nebo v elektronické podobě zaslané prostřednictvím datové schránky; o osobně učiněné žádosti se sepíše úřední záznam. Obecní úřad nebo zastupitelský úřad voličský průkaz nejdříve 15 dnů přede dnem voleb předá osobně voličivoliči nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voličevoliče žádajícího o vydání voličského průkazu, anebo jej voličivoliči zašle. (3) Voličský průkaz opravňuje k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu ve dnech voleb a) do Poslanecké sněmovny v jakémkoli volebním okrsku, popřípadě zvláštním volebním okrsku, b) do Senátu ve volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je voličvolič přihlášen k trvalému pobytu, popřípadě v jakémkoli volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, jde-li o voličevoliče, který nebydlí na území České republiky. § 7 Volební orgány (1) Volebními orgány podle tohoto zákona jsou a) Státní volební komise, b) Ministerstvo vnitra, c) Ministerstvo zahraničních věcí, d) Český statistický úřad, e) krajský úřad, v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“) pro volby do Poslanecké sněmovny, f) pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze úřad městské části v sídle volebního obvodu, které je stanoveno v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen „pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu“) pro volby do Senátu, g) pověřený obecní úřad,5b) v hlavním městě Praze úřad městské části, Úřad městské části Praha 1 pro úschovu výsledků hlasování ze zahraničí, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „pověřený obecní úřad“), h) obecní úřad, i) starosta obceobce, primátor statutárního města, které není územně členěno, a v územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze starosta městské části nebo městského obvodu (dále jen „starosta“), j) zastupitelský úřad, k) okrsková volební komise, l) zvláštní okrsková volební komise pro volby do Poslanecké sněmovny (dále jen „zvláštní okrsková volební komise“). (2) Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy. § 8 Státní volební komise (1) Státní volební komise vytvořená podle zvláštního právního předpisu5c) je stálým volebním orgánem i na úseku voleb do Parlamentu České republiky. (2) Státní volební komise a) koordinuje přípravu, organizaci, průběh a provedení voleb do Parlamentu České republiky, b) vykonává dohled nad zabezpečením úkonů nezbytných pro organizačně technické provádění voleb do Parlamentu České republiky, c) určuje losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky politických stran, politických hnutí a koalic pro volby do Poslanecké sněmovny, d) vyhotovuje zápis o výsledku voleb do Poslanecké sněmovny, e) vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu sdělením ve Sbírce zákonů, f) předává osvědčení o zvolení členem Parlamentu České republiky zvoleným kandidátům, g) předává celkové výsledky voleb příslušné komoře Parlamentu České republiky, h) vydává povolení k přítomnosti dalších osob při sčítání hlasů okrskovou volební komisí, i) určuje losem, kterému volebnímu kraji jsou podřazeny zvláštní volební okrsky v zahraničí. § 9 Ministerstvo vnitra (1) Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy na úseku voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu.5d) (2) Ministerstvo vnitra a) metodicky řídí organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb do Parlamentu České republiky, b) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni okresu, c) zajišťuje tisk volebních materiálů a organizačně zajišťuje tisk hlasovacích lístků, d) zajišťuje ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti, a pro zaměstnance městské části hlavního města Prahy zařazeného do úřadu městské části v sídle volebního obvodu pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení; ověření způsobilosti na úseku voleb nahrazuje prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.5j) § 10 Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí a) organizačně a technicky zabezpečuje přípravu, průběh a provedení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v zahraničí,5e) b) předává zvláštní seznamy voličůvoličů vedené podle § 6 odst. 5 Ministerstvu vnitra na technickém nosiči, c) ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Českým statistickým úřadem zajišťuje vybudování systému telekomunikačního spojení mezi zastupitelskými úřady a Ministerstvem zahraničních věcí, d) předává Českému statistickému úřadu podklady pro založení a aktualizaci seznamů zvláštních volebních okrsků, e) ve spolupráci s Českým statistickým úřadem zajišťuje podmínky pro provoz pracoviště Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí. § 11 Český statistický úřad (1) Český statistický úřad vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků voleb a zajišťuje vyhotovení příslušného programového vybavení pro účel zpracování a poskytování výsledků voleb. (2) Český statistický úřad dále a) zabezpečuje technicky systém zpracování výsledků voleb do Parlamentu České republiky5f) podle odstavce 1 na pracovištích vytvářených u pověřených obecních úřadů, u krajských úřadů, u pověřených obecních úřadů v sídle volebního obvodu, u Státní volební komise a u Ministerstva zahraničních věcí; při tom spolupracuje s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, krajskými úřady, pověřenými obecními úřady a obecními úřady, b) zpracovává celkové výsledky voleb do Poslanecké sněmovny (§ 48 až 51), podklady pro zápis Státní volební komise (§ 52) a údaje o celkových výsledcích voleb do Senátu (§ 77) a předává je neprodleně Státní volební komisi, c) vyhotovuje zápisy o výsledku voleb a předává je neprodleně krajskému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu, d) technicky zajišťuje dostupnost a poskytování průběžných a celkových výsledků voleb, e) pro jednotlivá pracoviště podle písmena a) zabezpečuje zaměstnance Českého statistického úřadu pověřené zjišťováním a zpracováním výsledků voleb do Parlamentu České republiky a potřebný počet dalších osob pro zajištění zpracování a poskytování výsledků voleb a provádí jejich školení, f) provádí školení členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, a to alespoň pro osoby, jejichž účast na školení je povinná, g) vydává okrskovým volebním komisím nebo Ministerstvu zahraničních věcí písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledky z volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku byly do dalšího zpracování převzaty bezchybně, h) vyhotovuje registry a číselníky kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic, i) sděluje případné duplicity na kandidátních listinách a přihláškách k registraci krajskému úřadu a pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu, j) řeší stížnosti na funkci technických zařízení a příslušného programového vybavení, použitých při zpracování výsledků voleb, k) předává zápisy o průběhu a výsledku hlasování, převzaté od okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí, do úschovy příslušnému pověřenému obecnímu úřadu nejpozději 10 dnů od ukončení zpracování na úrovni pověřeného obecního úřadu nebo na pracovišti u Ministerstva zahraničních věcí, l) po vyhlášení celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny nebo Senátu na vyžádání poskytuje informace o výsledcích voleb v požadovaném územním členění. (3) Pouze zaměstnanec Českého statistického úřadu, který má pověření podle odstavce 2 písm. e), je oprávněn a) zdržovat se v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy (§ 23), b) převzít stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování a výsledek hlasování na technickém nosiči, c) stanovit lhůtu k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování, d) vydat pokyn k ukončení zasedání okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise ve druhý den voleb (§ 43 odst. 5), e) zajistit převzetí výsledků hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky a zvláštní volební okrsky, f) zajistit zpracování celkového výsledku voleb ve volebním kraji (§ 46 odst. 1) a ve volebním obvodu (§ 73 odst. 1), g) vyhotovit a podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním kraji (§ 46 odst. 2 až 4), h) vyhotovit a podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu (§ 73 odst. 2 až 4). § 12 Krajský úřad (1) Krajský úřad pro volby do Poslanecké sněmovny a) zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb ve volebním kraji, b) projednává a registruje kandidátní listiny, c) informuje starosty o registraci kandidátních listin, d) poskytuje adresy zmocněnců politických stran, politických hnutí a koalic, jejichž kandidátní listiny byly zaregistrovány, okrskovým volebním komisím, e) zajišťuje tisk hlasovacích lístků pro volební kraj, f) sestavuje přehled o telefonním spojení do každé volební místnosti v územním obvodu kraje z podkladů pověřených obecních úřadů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup, g) zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu na úrovni volebního kraje a spolupracuje s ním na zajištění potřebných technických zařízení pro zpracování a poskytování výsledku voleb na tomto pracovišti, h) zajišťuje pomocné prostředky pro zajištění voleb na úrovni volebního kraje, i) archivuje volební dokumentaci, j) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) Pouze zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5k) je oprávněn a) převzít kandidátní listiny a potvrdit jejich podání (§ 31 odst. 3), b) přezkoumat kandidátní listiny a vyzvat k odstranění chyb (§ 33 odst. 1), c) převzít listinu o odvolání zmocněnce (§ 32 odst. 5), d) vyhotovit a zaslat rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině (§ 33 odst. 4 a 5), e) převzít prohlášení o vzdání se kandidatury a o jejím odvolání (§ 36 odst. 2), f) změnit označení pořadí kandidátů na kandidátní listině (§ 36 odst. 3), g) podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním kraji (§ 46 odst. 4). (3) Krajský úřad pro volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu a) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni obceobce, b) kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, c) ukládá pokuty podle tohoto zákona, d) spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil pro pracoviště vytvářená u pověřených obecních úřadů, e) v případě potřeby poskytuje nezbytnou součinnost při zajištění školení členů okrskových volebních komisí prováděného Českým statistickým úřadem k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb a pověřeným obecním úřadem k zásadám hlasování. (4) Činnost podle odstavce 3 písm. b) může vykonávat pouze zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu.5k) (5) Krajský úřad využívá pro účely registrace kandidátních listin a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z informačního systému evidence obyvatel. (6) Využívanými údaji podle odstavce 5 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména (dále jen „jméno“), c) adresa místa pobytu, d) datum narození, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí. (7) Využívanými údaji podle odstavce 5 písm. b) jsou a) jméno, příjmení, včetně předchozích příjmení, b) datum narození, c) státní občanství, popřípadě více státních občanství, d) adresa místa trvalého pobytu, e) omezení svéprávnosti, f) rodné číslo, g) datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí. (8) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (9) Ze získaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. § 13 Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu (1) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu pro volby do Senátu a) zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb ve volebním obvodu, b) projednává a registruje přihlášky k registraci, c) informuje starosty o registraci přihlášek k registraci, d) určuje losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky kandidátů pro volby do Senátu, e) poskytuje adresy zmocněnců politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, jejichž přihlášky k registraci byly zaregistrovány, okrskovým volebním komisím, f) zajišťuje tisk hlasovacích lístků pro volební obvod, g) sestavuje přehled o telefonním spojení ve svém volebním obvodu z podkladů pověřených obecních úřadů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup, h) zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu na úrovni volebního obvodu a spolupracuje s ním na zajištění potřebných technických zařízení pro zpracování a poskytování výsledku voleb na tomto pracovišti, i) zajišťuje pomocné prostředky pro zajištění voleb na úrovni volebního obvodu, j) archivuje volební dokumentaci, k) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu pro účely registrace přihlášek k registraci a kontroly petic využívá údaje v rozsahu a za podmínek podle § 12 odst. 5 až 9. (3) Pouze zaměstnanec obceobce zařazený do pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5c) je oprávněn a) převzít přihlášky k registraci a potvrdit jejich podání (§ 60 odst. 4), b) přezkoumat přihlášky k registraci a vyzvat k odstranění chyb (§ 62 odst. 1), c) převzít listinu o odvolání zmocněnce (§ 61 odst. 3), d) vyhotovit a zaslat rozhodnutí o registraci a o odmítnutí přihlášky k registraci (§ 62 odst. 4 a 5), e) převzít prohlášení o vzdání se kandidatury a o jejím odvolání (§ 66 odst. 2), f) podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu (§ 73 odst. 4). § 14a Pověřený obecní úřad (1) Pověřený obecní úřad a) zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu při přejímce, kontrole a zpracování zápisů přebíraných od okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí, b) spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných pracovních sil a technických zařízení pro vstup výsledku z jednotlivých volebních okrsků do systému zpracování na tomto pracovišti, c) sestavuje přehled o telefonním spojení do každé volební místnosti ve svém správním obvodu z podkladů obecních úřadů, zasílá jej nejpozději 4 dny přede dnem voleb pro volby do Poslanecké sněmovny krajskému úřadu a pro volby do Senátu pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup, d) kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, e) kontroluje sčítání hlasů okrskovou volební komisí, f) zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad, a informuje obecní úřad o účasti na těchto školeních. (2) Činnosti podle odstavce 1 písm. d) až f) může vykonávat pouze zaměstnanec obceobce zařazený do pověřeného obecního úřadu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu.5c) § 14b Obecní úřad (1) Obecní úřad a) zajišťuje pro okrskové volební komise volební místnosti, potřebné pracovní síly a pomocné prostředky, b) vede zvláštní seznam podle § 6 odst. 1 až 4, c) vydává voličské průkazy podle § 6a odst. 1, d) zajišťuje telefonní spojení do každé volební místnosti v územním obvodu obceobce a telefonní číslo nahlašuje nejpozději 9 dnů přede dnem voleb pověřenému obecnímu úřadu, e) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni volebního okrsku, f) archivuje volební dokumentaci, g) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) Obecní úřad pro účely vedení zvláštního seznamu využívá údaje v rozsahu a za podmínek podle § 12 odst. 5 až 9. Údaje ze základního registru obyvatel a z informačního systému evidence obyvatel může obecní úřad předávat okrskové volební komisi. § 14c Starosta (1) Starosta a) zajišťuje informování voličůvoličů o době a místě konání voleb v obci, b) zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličůmvoličům, c) stanoví s přihlédnutím k počtu voličůvoličů ve volebním okrsku ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 5, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličůvoličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná, d) svolá první zasedání okrskové volební komise tak, aby se uskutečnilo nejpozději 21 dnů přede dnem voleb, a vyrozumí členy okrskové volební komise, jejichž účast na školení je povinná, o termínech školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování a důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit, e) jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise (dále jen „zapisovatel“), f) poskytuje každé politické straně, politickému hnutí, koalici a nezávislému kandidátovi, jejichž kandidátní listina, popřípadě přihláška k registraci byla zaregistrována, informace o počtu a sídle volebních okrsků zveřejněním na úřední desce do 45 dnů přede dnem voleb, g) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) Oznámení o svolání prvního zasedání okrskové volební komise zasílá starosta delegovaným a jmenovaným zástupcům do datové schránky, případně na adresu, kterou mu sdělili jako adresu pro doručování, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu místa jejich trvalého pobytu a současně toto oznámení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu; oznámení se pokládá za doručené dnem vyvěšení na úřední desce. Při vyrozumění členů okrskové volební komise o termínech školení a o důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit postupuje starosta obdobně. § 14d Zastupitelský úřad Zastupitelský úřad v rámci svého územního obvodu a) zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb do Poslanecké sněmovny, b) vede zvláštní seznam podle § 6 odst. 5, c) je oprávněn ověřit pro účely vedení zvláštního seznamu údaje v rozsahu a za podmínek podle § 12 odst. 5 až 9, d) vydává voličské průkazy podle § 6a odst. 1, e) provádí školení členů zvláštních okrskových volebních komisí, f) zajišťuje podle místních podmínek informování voličůvoličů o době a místě konání voleb, o možnosti zápisu do zvláštního seznamu (§ 15 odst. 3) a o způsobu hlasování, a to případně i v příslušném cizím jazyce, g) v případě zaslání hlasovacích lístků přenosovou technikou zajišťuje tisk nebo rozmnožení hlasovacích lístků (§ 38 odst. 5), h) zajišťuje pro zvláštní okrskovou volební komisi volební místnost, pomocné prostředky a potřebné pracovní síly. § 14e Okrsková volební komise (1) Okrsková volební komise a) dbá o pořádek ve volební místnosti, b) zajišťuje hlasování a dozírá na jeho průběh, c) sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování, d) odevzdá volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu, s výjimkou 1 vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování. (2) Členem okrskové volební komise může být státní občan České republiky, a) který v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let, b) u něhož nenastala překážka výkonu volebního práva podle § 2, a c) který není kandidátem pro volby do Parlamentu České republiky. (3) Každá politická strana, politické hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina pro volbu do Poslanecké sněmovny byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, a každá politická strana, politické hnutí a koalice i nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci byla zaregistrována pro volby do Senátu ve volebním obvodu, jehož součástí je volební okrsek, může delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb 1 člena a 1 náhradníka do okrskové volební komise. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 14c odst. 1 písm. c), jmenuje před jejím prvním zasedáním členy na neobsazená místa starosta. V případě, kdy počet členů okrskové volební komise poklesne pod stanovený počet v průběhu voleb do Parlamentu České republiky a nejsou-li náhradníci podle věty první, jmenuje starosta na neobsazená místa další členy komise. (4) Delegování členů a náhradníků podle odstavce 3 se provede tak, že se jejich seznam osobně doručí nebo zašle starostovi, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě; o osobním doručení se sepíše úřední záznam nebo se potvrdí převzetí. Seznam musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu člena, popřípadě náhradníka, a jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, popřípadě jméno a příjmení osoby, která je k tomuto úkonu zmocněncem pověřena a která kopii tohoto písemného pověření k seznamu přiloží; v případě nezávislého kandidáta jeho jméno a příjmení. Dále může seznam obsahovat telefonní číslo, adresu pro doručování nebo adresu elektronické pošty člena, popřípadě náhradníka a údaj, do které okrskové volební komise mají být delegovaní členové a náhradníci zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je do okrskových volebních komisí starosta. Seznam podepíše zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice, osoba, která je k provedení delegování členů a náhradníků podle odstavce 3 zmocněncem pověřena, nebo nezávislý kandidát. (5) Členství v okrskové volební komisi vzniká složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a budu se při tom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.". Slib skládá delegovaný nebo jmenovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu; tím se zároveň ujímá své funkce. (6) Členství v okrskové volební komisi zaniká a) dnem ukončení činnosti okrskové volební komise (§ 52a a 77a), b) úmrtím, c) okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena okrskové volební komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět, d) okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné odvolání člena okrskové volební komise tím, kdo jej delegoval, e) pozbytím státního občanství, nebo f) ve dnech voleb, nevykonává-li člen okrskové volební komise svoji funkci a jeho nepřítomnost trvá nepřetržitě déle než 2 hodiny. (7) Zapisovatel je členem okrskové volební komise; z jednání komise pořizuje zápis. Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v odstavci 5. Je jmenován starostou nejpozději 20 dnů před prvním zasedáním okrskové volební komise. Starosta odvolá zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele. § 14f (1) Za člena, jehož členství zaniklo podle § 14e odst. 6, povolá předseda okrskové volební komise prostřednictvím starosty náhradníka téže politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislého kandidáta; náhradník se stává členem okrskové volební komise složením slibu podle § 14e odst. 5. Nastanou-li skutečnosti uvedené v § 14e odst. 6 písm. f) a nejsou-li náhradníci, upozorní předseda okrskové volební komise starostu, který postupuje podle § 14e odst. 3 věty třetí. (2) Okrsková volební komise je schopná se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů. (3) Okrsková volební komise na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Losování řídí zapisovatel okrskové volební komise; zapisovatel se do losování nezařazuje. Pokud předseda nebo místopředseda okrskové volební komise odstoupí nebo nebude moci z jiných závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu; do losování předsedy okrskové volební komise nebude zařazen místopředseda okrskové volební komise; pokud odstoupí místopředseda okrskové volební komise, nebude do losování zařazen předseda okrskové volební komise. (4) Předsedu okrskové volební komise v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda okrskové volební komise. (5) Zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise, s výjimkou zvláštních okrskových volebních komisí, je povinen zúčastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování. (6) Obecní úřad ve spolupráci se zapisovatelem zajistí, aby ve volební místnosti v průběhu hlasování bylo u každého člena okrskové volební komise uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce v okrskové volební komisi a údaj o tom, zda je delegován politickou stranou, politickým hnutím, koalicí nebo nezávislým kandidátem anebo jmenován starostou. § 14g Zvláštní okrsková volební komise (1) Vedoucí zastupitelského úřadu jmenuje 30 dnů přede dnem voleb do Poslanecké sněmovny předsedu a nejméně 2 členy zvláštní okrskové volební komise, kteří jsou státními občany České republiky, v den složení slibu dosáhli věku nejméně 18 let a ovládají český jazyk. V případě, kdy počet členů zvláštní okrskové volební komise poklesne pod 3 v průběhu voleb, jmenuje na neobsazená místa vedoucí zastupitelského úřadu další členy zvláštní okrskové volební komise. První zasedání zvláštní okrskové volební komise svolá vedoucí zastupitelského úřadu tak, aby se uskutečnilo nejpozději 21 dnů přede dnem voleb. Nepodaří-li se jmenovat tříčlennou zvláštní okrskovou volební komisi, zajistí její úkoly vedoucí zastupitelského úřadu a zapisovatel, kterého jmenuje a odvolává vedoucí zastupitelského úřadu, a to nejpozději 18 dnů před prvním zasedáním zvláštní okrskové volební komise. Vedoucí zastupitelského úřadu má při plnění těchto úkolů postavení starosty. Členové zvláštní okrskové volební komise se ujímají funkce složením slibu podle § 14e odst. 5. (2) Ten, kdo má právo delegovat členy a náhradníky do okrskových volebních komisí, může delegovat 1 člena a 1 náhradníka do každé zvláštní okrskové volební komise. Delegování se provede obdobně jako do okrskové volební komise; seznam delegovaných členů a náhradníků se doručuje zastupitelskému úřadu. Delegovaný člen se nemusí účastnit prvního zasedání zvláštní okrskové volební komise. (3) Zvláštní okrsková volební komise a) zajišťuje průběh hlasování ve zvláštním volebním okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek ve volební místnosti, b) sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku, c) odevzdá volební dokumentaci zastupitelskému úřadu, který ji odešle prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí Úřadu městské části Praha 1. § 15 Informování voličů (1) Starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým, nejpozději 15 dnů přede dnem voleb, oznámení o době a místě konání voleb v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obce náleží do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta uvede v oznámení adresy volebních místností. (2) Starosta v oznámení upozorní voličevoliče na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb. (3) Zastupitelské úřady způsobem v místě obvyklým informují v dostatečném časovém předstihu voličevoliče žijící v územním obvodu tohoto úřadu o době a místě konání voleb do Poslanecké sněmovny ve zvláštním volebním okrsku, o možnosti zápisu do zvláštního seznamu a o povinnosti před hlasováním předložit k prokázání totožnosti a státního občanství cestovní pas České republiky. Dále informuje voličevoliče o konání voleb do Senátu na území České republiky a o podmínkách výkonu jejich volebního práva. (4) V obciobci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona,5g) se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny. § 16 Volební kampaň (1) Volební kampaníVolební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta nebo volební agitace ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaňvolební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, politického hnutí, koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaněvolební kampaně bez vědomí kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaněvolební kampaně registrovat jako registrovaná třetí osoba u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) zřízeného podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích. (3) Volební kampaň podle tohoto zákona začíná dnem vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky a končí dnem vyhlášení celkových výsledků voleb do Parlamentu České republiky. (4) Pro volební kampaňvolební kampaň může starosta vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejpozději 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic, popřípadě kandidátů při volbách do Senátu. Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obecobec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení tohoto zákona o financování volební kampaněvolební kampaně a ustanovení zvláštního zákona upravující hospodaření politických stran a politických hnutí. K volební kampanivolební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcíobcí. (5) Volební kampaňVolební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje. (6) Propagace nebo volební agitace šířené prostřednictvím komunikačních médií musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli; to platí obdobně i pro využití velkoplošných zařízení a sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta. Kandidující politické strany, politická hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát jsou povinni označit svým názvem nebo zkratkou, v případě nezávislého kandidáta svým jménem a příjmením, jimi využité prostředky volební kampaněvolební kampaně. Registrované třetí osoby jsou povinny jimi využité prostředky volební kampaněvolební kampaně označit názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby přiděleným Úřadem. (7) V době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů. (8) Pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany, politická hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, vyhrazeno v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím rovným dílem. Termíny vysílacích časů se určí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany, politická hnutí a koalice. (9) V objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí je ve dnech, ve kterých v těchto objektech probíhá hlasování, zakázána volební agitace pro politické strany, politická hnutí, koalice a kandidáty. (10) Členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí nemohou poskytovat informace o průběhu voleb, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování; zákaz se nevztahuje na informace o počtu voličů, kteří již hlasovali. § 16a Volební účet (1) Každá kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát jsou povinni si pro financování volební kampaněvolební kampaně nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu (dále jen „volební účet“). (2) Volební účet musí být veden u banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo u zahraniční banky, která má pobočku umístěnu na území České republiky. (3) Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně. Výběr hotovosti z volebního účtu a její následné užití na financování volební kampaně se zaznamená v účetnictví. (4) S peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaňvolební kampaň nelze nakládat po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně, nejméně však po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkového výsledku voleb; tento zákaz se nevztahuje na úhradu výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň podle § 16c. (5) Na úhradu pokuty uložené za správní delikt týkající se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně lze využít peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaňvolební kampaň. (6) Do 60 dnů po uplynutí doby uvedené v odstavci 4 se veškeré peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň převedou v případě a) politické strany nebo politického hnutí na účet politické strany nebo politického hnutí vedený podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích; v případě koalice je rozhodující dohoda členů koalice o podílu, který má být převeden z volebního účtu koalice na účet politických stran nebo politických hnutí zastoupených v koalici; není-li taková dohoda uzavřena, převedou se peněžní prostředky z volebního účtu rovným dílem, b) nezávislého kandidáta na sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel, a to v rozsahu a způsobem, který určí nezávislý kandidát. (7) Volební účet lze zrušit teprve poté, co z něj byly podle odstavce 5 nebo 6 převedeny veškeré peněžní prostředky nevyužité na volební kampaň. § 16b Financování volební kampaně (1) Financování volební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu. (2) O financování volební kampaněvolební kampaně vede kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví. (3) Údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu se evidují s uvedením jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tyto prostředky poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno. (4) Údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích se evidují s uvedením přehledu o původu těchto plnění, včetně uvedení jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tato plnění poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno. § 16c Výdaje na volební kampaň (1) Výdaji na volební kampaňVýdaji na volební kampaň se rozumí součet všech peněžních prostředků nebo jiných plnění ocenitelných v penězích, které kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát vynaloží na úhradu nákladů volební kampaněvolební kampaně. (2) Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout a) pro volby do Poslanecké sněmovny částku 90 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, b) pro volby do Senátu částku 2 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každého kandidáta, účastní-li se pouze prvního kola voleb, nebo částku 2 500 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastní-li se kandidát prvního i druhého kola voleb. (3) Do částky podle odstavce 2 se započítávají částky, které kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejich kandidát anebo nezávislý kandidát uhradili nebo mají uhradit, včetně částek, které s jejich vědomím uhradily nebo se za ně zavázaly uhradit třetí osoby. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaněvolební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. (4) Nejpozději 3 dny přede dnem voleb musí být známy všechny osoby, které ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. O těchto osobách se zveřejní na internetových stránkách kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislého kandidáta údaje stanovené v § 16b odst. 3. § 16d Zveřejnění údajů o financování volební kampaně (1) Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát zajistí, aby přístup k volebnímu účtu byl po dobu trvání tohoto účtu vymezenou v § 16a zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich internetových stránkách. Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát jsou povinni oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný; koalice oznámí Úřadu i své složení. (2) Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách zprávu o financování volební kampaněvolební kampaně. (3) Zpráva podle odstavce 2 obsahuje a) přehled bezúplatných plnění poskytnutých kandidující politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátovi na volební kampaňvolební kampaň s uvedením obvyklé ceny, nejde-li o peněžitý dar, a údaje o dárcích a poskytovatelích v rozsahu stanoveném v § 16b odst. 3, jakož i výši výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň hrazených samotnými kandidáty, b) přehled výdajů na volební kampaň s uvedením účelu, na který byly použity; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje poskytovatele v rozsahu stanoveném v § 16b odst. 3, c) přehled peněžitých dluhů, k jejichž splnění se kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát v souvislosti s financováním volební kampaněvolební kampaně zavázali, s uvedením plnění, které bylo kandidující politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátu věřitelem poskytnuto nebo k jehož poskytnutí se věřitel zavázal; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje věřitele v rozsahu stanoveném v § 16b odst. 3. (4) Zprávu podle odstavce 2 zveřejní kandidující politická strana, politické hnutí, koalice a nezávislý kandidát na formuláři, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou. (5) Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice a nezávislý kandidát do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zašlou Úřadu veškeré účetnictví týkající se volební kampaněvolební kampaně a zprávu o financování volební kampaněvolební kampaně podepsanou osobou oprávněnou jednat jménem kandidující politické strany nebo politického hnutí nebo, jde-li o koalici, podepsanou osobami oprávněnými jednat jménem všech politických stran a politických hnutí zastoupených v koalici, nebo nezávislým kandidátem. (6) Nezávislý kandidát do 15 dnů ode dne, kdy byly peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň převedeny na veřejně prospěšný účel podle § 16a odst. 6 písm. b), zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách a současně zašle Úřadu jím podepsanou informaci o tom, komu, v jakém rozsahu a na jaký veřejně prospěšný účel byly tyto peněžní prostředky převedeny. § 16e Volební kampaň vedená registrovanou třetí osobou (1) Registrovanou třetí osobou je pro účely tohoto zákona fyzická nebo právnická osoba, která je zapsána ve zvláštním registru spravovaném Úřadem. (2) Registrovanou třetí osobou pro účely tohoto zákona nemohou být a) stát a jeho příspěvkové organizace, b) obec, městská část, městský obvod a kraj, c) dobrovolný svazek obcí, d) státní podnik a právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %, e) právnická osoba s majetkovou účastí kraje, obce, městské části nebo městského obvodu, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí kraj, obec, městská část nebo městský obvod, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %, f) obecně prospěšná společnost, politický institut a ústav, g) svěřenský fond, h) jiná právnická osoba, stanoví-li tak jiný právní předpis, i) zahraniční právnická osoba, j) fyzická osoba, která není státním občanem České republiky; to neplatí, jedná-li se o osobu, která má právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu, k) fyzická nebo právnická osoba, která na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje obsah, vydání a veřejné šíření periodického tisku, l) provozovatel rozhlasového a televizního vysílání. (3) Žádost o registraci třetí osoby musí obsahovat jméno, příjmení, státní občanství, adresu trvalého pobytu a rodné číslo, nebo není-li přiděleno, datum narození, jde-li o fyzickou osobu, a název nebo obchodní firmu, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu. (4) Úřad na základě úplné žádosti třetí osoby bezodkladně přidělí třetí osobě evidenční číslo a provede registraci a zároveň zveřejní údaje o registraci na svých internetových stránkách. Registraci osoby uvedené v odstavci 2 Úřad rozhodnutím odmítne; proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. Registrovaná třetí osoba může zahájit účast ve volební kampani nejdříve dnem následujícím po dni registrace. (5) Zveřejnění údajů o registraci podle odstavce 4 obsahuje údaje z žádosti s výjimkou rodného čísla, a dále evidenční číslo třetí osoby a datum registrace. (6) Registrovaná třetí osoba je povinna si pro financování volební kampaně zřídit volební účet a oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je volební účet přístupný. (7) Financování volební kampaně registrovanou třetí osobou zahrnuje veškeré její výdaje na volební kampaň. Výdaji registrované třetí osoby na volební kampaň se rozumí peněžní prostředky a jiná plnění ocenitelná v penězích, které vynaložila na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu registrované třetí osoby. Na volební účet registrované třetí osoby je možné vložit peněžní prostředky pouze převodem z jiného bankovního účtu. Registrovaná třetí osoba prokáže Úřadu na jeho výzvu, kdo je vlastníkem bankovního účtu, z něhož byly peněžní prostředky na volební účet převedeny. (8) Výdaje registrované třetí osoby na volební kampaň nesmí přesáhnout a) pro volby do Poslanecké sněmovny částku 1 800 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, b) pro volby do Senátu částku 40 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každý volební obvod, koná-li se pouze první kolo voleb, nebo částku 50 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každý volební obvod, koná-li se první i druhé kolo voleb. (9) Do částky podle odstavce 8 se započítávají částky, které registrovaná třetí osoba uhradila nebo má uhradit, včetně částek, které za ni uhradila nebo se zavázala uhradit jiná osoba. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. (10) O použití prostředků na volební kampaň si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci, která obsahuje a) výdaje na předvolební průzkumy, b) výdaje na úhradu inzerce v tisku, c) výdaje na úhradu venkovní reklamy, d) jiné výdaje. (11) Registrovaná třetí osoba je povinna uchovat si výpisy ze svého volebního účtu a evidenci podle odstavce 10 po dobu 5 let a předložit tyto výpisy a evidenci na požádání Úřadu. (12) Registrovaná třetí osoba je povinna do 10 dnů po skončení volební kampaně zveřejnit přehled výdajů podle odstavce 10 na svých internetových stránkách. Přehled výdajů musí být uveřejněn nepřetržitě po dobu alespoň 3 měsíců. § 16f Dohled nad financováním volební kampaně (1) Úřad a) vykonává dohled nad financováním volební kampaněvolební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic, nezávislých kandidátů a registrovaných třetích osob, b) uveřejňuje na svých internetových stránkách adresu internetových stránek kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně, a účetnictví týkající se volební kampaněvolební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, a adresu internetových stránek registrovaných třetích osob, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně a na kterých je přístupný volební účet registrované třetí osoby, c) provádí registraci třetích osob, které se hodlají účastnit volební kampaně, rozhoduje o odmítnutí registrace třetí osoby a zveřejňuje údaje o registraci na svých internetových stránkách, d) projednává přestupkypřestupky a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce. (2) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) jméno, příjmení, b) datum narození, c) adresa místa pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (4) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, příjmení včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, d) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, e) státní občanství. (5) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá ze základního registru osob tyto referenční údaje: a) obchodní firma nebo název právnické osoby, b) adresa sídla, c) statutární orgán, d) identifikační číslo osoby, e) datum vzniku, f) datum zániku, g) právní stav. (6) Z údajů podle odstavců 2 až 5 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. § 16g Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 16 odst. 4 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí, k volební kampani, c) v rozporu s § 16 odst. 6 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, d) v rozporu s § 16 odst. 6 neoznačí prostředky volební kampaněvolební kampaně jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby, e) v rozporu s § 16 odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 16e odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 16e odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 16e odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 16e odst. 7 nebo v rozporu s § 16e odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 16e odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny nebo pro volby do Senátu nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 16e odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 16e odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 16e odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 16e odst. 12. (2) Nezávislý kandidát se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 6 neoznačí svým jménem a příjmením jím využité prostředky volební kampaněvolební kampaně, b) v rozporu s § 16a odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 16a odst. 2, c) užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 16a odst. 3, d) v rozporu s § 16a odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaňvolební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb, e) nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň podle § 16a odst. 6, f) zruší volební účet v rozporu s § 16a odst. 7, g) v rozporu s § 16b odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaně, h) neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 16b odst. 3, i) neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 16b odst. 4, j) v rozporu s § 16c odst. 2 písm. b) nezajistí, aby výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň pro volby do Senátu nepřesáhly stanovenou částku, k) v rozporu s § 16c odst. 4 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo l) nesplní některou z povinností podle § 16d související se zveřejněním údajů o financování volební kampaněvolební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaněvolební kampaně, zasláním podkladů o účetnictví Úřadu nebo o převedení prostředků z volebního účtu. (3) K projednání přestupkupřestupku podle a) odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) a odstavce 2 je příslušný Úřad; proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení, b) odstavce 1 písm. e) je příslušný krajský úřad podle místa bydliště fyzické osoby; pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil. (4) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu od a) 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo l), b) 20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. h), i) nebo k), c) 30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. b), c), d), e), f) nebo g), d) 10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaň, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. j). § 16h Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 2 se účastní volební kampaněvolební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 16 odst. 4 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcíobcí, k volební kampanivolební kampani, c) v rozporu s § 16 odst. 6 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, d) v rozporu s § 16 odst. 6 neoznačí prostředky volební kampaněvolební kampaně názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby, e) v rozporu s § 16 odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 16e odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 16e odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 16e odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 16e odst. 7 nebo v rozporu s § 16e odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 16e odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny nebo pro volby do Senátu nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň podle § 16e odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 16e odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň podle § 16e odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň podle § 16e odst. 12. (2) Kandidující politická strana a politické hnutí nebo politická strana a politické hnutí zastoupené v koalici se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 6 neoznačí svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaněvolební kampaně, b) v rozporu s § 16a odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 16a odst. 2, c) užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 16a odst. 3, d) v rozporu s § 16a odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaňvolební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb, e) nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaňvolební kampaň podle § 16a odst. 6, f) zruší volební účet v rozporu s § 16a odst. 7, g) v rozporu s § 16b odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaněvolební kampaně, h) neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 16b odst. 3, i) neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 16b odst. 4, j) v rozporu s § 16c odst. 2 nezajistí, aby výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny nebo pro volby do Senátu nepřesáhly stanovenou částku, k) v rozporu s § 16c odst. 4 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo l) nesplní některou z povinností podle § 16d související se zveřejněním údajů o financování volební kampaněvolební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaněvolební kampaně nebo zasláním podkladů o účetnictví Úřadu. (3) Správní delikty podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) a odstavce 2 projednává Úřad. Proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. (4) Správní delikty podle odstavce 1 písm. e) projednává krajský úřad v přenesené působnosti místně příslušný podle sídla právnické osoby. Pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil. (5) Za správní delikt se uloží pokuta od a) 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo l), b) 20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. h), i) nebo k), c) 30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c), d), e), f) nebo g), d) 10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. j). § 16i Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a k dopadu uložené pokuty na možnost další existence kandidující politické strany nebo politického hnutí. (3) Odpovědnost fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Uložením pokuty nejsou dotčena sankční ustanovení zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. (6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Vlastníkem propadlé věci se stává stát. § 17 Volební místnost (1) Volební místnost musí být pro každý volební okrsek vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek opatřených úředním razítkem (dále jen „úřední obálka“), psacími potřebami, výpisy ze stálého seznamu a zvláštního seznamu a tímto zákonem, který musí být voličůmvoličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí. (2) Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory, oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta s přihlédnutím k počtu voličůvoličů ve volebním okrsku. (3) Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka a ve volební místnosti se na důstojném místě umístí velký státní znak.6) (4) Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem „vzor“ a prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb. (5) Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Konají-li se volby do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu společně s jinými volbami, musí být úřední obálka pro volby do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu odlišena barevně od úřední obálky pro jiné volby; stejným způsobem musejí být odlišeny hlasovací lístky. (6) Volební místnost pro zvláštní volební okrsek musí být vybavena volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, dostatečným množstvím úředních obálek, psacími potřebami, výpisem ze zvláštního seznamu a tímto zákonem, který musí být voličůmvoličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí, na důstojném místě umístěným velkým státním znakem a zvláštními prostory pro úpravu hlasovacích lístků oddělenými tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostor určí vedoucí zastupitelského úřadu s přihlédnutím k počtu voličůvoličů ve zvláštním volebním okrsku. Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem „vzor“ a informace o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb. § 18 Zahájení hlasování (1) Před zahájením hlasování předseda okrskové volební komise zkontroluje, zda je volební místnost vybavena podle § 17 a zda je volební schránka a přenosná volební schránka prázdná; poté před ostatními členy okrskové volební komise tyto volební schránky zapečetí. Obdobně postupuje i předseda zvláštní okrskové volební komise, s výjimkou kontroly a zapečetění přenosné volební schránky. (2) Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise hlasování za zahájené. § 19 Zásady hlasování (1) VoličVolič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. (2) VoličiVoliči předstupují před okrskovou volební komisi nebo zvláštní okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti. (3) VoličVolič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky7) platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky anebo cestovním průkazem7a) (dále jen „cestovní pas“), nebo platným občanským průkazem.7b) Po záznamu ve výpisu ze stálého seznamu nebo zvláštního seznamu obdrží od okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise prázdnou úřední obálku. Na žádost voličevoliče mu okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné. (4) Neprokáže-li voličvolič svou totožnost a státní občanství České republiky,7) nebude mu hlasování umožněno. (5) VoličeVoliče, který není zapsán ve výpisu ze stálého seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze stálého seznamu dodatečně a umožní mu hlasování. VoličVolič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, je povinen tento průkaz odevzdat okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi; ta jej přiloží k výpisu ze zvláštního seznamu. (6) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličemvoličem, a to ani člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise. S voličemvoličem, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný voličvolič, nikoliv však člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, a hlasovací lístek za něho upravit a vložit do úřední obálky. (7) VoličVolič může požádat ze závažných, zejména zdravotních důvodů, obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voličivoliči dva své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování. Mimo území České republiky nelze do přenosné volební schránky hlasovat. § 19a Způsob hlasování (1) Po obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacích lístků vstoupí voličvolič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. (2) VoličVolič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí nebo zvláštní okrskovou volební komisí do volební schránky. Za voličevoliče, který není schopen vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do volební schránky, může tak učinit jiný voličvolič, nikoliv však člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise. (3) VoličiVoliči, který se neodebral do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise hlasování neumožní. (4) VoličVolič, který nebydlí na území České republiky, při volbách do Senátu po příchodu do volební místnosti odevzdá okrskové volební komisi voličský průkaz vystavený zastupitelským úřadem podle § 6a odst. 1. Okrsková volební komise voličský průkaz přiloží k výpisu ze zvláštního seznamu. § 20 Pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí Za pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné. § 21 Přerušení hlasování (1) Po prvním dnu voleb zajistí okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat a zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je. (2) Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo je přerušit anebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o 1 hodinu. Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voličevoliče způsobem v místě obvyklým a dále obecní úřad a pověřený obecní úřad; vyrozumí rovněž příslušný krajský úřad při volbách do Poslanecké sněmovny nebo příslušný pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu při volbách do Senátu. V případě, že hlasování je přerušeno, uschová okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise volební dokumentaci, zapečetí volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky nebo je z nich vybírat. Při opětovném zahájení hlasování předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise ověří neporušenost pečetí a sejme je. § 21a (1) Při hlasování a při sčítání hlasů ve volební místnosti členy okrskové volební komise může krajský nebo pověřený obecní úřad provést kontrolu na místě. Z provedené kontroly vyhotoví záznam, který je součástí volební dokumentace. (2) Pokyny krajského úřadu a pověřeného obecního úřadu jsou, s výjimkou pokynů směřujících ke zjišťování výsledků hlasování, pro okrskovou volební komisi závazné. Při zjištění drobných nedostatků odstraní tyto předseda okrskové volební komise na pokyn krajského úřadu a pověřeného obecního úřadu na místě ihned. V případě zjištění závažných nedostatků dá krajský nebo pověřený obecní úřad pokyn k jejich odstranění okrskové volební komisi, která postupuje podle § 21. § 22 Ukončení hlasování (1) Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se volební místnost, avšak předtím se umožní odvolit všem, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise hlasování za ukončené. (2) Jakmile předseda zvláštní okrskové volební komise ve zvláštním volebním okrsku, kde probíhá hlasování podle § 1 odst. 5, prohlásí hlasování za ukončené, postupuje zvláštní okrsková volební komise podle § 21 odst. 1 věty první a přeruší své zasedání až do zahájení sčítání hlasů (§ 40). § 23 V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření podle § 11 odst. 2 písm. e), zaměstnanci obceobce zařazení do pověřeného obecního úřadu, kteří mají osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5c) zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, kteří mají osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5k) členové Státní volební komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise. Oddíl druhý Volby do Poslanecké sněmovny § 24 Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let.8) § 25 Poslancem Poslanecké sněmovny může být zvolen každý voličvolič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b). § 26 Volby do Poslanecké sněmovny se konají podle zásady poměrného zastoupení ve volebních krajích na území České republiky. Volebními kraji jsou vyšší územní samosprávné celky vymezené zvláštním právním předpisem.8a) § 27 (1) V příloze č. 1 k tomuto zákonu se stanoví územní vymezení oblastí v zahraničí pro volby do Poslanecké sněmovny. Státní volební komise vylosuje do 7 dnů od vyhlášení voleb pro každou oblast v zahraničí volební kraj, kterému jsou podřazeny zvláštní volební okrsky z dané oblasti v zahraničí. (2) Do losování se zařadí pouze volební kraje, v nichž nejvyšší počet kandidátů, které může volební strana uvést na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny, je vyšší než 30. Pro oblasti v zahraničí uvedené v odstavci 1 nelze pro tytéž volby vylosovat stejný volební kraj. § 31 Podávání kandidátních listin (1) Kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,9) a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. (2) Každá politická strana, politické hnutí a koalice může podat pro volby do Poslanecké sněmovny v každém volebním kraji pouze 1 kandidátní listinu; pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatně kandidátní listinu, nemohou již být součástí koalice. Každá politická strana a politické hnutí může být členem pouze 1 koalice. Koalice musí být složena ze stejných politických stran nebo politických hnutí ve všech volebních krajích. Kandidát může být uveden pouze na 1 kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny. (3) Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem voleb krajskému úřadu, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Podání kandidátní listiny krajský úřad potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí nebo koalice a zašle Úřadu seznam politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu. (4) Politická strana, politické hnutí nebo koalice připojí ke kandidátní listině potvrzení o složení příspěvku na volební náklady (dále jen „příspěvek“) ve výši 19 000 Kč. Příspěvek skládá politická strana, politické hnutí nebo koalice ve všech volebních krajích, v nichž podává kandidátní listinu, a to na zvláštní účet, který nejpozději 72 dnů přede dnem voleb zřídí u České národní bankybanky krajský úřad. Příspěvek takto složený politickou stranou, politickým hnutím nebo koalicí je příjmem státního rozpočtu. § 32 Náležitosti kandidátních listin (1) Kandidátní listina obsahuje a) název volebního kraje, b) název politické strany, politického hnutí nebo koalice a její složení, c) jména a příjmení kandidátů, pohlaví, věk ke druhému dni voleb, jejich povolání, obecobec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že kandidát není členem žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen „bez politické příslušnosti“), d) pořadí kandidáta na kandidátní listině, vyjádřené pomocí arabského čísla, e) jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice s uvedením místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu; politická strana, politické hnutí a koalice má právo navrhnout náhradníka zmocněnce a uvede jeho jméno a příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, f) jde-li o koalici, název polické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, g) podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, h) jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí; v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří. (2) Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb do Poslanecké sněmovny a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny. Na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a datum narození. (3) Nejvyšší počty kandidátů, které může politická strana, politické hnutí nebo koalice v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. (4) Po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb nelze již doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí. (5) Politická strana, politické hnutí nebo koalice činí úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce. Zmocněncem nebo jeho náhradníkem je fyzická osoba, která je takto označena na kandidátní listině; nemůže jím být osoba mladší 18 let, osoba s omezenou svéprávností2) nebo kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí nebo koalice vázána. Svého zmocněnce a jeho náhradníka může politická strana, politické hnutí nebo koalice písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení tohoto odvolání krajskému úřadu. § 33 Projednání a registrace kandidátních listin (1) Krajský úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb předložené kandidátní listiny. Není-li kandidátní listina podána v souladu s § 31, nemá-li náležitosti podle § 32 nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve krajský úřad písemně prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranila do 50 dnů přede dnem voleb. (2) Pokud politická strana, politické hnutí nebo koalice ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne krajský úřad ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o škrtnutí a) kandidáta na kandidátní listině, pokud k ní není přiloženo prohlášení podle § 32 odst. 2, nebo toto prohlášení je nesprávné či neúplné, b) kandidáta, který je podle sdělení Českého statistického úřadu uveden na kandidátních listinách ve více volebních krajích, popřípadě v 1 volebním kraji na více kandidátních listinách, a to v tom volebním kraji, kde ke kandidátní listině není připojeno prohlášení podle § 32 odst. 2; podepsal-li kandidát prohlášení u více kandidátních listin, škrtnou jej všechny krajské úřady, kde byla kandidátní listina podána, c) kandidátů, kteří jsou na kandidátních listinách uvedeni nad nejvyšší počet stanovený podle § 32 odst. 3, d) kandidáta, u něhož nejsou uvedeny údaje podle § 32 odst. 1 písm. c) a f), popřípadě jsou-li tyto údaje nesprávné nebo neúplné, nebo e) kandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 25. (3) Krajský úřad ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb rozhodne a) o registraci bezvadné kandidátní listiny, b) o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána v souladu s § 31 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle § 32 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2. (4) Krajský úřad neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a zašle je tomu, kdo je proti tomuto rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 86); současně rozhodnutí vyvěsí na úřední desce krajského úřadu a vyznačí na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení. (5) Rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba uvádět v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu. (6) Seznam všech politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu, zašle krajský úřad Státní volební komisi, která nejpozději 45 dnů přede dnem voleb určí losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny. Výsledek losování sdělí předseda Státní volební komise kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a krajským úřadům. (7) Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu,10) provede krajský úřad zaregistrování kandidátní listiny i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek. (8) Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, jejichž kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu, vrátí do 1 měsíce krajský úřad složený příspěvek. Je-li složena na účet kraje místo částky podle § 31 odst. 4 jiná částka, krajský úřad ji vrátí složiteli bez zbytečného odkladu. (9) Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků. § 36 Vzdání se a odvolání kandidatury (1) Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat. Toto prohlášení nelze vzít zpět. (2) Prohlášení o vzdání se a odvolání kandidatury je nutno doručit krajskému úřadu. (3) Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno před registrací kandidátní listiny, kandidát nebude uveden na hlasovacím lístku a krajský úřad změní označení pořadí kandidátů na kandidátní listině posunutím číselné řady. (4) Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno po registraci kandidátní listiny, údaje o kandidátovi na kandidátní listině zůstávají, avšak při zjišťování výsledku hlasování do Poslanecké sněmovny se nepřihlíží k přednostním hlasům pro něj odevzdaným. Krajský úřad zajistí zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území kraje, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do Poslanecké sněmovny; zveřejnění prohlášení ve volebních místnostech v zahraničí zajistí prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. § 37 Jestliže dojde ke zrušení nebo pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí v době po zaregistrování kandidátní listiny, při rozdělování mandátů se k této politické straně nebo k tomuto politickému hnutí a jejich kandidátům nepřihlíží. § 38 Hlasovací lístky (1) Po registraci kandidátních listin zajistí krajský úřad tisk hlasovacích lístků. Hlasovací lístek se tiskne samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici. (2) Na každém hlasovacím lístku musí být uveden název volebního kraje, číslo určené losem podle § 8 odst. 2 písm. c), nezkrácený název politické strany, politického hnutí nebo koalice, jméno, příjmení, věk, povolání, obec trvalého pobytu kandidátů, jejich pořadí označené arabskými číslicemi a příslušnost k určité politické straně nebo politickému hnutí nebo skutečnost, že kandidát je bez politické příslušnosti. U koalice je nutné uvést, která politická strana nebo politické hnutí ji tvoří, a u kandidáta uvést, která politická strana nebo politické hnutí ho navrhlo. Správnost údajů na hlasovacím lístku před jeho vytištěním může být ověřena zmocněncem politické strany, politického hnutí nebo koalice. (3) Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů, a to jednostranně. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka krajského úřadu. (4) Hlasovací lístky zašle krajský úřad prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličůmvoličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcíchobcích, kde není starosta, zajistí dodání hlasovacích lístků voličůmvoličům ve stanovené lhůtě místostarosta, a není-li místostarosta, ředitel krajského úřadu, v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu (dále jen „ředitel krajského úřadu“). (5) Hlasovací lístky pro volbu ve zvláštních volebních okrscích zašle příslušný krajský úřad Ministerstvu zahraničních věcí, které zajistí jejich dodání nejpozději 48 hodin před zahájením voleb na zastupitelské úřady stanovené vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí. Na zbývající zastupitelské úřady zajistí Ministerstvo zahraničních věcí zaslání hlasovacího lístku přenosovou technikou nejpozději do 3 dnů přede dnem voleb. Vedoucí zastupitelského úřadu zajistí jeho tisk nebo rozmnožení v dostatečném množství nejpozději do 24 hodin před zahájením voleb. VoličVolič, který hlasuje ve zvláštním volebním okrsku, obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti. (6) V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích předaných voličůmvoličům se hlasovací lístky nepřetiskují; krajský úřad zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území volebního kraje s uvedením správného údaje. Pro hlasování mimo území České republiky zabezpečí krajský úřad zveřejnění informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech mimo území České republiky prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. § 39 Hlasování V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží voličvolič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv. § 40 Zjišťování výsledku hlasování okrskovou volební komisí a zvláštní okrskovou volební komisí (1) Zvláštní okrskové volební komise zahájí sčítání hlasů, jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování na území České republiky. (2) Po uplynutí doby stanovené pro ukončení hlasování na území České republiky dá předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky, s výjimkou nepoužitých hlasovacích lístků určených ke sčítání přednostních hlasů (§ 42 odst. 3), a úřední obálky a poté dá otevřít volební schránku. (3) Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličůvoličů použito i přenosné volební schránky, okrsková volební komise otevře přenosnou volební schránku, vyjme z ní úřední obálky s hlasovacími lístky a obsah schránek smísí. Jiné než úřední obálky okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky. Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu a zvláštního seznamu. (4) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, politická hnutí a koalice, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům. (5) Každý člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů. § 41 Posuzování hlasovacích lístků (1) Ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtnuta, změněna nebo dopsána. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud voličvolič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 4 kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice; k přednostním hlasům se však nepřihlíží. (2) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise nebo které nejsou vytištěné nebo rozmnožené zastupitelským úřadem, hlasovací lístky, které jsou přetržené, a hlasovací lístky, které nejsou vloženy do úřední obálky. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. Hlas voličevoliče je neplatný, je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků. (3) Platnost hlasovacího lístku potvrdí s konečnou platností okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise. § 42 Zápis o průběhu a výsledku hlasování (1) Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu. (2) V zápise okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede: a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů, b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do výpisu ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu, c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, d) počet odevzdaných úředních obálek, e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici a počet platných hlasů celkem, f) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty politických stran, politických hnutí a koalic, g) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění. (3) K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. f) okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně jako pomocné hlasovací lístky pro sčítání přednostních hlasů označil předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti členů zvláštní okrskové volební komise. (4) Využije-li okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem. § 43 Předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování Českému statistickému úřadu (1) Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného obecního úřadu. (2) Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise zašle 1 výtisk zápisu o průběhu a výsledku hlasování pomocí přenosové techniky nebo popřípadě i pomocí výpočetní techniky neprodleně Českému statistickému úřadu prostřednictvím pracoviště Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí. (3) Jestliže se v předávaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou v případě, že je předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise zmocněn k odstranění chyb v zápise o průběhu a výsledku hlasování, ve spolupráci s nimi na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb zmocněn, nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování. (4) Jestliže se v zaslaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování ze zvláštního volebního okrsku vyskytnou chyby, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a zaslání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování. (5) Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku nebo ve zvláštním volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise obdrží tento doklad prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí přenosovou technikou. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise může své zasedání ve druhý den voleb ukončit. Tím není dotčen § 52a. (6) Nesplní-li okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise na výzvu Českého statistického úřadu povinnosti podle odstavce 1 nebo 2 do 24 hodin po zahájení sčítání podle § 40, popřípadě ve lhůtě stanovené podle odstavce 3 nebo 4, může být celkový výsledek voleb za volební kraj zpracován bez tohoto volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku. Po uplynutí této lhůty se již k výsledku z tohoto volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku nepřihlíží. (7) Okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise zapečetí stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané voličské průkazy, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze stálých seznamů, výpis ze zvláštních seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené krajským nebo pověřeným obecním úřadem. Okrsková volební komise uvedené dokumenty předá spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu, zvláštní okrsková volební komise uvedené dokumenty odevzdá zastupitelskému úřadu, který je odešle spolu s ostatní volební dokumentací prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí Úřadu městské části Praha 1. § 46 Zjišťování výsledků voleb ve volebním kraji (1) Český statistický úřad na pracovišti u krajského úřadu převezme výsledky hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, popřípadě zvláštní volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě předány zápisy o průběhu a výsledku hlasování podle § 43, a zpracuje výsledek voleb ve volebním kraji. (2) Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb ve volebním kraji a předá ho neprodleně krajskému úřadu. (3) V zápise o výsledku voleb ve volebním kraji se uvede a) počet volebních okrsků ve volebním kraji, popřípadě počet zvláštních volebních okrsků a počet okrskových volebních komisí, popřípadě počet zvláštních okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování, b) celkový počet osob ve volebním kraji zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů, c) celkový počet voličůvoličů ve volebním kraji, kterým byly vydány úřední obálky, d) počet odevzdaných úředních obálek za volební kraj celkem, e) celkový počet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro jednotlivé politické strany, politická hnutí nebo koalice a celkový počet platných hlasů ve volebním kraji, f) počet přednostních hlasů pro jednotlivé kandidáty. (4) Zápis o výsledku voleb ve volebním kraji podepíše a) ředitel krajského úřadu, b) zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, c) zaměstnanec Českého statistického úřadu. (5) Po podepsání obou stejnopisů předá krajský úřad 1 stejnopis zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji neprodleně Českému statistickému úřadu. Druhý stejnopis zápisu a ostatní volební dokumentaci uschová. § 48 Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích (1) Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků a zvláštních volebních okrsků u pověřených obecních úřadů podle § 43 zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly ve všech volebních krajích odevzdány pro všechny politické strany, politická hnutí a koalice, a vydělí ho počtem volených poslanců podle § 24. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem. (2) Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům. (3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, připadnou zbylé mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los. § 49 Postup politických stran, politických hnutí a koalic do prvního skrutinia (1) Český statistický úřad zjistí, a) které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasů, b) které koalice složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 8 procent z celkového počtu platných hlasů, c) které koalice složené ze 3 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent z celkového počtu platných hlasů. (2) Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k politickým stranám, politickým hnutím a koalicím podle odstavce 1 a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží. (3) Český statistický úřad zjistí, zda do skrutinia postupují alespoň a) 2 koalice, b) 1 koalice a 1 politická strana nebo politické hnutí, nebo c) 2 politické strany nebo politická hnutí. (4) Pokud do skrutinia nepostupují politické strany, politická hnutí nebo koalice v počtu podle odstavce 3, Český statistický úřad sníží u a) politických stran nebo politických hnutí hranici 5 procent na hranici 4 procent z celkového počtu platných hlasů, b) koalic podle odstavce 1 písm. b) hranici 8 procent na hranici 7 procent z celkového počtu platných hlasů, c) koalic podle odstavce 1 písm. c) hranici 11 procent na hranici 10 procent z celkového počtu platných hlasů. (5) Nebude-li ani postupem podle odstavce 4 dosaženo postupu do skrutinia v počtu podle odstavce 3, sníží Český statistický úřad hranici o další procento. § 50 První skrutinium (1) V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů. (2) Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany, politická hnutí a koalice, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny, zvětšeným o dvě; číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je krajským volebním číslem. (3) Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana, politické hnutí nebo koalice v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně, politickému hnutí nebo koalici se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů, které tato politická strana, politické hnutí nebo koalice získala. (4) Bylo-li takto rozděleno více mandátů, než se mělo přidělit podle § 48 odst. 2, odečtou se přebývající mandáty postupně těm politickým stranám, politickým hnutím nebo koalicím, které ve volebním kraji vykázaly nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los. (5) V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. (6) Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici ve volebním kraji, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi. (7) V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 6 a politická strana, politické hnutí nebo koalice získala více mandátů, připadnou mandáty přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku podle odstavce 6, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Kandidátům, kteří nesplnili podmínku podle odstavce 6, připadnou mandáty v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. (8) Neměla-li některá politická strana, politické hnutí nebo koalice tolik kandidátů na hlasovacím lístku, kolik jí podle výsledků prvního skrutinia přísluší mandátů, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo. § 51 Druhé skrutinium (1) Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvním skrutiniu, se přikáží ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic pro ně odevzdaných, a nedostala-li politická strana, politické hnutí nebo koalice v prvním skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané. (2) Ve druhém skrutiniu se sečtou zbytky hlasů jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic. Tento součet se vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvním skrutiniu přikázány, zvětšeným o jednu. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě se přikáže každé politické straně, politickému hnutí a koalici tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici. (3) Nebyly-li tímto způsobem přikázány všechny mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně těm politickým stranám, politickým hnutím a koalicím, které vykazují největší zbytek dělení podle odstavce 2; při rovnosti zbytků se přikáže mandát té politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která má větší součet zbytků hlasů převáděných do druhého skrutinia. Jsou-li tyto součty zbytků hlasů stejné, přikáže se mandát té politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která obdržela větší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los. Stejně se postupuje, jestliže politická strana, politické hnutí nebo koalice má pro druhé skrutinium méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá. (4) Bylo-li takto přikázáno o jeden mandát více, než se mělo podle odstavce 2 přikázat, odečte se přebývající mandát té politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu. Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která získala menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los. (5) V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty přikázané politické straně, politickému hnutí nebo koalici kandidáti podle pořadí volebních krajů určeného podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu; při rovnosti zbytků dělení rozhodne los. Mandát je přikázán postupně vždy prvnímu kandidátovi politické strany, politického hnutí nebo koalice, který neobdržel mandát v prvním skrutiniu, podle upraveného pořadí na hlasovacím lístku pro daný volební kraj. (6) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvním, ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky. Pro stanovení pořadí náhradníků v rámci těchto politických stran, politických hnutí a koalic se postupuje obdobně podle § 50 odst. 5 až 7. § 52 Zápis Státní volební komise a uveřejnění výsledků voleb (1) Po provedení skrutinií vyhotoví Státní volební komise z údajů předaných Českým statistickým úřadem zápis o výsledku voleb. Zápis podepíší členové Státní volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody. (2) V zápise Státní volební komise se uvede a) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů, b) celkový počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky, c) počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici zvlášť a pro jednotlivé kraje zvlášť, d) jména a příjmení kandidátů v členění podle politických stran, politických hnutí a koalic, kteří byli zvoleni v prvním skrutiniu, a kandidátů v členění podle politických stran, politických hnutí a koalic zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování. (3) Státní volební komise vyhlásí a uveřejní celkové výsledky voleb po podepsání zápisu o výsledku voleb sdělením ve Sbírce zákonů. § 52a Ukončení činnosti okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny Činnost okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Státní volební komisí. § 53 Osvědčení o zvolení (1) Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance Poslanecké sněmovny do 1 měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o tom, že druhým dnem voleb byli zvoleni. (2) V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá Státní volební komise osvědčení o zvolení poslancem kandidátovi v pořadí podle § 50 do 7 dnů od právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta (§ 87). § 54 Nastupování náhradníků (1) Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník z kandidátní listiny téže politické strany, politického hnutí nebo koalice uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb. Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany, politického hnutí nebo koalice v pořadí podle počtu platných hlasů pro kandidátní listinu; je-li tento počet stejný, rozhodne los. (2) Není-li náhradníka téže politické strany, politického hnutí nebo koalice, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období. (3) Byla-li politická strana nebo politické hnutí zrušeno, náhradník nenastupuje a mandát zůstane uprázdněn do konce funkčního období. Jde-li však o koalici, nenastupuje ten náhradník, který byl navržen politickou stranou nebo politickým hnutím, které bylo zrušeno, a mandát získává další náhradník. (4) Nastoupení náhradníka vysloví Poslanecká sněmovna do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem, a kterým dnem se jím stal. (5) Byla-li činnost politické strany nebo politického hnutí nebo některé politické strany nebo politického hnutí tvořícího koalici pozastavena, po dobu pozastavení činnosti náhradník nenastupuje. § 55 (1) Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracují se lhůty podle § 1 odst. 3 na 50 dnů, § 27 na 5 dnů, § 14c odst. 1 písm. c) na 30 dnů, § 14c odst. 1 písm. d) na 10 dnů, § 14c odst. 1 písm. f) na 30 dnů, § 14e odst. 3 na 15 dnů, § 14e odst. 7 na 10 dnů, § 14g odst. 1 věty první na 15 dnů, § 14g odst. 1 věty třetí na 10 dnů, § 14g odst. 1 věty čtvrté na 9 dnů, § 16 odst. 4 na 11 dnů, § 31 odst. 3 na 38 dnů, § 31 odst. 4 na 47 dnů, § 32 odst. 4 na 34 dnů, § 33 odst. 1 věty poslední pro výzvu krajského úřadu na 32 dnů, § 33 odst. 1 věty druhé pro odstranění závad na 26 dnů, § 33 odst. 2 a 3 na 25 dnů, § 33 odst. 6 na 23 dnů, § 33 odst. 7 na 11 dnů, § 38 odst. 4 na 1 den, § 38 odst. 5 věty první na 24 hodin, § 38 odst. 5 věty druhé na 48 hodin, mění se počátek doby podle § 16 odst. 8 na 11 dnů a mění se lhůta podle § 33 odst. 1 věty první na lhůtu od 38 dnů do 34 dnů. (2) Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, lhůta podle § 38 odst. 5 věty třetí se nepoužije; vedoucí zastupitelského úřadu zajistí tisk hlasovacího lístku nebo jeho rozmnožení v dostatečném množství před zahájením voleb. Oddíl třetí Volby do Senátu § 56 Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.11) § 57 Senátorem může být zvolen každý voličvolič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b). § 58 Volby do Senátu se konají podle zásady většinového systému ve volebních obvodech na území České republiky. § 59 Pro volby do Senátu se na území České republiky vytváří 81 volebních obvodů. V každém volebním obvodu se volí jeden senátor. Volební obvody jsou stanoveny v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona. § 60 Podávání přihlášek k registraci (1) Kandidáty pro volbu do Senátu mohou přihlašovat registrované politické strany, politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,9) a koalice, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Nezávislý kandidát podává přihlášku k registraci sám. Za přihlášku k registraci podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na přihlášce k registraci jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. Pokud politická strana nebo politické hnutí přihlásí kandidáta v rámci této koalice pro 1 volební obvod, může v dalších obvodech přihlásit jiného kandidáta samostatně nebo jako součást jiné koalice. (2) Každá politická strana, politické hnutí a koalice může podat pro volby do Senátu pouze jednu přihlášku k registraci v každém volebním obvodu; pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatně přihlášku k registraci, nemohou již být součástí koalice. Každá politická strana a politické hnutí může být členem pouze jedné koalice v daném volebním obvodu. (3) Každý kandidát může kandidovat pouze v jednom volebním obvodu, na jedné přihlášce k registraci. (4) Přihláška k registraci se podává nejpozději 66 dnů přede dnem voleb pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu. Podání přihlášky k registraci pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislému kandidátovi a zašle Úřadu seznam politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, kteří podali přihlášku k registraci. § 61 Náležitosti přihlášek k registraci (1) Přihláška k registraci obsahuje a) jméno a příjmení kandidáta, pohlaví, věk ke druhému dni voleb, jeho povolání, obecobec, kde je přihlášen k trvalému pobytu, b) název politické strany, politického hnutí nebo koalice, která kandidáta přihlašuje k registraci, nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta; v případě koalice se uvede její složení, c) číslo a sídlo volebního obvodu, ve kterém kandiduje, d) příslušnost kandidáta k politické straně nebo politickému hnutí, nebo údaj, že kandidát je bez politické příslušnosti, e) jde-li o koalici, název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, f) podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, g) jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí; v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří; podává-li přihlášku nezávislý kandidát, připojí svůj podpis. (2) K přihlášce k registraci kandidát připojí a) doklad o státním občanství,7) b) vlastnoručně podepsané prohlášení, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky ke dni voleb pominou, že nedal souhlas k tomu, aby byla jeho kandidatura předložena v jiném volebním obvodu a že je členem určité politické strany nebo politického hnutí, nebo skutečnost, že je bez politické příslušnosti; na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a datum narození, c) podává-li přihlášku k registraci politická strana, politické hnutí nebo koalice, určí v příloze svého zmocněnce a uvede jeho jméno, příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu; politická strana, politické hnutí a koalice má právo navrhnout náhradníka zmocněnce a uvede jeho jméno, příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, d) k přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněných voličůvoličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, data narození a adresy místa trvalého pobytu; chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně nebo nepodepsal-li se voličvolič, podpis se nezapočítává; v záhlaví petice a v záhlaví na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvede skutečnost, že petice je určena na podporu kandidatury nezávislého kandidáta, jeho jméno a příjmení, rok narození, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb, e) potvrzení o složení kauce 20 000 Kč; kauce se skládá na zvláštní účet, který nejpozději 72 dnů přede dnem voleb zřídí u České národní bankybanky pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu; pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu vrátí do 1 měsíce po vyhlášení výsledků voleb kauci kandidátovi, pokud získá v prvním kole voleb ve volebním obvodu alespoň 6 procent z celkového počtu platných hlasů; úroky z kaucí a částky, které se nevracejí, jsou příjmem státního rozpočtu. (3) Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být osoba mladší 18 let, osoba s omezenou svéprávností2) nebo kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí a koalice vázána. Svého zmocněnce může politická strana, politické hnutí a koalice písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení odvolání pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu. Nezávislý kandidát nemá zmocněnce. § 62 Projednání a registrace přihlášek k registraci (1) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb podané přihlášky k registraci. Nemá-li přihláška k registraci náležitosti uvedené v § 61 nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu písemně nezávislého kandidáta nebo prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranili do 50 dnů přede dnem voleb. (2) Pokud politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o odmítnutí přihlášky k registraci, jestliže a) není podána v souladu s § 60, b) nemá náležitosti podle § 61 odst. 1 nebo obsahuje nesprávné nebo neúplné údaje, c) k ní není přiložena příloha podle § 61 odst. 2 písm. a) až c) nebo údaje na přílohách jsou nesprávné či neúplné, d) k ní není připojena petice podle § 61 odst. 2 písm. d) nebo petice neobsahuje potřebný počet podpisů, e) k ní není připojeno potvrzení o složení kauce podle § 61 odst. 2 písm. e) nebo kauce není složena ve stanovené výši, f) byla na základě sdělení Českého statistického úřadu podána pro stejného kandidáta ve více volebních obvodech, popřípadě v 1 volebním obvodu na více přihláškách k registraci, a to v tom volebním obvodu, kde k přihlášce k registraci není připojeno prohlášení podle § 61 odst. 2 písm. b); podepsal-li kandidát prohlášení u více přihlášek k registraci, odmítnou jej všechny pověřené obecní úřady v sídle volebních obvodů, kde byla přihláška k registraci podána, g) kandidát nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 57. (3) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu rozhodne ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o registraci bezvadné přihlášky k registraci. (4) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci a o odmítnutí přihlášky k registraci a zašle tomu, kdo je proti rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 86). Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu a vyznačí se na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení. (5) Rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí přihlášky k registraci musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance obceobce zařazeného do pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu. (6) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu určí nejpozději 45 dnů přede dnem voleb losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky kandidátů pro volby do Senátu. Výsledek losování zmocněncům politických stran, politických hnutí nebo koalic a dále nezávislým kandidátům písemně oznámí. (7) Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu,10) provede pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu zaregistrování přihlášky k registraci i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek. (8) Kandidátovi, jehož přihláška k registraci nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu, vrátí do 1 měsíce pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu složenou kauci. Je-li na účet obceobce v sídle volebního obvodu složena místo kauce jiná částka, pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu ji vrátí složiteli bez zbytečného odkladu. (9) Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků. (10) Pokud byla po provedené registraci politická strana nebo politické hnutí, které přihlásilo samostatně kandidáta k registraci, zrušena nebo pokud byla její činnost pozastavena, pohlíží se na tohoto kandidáta jako na nezávislého kandidáta. Dodatečné předložení petice se na něm nepožaduje. § 66 Vzdání se a odvolání kandidatury (1) Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat. Toto prohlášení nelze vzít zpět. (2) Prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání je nutno doručit pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu. (3) Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno po registraci, při zjišťování výsledků hlasování se k hlasům odevzdaným pro takového kandidáta nepřihlíží. Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu zajistí zveřejnění prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání ve všech volebních místnostech příslušného volebního obvodu, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do Senátu. § 67 Hlasovací lístky (1) Po registraci přihlášek k registraci zajistí pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu tisk hlasovacích lístků. (2) Každý zaregistrovaný kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku označeném vylosovaným číslem kandidáta. V záhlaví hlasovacího lístku se vytiskne číslo a sídlo volebního obvodu. U kandidáta musí být uvedeno jméno, příjmení, věk, povolání a obec, na jejímž území je přihlášen k trvalému pobytu, a jeho příslušnost k politické straně nebo politickému hnutí nebo údaj, že kandidát je bez politické příslušnosti. Dále se uvede název politické strany, politického hnutí nebo koalice, která kandidáta přihlásila k registraci, nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta; pokud jde o koalici, uvede se, která politická strana nebo politické hnutí ji tvoří, a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo. Správnost údajů na hlasovacím lístku před jeho vytištěním může být ověřena zmocněncem politické strany, politického hnutí nebo koalice nebo nezávislým kandidátem. (3) Hlasovací lístky musí být vytištěny v každém volebním obvodu písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu. (4) Hlasovací lístky zašle pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličůmvoličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcíchobcích, kde není starosta, zajistí dodání hlasovacích lístků voličůmvoličům ve stanovené lhůtě místostarosta, a není-li místostarosta, ředitel krajského úřadu. (5) V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích předaných voličůmvoličům se hlasovací lístky nepřetiskují; pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území volebního obvodu s uvedením správného údaje. § 68 Hlasování V prostoru určeném k úpravě hlasovacích lístků vloží voličvolič do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Tento hlasovací lístek se nijak neupravuje. § 69 Zjišťování výsledků hlasování okrskovou volební komisí (1) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a úřední obálky a poté dá otevřít volební schránku. (2) Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličůvoličů použito i přenosné volební schránky, okrsková volební komise otevře přenosnou volební schránku, vyjme z ní úřední obálky s hlasovacími lístky a obsah schránek po jejich otevření smísí. Jiné než úřední obálky okrsková volební komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky. Okrsková volební komise spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu a ze zvláštního seznamu. (3) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí hlasovací lístky podle jednotlivých kandidátů a poté je sečte. (4) Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů. § 70 Posuzování hlasovacích lístků (1) Ve prospěch kandidáta se počítají i takové hlasovací lístky, na kterých volič provedl různé úpravy. (2) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise, hlasovací lístky, které jsou přetržené, a hlasovací lístky, které nejsou vloženy do úřední obálky. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. Hlas voličevoliče je neplatný, je-li v úřední obálce vloženo několik hlasovacích lístků. (3) O platnosti hlasovacího lístku rozhoduje s konečnou platností okrsková volební komise. § 71 Zápis o průběhu a výsledku hlasování (1) Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu. (2) V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede: a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů, b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaný do výpisu ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu, c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, d) počet odevzdaných úředních obálek, e) počet platných hlasů odevzdaných pro každého kandidáta a počet platných hlasů celkem pro všechny kandidáty, f) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění. (3) Využije-li okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem. § 72 (1) Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného obecního úřadu. (2) Jestliže se v předávaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou v případě, že je předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise zmocněn k odstranění chyb v zápise o průběhu a výsledku hlasování, ve spolupráci s nimi na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb zmocněn, nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování. (3) Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise může své zasedání ve druhý den voleb ukončit. Tím není dotčen § 77a. (4) Nesplní-li okrsková volební komise na výzvu Českého statistického úřadu povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování (§ 22), popřípadě ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, může být celkový výsledek voleb za volební obvod zpracován bez tohoto volebního okrsku. Po uplynutí této lhůty se již k výsledku z tohoto volebního okrsku nepřihlíží. (5) Okrsková volební komise zapečetí stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané voličské průkazy, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze stálých seznamů, výpis ze zvláštních seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené krajským nebo pověřeným obecním úřadem. Okrsková volební komise uvedené dokumenty předá spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu. § 73 Zjišťování výsledků voleb ve volebním obvodu (1) Český statistický úřad na pracovišti u pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu převezme výsledky hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě odevzdány výsledky hlasování u pověřeného obecního úřadu podle § 72 odst. 1, a zpracuje výsledky voleb ve volebním obvodu. (2) Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu a předá ho neprodleně pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu. (3) V zápise o výsledku voleb ve volebním obvodu se uvede a) počet volebních okrsků ve volebním obvodu a počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování, b) celkový počet osob ve volebním obvodu zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů, c) celkový počet voličůvoličů ve volebním obvodu, kterým byly vydány úřední obálky, d) počet odevzdaných úředních obálek za volební obvod celkem, e) celkový počet platných hlasů odevzdaných ve volebním obvodu pro všechny kandidáty, f) pořadí kandidátů podle počtu získaných platných hlasů, počet těchto hlasů a údaj o jejich procentu vypočtený jako podíl na celkovém počtu platných hlasů ve volebním obvodu; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los, g) jméno a příjmení zvoleného kandidáta (§ 75), popřípadě skutečnost, že žádný z kandidátů nezískal počet hlasů potřebný ke zvolení. (4) Zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu podepíše a) starosta obceobce s pověřeným obecním úřadem v sídle volebního obvodu, b) zaměstnanec obceobce zařazený do pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu, c) zaměstnanec Českého statistického úřadu. (5) Po podepsání obou stejnopisů předá pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu 1 stejnopis zápisu o výsledku voleb ve volebním obvodu neprodleně Českému statistickému úřadu. Druhý stejnopis zápisu a ostatní volební dokumentaci uschová. (6) Český statistický úřad předá Státní volební komisi souhrnné výsledky voleb za volební obvody. § 75 Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů. § 76 (1) V případě, že žádný z kandidátů nezíská počet hlasů potřebný ke zvolení podle § 75, zajistí pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu, aby druhé kolo voleb bylo zahájeno šestý den po ukončení hlasování v prvním kole. (2) Ve druhém kole kandidují v každém volebním obvodu, ve kterém se volby konají, pouze dva kandidáti, kteří se v prvním kole v konečném pořadí umístili na prvních dvou místech. (3) Jestliže před druhým kolem voleb ve volebním obvodu se kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva být volen nebo zemře, postupuje do druhého kola voleb kandidát, který se v prvním kole voleb v konečném pořadí umístil na třetím místě; v takovém případě se druhé kolo voleb koná třináctý den po ukončení hlasování v prvním kole. (4) Při tisku hlasovacích lístků se postupuje podle § 67 odst. 1 až 3 s tím, že hlasovací lístky postupujících kandidátů budou vytištěny na papíru jiné barvy. Hlasovací lístky zašle pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím. VoličVolič obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti ve dnech voleb. (5) Zvolen je ten kandidát, který získá ve druhém kole více odevzdaných platných hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhodne los. (6) Pro druhé kolo voleb platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona vztahující se na volby do Senátu; ustanovení § 66 odst. 1 věta druhá se nepoužije. § 77 Na základě sdělení souhrnných výsledků voleb ve volebních obvodech Českým statistickým úřadem podle § 73 odst. 6 Státní volební komise vyhlásí a uveřejní celkové výsledky voleb do Senátu sdělením ve Sbírce zákonů. § 77a Ukončení činnosti okrskové volební komise (1) Činnost okrskové volební komise při volbách do Senátu je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do Senátu Státní volební komisí. (2) Činnost okrskové volební komise, jejíž působnost se vztahuje k volebnímu obvodu, v němž byl podán návrh na neplatnost hlasování, návrh na neplatnost voleb nebo návrh na neplatnost volby kandidáta (§ 87), končí a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že návrh byl soudem zamítnut, b) patnáctým dnem po dodatečném hlasování v případě, že návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se v rámci volebního procesu pouze hlasování, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se celý volební proces. § 78 Osvědčení o zvolení Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za senátory do jednoho měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o zvolení. § 79 Opakované volby a opakované hlasování (1) Opakované volby se konají, a) jestliže žádný z kandidátů nebyl ve volebním obvodu zvolen, b) shledá-li soud návrh na neplatnost voleb (§ 87) opodstatněným. (2) Opakované hlasování se koná, shledá-li soud návrh na neplatnost hlasování (§ 87) opodstatněným. (3) Opakované volby podle odstavce 1 vyhlásí prezident republiky a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy nastal důvod podle odstavce 1. Pro opakované volby platí lhůty podle § 80 odst. 2 obdobně. (4) Opakované hlasování podle odstavce 2 vyhlásí prezident republiky do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno prostřednictvím Ministerstva vnitra usnesení soudu. (5) Konají-li se opakované volby, pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu vrátí do 1 měsíce od vyhlášení voleb složenou kauci politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátovi. § 80 Doplňovací volby (1) Zanikne-li v průběhu volebního období z jakéhokoliv důvodu mandát senátora, vyhlásí prezident republiky doplňovací volby v příslušném volebním obvodu, kde byl senátor zvolen, a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy zanikl mandát senátora. (2) Pro doplňovací volby platí ustanovení tohoto zákona s tím, že lhůty podle § 1 odst. 3, § 14c odst. 1 písm. c) a d), § 14e odst. 3 a § 61 odst. 2 písm. e) se zkracují o jednu třetinu. Lhůty podle § 14c odst. 1 písm. f), § 60 odst. 4 a § 62 odst. 1 až 3 a 6 se zkracují o 20 dnů; lhůta podle § 62 odst. 7 se zkracuje na 8 dnů. (3) Doplňovací volby se nekonají v posledním roce před uplynutím volebního období senátora. (4) V doplňovacích volbách je senátor volen pouze na zbytek volebního období, které příslušelo původně zvolenému senátoru, jehož mandát zanikl. Oddíl čtvrtý Organizační a technická opatření § 82 Nároky členů volebních komisí (1) Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Předseda, místopředseda a zapisovatel okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise mají nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce než ostatní členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise. Nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce nemá člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit. (2) Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise. § 83 Nároky kandidátů (1) Kandidát má právo, aby ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci do dne předcházejícího volbám mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru, poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy. Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu. (2) Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle předchozího odstavce se považuje za dobu výkonu práce. § 84 Výdaje orgánů státní správy, krajů, obecních úřadů, okrskových volebních komisí, zvláštních okrskových volebních komisí a zastupitelských úřadů spojené s volbami do Poslanecké sněmovny a výdaje orgánů státní správy, krajů, obecních úřadů a okrskových volebních komisí spojené s volbami do Senátu se hradí ze státního rozpočtu. § 85 Příspěvek na úhradu volebních nákladů Příspěvek na úhradu volebních nákladů se poskytuje pouze za výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna sdělí, po ověření volby poslanců, Ministerstvu financí údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany, politická hnutí nebo koalice. Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 Kč. Oddíl pátý Soudní přezkoumávání § 86 Proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, přihlášky k registraci, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a proti provedení registrace kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci se může nezávislý kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, která podala kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát do 2 dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.13) § 87 (1) Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu14) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. (2) Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu14) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. (3) Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. (4) Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. (5) Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta. § 88 (1) K řízení podle § 86 je příslušný krajský soud příslušný podle sídla krajského úřadu nebo pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu. (2) K řízení podle § 87 je příslušný Nejvyšší správní soud. § 89 (1) Ve věcech chyb a nedostatků ve zvláštním seznamu voličůvoličů se lze domáhat ochrany před soudem. (2) Soud v řízení podle odstavce 1 postupuje obdobně podle části třetí hlavy II dílu 4 soudního řádu správního. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 99/1963 SB., OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 90 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 200f a 200g včetně nadpisu se vypouštějí. 2. § 200j odst. 1 a 4 znějí: „(1) Jestliže příslušný orgán státní správy sám neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů nebo ve zvláštním seznamu voličů, může se občan tím dotčený obrátit na soud příslušný podle volebního okrsku s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění tohoto seznamu. (4) K řízení ve věcech chyb nebo nedostatků ve stálých seznamech voličů nebo ve zvláštních seznamech voličů je příslušný okresní soud.“. 3. Za § 200l se vkládají nové § 200m a 200n, které včetně nadpisu a poznámky č. 34d) znějí: „Řízení ve věcech voleb § 200m (1) Jestliže volební orgán, příslušný podle zvláštního zákona34d) vydat konečné rozhodnutí, rozhodl o a) odmítnutí kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo volební koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny, b) škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo volební koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině, c) odmítnutí přihlášky k registraci pro volby do Senátu, může se ten, kdo přihlášku podal, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování přihlášeného kandidáta. (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný volební orgán. (3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů. (4) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky. § 200n (1) O stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení poslancem nebo senátorem34d) rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do deseti dnů. (2) Účastníkem řízení je navrhovatel, poslanec nebo senátor, jehož osvědčení o zvolení je stížností napadeno, a příslušný volební orgán. (3) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky. 34d) Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů.“. ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 92 (1) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou a) postup obecních úřadů, pověřených obecních úřadů a v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí postup zastupitelských úřadů při sestavování a vedení zvláštních seznamů a pořizování výpisů z nich, b) způsob a postup ověřování způsobilosti pro výkon funkce zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb a zaměstnance městské části hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb, c) v dohodě s Českým statistickým úřadem 1. formu spolupráce orgánů státní správy při předávání podkladů z kandidátních listin a přihlášek k registraci pro vytvoření registrů a číselníků kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic Českým statistickým úřadem a při kontrole správnosti údajů uváděných politickými stranami, politickými hnutími a koalicemi při podávání kandidátních listin a přihlášek k registraci a losování čísel pro označení hlasovacích lístků, 2. postup obecních úřadů, krajských úřadů, pověřených obecních úřadů v sídle volebního obvodu a zastupitelských úřadů při úschově a archivaci hlasovacích lístků a ostatní volební dokumentace, 3. vzor kandidátní listiny, přihlášky k registraci, hlasovacího lístku, zvláštního seznamu voličůvoličů, osvědčení o zvolení, vzory tiskopisů pro zjišťování a zpracování výsledků hlasování ve volbách do Parlamentu České republiky, vzory dalších dokumentů a způsob zajištění tisku hlasovacích lístků, d) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí výši zvláštní odměny a paušální náhrady ušlého výdělku za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty. (2) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou bližší podmínky způsobu složení a vrácení kauce a složení a vrácení příspěvků na volební náklady. (3) Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou zastupitelské úřady, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky dodány, a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou. § 93 Na opatření učiněná příslušnými orgány státní správy k přípravě provedení tohoto zákona již před počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti. § 94 První volby do Senátu se konají ve všech 81 volebních obvodech uvedených v příloze č. 3. Senátoři ve volebních obvodech č. 1, 4, 7, 10, 13, 16, 19, 22, 25, 28, 31, 34, 37, 40, 43, 46, 49, 52, 55, 58, 61, 64, 67, 70, 73, 76 a 79 jsou voleni na dva roky, ve volebních obvodech č. 2, 5, 8, 11, 14, 17, 20, 23, 26, 29, 32, 35, 38, 41, 44, 47, 50, 53, 56, 59, 62, 65, 68, 71, 74, 77 a 80 na čtyři roky a ve zbývajících volebních obvodech na šest let. § 95 Konají-li se volby do Poslanecké sněmovny a volby do Senátu v tytéž dny, jsou okrskové volební komise pro oba druhy voleb společné. K ukončení činnosti okrskové volební komise může dojít v tomto případě až tehdy, jsou-li splněny podmínky podle § 52a a 77a. § 97 Na postup podle tohoto zákona se správní řád, s výjimkou řízení o přestupcích a správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob a odmítnutí registrace třetí osoby Úřadem, nevztahuje. § 97a Lhůty (1) Do běhu lhůty se nezapočítává den rozhodný pro počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. (2) Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. (3) Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. (4) Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání. § 97b (1) Úkoly ředitele krajského úřadu stanovené tímto zákonem plní v době jeho nepřítomnosti jeho zástupce. (2) Neplní-li starosta a jeho zástupce úkoly stanovené tímto zákonem nebo není-li starosta a jeho zástupce zvolen, plní v obciobci úkoly stanovené tímto zákonem, a to i po stanovené lhůtě, ředitel krajského úřadu. Při plnění těchto úkolů má ředitel krajského úřadu postavení volebního orgánu. § 97c (1) Zastupitelský úřad ověří k 31. lednu každého roku, zda právní předpisy státu, kde má zastupitelský úřad své sídlo, umožňují státním občanům České republiky hlasování do Poslanecké sněmovny, popřípadě zda je k zajištění hlasování na zastupitelském úřadě třeba zvláštního povolení; v takovém případě požádá o jeho vydání. (2) Pokud nebude státním občanům České republiky umožněno hlasovat do Poslanecké sněmovny na zastupitelském úřadě, neboť právní předpisy státu, kde má zastupitelský úřad své sídlo, to nedovolují, anebo pokud nebylo povolení vydáno, obdrží voličivoliči zapsaní ve zvláštním seznamu od zastupitelského úřadu voličský průkaz spolu s informací o nejbližším zvláštním volebním okrsku, kde je hlasování umožněno. § 97d Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 98 Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb., zákona České národní rady č. 435/1991 Sb., zákona České národní rady č. 94/1992 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb. § 99 Účinnost zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 Územní vymezení oblastí v zahraničí pro volby do Poslanecké sněmovny Oblast 1 Západní Evropa\| Oblast 2 Ostatní Evropa\| Oblast 3 Amerika\| Oblast 4 Ostatní svět ---\|---\|---\|--- území Andorry, Belgie, Francie, Irska, Lucemburska, Monaka, Nizozemského království, Portugalska, Španělska a Velké Británie a Severního Irska\| území států Evropy neuvedených v oblasti 1\| území států Ameriky\| území států neuvedených v oblastech 1 až 3 Příloha č. 2 k zákonu č. 247/1995 Sb. Maximální počty kandidátů na kandidátních listinách volební kraj č.\| název\| sídlo\| maximální počet kandidátů na kandidátní listině ---\|---\|---\|--- 1 \| Hlavní město Praha \| Praha \| 36 2 \| Středočeský \| Praha \| 34 3 \| Jihočeský \| České Budějovice \| 22 4 \| Plzeňský \| Plzeň \| 20 5 \| Karlovarský \| Karlovy Vary \| 14 6 \| Ústecký \| Ústí nad Labem \| 26 7 \| Liberecký \| Liberec \| 17 8 \| Královéhradecký \| Hradec Králové \| 20 9 \| Pardubický \| Pardubice \| 19 10 \| Vysočina \| Jihlava \| 20 11 \| Jihomoravský \| Brno \| 34 12 \| Olomoucký \| Olomouc \| 23 13 \| Zlínský \| Zlín \| 22 14 \| Moravskoslezský \| Ostrava \| 36 Příloha č. 3 k zákonu č. 247/1995 Sb. Seznam volebních obvodů pro volby do Senátu s uvedením jejich sídla Volební obvod č. 1 Sídlo: Karlovy Vary severní část okresu Karlovy Vary, ohraničená na jihu obcemiobcemi Bečov nad Teplou, Chodov, Krásné Údolí, Útvina, Bochov, Štědrá Volební obvod č. 2 Sídlo: Sokolov celý okres Sokolov, jihovýchodní část okresu Cheb, ohraničená obcemiobcemi Teplá, Mnichov, Prameny, Mariánské Lázně, Vlkovice, Ovesné Kladruby, jižní část okresu Karlovy Vary, ohraničená na severu obcemiobcemi Toužim, Otročín Volební obvod č. 3 Sídlo: Cheb severní část okresu Cheb, ohraničená na jihu obcemiobcemi Lázně Kynžvart, Valy, Velká Hleďsebe, Drmoul, Trstěnice a celý okres Tachov Volební obvod č. 4 Sídlo: Most celý okres Most Volební obvod č. 5 Sídlo: Chomutov celý okres Chomutov Volební obvod č. 6 Sídlo: Louny celý okres Louny, celý okres Rakovník a část okresu Kladno, tvořená obcemiobcemi Drnek, Malíkovice, Jedomělice, Řisuty, Ledce, Smečno, Přelíc, Hrdlív, Hradečno Volební obvod č. 7 Sídlo: Plzeň-město celý okres Plzeň-jih, městský obvod Plzeň 2-Slovany, severní část okresu Klatovy, ohraničená na jihu obcemiobcemi Křenice, Ježovy, Mezihoří, Švihov, Měčín, Újezd u Plánice, Plánice, Zavlekov, Nalžovské Hory, Hradešice, Malý Bor, Velké Hydčice, Horažďovice, a jihovýchodní část okresu Plzeň-město, ohraničená na severozápadě obcemiobcemi Letkov, Tymákov, Starý Plzenec, Losiná Volební obvod č. 8 Sídlo: Rokycany celý okres Rokycany, celý okres Plzeň-sever, západní část okresu Beroun, ohraničená obcemiobcemi Broumy, Kublov, Březová, Bzová, Drozdov, Záluží, Osek, Hvozdec, Chaloupky, Malá Víska, Zaječov, Olešná, severovýchodní část okresu Plzeň-město, tvořená obcemiobcemi Chrást, Dýšina, Kyšice Volební obvod č. 9 Sídlo: Plzeň-město okres Plzeň-město, bez městského obvodu Plzeň 2-Slovany a bez obcíobcí Chrást, Dýšina, Kyšice, Letkov, Tymákov, Mokrouše, Starý Plzenec, Lhůta, Šťáhlavy, Losiná, Nezvěstice, Nezbavětice, Chválenice, Štěnovický Borek Volební obvod č. 10 Sídlo: Český Krumlov celý okres Český Krumlov, východní část okresu Prachatice, ohraničená na západě obcemi Stožec, Volary, Záblatí, Kratušín, Drslavice, Zábrdí, Prachatice, Žernovice, Nebahovy, Lhenice, Netolice, Malovice, západní část okresu České Budějovice, ohraničená na východě obcemi Týn nad Vltavou, Horní Kněžeklady, Modrá Hůrka, Hluboká nad Vltavou, Dasný, Čejkovice, Branišov, Litvínovice, Planá, Boršov nad Vltavou, Včelná, Roudné, Staré Hodějovice, Nová Ves, Strážkovice, Ostrolovský Újezd, Trhové Sviny, Olešnice, Nové Hrady, Hranice Volební obvod č. 11 Sídlo: Domažlice celý okres Domažlice, část okresu Klatovy, ohraničená na severu obcemiobcemi Chudenice, Dolany, Klatovy, Předslav, Bolešiny, Myslovice, Obytce, Mochtín, Číhaň, Kolinec, Hrádek, Budětice, Rabí, Hejná Volební obvod č. 12 Sídlo: Strakonice celý okres Strakonice, západní část okresu Písek, ohraničená na východě obcemiobcemi Protivín, Písek, Čížová, Cerhonice, Mirotice, Rakovice, Mišovice, západní část okresu Prachatice, ohraničená na východě obcemiobcemi Strážný, Lenora, Horní Vltavice, Buk, Šumavské Hoštice, Lažiště, Dvory, Husinec, Těšovice, Vitějovice, Hracholusky, Strunkovice nad Blanicí Volební obvod č. 13 Sídlo: Tábor celý okres Tábor, východní část okresu Písek, ohraničená na západě obcemiobcemi Žďár, Tálín, Paseky, Kluky, Dolní Novosedly, Záhoří, Vrcovice, Vojníkov, Vráž, Ostrovec, Smetanova Lhota, Čimelice, Nerestce, Mirovice, a jižní část okresu Benešov, tvořená obcemiobcemi Votice, Neustupov, Miličín, Mezno, Střezimíř, Jankov, Ratměřice, Zvěstov Volební obvod č. 14 Sídlo: České Budějovice východní část okresu České Budějovice, ohraničená na západě obcemiobcemi Bečice, Čenkov u Bechyně, Dobšice, Žimutice, Dolní Bukovsko, Drahotěšice, Vlkov, Hosín, Hrdějovice, České Budějovice, Srubec, Ledenice, Borovany, Petříkov, západní část okresu Jindřichův Hradec, ohraničená na východě obcemiobcemi Cep, Majdalena, Třeboň, Lužnice, Klec Volební obvod č. 15 Sídlo: Pelhřimov celý okres Pelhřimov, část okresu Jindřichův Hradec, ohraničená na západě obcemiobcemi Novosedly nad Nežárkou, Stříbřec, Chlum u Třeboně, Hamr, Suchdol nad Lužnicí a na východě obcemiobcemi Volfířov, Český Rudolec, Nová Bystřice Volební obvod č. 16 Sídlo: Beroun část okresu Beroun, ohraničená na západě obcemiobcemi Hudlice, Svatá, Hředle, Točník, Žebrák, Tlustice, Hořovice, Podluhy, část okresu Praha-západ, ohraničená na severu obcemiobcemi Číčovice, Tuchoměřice, na jihu obcemiobcemi Řevnice, Dobřichovice, Černolice, Jíloviště, Klínec, Měchenice, Březová-Oleško, Okrouhlo, a na východě obcemiobcemi Zvole, Ohrobec, Dolní Břežany, Zlatníky-Hodkovice, Vestec Volební obvod č. 17 Sídlo: Praha 12 zahrnuje území městských částí Praha 12, Praha 16, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-Kunratice, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Libuš, Praha-Petrovice a část území městské části Praha 4, tvořenou k. ú. Hodkovičky a k. ú. Lhotka Volební obvod č. 18 Sídlo: Příbram celý okres Příbram, jihozápadní část okresu Benešov, ohraničená na severu obcemiobcemi Vrchotovy Janovice, Olbramovice, Vojkov, Heřmaničky, Smilkov, Červený Újezd a jižní část okresu Praha-západ, ohraničená na severu obcemiobcemi Mníšek pod Brdy, Řitka, Líšnice, Davle, Petrov, Libeř, Psáry Volební obvod č. 19 Sídlo: Praha 11 zahrnuje území městských částí Praha 11, Praha 15, Praha 22, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí Volební obvod č. 20 Sídlo: Praha 4 zahrnuje území městské části Praha 4, s výjimkou k. ú. Hodkovičky a k. ú. Lhotka Volební obvod č. 21 Sídlo: Praha 5 zahrnuje území městské části Praha 5, s výjimkou části k. ú. Malá Strana, ležící na území městské části Praha 5. Dále zahrnuje území městských částí Praha 13, Praha-Řeporyje Volební obvod č. 22 Sídlo: Praha 10 zahrnuje území městské části Praha 10, s výjimkou části k. ú. Vinohrady, ležící na území městské části Praha 10. Dále zahrnuje území městských částí Praha-Štěrboholy, Praha-Dubeč Volební obvod č. 23 Sídlo: Praha 8 zahrnuje území městských částí Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice, Praha-Dolní Chabry, Praha-Čakovice, Praha 18 Volební obvod č. 24 Sídlo: Praha 9 zahrnuje území městské části Praha 9, s výjimkou k. ú. Hrdlořezy, k. ú. Hloubětín, části k. ú. Malešice ležícími na území městské části Praha 9. Dále zahrnuje území městských částí Praha 14, Praha 19, Praha 20, Praha 21, Praha-Běchovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Satalice, Praha-Vinoř Volební obvod č. 25 Sídlo: Praha 6 zahrnuje území městské části Praha 6, s výjimkou k. ú. Střešovice, části k. ú. Bubeneč, části k. ú. Hradčany a části k. ú. Sedlec, ležícími na území městské části Praha 6. Dále zahrnuje území městských částí Praha 17, Praha-Přední Kopanina, Praha-Nebušice, Praha-Lysolaje, Praha-Zličín Volební obvod č. 26 Sídlo: Praha 2 zahrnuje území městské části Praha 2, s výjimkou k. ú. Nové Město a k. ú. Vyšehrad. Dále zahrnuje území městské části Praha 3, část území městské části Praha 10, tvořené částí k. ú. Vinohrady ležící na území městské části Praha 10, a část území městské části Praha 9, tvořenou k. ú. Hrdlořezy, k. ú. Hloubětín a částí k. ú. Malešice, ležící na území městské části Praha 9 Volební obvod č. 27 Sídlo: Praha 1 zahrnuje území městských částí Praha 1, Praha 7, Praha-Suchdol a Praha-Troja. Dále zahrnuje část území městské části Praha 2, tvořenou k. ú. Nové Město a k. ú. Vyšehrad, část území městské části Praha 5, tvořenou částí k. ú. Malá Strana ležící na území městské části Praha 5, a část území městské části Praha 6, tvořenou k. ú. Střešovice, částí k. ú. Hradčany, částí k. ú. Bubeneč a částí k. ú. Sedlec, ležícími na území městské části Praha 6 Volební obvod č. 28 Sídlo: Mělník část okresu Mělník, ohraničená na severu obcemiobcemi Čečelice, Liblice, Malý Újezd, Velký Borek, Mělník, Obříství, Zálezlice, Vojkovice, Vraňany, Jeviněves, severní část okresu Praha-východ, ohraničená na jihu obcemiobcemi Káraný, Lázně Toušeň, Nový Vestec, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Dřevčice, Jenštejn, Radonice Volební obvod č. 29 Sídlo: Litoměřice část okresu Litoměřice, ohraničená na západě obcemiobcemi Libochovany, Malé Žernoseky, Lhotka nad Labem, Vchynice, Jenčice, Třebenice, Vlastislav, severní část okresu Kladno, ohraničená obcemiobcemi Vraný, Vrbičany, Klobuky, Hořešovičky, Zichovec, Bílichov, Pozdeň, Plchov, Libovice, Tuřany, Studeněves, Slaný, Žižice, Velvary, Uhy Volební obvod č. 30 Sídlo: Kladno jižní část okresu Kladno, ohraničená na severu obcemiobcemi Stochov, Kačice, Libušín, Svinařov, Třebichovice, Jemníky, Knovíz, Podlešín, Zvoleněves, Kamenný Most, Neuměřice, severní část okresu Praha-západ, ohraničená na jihu obcemiobcemi Okoř, Lichoceves, Statenice Volební obvod č. 31 Sídlo: Ústí nad Labem celý okres Ústí nad Labem, část okresu Litoměřice, tvořená obcemiobcemi Prackovice nad Labem, Chotiměř, Velemín Volební obvod č. 32 Sídlo: Teplice celý okres Teplice Volební obvod č. 33 Sídlo: Děčín celý okres Děčín Volební obvod č. 34 Sídlo: Liberec část okresu Liberec, ohraničená na západě obcemiobcemi Heřmanice, Frýdlant, Mníšek, Liberec, Proseč pod Ještědem, Český Dub, Kobyly Volební obvod č. 35 Sídlo: Jablonec nad Nisou celý okres Jablonec nad Nisou, část okresu Semily, ohraničená na západě obcemiobcemi Záhoří, Chuchelna, Radostná pod Kozákovem, Rovensko pod Troskami Volební obvod č. 36 Sídlo: Česká Lípa celý okres Česká Lípa, část okresu Mělník, tvořená obcemiobcemi Mšeno, Chorušice, Kadlín, Kanina, Lobeč, Nosálov, Stránka, Dobřeň, Vidim, Medonosy, Cítov, Dolní Beřkovice, Horní Počaply, Liběchov, Želízy, Tupadly, Dolní Zimoř, Kokořín, Vysoká, Lhotka, Střemy, Nebužely, Hostín, Řepín, Byšice, Mělnické Vtelno, Hořín, Býkev, Spomyšl, Lužec nad Vltavou, západní část okresu Liberec, ohraničená na východě obcemiobcemi Chrastava, Nová Ves, Kryštofovo Údolí, Světlá pod Ještědem, Janův Důl, Osečná, Všelibice Volební obvod č. 37 Sídlo: Jičín celý okres Jičín, severní část okresu Nymburk, ohraničená na jihu obcemiobcemi Lysá nad Labem, Stratov, Kostomlaty nad Labem, Kostomlátky, Písty, Nymburk, Budiměřice, Křečkov, Pátek, Choťánky, Libice nad Cidlinou, Oseček Volební obvod č. 38 Sídlo: Mladá Boleslav celý okres Mladá Boleslav, západní část okresu Semily, ohraničená na východě obcemiobcemi Mírová pod Kozákovem, Karlovice, Hrubá Skála, Ktová Volební obvod č. 39 Sídlo: Trutnov celý okres Trutnov, severní část okresu Náchod, ohraničená na jihu obcemiobcemi Teplice nad Metují, Jetřichov, Hynčice, Meziměstí Volební obvod č. 40 Sídlo: Kutná Hora celý okres Kutná Hora, západní část okresu Havlíčkův Brod, ohraničená na východě obcemiobcemi Borek, Uhelná Příbram, Nová Ves u Chotěboře, Nejepín, Jilem, Sedletín, Olešná, Radostín, Veselý Žďár, Okrouhlice, Krásná Hora, Květinov, Michalovice, Lípa, Herálec, Slavníč, jižní část okresu Benešov, ohraničená na jihovýchodě obcemiobcemi Tichonice, Psáře, Všechlapy, Libež, Slověnice, Bílkovice, Radošovice, Vlašim, Veliš, Louňovice pod Blaníkem, Kamberk, východní část okresu Benešov, tvořená obcíobcí Sázava Volební obvod č. 41 Sídlo: Benešov část okresu Benešov, ohraničená na jihu obcemiobcemi Křečovice, Maršovice, Bystřice, Popovice, Postupice, Chotýšany, Struhařov, Třebešice, Litichovice, Divišov, Český Šternberk a obcíobcí Divišov, tvořenou částí obceobce Zdebuzeves, na východě obcemiobcemi Chocerady, Vodslivy, Choratice, Xaverov, Drahňovice, část okresu Praha-západ, tvořená obcemiobcemi Průhonice a Jesenice, část okresu Praha-východ, ohraničená na severu obcemiobcemi Šestajovice, Jirny, Horoušany Volební obvod č. 42 Sídlo: Kolín celý okres Kolín, jižní část okresu Nymburk, ohraničená na severu obcemiobcemi Přerov nad Labem, Semice, Ostrá, Hradištko, Sadská, Zvěřínek, Hořátev, Kovanice, Poděbrady, Sokoleč, a část okresu Praha-východ, tvořená obcemiobcemi Čelákovice, Mochov, Zápy, Svémyslice, Zeleneč, Nehvizdy, Vyšehořovice Volební obvod č. 43 Sídlo: Pardubice západní část okresu Pardubice, ohraničená na východě obcemi Pardubice, Lázně Bohdaneč, Dolany, jihozápadní část okresu Hradec Králové, ohraničená na severu obcemi Lišice, Chlumec nad Cidlinou, Nové Město, Písek, Stará Voda, Chudeřice Volební obvod č. 44 Sídlo: Chrudim část okresu Chrudim, ohraničená na východě obcemi Čankovice, Hrochův Týnec, Přestavlky, Zájezdec, Řestoky, Zaječice, Horka, Vrbatův Kostelec, Leštinka, Prosetín, Raná, Pokřikov, Vojtěchov, Kladno, Dědová, Kameničky, jihovýchodní část okresu Havlíčkův Brod, ohraničená obcemi Jeřišno, Víska, Maleč, Chotěboř, Čachotín, Horní Krupá, Knyk, Havlíčkův Brod, Hurtova Lhota, Okrouhlička, Kochánov, Úhořilka, Úsobí, Skorkov Volební obvod č. 45 Sídlo: Hradec Králové část okresu Hradec Králové, ohraničená na severu obcemiobcemi Sovětice, Čístěves, Máslojedy, Neděliště, Předměřice nad Labem, Hradec Králové, na jihu obcemiobcemi Lužec nad Cidlinou, Nepolisy, Mlékosrby, Kosice, Kosičky, Káranice, Obědovice, Kratonohy, Dobřenice, Osičky, Osice Volební obvod č. 46 Sídlo: Ústí nad Orlicí část okresu Ústí nad Orlicí, ohraničená na severozápadě obcemiobcemi Vraclav, Zámrsk, Slatina, Vysoké Mýto, Zálší, Kosořín, Zářecká Lhota, Mostek, Nasavrky, Podlesí, Seč, Sudslava, na jihozápadě obcemiobcemi Vysoké Mýto, Pustina, Libecina, Javorník, severozápadní část okresu Svitavy, tvořená obcemiobcemi Sloupnice, Vlčkov, Němčice Volební obvod č. 47 Sídlo: Náchod část okresu Náchod, ohraničená na severu obcemiobcemi Heřmánkovice, Hejtmánkovice, Křinice, Police nad Metují, Žďár, Česká Metuje, severní část okresu Hradec Králové, ohraničená na jihu obcemiobcemi Hněvčeves, Benátky, Hořiněves, Sendražice, Lochenice, Skalice, Černilov, Divec, Blešno, Běleč nad Orlicí Volební obvod č. 48 Sídlo: Rychnov nad Kněžnou celý okres Rychnov nad Kněžnou, východní část okresu Pardubice, ohraničená na západě obcemiobcemi Plch, Staré Ždánice, Stéblová, Srch, Staré Hradiště, Kunětice, Sezemice, Dašice, Kostěnice, Úhřetická Lhota, severozápadní část okresu Ústí nad Orlicí, ohraničená na jihu obcemiobcemi Radhošť, Týnišťko, Dobříkov, Sruby, Choceň, Koldín, východní část okresu Hradec Králové, tvořená obcemiobcemi Jílovice, Vysoký Újezd, Ledce Volební obvod č. 49 Sídlo: Blansko celý okres Blansko, severní část okresu Brno-venkov, ohraničená na západě obcemiobcemi Běleč, Ochoz u Tišnova, Lomnice, na jihu obcemiobcemi Štěpánovice, Lomnička, Železné, Drásov, Čebín, Moravské Knínice, Vranov Volební obvod č. 50 Sídlo: Svitavy část okresu Svitavy, ohraničená na severozápadě obcemiobcemi Bohuňovice, Sedliště, Litomyšl, východní část okresu Chrudim, ohraničená na západě obcemiobcemi Chroustovice, Rosice, Chrast, Skuteč, Předhradí, Krouna, západní část okresu Ústí nad Orlicí, tvořená obcemiobcemi Stradouň, Vinary, Řepníky, Leština, Nové Hrady Volební obvod č. 51 Sídlo: Žďár nad Sázavou celý okres Žďár nad Sázavou Volební obvod č. 52 Sídlo: Jihlava celý okres Jihlava, východní část okresu Jindřichův Hradec, ohraničená na západě obcemiobcemi Kostelní Vydří, Dačice, Peč, Cizkrajov, Slavonice, Staré Město pod Landštejnem Volební obvod č. 53 Sídlo: Třebíč celý okres Třebíč Volební obvod č. 54 Sídlo: Znojmo celý okres Znojmo, jižní část okresu Brno-venkov, tvořená na východě obcemiobcemi Loděnice, Šumice, Branišovice, Troskotovice Volební obvod č. 55 Sídlo: Brno-město západní část okresu Brno-venkov, ohraničená na severovýchodě obcemiobcemi Doubravník, Borač, Kaly, Dolní Loučky, Předklášteří, Tišnov, Hradčany, Sentice, Chudčice, na jihu a na východě obcemiobcemi Kupařovice, Malešovice, Odrovice, Medlov, Ledce, Hrušovany u Brna, Unkovice, Žabčice, Přísnotice, Nosislav, Sobotovice, Syrovice, Želešice, Modřice, západní část okresu Brno-město, tvořená městskými částmi Brno-Kníničky, Brno-Bystrc, Brno-Žebětín Volební obvod č. 56 Sídlo: Břeclav celý okres Břeclav, jižní část okresu Brno-venkov, ohraničená na severu obcemiobcemi Cvrčovice, Pohořelice, Přibice, Vranovice, na západě obcíobcí Vlasatice Volební obvod č. 57 Sídlo: Vyškov západní část okresu Vyškov, ohraničená na východě obcemiobcemi Drysice, Pustiměř, Hoštice-Heroltice, Medlovice, Moravské Málkovice, Orlovice, Hvězdlice, Kozlany, Kojátky, Bučovice, východní část okresu Brno-venkov, ohraničená na severu obcíobcí Bílovice nad Svitavou, na jihozápadě obcemiobcemi Popovice, Rajhrad, Holasice, Vojkovice, Židlochovice Volební obvod č. 58 Sídlo: Brno-město část okresu Brno-město, tvořená městskými částmi Brno-jih, Bohunice, Černovice, Židenice, Líšeň, Vinohrady, Obřany-Maloměřice, Tuřany, Slatina, Chrlice Volební obvod č. 59 Sídlo: Brno-město část okresu Brno-město, tvořená městskými částmi Brno-střed, Kohoutovice, Nový Lískovec, Starý Lískovec, Bosonohy Volební obvod č. 60 Sídlo: Brno-město část okresu Brno-město, tvořená městskými částmi Brno-Žabovřesky, Jundrov, Komín, Královo Pole, Řečkovice, Medlánky, Ivanovice, Jehnice, Ořešín, Útěchov, Brno-sever Volební obvod č. 61 Sídlo: Olomouc zahrnuje východní část okresu Olomouc, ohraničenou na západě obcemiobcemi Město Libavá, Domašov nad Bystřicí, Jívová, Dolany, Hlušovice, Olomouc, Křelov-Břuchotín, Kožušany-Tážaly, Blatec Volební obvod č. 62 Sídlo: Prostějov celý okres Prostějov, západní část okresu Přerov, ohraničená na východě obcemiobcemi Brodek u Přerova, Rokytnice, Troubky Volební obvod č. 63 Sídlo: Přerov část okresu Přerov, ohraničená na západě obcemiobcemi Kokory, Přerov, Bochoř, západní část okresu Nový Jičín, ohraničená na východě obcemiobcemi Heřmanice u Oder, Odry, Suchdol nad Odrou, Mankovice, Jeseník nad Odrou, Starý Jičín Volební obvod č. 64 Sídlo: Bruntál celý okres Bruntál, západní část okresu Opava, ohraničená na východě obcemiobcemi Holasovice, Neplachovice, Stěbořice, Dolní Životice, Lhotka u Litultovic, Moravice, Nové Lublice, Kružberk, Staré Těchanovice, Čermná ve Slezsku Volební obvod č. 65 Sídlo: Šumperk část okresu Šumperk, ohraničená na jihu obcemiobcemi Kamenná, Rohle, Lesnice, Postřelmov, Rovensko, Svébohov, Jedlí, Štíty a celý okres Jeseník Volební obvod č. 66 Sídlo: Olomouc zahrnuje západní část okresu Olomouc, ohraničenou na východě obcemiobcemi Bystročice, Hněvotín, Ústín, Těšetice, Skrbeň, Horka nad Moravou, Štěpánov, Štarnov, Bohuňovice, Bělkovice-Lašťany, Domašov u Šternberka, Hraničné Petrovice, Moravský Beroun, Norberčany, jižní část okresu Šumperk, ohraničenou na severu obcemiobcemi Drozdov, Zábřeh, Leština, Hrabová, Police, Úsov, Klopina Volební obvod č. 67 Sídlo: Nový Jičín východní část okresu Nový Jičín, ohraničená na západě obcemiobcemi Fulnek, Hladké Životice, Kunín, Bernartice nad Odrou, Nový Jičín, část okresu Ostrava-město, tvořená obcemiobcemi Zbyslavice, Olbramice, Klimkovice, Vřesina Volební obvod č. 68 Sídlo: Opava část okresu Opava, ohraničená na západě obcemiobcemi Opava, Slavkov, Štáblovice, Mikolajice, Melč, Radkov, Vítkov, na východě obcemiobcemi Píšť, Závada, Bohuslavice, Dolní Benešov, Háj ve Slezsku Volební obvod č. 69 Sídlo: Frýdek-Místek západní část okresu Frýdek-Místek, ohraničená na východě obcemiobcemi Kaňovice, Bruzovice, Pazderna, Horní Domaslavice, Vojkovice, Dobratice, Nižní Lhoty, Janovice, Krásná, Pražmo, Staré Hamry Volební obvod č. 70 Sídlo: Ostrava-město část okresu Ostrava-město, tvořená městskými obvody Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Lhotka, Hošťálkovice, Nová Ves, Petřkovice, Slezská Ostrava, Radvanice a Bartovice, Michálkovice, Vítkovice, Hrabová, Nová Bělá, Stará Bělá a obcemiobcemi Stará Ves nad Ondřejnicí, Vratimov, Václavovice, Šenov Volební obvod č. 71 Sídlo: Ostrava-město část okresu Ostrava-město, tvořená městskými obvody Ostrava-Jih, Proskovice, Polanka nad Odrou Volební obvod č. 72 Sídlo: Ostrava-město západní část okresu Ostrava-město, tvořená městskými obvody Poruba, Plesná, Martinov, Krásné Pole, Pustkovec, Svinov, Třebovice, a obcemiobcemi Velká Polom, Horní Lhota, Čavisov, Dolní Lhota, východní část okresu Opava, ohraničená na západě obcemiobcemi Hať, Vřesina, Kozmice, Dobroslavice Volební obvod č. 73 Sídlo: Frýdek-Místek východní část okresu Frýdek-Místek, ohraničená na západě obcemiobcemi Žermanice, Lučina, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice, Komorní Lhotka, Vyšní Lhoty, Raškovice, Morávka, jižní část okresu Karviná, tvořená obcemiobcemi Horní Bludovice, Český Těšín, Chotěbuz Volební obvod č. 74 Sídlo: Karviná část okresu Karviná, tvořená obcemiobcemi Dolní Lutyně, Bohumín, Rychvald, Petřvald, Havířov Volební obvod č. 75 Sídlo: Karviná část okresu Karviná, tvořená obcemiobcemi Dětmarovice, Doubrava, Orlová, Horní Suchá, Albrechtice, Těrlicko, Stonava, Karviná, Petrovice u Karviné Volební obvod č. 76 Sídlo: Kroměříž celý okres Kroměříž, východní část okresu Vyškov, ohraničená na východě obcemiobcemi Ivanovice na Hané, Švábenice, Chvalkovice, Uhřice, Milonice, Nevojice Volební obvod č. 77 Sídlo: Vsetín část okresu Vsetín, ohraničená na jihu obcemi Kateřinice, Ratiboř, Lhota u Vsetína, Ústí, Hovězí, Zděchov, Francova Lhota Volební obvod č. 78 Sídlo: Zlín severní část okresu Zlín, ohraničená na jihu obcemiobcemi Nedašov, Návojná, Valašské Klobouky, Křekov, Vlachova Lhota, Újezd, Vizovice, Zádveřice-Raková, Lípa, Zlín, Sazovice, Machová, jižní část okresu Vsetín, ohraničená na severu obcemiobcemi Hošťálková, Liptál, Seninka, Leskovec, Valašská Polanka, Lužná, Lidečko, Horní Lideč, Střelná Volební obvod č. 79 Sídlo: Hodonín západní část okresu Hodonín, ohraničená na východě obcemiobcemi Domanín, Bzenec, Vnorovy, Kněždub, Tvarožná Lhota Volební obvod č. 80 Sídlo: Zlín jižní část okresu Zlín, ohraničená na severu obcemiobcemi Tlumačov, Otrokovice, Tečovice, Oldřichovice, Karlovice, Lhota, Bohuslavice u Zlína, Březnice, Březůvky, Provodov, Horní Lhota, Slopné, Loučka, Haluzice, Vlachovice, Brumov-Bylnice, severní část okresu Uherské Hradiště, ohraničená na jihu obcemiobcemi Lopeník, Bánov, Uherský Brod, Drslavice, Hradčovice, Nedachlebice, Bílovice, Topolná, Babice, Sušice, Traplice, Jankovice Volební obvod č. 81 Sídlo: Uherské Hradiště jižní část okresu Uherské Hradiště, ohraničená na severu obcemi Velehrad, Jalubí, Huštěnovice, Kněžpole, Mistřice, Popovice, Veletiny, Vlčnov, Nivnice, Suchá Loz, Březová, východní část okresu Hodonín, ohraničená na západě obcemi Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Kozojídky, Žeraviny, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka 1) § 5 odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. 2) § 55 až 65 občanského zákoníku. 3) § 8 zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů. 4) § 10 a 11 zákona č. 152/1994 Sb. 5) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). 5a) § 4 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby. § 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. 5b) § 64 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Vyhláška č. 349/2000 Sb., o stanovení sídel a správních obvodů pověřených obecních úřadů, ve znění vyhlášky č. 437/2000 Sb. 5c) Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. 5d) § 12 odst. 1 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 130/2000 Sb. 5e) § 6 odst. 3 písm. k) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění zákona č. 204/2000 Sb. 5f) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 5g) § 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb. 5j) § 84 a 103 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. Vyhláška č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb. 5k) Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb. 6) Zákon ČNR č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky. 7) § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. 7a) § 5 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech). 7b) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. 8) Čl. 16 odst. 1 Ústavy České republiky. 8a) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. 9) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 118/1994 Sb.). 10) § 200m zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 11) Čl. 16 odst. 2 Ústavy České republiky. 13) § 200m občanského soudního řádu. 14) § 200n občanského soudního řádu.
Zákon č. 254/1995 Sb.	Zákon č. 254/1995 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, vyhlášeného dne 15. prosince 1992 v částce 116/1992 Sb. Vyhlášeno 13. 11. 1995, datum účinnosti 13. 11. 1995, částka 67/1995 * Čl. I - Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Sloven * Čl. II Aktuální znění od 13. 11. 1995 254 ZÁKON ze dne 27. září 1995, kterým se mění zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, vyhlášeného dne 15. prosince 1992 v částce 116/1992 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, vyhlášeného dne 15. prosince 1992 v částce 116/1992 Sb., se mění takto: V § 23 se slova „pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1996“ nahrazují slovy „pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2000“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 256/1995 Sb.	Zákon č. 256/1995 Sb. Zákon, kterým se mění zákon České národní rady č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky Vyhlášeno 13. 11. 1995, datum účinnosti 13. 11. 1995, částka 67/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 13. 11. 1995 256 ZÁKON ze dne 27. září 1995, kterým se mění zákon České národní rady č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, se mění takto: V § 11 se slova „pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1996“ nahrazují slovy „pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2000“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 286/1995 Sb.	Zákon č. 286/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech Vyhlášeno 8. 12. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 74/1995 * Čl. I - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1 * Čl. II - Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, se mění a doplňuje takto: * Čl. III - Přechodná ustanovení * Čl. IV - Zrušovací ustanovení * Čl. V - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. VI Aktuální znění od 1. 1. 1996 286 ZÁKON ze dne 1. listopadu 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb. a zákona č. 237/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 3 včetně poznámek č. 1), 2), 2a), 2b), 3) až 5), 5a), 6), 8), 8a), 8b), 9), 10), 11), 12), 12a), 12b), 13) až 22), 22a), 22b), 23), 23a), 23b), 23c) a 23d) zní: „§ 3 (1) Živností není: a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,1) b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,2) c) výkon hromadné správy autorských práv a práv autorskému právu příbuzných podle zvláštního předpisu.2a) (2) Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob: a) lékařů, lékárníků, stomatologů, psychoterapeutů, klinických logopedů, klinických psychologů a středních zdravotnických pracovníků, s výjimkou očních optiků a protetiků,2b) b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární sanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,3) c) advokátů,4) komerčních právníků,5) notářů5a) a patentových zástupců,6) d) znalců a tlumočníků,7) e) auditorů8) a daňových poradců,8a) f) burzovních dohodců a makléřů,8b) g) zprostředkovatelů a rozhodců kolektivních sporů,9) h) úředně oprávněných zeměměřických inženýrů.10) (3) Živností dále není: a) činnost bank,11) pojišťoven,12) penzijních fondů,12a) spořitelních a úvěrních družstev,12b) burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry8b) a zařizování a správa kolektivních majetkových účastí,13) b) pořádání loterií a jiných podobných her,14) c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,15) d) výroba elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu nebo tepla fyzickým či právnickým osobám, zajišťované ve veřejném zájmu,16) e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti a lesních plodin přímým spotřebitelům fyzickými osobami, g) námořní doprava a mořský rybolov,17) h) provozování dráhy a drážní dopravy,18) i) zřizování a provozování jednotné telekomunikační sítě,19) j) výroba humánních a veterinárních léčiv a prostředků zdravotnické techniky k jejich výrobě,20) k) výroba, dovoz, vývoz a odbyt psychotropních a omamných látek,21) l) státní zkušebnictví,22) m) zahraniční obchod s vojenským materiálem,22a) n) státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení,22b) o) provozování rozhlasového a televizního vysílání,23) p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb, r) zprostředkování zaměstnání,23a) s) činnost, při níž se navrhují, projektují, expertně posuzují, vyrábějí, staví, uvádějí do provozu, provozují, opravují, udržují, rekonstruují a vyřazují z provozu jaderná zařízení, t) příprava vybraných pracovníků jaderných zařízení,23b) u) provozování stanic technické kontroly,23c) v) výchova a vzdělávání na základních školách, středních školách, speciálních školách a vysokých školách.23d) 1) § 1 a 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb. § 3 a 6 zákona č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů. 2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech. 2a) Zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů. 2b) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona ČNR č. 160/1992 Sb. 3) § 25 odst. 1 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii. 5) Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované. 5a) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. 6) Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb. 8) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky. 8a) Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky. 8b) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění zákona č. 216/1994 Sb. 9) § 11 a § 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. 10) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. 11) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. 12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 13) Např. § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb. 15) § 2 a 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. 17) Zákon č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 42/1980 Sb. Nařízení ministra dopravy č. 75/1953 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o námořní plavbě. 18) § 60 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. 19) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 62 odst. 3 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 284/1990 Sb., o správné výrobní praxi, řízení jakosti humánních léčiv a prostředků zdravotnické a obalové techniky. Zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 86/1989 Sb., o povolování ověřování, výroby, dovozu a uvádění do oběhu, používání a kontrole veterinárních léčiv a přípravků. 21) § 34 a 35 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů. 22a) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 22b) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. 23a) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 23b) Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení. 23c) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. 23d) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 4 odst. 1 v první větě se slovo „bytových“ nahrazuje slovem „bytů“, za slova „pokud vedle pronájmu jsou“ se vkládá slovo „pronajímatelem“ a slova „spojené s pronájmem“ se nahrazují slovy „zajišťující řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor“. 3. V § 4 se vypouští odstavec 2 a zároveň se zrušuje číslování odstavců. 4. § 5 odst. 2, 3 a 4 včetně poznámek č. 24) a 25) znějí: „(2) Fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“) může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Pro účely tohoto zákona se za českou osobu považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí trvalý pobyt na jejím území.24) (3) Pokud ze zákona vyplývá pro zahraniční osobu povinnost předložit doklady potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladů včetně jejich ověřeného českého překladu, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů musí být ověřena. (4) Fyzická osoba, jíž bylo přiznáno postavení uprchlíka podle zvláštních předpisů,25) může provozovat živnost za stejných podmínek jako občan České republiky s bydlištěm na území České republiky. 24) § 7 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. 25) Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb.“. 5. V § 5 se vypouští odstavec 5. 6. § 6 odst. 3 zní: „(3) U právnické osoby musí všeobecné podmínky podle odstavce 1 splňovat fyzická osoba, která plní funkci odpovědného zástupce (§ 11 odst. 5), a odpovědný zástupce, je-li ustanoven.“. 7. § 6 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Bezúhonnost dokládá zahraniční fyzická osoba živnostenskému úřadu i odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se dlouhodobě (více než tři měsíce nepřetržitě) zdržovala v posledních třech letech.“. 8. § 7 odst. 2 zní: „(2) Nelze-li odbornou nebo jinou způsobilost prokázat dokladem vydaným jedné fyzické osobě, lze odbornou způsobilost prokázat dokladem vydaným podnikateli příslušným odborným orgánem v souladu se zvláštními předpisy.22b)“. 9. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní: „§ 7a Provozování živnosti průmyslovým způsobem (1) Živnost je provozována průmyslovým způsobem, jde-li o činnost a) zahrnující v rámci jednoho pracovního procesu více dílčích činností, které samy o sobě naplňují znaky živnosti, b) využívající organizačního oddělení výkonu dílčích prací, postupů nebo úkonů, zejména od řídicích a obchodních prací, a členění těchto prací, postupů nebo úkonů podle jednotlivých profesí. (2) O provozování živnosti průmyslovým způsobem rozhodne na návrh podnikatele a po předložení potřebných dokladů živnostenský úřad oprávněný k vydání průkazu živnostenského oprávnění pro živnosti provozované průmyslovým způsobem. V návrhu musí být předmět podnikání vymezen s dostatečnou určitostí a jednoznačností, přičemž navrhovatel není vázán názvy živností podle příloh č. 1 a 2 tohoto zákona. Zamítnutí návrhu podnikatele na provozování ohlašovací živnosti průmyslovým způsobem nemá vliv na vznik práva provozovat živnost. Po právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu podnikatele na provozování ohlašovací živnosti postupuje živnostenský úřad podle § 47 a násl. tohoto zákona. (3) Oprávnění k provozování živnosti průmyslovým způsobem zahrnuje oprávnění k provozování všech činností, které směřují ke vzniku konečného výrobku nebo k poskytnutí služby a jsou pouze dílčím prvkem technologického procesu. (4) U ohlašovacích živností provozovaných průmyslovým způsobem se pro získání živnostenského oprávnění nevyžaduje prokazování odborné způsobilosti. Podnikatel odpovídá za odbornost provozování živnosti a je povinen zajistit provozování živnosti osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti podle § 21 a 22 a přílohy č. 2, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Podnikatel vede o osobách splňujících požadavky odborné způsobilosti evidenci a minimálně tři roky uchovává kopie dokladů prokazujících tuto způsobilost. (5) Případné změny znaků (odstavec 1) charakterizujících provozování živnosti průmyslovým způsobem je podnikatel povinen nejpozději do jednoho měsíce od jejich vzniku oznámit živnostenskému úřadu. Současně s tímto oznámením je podnikatel povinen předložit i doklady prokazující splnění zvláštních podmínek, jsou-li tímto zákonem vyžadovány. (6) Na základě předložených dokladů rozhodne živnostenský úřad o změně živnostenského listu nebo pozastavení provozování živnosti anebo o zrušení živnostenského oprávnění. V případě, že změnou znaků charakterizujících provozování živnosti průmyslovým způsobem dojde ke změně příslušnosti živnostenského úřadu, věc neprodleně postoupí k rozhodnutí příslušnému živnostenskému úřadu.“. 10. V § 8 odst. 4 se vypouštějí slova „národní rady“ a druhá věta. 11. V § 8 odst. 5 se za slovo „živnosti“ vkládají tato slova: „v oboru nebo příbuzném oboru (§ 22 odst. 3)“. 12. Poznámky č. 26), 27) a 28) znějí: "26) Část druhá zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 27) § 5 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 10 odst. 1 písm. a) se za slovy „tímto dnem“ čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „to však neplatí v případech uvedených v § 47 odst. 5 poslední větě a v odstavci 6,“. 14. V § 10 odst. 1 písm. b) se slova „doručení koncesní listiny“ nahrazují slovy „nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese“. 15. V § 10 odst. 2 písm. a) se na konci za slovem „doručením“ vypouští čárka a připojují se tato slova: „příslušnému živnostenskému úřadu,“. 16. V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Průkaz živnostenského oprávnění lze nahradit i osvědčením, které podnikateli vydá na jeho žádost živnostenský úřad. Osvědčení musí obsahovat tyto údaje: a) u fyzické osoby její jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, obchodní jméno, místo podnikání, předmět podnikání a identifikační číslo, b) u právnické osoby obchodní jméno, sídlo, předmět podnikání, identifikační číslo, jméno a příjmení osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby, c) evidenční číslo živnostenského listu nebo koncesní listiny.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 17. V § 10 v nově označeném odstavci 6 se slova „v odstavcích 3 a 4“ nahrazují slovy „v odstavcích 4 a 5“ a na konci odstavce se připojuje tato věta: „Platnost živnostenského listu nebo koncesní listiny zaniká nesplněním podmínek stanovených v tomto odstavci.“. 18. § 11 odst. 1 a 2 znějí: „(1) Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. (2) Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 6 a 7) a musí prokázat pohovorem před živnostenským úřadem znalost českého jazyka, nejde-li o občana České republiky. Znalost českého jazyka prokáže, jestliže a) je schopen plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života, b) umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku. Povinnost prokázat znalost českého jazyka se nevztahuje na občana Slovenské republiky.“. 19. V § 11 odst. 3 se slovo „bydliště“ nahrazuje slovem „pobyt“. 20. § 11 odst. 4, 5, 6 a 7 znějí: „(4) Je-li podnikatel právnickou osobou, je povinen ustanovit odpovědného zástupce, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Právnická osoba odpovědného zástupce neustanovuje, pokud jej statutární orgán nebo některý z členů statutárního orgánu nebo u zahraniční právnické osoby vedoucí organizační složky umístěné v České republice splňuje zvláštní podmínky provozování živnosti; tuto skutečnost oznámí a doloží živnostenskému úřadu. Fyzická osoba v postavení statutárního orgánu nebo jeho člena anebo vedoucí organizační složky zahraniční osoby v těchto případech plní funkci odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady ani člen jiného kontrolního orgánu této právnické osoby. (6) Je-li podnikatelem fyzická osoba, může ustanovit odpovědného zástupce, jehož prostřednictvím bude živnost provozovat. Nesplňuje-li podnikatel zvláštní podmínky pro provozování živnosti (§ 7) nebo nemá-li pobyt na území České republiky, je povinen odpovědného zástupce ustanovit, nestanoví-li tento zákon jinak. Zahraniční fyzická osoba odpovědného zástupce neustanovuje, pokud vedoucí její organizační složky umístěné v České republice splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti; tuto skutečnost oznámí a doloží živnostenskému úřadu. Vedoucí organizační složky umístěné v České republice v tomto případě plní funkci odpovědného zástupce podle tohoto zákona. (7) Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací, jakož i ukončení výkonu jeho funkce, podnikatel oznamuje bezodkladně, nejpozději však do pěti dnů ode dne ustanovení odpovědného zástupce nebo ode dne ukončení výkonu jeho funkce živnostenskému úřadu. Odpovědný zástupce může vykonávat svou funkci již ode dne ustanovení podnikatelem za předpokladu, že splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování ohlašovací živnosti.“. 21. V § 11 odst. 8 ve druhé větě se slova „bylo rozhodnutí o schválení doručeno“ nahrazují slovy „rozhodnutí nabylo právní moci“. 22. § 11 se doplňuje odstavcem 12, který zní: „(12) Fyzická osoba, u níž trvá překážka provozování živnosti podle § 8 tohoto zákona, nemůže být odpovědným zástupcem. Odpovědným zástupcem nemůže být ani fyzická osoba, jíž bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 1 písm. a), b) nebo podle § 58 odst. 2, 3 a 4 tohoto zákona, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.“. 23. V § 13 odst. 1 písm. d) se slova „opatrovník ke správě podniku“ a v odstavci 3 slovo „opatrovník“ nahrazují slovy „správce dědictví29)“. 24. Poznámka č. 29) zní: "29) § 175e občanského soudního řádu.“. 25. V § 13 odst. 4 se na konci tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „pokud nesplňuje sám zvláštní podmínky provozování živnosti, musí neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.“. 26. § 14 včetně nadpisu zní: „§ 14 Pokračování v živnosti při přeměně obchodní společnosti nebo družstva (1) Při přeměně obchodní společnosti nebo družstva v jinou formu obchodní společnosti nebo v družstvo může nová společnost, popřípadě družstvo pokračovat na základě živnostenského oprávnění svého právního předchůdce v provozování živnosti zaniklé společnosti nebo družstva po dobu nezbytně nutnou k získání vlastního živnostenského oprávnění, splňuje-li všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti. Pokračování v živnosti musí do 15 dnů ode dne vzniku změny písemně oznámit živnostenskému úřadu a současně ohlásit ohlašovací živnost nebo podat žádost o koncesi. (2) Při sloučení, splynutí nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva platí ustanovení odstavce 1 obdobně.“. 27. § 15 se vypouští. 28. § 17 zní: „§ 17 (1) Provozovnou se rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se pro účely tohoto zákona považuje i stánek a obdobné zařízení, zejména prodejní. (2) Na základě průkazu živnostenského oprávnění může být živnost provozována ve více provozovnách. Zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně podnikatel oznámí písemně ve lhůtě 15 dnů živnostenskému úřadu, v jehož územním obvodu se provozovna nachází. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla pro provozování živnosti způsobilá podle zvláštních předpisů, byla řádně označena (§ 31 odst. 1 a 2) a aby pro každou provozovnu byla ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny [§ 31 odst. 2 písm. a)]. (3) Podnikatel v oznámení podle odstavce 2 uvede: a) obchodní jméno, b) identifikační číslo, c) sídlo (místo podnikání), d) adresu provozovny, e) předmět podnikání v této provozovně. (4) Evidenci provozoven podnikatelů vede živnostenský úřad, v jehož územním obvodu se provozovna nachází, a živnostenský rejstřík.“. 29. § 18 se vypouští. 30. § 21 včetně poznámek č. 30), 30a) a 31) zní: „§ 21 Odborná způsobilost pro živnosti řemeslné se prokazuje a) výučním listem v oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného učebního poměru v oboru,30) b) výučním listem v oboru vydaným institucí akreditovanou příslušnými státními orgány k pořádání rekvalifikačních kurzů a k vydávání dokladů o kvalifikaci podle zvláštních předpisů,30a) c) vysvědčením o ukončeném středním odborném vzdělání v oboru,31) d) vysvědčením o maturitní zkoušce na střední odborné škole v oboru nebo na středním odborném učilišti v oboru nebo na gymnáziu s předměty odborné výchovy v oboru nebo na nástavbovém studiu v oboru,31) nebo e) diplomem nebo jiným dokladem o absolvování vysoké školy v oboru. 30) Např. § 14 a 14a zákona č. 227/1859 ř. z., živnostenský řád, ve znění pozdějších předpisů, § 15 odst. 1 až 5 zákona č. 259/1924 Sb., živnostenský zákon pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, § 3 odst. 2 vládního nařízení č. 186/1949 Sb., o zatímní úpravě výcviku učňů, § 2 odst. 1 vládního nařízení č. 22/1952 Sb., o nové úpravě učňovských zkoušek, § 19 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon), zákon č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva školství ČSR č. 5/1981 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách v učebních a studijních oborech, vyhláška Ministerstva školství SSR č. 16/1981 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách v učebních a studijních oborech, vyhláška Ministerstva školství ČSR č. 31/1987 Sb., o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích, vyhláška Ministerstva školství SSR č. 38/1987 Sb., o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích, § 25 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a sportu SR č. 102/1991 Sb., o ukončování studia na středních školách a ukončování přípravy v odborných učilištích a učilištích, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. 30a) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 324/1992 Sb. 31) § 9 odst. 1 a 2 a § 25 odst. 1 a 7 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 31. § 22 včetně poznámky č. 31a) zní: „§ 22 (1) Doklady o odborné způsobilosti uvedené v § 21 mohou být nahrazeny a) výučním listem nebo jiným dokladem o řádném ukončení učebního poměru nebo studia v příbuzném oboru a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru nebo dokladem o vykonání tříleté praxe v příbuzném oboru, b) dokladem o úspěšném vykonání kvalifikační zkoušky před komisí složenou ze zástupců živnostenského úřadu, příslušné střední odborné školy nebo středního odborného učiliště, jakož i příslušného živnostenského společenstva, je-li zřízeno, nebo c) dokladem o vykonání šestileté praxe v oboru. (2) Praxí v oboru se rozumí také základní nebo náhradní služba v ozbrojených silách nebo civilní služba, pokud během ní byly pravidelně vykonávány práce, které jsou předmětem příslušné živnosti. Dokladem o výkonu praxe je písemné potvrzení vydané příslušným orgánem ozbrojených sil nebo právnickou či fyzickou osobou, u níž občan konal náhradní nebo civilní službu. (3) Za příbuzné obory se považují obory, které užívají stejných nebo obdobných pracovních postupů a odborných znalostí. (4) Obsahovou náplň a způsob provádění zkoušek podle odstavce 1 písm. b) stanoví vyhláška vydaná společně Ministerstvem hospodářství a ministerstvy, do jejichž působnosti patří odvětví, v nichž jsou živnosti provozovány.31a) 31a) Vyhláška Ministerstva hospodářství ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva zemědělství ČR č. 525/1992 Sb., k provádění kvalifikačních zkoušek nahrazujících odbornou způsobilost pro provozování některých živností.“. 32. § 25 zní: „§ 25 Živnosti volné jsou živnosti, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnosti volné musí být splněny všeobecné podmínky (§ 6 odst. 1).“. 33. V § 27 odst. 2 se slovo „Zvláštní“ nahrazuje slovem „Všeobecnou“. Na konci odstavce 2 se připojuje tato věta: „Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují podmínku spolehlivosti, pokud tento nebo zvláštní zákon podmínku spolehlivosti zaměstnanců vyžaduje.“. 34. § 27 odst. 3 zní: „(3) Živnostenský úřad uloží nebo změní podnikateli podmínky provozování živnosti na základě stanoviska orgánu státní správy uvedeného v § 52 odst. 1 tohoto zákona anebo na základě zvláštních předpisů.“. 35. Nadpis nad § 29 zní: „Povinnosti podnikatele a některých dalších osob“. 36. Poznámka č. 32) zní: "32) Např. zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 575/1990 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky, zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 37. § 29 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Pracovníkům živnostenského úřadu je podnikatel - fyzická osoba, jakož i všechny fyzické osoby provozující činnost naplňující pojmové znaky živnosti, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce podnikatele, povinni prokázat totožnost. Jde-li o podnikatele - právnickou osobu, povinnost prokázat totožnost mají fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu, osoby jednající jménem podnikatele a odpovědný zástupce.“. 38. § 30 se vypouští. 39. § 31 odst. 1 a 2 znějí: „(1) Provozovna musí být zvenčí trvale a viditelně označena obchodním jménem a identifikačním číslem. (2) U provozovny určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být na dveřích vchodu do provozovny nebo na jiném vhodném a trvale viditelném místě uvedeno: a) jméno a příjmení osoby odpovědné za činnost provozovny, b) prodejní nebo provozní doba určená pro styk se zákazníky, nejedná-li se o stánek nebo obdobné zařízení (§ 17 odst. 1).“. 40. V § 31 odst. 3 se za slova „uzavření provozovny“ vkládají slova „uvedené v odstavci 2“. 41. Poznámky č. 35) a 36) znějí: "35) Např. zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, zákon ČNR č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 36) § 11 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky č. 204/1988 Sb.“. 42. V § 33 se za slova „Obchodními živnostmi jsou“ vkládá slovo „zejména“. 43. V § 35 odst. 1 se za slova „prodávat i mimo“ vkládá slovo „ohlášenou“. 44. § 38 až 40 se vypouštějí. 45. V § 44 se vypouští odstavec 3. 46. V § 45 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Jedná-li se o zahraniční osobu a nelze-li místní příslušnost živnostenského úřadu určit podle sídla nebo místa podnikání v České republice, řídí se místní příslušnost živnostenského úřadu umístěním organizační složky zahraniční osoby v České republice.“. 47. § 45 odst. 2, 3 a 4 včetně poznámky č. 36a) znějí: „(2) Fyzická osoba v ohlášení uvede: a) jméno a příjmení, státní občanství, bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození (dále jen „rodné číslo“) a údaj, zda jí soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti nebo zda u ní trvá jiná překážka týkající se provozování živnosti, b) provozuje-li živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, uvede údaje uvedené pod písmenem a) týkající se jeho osoby, c) zahraniční fyzická osoba bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice (pokud byl povolen), umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené pod písmenem a) týkající se vedoucího organizační složky.36a) Je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též místo jejího pobytu v České republice, d) obchodní jméno, e) předmět a místo podnikání, f) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, g) provozovnu nebo provozovny, pokud jsou zřízeny, h) datum zahájení provozování živnosti, i) datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou, j) údaj o tom, že hodlá živnost provozovat průmyslovým způsobem. (3) Právnická osoba v ohlášení uvede: a) obchodní jméno, sídlo a jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo a bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, údaj, zda jim soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti nebo zda u nich trvá jiná překážka provozování živnosti, a údaj, zda jejich pracovněprávní vztahy nebo služební či jiné poměry nevylučují nebo neomezují jejich činnost ve statutárním orgánu právnické osoby, a způsob, jakým za právnickou osobu jednají, b) údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) týkající se odpovědného zástupce, provozuje-li živnost prostřednictvím jeho osoby, c) umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) týkající se vedoucího organizační složky,36a) jde-li o zahraniční právnickou osobu. Je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též místo jejího pobytu v České republice, d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, e) předmět podnikání, f) provozovnu nebo provozovny, jsou-li zřízeny, g) datum zahájení provozování živnosti, h) datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou, i) údaj o tom, že hodlá živnost provozovat průmyslovým způsobem. (4) Ohlašovatel je povinen vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení s dostatečnou určitostí a jednoznačností. Předmět podnikání živnosti řemeslné a vázané musí být ohlášen v souladu s přílohami č. 1 a 2, a to v úplném nebo částečném rozsahu. 36a) § 28 odst. 3 obchodního zákoníku.“. 48. V § 46 odst. 1 písm. a) se za slovy „odpovědného zástupce“ čárka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „zahraniční fyzická osoba doklady podle § 6 odst. 4,“. 49. § 46 odst. 1 písm. b) zní: „b) u ohlašovací řemeslné nebo vázané živnosti doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce nebo vedoucího organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice,“. 50. § 46 odst. 1 se doplňuje písmeny c), d), e) a f), která včetně poznámky č. 36b) znějí: „c) doklad o zaplacení správního poplatku,36b) d) výpis z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsána, e) doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem, f) čestné prohlášení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, o tom, že souhlasí s ustanovením do funkce a s převzetím povinností v rozsahu stanoveném tímto zákonem. 36b) Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 51. § 46 odst. 2 zní: „(2) Právnická osoba připojí k ohlášení a) výpis z rejstříku trestů odpovědného zástupce nebo osoby plnící jeho funkci, ne starší šesti měsíců, zahraniční osoba doklady prokazující splnění podmínek u vedoucího organizační složky v České republice a odpovědného zástupce, b) u řemeslné nebo vázané živnosti též doklad prokazující odbornou způsobilost fyzické osoby v postavení statutárního orgánu nebo jeho člena nebo odpovědného zástupce, anebo vedoucího organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice, c) doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního rejstříku nebo pokud ještě zápis nebyl proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána v obchodním rejstříku, pokud již byl zápis proveden; zahraniční právnická osoba výpis z obchodního či obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že její organizační složka na území České republiky byla zapsána v obchodním rejstříku, pokud byl již zápis proveden, d) doklad o zaplacení správního poplatku,36b) e) doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem, f) čestné prohlášení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, o tom, že souhlasí s ustanovením do funkce a s převzetím povinností v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“. 52. V § 46 se vypouští odstavec 3 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 53. § 47 odst. 2 písm. a) zní: „a) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození podnikatele a jeho bydliště, u zahraniční osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice (pokud byl povolen) a umístění organizační složky v České republice a jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a bydliště (popřípadě místo pobytu v České republice) jejího vedoucího,“. 54. § 47 odst. 2 písm. d) zní: „d) provozování živnosti průmyslovým způsobem, je-li živnost tímto způsobem provozována,“. 55. § 47 odst. 3 se vypouští. 56. § 47 odst. 4 písm. a) zní: „a) obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby též umístění organizační složky v České republice a jméno, příjmení a bydliště (popřípadě místo pobytu v České republice) jejího vedoucího,“. 57. § 47 odst. 4 písm. c) zní: „c) provozování živnosti průmyslovým způsobem, je-li živnost tímto způsobem provozována,“. 58. V § 47 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání živnostenského listu.“. 59. V § 47 odst. 6 ve druhé větě se slova „řízení zastaví“ nahrazují slovy „rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo“. 60. V § 47 se odstavce 4 až 7 označují jako odstavce 3 až 6. 61. § 48 odst. 1 zní: „(1) Živnostenský úřad zašle opis živnostenského listu nebo výpis z něj, případně jiným způsobem sdělí údaje o živnosti a podnikateli (dále jen „opis živnostenského listu“) příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně a Českému statistickému úřadu; jde-li o podnikatele - fyzickou osobu, též úřadu práce, v jehož územní působnosti má podnikatel trvalý pobyt. Tato povinnost živnostenského úřadu se vztahuje i na změny nebo zrušení živnostenského listu a na rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti.“. 62. § 48 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Živnostenský úřad plní povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.“. 63. V § 49 odst. 2 se vypouští druhá věta. 64. § 49 se doplňuje odstavci 3, 4 a 5, které znějí: „(3) Změna se ohlašuje věcně a místně příslušnému živnostenskému úřadu. Jedná-li se o změnu sídla nebo místa podnikání, rozhoduje o změně živnostenského listu živnostenský úřad místně příslušný podle nového sídla nebo místa podnikání. (4) Jedná-li se o změnu údajů o provozovně, provede živnostenský úřad změnu v evidenci provozoven a v živnostenském rejstříku a o takto provedené změně podnikatele vyrozumí. (5) Jedná-li se o změnu údajů o odpovědném zástupci, podnikatel je povinen doložit k oznámení čestné prohlášení podle § 46 tohoto zákona a živnostenský úřad v případě, že podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky provozování živnosti, provede zápis změny do živnostenského rejstříku a současně o tom informuje podnikatele. Nesplňuje-li podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce podmínky provozování živnosti nebo nemá-li podnikatel ustanoveného odpovědného zástupce, ačkoli to zákon vyžaduje, zahájí živnostenský úřad řízení o pozastavení provozování živnosti.“. 65. V § 50 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Jedná-li se o zahraniční osobu a nelze-li místní příslušnost živnostenského úřadu určit podle sídla nebo místa podnikání v České republice, řídí se místní příslušnost živnostenského úřadu umístěním organizační složky zahraniční osoby v České republice.“. 66. V § 50 odst. 2 se slova „§ 45 odst. 2 až 4 a § 46 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 2 a 3 a § 46 odst. 1, 2 a 3“ a na konci odstavce se připojuje tato věta: „Předmět podnikání je třeba v žádosti o koncesi uvést v úplném nebo v částečném rozsahu podle přílohy č. 3.“. 67. § 50 odst. 3 zní: „(3) Jsou-li pro provozování živnosti stanoveny podmínky odborné nebo jiné způsobilosti, k žádosti o koncesi přiloží: a) fyzická osoba doklad prokazující její odbornou a jinou způsobilost, popřípadě doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce anebo vedoucího organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice, b) právnická osoba doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost fyzické osoby v postavení statutárního orgánu nebo jeho člena anebo odpovědného zástupce anebo vedoucího organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice.“. 68. § 50 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Žadatel v žádosti o koncesi je povinen uvést též údaje podle zvláštních předpisů a doložit je doklady, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy podle § 52 odst. 1 tohoto zákona.“. 69. V § 52 odst. 1 se za slovo „oprávnění“ vkládají slova „nebo souhlas“ a na konci odstavce se připojuje tato věta: „Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání koncesní listiny.“. 70. V § 52 odst. 2 se za slova „povaha živnosti“ vkládají slova „nebo v pochybnostech“. 71. § 52 odst. 3 se vypouští. 72. V § 53 odst. 1 se vypouští druhá věta. 73. V § 53 odst. 2 se vypouští slova „nebo obec“. 74. V § 53 odst. 4 se za slovo „předpisů“ vkládají tato slova: „v rozsahu souhlasu příslušného orgánu státní správy“. 75. § 54 odst. 1 písm. a) zní: „a) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození podnikatele a jeho bydliště, u zahraniční osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice (pokud byl povolen) a umístění organizační složky v České republice a jméno, příjmení a bydliště (popřípadě místo pobytu v České republice) vedoucího organizační složky v České republice,“. 76. § 54 odst. 1 písm. d) zní: „d) provozování živnosti průmyslovým způsobem, je-li živnost tímto způsobem provozována,“. 77. § 54 odst. 2 písm. a) zní: „a) obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby též umístění organizační složky v České republice a jméno, příjmení a bydliště (popřípadě místo pobytu v České republice) jejího vedoucího,“. 78. § 54 odst. 2 písm. c) zní: „c) provozování živnosti průmyslovým způsobem, je-li živnost tímto způsobem provozována,“. 79. Dosavadní text § 55 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní: „(2) Živnostenský úřad zašle opis koncesní listiny nebo výpis z ní, rozhodnutí o její změně nebo o jejím zrušení, popřípadě jiným dohodnutým způsobem sdělí údaje o koncesované živnosti a o podnikateli též orgánu, který k udělení koncese vydával stanovisko podle § 52 odst. 1 tohoto zákona.“. 80. V § 56 odst. 2 druhá věta zní: „Pro rozesílání opisů rozhodnutí platí ustanovení § 48 obdobně.“. 81. § 56 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Na řízení o změně koncesní listiny se vztahuje přiměřeně ustanovení § 53. Řízení o změně podmínek uložených v koncesní listině podle § 27 odst. 3 zahajuje živnostenský úřad z vlastního nebo jiného podnětu. Změny údajů o odpovědném zástupci se schvalují v samostatném řízení. Změny údajů o provozovně se provádějí přiměřeně podle § 49 odst. 4.“. 82. V § 57 odst. 1 písm. a) se slova „opatrovník ustanovený ke správě podniku“ nahrazují slovy „správce dědictví“. 83. V § 57 odst. 1 písm. b) se vypouští slova „a 15“. 84. V § 57 odst. 1 písm. d) se na konci připojují tato slova: „o zrušení živnostenského oprávnění“. 85. § 57 odst. 3 zní: „(3) Zanikne-li živnostenské oprávnění, je tuto skutečnost živnostenský úřad povinen oznámit orgánům uvedeným v § 48 a v § 52 odst. 1.“. 86. § 58 včetně poznámky č. 38) zní: „§ 58 (1) Živnostenský úřad příslušný podle sídla nebo místa podnikání zruší živnostenské oprávnění, jestliže a) podnikatel již nesplňuje podmínky podle § 6 odst. 1 písm. b) a c), ledaže v případě § 6 odst. 1 písm. b) byl ustanoven odpovědný zástupce, b) nastanou překážky podle § 8, c) podnikatel o to požádá. (2) Živnostenský úřad příslušný podle sídla nebo místa podnikání zruší živnostenské oprávnění nebo pozastaví provozování živnosti na návrh orgánu státní správy vydávajícího stanovisko podle § 52 odst. 1 z důvodu, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené koncesní listinou, tímto zákonem nebo zvláštními předpisy. (3) Živnostenský úřad příslušný podle sídla nebo místa podnikání může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené koncesní listinou, tímto zákonem nebo zvláštními předpisy. (4) V případě, že bylo zastaveno užívání nebo provoz zařízení nebo části zařízení38) a podnikateli bylo uloženo odstranit závady, může živnostenský úřad příslušný podle sídla nebo místa podnikání v odpovídajícím rozsahu zrušit živnostenské oprávnění nebo pozastavit provozování živnosti, jestliže podnikatel neodstraní závady do jednoho roku od uplynutí stanovené lhůty, a nebyla-li lhůta stanovena, do jednoho roku od rozhodnutí. (5) Živnostenský úřad příslušný podle sídla nebo místa podnikání pozastaví na určitou dobu provozování živnosti na žádost podnikatele doloženou dokladem o tom, že o úmyslu pozastavit provozování živnosti podnikatel vyrozuměl správce daně. (6) Bylo-li živnostenské oprávnění zrušeno z důvodů uvedených v odstavcích 2 až 4, může podnikatel ohlásit ohlašovací živnost nebo požádat o vydání koncese nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. 38) Např. § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 87. § 60 odst. 2 písm. a) zní: „a) u fyzické osoby jméno, příjmení, státní občanství, bydliště, rodné a identifikační číslo podnikatele, obchodní jméno, osobní údaje týkající se odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a u zahraniční osoby též údaje týkající se organizační složky umístěné v České republice a osobní údaje týkající se jejího vedoucího; u právnické osoby obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo a osobní údaje týkající se osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a u zahraniční osoby též údaje týkající se organizační složky umístěné v České republice a osobní údaje týkající se jejího vedoucího,“. 88. § 60 odst. 2 písm. e) zní: „e) provozovna nebo provozovny, pokud jsou zřízeny,“. 89. § 60 odst. 2 písm. h) zní: „h) pozastavení provozování živnosti a zánik živnostenského oprávnění,“. 90. § 60 odst. 2 se doplňuje písmeny i), j), k), l) a m), která znějí: „i) datum zahájení provozování živnosti, j) provozování živnosti průmyslovým způsobem, k) údaj, zda se jedná o zahraniční osobu, l) prohlášení konkurzu, m) rozhodnutí o zákazu činnosti.“. 91. § 60 odst. 3 zní: „(3) Rejstřík je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje obchodní jméno, místo podnikání, předmět podnikání, identifikační číslo, provozovny, pozastavení provozování živnosti, zánik živnostenského oprávnění a prohlášení konkurzu, a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo, předmět podnikání, provozovny, pozastavení provozování živnosti, zánik živnostenského oprávnění a prohlášení konkurzu.“. 92. § 60 se doplňuje odstavci 4, 5 a 6, které včetně poznámky č. 38a) znějí: „(4) Do rejstříku v části, v níž je veřejným seznamem podle odstavce 3, má právo nahlížet každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy. (5) Na požádání lze z veřejné části rejstříku vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v rejstříku určitý zápis není. Z neveřejné části rejstříku lze tak učinit, osvědčí-li žadatel právní zájem. (6) Údaje vedené v rejstříku a jejich aktualizaci předávají živnostenské úřady do ústřední evidence podnikatelů.38a) Do ústřední evidence podnikatelů se dále zapisují údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnosti. Za tímto účelem mohou být sdružovány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. 38a) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů.“. 93. Název části páté zní: „ŽIVNOSTENSKÁ KONTROLA A POKUTY“. 94. V části páté se vkládá nová hlava I, která včetně poznámky č. 38b) zní: „HLAVA I ŽIVNOSTENSKÁ KONTROLA § 60a Živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních zákonů vztahujícími se na živnostenské podnikání a podmínky provozování živnosti uložené v koncesní listině. Při kontrole plnění povinností, které vyplývají podnikateli pro provozování živnosti ze zvláštních předpisů, může živnostenský úřad vyžadovat od podnikatele doklady o splnění těchto povinností. § 60b Kontrolní činnost v rámci živnostenské kontroly vykonávají pracovníci živnostenských úřadů. Ke kontrole mohou být přizváni zástupci dalších orgánů. Výkon živnostenské kontroly se řídí zvláštním zákonem.38b) § 60c Podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu. Nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly. 38b) § 8 až 26 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.“. 95. V části páté se dosavadní hlavy I až III označují jako hlavy II až IV. 96. Za § 63 se vkládá nový § 63a, který zní: „§ 63a (1) Fyzické osobě provozující bez živnostenského oprávnění činnost, která je předmětem živnosti volné, může živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. (2) Fyzické osobě provozující bez živnostenského oprávnění činnost, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, může živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. (3) Fyzické osobě provozující bez živnostenského oprávnění činnost, která je předmětem živnosti koncesované, může živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. (4) Tímto ustanovením není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob. Pro řízení platí lhůty uvedené v § 66 odst. 1. (5) Při určení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání, následkům protiprávního jednání a k výši získaného majetkového prospěchu.“. 97. § 64 odst. 2 zní: „(2) Ustanovení trestního zákona40) týkající se stíhání fyzických osob pro neoprávněné podnikání zůstávají ustanoveními § 61 až 63a nedotčena.“. 98. Poznámka č. 39) zní: "39) Nařízení vlády ČSFR č. 464/1991 Sb., o stanovení nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního zákona.“. 99. V § 65 odst. 1 se písmena b) a e) vypouštějí. Písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 100. § 65 odst. 2 písm. b) zní: „b) neoznámí zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně živnostenskému úřadu (§ 17 odst. 2).“. 101. § 65 odst. 4 a 5 znějí: „(4) Živnostenský úřad může uložit odpovědnému zástupci za porušení povinností, vyplývajících pro něj z tohoto zákona, pokutu až do výše 50 000 Kč. (5) Živnostenský úřad může uložit osobě, která nesplní povinnost uloženou tímto zákonem, nejde-li o podnikatele, pokutu až do výše 10 000 Kč.“. 102. § 65 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Živnostenský úřad uloží za souběžné porušení zákona touž osobou projednané ve společném řízení sankci podle ustanovení vztahujícího se na porušení nejpřísněji postižitelné.“. 103. V § 66 odst. 1 se slova „§ 61 až 63“ nahrazují slovy „§ 61 až 63a“ a slova „právnické osoby“ se vypouštějí. 104. § 66 odst. 3 zní: „(3) Pokuty uložené podle § 61 až 63a, § 65 a 71 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Živnostenský úřad, který pokutu uložil, je oprávněn ji vybírat a vymáhat, přičemž postupuje podle části šesté zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 105. § 66 se doplňuje odstavcem 4, který včetně poznámky č. 41) zní: „(4) Pokutu podle § 65 zákona až do výše 5000 Kč lze uložit též na místě v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti podle tohoto zákona spolehlivě zjištěno, nestačí-li domluva a osoba uvedená v § 65 ji na místě zaplatí. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. Pracovník živnostenského úřadu, který provádí kontrolu, je oprávněn uloženou pokutu vybrat. K jejímu uložení a vybrání použije bloků, kterých se používá pro ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení o přestupcích.41) 41) § 85 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění zákona č. 67/1993 Sb.“. 106. § 68 včetně nadpisu a poznámky č. 42) zní: „§ 68 Součinnost orgánů státní správy (1) Orgány, provádějící kontrolu podle zvláštních předpisů, zasílají opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o závažném porušení zvláštních předpisů podnikatelem, příslušnému živnostenskému úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. V téže lhůtě příslušnému živnostenskému úřadu oznamují i případy neoprávněného podnikání zjištěné při výkonu jejich činnosti. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti stanovená zvláštním zákonem.42) (2) Živnostenské úřady ve lhůtě 30 dnů ode dne zjištění informují jednotlivé specializované orgány, zejména orgány dozírající na dodržování hygienických, bezpečnostních a požárních předpisů a orgány České obchodní inspekce, o porušování příslušných zvláštních předpisů osobami provozujícími činnost, která je předmětem živnosti. 42) Např. zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 107. Poznámka č. 43) zní: "43) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 108. § 71 zní: „§ 71 (1) Řízení ve věcech upravených tímto zákonem se řídí zákonem o správním řízení,45) pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Tomu, kdo ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu živnostenského úřadu, ruší přes předchozí napomenutí pořádek, bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď, předložení listiny nebo provedení ohledání, může živnostenský úřad uložit pořádkovou pokutu do výše 10 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li splněna povinnost ani ve lhůtě stanovené živnostenským úřadem. (3) Příjemcům zdržujícím se v cizině, jejichž pobyt nebo sídlo je známo a kteří nemají na území České republiky organizační složku nebo odpovědného zástupce, doručují se úřední písemnosti přímo. Je-li třeba doručit úřední písemnost do vlastních rukou příjemce, zašle se písemnost na mezinárodní návratku. (4) Před živnostenským úřadem se jedná v jazyce českém. Veškerá písemná podání se předkládají v češtině a listinné důkazy, pokud nejsou v češtině, musí být opatřeny úředním překladem. Občané České republiky příslušející k národnostním a etnickým menšinám mohou jednat před živnostenským úřadem ve svém jazyce, musí si však na náklady živnostenského úřadu obstarat tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků.“. 109. § 72 se vypouští. 110. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který zní: „§ 73a Vláda nařízením stanoví obsahovou náplň jednotlivých živností.“. 111. Pojem „Česká a Slovenská Federativní Republika“ se nahrazuje pojmem „Česká republika“, pojem „československý“ se nahrazuje pojmem „český“ a zkratka „Kčs“ se nahrazuje zkratkou „Kč“. 112. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 455/1991 Sb. ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI SKUPINA 101: Kovy a kovové výrobky Kovářství Zámečnictví Nástrojářství Kovoobráběčství Galvanizérství Smaltérství Slévárenství SKUPINA 103: Motorové a ostatní dopravní prostředky Opravy motorových vozidel Opravy karoserií Opravy ostatních dopravních prostředků SKUPINA 104: Zdravotnické výrobky a výrobky jemné mechaniky Hodinářství SKUPINA 106: Zpracování kameniva a zemin, keramika Broušení a leptání skla Zpracování kamene SKUPINA 107: Chemická výroba Výroba kosmetických přípravků SKUPINA 108: Potraviny a nápoje Řeznictví a uzenářství Mlynářství Pivovarnictví a sladovnictví Mlékárenství SKUPINA 109: Textilie a oděvy Barvení a chemická úprava textilií SKUPINA 110: Kůže, kožené výrobky, pryžové výrobky a výrobky z plastických hmot Zpracování kůží Zpracování kožešin Zpracování gumárenských směsí SKUPINA 111: Dřevařská výroba, výroba nábytku, hudebních nástrojů a ostatních výrobků Truhlářství Zlatnictví a stříbrnictví, klenotnictví a kovotepectví SKUPINA 112: Papírenská a polygrafická výroba Polygrafická výroba SKUPINA 113: Stavebnictví Zednictví Tesařství Obkladačství Pokrývačství Klempířství Štukatérství Podlahářství Vodoinstalatérství Izolatérství Kominictví Topenářství SKUPINA 114: Ostatní Čistění textilu Holičství, kadeřnictví Hostinská činnost Kosmetické služby Pedikura, manikura Prodej drogistického zboží“. 113. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb. VÁZANÉ ŽIVNOSTI --- Obor\| Průkaz způsobilosti\| Poznámka 1\| 2\| 3 SKUPINA 201: Kovy a kovové výrobky Výroba slitin drahých kovů pro klenotnické a dentální účely\| Osvědčení o splnění dalších podmínek podle § 48 zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů\| SKUPINA 202: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví 1\| 2\| 3 Výroba, montáž, opravy, rekonstrukce, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení,) kotlů a tlakových nádob, periodické zkoušky nádob na plyny\| Oprávnění (§ 4 vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 551/1990 Sb.) specifikující rozsah\| ) § 6a odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., o státním dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona ČNR č. 159/1992 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb., § 2 vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti Výroba, montáž, generální opravy, rekonstrukce, revize a revizní zkoušky provozní způsobilosti vyhrazených zdvihacích zařízení)\| Oprávnění (§ 3 vyhlášky č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb.) specifikující rozsah\| ) § 6a odst. 1 písm. c) zákona 174/1968 Sb., o státním dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona ČNR č. 159/1992 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb., § 2 vyhlášky č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení,) plnění tlakových nádob plyny\| Oprávnění (§ 3 vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.) specifikující rozsah\| ) § 6a odst. 1 písm. c) zákona 174/1968 Sb., o státním dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona ČNR č. 159/1992 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb., § 2 vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti SKUPINA 203: Motorové a ostatní dopravní prostředky 1\| 2\| 3 Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu\| Osvědčení (§ 48 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách)\| Vývoj, projektování, výroba, zkoušky, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letecké techniky\| Souhlas vydaný Státní leteckou inspekcí specifikující rozsah\| Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 203/1964 Sb., o úpravě některých úkolů státní správy v civilním letectví SKUPINA 204: Zdravotnické výrobky, přesné a optické přístroje 1\| 2\| 3 Provozování středisek kalibrační služby\| Akreditace Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví\| § 20 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii Výroba, opravy a montáž měřidel\| Registrace Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví\| § 13 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii SKUPINA 205: Elektrické stroje a přístroje 1\| 2\| 3 Montáž, opravy, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení) a výroba rozvaděčů nízkého napětí\| Oprávnění (§ 3 vyhlášky č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 553/1990 Sb.) specifikující rozsah\| ) § 6a odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona ČNR č. 159/1992 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb., a § 2 a 3 vyhlášky č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 553/1990 Sb. Projektování elektrických zařízení)\| Odborná způsobilost (§ 10 vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice)\| ) vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů\| Odborná způsobilost (§ 8 vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice)\| Výroba, instalace a opravy elektronických zařízení\| Odborná způsobilost (§ 8 vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice)\| SKUPINA 207: Chemická výroba 1\| 2\| 3 Výroba jedů) a žíravin) s výjimkou jedů zvláště nebezpečných\| Odborná způsobilost ) podle § 15 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., ve znění nařízení vlády ČR č. 33/1992 Sb., *) pro žíraviny a) vysokoškolské vzdělání v oboru chemie a 4 roky praxe v oboru nebo b) středoškolské vzdělání v oboru chemie a 5 let praxe v oboru\| ) Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví*) vymezení žíravin vyhláškou č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) Prodej jedů, žíravin) a pesticidů\| § 15 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády ČR č. 33/1992 Sb.\| Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví ) vymezení žíravin vyhláškou č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) SKUPINA 213: Stavebnictví 1\| 2\| 3 Projektová činnost ve výstavbě\| Autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstabě, v platném znění\| § 4, 5, 17, 18, 19 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování\| Autorizace v příslušném oboru dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění\| § 5, 18, 19 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě SKUPINA 214: Ostatní 1\| 2\| 3 Vyučování řízení motorových vozidel\| Osvědčení (§ 12, 13 vyhlášky č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel)\| Oční optika\| Odborná způsobilost § 8 odst. 2 vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví\| Měření emisí a imisí, kromě měření emisí motorových vozidel\| Oprávnění podle § 3 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů\| Výkon zeměměřických činností\| a) středoškolské vzdělání zeměměřického směru a 5 let odborné praxe nebo b) vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru a 3 roky odborné praxe\| Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Posuzování vlivů na životní prostředí\| Vysokoškolské vzdělání příslušného směru a 6 let praxe v oboru a osvědčení podle § 6 a 9 zákona č. 244/1992 Sb.\| Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, a § 2 a 3 vyhlášky č. 499/1992 Sb. Technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany\| Vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru požární ochrana nebo střední škola požární ochrany nebo osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem vnitra\| § 11 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb. Horský průvodce\| Osvědčení o odborné způsobilosti vydané Horskou službou příslušné oblasti\| Platí v rozsahu osvědčení Provádění dražeb mimo výkon rozhodnutí\| Středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v obchodní činnosti\| Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb. Psychologické poradenství a diagnostika\| a) řádně ukončené jednooborové studium psychologie na české vysoké škole univerzitního typu, popř. na zahraniční vysoké škole, které bylo státem uznáno za rovnocenné, a 3 roky odborné praxe v příslušné specializaci nebo b) řádně ukončené studium psychologie v kombinaci s jiným oborem na české vysoké škole univerzitního typu a 5 let praxe v příslušné specializaci“.\| 114. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb. KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI --- Obor\| Požadovaná odborná a jiná zvláštní způsobilost podle § 27 odst. 1 a 2 živnostenského zákona\| Podmínky, jejichž splnění se vyžaduje podle § 27 odst. 3 živnostenského zákona\| Orgán státní správy, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi\| Poznámka 1\| 2\| 3\| 4\| 5 SKUPINA 302: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování zbraní podléhajících registraci podle zákona \| a) vyučení v oboru nástrojař puškař nebo zbrojíř a 3 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo b) středoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo c) vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oboru Pro nákup, prodej, půjčování a úschovu zbraní: a) vyučení v oboru prodavač zbraní a střeliva nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem nebo b) vyučení v oboru puškař nebo zbrojíř a 3 roky praxe v oboru a 1 rok praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem nebo c) středoškolské vzdělání ekonomického směru a 2 roky praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem nebo středoškolské vzdělání v odbornosti výzbrojní a výstrojní a 2 roky praxe v obchodní činnosti nebo d) vysokoškolské vzdělání ekonomického směru a 1 rok praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem nebo vysokoškolské vzdělání vojenského směru v odbornosti výzbrojní a výstrojní a 1 rok praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem\| Příslušné ústřední orgány státní správy republiky a Ministerstvo vnitra) \| § 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Vývoj, výroba, opravy, úpravy, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, přeprava a znehodnocování střeliva do zbraní podléhajících registraci podle zákona\| Odborná způsobilost stanovená pro obor vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování zbraní podléhajících registraci, podle skupiny 302 přílohy č. 3 živnostenského zákona\| Příslušné ústřední orgány státní správy republiky a ) Ministerstvo vnitra\| § 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), pro vývoj a výrobu střeliva § 23 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/ /1991 Sb., ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování vojenských zbraní\| Odborná způsobilost stanovená pro obor vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování zbraní podléhajících registraci, podle skupiny 302 přílohy č. 3 živnostenského zákona\| Příslušné ústřední orgány státní správy republiky a ) Ministerstvo vnitra\| § 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování vojenského střeliva \| Odborná způsobilost stanovená pro obor vývoj, výroba, opravy,úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovává a znehodnocování zbraní podléhajících registraci, podle skupiny 302 přílohy č. 3 živnostenského zákona \| Příslušné ústřední orgány státní správy republiky a ) Ministerstvo vnitra\| § 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), pro vývoj a výrobu střeliva § 23 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb., ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Provozování střelnic\| a) středoškolské vzdělání na vojenské nebo policejní škole a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo b) vysokoškolské vzdělání vojenského nebo policejního směru nebo fakulta tělesné výchovy a sportu a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo c) průkaz rozhodčího nebo trenéra střeleb a 3 roky praxe v řízení střeleb nebo provozování střelnic\| Příslušné ústřední orgány státní správy republiky a ) Ministerstvo vnitra\| § 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky SKUPINA 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin 1\| 2\| 3\| 4\| 5 Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganizmů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy, včetně ochranné de-sinfekce, desinsekce a deratizace\| Odborná způsobilost podle § 15 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., ve znění nařízení vlády ČR č. 33/1992 Sb.\| \| Příslušný orgán státní hygienické služby)\| Nařízení vlády ČSR č. 192/ /1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů ) zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů Úřední měření\| Autorizace udělená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví)\| \| Úřad pro technickou normalizaci, metrologii\| ) § 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii a státní zkušebnictví SKUPINA 305: Elektrické\| přístroje\| \| \| 1\| 2\| 3\| 4\| 5 Zřizování, montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení\| Povolení (§ 4 zákona č. 110/ /1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb.)\| \| Ministerstvo hospodářství\| Poskytování telekomunikačních služeb\| Povolení (§ 4 zákona č. 110/ /1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb.)\| \| Ministerstvo hospodářství\| SKUPINA 307: Výroba chemických výrobků 1\| 2\| 3\| 4\| 5 Výroba zvlášť nebezpečných jedů\| Odborná způsobilost podle § 15 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády ČR č. 33/ /1992 Sb.\| \| Příslušný orgán hygienické služby, Ministerstvo vnitra)\| § 5, 15 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády ČR č. 33/1992 Sb., ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin\| a) pro výzkum, vývoj, výrobu vysokoškolské vzdělání příslušného technického směru b) pro ničení a zneškodňování průkaz pyrotechnika vydaný orgánem státní báňské správy, věk 21 let c) pro nákup a prodej průkaz pyrotechnika nebo střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů nebo odpalovače ohňostrojů nebo osvědčení o odborné způsobilosti vydané obvodním báňským úřadem\| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo vnitra)\| § 23, 35, 36 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Výroba a zpracování paliv a maziv\| a) vysokoškolské vzdělání v oboru chemie a 4 roky praxe v oboru nebo\| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| Zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých \| b) středoškolské vzdělání v oboru chemie zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru\| \| \| uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících SKUPINA 314: Ostatní 1\| 2\| 3\| 4\| 5 Provádění trhacích a ohňostrojných prací\| a) střelmistrovský průkaz vydaný orgánem státní báňské správy, věk 21 let nebo b) střelmistrovský průkaz s odbornou způsobilostí technického vedoucího odstřelů vydaný orgánem státní báňské správy, věk 24 let nebo c) průkaz odpalovače ohňostrojů vydaný orgánem státní báňské správy\| \| Ministerstvo vnitra)\| § 27, 35 a 36 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Směnárenská činnost\| Středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou\| Schválení provozovny\| Česká národní banka\| Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon Silniční motorová doprava osobní\| § 6 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě\| \| Dopravní úřad v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele\| Silniční motorová doprava nákladní\| § 6 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, s výjimkou vozidel do 3,5 t užitečné nebo 6 t celkové hmotnosti\| \| Dopravní úřad v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele\| Taxislužba\| \| Územní rozsah oprávnění\| Dopravní úřad, v jehož obvodu má být doprava provozována\| Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě Vnitrozemská vodní doprava\| a) vysokoškolské vzdělání v oborech ekonomického nebo právního nebo technického nebo dopravního zaměření nebo b) úplné střední odborné vzdělání v oborech ekonomického nebo právního nebo technického nebo dopravního zaměření\| \| Příslušný orgán státní správy v oblasti dopravy\| Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě Letecká doprava a letecké práce\| Pro obor letecká doprava: a) vysokoškolské vzdělání v oborech ekonomického, právního, technického nebo dopravního zaměření a 3 roky praxe v provozu letecké dopravy nebo b) úplné střední odborné vzdělání v oborech ekonomického, právního, technického nebo dopravního zaměření a 5 roků praxe v provozu letecké dopravy Pro obor letecké práce: a) vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo b) středoškolské vzdělání a 2 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo c) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru nebo v příbuzném oboru\| \| Příslušný orgán státní správy v oblasti dopravy \| § 53 zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 43/ /1976 Sb. a zákona č. 305/ /1993 Sb., vyhláška č. 209/ /1964 Sb., o zřízení Státní letecké inspekce a Správy dopravních letišť, ve znění vyhlášky č. 104/1977 Sb. Výuka a výcvik ve střelbě se zbraní\| a) středoškolské vzdělání na vojenské nebo policejní škole a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo b) vysokoškolské vzdělání vojenského nebo policejního směru nebo fakulta tělesné výchovy a sportu a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo c) průkaz rozhodčího nebo trenéra střeleb a 3 roky praxe v řízení střeleb nebo provozování střelnic\| \| Příslušné ústřední orgány státní správy republiky a ) Ministerstvo vnitra\| § 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Obnova kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi\| Povolení dle § 14 odst. 8 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a odborná způsobilost podle § 10 odst. 5 vyhlášky č. 66/1988 Sb.\| \| Ministerstvo kultury\| § 14 odst. 8 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 242/1992 Sb. Provozování vodovodů) a kanalizací \| a) vyučení v oboru nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v oboru nebo b) středoškolské vzdělání v oboru a 2 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo c) vysokoškolské vzdělání v oboru a 1 rok praxe v oboru nebo v příbuzném oboru\| \| Ministerstvo zemědělství*)\| ) § 30 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), *) § 29 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona ČNR č. 23/1992 Sb. Zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků\| a) vysokoškolské vzdělání v oboru potravinářské chemie nebo zemědělství a 3 roky praxe nebo b) středoškolské vzdělání v oboru potravinářské chemie nebo zemědělství zakončené maturitní zkouškou a 6 let praxe\| \| Ministerstvo zemědělství\| Zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 45/1994 Sb. Podnikání v oblasti související s využíváním ionizujícího záření nebo jaderné energie\| Způsobilost podle § 6 a 7 vyhlášky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, a § 8 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení\| \| Příslušný orgán státní správy pro jadernou bezpečnost,) státní orgán hygienické služby*)\| ) § 6 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, vyhláška č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením *) § 70 a 71 zákona č. 20/ /1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů Nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení\| \| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| Zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících Provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy\| \| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| Zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady\| a) středoškolské vzdělání v oboru a 5 let praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo b) vysokoškolské vzdělání a 4 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru\| Územní rozsah oprávnění\| Příslušný orgán státní správy v oblasti životního prostředí\| § 2 a 4 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob\| a) vyučení v oboru nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo b) středoškolské vzdělání v oboru nebo v příbuzném oboru a 2 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo c) vysokoškolské vzdělání v oboru nebo v příbuzném oboru a 1 rok praxe v oboru nebo v příbuzném oboru\| Spolehlivost a bezúhonnost všech zaměstnanců\| Ministerstvo vnitra\| Pohřební služba\| \| \| Příslušný orgán státní hygienické služby\| Provozování pohřebišť a krematorií\| \| \| Příslušný orgán státní hygienické služby a souhlas obce\| Služby soukromých detektivů\| Středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou\| Spolehlivost všech zaměstnanců podle § 27 odst. 2 živnostenského zákona\| Ministerstvo vnitra)\| ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Podniky zajišťující ostrahu majetku a osob\| Středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou\| Spolehlivost všech zaměstnanců podle § 27 odst. 2 živnostenského zákona\| Ministerstvo vnitra)\| *) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Čl. II Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. a) se za slovem „řemeslných“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slovem „vázaných“ se doplňují tato slova: „a živností provozovaných průmyslovým způsobem“. 2. V § 2 odst. 1 se vypouštějí písmena b) a c) a písmena d), e) a f) se označují jako písmena b), c) a d). 3. V § 2 odst. 1 nově označené písmeno c) zní: „c) ukládá pokuty za porušení povinností podle živnostenského zákona v oblasti živností ohlašovacích řemeslných, živností ohlašovacích vázaných, živností koncesovaných a živností provozovaných průmyslovým způsobem,“. 4. V § 2 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) provádí živnostenskou kontrolu a ukládá pokuty za porušení povinností podle ustanovení § 61, 63a a § 65 odst. 1 živnostenského zákona v oblasti živností ohlašovacích volných.“. 5. V § 3 písm. a) se na konci připojují tato slova: „kromě živností provozovaných průmyslovým způsobem,“. 6. § 3 písm. d) zní: „d) ukládá pokuty za porušení povinností podle živnostenského zákona v oblasti živností ohlašovacích volných s výjimkou živností provozovaných průmyslovým způsobem a pokut podle ustanovení § 61, 63a a § 65 odst. 1 živnostenského zákona,“. 7. V § 3 se vypouštějí písmena b) a c) a písmena d) a e) se označují jako písmena b) a c). 8. V § 4 odst. 1 se slova „§ 2 odst. 1 písm. f) a odst. 2“ nahrazují slovy „§ 2 odst. 1 písm. d)“ a vypouští se druhá věta. 9. V § 5 odst. 1 písm. b) se vypouští část věty za středníkem a středník se nahrazuje čárkou. 10. V § 5 odst. 2 se slova „odstavce 1 písm. b) a d)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. d)“. 11. V § 5 odst. 3 se slova „odstavce 1 písm. b) až d)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. c) a d)“. 12. § 6 odst. 1 písm. a) se vypouští a označení písmene b) se ruší. 13. § 6 odst. 2 písm. b) se vypouští, označení písmene a) se ruší a na konci věty se čárka nahrazuje tečkou. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Provozování živnostiživnosti na základě živnostenského oprávnění, o jehož vzniku bylo pravomocně rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, a jeho zánik se řídí tímto zákonem. 2. Podnikatel provozující živnostživnost na základě živnostenského listu nebo koncesní listiny vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona je povinen, pokud tento zákon vyžaduje pro získání živnostenského oprávnění a provozování živnostiživnosti splnění podmínek odlišných od podmínek stanovených dosavadní právní úpravou, s výjimkou povinností stanovených v bodu 7, doložit jejich splnění na výzvu živnostživnostenského úřadu, příslušného podle sídla nebo místa podnikání, a to do devíti měsíců od doručení výzvy. To neplatí v případě, že splnění odlišných podmínek vyplývá již z dokladů, které podnikatel předložil v řízení podle dosavadních předpisů, anebo jedná-li se o živnost řemeslnou ve smyslu bodu 6. Živnostenský úřad vyzve podnikatele k doložení splnění podmínek provozování živnostiživnosti do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. 3. Zjistí-li živnostenský úřad, že podmínky provozování živnostiživnosti jsou splněny, rozhodne o změně živnostenského listu nebo koncesní listiny. Došlo-li ze zákona ke změně ohlašovací živnostiživnosti na živnostživnost koncesovanou, místo rozhodnutí o změně vydá koncesní listinu. Došlo-li ze zákona ke změně koncesované živnostiživnosti na živnostživnost ohlašovací, místo rozhodnutí o změně vydá živnostenský list. Pokud podnikatel na výzvu živnostenského úřadu nedoloží splnění podmínek provozování živnostiživnosti, jedná se o závažné porušení tohoto zákona. Vyplývá-li splnění podmínek z dokladů předložených podnikatelem živnostenskému úřadu v předcházejících řízeních, vydá živnostenský úřad rozhodnutí o změně, živnostenský list nebo koncesní listinu nejpozději do devíti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. 4. Živnostenské oprávnění pro činnost, která podle tohoto zákona není živnostíživností, zaniká uplynutím lhůty jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak; v téže lhůtě pozbývá platnosti i průkaz živnostenského oprávnění. V podnikatelské činnosti, která je živnostíživností podle tohoto zákona, mohou fyzické a právnické osoby pokračovat po dobu jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona na základě oprávnění k podnikatelské činnosti, které získaly před jeho účinností. Uplynutím této lhůty tato oprávnění zanikají a po této lhůtě lze živnostživnost provozovat pouze na základě živnostenského oprávnění. 5. Ohlášení živnostiživnosti a žádosti o koncesi podané přede dnem účinnosti tohoto zákona, o kterých nebylo ke dni účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, se projednají podle nové právní úpravy. Řízení o uložení pokuty, o zrušení živnostenského oprávnění, o pozastavení provozování živnostiživnosti a o postihu za neoprávněné podnikání, o kterých nebylo přede dnem účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, se dokončí podle dosavadní právní úpravy, pokud není pro účastníka řízení právní úprava tohoto zákona příznivější. 6. Pro provozování živnostiživnosti řemeslné, která podle dosavadní úpravy byla živnostíživností volnou a která byla provozována na základě živnostenského listu, o jehož vydání bylo rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, se nepožaduje šest let splnění zvláštních podmínek pro provozování živnostiživnosti podle tohoto zákona. 7. Fyzická osoba s dlouhodobým pobytem na území České republiky, která provozuje ode dne účinnosti tohoto zákona živnostživnost v režimu zahraniční osoby, může v podnikatelské činnosti, která je živnostíživností, pokračovat po dobu jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona na základě oprávnění, které získala před jeho účinností. Pokud v této lhůtě nedoloží živnostživnostenskému úřadu doklady o tom, že splnila podmínky stanovené tímto zákonem, oprávnění provozovat živnost uplynutím této lhůty zaniká. 8. Odpovědný zástupce musí splnit znalost českého jazyka podle § 11 odst. 2 nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. 9. Úkony provedené podle přechodných ustanovení tohoto zákona jsou osvobozeny od správních poplatků. Čl. IV Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška Ministerstva chemického průmyslu č. 58/1961 Sb., o hospodárném a účelném budování uskladňovacího zařízení a veřejných čerpacích stanic pro pohonné hmoty. Čl. V Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 289/1995 Sb.	Zákon č. 289/1995 Sb. Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) Vyhlášeno 15. 12. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 76/1995 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O LESÍCH (§ 1 — § 59) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 60 — § 60) * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 61 — § 61) * ČÁST ČTVRTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 23/1962 SB., O MYSLIVOSTI, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 62 — § 62) * ČÁST ŠESTÁ - § 64 (§ 64 — § 65) k zákonu č. 289/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 149/2023 Sb., 465/2023 Sb.) 289 ZÁKON ze dne 3. listopadu 1995 o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKON O LESÍCH HLAVA PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Oddíl první § 1 Účel zákona Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesaobnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) lesem lesní porostylesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa, b) funkcemi lesafunkcemi lesa přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční, c) lesními porostylesními porosty stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesafunkce lesa, d) hospodařením v lesehospodařením v lese obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostůlesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesafunkcí lesa, e) ochranou lesaochranou lesa činnosti směřující k omezení vlivu škodlivých činitelů, ochranná opatření proti škodlivým činitelům a zmírňování následků jejich působení, f) škodlivými činiteliškodlivými činiteli škodlivé organismyškodlivé organismy, nepříznivé povětrnostní vlivy, imise a fyzikální nebo chemické faktory, způsobující poškození lesa, g) škodlivými organismyškodlivými organismy původci chorob lesních porostůlesních porostů a rostlinní nebo živočišní škůdci lesních porostůlesních porostů, h) obnovou lesaobnovou lesa soubor opatření vedoucích ke vzniku následného lesního porostulesního porostu, i) zalesněnímzalesněním založení lesního porostulesního porostu, j) zajištěním lesního porostuzajištěním lesního porostu dosažení takového stavu lesního porostulesního porostu, který po zalesněnízalesnění dále nevyžaduje intenzivní ochranu a počet jedinců a jejich rozmístění po zalesněné ploše a druhová skladba lesních dřevin dává předpoklady pro vznik stanovištně vhodného lesního porostulesního porostu, k) výchovou lesavýchovou lesa opatření ovlivňující druhovou a prostorovou skladbu, růst, vývoj, zdravotní stav, odolnost a kvalitu lesního porostulesního porostu s cílem zabezpečit plnění funkcí lesafunkcí lesa; výchovou není těžba mýtní, l) těžbou předmýtní úmyslnoutěžbou předmýtní úmyslnou těžba prováděná za účelem výchovy porostuporostu, m) těžbou mýtní úmyslnoutěžbou mýtní úmyslnou těžba prováděná za účelem obnovy porostuporostu nebo výběr jednotlivých stromů v porostuporostu určeném k obnově, n) těžbou nahodiloutěžbou nahodilou těžba prováděná za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených, o) těžbou mimořádnoutěžbou mimořádnou těžba podmíněná povolením nebo rozhodnutím orgánu státní správy lesů, p) přírodními lesními oblastmipřírodními lesními oblastmi souvislá území s obdobnými růstovými podmínkami pro les, r) hospodářskými souboryhospodářskými soubory jednotky diferenciace hospodaření v lesíchhospodaření v lesích stanovené v rámci přírodních lesních oblastípřírodních lesních oblastí a charakterizované funkčním zaměřením, přírodními podmínkami a stavem lesních porostůlesních porostů, s) porostemporostem základní jednotka prostorového rozdělení lesa identifikovatelná v terénu a zobrazená na lesnické mapě. § 3 Pozemky určené k plnění funkcí lesa (1) Pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa jsou a) pozemky s lesními porostylesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porostylesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porostylesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen „lesní pozemky“), b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu1) a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen „jiné pozemky“). U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesafunkcí lesa. (2) Pozemky určenými k plnění funkcí lesafunkcí lesa nejsou školky a plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesafunkcí lesa, pokud orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nerozhodne jinak. (3) V pochybnostech o tom, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa, rozhoduje orgán státní správy lesů. (4) Pozemky, které nejsou uvedeny v odstavci 1, může orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem prohlásit rozhodnutím za pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa. Ustanovení zvláštních předpisů1) nejsou tím dotčena. § 4 Nakládání s lesy ve vlastnictví státu (1) Pokud jde o lesy ve vlastnictví státu (dále jen „státní lesy“), vztahují se práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona na právnickou osobu, které je svěřeno nakládání s těmito lesy, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Státní lesy nelze zcizit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zákaz zcizení státních lesů se nevztahuje na směnu, prodej spoluvlastnického podílu státuspoluvlastnického podílu státu, prodej odloučeného lesního pozemkuodloučeného lesního pozemku, zcizení ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, vydání věci podle právních předpisů upravujících restituci majetku2) nebo převod podle odstavců 3, 6 a 9. Právní jednání, kterým se nakládá se státními lesy, vyžaduje ke své platnosti předchozí souhlas Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“). Ustanovení jiných právních předpisů37) tím nejsou dotčena. (3) Právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy, na základě písemné smlouvy uzavřené podle zvláštních právních předpisů32) převádí pozemky oprávněné osobě podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; k takovému převodu však mohou být použity jen odloučené lesní pozemkyodloučené lesní pozemky podle odstavce 4. (4) Odloučenými lesními pozemkyOdloučenými lesními pozemky jsou pozemky, které jsou vklíněné mezi lesní pozemky jiných vlastníků než státu, nebo jsou to samostatné lesní pozemky obklopené pozemky, které nejsou určeny k plnění funkcí lesafunkcí lesa, za předpokladu, že takový pozemek při výměře do 1 ha je vzdálen od komplexu státních lesůkomplexu státních lesů více než 100 m, při výměře do 5 ha více než 500 m a při výměře do 10 ha více než 1 000 m; za odloučené lesní pozemkyodloučené lesní pozemky se považují rovněž lesní pozemky do celkové výměry 10 ha oddělené od komplexu státních lesůkomplexu státních lesů vodními toky, dálnicemi, silnicemi dálničního typu, přehradami, letišti se zpevněnými plochami nebo jinými pozemkovými pruhy, které znemožňují jejich přímé spojení s komplexem státních lesůkomplexem státních lesů při lesní dopravě. VzdálenostíVzdáleností se rozumí nejkratší z mapy zjištěná vzdálenostvzdálenost mezi hranicí komplexu státních lesůkomplexu státních lesů a k převodu navrženého odloučeného lesního pozemkuodloučeného lesního pozemku. Komplexem státních lesůKomplexem státních lesů se rozumí souvislé pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa o výměře větší než 10 ha. (5) Pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa se považují za souvislé, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy do šíře 10 m nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují vodní toky, dálnice, silnice dálničního typu, přehrady, letiště se zpevněnými plochami a další pozemkové pruhy, které znemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesafunkcí lesa při lesní dopravě. Souvislost není přerušena pozemní komunikací, vodním tokem, správní hranicí okresu, hranicí obceobce, hranicí katastrálního územíkatastrálního území nebo oplocením a podobnými stavbami, pokud neznemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesafunkcí lesa při lesní dopravě. (6) Pro převod lesních pozemků v uznaných farmových chovech33) neplatí uvedená omezení vzdálenostmivzdálenostmi a výměrami od komplexu státního lesakomplexu státního lesa. Lesní pozemky v těchto uznaných farmových chovech mohou být převáděny na jiné vlastníky pozemků v těchto uznaných farmových chovech, a to do celkové výměry 10 ha. (7) Spoluvlastnickým podílem státuSpoluvlastnickým podílem státu se pro účely převodu podle odstavce 9 rozumí podíl státu nejvíce jedna polovina, pokud velikost tohoto spoluvlastnického podílu státuspoluvlastnického podílu státu vyjádřená výměrou je menší než 10 ha. (8) Pro účely převodu podle odstavců 3 a 9 se za součást lesního pozemku považují zastavěné lesní pozemky, oplocení a stavby účelových komunikací. (9) Na základě písemné žádosti obceobce převede pověřená právnická osoba bezúplatně do vlastnictví obceobce a) odloučené lesní pozemkyodloučené lesní pozemky určené územním plánemúzemním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby nebo povolení záměru k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, b) odloučené lesní pozemkyodloučené lesní pozemky určené územním plánemúzemním plánem nebo regulačním plánem jako sportoviště, c) spoluvlastnické podíly státuspoluvlastnické podíly státu v případě, je-li obecobec spoluvlastníkem pozemku. (10) Žádosti podle odstavce 9 pověřená právnická osoba vyhoví, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nebrání-li převodu práva třetích osob. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena. § 5 Zákaz nájmu a podnájmu (1) Nájem a podnájem státního lesa za účelem hospodaření v lesehospodaření v lese je zakázán. (2) Podnájem lesa není dovolen, není-li v nájemní smlouvě stanoveno jinak. Oddíl druhý Kategorizace lesů § 6 Kategorie lesů Lesy se člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. § 7 Lesy ochranné (1) Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. (2) O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. § 8 Lesy zvláštního určení (1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně,3) b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod,4) c) na území národních parků a národních přírodních rezervací.5) (2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesafunkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách,5) b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích,6) h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. (3) O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. § 9 Lesy hospodářské Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. § 10 Lesy pod vlivem imisí Lesy pod vlivem imisí se zařazují do čtyř pásem ohrožení. Pásma ohrožení stanoví ministerstvo právním předpisem. HLAVA DRUHÁ ZACHOVÁNÍ LESŮ Oddíl první § 11 Základní povinnosti (1) Každý si musí počínat tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, jakož i objektů a zařízení sloužících hospodaření v lesehospodaření v lese. (2) Vlastník lesa je povinen usilovat při hospodaření v lesehospodaření v lese o to, aby nepoškozoval zájmy jiných vlastníků lesů a funkce lesafunkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale) a aby byl zachován (chráněn) genofond lesních dřevin. (3) Vlastník lesa má právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lesehospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit úhradu této náhrady osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl. (4) Nikdo nesmí bez povolení užít lesní pozemky k jiným účelům, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 12 Evidence a dělení pozemků (1) K zajištění přehledu o pozemcích určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa v obvodu své působnosti jsou orgány státní správy lesů oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostínemovitostí.7) (2) Vlastníci lesních pozemků a jiných pozemků (§ 3 odst. 1) jsou povinni do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy oznámit orgánu státní správy lesů vznik nájmu, podnájmu nebo výpůjčky lesních nebo jiných pozemků, jestliže trvají nebo mají trvat méně než pět let. Tato smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. (3) Dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, vyžaduje souhlas orgánu státní správy lesů. Orgán státní správy lesů souhlas nevydá, jestliže by dělením vznikly pozemky nevhodného tvaru nebo velikosti, neumožňující řádné hospodaření v lesehospodaření v lese. (4) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), souhlas podle odstavce 3 se nevydává. Oddíl druhý Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa § 13 Obsah a základní povinnosti (1) Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu, pokud jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem plnění funkcí lesafunkcí lesa. (2) Při využití pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa k jiným účelům musí být zejména a) přednostně použity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesafunkcí lesa a zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lesehospodaření v lese a plnění jeho funkcí, b) dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních porostůlesních porostů, c) nenarušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství; v případě nezbytného omezení jejich funkcí musí být uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení, d) zřizovány pozemní komunikace a průseky v lese tak, aby jejich zřízením nedošlo ke zvýšenému ohrožení lesa, zejména větrem a vodní erozí. (3) Právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těžební a průmyslovou činnost jsou dále povinny a) provádět práce tak, aby na pozemcích a lesních porostechlesních porostech docházelo k co nejmenším škodám; k odstranění případných škod činit bezprostředně potřebná opatření, b) ukládat odklizované hmoty ve vytěžených prostorech, a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, ukládat je především na neplodných plochách nebo na nelesních pozemcích k tomu určených, c) průběžně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch; po ukončení záboru pozemku pro jiné účely neprodleně provést rekultivaci dotčených pozemků tak, aby mohly být vráceny plnění funkcí lesafunkcí lesa nebo aby na nich mohla probíhat přírodě blízká obnova těžbou narušeného území, d) používat vhodných technických prostředků, technologií a biologicky odbouratelných hydraulických kapalin a činit účinná opatření k zabránění úniku látek poškozujících les a přírodní prostředí. (4) Při provádění geologického a hydrogeologického průzkumu jsou investoři těchto prací povinni dodržovat ustanovení odstavců 2 a 3, a pokud tato činnost nevyžaduje vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, oznámit tuto činnost předem orgánu státní správy lesů prvního stupně a předložit písemný souhlas vlastníka lesa. § 14 Zpracování a projednání návrhů dokumentací (1) Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace,8) návrhů na stanovení dobývacích prostorů9) a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby. (2) Dotýká-li se řízení podle jiných právních předpisů10) zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu jen se závazným stanoviskem orgánu státní správy lesů, ve kterém lze stanovit podmínky v zájmu ochrany lesaochrany lesa. Toto závazné stanovisko je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenostivzdálenosti 30 m od okraje lesa. (3) Každý, kdo zamýšlí provést liniovou stavbu, při níž se předpokládá trvalé nebo dočasné odnětí nebo omezení podle § 15 odst. 1, je povinen před zpracováním podkladů k vydání územního rozhodnutí vyžádat si u orgánu státní správy lesů informace o podmínkách vedení trasy přes lesní pozemky dotčené zamýšlenou stavbou. (3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), závazné stanovisko podle odstavce 2 se nevydává. Oddíl třetí Odnětí pozemků a omezení jejich využívání § 15 Obecné zásady (1) Odnětí pozemků plnění funkcí lesafunkcí lesa (dále jen „odnětí“) je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesafunkcí lesa (dále jen „omezení“) je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesafunkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí (§ 13 odst. 1). (2) Odnětí nebo omezení pro nové stavby pro rekreaci na pozemcích určených pro plnění funkcí lesafunkcí lesa musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.8) V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy vyhlášeny za lesy ochranné nebo za lesy zvláštního určení. (3) Bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa umístit a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2, b) přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení a stanice sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2. (4) K trvalému omezení dále dochází dnem vzniku ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy a plynárenského zařízení47) v rozsahu tohoto ochranného pásma. § 16 Řízení o odnětí nebo o omezení (1) Žádost o odnětí nebo o omezení podává orgánu státní správy lesů ten, v jehož zájmu má k odnětí nebo k omezení dojít (dále jen „žadatel“). (2) V rozhodnutí o odnětí nebo o omezení orgán státní správy lesů uvede a) údaje o lesních pozemcích, jichž se rozhodnutí týká, b) záměr, k jehož uskutečnění bylo rozhodnutí vydáno, c) dobu, na kterou se dočasné odnětí nebo omezení stanoví, a schválí plán rekultivace, pokud je nezbytný, d) způsob a termín opětovného zalesněnízalesnění pozemku, pokud bude po ukončení použití pro jiné účely pozemek vrácen plnění funkcí lesafunkcí lesa, e) při odnětí u rozsáhlejší výstavby, popřípadě těžby nerostů lhůty postupného odlesnění odňatých ploch tak, aby tyto plochy byly využity k plnění funkcí lesafunkcí lesa až do doby jejich skutečného použití pro jiné účely, f) další podmínky uvedené ve vyjádření příslušných orgánů státní správy nebo podmínky nutné v zájmu ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa, lesních porostůlesních porostů nebo zařízení sloužících hospodaření v lesehospodaření v lese. (3) Jestliže k dalšímu využití lesních pozemků odňatých plnění funkcí lesafunkcí lesa nebo lesních pozemků, jejichž plnění funkcí lesafunkcí lesa je omezeno, je třeba rozhodnutí podle jiného právního předpisu, nesmí být započato s jejich odlesňováním dříve, než toto rozhodnutí nabude právní moci. (4) Orgán státní správy lesů může na návrh žadatele nebo vlastníka pozemku anebo z vlastního podnětu rozhodnutí o odnětí nebo o omezení změnit nebo zrušit, vyžaduje-li to veřejný zájem nebo přestane-li pozemek sloužit účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno. (5) Pokud orgán státní správy lesů nerozhodne jinak, zaniká platnost rozhodnutí o odnětí nebo o omezení a pozemek se vrací plnění funkcí lesafunkcí lesa a) uplynutím lhůty, na kterou bylo rozhodnutí vydáno, b) nebude-li do dvou let od právní moci rozhodnutí započato s využíváním pozemku k účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno; vlastník lesa je povinen tyto skutečnosti oznámit orgánu státní správy lesů, který rozhodnutí vydal a který vyrozumí ostatní účastníky řízení. (6) Ministerstvo stanoví právním předpisem náležitosti žádosti o odnětí nebo o omezení a podrobnosti o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa. (7) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), rozhodnutí o odnětí nebo o omezení se nevydává; součástí jednotného environmentálního stanoviska je v takovém případě rovněž výše poplatku za odnětí podle § 17. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část nachází na území národního parku, rozhodnutí o odnětí nebo o omezení a o výši poplatků za odnětí vydá správa národního parku jako součást společného rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Oddíl čtvrtý Poplatek za odnětí § 17 (1) Žadatel, jemuž bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinen zaplatit poplatek za odnětí (dále jen „poplatek“). Výši poplatku stanoví podle přílohy k tomuto zákonu orgán státní správy lesů v rozhodnutí podle § 13 odst. 1. (2) Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro a) výstavbu objektů a zařízení sloužících hospodaření v lesehospodaření v lese, b) výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod, c) výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody. (3) Poplatek se dále nepředepisuje v případě, že jeho výše a) za trvalé odnětí nepřevyšuje celkovou částku 100 Kč, b) za dočasné odnětí nepřesahuje částku 50 Kč v kalendářním roce. (4) Orgán uvedený v odstavci 1 zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí příslušnému celnímu úřadu do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Způsob a lhůty převodu prostředků získaných z poplatků příjemcům poplatků podle odstavce 4 stanoví zvláštní předpis.12) (5) Z poplatku připadá 40 % obciobci, v jejímž katastrálním územíkatastrálním území došlo k odnětí, a 60 % Státnímu fondu životního prostředí.13) Poplatek, který je příjmem obceobce, může být použit jen pro zlepšení životního prostředí v obciobci nebo pro zachování lesa. (6) Zaplacením poplatku zůstává nedotčena povinnost žadatele nahradit vlastníku lesa vzniklou újmu. (7) V případech uvedených v § 16 odst. 5 písm. b) se zaplacené poplatky nevracejí. (8) Je-li půda trvale odnímána za podmínky, že po ukončení účelu odnětí budou pozemky podle schváleného plánu rekultivace rekultivovány zřízením vodní plochy nebo přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, poplatek se platí jako u dočasného odnětí. § 18 Splatnost poplatku (1) Poplatek za trvalé odnětí se platí jednorázově do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí. Poplatek za dočasné odnětí se platí každoročně podle sazby stanovené pro první poplatek, a to vždy nejpozději do konce kalendářního roku, v němž odnětí trvá. V případě, že se odnětí uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví se poplatek ve výši jedné dvanáctiny roční částky poplatku za každý, i započatý měsíc. (2) Ustanovení daňového řádu, podle kterého úrok z prodlení nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy, se v případě poplatku nepoužije. HLAVA TŘETÍ OBECNÉ UŽÍVÁNÍ LESŮ § 19 Užívání lesů (1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. (2) Při vstupu do lesa podle odstavce 1 je každý povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno, a dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených. Uvedená povinnost platí i při pohybu na účelových komunikacích v lese, vyznačených stezkách, pěšinách a trasách, odpočinkových místech a tábořištích. Vlastník lesa neodpovídá za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé při využití práva podle odstavce 1, ledaže by škodu způsobil úmyslně. (3) Chovatelé včel mohou se souhlasem vlastníka lesa a v zájmu podpory ekologické rovnováhy, opylování rostlin, využití medovice a zlepšení produkce semen lesních dřevin umisťovat svá včelstva na lesních pozemcích za předpokladu dodržování povinností vyplývajících z odstavce 1 věty druhé. (4) Orgán státní správy lesů může z důvodu ochrany lesaochrany lesa nebo v zájmu zdraví nebo bezpečnosti fyzických osob vydat opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa na dobu nejdéle 3 měsíců. Hrozí-li bezprostřední ohrožení lesa nebo zdraví nebo bezpečnosti osob, vydá orgán státní správy lesů opatření obecné povahy bez řízení o jeho návrhu a opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. O vydání opatření obecné povahy uvědomí orgán státní správy lesů dotčené osoby také způsobem v místě obvyklým. Orgán státní správy lesů může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání, a to i opakovaně, vždy však nejdéle na dobu 3 měsíců. (5) O návrhu opatření obecné povahy se koná veřejné projednání, neurčí-li orgán státní správy lesů, že řízení o návrhu je písemné. Dobu a místo konání veřejného projednání orgán státní správy lesů oznámí na úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcíchobcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, nejméně 10 dnů předem. Osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, jsou oprávněny podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. V případě, že bylo opatření obecné povahy vydáno bez řízení o jeho návrhu, mohou být písemné odůvodněné námitky proti tomuto opatření obecné povahy podány ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. § 20 Zákaz některých činností v lesích (1) V lesích je zakázáno a) rušit klid a ticho, b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty, c) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin, d) těžit stromy a keře nebo je poškozovat, e) sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet, f) sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les, g) jezdit a stát s motorovými vozidly, h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu, i) vstupovat do porostůporostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví, j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa, l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty, m) narušovat vodní režim a hrabat stelivo, n) pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porostylesními porosty, o) znečišťovat les odpady a odpadky. (2) Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. (3) Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lesehospodaření v lese; zákazy uvedené v odstavci 1 písm. l) až o) se vztahují i na vlastníka lesa, nájemce lesa nebo toho, kdo užívá les z jiného právního důvodu. (4) Vlastník lesa může povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 1 písm. a) až k). Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů. (5) Organizované nebo hromadné sportovní akce lze v lese konat na základě oznámení orgánu státní správy lesů. V oznámení, které musí být předloženo nejméně 30 dnů před dnem konání této akce, pořadatel uvede místo a termín konání této akce, předpokládaný počet účastníků, způsob zajištění a souhlas vlastníka lesa. Orgán státní správy lesů může do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovit doplňující podmínky. Ustanovení odstavce 1 písm. g) a j) a odstavce 4 nejsou dotčena. (6) Zákaz jezdit a stát v lese s motorovými vozidly neplatí pro zaměstnance orgánu státní správy lesů v obvodu jejich působnosti při výkonu činnosti podle tohoto zákona a pro osoby, které vykonávají činnosti povolené zvláštními předpisy.16) (7) Zákazy uvedené v odstavci 1 pod písmeny a), h) a j) a se souhlasem vlastníka lesa také pod písmeny b) a g) se nevztahují na výkon práva myslivosti podle zvláštních předpisů.6) § 21 Náhrady za poškozování lesa (1) Právnické a fyzické osoby, které při své činnosti používají nebo produkují látky poškozující les a les ohrozí nebo poškodí, jsou povinny provádět opatření k zabránění nebo zmírnění jejich škodlivých následků. (2) Dojde-li v návaznosti na provádění výstavby k přerušení souvislosti ucelených lesních částí, lesních cest nebo jiných objektů a zařízení sloužících hospodaření v lesehospodaření v lese, je ten, kdo je způsobil, povinen osobě, které tím vznikla újma, nahradit i zvýšené provozní náklady, které jí tím vznikly. Ustanovení o ekologické újmě podle zvláštních předpisů17) nejsou tím dotčena. (3) Za lesní porostlesní porost smýcený v souvislosti s prováděním výstavby je investor povinen zaplatit to, čeho by vlastník lesa při řádném hospodaření dosáhl, kdyby nedošlo k předčasnému smýcení lesního porostulesního porostu, a to po odečtení částky, kterou případně získal za dříví z likvidovaného lesního porostulesního porostu. (4) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí stanoví právním předpisem způsob výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. § 22 Bezpečnost osob a majetku (1) Vlastníci nemovitostínemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů18) příslušný jiný orgán státní správy. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa je povinen provedení opatření strpět. (2) Vyžaduje-li zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odstavci 1 i změnu ve způsobu hospodaření v lesehospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena.19) HLAVA ČTVRTÁ PŘEDPOKLADY TRVALE UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ V LESE Oddíl první Diferenciace hospodaření § 23 Oblastní plány rozvoje lesů (1) Oblastní plány rozvoje lesů jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesíchhospodaření v lesích. Zpracování oblastních plánů rozvoje lesů zadává a návrhy oblastních plánů rozvoje lesů schvaluje ministerstvo. Podmínkou schválení oblastních plánů rozvoje lesů je závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění nepůvodních druhů lesních dřevin. Závazné stanovisko ústřední orgán státní správy ochrany přírody nevydá v případě zavádění modřínu opadavého a douglasky tisolisté, nejde-li o jejich zavádění na území chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny. (2) Účelně vynaložené náklady na zpracování oblastních plánů rozvoje lesů hradí stát. (3) Na schvalování oblastních plánů rozvoje lesů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (4) Podrobnosti o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů stanoví ministerstvo právním předpisem. Oddíl druhý Hospodářská úprava lesů § 24 Lesní hospodářské plány (1) Lesní hospodářské plány (dále jen „plány“) jsou nástrojem vlastníka lesa a zpracovávají se zpravidla na deset let. (2) Plány obsahují ustanovení závazná a doporučující. Závaznými ustanoveními plánu jsou maximální celková výše těžeb a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostuporostu. Vlastník lesa má právo na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin vůči státu. Pravidla podpory výsadby těchto dřevin upraví ministerstvo právním předpisem. Pro státní lesy a lesy ve vlastnictví obcí je závazným ustanovením též minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostechporostech do 40 let věku. (3) Právnické osoby, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy, ostatní právnické a fyzické osoby vlastnící více než 50 ha lesa v obvodu územní působnosti schvalujícího orgánu státní správy lesů (§ 27) jsou povinny zabezpečit zpracování plánů. Hospodařit podle plánu mohou též právnické a fyzické osoby vlastnící méně než 50 ha lesa. (4) Jeden plán může být zpracován pro lesy o výměře nejvýše 20 000 ha. (5) Právnické a fyzické osoby, pro které byly schváleny plány, jsou povinny dodržovat jejich závazná ustanovení (odstavec 2). § 25 Lesní hospodářské osnovy (1) Pro zjištění stavu lesa a pro výkon státní správy lesů se pro všechny lesy o výměře menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických a právnických osob, pokud pro ně není zpracován plán (§ 24 odst. 3), zpracovávají lesní hospodářské osnovy (dále jen „osnovy“). Osnovy se zpracovávají obvykle na deset let se stejnou dobou platnosti v určeném území. Jejich zpracování zadává orgán státní správy lesů. (2) Záměr zadat zpracování osnovy vyhlásí orgán státní správy lesů obecně závaznou vyhláškou. Fyzické a právnické osoby vlastnící lesy o výměře menší než 50 ha (odstavec 1) mají právo v termínu stanoveném orgánem státní správy lesů oznámit mu své hospodářské záměry a požadavky na zpracování osnovy. (3) Pro vlastníka lesa o výměře větší než 3 ha, který má zájem využít osnovu pro hospodaření v lesehospodaření v lese a protokolem o převzetí ji převezme, se stává závaznou celková výše těžeb, která je nepřekročitelná, a podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostuporostu. Pro vlastníka lesa o výměře do 3 ha, který má zájem využít osnovu pro hospodaření v lesehospodaření v lese a protokolem o převzetí ji převezme, se stává závaznou celková výše těžeb, která je nepřekročitelná. Ustanovení § 24 odst. 2 se užije obdobně. (4) Každý vlastník lesa obdrží od orgánu státní správy lesů osnovu týkající se jeho lesa bezplatně. (5) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o zadávání, zpracovávání a součástech osnov, o jejich změnách, o způsobu odvození závazných ustanovení osnov a o způsobu převzetí osnovy vlastníkem lesa. § 26 Zpracování plánů a osnov (1) Plány a osnovy mohou zpracovávat pouze právnické nebo fyzické osoby, které mají k této činnosti licenci udělenou ministerstvem podle hlavy šesté tohoto zákona. (2) Náklady na zpracování plánů hradí vlastník lesa; náklady na zpracování osnov hradí stát. (3) Právnické a fyzické osoby, jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být dotčeny, a orgány státní správy mohou uplatnit své připomínky a požadavky na zpracování plánů nebo osnov nejpozději v termínu stanoveném schvalujícím orgánem státní správy lesů. Ustanovení § 25 odst. 2 není tím dotčeno. § 27 Schvalování a změny plánů (1) Vlastník lesa, který je povinen hospodařit podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen předložit návrh plánu ke schválení orgánu státní správy lesů ve dvou vyhotoveních nejpozději do 60 dnů po skončení platnosti předchozího plánu. Orgán státní správy lesů plán schválí, pokud není v rozporu s tímto zákonem a ostatními právními předpisy.20) V rámci schvalování lesních hospodářských plánů orgán státní správy lesů posuzuje navrhované využití modřínu opadavého a douglasky tisolisté, nejde-li o jejich využití na území chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny. Navrhované využití vybraných nepůvodních druhů dřevin posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlin anebo živočichů. Jedno vyhotovení schváleného plánu zůstává založeno u místně příslušného orgánu státní správy lesů, který uhradí náklady na pořízení jedné kopie. (2) Pokud se souvislé lesy jednoho vlastníka rozkládají v obvodu územní působnosti dvou nebo více orgánů státní správy lesů, je ke schválení plánu příslušný ten orgán státní správy lesů, v jehož územní působnosti leží největší část lesního majetku. (3) Pokud orgán státní správy lesů předložený plán neschválí, je vlastník lesa povinen ve lhůtě stanovené orgánem státní správy lesů předložit upravený návrh plánu nebo do 30 dnů od doručení vyrozumění o neschválení plánu podat u tohoto orgánu písemné námitky. O námitkách rozhodne nadřízený orgán státní správy lesů do 30 dnů. Neuzná-li námitky, stanoví současně lhůtu pro předložení upraveného návrhu plánu orgánu státní správy lesů. (4) Pokud dojde v průběhu platnosti plánu ke změnám podmínek, vyvolávajícím nutnost změny závazného ustanovení plánu, zejména z hlediska ochrany lesaochrany lesa nebo z hlediska zajištění plnění funkcí lesafunkcí lesa, musí vlastník lesa požádat schvalující orgán státní správy lesů o změnu příslušného závazného ustanovení. (5) Vlastník lesa může v případě slučování dvou nebo více částí lesního majetku za účelem zpracování nového plánu požádat schvalující orgán státní správy lesů o zkrácení doby platnosti plánu. Orgán státní správy lesů žádosti vyhoví, pokud zkrácením doby platnosti plánu nedojde k ohrožení rovnoměrného a trvalého plnění funkcí lesafunkcí lesa. Součástí žádosti je lesní hospodářská evidence o plnění závazných ustanovení plánu, aktualizovaná ke dni navrhovaného konce platnosti plánu. Navrhovat zkrácení doby platnosti plánu lze pouze k 31. prosinci běžného roku. Lhůta k podání žádosti o zkrácení doby platnosti plánu je do 30 dnů od navrhovaného konce platnosti plánu. Orgán státní správy lesů poskytne vlastníkovi lesa na jeho žádost předběžnou informaci podle § 139 správního řádu o podmínkách zkrácení doby platnosti plánu. (6) Na řízení o schvalování plánů nebo povolování jejich změn se nevztahují obecné předpisy o správním řízení, s výjimkou rozhodování o námitkách podle odstavce 3. V řízení o námitkách je účastníkem vlastník lesa a zpracovatel plánu. (7) Ustanovení odstavců 4 a 6 platí přiměřeně též při změně osnov. (8) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o náležitostech a obsahu, o způsobu odvození závazných ustanovení plánů, o způsobu schvalování plánů a o podmínkách povolování jejich změn. § 28 Inventarizace lesů (1) Inventarizace lesů je zjišťování skutečného stavu lesů na území státu. (2) Provedení inventarizace lesů vyhlašuje vláda nařízením, ve kterém určí rozsah a způsob inventarizace lesů. (3) Náklady inventarizace lesů hradí stát. (4) Vlastník lesa je povinen strpět provádění potřebných úkonů spojených s inventarizací lesů a poskytovat nezbytné údaje orgánům státní správy lesů. § 28a Pověřená osoba (1) Pro účely tohoto zákona se pověřenou osobou rozumí organizační složka státu nebo právnická osoba pověřená ministerstvem prováděním odborných činností stanovených v odstavci 3. (2) Pověřenou osobou může být organizační složka státu zřízená podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích podléhající dohledu a kontrole ministerstva nebo právnická osoba, která má nejméně 10 let praxe s prováděním inventarizace lesů a která je způsobilá a) v rámci inventarizace lesů sledovat výskyt invazního nepůvodního druhu dřeviny a získané údaje zpracovávat, b) sledovat nepříznivé dopady působené invazním nepůvodním druhem dřeviny na stav a vývoj lesních ekosystémů, c) vyhodnocovat účinnost opatření k regulaci značně rozšířených invazních nepůvodních druhů dřeviny podle zákona o ochraně přírody a krajiny41) realizovaných k minimalizaci dopadů invazního nepůvodního druhu dřeviny, d) vést přehled o výskytu a šíření invazních nepůvodních druhů dřevin rostoucích v lesích na území České republiky a o dalších nepůvodních druzích dřevin, u kterých je vzhledem k jejich vlastnostem možné očekávat rozvoj invazního chování, a tento přehled každoročně poskytovat Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky, a e) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky shromažďovat a zpracovávat odborné údaje; praxe v této nebo obdobné spolupráci činí nejméně 5 let. (3) Pověřená osoba a) shromažďuje, zpracovává a poskytuje údaje o výsledcích sledování výskytu invazního nepůvodního druhu dřeviny, b) zajišťuje aktuálnost, bezpečnost a ochranu údajů vedených v rámci přehledu podle odstavce 2 písm. d) před jejich poškozením, zneužitím nebo ztrátou, c) vyhodnocuje dopady invazního nepůvodního druhu dřeviny na stav a vývoj lesních ekosystémů, d) vyhodnocuje účinnost regulačních opatření realizovaných k minimalizaci dopadů invazního nepůvodního druhu dřeviny, e) přijímá oznámení orgánů státní správy a vlastníků lesů o výskytu a nepříznivých dopadech invazního nepůvodního druhu dřeviny a o účinnosti regulačních opatření realizovaných k minimalizaci dopadů invazního nepůvodního druhu dřeviny, f) předává údaje a poznatky získané v rámci výkonu své činnosti Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky a g) v případě zrušení nebo zániku pověření předá veškeré údaje a doklady ministerstvu a o tomto předání provede zápis. § 28b (1) Ministerstvo zruší pověření pověřené osobě, jestliže pověřená osoba a) opakovaně poruší povinnost stanovenou v tomto zákoně, b) změní-li se okolnosti rozhodné pro její pověření, nebo c) ukončí-li pověřená osoba provádění odborných činností podle § 28a odst. 3. (2) Pověření pověřené osoby zaniká zánikem organizační složky státu nebo právnické osoby. HLAVA PÁTÁ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH Oddíl první § 29 Reprodukční materiál lesních dřevin (1) K umělé obnově lesaobnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa (§ 3 odst. 4) se používá reprodukční materiál lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblastipřírodní lesní oblasti a z odpovídajícího výškového pásma určeného lesním vegetačním stupněm. V případě smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého (dále jen „vybrané lesní dřeviny“) lze k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování použít pouze reprodukční materiál pocházející ze zdrojů selektovaného, kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu uznaných podle zvláštního právního předpisu.20a) Zařazení dalších lesních dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem. (2) V případě naléhavé potřeby může orgán státní správy lesů povolit, aby k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční materiál vybraných lesních dřevin pocházející ze zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu podle zvláštního právního předpisu.20a) (3) V případě reprodukčního materiálu určeného pro výzkumné, pokusné nebo šlechtitelské účely může ministerstvo povolit výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování uvedených v odstavci 1, přičemž žadatel o výjimku k žádosti doloží kopii projektu zpracovaného vědeckou nebo výzkumnou institucí. Výjimka udělená ministerstvem se vztahuje pouze na reprodukční materiál využitý v rámci realizovaného projektu. (4) V případě naléhavé potřeby při nedostatku reprodukčního materiálu v důsledku mimořádných okolností může orgán státní správy lesů na základě odborného stanoviska pověřené osoby podle zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin38) povolit na omezenou dobu výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování uvedených v odstavci 1 větě první. Tuto výjimku může povolit též vydáním opatření obecné povahy. (5) Vlastník lesa je povinen vést evidenci o původu identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu použitého při umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování a tuto evidenci uchovávat po dobu 10 let. Součástí této evidence je i evidence průvodních listů34) k jednotlivým oddílům použitého reprodukčního materiálu. (6) Použije-li vlastník lesa k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování reprodukční materiál původem z lesních porostůlesních porostů nacházejících se na území České republiky, které jsou v jeho vlastnictví, lze použít u všech lesních dřevin k evidenci o původu reprodukčního materiálu průvodní list podle odstavce 5 nebo čestné prohlášení vlastníka lesa o původu reprodukčního materiálu, ve kterém budou uvedeny především údaje označující a) identifikaci místa, odkud reprodukční materiál pochází, uvedením jednotek prostorového rozdělení lesa35), b) evidenční číslo uznané jednotky, ze které reprodukční materiál pochází36), bylo-li přiděleno, c) nadmořskou výšku nebo výškové pásmo místa, odkud reprodukční materiál pochází, d) přírodní lesní oblastpřírodní lesní oblast, ve které se nachází místo, odkud reprodukční materiál pochází. (7) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostůlesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa. § 31 Obnova a výchova lesních porostů (1) Vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porostylesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkcí lesafunkcí lesa. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat přirozené obnovy; přirozené obnovy nelze použít v porostechporostech geneticky nevhodných. (2) Při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborechhospodářských souborech jednonásobek a na ostatních stanovištích dvojnásobek průměrné výšky těženého porostuporostu. Šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků a porostůporostů o výměře menší než 1 ha. V odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku ze stanovené velikosti nebo šířky holé seče, a to a) na hospodářském souboruhospodářském souboru přirozených borových stanovišť na písčitých půdách a na hospodářském souboruhospodářském souboru přirozených lužních stanovišť do velikosti 2 ha holé seče bez omezení šíře, b) na dopravně nepřístupných horských svazích delších než 250 m, nejedná-li se o exponované hospodářské souboryhospodářské soubory, do velikosti 2 ha holé seče. Na povolení této výjimky se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (3) V hospodářských souborechhospodářských souborech na mimořádně nepříznivých stanovištích v lesích ochranných je při obnově porostůporostů přednostně uplatňováno použití clonných sečí a výběrů. (4) Je zakázáno snižovat úmyslnou těžbou zakmenění porostní skupiny pod sedm desetin plného zakmenění; to neplatí, jestliže se prosvětlení provádí ve prospěch následného porostuporostu nebo za účelem zpevnění porostuporostu. (5) Při obnově lesaobnově lesa je zakázáno bez ohledu na vlastnickou hranici přiřazovat další holou seč k mladým porostůmporostům na celé ploše nezajištěným, pokud by celková výměra nezajištěných porostůporostů překročila velikost a šířku stanovenou v odstavci 2. Nejmenší přípustná vzdálenost holé seče od holin a mladých porostůporostů na celé ploše nezajištěných nesmí být menší než průměrná výška obnovovaného porostuporostu. (6) Holina na lesních pozemcích musí být zalesněna do dvou let a lesní porostylesní porosty na ní zajištěny do sedmi let od jejího vzniku; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit lhůtu delší. Na povolení této delší lhůty se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (7) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o vymezení hospodářských souborůhospodářských souborů. § 32 Ochrana lesa (1) Vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelůškodlivých činitelů na les, zejména a) zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy lesů a provést nezbytná opatření, b) preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismůškodlivých organismů, c) provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů podle zvláštních předpisů.21) (2) Na likvidaci klesti a dalších těžebních zbytků, prováděnou za účelem splnění povinnosti podle odstavce 1 písm. b), se nevztahují právní předpisy o ochraně ovzduší39). Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy o odpadech40). (3) Při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.) je vlastník lesa povinen činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků. Orgán státní správy lesů může vlastníku lesa nařídit tato opatření a) omezení nebo zastavení jiných těžeb než těžeb nahodilýchtěžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu a zpracování těžeb nahodilýchtěžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu, b) provedení ochranného zásahu směřujícího k zastavení šíření nebo k hubení škodlivých organismůškodlivých organismů, c) zničení napadených semen a sazenic, d) průkazné označování a evidenci vytěženého dřeva, e) omezení nakládání se dřevem, semeny nebo sazenicemi lesních dřevin. (4) Opatření podle odstavce 3 může orgán státní správy lesů nařídit též opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy podle věty první se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, pokud orgán státní správy lesů nestanoví jinak nebo nehrozí-li nebezpečí z prodlení. O vydání opatření obecné povahy uvědomí orgán státní správy lesů dotčené osoby také způsobem v místě obvyklým. Ustanovení § 19 odst. 5 se použije obdobně. (5) Vlastníci lesů, uživatelé honiteb6) a orgány státní správy lesů jsou povinni dbát, aby lesní porostylesní porosty nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří. (6) Vlastník lesa je povinen zvyšovat odolnost lesa a jeho stabilitu, zejména vhodnou druhovou skladbou dřevin a jejich rozmístěním v porostuporostu, výchovou v mladých porostechporostech, zakládáním zpevňovacích pásů na okraji i uvnitř lesních porostůlesních porostů, používáním vhodných způsobů a postupů obnovy a řazením sečí. (7) Vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků. (8) Je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa (§ 19 odst. 1); to se netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostůlesních porostů před zvěří a oplocení obor6) nebo farmových chovů zvěře.21a) (9) Vlastník lesa je povinen chránit les před znečišťujícími látkami unikajícími nebo vznikajícími při jeho hospodářské činnosti. V lese je povinen používat výhradně biologicky odbouratelné oleje k mazání řetězů motorových pil a biologicky odbouratelné hydraulické kapaliny. Při ochraně lesních porostůlesních porostů je povinen dát přednost účinným technologiím šetřícím životní prostředí. (10) Vyskytne-li se v okolí lesů nebo na skladech dříví některý ze škodlivých organismůškodlivých organismů v nadměrném množství, může orgán státní správy lesů uložit opatření k vyhubení těchto škodlivých organismůškodlivých organismů, nebo proti jejich rozšíření i právnickým a fyzickým osobám, které skladují dříví nebo užívají pozemky v okolí lesů. (11) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o opatřeních k ochraně lesaochraně lesa proti škodlivým činitelům. § 33 Těžba dříví (1) Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodiloutěžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismůškodlivých organismů. Pokud by v důsledku těžby nahodilétěžby nahodilé vznikla souvislá holina o výměře větší než 0,2 ha, je vlastník lesa povinen oznámit provádění takové těžby nahodilétěžby nahodilé alespoň 14 dnů předem orgánu státní správy lesů. Tato lhůta neplatí při provádění opatření podle § 32 odst. 1 písm. a) a odst. 2. (2) Těžba nahodiláTěžba nahodilá se započítává do celkové výše těžeb (§ 24 odst. 2 a § 25 odst. 3). Pokud by zpracováním těžby nahodilétěžby nahodilé byla překročena celková výše těžeb stanovená schváleným plánem nebo převzatou osnovou, musí vlastník lesa požádat orgán státní správy lesů o změnu plánu nebo osnovy. (3) Za účelem předcházení degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesafunkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí. Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o minimálním množství a způsobech ponechání těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí. (4) Těžbu v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného plánu nebo bez protokolem o převzetí převzaté osnovy, lze provést jen se souhlasem odborného lesního hospodáře. Souhlas nelze odmítnout, není-li těžba v rozporu s ostatními ustanoveními tohoto zákona. Má-li těžba překročit 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, musí vlastník lesa, jakož i ten, kdo koupil stojící lesní porostlesní porost, i ten, kdo provádí těžbu, předem písemně vyrozumět orgán státní správy lesů a doložit vyjádření příslušného odborného lesního hospodáře. Pokud orgán státní správy lesů nesdělí osobě, která jej písemně vyrozuměla o záměru provést těžbu, své stanovisko do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění, může tato osoba těžbu provést. Na vydání tohoto stanoviska orgánu státní správy lesů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (5) Provádět těžbu mýtní úmyslnoutěžbu mýtní úmyslnou v lesních porostechlesních porostech lesa vysokého mladších než 80 let nebo lesa nízkého a středního mladších než 20 let je zakázáno. V odůvodněných případech, jako jsou zejména ohrožené lesní porostylesní porosty, lesní porostylesní porosty přípravných nebo rychle rostoucích dřevin, může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku z tohoto zákazu. (6) Právnické a fyzické osoby zajišťující těžební práce jsou povinny provádět je takovým způsobem, který minimalizuje negativní dopady na lesní ekosystém v daném prostředí. (7) Ministerstvo může stanovit prováděcím právním předpisem podrobnosti o označování, měření, evidenci a o klasifikaci dříví. § 34 Lesní doprava (1) Přibližování, uskladnění a odvoz dříví (dále jen „lesní doprava“) musí být prováděny tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a ostatních pozemků. (2) Výstavba a údržba přibližovacích linek, lesní dopravní sítě a ostatních zařízení v lesích nesmí působit ohrožení stability lesních porostůlesních porostů, zvýšené nebezpečí eroze nebo nepřiměřené poškození půdy a vodního režimu v daném území. (3) Nelze-li účelu dosáhnout jinak, je vlastník lesa nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa oprávněn v odůvodněných případech na nezbytnou dobu, v nezbytném rozsahu, ve vhodné době a za náhradu užívat cizí pozemky k lesní dopravě. Tím není dotčena jeho odpovědnost za způsobenou škodu podle zvlášních předpisů.22) (4) Dobu, rozsah a trvání užívání cizích pozemků k lesní dopravě a výši náhrady je vlastník lesa, nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa, povinen předem dohodnout s vlastníkem, popřípadě nájemcem dotčených pozemků. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích a o výši náhrady orgán státní správy lesů. § 35 Meliorace a hrazení bystřin v lesích (1) Meliorace a hrazení bystřin v lesích jsou biologická a technická opatření zaměřená na ochranu půdy a péči o vodohospodářské poměry. Provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích je povinností vlastníka lesa, pokud orgán státní správy lesů, popřípadě orgán státní správy vodního hospodářství nerozhodne o tom, že jde o opatření ve veřejném zájmu. Pokud jsou tato opatření prováděna z rozhodnutí orgánu státní správy lesů ve veřejném zájmu, hradí náklady s tím spojené stát; vlastník lesa je povinen provedení takových opatření strpět. Povinnosti vlastníka lesa a oprávnění orgánů státní správy podle zvláštních předpisů23) nejsou tímto ustanovením dotčena. (2) Orgán státní správy lesů může vlastníku lesa uložit provedení potřebných opatření nebo je nechat provést na jeho náklad, pokud potřeba provedení takových opatření vznikla v důsledku činnosti vlastníka lesa; vlastník lesa je povinen provedení takových opatření strpět. (3) Preventivní činnost k předcházení nebezpečí lavin, vzniku svahových sesuvů a strží, povodňových vln a odstraňování následků živelních pohrom hradí stát, popřípadě fyzické a právnické osoby, které mají z těchto opatření prospěch. Tato opatření se provádějí na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů a vlastník, popřípadě uživatel pozemku je povinen jejich provedení strpět. (4) Vlastník, popřípadě nájemce pozemku je povinen strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k přípravě, budování a údržbě zařízení meliorací a hrazení bystřin v lesích a podílet se na realizaci nebo úhradě (financování) prací podle míry prospěchu, který má z jejich provedení. Vlastník, popřípadě nájemce pozemku má nárok na náhradu majetkové újmy vzniklé v důsledku omezeného výnosu nebo jiného užitku z dotčeného pozemku. (5) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o melioracích a hrazení bystřin v lesích a o způsobu určení výše náhrady za opatření prováděná ve veřejném zájmu. § 36 Hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení (1) Ve prospěch účelového hospodaření v lesíchhospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení lze přijmout opatření odchylná od některých ustanovení tohoto zákona, zejména pokud jde o velikost nebo přiřazování holých sečí. Tato opatření mohou být navržena v plánu nebo v osnově nebo je stanoví rozhodnutím orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. (2) Vlastníci lesů ochranných (§ 7) jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. (3) Vlastníci lesů zvláštního určení (§ 8 odst. 1 a 2) jsou povinni strpět omezení při hospodaření v nich. Vlastníkům těchto lesů náleží náhrada zvýšených nákladů, pokud jim z omezeného způsobu hospodaření v nich vzniknou. Náhrada nenáleží v případech, kdy byly lesy vyhlášeny za lesy zvláštního určení podle § 8 odst. 2 písm. g), a v případech, kdy je úhrada zvýšených nákladů poskytována podle zvláštních předpisů. (4) Vlastník lesa uvedeného v odstavcích 2 a 3 je povinen zajistit opatření uložená orgánem státní správy lesů ke splnění účelu sledovaného jejich vyhlášením. Za provedená opatření přísluší vlastníku lesa náhrada zvýšených nákladů. (5) Orgán státní správy lesů rozhodne na návrh vlastníka lesa o tom, kdo a v jaké výši uhradí vlastníku lesa zvýšené náklady spojené s omezením hospodaření podle odstavců 3 a 4. (6) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o poskytování náhrad zvýšených nákladů podle odstavců 3 a 4. Oddíl druhý Odborný lesní hospodář § 37 (1) Hospodaření v lesíchHospodaření v lesích je vlastník lesa povinen zajišťovat v součinnosti s odborným lesním hospodářem. Odborný lesní hospodář zabezpečuje vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lesehospodaření v lese podle tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení. (2) Odborným lesním hospodářem může být fyzická osoba nebo právnická osoba, která má k této činnosti licenci udělenou orgánem státní správy lesů podle hlavy šesté tohoto zákona. (3) Vlastník lesa má právo vybrat si odborného lesního hospodáře; jeho jméno je povinen oznámit orgánu státní správy lesů. Vlastník lesa, který hospodaří podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen uzavřít s odborným lesním hospodářem smlouvu o výkonu činnosti podle odstavce 1. Pokud splňuje podmínku odborného lesnického vzdělání a odborné lesnické praxe (§ 42), může vlastník lesa v lesích ve svém vlastnictví vykonávat činnost odborného lesního hospodáře sám i bez udělení licence. (4) Činnost odborného lesního hospodáře nemůže vykonávat zaměstnanec orgánu státní správy lesů v lesích v obvodu působnosti tohoto orgánu; to neplatí v případě obhospodařování vlastního majetku. (5) Každou změnu v osobě odborného lesního hospodáře je vlastník lesa povinen oznámit do 30 dnů orgánu státní správy lesů. (6) Pokud si vlastník lesa nevybere odborného lesního hospodáře sám, vykonává v lesích, pro které je stanovena povinnost zpracovat osnovy (§ 25 odst. 1), funkci odborného lesního hospodáře právnická osoba, která v určeném území vykonává právo hospodaření ve státních lesích, pokud orgán státní správy lesů nerozhodne o pověření jiné právnické nebo fyzické osoby. Pověření výkonem funkce odborného lesního hospodáře orgán státní správy lesů zruší na žádost pověřeného odborného lesního hospodáře nebo z vlastního podnětu, pokud pověřený odborný lesní hospodář neplní povinnosti stanovené tímto zákonem. (7) Náklady na činnost odborného lesního hospodáře hradí vlastník lesa; náklady na činnost odborného lesního hospodáře vykonávanou právnickou nebo fyzickou osobou podle odstavce 6 hradí stát. (8) Základními povinnostmi odborného lesního hospodáře, jehož činnost podle odstavce 7 hradí stát, jsou a) sledovat stav lesa, upozorňovat vlastníka lesa na výskyt škodlivých činitelů a na škody jimi způsobené, navrhovat nezbytná kontrolní a ochranná opatření a při zvýšeném výskytu škodlivých organismůškodlivých organismů prokazatelně informovat orgán státní správy lesů, b) upozorňovat vlastníka lesa na nutnost provedení těžby nahodilétěžby nahodilé, vyznačovat těžbu nahodiloutěžbu nahodilou, kterou je nutno provést, a doporučit termíny a způsoby jejího zpracování a způsoby asanace vytěženého dříví, c) navrhovat vlastníku lesa vhodný způsob a postup obnovy lesaobnovy lesa a doporučovat vhodný reprodukční materiál a vhodnou dřevinnou skladbu k obnově lesaobnově lesa, d) doporučovat vlastníku lesa provedení výchovných zásahů a na žádost vlastníka lesa zabezpečovat instruktáž k provedení výchovných zásahů v porostechporostech do 40 let věku, e) na žádost vlastníka lesa vyznačovat těžbu mýtní úmyslnoutěžbu mýtní úmyslnou a vyjadřovat se k návrhu těžby oznamované vlastníkem lesa orgánu státní správy lesů (§ 33 odst. 4), f) potvrzovat, zda činnosti, na jejichž provedení žádá vlastník lesa finanční prostředky podle zvláštních právních předpisů, jsou co do rozsahu a kvality provedeny v souladu s tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, g) na žádost vlastníka lesa spolupracovat s vlastníkem lesa při vedení lesní hospodářské evidence, h) na žádost vlastníka lesa poskytovat vlastníkovi lesa odborné informace a doporučení při ochraně lesůochraně lesů, pěstebních a těžebních činnostech, v oblasti finančních podpor na hospodaření v lesíchhospodaření v lesích, při zpracování návrhů lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov a dalších činnostech souvisejících s hospodařením v lesíchhospodařením v lesích, i) vést evidenci o prováděných odborných úkonech a činnostech, uchovávat doklady vztahující se k těmto úkonům a činnostem po dobu nejméně 5 let a tuto evidenci včetně dokladů na vyžádání předložit orgánu státní správy lesů, j) oznamovat orgánu státní správy lesů ukončení výkonu činnosti odborného lesního hospodáře, a to nejméně 30 dnů předem, pokud je mu tato skutečnost známa, jinak neprodleně po tom, co se o této skutečnosti dozví, k) prokazatelně upozorňovat vlastníka lesa na porušení povinností stanovených tímto zákonem; pokud povaha porušené povinnosti umožňuje nápravu a vlastník lesa ji nesjedná v rozsahu a v termínu uvedeném v upozornění odborného lesního hospodáře, je odborný lesní hospodář povinen oznámit tuto skutečnost orgánu státní správy lesů. (9) Odbornými úkony a činnostmi odborného lesního hospodáře podle odstavce 8 písm. i) se rozumí zejména a) sledování zdravotního stavu lesních porostůlesních porostů a upozorňování vlastníka lesa na výskyt škodlivých organismůškodlivých organismů, b) upozorňování vlastníka lesa na nutnost provedení těžby nahodilétěžby nahodilé a vyznačování těžby nahodilé, c) vyznačování těžby mýtní úmyslnétěžby mýtní úmyslné, d) zabezpečování instruktáže o provádění výchovných zásahů v porostechporostech do 40 let věku, e) navrhování vhodných způsobů a postupů obnovy lesaobnovy lesa, f) poskytování odborných informací vlastníku lesa při zpracování návrhů lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. (10) Na odborného lesního hospodáře, jehož činnost hradí vlastník lesa, se vztahují povinnosti uvedené v odstavci 8 písmenech a), b), c), f), h), i) a k) věty prvé. (11) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát. Oddíl třetí Lesní stráž § 38 (1) Lesní stráž je fyzická osoba zajišťující ochrannou službu v lesích při obecném užívání lesů občany. (2) Lesní stráž ustanovuje na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu orgán státní správy lesů; v průkazu lesní stráže současně stanoví obvod její působnosti. Na řízení o ustanovování lesní stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (3) Lesní stráží ustanoví orgán státní správy lesů fyzickou osobu, která je občanem České republiky, je starší 21 let, nebyla odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, má způsobilost k právním úkonům, je zdravotně způsobilá, prokázala znalost práv a povinností lesní stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů a složila před orgánem státní správy lesů slib tohoto znění: „Slibuji, že jako lesní stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochranné služby v lesích, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející lesní stráži.“ (4) Lesní stráži vydá orgán státní správy lesů služební odznak a průkaz lesní stráže. Tento orgán také vede evidenci lesních stráží. (5) Lesní stráž je povinna oznámit orgánu státní správy lesů do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3. (6) Orgán státní správy lesů ustanovení lesní stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných údajů. Orgán státní správy lesů může ustanovení lesní stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Osoba, u níž orgán státní správy lesů zrušil ustanovení lesní stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz lesní stráže. (7) Vzor služebního odznaku a průkazu lesní stráže stanoví ministerstvo právním předpisem. Tímto předpisem stanoví též podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce lesní stráže a o jejich ověřování. (8) Orgán státní správy lesů, který lesní stráž ustanovuje, si k ověření bezúhonnostibezúhonnosti osoby uvedené v odstavci 3 vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu23a). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 39 Práva a povinnosti lesní stráže (1) Lesní stráž je při své činnosti povinna a) prokázat se průkazem lesní stráže a nosit služební odznak, b) dohlížet na dodržování povinností spojených s obecným užíváním lesů (§ 19 a 20), c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy buď vlastníku nebo uživateli lesa, nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům PoliciePolicie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy. (2) Lesní stráž je při své činnosti oprávněna a) zastavit dopravní prostředek, je-li důvodné podezření, že osoba užívající dopravní prostředek porušuje ustanovení tohoto zákona, b) v souvislosti s výkonem dohledu dle § 39 odst. 1 písm. b) požadovat předložení souhlasu nebo výjimky vlastníka lesa pro příslušnou činnost, c) zjistit totožnost osoby, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení tohoto zákona, d) pořídit zvukový, obrazový nebo jiný záznam osob a věcí nacházejících se na veřejně přístupném místě a zvukový, obrazový nebo jiný záznam o průběhu úkonu, je-li to nezbytné pro plnění jejího úkolu, e) projednat příkazem na místě přestupky podle § 53 tohoto zákona, f) zadržet osobu, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení tohoto zákona, nelze-li jinak zjistit její totožnost, a bezodkladně přivolat orgán Policie České republiky nebo zadrženou osobu bezodkladně orgánu Policie České republiky předvést, g) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky. § 39a (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc lesní stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. (3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou lesní stráži. (5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou lesní stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů. (6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou lesní stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. (7) Náhradu škody podle odstavců 1 až 6 poskytuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, který ustanovil lesní stráž, k jejímuž výkonu se náhrada vztahuje. Oddíl čtvrtý Lesní hospodářská evidence § 40 (1) Vlastník lesa je povinen vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení plánu a evidenci o provedené obnově lesaobnově lesa v jednotlivých porostechporostech. (2) Souhrnné údaje uvedené v odstavci 1 předá vlastník lesa orgánu státní správy lesů vždy do konce března za uplynulý kalendářní rok. (3) Obsah, způsob vedení a předávání údajů lesních hospodářských evidencí uvedených v odstavci 1 orgánu státní správy lesů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. HLAVA ŠESTÁ LICENCE § 41 Obecné podmínky pro udělení licence (1) Obecnými podmínkami pro udělení licence fyzické osobě jsou a) dosažení věku 18 let, b) státní občanství České republiky nebo občanství členského státu Evropské unie, c) způsobilost k právním úkonům, d) bezúhonnost. (2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen a) pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem licence, b) pro jiný trestný čintrestný čin, spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze licence a osobě žadatele o udělení licence je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování činnosti, která je předmětem licence. (3) U právnické osoby musí obecné podmínky podle odstavce 1 splňovat její odpovědný zástupceodpovědný zástupce. Odpovědným zástupcemOdpovědným zástupcem je fyzická osoba ustanovená právnickou osobou, která odpovídá za odbornou úroveň výkonu činností, které jsou předmětem licence. (4) Orgán státní správy lesů, který rozhoduje o udělení licence, si k ověřování bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 2 vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu23a). Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 42 Zvláštní podmínky pro udělení licence (1) Zvláštními podmínkami pro udělení licence jsou a) odborné lesnické vzdělání, b) odborná lesnická praxe. (2) Pro udělení licence podle § 26 odst. 1 se odborným lesnickým vzděláním rozumí vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání lesnictví a dřevařství v magisterském studijním programu lesní inženýrství nebo lesnické vysokoškolské vzdělání uvedenému vzdělání odpovídající a odborná lesnická praxe žadatele musí být alespoň 10 let. (3) Pro udělení licence podle § 37 odst. 2 se odborným lesnickým vzděláním rozumí vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání lesnictví a dřevařství v magisterském studijním programu lesní inženýrství, v bakalářském studijním programu lesnictví anebo lesnické vysokoškolské vzdělání uvedenému vzdělání odpovídající, vyšší odborné vzdělání získané ve studijním oboru lesnictví, vyšší odborné lesnictví anebo v akreditovaném vzdělávacím programu oboru vzdělání lesnictví nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání lesnictví. Odborná lesnická praxe žadatele musí být alespoň 3 roky, jde-li o absolventa vysoké školy v magisterském studijním programu, alespoň 6 let, jde-li o absolventa vysoké školy v bakalářském studijním programu nebo o absolventa vyššího odborného vzdělání, a alespoň 10 let, jde-li o absolventa střední školy s maturitní zkouškou. (4) U právnické osoby musí zvláštní podmínky splňovat její odpovědný zástupceodpovědný zástupce. § 43 Překážky pro udělení licence (1) Licence nemůže být udělena fyzické osobě, které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se provozování činnosti podle licence, dokud zákaz trvá. (2) Licence nemůže být udělena fyzické osobě zastávající funkci vedoucího pracovníka ve státním podniku nebo státní organizaci zabývající se podnikáním v oboru, který je předmětem licence. § 44 Rozhodnutí o licenci (1) Pokud není k vydání rozhodnutí o licenci příslušné ministerstvo, je místně příslušným k vydání rozhodnutí o licenci ten orgán státní správy lesů, v jehož územním obvodu má fyzická osoba trvalý pobyt nebo právnická osoba sídlo. Splňuje-li držitel licence podmínky stanovené v § 41, 42 a 43, rozhodne orgán státní správy lesů na základě žádosti držitele licence podané nejpozději 2 měsíce před ukončením doby platnosti licence, o prodloužení doby její platnosti. (2) Zjistí-li orgán státní správy lesů, že žadatel o udělení licence splňuje předepsané podmínky, vydá mu licenci. V rozhodnutí o licenci vydané fyzické osobě se uvede a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo, b) obchodní firma, c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, d) označení předmětu licence. (3) V rozhodnutí o licenci vydané právnické osobě se uvede a) obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma a jméno a bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem, b) identifikační číslo osoby, c) osobní údaje odpovědného zástupceodpovědného zástupce (§ 41 odst. 3), d) označení předmětu licence. (4) Licence je nepřenosná a platí na celém území České republiky. (5) Ministerstvo stanoví právním předpisem náležitosti žádosti o udělení licence a další podrobnosti o udělování licencí. (6) Licence se uděluje na dobu 10 let. Platnost licence se prodlužuje o dalších 10 let, pokud o to držitel licence požádá. V žádosti o prodloužení licence sdělí její žadatel, a) je-li fyzickou osobou, jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, číslo občanského průkazu, bylo-li přiděleno; obchodní firmu, pokud pod touto obchodní firmou podniká; státní občanství České republiky nebo občanství členského státu Evropské unie; identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, číslo licence a její předmět, b) je-li právnickou osobou, obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu žadatele, jméno a příjmení a trvalý pobyt osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem žadatele, identifikační číslo, osobní údajeosobní údaje odpovědného zástupceodpovědného zástupce (§ 41 odst. 3), číslo licence a její předmět. (7) Orgán státní správy lesů je oprávněn ověřit bezúhonnostbezúhonnost žadatele nebo jeho odpovědného zástupceodpovědného zástupce (§ 41 odst. 3) vyžádáním výpisu z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu23b). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Ministerstvo vede registr licencí, který obsahuje u fyzických osob informace podle odstavce 2 a u právnických osob informace podle odstavce 3. Vedením registru může ministerstvo pověřit organizační složku státu, která má odbornou a technickou způsobilost k vedení registru licencí a podléhá dohledu a kontrole ministerstva. Údaje vedené v registru licencí jsou veřejné. (9) Orgán státní správy lesů, který vydal rozhodnutí o licenci nebo o odnětí licence, zašle stejnopis rozhodnutí ministerstvu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 45 Odnětí a zánik licence (1) Orgán státní správy lesů, který licenci udělil, ji odejme, jestliže a) držitel licence nebo odpovědný zástupceodpovědný zástupce právnické osoby již nesplňuje podmínky uvedené v § 41 a 42, b) nastanou překážky podle § 43, c) o to držitel licence požádá, nebo d) držitel licence závažným způsobem nebo v průběhu 12 měsíců opakovaně poruší některou z povinností stanovených tímto zákonem. (2) Řízení o odnětí licence podle odstavce 1 písm. d) orgán státní správy zahájí do 30 dnů ode dne, kdy se o důvodu odnětí licence dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod nastal. (3) O udělení licence může fyzická nebo právnická osoba, které byla licence odňata podle odstavce 1 písm. d), požádat nejdříve po 5 letech ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí licence nabylo právní moci. (4) Udělená licence zanikne a) smrtí držitele licence, jde-li o fyzickou osobu, b) zánikem právnické osoby. HLAVA SEDMÁ PODPORA HOSPODAŘENÍ V LESÍCH § 46 (1) Stát podporuje hospodaření v lesíchhospodaření v lesích poskytováním služeb nebo finančních příspěvků vlastníkům lesů. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty zejména na a) ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lesehospodaření v lese, b) obnovu, zajištění a výchovu lesních porostůlesních porostů do 40 let věku, c) zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin, d) opatření k obnově lesůobnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů, e) opatření k obnově porostůporostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou (rekonstrukce nebo přeměna porostuporostu), f) opatření k zalesněnízalesnění v horských polohách, g) ochranu lesaochranu lesa, h) opatření k zajištění mimoprodukčních funkcí lesafunkcí lesa, i) opatření k zajištění proti lesním hmyzím škůdcům a opatření při jiných mimořádných okolnostech a nepředvídatelných škodách ohrožujících stav lesů, přesahujících možnosti vlastníka lesa, j) podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr, k) vyhotovení plánů za podmínky poskytnutí dat plánu v digitální formě pro potřeby státní správy lesů, l) zvládnutí následků mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích. (2) Služby mohou být poskytnuty zejména zajištěním a) velkoplošné ochrany lesůochrany lesů proti hmyzím škůdcům, b) velkoplošné chemické meliorace a hnojení lesů, c) prevence a ochrany lesůochrany lesů před požáry, d) hubením komárů na pozemcích určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa v místech, kde orgány hygienické služby potvrdí jejich hrozící kalamitní výskyt, e) monitoringu a prognózování výskytu a vývoje škodlivých činitelů, f) poradenské činnosti a zvyšování odborné úrovně vlastníků lesů a odborných lesních hospodářů. (3) Finanční příspěvky podle odstavce 1 a služby podle odstavce 2 poskytuje a) Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské lesy, b) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem, c) ministerstvo, jde-li o ostatní lesy. (4) O poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku rozhoduje ministerstvo nebo krajský úřad. (5) Na poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku není právní nárok. Získá-li vlastník lesa finanční příspěvek na základě uvedení nesprávných údajů nebo použije-li ho na jiný účel, než na který byl finanční příspěvek poskytnut, je povinen celý finanční příspěvek vrátit. (6) Finanční příspěvek může být poskytnut také ze Státního fondu životního prostředí,13) nebyl-li na stejný účel poskytnut podle tohoto zákona. Je-li poskytnut finanční příspěvek podle tohoto zákona, nelze na stejný účel poskytnout jinou podporu z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie. (7) Poskytnutí finančního příspěvku může být odepřeno žadateli, jemuž byla v období tří let před doručením žádosti o finanční příspěvek na hospodaření v lesíchhospodaření v lesích pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. (8) Kontrola dodržení podmínek poskytování finančních příspěvků je vykonávána podle zvláštních právních předpisů32). Při zjištění, že provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu nebo kvalitě, nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci, anebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu33). (9) Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků, způsobu kontroly jejich využití a vzory žádostí o poskytnutí finančních příspěvků stanoví vláda nařízením. (10) Finanční příspěvky na zvládnutí následků mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích podle odstavce 1 písm. l) se poskytují podle výzvy k podání žádosti o poskytnutí finančního příspěvku zveřejněné ministerstvem. (11) Na řízení o poskytnutí finančních příspěvků podle odstavců 1 až 10, jako jiných peněžních prostředků státu podle § 3 písm. c) rozpočtových pravidel, se použijí přiměřeně ustanovení rozpočtových pravidel o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu. (12) V případě poskytnutí finančních příspěvků podle odstavců 1 až 11 se ustanovení rozpočtových pravidel o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci a o porušení rozpočtové kázně použijí obdobně. (13) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále v případě poskytnutí finančních příspěvků podle odstavců 1 až 12 vykonávají finanční úřady. HLAVA OSMÁ STÁTNÍ SPRÁVA LESŮ Oddíl první Orgány státní správy lesů § 47 (1) Státní správu lesů vykonávají a) obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, b) kraje, c) stavební úřady, d) ministerstvo. (2) Státní správu lesů ve vojenských lesích, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, vykonává v rozsahu působnosti obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a krajského úřadu Vojenský lesní úřad. Vedoucího Vojenského lesního úřadu jmenuje a odvolává ministr zemědělství na návrh ministra obrany. (3) V lesích národních parků vykonávají státní správu lesů orgány stanovené zvláštním předpisem.25) (4) Úhradu nákladů podle § 24 odst. 2, § 26 odst. 2, § 35 odst. 1 a 3 a § 37 odst. 7 a poskytování služeb nebo finančních příspěvků podle § 46 zajišťuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, v jehož kompetenci je podle tohoto zákona příslušné rozhodnutí nebo úkon (§ 48 až 49). Je-li tímto orgánem obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, zajišťuje úhradu nákladů krajský úřad na základě podnětu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. (5) Orgány státní správy lesů zasílají ministerstvu každoročně do 31. ledna za předchozí kalendářní rok údaje o odnětí a o poplatcích za odnětí. Tyto údaje zasílají prostřednictvím k tomu určené elektronické aplikace na elektronickém formuláři stanoveném ministerstvem. Tyto údaje jsou přístupné Ministerstvu životního prostředí. § 48 Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (1) Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností rozhodují a) o pochybnostech, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa (§ 3 odst. 3), b) o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesafunkcí lesa (§ 3 odst. 4), c) o dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha (§ 12 odst. 3), d) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesafunkcí lesa do výměry 1 ha nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesafunkcí lesa a o výši poplatků za odnětí (§ 17 odst. 1), e) o povolení výjimky ze zákazu některých činností v lese (§ 20 odst. 4), f) o stanovení podmínek ke konání organizovaných nebo hromadných sportovních akcí v lese (§ 20 odst. 5), pokud nepřesahují jejich správní obvod, g) o uložení opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku před škodami, které by mohly být způsobeny padáním kamenů, sesouváním půdy, pádem stromů a lavinami z lesních pozemků, a o tom, kdo ponese náklady s tím spojené (§ 22 odst. 1 a 2), h) o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud nepřesahují jejich správní obvod (§ 32 odst. 2), i) o výjimkách ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostechlesních porostech mladších než 80 let (§ 33 odst. 5), j) o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích (§ 34 odst. 4), k) o udělení nebo odnětí licence pro výkon funkce odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 2), l) o pověření nebo zrušení pověření právnické nebo fyzické osoby výkonem funkce odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 6), m) o přestupcích podle tohoto zákona, n) o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese v případech hrozících škod (§ 51 odst. 1), pokud nepřesahují jejich správní obvod, o) o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí (§ 57), pokud nepřesahují jejich správní obvod. (2) Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a) vedou evidenci nájmů a výpůjček pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa ve svém správním obvodu (§ 12 odst. 2), b) uplatňují stanovisko k územně plánovací dokumentaci, pokud není příslušný kraj nebo ministerstvo, c) vydávají závazné stanovisko k řízení podle jiného právního předpisu10), jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa do výměry 1 ha, není-li příslušný krajský úřad, a k dotčení pozemků do vzdálenostivzdálenosti 30 m od okraje lesa (§ 14 odst. 2 a 3), d) zajišťují zpracování osnovy (§ 25 odst. 1), e) povolují výjimky ze stanovené velikosti nebo šířky holé seče (§ 31 odst. 2), f) povolují výjimky ze zákonných lhůt pro zalesněnízalesnění a zajištění kultur (§ 31 odst. 6), g) ustanovují lesní stráž a zrušují ustanovení lesní stráže (§ 38) ve svém správním obvodu, h) soustřeďují údaje lesní hospodářské evidence o lesích ve svém správním obvodu a postupují je pověřené organizační složce státu, i) vykonávají dozor nad dodržováním tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1), j) vydávají opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, pokud nepřesahují jejich správní obvod (§ 19 odst. 4 a 5), a k) vydávají opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud nepřesahují jejich správní obvod (§ 32 odst. 4), a l) oznamují pověřené osobě podle § 28a nově zjištěná místa s výskytem invazního nepůvodního druhu dřeviny. (3) Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností vykonávají státní správu a povinnosti určené orgánům státní správy lesů podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě ve všech dalších případech, není-li zákonem určen jiný orgán státní správy lesů. § 48a Kraj (1) Krajský úřad rozhoduje a) o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných, lesů zvláštního určení a o vyřazení lesů z těchto kategorií (§ 7 odst. 2, § 8 odst. 3), s výjimkou vojenských lesů uvedených v § 47 odst. 2, b) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesafunkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesafunkcí lesa o výměře 1 ha a více a o výši poplatků za odnětí (§ 17 odst. 1), c) o stanovení podmínek ke konání organizovaných nebo hromadných sportovních akcí v lese (§ 20 odst. 5), pokud přesahují správní obvod obceobce s rozšířenou působností, d) při schvalování plánů o výjimkách ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostechlesních porostech mladších než 80 let (§ 33 odst. 5), e) o uložení nebo provedení opatření meliorací a hrazení bystřin v lesích (§ 35 odst. 1, 2 a 3), f) o uložení opatření odchylných od ustanovení tohoto zákona v zájmu účelového hospodaření v lesíchhospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 1), g) o výši náhrady a subjektu povinném k poskytnutí této náhrady vlastníkovi lesa z důvodu omezení při hospodaření v lesíchhospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 5), h) o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese v případech hrozících škod (§ 51 odst. 1), pokud přesahují správní obvod obceobce s rozšířenou působností, i) o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí (§ 57), pokud přesahují správní obvod obceobce s rozšířenou působností, j) o udělení nebo odnětí licence ke zpracování plánů a osnov (§ 26 odst. 1), k) o povolení, aby k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční materiál vybraných lesních dřevin pocházející ze zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu (§ 29 odst. 2), l) o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují správní obvod obceobce s rozšířenou působností a nepřesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 2), m) o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím orgánu kraje, n) o zkrácení doby platnosti plánu (§ 27 odst. 5). (2) Krajský úřad a) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci, vymezuje-li tato územně plánovací dokumentace plochy pro rekreaci a sport na pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa, není-li příslušné ministerstvo, b) uplatňuje stanovisko k územním plánům obcíobcí s rozšířenou působností, c) vydává závazné stanovisko k řízení podle jiného právního předpisu10), jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa o výměře 1 ha a více (§ 14 odst. 2 a 3), d) schvaluje zpracované plány a povoluje jejich změny (§ 27 odst. 1 a 4); v rámci schvalování plánů povoluje výjimky ze stanovené velikosti nebo šíře holé seče (§ 31 odst. 2), výjimky ze zákonných lhůt pro zalesněnízalesnění a zajištění lesního porostuzajištění lesního porostu (§ 31 odst. 6) a výjimky ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostechlesních porostech mladších než 80 let (§ 33 odst. 5), ve vojenských lesích schvaluje plány Vojenský lesní úřad (§ 47 odst. 2) po projednání s ústředním orgánem státní správy lesů, e) ustanovuje lesní stráž s působností na území kraje a zrušuje ustanovení lesní stráže s působností na území kraje (§ 38 odst. 2), f) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1), s výjimkou vojenských lesů, g) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů prvního stupně, pokud jedním z orgánů prvního stupně není Vojenský lesní úřad, h) rozhoduje o poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku (§ 46 odst. 4), pokud nejde o lesy v působnosti Ministerstva obrany, i) vydávají opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, pokud přesahují správní obvod obceobce s rozšířenou působností (§ 19 odst. 4 a 5), a j) vydávají opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud přesahují správní obvod obceobce s rozšířenou působností a nepřesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 4) a k) oznamuje pověřené osobě podle § 28a zjištěný výskyt invazního nepůvodního druhu dřeviny, jeho šíření a dopady na hospodaření v lesíchhospodaření v lesích, l) je dotčeným orgánem podle zákona o ochraně přírody a krajiny 1. při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se povoluje rozšíření nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu do krajiny42), 2. při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu43), a 3. při vydávání opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu44). § 49 Ministerstvo (1) Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy lesů. (2) Ministerstvo rozhoduje a) o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 2), b) o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím ústředního orgánu státní správy lesů, c) o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení a o vyřazení lesů z těchto kategorií (§ 7 odst. 2, § 8 odst. 3) ve vojenských lesích, d) o námitkách proti oznámení o neschválení plánu (§ 27 odst. 3), e) o odchylných opatřeních v případech mimořádných situací (§ 51a) a f) o povolení výjimky z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 4). (3) Ministerstvo a) řídí výkon státní správy lesů, včetně vojenských lesů, b) vydává souhlas k nakládání se státními lesy (§ 4 odst. 2), c) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu a k zásadám územního rozvoje, d) vydává závazné stanovisko k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, jimiž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa, a určuje způsob jejich rekultivace (§ 14 odst. 2 a 3), e) vyhlašuje každoročně průměrné ceny dřeva na odvozním místě pro určení výše poplatku podle přílohy k tomuto zákonu, f) zadává a schvaluje oblastní plány rozvoje lesů (§ 23 odst. 1), g) rozhoduje o pověření osoby podle § 28a odst. 1 a o zrušení pověření pověřené osoby podle § 28b odst. 1, h) podílí se spolu s Ministerstvem životního prostředí na shromažďování informací o invazních nepůvodních druzích dřevin a hodnocení jejich dopadů na stav a vývoj lesních ekosystémů, i) je dotčeným orgánem při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení, vysazení anebo výskyt byl včas zjištěn, podle zákona o ochraně přírody a krajiny45), j) povoluje výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 3), k) ustanovuje lesní stráž a zrušuje ustanovení lesní stráže (§ 38), l) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost krajských úřadů, m) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1). n) rozhoduje o poskytnutí služeb, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 46 odst. 4), o) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby ve vojenských lesích v působnosti Ministerstva obrany dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1), p) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů, pokud je jedním z účastníků Vojenský lesní úřad, q) vykonává funkci odvolacího orgánu proti rozhodnutím vydaným Vojenským lesním úřadem, r) vydává opatření obecné povahy o výjimce z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 4), s) vydává opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 4), a t) poskytuje České inspekci životního prostředí pro výkon její dozorové činnosti data schválených plánů a osnov v elektronické podobě. (4) V lesích národních parků a jejich ochranných pásmech vykonává působnost krajského úřadu a ministerstva Ministerstvo životního prostředí, nestanoví-li zákon o ochraně přírody a krajiny jinak. Oddíl druhý Dozor v lesním hospodářství § 50 Ministerstvo životního prostředí v rámci výkonu vrchního státního dozoru26) dozírá, jak orgány státní správy, právnické a fyzické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jeho základě. Je oprávněno ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků. § 51 (1) Součástí výkonu státní správy lesů je dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů a rozhodnutí vydaných na jeho základě. Orgány státní správy lesů současně dozírají, zda vlastníci, popřípadě nájemci lesů hospodaří podle schválených plánů nebo převzatých osnov. Ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě i opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí. V případě hrozící škody jsou oprávněny rozhodnout o omezení nebo zastavení výroby nebo jiné činnosti v lese až do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin. (2) Odborní zaměstnanci orgánů státní správy lesů jsou oprávněni při výkonu své funkce nosit služební stejnokroj. (3) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení. § 51a Odchylná opatření v případech mimořádných situací (1) V případech regionálních nebo celostátních mimořádných situací majících charakter kalamit, vyvolaných zejména biotickými nebo abiotickými činiteli, které nastaly na území dvou a více krajů, kdy plnění povinností ze strany vlastníků lesů není možné, nebo by nevedlo k naplnění účelu zákona, může ministerstvo rozhodnout o nezbytných opatřeních odchylných od ustanovení § 29 odst. 1, § 31 odst. 6, § 32 odst. 1 až 3 a § 33 odst. 1 až 3 tohoto zákona za účelem minimalizace škod na lesích. Tato opatření může ministerstvo uložit též opatřením obecné povahy. (2) Rozhodnutí vydané podle odstavce 1 je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. (4) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. (5) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle odstavce 1 nepoužije. (6) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 2 až 5 obdobně. § 52 Povinnosti odborných lesních pracovníků Zaměstnanci právnické osoby (§ 4 odst. 1), odborní lesní hospodáři (§ 37) a zaměstnanci orgánů státní správy lesů jsou povinni při výkonu své činnosti důsledně dbát ochrany lesaochrany lesa a řádného hospodaření v něm. HLAVA DEVÁTÁ PŘESTUPKY Oddíl první Přestupky fyzických osob § 53 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rámci obecného užívání lesa v lese a) ruší klid a ticho, b) hrabe stelivo, c) vyzvedává semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin, d) bez povolení sbírá semena lesních dřevin, jmelí a ochmet, e) sbírá lesní plody způsobem poškozujícím les, f) táboří mimo vyhrazená místa, g) bez souhlasu vlastníka poruší zákaz vjezdu a stání motorovým vozidlem, h) vstoupí do oplocených nebo zákazem vstupu označených míst, i) vstoupí do porostůporostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví, j) jezdí mimo cesty a vyznačené trasy na kole, na koni, na lyžích a na saních, k) pase nebo prohání dobytek nebo umožňuje výběh hospodářským zvířatům do lesních porostůlesních porostů, l) naruší půdní kryt nebo vodní režim nepovolenou těžbou hlíny, písku nebo kamene, m) bez povolení, popřípadě bez ohlášení provádí terénní úpravy nebo jiné stavby (například chodníky, oplocení), pokud nejde o přestupek podle zvláštních předpisů, n) těží nebo poškozuje stromy a keře lesních dřevin, o) nebo do vzdálenostivzdálenosti 50 m od okraje lesa rozdělává nebo udržuje otevřené ohně nebo odhazuje hořící nebo doutnající předměty, p) koná bez oznámení orgánu státní správy lesů organizované nebo hromadné sportovní akce, r) odhazuje odpady nebo odpadky, s) kouří. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k), b) 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l) až s). Oddíl druhý Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob § 54 (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) způsobí značné škody na lese a ohrozí tím plnění jeho funkcí, b) provádí činnosti v lese nepovolené nebo zakázané, c) nevede předepsanou evidenci o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin použitého k umělé obnově lesaobnově lesa a k zalesňování, d) zneužije údajů plánů nebo osnov, lesní hospodářské evidence nebo inventarizace lesů, e) nesplní opatření uložená rozhodnutím orgánu státní správy lesů vydaným podle tohoto zákona, f) jako odborný lesní hospodář nesplní některou z jemu uložených povinností uvedených v § 37 odst. 8. (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že a) bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí nebo bez rozhodnutí o omezení pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa odnímá nebo omezuje jejich využívání pro plnění funkcí lesafunkcí lesa, b) provede těžbu nad rámec schváleného plánu či protokolem o převzetí převzaté osnovy, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem, zejména provede neoprávněně těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, anebo provede bez povolení orgánu státní správy lesů mýtní úmyslnou těžbu v porostuporostu mladším než 80 let, c) neplní opatření k ochraně lesaochraně lesa, především nedodrží přednostní zpracování těžby nahodilétěžby nahodilé, nebo d) jako vlastník lesa nepředá orgánu státní správy lesů souhrnné údaje podle § 40 odst. 2. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li přestupek podle odstavce 1, b) 1 000 000 Kč, jde-li přestupek podle odstavce 2. § 56 Společná ustanovení k přestupkům (1) Poruší-li osoby uvedené v § 54 v době jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty znovu tutéž povinnost, za jejíž porušení jim již byla uložena pokuta podle tohoto zákona, lze uložit další pokutu až do výše dvojnásobku částky stanovené tímto zákonem. (2) Uložením pokuty není dotčena povinnost k náhradě škody, k poplatkům podle tohoto zákona ani povinnost odstranit protiprávní stav. (3) Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá orgán státní správy lesů. (4) Pokuty jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. § 57 V případech, kdy vlastník lesa neplní podstatné povinnosti stanovené tímto zákonem a ohrožuje tím existenci lesa a lesy sousední, přičemž pokuty podle § 54 jsou neúčinné, rozhodne orgán státní správy lesů o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí. HLAVA DESÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ § 58 Ustanovení společná (1) Práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona má nájemce, popřípadě podnájemce lesa, pokud smlouva mezi vlastníkem a nájemcem nebo smlouva mezi nájemcem a podnájemcem výslovně nestanoví jinak. (2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují orgány státní správy lesů při řízení o věcech upravených tímto zákonem podle správního řádu.30) Stanoviska uplatněná k územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. (3) Pokud může rozhodnutí orgánu státní správy lesů ovlivnit hospodaření v lesíchhospodaření v lesích nebo plnění funkcí lesůfunkcí lesů v územním obvodu jiného orgánu státní správy lesů, rozhodne příslušný orgán státní správy lesů po předchozím projednání s tímto orgánem. (4) Opatření podle § 51 odst. 1 se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na lesích vydáno nápravné opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů31), které je dostatečné k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí. Zahájené řízení o uložení opatření podle § 51 odst. 1 příslušný orgán státní správy lesů přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na lesích zahájeno řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů31). § 58a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 59 Ustanovení přechodná (1) Plány schválené před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti pro lesy vlastníků, kteří jsou povinni podle tohoto zákona hospodařit podle plánu (§ 24 odst. 3), pokud do 18 měsíců od účinnosti tohoto zákona nepředloží ke schválení nový plán nebo změny stávajícího plánu podle § 27. (2) Plány, na nichž byly zahájeny práce před účinností tohoto zákona, se zpracovávají, projednávají a předkládají podle dosavadních předpisů; přitom se zohledňují prokazatelné majetkové poměry. Schvalovat tyto plány podle těchto předpisů lze do dvou let od účinnosti tohoto zákona. (3) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti výjimky ke správě lesního národního majetku udělené podle § 11 odst. 3 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Pokud jsou lesy, k jejichž správě byla výjimka udělena, ke dni účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví státu, přechází právo hospodaření k nim k témuž dni na právnickou osobu pověřenou hospodařením s lesy ve vlastnictví státu. (4) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčeno ustanovení § 27 odst. 4 tohoto zákona. Pro lesy o výměře menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických osob se plány uvedené v odstavcích 1 a 2 považují za osnovy podle § 25 tohoto zákona. (5) Vlastník lesa, pro jehož les je zpracován plán podle odstavce 2, může oznámit orgánu státní správy lesů do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona, že si zajistí zpracování plánu podle tohoto zákona (§ 24). (6) Zařazení lesů do kategorií (§ 7 a 8) musí být uvedeno do souladu s tímto zákonem do pěti let ode dne jeho účinnosti. (7) Řízení ve věcech upravených zákonem č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb., zákonem České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., a právními předpisy vydanými k jejich provedení, zahájené před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů. O těchto věcech musí příslušné orgány státní správy lesů rozhodnout do 31. prosince 1996. (8) Pozemky lesního půdního fondu vykazované jako bezlesí v lesních hospodářských plánech schválených podle dosavadních právních předpisů se považují za lesní pozemky podle § 3 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. (9) Výběrové stromy a lesní porostylesní porosty uznané pro sběr semen přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za uznané ve smyslu tohoto zákona, pokud s tím vlastník lesa nevysloví nesouhlas. (10) Právnické a fyzické osoby, které se ke dni účinnosti tohoto zákona zabývají sběrem semen lesních dřevin, jejich luštěním, skladováním, produkcí sazenic lesních dřevin nebo obchodem se semeny a sazenicemi lesních dřevin jako podnikatelskou činností, musí do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat orgán státní správy lesů o udělení licence podle části šesté tohoto zákona. (11) Jméno odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 3) je povinen vlastník lesa oznámit orgánu státní správy lesů do dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; pokud tak neučiní, určí odborného lesního hospodáře orgán státní správy lesů do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Po tuto dobu bude povinnosti odborného lesního hospodáře vykonávat právnická osoba, které příslušel výkon odborné správy lesů podle dosavadních předpisů. (12) Lesní stráž ustanovená podle dosavadních předpisů se považuje nejpozději do 31. prosince 1996 za lesní stráž ustanovenou podle tohoto zákona. (13) Úřadem příslušným ke zrušení ustanovení lesní stráží, která byla ustanovena okresním úřadem, je krajský úřad, v jehož správním obvodu vykonává lesní stráž svou funkci. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 60 Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 103/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb. a zákona č. 89/1995 Sb., se mění takto: 1. § 15 odst. 1 zní: „(1) Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu, a pro potravinářský průmysl. Je rovněž ústředním orgánem státní správy lesů, myslivosti a rybářství, s výjimkou území národních parků.“. 2. V § 16 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova „lesů a“. 3. § 19 odst. 2 zní: „(2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro vodní hospodářství, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu nerostného bohatství, pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí včetně těch, které přesahují státní hranice. Dále je ústředním orgánem státní správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích. Je rovněž ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku.“. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 61 Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 3 se slova „z hlediska ochrany systému ekologické stability“ nahrazují slovy „z hlediska tohoto zákona“ a za slova „lesních hospodářských plánů“ se vkládají tato slova: „a lesních hospodářských osnov“. 2. V § 4 se vypouští odstavec 4. 3. V § 5 odst. 4 se tečka za větou první nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy.“. 4. V § 59 odst. 3 se vypouštějí slova „a o ochraně lesního půdního fondu1)“. 5. V § 78 odst. 4 se vypouštějí slova „lesního hospodářství, myslivosti,“. 6. V § 78 odst. 5 se vypouštějí slova „schvalují lesní hospodářské plány pro lesy na území národních parků,“. 7. V § 79 odst. 3 písm. i) se na konci vypouští čárka a připojují se tato slova: „a schvaluje lesní hospodářské plány pro lesy v národních parcích a jejich ochranných pásmech“. ČÁST ČTVRTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 23/1962 SB., O MYSLIVOSTI, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 62 Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., zákona České národní rady č. 143/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 270/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ve smlouvě o nájmu honitby musí být stanovena přiměřená opatření k zabránění škodám zvěří a určeno, kdo je provede.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 24 odst. 2 se vypouštějí slova „popřípadě správa národního parku6)“. 3. V § 29 odst. 1 se za první větu vkládá tato věta: „Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, může uložit okresní úřad na návrh vlastníka honitby nebo orgánu státní správy lesů snížení stavu zvěře, popřípadě zrušení chovu toho druhu zvěře, který škody působí.“. 4. V § 38 odst. 2 se slova „vykonávají správy národních parků“ nahrazují slovy „vykonává Ministerstvo životního prostředí“. ČÁST ŠESTÁ § 64 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb. 2. Zákon České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, s výjimkou § 36, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. 3. Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 97/1977 Sb., o odborné správě lesů a o příspěvcích za ni, ve znění vyhlášky č. 121/1992 Sb. 4. Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 98/1977 Sb., o lesní stráži. 5. Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 99/1977 Sb., o postupu při ochraně lesního půdního fondu. 6. Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 12/1978 Sb., o ochraně lesního půdního fondu při územně plánovací činnosti. 7. Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování. 8. Směrnice Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. j. 35050/OSS/79 ze dne 1. června 1979 k postupu při vynětí pozemků z lesního půdního fondu pro výstavbu rekreačních chat a rekreačních objektů, registrovaná v částce 20/1979 Sb. § 65 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996, s výjimkou § 32 odst. 8 věty druhé a § 36, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1997. Uhde v. r. Havel v. r. v z. Kočárník v. r. Příloha k zákonu č. 289/1995 Sb. VÝPOČET POPLATKU ZA ODNĚTÍ LESNÍCH POZEMKŮ I. Výpočet poplatku za dočasné odnětí Výše ročního poplatku za 1 ha se stanoví podle vzorce OLP = PP.CD.f (Kč ha-1) OLP - poplatek za odnětí lesních pozemků PP - průměrná roční potenciální produkce lesů v České republice v m3 ha-1 CD - průměrná cena dřeva na odvozním místě v Kč za m3 f - faktor ekologické váhy lesa. Průměrná roční potenciální produkce lesů v České republice je dlouhodobě neměnná a dosahuje výše 6,3 m3 ha-1. Průměrná cena dřeva na odvozním místě se stanoví z dosažených realizačních cen po odečtení nákladů na výrobu a přiblížení na odvozní místo. Tuto průměrnou cenu dřeva stanoví a vyhlašuje každoročně ministerstvo [§ 49 odst. 3 písm. e)]. Faktor ekologické váhy lesa se odečte z tabulky. Faktory jsou sestaveny podle kategorií a subkategorií lesů. II. Výpočet poplatku za trvalé odnětí Poplatek za trvalé odnětí lesních pozemků (OLP) se vypočte jako kapitálová hodnota ročního odvodu při použití úrokové míry 2 %, tedy podle vzorce: čOLP=PP.CD.f0,02(Kčha-1) TABULKA HODNOT FAKTORU EKOLOGICKÉ VÁHY LESA (f) Kategorie lesů\| f ---\|--- Les hospodářský\| 1,4 Les ochranný \| a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích\| 3,0 b) vysokohorské lesy pod horní hranicí stromové vegetace\| 5,0 c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni\| 5,0 Les zvláštního určení \| a) lesy v pásmu ochrany vodních zdrojů I. stupně\| 5,0 b) lesy v ochranném pásmu zdrojů léčivých vod\| 5,0 c) lesy národních parků\| \| 1\\. zóna\| 5,0 2\\. zóna\| 4,0 3\\. zóna\| 3,0 d) lesy ve zvláště chráněných územích\| 5,0 e) lesy v systému ekologické stability území\| 5,0 f) lesy lázeňské\| 4,0 g) lesy příměstské a se zvýšenou zdravotně rekreační funkcí\| 3,0 h) lesy výzkumných lesnických ústavů a lesnických škol\| 2,0 i) lesy vyhlášené za genové základny\| 3,5 j) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích\| 1,5 Lesy mimo vyhlášené kategorie \| a) lesy v pásmu ochrany vodních zdrojů\| \| II. stupně - (vnitřní)\| 4,0 II. stupně - (vnější)\| 2,0 III. stupně\| 2,0 b) lesy v chráněné oblasti přirozené akumulace vod\| 2,0 1) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 2) Například zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb. 3) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, č. j. HEM-324.2-1. 9. 1978 z 26. července 1979, registrovaná v částce č. 20/1979 Sb. 4) § 48 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. § 24 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. 5) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). 8) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10) Například zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 12) § 11 vyhlášky Ministerstva financí č. 25/1994 Sb., o formě provádění evidence daní a o převodu daní jejich příjemcům. § 96a zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 16) Např. zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. 18) Např. zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. 19) Např. zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách. 20) Např. zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20a) Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin). 21) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 21a) § 19 odst. 3 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 17 odst. 1 a § 36 odst. 1 písm. b) zákona č. 138/1973 Sb. 23a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 23b) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26) § 19 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 30) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. 31) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. 32) § 3 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. 32) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 33) § 1 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. 33) Například § 15 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 109/2009 Sb. 34) § 8 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. 35) § 6 odst. 3 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. 36) § 12 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 38) § 2 písm. r) a § 30 odst. 1 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39) Zákon č. 201/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 40) Zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) § 13h odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) § 5 odst. 4 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 43) § 5 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44) § 13h odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 45) § 13g odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku. 47) § 46 a 68 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
Zákon č. 300/1995 Sb.	Zákon č. 300/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, a zákon České národní rady č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 466/1992 Sb. Vyhlášeno 27. 12. 1995, datum účinnosti 27. 12. 1995, částka 81/1995 * Čl. I - Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon České národní rady č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 466/1992 Sb., se doplňuje takto: * Čl. III - Zrušuje se příloha k opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. srpna 1991, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů, vyhlášenému v částce 69/1991 Sb. * Čl. IV Aktuální znění od 27. 12. 1995 300 ZÁKON ze dne 6. prosince 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, a zákon České národní rady č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 466/1992 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 3 zní: „(3) Nebezpečný odpad je takový zvláštní odpad, který má některou z vlastností uvedených v příloze k tomuto zákonu, a je tím nebezpečný pro zdraví obyvatelstva nebo životní prostředí.“. 2. V § 2 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky č. 1a) zní: „(4) Odpad zařazený podle zvláštního předpisu1a) současně jako odpad zvláštní a nebezpečný se považuje za odpad nebezpečný. To neplatí v případě, pokud původce stanoveným způsobem prokáže, že takový odpad nemá nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze tohoto zákona. 1a) Opatření Federálního výboru pro životní prostředí, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů (částka 69/1991 Sb.).“. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10. 3. § 3 se doplňuje odstavci 8 a 9, které znějí: „(8) Souhlas k dovozu (odstavce 4 a 5), k vývozu (odstavec 6) a k tranzitní přepravě (odstavec 7) odpadu obsahuje podmínky a dobu, na kterou se uděluje. Souhlas lze odejmout, pokud právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo nedodrží podmínky stanovené v souhlasu. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí souhlasu nemá odkladný účinek. (9) Účastníkem řízení o udělení souhlasu nebo o jeho odnětí podle odstavce 8 je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která žádá o udělení souhlasu nebo které se souhlas odnímá.“. 4. § 4 se doplňuje odstavci 7 až 9, které včetně poznámky č. 12a) znějí: „(7) Nebezpečné vlastnosti odpadu uvedené v příloze k tomuto zákonu ověřuje právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikatelské činnosti autorizovaná nebo akreditovaná podle zvláštních předpisů12a) k ověřování nebezpečných vlastností uvedených v příloze tohoto zákona a uvedená v seznamu vydaném Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví (dále jen „pověřená osoba“). (8) Limity pro stanovení následné nebezpečnosti a způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadu stanoví společně Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. (9) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví zapíší pověřenou osobu do seznamu na její žádost. Ministerstvo životního prostředí vede úplný seznam pověřených osob a vždy k 30. červnu a 31. prosinci kalendářního roku jej uveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. 12a) § 2 odst. 1 a § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů. § 6 zákona ČNR č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace a státního zkušebnictví.“. 5. § 5 odst. 1 se doplňuje písmeny i), j) a k), která znějí: „i) nakládat s odpadem zařazeným podle zvláštního předpisu1a) současně jako odpad zvláštní a nebezpečný jako s odpadem nebezpečným, pokud stanoveným způsobem neprokáže, že takový odpad nemá nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze tohoto zákona, j) zařazovat odpady podle zvláštního předpisu,1a) k) kontrolovat, zda odpad, u něhož bylo stanoveným způsobem prokázáno, že nemá nebezpečné vlastnosti, tyto nebezpečné vlastnosti skutečně nemá (§ 2 odst. 3).“. 6. V § 5 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Původce je povinen na vyžádání orgánů státní správy v odpadovém hospodářství prokázat, že bylo stanoveným způsobem ověřeno pověřenou osobou, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti (§ 2 odst. 4). (3) Zjistí-li původce při kontrole, že odpad, u něhož bylo stanoveným způsobem prokázáno, že nemá nebezpečné vlastnosti [§ 5 odst. 1 písm. k)], že tyto nebezpečné vlastnosti má, je povinen nakládat s odpadem jako s nebezpečným.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 7. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Pověřená osoba (§ 4 odst. 7) ověří vlastnosti odpadu na žádost původce. Po provedení ověření, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti, vydá o tom pověřená osoba původci osvědčení. Vyplývá-li z osvědčení, že odpad nemá žádnou z nebezpečných vlastností, zašle původce kopii, popřípadě kopie osvědčení neprodleně České inspekci životního prostředí a příslušnému okresnímu úřadu. (2) V osvědčení vymezí pověřená osoba druh odpadu, na který se osvědčení vztahuje, vyhodnocení vlastností odpadu a stanoví dobu platnosti osvědčení; tato doba nesmí být delší než jeden rok. Osvědčení pozbývá platnosti vždy, pokud u původce dojde ke změně technologie, která ovlivní složení odpadu nebo jeho vlastnosti. (3) Orgán státní správy v odpadovém hospodářství pozastaví platnost osvědčení vydaného pověřenou osobou nebo je odebere, pokud původce porušil povinnosti při nakládání s odpady. Může tak učinit, jsou-li pochybnosti, že při prokazování nebezpečných vlastností odpadů byl dodržen stanovený postup, nebo odpad má některou z nebezpečných vlastností. (4) Podrobnosti o vydávání, odebírání a náležitostech osvědčení stanoví společně Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.“. 8. V § 11 odst. 3 písm. a) se slova „odst. 4, 5 a 6“ nahrazují slovy „odst. 4, 5, 6 a 7“ a za slovo „vývoz“ se vkládají tato slova: „a tranzitní přepravu odpadů“. 9. § 11 odst. 3 se doplňuje písmenem f), které zní: „f) nesplní povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. i), j) nebo k).“. 10. V § 11 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Pokutu ve výši od 10 000 do 1 000 000 Kč může uložit orgán státní správy v odpadovém hospodářství pověřené osobě, která vydá osvědčení v rozporu se stanoveným způsobem hodnocení nebezpečných vlastností odpadu (§ 2 odst. 3, § 4 odst. 7, § 9a). (6) Pokutu ve výši od 10 000 do 500 000 Kč může uložit orgán státní správy v odpadovém hospodářství původci, jemuž bylo vydáno osvědčení a který neplní povinnosti uložené v § 5 odst. 1, 2 a 3. (7) Pokutu ukládanou podle tohoto zákona vybírá ten orgán státní správy, který ji uložil.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 8. 11. V § 14 se připojuje tato věta: „Na vydávání a odebírání osvědčení (§ 9a) se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.12)“. 12. K zákonu se připojuje příloha, která zní: „Příloha k zákonu č. 238/1991 Sb. VLASTNOSTI ZPŮSOBUJÍCÍ NEBEZPEČNOST ODPADŮ (NEBEZPEČNÉ VLASTNOSTI) 1) VÝBUŠNOST - je vlastnost, kterou mají odpady, jež mohou působením plamene explodovat nebo které jsou citlivější k nárazům či tření než suchý technický m-dinitrobenzen. 2) HOŘLAVOST - extrémní hořlavost - je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menším než 0 oC a bodem varu menším nebo rovným 35 oC, - vysoká hořlavost - je vlastnost, kterou mají odpady, - jež se mohou samozahřívat a následně i samovznítit při styku se vzduchem při teplotě okolí a bez působení vnějšího tepelného zdroje nebo - jež při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích, - tuhého skupenství, jež se mohou lehce vznítit po krátkodobém kontaktu se zdrojem zapálení a které dále hoří nebo vyhoří po odstranění tohoto zdroje, nebo - hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menším než 21 oC nebo - plynného skupenství, které jsou za normálního tlaku na vzduchu hořlavé/výbušné, - hořlavost - je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí větším nebo rovným 21 oC a menším nebo rovným 55 oC a hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 50 oC, pokud jsou zahřáty na nebo nad teplotu jejich bodu vzplanutí. 3) OXIDAČNÍ SCHOPNOST - je vlastnost, kterou mají odpady, jež způsobují vysoce exotermní reakci, přijdou-li do styku s jinými látkami, zejména s hořlavými látkami. 4) TEPELNÁ NESTÁLOST ORGANICKÝCH PEROXIDŮ - je vlastnost, kterou mají odpady organických peroxidů nebo obsahující organické peroxidy v množství schopném samovolného rozkladu bez výbuchu za současného zvyšování teploty. 5) SCHOPNOST ODPADŮ UVOLŇOVAT PŘI STYKU SE VZDUCHEM NEBO VODOU JEDOVATÉ PLYNY - je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují při styku s vodou nebo se vzduchem více než 1 l jedovatého plynu na 1 kg odpadu za 1 hod. 6) EKOTOXICITA - je vlastnost, kterou mají odpady, jež představují akutní či pozdní nebezpečí v důsledku nepříznivého zatížení životního prostředí biologickou akumulací nebo toxickými účinky na biotické systémy. Jedná se o odpady: a) které vykazují alespoň pro jeden z testovacích organismů: 1. Poecilia reticulata 2. Daphnia magna 3. Scenedesmus quadricauda nebo Scenedesmus subpicatus nebo Selenastrum capricornutum 4. semeno Sinapis alba hodnotu EC (IC) 50 ≤ 10 mg/l, což odpovídá látkám mimořádně jedovatým, velmi silně jedovatým a silně jedovatým pro vodní organismy, b) jejichž vodný výluh vykazuje alespoň pro jeden z testovacích organismů hodnotu EC (IC) 50 ≤ 10 ml/l nebo toxikologická jednotka TU ≥ 10. 7) NÁSLEDNÁ NEBEZPEČNOST - je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují do výluhu škodliviny, které překračují některou z limitních hodnot stanovených vyhláškou ministerstva. 8) RADIOAKTIVITA - je vlastnost odpadů, jejichž měrná aktivita přesahuje hodnoty uvedené v § 3 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením. 9) AKUTNÍ TOXICITA - odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska akutní toxicity, jestliže v důsledku vstřebání velmi malé dávky účinné látky (škodlivé látky) nebo účinných látek (škodlivých látek) v odpadu obsažených bez ohledu na cestu vstupu vstřebání do organismu (např. po požití, vdechnutí nebo proniknutí kůží) může vzniknout smrt nebo těžké, zpravidla nezvratné (ireversibilní) poškození zdraví s nebezpečím smrti. 10) POZDNÍ ÚČINEK - odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska nezvratného pozdního účinku, jestliže obsahuje prokázané karcinogeny, mutageny zárodečných buněk a látky toxické pro lidskou reprodukci (teratogeny nebo látky s embryotoxickým účinkem) v dávkách (množství) schopných vyvolat zhoubné bujení, mutace zárodečných buněk či poškození plodu s prokazatelně vyšší frekvencí, než je výskyt těchto vad (onemocnění) v běžné populaci, nebo odpad, u něhož byly tyto vlastnosti experimentálně ověřeny. 11) ŽÍRAVOST - odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska žíravého účinku, jestliže při jeho nanesení na zdravou neporušenou kůži dojde k rozrušení celé vrstvy tkáně kůže. 12) INFEKČNOST - odpad je ve vztahu k člověku nebezpečným z hlediska možného přenosu závažného infekčního onemocnění pro člověka, jestliže obsahuje patogenní mikroorganismy s dostatečnou virulencí v koncentraci nebo v množství, kdy expozicí by mohlo vzniknout onemocnění člověka nebo zvířete.“. Čl. II Zákon České národní rady č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 466/1992 Sb., se doplňuje takto: 1. § 2 se doplňuje písmenem h), které zní: „h) zapisuje do seznamu právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti, které jsou oprávněny ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadu, a vede jejich úplný seznam.“. 2. § 3 se doplňuje odstavci 5 a 6, které včetně poznámky č. 4a) znějí: „(5) Inspekce kontroluje, zda pověřené osoby4a) dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. V případě zjištění, že pověřená osoba stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nedodržuje, ohlásí tuto skutečnost neprodleně Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu zdravotnictví. (6) Inspekce může pozastavit platnost osvědčení vydaného pověřenou osobou4a) nebo ho odebrat. 4a) § 4 odst. 7 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 300/1995 Sb.“. 3. § 7 se doplňuje odstavcem 7, který zní: „(7) Okresní úřad může pozastavit platnost osvědčení vydaného pověřenou osobou4a) nebo ho odebrat.“. Čl. III Zrušuje se příloha k opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. srpna 1991, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů, vyhlášenému v částce 69/1991 Sb. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 301/1995 Sb.	Zákon č. 301/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 12. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 81/1995 * Čl. I - Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. a zákona č. 237/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění tak * Čl. III - Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění takto: * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění takto: * Čl. V - Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb * Čl. VI - Ustanovení přechodná, společná a závěrečná * Čl. VII Aktuální znění od 1. 7. 1996 301 ZÁKON ze dne 8. prosince 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. a zákona č. 237/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. a) se slovo „družic“ nahrazuje slovem „satelitů“. 2. § 3 zní: „§ 3 (1) Provozovatelem vysílání (dále jen „provozovatel“) je ten, kdo získal oprávnění k vysílání na základě zákona (dále jen „provozovatel ze zákona“) nebo udělením licence podle tohoto zákona (dále jen „provozovatel s licencí“) anebo registrací podle tohoto zákona (dále jen „provozovatel s registrací“). (2) Právnická osoba se může stát provozovatelem s licencí nebo provozovatelem s registrací, má-li sídlo na území České republiky a je-li zapsána v obchodním rejstříku. Nemá-li právnická osoba sídlo na území České republiky, může se stát provozovatelem s licencí nebo provozovatelem s registrací pouze k současnému, úplnému a nezměněnému šíření již vysílaných programů. (3) Fyzická osoba se může stát provozovatelem s licencí nebo provozovatelem s registrací, jen má-li trvalý pobyt na území České republiky. Je-li fyzické osobě podle tohoto zákona udělena licence nebo vydáno rozhodnutí o registraci, je povinna zapsat se do obchodního rejstříku.“. 3. Dosavadní text § 5 se označuje jako odstavec 1; v § 5 v nově označeném odstavci 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 4. V § 5 v nově označeném odstavci 1 se v písmenu g) tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) uvádět označení televizní stanice (logo) u provozovatelů televizního vysílání.“. 5. § 5 se doplňuje odstavci 2, 3 a 4, které včetně poznámek č. 2a) a 2b) znějí: „(2) Provozovatelé jsou povinni informovat orgán udělující licenci o tom, že jim bylo uděleno oprávnění2a) k vydávání periodického tisku nebo že došlo ke spojení jejich podniku s podnikem jiné osoby2b) vydávající periodický tisk. (3) Provozovatel rozhlasového vysílání je povinen informovat orgán udělující licenci o tom, že došlo ke spojení jeho podniku s podnikem jiné osoby2b) provozující televizní vysílání. (4) Provozovatel televizního vysílání je povinen informovat orgán udělující licenci o tom, že došlo ke spojení jeho podniku s podnikem jiné osoby2b) provozující rozhlasové vysílání. 2a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2b) § 8 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 6a odst. 2 se slova „Držitelé licence k televiznímu vysílání“ nahrazují slovy „Provozovatelé televizního vysílání s licencí a provozovatelé televizního vysílání s registrací“. 7. V § 7 odst. 1 se slova „3 %“ nahrazují slovy „1 %“; slova „držitelů licencí“ se nahrazují slovy „provozovatelů s licencí a provozovatelů s registrací“, slovo „programu“ se vypouští a slova „držitel licence“ se nahrazují slovy „provozovatel s licencí a provozovatel s registrací“. 8. § 7 odst. 2 zní: „(2) V rozhlasovém vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout 0,2 %, u provozovatelů s licencí a provozovatelů s registrací 20 % denního vysílacího času.“. 9. V § 9 odst. 2 se vypouští písmeno d). Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 10. § 9 odst. 4 zní: „(4) Provozovateli rozhlasového vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňující pokrytí České republiky dvěma vysílacími okruhy v pásmu středních vln, dvěma vysílacími okruhy v pásmu velmi krátkých vln a jedním vysílacím okruhem v pásmu dlouhých vln.“. 11. § 10 odst. 1 zní: „(1) Licence opravňuje jejího provozovatele k vysílání v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy.“. 12. § 10 odst. 3 zní: „(3) Licenci uděluje žadatelům Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“). Na udělení licence není právní nárok.“. 13. § 12 odst. 2 zní: „(2) Rada může rozhodnout, že údaje týkající se programové skladby uvedené žadatelem v žádosti o licenci [§ 11 odst. 1 písm. e)] budou zčásti nebo zcela závazné pro provozovatele s licencí k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání. Takové rozhodnutí je součástí rozhodnutí o udělení licence.“. 14. V § 12 se vypouštějí odstavce 3 a 7. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 15. V § 13 a 15 se slovní spojení „držitel licence“ nahrazuje slovním spojením „provozovatel s licencí“. 16. § 14 odst. 1 zní: „(1) Provozovatel je povinen oznámit Radě všechny změny týkající se údajů uvedených v žádosti (§ 11) nebo plnění podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence (§ 12 odst. 2) a předložit podklady o nich do 15 dnů od vzniku těchto změn.“. 17. V § 14 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo licenci odejme (§ 15)“. 18. V § 14 odst. 3 se slovo „držitele“ nahrazuje slovem „provozovatele“. 19. V § 15 odst. 1 se vypouští písmeno c). Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 20. § 15 odst. 2 písm. a) zní: „a) provozovatel s licencí závažným způsobem porušuje podmínky vyplývající z rozhodnutí o udělení licence (§ 12 odst. 2), povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy,“. 21. V § 15 odst. 2 písm. c) se slova „§ 5 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1 písm. g)“; v písmenu d) se vypouštějí slova „v rozporu s podmínkami licence“; v písmenu e) se slovo „držitele“ nahrazuje slovem „provozovatele“. 22. V § 15 odst. 4 se slovo „držitel“ nahrazuje slovem „provozovatel“. 23. Nadpis části čtvrté zní: „REGISTRACE“. 24. § 16 a 17 včetně poznámek č. 8a) a 8b) znějí: „§ 16 (1) Oprávnění k šíření vysílání prostřednictvím satelitu, prostřednictvím kabelových rozvodů nebo prostřednictvím satelitu a kabelových rozvodů vzniká registrací. (2) Přihláška k registraci musí být podána nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením vysílání podle odstavce 1 a musí obsahovat: a) název, sídlo, právní formu právnické osoby a jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby oprávněné za ni jednat, výpis z obchodního rejstříku; u fyzické osoby jméno, příjmení a trvalý pobyt, b) výpis z evidence Rejstříku trestů fyzické osoby, která hodlá provozovat vysílání podle odstavce 1, nebo statutárního orgánu právnické osoby, která hodlá provozovat vysílání podle odstavce 1. Pokud je statutární orgán kolektivní, předloží výpis z evidence Rejstříku trestů všichni jeho členové; výpis z evidence Rejstříku trestů nesmí být starší šesti měsíců, c) časový a územní rozsah vysílání a jeho organizační a technické zabezpečení, d) doklad o uzavření smlouvy s organizacemi, kterým bylo uděleno oprávnění k výkonu hromadné správy autorských práv a práv autorskému právu příbuzných,8a) e) údaje o způsobu financování vysílání, a u právnických osob též údaje o vkladech jednotlivých společníků a výši základního jmění, f) informace o rozhlasových a televizních programech, které zamýšlí šířit; v případě vysílání prostřednictvím kabelových rozvodů plánované obsazení kanálů a technickou specifikaci kabelového rozvodu podle zvláštního předpisu.8b) § 17 (1) Registraci provádí Rada. Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy Radě došla přihláška. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 16 odst. 2 nebo jsou-li údaje v ní neúplné, Rada na to toho, kdo přihlášku podal, bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od jejího doručení, upozorní a stanoví lhůtu k odstranění vad. (2) Rada je povinna rozhodnout o registraci do 30 dnů od zahájení řízení o registraci. (3) Rada registraci odmítne v případě, že vady přihlášky nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě. Rada registraci rovněž odmítne, jestliže z přihlášky vyplývá, že vysíláním dojde k porušení právních předpisů nebo jestliže výpis z evidence Rejstříku trestů, předložený podle § 16 odst. 2 písm. b), bude obsahovat záznam o odsouzení za úmyslný trestný čin. (4) Jestliže Rada nerozhodne o registraci ve lhůtě podle předchozích odstavců, je dnem registrace den následující po uplynutí této lhůty. O tom vydá Rada tomu, kdo přihlášku podal, potvrzení. (5) Provozovatel s registrací, který zahájil vysílání, je povinen tuto skutečnost oznámit Radě do 30 dnů. (6) Provozovatel s registrací je povinen oznamovat Radě každou změnu v údajích obsažených v přihlášce. Změna může být provedena až po tom, kdy ji tento orgán zaregistroval. Ustanovení předchozích odstavců se použijí obdobně. (7) Rada může registraci zrušit, jestliže provozovatel s registrací uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje nebo jestliže opakovaně porušuje tento zákon nebo jiné právní předpisy související s provozováním vysílání. Rada registraci zruší, jestliže o to provozovatel s registrací požádá nebo jestliže by byly dány důvody k odmítnutí registrace podle odstavce 3. (8) Registrace zaniká: a) uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, c) nezapsal-li se provozovatel s registrací do obchodního rejstříku (§ 3 odst. 3) do doby zahájení vysílání, d) rozhodnutím Rady podle odstavce 7. 8a) Zákon č. 237/1995 Sb. 8b) Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 73/1974 Sb., o společných rozvodech rozhlasových a televizních signálů po kabelech, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva spojů č. 360/1991 Sb.“. 25. § 18 se vypouští. 26. Označení části páté včetně nadpisu „Kabelové rozvody“ se vypouští. Dosavadní části šestá a sedmá se označují jako části pátá a šestá. 27. V § 19 se vypouští odstavec 1 včetně poznámky č. 9). Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 28. V § 19 v nově označeném odstavci 1 se za slova „ze zákona“ vkládají tato slova: „a provozovatelů s licencí“; na konci věty se připojují tato slova: „ , a to oboustranně bezúplatně“; věta druhá se vypouští. 29. V § 20 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo subjekt uvedený v § 17 písm. d)“ a poslední věta. 30. V § 20 odst. 3 písm. a) se slova v závorce „§ 5 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1 písm. e)“; v písmenu b) se slova v závorce „§ 5 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1 písm. f)“; v písmenu c) se za slovo „zákona“ vkládají slova „a provozovatele s licencí“ a číslovka v závorce „2“ se nahrazuje číslovkou „1“; v písmenu d) se číslovka v závorce „4“ nahrazuje číslovkou „3“; v písmenu e) se číslovka v závorce „5“ nahrazuje číslovkou „4“. 31. V § 20 se vypouští odstavec 4. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 4 až 9. 32. V § 20 v nově označeném odstavci 4 se vkládají nová písmena a) a b), která znějí: „a) vysílá pořad, jehož obsah je v rozporu s povinnostmi provozovatelů uvedenými v § 5 odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona; b) vysílá pořad, který by mohl ohrozit psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých v době před 22. hodinou;“. Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena c) až g). 33. V § 20 v nově označeném odstavci 4 písm. g) se tečka na konci nahrazuje středníkem a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) neohlásí změny údajů uvedených v přihlášce o registraci (§ 17 odst. 6); i) nesplnil povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. g).“. 34. V § 20 v nově označeném odstavci 5 se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 4“ a za slova „aniž by byl k tomu oprávněn (§ 3)“ se vkládají tato slova: „nebo nesplnil povinnost podle § 5 odst. 2 až 4“. 35. V § 20 v nově označeném odstavci 6 se slova „kdy se orgán uvedený v § 16 o porušení povinnosti dozvěděl“ nahrazují slovy „kdy se Rada o porušení povinnosti dozvěděla“. 36. V § 20 v nově označeném odstavci 8 se slova „až 6“ nahrazují slovy „až 5“. 37. V § 20 v nově označeném odstavci 9 se vypouští poslední věta. 38. V § 21 se za slova „rozhodnutí o odnětí licence (§ 15)“ vkládají tato slova: „ , rozhodnutí o odmítnutí registrace (§ 17), rozhodnutí o zrušení registrace (§ 17)“. 39. § 24 zní: „§ 24 Pokud je v zákoně uvedena Federální rada pro rozhlasové a televizní vysílání, rozumí se jí Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání.“. Čl. II Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění takto: § 2 odst. 1 písm. i) zní: „i) vést evidenci provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání s registrací,“. Čl. III Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění takto: 1. § 3 písm. a) zní: „a) provozuje televizní vysílání na dvou vysílacích okruzích,“. 2. § 13 včetně poznámky č. 4) zní: „§ 13 Česká televize může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3) a povinnostmi a oprávněními stanovenými provozovatelům ze zákona.4) 4) § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.“. 3. § 14a a 14b se vypouštějí. Čl. IV Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění takto: V § 11 odst. 2 se slova „jedno procento“ nahrazují slovy „0,2 %“. Čl. V Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění takto: Příloha k zákonu České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb. a zákona č. 36/1995 Sb. „Sazebník správních poplatků“, se mění takto: Položka 69 zní: „Položka 69 a) Vydání rozhodnutí o registraci nebo udělení licence k televiznímu vysílání\| Kč 50 000,- ---\|--- b) Vydání rozhodnutí o registraci nebo udělení licence k rozhlasovému vysílání\| Kč 15 000,- c) Za provedené změny registrace nebo udělené licence k televiznímu vysílání\| Kč 10 000,- d) Za provedené změny registrace nebo udělené licence k rozhlasovému vysílání\| Kč 3 000,-“. Čl. VI Ustanovení přechodná, společná a závěrečná (1) Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání prostřednictvím satelitů, kabelových rozvodů nebo prostřednictvím satelitů a kabelových rozvodů, který k takovému vysílání obdržel před 1. lednem 1996 licenci podle dosavadních předpisů, požádá Radu České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání o registraci podle tohoto zákona do 90 dnů od jeho účinnosti. (2) Provozovatel rozhlasového a televizního vysílání může do 90 dnů od účinnosti tohoto zákona požádat Radu České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání o zrušení podmínek, stanovených Radou České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání podle dosavadních předpisů; této žádosti Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání vyhoví s výjimkou údajů, o kterých Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání může rozhodnout, že jsou závazné podle § 12 odst. 2 tohoto zákona. (3) Do nabytí účinnosti čl. I bodu 8 a čl. IV se do denního vysílacího času nezahrnuje vysílací čas okruhů Českému rozhlasu nově přidělených ke dni 1. ledna 1996. Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996, s výjimkou čl. I bodu 8 a čl. IV, které nabývají účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 302/1995 Sb.	Zákon č. 302/1995 Sb. Zákon, kterým se mění zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 12. 1995, datum účinnosti 27. 12. 1995, částka 81/1995 * Čl. I - Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění zákona č. 215/1993 Sb. a zákona č. 42/1995 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 27. 12. 1995 302 ZÁKON ze dne 8. prosince 1995, kterým se mění zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění zákona č. 215/1993 Sb. a zákona č. 42/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1, 2 a 3 se slova „ze Svazové republiky Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ nahrazují slovy „z území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů,“. 2. V § 1 odst. 4 a v § 3 odst. 3 se slova „do Svazové republiky Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ nahrazují slovy „na území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“. 3. V § 2 odst. 1 se slova „ve Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ nahrazují slovy „na území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“ a slova „ze Svazové republiky Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ se nahrazují slovy „z území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“. 4. V § 3 odst. 1 se slova „do Svazové republiky Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ nahrazují slovy „na území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“ a slova „ve Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ se nahrazují slovy „na území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“. 5. V § 4a se slova „ve Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ nahrazují slovy „na území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“. 6. V § 6a se odstavec 1 vypouští a zároveň se ruší označení odstavce 2. 7. V § 7 odst. 1 se slova „v § 2 odst. 2, § 4a, § 4b odst. 1, § 6, § 6a odst. 2 a § 6b“ nahrazují slovy „v § 2 odst. 2, § 4a, 6a a 6b“. 8. V § 7 odst. 3 písm. a) se slova „§ 6a odst. 2“ nahrazují slovy „§ 6a“, v § 7 odst. 3 písm. b) se vypouštějí slova „teritoriálních vod podle § 4b odst. 1, k průvozu podle § 6 nebo ke vstupu do“ a v § 7 odst. 3 písm. c) se vypouštějí slova „u tohoto ministerstva se podává rovněž žádost o souhlas podle § 2a“. 9. § 2a, 4, 4b, 4d, 5 a 6 se vypouštějí. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 30/1996 Sb.	Zákon č. 30/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 2. 1996, datum účinnosti 9. 2. 1996, částka 11/1996 * Čl. I - Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona České národní rady č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 131/1994 Sb., nález * Čl. III Aktuální znění od 9. 2. 1996 30 ZÁKON ze dne 8. února 1996, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona České národní rady č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 131/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 166/1995 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 29/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Návrh podle odstavce 1 může být uplatněn nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé nebo do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o nevydání nemovitosti, jinak právo zanikne.“. Dosavadní odstavce 2, 3 a 5 se označují jako odstavce 3 až 5. 2. § 13 odst. 2 zní: „(2) Byla-li nemovitost vydána podle § 9, mohly oprávněné osoby, které splňovaly všechny podmínky oprávněné osoby k 31. lednu 1993 nebo k 1. září 1993 a jejichž nároky uplatněné ve lhůtě podle odstavce 4 nebyly uspokojeny, tyto nároky uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla nemovitost vydána, do šesti měsíců ode dne skončení lhůty uvedené v odstavci 4. Oprávněná osoba podle odstavce 5 může u soudu uplatnit nárok vůči osobám, kterým byla nemovitost vydána podle § 9, do šesti měsíců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5.“. 3. V § 13 odst. 3 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Oprávněná osoba podle odstavce 5 může uplatnit nároky podle tohoto odstavce do 31. prosince 1996.“. 4. § 13 se doplňuje odstavci 4 a 5, které znějí: „(4) Právo na vydání nemovitosti podle § 6 mohla oprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do 31. ledna 1993, a pokud jde o nároky vyplývající z čl. II, do 1. září 1993. Náhrady za živý a mrtvý inventář podle § 20 mohla oprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do 31. března 1993. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počala osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, došlo-li k tomuto rozhodnutí po 1. červenci 1993. Neuplatněním práva ve lhůtě právo zaniklo. Lhůty pro předkládání písemných důkazů v řízení před pozemkovým úřadem se řídí obecnými předpisy o správním řízení. (5) Právo na vydání nemovitosti podle § 6 může po 31. lednu 1996 uplatnit oprávněná osoba, která nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. září 1993 oprávněnou osobou pouze proto, že nesplňovala podmínku trvalého pobytu, do šesti měsíců ode dne, kdy toto právo mohla uplatnit poprvé, jinak toto právo zaniká. Tato oprávněná osoba může uplatnit náhradu za mrtvý a živý inventář podle § 20 do 31. prosince 1998. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počne osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, dojde-li k tomuto rozhodnutí po 31. prosinci 1998.“. 5. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní: „§ 14a Věc nelze vydat, byla-li po 1. září 1993 nabyta do vlastnictví jiné osoby než státu nebo byl-li schválen ohledně této věci privatizační projekt nebo vydáno rozhodnutí o její privatizaci. Oprávněná osoba podle § 13 odst. 5 má nárok na náhradu, která se poskytne podle § 18a odst. 2.“. 6. § 22 se doplňuje odstavcem 11, který zní: „(11) Lhůta podle odstavce 6 počne běžet ode dne účinnosti tohoto zákona. Návrh podle odstavce 8 lze podat nejpozději do 31. prosince 1996 a může tak učinit oprávněná osoba uvedená v § 13 odst. 5.“. 7. § 26 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Lhůta podle odstavce 2 počne běžet ode dne účinnosti tohoto zákona, a to pro oprávněné osoby uvedené v § 13 odst. 5.“. Čl. II Zákon České národní rady č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 441/1992 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 29/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 2 se v úvodní větě a v písmenu c) slova „uvedené v § 11“ nahrazují slovy „uvedené v § 11a“. 2. § 2 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní: „(3) Oprávněná osoba podle odstavce 1 může uplatnit nárok na vydání nemovitosti, jestliže k 31. lednu 1996 je občanem České republiky, kterým se stala podle zákona č. 245/1948 Sb., zákona č. 194/1949 Sb. nebo zákona č. 34/1953 Sb., pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., a která do 1. ledna 1990 takto nabyté občanství nepozbyla.“. 3. Za § 10 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a (1) Osoba, která splňovala podmínky oprávněné osoby k 29. květnu 1992, mohla nároky podle tohoto zákona uplanit do 31. prosince 1992. Neuplatněním práva v této lhůtě její právo zaniklo. (2) Oprávněná osoba, která nebyla trvale žijící na území České republiky k 31. prosinci 1992 a tedy nebyla k tomuto dni oprávněnou osobou, může uplatnit nároky podle tohoto zákona do 15. července 1996. Neuplatněním práva v této lhůtě právo zanikne.“. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 59/1996 Sb.	Zákon č. 59/1996 Sb. Zákon o sídle Parlamentu České republiky Vyhlášeno 11. 3. 1996, datum účinnosti 1. 3. 1996, částka 18/1996 * ČÁST PRVÁ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - POSLANECKÁ SNĚMOVNA (§ 5 — § 6) * ČÁST TŘETÍ - SENÁT (§ 7 — § 8) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 9 — § 11) č. 1 k zákonu č. 59/1996 Sb. č. 2 k zákonu č. 59/1996 Sb. Aktuální znění od 1. 3. 1996 59 ZÁKON ze dne 21. února 1996 o sídle Parlamentu České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVÁ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Parlament sídlí v hlavním městě České republiky.1) § 2 K zajištění činnosti obou komor Parlamentu,2) jejich orgánů, poslanců, senátorů, Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu slouží objekty uvedené v přílohách tohoto zákona. Tyto objekty ve svém celku tvoří sídlo Parlamentu. § 3 Sídlo Parlamentu je ve vlastnictví České republiky. § 4 Sídlo Parlamentu je národní kulturní památka. Podmínky jeho ochrany stanoví vláda České republiky svým nařízením, které přijme nejpozději do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ POSLANECKÁ SNĚMOVNA § 5 (1) K zajištění úkolů spojených s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a funkcionářů, poslanců a poslaneckých klubů je zřízena Kancelář Poslanecké sněmovny, která je rozpočtovou organizací.3) (2) V čele Kanceláře Poslanecké sněmovny stojí její vedoucí. § 6 Právo hospodaření k objektům uvedeným v příloze č. 1 přísluší Kanceláři Poslanecké sněmovny. ČÁST TŘETÍ SENÁT § 7 (1) K zajištění úkolů spojených s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a klubů politických stran zastoupených v Senátu se dnem účinnosti tohoto zákona zřizuje Kancelář Senátu, která je rozpočtovou organizací. (2) V čele Kanceláře Senátu stojí její vedoucí. § 8 (1) Právo hospodaření k objektům uvedeným v příloze č. 2 přísluší Kanceláři Senátu. (2) Předání objektů dosud neužívaných Parlamentem zajistí vláda nejpozději do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 9 Do doby zvolení Senátu jmenuje vedoucího Kanceláře Senátu předseda Poslanecké sněmovny.4) § 10 Zrušuje se zákon České národní rady č. 465/1992 Sb., o sídle České národní rady. § 11 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 59/1996 Sb. OBJEKTY POSLANECKÉ SNĚMOVNY 1. Dům č. p. 176, Praha 1, Sněmovní ulice s pozemkem č. parc. 81, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 2. Dům č. p. 1, Praha 1, Sněmovní ulice s pozemkem č. parc. 74, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 491. 3. Dům č. p. 9, Praha 1, Thunovská ulice s pozemkem č. parc. 80, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 4. Dům č. p. 10, Praha 1, Thunovská ulice s pozemkem č. parc. 79, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 5. Dům č. p. 11, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 82, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 6. Dům č. p. 12, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 83, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 7. Dům č. p. 13, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 84, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 8. Dům č. p. 14, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 85, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 9. Dům č. p. 15, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 86, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 10. Dům č. p. 16, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 87, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 11. Dům č. p. 6, Praha 1, Malostranské náměstí s pozemkem č. parc. 75, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 12. Dům č. p. 7, Praha 1, Malostranské náměstí s pozemkem č. parc. 76, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 13. Dům č. p. 8, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 78, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 14. Dům č. p. 518, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 77, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. Příloha č. 2 k zákonu č. 59/1996 Sb. OBJEKTY SENÁTU 1. Dům č. p. 17, Praha 1, Valdštejnské náměstí s pozemkem č. parc. 108, 109, 110, 111, 114, 115 a 116 kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 135 a č. parc. 120 kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 18. 2. Dům č. p. 154, Praha 1, Valdštejnská ulice s pozemkem č. parc. 613 a 614, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 135. 3. Dům č. p. 155, Praha 1, Valdštejnská ulice s pozemkem č. parc. 625, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 135. 1) Čl. 13 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 2) Čl. 15 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. 3) § 117 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. 4) Čl. 106 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
Zákon č. 85/1996 Sb.	Zákon č. 85/1996 Sb. Zákon o advokacii Vyhlášeno 22. 4. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 29/1996 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - ADVOKÁT (§ 4 — § 35ea) * ČÁST TŘETÍ - EVROPSKÝ ADVOKÁT (§ 35f — § 35r) * ČÁST ČTVRTÁ - ZAHRANIČNÍ SPOLEČNOST (§ 35s — § 35u) * ČÁST PÁTÁ - ADVOKÁTNÍ KONCIPIENT (§ 36 — § 39) * ČÁST ŠESTÁ - KOMORA (§ 40 — § 49) * ČÁST SEDMÁ - ČINNOST KOMORY V OBLASTI MEDIACE (§ 49a — § 49b) * ČÁST OSMÁ - PŮSOBNOST MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI (§ 50 — § 52c) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 52d — § 52d) * ČÁST DESÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 53 — § 72) Aktuální znění od 20. 1. 2024 (1/2024 Sb.) 85 ZÁKON ze dne 13. března 1996 o advokacii Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Tento zákon upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služebposkytování právních služeb advokátyadvokáty (dále jen „výkon advokacie“). (2) Poskytováním právních služebPoskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služebPoskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu1), je-li vykonávána advokátemadvokátem. § 2 (1) Právní služby na území České republiky jsou oprávněni poskytovat za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným a) advokátiadvokáti, b) fyzické osoby, které 1. jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „domovský stát“), anebo jsou státními příslušníky jiného státu a jsou v některém z domovských států trvale usazeni, a 2. v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením domovského státu, které bylo oznámeno ve sdělení Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (dále jen „evropský advokátadvokát“). (2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno oprávnění a) notářů, soudních exekutorů, patentových zástupců a daňových poradců,1a) popřípadě dalších osob, jimž zvláštní zákon svěřuje poskytovat právní služby, b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo příslušníka ozbrojených sborů poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, pokud je poskytování právních služebposkytování právních služeb součástí jeho povinností vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního vztahu anebo služebního poměru. § 2a Každý má právo na svobodnou volbu advokátaadvokáta; tím není dotčeno ustanovení § 18 až 18c a zvláštní právní předpisy upravující ustanovení advokátaadvokáta soudem. § 3 (1) AdvokátAdvokát je při poskytování právních služebposkytování právních služeb nezávislý; je vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta. (2) AdvokátiAdvokáti poskytují právní služby ve všech věcech. (3) Ustanovením odstavce 2 není dotčeno omezení rozsahu oprávnění advokátůadvokátů poskytovat právní služby stanovené tímto zákonem (§ 5a odst. 2). ČÁST DRUHÁ ADVOKÁT HLAVA PRVNÍ Předpoklady pro výkon advokacie § 4 AdvokátemAdvokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátůadvokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen „Komora“). § 5 (1) Komora zapíše na základě písemné žádosti do seznamu advokátůadvokátů každého, a) kdo je plně svéprávný, b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice1b), nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu1d), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice, c) kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient, d) kdo je bezúhonný, e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, f) kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů podle § 7b odst. 1 písm. e) nebo f), nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let a insolvenční řízeníinsolvenční řízení bylo v této době pravomocně skončeno,1d) g) kdo není v pracovním nebo ve služebním poměru, s výjimkou pracovního poměru 1. ke Komoře nebo k obdobné profesní organizaci advokátůadvokátů v některém z domovských států, 2. k advokátoviadvokátovi, k právnické osobě podle § 15 odst. 1 (dále jen „společnost“), nebo k zahraniční právnické osobě oprávněné poskytovat právní služby podle § 35s odst. 1 (dále jen „zahraniční společnost“), 3. jehož předmětem je výkon vědecké, pedagogické, literární, publicistické nebo umělecké činnosti, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, h) kdo složil advokátní zkoušku, i) kdo uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč, a j) kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až i) složil do rukou předsedy Komory tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokátaadvokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu.“ (2) Do doby právní praxe advokátního koncipientaadvokátního koncipienta podle odstavce 1 písm. c) se započítává pouze doba, po kterou se advokátní koncipientadvokátní koncipient řádně připravuje na výkon advokacie pod dohledem školitele (§ 38); dovolená čerpaná v době trvání této praxe se považuje za výkon právní praxe nejvýše v délce čtyř týdnů v každém kalendářním roce. Nevykonává-li advokátní koncipientadvokátní koncipient právní praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání. § 5a (1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátůadvokátů každého, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a a) prokáže, že je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v § 3 v jiném státě za podmínek slučitelných s tímto zákonem, a b) složí uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3). (2) AdvokátAdvokát, který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů podle odstavce 1, je oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž získal oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb, a v oblasti práva mezinárodního. § 5b (1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátůadvokátů evropského advokátaadvokáta, který splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a který prokáže, že a) poskytoval v České republice bez podstatnějších přerušení právní služby jako usazený evropský advokátusazený evropský advokát (§ 35l odst. 1) po dobu alespoň tří let, b) právní služby podle písmena a) poskytoval v oblasti práva České republiky. (2) Prokáže-li žadatel o zápis do seznamu advokátůadvokátů, který nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. b), v pohovoru před tříčlennou komisí jmenovanou předsedou Komory, že jeho znalosti o právu České republiky a stavovských předpisů, jakož i zkušenosti získané v průběhu dosavadního poskytování právních služebposkytování právních služeb jsou dostatečné k výkonu advokacie, může Komora splnění této podmínky zcela nebo zčásti prominout. § 5c Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátůadvokátů státního příslušníka některého z domovských států nebo státního příslušníka jiného státu trvale usazeného v některém z domovských států, který splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a který a) prokáže, že splnil podmínky profesního vzdělání a praxe stanovené v tomto státě k získání oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b), a b) složí zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2). § 5d (1) Komora vydá advokátoviadvokátovi nejpozději do jednoho týdne po zápisu do seznamu advokátůadvokátů osvědčení o zápisu do seznamu advokátůadvokátů a identifikační průkaz advokátaadvokáta; vydání identifikačního průkazu advokátaadvokáta a náležitosti identifikačního průkazu advokátaadvokáta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu advokátůadvokátů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu advokátaadvokáta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu advokátaadvokáta. V osvědčení a v identifikačním průkazu advokátaadvokáta Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služebposkytování právních služeb podle § 5a odst. 2. (2) Osvědčením nebo identifikačním průkazem podle odstavce 1 prokazuje advokátadvokát oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb. (3) První identifikační průkaz vydá Komora advokátoviadvokátovi bezplatně; za vydání nového identifikačního průkazu může Komora stavovským předpisem stanovit poplatek, a to nejvýše částkou 1 000 Kč. (4) Ten, kdo byl vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů podle § 7b odst. 1 písm. d) až g), je povinen Komoře neprodleně odevzdat osvědčení o zápisu do seznamu advokátůadvokátů a vrátit identifikační průkaz advokátaadvokáta. Odevzdání osvědčení a vrácení identifikačního průkazu advokátaadvokáta v případě pozastavení výkonu advokacie a jejich navrácení advokátoviadvokátovi v případě zániku pozastavení výkonu advokacie upraví stavovský předpis. § 5e (1) Zápis do seznamu advokátůadvokátů zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů bez odkladu, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 5d odst. 1. (2) Komora současně se zaznamenáním zápisu do seznamu advokátůadvokátů sdělí advokátoviadvokátovi identifikační číslo osoby, které mu bylo přiděleno správcem registru podle jiného zákona1c); to neplatí, pokud je advokátadvokát zaměstnaným advokátemadvokátem nebo pokud bylo advokátoviadvokátovi identifikační číslo osoby již přiděleno. § 5f AdvokátAdvokát, který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů podle § 5a, je oprávněn požádat o nový zápis do seznamu advokátůadvokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 5c, pokud splní podmínky pro zápis do seznamu advokátůadvokátů uvedené v těchto ustanoveních. § 5g Tomu, kdo prokáže právní zájem, Komora osvědčí, zda splňuje podmínky pro zápis do seznamu advokátůadvokátů podle § 5 odst. 1 písm. b), c) a h). § 6 (1) Za advokátní zkoušku se pokládá též justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečná zkouška státního zástupce, arbitrážní zkouška a notářská zkouška a exekutorská zkouška; Komora může uznat i jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku advokátní. (2) Za praxi advokátního koncipientaadvokátního koncipienta se pokládá též praxe soudce, prokurátora, státního zástupce, státního arbitra, státního notáře, notáře, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, arbitrážního čekatele, právního čekatele státního zastupitelství, notářského kandidáta a notářského koncipienta, exekutora, exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního souduÚstavního soudu, asistenta soudce Ústavního souduÚstavního soudu nebo Nejvyššího soudu anebo Nejvyššího správního soudu, asistenta Veřejného ochránce práv, asistenta soudce a asistenta státního zástupce, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti, který získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo požadované podle § 37 odst. 1 písm. b), a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů, činnost zaměstnance Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který jedná v řízeních před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány ve věcech uvedených v § 16 odst. 2 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových; Komora může uznat za právní praxi advokátního koncipientaadvokátního koncipienta i jinou právní praxi. (3) Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle odstavce 1 lze uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátůadvokátů; jinou právní praxi podle odstavce 2 lze uznat za právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátůadvokátů. § 7 (1) Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč, (dále jen „poplatek za zkoušku“) a) advokátní zkoušku (§ 54 odst. 1) každému, kdo prokáže, že ke dni podání přihlášky splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d), b) zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2) státnímu příslušníkovi některého z domovských států, který prokáže, že ke dni podání přihlášky splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5c písm. a), c) uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3) každému, kdo prokáže, že ke dni podání přihlášky splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a). (2) Uchazeč vykoná zkoušku v termínu stanoveném Komorou. Komora vyrozumí uchazeče o tom, zda splňuje podmínky pro vykonání zkoušky podle odstavce 1 nejpozději do čtyř měsíců po doručení žádosti o vykonání zkoušky. (3) Komora umožní v městech, kde lze vykonat advokátní zkoušku, do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do seznamu advokátůadvokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5a až 5c. Komora zapíše žadatele do seznamu advokátůadvokátů ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe podle § 6 anebo prominutí podmínky pro zápis do seznamu advokátůadvokátů podle § 5b odst. 2 pozbývají platnosti. Vyškrtnutí ze seznamu advokátů § 7a Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátůadvokátů: a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 7b, b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 8 a 10. § 7b (1) Ten, a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni úmrtí, b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, c) kdo byl omezen ve svéprávnosti, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla jeho svéprávnost omezena, d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, e) vůči komu byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, f) kdo je společníkem společnosti nebo zahraniční společnosti, vůči níž byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, g) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátadvokát doručí žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše. (2) Vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d) až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy. § 8 (1) Ze seznamu advokátůadvokátů vyškrtne Komora toho, a) kdo byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů, ačkoliv nesplňuje některou z podmínek v tomto zákoně uvedených, b) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie, c) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čintrestný čin, než je uveden v písmenu b), nebo kdo byl za trestný čintrestný čin uvedený v písmenu b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, d) kdo je v prodlení delším než 6 měsíců se zaplacením příspěvku na činnost Komory nebo jiné platby podle § 30 odst. 1 a příspěvek nebo jinou platbu nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení; za stejných podmínek Komora vyškrtne ze seznamu advokátůadvokátů toho, kdo je statutárním orgánem společnosti nebo zahraniční společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční společnosti, jestliže k platbě podle § 30 odst. 1 je povinna tato společnost nebo zahraniční společnost, e) kdo porušil povinnost být pojištěn podle § 24a odst. 1 ve výši minimálního limitu pojistného plnění z pojištění advokátůadvokátů. (2) O vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů podle odstavce 1 písm. a) je Komora oprávněna rozhodnout pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o nesplnění podmínky pro zápis do seznamu advokátůadvokátů dozvěděla; to neplatí, jde-li o podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5a odst. 1 písm. a). (3) Vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí stalo vykonatelným. Pozastavení výkonu advokacie § 8a K pozastavení výkonu advokacie dochází, a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b, b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 9 a 10. § 8b (1) AdvokátoviAdvokátovi, a) vůči kterému byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu, b) který je společníkem společnosti nebo zahraniční společnosti, vůči níž byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu, c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie [§ 32 odst. 3 písm. d)], je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, d) který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby, e) který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je pozastaven výkon advokacie dnem nástupu výkonu tohoto trestu. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) a c) tím není dotčeno, f) kterému byl uložen trest zákazu činnosti1e) spočívající v zákazu výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a c) tím není dotčeno, g) který vykonává advokacii v pracovním poměru (§ 15a), je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie advokátoviadvokátovi, který je jeho zaměstnavatelem, nebo dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie poslednímu ze společníků společnosti nebo zahraniční společnosti, která je jeho zaměstnavatelem. (2) Pozastavení výkonu advokacie podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokátaadvokáta písemně vyrozumí. § 9 (1) Komora pozastaví advokátoviadvokátovi výkon advokacie a) vznikl-li mu pracovní poměr nebo služební poměr, s výjimkou pracovních poměrů uvedených v § 5 odst. 1 písm. g) nebo pracovního poměru podle § 15a, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, b) brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší čtyř měsíců jiná překážka, c) na základě písemné žádosti advokátaadvokáta. (2) Komora může pozastavit advokátoviadvokátovi výkon advokacie, a) byla-li na něho v trestním řízenítrestním řízení podána obžaloba, návrh na schválení dohody o vině a trestu nebo návrh na potrestání pro úmyslný trestný čintrestný čin, anebo bylo-li proti němu pro takový trestný čintrestný čin zahájeno trestní stíhání a skutečnosti nasvědčující tomu, že byl takový trestný čintrestný čin spáchán, ohrožují důvěru v další řádný výkon advokacie tímto advokátemadvokátem; výkon advokacie může být z těchto důvodů pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se trestní řízenítrestní řízení končí, b) bylo-li zahájeno řízení o omezení jeho svéprávnosti, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí, c) bylo-li zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek advokátaadvokáta nebo společnosti nebo zahraniční společnosti, jíž je společníkem. (3) Komora může na návrh kárného žalobce (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) pozastavit výkon advokacie advokátoviadvokátovi, proti kterému bylo zahájeno kárné řízení, jestliže a) skutečnosti nasvědčující tomu, že se advokátadvokát dopustil kárného provinění, jsou natolik závažné, že další výkon advokacie kárně obviněným advokátemadvokátem ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, nebo b) od zahájení kárného řízení uplynul více než 1 rok, protože jednání v kárném řízení bylo v této době nejméně třikrát odročeno z důvodů spočívajících na straně kárně obviněného advokátaadvokáta, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto kárné řízení končí. (4) Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným. § 9a (1) Po dobu pozastavení výkonu advokacie a) advokátadvokát není oprávněn poskytovat právní služby, b) advokátadvokát není oprávněn vykonávat další činnosti podle § 56, pokud podmínkou jejich výkonu je oprávnění vykonávat advokacii, c) zaniká členství advokátaadvokáta v orgánech Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) až f), d) advokátadvokát nemůže být volen nebo jmenován do orgánů Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) až f). (2) Pozastavením výkonu advokacie a) nezaniká účast advokátaadvokáta ve sdružení podle § 14 nebo ve společnosti; účast advokátaadvokáta v zahraniční společnosti nezaniká, pokud právní předpisy domovského státu, v němž má zahraniční společnost sídlo, nestanoví jinak, b) není dotčena povinnost advokátaadvokáta uvedená v § 24a odst. 1, c) nezaniká povinnost advokátaadvokáta provádět platby podle § 30 odst. 1, d) není dotčena kárná odpovědnost advokátaadvokáta, a to i pokud jde o kárné provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu advokacie. § 9b (1) Pozastavení výkonu advokacie zaniká a) dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu advokacie, a v případech podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo b) anebo § 9 odst. 3 dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon advokacie pozastaven, b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie zrušeno nebo změněno (§ 55 odst. 7), c) dnem doručení písemné žádosti advokátaadvokáta, nebo dnem uvedeným v této žádosti, nepředchází-li dni doručení, došlo-li k pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 písm. c). (2) Zánik pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů bez prodlení, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokátaadvokáta písemně vyrozumí. § 10 (1) Dojde-li u advokátaadvokáta, který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů podle § 5a, k pozastavení či zániku oprávnění poskytovat právní služby v cizině, pozastaví mu Komora výkon advokacie podle tohoto zákona, popřípadě jej ze seznamu advokátůadvokátů vyškrtne. (2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o pozastavení výkonu advokacie advokátoviadvokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů podle § 5a, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokátaadvokáta ze seznamu advokátůadvokátů. (3) Byl-li pozastaven výkon advokacie advokátoviadvokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů podle § 5b, anebo byl-li tento advokátadvokát ze seznamu advokátůadvokátů vyškrtnut, informuje Komora bez odkladu v potřebném rozsahu o těchto skutečnostech orgán domovského státu, od něhož získal oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „příslušný orgán domovského státu“). (4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu, ve kterém advokátadvokát zapsaný do seznamu advokátůadvokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátoviadvokátovi podle tohoto zákona, o pozastavení výkonu advokacie tomuto advokátoviadvokátovi, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokátaadvokáta ze seznamu advokátůadvokátů. HLAVA DRUHÁ Způsob výkonu advokacie § 11 (1) AdvokátAdvokát vykonává advokacii a) samostatně, nebo b) společně s jinými advokátyadvokáty jako společník společnosti podle občanského zákoníku (dále jen „sdružení“), nebo jako společník společnosti podle § 15 anebo jako společník zahraniční společnosti, nebo c) v pracovním poměru podle § 15a. (2) Komora vede seznam sdružení, společností a zahraničních společností; ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena. § 12 (1) Při výkonu advokacie je advokátadvokát povinen používat označení „advokátadvokát“. (2) Ze společného jména sdružení nebo z obchodní firmy společnosti musí být zřejmé, že se jedná o sdružení nebo společnost, jejichž předmětem činnosti je výkon advokacie. (3) Podrobnosti o používání označení podle odstavce 1 a společného jména sdružení a obchodní firmy společnosti podle odstavce 2 stanoví stavovský předpis; za podmínek stanovených stavovským předpisem jsou advokátadvokát, sdružení nebo společnost oprávněni používat dodatků vztahujících se k poskytovaným právním službám. (4) AdvokátAdvokát, poskytující právní služby jménem zahraniční společnosti podle § 35s, používá obchodní firmu nebo název této zahraniční společnosti nebo její organizační složky podle zápisu v obchodním rejstříku. § 13 (1) AdvokátAdvokát musí mít na území České republiky sídlo, které se zapisuje do seznamu advokátůadvokátů. (2) Vykonává-li advokátadvokát advokacii samostatně nebo ve sdružení, je jeho sídlo podle odstavce 1 sídlem podnikatele podle zvláštních právních předpisů. (3) Sídlo advokátaadvokáta, který vykonává advokacii ve společnosti, musí být shodné se sídlem této společnosti podle zvláštních právních předpisů. (4) Sídlem advokátaadvokáta vykonávajícího advokacii v pracovním poměru (§ 15a odst. 1) k jinému advokátoviadvokátovi nebo ke společnosti je sídlo jeho zaměstnavatele podle odstavce 1 nebo podle odstavce 3. § 14 Sdružení (1) AdvokátiAdvokáti se mohou sdružit za účelem společného výkonu advokacie; v takovém případě si upraví vzájemné vztahy písemnou smlouvou podle občanského zákoníku. Společníky sdružení mohou být pouze advokátiadvokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem. K dosažení sjednaného účelu sdružení jsou jeho jednotliví společníci oprávněni zaměstnávat další advokátyadvokáty podle § 15a; tito advokátiadvokáti nejsou společníky sdružení. (2) Majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává spoluvlastnictvím všech společníků sdružení, nestanoví-li smlouva jinak. Má-li podle smlouvy rozhodovat o správě společných věcí většina hlasů společníků, náleží každému ze společníků jeden hlas, nestanoví-li smlouva jinak. Správou společných věcí nelze pověřit třetí osobu. (3) AdvokátiAdvokáti, kteří jsou společníky sdružení, musí mít společné sídlo; dojde-li k porušení této povinnosti, nastávají účinky doručení i tehdy, když písemnost určená některému ze společníků sdružení je doručena kterémukoliv jinému společníkovi. (4) AdvokátAdvokát, který je společníkem sdružení, nemůže ode dne vzniku účasti do dne jejího zániku současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti, v jiném sdružení, ani v pracovním poměru. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí, dohodnou-li se advokátiadvokáti na společném poskytování právních služebposkytování právních služeb v jednom nebo více případech. § 15 Společnost (1) AdvokátiAdvokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokátiadvokáti; předmětem podnikání veřejné obchodní společnosti může být i výkon činnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu4a). Skutečným majitelem podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů a fyzickou osobou, která je v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu takovéto společnosti, může být jen osoba bezúhonná. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro společnost ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev. (3) AdvokátAdvokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splnění vkladové povinnosti v plném rozsahu do obchodního rejstříku; oprávnění advokátaadvokáta vykonávat do té doby advokacii samostatně, ve sdružení nebo v jiné společnosti tím není dotčeno. (4) AdvokátiAdvokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy4c), vykonávají advokátiadvokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokátadvokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služebposkytováním právních služeb advokátemadvokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními předpisy. (5) Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokátadvokát. Na advokátyadvokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 21, pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních služebposkytování právních služeb touto společností. (6) Vyškrtnutím ze seznamu advokátůadvokátů účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního právního předpisu. (7) Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokátadvokát; právo dědice, který není advokátemadvokátem, na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno. (8) AdvokátAdvokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže ode dne vzniku účasti do dne jejího zániku nebo do okamžiku rozhodnutí o likvidaci společnosti současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a). (9) Ustanovení § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, 25, 28 a 29 se použijí pro společnost přiměřeně. Výkon advokacie v pracovním poměru § 15a (1) AdvokátAdvokát může vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému advokátoviadvokátovi nebo ke společnosti anebo k zahraniční společnosti (dále jen „zaměstnaný advokátadvokát“). (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnaných advokátůadvokátů zákoníkem práce. (3) AdvokátAdvokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokátaadvokáta nebo jedné společnosti anebo jedné zahraniční společnosti; zaměstnaný advokátadvokát není oprávněn vykonávat současně advokacii samostatně ani společně s jinými advokátyadvokáty. (4) Zaměstnaný advokátadvokát je povinen používat při výkonu advokacie označení „advokátadvokát“ spolu s označením svého zaměstnavatele; jiných označení nebo dodatků podle § 12 je zaměstnaný advokátadvokát oprávněn používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem. (5) Zaměstnaný advokátadvokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel pracovněprávní vztah s jiným advokátemadvokátem nebo s advokátním koncipientem [§ 37 odst. 1 písm. e)] anebo v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnávat další osoby. (6) Při výkonu advokacie postupuje zaměstnaný advokátadvokát podle ustanovení § 3 odst. 1 a § 16 s tím, že je přitom povinen řídit se pokyny zaměstnavatele, pokud tyto pokyny nejsou v rozporu s právními nebo stavovskými předpisy anebo s pokyny klienta. § 15b (1) Zaměstnaný advokátadvokát vykonává advokacii jménem zaměstnavatele a na jeho účet; se souhlasem zaměstnavatele je zaměstnaný advokátadvokát oprávněn vykonávat advokacii i vlastním jménem a na účet zaměstnavatele, pokud a) zvláštní právní předpisy výkon advokacie zaměstnaným advokátemadvokátem jménem zaměstnavatele v jednotlivých případech nepřipouštějí, b) mají právní služby spočívat v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízenítrestním řízení. (2) Byl-li zaměstnaný advokátadvokát k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven, poskytuje právní služby vlastním jménem a na účet zaměstnavatele. § 15c Škoda způsobená zaměstnaným advokátemadvokátem zaměstnavateli při poskytování právních služebposkytování právních služeb podle § 15a a 15b nebo v přímé souvislosti s ním je škodou způsobenou při plnění pracovních úkolů; zaměstnaný advokátadvokát za tuto škodu zaměstnavateli odpovídá podle zákoníku práce. § 15d (1) V případě, že se advokátadvokát, který doposud vykonával advokacii samostatně, stane zaměstnaným advokátemadvokátem, přecházejí dnem vzniku pracovního poměru jeho dosavadní práva a povinnosti ve vztahu ke klientům na jeho zaměstnavatele, nedohodne-li se advokátadvokát s klientem do dne vzniku pracovního poměru jinak nebo neučiní-li klient do dne vzniku pracovního poměru jiné opatření. AdvokátAdvokát je povinen informovat své klienty o tom, že se stane zaměstnaným advokátemadvokátem, do 3 dnů ode dne uzavření pracovní smlouvy, nejpozději však do 15 dnů přede dnem vzniku pracovního poměru. (2) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 1 není povinnost zaměstnaného advokátaadvokáta k náhradě újmy podle § 24 odst. 1, jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zaměstnavatele nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátemadvokátem a klientem, pokud by byl zaměstnavatel v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátoviadvokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zaměstnavateli spravedlivě požadovat. Trvalá spolupráce mezi advokáty § 15e (1) AdvokátAdvokát, vykonávající advokacii samostatně, může trvale poskytovat právní služby pro jiného advokátaadvokáta vykonávajícího advokacii samostatně, pro společnost nebo pro zahraniční společnost, na základě smlouvy, kterou o trvalém poskytování právních služebposkytování právních služeb uzavře s jiným advokátemadvokátem, společností nebo zahraniční společností (dále jen „smlouva o trvalé spolupráci“). Smlouva o trvalé spolupráci musí mít písemnou formu a nesmí omezovat nezávislost advokátaadvokáta při poskytování právních služebposkytování právních služeb podle § 3 odst. 1 a § 16. (2) AdvokátAdvokát, vykonávající advokacii samostatně, může trvale poskytovat právní služby též advokátůmadvokátům ve sdružení, pokud uzavře smlouvu o trvalé spolupráci alespoň s některým ze společníků sdružení a ostatní společníci sdružení s tím písemně vysloví souhlas. (3) Ustanovení § 19 není ustanoveními odstavců 1 a 2 dotčeno. (4) AdvokátAdvokát, poskytující právní služby na základě smlouvy o trvalé spolupráci (dále jen „spolupracující advokátadvokát“), může spolupracovat pouze s jedním advokátemadvokátem nebo s jednou společností nebo s jednou zahraniční společností anebo s jedním sdružením; ustanovení § 14 odst. 5 tím není dotčeno. § 15f (1) Smlouva o trvalé spolupráci musí obsahovat a) vymezení předmětu a rozsahu právních služeb poskytovaných spolupracujícím advokátemadvokátem, b) vymezení vzájemných vztahů a způsobu koordinace při poskytování právních služebposkytování právních služeb spolupracujícím advokátemadvokátem, c) vymezení způsobu materiálně technického zabezpečení při poskytování právních služebposkytování právních služeb spolupracujícím advokátemadvokátem, například případným pronájmem kanceláře spolupracujícímu advokátoviadvokátovi, jejím vybavením nebo společným využíváním administrativně technických prostředků, d) ujednání, zda spolupracující advokátadvokát bude poskytovat právní služby podle smlouvy o trvalé spolupráci svým jménem nebo jménem advokátaadvokáta, společnosti, zahraniční společnosti nebo sdružení, se kterými spolupracuje, popřípadě jak a za jakých podmínek bude jméno advokátaadvokáta, společnosti, zahraniční společnosti nebo sdružení při poskytování právních služebposkytování právních služeb na základě smlouvy o trvalé spolupráci užíváno, e) stanovení způsobu vyúčtování právních služeb poskytnutých spolupracujícím advokátemadvokátem na základě smlouvy o trvalé spolupráci. (2) Pokud spolupracující advokátadvokát poskytuje právní služby na základě smlouvy o trvalé spolupráci, je povinen na to klienta předem upozornit. (3) Na základě smlouvy o trvalé spolupráci nelze poskytovat právní služby v případech, kdy byl spolupracující advokátadvokát k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven; ustanovení § 16 odst. 1 tím není dotčeno. HLAVA TŘETÍ Práva a povinnosti advokátů § 16 (1) AdvokátAdvokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokátadvokát povinen klienta přiměřeně poučit. (2) Při výkonu advokacie je advokátadvokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. § 17 AdvokátAdvokát postupuje zejména při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis. § 17a (1) V trestním řízenítrestním řízení před soudem, v řízení před Nejvyšším soudem, Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudemÚstavním soudem je advokátadvokát povinen používat stavovský oděv advokátaadvokáta. (2) Komora stavovským předpisem stanoví vzhled stavovského oděvu advokátaadvokáta. (3) Komora je oprávněna na základě provedeného výběrového řízení určit jednoho nebo více dodavatelů stavovského oděvu. § 18 (1) AdvokátAdvokát je oprávněn poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud nebyl podle zvláštních právních předpisů ustanoven nebo Komorou k poskytnutí právních služeb podle odstavce 2 a § 18a až 18c určen; ustanovení § 19 tím není dotčeno. (2) Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokátaadvokáta soudem podle zvláštních právních předpisů7c) a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak (dále jen „žadatel“), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokátaadvokáta k poskytnutí a) právní porady podle § 18a nebo b) právní služby podle § 18c. § 18a (1) Žadatel, jehož průměrný měsíční příjem za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti nepřesahuje trojnásobek životního minima jednotlivce nebo osob s ním společně posuzovaných podle zákona upravujícího životní a existenční minimum, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní porady, zastoupen jiným advokátemadvokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo na to, aby mu Komora určila advokátaadvokáta k poskytnutí právní porady. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, lze splnění podmínek kladených na průměrný měsíční příjem prominout. (2) Právní porada se poskytne jednomu žadateli v minimální délce 30 minut, nejvýše do vyčerpání 120 minut délky právní porady za každý kalendářní rok; do celkového ročního časového limitu se započítává každých započatých 30 minut právní porady. (3) Žádost o určení advokátaadvokáta k poskytnutí právní porady lze podat pouze na formuláři. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) prohlášení žadatele, že jeho poměry odpovídají podmínkám pro přiznání nároku na poskytnutí právní porady podle odstavce 1, a b) prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní porada žádána, nezastupuje jiný advokátadvokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a). (4) Podrobnosti náležitostí žádosti včetně vzoru jejího formuláře stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (5) Žadatel je povinen spolu s podáním žádosti uhradit Komoře poplatek za vyřízení žádosti ve výši 100 Kč. Poplatek je příjmem Komory. Poplatek nehradí: a) cizinci umístění v zařízení pro zajištění cizinců podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo přijímacím středisku podle zákona o azylu, b) držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, c) osoby pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi, d) osoby mladší 15 let, e) osoby, které jsou poživateli příspěvku na péči ve stupni III (těžká závislost) a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách, a f) osoby pečující o osoby, které mají přiznaný příspěvek na péči ve stupni III (těžká závislost) a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách. (6) Komora určí advokátaadvokáta k poskytnutí právní porady žadateli, který osvědčil splnění zákonných podmínek a uhradil poplatek podle odstavce 5, bez zbytečného odkladu. Rozhodnutí o tom se nevyhotovuje v písemné formě. (7) Nevyhoví-li Komora žádosti, vydá o tom rozhodnutí. § 18b (1) Na základě podnětu provozovatele zařízení pro zajištění cizinců podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo přijímacího střediska podle zákona o azylu určí Komora advokátaadvokáta k poskytnutí jednorázové právní porady neurčenému počtu osob umístěných v takovém zařízení; § 18a odst. 3 písm. b) a § 18a odst. 6 se použijí obdobně. (2) Podnět podle odstavce 1 lze podat pouze na formuláři, jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. § 18c (1) Žadatel, který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní služby, zastoupen jiným advokátemadvokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo, aby mu Komora určila advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby. V téže věci může být žadateli určen Komorou advokátadvokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokátadvokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2. (2) Žádost o určení advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby lze podat pouze na formuláři, jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) popis věci, v níž by měla být právní služba poskytována, a b) prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní služba žádána, nezastupuje jiný advokátadvokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a). (3) Nejde-li o poskytnutí právní služby na náklady státu podle § 23 odst. 3, je žadatel povinen v žádosti podle odstavce 2 doložit, že se neúspěšně pokusil zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátůadvokátů. (4) K žádosti o určení advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby bezplatně musí žadatel přiložit doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti, jakož i doklady o jeho majetkových poměrech. Podrobnosti náležitostí žádosti a způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele v případě žádosti o poskytnutí právní služby bezplatně, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (5) Komora určí advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby bezplatně žadateli, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují. Komora určí advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby žadateli, který osvědčil splnění zákonných podmínek, bez zbytečného odkladu. Komora žádosti nevyhoví, jestliže jde o zneužití práva nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva. (6) V rozhodnutí o určení advokátaadvokáta Komora určí, zda advokátadvokát poskytne právní služby bezplatně, vymezí věc, v níž je advokátadvokát povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah těchto služeb. Komora může v rozhodnutí o určení advokátaadvokáta stanovit i další podmínky poskytnutí právních služeb. Komorou určený advokátadvokát je povinen právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. To neplatí, jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb uvedené v § 19 nebo jde-li o zneužití práva, zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2; v těchto případech advokátadvokát o důvodech neposkytnutí právních služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Určení advokátaadvokáta Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy k obhajobě toho, jemuž byl advokátadvokát Komorou určen, v trestním řízenítrestním řízení nebo k jeho zastupování v jiném řízení. (7) Komora určení advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby bezplatně zruší, jestliže během poskytování právních služebposkytování právních služeb tímto advokátemadvokátem v příslušné věci vyjde najevo, že příjmové a majetkové poměry klienta poskytnutí právních služeb neodůvodňovaly. Komora určení advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby bezplatně zruší také tehdy, jestliže během poskytování právních služebposkytování právních služeb tímto advokátemadvokátem v příslušné věci vyjde najevo, že se příjmové a majetkové poměry klienta změnily tak, že poskytnutí právních služeb bezplatně již neodůvodňují; určení advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby bezplatně Komora zruší k okamžiku změny těchto poměrů. Nedohodne-li se advokátadvokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokátadvokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování právních služebposkytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátoviadvokátovi písemně sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá. (8) Ode dne, ke kterému bylo zrušeno určení advokátaadvokáta Komorou k poskytnutí právní služby bezplatně, má advokátadvokát nárok na úhradu odměny za poskytnutí právní služby po klientovi podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, nedohodne-li se advokátadvokát s klientem jinak. (9) Změní-li se v průběhu poskytování právních služebposkytování právních služeb příjmové a majetkové poměry žadatele, kterému byl určen advokátadvokát k poskytnutí právní služby bezplatně, je žadatel povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit Komoře. § 18d (1) Pro účely poskytování právních porad podle § 18a a poskytování právních služebposkytování právních služeb podle § 18c vede Komora seznam žadatelů. Tento seznam je neveřejný. Do seznamu žadatelů se zapisují identifikační údaje žadatelů o právní pomoc, kontaktní údaje uvedené v žádosti, údaje nezbytné k posouzení nároku a údaje, v jakém rozsahu jim byla právní pomoc poskytnuta. Údaje o žadatelích jsou uchovávány po dobu 3 let od ukončení poskytování právní službyposkytování právní služby, která byla předmětem určení. (2) Pro účely určení advokátaadvokáta vede Komora seznam advokátůadvokátů, kteří vyjádřili souhlas s poskytováním právních služebposkytováním právních služeb podle § 18a až 18c; při určování advokátaadvokáta k takovému poskytnutí právních služeb dbá Komora na to, aby advokátiadvokáti byli určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na charakter a složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátoviadvokátovi v souvislosti s poskytnutím právních služeb vzniknout. Nelze-li určit advokátaadvokáta z tohoto seznamu, určí Komora advokátaadvokáta ze seznamu vedeného Komorou podle § 4. (3) Povinnosti advokátaadvokáta při poskytování právní službyposkytování právní služby podle § 18 až 18c stanoví stavovský předpis. § 19 (1) AdvokátAdvokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže a) v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, b) osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokátadvokát, s nímž vykonává advokacii společně (§ 11 odst. 1), nebo v případě zaměstnaného advokátaadvokáta advokátadvokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokátadvokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele, c) by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit, d) projednání věci se zúčastnil advokátadvokát, případně osoba advokátoviadvokátovi blízká, e) zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokátaadvokáta nebo osoby advokátoviadvokátovi blízké. (2) Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není poskytování právních služebposkytování právních služeb advokátemadvokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst. 2. § 20 (1) AdvokátAdvokát je povinen smlouvu o poskytování právních služebposkytování právních služeb vypovědět, popřípadě požádat o zrušení ustanovení nebo požádat Komoru o určení jiného advokátaadvokáta, zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 19. (2) AdvokátAdvokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služebposkytování právních služeb vypovědět, popřípadě požádat o zrušení ustanovení nebo požádat Komoru o určení jiného advokátaadvokáta, dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost. AdvokátAdvokát je oprávněn takto postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení advokátemadvokátem o tom, že jeho pokyny jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, trvá na tom, aby advokátadvokát přesto postupoval podle těchto pokynů. (3) AdvokátAdvokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služebposkytování právních služeb vypovědět, nesložil-li klient přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí právních služeb, ačkoliv byl o to advokátemadvokátem požádán. (4) Klient je oprávněn smlouvu o poskytování právních služebposkytování právních služeb vypovědět kdykoliv, a to i bez udání důvodu. (5) Výpovědní dobu je možné sjednat pouze pro případ výpovědi smlouvy o poskytování právních služebposkytování právních služeb ze strany advokátaadvokáta podle odstavce 2 věty první nebo ze strany klienta; výpovědní doba však nesmí být delší než tři měsíce. (6) Nedohodne-li se advokátadvokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokátadvokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy smlouva o poskytování právních služebposkytování právních služeb na základě výpovědi podle odstavců 1 až 5 nebo z jiného důvodu zanikla, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátoviadvokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá. § 21 (1) AdvokátAdvokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služebposkytováním právních služeb. (2) Povinnosti mlčenlivosti může advokátaadvokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více právních nástupců, ke zproštění advokátaadvokáta povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokátaadvokáta klientem nebo jeho právním nástupcem anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátoviadvokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu. I poté je však advokátadvokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni. (3) AdvokátAdvokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat. (4) Povinností mlčenlivosti není advokátadvokát vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem; povinností mlčenlivosti není advokátadvokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Komory anebo v řízení o kasační stížnostikasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o této žalobě podle zvláštního právního předpisu8a), jakož i v řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokátaadvokáta. (5) Povinností mlčenlivosti advokátaadvokáta nejsou dotčeny jeho povinnosti jako daňového subjektu stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků;9) i v tomto případě je však advokátadvokát povinen zachovávat mlčenlivost o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje. (6) Povinnosti mlčenlivosti se advokátadvokát nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči advokátoviadvokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní radykontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3). Povinnosti mlčenlivosti se advokátadvokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jakož i vůči zástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10. Povinnosti mlčenlivosti se advokátadvokát nemůže dovolávat při poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem advokátoviadvokátovi jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. (7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činutrestného činu.10) (8) Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů. (9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně i na a) zaměstnance advokátaadvokáta nebo společnosti anebo zahraniční společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátemadvokátem nebo ve společnosti anebo v zahraniční společnosti podílejí na poskytování právních služebposkytování právních služeb, b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní správního řízení podle § 55 nebo kárného řízení, včetně advokátůadvokátů pověřených předsedou kontrolní radykontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3). (10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokátiadvokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném ke splnění informační povinnosti podle § 10 odst. 2 až 4, § 35d a § 35r odst. 1, 2 a 4. § 22 (1) Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu. (2) Zaměstnaný advokátadvokát vykonává advokacii za mzdu stanovenou podle zvláštních právních předpisů10a), kterou mu poskytuje jeho zaměstnavatel. (3) Způsob určení odměny a náhrad advokátaadvokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokátyadvokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou. § 23 (1) Byl-li advokátadvokát ustanoven, hradí jeho odměnu stát. (2) Byl-li advokátadvokát určen Komorou podle § 18a nebo 18b, hradí jeho odměnu stát. Náhrada za promeškaný čas a náhrada cestovních výdajů náleží advokátoviadvokátovi pouze v odůvodněných případech. (3) Byl-li advokátadvokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby bezplatně a spočívá-li právní služba v zastoupení v řízení před orgány veřejné správy a v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, hradí jeho odměnu stát podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, není-li stanoveno jinak. V ostatních věcech má advokátadvokát určený podle § 18c k poskytnutí právní služby bezplatně pouze nárok na poskytnutí náhrady podle stavovského předpisu. Ustanovení § 22 odst. 1 části věty za středníkem se nepoužije. (4) Hradí-li odměnu advokátaadvokáta stát podle odstavce 2 nebo 3, je advokátadvokát povinen odměnu vyúčtovat a vyúčtování spolu s žádostí o úhradu Komoře zaslat ve lhůtě jednoho měsíce od poskytnutí právní porady podle § 18a nebo § 18b anebo od ukončení poskytování právních služebposkytování právních služeb podle § 18c. Komora provede ve lhůtě jednoho měsíce kontrolu úplnosti a bezvadnosti zaslaného vyúčtování a v případě zjištěných nesprávností vrátí vyúčtování advokátoviadvokátovi k opravě. Žádost o úhradu předkládá Komora Ministerstvu spravedlnosti k proplacení. (5) Byl-li advokátadvokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby za úplatu, hradí jeho odměnu klient podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, nedohodne-li se advokátadvokát s klientem jinak. § 23a Je-li advokátadvokát, společnost nebo zahraniční společnost plátcem daně z přidané hodnoty, náleží advokátoviadvokátovi, společnosti nebo zahraniční společnosti k odměně a k náhradám podle § 22 nebo 23 rovněž částka odpovídající této dani, kterou jsou povinni advokátadvokát nebo společnost z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu10b). § 24 (1) AdvokátAdvokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. AdvokátAdvokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátemadvokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena. (2) Vykonává-li advokátadvokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za újmu podle odstavce 1 tato společnost nebo zahraniční společnost. (3) Za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnaným advokátemadvokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokátaadvokáta, a to i v případě uvedeném v § 15b. (4) AdvokátAdvokát nebo společnost anebo zahraniční společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat. § 24a (1) AdvokátAdvokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 1, jakož i pro případ vzniku povinnosti k náhradě újmy, k jejímuž splnění je advokátadvokát vykonávající advokacii ve sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární odpovědnosti. AdvokátAdvokát, který vykonává advokacii ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí být v rámci pojištění společnosti nebo samostatně pojištěn pro případ vzniku povinnosti k náhradě újmy, za kterou odpovídá podle § 24 odst. 2 tato společnost, a advokátadvokát je podle zvláštních právních předpisů povinen k jeho splnění z důvodu ručení jako její společník. (2) Limit pojistného plnění z pojištění advokátůadvokátů podle odstavce 1 musí být přiměřený možné újmě. Minimální limit pojistného plnění z pojištění advokátůadvokátů podle odstavce 1 stanoví Komora stavovským předpisem. § 24b (1) Společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musejí být od vzniku do dne svého zrušení pojištěny pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídají podle § 24 odst. 2 (dále jen „pojištění společnosti“); pojištění společnosti je předpokladem pro její zápis do obchodního rejstříku. (2) Minimální limit pojistného plnění z pojištění společnosti musí činit nejméně 50 000 000 Kč za každého společníka společnosti s ručením omezeným, kterému nebyl pozastaven výkon advokacie, nebo nejméně 10 000 000 Kč za každého komanditistu komanditní společnosti, kterému nebyl pozastaven výkon advokacie, minimálně však 50 000 000 Kč u společnosti s ručením omezeným a 10 000 000 Kč u komanditní společnosti. (3) Dojde-li ke zvýšení počtu společníků ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditistů komanditní společnosti anebo k zániku pozastavení výkonu advokacie společníka společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti, musí být pojistné plnění z pojištění společnosti zvýšeno tak, aby odpovídalo minimálnímu limitu pojistného plnění z pojištění společnosti podle odstavce 2, a to ode dne, kdy k takové změně došlo. (4) Stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společnosti, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující pojištění společnosti (dále jen „doklad o pojištění společnosti“) musejí být připojeny k návrhu na zápis společnosti nebo každého nového společníka společnosti do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin v obchodním rejstříku, a to včetně stejnopisů nebo úředně ověřených kopií změn dokladu o pojištění společnosti. (5) Společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii dokladu o pojištění společnosti a) do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění společnosti vztahuje, b) do jednoho týdne ode dne, kdy došlo ke změně uvedené v odstavci 3, anebo c) do jednoho týdne ode dne, kdy o to Komora požádá. (6) Nesplní-li společnost povinnost podle odstavce 5 anebo zjistí-li Komora, že společnost není pojištěna podle odstavců 1 až 3, podá Komora bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na zrušení společnosti a její likvidaci4c). § 24c (1) Komora sjednává pro advokátyadvokáty, vykonávající advokacii samostatně nebo jako společníci sdružení, pojištění pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídají podle § 24 odst. 1 (dále jen „hromadné pojištění advokátůadvokátů“). Pojistnou smlouvu o hromadném pojištění advokátůadvokátů uveřejní Komora ve Věstníku. AdvokátAdvokát je povinen zaplatit Komoře pojistné z hromadného pojištění advokátůadvokátů do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se hromadné pojištění advokátůadvokátů vztahuje. (2) Pokud advokátadvokát nechce být hromadného pojištění advokátůadvokátů účasten, předloží nejpozději do uplynutí lhůty podle odstavce 1 Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující, že je pro příslušný kalendářní rok pojištěn samostatně; minimální limit pojistného plnění z takto sjednaného pojištění však nesmí být nikdy nižší, než kolik by činil v případě hromadného pojištění advokátůadvokátů. § 25 (1) O poskytování právních služebposkytování právních služeb je advokátadvokát povinen vést přiměřenou dokumentaci. (2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy o účetnictví.11) § 25a (1) Prohlášením o pravosti podpisu (dále jen „prohlášení“) advokátadvokát prohlašuje, že jednající osoba dokument před ním vlastnoručně podepsala nebo elektronický podpis na dokumentu uznala za vlastní. Prohlášení se provádí na žádost jednající osoby a má stejné účinky jako úřední ověření podpisu. (2) Prohlášení musí být vyhotoveno na listině nebo na listu pevně s ní spojeném. Jde-li o elektronický podpis, prohlášení se vyhotoví v elektronické podobě a s elektronicky podepsaným dokumentem se spojí tak, aby nedošlo k porušení integrity dokumentu, na němž je elektronický podpis jednající osoby. (3) Prohlášení obsahuje a) běžné číslo, pod kterým je prohlášení zapsáno v knize o prohlášeních o pravosti podpisu, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození jednající osoby, c) adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa pobytu na území České republiky anebo adresu bydliště mimo území České republiky jednající osoby, je-li v předloženém dokladu uvedena; pokud předložený doklad tento údaj neobsahuje, zapíše se údaj na základě ústního prohlášení jednající osoby, d) označení dokladu, na jehož základě byly údaje podle písmen b) a c) zjištěny, e) údaj o tom, že jednající osoba dokument před advokátemadvokátem podepsala, nebo že elektronický podpis na dokumentu uznala za vlastní, f) datum a místo, kde bylo prohlášení advokátemadvokátem učiněno, g) jméno, popřípadě jména a příjmení advokátaadvokáta a jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátůadvokátů; je-li advokátadvokát zastoupen advokátním koncipientemadvokátním koncipientem, obsahuje prohlášení rovněž jméno a příjmení advokátního koncipientaadvokátního koncipienta a jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů a jeho podpis s dodatkem „v zastoupení“, h) kvalifikovaný elektronický podpis advokátaadvokáta a jeho kvalifikované elektronické časové razítko, jde-li o prohlášení o pravosti elektronického podpisu. (4) AdvokátAdvokát je povinen vést evidenci o všech učiněných prohlášeních formou knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, kterou Komora vydá advokátoviadvokátovi za úplatu poté, co advokátadvokát předloží úředně ověřený vzor svého podpisu. (5) AdvokátAdvokát se může při prohlášení nechat zastoupit advokátním koncipientemadvokátním koncipientem, který Komoře předložil úředně ověřený vzor svého podpisu. (6) Podrobnosti o povinnostech advokátaadvokáta a advokátního koncipientaadvokátního koncipienta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis. § 25b (1) AdvokátAdvokát zapůjčí příslušný svazek knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, popřípadě umožní pořízení opisu nebo výpisu z tohoto svazku Komoře, Ministerstvu spravedlnosti při výkonu jeho působnosti podle § 52b, soudu, orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení nebo znalci, který byl ustanoven v řízení před státním nebo jiným orgánem, pokud znalec nemůže podat znalecký posudek bez seznámení se s ním. (2) Má-li předseda kontrolní radykontrolní rady nebo jím pověřený člen kontrolní radykontrolní rady za to, že advokátadvokát při činění prohlášení o pravosti podpisu porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem, je oprávněn knihu zadržet; předseda kontrolní radykontrolní rady bez zbytečného odkladu navrhne představenstvupředstavenstvu předběžné odejmutí knihy. (3) PředstavenstvoPředstavenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném odejmutí knihy, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokátadvokát při činění prohlášení o pravosti podpisu porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem. (4) Rozhodnutí představenstvapředstavenstva o předběžném odejmutí knihy podle odstavce 3 zaniká a) nebylo-li proti advokátoviadvokátovi, jemuž byla kniha o prohlášeních o pravosti podpisu předběžně odejmuta, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném odejmutí knihy zahájeno kárné řízení v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti podpisu, b) dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátoviadvokátovi v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti podpisu. § 25c AdvokátAdvokát je oprávněn provádět autorizovanou konverzi dokumentů postupem podle zvláštního právního předpisu11a). § 26 (1) AdvokátAdvokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátemadvokátem. (2) Nestanoví-li zvláštní předpis jinak,12) může advokátaadvokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokátaadvokáta nebo advokátní koncipient. § 27 (1) Brání-li advokátoviadvokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokátaadvokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokátadvokát tuto povinnost, určí zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokátadvokát zástupci poskytnout. (2) Nedohodne-li se zástupce advokátaadvokáta, určený Komorou podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o určení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokátaadvokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služebposkytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízenítrestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátemadvokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na žádost zástupce osvědčí. Ustanovení § 19 a 20 se použijí pro zástupce advokátaadvokáta určeného Komorou podle odstavce 1 věty druhé obdobně. (3) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokátaadvokáta k náhradě újmy (§ 24 odst. 1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátemadvokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátoviadvokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat. (4) Pokud byl advokátadvokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů, určí Komora jiného advokátaadvokáta jeho nástupcem, popřípadě učiní jiná vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů klientů vyškrtnutého advokátaadvokáta; určený nástupce bezodkladně písemně vyrozumí tyto klienty o přijatých opatřeních. Pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, může Komora určit nástupcem vyškrtnutého advokátaadvokáta i více advokátůadvokátů. Ustanovení odstavců 2 a 3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátemadvokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv a povinností mezi advokátemadvokátem vyškrtnutým ze seznamu advokátůadvokátů a jeho nástupcem obdobně. (5) Zemřel-li advokátadvokát, který vykonával advokacii samostatně, soud na návrh Komory jmenuje nástupce zemřelého advokátaadvokáta, pokud se jmenováním souhlasí, správcem té části pozůstalosti, kterou zemřelý advokátadvokát používal k výkonu advokacie. § 28 (1) AdvokátAdvokát nebo advokátní koncipient jsou v zájmu cti a vážnosti advokátního stavu povinni před tím, než proti jinému advokátoviadvokátovi nebo advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba. (2) Smírčí řízení je zpravidla vedeno před předsedou Komory nebo jiným členem jejího představenstva; jeho účelem je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem. (3) Podrobnosti o smírčím řízení stanoví stavovský předpis. § 29 (1) AdvokátAdvokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu po zahájení výkonu advokacie své sídlo, způsob, jakým vykonává advokacii, jakož i další skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátůadvokátů stanovené stavovským předpisem; advokátadvokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu i změny těchto skutečností, a to do jednoho týdne poté, co nastaly. (2) AdvokátAdvokát je povinen oznámit Komoře ve lhůtě uvedené v odstavci 1 veškeré skutečnosti, které by mohly být důvodem k pozastavení výkonu advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů. § 30 (1) AdvokátAdvokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do sociálního fondu Komory, popřípadě provádět další platby předvídané tímto zákonem [§ 43 písm. c)]. (2) Splatné dluhy vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátůadvokátů; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. a) až c). § 31 AdvokátAdvokát nebo společnost anebo zahraniční společnost, která zaměstnává advokátního koncipientaadvokátního koncipienta, jsou povinny vytvářet takové pracovní podmínky, které advokátnímu koncipientoviadvokátnímu koncipientovi umožní řádnou přípravu na povolání advokátaadvokáta; advokátnímu koncipientoviadvokátnímu koncipientovi musí být zejména umožněna účast na školeních pořádaných Komorou, řádná příprava na advokátní zkoušku, jakož i účast u advokátní zkoušky. HLAVA ČTVRTÁ Kárná odpovědnost a kárné řízení § 32 (1) AdvokátAdvokát a advokátní koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění. (2) Kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátoviadvokátovi nebo advokátnímu koncipientoviadvokátnímu koncipientovi tímto nebo zvláštním zákonem s výjimkou zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo stavovským předpisem. (3) AdvokátoviAdvokátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: a) napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13) d) dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, e) vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, f) odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokátadvokát dopustil kárného provinění při činění prohlášení o pravosti podpisu, g) dočasný zákaz výkonu činnosti podle § 56a uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokátadvokát dopustil kárného provinění při výkonu této činnosti. (4) Advokátnímu koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: a) napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13) d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů. (5) Jedná-li se o méně závažné porušení povinností, lze od uložení kárného opatření advokátoviadvokátovi nebo advokátnímu koncipientoviadvokátnímu koncipientovi upustit, pokud samotné projednání kárného provinění je možno považovat za postačující. Od uložení kárného opatření lze upustit rovněž v případě, uzavřel-li kárně obviněný s poškozeným písemnou dohodu dokládající odstranění následků porušení povinností kárně obviněným v případě, že lze takové rozhodnutí považovat vzhledem k okolnostem případu za dostačující. (6) Pokuta je příjmem Komory. (7) Kárné opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu a dočasný zákaz výkonu činnosti podle § 56a lze uložit samostatně, nebo vedle jiného kárného opatření. (8) Pro ukládání kárného opatření se použijí přiměřeně ustanovení trestního zákoníku upravující úhrnný a souhrnný trest a ukládání společného trestu za pokračování v trestném činutrestném činu. § 33 (1) O tom, zda se advokátadvokát nebo advokátadvokátní koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise Komory. Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen „kárně obviněný“). (2) Kárná žaloba musí být podána do jednoho roku ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. (3) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokátaadvokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; takto pověřený advokátadvokát má, pokud jde o písemnosti a jiné dokumenty advokátůadvokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle § 46 odst. 4 věty druhé. (4) Kárně obviněný může být v kárném řízení zastoupen advokátemadvokátem. Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát jiného advokátaadvokáta po dohodě s ním. (5) Kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být provedeny. (6) V kárném řízení o kárném provinění se použijí obdobně ustanovení upravující zajištění účelu a průběhu řízení podle správního řádu. Pořádková pokuta je příjmem Komory. § 33a (1) Náklady kárného řízení, které v kárném řízení vznikly účastníkovi kárného řízení, nese účastník. Komora nese náklady spojené s činností kárného senátu a odvolacího senátu, náklady na tlumočníka a náklady spojené s prováděním důkazů. (2) Vyslovil-li kárný senát v rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění, zaváže současně v rozhodnutí kárně obviněného k náhradě nákladů kárného řízení, které nese Komora podle odstavce 1, a to jednorázovou částkou stanovenou v přiměřené výši stavovským předpisem. (3) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do tří dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. (4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy.13a) § 34 (1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější. (2) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, a musí být doručeno účastníkům; v případě uvedeném v § 33a odst. 2 obsahuje písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení. (3) Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v odstavci 4. Ostatní rozhodnutí nabývají právní moci jejich vyhlášením; není-li kárným řádem vyhlášení předepsáno, nabývají rozhodnutí právní moci jejich přijetím. (4) Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění. (5) Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně i pro rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení. § 34a (1) Kárný senát může ve věci rozhodnout bez nařízení jednání kárným příkazem, pokud je skutkový stav spolehlivě zjištěn doposud opatřenými důkazy. (2) Kárným příkazem lze uložit pouze kárné opatření napomenutí anebo kárné opatření pokuty do výše desetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem13), je-li kárně obviněným advokátadvokát, nebo do výše dvojnásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem13), je-li kárně obviněným advokátní koncipient; ustanovení § 32 odst. 5 tím není dotčeno. (3) Kárný příkaz má povahu rozhodnutí, kterým kárný senát vyslovil, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění. Účinky spojené s vyhlášením rozhodnutí kárného senátu nastávají doručením písemného vyhotovení kárného příkazu kárně obviněnému. § 34b (1) Písemné vyhotovení kárného příkazu musí obsahovat výrok ve věci samé, výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení (§ 33a odst. 2) a poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy kárně obviněný odpor nepodá, nebude již nařizováno jednání kárného senátu k projednání věci (§ 34d odst. 1). (2) Písemné vyhotovení kárného příkazu se doručuje kárně obviněnému a kárnému žalobci; má-li kárně obviněný zástupce nebo opatrovníka (§ 33 odst. 4), doručuje se písemné vyhotovení kárného příkazu i jim. § 34c (1) Kárně obviněný, kárný žalobce a zástupce kárně obviněného nebo jeho opatrovník (dále jen „oprávněná osoba“) mohou podat proti kárnému příkazu odpor; odpor je třeba podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení kárného příkazu. Zástupci kárně obviněného nebo jeho opatrovníkovi končí lhůta k podání odporu týmž dnem jako kárně obviněnému. (2) Po doručení písemného vyhotovení kárného příkazu se oprávněná osoba může svého práva na podání odporu výslovně vzdát. § 34d (1) Byl-li proti kárnému příkazu podán oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 odpor, kárný příkaz se zrušuje a předseda kárného senátu nařídí k projednání věci jednání; při dalším projednávání věci není kárný senát vázán právní kvalifikací ani druhem nebo výměrou kárného opatření, které byly obsaženy v kárném příkazu. (2) Nebyl-li ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 podán proti kárnému příkazu žádnou z oprávněných osob odpor, nabývá kárný příkaz dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty právní moci a je vykonatelný. Pokud se všechny oprávněné osoby před uplynutím lhůty uvedené v § 34c odst. 1 výslovně vzdaly práva na podání odporu (§ 34c odst. 2), nabývá kárný příkaz právní moci a je vykonatelný dnem následujícím po dni, kdy kárný senát obdržel takové vyjádření od poslední z oprávněných osob. § 34e Byl-li vydán kárný příkaz, může kárný žalobce vzít kárnou žalobu zpět do doby, než je písemné vyhotovení kárného příkazu doručeno některé z oprávněných osob; zpětvzetím kárné žaloby se kárný příkaz zrušuje a kárné řízení se zastaví. § 35 (1) Proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí, může účastník kárného řízení podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek. Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy kárný senát rozhodl kárným příkazem. (2) O odvolání rozhoduje tříčlenný senát ustanovený z členů odvolací kárné komise (dále jen „odvolací senát“). (3) Odvolací senát Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí anebo odvolání odmítne. Zruší-li odvolací senát Komory odvoláním napadené rozhodnutí, rozhodne ve věci samé nebo ji vrátí kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí; kárný senát je v tomto případě vázán právním názorem odvolacího senátu. § 35a (1) Rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí, vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů je vykonáno dnem, kdy nabylo právní moci. (2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykoná předseda Komory jeho uveřejněním ve Věstníku České advokátní komoryČeské advokátní komory (dále jen „Věstník“); je vykonáno dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího zpřístupnění. Rozhodnutí nelze vykonat, uplynula-li ode dne, kdy se stalo vykonatelným, doba delší šesti měsíců. (3) Rozhodnutí ukládající kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie nebo dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a je vykonáno dnem, kdy uplynula doba zákazu uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným; byla-li vykonatelnost rozhodnutí odložena, její běh se přerušuje. (4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je vykonáno dnem zaplacení pokuty Komoře ve výši stanovené v rozhodnutí; pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je rozhodnutí vykonáno dnem zaplacení poslední splátky. Vykonatelné rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů14). Pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je Komora oprávněna podat návrh na výkon rozhodnutí i v případě, že některá ze splátek nebyla včas zaplacena; výkon rozhodnutí se v takovém případě týká celé dosud nezaplacené částky pokuty. Toto oprávnění však může Komora použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. (5) Rozhodnutí o uložení kárného opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu je vykonáno dnem, kdy uplynula doba odnětí uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy byla kniha zadržena. (6) Rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení je vykonáno dnem zaplacení částky nákladů řízení (§ 33a odst. 2) Komoře. Nebyla-li povinnost k náhradě nákladů kárného řízení splněna ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, platí pro výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k náhradě nákladů kárného řízení ustanovení odstavce 4 o výkonu rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty obdobně. § 35b Na advokátaadvokáta nebo advokátního koncipienta se pro účely kárného řízení hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu nebylo uloženo kárné opatření a) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo od uložení kárného opatření upuštěno, b) dnem, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí bylo vykonáno, bylo-li mu uloženo kárné opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí. Nebylo-li rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykonáno ve lhůtě uvedené v § 35a odst. 2, hledí se dnem uplynutí této lhůty na toho, komu bylo uloženo, jako by se kárného provinění nedopustil, c) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku, bylo-li mu uloženo kárné opatření pokuty, kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie, kárné opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu nebo kárné opatření dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a, d) uplynula-li ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů doba pěti let, bylo-li advokátoviadvokátovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, e) uplynula-li ode dne vyškrtnutí doba tří let, bylo-li advokátnímu koncipientovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů. § 35c (1) Skončilo-li kárné řízení rozhodnutím, které nabylo právní moci, lze v něm proti témuž kárně obviněnému a pro téže kárné provinění pokračovat, jen byla-li povolena obnova kárného řízení; obnovu kárného řízení nelze povolit, bylo-li pravomocným rozhodnutím kárné řízení zastaveno. (2) Návrh na povolení obnovy kárného řízení může podat jeho účastník, vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění účastníka nemohly být v kárném řízení uplatněny, a které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy, známými již dříve, vést k příznivějšímu rozhodnutí pro kárně obviněného. (3) Návrh na obnovu kárného řízení lze podat do šesti měsíců ode dne, kdy se účastník kárného řízení, který obnovu kárného řízení navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy podle odstavce 2, nebo ode dne, kdy jej mohl uplatnit; návrh není přípustný proti rozhodnutí, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé. (4) O návrhu na povolení obnovy kárného řízení rozhoduje za tím účelem zvlášť ustavený kárný senát; kárný senát návrh na povolení obnovy kárného řízení buď zamítne, nebo obnovu kárného řízení povolí. Proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení může jeho účastník podat odvolání (§ 35). (5) Jestliže rozhodnutí, kterým byla obnova kárného řízení povolena, nabylo právní moci, všechna dosavadní rozhodnutí v kárném řízení přijatá se zrušují a kárný senát, který obnovu kárného řízení povolil, věc v kárném řízení znovu projedná. § 35d (1) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o zahájení a o výsledku kárného řízení proti advokátoviadvokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů podle § 5a. (2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu, ve kterém advokátadvokát zapsaný do seznamu advokátůadvokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátoviadvokátovi podle tohoto zákona, o zahájení a výsledku kárného řízení proti tomuto advokátoviadvokátovi. § 35e (1) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád. (2) Nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu. HLAVA PÁTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK PODLE ZÁKONA O NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ TERORISMU A ŘÍZENÍ O NĚM § 35ea (1) V řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, projednává-li tento přestupek orgán Komory, se postupuje obdobně podle ustanovení a) zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich upravujících podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání a b) hlavy čtvrté s výjimkou § 32 odst. 1 až 5, 7 a 8, § 33 odst. 2 a § 35b. (2) Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat v řízení o přestupku podle odstavce 1, jakož i vůči advokátoviadvokátovi nebo zástupci Komory pověřeným předsedou kontrolní radykontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke spáchání přestupku. (3) Na povinnost mlčenlivosti členů orgánů Komory, jejích zaměstnanců a advokátůadvokátů pověřených předsedou kontrolní radykontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke spáchání přestupku, se použije obdobně § 21 odst. 10. (4) Řízení o přestupku se zahájí nebo v již zahájeném řízení o přestupku se pokračuje i v případě, že pachatel po jeho spáchání přestane být advokátemadvokátem nebo advokátním koncipientemadvokátním koncipientem, pokud se nejedná o skutečnosti, na základě kterých se řízení nezahájí nebo se v něm nepokračuje podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich. (5) Umožňuje-li zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu uložení správního trestu zákazu činnosti, lze za přestupek namísto tohoto správního trestu uložit a) advokátoviadvokátovi správní trest 1. dočasného zákazu výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, 2. vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, 3. dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokátadvokát dopustil přestupku při výkonu této činnosti, b) advokátnímu koncipientoviadvokátnímu koncipientovi správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů. (6) Na správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů a na správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů se použijí ustanovení § 35a až 35e obdobně. ČÁST TŘETÍ EVROPSKÝ ADVOKÁT HLAVA PRVNÍ Hostující evropský advokát § 35f Hostujícím evropským advokátemadvokátem14a) je evropský advokátadvokát, který poskytuje právní služby na území České republiky dočasně nebo příležitostně. § 35g Hostující evropský advokátHostující evropský advokát je povinen používat při poskytování právních služebposkytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b) s uvedením příslušného orgánu domovského státu; toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. § 35h (1) Hostující evropský advokátadvokát nemůže být společníkem sdružení (§ 14) ani společníkem společnosti (§ 15). (2) Hostující evropský advokátHostující evropský advokát není oprávněn účastnit se sněmu a nemůže být volen do orgánů Komory. (3) Hostující evropský advokátadvokát není oprávněn sepisovat smlouvy o převodu nemovitostínemovitostí, zástavní smlouvy, jejichž předmětem je nemovitostnemovitost, a smlouvy o převodu nebo nájmu podniku nebo jeho části, pokud se týkají nemovitostinemovitosti; hostující evropský advokátadvokát není oprávněn činit prohlášení o pravosti podpisu (§ 25a). § 35i (1) Při poskytování právních služebposkytování právních služeb spočívajících v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízenítrestním řízení, je hostující evropský advokáthostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právním nebo stavovským předpisem pro advokátyadvokáty, jakožto zástupce účastníků v tomto řízení. Pokud tyto předpisy některou otázku neupravují, je hostující evropský advokáthostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právními, stavovskými nebo jinými předpisy domovského státu o poskytování právních služebposkytování právních služeb (dále jen „předpisy domovského státu“). (2) Při poskytování jiných právních služeb, než které jsou uvedeny v odstavci 1, je hostující evropský advokátadvokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny předpisy domovského státu. Pokud předpisy domovského státu některou otázku neupravují, použijí se při poskytování právních služebposkytování právních služeb hostujícím evropským advokátemadvokátem ustanovení § 3 odst. 1 a 2, § 16, 17, § 18 odst. 1, § 19 až 21, § 22 odst. 1, § 24 odst. 1 až 3, § 25, 26 a 28, jakož i ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud upravují poskytování právních služebposkytování právních služeb advokátyadvokáty. (3) Ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů uvedená v odstavci 2 se při poskytování právních služebposkytování právních služeb hostujícím evropským advokátemadvokátem nepoužijí, pokud dodržování povinností jimi stanovených nelze po hostujícím evropském advokátoviadvokátovi vzhledem ke všem okolnostem, a zejména ke skutečnosti, že se jedná o dočasné nebo příležitostné poskytování právních služebposkytování právních služeb, rozumně požadovat; to však neplatí o povinnostech uvedených v § 16, 17, § 19 až 21 a § 24 odst. 1 až 3. § 35j (1) Poskytuje-li hostující evropský advokáthostující evropský advokát na území České republiky právní služby bez podstatnějších přerušení po dobu jednoho měsíce, je povinen oznámit Komoře adresu místa v České republice pro doručování písemností Komory, včetně rozhodnutí přijatých orgány Komory v řízeních podle tohoto zákona. Pokud hostující evropský advokáthostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, Komora písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokátahostujícího evropského advokáta. (2) Poskytuje-li hostující evropský advokáthostující evropský advokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízenítrestním řízení, je povinen ustanovit advokátaadvokáta jako svého zmocněnce pro doručování písemností (dále jen „zmocněnec pro doručování“); ustanovení § 35p tím není dotčeno. Hostující evropský advokátHostující evropský advokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla zmocněnce pro doručování při prvním úkonu, který vůči němu učiní; soud nebo jiný orgán zasílá písemnosti, včetně rozhodnutí, na adresu sídla zmocněnce pro doručování. Pokud hostující evropský advokáthostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, soud nebo jiný orgán písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokátahostujícího evropského advokáta. § 35k (1) Pokud je o to požádán, je hostující evropský advokátadvokát povinen prokázat Komoře, soudu nebo jinému orgánu příslušným dokladem nebo doklady vydanými v domovském státě své oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „průkaz oprávnění“); průkaz oprávnění musí být hostujícím evropským advokátemadvokátem předložen s jeho překladem do českého jazyka. (2) Dokud hostující evropský advokáthostující evropský advokát nesplní povinnost podle odstavce 1, není oprávněn právní služby dále poskytovat. HLAVA DRUHÁ Usazený evropský advokát § 35l (1) Usazeným evropským advokátemadvokátem14b) je evropský advokátadvokát, který je zapsán do seznamu evropských advokátůadvokátů vedeného Komorou. (2) Usazený evropský advokátUsazený evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby na území České republiky soustavně. § 35m (1) Komora zapíše evropského advokátaadvokáta do seznamu evropských advokátůadvokátů do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být přiloženy a) doklady prokazující, že evropský advokátadvokát splňuje podmínky podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2, b) doklad o splnění povinnosti podle § 24a, c) doklad o tom, že evropský advokátadvokát uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč. (2) Komora evropského advokátaadvokáta do seznamu evropských advokátůadvokátů nezapíše, pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služebposkytování právních služeb (§ 35q odst. 2) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho roku. (3) Usazený evropský advokátadvokát prokazuje oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona osvědčením o zápisu do seznamu evropských advokátůadvokátů nebo identifikačním průkazem usazeného evropského advokátaadvokáta; tyto dokumenty mu Komora vydá nejpozději do jednoho týdne po zápisu do seznamu evropských advokátůadvokátů. Vydání identifikačního průkazu usazeného evropského advokátaadvokáta a náležitosti identifikačního průkazu usazeného evropského advokátaadvokáta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu evropských advokátůadvokátů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu evropských advokátůadvokátů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu usazeného evropského advokátaadvokáta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu usazeného evropského advokátaadvokáta. Pro osvědčení a identifikační průkaz usazeného evropského advokátaadvokáta se použije § 5d odst. 3 a 4 obdobně. (4) Zápis do seznamu evropských advokátůadvokátů zaznamená Komora v seznamu evropských advokátůadvokátů ve lhůtě uvedené v odstavci 3; Komora v téže lhůtě informuje o zápisu do seznamu evropských advokátůadvokátů v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu. (5) Usazenému evropskému advokátoviadvokátovi se pozastavuje oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona, nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b odst. 1 písm. a), b), d) až g). (6) Komora pozastaví usazenému evropskému advokátoviadvokátovi oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 1, jakož i v případě, kdy bylo pozastaveno jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b); Komora může pozastavit usazenému evropskému advokátoviadvokátovi oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 2 a 3. (7) Usazený evropský advokátadvokát, a) který zemřel, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátůadvokátů ke dni úmrtí, b) který byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého, c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služebposkytování právních služeb (§ 35q odst. 2), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, d) který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátůadvokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátůadvokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud usazený evropský advokátadvokát doručí žádost osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše, e) který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů (§ 5b), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátůadvokátů dnem zápisu do seznamu advokátůadvokátů; tím není dotčeno jeho oprávnění požívat současně též profesní označení svého domovského státu ani jeho oprávnění podle § 35na. (8) Komora usazeného evropského advokátaadvokáta ze seznamu evropských advokátůadvokátů vyškrtne a) jestliže přestal splňovat podmínku podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 1, b) zaniklo-li jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 2, nebo c) z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. e) a f) a v § 8 odst. 1 písm. b) až d). (9) V případě pozastavení oprávnění usazeného evropského advokátaadvokáta k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona se použijí přiměřeně ustanovení § 8b odst. 2, § 9 odst. 4, § 9a, 9b a § 55 odst. 7. V případě vyškrtnutí usazeného evropského advokátaadvokáta ze seznamu evropských advokátůadvokátů se použijí přiměřeně ustanovení § 7b odst. 2 a § 8 odst. 2 a 3. (10) O pozastavení oprávnění usazeného evropského advokátaadvokáta k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona, jakož i o jeho vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátůadvokátů informuje Komora bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, příslušný orgán domovského státu. § 35n (1) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro usazeného evropského advokátausazeného evropského advokáta přiměřeně ustanovení tohoto zákona a stavovských předpisů o právech a povinnostech advokátůadvokátů, popřípadě ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud stanoví práva a povinnosti advokátůadvokátů v souvislosti s výkonem advokacie. (2) Usazený evropský advokátadvokát je povinen používat při poskytování právních služebposkytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b); toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. K tomuto označení je usazený evropský advokátadvokát povinen uvádět odkaz na jeho zápis do seznamu evropských advokátůadvokátů. Pokud usazený evropský advokátadvokát poskytuje právní služby jménem zahraniční společnosti podle § 35s, platí ustanovení § 12 odst. 4 obdobně. (3) Usazený evropský advokátUsazený evropský advokát je oprávněn uvádět ke svému označení podle odstavce 2 i dodatek vyjadřující skutečnost, že v domovském státě, popřípadě i v jiných cizích státech poskytuje právní služby společně s jinými osobami jako účastník (společník) sdružení nebo právnické osoby obdobné sdružení nebo společnosti podle tohoto zákona (§ 14 a 15). (4) Usazený evropský advokátadvokát může být společníkem sdružení (§ 14) nebo společníkem společnosti (§ 15) anebo vykonávat advokacii jako zaměstnaný advokátadvokát (§ 15a). (5) Usazený evropský advokátUsazený evropský advokát má právo účastnit se sněmu; nemůže však být volen do orgánů Komory. (6) Sídlo usazeného evropského advokátausazeného evropského advokáta (§ 13) se zapisuje do seznamu evropských advokátůadvokátů. (7) Usazený evropský advokátUsazený evropský advokát se může v rámci svého oprávnění dát zastoupit osobami uvedenými v § 26. (8) Ustanovení § 27 odst. 4 a § 30 odst. 2 se použije v případě vyškrtnutí usazeného evropského advokátausazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátůadvokátů. HLAVA TŘETÍ Společná ustanovení § 35o Evropský advokátadvokát je oprávněn poskytovat právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízenítrestním řízení, a to i v těch případech, kdy zvláštní právní předpis stanoví, že účastník řízení musí být zastoupen advokátemadvokátem nebo že zástupcem účastníka řízení může být jen advokátadvokát. § 35p (1) Poskytuje-li evropský advokátadvokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízenítrestním řízení, a stanoví-li zvláštní právní předpis, že účastník musí být v tomto řízení zastoupen advokátemadvokátem nebo že zástupcem účastníka může být jen advokátadvokát, je evropský advokátadvokát povinen ustanovit advokátaadvokáta po dohodě s klientem jako svého konzultanta v otázkách procesního práva, které budou v řízení řešeny, (dále jen „konzultant“); konzultantem může evropský advokátadvokát ustanovit i zmocněnce pro doručování podle § 35j odst. 2. (2) Evropský advokátadvokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla konzultanta při prvním úkonu, který vůči němu učiní; dokud evropský advokátadvokát tuto povinnost nesplní, není oprávněn právní služby dále poskytovat. (3) Nerozhodne-li soud nebo jiný orgán jinak, je konzultant oprávněn být přítomen se souhlasem evropského advokátaadvokáta při všech úkonech, u kterých je oprávněn být přítomen jako zástupce (obhájce) evropský advokátadvokát. (4) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy upravující řízení před soudy nebo jinými orgány. (5) Ustanovením odstavce 1 není dotčena odpovědnost evropského advokátaadvokáta za újmu podle § 24 odst. 1 až 3, ani jeho kárná odpovědnost (§ 35q odst. 1). Kárná odpovědnost a kárné řízení § 35q (1) Evropský advokátadvokát je kárně odpovědný podle části druhé hlavy čtvrté tohoto zákona. (2) Evropskému advokátoviadvokátovi lze v kárném řízení uložit kárná opatření uvedená v § 32 odst. 3 písm. a) až c) a kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služebposkytování právních služeb na dobu jednoho roku až pěti let. Na rozhodnutí o uložení kárného opatření dočasného zákazu poskytování právních služebposkytování právních služeb se použijí přiměřeně ustanovení § 35a odst. 3 a § 35b písm. c). § 35r (1) Komora informuje v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o skutečnosti, že předseda kontrolní rady hodlá zahájit proti evropskému advokátoviadvokátovi kárné řízení. (2) Nebylo-li možné splnit informační povinnost podle odstavce 1 z důvodu nebezpečí z prodlení nebo bylo-li kárné řízení zahájeno na základě kárné žaloby podané ministrem spravedlnosti, je Komora povinna informovat bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o zahájení kárného řízení proti evropskému advokátoviadvokátovi. (3) V kárném řízení proti evropskému advokátoviadvokátovi si kárný senát nebo odvolací senát před rozhodnutím ve věci samé zpravidla vyžádá jako jeden z podkladů pro rozhodnutí i vyjádření příslušného orgánu domovského státu. (4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o výsledku kárného řízení proti evropskému advokátoviadvokátovi. ČÁST ČTVRTÁ ZAHRANIČNÍ SPOLEČNOST § 35s (1) Zahraniční společnost může na území České republiky poskytovat právní služby, pokud a) má sídlo nebo organizační složku svého podniku v některém z domovských států, b) jejími společníky jsou pouze advokátiadvokáti nebo jiné fyzické osoby, které jsou oprávněny poskytovat právní služby v některém z domovských států pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 2, c) předmětem jejího podnikání je pouze poskytování právních služebposkytování právních služeb, d) zahraniční společnost nebo organizační složka jejího podniku je podle zvláštních právních předpisů zapsána do obchodního rejstříku, e) právní služby jsou poskytovány pouze advokátyadvokáty nebo usazenými evropskými advokátyadvokáty. (2) Jako statutární orgán zahraniční společnosti nebo vedoucí její organizační složky může být do obchodního rejstříku zapsán pouze advokátadvokát nebo usazený evropský advokátadvokát, který je společníkem zahraniční společnosti. Jako prokurista zahraniční společnosti může být do obchodního rejstříku zapsán pouze advokátadvokát nebo usazený evropský advokátadvokát; ustanovení § 15 odst. 5 věta druhá se použije obdobně. (3) Zahraniční společnost může zaměstnávat v pracovním poměru advokátyadvokáty, usazené evropské advokátyadvokáty a advokátní koncipientyadvokátní koncipienty. (4) Ustanovení § 15 odst. 4 a 8, § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, § 24 odst. 2 až 4, § 25, 28 a 29 se použijí pro zahraniční společnost přiměřeně. (5) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro zahraniční společnost ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev. § 35t (1) Každý společník zahraniční společnosti, který ručí za její dluhy celým svým majetkem (dále jen „neomezeně ručící společník“), musí být pro případ odpovědnosti zahraniční společnosti za újmu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služebposkytováním právních služeb na území České republiky ode dne zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku pojištěn obdobně jako společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti podle § 24a (dále jen „pojištění společníků zahraniční společnosti“). (2) Zahraniční společnost, která nemá žádné neomezeně ručící společníky, musí být ode dne jejího zápisu nebo zápisu její organizační složky do obchodního rejstříku pojištěna pro případ odpovědnosti za újmu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služebposkytováním právních služeb na území České republiky obdobně jako společnost s ručením omezeným podle tohoto zákona; zahraniční společnost, která má kromě jiných společníků alespoň jednoho neomezeně ručícího společníka, musí být pojištěna obdobně jako komanditní společnost podle tohoto zákona (dále jen „pojištění zahraniční společnosti“). (3) Zahraniční společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společníků zahraniční společnosti nebo o pojištění zahraniční společnosti, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo zahraniční pojišťovnou anebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující existenci co do podmínek a rozsahu odpovídajícího pojištění společníků zahraniční společnosti nebo pojištění zahraniční společnosti (dále jen „doklad o pojištění zahraniční společnosti“), a to do konce kalendářního roku, ve kterém byla zapsána do seznamu zahraničních společností, a dále vždy do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění vztahuje, jakož i kdykoli jindy, pokud o to Komora požádá. (4) Splnění podmínek uvedených v § 35s odst. 1 písm. a) až c) a pojištění společníků zahraniční společnosti nebo pojištění zahraniční společnosti je předpokladem zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku. Listiny dokládající splňování podmínek uvedených v § 35s odst. 1 písm. a) až c) a doklad o pojištění zahraniční společnosti musejí být připojeny k návrhu na zápis zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin obchodního rejstříku, včetně jejich změn. (5) Komora podá bez odkladu soudu návrh na výmaz zahraniční společnosti nebo její organizační složky z obchodního rejstříku, pokud zjistí, že a) zahraniční společnost nesplňuje podmínky uvedené v § 35s odst. 1 písm. a) až c) a e), b) společníci zahraniční společnosti nejsou pojištěni podle § 35t odst. 1, c) zahraniční společnost není pojištěna podle § 35t odst. 2, d) zahraniční společnost nesplnila povinnost uvedenou v § 35t odst. 3. § 35u Při přemístění sídla zahraniční společnosti na území České republiky se použijí ustanovení § 35s a 35t obdobně. ČÁST PÁTÁ ADVOKÁTNÍ KONCIPIENT § 36 Advokátním koncipientemAdvokátním koncipientem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů vedeném Komorou. § 37 (1) Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého, a) kdo je plně svéprávný, b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice1b), nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu1d), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v oboru právo na vysoké škole v České republice, c) kdo je bezúhonný, d) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a e) kdo je k advokátoviadvokátovi, usazenému evropskému advokátoviadvokátovi, ke společnosti nebo k zahraniční společnosti v pracovním poměru sjednaném na stanovenou týdenní pracovní dobu podle zvláštního právního předpisu14c). (2) Splňuje-li žadatel podmínky uvedené v odstavci 1, Komora ho zapíše do seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů na základě jeho písemné žádosti, a to ke dni uvedenému v této žádosti; tento den však nesmí předcházet dni vzniku pracovního poměru podle odstavce 1 písm. e) ani dni podání žádosti. Není-li takový den v žádosti o zápis do seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů uveden, zapíše Komora žadatele do seznamu koncipientů ke dni podání žádosti. Zápis do seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu, a vydá advokátnímu koncipientoviadvokátnímu koncipientovi identifikační průkaz advokátního koncipientaadvokátního koncipienta; identifikačním průkazem se advokátní koncipientadvokátní koncipient prokazuje při výkonu právní praxe včetně při zastupování advokátaadvokáta na základě jeho pověření při jednotlivých úkonech právní pomoci. Vydání identifikačního průkazu advokátního koncipientaadvokátního koncipienta a náležitosti identifikačního průkazu advokátního koncipientaadvokátního koncipienta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu advokátního koncipientaadvokátního koncipienta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu advokátního koncipientaadvokátního koncipienta. Pro identifikační průkazy advokátních koncipientůadvokátních koncipientů se použije § 5d odst. 3 a 4 obdobně. (3) Komora advokátního koncipientaadvokátního koncipienta ze seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů vyškrtne, zjistí-li, že nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1. (4) Ten, a) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, b) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní koncipient doručí písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše, c) kdo byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů dnem zápisu do seznamu advokátůadvokátů, d) kdo složil advokátní zkoušku, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů uplynutím šestého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla zkouška složena; ustanovení písmen b) a c) tím není dotčeno. (5) Advokátnímu koncipientovi, který podal Komoře písemnou žádost o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta opatřenou úředně ověřeným podpisem, je pozastaven výkon právní praxe advokátního koncipienta uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní koncipient doručí žádost osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše. Komora může pozastavit advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 a 3. Advokátnímu koncipientovi je pozastaven výkon právní praxe, byl-li vzat do vazby, nastoupil-li výkon trestu odnětí svobody nebo byl-li mu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu právní praxe advokátního koncipienta. (6) V případě vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta se ustanovení § 7b odst. 2, § 8 odst. 3, § 8b odst. 1 písm. d) až e) a § 8b odst. 2, § 9 odst. 4, § 9a odst. 1 písm. a) a b) a § 9a odst. 2 písm. d) a § 9b použijí přiměřeně. § 38 (1) Advokátní koncipientAdvokátní koncipient vykonává u advokátaadvokáta, usazeného evropského advokátaadvokáta, společnosti nebo zahraniční společnosti právní praxi, jejímž cílem je získat pod vedením a dohledem školitele znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu advokacie. (2) Školitelem může být pouze advokátadvokát, který vykonává advokacii po dobu nejméně jednoho roku; v odůvodněných případech může představenstvopředstavenstvo tuto podmínku prominout. AdvokátAdvokát může být školitelem nejvýše pěti advokátních koncipientůadvokátních koncipientů současně; advokátadvokát nahlásí Komoře, vůči kterým koncipientům vykonává funkci školitele. V případě advokátaadvokáta, který vykonává advokacii samostatně, je školitelem tento advokátadvokát; ve sdružení, společnosti a zahraniční společnosti vykonává úlohu školitele pověřený advokátadvokát; o tom je sdružení, společnost nebo zahraniční společnost povinna informovat Komoru. Pověřeným advokátemadvokátem může být rovněž spolupracující advokátadvokát. Práva a povinnosti školitele a advokátního koncipientaadvokátního koncipienta při výkonu právní praxe stanoví stavovský předpis. (3) Při výkonu právní praxe je koncipient povinen postupovat v souladu s tímto zákonem a stavovskými předpisy. Advokátní koncipientAdvokátní koncipient je povinen absolvovat vzdělávací akce, které stanoví Komora stavovským předpisem jako součást právní praxe; účast na těchto vzdělávacích akcích se považuje za výkon práce. § 39 Ustanovení § 16, 17, 17a, 21 a 29 se použijí pro advokátního koncipientaadvokátního koncipienta přiměřeně. ČÁST ŠESTÁ KOMORA § 40 (1) Zřizuje se Komora se sídlem v Praze a s pobočkou v Brně. Pobočka zejména zajišťuje působnost Komory pro evropské advokátyadvokáty a advokátyadvokáty se sídlem v obvodu krajských soudů v Brně a Ostravě a pro jejich advokátní koncipienty. (2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací všech advokátůadvokátů. (3) Komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie15). (4) Komora je právnickou osobou. Komora může založit veřejně prospěšnou právnickou osobu. § 41 (1) Komora má tyto orgány: a) sněm, b) představenstvopředstavenstvo, c) předsedu Komory, d) kontrolní radukontrolní radu, e) kárnou komisi, f) odvolací kárnou komisi, g) zkušební komisi pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „zkušební komise Komory“). (2) Komora může zřizovat poradní orgány. § 42 Sněm (1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm. (2) Právo účastnit se sněmu mají všichni advokátiadvokáti. Zastoupení advokátaadvokáta na sněmu jiným advokátemadvokátem není přípustné. (3) PředstavenstvoPředstavenstvo svolává sněm tak, aby se sešel nejpozději do konce čtvrtého kalendářního roku od předchozího sněmu. (4) PředstavenstvoPředstavenstvo sněm svolá též tehdy, pokud o to písemně požádá v průběhu dvou kalendářních měsíců alespoň třetina všech advokátůadvokátů nebo pokud o to požádá kontrolní radakontrolní rada. PředstavenstvoPředstavenstvo je v těchto případech povinno svolat sněm nejpozději do dvou měsíců; pokud tak představenstvopředstavenstvo neučiní, je oprávněna svolat sněm kontrolní radakontrolní rada. Sněm musí být v těchto případech svolán tak, aby se sešel nejdříve do jednoho a nejpozději do tří měsíců ode dne svolání. (5) Sněm je schopný se unášet bez ohledu na počet přítomných advokátůadvokátů. Usnesení sněmu je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných advokátůadvokátů. Při volbě členů a náhradníků orgánů Komory rozhoduje počet hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům advokátyadvokáty, kteří se volby zúčastnili; je-li jen jeden kandidát, je ke zvolení nutné, aby tento kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů advokátůadvokátů, kteří se zúčastnili volby. K odvolání člena nebo náhradníka orgánů Komory postačí alespoň tři pětiny hlasů advokátůadvokátů, kteří se zúčastnili hlasování o odvolání. (6) Sněm se svolává pozvánkou uveřejněnou ve Věstníku; sněm je svolán dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího zpřístupnění. § 43 Sněmu přísluší a) volit z advokátůadvokátů přímou a tajnou volbou na dobu čtyř let členy a náhradníky představenstvapředstavenstva, kontrolní radykontrolní rady, kárné komise a odvolací kárné komise. Členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním odvolává, b) schvalovat stavovským předpisem organizační řád Komory, c) zřizovat stavovským předpisem sociální fond Komory, popřípadě i jiné fondy a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání, d) schvalovat stavovským předpisem výši plateb advokátůadvokátů podle § 30 odst. 1, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem, e) schvalovat stavovským předpisem výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem, f) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory, g) rušit nebo měnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3. Práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla advokátůmadvokátům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena, h) schvalovat volební řád (§ 49 odst. 2) a svůj jednací řád, i) schvalovat stavovské předpisy přijaté představenstvem v případech, které si vyhradí, a j) usnášet se ve všech dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování v kárném řízení. § 44 Představenstvo (1) PředstavenstvoPředstavenstvo je výkonným orgánem Komory. (2) PředstavenstvoPředstavenstvo má jedenáct členů a pět náhradníků; klesne-li počet členů představenstvapředstavenstva pod počet stanovený tímto zákonem, je představenstvopředstavenstvo oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové. (3) Představenstvu přísluší rozhodovat o a) vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů podle § 8 odst. 1 písm. a) a c), b) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu nesplňování podmínky uvedené v § 37 odst. 1 písm. c), c) pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) a c) nebo § 9 odst. 3, d) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) a c) nebo § 9 odst. 3, e) zrušení rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 55 odst. 7, f) zrušení rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie pozastaven podle § 55 odst. 8, g) předběžném odejmutí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu podle § 25b odst. 1 a 2, h) předběžném pozastavení výkonu činnosti podle § 56a, a to na základě návrhu kontrolní radykontrolní rady. (4) PředstavenstvuPředstavenstvu dále přísluší a) volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedy Komory. Jeden místopředseda volený z advokátůadvokátů se sídlem v územní působnosti pobočky Komory dohlíží na činnost pobočky. Počet místopředsedů Komory určí organizační řád, b) přijímat stavovské předpisy, vyjma stavovských předpisů, jejichž schválení podle tohoto zákona nebo usnesení sněmu přísluší sněmu. Pokud si však sněm vyhradil schválení stavovského předpisu přijatého představenstvempředstavenstvem [§ 43 písm. i)], pozbude tento stavovský předpis platnosti, neschválí-li jej nejbližší sněm; práva, která z tohoto stavovského předpisu vznikla, však nemohou být dotčena, c) vydávat Věstník, d) hospodařit s prostředky sociálního fondu Komory, popřípadě dalších fondů Komory, e) svolávat sněm, f) vyjadřovat se ke zkušebnímu řádu pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „advokátní zkušební řád“), g) vyjadřovat se ke kárnému řádu, h) spravovat majetek Komory, i) zajišťovat publikační, dokumentační, vzdělávací a studijní činnost Komory, k) činit veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory, jakož i provádět další činnost podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánům Komory. (5) PředstavenstvoPředstavenstvo je povinno informovat pravidelně advokátyadvokáty o činnosti orgánů Komory. (6) PředstavenstvoPředstavenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně; zasedání představenstvapředstavenstva svolává předseda Komory. § 45 Předseda Komory (1) Předseda Komory jedná jménem Komory ve všech věcech. (2) Předsedovi Komory přísluší rozhodovat a) o určení advokátaadvokáta podle § 18a až 18c a o zrušení určení advokátaadvokáta podle § 18c odst. 7, b) o určení zástupce advokátaadvokáta podle § 27 odst. 1, c) o určení nástupce advokátaadvokáta § 27 odst. 4, d) o vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů podle § 8 odst. 1 písm. b), d) a § 10 odst. 1, e) o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu nesplňování podmínek uvedených v § 37 odst. 1 písm. a), b), d) a e), f) o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a § 10 odst. 1, g) o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodu uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b), h) o pozastavení oprávnění usazeného evropského advokátaadvokáta k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona podle § 35m odst. 6, i) o vyškrtnutí usazeného evropského advokátaadvokáta ze seznamu evropských advokátůadvokátů podle § 35m odst. 8, j) v dalších věcech stanovených tímto zákonem. (3) Předseda Komory provádí záznamy v seznamu advokátůadvokátů, v seznamu advokátních koncipientů, v seznamu sdružení, společností a zahraničních společností a v seznamu evropských advokátůadvokátů. (4) Předseda Komory je oprávněn činit další opatření nebo rozhodnutí, která jsou svěřena do jeho působnosti tímto zákonem nebo stavovským předpisem. V době mezi zasedáními představenstva je předseda Komory oprávněn činit i jiná opatření nebo rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, pokud nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory. § 46 Kontrolní rada (1) Kontrolní radaKontrolní rada je kontrolním orgánem Komory. (2) Kontrolní radaKontrolní rada má 70 členů. (3) Kontrolní radaKontrolní rada volí ze svých členů a odvolává předsedu kontrolní radykontrolní rady, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kontrolní radykontrolní rady. Předseda kontrolní radykontrolní rady je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce. (4) Kontrolní raděKontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů včetně zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud souvisejí s výkonem advokacie nebo s činností Komory, jakož i stavovských předpisů jinými orgány Komory, zaměstnanci Komory, advokátyadvokáty, evropskými advokátyadvokáty a advokátními koncipientyadvokátními koncipienty. AdvokátiAdvokáti, evropští advokátiadvokáti a advokátní koncipientiadvokátní koncipienti jsou povinni předložit členům kontrolní radykontrolní rady veškeré jimi požadované písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služebposkytováním právních služeb nebo, není-li to dobře možné, umožnit členům kontrolní radykontrolní rady přístup k nim; stejnou povinnost mají jiné orgány Komory a zaměstnanci Komory, pokud jde o písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s jejich činností. (5) Kontrolní radaKontrolní rada plní úkoly Komory stanovené zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a daňovým řádem; podrobnosti o postupu kontrolní radykontrolní rady a o povinnostech advokátůadvokátů vyplývajících z těchto zvláštních právních předpisů stanoví stavovský předpis. (6) Kontrolní radaKontrolní rada rozhoduje o nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s obsahem listin podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů. (7) Má-li kontrolní radakontrolní rada za to, že rozhodnutí, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3, nebo jiné opatření představenstvapředstavenstva, včetně jím přijatého stavovského předpisu, je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením sněmu, je oprávněna jeho výkon pozastavit; pozastavení však pozbude platnosti, pokud představenstvopředstavenstvo pozastavené rozhodnutí potvrdí dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Kontrolní radaKontrolní rada je oprávněna pozastavit i výkon potvrzeného rozhodnutí; pozastaví-li takto potvrzené rozhodnutí, je povinna požádat současně představenstvopředstavenstvo o svolání sněmu k rozhodnutí podle § 43 písm. g). § 47 Kárná komise (1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v kárném řízení. (2) Kárná komise má 83 členů. (3) Kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu kárné komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kárné komise. Předseda kárné komise jmenuje z členů kárné komise členy kárných senátů (§ 33 odst. 1). § 47a Odvolací kárná komise (1) Odvolací kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v kárném řízení. (2) Odvolací kárná komise má 11 členů. (3) Členem odvolací kárné komise může být zvolen advokátadvokát, který dosáhl věku 40 let a byl členem představenstvapředstavenstva, kontrolní radykontrolní rady, nebo kárné komise po dobu nejméně 3 let. (4) Odvolací kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu odvolací kárné komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy odvolací kárné komise. Předseda odvolací kárné komise jmenuje z členů odvolací kárné komise členy odvolacích senátů (§ 35 odst. 2). Společná ustanovení o orgánech Komory § 48 Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času. § 49 (1) Podrobnosti o organizaci Komory a jejích orgánů stanoví organizační řád a další stavovské předpisy. (2) Podrobnosti o volbách do orgánů Komory, jakož i o odvolání jejich členů stanoví volební řád. ČÁST SEDMÁ ČINNOST KOMORY V OBLASTI MEDIACE § 49a (1) Komora zajišťuje vzdělávání advokátůadvokátů v oblasti mediacemediace a zajišťuje pro ně zkoušky mediátorůmediátorů podle zákona o mediacimediaci. (2) Není-li dále uvedeno jinak, použijí se pro obsah zkoušky a její náležitosti obdobně ustanovení zákona o mediacimediaci. (3) Komora umožní do 6 měsíců od doručení žádosti vykonat po uhrazení poplatku ve výši 5 000 Kč zkoušku mediátora každému advokátoviadvokátovi; pokud advokátadvokát požaduje vykonat rovněž zkoušku z rodinné mediacemediace, činí poplatek 10 000 Kč. Poplatek je příjmem Komory. (4) AdvokátAdvokát, který byl zapsán do seznamu mediátorůmediátorů, je povinen tuto skutečnost oznámit do 1 týdne Komoře; Komora tuto skutečnost bez zbytečného odkladu zaznamená do seznamu advokátůadvokátů nebo seznamu evropských advokátůadvokátů. Na žádost advokátaadvokáta, který byl zapsán do seznamu mediátorůmediátorů, zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů nebo seznamu evropských advokátůadvokátů jeho zaměření v oblasti mediacemediace. § 49b (1) Zapsaný mediátormediátor, který je advokátemadvokátem, a hostující mediátormediátor, který je evropským advokátemadvokátem, jsou kárně odpovědní za kárné provinění. (2) Kárným proviněním podle odstavce 1 je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených mediátorovi zákonem o mediacimediaci. (3) Zapsanému mediátorovi, který je advokátemadvokátem, lze za kárné provinění uložit a) napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené jiným právním předpisem, nebo d) dočasný zákaz poskytování služeb mediátora uložený na dobu 6 měsíců až 5 let. (4) Hostujícímu mediátorovi, který je evropským advokátemadvokátem podle jiného právního předpisu, lze za kárné provinění uložit a) napomenutí, b) veřejné napomenutí, nebo c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené jiným právním předpisem. (5) O uložení kárného opatření podle odstavce 3 písm. d) je Komora povinna bezodkladně informovat Ministerstvo spravedlnosti. (6) Pro kárné řízení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona upravující kárnou odpovědnost advokátaadvokáta. ČÁST OSMÁ PŮSOBNOST MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI § 50 (1) Komora je povinna do 30 dnů předložit Ministerstvu spravedlnosti veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány. (2) Má-li ministr spravedlnosti za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat návrh na jeho přezkoumání soudem. § 51 (1) Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím vyjádření Komory kárný řád. (2) Ministr spravedlnosti je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce. (3) Ministr spravedlnosti je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů nebo ze seznamu evropských advokátůadvokátů anebo o pozastavení výkonu advokacie advokátůadvokátů nebo evropských advokátůadvokátů. § 52 (1) Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím vyjádření Komory advokátní zkušební řád. (2) Ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise Komory, a to nejméně jednu třetinu jejích členů na návrh Komory a jednu třetinu jejích členů na návrh Nejvyššího soudu. § 52a Ministerstvo spravedlnosti oznamuje sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b). § 52b (1) Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad činností advokátůadvokátů, evropských advokátůadvokátů a advokátních koncipientůadvokátních koncipientů podle § 25a a nad činností advokátůadvokátů podle § 25c. (2) Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad rozhodovací činností Komory podle § 18a a 18b a nad rozhodovací činností Komory podle § 18c, byl-li advokátadvokát určen k poskytnutí právní služby spočívající v zastoupení v řízení před orgány veřejné správy a v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. (3) Za účelem výkonu státního dohledu podle odstavce 2 je Komora povinna umožnit Ministerstvu spravedlnosti přístup do seznamu žadatelů. (4) Určí-li Komora advokátaadvokáta v rozporu s podmínkami podle § 18a až 18c, je povinna nahradit státu neoprávněně vyplacené náklady na právní pomoc. § 52c Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vydá vyhlášku k provedení § 5d odst. 1, § 35m odst. 3 a § 37 odst. 2. ČÁST DEVÁTÁ PŘESTUPKY § 52d (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nabízí poskytnutí právních služeb, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, b) poskytne právní služby opakovaně a za úplatu, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, nebo c) použije označení „advokátadvokát“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení, nebo jiným způsobem vyvolá klamavý dojem, že jde o advokátaadvokáta. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 200 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku. (4) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo spravedlnosti. ČÁST DESÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ Společná ustanovení § 53 (1) Stavovské předpisy upravují otázky svěřené jim tímto zákonem; dále se jimi upravují a) poplatek za zkoušku a podrobnosti o jeho placení, b) poplatek za zápis do seznamu advokátůadvokátů a poplatek za zápis do seznamu evropských advokátůadvokátů a podrobnosti o jejich placení, c) podrobnosti o provádění plateb advokátůadvokátů a usazených evropských advokátůusazených evropských advokátů podle § 30 odst. 1, d) pravidla vydávání Věstníku, e) podrobnosti o jednotlivých způsobech výkonu advokacie, f) podrobnosti o poskytování právních služebposkytování právních služeb advokátyadvokáty, popřípadě advokátními koncipienty, g) podrobnosti o poskytování právních služebposkytování právních služeb evropskými advokátyadvokáty, h) podrobnosti o právech a povinnostech advokátůadvokátů, advokátních koncipientů a evropských advokátůadvokátů, které jsou stanoveny tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení a v řízení podle § 55, i) podrobnosti o právech a povinnostech advokátůadvokátů, advokátních koncipientůadvokátních koncipientů a evropských advokátůadvokátů, které jsou stanoveny zvláštním právním předpisem, pokud souvisejí s výkonem advokacie, j) povinnosti advokátaadvokáta při poskytování právní službyposkytování právní služby podle § 18 až 18c. (2) Komora vyhlašuje stavovské předpisy ve Věstníku; za den vyhlášení se považuje den uvedený v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího zpřístupnění. (3) Stavovský předpis přijatý v souladu s tímto zákonem, který byl vyhlášen způsobem uvedeným v odstavci 2, se stává závazným pro advokátyadvokáty, advokátní koncipienty a evropské advokátyadvokáty třicátým dnem po vyhlášení, nestanoví-li stavovský předpis datum pozdější. (4) Stavovské předpisy uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou závazné také pro žadatele o umožnění vykonání advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti nebo uznávací zkoušky. (5) Ustanovení § 50 odst. 2 není odstavci 3 a 4 dotčeno. § 54 (1) Advokátní zkouškou se prověřují znalosti z právního řádu České republiky, včetně schopností výkladu a použití právních předpisů na konkrétní případ, jakož i znalosti stavovských předpisů. Advokátní zkoušku lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském. (2) Zkouškou způsobilosti se ověřují znalosti uvedené v odstavci 1, avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že žadatel o její vykonání již v některém z domovských států splnil podmínky k tomu, aby v tomto státě získal oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b). Zkoušku způsobilosti lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském. (3) Uznávací zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů o poskytování právních služebposkytování právních služeb a základní znalosti o právním řádu České republiky; účelem uznávací zkoušky je i ověření znalostí stavovských předpisů. Uznávací zkoušku lze vykonat i v některém z cizích jazyků používaných běžně v mezinárodním styku. (4) Advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky je možno vykonat v Praze a v Brně, popřípadě i v jiném místě určeném Komorou. (5) Podrobnosti o advokátní zkoušce, zkoušce způsobilosti a uznávací zkoušce stanoví advokátní zkušební řád (§ 52 odst. 1). Řízení § 55 (1) Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3, § 45 odst. 2 a v § 46 odst. 6 postupují orgány Komory podle správního řádu15a), nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení § 10 a 11, 13, 58 až 63, § 71 odst. 3 až 5, § 73 odst. 1, § 80 až 100, 103 až 129, 134 až 139, 141 až 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí. (2) Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen na základě plné moci pouze advokátemadvokátem; opatrovníkem účastníka řízení může být ustanoven pouze advokátadvokát. (3) V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33 odst. 6. (4) V řízení ve věcech, v nichž přísluší rozhodovat představenstvu (§ 44 odst. 3), se vždy nařídí ústní jednání. (5) Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu8a); odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem účastníkům v plném rozsahu. (6) Doručené rozhodnutí Komory je v právní moci. (7) Komora může na návrh advokátaadvokáta zrušit rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a), pokud by další trvání pozastavení výkonu advokacie vzhledem k osobním poměrům advokátaadvokáta, k okolnostem, které vyšly najevo po zahájení trestního stíhání, nebo k době, kdy došlo k zahájení trestního stíhání, ztratilo na významu nebo se stalo vůči advokátoviadvokátovi nepřiměřeně přísným; advokátadvokát je však oprávněn takový návrh podat nejdříve po jednom roce ode dne právní moci rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie. Ustanovení soudního řádu správního o uspokojení navrhovatele tím nejsou dotčena15b). (8) Komora může na návrh kárného žalobce nebo i z moci úřední zrušit rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) pozastaven, a ve věci znovu rozhodnout, pokud by vzhledem k okolnostem, které vyšly po tomto rozhodnutí najevo, byla ohrožena důvěra v další řádný výkon advokacie advokátemadvokátem, proti němuž je trestní stíhání vedeno. (9) Vykonatelné rozhodnutí je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů14). § 55a (1) Ve věcech uvedených v § 18a až 18c postupuje Komora podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení § 13, § 15 odst. 4, § 18, 35, § 36 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2, § 47, 49, § 51 odst. 2, § 80 až 93, § 100 až 129, § 131, 133, § 137 až 139, § 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí. (2) Rozhodnutí o nevyhovění žádosti musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle soudního řádu správního. (3) Proti rozhodnutí Komory podle § 18a až 18c se nelze odvolat. Rozhodnutí Komory, které bylo oznámeno, je v právní moci. (4) Při určení advokátaadvokáta podle § 18a nebo 18b není advokátadvokát oprávněn nechat se zastoupit advokátním koncipientemadvokátním koncipientem. (5) Při řízení nebo jiném postupu zastupitelského úřadu České republiky se § 18 odst. 2 a § 18a a 18c nepoužijí. (6) Žadatelem podle § 18a nemůže být právnická osoba. § 55b (1) Ten, a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátůadvokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátůadvokátů, b) komu nebyly ve lhůtách stanovených tímto zákonem vydány osvědčení o zápisu advokátůadvokátů nebo osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátůadvokátů, identifikační průkaz advokátaadvokáta, identifikační průkaz usazeného evropského advokátaadvokáta nebo identifikační průkaz advokátního koncipientaadvokátního koncipienta, c) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno vykonat advokátní zkoušku, zkoušku způsobilosti nebo uznávací zkoušku, d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu, e) o němž nebyl ve lhůtě stanovené tímto zákonem proveden v seznamu advokátůadvokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátůadvokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. a) nebo d), f) o němž byl v rozporu s tímto zákonem proveden v seznamu advokátůadvokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátůadvokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. b) nebo c), je oprávněn obrátit se na soud, aby o jeho právu rozhodl. (2) Spory o plnění dluhů vzniklých na základě povinností uvedených v § 30 odst. 1 projednává a rozhoduje soud. § 55c (1) Záznamem v seznamu advokátůadvokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátůadvokátů se rozumí vyznačení následujících skutečností: a) zápis do seznamu advokátůadvokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátůadvokátů, b) vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, ze seznamu advokátních koncipientů nebo ze seznamu evropských advokátůadvokátů, c) pozastavení výkonu advokacie nebo pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, d) zánik pozastavení výkonu advokacie nebo zánik pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, e) vydání identifikačního průkazu advokátaadvokáta, identifikačního průkazu usazeného evropského advokátaadvokáta a identifikačního průkazu advokátního koncipientaadvokátního koncipienta, f) další skutečnosti stanovené stavovským předpisem. (2) Komora uveřejňuje záznamy podle odstavce 1 písm. a) až d) ve Věstníku. § 55d (1) Seznam advokátůadvokátů, seznam advokátních koncipientůadvokátních koncipientů a seznam evropských advokátůadvokátů vede Komora prostřednictvím informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznamy jsou veřejně přístupné, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. b), d), e) a j). (2) Seznam advokátůadvokátů, seznam advokátních koncipientůadvokátních koncipientů a seznam evropských advokátůadvokátů obsahují o advokátechadvokátech, advokátních koncipientechadvokátních koncipientech a evropských advokátechadvokátech tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) rodné číslo, a není-li přiděleno, datum narození, c) sídlo advokátaadvokáta nebo usazeného evropského advokátaadvokáta, d) adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, e) podobu, f) identifikátor datové schránky, g) telefonní kontakt, h) identifikační číslo osoby, i) evidenční číslo, pod kterým je osoba zapsána v seznamu advokátůadvokátů, seznamu evropských advokátůadvokátů nebo seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů, j) údaj o uloženém kárném opatření, k) další údaje stanovené stavovským předpisem. (3) Osvědčení podle § 5g a § 27 odst. 2, osvědčení o zápisu do seznamu advokátůadvokátů, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátůadvokátů, identifikační průkaz advokátaadvokáta, identifikační průkaz usazeného evropského advokátaadvokáta a identifikační průkaz advokátního koncipientaadvokátního koncipienta, jakož i výpisy ze seznamu advokátůadvokátů, ze seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů a ze seznamu evropských advokátůadvokátů vydané Komorou jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami. (4) Identifikační průkaz advokátaadvokáta, usazeného evropského advokátaadvokáta a advokátního koncipientaadvokátního koncipienta obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele průkazu, b) evidenční číslo, pod kterým je držitel průkazu zapsán v seznamu advokátůadvokátů, seznamu evropských advokátůadvokátů nebo seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů, c) podobu držitele průkazu, d) datum narození držitele průkazu, e) další náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem. § 55e (1) Písemnosti určené advokátoviadvokátovi nebo usazenému evropskému advokátoviadvokátovi doručuje Komora do jeho sídla; ustanovení § 14 odst. 4 tím nejsou dotčena. Písemnosti určené hostujícímu evropskému advokátoviadvokátovi doručuje Komora do místa uvedeného v § 35j odst. 1. Písemnosti určené advokátnímu koncipientovi doručuje Komora do sídla advokátaadvokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru; je-li advokátní koncipient v pracovním poměru ke společnosti (§ 15), doručuje Komora písemnosti advokátnímu koncipientovi do sídla této společnosti nebo do sídla kteréhokoliv advokátaadvokáta, který je jejím společníkem. (2) Výzva k zaplacení podle § 8 odst. 1 písm. d), kárná žaloba, předvolání účastníka kárného řízení k jednání, kárný příkaz a další rozhodnutí vydaná v kárném řízení, o nichž to stanoví kárný řád, rozhodnutí vydaná v řízení podle § 55, jimiž se toto řízení končí, jakož i rozhodnutí, kterým Komora změnila nebo zrušila své rozhodnutí poté, co byla proti němu podána žaloba podle zvláštního právního předpisu8a), se doručují advokátoviadvokátovi, advokátnímu koncipientovi nebo evropskému advokátoviadvokátovi do místa uvedeného v odstavci 1 do vlastních rukou. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, pro doručování písemností podle odstavce 2 se použijí ustanovení správního řádu o doručování písemností ve správním řízení, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 6 a § 24 odst. 2 správního řádu15a). (4) Má-li advokátadvokát, advokátní koncipient nebo usazený evropský advokátusazený evropský advokát v kárném řízení nebo v řízení podle § 55 zástupce nebo opatrovníka, doručují se písemnosti uvedené v odstavci 2 pouze tomuto zástupci nebo opatrovníkovi. (5) Předchozími odstavci není dotčeno ustanovení § 35j odst. 1 věta druhá. Správa cizího majetku advokátem § 56 (1) AdvokátAdvokát je oprávněn spravovat cizí majetek, včetně přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám a výkonu funkce insolvenčního správceinsolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu17). (2) Ustanovení části druhé hlav druhé a třetí tohoto zákona se použijí pro činnost advokátaadvokáta podle odstavce 1, jakož i pro další činnosti advokátůadvokátů vykonávané podle zvláštních právních předpisů17a) přiměřeně. AdvokátAdvokát však nemá povinnost mlčenlivosti podle § 21 ohledně skutečností, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správceinsolvenčního správce; ustanovení zvláštního právního předpisu17b) o povinnosti mlčenlivosti insolvenčního správceinsolvenčního správce tím nejsou dotčena. § 56a (1) Peníze, cenné papírycenné papíry nebo jiný majetek přijatý advokátemadvokátem do správy je advokátadvokát povinen uložit na zvláštní účet u banky nebo u jiné osoby oprávněné podle zvláštních právních předpisů k přijímání vkladů nebo ke správě cenných papírůcenných papírů anebo jiného majetku. (2) Klient je povinen uhradit advokátoviadvokátovi náklady se správou majetku uvedeného v odstavci 1. (3) Smlouvu o správě majetku, kopie klientem předložených dokladů, plnou moc udělenou mu klientem, popřípadě další listiny vzniklé v souvislosti se správou majetku podle předchozích odstavců, uschovává advokátadvokát po dobu deseti let od ukončení správy. (4) Pro přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám se ustanovení odstavců 1 až 3 použijí obdobně. (5) Podrobnosti o povinnostech advokátaadvokáta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis. § 56b (1) Má-li předseda kontrolní radykontrolní rady nebo pověřený člen kontrolní radykontrolní rady za to, že advokátadvokát při správě majetku podle § 56a porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem, navrhne předseda kontrolní radykontrolní rady představenstvupředstavenstvu předběžné pozastavení výkonu této činnosti. (2) PředstavenstvoPředstavenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném pozastavení výkonu této činnosti, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokátadvokát při správě majetku podle § 56a porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem. (3) Rozhodnutí představenstvapředstavenstva o předběžném pozastavení výkonu správy majetku zaniká a) nebylo-li proti advokátoviadvokátovi, jemuž byl výkon správy majetku dočasně pozastaven, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném pozastavení výkonu správy majetku podle § 56a zahájeno kárné řízení v souvislosti se správou majetku, b) dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátoviadvokátovi v souvislosti se správou majetku. Přechodná ustanovení § 57 (1) AdvokátiAdvokáti zapsaní v seznamu advokátůadvokátů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátyadvokáty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátůadvokátů bez žádosti. (2) Komerční právníci zapsaní v seznamu komerčních právníků vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátyadvokáty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátůadvokátů bez žádosti. § 58 (1) Advokátní koncipientiAdvokátní koncipienti zapsaní v seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátními koncipientyadvokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů bez žádosti. (2) Právní čekatelé komerčního právníka zapsaní v seznamu právních čekatelů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátními koncipientyadvokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů bez žádosti. (3) Praxe vykonaná advokátními koncipientyadvokátními koncipienty a čekateli komerčního právníka podle dosavadních předpisů se považuje za právní praxi advokátního koncipientaadvokátního koncipienta podle tohoto zákona. § 59 (1) Advokátní zkouška složená do dne účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona. (2) Zkouška komerčního právníka složená do dne účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona. (3) Advokátní zkouška složená do 31. prosince 1992 podle zákona Slovenské národní rady č. 132/1990 Sb., o advokacii, se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona. § 61 Za vysokoškolské vzdělání podle § 5 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 1 písm. b) se považuje též vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců. § 62 (1) Kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů a disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu komerčních právníků uložená podle dosavadních předpisů se považují za kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů podle § 5 odst. 1 písm. e) a § 8 odst. 1 písm. f). (2) Návrh na zahájení kárného řízení podle tohoto zákona, došlo-li ke skutku, který by mohl být považován za kárné provinění nebo disciplinární provinění podle dosavadních předpisů, přede dnem účinnosti zákona, je oprávněn jako kárný žalobce podat pouze předseda kontrolní radykontrolní rady, a to ve lhůtách stanovených k podání návrhu na zahájení kárného řízení nebo disciplinárního řízení těmito předpisy. (3) Kárné řízení nebo disciplinární řízení zahájené přede dnem účinnosti zákona podle dosavadních předpisů se dokončí podle těchto předpisů; působnost kárných orgánů podle dosavadních předpisů vykonávají v tomto řízení příslušné orgány Komory. § 63 Právo toho, kdo nebyl podle dosavadních předpisů zapsán do seznamu advokátůadvokátů nebo seznamu komerčních právníků, kdo byl z těchto seznamů podle dosavadních předpisů vyškrtnut nebo komu byl podle dosavadních předpisů pozastaven výkon advokacie nebo výkon činnosti komerčního právníka, domáhat se ochrany u soudu, není tímto zákonem dotčeno. § 64 Do dob nebo lhůt uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), § 7, § 8 odst. 2 a § 37 odst. 2 se započítávají doby nebo lhůty, které počaly běžet za účinnosti nebo podle dosavadních předpisů. § 65 (1) Do zvolení představenstvapředstavenstva podle tohoto zákona vykonává jeho působnost představenstvopředstavenstvo složené z členů představenstvapředstavenstva České advokátní komoryČeské advokátní komory a členů představenstvapředstavenstva Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů. (2) PředstavenstvoPředstavenstvo uvedené v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy Komory. (3) Do dne konání prvního sněmu (§ 68) přísluší představenstvupředstavenstvu vedle jeho působnosti stanovené tímto zákonem i působnost sněmu podle § 43 písm. b) až f). § 66 (1) Do zvolení kontrolní radykontrolní rady podle tohoto zákona vykonává její působnost kontrolní radakontrolní rada složená z členů revizní komise České advokátní komoryČeské advokátní komory a členů dozorčí rady Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů. (2) Kontrolní radaKontrolní rada uvedená v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy kontrolní radykontrolní rady. § 67 (1) Do zvolení kárné komise podle tohoto zákona vykonává její působnost kárná komise složená z členů kárné komise České advokátní komoryČeské advokátní komory a členů disciplinární komise Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů. (2) Kárná komise uvedená v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy kárné komise. § 68 PředstavenstvoPředstavenstvo uvedené v § 65 svolá první sněm podle tohoto zákona do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. § 69 Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí práva a povinnosti České advokátní komoryČeské advokátní komory zřízené zákonem České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, a Komory komerčních právníků zřízené zákonem České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, na Komoru. Závěrečná ustanovení § 70 (1) Živnostenská oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb vzniklá podle zvláštních předpisů19) zanikají dnem účinnosti tohoto zákona. (2) Společníci (členové) nebo orgány obchodních společností a družstev, jejichž předmět podnikání (činnosti) zahrnuje poskytování právních služebposkytování právních služeb, jsou povinni přizpůsobit společenskou smlouvu nebo stanovy a právní poměry obchodní společnosti (družstva) tomuto zákonu do šesti měsíců ode dne jeho účinnosti a podat v téže lhůtě návrh na příslušný zápis v obchodním rejstříku; neučiní-li tak, použije se přiměřeně ustanovení § 764 odst. 2 věta druhá a třetí obchodního zákoníku. § 71 Zrušují se: 1. zákon České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, 2. zákon České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované. § 72 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Například § 187 odst. 1 a § 191b odst. 2 občanského soudního řádu, § 91 odst. 2 zákona o soudnictví ve věcech mládeže. 1a) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 1b) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 1c) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 1d) § 89 zákona č. 111/1998 Sb. 1d) § 309 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 1e) § 49 a 50 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4c) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského soudního řádu, § 35 soudního řádu správního, § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. 7c) Například § 30 odst. 2 občanského soudního řádu, § 35 odst. 8 soudního řádu správního, § 33 trestního řádu. 8a) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 167 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrné mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 10b) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 11a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 12) § 35 odst. 1 trestního řádu. § 25 odst. 3 občanského soudního řádu. § 31 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. 13) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 13a) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 274 písm. i) občanského soudního řádu.§ 40 odst. 1 písm. g) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14a) Směrnice Rady č. 77/249/EHS ze dne 22. března 1997 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů. 14b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace. 14c) § 83a odst. 1 a 5 zákoníku práce. 15) § 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 15a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 15b) § 62 soudního řádu správního. 17) § 36 až 40 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb. 17a) Například § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 70 odst. 3 obchodního zákoníku, § 9 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 103/2001 Sb., § 50 odst. 3 a 4 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 28 a 29 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 17b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 455/1991 Sb.
Zákon č. 89/1996 Sb.	Zákon č. 89/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitosti České republiky (katastrální zákon), a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 4. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 31/1996 * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 256/2013 Sb.) 89 ZÁKON ze dne 14. března 1996, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 91/1996 Sb.	Zákon č. 91/1996 Sb. Zákon o krmivech Vyhlášeno 25. 4. 1996, datum účinnosti 1. 9. 1996, částka 31/1996 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - § 4 (§ 4 — § 14) * ČÁST TŘETÍ - ÚŘEDNÍ KONTROLY A JINÉ ÚŘEDNÍ ČINNOSTI (§ 16 — § 19c) * ČÁST ČTVRTÁ - VÝROBA A DOVOZ KRMIV PRO VÝZKUMNÉ ÚČELY (§ 20 — § 21a) * ČÁST PÁTÁ - § 23 (§ 23 — § 25) Aktuální znění od 1. 12. 2022 (314/2022 Sb.) 91 ZÁKON ze dne 15. března 1996 o krmivech Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) stanoví některé požadavky pro výrobu, dovoz, používání, balení, označování, dopravu a uvádění na trh krmiv, doplňkových látek1b) a premixů1c), jakož i pravomoc a působnost orgánu vykonávajícího úřední kontroly1d) dodržování povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie (dále jen „předpisy Evropské unie“). (2) Tento zákon se nevztahuje na krmivakrmiva, doplňkové látky a premixy, které jsou určeny pro vývoz a jsou nezávadné.1e) (3) Tento zákon se dále nevztahuje na požadavky předepisování medikovaných krmiv31), uvádění medikovaných krmiv pro zvířata v zájmových chovech na trh, distribuci léčivých přípravků k provozovatelům krmivářských podniků, reklamu na medikovaná krmiva a meziprodukty31), používání medikovaných krmiv, krmení zvířat medikovanými krmivy, sběr dat o prodejích a používání léčivých přípravků2) ve formě medikovaných krmiv nebo meziproduktů a na požadavky v oblasti farmakovigilance podle zákona o léčivech. § 2 Vymezení pojmů (1) V tomto zákoně se rozumí a) nežádoucí látkounežádoucí látkou látka nebo produkt, přítomné na povrchu nebo v produktech určených ke krmení zvířatproduktech určených ke krmení zvířat, které představují potenciální nebezpečí pro zdraví zvířat, lidí nebo životní prostředí a které mohou mít nežádoucí vliv na živočišnou produkci, s výjimkou patogenních činitelů, b) ochrannou lhůtouochrannou lhůtou minimální doba, která musí uplynout od ukončení příjmu krmiva, obsahujícího určitou doplňkovou látku, pro kterou je tato lhůta stanovena, do porážky zvířete nebo počátku produkce živočišných produktů určených pro potravu lidí, aby bylo zajištěno, že neobsahují rezidua doplňkových látek v množstvích přesahujících maximální limity stanovené veterinárním zákonem1e) a předpisy Evropské unie, nebo doba stanovená pro medikované krmivo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, popřípadě předpisem veterinárního lékaře (dále jen „receptrecept“), c) biologickým zkoušenímbiologickým zkoušením stanovení účinnosti a bezpečnosti krmiva nebo doplňkové látky, d) dodavatelemdodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má v držení krmivo, doplňkovou látku nebo premix, manipuluje s nimi nebo je uvádí na trh, ale nevyrábí je, e) distributoremdistributorem právnická nebo fyzická osoba, která zprostředkuje uvedení krmiva, doplňkové látky nebo premixu na trh, aniž by daný produkt měla v držení. (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumějí a) výrobcemvýrobcem právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí nebo zpracovává krmiva, doplňkové látky nebo premixy, má je v držení před jejich uvedením na trh nebo je na trh uvádí; výrobcemvýrobcem se rozumí též osoba provozující pojízdnou výrobnu krmiv, b) dovozcemdovozcem právnická nebo fyzická osoba, která dováží krmiva, doplňkové látky nebo premixy ze třetích zemí, c) členským státem Evropské unie také státy Evropského hospodářského prostoru a Švýcarská konfederace (dále jen „členský stát“), d) třetí zemí země, která není členským státem, e) produktem určeným ke krmení zvířatproduktem určeným ke krmení zvířat (dále jen „produkt ke krmení“) krmné suroviny, premixy, doplňkové látky, krmiva a všechny ostatní produkty určené k použití v krmivech nebo pro krmení zvířat. (3) Pokud se v tomto zákoně používají v souvislosti s právními vztahy upravenými předpisy Evropské unie pojmy, jejichž obsah a význam nejsou definovány v tomto zákoně, ale v uvedených předpisech, vychází se pro účely tohoto zákona z vymezení těchto pojmů v uvedených předpisech. Základní ustanovení § 3 (1) Při výrobě, uvádění na trh a používání krmiv musí provozovatel krmivářského podniku2c) (dále jen „provozovatel“) dodržet obsah a limity nežádoucích láteknežádoucích látek, aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost2d). Produkty ke krmení s obsahem nežádoucí látkynežádoucí látky vyšším, než je stanovený maximální limit jejich obsahu, nesmí provozovatel smíchat pro účely ředění se stejnými ani jinými produkty ke krmení. (2) Při užití krmiv označených ochrannou lhůtouochrannou lhůtou musí provozovatel dodržet ochrannou lhůtuochrannou lhůtu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona3). (3) Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmí provozovatel použít produkty ke krmení obsahující nežádoucí látkynežádoucí látky, jestliže překračují limity stanovené předpisy Evropské unie24), nebo obsahující cizí předměty, které mohou ohrozit zdraví zvířat, nebo živé skladištní škůdce, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis. Krmiva obsahující nežádoucí látkynežádoucí látky je možné použít ke krmení pouze po dekontaminaci provedené v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie25). (4) Pro výrobu premixů nesmí provozovatel jako nosiče použít krmiva a látky, které svými fyzikálními vlastnostmi nezajišťují dosažení homogenity a stability doplňkových látek v premixu. (5) DovozceDovozce produktů ke krmení, které podléhají dovozní kontrole podle předpisů Evropské unie16), medikovaných krmiv nebo meziproduktů, popřípadě jiná osoba pověřená dovozcemdovozcem, jsou povinni Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ústav“) oznámit písemně předpokládaný den dovozu takové partie krmiva nebo zásilky a údaje o dokladech, které doprovázejí zásilku nebo partii krmiva, jakmile se o nich dozví. Údaje podle věty první je dovozcedovozce povinen oznámit i celnímu úřadu příslušnému podle místa provedení dovozní kontroly alespoň 1 pracovní den před fyzickým příchodem zásilky. (6) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou a) seznam nežádoucích láteknežádoucích látek a produktů a maximální limity jejich obsahu v produktech ke krmení, b) seznam skladištních škůdců, c) kategorie krmných surovin k označování krmiv pro zvířata neurčená k produkci potravin, d) maximální limity křížové kontaminace necílového krmiva léčivými látkami2),31), e) seznam, účel a způsob užití doplňkových látek a jejich ochranné lhůtyochranné lhůty, kromě doplňkových látek, na které se vztahují přímo použitelné předpisy Evropské unie3b), f) podmínky pro skladování objemných krmiv na zemědělské půdě. ČÁST DRUHÁ § 4 Schvalovací řízení (1) Fyzická nebo právnická osoba může vykonávat činnosti4) stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 anebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 pouze se souhlasem ústavu. (2) O schválení provozu rozhoduje ústav na základě žádosti o schválení provozu5) (dále jen „žádost o schválení“) podané na formuláři vydaném ústavem. Ústav zveřejňuje formulář způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Žádost o schválení obsahuje a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, případně jinou adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu na území České republiky nebo v místě podnikání, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno; u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě jinou adresu určenou pro doručování, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) u fyzických osob se sídlem ve třetí zemi jméno a příjmení, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice; u právnických osob se sídlem ve třetí zemi sídlo organizační složky v České republice nebo jméno, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice, c) kontaktní adresu elektronické pošty, případně telefon, pokud jimi žadatel disponuje, d) adresu provozu, druh činnosti a její specifikaci, e) údaje, které jsou předmětem ochrany patentových práv, a údaje, které jsou označeny za obchodní tajemství6). (4) Podle druhu činnosti uvedené v odstavci 1 si ústav jako součást žádosti o schválení vyžádá tyto přílohy a kopie dokladů: a) údaje o krmivukrmivu, b) výrobní postup, c) technologické schéma výrobního zařízení s popisem a půdorysné uspořádání výrobního provozu, d) doklad o kontrole nebo kalibraci používaných vah a váhových systémů, e) plán kontroly jakosti, f) ověření homogenity doplňkových látek v krmivech a premixech, g) údaje o krmivu dováženém ze třetí země, h) písemné prohlášení dovozcedovozce, že výrobek pochází z provozu, který splňuje požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20053c), i) doklad o patentové ochraně, j) kopie osvědčení o odborné způsobilosti odpovědné osoby podle § 6 odst. 2 nebo rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle § 6 odst. 3, k) doklad o registraci podnikání, l) prohlášení distributoradistributora, že krmivo splňuje podmínky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20053c) a m) písemné prohlášení o zpracování analýzy rizik a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP) v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20053c). (5) Žadatel je povinen uhradit za úkony provedené ve schvalovacím řízení správní poplatek podle zvláštního právního předpisu22) a náklady za odborné a zkušební úkony spojené se schvalovacím řízením ve výši stanovené zvláštním právním předpisem o náhradách nákladů za odborné a zkušební úkony23). (6) Rozhodnutí o schválení provozu obsahuje kromě obecných náležitostí náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. a), b) a d), schvalovací identifikační číslo provozu, popřípadě další údaje týkající se provozu. (7) Ústav zapíše do registru7) identifikační údaje o schváleném provozu podle odstavce 6. (8) Ústav rozhodnutí o schválení provozu pozastaví, změní nebo zruší a) na písemnou žádost provozovatele, nebo b) v případech stanovených předpisy Evropské unie8). (9) Provozovatel je povinen na formuláři vydaném ústavem oznámit změny údajů uvedených v žádosti o schválení do 30 dnů od provedení změny. (10) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti obsahu příloh k žádosti o schválení podle odstavce 4. (11) Pokud provozovatel přeruší výkon schvalované činnosti na dobu delší než 1 rok, je povinen o tomto bez zbytečného odkladu písemně informovat ústav. (12) Jestliže provozovatel oznámí ústavu přerušení výkonu činnosti, je provozování této činnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení této činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Přerušení činnosti provozovatele končí dnem uvedeným v oznámení. (13) Pokračování v provozování činnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování činnosti přerušeno podle odstavce 12, je provozovatel povinen předem písemně oznámit ústavu. V provozování činnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. (14) Provozovatel je povinen na žádost ústavu bez zbytečného odkladu sdělit, zda činnost vykonává, a doložit doklady prokazující provozování této činnosti26). § 5 Registrační řízení (1) Provozovatel, který vykonává činnosti9) stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 anebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, je povinen požádat ústav o registraci provozu (dále jen „žádost o registraci“). (2) O registraci provozu rozhoduje ústav na základě žádosti o registraci podané provozovatelem na formuláři vydaném ústavem. Ústav zveřejňuje formulář způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Žádost o registraci obsahuje a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, případně jinou adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu na území České republiky nebo v místě podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno; u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě jinou adresu určenou pro doručování, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) u fyzických osob se sídlem ve třetí zemi jméno a příjmení, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice; u právnických osob se sídlem ve třetí zemi sídlo organizační složky v České republice nebo jméno, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice, c) kontaktní adresu elektronické pošty, případně telefon, pokud jimi žadatel disponuje, d) adresu provozu, druh činnosti a její specifikaci, e) údaje, které jsou předmětem ochrany patentových práv, a údaje, které jsou označeny za obchodní tajemství6). (4) Podle druhu činnosti uvedené v odstavci 1 si ústav jako součást žádosti o registraci vyžádá tyto přílohy a kopie dokladů: a) údaje o krmivukrmivu, b) výrobní postup, c) technologické schéma výrobního zařízení s popisem a půdorysné uspořádání výrobního provozu, d) doklad o kontrole nebo kalibraci používaných vah a váhových systémů, e) plán kontroly jakosti, f) ověření homogenity doplňkových látek v krmivech a premixech, g) údaje o krmivu dováženém ze třetí země, h) písemné prohlášení dovozcedovozce, že výrobek pochází z provozu, který splňuje požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20053c), i) písemné prohlášení o zpracování analýzy rizik a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP) nebo používání správné praxe podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na hygienu krmiv3c), j) doklad o patentové ochraně, k) doklad o registraci podnikání. (5) Žadatel je povinen uhradit za úkony provedené v registračním řízení správní poplatek podle zvláštního právního předpisu22) a náklady za odborné a zkušební úkony spojené s registračním řízením ve výši stanovené zvláštním právním předpisem o náhradách nákladů za odborné a zkušební úkony23). (6) Rozhodnutí o registraci provozu obsahuje kromě obecných náležitostí náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. a), b) a d), registrační číslo provozu, popřípadě další údaje týkající se provozu. (7) Ústav zapíše do registru7) identifikační údaje o registrovaném provozu podle odstavce 6. (8) Ústav rozhodnutí o registraci provozu pozastaví, změní nebo zruší a) na písemnou žádost provozovatele, nebo b) v případech stanovených předpisem Evropské unie8). (9) Provozovatel je povinen na formuláři vydaném ústavem oznámit změny údajů uvedených v žádosti o registraci do 30 dnů od provedení změny. (10) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti obsahu příloh k žádosti o registraci podle odstavce 4. (11) Pokud provozovatel přeruší výkon registrované činnosti na dobu delší než 1 rok, je povinen o tomto bez zbytečného odkladu písemně informovat ústav. (12) Jestliže provozovatel oznámí ústavu přerušení výkonu činnosti, je provozování této činnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení této činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Přerušení činnosti provozovatele končí dnem uvedeným v oznámení. (13) Pokračování v provozování činnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování činnosti přerušeno podle odstavce 12, je provozovatel povinen předem písemně oznámit ústavu. V provozování činnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. (14) Provozovatel je povinen na žádost ústavu bez zbytečného odkladu sdělit, zda činnost vykonává, a doložit doklady prokazující provozování této činnosti26). § 6 Odborná způsobilost (1) Odbornou způsobilostíOdbornou způsobilostí pro výrobu, zpracování, dovoz a uvádění na trh doplňkových látek, premixů, krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů, medikovaných krmiv nebo meziproduktů (dále jen „odborná způsobilostodborná způsobilost“) se rozumí soubor odborných a praktických znalostí vztahujících se k výrobě krmiv, doplňkových látek a premixů, znalostí základů výživy hospodářských zvířat a krmné techniky a znalostí právních předpisů z oblasti výroby krmiv. (2) Odborná způsobilost se prokazuje osvědčením, které vydá ústav osobám, které splňují tyto podmínky: a) způsobilost k právním úkonům, b) druh, stupeň vzdělání a odbornou praxi ve výrobě krmivkrmiv. (3) Osvědčení podle odstavce 2 lze nahradit rozhodnutím o uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace9b). (4) Druh, stupeň a obor vzdělání a délku odborné praxe stanoví ministerstvo vyhláškou. § 6a (1) Státní příslušníci členských států mohou příležitostně nebo dočasně uvádět na trh na území České republiky krmiva, doplňkové látky nebo premixy na základě ověření odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu9b), pokud jsou oprávněni k soustavnému výkonu této činnosti v jiném členském státě. Na tyto osoby se ustanovení tohoto zákona vztahují obdobně, s výjimkou § 4 a 5. (2) Státní příslušníci členských států, kteří jsou v jiném členském státě oprávněni k soustavnému provozování pojízdné výrobny krmivkrmiv, jsou povinni oznámit ústavu vždy nejméně 3 pracovní dny před zahájením výroby na území České republiky místo a časový plán výroby krmivkrmiv. § 7 Požadavky na provoz a provozovatele (1) Provozovatel je povinen zajistit, aby a) provoz splňoval požadavky stanovené předpisem Evropské unie, tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, b) v provozu určeném pro výrobu krmivkrmiv, doplňkových látek nebo premixů byl před výrobou, v průběhu výroby a po jejím ukončení technicky umožněn bezpečný přístup pro odběr vzorků za účelem ověření jakosti a zdravotní nezávadnosti, c) krmiva, doplňkové látky nebo premixy s nadlimitním obsahem nežádoucích láteknežádoucích látek nebo výskytem zakázaných materiálů byly uskladněny odděleně, d) medikované krmivo bylo uvedeno na trh v souladu s podmínkami stanovenými v receptureceptu pro medikované krmivo vystaveném podle zákona o léčivech2), e) medikované krmivo nebo meziprodukt s uplynulou dobou použitelnosti nebo medikované krmivo nespotřebované pro léčbu uvedenou v receptureceptu bylo odstraněno v souladu se zákonem o odpadech, f) pro výrobu medikovaného krmiva nebo meziproduktu byl použit léčivý přípravek registrovaný nebo povolený zákonem o léčivech a získaný od distributoradistributora léčiv za podmínek stanovených zákonem o léčivech, g) medikované krmivo určené výhradně pro zvířata v zájmových chovech dodával k uvádění na trh pouze osobám stanoveným zákonem o léčivech a za podmínek stanovených zákonem o léčivech a h) nepoužitelné léčivé přípravky byly odstraněny v souladu se zákonem o léčivech. (2) Provozovatel, který provozuje pojízdnou výrobnu krmiv, je povinen oznámit ústavu vždy nejméně 3 pracovní dny před zahájením výroby druh vyráběného krmiva, místo a časový plán výroby krmiv. (3) Provozovatel9d) je povinen ústavu prokázat, že písemně zpracoval, zavedl a dodržuje postupy systému analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP). (4) Provozovatel, který vlastní, má v držení, nebo dovezl krmivo, doplňkovou látku nebo premix s nadlimitním obsahem nežádoucích láteknežádoucích látek a produktů, nebo výskytem zakázaných materiálů nebo radioaktivní kontaminace, je povinen tuto skutečnost oznámit ústavu a postupovat podle předpisu Evropské unie9e). (5) Provozovatel je povinen záznamy vedené podle předpisu Evropské unie3c) uchovávat po dobu 3 let, nestanoví-li předpis Evropské unie jinak32). (6) Provozovatel jako výrobcevýrobce nebo distributordistributor medikovaných krmiv nebo meziproduktů je povinen oznámit Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv údaje o spotřebě léčivých přípravků podle zákona o léčivech. (7) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) požadavky na provozy a výrobní zařízení provozů podle jednotlivých činností stanovených předpisem Evropských společenství4),9), b) podrobnosti označení místa a podrobnosti stanovení časového plánu výroby krmivkrmiv podle odstavce 2, c) požadavky na kontrolu rizik u prvovýrobců9g). § 10 Zveřejnění seznamu schválených a registrovaných provozů (1) Ústav zveřejní v souladu s předpisem Evropské unie17) seznam schválených a registrovaných provozů způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Ústav v seznamu schválených a registrovaných provozů uvede údaje stanovené v § 4 odst. 6 a v § 5 odst. 6. (3) Seznam schválených provozů musí odpovídat vzoru uvedenému v předpisu Evropské unie9h). § 14 Skladování (1) Provozovatel je povinen uskladnit krmiva, doplňkové látky a premixy ve skladech nebo manipulačních, popřípadě výrobních prostorech nebo na zemědělské půdě tak, aby bylo v souladu s předpisy Evropské unie9c) a prováděcím právním předpisem zajištěno uchování jejich jakosti, zdravotní nezávadnosti a byla zajištěna jejich ochrana před a) zneužitím, b) hlodavci a ptáky, c) vlhkostí a látkami, které je mohou znehodnocovat nebo v nich vytvářet produkty škodlivé zdraví zvířat a lidí a ohrožující životní prostředí. (2) Provozovatel je povinen zajistit provedení dezinfekce, dezinsekce a deratizace a udržování odpovídajících mikroklimatických podmínek a čistoty10) ve skladových prostorech. ČÁST TŘETÍ ÚŘEDNÍ KONTROLY A JINÉ ÚŘEDNÍ ČINNOSTI § 16 (1) Ústav provádí úřední kontroly v souladu s jiným právním předpisem a předpisy Evropské unie12) nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie v oblasti krmiv a výživy zvířat; přitom zejména dohlíží, jak provozovatelé dodržují stanovené podmínky při výrobě, dovozu, přepravě, skladování, používání nebo uvádění na trh krmiv, doplňkových látek nebo premixů. (2) Ústav vede evidenci závad zjištěných při výkonu úřední kontroly. (3) Ústav je povinen uchovávat vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů určených k laboratornímu zkoušení, kromě vzorků podléhajících zkáze, po dobu 60 dnů ode dne oznámení výsledku jejich hodnocení kontrolované osobě. (4) Zjistí-li ústav, že ve stanovené lhůtě nedošlo k odstranění nedostatků zjištěných při běžné kontrole, je provozovatel povinen nahradit náklady dodatečné kontroly12a). (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou paušální částku nákladů dodatečné kontroly hrazených provozovatelem. (6) O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne ústav. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji ústav. (7) Provozovatel je povinen ústavu uhradit náklady na analýzu odebraných vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů podle prováděcího právního předpisu23), pokud jejich analýza prokáže, že vzorky nesplňují požadavky tohoto zákona a jiných právních předpisů. (8) Za odebrané kontrolní vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba krmivo, doplňkovou látku nebo premix v době jejího odebrání běžně na trhu prodává; nelze-li tuto cenu určit, pak za náhradu ve výši ceny, za kterou kontrolní vzorky pořídila, případně za cenu účelně vynaložených nákladů, pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že krmivo, doplňková látka nebo premix splnily požadavky stanovené zvláštními právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie24). Náhrada se kontrolované osobě poskytne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy o ni požádala. (9) V rámci vykonávaných jiných úředních činností vydává ústav v případech a za podmínek uvedených v čl. 87 až 89 a 91 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 úřední osvědčení a úřední potvrzení. Žadatel o vydání úředního osvědčení a úředního potvrzení je povinen uhradit ústavu náklady spojené s jejich vydáním podle prováděcího právního předpisu27). § 16b Systém rychlého varování (1) Ústav je kontaktním místem pro systém rychlého varování, přičemž pro tento účel zpracovává pohotovostní operační plány, v nichž stanoví opatření pro případ zjištění, že produkt ke krmení není bezpečný a představuje přímé nebo nepřímé riziko pro lidské zdraví, určí pravomoci, odpovědnost a způsoby předávání informací v rámci ústavu. (2) Výskyt produktu ke krmení, který nemůže být podle předpisu Evropské unie3c) považován za bezpečný, je ústav povinen oznámit neprodleně Národnímu kontaktnímu místu12c). § 16c Kontrola dovozu krmiv ze třetích zemí a místa jejího provádění (1) Ústav provádí v souladu s předpisy Evropské unie kontrolu dovozu krmiv ze třetích zemí28). Kontrola podle věty první se provádí na stanovištích hraniční kontroly (dále jen „stanoviště“) určených v souladu s předpisem Evropské unie na území České republiky29). Aktualizovaný seznam stanovišť na území České republiky určí ústav, zveřejňuje ho na svých internetových stránkách a zasílá Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie. (2) Při dovozu produktů ke krmení kontroluje celní úřad zároveň se zásilkou také rozhodnutí o schválení provozu dovozcedovozce podle § 4 nebo rozhodnutí o registraci provozu dovozcedovozce podle § 5 a doklady doprovázející zásilku požadované předpisy Evropské unie16). § 17 Vzorkování a laboratorní zkoušení (1) Vzorkování a laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů provádí ústav v rámci úřední kontroly nebo na vyžádání. (2) Ústav může k provádění některých laboratorních zkoušek udělit pověření osobám, které o to požádají, (dále jen „provozovatelé laboratoří“). (3) Seznam laboratoří ústavu provádějících laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů v rámci výkonu úřední kontroly a seznam osob oprávněných provádět laboratorní zkoušky zveřejní ústav na svých internetových stránkách. (4) Žádost o udělení pověření musí obsahovat a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo výkonu činnosti, bydliště a identifikační číslo, jde-li o osobu fyzickou, nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o osobu právnickou, b) údaje o přístrojovém vybavení laboratoře, c) údaje o vzdělání pracovníků laboratoře, d) rozsah činností, pro které má být pověření uděleno. (5) Ústav udělí pověření podle odstavce 2 nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti, jestliže a) laboratorní vybavení odpovídá předpokládanému rozsahu a druhu činnosti, o niž se žádá, b) laboratorní zkoušky budou provádět osoby minimálně se středoškolským vzděláním chemického nebo biologického zaměření, c) výsledky laboratorních zkoušek při ověřovací zkoušce byly shledány v rozmezí tolerancí stanovených pro tyto zkoušky. (6) Ústav dozírá, zda trvají podmínky, za kterých bylo uděleno pověření podle odstavce 5. (7) Ústav může pověření změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo pominuly podmínky, za nichž bylo pověření uděleno. Na písemnou žádost provozovatele laboratoře ústav pověření zruší. (8) Ústav a provozovatelé laboratoří jsou povinni k zajištění objektivity a srovnatelnosti výsledků kontroly postupovat podle požadavků na odběr vzorků a používat metody laboratorního zkoušení v souladu s předpisem Evropské unie13). (9) Ústav na svých internetových stránkách zveřejní metody a postupy laboratorního zkoušení při úřední kontrole produktů ke krmení, pokud nejde o metody a postupy stanovené předpisy Evropské unie18). § 18 Zvláštní opatření (1) Jestliže ústav při výkonu úřední kontroly zjistí, že krmivářský provoz, krmivo, doplňková látka nebo premix nesplňují požadavky tohoto zákona, prováděcích právních předpisů nebo předpisů Evropské unie, uloží rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy provozovateli opatření podle čl. 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (2) Jestliže ústav vlastním šetřením nebo na základě sdělení právnické nebo fyzické osoby zjistí, že se vyskytly nebo vyskytují skutečnosti, které mohou ohrozit bezpečnost krmiva, doplňkové látky nebo premixu, postupuje podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění, a čl. 137 a 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (3) Odvolání proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 nemá odkladný účinek. (4) Provozovatel je povinen ve lhůtě stanovené zvláštním opatřením písemně informovat ústav o způsobu splnění povinností. § 19a Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 bez souhlasu ústavu. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dopustí přestupku tím, že a) vyrobí, použije, doveze anebo uvede na trh krmiva, doplňkové látky nebo premixy v rozporu s § 3 odst. 1 až 4, b) neoznámí ústavu změny údajů uvedených v žádosti o schválení podle § 4 odst. 9 nebo přerušení činnosti podle § 4 odst. 11 anebo nesplní některou z povinností podle § 4 odst. 13 nebo 14, c) vykonává činnosti podle § 5 odst. 1 bez registrace provozu nebo neoznámí ústavu změny údajů uvedených v žádosti o registraci podle § 5 odst. 9 nebo přerušení činnosti podle § 5 odst. 11 anebo nesplní některou z povinností podle § 5 odst. 13 nebo 14, d) nezajistí některý z požadavků na provoz podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), e) nezajistí oddělené skladování krmiv, doplňkových látek nebo premixů podle § 7 odst. 1 písm. c), f) nakládá s medikovaným krmivem nebo meziproduktem v rozporu s § 7 odst. 1 písm. d), e), f), g) nebo h) nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, g) provozuje pojízdnou výrobnu krmiv a neoznámí druh vyráběného krmiva, místo nebo časový plán výroby krmiv podle § 7 odst. 2, h) písemně nezpracuje, nezavede nebo nedodržuje postupy podle § 7 odst. 3, i) neprovede oznámení nebo nepostupuje podle § 7 odst. 4 nebo 6, j) neuchovává záznamy podle § 7 odst. 5, k) nesplní povinnost uloženou zvláštním opatřením podle § 18, l) v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími používání krmiv a jejich uvádění na trh19) použije nebo uvede na trh krmiva, doplňkové látky nebo premixy, které nejsou bezpečné nebo mají přímý nepříznivý vliv na životní prostředí anebo životní podmínky zvířat, m) nezajistí označení, obchodní úpravu nebo balení krmiv, doplňkových látek nebo premixů v souladu s předpisy Evropské unie, n) neuskladní krmiva, doplňkové látky nebo premixy podle § 14 odst. 1 nebo nezajistí provedení dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace nebo udržování odpovídajících mikroklimatických podmínek a čistoty podle § 14 odst. 2, o) nezajistí přepravu krmiv, doplňkových látek nebo premixů v souladu s předpisy Evropské unie, p) nepřijme odpovídající hygienická opatření stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie9c), q) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na hygienu krmiv odebere nebo použije krmiva, doplňkové látky nebo premixy z neregistrovaných nebo neschválených provozů20), nebo r) poruší jinou povinnost stanovenou předpisy Evropské unie v oblasti krmiv1a). (3) DovozceDovozce nebo jiná osoba pověřená dovozcemdovozcem se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 3 odst. 5. (4) Provozovatel laboratoře se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17 odst. 8 nepostupuje podle požadavků kladených na odběr vzorků nebo neuplatňuje metody stanovené pro postup při laboratorním zkoušení. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) až f), h) až q) nebo r), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a) nebo podle odstavce 4, c) 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c) nebo g) nebo podle odstavce 3. § 19c Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ústav. (2) Pokuty vybírá ústav. ČÁST ČTVRTÁ VÝROBA A DOVOZ KRMIV PRO VÝZKUMNÉ ÚČELY § 20 (1) Výrobu a dovoz pokusných krmných směsí a pokusných premixů pro účely biologického zkoušeníbiologického zkoušení nezbytných pro uskutečnění vědeckého nebo výzkumného záměru, pokud neodpovídají podmínkám stanoveným tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie21), mohou provádět pouze ústav, výrobcivýrobci a dovozcidovozci schválení nebo registrovaní podle § 4 nebo 5 tohoto zákona, kterým ministerstvo udělí pro tuto výrobu a dovoz povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na krmiva pro toxikologické zkoušky a pokusné krmné směsi vyráběné a užité v zařízeních univerzituniverzit a vědeckých a výzkumných ústavů. (2) Žádost o povolení musí obsahovat a) jméno a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, odpovědné za provádění vědeckého nebo výzkumného záměru, b) jméno a bydliště schváleného nebo registrovaného výrobcevýrobce, který bude výrobu pokusných krmných směsíkrmných směsí a premixů provádět, a sídlo provozovny, c) označení zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky nebo premixu, d) obsah živin a obsah doplňkových látek, pokud jsou obsaženy, e) u krmných surovin a doplňkových látek způsob výroby, f) u pokusných krmných směsí nebo pokusných premixů složení, g) požadovaný objem výroby, h) ostatní údaje určující krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky nebo premixy. (3) Žadatel přiloží k žádosti souhlas Státní veterinární správy1e) nebo příslušného orgánu Inspekce životního prostředí s tím, že zkoušené krmivo, krmná surovina, doplňková látka nebo premix při navrženém použití neohrozí zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. § 21 (1) Ministerstvo udělí povolení za podmínky, že výrobce zajistí a) zabránění kontaminace výrobního zařízení a ostatního provozu zkoušeným krmivem, krmnou surovinou, doplňkovou látkou nebo premixem či vyrobenou pokusnou krmnou směsí, b) oddělené skladování zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky, premixu a vyrobené pokusné krmné směsi, c) samostatnou evidenci výroby pokusných krmných směsí a premixů a k těmto účelům použitých zkoušených krmiv, krmných surovin, doplňkových látek nebo premixů, d) zřetelné označení zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky, premixů a vyrobené pokusné směsi nebo premixu „Určeno pro pokusné účely...“ včetně uvedení názvu a množství obsažené zkoušené substance v 1 kg. (2) Ministerstvo zruší povolení pro výrobu pokusných směsí a premixů, dojde-li k porušení podmínek, za nichž bylo povolení uděleno, nebo na písemnou žádost výrobce. § 21a Biologické zkoušení (1) Za účelem zajištění bezpečnosti produkce potravin a krmiv podle předpisů Evropské unie30) a k ověření pravdivosti tvrzení v označení produktů ke krmení podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ústav provádí biologické zkoušeníbiologické zkoušení krmiv včetně zkoušení jakosti živočišných produktů. (2) V rámci této činnosti ústav zajistí provedení biologické testace k ověření produkční účinnosti, ke stanovení optimálního užití a k nezávislému porovnání účinků produktů ke krmení. ČÁST PÁTÁ § 23 Přechodné ustanovení Registrace výrobců a dovozců podle předchozí právní úpravy14) nepozbývá platnosti, pokud do jednoho roku od nabytí účinnosti zákona výrobce nebo dovozce požádá o registraci podle § 8 tohoto zákona a pokud v této době splní požadavky podle § 6 a 7 tohoto zákona. V tomto případě nepodléhá registrace správnímu poplatku. § 24 Zrušovací ustanovení Zrušují se a) § 31 písm. f) a g) a v § 32 písm. e) část věty „ověřování jakosti krmiv, krmivových směsí a surovin sloužících k jejich výrobě, jakož i“ zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, b) vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 413/1991 Sb., o registraci některých druhů krmiv, jejich dodavatelů a o odborné státní kontrole, c) vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, ve znění vyhlášek č. 264/1993 Sb. a č. 190/1995 Sb. § 25 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech, ve znění směrnice Komise 2003/57/ES, směrnice Komise 2003/100/ES, směrnice Komise 2005/8/ES, směrnice Komise 2005/86/ES, směrnice Komise 2005/87/ES, směrnice Komise 2006/13/ES, směrnice Komise 2006/77/ES, směrnice Komise 2008/76/ES, směrnice Komise 2009/8/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009, směrnice Komise 2009/124/ES, směrnice Komise 2009/141/ES, směrnice Komise 2010/6/EU, nařízení Komise (EU) č. 574/2011, nařízení Komise (EU) č. 277/2012, nařízení Komise (EU) č. 744/2012, nařízení Komise (EU) č. 107/2013, nařízení Komise (EU) č. 1275/2013, nařízení Komise (EU) 2015/186 a nařízení Komise (EU) 2017/2229. 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 429/2008 ze dne 25. dubna 2008 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, pokud jde o vypracování a podávání žádostí a vyhodnocování a povolování doplňkových látek. Nařízení Komise č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice. Nařízení Komise (EU) 2015/786 ze dne 19. května 2015, kterým se definují kritéria přípustnosti pro dekontaminační postupy používané na produkty určené ke krmení zvířat, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/6 ze dne 5. ledna 2016, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 322/2014, v platném znění. Nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1793 ze dne 22. října 2019 o dočasném zintenzivnění úředních kontrol a mimořádných opatření upravujících vstup určitého zboží z určitých třetích zemí do Unie, kterým se provádějí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a (ES) č. 178/2002 a kterým se zrušují nařízení Komise (ES) č. 669/2009, (EU) č. 884/2014, (EU) 2015/175, (EU) 2017/186 a (EU) 2018/1660, v platném znění. 1b) Čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. 1c) Čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. 1d) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. 1e) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES. 2c) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 3 body 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 2d) § 3 odst. 1 písm. o) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) § 19 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb. 3a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003. 3b) Například prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1490 o povolení chloridu manganatého tetrahydrátu, oxidu manganatého, síranu manganatého monohydrátu, chelátu manganu aminokyselin hydrátu, chelátu manganu a bílkovinných hydrolyzátů, manganatého chelátu glycinu, hydrátu a monochloridu-trihydroxidu dimanganatého jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/249 o povolení taurinu, β-alaninu, L-alaninu, L-argininu, L-asparagové kyseliny, L-histidinu, D,L-isoleucinu, L-leucinu, L-fenylalaninu, L-prolinu, D,L-serinu, L-tyrosinu, L-methioninu, L-valinu, L-cysteinu, glycinu, glutamátu sodného a L-glutamové kyseliny jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat a L-cysteinu hydrochloridu, monohydrátu, pro všechny druhy zvířat kromě koček a psů, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1090 o povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy a endo-1,3(4)-beta-glukanázy z Komagataella pastoris (CBS 25376) a Komagataella pastoris (CBS 26469) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat, odchov kuřat a kuřice, výkrm krůt, kuřice nebo odchov všech druhů ptactva, odstavená selata a menšinové druhy prasat (po odstavu) (držitel povolení Kaesler Nutrition GmbH). 3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 4) Čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 4a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv. 4b) Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 5) Čl. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 5a) Čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 5b) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 5c) § 49 odst. 1 písm. j) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 504 občanského zákoníku. 7) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 8) Čl. 14 až 16, čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 8a) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 9) Čl. 9 odst. 2 a čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 13 odst. 2 a 5 a čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 9b) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 9c) Přílohy I, II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 9d) Čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 9e) Například čl. 15 a 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 9g) Příloha I část A bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 9h) Čl. 19 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 9i) Čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. 10) Například § 39 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 57 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech). 10b) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001, o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných sponginoformních encefalopatií, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003, o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003, o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003, o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 10c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. Příloha I a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, v platném znění. 10d) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 10e) Příloha I až III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 10f) Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004, o úředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění. 12) Například čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 12a) Čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 12c) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13) Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 14) Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 413/1991 Sb., o registraci některých druhů krmiv, jejich dodavatelů a o odborné státní kontrole. Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, ve znění vyhlášek č. 264/1993 Sb. a č. 190/1995 Sb. 16) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1793. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/6. 17) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 18) Čl. 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Nařízení Komise (ES) č. 152/2009, v platném znění. 19) Čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009. Čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009. Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 20) Čl. 5 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 21) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. 22) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 23) Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších předpisů. 24) Například nařízení Komise (EU) č. 574/2011, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální limity dusitanů, melaminu, Ambrosia spp. a o křížovou kontaminaci určitými kokcidiostatiky a histomonostatiky, a kterým se konsolidují přílohy I a II uvedené směrnice, nařízení Komise (EU) č. 277/2012, kterým se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy a akční prahy dioxinů a polychlorovaných bifenylů, nařízení Komise (EU) č. 744/2012, kterým se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, fluoru, olova, rtuti, endosulfanu, dioxinů, Ambrosia spp., diclazurilu a lasalocidu sodného A a o akční prahy pro dioxiny, nařízení Komise (EU) č. 107/2013, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy melaminu v krmivech v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu, nařízení Komise (EU) č. 1275/2013, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, kadmia, olova, dusitanů, hořčičného oleje těkavého a škodlivých botanických nečistot, nařízení Komise (EU) 2015/186, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, fluoru, olova, rtuti, endosulfanu a semen druhu Ambrosia. 25) Nařízení Komise (EU) 2015/786. 26) Čl. 15 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 27) Čl. 80 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Vyhláška č. 221/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28) Čl. 43, čl. 44 odst. 1 a čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 29) Čl. 44 odst. 3, čl. 59, čl. 60, čl. 62 a 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 30) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005, v platném znění. 31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 32) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, v platném znění.
Zákon č. 93/1996 Sb.	Zákon č. 93/1996 Sb. Zákon o změně právních předpisů souvisejících se zákonem č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin Vyhlášeno 25. 4. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 31/1996 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - § 2 (§ 2 — § 2) * ČÁST TŘETÍ - § 3 (§ 3 — § 3) Aktuální znění od 1. 7. 1996 93 ZÁKON ze dne 15. března 1996 o změně právních předpisů souvisejících se zákonem č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 132/1989 Sb. a zákona č. 115/1995 Sb., se mění takto: 1. Část první a druhá se vypouštějí. 2. § 29 a 30 se vypouštějí. 3. V § 31 se vypouštějí písmena a), b) a ch). Dosavadní písmena c), d), e), f), g), h) a i) se označují jako písmena a) až g). 4. V § 32 se vypouští písmeno a). Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 5. V § 35 se vypouštějí slova „s osivy, sadbou včetně chmelové sádě a kořenáčů, školkařskými výpěstky,“ a „lesního a vodního hospodářství“. ČÁST DRUHÁ § 2 Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, se mění takto: § 2 písm. a) zní: „a) odrůdou soubor jedinců, náležející k jediné nejnižší kategorii botanického třídění, definovaný projevem znaků určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišující se od jiných souborů rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a rozmnožovatelný bez změny,“. ČÁST TŘETÍ § 3 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 94/1996 Sb.	Zákon č. 94/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 4. 1996, datum účinnosti 1. 6. 1996, částka 32/1996 * Čl. II - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 38/1 * Čl. V - (1) Tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností; právní účinky úkonů, které nastaly dříve, zůstávají zachovány. * Čl. VII Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 94 ZÁKON ze dne 13. března 1996, kterým se mění a doplňují zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 95/1996 Sb., se mění takto: 1. § 8 odst. 1 až 3 znějí: „(1) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno. (2) Fyzická nebo právnická osoba nemohou provozovat živnost po dobu tří let poté, co soud zrušil konkurs proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení nebo že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka k provozování živnosti uvedená v odstavci 1 odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu. (3) Živnost nemůže po dobu tří let provozovat též fyzická nebo právnická osoba, vůči níž byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku.“. 2. V § 8 odst. 4 se slova „v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „v odstavci 2 větě první a v odstavci 3“. Čl. V (1) Tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností; právní účinky úkonů, které nastaly dříve, zůstávají zachovány. (2) Přihlášky pohledávek po přezkumném jednání, jež proběhlo před účinností tohoto zákona, lze podat do dvou měsíců od účinnosti tohoto zákona, nemají-li být z uspokojení v konkursu vyloučeny. Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 97/1996 Sb.	Zákon č. 97/1996 Sb. Zákon o ochraně chmele Vyhlášeno 26. 4. 1996, datum účinnosti 26. 4. 1996, částka 32/1996 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Základní pojmy * § 3 - Chmelařské oblasti a chmelařské polohy * § 3a - Výsadba chmelnic * § 4 - Evidence chmelnic * § 4a - Změny v evidenci chmelnic * § 5 - Označování a zajištění obalu chmele a prohlášení producenta * § 5a - Ověřování chmele a chmelových produktů * § 6 - Ústav * § 7 - Státní zemědělský intervenční fond * § 8 - Přestupky * § 9 - Zmocňovací ustanovení * § 10 - Ověřovací středisko * § 15 - Přechodné ustanovení * § 16 - Zrušovací ustanovení * § 17 - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2022 (248/2022 Sb.) 97 ZÁKON ze dne 14. března 1996 o ochraně chmele Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Úvodní ustanovení Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) označování a ověřování chmele, kontrolu zpracování, mísení a uvádění do oběhu chmelových produktů, stanoví chmelařské oblasti a chmelařské polohy a upravuje výkon státní správy, včetně státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, a přestupky v této oblasti. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) ověřovacím střediskem Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským2) (dále jen „Ústav“) určený podnik nebo jiné zařízení umožňující kvalifikované ověření chmele, b) chmelnicíchmelnicí zemědělsky obhospodařovaná půda s trvalou kulturou chmel, která je opatřena opěrným zařízením pro pěstování chmele (dále jen „konstrukce“), c) producentemproducentem osoba, která pěstuje chmel na chmelnicichmelnici. § 3 Chmelařské oblasti a chmelařské polohy (1) Chmelařské oblasti jsou oblasti vhodné pro produkci chmele; chmelařskými oblastmi jsou Žatecko, Úštěcko a Tršicko. (2) Chmelařské oblasti se mohou členit na chmelařské polohy, které jsou součástmi chmelařských oblastí. Chmelařskými polohami jsou na Žatecku Podlesí a Údolí Zlatého potoka a na Úštěcku Polepská Blata. (3) Prováděcí právní předpis stanoví, kterými katastrálními územímikatastrálními územími3) jsou jednotlivé chmelařské oblasti a chmelařské polohy vymezeny. § 3a Výsadba chmelnic Při založení chmelnicechmelnice nebo dosadbě chybějících rostlin ve chmelnicichmelnici lze použít pouze sadbu uváděnou do oběhu v souladu se zákonem o oběhu osiva a sadby19). § 4 Evidence chmelnic (1) ChmelniceChmelnice podléhají evidenci, kterou vede Ústav. Evidence chmelnicchmelnic není veřejně přístupná. ChmelniceChmelnice se evidují podle chmelařských oblastí, katastrálních územíkatastrálních území a producentůproducentů. Ústav vede samostatný soubor evidenčních čísel chmelnicchmelnic pro každé katastrální územíkatastrální území. Evidence chmelnicchmelnic obsahuje a) údaj o chmelařské oblasti a chmelařské poloze, b) evidenční číslo chmelnicechmelnice, případně její název, c) čísla dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství4), d) katastrální územíkatastrální území, e) parcelní čísla podle katastrukatastru nemovitostí, f) název odrůdy chmele a kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu, g) údaje o sponusponu; sponemsponem se rozumí vzdálenost rostlin v řadě a vzdálenost řad rostlin mezi sebou, h) měsíc a rok založení chmelnicechmelnice, i) celkovou výměru chmelnicechmelnice v souladu s evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství, kterou se rozumí součet plochy 1. produkční, jejíž hranici tvoří spojnice každých dvou sousedních kotev v obvodu konstrukce, a 2. pomocné, kterou tvoří pás půdy ve směru řad vpravo i vlevo o šíři rovnající se průměrné šíři meziřadí a pás půdy na okrajích řad chmele, o maximální šíři 8 metrů od spojnice kotev na konci řad, přičemž netvoří součást veřejné cesty, j) plochu sklizňovou, která je osázena chmelem a na které se provádějí standardní agrotechnické zásahy za účelem sklizně, k) plochu nevysázenou, zahrnující plochu produkční bez chmelových rostlin, která bude do 5 let osázena chmelovými rostlinami, l) plochu bez produkce, která je osázena chmelovými rostlinami, ze kterých se dočasně nesklízí chmelové hlávky, m) údaje o producentoviproducentovi a n) doklady o původu sadby19). (2) ProducentProducent, který chmelnicichmelnici nově založil, je povinen požádat Ústav o zařazení chmelnicechmelnice do evidence chmelnicchmelnic, a to nejpozději do 30 dnů od provedení výsadby. (3) Žádost o zařazení chmelnicechmelnice do evidence chmelnicchmelnic podle odstavce 1 obsahuje kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu údaje o a) čísle dílu půdního bloku vedeného v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství4) nebo parcelním čísle a katastrálním územíkatastrálním území, b) celkové výměře chmelnicechmelnice, včetně údajů o výměře plochy produkční a plochy pomocné, a c) vysázené odrůdě chmele doložené doklady o původu sadby19). (4) K žádosti o zařazení chmelnicechmelnice do evidence chmelnicchmelnic podle odstavce 3 se doloží právní důvod užívání pozemku, na kterém se chmelnicechmelnice nachází. Je-li producentproducent současně vlastníkem chmelnicechmelnice a toto lze zjistit z veřejných rejstříků, právní důvod užívání pozemku se nedokládá. (5) Má-li žádost náležitosti podle odstavce 3, Ústav přidělí evidenční číslo nově založené chmelnicichmelnici. ProducentProducent je povinen chmelnicichmelnici tímto evidenčním číslem viditelným způsobem označit a označení po celou dobu zařazení chmelnicechmelnice v evidenci chmelnicchmelnic udržovat. Označení provede tak, že chmelnicichmelnici označí přiděleným evidenčním číslem na rohových sloupech konstrukce takovým způsobem, aby evidenční číslo nemohlo být poškozeno mechanizačními prostředky. (6) Vzor žádosti o zařazení chmelnicechmelnice do evidence chmelnicchmelnic zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. § 4a Změny v evidenci chmelnic (1) O převodu evidence chmelnicechmelnice na jiného producentaproducenta rozhodne Ústav na žádost. Žádost o převod evidence chmelnicechmelnice podává ten, na koho se evidence chmelnicechmelnice má převést. Tato žádost obsahuje kromě údajů podle § 4 odst. 3 údaj o evidenčním čísle chmelnicechmelnice. K žádosti o převod evidence chmelnicechmelnice se doloží právní důvod užívání pozemku, na kterém se chmelnicechmelnice nachází, a souhlas dosavadního producentaproducenta s převodem evidence chmelnicechmelnice na jiného producentaproducenta. Je-li producentproducent, na kterého se převádí evidence chmelnicechmelnice, současně vlastníkem chmelnicechmelnice a toto lze zjistit z veřejných rejstříků, právní důvod užívání pozemku a souhlas se nedokládá. (2) ProducentProducent je povinen do 30 dnů od provedení změny ohlásit Ústavu a) změnu údajů o producentoviproducentovi, b) změnu stavu chmelnicechmelnice, kterou se rozumí 1. zrušení chmelnicechmelnice, 2. vyorání porostu nebo části porostu v chmelnicichmelnici, 3. ponechání chmelnicechmelnice bez produkce, 4. vysazení vyorané chmelnicechmelnice nebo 5. obnovení chmelnicechmelnice, která byla bez produkce, c) dosadbu chybějících rostlin v chmelnicichmelnici v případě, jedná-li se o dosadbu více než 10 % původního počtu sazenic ve chmelnicichmelnici; chmelnicichmelnici je možné dosázet stejnou odrůdou nebo klonem, původ dosazované sadby producentproducent doloží doklady o původu sadby19), a d) změnu výměry chmelnicechmelnice. (3) Ohlásí-li producentproducent zrušení chmelnicechmelnice podle odstavce 2 písm. b) bodu 1, rozhodne Ústav o vynětí chmelnicechmelnice z evidence chmelnicchmelnic. (4) ChmelniciChmelnici, která je bez konstrukce, vede Ústav v evidenci chmelnicchmelnic jako bez produkce. Doba evidence chmelnicechmelnice bez konstrukce může trvat nejvýše 5 let, jinak Ústav rozhodne o vynětí chmelnicechmelnice z evidence chmelnicchmelnic. (5) Zjistí-li Ústav nesoulad mezi údaji vedenými v evidenci chmelnicchmelnic a skutečností, je oprávněn zahájit řízení o provedení aktualizace údajů vedených v evidenci chmelnicchmelnic z moci úřední. V takovém případě Ústav vyzve dotčeného producentaproducenta k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. (6) Vzor žádosti o převod evidence chmelnicechmelnice na jiného producentaproducenta a ohlášení změn v evidenci chmelnicchmelnic zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. § 5 Označování a zajištění obalu chmele a prohlášení producenta (1) ProducentProducent je povinen označit každý obal s chmelem označovacím štítkem a zajistit jej proti otevření označovacím štítkem nebo plombou. Označovací štítky a plomby vydává Ústav na vyžádání; plomby Ústav vydá za úhradu. (2) Po ukončení sklizně a označení všech obalů s chmelem je producentproducent povinen vystavit prohlášení producentaproducenta o počtu a hmotnosti označených obalů s chmelem podle katastrálních územíkatastrálních území a odrůd chmele. Toto prohlášení předá s nepoužitými označovacími štítky Ústavu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30. listopadu příslušného kalendářního roku. (3) V prohlášení producentaproducenta podle odstavce 2 producentproducent uvede a) údaje o producentoviproducentovi, a to 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu osoby, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu, nejedná-li se o občana České republiky nebo občana členského státu Evropské unie; je-li členem jejího statutárního orgánu právnická osoba, název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, b) odrůdu chmele, c) katastrální územíkatastrální území, d) chmelařskou oblast a e) označovací číslo a hmotnost a počet obalů s chmelem a rok sklizně. (4) Vzor prohlášení producentaproducenta a žádosti o přidělení označovacích štítků zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. § 5a Ověřování chmele a chmelových produktů (1) Ověřením chmele nebo chmelových produktů se deklaruje jejich původ a kvalita; ověření zahrnuje označování chmele producentemproducentem a kontrolu původu a kvality chmele nebo chmelových produktů Ústavem. (2) Ověřování chmele nebo chmelových produktů zahájí Ústav na žádost o ověření chmele nebo chmelových produktů. Kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu žádost obsahuje náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20). (3) Pro účely ověření chmele nebo chmelových produktů Ústav provede v ověřovacím středisku podle § 10 a) kontrolu úplnosti údajů uvedených v žádosti o ověření chmele nebo chmelových produktů, b) kontrolu původu chmele podle označovacích štítků a kontrolu chmelových produktů podle ověřovací značky a vážní listiny, c) odstranění označovacích štítků, ověřovacích značek a plomb z obalů, d) dohled nad úpravou chmele a nad zpracováním chmelových produktů, e) zapečetění nebo zaplombování obalů s chmelem nebo chmelových produktů, f) označení obalů s chmelem údajem o tom, zda jde o chmel upravený nebo neupravený, a g) zjištění hmotnosti chmele, vydání vážní listiny a ověřovací listiny. (4) Ústav ověří producentemproducentem označený chmel pocházející z chmelařských oblastí a chmelnicchmelnic evidovaných podle § 4, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie20), a chmelové produkty vyrobené z ověřeného chmele nebo ověřených chmelových produktů. Ústav ověří chmel nebo chmelové produkty členského státu a chmel nebo chmelové produkty pocházející ze třetích zemí, splňují-li požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie20). (5) Zjistí-li Ústav, že podmínky pro vydání ověřovací listiny podle odstavců 2 až 4 a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) byly splněny, vydá ověřovací listinu, jinak rozhodne o zamítnutí žádosti. (6) Písemné doklady o ověřování chmele nebo chmelových produktů, text na ověřovací značce, pečeti i ověřovací listině se vyhotovují v českém jazyce, popřípadě se uvádějí na základě žádosti dvojjazyčně, a to v jazyce českém a anglickém. (7) Vzor žádosti o ověření chmele nebo chmelových produktů a žádosti o ověření chmele nebo chmelových produktů dovezených ze třetích zemí zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. § 6 Ústav Ústav a) provádí kontrolu nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie1), b) vede evidenci chmelnicchmelnic podle § 4, c) ukládá pokuty, d) provádí ověřování chmele a chmelových produktů, e) provádí kontrolu chmelnicchmelnic evidovaných v evidenci chmelnicchmelnic zaměřenou na ověření údajů vedených v evidenci chmelnicchmelnic, f) vede evidenci vydaných, použitých a vrácených označovacích štítků a množství označeného chmele podle producentůproducentů, katastrálních územíkatastrálních území a odrůd chmele, g) zveřejňuje a pravidelně aktualizuje na svých internetových stránkách seznam jím určených ověřovacích středisek. § 7 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond v rámci provádění opatření společných organizací trhu5) rozhoduje o uznávání seskupení producentůproducentů chmele. § 8 Přestupky (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím dovoz chmele ze třetích zemí nebo tímto zákonem a) uvede do oběhu chmelový produkt bez ověřovací listiny původu7), b) uvede do oběhu chmelový produkt bez ověřovací listiny, který byl po ověření opětovně zabalen8), c) použije jiný než v nařízení uvedený produkt k výrobě chmelových produktů,9) d) smísí chmelové produkty nebo chmel, které se nacházejí v oběhu,10) e) překročí předepsanou váhu obalu,16) f) ve volném prodeji prodá rozdělenou zásilku, aniž by k ní vydala doklady, ze kterých bude zřejmé její ověření17), g) uvede do oběhu neověřenou zásilku ze třetích zemí18), h) nesplní povinnost uvedenou v § 5 odst. 1 nebo 2, nebo i) neoznámí Ústavu zrušení nebo vznik nových skutečností v obhospodařování chmelnice podle § 4 odst. 2 nebo § 4a odst. 1 nebo 2. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo i), b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e), c) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), f) nebo g), d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a). (3) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ústav. (4) Pokuty ukládá a vybírá Ústav. § 9 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou a) katastrální území, která vymezují chmelařské oblasti a chmelařské polohy, b) druh, velikost a popis plomb a označovacích štítků, jakož i jejich uspořádání a použití pro účely ověřování chmele a chmelových produktů. § 10 Ověřovací středisko Ústav provádí ověřování chmele nebo chmelových produktů v jím určeném ověřovacím středisku. Ústav určí jako ověřovací středisko provozovnu, která splňuje tyto podmínky: a) prostorově a technicky odpovídá množství ověřovaného chmele nebo chmelových produktů a b) je vybavena ověřeným stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii21). § 15 Přechodné ustanovení Chmelnice ve chmelařských oblastech evidované podle dosavadních předpisů se považují za evidované podle tohoto zákona. § 16 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. zákon č. 39/1957 Sb., o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic, ve znění pozdějších předpisů, 2. § 28 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. § 17 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Nařízení Komise (ES) č. 1850/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1299/2007 ze dne 6. listopadu 2007 o uznání seskupení producentů v odvětví chmele, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1295/2008 ze dne 18. prosince 2008 o dovozu chmele ze třetích zemí, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise, v platném znění. 2) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 3a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. § 2b zákona č. 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) Čl. 4 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. 8) Čl. 6 odst. 5 a čl. 9 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. 9) Čl. 1 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. 10) Čl. 7 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. 16) Čl. 20 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. 17) Čl. 8 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1295/2008, v platném znění. 18) Čl. 8 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1295/2008, v platném znění. 19) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů. 20) Nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1295/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění. 21) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 135/1996 Sb.	Zákon č. 135/1996 Sb. Zákon, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 5. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 41/1996 * Čl. I - (1) Ke dni účinnosti tohoto zákona se zrušuje Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. * Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. * Čl. IV - 1. Čl. I, čl. II body 1 až 3 a čl. III nabývají účinnosti dnem 1. července 1996. Aktuální znění od 1. 1. 2006 (179/2005 Sb.) 135 ZÁKON ze dne 24. dubna 1996, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I (1) Ke dni účinnosti tohoto zákona se zrušuje Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. (2) Dosavadní působnost Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci stanovená zvláštními zákony přechází ke dni účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo financí. (3) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle odstavce 2 ke dni účinnosti tohoto zákona z Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci na Ministerstvo financí. Čl. II Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 103/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb. a zákona č. 289/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se vypouští bod 3. 2. § 4 zní: „§ 4 (1) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. (2) Ministerstvo financí zajišťuje členství v mezinárodních finančních institucích a finančních orgánech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské unie a dalších mezinárodních hospodářských seskupení, pokud toto členství nepřísluší výlučně České národní bance.“. 3. § 5 se vypouští. 4. V § 6 odst. 2 se tečka na konci nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva spravedlnosti.“. 5. § 11 se doplňuje novým odstavcem 4, který včetně poznámky č.1) zní: „(4) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů.1) 1) Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb.“. Čl. IV 1. Čl. I, čl. II body 1 až 3 a čl. III nabývají účinnosti dnem 1. července 1996. 2. Čl. II body 4 a 5 nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 137/1996 Sb.	Zákon č. 137/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Vyhlášeno 24. 5. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 41/1996 * Čl. I - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Podle tohoto zákona, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 4 až 8, 11 a 12, se postupuje při posuzování nároků na dávky státní sociální podpory nejdříve od 1. ledna 1996. * Čl. III Aktuální znění od 1. 7. 1996 137 ZÁKON ze dne 25. dubna 1996, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se mění a doplňuje takto: 1. V § 5 odst. 2 písm. c) se za slova „důchodového zabezpečení,“ vkládají tato slova: „s výjimkou zvýšení důchodu pro bezmocnost,“. 2. V § 11 odst. 3 se vypouštějí slova „které uzavřelo sňatek, pokud jeho manželem není také nezaopatřené dítě, nebo“. 3. V § 12 písm. a) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „za studium na středních a vysokých školách v České republice se považuje též studium na středních a vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v České republice,“. 4. V § 23 odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Pro výpočet srovnávací částky platí § 51 odst. 6 obdobně.“. 5. § 27 odst. 2 zní: „(2) Za dojíždění dítěte z místa obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu, do místa sídla školy se považuje také dojíždění z jedné části obce do druhé části této obce, není-li mezi těmito částmi obce provozována městská linková osobní doprava.“; § 27 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Pokud dítě plní povinnou školní docházku studiem na střední škole, považuje se pro účely příspěvku na dopravu za dítě plnící povinnou školní docházku. (4) Příspěvek na dopravu nenáleží za měsíce červenec a srpen.“. 6. V § 28 odst. 1 písm. a) a v § 28 odst. 2 písm. a) se za slova „o dítě“ vkládají tato slova: „mladší 15 let“. 7. V § 28 odst. 1 písm. b) a v § 28 odst. 2 písm. b) se za slova „o dítě, které“ vkládají tato slova: „plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které“. 8. V § 28 odst. 3 se slova „60 km“ nahrazují slovy „100 km“. 9. V § 28 odst. 1 až 3 se za slova „místa sídla školy“ vkládají tato slova: „nebo její součásti“. 10. V § 28 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Při dojíždění do školy do ciziny se považuje za sídlo školy místo silničního nebo železničního hraničního přechodu, kde dítě opouští území České republiky. Pokud nelze při dojíždění do školy do ciziny stanovit sídlo školy způsobem uvedeným v předchozí větě, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 200 km.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 11. § 51 se doplňuje novým odstavcem 6, který zní: „(6) Nedosahuje-li dávka uvedená v § 2 písm. a) bodech 2 až 4 částky 50 Kč za kalendářní měsíc, zvyšuje se na tuto částku.“. 12. § 74 se doplňuje novým odstavcem 5, který zní: „(5) Podmínku trvalého pobytu může Ministerstvo práce a sociálních věcí v odůvodněných případech prominout.“. Čl. II Podle tohoto zákona, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 4 až 8, 11 a 12, se postupuje při posuzování nároků na dávky státní sociální podpory nejdříve od 1. ledna 1996. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 138/1996 Sb.	Zákon č. 138/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců Vyhlášeno 24. 5. 1996, datum účinnosti 24. 5. 1996, částka 41/1996 * Čl. I - Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Zrušovací ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2007 (264/2006 Sb.) 138 ZÁKON ze dne 26. dubna 1996, kterým se mění a doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 2 se za větu druhou vkládá tato věta: „Doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci se soudci do této doby započítává v délce nepřesahující 45 kalendářních dnů v kalendářním pololetí.“. 2. V § 5 odst. 1 se vypouští písmeno l). Písmeno m) se označuje jako písmeno l). 3. § 7 zní: „§ 7 Odchodné (1) Odchodné je peněžité plnění poskytované představiteli, s výjimkou člena Nejvyššího kontrolního úřadu, v souvislosti s ukončením výkonu funkce, pokud mu v době tří měsíců po skončení výkonu funkce nepřísluší plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce. (2) Odchodné náleží ve výši měsíční částky platu (§ 3), který příslušel představiteli v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených let výkonu této funkce představitele, nejvýše však čtyř ukončených let. (3) Odchodné se poskytuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1. Jestliže představiteli v této době příslušel plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce, poskytne se mu poměrná část odchodného odpovídající délce doby, za kterou mu tento plat nepříslušel. (4) Na žádost představitele se mu po skončení výkonu funkce poskytne přiměřená záloha na odchodné, která se zúčtuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1.“. 4. V § 18 odst. 1 písm. a) se vypouští slovo „b)“. 5. V § 19 odst. 1 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. b), d) a k)“. 6. V § 28 odst. 6 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „dosavadní zvýšení koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) soudci po dobu zastupování nenáleží.“. 7. V § 30 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Při souběhu nároků na zvýšení platových koeficientů náleží soudci pouze zvýšení platového koeficientu, které je vyšší.“. 8. § 31 odst. 5 věta první zní: „Při hodnocení rozhodné doby pro zvýšení platového koeficientu soudci okresního soudu z 0,93 na 1,05, krajského soudu z 1,01 na 1,16 a vrchního soudu z 1,08 na 1,23 lze postupovat podle předchozích ustanovení pouze za podmínky, že soudce v jejím průběhu skutečně vykonával funkci soudce nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4.“. 9. § 32 odst. 1 zní: „(1) Soudci náleží a) víceúčelová paušální náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. a) a l) ve výši 5,5 % platové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. c), e), f), g), h) a ch).“. 10. § 37 se doplňuje odstavcem 7, který zní: „(7) Bylo-li představiteli poskytnuto odchodné, které mu nenáleželo nebo které mu náleželo v nižší než poskytnuté částce, je představitel povinen odchodné, popřípadě jeho nenáležející část, vrátit tomu, kdo mu odchodné poskytl.“. Čl. II Přechodné ustanovení Podle dosavadního předpisu se posuzují nároky, které podle něho vznikly představiteli nebo soudci před účinností tohoto zákona. Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušují se: 2. ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 100/1993 Sb., o nařizování a odměňování pracovní pohotovosti soudců krajských a okresních soudů, justičních čekatelů a o nařizování pracovní pohotovosti zaměstnancům odborného aparátu krajských a okresních soudů, a) slova „a odměňování“ v názvu vyhlášky, b) v § 1 slova „a způsob odměňování“, c) § 5 a v § 6 odst. 2 slova „a § 5“. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 140/1996 Sb.	Zákon č. 140/1996 Sb. Zákon o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti Vyhlášeno 24. 5. 1996, datum účinnosti 1. 12. 1996, částka 41/1996 * § 1 - Účel zákona * § 2 - Předmět zpřístupnění a zveřejnění * § 3 - Výklad pojmů * Zpřístupnění dokumentů * § 4 - (1) Archiv bezpečnostních složek (dále jen „Archiv“) je povinen na žádost fyzické osoby starší 18 let, která není ve výkonu trestu ani vazby, * § 5 - Archiv je dále povinen na žádost fyzické osoby starší 18 let * § 6 - (1) Na žádost fyzické osoby starší 18 let nebo osoby podle § 4 odst. 2 je Archiv povinen sdělit informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty vzniklé z činnosti * § 7 - Zveřejnění evidenčních podkladů a seznamu personálních spisů * Postup zpřístupnění dokumentů * § 8 - Žádost * § 9 - Vyřízení žádosti * § 10 - Způsob zpřístupnění * § 10a - Ochrana osobních údajů * § 10b - Žádost o sdělení pravých jmen * § 10c - Vydání kopie dokumentu * § 10d - Informační systém dokumentů * § 10e - Vyžaduje-li zpřístupnění dokumentu zjištění, zda osoba evidovaná jako spolupracovník bezpečnostní složky je státním občanem České republiky, může orgán příslušný podle tohoto zákona ke zpřístupňování činit taková zjištění v informačním systému evidence oby * § 12 - Společné ustanovení * § 13 - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 140 ZÁKON ze dne 26. dubna 1996 o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Účel zákona Účelem zákona je co nejširší odhalení praxe komunistického režimu při potlačování politických práv a svobod vykonávané prostřednictvím tajných represivních složek totalitního státu. Zákon umožňuje zpřístupnit pronásledovaným osobám dokumentydokumenty o jejich pronásledování a zveřejnit údaje o vykonavatelích tohoto pronásledování a jejich činnosti. Zákonem se stanoví způsob zpřístupnění a zveřejnění dokumentůdokumentů a údajů a působnost správních úřadů v těchto procesech. § 2 Předmět zpřístupnění a zveřejnění Předmětem zpřístupnění a zveřejnění jsou zachované nebo rekonstruované dokumentydokumenty vzniklé činností bezpečnostních složekbezpečnostních složek v období od 25. února 1948 do 15. února 1990, evidované v dobových spisových nebo archivních pomůckách (registrech) těchto složek nebo jim nadřízených ústředních správních orgánů. § 3 Výklad pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) svazkemsvazkem samostatný dokumentační soubor založený a vedený bezpečnostními složkamibezpečnostními složkami a evidovaný v evidenčních pomůckách statisticko-evidenčního odboru Federálního ministerstva vnitra, jednotlivých správ bezpečnostních složekbezpečnostních složek, evidenčních nebo archivních pomůckách archivu Ministerstva vnitra nebo statisticko-evidenčních oddělení krajských správ Sboru národní bezpečnosti anebo jejich předchůdců; svazeksvazek je buď osobním svazkemosobním svazkem, nebo svazkem s osobními údajisvazkem s osobními údaji, b) osobním svazkemosobním svazkem svazeksvazek vedený o konkrétní fyzické osobě zařazené do příslušné evidence osob, c) svazkem s osobními údajisvazkem s osobními údaji svazeksvazek vedený o konkrétní instituci nebo seskupení osob (objektech), který v této souvislosti obsahuje údaje vypovídající o konkrétních fyzických osobách, tj. zejména objektový svazeksvazek, d) záznamem zachycujícím výsledky nasazení prostředků zpravodajské techniky nebo sledování Státní bezpečnostizáznamem zachycujícím výsledky nasazení prostředků zpravodajské techniky nebo sledování Státní bezpečnosti záznam o provedení pomocných zpravodajských úkonů sloužících k utajenému získávání informací o osobách, e) personálním (kádrovým) spisem příslušníka bezpečnostní složkybezpečnostní složky spis vedený služebním orgánem o příslušníkovi bezpečnostních složekbezpečnostních složek obsahující údaje o vzniku, průběhu a skončení jeho služebního poměru; výpisem z něho je osobní evidenční karta příslušníka, f) dokumentemdokumentem všechny druhy svazkůsvazků, podsvazkůsvazků, informačních výstupů ze svazků, záznamů, personálních (kádrových) spisů a osobních evidenčních karet, které jsou předmětem zpřístupňování nebo zveřejňování podle tohoto zákona, g) bezpečnostní složkoubezpečnostní složkou Státní bezpečnostStátní bezpečnost, Hlavní správa vojenské kontrarozvědky Sboru národní bezpečnosti (III. správa), zpravodajská správa Hlavní správy Pohraniční stráže a ochrany státních hranic, odbor vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy anebo předchůdci těchto složek, v období od 25. února 1948 do 15. února 1990, h) Státní bezpečnostíStátní bezpečností součásti bývalé Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti, jako složky Sboru národní bezpečnosti,1) Hlavní správa rozvědky Sboru národní bezpečnosti (I. správa), Hlavní správa kontrarozvědky Sboru národní bezpečnosti (II. správa), Správa sledování Sboru národní bezpečnosti (IV. správa), Správa zpravodajské techniky Sboru národní bezpečnosti (VI. správa), Správa pasů a víz Sboru národní bezpečnosti, územní útvary vykonávající činnosti těchto součástí anebo předchůdci těchto součástí a útvarů, i) osobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složkyosobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složky osoba, o které byl kdykoliv v období od 25. února 1948 do 15. února 1990 příslušnou bezpečnostní složkoubezpečnostní složkou evidován svazeksvazek v kategoriích rezident, agent, informátor, držitel propůjčeného bytu anebo držitel konspiračního bytu, v případě Hlavní správy rozvědky Sboru národní bezpečnosti (I. správa) se za osobu evidovanou dále považuje osoba, o které byl v uvedeném období evidován svazeksvazek v kategoriích ideový spolupracovník, důvěrník a důvěrný styk. Zpřístupnění dokumentů § 4 (1) Archiv bezpečnostních složekbezpečnostních složek (dále jen „Archiv“) je povinen na žádost fyzické osoby starší 18 let, která není ve výkonu trestu ani vazby, a) sdělit, zda je o ní v zachovaných informačních systémech svazkůsvazků vzniklých činností Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti evidován osobní svazekosobní svazek anebo svazek s osobními údajisvazek s osobními údaji a zda je tento svazeksvazek zachován a dále zda je zachován záznam zachycující výsledky nasazení prostředků zpravodajské techniky nebo sledování Státní bezpečnostizáznam zachycující výsledky nasazení prostředků zpravodajské techniky nebo sledování Státní bezpečnosti proti ní a zda je o tom zachován informační výstup ze svazkůsvazků nebo akcí, b) zpřístupnit jí kopii zachovaného svazkusvazku uvedeného v písmenu a), a pokud je v něm obsaženo jméno nebo nepravé (krycí) jméno osoby evidované jako spolupracovník nebo příslušník bezpečnostní složkybezpečnostní složky, zpřístupnit i 1. kopii zachovaného osobního svazkuosobního svazku této osoby evidované jako spolupracovník bezpečnostní složkyosoby evidované jako spolupracovník bezpečnostní složky, a 2. kopii zachovaného personálního (kádrového) spisu tohoto příslušníka bezpečnostní složkybezpečnostní složky, c) zpřístupnit jí zachovaný záznam zachycující výsledky nasazení zpravodajské techniky a sledování Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti proti ní, jakož i zachovaný informační výstup ze svazkůsvazků, v nichž je uvedena, včetně kopie zachovaného personálního (kádrového) spisu příslušníka bezpečnostní složkybezpečnostní složky uvedeného v tomto informačním výstupu. (2) Po smrti osoby uvedené v odstavci 1 má Archiv povinnosti uvedené v odstavci 1 také na základě žádosti podané osobou oprávněnou uplatnit právo na ochranu osobnosti zemřelého.2) (3) Je-li veden soudní spor v souvislosti s rehabilitačním řízením podle § 5 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České republiky č. 164/1994 Sb., bude osobám oprávněným ve smyslu § 3 téhož zákona3) umožněn přístup do svazk svazků založených a vedených Státní bezpečnostíStátní bezpečností o osobách, které již nežijí a kterým byla způsobena majetková nebo jiná křivda ve smyslu § 1 téhož zákona, za účelem získání případného důkazního materiálu týkajícího se skutečností uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) a § 2 odst. 2 písm. a) a b) téhož zákona.3) § 5 Archiv je dále povinen na žádost fyzické osoby starší 18 let a) sdělit, zda je v zachovaných informačních systémech svazkůsvazků vzniklých činností Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti evidován jí požadovaný svazek s osobními údajisvazek s osobními údaji, a zda je zachován, nejde-li o cizince, b) sdělit, zda osoba jí uvedená je evidována jako spolupracovník Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti, a zda je osobní svazekosobní svazek této osoby zachován, nejde-li o cizince, c) zpřístupnit jí kopii zachovaného svazkusvazku uvedeného v písmenu a) a dokumentdokument uvedený v písmenu b), nejde-li o cizince, d) zpřístupnit jí kopii zachovaného personálního (kádrového) spisu anebo osobní evidenční karty příslušníka Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti, které jsou obsaženy v seznamu zveřejněném Archivem podle § 7. § 6 (1) Na žádost fyzické osoby starší 18 let nebo osoby podle § 4 odst. 2 je Archiv povinen sdělit informace o existenci dokumentůdokumentů a zpřístupnit zachované dokumentydokumenty vzniklé z činnosti a) Hlavní správy vojenské kontrarozvědky Sboru národní bezpečnosti (III. správa) a dokumentydokumenty vzniklé z činnosti dalších bezpečnostních složekbezpečnostních složek, evidované v evidenčních pomůckách této správy nebo v archivních a evidenčních pomůckách archivů ozbrojených sil, b) odboru vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy; jde-li o osobní svazekosobní svazek osoby evidované jako spolupracovník odboru vnitřní ochrany, zpřístupní se tehdy, byla-li taková osoba využita ve prospěch Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti. (2) Na postup při zpřístupnění dokumentůdokumentů uvedených v odstavci 1 se vztahují obdobně příslušná ustanovení o zpřístupnění dokumentůdokumentů Statní bezpečnosti. § 7 Zveřejnění evidenčních podkladů a seznamu personálních spisů (1) Archiv vydává tiskem a na elektronických médiích evidenční záznamy ze zachovaných a nebo zrekonstruovaných protokolů, svazkůsvazků a dalších evidenčních pomůcek bezpečnostních složekbezpečnostních složek, z jejich informačních systémů dokumentůdokumentů v rozsahu objektových svazkůsvazků a svazkůsvazků osob evidovaných jako spolupracovníci Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti nebo spolupracovníci Hlavní správy vojenské kontrarozvědky Sboru národní bezpečnosti (III. správa), s údaji o datu zavedení svazkusvazku, jeho pohybu a archivování, druhu svazkusvazku a jeho změně, osobách, nejde-li o cizince, nebo o objektech, k nimž jsou svazkysvazky evidovány, pokud jsou takové údaje zachovány. (2) Archiv vydává tiskem a na elektronických médiích přepis protokolu svazkůsvazků odboru vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy v rozsahu objektových svazkůsvazků a svazkůsvazků osob evidovaných jako spolupracovníci tohoto odboru, pokud byly využity ve prospěch Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti. (3) Archiv průběžně vydává tiskem a na elektronických médiích seznam personálních (kádrových) spisů příslušníků bezpečnostních složekbezpečnostních složek zpřístupněných podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 2, zároveň s uvedením data zařazení příslušníka do bezpečnostní složkybezpečnostní složky, služebních funkcí vykonávaných příslušníkem v bezpečnostní složcebezpečnostní složce a data ukončení tohoto zařazení. Postup zpřístupnění dokumentů § 8 Žádost (1) Zpřístupnění dokumentůdokumentů podle § 4 až 6 se uskutečňuje na základě žádosti. Žádost se podává písemně Archivu. (2) V žádosti uvede žadatel své jméno, příjmení, rodné číslo nebo, nemá-li je, datum narození a svou adresu. V žádosti uvede dále a) své státní občanství, včetně předchozích, předchozí změny svého příjmení, místo narození, trvalý pobyt na území České republiky, včetně názvu kraje předchozích trvalých pobytů, pokud jej má nebo měl, žádá-li o zpřístupnění dokumentůdokumentů podle § 4 odst. 1, b) název instituce nebo organizované skupiny osob, k níž se má objektový svazeksvazek vztahovat, nebo příjmení, popřípadě též jméno a další identifikační znaky osoby, na kterou se dotazuje, zda byla evidována jako spolupracovník Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti, žádá-li o zpřístupnění svazkůsvazků podle § 5 písm. b), c) označení personálního (kádrového) spisu, pod kterým je uveden v seznamu zveřejněném Archivem podle § 7, žádá-li o zpřístupnění takového spisu podle § 5 písm. d), d) jméno, příjmení a rodné číslo zemřelého nebo, nemá-li je, jeho datum narození a údaje o zemřelém uvedené v písmenu a), jestliže je žadatel osobou oprávněnou k podání žádosti podle § 4 odst. 2. (3) Žádost opatří žadatel svým úředně ověřeným podpisem. Úřední ověření podpisu není potřebné, pokud žadatel při osobním podání prokáže svou totožnost. § 9 Vyřízení žádosti (1) Žádost, která neobsahuje náležitosti stanovené v § 8 odst. 2 nebo 3, Archiv bez zbytečného odkladu odmítne s uvedením zjištěných vad žádosti; učiní tak vždy písemně do vlastních rukou žadatele, s výjimkou případů, kdy žadatel vzal při ústním jednání prohlášením do protokolu svou žádost zpět. (2) Žádost o zpřístupnění osobního svazkuosobního svazku, která obsahuje náležitosti stanovené v § 8 odst. 2 a 3, Archiv vyřídí ve lhůtě do 90 dnů ode dne doručení žádosti písemnou odpovědí do vlastních rukou žadatele. (3) Žádost o zpřístupnění dokumentůdokumentů, které nejsou osobním svazkemosobním svazkem, obsahuje-li náležitosti stanovené v § 8 odst. 2 a 3, Archiv vyřídí bez zbytečného odkladu poté, kdy k tomu zajistí technické možnosti. (4) V písemné odpovědi Archiv sdělí žadateli a) údaje uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a § 5 písm. a), b) místo zpřístupnění dokumentůdokumentů, c) údaje o evidenčním záznamu o existenci svazkusvazku, pokud svazeksvazek není zachován, zejména jeho druh, v jakém období a kterou součástí bezpečnostní složkybezpečnostní složky byl veden, d) zjištění, že žadatel je osobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složkyosobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složky. § 10 Způsob zpřístupnění (1) Žadatel, kterému bylo Archivem sděleno, že dokumentydokumenty, o něž požádal, jsou předmětem zpřístupnění, má na jejich zpřístupnění právo (dále jen „oprávněný žadatel“). (2) Zpřístupnění se uskuteční seznámením oprávněného žadatele s kopiemi dokumentůdokumentů na místě, které mu Archiv sdělil v písemné odpovědi. (3) Právo na zpřístupnění dokumentůdokumentů uvedených v § 4 odst. 1 má vedle oprávněného žadatele rovněž fyzická osoba, která předloží souhlas oprávněného žadatele s jeho úředně ověřeným podpisem. DokumentyDokumenty se této osobě zpřístupňují v rozsahu a způsobem, jakým se zpřístupňují oprávněnému žadateli. Pokud souhlas nemůže být udělen ani oprávněným žadatelem, ani osobami prokazujícími právo na ochranu osobnosti zemřelého, může o zpřístupnění rozhodnout Rada Ústavu pro studium totalitních režimů. § 10a Ochrana osobních údajů (1) Archiv před zpřístupněním dokumentudokumentu oprávněnému žadateli znečitelní v kopii dokumentudokumentu datum narození a bydliště jiných osob, jakož i všechny údaje o jejich soukromém a rodinném životě, o jejich trestné činnosti, zdraví a majetkových poměrech. Pokud je zpřístupňovaným dokumentemdokumentem kádrový (personální) spis příslušníka bezpečnostní složkybezpečnostní složky, znečitelní se v něm též všechny údaje o osobách stojících mimo služební a veřejnou činnost příslušníka. (2) Pokud fyzická osoba, k níž je evidován osobní svazekosobní svazek nebo svazek s osobními údajisvazek s osobními údaji, předá Archivu vlastní vyjádření k obsahu svazkusvazku anebo k faktu registrace v evidenci v informačních systémech svazkůsvazků bezpečnostních složekbezpečnostních složek, je Archiv povinen zařadit vyjádření k údajům o této osobě jako nedílnou součást dokumentudokumentu a zpřístupňovat ji oprávněným žadatelům zároveň s dokumentydokumenty či záznamy o evidenci. § 10b Žádost o sdělení pravých jmen Oprávněný žadatel může při seznamování se s zpřístupněným dokumentemdokumentem požádat Archiv o sdělení pravého jména osoby, která je v něm uvedena pod nepravým (krycím) jménem. Pokud je osoba, která je v dokumentudokumentu uvedena pod nepravým (krycím) jménem, osobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složkyosobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složky a ztotožnění jmen je možné, Archiv oprávněnému žadateli neprodleně na místě vyhoví. § 10c Vydání kopie dokumentu (1) Archiv vydá oprávněnému žadateli na jeho žádost podanou při seznamování se s zpřístupněným dokumentemdokumentem jednu kopii celého dokumentudokumentu nebo vybrané části podle jeho výběru. Archiv každou stranu vydané kopie označí razítkem. Převzetí vydané kopie oprávněný žadatel potvrdí podpisem. (2) Za vydání kopie vybírá Archiv správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4) § 10d Informační systém dokumentů (1) Za účelem zpřístupnění a zveřejnění dokumentůdokumentů provozuje Archiv informační systém dokumentůdokumentů. (2) V informačním systému dokumentůdokumentů eviduje Archiv dokumentydokumenty, které jsou předmětem zpřístupnění a zveřejnění, uchovává údaje o oprávněných žadatelích, a pokud je oprávněným žadatelem osoba oprávněná podle § 4 odst. 2, údaje o zemřelé osobě uvedené v § 4 odst. 1. (3) Archiv není povinen ověřovat, zda údaje obsažené v dokumentudokumentu a údaje získané do informačního systému dokumentůdokumentů ze zachovaných evidenčních pomůcek uvedených v odstavci 2 jsou přesné či pravdivé. (4) Součástí informačního systému dokumentůdokumentů je evidence žádostí. V této evidenci Archiv uchovává žádosti podle § 8 a kopie odpovědí podle § 9 a potvrzení o převzetí kopie podle § 10c. § 10e Vyžaduje-li zpřístupnění dokumentudokumentu zjištění, zda osoba evidovaná jako spolupracovník bezpečnostní složkyosoba evidovaná jako spolupracovník bezpečnostní složky je státním občanem České republiky, může orgán příslušný podle tohoto zákona ke zpřístupňování činit taková zjištění v informačním systému evidence obyvatelstva.5) § 12 Společné ustanovení Na postup podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád6). § 13 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 9 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti. 2) § 15 občanského zákoníku. 3) Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. 4) Položka 3 Sazebníku správních poplatků, který je přílohou zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 8 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). 5a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 5b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 5c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Zákon č. 142/1996 Sb.	Zákon č. 142/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 5. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 42/1996 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zrušuje se § 200c zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 S * Čl. IV Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 142 ZÁKON ze dne 25. dubna 1996, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Přechodná ustanovení 1. Akciové společnostiAkciové společnosti, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsány v obchodním rejstříku, jsou povinny přizpůsobit své stanovy nové právní úpravě do 30. června 1997. Ustanovení stanov, která jsou v rozporu s čl. I tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem jeho účinnosti. 2. Pokud bylo ke dni účinnosti tohoto zákona již zahájeno řízení ve věcech zápisu do obchodního rejstříku, dokončí se podle dosavadní právní úpravy, pokud navrhovatel nevezme návrh zpět nebo návrh nezmění. 3. Pokud valná hromada akciové společnostiakciové společnosti rozhodla o zvýšení nebo snížení základního jmění, zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií, změně formy akcií nebo o omezení převoditelnosti přede dnem účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních předpisů, pokud valná hromada nerozhodne jinak. 4. Pokud ukládá tento zákon akciové společnostiakciové společnosti vytvořit rezervní fond z důvodu nabytí vlastních akcií, je povinna vytvořit tento rezervní fond ve vztahu k akciím, které má ve svém majetku ke dni účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 30. června 1997, jinak je povinna vlastní akcie nebo zatímní listy prodat nebo o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní jmění. Nesplní-li společnost tuto povinnost, může ji soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. 5. Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona dosahují podílu na hlasovacích právech uvedeného v § 183d, jsou povinny splnit oznamovací povinnost uvedenou v tomto ustanovení do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona. 6. Pokud má ke dni účinnosti tohoto zákona ovládaná osoba nebo osoba ovládaná ovládanou osobou ve svém majetku akcie ovládající osoby, vztahuje se na ni, pokud jde o tyto akcie, ustanovení § 161f počínaje dnem 1. ledna 1997. Od tohoto dne se počítají i lhůty, v nichž je ovládaná osoba povinna akcie ovládající osoby zcizit. 7. Pokud má ke dni účinnosti tohoto zákona akcionář podíl na veřejně obchodovatelných akciích společnosti v rozsahu zakládajícím povinnost učinit veřejný návrh smlouvy o koupi akcií podle § 183b, není povinen veřejný návrh smlouvy o koupi akcií učinit, ledaže po nabytí účinnosti tohoto zákona nastanou předpoklady zakládající vznik povinnosti podle § 183b. 9. Pokud tento zákon vyžaduje zapsání určitých údajů do obchodního rejstříku, jsou osoby zapsané v obchodním rejstříku povinny podat návrh na povolení zápisu těchto údajů do 31. prosince 1996. 10. Pokud jednatelé, členové představenstev a dozorčích rad nesplňují ke dni účinnosti tohoto zákona požadavky uvedené v § 194 odst. 7, zaniká jejich funkce dnem 31. prosince 1996, pokud do této doby uvedené požadavky nesplní. 11. Osoby zapsané do obchodního rejstříku ke dni účinnosti tohoto zákona jsou povinny uložit do sbírky listin úplné znění společenských smluv a stanov a podat návrh na zápis údajů, které vyžaduje tento zákon, nejpozději do 30. června 1997. Do sbírky listin se uloží poprvé účetní závěrky za účetní obobí roku 1996. 12. Pokud bylo ke dni účinnosti tohoto zákona uveřejněno oznámení o konání valné hromady nebo zaslána pozvánka na valnou hromadu, posuzuje se, zda svolání valné hromady je řádné, podle dosavadních předpisů. 13. Pokud ke dni účinnosti tohoto zákona bylo rozhodnuto o sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně společnosti, postupuje se podle dosavadních předpisů. Čl. III Zrušuje se § 200c zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996 s výjimkou čl. I bodů 75 a 79 a čl. II bodu 5, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 143/1996 Sb.	Zákon č. 143/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 5. 1996, datum účinnosti 30. 5. 1996, částka 42/1996 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb. a zákona č. 243/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon o dani silniční, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období roku 1996. * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. IV Aktuální znění od 30. 5. 1996 143 ZÁKON ze dne 26. dubna 1996, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb. a zákona č. 243/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se slova „silničními motorovými vozidly a jejich přípojnými vozidly“ nahrazují slovy „silničními vozidly1) (dále jen „vozidla“)“. Poznámka č. 1) zní: „1) § 1 odst. 1 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.“. 2. V § 2 odst. 1 se poznámka č. 1) označuje jako poznámka č. 1a) a poznámka č. 1a) jako poznámka č. 1b). 3. V § 2 odst. 1 se slova „silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla (dále jen „vozidla“)“ nahrazují slovem „vozidla“ a slova „u poplatníka“ se vypouštějí. 4. § 2 odst. 2 písm. a) včetně poznámky č. 1c) zní: „a) ostatní vozidla1c) traktory a jejich přípojná vozidla, 1c) § 10 odst. 12 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.“. 5. § 3 odst. 1 písm. e) zní: „e) vozidla zabezpečující zpravidla linkovou osobní vnitrostátní dopravu,“. 6. V § 3 odst. 1 písm. f) se slova „a důlní“ nahrazují slovy „ ,důlní a horské" a slovo „elektrorozvodných“ se nahrazuje slovem „energetických“. 7. § 3 odst. 1 písm. j) zní: „j) vozidla, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity stanovené předpisy EHK OSN 49-02 B (direktiva EU/EHS 91/542 B) a EHK OSN 83-03 (direktiva EU/EHS 94/12); osvobozují se do 31. prosince 1998,“. 8. V § 3 odst. 1 písm. k) se slova „31. prosince 1996“ nahrazují slovy „31. prosince 1998“. 9. § 3 odst. 2 zní: „(2) Podmínka pro osvobození vozidla od daně vyjádřená pojmem „zpravidla“ je splněna, ujede-li vozidlo: a) pro účel stanovený v odstavci 1 písm. e) více než 80 % kilometrů z celkového počtu kilometrů ujetých vozidlem ve zdaňovacím období, b) pro účel stanovený v odstavci 1 písm. g), ch) a i) více než 50 % kilometrů z celkového počtu kilometrů ujetých vozidlem ve zdaňovacím období.“. 10. V § 3 se odstavec 3 vypouští a v odstavci 4 se vypouštějí slova „,od jehož vydání neuplynula doba delší než dva roky“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 11. V § 4 odst. 1 písm. b) se na konci připojují tato slova: „nebo vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako držitel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena“. 12. § 6 odst. 5 zní: „(5) Sazba daně podle odstavce 2 se snižuje o 25 % u vozidel, která jsou podle údajů zapsaných v technickém průkazu určena pro činnosti výrobní povahy v rostlinné výrobě podle Standardní klasifikace produkce ČSÚ, kód 01.41.11. Práce výrobní povahy v rostlinné výrobě, je-li poplatníkem daně osoba provozující zemědělskou výrobu.“. 13. § 12 zní: „§ 12 Sleva na dani (1) Sleva na dani u vozidla používaného v kombinované dopravě činí při uskutečnění více než 120 jízd ve zdaňovacím období 100 % daně, od 91 do 120 jízd ve zdaňovacím období 75 % daně, od 61 do 90 jízd ve zdaňovacím období 50 % daně, od 31 do 60 jízd ve zdaňovacím období 25 % daně. (2) Jízdou v kombinované dopravě se pro účely tohoto zákona rozumí a) přeprava vozidla z místa nakládky do nejbližší vhodné železniční stanice nebo přístavu a dále po železnici nebo vodní komunikaci do železniční stanice nebo přístavu nejbližšího vhodného k místu určení a dále po pozemní komunikaci do místa určení, pokud jízda po pozemní komunikaci z nebo do místa překládky k železniční nebo vodní dopravě není delší než 100 km, b) svoz a rozvoz nákladových jednotek kombinované dopravy (kontejnery ISO, výměnné nástavby ISO) do překladišť kombinované dopravy, železničních stanic nebo přístavů, kde je zásilka překládána na železnici nebo vodní komunikaci a naopak, pokud svozová a rozvozová vzdálenost nákladových jednotek není delší než 100 km od místa překládky. (3) Nárok na slevu na dani prokazuje poplatník přepravními doklady (nákladovými listy zásilek kombinované dopravy) s potvrzenými údaji překladiště kombinované dopravy, případně nakládací a vykládací železniční stanice nebo přístavu. (4) Slevu na dani uplatní poplatník u místně příslušného správce daně v daňovém přiznání. Do 31. ledna následujícího kalendářního roku lze uplatnit u správce daně5) nárok na slevu, jde-li o vozidla uvedená v § 8 odst. 3. Správce daně slevu započte na daň splatnou ve zdaňovacích obdobích následujícího kalendářního roku nebo částku odpovídající slevě složí u banky na území České republiky na účet znějící na českou měnu.“. 14. V § 15 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Je-li daňové přiznání podáno na technickém nosiči dat ve tvaru stanoveném pro tento účel Ministerstvem financí, vyplňuje poplatník pouze část tiskopisu daňového přiznání stanovenou Ministerstvem financí.“. Čl. II Zákon o dani silniční, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období roku 1996. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 149/1996 Sb.	Zákon č. 149/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 5. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 43/1996 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 * Čl. II - Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., záko * Čl. III - Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb., se mění a doplňuje takto * Čl. V - Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny zřízené nebo založené podle dosavadních předpisů se považují za zdravotní pojišťovny, které mají povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění podle zákona České národní rady č. 280/1992 Sb * Čl. VI - Zdravotně pojistné plány, účetní závěrky a výroční zprávy zdravotních pojišťoven předložené přede dnem účinnosti tohoto zákona se projednají podle tohoto zákona. * Čl. VII - Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění ke dni účinnosti tohoto zákona jsou povinny naplnit rezervní fond ve lhůtě stanovené podle dosavadních předpisů. * Čl. VIII Aktuální znění od 1. 7. 1996 149 ZÁKON ze dne 25. dubna 1996, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 6c odst. 1 se doplňuje písmenem m), které včetně poznámky č. 28) zní: „m) osoby uvedené v § 6a písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění.28) 28) § 11 písm. a) bod 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. § 10 odst. 1 písm. a) včetně poznámky č. 29) zní: „a) na výběr pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který ministerstvo na základě zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny29) vyhlásí ve sdělovacích prostředcích, jsou pojištěnci takové zdravotní pojišťovny oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k 1. dni kalendářního měsíce, nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce. Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému ve větě druhé nebo třetí. Žádá-li pojištěnec nebo zákonný zástupce pojištěnce zdravotní pojišťovnu v souladu s tímto ustanovením, je zdravotní pojišťovna povinna jeho žádosti vyhovět. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení. 29) § 7 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 149/1996 Sb.“. 3. V § 13 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Příslušná zdravotní pojišťovna je oprávněna ke smluvnímu omezení úhrady vykazované zdravotní péče v případě, že zdravotnické zařízení podstatně překračuje průměrné náklady na zdravotní výkony a zvlášť účtovaný materiál, předepsaná léčiva a prostředky zdravotnické techniky a zdravotnickým zařízením vyžádanou péči na jednoho ošetřeného pojištěnce.“. 4. V § 13 odst. 3 se vypouští druhá věta. Čl. II Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 7 se slova „přesahující 77 % minimální mzdy“ nahrazují slovy „přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c)“. 2. V § 3a odst. 3 se slova „77 % minimální mzdy“ nahrazují slovy „částky, která je vyměřovacím základem osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c)“. 3. V § 3a odst. 4 se v poslední větě doplňují za slovo „příjem“ slova „po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu“. 4. V § 3c se číslice „65“ nahrazuje číslicí „80“. 5. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě sezónních výkyvů v platbách za poskytovanou zdravotní péči je ministr financí zmocněn v průběhu rozpočtového roku poskytnout návratnou finanční výpomoc splatnou v témže roce a změnit frekvenci a výši plateb státu do systému všeobecného zdravotního pojištění uvnitř rozpočtového roku na základě žádosti správce zvláštního účtu. Žádost bude posuzována podle vývoje příjmů a výdajů ve státním rozpočtu. Úpravy plateb podle tohoto zmocnění nesmí ovlivnit částku rozpočtovanou ve schváleném státním rozpočtu na platbu státu podle § 3c tohoto zákona.“. 6. V § 20 odst. 1 věta druhá se za slovo „pojistného“ vkládají slova „a dalších příjmů zvláštního účtu“ a vypouštějí se slova „stanoveným podle zvláštního předpisu“. 7. V § 20 odst. 4 se vypouštějí slova „ ,způsob výpočtu částky na jednoho pojištěnce podle koeficientu věkové struktury“. 8. V § 21 odst. 3 se za slova „za něž je plátcem“ doplňuje čárka a vkládají se tato slova včetně poznámky č. 40): „penále, pokut a jiných plnění, která jsou na základě tohoto zákona nebo na základě zvláštních zákonů40)příjmem zvláštního účtu, 40) Např. § 13 odst. 8 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., § 6a odst. 5, § 23a odst. 3 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., čl. IV zákona č. 60/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 21 odst. 4 se ve větě druhé slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“; za větu druhou se vkládá tato věta: „Penále je příjmem zvláštního účtu.“. 10. V § 21 odst. 5 se ve větě druhé slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“ a na konci se připojuje tato věta: „Penále je příjmem zvláštního účtu.“. 11. V § 23 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Porušením povinnosti mlčenlivosti není vzájemné poskytování informací mezi správci daní, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců.“. Čl. III Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 5 písm. d) zní: „d) náklady na činnost Pojišťovny podle § 2 odst. 1, kromě nákladů uvedených v písmenech a), b) a c); maximální výši těchto nákladů a maximální výši výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku stanoví Ministerstvo financí právním předpisem,“. 2. V § 6 odst. 5 se slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“ a slovo „zdravotnictví“ slovem „financí“. 3. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „k doplnění základního fondu zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče“. Na konci se čárka nahrazuje tečkou a připojuje se tato věta: „Nejde-li o případ uvedený v předchozí větě, je Pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši,“. 4. V § 7a odst. 1 se ve větě prvé slova „Ministerstvo financí“ nahrazují slovy „Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí“. 5. V § 7a odst. 4 se slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“ a slovo „zdravotnictví“ slovem „financí“. 6. V § 7a odst. 5 se slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“. 7. § 8 odst. 1 zní: „(1) Pojišťovna je povinna vždy do 60 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů. V případě zjištění bilanční nerovnováhy je současně povinna předložit tomuto ministerstvu návrh opatření. Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí předloží návrh opatření vládě. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření Pojišťovny prostřednictvím sdělovacích prostředků.“. 8. V § 18 odst. 1 věta druhá zní: „Členem orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela Pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče, nebo který je vlastníkem nebo spoluvlastníkem nebo provozovatelem anebo členem statutárního orgánu zdravotnického zařízení, se kterým uzavřela Pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče.“. 9. § 18 odst. 4 zní: „(4) Funkční období člena orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny činí čtyři roky.“. 10. V § 24 odst. 2 se v poslední větě slovo „tímto“ nahrazuje slovem „zvláštním“ a za slovo „zákonem“ se připojuje odkaz na poznámku č. 8). 11. V § 24a odst. 1 se ve větě prvé za slova „orgánů Pojišťovny“ doplňují slova „nebo Okresní pojišťovny“ a ve větě druhé se za slovo „Pojišťovně“ doplňují slova „nebo Okresní pojišťovně“. 12. V § 24a odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Takovým jednáním není postup Pojišťovny ve vztahu k soudům a orgánům činným v trestním řízení při uplatňování nároků Pojišťovny vyplývajících ze zákona.“. 13. V § 24b odst. 1 se slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“. 14. V § 24b odst. 2 se slova „příslušné ministerstvo“ nahrazují slovy „Ministerstvo zdravotnictví“. 15. V § 24b odst. 3 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „Ministerstva zdravotnictví“ a vypouštějí se slova „ , které ji uložilo“. Čl. IV Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 1 se slova „založení zaměstnanecké pojišťovny“ nahrazují slovy „provádění všeobecného zdravotního pojištění“. 2. V § 4 odst. 2 písm. g) se slovo „likvidace“ nahrazuje slovy „zrušení zaměstnanecké pojišťovny“. 3. V § 4 odst. 4 se ve větě třetí slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“ a slovo „zdravotnictví“ slovem „financí“. 4. V § 4a odst. 1 a 3 se slova „založení zaměstnanecké pojišťovny“ nahrazují slovy „provádění všeobecného zdravotního pojištění“. 5. § 6 zní: „§ 6 Zánik a zrušení zaměstnanecké pojišťovny (1) Zaměstnanecká pojišťovna zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Návrh na výmaz podává zanikající zdravotní pojišťovna nebo likvidátor. Zániku zaměstnanecké pojišťovny předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací. (2) Bez likvidace se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje a) sloučením se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky, nebo b) splynutím nebo sloučením s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou. (3) Sloučení se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky oznámí neprodleně zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvu zdravotnictví. Sloučení nebo splynutí zaměstnaneckých pojišťoven vyžaduje povolení. Toto povolení vydává Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Se žádostí o povolení se předkládá nový zdravotně pojistný plán. Zaměstnanecké pojišťovny jsou povinny doložit, že budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, s výjimkou podmínky podle § 4a. (4) Při sloučení přechází veškerý majetek, závazky a pohledávky na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky nebo na zaměstnaneckou pojišťovnu, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje. Ke Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo k zaměstnanecké pojišťovně, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje, přecházejí rovněž všichni pojištěnci zrušované zaměstnanecké pojišťovny. Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo zaměstnanecké pojišťovně, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje, může být poskytnuta návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu maximálně do výše převzatých závazků. Žádost o návratnou finanční výpomoc předkládá Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvu zdravotnictví. O poskytnutí návratné finanční výpomoci a její výši rozhoduje vláda na návrh předložený ministrem zdravotnictví po projednání s ministrem financí. Poskytnutá návratná finanční výpomoc se použije především k úhradě závazků zrušované zaměstnanecké pojišťovny vůči zdravotnickým zařízením. Při splynutí přechází veškerý majetek, závazky a pohledávky na novou zaměstnaneckou pojišťovnou, která splynutím vznikla; všichni pojištěnci zrušovaných zaměstnaneckých pojišťoven přecházejí k nově vzniklé zaměstnanecké pojišťovně. (5) Oznámení o sloučení nebo splynutí jsou povinny zaměstnanecké pojišťovny neprodleně předat Centrálnímu registru pojištěnců vedenému Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky. Současně s oznámením jsou povinny předat Centrálnímu registru pojištěnců též povolení podle odstavce 3, pokud ho bylo ke sloučení nebo splynutí třeba. (6) Zaměstnanecká pojišťovna se zrušuje s likvidací, jestliže: a) jí bylo Ministerstvem zdravotnictví odejmuto povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, nebo b) o to zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvo zdravotnictví požádá. (7) Ministerstvo zdravotnictví může odejmout povolení podle odstavce 6 písm. a), jestliže: a) opatření uložená Ministerstvem zdravotnictví k nápravě nedostatků v hospodaření, zejména pokud jde o platební způsobilost zaměstnanecké pojišťovny, nesplnila svůj účel a tento účel nemohl být splněn ani zavedením nucené správy, nebo b) nucená správa nesplnila svůj účel, nebo c) vláda opakovaně neschválila zdravotně pojistný plán nebo opakovaně neschválila výroční zprávu zaměstnanecké pojišťovny, nebo d) pokud zaměstnanecká pojišťovna závažným způsobem porušuje právní předpisy, nebo e) zaměstnanecká pojišťovna nesplnila své závazky podle § 4 odst. 2 písm. c), d) a f).“. 6. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní: „§ 6a Likvidace zaměstnanecké pojišťovny (1) Vstup zaměstnanecké pojišťovny do likvidace se zapisuje na návrh Ministerstva zdravotnictví do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá název zaměstnanecké pojišťovny s dovětkem „v likvidaci“. (2) Ode dne zápisu do obchodního rejstříku jedná jménem zaměstnanecké pojišťovny v likvidaci likvidátor, popřípadě likvidátoři, které jmenuje Ministerstvo zdravotnictví. Likvidátor je povinen nejpozději následující pracovní den oznámit den vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace Centrálnímu registru pojištěnců a informovat veřejnost o dni vstupu do likvidace prostřednictvím sdělovacích prostředků. Likvidátor je dále povinen sestavit ke dni vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace likvidační účetní rozvahu a přehled o majetku zaměstnanecké pojišťovny a předat tyto údaje Ministerstvu zdravotnictví. (3) Likvidátor provádí jen úkony, které směřují k likvidaci zaměstnanecké pojišťovny. Při výkonu této působnosti provádí zejména úhrady za poskytnutou zdravotní péči zdravotnickým zařízením, popřípadě dalším subjektům, které poskytly zdravotní péči pojištěncům likvidované zdravotní pojišťovny. K úhradě zdravotní péče je oprávněn použít prostředky základního fondu, rezervního fondu, popřípadě dalších účelových fondů zřízených zaměstnaneckou pojišťovnou. (4) Jestliže likvidátor zjistí předlužení zaměstnanecké pojišťovny, podá bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu. (5) Ke dni skončení likvidace sestaví likvidátor účetní závěrku a předloží ji Ministerstvu zdravotnictví ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace. Současně navrhne převedení zbývajících prostředků základního fondu a rezervního fondu na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Likvidátor dále předloží návrh na převedení majetkového zůstatku, pokud z likvidace takový zůstatek vyplynul, žadateli o povolení podle § 3, který uhradil náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny, nebo jeho právnímu nástupci; majetkový zůstatek může být převeden pouze do výše prostředků, které žadatel prokazatelně vložil do zaměstnanecké pojišťovny. Neexistuje-li žadatel o povolení podle § 3 ani jeho právní nástupce nebo pokud žadateli nebo právnímu nástupci nebyl převeden celý majetkový zůstatek, navrhne převedení majetkového zůstatku nebo zbývající části majetkového zůstatku na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Po schválení účetní závěrky, konečné zprávy a návrhu na převedení prostředků Ministerstvem zdravotnictví likvidátor tento převod provede. (6) Do 30 dnů po skončení likvidace zaměstnanecké pojišťovny podá likvidátor rejstříkovému soudu návrh na výmaz zaměstnanecké pojišťovny z obchodního rejstříku. (7) Odměnu likvidátora určuje Ministerstvo zdravotnictví.“. 7. § 7 odst. 1 zní: „(1) Kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny provádí Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí. Zaměstnanecká pojišťovna je k tomu účelu povinna vždy do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat tomuto ministerstvu zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven prostřednictvím sdělovacích prostředků. Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví závažné nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, zejména nerovnováhu v hospodaření zaměstnanecké pojišťovny (zejména pokud jde o její platební způsobilost) nebo nenaplnění rezervního fondu nebo nedodržování tohoto zákona či dalších předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo nedodržování schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby zaměstnanecká pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, nebo b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.“. 8. V § 7 odst. 4 se ve větě prvé slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“ a slovo „zdravotnictví“ slovem „financí“; za větu prvou se vkládá tato věta: „Nejpozději následující pracovní den po zavedení nucené správy správce oznámí tuto skutečnost Centrálnímu registru pojištěnců a informuje veřejnost o dni, k němuž byla zavedena nucená správa, prostřednictvím sdělovacích prostředků.“. 9. V § 7 odst. 5 se slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“. 10. V § 7 odst. 6 se slova „podle § 6 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „podle § 6 odst. 7“. 11. V § 10 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Souhlasu většiny přítomných zástupců státu je vždy třeba k platnosti rozhodnutí orgánů zaměstnanecké pojišťovny o: a) změně hodnoty bodu, nebo b) zřizování účelových fondů, nebo c) schválení zásad smluvní politiky, nebo d) schválení typových smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče, nebo e) žádosti zaměstnanecké pojišťovny o úvěr, nebo f) nákupu nemovitostí, nebo g) nákupu základních prostředků v pořizovací ceně vyšší než 1 000 000 Kč, nebo h) převzetí ručitelského závazku, nebo i) použití prostředků rezervního fondu ke krytí schodku základního fondu.“. 12. § 13 odst. 1 písm. d) zní: „d) náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny podle § 8, kromě nákladů uvedených v písmenech a), b) a c); maximální výši těchto nákladů a maximální výši výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku stanoví Ministerstvo financí právním předpisem;“. 13. § 15 odst. 2 věta prvá zní: „Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v termínech stanovených Ministerstvem zdravotnictví opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů předložit tomuto ministerstvu návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora;12)zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu předkládá Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí vládě České republiky.“. 14. § 15 odst. 3 zní: „(3) Zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu schvaluje vláda. Při schvalování zdravotně pojistného plánu posuzuje zejména soustavu smluvních zdravotnických zařízení zaměstnanecké pojišťovny z hlediska dostupnosti zdravotní péče pro pojištěnce a dále vyváženost příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny. Vláda má právo uplatnit ke zdravotně pojistnému plánu výhrady. V takovém případě může zaměstnanecká pojišťovna do 60 dnů ode dne uplatnění výhrad předložit nový návrh. Pokud vláda opakovaně neschválí výroční zprávu nebo návrh zdravotně pojistného plánu, rozhodne Ministerstvo zdravotnictví o zrušení zdravotní pojišťovny podle § 6 odst. 6 písm. a). Do doby schválení zdravotně pojistného plánu hospodaří zaměstnanecká pojišťovna podle návrhu zdravotně pojistného plánu. Vláda podá Poslanecké sněmovně zprávu o schválených zdravotně pojistných plánech a o výročních zprávách zaměstnaneckých pojišťoven.“. 15. V § 18 odst. 1 věta čtvrtá, pátá a šestá znějí: „Rezervní fond slouží ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout pod minimální výši. Nejde-li o případy uvedené v předchozí větě, je zaměstnanecká pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do tří let ode dne získání povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění.“. 16. V § 23a odst. 1 se ve větě prvé slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“. 17. V § 23a odst. 2 se slova „příslušné ministerstvo“ nahrazují slovy „Ministerstvo zdravotnictví“. Čl. V Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny zřízené nebo založené podle dosavadních předpisů se považují za zdravotní pojišťovny, které mají povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění podle zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění čl. IV tohoto zákona. Čl. VI Zdravotně pojistné plány, účetní závěrky a výroční zprávy zdravotních pojišťoven předložené přede dnem účinnosti tohoto zákona se projednají podle tohoto zákona. Čl. VII Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění ke dni účinnosti tohoto zákona jsou povinny naplnit rezervní fond ve lhůtě stanovené podle dosavadních předpisů. Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.

Subsets and Splits